z 306 stránek
Titul
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
IX
Úvod
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
XXXIII
XXXIV
Vokabulář grammatický
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
Bohemář
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
Glossarius
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
Complexionarius
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
Medicaminarius
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
Zkratky
271
Obsah
272
Název:
Klaret a jeho družina. sv. I, Slovníky veršované
Autor:
Flajšhans, Václav
Rok vydání:
1926
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
306
Počet stran předmluvy plus obsahu:
XXXIV+272
Obsah:
- I: Titul
- X: Úvod
- 1: Vokabulář grammatický
- 31: Bohemář
- 73: Glossarius
- 203: Complexionarius
- 241: Medicaminarius
- 271: Zkratky
- 272: Obsah
upravit
Strana I
KLARET A JEHO DRUŽINA. Sv. I. SLOVNÍKY VERŠOVANÉ. TEXT Z RUKOPISŮ UPRAVIL A VYDAL V. FLAJŠHANS. V PRAZE. NAKLADEM CESKÉ AKADEMIE VĚD A UMENI. 1926.
KLARET A JEHO DRUŽINA. Sv. I. SLOVNÍKY VERŠOVANÉ. TEXT Z RUKOPISŮ UPRAVIL A VYDAL V. FLAJŠHANS. V PRAZE. NAKLADEM CESKÉ AKADEMIE VĚD A UMENI. 1926.
Strana II
SBIRKA PRAMENU K POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVÉ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNI. SKUPINA PRVNÍ: PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I: SBÍRKA STAROČESKÝCH SLOVNÍKŮ (CORPUS GLOSSARIORUM BOHEMICORUM). Číslo 1: KLARET A JEHO DRUŽINA. Sv. 1. SLOVNÍKY VERŠOVANÉ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ. 1926
SBIRKA PRAMENU K POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVÉ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNI. SKUPINA PRVNÍ: PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I: SBÍRKA STAROČESKÝCH SLOVNÍKŮ (CORPUS GLOSSARIORUM BOHEMICORUM). Číslo 1: KLARET A JEHO DRUŽINA. Sv. 1. SLOVNÍKY VERŠOVANÉ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE VĚD A UMĚNÍ. 1926
Strana III
Strana IV
TISKEM ČESKÉ GRAFICKÉ UNIE A. S. V PRAZE.
TISKEM ČESKÉ GRAFICKÉ UNIE A. S. V PRAZE.
Strana V
„So hätte ich schon 5 alte Vocabularia, die einen Band Thesauri Bohemici oder Monu- mentorum linguae Boh. antiquissimorum aus- machten. Hier verzweifle ich aber, dass ich ihn fertig mache." Dobrovský Zlobickému 10. VIII. 1788. Koncem XVIII. stol. chtěl patriarcha slavistiky zahájiti vydávání nejstarších památek jazyka čes- kého otiskem Bohemáře, Vokabuláře (Klaretova) a Nomenklatora. Čtyřicet let pracoval a sbíral dále; jeho mínění o ceně těchto tří slovníků („diesen 3 Stücken muss alles übrige weichen“ 26. XII. 1788) se nezměnilo — ale díla nevydal, zemřel, zanechav opisy k tisku připravené i zpracování látky pro slovník český vůbec. Práci Mistrovu provedl ve stol. XIX. jeho žák. Užil jeho opisů i materiálu a r. 1833 péčí Hankovou vyšla „Zbírka nejdávnějších slovníků latinskočes- kých“, „Vetustissima vocabularia latinobohemica“. Ale jenom dva ze tří slovníků Dobrovského jsou tu otištěny úplně (Bohemář a Rozkochaný; zato je tu však přidán třetí důležitější, Velešín); z třetího (Nomenklatora) je tu podán jen výtah (jakož i ze 4 dalších) — a otisk všech těchto textů slovníkových činí jen asi třetinu celého díla, jinak založeného a provedeného, nežli mínil Dobrovský. Padesát let po prvních plá- nech Dobrovského došlo tedy skutečně na jejich uskutečnění — ale nebyla to již práce Mistrova, ač jeho opisů i materiálu bylo užito skoro veskrze. Ze sbírky Hankovy čerpal věrně Jungmann do svého Slovníka; až příliš věrně — a z něho pak podstatná část této nejstarší naší práce lexikografické vnikla do nynější terminologie odborné i živého jazyka.
„So hätte ich schon 5 alte Vocabularia, die einen Band Thesauri Bohemici oder Monu- mentorum linguae Boh. antiquissimorum aus- machten. Hier verzweifle ich aber, dass ich ihn fertig mache." Dobrovský Zlobickému 10. VIII. 1788. Koncem XVIII. stol. chtěl patriarcha slavistiky zahájiti vydávání nejstarších památek jazyka čes- kého otiskem Bohemáře, Vokabuláře (Klaretova) a Nomenklatora. Čtyřicet let pracoval a sbíral dále; jeho mínění o ceně těchto tří slovníků („diesen 3 Stücken muss alles übrige weichen“ 26. XII. 1788) se nezměnilo — ale díla nevydal, zemřel, zanechav opisy k tisku připravené i zpracování látky pro slovník český vůbec. Práci Mistrovu provedl ve stol. XIX. jeho žák. Užil jeho opisů i materiálu a r. 1833 péčí Hankovou vyšla „Zbírka nejdávnějších slovníků latinskočes- kých“, „Vetustissima vocabularia latinobohemica“. Ale jenom dva ze tří slovníků Dobrovského jsou tu otištěny úplně (Bohemář a Rozkochaný; zato je tu však přidán třetí důležitější, Velešín); z třetího (Nomenklatora) je tu podán jen výtah (jakož i ze 4 dalších) — a otisk všech těchto textů slovníkových činí jen asi třetinu celého díla, jinak založeného a provedeného, nežli mínil Dobrovský. Padesát let po prvních plá- nech Dobrovského došlo tedy skutečně na jejich uskutečnění — ale nebyla to již práce Mistrova, ač jeho opisů i materiálu bylo užito skoro veskrze. Ze sbírky Hankovy čerpal věrně Jungmann do svého Slovníka; až příliš věrně — a z něho pak podstatná část této nejstarší naší práce lexikografické vnikla do nynější terminologie odborné i živého jazyka.
Strana VI
VI Ale během dalších padesáti let měnily se vědo- mosti i názory naše měrou podstatnou; nejvíce pak přispělo k novému poznání této látky snažení Men- číkovo, jenž sto let po Dobrovském vydává veršované dílo Klaretovo z rukopisu prešpurského (1892) — tato malá knížka se stává pak základem a výcho- dištěm nových studií. Vydání Hankovo, na jehož nedostatky — a nikoli nejhlavnější — ukázal hned r. 1833 Palacký, ztrácí čím dál tím více cenu — a nové práce jeví se potřeba čím dále tím naléhavější. 28. února 1912 přijímá III. třída České akademie (Věstník XXI, 102) mezi kanon textů staročeských, jejichž vydání je naléhavě potřebí, také „sbírku starých českých slovníků“. Zcela správně tedy r. 1921 O. Hujer (v Revue des études slaves, I, 66) mezi desideraty nové české práce filologické uvádí: „C'est ainsi, qu'il n'a pas été établi de nouveau recueil des lexiques vieux tchèques dans le genre de l'essai de Hanka: quel- ques uns de ceux... ont été réédité isolément, quel- ques lexiques ont été mis au jour, mais le Corpus glossa- riorum bohemicorum, dont on aurait besoin, manque en- core.“ A zdálo se, že i toto desideratum Hujerovo zůstane dlouho jenom pium desiderium. Neboť látka ta je vskutku ohromná; níže polo- žený úvod ukazuje zřetelněji tyto massy textů, zná- mých a vydávaných, jakož i neznámých a nevyda- ných; každý skoro vydavatel pracoval o samotě, po- znání se kolisalo a opatrnější vydavatelé nebo nálezci spokojovali se často pouhým otiskem — kritika a kontrola byla periculosae plenum opus aleae. A přece celý skoro — a není to slovo hyperbo- lické — dnešní náš jazykový poklad spočívá svými hlavními pilíři na těch základech, jež byly položeny prvními pracovníky za vlády Karlovy; v našich slovnících — i nejlepších — straší ještě pořád fan- tomy slov, ghost words, jak je nazvala anglicka filologie, jimž nerozumíme ani po stránce význa-
VI Ale během dalších padesáti let měnily se vědo- mosti i názory naše měrou podstatnou; nejvíce pak přispělo k novému poznání této látky snažení Men- číkovo, jenž sto let po Dobrovském vydává veršované dílo Klaretovo z rukopisu prešpurského (1892) — tato malá knížka se stává pak základem a výcho- dištěm nových studií. Vydání Hankovo, na jehož nedostatky — a nikoli nejhlavnější — ukázal hned r. 1833 Palacký, ztrácí čím dál tím více cenu — a nové práce jeví se potřeba čím dále tím naléhavější. 28. února 1912 přijímá III. třída České akademie (Věstník XXI, 102) mezi kanon textů staročeských, jejichž vydání je naléhavě potřebí, také „sbírku starých českých slovníků“. Zcela správně tedy r. 1921 O. Hujer (v Revue des études slaves, I, 66) mezi desideraty nové české práce filologické uvádí: „C'est ainsi, qu'il n'a pas été établi de nouveau recueil des lexiques vieux tchèques dans le genre de l'essai de Hanka: quel- ques uns de ceux... ont été réédité isolément, quel- ques lexiques ont été mis au jour, mais le Corpus glossa- riorum bohemicorum, dont on aurait besoin, manque en- core.“ A zdálo se, že i toto desideratum Hujerovo zůstane dlouho jenom pium desiderium. Neboť látka ta je vskutku ohromná; níže polo- žený úvod ukazuje zřetelněji tyto massy textů, zná- mých a vydávaných, jakož i neznámých a nevyda- ných; každý skoro vydavatel pracoval o samotě, po- znání se kolisalo a opatrnější vydavatelé nebo nálezci spokojovali se často pouhým otiskem — kritika a kontrola byla periculosae plenum opus aleae. A přece celý skoro — a není to slovo hyperbo- lické — dnešní náš jazykový poklad spočívá svými hlavními pilíři na těch základech, jež byly položeny prvními pracovníky za vlády Karlovy; v našich slovnících — i nejlepších — straší ještě pořád fan- tomy slov, ghost words, jak je nazvala anglicka filologie, jimž nerozumíme ani po stránce význa-
Strana VII
VII mové ani kmenoslovné a jež se často ukazují pouhou chybou písařskou nebo licencí puristovou. Jenže ovšem nebylo možno poznávati, kde končí chybný opis a kde začíná chybné tvoření prvních našich puristů. V tom ve všem náhle rozžehl světlo ve tmách šťastný nález vzácného našeho bibliografa, histo- rika i theologa, biskupa A. Podlahy. Byl to nález hlavního sborníku Klaretova, jehož osobnost se stává takto osou a měřítkem všeho tehdejšího slovní- kového snažení. Je možno srovnávati — a je možno také vydávati. Přání Hujerovo nemusí čekati pa- desát let na splnění — a přání Dobrovského sto let po jeho smrti se splňuje v rozměrech zcela jiných, nežli mohl patriarcha tušiti. V úvodě zde následujícím je roztříděna látka lexikografická, dosud známá, podle jednotlivých od- borů, podle nichž se může díti publikace. Všem však nyní může býti dílo Klaretovo základem, bezpeč- nou oporou a jistou kontrolou. Díl I. obsahuje jeho dílo; pro rozsáhlost bylo rozděleno do 2 částí. V části první jsou otištěny tři slovníky veršo- vané, asi půl páta tisíce veršů obsahující. Je to předně neznámý dosud a nevydaný Vokabulář gram- matický, jenž svými neumělými výtvory ukazuje teprve jasně, že Klaretovy novotvary dokonce ne- jsou tak neslýchané a nemožné, jak nám připadá- valy dříve. Rovnal-li je Dobrovský k tvarům Pohlo- vým, dnes by musil toto slovo ponechati ke karakte- ristice výtvorů Vokabuláře a naopak říci, že Klaret si počínal mírněji a šetrněji nežli autor Vokabu- láře. Druhý v řadě je Bohemář, v této formě zase dosud neznámý a nevydaný — srovnání s otiskem Hankovým ukazuje teprve vlastní tvářnost této prosté, ale sympatické práce. Třetí konečně, Kla- retův Glossář, liší se celkem málo od prvního vy- dání Menčíkova; ale cena tohoto vydání záleží právě v kollaci textu, o jehož správnosti byly dříve obecně vyslovovány pochybnosti — a v hojnosti
VII mové ani kmenoslovné a jež se často ukazují pouhou chybou písařskou nebo licencí puristovou. Jenže ovšem nebylo možno poznávati, kde končí chybný opis a kde začíná chybné tvoření prvních našich puristů. V tom ve všem náhle rozžehl světlo ve tmách šťastný nález vzácného našeho bibliografa, histo- rika i theologa, biskupa A. Podlahy. Byl to nález hlavního sborníku Klaretova, jehož osobnost se stává takto osou a měřítkem všeho tehdejšího slovní- kového snažení. Je možno srovnávati — a je možno také vydávati. Přání Hujerovo nemusí čekati pa- desát let na splnění — a přání Dobrovského sto let po jeho smrti se splňuje v rozměrech zcela jiných, nežli mohl patriarcha tušiti. V úvodě zde následujícím je roztříděna látka lexikografická, dosud známá, podle jednotlivých od- borů, podle nichž se může díti publikace. Všem však nyní může býti dílo Klaretovo základem, bezpeč- nou oporou a jistou kontrolou. Díl I. obsahuje jeho dílo; pro rozsáhlost bylo rozděleno do 2 částí. V části první jsou otištěny tři slovníky veršo- vané, asi půl páta tisíce veršů obsahující. Je to předně neznámý dosud a nevydaný Vokabulář gram- matický, jenž svými neumělými výtvory ukazuje teprve jasně, že Klaretovy novotvary dokonce ne- jsou tak neslýchané a nemožné, jak nám připadá- valy dříve. Rovnal-li je Dobrovský k tvarům Pohlo- vým, dnes by musil toto slovo ponechati ke karakte- ristice výtvorů Vokabuláře a naopak říci, že Klaret si počínal mírněji a šetrněji nežli autor Vokabu- láře. Druhý v řadě je Bohemář, v této formě zase dosud neznámý a nevydaný — srovnání s otiskem Hankovým ukazuje teprve vlastní tvářnost této prosté, ale sympatické práce. Třetí konečně, Kla- retův Glossář, liší se celkem málo od prvního vy- dání Menčíkova; ale cena tohoto vydání záleží právě v kollaci textu, o jehož správnosti byly dříve obecně vyslovovány pochybnosti — a v hojnosti
Strana VIII
VIII variant, jimiž text je posilován a upevňován. V pří- lohách otištěny Complexionarius a Medicamina- rius, — ty texty veršované, u nichž původství Klare- tovo nemůžeme bezpečně dokázati, ač je velmi pravděpodobné. Druhá část přináší hlavní čtyři texty Klaretovy s českými glossami a úplný slovník všech českých slov všech otištěných textů; v tomto slovníku jsou obsaženy také varianty pozdějších zpracování a výtahů. K této části jest také připojeno ocenění a soupis veškeré práce Klaretovy a jeho spolupra- covníků. Jasně tam vystoupí najevo veliký podíl, jaký dílo Klaretovo ma podnes v živém našem jazyce. Zbývá na konec nejmilejší povinnost — poděko- vati všem ústavům a pánům, kteří umožnili vše- strannou a ochotnou podporou mou práci. Finančně umožnily vydání a cesty do knihoven mimopraž- ských Svatobor, Riegrovo nadání a druhá i třetí třída České akademie, jejichž funkcionářům tuto srdečně děkuji; dovolenou k těmto cestám poskytly mi na návrh jednotlivých gymnasijních ředitelství pražská zemská školní rada a vídeňské minister- stvo kultu a vyučování — i zde jsem všem úřadu- jícím pánům zavázán díky. Panu řediteli dru A. Stockemu v Národ, museu děkuji za krásné snímky hlavního sborníku Klaretova; pp. prof. dru O. Schrut- zovi a Zd. Nejedlému za vzácnou ochotu při výkladu odborných termínů; pp. archivářům zemského ar- chivu dru Jenšovskému a Klecandovi, jakož i panu prof. dru V. Hrubému za pomoc při luštění míst malo a sotva čitelných; pp. prof. dru Ráthovi a Weingartovi za ochotné přispění při zapůjčení rukopisu prešpurského, p. prof. dru S. Součkova v Brně za řidkou laskavost při pátrání po ruko- pisech wiesenberských — a hlavně i nejvíce ovšem pp. správcům a ředitelům jednotlivých zdejších i cizích knihoven a archivů. Na prvním místě musím tu poděkovati laskavé přízni správce knihovny kapi-
VIII variant, jimiž text je posilován a upevňován. V pří- lohách otištěny Complexionarius a Medicamina- rius, — ty texty veršované, u nichž původství Klare- tovo nemůžeme bezpečně dokázati, ač je velmi pravděpodobné. Druhá část přináší hlavní čtyři texty Klaretovy s českými glossami a úplný slovník všech českých slov všech otištěných textů; v tomto slovníku jsou obsaženy také varianty pozdějších zpracování a výtahů. K této části jest také připojeno ocenění a soupis veškeré práce Klaretovy a jeho spolupra- covníků. Jasně tam vystoupí najevo veliký podíl, jaký dílo Klaretovo ma podnes v živém našem jazyce. Zbývá na konec nejmilejší povinnost — poděko- vati všem ústavům a pánům, kteří umožnili vše- strannou a ochotnou podporou mou práci. Finančně umožnily vydání a cesty do knihoven mimopraž- ských Svatobor, Riegrovo nadání a druhá i třetí třída České akademie, jejichž funkcionářům tuto srdečně děkuji; dovolenou k těmto cestám poskytly mi na návrh jednotlivých gymnasijních ředitelství pražská zemská školní rada a vídeňské minister- stvo kultu a vyučování — i zde jsem všem úřadu- jícím pánům zavázán díky. Panu řediteli dru A. Stockemu v Národ, museu děkuji za krásné snímky hlavního sborníku Klaretova; pp. prof. dru O. Schrut- zovi a Zd. Nejedlému za vzácnou ochotu při výkladu odborných termínů; pp. archivářům zemského ar- chivu dru Jenšovskému a Klecandovi, jakož i panu prof. dru V. Hrubému za pomoc při luštění míst malo a sotva čitelných; pp. prof. dru Ráthovi a Weingartovi za ochotné přispění při zapůjčení rukopisu prešpurského, p. prof. dru S. Součkova v Brně za řidkou laskavost při pátrání po ruko- pisech wiesenberských — a hlavně i nejvíce ovšem pp. správcům a ředitelům jednotlivých zdejších i cizích knihoven a archivů. Na prvním místě musím tu poděkovati laskavé přízni správce knihovny kapi-
Strana IX
IX tuly svatovitské, J. M. p. biskupa dra A. Podlahy, učence neúmorné píle a vzácné ochoty (jakož i jeho před- chůdce, zemř. biskupa dra Fr. Krásla), dále vždy ochotného a úslužného knihovníka strahovského, milého přítele převora Cyr. Straky (jakož i jeho předchůdce, zemř. min. B. Zahradníka), pak ředitele knihovny Nár. musea, starého kolegy dra Č. Zíbrta (jakož i jeho předchůdce zemř. Ad. Patery) — i jeho zástupců, dra J. Volfa a A. Dolenského; zemře- lých již bibliotekářů knihovny klementinské J. Tru- hláře a F. Tadry; dále rovněž již zemřelých knihov- níků Nár. knihovny vídeňské, prof. dra V. Von- dráka a F. Menčíka; vzácně ochotného knihovníka v Drkolně, kapitulára Vielhabra; vždy laskavého správce gersdorfské knihovny v Budyšíně kol. Müllera — jakož i kol. Matzury z dietrichstein- ské knihovny v Mikulově; knihovníka dra Schu- berta v studijní knihovně olomoucké a kan. Koblihy v tamní knihovně kapitulní, pana opata F. Šupa v knihovně kláštera rajhradského a j.; v zemském archivu pražském nalezlo každé mé přání vždy vlídný sluch u řed. dra J. B. Nováka, v zemském archivu brněnském u řed. dra B. Bretholze — a ře- ditel schwarzenberského archivu v Třeboni, vzácný náš historik F. Mareš, vyhovoval se svou známou ochotou i nejsmělejším přáním; rovněž za mnohé služby jsem díky zavázán zemř. již řediteli měst- ského archivu, dru J. Teigovi a jeho nástupci, panu dru Vojtíškovi — a všem těm ostatním, jinde již v práci jmenovaným. V Praze dne 25. prosince 1926. VYDAVATEL
IX tuly svatovitské, J. M. p. biskupa dra A. Podlahy, učence neúmorné píle a vzácné ochoty (jakož i jeho před- chůdce, zemř. biskupa dra Fr. Krásla), dále vždy ochotného a úslužného knihovníka strahovského, milého přítele převora Cyr. Straky (jakož i jeho předchůdce, zemř. min. B. Zahradníka), pak ředitele knihovny Nár. musea, starého kolegy dra Č. Zíbrta (jakož i jeho předchůdce zemř. Ad. Patery) — i jeho zástupců, dra J. Volfa a A. Dolenského; zemře- lých již bibliotekářů knihovny klementinské J. Tru- hláře a F. Tadry; dále rovněž již zemřelých knihov- níků Nár. knihovny vídeňské, prof. dra V. Von- dráka a F. Menčíka; vzácně ochotného knihovníka v Drkolně, kapitulára Vielhabra; vždy laskavého správce gersdorfské knihovny v Budyšíně kol. Müllera — jakož i kol. Matzury z dietrichstein- ské knihovny v Mikulově; knihovníka dra Schu- berta v studijní knihovně olomoucké a kan. Koblihy v tamní knihovně kapitulní, pana opata F. Šupa v knihovně kláštera rajhradského a j.; v zemském archivu pražském nalezlo každé mé přání vždy vlídný sluch u řed. dra J. B. Nováka, v zemském archivu brněnském u řed. dra B. Bretholze — a ře- ditel schwarzenberského archivu v Třeboni, vzácný náš historik F. Mareš, vyhovoval se svou známou ochotou i nejsmělejším přáním; rovněž za mnohé služby jsem díky zavázán zemř. již řediteli měst- ského archivu, dru J. Teigovi a jeho nástupci, panu dru Vojtíškovi — a všem těm ostatním, jinde již v práci jmenovaným. V Praze dne 25. prosince 1926. VYDAVATEL
Strana X
UVOD. Prameny jazyka českého doby staré (do konce XIV. stol., do vystou- pení Husova) máme dvojí: a) texty literární, v nejstarších dobách jenom zlomkovitě dochované (viz o nich mé Nejstarší památky, 1903) — a b) jednotlivá slova a rčení, dochovaná v nejrozmanitější formě, nejdříve (ve XII.—XIII. stol.) jako bohemika a glossy v textech latinských a německých, později (nejlépe od pol. XIV. stol.) v jednotlivých pracích slovnikářských, hlavně v dílech Klaretových, jeho družiny a násle- dovníků. V řádcích následujících jest podán stručný výklad o tomto druhém prameni, o látce slovníkové jednak porůznu dochované, jednak lexikogra- ficky zpracované.1) GLOSSY A BOHEMIKA. Tyto jednotlivé trosky jazykové sbíráme a zaznamenáváme jen v dobách nejstarších (soupis a přehled v mých Nejst. pam., str. 20—21). Možno tu rozeznávati — a) jména vlastní b) jména obecná. A. Jména vlastní uvádí Jungmann tato a) jména osobní — na mincích (č. I. 5, X.—XIII stol., dosud nesebrána), v nekrolozích (č. I. 10; XIII. stol.; uvádí hlavně Podla- žický a Opatovský; Gebauer s. Nekr. uvádí z množství jich 5), urbářích (Jg. č. II. 19, XIV stol., Gebauer s. Urb. celkem, mimo sbírku Emlerovu, 16), seznamech mnichů (XIII.—XIV. stol.; Gb. cituje s. Břevn.); diadoších (XIII.—XIV. stol.), na pečetech (XIII.—XV., Jgm. III.88) atd., 1) Je tu hleděno ke všem souborům této látky si všímajícím; tedy počínajíc pra- cemi Dobrovského (citován je hlavně poslední soubor, Gesch. d. böhm. Sprache, 3. vyd., 1818) hlavně k práci Jungmannově (Historie literatury, 2. vyd., 1849—1851, s ci- tátem oddělení a čísla) a k souhrnu Gebaurovu, na ní se zakládajícímu Slovník stč. I, 1903 (Vysvětlení zkratkův, IX—XXIX).
UVOD. Prameny jazyka českého doby staré (do konce XIV. stol., do vystou- pení Husova) máme dvojí: a) texty literární, v nejstarších dobách jenom zlomkovitě dochované (viz o nich mé Nejstarší památky, 1903) — a b) jednotlivá slova a rčení, dochovaná v nejrozmanitější formě, nejdříve (ve XII.—XIII. stol.) jako bohemika a glossy v textech latinských a německých, později (nejlépe od pol. XIV. stol.) v jednotlivých pracích slovnikářských, hlavně v dílech Klaretových, jeho družiny a násle- dovníků. V řádcích následujících jest podán stručný výklad o tomto druhém prameni, o látce slovníkové jednak porůznu dochované, jednak lexikogra- ficky zpracované.1) GLOSSY A BOHEMIKA. Tyto jednotlivé trosky jazykové sbíráme a zaznamenáváme jen v dobách nejstarších (soupis a přehled v mých Nejst. pam., str. 20—21). Možno tu rozeznávati — a) jména vlastní b) jména obecná. A. Jména vlastní uvádí Jungmann tato a) jména osobní — na mincích (č. I. 5, X.—XIII stol., dosud nesebrána), v nekrolozích (č. I. 10; XIII. stol.; uvádí hlavně Podla- žický a Opatovský; Gebauer s. Nekr. uvádí z množství jich 5), urbářích (Jg. č. II. 19, XIV stol., Gebauer s. Urb. celkem, mimo sbírku Emlerovu, 16), seznamech mnichů (XIII.—XIV. stol.; Gb. cituje s. Břevn.); diadoších (XIII.—XIV. stol.), na pečetech (XIII.—XV., Jgm. III.88) atd., 1) Je tu hleděno ke všem souborům této látky si všímajícím; tedy počínajíc pra- cemi Dobrovského (citován je hlavně poslední soubor, Gesch. d. böhm. Sprache, 3. vyd., 1818) hlavně k práci Jungmannově (Historie literatury, 2. vyd., 1849—1851, s ci- tátem oddělení a čísla) a k souhrnu Gebaurovu, na ní se zakládajícímu Slovník stč. I, 1903 (Vysvětlení zkratkův, IX—XXIX).
Strana XI
XI ) jména místní (a osobní) v kronikách (Jg. I. 6; IX.—XIV., Gebauer s. Fontes), listinách (XI.—XIV. stol.; Jgm. I. 7, Gb. s. Reg. atd.), zápisech jednotlivých knih (XIV.—XV. stol., Gb. s. Desk., Póh. atd.), formulářích, kopiářích atd. Všechna tato látka žádá samostatného zpracování, asi jako pro něm- činu provedl ve velikých rozměrech Förstemann pro jména obojí, u Rusů Tupikov pro jména osobní, u Poláků Taszycki pro os. jména nejstarší atd. B. Jména obecná nalézáme jednak jako bohemika v legendách, kronikách, listinách atd. nejstarších, někdy s lat. výkladem, někdy bez něho (od XII.—XIV. stol.), jednak jako nápisy na zvonech, náhrobcích atd. (XIV.—XV. stol.; Jgm. III. 89—91); bude věcí příštího sběratele (sbírky dosavadní, několikeré, nejsou úplné), zdali je rozmnoží těmi ze jmen vlastních, jež svým původem k nim náleží (n. př. Osel z osobních, Skála z místních atp.). Hlavním však zdrojem jsou glossy v pravém slova smyslu, t. j. tlumo- čení záhadných slov cizích, lat. (něm. atd.), výrazem domácím anebo vložky české tam, kde pojem nebylo autoru možno vyjádřiti jazykem cizím. Gloss a textů glossovaných máme spousty nesmírné; v knihovně kapitulní vypočítává jich katalog Podlahův přes 200, v knih. klementinské katalog Truhlářův přes 100;1) Gebauer jich vypočítává přes 40 — jak ne- patrný je to zlomek celé látky, ukazuje pouhé připomenutí, že jenom Hu- sových latinských rukopisů s českými glossami nebo vložkami známe přes 100! Je třeba při této masse materiálu jistého výběru a třídění. Značně možno omeziti počet těchto glossovaných textů, když se, jak náleží, zjistí jejich autoři a pak vezme za základ toliko text nej- správnější. Na př. Gebauer pod zkratkou Hus, Káz. A a Hus, Káz. B uvádí dva rukopisy jednoho a téhož textu Husova „Sermones de sanctis“ (v mém vydání 1907 otištěny jejich glossy podle jiného, úplnějšího a správ- nějšího rukopisu, s variantami těchto dvou a dalších 13 rkpp.); pod zkratkou Lekc. A a Lekc. B uvádí opět Gebauer (anonymně) dva rukopisy jednoho a téhož textu Husova „Postilla de tempore“ (s nesprávným udáním, že „text místy shodný s Hus Víd.“), kteréhož díla známe zase více a lepších rukopisů. Atd. Druhotné texty všechny možno potom pominouti. 1) Některé dodatky v mých Nejst. památkách str. 66—67; zde jen ukázkou: glossy nebo vložky české XIV.—XV. stol. jsou mimo jiné také v rkp. mus. I F 14, IID 1, II E 9, II F 2, III H 22, XII D 11, XII E 5, XII F 12, XIII D 7, XIV B6, XIV B 10, XVI D 15, XVI E 10, XVI F 9 atd.; Strahov DA III 12; Břevnov I N° 2; Olom. kapit. 120, 156, 157, 172, 173, 184, 282, 309, 311, 314, 319, 345, 349; Admont 144, 167, 321, 459, 466, 483, 570, 590; Budyšín 4° 23; Drkolna Cpl. 75, 83, 133, 149 A, 177, 201, 202, 204, 214, 237; Vratislav univ. IV Q 126; Olom. stud. 2 IV, 7; Mikulov Dietr. úhrnem 25 (v. rejstřík v Paterově katal.); Pelplin semin. knih. V Kb 10; Rajhrad č. 352; Krakov univ., č. 2445 atd.
XI ) jména místní (a osobní) v kronikách (Jg. I. 6; IX.—XIV., Gebauer s. Fontes), listinách (XI.—XIV. stol.; Jgm. I. 7, Gb. s. Reg. atd.), zápisech jednotlivých knih (XIV.—XV. stol., Gb. s. Desk., Póh. atd.), formulářích, kopiářích atd. Všechna tato látka žádá samostatného zpracování, asi jako pro něm- činu provedl ve velikých rozměrech Förstemann pro jména obojí, u Rusů Tupikov pro jména osobní, u Poláků Taszycki pro os. jména nejstarší atd. B. Jména obecná nalézáme jednak jako bohemika v legendách, kronikách, listinách atd. nejstarších, někdy s lat. výkladem, někdy bez něho (od XII.—XIV. stol.), jednak jako nápisy na zvonech, náhrobcích atd. (XIV.—XV. stol.; Jgm. III. 89—91); bude věcí příštího sběratele (sbírky dosavadní, několikeré, nejsou úplné), zdali je rozmnoží těmi ze jmen vlastních, jež svým původem k nim náleží (n. př. Osel z osobních, Skála z místních atp.). Hlavním však zdrojem jsou glossy v pravém slova smyslu, t. j. tlumo- čení záhadných slov cizích, lat. (něm. atd.), výrazem domácím anebo vložky české tam, kde pojem nebylo autoru možno vyjádřiti jazykem cizím. Gloss a textů glossovaných máme spousty nesmírné; v knihovně kapitulní vypočítává jich katalog Podlahův přes 200, v knih. klementinské katalog Truhlářův přes 100;1) Gebauer jich vypočítává přes 40 — jak ne- patrný je to zlomek celé látky, ukazuje pouhé připomenutí, že jenom Hu- sových latinských rukopisů s českými glossami nebo vložkami známe přes 100! Je třeba při této masse materiálu jistého výběru a třídění. Značně možno omeziti počet těchto glossovaných textů, když se, jak náleží, zjistí jejich autoři a pak vezme za základ toliko text nej- správnější. Na př. Gebauer pod zkratkou Hus, Káz. A a Hus, Káz. B uvádí dva rukopisy jednoho a téhož textu Husova „Sermones de sanctis“ (v mém vydání 1907 otištěny jejich glossy podle jiného, úplnějšího a správ- nějšího rukopisu, s variantami těchto dvou a dalších 13 rkpp.); pod zkratkou Lekc. A a Lekc. B uvádí opět Gebauer (anonymně) dva rukopisy jednoho a téhož textu Husova „Postilla de tempore“ (s nesprávným udáním, že „text místy shodný s Hus Víd.“), kteréhož díla známe zase více a lepších rukopisů. Atd. Druhotné texty všechny možno potom pominouti. 1) Některé dodatky v mých Nejst. památkách str. 66—67; zde jen ukázkou: glossy nebo vložky české XIV.—XV. stol. jsou mimo jiné také v rkp. mus. I F 14, IID 1, II E 9, II F 2, III H 22, XII D 11, XII E 5, XII F 12, XIII D 7, XIV B6, XIV B 10, XVI D 15, XVI E 10, XVI F 9 atd.; Strahov DA III 12; Břevnov I N° 2; Olom. kapit. 120, 156, 157, 172, 173, 184, 282, 309, 311, 314, 319, 345, 349; Admont 144, 167, 321, 459, 466, 483, 570, 590; Budyšín 4° 23; Drkolna Cpl. 75, 83, 133, 149 A, 177, 201, 202, 204, 214, 237; Vratislav univ. IV Q 126; Olom. stud. 2 IV, 7; Mikulov Dietr. úhrnem 25 (v. rejstřík v Paterově katal.); Pelplin semin. knih. V Kb 10; Rajhrad č. 352; Krakov univ., č. 2445 atd.
Strana XII
XII Dále třeba hleděti, zdali glossy jsou skutečně vlastními poznámkami písaře nebo čtenáře, či zdali jsou jenom výňatkem celého textu neb překladu, po případě odjinud známého. Ukáže-li se na př., že glossy biblického textu, uvedeného Gebaurem pod Bibl. J., Gloss. Mat., Pror. Ol., Pror. Tel., Gloss. B., ŽGloss. klem. (rkp. X B 22) atd., jsou pře- vzaty z překladů známých, není jejich dokladů vůbec potřebí. Rovněž tak možno redukovati četné hymnáře, sekvenciáře, roháče, Katony atd. na jeden nebo několik textů známých. Toto zjištění je ovšem důležité i při textu jedi- ném: správně n. př. Brückner (Archiv f. sl. Phil. XIV., 18—22) ukázal, že t. zv. Cato Pjsou jen jednotlivé glossy bez souvislosti vzájemné, kdežto n. př. ve Fagif. (t. str. 11—17) jsou glossy vzaty „aus einer fertigen Vorlage“ Všechny takové glossy, čerpané z textů celých, náleží vlastně mezi texty literární, dochované jen zlomkovitě. Mezi nimi jsou nejdůležitější svým stářím t. zv. glossy mnichovské v rkp. Túlce (u Gb. Tůl.) sv. Bonaventury z konce XIII. stol., jež ukazují první pokus překladu z latiny — a glossy v nejst. žaltáři musejním (u Gb. ŽGloss., Jgm. I. 16), jež možno podle zlomku Musejního (u Gb. ŽMus.) a nejstarší celé textace, žaltáře Wittenberského, dobře doplniti v celý text nejstarší (o tuto restituci pokus v mých Nejst. pam.). Vyloučíme-li takto zlomky textů celých, zbývají nám glossy vlastní. Můžeme v nich rozeznávati dvě třídy: glossy meziřádkové, jež bývají někdy souvěké, ale dosti často značně pozdější, a dále vložky textové, jež bývají zpravidla souvěké a náleží témuž autoru. Z takových vložek skládá se na př. celá nejstarší sbírka českých přísloví u Konráda z Halberstadtu (v. mou rekonstrukci v Arch. f. slav. Phil. 1906). Z gloss meziřádkových někdy omylem bývaly uváděny některé jako celé překlady; nejzajímavější jsou glossy v jednotlivých latinských slovnících. K nejstarším náleží glossy v slovníku Mater Ver- borum (Jgm. I. 11, u Gb. s. MVerb.) z XIII. stol., jejichž rozlišení Pa- terou na pravé a nepravé r. 1877 začalo řadu nových objevů stč. liter., dále glossy vídeňské, nalezené Novákem, vydané mnou (z rkp. býv. dv knih., XIII. stol., u Gb. s. Gloss. Víd.); pak mnohem pozdější glossy v mni- chovském Lucianu z r. 1404 (rkp stát. knih. č. 12034; jsou nepatrné a ustu- pují počtem i cenou glossám Luciana z r. 1470 v t. zv. slovn. Diefenbachově), dále glossy z r. 1416 v rukop. Vratislavského glossáře (rkp. univ. knih. I Q 466, v. ČČM. 1858, 392; u Gb. jiné kusy citovány s. Vrat.) a č. glossy (nemnohé) z doby kolem r. 1400 ve víd. rkp. slovníku G. Britona (otiskl Menčík v Komenskem 1883, 611; Gb. uvádí s. Brit., s mýlícím udáním „glossy se namnoze shodují s MVerb.“ — jsouť naprosto samostatné, shoda je ve věci a v tom, že Brito čerpal z MVerb.). Samostatně vznikly ovšem všechny souvěké glossy z r. 1366 v Klare- tových pracích slovnikářských (Fysiologiariu, Astronomiariu atd.), o nichž dále bude řeč zevrubně. Samostatně vznikla také česká tlumočení (asi 400 hesel) v latinském synonymáři XV. stol. třeboňského rukopisu A 7 1.
XII Dále třeba hleděti, zdali glossy jsou skutečně vlastními poznámkami písaře nebo čtenáře, či zdali jsou jenom výňatkem celého textu neb překladu, po případě odjinud známého. Ukáže-li se na př., že glossy biblického textu, uvedeného Gebaurem pod Bibl. J., Gloss. Mat., Pror. Ol., Pror. Tel., Gloss. B., ŽGloss. klem. (rkp. X B 22) atd., jsou pře- vzaty z překladů známých, není jejich dokladů vůbec potřebí. Rovněž tak možno redukovati četné hymnáře, sekvenciáře, roháče, Katony atd. na jeden nebo několik textů známých. Toto zjištění je ovšem důležité i při textu jedi- ném: správně n. př. Brückner (Archiv f. sl. Phil. XIV., 18—22) ukázal, že t. zv. Cato Pjsou jen jednotlivé glossy bez souvislosti vzájemné, kdežto n. př. ve Fagif. (t. str. 11—17) jsou glossy vzaty „aus einer fertigen Vorlage“ Všechny takové glossy, čerpané z textů celých, náleží vlastně mezi texty literární, dochované jen zlomkovitě. Mezi nimi jsou nejdůležitější svým stářím t. zv. glossy mnichovské v rkp. Túlce (u Gb. Tůl.) sv. Bonaventury z konce XIII. stol., jež ukazují první pokus překladu z latiny — a glossy v nejst. žaltáři musejním (u Gb. ŽGloss., Jgm. I. 16), jež možno podle zlomku Musejního (u Gb. ŽMus.) a nejstarší celé textace, žaltáře Wittenberského, dobře doplniti v celý text nejstarší (o tuto restituci pokus v mých Nejst. pam.). Vyloučíme-li takto zlomky textů celých, zbývají nám glossy vlastní. Můžeme v nich rozeznávati dvě třídy: glossy meziřádkové, jež bývají někdy souvěké, ale dosti často značně pozdější, a dále vložky textové, jež bývají zpravidla souvěké a náleží témuž autoru. Z takových vložek skládá se na př. celá nejstarší sbírka českých přísloví u Konráda z Halberstadtu (v. mou rekonstrukci v Arch. f. slav. Phil. 1906). Z gloss meziřádkových někdy omylem bývaly uváděny některé jako celé překlady; nejzajímavější jsou glossy v jednotlivých latinských slovnících. K nejstarším náleží glossy v slovníku Mater Ver- borum (Jgm. I. 11, u Gb. s. MVerb.) z XIII. stol., jejichž rozlišení Pa- terou na pravé a nepravé r. 1877 začalo řadu nových objevů stč. liter., dále glossy vídeňské, nalezené Novákem, vydané mnou (z rkp. býv. dv knih., XIII. stol., u Gb. s. Gloss. Víd.); pak mnohem pozdější glossy v mni- chovském Lucianu z r. 1404 (rkp stát. knih. č. 12034; jsou nepatrné a ustu- pují počtem i cenou glossám Luciana z r. 1470 v t. zv. slovn. Diefenbachově), dále glossy z r. 1416 v rukop. Vratislavského glossáře (rkp. univ. knih. I Q 466, v. ČČM. 1858, 392; u Gb. jiné kusy citovány s. Vrat.) a č. glossy (nemnohé) z doby kolem r. 1400 ve víd. rkp. slovníku G. Britona (otiskl Menčík v Komenskem 1883, 611; Gb. uvádí s. Brit., s mýlícím udáním „glossy se namnoze shodují s MVerb.“ — jsouť naprosto samostatné, shoda je ve věci a v tom, že Brito čerpal z MVerb.). Samostatně vznikly ovšem všechny souvěké glossy z r. 1366 v Klare- tových pracích slovnikářských (Fysiologiariu, Astronomiariu atd.), o nichž dále bude řeč zevrubně. Samostatně vznikla také česká tlumočení (asi 400 hesel) v latinském synonymáři XV. stol. třeboňského rukopisu A 7 1.
Strana XIII
XIII 267—274 (odtud u Gebaura název „Slov. Třeb.“). První zprávu podal o nich 1862 Jul. Feifalik (v Sitzgsber. Wien. Akad. XXXIX, 630), po něm pak české přípisky abecedně srovnané otiskl 1880 F. Menčík (Rozmanitosti I, 11—15). Nalezneme tu a tam zase shody se staršími mammotrekty i Kla- retem, ale vidíme, že autor postupoval samostatně. V otisku Menčíkově jest mnoho omylů, tiskových i jiných: n. př. (str. 11) „děku vzdavše ympno dominico’“ (m. dicto', z mammotr., ev. Mat. XXVI, 30); „hrdle sě suffo- cabit“ (m. hrdléše suffocabat, z mamm., Mat. XVIII, 28); (str. 13) „pří- chodník areola“ (m. příchodník accola z Klareta Mk. 1180); „vyžňata ge- mellae“ (str. 15, m. bližňata gemelli, z mammotr., Cant. cant. IV, 5) atd. Autor znal již slovník Klaretův, jak svědčí glossa neužil abuti' a j. (mimo příchodník, již uvedené). Velmi pozdní jsou glossy v latinském slovníku Guarinově (Jgm. III. 10), o nichž Černý ukázal (ve Věstn. Č. akad., IX, 355), že nejenom nejsou z XV. stol., nýbrž až ze XVI. stol., ale ani nikoli původní, nýbrž opsané z tištěného Lactifera. Rovněž o glossách v brněnském rukopise slovníku Catholicon (Jgm. II, 10, u Gb. Cath.), pocházejících z XV. stol., po r. 1424 (část otištěna u Hanky Zbírka, 174—179), ukázal již r. 1859 Feifalik (v Schriften d. hist.-statist Section d. k. k. mähr.-schles. Gesellsch. d. Ackerb...... XII, 45—47), že nejsou překlad z latiny (že tedy glossy nejsou první lat.-něm.-č. slovník, jak se mylně píše dosud), nýbrž že k lat. -něm. slovníku (jenž není Catholicon, nýbrž připsán v rukopise za textem Catholica) připojen tu a tam český překlad německého výkladu; je tam (na fol. 467—474; Cath. jde fol. 2—466) asi 1100 slov, z nichž Hanka (v Zbírce 174—179) otiskl asi 200. Český glossátor byl velmi neumělý, často se z neznalosti ani překladu neodvážil. Jungmann (II. 10) se domníval, že je také podobný slovník v rkp. klem. XI, D 4; omyl opravil Hanuš, jenž zase novým omylem mínil, že brněnský text — pochází z r. 1380—1390. Z ostatních gloss meziřádkových stářím i záhadností vynikají kromě gloss v textech hebrejských X.—XIII. stol. (u Gb. s. Hebr.), sebraných Grün- waldem (ve Věstn. Č. akad. II.), hlavně kapitulní glossy t. zv. řehořské (u Gb. Greg.), vydané Paterou — a glossy vídeňské (u Gb. Gloss. Jag.), vydané Jagićem; v některých exemplářích Gebaurova Slovníku stč. na str. XXIX.—XXX. jest o nich zevrubné poučení; pocházejí z doby kolem r. 1100. Stářím a cenou po nich následují pražské glossy v t. zv. homiliáři Opatovickém (Jgm. I, 13, u Gb. s. Hom. Op.) z konce XII.—XIII. stol., pak glossy olomoucké (XIII. stol., nalezené a vydané Paterou, u Gb. s. Gloss. Jerem.), dále marginálie XIV. stol. v rkp. klem. (nalezené a vydané Truhlá- řem, u Gb. s. Příp. svatojiř.), seznamy jmen měsíců (ze XIV.—XV. stol., Jgm. III, 8 zná jen rkp. XI, D 7, u Gb. Měs. A, k němuž u Gb. připojeny další dva, Měs. B a Měs. C; připojil jsem v ČČM. (1922) nejstarší rukopis musejní z doby kolem r. 1300); z r. 1379 jsou české glossy v Penitenciáři kapit. (rkp. M CXXVII; pozdější uvádí Gb. z rkp. klement. s. Poenit. podle Jgm. III, 16).
XIII 267—274 (odtud u Gebaura název „Slov. Třeb.“). První zprávu podal o nich 1862 Jul. Feifalik (v Sitzgsber. Wien. Akad. XXXIX, 630), po něm pak české přípisky abecedně srovnané otiskl 1880 F. Menčík (Rozmanitosti I, 11—15). Nalezneme tu a tam zase shody se staršími mammotrekty i Kla- retem, ale vidíme, že autor postupoval samostatně. V otisku Menčíkově jest mnoho omylů, tiskových i jiných: n. př. (str. 11) „děku vzdavše ympno dominico’“ (m. dicto', z mammotr., ev. Mat. XXVI, 30); „hrdle sě suffo- cabit“ (m. hrdléše suffocabat, z mamm., Mat. XVIII, 28); (str. 13) „pří- chodník areola“ (m. příchodník accola z Klareta Mk. 1180); „vyžňata ge- mellae“ (str. 15, m. bližňata gemelli, z mammotr., Cant. cant. IV, 5) atd. Autor znal již slovník Klaretův, jak svědčí glossa neužil abuti' a j. (mimo příchodník, již uvedené). Velmi pozdní jsou glossy v latinském slovníku Guarinově (Jgm. III. 10), o nichž Černý ukázal (ve Věstn. Č. akad., IX, 355), že nejenom nejsou z XV. stol., nýbrž až ze XVI. stol., ale ani nikoli původní, nýbrž opsané z tištěného Lactifera. Rovněž o glossách v brněnském rukopise slovníku Catholicon (Jgm. II, 10, u Gb. Cath.), pocházejících z XV. stol., po r. 1424 (část otištěna u Hanky Zbírka, 174—179), ukázal již r. 1859 Feifalik (v Schriften d. hist.-statist Section d. k. k. mähr.-schles. Gesellsch. d. Ackerb...... XII, 45—47), že nejsou překlad z latiny (že tedy glossy nejsou první lat.-něm.-č. slovník, jak se mylně píše dosud), nýbrž že k lat. -něm. slovníku (jenž není Catholicon, nýbrž připsán v rukopise za textem Catholica) připojen tu a tam český překlad německého výkladu; je tam (na fol. 467—474; Cath. jde fol. 2—466) asi 1100 slov, z nichž Hanka (v Zbírce 174—179) otiskl asi 200. Český glossátor byl velmi neumělý, často se z neznalosti ani překladu neodvážil. Jungmann (II. 10) se domníval, že je také podobný slovník v rkp. klem. XI, D 4; omyl opravil Hanuš, jenž zase novým omylem mínil, že brněnský text — pochází z r. 1380—1390. Z ostatních gloss meziřádkových stářím i záhadností vynikají kromě gloss v textech hebrejských X.—XIII. stol. (u Gb. s. Hebr.), sebraných Grün- waldem (ve Věstn. Č. akad. II.), hlavně kapitulní glossy t. zv. řehořské (u Gb. Greg.), vydané Paterou — a glossy vídeňské (u Gb. Gloss. Jag.), vydané Jagićem; v některých exemplářích Gebaurova Slovníku stč. na str. XXIX.—XXX. jest o nich zevrubné poučení; pocházejí z doby kolem r. 1100. Stářím a cenou po nich následují pražské glossy v t. zv. homiliáři Opatovickém (Jgm. I, 13, u Gb. s. Hom. Op.) z konce XII.—XIII. stol., pak glossy olomoucké (XIII. stol., nalezené a vydané Paterou, u Gb. s. Gloss. Jerem.), dále marginálie XIV. stol. v rkp. klem. (nalezené a vydané Truhlá- řem, u Gb. s. Příp. svatojiř.), seznamy jmen měsíců (ze XIV.—XV. stol., Jgm. III, 8 zná jen rkp. XI, D 7, u Gb. Měs. A, k němuž u Gb. připojeny další dva, Měs. B a Měs. C; připojil jsem v ČČM. (1922) nejstarší rukopis musejní z doby kolem r. 1300); z r. 1379 jsou české glossy v Penitenciáři kapit. (rkp. M CXXVII; pozdější uvádí Gb. z rkp. klement. s. Poenit. podle Jgm. III, 16).
Strana XIV
XIV Ještě pozdější glossy v Gloss. A, Hom. Mak. (u Gebaura) a v přemnohých jiných, shora v poznámce dotčených rukopisech možno zde pominouti již mlčením. Mnohem důležitější jsou jednotlivé české vložky v textech latinských. Z počátku XIII. stol. pochází nejstarší český text v listině Litoměřické (otištěn často, již v Dobr. Gesch., pak Jgm. atd., u Gb. Litoměř.), o něco pozdější jsou zápisky Alberta Bohema (otištěné z rkp. mnich. Truhlářem, u Gb. s. A Boh.); ze XIV. stol. pocházejí jednotlivé české kusy v nejstarších Deskách (Gb. s. Desk. DE) i v pozdějších formulích právnických (u Gb. s. Offic. tab.); podobné tomu jsou české výklady jednotlivých právních termínů, na př. v rkp. klem. XI. E 7 f. 120/121, otisk ve VČAk. 1901, 199/200; v rkp. mus. V E 40 f. 180; jiné v rkp. kapitol. M CXXXVI fol. 106/7 = t. O LVI fol. 567; jiné v rkp. kapit. M CXVII f. 857 (ze XIV. stol.), K VII f. 131 atd. Nejzajímavější jsou takové české vsuvky v latinských kázáních domácích skladatelů: již v kázáních Waldhausrových, pak Chimerových, Husových, Jakoubkových, Rokycanových, Dráchovského... ten materiál bude teprve třeba sebrat a urovnati; Gb. z nich uvádí pozdní toliko, z konce XV. stol., kázání Lupáčova s. Lup. Post., kázání Litoměřická z téže doby — u Jgm. III 32— s. Hom. Mak., dále Gloss. B, Gloss. Mat., Miscell. A a ROID. Na důležitost těchto textů ukázal již Jungmann; podle zpráv Bočkových uvádí z knihovny mikulovské n. př. „tractatus morales (III, 29; sign. nová I, 82), „sermones latini“ (III 28, sign. nová I, 70) atd.; sem konečně náleží i některé texty sekvenciářů a hymnářů, pokud ne- překládají úplně. Všechny tyto české glossy a vložky v textech cizojazyčných vyžadují zpracování samostatného, jiného nežli texty, o nichž následuje výklad dále; podobného, jako pro lat. středověké glossy provedli Götz a Loewe nebo pro staroněmecké Steinmeyer a Sievers. II. ROSTLINÁŘE. Mnoho gloss má přesně vymezený cíl: tlumočí totiž jména bylin a tyto glossy, často abecedně srovnané, řadíme zvlášť pod jménem rostli- nářů. Bývají dvojí: jednak samostatné slovníčky — a to zase buď abecedně srovnané nebo náhodně skupené, jednak marginálie nebo glossy k latinským výkladům herbáře Makrova, Křišťanova, Šindelova atd. A. Samostatné slovníčky jsou: Drkolenský, Cpl. 215, f. 176—180 „Allecium kamýček — ulmus jmelé“ (zprávu jsem podal ve Věstn. Č. akad. XVII.), z XV. stol.; Pelplinský, semin. knih., n° 196, z r. 1429, fol. 107—127 „Artemisia črnobýl — zizania kúkol“, celkem 416 slůvek (u Gb. s. Rostl. F); čtyři rostlináře Vídeňské, v Nár. knih.: dva v rkp. č. 4557 (u Gb. s. Slov. A
XIV Ještě pozdější glossy v Gloss. A, Hom. Mak. (u Gebaura) a v přemnohých jiných, shora v poznámce dotčených rukopisech možno zde pominouti již mlčením. Mnohem důležitější jsou jednotlivé české vložky v textech latinských. Z počátku XIII. stol. pochází nejstarší český text v listině Litoměřické (otištěn často, již v Dobr. Gesch., pak Jgm. atd., u Gb. Litoměř.), o něco pozdější jsou zápisky Alberta Bohema (otištěné z rkp. mnich. Truhlářem, u Gb. s. A Boh.); ze XIV. stol. pocházejí jednotlivé české kusy v nejstarších Deskách (Gb. s. Desk. DE) i v pozdějších formulích právnických (u Gb. s. Offic. tab.); podobné tomu jsou české výklady jednotlivých právních termínů, na př. v rkp. klem. XI. E 7 f. 120/121, otisk ve VČAk. 1901, 199/200; v rkp. mus. V E 40 f. 180; jiné v rkp. kapitol. M CXXXVI fol. 106/7 = t. O LVI fol. 567; jiné v rkp. kapit. M CXVII f. 857 (ze XIV. stol.), K VII f. 131 atd. Nejzajímavější jsou takové české vsuvky v latinských kázáních domácích skladatelů: již v kázáních Waldhausrových, pak Chimerových, Husových, Jakoubkových, Rokycanových, Dráchovského... ten materiál bude teprve třeba sebrat a urovnati; Gb. z nich uvádí pozdní toliko, z konce XV. stol., kázání Lupáčova s. Lup. Post., kázání Litoměřická z téže doby — u Jgm. III 32— s. Hom. Mak., dále Gloss. B, Gloss. Mat., Miscell. A a ROID. Na důležitost těchto textů ukázal již Jungmann; podle zpráv Bočkových uvádí z knihovny mikulovské n. př. „tractatus morales (III, 29; sign. nová I, 82), „sermones latini“ (III 28, sign. nová I, 70) atd.; sem konečně náleží i některé texty sekvenciářů a hymnářů, pokud ne- překládají úplně. Všechny tyto české glossy a vložky v textech cizojazyčných vyžadují zpracování samostatného, jiného nežli texty, o nichž následuje výklad dále; podobného, jako pro lat. středověké glossy provedli Götz a Loewe nebo pro staroněmecké Steinmeyer a Sievers. II. ROSTLINÁŘE. Mnoho gloss má přesně vymezený cíl: tlumočí totiž jména bylin a tyto glossy, často abecedně srovnané, řadíme zvlášť pod jménem rostli- nářů. Bývají dvojí: jednak samostatné slovníčky — a to zase buď abecedně srovnané nebo náhodně skupené, jednak marginálie nebo glossy k latinským výkladům herbáře Makrova, Křišťanova, Šindelova atd. A. Samostatné slovníčky jsou: Drkolenský, Cpl. 215, f. 176—180 „Allecium kamýček — ulmus jmelé“ (zprávu jsem podal ve Věstn. Č. akad. XVII.), z XV. stol.; Pelplinský, semin. knih., n° 196, z r. 1429, fol. 107—127 „Artemisia črnobýl — zizania kúkol“, celkem 416 slůvek (u Gb. s. Rostl. F); čtyři rostlináře Vídeňské, v Nár. knih.: dva v rkp. č. 4557 (u Gb. s. Slov. A
Strana XV
XV otištěné u Menčíka, Rozmanitosti, I, velmi chybně a neúplně), jeden v rkp. č. 4831 (u Gb. s. Rostl. E), poslední v rkp. č. 5154, fol. 56—80, z doby kolem r. 1400, latinsko-německo-český (Gb. pod Slov. B); jeden Roudnický VI F c 29 ze XIV. století (srovn. Maiwald, Gesch. d. Botanik in Böhmen 6; ten podle Sternberga, 42; pak Dobr. Gesch. 279, odtud Jgm. III, 260 = 259); Olomoucký, kapit. knih., nejstarší ze všech, z počátku XIV. stol. (nalezl Boček, poznamenal Jg. I, 12 = I, 20, otiskl Müller v ČČM. 1877, u Gb. s. Rostl. A nebo jen Rostl.); devět v knihovně klementinské, a to: po jednom v rkp. I H 2z XV; VIII G 28 (u Gb. s. Mam. F); X C 8 fol. 166°—167' (jen 8 sluvek: calamus aromaticus, prustworst prsnye korzenye X demonis fuga alias herba S. Joh. boemice zwonek); X E 14: je to komentář Šindelův k herbáři Makrovu z r. 1424; na konec rejstřík lat.-č., jen A—C (u Gb. Rostl. C; Jgm. III, 21 = 266); tři v rkp. XI C2 z r. 1440 (Jgm. III, 262, Gb. s. Lék. B, otiskl Zibrt v List. filol. 1893); jeden v rkp. XI E 2 z r. 1416 (Jgm. III, 22 s mylnou sign. X E 2, opr. Hanuš v Dod. III, 17; u Gb. s. Rostl. B, otiskl Černý v List. filol. 1898) a XVII D 10, z doby kolem r. 1500 (= Gb. s. Apat. Fr., Jgm. III, 275d); sedm v knihovně kapitolní, a to v rkp. A CLXVII (z XVm), slovník k herbáři Křišťanovu; DV (z XVm) F LX; K VIII, z r. 1436 (fol. 149—153 Artemesia črnobýl..); L XI z poč. XV. stol.; M XVIII (z téže doby) a NVI (z poč. XV. stol.; Artemesia črnobýl. .); v knihovně strahovské dva, a to vrkp. DA IV, 15 (ze XVI. stol.): Anýz—Žanikl; DC III, 3 (z doby kolem r. 1500) fol. 77—85° Adrasta kýchavka X Urusos dětel'; nalezl jsem a vydal v ČČM. XCI (1917), str. 377—389 (430 slůvek); tři v knihovně musejní: jeden pod sign. IV H 28 s nadpisem „sequuntur vocabula medicorum per alphabetum“ (asi 240 slůvek, fol. 139—145, z konce XV. stol.): 'Arsenicum hutrých X Vulgago vel azarum kopytník'; druhý v t. zv. rukop. Vodňan- ském (Jgm. III, 28, u Gb. s. RVodň.) sign. II F 2 fol. 259—285 „herbarius“ “Angelika—Zimolez', třetí v rkp. II. H 4 (1500?) str. 590/7: Athanasia vratič X žabí žluč. Atd. B. Marginálie a glossy nalézáme v rkp. brněnském, mor. z. arch., z r. 1416, k herbáři Křišťanovu, sign. Cerr. II 87 (Dobr. Gesch. 2279, Jgm. III, 261, otiskl Černý ve Věstn. Č. ak. 1900, 247—248, u Gb. s. Herb. Křišť.); v rkp. kapitulním (pražském), sign. M XI, k lat.-něm. herbariu (XV. stol.; srovn. Maiwald, Gesch., 5); v rkp. strahovském, sign. DG IV, 13 fol. 110—112 z XV. stol.; v pěti rkp. knihovny klementinské, a to rkp. I F 35 (z XVi; u Gb. Rostl. D); VIII E 2 z konce XIV. stol. (k Mak- rovi); XI E5 (z r. 1463, prací Vavř. z Rokycan; Jgm. III, 264, Maiwald
XV otištěné u Menčíka, Rozmanitosti, I, velmi chybně a neúplně), jeden v rkp. č. 4831 (u Gb. s. Rostl. E), poslední v rkp. č. 5154, fol. 56—80, z doby kolem r. 1400, latinsko-německo-český (Gb. pod Slov. B); jeden Roudnický VI F c 29 ze XIV. století (srovn. Maiwald, Gesch. d. Botanik in Böhmen 6; ten podle Sternberga, 42; pak Dobr. Gesch. 279, odtud Jgm. III, 260 = 259); Olomoucký, kapit. knih., nejstarší ze všech, z počátku XIV. stol. (nalezl Boček, poznamenal Jg. I, 12 = I, 20, otiskl Müller v ČČM. 1877, u Gb. s. Rostl. A nebo jen Rostl.); devět v knihovně klementinské, a to: po jednom v rkp. I H 2z XV; VIII G 28 (u Gb. s. Mam. F); X C 8 fol. 166°—167' (jen 8 sluvek: calamus aromaticus, prustworst prsnye korzenye X demonis fuga alias herba S. Joh. boemice zwonek); X E 14: je to komentář Šindelův k herbáři Makrovu z r. 1424; na konec rejstřík lat.-č., jen A—C (u Gb. Rostl. C; Jgm. III, 21 = 266); tři v rkp. XI C2 z r. 1440 (Jgm. III, 262, Gb. s. Lék. B, otiskl Zibrt v List. filol. 1893); jeden v rkp. XI E 2 z r. 1416 (Jgm. III, 22 s mylnou sign. X E 2, opr. Hanuš v Dod. III, 17; u Gb. s. Rostl. B, otiskl Černý v List. filol. 1898) a XVII D 10, z doby kolem r. 1500 (= Gb. s. Apat. Fr., Jgm. III, 275d); sedm v knihovně kapitolní, a to v rkp. A CLXVII (z XVm), slovník k herbáři Křišťanovu; DV (z XVm) F LX; K VIII, z r. 1436 (fol. 149—153 Artemesia črnobýl..); L XI z poč. XV. stol.; M XVIII (z téže doby) a NVI (z poč. XV. stol.; Artemesia črnobýl. .); v knihovně strahovské dva, a to vrkp. DA IV, 15 (ze XVI. stol.): Anýz—Žanikl; DC III, 3 (z doby kolem r. 1500) fol. 77—85° Adrasta kýchavka X Urusos dětel'; nalezl jsem a vydal v ČČM. XCI (1917), str. 377—389 (430 slůvek); tři v knihovně musejní: jeden pod sign. IV H 28 s nadpisem „sequuntur vocabula medicorum per alphabetum“ (asi 240 slůvek, fol. 139—145, z konce XV. stol.): 'Arsenicum hutrých X Vulgago vel azarum kopytník'; druhý v t. zv. rukop. Vodňan- ském (Jgm. III, 28, u Gb. s. RVodň.) sign. II F 2 fol. 259—285 „herbarius“ “Angelika—Zimolez', třetí v rkp. II. H 4 (1500?) str. 590/7: Athanasia vratič X žabí žluč. Atd. B. Marginálie a glossy nalézáme v rkp. brněnském, mor. z. arch., z r. 1416, k herbáři Křišťanovu, sign. Cerr. II 87 (Dobr. Gesch. 2279, Jgm. III, 261, otiskl Černý ve Věstn. Č. ak. 1900, 247—248, u Gb. s. Herb. Křišť.); v rkp. kapitulním (pražském), sign. M XI, k lat.-něm. herbariu (XV. stol.; srovn. Maiwald, Gesch., 5); v rkp. strahovském, sign. DG IV, 13 fol. 110—112 z XV. stol.; v pěti rkp. knihovny klementinské, a to rkp. I F 35 (z XVi; u Gb. Rostl. D); VIII E 2 z konce XIV. stol. (k Mak- rovi); XI E5 (z r. 1463, prací Vavř. z Rokycan; Jgm. III, 264, Maiwald
Strana XVI
XVI Gesch. 13); XI E6 (u Gb. Mam. A; vložen do abecedního slovníka, v. t.); XI F 10 (u Jgm. III, 263); v rkp. celoveckém (1419), vydali 1925 v Zeit. f. slav. Phil. I. 370/8 Menhardt a Vasmer (90 gloss); pak glossy v neznámém ttsku XV. stol. Bočkově (Jgm. III, 26). Kromě těchto málem 40 rostlinářů počítá sem Dobrovský (Gesch.2 280), po něm Jungmann (III 267) také české glossy ve známém ohromném ko- dexu Židkově krakovském; ale podle toho, co o těchto glossách víme, jsou asi pouhý excerpt z Klareta. A ovšem budou také české glossy i v jiných ruko- pisích Herbáře Křišťanova (podobně jako Albík zase mívá přípisky ně- mecké), m. Havla, Šindela a j. (viz o nich K. Šternberka ve známém spise o botanice v Čechách r. 1817, podle něho pak Dobrovský, Gesch.2 278) jeden, kdysi strahovský, připomíná Dobrovský, Gesch.2 278, Jg. III, 258. I tyto texty všechny žádají samostatného zpracování, podobného, jaké provedl u Poláků nedávno Rostafiňski. III. MAMMOTREKTY. Jako rostlináře mají také mammotrekty své zvláštní určení: vyklá- dati totiž jednotlivá slova Písma. Vlastní jejich význam záleží v tom, že byly základem pozdějších slovníků abecedních. Mívaly dvojí formu: a) lokální, vykládaly text Písma verš za veršem — a b) abecední, po vzoru slovníku „Lucianus“ od Jana Janovského z poč. XIV. stol. Bývaly pak mezi těmito hlavními druhy rozmanité od- stíny: výklady hebrejských termínů, sbírky názvů odborných (zvířat, šperků atd.), mammotrekty rozhojněné slovy profánními atd. Rozeznávají se od ostatních nomenklatorů a alfabetářů snadno tím, že obsahují slovesa a někdy celé věty. A. Lokální mammotrekty jsou velmi hojné: sedm v knihovně kapitulní (dva z nich, A CLXVII a B LXI, uvádí již Dobrovský, Gesch.2 304 a po něm Jgm. III, 3), vesměs z XV. stol., sign. AXLV (trojí oddíl); A LIX, 6; A CLXIII (jen začátek); A CLXII (k celé bibli); B II, 1; B VI, 2 a B LXI (k celé bibli) — viz popis Podlahův č. 70, 94, 269, 273, 283, 292 a 370; veskrze lat.-české; pět v knihovně klementinské (všecky uvádí již Jgm. III, 3) v rkp. 1 E 29 (u Gb. = Mam. D), III G 26 (= Mam. E u Gb.), XI C4 (= Mam.O u Gb.), XI E6 (ale jen glossy Conveniencia X vis násilé; Jgm. III, 3 = 31; u Gb. při Mam. A) a největší ze všech XI F 9 (u Gb. Mam. B); jiný v rkp. olom. kap. č. 517 z XV. stol.; jeden v rkp. mikulovske knih. sign. I 65 (podle Dobr. Gesch. 304 uvádí Jgm. III, 3, popis u Patery, Dudíka a j.); jeden v rkp. vodňanském (popis v ČČM. 1843, 148; odtud zpráva
XVI Gesch. 13); XI E6 (u Gb. Mam. A; vložen do abecedního slovníka, v. t.); XI F 10 (u Jgm. III, 263); v rkp. celoveckém (1419), vydali 1925 v Zeit. f. slav. Phil. I. 370/8 Menhardt a Vasmer (90 gloss); pak glossy v neznámém ttsku XV. stol. Bočkově (Jgm. III, 26). Kromě těchto málem 40 rostlinářů počítá sem Dobrovský (Gesch.2 280), po něm Jungmann (III 267) také české glossy ve známém ohromném ko- dexu Židkově krakovském; ale podle toho, co o těchto glossách víme, jsou asi pouhý excerpt z Klareta. A ovšem budou také české glossy i v jiných ruko- pisích Herbáře Křišťanova (podobně jako Albík zase mívá přípisky ně- mecké), m. Havla, Šindela a j. (viz o nich K. Šternberka ve známém spise o botanice v Čechách r. 1817, podle něho pak Dobrovský, Gesch.2 278) jeden, kdysi strahovský, připomíná Dobrovský, Gesch.2 278, Jg. III, 258. I tyto texty všechny žádají samostatného zpracování, podobného, jaké provedl u Poláků nedávno Rostafiňski. III. MAMMOTREKTY. Jako rostlináře mají také mammotrekty své zvláštní určení: vyklá- dati totiž jednotlivá slova Písma. Vlastní jejich význam záleží v tom, že byly základem pozdějších slovníků abecedních. Mívaly dvojí formu: a) lokální, vykládaly text Písma verš za veršem — a b) abecední, po vzoru slovníku „Lucianus“ od Jana Janovského z poč. XIV. stol. Bývaly pak mezi těmito hlavními druhy rozmanité od- stíny: výklady hebrejských termínů, sbírky názvů odborných (zvířat, šperků atd.), mammotrekty rozhojněné slovy profánními atd. Rozeznávají se od ostatních nomenklatorů a alfabetářů snadno tím, že obsahují slovesa a někdy celé věty. A. Lokální mammotrekty jsou velmi hojné: sedm v knihovně kapitulní (dva z nich, A CLXVII a B LXI, uvádí již Dobrovský, Gesch.2 304 a po něm Jgm. III, 3), vesměs z XV. stol., sign. AXLV (trojí oddíl); A LIX, 6; A CLXIII (jen začátek); A CLXII (k celé bibli); B II, 1; B VI, 2 a B LXI (k celé bibli) — viz popis Podlahův č. 70, 94, 269, 273, 283, 292 a 370; veskrze lat.-české; pět v knihovně klementinské (všecky uvádí již Jgm. III, 3) v rkp. 1 E 29 (u Gb. = Mam. D), III G 26 (= Mam. E u Gb.), XI C4 (= Mam.O u Gb.), XI E6 (ale jen glossy Conveniencia X vis násilé; Jgm. III, 3 = 31; u Gb. při Mam. A) a největší ze všech XI F 9 (u Gb. Mam. B); jiný v rkp. olom. kap. č. 517 z XV. stol.; jeden v rkp. mikulovske knih. sign. I 65 (podle Dobr. Gesch. 304 uvádí Jgm. III, 3, popis u Patery, Dudíka a j.); jeden v rkp. vodňanském (popis v ČČM. 1843, 148; odtud zpráva
Strana XVII
XVII u Jgm. III, 5 s mylným udáním, že nyní v Museu pod sign. č. 558; a u Gb. jako Mam. Vodň., s týmž nesprávným udáním, že nyní v Museu sign. č. 558: tato sign. jest t. zv. R. Vodň., nyní pod sign. II F 2, kde žádného mammotrektu není); jeden v rkp. vídeňském (Nár., býv. dv. knihovny č. 4302, f. 123—150, z XV. stol., Firmamentum stworzenie X succlamantes; popis u Denise, pak v Tabulae codd. 1869, III, 234—235, potom vydán ve výběru, ale abecedně srovnaném, od Menčíka v A. f. slav. Philol. VI.; u Dobrovského Gesch.2 304/5, pak Jgm. II, 3; u Gb. jako Mam. Víd.); jeden, nyní neznámý, „vokabulář kn. Martina“ v Úvalně z r. 1433 (Jgm. III, 4); jiný, rovněž neznámý, byl předlohou mammotrektů polských (lubińsk., kalisk.), srovn. Brückner, 1917, Rozprawy krak. Akad., wydz. filol., LIV, 299—306, pak Łoś atd. dva konečně v Museu (jeden popsal již Jgm. III, 3) — v rkp. sign. II C 5 a XIII D 11; třetí, v rkp. III C 10, z r. 1432, na celou bibli, jest lat.- německo-český. První z nich snad je totožný s ex. kdysi Dobrovského (D. Gesch.2 304). Sem konečně náleží interpretace hebr. jmen v Písmě, z konce XIV. stol., v rkp. kapit. A CXXVII, fol. 35—116 (jindy připojovaná k překla- dům staroč. bible, n. př. Litoměř. atd.). B. Abecední mammotrekty jsou na př. (mimo Anonymus a Vocabularius Bohemorum, o nichž při abecedních slovnících vůbec): jeden v rkp. klementinském 8 G 28 (Abiit X zona provaz; již u Jgm. III, 3; u Gb. jako Mam. F); druhý, také často uváděný, sign. XI E 6 (= Gb. Mam. A), je ovšem rovněž původu mammotrektového, ale má také exerpta z Klareta i odjinud tak hojná, že náleží již mezi samostatná lexika abecední; jiný v rkp. musejním sign. XIV E 14 z r. 1469 na str. 481a—501b 'Abiit gyde, postupyl X Zona obrw, motowuz, pass'; kromě toho jsou při- psána některá slůvka mammotrektová nespořádaná; jiný ve zlomku klementinském z konce XIV. stol., sign. IX B4, fol. 209 Br/v; celkem jenom 33 slůvek (Adversantes protywnyczy X Dysperge rozpud), patrně z mammotrektu čerpaných; popis u J. Truhláře, Catalogus II, 6, č. 1690; jiný ve zlomku mnichovském, t. zv. vokabulář Zdíkův z r. 1424 (u Gb. s. Zdík). Objeven r. 1884 v rkp. dv. a stát. knih. mnich. č. 14.310, f. 53—94 J. Truhlářem, oznámen 1885 v ČČM. LIX, 269—270 (s ukázkou asi 50 slůvek); k části abecední je připojena část nespořádaná; slova mammo- trektová jsou rozšířena z rostlinářů a odjinud; vzácnějších výrazů nemá; nálezce správně řekl, že „nemá vzhledem k době povstání svého a k znač- nému počtu podobných zápisků z doby starší značnější důležitosti“. Jiného rázu jest latinsko-německo-český slovník z r. 1470 (viz o něm a druhých také R. Wolkan, Böhmens Anteil an der deutschen Literatur
XVII u Jgm. III, 5 s mylným udáním, že nyní v Museu pod sign. č. 558; a u Gb. jako Mam. Vodň., s týmž nesprávným udáním, že nyní v Museu sign. č. 558: tato sign. jest t. zv. R. Vodň., nyní pod sign. II F 2, kde žádného mammotrektu není); jeden v rkp. vídeňském (Nár., býv. dv. knihovny č. 4302, f. 123—150, z XV. stol., Firmamentum stworzenie X succlamantes; popis u Denise, pak v Tabulae codd. 1869, III, 234—235, potom vydán ve výběru, ale abecedně srovnaném, od Menčíka v A. f. slav. Philol. VI.; u Dobrovského Gesch.2 304/5, pak Jgm. II, 3; u Gb. jako Mam. Víd.); jeden, nyní neznámý, „vokabulář kn. Martina“ v Úvalně z r. 1433 (Jgm. III, 4); jiný, rovněž neznámý, byl předlohou mammotrektů polských (lubińsk., kalisk.), srovn. Brückner, 1917, Rozprawy krak. Akad., wydz. filol., LIV, 299—306, pak Łoś atd. dva konečně v Museu (jeden popsal již Jgm. III, 3) — v rkp. sign. II C 5 a XIII D 11; třetí, v rkp. III C 10, z r. 1432, na celou bibli, jest lat.- německo-český. První z nich snad je totožný s ex. kdysi Dobrovského (D. Gesch.2 304). Sem konečně náleží interpretace hebr. jmen v Písmě, z konce XIV. stol., v rkp. kapit. A CXXVII, fol. 35—116 (jindy připojovaná k překla- dům staroč. bible, n. př. Litoměř. atd.). B. Abecední mammotrekty jsou na př. (mimo Anonymus a Vocabularius Bohemorum, o nichž při abecedních slovnících vůbec): jeden v rkp. klementinském 8 G 28 (Abiit X zona provaz; již u Jgm. III, 3; u Gb. jako Mam. F); druhý, také často uváděný, sign. XI E 6 (= Gb. Mam. A), je ovšem rovněž původu mammotrektového, ale má také exerpta z Klareta i odjinud tak hojná, že náleží již mezi samostatná lexika abecední; jiný v rkp. musejním sign. XIV E 14 z r. 1469 na str. 481a—501b 'Abiit gyde, postupyl X Zona obrw, motowuz, pass'; kromě toho jsou při- psána některá slůvka mammotrektová nespořádaná; jiný ve zlomku klementinském z konce XIV. stol., sign. IX B4, fol. 209 Br/v; celkem jenom 33 slůvek (Adversantes protywnyczy X Dysperge rozpud), patrně z mammotrektu čerpaných; popis u J. Truhláře, Catalogus II, 6, č. 1690; jiný ve zlomku mnichovském, t. zv. vokabulář Zdíkův z r. 1424 (u Gb. s. Zdík). Objeven r. 1884 v rkp. dv. a stát. knih. mnich. č. 14.310, f. 53—94 J. Truhlářem, oznámen 1885 v ČČM. LIX, 269—270 (s ukázkou asi 50 slůvek); k části abecední je připojena část nespořádaná; slova mammo- trektová jsou rozšířena z rostlinářů a odjinud; vzácnějších výrazů nemá; nálezce správně řekl, že „nemá vzhledem k době povstání svého a k znač- nému počtu podobných zápisků z doby starší značnější důležitosti“. Jiného rázu jest latinsko-německo-český slovník z r. 1470 (viz o něm a druhých také R. Wolkan, Böhmens Anteil an der deutschen Literatur
Strana XVIII
XVIII des XVI. Jahrhunderts, III, 1894, 63—65), vydaný u výtahu Lor. Diefen- bachem 1846 („Mittellateinisch-hochdeutsch-böhmisches Wörterbuch“ str. VIII + 288 coll.; A do von X Zizania raten). Tento rkp., kdysi erfurtský, chová dávno již Museum pražské pod sign. II F 4 (ač podnes někteří hledají ho v Erfurtě). Menčík správně poznal (Prešp. slovn. IX), že „mnoho se od Lucianova neuchyluje“, neboť vskutku je celý slovník jenom mammotrekt velmi rozsáhlý, z něhož Diefenbach vydal jen ta hesla, jež jsou tlumočena také německy a česky. Původní autor byl Němec; česká tlumočení jsou dosti řídká a přestávají již v sl. 223 P (heslem Principium poczatek'; po- čínají teprve heslem Abbas opat); mnohé heslo zdánlivě české (czyn', czytwar' atd.) jest vlastně německé. Slovník tento, totiž česká jeho část. vznikl samostatně, s Klaretem a Bohemáři přímo nesouvisí a i jinak je cena jeho slovnikářská malá, na deskách (fol. 2r b) je několik lt.-č. gloss právnic- — kých. U Gb. pod značkou Diefb. (Slovn. staroč. XIII.). C. Konečně jsou dochovány nejrozmanitější trosky mammo- trektů, od jednotlivých slůvek (v mus. XIII E 5 na zadním perg. proužku 4 slůvka) ke sbírkám nesouvislých slovíček a odborným soupisům. V rukop. drkolenském (Cpl. 208, viz popis VČA XVII, 487) jsou zapsány tři takové slovníčky, v rukop. musejním XII D 1 (na desce); v rukop. kdysi trhovosvinském (otisk od Hulakovského v Květech X, příl. č. VII. ze dne 5. dubna 1843 na str. 27a; u Gb. s. Mam. H) něco málo slovíček; v rukop. kapitolním A LIX, 4, fol 147—150 rovněž něco zapsáno; jistá skupina slov („scaturire hemzati, erupit vypučil, fullones tkadlci atd.) v rukopise klement. I G21, fol. 117 (v. Truhlář, Catal. I, 126) a vídeňském č. 5189 (odtud otiskl Menčík Rozmanit. I, 10; u Gb. Mam. G): jména ptáků (z Levit. XI, 15—30) v rkp. klem. VI E14 a IX B9 (otiskl odtud Hanuš, M. výbor atd.; v. Truhlář, Catal. I 457 a II 9); jména šperků (z Izai. III, 16—23) v rkp. klem. VIII C 26, f. 220" a musejním XVI C 3 přídavek; atd. Některé kusy mammotrektů zabloudily do textů jiných; 9 slůvek na začátek brněnského rukopisu Klareta (Klaret C), 5 slůvek na konec t. zv. vokabulí Musejních atd. A ovšem mnoho jich snad ještě zůstává nepoznáno. Při sbírce těchto mammotrektů a textů takových vůbec je ovšem předně třeba zjistiti, odkud je jejich text čerpán, jako učinil s Mam. Víd. Dobrovský (Gesch 2 304): „(böhm. Bedeutungen), die man aus der vorhan- denen böhm. Bibelübersetzung entlehnte“. I tato část látky vyžaduje tedy samostatného zpracování. Srovn. Brückner v RWF krak. akad. LIV, 303—304 a Łos 143—145.
XVIII des XVI. Jahrhunderts, III, 1894, 63—65), vydaný u výtahu Lor. Diefen- bachem 1846 („Mittellateinisch-hochdeutsch-böhmisches Wörterbuch“ str. VIII + 288 coll.; A do von X Zizania raten). Tento rkp., kdysi erfurtský, chová dávno již Museum pražské pod sign. II F 4 (ač podnes někteří hledají ho v Erfurtě). Menčík správně poznal (Prešp. slovn. IX), že „mnoho se od Lucianova neuchyluje“, neboť vskutku je celý slovník jenom mammotrekt velmi rozsáhlý, z něhož Diefenbach vydal jen ta hesla, jež jsou tlumočena také německy a česky. Původní autor byl Němec; česká tlumočení jsou dosti řídká a přestávají již v sl. 223 P (heslem Principium poczatek'; po- čínají teprve heslem Abbas opat); mnohé heslo zdánlivě české (czyn', czytwar' atd.) jest vlastně německé. Slovník tento, totiž česká jeho část. vznikl samostatně, s Klaretem a Bohemáři přímo nesouvisí a i jinak je cena jeho slovnikářská malá, na deskách (fol. 2r b) je několik lt.-č. gloss právnic- — kých. U Gb. pod značkou Diefb. (Slovn. staroč. XIII.). C. Konečně jsou dochovány nejrozmanitější trosky mammo- trektů, od jednotlivých slůvek (v mus. XIII E 5 na zadním perg. proužku 4 slůvka) ke sbírkám nesouvislých slovíček a odborným soupisům. V rukop. drkolenském (Cpl. 208, viz popis VČA XVII, 487) jsou zapsány tři takové slovníčky, v rukop. musejním XII D 1 (na desce); v rukop. kdysi trhovosvinském (otisk od Hulakovského v Květech X, příl. č. VII. ze dne 5. dubna 1843 na str. 27a; u Gb. s. Mam. H) něco málo slovíček; v rukop. kapitolním A LIX, 4, fol 147—150 rovněž něco zapsáno; jistá skupina slov („scaturire hemzati, erupit vypučil, fullones tkadlci atd.) v rukopise klement. I G21, fol. 117 (v. Truhlář, Catal. I, 126) a vídeňském č. 5189 (odtud otiskl Menčík Rozmanit. I, 10; u Gb. Mam. G): jména ptáků (z Levit. XI, 15—30) v rkp. klem. VI E14 a IX B9 (otiskl odtud Hanuš, M. výbor atd.; v. Truhlář, Catal. I 457 a II 9); jména šperků (z Izai. III, 16—23) v rkp. klem. VIII C 26, f. 220" a musejním XVI C 3 přídavek; atd. Některé kusy mammotrektů zabloudily do textů jiných; 9 slůvek na začátek brněnského rukopisu Klareta (Klaret C), 5 slůvek na konec t. zv. vokabulí Musejních atd. A ovšem mnoho jich snad ještě zůstává nepoznáno. Při sbírce těchto mammotrektů a textů takových vůbec je ovšem předně třeba zjistiti, odkud je jejich text čerpán, jako učinil s Mam. Víd. Dobrovský (Gesch 2 304): „(böhm. Bedeutungen), die man aus der vorhan- denen böhm. Bibelübersetzung entlehnte“. I tato část látky vyžaduje tedy samostatného zpracování. Srovn. Brückner v RWF krak. akad. LIV, 303—304 a Łos 143—145.
Strana XIX
XIX IV. SBÍRKY SLOV, VOKABULA. Mezi odbornými slovníčky (rostlináři, mammotrekty) a mezi velikými pracemi lexikografickými samostatnými je celé duhové vidmo jednotlivých sbírek slovních, někdy určitého obsahu, někdy spořádané jistým způ- sobem, nejčastěji však náhodné zápisy od několika slůvek počínajíc (na př. 3 slůvka „třieslo, bděnie, tykev“ v rkp. kap. A LIX, 6; 7 v kap. F XLIV, 1; 10 v kap. K XXIV atd.) až do vokabulářů stoslovných a větších. Uvádím zde některé skupiny a pak souborně jednotlivé sbírky neroztříděné. A. Skupiny názvů: 4 smysly Písma („Hystoriace tělestně“ atd.) na př. v rukopise vídeň- ském č. 4512 a 4515 (traktát snad Husův), v rkp. olom. kapit. z r. 1427 č. 63; č. 159 (ze XIV. stol.) atd.; jména nemocí („nomina infirmitatum“) v t. zv. rukopise Vodňanském, v rukop. kapit. M I f. 106/7; v rkp. pelplinském (N° 196, fol. 13 1/v, ot. v Arch. f. slav. Phil. XIV, 42—44: 'Asma nežit X verruca bradavice") atd.; názvy kouzel a kouzelníků v rkp. kapit. A XLI, K VII; v rkp. klement. III H 16 a IX B9; v rkp. musejním X H 4 atd.; jména smrtelných hříchů a jiných nectností v rkp. kap. A LIX, 6 atd., klement. I B 12, 1 G1, 1 G14, IV G 29, V B 13, XI D 9 (u Jgm. III, 33, u Gb. Slov. D), XIII F 21; v rkp. olom. kapit. č. 154 (z r. 1395 na příd.) atd.; soupis sloves v rkp. klem. IX E 1 (hlavně deponentia; u Jgm. III, 20, u Gb. Slov. E); lat.-něm.-č. ze XVI. stol. v přívazku k exempláři Lactifera v Museu (sign. 25 D 7: translegare ubirsenden poslati u poselství X invidere nayden záviděti); názvy příbuzenské v rkp. kapit. K VIII, 2; v klement. I F 22; v pří- vazku ke klem. tisku sign. 41 E 20; v rukop. musejním XIV E 14, fol. 1 (Avus děd X Vulgus lidstvo — asi 70 slůvek) atd.; jiná slůvka jsou vlo- žena do větších slovníků samostatných, jako do klem. XI E 6 atp.; jednotlivá abstrakta (asi 40 slov) v rkp. klem. IV A 7 (otiskl jsem v ČČM. 1922; u Gb. s. Slov. G); jména nectností a abstrakt (83 slůvek v 8 odděleních) v rkp. kapit. A LIX, 1 na zadní desce; „instrumenta currus“ v rkp. klem. VIII E 28 (asi 50 slůvek; Jgm. II, 16, u Gb. s. Slov. C, ze skl. XIV. stol.) atd. (Právní termíny v. shora.) B. Jednotlivá adjekt. a subst. v rkp. mus. XIII D3 (Redimiculum drmlík X trój v uosobách'); jiná v rukopise kláštera heiligenkreuzského č. 334 ze XVI stol.; jiná v rkp. mus. XII D3 (f. 210' 'Tediosus tesklivý atd.); jiná v rkp. klem. IX B 9 (ot. Hanuš, MVýb. 39, u Gb. Slov. F); zase jiná v rkp. mus. XVI G 10 (11 slůvek) a XII F 16 (na f. 35 dvanáct
XIX IV. SBÍRKY SLOV, VOKABULA. Mezi odbornými slovníčky (rostlináři, mammotrekty) a mezi velikými pracemi lexikografickými samostatnými je celé duhové vidmo jednotlivých sbírek slovních, někdy určitého obsahu, někdy spořádané jistým způ- sobem, nejčastěji však náhodné zápisy od několika slůvek počínajíc (na př. 3 slůvka „třieslo, bděnie, tykev“ v rkp. kap. A LIX, 6; 7 v kap. F XLIV, 1; 10 v kap. K XXIV atd.) až do vokabulářů stoslovných a větších. Uvádím zde některé skupiny a pak souborně jednotlivé sbírky neroztříděné. A. Skupiny názvů: 4 smysly Písma („Hystoriace tělestně“ atd.) na př. v rukopise vídeň- ském č. 4512 a 4515 (traktát snad Husův), v rkp. olom. kapit. z r. 1427 č. 63; č. 159 (ze XIV. stol.) atd.; jména nemocí („nomina infirmitatum“) v t. zv. rukopise Vodňanském, v rukop. kapit. M I f. 106/7; v rkp. pelplinském (N° 196, fol. 13 1/v, ot. v Arch. f. slav. Phil. XIV, 42—44: 'Asma nežit X verruca bradavice") atd.; názvy kouzel a kouzelníků v rkp. kapit. A XLI, K VII; v rkp. klement. III H 16 a IX B9; v rkp. musejním X H 4 atd.; jména smrtelných hříchů a jiných nectností v rkp. kap. A LIX, 6 atd., klement. I B 12, 1 G1, 1 G14, IV G 29, V B 13, XI D 9 (u Jgm. III, 33, u Gb. Slov. D), XIII F 21; v rkp. olom. kapit. č. 154 (z r. 1395 na příd.) atd.; soupis sloves v rkp. klem. IX E 1 (hlavně deponentia; u Jgm. III, 20, u Gb. Slov. E); lat.-něm.-č. ze XVI. stol. v přívazku k exempláři Lactifera v Museu (sign. 25 D 7: translegare ubirsenden poslati u poselství X invidere nayden záviděti); názvy příbuzenské v rkp. kapit. K VIII, 2; v klement. I F 22; v pří- vazku ke klem. tisku sign. 41 E 20; v rukop. musejním XIV E 14, fol. 1 (Avus děd X Vulgus lidstvo — asi 70 slůvek) atd.; jiná slůvka jsou vlo- žena do větších slovníků samostatných, jako do klem. XI E 6 atp.; jednotlivá abstrakta (asi 40 slov) v rkp. klem. IV A 7 (otiskl jsem v ČČM. 1922; u Gb. s. Slov. G); jména nectností a abstrakt (83 slůvek v 8 odděleních) v rkp. kapit. A LIX, 1 na zadní desce; „instrumenta currus“ v rkp. klem. VIII E 28 (asi 50 slůvek; Jgm. II, 16, u Gb. s. Slov. C, ze skl. XIV. stol.) atd. (Právní termíny v. shora.) B. Jednotlivá adjekt. a subst. v rkp. mus. XIII D3 (Redimiculum drmlík X trój v uosobách'); jiná v rukopise kláštera heiligenkreuzského č. 334 ze XVI stol.; jiná v rkp. mus. XII D3 (f. 210' 'Tediosus tesklivý atd.); jiná v rkp. klem. IX B 9 (ot. Hanuš, MVýb. 39, u Gb. Slov. F); zase jiná v rkp. mus. XVI G 10 (11 slůvek) a XII F 16 (na f. 35 dvanáct
Strana XX
XX slůvek), klement. VI E 12 a VIII D 18; olom. kapit. č. 53, 517 atd.; kapit. pražské AXCIII 1; BVI 2; B LXIII; ELXII 2; F XXXI; M CII 1 (Stiva otka X. lorum udidlo), M CXII; M CXVIII 1; NXVII; O III; OXXXII (fol. 9—10 Bachus Deus vini X adrasta kychawka) atd. Těchto 50 textů nevyčerpává ovšem počtu těchto slovníčků; je zde rovněž třeba zvláštního zpracování, mnohé z nich se ještě okáží fragmenty slovníků větších anebo excerpty z textů literárních známých; jiné se přiřadí k rostlinářům nebo mammotrektům. Tento soupis chce jenom ukázati, že látky je tolik, že odůvodňuje zpracování samostatné. V. DÍLA SLOVNÍKOVÁ. Glossy, rostlináře, mammotrekty, vokabula — tato všechna látka slovníková, ač tak hojná a někdy dosti stará, nečiní ještě slovníku, díla lexikografického K takové skutečné práci lexikografické je potřebí dvého: vlastní práce (sběratelské nebo překladatelské) a vlastní soustavy. Středověk vybudoval dvojí soustavu: abecední a věcnou, alfabetáře a nomenklatory.1) Nomenklatory obsahovaly jenom jména, nej- častěji toliko substantiva, názvy jednotlivých věcí, k nimž (o vadách tělesných a vlastnostech lidských) přibývalo několik adjektiv; vznikly z encyklopedií; v poslední redakci u nás se zakládaly na pracích Tomáše Cantimpratenského a Bartoloměje Anglického, bývaly rozmanité rozsahem i spořádáním a drží se až do dob Komenského Januy, jež je posledním ve- likým pokusem toho druhu. V XV. století bývaly k nim připojovány abecední seznamy sloves — jako na př. v Trialogu, u Holubáře a j. Vedle nich alfabetáře, vzniklé z mammotrektů, hlavně abecední jejich formy Lucianus', nebývaly rozsáhlé, měly vedle substantiv také slovesa a adverbia; někdy každé zvlášť v několikeré abecedě, jako jeden z nej- starších tištěných latinských, t. zv. Vocabularius breviloquus. Casem, vzhle- dem k systematičnosti nomenklatorů a praktičnosti alfabetářů, vznikal typ, jenž hodlal spojovati obé: míval část abecední (slovesnou) spojenou s menším nomenklatorem jedním nebo několikerým (tak ještě, po Gua- rinim, 1511 Lactifer Vodňanského). 1) Vedle nich se ztrácejí systémy ostatní; z nich synonymáře jsou v naší lexikografii zastoupeny až velmi pozdě, kolem r. 1500. Jsou to synonyma Rokycanova v rkp. víd. knih č. 4272, a tištěný Synonymář ze začátku XVI. stol (u Gb. Synon. B, zpráva v ČČM. 1877), první zároveň slovník česko-latinský. Syno- nyma Rokycanova v rkp. víd. dv. knih. č. 4272 „Vocabula post Mg. Rokyczanam pie memorie“, fol. 80—95; napřed jsou podány překlady frází (ukázku podal 1789 Durich Dobrovskému v Korresp. ed. Patera, I, 105; zprávu Dobrovský v Gesch. 307 a Jungmann III, 14), a k nim přidán překlad synonym; inc. „Ceremonie poklony X cecitatem expellit scientia“.
XX slůvek), klement. VI E 12 a VIII D 18; olom. kapit. č. 53, 517 atd.; kapit. pražské AXCIII 1; BVI 2; B LXIII; ELXII 2; F XXXI; M CII 1 (Stiva otka X. lorum udidlo), M CXII; M CXVIII 1; NXVII; O III; OXXXII (fol. 9—10 Bachus Deus vini X adrasta kychawka) atd. Těchto 50 textů nevyčerpává ovšem počtu těchto slovníčků; je zde rovněž třeba zvláštního zpracování, mnohé z nich se ještě okáží fragmenty slovníků větších anebo excerpty z textů literárních známých; jiné se přiřadí k rostlinářům nebo mammotrektům. Tento soupis chce jenom ukázati, že látky je tolik, že odůvodňuje zpracování samostatné. V. DÍLA SLOVNÍKOVÁ. Glossy, rostlináře, mammotrekty, vokabula — tato všechna látka slovníková, ač tak hojná a někdy dosti stará, nečiní ještě slovníku, díla lexikografického K takové skutečné práci lexikografické je potřebí dvého: vlastní práce (sběratelské nebo překladatelské) a vlastní soustavy. Středověk vybudoval dvojí soustavu: abecední a věcnou, alfabetáře a nomenklatory.1) Nomenklatory obsahovaly jenom jména, nej- častěji toliko substantiva, názvy jednotlivých věcí, k nimž (o vadách tělesných a vlastnostech lidských) přibývalo několik adjektiv; vznikly z encyklopedií; v poslední redakci u nás se zakládaly na pracích Tomáše Cantimpratenského a Bartoloměje Anglického, bývaly rozmanité rozsahem i spořádáním a drží se až do dob Komenského Januy, jež je posledním ve- likým pokusem toho druhu. V XV. století bývaly k nim připojovány abecední seznamy sloves — jako na př. v Trialogu, u Holubáře a j. Vedle nich alfabetáře, vzniklé z mammotrektů, hlavně abecední jejich formy Lucianus', nebývaly rozsáhlé, měly vedle substantiv také slovesa a adverbia; někdy každé zvlášť v několikeré abecedě, jako jeden z nej- starších tištěných latinských, t. zv. Vocabularius breviloquus. Casem, vzhle- dem k systematičnosti nomenklatorů a praktičnosti alfabetářů, vznikal typ, jenž hodlal spojovati obé: míval část abecední (slovesnou) spojenou s menším nomenklatorem jedním nebo několikerým (tak ještě, po Gua- rinim, 1511 Lactifer Vodňanského). 1) Vedle nich se ztrácejí systémy ostatní; z nich synonymáře jsou v naší lexikografii zastoupeny až velmi pozdě, kolem r. 1500. Jsou to synonyma Rokycanova v rkp. víd. knih č. 4272, a tištěný Synonymář ze začátku XVI. stol (u Gb. Synon. B, zpráva v ČČM. 1877), první zároveň slovník česko-latinský. Syno- nyma Rokycanova v rkp. víd. dv. knih. č. 4272 „Vocabula post Mg. Rokyczanam pie memorie“, fol. 80—95; napřed jsou podány překlady frází (ukázku podal 1789 Durich Dobrovskému v Korresp. ed. Patera, I, 105; zprávu Dobrovský v Gesch. 307 a Jungmann III, 14), a k nim přidán překlad synonym; inc. „Ceremonie poklony X cecitatem expellit scientia“.
Strana XXI
XXI Naše slovníky samostatné spadají — pokud se zde o nich jedná — původem vesměs do XIV. stol.; tlumočí latinu češtinou (slovníky lat.- něm.-české vznikají teprve v XV. stol., první slovník česko-latinský je teprve synonymář tištěný na poč. XVI. stol.); původně mají veskrze formu no- menklatorů a jako největší díl středověké literatury lexikografické jsou veršovány. Slovníky prosaické, dnes výhradně obvyklé, vznikly skoro všechny z veršovaných. Souborem všech prací předchozích a základem skoro všech následujících je dílo Klaretovo; zevrubný výklad o něm ke konci tohoto díla. Ke Klaretovi se druží Bohemář a Vokabulář grammatický, o nichž je vyloženo více v úvo- dech k jejich otiskům. Ostatní díla slovníková, jež prozkoumati bude zase úkolem samo- statných prací, jsou A. Nomenklatory. Největší ze starších slovníků samostatných je t. zv. Nomenkla- tor, rkp. klem. XI E 4, f. 627—711 z konce XIV. stol., o němž podává Dobrovský již 1789 zprávu Zlobickému (Korresp. III, 56). Prý se řídí No- menklator Bohemářem, ale má často lepší čtení a již rozdělení podle látek; někdy je rozdělení jiné, ale Bohemář jest jinak úplnější a zevrubnější. Totéž asi, s ukázkami, opakuje v Gesch.2 183—184, ale omylem ponechal touž zprávu (ze starší redakce r. 1791 v Abhandl.) na str. 180, takže potom Jungmann (Histor. liter.2) uvádí Nomenklator dokonce pětkrát (II 5, 11, 48, III 24, 30); Hanka jej otiskl 1833 (Zbírka 157—174), ale rozboru nepodal. Kdežto Dobrovský měl Nom. za výtah z Bohemáře, pokládal jej Šembera (Děj. liter. 12 91) za výtah „z vokabuláře Klenova“. Výklad Dobrovského, v podstatě správný, doplnil Šemberovým a opravil teprve 1893 Prusík (ve Věstn. uč. spol. I, 11), jenž poznal, že vedle Bohemáře užil autor Nomenkla- tora také Klareta. Prusík soudil na konec: „ježto některých slov není ni v Bohem. ni v Prešp., mám za to, že měl... před sebou hojnější předlohu Prešp.“ Čím se Černý (ČMM. 1911, 429—430) uchyluje, chybuje. Možno vskutku říci, že Nomenklator je rovnoměrně vybudován na Bohemáři a Klaretovi; probíráme-li jeho kapitoly po řadě, vidíme, že jdou za sebou 1., 2., 3., 4. kap. z Bohemáře. Ale k této 4. („de piscibus“) je přidáno ještě několik názvů z téže (9.) kap. Klaretovy. Hned za ní následuje 5. kap. („de avibus“) z Bohemáře, zase rozhojněná daleko četnějšími názvy z týchž kapitol (5. a 6.) Klaretových atd. Tak jde látka až do konce; na konec zase 7. kap. („de animalibus“) z Bohemáře, rozšířená o slova z 12. kap. Klareta, pak excerpta z Klaretových kap. 4 („de temporibus noctis et diei“), 13. a 14. („de reptilibus“) a 38. („de colore vestium“). Ale tímto sloučením excerpt Bohemáře a Klareta (že by byl měl hojnější exempláře, než známe, nelze dokázati) nebyla činnost autorova skončena; vkládal také excerpta z nějakého slovníku abecedního (na fol. 68a sl. 1/2 vložil excerpta ab/ad-, hesla abpedorus bezdětek X additamentum příčina'; atd.) a konečně vy-
XXI Naše slovníky samostatné spadají — pokud se zde o nich jedná — původem vesměs do XIV. stol.; tlumočí latinu češtinou (slovníky lat.- něm.-české vznikají teprve v XV. stol., první slovník česko-latinský je teprve synonymář tištěný na poč. XVI. stol.); původně mají veskrze formu no- menklatorů a jako největší díl středověké literatury lexikografické jsou veršovány. Slovníky prosaické, dnes výhradně obvyklé, vznikly skoro všechny z veršovaných. Souborem všech prací předchozích a základem skoro všech následujících je dílo Klaretovo; zevrubný výklad o něm ke konci tohoto díla. Ke Klaretovi se druží Bohemář a Vokabulář grammatický, o nichž je vyloženo více v úvo- dech k jejich otiskům. Ostatní díla slovníková, jež prozkoumati bude zase úkolem samo- statných prací, jsou A. Nomenklatory. Největší ze starších slovníků samostatných je t. zv. Nomenkla- tor, rkp. klem. XI E 4, f. 627—711 z konce XIV. stol., o němž podává Dobrovský již 1789 zprávu Zlobickému (Korresp. III, 56). Prý se řídí No- menklator Bohemářem, ale má často lepší čtení a již rozdělení podle látek; někdy je rozdělení jiné, ale Bohemář jest jinak úplnější a zevrubnější. Totéž asi, s ukázkami, opakuje v Gesch.2 183—184, ale omylem ponechal touž zprávu (ze starší redakce r. 1791 v Abhandl.) na str. 180, takže potom Jungmann (Histor. liter.2) uvádí Nomenklator dokonce pětkrát (II 5, 11, 48, III 24, 30); Hanka jej otiskl 1833 (Zbírka 157—174), ale rozboru nepodal. Kdežto Dobrovský měl Nom. za výtah z Bohemáře, pokládal jej Šembera (Děj. liter. 12 91) za výtah „z vokabuláře Klenova“. Výklad Dobrovského, v podstatě správný, doplnil Šemberovým a opravil teprve 1893 Prusík (ve Věstn. uč. spol. I, 11), jenž poznal, že vedle Bohemáře užil autor Nomenkla- tora také Klareta. Prusík soudil na konec: „ježto některých slov není ni v Bohem. ni v Prešp., mám za to, že měl... před sebou hojnější předlohu Prešp.“ Čím se Černý (ČMM. 1911, 429—430) uchyluje, chybuje. Možno vskutku říci, že Nomenklator je rovnoměrně vybudován na Bohemáři a Klaretovi; probíráme-li jeho kapitoly po řadě, vidíme, že jdou za sebou 1., 2., 3., 4. kap. z Bohemáře. Ale k této 4. („de piscibus“) je přidáno ještě několik názvů z téže (9.) kap. Klaretovy. Hned za ní následuje 5. kap. („de avibus“) z Bohemáře, zase rozhojněná daleko četnějšími názvy z týchž kapitol (5. a 6.) Klaretových atd. Tak jde látka až do konce; na konec zase 7. kap. („de animalibus“) z Bohemáře, rozšířená o slova z 12. kap. Klareta, pak excerpta z Klaretových kap. 4 („de temporibus noctis et diei“), 13. a 14. („de reptilibus“) a 38. („de colore vestium“). Ale tímto sloučením excerpt Bohemáře a Klareta (že by byl měl hojnější exempláře, než známe, nelze dokázati) nebyla činnost autorova skončena; vkládal také excerpta z nějakého slovníku abecedního (na fol. 68a sl. 1/2 vložil excerpta ab/ad-, hesla abpedorus bezdětek X additamentum příčina'; atd.) a konečně vy-
Strana XXII
XXII ráběl také některá slova sám; za takové české mám (třikrát opakované) seminivium súsněž, za takové latinské (na fol. 63a 1) intempes- tas (podle tempestas — búřě) dobrý čas'! Z tohoto způsobu sestavení plyne nejenom opakování, někdy víc než dvojnásobné, mnohých slov (neboť když připisoval z Klareta dodatky k Bo- hemáři, nevšímal si, má-li domnělé dodatky již dříve — asi tak, jako po- dobný autor slovníku Vodňanského), nýbrž i hrubé chyby opisovačské nejen v zapsání slov, ale i ve spojování významů (na l. 66e m. seculum sto- vëk' napsal sweijt'; m. a řijen october (Bohem.) napsal zarzygen october" atd.; přímrazie' připsal k pruina' m. bruma' atd.). Je to tedy pramen velmi nespolehlivý a zdroj mnohých chyb v našich slovnících. Ale zase právě proto, že přímo excerpoval veliké kusy Klareta (jména ptáků, ryb, zvířat, kamenů atd.), má pro kritiku textu Klaretova cenu velikou, náleží nezbytně do kritického jeho aparátu. (U Gb. je označen Nomenclator a kladen do doby kolem r. 1400.) Podle Bohemáře vznikla také t. zv. vokabula Musejní (z doby kolem r. 1400), jak podle názvu objevitele a vydavatele Hanky (1833 ve Zbírce slovn.) jmenujeme asi 150 slůvek, zapsaných na zadní desce musejního rukopisu XIV B 13 („,Armilla opleczye.. X z bohem kochagycze“). Otisk Hankův je celkem dosti správný (na str. 183b po „sororinus sestrzyenecz vypadlo ,consobrini sestrzyenczy“). Jsou tu obsaženy názvy šatstva, bylin, vařiva, příbuzenské atp. ale není to mammotrekt, jak tvrdí Menčík (v Rozmanitostech 4, v Arch. für slav. Phil. V, 96 atd.). Nemohl se ovšem o formě textu přesvědčiti, ježto rukopis až podnes byl neznám: Hanka udal číslo jeho nesprávně. Tlumočení česká jsou většinou přejata z Bohe- máře; poznal to Černý, ČMM. 1911, 430; na konec je přidáno několik slůvek mammotrektových. U Jgm. č. II, 13, u Gb. pod značkou „Vocab. Mus. Samostatně však vznikla stejně rozsáhlá sbírka vokabula Kapitulní v rukopise kapit. M CXXVII z r. 1378. Svědčí o tom zcela samostatný výběr i s chybami: samostatně n. př. vybral č. 72 „burrista ješto kleč drží“, nebo 145 „calcifex švec vetešný“ atp., z nichž nenalezneme jinde ani lt. ani č. výrazu; ještě patrněji č. 138 „Sunamitis podbyewa“; lat. slovo čerpáno patrně z nějakého mammotrektu, české slovo vybráno asi z nějakého textu biblického, ale místo podběha' opsáno omylem podbyewa'. Samostatný je také slovníček Svatovítský (v rukop. kap. knih. DLXXXIV, fol. 91—95, ale v pořádku 91/2 + 94/5 + 93) z konce XIV. století, na nějž upozornil již Dobrovský (Gesch.2 1818, str. 183—184). Udává jeho rozsah (Deus buoh X astous úklejě*), počítaje přes 700 slov (místo 643; také astous' je omyl m. afrons'), a podává několik ukázek. Později přehozením listů (94 a 95 před 93) utvořeny mylně slovníčky dva, a tak r. 1846 Jungmann v Hist.2 II, 20, 21 uvádí jednou tento slovník správně podle Dobrovského, po druhé nesprávně jako slovníčký dva. Omylu toho nepostřehl ani vyda- vatel rukopisu Ad. Patera, jenž pak r. 1886 ve vydání Svatovítského rukopisu otiskuje na str. 312—317 první, na str. 318—322 domněle druhý
XXII ráběl také některá slova sám; za takové české mám (třikrát opakované) seminivium súsněž, za takové latinské (na fol. 63a 1) intempes- tas (podle tempestas — búřě) dobrý čas'! Z tohoto způsobu sestavení plyne nejenom opakování, někdy víc než dvojnásobné, mnohých slov (neboť když připisoval z Klareta dodatky k Bo- hemáři, nevšímal si, má-li domnělé dodatky již dříve — asi tak, jako po- dobný autor slovníku Vodňanského), nýbrž i hrubé chyby opisovačské nejen v zapsání slov, ale i ve spojování významů (na l. 66e m. seculum sto- vëk' napsal sweijt'; m. a řijen october (Bohem.) napsal zarzygen october" atd.; přímrazie' připsal k pruina' m. bruma' atd.). Je to tedy pramen velmi nespolehlivý a zdroj mnohých chyb v našich slovnících. Ale zase právě proto, že přímo excerpoval veliké kusy Klareta (jména ptáků, ryb, zvířat, kamenů atd.), má pro kritiku textu Klaretova cenu velikou, náleží nezbytně do kritického jeho aparátu. (U Gb. je označen Nomenclator a kladen do doby kolem r. 1400.) Podle Bohemáře vznikla také t. zv. vokabula Musejní (z doby kolem r. 1400), jak podle názvu objevitele a vydavatele Hanky (1833 ve Zbírce slovn.) jmenujeme asi 150 slůvek, zapsaných na zadní desce musejního rukopisu XIV B 13 („,Armilla opleczye.. X z bohem kochagycze“). Otisk Hankův je celkem dosti správný (na str. 183b po „sororinus sestrzyenecz vypadlo ,consobrini sestrzyenczy“). Jsou tu obsaženy názvy šatstva, bylin, vařiva, příbuzenské atp. ale není to mammotrekt, jak tvrdí Menčík (v Rozmanitostech 4, v Arch. für slav. Phil. V, 96 atd.). Nemohl se ovšem o formě textu přesvědčiti, ježto rukopis až podnes byl neznám: Hanka udal číslo jeho nesprávně. Tlumočení česká jsou většinou přejata z Bohe- máře; poznal to Černý, ČMM. 1911, 430; na konec je přidáno několik slůvek mammotrektových. U Jgm. č. II, 13, u Gb. pod značkou „Vocab. Mus. Samostatně však vznikla stejně rozsáhlá sbírka vokabula Kapitulní v rukopise kapit. M CXXVII z r. 1378. Svědčí o tom zcela samostatný výběr i s chybami: samostatně n. př. vybral č. 72 „burrista ješto kleč drží“, nebo 145 „calcifex švec vetešný“ atp., z nichž nenalezneme jinde ani lt. ani č. výrazu; ještě patrněji č. 138 „Sunamitis podbyewa“; lat. slovo čerpáno patrně z nějakého mammotrektu, české slovo vybráno asi z nějakého textu biblického, ale místo podběha' opsáno omylem podbyewa'. Samostatný je také slovníček Svatovítský (v rukop. kap. knih. DLXXXIV, fol. 91—95, ale v pořádku 91/2 + 94/5 + 93) z konce XIV. století, na nějž upozornil již Dobrovský (Gesch.2 1818, str. 183—184). Udává jeho rozsah (Deus buoh X astous úklejě*), počítaje přes 700 slov (místo 643; také astous' je omyl m. afrons'), a podává několik ukázek. Později přehozením listů (94 a 95 před 93) utvořeny mylně slovníčky dva, a tak r. 1846 Jungmann v Hist.2 II, 20, 21 uvádí jednou tento slovník správně podle Dobrovského, po druhé nesprávně jako slovníčký dva. Omylu toho nepostřehl ani vyda- vatel rukopisu Ad. Patera, jenž pak r. 1886 ve vydání Svatovítského rukopisu otiskuje na str. 312—317 první, na str. 318—322 domněle druhý
Strana XXIII
XXIII slovníček (ač všechna čísla II 1—277 náleží mezi čísla I 257/8, jak i sou- vislost ukazuje). Patera v úvodě správně poznal (str. XLV), že náš písař opisoval velmi nedbale a že slova (držím se pro pohodlí čtenáře (mylného) počtu Paterova) I 64—69 se opakují II 96—101; ale chyby jdou ještě hloub: v předloze měl správně musculus myška, brachium pažě, asella podpažie', ale učinil z toho chybně I 105, 108 brachium myška, azella pažě', podobně asi slova I 281/4 ‘domus duom, pallacium sien, regina králevá, paries stěna' vznikla písařovým doplněním' z původního domus dóm, palatium sien králeva, paries stěna', jinak bychom si těžko vysvětlili, jak regina králevá' přichází mezi názvy částí domu; atd. Slovníček Svatovítský je nomenklator, neúplný; má veliké shody s t. zv. Bohemářem menším, ale i proti tomu jest úplně samostatný; mění, přidává a vypouští podle svého zdání. Nejnižší fázi staročeských slovníků představuje asi „Bohemarius minor“ v rkp. klem. knihovny VIII G 29 z konce XIV. století („Deus Bóh X digitagus náprstek“). Zprávu o něm podal zase první Dobrovský (Gesch.2183), uváděje, že má přes 500 slov (přesně 497, z nichž 2 nepřeložena), a vypočítávaje některá zajímavější ukázkou (opec, vrablec, hopice, slavíc'); po něm pak otiskl Hanka 1833 (Zbírka 179—181) výbor větší (132 slov). Jungmann jej uvádí mylně dvakrát (II. 3, 17 — a také, po Hankovi, mylně sign. VIII E 7); mé vydání v L. filol. 1894, 365—372, úplné, upozorňuje na další dialektické odchylky, na nedbalost písařovu (ač je písmo dosti pěkné), zvláštní jeho pravopis a malou znalost latiny; rozborem pramenným se nezabývá, ani jeho datováním. (U Gb. s. Boh. min.) Poněvadž tento slovníček stojí posud na prahu naší lexikografie třeba si ho všimnouti zevrubněji. Hledíme-li jenom k zápisu samému, nečiní jazyk dojmu starobylosti: jotace kleslá (velmi často již -ce, -se, -ze (m. -č) n. př. saze, senosečec), přehláska u/i provedena, šť m. šč (štika m. ščuka ště m. -šče: městiště atd.), trt m. tyrt, tvary jako mezek' (m. mezk). břicho' (m. břuch) atd. ukazují jistě k 2. pol. XIV. století. Tamtéž ukazuj i novotvary na -va (krokva, tykva, břeskva, svekrva), assibilace cista (m. 'tista) a snad i forma trut' v slovech krucice' (=krt-) a brudo' K dialektickým novotvarům nebo archaismům počítám čelust, plúce, žerucha' (m. řeřicha atd.), přídech h v húhoř, hopice' (vedle opec'), tvary 'vrablec', 'bravenec', 'ciesar' atp. Ale kromě zvláštností piseckých a dialektických má náš slovník také chyby: překládá-li buxus buk', je to jistě chyba, jako překládá-li laurus habr'; v rkp. Svatovítském čteme správně laurus bobek a chybu habr vyložíme jako opisovačskou. Za takovou vyložíme i antela prsiny' (Vít. správně prsosiny'), amigdalus mandely' (Vít. správně mandl) atd., ale zvláště zřetelné jsou tyto dvě: dumus trn' vzniklo patrně nesprávným spo- jením spina trn, dumus chrást', jak správně má rkp. Boh. většího; podobně planta pata' vzniklo snad ze správného 'calx pata, planta chodidlo' v rkp. Vít. A proto bychom i některá nejistá slova mohli spíše vyložiti za takové
XXIII slovníček (ač všechna čísla II 1—277 náleží mezi čísla I 257/8, jak i sou- vislost ukazuje). Patera v úvodě správně poznal (str. XLV), že náš písař opisoval velmi nedbale a že slova (držím se pro pohodlí čtenáře (mylného) počtu Paterova) I 64—69 se opakují II 96—101; ale chyby jdou ještě hloub: v předloze měl správně musculus myška, brachium pažě, asella podpažie', ale učinil z toho chybně I 105, 108 brachium myška, azella pažě', podobně asi slova I 281/4 ‘domus duom, pallacium sien, regina králevá, paries stěna' vznikla písařovým doplněním' z původního domus dóm, palatium sien králeva, paries stěna', jinak bychom si těžko vysvětlili, jak regina králevá' přichází mezi názvy částí domu; atd. Slovníček Svatovítský je nomenklator, neúplný; má veliké shody s t. zv. Bohemářem menším, ale i proti tomu jest úplně samostatný; mění, přidává a vypouští podle svého zdání. Nejnižší fázi staročeských slovníků představuje asi „Bohemarius minor“ v rkp. klem. knihovny VIII G 29 z konce XIV. století („Deus Bóh X digitagus náprstek“). Zprávu o něm podal zase první Dobrovský (Gesch.2183), uváděje, že má přes 500 slov (přesně 497, z nichž 2 nepřeložena), a vypočítávaje některá zajímavější ukázkou (opec, vrablec, hopice, slavíc'); po něm pak otiskl Hanka 1833 (Zbírka 179—181) výbor větší (132 slov). Jungmann jej uvádí mylně dvakrát (II. 3, 17 — a také, po Hankovi, mylně sign. VIII E 7); mé vydání v L. filol. 1894, 365—372, úplné, upozorňuje na další dialektické odchylky, na nedbalost písařovu (ač je písmo dosti pěkné), zvláštní jeho pravopis a malou znalost latiny; rozborem pramenným se nezabývá, ani jeho datováním. (U Gb. s. Boh. min.) Poněvadž tento slovníček stojí posud na prahu naší lexikografie třeba si ho všimnouti zevrubněji. Hledíme-li jenom k zápisu samému, nečiní jazyk dojmu starobylosti: jotace kleslá (velmi často již -ce, -se, -ze (m. -č) n. př. saze, senosečec), přehláska u/i provedena, šť m. šč (štika m. ščuka ště m. -šče: městiště atd.), trt m. tyrt, tvary jako mezek' (m. mezk). břicho' (m. břuch) atd. ukazují jistě k 2. pol. XIV. století. Tamtéž ukazuj i novotvary na -va (krokva, tykva, břeskva, svekrva), assibilace cista (m. 'tista) a snad i forma trut' v slovech krucice' (=krt-) a brudo' K dialektickým novotvarům nebo archaismům počítám čelust, plúce, žerucha' (m. řeřicha atd.), přídech h v húhoř, hopice' (vedle opec'), tvary 'vrablec', 'bravenec', 'ciesar' atp. Ale kromě zvláštností piseckých a dialektických má náš slovník také chyby: překládá-li buxus buk', je to jistě chyba, jako překládá-li laurus habr'; v rkp. Svatovítském čteme správně laurus bobek a chybu habr vyložíme jako opisovačskou. Za takovou vyložíme i antela prsiny' (Vít. správně prsosiny'), amigdalus mandely' (Vít. správně mandl) atd., ale zvláště zřetelné jsou tyto dvě: dumus trn' vzniklo patrně nesprávným spo- jením spina trn, dumus chrást', jak správně má rkp. Boh. většího; podobně planta pata' vzniklo snad ze správného 'calx pata, planta chodidlo' v rkp. Vít. A proto bychom i některá nejistá slova mohli spíše vyložiti za takové
Strana XXIV
XXIV chyby opisovačské: torrens bystrá' lépe vyložíme za chybu m. bystřina (opisovač přehlédl zkratku), philomela slavíc' za takovoutéž chybu m. slavík' (psané staropísmé slauic' čteno -c m. -k) atd. Náš slovník se shoduje se slovníkem Svatovítským velikou měrou, jak hned uvidíme. Oba však mají nepopěrné a jisté shody s Bohemářem; chyby v obou textech vznikly asi tím, že přejímaly různě z neznámé dnes předlohy (snad veršované), jež byla asi takový výtah z látky Bohemáře, jako látka Bohemáře z látky Glossáře. Pro příklad stačí srovnati jména ptáků v Boh. min. a Vít. s oddílem Bohemáře (III 5, v. 88—134). V obou (Vít. i Boh. min.) se shoduje nejenom výběr a překlad slov, nýbrž také jejich pořad naprosto s Bohemářem 88—113; Boh. min. jde však dále, má výběr jmen domácí drůbeže z Boh. 114—123; zbytek však v. 124—134 je vynechán v obou (krom hesla columbus holub', jež Boh. má správně ve v. 129, jež však Vít. i Boh. min. položili oba stejně k stejné u obou řadě labut, čáp, řeřáb, volavka, páv'; Vít. k tomu dodal ještě columba holubice'). Boh. min. má tedy v přibrané partii o 18—22 jmen více, jichž ve Vít. ovšem nenalezneme; ale v partii shodné má Vít. o 4 hesla více (noh, tetřev, holubicě, lelek), z Bohemáře, nežli Boh. min. Někdy má Vít. a Boh. min. odchylný pořad jednotlivých slůvek (ale i ta jsou totožná). Správnost Vít. však ukazuje jasně heslo 5. vultur sup Vít., místo něhož má Boh. min nemožné na tomto místě turtur hrdlice': nemožné proto, že v Bohem. 93 zde stojí správně vultur sup' — a hlavně ovšem proto, že Boh. min. opakuje turtur hrdlice' po 20 heslech znovu tam, kde také Boh. 97 má správně turtur hrdlicè'. Naznačíme-li si obsah obou (nehledíce k jednotlivým odchylkám) čísly oddílů Klaretových, mají se k sobě takto: A. Bohemář menší 1. † 4. + 8. + 2. + 29. + 6 1 12, 18b, 19a, 48a, 19b, 39 + 48b + 37 + 41 + 36 + 24, 25 + 49 + 21 + 38 (a od slova 471—497 různé) B. Slovníček Svatovítský 1 + 4 + 8 + 2, 3 + 16 + 29 + 28 + 30 + 36 + 6 12, 14, 13 + 9 + 15, 16, 17, 18a, 42, 18b, 19 + 39a 48 + 35 39b † 51 (a od slova I 320—365 různé) — t. j. ze svatovítského textu shoduje se 910 (slovníček I 1—257, II 1—277, I 258- 300) úplně s textem Bohemáře menšího. Zároveň však, jak se shodují oba spolu, zrovna tak se naprosto odchy- lují od rozvrhu a zpracování Klaretova i Bohemáře většího. To je viděti pouhým pohledem na osnovu obojích těch nomenklatorů. Hlavní odchylka Vít. od Boh. min. záleží pak v tom, že jména příbuzenská (u Klareta č. 36) položil Vít. dříve než Boh. min., tento pak položil zase dříve jména ptáků (č. 6); Vít. vynechal vübec ,homines saeculares“ i „spirituales“ (č. 24, 25) a od č. 300 se zdá, že píše svá slůvka beze všeho řádu a skladu (což v Boh. min. pozorujeme teprv k samému konci, od č. 471).
XXIV chyby opisovačské: torrens bystrá' lépe vyložíme za chybu m. bystřina (opisovač přehlédl zkratku), philomela slavíc' za takovoutéž chybu m. slavík' (psané staropísmé slauic' čteno -c m. -k) atd. Náš slovník se shoduje se slovníkem Svatovítským velikou měrou, jak hned uvidíme. Oba však mají nepopěrné a jisté shody s Bohemářem; chyby v obou textech vznikly asi tím, že přejímaly různě z neznámé dnes předlohy (snad veršované), jež byla asi takový výtah z látky Bohemáře, jako látka Bohemáře z látky Glossáře. Pro příklad stačí srovnati jména ptáků v Boh. min. a Vít. s oddílem Bohemáře (III 5, v. 88—134). V obou (Vít. i Boh. min.) se shoduje nejenom výběr a překlad slov, nýbrž také jejich pořad naprosto s Bohemářem 88—113; Boh. min. jde však dále, má výběr jmen domácí drůbeže z Boh. 114—123; zbytek však v. 124—134 je vynechán v obou (krom hesla columbus holub', jež Boh. má správně ve v. 129, jež však Vít. i Boh. min. položili oba stejně k stejné u obou řadě labut, čáp, řeřáb, volavka, páv'; Vít. k tomu dodal ještě columba holubice'). Boh. min. má tedy v přibrané partii o 18—22 jmen více, jichž ve Vít. ovšem nenalezneme; ale v partii shodné má Vít. o 4 hesla více (noh, tetřev, holubicě, lelek), z Bohemáře, nežli Boh. min. Někdy má Vít. a Boh. min. odchylný pořad jednotlivých slůvek (ale i ta jsou totožná). Správnost Vít. však ukazuje jasně heslo 5. vultur sup Vít., místo něhož má Boh. min nemožné na tomto místě turtur hrdlice': nemožné proto, že v Bohem. 93 zde stojí správně vultur sup' — a hlavně ovšem proto, že Boh. min. opakuje turtur hrdlice' po 20 heslech znovu tam, kde také Boh. 97 má správně turtur hrdlicè'. Naznačíme-li si obsah obou (nehledíce k jednotlivým odchylkám) čísly oddílů Klaretových, mají se k sobě takto: A. Bohemář menší 1. † 4. + 8. + 2. + 29. + 6 1 12, 18b, 19a, 48a, 19b, 39 + 48b + 37 + 41 + 36 + 24, 25 + 49 + 21 + 38 (a od slova 471—497 různé) B. Slovníček Svatovítský 1 + 4 + 8 + 2, 3 + 16 + 29 + 28 + 30 + 36 + 6 12, 14, 13 + 9 + 15, 16, 17, 18a, 42, 18b, 19 + 39a 48 + 35 39b † 51 (a od slova I 320—365 různé) — t. j. ze svatovítského textu shoduje se 910 (slovníček I 1—257, II 1—277, I 258- 300) úplně s textem Bohemáře menšího. Zároveň však, jak se shodují oba spolu, zrovna tak se naprosto odchy- lují od rozvrhu a zpracování Klaretova i Bohemáře většího. To je viděti pouhým pohledem na osnovu obojích těch nomenklatorů. Hlavní odchylka Vít. od Boh. min. záleží pak v tom, že jména příbuzenská (u Klareta č. 36) položil Vít. dříve než Boh. min., tento pak položil zase dříve jména ptáků (č. 6); Vít. vynechal vübec ,homines saeculares“ i „spirituales“ (č. 24, 25) a od č. 300 se zdá, že píše svá slůvka beze všeho řádu a skladu (což v Boh. min. pozorujeme teprv k samému konci, od č. 471).
Strana XXV
XXV Celkem těch 500—600 slůvek (neboť ve Vít. se některá opakují a některá jsou jen chybným opisem), která v obou nalezneme, podává nám jen nej- nutnější látku slovnou, nepřesahující potřebu škol nejnižších. Můžeme z těch shod usouditi, že oba slovníky představují dvě samostatná zpraco- vání původní předlohy (snad kdysi veršované), jež byla určena nejnižšímu stupni žactva. Lze ještě, zvlášť podle rubrik Boh. min., sestrojiti dobře původní formu a osnovu těchto prvotních vokabulí, zcela jinou nežli osnova Bohemáře a Klareta. Zdá se proto již a priori nepravděpodobno, že by byli skladatelé Bohe- máře, Vokabuláře nebo Klaret sáhli k této elementární knížečce; a přece se uvádí citát z Klareta 892: „Ista Bohemarius minor obmisit satis (B; A chybně cito) argus“, jako by se vztahoval k našemu textu. Klaret tím míní vynechání jmen národů; kap. 23 vskutku, jak nám ukazuje hořejší přehled, v Bohemáři menším schází. Ale Klaret má v této kapitole (jako v jiných) přes 100 zcela odborných názvů, jichž naprosto nemohl hledati v malé knížce, která sotva měla všech slov 500—600; nemůže tedy svým jménem Bohemarius minor' míniti náš text; nadpis našeho textu je mladší nežli složení Klareta, v rkp. Svatovítském toho nadpisu není. Který text míní, musíme tedy vyšetřiti jinak; v níže. Konečně tištěné v XVI. stol. nomenklatory Dictionnarius a Nomencla- tura (Jgm. III, 12 a III, 13 = IV, 35) jsou již zpracovány podle Klareta ve formě Trialogu; náleží tedy k posledním výhonkům Klareta. B. Alfabetáře. Nejrozsáhlejší slovník abecední latinsko-český je t. zv. slovník Vele- šínův, zvaný podle kněze, jenž si r. 1458 dal pořídit opis jeho chovaný v knihovně kapituly olomoucké (z pol. XV. stol., č. 362, fol. 86a—114a, poslední popis podal A. Patera 1913 v Časopisu Vlast. spol. mus. olom. str. 100), z něhož zase pořízeny opisy moderní další (jeden v olom. stud. knih. V A 30, viz Tille, Věstník České akad., IV, 447; jiný v carské knihovně petrohradské, v. mé Knihy české v knih. švéd., 1897, str. 28—29, z pozůsta- losti Jungmannovy, původně Cerroniho, pak Dobrovského). Obsahuje přes 3500 slov latinských, česky tlumočených (u Jungmanna Hist. č. II, 7), a již Dobrovský podal o něm zprávu (Gesch.2 305—306) podle kopie Cerro- niovy spolu s ukázkou několika (24) slov. Již z této ukázky je sice viděti (většina slov pochází z Klareta), že se náš slovník zakládá na Klaretovi; ale po prvé to vyslovil teprve Hanka (Zbírka nejd. slovn. XIV): „zdá se též, že práce ta nic jiného není, než v abecední pořádek s vypuštěním a přidáním některých málo slov uvedený Klen Rozkochaný.“ Toto konstatování, v celku patrné na první pohled, bylo obecně přijato, ale třeba je přece ome- ziti a doplniti. Jest patrno, že náš slovník má o slovesa, příslovce a přídavná více nežli Klaret; ta slova tedy čerpal z jiných slovníků abecedních. Ale i substantiva jsou čerpána často odjinud: velmi mnoho čerpal z mammo-
XXV Celkem těch 500—600 slůvek (neboť ve Vít. se některá opakují a některá jsou jen chybným opisem), která v obou nalezneme, podává nám jen nej- nutnější látku slovnou, nepřesahující potřebu škol nejnižších. Můžeme z těch shod usouditi, že oba slovníky představují dvě samostatná zpraco- vání původní předlohy (snad kdysi veršované), jež byla určena nejnižšímu stupni žactva. Lze ještě, zvlášť podle rubrik Boh. min., sestrojiti dobře původní formu a osnovu těchto prvotních vokabulí, zcela jinou nežli osnova Bohemáře a Klareta. Zdá se proto již a priori nepravděpodobno, že by byli skladatelé Bohe- máře, Vokabuláře nebo Klaret sáhli k této elementární knížečce; a přece se uvádí citát z Klareta 892: „Ista Bohemarius minor obmisit satis (B; A chybně cito) argus“, jako by se vztahoval k našemu textu. Klaret tím míní vynechání jmen národů; kap. 23 vskutku, jak nám ukazuje hořejší přehled, v Bohemáři menším schází. Ale Klaret má v této kapitole (jako v jiných) přes 100 zcela odborných názvů, jichž naprosto nemohl hledati v malé knížce, která sotva měla všech slov 500—600; nemůže tedy svým jménem Bohemarius minor' míniti náš text; nadpis našeho textu je mladší nežli složení Klareta, v rkp. Svatovítském toho nadpisu není. Který text míní, musíme tedy vyšetřiti jinak; v níže. Konečně tištěné v XVI. stol. nomenklatory Dictionnarius a Nomencla- tura (Jgm. III, 12 a III, 13 = IV, 35) jsou již zpracovány podle Klareta ve formě Trialogu; náleží tedy k posledním výhonkům Klareta. B. Alfabetáře. Nejrozsáhlejší slovník abecední latinsko-český je t. zv. slovník Vele- šínův, zvaný podle kněze, jenž si r. 1458 dal pořídit opis jeho chovaný v knihovně kapituly olomoucké (z pol. XV. stol., č. 362, fol. 86a—114a, poslední popis podal A. Patera 1913 v Časopisu Vlast. spol. mus. olom. str. 100), z něhož zase pořízeny opisy moderní další (jeden v olom. stud. knih. V A 30, viz Tille, Věstník České akad., IV, 447; jiný v carské knihovně petrohradské, v. mé Knihy české v knih. švéd., 1897, str. 28—29, z pozůsta- losti Jungmannovy, původně Cerroniho, pak Dobrovského). Obsahuje přes 3500 slov latinských, česky tlumočených (u Jungmanna Hist. č. II, 7), a již Dobrovský podal o něm zprávu (Gesch.2 305—306) podle kopie Cerro- niovy spolu s ukázkou několika (24) slov. Již z této ukázky je sice viděti (většina slov pochází z Klareta), že se náš slovník zakládá na Klaretovi; ale po prvé to vyslovil teprve Hanka (Zbírka nejd. slovn. XIV): „zdá se též, že práce ta nic jiného není, než v abecední pořádek s vypuštěním a přidáním některých málo slov uvedený Klen Rozkochaný.“ Toto konstatování, v celku patrné na první pohled, bylo obecně přijato, ale třeba je přece ome- ziti a doplniti. Jest patrno, že náš slovník má o slovesa, příslovce a přídavná více nežli Klaret; ta slova tedy čerpal z jiných slovníků abecedních. Ale i substantiva jsou čerpána často odjinud: velmi mnoho čerpal z mammo-
Strana XXVI
XXVI trektů (n. př. pod A hned allisisti me' Isa. LXIV, 7 amore langueo' Cant. cant. II, 5 atd.). Ale tyto všechny přídavky (z různých synonymářů, mammotrektů atd.) pomalu přestávají; a od písmene Q' počínajíc čerpá „Velešín“ skoro jenom z Klareta. Náš rukopis jest ovšem teprve několikátý opis; pozorujeme to z hroma- dění překladů. N. př. agmen rota, kolo': původně bylo zajisté (jako v Kla- retovi 1944) agmen rota'; a teprve druhý opisovač přeložil domnělé latinské rota' znovu ještě kolo'. Podobně „accentus přěspěv, snažný“ vzniklo pozdějším stažením dvou hesel accentus' a attentus' atd. Tak vznikly čiré nesmysly opisovačské: „barbarus bewen“ — podle Klareta A 863 správně „Litvén“ atd. Ale nicméně někde pomůže i Velešín opraviti a do- plniti text Klaretův; v prešpurském opise 2080 schází při „subulcus“ český výraz, hexametr zakončující: z Velešína (ale ovšem i odjinud) můžeme do- plniti „sviňák“ atd. Text byl vydán, podle přepisu Cerroniova, nyní petrohradského, Hankou ve Zbírce nejd. slovníků, 1833, str. 105—154; opis byl dosti chybný, také tiskových chyb jest hojně; nové vydání mohlo by nyní skoro všechny chyby opraviti podle mammotrektu a Klareta. Jiného rázu jest t. zv. Vokabulářík krátký (jak jej zve Jgm. II, 9, podle toho, že má jen asi 260 slov) anebo slovník Bočkův (jak jej zve podle nálezce Gebauer, Slov. XXV). Má jen začátek abecední (Arduum pilné, Accidencia přihození atd.), ostatek je nespořádán; chová se nyní v zemském archivu moravském. Novou zevrubnou zprávu podal o něm F. Černý (v ČČM 1899, 506—507), kdež ukázáno, že jest to jeden list nedbale psaný nejspíše již v XVI. století; nemá tedy pro další určování zde ceny. Nejstarší abecední slovník latinsko-český, t zv. mammotrekt Klemen- tinský (rukopis klem. XI E 6, fol. 14—377, z doby kolem r. 1400), uvedl po prvé a mezi mammotrekty omylem zařadil Jungmann r. 1846 (Hist.“ III. 3; Dobrovský ho ještě neznal). Celý rukopis (v němž ještě na fol. 92/3 připsáno později asi 200 mamm. slov lat.-českých) jsem popsal a t. zv. mammotrekt odtud vydal 1893 v Listech filologických XX, 216—234 a 290—312. Tam jsem také v úvodě ukázal, že název mammotrekt jest ne- správný, že náš text jest opis, opakující mnoho a mnoho kazící, že vznikl sice podle mammotrektu, ale užil i jiných pramenů. Některá data biblio- grafická jsou mylná, zde se opravují. Tento slovník (Gebauer jej označuje zkratkou Mam. A) jest se svými více než 3500 slovíčky asi téhož rozsahu jako t. zv. Velešín; zakládá se, rovněž jako on, na mammotrektu a — můžeme to hned říci — na Klaretovi, ale není tak úplně srovnán a má vsunuty části různorodé (na fol. 14a/15a jsou vsunuta „de herbis vocabula“:'altea vysoký sléz' X acorus kosatec', na fol. 15a jména příbuzenská). Kdežto ve Velešínu se část mammotrektová na konec ztrácí a celkem se spokojuje slovem nebo rčením, v našem mammotrektu' kusy biblické zůstávají až do konce a bývají tu skutečně kusy', citáty celých veršu. Kromě toho je patrno, že náš autor užil i něja-
XXVI trektů (n. př. pod A hned allisisti me' Isa. LXIV, 7 amore langueo' Cant. cant. II, 5 atd.). Ale tyto všechny přídavky (z různých synonymářů, mammotrektů atd.) pomalu přestávají; a od písmene Q' počínajíc čerpá „Velešín“ skoro jenom z Klareta. Náš rukopis jest ovšem teprve několikátý opis; pozorujeme to z hroma- dění překladů. N. př. agmen rota, kolo': původně bylo zajisté (jako v Kla- retovi 1944) agmen rota'; a teprve druhý opisovač přeložil domnělé latinské rota' znovu ještě kolo'. Podobně „accentus přěspěv, snažný“ vzniklo pozdějším stažením dvou hesel accentus' a attentus' atd. Tak vznikly čiré nesmysly opisovačské: „barbarus bewen“ — podle Klareta A 863 správně „Litvén“ atd. Ale nicméně někde pomůže i Velešín opraviti a do- plniti text Klaretův; v prešpurském opise 2080 schází při „subulcus“ český výraz, hexametr zakončující: z Velešína (ale ovšem i odjinud) můžeme do- plniti „sviňák“ atd. Text byl vydán, podle přepisu Cerroniova, nyní petrohradského, Hankou ve Zbírce nejd. slovníků, 1833, str. 105—154; opis byl dosti chybný, také tiskových chyb jest hojně; nové vydání mohlo by nyní skoro všechny chyby opraviti podle mammotrektu a Klareta. Jiného rázu jest t. zv. Vokabulářík krátký (jak jej zve Jgm. II, 9, podle toho, že má jen asi 260 slov) anebo slovník Bočkův (jak jej zve podle nálezce Gebauer, Slov. XXV). Má jen začátek abecední (Arduum pilné, Accidencia přihození atd.), ostatek je nespořádán; chová se nyní v zemském archivu moravském. Novou zevrubnou zprávu podal o něm F. Černý (v ČČM 1899, 506—507), kdež ukázáno, že jest to jeden list nedbale psaný nejspíše již v XVI. století; nemá tedy pro další určování zde ceny. Nejstarší abecední slovník latinsko-český, t zv. mammotrekt Klemen- tinský (rukopis klem. XI E 6, fol. 14—377, z doby kolem r. 1400), uvedl po prvé a mezi mammotrekty omylem zařadil Jungmann r. 1846 (Hist.“ III. 3; Dobrovský ho ještě neznal). Celý rukopis (v němž ještě na fol. 92/3 připsáno později asi 200 mamm. slov lat.-českých) jsem popsal a t. zv. mammotrekt odtud vydal 1893 v Listech filologických XX, 216—234 a 290—312. Tam jsem také v úvodě ukázal, že název mammotrekt jest ne- správný, že náš text jest opis, opakující mnoho a mnoho kazící, že vznikl sice podle mammotrektu, ale užil i jiných pramenů. Některá data biblio- grafická jsou mylná, zde se opravují. Tento slovník (Gebauer jej označuje zkratkou Mam. A) jest se svými více než 3500 slovíčky asi téhož rozsahu jako t. zv. Velešín; zakládá se, rovněž jako on, na mammotrektu a — můžeme to hned říci — na Klaretovi, ale není tak úplně srovnán a má vsunuty části různorodé (na fol. 14a/15a jsou vsunuta „de herbis vocabula“:'altea vysoký sléz' X acorus kosatec', na fol. 15a jména příbuzenská). Kdežto ve Velešínu se část mammotrektová na konec ztrácí a celkem se spokojuje slovem nebo rčením, v našem mammotrektu' kusy biblické zůstávají až do konce a bývají tu skutečně kusy', citáty celých veršu. Kromě toho je patrno, že náš autor užil i něja-
Strana XXVII
XXVII kého rostlináře. Pro lepší názor poslouží několik čísel: v písmeně L (celkem 120 hesel) jest 10 větších hesel z mammotrektu, mezi nimi 4 dlouhé citáty veršové (Levit. XIII, 2, k tomu t. XIII, 5; II. Reg. XIV, 2; Genes. XXXVII, 34), asi 10 jmen rostlin (z nichž lactuce agrestes' se 3x opakují a mohou pocházeti také z mammotr., Exod. XII, 8); 2x se opakuje luctator', 'lebes' atd., 3x liciatorium' (vratidlo, snovadlo, člunek) atd. O mnohých vý- razech (lucus luh', limus jíl atd.) nelze rozhodnouti, pocházejí-li z Klareta či z mammotrektu; ale 10 jich pochází jistě z Klareta (ludifora frýmark ‘lorum udidlo' 'legamen odúmrl' lympha klokoč' lymphus vrchoviště' linx rysec' lucarius podlešák' lama prohlub(ně)' lima (m. lama) (pro)hlubně lienteria (m. disen-) chvistačka): tedy slovník Klaretův dodal asi tolik materiálu1) jako rostlináře nebo mammotrekty. Nemůžeme arci rozeznati dnes, při tolikerém opakování a hrubých chybách opisovačských, kolik mammotrekt Klementinský skutečně přímo z Klareta přijal, ale nicméně jest patrno, že je vzácnou pomůckou při kritice Klareta, tím vzácnější, že snad pochází ještě ze sklonku XIV. století. Nazývám jej, pro rozlišení od druhého kusu v kodexu, mammotrektu, prostě slovník Klem. K abecedním náleží také Vokabulář, jak nazval Jungmann II. 14 (a název po něm přijal — Vocab. — Gebauer) latinsko-český slovník v rkp. klem. I D 32, z doby kolem r. 1400, jenž však obsahuje jen začátek A—C a pak něco slůvek nespořádaných. Rukopis není sice dosud vydán (ani jeho část slovníková fol. 175—176), ale jenom pouhé nahlédnutí ukazuje velikou jeho shodu s Velešínem — a tím ovšem také s Klaretem. Shoda s Klaretem je tím větší, že v první části (abecední A—C) není téměř slov z mammo- trektu a sloves jen něco, ke konci A. Co následuje od fol. 176a sl. 2, jsou jednotlivá, patrně později připojená tlumočení, v nichž je těžko hledati zřetelné stopy. V části první (největší) můžeme odhadnouti shodu s Klaretem až na 34 materiálu, více než při Velešínovi. Mnoho je tu však opisovačem poka- ženo; jenom namátkou uvádím: aurificeps zlatečník fol. 175a (chybné m. Klaret v. 526 auriceps zlatennice), t. sl. 2 advena příhoda (= Klaret 1159), agricola zapluhař (= Klaret 2064), auricalcon zlatopěnník (chybně m. Klaretova 2478 zlatopěnky), alleluja bohochvalnost (= Klaret 2290), atha- natos nesmrten (= Klaret 2350), t. sl. 3 Asmodeus škaředec (= Klar. 30), antelucanum zábřězka (= Klar. 39), agressus náchod, algor úmrz atd. Náleží proto i Vokabulář k cenným pomůckám při kritice a kontrole textu Klaretova. Zcela jiného rázu jest Anonymus, abecední lat.-český slovník v rkp. 1) Srovnání ostatních písmen dá týž výsledek, neboť náš slovník nejeví stop různého zpracování jako Velešín. Potvrzuje se to ostatně i jinak: r. 1893 v L fil. 218 jsem uvedl z něho ukázkou 18 „vzácných slov“, z těch pochází 6 (marnéř, pasořit, přínoza, robizna, útor, zápoj) z Klareta, 6 z mammotrektů (hněvotný, lesák, lítný, rozplútvati, vilstvie, zmiežditi) a teprve zbývajících 6 pochází z jiných pramenů nebo z vlastního tvoření autorova.
XXVII kého rostlináře. Pro lepší názor poslouží několik čísel: v písmeně L (celkem 120 hesel) jest 10 větších hesel z mammotrektu, mezi nimi 4 dlouhé citáty veršové (Levit. XIII, 2, k tomu t. XIII, 5; II. Reg. XIV, 2; Genes. XXXVII, 34), asi 10 jmen rostlin (z nichž lactuce agrestes' se 3x opakují a mohou pocházeti také z mammotr., Exod. XII, 8); 2x se opakuje luctator', 'lebes' atd., 3x liciatorium' (vratidlo, snovadlo, člunek) atd. O mnohých vý- razech (lucus luh', limus jíl atd.) nelze rozhodnouti, pocházejí-li z Klareta či z mammotrektu; ale 10 jich pochází jistě z Klareta (ludifora frýmark ‘lorum udidlo' 'legamen odúmrl' lympha klokoč' lymphus vrchoviště' linx rysec' lucarius podlešák' lama prohlub(ně)' lima (m. lama) (pro)hlubně lienteria (m. disen-) chvistačka): tedy slovník Klaretův dodal asi tolik materiálu1) jako rostlináře nebo mammotrekty. Nemůžeme arci rozeznati dnes, při tolikerém opakování a hrubých chybách opisovačských, kolik mammotrekt Klementinský skutečně přímo z Klareta přijal, ale nicméně jest patrno, že je vzácnou pomůckou při kritice Klareta, tím vzácnější, že snad pochází ještě ze sklonku XIV. století. Nazývám jej, pro rozlišení od druhého kusu v kodexu, mammotrektu, prostě slovník Klem. K abecedním náleží také Vokabulář, jak nazval Jungmann II. 14 (a název po něm přijal — Vocab. — Gebauer) latinsko-český slovník v rkp. klem. I D 32, z doby kolem r. 1400, jenž však obsahuje jen začátek A—C a pak něco slůvek nespořádaných. Rukopis není sice dosud vydán (ani jeho část slovníková fol. 175—176), ale jenom pouhé nahlédnutí ukazuje velikou jeho shodu s Velešínem — a tím ovšem také s Klaretem. Shoda s Klaretem je tím větší, že v první části (abecední A—C) není téměř slov z mammo- trektu a sloves jen něco, ke konci A. Co následuje od fol. 176a sl. 2, jsou jednotlivá, patrně později připojená tlumočení, v nichž je těžko hledati zřetelné stopy. V části první (největší) můžeme odhadnouti shodu s Klaretem až na 34 materiálu, více než při Velešínovi. Mnoho je tu však opisovačem poka- ženo; jenom namátkou uvádím: aurificeps zlatečník fol. 175a (chybné m. Klaret v. 526 auriceps zlatennice), t. sl. 2 advena příhoda (= Klaret 1159), agricola zapluhař (= Klaret 2064), auricalcon zlatopěnník (chybně m. Klaretova 2478 zlatopěnky), alleluja bohochvalnost (= Klaret 2290), atha- natos nesmrten (= Klaret 2350), t. sl. 3 Asmodeus škaředec (= Klar. 30), antelucanum zábřězka (= Klar. 39), agressus náchod, algor úmrz atd. Náleží proto i Vokabulář k cenným pomůckám při kritice a kontrole textu Klaretova. Zcela jiného rázu jest Anonymus, abecední lat.-český slovník v rkp. 1) Srovnání ostatních písmen dá týž výsledek, neboť náš slovník nejeví stop různého zpracování jako Velešín. Potvrzuje se to ostatně i jinak: r. 1893 v L fil. 218 jsem uvedl z něho ukázkou 18 „vzácných slov“, z těch pochází 6 (marnéř, pasořit, přínoza, robizna, útor, zápoj) z Klareta, 6 z mammotrektů (hněvotný, lesák, lítný, rozplútvati, vilstvie, zmiežditi) a teprve zbývajících 6 pochází z jiných pramenů nebo z vlastního tvoření autorova.
Strana XXVIII
XXVIII klem. knih. VIII G34, jenž na fol. 1r—7' obsahuje celý slovníček Aucto- ritas slovutnost X vilescit mrzí'. Jsou to vesměs výtahy z mammotrektu — a třebas se tu i tam najde shoda s Klaretem, nejsou to nikterak slova výrazná nebo rozhodující. Někde jsou vložky; na fol. 17 mezi B a C vložena n. př. hesla sum etenim jsemť jistě, consummasset dokonal by, post biduum po dvúdní, in atrium v duom' atd. — i to patrně všechno původu mammo- trektového. Hanka otiskl ve Zbírce 1833, 181—182 jen malý výtah, ale dostatečný k poznání textu. Téhož rázu jako Anonymus jest i Vocabularius Bohemorum v rukopise kapitulní knihovny E II2 fol. 199r—201, obsahující rovněž celý slovníček angustia súženie — zelus milost, závist'. Laskavostí J. M. p. biskupa Podla- hy mohl jsem zjistiti, že jest rovněž veskrze původu mammotrektového; má citáty Písma ještě obšírnější nežli Anonymus, někdy v takovém rozsahu jako t. zv. mammotrekt Klementinský (A). Zde možno uvésti i „Vokabula česky vyložená“ (podle Jgm. III. 15, jenž svou zprávu čerpal z Dobr. Gesch.2 str. 307 308) na 8 stranách při Copiariu kdysi Dobrovského, nyní v Museu, sign. VIII G 13, z doby ca 1430, fol. 290 a — 293"b; hesla Abeo od chodym X Revera zagyste; hlavně jsou zastoupena písmena A—F, L, S, R, ale dosti popletena; viz popis u Bartoše, Katalog, II. Konečně lze zaznamenati, že t. zv. Synonymář XVI století, oznámený Menčíkem (ČČM. 1877, 636—637), je první abecední slovník česko-latinský, jako zase slovník Holubářův z r. 1454 je nejstarší případ slovníka troj- jazyčného (lat.-německo-českého). Jiné alfabetáře v. u mammotrektů. C. Lexika: Skupiny nomenklatorů a alfabetářů. Nejstarší forma nomenklator + alfabetář je ve skupině, jejíhož člena v rukopise z doby kolem r. 1400 nalezl v městském archivu brněnském F. Černý a vydal pod názvem slovník Wiesenberský' (jejž přijal i Gebauer r. 1911 v Čas. Mat. moravské s příslušnou úvahou (XXV, str. 401—430). Popis Černého není dosti přesný; ale nyní je rukopis neznám, jak potvrdil nynější archivář prof. dr. B. Navrátil i po zvláštním pátrání na místě pp prof. dr. S. Souček a řed. měst. archivu pražského dr. Vojtíšek. V té formě, jak otištěn, je to zvláštní splynulina Nomenklatoru, čerpaného z Bohemáře, a alfabetáře jmenného, čerpaného z textu nám neznámého, ježto nemá sloves. Tu a tam, pozdější rukou, jsou připojeny přípisky mammotrektové. Nazývám jej lexikon Wiesenberský. Podobnou smíšeninu, ale pravidel- nější, obsahuje v XV. stol. lexikon Musejní, sign. VII D 17, fol 34—38: obsahuje týž výtah z Bohemáře, promíšený alfabetářem slovesným, jak bývá u ostatních slovníků této skupiny. Velmi zajímavý je slovník Klementinský (rkp. klem. XVII F 31 z r. 1455 fol. 1—91), jejž Čelakovský, který z něho hojně čerpal k svým Dodatkům k Slovníku Jungmannovu, nazývá Lexicon vetus'. Popsal jej již Dobrovský
XXVIII klem. knih. VIII G34, jenž na fol. 1r—7' obsahuje celý slovníček Aucto- ritas slovutnost X vilescit mrzí'. Jsou to vesměs výtahy z mammotrektu — a třebas se tu i tam najde shoda s Klaretem, nejsou to nikterak slova výrazná nebo rozhodující. Někde jsou vložky; na fol. 17 mezi B a C vložena n. př. hesla sum etenim jsemť jistě, consummasset dokonal by, post biduum po dvúdní, in atrium v duom' atd. — i to patrně všechno původu mammo- trektového. Hanka otiskl ve Zbírce 1833, 181—182 jen malý výtah, ale dostatečný k poznání textu. Téhož rázu jako Anonymus jest i Vocabularius Bohemorum v rukopise kapitulní knihovny E II2 fol. 199r—201, obsahující rovněž celý slovníček angustia súženie — zelus milost, závist'. Laskavostí J. M. p. biskupa Podla- hy mohl jsem zjistiti, že jest rovněž veskrze původu mammotrektového; má citáty Písma ještě obšírnější nežli Anonymus, někdy v takovém rozsahu jako t. zv. mammotrekt Klementinský (A). Zde možno uvésti i „Vokabula česky vyložená“ (podle Jgm. III. 15, jenž svou zprávu čerpal z Dobr. Gesch.2 str. 307 308) na 8 stranách při Copiariu kdysi Dobrovského, nyní v Museu, sign. VIII G 13, z doby ca 1430, fol. 290 a — 293"b; hesla Abeo od chodym X Revera zagyste; hlavně jsou zastoupena písmena A—F, L, S, R, ale dosti popletena; viz popis u Bartoše, Katalog, II. Konečně lze zaznamenati, že t. zv. Synonymář XVI století, oznámený Menčíkem (ČČM. 1877, 636—637), je první abecední slovník česko-latinský, jako zase slovník Holubářův z r. 1454 je nejstarší případ slovníka troj- jazyčného (lat.-německo-českého). Jiné alfabetáře v. u mammotrektů. C. Lexika: Skupiny nomenklatorů a alfabetářů. Nejstarší forma nomenklator + alfabetář je ve skupině, jejíhož člena v rukopise z doby kolem r. 1400 nalezl v městském archivu brněnském F. Černý a vydal pod názvem slovník Wiesenberský' (jejž přijal i Gebauer r. 1911 v Čas. Mat. moravské s příslušnou úvahou (XXV, str. 401—430). Popis Černého není dosti přesný; ale nyní je rukopis neznám, jak potvrdil nynější archivář prof. dr. B. Navrátil i po zvláštním pátrání na místě pp prof. dr. S. Souček a řed. měst. archivu pražského dr. Vojtíšek. V té formě, jak otištěn, je to zvláštní splynulina Nomenklatoru, čerpaného z Bohemáře, a alfabetáře jmenného, čerpaného z textu nám neznámého, ježto nemá sloves. Tu a tam, pozdější rukou, jsou připojeny přípisky mammotrektové. Nazývám jej lexikon Wiesenberský. Podobnou smíšeninu, ale pravidel- nější, obsahuje v XV. stol. lexikon Musejní, sign. VII D 17, fol 34—38: obsahuje týž výtah z Bohemáře, promíšený alfabetářem slovesným, jak bývá u ostatních slovníků této skupiny. Velmi zajímavý je slovník Klementinský (rkp. klem. XVII F 31 z r. 1455 fol. 1—91), jejž Čelakovský, který z něho hojně čerpal k svým Dodatkům k Slovníku Jungmannovu, nazývá Lexicon vetus'. Popsal jej již Dobrovský
Strana XXIX
XXIX (1818, Gesch.2 306, kde omylem udává, že subst. a verba obsahují 73 listů), posledně J. Truhlář v Katal. č. rkp. 1906 str. 103. Mimo nezajímající nás zde latinská synonyma na 1. 3b—6a obsahuje rukopis A. na 1. 1r—3r výtah z Vokabuláře gramm.; jsou to jednotlivá slova vybraná z veršů Vokabuláře zrovna tak, jako t. zv. Rozkochaný vybrán z Klareta nebo Nomenklator z Bohemáře. To jest tak patrno, že jsem to poznal již r. 1892 (Listy filol. XIX, 381) srovnáním začátku se dvěma prvními verši rukopisu mikulovského. Nyní mohu přesně omeziti shodu: Slov. Klem. 11 litera čtena, gramm. slovočtena, vocalis hlása... X 3v sophisticales chytromluvné, practicales zvykalivé = Vokabulář v. 14 „Fertur grammatica slovočtena, litera člena,/ Vocalis hlása, liquida roz- měk...“ X v. 472/3 „Atque zophisticales chytromluvné, manuales/ sunt rukovětné, practicales zvykalivé“. (Verše 474—730 jsou většinou latinské.) Shoda je asi téhož rázu, jako rukopisu rajhradského s originálem Klareta; je nejen týž pořádek látky (gramm., rhetor., logika, musika, arithm., geom., astronom., fysika, theol., medic., ethika, mechanika), nýbrž uvnitř látky týž pořádek slov (s nepatrnými odchylkami) a totéž tlumočení. Rozdíly jsou asi takové jako mezi oběma rukopisy Vokabuláře, při čemž klem. se shoduje s mikulovským. Ovšem náš výtah je právě jen výtah; neobsahuje všech slov (vždyť na 9 sloupcích podává výtah asi z tisíce vokabulí Vokabuláře). Asi na 4 místech obsahuje však po 2—6 slovech, jichž nemáme ve Vokabuláři. Tím nám doplňuje mezery, jimiž tak stůně zejména rukopis mikulovský — jindy pak svým lepším čtením pomáhá opraviti chybný text kapitulní. Daleko více jest arci těch případů, kdy nyní podle Vokabuláře musíme opraviti jeho čtení; pro příklad: (1r a) „compo- sitio složenie, diptongus jednohlas" (a tak i Gebauer v Slovn. stč. s. v.) = Vokab. v. 18: „Composicio das složenie, dyptongus est dvojhlas“, správně tak věcně, metricky, v obou rukopisech a také v Lactiferu s. v.; atd. B. Na 1. 3r—3V je nejstarší grammatika latinská pro Čechy; jen zlomek, obsahující zájmena, příslovce, spojky, předložky, citoslovce (egomet já sám X at at ast haj haj haj!), pak následuje výklad (latinský) synonym v žaltáři 3V—6r. C. Na 1. 6r—26r je abecední slovník sloves lat.-č. (Abreviare ukrátiti X zymare ukvasiti). Jest podobného skladu asi jako slovník sloves při vídeň- ském Trialogu a excerpoval jej Čelakovský jako ostatek. D. Na l. 27r—91V je abecední slovník jmen (Abba, pater, Abissus propast.. X zonolarius pasieř, zelifluus), podobný jako v Trialogu, Lactiferu atd. R. 1892 (v L. fil. na m. u.) jsem mínil, neznaje z Vokabuláře více než ony dva verše, že snad i tyto oba slovníčky vznikly výtahem této veršované předlohy. To se nyní ovšem ukazuje nemožným. Tento slovníček jmen je téhož původu, jako většina ostatních: vznikl z mammotrektů a nějakého jiného staršího abecedního. Naleznou se sice shody s Klaretem (445 ennoicus kozák Trialog a Rozkoch. 3237; 43r pranéř eculeus = Klaret v. 1988,
XXIX (1818, Gesch.2 306, kde omylem udává, že subst. a verba obsahují 73 listů), posledně J. Truhlář v Katal. č. rkp. 1906 str. 103. Mimo nezajímající nás zde latinská synonyma na 1. 3b—6a obsahuje rukopis A. na 1. 1r—3r výtah z Vokabuláře gramm.; jsou to jednotlivá slova vybraná z veršů Vokabuláře zrovna tak, jako t. zv. Rozkochaný vybrán z Klareta nebo Nomenklator z Bohemáře. To jest tak patrno, že jsem to poznal již r. 1892 (Listy filol. XIX, 381) srovnáním začátku se dvěma prvními verši rukopisu mikulovského. Nyní mohu přesně omeziti shodu: Slov. Klem. 11 litera čtena, gramm. slovočtena, vocalis hlása... X 3v sophisticales chytromluvné, practicales zvykalivé = Vokabulář v. 14 „Fertur grammatica slovočtena, litera člena,/ Vocalis hlása, liquida roz- měk...“ X v. 472/3 „Atque zophisticales chytromluvné, manuales/ sunt rukovětné, practicales zvykalivé“. (Verše 474—730 jsou většinou latinské.) Shoda je asi téhož rázu, jako rukopisu rajhradského s originálem Klareta; je nejen týž pořádek látky (gramm., rhetor., logika, musika, arithm., geom., astronom., fysika, theol., medic., ethika, mechanika), nýbrž uvnitř látky týž pořádek slov (s nepatrnými odchylkami) a totéž tlumočení. Rozdíly jsou asi takové jako mezi oběma rukopisy Vokabuláře, při čemž klem. se shoduje s mikulovským. Ovšem náš výtah je právě jen výtah; neobsahuje všech slov (vždyť na 9 sloupcích podává výtah asi z tisíce vokabulí Vokabuláře). Asi na 4 místech obsahuje však po 2—6 slovech, jichž nemáme ve Vokabuláři. Tím nám doplňuje mezery, jimiž tak stůně zejména rukopis mikulovský — jindy pak svým lepším čtením pomáhá opraviti chybný text kapitulní. Daleko více jest arci těch případů, kdy nyní podle Vokabuláře musíme opraviti jeho čtení; pro příklad: (1r a) „compo- sitio složenie, diptongus jednohlas" (a tak i Gebauer v Slovn. stč. s. v.) = Vokab. v. 18: „Composicio das složenie, dyptongus est dvojhlas“, správně tak věcně, metricky, v obou rukopisech a také v Lactiferu s. v.; atd. B. Na 1. 3r—3V je nejstarší grammatika latinská pro Čechy; jen zlomek, obsahující zájmena, příslovce, spojky, předložky, citoslovce (egomet já sám X at at ast haj haj haj!), pak následuje výklad (latinský) synonym v žaltáři 3V—6r. C. Na 1. 6r—26r je abecední slovník sloves lat.-č. (Abreviare ukrátiti X zymare ukvasiti). Jest podobného skladu asi jako slovník sloves při vídeň- ském Trialogu a excerpoval jej Čelakovský jako ostatek. D. Na l. 27r—91V je abecední slovník jmen (Abba, pater, Abissus propast.. X zonolarius pasieř, zelifluus), podobný jako v Trialogu, Lactiferu atd. R. 1892 (v L. fil. na m. u.) jsem mínil, neznaje z Vokabuláře více než ony dva verše, že snad i tyto oba slovníčky vznikly výtahem této veršované předlohy. To se nyní ovšem ukazuje nemožným. Tento slovníček jmen je téhož původu, jako většina ostatních: vznikl z mammotrektů a nějakého jiného staršího abecedního. Naleznou se sice shody s Klaretem (445 ennoicus kozák Trialog a Rozkoch. 3237; 43r pranéř eculeus = Klaret v. 1988,
Strana XXX
XXX Rozk., Trial. atd.), ale nejsou ani hojné ani výrazné. Podobné shody na- leznou se i s Bohemářem a s Vokabulářem, ale také s Velešínem, Lactiferem atd., takže můžeme souditi, že náš slovník byl sice sestaven s užitím starších, ale jinak zcela samostatně. Často ovšem náš opisovač nerozuměl ani české ani latinské předloze: 45r „dobromluvce ehunov“ (patrně za ř. eunous'), 46r „fabulonius bosnář“ (patrně m. básnař“) nebo 477 „farma Kupla aut mastný prodavač“ (kde patrně domnělé české kupla náleží s lat. k slovu pharmacopola“ = mastný p.) atd. Za těch okolností nelze již prvotní formy pramenů s jistotou rozeznati; mohl sice náš autor užíti Klareta nebo Bohe- máře přímo, ale také již z druhé ruky, nějakého zpracování pozdějšího. Gebauer užívá názvu slovník Klementinský', Čelakovský jména Le- xicon vetus'; jasnější a pohodlnější, vzhledem k ostatním lexikům, bude snad název lexikon Klementinský'. Celou hrst slovníků obsahuje na poč. XV. stol. t. zv. rukopis Vodňan- ský (v Museu, sign. II F 2); některé z nich byly uvedeny již dříve; zde nás zajímá hlavní část tohoto kodexu (psaného r. 1409, ještě za arcibiskupa Zbyňka, jak ukázáno na fol. 1867), fol. 46—75. Část přední, fol. 467—527, jest nomenklator, ale jen zlomek (de arboribus, piscibus, canes, currus, equi, fraga, boleti, pira, vermes, cibi, animalia), pak (na fol. 53—75) následuje alfabetář Algidus X Zebea prsosiny. Oba tyto slovníky (kromě nich je tu ještě herbarius' nomina infirmitatum' atd.) znají a užily značnou měrou práce Klaretovy (Jgm. jej uvádí, ale necelý, pod III 281, Gb. s. RVodň.) — ale jsou práce rovněž tak samostatná jako předchozí lexikon Klementinský nebo lexikon Wiesenberský. Zvu jej lexikon Vodňanský Poslední takovou skupinu slovníků obsahuje první slovník nové doby, Lactifer Vodňanského, z r. 1508—1511. Černý ukázal, ale jen pro část abecední, že je pracován podle Guarinova Vocab. breviloquus, ale pro- celou skupinu nomenklatorů ke konci pramene ukázati nedovedl; jsou pra- covány nepochybně zcela samostatně, jako celý slovník Vodňanského vůbec vstupuje na cesty nové. Samostatného původu je také starší Holubářova učebnice pro králevice Ladislava, zachovaná v rukopise vatikánském z r. 1454—1471. objevená dr. Isid. Zahradníkem 1903, vydaná Akademií 1904. Obsahuje dva slovníčky latinsko-německo-české: abecední (4-51r, Angelus-Engil-Anděl X Uxor- Husvraue-Žena), pak mnohem menší nomenklator (517—65r Deus-Got- Buoh X Testiculi-Chuoden-Muodye). Zahradník srovnal v úvodě slovník s prameny a nenalezl nikde shod; ušlo mu při tom, že jiný rukopis prvního, abecedního dílu, lat.-něm.-český, z konce XV. století, chová dv. knih. vídeňská č. 2945, taktéž na 47 listech, téhož začátku i zakončení. Také k nomenklatoru by se nalezly paralely (arci ne v Bohemáři menším, jak míní Zahradník) — ale nám zde stačí konstatování, že slovníkům Holu- bářovým již ani Klaret ani Bohemáře nebyly pramenem přímým. Shody, které nalezneme, jsou patrně z druhé ruky. Zahradník také ukazuje, že „ani na budoucí tvorbu jazykovou vlivu neměl“ (str. 20) — byl patrně zcela
XXX Rozk., Trial. atd.), ale nejsou ani hojné ani výrazné. Podobné shody na- leznou se i s Bohemářem a s Vokabulářem, ale také s Velešínem, Lactiferem atd., takže můžeme souditi, že náš slovník byl sice sestaven s užitím starších, ale jinak zcela samostatně. Často ovšem náš opisovač nerozuměl ani české ani latinské předloze: 45r „dobromluvce ehunov“ (patrně za ř. eunous'), 46r „fabulonius bosnář“ (patrně m. básnař“) nebo 477 „farma Kupla aut mastný prodavač“ (kde patrně domnělé české kupla náleží s lat. k slovu pharmacopola“ = mastný p.) atd. Za těch okolností nelze již prvotní formy pramenů s jistotou rozeznati; mohl sice náš autor užíti Klareta nebo Bohe- máře přímo, ale také již z druhé ruky, nějakého zpracování pozdějšího. Gebauer užívá názvu slovník Klementinský', Čelakovský jména Le- xicon vetus'; jasnější a pohodlnější, vzhledem k ostatním lexikům, bude snad název lexikon Klementinský'. Celou hrst slovníků obsahuje na poč. XV. stol. t. zv. rukopis Vodňan- ský (v Museu, sign. II F 2); některé z nich byly uvedeny již dříve; zde nás zajímá hlavní část tohoto kodexu (psaného r. 1409, ještě za arcibiskupa Zbyňka, jak ukázáno na fol. 1867), fol. 46—75. Část přední, fol. 467—527, jest nomenklator, ale jen zlomek (de arboribus, piscibus, canes, currus, equi, fraga, boleti, pira, vermes, cibi, animalia), pak (na fol. 53—75) následuje alfabetář Algidus X Zebea prsosiny. Oba tyto slovníky (kromě nich je tu ještě herbarius' nomina infirmitatum' atd.) znají a užily značnou měrou práce Klaretovy (Jgm. jej uvádí, ale necelý, pod III 281, Gb. s. RVodň.) — ale jsou práce rovněž tak samostatná jako předchozí lexikon Klementinský nebo lexikon Wiesenberský. Zvu jej lexikon Vodňanský Poslední takovou skupinu slovníků obsahuje první slovník nové doby, Lactifer Vodňanského, z r. 1508—1511. Černý ukázal, ale jen pro část abecední, že je pracován podle Guarinova Vocab. breviloquus, ale pro- celou skupinu nomenklatorů ke konci pramene ukázati nedovedl; jsou pra- covány nepochybně zcela samostatně, jako celý slovník Vodňanského vůbec vstupuje na cesty nové. Samostatného původu je také starší Holubářova učebnice pro králevice Ladislava, zachovaná v rukopise vatikánském z r. 1454—1471. objevená dr. Isid. Zahradníkem 1903, vydaná Akademií 1904. Obsahuje dva slovníčky latinsko-německo-české: abecední (4-51r, Angelus-Engil-Anděl X Uxor- Husvraue-Žena), pak mnohem menší nomenklator (517—65r Deus-Got- Buoh X Testiculi-Chuoden-Muodye). Zahradník srovnal v úvodě slovník s prameny a nenalezl nikde shod; ušlo mu při tom, že jiný rukopis prvního, abecedního dílu, lat.-něm.-český, z konce XV. století, chová dv. knih. vídeňská č. 2945, taktéž na 47 listech, téhož začátku i zakončení. Také k nomenklatoru by se nalezly paralely (arci ne v Bohemáři menším, jak míní Zahradník) — ale nám zde stačí konstatování, že slovníkům Holu- bářovým již ani Klaret ani Bohemáře nebyly pramenem přímým. Shody, které nalezneme, jsou patrně z druhé ruky. Zahradník také ukazuje, že „ani na budoucí tvorbu jazykovou vlivu neměl“ (str. 20) — byl patrně zcela
Strana XXXI
XXXI určen „in usum delphini“, jako dvě stě let později (1628) podobná práce Rafaela Mnišovského pro Ferdinanda III. Ostatně i vlastní jeho cena lexikografická jest nepatrná, chyb je také dosti (socrus swigr svekr atd.); obsahuje asi kolem 2000 slov, ježto velmi mnoho slov se z nomenklatora opakuje v slovníku abecedním. Trialog vídeňský, z r. 1489 pocházející, latinsko-německo-český, obsa- huje (dv. knih. č. 2868, fol. 1—47) dvě části, podobně jako slovník Holu- bářův: nomenklator na 1. 1a—36a a abecední seznam sloves 36b—47а Dobrovského naň upozornil Durich a zpráva Dobrovského (posledně Gesch.2 306—307) vytýká sice správně „das Böhmische ist sehr fehlerhaft geschrieben“, ale při tom přece mu ušla veliká shoda (ze 17 uvedených se jich 15 shoduje s Klaretem) se slovníkem Klaretovým; něco ovšem, jako drakorza aloe', poznati nemohl, ježto toho slova v Rozkochaném není, ale ani 'lesken = metallum', ač si slova toho všiml, ho neuvedlo na stopu. Příčinou toho bylo patrně, jak u Dobrovského vidíme často, rozmrzení nad chybným opisem; pozorujeme to ve zprávě Zlobickému (1789; Korespondence akad., vyd. Patera, III, 57): uvádí tu Trialog až na posledním místě, za brněnským Catholicon: „nach diesem folgt das Wiener Vocabul. lat.-deutsch-böhm., welches aber ganz fehlerhaft abgeschrieben ist.“ Teprve Menčík 1892 (Prešpurský slovník, XXV—XXVIII) podal zevrubnější rozbor obsahu a grafiky a konstatoval (věc, jak řečeno, vyplývá již ze srovnání té nepatrné ukázky Dobrovského — Jungmann, Hist. III, 11, více neznal — s neúplným Rozkochaným), že nomenklator Trialogu „podává text zkrácený nějakého rukopisu Prešpurskému blízkého“ (str. XXVII). Ukazuje, že pořádek materií je sice někde pozměněn, slova někdy zaměněna a často velmi chybně opsána (n. př. Trialogus překládá ,cochitus horuczen“, což patrně vzniklo přepsáním z Klareta 324 „Cochitus plapolet, flegeton horuczen“ — písař dvě slova vynechal). Shoda skutečně je tak veliká a tak nápadná, že postačí pouhé konstatování. Můžeme říci, že Klaret byl hlavním pramenem Trialogu; co má Trialog odjinud, pochází z textů různých a všechno dohromady ne- rovná se ani zdaleka kvantem látce vzaté z Klareta. Ale to platí arci jen o nomenklatoru; Menčík (str. XXVIII) však soudí, ježto v Trialogu (jako u Holubáře nebo v lexiku Klementinském atd.) jest připojen abecední soupis sloves, že „by se mohlo tvrditi, že i v Prešp. i v Rajhr. rkp. připojena byla ještě část, která obsahovala časoslova a nyní již ztracena jest.“ Tato domněnka jest ovšem, srovnáme-li Bohemář a odhadneme-li ztrátu v obou rukopisech (Ai B) nejvýš dvěma listy, nemožná: ostatně i zpracování Trialogu, hned následující, Dikcionář z r. 1513, jest zase jenom nomenklator. „Dictionarius trium linguarum, latine, teutonice, boe- mice potiora vocabula continens“, vydaný ve Vídni 1513 (první zprávu podává o něm Durich Dobrovskému r. 1788, v. Korresp. I, 90), má sice pořad látek jiný, také často mění významy jednotlivé, ale v celku jest patrno, jak Menčík (Prešp. slovn. XXIX) dokázal, že jest úplně založen na Trialogu.
XXXI určen „in usum delphini“, jako dvě stě let později (1628) podobná práce Rafaela Mnišovského pro Ferdinanda III. Ostatně i vlastní jeho cena lexikografická jest nepatrná, chyb je také dosti (socrus swigr svekr atd.); obsahuje asi kolem 2000 slov, ježto velmi mnoho slov se z nomenklatora opakuje v slovníku abecedním. Trialog vídeňský, z r. 1489 pocházející, latinsko-německo-český, obsa- huje (dv. knih. č. 2868, fol. 1—47) dvě části, podobně jako slovník Holu- bářův: nomenklator na 1. 1a—36a a abecední seznam sloves 36b—47а Dobrovského naň upozornil Durich a zpráva Dobrovského (posledně Gesch.2 306—307) vytýká sice správně „das Böhmische ist sehr fehlerhaft geschrieben“, ale při tom přece mu ušla veliká shoda (ze 17 uvedených se jich 15 shoduje s Klaretem) se slovníkem Klaretovým; něco ovšem, jako drakorza aloe', poznati nemohl, ježto toho slova v Rozkochaném není, ale ani 'lesken = metallum', ač si slova toho všiml, ho neuvedlo na stopu. Příčinou toho bylo patrně, jak u Dobrovského vidíme často, rozmrzení nad chybným opisem; pozorujeme to ve zprávě Zlobickému (1789; Korespondence akad., vyd. Patera, III, 57): uvádí tu Trialog až na posledním místě, za brněnským Catholicon: „nach diesem folgt das Wiener Vocabul. lat.-deutsch-böhm., welches aber ganz fehlerhaft abgeschrieben ist.“ Teprve Menčík 1892 (Prešpurský slovník, XXV—XXVIII) podal zevrubnější rozbor obsahu a grafiky a konstatoval (věc, jak řečeno, vyplývá již ze srovnání té nepatrné ukázky Dobrovského — Jungmann, Hist. III, 11, více neznal — s neúplným Rozkochaným), že nomenklator Trialogu „podává text zkrácený nějakého rukopisu Prešpurskému blízkého“ (str. XXVII). Ukazuje, že pořádek materií je sice někde pozměněn, slova někdy zaměněna a často velmi chybně opsána (n. př. Trialogus překládá ,cochitus horuczen“, což patrně vzniklo přepsáním z Klareta 324 „Cochitus plapolet, flegeton horuczen“ — písař dvě slova vynechal). Shoda skutečně je tak veliká a tak nápadná, že postačí pouhé konstatování. Můžeme říci, že Klaret byl hlavním pramenem Trialogu; co má Trialog odjinud, pochází z textů různých a všechno dohromady ne- rovná se ani zdaleka kvantem látce vzaté z Klareta. Ale to platí arci jen o nomenklatoru; Menčík (str. XXVIII) však soudí, ježto v Trialogu (jako u Holubáře nebo v lexiku Klementinském atd.) jest připojen abecední soupis sloves, že „by se mohlo tvrditi, že i v Prešp. i v Rajhr. rkp. připojena byla ještě část, která obsahovala časoslova a nyní již ztracena jest.“ Tato domněnka jest ovšem, srovnáme-li Bohemář a odhadneme-li ztrátu v obou rukopisech (Ai B) nejvýš dvěma listy, nemožná: ostatně i zpracování Trialogu, hned následující, Dikcionář z r. 1513, jest zase jenom nomenklator. „Dictionarius trium linguarum, latine, teutonice, boe- mice potiora vocabula continens“, vydaný ve Vídni 1513 (první zprávu podává o něm Durich Dobrovskému r. 1788, v. Korresp. I, 90), má sice pořad látek jiný, také často mění významy jednotlivé, ale v celku jest patrno, jak Menčík (Prešp. slovn. XXIX) dokázal, že jest úplně založen na Trialogu.
Strana XXXII
XXXII Je to asi takové zpracování Trialogu jako Trialog Klareta. Ale ovšem zpraco- vání je zde hlubší: je více a důsledněji modernisováno; jazyk XIV. věku je přiblížen věku šestnáctému; také je obsah rozmnožen (k rozmnožením ná- leží ovšem výrazy jako „bombarda hauffnitze“, k modernisacím tvary jako „artocrea taykanetz“ „lancea wosstip“ atd.). Dikcionářem se končí zpracování Klaretova, v nichž látka pů- vodní je ještě u většině a jasně patrná; další zpracování Dikcionáře v cizině, 5jazyčný 1531. 6jazyčný 1538 atd., i u nás, jež se vyvrcholují slovníky Veleslavínovými koncem XVI. století, nesou ovšem stále látku Klaretovu s sebou, ale proud ten mísí se již s látkou stále a stále novou, mění se stále a ztrácí svůj ráz samostatný.1) 1) Mylně se někdy uvádí: a) veršovaný slovník stč. („vocabularium latinobohem, in hexametris“) v rukop. kapit. olom. č. 300 (tak na př. Wolny v Sitzgsher. Wien. Akad., phil hist., 1851, I, 41, Jgm. III, 6) — jsou to jen glossy k Roháčovi— v. popis Paterův, Čas. Vlast. mus. sp. clom. 1913, 97—98; — b) slovníček názvů ženských ozdob v rukop. klem. knih. z poč. XV. stol. č. VIII C 26 fol. 220v (v. Truhlář, Catal s. v.; podobné glossy v rkp. mu- sejním XVI C 3 příd. papír) — je to toliko výtah z mammotrektu k Izaiáši, — III, 16—23 (composito gradu X theristrum), v. shora; c) soupis jmen rozličných ptáků (a zvířat) (něco otiskl Hanuš, Malý výbor, 40) taktéž v rkp. klem. IX B 9 (z XV. stol.) a VI E 14 na přídeští — je to však jen výtah z mammotrektu k Levitik. XI, 15—30, v. shora; d) slovník hebrejsko-něm.-č.-lat. (n. př. Jgm. III, 18 atd., ještě ČMFL. I, 1911, 9) v rkp. klem. XI E 20; — je slovn. lat.-něm., bez českých výrazů; opravil již 1871 Hanuš, Dodavky k Jgm. II, str. 3; e) Bohemarius apothecariorum v rkp. kap. kn. O XIV (Podl. II, 472 č. 1598) — obsahuje rovněž glossy jen německé atd. —
XXXII Je to asi takové zpracování Trialogu jako Trialog Klareta. Ale ovšem zpraco- vání je zde hlubší: je více a důsledněji modernisováno; jazyk XIV. věku je přiblížen věku šestnáctému; také je obsah rozmnožen (k rozmnožením ná- leží ovšem výrazy jako „bombarda hauffnitze“, k modernisacím tvary jako „artocrea taykanetz“ „lancea wosstip“ atd.). Dikcionářem se končí zpracování Klaretova, v nichž látka pů- vodní je ještě u většině a jasně patrná; další zpracování Dikcionáře v cizině, 5jazyčný 1531. 6jazyčný 1538 atd., i u nás, jež se vyvrcholují slovníky Veleslavínovými koncem XVI. století, nesou ovšem stále látku Klaretovu s sebou, ale proud ten mísí se již s látkou stále a stále novou, mění se stále a ztrácí svůj ráz samostatný.1) 1) Mylně se někdy uvádí: a) veršovaný slovník stč. („vocabularium latinobohem, in hexametris“) v rukop. kapit. olom. č. 300 (tak na př. Wolny v Sitzgsher. Wien. Akad., phil hist., 1851, I, 41, Jgm. III, 6) — jsou to jen glossy k Roháčovi— v. popis Paterův, Čas. Vlast. mus. sp. clom. 1913, 97—98; — b) slovníček názvů ženských ozdob v rukop. klem. knih. z poč. XV. stol. č. VIII C 26 fol. 220v (v. Truhlář, Catal s. v.; podobné glossy v rkp. mu- sejním XVI C 3 příd. papír) — je to toliko výtah z mammotrektu k Izaiáši, — III, 16—23 (composito gradu X theristrum), v. shora; c) soupis jmen rozličných ptáků (a zvířat) (něco otiskl Hanuš, Malý výbor, 40) taktéž v rkp. klem. IX B 9 (z XV. stol.) a VI E 14 na přídeští — je to však jen výtah z mammotrektu k Levitik. XI, 15—30, v. shora; d) slovník hebrejsko-něm.-č.-lat. (n. př. Jgm. III, 18 atd., ještě ČMFL. I, 1911, 9) v rkp. klem. XI E 20; — je slovn. lat.-něm., bez českých výrazů; opravil již 1871 Hanuš, Dodavky k Jgm. II, str. 3; e) Bohemarius apothecariorum v rkp. kap. kn. O XIV (Podl. II, 472 č. 1598) — obsahuje rovněž glossy jen německé atd. —
Strana XXXIII
ZKRATKY. A (v Glossáři) = rukopis prešpurský (bratislavský); vyd. Menčík; snímek u Mk. B (v Glossáři) = rukopis rajhradský; vyd. Hanka, z přepisu Dobrovského. Boh., Bohem. = Bohemář, podle vydání v tomto svazku; cituji verše. Boh. min. = t. zv. Bohemarius minor, rkp. klem. VIII G 29, podle mého vydání v L. fil.; cituji čísla slov. C (v Glossáři) = rukopis brněnský, podle vydání Černého; cituji čísla slov. D (v Glossáři) = rukopis klementinský, XIV F 20. D, Dý, Dobr. = opis Dobrovského rkp. B, v Museu, sign. I A 19. E (v Glossáři) = rukopis vyšňobrodský, podle vydání Jirečkova; cituji čísla slov. E (v Bohemáři) = rukopis kapitulní, E XXXII. F (v Bohemáři a Vokab.) = rukopis kapitulní F XLIV, 2. F (v Glossáři) = rukopis klementinský VIII C 23. G (v Glossáři) = rukopis třeboňský, A 6. Gloss. = Glossář Klaretův, podle vydání v tomto svazku, cituji verše. Hk., Hanka = Hankovo vydání ve Zbírce 1833. Klar. = Klaret, Glossář. Lact. = Lactifer, Vodňanského, 1511. M (ve Vokabuláři) = rukopis mikulovský, Dietrichst., I, 67. Mk, Menč. = Menčíkovo vydání Prešp., 1893. N = Nn = Nomenklator, rkp. klement. XI E 4. O (v Bohemáři) = rukopis kapitulní O LIX; vyd. Hanka; snímek u Hk. P = Prešp. = rkp. A, podle vydání Menčíkova; cituji verše. Rozk. = Rozkochaný = rkp. B, podle vydání Hankova, cituji čísla slov. Slov. kl(em.) = rukopis klementinský, XVII F 31 (jen Vokabulář). T = Tr. = Trial. = Trialog = rukopis vídeňské nár. knihovny, č. 2868. V. = verš. Vš = Vel. = Veleš. = Velešínův slovník podle vydání Hankova ve Zbírce, 1833. Vok. = Vokab. = Vokabulář grammatický, podle vydání v tomto svazku; cituji verše. Wies. = Wiesenb. = Wiesenberský slovník, podle vydání Černého; cituji čísla slov. 6 = není, nemá, nevyskytuje se. + = přidáno, připsáno. Ostatní zkratky jsou známé nebo vyloženy v úvodech. Oprava: Na str. 29, 2. ř. zd. m. chybí čti chybějí.
ZKRATKY. A (v Glossáři) = rukopis prešpurský (bratislavský); vyd. Menčík; snímek u Mk. B (v Glossáři) = rukopis rajhradský; vyd. Hanka, z přepisu Dobrovského. Boh., Bohem. = Bohemář, podle vydání v tomto svazku; cituji verše. Boh. min. = t. zv. Bohemarius minor, rkp. klem. VIII G 29, podle mého vydání v L. fil.; cituji čísla slov. C (v Glossáři) = rukopis brněnský, podle vydání Černého; cituji čísla slov. D (v Glossáři) = rukopis klementinský, XIV F 20. D, Dý, Dobr. = opis Dobrovského rkp. B, v Museu, sign. I A 19. E (v Glossáři) = rukopis vyšňobrodský, podle vydání Jirečkova; cituji čísla slov. E (v Bohemáři) = rukopis kapitulní, E XXXII. F (v Bohemáři a Vokab.) = rukopis kapitulní F XLIV, 2. F (v Glossáři) = rukopis klementinský VIII C 23. G (v Glossáři) = rukopis třeboňský, A 6. Gloss. = Glossář Klaretův, podle vydání v tomto svazku, cituji verše. Hk., Hanka = Hankovo vydání ve Zbírce 1833. Klar. = Klaret, Glossář. Lact. = Lactifer, Vodňanského, 1511. M (ve Vokabuláři) = rukopis mikulovský, Dietrichst., I, 67. Mk, Menč. = Menčíkovo vydání Prešp., 1893. N = Nn = Nomenklator, rkp. klement. XI E 4. O (v Bohemáři) = rukopis kapitulní O LIX; vyd. Hanka; snímek u Hk. P = Prešp. = rkp. A, podle vydání Menčíkova; cituji verše. Rozk. = Rozkochaný = rkp. B, podle vydání Hankova, cituji čísla slov. Slov. kl(em.) = rukopis klementinský, XVII F 31 (jen Vokabulář). T = Tr. = Trial. = Trialog = rukopis vídeňské nár. knihovny, č. 2868. V. = verš. Vš = Vel. = Veleš. = Velešínův slovník podle vydání Hankova ve Zbírce, 1833. Vok. = Vokab. = Vokabulář grammatický, podle vydání v tomto svazku; cituji verše. Wies. = Wiesenb. = Wiesenberský slovník, podle vydání Černého; cituji čísla slov. 6 = není, nemá, nevyskytuje se. + = přidáno, připsáno. Ostatní zkratky jsou známé nebo vyloženy v úvodech. Oprava: Na str. 29, 2. ř. zd. m. chybí čti chybějí.
Strana XXXIV
Strana 1
VOKABULÁŘ GRAMMATICKÝ
VOKABULÁŘ GRAMMATICKÝ
Strana 2
Strana 3
PODROBNÁ DATA. I. Titul není dochován; podle předposledního verše („ut multa vocabula feras“ 730) a se zřetelem k výkladu Dobrovského (1818, Gesch. d. böhm. Sprache, 306, č. 3: „voran werden Kunstwörter aus der Grammatik und andern Wissensch. erklärt“) nazývám náš text „Vokabulářem gramma- tickým“; Jungmann (Histor. liter.2, 1849, III, 9) nazývá jej prostě „Vokabulářem“, Čelakovský (Dodatky k slovn. Jgm., 1851) uvádí jej zkratkou „Lexicon vetus“, Gebauer cituje (po prvé 1892, Listy filol. XIX, 472, „z exc. p. V. Flajšhanse“) zkratkou „Slov(ník) K(lementinský)“ kteréž se níže držím pro ona excerpta, dochovaná v rkp. klem. XVII F 31. Titul „Vokabulář gramm.“ (po prvé jsem ho užil 1923 v List. fil. L, 240) nejenom není dochován, ale je též zcela jistě nesprávný; podobné slovníky sluly u nás „Bohemarius“ — a jako „Bohemarius“ nepochybně náš text cituje Klaret v Glossáři „Ecce Bohemarius dedit ista vocabula solus“ (Slovn. Prešp. v. 160), v. níže. Ale ježto „Bohemářem“ jmenujeme dnes již texty jiné, volil jsem titul právě uvedený. 2. Obsah jest prostý; kromě několika řádků úvodních a závěrečných tlumočí neznámý autor česky hlavně latinské výrazy potřebné studentům artistské fakulty; k tomu přidává soupis jmen božích, antických bohů a bohyň, jména hor, řek a zemí, názvy některých nerostů a jakýsi druh početnice. Všechno zveršoval makaronskými hrubými hexametry; úvodní a závěreční, čistě latinské, verše jsou rýmované hexx. leoninské. Ale dílo jeho se nám nedochovalo celé, po v. 191, 208, 231, 320 jsou zcela jistě mezery, v. 593 ukazuje taktéž neobratně zalepenou mezeru; podle těchto zjištěných mezer (obsah některých poznáváme ze slov dochovaných v Slov. Kl.) a podle velikých mezer v obou našich ruko- pisích můžeme souditi, že se původní text blížil rozsahem asi nynějšímu Bo- hemáři (většímu). 3. Rozdělení je trojdílné: (Proemium v. 1— 2); A. I. De grammatica 13—155, II. De rethorica 156—183, III. De loyca 184—218, IV. De musica 219—229, V. De arismetrica 230—242, VI. De geometria 243—251, VII. De astronomia 252—30 1, VIII. De phisica 302—323, IX. De theologia 324—342, X. De medicina 343—372, XI. De ethica 373—438, XII. De mechanica 439—467, XIII. De artibus 468—478; B. I. Nomina Christi 479—509, II. No- mina deorum 510—540, III. Nomina fluviorum 541—547, IV. Nomina
PODROBNÁ DATA. I. Titul není dochován; podle předposledního verše („ut multa vocabula feras“ 730) a se zřetelem k výkladu Dobrovského (1818, Gesch. d. böhm. Sprache, 306, č. 3: „voran werden Kunstwörter aus der Grammatik und andern Wissensch. erklärt“) nazývám náš text „Vokabulářem gramma- tickým“; Jungmann (Histor. liter.2, 1849, III, 9) nazývá jej prostě „Vokabulářem“, Čelakovský (Dodatky k slovn. Jgm., 1851) uvádí jej zkratkou „Lexicon vetus“, Gebauer cituje (po prvé 1892, Listy filol. XIX, 472, „z exc. p. V. Flajšhanse“) zkratkou „Slov(ník) K(lementinský)“ kteréž se níže držím pro ona excerpta, dochovaná v rkp. klem. XVII F 31. Titul „Vokabulář gramm.“ (po prvé jsem ho užil 1923 v List. fil. L, 240) nejenom není dochován, ale je též zcela jistě nesprávný; podobné slovníky sluly u nás „Bohemarius“ — a jako „Bohemarius“ nepochybně náš text cituje Klaret v Glossáři „Ecce Bohemarius dedit ista vocabula solus“ (Slovn. Prešp. v. 160), v. níže. Ale ježto „Bohemářem“ jmenujeme dnes již texty jiné, volil jsem titul právě uvedený. 2. Obsah jest prostý; kromě několika řádků úvodních a závěrečných tlumočí neznámý autor česky hlavně latinské výrazy potřebné studentům artistské fakulty; k tomu přidává soupis jmen božích, antických bohů a bohyň, jména hor, řek a zemí, názvy některých nerostů a jakýsi druh početnice. Všechno zveršoval makaronskými hrubými hexametry; úvodní a závěreční, čistě latinské, verše jsou rýmované hexx. leoninské. Ale dílo jeho se nám nedochovalo celé, po v. 191, 208, 231, 320 jsou zcela jistě mezery, v. 593 ukazuje taktéž neobratně zalepenou mezeru; podle těchto zjištěných mezer (obsah některých poznáváme ze slov dochovaných v Slov. Kl.) a podle velikých mezer v obou našich ruko- pisích můžeme souditi, že se původní text blížil rozsahem asi nynějšímu Bo- hemáři (většímu). 3. Rozdělení je trojdílné: (Proemium v. 1— 2); A. I. De grammatica 13—155, II. De rethorica 156—183, III. De loyca 184—218, IV. De musica 219—229, V. De arismetrica 230—242, VI. De geometria 243—251, VII. De astronomia 252—30 1, VIII. De phisica 302—323, IX. De theologia 324—342, X. De medicina 343—372, XI. De ethica 373—438, XII. De mechanica 439—467, XIII. De artibus 468—478; B. I. Nomina Christi 479—509, II. No- mina deorum 510—540, III. Nomina fluviorum 541—547, IV. Nomina
Strana 4
montium 548—552, V. Nomina lapidum 553—558, VI. Nomina terrarum 559—586; C. I. De numer. cardinal. 587—600, II. De numer. ordinal. 601—624, III. De numer. substant. 625—647, IV. De numer. multiplic. 648—653, V. De numer. adverb. 654—659, VI. De numeracione 660—710, VII. De cifris 711—757 (Conclusio 728—731). Dílo podle toho bylo do- končeno a máme úplný obraz, přes porušené dochování, jak asi autor dílo zamýšlel a provedl. 4. Incipit: „Utilitas invenum me compulit edere metrum“ (v. I; vlastní text slovy „Inprimis artes tribuam tibi tres triviales“ v. 9, první lat. č. hex. „Fertur grammatica slowocztena, litera cztena“ v. 14); explicit: „Grates nunc Christo reddamus tempore isto“ (v. 731: poslední lat. č. „Sextum cum tolles, tunc alias puol pate semis“ 696). 5. Původství díla je nejisté; dialektických zvláštností sice není, ale ty mohly býti opisovači setřeny. Forma je táž jako v díle Klaretově (makaronské hexametry s úvodními a závěrnými leoniny; každý oddíl mívá svůj verš úvodní i závěrečný, autor oslovuje žáka tak jako Klaret) — ale Klaret autorem není, ježto je sám cituje. Ale že původce byl Čech a duchovní, je patrno: je také podle obsahu viděti, že pracoval ve shodě s ostatními; podle toho můžeme souditi, že je to dílo školy Klaretovy. O tom svědčí i zbytky a stopy pův. pravopisu. na př. ve v. 224/5 psané (polo) (dvolo) snyek' v rkp. F místo správného „vznět“, jak ukazuje rým a Slov. Kl., vzniklo asi chybným čtením koncového -t, podobného -c, jímž u Klareta bývá psáno koncové -k. 6. Čas jest určen jednak předchozím právě konstatováním, jednak dvojím citátem. Míní-li Klaret svým „Ecce Bohemarius“ náš Vokabulář — a užil-li náš Vokabulář již Klaretova Astronomiáře, pak pochází z doby kolem r. 1360, jako ostatní díla této školy. 7. Rukopisy jsou dochovány celkem tři; z nich jeden jediný jest poněkud úplný, druhý obsahuje jenom malé zlomky, třetí pak podává výtah některých slov z prvního oddělení našeho textu. Jsou to: I. Rukopis kapitulní knihovny svatovítské v Praze (popis u Podlahy, Soupis rukopisů..., 1922, II, str. 44, č. 892, kamž odkazuji) sign. F XLIV, 2 fol. 235—258, z I. polovice XV. století. Je psán rukou zběžnou písaře dosti nedbalého, kapitoly jednotlivé jsou sice označeny červenými iniciálkami, ale dosti často je pro ně ponecháno jenom místo; psán je tak v souvislosti s předcházejícím Bohemářem, že jsem jej v své prvé zprávě o něm (1902 ve Věstn. Č. Akad. XI, 307—308) pokládal za pokračování Bohemáře; týž dojem měli i katalogisátoři další. Písař chybuje velmi často; nejtěžší z jeho chyb jsou mezery; verše 63, 68, 76, 80, 119—120, 145—150, jež vynechal, bylo sice možno doplniti z (následujícího) rukopisu mikulovského, jinde bylo možno poznati mezeru podle excerpt klementinských a Klaretova Glossáře — ale jiné, jistě hojné, mezery nám zůstávají neznámy. V tom, co tu vyloženo, je také již obsaženo, že text kapitulní jest pozdní opis a že nebyl předlohou ani rkp. mikul. ani exc. klem., ale že také nemohl býti ze žádného z nich opsán. Neboť ačkoli obsahuje jen 719 vv., v nichž možno konstatovati dalších 6 mezer, je
montium 548—552, V. Nomina lapidum 553—558, VI. Nomina terrarum 559—586; C. I. De numer. cardinal. 587—600, II. De numer. ordinal. 601—624, III. De numer. substant. 625—647, IV. De numer. multiplic. 648—653, V. De numer. adverb. 654—659, VI. De numeracione 660—710, VII. De cifris 711—757 (Conclusio 728—731). Dílo podle toho bylo do- končeno a máme úplný obraz, přes porušené dochování, jak asi autor dílo zamýšlel a provedl. 4. Incipit: „Utilitas invenum me compulit edere metrum“ (v. I; vlastní text slovy „Inprimis artes tribuam tibi tres triviales“ v. 9, první lat. č. hex. „Fertur grammatica slowocztena, litera cztena“ v. 14); explicit: „Grates nunc Christo reddamus tempore isto“ (v. 731: poslední lat. č. „Sextum cum tolles, tunc alias puol pate semis“ 696). 5. Původství díla je nejisté; dialektických zvláštností sice není, ale ty mohly býti opisovači setřeny. Forma je táž jako v díle Klaretově (makaronské hexametry s úvodními a závěrnými leoniny; každý oddíl mívá svůj verš úvodní i závěrečný, autor oslovuje žáka tak jako Klaret) — ale Klaret autorem není, ježto je sám cituje. Ale že původce byl Čech a duchovní, je patrno: je také podle obsahu viděti, že pracoval ve shodě s ostatními; podle toho můžeme souditi, že je to dílo školy Klaretovy. O tom svědčí i zbytky a stopy pův. pravopisu. na př. ve v. 224/5 psané (polo) (dvolo) snyek' v rkp. F místo správného „vznět“, jak ukazuje rým a Slov. Kl., vzniklo asi chybným čtením koncového -t, podobného -c, jímž u Klareta bývá psáno koncové -k. 6. Čas jest určen jednak předchozím právě konstatováním, jednak dvojím citátem. Míní-li Klaret svým „Ecce Bohemarius“ náš Vokabulář — a užil-li náš Vokabulář již Klaretova Astronomiáře, pak pochází z doby kolem r. 1360, jako ostatní díla této školy. 7. Rukopisy jsou dochovány celkem tři; z nich jeden jediný jest poněkud úplný, druhý obsahuje jenom malé zlomky, třetí pak podává výtah některých slov z prvního oddělení našeho textu. Jsou to: I. Rukopis kapitulní knihovny svatovítské v Praze (popis u Podlahy, Soupis rukopisů..., 1922, II, str. 44, č. 892, kamž odkazuji) sign. F XLIV, 2 fol. 235—258, z I. polovice XV. století. Je psán rukou zběžnou písaře dosti nedbalého, kapitoly jednotlivé jsou sice označeny červenými iniciálkami, ale dosti často je pro ně ponecháno jenom místo; psán je tak v souvislosti s předcházejícím Bohemářem, že jsem jej v své prvé zprávě o něm (1902 ve Věstn. Č. Akad. XI, 307—308) pokládal za pokračování Bohemáře; týž dojem měli i katalogisátoři další. Písař chybuje velmi často; nejtěžší z jeho chyb jsou mezery; verše 63, 68, 76, 80, 119—120, 145—150, jež vynechal, bylo sice možno doplniti z (následujícího) rukopisu mikulovského, jinde bylo možno poznati mezeru podle excerpt klementinských a Klaretova Glossáře — ale jiné, jistě hojné, mezery nám zůstávají neznámy. V tom, co tu vyloženo, je také již obsaženo, že text kapitulní jest pozdní opis a že nebyl předlohou ani rkp. mikul. ani exc. klem., ale že také nemohl býti ze žádného z nich opsán. Neboť ačkoli obsahuje jen 719 vv., v nichž možno konstatovati dalších 6 mezer, je
Strana 5
5 přece jediný úplný a jen z něho můžeme čerpati obraz původního díla, bez ostatních pomůcek arci velmi zkřivený. Text tento je položen za základ tomuto vydání; mezery jeho jsou, pokud bylo možno, doplněny z rkp. mikulovského, chyby jeho aspoň poněkud opraveny z obou textů ostatních — všechny opravy a doplňky zavřeny do závorek (ostrých). Čtení a text jeho označuje se zkratkou F. II. Rukopis dietrichsteinské knihovny v Mikulově (poslední popis viz u Ad. Patery, Bohemika kn. dietr. knih., 1915, str. 27), sign. I, 67 fol. 13—16" z r. 1410—1425. Je psán dosti zběžně, bez iniciál, písařem dosti povrchním. Ale obsahuje jenom dva zlomky textu, od v. 1—154 a 439—558, t. j. z počátku obou prvních oddílů. A i v těch zlomcích jsou mezery; v A scházejí v. 69, 70, 113, 130 (a pak ovšem v. 155—348); v B verše 510—540 (a pak ovšem celý konec 559—731); není tedy divu, že zmínky o něm bývaly nejasné a zmatené. První zprávu podal již A. Boček (1836—1846) J. Jungmannovi, jenž ji otiskl 1849 v Histor. Liter. 2 III, 9b; zpráva ta byla celkem správná, ale omylem Dudíkovým vznikla pak v Hanušových Dodavcích chybná oprava, jež se dlouho vlekla; opravil jsem ji sice v Lfil. 1892, XIX, 381 — ale i v posledním popise Paterově je nový omyl, jejž jsem znovu opravil 1922 v Českém časo- pise historickém, XXVIII, 168. Tento rukopis přispívá ovšem mnoho k do- plnění a opravě základního kodexu; jsou proto všechna jeho odchylná čtení (mimo pravopisné varianty, zvláště slov latinských) zaznamenána v poznám- kách; jsou označena zkratkou M. III. Rukopis klementinské knihovny university pražské (poslední popis viz u J. Truhláře, Katalog č. rkp., 1906, str. 103, č. 261), sign. XVII F 31, fol. 1—2", asi z roku 1455. Je psán velmi ozdobně, jediný ze všech označuje také nadpisy jednotlivých kapitol (ale teprve od IV.; III. nadepsána mylně „de littera“, m. „de loyca“), jež také odtud převzaty (doplněny a opraveny) do tohoto vydání. Ale tento rukopis obsahuje jenom výběr slov z veršů 14—473, i. j. z první části (A) našeho textu, při čemž však ze 250 veršů není vybráno ani slovíčko, z mnohých jiných pak jen po jednom. Nicméně zachoval stopy mnohých veršů ztracených, proto jeho přídavky jsou všechny zaznamenány v poznámkách. Ale jiné jeho odchylky (jsou velmi hojné) jsou seznamenány, jenom pokud přispívají k opravě textu, ostatní jsou odkázány do slovníka. Že jeho slůvka jsou pouhý výtah z textu veršovaného (a nikoli snad materiál, z něhož teprve verše vznikly), ukazuje zvlášt zřetelně v. 59—61, jenž zní v textu „fictivum/ sit zamyšlované, sit onomatopoycum (dictum)/ hinc pohla- sované“; excerptor vybral z verše 60 pak omylem zamyšlená onomato- peicum', nepoznav, že k oběma slovům náleží jiná tlumočení z verše předchozího i následujícího. První zprávu o něm podal 1818 Dobrovský (Gesch. d. böhm. Sprache 306) zcela správně, zároveň s ukázkou několika slov „Litera cztena Xo- rizon obezrzet“; jeho zprávu přejal pak Jungmann (Hist.2 I11, 9a), přiřadiv k ní zcela správně zprávu Bočkovu o rukopise mikulovském — Hanuš v Doplň- cích vyslovil skepsi zcela neoprávněnou. Podávaje pak 1892 v Lfil. (XIX, 381 zprávu o veršovaném Bohemáři, jehož hexametry Rozkochaný rozpustil, dodal jsem, že „podobný příklad máme ve Slov. Klem., který je také
5 přece jediný úplný a jen z něho můžeme čerpati obraz původního díla, bez ostatních pomůcek arci velmi zkřivený. Text tento je položen za základ tomuto vydání; mezery jeho jsou, pokud bylo možno, doplněny z rkp. mikulovského, chyby jeho aspoň poněkud opraveny z obou textů ostatních — všechny opravy a doplňky zavřeny do závorek (ostrých). Čtení a text jeho označuje se zkratkou F. II. Rukopis dietrichsteinské knihovny v Mikulově (poslední popis viz u Ad. Patery, Bohemika kn. dietr. knih., 1915, str. 27), sign. I, 67 fol. 13—16" z r. 1410—1425. Je psán dosti zběžně, bez iniciál, písařem dosti povrchním. Ale obsahuje jenom dva zlomky textu, od v. 1—154 a 439—558, t. j. z počátku obou prvních oddílů. A i v těch zlomcích jsou mezery; v A scházejí v. 69, 70, 113, 130 (a pak ovšem v. 155—348); v B verše 510—540 (a pak ovšem celý konec 559—731); není tedy divu, že zmínky o něm bývaly nejasné a zmatené. První zprávu podal již A. Boček (1836—1846) J. Jungmannovi, jenž ji otiskl 1849 v Histor. Liter. 2 III, 9b; zpráva ta byla celkem správná, ale omylem Dudíkovým vznikla pak v Hanušových Dodavcích chybná oprava, jež se dlouho vlekla; opravil jsem ji sice v Lfil. 1892, XIX, 381 — ale i v posledním popise Paterově je nový omyl, jejž jsem znovu opravil 1922 v Českém časo- pise historickém, XXVIII, 168. Tento rukopis přispívá ovšem mnoho k do- plnění a opravě základního kodexu; jsou proto všechna jeho odchylná čtení (mimo pravopisné varianty, zvláště slov latinských) zaznamenána v poznám- kách; jsou označena zkratkou M. III. Rukopis klementinské knihovny university pražské (poslední popis viz u J. Truhláře, Katalog č. rkp., 1906, str. 103, č. 261), sign. XVII F 31, fol. 1—2", asi z roku 1455. Je psán velmi ozdobně, jediný ze všech označuje také nadpisy jednotlivých kapitol (ale teprve od IV.; III. nadepsána mylně „de littera“, m. „de loyca“), jež také odtud převzaty (doplněny a opraveny) do tohoto vydání. Ale tento rukopis obsahuje jenom výběr slov z veršů 14—473, i. j. z první části (A) našeho textu, při čemž však ze 250 veršů není vybráno ani slovíčko, z mnohých jiných pak jen po jednom. Nicméně zachoval stopy mnohých veršů ztracených, proto jeho přídavky jsou všechny zaznamenány v poznámkách. Ale jiné jeho odchylky (jsou velmi hojné) jsou seznamenány, jenom pokud přispívají k opravě textu, ostatní jsou odkázány do slovníka. Že jeho slůvka jsou pouhý výtah z textu veršovaného (a nikoli snad materiál, z něhož teprve verše vznikly), ukazuje zvlášt zřetelně v. 59—61, jenž zní v textu „fictivum/ sit zamyšlované, sit onomatopoycum (dictum)/ hinc pohla- sované“; excerptor vybral z verše 60 pak omylem zamyšlená onomato- peicum', nepoznav, že k oběma slovům náleží jiná tlumočení z verše předchozího i následujícího. První zprávu o něm podal 1818 Dobrovský (Gesch. d. böhm. Sprache 306) zcela správně, zároveň s ukázkou několika slov „Litera cztena Xo- rizon obezrzet“; jeho zprávu přejal pak Jungmann (Hist.2 I11, 9a), přiřadiv k ní zcela správně zprávu Bočkovu o rukopise mikulovském — Hanuš v Doplň- cích vyslovil skepsi zcela neoprávněnou. Podávaje pak 1892 v Lfil. (XIX, 381 zprávu o veršovaném Bohemáři, jehož hexametry Rozkochaný rozpustil, dodal jsem, že „podobný příklad máme ve Slov. Klem., který je také
Strana 6
jen rozpuštěním veršované předlohy, o níž dal zprávu Boček Jungmannovi“; Truhlář v svém popise (Katal. 103) omylem napsal, že tvrdím, „že jest to z veršů rozpuštěný Bohemář“. Později jsem ovšem poznal, že veršovaná předloha je jista jenom pro první 2 listy tohoto kodexu, jak právě uvedeno — to poznání bylo možno teprve srovnáním s rkp. mikulovským a kapitulním; opravil jsem a doplnil své starší mínění v Lfil. 1923, 241. Podle Gebauerova příkladu cituji tento rkp. jako Slov. Kl. (míně ovšem jen l. 1—2). Text bylo možno založiti toliko na rkp. F; neboť rkp. M obsahuje jenom 240 veršů a Slov. Kl. jen něco málo slov. Všechny tři rukopisy jsou samostatné, což vyplývá již z jejich mezer, při čemž M se odchyluje od F (i od excerpt v Slov. Kl.) tím zvláště, že mívá někdy několikerý návrh překladu téhož slova. Pro konstrukci původního zapsání můžeme také užíti starších pramenů a pozdějšího zpracování; ale i tak ovšem je lext takto získaný velmi nedokonalým obrazem původního sepsání: z našich necelých a několikátých již opisů, velmi chybných, nelze sestrojiti správný archetyp. 8. Tisk tento jest první; je zařízen podle nových předpisů akademických (Věstník Akad., 1923, str. 21). Základní rukopis F jest otištěn věrně podle originálu; co vynechal, doplněno jednak z M, jednak podle ostatních veršů v závorkách (ostrých); co přidal zbytečně, uzavřeno do závorek [hranatých] hlavně jen tehdy, kde poškozen verš anebo omylem napsáno slovo dvakrát. Text latinský otištěn pravopisem nyní obvyklým; v textu českém zachovány však všechny zvláštnosti písařovy (jako v = u nebo u = v alp.), v poznámkách však při variantech k pravopisným rozdílům nehleděno a někdy (pro krátkost) jednotlivá slova textu nahoře položeného označena jenom začátečními písmeny (kde nemohl vzniknouti omyl). Po stranách označeny stránky rukopisu a do- plněna čísla veršů; taktéž doplněno rozčlenění na jednotlivé oddíly a kapitoly (tyto dílem podle Slov. Kl.) a dále dnešní interpunkce. 9. Prameny našeho skladatele jsou jednak obvyklé tehdejší veršované příručky artistů (ale je těžko určiti přímo, které) v části první (A); v části druhé (B) příslušné kapitoly Bartoloměje Anglického „De proprietatibus rerum“ jsou označeny v poznámkách; konečně (v části třetí, C) nějaká veršovaná početnice. Některá slova (jako „orizon obezrot“) jsou patrně čerpána z gloss Klaretova Astronomiáře; je tedy možno, že snad i někde jinde užito pramenů domácích, nám nyní neznámých. Ale největší díl českých termínů je jistě výtvorem autora samého; od něho pocházejí patrně také rozmnožení Bartolo- mějových seznamů řekami a horami českými (jako „Sázava“, „Cidlina“, „Říp“). 10. Zpracování našeho textu je na příslušných místech Klaretova Glossáře; Klaret přímo ke kapilole „de aere“ náš slovník cituje veršem „Ecce Bohemarius dedit ista vocabula solus“. Tento verš býval, dokud náš text nebyl znám, vyklá- dán jinak; zevrubněji jsem o tom vyložil v Lfil. 1923, 239—240. Ale Klaret užil našeho textu nejen k této kapitole, nýbrž i k mnohým jiným; to ukazuje zevrubněji slovník.
jen rozpuštěním veršované předlohy, o níž dal zprávu Boček Jungmannovi“; Truhlář v svém popise (Katal. 103) omylem napsal, že tvrdím, „že jest to z veršů rozpuštěný Bohemář“. Později jsem ovšem poznal, že veršovaná předloha je jista jenom pro první 2 listy tohoto kodexu, jak právě uvedeno — to poznání bylo možno teprve srovnáním s rkp. mikulovským a kapitulním; opravil jsem a doplnil své starší mínění v Lfil. 1923, 241. Podle Gebauerova příkladu cituji tento rkp. jako Slov. Kl. (míně ovšem jen l. 1—2). Text bylo možno založiti toliko na rkp. F; neboť rkp. M obsahuje jenom 240 veršů a Slov. Kl. jen něco málo slov. Všechny tři rukopisy jsou samostatné, což vyplývá již z jejich mezer, při čemž M se odchyluje od F (i od excerpt v Slov. Kl.) tím zvláště, že mívá někdy několikerý návrh překladu téhož slova. Pro konstrukci původního zapsání můžeme také užíti starších pramenů a pozdějšího zpracování; ale i tak ovšem je lext takto získaný velmi nedokonalým obrazem původního sepsání: z našich necelých a několikátých již opisů, velmi chybných, nelze sestrojiti správný archetyp. 8. Tisk tento jest první; je zařízen podle nových předpisů akademických (Věstník Akad., 1923, str. 21). Základní rukopis F jest otištěn věrně podle originálu; co vynechal, doplněno jednak z M, jednak podle ostatních veršů v závorkách (ostrých); co přidal zbytečně, uzavřeno do závorek [hranatých] hlavně jen tehdy, kde poškozen verš anebo omylem napsáno slovo dvakrát. Text latinský otištěn pravopisem nyní obvyklým; v textu českém zachovány však všechny zvláštnosti písařovy (jako v = u nebo u = v alp.), v poznámkách však při variantech k pravopisným rozdílům nehleděno a někdy (pro krátkost) jednotlivá slova textu nahoře položeného označena jenom začátečními písmeny (kde nemohl vzniknouti omyl). Po stranách označeny stránky rukopisu a do- plněna čísla veršů; taktéž doplněno rozčlenění na jednotlivé oddíly a kapitoly (tyto dílem podle Slov. Kl.) a dále dnešní interpunkce. 9. Prameny našeho skladatele jsou jednak obvyklé tehdejší veršované příručky artistů (ale je těžko určiti přímo, které) v části první (A); v části druhé (B) příslušné kapitoly Bartoloměje Anglického „De proprietatibus rerum“ jsou označeny v poznámkách; konečně (v části třetí, C) nějaká veršovaná početnice. Některá slova (jako „orizon obezrot“) jsou patrně čerpána z gloss Klaretova Astronomiáře; je tedy možno, že snad i někde jinde užito pramenů domácích, nám nyní neznámých. Ale největší díl českých termínů je jistě výtvorem autora samého; od něho pocházejí patrně také rozmnožení Bartolo- mějových seznamů řekami a horami českými (jako „Sázava“, „Cidlina“, „Říp“). 10. Zpracování našeho textu je na příslušných místech Klaretova Glossáře; Klaret přímo ke kapilole „de aere“ náš slovník cituje veršem „Ecce Bohemarius dedit ista vocabula solus“. Tento verš býval, dokud náš text nebyl znám, vyklá- dán jinak; zevrubněji jsem o tom vyložil v Lfil. 1923, 239—240. Ale Klaret užil našeho textu nejen k této kapitole, nýbrž i k mnohým jiným; to ukazuje zevrubněji slovník.
Strana 7
11. Překladů není. — 12. Literatura starší všímá si jen jednotlivých rukopisů, jak uvedeno dílo samo bylo neznámo. Po prvé jsem je uvedl do literatury 5. ledna 1920 v své přednášce v Král. č. společnosti nauk, zevrubnější výklad podává můj článek 1923 v Listech filol. L, 239—242. 13. Cena našeho díla je celkem malá. Pokusy o překlad jsou valnou většinou nezdařilé, také veršovnické umění je nepatrné. Význam jeho záleží více v dobré vůli autora a v některých jednotlivých slovích, jimiž obohatil naše znalosti slovníkové; hlavní důle žitost pak v tom, že je jedním, avšak nejslabším členem onoho velikého kulturního hnutí našeho národa za Karla IV.
11. Překladů není. — 12. Literatura starší všímá si jen jednotlivých rukopisů, jak uvedeno dílo samo bylo neznámo. Po prvé jsem je uvedl do literatury 5. ledna 1920 v své přednášce v Král. č. společnosti nauk, zevrubnější výklad podává můj článek 1923 v Listech filol. L, 239—242. 13. Cena našeho díla je celkem malá. Pokusy o překlad jsou valnou většinou nezdařilé, také veršovnické umění je nepatrné. Význam jeho záleží více v dobré vůli autora a v některých jednotlivých slovích, jimiž obohatil naše znalosti slovníkové; hlavní důle žitost pak v tom, že je jedním, avšak nejslabším členem onoho velikého kulturního hnutí našeho národa za Karla IV.
Strana 8
Vokabulář grammatický, A. I, v. 1—55. (Proemium. M 137, F 247) F 248 5 Tilitas iuvenum me compulit edere metrum: Vocibus imposita que dantur signa secunda, Hec pro posse meo resignabo sermone Boemo: Nam sine vocabulis mens inscia dicitur omnis. Sed gratis edificat, sine Cristo quique laborat:! Hic, peto, quod mecum sistens iuvet edere totum. Ut non pervertam sensum, volo vertere que n dam; Cui vero non placeat [soli], talia vel melius edafnjt. (A.) Inprimis artes tribuam (tibi) tres (triviales), 10 Postea tunc tales quatuor sunt quadriviales. Collaterales quinque tribuam tibi, quales Sunt michi difficiles: prius accipe grammaticales I. De grammatica.) M 14% QI)Rammaticam modicam volo tradere speculativam. Fertur grammatica slowocztena, litera cztena, 15 Vocalis hlasa, liquida rozmek, muta nyemka, Consona zwuczna, sit polhlasa semivocalis, Sillaba srzyek geritur (que) posicio wlozenye (fertur). Composicio (das) slozenye, dyptongus est dwoyhlas, Exemplum nalez, accentus prospyewa (fiet),lI 20 Regula sit po«t)wrd (que) trocheus sit (tibi) przyewrat. Dactillus est prstak, spondeus dicito dluhak, 2 imposita Frincomposita M./ que M: queque F./ dantur M: dant Fll 3 resignabo F: reserans Mll “peto M: conpeto FlI 8 vel melius F: meliora M II ' tibi triviales M.: nemá F. 12 accipe M: accipere F II 13 modicam speculativam F: monicam specu- landam M Il 14 Fertur M: fit F/ slowocztena F, Slov. Kl.: slowcztena M. 15 rozmek F: rozmyeka M. rozmiek Slov. Kl. II 16 sit polhlasa F: puolhlassaque MIl 18 dwoy- hlas F: odihlass vel odhlas vel dvehlas M gednohlas Slov. Klem. 13 nalez F: naloz M: I 2° podwrd F: potwrd Slov. Kl., potwryd M/ tibi przyewrat M: przywrat F.
Vokabulář grammatický, A. I, v. 1—55. (Proemium. M 137, F 247) F 248 5 Tilitas iuvenum me compulit edere metrum: Vocibus imposita que dantur signa secunda, Hec pro posse meo resignabo sermone Boemo: Nam sine vocabulis mens inscia dicitur omnis. Sed gratis edificat, sine Cristo quique laborat:! Hic, peto, quod mecum sistens iuvet edere totum. Ut non pervertam sensum, volo vertere que n dam; Cui vero non placeat [soli], talia vel melius edafnjt. (A.) Inprimis artes tribuam (tibi) tres (triviales), 10 Postea tunc tales quatuor sunt quadriviales. Collaterales quinque tribuam tibi, quales Sunt michi difficiles: prius accipe grammaticales I. De grammatica.) M 14% QI)Rammaticam modicam volo tradere speculativam. Fertur grammatica slowocztena, litera cztena, 15 Vocalis hlasa, liquida rozmek, muta nyemka, Consona zwuczna, sit polhlasa semivocalis, Sillaba srzyek geritur (que) posicio wlozenye (fertur). Composicio (das) slozenye, dyptongus est dwoyhlas, Exemplum nalez, accentus prospyewa (fiet),lI 20 Regula sit po«t)wrd (que) trocheus sit (tibi) przyewrat. Dactillus est prstak, spondeus dicito dluhak, 2 imposita Frincomposita M./ que M: queque F./ dantur M: dant Fll 3 resignabo F: reserans Mll “peto M: conpeto FlI 8 vel melius F: meliora M II ' tibi triviales M.: nemá F. 12 accipe M: accipere F II 13 modicam speculativam F: monicam specu- landam M Il 14 Fertur M: fit F/ slowocztena F, Slov. Kl.: slowcztena M. 15 rozmek F: rozmyeka M. rozmiek Slov. Kl. II 16 sit polhlasa F: puolhlassaque MIl 18 dwoy- hlas F: odihlass vel odhlas vel dvehlas M gednohlas Slov. Klem. 13 nalez F: naloz M: I 2° podwrd F: potwrd Slov. Kl., potwryd M/ tibi przyewrat M: przywrat F.
Strana 9
Proemium 1—12. De grammatica: de nominibus 1—55. 25 35 40 / F 2487 50 Est iambus nawrat, anapestus (sit tibi) rozraz; Sed tribrachus troyan, pes zamyera chwileque tempus. Ast proceleumaticus cztwernoch, przietwora figura, Post declinacio sit promyena, diccio slowo; Est qualitas kakost, substancia podstata fiet. Appellativa fit obeczna, propria zwlastnye, Sinonimum mnohohlas, rownohlass post omonimum das; Substantivum podstale, post adiectivum przychylne. 30 Ast comparacio przyrownanye, sed gradus est wzchod, Polozenye positivus, srownanye comparativus, Superlativus nadzdwyzenye, sed genus vrod, Masculinum muzsky femininum (quo)que zensky. Vroda sit sexus, nykterakeſho] quoque neutrum, Commune spolugye, sed wsselyke dicitur omne. Sit mylne dubium, nadobeczne sit [hoc] epichjenum, Smyessene promiscu(u)m, sed gednaky singularis. Est numerus czyslo, mnozsky pluralis habeto, Simplex nespogena, sed spossoba dicta figura, Composita spogena, decomposita przyespogena. Padenye sit casus, gmenowanecz nominativus, Ast vocativus wolanek danekque dativus, Accusativus wynowanek primaque prwa. Est ablativus odanek, (ro)dlyk genitivus, 45 Appositum slowosad, sed suppositum prwogme (dat). Est species wlastnost, nayprwnye sit primitiva, Est derivativa wynata, nadgme que pronomen, Cognomen przygmye, sed agnomen tibi zaymye, Est proprium wlastnye, gentile lydowe gmeno. Verbale slowne, przyslowne) adverbiale sit, Poczytawe numerale, sed opaczywe relativum, Patronomica sint oczogmenowana tum. Denominativum sgmenowane tibi dictum, Ordinale rzadne, sed vczastne participiale; 55 Est collectivum shromazdyene formaque twarnost. 24 oztwernoch F: cztweronoh M.I[ 27 zwlastnye F: wlastna M. 2s rownohlass M : rozwohlas F / das F : dici M /omonimum : enonimum F, ononimum M II 29 przy- chylne M: przielohe F, pržilezle Slov. Kl. [131 Polozenye.. srownanye F: polozeny.. srownany M II 32 nadzdwyzenye F : nadzdwyzeny MI 34 nykterakeho F : nyektere M. 36 nadobeczne F: sed nadomeczne MII 37 gednaky singularis F: gedna singularis kdy dum M. II 38 mnozsky F: mnossky M.II 40 przyespogena F: przyespogena M 43 nemá M 44 odanek gedlyk F: otchodyeczy rodlyk que M ll 44 Ablativus otgima- czek et multipliciter subintelligitur přidal M II 45 slowosad F: sloworzad M. 46 wlastnost F: zwlastnost M II 47 wynata M: wynyeta F/ nadgme F: nadeyme M ] 48 zaymye F: poygmije M, podgmie Slov. Kl. I 51 opaczywe F : opatywe M II 53 sgme- nowane F: segmenovane M II 55 shromazdyene F: sshromasdytelne M.
Proemium 1—12. De grammatica: de nominibus 1—55. 25 35 40 / F 2487 50 Est iambus nawrat, anapestus (sit tibi) rozraz; Sed tribrachus troyan, pes zamyera chwileque tempus. Ast proceleumaticus cztwernoch, przietwora figura, Post declinacio sit promyena, diccio slowo; Est qualitas kakost, substancia podstata fiet. Appellativa fit obeczna, propria zwlastnye, Sinonimum mnohohlas, rownohlass post omonimum das; Substantivum podstale, post adiectivum przychylne. 30 Ast comparacio przyrownanye, sed gradus est wzchod, Polozenye positivus, srownanye comparativus, Superlativus nadzdwyzenye, sed genus vrod, Masculinum muzsky femininum (quo)que zensky. Vroda sit sexus, nykterakeſho] quoque neutrum, Commune spolugye, sed wsselyke dicitur omne. Sit mylne dubium, nadobeczne sit [hoc] epichjenum, Smyessene promiscu(u)m, sed gednaky singularis. Est numerus czyslo, mnozsky pluralis habeto, Simplex nespogena, sed spossoba dicta figura, Composita spogena, decomposita przyespogena. Padenye sit casus, gmenowanecz nominativus, Ast vocativus wolanek danekque dativus, Accusativus wynowanek primaque prwa. Est ablativus odanek, (ro)dlyk genitivus, 45 Appositum slowosad, sed suppositum prwogme (dat). Est species wlastnost, nayprwnye sit primitiva, Est derivativa wynata, nadgme que pronomen, Cognomen przygmye, sed agnomen tibi zaymye, Est proprium wlastnye, gentile lydowe gmeno. Verbale slowne, przyslowne) adverbiale sit, Poczytawe numerale, sed opaczywe relativum, Patronomica sint oczogmenowana tum. Denominativum sgmenowane tibi dictum, Ordinale rzadne, sed vczastne participiale; 55 Est collectivum shromazdyene formaque twarnost. 24 oztwernoch F: cztweronoh M.I[ 27 zwlastnye F: wlastna M. 2s rownohlass M : rozwohlas F / das F : dici M /omonimum : enonimum F, ononimum M II 29 przy- chylne M: przielohe F, pržilezle Slov. Kl. [131 Polozenye.. srownanye F: polozeny.. srownany M II 32 nadzdwyzenye F : nadzdwyzeny MI 34 nykterakeho F : nyektere M. 36 nadobeczne F: sed nadomeczne MII 37 gednaky singularis F: gedna singularis kdy dum M. II 38 mnozsky F: mnossky M.II 40 przyespogena F: przyespogena M 43 nemá M 44 odanek gedlyk F: otchodyeczy rodlyk que M ll 44 Ablativus otgima- czek et multipliciter subintelligitur přidal M II 45 slowosad F: sloworzad M. 46 wlastnost F: zwlastnost M II 47 wynata M: wynyeta F/ nadgme F: nadeyme M ] 48 zaymye F: poygmije M, podgmie Slov. Kl. I 51 opaczywe F : opatywe M II 53 sgme- nowane F: segmenovane M II 55 shromazdyene F: sshromasdytelne M.
Strana 10
10 Vokabulář grammatický. A. I, 56—116. И M 14 Dic individuum nerozdyelene, negativum Odpowyedalywe, rozdalywe distributivum, Ast absolutum wymozene tibi dictum. Post inflexio (sit) menoslowna; fictivum 60 Sit zamyslowansyle, sit onomatopoycum (dictum) Hinc pohlasowane, speciale žwlasstye vocatur, Obeczne generale, producta prodluzena sit. (Est otazatelne quesitivum, rogativum prossyene,) Demonstrativum sit vkazowatedl(n)e bene dictum, Odpowyedalywe responsivum tibi fiet. Est eteroclisis hic rozpromyena, mocio hnutye; Est eteroclita rozpromyenawaque notanda. (Gednopad est monoptota, dic diptota dwugpad,) Aptota bezpadenye, correptaque vkraczena. Est monosillaba gednosrzek, dissillaba dwoysrzek, Pronomen zaymye, persona sit osoba dicta. Finitivum skonane, przedlozenye prepositivum, Articula (re) ro[z]dyznawe, sed podgednane fertur Hinc subiunctivum, possessivum gmyetynaQue) [dicta]. (Articulus rodyzna, gmyetina possessio dicta,) Significativa znamenytywa, discrecio fit Postque rozeznanye, sed terminacio skonanye (fit.) Masculus est samecz terminalisque koneczny. 65 70 75 F 249° VErbum sit slowo, coniugacio smyenyewanye, 80 (Fiat oracio tunc propowyedyenije, rzijecz sermo,) Locucio mluwenye, pars czastka, naklon fore modus, Indicativus vkazowatedlne (vocitatur), Imperativus erit przykazowatedlny, zadawny Est optativus coniunctivusque hromazdny, 85 Infinitivus neskonawany vocitatus. Forma perfecta swrchowana, meditativa 57 odpovyedalywe rozdalywe F: odpowyedalne rozdane Ml 59 menoslowna F : miena Slov. Kl., sit myenoslawna fictivum M li c0 zamyslowanye F: zamysslena Slov. Kl., ale omylem při onomatopeicum; rozamyslowane M ll 61 zwlasstye F : zwlastnye M. II 62 obeczne F: obeczowane M / prodluzena F: prodluzna M 63 M: nemá F il 61 vkazowatedle F: vkazowane M II 65 Odpowyedyalywe F: od- powyedadlne M Il 67 rozpromyenawa F: rozpromyewana M Il 1s M: nemá F 69—70 F: nemá M I 69 bezpadenye F. bezpadna Slov. Kl. ll 72 przedlozenye F: rozdyznawe F: rodyznaue M II 74 gmyetyna F: gmyety- przyedslowne M l 73 naue M l 75 M. nemá F ll 76 znamenytywa F: znamenaczna M lI 7s koneczny F: konecznye Mll " smyenyewanye F : zmyenyowanye Mll so M: nemá F ll 82 vkazo- watedlne F: vkazatelney M ll s3 przykazowatedlny zadawny F: przykazatelny zadagyczy M.
10 Vokabulář grammatický. A. I, 56—116. И M 14 Dic individuum nerozdyelene, negativum Odpowyedalywe, rozdalywe distributivum, Ast absolutum wymozene tibi dictum. Post inflexio (sit) menoslowna; fictivum 60 Sit zamyslowansyle, sit onomatopoycum (dictum) Hinc pohlasowane, speciale žwlasstye vocatur, Obeczne generale, producta prodluzena sit. (Est otazatelne quesitivum, rogativum prossyene,) Demonstrativum sit vkazowatedl(n)e bene dictum, Odpowyedalywe responsivum tibi fiet. Est eteroclisis hic rozpromyena, mocio hnutye; Est eteroclita rozpromyenawaque notanda. (Gednopad est monoptota, dic diptota dwugpad,) Aptota bezpadenye, correptaque vkraczena. Est monosillaba gednosrzek, dissillaba dwoysrzek, Pronomen zaymye, persona sit osoba dicta. Finitivum skonane, przedlozenye prepositivum, Articula (re) ro[z]dyznawe, sed podgednane fertur Hinc subiunctivum, possessivum gmyetynaQue) [dicta]. (Articulus rodyzna, gmyetina possessio dicta,) Significativa znamenytywa, discrecio fit Postque rozeznanye, sed terminacio skonanye (fit.) Masculus est samecz terminalisque koneczny. 65 70 75 F 249° VErbum sit slowo, coniugacio smyenyewanye, 80 (Fiat oracio tunc propowyedyenije, rzijecz sermo,) Locucio mluwenye, pars czastka, naklon fore modus, Indicativus vkazowatedlne (vocitatur), Imperativus erit przykazowatedlny, zadawny Est optativus coniunctivusque hromazdny, 85 Infinitivus neskonawany vocitatus. Forma perfecta swrchowana, meditativa 57 odpovyedalywe rozdalywe F: odpowyedalne rozdane Ml 59 menoslowna F : miena Slov. Kl., sit myenoslawna fictivum M li c0 zamyslowanye F: zamysslena Slov. Kl., ale omylem při onomatopeicum; rozamyslowane M ll 61 zwlasstye F : zwlastnye M. II 62 obeczne F: obeczowane M / prodluzena F: prodluzna M 63 M: nemá F il 61 vkazowatedle F: vkazowane M II 65 Odpowyedyalywe F: od- powyedadlne M Il 67 rozpromyenawa F: rozpromyewana M Il 1s M: nemá F 69—70 F: nemá M I 69 bezpadenye F. bezpadna Slov. Kl. ll 72 przedlozenye F: rozdyznawe F: rodyznaue M II 74 gmyetyna F: gmyety- przyedslowne M l 73 naue M l 75 M. nemá F ll 76 znamenytywa F: znamenaczna M lI 7s koneczny F: konecznye Mll " smyenyewanye F : zmyenyowanye Mll so M: nemá F ll 82 vkazo- watedlne F: vkazatelney M ll s3 przykazowatedlny zadawny F: przykazatelny zadagyczy M.
Strana 11
De grammatica: de verbo et adverbiis 56—116. 11 90 95 М 151 100 Mysslena, tibi poczynana (fit) inchoativa, Frequentativa czastowana, diminutiva Sit pomenssowana, dicas desiderativa Zadostna, fore dic imitativa [que] nasledna. Fertur anormala [tunc] neporzadna, dicitur esse Inconsequentis nepostyhaweho zmyenyenye; Rozplozenye genus est, activum czynowe, passivum Trpelywe, neutrum nykake, commune obeczne. Deponens dic odlozene netrpelyweque Neutropassivum, subiectivum tibi gyste; Atque vocativum wolane, neosobne tum Impersonale, sit adiectivum przylehawe] Atque prohereticum sit powol n)e (tibi) dictum. Tempus czas, presens nyneyssy przyssczyque futurum; Preteritum dicas odessle, nastawne dicas instans Atque gerundivum dwonessene, tibi supinum Wſy]znakowane, defectivum nedostawne fit. ASt adverbia) dic (tibi) przyslowna, significativum Sit znamenawane queque, locale myestne, czasne Fit temporale, podobne simile, potwrdne Affirmativum, personalia sint osobna, Dubitabilia mylna, sed otpowyedna Sunt responsiva, separativa dic otdyelna. Sunt iurativa przysezna, [sed] electiva wy b)okr)na, Congregativa shromazdyena, prohibitiva Zaprzeczena dicas, eventus przyhodywa (sunt). Sunt comparativa przyrownatedlna tibi, sit Post participium vczastenstwie tibi dictum/. / F 2497 115 Significacio znamenanye sit, spogene ho] tunc Est [de composita, simplex nespogena dicta. 105 110 87 mysslena F: mysslowana M ll s9 pomenssowana F: vmensowana M ll 32 ne- postyhaweho F: nepostyhaneho Ml 93 czynowe F: czynowanye M Il 94 Trpelywe F : Trplne M./ nykake F: nyktere M l 97 neosobne F : neosobene M lI 38 przylehawe F : przylehane M Il 32 powole F: powolne M, powolnee Slov. Kl. II 100 nyneyssy przyss- czyque M : nenyeyssy przygyczy F Il 101 odessle nastawne dicas F: odessly nasta- wanye tibi M II 102 dwonessene tibi F: dwenessne atque M II 103 Wyznakowane F : wznaczne Mſ nedostawne F: nedostawane M ll 105 znamenawane F: znamena— vanye M lI 106 potwrdne M : podwrdne F ll 11° przysezna F: przysassna M/ wy- wolena F: wyborna M II 111 shromazdyena F: shromazdna M II 112 zaprzeczena F: 114 Post F: Potest zaprzyeczna M/ przyhodywa F: przychodna M II 113 F: nemá M eciam M l115 znamenanye F: znamenawanye M.
De grammatica: de verbo et adverbiis 56—116. 11 90 95 М 151 100 Mysslena, tibi poczynana (fit) inchoativa, Frequentativa czastowana, diminutiva Sit pomenssowana, dicas desiderativa Zadostna, fore dic imitativa [que] nasledna. Fertur anormala [tunc] neporzadna, dicitur esse Inconsequentis nepostyhaweho zmyenyenye; Rozplozenye genus est, activum czynowe, passivum Trpelywe, neutrum nykake, commune obeczne. Deponens dic odlozene netrpelyweque Neutropassivum, subiectivum tibi gyste; Atque vocativum wolane, neosobne tum Impersonale, sit adiectivum przylehawe] Atque prohereticum sit powol n)e (tibi) dictum. Tempus czas, presens nyneyssy przyssczyque futurum; Preteritum dicas odessle, nastawne dicas instans Atque gerundivum dwonessene, tibi supinum Wſy]znakowane, defectivum nedostawne fit. ASt adverbia) dic (tibi) przyslowna, significativum Sit znamenawane queque, locale myestne, czasne Fit temporale, podobne simile, potwrdne Affirmativum, personalia sint osobna, Dubitabilia mylna, sed otpowyedna Sunt responsiva, separativa dic otdyelna. Sunt iurativa przysezna, [sed] electiva wy b)okr)na, Congregativa shromazdyena, prohibitiva Zaprzeczena dicas, eventus przyhodywa (sunt). Sunt comparativa przyrownatedlna tibi, sit Post participium vczastenstwie tibi dictum/. / F 2497 115 Significacio znamenanye sit, spogene ho] tunc Est [de composita, simplex nespogena dicta. 105 110 87 mysslena F: mysslowana M ll s9 pomenssowana F: vmensowana M ll 32 ne- postyhaweho F: nepostyhaneho Ml 93 czynowe F: czynowanye M Il 94 Trpelywe F : Trplne M./ nykake F: nyktere M l 97 neosobne F : neosobene M lI 38 przylehawe F : przylehane M Il 32 powole F: powolne M, powolnee Slov. Kl. II 100 nyneyssy przyss- czyque M : nenyeyssy przygyczy F Il 101 odessle nastawne dicas F: odessly nasta- wanye tibi M II 102 dwonessene tibi F: dwenessne atque M II 103 Wyznakowane F : wznaczne Mſ nedostawne F: nedostawane M ll 105 znamenawane F: znamena— vanye M lI 106 potwrdne M : podwrdne F ll 11° przysezna F: przysassna M/ wy- wolena F: wyborna M II 111 shromazdyena F: shromazdna M II 112 zaprzeczena F: 114 Post F: Potest zaprzyeczna M/ przyhodywa F: przychodna M II 113 F: nemá M eciam M l115 znamenanye F: znamenawanye M.
Strana 12
120 125 135 M 157 145 Est coniunccio sgednanye mocznost sitque potestas, Sed copulativa zdawatedlna, rozdawatedlna sit (Disiunctiva, superexpletiva doplnyena; Causalis czynowatke)dlna, tibi racionalis) Rozumatedlna, porzad ordo, tibi prepositivus Przedlozeny, subiunctivus sit podlozeny (tunc). Communis obeczny, encletice naklonyene (sunt) Postque preposicio przedlozenye, casuale Napadnye, dic tunc przyedlozena prepositiva, (Compositiva spogena, retorsio nutka,) Interieccio wrazenye, leticia wesele (sit). Dolor sit bolest, spes nadyege, gaudia radost. Est construccio skladenye, nechodytedlna 130 Intransitiva, post motiva chodytedlna, Constructibilia skladoslowna, post unio sit Sgednanye, sed modus obyczyey sit significandi. Accidencia (sit) przyslussenstwye tibi dicta, Concretum wydozne, dic abstractum wynyate, (sit) Proprietas swlastnost, przyslusnost [dic] passio (fict). Grammaticalis slowocztenowany, poczata mysl Conceptus, actus czynate, sed zachodytedlna Retransitiva, zprwczyla reciproca fict. Congruitas porzadenstwye, perfeccio dicas 140 Doplnyenye, sed commoditas vzytek (sit); Post regimen dictum zprawowanye, vis (quo)que mocz (sit). Ast intransicio newychodyenye tibi dico; Est apposicio przylozenye, wywolawanye sit Tunc evocacio, poczate concepcio, zeuma (Swarzenye, popadenye prolempsis, sed positiva Zgyednana, ssmy ss)lowana speculativa. Versificator(ia) verssowanye, sed prosodia Sit spyewohlas, prawyepyss orthografia. Est diasintetica sswazorzyecz, sed etymologya 150 Pohlassofzyecz ydemptitasque gednota fertur.) 118 zdawatedlna rozdawatedlna Fr ssdawadlna rozdawadlna M/ sit FM: disiuctiva přidal F11 118-120 M: nemá Fl1 120 czynowatdlna M, nemá F 11 121 Rosumdlna M, Racionalis rozumatedlna Fl 122 Przedlozeny F: Przyedlozene M[124 przedlozenyc Fr sit przyedlo- zenye tibi MI 125 Napadnye F: Napadne MI przyedlozena prepositiva M: prepositiva przedlozena F[ 126 M: nemá FlI 127 wrazenye F: wrozenye M 129 skladenye F: skla- danye M II 130 F: nemá M Il 134 wynyate F: wygate M II 135 swlastnost F : wlast- nost M/ przyslusnost F: przyslowost MIl 136 sl. p. m. F: slowocztenowanye poeta mistr vero M! 137 czynate F: czynowanatye MlI 139 Doplnyenye F: Ydoplnenye M 144 poczate F: poczetye M II 145-150 M: nemá F. II 146 ssmylowana M, nemá F 147 versificatores M: nemá F.
120 125 135 M 157 145 Est coniunccio sgednanye mocznost sitque potestas, Sed copulativa zdawatedlna, rozdawatedlna sit (Disiunctiva, superexpletiva doplnyena; Causalis czynowatke)dlna, tibi racionalis) Rozumatedlna, porzad ordo, tibi prepositivus Przedlozeny, subiunctivus sit podlozeny (tunc). Communis obeczny, encletice naklonyene (sunt) Postque preposicio przedlozenye, casuale Napadnye, dic tunc przyedlozena prepositiva, (Compositiva spogena, retorsio nutka,) Interieccio wrazenye, leticia wesele (sit). Dolor sit bolest, spes nadyege, gaudia radost. Est construccio skladenye, nechodytedlna 130 Intransitiva, post motiva chodytedlna, Constructibilia skladoslowna, post unio sit Sgednanye, sed modus obyczyey sit significandi. Accidencia (sit) przyslussenstwye tibi dicta, Concretum wydozne, dic abstractum wynyate, (sit) Proprietas swlastnost, przyslusnost [dic] passio (fict). Grammaticalis slowocztenowany, poczata mysl Conceptus, actus czynate, sed zachodytedlna Retransitiva, zprwczyla reciproca fict. Congruitas porzadenstwye, perfeccio dicas 140 Doplnyenye, sed commoditas vzytek (sit); Post regimen dictum zprawowanye, vis (quo)que mocz (sit). Ast intransicio newychodyenye tibi dico; Est apposicio przylozenye, wywolawanye sit Tunc evocacio, poczate concepcio, zeuma (Swarzenye, popadenye prolempsis, sed positiva Zgyednana, ssmy ss)lowana speculativa. Versificator(ia) verssowanye, sed prosodia Sit spyewohlas, prawyepyss orthografia. Est diasintetica sswazorzyecz, sed etymologya 150 Pohlassofzyecz ydemptitasque gednota fertur.) 118 zdawatedlna rozdawatedlna Fr ssdawadlna rozdawadlna M/ sit FM: disiuctiva přidal F11 118-120 M: nemá Fl1 120 czynowatdlna M, nemá F 11 121 Rosumdlna M, Racionalis rozumatedlna Fl 122 Przedlozeny F: Przyedlozene M[124 przedlozenyc Fr sit przyedlo- zenye tibi MI 125 Napadnye F: Napadne MI przyedlozena prepositiva M: prepositiva przedlozena F[ 126 M: nemá FlI 127 wrazenye F: wrozenye M 129 skladenye F: skla- danye M II 130 F: nemá M Il 134 wynyate F: wygate M II 135 swlastnost F : wlast- nost M/ przyslusnost F: przyslowost MIl 136 sl. p. m. F: slowocztenowanye poeta mistr vero M! 137 czynate F: czynowanatye MlI 139 Doplnyenye F: Ydoplnenye M 144 poczate F: poczetye M II 145-150 M: nemá F. II 146 ssmylowana M, nemá F 147 versificatores M: nemá F.
Strana 13
De grammatica 117—155. De rethorica 156—181. 13 Explicitum propowyedyenye, sed implicitum sit Wdawenye, sposob en)ye conformitas tibi dabit. Atque diversitas rozlicznost, mutua spolu. — Sed modo non curas tibi scribere mille figuras, 155 Sed(de) grammatica tibi trado vocabula pauca. — (II. De rethorica.) F 250V 160 165 170 175 Ethorice flores nunc exponam meliores: Eth«or)ica post mluwokrasa, sit okrasa color,ll Dictamen slozenye, domyslenyk dico poeta, Ricmus rykm, metrum zmyerzenye, versus werss, Metricus est zwerssow, sit prosaicus zdluhopysa, Pozdrawenye salutacio, sed comparacio fiet Namluwenye, dic poczatek exordia, fertur Peticio prossenye, narracio rozprawenye, Zatwora conclusio, post lystek litera fiet. Poselstwye sit epistola, sint privilegia hanfest, Czeske liconicum ius, emphimasis tibi purchrecht, Cirographus hamperk, formata swatolist, Nawraczenye repeticio, conversio przyke)wrat. Est complexio spletenye, post traduccio fiet Poyatye, tunc swarzenye contencio, sed zawolanye sit Hinc exclamacio, fertur sentencia suzenye, sit Contrarium protywnost, ast articulus zrownanye dictus. Agnominacio pogmenowanye, zdrawye salus, Transicio dokladanye, post correccio fiet Poprawenye, sed occupacio namluwanye. Est distinccio rozdyelenye, coniunccio fertur Zwazanye, post adiunccio przywrzac)zenye sit; Conduplacio (sit) podwogenye, (post?) promyenyenye Hinc commutacio, dubitacio mylenye dico. 180 Obrzezanye sit precisio, przylozenye vere Est transsumpcio stemmaque est okraslenye tum. — 152 Wdawenye sposobye F: Wdawyenye spossobenye M Il 153 spolu F: spoly M (možná jen omylem) Veršů 155-438 nemá M. Slov. Kl. zde přidává slova zv. 135 a 143—145. 155 de grammatica: grammatice Fll 157 Rethorica: Ethica F omylem. 158 d. d. p. F. domysslenie poena Slov. Kl. (m. poema) II 160 zwerssow F: werssuow Slov. Kl. II 161 com- paracio F. aptacio Slov. Kl. II 166 liconicum F (omylem) II 167 hamperk F; Slov. Kl. napiss Il 16s przywrat F: przewrat Slov. Kl. I 170 zawolanye F: zwolaníe Slov. Kl./ Pak v Slov. Klem. přidáno: raciocinacio rozumienie. 173 F: Slov. Kl. místo toho diffinicio wymluwenie.II 177 przywrzenye F II 178 Verš necelý; doplňky nejisté. Slov. Kl. místo vv. 176—181 má tato hesla: prosopeya natwrzenie, sincopa vrzezanie, apostropha nawratczenie.
De grammatica 117—155. De rethorica 156—181. 13 Explicitum propowyedyenye, sed implicitum sit Wdawenye, sposob en)ye conformitas tibi dabit. Atque diversitas rozlicznost, mutua spolu. — Sed modo non curas tibi scribere mille figuras, 155 Sed(de) grammatica tibi trado vocabula pauca. — (II. De rethorica.) F 250V 160 165 170 175 Ethorice flores nunc exponam meliores: Eth«or)ica post mluwokrasa, sit okrasa color,ll Dictamen slozenye, domyslenyk dico poeta, Ricmus rykm, metrum zmyerzenye, versus werss, Metricus est zwerssow, sit prosaicus zdluhopysa, Pozdrawenye salutacio, sed comparacio fiet Namluwenye, dic poczatek exordia, fertur Peticio prossenye, narracio rozprawenye, Zatwora conclusio, post lystek litera fiet. Poselstwye sit epistola, sint privilegia hanfest, Czeske liconicum ius, emphimasis tibi purchrecht, Cirographus hamperk, formata swatolist, Nawraczenye repeticio, conversio przyke)wrat. Est complexio spletenye, post traduccio fiet Poyatye, tunc swarzenye contencio, sed zawolanye sit Hinc exclamacio, fertur sentencia suzenye, sit Contrarium protywnost, ast articulus zrownanye dictus. Agnominacio pogmenowanye, zdrawye salus, Transicio dokladanye, post correccio fiet Poprawenye, sed occupacio namluwanye. Est distinccio rozdyelenye, coniunccio fertur Zwazanye, post adiunccio przywrzac)zenye sit; Conduplacio (sit) podwogenye, (post?) promyenyenye Hinc commutacio, dubitacio mylenye dico. 180 Obrzezanye sit precisio, przylozenye vere Est transsumpcio stemmaque est okraslenye tum. — 152 Wdawenye sposobye F: Wdawyenye spossobenye M Il 153 spolu F: spoly M (možná jen omylem) Veršů 155-438 nemá M. Slov. Kl. zde přidává slova zv. 135 a 143—145. 155 de grammatica: grammatice Fll 157 Rethorica: Ethica F omylem. 158 d. d. p. F. domysslenie poena Slov. Kl. (m. poema) II 160 zwerssow F: werssuow Slov. Kl. II 161 com- paracio F. aptacio Slov. Kl. II 166 liconicum F (omylem) II 167 hamperk F; Slov. Kl. napiss Il 16s przywrat F: przewrat Slov. Kl. I 170 zawolanye F: zwolaníe Slov. Kl./ Pak v Slov. Klem. přidáno: raciocinacio rozumienie. 173 F: Slov. Kl. místo toho diffinicio wymluwenie.II 177 przywrzenye F II 178 Verš necelý; doplňky nejisté. Slov. Kl. místo vv. 176—181 má tato hesla: prosopeya natwrzenie, sincopa vrzezanie, apostropha nawratczenie.
Strana 14
Ast modo non cures colores noscere plures. Hec de rethorica nunc nomina tradidi tanta. — (III. De loyca.) F 250" 190 195 200 «L)Oqui perfectum loyca tribuit tibi sensum. 185 Est loyca rzeczena, dyaletica dworzeczena Atque preposicio przye�d)lozenye, predicatum Est druhohlas dictum, sed subicetum prwohlas. Sit cathecorica mluwotedlna, particularis Est czestydyelna, gednostayna singularis. Sit universalis wsselika, sit indefinita Nedokonawana, dic affi(rma)tiva potwrdna . . . . . . . Terminus slowna est, signum znamenye dicta. Protywne contrarie sit subcontraricque Neprotywne, contradietorie nayprotywnyessye; Sed subalterne gynake, sit materia rzecz. Est naturalis przyrozenaque przyse hodna Contingens est dalekaque remota lexque zakon. Ast conversio obraczenye, sed gednostayna Simplex est, zpromema per accidens tibi fiet. Post per composicionem przewraczenye dicas; Swrchowanye sit equipolencia dicta, Sposobenye modus, predicabile hlahoſhllawe. Universalia sunt wsselika tibi dicta, Generaliſsilssima sunt nayplodnyessye, proprium wlastnye, 205 Differencia sit rozdyel, sed przyhodawe sit Accidens, wyprawenye diffinicio fiet. Sed prius est dictum qualitas, substancia, quantum; Situs polozenye (-14ce[Lee[Lo) Equiparancia srownanye, disposicio sposoba 185 Tak F: Slov. Kl. 1. ržiecžna, d. dwoyržecžna. II 186 przyelozenye F: polozenie Slov. Kl. I 187 druhohlas F: dluhohlas Slov. Kl. Ii 191 affinitiva F: Slov. Klem. affir- mativa, negativa“ schází a tak schází několik jiných logických terminů, proto označena mezera. 192 slowna F: slowo Slov. Kl.[ 124 nayprotywnyessye tak F: naiprotiwniey— ssie Slov. Kl. Il 196 przyehodna tak F: przyhodna Slov. Kl. II 193 zpromema F: (zpro- mienna?) zpromíenu Slov. Kl. II 200 tak F: per contraposicionem pržewratnie Slov. Kl. 201 tak F: ipotetica podmluwena, equipolencia zrownanie Slov. Kl. II 202 hlahohlawe F: (místo hlaholavé?) hlasolawe Slov. Kl. ji 203 wsselika Fr wsselikaka Slov. Kl. II 204 Gene- ralisissima sunt nayplodnyessye tak F li 20s Verš necelý a zdá se, že i za ním scházi několik terminů: Slov. Kl. před situs položenie přidává diffancio wypraweníe, predica- mentum wysseslow, univocum gednohlas, substamen podstawa, za ním dodává in- tensio pržigiatie, remissio popusstienie.I 203 sposoba I, snad místo sposob.
Ast modo non cures colores noscere plures. Hec de rethorica nunc nomina tradidi tanta. — (III. De loyca.) F 250" 190 195 200 «L)Oqui perfectum loyca tribuit tibi sensum. 185 Est loyca rzeczena, dyaletica dworzeczena Atque preposicio przye�d)lozenye, predicatum Est druhohlas dictum, sed subicetum prwohlas. Sit cathecorica mluwotedlna, particularis Est czestydyelna, gednostayna singularis. Sit universalis wsselika, sit indefinita Nedokonawana, dic affi(rma)tiva potwrdna . . . . . . . Terminus slowna est, signum znamenye dicta. Protywne contrarie sit subcontraricque Neprotywne, contradietorie nayprotywnyessye; Sed subalterne gynake, sit materia rzecz. Est naturalis przyrozenaque przyse hodna Contingens est dalekaque remota lexque zakon. Ast conversio obraczenye, sed gednostayna Simplex est, zpromema per accidens tibi fiet. Post per composicionem przewraczenye dicas; Swrchowanye sit equipolencia dicta, Sposobenye modus, predicabile hlahoſhllawe. Universalia sunt wsselika tibi dicta, Generaliſsilssima sunt nayplodnyessye, proprium wlastnye, 205 Differencia sit rozdyel, sed przyhodawe sit Accidens, wyprawenye diffinicio fiet. Sed prius est dictum qualitas, substancia, quantum; Situs polozenye (-14ce[Lee[Lo) Equiparancia srownanye, disposicio sposoba 185 Tak F: Slov. Kl. 1. ržiecžna, d. dwoyržecžna. II 186 przyelozenye F: polozenie Slov. Kl. I 187 druhohlas F: dluhohlas Slov. Kl. Ii 191 affinitiva F: Slov. Klem. affir- mativa, negativa“ schází a tak schází několik jiných logických terminů, proto označena mezera. 192 slowna F: slowo Slov. Kl.[ 124 nayprotywnyessye tak F: naiprotiwniey— ssie Slov. Kl. Il 196 przyehodna tak F: przyhodna Slov. Kl. II 193 zpromema F: (zpro- mienna?) zpromíenu Slov. Kl. II 200 tak F: per contraposicionem pržewratnie Slov. Kl. 201 tak F: ipotetica podmluwena, equipolencia zrownanie Slov. Kl. II 202 hlahohlawe F: (místo hlaholavé?) hlasolawe Slov. Kl. ji 203 wsselika Fr wsselikaka Slov. Kl. II 204 Gene- ralisissima sunt nayplodnyessye tak F li 20s Verš necelý a zdá se, že i za ním scházi několik terminů: Slov. Kl. před situs položenie přidává diffancio wypraweníe, predica- mentum wysseslow, univocum gednohlas, substamen podstawa, za ním dodává in- tensio pržigiatie, remissio popusstienie.I 203 sposoba I, snad místo sposob.
Strana 15
De loyca 184-218. De musica 219—229. De arismetrica 230-237. 15 210 Accio czynyenye, passio trpenye, protydrzenstwye Est opposicio, simul est spolu, prwnye prius sit; Post siloysmus sluczyrzecz, sed conclusio sit - Zatworzenye, maior wyssye, nyssye minor. Est racio prorozum, disputacio hadanye sit; 215 Argumentacio pokussenye, questio dices Potazanye, locus est potwrzenye maxima tum... . . . . . . . . . . . . . . . . . Hec est ars ista loyca, chytromuzque zophista: Explic(iu)nt tales iam tres artes terminales. (IV. De musica.) F 2511 225 (Materiam musice congnosca«s), artis amice: 220 Est autem musica (w)odohlasna, spyewanye «cantus?), Sed naturalis przyrozene sit, beduralis Dicitur otwrdny, bemollis dico myekotny Gamant est hlasohlaw, proporcio srownanye fiet; Semitonus polosnyek, gednosnyek unisonus, Ditonus dwolowsnyek, dyapente dwogepyet, Dyapason dwoysyek, sed dyateseron cztwerodwoget; Quinta dic pyetohlas, octava sit osmhlas; Clavis erit klyczehlas, nota sit znamohlas. — De musica plura non est mihi dicere cura. — V. De arismetrica.) 230)Rtem de numeris congnosces versibus istis: Arismetrica sit poczetm i)era, compotus vczet, Compotus swczetque hubenka cifra. Est subtraccio vgymanye divisicque Dyelenye, tum dimidiacio rozdyelenye; Duplacio dwogenye, rozmnozenye vocitabis Multiplicacio, Kest) progressio wystyepanye. Dic extraccio post wytrhanye, dwogywa dupla, 235 216 Tak verš zní v F: po něm patrně mezera; neboť Slov. Kl. před 217 přidává enti- menia (= enthymema!) nastupenie; interpretacio wyprawowanie; fallacia slowo, lest; sophisma chitrocžína Il 218 Explicent F (misto expliciunt?) I 219 congnoscat F (misto cognoscas?) 220 rodohlasna F: wodohlass(n) a Slov. Klem./ cantus nemá F. 224 polo- snyek F: polowzniet Slov. Kl. II 225 dwolowsnyek F: dwolowzniet Slov. Ki. II 231 po- czetmera F: poczetmíera Slov. Kl.; v Slov. Kl. přidáno po v. 231 digitus prstenek articulus cžlankodaw ll 232 compotus podruhé tak F: Slov. Klem.,compositus slozoczet“ kdybychom to čtení přijali a před cifra přidali sit tibi, nabyli bychom 6 stop 236 est nemá F/ wystyepanye F: wystupanie Slov. Klem.
De loyca 184-218. De musica 219—229. De arismetrica 230-237. 15 210 Accio czynyenye, passio trpenye, protydrzenstwye Est opposicio, simul est spolu, prwnye prius sit; Post siloysmus sluczyrzecz, sed conclusio sit - Zatworzenye, maior wyssye, nyssye minor. Est racio prorozum, disputacio hadanye sit; 215 Argumentacio pokussenye, questio dices Potazanye, locus est potwrzenye maxima tum... . . . . . . . . . . . . . . . . . Hec est ars ista loyca, chytromuzque zophista: Explic(iu)nt tales iam tres artes terminales. (IV. De musica.) F 2511 225 (Materiam musice congnosca«s), artis amice: 220 Est autem musica (w)odohlasna, spyewanye «cantus?), Sed naturalis przyrozene sit, beduralis Dicitur otwrdny, bemollis dico myekotny Gamant est hlasohlaw, proporcio srownanye fiet; Semitonus polosnyek, gednosnyek unisonus, Ditonus dwolowsnyek, dyapente dwogepyet, Dyapason dwoysyek, sed dyateseron cztwerodwoget; Quinta dic pyetohlas, octava sit osmhlas; Clavis erit klyczehlas, nota sit znamohlas. — De musica plura non est mihi dicere cura. — V. De arismetrica.) 230)Rtem de numeris congnosces versibus istis: Arismetrica sit poczetm i)era, compotus vczet, Compotus swczetque hubenka cifra. Est subtraccio vgymanye divisicque Dyelenye, tum dimidiacio rozdyelenye; Duplacio dwogenye, rozmnozenye vocitabis Multiplicacio, Kest) progressio wystyepanye. Dic extraccio post wytrhanye, dwogywa dupla, 235 216 Tak verš zní v F: po něm patrně mezera; neboť Slov. Kl. před 217 přidává enti- menia (= enthymema!) nastupenie; interpretacio wyprawowanie; fallacia slowo, lest; sophisma chitrocžína Il 218 Explicent F (misto expliciunt?) I 219 congnoscat F (misto cognoscas?) 220 rodohlasna F: wodohlass(n) a Slov. Klem./ cantus nemá F. 224 polo- snyek F: polowzniet Slov. Kl. II 225 dwolowsnyek F: dwolowzniet Slov. Ki. II 231 po- czetmera F: poczetmíera Slov. Kl.; v Slov. Kl. přidáno po v. 231 digitus prstenek articulus cžlankodaw ll 232 compotus podruhé tak F: Slov. Klem.,compositus slozoczet“ kdybychom to čtení přijali a před cifra přidali sit tibi, nabyli bychom 6 stop 236 est nemá F/ wystyepanye F: wystupanie Slov. Klem.
Strana 16
16 Vokabulář grammatický, A. VI—VIII, v. 238—303. Se(s)quialtera spoludruha, sed se(s)quitercia dices Polutrzena poludezmaque se(s)quitercia dices; 240 Dupla duarum terciarum dwogetrzena sit; Triplaque troyna nawaz tibi (LLALU) fiet. — — Sed de ponderibus modo volo scribere versus. VI. De geometria.) (restans mensuram geometria dat tibi puram: Est geometria m«i)eroze mn)a, zmyerzenye pandis 245 Hinc mensuram tibi, pych punctus, linea sit czrch. Ast superficies hladplesk, kutek angulus exit, Gasius podstaw, okrokot dic erubaderus Pyramidus rochowyet, trigonus trogekurque Sit dluhostyen calatoydes tupastyenque Pendiculare conusque wrchwet bezokuk sit... Non plus invenio: tria, que nota sunt, tibi dico. 250 VII. De astronomia.) 255 F 251* 260 265 A)strorum cursus post hoc volo tradere rursus: Hinc astronomia hwyke)zdy[g]ena (sit) tibi dicta, Post astrologia hwyezdarzstwie sit (~L ). Obnesenye perifera, byehohwiezdque planeta, Est wrchohlaw cenit, eclipsis vgimana, nadir Sluneczsstrok, machina koloswiet, krokotuczque ciclus; Constellacio sit zbierohwiezd, polukrok epici(c)Ifljus. Est solaris sluneczny, dewatenadczte (—--) Deceonalis, lunoswiet incensio fertur; Monoydes gednoden, ast poluden tibi fiet Dyatomos, panxilenos koleden, okolozden Zamphitritos, ecliprica naymatroka sit. Est nonas nonowa, sit ydus rozdyelena, kalende Volanka, nedyele dominica, sobota sabbata, Bisextus dwoyssest, sit lunacio bohomyesiec2, Ast consecucio napostyha, przyhoda fiet 238-9 patrně porušeny, menší opravy naznačeny; spoludruha F/ polodruha Slov. Kl. 244 merozeuma F: mierozemna Slov. Klem. II 246 hladplesk F: holoplek Slov. Klem. 247 okrokot erubaderus F: cilindrus kuth Slov. Kl. II 248 trogekur F: troget Slov. Kl. 250 wrchwet F: wrchostien Slov. Klem. (= conoydos)/ bezokuk sit F: bozokut exagogus Slov. Klem. Po verši patrně mezera, ježto v Slov. Kl. přidáno quadrangularis cžtwerokut 253 hwyzdygena F: hwieždiena Slov. Kl./ sit nemá F. 254 Slov. Kl. dodává spera okota (= Prešp. 151 okrota spera)I 257 sluneczsstrok F: slunczestrek Slov. Kl. (nauloh Prešp. 153). II 261 menoydes F: monoydes Slov. Kl. I123 ecliprica naymatroka F: ecliptica vgmena Klaret. II 268 bohomyesiecz F: biehomiesiecz Slov. Kl.
16 Vokabulář grammatický, A. VI—VIII, v. 238—303. Se(s)quialtera spoludruha, sed se(s)quitercia dices Polutrzena poludezmaque se(s)quitercia dices; 240 Dupla duarum terciarum dwogetrzena sit; Triplaque troyna nawaz tibi (LLALU) fiet. — — Sed de ponderibus modo volo scribere versus. VI. De geometria.) (restans mensuram geometria dat tibi puram: Est geometria m«i)eroze mn)a, zmyerzenye pandis 245 Hinc mensuram tibi, pych punctus, linea sit czrch. Ast superficies hladplesk, kutek angulus exit, Gasius podstaw, okrokot dic erubaderus Pyramidus rochowyet, trigonus trogekurque Sit dluhostyen calatoydes tupastyenque Pendiculare conusque wrchwet bezokuk sit... Non plus invenio: tria, que nota sunt, tibi dico. 250 VII. De astronomia.) 255 F 251* 260 265 A)strorum cursus post hoc volo tradere rursus: Hinc astronomia hwyke)zdy[g]ena (sit) tibi dicta, Post astrologia hwyezdarzstwie sit (~L ). Obnesenye perifera, byehohwiezdque planeta, Est wrchohlaw cenit, eclipsis vgimana, nadir Sluneczsstrok, machina koloswiet, krokotuczque ciclus; Constellacio sit zbierohwiezd, polukrok epici(c)Ifljus. Est solaris sluneczny, dewatenadczte (—--) Deceonalis, lunoswiet incensio fertur; Monoydes gednoden, ast poluden tibi fiet Dyatomos, panxilenos koleden, okolozden Zamphitritos, ecliprica naymatroka sit. Est nonas nonowa, sit ydus rozdyelena, kalende Volanka, nedyele dominica, sobota sabbata, Bisextus dwoyssest, sit lunacio bohomyesiec2, Ast consecucio napostyha, przyhoda fiet 238-9 patrně porušeny, menší opravy naznačeny; spoludruha F/ polodruha Slov. Kl. 244 merozeuma F: mierozemna Slov. Klem. II 246 hladplesk F: holoplek Slov. Klem. 247 okrokot erubaderus F: cilindrus kuth Slov. Kl. II 248 trogekur F: troget Slov. Kl. 250 wrchwet F: wrchostien Slov. Klem. (= conoydos)/ bezokuk sit F: bozokut exagogus Slov. Klem. Po verši patrně mezera, ježto v Slov. Kl. přidáno quadrangularis cžtwerokut 253 hwyzdygena F: hwieždiena Slov. Kl./ sit nemá F. 254 Slov. Kl. dodává spera okota (= Prešp. 151 okrota spera)I 257 sluneczsstrok F: slunczestrek Slov. Kl. (nauloh Prešp. 153). II 261 menoydes F: monoydes Slov. Kl. I123 ecliprica naymatroka F: ecliptica vgmena Klaret. II 268 bohomyesiecz F: biehomiesiecz Slov. Kl.
Strana 17
De geometria 243-251. De astronomia 252-301. De phisica 302, 303. 17 275 285 F 252" 290 295 Hinc peragracio, concurrens sbyehota, sedmost Fiet opacta, tercius trzetyna, byssieque polena; Uncia dwana myera, malira tunc athonus extat; Minutum drobyna, punctum «punct?) queque momentum Okomze, byeloswiet galaxia, hwyezdopad asus. Est astrolabium hwyezdowid embo-quoque-lismus Nadrokona, promogenesis tysotrzydaleta sit. Cztwrtana sit quadrans, lunaris podnyenye (LU), Zpoddny tibi regularis, dnowy sit ferialis, Zodyacus znamodrot, signum swieroczet () Meridionalis polednarz (CL ) palellus Rownokrot, articus est wyessokrot, zassewrat 280 Torpicus, antarticus est protynaw, colurus Sit protywrat, orison obessrot, solsticium Sluneczstaw, equinoccia sit nocirownost. Hinc equinoccialis rownoczena, torrita zona Horkozena, gradus est sed wzchod, usualis Est obykly, zemodyelny notans artificialis. Co[n]smicus est swyeczky, cronicus czasny, skladatedlny Eleyacus, wysost arx, anguis cauda draconis Est bychoza, caputque draconis prziedby hoza; Wybyehawy post hec ecentricus, odnosseny sit !! Hinc differencias, equales rownostnye, zasestup Retrogradacio, retrogradus zasestupny. Rem(i)ssio sit vtahowanye motus sit remissionis... Saturnus hlodolet, sit Jupiter kralemocz, Mars Smrtonoss, est dobropan Mercurius, zstyele Venus. Est aries skopenecz, taurus bykowecz geminique Dwabliznecz, cancer rakonow, leo lew extat; Dyewkona virgo notat, libra wahana, styropen sit Scorpius, est strzyelobok sagittarius, capricornus Kozorozecz, wodnarz sit aquarius, hinc tibi rybnarz Piscis erit dictus et in astris est bene pictus. — Quattuor hinc tales [tales] repetas modo quadruviales. — 270 300 VIII. De phisica.) )lura bona cupias, ut doctus grammate fias. Phisica przyrozena, mudromila philozophia; 268 sedmost F: sedm most Slov. Kl. II 269 opacta F: epacta Slov. Kl. Il 271 punkt nemá F. I 274 daleta F tak Il 277 swieroczet F (m. — čest? — cěsta?) II 260 torpicus F: tropicus Slov. Kl. II 281 orison obessrot F: orizon obezržet Slov. Kl. po v. 299. 283 rownoczena tak F H 293 hlodolet F: hladolet Slov. Kl. II 294 zstyele F: cztitel Prešp. 12. I 298 strzyelobok F: strželokol Slov. Kl.
De geometria 243-251. De astronomia 252-301. De phisica 302, 303. 17 275 285 F 252" 290 295 Hinc peragracio, concurrens sbyehota, sedmost Fiet opacta, tercius trzetyna, byssieque polena; Uncia dwana myera, malira tunc athonus extat; Minutum drobyna, punctum «punct?) queque momentum Okomze, byeloswiet galaxia, hwyezdopad asus. Est astrolabium hwyezdowid embo-quoque-lismus Nadrokona, promogenesis tysotrzydaleta sit. Cztwrtana sit quadrans, lunaris podnyenye (LU), Zpoddny tibi regularis, dnowy sit ferialis, Zodyacus znamodrot, signum swieroczet () Meridionalis polednarz (CL ) palellus Rownokrot, articus est wyessokrot, zassewrat 280 Torpicus, antarticus est protynaw, colurus Sit protywrat, orison obessrot, solsticium Sluneczstaw, equinoccia sit nocirownost. Hinc equinoccialis rownoczena, torrita zona Horkozena, gradus est sed wzchod, usualis Est obykly, zemodyelny notans artificialis. Co[n]smicus est swyeczky, cronicus czasny, skladatedlny Eleyacus, wysost arx, anguis cauda draconis Est bychoza, caputque draconis prziedby hoza; Wybyehawy post hec ecentricus, odnosseny sit !! Hinc differencias, equales rownostnye, zasestup Retrogradacio, retrogradus zasestupny. Rem(i)ssio sit vtahowanye motus sit remissionis... Saturnus hlodolet, sit Jupiter kralemocz, Mars Smrtonoss, est dobropan Mercurius, zstyele Venus. Est aries skopenecz, taurus bykowecz geminique Dwabliznecz, cancer rakonow, leo lew extat; Dyewkona virgo notat, libra wahana, styropen sit Scorpius, est strzyelobok sagittarius, capricornus Kozorozecz, wodnarz sit aquarius, hinc tibi rybnarz Piscis erit dictus et in astris est bene pictus. — Quattuor hinc tales [tales] repetas modo quadruviales. — 270 300 VIII. De phisica.) )lura bona cupias, ut doctus grammate fias. Phisica przyrozena, mudromila philozophia; 268 sedmost F: sedm most Slov. Kl. II 269 opacta F: epacta Slov. Kl. Il 271 punkt nemá F. I 274 daleta F tak Il 277 swieroczet F (m. — čest? — cěsta?) II 260 torpicus F: tropicus Slov. Kl. II 281 orison obessrot F: orizon obezržet Slov. Kl. po v. 299. 283 rownoczena tak F H 293 hlodolet F: hladolet Slov. Kl. II 294 zstyele F: cztitel Prešp. 12. I 298 strzyelobok F: strželokol Slov. Kl.
Strana 18
18 Vokabulář grammatický, A, VIII—X, v. 304—369 Est anima dusse, dimensio zmyerso]zena, motus 305 Hnutow, privacio zbawenye, generacio fiet Rozenye, post skazanye (~4), przysparzenye Hinc augmentacio, conmixtio smyesenye fertur. Sed diminucio pomenssenye, gynowanyeque Dic alteracio, sed przyke)mzy)enyenye tibi loci 310 Sit transmutacio, duchoczyn actus, mozob' que Sepe potencia, sit usio tyelesna, produch sit Fortuna, poczatek (- -) dic efficie(n)sque Vczynytedlny, formalis twarny, tyelesny Materialis erit, chwiegepotna vegetativa, 315 Finalis konawa, rozplodna generativa. Sed sensitiva myslena, rozumatedlna Intellectiva, wyedowyek aquillo, polunocz Sit septembris, tunc boreas burzyczyn, nota auster poleden. Est subsolanus podslinkolek, okolek sit 320 Circulus, et lahoduch sit favonius, denowietque (eous), . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zephyrus tychowiet, smysledawie sensibile sit. Sufficit ad presens, quod dat tibi grammata legens. Taliter hinc tradam modica via, sed bona quedam. (IX. De theologia.) (Et) theophilia sit bohumyla, sed theologia Est bohumluwna, me(ta)phisica nadprzyrozena Est intelligencia rozumoduch, vocitatur Moter nebytocz, modkl)itwa sit oracio (dicta?). Est ewum wyecznost, eternitas wyekonost, Ydea sit wselytwar, sed yle tla, wydorzecz (sit) 330 Hystoria, mluwonad allegoria, nebychlaw Anagoya, tropologia rzeczynraw sit. Prophecia dicas prorocziwye, prefacio sit Przedczyna, sit sahonow canon, complenda doplna; Collecta zbierna, dic alleluia bohuchwala, 335 Interitus nachod, protyspyew antiphona fiet; 325 309 przymenyenye F. II 310 mozobt que sepe potencia F: influencia nadech Slov. Kl. I 317 wyedowyek F: vodoviek Prešp. Rozk. Lactif., wodomíek Slov. Kl. 2 b] 318 septembris F: septentrio Pršp. Rozk./ poleden F: poluden Pršp.1 319 podslinkolek F: slunoviet Pršp.lI 320 denowiet F: dunowietr Slov. Kl.I eous nemá F: gons Slov. KI cuos Slov. Pršp. (= zořel). Pak asi verš chybí: Slov. Klem. přidává corus zastuden (= chorus zastuden Slov. Pršp.) Il grammata: nejisté; v Fgau s nadepsanou zkratkou u. 327 moter nebytocz tak F / moditwa F/ dicta nemá F. II 329 wselytwar E: wssely twarž Slov. Kl., wely twar Lactif. /wydorzecz F: widorzecz Lactif. II 33 sahonow tak F 335 Interitus F patrně m. introitus.
18 Vokabulář grammatický, A, VIII—X, v. 304—369 Est anima dusse, dimensio zmyerso]zena, motus 305 Hnutow, privacio zbawenye, generacio fiet Rozenye, post skazanye (~4), przysparzenye Hinc augmentacio, conmixtio smyesenye fertur. Sed diminucio pomenssenye, gynowanyeque Dic alteracio, sed przyke)mzy)enyenye tibi loci 310 Sit transmutacio, duchoczyn actus, mozob' que Sepe potencia, sit usio tyelesna, produch sit Fortuna, poczatek (- -) dic efficie(n)sque Vczynytedlny, formalis twarny, tyelesny Materialis erit, chwiegepotna vegetativa, 315 Finalis konawa, rozplodna generativa. Sed sensitiva myslena, rozumatedlna Intellectiva, wyedowyek aquillo, polunocz Sit septembris, tunc boreas burzyczyn, nota auster poleden. Est subsolanus podslinkolek, okolek sit 320 Circulus, et lahoduch sit favonius, denowietque (eous), . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zephyrus tychowiet, smysledawie sensibile sit. Sufficit ad presens, quod dat tibi grammata legens. Taliter hinc tradam modica via, sed bona quedam. (IX. De theologia.) (Et) theophilia sit bohumyla, sed theologia Est bohumluwna, me(ta)phisica nadprzyrozena Est intelligencia rozumoduch, vocitatur Moter nebytocz, modkl)itwa sit oracio (dicta?). Est ewum wyecznost, eternitas wyekonost, Ydea sit wselytwar, sed yle tla, wydorzecz (sit) 330 Hystoria, mluwonad allegoria, nebychlaw Anagoya, tropologia rzeczynraw sit. Prophecia dicas prorocziwye, prefacio sit Przedczyna, sit sahonow canon, complenda doplna; Collecta zbierna, dic alleluia bohuchwala, 335 Interitus nachod, protyspyew antiphona fiet; 325 309 przymenyenye F. II 310 mozobt que sepe potencia F: influencia nadech Slov. Kl. I 317 wyedowyek F: vodoviek Prešp. Rozk. Lactif., wodomíek Slov. Kl. 2 b] 318 septembris F: septentrio Pršp. Rozk./ poleden F: poluden Pršp.1 319 podslinkolek F: slunoviet Pršp.lI 320 denowiet F: dunowietr Slov. Kl.I eous nemá F: gons Slov. KI cuos Slov. Pršp. (= zořel). Pak asi verš chybí: Slov. Klem. přidává corus zastuden (= chorus zastuden Slov. Pršp.) Il grammata: nejisté; v Fgau s nadepsanou zkratkou u. 327 moter nebytocz tak F / moditwa F/ dicta nemá F. II 329 wselytwar E: wssely twarž Slov. Kl., wely twar Lactif. /wydorzecz F: widorzecz Lactif. II 33 sahonow tak F 335 Interitus F patrně m. introitus.
Strana 19
De phisica 304-323. De theologia 324-342. De medicina 343-369. 19 340 Odpyewna responsivum, similitudo podobenstwie; Parabola powyest, evangelium dobrozwyestye, Signat epistola poselstwie, cena communicque Obczowanye, cherubyn spassodaw, seraphin bohonosse, Sunt throni scholeboh, dominacio panstwo, potestas Sit bohomocz, cznosty virtutes celique nubes. — Hec capias mente, que pectore disce repente. (X. De medicina.) 345 350 355 F 253* 360 365 (M)ulta bona tribuam, presenti docmate scribam: Est medicina lek, prospectiva vydopatrna; Dic obezroczyna post theorica, corzeniasta Fiet apoteca, pohad k)a probleuma vocatur. Phizonomia sit przyropoczna, olologia Lekarstwo, pytow pulsus, flebotomia Pusczenana, lettora conplexio, sanguinea sit Krewna, fleumatica wodokrewna, coloricaque Sit pyenohorka, melancolica kalostudna, Maclusio chilus sit krmodenque dicta, Est pozytye digestas, compotus est tibi poczet, Ast computaria poczytawa tibi dicta; Notoria znamotna, mathematica mysloczara Magica czartdlna, nigromancia sit cuznoknycha, Coniuracio sit zaklynanye, presagiumque Zcrztomysl, divinacio czarodyenstwie. Est cronographia kranycze, sed cosmographia Est swietopyss, topographia mestopyss extat. Est (p)sicomagia duchoswarna sic vocitata Ac sortilegium czarowanye tibi dictum, Auspicium ptakohled, ptakos t)ek auguriumque, Sed geomancia zemyczar, wodaczar ydromancia, Zohnyczar piromancia, sed curoczar notat orno-. Ens byt, entitas est bytowanye, fiet Indivisibile nerozlozene, Musa wodna, Euterpe chochanye, Melpomene sladke spyewanye, Ter«p)sicore nauczenye, Caliope wymluw, vmysl Clio, 339 spassodaw F: spasodan Slov. Kl. II 340 scholeboh Fr stolebuoh Slov. Kl.II 341 nubes F: patrně místo nebesa nebo pod. II 345 corzeniasta F: korzemasta Slov. Kl. II 346 pohadha (místo pohádka) F 11347 przyropoczna olologia F11348 flebotomia: fleubotriona Fl1 352 tak v F: místo toho v Slov. Klem. k v. 376 se čte matlussie chilus. I 356 czartdlna (místo čarodlna), cuznoknyeha (místo črnoknieha) tak F; Slov. Kl. magica kuzedina. 358 Zcrztomysl tak F: cžrtomysl Slov. Kl. II 359 kranycze (místo kronika?) F 363 ptako- skek F: ptákoštěk Slov. Kl. (m. ptákoštek) II 364 wodaczar F: wodocžar Slov. Kl. 365 Zohnyczar F: ohniczar Slov. Kl.
De phisica 304-323. De theologia 324-342. De medicina 343-369. 19 340 Odpyewna responsivum, similitudo podobenstwie; Parabola powyest, evangelium dobrozwyestye, Signat epistola poselstwie, cena communicque Obczowanye, cherubyn spassodaw, seraphin bohonosse, Sunt throni scholeboh, dominacio panstwo, potestas Sit bohomocz, cznosty virtutes celique nubes. — Hec capias mente, que pectore disce repente. (X. De medicina.) 345 350 355 F 253* 360 365 (M)ulta bona tribuam, presenti docmate scribam: Est medicina lek, prospectiva vydopatrna; Dic obezroczyna post theorica, corzeniasta Fiet apoteca, pohad k)a probleuma vocatur. Phizonomia sit przyropoczna, olologia Lekarstwo, pytow pulsus, flebotomia Pusczenana, lettora conplexio, sanguinea sit Krewna, fleumatica wodokrewna, coloricaque Sit pyenohorka, melancolica kalostudna, Maclusio chilus sit krmodenque dicta, Est pozytye digestas, compotus est tibi poczet, Ast computaria poczytawa tibi dicta; Notoria znamotna, mathematica mysloczara Magica czartdlna, nigromancia sit cuznoknycha, Coniuracio sit zaklynanye, presagiumque Zcrztomysl, divinacio czarodyenstwie. Est cronographia kranycze, sed cosmographia Est swietopyss, topographia mestopyss extat. Est (p)sicomagia duchoswarna sic vocitata Ac sortilegium czarowanye tibi dictum, Auspicium ptakohled, ptakos t)ek auguriumque, Sed geomancia zemyczar, wodaczar ydromancia, Zohnyczar piromancia, sed curoczar notat orno-. Ens byt, entitas est bytowanye, fiet Indivisibile nerozlozene, Musa wodna, Euterpe chochanye, Melpomene sladke spyewanye, Ter«p)sicore nauczenye, Caliope wymluw, vmysl Clio, 339 spassodaw F: spasodan Slov. Kl. II 340 scholeboh Fr stolebuoh Slov. Kl.II 341 nubes F: patrně místo nebesa nebo pod. II 345 corzeniasta F: korzemasta Slov. Kl. II 346 pohadha (místo pohádka) F 11347 przyropoczna olologia F11348 flebotomia: fleubotriona Fl1 352 tak v F: místo toho v Slov. Klem. k v. 376 se čte matlussie chilus. I 356 czartdlna (místo čarodlna), cuznoknyeha (místo črnoknieha) tak F; Slov. Kl. magica kuzedina. 358 Zcrztomysl tak F: cžrtomysl Slov. Kl. II 359 kranycze (místo kronika?) F 363 ptako- skek F: ptákoštěk Slov. Kl. (m. ptákoštek) II 364 wodaczar F: wodocžar Slov. Kl. 365 Zohnyczar F: ohniczar Slov. Kl.
Strana 20
20 Vokabulář grammatický. A, X—XII, v. 370—140. 370 Hinc Polim(n)ia domyslowna dico talis; Sit tibi swrchowanye znebes Urania tum. Hec tibi sunt dura, non possum ponere plura. — XI. De ethica.) 380 385 390 F 2537 395 400 E)st opus ut mores, iam ponuntur pociores: Ethica sit nraworzekna, policita mestoprawna, Ecclesiastica sit (duchoprawna) poetica skladanye fiet, Yconomia czelodnawa, sed [duchoprawna]... Censura sudnow, sed practica sit zwyckalena Elegiaque mylowna, satira tresktalywa, Tragedia nekazowna, pyesnotwora comodia sit, Est mitho(lo)gia prawopyesna victoriaque Wytyezstwo, trogepyesnque triumphus iusticiaque Sprawedlnost, virtus cznost, prudencia (-U), Perseverancia vstawnost, modestia skrownost, Obediencia poslussenstwye, sit dyewocztnost Virginitas, pokora paciencia, castitasque czystost, Humilitas tychost, disciplina kazen, largitas styedrost, Mylost (—) pietas, caritas diligencia clemens. Miseri (cordi)a mylosrdenstwie bonitasque Dobrota, felicitas sczastenstwie, beatitudo Sit blahoslawenstwie, sed abstinencia vtrpenye. Sanctitas est swatost, vstawycznost fore constans, wyera Fides, devocio nabozenstwie, dluhowiecznost Est longanimitas, dobrodrzstwie benignitas exit; Observancia sit poczestnost, fortitudo sylnost. Est intelligencia rozumnost, zdrzenye sit Continencia, magnificencia sit welykostque Docilitas domyslowanye notat, utilitasque Sit vzytek, verecundia stud, straze custodia, Contemplacio srdecznost, imitacio nasled, Wraczenye restriccio, frugalitas vzytecznost, Sobrietas strziezwost, moderacio sit tibi skrownost. Est sensualitas vmyslowna, polupa contemptus. Ast promptitudo hotownost, obezrzenye fict Intuitus, odrzyeczenye renuncciacio sit, 405 Paupertas chudoba, weselost hilaritas extat, 375 374 policita F (m. politica). [ 375 duchoprawna Slov. Kl.; nemá F zde, až ve v. 376/ skladanye F: skladiliwa Slov. Kl. q 376 czelodnawa F: cželedna Slov. Kl. II 384 dyewo- cztnost F: diewecznost Slov. Kl.; předtím přidal temperancia whodnost 2 tak F; viera náleží patrně do v. 392. i 333 dobrodrzstwic tak F: dobrodruzstwic Slov. Kl. 412 vmyslowna F: vmyslnost Slov. Kl.
20 Vokabulář grammatický. A, X—XII, v. 370—140. 370 Hinc Polim(n)ia domyslowna dico talis; Sit tibi swrchowanye znebes Urania tum. Hec tibi sunt dura, non possum ponere plura. — XI. De ethica.) 380 385 390 F 2537 395 400 E)st opus ut mores, iam ponuntur pociores: Ethica sit nraworzekna, policita mestoprawna, Ecclesiastica sit (duchoprawna) poetica skladanye fiet, Yconomia czelodnawa, sed [duchoprawna]... Censura sudnow, sed practica sit zwyckalena Elegiaque mylowna, satira tresktalywa, Tragedia nekazowna, pyesnotwora comodia sit, Est mitho(lo)gia prawopyesna victoriaque Wytyezstwo, trogepyesnque triumphus iusticiaque Sprawedlnost, virtus cznost, prudencia (-U), Perseverancia vstawnost, modestia skrownost, Obediencia poslussenstwye, sit dyewocztnost Virginitas, pokora paciencia, castitasque czystost, Humilitas tychost, disciplina kazen, largitas styedrost, Mylost (—) pietas, caritas diligencia clemens. Miseri (cordi)a mylosrdenstwie bonitasque Dobrota, felicitas sczastenstwie, beatitudo Sit blahoslawenstwie, sed abstinencia vtrpenye. Sanctitas est swatost, vstawycznost fore constans, wyera Fides, devocio nabozenstwie, dluhowiecznost Est longanimitas, dobrodrzstwie benignitas exit; Observancia sit poczestnost, fortitudo sylnost. Est intelligencia rozumnost, zdrzenye sit Continencia, magnificencia sit welykostque Docilitas domyslowanye notat, utilitasque Sit vzytek, verecundia stud, straze custodia, Contemplacio srdecznost, imitacio nasled, Wraczenye restriccio, frugalitas vzytecznost, Sobrietas strziezwost, moderacio sit tibi skrownost. Est sensualitas vmyslowna, polupa contemptus. Ast promptitudo hotownost, obezrzenye fict Intuitus, odrzyeczenye renuncciacio sit, 405 Paupertas chudoba, weselost hilaritas extat, 375 374 policita F (m. politica). [ 375 duchoprawna Slov. Kl.; nemá F zde, až ve v. 376/ skladanye F: skladiliwa Slov. Kl. q 376 czelodnawa F: cželedna Slov. Kl. II 384 dyewo- cztnost F: diewecznost Slov. Kl.; předtím přidal temperancia whodnost 2 tak F; viera náleží patrně do v. 392. i 333 dobrodrzstwic tak F: dobrodruzstwic Slov. Kl. 412 vmyslowna F: vmyslnost Slov. Kl.
Strana 21
De ethica 373—438. De mechanica 439, 440. 21 415 420 F 254" 425 430 435 Solicitudo poczymysl, twrdost stabilitas; Est mansuetudo krotkost, conversacio post hoc Fiet obyeranye, bezpecznost securitas sit Ac levitas lehkost, taciturnitas mlczylost. 410 Est pudicicia czystost, sed czystota mundicia, Smyerzenye sit relacio, post commendacio chwalnost, Slitowanye compassio, simplicitas quoque sprostnost, Razenye conciliacio, hlupost obtusitas, Atque pozorowanye consideracio tum. Est vicium mrzkost, transgressio przestupenye, Pycha superbia sit, avaricia quoque lakomstwie Obzerstwieque gula, smylstwo luxuria sit. Invidia zawyst, lenost accidia, post Fiet homicidium wrazda, pigricia lenost, Pusillanimitas mala mysl, sacrilegium Swatokradstwie, prchliuost supersticio, Iracundia sit dluhohnyew, odiumque nenawyst, Ast iuramentum przysahanye, lis tibi (sit) swar, Symonia duchoprod, sed rozkossnostque voluptas,!l Cupiditas skupost, adulacio pochlebnost sit, Przemluwenye multiloquium, zapytye notat ebrietas, Zrazenye prodicio, krzywoprzysah periurium sit, Tulanye sit vagacio, sed drzyemota torpor. Est contumelia protywenstwie, malicia zlost, Ypocrisis lyczomyerenstwye, sed lyczomyernyk ypocrita, Exaltacio (-) powyssenye tibi dicta. Murmuracio septanye, dic improperium lanye Atque detraccio vtrhanye (-LOCL ) (1-) iactura, post vtoczysstyeque recursus. Stix nenka)wa, Lethe zapzo)mna, Cochitus (— placz) Placipolech, Flegeton h€o)ruczy[lohen, sit Avernus Bezdrawona, (baratrum) obzerowana tibi dictum. Iam satis est dictum de moribus ac bene fictum. — XII. De mechanica.) (M)Ira que de tali cape docmate nunc manuali : 440 Mechanica chlapysturna, sit alchimia czystarstwo, 409 mlczylost F (m. mlčělivost?) 420 malamysl F: malomysl Slov. Kl. I 424 ducho- prod F: duchoproda Slov. Kl. II 430 lyczomyerenstwye F: pokritstwie Slov. Kl. 435 nenewa F: nenawa Slov. Klem./ zapemna F: zapomna Slov. Kl. I placz: placž Slov. Kl., nemá F. II 436 Placipolech F (asi zkaženo z placz)/huruczylohen F: horziczy oheň Slov. Kl. II 437 Bezdrawona F: zezdrawona Slov. Kl. /baratrum Slov. Kl.: nemá F obzerowana F, Slov. Kl. II 439 Od toho verše opět text v M. II 440 chlapisturna F: chla- pistur nam M chlapisstna Slov. Kl./ czystarstwo F: czystwarz M.
De ethica 373—438. De mechanica 439, 440. 21 415 420 F 254" 425 430 435 Solicitudo poczymysl, twrdost stabilitas; Est mansuetudo krotkost, conversacio post hoc Fiet obyeranye, bezpecznost securitas sit Ac levitas lehkost, taciturnitas mlczylost. 410 Est pudicicia czystost, sed czystota mundicia, Smyerzenye sit relacio, post commendacio chwalnost, Slitowanye compassio, simplicitas quoque sprostnost, Razenye conciliacio, hlupost obtusitas, Atque pozorowanye consideracio tum. Est vicium mrzkost, transgressio przestupenye, Pycha superbia sit, avaricia quoque lakomstwie Obzerstwieque gula, smylstwo luxuria sit. Invidia zawyst, lenost accidia, post Fiet homicidium wrazda, pigricia lenost, Pusillanimitas mala mysl, sacrilegium Swatokradstwie, prchliuost supersticio, Iracundia sit dluhohnyew, odiumque nenawyst, Ast iuramentum przysahanye, lis tibi (sit) swar, Symonia duchoprod, sed rozkossnostque voluptas,!l Cupiditas skupost, adulacio pochlebnost sit, Przemluwenye multiloquium, zapytye notat ebrietas, Zrazenye prodicio, krzywoprzysah periurium sit, Tulanye sit vagacio, sed drzyemota torpor. Est contumelia protywenstwie, malicia zlost, Ypocrisis lyczomyerenstwye, sed lyczomyernyk ypocrita, Exaltacio (-) powyssenye tibi dicta. Murmuracio septanye, dic improperium lanye Atque detraccio vtrhanye (-LOCL ) (1-) iactura, post vtoczysstyeque recursus. Stix nenka)wa, Lethe zapzo)mna, Cochitus (— placz) Placipolech, Flegeton h€o)ruczy[lohen, sit Avernus Bezdrawona, (baratrum) obzerowana tibi dictum. Iam satis est dictum de moribus ac bene fictum. — XII. De mechanica.) (M)Ira que de tali cape docmate nunc manuali : 440 Mechanica chlapysturna, sit alchimia czystarstwo, 409 mlczylost F (m. mlčělivost?) 420 malamysl F: malomysl Slov. Kl. I 424 ducho- prod F: duchoproda Slov. Kl. II 430 lyczomyerenstwye F: pokritstwie Slov. Kl. 435 nenewa F: nenawa Slov. Klem./ zapemna F: zapomna Slov. Kl. I placz: placž Slov. Kl., nemá F. II 436 Placipolech F (asi zkaženo z placz)/huruczylohen F: horziczy oheň Slov. Kl. II 437 Bezdrawona F: zezdrawona Slov. Kl. /baratrum Slov. Kl.: nemá F obzerowana F, Slov. Kl. II 439 Od toho verše opět text v M. II 440 chlapisturna F: chla- pistur nam M chlapisstna Slov. Kl./ czystarstwo F: czystwarz M.
Strana 22
22 Vokabulář grammatický. A XII, B I, v. 441—501. 445 450 455 F 2547 460 HI M 161 465 Secretaria tagytedlna, legispericia (quo)que Est zakonoprawna [sit], pysarzska scriptoria (sit), Versificatoria versewatnaque malerzska Pictoria, tyelorytna sculptoria tibi fiet. Est dictatoria skladopysna, warhanova rna) Organatoria notatoriaque pysarstwo. Ast sagitatoria strzielecztwo, dimicatoria sit Sermerzstwo, lowstwo venatoria sit, oraczslwo Bucolica, post hoc mercatoria kupeczstwo, Honisatoria fregyerzstwo lusoriaque Poghrawa, fuloria walcharzstwo, cisoria Est rzeſc]zokrawstwo, zakowstwo clericia sit, Figellatoria hudeczstwo, fistula pystwo, Fabricatoria kowarzstwo sartoriaque Krayczye(rzstwo), sewczowstwo sutoria campsoriaque Est myenyenye pomozno, sed carpentaria sit Tesarstwo, doleatoria bednarzstwo, scacoria Sachowstwo, vitellaria sklenarzstwo, pekarzstwo [Sit] Pistoria, braxatoria pywowarzstwo, [dic] kuchynstwo Sit coquinaria, braseatoria sladownycziwo, Ast zahradnycztwo dic ortulatoria, (posthec) Dices senatoria conselstwoque rybarzstwo [Est] Piscatoria, (est campanaria zwonycztwo) que thaberna Senkerzstwo (dicasque) crifusoria (zwonarzstwo)li: Sed iudicatoria [que] rychtarzstwo (que dicas). Qualibet ex arte «poteris ea fingere parte), Valdeque prolixum foret ad connumerandum. XIII. De artibus.) Dic trogeczestne triviale(s), quadruviales Sunt cztweroczestne, nabezestne collaterales; 470 Sic cardinales dic poczynawe, mediales 411 tagytedlna F: tageydyelna M, tagiediela Slov. Kl. /legispericia: legisperitus F, legysponcia M Il 412 zakonoprawna F: zakonopana M Il 443 versewatna F: versomatna M werssematna Slov. Kl. II 445 dictatoria F: decantoria M. warhanowarna M: war- hanowa F lI 447 strzielecztwo F: strzielenstwye M Il 451 Poghrawa F: Poghrana M 452 rzeczokrawstwo F: Rrzezatenstwo M, rziezstwo Pršp. 1545. II 453—455 nemá M 455 krayczye F: krayczierzstwo Pršp. 1550. 456 myenyenye F: zmyenystwo M pomozno FM, zkaženo, odvozenina od peniezli 457 bednarzstwo F: wydrnarzstwo M 459 pywowarzstwo F: pywowarzstwye M/ kuchynstwo F: kucharzstwo M II 162-466 Co (přidáno), má M. nemá F II 464 zwonarzstwo M: dutna F II 467 que prolixum M: quod complixum FIl 16s trogeczestne M: trogeczstwie F Il 4s9 cztweroczestne M: czte- rostne F/ nabezestne F: nabczestne M nabokozestne Slov. Kl. II 47° poczynawe F: poczynane M.
22 Vokabulář grammatický. A XII, B I, v. 441—501. 445 450 455 F 2547 460 HI M 161 465 Secretaria tagytedlna, legispericia (quo)que Est zakonoprawna [sit], pysarzska scriptoria (sit), Versificatoria versewatnaque malerzska Pictoria, tyelorytna sculptoria tibi fiet. Est dictatoria skladopysna, warhanova rna) Organatoria notatoriaque pysarstwo. Ast sagitatoria strzielecztwo, dimicatoria sit Sermerzstwo, lowstwo venatoria sit, oraczslwo Bucolica, post hoc mercatoria kupeczstwo, Honisatoria fregyerzstwo lusoriaque Poghrawa, fuloria walcharzstwo, cisoria Est rzeſc]zokrawstwo, zakowstwo clericia sit, Figellatoria hudeczstwo, fistula pystwo, Fabricatoria kowarzstwo sartoriaque Krayczye(rzstwo), sewczowstwo sutoria campsoriaque Est myenyenye pomozno, sed carpentaria sit Tesarstwo, doleatoria bednarzstwo, scacoria Sachowstwo, vitellaria sklenarzstwo, pekarzstwo [Sit] Pistoria, braxatoria pywowarzstwo, [dic] kuchynstwo Sit coquinaria, braseatoria sladownycziwo, Ast zahradnycztwo dic ortulatoria, (posthec) Dices senatoria conselstwoque rybarzstwo [Est] Piscatoria, (est campanaria zwonycztwo) que thaberna Senkerzstwo (dicasque) crifusoria (zwonarzstwo)li: Sed iudicatoria [que] rychtarzstwo (que dicas). Qualibet ex arte «poteris ea fingere parte), Valdeque prolixum foret ad connumerandum. XIII. De artibus.) Dic trogeczestne triviale(s), quadruviales Sunt cztweroczestne, nabezestne collaterales; 470 Sic cardinales dic poczynawe, mediales 411 tagytedlna F: tageydyelna M, tagiediela Slov. Kl. /legispericia: legisperitus F, legysponcia M Il 412 zakonoprawna F: zakonopana M Il 443 versewatna F: versomatna M werssematna Slov. Kl. II 445 dictatoria F: decantoria M. warhanowarna M: war- hanowa F lI 447 strzielecztwo F: strzielenstwye M Il 451 Poghrawa F: Poghrana M 452 rzeczokrawstwo F: Rrzezatenstwo M, rziezstwo Pršp. 1545. II 453—455 nemá M 455 krayczye F: krayczierzstwo Pršp. 1550. 456 myenyenye F: zmyenystwo M pomozno FM, zkaženo, odvozenina od peniezli 457 bednarzstwo F: wydrnarzstwo M 459 pywowarzstwo F: pywowarzstwye M/ kuchynstwo F: kucharzstwo M II 162-466 Co (přidáno), má M. nemá F II 464 zwonarzstwo M: dutna F II 467 que prolixum M: quod complixum FIl 16s trogeczestne M: trogeczstwie F Il 4s9 cztweroczestne M: czte- rostne F/ nabezestne F: nabczestne M nabokozestne Slov. Kl. II 47° poczynawe F: poczynane M.
Strana 23
De mechanica 141—167. De artibus 468—178. Nomina Christi 479-501 23 475 Strzedne, sed tales dobrowolne liberales Atque zophisticales chitromluwne, manuales Sunt rukowyetne, practicales zwi[clkalywe. Suscipe corde tales iam quinque collaterales: Ista modo di«s)cas, post solus talia fingas; Pluraque dixissem, si tedia non generassem Metra scribenti, non inutiliaque legenti. Non causa laudis scripsi, male, nec sine caudis. B.) Accipe nunc tantum metra placita seniorum; 480 Plura sed obmisi, que non decencia scivi. (I. Nomina Christi.) )Lma tibi summi modo pangam nomina Christi: Messias, Deus, Emmanuel, Sabbaoth, Adonay, Est unigenitus, via, vita, salus, homo, Christus, Principium, primogenitus, sapiencia, virtus, Alpha caputque, finis sic tunc vocfit atur (et eciam) Fons et origo tibi, paraclitus et mediator, Agnus, ovis, vitulus, serpens, aries, leo, iustus. Est verbum, splendor, sol, gloria, lux et ymago, Panis, flos, vitis, mons, ianua petraque, factor, Angelus et sponsus, pastorque, propheta, sacerdos, A[na thanatos, kiriosque theos, tetragramaton, ysos. Conservet dyanos secula per omnia doxa. — Et sic sunt dicta nunc omnia nomina sancta Summi factoris in signum laudis, [et honoris, Plura sed aptantur in biblia, queque ponuntur: Atque creator, Adam vetus, El, salvansque Redemptor; ll Est Pater et Filius, Spiritus Trinitasque, maiestas, Conditor, est unitas, potencia, summus et imus, Ysaac et Abraham, Iacob, Ioseph, Patriarcha; 500 David erat, Sampson vel nomina vetera patris: Consiliarius est, admirabilis quoque Soter, 471 strzedne FM: stržednie Slov. Kl. II 472 chitromluvne M: chytromylne F 473 rukowyetne F: rukowyeczne MI zwickalywe F: zvykalne M: zwykaliwe Slov. Kl. 474 Odstavec označen jen v M; po tomto verši opakuje verš 470 omylem M. Ve v. 481 až 508 jsou sloučena ,nomina Dei“, ,nomina Cristi“, „nomina Spiritus S.“, jak je vypočí- tává Bartholom. Angl. De propr., lib. I, cap. VII—XII, XVIII—XXI. Jsou pře- místéna a rozmnožena; mnoho přepsáno chybně. II 486 nemá M. II 501 est admirabilis F: eciam annumerabilis M. F 255 485 495 490
De mechanica 141—167. De artibus 468—178. Nomina Christi 479-501 23 475 Strzedne, sed tales dobrowolne liberales Atque zophisticales chitromluwne, manuales Sunt rukowyetne, practicales zwi[clkalywe. Suscipe corde tales iam quinque collaterales: Ista modo di«s)cas, post solus talia fingas; Pluraque dixissem, si tedia non generassem Metra scribenti, non inutiliaque legenti. Non causa laudis scripsi, male, nec sine caudis. B.) Accipe nunc tantum metra placita seniorum; 480 Plura sed obmisi, que non decencia scivi. (I. Nomina Christi.) )Lma tibi summi modo pangam nomina Christi: Messias, Deus, Emmanuel, Sabbaoth, Adonay, Est unigenitus, via, vita, salus, homo, Christus, Principium, primogenitus, sapiencia, virtus, Alpha caputque, finis sic tunc vocfit atur (et eciam) Fons et origo tibi, paraclitus et mediator, Agnus, ovis, vitulus, serpens, aries, leo, iustus. Est verbum, splendor, sol, gloria, lux et ymago, Panis, flos, vitis, mons, ianua petraque, factor, Angelus et sponsus, pastorque, propheta, sacerdos, A[na thanatos, kiriosque theos, tetragramaton, ysos. Conservet dyanos secula per omnia doxa. — Et sic sunt dicta nunc omnia nomina sancta Summi factoris in signum laudis, [et honoris, Plura sed aptantur in biblia, queque ponuntur: Atque creator, Adam vetus, El, salvansque Redemptor; ll Est Pater et Filius, Spiritus Trinitasque, maiestas, Conditor, est unitas, potencia, summus et imus, Ysaac et Abraham, Iacob, Ioseph, Patriarcha; 500 David erat, Sampson vel nomina vetera patris: Consiliarius est, admirabilis quoque Soter, 471 strzedne FM: stržednie Slov. Kl. II 472 chitromluvne M: chytromylne F 473 rukowyetne F: rukowyeczne MI zwickalywe F: zvykalne M: zwykaliwe Slov. Kl. 474 Odstavec označen jen v M; po tomto verši opakuje verš 470 omylem M. Ve v. 481 až 508 jsou sloučena ,nomina Dei“, ,nomina Cristi“, „nomina Spiritus S.“, jak je vypočí- tává Bartholom. Angl. De propr., lib. I, cap. VII—XII, XVIII—XXI. Jsou pře- místéna a rozmnožena; mnoho přepsáno chybně. II 486 nemá M. II 501 est admirabilis F: eciam annumerabilis M. F 255 485 495 490
Strana 24
24 Vokabulář grammatický. B 1—VI, v. 502—561. M 167 505 David erit, radix, Jesus, Christus, dominator. Est inmortalis, lumen, cherubyn, clei van,ll Olie, dabebelon (?), veritas, crathon, cley, chorim; E(s)t caritas, manna, lapis, rex, pax machironque, Omnipotens, angla, post eternus, Oryonque, Gracia sit plenus, inmortalis Deus extunc, Ac bonitas, manus, hinc cruex, hostia sancta, voluntas: Etsi sunt plura, tamen usus non tenet illa. (II. Nomina deorum.) 515 520 525 530 F 255 535 510 «N)omina paucorum modo sunt dicenda deorum: Numina Mercurius, Saturnus, Jupiter et Mars; Faunus, Satirus, Plut«o), Neptunus, Appollo; Post Radomantus erit, Minos, Schalpus, Eyacus dic; Cerberus, Alcides, Ymmeus, Mulciber, Ercles, Wlcanus, Bromius, Yanus, Spurusque Lyeus, Lycaon, Phebus, Tytan, Phiton, Philogeus; Est Bachus, Cyclopes, Cons, Etons, Choreusque, Belliferon, Celnus, Vellus, Pseustis Ynachusque; Neon, Cichomus, Perseus, Lacecque Cachinus, Proton, Acrisius, Salomonque Peon, Demofon sit; Vmbius et Catheus, Orpheus Cilemusque, Astaroth et Scilbous, Berith, Parcus Belialque; Belfegor et Cucas, Dolius, Baal Gradiusque, Achiles, Maures, Medius, Fidius et Herrices. Post dea sit Ceres, Novaria, Phebe, Dyana, Thesiphone, Phillis, Latoma, Dancij, Dyanira; Eusidicen, Hyo, Citareda, Medusa, Chimera; Scemo, Megeraque Rea, Tutides, Ethatea, Euerale, Palla, Fronesis, Alecto, Tybile; Aurora, Medea, Philogia, Chintina, Cylla, Hesperide, Cloto, Siates, Neptusa, Coleno, Cupsimen, Engla, Latesis, Usis, Alatia, Orthipito, Thetis, Allello, Frondissa, Napea, Leuthotesque Palos, Sors, Fasisteaque Mimenta Junoque Vesperta, dic Antrophus, Opos, Oretusa, Naydes, Egle, Driades, Proserpina, Venus. Post sit Amadriades, Emopadatur, Nereides, Oriades, Musa, post Carnentisque Camena, 304 F: Hoye dabis olei veritas enichen elichorim M ll 508 crucx F: crux M voluntas F: voluptas M 510 tenet F: habet M II 510—540 nemá M II 512 Pluto: Pluta F l 318 Belliferon F: patrně místo Bellerophon — ale takové opravy nejsou vždy jisté.II 534 Mimenta? F, rukopis má mmita.
24 Vokabulář grammatický. B 1—VI, v. 502—561. M 167 505 David erit, radix, Jesus, Christus, dominator. Est inmortalis, lumen, cherubyn, clei van,ll Olie, dabebelon (?), veritas, crathon, cley, chorim; E(s)t caritas, manna, lapis, rex, pax machironque, Omnipotens, angla, post eternus, Oryonque, Gracia sit plenus, inmortalis Deus extunc, Ac bonitas, manus, hinc cruex, hostia sancta, voluntas: Etsi sunt plura, tamen usus non tenet illa. (II. Nomina deorum.) 515 520 525 530 F 255 535 510 «N)omina paucorum modo sunt dicenda deorum: Numina Mercurius, Saturnus, Jupiter et Mars; Faunus, Satirus, Plut«o), Neptunus, Appollo; Post Radomantus erit, Minos, Schalpus, Eyacus dic; Cerberus, Alcides, Ymmeus, Mulciber, Ercles, Wlcanus, Bromius, Yanus, Spurusque Lyeus, Lycaon, Phebus, Tytan, Phiton, Philogeus; Est Bachus, Cyclopes, Cons, Etons, Choreusque, Belliferon, Celnus, Vellus, Pseustis Ynachusque; Neon, Cichomus, Perseus, Lacecque Cachinus, Proton, Acrisius, Salomonque Peon, Demofon sit; Vmbius et Catheus, Orpheus Cilemusque, Astaroth et Scilbous, Berith, Parcus Belialque; Belfegor et Cucas, Dolius, Baal Gradiusque, Achiles, Maures, Medius, Fidius et Herrices. Post dea sit Ceres, Novaria, Phebe, Dyana, Thesiphone, Phillis, Latoma, Dancij, Dyanira; Eusidicen, Hyo, Citareda, Medusa, Chimera; Scemo, Megeraque Rea, Tutides, Ethatea, Euerale, Palla, Fronesis, Alecto, Tybile; Aurora, Medea, Philogia, Chintina, Cylla, Hesperide, Cloto, Siates, Neptusa, Coleno, Cupsimen, Engla, Latesis, Usis, Alatia, Orthipito, Thetis, Allello, Frondissa, Napea, Leuthotesque Palos, Sors, Fasisteaque Mimenta Junoque Vesperta, dic Antrophus, Opos, Oretusa, Naydes, Egle, Driades, Proserpina, Venus. Post sit Amadriades, Emopadatur, Nereides, Oriades, Musa, post Carnentisque Camena, 304 F: Hoye dabis olei veritas enichen elichorim M ll 508 crucx F: crux M voluntas F: voluptas M 510 tenet F: habet M II 510—540 nemá M II 512 Pluto: Pluta F l 318 Belliferon F: patrně místo Bellerophon — ale takové opravy nejsou vždy jisté.II 534 Mimenta? F, rukopis má mmita.
Strana 25
Nomina Christi, dei, deorum, fluviorum, montium, lapidum, terrarum. 25 Caliope, Thalia nunc coniungasque Se«le)ne. 540 Nomina sed sancta non est michi scribere cura. — III. Nomina fluviorum. 545 (N)unc sunt, que fluvios hec signant nomine paucos: Eufrates, Cyson, Yordanis, Sazawa, Geon, Multavia, Tyberis, Tygris, Nilus Ynachusque, Orlicia, Kera, Renus, Syrce, Czydlyana, Ge(ne)zareth, Yber, Cedron tenet, Achia palus, Maganus atque Scia, Lycaon, Ambusia, Odra, Ausena, Danubius, dic Albea (—C ), Nidis. IV. Nomina montium. 550 (MOntes dic istos: Syon, Ely(c)on et Olympſhjus, Syna cum Synay, Trinacris, Ripus, Olivetus, Gargarus, Ysmara, sit Gelboe, Cunaciusque Petrinus, Coatrus, Oretras aqua, Lybanus, Ethna, Caucasus et Ciclas, Siris, Athas, (Patrata, Carpus). V. Nomina lapidum. 555 Omina sunt lapidum yaspis, sardisque smaragdus, Cristallus, bacha, carbunculus atque zaphirus, Corallus, magnes, pyrops, adamas, enetistus, Berillus, concha, rubienus, unio, napta, Et cenophagium, post topasiusque iacinctus Et burulum, silex, demophison, iunge siletus. VI. Nomina terrarum. NOmina terrarumque: Boemia, Theutunia sit, 560 Affrica, Polonia, Moravia, Libia presens Ungaria, Salba, Carinthia Penthapolisque, 539 Thalia (psáno tlia se zkratkou F)/ Selene: psáno Sene F. I 540 est michi-michi est F. II Ve v. 541—547 jména vod jsou čerpána z Barthol. XIII, cap. 3—13 a roz- množena. II 542 Geon FM: Gyon (= Nilus) Barthol. XIII, 4. II 544 Kera studoven Prešp. 325/ Czydlyana F: Cidelina M, Czidlina Prešp., czyblyna Rozk. I 548 Lycaon M: Lyon F / Odra F: Tinga M II 547 Ausona horkovoden Pršp. II 548—552 Jména hor z Bart. Angl. XIV, 2—44 a rozmnožena. II 549 Ripus M: Rupus F II 550 Gelboe: Gelbeo F, Gelbon M/ Cunacius F: Leunacius M Il 551 Oretras aqua F: v M nejasná zkratka Il 552Kpřídavek) z M j1 553—558 V. Barthol. XVIIII 555 enetistus F: alucciscus M (asi misto ametistus) Il 55' napta F:mappa M Il 557 cenophagium F: cenographium M 558 siletus F: philetus M. Tímto veršem končí rkp. M; veršů 559—730 nemá. 559—586 Jména čerpána a rozmnožena z Barth. lib. XV.
Nomina Christi, dei, deorum, fluviorum, montium, lapidum, terrarum. 25 Caliope, Thalia nunc coniungasque Se«le)ne. 540 Nomina sed sancta non est michi scribere cura. — III. Nomina fluviorum. 545 (N)unc sunt, que fluvios hec signant nomine paucos: Eufrates, Cyson, Yordanis, Sazawa, Geon, Multavia, Tyberis, Tygris, Nilus Ynachusque, Orlicia, Kera, Renus, Syrce, Czydlyana, Ge(ne)zareth, Yber, Cedron tenet, Achia palus, Maganus atque Scia, Lycaon, Ambusia, Odra, Ausena, Danubius, dic Albea (—C ), Nidis. IV. Nomina montium. 550 (MOntes dic istos: Syon, Ely(c)on et Olympſhjus, Syna cum Synay, Trinacris, Ripus, Olivetus, Gargarus, Ysmara, sit Gelboe, Cunaciusque Petrinus, Coatrus, Oretras aqua, Lybanus, Ethna, Caucasus et Ciclas, Siris, Athas, (Patrata, Carpus). V. Nomina lapidum. 555 Omina sunt lapidum yaspis, sardisque smaragdus, Cristallus, bacha, carbunculus atque zaphirus, Corallus, magnes, pyrops, adamas, enetistus, Berillus, concha, rubienus, unio, napta, Et cenophagium, post topasiusque iacinctus Et burulum, silex, demophison, iunge siletus. VI. Nomina terrarum. NOmina terrarumque: Boemia, Theutunia sit, 560 Affrica, Polonia, Moravia, Libia presens Ungaria, Salba, Carinthia Penthapolisque, 539 Thalia (psáno tlia se zkratkou F)/ Selene: psáno Sene F. I 540 est michi-michi est F. II Ve v. 541—547 jména vod jsou čerpána z Barthol. XIII, cap. 3—13 a roz- množena. II 542 Geon FM: Gyon (= Nilus) Barthol. XIII, 4. II 544 Kera studoven Prešp. 325/ Czydlyana F: Cidelina M, Czidlina Prešp., czyblyna Rozk. I 548 Lycaon M: Lyon F / Odra F: Tinga M II 547 Ausona horkovoden Pršp. II 548—552 Jména hor z Bart. Angl. XIV, 2—44 a rozmnožena. II 549 Ripus M: Rupus F II 550 Gelboe: Gelbeo F, Gelbon M/ Cunacius F: Leunacius M Il 551 Oretras aqua F: v M nejasná zkratka Il 552Kpřídavek) z M j1 553—558 V. Barthol. XVIIII 555 enetistus F: alucciscus M (asi misto ametistus) Il 55' napta F:mappa M Il 557 cenophagium F: cenographium M 558 siletus F: philetus M. Tímto veršem končí rkp. M; veršů 559—730 nemá. 559—586 Jména čerpána a rozmnožena z Barth. lib. XV.
Strana 26
26 Vokabulář grammatický BVI. C III, v. 562—628. 565 F 256* 570 580 Germania, Ponthus, Duringia, Saxoniades; Franconia, Frixea, Misensia, Cectlia sit, Surasia, Delia, Paramia, Doclia iunge; Francia, Bavaria, Cyprus, Curopa, Dedona, Anglia tam Scoria, Tuskania Siciliaque ll. Austria, Galaria, Capadocia, Palemia dic, Quonia, Babilonia, Maguncia, Gnosia fertur, Gallia, Britannia, Lambardia, Grecia, Deca, Hussia, Basilea, Deria, Sklawonia iuncta, Alzacia, Styria, Becide, Mesopotonia, Sellia, Sardina, post Grecia cum Galilca, Ytalia, Tyria, Dalmacia, Pellagia sit, Arabia, Medea, Thesolonia Taxaniaque, 575 Russia, Prussia dicque Bernia, Collacia sit, Almania, iungas Allexandria, Cypria, dicas Iudea cum Machia, Carnalicia vel Egiptus, Flandria, Calabria cum Apria, post Azya sic, — Indya iungatur, Argentina tribuatur. Ast Ethiopia, Tyberdica cum Ratispona; Dic Archadia post, Coclia terra magestas, Hyspania, post Assyria vel (L A ) Zatertania (—), post Internalia, Segor, Iherosolima, Sodoma, vel Apulia magna; Francia cum Niniven, sed Athenas, Pari«sius). — Plura non invenio, que iam recolo, tibi dico. 585 C.) Nunc) numerum ponam, [tibi] paucalia nomina quedam: I De num. cardinalibus. 590 Unus scito geden, duo dwa, tres trzy, cztyrzy quatuor, Quinque pyet et sex ssest, septem sedm, osm notat octo, Novem sunt dewyet et decem deset, gedenadezque undecim, Duodecim dwanadczt, XIII trzynadczt vocitatur; XIIII cztrnadczt, XVque patnadczi, Sed XVI sestnadczt, dic XVII sedmnadczt, octuaginta Osmdesat, dic dewadesat nonaginta, 564 Surasia F lI 565 Curopa, Dedona F (misto Europa, Dodona?) l Scoria (misto Scocia?) F ll 547 Galaria F (misto Galacia?) Il 563 Grecia, Deca F II 570 Hussia (místo Hassia?), Deria? F II 571 Mesopotonia F (misto Mesopotamia)II 572 Sellia...Grecia F 573 Tyria F (misto Styria?)57 Bernia F (misto Ybernia?)I 585 Parisius: F jenom Pari. 500 gedenadcz F II 593 V tomto verši přechází se náhle od 17 k 80 asi chybou (vynecháním) apisovače.
26 Vokabulář grammatický BVI. C III, v. 562—628. 565 F 256* 570 580 Germania, Ponthus, Duringia, Saxoniades; Franconia, Frixea, Misensia, Cectlia sit, Surasia, Delia, Paramia, Doclia iunge; Francia, Bavaria, Cyprus, Curopa, Dedona, Anglia tam Scoria, Tuskania Siciliaque ll. Austria, Galaria, Capadocia, Palemia dic, Quonia, Babilonia, Maguncia, Gnosia fertur, Gallia, Britannia, Lambardia, Grecia, Deca, Hussia, Basilea, Deria, Sklawonia iuncta, Alzacia, Styria, Becide, Mesopotonia, Sellia, Sardina, post Grecia cum Galilca, Ytalia, Tyria, Dalmacia, Pellagia sit, Arabia, Medea, Thesolonia Taxaniaque, 575 Russia, Prussia dicque Bernia, Collacia sit, Almania, iungas Allexandria, Cypria, dicas Iudea cum Machia, Carnalicia vel Egiptus, Flandria, Calabria cum Apria, post Azya sic, — Indya iungatur, Argentina tribuatur. Ast Ethiopia, Tyberdica cum Ratispona; Dic Archadia post, Coclia terra magestas, Hyspania, post Assyria vel (L A ) Zatertania (—), post Internalia, Segor, Iherosolima, Sodoma, vel Apulia magna; Francia cum Niniven, sed Athenas, Pari«sius). — Plura non invenio, que iam recolo, tibi dico. 585 C.) Nunc) numerum ponam, [tibi] paucalia nomina quedam: I De num. cardinalibus. 590 Unus scito geden, duo dwa, tres trzy, cztyrzy quatuor, Quinque pyet et sex ssest, septem sedm, osm notat octo, Novem sunt dewyet et decem deset, gedenadezque undecim, Duodecim dwanadczt, XIII trzynadczt vocitatur; XIIII cztrnadczt, XVque patnadczi, Sed XVI sestnadczt, dic XVII sedmnadczt, octuaginta Osmdesat, dic dewadesat nonaginta, 564 Surasia F lI 565 Curopa, Dedona F (misto Europa, Dodona?) l Scoria (misto Scocia?) F ll 547 Galaria F (misto Galacia?) Il 563 Grecia, Deca F II 570 Hussia (místo Hassia?), Deria? F II 571 Mesopotonia F (misto Mesopotamia)II 572 Sellia...Grecia F 573 Tyria F (misto Styria?)57 Bernia F (misto Ybernia?)I 585 Parisius: F jenom Pari. 500 gedenadcz F II 593 V tomto verši přechází se náhle od 17 k 80 asi chybou (vynecháním) apisovače.
Strana 27
Nomina terrarum 562—586. De numeralibus card., ordin., substant. 27 595 Centum sto, dwyestye ducenta, trzysta trecenta, Post quadringenta cztyrzysta, quingenti pyetset. Sunt sexingenta sesstset septin-que-genta Sedmset, dic osmset octingentaque dewyetset Nonigenta, mille tyssycz miliaque decem sit 600 Desettysyczowque dicitur hic legio tma. (II. De num. ordinalibus.) F 256" 605 (ost ordinalia nomina tibi sumere debes: Primus est prwy, druhy secundus, trzety tercius, Cztwrty sit quartus, paty quintus, sesstyque sextus Septimus est sedmy, dic octavus osmy, Nonus dewaty, desaty decimus sit. Undecimus gedenaczty, dwanadczty duodecimus, Tredecimus trzynadczty, quartus decimus cztrnadczty, Sit quintus decimus patnadczty, sedecimus sestnadczty; Septimus decimus sedmnatczty prius tribuatur, 610 Octavus decimus osmnadezty, nonus decimusque Sit dewatynadczty, dwadczyety vicesimus sit, Vicesimus primus gedenmezczyetmy vocitatur: Et dic in reliquis sic fore; noscis in illis. 620 IRzydczyety tricesimus, quadragesimus cztyrzydczyety 615 Ac quinquagesimus padesati, sedesati sit Post sexagesimus, sed septuagesimus extat Sedmdesaty, post octuagesimus osmdesaty sit Atque nonagesimus dewadesatyque sit sty Centesimus, dwusty ducentesimus, fore trzysty Tunc trecentesimus, quadragentesimus cztyrzysty, Quingentesimus pyetysty, sexingentesimus tibi seststy Et septingentesimus sedmsty, dic octingentesimus osmsty, Nonagentesimus dewyetsty, tysyczy milesimus, Milesimus decimus desettysyczky vocitatur. (III. De numer. substant.) 625( Ostea dat numerum substancia: binarius sit dwoy, Trinarius troy, quadrinarius sit tibi cztwer; Quinarius sequitur, tunc senarius comittatur, Hic septenarius, octenarius, novenarius, 614 597 sesstset tak F. II 603 sessty tak F II 611 dvadcěti asi omylem m. dvadcátý. Třidcěti, čtyřidcěti asi omylem m. -átý lI 825 sit: ut F.
Nomina terrarum 562—586. De numeralibus card., ordin., substant. 27 595 Centum sto, dwyestye ducenta, trzysta trecenta, Post quadringenta cztyrzysta, quingenti pyetset. Sunt sexingenta sesstset septin-que-genta Sedmset, dic osmset octingentaque dewyetset Nonigenta, mille tyssycz miliaque decem sit 600 Desettysyczowque dicitur hic legio tma. (II. De num. ordinalibus.) F 256" 605 (ost ordinalia nomina tibi sumere debes: Primus est prwy, druhy secundus, trzety tercius, Cztwrty sit quartus, paty quintus, sesstyque sextus Septimus est sedmy, dic octavus osmy, Nonus dewaty, desaty decimus sit. Undecimus gedenaczty, dwanadczty duodecimus, Tredecimus trzynadczty, quartus decimus cztrnadczty, Sit quintus decimus patnadczty, sedecimus sestnadczty; Septimus decimus sedmnatczty prius tribuatur, 610 Octavus decimus osmnadezty, nonus decimusque Sit dewatynadczty, dwadczyety vicesimus sit, Vicesimus primus gedenmezczyetmy vocitatur: Et dic in reliquis sic fore; noscis in illis. 620 IRzydczyety tricesimus, quadragesimus cztyrzydczyety 615 Ac quinquagesimus padesati, sedesati sit Post sexagesimus, sed septuagesimus extat Sedmdesaty, post octuagesimus osmdesaty sit Atque nonagesimus dewadesatyque sit sty Centesimus, dwusty ducentesimus, fore trzysty Tunc trecentesimus, quadragentesimus cztyrzysty, Quingentesimus pyetysty, sexingentesimus tibi seststy Et septingentesimus sedmsty, dic octingentesimus osmsty, Nonagentesimus dewyetsty, tysyczy milesimus, Milesimus decimus desettysyczky vocitatur. (III. De numer. substant.) 625( Ostea dat numerum substancia: binarius sit dwoy, Trinarius troy, quadrinarius sit tibi cztwer; Quinarius sequitur, tunc senarius comittatur, Hic septenarius, octenarius, novenarius, 614 597 sesstset tak F. II 603 sessty tak F II 611 dvadcěti asi omylem m. dvadcátý. Třidcěti, čtyřidcěti asi omylem m. -átý lI 825 sit: ut F.
Strana 28
28 Vokabulář grammatický. C IV—VI, v. 629—698. 635 II F 2571 Denarius, undenarius, duodenariusque; 630 Sit tredenarius, quadridenarius quoque, quinden- Atque sedenarius, sit septendenariusque Octodenarius, novedenarius, vicenarius; Dico trecenarius, quadragenarius, vecitatur Quinquagenarius, tum sexagenarius sit, Septuagenarius post, octuagenarius sit; Dic novegenarius, dicas centenariusque Ducentenarius vel trecentenariusque, Quadringenarius quingenftjarius quoque, sexin- Septingenarius, dic octingenarius hinc 640 Ac nongentarius, millenarius tysyczny. 645 uedam distinguit binus trinusque quaternus, Quinternus vel sexternus, septernus et octer-, Noviternus erit, post deternus comitatur. Pondera distinguunt simplum duplumque triplum Est quadruplum, quintuplum, septuplum, sit octu- Vel noviplum, decuplunique ( sociabis. Cetera dant plura, dic centuplum tibi mille. IV De numer. multiplic. )Enotat ac plicam: simplex sit gednaky, Duplex dwoyque triplex troy, quadruplex cztwer, 650 Sextuplex sesster, septuplex sedmer habetur; Octuplex osmer, noviplex dewater decuplexque Est desater, post undecuplex, duo, tres, quater et quind-; Centuplex et millecuplex multiplice signa. (V. De numer. adverb.) (Ost adverbia sunt: semel gednu, hinc dwakrat bis, 655 Ter trzykrat, cztyrzykrat quater, fore pyetkrat Quinquies et sestkrat sexies, sepcies est sedmkrat, Occies, novies, decies, undecies et duodecies, Tredecies, quadridecies vel quindecies sit; Centesies stokrat, tysyczekrat milesies dic. 631 sit: ut F ll dis sexin-septingenarius F tak jako ve v. 630 quinden- atque sede narius a ve v. 642 octer- noviternus atd. ll 61 trinus que quaternus: trinus quoque ternus F. II 650 sesster tak F.
28 Vokabulář grammatický. C IV—VI, v. 629—698. 635 II F 2571 Denarius, undenarius, duodenariusque; 630 Sit tredenarius, quadridenarius quoque, quinden- Atque sedenarius, sit septendenariusque Octodenarius, novedenarius, vicenarius; Dico trecenarius, quadragenarius, vecitatur Quinquagenarius, tum sexagenarius sit, Septuagenarius post, octuagenarius sit; Dic novegenarius, dicas centenariusque Ducentenarius vel trecentenariusque, Quadringenarius quingenftjarius quoque, sexin- Septingenarius, dic octingenarius hinc 640 Ac nongentarius, millenarius tysyczny. 645 uedam distinguit binus trinusque quaternus, Quinternus vel sexternus, septernus et octer-, Noviternus erit, post deternus comitatur. Pondera distinguunt simplum duplumque triplum Est quadruplum, quintuplum, septuplum, sit octu- Vel noviplum, decuplunique ( sociabis. Cetera dant plura, dic centuplum tibi mille. IV De numer. multiplic. )Enotat ac plicam: simplex sit gednaky, Duplex dwoyque triplex troy, quadruplex cztwer, 650 Sextuplex sesster, septuplex sedmer habetur; Octuplex osmer, noviplex dewater decuplexque Est desater, post undecuplex, duo, tres, quater et quind-; Centuplex et millecuplex multiplice signa. (V. De numer. adverb.) (Ost adverbia sunt: semel gednu, hinc dwakrat bis, 655 Ter trzykrat, cztyrzykrat quater, fore pyetkrat Quinquies et sestkrat sexies, sepcies est sedmkrat, Occies, novies, decies, undecies et duodecies, Tredecies, quadridecies vel quindecies sit; Centesies stokrat, tysyczekrat milesies dic. 631 sit: ut F ll dis sexin-septingenarius F tak jako ve v. 630 quinden- atque sede narius a ve v. 642 octer- noviternus atd. ll 61 trinus que quaternus: trinus quoque ternus F. II 650 sesster tak F.
Strana 29
De numeralibus subst., mult., adv. De numeracione. 29 VI. De numeracione.) 660 (D)Ed caput numeri est gednost unitas, quoque dwoynost Dualitas, trinitas trogycze, quaternitas cziwernost, Quinqualitas paterost, sextualitas fore sestnost Et septualitas, octualitas, nona, dena... F 2573 Dicas dwassarty, trzysarty dragma vocatur; 665 Uncia dat octo, dragma, obulus duodenos; Bis dragma septem siclus, obulon minus uno, Viginti dicas obulus, decem que mineas, Uncia denarius, grossus solidus facit idem; Halensis parvus nummus vel as: hoc notat unum, Siclus, denarius proprio modo dicitur idem. Dwadczety tunc sartow, penyez deset, hoc dato siclus: Osmkrat trzy sarty bez gednoho dicito siclus; Cztrmezczyetma sartow penyezque dwanadste, Sedmkrat trzy sarty bez gednoho dicito siclus, Uncia est cztrmy sarty wyecze nezly siclus, Uncia dwadczetykrat recte dispendius extat; (LOOLOOL) libram facit atque talentum. Sit dispendius hinc bis sumptus, dat tibi libram, Uncia quindecies fertone dat tibi wyerdunk, Fertones quatuor sexagenam tibi dabunt, Uncia bis bina superaddita dat quoque marcam. Dwanadczt halerzow as uncia, stips quoque pondus. Deinde post partes hoc pondus, uncia quod sit: Recipe tunc nummum, qui nummus, as, erit halerz. Est, quod tunc remanet, gedenatozte dico denas; Recipe sed alium, duo tunc hii sexa vocantur. Pars tibi vel sextuus sessta czest recte vocatur: Ast ibi quod remanet, deset hoc decuns vocitatur; Ternum recipe tunc ex uncia secundaque pars sit, Quadrans erit propria vel cztwrtana toho grosse, Residuum numerus dodrans dewyet hoc vocitabis; Quartam recipies pars terna terciusque trzetyna, Quod vero tunc remanet, byessye dwye cztyrzy?) fiet. Quintum recipies quinticuns patero paty vel sic: Septem sed remanent secundum septuns as vocitatus. Sextum cum tolles, tunc alias puol pa)te semis; Sed tria sunt decies triginta, quatuor quadraginta. Quatuor hinc solidum faciunt, ter bisque denos 670 675 680 685 690 695 — 664 Chybí patrně asi 2 verše II. 671—673 tak F II 677 asi necelé li 683 dwye cztyrz F 496 puol pote F. Odtud text jen latinský.
De numeralibus subst., mult., adv. De numeracione. 29 VI. De numeracione.) 660 (D)Ed caput numeri est gednost unitas, quoque dwoynost Dualitas, trinitas trogycze, quaternitas cziwernost, Quinqualitas paterost, sextualitas fore sestnost Et septualitas, octualitas, nona, dena... F 2573 Dicas dwassarty, trzysarty dragma vocatur; 665 Uncia dat octo, dragma, obulus duodenos; Bis dragma septem siclus, obulon minus uno, Viginti dicas obulus, decem que mineas, Uncia denarius, grossus solidus facit idem; Halensis parvus nummus vel as: hoc notat unum, Siclus, denarius proprio modo dicitur idem. Dwadczety tunc sartow, penyez deset, hoc dato siclus: Osmkrat trzy sarty bez gednoho dicito siclus; Cztrmezczyetma sartow penyezque dwanadste, Sedmkrat trzy sarty bez gednoho dicito siclus, Uncia est cztrmy sarty wyecze nezly siclus, Uncia dwadczetykrat recte dispendius extat; (LOOLOOL) libram facit atque talentum. Sit dispendius hinc bis sumptus, dat tibi libram, Uncia quindecies fertone dat tibi wyerdunk, Fertones quatuor sexagenam tibi dabunt, Uncia bis bina superaddita dat quoque marcam. Dwanadczt halerzow as uncia, stips quoque pondus. Deinde post partes hoc pondus, uncia quod sit: Recipe tunc nummum, qui nummus, as, erit halerz. Est, quod tunc remanet, gedenatozte dico denas; Recipe sed alium, duo tunc hii sexa vocantur. Pars tibi vel sextuus sessta czest recte vocatur: Ast ibi quod remanet, deset hoc decuns vocitatur; Ternum recipe tunc ex uncia secundaque pars sit, Quadrans erit propria vel cztwrtana toho grosse, Residuum numerus dodrans dewyet hoc vocitabis; Quartam recipies pars terna terciusque trzetyna, Quod vero tunc remanet, byessye dwye cztyrzy?) fiet. Quintum recipies quinticuns patero paty vel sic: Septem sed remanent secundum septuns as vocitatus. Sextum cum tolles, tunc alias puol pa)te semis; Sed tria sunt decies triginta, quatuor quadraginta. Quatuor hinc solidum faciunt, ter bisque denos 670 675 680 685 690 695 — 664 Chybí patrně asi 2 verše II. 671—673 tak F II 677 asi necelé li 683 dwye cztyrz F 496 puol pote F. Odtud text jen latinský.
Strana 30
30 Vokabulář grammatický, C VI-VII, De cifris. Conclusio, v. 660—731. 705 F 2581 Quinquies accepti, decies sumpti quadraginta; 700 Quindecies capti sexagenam tibi dabunt, Sedecies marcam complebunt; vicies tunc Octuaginta dabunt, centum lege quinque viginti Ac sexagesies sumpti faciunt tibi libram. Et decies quinque quinquaginta numerabis, Sex decies dabunt sexaginta deciesque Septem sumantur, tunc septuaginta feruntur. Vel decies octo dabit octuaginta, que novem Sic decies captum nonaginta, post decies Decem dat centum, decies centum noto mille, 710 Sed decies mille legionem dat tibi recte. VII. De cifris.) 715 725 Ast numerum scribat versualem sicque dicas I monos. V quinos, X denos, dupla vicenos, XL duplat idem, triplicat LX, L quoque sola Quinqu(a)ginta facit, nonaginta tibi dabit XC; C dat contenos, M mille, C si preit, aufert Centum; quingenta D per se significabit; C(D) dat centencs quadringentos, DC sexgentos in... — Plus est difficilis numerus artificialis De cifris factus digitis 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10: 720 Unum prima, secunda decem, dat tercia centum, Quarta dabit mille, sed milia quinta decem dat, C mille sexta dat, septima milia mille, Mille dat octava, sed millesies (m) ille deciesque; Millesies nona dat millesies queque centum, Millesies decima dat millesies quoque mille. —— Articulus tibi sit per denos deca, viginti Conpositus ex hiis: unden, ducden, noveden.— (Conclusio.) um modo non cures numeros tibi scire plures, Iam satis est dictum nunc de numeris, bene fictum. 730 Fortiter hine studeas, ut multa vocabula feras; Grates nunc Christo reddamus tempore isto. Amen. 717 po in nejasná skratka cdl ll 123 tak v F li 721a :23 v rukopise přehozeny 721 dat. dic F omylem.
30 Vokabulář grammatický, C VI-VII, De cifris. Conclusio, v. 660—731. 705 F 2581 Quinquies accepti, decies sumpti quadraginta; 700 Quindecies capti sexagenam tibi dabunt, Sedecies marcam complebunt; vicies tunc Octuaginta dabunt, centum lege quinque viginti Ac sexagesies sumpti faciunt tibi libram. Et decies quinque quinquaginta numerabis, Sex decies dabunt sexaginta deciesque Septem sumantur, tunc septuaginta feruntur. Vel decies octo dabit octuaginta, que novem Sic decies captum nonaginta, post decies Decem dat centum, decies centum noto mille, 710 Sed decies mille legionem dat tibi recte. VII. De cifris.) 715 725 Ast numerum scribat versualem sicque dicas I monos. V quinos, X denos, dupla vicenos, XL duplat idem, triplicat LX, L quoque sola Quinqu(a)ginta facit, nonaginta tibi dabit XC; C dat contenos, M mille, C si preit, aufert Centum; quingenta D per se significabit; C(D) dat centencs quadringentos, DC sexgentos in... — Plus est difficilis numerus artificialis De cifris factus digitis 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10: 720 Unum prima, secunda decem, dat tercia centum, Quarta dabit mille, sed milia quinta decem dat, C mille sexta dat, septima milia mille, Mille dat octava, sed millesies (m) ille deciesque; Millesies nona dat millesies queque centum, Millesies decima dat millesies quoque mille. —— Articulus tibi sit per denos deca, viginti Conpositus ex hiis: unden, ducden, noveden.— (Conclusio.) um modo non cures numeros tibi scire plures, Iam satis est dictum nunc de numeris, bene fictum. 730 Fortiter hine studeas, ut multa vocabula feras; Grates nunc Christo reddamus tempore isto. Amen. 717 po in nejasná skratka cdl ll 123 tak v F li 721a :23 v rukopise přehozeny 721 dat. dic F omylem.
Strana 31
II. BOHEMAŘ.
II. BOHEMAŘ.
Strana 32
Strana 33
PODROBNÁ DATA. I. Titul „Bohemarius“ („Bohemář“) není sice nikde uveden ani na- značen v práci samé; ale „explicit Bohemarius“ zakončuje svůj opis Martin ze Strážnice (v rkp. kapit. O LIX) — a podle všeho citát v Klaretově Glossáři „Ista Bohemarius minor obmisit“ (v. níže) týče se právě našeho díla. Není to ovšem název individuelní, nýbrž souhrnný pro všechny texty podobné, jež tlu- močí latinská slůvka příslušnými výrazy českými. Ze jméno „Bohemář“ vskutku nenaznačovalo díla jediného, ukazuje po- hled na známé dnes texty. „Boemarius apothecariorum“ čteme nadepsán slovníček lékárnický v rkp. kapit. pražské O XIV (v. o něm a jiných Sternberg, Abh. I, 46—47). Je v něm (na fol. 108—118) jenom abecední popis jednotlivých drog latinský, při čemž k nadpisu bývá často překlad německý, zřídka také český (Aloe x zyzania; č. glossy n. př. Aurum.. gold, zlato; Argentum i. e. silber, strziebro atd.); „Incipit Bohemarius“ čteme nad mathematickým skládáním v rukopise kle- ment. knihovny pražské sign. XIII F 17 fol. 171—174, jenž obsahuje (viz popis u Jos. Truhláře, Catal. codd. mss. č. 2355, str. I, 251) ,algoris- mus auctore quodam monacho Břevnoviensi“; „Explicit Bohemarius per manus Mart. de Straznicz“ čteme sice na konci našeho bohemáře“ v rkp. kapit. O LIX — ale nečteme tak nikde u druhých r jeho lepších opisů E XXXII a F XLIV 2; „Boemiarius minor“ nadpisuje sice, s chybou písařskou, známý „bohemář menší“ v rkp. klement. VIII G 29, ale týž text v rukop. t. zv. svatovítském nadpisu nemá; konečně Vocabularius Bohemorum“ nadpisuje se slovníček kapit. knih. E II, 2, abecední latinskočeský — ale zcela podobný ,Anonymus v rukopisu klem. knih. VIII G 34 nemá podobného nadpisu ani podpisu. „ Kromě toho jest ukázáno v úvodě k „Vokabuláři gramm.“ (str. 3, 6), že Klaret v Glossáři také tento slovník cituje názvem „Bohemarius“ Tím pak vzniká potřeba rozličné tyto ,bohemáře rozlišovati. Klaretovi byl náš ,bohemář podle všeho „Bohemarius minor“; Vokabulář gramm. byl
PODROBNÁ DATA. I. Titul „Bohemarius“ („Bohemář“) není sice nikde uveden ani na- značen v práci samé; ale „explicit Bohemarius“ zakončuje svůj opis Martin ze Strážnice (v rkp. kapit. O LIX) — a podle všeho citát v Klaretově Glossáři „Ista Bohemarius minor obmisit“ (v. níže) týče se právě našeho díla. Není to ovšem název individuelní, nýbrž souhrnný pro všechny texty podobné, jež tlu- močí latinská slůvka příslušnými výrazy českými. Ze jméno „Bohemář“ vskutku nenaznačovalo díla jediného, ukazuje po- hled na známé dnes texty. „Boemarius apothecariorum“ čteme nadepsán slovníček lékárnický v rkp. kapit. pražské O XIV (v. o něm a jiných Sternberg, Abh. I, 46—47). Je v něm (na fol. 108—118) jenom abecední popis jednotlivých drog latinský, při čemž k nadpisu bývá často překlad německý, zřídka také český (Aloe x zyzania; č. glossy n. př. Aurum.. gold, zlato; Argentum i. e. silber, strziebro atd.); „Incipit Bohemarius“ čteme nad mathematickým skládáním v rukopise kle- ment. knihovny pražské sign. XIII F 17 fol. 171—174, jenž obsahuje (viz popis u Jos. Truhláře, Catal. codd. mss. č. 2355, str. I, 251) ,algoris- mus auctore quodam monacho Břevnoviensi“; „Explicit Bohemarius per manus Mart. de Straznicz“ čteme sice na konci našeho bohemáře“ v rkp. kapit. O LIX — ale nečteme tak nikde u druhých r jeho lepších opisů E XXXII a F XLIV 2; „Boemiarius minor“ nadpisuje sice, s chybou písařskou, známý „bohemář menší“ v rkp. klement. VIII G 29, ale týž text v rukop. t. zv. svatovítském nadpisu nemá; konečně Vocabularius Bohemorum“ nadpisuje se slovníček kapit. knih. E II, 2, abecední latinskočeský — ale zcela podobný ,Anonymus v rukopisu klem. knih. VIII G 34 nemá podobného nadpisu ani podpisu. „ Kromě toho jest ukázáno v úvodě k „Vokabuláři gramm.“ (str. 3, 6), že Klaret v Glossáři také tento slovník cituje názvem „Bohemarius“ Tím pak vzniká potřeba rozličné tyto ,bohemáře rozlišovati. Klaretovi byl náš ,bohemář podle všeho „Bohemarius minor“; Vokabulář gramm. byl
Strana 34
34 mu prostě „Bohemarius“; jiných patrně neznal. Avšak první naši literární historikové provedli pojmenování zcela opačné, neznajíce zase Vokab. gram. Dobrovský uvedl malý klementinský „Bohemiarius minor“ 1818 do literatury (Gesch. 183) — a proti tomuto maličkému slovníčku ujalo se pak pro náš text jméno „Bohemarius maior“ (n. př. 1869, Hanuš, Dodavky, str. 6, č. II, 2 atd.), česky „Bohemář větší“ (n. př. 1911, Jakubec, Děj. lit. č. 69 pozn. atd.). Název ten se vžil a užívám ho dále též, ač by ovšem podle Klareta měl vlastně slouti „Bohemarius minor" 2. Obsah oznamují první dva verše: „ad cognoscendas virtutes voca- bulorum mentes cunctorum properent“; s tím se shodují verše závěreční „hic puto nil fatum, quod non prius appropriatum sit“. Jde tedy o zčeštění veš- keré latinské zásoby slovní (jsou ovšem překládány jenom názvy věcí, tedy skoro jen substantiva — nikoli slovesa, zájmena, adjektiva atd.), pokud se hodí „cunctis“, t. j. patrně žákům škol partikulárních. Jsou tu dva úkoly. snésti pokud možno úplně latinské názvy věcí a tlumočiti je vyspívajícímu žactvu po česku. Je tu učiněn výběr asi 2500 slov běžnějších, omezený zejména vzhledem ke známým již jmenům českým. Nejsou sice vyloučena slova nově, ad hoc, utvořená, ale je zachována míra při těchto neologismech. Dědeček (Krok I 188) správně proto poznamenává, že jsou zde jen povrchní známosti mine- ralogické a že se po hlubším vědění autor nepídil. Slova jsou vpravena do středověkých hexametru a již Král (Listy filol. 1893, XX, 59—60) poznal správně, že jsou téže faktury jako verše Klaretovy. S tím se shoduje i to, že úvodní i závěreční verše celého díla jsou hexametry leoninské (Klaret celý je psán hexametry leoninskými), že leoniny se vyskýtají pravidlem, jako v Kla- retovi, v konečných verších jednotlivých oddílů (v. 41, 54, 68, 87, 134 atd.) že leoniny jsou psány přidané závěrky některých oddělení (v. 158, 311, 315 372, 397, 496, 590 atd.) — a že se konečně leoniny vyskýtají velmi hojně i uvnitř textu (v. 15, 21, 32, 35, 37, 39, 48 atd.). A podobně jako v Klaretovi pro verš často bývá plur. nt. (n. př. ,incendia požár 49, ,atria sit dvór 734 atd. m. incendium, atrium) latinského výrazu — a zrovna tak často bývá pro doplnění slabiky vkládáno ,sit (tibi)‘ fertur' ,dal atd., jako v Klaretovi. Dílo se nám dochovalo sice celé, ale znění mnohých veršů je velmi nejisté. 3. Rozdělení látky (mimo úvod 1—10 a závěr 976—981) je nazna- čeno již ve v. 10: „Bis quatuor partes facimus.“ Těchto 8 částí hlavních je pak dále rozděleno na 35 oddělení. Avšak nadpisy se nezachovaly; jenom čer- vené majuskule označují jednotlivá oddělení; někdy v některém rukopise ně- která majuskule schází. Tyto nadpisy jsou doplněny ve vydání podle přísluš- ných nadpisů v Glossáři Klaretově. V části VIII, odd. 30—35 jsou do jednot- livých oddílů vtěsnány mnohdy výrazy různorodé — a zase slova příbuzná odtržena; to se vidí i v Glossáři Klaretově a byla tu patrně chyba již v plánu základním. Jiná chyba, jež však náleží patrně skladateli Bohemáře samému, je v části I—III. Tu jdou za sebou odd. I. celum, 2. aer, 3. aqua, 4. pisces, 5. volatitia, 6. lapides, 7. animalia.... v Klaretově Glossáři jistě správněji připojena ,volatilia (kap. 5, 6) k ,aer (kap. 4.). Podobně je v části IV., kap.
34 mu prostě „Bohemarius“; jiných patrně neznal. Avšak první naši literární historikové provedli pojmenování zcela opačné, neznajíce zase Vokab. gram. Dobrovský uvedl malý klementinský „Bohemiarius minor“ 1818 do literatury (Gesch. 183) — a proti tomuto maličkému slovníčku ujalo se pak pro náš text jméno „Bohemarius maior“ (n. př. 1869, Hanuš, Dodavky, str. 6, č. II, 2 atd.), česky „Bohemář větší“ (n. př. 1911, Jakubec, Děj. lit. č. 69 pozn. atd.). Název ten se vžil a užívám ho dále též, ač by ovšem podle Klareta měl vlastně slouti „Bohemarius minor" 2. Obsah oznamují první dva verše: „ad cognoscendas virtutes voca- bulorum mentes cunctorum properent“; s tím se shodují verše závěreční „hic puto nil fatum, quod non prius appropriatum sit“. Jde tedy o zčeštění veš- keré latinské zásoby slovní (jsou ovšem překládány jenom názvy věcí, tedy skoro jen substantiva — nikoli slovesa, zájmena, adjektiva atd.), pokud se hodí „cunctis“, t. j. patrně žákům škol partikulárních. Jsou tu dva úkoly. snésti pokud možno úplně latinské názvy věcí a tlumočiti je vyspívajícímu žactvu po česku. Je tu učiněn výběr asi 2500 slov běžnějších, omezený zejména vzhledem ke známým již jmenům českým. Nejsou sice vyloučena slova nově, ad hoc, utvořená, ale je zachována míra při těchto neologismech. Dědeček (Krok I 188) správně proto poznamenává, že jsou zde jen povrchní známosti mine- ralogické a že se po hlubším vědění autor nepídil. Slova jsou vpravena do středověkých hexametru a již Král (Listy filol. 1893, XX, 59—60) poznal správně, že jsou téže faktury jako verše Klaretovy. S tím se shoduje i to, že úvodní i závěreční verše celého díla jsou hexametry leoninské (Klaret celý je psán hexametry leoninskými), že leoniny se vyskýtají pravidlem, jako v Kla- retovi, v konečných verších jednotlivých oddílů (v. 41, 54, 68, 87, 134 atd.) že leoniny jsou psány přidané závěrky některých oddělení (v. 158, 311, 315 372, 397, 496, 590 atd.) — a že se konečně leoniny vyskýtají velmi hojně i uvnitř textu (v. 15, 21, 32, 35, 37, 39, 48 atd.). A podobně jako v Klaretovi pro verš často bývá plur. nt. (n. př. ,incendia požár 49, ,atria sit dvór 734 atd. m. incendium, atrium) latinského výrazu — a zrovna tak často bývá pro doplnění slabiky vkládáno ,sit (tibi)‘ fertur' ,dal atd., jako v Klaretovi. Dílo se nám dochovalo sice celé, ale znění mnohých veršů je velmi nejisté. 3. Rozdělení látky (mimo úvod 1—10 a závěr 976—981) je nazna- čeno již ve v. 10: „Bis quatuor partes facimus.“ Těchto 8 částí hlavních je pak dále rozděleno na 35 oddělení. Avšak nadpisy se nezachovaly; jenom čer- vené majuskule označují jednotlivá oddělení; někdy v některém rukopise ně- která majuskule schází. Tyto nadpisy jsou doplněny ve vydání podle přísluš- ných nadpisů v Glossáři Klaretově. V části VIII, odd. 30—35 jsou do jednot- livých oddílů vtěsnány mnohdy výrazy různorodé — a zase slova příbuzná odtržena; to se vidí i v Glossáři Klaretově a byla tu patrně chyba již v plánu základním. Jiná chyba, jež však náleží patrně skladateli Bohemáře samému, je v části I—III. Tu jdou za sebou odd. I. celum, 2. aer, 3. aqua, 4. pisces, 5. volatitia, 6. lapides, 7. animalia.... v Klaretově Glossáři jistě správněji připojena ,volatilia (kap. 5, 6) k ,aer (kap. 4.). Podobně je v části IV., kap.
Strana 35
35 10—11 ,arbores pořad lepší v Klaretovi atd. Dílo je patrně dokončeno a omyly právě uvedené ukazují, že skladatel Bohemáře pracoval rychle a díla svého již nerevidoval. 4. Incipit: „Ad cognoscendas virtutes vocabulorum“ (v. t.); obyčejně, podle vydání Hankova, bývá uváděn první lat. č. hexametr: „Bóh deus est, božstvie deitas, stvořitelque creator“ (v. II). Explicit: „Et ea mox capias, quod doctus maxime vivas“ (981); obyčejně se uvádí poslední lat. č. hex.: „Timpana sit buben, bubenník tympanisator. 5. Původství díla je nejisté. Forma je sice táž jako v díle Klaretově; také jazyk má dialektické stopy českého severovýchodu; pravopis ještě v opi- sech zachoval mnohé stopy klaretovské: ale Klaret není autorem, ježto sám dílo naše cituje. Autor byl český duchovní, jak patrno; z obsahu a rozdělení je vi- děti, že pracoval podle téhož plánu jako Klaret, avšak v jiném omezení; náleží tedy nepochybně k družině Klaretově. 6. Čas je sice nejistý; ale míní-li Klaret svým „Bohemarius minor jak je velmi pravděpodobno, text náš, pochází z doby před r. 1364; a čerpal-li již z českých gloss Klaretova Astronomiáře, pochází z doby po r. 1360 — tedy asi z téže doby kolem r. 1360, jako ostatní díla této školy. 7. Rukopisy jsou zachovány celkem 3 se čtyřmi zápisy; kromě nich pak některé výtahy prosaické, o nichž je výklad níže pod č. 10. Jsou vesměs zachovány v knihovně pražské metrop. kapituly svatovítské, a to I. sign. O LIX, fol. 21'—33 z konce XIV. stol. (zevrubný popis jsem podal 1888, L. fil. XV, 453—458; poslední popis 1922 u Podlahy, Soupis rukopisů.., 1922, II, 536—538, č. 1643, tu také uvedeny některé starší po- pisy). Část kodexu fol. 177—33 (číslování nového; můj popis, jako všechny předchozí a následující až do Podlahova, mají čísla o jedničku nižší, ježto ne- počítají, jako činí číslování nové, listu deskového) jest úplně samostatná, později teprve s ostatními v jedno svázaná, jiným písařem (Martinem ze Strážnice; hlavní obsah psal Václav ze Bzence, řeč. Bartošek, r. 1385) a jindy psaná. Podle explicitu písařova (v. níže při v. 975) dopsal „A. D. MCCC nono“. Toto datum, původně Dobrovským a j. čtené 1309, ukázalo se brzo nemožným; Šembera chtěl čísti non?' = 1390, jiní 'MCCC(C)nono' = 1409, sám jsem navrhl čtení 13(7)9, což přijal potom Gebauer a j. Bylo by snad možno navrhovati i 1369, 1389; ale to konečně na věci mnoho nemění; obě nejzazší hranice (1369—1409) objímají zcela jistě dobu zápisu a ukazují také dialekt opisovačův. Je to nejstarší text západoslovenský a některé jeho zvlášt- nosti popsal již 1888 J. Jireček, jiné jsem sestavil loni v Naší řeči (1924, VIII, 162—163 „Z dějin našich nářečí“). K tomuto rukopisu Bohemáře připojeny jsou napřed t. zv. „dialogi Bohemarii“ (fol. 17.—21°). Je to jakási rukovět latinské konversace, s velmi dobrým (v celku) českým tlumo- čením. Není ojedinělá; nacházíme kusy z ní také v rukopise třeboňském sign. A 6 fol. 206'—207 („Non convictus iudicio x reginam filium peperisse = rkp. kapit. O LIX fol. 17'—19°), ale arci v jiném pořádku a neúplné. Zprávu o něm (dnes jenom po zmínce v Abh. známou) podal Palacký 5. ledna 1842
35 10—11 ,arbores pořad lepší v Klaretovi atd. Dílo je patrně dokončeno a omyly právě uvedené ukazují, že skladatel Bohemáře pracoval rychle a díla svého již nerevidoval. 4. Incipit: „Ad cognoscendas virtutes vocabulorum“ (v. t.); obyčejně, podle vydání Hankova, bývá uváděn první lat. č. hexametr: „Bóh deus est, božstvie deitas, stvořitelque creator“ (v. II). Explicit: „Et ea mox capias, quod doctus maxime vivas“ (981); obyčejně se uvádí poslední lat. č. hex.: „Timpana sit buben, bubenník tympanisator. 5. Původství díla je nejisté. Forma je sice táž jako v díle Klaretově; také jazyk má dialektické stopy českého severovýchodu; pravopis ještě v opi- sech zachoval mnohé stopy klaretovské: ale Klaret není autorem, ježto sám dílo naše cituje. Autor byl český duchovní, jak patrno; z obsahu a rozdělení je vi- děti, že pracoval podle téhož plánu jako Klaret, avšak v jiném omezení; náleží tedy nepochybně k družině Klaretově. 6. Čas je sice nejistý; ale míní-li Klaret svým „Bohemarius minor jak je velmi pravděpodobno, text náš, pochází z doby před r. 1364; a čerpal-li již z českých gloss Klaretova Astronomiáře, pochází z doby po r. 1360 — tedy asi z téže doby kolem r. 1360, jako ostatní díla této školy. 7. Rukopisy jsou zachovány celkem 3 se čtyřmi zápisy; kromě nich pak některé výtahy prosaické, o nichž je výklad níže pod č. 10. Jsou vesměs zachovány v knihovně pražské metrop. kapituly svatovítské, a to I. sign. O LIX, fol. 21'—33 z konce XIV. stol. (zevrubný popis jsem podal 1888, L. fil. XV, 453—458; poslední popis 1922 u Podlahy, Soupis rukopisů.., 1922, II, 536—538, č. 1643, tu také uvedeny některé starší po- pisy). Část kodexu fol. 177—33 (číslování nového; můj popis, jako všechny předchozí a následující až do Podlahova, mají čísla o jedničku nižší, ježto ne- počítají, jako činí číslování nové, listu deskového) jest úplně samostatná, později teprve s ostatními v jedno svázaná, jiným písařem (Martinem ze Strážnice; hlavní obsah psal Václav ze Bzence, řeč. Bartošek, r. 1385) a jindy psaná. Podle explicitu písařova (v. níže při v. 975) dopsal „A. D. MCCC nono“. Toto datum, původně Dobrovským a j. čtené 1309, ukázalo se brzo nemožným; Šembera chtěl čísti non?' = 1390, jiní 'MCCC(C)nono' = 1409, sám jsem navrhl čtení 13(7)9, což přijal potom Gebauer a j. Bylo by snad možno navrhovati i 1369, 1389; ale to konečně na věci mnoho nemění; obě nejzazší hranice (1369—1409) objímají zcela jistě dobu zápisu a ukazují také dialekt opisovačův. Je to nejstarší text západoslovenský a některé jeho zvlášt- nosti popsal již 1888 J. Jireček, jiné jsem sestavil loni v Naší řeči (1924, VIII, 162—163 „Z dějin našich nářečí“). K tomuto rukopisu Bohemáře připojeny jsou napřed t. zv. „dialogi Bohemarii“ (fol. 17.—21°). Je to jakási rukovět latinské konversace, s velmi dobrým (v celku) českým tlumo- čením. Není ojedinělá; nacházíme kusy z ní také v rukopise třeboňském sign. A 6 fol. 206'—207 („Non convictus iudicio x reginam filium peperisse = rkp. kapit. O LIX fol. 17'—19°), ale arci v jiném pořádku a neúplné. Zprávu o něm (dnes jenom po zmínce v Abh. známou) podal Palacký 5. ledna 1842
Strana 36
36 Král. č. společnosti nauk:1) zapadla nepovšimnula. Tyto „Dialogy byly slu- čovány s „Bohemářem v jedno dílo; že mylně, je dnes ovšem jasně patrno. Náš opis je sice nejstarší ze všech, ale také ze všech nejchybnější. Jeho opisovač měnil zcela libovolně, dosazoval provincialismy svého kraje zcela podle své libosti; vynechával a měnil: poněvadž se mu na konec l. 33 již 6 veršů závěrečných nevešlo (ačkoli ke konci silně krátil), vynechal je prostě. Uprostřed díla přestal (na fol. 23° nedopsal a pokračoval teprve na fol. 25°, zbývající prázdné stránky byly pak popsány textem heterogenním); někdy slučoval dva verše v jeden (n. př. v. 921—922) atd. Celkem vynechává víc než 100 veršů — a již to ukazuje, že nemohl býti předlohou žádnému z obou ruko- pisů ostatních. Oba druhé rukopisy jsou mladší; nemohl býti tedy ani on opsán z nich. Ale poněvadž byl déle než 120 let znám toliko sám, stal se základem a východiskem všech příslušných studií. Bylo sice mylné domnění, že jej znal již Balbín, ale je jisto, že jej již r. 1781 znal a uvedl do literatury Dobrovský (Böhm. Litter. auf d. J. 1781 III, 144; v. Lf. 1888); na něm pak vzrostlo naše vědění. Dobrovský se zabýval Bohemárem často a rád; svědčí o tom jeho zevrubné zprávy v korrespondenci i ve spisech tištěných. Svědčí o tom též jeho abecední rejstřík, jejž si pořídil k Bohemáři i jeho Dialogům, provedl jej proužky pa- píru, jež pak po abecedě vlepil do pobožné knihy „Fulcimen religionis a Deo orbi revelatae“, vydané r. 1765 Hradištskými u Olomouce na počest Marie Terezie. Tento zajímavý tisk-rukopis chová musejní knihovna pražská pod sign. IV B 4 — a tohoto abecedního rejstříku užil také Hanka při svém prvním staročeském slovníku r. 1833 ke Zbírce nejd. slovn. přidaném. Hanka také znění našeho rukopisu po prvé otiskl (1833 ve Zbírce); jeho čtení nebylo vždy správné a tak jsem podal nejdříve (1888) v Listech fil. kol- laci jeho vydání s rukopisem, potom jsem (1892) otiskl celý text znova (Lfil XIX, 381 -391, 476—490), připojiv některé úvahy o kvalitě opisu. V násle- dujícím otisku se proto spokojuji výběrem nejdůležitějších variant; čtenář snadno najde úplnější čtení ve Zbírce nebo Listech fil. Vůbec opis Martinův je vlastně již dílo samostatné a zasloužilo si vlastního otisku. Čtení tohoto rukopisu jsou označena písmenem O. II. sign. E XXXII, fol. 152'—157" (popis u Podlahy, Soupis.. I, 1910, str. 449 č. 784), psán ve dvou sloupcích nejspíše r. 1395; podává dvojí čtení rukopisné. Vedle úplného opisu textu začal totiž písař na fol. 152 (a na zbývajícím prázdném sloupci) opisovati text znova, ale opsal tak jen prvních 19 veršu (tento opis označuji písmenem E', opis úplný označuji zkratkou E) Je to rukopis ze všech nejcennější, prvotnímu zápisu nejbližší a jeho čtení přináší vydání následující, není-li jinak pověděno v poznámkách. Psán je rukou obratného písaře, velmi zřetelně. Je samostatný, nebyl opsán ani z O 1) Abhandlungen, F. Folge, 2. Band, str. 43: .Herr Palacký machte die Ver- sammlung mit einer neuen vollständigen Handschrift der Dialog. Bohem, aus dem Anfang des XV. ſahrhunderts bekannt, die ihm aus dem fürstl. Schwarzenbergschen Archive in WVittingau sugekommen war."
36 Král. č. společnosti nauk:1) zapadla nepovšimnula. Tyto „Dialogy byly slu- čovány s „Bohemářem v jedno dílo; že mylně, je dnes ovšem jasně patrno. Náš opis je sice nejstarší ze všech, ale také ze všech nejchybnější. Jeho opisovač měnil zcela libovolně, dosazoval provincialismy svého kraje zcela podle své libosti; vynechával a měnil: poněvadž se mu na konec l. 33 již 6 veršů závěrečných nevešlo (ačkoli ke konci silně krátil), vynechal je prostě. Uprostřed díla přestal (na fol. 23° nedopsal a pokračoval teprve na fol. 25°, zbývající prázdné stránky byly pak popsány textem heterogenním); někdy slučoval dva verše v jeden (n. př. v. 921—922) atd. Celkem vynechává víc než 100 veršů — a již to ukazuje, že nemohl býti předlohou žádnému z obou ruko- pisů ostatních. Oba druhé rukopisy jsou mladší; nemohl býti tedy ani on opsán z nich. Ale poněvadž byl déle než 120 let znám toliko sám, stal se základem a východiskem všech příslušných studií. Bylo sice mylné domnění, že jej znal již Balbín, ale je jisto, že jej již r. 1781 znal a uvedl do literatury Dobrovský (Böhm. Litter. auf d. J. 1781 III, 144; v. Lf. 1888); na něm pak vzrostlo naše vědění. Dobrovský se zabýval Bohemárem často a rád; svědčí o tom jeho zevrubné zprávy v korrespondenci i ve spisech tištěných. Svědčí o tom též jeho abecední rejstřík, jejž si pořídil k Bohemáři i jeho Dialogům, provedl jej proužky pa- píru, jež pak po abecedě vlepil do pobožné knihy „Fulcimen religionis a Deo orbi revelatae“, vydané r. 1765 Hradištskými u Olomouce na počest Marie Terezie. Tento zajímavý tisk-rukopis chová musejní knihovna pražská pod sign. IV B 4 — a tohoto abecedního rejstříku užil také Hanka při svém prvním staročeském slovníku r. 1833 ke Zbírce nejd. slovn. přidaném. Hanka také znění našeho rukopisu po prvé otiskl (1833 ve Zbírce); jeho čtení nebylo vždy správné a tak jsem podal nejdříve (1888) v Listech fil. kol- laci jeho vydání s rukopisem, potom jsem (1892) otiskl celý text znova (Lfil XIX, 381 -391, 476—490), připojiv některé úvahy o kvalitě opisu. V násle- dujícím otisku se proto spokojuji výběrem nejdůležitějších variant; čtenář snadno najde úplnější čtení ve Zbírce nebo Listech fil. Vůbec opis Martinův je vlastně již dílo samostatné a zasloužilo si vlastního otisku. Čtení tohoto rukopisu jsou označena písmenem O. II. sign. E XXXII, fol. 152'—157" (popis u Podlahy, Soupis.. I, 1910, str. 449 č. 784), psán ve dvou sloupcích nejspíše r. 1395; podává dvojí čtení rukopisné. Vedle úplného opisu textu začal totiž písař na fol. 152 (a na zbývajícím prázdném sloupci) opisovati text znova, ale opsal tak jen prvních 19 veršu (tento opis označuji písmenem E', opis úplný označuji zkratkou E) Je to rukopis ze všech nejcennější, prvotnímu zápisu nejbližší a jeho čtení přináší vydání následující, není-li jinak pověděno v poznámkách. Psán je rukou obratného písaře, velmi zřetelně. Je samostatný, nebyl opsán ani z O 1) Abhandlungen, F. Folge, 2. Band, str. 43: .Herr Palacký machte die Ver- sammlung mit einer neuen vollständigen Handschrift der Dialog. Bohem, aus dem Anfang des XV. ſahrhunderts bekannt, die ihm aus dem fürstl. Schwarzenbergschen Archive in WVittingau sugekommen war."
Strana 37
37 ani z F, ale nebyl také žádnému předlohou. I on má některé verše vynechány, jež třeba doplniti z F a O; má také některé chyby opisovačské, zejména v textu latinském. Že někde již textu nerozuměl, ukazuje na př. v. 7 „scita myed (v obou zněních E i E3) místo věď atd. III. sign. F XLIV, 2, fol. 235'—247. (popis u Podlahy, Soupis. II, 1922, str. 43—44, č. 892), psán na počátku XV. stol. (u Podlahy omylem „saec. XIV.“), písmem dosti zběžným. Je psán v souvislosti s následujícím hned Vokabulářem grammatickým (viz popis zde na str. 4—5), takže jsem jej r. 1902 ve Věstníku Akad. pokládal za Bohemář s pokračováním. Je mno- hem chybnější a mnohem kusejší nežli text E; vynechává dosti často a tu i tam mění. Ale přes to přese všecko některé verše poznáváme jen z něho a některé opravy podává jen on. K jeho čtením je vedle E (E3) přihlíženo nejvíce; ozna- čuji tyto varianty zkratkou F. Všechny tři rukopisy podávají celkem text dosti správný a úplný; ale žádný z nich neopisuje přesně a spolehlivě; velmi často si upravují hexametry po svém, a tak, kde máme některý verš dochován jen v jednom rukopise, bez kontroly ostatních, nemůžeme správnost jeho zaručiti. Mnoho určují lépe a po- máhají pozdější zpracování: slovník t. zv. Wiesenberský, Klaretův Glossář a Nomenklator; pro slovník Wiesenberský to ukazuje jasně článek Černého 1911 (ČMM.), jehož některé konjektury se nyní ukazují (podle EF) správným a původním čtením rukopisným. Ale všechna tato zjištění týkají se více vlastní látky slovné nežli formy veršové, jež přese všechnu opatrnost zůstává mnohdy nejista. Původní předloha byla nejblíže rkp. E; byla blíže textům EF nežli nej- staršímu, ale měněnému opisu O; ale tato původní předloha všech našich ru- kopisů nebyl zápis původního skladatele, nýbrž jenom opis; a zdá se, že již v něm některé verše scházely, jak ukazuje srovnání s Glossářem Klaretovým. A že byl již text původního autora někde chybný, je ukázáno shora v č. 2. 8. Tištěn byl Bohemář po prvé Hankou 1833 ve Zbírce nejdávnějších Slovníků str. 26—53, 1892 pak mnou v Listech filol., po obakrát podle ruko- pisu O. Nálezy nových textů ukázala se potřeba nového vydání. Tisk tento jest zařízen tak jako tisk Vokabuláře. Pro množství variant hleděno hlavně jen k variantám věcně nebo jazykově důležitým; pouhé pravopisné odchylky (zejména v latině) anebo pozdější samozřejmé změny hláskové (-cě: -ce, -řč: -ře atp.) pomíjeny. Přídavky označeny křížkem (+ O = přidává O), vynechání nulou (o F = nemá F); co není v rkp. E, uzavřeno do závorek (špičatých). Nadpisy kapitol a oddílů přidány podle Glossáře Klaretova, zrovna tak do- plněna po straně čísla veršů a stránky rukopisů; některé opravy v poznám- kách přijaty z Klareta nebo ze Slovn. Wiesenb.; ostatní odkázány do slovníka. 9. Prameny své označuje skladatel v závěrečných verších (978/9): „Non met a me posui, sed ex aliis quod elegi, — Libris doctorum“. Jsou to nepochybně tíž „doctores“, jež uvádí Klaret před jednotlivými oddíly svého Glossáře; Klaret skládal Glossář po čtyři léta, Bohemář mohl býti ovšem hotov dříve. Čerpal také ze starších prací Klaretových, asi z Astronomiáře a Fysio-
37 ani z F, ale nebyl také žádnému předlohou. I on má některé verše vynechány, jež třeba doplniti z F a O; má také některé chyby opisovačské, zejména v textu latinském. Že někde již textu nerozuměl, ukazuje na př. v. 7 „scita myed (v obou zněních E i E3) místo věď atd. III. sign. F XLIV, 2, fol. 235'—247. (popis u Podlahy, Soupis. II, 1922, str. 43—44, č. 892), psán na počátku XV. stol. (u Podlahy omylem „saec. XIV.“), písmem dosti zběžným. Je psán v souvislosti s následujícím hned Vokabulářem grammatickým (viz popis zde na str. 4—5), takže jsem jej r. 1902 ve Věstníku Akad. pokládal za Bohemář s pokračováním. Je mno- hem chybnější a mnohem kusejší nežli text E; vynechává dosti často a tu i tam mění. Ale přes to přese všecko některé verše poznáváme jen z něho a některé opravy podává jen on. K jeho čtením je vedle E (E3) přihlíženo nejvíce; ozna- čuji tyto varianty zkratkou F. Všechny tři rukopisy podávají celkem text dosti správný a úplný; ale žádný z nich neopisuje přesně a spolehlivě; velmi často si upravují hexametry po svém, a tak, kde máme některý verš dochován jen v jednom rukopise, bez kontroly ostatních, nemůžeme správnost jeho zaručiti. Mnoho určují lépe a po- máhají pozdější zpracování: slovník t. zv. Wiesenberský, Klaretův Glossář a Nomenklator; pro slovník Wiesenberský to ukazuje jasně článek Černého 1911 (ČMM.), jehož některé konjektury se nyní ukazují (podle EF) správným a původním čtením rukopisným. Ale všechna tato zjištění týkají se více vlastní látky slovné nežli formy veršové, jež přese všechnu opatrnost zůstává mnohdy nejista. Původní předloha byla nejblíže rkp. E; byla blíže textům EF nežli nej- staršímu, ale měněnému opisu O; ale tato původní předloha všech našich ru- kopisů nebyl zápis původního skladatele, nýbrž jenom opis; a zdá se, že již v něm některé verše scházely, jak ukazuje srovnání s Glossářem Klaretovým. A že byl již text původního autora někde chybný, je ukázáno shora v č. 2. 8. Tištěn byl Bohemář po prvé Hankou 1833 ve Zbírce nejdávnějších Slovníků str. 26—53, 1892 pak mnou v Listech filol., po obakrát podle ruko- pisu O. Nálezy nových textů ukázala se potřeba nového vydání. Tisk tento jest zařízen tak jako tisk Vokabuláře. Pro množství variant hleděno hlavně jen k variantám věcně nebo jazykově důležitým; pouhé pravopisné odchylky (zejména v latině) anebo pozdější samozřejmé změny hláskové (-cě: -ce, -řč: -ře atp.) pomíjeny. Přídavky označeny křížkem (+ O = přidává O), vynechání nulou (o F = nemá F); co není v rkp. E, uzavřeno do závorek (špičatých). Nadpisy kapitol a oddílů přidány podle Glossáře Klaretova, zrovna tak do- plněna po straně čísla veršů a stránky rukopisů; některé opravy v poznám- kách přijaty z Klareta nebo ze Slovn. Wiesenb.; ostatní odkázány do slovníka. 9. Prameny své označuje skladatel v závěrečných verších (978/9): „Non met a me posui, sed ex aliis quod elegi, — Libris doctorum“. Jsou to nepochybně tíž „doctores“, jež uvádí Klaret před jednotlivými oddíly svého Glossáře; Klaret skládal Glossář po čtyři léta, Bohemář mohl býti ovšem hotov dříve. Čerpal také ze starších prací Klaretových, asi z Astronomiáře a Fysio-
Strana 38
38 logiáře, pracoval tedy autor asi po r. 1360. Že užil mammotrektu, je patrno z v. 324 „ščevík locustum“, kde omylem, tehdy velmi běžným, tlumočeno lo- custa' = ščevík' m. kobylka'. 10. Zpracování našeho textu nejstarší je v Glossáři Klaretově. Klaret totiž (v rkp. Prešpurském po v. 892), dokončiv výklad o národech a městech, praví: „Ista Bohemarius minor obmisit cito argus.“ A vskutku v našem Bo- hemáři po části V, kap. 16 („de radicibus et boletis“) následuje hned část VI. kap. 17 („de hominibus — secularibus et spiritualibus“); příslušná ka- pitola Klaretova tu schází. O tom více v List. fil. 1923, L, 241. Shoda obou textů jest ostatně tak zřejmá, že si jí všimli dosud všichni posuzovatelé; Prusík 1893 ve Věstníku Kr. č. spol. nauk sestavil přehledné tabulky, jak verš po verši se oba shodují; Černý 1911 (v Čas. Mat. mor. 428 a j.) ukázal, že v Kla- retovi bývá jasné viděti dvojí text: část bez neologismů, přejatou z Bohemáře, a část s neologismy, Klaretem tvořenými. Některé verše jsou téměř doslova přejaty: n. př. v. 15—16 = Prešp. 9— 10; 26 = Prešp. 34; 30 = P. 38, 56 = P. 294 atd. Jak je shoda veliká, ukazuje n. př. Boh. 631—632: Lectus sit lože, sed sponda visaté lože, Cubile hniezdo, sit lectisternia postel proti Prešp. 1915—1916: Visaté sponda, lože lectus, sit hniezdo cubile, Lectisternia postele... Zcela jasně ukazuje přejetí n. př. Boh. 613 „causterium krb“ (nebo krs), což v Prešp. rkp. zcela nevhodně neporozuměním změněno 1854 v „castorium bobrostroj. Týž asi poměr, jako mezi Klaretem a naším textem, konstatoval již Prusík mezi Nomenklatorem a Bohemářem: jenom že Nomenklator přejímá také z Klareta. Jiného rázu je poměr mezi ním a slovníkem Wiesenberským, jejž nalezl a vydal 1911 Černý: ten v své věcné, neabecední části je pouhý výtah z Bohemáře, asi jako t. zv. Rozkochaný z Klaretova Glossáře; co Černý vykládá a dokazuje jiného, vysvětli se snadno tím, že k srovnání užíval ne- úplného a měněného textu O. Ale slovník Wiesenberský je již dílo samostatné a tato otázka, rozbor jeho pramenů, náleží do práce o něm. Hledati další zpracování jest věc obtížná; mohlit zajisté pozdější slovni- káři bráti slova Bohemáře nejen z originálu samého, nýbrž také z výtahů, jako je slovník t. zv. Wiesenberský, a ze zpracování dalších, jako je Klaret nebo Nomenklator. Tato práce bude možná teprve po vydání všech textů pří- slušných. II. Překladu není. 12. Literatura naší skladby jest od r. 1781 velmi hojná, ale vesměs, jak bylo vyloženo, založená na chybném a chybně datovaném rkp. O. Po Do- brovském zařadil Bohemář do své Literatury J. Jungmann (1849 v 2. vyd. pod č. II, 2); po Jungmannovi Šembera v svých Dějinách liter. (1860 a n.,
38 logiáře, pracoval tedy autor asi po r. 1360. Že užil mammotrektu, je patrno z v. 324 „ščevík locustum“, kde omylem, tehdy velmi běžným, tlumočeno lo- custa' = ščevík' m. kobylka'. 10. Zpracování našeho textu nejstarší je v Glossáři Klaretově. Klaret totiž (v rkp. Prešpurském po v. 892), dokončiv výklad o národech a městech, praví: „Ista Bohemarius minor obmisit cito argus.“ A vskutku v našem Bo- hemáři po části V, kap. 16 („de radicibus et boletis“) následuje hned část VI. kap. 17 („de hominibus — secularibus et spiritualibus“); příslušná ka- pitola Klaretova tu schází. O tom více v List. fil. 1923, L, 241. Shoda obou textů jest ostatně tak zřejmá, že si jí všimli dosud všichni posuzovatelé; Prusík 1893 ve Věstníku Kr. č. spol. nauk sestavil přehledné tabulky, jak verš po verši se oba shodují; Černý 1911 (v Čas. Mat. mor. 428 a j.) ukázal, že v Kla- retovi bývá jasné viděti dvojí text: část bez neologismů, přejatou z Bohemáře, a část s neologismy, Klaretem tvořenými. Některé verše jsou téměř doslova přejaty: n. př. v. 15—16 = Prešp. 9— 10; 26 = Prešp. 34; 30 = P. 38, 56 = P. 294 atd. Jak je shoda veliká, ukazuje n. př. Boh. 631—632: Lectus sit lože, sed sponda visaté lože, Cubile hniezdo, sit lectisternia postel proti Prešp. 1915—1916: Visaté sponda, lože lectus, sit hniezdo cubile, Lectisternia postele... Zcela jasně ukazuje přejetí n. př. Boh. 613 „causterium krb“ (nebo krs), což v Prešp. rkp. zcela nevhodně neporozuměním změněno 1854 v „castorium bobrostroj. Týž asi poměr, jako mezi Klaretem a naším textem, konstatoval již Prusík mezi Nomenklatorem a Bohemářem: jenom že Nomenklator přejímá také z Klareta. Jiného rázu je poměr mezi ním a slovníkem Wiesenberským, jejž nalezl a vydal 1911 Černý: ten v své věcné, neabecední části je pouhý výtah z Bohemáře, asi jako t. zv. Rozkochaný z Klaretova Glossáře; co Černý vykládá a dokazuje jiného, vysvětli se snadno tím, že k srovnání užíval ne- úplného a měněného textu O. Ale slovník Wiesenberský je již dílo samostatné a tato otázka, rozbor jeho pramenů, náleží do práce o něm. Hledati další zpracování jest věc obtížná; mohlit zajisté pozdější slovni- káři bráti slova Bohemáře nejen z originálu samého, nýbrž také z výtahů, jako je slovník t. zv. Wiesenberský, a ze zpracování dalších, jako je Klaret nebo Nomenklator. Tato práce bude možná teprve po vydání všech textů pří- slušných. II. Překladu není. 12. Literatura naší skladby jest od r. 1781 velmi hojná, ale vesměs, jak bylo vyloženo, založená na chybném a chybně datovaném rkp. O. Po Do- brovském zařadil Bohemář do své Literatury J. Jungmann (1849 v 2. vyd. pod č. II, 2); po Jungmannovi Šembera v svých Dějinách liter. (1860 a n.,
Strana 39
39 2. vyd. str. 90, 3. str. 91) připsal náš text (omylem tehdy velmi přirozeným) t. zv. Rozkochanému atd. Nové práce vznikly po r. 1892, kdy nálezem a vy- dáním Slovníku Prešpurského vyrostly nové studie; Menčík v úvodu k svému vydání všiml si našeho textu, rovněž tak 1893 Prusík v úvaze o knize Menčí- kově ve Věstn. Kr. č. spol. (č. I.) — mnoho z toho, co Menčík i Prusík nalezli, má cenu podnes, celek však nyní již (pro mylný základ, rkp. O) nepostačuje. Další pokrok se dostavil nálezem slovníku Wiesenberského 1911; F. Černý, nálezce a vydavatel, doprovodil text v Čas. Mat. mor. obšírným rozborem, na str. 423—430 zabývá se také rozborem našeho Bohemáře; i on má mnohé cenné příspěvky, ale zase celek musil zůstati chybný pro chybný základ (rkp. O). Podobně mylné jsou vývody Pátovy v dějinách české lexikografie r. 1911 (v Čas. mod. filol., I, 8—9). Zato svou cenu podržely jednotlivé příspěvky odborné: 1887 Dědečkův v Kroku I, 188 o mineralogické části, 1904 Mai- waldův v Gesch. d. Botan. in Böhm. str. 4 o části botanické, 1893 Králův v Lfil. o verši a metru a 1914 Kašíkův v Lfil. 314 o dialektu rkp. O. 13. Cena práce tohoto neznámého spolupracovníka Klaretova jest velmi veliká. Je to první větší soubor slovní látky našeho jazyka, pečlivě celkem roz- tříděný a zároveň s mírou rozmnožovaný. Jeho verše ovšem nebývají zrovna vzorné, ale cizí práce podobné nebývají lepší. Látka je snesena velmi úplně, jednotlivé kapitolky jsou zpracovány celkem velmi souměrně a skladatel nám zachoval velmi mnoho slov, jež tou dobou vycházela již z oběhu. A jeden opi- — sovač, jenž si vedl jinak velmi nepořádně a nepozorně, zachoval nám mimovolně ovšem — nejstarší text nářečí slovenského. Jeho opis byl však ne- štastnou náhodou první, jenž byl nalezen — a proto vlastní cena díla zůstala dlouho neznáma. Vydání zde následující, jež hledí na základě nejlepšího ru- kopisu dílo našeho autora vrátiti literatuře v původní jeho podobě, odlišuje po prvé skladatele od opisovače a ukazuje jasně, jak veliký kus poctivé práce vykonala česká lexikografie již v prvních dobách vlády Karlovy.
39 2. vyd. str. 90, 3. str. 91) připsal náš text (omylem tehdy velmi přirozeným) t. zv. Rozkochanému atd. Nové práce vznikly po r. 1892, kdy nálezem a vy- dáním Slovníku Prešpurského vyrostly nové studie; Menčík v úvodu k svému vydání všiml si našeho textu, rovněž tak 1893 Prusík v úvaze o knize Menčí- kově ve Věstn. Kr. č. spol. (č. I.) — mnoho z toho, co Menčík i Prusík nalezli, má cenu podnes, celek však nyní již (pro mylný základ, rkp. O) nepostačuje. Další pokrok se dostavil nálezem slovníku Wiesenberského 1911; F. Černý, nálezce a vydavatel, doprovodil text v Čas. Mat. mor. obšírným rozborem, na str. 423—430 zabývá se také rozborem našeho Bohemáře; i on má mnohé cenné příspěvky, ale zase celek musil zůstati chybný pro chybný základ (rkp. O). Podobně mylné jsou vývody Pátovy v dějinách české lexikografie r. 1911 (v Čas. mod. filol., I, 8—9). Zato svou cenu podržely jednotlivé příspěvky odborné: 1887 Dědečkův v Kroku I, 188 o mineralogické části, 1904 Mai- waldův v Gesch. d. Botan. in Böhm. str. 4 o části botanické, 1893 Králův v Lfil. o verši a metru a 1914 Kašíkův v Lfil. 314 o dialektu rkp. O. 13. Cena práce tohoto neznámého spolupracovníka Klaretova jest velmi veliká. Je to první větší soubor slovní látky našeho jazyka, pečlivě celkem roz- tříděný a zároveň s mírou rozmnožovaný. Jeho verše ovšem nebývají zrovna vzorné, ale cizí práce podobné nebývají lepší. Látka je snesena velmi úplně, jednotlivé kapitolky jsou zpracovány celkem velmi souměrně a skladatel nám zachoval velmi mnoho slov, jež tou dobou vycházela již z oběhu. A jeden opi- — sovač, jenž si vedl jinak velmi nepořádně a nepozorně, zachoval nám mimovolně ovšem — nejstarší text nářečí slovenského. Jeho opis byl však ne- štastnou náhodou první, jenž byl nalezen — a proto vlastní cena díla zůstala dlouho neznáma. Vydání zde následující, jež hledí na základě nejlepšího ru- kopisu dílo našeho autora vrátiti literatuře v původní jeho podobě, odlišuje po prvé skladatele od opisovače a ukazuje jasně, jak veliký kus poctivé práce vykonala česká lexikografie již v prvních dobách vlády Karlovy.
Strana 40
U E 152 a, E' 152 b, F 2351, 0 20“ (Proemium.) AD cognoscendas virtutes vocabulorum Mentes cunctorum properent, ad percipiendas: Nam decet hoc scire, quod si quem solet adire. Hinc facere conor, quod a multis cederet error; Me hinc non noceat, qui (que nescit) ea culpat, Et non huic instet, nisi solus optima fingat. Auxilium Christi iuvet ut me, nunc peto, sisti: Nam Deus hoc dixit: „Sine meque boni nichil exit." Metrum mutamus, sepius longam breviamus, 10 Bis quatuor partes facimus, bene te quibus artes. 5 — I. De Deo et mundo. (1. De Deo et celo.) Doh deus est, bostwye deitas stworzytelque creator Atque creatura stworzenye, sit lux tibi swyetlost, Celum sit nebe, spiritus duch, angelus angel. Est stella hwyczda, sed oswyeta sit luminare, Sol sluncze, luna myesyecz Dianaque luna, Dennyczye sit Lucifer, zwy e)rzydlnyczye vesperus erit Materia matera, scita wyed formaque twarnost, Figura zposoba dicas, ymago sit obraz. Nox nocz denque dies, substancia podstata, res wyecz. HO 21° 20Et firmamentum (sit) obloha, podnebes ether, 15 2 properent E: proferet O, properat F/ percipiendas OF: percipienda FE. 3 decet EF: docet Ofscire EF: facere O/adire EF: audire O. 1 conor EF: cogor O quod EF: ut O / cederet EO: cedere F. 3hinc FE: hic O/noceat EF: noverit O. 'instet FO:instent E/ fingat EF: signat O. 7 peto sisti EO: petisti. Fll ' Nam OFE + et E/ meque EF: me O/ boni EF: bona O/ exit EF: fit O. II 10 fecimus EF: facimus O. II 11 Boh EO: Buoh E'F./ bostwye EO: bozstwye F. Il 12 stworzenye EF: stworzyenye O. II 14 sed O: et EF. 19 Dennyczye E: Dennycze OFI zwyrzydl- nyczye E: swyerzedlnycze O, zwierzedlnycze F ll 17 matera EF: sit matera O/ wyed OF: myed EE' ll 1s dicas, ymago sit EF: ymagoque O II 13 Nox nocz res wyecz E: 11 20 Et EF: EstO. v OF přehozeno. Veršem tím končí El.
U E 152 a, E' 152 b, F 2351, 0 20“ (Proemium.) AD cognoscendas virtutes vocabulorum Mentes cunctorum properent, ad percipiendas: Nam decet hoc scire, quod si quem solet adire. Hinc facere conor, quod a multis cederet error; Me hinc non noceat, qui (que nescit) ea culpat, Et non huic instet, nisi solus optima fingat. Auxilium Christi iuvet ut me, nunc peto, sisti: Nam Deus hoc dixit: „Sine meque boni nichil exit." Metrum mutamus, sepius longam breviamus, 10 Bis quatuor partes facimus, bene te quibus artes. 5 — I. De Deo et mundo. (1. De Deo et celo.) Doh deus est, bostwye deitas stworzytelque creator Atque creatura stworzenye, sit lux tibi swyetlost, Celum sit nebe, spiritus duch, angelus angel. Est stella hwyczda, sed oswyeta sit luminare, Sol sluncze, luna myesyecz Dianaque luna, Dennyczye sit Lucifer, zwy e)rzydlnyczye vesperus erit Materia matera, scita wyed formaque twarnost, Figura zposoba dicas, ymago sit obraz. Nox nocz denque dies, substancia podstata, res wyecz. HO 21° 20Et firmamentum (sit) obloha, podnebes ether, 15 2 properent E: proferet O, properat F/ percipiendas OF: percipienda FE. 3 decet EF: docet Ofscire EF: facere O/adire EF: audire O. 1 conor EF: cogor O quod EF: ut O / cederet EO: cedere F. 3hinc FE: hic O/noceat EF: noverit O. 'instet FO:instent E/ fingat EF: signat O. 7 peto sisti EO: petisti. Fll ' Nam OFE + et E/ meque EF: me O/ boni EF: bona O/ exit EF: fit O. II 10 fecimus EF: facimus O. II 11 Boh EO: Buoh E'F./ bostwye EO: bozstwye F. Il 12 stworzenye EF: stworzyenye O. II 14 sed O: et EF. 19 Dennyczye E: Dennycze OFI zwyrzydl- nyczye E: swyerzedlnycze O, zwierzedlnycze F ll 17 matera EF: sit matera O/ wyed OF: myed EE' ll 1s dicas, ymago sit EF: ymagoque O II 13 Nox nocz res wyecz E: 11 20 Et EF: EstO. v OF přehozeno. Veršem tím končí El.
Strana 41
Bohemář 1, 1—2, v. 1—50. 41 / F 2357 Ignis fiat ohen, fumus dym flammaque plamen. Ray paradysus erit, infernus peklo, demon czyrt, Dyabolus dyabel, Belial smek, dyess Leviathan; Fantasma przyelud, titivillus sit tibi scrzyetek; — 25 Grillus sit dyblyk, cacademon dehna vocatur. Wyek etas, seculum stowyek radiusque poprslek, Umbra styen, tenebra tma, dic indiccio narok; Lustrum (sit) pyetlet, annus rok, terminus est czyl, Mensis erit myesyecz, tibi sit ebdomada tyden. Meridies poledne, vesper weczer, mane rano, Diluculum swytanye, tibi sit crepusculum sumrak, Antelucanum przyed swyetem sit tibi dictum. Dic conticinium prwospye, tempus erit czass. Est yanuarius leden, hinc februarius vnor, 35 Marcius est brzyesen, aprilis sit tibi duben, Mayg magius, iunius czrwen, czrwse necz iulius sit. Augustus sirpen, zarzwy september a rzygen Dicitur october, november listopad exit. December prosynecz embolizmus quoque hrudnecz. 40 Est ortus wychod, sed occasum fore zapad, Aurora zorzye, tibi sit inpressio zarzye. 30 (2. De aere.) /E 152 a) Ic fore wyetr ventus, sed zywel sit elementum; Aer sit powyetrzye, flatus dutye, para vapor, Spiramen dichanie, cometa sit tibi zazrak; Hrom tonitrus sit, coruscacio bliscanye dices; Grando sit krupi, nix snyeh pruinaque gynye; Gauma metelycze, gelu mraz ros quoque rossa; Nymbus tychy descz, ymber przyewal, pluvia descz, (Gutta krapie, stilla capet, incendia pozar;) 50 Est iris duha, ver lencz hyemps quoque zyma. 45 21 Ignis EO: Et ignis F. Johen OF: hohen E II 22 czyrt E: czert F, erit czrt O 24 sit tibi EF: 0 O/scrzyetek E: skrzyetek O, sskrzyetek Fl1 26 stowyek O F: stawyek E 28 sit OF: 6 E l est Et sit 0 F ll 30 poledne EF: polednye O. 31 przyed swyetem OF: przyd oswyetem E/ tibi EF: bene O ll 35 brzyesen E: brzyezen OF II 36 czrwen OE:czerwen F/ czrwenecz E: czrwnecz O czzerwenecz F / sit FEverit O ] 37 sirpen O: srpen Essrpen F / zarzwy O: zarzyg EF I arzygen OE: rzygen F Il 39 quoque O: que F, 0 E/ hrudnecz O: hruden EF ll 41 zorzye EO: zarzy F / zarzye EO: zarzy F 42 DIC OF: SIC E/ sit EF: fore O Il 43 dutye E, duty F: duch O/ para vapor EF pruinaque gynye O: pruyna gynij E ll 47 Gauma O: vapor para O II 44 sit E: 0 OFII 4s Cama E ll 48 tychy EF: czychi O l 49 verš není v E/ Kropie O: krapyegie F, krápě stč. slovn./ capet O: krapet F II 5° lencz E: lenyez F, letny czass O/ quoque OE: que F.
Bohemář 1, 1—2, v. 1—50. 41 / F 2357 Ignis fiat ohen, fumus dym flammaque plamen. Ray paradysus erit, infernus peklo, demon czyrt, Dyabolus dyabel, Belial smek, dyess Leviathan; Fantasma przyelud, titivillus sit tibi scrzyetek; — 25 Grillus sit dyblyk, cacademon dehna vocatur. Wyek etas, seculum stowyek radiusque poprslek, Umbra styen, tenebra tma, dic indiccio narok; Lustrum (sit) pyetlet, annus rok, terminus est czyl, Mensis erit myesyecz, tibi sit ebdomada tyden. Meridies poledne, vesper weczer, mane rano, Diluculum swytanye, tibi sit crepusculum sumrak, Antelucanum przyed swyetem sit tibi dictum. Dic conticinium prwospye, tempus erit czass. Est yanuarius leden, hinc februarius vnor, 35 Marcius est brzyesen, aprilis sit tibi duben, Mayg magius, iunius czrwen, czrwse necz iulius sit. Augustus sirpen, zarzwy september a rzygen Dicitur october, november listopad exit. December prosynecz embolizmus quoque hrudnecz. 40 Est ortus wychod, sed occasum fore zapad, Aurora zorzye, tibi sit inpressio zarzye. 30 (2. De aere.) /E 152 a) Ic fore wyetr ventus, sed zywel sit elementum; Aer sit powyetrzye, flatus dutye, para vapor, Spiramen dichanie, cometa sit tibi zazrak; Hrom tonitrus sit, coruscacio bliscanye dices; Grando sit krupi, nix snyeh pruinaque gynye; Gauma metelycze, gelu mraz ros quoque rossa; Nymbus tychy descz, ymber przyewal, pluvia descz, (Gutta krapie, stilla capet, incendia pozar;) 50 Est iris duha, ver lencz hyemps quoque zyma. 45 21 Ignis EO: Et ignis F. Johen OF: hohen E II 22 czyrt E: czert F, erit czrt O 24 sit tibi EF: 0 O/scrzyetek E: skrzyetek O, sskrzyetek Fl1 26 stowyek O F: stawyek E 28 sit OF: 6 E l est Et sit 0 F ll 30 poledne EF: polednye O. 31 przyed swyetem OF: przyd oswyetem E/ tibi EF: bene O ll 35 brzyesen E: brzyezen OF II 36 czrwen OE:czerwen F/ czrwenecz E: czrwnecz O czzerwenecz F / sit FEverit O ] 37 sirpen O: srpen Essrpen F / zarzwy O: zarzyg EF I arzygen OE: rzygen F Il 39 quoque O: que F, 0 E/ hrudnecz O: hruden EF ll 41 zorzye EO: zarzy F / zarzye EO: zarzy F 42 DIC OF: SIC E/ sit EF: fore O Il 43 dutye E, duty F: duch O/ para vapor EF pruinaque gynye O: pruyna gynij E ll 47 Gauma O: vapor para O II 44 sit E: 0 OFII 4s Cama E ll 48 tychy EF: czychi O l 49 verš není v E/ Kropie O: krapyegie F, krápě stč. slovn./ capet O: krapet F II 5° lencz E: lenyez F, letny czass O/ quoque OE: que F.
Strana 42
42 Bohemář II, 3—4; 111, 5. Tempestas burzye, sit serenitas tibi yasnost, Mracota caligo, dic tunc estas fore leto, Podgessen autumpnus, nebula mhla «zzen quoque messis), Calor sit horco, dicas estus fore vedro (II.) (De aqua et piscibus.) (3. De aqua.) /O 217 60 55 I linc aqua sit woda, flumen rzyeka, mare morze; Lacus sit yezero, sed palus dico moczydlo; Stangnum sit przyerow, sentina luzye memento; Torrens prud, fluvius potok, fons studnyczye (dicta). Est puteus stbel, limpha wrchowysscze vocatur; Est limphus clococz, piscina sit tibi rybnyk, Obstagium yez, vir vorax, produch cataracta, Brzych ripa, margo sit ohlubnye, struha rivus, Situla dic okow, libra waha, tibi (sit) pons most. Ladula lawyczka, glacies led, lama prohlub[ina]; 65 Procelle wlny, caribdis strzyess kraque massa; Limus sit bahno, limo krzyez, Albea labye; Dicitur ambuziaque dubrawa, Danubius sit Dunay, sed pulla zwonecz dic pyenaque spuma. (4. De piscibus.) F 236" iscis erit ryba, cancer rak, lupyna squama; 70 Brancus sit plutwa, sit rakwycze coclea dicta; Ast poligranum gykry, lactes quoque mleko, Parida sit klepeta, cetus wyelryb bene dicis. Salmo sit lossos, lipotus wyza vocatur Somque balena fore, carabus capr, echinus echnacz. 75 Rumbus ocun tibi sit, myen allera, fundulus est hruz, Pstruh gubius erit, mrzyenyek fundiculus esse. Fit foca plotycze, sed stangnilocus fore ssyaran. 51 tibi EF: 0 Ol 52 tunc EF. tamen O l 53 podgessen OF: podyssen E/ mhla F: mlha EO/ zzen q. m. F: nemá E, messis q. z. O.II 55 Hinc E: Dic O, Aut F II 57 przyerow E: przyrow F, woda O/ luzye FO: luze E/ memento EF: nominare Ol1 58 dicta FO: nemá E l 52 stbel EF: potoczyek O/ wrchowysscze EO: wrchowistwye Fll s0 klokoczek F: clococz EO!! eI nemá O/ yez vir Ergyez wyer Fll 62 ohlubnye E: ohlobne O, obrubye F Il 63 sit O: nemá FE II 64 lawyczka EO: lahwiczka F / prohlubina E: prolub F, ohlubnye O: prohlub lama Dial. Boh. ss krzyez EO: brzyeh Fli ss nemá O II 70 plutwa E: plytwa OF II 72 wyelryb E: welrib F velrjb O/ F na kraji Aloca vel allera mnyk 73 vocatur O: tibi fiet FE ll 7 echinus echnacz E: ethym otnacz O, eticus otnarz F 75 myen E: mrzen F, men O/ hrzyz F: hruz OE Il 7e fundiculus OF: fundulus E plotycze EF: ploczicze O/ ssyaran O: saram F, syaram E. 77
42 Bohemář II, 3—4; 111, 5. Tempestas burzye, sit serenitas tibi yasnost, Mracota caligo, dic tunc estas fore leto, Podgessen autumpnus, nebula mhla «zzen quoque messis), Calor sit horco, dicas estus fore vedro (II.) (De aqua et piscibus.) (3. De aqua.) /O 217 60 55 I linc aqua sit woda, flumen rzyeka, mare morze; Lacus sit yezero, sed palus dico moczydlo; Stangnum sit przyerow, sentina luzye memento; Torrens prud, fluvius potok, fons studnyczye (dicta). Est puteus stbel, limpha wrchowysscze vocatur; Est limphus clococz, piscina sit tibi rybnyk, Obstagium yez, vir vorax, produch cataracta, Brzych ripa, margo sit ohlubnye, struha rivus, Situla dic okow, libra waha, tibi (sit) pons most. Ladula lawyczka, glacies led, lama prohlub[ina]; 65 Procelle wlny, caribdis strzyess kraque massa; Limus sit bahno, limo krzyez, Albea labye; Dicitur ambuziaque dubrawa, Danubius sit Dunay, sed pulla zwonecz dic pyenaque spuma. (4. De piscibus.) F 236" iscis erit ryba, cancer rak, lupyna squama; 70 Brancus sit plutwa, sit rakwycze coclea dicta; Ast poligranum gykry, lactes quoque mleko, Parida sit klepeta, cetus wyelryb bene dicis. Salmo sit lossos, lipotus wyza vocatur Somque balena fore, carabus capr, echinus echnacz. 75 Rumbus ocun tibi sit, myen allera, fundulus est hruz, Pstruh gubius erit, mrzyenyek fundiculus esse. Fit foca plotycze, sed stangnilocus fore ssyaran. 51 tibi EF: 0 Ol 52 tunc EF. tamen O l 53 podgessen OF: podyssen E/ mhla F: mlha EO/ zzen q. m. F: nemá E, messis q. z. O.II 55 Hinc E: Dic O, Aut F II 57 przyerow E: przyrow F, woda O/ luzye FO: luze E/ memento EF: nominare Ol1 58 dicta FO: nemá E l 52 stbel EF: potoczyek O/ wrchowysscze EO: wrchowistwye Fll s0 klokoczek F: clococz EO!! eI nemá O/ yez vir Ergyez wyer Fll 62 ohlubnye E: ohlobne O, obrubye F Il 63 sit O: nemá FE II 64 lawyczka EO: lahwiczka F / prohlubina E: prolub F, ohlubnye O: prohlub lama Dial. Boh. ss krzyez EO: brzyeh Fli ss nemá O II 70 plutwa E: plytwa OF II 72 wyelryb E: welrib F velrjb O/ F na kraji Aloca vel allera mnyk 73 vocatur O: tibi fiet FE ll 7 echinus echnacz E: ethym otnacz O, eticus otnarz F 75 myen E: mrzen F, men O/ hrzyz F: hruz OE Il 7e fundiculus OF: fundulus E plotycze EF: ploczicze O/ ssyaran O: saram F, syaram E. 77
Strana 43
De aqua et piscibus. De volucribus, v. 51—107. 43 80 85 Vclegye sit pollipus, pulecz capedo vocatur, Tinellus yelecz, vhorz angwilla feratur. Allec sit herynk, tincus lín, piskorz ocillus; Limax est hlemyzd, pygewyczye fiet erugo. Est bulcus pulecz, strumullus perm dicitur apte. Aculea kralik, sed dices potwora monstrum; Est siren ochechule, sed delphyn sit swynye morzka; Est onocenthaurus byk morzky, tronile trzyewle, Diluvium potopa, pouoden undacio fiet; Dic vydra luter, sed bobrec sit tibi castor. (III. De volucribus.) (5. De volatilibus.) Е 152 b 95 100 O 22" tak sit avis, letka volatile nos quoque rostrum; Ala sit krzydlo, penna pero tibi dicta, 90 Pennatum cossynye, vago coba, paznehet ungwis. Passer sit wrablecz, alauda skrzywanecz erit, Orel aquila, gryfo nohque rzyerzab crus sit. Est philomela slawyk, merula drozn ll, supp quoque vultur. Quiscula krzepelycze, wlastowyczye fiat yrundo; Ast labuth cignus sit, dic sahan frondius esse. Erodius raroh, fasianus sit tibi bazant; Fit upupa dedek, turtur (sit) hrdliczye dicta. Zezhule sit cuculus, craculus soyka, wrana cornix, Corvus sit hawran, gerio krkan, straka pica. Est olor droptwa, sed perdix dico curoptwa; Dico nasica dlask, larus canye, ciconia czap; Ornix sit tetrzew, nisus krahuyecz, strucio strus, Acipiter yastrzab, volawka sit ardea dicta, Papilioque motyl vespertilioque netopirz. 105 Ast canapellus pyenyczye, gyrzyczye fiscedula fiet, Monedula kawka, bubo wir merges quoque lisca Et picus strakopud, milwus lunak(que) ceyx czyz. F 2367 78-85 nemá F. II s0 herynk E: harink Oll sl pygewyczye O: pygewycze Ell 82 bulcus E: vultus O/ dicitur apte E, nemá OF II s4 ochochule O: ochechule EF Il 85 tronile E: tramile O/trzyewle O: trzewle EI s7 bobrec O: bobrek EF/ Potom připisuje F verš 155. Es — plumbum a nechává mezeru 8 řř. II 90 cossynye O (stč. slovn.): cossenye EF, paznehet E: pazneht F: paznohet O li 31 wrablecz O: vrabecz EF II 92 rzyerzab E: zerzaw O, rzerzaw Fll 33 drozn E, drozen F: drozd O l 95 Est FO: Ast E. 97 hrdliczye EF: hrdliczka O/ sit F: nemá E, erit O II 100 droptwa EO: dropha F/ curoptwa EF : kroptwa O. fl 101 dlask FO: dlaloz (?) E/ czap EF: wolawycze O l 102 v F 2X ; 101 F za 104 [l 102 strus E: pstros F, stros O. II 103 yastrzab F: yastraw E, yetrzab O 1 106 lisca E: lysska F, byelorzit O Il 107 lunak EF: lunyek O/ que O: nemá E.
De aqua et piscibus. De volucribus, v. 51—107. 43 80 85 Vclegye sit pollipus, pulecz capedo vocatur, Tinellus yelecz, vhorz angwilla feratur. Allec sit herynk, tincus lín, piskorz ocillus; Limax est hlemyzd, pygewyczye fiet erugo. Est bulcus pulecz, strumullus perm dicitur apte. Aculea kralik, sed dices potwora monstrum; Est siren ochechule, sed delphyn sit swynye morzka; Est onocenthaurus byk morzky, tronile trzyewle, Diluvium potopa, pouoden undacio fiet; Dic vydra luter, sed bobrec sit tibi castor. (III. De volucribus.) (5. De volatilibus.) Е 152 b 95 100 O 22" tak sit avis, letka volatile nos quoque rostrum; Ala sit krzydlo, penna pero tibi dicta, 90 Pennatum cossynye, vago coba, paznehet ungwis. Passer sit wrablecz, alauda skrzywanecz erit, Orel aquila, gryfo nohque rzyerzab crus sit. Est philomela slawyk, merula drozn ll, supp quoque vultur. Quiscula krzepelycze, wlastowyczye fiat yrundo; Ast labuth cignus sit, dic sahan frondius esse. Erodius raroh, fasianus sit tibi bazant; Fit upupa dedek, turtur (sit) hrdliczye dicta. Zezhule sit cuculus, craculus soyka, wrana cornix, Corvus sit hawran, gerio krkan, straka pica. Est olor droptwa, sed perdix dico curoptwa; Dico nasica dlask, larus canye, ciconia czap; Ornix sit tetrzew, nisus krahuyecz, strucio strus, Acipiter yastrzab, volawka sit ardea dicta, Papilioque motyl vespertilioque netopirz. 105 Ast canapellus pyenyczye, gyrzyczye fiscedula fiet, Monedula kawka, bubo wir merges quoque lisca Et picus strakopud, milwus lunak(que) ceyx czyz. F 2367 78-85 nemá F. II s0 herynk E: harink Oll sl pygewyczye O: pygewycze Ell 82 bulcus E: vultus O/ dicitur apte E, nemá OF II s4 ochochule O: ochechule EF Il 85 tronile E: tramile O/trzyewle O: trzewle EI s7 bobrec O: bobrek EF/ Potom připisuje F verš 155. Es — plumbum a nechává mezeru 8 řř. II 90 cossynye O (stč. slovn.): cossenye EF, paznehet E: pazneht F: paznohet O li 31 wrablecz O: vrabecz EF II 92 rzyerzab E: zerzaw O, rzerzaw Fll 33 drozn E, drozen F: drozd O l 95 Est FO: Ast E. 97 hrdliczye EF: hrdliczka O/ sit F: nemá E, erit O II 100 droptwa EO: dropha F/ curoptwa EF : kroptwa O. fl 101 dlask FO: dlaloz (?) E/ czap EF: wolawycze O l 102 v F 2X ; 101 F za 104 [l 102 strus E: pstros F, stros O. II 103 yastrzab F: yastraw E, yetrzab O 1 106 lisca E: lysska F, byelorzit O Il 107 lunak EF: lunyek O/ que O: nemá E.
Strana 44
44 Bohemář IV, 6—1. 110 115 125 130 Nictimen lelek, carex ostrzyess, wlha merops; Noctua sit sowa, sparulus calus, spagus est hyl; Sycora sit parix, sicz nocticorax, dzyetel est spinx. Corrigia plisca, ruffilus sit tibi czrmak; Anoda (sit) drlycze, strnad frigellus habetur. Cordellus stehlecz, lebdussca benedula fiet; Rustula postolca, psitacus sspaczek, sluka ladum; Penkawa truncula sit, koz frendulus hinc vocitatur. Kwyczala buccigarus, sed bugacz buccinus erit; Pistricus est strzyezyk, conopaczek sit canapeus, Lutina sit blatnyk, creones krzywonosyczka. Sturnus (sit) skworzecz, gallus kokot, huser anser, 120 Gallina slepycze, kaczycze sit aneta, hus auca; Kaczer anetarius, sed anetarium kaczynecz dic, Anserinum husynecz, husatka sed anseruli sunt. Est gallinacius capun, ocnus quoque kurzye; Tintarus est kaczye, sed pullus sit tibi mladye, Ovum sit vaycze, dicas scorzypyna testa, Albugo byelek, vitellum dicito slutek; Zaroda sit centrum, masdra membrana fit inde; Pituita typet, crista hrzeben, struma wole; Cemina kwocznyczye sit, columbus dicito holub. Palumbus hrzywnacz sit holubiczeque columba, Columbar cotecz, apis vczela, mucha musca. Est vespis srsyen, culex comar, fucus est «sczmel); Nydiolum banca, nidum hnyezdoque zehadlo Aculeus, wczela sit azillusque bene nota. Е 153 a IV De terra et animalibus) (6. De terra.) 135 Dwyet mundus, terra zemye, natura przyrozenye, Tellus prst, hlina sit argilla, gleba hruda, Glarea gyl, gipsus trupel arenaque pyesek. Lutum sit blato, fimus hnoy, opoka petra, 10s ostrzyess EF: ostrzez O 1l 110 dzyetel O:datel EF II 112 sit OF: nemá E[strnad OF1strnad E. II 113—4 v O přehozeny ll 113 lebdusska OF: lebdulca E/ benedula F: bu- bula OE: omylem II 115 Penkawa OEF II 116 kwyczala EF: kwyczele O. / bugacz O: 117-8 nemá Fll 11s blatnykO: bladnyk E/ krzywonosyczka O: bukacz F, bucacecz (!) E dicas krzywonosyecz E ll 119 v F po 113/ sturnus sit OF: stornus E I[ 120 hus FO: hiis adiungitur E. 11 122 hussatka EO: haussak F lI 124 kaczye EF: kaczyneczO/ mladye EF. mlady O II 125 scorzypyna E: skorzupyna O, skorzepyna F I1 127 zaroda EF: zarod O 128 typet E: pipet O, typek F. I 132 sczmel FO: nemá E [ 133 zehadlo FO: zahadlo E 134 wozela FO: vezeczela E 1l 137 glipsus slovn. stč.; glispus O, gipsus E, gliphus F trupel FO: trapel E/ pyesek OF: pyesyek E II 13s opoka EO: opuka F.
44 Bohemář IV, 6—1. 110 115 125 130 Nictimen lelek, carex ostrzyess, wlha merops; Noctua sit sowa, sparulus calus, spagus est hyl; Sycora sit parix, sicz nocticorax, dzyetel est spinx. Corrigia plisca, ruffilus sit tibi czrmak; Anoda (sit) drlycze, strnad frigellus habetur. Cordellus stehlecz, lebdussca benedula fiet; Rustula postolca, psitacus sspaczek, sluka ladum; Penkawa truncula sit, koz frendulus hinc vocitatur. Kwyczala buccigarus, sed bugacz buccinus erit; Pistricus est strzyezyk, conopaczek sit canapeus, Lutina sit blatnyk, creones krzywonosyczka. Sturnus (sit) skworzecz, gallus kokot, huser anser, 120 Gallina slepycze, kaczycze sit aneta, hus auca; Kaczer anetarius, sed anetarium kaczynecz dic, Anserinum husynecz, husatka sed anseruli sunt. Est gallinacius capun, ocnus quoque kurzye; Tintarus est kaczye, sed pullus sit tibi mladye, Ovum sit vaycze, dicas scorzypyna testa, Albugo byelek, vitellum dicito slutek; Zaroda sit centrum, masdra membrana fit inde; Pituita typet, crista hrzeben, struma wole; Cemina kwocznyczye sit, columbus dicito holub. Palumbus hrzywnacz sit holubiczeque columba, Columbar cotecz, apis vczela, mucha musca. Est vespis srsyen, culex comar, fucus est «sczmel); Nydiolum banca, nidum hnyezdoque zehadlo Aculeus, wczela sit azillusque bene nota. Е 153 a IV De terra et animalibus) (6. De terra.) 135 Dwyet mundus, terra zemye, natura przyrozenye, Tellus prst, hlina sit argilla, gleba hruda, Glarea gyl, gipsus trupel arenaque pyesek. Lutum sit blato, fimus hnoy, opoka petra, 10s ostrzyess EF: ostrzez O 1l 110 dzyetel O:datel EF II 112 sit OF: nemá E[strnad OF1strnad E. II 113—4 v O přehozeny ll 113 lebdusska OF: lebdulca E/ benedula F: bu- bula OE: omylem II 115 Penkawa OEF II 116 kwyczala EF: kwyczele O. / bugacz O: 117-8 nemá Fll 11s blatnykO: bladnyk E/ krzywonosyczka O: bukacz F, bucacecz (!) E dicas krzywonosyecz E ll 119 v F po 113/ sturnus sit OF: stornus E I[ 120 hus FO: hiis adiungitur E. 11 122 hussatka EO: haussak F lI 124 kaczye EF: kaczyneczO/ mladye EF. mlady O II 125 scorzypyna E: skorzupyna O, skorzepyna F I1 127 zaroda EF: zarod O 128 typet E: pipet O, typek F. I 132 sczmel FO: nemá E [ 133 zehadlo FO: zahadlo E 134 wozela FO: vezeczela E 1l 137 glipsus slovn. stč.; glispus O, gipsus E, gliphus F trupel FO: trapel E/ pyesek OF: pyesyek E II 13s opoka EO: opuka F.
Strana 45
De terra. De animalibus, v. 108—170. 45 Sterquilinum sit hnys, lapis kamen, via czyesta, 140 Silex oblatek, silix krzemen, burulum trud; Rupes sit skrzydla, sed later dicito czyhla. Pix smola, prach pulvis, (vitrum stklo), vapno cimentum; Est cumulus hromada, skala collis kleque bitumen; Semita sit stezka, bivium rozczyesczye vocatur; 145 Compita dic drahy, mons hora, dic nassep agger. Orbita sit colegye, dic ostrow insula ferri I F 237 Et promontorium sit przyhorzye fossaque przyekop. Est vallis udol, pachrbek colliculus sit, Dol fovea, pelessye spelunca, yama sit antrum; Sepulcrum sit hrob, specus [est] dupye, sit syra sulphur; Propast (fiet) abyssus, amfractus geskynye fiet. Atque minera ruda, centrum przytek, cyn (sit) electrum, Argentum strzyebro, cuprum myed, zlato sit aurum; Argentum vivum rtucz, stannum dicito czystecz, Es mosaz, ferrum zelezo, notat olowo plumbum. Ast calibs oczel, ssyn bractea, lamina platecz; Bracteola ssynecz, metallum sit tibi lesken. — Hec dicta notes, nil plus requirere cures. — /0 22" 150 155 7. De animalibus.) 165 st animal zwyerzye, fera zwyerz, sint cornua rohi, 160 Bestia sit howado, sit oczass cauda, cozye pellis, Ebur zub slonowy, culmus kel, muscida huba; Corigiaque rzemen, coreum zyrowyna fertur. Pilus srst, villus wlasynye iubaque hrzywa, Lac mleko, caseus syr, smetana foma, Colustrum mlesywa, sed serum dic syrowatka, Balbugo podmazle, dic butirum fore maslo, Formadium twaroh dicas, sapa kysele mleko, Coagulum syrzyscze, sedle mleko quoque syum, Turodium czysczenycze, loyg (sit) tibi sepum. 170 Ast stilicidium kapalycze, pucher omentum, 139 czesta OF I[ 140 krzemen O: krzyemyë E] 141 czyhla FO: czyha skolo vitrum E 142 vitrum stklo OF: nemá E ll 143 kle OE: klee F 144 stezka OF: steska E/ rozczyestye EF: rozczyesczye O I 146 hostrow O: ostrow EF II 147 przyekop F: przyrep E, nemá O 148 nemá O/ pachrbek E: pahrbek F Il 149 pelessye: peless O, pelesse F, pelezye E 151 fiet O: nemá EF II 152 sit F: nemá OE II 154 rtucz O: rtut F, ctrut E ll 155 mosaz OF mozaz E lI 157 nemá F. V O: bracteola synecz haec tu dicta bene notes metallum 158 nemá O/ requirere E: reperire Fl1160 howado O:howada E Il 161 huba EOF: corigiaque rzemen + O. II 162 nemá O: zyrowyna E: surowyna F. I 163 wlasynye E: wlase- nye O. Il 164 nemá F/ foma E:abiecta O ll 167 syrzyscze O: syrzenye F, syryzcze E 169 czysczenycze O: czystyenyna F, cy czenyna Efsit O: nemá E.
De terra. De animalibus, v. 108—170. 45 Sterquilinum sit hnys, lapis kamen, via czyesta, 140 Silex oblatek, silix krzemen, burulum trud; Rupes sit skrzydla, sed later dicito czyhla. Pix smola, prach pulvis, (vitrum stklo), vapno cimentum; Est cumulus hromada, skala collis kleque bitumen; Semita sit stezka, bivium rozczyesczye vocatur; 145 Compita dic drahy, mons hora, dic nassep agger. Orbita sit colegye, dic ostrow insula ferri I F 237 Et promontorium sit przyhorzye fossaque przyekop. Est vallis udol, pachrbek colliculus sit, Dol fovea, pelessye spelunca, yama sit antrum; Sepulcrum sit hrob, specus [est] dupye, sit syra sulphur; Propast (fiet) abyssus, amfractus geskynye fiet. Atque minera ruda, centrum przytek, cyn (sit) electrum, Argentum strzyebro, cuprum myed, zlato sit aurum; Argentum vivum rtucz, stannum dicito czystecz, Es mosaz, ferrum zelezo, notat olowo plumbum. Ast calibs oczel, ssyn bractea, lamina platecz; Bracteola ssynecz, metallum sit tibi lesken. — Hec dicta notes, nil plus requirere cures. — /0 22" 150 155 7. De animalibus.) 165 st animal zwyerzye, fera zwyerz, sint cornua rohi, 160 Bestia sit howado, sit oczass cauda, cozye pellis, Ebur zub slonowy, culmus kel, muscida huba; Corigiaque rzemen, coreum zyrowyna fertur. Pilus srst, villus wlasynye iubaque hrzywa, Lac mleko, caseus syr, smetana foma, Colustrum mlesywa, sed serum dic syrowatka, Balbugo podmazle, dic butirum fore maslo, Formadium twaroh dicas, sapa kysele mleko, Coagulum syrzyscze, sedle mleko quoque syum, Turodium czysczenycze, loyg (sit) tibi sepum. 170 Ast stilicidium kapalycze, pucher omentum, 139 czesta OF I[ 140 krzemen O: krzyemyë E] 141 czyhla FO: czyha skolo vitrum E 142 vitrum stklo OF: nemá E ll 143 kle OE: klee F 144 stezka OF: steska E/ rozczyestye EF: rozczyesczye O I 146 hostrow O: ostrow EF II 147 przyekop F: przyrep E, nemá O 148 nemá O/ pachrbek E: pahrbek F Il 149 pelessye: peless O, pelesse F, pelezye E 151 fiet O: nemá EF II 152 sit F: nemá OE II 154 rtucz O: rtut F, ctrut E ll 155 mosaz OF mozaz E lI 157 nemá F. V O: bracteola synecz haec tu dicta bene notes metallum 158 nemá O/ requirere E: reperire Fl1160 howado O:howada E Il 161 huba EOF: corigiaque rzemen + O. II 162 nemá O: zyrowyna E: surowyna F. I 163 wlasynye E: wlase- nye O. Il 164 nemá F/ foma E:abiecta O ll 167 syrzyscze O: syrzenye F, syryzcze E 169 czysczenycze O: czystyenyna F, cy czenyna Efsit O: nemá E.
Strana 46
46 Bohemář IV, 8, 9; V. 10. Aruina sadlo, sed omazus sit tibi drstky, Sagimen sadlo przepusczane, tuk popa fertur. 8. De bestiis.) 175 E 1537b F 237* Est leo lew, ursus myedwyed, lupus tibi wlk sit, Leena lwycze, lupa wlczycze, nedwyedycze [notat] ursa, Capreollus srna, cervus gelen, hynula lanye, Hinc vulpes liska, dyvoky! kozel silicervus. Ast lepus est zayecz, symea opicze dicta, Migale hranostay, wewerzicze sit asperiollus; Canicula czysta, canis pes, velter erit chrt 180 Atque molossus oharz, catulus sczenye, clancula weznyk; Sagax sit slednyk, leporarius est tibi wyzlik, Podchrczye subcinctus, sit sydowczye tibi culper, Apocopa cussye, sed latrans sit tibi sczecle. Bos wol, vacca crawa, vitulus tele, taurus erit byk; 185 Cobyla sit equa, poleder hrzebecz, equus erit kon, Ast dextrarius orz, ambulator mymochodnyk, O 235 Manus prohinsczye, spado hinst, ezketa dico kabella; Equirea sit suerzepycze, yalowycze iuvenca. Porcellus prassye, porcus vyeprs, kanecz aper sit; 190 Dic aries scopecz, scrofa swynye, suculus ossess. (A)gnus erit beran, verres dyvoky canecz extat. Vellus sit runo, sed ovis owczye, lana wlna, Seta sit sczeczina, dic quod asinus notat ossel, Osslycze dic asina, caper kosel, koza capra. Edus sit koslecz, buculus telecz, pecus erit braw; Tur bubalus, buwal bucalinus, dic elephas slon, Ast elephantus erit slonek, velbludque camelus Dromedus ruczypes sit, yednorozecz unicornus, Cattus sit coczka, sed murilegusque koczur sit. 200 Ac cysmus sissel, cirogrillus dchorz, kuna mardur, Colczawa mustela, [et] panther riss, gurgulio crzyecz; 195 171 drstky drstka F, drsky O, drska E li 172 przepusczane O: przepustyene F, przyepusczene E/ fertur F:ferto E, nemá O 1] 173 myedwyed O: nedwyed FE ll 174 ned- wyedycze EF: nemá Ofi 175 lanye O: lany FE/ srna OF: srna E. Il 178 wewerzicze O: wywyerzycze E ll 179 czysta O: tysta FE II 180 sczenye OF: sczyenye E I weznyk O: wyeznyk E II 181 wyzlik EF: wyzlecz Oll 182 Podchrozye O: podchrtye EF] 185 Cobyla: cobula E, Kobila Ol[ 187 prohinsczye O: prohínstye EF/czketa EF: czstěta Ol 187—8 vO přehozen li 189 vyeprs E; weprs OF II 190 swynye OF:swyenye E) ossess OF: ossyes E 91 verres d. c. EFextat E, sit F. veruex est aries non castratus O I1 192-198 nemá F, nechav 8 řř. prázdných li 192 runo O: runa E ll 193 scezeczina O: sczetyna E l 195 telecz O telczek E n 198 yednorozecz O: gednorozycz E li 201 crzyecz podle Pršp.: chrzytel O, krzecz EF. et E: 6 OF
46 Bohemář IV, 8, 9; V. 10. Aruina sadlo, sed omazus sit tibi drstky, Sagimen sadlo przepusczane, tuk popa fertur. 8. De bestiis.) 175 E 1537b F 237* Est leo lew, ursus myedwyed, lupus tibi wlk sit, Leena lwycze, lupa wlczycze, nedwyedycze [notat] ursa, Capreollus srna, cervus gelen, hynula lanye, Hinc vulpes liska, dyvoky! kozel silicervus. Ast lepus est zayecz, symea opicze dicta, Migale hranostay, wewerzicze sit asperiollus; Canicula czysta, canis pes, velter erit chrt 180 Atque molossus oharz, catulus sczenye, clancula weznyk; Sagax sit slednyk, leporarius est tibi wyzlik, Podchrczye subcinctus, sit sydowczye tibi culper, Apocopa cussye, sed latrans sit tibi sczecle. Bos wol, vacca crawa, vitulus tele, taurus erit byk; 185 Cobyla sit equa, poleder hrzebecz, equus erit kon, Ast dextrarius orz, ambulator mymochodnyk, O 235 Manus prohinsczye, spado hinst, ezketa dico kabella; Equirea sit suerzepycze, yalowycze iuvenca. Porcellus prassye, porcus vyeprs, kanecz aper sit; 190 Dic aries scopecz, scrofa swynye, suculus ossess. (A)gnus erit beran, verres dyvoky canecz extat. Vellus sit runo, sed ovis owczye, lana wlna, Seta sit sczeczina, dic quod asinus notat ossel, Osslycze dic asina, caper kosel, koza capra. Edus sit koslecz, buculus telecz, pecus erit braw; Tur bubalus, buwal bucalinus, dic elephas slon, Ast elephantus erit slonek, velbludque camelus Dromedus ruczypes sit, yednorozecz unicornus, Cattus sit coczka, sed murilegusque koczur sit. 200 Ac cysmus sissel, cirogrillus dchorz, kuna mardur, Colczawa mustela, [et] panther riss, gurgulio crzyecz; 195 171 drstky drstka F, drsky O, drska E li 172 przepusczane O: przepustyene F, przyepusczene E/ fertur F:ferto E, nemá O 1] 173 myedwyed O: nedwyed FE ll 174 ned- wyedycze EF: nemá Ofi 175 lanye O: lany FE/ srna OF: srna E. Il 178 wewerzicze O: wywyerzycze E ll 179 czysta O: tysta FE II 180 sczenye OF: sczyenye E I weznyk O: wyeznyk E II 181 wyzlik EF: wyzlecz Oll 182 Podchrozye O: podchrtye EF] 185 Cobyla: cobula E, Kobila Ol[ 187 prohinsczye O: prohínstye EF/czketa EF: czstěta Ol 187—8 vO přehozen li 189 vyeprs E; weprs OF II 190 swynye OF:swyenye E) ossess OF: ossyes E 91 verres d. c. EFextat E, sit F. veruex est aries non castratus O I1 192-198 nemá F, nechav 8 řř. prázdných li 192 runo O: runa E ll 193 scezeczina O: sczetyna E l 195 telecz O telczek E n 198 yednorozecz O: gednorozycz E li 201 crzyecz podle Pršp.: chrzytel O, krzecz EF. et E: 6 OF
Strana 47
De bestiis, de vermibus, de arbore, v. 171—228. 47 Tygris zubr, gyezek herinacius, oslik azellus; Krczyczye sit talpa, lacro yezvyecz, risecz est linx. Est mulus mezek, sit kozorozecz capricornus, 205 Sed onager dywoky ossel, omex dywoka swynye. 9. De vermibus.) 210 215 Ermis czrw, stelio sit zyzala, reptile hmiza; Serpens had que) cilindrus san drako drakque; Glis velika, mus myss, basiliscus ostrowyd extat. Sorex polska myss, scarrabeus hownowal exit. Orestrum rohaczque locusta cobilca vocatur. Pondraw atalabus, mrawyenecz formica vocatur. Culex est comar, rzyerzatek nocticula sit, Pauk sit araneus et cinifes styenycze blehaque pulex. Est cicada swrczek, pedicula wess, tinea mol, Teredo drzyevotocz, lens hnyda, trup sit azillus; Aurificeps zlatenycze, sed fucus erit sczmel. Husenycze sit erugo, dicas estiwa bedrunka; Czrw bibio vynny, lumbricus hlista, erectus skworz; Carnia syrny czrw, popex mayca, sed scorpio sczyr sit. 220 Dic rana zaba, bufo buffa, vezczerka lacerta. Estque rubeta zaba polska, ranunculus (est mlad), Had hluchi sit yaspis, wrzyetenycze tibi sep sit, Est conipus stadnik, cerastes dicito yezczer, Aquela yepiczye, brucus chrust, lumber)icius hliscz. V. De arboribus, plantis et seminibus.) 10. De arbore.) E 153 a 225 ARbor strom, lignum drzyewo, truncus / erit pen; Est radix corzen, robur vtynek, folium list; Sit ramus wyetew, palmus ratorasl, nemus est less; Est sucus myezka, silva hay, sed rubus est kerz; 202 oslik OF: osslek E na rasuře. II 203 krtyczye EF, krczycze O/ yezvyecz E: yezwecz O/ risecz E: ryzecz F, nemá O II 203-4 v O dilem přehozeno 206 zyzala E: zuzel O i 207 hadque OF: had E/ san O: ssyan E I 208—9 v O přehozeno/ how- nowal E: hownywal O 1I 210 cobilca : colebka E, kobilka OF II 211 v O po 203/ Pondraw E: Pandraw O/ mrawyenecz E: mrawenecz OF II 213 styenycze E: sczye- mol EF: molli E připsáno pozd. 215 drzyevotocz E: czrwo- nycze O j 214 0 0 214 tocz O 1 217 bedrunka E: medrunka O 11 218 bibio vynny EF: unubilicus O[hlista E: fliska O II 219 0 O/ sczyr E: styr F II 220 yezczerka E: yesterka OF II 221 est mlad OF: G E I 222 wrzyetenycze O: wrzyetenyscze EF) sit EF: tibi sit O ll 223 stadnik E: sladnykO: skladnyk F ll 224 0 Fyepiczye O: yepicze E [hliscz E: hlist Oll 225 drzyewoOF: trzyewo E 1 226 vtynek EF: vczinek O il 227 ratorasl O: ratolest F, ratolille E.
De bestiis, de vermibus, de arbore, v. 171—228. 47 Tygris zubr, gyezek herinacius, oslik azellus; Krczyczye sit talpa, lacro yezvyecz, risecz est linx. Est mulus mezek, sit kozorozecz capricornus, 205 Sed onager dywoky ossel, omex dywoka swynye. 9. De vermibus.) 210 215 Ermis czrw, stelio sit zyzala, reptile hmiza; Serpens had que) cilindrus san drako drakque; Glis velika, mus myss, basiliscus ostrowyd extat. Sorex polska myss, scarrabeus hownowal exit. Orestrum rohaczque locusta cobilca vocatur. Pondraw atalabus, mrawyenecz formica vocatur. Culex est comar, rzyerzatek nocticula sit, Pauk sit araneus et cinifes styenycze blehaque pulex. Est cicada swrczek, pedicula wess, tinea mol, Teredo drzyevotocz, lens hnyda, trup sit azillus; Aurificeps zlatenycze, sed fucus erit sczmel. Husenycze sit erugo, dicas estiwa bedrunka; Czrw bibio vynny, lumbricus hlista, erectus skworz; Carnia syrny czrw, popex mayca, sed scorpio sczyr sit. 220 Dic rana zaba, bufo buffa, vezczerka lacerta. Estque rubeta zaba polska, ranunculus (est mlad), Had hluchi sit yaspis, wrzyetenycze tibi sep sit, Est conipus stadnik, cerastes dicito yezczer, Aquela yepiczye, brucus chrust, lumber)icius hliscz. V. De arboribus, plantis et seminibus.) 10. De arbore.) E 153 a 225 ARbor strom, lignum drzyewo, truncus / erit pen; Est radix corzen, robur vtynek, folium list; Sit ramus wyetew, palmus ratorasl, nemus est less; Est sucus myezka, silva hay, sed rubus est kerz; 202 oslik OF: osslek E na rasuře. II 203 krtyczye EF, krczycze O/ yezvyecz E: yezwecz O/ risecz E: ryzecz F, nemá O II 203-4 v O dilem přehozeno 206 zyzala E: zuzel O i 207 hadque OF: had E/ san O: ssyan E I 208—9 v O přehozeno/ how- nowal E: hownywal O 1I 210 cobilca : colebka E, kobilka OF II 211 v O po 203/ Pondraw E: Pandraw O/ mrawyenecz E: mrawenecz OF II 213 styenycze E: sczye- mol EF: molli E připsáno pozd. 215 drzyevotocz E: czrwo- nycze O j 214 0 0 214 tocz O 1 217 bedrunka E: medrunka O 11 218 bibio vynny EF: unubilicus O[hlista E: fliska O II 219 0 O/ sczyr E: styr F II 220 yezczerka E: yesterka OF II 221 est mlad OF: G E I 222 wrzyetenycze O: wrzyetenyscze EF) sit EF: tibi sit O ll 223 stadnik E: sladnykO: skladnyk F ll 224 0 Fyepiczye O: yepicze E [hliscz E: hlist Oll 225 drzyewoOF: trzyewo E 1 226 vtynek EF: vczinek O il 227 ratorasl O: ratolest F, ratolille E.
Strana 48
48 Boltemář V, 11—12. Passyeka sit salera, dumus chrast wrbaque salix, 230 Virgula prutye, trabs clada, sed cora cortex. Densetum sit huscz, indago sit ochosye dicta; Carecta crczowye, liber corab, liko suber, 0 23' Strzen vimen, suk storax, owocze fructus. Est arula spiczka, peripsema lupina fertur; Sit nucleus peczka, sed sit skerzipina testa, Nauci sit mazdra, sad pomerium, maza dlubnye, Planta sczyep, plantale sczyepnycze, vinea vinnicze, Vitis vinny korzen, obora dic ortoferale. Pampinus vinny list, botrus hrozn, uva zrno. Est acinum yadro, vinacia kozka vocatur. Pomarium yablecznyczye, quasnycze fex, stipes est hol; Dlubnye tigillum, kyg baculus, kygewyczye maza. Manstrunga sycolecz, stranstrum naton, cuneus klyn. 235 240 (11. De plantis.) Latanus est yawor, carpentus habr, tribulus hloh, 245 Dicas quercus dub, alnus olsyeque fagus buk; Populus est topol, paliurus sypek, gywa vibex. Atque fusale brsnyel, taxus czyss, sambucus est bez; Tremulus est ossyka, sed merica borowyczye; Iuniperus yalowecz, trn spina trnkaque cinis. Mirtus smrk, prinus slywa, sed dic abies yedl. Buxus sit puspan, ebanus waz, bedula brzyeza; Ffladr variober erit, tilia lypa, nux orzech. Est merusus wysnye, cerusus trziesnye, fious est fyk, Hruska pirus, yablon pomus, virga metla fiet, Yahodnyk morus, palma rokyta tibi dicta. Esculus myspyle, sed terebintus dicito dehet, Coctanus kdule, sicomorus klococzek extat; Persicus est brzyeskew, sed sacina babka vocatur; Frangula sit krussyna, laurus bobek, ulnus erit mele. 250 255 230 prutye E: prutek F, pruczie O / cora OF: cuora E/ densum sit huscz + O 231 O/ Densetum podle Pršp uusetum E, densum FO (v 230) Il 232—240 0 F II 233 strzen O: strzesen E/ owocze O: ouoczye E lI 234 spiczka E: stpiczka O II 235 skerzipina E: skorzupyna O 123 dlubnye E:kygenycze O 11 237 sczyepnycze O: screpnyce E 238 obora O: orbora El[ 239 hrozn Et hrozen O11 241—20 0 11211 yablecznycze F: yablecznyeczye E 242 kygewyczye E: kygenycze F. lj 245 habr OF: hahy E 247 brslen F: brsnyel OE czyss OF: tyss E/ bez EO: bezh F ll 250 smrk FE: smyk O/ yedl EO: gedle F 252—3 0 O 1 252 Ffladr F: Ffladř E ll 255 palma rokyta EF: palmus palma rwkowyecz O 256 6 O myspyle F: ysperyss E lI 257 kdule EF: kutna O/ Klococzek EF: klokoczecz O 1 258 brzyeskew Erbroskwye O, broskew F 259 krussyna OF: krassyna E/ mele O: gmel E, 0 F.
48 Boltemář V, 11—12. Passyeka sit salera, dumus chrast wrbaque salix, 230 Virgula prutye, trabs clada, sed cora cortex. Densetum sit huscz, indago sit ochosye dicta; Carecta crczowye, liber corab, liko suber, 0 23' Strzen vimen, suk storax, owocze fructus. Est arula spiczka, peripsema lupina fertur; Sit nucleus peczka, sed sit skerzipina testa, Nauci sit mazdra, sad pomerium, maza dlubnye, Planta sczyep, plantale sczyepnycze, vinea vinnicze, Vitis vinny korzen, obora dic ortoferale. Pampinus vinny list, botrus hrozn, uva zrno. Est acinum yadro, vinacia kozka vocatur. Pomarium yablecznyczye, quasnycze fex, stipes est hol; Dlubnye tigillum, kyg baculus, kygewyczye maza. Manstrunga sycolecz, stranstrum naton, cuneus klyn. 235 240 (11. De plantis.) Latanus est yawor, carpentus habr, tribulus hloh, 245 Dicas quercus dub, alnus olsyeque fagus buk; Populus est topol, paliurus sypek, gywa vibex. Atque fusale brsnyel, taxus czyss, sambucus est bez; Tremulus est ossyka, sed merica borowyczye; Iuniperus yalowecz, trn spina trnkaque cinis. Mirtus smrk, prinus slywa, sed dic abies yedl. Buxus sit puspan, ebanus waz, bedula brzyeza; Ffladr variober erit, tilia lypa, nux orzech. Est merusus wysnye, cerusus trziesnye, fious est fyk, Hruska pirus, yablon pomus, virga metla fiet, Yahodnyk morus, palma rokyta tibi dicta. Esculus myspyle, sed terebintus dicito dehet, Coctanus kdule, sicomorus klococzek extat; Persicus est brzyeskew, sed sacina babka vocatur; Frangula sit krussyna, laurus bobek, ulnus erit mele. 250 255 230 prutye E: prutek F, pruczie O / cora OF: cuora E/ densum sit huscz + O 231 O/ Densetum podle Pršp uusetum E, densum FO (v 230) Il 232—240 0 F II 233 strzen O: strzesen E/ owocze O: ouoczye E lI 234 spiczka E: stpiczka O II 235 skerzipina E: skorzupyna O 123 dlubnye E:kygenycze O 11 237 sczyepnycze O: screpnyce E 238 obora O: orbora El[ 239 hrozn Et hrozen O11 241—20 0 11211 yablecznycze F: yablecznyeczye E 242 kygewyczye E: kygenycze F. lj 245 habr OF: hahy E 247 brslen F: brsnyel OE czyss OF: tyss E/ bez EO: bezh F ll 250 smrk FE: smyk O/ yedl EO: gedle F 252—3 0 O 1 252 Ffladr F: Ffladř E ll 255 palma rokyta EF: palmus palma rwkowyecz O 256 6 O myspyle F: ysperyss E lI 257 kdule EF: kutna O/ Klococzek EF: klokoczecz O 1 258 brzyeskew Erbroskwye O, broskew F 259 krussyna OF: krassyna E/ mele O: gmel E, 0 F.
Strana 49
De plantis et arbutis, v. 229—277. 49 260 Ast avellana sit orzyech wlaski tibi dicta. Est poricus clenyczye dicas yessenque druellus. Cordia strzen, crepanus trzyemcha cleque gummi; Castanea castan, sed amigdalus est tibi mandla. Dicas[que] oliva[que] olew, oleum sit oley tibi dictum, / F 238° 265 Labrusca kalina: tibi non invenio plura." (12. De arbutis.) E 153 b 270 Rbuſs]ta dic owocze, sed usus vssytek extat, Glandes sit zaludy, sed sunt fagenula bukwy; Sunt poma yablka, pira hrusky, cerasa trzyesnye, Merusa wysnye, sed byele (sint) amarelle. Prunella slywy, sed fladus dicito buchry; Prinela hluzyczye, cina trnky, hlohynye corna, Laburna kalini dicas, vaccinia bzyny; Crepania trzye(m)chy, sed escula myspule fertur; Precinia rzyezky, (sed dic) comb'nia(!) lesczye, 275 Lauribacca bobky, sed avellana wlasczyſe] orzyessy, Galla sit sysska, sypky paburna vocatur; / Coctana sit kdule, (mala) punica yalowa vablka. O 25" 280 Ast F: Est E0/sit EF: 0 O/orzyech E: orzech OF II 261 clenyczye: klenyeczye E, klenycz O II 262 strzen O: trzen E/ trzyemcha EO: strzemcha F — cleque O: kleque E, O F I 263 mandla EF: amicdala O I1 264 olew EF: olyw O[ 265 Labrusca O: Sed arbusta E.*) NB: V O po v. 265 následují ještě tyto řádky (podle počítání otisku v LF XIX, 388): 251 Pulmo plicze, fel zlut, stomachus zeludek, Splen slezena, ren peczenka, intestina droby, Fiscus gelito, fumus dym, fumarium dymnyk, klibanus pecz, Fermentum kwass, pastum czyesto, fermentina dzyeze, Farina muka, furfurea otruby, panis chleb, pastillus koblih, Placenta mazanecz, libeta mednyk, subcinericicius wdolek, Liba bochnecz, mica strzyeda, torta kolacz, crusta vel cortex kora: Rappacium vel frustum vkruch, buccella skywa, gustus kus. Arnifex rzeznik, maccellum massnycze, aruina sadlo, sepum loy, Adeps tuk, perna boch, lardum slanyny, assatura peczenye, Veru rozen, salsucium klobassa, tucetum gyeternycze, balbudium gelito, Lac mleko, caseus syr, formadium twaroh, mulsum dogywo, Colustrum mlesiua, butirum vel sagimen maslo, abiecta vel foma smetana. Multrum tworzydlo... * 255 O 24r 260 * * 264 Pak následuje 226 slovíček Cerevisia pywo X Expedire wypieczi. 267 zaludy F: zalud O; v E opraveno ze zaludek/ bukwy EF: bukwye O lI 269 sint amarelle O: amarella E Il 270 buchry E: bukwy F, vper O 271—276 0 F 271 hlohynye E: hlozyenky O I 272 bzyny E: psenky fertur O 273—4 0 OF lI 274 srov. precima rziczki Pršp. 620, leskorzechi dic corulina t. 638 I 275 bobky E: bobek O/ wlasczye kdule E: kutna O; verš není v F. orzyessy E: wlasky orzech O II 27e 0 OF. II 277
De plantis et arbutis, v. 229—277. 49 260 Ast avellana sit orzyech wlaski tibi dicta. Est poricus clenyczye dicas yessenque druellus. Cordia strzen, crepanus trzyemcha cleque gummi; Castanea castan, sed amigdalus est tibi mandla. Dicas[que] oliva[que] olew, oleum sit oley tibi dictum, / F 238° 265 Labrusca kalina: tibi non invenio plura." (12. De arbutis.) E 153 b 270 Rbuſs]ta dic owocze, sed usus vssytek extat, Glandes sit zaludy, sed sunt fagenula bukwy; Sunt poma yablka, pira hrusky, cerasa trzyesnye, Merusa wysnye, sed byele (sint) amarelle. Prunella slywy, sed fladus dicito buchry; Prinela hluzyczye, cina trnky, hlohynye corna, Laburna kalini dicas, vaccinia bzyny; Crepania trzye(m)chy, sed escula myspule fertur; Precinia rzyezky, (sed dic) comb'nia(!) lesczye, 275 Lauribacca bobky, sed avellana wlasczyſe] orzyessy, Galla sit sysska, sypky paburna vocatur; / Coctana sit kdule, (mala) punica yalowa vablka. O 25" 280 Ast F: Est E0/sit EF: 0 O/orzyech E: orzech OF II 261 clenyczye: klenyeczye E, klenycz O II 262 strzen O: trzen E/ trzyemcha EO: strzemcha F — cleque O: kleque E, O F I 263 mandla EF: amicdala O I1 264 olew EF: olyw O[ 265 Labrusca O: Sed arbusta E.*) NB: V O po v. 265 následují ještě tyto řádky (podle počítání otisku v LF XIX, 388): 251 Pulmo plicze, fel zlut, stomachus zeludek, Splen slezena, ren peczenka, intestina droby, Fiscus gelito, fumus dym, fumarium dymnyk, klibanus pecz, Fermentum kwass, pastum czyesto, fermentina dzyeze, Farina muka, furfurea otruby, panis chleb, pastillus koblih, Placenta mazanecz, libeta mednyk, subcinericicius wdolek, Liba bochnecz, mica strzyeda, torta kolacz, crusta vel cortex kora: Rappacium vel frustum vkruch, buccella skywa, gustus kus. Arnifex rzeznik, maccellum massnycze, aruina sadlo, sepum loy, Adeps tuk, perna boch, lardum slanyny, assatura peczenye, Veru rozen, salsucium klobassa, tucetum gyeternycze, balbudium gelito, Lac mleko, caseus syr, formadium twaroh, mulsum dogywo, Colustrum mlesiua, butirum vel sagimen maslo, abiecta vel foma smetana. Multrum tworzydlo... * 255 O 24r 260 * * 264 Pak následuje 226 slovíček Cerevisia pywo X Expedire wypieczi. 267 zaludy F: zalud O; v E opraveno ze zaludek/ bukwy EF: bukwye O lI 269 sint amarelle O: amarella E Il 270 buchry E: bukwy F, vper O 271—276 0 F 271 hlohynye E: hlozyenky O I 272 bzyny E: psenky fertur O 273—4 0 OF lI 274 srov. precima rziczki Pršp. 620, leskorzechi dic corulina t. 638 I 275 bobky E: bobek O/ wlasczye kdule E: kutna O; verš není v F. orzyessy E: wlasky orzech O II 27e 0 OF. II 277
Strana 50
50 Bohemář V, 13—15. (13. De semine.) 280 285 290 295 Emen dic syemye, seges osyenye, pole campus, Messis zen, ager roly, mansus lan, luca pratum, Zahrada sit ortus, viridarium (sit tibi) trawnik. Est iuger gytro, stadium hony, loket ulna. Passus sit kroczege, leuca dwogy myle fertur; Sulcus sit zahon, lira brazda, hranyczye gades, Meta mezye, virga prut, quartale tibi cztwrt sit. Funiculus prowazek, calamus stblo, spica quoque klas; Granum sit zrno, palea pleva quoque flos kwyet. Primicia prazma, sed zytnyczye granaria sit. Alphita sit prha, panis chleb, muka farina; Furfur dic otruby, bladimentum fore susyek; Mensura myera, krupyczye tibi dico cruellum. Atque chorus korzecz, sit emphimasis tibi purcrecht Allodium forberk, torta kolacz, liba peczen, Artocopus roztlesk, koblih pastilla vocatur, Placenta mazanecz, sed artocrea tycanecz sit. Est simula husczye, sed crustula sit tibi preczlik, Est pasta czyesto, syrnyk artocaseus sit, Ast simulago fore zemle libetaque mednik, Artopiper pernik, ovarius esse wagecznyk. Nebula sit manle, przesny chleb asima fiet, Fermentum sit quass, mucor plesn micaque strzyeda, Sedimen zakal: tibi sunt hec corde notanda. 300 (14. De frumentis.) Е 154 a F 239 305 Est triticum psenyczie, sed surzyczye silitriticum sit, Ordia sit yeczmen, owess avena vocatur, Atgue siligo zyto, centispica stoklassa/ fertur Pisaque hrach, pultes crupy, lusk ascania sit, Sed mileum yahly, barca ber, sit papaver mak. Dic scrutum prosso, dicas pilatrum fore pseno, Sit cepa czybule, faba bob, aleum tibi czessnek. 278 F bez inic./ osyenye E: ossenye OF 11279 roly OE: role F l1 280 0 F H 282 dwogymyle EO: polumyle F.I 283 brazda O: horazda E 11 284 cztwrt: scztwrt O, tzewrt E II 285 stblo O: steblo E 11 286 kwyet Or kewyet E 11 2s' chleb FO: chelw E l 289 otruby FO: otrub E v F po 285 ll 290 myera EF: myerzycze O l 291 purcrecht O: purchrekh E, purcrech F 293 roztlesk FO: costlecz E / koblih O: koblihy E Fll 283—4 v F přehozeno I1 294 husczye EF: huscz Ol 296 czyesto O: czyesta E, tyesto F/artocaseus OF: dico caseus E 11 297 mednik EF: medownyk O 1[293 manle F:mlha O, mldne E/ przesny O: pzrysnyc E, plesnywy I 302 psenyczie FE: zyto O li 204 stoklassa O stoklaska E/ centispica O: trituspica E 305 v O jenom Pisa sit hrach ll 307 pseno FO: plewo E 308 czessnek FO: czesnyek E.
50 Bohemář V, 13—15. (13. De semine.) 280 285 290 295 Emen dic syemye, seges osyenye, pole campus, Messis zen, ager roly, mansus lan, luca pratum, Zahrada sit ortus, viridarium (sit tibi) trawnik. Est iuger gytro, stadium hony, loket ulna. Passus sit kroczege, leuca dwogy myle fertur; Sulcus sit zahon, lira brazda, hranyczye gades, Meta mezye, virga prut, quartale tibi cztwrt sit. Funiculus prowazek, calamus stblo, spica quoque klas; Granum sit zrno, palea pleva quoque flos kwyet. Primicia prazma, sed zytnyczye granaria sit. Alphita sit prha, panis chleb, muka farina; Furfur dic otruby, bladimentum fore susyek; Mensura myera, krupyczye tibi dico cruellum. Atque chorus korzecz, sit emphimasis tibi purcrecht Allodium forberk, torta kolacz, liba peczen, Artocopus roztlesk, koblih pastilla vocatur, Placenta mazanecz, sed artocrea tycanecz sit. Est simula husczye, sed crustula sit tibi preczlik, Est pasta czyesto, syrnyk artocaseus sit, Ast simulago fore zemle libetaque mednik, Artopiper pernik, ovarius esse wagecznyk. Nebula sit manle, przesny chleb asima fiet, Fermentum sit quass, mucor plesn micaque strzyeda, Sedimen zakal: tibi sunt hec corde notanda. 300 (14. De frumentis.) Е 154 a F 239 305 Est triticum psenyczie, sed surzyczye silitriticum sit, Ordia sit yeczmen, owess avena vocatur, Atgue siligo zyto, centispica stoklassa/ fertur Pisaque hrach, pultes crupy, lusk ascania sit, Sed mileum yahly, barca ber, sit papaver mak. Dic scrutum prosso, dicas pilatrum fore pseno, Sit cepa czybule, faba bob, aleum tibi czessnek. 278 F bez inic./ osyenye E: ossenye OF 11279 roly OE: role F l1 280 0 F H 282 dwogymyle EO: polumyle F.I 283 brazda O: horazda E 11 284 cztwrt: scztwrt O, tzewrt E II 285 stblo O: steblo E 11 286 kwyet Or kewyet E 11 2s' chleb FO: chelw E l 289 otruby FO: otrub E v F po 285 ll 290 myera EF: myerzycze O l 291 purcrecht O: purchrekh E, purcrech F 293 roztlesk FO: costlecz E / koblih O: koblihy E Fll 283—4 v F přehozeno I1 294 husczye EF: huscz Ol 296 czyesto O: czyesta E, tyesto F/artocaseus OF: dico caseus E 11 297 mednik EF: medownyk O 1[293 manle F:mlha O, mldne E/ przesny O: pzrysnyc E, plesnywy I 302 psenyczie FE: zyto O li 204 stoklassa O stoklaska E/ centispica O: trituspica E 305 v O jenom Pisa sit hrach ll 307 pseno FO: plewo E 308 czessnek FO: czesnyek E.
Strana 51
De semine, frumentis, herbis, v. 278—340. 51 Horczyczye sit sinapis, rapa rzepa, zele caulis, 310 Raphanus est rzedkew, dicas pastinaca mrkew; Nat gena, len linum, canapum conopye, pepo dynye. Sit canapus semenecz, humulus chmel, papula pyczye; Adeps sit yadro, lens soczowyczye tibi signa, Kukol sit loleum, serpillum luk tibi fiet, 315 Wikew sit vicia: sunt hec tibi consideranda. (15. De herbis.) 320 O 26 325 330 335 E 154 b Erba sit zelina, malua slez, gramina trawa; Fraga sit yahoda, legumen bile vocatur; Balsamus est balsan, morabachus ostruzyna sit; Ast centaurea zemyezlucz, fiola figela fiat, Salvia saluige sit, menta mata, ruta rutta; Polegium poleyg, opich apium, era charpa. Ast absintea sit polin, lilium lilium sit; Rosa sit rvosye, sed czrnobil arthemesia; Mella medunka dices, sczewykque locustum. Enula sit oman, picopeda sit straczyenozka, Lactuca locyca, benedycht tibi sit benedicta, Sit millefolium rzebrzyczek, sed raphanus est chrzyen; Est petrosilium petruzyel, kopr feniculum sit, Rostroporcinum plesska, trifolium dyetel. Artiplex lebeda, gitroczyel plantago vocatur, Surdica hlucha sit, urtica coprzywa dicta. Ast camomilla rmen, hluchi kopr catile vocatur, Citrullus wyezel, nasturcia rzerzyha fiet; Est materzye duska serpis, bugla quoque kerhart; Acerra sit samorostlyk, dicas edera brzyecztan; Berberis est pywnyk, pipinella sit tibi bedrnyk; Portulaca psy pysk, buglossa sit wolowe oczko, Bodſlawka tribulus serpentinaque hadowka. Est dacticella kolowratecz, ysopus ysop, 340 Mandragora popenecz, chwogycze esula fertur; 303 rzepa FO: zryepa E l1 311 dynye E:dzynye O 1311/316 nemá F. II 312 semenecz O: zemecz E /pyczye E: 0 O. II 313 soczowyczye: soczowyeczye E, soczowycze O [ 314 luk O: wlik El[ 315 Wikew: Wika O, Vitkew E[ 319 zemezlucz O: zymyezlucz E/figela E: figala O, figola F/ fiat F: sit EO HI 321 opich EF: 00/ charpa EF: charba O/ era EF:dera O/vocatur +O i1 322 polinek F, polin O, pelyn E l1324 sczewyk FOrsczeyewyk E. 326 benedycht F: 0 0, benedich E po benedicta lI 327 rzebrzyczek OF: zrebrzyk E est chrzyen FO: rzedkew E ll 32s petruzyel E: petruzele OF II 329, 333 0 O I 335 edera brzyecztan EF: 0 O 133e bedrnyk FO: wedrnyk E 1337/340 0 O 11337 wolowe: olowe F, wolewe E lI 338 Bodlawka E: Podlawka FI 339 kolowratecz F: kosowratecz E 1 340—3 nemá O
De semine, frumentis, herbis, v. 278—340. 51 Horczyczye sit sinapis, rapa rzepa, zele caulis, 310 Raphanus est rzedkew, dicas pastinaca mrkew; Nat gena, len linum, canapum conopye, pepo dynye. Sit canapus semenecz, humulus chmel, papula pyczye; Adeps sit yadro, lens soczowyczye tibi signa, Kukol sit loleum, serpillum luk tibi fiet, 315 Wikew sit vicia: sunt hec tibi consideranda. (15. De herbis.) 320 O 26 325 330 335 E 154 b Erba sit zelina, malua slez, gramina trawa; Fraga sit yahoda, legumen bile vocatur; Balsamus est balsan, morabachus ostruzyna sit; Ast centaurea zemyezlucz, fiola figela fiat, Salvia saluige sit, menta mata, ruta rutta; Polegium poleyg, opich apium, era charpa. Ast absintea sit polin, lilium lilium sit; Rosa sit rvosye, sed czrnobil arthemesia; Mella medunka dices, sczewykque locustum. Enula sit oman, picopeda sit straczyenozka, Lactuca locyca, benedycht tibi sit benedicta, Sit millefolium rzebrzyczek, sed raphanus est chrzyen; Est petrosilium petruzyel, kopr feniculum sit, Rostroporcinum plesska, trifolium dyetel. Artiplex lebeda, gitroczyel plantago vocatur, Surdica hlucha sit, urtica coprzywa dicta. Ast camomilla rmen, hluchi kopr catile vocatur, Citrullus wyezel, nasturcia rzerzyha fiet; Est materzye duska serpis, bugla quoque kerhart; Acerra sit samorostlyk, dicas edera brzyecztan; Berberis est pywnyk, pipinella sit tibi bedrnyk; Portulaca psy pysk, buglossa sit wolowe oczko, Bodſlawka tribulus serpentinaque hadowka. Est dacticella kolowratecz, ysopus ysop, 340 Mandragora popenecz, chwogycze esula fertur; 303 rzepa FO: zryepa E l1 311 dynye E:dzynye O 1311/316 nemá F. II 312 semenecz O: zemecz E /pyczye E: 0 O. II 313 soczowyczye: soczowyeczye E, soczowycze O [ 314 luk O: wlik El[ 315 Wikew: Wika O, Vitkew E[ 319 zemezlucz O: zymyezlucz E/figela E: figala O, figola F/ fiat F: sit EO HI 321 opich EF: 00/ charpa EF: charba O/ era EF:dera O/vocatur +O i1 322 polinek F, polin O, pelyn E l1324 sczewyk FOrsczeyewyk E. 326 benedycht F: 0 0, benedich E po benedicta lI 327 rzebrzyczek OF: zrebrzyk E est chrzyen FO: rzedkew E ll 32s petruzyel E: petruzele OF II 329, 333 0 O I 335 edera brzyecztan EF: 0 O 133e bedrnyk FO: wedrnyk E 1337/340 0 O 11337 wolowe: olowe F, wolewe E lI 338 Bodlawka E: Podlawka FI 339 kolowratecz F: kosowratecz E 1 340—3 nemá O
Strana 52
52 Bohemář V. 16; VI, 17, 18. 345 Iusquiamus sit blen, sed solsequiumque czacanka; Verbena wrbyena, swerzepecz iumencia fertur; Valeriana kozlyk, origanum dic fore swalnyk, Marubium chebdzye, wlczy mak dico lupinus; Fumica copydlnyk, geleny sit ermodactillus Est mellicanum osladycz, lappaque rzepyck, Ast archangelica wlasky slez sit (tibi) dicta. (16. De radicibus.) F 239* 350 355 360 365 Iper perz, crocus ssafran, kmyn dico ciminum, Gingiber (sit) zazwor, sed muscatum fore muscat; Kwyet cinamomum (sit), horzecz dic encianaque Carula (sit) startan, liquiricium lekorzycze fit. Est cariofolus hrzebyczek, risio ryzye, Galganum galgan, czytizo sit tibi brotan, Tiriaca driak, citwarum (sit tibi) czytwar. Tirania fit anyz, mira mira, tusque cadylo; Est alocinonium camenecz, muscus quoque mech sit, (Est stramen slama, sed otep garba, stina mandel,) Merges sit rukowyet, glossus doch, gelima wyechet. Arvum sit vlehl, vhor margar, syeno fenum, Arthomus est copa, cespes drn, cardoque pyrzy; Stipula strnyscze, pandus brah, stoh dic acervus. Iuncus sit syczye, prowrzyeslo dico ligamen, Carex sit rocosye, sed ulna dico paliczka. Canna dic cyewka, dic alga lecno vocari. Cirpus sit rohozye, trest arundo vocitatur Atque papirus list, sed biblus sit tibi banka. Crepinum skrzypye, cucumer tykew vocatur, Virena rzaza, fungus hrzyb, huba boletus, Lactinus mleczy, tuber pestrzecz notat esse; 370 Asparagus sit chrzyescz, ysbus kychawka vocatur, 341 czacanka E: czekanka OF II 342 wrbyena F: uerkugena E, nemá Ofiumencia EF ne- 344 chebdzye O: chebdye F II 345 copydlnyk E: kopytnyk jasné. I 343 kozlyk F: koslek E O, podydlnyk F (!) II 347 0 O/ tibi: O EF lI 34s ssafran EO: ssefran F II 351—3 0 F 351 startan E: start O/ lekorzycze E: lectwarzycze O lI 352 hrzebyczek O: hrzybik E ryzye O: risy E II 353 czytizo E: ocissus O/ brotan E: wraticz O II 354 czytwar E czytwarz O II 355 0 OF II 356 nemá F 357 OF: G E/ stina mandel O: 0 EF 358 rukowyet FO: rukowyec E ll doch OE: duoch F. II 359 vlehl E: wich O, wichl F vhor FE: vhon O II 360 pyrzy E: pirz O, pycze F lI 361 strnyscze FO: sit nyscze E 362 G. F II 362 syczye O: syetye E II 33 rocosye EF: rakossye O I 365 rohozye FE: roho rzye O[ 368 list EF: papierz O/ banka EF (Pršp., Veleš., Rozk., Vocb. atd.): blanka O 367 tykew EO: tykwa F I 369 mleczy EF: mlecz O il 370 chrzyescz EO: chrzyesst I. kychawka EO: pychawka F.
52 Bohemář V. 16; VI, 17, 18. 345 Iusquiamus sit blen, sed solsequiumque czacanka; Verbena wrbyena, swerzepecz iumencia fertur; Valeriana kozlyk, origanum dic fore swalnyk, Marubium chebdzye, wlczy mak dico lupinus; Fumica copydlnyk, geleny sit ermodactillus Est mellicanum osladycz, lappaque rzepyck, Ast archangelica wlasky slez sit (tibi) dicta. (16. De radicibus.) F 239* 350 355 360 365 Iper perz, crocus ssafran, kmyn dico ciminum, Gingiber (sit) zazwor, sed muscatum fore muscat; Kwyet cinamomum (sit), horzecz dic encianaque Carula (sit) startan, liquiricium lekorzycze fit. Est cariofolus hrzebyczek, risio ryzye, Galganum galgan, czytizo sit tibi brotan, Tiriaca driak, citwarum (sit tibi) czytwar. Tirania fit anyz, mira mira, tusque cadylo; Est alocinonium camenecz, muscus quoque mech sit, (Est stramen slama, sed otep garba, stina mandel,) Merges sit rukowyet, glossus doch, gelima wyechet. Arvum sit vlehl, vhor margar, syeno fenum, Arthomus est copa, cespes drn, cardoque pyrzy; Stipula strnyscze, pandus brah, stoh dic acervus. Iuncus sit syczye, prowrzyeslo dico ligamen, Carex sit rocosye, sed ulna dico paliczka. Canna dic cyewka, dic alga lecno vocari. Cirpus sit rohozye, trest arundo vocitatur Atque papirus list, sed biblus sit tibi banka. Crepinum skrzypye, cucumer tykew vocatur, Virena rzaza, fungus hrzyb, huba boletus, Lactinus mleczy, tuber pestrzecz notat esse; 370 Asparagus sit chrzyescz, ysbus kychawka vocatur, 341 czacanka E: czekanka OF II 342 wrbyena F: uerkugena E, nemá Ofiumencia EF ne- 344 chebdzye O: chebdye F II 345 copydlnyk E: kopytnyk jasné. I 343 kozlyk F: koslek E O, podydlnyk F (!) II 347 0 O/ tibi: O EF lI 34s ssafran EO: ssefran F II 351—3 0 F 351 startan E: start O/ lekorzycze E: lectwarzycze O lI 352 hrzebyczek O: hrzybik E ryzye O: risy E II 353 czytizo E: ocissus O/ brotan E: wraticz O II 354 czytwar E czytwarz O II 355 0 OF II 356 nemá F 357 OF: G E/ stina mandel O: 0 EF 358 rukowyet FO: rukowyec E ll doch OE: duoch F. II 359 vlehl E: wich O, wichl F vhor FE: vhon O II 360 pyrzy E: pirz O, pycze F lI 361 strnyscze FO: sit nyscze E 362 G. F II 362 syczye O: syetye E II 33 rocosye EF: rakossye O I 365 rohozye FE: roho rzye O[ 368 list EF: papierz O/ banka EF (Pršp., Veleš., Rozk., Vocb. atd.): blanka O 367 tykew EO: tykwa F I 369 mleczy EF: mlecz O il 370 chrzyescz EO: chrzyesst I. kychawka EO: pychawka F.
Strana 53
De radicibus. De hominibus, v. 341—399. 53 Panurus (sit) smrz, sed eleborus sit peczarka. Hec bene (tu) signa, sed pargamus est muchomvorka. VI. De homine et stirpe.) (17. De hominibus.) /O 26" Е 154 а 375 380 385 F 240 390 395 Ic homo sitque czlowyek, gigas obr, rex quoque cral sit; Est imperatrix czyessarzowna, kralownaque regina; Marchio markrabye, sed imperator| quoque czyessarz, Princeps sit knyezye, dux wewoda, baroque slechtycz. Comes sit hrabye, starosta sit procurator, Wladyka sit nobilis, dominus pan, rusticus est chlap. Villicus est wladarz, dispensator quoque ssaffarz, Miles sit rytyerz, sed verna dic it)0 rynerz. Vclegye dico cliens, villanus sit tibi sedlak, Satrapa komornyk, minister dico pannosye; Sed famulus pacholek, holomek assecla vocatur, Servus (sit) sluha, sed ancilla dico dyewka. Papa dic papez, antistes fore byskup, Est abbas opat, podbyscupye suffraganus sit; Conversus conwrs, custos strazye, monachus mnych, Archidiaconus alczyprzyest, prior est tibi przyewor, Decanus dyekan, presbiter pop, knyezque sacerdos Plebanus fararzque magister mystr, doctor vozenyk, Vicarius trzyednyk, campanarius quoque swonnýk, Scolaris skolnyk, sed discipulus sit vczennyk, Dyaconus yahen, clericus zak, poeta skladacz, Masculus sit samecz, pedagogus quoque pyestun. Gnanus sit trzpaslek, sed pigmeus est pyedymuzyk, Acephalus bezhlaw, virago samyczye dicas: Sed dices homines psyhlawy caniculares. (18. De membris.) Nunc caput est hlawa, cerebrum mozk, wrch quoque vertex; Tunc crines wlassy, craneum tyemye, coma kczyczye; 372 tu F: 0 EO li 374 czyessarzowna O, czyessarzowa F, czyessarzowna opravou z czyessarzowa E/ kralowna EO: kralowa F. II 375 markrabye FO: markrawyy E 376 wewoda EF: weywoda O/ slechtycz EF: slechta O II 375—-6 v F přehozeno 380 rytyerz EF: ryczyer O lI 382 komornyk EF: komonnyk OI 3ss alczyprzyest EF anczyprzyst O/ tibi F: quoque E, 0 0 Il 389 dyekan E: dzyekan O, dyekan knyez F knyezque O: knyess quoque E, quoque F 11390 vczenyk E: wczyedlnyk OF 11391 trzyednyk EF: wykarz O 1 392 0 O 393 skladacz EF: skladarz O 395 pyedymuzyk EF: pyedzy- muzyk O II 39s dicas F: sit EO.
De radicibus. De hominibus, v. 341—399. 53 Panurus (sit) smrz, sed eleborus sit peczarka. Hec bene (tu) signa, sed pargamus est muchomvorka. VI. De homine et stirpe.) (17. De hominibus.) /O 26" Е 154 а 375 380 385 F 240 390 395 Ic homo sitque czlowyek, gigas obr, rex quoque cral sit; Est imperatrix czyessarzowna, kralownaque regina; Marchio markrabye, sed imperator| quoque czyessarz, Princeps sit knyezye, dux wewoda, baroque slechtycz. Comes sit hrabye, starosta sit procurator, Wladyka sit nobilis, dominus pan, rusticus est chlap. Villicus est wladarz, dispensator quoque ssaffarz, Miles sit rytyerz, sed verna dic it)0 rynerz. Vclegye dico cliens, villanus sit tibi sedlak, Satrapa komornyk, minister dico pannosye; Sed famulus pacholek, holomek assecla vocatur, Servus (sit) sluha, sed ancilla dico dyewka. Papa dic papez, antistes fore byskup, Est abbas opat, podbyscupye suffraganus sit; Conversus conwrs, custos strazye, monachus mnych, Archidiaconus alczyprzyest, prior est tibi przyewor, Decanus dyekan, presbiter pop, knyezque sacerdos Plebanus fararzque magister mystr, doctor vozenyk, Vicarius trzyednyk, campanarius quoque swonnýk, Scolaris skolnyk, sed discipulus sit vczennyk, Dyaconus yahen, clericus zak, poeta skladacz, Masculus sit samecz, pedagogus quoque pyestun. Gnanus sit trzpaslek, sed pigmeus est pyedymuzyk, Acephalus bezhlaw, virago samyczye dicas: Sed dices homines psyhlawy caniculares. (18. De membris.) Nunc caput est hlawa, cerebrum mozk, wrch quoque vertex; Tunc crines wlassy, craneum tyemye, coma kczyczye; 372 tu F: 0 EO li 374 czyessarzowna O, czyessarzowa F, czyessarzowna opravou z czyessarzowa E/ kralowna EO: kralowa F. II 375 markrabye FO: markrawyy E 376 wewoda EF: weywoda O/ slechtycz EF: slechta O II 375—-6 v F přehozeno 380 rytyerz EF: ryczyer O lI 382 komornyk EF: komonnyk OI 3ss alczyprzyest EF anczyprzyst O/ tibi F: quoque E, 0 0 Il 389 dyekan E: dzyekan O, dyekan knyez F knyezque O: knyess quoque E, quoque F 11390 vczenyk E: wczyedlnyk OF 11391 trzyednyk EF: wykarz O 1 392 0 O 393 skladacz EF: skladarz O 395 pyedymuzyk EF: pyedzy- muzyk O II 39s dicas F: sit EO.
Strana 54
54 Bohemář VI. 18, 19. 0 27 Е 154b F 240" 405 415 425 430 400 Cirrus kaczerzecz, sed discrimen quoque putecz; Cesaries (sit) palcyerz, crispamen kaderzye dicis; Villus (dic) chlupy, sed pillus dicito kosmy; Occiput est til, frons czelo, sed calvaria plet, Calvicium lysyna, facies twarz, leb cerebellum, Vultus oblyczyey, aures vssy, quoque mens misl. Cartilago chrztalek, supercilia sit oboczye, Oko sit oculus, intercilium quoque rzassa, Srzyedlnycze pupilla, palpebra wyeczcze vocatur, Visus sit wydyenye, sed auditus slyssyenye sit, 410 Olfactus wuonyenye, sed gustus okussenye sit, Tactus dotczenye, sensus smysl dicitur esse. Ast intellectus rozum, sed vm animus sit, Memoria pamyet, sed canicies sedyny sunt, Tympus zydowyna, trica wrkocz, nasus est noss, Cincinnus lylyk, sed dicas gena vahodka. Sompnus sit spanye, vigilia dicito bdyenye, Ffantasia dyenye, sompnia ssen, fletus erit placz; Maxilla licze, nares chrzyepye, lacrima slza, Mandibula czelyst, os vsta, sed labia rty; 420 Dentes sunt zubi, sermo rzyecz lingwaque yazyk, Gingiva sunt dasny, mentum lalok, brada barba. Labrum pysk tibi sit, sputa plwanye,/ slina saliva Guttur sit hrdlo, rumen hrtan, arteria krk, (Muscida sit huba, sperma vykal, fetus vrod) Glans zlaza, collum sygye, sunt scapula plecze. Dic humerus ramye, cubitus loket, ruka manus; Musculus est myska, digitus prst, sed vola est hrst. Articulus czlanek, pungnus pyest, palmus erit pyed, Pollex sit palecz, ir dlan, ungwis quoque nehet; Sit brachium pazye, sed asella quoque podpazye fiet, Sudor pot, caro masso, kost os, zyla vena, Sit cutis kozye, sangwis krew, sed tyelo corpus. Humor sit mokrost, flegma wozkrzy quoque fel zlucz; 400 kaczerzecz E: kuczerzecz O, kaczer F lI 403 plet E0: plech F I 404 0O 406 chrztalek E: chrzestalek O, chrstalek F.I 40s Srzyedlnycze E: rzyedlnycze O, zzrzyedlnycze F/ wyeczcze E: oboczye O, gyeczko F l 409 wydyenye F: vyedye- nye E, wydzyenye O 410 wuonyenye E: wonyenye OF I okussenye F: pokussyenye EO II 412 vm EF: myzl O l1 413 ssedyny F: sedzyny O, syedyeni E1 414 wrkocz FE (ne- jasné): wrkacz O l 415 lylyk FE: lyligek O/ yahodka FO: yehodka E Il 416 bdyenye FE: bdzyenye Ol 417 ssen EO: sny F 419 czelyst Erczelust O l 420 yazyk O: zazyk E 421 dasny O: dasnye EF II 424 F: nemá EO jI. 425 nemá O/ zlaza E: zleza F I 429 nehet EF: paznohet O lI 130 podpazije E: podpazdye F, podpazek O I1 432 tyelo E: czyelo O 433 v O po 420 433 wozkrzy E: wozkrr O, wozhry F/ zlucz EF: zlut O.
54 Bohemář VI. 18, 19. 0 27 Е 154b F 240" 405 415 425 430 400 Cirrus kaczerzecz, sed discrimen quoque putecz; Cesaries (sit) palcyerz, crispamen kaderzye dicis; Villus (dic) chlupy, sed pillus dicito kosmy; Occiput est til, frons czelo, sed calvaria plet, Calvicium lysyna, facies twarz, leb cerebellum, Vultus oblyczyey, aures vssy, quoque mens misl. Cartilago chrztalek, supercilia sit oboczye, Oko sit oculus, intercilium quoque rzassa, Srzyedlnycze pupilla, palpebra wyeczcze vocatur, Visus sit wydyenye, sed auditus slyssyenye sit, 410 Olfactus wuonyenye, sed gustus okussenye sit, Tactus dotczenye, sensus smysl dicitur esse. Ast intellectus rozum, sed vm animus sit, Memoria pamyet, sed canicies sedyny sunt, Tympus zydowyna, trica wrkocz, nasus est noss, Cincinnus lylyk, sed dicas gena vahodka. Sompnus sit spanye, vigilia dicito bdyenye, Ffantasia dyenye, sompnia ssen, fletus erit placz; Maxilla licze, nares chrzyepye, lacrima slza, Mandibula czelyst, os vsta, sed labia rty; 420 Dentes sunt zubi, sermo rzyecz lingwaque yazyk, Gingiva sunt dasny, mentum lalok, brada barba. Labrum pysk tibi sit, sputa plwanye,/ slina saliva Guttur sit hrdlo, rumen hrtan, arteria krk, (Muscida sit huba, sperma vykal, fetus vrod) Glans zlaza, collum sygye, sunt scapula plecze. Dic humerus ramye, cubitus loket, ruka manus; Musculus est myska, digitus prst, sed vola est hrst. Articulus czlanek, pungnus pyest, palmus erit pyed, Pollex sit palecz, ir dlan, ungwis quoque nehet; Sit brachium pazye, sed asella quoque podpazye fiet, Sudor pot, caro masso, kost os, zyla vena, Sit cutis kozye, sangwis krew, sed tyelo corpus. Humor sit mokrost, flegma wozkrzy quoque fel zlucz; 400 kaczerzecz E: kuczerzecz O, kaczer F lI 403 plet E0: plech F I 404 0O 406 chrztalek E: chrzestalek O, chrstalek F.I 40s Srzyedlnycze E: rzyedlnycze O, zzrzyedlnycze F/ wyeczcze E: oboczye O, gyeczko F l 409 wydyenye F: vyedye- nye E, wydzyenye O 410 wuonyenye E: wonyenye OF I okussenye F: pokussyenye EO II 412 vm EF: myzl O l1 413 ssedyny F: sedzyny O, syedyeni E1 414 wrkocz FE (ne- jasné): wrkacz O l 415 lylyk FE: lyligek O/ yahodka FO: yehodka E Il 416 bdyenye FE: bdzyenye Ol 417 ssen EO: sny F 419 czelyst Erczelust O l 420 yazyk O: zazyk E 421 dasny O: dasnye EF II 424 F: nemá EO jI. 425 nemá O/ zlaza E: zleza F I 429 nehet EF: paznohet O lI 130 podpazije E: podpazdye F, podpazek O I1 432 tyelo E: czyelo O 433 v O po 420 433 wozkrzy E: wozkrr O, wozhry F/ zlucz EF: zlut O.
Strana 55
De membris, v. 400—465. 55 F 241* 440 445 455 460 Colera dic pyenky, czrna krew melankolia sit, 435 Reuma fit snuppa, membrum vd, pravyczye dextra, Lewyczye sinistra, pectus prssy, latus (est) bok. Mamilla cecek, uber wymye, brzycho venter; Sit costa rzebro, dorsum chrzbet, cor quoque sr'cze, Est iecur yatri, pulmo plyczye, slezeno splen; Balbudium yelito, dicuntur viscera trzyewa. Gyetrnyczye tucetum sit, salsuciumque koblassa; Vox hlass, sonus zwk, cogitacio mislenye dices; Risus sit smyenye, cachinus chechtanye fertur. Clamor wolanye, titillacio lesk t)anye fiet. Ira hnyew, pruritus swrab, sed tristicia zalost. Furor sit nahlost, sed dolor sit tibi bolest. Stomachus est zeludek, dic pingwedo foreque tuk; Stercus sit lagno, dic aruina fore sadlo. Est femur ledwye, renes ledvynky vocantur, 450 Nates sunt bedry, sinum lono, medula mozk, Umbilicus pupekque lien post pastelyn extat. Callus sit mozol, dicas bradawyczye varex, Vesica myechirz, uterus dennyk referatur, Intestina droby, dyafragma trzyesla vocantur. Calculus est camenecz, anguria hlyza feratur, Chrzbetnyczye sit spina, precordia fiet hosrdye; Burgulium hrma, pubes tlaky, pyge ramex; Wlva sit uaten, cunus kep, koleno genu. Testiculi mudye, genitalia dico peczenky, Coxa sit hyzdye, sura litka, noha pes sit, Poplex sit czyeska, sed prepedia fore narczye. Planta sit pata, Il talus hlezno, tibia holen, Subsolium podsew, zpary pedor, ostroha calx est. Е 155 a 19. De languoribus.) lcus est wrzyed, scabies prachi, hnys tabes habetur, 465 Pustula nestowyczye, sit apostema (tibi) nezyt; 435 snuppa EF: rema O ll 437 cecek E0: czecyk F / brzycho FE: brzuch O 438 nemá FO 439 slezeno EO: slezena Fl1 440 trzyewa E: strzyewa OF II 441 gyetrnyczye: gyetrnycze O, gyeternyeczye E/ koblassa E: klobassye O, klobassa F. II 443 smyenye Etsmyech OF II 444 leskanye E: lestktanye O, lesktanye F II 445 swrab EF: swar O 447 zeludek EF: zaludek O I 449 ledvynky EF: ledwyenky O I 450 bedry EO: bedra F 452 veruca O: varex EF II 454 0 O 455 v F po 449 / anguria h. f. E: que sit O 1 456 Chrzbet- nyczye EF: chrzyebenyczye O / hosrdye E: ossrdzye O, ossrdye F1 457 nemá O/ pyge ramex F: 0 E lI 458 cunus kep OEF: v OE vymazáno. 459 mudye EF: mudzye O 460 0 F 460 sura litka E: 0 0; hyzdye E: hyze O ll 461 czyeska O: czeska E/ nartye EF: narczye O Il 462 hlezno FO: hlezn E/ holen O: kolen E, koleno F Il 463 ostroha EO: ostruha F II 464 scabies EF: 0 0 / prachi EO: prachil F ll 465 tibi: que E, 0 FO.
De membris, v. 400—465. 55 F 241* 440 445 455 460 Colera dic pyenky, czrna krew melankolia sit, 435 Reuma fit snuppa, membrum vd, pravyczye dextra, Lewyczye sinistra, pectus prssy, latus (est) bok. Mamilla cecek, uber wymye, brzycho venter; Sit costa rzebro, dorsum chrzbet, cor quoque sr'cze, Est iecur yatri, pulmo plyczye, slezeno splen; Balbudium yelito, dicuntur viscera trzyewa. Gyetrnyczye tucetum sit, salsuciumque koblassa; Vox hlass, sonus zwk, cogitacio mislenye dices; Risus sit smyenye, cachinus chechtanye fertur. Clamor wolanye, titillacio lesk t)anye fiet. Ira hnyew, pruritus swrab, sed tristicia zalost. Furor sit nahlost, sed dolor sit tibi bolest. Stomachus est zeludek, dic pingwedo foreque tuk; Stercus sit lagno, dic aruina fore sadlo. Est femur ledwye, renes ledvynky vocantur, 450 Nates sunt bedry, sinum lono, medula mozk, Umbilicus pupekque lien post pastelyn extat. Callus sit mozol, dicas bradawyczye varex, Vesica myechirz, uterus dennyk referatur, Intestina droby, dyafragma trzyesla vocantur. Calculus est camenecz, anguria hlyza feratur, Chrzbetnyczye sit spina, precordia fiet hosrdye; Burgulium hrma, pubes tlaky, pyge ramex; Wlva sit uaten, cunus kep, koleno genu. Testiculi mudye, genitalia dico peczenky, Coxa sit hyzdye, sura litka, noha pes sit, Poplex sit czyeska, sed prepedia fore narczye. Planta sit pata, Il talus hlezno, tibia holen, Subsolium podsew, zpary pedor, ostroha calx est. Е 155 a 19. De languoribus.) lcus est wrzyed, scabies prachi, hnys tabes habetur, 465 Pustula nestowyczye, sit apostema (tibi) nezyt; 435 snuppa EF: rema O ll 437 cecek E0: czecyk F / brzycho FE: brzuch O 438 nemá FO 439 slezeno EO: slezena Fl1 440 trzyewa E: strzyewa OF II 441 gyetrnyczye: gyetrnycze O, gyeternyeczye E/ koblassa E: klobassye O, klobassa F. II 443 smyenye Etsmyech OF II 444 leskanye E: lestktanye O, lesktanye F II 445 swrab EF: swar O 447 zeludek EF: zaludek O I 449 ledvynky EF: ledwyenky O I 450 bedry EO: bedra F 452 veruca O: varex EF II 454 0 O 455 v F po 449 / anguria h. f. E: que sit O 1 456 Chrzbet- nyczye EF: chrzyebenyczye O / hosrdye E: ossrdzye O, ossrdye F1 457 nemá O/ pyge ramex F: 0 E lI 458 cunus kep OEF: v OE vymazáno. 459 mudye EF: mudzye O 460 0 F 460 sura litka E: 0 0; hyzdye E: hyze O ll 461 czyeska O: czeska E/ nartye EF: narczye O Il 462 hlezno FO: hlezn E/ holen O: kolen E, koleno F Il 463 ostroha EO: ostruha F II 464 scabies EF: 0 0 / prachi EO: prachil F ll 465 tibi: que E, 0 FO.
Strana 56
56 Bohemář VI, 19—21. /F 241* Sit sanies talow, sed hernea kyla vocatur, Wlnus sit rana, sitis zyezen, stigmaque pruha; Livor sit smodranye, lupus wlk sramque cicatrix. Dna paralisis erit, veruca bradawyczye sit; 470 Letargus zawrat, sed idropisis wodne tele; Vertigo zawraczenye, tussis dicito kassel, Passio sit trpenye, sit esuries tibi lacznost, (Zymnycze sit febris, sit singultus tibi stkawka; Lepra malomocznost, infirmitas erit nemocz.) Glabrio sit strup, sed fluxus czrwena nemocz, Debilitas mdloba, tumor otok, fetor est smrad: Sit constipacio ztwrzenye, (solucio sraczka, Consternacio zcepenyenye), ciragra krzecz sit, Tisis suchotyny, ventositas odymanye sit, Orexis zhaha, vomitus sed sit wraczenye tunc. Est mastigacio zwanye, fit prdyenye bumbus, Menstruum sit czmyra, sed orrexis blwanye vocatur, Syphon pzdyna, sit spazmus ztrnutye dictus. Sit podagra hrzeben, dicatur pigraque vymy, Nigra sit bozecz, cecitas tu dicito slepost, Est ictericia zlutennyczye, virtus erit cznost. Surditas (est) hluchost, dices mutonia nyemost, Pigricia lenost, vis mocz, mos quoque dic nraw. Tuha sit tedium, sit fastidium tibi tesknost; 490 Fatum dic osud, mors smrt, paduczyque caducus. Inflatus odutye, blaznowstwye stulticia sit, Sit subtel podnoz, eructacio rzyhanye sit; Est oscitacio zyewanye, sanitas quoque zdrawye, Pollex sit palecz, calcaneus slepanye sit, 195 Cresis sit zmorzenye, medicina lek fore dicis, Glaucoma sit byelmo: tu cuncta scripta memento. 475 480 485 /O 27 (20. De progenic.) ponsus sit zenych, sponsa zenycha, pater otecz, Nupcie sunt swatby, sed connubium swatebnyczyke). 468 zmodranye FO: zmotranyc E 473—4 FO: 0 E 473 stkawka E: skawka O 475 czrwena O: crzwana E, czerwena F I v O po 478 II 476 mdloba F: mdlowa E, mldoba O 477 ztwrzenye OF: zewrdyenye E/ solucio sraczka FO: nemá E1 47s Con- sternacio zcepenvenye F: 9 E, zcepenanye O 479 suchotyny F: suchoty O, sucho- tynye E/ odymanye EF: odgymanye O 1I 480 wraczenye EF: wywraczenye O 451 prdyenye F: prdzyenye O, prdenye E ll 182 czmyra EF: czmyara O1 433 pzdyna E: bzdyna FO/ztrnutye EF: ztrnuczye Ol4s4 vymy E, vgmy Erwymye Oll 48s cznost EO: cztnost F 488 nraw E: mraw OF II 431 odutye EF: oduczye O. 494 slepanye EO: stla- panye F II 495 zmorzenye O: zworzenye E li 49 byelmo E:byeliwo O, belyna F 49° swatebnyczy E: swatbycze O, swatebnycze F; v0 † m bude b.
56 Bohemář VI, 19—21. /F 241* Sit sanies talow, sed hernea kyla vocatur, Wlnus sit rana, sitis zyezen, stigmaque pruha; Livor sit smodranye, lupus wlk sramque cicatrix. Dna paralisis erit, veruca bradawyczye sit; 470 Letargus zawrat, sed idropisis wodne tele; Vertigo zawraczenye, tussis dicito kassel, Passio sit trpenye, sit esuries tibi lacznost, (Zymnycze sit febris, sit singultus tibi stkawka; Lepra malomocznost, infirmitas erit nemocz.) Glabrio sit strup, sed fluxus czrwena nemocz, Debilitas mdloba, tumor otok, fetor est smrad: Sit constipacio ztwrzenye, (solucio sraczka, Consternacio zcepenyenye), ciragra krzecz sit, Tisis suchotyny, ventositas odymanye sit, Orexis zhaha, vomitus sed sit wraczenye tunc. Est mastigacio zwanye, fit prdyenye bumbus, Menstruum sit czmyra, sed orrexis blwanye vocatur, Syphon pzdyna, sit spazmus ztrnutye dictus. Sit podagra hrzeben, dicatur pigraque vymy, Nigra sit bozecz, cecitas tu dicito slepost, Est ictericia zlutennyczye, virtus erit cznost. Surditas (est) hluchost, dices mutonia nyemost, Pigricia lenost, vis mocz, mos quoque dic nraw. Tuha sit tedium, sit fastidium tibi tesknost; 490 Fatum dic osud, mors smrt, paduczyque caducus. Inflatus odutye, blaznowstwye stulticia sit, Sit subtel podnoz, eructacio rzyhanye sit; Est oscitacio zyewanye, sanitas quoque zdrawye, Pollex sit palecz, calcaneus slepanye sit, 195 Cresis sit zmorzenye, medicina lek fore dicis, Glaucoma sit byelmo: tu cuncta scripta memento. 475 480 485 /O 27 (20. De progenic.) ponsus sit zenych, sponsa zenycha, pater otecz, Nupcie sunt swatby, sed connubium swatebnyczyke). 468 zmodranye FO: zmotranyc E 473—4 FO: 0 E 473 stkawka E: skawka O 475 czrwena O: crzwana E, czerwena F I v O po 478 II 476 mdloba F: mdlowa E, mldoba O 477 ztwrzenye OF: zewrdyenye E/ solucio sraczka FO: nemá E1 47s Con- sternacio zcepenvenye F: 9 E, zcepenanye O 479 suchotyny F: suchoty O, sucho- tynye E/ odymanye EF: odgymanye O 1I 480 wraczenye EF: wywraczenye O 451 prdyenye F: prdzyenye O, prdenye E ll 182 czmyra EF: czmyara O1 433 pzdyna E: bzdyna FO/ztrnutye EF: ztrnuczye Ol4s4 vymy E, vgmy Erwymye Oll 48s cznost EO: cztnost F 488 nraw E: mraw OF II 431 odutye EF: oduczye O. 494 slepanye EO: stla- panye F II 495 zmorzenye O: zworzenye E li 49 byelmo E:byeliwo O, belyna F 49° swatebnyczy E: swatbycze O, swatebnycze F; v0 † m bude b.
Strana 57
De progenie. De ferculis, v. 466—529. 57 Connubiator swath, sed swatwye connubiatrix, 500 Sodales druzby, vir muz, sed femina zena; Maritus manzel, matrimoniumque manselstwo. Sit genitrix maty, germanus bratr, soror sestra; Infans mladeneczque puer dyetye, stary senex; Est iuvenis mladecz, I gynossye dicas adolescens, E 155 b 505 Decrepitus ostaruzny, vetulus (tibi) kmet sit, Vetustus starzecz, filius syn, sit filia czy; Virgo sit dyewkaque puella dicſitjo dyeweczka. Aws dyed, gener zyet, glos newyesta, socer test, Obstetrix babyczye, doyka nutrix, ava baba, Nurus sit zelua, socrus swyest, swak sit affinis. Est lacerus syrzye, przyetelnýczye sit amica, Strzycz patruus, vgecz avunculus, et nepos (est) wnuk; ll Neptis sit wnuka, dices matertera tetka; Est consangwinea swekrew, sed amitta rodyczka, Est filiaster synowecz, sestrzyenecz sororinus, Sunt consobrini sestrzyenczy, vetula babka; Congnati tibi sunt bratrzyennczy, vidua wdowa; Levir sit dewerz, ataws dicito pradyed. Sed pronepos prawnuk, vitricus oczým, genus est rod; Podbyeha relicta, sed maczecha dic it o noverca. Atque patrinus kmotr, privignus pastorek exit. Commater est kmotra, parentela rodyna fertur; Sit famula sluha, sed abra sit tibi roba; Progenies est plod, ancilla poselkynye fiet. 510 O 28" 515 520 (21. De ferculis.) F 242° 525 Esca (sit) krmye, cibus pokrm, [sit] convivium quass, Snyedanye gentaculum, sed prandium dicitur obyed, Obsenium swaczyna, cena weczerzye, hody festa, Suavitas chutnost, sit dulcedo tibi sladkost. Congratulacio radowanky, nausea mrzkost, 500 druzby E: druzky O, drzby F II 501 manselstwo E: manzelstwye FO 502 maty EF: maczi O II 503 mladenecz EF: mladenek O/ dyetye EF: dzyecze O ll 504 iuvenis FO: iuventus E/ mladecz E: mladenecz FO II 505-506 v O Decrepitus ostaruzny filius syn sed filia dsy ll 505 kmet F: knot E l 507 dyewka FE: panna O/dyeweczka F dzyewka O, dyewka E. 50s dyed EF: dzyed O] zyet: zet OF, zyed E/ newyesta E: nyewyesta O II 510 0 O [ 511 O FO/ syrzye E: 0 F. II 512 strzycz E: stricz OF jI 513 F: v E0 po 514 lI 514 rodyczka EF: rodzyczka O II. 516 babka EF: baba O II 517 bra- trzyennczy O: bratrzěczy E, bratrzyenyczy F. II. 520 maczecha FE: maczocha O 521 G F I 521 exit O: erit E II 522 rodyna EF: rodzyna O II 523 famulus O: famula EF roba OE: robye F II 524 poselkynye FE (opravou): posselkyn O. II 527 swaczyna OF: swaczenye E II. 52s sladkost OF: slatkost E.
De progenie. De ferculis, v. 466—529. 57 Connubiator swath, sed swatwye connubiatrix, 500 Sodales druzby, vir muz, sed femina zena; Maritus manzel, matrimoniumque manselstwo. Sit genitrix maty, germanus bratr, soror sestra; Infans mladeneczque puer dyetye, stary senex; Est iuvenis mladecz, I gynossye dicas adolescens, E 155 b 505 Decrepitus ostaruzny, vetulus (tibi) kmet sit, Vetustus starzecz, filius syn, sit filia czy; Virgo sit dyewkaque puella dicſitjo dyeweczka. Aws dyed, gener zyet, glos newyesta, socer test, Obstetrix babyczye, doyka nutrix, ava baba, Nurus sit zelua, socrus swyest, swak sit affinis. Est lacerus syrzye, przyetelnýczye sit amica, Strzycz patruus, vgecz avunculus, et nepos (est) wnuk; ll Neptis sit wnuka, dices matertera tetka; Est consangwinea swekrew, sed amitta rodyczka, Est filiaster synowecz, sestrzyenecz sororinus, Sunt consobrini sestrzyenczy, vetula babka; Congnati tibi sunt bratrzyennczy, vidua wdowa; Levir sit dewerz, ataws dicito pradyed. Sed pronepos prawnuk, vitricus oczým, genus est rod; Podbyeha relicta, sed maczecha dic it o noverca. Atque patrinus kmotr, privignus pastorek exit. Commater est kmotra, parentela rodyna fertur; Sit famula sluha, sed abra sit tibi roba; Progenies est plod, ancilla poselkynye fiet. 510 O 28" 515 520 (21. De ferculis.) F 242° 525 Esca (sit) krmye, cibus pokrm, [sit] convivium quass, Snyedanye gentaculum, sed prandium dicitur obyed, Obsenium swaczyna, cena weczerzye, hody festa, Suavitas chutnost, sit dulcedo tibi sladkost. Congratulacio radowanky, nausea mrzkost, 500 druzby E: druzky O, drzby F II 501 manselstwo E: manzelstwye FO 502 maty EF: maczi O II 503 mladenecz EF: mladenek O/ dyetye EF: dzyecze O ll 504 iuvenis FO: iuventus E/ mladecz E: mladenecz FO II 505-506 v O Decrepitus ostaruzny filius syn sed filia dsy ll 505 kmet F: knot E l 507 dyewka FE: panna O/dyeweczka F dzyewka O, dyewka E. 50s dyed EF: dzyed O] zyet: zet OF, zyed E/ newyesta E: nyewyesta O II 510 0 O [ 511 O FO/ syrzye E: 0 F. II 512 strzycz E: stricz OF jI 513 F: v E0 po 514 lI 514 rodyczka EF: rodzyczka O II. 516 babka EF: baba O II 517 bra- trzyennczy O: bratrzěczy E, bratrzyenyczy F. II. 520 maczecha FE: maczocha O 521 G F I 521 exit O: erit E II 522 rodyna EF: rodzyna O II 523 famulus O: famula EF roba OE: robye F II 524 poselkynye FE (opravou): posselkyn O. II 527 swaczyna OF: swaczenye E II. 52s sladkost OF: slatkost E.
Strana 58
58 Bohemář VI, 22. 530 Delicie rozkoss, appetitus quoque zadost, Leticia wesele, dedicacio poswyeczenye sit. Concursus snatek, sed welykanocz tibi pascha; Equinoccia wanoczye, letnýcze penteque -koste. Est lardum slanyny, boch perna, poletque medalis; Calreda vspenyna, kysyelyczyeque polenta, Zazspicze millipisa, sit nauara zerophagia, Est rubenye gruellum, frixorium squarzenyna, Sed cremium squarek, obsomagarusque polewka, Farina muka, cepulatum varzena cibulfa], Salsa sit syalsye, dices ocet sit acetum. Sit brodium gycha, sed sorbicium strzyebanyna, Papaque sit pomige, buccella skýva, popa tuk, Offa topenyczye, peczenye dic assatura, sit Frustum kuss, cragýcz canticus, est mica [vel] strzyeda, 545 Farcinula hubycze, sed farcimina nadyewana; Faux zausnycze (sit). Hec fercula dicta memento. 535 540 (22. De vestibus.) E 155 a 550 555 O 287 Estis sit rucho, ruby vestimenta vocantur, Zasczyerka velamen, indumenta sit odyew, Pannus sit sukno, tela platno, nasyecz/ ostrum, Panniculus ruska, spolium sit oblupenye, tunc Pretexta tkanycze, sed purpura dico zlatohlaw. Trabea plascz kralowy, tunica suknye tibi fiet, Tunicale pestrok, examitum sit axamit, Camisia kossyle, subitura dicito kytle; Pallia sit czaprun, sed capucium tibí cukla, Palla sit warcocz, onucze toga, blany pelles; Sudarium czechel, dic cilicium fore zynye, /Iopula kabatecz, sit pellicium tibi kozych; Caliga nohawycze, kocz adromade vocatur, 560 Clamis sit krzno, sed rukawyczye ciroteca; Sit varium sirknyeyg, sed carnacz camisiale; 530 rozkoss E: rozkosye OF il 331 poswyeczenye OF: poswyczenye E 1 532 snatek 538 squa- EF: swatek O 534 polet EF: plecze OlI 535 vspenyna EO: huspenyna F rek E: oskwarek FO II 539 cibula E: czybule OF lI 541 gycha EF: yucha O. 542 skýva EO: skyba F / popa tuk EF: 0 O II 543 � O lI 544 cragycz E: krayeczque O II 545 na- dyewana E: nadzyewanye O, nadyewanyna F ll 546 zausnycze E: zasnyezye OF / fercula EF: 0 O/memento EFO: + etc. Ell 54s zasczyerka O: zastrzyrka E, zastyer- ka F/ odyew E: odyewka O, obuw F ll 552 plascz EO: plassty F II 553 pestrok E: 0O., paysstrok F [ 554 kossyle FE: kossule O I 555-556 v O: Pallium czapriny onucze toga, blany pelles; v F Pallium czaprun sed capucium kukla Il 558 kabatecz EF: kabat O/ kozych EF: kozuch O 1 559 kocz F: kolcz EO II 561 sirknyeyg EO: surknyeg F/ carnacz O: karnacz EF.
58 Bohemář VI, 22. 530 Delicie rozkoss, appetitus quoque zadost, Leticia wesele, dedicacio poswyeczenye sit. Concursus snatek, sed welykanocz tibi pascha; Equinoccia wanoczye, letnýcze penteque -koste. Est lardum slanyny, boch perna, poletque medalis; Calreda vspenyna, kysyelyczyeque polenta, Zazspicze millipisa, sit nauara zerophagia, Est rubenye gruellum, frixorium squarzenyna, Sed cremium squarek, obsomagarusque polewka, Farina muka, cepulatum varzena cibulfa], Salsa sit syalsye, dices ocet sit acetum. Sit brodium gycha, sed sorbicium strzyebanyna, Papaque sit pomige, buccella skýva, popa tuk, Offa topenyczye, peczenye dic assatura, sit Frustum kuss, cragýcz canticus, est mica [vel] strzyeda, 545 Farcinula hubycze, sed farcimina nadyewana; Faux zausnycze (sit). Hec fercula dicta memento. 535 540 (22. De vestibus.) E 155 a 550 555 O 287 Estis sit rucho, ruby vestimenta vocantur, Zasczyerka velamen, indumenta sit odyew, Pannus sit sukno, tela platno, nasyecz/ ostrum, Panniculus ruska, spolium sit oblupenye, tunc Pretexta tkanycze, sed purpura dico zlatohlaw. Trabea plascz kralowy, tunica suknye tibi fiet, Tunicale pestrok, examitum sit axamit, Camisia kossyle, subitura dicito kytle; Pallia sit czaprun, sed capucium tibí cukla, Palla sit warcocz, onucze toga, blany pelles; Sudarium czechel, dic cilicium fore zynye, /Iopula kabatecz, sit pellicium tibi kozych; Caliga nohawycze, kocz adromade vocatur, 560 Clamis sit krzno, sed rukawyczye ciroteca; Sit varium sirknyeyg, sed carnacz camisiale; 530 rozkoss E: rozkosye OF il 331 poswyeczenye OF: poswyczenye E 1 532 snatek 538 squa- EF: swatek O 534 polet EF: plecze OlI 535 vspenyna EO: huspenyna F rek E: oskwarek FO II 539 cibula E: czybule OF lI 541 gycha EF: yucha O. 542 skýva EO: skyba F / popa tuk EF: 0 O II 543 � O lI 544 cragycz E: krayeczque O II 545 na- dyewana E: nadzyewanye O, nadyewanyna F ll 546 zausnycze E: zasnyezye OF / fercula EF: 0 O/memento EFO: + etc. Ell 54s zasczyerka O: zastrzyrka E, zastyer- ka F/ odyew E: odyewka O, obuw F ll 552 plascz EO: plassty F II 553 pestrok E: 0O., paysstrok F [ 554 kossyle FE: kossule O I 555-556 v O: Pallium czapriny onucze toga, blany pelles; v F Pallium czaprun sed capucium kukla Il 558 kabatecz EF: kabat O/ kozych EF: kozuch O 1 559 kocz F: kolcz EO II 561 sirknyeyg EO: surknyeg F/ carnacz O: karnacz EF.
Strana 59
De vestibus, v. 530—590. 59 565 570 575 580 585 Braca dic haczye, post soccus plsczenycze sit, Lumbale hacznyk, femorale dic byele rucho; (Fiet orificium ozyedle, manica rukaw.) Fimbria dic podolek, liripipium (quoque) sit czyp, Nodulus (sit) knoflyk, post nastole dicito sponka, Liga sit vstuha, dic podwazek esse ligamen, Instita dic pokrow, sindo czalun, mitra czepecz; Simpleridon rubass, sed fimbria podlyna fertur; Scarrabar est zatka, ladon naramky vocantur, Suppara przypassye, sit armilla [sit] opleczye dicta, Fascia loctussye, dic peplum slogyerz, cima plenka; Vitta sit zawoy, sed drmlyk sit redimiclum, Risillum russcze, post mardrix popelycze sit. Annulus est prsten, sed inauris naussek vocatur, Limbus sit ostych, tunc podbradek est tibi torques; Pileus est kobluk, pas cingulus, esse filum nyt; Ferunca przyczka, sutum syew, pera tobolka, Bursa myessecz, forulus gehlnyk, klín plica vocatur, Loculus est tasska, sed marsupium sit opasek; Calceus est trzewý, sotular [est] scarpal, galea helm, Ocrea sit scornye, sed calceamenta (sit) obuw. Armiger est odyenecz, sed aluta cordowanek sit, Lorica panczyerz, alionum dic fore ssosnyerz, Dic torax platy, sit loricium tibi spalnyerz, Cassis slapque caleptra cobluczek cristaque clenot; Przyelbyczye sit sidra, falera dek, mantica tlumok; Tul faletra tibi (sit), syp telum sagittaque strzyela, Sczyt clypeus, scutum puklerz sit, permaque terczye. 590 Hec cogita semper: obogek sit, scito, columber. F 242" 562 plsczenycze O: plstenycze F, plstyenyecze E II 564 FO: E II 56 p. n. d. sponka EF: 9 O 567 vstuha E: wazek O, stuha F II 56s czalun F: czakun O/ czepecz E, czepicze F: czyepicze czepecz O l 569 9 O 570 naramky OF: naranky E 571 przy- passye EF: carnacz O II 572 plenka O: plena E 1l 574 russcze F: rusicze O, rusycze E. 575 naussek F: nausyek E, nasyecz O II 576 F: 0 O/ostych Fr ostyech ElI 577 kobluk E: klobuk FO 11 578 przyezka FO: przazka E/ syew EF: sukO 1 573 myessecz O: myesyecz E/ gehlnyk E: gehelnyk FO 11 5S0 EF: 0 O/opasek F: opasyek E ll 581 scarpal EF. skarbal O/trzewy E: trzyewycz O 11 583 odyenecz F: odzyenecz O I 584 ssosnyerz EF osnyerz O l 5se cobluczek E: klobuczek O 1 587 przyelbyczye: przyelbycze O, przewyczye E: OF II 588 sit nemají EFO II 589 terczye F: tarczye O, tercze E Po 590 přidal O (553/4) Epicauterium komyn, ffugillus ohnywo; Casticatorium est locus, in quo solent ollas cremare'. li 590 sit E: sed OF | scito E0: dicito F
De vestibus, v. 530—590. 59 565 570 575 580 585 Braca dic haczye, post soccus plsczenycze sit, Lumbale hacznyk, femorale dic byele rucho; (Fiet orificium ozyedle, manica rukaw.) Fimbria dic podolek, liripipium (quoque) sit czyp, Nodulus (sit) knoflyk, post nastole dicito sponka, Liga sit vstuha, dic podwazek esse ligamen, Instita dic pokrow, sindo czalun, mitra czepecz; Simpleridon rubass, sed fimbria podlyna fertur; Scarrabar est zatka, ladon naramky vocantur, Suppara przypassye, sit armilla [sit] opleczye dicta, Fascia loctussye, dic peplum slogyerz, cima plenka; Vitta sit zawoy, sed drmlyk sit redimiclum, Risillum russcze, post mardrix popelycze sit. Annulus est prsten, sed inauris naussek vocatur, Limbus sit ostych, tunc podbradek est tibi torques; Pileus est kobluk, pas cingulus, esse filum nyt; Ferunca przyczka, sutum syew, pera tobolka, Bursa myessecz, forulus gehlnyk, klín plica vocatur, Loculus est tasska, sed marsupium sit opasek; Calceus est trzewý, sotular [est] scarpal, galea helm, Ocrea sit scornye, sed calceamenta (sit) obuw. Armiger est odyenecz, sed aluta cordowanek sit, Lorica panczyerz, alionum dic fore ssosnyerz, Dic torax platy, sit loricium tibi spalnyerz, Cassis slapque caleptra cobluczek cristaque clenot; Przyelbyczye sit sidra, falera dek, mantica tlumok; Tul faletra tibi (sit), syp telum sagittaque strzyela, Sczyt clypeus, scutum puklerz sit, permaque terczye. 590 Hec cogita semper: obogek sit, scito, columber. F 242" 562 plsczenycze O: plstenycze F, plstyenyecze E II 564 FO: E II 56 p. n. d. sponka EF: 9 O 567 vstuha E: wazek O, stuha F II 56s czalun F: czakun O/ czepecz E, czepicze F: czyepicze czepecz O l 569 9 O 570 naramky OF: naranky E 571 przy- passye EF: carnacz O II 572 plenka O: plena E 1l 574 russcze F: rusicze O, rusycze E. 575 naussek F: nausyek E, nasyecz O II 576 F: 0 O/ostych Fr ostyech ElI 577 kobluk E: klobuk FO 11 578 przyezka FO: przazka E/ syew EF: sukO 1 573 myessecz O: myesyecz E/ gehlnyk E: gehelnyk FO 11 5S0 EF: 0 O/opasek F: opasyek E ll 581 scarpal EF. skarbal O/trzewy E: trzyewycz O 11 583 odyenecz F: odzyenecz O I 584 ssosnyerz EF osnyerz O l 5se cobluczek E: klobuczek O 1 587 przyelbyczye: przyelbycze O, przewyczye E: OF II 588 sit nemají EFO II 589 terczye F: tarczye O, tercze E Po 590 přidal O (553/4) Epicauterium komyn, ffugillus ohnywo; Casticatorium est locus, in quo solent ollas cremare'. li 590 sit E: sed OF | scito E0: dicito F
Strana 60
60 Bohemář VII, 23 21. VII. De civitate et ecclesia.) (23. De domo.) E 155 b Dom domus est, curia dwor, iunge mansio bydlo, Area myesczyscze, sit habitaculum przyebywanye, Pallacium sit syen, fundamentum quoque crunfest, Magale chalupa, cassa brh, mappale katrczye, Podwala sit basis, prah limen, stezege cardo. Fores sunt odrzvye, porta/ wrata, sera zamek, Antica wratczye, clavis clucz, hostia sunt drzvy. Zawora sit vectis, dicas repagula sczenczy, ui F 243° "Foramen dyera, porus pich, okno fenestra; 600 Est paries styena, sed tectum dicito strzyecha, Tectura sit krow, domiciliumque przystrzyessye. Dic slup columpna, tignus przye klad, hrzada tabes.) 10 295 Dic laquearia tram, sed epistanumque meczowe; Asser dic prkno, tabula dska, (statua) socha; Tignum dic lemyez, dicas cilendria sindel; Sustentamentum sit przydruha, fuscis erit kol; Est tignus krokew, sepis plot, murus erit zed. Claws sit hrzebyk, sed podlaha sit pavimentum Testudo sit sklep, fertur ponebye mediale, Sit lobium lubye, sed stratto(ria) fore honty, Sunt stemata swlaczy, tegula lat cihlaque later, Caminus comyn, fumigale dicito dymnyk; Causterium dic krb, subtelia zims, doma swysle. Wzchod gradus est dictus, scala rzebrzyk, stuba gystba, Vestibulum bidlo, sed robur brzewno vocatur, Scampnum sit lawycze, suspensiva polenycze, (Sedes sit stolicze, pluteum pohradka vocatur.) Dic estuariumque swyetnycze camnaque fornax. Scabellum podnoz, sedile semlicze fiet, 620 Cirpus (sit) czelesen, fustile dicitur hozeh, 605 595 610 615 39) bydlo FO: bidla EI 592 myesczyseze O: mestyscze E/ przebywanye F: przeby- vanie E przybytek O1 53 crunfest E: krumfest O 1594 katrcz F: karcrzye E, katrezcze O 597 wratczye EF: wracze O/ clucz OE: klycz F ll 598 sczenczy EO: stenczy F 599 dyera EF: dzyera O !1 600 styena EF: sczyena O1 501 krow EF: krokew O/ przystrzessye FO: przyestrzyessyek E 1[ 602 slup EFrskep O/tabes O, ebes Frmisto ‘trabs est, kladhrzada tabes OF: B E li s03-i v F přehoz. 604 dska EO: destka F/ statua socha FO: suocha E 615 lemyez EF: slemye. O I 610 honty EF: hont O lI 611 swlaczy EF: swlaky O 612 comyn EF: hohen komyn O/ dymnyk OF: dimyk E ll 613 zims E, (jako zrus) Prešp. atd., rzymsa F, zrytus O/ krb E: krg F, krs O II 614 rzebrzyk EF: zebrzyk O stuba gystba EF: 0 O ll S17 OF O E lI 61s swyetnycze EF: swyetlnycze O/ camna EF kamena O I 618 semlicze F, syemlicze E. samliczka O II 620 hozeh O: ozeh F, orzeh E.
60 Bohemář VII, 23 21. VII. De civitate et ecclesia.) (23. De domo.) E 155 b Dom domus est, curia dwor, iunge mansio bydlo, Area myesczyscze, sit habitaculum przyebywanye, Pallacium sit syen, fundamentum quoque crunfest, Magale chalupa, cassa brh, mappale katrczye, Podwala sit basis, prah limen, stezege cardo. Fores sunt odrzvye, porta/ wrata, sera zamek, Antica wratczye, clavis clucz, hostia sunt drzvy. Zawora sit vectis, dicas repagula sczenczy, ui F 243° "Foramen dyera, porus pich, okno fenestra; 600 Est paries styena, sed tectum dicito strzyecha, Tectura sit krow, domiciliumque przystrzyessye. Dic slup columpna, tignus przye klad, hrzada tabes.) 10 295 Dic laquearia tram, sed epistanumque meczowe; Asser dic prkno, tabula dska, (statua) socha; Tignum dic lemyez, dicas cilendria sindel; Sustentamentum sit przydruha, fuscis erit kol; Est tignus krokew, sepis plot, murus erit zed. Claws sit hrzebyk, sed podlaha sit pavimentum Testudo sit sklep, fertur ponebye mediale, Sit lobium lubye, sed stratto(ria) fore honty, Sunt stemata swlaczy, tegula lat cihlaque later, Caminus comyn, fumigale dicito dymnyk; Causterium dic krb, subtelia zims, doma swysle. Wzchod gradus est dictus, scala rzebrzyk, stuba gystba, Vestibulum bidlo, sed robur brzewno vocatur, Scampnum sit lawycze, suspensiva polenycze, (Sedes sit stolicze, pluteum pohradka vocatur.) Dic estuariumque swyetnycze camnaque fornax. Scabellum podnoz, sedile semlicze fiet, 620 Cirpus (sit) czelesen, fustile dicitur hozeh, 605 595 610 615 39) bydlo FO: bidla EI 592 myesczyseze O: mestyscze E/ przebywanye F: przeby- vanie E przybytek O1 53 crunfest E: krumfest O 1594 katrcz F: karcrzye E, katrezcze O 597 wratczye EF: wracze O/ clucz OE: klycz F ll 598 sczenczy EO: stenczy F 599 dyera EF: dzyera O !1 600 styena EF: sczyena O1 501 krow EF: krokew O/ przystrzessye FO: przyestrzyessyek E 1[ 602 slup EFrskep O/tabes O, ebes Frmisto ‘trabs est, kladhrzada tabes OF: B E li s03-i v F přehoz. 604 dska EO: destka F/ statua socha FO: suocha E 615 lemyez EF: slemye. O I 610 honty EF: hont O lI 611 swlaczy EF: swlaky O 612 comyn EF: hohen komyn O/ dymnyk OF: dimyk E ll 613 zims E, (jako zrus) Prešp. atd., rzymsa F, zrytus O/ krb E: krg F, krs O II 614 rzebrzyk EF: zebrzyk O stuba gystba EF: 0 O ll S17 OF O E lI 61s swyetnycze EF: swyetlnycze O/ camna EF kamena O I 618 semlicze F, syemlicze E. samliczka O II 620 hozeh O: ozeh F, orzeh E.
Strana 61
De domo et rebus domesticis, v. 591—652. 61 625 Arula lopatka, rosochy dicas ticiale, Ardea sit poda, cirobellum (sit) tibi hrzeblo, Furnus sit sopuch, clibanus pecz, focus hohnyscze; Fuligo sazye, rogus prsk, ticio hlawnye. Scintilla gyskra, sluzebna scandula dicas, Candelabrum swyeczen, sed semicirculus obluk, Cancellus mrzyezye, tentorium ram, rimaque scula; Nunc sensus noster (dat), quod styenodska notat asper. (24. De rebus domesticis.) F 2437 635 640 645 /O 29" Е 156 а 650 ESt camera komora, sed comnyata sit caminata; Est premurale przyzdye, columen podpora fiet, Lectus sit loze, sed sponda wissate lozye, Cubile hnyezdo, sit lectisternia postel, Succina lozyscze, filtrum plst, lintea rucha; Culcitra dic koltra, linteamen prostyeradlo Pulvinar polstarz sitque cusinusque poduska. Plumen sit perzyna, lodex hunye, matta rohorzye, Capete coberzecz, sed stragula teltýeha fiet. Est torale matrass, opona velum vocitatur, Tricamen strzyepecz, peripetasma fore trzyesnye. Resticulus wtilky, sed carcule dico dyarra. Cortina czyecha sit, cunabulum kolebka, Sit funis prowaz, speculum zrczadlo vocatur, Cista sit skrzynye, dic archa fore (tibi) skrzynka, Capsa sit telma, theca truhla, capsula mosna, Ladula truhlyczka, sed rusta post wborek sita. Masta sit kalew, sacrariumque zacrzystýe, Gasophilacium sit almarzýe, gazaque poclad, Sit tibill thezaurus bohatstwye velike dictus. Nummus sit halerz, sed sit pecunia penyez, Census (sit) vrok, sunt divicie quoque sbozye, Peculium sit plat, sed dicas denarius gross, Hedwabye sericum, possessio sit tibi gmyenye, 630 621 v F po 624/ lopatka OF: lopata E lI 622 nemá FO/ sit nemá E I 623 nemá F hohnyscze O: ohnyscze E. II 625 sluzebna EF: sluzebnye O 628 styenodska EF: scy- nodska O II 631 loze FO: lozye E II s33 lozyscze E: lozystye F, loznycze O l 634 prostye- radlo EF: prosczyeradlo O II 636 hunye EO: teltyeha F Il 637 0 O lI e3s vocitatur EF stragula telenha sit O ll 63s-640 v O: Tricamen strzyepecz sed carcule dicito dyarra 630 strzyepecz O: trzepecz F ll 641 czyecha O: czycha E. Il 642 zrozadlo O: rzrczadlo E 643—4 v O zkráceno/ skrzynka E: skrynka F II 645 wborek E: vborek OF II 646 kalew EF kalwye O/ zacrzystye E: zahrzysste F, zatrzysczye O ll 647 almarzye E: almyerze P almarra O/ poclad EF: podklad O II 64s bohatstwye velike EF: poklad veliky O 649 halerz EF: helerz O ll 650 vrok EF: czynz O Il 651 gross F: helerz O, krossi E.
De domo et rebus domesticis, v. 591—652. 61 625 Arula lopatka, rosochy dicas ticiale, Ardea sit poda, cirobellum (sit) tibi hrzeblo, Furnus sit sopuch, clibanus pecz, focus hohnyscze; Fuligo sazye, rogus prsk, ticio hlawnye. Scintilla gyskra, sluzebna scandula dicas, Candelabrum swyeczen, sed semicirculus obluk, Cancellus mrzyezye, tentorium ram, rimaque scula; Nunc sensus noster (dat), quod styenodska notat asper. (24. De rebus domesticis.) F 2437 635 640 645 /O 29" Е 156 а 650 ESt camera komora, sed comnyata sit caminata; Est premurale przyzdye, columen podpora fiet, Lectus sit loze, sed sponda wissate lozye, Cubile hnyezdo, sit lectisternia postel, Succina lozyscze, filtrum plst, lintea rucha; Culcitra dic koltra, linteamen prostyeradlo Pulvinar polstarz sitque cusinusque poduska. Plumen sit perzyna, lodex hunye, matta rohorzye, Capete coberzecz, sed stragula teltýeha fiet. Est torale matrass, opona velum vocitatur, Tricamen strzyepecz, peripetasma fore trzyesnye. Resticulus wtilky, sed carcule dico dyarra. Cortina czyecha sit, cunabulum kolebka, Sit funis prowaz, speculum zrczadlo vocatur, Cista sit skrzynye, dic archa fore (tibi) skrzynka, Capsa sit telma, theca truhla, capsula mosna, Ladula truhlyczka, sed rusta post wborek sita. Masta sit kalew, sacrariumque zacrzystýe, Gasophilacium sit almarzýe, gazaque poclad, Sit tibill thezaurus bohatstwye velike dictus. Nummus sit halerz, sed sit pecunia penyez, Census (sit) vrok, sunt divicie quoque sbozye, Peculium sit plat, sed dicas denarius gross, Hedwabye sericum, possessio sit tibi gmyenye, 630 621 v F po 624/ lopatka OF: lopata E lI 622 nemá FO/ sit nemá E I 623 nemá F hohnyscze O: ohnyscze E. II 625 sluzebna EF: sluzebnye O 628 styenodska EF: scy- nodska O II 631 loze FO: lozye E II s33 lozyscze E: lozystye F, loznycze O l 634 prostye- radlo EF: prosczyeradlo O II 636 hunye EO: teltyeha F Il 637 0 O lI e3s vocitatur EF stragula telenha sit O ll 63s-640 v O: Tricamen strzyepecz sed carcule dicito dyarra 630 strzyepecz O: trzepecz F ll 641 czyecha O: czycha E. Il 642 zrozadlo O: rzrczadlo E 643—4 v O zkráceno/ skrzynka E: skrynka F II 645 wborek E: vborek OF II 646 kalew EF kalwye O/ zacrzystye E: zahrzysste F, zatrzysczye O ll 647 almarzye E: almyerze P almarra O/ poclad EF: podklad O II 64s bohatstwye velike EF: poklad veliky O 649 halerz EF: helerz O ll 650 vrok EF: czynz O Il 651 gross F: helerz O, krossi E.
Strana 62
62 Bohemář VII, 25, 26. 655 660 665 Conclave sit cale, sed tentorium fore sit stan, Penus sit sygye, sed pywnycze celarium sit; Pywo cervisia, promtuariaque spiziernye, Bachus sit wyno, sed nectar rivola dico, Calewm ssawrnach, mustum mest, sapaque sit trank. Mercipotus lytkup, ydromel med mel quoque sit stred, Pigmentum sit marcz, vas sud, urna fore dic kbel, Alveus est koryto, sed clepsidra fit[que] nalewka, Ducillus sit czep, post sponda dicito studew, Gystycze sit patera, sed cantarus est (tibi) konew. Amphora dic banye, scaphus scop orcaque flaska, Cadus sit corzecz, sed squalus dic[itjo czedydlo, Cyphus sit czyesye, rzepycze crater, tina sit czber, Est ciatus corczat, lagena lahwycze dicas, Est fiala pusca predictis associanda. (25. De utensilibus) F 244 670 675 680 (Mensa stol, nadobye supellectilia fertur,) Scutella mysa, sed apsis mysny crag extat; Vbruss mensale, manutergium sit vbrussecz, Parapsis talerz, fundum dno sportaque suden; Coclear sit lzycze, cultellus noz, cophinus coss, Discus sit okrzyn, sed multrum dicito dyezka Atque capisterium neczky (sed wieczko canistrum.) Fiscella tworzydlo, dic acinacis fore cosyerz, Securis sekyra, nebozyez dices terebellum. Presepium yesle, trabasetum stolowe sunt, Sit stabulum stagye, bostar chlew, ferula vydly. Dic oreum stodola, sed muscipule fore pasti, Strigillus hrzebelcze, wrchczabnycze post alea sit, Owczynecz est caula, calabris sed kolnye tibi sit; Nebria trzepaczka, sed gerula dico nosydla, Ara sit krmnyk, dicas koleczko meastrum, 653 U O 655 spiziernye O: spizierna F, spyzeras E l 657 ssawrnach E: sawrnoch F. sawranach O/ trank EF:trunk O 658—59 v O přehozeno lI 658 ydromel EF: medo O stred EF: strzed O fl 659 marcz E: marzecz FO/ sud EF: beczka O/ kbel EF: wyedro O li 860 koryto EF: vly O lI 681 studew F: studew O, studek E ll 662 gystycze E: Vsczy- czye O, Czystycze F lI 653 banye EF: czban O ll se4 czedydlo EF: czyeczydlo O corzecz EO: sypen F l 666—7 0 O II see lahwycze F: lawycze E ] 66s 0 E ] 669 mysny O: nisi E, mysy F ll "7° vbrussecz EF: rucznyk Oll 671 suden E: koss sit OF 622 0 F 73 dyezka EF: v E před dicito II 673—1 v O: Discus s. o. sed capisterium dicito neczky Il 674 sed dyezka c. F: O EO; wieczko canistrum Wiesb. 935. II 675 cosyerz: cosyrz E, kosyerz OF II 677 scolowe E: stolewe O, stolowe F II 680 pasti EF: pasczi OII “s1 owczynecz E: owczynyecz O li 683 koleczko EO: kolecz quoque F.
62 Bohemář VII, 25, 26. 655 660 665 Conclave sit cale, sed tentorium fore sit stan, Penus sit sygye, sed pywnycze celarium sit; Pywo cervisia, promtuariaque spiziernye, Bachus sit wyno, sed nectar rivola dico, Calewm ssawrnach, mustum mest, sapaque sit trank. Mercipotus lytkup, ydromel med mel quoque sit stred, Pigmentum sit marcz, vas sud, urna fore dic kbel, Alveus est koryto, sed clepsidra fit[que] nalewka, Ducillus sit czep, post sponda dicito studew, Gystycze sit patera, sed cantarus est (tibi) konew. Amphora dic banye, scaphus scop orcaque flaska, Cadus sit corzecz, sed squalus dic[itjo czedydlo, Cyphus sit czyesye, rzepycze crater, tina sit czber, Est ciatus corczat, lagena lahwycze dicas, Est fiala pusca predictis associanda. (25. De utensilibus) F 244 670 675 680 (Mensa stol, nadobye supellectilia fertur,) Scutella mysa, sed apsis mysny crag extat; Vbruss mensale, manutergium sit vbrussecz, Parapsis talerz, fundum dno sportaque suden; Coclear sit lzycze, cultellus noz, cophinus coss, Discus sit okrzyn, sed multrum dicito dyezka Atque capisterium neczky (sed wieczko canistrum.) Fiscella tworzydlo, dic acinacis fore cosyerz, Securis sekyra, nebozyez dices terebellum. Presepium yesle, trabasetum stolowe sunt, Sit stabulum stagye, bostar chlew, ferula vydly. Dic oreum stodola, sed muscipule fore pasti, Strigillus hrzebelcze, wrchczabnycze post alea sit, Owczynecz est caula, calabris sed kolnye tibi sit; Nebria trzepaczka, sed gerula dico nosydla, Ara sit krmnyk, dicas koleczko meastrum, 653 U O 655 spiziernye O: spizierna F, spyzeras E l 657 ssawrnach E: sawrnoch F. sawranach O/ trank EF:trunk O 658—59 v O přehozeno lI 658 ydromel EF: medo O stred EF: strzed O fl 659 marcz E: marzecz FO/ sud EF: beczka O/ kbel EF: wyedro O li 860 koryto EF: vly O lI 681 studew F: studew O, studek E ll 662 gystycze E: Vsczy- czye O, Czystycze F lI 653 banye EF: czban O ll se4 czedydlo EF: czyeczydlo O corzecz EO: sypen F l 666—7 0 O II see lahwycze F: lawycze E ] 66s 0 E ] 669 mysny O: nisi E, mysy F ll "7° vbrussecz EF: rucznyk Oll 671 suden E: koss sit OF 622 0 F 73 dyezka EF: v E před dicito II 673—1 v O: Discus s. o. sed capisterium dicito neczky Il 674 sed dyezka c. F: O EO; wieczko canistrum Wiesb. 935. II 675 cosyerz: cosyrz E, kosyerz OF II 677 scolowe E: stolewe O, stolowe F II 680 pasti EF: pasczi OII “s1 owczynecz E: owczynyecz O li 683 koleczko EO: kolecz quoque F.
Strana 63
De utensilibus, v. 653—712. 63 O 30 695 700 Е 156"b 705 F 244 Et pansus sit brah, subtena przystodolek sit, 685 Pullida kurnýk, paleatorium quoque plewnyk, Edilis wratnýk, colonus dicito ratag. Palaque lopata, chlad umbrellula, nebula humno, Est fax pochodnye, panew sartago vocatur, Caldar sit kotel, craticula rost, veru rozen, 690 Olla sit hrnecz, ydria karhan vocitatur, Sit lebes renlyk, patella panvycze fertur. Aenum medenecz, braxatorium pywowar sit, Braseator sladownyk, (sed) braxator pywowarnyk, Slad brazeum tibi sit braxatoriumque sladowna. Ozd aridarium, cremacula kotlyna fiat, Braxiva brzeczka, war braxatura vocatur, Braxivum spolne, sed tabassa naquassa fertur. Est siliques mlato, doleum cad, tigra sit obrucz; Prosticze sit cuppa, korzecz tibi fundibulum sit; Canale sit slab, sed hostorium powyerek sit, Anse (sit) wsy, dic bacabulaque nossydla. Cavea cleczye, psitana stupa tibi sit, Sarculus est wrchulek, mola zrnow, clatra dyezye; Est tribulum trdlo, sed pernicze lenticula sit. Cacabus est poklikew, dic vertibulum fore mutew, Contrucium kopist, sed tralnicze mareolum sit; Sit calathus kossik, contus tluk, przyhrada colla, Cartellum sit koss, ventilabrum tibi wyetrnyk; Carbo dic vhel, post cinis dicito popel, 710 Favilla pyrzenye: debes hoc corde tenere. (26. De ecclesia.) Ecclesia kostel, fiet catholica czyerkew, Templum chram, claster [que] monasterium, (quoque crux krzyz), 684 przystodolek FE: przystodole O II 68s wratnyk E: wratny OF lI 687 humus O: hüno E ll 689-690 O F II 691 renlyk E: radlyk O II 691—2 v O: Sit lebes radlyk braxato- II 692 medenecz F: medyenecz E/ pywowar F: que fla pywowar rium quoque pywowar E, pywowar quoque O ] 693 O FO/ sed 0 E II 694 sladowna EF: sladownye O ] 695 ozd EF: ozda O/ kotlyna FO: kochna E ll 697 naquassa EF: nakwas O il 699 Prosticze EF Prosczicze O II 700 Powyerek F, powerek E: powyerzen O 11 701 0 0/ wsy E: vssy F 702—3 O F II 702 cleczye E: klepecz O/ sit O: fiat E II 703 wrchulek E: wrcholek O zrnow O: zrni E ll dyezye E: dzyecze O I 705—s 0 O II 707 kossik O: kossile E, kolik F tluk E: kyg FOſ przyhrada colla OF: przyehra acella E II 709 cinis d. popel EF zerzyewye d. prune O II 710 debes h. c. tenere EF: cinis popel dicere debes O Il 711 czyr kew F: czirkew E, czrkew O I 712—3 v O přeházeno; z v. 713 recessus z. p. v O schází 712 quoque: que FO, 0 E crux krzyz O: O E.
De utensilibus, v. 653—712. 63 O 30 695 700 Е 156"b 705 F 244 Et pansus sit brah, subtena przystodolek sit, 685 Pullida kurnýk, paleatorium quoque plewnyk, Edilis wratnýk, colonus dicito ratag. Palaque lopata, chlad umbrellula, nebula humno, Est fax pochodnye, panew sartago vocatur, Caldar sit kotel, craticula rost, veru rozen, 690 Olla sit hrnecz, ydria karhan vocitatur, Sit lebes renlyk, patella panvycze fertur. Aenum medenecz, braxatorium pywowar sit, Braseator sladownyk, (sed) braxator pywowarnyk, Slad brazeum tibi sit braxatoriumque sladowna. Ozd aridarium, cremacula kotlyna fiat, Braxiva brzeczka, war braxatura vocatur, Braxivum spolne, sed tabassa naquassa fertur. Est siliques mlato, doleum cad, tigra sit obrucz; Prosticze sit cuppa, korzecz tibi fundibulum sit; Canale sit slab, sed hostorium powyerek sit, Anse (sit) wsy, dic bacabulaque nossydla. Cavea cleczye, psitana stupa tibi sit, Sarculus est wrchulek, mola zrnow, clatra dyezye; Est tribulum trdlo, sed pernicze lenticula sit. Cacabus est poklikew, dic vertibulum fore mutew, Contrucium kopist, sed tralnicze mareolum sit; Sit calathus kossik, contus tluk, przyhrada colla, Cartellum sit koss, ventilabrum tibi wyetrnyk; Carbo dic vhel, post cinis dicito popel, 710 Favilla pyrzenye: debes hoc corde tenere. (26. De ecclesia.) Ecclesia kostel, fiet catholica czyerkew, Templum chram, claster [que] monasterium, (quoque crux krzyz), 684 przystodolek FE: przystodole O II 68s wratnyk E: wratny OF lI 687 humus O: hüno E ll 689-690 O F II 691 renlyk E: radlyk O II 691—2 v O: Sit lebes radlyk braxato- II 692 medenecz F: medyenecz E/ pywowar F: que fla pywowar rium quoque pywowar E, pywowar quoque O ] 693 O FO/ sed 0 E II 694 sladowna EF: sladownye O ] 695 ozd EF: ozda O/ kotlyna FO: kochna E ll 697 naquassa EF: nakwas O il 699 Prosticze EF Prosczicze O II 700 Powyerek F, powerek E: powyerzen O 11 701 0 0/ wsy E: vssy F 702—3 O F II 702 cleczye E: klepecz O/ sit O: fiat E II 703 wrchulek E: wrcholek O zrnow O: zrni E ll dyezye E: dzyecze O I 705—s 0 O II 707 kossik O: kossile E, kolik F tluk E: kyg FOſ przyhrada colla OF: przyehra acella E II 709 cinis d. popel EF zerzyewye d. prune O II 710 debes h. c. tenere EF: cinis popel dicere debes O Il 711 czyr kew F: czirkew E, czrkew O I 712—3 v O přeházeno; z v. 713 recessus z. p. v O schází 712 quoque: que FO, 0 E crux krzyz O: O E.
Strana 64
64 Bohemář VII. 26—28. Scandile(que) stupen, recessus zadny pokoy sit; Idola sunt modli, sed altare notat oltarz, Reliquie swatost, sed simulacrum notat obraz. Palla dic vbruz, vexillum dico koruhew, Candela swyeczye, baptisteriumque krztydlnyczye; Lumen sit swyetlo, cereus postawnyk (habeto). Thus cadydlo tibi sit, sed turibulum kadydlnycze, 720 Incensum kadyenye, codex knyhy, cartaque listek. Carmen sit pysmo, sed leccio dicito cztenye. Fiet epistola list, evangelium dobrowyestye, Crimen hrzyech, odpustek indulgencia (fiet). Communio (sit) obczowanye, confessio spowyed, leiunium sit post, sed scrusyenye contricio sit, Campana sit swonecz, penitencia dico pokanye, Swonnycze campanile, maceracio susenye dices, Pinnaculum sit vrch, pinna makovycze fiet, Sclep penetrale tibi notas, inceptraleque kruchta. 715 725 (27. De civitate.) 730 Astrum hrad tibi sit, propungnaculumque strzyelnycze, Turris sit wyeze, castellum dicito twrzye, Aula syen, vallus slup, sed vallum tibi parkan, Menia zabradla, sed wyhledye tunc specula sunt. Turba sit zastup, populus lid, atria sit dwor, Atque cimiterium kirchow, civitas ()que myesto, Sit oppidum myestcze, forum trh, liomen erit knot, Lucibulum kahanecz, apodromium (C hrzyscze, Maccellum cram, sed equinarium conicze, Cratis sit lesa, feretrum sed dicito mari, 740 Usura lichwa, sed fenus sit tibi ssyantrok. Arcus luczyscze, samostrzyel sitque balista; 735 713 que OF: 9 E II 714 modli EF: modla O II 717 krztydlnyczye: kcrzydlnycze E, krzydlnycze O, krzstytedlnycze F l1 718—9 6 O lI 71s swyetloF: swiclo E/ habeto F: nemá E lI 719 cadydlo: kadylo F, cadlydlo E 720 kadyenye FE: kadzyenye O/ listek EO: list F lI 222 dobrowyestye F: dobrozwystye E, dobrowyescye O 1I 723 fiet OF: 9 E l 726 Campana O: Nota E, Nota F II 727 susenye OF: zuzynye po opravě Ell 228 makowycze OF: mokowycze E 1! 228 Sclep: Sklep OF, solet E/ tibi Fr sit tibi E, B O) inceptrale O: inceperabile E, interceptrale F / kruchta OF: chruchte E ll 731 wyeze F: wyez E weze OI 732 0 O 11 733 zabradla FO: zadraba E) wyhledye OF: wyehleda E ll 734 lid EF: lud O II 735 kirchow E: krchow O hrzbytow F li 73e myestcze F, Pršp. etc.: myesticze E, myesczyscze O ll 737 8 E 737—8 v O přeházeno i 737 hrzyscze EO: trzystye konske F/apo- dromium EO: ydromum F ll 73s cram: chram OE, kram F/ conicze E: konnycze O 739 0 O 740 fenus s. t. ssyantrok EF: census s. t. czynz O. II 741 luczyscze FO: lu- czycze E/ samostrzyel OF: samostryeh E.
64 Bohemář VII. 26—28. Scandile(que) stupen, recessus zadny pokoy sit; Idola sunt modli, sed altare notat oltarz, Reliquie swatost, sed simulacrum notat obraz. Palla dic vbruz, vexillum dico koruhew, Candela swyeczye, baptisteriumque krztydlnyczye; Lumen sit swyetlo, cereus postawnyk (habeto). Thus cadydlo tibi sit, sed turibulum kadydlnycze, 720 Incensum kadyenye, codex knyhy, cartaque listek. Carmen sit pysmo, sed leccio dicito cztenye. Fiet epistola list, evangelium dobrowyestye, Crimen hrzyech, odpustek indulgencia (fiet). Communio (sit) obczowanye, confessio spowyed, leiunium sit post, sed scrusyenye contricio sit, Campana sit swonecz, penitencia dico pokanye, Swonnycze campanile, maceracio susenye dices, Pinnaculum sit vrch, pinna makovycze fiet, Sclep penetrale tibi notas, inceptraleque kruchta. 715 725 (27. De civitate.) 730 Astrum hrad tibi sit, propungnaculumque strzyelnycze, Turris sit wyeze, castellum dicito twrzye, Aula syen, vallus slup, sed vallum tibi parkan, Menia zabradla, sed wyhledye tunc specula sunt. Turba sit zastup, populus lid, atria sit dwor, Atque cimiterium kirchow, civitas ()que myesto, Sit oppidum myestcze, forum trh, liomen erit knot, Lucibulum kahanecz, apodromium (C hrzyscze, Maccellum cram, sed equinarium conicze, Cratis sit lesa, feretrum sed dicito mari, 740 Usura lichwa, sed fenus sit tibi ssyantrok. Arcus luczyscze, samostrzyel sitque balista; 735 713 que OF: 9 E II 714 modli EF: modla O II 717 krztydlnyczye: kcrzydlnycze E, krzydlnycze O, krzstytedlnycze F l1 718—9 6 O lI 71s swyetloF: swiclo E/ habeto F: nemá E lI 719 cadydlo: kadylo F, cadlydlo E 720 kadyenye FE: kadzyenye O/ listek EO: list F lI 222 dobrowyestye F: dobrozwystye E, dobrowyescye O 1I 723 fiet OF: 9 E l 726 Campana O: Nota E, Nota F II 727 susenye OF: zuzynye po opravě Ell 228 makowycze OF: mokowycze E 1! 228 Sclep: Sklep OF, solet E/ tibi Fr sit tibi E, B O) inceptrale O: inceperabile E, interceptrale F / kruchta OF: chruchte E ll 731 wyeze F: wyez E weze OI 732 0 O 11 733 zabradla FO: zadraba E) wyhledye OF: wyehleda E ll 734 lid EF: lud O II 735 kirchow E: krchow O hrzbytow F li 73e myestcze F, Pršp. etc.: myesticze E, myesczyscze O ll 737 8 E 737—8 v O přeházeno i 737 hrzyscze EO: trzystye konske F/apo- dromium EO: ydromum F ll 73s cram: chram OE, kram F/ conicze E: konnycze O 739 0 O 740 fenus s. t. ssyantrok EF: census s. t. czynz O. II 741 luczyscze FO: lu- czycze E/ samostrzyel OF: samostryeh E.
Strana 65
De ecclesia et civitate. De armis, v. 713—772. 65 F 245 /0 30" II 745 Е 156 а 750 755 Sit catabulta kluk, intersticiumque przyehrada, Coquina cuchinie, sed pistrinum sit pekarnye. Arx wysost, mulio holota, kobilak quoque mango; Bubulcus pohonycz, sed subulcus fore swinak, Ennoycus kosak, Il sed opilio notat owczak, Apex oblanky, iudex rychtarz, radczeque consul. Est ossatorium tunc kostnycze, kmet(que) iuratus, Scabinus consyel, hospes host, fur quoque slodyeg; Subses podsyedek est, inquilinus quoque podruh, Erraticus sit poczestny, putnyk peregrinus, Advena przychoda, sitſque] penestica hokynye dicta, Latro lotr, sypyczye sit aquilina vocata, Stratilates paduch, sed vispilicque nasylnyk, Lator tyekaczka, sed abigeusque sagemnyk, Nunccius est poselque lupanar domque kurewny, Paydr tibi sit compa, globus kule, ludus est ghra; Tasser (sit) kostka, sed citta dicito prozka, Clitella krosnye, zahata vicus, copye hasta, Sylnycze sit strata, sed vlycze platea dicta, Sit socius towarzyss, socialis druzka vocatur. 760 (28. De armis.) 765 770 Ictor poprawcze, sed singnifer est koruhewnyk, Missile strzyeliscze sit hastileque ratyscze, Sudlicze sit cuspis, sed crondle tricuspis vocatur, Capulus est gylecz, sica sapie, gladius mecz, Pugio sit pazlerz, sed culter sit tibi rut«lyn)k, Ast maniplus rzemdich, sed baln)ea sit tibi lazna, Pretorium rothaus, post krozma dico taberna, Pastor pastucha sit, sed claviger sit tibi klycznyk, Est okol theatrum, sed suhradye maceria sit, Cimentiburna wapennyczye, calx tibi vapno, Aurifodina sachta, czyhelnycze laterica. 743 cuchinie: kuchine FO, chunye E Il pekarnye FO: pecanye E ll 745 pohonycz OF: pohonycze El 747 A. oblanky EF: 0 0/ radcze FE: radcye O/ que F: 0 E, sit quoque O HI 750 podruh EF: hofer O l 752 przychoda FO: przyhoda E/ hokynye FE: frag- narzka O II 753 sypyczye O: sypicze EF II 755 0 0/ sagemnyk E: zamennyk F 11 757 0 0/ Paydr E: Paydyr F./ ghra E: hra F. ll 761 socialis druzka EF: sodalis druzba O 762 Victor EFO: místo lictorI 73 strzyeliscze E: strzyelisstie F, strzyelnycze O/ ra- tyscze EF: raczysczye O 1I 764 crondle EO: kronle F 1I 765 0 0] sapie F: sabye E 766 sit tibi ruthnyk E: s. t. rutlynk F nuoz gladiusque mecz O ll 767 rzemdich E: rzem- dyh FO/ baltea E: balneum FO/ lazna OE: laznye F ll 76s rothaus EO: ruthaus F 769 pastucha EF: pastirz O/ klycznyk EF: klucznyk O-ll 770 suhradye O: suhrady E 772 G OF. / aurifodina: Wicsenb.: amfodina E.
De ecclesia et civitate. De armis, v. 713—772. 65 F 245 /0 30" II 745 Е 156 а 750 755 Sit catabulta kluk, intersticiumque przyehrada, Coquina cuchinie, sed pistrinum sit pekarnye. Arx wysost, mulio holota, kobilak quoque mango; Bubulcus pohonycz, sed subulcus fore swinak, Ennoycus kosak, Il sed opilio notat owczak, Apex oblanky, iudex rychtarz, radczeque consul. Est ossatorium tunc kostnycze, kmet(que) iuratus, Scabinus consyel, hospes host, fur quoque slodyeg; Subses podsyedek est, inquilinus quoque podruh, Erraticus sit poczestny, putnyk peregrinus, Advena przychoda, sitſque] penestica hokynye dicta, Latro lotr, sypyczye sit aquilina vocata, Stratilates paduch, sed vispilicque nasylnyk, Lator tyekaczka, sed abigeusque sagemnyk, Nunccius est poselque lupanar domque kurewny, Paydr tibi sit compa, globus kule, ludus est ghra; Tasser (sit) kostka, sed citta dicito prozka, Clitella krosnye, zahata vicus, copye hasta, Sylnycze sit strata, sed vlycze platea dicta, Sit socius towarzyss, socialis druzka vocatur. 760 (28. De armis.) 765 770 Ictor poprawcze, sed singnifer est koruhewnyk, Missile strzyeliscze sit hastileque ratyscze, Sudlicze sit cuspis, sed crondle tricuspis vocatur, Capulus est gylecz, sica sapie, gladius mecz, Pugio sit pazlerz, sed culter sit tibi rut«lyn)k, Ast maniplus rzemdich, sed baln)ea sit tibi lazna, Pretorium rothaus, post krozma dico taberna, Pastor pastucha sit, sed claviger sit tibi klycznyk, Est okol theatrum, sed suhradye maceria sit, Cimentiburna wapennyczye, calx tibi vapno, Aurifodina sachta, czyhelnycze laterica. 743 cuchinie: kuchine FO, chunye E Il pekarnye FO: pecanye E ll 745 pohonycz OF: pohonycze El 747 A. oblanky EF: 0 0/ radcze FE: radcye O/ que F: 0 E, sit quoque O HI 750 podruh EF: hofer O l 752 przychoda FO: przyhoda E/ hokynye FE: frag- narzka O II 753 sypyczye O: sypicze EF II 755 0 0/ sagemnyk E: zamennyk F 11 757 0 0/ Paydr E: Paydyr F./ ghra E: hra F. ll 761 socialis druzka EF: sodalis druzba O 762 Victor EFO: místo lictorI 73 strzyeliscze E: strzyelisstie F, strzyelnycze O/ ra- tyscze EF: raczysczye O 1I 764 crondle EO: kronle F 1I 765 0 0] sapie F: sabye E 766 sit tibi ruthnyk E: s. t. rutlynk F nuoz gladiusque mecz O ll 767 rzemdich E: rzem- dyh FO/ baltea E: balneum FO/ lazna OE: laznye F ll 76s rothaus EO: ruthaus F 769 pastucha EF: pastirz O/ klycznyk EF: klucznyk O-ll 770 suhradye O: suhrady E 772 G OF. / aurifodina: Wicsenb.: amfodina E.
Strana 66
66 Bohemář VIII, 29 30. F 245 Currus voz, biga kary plaustrumque voz tyesky Vehiculum sanky, polus pyest, sit rota kolo, Cantus (sit) lukot, axis os ogye quoque temo, Sit radius spycze, sed gumphus dicito mozden Fiteus est chomut, colomast tibi sit rotalinum Auriga wozatay, longale rozwora dicas, Furcale clanicze, nasad trabale, gophus sle, 780 Restis (sit) huzew, sed vectigal wozowe czlo, Amentum tyetywa, sed ognycze foralia sunt, Zona sit ssnura, post cindula poleno dicas, Cingula sit popruh, sed myto teloneum sit. Antela sunt prsosyny, postelaque pochwy. Subsella podclad, sella sedlo, strepa strzmen sit. Czbernycze tunc sit acetabulum, sed ostroha calcar, Ast pila sit pestal, stata choda bodecz quoque cirtus Est bycz flagellum, sed opex ramena, lamina pant, Pandia sit lysnye, dic unserida fore sczenha, 790 Oprata sit redum, (li)spa plech, lubrida lyhy. Ultimo tu dicta slanycze summare salista. 775 785 VIII De artificibus.) (29. De opificibus.) Rtifex dic rzemeslnyk, sed opifex fore dyelnyk, Est mercenarius nagemnyk, vsyle labor, Fiet operarius dyelak, sed opus dyelo fiet. 795 Merces mzda, premium sit odpiatta, cultus erit strog, Arator sit oracz, dicas convencio nagem, E 156 b Ast predium dyedina, cultura dic oranyna, Post colonus ratag, zapluharz agricola dices, Sed aratrum dic pluh, dic agricultura popluzye, 800 Burtea sit otka, buris klecz, esseda koleczka, Cultrum czrtadlo, iugum gho, radlicze vomer, Est cinodale hrzyedel, messor znecz falx quoque srp sit; /O 31 773 spycze E: stpicze O tyesky EF: czyezky O II 775 ogye F: og E, 0 0 1I 776 776 mozden EF: mozderz OF, v F omylem dvakrát II 777 colomast E: kolomaz OF 779 gophus sle EF: 0 O 11 780 czlo EF:czelo O ll 781 tyetywa EF: czyeczywa Oognycze EF: onyczye O Il 782 ssnura E, snora F: opratka O/ poleno EF: peleno O 1 783—4 v F změněno li 784 prsosyny F: prsosyeny E II 784—5 6 0I 786 F 1 787 0 0 I 787 pestal E: pesstal F / choda E: chody F / bodecz E: podecz F lI 78s lamina pant EF: G O 780 lysnye F: lusnye O, kstnye E/ sczenha OE: styenha F II 791 slanycze s. s. EF bene dicis omnia predicta O li 792 V E není iniciálky li 733 vsyle EF: dzyelo O 794 0 O I] 797 oranyna EF: oranye O 1l 79s zapluharz EF: pluharz O II 801 czrtadlo EO: czertadlo F/ iugum gho EF: 0 O ll s02 hrzyedel EF: hrzebik O/ znecz OE: znyecz F.
66 Bohemář VIII, 29 30. F 245 Currus voz, biga kary plaustrumque voz tyesky Vehiculum sanky, polus pyest, sit rota kolo, Cantus (sit) lukot, axis os ogye quoque temo, Sit radius spycze, sed gumphus dicito mozden Fiteus est chomut, colomast tibi sit rotalinum Auriga wozatay, longale rozwora dicas, Furcale clanicze, nasad trabale, gophus sle, 780 Restis (sit) huzew, sed vectigal wozowe czlo, Amentum tyetywa, sed ognycze foralia sunt, Zona sit ssnura, post cindula poleno dicas, Cingula sit popruh, sed myto teloneum sit. Antela sunt prsosyny, postelaque pochwy. Subsella podclad, sella sedlo, strepa strzmen sit. Czbernycze tunc sit acetabulum, sed ostroha calcar, Ast pila sit pestal, stata choda bodecz quoque cirtus Est bycz flagellum, sed opex ramena, lamina pant, Pandia sit lysnye, dic unserida fore sczenha, 790 Oprata sit redum, (li)spa plech, lubrida lyhy. Ultimo tu dicta slanycze summare salista. 775 785 VIII De artificibus.) (29. De opificibus.) Rtifex dic rzemeslnyk, sed opifex fore dyelnyk, Est mercenarius nagemnyk, vsyle labor, Fiet operarius dyelak, sed opus dyelo fiet. 795 Merces mzda, premium sit odpiatta, cultus erit strog, Arator sit oracz, dicas convencio nagem, E 156 b Ast predium dyedina, cultura dic oranyna, Post colonus ratag, zapluharz agricola dices, Sed aratrum dic pluh, dic agricultura popluzye, 800 Burtea sit otka, buris klecz, esseda koleczka, Cultrum czrtadlo, iugum gho, radlicze vomer, Est cinodale hrzyedel, messor znecz falx quoque srp sit; /O 31 773 spycze E: stpicze O tyesky EF: czyezky O II 775 ogye F: og E, 0 0 1I 776 776 mozden EF: mozderz OF, v F omylem dvakrát II 777 colomast E: kolomaz OF 779 gophus sle EF: 0 O 11 780 czlo EF:czelo O ll 781 tyetywa EF: czyeczywa Oognycze EF: onyczye O Il 782 ssnura E, snora F: opratka O/ poleno EF: peleno O 1 783—4 v F změněno li 784 prsosyny F: prsosyeny E II 784—5 6 0I 786 F 1 787 0 0 I 787 pestal E: pesstal F / choda E: chody F / bodecz E: podecz F lI 78s lamina pant EF: G O 780 lysnye F: lusnye O, kstnye E/ sczenha OE: styenha F II 791 slanycze s. s. EF bene dicis omnia predicta O li 792 V E není iniciálky li 733 vsyle EF: dzyelo O 794 0 O I] 797 oranyna EF: oranye O 1l 79s zapluharz EF: pluharz O II 801 czrtadlo EO: czertadlo F/ iugum gho EF: 0 O ll s02 hrzyedel EF: hrzebik O/ znecz OE: znyecz F.
Strana 67
De opificibus et textoribus, v. 773 —833. 67 805 810 815 l F 2461 820 Est instrumentum przystrog, utensile nadoba; Ligator vazacz, fenofalcator syenosyeczecz, Falcastrum kossa, tribula cepy, furcaque vydly, Vannus lopata, ligo motika, hrabye rastrum, Tritura mlatba, sed ventilator opalacz sit, Scopa chwostýscze tibi sit, fossor kopacz, fodilis rycz, Fossorium sit ryl, molendinum (tibi) sit mlyn, Molaris zrnow, molendinator fore mlynarz, Sedacium lopatky, taratantara dicito klopot, Pistrum mucznycze sit incubale quoque lub sit Vesken stawque fola, sed billa dicitur oskrd. Pistor pekarz, myech saccus, pistrina pekarnye, Cotobria pometlo, poscendium lopata chlebna, Cantabra tlucz, cribrum rzeseto, sepetrum (fore) syto, Pohlodek est torrestina, pistrum sit pomazaczka, Rzyedczycze cribrale, taratantrum dicito pytlyk. Metastrum sit wal, cocus cucharz, coqua cuchta, Podczyesye pincerna, sed yesczynosye dapifer sit, Vpolen est trolla, post fustinulla craczye fiet, Coculus est cuchtycz, kuchmystr archicocus (est). (30. De textoribus.) 825 830 Deminator rosyewacz, coquinariusque popelka, Semen sit syeme, seminarium rosyewaczka, Spiculator classny, ligustrum pasdero dicas. Erpica sit brana, sed tractorium fore czychel, Festuca drasta, macula sit poskwrna dicta, Vineator vinarz, vindemia vinna zen exit, Vindemptor rzyezowyn, torcular lysycze fict. Formido strassydlo, holohumnýcze tugurium sit, Tersites est vawak, pannifex dico sukennyk, Textor sit tkadlecz, suknokray pannicida sit. Colus przyesslicze sit, platennyk dico linista, 803 nadoba O: nadob F, narob E ll sos O F/ Palus O: Vannus E/ lopata O: lo- patka E ll sos chwostyscze EF: chwoscziscze O fodilis EF: GO/ rycz F: rzycz E, O O Il s1l dicito O: dico E/ klopot EF: klapot O ll 812 lub EF: lubi O lI 813 oskrd OF: ostkro E II 814 0 F II 815 lopata chlebna EF: lopatka fiet O Il 816 tlucz EF: klucz O 817 pomazaczka EO: pomahaczka F II s18 Rzyedczycze EF: rzeseto O/ pytlyk O: pich E ll 819 cuchta EF: kucharzka O II 820 podczyesye EF: senkerz O/ yesczynosye O: gyeczcynossye EF II 821 0 F II 822 cuchtycz E: kuchticz F, kucharz O/ kuchmystr F: kuchinye O, cuchmagister E ll 823—4 v O přeházeno l 824 syeme E: semye OF lI 826 czyehel E, tyhel F, smyk O ll s27 poskwrna E: posskwrna O 829-830 v O přeházeno li 829 rzye- zowyn EF: rzezczowyn O II 830 holohumnycze EF: holehumencze O 1 831 sukennyk OF sukenyk E ll 832 suknokroy F: swknokray O, suknogag E ll s33 O F.
De opificibus et textoribus, v. 773 —833. 67 805 810 815 l F 2461 820 Est instrumentum przystrog, utensile nadoba; Ligator vazacz, fenofalcator syenosyeczecz, Falcastrum kossa, tribula cepy, furcaque vydly, Vannus lopata, ligo motika, hrabye rastrum, Tritura mlatba, sed ventilator opalacz sit, Scopa chwostýscze tibi sit, fossor kopacz, fodilis rycz, Fossorium sit ryl, molendinum (tibi) sit mlyn, Molaris zrnow, molendinator fore mlynarz, Sedacium lopatky, taratantara dicito klopot, Pistrum mucznycze sit incubale quoque lub sit Vesken stawque fola, sed billa dicitur oskrd. Pistor pekarz, myech saccus, pistrina pekarnye, Cotobria pometlo, poscendium lopata chlebna, Cantabra tlucz, cribrum rzeseto, sepetrum (fore) syto, Pohlodek est torrestina, pistrum sit pomazaczka, Rzyedczycze cribrale, taratantrum dicito pytlyk. Metastrum sit wal, cocus cucharz, coqua cuchta, Podczyesye pincerna, sed yesczynosye dapifer sit, Vpolen est trolla, post fustinulla craczye fiet, Coculus est cuchtycz, kuchmystr archicocus (est). (30. De textoribus.) 825 830 Deminator rosyewacz, coquinariusque popelka, Semen sit syeme, seminarium rosyewaczka, Spiculator classny, ligustrum pasdero dicas. Erpica sit brana, sed tractorium fore czychel, Festuca drasta, macula sit poskwrna dicta, Vineator vinarz, vindemia vinna zen exit, Vindemptor rzyezowyn, torcular lysycze fict. Formido strassydlo, holohumnýcze tugurium sit, Tersites est vawak, pannifex dico sukennyk, Textor sit tkadlecz, suknokray pannicida sit. Colus przyesslicze sit, platennyk dico linista, 803 nadoba O: nadob F, narob E ll sos O F/ Palus O: Vannus E/ lopata O: lo- patka E ll sos chwostyscze EF: chwoscziscze O fodilis EF: GO/ rycz F: rzycz E, O O Il s1l dicito O: dico E/ klopot EF: klapot O ll 812 lub EF: lubi O lI 813 oskrd OF: ostkro E II 814 0 F II 815 lopata chlebna EF: lopatka fiet O Il 816 tlucz EF: klucz O 817 pomazaczka EO: pomahaczka F II s18 Rzyedczycze EF: rzeseto O/ pytlyk O: pich E ll 819 cuchta EF: kucharzka O II 820 podczyesye EF: senkerz O/ yesczynosye O: gyeczcynossye EF II 821 0 F II 822 cuchtycz E: kuchticz F, kucharz O/ kuchmystr F: kuchinye O, cuchmagister E ll 823—4 v O přeházeno l 824 syeme E: semye OF lI 826 czyehel E, tyhel F, smyk O ll s27 poskwrna E: posskwrna O 829-830 v O přeházeno li 829 rzye- zowyn EF: rzezczowyn O II 830 holohumnycze EF: holehumencze O 1 831 sukennyk OF sukenyk E ll 832 suknokroy F: swknokray O, suknogag E ll s33 O F.
Strana 68
68 Bohemář VIII, 31—32. 031 Tornus sit cuzel, sed sagia fiet obvazek, 835 Ast colofolium sit obaslo, girtaque przyeslen, Est wrzyeteno fusum, filum nyt, kudele stuppa; Motaxa przadenoque turnum sunt skane nyty /E 157 a / Trama dic vtek, filatorium nytydlnycze, Ansa dic statywa, sed dola rospinadlo sit. Frixorium trlycze, liciatoriumque wratydlo, Radius est czlunek, stamen staw, czyewka pennale, Glomus sit klubko, dicas alabrum motovidlo, Textorium brdo, sed dragma polacz, ochle pecten, Funseria zemnye sit, fusoriumque powyesmo. Sit tibi girgillum koleczko, trifilia wygadlo, Pannus sit sukno, licium trzyepecz, tela platno, Contus dic bydlo, sed ylia pyscowa dusca, Postaw substamen, sutum syew, sed spola czyepy, Sartor sit krayczy, sutrix sswyedle, noze forfex, Acus sit gehla, digitale dico naprstek; Supplicium czwylink, sed scarlicium fore sarlat, Dicas dupplicium mittlynk, capa capye, poderis (k)zlo, Est cucula cukla, scapulare dicito scaplerz, Ficella krabicze, sed recidula sit okragek. 845 840 850 (31. De sutoribus.) / F 2467 855 � Ellista blanarz sit, pelifex (que) cozysnyk, Sutor swecz, cerdo cozeluh, spacus quoque dratew, Subula sit sydlo, calopediumque copito, Alutum sit trzyeslo, frunum luh, artawa est knyp, Aner dic lista, trabula czwek, maccellus est kram 860 Carnifex rzyeznyk, sed torulla dicito crompolcz Cuppa sit beczka, crusecz allebrot, loto sit lot, Salista slanecz, trabasetum quoque lesa, Institor est kramarz, sed mercator fore cupec2. Statera vaha, bissus czendat, tertoque wyerdunk, 834 platennyk O: platenyk E II 83s kudele EF: kudel O3 przadeno FO: pradeno E/ skane nyty EF: skanye nyczy O ll 838 nyty dlnycze EF: nytedlnyczye O l 83 sta- tywa F: staczywa O, staczwa E li 840 wratydlo EF: kolowrat O lI 841 czlunek EF: czlnek O il 842 klubko EF: klbko O lI 843 ochle EF: hochle O 11 s44 G F II 844 powyesmo E: powyssnie O 11 845 0 O/ koleczko F: colaczko E wygadlo F: vidagdlo E lI 846 trzye- pecz EF: trzapacz O II 847 bydlo OF: wydla E/ dusca EF: duzsse O/ pyscowa EO pyssczowa F lI 81s Postaw FO: Postawa E/ spola O: spolia E ll si9 krayczy FO: kraczye E/ sswyedle E, swadle F: zsswecz O l 851 O F II 851 sarlat OE (opravou, před fore") li 832 G FO) kzlo Pršp.: lezlo E il 853 Est EF: Cappa kapye O il 854 8 O II 355 co- zysnyk EF: kozuznyk O. I 858—a O F ll s5s artawa c. k. E: 0 FO II 860 crompolcz E: trupolez O, krumfest F ll 881-2 nemá O li 862 slanecz E: slanycze F/ lesa F: loza E sel wyerdunk Klaret: wyrdunk OF, verdirak E.
68 Bohemář VIII, 31—32. 031 Tornus sit cuzel, sed sagia fiet obvazek, 835 Ast colofolium sit obaslo, girtaque przyeslen, Est wrzyeteno fusum, filum nyt, kudele stuppa; Motaxa przadenoque turnum sunt skane nyty /E 157 a / Trama dic vtek, filatorium nytydlnycze, Ansa dic statywa, sed dola rospinadlo sit. Frixorium trlycze, liciatoriumque wratydlo, Radius est czlunek, stamen staw, czyewka pennale, Glomus sit klubko, dicas alabrum motovidlo, Textorium brdo, sed dragma polacz, ochle pecten, Funseria zemnye sit, fusoriumque powyesmo. Sit tibi girgillum koleczko, trifilia wygadlo, Pannus sit sukno, licium trzyepecz, tela platno, Contus dic bydlo, sed ylia pyscowa dusca, Postaw substamen, sutum syew, sed spola czyepy, Sartor sit krayczy, sutrix sswyedle, noze forfex, Acus sit gehla, digitale dico naprstek; Supplicium czwylink, sed scarlicium fore sarlat, Dicas dupplicium mittlynk, capa capye, poderis (k)zlo, Est cucula cukla, scapulare dicito scaplerz, Ficella krabicze, sed recidula sit okragek. 845 840 850 (31. De sutoribus.) / F 2467 855 � Ellista blanarz sit, pelifex (que) cozysnyk, Sutor swecz, cerdo cozeluh, spacus quoque dratew, Subula sit sydlo, calopediumque copito, Alutum sit trzyeslo, frunum luh, artawa est knyp, Aner dic lista, trabula czwek, maccellus est kram 860 Carnifex rzyeznyk, sed torulla dicito crompolcz Cuppa sit beczka, crusecz allebrot, loto sit lot, Salista slanecz, trabasetum quoque lesa, Institor est kramarz, sed mercator fore cupec2. Statera vaha, bissus czendat, tertoque wyerdunk, 834 platennyk O: platenyk E II 83s kudele EF: kudel O3 przadeno FO: pradeno E/ skane nyty EF: skanye nyczy O ll 838 nyty dlnycze EF: nytedlnyczye O l 83 sta- tywa F: staczywa O, staczwa E li 840 wratydlo EF: kolowrat O lI 841 czlunek EF: czlnek O il 842 klubko EF: klbko O lI 843 ochle EF: hochle O 11 s44 G F II 844 powyesmo E: powyssnie O 11 845 0 O/ koleczko F: colaczko E wygadlo F: vidagdlo E lI 846 trzye- pecz EF: trzapacz O II 847 bydlo OF: wydla E/ dusca EF: duzsse O/ pyscowa EO pyssczowa F lI 81s Postaw FO: Postawa E/ spola O: spolia E ll si9 krayczy FO: kraczye E/ sswyedle E, swadle F: zsswecz O l 851 O F II 851 sarlat OE (opravou, před fore") li 832 G FO) kzlo Pršp.: lezlo E il 853 Est EF: Cappa kapye O il 854 8 O II 355 co- zysnyk EF: kozuznyk O. I 858—a O F ll s5s artawa c. k. E: 0 FO II 860 crompolcz E: trupolez O, krumfest F ll 881-2 nemá O li 862 slanecz E: slanycze F/ lesa F: loza E sel wyerdunk Klaret: wyrdunk OF, verdirak E.
Strana 69
De sutoribus et fabris, v. 834—896. 69 865 (Examen subek, mysky wazne fore lances,) Coccinus est cuclerz, stips ssart, obulus helblynk. Uncia sit silink, quadrans ort, pollota semis, Marca sit hrzywna, talentum funt, libra waha, Resina sit przyskyrzycze, sexagenaque copa, Castoreum sit bobrowy stroy sit smygmaque midlo Pelvis medenycze, tartarum quasnycze fiet, Fucus sit lyczydlo, post sepo kamenecz exit. 870 (32. De fabris.) 875 E 157 b 880 11 O 325 885 890 aber sit cowarz, ignitabulum quoque wyhnye; Ypobasis sit pen, sed incus sit nakowadlen, Fabrica kowarnye, follis myech, cos quoque sit brus; Piretrum zelezo, forceps clezcze, pyla sarra, Malleus (est) cladywo, rubigo res, scorea troska; Okuge dic scrupulum, claws hrzyeby, dolabrum struh; Podkowa sit babatum, sed aurifaber (quoque) slatnyk; Bipennis sekyra, bis acuta sekyra kladna;li Zwonarz cuprifaber, carpentarius quoque tesarz, Doleator bednarz, celtes dlato, pila lima; Est terebrum nebozez, dic asparsa probigaczka; Incisor rzesak, sed rimaria nunc potahacz sit (Obrucz sitque tigra, hoble rasile vocatur.) Plana sit lutka, levigo struh, astra nasyecz. Est piretrum zahadlo, sed ignile sit ohnyvo. Catena (sit) rzyetyez, uncus skoble, tora klyka, Compes sit puto, crurigal dicas nakolenky, Vincula sunt okowy, sed lancea denotat osczyep, Gel i sit plecno, ferebrum dicas bradatycze, Post calcariator ostroznyk, frena dic vzda; Cocleator lzycznerz, coclearius (sit) tibi lzycznyk, Lorum sit vdydlo, statula kosyerzque pozlatka 895 Est oblitaurum, auricalcon zlate pyeny, Gladiator meczyerz, monetarius sit obraznyk, 865 O: O EF (vE Examen zubek škrtl) l 866 0 O ll s66 spis E: stips F II ses 0 O 869 przyskyrzycze E: pryskyrzycze O ll 873 v EF bez iniciálky. II 875 kowarnye EO kowarna F II 876 0 F II 878 hrzyeby E: hrzyebyk OF II 879 Podkowa OF: Potkawa E. s8o-1 v O přeházeno s80 G F lI 88i tesarz EF:czyesyerz Oll 883 nebozez E:nebosyessOF probigaczka E: probyeraczka F, prowyegaczka O ll 88i potahacz EF: poczehacz O 885 OF: G E /h. O: oble F/ vocatur F: sit hohnywo igniel O II 88s E: G FOII SS7 EF:GO s88 skoble F scobl E, skobla O/ rzyetyez EF: rzetaz O/ klyka E: klyczka F, kluka O s89 nakolenky FO: nakoleczky E ll s91 o F/ bradaczyczeO: bradatycze E ll s93 lzycznerz E: Izyczyerz O, zlycznyk F II 894 vdydlo EF:wdzydlo O l 894 kosyerz E: & O 895 G F pyeny EO: aurum zlato + O. lI s9 meczyerz O: meczyrz E/obraznyk O: obrzaznyk E.
De sutoribus et fabris, v. 834—896. 69 865 (Examen subek, mysky wazne fore lances,) Coccinus est cuclerz, stips ssart, obulus helblynk. Uncia sit silink, quadrans ort, pollota semis, Marca sit hrzywna, talentum funt, libra waha, Resina sit przyskyrzycze, sexagenaque copa, Castoreum sit bobrowy stroy sit smygmaque midlo Pelvis medenycze, tartarum quasnycze fiet, Fucus sit lyczydlo, post sepo kamenecz exit. 870 (32. De fabris.) 875 E 157 b 880 11 O 325 885 890 aber sit cowarz, ignitabulum quoque wyhnye; Ypobasis sit pen, sed incus sit nakowadlen, Fabrica kowarnye, follis myech, cos quoque sit brus; Piretrum zelezo, forceps clezcze, pyla sarra, Malleus (est) cladywo, rubigo res, scorea troska; Okuge dic scrupulum, claws hrzyeby, dolabrum struh; Podkowa sit babatum, sed aurifaber (quoque) slatnyk; Bipennis sekyra, bis acuta sekyra kladna;li Zwonarz cuprifaber, carpentarius quoque tesarz, Doleator bednarz, celtes dlato, pila lima; Est terebrum nebozez, dic asparsa probigaczka; Incisor rzesak, sed rimaria nunc potahacz sit (Obrucz sitque tigra, hoble rasile vocatur.) Plana sit lutka, levigo struh, astra nasyecz. Est piretrum zahadlo, sed ignile sit ohnyvo. Catena (sit) rzyetyez, uncus skoble, tora klyka, Compes sit puto, crurigal dicas nakolenky, Vincula sunt okowy, sed lancea denotat osczyep, Gel i sit plecno, ferebrum dicas bradatycze, Post calcariator ostroznyk, frena dic vzda; Cocleator lzycznerz, coclearius (sit) tibi lzycznyk, Lorum sit vdydlo, statula kosyerzque pozlatka 895 Est oblitaurum, auricalcon zlate pyeny, Gladiator meczyerz, monetarius sit obraznyk, 865 O: O EF (vE Examen zubek škrtl) l 866 0 O ll s66 spis E: stips F II ses 0 O 869 przyskyrzycze E: pryskyrzycze O ll 873 v EF bez iniciálky. II 875 kowarnye EO kowarna F II 876 0 F II 878 hrzyeby E: hrzyebyk OF II 879 Podkowa OF: Potkawa E. s8o-1 v O přeházeno s80 G F lI 88i tesarz EF:czyesyerz Oll 883 nebozez E:nebosyessOF probigaczka E: probyeraczka F, prowyegaczka O ll 88i potahacz EF: poczehacz O 885 OF: G E /h. O: oble F/ vocatur F: sit hohnywo igniel O II 88s E: G FOII SS7 EF:GO s88 skoble F scobl E, skobla O/ rzyetyez EF: rzetaz O/ klyka E: klyczka F, kluka O s89 nakolenky FO: nakoleczky E ll s91 o F/ bradaczyczeO: bradatycze E ll s93 lzycznerz E: Izyczyerz O, zlycznyk F II 894 vdydlo EF:wdzydlo O l 894 kosyerz E: & O 895 G F pyeny EO: aurum zlato + O. lI s9 meczyerz O: meczyrz E/obraznyk O: obrzaznyk E.
Strana 70
70 Bohemář VIII, 33 35. 900 Noznycze vagina, cultellator quoque nozyerz; Cingulator passyerz, stanneator studeny kowarz, Busina nadra, periculator tobolecznyk, Plumbale sit tibi olownycze, cantrumque conew, Calicanus czyesyerz, calix rucznyk vocitatur, Est cirotecarius rukawycznyk, machina prak sit. (33. De militibus.) F 247 ARmiger est odyenecz, lis swar, oruzye notat arma, Negotium orudye, post brnye armatura fiet, 905 Victor sit wylyez, exercitus sit tibi vogsko. Traditor est zradczye, latrociniumque lotrowstwo, Insidie lupez, bellum bog. furtaque kradez, Guerra sit valka, sed pluk tibi dicſitjo caterva, Inducie przymyrzye, expedicio quoque vogna, Zebranye rapina, concordia smluwenye fiet, Turma sit zastup, sed contubernia sit hluk, Tumultus lagye, cetus sbor, concilium snem, Manipulus neczyest, cuneus romyegye, rog examen, Corea sit tanecz, agmen rota, sed legio tma. Procesye sit chorus, post pobytye sedicio sit, Pugillum sedanye, conflictus dicsitlo potrzka, Netrix przadle, lotrix pradle, puppa quoque lutka; Vitellum hlazek, vitelarium fore sklenka, Pupparius (sit) lutecznyk, oscillum kolebaczka. 910 915 (34. De nautis.) Е 157 а 920 Auta przyewoznyk, sed navigium fore przyewoz; Navis [sit] pram, portus (brzyeh), nauclerus quoque marnerz; Navicula pramina, czlun fazelus, lodye puppis. Barcaque carina, plet classis, platnoque velum; Anchora sit cotwa, barca corab, il wesslo remus, 897 nozyerz O: nozyrz E ll 89s passyerz O: paznyerz E ll 898—901 nemá F II 900 olow- nycze O: olowenycze E II 901 rucznyk E: kelych O 11 902 machina prak sit EF: 0 0 »03 oruzye n. a. O: O E/ odyenecz EF: odzyenecz O 904 brnye a. f. OF: amata sit zarma E II 905 wytyez F, wyetyeznyk E (nyk škrtl) wyczyez Ovogsko EF: woyska O 90s zradczye EF: zradsye O/ lotrowstvo EF: lotrstwo O lI 90s 0 O l] 209 przy- myrzye: przymyrz E, przymyerzye OF/ exp. q. v. EF: gerraque walka Oll 912 lagye O: lage E/ sbor: zbor OF, swor E) snem E: ssnyem O I 913 0 O romyegye F: romyegy E/rog: crog E, ruog F II'14 legio tma EF: examen roy O 11 915 pobytye EF: pobyczye O potrzka EF: potrczka O II 918 0 Oj1 913 kolebaczka OF: kolewaczka E [ 921 brzyeh: brzeh O, nemá E, przywoz F/ pram EF: ozlun O/ n. q. marnerz E: puppis lodzye O, manelarus quoque F l1 922 & O 1 923 corab E: carina FO/ plet EF: plec O 11 921 Anchoraque O: A. E.
70 Bohemář VIII, 33 35. 900 Noznycze vagina, cultellator quoque nozyerz; Cingulator passyerz, stanneator studeny kowarz, Busina nadra, periculator tobolecznyk, Plumbale sit tibi olownycze, cantrumque conew, Calicanus czyesyerz, calix rucznyk vocitatur, Est cirotecarius rukawycznyk, machina prak sit. (33. De militibus.) F 247 ARmiger est odyenecz, lis swar, oruzye notat arma, Negotium orudye, post brnye armatura fiet, 905 Victor sit wylyez, exercitus sit tibi vogsko. Traditor est zradczye, latrociniumque lotrowstwo, Insidie lupez, bellum bog. furtaque kradez, Guerra sit valka, sed pluk tibi dicſitjo caterva, Inducie przymyrzye, expedicio quoque vogna, Zebranye rapina, concordia smluwenye fiet, Turma sit zastup, sed contubernia sit hluk, Tumultus lagye, cetus sbor, concilium snem, Manipulus neczyest, cuneus romyegye, rog examen, Corea sit tanecz, agmen rota, sed legio tma. Procesye sit chorus, post pobytye sedicio sit, Pugillum sedanye, conflictus dicsitlo potrzka, Netrix przadle, lotrix pradle, puppa quoque lutka; Vitellum hlazek, vitelarium fore sklenka, Pupparius (sit) lutecznyk, oscillum kolebaczka. 910 915 (34. De nautis.) Е 157 а 920 Auta przyewoznyk, sed navigium fore przyewoz; Navis [sit] pram, portus (brzyeh), nauclerus quoque marnerz; Navicula pramina, czlun fazelus, lodye puppis. Barcaque carina, plet classis, platnoque velum; Anchora sit cotwa, barca corab, il wesslo remus, 897 nozyerz O: nozyrz E ll 89s passyerz O: paznyerz E ll 898—901 nemá F II 900 olow- nycze O: olowenycze E II 901 rucznyk E: kelych O 11 902 machina prak sit EF: 0 0 »03 oruzye n. a. O: O E/ odyenecz EF: odzyenecz O 904 brnye a. f. OF: amata sit zarma E II 905 wytyez F, wyetyeznyk E (nyk škrtl) wyczyez Ovogsko EF: woyska O 90s zradczye EF: zradsye O/ lotrowstvo EF: lotrstwo O lI 90s 0 O l] 209 przy- myrzye: przymyrz E, przymyerzye OF/ exp. q. v. EF: gerraque walka Oll 912 lagye O: lage E/ sbor: zbor OF, swor E) snem E: ssnyem O I 913 0 O romyegye F: romyegy E/rog: crog E, ruog F II'14 legio tma EF: examen roy O 11 915 pobytye EF: pobyczye O potrzka EF: potrczka O II 918 0 Oj1 913 kolebaczka OF: kolewaczka E [ 921 brzyeh: brzeh O, nemá E, przywoz F/ pram EF: ozlun O/ n. q. marnerz E: puppis lodzye O, manelarus quoque F l1 922 & O 1 923 corab E: carina FO/ plet EF: plec O 11 921 Anchoraque O: A. E.
Strana 71
De militibus et nautis, v. 897—954 71 930 /0 327 935 940 945 925 Piscator rybarz, cartesia dico nalewka, Contus tluk, sochor (—), amplustra dic opaczyna, Rudens sit huzew, barsa sak, wrsye sagena, Hamus sit wdycze, rete syet, fit plaga newod; Cassula sit chudycze, sed sagenula fore wrska. Chwor irreticulum, laqueamen na[d strazenye sit, Pondula wyech, (lina) miech, triaca krast, puscidula koss. Pilarius opichacz, argillator quoque hlynak. Lanista masarz, lutifigulus fore hrnczyerz, Ollifex lepacz, oleator fiet olegnyk, Tortor kath, honecz precursor precoque byrzycz; Cantor (sit) zpyewak, hovisator dico freygyrz, Balneator lazebnyk, lixa sluha, calo drwosstyep; Lixivium sit luh, dic perizoma fore wyenyk, Lotura mitel, lavacrum cuppel, latera pyest, Forpex sunt nozky, rasor holycz, seta sczyetka, Tonsor sit strzyhacz, pecten hrzeben, tepa wlaha, Est ydroforium vkrop, novacula brzytwa. Est flebotomator pusczedlnyk, flegma pusczadlo, Pusczenye post tibi (sit) flebotomia (bene) dicta. Solnycze sit salium, lapicida sit tibi zednyk, Pictor sit malerz, colorator sit tibi barwyerz, Regula sit sakon, zakonnyk religiosus. / F 247 (35. De scriptoribus.) 950 Criptor sit pisarz, litera slowo, crida crzyda, Est calamare kalamarz, sed saccus erit miech, Literatus prozaczye, sed incaustum czrnydlo sit; Est calamus pero, graphium raphyge, creta pumex, Punctorium punctorz, pargamenus quoque byelpuch Atque papirus papyr, libraria knyznycze fiet; Est futrum puzdro, catedra stolycze, (), 926 opaczyna F: opaczyny E, opaczenye O l 927 O F lI 928 wdycze EF: wdzycze O syet EF: syecz O I 929—30 O OF II 931 lina F, linel E/ vO: Pondula wyech laquimen- que nastrazenye ll 932 opichacz E: opicharz F, opichar O/ hlynak EF: hlynarz O 933 hrnczyerz FO: herczyrz E/ masarz E: wlnarz FO II 934—5 v O: oleator sit oleynyk, oleum oley, precursor honecz l 935 kath F: katte E I 936 zpyewak E: spyewak O/ ho- visator dico FO: procator E lI 936 fregyerz FO: freygyrz E lI 337 drzewoczep E: 0 O, drwosstyep F ll 93s wyenyk E: wennyk O. II 939 cuppel EO: kupyel F lI 940 sczyetka O: czetka E, styetka F/ nozky EF: nozyky O 941 hrzeben O: hrezben E lI 942 G F 944 0 OI 945 zednyk EF: lamacz O lI 946 barwyerz O: barwirz E lI 947 zakonnyk reli- giosus FO: zakownyk E li 94s crzyda E: krzyeda F, creta O lI 950 0 0, F za 975 952 punktorz FO: punctarz E li 953 0 0/ libraria F: liberalia E] papyr E: papier F/ knyznycze F: knyeznycze E II 954 stolycze EO: miniumque přidal O.
De militibus et nautis, v. 897—954 71 930 /0 327 935 940 945 925 Piscator rybarz, cartesia dico nalewka, Contus tluk, sochor (—), amplustra dic opaczyna, Rudens sit huzew, barsa sak, wrsye sagena, Hamus sit wdycze, rete syet, fit plaga newod; Cassula sit chudycze, sed sagenula fore wrska. Chwor irreticulum, laqueamen na[d strazenye sit, Pondula wyech, (lina) miech, triaca krast, puscidula koss. Pilarius opichacz, argillator quoque hlynak. Lanista masarz, lutifigulus fore hrnczyerz, Ollifex lepacz, oleator fiet olegnyk, Tortor kath, honecz precursor precoque byrzycz; Cantor (sit) zpyewak, hovisator dico freygyrz, Balneator lazebnyk, lixa sluha, calo drwosstyep; Lixivium sit luh, dic perizoma fore wyenyk, Lotura mitel, lavacrum cuppel, latera pyest, Forpex sunt nozky, rasor holycz, seta sczyetka, Tonsor sit strzyhacz, pecten hrzeben, tepa wlaha, Est ydroforium vkrop, novacula brzytwa. Est flebotomator pusczedlnyk, flegma pusczadlo, Pusczenye post tibi (sit) flebotomia (bene) dicta. Solnycze sit salium, lapicida sit tibi zednyk, Pictor sit malerz, colorator sit tibi barwyerz, Regula sit sakon, zakonnyk religiosus. / F 247 (35. De scriptoribus.) 950 Criptor sit pisarz, litera slowo, crida crzyda, Est calamare kalamarz, sed saccus erit miech, Literatus prozaczye, sed incaustum czrnydlo sit; Est calamus pero, graphium raphyge, creta pumex, Punctorium punctorz, pargamenus quoque byelpuch Atque papirus papyr, libraria knyznycze fiet; Est futrum puzdro, catedra stolycze, (), 926 opaczyna F: opaczyny E, opaczenye O l 927 O F lI 928 wdycze EF: wdzycze O syet EF: syecz O I 929—30 O OF II 931 lina F, linel E/ vO: Pondula wyech laquimen- que nastrazenye ll 932 opichacz E: opicharz F, opichar O/ hlynak EF: hlynarz O 933 hrnczyerz FO: herczyrz E/ masarz E: wlnarz FO II 934—5 v O: oleator sit oleynyk, oleum oley, precursor honecz l 935 kath F: katte E I 936 zpyewak E: spyewak O/ ho- visator dico FO: procator E lI 936 fregyerz FO: freygyrz E lI 337 drzewoczep E: 0 O, drwosstyep F ll 93s wyenyk E: wennyk O. II 939 cuppel EO: kupyel F lI 940 sczyetka O: czetka E, styetka F/ nozky EF: nozyky O 941 hrzeben O: hrezben E lI 942 G F 944 0 OI 945 zednyk EF: lamacz O lI 946 barwyerz O: barwirz E lI 947 zakonnyk reli- giosus FO: zakownyk E li 94s crzyda E: krzyeda F, creta O lI 950 0 0, F za 975 952 punktorz FO: punctarz E li 953 0 0/ libraria F: liberalia E] papyr E: papier F/ knyznycze F: knyeznycze E II 954 stolycze EO: miniumque přidal O.
Strana 72
72 Bohemář VIII, 35. Conclusio. 960 E 157 b 965 970 955 Sigillumpecetz, signum snamenye, minium que] lasur exit, Venator lowecz, (plaga) syety, teneto cassis, Cornu sit trubycze, sed auceps (sit tibi) ptacznyk, Cassidolum tenetsye, sed aucupacio czyzba, Przylnutye fiscarium, fiscus lep, soska sit amis, Decipule, stupka, curatrum sklon, plagula pomcze. Aucupa sit pletka, sed promulca tibi pruhlo, Laqueus osydlo, klew avicapa vocatur, Est figellator hudecz, figellaque husle, Fit sistrum smyczecz, sed arculus est tibi stanecz, Ast corus luczecz, fidis strunka, struna corda, Psalterium zaltarz, nabulum kobos, ala krzydlo, Quinternus pietystrun, manucordium gednorucz exit Collowratekque lira, decacordum desyetystrun sit. Sed cithara roty rubeba sitque ryberka. Fistulator pysczecz, organista hudywarhan, Organa warhany sunt, sed fistula pysczala fiet. Forus sit dyrka, stamflyk fiscilia dicta, Tuba sit truba, tubicen trubacz tibi sit, Tybia salmyegye sit, sed bucina kozyczye dicas, 975 Timpana sit buben, bubennyk tympanisator. (Explicit Bohemarius per manus Martini de Straznicz sub anno Domini M°CCCo nono 0) (Conclusio.) Hic puto nil fatum, quod non prius [sit] appropriatum Sit vel inauditum, presenti docmate situm. Non met a me posui, sed ex aliis quod elegi Libris doctorum distinctum vocabulorum; 980 Ergo non excuses, quin ad hec proverbia curres, Et ea mox capias, quod doctus maxime vivas Etc Et sic est finis etc. E 955 pecetz E: peczet FO/ min. 1. ex. E: dicitur esse O, lazurum quoque lazur F 256 syet F: syetye E, syeczy O/ teneto FE (po cassis): tenato O ll 358 0 OF II 258 przy- lnutye F: przynultye E, przylnuczye O li 960 0 F/ stupka E: stupky O/pomcze E: pomczye O 2 pletka FO: petka E 11 982 klepecz O: klew EF Josydlo EF: sydlo O 963 Est nemá O li 967 pietystrun Fr f. h. G FII 94 O OF II 35e kobos F: cost E, kobes O I1 967—3 petystrun E li 99 ryberka EF: ribelka O Il 971 warhany O: warshany E/ pysczala E: pysczele O, pystala F ll 972 0 OF II 974 salmyegye F: salmege E, salmye O lI 974 ko- 970-981 nemá O II 977 inauditum E: mandatum F II 972 distinc- zyczye O: kozycze EF tum E: dumtaxat F II 2s° quin ad hec proverbia E: quoniam ad verbia F ll 9s1 ea F: deca E/ capias E cupias F. — —
72 Bohemář VIII, 35. Conclusio. 960 E 157 b 965 970 955 Sigillumpecetz, signum snamenye, minium que] lasur exit, Venator lowecz, (plaga) syety, teneto cassis, Cornu sit trubycze, sed auceps (sit tibi) ptacznyk, Cassidolum tenetsye, sed aucupacio czyzba, Przylnutye fiscarium, fiscus lep, soska sit amis, Decipule, stupka, curatrum sklon, plagula pomcze. Aucupa sit pletka, sed promulca tibi pruhlo, Laqueus osydlo, klew avicapa vocatur, Est figellator hudecz, figellaque husle, Fit sistrum smyczecz, sed arculus est tibi stanecz, Ast corus luczecz, fidis strunka, struna corda, Psalterium zaltarz, nabulum kobos, ala krzydlo, Quinternus pietystrun, manucordium gednorucz exit Collowratekque lira, decacordum desyetystrun sit. Sed cithara roty rubeba sitque ryberka. Fistulator pysczecz, organista hudywarhan, Organa warhany sunt, sed fistula pysczala fiet. Forus sit dyrka, stamflyk fiscilia dicta, Tuba sit truba, tubicen trubacz tibi sit, Tybia salmyegye sit, sed bucina kozyczye dicas, 975 Timpana sit buben, bubennyk tympanisator. (Explicit Bohemarius per manus Martini de Straznicz sub anno Domini M°CCCo nono 0) (Conclusio.) Hic puto nil fatum, quod non prius [sit] appropriatum Sit vel inauditum, presenti docmate situm. Non met a me posui, sed ex aliis quod elegi Libris doctorum distinctum vocabulorum; 980 Ergo non excuses, quin ad hec proverbia curres, Et ea mox capias, quod doctus maxime vivas Etc Et sic est finis etc. E 955 pecetz E: peczet FO/ min. 1. ex. E: dicitur esse O, lazurum quoque lazur F 256 syet F: syetye E, syeczy O/ teneto FE (po cassis): tenato O ll 358 0 OF II 258 przy- lnutye F: przynultye E, przylnuczye O li 960 0 F/ stupka E: stupky O/pomcze E: pomczye O 2 pletka FO: petka E 11 982 klepecz O: klew EF Josydlo EF: sydlo O 963 Est nemá O li 967 pietystrun Fr f. h. G FII 94 O OF II 35e kobos F: cost E, kobes O I1 967—3 petystrun E li 99 ryberka EF: ribelka O Il 971 warhany O: warshany E/ pysczala E: pysczele O, pystala F ll 972 0 OF II 974 salmyegye F: salmege E, salmye O lI 974 ko- 970-981 nemá O II 977 inauditum E: mandatum F II 972 distinc- zyczye O: kozycze EF tum E: dumtaxat F II 2s° quin ad hec proverbia E: quoniam ad verbia F ll 9s1 ea F: deca E/ capias E cupias F. — —
Strana 73
III. MG. CLARETI DE SOLENTIA GLOSSARIUS.
III. MG. CLARETI DE SOLENTIA GLOSSARIUS.
Strana 74
Strana 75
PODROBNA DATA. 1. Titul díla není dochován. J. Dobrovský (posledně 1818, Geschichte, 180—182) podržel název Piterův, jenž si výtah t. zv. Rozkochaného (= B) v pol. XVIII. stol. přepsal s nadpisem „Vocabularium latino-bohe- micum“; J. Jungmann změnil název nepatrně ve „Vocabularius' (v Histor. liter., 1825 III, 5 a 1849 III, 6); A. V. Šembera pozměnil ve „Vokabulář“ (Dějiny, 3. vyd. 91); F. Menčík konečně zčeštil ve „Slov- ník“ (1892, Slov. Prešp., úv.). Žádný z těchto titulů nemá rukopisného do- svědčení. Ježto však názvy jinými již označujeme jiná díla, volil jsem 1923 (v Lfil.) pro tuto práci Klaretovu název Glossář (Dobrovský v dopisech navrhoval „Bohemarius maior“) jednak proto, že díla tohoto názvu dosud nemáme, jednak proto, že původ (aspoň částečný) z gloss jest patrný. Na- lézáme v našem slovníku skoro úplně všechny české glossy, jimiž Klaret českým čtenářům usnadňoval porozumění svého Fysiologiáře, Astronomiáře, Exem- pláře atd. Sám ovšem toto dílo pokládal za »propriata vocabula“, jak víme z úvodu; ale vlastní jeho název se v dochovaných částech dnes nevyskytuje. 2. Obsah jest asi týž (ovšem v jiných rozměrech) jako u Bohemáře. Náš Glossář je slovník věcný, „nomenclator“ názvem středověkým. A jména všech těch věcí zveršoval, zrýmoval a počeštil — podobně jako Bo- hemář. Obsahuje tedy hlavně substantiva, nikoli slovesa. Menčík (Slov. Prešp. XVI, XXVIII a j.) ovšem mínil, že snad obsahoval i slovesa, v části dnes ztracené. Je to již paleograficky nepravděpodobné: v A schází toliko 1 list, v B nejvýš 2 — a na ty kromě zbývající části kapitoly po- slední byly by se stěží vešly sebe menší seznamy sloves. Paralelní Bohemář ukazuje s jistotou, že ani v předloze sloves nebylo. Nomenklatory vůbec sloves nemívaly; verba bývala řazena abecedně a vyskýtají se teprve se slovníky abecedními. Z takových slovníků (jako n. př. Velešín, Slov. Vodňanský atd.) pak nemá žádný ani jediného slovesa, jež by se podobalo aspoň zdaleka klare- tovským novotvarům, tak hojným u substantiv. Kdežto však Bohemář, přesně se drže plánu, podává vskutku výhradně jen substantiva, přináší Glossář více: má také některá adjektiva, zájmena, adverbia, slovesa atd. A to předně ve vsuvkách, hexametr vyplňujících, jichž Bohemář nepřekládá; tu najdeme slovesa 'chci', chce', 'chtie'; jest', jsú', bud', dám', daj', dává atd.; zájmena jáz', mne', mě', tvá', tvé' atd. A má dále
PODROBNA DATA. 1. Titul díla není dochován. J. Dobrovský (posledně 1818, Geschichte, 180—182) podržel název Piterův, jenž si výtah t. zv. Rozkochaného (= B) v pol. XVIII. stol. přepsal s nadpisem „Vocabularium latino-bohe- micum“; J. Jungmann změnil název nepatrně ve „Vocabularius' (v Histor. liter., 1825 III, 5 a 1849 III, 6); A. V. Šembera pozměnil ve „Vokabulář“ (Dějiny, 3. vyd. 91); F. Menčík konečně zčeštil ve „Slov- ník“ (1892, Slov. Prešp., úv.). Žádný z těchto titulů nemá rukopisného do- svědčení. Ježto však názvy jinými již označujeme jiná díla, volil jsem 1923 (v Lfil.) pro tuto práci Klaretovu název Glossář (Dobrovský v dopisech navrhoval „Bohemarius maior“) jednak proto, že díla tohoto názvu dosud nemáme, jednak proto, že původ (aspoň částečný) z gloss jest patrný. Na- lézáme v našem slovníku skoro úplně všechny české glossy, jimiž Klaret českým čtenářům usnadňoval porozumění svého Fysiologiáře, Astronomiáře, Exem- pláře atd. Sám ovšem toto dílo pokládal za »propriata vocabula“, jak víme z úvodu; ale vlastní jeho název se v dochovaných částech dnes nevyskytuje. 2. Obsah jest asi týž (ovšem v jiných rozměrech) jako u Bohemáře. Náš Glossář je slovník věcný, „nomenclator“ názvem středověkým. A jména všech těch věcí zveršoval, zrýmoval a počeštil — podobně jako Bo- hemář. Obsahuje tedy hlavně substantiva, nikoli slovesa. Menčík (Slov. Prešp. XVI, XXVIII a j.) ovšem mínil, že snad obsahoval i slovesa, v části dnes ztracené. Je to již paleograficky nepravděpodobné: v A schází toliko 1 list, v B nejvýš 2 — a na ty kromě zbývající části kapitoly po- slední byly by se stěží vešly sebe menší seznamy sloves. Paralelní Bohemář ukazuje s jistotou, že ani v předloze sloves nebylo. Nomenklatory vůbec sloves nemívaly; verba bývala řazena abecedně a vyskýtají se teprve se slovníky abecedními. Z takových slovníků (jako n. př. Velešín, Slov. Vodňanský atd.) pak nemá žádný ani jediného slovesa, jež by se podobalo aspoň zdaleka klare- tovským novotvarům, tak hojným u substantiv. Kdežto však Bohemář, přesně se drže plánu, podává vskutku výhradně jen substantiva, přináší Glossář více: má také některá adjektiva, zájmena, adverbia, slovesa atd. A to předně ve vsuvkách, hexametr vyplňujících, jichž Bohemář nepřekládá; tu najdeme slovesa 'chci', chce', 'chtie'; jest', jsú', bud', dám', daj', dává atd.; zájmena jáz', mne', mě', tvá', tvé' atd. A má dále
Strana 76
76 některé kapitolky, jež patrně podávají také tlumočení sloves a přídavných; v kap. 44 nalezneme obručuje', najímá', odpovie', ukazuje atd.; v kap. 27 a 28 nalezneme adjektiva blažený', posvátný', slavný, zlý' atd. Poznáváme však, že Klaret i tu měl na paměti princip věcnosti a tak podává zhusta slovesa ve formě substantiv verbálních, adjektiva ve formě substantivisované; čteme tedy v kap. 27/8 ,opilec“, ,dnozlámanec“, „vztrželec“, „ducholovec atd. (m. opilý', ducholový atd.), jako zase v kap. 30—33, věnované slovesům, skoro stále „myš- lenie“, „styděnie“, „volánie“, „viděnie“, „nesenie“ atd. Vidíme tu již jedno velmi podstatné rozšíření plánu proti Bohemáři, jenž takových kapitol adjektivních a verbálních nemá vůbec. Ale Glossář roz širuje program i dále. Bohemář (mimo 2—3 výjimky) přináší jenom appella- tiva, vlastním jmenům se vyhnul; Glossář sice theoreticky se jim vy- hýbá též (kap. 38: „Nomina nunc propria sperno dare non numerata“), ale ve skutečnosti má jich poměrně velmi mnoho. Nepřijal sice z předlohy své (z Bartoloměje, z Vincence a z Vokabuláře) jmen hor (ve Vokab. gramm. jsou též česká Říp, Petřín), nepřijal jmen ze mí, ale má několik zajímavých jmen řek, má mnoho jmen národních a obyvatelských, ano, po- kusil se dokonce i o překlady jmen osobních. Pochopime arci, překládá-li Adalbertus Vojtěch, méně se nám již líbí překlad Donatus Dávník atd., jakož i překlady mytholog jmen větrů (jako Africus — Frikoven) — ale překvapí nás způsob, jak se pokusil českými osobními jmény pře- kládati některá lat. adjektiva: hrdoň' = elatus; byla to jistě cesta nová, podnes jinými nenastoupená. A podobně rozšiřuje program Bohemáře hojnými slovy lidovými, východo- českými; přebírá výrazy ze staré slovanštiny; tvoří sám výrazy nové, jak o tom níže jest vyloženo. Jest jeho úmyslem látku vyčerpati. Podle v. 2248, kde se připomínají Donatus a Doctrinale (Alexandra de Villedieu), knihy určené vyšším a nejvyšším ročníkům škol partikulárních, měl Glossář úkolem sebrati veškerou látku slovnou, pokud jí mladý vzdělanec potřeboval. Jako nová gymnasia koncentricky látku nižšího oddělení ve vyšším opakovala, pro- hloubila a rozšířila, tak Glossář opakuje, prohlubuje a rozšiřuje látku Bohe- máře, určeného nejnižším oddělením škol partikulárních. Byl patrně určen také písařům kanceláře královské — odtud péče kancléře Jana ze Středý a odtud také snáze pochopíme proniknutí češtiny do písemností veřejných kolem r. 1365 (z r. 1370 je nejstarší datovaná listina česká). Dílo se nám sice náhodou nedochovalo celé; plán díla však, paralelní Bo- hemář i některé fragmenty v pozdějších zpracováních ukazují, že bylo ještě v XV. stol. známo celé. Ztráta posledních listu v rkp. A a B patrně nastala teprve někdy v XVI.—XVII. století. 3. Rozdělení látky je totéž jako v Bohemáři a jest položeno ve v. 21—29 před práci samu: „Octo dabo partes: sit Deusin primis; aerea fundo, vclucrum monstrosa secundo; undatiles terna, pisces et aquatica monstra; fert animal quarta; lignum cum semine quintaj est homo sub sexta, gestus, stirps, accida membra;
76 některé kapitolky, jež patrně podávají také tlumočení sloves a přídavných; v kap. 44 nalezneme obručuje', najímá', odpovie', ukazuje atd.; v kap. 27 a 28 nalezneme adjektiva blažený', posvátný', slavný, zlý' atd. Poznáváme však, že Klaret i tu měl na paměti princip věcnosti a tak podává zhusta slovesa ve formě substantiv verbálních, adjektiva ve formě substantivisované; čteme tedy v kap. 27/8 ,opilec“, ,dnozlámanec“, „vztrželec“, „ducholovec atd. (m. opilý', ducholový atd.), jako zase v kap. 30—33, věnované slovesům, skoro stále „myš- lenie“, „styděnie“, „volánie“, „viděnie“, „nesenie“ atd. Vidíme tu již jedno velmi podstatné rozšíření plánu proti Bohemáři, jenž takových kapitol adjektivních a verbálních nemá vůbec. Ale Glossář roz širuje program i dále. Bohemář (mimo 2—3 výjimky) přináší jenom appella- tiva, vlastním jmenům se vyhnul; Glossář sice theoreticky se jim vy- hýbá též (kap. 38: „Nomina nunc propria sperno dare non numerata“), ale ve skutečnosti má jich poměrně velmi mnoho. Nepřijal sice z předlohy své (z Bartoloměje, z Vincence a z Vokabuláře) jmen hor (ve Vokab. gramm. jsou též česká Říp, Petřín), nepřijal jmen ze mí, ale má několik zajímavých jmen řek, má mnoho jmen národních a obyvatelských, ano, po- kusil se dokonce i o překlady jmen osobních. Pochopime arci, překládá-li Adalbertus Vojtěch, méně se nám již líbí překlad Donatus Dávník atd., jakož i překlady mytholog jmen větrů (jako Africus — Frikoven) — ale překvapí nás způsob, jak se pokusil českými osobními jmény pře- kládati některá lat. adjektiva: hrdoň' = elatus; byla to jistě cesta nová, podnes jinými nenastoupená. A podobně rozšiřuje program Bohemáře hojnými slovy lidovými, východo- českými; přebírá výrazy ze staré slovanštiny; tvoří sám výrazy nové, jak o tom níže jest vyloženo. Jest jeho úmyslem látku vyčerpati. Podle v. 2248, kde se připomínají Donatus a Doctrinale (Alexandra de Villedieu), knihy určené vyšším a nejvyšším ročníkům škol partikulárních, měl Glossář úkolem sebrati veškerou látku slovnou, pokud jí mladý vzdělanec potřeboval. Jako nová gymnasia koncentricky látku nižšího oddělení ve vyšším opakovala, pro- hloubila a rozšířila, tak Glossář opakuje, prohlubuje a rozšiřuje látku Bohe- máře, určeného nejnižším oddělením škol partikulárních. Byl patrně určen také písařům kanceláře královské — odtud péče kancléře Jana ze Středý a odtud také snáze pochopíme proniknutí češtiny do písemností veřejných kolem r. 1365 (z r. 1370 je nejstarší datovaná listina česká). Dílo se nám sice náhodou nedochovalo celé; plán díla však, paralelní Bo- hemář i některé fragmenty v pozdějších zpracováních ukazují, že bylo ještě v XV. stol. známo celé. Ztráta posledních listu v rkp. A a B patrně nastala teprve někdy v XVI.—XVII. století. 3. Rozdělení látky je totéž jako v Bohemáři a jest položeno ve v. 21—29 před práci samu: „Octo dabo partes: sit Deusin primis; aerea fundo, vclucrum monstrosa secundo; undatiles terna, pisces et aquatica monstra; fert animal quarta; lignum cum semine quintaj est homo sub sexta, gestus, stirps, accida membra;
Strana 77
77 domum, civitatem septima, templum; artifices... ultima pars, simul artem. Těchto 8 základních částí je shrnuto jednak ve dvě knihy: 1—5 mun- dus, res; 6—8 homo, humana — jednak dále rozděleno na 52 oddělení jako v Bohemáři, v němž ovšem některá oddělení vůbec scházejí. Veliká encyklope- dická díla před Klaretem (Tomáš de Cantimpré, Bartoloměj Angl., Vincenc de Beauvais) mají rozdělení podobná, ale nikoli totožná. Tomáš i Bartoloměj provedli svá rozdělení, skoro o 20 knihách, v jednom díle: Tomáš počíná člo- věkem a končí nebem, Bartoloměj počíná Bohem, duší, člověkem a končí vlast- nostmi, mírami a hudbou; každý jiným pořádkem, ale v jednom celku. Naproti tomu Vincenc (viz o něm Histoire littéraire de la France, 1835, XVIII, 449—519) látku svého ohromného Speculum maius tripartitum rozdělil na tři svazky: Speculum naturale, historiale, doctrinale, z nich však jenom Spe- culum naturale se s naším Glossářem může srovnávati. Oba, Klaret i Vincenc, srovnali látku — na rozdíl od Bartoloměje a Tomáše — podle I. kapitoly Ge- nese a jednotlivých dnů stvoření; shoda ovšem s Vincencem se týká jen kap. 1—22 Klaretovy a 1—21 knihy Vincencovy — a i tu jsou jisté rozdíly. Všechny tyto tři encyklopedie (Tomášova, Bartolomějova i Vincencova) se ovšem v mnohém shodují; již proto, že Vincenc doslovně přebíral do svého díla výpisy z Tomáše i z Bartoloměje. Rozbor a srovnání Tomáše i Bartoloměje (vzhledem k části botanické) u nás provedl již 1817 K. Sternberg; velmi ze- vrubně jejich prameny (rovněž vzhledem k části botanické) zjistil 1857 Ernst H. F. Meyer, Geschichte der Botanik IV, str. 84—106; jejich rukopisy, texty a zpracování krásně sepsal 1888 Léop. Delisle, Traités divers sur les propriétés des choses (Histoire littéraire de la France, XXX, 334—338). Zde postači srovnati disposici Bartolomějovu a Vincencovu s Klaretovou, aspoň v I. části. Bartol. kn. I. (= Vinc. I, Klar. I. De deo); kn. II. (= aer), 12. (= aves), 13. (= aqua, pisces), 14. (= terra, montes), 16. (= gemmae), 17. (= plantae), (= animalia); Vincenc kn. 4. (aer), 5. (aqua), 6. (terra), 7. (metalla), 8. (lapides), 9. (plantae), 10. (herbae cultae), 11. (semina, grana), 12. (arbores), 13. (ar- bores cultae), 16. (volucres), 17. (pisces, monstra marina), 18. (animalia), 19. (bestiae), 20. (serpentes, vermes); Klaret kap. 2. (terra), 3. (lapides), 4. (aer), 5. (altilia domest.), 6. (volucres camp.), 7. (monstr. homines), 8. (aqua), 9. (pisces), 10. (monstra marina), 11. (bruta), 12. (bestie), 13. (serpentes), 14. (vermes), 15. (arbores), 16. (plante) 17. (fructus), 18. (semen), 19. (frumenta), 20. (herbe ignote), 21. (radices), (fraga et boleti). 22. Je tedy patrno, že Bartoloměj má pořádek: „aer—aves, aqua—pisces, terra—lapides, plantae, animalia“ přesně logický, bez nižších pododdělení; Vincenc (zhruba): „aer, aqua, terra—lapides, plantae, volucres, pisces, ani- malia, serpentes“ historický, podle Genese; Klaret zase: „terra—lapides, aer— aves, aqua—pisces, monstra marina, animalia, serpentes—plantae“ — v celku pořádek Bartolomějův, ale v pododděleních doplněný podle Vincence. Arci 18.
77 domum, civitatem septima, templum; artifices... ultima pars, simul artem. Těchto 8 základních částí je shrnuto jednak ve dvě knihy: 1—5 mun- dus, res; 6—8 homo, humana — jednak dále rozděleno na 52 oddělení jako v Bohemáři, v němž ovšem některá oddělení vůbec scházejí. Veliká encyklope- dická díla před Klaretem (Tomáš de Cantimpré, Bartoloměj Angl., Vincenc de Beauvais) mají rozdělení podobná, ale nikoli totožná. Tomáš i Bartoloměj provedli svá rozdělení, skoro o 20 knihách, v jednom díle: Tomáš počíná člo- věkem a končí nebem, Bartoloměj počíná Bohem, duší, člověkem a končí vlast- nostmi, mírami a hudbou; každý jiným pořádkem, ale v jednom celku. Naproti tomu Vincenc (viz o něm Histoire littéraire de la France, 1835, XVIII, 449—519) látku svého ohromného Speculum maius tripartitum rozdělil na tři svazky: Speculum naturale, historiale, doctrinale, z nich však jenom Spe- culum naturale se s naším Glossářem může srovnávati. Oba, Klaret i Vincenc, srovnali látku — na rozdíl od Bartoloměje a Tomáše — podle I. kapitoly Ge- nese a jednotlivých dnů stvoření; shoda ovšem s Vincencem se týká jen kap. 1—22 Klaretovy a 1—21 knihy Vincencovy — a i tu jsou jisté rozdíly. Všechny tyto tři encyklopedie (Tomášova, Bartolomějova i Vincencova) se ovšem v mnohém shodují; již proto, že Vincenc doslovně přebíral do svého díla výpisy z Tomáše i z Bartoloměje. Rozbor a srovnání Tomáše i Bartoloměje (vzhledem k části botanické) u nás provedl již 1817 K. Sternberg; velmi ze- vrubně jejich prameny (rovněž vzhledem k části botanické) zjistil 1857 Ernst H. F. Meyer, Geschichte der Botanik IV, str. 84—106; jejich rukopisy, texty a zpracování krásně sepsal 1888 Léop. Delisle, Traités divers sur les propriétés des choses (Histoire littéraire de la France, XXX, 334—338). Zde postači srovnati disposici Bartolomějovu a Vincencovu s Klaretovou, aspoň v I. části. Bartol. kn. I. (= Vinc. I, Klar. I. De deo); kn. II. (= aer), 12. (= aves), 13. (= aqua, pisces), 14. (= terra, montes), 16. (= gemmae), 17. (= plantae), (= animalia); Vincenc kn. 4. (aer), 5. (aqua), 6. (terra), 7. (metalla), 8. (lapides), 9. (plantae), 10. (herbae cultae), 11. (semina, grana), 12. (arbores), 13. (ar- bores cultae), 16. (volucres), 17. (pisces, monstra marina), 18. (animalia), 19. (bestiae), 20. (serpentes, vermes); Klaret kap. 2. (terra), 3. (lapides), 4. (aer), 5. (altilia domest.), 6. (volucres camp.), 7. (monstr. homines), 8. (aqua), 9. (pisces), 10. (monstra marina), 11. (bruta), 12. (bestie), 13. (serpentes), 14. (vermes), 15. (arbores), 16. (plante) 17. (fructus), 18. (semen), 19. (frumenta), 20. (herbe ignote), 21. (radices), (fraga et boleti). 22. Je tedy patrno, že Bartoloměj má pořádek: „aer—aves, aqua—pisces, terra—lapides, plantae, animalia“ přesně logický, bez nižších pododdělení; Vincenc (zhruba): „aer, aqua, terra—lapides, plantae, volucres, pisces, ani- malia, serpentes“ historický, podle Genese; Klaret zase: „terra—lapides, aer— aves, aqua—pisces, monstra marina, animalia, serpentes—plantae“ — v celku pořádek Bartolomějův, ale v pododděleních doplněný podle Vincence. Arci 18.
Strana 78
78 umístění kap. 15—22 (plante atd.) zůstává hádankou: Bartoloměj logicky přesně a Vincenc zrovna tak historicky správně kladou plantac' před ani- malia'. Ve Vincencovi pak zcela správně podle Genese po animalia (kn. 16—22) přichází homo (kn. 23 nn.); u Klareta přichází trochu nelogicky homo (kap. 23 nn.) po „fraga et boleti“: Bartoloměj vykládá o člověku, duši atd. mnohem logičtěji v kn. 3—7 po výkladu o Bohu (kn. 1), andělích a dáblech (kn. 2). Jednotlivá pododdělení rostlinná sestavil Klaret zase podle Vincence. Jsou-li již v první části Klaretově pro nás záhady, bylo rozčlenění části 2. (kap. 23- 52) někdy namnoze záhadné Klaretovi samému. Zde mohl užíti jenom Vincence, a to jeho „speculum doctrinale“. Ale z 18 knih Vincencových nepřijal ani pořadu ani jednotlivých částí; zde je Klaret závislý na Vokabuláři grammatickém, a jak patrno z obsahu n. př. kap. 48—50 nebo 30—31 atd., často nevěděl, kam které slůvko zařadí. Bývá to (a pravidelně) tam, kde nemá cizích příspěvků; snad někteří přispěvatelé mu nedodali látky včas a on nevěda, nedostane-li jí ještě, provedl rozčlenění jenom zhruba. Jinak je ovšem z paralelního Bohemáře viděti, že dílo bylo dokončeno a někdy po r. 1365 také vydáno. Arci některé verše jsou patrně interpolace po- zdější, jiné zase brzo, již koncem XIV. století, byly ztraceny. Originál byl až do poslední chvíle před vydáním měněn a doplňován, jak ukazují 3 verše, již v AB nedopatřením znovu opisované (v. níže). 4. Incipit díla celého: „Accedant pueri, cupientes mente beari“ (vlastni slovník „Boh deus est, bozstwie deitas, jortunaque ssczestie“); ex plicit ztracen. Nejúplnější rukopis A se končí veršem: „compilamen vazenie, pla- citum libo, tendor otrznie“. Jest však velmi pravděpodobno, že celé dílo končilo podobným závěrem autorovým jako Bohemář nebo Vokabulář; slovníkova část paralelního Bohemáře končí veršem „tympana dic buben, bubenník tympanisator 5. Původství díla jest jisté. Autor se jmenuje na konec kap. I: „Talia Glaretus fert prima vocabula letus“; při kap. 39: „Scripsit Claretus, sibi que dederat Benedictus“; kap. 43: „Claretus pangit urbes, homines modo tangit“. Jinde se jmenuje (mimo úvodní verše) prostě první osobou; kap. 2: „Ordine de mundo terrena vocabula fundo“, kap. 3: „Hactenus e x- ponam, lapidum bona nomina ponam“; kap. 4: „Edicto celo saper aera nata revelo“ ald. až do kap. 50: intentus variis nequeo dare plura Bohemis“ „non repelam verbum plures res significandum“. Srovnáním s jinýmu spisy poznáváme, že tento Claretus je totožný s Claretem de Solen- cia', jenž složil 1360 A stronomiář a v době tomuto roku blízke též Fysiologiář a Exemplář. Ve všech těchto pracích, k nimž se Claretus de Solencia' zná sám jednak v textu, jednak v komentáři, nalézáme shody s naším Glossářem takové, že autor musil býti táž osoba. Ve jménech obyvatel náš Glossář uvádí „Solensis Chlumčan“: je dosti pravděpodobné že je míněn Chlumec nad Cidlinou', nedaleko kláštera opatovického, jeho: byl Klaret asi členem, připomínát příspěvek „opata opatovického“ v Glossáři a v Astronomiáři nazývá se „puer unus“ jednoho opata, jemuž své dílo věnuje
78 umístění kap. 15—22 (plante atd.) zůstává hádankou: Bartoloměj logicky přesně a Vincenc zrovna tak historicky správně kladou plantac' před ani- malia'. Ve Vincencovi pak zcela správně podle Genese po animalia (kn. 16—22) přichází homo (kn. 23 nn.); u Klareta přichází trochu nelogicky homo (kap. 23 nn.) po „fraga et boleti“: Bartoloměj vykládá o člověku, duši atd. mnohem logičtěji v kn. 3—7 po výkladu o Bohu (kn. 1), andělích a dáblech (kn. 2). Jednotlivá pododdělení rostlinná sestavil Klaret zase podle Vincence. Jsou-li již v první části Klaretově pro nás záhady, bylo rozčlenění části 2. (kap. 23- 52) někdy namnoze záhadné Klaretovi samému. Zde mohl užíti jenom Vincence, a to jeho „speculum doctrinale“. Ale z 18 knih Vincencových nepřijal ani pořadu ani jednotlivých částí; zde je Klaret závislý na Vokabuláři grammatickém, a jak patrno z obsahu n. př. kap. 48—50 nebo 30—31 atd., často nevěděl, kam které slůvko zařadí. Bývá to (a pravidelně) tam, kde nemá cizích příspěvků; snad někteří přispěvatelé mu nedodali látky včas a on nevěda, nedostane-li jí ještě, provedl rozčlenění jenom zhruba. Jinak je ovšem z paralelního Bohemáře viděti, že dílo bylo dokončeno a někdy po r. 1365 také vydáno. Arci některé verše jsou patrně interpolace po- zdější, jiné zase brzo, již koncem XIV. století, byly ztraceny. Originál byl až do poslední chvíle před vydáním měněn a doplňován, jak ukazují 3 verše, již v AB nedopatřením znovu opisované (v. níže). 4. Incipit díla celého: „Accedant pueri, cupientes mente beari“ (vlastni slovník „Boh deus est, bozstwie deitas, jortunaque ssczestie“); ex plicit ztracen. Nejúplnější rukopis A se končí veršem: „compilamen vazenie, pla- citum libo, tendor otrznie“. Jest však velmi pravděpodobno, že celé dílo končilo podobným závěrem autorovým jako Bohemář nebo Vokabulář; slovníkova část paralelního Bohemáře končí veršem „tympana dic buben, bubenník tympanisator 5. Původství díla jest jisté. Autor se jmenuje na konec kap. I: „Talia Glaretus fert prima vocabula letus“; při kap. 39: „Scripsit Claretus, sibi que dederat Benedictus“; kap. 43: „Claretus pangit urbes, homines modo tangit“. Jinde se jmenuje (mimo úvodní verše) prostě první osobou; kap. 2: „Ordine de mundo terrena vocabula fundo“, kap. 3: „Hactenus e x- ponam, lapidum bona nomina ponam“; kap. 4: „Edicto celo saper aera nata revelo“ ald. až do kap. 50: intentus variis nequeo dare plura Bohemis“ „non repelam verbum plures res significandum“. Srovnáním s jinýmu spisy poznáváme, že tento Claretus je totožný s Claretem de Solen- cia', jenž složil 1360 A stronomiář a v době tomuto roku blízke též Fysiologiář a Exemplář. Ve všech těchto pracích, k nimž se Claretus de Solencia' zná sám jednak v textu, jednak v komentáři, nalézáme shody s naším Glossářem takové, že autor musil býti táž osoba. Ve jménech obyvatel náš Glossář uvádí „Solensis Chlumčan“: je dosti pravděpodobné že je míněn Chlumec nad Cidlinou', nedaleko kláštera opatovického, jeho: byl Klaret asi členem, připomínát příspěvek „opata opatovického“ v Glossáři a v Astronomiáři nazývá se „puer unus“ jednoho opata, jemuž své dílo věnuje
Strana 79
79 A právě tehdejší opat opatovský Neplach náleží do Karlova kruhu vybraných mužů, jemuž připadlo úkolem skládati kroniku českou. Zevrubněji vyloženy tyto věci v Listech filol. 1923, kde je zároveň výklad o tom, že podle všeho Klaret později byl profesorem theologie na universitě pražské. Jinak z pramenů listin- ných se o Klaretovi nedovídáme nic; nevíme ani, které původní české jméno se slovem Claretus' kryje. Je-li domněnka o totožnosti autora Medikamináře a Komplexionáře s naším Klaretem správná, měl bratra Mariana, jenž byl rovněž mnichem, snad též benediktinem opatovickým, jako on. S původstvím Klaretovým se shoduje také jazyk a obsah díla. Klášter opatovický byl již svou polohou odkázán na rodáky východočeské a tehdejší jeho opat Neplach († 1368) pocházel sám z Hořiněvsi. Ukázal jsem (v Lfil. 1923, 239), že Klaret užívá jednotlivých provincialismů, dosud v té krajině dosvědčených: jmen ptáků drozn (= drozd), zach, konopáč, rybák; rostlin záružel, třbuchan; nerostu sbar; hrušek skorozře, slov pškáč, štěnha atd. Ukázal jsem, že mimo Viléma ze Strakonic a Pražany zná Klaret literáty české jenom z Polabí (Neplacha z Hořiněvsi, Havla Boleslav- ského, „scriptor Grecensis“, „Juvenalis Bydzoviensis“); ukázal jsem (tamtéž) že ze 16 jmen měst a míst českých jsou mimo 3 (Pražák, Plzák a Lúnský) všechna ostatní z Čech severovýchodních (mezi nimi Opatovice, Přelouč, Hradec a Chlumec). Podobně (v kap. 8.) ze 6 jmen řek českých jsou 3 východočeská (Labe, Orlicě, Cidlina) a jen 3 z ostatních Čech (Ohře, Vltava, Sázava: Mži, Otavu, Lužnici, Bílinu atd. nejmenuje); zrovna tak, jmenuje-li sukna, roucha, byliny atd., zná jen boleslávku, chrudimské, jablanské, polabecatd., nic z ostatních Čech. Dříve ovšem, před vydáním rkp. A (1892), byl obecně pokládán za autora našeho textu Slovák Klen Rozkochaný. Dálo se to zcela správně podle mylného čtení rkp. B ,Clenius Rozkochany, Slavus Slowyenyn“ (v. pozn. k v. 13—17) — vykládal tak již Dobrovský, Hanka, Jungmann atd. Teprve Menčík z rkp. A ukázal, že čtení to je mylné a že spisovatele Rozkochaného nebylo; jeho oprava byla obecně přijata. 6. Doba složení je sice určena ve verši 10: „laborando quatuor annis“ ale nevíme arci, která čtyři léta Klaret míní. Je jisto, že kniha skládána v pozdějších letech vlády Karla IV., již po jeho korunovaci císařské (na konec kap. 46 „Carolus his sanus rex, Caesar (= král římský), ator (= imperator, císař korunovaný), Elianus“) r. 1355, v době, kdy Jan ze Středy sice již byl biskupem olomouckým (r. 1365), ale předtím, nežli upadl v nemilost císařskou a do Olomouce skutečně se musil odebrati (1374). S touto dobou (1355—1374, nejspíše kolem r. 1365) se shodují i ostatní indicie; Glossář čerpá z Vokabuláře, ten však čerpal již z Astronomiáře Klaretova, datovaného r. 1360, r. 1366 je opsán již první sborník prací Klaretových, bylo tedy dílo nejspíše již hotovo. Jiné doklady jsem uvedl v Listech filol. 1923. A ještě jedna okolnost mluví pro toto datování. V téže době (1360—1365) byla nově organisována královská kancelář; Tadra klade vznik hlavní tehdejší příručky „Summa cancellariae“ (ve vyd. akad, 1895, str. XXVII—XVIII) do r. 1360, druhou redakci k r. 1365,
79 A právě tehdejší opat opatovský Neplach náleží do Karlova kruhu vybraných mužů, jemuž připadlo úkolem skládati kroniku českou. Zevrubněji vyloženy tyto věci v Listech filol. 1923, kde je zároveň výklad o tom, že podle všeho Klaret později byl profesorem theologie na universitě pražské. Jinak z pramenů listin- ných se o Klaretovi nedovídáme nic; nevíme ani, které původní české jméno se slovem Claretus' kryje. Je-li domněnka o totožnosti autora Medikamináře a Komplexionáře s naším Klaretem správná, měl bratra Mariana, jenž byl rovněž mnichem, snad též benediktinem opatovickým, jako on. S původstvím Klaretovým se shoduje také jazyk a obsah díla. Klášter opatovický byl již svou polohou odkázán na rodáky východočeské a tehdejší jeho opat Neplach († 1368) pocházel sám z Hořiněvsi. Ukázal jsem (v Lfil. 1923, 239), že Klaret užívá jednotlivých provincialismů, dosud v té krajině dosvědčených: jmen ptáků drozn (= drozd), zach, konopáč, rybák; rostlin záružel, třbuchan; nerostu sbar; hrušek skorozře, slov pškáč, štěnha atd. Ukázal jsem, že mimo Viléma ze Strakonic a Pražany zná Klaret literáty české jenom z Polabí (Neplacha z Hořiněvsi, Havla Boleslav- ského, „scriptor Grecensis“, „Juvenalis Bydzoviensis“); ukázal jsem (tamtéž) že ze 16 jmen měst a míst českých jsou mimo 3 (Pražák, Plzák a Lúnský) všechna ostatní z Čech severovýchodních (mezi nimi Opatovice, Přelouč, Hradec a Chlumec). Podobně (v kap. 8.) ze 6 jmen řek českých jsou 3 východočeská (Labe, Orlicě, Cidlina) a jen 3 z ostatních Čech (Ohře, Vltava, Sázava: Mži, Otavu, Lužnici, Bílinu atd. nejmenuje); zrovna tak, jmenuje-li sukna, roucha, byliny atd., zná jen boleslávku, chrudimské, jablanské, polabecatd., nic z ostatních Čech. Dříve ovšem, před vydáním rkp. A (1892), byl obecně pokládán za autora našeho textu Slovák Klen Rozkochaný. Dálo se to zcela správně podle mylného čtení rkp. B ,Clenius Rozkochany, Slavus Slowyenyn“ (v. pozn. k v. 13—17) — vykládal tak již Dobrovský, Hanka, Jungmann atd. Teprve Menčík z rkp. A ukázal, že čtení to je mylné a že spisovatele Rozkochaného nebylo; jeho oprava byla obecně přijata. 6. Doba složení je sice určena ve verši 10: „laborando quatuor annis“ ale nevíme arci, která čtyři léta Klaret míní. Je jisto, že kniha skládána v pozdějších letech vlády Karla IV., již po jeho korunovaci císařské (na konec kap. 46 „Carolus his sanus rex, Caesar (= král římský), ator (= imperator, císař korunovaný), Elianus“) r. 1355, v době, kdy Jan ze Středy sice již byl biskupem olomouckým (r. 1365), ale předtím, nežli upadl v nemilost císařskou a do Olomouce skutečně se musil odebrati (1374). S touto dobou (1355—1374, nejspíše kolem r. 1365) se shodují i ostatní indicie; Glossář čerpá z Vokabuláře, ten však čerpal již z Astronomiáře Klaretova, datovaného r. 1360, r. 1366 je opsán již první sborník prací Klaretových, bylo tedy dílo nejspíše již hotovo. Jiné doklady jsem uvedl v Listech filol. 1923. A ještě jedna okolnost mluví pro toto datování. V téže době (1360—1365) byla nově organisována královská kancelář; Tadra klade vznik hlavní tehdejší příručky „Summa cancellariae“ (ve vyd. akad, 1895, str. XXVII—XVIII) do r. 1360, druhou redakci k r. 1365,
Strana 80
80 třetí k. r. 1370; do téže asi doby, kolem r. 1365, můžeme klásti vznik českých listin (první dochovaná z r. 1370). Dále s tím souhlasí také souvislost našeho Glossáře s klášterem emauzským; Klaret zná církevní slovanštinu, zná staro- české mammotrekty, jež nepochybně předpokládají již staročeský překlad bible.1 Klášter však byl dostavěn teprve 1362 a teprve za nového opata Jana Charváta (1362—1389) r. 1368 dostavěn kostel. Ostatně rukopis prešpurský pocházi z posledních let XIV. stol., rukopis rajhradský asi z let 1370 až 1390; předloha jejich tedy nutně se hlásí k šedesátým letům XIV. století. Že dílo bylo začato ještě před r. 1364, svědčí příspěvek arcibiskupa Arnošta, toho roku zemřelého; také působení Neplacha, jenž asi jistě je míněn slovy „abbas Opatovicensis“ padá do let 1360—1365, kdy se hlavně zabýval svou kronikou. S tímto datováním (1363—1366?, kolem r. 1365) souhlasí i jazyk; podle rkp. B, C i A zachovával původní písař velmi přísně jotaci; zachovával —šč— m. —št —; měl již přehlásku olě v slovesích VI. třídy: pomščěvánie, povo- levánie; rým 1685 kvasi íkaši ukazuje, že vznikl již po dokonání přehlásky uli; tvar Říman', že již po úpadku deklínace kmenů na -jan; tvar mezek', že již po úpadku jerového pravidla; slova jako velblúd = camelus' (m. staršího = elephantus), že již v době nového ruchu jazykového atd. Pravopis je také jiný nežli pravopis textů první polovice XIV. stol., ale také jiný a starší nežli pravopis Passionálu. 7. Rukopisů je zachováno celkem 7, z nich však 6, B—H, jsou pouhá excerpta, vesměs necelá a vesměs více méně libovolná; jediný rkp. A zachoval ještě původní formu veršovou. A. Papírový rukopis knihovny kapitoly bratislavské č. 50 (dříve „H, 77“ Concionator. 77“), rozměrů 29 cm x 22 cm, 203 ll.; vazba stará aspoň z XV. stol., jak dosvědčují přípisky deskové; dřevěné desky bílou koží po- tažené, dvě sponky zachovány, pukly odtrženy. Rukopis psán v posledních letech XIV. stol. (podle odhadu proj. dra G. Friedricha a dra V. Hrubého). Poslední popis, velmi zevrubný a správný, podal 1892 F. Menčík, tehdejší objevitel a vydavatel (Rozmanitosti II, Prešp. slovník, XV—XVIII); zde podávám jen některé doplňky. Rukopis je původu českého; v knihovně jsou českého původu n. pr. č. 86 (Statuta Arnesti), č. 97 (z r. 1383 „per manus Petri de Bydzyewya“, opis Tomáše Aq.), č. 102 (lt.-č. slovníček), č. 38 (z r. 1428) atd. Podle mínění prof. Chaloupeckého mohly tyto rukopisy přijíti do knihovny počátkem XV stol. s tehdejším kap. proboštem Čechem. Náš kodex uvádí již inventář knihovny z r. 1425 pod č. „Concion. 77“ jako „Iac. de Voragine de 1) K romu, že stč, překlad bible souvisí s klášterem emautským, ukazuje mimo jiné již zakládací listina papežská (Klimenta VII., z Avignonu, dne 9. května 1346, sepsaná nepochybně podle konceptu Karla IV.), jež opatovi a bratřím přikazuje „divina officia in lingua slavonica dumtaxat ob reverenciam et memoriam gloriosi confessoris b. Jero- nimi Stridonensis, doctoris egregii translatorisque eximii S. Seripture de ebrayca in latinam et slavonicam linguas, de qua siquidem slavonica nostri regni Boemie ydioma sumpsit exordium primordialiter et processit, debeant futuris temporibus celebrare.“ Příkaz arcibiskupovi klášter zříditi vydává Karel 22. listopadu 1347 a 12. března 1368 odevzdávají Vyšehradští kostel vystavěný opatovi.
80 třetí k. r. 1370; do téže asi doby, kolem r. 1365, můžeme klásti vznik českých listin (první dochovaná z r. 1370). Dále s tím souhlasí také souvislost našeho Glossáře s klášterem emauzským; Klaret zná církevní slovanštinu, zná staro- české mammotrekty, jež nepochybně předpokládají již staročeský překlad bible.1 Klášter však byl dostavěn teprve 1362 a teprve za nového opata Jana Charváta (1362—1389) r. 1368 dostavěn kostel. Ostatně rukopis prešpurský pocházi z posledních let XIV. stol., rukopis rajhradský asi z let 1370 až 1390; předloha jejich tedy nutně se hlásí k šedesátým letům XIV. století. Že dílo bylo začato ještě před r. 1364, svědčí příspěvek arcibiskupa Arnošta, toho roku zemřelého; také působení Neplacha, jenž asi jistě je míněn slovy „abbas Opatovicensis“ padá do let 1360—1365, kdy se hlavně zabýval svou kronikou. S tímto datováním (1363—1366?, kolem r. 1365) souhlasí i jazyk; podle rkp. B, C i A zachovával původní písař velmi přísně jotaci; zachovával —šč— m. —št —; měl již přehlásku olě v slovesích VI. třídy: pomščěvánie, povo- levánie; rým 1685 kvasi íkaši ukazuje, že vznikl již po dokonání přehlásky uli; tvar Říman', že již po úpadku deklínace kmenů na -jan; tvar mezek', že již po úpadku jerového pravidla; slova jako velblúd = camelus' (m. staršího = elephantus), že již v době nového ruchu jazykového atd. Pravopis je také jiný nežli pravopis textů první polovice XIV. stol., ale také jiný a starší nežli pravopis Passionálu. 7. Rukopisů je zachováno celkem 7, z nich však 6, B—H, jsou pouhá excerpta, vesměs necelá a vesměs více méně libovolná; jediný rkp. A zachoval ještě původní formu veršovou. A. Papírový rukopis knihovny kapitoly bratislavské č. 50 (dříve „H, 77“ Concionator. 77“), rozměrů 29 cm x 22 cm, 203 ll.; vazba stará aspoň z XV. stol., jak dosvědčují přípisky deskové; dřevěné desky bílou koží po- tažené, dvě sponky zachovány, pukly odtrženy. Rukopis psán v posledních letech XIV. stol. (podle odhadu proj. dra G. Friedricha a dra V. Hrubého). Poslední popis, velmi zevrubný a správný, podal 1892 F. Menčík, tehdejší objevitel a vydavatel (Rozmanitosti II, Prešp. slovník, XV—XVIII); zde podávám jen některé doplňky. Rukopis je původu českého; v knihovně jsou českého původu n. pr. č. 86 (Statuta Arnesti), č. 97 (z r. 1383 „per manus Petri de Bydzyewya“, opis Tomáše Aq.), č. 102 (lt.-č. slovníček), č. 38 (z r. 1428) atd. Podle mínění prof. Chaloupeckého mohly tyto rukopisy přijíti do knihovny počátkem XV stol. s tehdejším kap. proboštem Čechem. Náš kodex uvádí již inventář knihovny z r. 1425 pod č. „Concion. 77“ jako „Iac. de Voragine de 1) K romu, že stč, překlad bible souvisí s klášterem emautským, ukazuje mimo jiné již zakládací listina papežská (Klimenta VII., z Avignonu, dne 9. května 1346, sepsaná nepochybně podle konceptu Karla IV.), jež opatovi a bratřím přikazuje „divina officia in lingua slavonica dumtaxat ob reverenciam et memoriam gloriosi confessoris b. Jero- nimi Stridonensis, doctoris egregii translatorisque eximii S. Seripture de ebrayca in latinam et slavonicam linguas, de qua siquidem slavonica nostri regni Boemie ydioma sumpsit exordium primordialiter et processit, debeant futuris temporibus celebrare.“ Příkaz arcibiskupovi klášter zříditi vydává Karel 22. listopadu 1347 a 12. března 1368 odevzdávají Vyšehradští kostel vystavěný opatovi.
Strana 81
81 tempore per circ. anni in papiro conscriptum in asseribus cum alba cute bene ligatum“; r. 1856 uvádí jej Uj Magyar Muzeum f. 156 pod č. 39; r. 1870 popsal jej kustos arch. Ferd. Knauz (Codices mus. cap. Posoniensis — A Po- zsonyi káptallanak kéziratai. Ismerteti Knauz Nándor, Esztergomban, 8° str. (4) + 234; popis maďarský, otisk z Magyar Sion, 1865—1869, IV—VII) pod č. 54 na str. 120 (= Magyar Sion V, 373) takto: „Jac. de Vorag. per do- minicas (sz. beszédek) 186 l. Deák-cseh szótár hatos versekke szedve" (s otiskem veršů 1—10). Odtud jej znal již 1883 Menčík (zpráva v Komenském 1883, 609); rukopis byl však založen a teprv 1891 nalezen v pozůstalosti kardin. Simora. Kapitola si jej vyžádala zpět; odtud pak jej vydal Menčík 1892 a odtud též, vzácnou laskavostí p. prorektora univ. Komenského, prof. dra A. Rátha, a velikou ochotou p. prof. dra Mil. Weingarta byl mi půjčen 1923 do Prahy ke kollaci. První část rukopisu (hlavní, fol. 1—185°) obsahuje postillu Jak. de Voragine (obě části, oddělené mezerou na fol. 92—93); konec rukopisu (fol. 186 a—203 b), rukou souvěkou, podobnou, zabírá slovník náš (f. 186 moderní nadpis: „Vocabularium lat.-bohem. in hexametris“). Nadpisy a iniciálky jsou provedeny červeně, ale velmi neúplně; od fol. 197° rubrikace tyto prová- děny barvou žlutou, od 200' vůbec neprovedeny; na stránce je po dvou sloupcích (235 mm X 85 mm) písma stejného, velikého, zřetelného (viz snímek při vydání Menčíkově). Písmo velmi často přebíhá okraje sloupců; po straně jsou hojné souvěké opravy a doplňky; takové opravy a škrty nalezneme často v řád- kách i mezi nimi; něco z těch oprav je zalepeno, jinde se písmo na okrajích vytrolilo, někdy litery některé vyžrány moly; na sloupci bývá po 37 řř. Text jest necelý; schází posledního (17.) sexternu poslední list (poslední označený sextern je na fol. 192": dole červeně „XVIus"; na fol. 180" v Jakubovi dole černě „XV“ atd.); ztráta jeho se vysvětluje tím snadněji, ježto obsahoval již jen málo textu (sotva sloupec; zadní strana byla asi prázdná). Text slovníka (a značkou A míním vždy jen tuto partii našeho rukopisu) je pouhý, a to několikátý opis. — Opis je velmi chybný — ukázal to již Menčík, je to viděti z poznámek a svědčí o tom zejména paralely rkp. B a Bohe- máře. Je vynecháno mnoho veršů i jednotlivých slov (tyto doplňky z druhých rkp. podávám v (závorkách) špičatých), mnohá slova jsou opsána chybně atd. Nejpatrnější jest chyba v dvojnásobném opise veršů „rugana splon.., lišen vulpena.., muria mušna..“ (fol. 188, vv. 368, 390, 394 = 424 nn.). Tyto tři verše byly patrně v předloze vynechány, doplněny někde pod stránkou s označením v textu i dole, kam náleží. Opisovač si všiml označení, vepsal verše na místo příslušné (při posledním zapomněl konec kluka lumpa'), pak psal dále, přešel na druhý sloupec, a když přišel na konec stránky, k tomuto pod- čárovému doplňku, opsal znova z nepozornosti všechny 3 verše celé a pohro- madě. Téže chyby se týmž způsobem začal dopouštěti opisovač rkp. B, ale včas se vzpamatoval, takže se u něho opakuje toliko 1. verš. Podobně mylně je opakován verš 1639 po v. 1643 (v. pozn.); mylně se opakuje ve v. 1538 konec „strages pobitie“ z v. 1537 (rým žádá slovo na -us); ve v. 2309 se třikrát opa-
81 tempore per circ. anni in papiro conscriptum in asseribus cum alba cute bene ligatum“; r. 1856 uvádí jej Uj Magyar Muzeum f. 156 pod č. 39; r. 1870 popsal jej kustos arch. Ferd. Knauz (Codices mus. cap. Posoniensis — A Po- zsonyi káptallanak kéziratai. Ismerteti Knauz Nándor, Esztergomban, 8° str. (4) + 234; popis maďarský, otisk z Magyar Sion, 1865—1869, IV—VII) pod č. 54 na str. 120 (= Magyar Sion V, 373) takto: „Jac. de Vorag. per do- minicas (sz. beszédek) 186 l. Deák-cseh szótár hatos versekke szedve" (s otiskem veršů 1—10). Odtud jej znal již 1883 Menčík (zpráva v Komenském 1883, 609); rukopis byl však založen a teprv 1891 nalezen v pozůstalosti kardin. Simora. Kapitola si jej vyžádala zpět; odtud pak jej vydal Menčík 1892 a odtud též, vzácnou laskavostí p. prorektora univ. Komenského, prof. dra A. Rátha, a velikou ochotou p. prof. dra Mil. Weingarta byl mi půjčen 1923 do Prahy ke kollaci. První část rukopisu (hlavní, fol. 1—185°) obsahuje postillu Jak. de Voragine (obě části, oddělené mezerou na fol. 92—93); konec rukopisu (fol. 186 a—203 b), rukou souvěkou, podobnou, zabírá slovník náš (f. 186 moderní nadpis: „Vocabularium lat.-bohem. in hexametris“). Nadpisy a iniciálky jsou provedeny červeně, ale velmi neúplně; od fol. 197° rubrikace tyto prová- děny barvou žlutou, od 200' vůbec neprovedeny; na stránce je po dvou sloupcích (235 mm X 85 mm) písma stejného, velikého, zřetelného (viz snímek při vydání Menčíkově). Písmo velmi často přebíhá okraje sloupců; po straně jsou hojné souvěké opravy a doplňky; takové opravy a škrty nalezneme často v řád- kách i mezi nimi; něco z těch oprav je zalepeno, jinde se písmo na okrajích vytrolilo, někdy litery některé vyžrány moly; na sloupci bývá po 37 řř. Text jest necelý; schází posledního (17.) sexternu poslední list (poslední označený sextern je na fol. 192": dole červeně „XVIus"; na fol. 180" v Jakubovi dole černě „XV“ atd.); ztráta jeho se vysvětluje tím snadněji, ježto obsahoval již jen málo textu (sotva sloupec; zadní strana byla asi prázdná). Text slovníka (a značkou A míním vždy jen tuto partii našeho rukopisu) je pouhý, a to několikátý opis. — Opis je velmi chybný — ukázal to již Menčík, je to viděti z poznámek a svědčí o tom zejména paralely rkp. B a Bohe- máře. Je vynecháno mnoho veršů i jednotlivých slov (tyto doplňky z druhých rkp. podávám v (závorkách) špičatých), mnohá slova jsou opsána chybně atd. Nejpatrnější jest chyba v dvojnásobném opise veršů „rugana splon.., lišen vulpena.., muria mušna..“ (fol. 188, vv. 368, 390, 394 = 424 nn.). Tyto tři verše byly patrně v předloze vynechány, doplněny někde pod stránkou s označením v textu i dole, kam náleží. Opisovač si všiml označení, vepsal verše na místo příslušné (při posledním zapomněl konec kluka lumpa'), pak psal dále, přešel na druhý sloupec, a když přišel na konec stránky, k tomuto pod- čárovému doplňku, opsal znova z nepozornosti všechny 3 verše celé a pohro- madě. Téže chyby se týmž způsobem začal dopouštěti opisovač rkp. B, ale včas se vzpamatoval, takže se u něho opakuje toliko 1. verš. Podobně mylně je opakován verš 1639 po v. 1643 (v. pozn.); mylně se opakuje ve v. 1538 konec „strages pobitie“ z v. 1537 (rým žádá slovo na -us); ve v. 2309 se třikrát opa-
Strana 82
82 kuje pulsus' atd. Verš 1168 byl asi původně jen pouhá latinská marginálie, opisovač však vyrobil z něho verš s nesmyslným překladem neužil abuti a ještě nesmyslnějším jakož uti'. Sám opisovač patrně změnil ve v. 1468 dili- gencia milost, kde rým (facilitas snadnost) a varianta rkp. B ukazuje původní správné snažnost' Kde není variant druhých rukopisů ani paralet z pramenů nebo zpracování, nemůžeme ovšem ani doplniti ani opraviti: v. 864 906, 2411 nemají rýmu; v. 1233 je necelý; v. 1211 a 1251 nadměrný; ve v. 2072 je sice iudicissa rychtářová', ale rychtář' není uveden — atd. Opisovač rkp. A byl jiného nářečí než autor originálu; má někde ne- přehlasované a' (krajač, obařač 2432, pobijač 2461), jinde měkčí jerové -e-: Krkavyec, heriniek (352); má přehlásku ajlej: akštajn — kalštejn; pře- hlásku ojě u sloves VI. tř.: pomščěvánie, povolevánie; změnu ó-ú: růzka atd. Že rkp. A je již druhý opis, svědčí chyby, jež má společné s B: ve v. 675 čtou m. * Jadrné A Vadrnye, B wedrnyk; ve v. 562 m *hlušec oba hluscz; ve v. 1001 m. *bezzemař A bozzemacz, B pozemacz; ve v. 1051 oba chybně cele- rarius m. *cellarius; ve v. 1147 oba chybně aurispex m. haruspex, ve v. 1182 oba chybně divíra m. *divina, ve v. 2014 oba chybně potykel m. potylek atd. Ježto jinak jsou oba rukopisy samostatné a originál takových smysl kazících chyb míti nemohl, třeba předpokládati chybnou předlohu P, jež teprve mohla (ale nemusila) býti opsána přímo z originálu R. Text náš, rukopisu A, otiskl 1892 F. Menčík, Prešpurský slovník, str. 1—95, spolu s variantami z rukopisu B. Všímal si jen variant textu českého (latinské vynechává vůbec); avšak i tyto varianty jsou velmi neúplné a vyne- chává často i tam, kde B má více. Má zato ovšem mnoho, co Dobrovský a Hanka vynechali (poczyestnyk 2217, snaznost 1468, wylk 484/5 atd.). Jinak otiskuje text A celkem velmi správně; jsou ovšem omyly čtení, ale celkem nepatrné. Kde jde o rozdíly jen grafické, neudávám jeho odchylek, jinde všude přijímám ovšem do textu správné čtení A, do poznámek dávám čtení Menčíkovo se zkratkou M(enčí)k. Některé jeho poznámky jsou mylné. k v. 1352 poznamenává, že schází slovo, ale neschází nic; k v. 1445 vytýká, že schází lepota', ale je již dříve položeno atd. Ale to vše jsou celkem maličkosti. Nicméně skoro všechny kritiky vyslovovaly, vzhledem k neslýchaným výtvorum Glossáře, domněnku, že snad mnoho vzniklo chybným čtením; tato domněnka je novou kollací vyvrácena. B. Papírový rukopis kláštera rajhradského z konce XIV. stol. (sign. HF 26), foliový, na straně po 3 sloupcích, nyní nezvěstný. Hledal jsem jej v klášteře s pomocí † p. opata, preláta Šupa o vánocích 1919, hledal jej pak pan prelát Šup sám, ale marně (jak mi oznámil dopisem ddto 22. ledna 1920), podávám tedy o něm zprávy jen podle zpráv Dobrovského (a jeho opisu) a Menčíkových (a jeho variant). V klášteře je nyní jen starý opis (z 2. pol. XVIII. stol.) Piterův (sign. I FI, fol. 1—37), učiněný ještě tehdy, když byl rukopis majetkem kláštera františkánského u Mar. Magdaleny v Brně; tento opis jest velmi chybný. Mnohem lepší opis je kopie Dobrovského, nyní v Nár. museu pražském (sign. I A 19, fol. 1—24, v Hankově obálce; má censorské
82 kuje pulsus' atd. Verš 1168 byl asi původně jen pouhá latinská marginálie, opisovač však vyrobil z něho verš s nesmyslným překladem neužil abuti a ještě nesmyslnějším jakož uti'. Sám opisovač patrně změnil ve v. 1468 dili- gencia milost, kde rým (facilitas snadnost) a varianta rkp. B ukazuje původní správné snažnost' Kde není variant druhých rukopisů ani paralet z pramenů nebo zpracování, nemůžeme ovšem ani doplniti ani opraviti: v. 864 906, 2411 nemají rýmu; v. 1233 je necelý; v. 1211 a 1251 nadměrný; ve v. 2072 je sice iudicissa rychtářová', ale rychtář' není uveden — atd. Opisovač rkp. A byl jiného nářečí než autor originálu; má někde ne- přehlasované a' (krajač, obařač 2432, pobijač 2461), jinde měkčí jerové -e-: Krkavyec, heriniek (352); má přehlásku ajlej: akštajn — kalštejn; pře- hlásku ojě u sloves VI. tř.: pomščěvánie, povolevánie; změnu ó-ú: růzka atd. Že rkp. A je již druhý opis, svědčí chyby, jež má společné s B: ve v. 675 čtou m. * Jadrné A Vadrnye, B wedrnyk; ve v. 562 m *hlušec oba hluscz; ve v. 1001 m. *bezzemař A bozzemacz, B pozemacz; ve v. 1051 oba chybně cele- rarius m. *cellarius; ve v. 1147 oba chybně aurispex m. haruspex, ve v. 1182 oba chybně divíra m. *divina, ve v. 2014 oba chybně potykel m. potylek atd. Ježto jinak jsou oba rukopisy samostatné a originál takových smysl kazících chyb míti nemohl, třeba předpokládati chybnou předlohu P, jež teprve mohla (ale nemusila) býti opsána přímo z originálu R. Text náš, rukopisu A, otiskl 1892 F. Menčík, Prešpurský slovník, str. 1—95, spolu s variantami z rukopisu B. Všímal si jen variant textu českého (latinské vynechává vůbec); avšak i tyto varianty jsou velmi neúplné a vyne- chává často i tam, kde B má více. Má zato ovšem mnoho, co Dobrovský a Hanka vynechali (poczyestnyk 2217, snaznost 1468, wylk 484/5 atd.). Jinak otiskuje text A celkem velmi správně; jsou ovšem omyly čtení, ale celkem nepatrné. Kde jde o rozdíly jen grafické, neudávám jeho odchylek, jinde všude přijímám ovšem do textu správné čtení A, do poznámek dávám čtení Menčíkovo se zkratkou M(enčí)k. Některé jeho poznámky jsou mylné. k v. 1352 poznamenává, že schází slovo, ale neschází nic; k v. 1445 vytýká, že schází lepota', ale je již dříve položeno atd. Ale to vše jsou celkem maličkosti. Nicméně skoro všechny kritiky vyslovovaly, vzhledem k neslýchaným výtvorum Glossáře, domněnku, že snad mnoho vzniklo chybným čtením; tato domněnka je novou kollací vyvrácena. B. Papírový rukopis kláštera rajhradského z konce XIV. stol. (sign. HF 26), foliový, na straně po 3 sloupcích, nyní nezvěstný. Hledal jsem jej v klášteře s pomocí † p. opata, preláta Šupa o vánocích 1919, hledal jej pak pan prelát Šup sám, ale marně (jak mi oznámil dopisem ddto 22. ledna 1920), podávám tedy o něm zprávy jen podle zpráv Dobrovského (a jeho opisu) a Menčíkových (a jeho variant). V klášteře je nyní jen starý opis (z 2. pol. XVIII. stol.) Piterův (sign. I FI, fol. 1—37), učiněný ještě tehdy, když byl rukopis majetkem kláštera františkánského u Mar. Magdaleny v Brně; tento opis jest velmi chybný. Mnohem lepší opis je kopie Dobrovského, nyní v Nár. museu pražském (sign. I A 19, fol. 1—24, v Hankově obálce; má censorské
Strana 83
83 „Imprimatur 21. Jan. 1830 Willmann“ a datum tiskárny „18. V. 1830' má omyl v číslech, napočítáno všech slov 3485 m. 3585, ale chybu, která v Han- kově Zbírce na str. 56—57 vznikla vynecháním čísel 159—169, zavinila teprve asi tiskárna), podle níž vytištěn text v Hankově Zbírce 1833 jako č. III. Této kopie Dobrovského (zkratka D, Dý) a vydání Hankova (zkratka Hk, Hka) jsem užil při této edici vedle kollace Menčíkovy.1) Menčík srovnal r. 1891 ru- kopis se svým textem A velmi pečlivě, ale nedbal vydání Hankova; proto po- dávám někde, při neshodách, čtení (Dobrovského) Hankovo i Menčíkovo. Popis rukopisu je podán u Menčíka (str. XX—XXI); také on jest neúplný, koncový list byl vytržen; podává výběr slov jen do v. 2530. Rukopis rajhradský podává veršem jenom latinské úvody; jinak vypsal jenom jednotlivá slůvka latinská s českým tlumočením (někdy překlad vynechal. č. 3387 kyrie eleison), celkem 3585, tedy asi polovičku. Vynechává zpravidla vsuvky a výplňky veršové, pak slova obecně známá (jako krev' atp.), neslušná (jako lajno' atd.), mnohá nově tvořená atd. Někdy však podává skoro vše (v kap. 41, 42), jindy dokonce víc než text veršovaný (v kap. 3, kde dodává dvě jména kamenů, v A náhodou vynechaná). Jindy zase vynechává příliš mnoho, n. př. verše v A 2167—2177, 2296—2307, 2333—2341 atd. Někdy má jiný pořádek slov, popletený (v. 377—385 jména ryb jsou přeházena). Nejcennější jsou ovšem jednak jeho opravy, jednak doplňky. Z něho n. př. můžeme doplniti vynechaná v A hesla drahule', črven', koblása', Orlice', dchoř, rozchodník', mrtvoden atd.; z něho opraviti v. 841 zluti A na zlutky atd. — o tom dosta- tečně poučují poznámky. Nicméně nalezneme přídavky zcela libovolné: B 152 silix křemen, B 1133 mišpilic cerebracus, č. 1777/8 „štědrý večer, próvod“ těchto dvou slov není v AC a jsou vzata z kap. 46 de festis' — atd. Někdy totéž la- tinské slovo je tlumočeno dvojím českým výrazem (chybou a opravou): 81 chrb, hrb; v. 269 piskač, piskal; 362 ptáče, mládě; 1247 dlan, lán; 1616 šlechtic, šlechta atd. A zrovna tak mívá často změny úmyslné, vyloučené již metrem nebo rýmem: 197 A kvočna — B skřečnice; 308 A rozoký — B mhúravý, 534 A z vína — B vínočerv, 643 A kuželátky — B šešelátky, 656 dehet — ře- řábek, 970 kněžna — ciesařna, 1004 podčešie — šenk, 2505 řiedčice — rosochy atd. Zajímavé jest na př. č. B 939—942 vlk, liška, lev: tato hesla shora, tam kde je uvádí A, vynechal jako známá; když však níže A 481 uvádí jména mláďat líše, vlče, lvíče, nahradil tato jména svým vlk, liška, lev: je tu viděti zcela jasně i úmyslné vynechávání i úmyslné měnění. Ze však i B měl předlohou text veršovaný, o tom nemůže býti pochybnosti. 1) Mohlo by vzniknouti domnění, že vedle opisu Piterova a kopie Dobrovského byl ještě jiný opis Jungmannův. J. Jungmann totiž v Slovníku cituje s. pocestník doklad viaticus pocestník' z Rozkochaného, jenž skutečně jest v B,ale v opise Dobrovského a ve vydání Hankově schází. Jest tu však u Jungmanna, jako častěji při dokladech z Rozk., omyl; má býti citován Velešín, jenž toto heslo (též z Klareta) má taktéž. Podobně n. př. s. potichlost je týmž omylem citován Rozkochaný m. Velešína (a s. potichnost' Velešín m. Rozkochaného) atd. Doklady Jungmannovy nejsou tedy ze zvláštního opisu; vznikly omylem při výpisech z excerpt Hankových v slovníčku, přidaném ke Zbírce (v. Naši řeč
83 „Imprimatur 21. Jan. 1830 Willmann“ a datum tiskárny „18. V. 1830' má omyl v číslech, napočítáno všech slov 3485 m. 3585, ale chybu, která v Han- kově Zbírce na str. 56—57 vznikla vynecháním čísel 159—169, zavinila teprve asi tiskárna), podle níž vytištěn text v Hankově Zbírce 1833 jako č. III. Této kopie Dobrovského (zkratka D, Dý) a vydání Hankova (zkratka Hk, Hka) jsem užil při této edici vedle kollace Menčíkovy.1) Menčík srovnal r. 1891 ru- kopis se svým textem A velmi pečlivě, ale nedbal vydání Hankova; proto po- dávám někde, při neshodách, čtení (Dobrovského) Hankovo i Menčíkovo. Popis rukopisu je podán u Menčíka (str. XX—XXI); také on jest neúplný, koncový list byl vytržen; podává výběr slov jen do v. 2530. Rukopis rajhradský podává veršem jenom latinské úvody; jinak vypsal jenom jednotlivá slůvka latinská s českým tlumočením (někdy překlad vynechal. č. 3387 kyrie eleison), celkem 3585, tedy asi polovičku. Vynechává zpravidla vsuvky a výplňky veršové, pak slova obecně známá (jako krev' atp.), neslušná (jako lajno' atd.), mnohá nově tvořená atd. Někdy však podává skoro vše (v kap. 41, 42), jindy dokonce víc než text veršovaný (v kap. 3, kde dodává dvě jména kamenů, v A náhodou vynechaná). Jindy zase vynechává příliš mnoho, n. př. verše v A 2167—2177, 2296—2307, 2333—2341 atd. Někdy má jiný pořádek slov, popletený (v. 377—385 jména ryb jsou přeházena). Nejcennější jsou ovšem jednak jeho opravy, jednak doplňky. Z něho n. př. můžeme doplniti vynechaná v A hesla drahule', črven', koblása', Orlice', dchoř, rozchodník', mrtvoden atd.; z něho opraviti v. 841 zluti A na zlutky atd. — o tom dosta- tečně poučují poznámky. Nicméně nalezneme přídavky zcela libovolné: B 152 silix křemen, B 1133 mišpilic cerebracus, č. 1777/8 „štědrý večer, próvod“ těchto dvou slov není v AC a jsou vzata z kap. 46 de festis' — atd. Někdy totéž la- tinské slovo je tlumočeno dvojím českým výrazem (chybou a opravou): 81 chrb, hrb; v. 269 piskač, piskal; 362 ptáče, mládě; 1247 dlan, lán; 1616 šlechtic, šlechta atd. A zrovna tak mívá často změny úmyslné, vyloučené již metrem nebo rýmem: 197 A kvočna — B skřečnice; 308 A rozoký — B mhúravý, 534 A z vína — B vínočerv, 643 A kuželátky — B šešelátky, 656 dehet — ře- řábek, 970 kněžna — ciesařna, 1004 podčešie — šenk, 2505 řiedčice — rosochy atd. Zajímavé jest na př. č. B 939—942 vlk, liška, lev: tato hesla shora, tam kde je uvádí A, vynechal jako známá; když však níže A 481 uvádí jména mláďat líše, vlče, lvíče, nahradil tato jména svým vlk, liška, lev: je tu viděti zcela jasně i úmyslné vynechávání i úmyslné měnění. Ze však i B měl předlohou text veršovaný, o tom nemůže býti pochybnosti. 1) Mohlo by vzniknouti domnění, že vedle opisu Piterova a kopie Dobrovského byl ještě jiný opis Jungmannův. J. Jungmann totiž v Slovníku cituje s. pocestník doklad viaticus pocestník' z Rozkochaného, jenž skutečně jest v B,ale v opise Dobrovského a ve vydání Hankově schází. Jest tu však u Jungmanna, jako častěji při dokladech z Rozk., omyl; má býti citován Velešín, jenž toto heslo (též z Klareta) má taktéž. Podobně n. př. s. potichlost je týmž omylem citován Rozkochaný m. Velešína (a s. potichnost' Velešín m. Rozkochaného) atd. Doklady Jungmannovy nejsou tedy ze zvláštního opisu; vznikly omylem při výpisech z excerpt Hankových v slovníčku, přidaném ke Zbírce (v. Naši řeč
Strana 84
84 Soudili sice Pastrnek, Černý a j., že se v B zachovala prosaická předloha, z níž vznikly verše rkp. A, ale již Menčík ukázal, že v B jsou podnes stopy původního skladu veršového. Na př. B 702 má ještě vsuvku „eia ryk“; ze vsuvky ,plískota dic calpar“ (A 143) udělal B 245: „plískota decalpar“, z verše A 916 ,iuncus sít, ulna palička“ udělal B chybná „iuncus palička" pokládaje sít' za latinské »suvné sit'; z verše A 988 „dédic heres herosque dědinník“ udělal B mylné: „heres dědinník“, nevšimnuv si, kam heres' náleží; podobně ze správného A 512 , tur bubalus, rysec est linx“ udělal B nesmyslné „turbuballus ryzec“, nevšimnuv si, kam rysec' náleží atd. Zcela patrný je aznik textu z veršu na plur. neuter, jako „disturbia nepočesie“ 244, „incendia požár“ 246 atd., kde sice A byl nucen metrem k těmto tvarům, nikoli však B (místo disturbium' incendium); totéž platí o některých českých tvarech k nimž nutil v A rým, jež však rovněž B bez nutícího důvodu přejímá. K tomu ukazuje i nelogický pořádek vokabulí, vynucený v A veršem a rýmem, nepo- chopitelný však v B — atd. Opis B je psán někdy kolem r. 1370, je starší nežli A. Ukazuje to velmi dobře zachovaná jotace a mnohá správná čtení, zejména v slovech latinských; zvlášt neocenitelné pro konstrukci textu jest jeho rozlišení češtiny od latiny (uvádí napřed slovo latinské, za ním teprve české tlumočení), což často v A bývá velmi obtížné. Jest ovšem jenom opisem z chybného již opisu, jak je ukázáno při A. Má své, jiné nářečí; tu zejména vyniká měkčení slabik retných: vě: psye- hlawyecz, syekawyecz, yalowyecz, knyerowyecz, plesnywyecz, dwyerczye atd.; bě: hrzebyecz, czbyernyczye; pě: popyenecz; mě: czyzozemyecz atd.; má velmi řídké lě: kdulye, marulye — ano, bylo-li čteno správně, má již diakritickou tečku: wladař. Protože jistě, pokud se týče jotace, byl originál téhož způsobu, bylo by se doporučovalo, přijmouti taková čtení vkp. B do textu a pozdějši změny v A odkázati do variant. Ale ježto B zachoval sotva polovici textu, bylo by takové normalisování způsobilo jistou pestrost znění — a proto jsem přijal do textu jen ta správná čtení B, jež opravuji věcně. Jinak jeho varianty otiskují úplně a poznamenávám též, z kterých veršů nenalézáme v B ani slovíčka. Písař B si totiž, zvlášt ke konci, práci ulehčoval a často celé skupiny veršů přeskakoval (jako opisovač cambridgeského rkp. Dalimilovy kroniky). Text našeho rukopisu vydal podle Dobrovského opisu r. 1833 V. Hanka ve Zbírce nejd. slovn. (54—104) celkem dosti správně, ale s mnohými chybami tiskovými, z nichž jen některé jsou opraveny vzadu, s vynecháním (rovněž tiskovým) č. 159—169, z jeho hlavně vydání (a z opisu Dobrovského) jsou čerpána různočtení této edice, označená B. C. Zlomek 3 listů papírových z konce XIV. stol. v moravském zemském archivu v Brně, jejž kdesi nalezl moravský zemský archivář A. Boček. Podal o něm dne 6. února 1841 zprávu Hankovi (ČČM. 1841, 104: „Rozkochaného slovník, jejž ste jen v chybném přepisu obdržel, šťastně jsem nalezl a sice čtyry listy z XIV. a auplný z XV. věku“) a později J. Jungmannovi (Hist. liter., 1846, odd. II, č. 8: „800 slov“ „mnohem obšírnější a důležitější“). Teprve po půl století opravil omyly zprávy Bočkovy Fr. Černý (ČČM. 1899, 507—510),
84 Soudili sice Pastrnek, Černý a j., že se v B zachovala prosaická předloha, z níž vznikly verše rkp. A, ale již Menčík ukázal, že v B jsou podnes stopy původního skladu veršového. Na př. B 702 má ještě vsuvku „eia ryk“; ze vsuvky ,plískota dic calpar“ (A 143) udělal B 245: „plískota decalpar“, z verše A 916 ,iuncus sít, ulna palička“ udělal B chybná „iuncus palička" pokládaje sít' za latinské »suvné sit'; z verše A 988 „dédic heres herosque dědinník“ udělal B mylné: „heres dědinník“, nevšimnuv si, kam heres' náleží; podobně ze správného A 512 , tur bubalus, rysec est linx“ udělal B nesmyslné „turbuballus ryzec“, nevšimnuv si, kam rysec' náleží atd. Zcela patrný je aznik textu z veršu na plur. neuter, jako „disturbia nepočesie“ 244, „incendia požár“ 246 atd., kde sice A byl nucen metrem k těmto tvarům, nikoli však B (místo disturbium' incendium); totéž platí o některých českých tvarech k nimž nutil v A rým, jež však rovněž B bez nutícího důvodu přejímá. K tomu ukazuje i nelogický pořádek vokabulí, vynucený v A veršem a rýmem, nepo- chopitelný však v B — atd. Opis B je psán někdy kolem r. 1370, je starší nežli A. Ukazuje to velmi dobře zachovaná jotace a mnohá správná čtení, zejména v slovech latinských; zvlášt neocenitelné pro konstrukci textu jest jeho rozlišení češtiny od latiny (uvádí napřed slovo latinské, za ním teprve české tlumočení), což často v A bývá velmi obtížné. Jest ovšem jenom opisem z chybného již opisu, jak je ukázáno při A. Má své, jiné nářečí; tu zejména vyniká měkčení slabik retných: vě: psye- hlawyecz, syekawyecz, yalowyecz, knyerowyecz, plesnywyecz, dwyerczye atd.; bě: hrzebyecz, czbyernyczye; pě: popyenecz; mě: czyzozemyecz atd.; má velmi řídké lě: kdulye, marulye — ano, bylo-li čteno správně, má již diakritickou tečku: wladař. Protože jistě, pokud se týče jotace, byl originál téhož způsobu, bylo by se doporučovalo, přijmouti taková čtení vkp. B do textu a pozdějši změny v A odkázati do variant. Ale ježto B zachoval sotva polovici textu, bylo by takové normalisování způsobilo jistou pestrost znění — a proto jsem přijal do textu jen ta správná čtení B, jež opravuji věcně. Jinak jeho varianty otiskují úplně a poznamenávám též, z kterých veršů nenalézáme v B ani slovíčka. Písař B si totiž, zvlášt ke konci, práci ulehčoval a často celé skupiny veršů přeskakoval (jako opisovač cambridgeského rkp. Dalimilovy kroniky). Text našeho rukopisu vydal podle Dobrovského opisu r. 1833 V. Hanka ve Zbírce nejd. slovn. (54—104) celkem dosti správně, ale s mnohými chybami tiskovými, z nichž jen některé jsou opraveny vzadu, s vynecháním (rovněž tiskovým) č. 159—169, z jeho hlavně vydání (a z opisu Dobrovského) jsou čerpána různočtení této edice, označená B. C. Zlomek 3 listů papírových z konce XIV. stol. v moravském zemském archivu v Brně, jejž kdesi nalezl moravský zemský archivář A. Boček. Podal o něm dne 6. února 1841 zprávu Hankovi (ČČM. 1841, 104: „Rozkochaného slovník, jejž ste jen v chybném přepisu obdržel, šťastně jsem nalezl a sice čtyry listy z XIV. a auplný z XV. věku“) a později J. Jungmannovi (Hist. liter., 1846, odd. II, č. 8: „800 slov“ „mnohem obšírnější a důležitější“). Teprve po půl století opravil omyly zprávy Bočkovy Fr. Černý (ČČM. 1899, 507—510),
Strana 85
85 jenž podal také pěkný otisk textu. Ze zprávy Černého je patrno, že Boček omylem počítal k našim 3 listům jako čtvrtý fragment, popsaný Černým (t. str. 506 a 507) jako „slovník lat.-český“ z XV. stol.; také počet slov je udán nesprávně (otisk Černého má jen 368 čísel, z nichž však Klaretových jen 356), ale zcela správně rozpoznal v něm zlomek Klareta. Černý se naproti tomu, neznaje zprávy Bočkovy Hankovi, pokusil z našeho zlomku vytvořiti nový, samostatný „Slovník brněnský“ — pod tím jménem také je zařazen mezi prameny Ge- baurova slovníka stč. Na svém omylu setrval i později a hlavním důvodem byla mu začáteční slova (1—9) v Klaretovi vůbec nedoložená. Černý nepoznal, že těchto 9 prvních slov jest opis mammotrektu (takto za sebou: Ž. XVII 14, 15, XX 12; XI 15; LXVIII 19; LXVII 31; Genes. XLII, 15 a XXXV, II. a teprve 10. slovem „levita čtenář“ počíná zlomek Klareta. Zlomek tento, jen výtah jako B, je-li vskutku ještě ze sklonku XIV. stol., má sice ještě některé, nemnohé stopy jotace, ale má již úžení ie-í: knížátko, příkop — a již tím se ukazuje mladším než A, B. Mladším se ukazuje i svou libovůlí při výtahu; mívá sice někdy vybráno více slov než B (na př. 15. kap. de arboribus má skoro vše, kap. 16. velmi mnoho), často vybral jiná než B a pomáhá tedy při zjišťování textu — ale tyto výtahy jsou tak libovolně srovnány, tak libovolně celé kapitoly přeházeny, že při zjišťování textu má význam jen podružný. Obsahuje výtahy jen z 9 kapitol, a to v tomto pořádku: XXV 1021 až 1056, XXVI 1080—1083; I 3 —38, 44—77; II 86—110; XIV 583—602, XV 605—638; XVI 641—675; XVII 679—698, 710 (jinak 699—714 schází) a XVIII 716—740: v celku tedy zhruba tři výtahy zv. 1021—1083, 32—110 a 583—740. Má 4 hesla nedoložená; dvě kolejě a pelešě jsou vskutku zbytkem verše v A vynechaného (v. v. 106), dvě však jsou libovolně přidána: (č. 79) běs jež není dosvědčeno žádnou předlohou, variantou nebo zpracováním (a vzniklo patrně chybou piseckou z Klaretova děs') a (č. 314) klat, jež rovněž není nikde doloženo a vzniklo patrně pojetím žertovné marginálie do textu. Má také dvě své varianty: k 101 statek přidává své podstata', k 9 podkloněn přidává prost' — i tyto varianty svědčí o libovůli jeho písaře. Text našeho zlomku je ve vydání Černého snadno přístupen; proto jsem omezil jeho varianty a odkázal je do slovníka, kde ovšem jsou uvedeny všechny. D. Zlomek karolinský: zápis na prázdné straně rkp. klem. knihovny pražské sign. XIV F 0, fol. 131, z konce XIV. stol. Kodex býval dříve ma- jetkem studentů university Karlovy; slovníček nalezl a popsal J. Truhlář v Catal. codd. II (1906) str. 328, č. 2606; zlomek Klareta jsem v něm zjistil a otiskl 1922 v ČČM. XCVI, str. 98—99. Jazyk ukazuje ještě stopy jotace, je to jen výběr slov zcela libovolný, asi jako rkp. C. Obsahuje celkem 81 hesel (Jus gicha — Pizanum hrachowyny) v tomto pořádku: 1—4 (= A 1863/5, 1698), 5 (= A 2375), 6—22 (A 416—438) 23 (A 1916), 24—32) (A 1755—1768) 33 (A 1816), 35—52 (A 1682—1709), 53 (A 18 ), 54—6 (A 548—578); 63— 67 (A 1483—1505); 68 (A 1643); 69—74 (A 1255—1277), 75—81 (A 653—658). Jediné slůvko, č. 34 redi-
85 jenž podal také pěkný otisk textu. Ze zprávy Černého je patrno, že Boček omylem počítal k našim 3 listům jako čtvrtý fragment, popsaný Černým (t. str. 506 a 507) jako „slovník lat.-český“ z XV. stol.; také počet slov je udán nesprávně (otisk Černého má jen 368 čísel, z nichž však Klaretových jen 356), ale zcela správně rozpoznal v něm zlomek Klareta. Černý se naproti tomu, neznaje zprávy Bočkovy Hankovi, pokusil z našeho zlomku vytvořiti nový, samostatný „Slovník brněnský“ — pod tím jménem také je zařazen mezi prameny Ge- baurova slovníka stč. Na svém omylu setrval i později a hlavním důvodem byla mu začáteční slova (1—9) v Klaretovi vůbec nedoložená. Černý nepoznal, že těchto 9 prvních slov jest opis mammotrektu (takto za sebou: Ž. XVII 14, 15, XX 12; XI 15; LXVIII 19; LXVII 31; Genes. XLII, 15 a XXXV, II. a teprve 10. slovem „levita čtenář“ počíná zlomek Klareta. Zlomek tento, jen výtah jako B, je-li vskutku ještě ze sklonku XIV. stol., má sice ještě některé, nemnohé stopy jotace, ale má již úžení ie-í: knížátko, příkop — a již tím se ukazuje mladším než A, B. Mladším se ukazuje i svou libovůlí při výtahu; mívá sice někdy vybráno více slov než B (na př. 15. kap. de arboribus má skoro vše, kap. 16. velmi mnoho), často vybral jiná než B a pomáhá tedy při zjišťování textu — ale tyto výtahy jsou tak libovolně srovnány, tak libovolně celé kapitoly přeházeny, že při zjišťování textu má význam jen podružný. Obsahuje výtahy jen z 9 kapitol, a to v tomto pořádku: XXV 1021 až 1056, XXVI 1080—1083; I 3 —38, 44—77; II 86—110; XIV 583—602, XV 605—638; XVI 641—675; XVII 679—698, 710 (jinak 699—714 schází) a XVIII 716—740: v celku tedy zhruba tři výtahy zv. 1021—1083, 32—110 a 583—740. Má 4 hesla nedoložená; dvě kolejě a pelešě jsou vskutku zbytkem verše v A vynechaného (v. v. 106), dvě však jsou libovolně přidána: (č. 79) běs jež není dosvědčeno žádnou předlohou, variantou nebo zpracováním (a vzniklo patrně chybou piseckou z Klaretova děs') a (č. 314) klat, jež rovněž není nikde doloženo a vzniklo patrně pojetím žertovné marginálie do textu. Má také dvě své varianty: k 101 statek přidává své podstata', k 9 podkloněn přidává prost' — i tyto varianty svědčí o libovůli jeho písaře. Text našeho zlomku je ve vydání Černého snadno přístupen; proto jsem omezil jeho varianty a odkázal je do slovníka, kde ovšem jsou uvedeny všechny. D. Zlomek karolinský: zápis na prázdné straně rkp. klem. knihovny pražské sign. XIV F 0, fol. 131, z konce XIV. stol. Kodex býval dříve ma- jetkem studentů university Karlovy; slovníček nalezl a popsal J. Truhlář v Catal. codd. II (1906) str. 328, č. 2606; zlomek Klareta jsem v něm zjistil a otiskl 1922 v ČČM. XCVI, str. 98—99. Jazyk ukazuje ještě stopy jotace, je to jen výběr slov zcela libovolný, asi jako rkp. C. Obsahuje celkem 81 hesel (Jus gicha — Pizanum hrachowyny) v tomto pořádku: 1—4 (= A 1863/5, 1698), 5 (= A 2375), 6—22 (A 416—438) 23 (A 1916), 24—32) (A 1755—1768) 33 (A 1816), 35—52 (A 1682—1709), 53 (A 18 ), 54—6 (A 548—578); 63— 67 (A 1483—1505); 68 (A 1643); 69—74 (A 1255—1277), 75—81 (A 653—658). Jediné slůvko, č. 34 redi-
Strana 86
86 miculum hedvábník není jinak doloženo nikde; jest to nejspíše samostatný variant opisovačův, ježto Klaret překládá redimiculum drumlík'. I zde varianty při textu omezeny a pojaty toliko do slovníka úplně. E. Zlomkovitý zápis 36 slůvek na zadní desce kodexu kláštera vyšňo- brodského (č. 49) z počátku XV. stol. Nalezl tento slovníček bibliotekář Rafael Pavel, podle jeho zprávy jej zevrubně popsal a vydal J. Jireček (1885 v CČM 564—565); text Klareta jsem v něm zjistil 1922 v ČČM. 97. Jsou tu slůvka z kap. 8 (340—365), 9 (377—400), 11 (v. 482), 12 (503—531), 13 (552/5) a 14 (576): jména zvířat a vodní; jsou vybrána libovolně, zrovna tak řazena. Náhodou jsou vybrána tak, že skoro všecka jsou obsažena také v Bohemáři, což ovšem — při známém poměru Klareta k Bohemáři — není nic divného. Jireček sice uvádí také paralely z Diefenbacha, žaltáře Wittenberského, ruko- pisu Královédvorského atd., ale zbytečně. Opis bývá dosti chybný; tak vzniklo i draco dis', nejspíše mylným čtením zkratky (d“c), za správné drak u Klareta. Ani tyto varianty nemají valné ceny a jsou uvedeny úplně teprve v slovníku. F. Rovněž zlomkovitý zápis 38 slůvek (z doby kolem r. 1400) na pří- deštním listu rkp. klementinské knihovny pražské sign. VIII C 23, pod nimiž je zapsán zlomek nějakého urbáře (několik jmen místních a osobních). Tento „slovníček latinskočesky“ nalezl a popsal J. Truhlář (Catal. codd. I, 1905, str. 550 č. 1492), zlomek Klaretův jsem v něm zjistil a otiskl 1922 v ČČM. XCVI, str. 100. Tento excerpt obsahuje dvě slůvka z kap. I. (slověk č. 28 = A 34 a kakost č. 38 = A 20) a ostatek vesměs výtahy ze 4. kapitoly ,de aere (v A v. 125—154), velmi přeházené. Zápis není o mnoho pozdější než rkp. A; v textu nalézáme jedinou odchylku coruscacio blýskota', začež čteme u Kla- reta blýščka'; blýskota' je u Klareta fulgur. Ale i to lze vyložiti omylem opi- sovačovým v původního 'blisczca'. I tyto varianty jsou úplně uvedeny teprve ve slovníku. G. Rukopis schwarzenberského archivu v Třeboni sign. A 6, fol. 196 až 201, z pol. XV. století. Jest to výtah podobný jako B nebo C, ale mnohem méně slov z jednotlivých kapitol vybírající. Zprávu o něm podal při popisu celého rukopisu 1858 Jul. Feifalik (v Sitzungsberichte d. kais. Akademie der Wiss in Wien, Philos.-hist. Classe, XXXIX, str. 317, pozn. 3) a již on poznal, že v našem slovníku , gewiss eines aus älterer Zeit zu Grunde liegt“. Ale excerpt náš je jenom zlomek („Salvator spasitel“ — „calamistratus kaderzawy“ z první třetiny Klareta, kap. 1—28, v. 33—1194. Obsahuje 660 hesel, někdy již dosti modernisovaných; ježto B obsahuje v téže části asi 1880 hesel, je jasno, že text G podává asi třetinu látky rajhradského, a to ve čtení mladším. Ale G vybírá často hesla jiná nežli B a tak se stává přec dobrou kontrolou pro po- řádek veršů. Vynechává někdy celé kapitoly (má jen 15 oddílů proti 28 Klare- tovým), drží se však věrně Klaretova postupu. Zachoval někde stopy původních veršů (.,anýz tírrania sit“) a někdy, velmi zřídka, stopy lepších čtení („,antelu- canum zabrzeha“ — místo „zábřězha“, a to za Pršp. „zábřeska; »genimina ksenczie“ za „xeni ze“ Pršp. atd.).
86 miculum hedvábník není jinak doloženo nikde; jest to nejspíše samostatný variant opisovačův, ježto Klaret překládá redimiculum drumlík'. I zde varianty při textu omezeny a pojaty toliko do slovníka úplně. E. Zlomkovitý zápis 36 slůvek na zadní desce kodexu kláštera vyšňo- brodského (č. 49) z počátku XV. stol. Nalezl tento slovníček bibliotekář Rafael Pavel, podle jeho zprávy jej zevrubně popsal a vydal J. Jireček (1885 v CČM 564—565); text Klareta jsem v něm zjistil 1922 v ČČM. 97. Jsou tu slůvka z kap. 8 (340—365), 9 (377—400), 11 (v. 482), 12 (503—531), 13 (552/5) a 14 (576): jména zvířat a vodní; jsou vybrána libovolně, zrovna tak řazena. Náhodou jsou vybrána tak, že skoro všecka jsou obsažena také v Bohemáři, což ovšem — při známém poměru Klareta k Bohemáři — není nic divného. Jireček sice uvádí také paralely z Diefenbacha, žaltáře Wittenberského, ruko- pisu Královédvorského atd., ale zbytečně. Opis bývá dosti chybný; tak vzniklo i draco dis', nejspíše mylným čtením zkratky (d“c), za správné drak u Klareta. Ani tyto varianty nemají valné ceny a jsou uvedeny úplně teprve v slovníku. F. Rovněž zlomkovitý zápis 38 slůvek (z doby kolem r. 1400) na pří- deštním listu rkp. klementinské knihovny pražské sign. VIII C 23, pod nimiž je zapsán zlomek nějakého urbáře (několik jmen místních a osobních). Tento „slovníček latinskočesky“ nalezl a popsal J. Truhlář (Catal. codd. I, 1905, str. 550 č. 1492), zlomek Klaretův jsem v něm zjistil a otiskl 1922 v ČČM. XCVI, str. 100. Tento excerpt obsahuje dvě slůvka z kap. I. (slověk č. 28 = A 34 a kakost č. 38 = A 20) a ostatek vesměs výtahy ze 4. kapitoly ,de aere (v A v. 125—154), velmi přeházené. Zápis není o mnoho pozdější než rkp. A; v textu nalézáme jedinou odchylku coruscacio blýskota', začež čteme u Kla- reta blýščka'; blýskota' je u Klareta fulgur. Ale i to lze vyložiti omylem opi- sovačovým v původního 'blisczca'. I tyto varianty jsou úplně uvedeny teprve ve slovníku. G. Rukopis schwarzenberského archivu v Třeboni sign. A 6, fol. 196 až 201, z pol. XV. století. Jest to výtah podobný jako B nebo C, ale mnohem méně slov z jednotlivých kapitol vybírající. Zprávu o něm podal při popisu celého rukopisu 1858 Jul. Feifalik (v Sitzungsberichte d. kais. Akademie der Wiss in Wien, Philos.-hist. Classe, XXXIX, str. 317, pozn. 3) a již on poznal, že v našem slovníku , gewiss eines aus älterer Zeit zu Grunde liegt“. Ale excerpt náš je jenom zlomek („Salvator spasitel“ — „calamistratus kaderzawy“ z první třetiny Klareta, kap. 1—28, v. 33—1194. Obsahuje 660 hesel, někdy již dosti modernisovaných; ježto B obsahuje v téže části asi 1880 hesel, je jasno, že text G podává asi třetinu látky rajhradského, a to ve čtení mladším. Ale G vybírá často hesla jiná nežli B a tak se stává přec dobrou kontrolou pro po- řádek veršů. Vynechává někdy celé kapitoly (má jen 15 oddílů proti 28 Klare- tovým), drží se však věrně Klaretova postupu. Zachoval někde stopy původních veršů (.,anýz tírrania sit“) a někdy, velmi zřídka, stopy lepších čtení („,antelu- canum zabrzeha“ — místo „zábřězha“, a to za Pršp. „zábřeska; »genimina ksenczie“ za „xeni ze“ Pršp. atd.).
Strana 87
87 Správce státního ústavu vydavatelského. p. dr. Václ. Hrubý, mi opatřil vzácnou laskavostí p. řed. Mareše přesný opis tohoto textu. Uvádím z tohoto opisu některé varianty při textu, úplnou kollaci v slovníku. Neznámý nám nyní rukopis, „auplný“, „mnohem obšírnější a důležitější nežli text B, nalezl před 6. únorem 1841 A. Boček (v. jeho zprávy Hankovi a Jungmannovi při rkp. C). O zprávě samé netřeba pochybovati; ale z našich rukopisů nynějších není to žádný. Rkp. A to není, ten je veršován; Velešín to není, je alfabetický; Vodňanský to není, toho Boček neznal: zbývá jen t. zv. slovník Wiesenberský. O tom ukázal Černý, že je to výtah z Bohemáře podobný jako B z Glossáře. Ježto Bohemář je skoro celý obsažen v Glossáři, mohl Boček, znal-li vskutku text wiesenberský (což je dosti pravděpodobné), opravdu po- kládati text wiesenberský při pouhém povrchním prohlížení za úplný rukopis „Rozkochaného“ (t. j. prosaického výtahu z Glossáře); ale tím by se ještě ne- vysvětlila i slova „mnohem obšírnější a důležitější“, neboť slovník Wiesenberský je daleko menší, sotva polovice textu B. A takový omyl byl přec jen ztěžka možný — i při povrchním prohlížení; ale ježto text wiesenberský je neznám, nemůžeme se rozhodnouti. Není-li však Bočkův „auplný“ Rozkochaný text wiesenberský, neznáme jiného. Nemůže to býti ani onen lat.-č. slovníček, na 8 stranách k nějakému kopiáři v majetku Dobrovského připsaný (Dobrovský, Gesch. d. böhm. Sprache, 1818, 307). Tato „einige böhmisch erklärte Vokabula nejsou již proto „Rozkochaný“, ježto ze 6 slov uvedených Dobrovským jsou 2 slovesa, jichž výtahy z Glossáře vůbec nemají. Ale ovšem je velmi pravděpodobno, že se nalezne nějaký výtah z Glossáře ještě v těch přemnohých jiných drobných slovníčcích latinsko-českých, roztrou- šených po knihovnách našich i cizích. Trojí kriterium máme pro poznání těchto výňatků: předně český výraz sám (zvlášt má-li klaretovsky výraznou formu), dále pořádek a souvislost, v jaké se vyskýtá, konečně pak stopy bývalého skladu veršového. Zevrubnějším prozkoumáním tu nepochybně časem počet zlomků vzroste znamenitě. Kromě těchto jednotlivých rukopisů, z nichž r. 1892 byly známy jenom první dva (ovšem nejlepší a nejúplnější), pokládá Menčík (Prešp. XXVII) za další rukopis našeho textu t. zv. Trialog (rkp. nár. knihovny vídeňské č. 2868 z r. 1489): „Vídeňský Trialog podává text zkrácený nějakého rukopisu Prešpurskému blízkého“; tak také provádí srovnání obou rukopisů. Laskavostí p. vrch. arch. rady dra J. B. Nováka opatřil mi p. prof. Klecanda rukopis tento do Prahy — a přesvědčil jsem se, že tato hypothesa vysvětluje poměr obou textů jenom z části. Je nepochybné, že skladatel Trialogu užil nějakého, nyní ztraceného, rukopisu Klaretova; Klaret byl jeho pramenem. Ale jenom pra- menem; látku jeho si vybral, přerovnal a pozměnil po svém; má ani ne třetinu látky, daleko méně nežli B, jen o málo více nežli G. Pro názor, jak mění, uvádím kapit. de advena' (fol. 24%/25r) (= Klaret kap. 23 de homine'); vynechávám názvy německé vůbec, latinské pokud jsou shodné; přidávám v závorkách čísla veršů Klaretových a zároveň jeho odchylná čtení; chyby Trialogu opravuji. Ze 42 veršů Klaretových vybral Trialog těchto 28 slůvek: příchoda (1243), cizo-
87 Správce státního ústavu vydavatelského. p. dr. Václ. Hrubý, mi opatřil vzácnou laskavostí p. řed. Mareše přesný opis tohoto textu. Uvádím z tohoto opisu některé varianty při textu, úplnou kollaci v slovníku. Neznámý nám nyní rukopis, „auplný“, „mnohem obšírnější a důležitější nežli text B, nalezl před 6. únorem 1841 A. Boček (v. jeho zprávy Hankovi a Jungmannovi při rkp. C). O zprávě samé netřeba pochybovati; ale z našich rukopisů nynějších není to žádný. Rkp. A to není, ten je veršován; Velešín to není, je alfabetický; Vodňanský to není, toho Boček neznal: zbývá jen t. zv. slovník Wiesenberský. O tom ukázal Černý, že je to výtah z Bohemáře podobný jako B z Glossáře. Ježto Bohemář je skoro celý obsažen v Glossáři, mohl Boček, znal-li vskutku text wiesenberský (což je dosti pravděpodobné), opravdu po- kládati text wiesenberský při pouhém povrchním prohlížení za úplný rukopis „Rozkochaného“ (t. j. prosaického výtahu z Glossáře); ale tím by se ještě ne- vysvětlila i slova „mnohem obšírnější a důležitější“, neboť slovník Wiesenberský je daleko menší, sotva polovice textu B. A takový omyl byl přec jen ztěžka možný — i při povrchním prohlížení; ale ježto text wiesenberský je neznám, nemůžeme se rozhodnouti. Není-li však Bočkův „auplný“ Rozkochaný text wiesenberský, neznáme jiného. Nemůže to býti ani onen lat.-č. slovníček, na 8 stranách k nějakému kopiáři v majetku Dobrovského připsaný (Dobrovský, Gesch. d. böhm. Sprache, 1818, 307). Tato „einige böhmisch erklärte Vokabula nejsou již proto „Rozkochaný“, ježto ze 6 slov uvedených Dobrovským jsou 2 slovesa, jichž výtahy z Glossáře vůbec nemají. Ale ovšem je velmi pravděpodobno, že se nalezne nějaký výtah z Glossáře ještě v těch přemnohých jiných drobných slovníčcích latinsko-českých, roztrou- šených po knihovnách našich i cizích. Trojí kriterium máme pro poznání těchto výňatků: předně český výraz sám (zvlášt má-li klaretovsky výraznou formu), dále pořádek a souvislost, v jaké se vyskýtá, konečně pak stopy bývalého skladu veršového. Zevrubnějším prozkoumáním tu nepochybně časem počet zlomků vzroste znamenitě. Kromě těchto jednotlivých rukopisů, z nichž r. 1892 byly známy jenom první dva (ovšem nejlepší a nejúplnější), pokládá Menčík (Prešp. XXVII) za další rukopis našeho textu t. zv. Trialog (rkp. nár. knihovny vídeňské č. 2868 z r. 1489): „Vídeňský Trialog podává text zkrácený nějakého rukopisu Prešpurskému blízkého“; tak také provádí srovnání obou rukopisů. Laskavostí p. vrch. arch. rady dra J. B. Nováka opatřil mi p. prof. Klecanda rukopis tento do Prahy — a přesvědčil jsem se, že tato hypothesa vysvětluje poměr obou textů jenom z části. Je nepochybné, že skladatel Trialogu užil nějakého, nyní ztraceného, rukopisu Klaretova; Klaret byl jeho pramenem. Ale jenom pra- menem; látku jeho si vybral, přerovnal a pozměnil po svém; má ani ne třetinu látky, daleko méně nežli B, jen o málo více nežli G. Pro názor, jak mění, uvádím kapit. de advena' (fol. 24%/25r) (= Klaret kap. 23 de homine'); vynechávám názvy německé vůbec, latinské pokud jsou shodné; přidávám v závorkách čísla veršů Klaretových a zároveň jeho odchylná čtení; chyby Trialogu opravuji. Ze 42 veršů Klaretových vybral Trialog těchto 28 slůvek: příchoda (1243), cizo-
Strana 88
88 zemec (924), compatriota zemeník (= 922 terrigena zemenín), křestan (926), Čech (925). Šváb (925), pohan (926), Bavor (928), Žid (928), Němec (930), míšenský (931: míšněnín), Rakúsic (931), Englic (931), Řek (932), Pol(e)ní(n) (964), Moravčic (941: Moravec), Uher (934), Vlach (934), Ríman (935) Rušenín (936), Prušenín (939: Prušě), Múření(n) (936), Srbení(n) (940), Slovení(n) (941), Elsák (948), Sachský (926: Sas), Franský (940: Frank); kromě nich přidává Rinensis Rejnský', u Klareta a jinde ne- doložené. Je tedy jisto, že Trialog zpracoval skutečně látku Klaretovu, že jeho varianty jsou velmi dobrou pomůckou pro kritiku textu Klaretova — ale je rovněž tak jisto, že to není již rukopis Klaretův ani výtah z něho, nýbrž zcela samostatné zpracování. Z Trialogu samého nemůžeme ani o pořadu ani o formě jednotlivých slov Klaretových souditi nic. Trialog je patrně v témž po- měru ke Klaretovu Glossáři, jako Glossář k Bohemáři. Varianty Trialogu cituji poměrně zřídka z příčiny, kterou vyložil již Menčík; opisovač byl patrně Němec (Menčík str. XXVI), nedovedl starého písma čísti, textu vůbec nerozuměl, a tak kořist z jeho variant bývají často hotové nesmysly, nehledíc ani k jejich pozdnímu zapsání. Ale ježto je patrno, že písař Trialogu měl před sebou předlohu rkp. A, najde se přece tu a tam některé zlaté zrnko. Trialog byl, jak Menčík vyšetři! (str. XXIX—XXX), předlohou a pra menem tištěnému Dikcionáři zr. 1513. Zachovával-li Trialog celkem znění Kla- retovo, arci v nesmyslných někdy přepisech, mění a neoterisuje Dikcionář skoro pravidlem; jeho změny jsou tak hojné a dukladné, že on zakládá již novou tradici a přerušuje dosavadní souvislost s Glossářem. Jeho varianty by byly již pro kritiku textu Klarctova naprosto bezcenné. Pri konstrukci textu je tedy nejdůležitější rukopis A, jediný úplný; dále rukopis B. jenž na přemnohých místech podává čtení správnější a úplnější. Pro kontrolu těchto obou jsou důležity rkp. C a G, ostatní rukopisy DEF po- dávají jen drobty. Velice důležité pro kritiku textu jsou prameny Klaretovy, hlavně jeho vlastní díla (Fysiologiář, Astronomiář...), pak Vokabulář a Bo- — hemář — ten zejména pro konec textu, kde nemáme vůbec jiných pomůcek a jeho zpracování, z nich nejvíve ovšem Trialog, pak slovník Velešínův a Nomenklator. Ale ani se všemi těmi pomůckami (pro text latinský k tomu přistupují ještě předlohy latinské) nelze sestrojiti text správný; těžko se někdy vmýšlíme do Klaretova tvoření slov, a tam, kde nemáme zevrubných jeho vlastních výkladu, jsme odkázáni na pouhé domněnky. Pro tuto hojnost pomůcek však můžeme přece jen pro jednotlivá hesla zjištovati text původní dosti dobře. Sama skladba pomáhá metrem a rýmem, paralelní skladby Klaretovy ukazují jeho techniku. K této technice náleží, že často pro verš nebo rým přehazuje slova, trhá jejich sounáležitost (A 873 gigacio mój meus obřč; 947 tu clericulus ibi žáček, 193 Kačer ey anetarius ecce, 943 plebanus gere nes farář atd.); pro metrum volí často plurál m. singul. (sompnia 1278, gaudia 1274, peccata 1367 atd.; wtilki 1793, hradi 1970 atd.) nebo obrá- ceně sing. m. plur. (nákolenek 2034 -- pro rým k obojek); pro metrum, často také pro rým, volí zdrobnělá místo základních (a naopak), jako řebřík A 722
88 zemec (924), compatriota zemeník (= 922 terrigena zemenín), křestan (926), Čech (925). Šváb (925), pohan (926), Bavor (928), Žid (928), Němec (930), míšenský (931: míšněnín), Rakúsic (931), Englic (931), Řek (932), Pol(e)ní(n) (964), Moravčic (941: Moravec), Uher (934), Vlach (934), Ríman (935) Rušenín (936), Prušenín (939: Prušě), Múření(n) (936), Srbení(n) (940), Slovení(n) (941), Elsák (948), Sachský (926: Sas), Franský (940: Frank); kromě nich přidává Rinensis Rejnský', u Klareta a jinde ne- doložené. Je tedy jisto, že Trialog zpracoval skutečně látku Klaretovu, že jeho varianty jsou velmi dobrou pomůckou pro kritiku textu Klaretova — ale je rovněž tak jisto, že to není již rukopis Klaretův ani výtah z něho, nýbrž zcela samostatné zpracování. Z Trialogu samého nemůžeme ani o pořadu ani o formě jednotlivých slov Klaretových souditi nic. Trialog je patrně v témž po- měru ke Klaretovu Glossáři, jako Glossář k Bohemáři. Varianty Trialogu cituji poměrně zřídka z příčiny, kterou vyložil již Menčík; opisovač byl patrně Němec (Menčík str. XXVI), nedovedl starého písma čísti, textu vůbec nerozuměl, a tak kořist z jeho variant bývají často hotové nesmysly, nehledíc ani k jejich pozdnímu zapsání. Ale ježto je patrno, že písař Trialogu měl před sebou předlohu rkp. A, najde se přece tu a tam některé zlaté zrnko. Trialog byl, jak Menčík vyšetři! (str. XXIX—XXX), předlohou a pra menem tištěnému Dikcionáři zr. 1513. Zachovával-li Trialog celkem znění Kla- retovo, arci v nesmyslných někdy přepisech, mění a neoterisuje Dikcionář skoro pravidlem; jeho změny jsou tak hojné a dukladné, že on zakládá již novou tradici a přerušuje dosavadní souvislost s Glossářem. Jeho varianty by byly již pro kritiku textu Klarctova naprosto bezcenné. Pri konstrukci textu je tedy nejdůležitější rukopis A, jediný úplný; dále rukopis B. jenž na přemnohých místech podává čtení správnější a úplnější. Pro kontrolu těchto obou jsou důležity rkp. C a G, ostatní rukopisy DEF po- dávají jen drobty. Velice důležité pro kritiku textu jsou prameny Klaretovy, hlavně jeho vlastní díla (Fysiologiář, Astronomiář...), pak Vokabulář a Bo- — hemář — ten zejména pro konec textu, kde nemáme vůbec jiných pomůcek a jeho zpracování, z nich nejvíve ovšem Trialog, pak slovník Velešínův a Nomenklator. Ale ani se všemi těmi pomůckami (pro text latinský k tomu přistupují ještě předlohy latinské) nelze sestrojiti text správný; těžko se někdy vmýšlíme do Klaretova tvoření slov, a tam, kde nemáme zevrubných jeho vlastních výkladu, jsme odkázáni na pouhé domněnky. Pro tuto hojnost pomůcek však můžeme přece jen pro jednotlivá hesla zjištovati text původní dosti dobře. Sama skladba pomáhá metrem a rýmem, paralelní skladby Klaretovy ukazují jeho techniku. K této technice náleží, že často pro verš nebo rým přehazuje slova, trhá jejich sounáležitost (A 873 gigacio mój meus obřč; 947 tu clericulus ibi žáček, 193 Kačer ey anetarius ecce, 943 plebanus gere nes farář atd.); pro metrum volí často plurál m. singul. (sompnia 1278, gaudia 1274, peccata 1367 atd.; wtilki 1793, hradi 1970 atd.) nebo obrá- ceně sing. m. plur. (nákolenek 2034 -- pro rým k obojek); pro metrum, často také pro rým, volí zdrobnělá místo základních (a naopak), jako řebřík A 722
Strana 89
89 (m. řebříček) nebo pryskyřička' A 774 (m. pryskyřice), lebedka' A 775 (m. lebeda) atd. Často pro verš přisouvá na začátku o-: ohltan, opsímucha, opřielišna, ozlost, obřěčtan; jindy odsouvá a-: frikoven (= Africus), raběnín (= Arabs). Nejnápadnější jsou zkráceniny slov, na něž upozornil již Prusík: psievno (m. psie víno), znanie (= signum, m. znamenie); Klaret dokonce klade po moderní zkracovací manii jenom začáteční (nebo koncové) slabiky slov: zem. ořech (= zemský ořech), lésk. ořechy (= léskové ořechy), snop. -ilé (A: B 278 obilé v snopiech), kra. sien (= králova sien?) atd. Můžeme také, podle variant, zjistiti stopy původního pravopisu. Původní rukopis psal za k' latinským způsobem c': bucacz B (A již bukacz); psal za samohlasné r skupiny tryt, tlyt: prisk A 666 (B prsk), oslokriw 290 (rým: zloškrv) atd.; užíval hojně zkratek: z původního pokrzitacz 438 je v A po- krzintacz, B pokrzymtacz; atd. 8. Tisk tento jest podobně jako Menčíkovo vydání založen na rukopise A. Kde není jiného udání, je tedy prostě otištěno znění rukopisné. Proti Menčí- kovi je však jednak rozmnožen aparát kritický, jednak doplněna (podle ostatních rukopisů) místa v našem textu vynechaná, jednak konečně opraveno (ale velmi zřídka) některé čtení rukopisné, patrně chybné; ovšem vždy čtení rukopisu A položeno v poznámce. Také způsob číslování veršů změněn. Menčík čísloval jen verše s materiálem slovníkovým. Doplnil jsem po straně (jako Menčík) čísla veršů a označení stran a sloupců rukopisu; doplnil jsem (vždy v ostrých zá- vorkách) nadpisy jednotlivých oddělení a kapitol, kde jich v rukopise nebylo. Při variantech ostatních rukopisů řídil jsem se pravidlem Jagićovým (Psalter. Bonon. 802): „quae non nisi ad orthographiam referuntur, non adnotata sunt... Quodsi uni lectioni duo lemmata succedunt, eandem in utroque codice. eandem in utroque codice legi puta, non obstante tanem discrepantia ortho- graphica. Text latinský i staročeský psán celkem stejným pravopisem; Menčík rozváděl zkratky jen v slovích latinských, ponechával je v českých; rozvádím zkratky také v textu českém — není-li o rozluštění pochybnosti; latinskou zkratku pro pri' přepisuji v českém textu důsledně przi', jak ukazuje rukopis sám v slovích paralelních. Dlouhé s, jež rukopis píše pravidlem (jen na konci slov mívá s kroucené) a jež Menčík v českých slovích podržel, přepisuji stejně jako činíme dnes — nemáť již fonetického významu. V českých slovech liším však podle rukopisu v-u, kdežto v slovích latinských se držím pravopisu ob- vyklého (A píše na začátku slov a uprostřed v; před souhláskou, na konci slabik a za -vu- mívá také w). Tak jako v českých slovích označuji i vlatinských čárky nad í; v rkp. bývají někdy háčky, zátrhy perem, nad ř, ň, ale bez významu fonetického; takové někdy vynechávám. Jako v českých slovích ani v latinských neprovádím normalisace, píši tedy vedle sebe ostium' — hostorium', chamus' abena', irsutus'—hirsutus', sagwis'— sanguis' atd., tak jak píše rukopis. Kde Hanka nebo již Dobrovský čtli v B mylně -n- místo -u- (nebo naopak), jako na př. 473/4 ohua', morua' (m. -na), tam odchylky nepoznamenávám; taktéž nepoznamenávám odchylky od Menčíkova čtení, kde Menčík latinský pravopis
89 (m. řebříček) nebo pryskyřička' A 774 (m. pryskyřice), lebedka' A 775 (m. lebeda) atd. Často pro verš přisouvá na začátku o-: ohltan, opsímucha, opřielišna, ozlost, obřěčtan; jindy odsouvá a-: frikoven (= Africus), raběnín (= Arabs). Nejnápadnější jsou zkráceniny slov, na něž upozornil již Prusík: psievno (m. psie víno), znanie (= signum, m. znamenie); Klaret dokonce klade po moderní zkracovací manii jenom začáteční (nebo koncové) slabiky slov: zem. ořech (= zemský ořech), lésk. ořechy (= léskové ořechy), snop. -ilé (A: B 278 obilé v snopiech), kra. sien (= králova sien?) atd. Můžeme také, podle variant, zjistiti stopy původního pravopisu. Původní rukopis psal za k' latinským způsobem c': bucacz B (A již bukacz); psal za samohlasné r skupiny tryt, tlyt: prisk A 666 (B prsk), oslokriw 290 (rým: zloškrv) atd.; užíval hojně zkratek: z původního pokrzitacz 438 je v A po- krzintacz, B pokrzymtacz; atd. 8. Tisk tento jest podobně jako Menčíkovo vydání založen na rukopise A. Kde není jiného udání, je tedy prostě otištěno znění rukopisné. Proti Menčí- kovi je však jednak rozmnožen aparát kritický, jednak doplněna (podle ostatních rukopisů) místa v našem textu vynechaná, jednak konečně opraveno (ale velmi zřídka) některé čtení rukopisné, patrně chybné; ovšem vždy čtení rukopisu A položeno v poznámce. Také způsob číslování veršů změněn. Menčík čísloval jen verše s materiálem slovníkovým. Doplnil jsem po straně (jako Menčík) čísla veršů a označení stran a sloupců rukopisu; doplnil jsem (vždy v ostrých zá- vorkách) nadpisy jednotlivých oddělení a kapitol, kde jich v rukopise nebylo. Při variantech ostatních rukopisů řídil jsem se pravidlem Jagićovým (Psalter. Bonon. 802): „quae non nisi ad orthographiam referuntur, non adnotata sunt... Quodsi uni lectioni duo lemmata succedunt, eandem in utroque codice. eandem in utroque codice legi puta, non obstante tanem discrepantia ortho- graphica. Text latinský i staročeský psán celkem stejným pravopisem; Menčík rozváděl zkratky jen v slovích latinských, ponechával je v českých; rozvádím zkratky také v textu českém — není-li o rozluštění pochybnosti; latinskou zkratku pro pri' přepisuji v českém textu důsledně przi', jak ukazuje rukopis sám v slovích paralelních. Dlouhé s, jež rukopis píše pravidlem (jen na konci slov mívá s kroucené) a jež Menčík v českých slovích podržel, přepisuji stejně jako činíme dnes — nemáť již fonetického významu. V českých slovech liším však podle rukopisu v-u, kdežto v slovích latinských se držím pravopisu ob- vyklého (A píše na začátku slov a uprostřed v; před souhláskou, na konci slabik a za -vu- mívá také w). Tak jako v českých slovích označuji i vlatinských čárky nad í; v rkp. bývají někdy háčky, zátrhy perem, nad ř, ň, ale bez významu fonetického; takové někdy vynechávám. Jako v českých slovích ani v latinských neprovádím normalisace, píši tedy vedle sebe ostium' — hostorium', chamus' abena', irsutus'—hirsutus', sagwis'— sanguis' atd., tak jak píše rukopis. Kde Hanka nebo již Dobrovský čtli v B mylně -n- místo -u- (nebo naopak), jako na př. 473/4 ohua', morua' (m. -na), tam odchylky nepoznamenávám; taktéž nepoznamenávám odchylky od Menčíkova čtení, kde Menčík latinský pravopis
Strana 90
90 modernisuje (Pragae m. Prage, -tia m -cia atd.). Velikých písmen užívám tam, kde rukopis, jen při slovech latinských pro snazší přehled píši ob- vyklým způsobem vlastní jména začátečním písmenem velikým. 9. Prameny našeho autora jest svrchovaně obtížno stopovati. Sám praví, že pro tuto práci byly podniknuty dlouholeté přípravy a že se jich účastnili nejlepší naši autoři (vv. 3—4 „scripta per auctores nostros pe- nitus meliores — a quibus haec fata sunt valde diu prepa- rata“); podle toho také již Dobrovský (naposled 1818 Gesch. d. b. Sprache, 180 182) rozdělil správně přispěvatele Klaretovy na dvoje: „die in den Schulen bekannten Autoren“ (a mezi ně počítá petom správně Sembera Galena, Boëtia a p.) a „viele gelehrte Böhmen“. K těmto posledním — se u Dobrovského počítají „Mauritius, doctor meus — Gallus Boleslaviensis Juvenalis Bydzoviensis — Hermannus Prage — Albertus Prage — Sulco Wisse- gradensis — Wilhelmas in Strakonicz — Olomucensis praesul — Arnestus archipraesul“ — celkem správně. Hanka však, vydávaje text (Zbírka 1833, str. XI—XIII), rozmnožil tyto „učené Čechy... jichž jmena některá nám slavně známá“, podle mylných čtení rkp. B, měrou nesmírnou; počítá k nim dále Urbana Flor., Jana z Garlandie, Ambrosia, Isidora, Iacoba, Isnacen- ského, Heberharda, Augustina atd., skoro všecky jmenované v úvodech při- spěvatele; mezi nimi, náhodou, nalezneme sice správně Klareta a Neplacha (na něho vykládá abbas Opatovicensis') — ale také prosté chyby pisecké (Hogusus = hos usus a Brutus = brutis, v. níže). Od Hanky převzal pak Jungmann 1846 i mylně Urbana, Jana z Garlandie a Ambrože i správně Neplacha; od Jungmanna a Hanky přejal zase Šembera (1868, 2. vyd., str. 91) výpočet přispěvatelů, rozmnoživ jej některými omyly: Jan z Garlandie sluje u něho Jan z Holandrie, biskup olomucký jest Jan z Vlašimě (1351—1364) — tak ostatně také vykládal Sabina. U Sembery nalezneme již snahu podle nejistého zapsání rkp. B přičísti některé partie díla jednotlivým přispěvatelům, někdy ovšem mylně; jak pokročil Sabina, je vyloženo níže. Pokrok skutečný vidíme teprve 1880 u Menčíka (Rozmanitosti I, 3, 104), jenž zjistil správně pět středověkých slovnikářů: Bertholda Isnacensis', Jana z Garlandie, dále Viléma Britona, pak Lombarda Papia a Eberharda Bethu- neského; ze starších autorů určil Isidora Sevilského a sv. Augustina, z klassiků Hippokrata a Galena; omylem pokládá Mauricia za Maříka Rvačku, Alberta Pražského za Alberta Magna, také Hankův omyl (Hogusus'= Hugucius) a Šemberův (Jan z Vlašimě) ještě nevymizely. Ale dvanáct let později (při vydání Slovníku Prešpurského 1892) již správně určuje valnou většinu přispě- vatelů Klaretových (mezi nimi pokládá „Hermannus, qui Pragae septimus annus“ za Heřmanna z Winterswika) a jen 6 („Claretus, Dirmarius, Petrus Byela, Constantinus, Ipolitus a Zygardus“) podle jeho mínění „zůstane asi navždy nerozřešeno“ (str. XXV). Dnes ovšem jména těchto autorů nejsou již takovou záhadou, jakou byla na př. Hankovi nebo Sabinovi. Srovnáním rukopisů A a B mezi sebou a se
90 modernisuje (Pragae m. Prage, -tia m -cia atd.). Velikých písmen užívám tam, kde rukopis, jen při slovech latinských pro snazší přehled píši ob- vyklým způsobem vlastní jména začátečním písmenem velikým. 9. Prameny našeho autora jest svrchovaně obtížno stopovati. Sám praví, že pro tuto práci byly podniknuty dlouholeté přípravy a že se jich účastnili nejlepší naši autoři (vv. 3—4 „scripta per auctores nostros pe- nitus meliores — a quibus haec fata sunt valde diu prepa- rata“); podle toho také již Dobrovský (naposled 1818 Gesch. d. b. Sprache, 180 182) rozdělil správně přispěvatele Klaretovy na dvoje: „die in den Schulen bekannten Autoren“ (a mezi ně počítá petom správně Sembera Galena, Boëtia a p.) a „viele gelehrte Böhmen“. K těmto posledním — se u Dobrovského počítají „Mauritius, doctor meus — Gallus Boleslaviensis Juvenalis Bydzoviensis — Hermannus Prage — Albertus Prage — Sulco Wisse- gradensis — Wilhelmas in Strakonicz — Olomucensis praesul — Arnestus archipraesul“ — celkem správně. Hanka však, vydávaje text (Zbírka 1833, str. XI—XIII), rozmnožil tyto „učené Čechy... jichž jmena některá nám slavně známá“, podle mylných čtení rkp. B, měrou nesmírnou; počítá k nim dále Urbana Flor., Jana z Garlandie, Ambrosia, Isidora, Iacoba, Isnacen- ského, Heberharda, Augustina atd., skoro všecky jmenované v úvodech při- spěvatele; mezi nimi, náhodou, nalezneme sice správně Klareta a Neplacha (na něho vykládá abbas Opatovicensis') — ale také prosté chyby pisecké (Hogusus = hos usus a Brutus = brutis, v. níže). Od Hanky převzal pak Jungmann 1846 i mylně Urbana, Jana z Garlandie a Ambrože i správně Neplacha; od Jungmanna a Hanky přejal zase Šembera (1868, 2. vyd., str. 91) výpočet přispěvatelů, rozmnoživ jej některými omyly: Jan z Garlandie sluje u něho Jan z Holandrie, biskup olomucký jest Jan z Vlašimě (1351—1364) — tak ostatně také vykládal Sabina. U Sembery nalezneme již snahu podle nejistého zapsání rkp. B přičísti některé partie díla jednotlivým přispěvatelům, někdy ovšem mylně; jak pokročil Sabina, je vyloženo níže. Pokrok skutečný vidíme teprve 1880 u Menčíka (Rozmanitosti I, 3, 104), jenž zjistil správně pět středověkých slovnikářů: Bertholda Isnacensis', Jana z Garlandie, dále Viléma Britona, pak Lombarda Papia a Eberharda Bethu- neského; ze starších autorů určil Isidora Sevilského a sv. Augustina, z klassiků Hippokrata a Galena; omylem pokládá Mauricia za Maříka Rvačku, Alberta Pražského za Alberta Magna, také Hankův omyl (Hogusus'= Hugucius) a Šemberův (Jan z Vlašimě) ještě nevymizely. Ale dvanáct let později (při vydání Slovníku Prešpurského 1892) již správně určuje valnou většinu přispě- vatelů Klaretových (mezi nimi pokládá „Hermannus, qui Pragae septimus annus“ za Heřmanna z Winterswika) a jen 6 („Claretus, Dirmarius, Petrus Byela, Constantinus, Ipolitus a Zygardus“) podle jeho mínění „zůstane asi navždy nerozřešeno“ (str. XXV). Dnes ovšem jména těchto autorů nejsou již takovou záhadou, jakou byla na př. Hankovi nebo Sabinovi. Srovnáním rukopisů A a B mezi sebou a se
Strana 91
91 staršími předlohami poznáváme jisté přispěvatele zcela bezpečně. Ovšem, mnoho ani tolo poznání nám neprospívá. Celkem se uvádí v Glossáři Klaretově 47 autorit; jen spisy jsou uvedeny Anatomia' (kap. 29; poskytla venas'), Glossarius' (tamže, poskytl membra') Orthographus' (kap. 44; de iudice'), pak Proprietas rerum' (kap. 3) a Liber rerum' (ke kap. 1 , 16 a 35). O těchto posledních dvou jsem vyslovil mínění, že Proprietas' označuje dílo Bartoloměje Anglického „De proprieta- tibus rerum“ a Liber rerum' práci Tomáše Kantipratenského „De na- turis rerum“ (v níž již také Liber rerum', neznámý nám, je citován). Skutečně také Tomáš a (hlavně) Bartoloměj (Tomáš sloužil více jen obrázky) byli Kla- retovi nevyčerpatelnou studnicí nejenom látky slovníkové, nýbrž také veškeré literatury. Ovšem Klaret jejich práci rozšířil a pozměnil. Pro některé části mohl užíti také Vincentia Bellovackého, ale nezdá se, že ho užil skutečně; jeho hlavní práce byly příliš ohromné, nepohodlné a vzácné; naše veliké knihovny nemají hlavního jeho díla, sem příslušného, „Speculum naturale“, žádný rukopis. Příkladem pro srovnání Bohemáře s Glossářem může býti závěrek Klaretův: 8 veršů posledních (2680—2687) obsahuje asi touž látku o ptáčnictví jako 7 veršů Bohemáře 956—962. Je jisto hned, že v Klaretovi schází (byl bud na vytrženém nyní posledním listu, anebo jej písař vynechal na začátku) aspoň jeden verš, jenž obsahoval auceps ptáčník, aucupacio čižba' z Boh. 957/8; neboť jinak všecka slova Bohemáře jsou obsažena u Klareta; kromě těchto dvou scházejí totiž jen dvě: sieti plaga' 956 (což může býti, vzhledem ke krátce předtím uvedenému siet rete', úmyslně vynecháno anebo bylo ve vzpomenutém ztraceném verši) a decipule stupky' 960, což však je v Bohemáři sem chybně pojato; Klaret toto heslo má správně již ve v. 2018 na místě náležitém. Již to svědčí samo o tom, že Klaret přejal podle plánu všecku látku Bohemáře a že ji jistě rozmnožil; Klaret má totiž sice jen o jediný verš více, ale téměř dvakrát tolik látky. Jeví-li se plus Bohemáře jenom 4 hesly, o nichž jsme právě vyložili, má Klaret o 11 hesel více. Z nich ovšem musíme dvě odečísti: nedostatek' 2683 a líbo' 2687, jež náleží k oněm vsuvkám klaretovským, jimž se Bohemář vy- hýbá; ale i potom zbývá 9 ptáčnických termínů (otržně' vazenie' lov' strov' šišně 2686/7, zvrtle' brážek' 2684, zpáře' 2682 a rukávník 2680), jež představují většinou vzácné obohacení našich lexikografických znalostí a z nichž na př. otržně' (asi klaretovské, pro rým, m. otržn') nebo rukávník vlastně, svou obvyklostí, do Bohemáře měly býti pojaty. Možno však, že roz- množení látky bylo ještě větší — vždyť právě konec nám není dochován. Spo- lečný slovní poklad Bohemáře a Glossáře jest 13 hesel, z nichž některá jsou zcela běžná (teneto' tenetce' osídlo' lep' klev' pruhlo' 'sóška' pomčě plétka'), jiná tehdy asi rovněž byla obecná (sklon' přilnutie) a jen jediné, také zcela běžné, jeví nepatrnou odchylku (trubka' u Klareta 2680, pro verš, proti trubice' Boh. 957). Ale v těchto 13 slovích společných je jedno čistě klaretovské. lovník = venator (2680), za něž má Bohemář 956 obecně obvyklé lovec'. Jest ovšem nasnadě domněnka (lovník“ mimo Klareta a texty z něho odvozené
91 staršími předlohami poznáváme jisté přispěvatele zcela bezpečně. Ovšem, mnoho ani tolo poznání nám neprospívá. Celkem se uvádí v Glossáři Klaretově 47 autorit; jen spisy jsou uvedeny Anatomia' (kap. 29; poskytla venas'), Glossarius' (tamže, poskytl membra') Orthographus' (kap. 44; de iudice'), pak Proprietas rerum' (kap. 3) a Liber rerum' (ke kap. 1 , 16 a 35). O těchto posledních dvou jsem vyslovil mínění, že Proprietas' označuje dílo Bartoloměje Anglického „De proprieta- tibus rerum“ a Liber rerum' práci Tomáše Kantipratenského „De na- turis rerum“ (v níž již také Liber rerum', neznámý nám, je citován). Skutečně také Tomáš a (hlavně) Bartoloměj (Tomáš sloužil více jen obrázky) byli Kla- retovi nevyčerpatelnou studnicí nejenom látky slovníkové, nýbrž také veškeré literatury. Ovšem Klaret jejich práci rozšířil a pozměnil. Pro některé části mohl užíti také Vincentia Bellovackého, ale nezdá se, že ho užil skutečně; jeho hlavní práce byly příliš ohromné, nepohodlné a vzácné; naše veliké knihovny nemají hlavního jeho díla, sem příslušného, „Speculum naturale“, žádný rukopis. Příkladem pro srovnání Bohemáře s Glossářem může býti závěrek Klaretův: 8 veršů posledních (2680—2687) obsahuje asi touž látku o ptáčnictví jako 7 veršů Bohemáře 956—962. Je jisto hned, že v Klaretovi schází (byl bud na vytrženém nyní posledním listu, anebo jej písař vynechal na začátku) aspoň jeden verš, jenž obsahoval auceps ptáčník, aucupacio čižba' z Boh. 957/8; neboť jinak všecka slova Bohemáře jsou obsažena u Klareta; kromě těchto dvou scházejí totiž jen dvě: sieti plaga' 956 (což může býti, vzhledem ke krátce předtím uvedenému siet rete', úmyslně vynecháno anebo bylo ve vzpomenutém ztraceném verši) a decipule stupky' 960, což však je v Bohemáři sem chybně pojato; Klaret toto heslo má správně již ve v. 2018 na místě náležitém. Již to svědčí samo o tom, že Klaret přejal podle plánu všecku látku Bohemáře a že ji jistě rozmnožil; Klaret má totiž sice jen o jediný verš více, ale téměř dvakrát tolik látky. Jeví-li se plus Bohemáře jenom 4 hesly, o nichž jsme právě vyložili, má Klaret o 11 hesel více. Z nich ovšem musíme dvě odečísti: nedostatek' 2683 a líbo' 2687, jež náleží k oněm vsuvkám klaretovským, jimž se Bohemář vy- hýbá; ale i potom zbývá 9 ptáčnických termínů (otržně' vazenie' lov' strov' šišně 2686/7, zvrtle' brážek' 2684, zpáře' 2682 a rukávník 2680), jež představují většinou vzácné obohacení našich lexikografických znalostí a z nichž na př. otržně' (asi klaretovské, pro rým, m. otržn') nebo rukávník vlastně, svou obvyklostí, do Bohemáře měly býti pojaty. Možno však, že roz- množení látky bylo ještě větší — vždyť právě konec nám není dochován. Spo- lečný slovní poklad Bohemáře a Glossáře jest 13 hesel, z nichž některá jsou zcela běžná (teneto' tenetce' osídlo' lep' klev' pruhlo' 'sóška' pomčě plétka'), jiná tehdy asi rovněž byla obecná (sklon' přilnutie) a jen jediné, také zcela běžné, jeví nepatrnou odchylku (trubka' u Klareta 2680, pro verš, proti trubice' Boh. 957). Ale v těchto 13 slovích společných je jedno čistě klaretovské. lovník = venator (2680), za něž má Bohemář 956 obecně obvyklé lovec'. Jest ovšem nasnadě domněnka (lovník“ mimo Klareta a texty z něho odvozené
Strana 92
92 nemá dokladů), že je Klaret vytvořil podle rukávník', s nímž se rýmuje; a tato domněnka se potvrzuje tím, že máme u Klareta ještě dvakrát notorický novo- tvar lovník' (v. 255 pro ptáka gracapulus' a v. 416 pro rybu piscatrix'), po obakrát v rýmu. Byl tedy tento novotvar zde již připraven. Že Bohemář Klaret cituje jako Bohemarius minor', bylo již vyloženo. Podobně možno provésti srovnání s Vokabulářem grammatickým; viz výklad v úvodě tohoto vydání. Klaret ovšem nazývá Vokabulář Bohemářem, Vokabulář je nám dochován jen ve formě velmi neúplné a porušené; zjištováni vzájemné souvislosti je tedy lépe hledati v slovníku, k vydání připojeném. Dále jest ovšem jasno, že Klaret užil hojně svých spisů starších, resp. jejich českých gloss. I o tom poučí lépe hesla slovníková, tu všude však vidíme, že Klaret přebírá své glossy starší anonymně, bez citátu. Kromě 5 anonymních spisu a 3 právě uvedených pramenů (Boh., Boh. min. a Klareta samého) ciluje na příslušných místech 6 klassíků (Aristoteles, Boecius, Galienus, Ipocras, Plinius a Solinus), dále 14 církevních a jiných středověkých autorit cizích (Ambrosius, Augustinus, Isidorus, Zighardus, lékařské autority Constantinus, Fontinus, Philaretus, Ypolit; grammatiky a slovnikáře Brito, Cernulus (nenáleží-li Janovi z Garlandie), Eberhardus Bethun. (Berthold) Isnacensis, Jchannes de Garlandia a Papias), konečně pak asi dvacet autorit domácích: jsou to především císař Karel sám s arcibiskupem Arnoštím pračským, Janem, biskupem olomouckým, a ne- pochybně Albertem (Vojtěchem Bludovým), světícím biskupem pražským (citován ke kap. 10. a 36 ); Gallus Bcleslaviensis je asi slavný lékař Karlův: Hermannus Prage snad profeser pražské university. Sulek Vyšehradský známý kanovník, Vilém ze Strakonic nejspíše mecný pán jihočeský — data o všech těchto osobách v mém čiánku v Lfil. 1923. Velmi pravděpodobno je dále, že abbas Opatovicensis je slavný tou dobou opat Neplach, Petrus de Biela je snad dominikánský lektor, vzpomínaný r. 1347, Juvenalis Bydžovský je osoba nám neznámá — jeden Juvenalis lector se připomíná koncem XIV. stol. v nekrologu Doksanském; zrovna tak neznám je Grecensis scriptor (ke kap.:4) nebo Dirmarius' (ke kap. 8) Rovněž pouhá iména Benedictus' Iacobus' Martinus' Mauricius' Nicolaus nepovídají nic zřetelného; snad aspoň v některém z nich můžeme hledati některého spolubratra Klaretova. Konečně naprosto záhadný je (v. 87, ke kap. 2) Urbanus Florianus': o tom ovšem, jakož i o uvedeném právě Mauriciovi, můžeme podle přídavku doctor meus' souditi, že byli snad kolegy Klaretovými, profesory na theologické fakultě nové university. Všichni tito autoři přispěli jisté terminologií svých odborů, Klaret jenom příspěvky zveršoval, zrýmoval, zčeštil a upravil; co nedostal od nikoho, doplníl sám. Ale ovšem rozlišiti dnes přesně majetek těchto přispěvatelů od doplňků a oprav Klaretových je naprosto nemožné. A právě proto je také tak těžko určiti co převzal Klaret přímo z hlavních svých pramenu: Vinc. Bellovackého(?), Tomáše Kantipratského a Bartoloměje Anglického. 10. Zpracování Klaretova Glossáře největší a nejrozsáhlejší je, jak shora vyloženo, vídeňský Trialog; z něho čerpal potom Dikcionář z r. 1513
92 nemá dokladů), že je Klaret vytvořil podle rukávník', s nímž se rýmuje; a tato domněnka se potvrzuje tím, že máme u Klareta ještě dvakrát notorický novo- tvar lovník' (v. 255 pro ptáka gracapulus' a v. 416 pro rybu piscatrix'), po obakrát v rýmu. Byl tedy tento novotvar zde již připraven. Že Bohemář Klaret cituje jako Bohemarius minor', bylo již vyloženo. Podobně možno provésti srovnání s Vokabulářem grammatickým; viz výklad v úvodě tohoto vydání. Klaret ovšem nazývá Vokabulář Bohemářem, Vokabulář je nám dochován jen ve formě velmi neúplné a porušené; zjištováni vzájemné souvislosti je tedy lépe hledati v slovníku, k vydání připojeném. Dále jest ovšem jasno, že Klaret užil hojně svých spisů starších, resp. jejich českých gloss. I o tom poučí lépe hesla slovníková, tu všude však vidíme, že Klaret přebírá své glossy starší anonymně, bez citátu. Kromě 5 anonymních spisu a 3 právě uvedených pramenů (Boh., Boh. min. a Klareta samého) ciluje na příslušných místech 6 klassíků (Aristoteles, Boecius, Galienus, Ipocras, Plinius a Solinus), dále 14 církevních a jiných středověkých autorit cizích (Ambrosius, Augustinus, Isidorus, Zighardus, lékařské autority Constantinus, Fontinus, Philaretus, Ypolit; grammatiky a slovnikáře Brito, Cernulus (nenáleží-li Janovi z Garlandie), Eberhardus Bethun. (Berthold) Isnacensis, Jchannes de Garlandia a Papias), konečně pak asi dvacet autorit domácích: jsou to především císař Karel sám s arcibiskupem Arnoštím pračským, Janem, biskupem olomouckým, a ne- pochybně Albertem (Vojtěchem Bludovým), světícím biskupem pražským (citován ke kap. 10. a 36 ); Gallus Bcleslaviensis je asi slavný lékař Karlův: Hermannus Prage snad profeser pražské university. Sulek Vyšehradský známý kanovník, Vilém ze Strakonic nejspíše mecný pán jihočeský — data o všech těchto osobách v mém čiánku v Lfil. 1923. Velmi pravděpodobno je dále, že abbas Opatovicensis je slavný tou dobou opat Neplach, Petrus de Biela je snad dominikánský lektor, vzpomínaný r. 1347, Juvenalis Bydžovský je osoba nám neznámá — jeden Juvenalis lector se připomíná koncem XIV. stol. v nekrologu Doksanském; zrovna tak neznám je Grecensis scriptor (ke kap.:4) nebo Dirmarius' (ke kap. 8) Rovněž pouhá iména Benedictus' Iacobus' Martinus' Mauricius' Nicolaus nepovídají nic zřetelného; snad aspoň v některém z nich můžeme hledati některého spolubratra Klaretova. Konečně naprosto záhadný je (v. 87, ke kap. 2) Urbanus Florianus': o tom ovšem, jakož i o uvedeném právě Mauriciovi, můžeme podle přídavku doctor meus' souditi, že byli snad kolegy Klaretovými, profesory na theologické fakultě nové university. Všichni tito autoři přispěli jisté terminologií svých odborů, Klaret jenom příspěvky zveršoval, zrýmoval, zčeštil a upravil; co nedostal od nikoho, doplníl sám. Ale ovšem rozlišiti dnes přesně majetek těchto přispěvatelů od doplňků a oprav Klaretových je naprosto nemožné. A právě proto je také tak těžko určiti co převzal Klaret přímo z hlavních svých pramenu: Vinc. Bellovackého(?), Tomáše Kantipratského a Bartoloměje Anglického. 10. Zpracování Klaretova Glossáře největší a nejrozsáhlejší je, jak shora vyloženo, vídeňský Trialog; z něho čerpal potom Dikcionář z r. 1513
Strana 93
93 a odtud jde pak cesta k Veleslavínovi, Komenskému atd. Ale vedle Trialogu vidíme stopy působení Glossáře všude: Nomenklator je založen rovno- měrně na Klaretovi a Bohemáři; Velešín asi 1/3 čerpá z Glossáře, zrovna tak mammotrekt A; zrovna tak rukopis Vodňanský; zrovna tak Žídek v svých termínech odborných; atd. O tom je zevrubněji vyloženo v úvodě a ve slovníku. 11. Překladů není; mohla by se ovšem za takový překlad pokládati příslušná německá část Trialogu, kdybychom nevěděli, že ta právě byla základem celého díla. 12. Literatura našeho textu počíná vlastně dopisy Dobrovského. Někdy snad o vánocích 1787 poznal rukopis B, rajhradský; aspoň 25. ledna 1788 píše Zlobickému do Vídně (Korresp. Dobrovského, vyd. Č. akad., III, 16) „Clenius Rozkochani kann ich haben“. Vyžádal si konečně na opatu rajhrad- ském zásilku rukopisů do Hradiště a píše 10. srpna 1788 opět Zlobickému: „Habrich hat mir endlich des Clenii Rozkochani Vocabularium geschickt. Es ist aus der 2. Hälfte des XIV. Jahrhunderts. Den Bohemarium hat er benutzt“ (t. III, 26). Totéž stručně opakuje Durichovi měsíc později (7. září 1788, Korresp. I, 80) — čtvrt roku později (7. prosince 1788, t. I, 87) dodává již zřetelněji: „Nunc describendo Rozkochanii lèxico lat. boh., quod Rayhradii accepi, occupor. Habet multa vocabula ficta satis inepte formata; multa tamen, quae origines vocum bohem. derivatarum illustrant... Citat auctor Arnestum, Johannem Olomucensem. Vixit certe ad finem saec. XIV. et ipsum MS. Rayhradense hanc aetatem prae se fert. Constat 12 fol. in fol. Paginae singulae 3 columnas continent. 8 constat partibus — artifices ultima continet, quae non videtur integra, cum folia 2 seqq. excisa sunt." Na musejním opise (I A 19) připsal Dobrovský: „descripsi Olomucii; absolvi mense Januario 1789. A podle tohoto svého opisu podává pak (18. XII. 1789) zevrubnou již zprávu Zlobickému (t. III, 86/7): „kann Bohemarius major heissen, weil er einen Bohemarium minor nennt und ihn durch Zusätze bereichert hat...“ „hält ganz die Ordnung des Bohemarius“... „er behielt nicht mehr die Verse bei, sondern zählt nur die Vocabeln auf“... ,citirt überall seine Autores, meistens Bischöfe und andere Gelehrte, meistens Bekannte des XIV. Jahrhdts"... „Ihre Auctoritäten werden aber, wie es scheint, des Lateins wegen angeführt“... Znal sice tento rukopis již dříve, dokud ještě býval v knihovně kláštera „S. Mariae Magdalenae RR. ordinis S. Francisci Reformatorum“ v Brně, Bonaventura Piter (1708—1764), pozdější opat rajhradský, jehož přičiněním se asi rukopis z Brna od minoritů dostal do knihovny benediktinské. Opsal si jej, jeho opis chová klášterní knihovna podnes — jeho opisu užil také Hanka 1833. Ale opis tento ve spoustě jeho materialií zapadl — a tak první s „Rozko- chaným“ veřejnost seznámil teprve 1791 Dobrovský. Tohoto roku (Neuere Abhandlungen der kgl. böhm. Gesellschaft der Wissensch., I, 339—340) podává patriarcha slavistiky v své Gesch. d. böhm. Sprache první stručnou zprávu o Glossáři Klaretově. Je kratší, než bychom čekali. Neboť Dobrovský měl v úmyslu (podle dopisu Zlobickému 10. VIII. 1788
93 a odtud jde pak cesta k Veleslavínovi, Komenskému atd. Ale vedle Trialogu vidíme stopy působení Glossáře všude: Nomenklator je založen rovno- měrně na Klaretovi a Bohemáři; Velešín asi 1/3 čerpá z Glossáře, zrovna tak mammotrekt A; zrovna tak rukopis Vodňanský; zrovna tak Žídek v svých termínech odborných; atd. O tom je zevrubněji vyloženo v úvodě a ve slovníku. 11. Překladů není; mohla by se ovšem za takový překlad pokládati příslušná německá část Trialogu, kdybychom nevěděli, že ta právě byla základem celého díla. 12. Literatura našeho textu počíná vlastně dopisy Dobrovského. Někdy snad o vánocích 1787 poznal rukopis B, rajhradský; aspoň 25. ledna 1788 píše Zlobickému do Vídně (Korresp. Dobrovského, vyd. Č. akad., III, 16) „Clenius Rozkochani kann ich haben“. Vyžádal si konečně na opatu rajhrad- ském zásilku rukopisů do Hradiště a píše 10. srpna 1788 opět Zlobickému: „Habrich hat mir endlich des Clenii Rozkochani Vocabularium geschickt. Es ist aus der 2. Hälfte des XIV. Jahrhunderts. Den Bohemarium hat er benutzt“ (t. III, 26). Totéž stručně opakuje Durichovi měsíc později (7. září 1788, Korresp. I, 80) — čtvrt roku později (7. prosince 1788, t. I, 87) dodává již zřetelněji: „Nunc describendo Rozkochanii lèxico lat. boh., quod Rayhradii accepi, occupor. Habet multa vocabula ficta satis inepte formata; multa tamen, quae origines vocum bohem. derivatarum illustrant... Citat auctor Arnestum, Johannem Olomucensem. Vixit certe ad finem saec. XIV. et ipsum MS. Rayhradense hanc aetatem prae se fert. Constat 12 fol. in fol. Paginae singulae 3 columnas continent. 8 constat partibus — artifices ultima continet, quae non videtur integra, cum folia 2 seqq. excisa sunt." Na musejním opise (I A 19) připsal Dobrovský: „descripsi Olomucii; absolvi mense Januario 1789. A podle tohoto svého opisu podává pak (18. XII. 1789) zevrubnou již zprávu Zlobickému (t. III, 86/7): „kann Bohemarius major heissen, weil er einen Bohemarium minor nennt und ihn durch Zusätze bereichert hat...“ „hält ganz die Ordnung des Bohemarius“... „er behielt nicht mehr die Verse bei, sondern zählt nur die Vocabeln auf“... ,citirt überall seine Autores, meistens Bischöfe und andere Gelehrte, meistens Bekannte des XIV. Jahrhdts"... „Ihre Auctoritäten werden aber, wie es scheint, des Lateins wegen angeführt“... Znal sice tento rukopis již dříve, dokud ještě býval v knihovně kláštera „S. Mariae Magdalenae RR. ordinis S. Francisci Reformatorum“ v Brně, Bonaventura Piter (1708—1764), pozdější opat rajhradský, jehož přičiněním se asi rukopis z Brna od minoritů dostal do knihovny benediktinské. Opsal si jej, jeho opis chová klášterní knihovna podnes — jeho opisu užil také Hanka 1833. Ale opis tento ve spoustě jeho materialií zapadl — a tak první s „Rozko- chaným“ veřejnost seznámil teprve 1791 Dobrovský. Tohoto roku (Neuere Abhandlungen der kgl. böhm. Gesellschaft der Wissensch., I, 339—340) podává patriarcha slavistiky v své Gesch. d. böhm. Sprache první stručnou zprávu o Glossáři Klaretově. Je kratší, než bychom čekali. Neboť Dobrovský měl v úmyslu (podle dopisu Zlobickému 10. VIII. 1788
Strana 94
94 Korreap. III. 26) vydati svazek „Thesauri Bohemici“ nebo „Monumentorum linguae Bohemicae antiquissimorum“, pro nějž chystal hlavně tři slovníky. Byly to Bohemář, Nomenklator a — Rozkochaný: „diesen 3 Stücken muss alles Ubrige weichen“ (témuž 26. XII. 1788 t. III, 31); svazek ten měl míti 10 —15 archů. Dobrovský arci, podle datování 1309, kladl na první místo Bohemář, a ježto znal Glossář jen ve výtahu a neměl možnosti kritiky, nedoce- ňoval dílo Klaretovo. Jeho výtvory upomínaly ho často na výtvory Pohlovy, proti nímž desítiletí předtím i potom vedl ostrý boj. Ale plán zůstal plánem. „Monumenta linguae bohemicae antiquissima“ nevyšla. Zevrubnější a obšírnější popis podal 1818 v posledním vydání své Geschichte (180— 182). Zmiňuje se tam též o pramenech: vedle ,die in den Schulen be- kannten Autoren“ jmenuje „viele gelehrte Böhmen“ (Mauricia, Galla, Juve- nala, Hermanna, Alberta, Sulka, Viléma, Arnošta a Jana olom.). Odsuzuje jeho novotvary: „Lächerlich war der Versuch auch allen Edelsteinen böhmische Namen geben zu wollen“ „von manchen Benennungen kann man den Grund kaum angeben“, ale ukazuje, že přece některé z názvů planet se udržely. Jeho popisu se celkem držel 1825 Jungmann v Histor. liter.; na něj se odvolává 1817/8 K. Sternberg (Abhandlung über d. Pflanzenkunde in Böhmen, I, 45—461) atd. Ale ani sebe lepší zpráva nenahradí vlastní poznání. To umožnil teprve 1833 Dobrovského žák V. Hanka svou ,Zbírkou nejdávnějších slovníků“..., jež — v intencích kdysi Dobrovského — nese také titul latinský „Vetustissima vocabularia latinobohemica“. Otiskl tam „Clenii Rozkochany Vocabularius na str. 54—104 věrně podle přepisu Dobrovského (arci s jeho mylným počí- táním 3485, dále s vlastním vynecháním 10 veršů a s mnohými chybami tisko- vými) — a podal zprávu o rukopise a textu na str. XI—XIII. Výklad Dob- rovského o pramenech neporozuměním nesprávně rozšířil: za „učené Čechy.. jichž jmena některá nám slavně známa“, pokládal tu nejen uvedené Dobrov- ským Arnošta, Juvenala atd., nýbrž také Jana z Garlandie, Isidora, Ambrosia, Bruta, Britona, Cornuta atd. atd. A ohnivě se obrací proti Dobrovského slovům o „směšném pokuse“ počeštiti jména drahokamů; praví (celkem správně): „kdyby se byli předkové naši nepokoušeli překládati, dosavad bychom snad říkali heliotropium místo slunečnice, centuspica m. stoklasa, substantia m. podstata a na sto jiných, před věky na slovo přeložených slov, kteráž v ústech všeho národu žijí.“ Palacký ovšem v Musejníku (1833, 461) vydání Hankovo přísně odsoudil — ukázkou se dotkl tří hesel chomodrž, chořeluk, chrb' „ve tlumočení českém i latinském rovně neznámých“, ale 70 let později nevěděl Gebauer o těchto slovích mnohem více nežli Hanka. Palacký zapomněl, že úkol vydavatelův záleží hlavně ve vydání a že by při takových požadavcích některé texty orientální, jejichž jazyka ani písma neznáme, nemohly býti vůbec vydávány Vydaním Hankovým teprve se ukázalo, kolik a jak těžkých záhad Glossář 1) Sternberg sice slibuje (tamtéž), že slovní látky Glossáře užije v dílu II. ale tam počíná excerpta teprve Křištanem.
94 Korreap. III. 26) vydati svazek „Thesauri Bohemici“ nebo „Monumentorum linguae Bohemicae antiquissimorum“, pro nějž chystal hlavně tři slovníky. Byly to Bohemář, Nomenklator a — Rozkochaný: „diesen 3 Stücken muss alles Ubrige weichen“ (témuž 26. XII. 1788 t. III, 31); svazek ten měl míti 10 —15 archů. Dobrovský arci, podle datování 1309, kladl na první místo Bohemář, a ježto znal Glossář jen ve výtahu a neměl možnosti kritiky, nedoce- ňoval dílo Klaretovo. Jeho výtvory upomínaly ho často na výtvory Pohlovy, proti nímž desítiletí předtím i potom vedl ostrý boj. Ale plán zůstal plánem. „Monumenta linguae bohemicae antiquissima“ nevyšla. Zevrubnější a obšírnější popis podal 1818 v posledním vydání své Geschichte (180— 182). Zmiňuje se tam též o pramenech: vedle ,die in den Schulen be- kannten Autoren“ jmenuje „viele gelehrte Böhmen“ (Mauricia, Galla, Juve- nala, Hermanna, Alberta, Sulka, Viléma, Arnošta a Jana olom.). Odsuzuje jeho novotvary: „Lächerlich war der Versuch auch allen Edelsteinen böhmische Namen geben zu wollen“ „von manchen Benennungen kann man den Grund kaum angeben“, ale ukazuje, že přece některé z názvů planet se udržely. Jeho popisu se celkem držel 1825 Jungmann v Histor. liter.; na něj se odvolává 1817/8 K. Sternberg (Abhandlung über d. Pflanzenkunde in Böhmen, I, 45—461) atd. Ale ani sebe lepší zpráva nenahradí vlastní poznání. To umožnil teprve 1833 Dobrovského žák V. Hanka svou ,Zbírkou nejdávnějších slovníků“..., jež — v intencích kdysi Dobrovského — nese také titul latinský „Vetustissima vocabularia latinobohemica“. Otiskl tam „Clenii Rozkochany Vocabularius na str. 54—104 věrně podle přepisu Dobrovského (arci s jeho mylným počí- táním 3485, dále s vlastním vynecháním 10 veršů a s mnohými chybami tisko- vými) — a podal zprávu o rukopise a textu na str. XI—XIII. Výklad Dob- rovského o pramenech neporozuměním nesprávně rozšířil: za „učené Čechy.. jichž jmena některá nám slavně známa“, pokládal tu nejen uvedené Dobrov- ským Arnošta, Juvenala atd., nýbrž také Jana z Garlandie, Isidora, Ambrosia, Bruta, Britona, Cornuta atd. atd. A ohnivě se obrací proti Dobrovského slovům o „směšném pokuse“ počeštiti jména drahokamů; praví (celkem správně): „kdyby se byli předkové naši nepokoušeli překládati, dosavad bychom snad říkali heliotropium místo slunečnice, centuspica m. stoklasa, substantia m. podstata a na sto jiných, před věky na slovo přeložených slov, kteráž v ústech všeho národu žijí.“ Palacký ovšem v Musejníku (1833, 461) vydání Hankovo přísně odsoudil — ukázkou se dotkl tří hesel chomodrž, chořeluk, chrb' „ve tlumočení českém i latinském rovně neznámých“, ale 70 let později nevěděl Gebauer o těchto slovích mnohem více nežli Hanka. Palacký zapomněl, že úkol vydavatelův záleží hlavně ve vydání a že by při takových požadavcích některé texty orientální, jejichž jazyka ani písma neznáme, nemohly býti vůbec vydávány Vydaním Hankovým teprve se ukázalo, kolik a jak těžkých záhad Glossář 1) Sternberg sice slibuje (tamtéž), že slovní látky Glossáře užije v dílu II. ale tam počíná excerpta teprve Křištanem.
Strana 95
95 Klaretův — i v tom chatrném výtahu rajhradském — čtenáři ukládá. Slovník Jungmannův ovšem (1834—1839) této látky užil, ale přispěl jen málo k výkladu; Jungmann se zpravidla spokojil jenom indexem Hankovým na konci Zbírky. Zdálo se ovšem, že svítá pomoc nálezy nových textů: 5. února 1841 podává Boček Hankovi radostnou zprávu (Musejník, 1841, 104) „Rozkochaného slovník, jejž jste jen v chybném přepisu obdržel, šťastně sem nalezl — a sice 4 listy z XIV. a ouplný z XV. věku. Dáť se velmi mnoho nyní vysvětliti a opra- viti.“ Tato zpráva není dosti přesná; oněmi 4 listy je jistě míněn fragment brněnský (C), ale nejisto je, míní-li svým „ouplným“ text rajhradský, či snad slovník Wiesenberský, jejž později vydal Černý. Ale zůstalo, škoda, jen při zprávě. A tak 1846 Jungmann při nové redakci své Historie literatury (č. II, 6) může starší svá udání doplniti jen uvedenou právě zprávou Bočkovou a vý- tahem ze zprávy Hankovy (i s mylnými řádky o „učených Češích... Janu z Garlandie, Ambrosiovi..“); ani Doplňky Hanušovy 1869 nepřinesly nic nového. R. 1858 se pokusil sice Šembera (v Dějinách řeči a liter. str. 89; 2. vyd. 1859, str. 89—90; 3. vyd. 1869, str. 50—92; 4. vyd. 1878, str. 91—92) poznání naše rozhojniti; Jana z Garlandie nazval Janem z Holandrie a biskupa olom. ztotožnil s Janem z Vlašimě; Klenovi Rozkochanému přičetl také Bohemář a kladl Glossář k r. 1360—1364, což se dlouho udrželo. Směrem Šemberovým a Hankovým se bral r. 1866 i K. Sabina (Dějepis liter. českoslov., 341—342). Obrací se (vykládaje mimo jiné Alberta jednoho na Alberta minoritu a druhého na Adalb. Ranconis) proti mínění Dobrovského, že přispěvatelé dodávali názvy latinské: „Němečtí učenci ovšem jen lat. slovy mu přispěti mohli, nezdá se však, že by ten a onen český učenec, znaje účel spisu, nebyl také český význam přeložil a že by Rozkochaný sám býval tvůrcem všech tamo se nalézajících slov, i nepodařilých.. Teprve r. 1870 bylo by mohlo vzejíti lepší poznání; t. r. vydán Knauzův Katalog rukopisů kapitoly prešpurské, s popisem základního kodexu našeho Glossáře; ale kniha ta zůstala u nás neznáma. A tak r. 1876 J. Jireček v Ru- kověti (II, 200 s. Rozkochaný) uzákoňuje tradici; při tom určuje, podle vy- dání Hankova a tedy mylně, kterou částí který přispěvatel přispěl. Správně omezil „učené Čechy“ na několik málo osob; kromě Sulka, Arnošta, Galla, Juvenala přijímá správně Viléma ze Strakonic a Neplacha od Hanky, méně správně od Šembery Jana z Vlašimě, od Sabiny Alberta Ranconis a Maříka Rvačku; sám přidává (mylně) Benedikta Clareta a Hermanna physika. O ztotožnění cizích autorů se nepokusil. Jeho výklad, přes pozdější opravy Menčíkovy, se udržel až do XX. století. R. 1880 se počíná Glossářem zabývati Menčík; v Rozmanitostech (I, str. 3—4 a 104) po prvé určuje, valnou většinou správně, cizí vzory a prameny Glossáře; své mínění modifikoval při vydání textu prešpurského — a tam se o něm zevrubněji vyloží. R. 1881 opět Menčík vydávaje v Archivu für slav. Philologie mammotrekt Vídeňský (V, 96—97) shledává, že obsahuje náš Glossář také látku čerpanou
95 Klaretův — i v tom chatrném výtahu rajhradském — čtenáři ukládá. Slovník Jungmannův ovšem (1834—1839) této látky užil, ale přispěl jen málo k výkladu; Jungmann se zpravidla spokojil jenom indexem Hankovým na konci Zbírky. Zdálo se ovšem, že svítá pomoc nálezy nových textů: 5. února 1841 podává Boček Hankovi radostnou zprávu (Musejník, 1841, 104) „Rozkochaného slovník, jejž jste jen v chybném přepisu obdržel, šťastně sem nalezl — a sice 4 listy z XIV. a ouplný z XV. věku. Dáť se velmi mnoho nyní vysvětliti a opra- viti.“ Tato zpráva není dosti přesná; oněmi 4 listy je jistě míněn fragment brněnský (C), ale nejisto je, míní-li svým „ouplným“ text rajhradský, či snad slovník Wiesenberský, jejž později vydal Černý. Ale zůstalo, škoda, jen při zprávě. A tak 1846 Jungmann při nové redakci své Historie literatury (č. II, 6) může starší svá udání doplniti jen uvedenou právě zprávou Bočkovou a vý- tahem ze zprávy Hankovy (i s mylnými řádky o „učených Češích... Janu z Garlandie, Ambrosiovi..“); ani Doplňky Hanušovy 1869 nepřinesly nic nového. R. 1858 se pokusil sice Šembera (v Dějinách řeči a liter. str. 89; 2. vyd. 1859, str. 89—90; 3. vyd. 1869, str. 50—92; 4. vyd. 1878, str. 91—92) poznání naše rozhojniti; Jana z Garlandie nazval Janem z Holandrie a biskupa olom. ztotožnil s Janem z Vlašimě; Klenovi Rozkochanému přičetl také Bohemář a kladl Glossář k r. 1360—1364, což se dlouho udrželo. Směrem Šemberovým a Hankovým se bral r. 1866 i K. Sabina (Dějepis liter. českoslov., 341—342). Obrací se (vykládaje mimo jiné Alberta jednoho na Alberta minoritu a druhého na Adalb. Ranconis) proti mínění Dobrovského, že přispěvatelé dodávali názvy latinské: „Němečtí učenci ovšem jen lat. slovy mu přispěti mohli, nezdá se však, že by ten a onen český učenec, znaje účel spisu, nebyl také český význam přeložil a že by Rozkochaný sám býval tvůrcem všech tamo se nalézajících slov, i nepodařilých.. Teprve r. 1870 bylo by mohlo vzejíti lepší poznání; t. r. vydán Knauzův Katalog rukopisů kapitoly prešpurské, s popisem základního kodexu našeho Glossáře; ale kniha ta zůstala u nás neznáma. A tak r. 1876 J. Jireček v Ru- kověti (II, 200 s. Rozkochaný) uzákoňuje tradici; při tom určuje, podle vy- dání Hankova a tedy mylně, kterou částí který přispěvatel přispěl. Správně omezil „učené Čechy“ na několik málo osob; kromě Sulka, Arnošta, Galla, Juvenala přijímá správně Viléma ze Strakonic a Neplacha od Hanky, méně správně od Šembery Jana z Vlašimě, od Sabiny Alberta Ranconis a Maříka Rvačku; sám přidává (mylně) Benedikta Clareta a Hermanna physika. O ztotožnění cizích autorů se nepokusil. Jeho výklad, přes pozdější opravy Menčíkovy, se udržel až do XX. století. R. 1880 se počíná Glossářem zabývati Menčík; v Rozmanitostech (I, str. 3—4 a 104) po prvé určuje, valnou většinou správně, cizí vzory a prameny Glossáře; své mínění modifikoval při vydání textu prešpurského — a tam se o něm zevrubněji vyloží. R. 1881 opět Menčík vydávaje v Archivu für slav. Philologie mammotrekt Vídeňský (V, 96—97) shledává, že obsahuje náš Glossář také látku čerpanou
Strana 96
96 z překladu biblického; r. 1883 v Komenském (str. 611) se zmiňuje již o ruko- pise prešpurském, tehdy založeném. R. 1883 zminil se v Časopise lékařů českých (XXII, 320) sice také dr Špott o našem slovníku; míní, že sbor těchto puristů byl již r. 1344, ale mínění jeho není nijak doloženo; r. 1885 vydal sice J. Jireček v Musejníku vyšňo- brodský fragment (E) našeho textu, ale nepoznal jeho souvislosti s Glossářem. R. 1887 otiskl v Kroku (I, 130—131, 188—189) Dědeček pěknou studii „O vývoji českých názorů nerostných“, kde rozbírá nerostné názvy Glossáře (později, 1895, t. IX, 51, všiml si názvů stromů); výsledek: „z těchto termínů patrně tedy vychází najevo horlivá snaha Rozkochaného a jeho mineralog. spolupracovníka o zčeštění cizích názvů nerostních“ Teprve r. 1892 počíná Menčíkovým vydáním (Rozmanitosti II: Prešpurský slovník, str. XXXII † 95 se snímkem rukopisu) nové období studií. Tou dobou se již dávno ukázalo, že ceněný Dobrovským Bohemář není a nemůže býti z r. 1309, nýbrž že není o mnoho starší než Glossář; že Nomenklator není samostatný slovník, nýbrž založen na Bohemáři a Glossáři: cena a stáří Glos- sáře stále rostly. Menčíkovým vydáním se najednou ukázal text v prvotní podobě, víc než dvakrát rozsáhlejší nežli dotud známý „Rozkochaný“; text veršovaný, z něhož B byl pouhý výtah. Ukázalo se, že domnělé jméno Klen Rozkochaný je pouhá chyba opisu B. Ale, co bylo hlavního, ukázalo se, že text Hankův je celkem správný; byly ovšem v tisku Hankově (a již v opisu Dobrov- ského) chyby, byly jistě chyby i v novém otisku Menčíkově; ale ukázalo se, že tyto chyby se týkají celkem slov podružných, hlavní záhady však naopak sou- hlasem vydání Menčíkova s Hankovým zůstávaly stejně nerozřešitelné jako dříve. Nebyla tu tedy chyba ve vydavatelích, Hankovi nebo Menčíkovi (jak myslil n. př. Palacký nebo jiní), nýbrž ve věci samé: v neznámosti tehdejší latiny i češtiny. Menčík se nespokojil pouhým otiskem textu jako Hanka, nýbrž pokusil se v úvodě nalézti prameny našeho textu i jeho pozdější zpracování. Pokusil se také určiti jednotlivé přispěvatele, jež Klaret jmenuje. Práce jeho na dobu tehdejší vykonala, co mohla; vyloživ o slovnících latinských a latinskoněmeckých a přířadiv k nim Bohemář a náš Glossář, srovnává výtah rajhradský s verši prešpurskými. O osobě autorově „docela nic jistého nelze říci“; složení společné předlohy klade do let 1372/3. Uvádí, že autor sám jmenuje mezi svými prameny „Bohemarius, o kterém říci nemůžeme, zdali jest to nyní pod tím jmenem známý slovník“ (totéž již vyložil v Rozmanit. I, 3), Bohemarius minor, Glossarius, Anatomia a „Liber rerum, který asi obsahoval zvířata a stromy“ „Ze starších spisovatelů“ Menčíkem agnoskován „Plinius, Isidorus, Albertus tuším Magnus, nějaký Fontinus, Philaretus, Ipocras, Galienus, Aristoteles“ z pozdějších středověkých autorů agnoskuje Jana z Garlandie (s Cornutem), Eberharda z Bethunu, Bertholda z Eisenachu (Isnacensis', jehož zjistil již v Rozmanitostech I, 104), Solina a mylně Ugucia. „Ze současníků (Klaret) uvádí některé muže, nám dosti neznámé“; ze známých uvádí podle Jirečka (a Dob- rovského) m. Havla, Neplacha, Sulka, Alberta Pražského, Viléma, Jana olom.,
96 z překladu biblického; r. 1883 v Komenském (str. 611) se zmiňuje již o ruko- pise prešpurském, tehdy založeném. R. 1883 zminil se v Časopise lékařů českých (XXII, 320) sice také dr Špott o našem slovníku; míní, že sbor těchto puristů byl již r. 1344, ale mínění jeho není nijak doloženo; r. 1885 vydal sice J. Jireček v Musejníku vyšňo- brodský fragment (E) našeho textu, ale nepoznal jeho souvislosti s Glossářem. R. 1887 otiskl v Kroku (I, 130—131, 188—189) Dědeček pěknou studii „O vývoji českých názorů nerostných“, kde rozbírá nerostné názvy Glossáře (později, 1895, t. IX, 51, všiml si názvů stromů); výsledek: „z těchto termínů patrně tedy vychází najevo horlivá snaha Rozkochaného a jeho mineralog. spolupracovníka o zčeštění cizích názvů nerostních“ Teprve r. 1892 počíná Menčíkovým vydáním (Rozmanitosti II: Prešpurský slovník, str. XXXII † 95 se snímkem rukopisu) nové období studií. Tou dobou se již dávno ukázalo, že ceněný Dobrovským Bohemář není a nemůže býti z r. 1309, nýbrž že není o mnoho starší než Glossář; že Nomenklator není samostatný slovník, nýbrž založen na Bohemáři a Glossáři: cena a stáří Glos- sáře stále rostly. Menčíkovým vydáním se najednou ukázal text v prvotní podobě, víc než dvakrát rozsáhlejší nežli dotud známý „Rozkochaný“; text veršovaný, z něhož B byl pouhý výtah. Ukázalo se, že domnělé jméno Klen Rozkochaný je pouhá chyba opisu B. Ale, co bylo hlavního, ukázalo se, že text Hankův je celkem správný; byly ovšem v tisku Hankově (a již v opisu Dobrov- ského) chyby, byly jistě chyby i v novém otisku Menčíkově; ale ukázalo se, že tyto chyby se týkají celkem slov podružných, hlavní záhady však naopak sou- hlasem vydání Menčíkova s Hankovým zůstávaly stejně nerozřešitelné jako dříve. Nebyla tu tedy chyba ve vydavatelích, Hankovi nebo Menčíkovi (jak myslil n. př. Palacký nebo jiní), nýbrž ve věci samé: v neznámosti tehdejší latiny i češtiny. Menčík se nespokojil pouhým otiskem textu jako Hanka, nýbrž pokusil se v úvodě nalézti prameny našeho textu i jeho pozdější zpracování. Pokusil se také určiti jednotlivé přispěvatele, jež Klaret jmenuje. Práce jeho na dobu tehdejší vykonala, co mohla; vyloživ o slovnících latinských a latinskoněmeckých a přířadiv k nim Bohemář a náš Glossář, srovnává výtah rajhradský s verši prešpurskými. O osobě autorově „docela nic jistého nelze říci“; složení společné předlohy klade do let 1372/3. Uvádí, že autor sám jmenuje mezi svými prameny „Bohemarius, o kterém říci nemůžeme, zdali jest to nyní pod tím jmenem známý slovník“ (totéž již vyložil v Rozmanit. I, 3), Bohemarius minor, Glossarius, Anatomia a „Liber rerum, který asi obsahoval zvířata a stromy“ „Ze starších spisovatelů“ Menčíkem agnoskován „Plinius, Isidorus, Albertus tuším Magnus, nějaký Fontinus, Philaretus, Ipocras, Galienus, Aristoteles“ z pozdějších středověkých autorů agnoskuje Jana z Garlandie (s Cornutem), Eberharda z Bethunu, Bertholda z Eisenachu (Isnacensis', jehož zjistil již v Rozmanitostech I, 104), Solina a mylně Ugucia. „Ze současníků (Klaret) uvádí některé muže, nám dosti neznámé“; ze známých uvádí podle Jirečka (a Dob- rovského) m. Havla, Neplacha, Sulka, Alberta Pražského, Viléma, Jana olom.,
Strana 97
97 Arnošta; v Mauriciovi vidí Maříka Rvačku (a slove též „Graecensis“); v Heř- manovi Hermanna z Winterswika. Neznámi mu zůstali m. Urban, Juvenalis, Claretus, Dirmarius, Petr Byela, Constant., Ipolit. a Zygardus — „zûstane asi navždy nerozřešeno“. Zjišťuje konečně, že k téže recensi náleží vídeňský Trialog, k němuž pak se hlásí Dikcionář z r. 1513. Kniha Menčíkova způsobila ohromný dojem; valnou většinou přebírány vývody jeho úvodu bez vlastní kritiky a text Glossáře přijímán jako záhada Sfingy. První referoval o vydání 15. listop. 1892 F. Pastrnek v Athenaeu (X, 57—59). Ukazuje ohromné bohatství nového materiálu: „dobrá třetina slov (jeho) dosud v lexikografii české zastoupena není“. Pastrnek, přijímaje jinak vývody Menčíkovy, domnívá se však, že text Rajhradský není výtah z A, nýbrž A že je rozšířen z B; důvodem jsou mu hlavně slova, o něž v B je více a jež patrně v A scházejí; pak ta, jež úmyslně v A pro rým pokažena. Gebauer téhož roku v Listech filolog. (XIX, 458—471; při výkladu zkratek Prešp. a Rozk.; tento „z exc. p. Flajšhanse, vzatých z otisku Hankova“ pokládá obě díla za opisy téže předlohy, »proto i obsah skoro stejný“; Rozk. určuje „z l. 1344—1364, mezi přispěvateli uveden také Arnošt arcibiskup (ježto mezi přispěvateli Prešp. je uveden také Karel císař, mohlo býti datování zúženo na 1355—1364). Toto určení pak opakuje jindy, naposled v Staro- českém slovníku 1903, I, str. XXIII—XXIV. A pokud se týče oněch zá- hadných slov, tedy hlavně našeho Glossáře se dotýká výklad Gebaurův v Stč. slovn. I, VI. o slovech staročeských slovníků českých i latinských, jenž končí: „slova česká těchto slovníků staročeských, kterým jsem objasnění nalézti ne- mohl, dílem jsem pomíjel, dílem otazníkem v závorkách poznamenával.“ A ta- kové případy nalézáme skoro na každé stránce Slovníka. K témuž mínění přišel v své úvaze o knize Menčíkově Kott (Musejník, 1893, 287—291). Přijímá všechny vývody Menčíkovy úvodní a ukazuje, jak chybuje pisatel A v slovích latinských; podává pak seznam záhadných slov českých zanik X zvoy', takřka bez návrhu oprav. A zrovna tak skoro bez pokusu o nápravu zařadil tato slova do druhých dodatků svého Slovníku 1893 (VII, 1181—1401). Zrovna tak soudí v svém referátě 1893 Jagić (Archiv für slav. Philologie, XV, 308—311). Jemu jsou záhadné narážky předmluvy „wie auch manche Namen, auf die sich der Anonymus gleichsam auf seine Mitarbeiter beruft“; jsou mu záhadné přídavky v B: „setzen sie in einer X-Vorlage ganze Verse voraus, die hier im Pressbg. Text fehlen?“ O záhadných slovech praví: „so wie das Werk jetzt beschaffen ist, kann man, ohne Conjecturalkritik an dem Text zu üben, nicht immer zum richtigen Sinn gelangen“ a dodává: „ich muss offen gestehen, dass ich selten eine Seite des gedruckten Textes las, ohne auf Rätsel zu stossen, deren Lösung ich von anderen erwarte“. Správně ovšem, podávaje zprávu o Menčíkově výkladě o předlohách, dokládá, že obecné po- známky nepostačí; ,erst eine eingehende Vergleichung wird uns darüber belehren, in welcher Abhängigkeit der lateinische Grundriss dieses Werkes von einem oder mehreren derartigen Vorbildern steht“. A rovněž správně, ale ovšem
97 Arnošta; v Mauriciovi vidí Maříka Rvačku (a slove též „Graecensis“); v Heř- manovi Hermanna z Winterswika. Neznámi mu zůstali m. Urban, Juvenalis, Claretus, Dirmarius, Petr Byela, Constant., Ipolit. a Zygardus — „zûstane asi navždy nerozřešeno“. Zjišťuje konečně, že k téže recensi náleží vídeňský Trialog, k němuž pak se hlásí Dikcionář z r. 1513. Kniha Menčíkova způsobila ohromný dojem; valnou většinou přebírány vývody jeho úvodu bez vlastní kritiky a text Glossáře přijímán jako záhada Sfingy. První referoval o vydání 15. listop. 1892 F. Pastrnek v Athenaeu (X, 57—59). Ukazuje ohromné bohatství nového materiálu: „dobrá třetina slov (jeho) dosud v lexikografii české zastoupena není“. Pastrnek, přijímaje jinak vývody Menčíkovy, domnívá se však, že text Rajhradský není výtah z A, nýbrž A že je rozšířen z B; důvodem jsou mu hlavně slova, o něž v B je více a jež patrně v A scházejí; pak ta, jež úmyslně v A pro rým pokažena. Gebauer téhož roku v Listech filolog. (XIX, 458—471; při výkladu zkratek Prešp. a Rozk.; tento „z exc. p. Flajšhanse, vzatých z otisku Hankova“ pokládá obě díla za opisy téže předlohy, »proto i obsah skoro stejný“; Rozk. určuje „z l. 1344—1364, mezi přispěvateli uveden také Arnošt arcibiskup (ježto mezi přispěvateli Prešp. je uveden také Karel císař, mohlo býti datování zúženo na 1355—1364). Toto určení pak opakuje jindy, naposled v Staro- českém slovníku 1903, I, str. XXIII—XXIV. A pokud se týče oněch zá- hadných slov, tedy hlavně našeho Glossáře se dotýká výklad Gebaurův v Stč. slovn. I, VI. o slovech staročeských slovníků českých i latinských, jenž končí: „slova česká těchto slovníků staročeských, kterým jsem objasnění nalézti ne- mohl, dílem jsem pomíjel, dílem otazníkem v závorkách poznamenával.“ A ta- kové případy nalézáme skoro na každé stránce Slovníka. K témuž mínění přišel v své úvaze o knize Menčíkově Kott (Musejník, 1893, 287—291). Přijímá všechny vývody Menčíkovy úvodní a ukazuje, jak chybuje pisatel A v slovích latinských; podává pak seznam záhadných slov českých zanik X zvoy', takřka bez návrhu oprav. A zrovna tak skoro bez pokusu o nápravu zařadil tato slova do druhých dodatků svého Slovníku 1893 (VII, 1181—1401). Zrovna tak soudí v svém referátě 1893 Jagić (Archiv für slav. Philologie, XV, 308—311). Jemu jsou záhadné narážky předmluvy „wie auch manche Namen, auf die sich der Anonymus gleichsam auf seine Mitarbeiter beruft“; jsou mu záhadné přídavky v B: „setzen sie in einer X-Vorlage ganze Verse voraus, die hier im Pressbg. Text fehlen?“ O záhadných slovech praví: „so wie das Werk jetzt beschaffen ist, kann man, ohne Conjecturalkritik an dem Text zu üben, nicht immer zum richtigen Sinn gelangen“ a dodává: „ich muss offen gestehen, dass ich selten eine Seite des gedruckten Textes las, ohne auf Rätsel zu stossen, deren Lösung ich von anderen erwarte“. Správně ovšem, podávaje zprávu o Menčíkově výkladě o předlohách, dokládá, že obecné po- známky nepostačí; ,erst eine eingehende Vergleichung wird uns darüber belehren, in welcher Abhängigkeit der lateinische Grundriss dieses Werkes von einem oder mehreren derartigen Vorbildern steht“. A rovněž správně, ale ovšem
Strana 98
98 mnohem skromněji než kdysi Palacký žádá na konec: „Die Ausdrücke müssen wenigstens in einem geschichtlich angelegten Wörterbuch Aufnahme und nach Möglichkeit auch Erklärung finden... První pokus takového rozboru podal 1893 Fr. Prusík ve Věstníku Kr. č. společnosti náuk, tř. filosof.-histor.-filolog. (I, Prešpurský slovník lat.-český i poměr jeho k Bohemariu a k Nomenclatoru, str. 11). Prusík tu rozbírá napřed skladbu Glossáře; míní, že svou látku čerpal ze starších slovníků, ano i textů staroslovanských. „Mohlo by se tedy vlastně mluviti ne o skladateli, nýbrž o skladatelích slovníka, jedním mužem u verše uvedeného.“ Má dokonce za to, že „bral z předloh svých do veršův i zkratky, nerozváděje jich“ (tak prý vzniklo křivopřih' m. křivopřísaha, odpovna' m. odpovědna' atd.). A dokládá. „skladatelé vybírali leckterá slova z velmi starých slovníkův neb glossářův českých, pocházejících aspoň z 12. stol.“ A prameny staro- slověnské nalezl podle Prusíka v klášteře emauzském. Tyto výklady, mylné ovšem, doplňuje rozborem látky slovné, hlavně novotvarů, při čemž podává někde zajímavé opravy a výklady. Podává pak zevrubnou paralelu Bohemáře s Glossářem a domnívá se, že oba měli stejnou předlohu a užívali stejných nebo podobných slovníčků lat.-českých. O Nomenklatoru ukazuje jen stručně, že čerpal i z Glossáře i z Bohemáře, ale z předloh úplnějších, než jsou naše dochované opisy Kdežto Prusík jasně ukázal, že některé zdánlivé chyby (jako zlatavek m. zlatohlávek') jsou ve skutečnosti nepochybné čtení již původní předlohy, a že Bohemář čerpá z týchž pramenů v témž pořadu jako Glossář, dokázal v téže době (1893) J. Král (O prosodii české, Listy filol. XX, 60), že také verš Bohemáře je téže faktury jako verš Glossáře. R. 1896 Mourek (v Almanachu Č. akademie, str. 111) po vzoru Menčí- kově odvozuje náš Glossář z předlohy latinsko-německé, jako Jar. Vlček, Dějiny české literatury I, 1897, str. 33—34. Vlček podle Menčíka klade náš Glossář do počátku „sedmdesátých let věku čtrnáctého“, podle Jirečka vykládá o při- spěvatelích; podle něho má text A 6000 slov (Prusík jich napočítal 6874), text B 3485 (Gebauer již uvádí správně 3585). Týmž asi způsobem, s týmiž omyly, referuje mé Písemnictví 1901, str. 123—124. Samostatně se pokusil oceniti náš Glossář 1898 J. Jakubec (Paedagogické rozhledy XI, 264/7: „Jak se kdy u nás vyučovalo českému jazyku“); látku slovní odhaduje na 8000 slov, praví, že byl , na tehdejší dobu jistě velmi roz- sáhlý“; jinak však se drží, jako Vlček, úzkostlivě Menčíka i Jirečka. Zrovna tak, vytýkaje působení slovníku českých na polské, vykládá o „Rozkochaném A. Brückner 1899 v Pracích filologiczných (V, str. 2—3). Nové poznání mohl přinésti nález zlomku brněnského, již kdysi Bočkem oznámeného. R. 1899 podává o něm v Musejníku zprávu a otiskuje jej úplně Fr. Černý (CČM. LXXIII, 507—514). Nazývá jej slovníkem Brněnským — názvu toho se pak přidržel v svém Slovníku stč. J. Gebauer (= rkp. C, v. shora) — srovnává s A i B, ale zůstal přes to na stanovisku Menčíkovu. Jenom zcela obecná je zmínka Wintrova 1901 (Život a učení na parti-
98 mnohem skromněji než kdysi Palacký žádá na konec: „Die Ausdrücke müssen wenigstens in einem geschichtlich angelegten Wörterbuch Aufnahme und nach Möglichkeit auch Erklärung finden... První pokus takového rozboru podal 1893 Fr. Prusík ve Věstníku Kr. č. společnosti náuk, tř. filosof.-histor.-filolog. (I, Prešpurský slovník lat.-český i poměr jeho k Bohemariu a k Nomenclatoru, str. 11). Prusík tu rozbírá napřed skladbu Glossáře; míní, že svou látku čerpal ze starších slovníků, ano i textů staroslovanských. „Mohlo by se tedy vlastně mluviti ne o skladateli, nýbrž o skladatelích slovníka, jedním mužem u verše uvedeného.“ Má dokonce za to, že „bral z předloh svých do veršův i zkratky, nerozváděje jich“ (tak prý vzniklo křivopřih' m. křivopřísaha, odpovna' m. odpovědna' atd.). A dokládá. „skladatelé vybírali leckterá slova z velmi starých slovníkův neb glossářův českých, pocházejících aspoň z 12. stol.“ A prameny staro- slověnské nalezl podle Prusíka v klášteře emauzském. Tyto výklady, mylné ovšem, doplňuje rozborem látky slovné, hlavně novotvarů, při čemž podává někde zajímavé opravy a výklady. Podává pak zevrubnou paralelu Bohemáře s Glossářem a domnívá se, že oba měli stejnou předlohu a užívali stejných nebo podobných slovníčků lat.-českých. O Nomenklatoru ukazuje jen stručně, že čerpal i z Glossáře i z Bohemáře, ale z předloh úplnějších, než jsou naše dochované opisy Kdežto Prusík jasně ukázal, že některé zdánlivé chyby (jako zlatavek m. zlatohlávek') jsou ve skutečnosti nepochybné čtení již původní předlohy, a že Bohemář čerpá z týchž pramenů v témž pořadu jako Glossář, dokázal v téže době (1893) J. Král (O prosodii české, Listy filol. XX, 60), že také verš Bohemáře je téže faktury jako verš Glossáře. R. 1896 Mourek (v Almanachu Č. akademie, str. 111) po vzoru Menčí- kově odvozuje náš Glossář z předlohy latinsko-německé, jako Jar. Vlček, Dějiny české literatury I, 1897, str. 33—34. Vlček podle Menčíka klade náš Glossář do počátku „sedmdesátých let věku čtrnáctého“, podle Jirečka vykládá o při- spěvatelích; podle něho má text A 6000 slov (Prusík jich napočítal 6874), text B 3485 (Gebauer již uvádí správně 3585). Týmž asi způsobem, s týmiž omyly, referuje mé Písemnictví 1901, str. 123—124. Samostatně se pokusil oceniti náš Glossář 1898 J. Jakubec (Paedagogické rozhledy XI, 264/7: „Jak se kdy u nás vyučovalo českému jazyku“); látku slovní odhaduje na 8000 slov, praví, že byl , na tehdejší dobu jistě velmi roz- sáhlý“; jinak však se drží, jako Vlček, úzkostlivě Menčíka i Jirečka. Zrovna tak, vytýkaje působení slovníku českých na polské, vykládá o „Rozkochaném A. Brückner 1899 v Pracích filologiczných (V, str. 2—3). Nové poznání mohl přinésti nález zlomku brněnského, již kdysi Bočkem oznámeného. R. 1899 podává o něm v Musejníku zprávu a otiskuje jej úplně Fr. Černý (CČM. LXXIII, 507—514). Nazývá jej slovníkem Brněnským — názvu toho se pak přidržel v svém Slovníku stč. J. Gebauer (= rkp. C, v. shora) — srovnává s A i B, ale zůstal přes to na stanovisku Menčíkovu. Jenom zcela obecná je zmínka Wintrova 1901 (Život a učení na parti-
Strana 99
99 kulárních školách v Čechách v XV. a XVI. stol., str. 592—593); zcela hr. K. Sternberga se drží 1904 Maiwald (Geschichte d. Botanik in Böhmen, str. 15) nebo 1907 zmínka Jakubcova v Geschichte d. čechischen Litteraturgeschichte (s A. Novákem; str. 19). Taktéž jenom obecně se o Glossáři zmiňuje 1910 V. Jagič (Istorija slavjan- skoj filologii, str. 12 = Enciklopedija slavj. filol. I.). Mylná je ovšem jeho výtka Hankovi („o nedorazuměnii že Ganki otnositelno mnimago avtora Rozkochaný“) — neboť tak četl již před Hankou Dobrovský, Jungmann a j. — a čísti musili, dokud nesprávné čtení rkp. B nebylo opraveno nálezem rkp. A Zato velmi cenná a metodicky vzorná je studie B. Jedličky „Příspěvek k výkladu Prešpurského slovníku“ (v. 89 elidros-wrak), kterou napsal do akade- mického Sborníku filolog. 1910 (I, 90—94). Zde je po prvé ukázána cesta, kterým směrem třeba hledati předlohy našeho textu i jak vykládati podivná jeho česká slova. Je to cesta, již ukázal Jedlička již dříve při studiu nerostů legendy svatokateřinské a jež povede jistě k cíli. Výklad obou zdánlivě nesroz- umitelných slov jest zcela správný a uspokojující. Zvlášť důležité a poučné jest zjištění, že česká jména Glossáře nebývají etymologickým překladem slova latinského, nýbrž volena podle výkladu vlastností. Naproti tomu zcela mylný je výklad Pátův (1911 v Časopise pro moderní filologii I, 8—9, „Česká lexikografie. Stručný nástin dějin českého slovni- kářství“). Podle něho náš Glossář „vycházel z obou Bohemářů a používal ještě nějaké jiné, neznámé nám předlohy latinsko-české“; mezi přispěvateli je »Jan z Vlašimě“, slovník prý se nám zachoval „ve dvojím zpracování“ (A a B); „ze slovníku Rajhradského byl pořízen zvláštní výtah, nový slovník, „první Nomenklator“ „slovník Velešínův... není nic jiného než upravený slovník Rajhradský“ atd. Nevšiml si vůbec nálezu zlomku brněnského a nepoznal, že ABC jsou rukopisy jednoho díla, samostatného, jiného než Bohemář, ač jsem jej (jak v poznámce uvádí) sám na to upozornil. Téhož r. 1911 (v Dějinách literatury české, str. 69) opakuje J. Jakubec své starší výklady jednak z Paedag. Rozhledů 1898, jednak z Gesch. d. čech. Sprache 1907, jak o nich shora vyloženo. O nový výklad celé příslušné literatury staročeské pokusil se, po nálezu slovníka Wiesenberského, 1911 Fr. Černý (Časopis Matice moravské, XXXV, 424—429). Základem své práce učinil uvedenou již shora rozpravu Prusíkovu z r. 1893; ale ovšem došel k jiným výsledkům: „Já zde ten poměr osvětlím jinak.“ Poznal, jako Prusík, že Bohemář i Glossář mají týž pořádek i totéž tlumočení (v celku); poznal, že zpravidla Glossář mívá veškerý materiál slovní obsažený v Bohemáři, avšak rozmnožen o novotvary, jimž se Bohemář vyhýbá úzkostlivě. Celkově své mínění vyjádřil takto (o pěti slovnících, s jedné strany Bohem. a slovn. Wiesenb., s druhé strany Prešp., Rajhr. a slovn. Brn.): „Společnou předlohou všem pěti slovníkům byl pramen Bohemáře a slovníka Wiesenberského... Předlohu tuto všickni přispěvatelé vyexcerpo- vali svědomitě a pak doplňovali na základě latinských slovníků. Kde se jim nedostávalo příslušného výrazu českého, utvořili si jej. Takto z předlohy
99 kulárních školách v Čechách v XV. a XVI. stol., str. 592—593); zcela hr. K. Sternberga se drží 1904 Maiwald (Geschichte d. Botanik in Böhmen, str. 15) nebo 1907 zmínka Jakubcova v Geschichte d. čechischen Litteraturgeschichte (s A. Novákem; str. 19). Taktéž jenom obecně se o Glossáři zmiňuje 1910 V. Jagič (Istorija slavjan- skoj filologii, str. 12 = Enciklopedija slavj. filol. I.). Mylná je ovšem jeho výtka Hankovi („o nedorazuměnii že Ganki otnositelno mnimago avtora Rozkochaný“) — neboť tak četl již před Hankou Dobrovský, Jungmann a j. — a čísti musili, dokud nesprávné čtení rkp. B nebylo opraveno nálezem rkp. A Zato velmi cenná a metodicky vzorná je studie B. Jedličky „Příspěvek k výkladu Prešpurského slovníku“ (v. 89 elidros-wrak), kterou napsal do akade- mického Sborníku filolog. 1910 (I, 90—94). Zde je po prvé ukázána cesta, kterým směrem třeba hledati předlohy našeho textu i jak vykládati podivná jeho česká slova. Je to cesta, již ukázal Jedlička již dříve při studiu nerostů legendy svatokateřinské a jež povede jistě k cíli. Výklad obou zdánlivě nesroz- umitelných slov jest zcela správný a uspokojující. Zvlášť důležité a poučné jest zjištění, že česká jména Glossáře nebývají etymologickým překladem slova latinského, nýbrž volena podle výkladu vlastností. Naproti tomu zcela mylný je výklad Pátův (1911 v Časopise pro moderní filologii I, 8—9, „Česká lexikografie. Stručný nástin dějin českého slovni- kářství“). Podle něho náš Glossář „vycházel z obou Bohemářů a používal ještě nějaké jiné, neznámé nám předlohy latinsko-české“; mezi přispěvateli je »Jan z Vlašimě“, slovník prý se nám zachoval „ve dvojím zpracování“ (A a B); „ze slovníku Rajhradského byl pořízen zvláštní výtah, nový slovník, „první Nomenklator“ „slovník Velešínův... není nic jiného než upravený slovník Rajhradský“ atd. Nevšiml si vůbec nálezu zlomku brněnského a nepoznal, že ABC jsou rukopisy jednoho díla, samostatného, jiného než Bohemář, ač jsem jej (jak v poznámce uvádí) sám na to upozornil. Téhož r. 1911 (v Dějinách literatury české, str. 69) opakuje J. Jakubec své starší výklady jednak z Paedag. Rozhledů 1898, jednak z Gesch. d. čech. Sprache 1907, jak o nich shora vyloženo. O nový výklad celé příslušné literatury staročeské pokusil se, po nálezu slovníka Wiesenberského, 1911 Fr. Černý (Časopis Matice moravské, XXXV, 424—429). Základem své práce učinil uvedenou již shora rozpravu Prusíkovu z r. 1893; ale ovšem došel k jiným výsledkům: „Já zde ten poměr osvětlím jinak.“ Poznal, jako Prusík, že Bohemář i Glossář mají týž pořádek i totéž tlumočení (v celku); poznal, že zpravidla Glossář mívá veškerý materiál slovní obsažený v Bohemáři, avšak rozmnožen o novotvary, jimž se Bohemář vyhýbá úzkostlivě. Celkově své mínění vyjádřil takto (o pěti slovnících, s jedné strany Bohem. a slovn. Wiesenb., s druhé strany Prešp., Rajhr. a slovn. Brn.): „Společnou předlohou všem pěti slovníkům byl pramen Bohemáře a slovníka Wiesenberského... Předlohu tuto všickni přispěvatelé vyexcerpo- vali svědomitě a pak doplňovali na základě latinských slovníků. Kde se jim nedostávalo příslušného výrazu českého, utvořili si jej. Takto z předlohy
Strana 100
100 Boh. a Wies. vznikla předloha Prešp., Brn. a Rajhr., která nebyla veršovaná. Slova, jimiž se liší slovníky a podobají, nejsou na stejných místech... Na odpor jest tomu jaksi Rajhr., který má při jednotli- vých částech dvojverší téměř stejná s Prešp. Než i tu věc lze vysvětliti. Pořadatel slovníka zapsal si zajisté na jednotlivé příspěvky, odkud je má, a to učinil ve verších, které pak přejal i Rajhradský. — Který veršovaný slovník z té předlohy vznikl dříve, nelze pověděti. Možná, že byl skladateli pozdějšímu také znám. — Příspěvky pro slovn. Prešp. (originál) byly po- skytnuty za živobytí arcib. Arnošta a Karla IV., tedy asi kolem r. 1370... Z toho vychází dále, že předloha Boh. jest o něco starší, aspoň z let pa- desátých. Není však nikterak vyloučeno, že předloha ta není už opisem (428—429). To bylo do nedávna obecně přijatou tradicí. Není potřebí ji zde vyvraceti. Je jen zajímavé pozorovati, jak usilovně se brání Černý (podobně jako dříve předtím Pastrnek) správnému a takžka vnucujícímu se poznání, že původní předloha Prešp. byla veršovaná — a že Rajhr. je výtah z veršů. Sám přece shledal, že slovn. Wiesenb. je výtah z veršů Bohemáře; ukázal jsem již 1892, že t. zv. slovn. Klem, v první části je taktéž výtah z veršů Vokabuláře; zcela jasně svědčí o tom úvod Rajhr., na nějž Černý zapomněl, a jenž jako paralelní úvod Bohem, zcela jasně vykládá, že slovník je veršován, že pro nesnadnost látky se dopouští chyb metrických atd.; zcela zřetelně mluvily paralely cizí veršované, uvedené již Menčíkem atd. Utkvělá domněnka, že skladatel musíl míti před sebou slovníky latinské a že z nich excerpoval dnešním způsobem, nedovolovala proniknouti správnému poznání. Je ovšem možno pochopiti, že ho při Bohemáři zaváděl mylný rukopis — ale zde při Glossáři sám nalezl rkp.C, jenž přece jasně ukazoval, srovnal-li se s B a s A, že každý excerptor vy- bíral z veršu originálu, co se mu líbilo. Bylo by bývalo zajisté nad lidské síly, z pomíchaných excerpt B a C sestaviti sličné verše A. — Také datování původní předlohy jest nesprávné, o tom není opět třeba výkladu. Ale zase jest viděti onu utkvělou myšlenku, že několíkerý opis zaručuje vysoké stáří. Klade před- lohu Bohemáře „aspoň“ do let „padesátých“, ale není prý nikterak vyloučeno, že „předloha ta není už opisem“ — tedy snad ještě z dob Jana Lucemb.? Bylo možno pochopiti, jestliže na př. Prusík předpokládal staro- české slovníky „aspoň z 12. století“; ale není to možno pochopiti u Černého. Palaeoslovenismy textu (a i v Bohemáři je na př. „luna“) atd. ukazují zcela jasně do kláštera emauzského, před r. 1362 je tedy sotva možno mluviti o nějakých podobných skladbách. R. 1916 se dotkl našeho Glossáře M. Weingart (Česká Revue 1916, str. 264—265: Slovník jazyka českého'); podle něho byl základem našeho Glossáře Bohemář a složen byl „za pomoci předních tehdy hodnostářů církevních. opat kláštera Opatovického Neplach přispěl názvoslovím klášterním, olomoucký biskup Jan z Vlašimě termíny theologickými, arcibiskup Arnošt z Pardubic názvy hospodářskými, slavný mistr pařížské university Vojtěch Raňkův jmény přírodovědeckými“ (— je to výklad ještě podle vydání Hankova, kde úvodní
100 Boh. a Wies. vznikla předloha Prešp., Brn. a Rajhr., která nebyla veršovaná. Slova, jimiž se liší slovníky a podobají, nejsou na stejných místech... Na odpor jest tomu jaksi Rajhr., který má při jednotli- vých částech dvojverší téměř stejná s Prešp. Než i tu věc lze vysvětliti. Pořadatel slovníka zapsal si zajisté na jednotlivé příspěvky, odkud je má, a to učinil ve verších, které pak přejal i Rajhradský. — Který veršovaný slovník z té předlohy vznikl dříve, nelze pověděti. Možná, že byl skladateli pozdějšímu také znám. — Příspěvky pro slovn. Prešp. (originál) byly po- skytnuty za živobytí arcib. Arnošta a Karla IV., tedy asi kolem r. 1370... Z toho vychází dále, že předloha Boh. jest o něco starší, aspoň z let pa- desátých. Není však nikterak vyloučeno, že předloha ta není už opisem (428—429). To bylo do nedávna obecně přijatou tradicí. Není potřebí ji zde vyvraceti. Je jen zajímavé pozorovati, jak usilovně se brání Černý (podobně jako dříve předtím Pastrnek) správnému a takžka vnucujícímu se poznání, že původní předloha Prešp. byla veršovaná — a že Rajhr. je výtah z veršů. Sám přece shledal, že slovn. Wiesenb. je výtah z veršů Bohemáře; ukázal jsem již 1892, že t. zv. slovn. Klem, v první části je taktéž výtah z veršů Vokabuláře; zcela jasně svědčí o tom úvod Rajhr., na nějž Černý zapomněl, a jenž jako paralelní úvod Bohem, zcela jasně vykládá, že slovník je veršován, že pro nesnadnost látky se dopouští chyb metrických atd.; zcela zřetelně mluvily paralely cizí veršované, uvedené již Menčíkem atd. Utkvělá domněnka, že skladatel musíl míti před sebou slovníky latinské a že z nich excerpoval dnešním způsobem, nedovolovala proniknouti správnému poznání. Je ovšem možno pochopiti, že ho při Bohemáři zaváděl mylný rukopis — ale zde při Glossáři sám nalezl rkp.C, jenž přece jasně ukazoval, srovnal-li se s B a s A, že každý excerptor vy- bíral z veršu originálu, co se mu líbilo. Bylo by bývalo zajisté nad lidské síly, z pomíchaných excerpt B a C sestaviti sličné verše A. — Také datování původní předlohy jest nesprávné, o tom není opět třeba výkladu. Ale zase jest viděti onu utkvělou myšlenku, že několíkerý opis zaručuje vysoké stáří. Klade před- lohu Bohemáře „aspoň“ do let „padesátých“, ale není prý nikterak vyloučeno, že „předloha ta není už opisem“ — tedy snad ještě z dob Jana Lucemb.? Bylo možno pochopiti, jestliže na př. Prusík předpokládal staro- české slovníky „aspoň z 12. století“; ale není to možno pochopiti u Černého. Palaeoslovenismy textu (a i v Bohemáři je na př. „luna“) atd. ukazují zcela jasně do kláštera emauzského, před r. 1362 je tedy sotva možno mluviti o nějakých podobných skladbách. R. 1916 se dotkl našeho Glossáře M. Weingart (Česká Revue 1916, str. 264—265: Slovník jazyka českého'); podle něho byl základem našeho Glossáře Bohemář a složen byl „za pomoci předních tehdy hodnostářů církevních. opat kláštera Opatovického Neplach přispěl názvoslovím klášterním, olomoucký biskup Jan z Vlašimě termíny theologickými, arcibiskup Arnošt z Pardubic názvy hospodářskými, slavný mistr pařížské university Vojtěch Raňkův jmény přírodovědeckými“ (— je to výklad ještě podle vydání Hankova, kde úvodní
Strana 101
101 dvojverší náležela k následujícímu oddílu; z Menčíkova vydání bylo však již viděti, že první verš oněch dvojverší náleží k oddílu předchozímu: a tedy Arnošt přispěl terminologií církevní, nikoli hospodářskou; u Hanky také schází verš se jménem Karlovým: a tak i zde). Podle autora „velký ten slovník je nám zachován pouze nepřímo v t. zv. slovníku Prešpurském“... »podobného rázu a z téže asi doby je i slovník Rajhradský, nazývaný dříve mylně slovníkem Klena Rozkochaného“. .. jsou to vesměs výklady obecné tradice. Nejobšírněji rozebral Glossář r. 1919 Alois Lisický (Osvěta XLIX, 474—481: Z dějin zápasu o české slovo'). Míní, že redakce slovníka byla snad na Slovanech, kostra že vzata z nějaké předlohy latinské, česká slova čerpána ze stslov., z usu, ze starých glossářů českých a ze slovníků latinskočeských, kde tyto prameny nestačily, že tvořil redaktor slova nová se svými pomocníky. Slovník se nezachoval, byl předlohou slovníku Prešpurskému, Rajhradskému a Nomenklatoru. Výklad se drží Sabiny, Menčíka a Prusíka a otiskuje hlavně na několika stranách nová tvoření našeho Glossáře, někdy dvakrát (jednou na str. 477 správně z vydání Menčíkova, po druhé na str. 478 mylně z vydání Hankova). Podle Hanky dodává pak, že i Velešín čerpal z Glossáře, podle Menčíka též Trialog a Dikcionář. Je to rozbor jen populární. — A drží se ovšem také obecné tradice. Nové nálezy činily tuto tradici čím dále tím nemožnější; ukázal jsem to 5. ledna 1920 v přednášce konané v Král. č. společnosti náuk — zevrubnější výklad jsem podal v článku „Klaret“ 1923 v Listech filologických L, str. 232—244. Nějaké námitky proti thesím tohoto článku, rýsujícím jenom stručně nové názory, se veřejně neozvaly. V tomto článku jsou shrnuty také hlavní výtěžky mých prací jinde otištěných: nové nálezy fragmentů D—G, jež jsem jednak otiskl, jednak zjistil 1922 v Musejníku, dále výklad o palaeoslovenismech Glossáře 1923 v „Slovanském sborníku věnovaném J. M. prof. Fr. Pastrnkovi“ („Staroslověnské výrazy u Klareta“, str. 26—29), konečně výklad o pro- vincialismech Klaretových 1924 v Naší řeči (VII.). Mimo tyto své články nalézám v poslední době zmínku o Glossáři toliko 1923 u Alb. Pražáka (Dějiny spisovné slovenštiny, 10): „Pramenem Preš- purskému slovníku byl snad slovník Mater Verborum“, což je ovšem patrný omyl, ostatně již napřed chráněný slůvkem „snad 13. Cena díla Klaretova jest velmi relativní. Měříme-li přísným měřítkem moderního jazykozpytu, musíme ovšem říci, že tento pokus, všechno počeštit, se ztroskotal dokonale, o mnoho hůře nežli nové jeho opakování na počátku XIX. stol. I když Klaret někde správně a úplně sebral svá jména, když jim dobře porozuměl a správně je přetlumočil (na př. jména kamenů: jaspis = drahule, chrysopras = zlatík, specularis = názřědl[nJík, chrysolit = všezlat atd.), za- nikla přece skoro všecka. Jazyk jich nepotřeboval ani nežádal — a tím také nad nimi vyřkl ortel smrti. Ale daleko více jest ovšem těch slov, jež jsou chybná. Jsou mnohé příklady nejsou sice tak časté, jak se někdy myslí, ale jsou — kde Klaret dobře své
101 dvojverší náležela k následujícímu oddílu; z Menčíkova vydání bylo však již viděti, že první verš oněch dvojverší náleží k oddílu předchozímu: a tedy Arnošt přispěl terminologií církevní, nikoli hospodářskou; u Hanky také schází verš se jménem Karlovým: a tak i zde). Podle autora „velký ten slovník je nám zachován pouze nepřímo v t. zv. slovníku Prešpurském“... »podobného rázu a z téže asi doby je i slovník Rajhradský, nazývaný dříve mylně slovníkem Klena Rozkochaného“. .. jsou to vesměs výklady obecné tradice. Nejobšírněji rozebral Glossář r. 1919 Alois Lisický (Osvěta XLIX, 474—481: Z dějin zápasu o české slovo'). Míní, že redakce slovníka byla snad na Slovanech, kostra že vzata z nějaké předlohy latinské, česká slova čerpána ze stslov., z usu, ze starých glossářů českých a ze slovníků latinskočeských, kde tyto prameny nestačily, že tvořil redaktor slova nová se svými pomocníky. Slovník se nezachoval, byl předlohou slovníku Prešpurskému, Rajhradskému a Nomenklatoru. Výklad se drží Sabiny, Menčíka a Prusíka a otiskuje hlavně na několika stranách nová tvoření našeho Glossáře, někdy dvakrát (jednou na str. 477 správně z vydání Menčíkova, po druhé na str. 478 mylně z vydání Hankova). Podle Hanky dodává pak, že i Velešín čerpal z Glossáře, podle Menčíka též Trialog a Dikcionář. Je to rozbor jen populární. — A drží se ovšem také obecné tradice. Nové nálezy činily tuto tradici čím dále tím nemožnější; ukázal jsem to 5. ledna 1920 v přednášce konané v Král. č. společnosti náuk — zevrubnější výklad jsem podal v článku „Klaret“ 1923 v Listech filologických L, str. 232—244. Nějaké námitky proti thesím tohoto článku, rýsujícím jenom stručně nové názory, se veřejně neozvaly. V tomto článku jsou shrnuty také hlavní výtěžky mých prací jinde otištěných: nové nálezy fragmentů D—G, jež jsem jednak otiskl, jednak zjistil 1922 v Musejníku, dále výklad o palaeoslovenismech Glossáře 1923 v „Slovanském sborníku věnovaném J. M. prof. Fr. Pastrnkovi“ („Staroslověnské výrazy u Klareta“, str. 26—29), konečně výklad o pro- vincialismech Klaretových 1924 v Naší řeči (VII.). Mimo tyto své články nalézám v poslední době zmínku o Glossáři toliko 1923 u Alb. Pražáka (Dějiny spisovné slovenštiny, 10): „Pramenem Preš- purskému slovníku byl snad slovník Mater Verborum“, což je ovšem patrný omyl, ostatně již napřed chráněný slůvkem „snad 13. Cena díla Klaretova jest velmi relativní. Měříme-li přísným měřítkem moderního jazykozpytu, musíme ovšem říci, že tento pokus, všechno počeštit, se ztroskotal dokonale, o mnoho hůře nežli nové jeho opakování na počátku XIX. stol. I když Klaret někde správně a úplně sebral svá jména, když jim dobře porozuměl a správně je přetlumočil (na př. jména kamenů: jaspis = drahule, chrysopras = zlatík, specularis = názřědl[nJík, chrysolit = všezlat atd.), za- nikla přece skoro všecka. Jazyk jich nepotřeboval ani nežádal — a tím také nad nimi vyřkl ortel smrti. Ale daleko více jest ovšem těch slov, jež jsou chybná. Jsou mnohé příklady nejsou sice tak časté, jak se někdy myslí, ale jsou — kde Klaret dobře své
Strana 102
102 předloze nerozuměl — tlumočení je pak věcně chybné. Častější však — a těžší — jsou případy, kde je slovo vytvořeno proti duchu jazyka. Tak všem kritikům byly již nápadné jeho novotvary kmenoslovné: nové a nemožné přípony odvozovací, složeniny zcela nevhodné atp. Autor byl si patrně těchto věcí sám vědom; dodávát na konec kap. 19: „Plura putas gravia, quia nusquam sunt usitata“ — ale náhodou právě v té kapitole je takových novotvarů nejméně. Některé jiné kapitoly (n. př. 3, 6—7, 9—10, 12.—14, 24, 27— 29, 34—35) jsou zato jimi přeplněny. K takovým příponám náleží n. př. -olt: pruholt (kap. 3), mucholt, smolt (kap. 6), zubolt, pochodolt (7), mudrolt (9), mnicholt (10) atd.; -or: splakor (10) atd.; -ýr -ír -íř. vyhonýr, zdýr (6), stotýr, optýr (24), řekoplavýr, plaščír, ovčír (12), konipýř, žendýř (10), pachníř, zšíř (21) atd.; -ab, -ap. črtovab, boličrnab (3), vykladab, mořap, krnap, utistřap (10) atd.; -ad: schovad, pernad (13) atd., -ar: proležar, letihar (9), škopar, košvar (12) atd.; -od: žábod (9) atd. Jindy je užito přípon známých, ale daleko přes meze jejich oprávnění: -ál. čistal, rval, voščal (3), pyskal, šijenál (7), tiepal, zrnoval (9), tvrdopal (12), rybal (14), stryjal (27), ztenčal (28) atd.; vedle -el: beznohel (3), počinel (21), zemeněl, přezvěstel (24) atd.; -lík: názřědlík (3) strašlík (6), strážlík (6), chochlík (9), hnědlík (10), bodlík, zporlík (12), sochlík (14) atd.; -na: prázdna, středna, oslavna, hlavna, črvna, ledna, spočna, mušna atd.: pro mnohé byly vzory již dříve ve Vokab. gramm.: čistrna, chlapisturna atd. Jindy opět užil přípon obvyklých při jménech osobních: -oš (ustaloš, postarkoš 9 atd.) a -úš, -oň (vyzoň 9..) a -un (rakún, jedlún 9, poslepún, chochlún 13 atd.); -an. bélan, perlan, tlustan (9), dvoran, tulan (10), škartan (21), tisan (24) atd. Je možné, že podle podobných osobních jmen německých vytvořil i své koncovky -olt, -or, -yr, -íř atd. Podobá se tak puristům XVII—XVIII. stol. K němčině ukazují i jeho složeniny s -man: mořman, kačman (10) atd.; podobně složeniny s -viet(r): vodoviet, tichoviet atd.; s bez-: bezdrak (3), bez- noha (6), beznohel (7), bezsrš (10) atd. Uváděti chybné složeniny podle jed- notlivých kategorií by nemělo konce; jenom ukázkou vytýkám n. př. štipobled črvosměd, lščiroh (3), rájikras, rohočel, oslokrv, dozloškrv, vodiporek (6) chodiračec (7), vyzopuch (9), spustonohár, mravoščiren (10), hlavonák (13), ptakosnec, ptakohlednec (27), kladinoh (28) atd. atd. I pro taková slova najdeme paralely u Rosy, Pohla a jiných opravovatelu jazyka doby barokové. Konečně ani ty, poměrně dosti hojné, případy, kde Klaret přejímá výrazy církevně slovanské, nářečí chorvátského, jež patrně získal v klášteře emauzském (v. můj výklad v Sborníku Pastrnkově, 1923, str. 26—29), jako biser (= gemma), nesmrten (= athanatos), bog (= el), věca (= synodus), svet (= agios), obedně (= hostia) atd., nepřispěly k obohacení jazyka. Klaret šel tu touž cestou jako počátkem XIX. stol. naši buditelé, přijímajíce slova potřebná z jiných jazyků slovanských, ale neměl ovšem jejich citu jazy- kového. A tento nedostatek jazykového citu je také hlavní a základní vadou velikého podniku Klaretova. Dílo to se nemohlo zdařiti, ježto ve všem napřed a hlavně
102 předloze nerozuměl — tlumočení je pak věcně chybné. Častější však — a těžší — jsou případy, kde je slovo vytvořeno proti duchu jazyka. Tak všem kritikům byly již nápadné jeho novotvary kmenoslovné: nové a nemožné přípony odvozovací, složeniny zcela nevhodné atp. Autor byl si patrně těchto věcí sám vědom; dodávát na konec kap. 19: „Plura putas gravia, quia nusquam sunt usitata“ — ale náhodou právě v té kapitole je takových novotvarů nejméně. Některé jiné kapitoly (n. př. 3, 6—7, 9—10, 12.—14, 24, 27— 29, 34—35) jsou zato jimi přeplněny. K takovým příponám náleží n. př. -olt: pruholt (kap. 3), mucholt, smolt (kap. 6), zubolt, pochodolt (7), mudrolt (9), mnicholt (10) atd.; -or: splakor (10) atd.; -ýr -ír -íř. vyhonýr, zdýr (6), stotýr, optýr (24), řekoplavýr, plaščír, ovčír (12), konipýř, žendýř (10), pachníř, zšíř (21) atd.; -ab, -ap. črtovab, boličrnab (3), vykladab, mořap, krnap, utistřap (10) atd.; -ad: schovad, pernad (13) atd., -ar: proležar, letihar (9), škopar, košvar (12) atd.; -od: žábod (9) atd. Jindy je užito přípon známých, ale daleko přes meze jejich oprávnění: -ál. čistal, rval, voščal (3), pyskal, šijenál (7), tiepal, zrnoval (9), tvrdopal (12), rybal (14), stryjal (27), ztenčal (28) atd.; vedle -el: beznohel (3), počinel (21), zemeněl, přezvěstel (24) atd.; -lík: názřědlík (3) strašlík (6), strážlík (6), chochlík (9), hnědlík (10), bodlík, zporlík (12), sochlík (14) atd.; -na: prázdna, středna, oslavna, hlavna, črvna, ledna, spočna, mušna atd.: pro mnohé byly vzory již dříve ve Vokab. gramm.: čistrna, chlapisturna atd. Jindy opět užil přípon obvyklých při jménech osobních: -oš (ustaloš, postarkoš 9 atd.) a -úš, -oň (vyzoň 9..) a -un (rakún, jedlún 9, poslepún, chochlún 13 atd.); -an. bélan, perlan, tlustan (9), dvoran, tulan (10), škartan (21), tisan (24) atd. Je možné, že podle podobných osobních jmen německých vytvořil i své koncovky -olt, -or, -yr, -íř atd. Podobá se tak puristům XVII—XVIII. stol. K němčině ukazují i jeho složeniny s -man: mořman, kačman (10) atd.; podobně složeniny s -viet(r): vodoviet, tichoviet atd.; s bez-: bezdrak (3), bez- noha (6), beznohel (7), bezsrš (10) atd. Uváděti chybné složeniny podle jed- notlivých kategorií by nemělo konce; jenom ukázkou vytýkám n. př. štipobled črvosměd, lščiroh (3), rájikras, rohočel, oslokrv, dozloškrv, vodiporek (6) chodiračec (7), vyzopuch (9), spustonohár, mravoščiren (10), hlavonák (13), ptakosnec, ptakohlednec (27), kladinoh (28) atd. atd. I pro taková slova najdeme paralely u Rosy, Pohla a jiných opravovatelu jazyka doby barokové. Konečně ani ty, poměrně dosti hojné, případy, kde Klaret přejímá výrazy církevně slovanské, nářečí chorvátského, jež patrně získal v klášteře emauzském (v. můj výklad v Sborníku Pastrnkově, 1923, str. 26—29), jako biser (= gemma), nesmrten (= athanatos), bog (= el), věca (= synodus), svet (= agios), obedně (= hostia) atd., nepřispěly k obohacení jazyka. Klaret šel tu touž cestou jako počátkem XIX. stol. naši buditelé, přijímajíce slova potřebná z jiných jazyků slovanských, ale neměl ovšem jejich citu jazy- kového. A tento nedostatek jazykového citu je také hlavní a základní vadou velikého podniku Klaretova. Dílo to se nemohlo zdařiti, ježto ve všem napřed a hlavně
Strana 103
103 hledělo na latinu. Ale přes tuto základní vadu, jež odňala pracnému a dlouhému dílu veškeru odměnu budoucí památky a jež je odsoudila k trva- lému zapomenutí, nemůžeme přece neviděti, jak veliké zásluhy si tento, třebas nepodařený, pokus získal. Po prvé tu byla sebrána jazyková látka našeho ná- roda v jednom díle, zachráněna od zapomenutí spousta dobrých starých i ná- řečních slov, po prvétu byl podniknut pokus říci česky vše to, co věda evropská a asijská do té doby poznala. Samo snesení látky budí již úctu — tím větší ta vytrvalá a neumdlévající snaha všechno počeštit. Učil-li se Hus ve škole fenix = ohňáček' — a toto Klaretovo slovo nalezneme v glossách jeho Re- portaty — učil se tak všímati si také svého jazyka rodného. A jestliže potom pojal odvahu latinským traktátem a novými svými spisy vědomě reformovati jazyk i písmo, měl tu půdu připravenou právě Klaretem a jeho následovníky. Co nebylo schopno života, zaniklo během věků; ale mnoho výrazů Klaretových žije podnes — a říkáme-li dnes ještě jepice' oblátek' záhněda' atd., nejsme si již ani vědomi, s jakou prací a námahou je za vlády Karlovy tvořil mistr Klaret.
103 hledělo na latinu. Ale přes tuto základní vadu, jež odňala pracnému a dlouhému dílu veškeru odměnu budoucí památky a jež je odsoudila k trva- lému zapomenutí, nemůžeme přece neviděti, jak veliké zásluhy si tento, třebas nepodařený, pokus získal. Po prvé tu byla sebrána jazyková látka našeho ná- roda v jednom díle, zachráněna od zapomenutí spousta dobrých starých i ná- řečních slov, po prvétu byl podniknut pokus říci česky vše to, co věda evropská a asijská do té doby poznala. Samo snesení látky budí již úctu — tím větší ta vytrvalá a neumdlévající snaha všechno počeštit. Učil-li se Hus ve škole fenix = ohňáček' — a toto Klaretovo slovo nalezneme v glossách jeho Re- portaty — učil se tak všímati si také svého jazyka rodného. A jestliže potom pojal odvahu latinským traktátem a novými svými spisy vědomě reformovati jazyk i písmo, měl tu půdu připravenou právě Klaretem a jeho následovníky. Co nebylo schopno života, zaniklo během věků; ale mnoho výrazů Klaretových žije podnes — a říkáme-li dnes ještě jepice' oblátek' záhněda' atd., nejsme si již ani vědomi, s jakou prací a námahou je za vlády Karlovy tvořil mistr Klaret.
Strana 104
(Proemium) (A 186 a) Ccedant pueri, cupientes mente beari, Ad congnoscenda propriata vocabula pauca, Scripta per auctores nostros penitus meliores, A quibus hec fata sunt valde diu preparata. Nam quondam veteres cogebant ire scolares Hostia per clausa, punientes hos sine causa, Inproprie fantes, voces varie propinantes, Ex quibus errantes sunt instabiles, dubitantes. Hinc pro posse meo coniungo Latina Bohemo, Gracia non laudis, laborando quatuor annis. — Vyeda sciens (h)emos rozkochane czechy Bohemos, En tedye curta kratke, facile snadne, leve lechke: Huc sem prziblis sye propera, disces nauczis sye, Ut yakz moha potens, melius lepe polozie ponens; Dumtaxat hemos gedyne rzeczi czeske Bohemos Esse byti doctos vczene chtye volens samy solos, Sperno wzhrzyem Sclavos sslowyenyny zkrziwene pravos; Isti ty variant promyenygi rzecz kazie cassant; Prawie ferunt prisci starzi sic tako mistrzi magistri: 20 Vmyeti scire volunt chtie, legisse czisti nechtie nolunt. Octo dabo partes, quibus ipsa vocabula carpes: Sit Deus in primis, mediis fautor, simul imis, Mentes illustrans, celum terramque gubernans. Aerea fundo, volucrum monstrosa secundo; Undatiles terna, pisces et aquatica monstra; Fert animal quarta, lignum cum semine quinta. Est homo sub sexta, gestus, stirps, accida membra Pandere vultque domum, civitatem septima, templum; Artifices tandem dabit ultima pars, simul artem. 30 Quod non sint tetra, placuit corrumpere metra. 5 10 15 25 2. propriata A: propria B (Hanka). 3. nostros A: mores B (Hanka). 4. prae- parata B (Hanka): propriata A. II 10. quatuor A: + in B. 11. Vyeda... Bohemos A : Clenius rozkochany sclavus Slowyenyen, spojením 11. a 17. verše, chybně B. hemos: cleinos Mk (lemos A. II 12—20 těch 9 veršů chybí v B; o 17. viz při II. 17. Sclavos A: miní se patrně mniši slovanští v Emauzích. 22. Sit AB: Sic Menčík. 24. Aerea A: aera prima B (Hanka). II 26. Fert B: fer A. ll 27. accida A: accidia B (Hanka). I 30. tetra B: thetra A, Mk.
(Proemium) (A 186 a) Ccedant pueri, cupientes mente beari, Ad congnoscenda propriata vocabula pauca, Scripta per auctores nostros penitus meliores, A quibus hec fata sunt valde diu preparata. Nam quondam veteres cogebant ire scolares Hostia per clausa, punientes hos sine causa, Inproprie fantes, voces varie propinantes, Ex quibus errantes sunt instabiles, dubitantes. Hinc pro posse meo coniungo Latina Bohemo, Gracia non laudis, laborando quatuor annis. — Vyeda sciens (h)emos rozkochane czechy Bohemos, En tedye curta kratke, facile snadne, leve lechke: Huc sem prziblis sye propera, disces nauczis sye, Ut yakz moha potens, melius lepe polozie ponens; Dumtaxat hemos gedyne rzeczi czeske Bohemos Esse byti doctos vczene chtye volens samy solos, Sperno wzhrzyem Sclavos sslowyenyny zkrziwene pravos; Isti ty variant promyenygi rzecz kazie cassant; Prawie ferunt prisci starzi sic tako mistrzi magistri: 20 Vmyeti scire volunt chtie, legisse czisti nechtie nolunt. Octo dabo partes, quibus ipsa vocabula carpes: Sit Deus in primis, mediis fautor, simul imis, Mentes illustrans, celum terramque gubernans. Aerea fundo, volucrum monstrosa secundo; Undatiles terna, pisces et aquatica monstra; Fert animal quarta, lignum cum semine quinta. Est homo sub sexta, gestus, stirps, accida membra Pandere vultque domum, civitatem septima, templum; Artifices tandem dabit ultima pars, simul artem. 30 Quod non sint tetra, placuit corrumpere metra. 5 10 15 25 2. propriata A: propria B (Hanka). 3. nostros A: mores B (Hanka). 4. prae- parata B (Hanka): propriata A. II 10. quatuor A: + in B. 11. Vyeda... Bohemos A : Clenius rozkochany sclavus Slowyenyen, spojením 11. a 17. verše, chybně B. hemos: cleinos Mk (lemos A. II 12—20 těch 9 veršů chybí v B; o 17. viz při II. 17. Sclavos A: miní se patrně mniši slovanští v Emauzích. 22. Sit AB: Sic Menčík. 24. Aerea A: aera prima B (Hanka). II 26. Fert B: fer A. ll 27. accida A: accidia B (Hanka). I 30. tetra B: thetra A, Mk.
Strana 105
105 (I.) (De deo, celo et mundo.) «1. De deo et celo.) (A 1861b) (I. 1.) Doh deus est, bozstwie deitas fortunaque ssczestie, Vczinitel factor, ens byt, stworzitelque creator, Odgymatel demptor sit, wikupitelque redemptor, Salvator spasitel, duch spiritus, angelus angel, Prziroda natura, mens mysl, stworzenie creatura. Est anima dussye, sswietlo lumen, yle tlussye; Celum nebe, mare morzye, dic oswieta luminare, Lux svietlo, stella hviezda zposobaque figura. Sol sluncze, luna myesiecz, Dyana(...) luna, 40 Dennicze Lucifer, zvierziedlnycze Vesperus est gest. Iupiter est kralemocz, smrtonos Mars, vied scita, vis mocz, Mercurius dobropan, Venus est cztitel, dominus pan. Saturnus hladolet dic principiumque poczatek, Res viecz, ordo porzad, finis konecz, series rzad Et numerus czyslo, species twarz, obraz imago, Materia matera, forma twarnost, loca myesta, Osoba persona, viecznost evum, tenebre tma; Sit trinitas trogicze, virtus cztnost, moczba potestas. Sed firmamentum dic obloha, okamzie momentum, 50 Ast qualitas kakost, tielo corpus, quantitas yakost, Rod genus, ignis ohen, fumus dym flammaque plamen. Vita zyvot, ossud fatum sit, iudicium sud, Astucia chitrost, fraus lest, sapiencia mudrost. Causa czyn, vm animus vmyenieque sciencia, hnyl pus, Gednota sit unitas, chtyenie velle voleque voluntas. Geze pereda, dea bohynie, wymisl sit idea, Peklo sit infernus, swiet mundus, ray paradisus, 35 45 55 31. Boh A: Buoh B/ bozstwie AB, Buostwye T/fortunaque AB: furtunaque Menčík. 1 32. Vezinitel A, C, T/ byt AC II (V. 32—38 0 v B). II 33. odgymatel AC; v G mezi figura zp. (38) a ordo rzad (44)./ wikupitel AGT. I 34. spasitel AGT. 35. Prziroda ACT. II 36. anima T, Mk.: animal A. I 37. oswieta ACG. I 38. zposoba ACG. II 39. sluncze AB/ myesiecz A: myessyecz B/ luna AB. II 40. dennycze A: dennyczye B/ zvierziedlnycze A: zwyerzyedlnyczye B. II 41. Kralemocz A (B: D. Hanka): Kralemos (B: Menčík)/ smrtonos A: Smrtonoss B / vied A: wyed B. 42. dobropan AB/ cztitel A: chtytel B. 43. hladolet AB. II 44. porzad ACT: rzad G(mylně), 44—48. 0 B. II 45. twarz AT. II 46. twarnost ACGT/ matera AT. 47. osoba ACT. II 48. trogicze AT: — eczye C/ moczba ACT. 49. obloha AB okamzie A: okomzie C. 50. kakost ACFT/ yakost ACT. II 50—57. 9 B. II 51. rod AC. I 52. ossud AC. II 53. chytrost AG. 54. czyn...hnyl AC. II 55. chtyenie AC.il 56. wymisl AC.
105 (I.) (De deo, celo et mundo.) «1. De deo et celo.) (A 1861b) (I. 1.) Doh deus est, bozstwie deitas fortunaque ssczestie, Vczinitel factor, ens byt, stworzitelque creator, Odgymatel demptor sit, wikupitelque redemptor, Salvator spasitel, duch spiritus, angelus angel, Prziroda natura, mens mysl, stworzenie creatura. Est anima dussye, sswietlo lumen, yle tlussye; Celum nebe, mare morzye, dic oswieta luminare, Lux svietlo, stella hviezda zposobaque figura. Sol sluncze, luna myesiecz, Dyana(...) luna, 40 Dennicze Lucifer, zvierziedlnycze Vesperus est gest. Iupiter est kralemocz, smrtonos Mars, vied scita, vis mocz, Mercurius dobropan, Venus est cztitel, dominus pan. Saturnus hladolet dic principiumque poczatek, Res viecz, ordo porzad, finis konecz, series rzad Et numerus czyslo, species twarz, obraz imago, Materia matera, forma twarnost, loca myesta, Osoba persona, viecznost evum, tenebre tma; Sit trinitas trogicze, virtus cztnost, moczba potestas. Sed firmamentum dic obloha, okamzie momentum, 50 Ast qualitas kakost, tielo corpus, quantitas yakost, Rod genus, ignis ohen, fumus dym flammaque plamen. Vita zyvot, ossud fatum sit, iudicium sud, Astucia chitrost, fraus lest, sapiencia mudrost. Causa czyn, vm animus vmyenieque sciencia, hnyl pus, Gednota sit unitas, chtyenie velle voleque voluntas. Geze pereda, dea bohynie, wymisl sit idea, Peklo sit infernus, swiet mundus, ray paradisus, 35 45 55 31. Boh A: Buoh B/ bozstwie AB, Buostwye T/fortunaque AB: furtunaque Menčík. 1 32. Vezinitel A, C, T/ byt AC II (V. 32—38 0 v B). II 33. odgymatel AC; v G mezi figura zp. (38) a ordo rzad (44)./ wikupitel AGT. I 34. spasitel AGT. 35. Prziroda ACT. II 36. anima T, Mk.: animal A. I 37. oswieta ACG. I 38. zposoba ACG. II 39. sluncze AB/ myesiecz A: myessyecz B/ luna AB. II 40. dennycze A: dennyczye B/ zvierziedlnycze A: zwyerzyedlnyczye B. II 41. Kralemocz A (B: D. Hanka): Kralemos (B: Menčík)/ smrtonos A: Smrtonoss B / vied A: wyed B. 42. dobropan AB/ cztitel A: chtytel B. 43. hladolet AB. II 44. porzad ACT: rzad G(mylně), 44—48. 0 B. II 45. twarz AT. II 46. twarnost ACGT/ matera AT. 47. osoba ACT. II 48. trogicze AT: — eczye C/ moczba ACT. 49. obloha AB okamzie A: okomzie C. 50. kakost ACFT/ yakost ACT. II 50—57. 9 B. II 51. rod AC. I 52. ossud AC. II 53. chytrost AG. 54. czyn...hnyl AC. II 55. chtyenie AC.il 56. wymisl AC.
Strana 106
106. Klaret, Glossář, I, 1—2. 75 (186 a) 80 Ve byed a), czert demon, mors ssmrt, dehna cacademo(n) Nekosnykque Sathan, Belial zmek, dyess Leviat(h)an, 60 Asmodeus sskarzedecz, Mamon vbozie, Belzebub obzdecz. Dybliczek grillus, nicz nil, sskrzietek titivillus, Fantasma przelud sumrakque crepuscula, vas sud. Nox nocz, mieska chaos, umbra styen, heu horzie, nraw mos, Etas viek, seculum stoviek radiusque poprslek. 65 Hoc to niczque nichil sit, idem lez, terminus est cyl, Indicio narok, lustrum pietlet, annus erit rok, Ebdomada tyzden, mensis myesiecz, dies den, Meridies poledne, vesper veczer, rano mane Switanye diluculum, zabrzieska sit antelucanum, 70 Vox hlass, prwospie conticinium, sero pozdie. Lar diera, punctus pich, hora hodyna, quies odtych. Yaz ego, czass tempus, ether podnebie, hnulye motus, Sit zapad occasus, spacium plan, padenye casus. Ortus erit wychod, statek (...) substancia, stirps plod Linea czrcha, mora chwile, vix ledua, Musaque vodna. Podgesen autumpnus, estas leto, przihod eventus, Ver lencz, zisk questus, sit yems zyma, vedro sit estus. Hinc Ianuarius est leden, Februarius vnor, Marcius est brzezen, duben Aprilis, gmeno nomen, May Maius, czerwen Iunius, Iulius quoque wrzesen, Augustus srpen, zarig september, ocz omen, Rzigen October, sed listopad esto November, December prosynecz, embolismus vero hrudnecz. Talia Claretus fert prima vocabula letus. 2.) De mundo. (I.2.) 85 Rdine de mundo terrena vocabula fundo. Terra zemie, czesta via, gallaxia bielesta 58. dehna ABC/cacademon B :cacademo A I 59. nekosnyk A: nekossnyk BC/ zmek ABC/ dyess ABC. I 60 sskarzedecz ABC/ vbozie ABC obzdecz AB:«pzde C. 61. Dybliczek AC: dyblyk B/ sskrzietek A: sskryetek B (M.) I 62. przelud AC: przyelud B. li 63. mieska AC: myezka B. II 64. 0 B. I 65. cyl A: czyl BC. 66. indicio A: indicium B, indiccio Menčík/ narok AB / pietlet ABCI rok AB. (v. 67 — 68 § B). lI 69. zabrzieska AC: zabrzyeskanye B/ antelucanum AB: anti- Mk. II 70. prwospie ACG: prwosspye B. j 71. pich AB odtych AB: oddych C. 72. podnebie ABC. II 73. plan AB. 75. czrcha AC: czrtha A? czara G/ vodna AB. 76. Podgesen AB/ przihod AG, prziched C. l 77. lencz AB/ zisk A: zysk BG/ vedro AB. II 78. porušen? leden AB/ vnor AB. II 79. brzezen A: Brzyezen B/ duben AB. 80. May AB / czerwen A: ozrwen B/ wrzesen A: wrzyesen B. 81. srpen AB/ zarig A: zarzyg B. 1l 82. Rzigen AB/ listopad AB II 83. prosynecz AB / hrudnecz AB. 84. Claretus A: clericus B mylně. 85. (O)Rdine A: inic. vynechána. 86. bielesta A, Byelosta BC; -e- v A (-esta) nejasné! czesta A: ciesta Trial.
106. Klaret, Glossář, I, 1—2. 75 (186 a) 80 Ve byed a), czert demon, mors ssmrt, dehna cacademo(n) Nekosnykque Sathan, Belial zmek, dyess Leviat(h)an, 60 Asmodeus sskarzedecz, Mamon vbozie, Belzebub obzdecz. Dybliczek grillus, nicz nil, sskrzietek titivillus, Fantasma przelud sumrakque crepuscula, vas sud. Nox nocz, mieska chaos, umbra styen, heu horzie, nraw mos, Etas viek, seculum stoviek radiusque poprslek. 65 Hoc to niczque nichil sit, idem lez, terminus est cyl, Indicio narok, lustrum pietlet, annus erit rok, Ebdomada tyzden, mensis myesiecz, dies den, Meridies poledne, vesper veczer, rano mane Switanye diluculum, zabrzieska sit antelucanum, 70 Vox hlass, prwospie conticinium, sero pozdie. Lar diera, punctus pich, hora hodyna, quies odtych. Yaz ego, czass tempus, ether podnebie, hnulye motus, Sit zapad occasus, spacium plan, padenye casus. Ortus erit wychod, statek (...) substancia, stirps plod Linea czrcha, mora chwile, vix ledua, Musaque vodna. Podgesen autumpnus, estas leto, przihod eventus, Ver lencz, zisk questus, sit yems zyma, vedro sit estus. Hinc Ianuarius est leden, Februarius vnor, Marcius est brzezen, duben Aprilis, gmeno nomen, May Maius, czerwen Iunius, Iulius quoque wrzesen, Augustus srpen, zarig september, ocz omen, Rzigen October, sed listopad esto November, December prosynecz, embolismus vero hrudnecz. Talia Claretus fert prima vocabula letus. 2.) De mundo. (I.2.) 85 Rdine de mundo terrena vocabula fundo. Terra zemie, czesta via, gallaxia bielesta 58. dehna ABC/cacademon B :cacademo A I 59. nekosnyk A: nekossnyk BC/ zmek ABC/ dyess ABC. I 60 sskarzedecz ABC/ vbozie ABC obzdecz AB:«pzde C. 61. Dybliczek AC: dyblyk B/ sskrzietek A: sskryetek B (M.) I 62. przelud AC: przyelud B. li 63. mieska AC: myezka B. II 64. 0 B. I 65. cyl A: czyl BC. 66. indicio A: indicium B, indiccio Menčík/ narok AB / pietlet ABCI rok AB. (v. 67 — 68 § B). lI 69. zabrzieska AC: zabrzyeskanye B/ antelucanum AB: anti- Mk. II 70. prwospie ACG: prwosspye B. j 71. pich AB odtych AB: oddych C. 72. podnebie ABC. II 73. plan AB. 75. czrcha AC: czrtha A? czara G/ vodna AB. 76. Podgesen AB/ przihod AG, prziched C. l 77. lencz AB/ zisk A: zysk BG/ vedro AB. II 78. porušen? leden AB/ vnor AB. II 79. brzezen A: Brzyezen B/ duben AB. 80. May AB / czerwen A: ozrwen B/ wrzesen A: wrzyesen B. 81. srpen AB/ zarig A: zarzyg B. 1l 82. Rzigen AB/ listopad AB II 83. prosynecz AB / hrudnecz AB. 84. Claretus A: clericus B mylně. 85. (O)Rdine A: inic. vynechána. 86. bielesta A, Byelosta BC; -e- v A (-esta) nejasné! czesta A: ciesta Trial.
Strana 107
De deo, celo et mundo, v. 58—115. 107 90 95 100 105 110 (A 1867b) Dic rezi minera ruda, tellus prst, glebaque hruda, Argilla hlina, maz glarea, ssachta fodina, Mons hora, vallis vdol, conus ssessel, fovea duol. Cuprum myed, aurum zlato, sal svol, zelezo ferrum, Bracteola ssinecz, parvum male, lamina platecz. Fossa prziekop, rea mur, glacium naleden, syra sulphur; G[llipsus erit trupel, lubricum plzko, labo kluziel Electrumque sczin, specus est dupe, bractea sit ssyn. Strziebro sit argentum, pulvis prach, vapno cimentum, Es mossaz, nasep dic agger arenaque piesek. Vitrum stklo, cacumen chochol, smola pix, kly bitumen, Argentum vivum rtut, blato lutum, zyve vivum, Fetor ssmrad, centrum przitek, czrnoch atramentum. Yama notat antrum, burulum trud hrobque sepulcrum, Ops mrva, spirabulum sdichanek, simul olovo plumbum. E(s)t promontorium przihorzie leskenque metallum, Grinula chrb, spissus tlusti, propast sit abissus, Stranye convallis, cumulus hromada, skala collis. Gibbellus hrbek sit coliculusque pahrbek, Scob(s) smeti, scrobs dolecz, ostrow insula, congera kopecz. (Orbita kolegye,... .. spelunca pelessye) Succus erit myezka, drahy compita, semita stezka. Est czistecz stannum sit oczelque calibs, sskoda dampnum, Scrups rum, scissura rozssyedlyna, rimaque skula, Rozcziestie bivium, limus osliz, hrboloue clivum. Sangnorium sit ssar, amfractus geskynie, lis svar. Disceptacio russ, iaculum cuss, aridolum suss, Planicies rowen, wiuoz arvitera, teria plen. 115 Auripigmentum pozlatecz, ossmelcz pagimentum, 87. ruda ABCG prst ABC.[ 88. maz glarea AC: glarra mass B/ ssachta ABCG. 89. ssessel AC: ssyessek B (Hk. syesseb). I[ 90. myed AB I 91. ssinecz ABG, platecz ABCT. II 92. mur AB/naleden AB: nalednyk Gl 93. erit A: O Menčík/ kluziel A: kluzow B. 94. sczin A: ssczyn B, czyn G/ dupe A: dupě B, dupye CG / ssyn AB (95 v B). II 96. nasep A: nassep BC. 97. Kly A: Klee G. I[ 98. rtut AB. 99. przitek ABC/ czrnoch AC: czrnoth B (Hanka). II 100. Yama AB/trud AB. 101. mrva AB) spirabulum sdichanek A: spiraculum zdychanek B. s. dychanek Gl 102. przihorzie ABC /lesken ABC. [ 103. Grinula AB: grimila Mk/chrb A: chrb, hrb B. 104. skala AC: sskala B. II 105. Gibbellus A: Gybeollus B/hrbek AB/ pahrbek AC: pachrbek B. 106. smeti AC: ssmyety B/ scr. d. ACB/ cong. k. ACB. 107. Orbita kolegye BCG: G A, spelunca pelessye CG: 0 AB; pův. asi tibi sit sp. p.: obojí orb. k. sp. p. v Bohe- máři 134—6. l 108. myezka BC: myeska A/ drahy ABC. 109. czistecz ABCG. 110. rum ABG/ rozsedlina G rozssyedlyna B, rozsedlena C: rozdielina A. 111. Roz- cziestie AB/osliz AB hrboloue A: hrbowate B. 112. sit: fit A/ssar AB) geskynie A: yeskynye B. I 113. disceptacio A: discrepacio B/ russ AB/ cuss AB: možno čísti i tuss AB/ suss A: ssuss BG.[ 114. rowen BG: row(e)n A/wiuoz AB/ teria A: tena B/ plen AB. I 115. pozlatecz A: pozlatka BG/ ossmelcz A: osmlecz B, ssmelcz G.
De deo, celo et mundo, v. 58—115. 107 90 95 100 105 110 (A 1867b) Dic rezi minera ruda, tellus prst, glebaque hruda, Argilla hlina, maz glarea, ssachta fodina, Mons hora, vallis vdol, conus ssessel, fovea duol. Cuprum myed, aurum zlato, sal svol, zelezo ferrum, Bracteola ssinecz, parvum male, lamina platecz. Fossa prziekop, rea mur, glacium naleden, syra sulphur; G[llipsus erit trupel, lubricum plzko, labo kluziel Electrumque sczin, specus est dupe, bractea sit ssyn. Strziebro sit argentum, pulvis prach, vapno cimentum, Es mossaz, nasep dic agger arenaque piesek. Vitrum stklo, cacumen chochol, smola pix, kly bitumen, Argentum vivum rtut, blato lutum, zyve vivum, Fetor ssmrad, centrum przitek, czrnoch atramentum. Yama notat antrum, burulum trud hrobque sepulcrum, Ops mrva, spirabulum sdichanek, simul olovo plumbum. E(s)t promontorium przihorzie leskenque metallum, Grinula chrb, spissus tlusti, propast sit abissus, Stranye convallis, cumulus hromada, skala collis. Gibbellus hrbek sit coliculusque pahrbek, Scob(s) smeti, scrobs dolecz, ostrow insula, congera kopecz. (Orbita kolegye,... .. spelunca pelessye) Succus erit myezka, drahy compita, semita stezka. Est czistecz stannum sit oczelque calibs, sskoda dampnum, Scrups rum, scissura rozssyedlyna, rimaque skula, Rozcziestie bivium, limus osliz, hrboloue clivum. Sangnorium sit ssar, amfractus geskynie, lis svar. Disceptacio russ, iaculum cuss, aridolum suss, Planicies rowen, wiuoz arvitera, teria plen. 115 Auripigmentum pozlatecz, ossmelcz pagimentum, 87. ruda ABCG prst ABC.[ 88. maz glarea AC: glarra mass B/ ssachta ABCG. 89. ssessel AC: ssyessek B (Hk. syesseb). I[ 90. myed AB I 91. ssinecz ABG, platecz ABCT. II 92. mur AB/naleden AB: nalednyk Gl 93. erit A: O Menčík/ kluziel A: kluzow B. 94. sczin A: ssczyn B, czyn G/ dupe A: dupě B, dupye CG / ssyn AB (95 v B). II 96. nasep A: nassep BC. 97. Kly A: Klee G. I[ 98. rtut AB. 99. przitek ABC/ czrnoch AC: czrnoth B (Hanka). II 100. Yama AB/trud AB. 101. mrva AB) spirabulum sdichanek A: spiraculum zdychanek B. s. dychanek Gl 102. przihorzie ABC /lesken ABC. [ 103. Grinula AB: grimila Mk/chrb A: chrb, hrb B. 104. skala AC: sskala B. II 105. Gibbellus A: Gybeollus B/hrbek AB/ pahrbek AC: pachrbek B. 106. smeti AC: ssmyety B/ scr. d. ACB/ cong. k. ACB. 107. Orbita kolegye BCG: G A, spelunca pelessye CG: 0 AB; pův. asi tibi sit sp. p.: obojí orb. k. sp. p. v Bohe- máři 134—6. l 108. myezka BC: myeska A/ drahy ABC. 109. czistecz ABCG. 110. rum ABG/ rozsedlina G rozssyedlyna B, rozsedlena C: rozdielina A. 111. Roz- cziestie AB/osliz AB hrboloue A: hrbowate B. 112. sit: fit A/ssar AB) geskynie A: yeskynye B. I 113. disceptacio A: discrepacio B/ russ AB/ cuss AB: možno čísti i tuss AB/ suss A: ssuss BG.[ 114. rowen BG: row(e)n A/wiuoz AB/ teria A: tena B/ plen AB. I 115. pozlatecz A: pozlatka BG/ ossmelcz A: osmlecz B, ssmelcz G.
Strana 108
108 Klaret, Glossář I, 3—4. Limus gil, cespis drn, sed sterquilimium hnyss. Zakopa profodium, kal scenum bahnoque limum, Cimentiburna vapennicze, kotlina burna, Limo krzez, sterna zahrobecz sit, vatka caverna. 120 lartarus est ztratecz, pena muka, limbus oczistecz. Prestitit Urbanus, doctor meus, hec Florianus. (3) De lapidibus. (I. 3.) 1 lActenus exponam, lapidum bona nomina ponam. Opoka petra, lapis kamen, hor pstrolle, (drahule yaspis). Est achates bezdrak, granatus zrnakocz, elidros wrak, Cristallus cr)zystal, amoritos horkess, onix rval. Calcophanus prohleden, ametistus vprzen, adamas (czrwen), Blamorzecz albustum, marmor mramor, vbl alabastrum, Concha rakacz, sirius tiechniecz, ozlatniecz crisolitus, Sarda tipel, prasius ssmyse]slik, zlatik est crisopassus, Yeſhjna pruholt, medaris strziedmih, nazrziedlik specularis, Sczintanek electron, orites przist, vedrziss abeston. Tyehlky)n alectorius, sanius zdrow, czrwnye rubinus, Ssczbrl alabandina, gedel unio, zmelt adromandra. Bledna borax, oblatek silex, melonica proslatek, Pelaniec absynthus, calx vapen, stklona iacinctus, Sardus oczrn, dracotes ledonyn, wssezlat criso itus, Turgus oznel, echites zorzelacz, yakunek amethites, Calcedonus stypobled celidoniusque czrwosmied 130 135 125 116. gil AB / drn AB/hnyss ABG I 117. Zakopa ABG bahno AB 118. vapen- nicze A: wapennyczye B, wapenycze G/ kotlina ABG. 119. Limo AB: linio Mk krzez AB/ sterna A: stema B/ zahrobecz AB/ yatka AB. II 120. ztratecz A: strasten- B/ oczistecz AB. II 121. Florianus A: Forianus B. lI 123. Opoka AB / hor AB pstrolle A: pistrole B / drahule yaspis: 0 A, Jaspis drahule B. l 124. bezdrak AB zrnakocz AB/ elidros A: elidos B, wrak AB: Jedlička Sb. filol. I., 90/4 125. czystal AT, krzystal B, krzisstal G/amoritos A: amarites B/horkess A, horskess B/rval A: riwal B.II 126. calcophanus A: artophanus B/ prohleden AB vprzen AB/ czrwen B: 6 A 127. Blamorzecz AB / vbl A: vbel B. II 128. rakacz AB/ sirius A: sirnis B/ tiechniecz A: tyechnecz B/ ozlatniecz A: ozatynocz B. 129. tipel AB/ssmyeslik A: smyslyk B/ zlatik est: zlatiké A, omylem, tak i Menčík: zlatyk B. H 130. Yehna A: Ihena B/ pruholt AB/ strziedmik AB/ nazrziedlik A: nazrzyedlnyk B. II 131. Sczin- tanek A: StyntanekB/ orites A: orietas B/ przist AB ) vedrziss AB. II 132. Tyehlyn B: Tyehln A/zdrow A: sdrow B/ czrwnye AB[T] II 133. gedel AB/ unio A: vmo Menčík zmelt A: zenelt B. 134. Bledna AB/ oblatek ABG/ melonica BA po korr.; Menčík melonita, proslatek A: pozlatek B. Předtím v B z v. 147 + silix krzemen. 135. Pelaniec: Pelanick A, pelanyet B/ vapen A: wapan B/ stklona A: stklo B. 136. oczm AB/ ledonyn A: ledonijn B (n/u nejasné)/ wssezlat A: weslat B (slov 159/67 = v. 137/9 omylem tisku Hk. nemá). II 137. oznel AB/ zorzelacz A: zorzyelacz B/ yakunek A: pakunek B/ amethites A: onathites B. 138. stypobled A: ssczypobled B I czrwosmied AB.
108 Klaret, Glossář I, 3—4. Limus gil, cespis drn, sed sterquilimium hnyss. Zakopa profodium, kal scenum bahnoque limum, Cimentiburna vapennicze, kotlina burna, Limo krzez, sterna zahrobecz sit, vatka caverna. 120 lartarus est ztratecz, pena muka, limbus oczistecz. Prestitit Urbanus, doctor meus, hec Florianus. (3) De lapidibus. (I. 3.) 1 lActenus exponam, lapidum bona nomina ponam. Opoka petra, lapis kamen, hor pstrolle, (drahule yaspis). Est achates bezdrak, granatus zrnakocz, elidros wrak, Cristallus cr)zystal, amoritos horkess, onix rval. Calcophanus prohleden, ametistus vprzen, adamas (czrwen), Blamorzecz albustum, marmor mramor, vbl alabastrum, Concha rakacz, sirius tiechniecz, ozlatniecz crisolitus, Sarda tipel, prasius ssmyse]slik, zlatik est crisopassus, Yeſhjna pruholt, medaris strziedmih, nazrziedlik specularis, Sczintanek electron, orites przist, vedrziss abeston. Tyehlky)n alectorius, sanius zdrow, czrwnye rubinus, Ssczbrl alabandina, gedel unio, zmelt adromandra. Bledna borax, oblatek silex, melonica proslatek, Pelaniec absynthus, calx vapen, stklona iacinctus, Sardus oczrn, dracotes ledonyn, wssezlat criso itus, Turgus oznel, echites zorzelacz, yakunek amethites, Calcedonus stypobled celidoniusque czrwosmied 130 135 125 116. gil AB / drn AB/hnyss ABG I 117. Zakopa ABG bahno AB 118. vapen- nicze A: wapennyczye B, wapenycze G/ kotlina ABG. 119. Limo AB: linio Mk krzez AB/ sterna A: stema B/ zahrobecz AB/ yatka AB. II 120. ztratecz A: strasten- B/ oczistecz AB. II 121. Florianus A: Forianus B. lI 123. Opoka AB / hor AB pstrolle A: pistrole B / drahule yaspis: 0 A, Jaspis drahule B. l 124. bezdrak AB zrnakocz AB/ elidros A: elidos B, wrak AB: Jedlička Sb. filol. I., 90/4 125. czystal AT, krzystal B, krzisstal G/amoritos A: amarites B/horkess A, horskess B/rval A: riwal B.II 126. calcophanus A: artophanus B/ prohleden AB vprzen AB/ czrwen B: 6 A 127. Blamorzecz AB / vbl A: vbel B. II 128. rakacz AB/ sirius A: sirnis B/ tiechniecz A: tyechnecz B/ ozlatniecz A: ozatynocz B. 129. tipel AB/ssmyeslik A: smyslyk B/ zlatik est: zlatiké A, omylem, tak i Menčík: zlatyk B. H 130. Yehna A: Ihena B/ pruholt AB/ strziedmik AB/ nazrziedlik A: nazrzyedlnyk B. II 131. Sczin- tanek A: StyntanekB/ orites A: orietas B/ przist AB ) vedrziss AB. II 132. Tyehlyn B: Tyehln A/zdrow A: sdrow B/ czrwnye AB[T] II 133. gedel AB/ unio A: vmo Menčík zmelt A: zenelt B. 134. Bledna AB/ oblatek ABG/ melonica BA po korr.; Menčík melonita, proslatek A: pozlatek B. Předtím v B z v. 147 + silix krzemen. 135. Pelaniec: Pelanick A, pelanyet B/ vapen A: wapan B/ stklona A: stklo B. 136. oczm AB/ ledonyn A: ledonijn B (n/u nejasné)/ wssezlat A: weslat B (slov 159/67 = v. 137/9 omylem tisku Hk. nemá). II 137. oznel AB/ zorzelacz A: zorzyelacz B/ yakunek A: pakunek B/ amethites A: onathites B. 138. stypobled A: ssczypobled B I czrwosmied AB.
Strana 109
De lapidibus v. 116—162. 109 145 150 ИА 187 а 155 Lssczyroh carneolus, bachius vetnye, ledna berillus, 140 Spoczna dracontidius, irius zduhl, zydla iudaicus, Magnes velin, ciropus svetoniek, slunipak elitropus, Wossczal ceraunus, srkonecz sit gagatromeus, Peczlik getolitus, k«r)ussecz alebrot, ozrze corallus. E(s)t margarita perla, rozla pantheorita, Zahnyeda gelasia, medulass sit dionisia, Hrblech sarcophagus, palas bohacz, ostrzie smaragdus. Newydarz ostolanus, silex krzemen, osskl peridonus. Prophilos est zmilik, silo zbar, carbunculus vhlyk, Tesla cenotaphius, czihla later, vzrna zaphirus. Vitrum stklenka, rupes sskrzidla, poroken selonites, Liparea poczistuss, rizla ligurius, ssap itistus. Blssanek topasius, cilix oblyk, aldr onichinus, Galarides kalssten, zlina succina, gagates akssten, Demophison czrtovab, sit sardonix boliczrnab, Rud minium, roteris hlazecz et zelenecz virideris. Cinobrium czrwlen, sslip memphites, arsenicum krwen, Allumen kamenecz, krzipa saxa, lazuria modrzecz, Sardius oplunat, medus assla, crapandina volnat, Cantis ostruss, rubitus krwel, autax przad, spla balaustus. Proprietas rerum probat istud ad omnia verum. 160 (4.) (De aereis.) (I. 4.) Edicto celo super aera nata revelo. Dam dabo vietr ventus, ros rossa, zywel elementum, 139. Lesczyroh B: Lssczyroh A/ carneollus A, cornellus B/vetnye A, wetnye B / ledna ABT. II 140. spoczna AB/ zduhl A: zdluhl B/ zydla AB. I 141. velin A: weln B/ svetoniek A: swyetonek B / slunipak A: slunypad B. I 142. Wossczal A: wozczal B / ceraunus A: cerarinus B/ srkonecz A: sykonecz B / gagatromeus AB: gagatroneus Mk.I 143. Peczlik A: Poczlyk B/ getolitus AB/ krussecz BF: kussecz A/ ozrze A: ozrzye BT I 144. perla AB/ rozla AB. 145. Zahnyeda AB/ medulass AB. 146. Hrblech A: hrzbyleth B, hroblech Mk/ bohacz AB/ ostrzie AB. 147. Newy- darz ABF Krzemen AB (Bjižve v. 134 po silex oblatek)/ osskl AB/ peridonus A: pendonus B.I 148. Prophilos A: prefilos B/ zmilik A: smylyk B/ zbar A: sbar B vhlyk BT, ohlyk A.[ 149. Tesla AB/ vzrna AB: vzirna T/stklenka A:sklencze T. 150. sskrzidla AB / poroken AB/ selonites A: seronites B. II 151. Liparea A: liporaB poczistuss A, možno i -cuss: poczysskuss B/ rizla AB ossap B: ssap A. 152. Blssa- nek A: blssczanecz B/oblyk B: oblix A / aldr AB. I 153. Galarides AB: galenides G/ kolssten B: kalssczen A calsstyn G/zlina AB/ akssten B: akstayn A akstyn G. 154. v A po v. 156/czrtovab A: czrtowad B/boliczrnab A: bolyczrnak B. 155. Rud AB(T) hlazecz AB zelenecz AB/ virideris AB: verideris Mk.I 156. Cinobrium A: cinoberum B/ czrwlen AB(T) / sslip AB/krwen AB. 157. Kamenecz BF: kamecz A krzipa AB / modrzecz ABT. II 158. oplunat A: oplunyat B/ assla A: asla B/ volnat AB. I 159. Cantis AB: cautis Mk/ ostruss AB/ krwel AB/ rubitus A: Nubitus B/ autax AB: antax Mk/ przad A, ssprzad B/spla AB. 162. zywel AB/rossa AFG
De lapidibus v. 116—162. 109 145 150 ИА 187 а 155 Lssczyroh carneolus, bachius vetnye, ledna berillus, 140 Spoczna dracontidius, irius zduhl, zydla iudaicus, Magnes velin, ciropus svetoniek, slunipak elitropus, Wossczal ceraunus, srkonecz sit gagatromeus, Peczlik getolitus, k«r)ussecz alebrot, ozrze corallus. E(s)t margarita perla, rozla pantheorita, Zahnyeda gelasia, medulass sit dionisia, Hrblech sarcophagus, palas bohacz, ostrzie smaragdus. Newydarz ostolanus, silex krzemen, osskl peridonus. Prophilos est zmilik, silo zbar, carbunculus vhlyk, Tesla cenotaphius, czihla later, vzrna zaphirus. Vitrum stklenka, rupes sskrzidla, poroken selonites, Liparea poczistuss, rizla ligurius, ssap itistus. Blssanek topasius, cilix oblyk, aldr onichinus, Galarides kalssten, zlina succina, gagates akssten, Demophison czrtovab, sit sardonix boliczrnab, Rud minium, roteris hlazecz et zelenecz virideris. Cinobrium czrwlen, sslip memphites, arsenicum krwen, Allumen kamenecz, krzipa saxa, lazuria modrzecz, Sardius oplunat, medus assla, crapandina volnat, Cantis ostruss, rubitus krwel, autax przad, spla balaustus. Proprietas rerum probat istud ad omnia verum. 160 (4.) (De aereis.) (I. 4.) Edicto celo super aera nata revelo. Dam dabo vietr ventus, ros rossa, zywel elementum, 139. Lesczyroh B: Lssczyroh A/ carneollus A, cornellus B/vetnye A, wetnye B / ledna ABT. II 140. spoczna AB/ zduhl A: zdluhl B/ zydla AB. I 141. velin A: weln B/ svetoniek A: swyetonek B / slunipak A: slunypad B. I 142. Wossczal A: wozczal B / ceraunus A: cerarinus B/ srkonecz A: sykonecz B / gagatromeus AB: gagatroneus Mk.I 143. Peczlik A: Poczlyk B/ getolitus AB/ krussecz BF: kussecz A/ ozrze A: ozrzye BT I 144. perla AB/ rozla AB. 145. Zahnyeda AB/ medulass AB. 146. Hrblech A: hrzbyleth B, hroblech Mk/ bohacz AB/ ostrzie AB. 147. Newy- darz ABF Krzemen AB (Bjižve v. 134 po silex oblatek)/ osskl AB/ peridonus A: pendonus B.I 148. Prophilos A: prefilos B/ zmilik A: smylyk B/ zbar A: sbar B vhlyk BT, ohlyk A.[ 149. Tesla AB/ vzrna AB: vzirna T/stklenka A:sklencze T. 150. sskrzidla AB / poroken AB/ selonites A: seronites B. II 151. Liparea A: liporaB poczistuss A, možno i -cuss: poczysskuss B/ rizla AB ossap B: ssap A. 152. Blssa- nek A: blssczanecz B/oblyk B: oblix A / aldr AB. I 153. Galarides AB: galenides G/ kolssten B: kalssczen A calsstyn G/zlina AB/ akssten B: akstayn A akstyn G. 154. v A po v. 156/czrtovab A: czrtowad B/boliczrnab A: bolyczrnak B. 155. Rud AB(T) hlazecz AB zelenecz AB/ virideris AB: verideris Mk.I 156. Cinobrium A: cinoberum B/ czrwlen AB(T) / sslip AB/krwen AB. 157. Kamenecz BF: kamecz A krzipa AB / modrzecz ABT. II 158. oplunat A: oplunyat B/ assla A: asla B/ volnat AB. I 159. Cantis AB: cautis Mk/ ostruss AB/ krwel AB/ rubitus A: Nubitus B/ autax AB: antax Mk/ przad A, ssprzad B/spla AB. 162. zywel AB/rossa AFG
Strana 110
110 Klaret, Glossář I, 4—I1, 5. Aurora zorzie, pars czest, inpressio zarzie; Nymbus tychidescz, gyh dissolumen, pluvia desscz. Powietrzie dic aer, turbo vycher, prziewal imber, Zwuk sonus, horko calor, tonitrus hrom, (strzyeze) haque ardor. E(s)t nebula mhla, duha dic iris, tedia tuha, Mrakota caligo, grando krupi, motyka ligo. Dico moneta naraz, coruscatio blisczka, gelu mraz. E(s)t burziczyn boreas, vulturnus osupr, nothus vpras, Kray regio, dica wrub, acies raz, hviezdopad asub. Est radiale pramen, eya nuz, dichanieque spiramen, Intempesta polnocz, septentrio sit napolunocz. Stilla kapet, oblak nub(e)s, hec ta, cometaque zazrak, Serenitas yasnost, nubilum mraczno, grave tyesko, Sit calidum teplo, tepidum wlaznoque malum zlo. Est aquilo vodowiek, gutta krapie, fulmen blesket, Aura tychenque studen trigus austerque poluden; Temperies pocziesie, disturbia dic nepoczesie. 180 Pliskota dic calpar, hic ted, incendia pozar, Wrzyessk oritas, cauma znuoy, sit metelyczye gama. Przymrazie sit bruma, sonitus hluk, gynie pruina; Dat dava, para vapor, strepitus duss, trzeskanye fragor, Circuitus okolek, tiria ropuch, argula rpyle. 185 Przaslo sit exulgur, tonus est hrzmet, blyskota fulgur, Flat dme, chorus zastuden, Eous zorzel, Africus vgden. Circinus est okolek, Eurus dnow, machina kolsviet, KA 1877b) Lahod Favonius, okrota spera, dutye flatus; Est Subsolanus slunoviet tychovietque Zephirus, 190 Situs vloh, na«ys)lo«n) nadir, obezrot orizon. Vgma sit eclipsis, manite zahe, dic okol orbis; 170 175 165 163. zarzie ABFG. Il 164. tychi descz AB: czichy T, tychy F, decz TF / gyh A: gych B. II 165. vycher AB/ prziewal AB. 166. tonitrus A: tonitru Mk/ przy- zyeha B: strziesha A strzyezeha G II 167/8 0 B l 169. naraz AB. I 170. burzi- czyn AF: burzycz B/osupr AFroswp B/ vpras AB. II 171. hviezdopad AB/ asub A: asus B. II 172. pramen AB. II 173. polnocz AB / napolunocz A: na puolnuoczy B 174. kapet AB/ zazrak G: nazrak AF, zarzak B. l 175. mraczno AB. II 176. wlazno AB. 177. vodoviek ABF. 178. tychen ABF/ poluden AB. Il 179. pocziesie AB nepoczesie A: nepoczyessye B. II 180. Pliskota AB / dic calpar A: decalpar B pozar AB. I 181. Wrzyessk B: wrzesk A/ cauma A: gama B znuoy A: znoy BF metelyczye B: metelicze A/ gama A: camna B gauma FG/ ( v B přehozeno). 182. Przymrazie A: przymraczye B/ hluk AB. II 183. para AB, (v B nyní verš 195. I 184. ropuch AB/ rpyle AB. II 185. Przaslo A: przasslo B/ exulgur A, exugur B/hrzmet ABF. 186. chorus A: thorus B/ zastuden AB/ Eous A: exus B/ zorzel BG: zozrzel A/ vgden ABF. 187. okolek AB/dnow AF: dwoy B/kolsviet AF: kolo- swyet B. I 188. Lahod ABF/ okrota ABF. 189. slunoviet A: slunoswyet B tychoviet AB. II 190. vloh ABF nauloh A: nayslon B/ obezrot A: oberzot B. 191. Vgma AB/ zahe AB/ orbis A: G přidal: swiet, ambitus okrsslek.
110 Klaret, Glossář I, 4—I1, 5. Aurora zorzie, pars czest, inpressio zarzie; Nymbus tychidescz, gyh dissolumen, pluvia desscz. Powietrzie dic aer, turbo vycher, prziewal imber, Zwuk sonus, horko calor, tonitrus hrom, (strzyeze) haque ardor. E(s)t nebula mhla, duha dic iris, tedia tuha, Mrakota caligo, grando krupi, motyka ligo. Dico moneta naraz, coruscatio blisczka, gelu mraz. E(s)t burziczyn boreas, vulturnus osupr, nothus vpras, Kray regio, dica wrub, acies raz, hviezdopad asub. Est radiale pramen, eya nuz, dichanieque spiramen, Intempesta polnocz, septentrio sit napolunocz. Stilla kapet, oblak nub(e)s, hec ta, cometaque zazrak, Serenitas yasnost, nubilum mraczno, grave tyesko, Sit calidum teplo, tepidum wlaznoque malum zlo. Est aquilo vodowiek, gutta krapie, fulmen blesket, Aura tychenque studen trigus austerque poluden; Temperies pocziesie, disturbia dic nepoczesie. 180 Pliskota dic calpar, hic ted, incendia pozar, Wrzyessk oritas, cauma znuoy, sit metelyczye gama. Przymrazie sit bruma, sonitus hluk, gynie pruina; Dat dava, para vapor, strepitus duss, trzeskanye fragor, Circuitus okolek, tiria ropuch, argula rpyle. 185 Przaslo sit exulgur, tonus est hrzmet, blyskota fulgur, Flat dme, chorus zastuden, Eous zorzel, Africus vgden. Circinus est okolek, Eurus dnow, machina kolsviet, KA 1877b) Lahod Favonius, okrota spera, dutye flatus; Est Subsolanus slunoviet tychovietque Zephirus, 190 Situs vloh, na«ys)lo«n) nadir, obezrot orizon. Vgma sit eclipsis, manite zahe, dic okol orbis; 170 175 165 163. zarzie ABFG. Il 164. tychi descz AB: czichy T, tychy F, decz TF / gyh A: gych B. II 165. vycher AB/ prziewal AB. 166. tonitrus A: tonitru Mk/ przy- zyeha B: strziesha A strzyezeha G II 167/8 0 B l 169. naraz AB. I 170. burzi- czyn AF: burzycz B/osupr AFroswp B/ vpras AB. II 171. hviezdopad AB/ asub A: asus B. II 172. pramen AB. II 173. polnocz AB / napolunocz A: na puolnuoczy B 174. kapet AB/ zazrak G: nazrak AF, zarzak B. l 175. mraczno AB. II 176. wlazno AB. 177. vodoviek ABF. 178. tychen ABF/ poluden AB. Il 179. pocziesie AB nepoczesie A: nepoczyessye B. II 180. Pliskota AB / dic calpar A: decalpar B pozar AB. I 181. Wrzyessk B: wrzesk A/ cauma A: gama B znuoy A: znoy BF metelyczye B: metelicze A/ gama A: camna B gauma FG/ ( v B přehozeno). 182. Przymrazie A: przymraczye B/ hluk AB. II 183. para AB, (v B nyní verš 195. I 184. ropuch AB/ rpyle AB. II 185. Przaslo A: przasslo B/ exulgur A, exugur B/hrzmet ABF. 186. chorus A: thorus B/ zastuden AB/ Eous A: exus B/ zorzel BG: zozrzel A/ vgden ABF. 187. okolek AB/dnow AF: dwoy B/kolsviet AF: kolo- swyet B. I 188. Lahod ABF/ okrota ABF. 189. slunoviet A: slunoswyet B tychoviet AB. II 190. vloh ABF nauloh A: nayslon B/ obezrot A: oberzot B. 191. Vgma AB/ zahe AB/ orbis A: G přidal: swiet, ambitus okrsslek.
Strana 111
De aereis et altilibus v. 163—215. 111 195 200 Cottidie wessden, kudi qua, zaytra cras, hodie dness, Pretenne lony, letoss anniter et zymuss hemi, Serotinus weczeross, noctu noczi, manío gitross, Fitenne naleto, dic illonitus ono[mlleto. Wzapietie sit rursum, sed dawno diu, vzhoru sursum; Quando kdy, wnye foris, pacz vensa, nyk orsa, wnitrz intus, Pridie prziednie, palam ziewnie, porro zagiste, taynie clam, Noctico snoczi, drovie caro, prando vobied, mano davie; Sczetnycze Pleiades, psowna Canis, ogka Boetes, Aldebora hrusa, przieczek Arthophilax, vodyk Ursa. Ecce Bohemarius dedit ista vocabula solus. KII.) (De aereis et monstrosis.) (5.) De (altilibus) domesticis. (II. 1.) Mentibus altilia prius ipsa domestica signa. Altile krzidlatko, kacze tintarus, alta letatko, Letka volatile, noss rostrum, ten frendula hic koss, 205 Kossinye pennatum, ceix cziss, zlutekque vitellum, Pes noha, penna pero, sit penniletum holopero. Aculeus zehadlo, trup assillus et alaque krzidlo; Ruffilus czrmak, milvus lunak, sit avis ptak; Kanye larus, cauda sit oczass sskrziwaneczque alauda, Ilia pisk, crista hrzeben, () sskorzepina testa, Isida blssczik, auca huss, ma mea, huble meauca, Ardea volawka, straka pica, monedula kawka. Anseri(n)um husynecz, ovum vaycze, pluma sit (o)stnecz. 215 Spicedulus girziczek sit decipulusque dyvoczek, 210 192. wessden A: wssednecz B. 193. lony AB/ letoss AB/ zymussA: zymne Bſhemi A: hiemi Mk, iemi B. II 194. weczeross AB / manío A: mane Mk, B gitross AB. II 195. (v B tento verš po v. 183)! naleto AB/ onom leto A: onom letye B. II 196. Wzapietie A: wzapyety B / vzhoru AB. I 197. wnye AB / pacz AB nyk AB. 198. zagiste ABT. II 199. Nocticio A: noctico B/ snoczy AB/ mano A: mane Mk, B/ davie AB. II 200. Sczetnycze A: sczeytnyczye B / psowna ABogka AB. 201. hrusa AB / przieczek A: przyczek B/ vodyk AB. 202. Bo- hemarius AB: Bohemiarus Mk. II 202-3 (altilibus): v A červ. rebus. I 203. Menti- bus A: Dentibus B. 204. krzidlatko ABT/ Kacze A: kaczye B/ letatko A: le- tyatko B. 205. Letka AB/ frendula A: frendulus B/koss AB«pak v B merula drozn z v. 251).I 206. Kossinye AB/cziss A: Czyz BG /zlutek AB. 207. holopero AB. 208. zehadlo A: zahadlo B/ trup AB.I 209. czrmak AB. II 210. Kanye AB. 211. pisk AB / hrzeben AB. II 212. blssczik A: belsczyk B/ huble AB meauca A: meanta B. I 213. (není v B). II 214. Anserium A: Ansennum B/husynecz AB j stnecz A: ostenecz B. II 215. girziczek A: gyrzyczye B/ decipulus A: dicipulus Mk, detipolus B/ dyvoczek A: dywoczecz B.
De aereis et altilibus v. 163—215. 111 195 200 Cottidie wessden, kudi qua, zaytra cras, hodie dness, Pretenne lony, letoss anniter et zymuss hemi, Serotinus weczeross, noctu noczi, manío gitross, Fitenne naleto, dic illonitus ono[mlleto. Wzapietie sit rursum, sed dawno diu, vzhoru sursum; Quando kdy, wnye foris, pacz vensa, nyk orsa, wnitrz intus, Pridie prziednie, palam ziewnie, porro zagiste, taynie clam, Noctico snoczi, drovie caro, prando vobied, mano davie; Sczetnycze Pleiades, psowna Canis, ogka Boetes, Aldebora hrusa, przieczek Arthophilax, vodyk Ursa. Ecce Bohemarius dedit ista vocabula solus. KII.) (De aereis et monstrosis.) (5.) De (altilibus) domesticis. (II. 1.) Mentibus altilia prius ipsa domestica signa. Altile krzidlatko, kacze tintarus, alta letatko, Letka volatile, noss rostrum, ten frendula hic koss, 205 Kossinye pennatum, ceix cziss, zlutekque vitellum, Pes noha, penna pero, sit penniletum holopero. Aculeus zehadlo, trup assillus et alaque krzidlo; Ruffilus czrmak, milvus lunak, sit avis ptak; Kanye larus, cauda sit oczass sskrziwaneczque alauda, Ilia pisk, crista hrzeben, () sskorzepina testa, Isida blssczik, auca huss, ma mea, huble meauca, Ardea volawka, straka pica, monedula kawka. Anseri(n)um husynecz, ovum vaycze, pluma sit (o)stnecz. 215 Spicedulus girziczek sit decipulusque dyvoczek, 210 192. wessden A: wssednecz B. 193. lony AB/ letoss AB/ zymussA: zymne Bſhemi A: hiemi Mk, iemi B. II 194. weczeross AB / manío A: mane Mk, B gitross AB. II 195. (v B tento verš po v. 183)! naleto AB/ onom leto A: onom letye B. II 196. Wzapietie A: wzapyety B / vzhoru AB. I 197. wnye AB / pacz AB nyk AB. 198. zagiste ABT. II 199. Nocticio A: noctico B/ snoczy AB/ mano A: mane Mk, B/ davie AB. II 200. Sczetnycze A: sczeytnyczye B / psowna ABogka AB. 201. hrusa AB / przieczek A: przyczek B/ vodyk AB. 202. Bo- hemarius AB: Bohemiarus Mk. II 202-3 (altilibus): v A červ. rebus. I 203. Menti- bus A: Dentibus B. 204. krzidlatko ABT/ Kacze A: kaczye B/ letatko A: le- tyatko B. 205. Letka AB/ frendula A: frendulus B/koss AB«pak v B merula drozn z v. 251).I 206. Kossinye AB/cziss A: Czyz BG /zlutek AB. 207. holopero AB. 208. zehadlo A: zahadlo B/ trup AB.I 209. czrmak AB. II 210. Kanye AB. 211. pisk AB / hrzeben AB. II 212. blssczik A: belsczyk B/ huble AB meauca A: meanta B. I 213. (není v B). II 214. Anserium A: Ansennum B/husynecz AB j stnecz A: ostenecz B. II 215. girziczek A: gyrzyczye B/ decipulus A: dicipulus Mk, detipolus B/ dyvoczek A: dywoczecz B.
Strana 112
112 Klaret, Glossář II, 5—6. 220 KA 187 a) 225 230 235 240 Fursana semenule, sturnus sskworz, turdela czyepie, Konopnyczek fulica, damcerula carh, lucen oskla, Passerio wrabieque columbio dico holubie. Membrana mazdra, chuost caudula, zaroda centra; Sit bud anetarium kaczynecz, banka nidiolum. Psitacus est spaczek, passer wrabecz, upupa dedek: Papilio motyl, sicz nocticorax, spagus est hyl; Fucus ssczmel komarque culex koteczque columbar; Yastrzab accipiter, bronesca kratycz, huser anser, Hrzywnacz palumbus, oss osilla holubque columbus, Musca mucha, vespis ssrsen, sit paznehet unguis. Raroh erodiusque ciconia czap, hnyezdo nidus, Stehlecz cordellus, vult chcze, strnadque frigellus, Day da, kokot gallus, sparulus kalus, mladye pullus, Sit merges lyska, struma uole, corigia plyska, Typet pituita, tis twa, holubicze columba. Est aneta kaczicze, kaczer ez anetarius ecce. Frondius est ssahan, sowa noctua, geria krkan. Sycora, scit vye, parix, corvus hawran, wrana cornix Et vespertilio netopyrz, wlastovecz sit yrundo; Graculus est soyka, sit apis wczela, cemina kwoczna, Piskle volus, cuculus zezhule, pyenycze canapellus, Falco sokol, nisus krahugecz, bazant fasianus; Quiscula krzepelicze, nudipulus sit holoplistie. Coturnix krzepel, sslepicze gallina, nebo vel, Husye anserulus, ocnus kurzie, ptacze pullus, Albugo byelek gallinaciusque kapunek. Dic examen roy, cultus stroy, municulum broy. Has dat aves omnes de Galandria Johannes. 216. Fursana A: Sursana B/semenule AB/sskworz A: skworzecz B)czyepie AB. 217. Konopnyczek AB/ czrh ABGoskla AB. 218. wrabie AB/ holubie AB. 219. chuost AB/ zaroda AB.II 220. kaczynecz AB/nidiolum A: nidiollum Mk, BG banka ABG. 1 221. spaczek A: sspaczek B/ dedek AB. II 222. motyl AB/ sicz A: Ssycz B / hyl AB. II 223. ssczmel AB / komar B: komora A/ kotecz AB. 224. kratycz AB. II 225. oss A: os BG/ osilla A (omyl) assilla B asilus G 226. ssrsen A: srssen B / paznehet AB paznohet G 1l 228. Stehlecz AB strnad AB. I 229. kalus A: kaluss B. II 230. lyska AB/ uole A: wole B / plyska AB. 231. Typet AB. 232. (v B není). 233. ssahan AB/ krkan A: krkawyccz B. II 234. Sycora A: Ssykora B/wrana AB. 235. wlastovccz AT I 236. kwoczna A (shodno s veršem i rýmem): B skrzyecznyczye. 237. Piskle A: pysle B / zezhule AB/ pyenycze A: pyenyczye B. II 238. sokol AB/bazant AB/ v B přidán ornix tetrzew: z v. 249. 239. holoplistie A: holoplyssczye B. 240. Coturnix G: centurnix B corturnix A/ krzepel AB, rzezabek G,I 241. ocnus A: occus B / kurzie AB ptacze A: ptaczye mladye B(v. v. 229)/ pullus B: wullus A. Il 242. kapunek A (shodně s veršem i rýmem): kapun B. 243. roy AB/ stroy AB, municulum A: mutilum B/broy AB.
112 Klaret, Glossář II, 5—6. 220 KA 187 a) 225 230 235 240 Fursana semenule, sturnus sskworz, turdela czyepie, Konopnyczek fulica, damcerula carh, lucen oskla, Passerio wrabieque columbio dico holubie. Membrana mazdra, chuost caudula, zaroda centra; Sit bud anetarium kaczynecz, banka nidiolum. Psitacus est spaczek, passer wrabecz, upupa dedek: Papilio motyl, sicz nocticorax, spagus est hyl; Fucus ssczmel komarque culex koteczque columbar; Yastrzab accipiter, bronesca kratycz, huser anser, Hrzywnacz palumbus, oss osilla holubque columbus, Musca mucha, vespis ssrsen, sit paznehet unguis. Raroh erodiusque ciconia czap, hnyezdo nidus, Stehlecz cordellus, vult chcze, strnadque frigellus, Day da, kokot gallus, sparulus kalus, mladye pullus, Sit merges lyska, struma uole, corigia plyska, Typet pituita, tis twa, holubicze columba. Est aneta kaczicze, kaczer ez anetarius ecce. Frondius est ssahan, sowa noctua, geria krkan. Sycora, scit vye, parix, corvus hawran, wrana cornix Et vespertilio netopyrz, wlastovecz sit yrundo; Graculus est soyka, sit apis wczela, cemina kwoczna, Piskle volus, cuculus zezhule, pyenycze canapellus, Falco sokol, nisus krahugecz, bazant fasianus; Quiscula krzepelicze, nudipulus sit holoplistie. Coturnix krzepel, sslepicze gallina, nebo vel, Husye anserulus, ocnus kurzie, ptacze pullus, Albugo byelek gallinaciusque kapunek. Dic examen roy, cultus stroy, municulum broy. Has dat aves omnes de Galandria Johannes. 216. Fursana A: Sursana B/semenule AB/sskworz A: skworzecz B)czyepie AB. 217. Konopnyczek AB/ czrh ABGoskla AB. 218. wrabie AB/ holubie AB. 219. chuost AB/ zaroda AB.II 220. kaczynecz AB/nidiolum A: nidiollum Mk, BG banka ABG. 1 221. spaczek A: sspaczek B/ dedek AB. II 222. motyl AB/ sicz A: Ssycz B / hyl AB. II 223. ssczmel AB / komar B: komora A/ kotecz AB. 224. kratycz AB. II 225. oss A: os BG/ osilla A (omyl) assilla B asilus G 226. ssrsen A: srssen B / paznehet AB paznohet G 1l 228. Stehlecz AB strnad AB. I 229. kalus A: kaluss B. II 230. lyska AB/ uole A: wole B / plyska AB. 231. Typet AB. 232. (v B není). 233. ssahan AB/ krkan A: krkawyccz B. II 234. Sycora A: Ssykora B/wrana AB. 235. wlastovccz AT I 236. kwoczna A (shodno s veršem i rýmem): B skrzyecznyczye. 237. Piskle A: pysle B / zezhule AB/ pyenycze A: pyenyczye B. II 238. sokol AB/bazant AB/ v B přidán ornix tetrzew: z v. 249. 239. holoplistie A: holoplyssczye B. 240. Coturnix G: centurnix B corturnix A/ krzepel AB, rzezabek G,I 241. ocnus A: occus B / kurzie AB ptacze A: ptaczye mladye B(v. v. 229)/ pullus B: wullus A. Il 242. kapunek A (shodně s veršem i rýmem): kapun B. 243. roy AB/ stroy AB, municulum A: mutilum B/broy AB.
Strana 113
De volatilibus domesticis et campestribus v. 224—267. 113 (6. De volatilibus compestribus.) (II. 2.) 245 ddo volatilia campestria raro notata. Orel aquila, sslawik filomena, sit arpia strasslik, Alcio wysohnyezdek, sit coredulus srdogiedek, Annoda drlycze, gripho noh, raptula spicze, Ohnyaczek fenix, strapedes zross, tetrzevecz ornix. Fraudiola ludaczka, tok diculus, odula czyeyka, Athochilus sspelik, merula drozn, butea pleynyk, Quiczala buccigarus, ragikras sit a(v)eparadisus. Fulicola konopik, lutina blatnykque verex czwik, Pavo paw, droptva olor perdixque kuroptwa; Gracapulus lownik, onocrapulus est bukomornik, Rustula postolka, struss strucio, menula czyerka, Achantis konyst r)ass, mergus krzecharz, nepo wrtass, Beznoha dariaca, quia neb, lactago czeczetka, Luscinula kulih, merops wlha, martur(i)a plih, Ortogrameta koslik, mled strix, lucinia strazlik. 260 A 187 b Picio straczye, wranie cornicio, noccio sovie, Milvio lunaczye, sed alaudio dico skrzywanczye. Czanka fetix, vultur sup, chczy volo, hrdlyczye turtur, Masloge placena, mi e)ssek ot(h)a papuchque philunda. Lucidius plissczka, sit grus rzerzab, altho polisczka, Gosturdus bezran, yberus ssczet, asalus vbran, Magnalis sorpik sit larificusque zakornyk. 250 255 265 246. strasslik AB.I 247. wysohnyezdek A: wyssohnyedek B/ srdogiedek AB. 248. dilycze A: drlyczye B / noh AB/ spicze AB. II 249. Ohnyaczek A: ohna- czek BG / zross AB:sstross G/ tetrzevecz A: tetrzew BG (v. 239). 1 250. ludaczka AB tok A: trok B/diculus A: dricolus B, d(r)iculus Mk/ odula A, odrilla B, edula Mk. czyeyka AB. II 251. Athochilus B: agochilus A/ sspelik AB / drozn A: (B po 205) drozd G/butea A: butra B / pleynyk AB. 252. Quiczala A: kwyczala BG/ bu- ccigarus AG: buctigaras B, Mk.(zde přidává B Nictigarus swrczala; vizníže v. 287) ragikras A: ragykrass B/ anteparadisus A: auparadisus B, autem paradisus Mk aueparadisus Hanka. II 253. konopik A: konopnyk B/blatnyk AB /verex A: vorex B/ czwik AB(zde v B vultur sup z v. 263). II 254. droptva A: dropfa B, dropha G) kuroptwa AB. II 255. lownik A: koronyk B/ onocrapulus A: onocratulus B / bu- komornik AB. II 256. postolka AB/ struss A: stross B/ czyerka A: czyczka B. 257. Achantis A: arthanthus B, archantis Mk) konystrass B: konystass A/ Krzecharz AB/ wrtass A: wrstass B (Hanka, Dý). II 258. Beznoha AB / czeczetka AB 259. kulih A: kuhil B/ wlha AB/ marturia B: martura A/ plih A: plyhy B. 260. koslik A: kozlyk B/ mled A: mlede B/ lucinia A: lutinia B/ strazlik AB. 261. straczye AB/ wranie AB/ sovie A: suowye B. 262. skrzywanczye A: skrzy- wanye B. II 263. Czanka A: czanka, czeyka B/ sup AB (ale v B již ve v. 253) hrdlyczye B: drlicze A (drlicě = annoda v. v. 248). 264. Masloge A: nassogye B/ myessek B: missek A/ otha B: ota A/ papuch AB (v B před 'Masloge"). 265. plissczka AB/ polisczka A: polyzaczka B. I 266. bezran A: bezrau B/ ssczet AB/ asalus A: asallas B ! vbran AB. II 267. sorpik AB/ zakornyk A: zahornyk B.
De volatilibus domesticis et campestribus v. 224—267. 113 (6. De volatilibus compestribus.) (II. 2.) 245 ddo volatilia campestria raro notata. Orel aquila, sslawik filomena, sit arpia strasslik, Alcio wysohnyezdek, sit coredulus srdogiedek, Annoda drlycze, gripho noh, raptula spicze, Ohnyaczek fenix, strapedes zross, tetrzevecz ornix. Fraudiola ludaczka, tok diculus, odula czyeyka, Athochilus sspelik, merula drozn, butea pleynyk, Quiczala buccigarus, ragikras sit a(v)eparadisus. Fulicola konopik, lutina blatnykque verex czwik, Pavo paw, droptva olor perdixque kuroptwa; Gracapulus lownik, onocrapulus est bukomornik, Rustula postolka, struss strucio, menula czyerka, Achantis konyst r)ass, mergus krzecharz, nepo wrtass, Beznoha dariaca, quia neb, lactago czeczetka, Luscinula kulih, merops wlha, martur(i)a plih, Ortogrameta koslik, mled strix, lucinia strazlik. 260 A 187 b Picio straczye, wranie cornicio, noccio sovie, Milvio lunaczye, sed alaudio dico skrzywanczye. Czanka fetix, vultur sup, chczy volo, hrdlyczye turtur, Masloge placena, mi e)ssek ot(h)a papuchque philunda. Lucidius plissczka, sit grus rzerzab, altho polisczka, Gosturdus bezran, yberus ssczet, asalus vbran, Magnalis sorpik sit larificusque zakornyk. 250 255 265 246. strasslik AB.I 247. wysohnyezdek A: wyssohnyedek B/ srdogiedek AB. 248. dilycze A: drlyczye B / noh AB/ spicze AB. II 249. Ohnyaczek A: ohna- czek BG / zross AB:sstross G/ tetrzevecz A: tetrzew BG (v. 239). 1 250. ludaczka AB tok A: trok B/diculus A: dricolus B, d(r)iculus Mk/ odula A, odrilla B, edula Mk. czyeyka AB. II 251. Athochilus B: agochilus A/ sspelik AB / drozn A: (B po 205) drozd G/butea A: butra B / pleynyk AB. 252. Quiczala A: kwyczala BG/ bu- ccigarus AG: buctigaras B, Mk.(zde přidává B Nictigarus swrczala; vizníže v. 287) ragikras A: ragykrass B/ anteparadisus A: auparadisus B, autem paradisus Mk aueparadisus Hanka. II 253. konopik A: konopnyk B/blatnyk AB /verex A: vorex B/ czwik AB(zde v B vultur sup z v. 263). II 254. droptva A: dropfa B, dropha G) kuroptwa AB. II 255. lownik A: koronyk B/ onocrapulus A: onocratulus B / bu- komornik AB. II 256. postolka AB/ struss A: stross B/ czyerka A: czyczka B. 257. Achantis A: arthanthus B, archantis Mk) konystrass B: konystass A/ Krzecharz AB/ wrtass A: wrstass B (Hanka, Dý). II 258. Beznoha AB / czeczetka AB 259. kulih A: kuhil B/ wlha AB/ marturia B: martura A/ plih A: plyhy B. 260. koslik A: kozlyk B/ mled A: mlede B/ lucinia A: lutinia B/ strazlik AB. 261. straczye AB/ wranie AB/ sovie A: suowye B. 262. skrzywanczye A: skrzy- wanye B. II 263. Czanka A: czanka, czeyka B/ sup AB (ale v B již ve v. 253) hrdlyczye B: drlicze A (drlicě = annoda v. v. 248). 264. Masloge A: nassogye B/ myessek B: missek A/ otha B: ota A/ papuch AB (v B před 'Masloge"). 265. plissczka AB/ polisczka A: polyzaczka B. I 266. bezran A: bezrau B/ ssczet AB/ asalus A: asallas B ! vbran AB. II 267. sorpik AB/ zakornyk A: zahornyk B.
Strana 114
114 Klaret, Glossář, II, 6—7. 275 280 285 290 Demarus est korczek, kichus poluk, ulula placzek, Piscecula ribak, morplex ribulak, ana(p)tes splak, 270 Auricepa zlatawek, dic ontropulus vigehlawek. Pistricus est strziezik, sed damarulus sit vpolnik, Ysopigis byelorzit, sit carduellis povonyetrzik, Fiscedula girzicze, kuna cznoch, brawnik truciele, Sluka ladum, sicapus konypass, strakopud quoque picus, Pellicanus ssyediper, krzebut osina wlasseczque galander. Est merilo drozilap, vago koba, tragophala neprzal, Dum kda, labut cygnus, konur ibos, wlass cinamogus Et turdus gyhawecz, datel est spix, cornica krawecz. Butorius chitron, hvizd ortagon, gluta yazkon Et gracocenderius czistel, pozpiewle calendrus. Tigrides est giskrnacz, corethes wron, garrula sswehlacz, Garnalion vyetrozil, melancoriphusque rohoczil, Nictímen lelek, fiscedula fiket, crochilus snilek, Incedula wihonir, huka porphirios, linachos zdyr Dlaskque nasica, srnolt ariophila, muscipa mocholt, Slenka bonosa, nychel oriollus, sembola brhel. Sit garruncula czwrczala, truncula pennkava, num zda, Yba haduss, trzasochwost tropa, bukacz buccinus, os kost, Vid lagepus, ohna carista, visidula morna. Egichus oslokriw, carbolasiaque dozlosskrw, Menonides kmosczek, lapparius est makolussczek, Ast vericendula zluwa, benedula lebdussie, stoy sta Alietus sopiczka, dic herbatica drzevolusczka, 268. korczek AB / poluk AB / placzek AB. II 269. ribak AB/ ribulak AB anaptes B: anaces A/ splak AB. 270. zlatawek A: zlatohlawek B/ ontropulus A: ondropullus B/vigehlawek A: wygohlavek B. II 271. strziezik AB / vpolnik AB. 272. byelorzit AB / povonyetrzik AB. II 273. girzicze A: gyrzyczye B / kuna AB oznoch A: cznoh B. II 274. sluka AB / sicapus A: sicarpus B/ konypass AB strakopud AB. II 275. ssyediper AB/ krzebut A: rzebut B/ wlassecz AB/ galander A: calander B. II 276. merilo A: merigo B/ drozilap AB / koba AB/ tragophala A: trogophala B/ neprzal A: neprzak B. II 277. konur A: komur B/ wlass A: wless B. II 278. gykawecz AB / datel AB / krawecz AB. II 279. Butorius A: butornis B chitron AB / hvizd AB / yazkon A: yaskon B. I 280. czistel A: czytel B pozpiewle A: pospyewle B. 281. giskrnacz AB/ wron AB / sswehlacz AB. 282. vyetrozil AB / melancoriphus A: melantoriphus B / rohoczil AB. II 283. lelek AB/ fiscedula B: fiscedela A/ fiket A: fibet B/ snilek A, Mk (možno čísti i smlek): smlek B. II 284. wihonir AB huka AB / porphirios A: porphures B. 1l 285. Dlask AB/ nasica B: nasita A/ mycholt AB. I 286. brhel AB. I 287. czwrczala AB B též 252 Nictigarus swrczala). cztwrczawa G/ penkava ABG. I 288. haduss AB/ trzasochwost A: trachwost B / bukacz A: bucacz B. II 289. Vid AB/ ohna AB / morna AB. il 290. (Tento v. neni v B.) il 291. Menonides A: Aseronides B/ kmosczek A: kmoczek B / makolusczek A: makoluscz B. II 292. zluwa AB/ leb- dussie AB. I 293. sopiczka A: sopyczka B/ drzewolusczka A: drzyewolucz B.
114 Klaret, Glossář, II, 6—7. 275 280 285 290 Demarus est korczek, kichus poluk, ulula placzek, Piscecula ribak, morplex ribulak, ana(p)tes splak, 270 Auricepa zlatawek, dic ontropulus vigehlawek. Pistricus est strziezik, sed damarulus sit vpolnik, Ysopigis byelorzit, sit carduellis povonyetrzik, Fiscedula girzicze, kuna cznoch, brawnik truciele, Sluka ladum, sicapus konypass, strakopud quoque picus, Pellicanus ssyediper, krzebut osina wlasseczque galander. Est merilo drozilap, vago koba, tragophala neprzal, Dum kda, labut cygnus, konur ibos, wlass cinamogus Et turdus gyhawecz, datel est spix, cornica krawecz. Butorius chitron, hvizd ortagon, gluta yazkon Et gracocenderius czistel, pozpiewle calendrus. Tigrides est giskrnacz, corethes wron, garrula sswehlacz, Garnalion vyetrozil, melancoriphusque rohoczil, Nictímen lelek, fiscedula fiket, crochilus snilek, Incedula wihonir, huka porphirios, linachos zdyr Dlaskque nasica, srnolt ariophila, muscipa mocholt, Slenka bonosa, nychel oriollus, sembola brhel. Sit garruncula czwrczala, truncula pennkava, num zda, Yba haduss, trzasochwost tropa, bukacz buccinus, os kost, Vid lagepus, ohna carista, visidula morna. Egichus oslokriw, carbolasiaque dozlosskrw, Menonides kmosczek, lapparius est makolussczek, Ast vericendula zluwa, benedula lebdussie, stoy sta Alietus sopiczka, dic herbatica drzevolusczka, 268. korczek AB / poluk AB / placzek AB. II 269. ribak AB/ ribulak AB anaptes B: anaces A/ splak AB. 270. zlatawek A: zlatohlawek B/ ontropulus A: ondropullus B/vigehlawek A: wygohlavek B. II 271. strziezik AB / vpolnik AB. 272. byelorzit AB / povonyetrzik AB. II 273. girzicze A: gyrzyczye B / kuna AB oznoch A: cznoh B. II 274. sluka AB / sicapus A: sicarpus B/ konypass AB strakopud AB. II 275. ssyediper AB/ krzebut A: rzebut B/ wlassecz AB/ galander A: calander B. II 276. merilo A: merigo B/ drozilap AB / koba AB/ tragophala A: trogophala B/ neprzal A: neprzak B. II 277. konur A: komur B/ wlass A: wless B. II 278. gykawecz AB / datel AB / krawecz AB. II 279. Butorius A: butornis B chitron AB / hvizd AB / yazkon A: yaskon B. I 280. czistel A: czytel B pozpiewle A: pospyewle B. 281. giskrnacz AB/ wron AB / sswehlacz AB. 282. vyetrozil AB / melancoriphus A: melantoriphus B / rohoczil AB. II 283. lelek AB/ fiscedula B: fiscedela A/ fiket A: fibet B/ snilek A, Mk (možno čísti i smlek): smlek B. II 284. wihonir AB huka AB / porphirios A: porphures B. 1l 285. Dlask AB/ nasica B: nasita A/ mycholt AB. I 286. brhel AB. I 287. czwrczala AB B též 252 Nictigarus swrczala). cztwrczawa G/ penkava ABG. I 288. haduss AB/ trzasochwost A: trachwost B / bukacz A: bucacz B. II 289. Vid AB/ ohna AB / morna AB. il 290. (Tento v. neni v B.) il 291. Menonides A: Aseronides B/ kmosczek A: kmoczek B / makolusczek A: makoluscz B. II 292. zluwa AB/ leb- dussie AB. I 293. sopiczka A: sopyczka B/ drzewolusczka A: drzyewolucz B.
Strana 115
De volatilibus et monstrosis v. 268—317. 115 A 188 a 300 Amiram hornuss, kdize cum, konopacz canapeus; 295 Est dumifex chrastel, zelentides est kobirastel. Sit pluviale padecz, bistarda statecz, comor ozwecz, Dulcita pysnotworek, mox hned, careches vodyporek li Fatator neczanek, petrix stkla, conelca sslogierek, Zviediele vanellus, ubi kde, slunczerk kiliondrus Est carex ostrziess, vir bubo, creon krzywonosecz, Barliates kobyena, valuss ardeale, droma sdlena. Ambrosius, Plinius volucres dedit hasque Solinus. «7. De monstrosis hominibus.) (II.3.) Nespice monstrosos homines natos viciosos. Miro dywak, nostrum nasse, psecz cano, potvora monstrum, 305 Odywa spectaculum, dyw miraculum, znanye signum, Prodigium zazrak, novini nova, tersita vavak. Sit gnanus trzpaslek, pigneus pyedymuziczek, Buk onocentaurus, strabo sylherz, rozoki luscus, Spinx dwira, chímera chira, sit vastrman cocodína, Bezhlawecz acephalus, sed psychlawecz [sit] acenophalus. Panteos est wzatecz, Crisostomus est zlatowstecz, Lambita piskal, Gog pozira, Magog vpistal, Bubel Bucifalus, zlatow o)lczek auributalmus, Rozbieliss albita, sobienecz dic ermafrodita. Dyvi muzik Faunus, poludnycze dico Satirus, Bezuussk elingus, davizen sit lemphinceatus, Hromnerzi Ciclopes, czaponosczi sunt ciconides, 310 315 294. Amiram A: amirar Mk/ konopacz AB. II 295. Chrastel AB, kobirastel A (i rým žádá): kobirastew B. II 296. pluviale A: plumale B/ padecz AB ozwecz AB. II 297. pysnotworek A: pyesnotworek B. II 298. neczanek AB/ stkla A: skla B/conelca B: conelta A /sslogierek A: sslogyerznyk B. 299. (v. 299 není v B.) 300. ostrziess ABG / vir A: wyr BG / krzywonosecz A: krzywonossye B. 301. Bar- liates A: Barlyaces B/ kobyena AB | valus AB / ardeale A: ardela B/sdlena A (d zo?): solena B. II 302. Plinius A: plenus B / hasque A: hosque B/ Solinus A: soluimus B. II 304. dywak AB / psecz AB / cano B: cana A. II 305. (v. 305 není v B), znanye A: místo znamenie pro verš. II 306. zazrak ABG/ vavak AB. 307. trzpaslek ABG/ pigneus AB: pigmeus Mk/ pyedymuziczek A (pro rým): pyedy- muzyk BG. II 308. Buk AB / sylherz ABG/ rozoki A: mhurawy B. 309. Spinx AB: sfinx Mk/ dwira AB/ (Hk. Dý dwora vel dwira)/ chira AB/ vastrman AB/ cocodina A: cotodina B. II 310. Bezhlawecz AB / psyehlawecz AB (Mk: psye- hlawyecz B!)/ acenophalus AB: m. cinocephalus. II 311. wzatecz A: vsatecz B/ zlatowstecz A: zlatovstecz B.I 312. piskal A: pyskacz pyskal B/ pozira A: po- zyra B/ vpistal A (ale možno číst i vpiscal): vpyscal B (Hk. vpystal). I 313. Bubel AB / zlatowolczek B, zlatowlczek A. II 314. Rozbieliss AB/ sobienecz AB/ erma- frodita: ermofrondita A, Ermokodyta B. II 315. poludnycze A: poludnyczye B. 316. Bezuussk A (možno čísti Bezmissk): bezmysly B/ elingus A: elingis B. 317. Hromnerzi AB / czaponosczi A: kaponosczy B/ ciconides A: Citomedos B.
De volatilibus et monstrosis v. 268—317. 115 A 188 a 300 Amiram hornuss, kdize cum, konopacz canapeus; 295 Est dumifex chrastel, zelentides est kobirastel. Sit pluviale padecz, bistarda statecz, comor ozwecz, Dulcita pysnotworek, mox hned, careches vodyporek li Fatator neczanek, petrix stkla, conelca sslogierek, Zviediele vanellus, ubi kde, slunczerk kiliondrus Est carex ostrziess, vir bubo, creon krzywonosecz, Barliates kobyena, valuss ardeale, droma sdlena. Ambrosius, Plinius volucres dedit hasque Solinus. «7. De monstrosis hominibus.) (II.3.) Nespice monstrosos homines natos viciosos. Miro dywak, nostrum nasse, psecz cano, potvora monstrum, 305 Odywa spectaculum, dyw miraculum, znanye signum, Prodigium zazrak, novini nova, tersita vavak. Sit gnanus trzpaslek, pigneus pyedymuziczek, Buk onocentaurus, strabo sylherz, rozoki luscus, Spinx dwira, chímera chira, sit vastrman cocodína, Bezhlawecz acephalus, sed psychlawecz [sit] acenophalus. Panteos est wzatecz, Crisostomus est zlatowstecz, Lambita piskal, Gog pozira, Magog vpistal, Bubel Bucifalus, zlatow o)lczek auributalmus, Rozbieliss albita, sobienecz dic ermafrodita. Dyvi muzik Faunus, poludnycze dico Satirus, Bezuussk elingus, davizen sit lemphinceatus, Hromnerzi Ciclopes, czaponosczi sunt ciconides, 310 315 294. Amiram A: amirar Mk/ konopacz AB. II 295. Chrastel AB, kobirastel A (i rým žádá): kobirastew B. II 296. pluviale A: plumale B/ padecz AB ozwecz AB. II 297. pysnotworek A: pyesnotworek B. II 298. neczanek AB/ stkla A: skla B/conelca B: conelta A /sslogierek A: sslogyerznyk B. 299. (v. 299 není v B.) 300. ostrziess ABG / vir A: wyr BG / krzywonosecz A: krzywonossye B. 301. Bar- liates A: Barlyaces B/ kobyena AB | valus AB / ardeale A: ardela B/sdlena A (d zo?): solena B. II 302. Plinius A: plenus B / hasque A: hosque B/ Solinus A: soluimus B. II 304. dywak AB / psecz AB / cano B: cana A. II 305. (v. 305 není v B), znanye A: místo znamenie pro verš. II 306. zazrak ABG/ vavak AB. 307. trzpaslek ABG/ pigneus AB: pigmeus Mk/ pyedymuziczek A (pro rým): pyedy- muzyk BG. II 308. Buk AB / sylherz ABG/ rozoki A: mhurawy B. 309. Spinx AB: sfinx Mk/ dwira AB/ (Hk. Dý dwora vel dwira)/ chira AB/ vastrman AB/ cocodina A: cotodina B. II 310. Bezhlawecz AB / psyehlawecz AB (Mk: psye- hlawyecz B!)/ acenophalus AB: m. cinocephalus. II 311. wzatecz A: vsatecz B/ zlatowstecz A: zlatovstecz B.I 312. piskal A: pyskacz pyskal B/ pozira A: po- zyra B/ vpistal A (ale možno číst i vpiscal): vpyscal B (Hk. vpystal). I 313. Bubel AB / zlatowolczek B, zlatowlczek A. II 314. Rozbieliss AB/ sobienecz AB/ erma- frodita: ermofrondita A, Ermokodyta B. II 315. poludnycze A: poludnyczye B. 316. Bezuussk A (možno čísti Bezmissk): bezmysly B/ elingus A: elingis B. 317. Hromnerzi AB / czaponosczi A: kaponosczy B/ ciconides A: Citomedos B.
Strana 116
116 Klaret, Glossář, II, 7—III, 8. 325 330 / A188 b 335 Caphita nohatecz, arcabatita socoloznecz, Ruffita rufecz, dic antipedes chodyraczecz, 320 Macrobita gezak, loripes ssczidlak, atrota sspak, Beznohel extalus, ibi tu, gednooki monotalmus, Pomanus yabluska, semilus ssetnye, larva kraboska, Wydruss exidraces, miletnyczi sunt Amazones Bragmannus kratennyk, philomitas sit pomylownyk, Internalite zhubczie, ssedynczi canite, Velinczi magnite, zakonatecz(nyczy) antomanite. Patak plantinus, vstak oricus, odrpa sequernus, Partuita roden, crudita syroczen, dorus okken, Argendes strzeblon, barbita braduss, mena lal kon, Buffonita zabinecz, strumatus volacz, arcano bronecz, Herculites wison, sit inhumanus ponewliden. Dentides zubolt sit agrestidesque pochodolt, Mellides medunyk, epiphagus sit zabogednik; Occidita zapodyel, bipartipus sit obitarzel, Collosus ssygenal sit arismapusque suchopal, Swraskal complista, chudomudrak gimnosophista. Ysodorus, Iacobus tribus hec dedit atque duobus. III.) (De aqua et aquatilibus.) (8. De aqua.) (III. 1.) Istis aereis deditis ad aquatile curris. Fluxus tek, gezero lacus esto palusque moczidlo, 340 Unda voda, fluvius potok, est pons most, struha rivus. 318. Caphita A: Lamphita B/ nohatecz AB/socoloznecz: sotoloznecz A, soko- loznecz B. II 319. rufecz AB / chodyraczecz A: chodyradczecz B. II 320. gezak AB/ ssczidlak AB: sstydlak G. II 321. Beznohel AB/ ibi A: ubi Mk/ gednooki A: gednowoky B. l 322. yabluska A: Jabuska B. I 323. Wydruss AB/ exidraces A: exidrates B/ miletnyczi A, mylotnyczy B, mylownyczy G. 324. philomitas A: philonitas B / pomylownyk B: pomylopnyk A. II 325. zhubczye B: zhubczi Af ssedynczi A: syednyczy B. II 326. Velinczi AB (welnyczy Hk)/ zakonatecznyczy B: zakonatecz A, antomanite AB: autonomitae Mk. I[ 327. Patak ABG) vstak ABG / oricus A: oritus B. II 328. Partuita AB, pertuita Mk (zkratka čtena mylně)/ syro- czen A: sytroczen B / okken AB: oklen Hk. II 329. Argendes A: argendos B/ strzeb- lon A: strzyebron B/ braduss AB/ lalkon AB. II 330. zabinecz AB/volacz AB/ stru- matus B: strinapus A/arcano A: artano B/ bronecz A: brdnecz B. 331. Hercu- lites AB: Herculices Mk/ wison AB/ inhumanus B: inhumamus A, inhumanius Mk ponewliden AB, newlidny G. 332. zubolt AB, zubak G/ pochodolt AB (srovn. 931). 333. medunyk AB/ zabogednik A: zabogyednyk B, flabogyednyk Hk.I 334. Occi- dita A:occidica Mk/ obitarzel AMk (možno čísti i obica-)(v. 334 není v B). 335 sucho- pal AB. II 336. Swraskal A: swraskaly B/ chudomudrak AB. 337. Ysodorus A: Isidorus Mk Hk. II 338. ad B: de A/ aquatile A: anquantile Hk. B / curris A: acris B Hk. II 339. tek AG; G B.II 340. voda Mk: vodo A/ struha AB.
116 Klaret, Glossář, II, 7—III, 8. 325 330 / A188 b 335 Caphita nohatecz, arcabatita socoloznecz, Ruffita rufecz, dic antipedes chodyraczecz, 320 Macrobita gezak, loripes ssczidlak, atrota sspak, Beznohel extalus, ibi tu, gednooki monotalmus, Pomanus yabluska, semilus ssetnye, larva kraboska, Wydruss exidraces, miletnyczi sunt Amazones Bragmannus kratennyk, philomitas sit pomylownyk, Internalite zhubczie, ssedynczi canite, Velinczi magnite, zakonatecz(nyczy) antomanite. Patak plantinus, vstak oricus, odrpa sequernus, Partuita roden, crudita syroczen, dorus okken, Argendes strzeblon, barbita braduss, mena lal kon, Buffonita zabinecz, strumatus volacz, arcano bronecz, Herculites wison, sit inhumanus ponewliden. Dentides zubolt sit agrestidesque pochodolt, Mellides medunyk, epiphagus sit zabogednik; Occidita zapodyel, bipartipus sit obitarzel, Collosus ssygenal sit arismapusque suchopal, Swraskal complista, chudomudrak gimnosophista. Ysodorus, Iacobus tribus hec dedit atque duobus. III.) (De aqua et aquatilibus.) (8. De aqua.) (III. 1.) Istis aereis deditis ad aquatile curris. Fluxus tek, gezero lacus esto palusque moczidlo, 340 Unda voda, fluvius potok, est pons most, struha rivus. 318. Caphita A: Lamphita B/ nohatecz AB/socoloznecz: sotoloznecz A, soko- loznecz B. II 319. rufecz AB / chodyraczecz A: chodyradczecz B. II 320. gezak AB/ ssczidlak AB: sstydlak G. II 321. Beznohel AB/ ibi A: ubi Mk/ gednooki A: gednowoky B. l 322. yabluska A: Jabuska B. I 323. Wydruss AB/ exidraces A: exidrates B/ miletnyczi A, mylotnyczy B, mylownyczy G. 324. philomitas A: philonitas B / pomylownyk B: pomylopnyk A. II 325. zhubczye B: zhubczi Af ssedynczi A: syednyczy B. II 326. Velinczi AB (welnyczy Hk)/ zakonatecznyczy B: zakonatecz A, antomanite AB: autonomitae Mk. I[ 327. Patak ABG) vstak ABG / oricus A: oritus B. II 328. Partuita AB, pertuita Mk (zkratka čtena mylně)/ syro- czen A: sytroczen B / okken AB: oklen Hk. II 329. Argendes A: argendos B/ strzeb- lon A: strzyebron B/ braduss AB/ lalkon AB. II 330. zabinecz AB/volacz AB/ stru- matus B: strinapus A/arcano A: artano B/ bronecz A: brdnecz B. 331. Hercu- lites AB: Herculices Mk/ wison AB/ inhumanus B: inhumamus A, inhumanius Mk ponewliden AB, newlidny G. 332. zubolt AB, zubak G/ pochodolt AB (srovn. 931). 333. medunyk AB/ zabogednik A: zabogyednyk B, flabogyednyk Hk.I 334. Occi- dita A:occidica Mk/ obitarzel AMk (možno čísti i obica-)(v. 334 není v B). 335 sucho- pal AB. II 336. Swraskal A: swraskaly B/ chudomudrak AB. 337. Ysodorus A: Isidorus Mk Hk. II 338. ad B: de A/ aquatile A: anquantile Hk. B / curris A: acris B Hk. II 339. tek AG; G B.II 340. voda Mk: vodo A/ struha AB.
Strana 117
De monstrosis et aqua, v. 318—364. 117 345 350 355 360 Bistrzína sit ruítus, ohrzie Phoxa, rozteczka refluxus, Hluboko profundum, dno fundum, myelko refundum, Portus prziewoz, prud torrens, sed piscinalum slup Wirque vorax, luzye sentina, sit Albea labie. Stbel puteus, okow situla stagnum quoque przierow, Studnycze fons, povoden sit inundacio, rzieka flumen, Hansula klicz, spuma piena, (...) trutina vaha. Margo sit ohlubnye, glacies led, lama prohlubnie, Ladula lauiczka, kra massa, produch kataracta; Zatopa sit ampnis, brod vada, gessep mediampnis, (..Dodera ...orlyczye...... .. .. . . . .) Wltawa Multavia, Sezavia Sazava, mís ma. Alluvium wymol, nar zlow arcus quoque nakel. Remigium plavaczka, dico obiectura narazka, Diluvium potopa, precip(ic)ium quoque strozka, Ambusia dubrava, brzieh ripa procellaque wlna. Rybnik piscina, Tempe dubra, barca carina, Intervallum staw, Renus ryn, enapulus ssplaw, Navigium prziewoz, tonye gurges, obstaculum gez. Quisquilie mrviscze, znyena Stix, limphus wrchovysscze, Argilium hlyníscze, formicaliumque mrawysscze, Pulla zwonecz, saltus hat, laz pega, klokoczy lymphus, Glareolum gylownie, na porzieczie super fluminare. Zatopa sit fluctus, kupadla natatoria, giez es, 341. ohrzie A: ohrze B/ rozteczka AB: roztuoczka G/ refluxus A: fluxus B. 342. Hluboko AB (v B po myelko!)/ myelko AB. II 343. prziwoz AB (v B po slup!) prud AB/ piscinalum A: pestinallum B Hk) slup AG: sslup B. l 344. Wir A: wyr BG luzye AB/Labie AB (v B zde připojeno Dunaj 372, Orlice 351 a Sázava 352; v. tam) 345. Stbel AB/ okow AB/ przierow AB (v B však až k v. 347 po váha). II 346. po- voden AB. II 347. (v B před 346, po 345) Hansula AB: Hausula Mk/ klicz ABG vaha AB. 348. ohlubnye AB/ prohlubnie ABG. II 349. lauiczka AB/ kra AB produch A: producha B. II 350. Zatopa A: zatoka B / brod AB (v B po jesep)/ vada A: vadum B/ gessep A: gyessep B. II 351. nezachováno než v B zbytek: Dodera orlyczye; v A nic; v B připojeno po v. 344.I 352. Wltawa AB/ Sezavia Sazava AB (v B již po v. 344). II 353. wymol AB/ nar zlow AB / nakel A: nabel B (Hk; Mk nemá). 354. Remigium A: Nauigium B/ plavaczka AB obiectura A: brectina B (Hk)./ narazka AB: narozka Hk. II 355. precipicium B: precipium A/ strczka A: strzba B. II 356. dubrawa AB / brzieh AB wlna AB. II 357. barca A, barka B 358. Intervallum A: internillum B (Hk)/staw A:slup B (Hk)/ ryn ABG/ enapulus A, enapulum B: evapulus Mk/ ssplaw A: splaw B. II 359. prziewoz AB / tonye AB (v B po gez) obstaculum A: obstagium B/ gez A: gyez B.II 360. mrviscze A: mra- wyscze B/ znyena AB/ limphus A: limpha B/ wrohovysscze AB. II 361. hlyníscze A: hlynyenyczye B (Mk: -sczye)/ mrawysscze A: mrawenysczye B.I 362. zwonecz ABhat A: hath B/laz AB/ klokoczy A: klokocz B. 363. gylowníe AB/ na- porzieczie A: porzyeczye BG / superfluminare AB. 364. Zatopa A: zatoka B (Hk) zakopa G/ kupadla ABG.
De monstrosis et aqua, v. 318—364. 117 345 350 355 360 Bistrzína sit ruítus, ohrzie Phoxa, rozteczka refluxus, Hluboko profundum, dno fundum, myelko refundum, Portus prziewoz, prud torrens, sed piscinalum slup Wirque vorax, luzye sentina, sit Albea labie. Stbel puteus, okow situla stagnum quoque przierow, Studnycze fons, povoden sit inundacio, rzieka flumen, Hansula klicz, spuma piena, (...) trutina vaha. Margo sit ohlubnye, glacies led, lama prohlubnie, Ladula lauiczka, kra massa, produch kataracta; Zatopa sit ampnis, brod vada, gessep mediampnis, (..Dodera ...orlyczye...... .. .. . . . .) Wltawa Multavia, Sezavia Sazava, mís ma. Alluvium wymol, nar zlow arcus quoque nakel. Remigium plavaczka, dico obiectura narazka, Diluvium potopa, precip(ic)ium quoque strozka, Ambusia dubrava, brzieh ripa procellaque wlna. Rybnik piscina, Tempe dubra, barca carina, Intervallum staw, Renus ryn, enapulus ssplaw, Navigium prziewoz, tonye gurges, obstaculum gez. Quisquilie mrviscze, znyena Stix, limphus wrchovysscze, Argilium hlyníscze, formicaliumque mrawysscze, Pulla zwonecz, saltus hat, laz pega, klokoczy lymphus, Glareolum gylownie, na porzieczie super fluminare. Zatopa sit fluctus, kupadla natatoria, giez es, 341. ohrzie A: ohrze B/ rozteczka AB: roztuoczka G/ refluxus A: fluxus B. 342. Hluboko AB (v B po myelko!)/ myelko AB. II 343. prziwoz AB (v B po slup!) prud AB/ piscinalum A: pestinallum B Hk) slup AG: sslup B. l 344. Wir A: wyr BG luzye AB/Labie AB (v B zde připojeno Dunaj 372, Orlice 351 a Sázava 352; v. tam) 345. Stbel AB/ okow AB/ przierow AB (v B však až k v. 347 po váha). II 346. po- voden AB. II 347. (v B před 346, po 345) Hansula AB: Hausula Mk/ klicz ABG vaha AB. 348. ohlubnye AB/ prohlubnie ABG. II 349. lauiczka AB/ kra AB produch A: producha B. II 350. Zatopa A: zatoka B / brod AB (v B po jesep)/ vada A: vadum B/ gessep A: gyessep B. II 351. nezachováno než v B zbytek: Dodera orlyczye; v A nic; v B připojeno po v. 344.I 352. Wltawa AB/ Sezavia Sazava AB (v B již po v. 344). II 353. wymol AB/ nar zlow AB / nakel A: nabel B (Hk; Mk nemá). 354. Remigium A: Nauigium B/ plavaczka AB obiectura A: brectina B (Hk)./ narazka AB: narozka Hk. II 355. precipicium B: precipium A/ strczka A: strzba B. II 356. dubrawa AB / brzieh AB wlna AB. II 357. barca A, barka B 358. Intervallum A: internillum B (Hk)/staw A:slup B (Hk)/ ryn ABG/ enapulus A, enapulum B: evapulus Mk/ ssplaw A: splaw B. II 359. prziewoz AB / tonye AB (v B po gez) obstaculum A: obstagium B/ gez A: gyez B.II 360. mrviscze A: mra- wyscze B/ znyena AB/ limphus A: limpha B/ wrohovysscze AB. II 361. hlyníscze A: hlynyenyczye B (Mk: -sczye)/ mrawysscze A: mrawenysczye B.I 362. zwonecz ABhat A: hath B/laz AB/ klokoczy A: klokocz B. 363. gylowníe AB/ na- porzieczie A: porzyeczye BG / superfluminare AB. 364. Zatopa A: zatoka B (Hk) zakopa G/ kupadla ABG.
Strana 118
118 Klaret, Glossář, III, 8—9. 365 Lotophagus znabdyss, pazita grapa, strziessque Caribdis. Est rivulus struska, prameneczque latex, tena drzka; Est lavacrum mytel, sirtis strzina, nantria kupiel. Iordanis gyrdan, Tiberis oterzan, Iber yrdan, Eufrates dobrzon, Cison sspiena, mrzlena Geon, Cochitus plapolet, Flegeton horuczen, Lethe zapnyet, Ausona horkovoden, Nilus zrucza, Kera studoven, Czidlina Cinga, Dunay Danubius, Actigrius ray. ll A 188 a Mauricius cuncta, doctor meus, addidit ista. 370 (9.) De piscibus. (III. 2.) Rdo dat hinc pisces in aquis, quos prendere glisces. Pisciculus ribka, piscis riba, ploticze foca, 375 Genimina xencze, brzissek entrum, pennula krzidlcze, Parida klepeta, rakwicze coclea, lupina squama, Gykri policranum, lactes mleko, plitwaque brancum. Salmo lososs, cancer rak, castor bobr, wydra luter. Luceus est ssczyka, men alera, tronda horzienka, Pstruh gubius, rumbus okun, geleczque tinellus, Aculea kralik, cetus velrib, alerula mnyk, Limax hlemizd, lyn tincus, sit svinczila delphin. Cendat sit megarus, strumulus perm, piskorzecz ocillus, 385 Okacz mirenula, dio dnycz, siekavecz [quolque quinella, Rugana splon, bielan albirus, margara perlan, 380 365. Lotophagus: Letophagus A, letafagus B/ znabdyss A: snabdyss B/ pazita AB/ grapa A: krapa B/ strziess AEG. II 366. drzka AB. II 367. mytel AB/ strzina AB: strzma Mk/ kupiel AB. II 368. oterzan A: oteran B (Mk: oteren Hk)/ yrdan B: irdan A. II 369. dobrzon AB/ sspiena A: spiena B / mrzlena A: mrlena B. 370. (v. 370 není v B). II 371. horkovoden A:czorkowoden B/ zrucza A: zlucza B Kera AB/ studoven AB. II 372. Czidlina A: czyblyna B/ Cinga AB/ Dunay AB (v B již k v. 344), Actigrius ray AB. II 374. hinc A: hunc B / in aquis A: iam quis B. II 375. ploticze A: plotyczye B. II 376. xencze A: ksenczy B: ksenczie G/ krzidlcze AB (v B pak rak z v. 379). II 377. klepeta AB (v B pak plútva z v. 378) rakwicze A: rakwyczye B/lupina AB. II 378. Gykri AB/ mleko AB (v B pak velryb z v. 382 a vyza z v. 401), plitwa A: plutwa B (již při 377).I 379. lososs AB rak AB (v B již při v. 376)/ bobr AB/ wydra AB. II 380. ssczyka AB (k tomu v B z v. 393 kapr), men AB (ale v B až k v. 381)/ tronda B: toruda A/ horzienka A: horzyewka B (ale v B t. h. až k v. 387). II 381. pstruh ABG/ okun ABG (k tomu z v. 380 men v B) / gelecz A: gyelecz B. II 382. (v B až po v. 396), kralik AB velrib AB (v B již 378) ( mnyk AB (v Bažpo v. 400). II 383. lyn AB (v B po v. 389), svinczila A: smuczyla B (v B před 385 okáč). II 384. cendat AB/ perm AB/ pisko- rzecz A: piskorz B (k v. 388). II 385. Okacz AB/mirenula A: merula B/ dnycz AB/ siekavecz A: syekawyecz B/ quinella AB, querella Mk (zkratka mylně čtena). 386. opakuje se po v. 424/ (tamější čtení ozn. A" B5) splon AAB: splen B' / bielan AA'BI perlan A': per[lajnal A, pernal B.
118 Klaret, Glossář, III, 8—9. 365 Lotophagus znabdyss, pazita grapa, strziessque Caribdis. Est rivulus struska, prameneczque latex, tena drzka; Est lavacrum mytel, sirtis strzina, nantria kupiel. Iordanis gyrdan, Tiberis oterzan, Iber yrdan, Eufrates dobrzon, Cison sspiena, mrzlena Geon, Cochitus plapolet, Flegeton horuczen, Lethe zapnyet, Ausona horkovoden, Nilus zrucza, Kera studoven, Czidlina Cinga, Dunay Danubius, Actigrius ray. ll A 188 a Mauricius cuncta, doctor meus, addidit ista. 370 (9.) De piscibus. (III. 2.) Rdo dat hinc pisces in aquis, quos prendere glisces. Pisciculus ribka, piscis riba, ploticze foca, 375 Genimina xencze, brzissek entrum, pennula krzidlcze, Parida klepeta, rakwicze coclea, lupina squama, Gykri policranum, lactes mleko, plitwaque brancum. Salmo lososs, cancer rak, castor bobr, wydra luter. Luceus est ssczyka, men alera, tronda horzienka, Pstruh gubius, rumbus okun, geleczque tinellus, Aculea kralik, cetus velrib, alerula mnyk, Limax hlemizd, lyn tincus, sit svinczila delphin. Cendat sit megarus, strumulus perm, piskorzecz ocillus, 385 Okacz mirenula, dio dnycz, siekavecz [quolque quinella, Rugana splon, bielan albirus, margara perlan, 380 365. Lotophagus: Letophagus A, letafagus B/ znabdyss A: snabdyss B/ pazita AB/ grapa A: krapa B/ strziess AEG. II 366. drzka AB. II 367. mytel AB/ strzina AB: strzma Mk/ kupiel AB. II 368. oterzan A: oteran B (Mk: oteren Hk)/ yrdan B: irdan A. II 369. dobrzon AB/ sspiena A: spiena B / mrzlena A: mrlena B. 370. (v. 370 není v B). II 371. horkovoden A:czorkowoden B/ zrucza A: zlucza B Kera AB/ studoven AB. II 372. Czidlina A: czyblyna B/ Cinga AB/ Dunay AB (v B již k v. 344), Actigrius ray AB. II 374. hinc A: hunc B / in aquis A: iam quis B. II 375. ploticze A: plotyczye B. II 376. xencze A: ksenczy B: ksenczie G/ krzidlcze AB (v B pak rak z v. 379). II 377. klepeta AB (v B pak plútva z v. 378) rakwicze A: rakwyczye B/lupina AB. II 378. Gykri AB/ mleko AB (v B pak velryb z v. 382 a vyza z v. 401), plitwa A: plutwa B (již při 377).I 379. lososs AB rak AB (v B již při v. 376)/ bobr AB/ wydra AB. II 380. ssczyka AB (k tomu v B z v. 393 kapr), men AB (ale v B až k v. 381)/ tronda B: toruda A/ horzienka A: horzyewka B (ale v B t. h. až k v. 387). II 381. pstruh ABG/ okun ABG (k tomu z v. 380 men v B) / gelecz A: gyelecz B. II 382. (v B až po v. 396), kralik AB velrib AB (v B již 378) ( mnyk AB (v Bažpo v. 400). II 383. lyn AB (v B po v. 389), svinczila A: smuczyla B (v B před 385 okáč). II 384. cendat AB/ perm AB/ pisko- rzecz A: piskorz B (k v. 388). II 385. Okacz AB/mirenula A: merula B/ dnycz AB/ siekavecz A: syekawyecz B/ quinella AB, querella Mk (zkratka mylně čtena). 386. opakuje se po v. 424/ (tamější čtení ozn. A" B5) splon AAB: splen B' / bielan AA'BI perlan A': per[lajnal A, pernal B.
Strana 119
De piscibus, v. 365—386. 119 Claucius est lipan, sit stagnilocus quoque ssaran. Echinus sit echnacz, cabarus lunak, afforus oklacz, Dico capedo pulecz, polipus vklege, cinapus dlesscz, Lissen vulpena, capito pulak, vlssie murena. Turtur erit kawczyk, hruz fundulus, ostrea morzik, Lambucus andyelek, trutta klap, bulcula pruczek, Venriolus pstrolnyk, carabus capr, ruscipa mlecznik, Muria mussna, scora drzika, quippa sponacz, (kluka lumpa.) Arnealus klenye, wizon ezox, trzewle tronile, Ullucia druka, luciber klecz, irugo pygewka, Klafecz cantileus, lepo zach mihuleque canellus Carabio kaprzie, ssczicze lucio, cancrio raczie, Vhorz anguilla, podusk irda, dowek curanilla. Fundiculus mrzenek, balena som, heriniek allec, Salpa skoczen, lipotus wyza, scito gessczer capitenus. Multipes est przienozo)d, raneus zabod, alphora nerod, Spongius ohuczban, pamus wsselik, astara tlustan. Est accipender wzalnicz, wizopuch scolopender, Scorpa ssczypen, plotnik sepia, sit purpura lescznik, Hwiezdnik stellaris, rais ohlta, slvnyenka solaris. Torpedo sit prolezar, hnira racta, luligo letihar, Corna wranecz, abirus hnyepacz, balumen babilonus, / A 188vh Australis rakun, gedlun ericla, carpita czaskun 390 395 400 405 387. lipan AG: lypen B (při v. 395)/ssaran AB. I 388. Echinus: Ethnius A, chinus B./ echnacz B: ethnacz A/ lunak AB (možno v obou číst i limak). 389. pulecz AB/ vklege A: vklegye B/ dlesscz AB. II 390. opakuje se po v. 424 (tamější čtení ozn. A5) lissen AAB/ pulak AAB/ vlssie A, wlssie AB. II 391. Kawczyk AB) hruz A: hrzyz B (k v. 385, po sěkavec)/ morzik AB. II 392. andyelek AB/ klap AB (v B až ve v. 401) / pruczek A (zkratkou: prczek): przyczek B. II 393. pstrolnyk A: postrolnyk B/ capr AB (v B již v. 380)/ mlecznik AB.I 394. opakuje se po v. 424 (tamější čtení ozn. A.) mussna AAB/ drzika AB: drzypa A‘ / sponacz AAB kluka lumpa A: nemají AB, žádá verš a rým. II 395. klenye AB/ wizon A: wyzen B/ trzewle A: trzyewle B (před 387 lipen). II 396. druka A: druba HkDý/ klecz A: blecz B/ pygewka A: pygyewyczye B před 382 králík). II 397. Klafecz AB/ can- tileus A: cantilcus B/ lepo A: cepo B/ zach A: ssach B/ mihule AB. I 398. (v. 398 není v B).II 399. Vhorz AB (v B k v. 395 třěvle)/ podusk A: podussk B/ dowek AB. II 400. mrzenek A: mrzyen B (před mník, v. 382)/ heriniek A: herynk B (k v. 380 hořěnka). II 401. skoczen AB/wyza AB (v B již v. 378)/ gessczer AB (v B před tím klap z v. 392). I 402. przienozed A: przyenozod B/ zabod A: zawod B/ nerod AB II 403. ohuczban A: ochuczban B/ pamus A: pannis B/wsselik AB/ tlustan A: trustan B (Mk.; Hk. trusten). l 404. accipender A: accipiter B/ wzalnicz AB wizopuch AB. I 405. ssczypen AB/ plotnik AB/ lescznik AB. I 406. Hwiezdnik AB/stellaris A: stellarius B/rais A: Rars B/ohlta AB/ slvnyenka A: slunyenka B. 407. prolezar AB/ hnira A: hayra B Hk / luligo A: biligo B/ letihar AB. 408. wranecz AB /hnyepacz AB/ balumen A: babiren B. II 409. rakun A: raknyt B/ gedlun A: gedlym B/ ericla A: ericta B/ czaskun A: czasskym B.
De piscibus, v. 365—386. 119 Claucius est lipan, sit stagnilocus quoque ssaran. Echinus sit echnacz, cabarus lunak, afforus oklacz, Dico capedo pulecz, polipus vklege, cinapus dlesscz, Lissen vulpena, capito pulak, vlssie murena. Turtur erit kawczyk, hruz fundulus, ostrea morzik, Lambucus andyelek, trutta klap, bulcula pruczek, Venriolus pstrolnyk, carabus capr, ruscipa mlecznik, Muria mussna, scora drzika, quippa sponacz, (kluka lumpa.) Arnealus klenye, wizon ezox, trzewle tronile, Ullucia druka, luciber klecz, irugo pygewka, Klafecz cantileus, lepo zach mihuleque canellus Carabio kaprzie, ssczicze lucio, cancrio raczie, Vhorz anguilla, podusk irda, dowek curanilla. Fundiculus mrzenek, balena som, heriniek allec, Salpa skoczen, lipotus wyza, scito gessczer capitenus. Multipes est przienozo)d, raneus zabod, alphora nerod, Spongius ohuczban, pamus wsselik, astara tlustan. Est accipender wzalnicz, wizopuch scolopender, Scorpa ssczypen, plotnik sepia, sit purpura lescznik, Hwiezdnik stellaris, rais ohlta, slvnyenka solaris. Torpedo sit prolezar, hnira racta, luligo letihar, Corna wranecz, abirus hnyepacz, balumen babilonus, / A 188vh Australis rakun, gedlun ericla, carpita czaskun 390 395 400 405 387. lipan AG: lypen B (při v. 395)/ssaran AB. I 388. Echinus: Ethnius A, chinus B./ echnacz B: ethnacz A/ lunak AB (možno v obou číst i limak). 389. pulecz AB/ vklege A: vklegye B/ dlesscz AB. II 390. opakuje se po v. 424 (tamější čtení ozn. A5) lissen AAB/ pulak AAB/ vlssie A, wlssie AB. II 391. Kawczyk AB) hruz A: hrzyz B (k v. 385, po sěkavec)/ morzik AB. II 392. andyelek AB/ klap AB (v B až ve v. 401) / pruczek A (zkratkou: prczek): przyczek B. II 393. pstrolnyk A: postrolnyk B/ capr AB (v B již v. 380)/ mlecznik AB.I 394. opakuje se po v. 424 (tamější čtení ozn. A.) mussna AAB/ drzika AB: drzypa A‘ / sponacz AAB kluka lumpa A: nemají AB, žádá verš a rým. II 395. klenye AB/ wizon A: wyzen B/ trzewle A: trzyewle B (před 387 lipen). II 396. druka A: druba HkDý/ klecz A: blecz B/ pygewka A: pygyewyczye B před 382 králík). II 397. Klafecz AB/ can- tileus A: cantilcus B/ lepo A: cepo B/ zach A: ssach B/ mihule AB. I 398. (v. 398 není v B).II 399. Vhorz AB (v B k v. 395 třěvle)/ podusk A: podussk B/ dowek AB. II 400. mrzenek A: mrzyen B (před mník, v. 382)/ heriniek A: herynk B (k v. 380 hořěnka). II 401. skoczen AB/wyza AB (v B již v. 378)/ gessczer AB (v B před tím klap z v. 392). I 402. przienozed A: przyenozod B/ zabod A: zawod B/ nerod AB II 403. ohuczban A: ochuczban B/ pamus A: pannis B/wsselik AB/ tlustan A: trustan B (Mk.; Hk. trusten). l 404. accipender A: accipiter B/ wzalnicz AB wizopuch AB. I 405. ssczypen AB/ plotnik AB/ lescznik AB. I 406. Hwiezdnik AB/stellaris A: stellarius B/rais A: Rars B/ohlta AB/ slvnyenka A: slunyenka B. 407. prolezar AB/ hnira A: hayra B Hk / luligo A: biligo B/ letihar AB. 408. wranecz AB /hnyepacz AB/ balumen A: babiren B. II 409. rakun A: raknyt B/ gedlun A: gedlym B/ ericla A: ericta B/ czaskun A: czasskym B.
Strana 120
120 Klaret, Glossář, III. 9—10. 410 Amimus obroczanek, aniger plusscz, gonger oplcza(nek) Pingita bodnaczka, mugilus rzpan, aranica pauczka, Aurellus zlatowln, abareno biesen, arias mln, Borbotus oblodystap, boteus stira, pectina kostrzap, Vergilia prostoleb, sparus oczlun, yrundia wlastleb, 415 Bludr eracliodes, mirius dywírz, arknicze iches, Piscatrix lownyk, sturio pobiza, sporcia veprzik, Staurus posupilek, vench dochlik, aristola patrzek, Orcha flass in), vstaloss starma, silurusque postarkoss Ezochius wizuss, dentrix zubolecz, capus ohluss, Carpo tyepal, granius zrnoval, danostre vanoscophus. Drzewnye sit calazo, kiloka drzipa, pladnye mylago, Molus vmek, trebius rassczek, kobyleczna locustus, Mulia mzen, trzetenek trinco, sit vipperus ohltnik. Congruus hrab, pozonal mirux, pinapus sit omacznyal, [Rugana splon, bielan albirus, margara perlan.] (386a) [Lissen vulpena, capito pulak, wlssie murena. (390a) (394a) [Muria mussna, scora drzipa, quippa sponacz, kluka lumpa 425 Lastos las, peagrus mudrolt, mastelque tinallus, Damnus titrzen, gamarus harasecz, podbrzinkaque glarus, Cocleapus rakopun, calens klassczen, rochea scorpun. Hec dat Ysnacensis, Heberhardus Bituniensis. 420 410. Amimus A: annicas B/ obroczanek AB/ plusscz AB/ oplczanek B: oplcza A (ačkoliv rým žádá -nek a místo na řádku vybývá). 411. Pingita A: pungita B bodnaczka A: bodnak B/ mugilus A: mungillus B/ rzpanAB/ aranica A: aramea B pauczka AB. I 412. mln A: mlln B lI 413. oblodystap AB / boteus A. boteris B stira AB / kostrzap A: koczrzap B. II 414. Vergilia A: vergialia B/ prostoleb A: prostoles B/ oczlun AB/ wlastleb A: wlastyek B. l 415. Bludr AB (Hk. bludt) dywirz A: diwnyerz B, dywuz Mk/ arknicze A: arknyczye B. l 116. lownyk AB pobiza A (možno čísti pobrza): pobrza B/ veprzik Mk (žádá rým): veprzip A, weprzyp B. I 417. posupilek A: posupyelek B/ patrzek A: patrzyek B. II 418. Orcha A: otha B/ flassm A: flassye B, flassin Mk/ vstaloss A: wstaloss B/ postarkoss AB. 419. wizuss AB/ zubolecz AB/ ohluss AB. II 420. tyepal A: czyepal B/ zrnoval A: zrnowel B/ danostre A: darostle B (Mk.:-scle). I 421. Drzewnye A: drzyewnye B/ calazo A: galazo B/ kiloka A: cilota B/ drzipa AB / pladnye AB / mylago A: mitago B. II 422. vmek A: omel B (Hk; Mk omek) / rassczek AB.II 423. mzen A: uren B/ vipperus A: visperus B/ ohltnik A: ohltnyl B. 424. hrab AB/ pozonal A: pozowal B/ omacznyal A: omacznal B (Hk. omecznal). II 386a: verš ten se opakuje z verše 386; v B je z něho na tomto místě jen Rugana splen'; jinak v. t. II 390a: verš ten se opakuje z verše 390: v. t. 394a: verš ten se opakuje z verše 394; v. t. Patrně byly asi v textu vynechány, připsány pod řádkou s označením, kam náleží; písař A položil je správně na místo náležité; když však v práci došel až k nim, opsal je ne- dopatřením znova. Excerptor rkp. B se také tak spletl, ale pouze u prvnho slůvka. 425. (v. ten není v B). II 426. Damnus A: damnius B/ titrzen A: ostrzen B harasecz AB/podbrzinka A: podbrynka B. I 427. rakopun AB/ rochea A: rotra B scorpun A: skoropun B. 428. Bituniensis A: Titunensis B.
120 Klaret, Glossář, III. 9—10. 410 Amimus obroczanek, aniger plusscz, gonger oplcza(nek) Pingita bodnaczka, mugilus rzpan, aranica pauczka, Aurellus zlatowln, abareno biesen, arias mln, Borbotus oblodystap, boteus stira, pectina kostrzap, Vergilia prostoleb, sparus oczlun, yrundia wlastleb, 415 Bludr eracliodes, mirius dywírz, arknicze iches, Piscatrix lownyk, sturio pobiza, sporcia veprzik, Staurus posupilek, vench dochlik, aristola patrzek, Orcha flass in), vstaloss starma, silurusque postarkoss Ezochius wizuss, dentrix zubolecz, capus ohluss, Carpo tyepal, granius zrnoval, danostre vanoscophus. Drzewnye sit calazo, kiloka drzipa, pladnye mylago, Molus vmek, trebius rassczek, kobyleczna locustus, Mulia mzen, trzetenek trinco, sit vipperus ohltnik. Congruus hrab, pozonal mirux, pinapus sit omacznyal, [Rugana splon, bielan albirus, margara perlan.] (386a) [Lissen vulpena, capito pulak, wlssie murena. (390a) (394a) [Muria mussna, scora drzipa, quippa sponacz, kluka lumpa 425 Lastos las, peagrus mudrolt, mastelque tinallus, Damnus titrzen, gamarus harasecz, podbrzinkaque glarus, Cocleapus rakopun, calens klassczen, rochea scorpun. Hec dat Ysnacensis, Heberhardus Bituniensis. 420 410. Amimus A: annicas B/ obroczanek AB/ plusscz AB/ oplczanek B: oplcza A (ačkoliv rým žádá -nek a místo na řádku vybývá). 411. Pingita A: pungita B bodnaczka A: bodnak B/ mugilus A: mungillus B/ rzpanAB/ aranica A: aramea B pauczka AB. I 412. mln A: mlln B lI 413. oblodystap AB / boteus A. boteris B stira AB / kostrzap A: koczrzap B. II 414. Vergilia A: vergialia B/ prostoleb A: prostoles B/ oczlun AB/ wlastleb A: wlastyek B. l 415. Bludr AB (Hk. bludt) dywirz A: diwnyerz B, dywuz Mk/ arknicze A: arknyczye B. l 116. lownyk AB pobiza A (možno čísti pobrza): pobrza B/ veprzik Mk (žádá rým): veprzip A, weprzyp B. I 417. posupilek A: posupyelek B/ patrzek A: patrzyek B. II 418. Orcha A: otha B/ flassm A: flassye B, flassin Mk/ vstaloss A: wstaloss B/ postarkoss AB. 419. wizuss AB/ zubolecz AB/ ohluss AB. II 420. tyepal A: czyepal B/ zrnoval A: zrnowel B/ danostre A: darostle B (Mk.:-scle). I 421. Drzewnye A: drzyewnye B/ calazo A: galazo B/ kiloka A: cilota B/ drzipa AB / pladnye AB / mylago A: mitago B. II 422. vmek A: omel B (Hk; Mk omek) / rassczek AB.II 423. mzen A: uren B/ vipperus A: visperus B/ ohltnik A: ohltnyl B. 424. hrab AB/ pozonal A: pozowal B/ omacznyal A: omacznal B (Hk. omecznal). II 386a: verš ten se opakuje z verše 386; v B je z něho na tomto místě jen Rugana splen'; jinak v. t. II 390a: verš ten se opakuje z verše 390: v. t. 394a: verš ten se opakuje z verše 394; v. t. Patrně byly asi v textu vynechány, připsány pod řádkou s označením, kam náleží; písař A položil je správně na místo náležité; když však v práci došel až k nim, opsal je ne- dopatřením znova. Excerptor rkp. B se také tak spletl, ale pouze u prvnho slůvka. 425. (v. ten není v B). II 426. Damnus A: damnius B/ titrzen A: ostrzen B harasecz AB/podbrzinka A: podbrynka B. I 427. rakopun AB/ rochea A: rotra B scorpun A: skoropun B. 428. Bituniensis A: Titunensis B.
Strana 121
De piscibus et monstris, v. 410—453. 121 (10.) (De claudis monstris.) (III. 3.) (Lauda dabit monstra modo tantula cartula nostra. Fastaleon pichlen, mlza fentis, ochochule Syren, 430 Spustonohar draphedus, mravosscziren formicalondeus, Belua dvoran, morzman equida, sed musio kaczman, Ostrzirohat monocra, dokonetnacz sit cathapheba Et mnycholt monacha, vorus ssczep, lamia placha. Elarus syeczirnyk, bieliss alches, barchora zubrnik, Critos sit lewnie, furion nechla, ludpek hiene, Burdo konyas, chilon natless, polipedus ohrzen, Ceraleus zlentacz, wssen onos, cortuga pokrzintacz, Cervia progelenyk, abies dunye, serria pylnik. Dic expositarius wykladab, konypur equonilus, Zedrose hruznarz, celetus nyba, nautila splovarz, Scilla plechacz, scinochus vodenyn, oplenyczka litignus, Yemnye caab, bezsrss achimeda, galalta zeliprss !l A 189 a Gezw cocodrilianus, zkupr corabo, zklun equoflínus, Draconius [o]draczek, splakor ascoa, delphinus ssczek. 445 Ippomanius konipirz, gladipes strziza, gamena zendírz, Nereides morzap, focale krnap, olchus vtistrzap, Planta msta, pataw zvihle, kilion odraw, Testea lpen, vitula telak, oyhranek ludolatra, Perno buchacz, tinolus ztynk, pister vpan, brawnie vaccus, Sptaw ziphius, zitiron nahlen zidrachque hiratis Et calopardiolus zlostir, konystar equicerus, Hlupnacz pilosus, wlkogednecz sit tragelaphus, 435 440 450 429. Lauda AB/ tantula A: paucula B. fl 430. Fastaleon A: foscelon B, fas- caleon Mk/ pichlen A: pychlen B/mlza AB ochochule AB. II 431. Spustonohar AB draphedus A: drapherus B/mravosscziren A: mrawossczyrzen B / formicalondeus A: formicatides B. II 432. dvoran AB/ morzman AB/ kaczman AB II 433. Ostrzi- rohat AB/ monocra A, manotra B/ dokonetnacz AB. II 434. mnycholt AB/ ssczep A: wssczep B / placha AB. I 435. syeczírnyl A: syeczrnyk B/ bieliss AB/ zubrnik A: zebrnyk B Hk. II 436. lewníe AB/ nechla AB JI 437. konyas A: konass B) matles AB/ ohrzen A: ohrzyen B. II 438. zlentacz AB wssen AB / pokrzintacz A: pokrzymtacz B. I 439. progelenyk A: progyelenyk B/ abies A: abides B/ dunye A: duny B/ pylnik AB. II 440. konypur AB/ equonilus A: equorilus B. Il 441. Zedrose A: zedroze B, zetrose Mk /[ hruznarz AB/ splovarz AB. II 442. plechazc AB/ vo- denyn A: wodonyk B/oplenyczka AB. II 443. Yemnye AB. I 444. Gezw A: gezew B. II 445. odraczek AB, ssczek AB. II 446. konipirz A: konipaz B (v A možno čísti i konipuz; konypuz dle Mk. i v B). II 447. morzap AB (Hk.: morzup)/ vtistrzap AB. 448. pataw má Mk za lt., zvihle za české,/ Kilion odraw AB. II 449—451. nejsou v B. II 449. ludolatra A: ludolacra B. I 450. Perno A: peruo Mk. II 451. hi- ratis A: hiraton Mk pro rým. II 452. calopardiolus A: colopardiolus Mk/ ko- nystar AB I equicerus A: equisternus B. 11 453—460. nejsou v B. II 453. Hlupnacz A (m. Chlupnáč!).
De piscibus et monstris, v. 410—453. 121 (10.) (De claudis monstris.) (III. 3.) (Lauda dabit monstra modo tantula cartula nostra. Fastaleon pichlen, mlza fentis, ochochule Syren, 430 Spustonohar draphedus, mravosscziren formicalondeus, Belua dvoran, morzman equida, sed musio kaczman, Ostrzirohat monocra, dokonetnacz sit cathapheba Et mnycholt monacha, vorus ssczep, lamia placha. Elarus syeczirnyk, bieliss alches, barchora zubrnik, Critos sit lewnie, furion nechla, ludpek hiene, Burdo konyas, chilon natless, polipedus ohrzen, Ceraleus zlentacz, wssen onos, cortuga pokrzintacz, Cervia progelenyk, abies dunye, serria pylnik. Dic expositarius wykladab, konypur equonilus, Zedrose hruznarz, celetus nyba, nautila splovarz, Scilla plechacz, scinochus vodenyn, oplenyczka litignus, Yemnye caab, bezsrss achimeda, galalta zeliprss !l A 189 a Gezw cocodrilianus, zkupr corabo, zklun equoflínus, Draconius [o]draczek, splakor ascoa, delphinus ssczek. 445 Ippomanius konipirz, gladipes strziza, gamena zendírz, Nereides morzap, focale krnap, olchus vtistrzap, Planta msta, pataw zvihle, kilion odraw, Testea lpen, vitula telak, oyhranek ludolatra, Perno buchacz, tinolus ztynk, pister vpan, brawnie vaccus, Sptaw ziphius, zitiron nahlen zidrachque hiratis Et calopardiolus zlostir, konystar equicerus, Hlupnacz pilosus, wlkogednecz sit tragelaphus, 435 440 450 429. Lauda AB/ tantula A: paucula B. fl 430. Fastaleon A: foscelon B, fas- caleon Mk/ pichlen A: pychlen B/mlza AB ochochule AB. II 431. Spustonohar AB draphedus A: drapherus B/mravosscziren A: mrawossczyrzen B / formicalondeus A: formicatides B. II 432. dvoran AB/ morzman AB/ kaczman AB II 433. Ostrzi- rohat AB/ monocra A, manotra B/ dokonetnacz AB. II 434. mnycholt AB/ ssczep A: wssczep B / placha AB. I 435. syeczírnyl A: syeczrnyk B/ bieliss AB/ zubrnik A: zebrnyk B Hk. II 436. lewníe AB/ nechla AB JI 437. konyas A: konass B) matles AB/ ohrzen A: ohrzyen B. II 438. zlentacz AB wssen AB / pokrzintacz A: pokrzymtacz B. I 439. progelenyk A: progyelenyk B/ abies A: abides B/ dunye A: duny B/ pylnik AB. II 440. konypur AB/ equonilus A: equorilus B. Il 441. Zedrose A: zedroze B, zetrose Mk /[ hruznarz AB/ splovarz AB. II 442. plechazc AB/ vo- denyn A: wodonyk B/oplenyczka AB. II 443. Yemnye AB. I 444. Gezw A: gezew B. II 445. odraczek AB, ssczek AB. II 446. konipirz A: konipaz B (v A možno čísti i konipuz; konypuz dle Mk. i v B). II 447. morzap AB (Hk.: morzup)/ vtistrzap AB. 448. pataw má Mk za lt., zvihle za české,/ Kilion odraw AB. II 449—451. nejsou v B. II 449. ludolatra A: ludolacra B. I 450. Perno A: peruo Mk. II 451. hi- ratis A: hiraton Mk pro rým. II 452. calopardiolus A: colopardiolus Mk/ ko- nystar AB I equicerus A: equisternus B. 11 453—460. nejsou v B. II 453. Hlupnacz A (m. Chlupnáč!).
Strana 122
122 Klaret, Glossář, III, 10—IV, 12. 460 Pustnye leontosena, pacio plenecz, oskolecz ana; 455 Mauricon est murzieniss, morion morziss, enicra witrziss, Rziznik lincisius, aloy sspis, wletnye Pegasus. Lachta stuliss, ahanes bezniss, pogessczernik ibites, Chrzbetnacz enichires, fele ssczetla, caploscz corotroches; Huyedlik leucrotheca, modrzen istrix, hlerda falena, Tulan manciora, zybo russcz, nosonaw trogedita, Postrup mamonetus, eale gdusse, leprzie genessus. Hec dedit Albertus Augustinus que refertus. (IV.) (De brutis.) (11.) (De animalium natura.) (IV. 1.) Ardua contexta brutis pars postea quarta. Est animal zwierze, labrum pysk, ubera wymie; 465 Bestia sit hovado, fera zwierze arvinaque sadlo, Grex stado, skuot pecudes, zvierzina ferína, spot udes, Peculium dobytekque facultas dico nabytek. Collustrum mleziwa, foma smetana, iuba hrzíwa, Sirzeníe sapa, sinum sirzen, corigia rzemen, 470 Tucznost pinguedo, terzich est alvus, caro masso. Turodium tystienina, mleko lac, coreum syrovína, Omasus drzsczka, wlna lana, serum syrovatka, Sczietyna seta, runo vellus, sit muscida huba, Ungula kopyto, roh cornu, formadia twaroh, Gelyto balbudium, ssczyna locia, pucher omentum, Mocz urina, cutis kuozie, zub ebur ownyeque pellis. Czeprzih crema, pilus srst, opruh vara, wlasiny villus, Hirta chlupi kostrubique capilli, crincea kosmy, Balbugo podmasle, popa tuh, veruca bradawicze, 475 454. leontosena A: leoncosena Mk. II 455. enicra A: enicera Mk. I 456. lincisius A Mk (možno číst i lintisius). 457. Ibites A: ibiceus Mk. II 458. caploscz A: pak škrtl falena omylem připsané. II. 459. leucrotheca A (m. leuco-?). 460. Rozdělení na česká a latinská slova nejisté; zde podle Menčíka. 461. Postrup AB.II 463. brutis A: Brutus B / pars A: pes B Hk. II 464. wymie A: myme B. I 465—466. (není v B). II 467. dobytek AB I nabytek AB, II 468. mleziwa AB I smetana AB/ hrziwa AB. I 469. Sirzenie AB/ sirzen AB. II 470. terzich AB. Il 471. tystieniena A: tysczenyna B, cystienina Mk/ syrovína AB. II 472. drzsczka B: drchta A syrovatka AB. II 473. sczietyna A: sczetyna B/ muscida AB: musada Mk/ huba AB. 474. Ungula Mk Virgula A, regula B / kopyto B: kopíta AG (v B předtím přidáno vngulus paznehet; slovo je již v. 226) 475. gelyto AB (v B při 481) ssczyna AB / pucher AB. II 476. mocz AB. II 477. Czeprzih AB: czeprzich Mk srst AB: srsty G,/opruh AB/vara AB: vaca A/ wlasiny A: wlassynye B.11 478. chlupi AB / kosmy AB. II 479. podmasle AB / tuk AB/ bradawicze A: bradawyczye B.
122 Klaret, Glossář, III, 10—IV, 12. 460 Pustnye leontosena, pacio plenecz, oskolecz ana; 455 Mauricon est murzieniss, morion morziss, enicra witrziss, Rziznik lincisius, aloy sspis, wletnye Pegasus. Lachta stuliss, ahanes bezniss, pogessczernik ibites, Chrzbetnacz enichires, fele ssczetla, caploscz corotroches; Huyedlik leucrotheca, modrzen istrix, hlerda falena, Tulan manciora, zybo russcz, nosonaw trogedita, Postrup mamonetus, eale gdusse, leprzie genessus. Hec dedit Albertus Augustinus que refertus. (IV.) (De brutis.) (11.) (De animalium natura.) (IV. 1.) Ardua contexta brutis pars postea quarta. Est animal zwierze, labrum pysk, ubera wymie; 465 Bestia sit hovado, fera zwierze arvinaque sadlo, Grex stado, skuot pecudes, zvierzina ferína, spot udes, Peculium dobytekque facultas dico nabytek. Collustrum mleziwa, foma smetana, iuba hrzíwa, Sirzeníe sapa, sinum sirzen, corigia rzemen, 470 Tucznost pinguedo, terzich est alvus, caro masso. Turodium tystienina, mleko lac, coreum syrovína, Omasus drzsczka, wlna lana, serum syrovatka, Sczietyna seta, runo vellus, sit muscida huba, Ungula kopyto, roh cornu, formadia twaroh, Gelyto balbudium, ssczyna locia, pucher omentum, Mocz urina, cutis kuozie, zub ebur ownyeque pellis. Czeprzih crema, pilus srst, opruh vara, wlasiny villus, Hirta chlupi kostrubique capilli, crincea kosmy, Balbugo podmasle, popa tuh, veruca bradawicze, 475 454. leontosena A: leoncosena Mk. II 455. enicra A: enicera Mk. I 456. lincisius A Mk (možno číst i lintisius). 457. Ibites A: ibiceus Mk. II 458. caploscz A: pak škrtl falena omylem připsané. II. 459. leucrotheca A (m. leuco-?). 460. Rozdělení na česká a latinská slova nejisté; zde podle Menčíka. 461. Postrup AB.II 463. brutis A: Brutus B / pars A: pes B Hk. II 464. wymie A: myme B. I 465—466. (není v B). II 467. dobytek AB I nabytek AB, II 468. mleziwa AB I smetana AB/ hrziwa AB. I 469. Sirzenie AB/ sirzen AB. II 470. terzich AB. Il 471. tystieniena A: tysczenyna B, cystienina Mk/ syrovína AB. II 472. drzsczka B: drchta A syrovatka AB. II 473. sczietyna A: sczetyna B/ muscida AB: musada Mk/ huba AB. 474. Ungula Mk Virgula A, regula B / kopyto B: kopíta AG (v B předtím přidáno vngulus paznehet; slovo je již v. 226) 475. gelyto AB (v B při 481) ssczyna AB / pucher AB. II 476. mocz AB. II 477. Czeprzih AB: czeprzich Mk srst AB: srsty G,/opruh AB/vara AB: vaca A/ wlasiny A: wlassynye B.11 478. chlupi AB / kosmy AB. II 479. podmasle AB / tuk AB/ bradawicze A: bradawyczye B.
Strana 123
De animalibus et bestiis, v. 454—506. 123 480 Spondula mostek internodium (quo)que svieczek Gyetrnyczye tucetum, sir caseus, vher oletum, А 189°b Braw pecus et kruzlik circulea, gulula krewnyk, Trziesla diafragma, sepum loy, seski mamilla, Ozor gufulicum, hnat ossea, maslo butirum, Okruzie dorcassa sit salsuciumque klobasa. Ysophagus gieczen, przepustyene sadlo sagímen, Nates krozel, piga kostrzecz omazekque medulla. Krokot abigo, sskrobot crepulum cocreaque chobot, Fertus otocz, fetus zpratek, osk gofa, possczki priapus, Bachorz longanus, culmus kel, hrudi sit arnus. Sanguis krew, layno stercus, sit merdula howno Ceraque wosk, troskel rancor, dic albugium byel. Antria ssal sirzissczeque coagula, silla gelitcze, Sed stilicidia kapalicze, nilus obalka, Cerica vossczini gedque venenum, virus obruged. Quod Brito, Cornutus dat, sis, Nicolae, secutus! 495 490 485 (12.) De (bestiis.) (IV. 2.) Karo sequens gesta de bestiis cernis honesta. Lew leo wlkque lupusque le e) na lwicze, nedvied ursus Ursaque nedviedicze, lupa wlczicze, dic ovis owcze, Koza capra, vulpes lyskaque canicula tysta. Capriollus srna, mardir kuna, colda locuna, Dico gelen cervus, dywoky kozel est silicervus. Prowlczan licaon, poleder hrzebecz, vstracha lazan, Vacca krava, tele vitulus hranostayque migale. Cattus koczka, plany sit rubicapra, hinula lany, Bos wol, chrt velter, latrans ssczekle, zidowcze culper. 500 505 480. Spondula A: spondalium B / mostek AB/ svieczek A: sswyeczen B. 481. Gyetrnyczye B: Gyet'nicze A (v B sem vloženo jelito z v. 475 a klobása z v. 485),/ vher AB. II 482. kruzlik AB/ krewnyk B: kewnyk A. II 483. Trziesla AB. II 484. Ozor AB/hnat AB. II 485. okruzie AB/ salsucium B: salsocium A klobasa A: koblassa B (při v. 481!). II 486. gieczen AB / przepustyene sadlo A: sadlo przepusczene B. II 487. krczel A: krzczel B/ kostrzecz AB / omazek AB. 488. krokot AB/ sskrobot AB/ cocrea A: correa B /chobot AB. lI 489. Ffercus A: fertus B/ otocz A: otok B/ zpratek AB/osk AB. II 490. Bachorz AB/ culmus AB: culinus Mk/ kel AB/ hrudi AB. II 491. (není v B.)II 492. troskel AB/ byel AB. II 493. ssal AB /sirzisscze A: syrzysczye B/ gelitcze AB. II 494. kapa- licze A: kapalyczye B II 495. Cerica A: cerita B/ vossczini AB: ostyny G 1 496. Nicolae A: incola B. l 497. Raro A: Para B / cernis A: ternis B. II 498. lena A: leena Mk. II 498—500. nemá B. II 501. srna AB/mardir A: mardur B/kuna AB. 502. dywoky kozel AB. II 503. hrzebecz A: hrzebyecz B. I 504. tele A (pro rým): telecz B (v B přidáno dchoř z v. 520)/hranostay AB. II 505. (není v B). II 506. chrt AB/ ssczekle AB / zidowcze A: zydowczye B.
De animalibus et bestiis, v. 454—506. 123 480 Spondula mostek internodium (quo)que svieczek Gyetrnyczye tucetum, sir caseus, vher oletum, А 189°b Braw pecus et kruzlik circulea, gulula krewnyk, Trziesla diafragma, sepum loy, seski mamilla, Ozor gufulicum, hnat ossea, maslo butirum, Okruzie dorcassa sit salsuciumque klobasa. Ysophagus gieczen, przepustyene sadlo sagímen, Nates krozel, piga kostrzecz omazekque medulla. Krokot abigo, sskrobot crepulum cocreaque chobot, Fertus otocz, fetus zpratek, osk gofa, possczki priapus, Bachorz longanus, culmus kel, hrudi sit arnus. Sanguis krew, layno stercus, sit merdula howno Ceraque wosk, troskel rancor, dic albugium byel. Antria ssal sirzissczeque coagula, silla gelitcze, Sed stilicidia kapalicze, nilus obalka, Cerica vossczini gedque venenum, virus obruged. Quod Brito, Cornutus dat, sis, Nicolae, secutus! 495 490 485 (12.) De (bestiis.) (IV. 2.) Karo sequens gesta de bestiis cernis honesta. Lew leo wlkque lupusque le e) na lwicze, nedvied ursus Ursaque nedviedicze, lupa wlczicze, dic ovis owcze, Koza capra, vulpes lyskaque canicula tysta. Capriollus srna, mardir kuna, colda locuna, Dico gelen cervus, dywoky kozel est silicervus. Prowlczan licaon, poleder hrzebecz, vstracha lazan, Vacca krava, tele vitulus hranostayque migale. Cattus koczka, plany sit rubicapra, hinula lany, Bos wol, chrt velter, latrans ssczekle, zidowcze culper. 500 505 480. Spondula A: spondalium B / mostek AB/ svieczek A: sswyeczen B. 481. Gyetrnyczye B: Gyet'nicze A (v B sem vloženo jelito z v. 475 a klobása z v. 485),/ vher AB. II 482. kruzlik AB/ krewnyk B: kewnyk A. II 483. Trziesla AB. II 484. Ozor AB/hnat AB. II 485. okruzie AB/ salsucium B: salsocium A klobasa A: koblassa B (při v. 481!). II 486. gieczen AB / przepustyene sadlo A: sadlo przepusczene B. II 487. krczel A: krzczel B/ kostrzecz AB / omazek AB. 488. krokot AB/ sskrobot AB/ cocrea A: correa B /chobot AB. lI 489. Ffercus A: fertus B/ otocz A: otok B/ zpratek AB/osk AB. II 490. Bachorz AB/ culmus AB: culinus Mk/ kel AB/ hrudi AB. II 491. (není v B.)II 492. troskel AB/ byel AB. II 493. ssal AB /sirzisscze A: syrzysczye B/ gelitcze AB. II 494. kapa- licze A: kapalyczye B II 495. Cerica A: cerita B/ vossczini AB: ostyny G 1 496. Nicolae A: incola B. l 497. Raro A: Para B / cernis A: ternis B. II 498. lena A: leena Mk. II 498—500. nemá B. II 501. srna AB/mardir A: mardur B/kuna AB. 502. dywoky kozel AB. II 503. hrzebecz A: hrzebyecz B. I 504. tele A (pro rým): telecz B (v B přidáno dchoř z v. 520)/hranostay AB. II 505. (není v B). II 506. chrt AB/ ssczekle AB / zidowcze A: zydowczye B.
Strana 124
124 Klaret, Glossář, IV, 12—13. Wyzle leporarius, vewerzicze sit asperiollus, Podchrtie succinctus, catulus sczeníc, plerna muletus. Esto sagax stednyk, tigris zubr, clancula vieznik, Iumentum klise, veprz porcus, apocopa kussie. Veprzek porcellus, lepus est zagiecz, oslik asellus. Duc ved, tur buballus, rizecz est linx, czketa caballus; Pruss sonipes, komon badius, kon equus, elephas slon. Sargina sum, ssielnyk belopus, sarginapa sumpnik, Prohynstie mannus, aries sskopecz et beran agnus. Dromedus ruczipes, ornik curista, canis pes, Mus myss, thaurus byk, dic ambulator mymochodnik, Mezek mulus, ossel asinus, onager dyvokozel. 1 А 189 а Cornipa russ sit, edus kozlecz, parziz palefridus 520 Et cirogrillus dchorz, panter riss, dextrarius orz, Krzecz gurgulio, sus mlznycze sit oharzque molossus. Est osses suculus, kozel hircus, prassie suillus, Glis dluhomyss, cisinus sisel buvalque butalmus. Simea dic opicze, talpa krtycze, pola zvicze, Gezek erinacius, sit gednorozecz unicornus, Gehnye balans, buculus telczek welbludque camelus. Dico bidens beranecz, fetulus plodye, laero gezvecz, Pardus fard, daxus tykalecz, holofrd leopardus. Slonczek elephantus sit, kozorozecz capricornus, 530 Kolczawa mustela, mareum orix, wlasicze damma. Omes dyvokvicze, dic equirea sverzepicze, Vulpio lisye, wlcze lupioque leonio lwicze, 515 510 525 507 Wyzle AB / vewerzicze A: wewerzyczye B. 1l 508. Podchrtie AB / scze- níe AB. II 509. slednyk AB/ zubr AB / vieznik A: weznyk B/ clancula AB: claucula Mk / 510. klise A: klyssye B. I 511. (není v B). Il 512. m. „tur: bubalus, ryzec: linx“ v B: turbuballus ryzecz (!)/ czketa AB. Il 513. Pruss AB/ sonipes AB: sompes Mk/ komon AB. II 514. sum A: smun B (Mk; Hk. snutn); Hk. odkazuje k Veleš. sum/ ssielnyk A: selnyk B/ belopus A: pelopus B/ sumpnik AB. 515. Prohynstie A, prohenstye B. II 516. ruczipes AB / ornik AB. II 517. byk AB/ mymochodnik AB. II 518. Mezek B: Mezel A / 519. russ AB/ edus AB: (h)edus Mk (= hoedus)/ kozlecz AB/ parziz AB / palefridus AB: palefredus Mk. 520. dchorz AB (v B při 504, jinak v B verš schází). II 521. Krzecz A: krzeczek B (tu v B vloženo sysel z v. 523 a plch sorex z v. 534, kde však = cocodrillus/ mlznycze A: mlznyczye B/ oharz AB (v B při 523). II 522. osses A: ossess B prassie AB. II 523. cisinus (cismus?) A, sisel AB (ale v B již při 521 k heslu „mera- leyzmas“) buval A: buwol B. 1l 524. Gezek A: gyezek E/ zvicze A: zwyczye B. 525. Gehnye A: gyehnye B/telczek AB/welbludque: que welblud A, Mk (patrně omyl opisovačův). I 527. beranecz AB/laero AG: lacro B / gezwecz AG: gyezwecz B. 528. fard AB/ tykalecz AB/ holofrd A: lewhart B.II 529. (není v B).II 530. Kol- czawa AB/ wlasicze A: wlassyczye B/ damma A: dampna B. l1 531. Omes A/ equirea B: equiria A sverzepicze A: swerzyepyczye B. II 532. Místo toho verše má B: „lupus wylk, vulpis lyska, lepus zagyecz, leo lew“: srovn. v. 498; patrně úmyslně změněno.
124 Klaret, Glossář, IV, 12—13. Wyzle leporarius, vewerzicze sit asperiollus, Podchrtie succinctus, catulus sczeníc, plerna muletus. Esto sagax stednyk, tigris zubr, clancula vieznik, Iumentum klise, veprz porcus, apocopa kussie. Veprzek porcellus, lepus est zagiecz, oslik asellus. Duc ved, tur buballus, rizecz est linx, czketa caballus; Pruss sonipes, komon badius, kon equus, elephas slon. Sargina sum, ssielnyk belopus, sarginapa sumpnik, Prohynstie mannus, aries sskopecz et beran agnus. Dromedus ruczipes, ornik curista, canis pes, Mus myss, thaurus byk, dic ambulator mymochodnik, Mezek mulus, ossel asinus, onager dyvokozel. 1 А 189 а Cornipa russ sit, edus kozlecz, parziz palefridus 520 Et cirogrillus dchorz, panter riss, dextrarius orz, Krzecz gurgulio, sus mlznycze sit oharzque molossus. Est osses suculus, kozel hircus, prassie suillus, Glis dluhomyss, cisinus sisel buvalque butalmus. Simea dic opicze, talpa krtycze, pola zvicze, Gezek erinacius, sit gednorozecz unicornus, Gehnye balans, buculus telczek welbludque camelus. Dico bidens beranecz, fetulus plodye, laero gezvecz, Pardus fard, daxus tykalecz, holofrd leopardus. Slonczek elephantus sit, kozorozecz capricornus, 530 Kolczawa mustela, mareum orix, wlasicze damma. Omes dyvokvicze, dic equirea sverzepicze, Vulpio lisye, wlcze lupioque leonio lwicze, 515 510 525 507 Wyzle AB / vewerzicze A: wewerzyczye B. 1l 508. Podchrtie AB / scze- níe AB. II 509. slednyk AB/ zubr AB / vieznik A: weznyk B/ clancula AB: claucula Mk / 510. klise A: klyssye B. I 511. (není v B). Il 512. m. „tur: bubalus, ryzec: linx“ v B: turbuballus ryzecz (!)/ czketa AB. Il 513. Pruss AB/ sonipes AB: sompes Mk/ komon AB. II 514. sum A: smun B (Mk; Hk. snutn); Hk. odkazuje k Veleš. sum/ ssielnyk A: selnyk B/ belopus A: pelopus B/ sumpnik AB. 515. Prohynstie A, prohenstye B. II 516. ruczipes AB / ornik AB. II 517. byk AB/ mymochodnik AB. II 518. Mezek B: Mezel A / 519. russ AB/ edus AB: (h)edus Mk (= hoedus)/ kozlecz AB/ parziz AB / palefridus AB: palefredus Mk. 520. dchorz AB (v B při 504, jinak v B verš schází). II 521. Krzecz A: krzeczek B (tu v B vloženo sysel z v. 523 a plch sorex z v. 534, kde však = cocodrillus/ mlznycze A: mlznyczye B/ oharz AB (v B při 523). II 522. osses A: ossess B prassie AB. II 523. cisinus (cismus?) A, sisel AB (ale v B již při 521 k heslu „mera- leyzmas“) buval A: buwol B. 1l 524. Gezek A: gyezek E/ zvicze A: zwyczye B. 525. Gehnye A: gyehnye B/telczek AB/welbludque: que welblud A, Mk (patrně omyl opisovačův). I 527. beranecz AB/laero AG: lacro B / gezwecz AG: gyezwecz B. 528. fard AB/ tykalecz AB/ holofrd A: lewhart B.II 529. (není v B).II 530. Kol- czawa AB/ wlasicze A: wlassyczye B/ damma A: dampna B. l1 531. Omes A/ equirea B: equiria A sverzepicze A: swerzyepyczye B. II 532. Místo toho verše má B: „lupus wylk, vulpis lyska, lepus zagyecz, leo lew“: srovn. v. 498; patrně úmyslně změněno.
Strana 125
De bestiis et serpentibus, v. 507—557. 125 535 540 Equio hrziebie, mysie dic murio, cattio kotye. Koczur murilegus, spado hynst sit, plech cocodrillus, Scropha swyníe, sed equa cobyla, yalovicze iuvenca; Sampnis skrt, twrdopal duranus sit, anena poluskal, Musiſnjo ko(c)zur, ibidrus osolurz, owczirque Titirus. Byssons walda, sskopar migalus, galifrisia kossvar, Rohlas roserola, banus zdor, afalga zbiehurla, Lussak equicius, origen rzif, oprzecz rinocerus. Klowecz aper, asina dic oslicze, stalecz anecla, Punctorius bodlik, cacus okrlik, anabula zporlik, Herminius oczylupacz, cama zhuble, furunculus ozlacz. Finge chlumacz, husalecz gali, ve(r)res quoque kanecz; 545 Odrzipacz est calopus, tranes czestala, zdrussecz urnus, Dobranyk banochus, pirolus zoha, plassczyr oraflus, Critecus klepnacz, neomon znaczíe, cefora hrupan, Rziekoplavir raginer, varmus sspont, ztazna parander, Igenecha dohule, vesons drwle, zibron ozuble. 550 In Libro rerum potes hoc congnoscere verum. (13.) De nominibus serpentum. А 189 а 555 (IV. 3.) I andem serpentes capias non valde nocentes. Scorpio sstyr, situlus zpisten, ostrovid basiliscus, Serpens had, iaculus metye, tir prusscz sanque cilindrus; Scorpicio hadie, basiliscio dic ostrowidie. Leviathan hlawonak, draco drak dracopesque dyevonak, Hrzibnal stellianus, zih stellia, vodnacz ydranus, Sskabnye borax, ranopar zebolik, rzessanka cobufar, 533. hrziebie AB / mysie AB / kotye AB. I 534. plech cocodrillus A: plch G; pich sorex B při v. 521; jinak v B verš nedoložen. 535. yalovicze A: yalowyczye B/ iuvenca B: iumenca A, Mk. II 536. twrdopal A: twrdopa B/ anena A: auena B poluskal A: polyskal B. II 537. Musino A: mus B/ kozur A: koczur B/ ibidrus A (ibiorus?) owczir A: owczur B / Titirus A: ditura B. II 538. sskopar AB/ galifrisia AB: galifferia Mk (mylně čtena zkratka)/ kossvar A: kossnar B. II 539. Knemá B) roserola Mk: roservla A/ banus Mk, A (možno čísti i barius, barrus!) II 540. oprzecz A: oprzyecz B/rinocerus A: rinoceros B. II 541. Knení v B). II 542. bodlik AB/ cacus A: catus B/ okrlik AB zporlik A: sporlyk B. II 543. Herminius oczylupacz A: neomon lupacz B. II 544. kanecz AB. II 545. Odrzipacz AB. II 546—549. (nejsou v B).I 547. neomon A: neonom Mk (misto gnomon?) II 548. raginer A: caginer Mk (nejisté), varmus A, Mk (možno číst i varinus). II 549. Igenecha A Mk (snad Ag-? nebo: Et genecha?) II 550. hoc A: hecB (Hk).I 552. sstyr AB / situlus A: spitulus B/zpisten A: spysen Bostrovid AB. II 553. had AB, (v B při 555) metye AB/ prusscz AB/san AB/cilindrus A: cuturdrus B (Hk).I 554. (nemá B). 555. hlawonak ABC (v B předtím serpens had z v. 553)/ dyevonak AB. 556. Hrzibnal AB / zih AB/ vodnacz AC: wodnarz B/ydranus A: Idrianus B. 557. Sskabnye AB.
De bestiis et serpentibus, v. 507—557. 125 535 540 Equio hrziebie, mysie dic murio, cattio kotye. Koczur murilegus, spado hynst sit, plech cocodrillus, Scropha swyníe, sed equa cobyla, yalovicze iuvenca; Sampnis skrt, twrdopal duranus sit, anena poluskal, Musiſnjo ko(c)zur, ibidrus osolurz, owczirque Titirus. Byssons walda, sskopar migalus, galifrisia kossvar, Rohlas roserola, banus zdor, afalga zbiehurla, Lussak equicius, origen rzif, oprzecz rinocerus. Klowecz aper, asina dic oslicze, stalecz anecla, Punctorius bodlik, cacus okrlik, anabula zporlik, Herminius oczylupacz, cama zhuble, furunculus ozlacz. Finge chlumacz, husalecz gali, ve(r)res quoque kanecz; 545 Odrzipacz est calopus, tranes czestala, zdrussecz urnus, Dobranyk banochus, pirolus zoha, plassczyr oraflus, Critecus klepnacz, neomon znaczíe, cefora hrupan, Rziekoplavir raginer, varmus sspont, ztazna parander, Igenecha dohule, vesons drwle, zibron ozuble. 550 In Libro rerum potes hoc congnoscere verum. (13.) De nominibus serpentum. А 189 а 555 (IV. 3.) I andem serpentes capias non valde nocentes. Scorpio sstyr, situlus zpisten, ostrovid basiliscus, Serpens had, iaculus metye, tir prusscz sanque cilindrus; Scorpicio hadie, basiliscio dic ostrowidie. Leviathan hlawonak, draco drak dracopesque dyevonak, Hrzibnal stellianus, zih stellia, vodnacz ydranus, Sskabnye borax, ranopar zebolik, rzessanka cobufar, 533. hrziebie AB / mysie AB / kotye AB. I 534. plech cocodrillus A: plch G; pich sorex B při v. 521; jinak v B verš nedoložen. 535. yalovicze A: yalowyczye B/ iuvenca B: iumenca A, Mk. II 536. twrdopal A: twrdopa B/ anena A: auena B poluskal A: polyskal B. II 537. Musino A: mus B/ kozur A: koczur B/ ibidrus A (ibiorus?) owczir A: owczur B / Titirus A: ditura B. II 538. sskopar AB/ galifrisia AB: galifferia Mk (mylně čtena zkratka)/ kossvar A: kossnar B. II 539. Knemá B) roserola Mk: roservla A/ banus Mk, A (možno čísti i barius, barrus!) II 540. oprzecz A: oprzyecz B/rinocerus A: rinoceros B. II 541. Knení v B). II 542. bodlik AB/ cacus A: catus B/ okrlik AB zporlik A: sporlyk B. II 543. Herminius oczylupacz A: neomon lupacz B. II 544. kanecz AB. II 545. Odrzipacz AB. II 546—549. (nejsou v B).I 547. neomon A: neonom Mk (misto gnomon?) II 548. raginer A: caginer Mk (nejisté), varmus A, Mk (možno číst i varinus). II 549. Igenecha A Mk (snad Ag-? nebo: Et genecha?) II 550. hoc A: hecB (Hk).I 552. sstyr AB / situlus A: spitulus B/zpisten A: spysen Bostrovid AB. II 553. had AB, (v B při 555) metye AB/ prusscz AB/san AB/cilindrus A: cuturdrus B (Hk).I 554. (nemá B). 555. hlawonak ABC (v B předtím serpens had z v. 553)/ dyevonak AB. 556. Hrzibnal AB / zih AB/ vodnacz AC: wodnarz B/ydranus A: Idrianus B. 557. Sskabnye AB.
Strana 126
126 Klaret, Glossář, IV, 13—14. Fendra przichocz, ibidra haduss, wlnohatr salomandra, Hamelio cz«t)wrtnak, coluber schovad, obdrico pernad Buffo bujfa, natrix plownye, rana zaba, wodomiss plix, Cerastes gesczer, boa bihra, sorex polenyssczer, Aspis hlus(e)cz, hadieczka serpedo, rubeta zabeczka, Rarcora hliba, berus hlavienecz, lipant tilianus, Ansibena ssiprownik, dispas kranoh, anguis vtow nik) Cameleon sczirka, zustra nepa, lacerta gestierka, Staura povietl, plossczyn emorría, vippera gedczyn, Centris spotka, stonoh centipeda, corinco ronoh, Serps kluzak et rutela rutnyk stopnikque stapiga. Cerula zlukra, pochot tortuca, dracontipa strachot, 570 Ydrus omak, poslepun pester sirenaque chochlun. Ypnapus est ohltan, farias zdielt, firula kloptan Et naderos nostak, mariser zavarziss, tirus odstak, Tarans nedostnik, tisius klepotnyk, fona hletnik. Hec michi Fontínus bona contulit et Philaretus. 560 565 (14.) De nominibus vermium. (IV. 4.) 575 l los capias vermes stimulantes mentes inhermes. Vermis czorw, zizala sit stellio, reptile hmiza, Orestrum rohak, adlacta pomlerk, drapo pstrohak, Formica mravenecz, blacton krss, pentra wssenecz Oestrum strzieczek, suga mora cicadaque swrczek, Scarabeus hownival, hadohlaw quela, piscola ribal Seps wrzyetenyczye, dic auriceps zlatenycze, Estula vedrunka, bruk cornola, lumbrica hlista Tinea mol sit, chrust brucus, candaria pitrusst, 580 558. haduss AB [wlnohatr AB/salomandra AB: Mk: salamandra. 559. czwrt- nak A, cztwrnak B: cztwrtnak Mk. II 560. natrix B: matrix A, inatrix Mk/ wodo- miss plix AB. Il 561. Cerastes: Terastres A, Terastris B I gesczer A: gyesczer B. 562. hlusecz: hlusscz B, hluscz A/ hadieczka AB / serpedo AB: speredo Mk 563. hlavienecz AB/ lipant AB. II 564. vtownik: vtow A, vtownyl B. Vídeňský Trialog správně vtovník. I 565. (není v B). II 566. Staura: Stavra A (v nejasné) gedczyn A: dyedczyn B (Hk. dyedczye). 567—569. (není v B).I 570. omak AB pester A (poster?)/ chochlun A: chochlul B. II 571. kloptan A: loptan B. 572—573. (není v B). II 572. mariser A: nariser Mk. I. 574. Philaretus A: fila- retus B. II 575. inhermes A: inermes B. Il 576. zizala AB hmiza AB. lI 577. po- mlerk A (pomleck?). Il 578. blacton A: Baaton B / krss AB I wssenecz AB. 579. Oestrum AB/ strzieczek A: strzeczek B. II 580. hownival A: hownowal B hadohlaw AB (v B zde přidán chrúst z v. 583). lI 581. wrzyetenyczye B: wrzete- niscze A/ zlatenycze A: zlatennyczye B. Il 582. Estula A: estura Mk/ vedrunka AB / bruk B: brul A/cornola AB: cervola Mk/hlista AC: hlyscz B. 583. chrust AB (v B při 580!)/ pitrusst A: pytrust B.
126 Klaret, Glossář, IV, 13—14. Fendra przichocz, ibidra haduss, wlnohatr salomandra, Hamelio cz«t)wrtnak, coluber schovad, obdrico pernad Buffo bujfa, natrix plownye, rana zaba, wodomiss plix, Cerastes gesczer, boa bihra, sorex polenyssczer, Aspis hlus(e)cz, hadieczka serpedo, rubeta zabeczka, Rarcora hliba, berus hlavienecz, lipant tilianus, Ansibena ssiprownik, dispas kranoh, anguis vtow nik) Cameleon sczirka, zustra nepa, lacerta gestierka, Staura povietl, plossczyn emorría, vippera gedczyn, Centris spotka, stonoh centipeda, corinco ronoh, Serps kluzak et rutela rutnyk stopnikque stapiga. Cerula zlukra, pochot tortuca, dracontipa strachot, 570 Ydrus omak, poslepun pester sirenaque chochlun. Ypnapus est ohltan, farias zdielt, firula kloptan Et naderos nostak, mariser zavarziss, tirus odstak, Tarans nedostnik, tisius klepotnyk, fona hletnik. Hec michi Fontínus bona contulit et Philaretus. 560 565 (14.) De nominibus vermium. (IV. 4.) 575 l los capias vermes stimulantes mentes inhermes. Vermis czorw, zizala sit stellio, reptile hmiza, Orestrum rohak, adlacta pomlerk, drapo pstrohak, Formica mravenecz, blacton krss, pentra wssenecz Oestrum strzieczek, suga mora cicadaque swrczek, Scarabeus hownival, hadohlaw quela, piscola ribal Seps wrzyetenyczye, dic auriceps zlatenycze, Estula vedrunka, bruk cornola, lumbrica hlista Tinea mol sit, chrust brucus, candaria pitrusst, 580 558. haduss AB [wlnohatr AB/salomandra AB: Mk: salamandra. 559. czwrt- nak A, cztwrnak B: cztwrtnak Mk. II 560. natrix B: matrix A, inatrix Mk/ wodo- miss plix AB. Il 561. Cerastes: Terastres A, Terastris B I gesczer A: gyesczer B. 562. hlusecz: hlusscz B, hluscz A/ hadieczka AB / serpedo AB: speredo Mk 563. hlavienecz AB/ lipant AB. II 564. vtownik: vtow A, vtownyl B. Vídeňský Trialog správně vtovník. I 565. (není v B). II 566. Staura: Stavra A (v nejasné) gedczyn A: dyedczyn B (Hk. dyedczye). 567—569. (není v B).I 570. omak AB pester A (poster?)/ chochlun A: chochlul B. II 571. kloptan A: loptan B. 572—573. (není v B). II 572. mariser A: nariser Mk. I. 574. Philaretus A: fila- retus B. II 575. inhermes A: inermes B. Il 576. zizala AB hmiza AB. lI 577. po- mlerk A (pomleck?). Il 578. blacton A: Baaton B / krss AB I wssenecz AB. 579. Oestrum AB/ strzieczek A: strzeczek B. II 580. hownival A: hownowal B hadohlaw AB (v B zde přidán chrúst z v. 583). lI 581. wrzyetenyczye B: wrzete- niscze A/ zlatenycze A: zlatennyczye B. Il 582. Estula A: estura Mk/ vedrunka AB / bruk B: brul A/cornola AB: cervola Mk/hlista AC: hlyscz B. 583. chrust AB (v B při 580!)/ pitrusst A: pytrust B.
Strana 127
De serpentibus et veronibus v. 558—606. 127 590 HА 190 а 595 600 Erugo husenicze, parifes styenicze, nela strzicze, 585 Mordica strzihavka, lusscz agnea, morbula strziwka, Opsímucha cinifes, wssel ferbula, pedicula wess, Bombex hedvabnik, blcha pulexque citendula ssvabník. Tarnius slanynoczerw, hnyda lens icterque massoczerv, Noctiluca rzerzatek, bibio zvina, collipa volczek, Hlemyzd testudo, seto ssczil drzevotoczque teredo. Pondraw atalabus sit, aranea pauk, biedla vensus II. Mayka popex, compus skladnik, zyvowlass pilotipus, Ydrula vodnetele, lubra plss, srdogednye trimorde, Vintrea klesscz, aquela gepicze, muski cínomía, Lend a lkesscz, rebluka celidma, locusta kobilka, Centabria hrobnak, nocens ovad, anxea gehlak, Carnicia sirnysscz, repulax ssczipa, lumbricus (est?) hlisscz. Engula blasscz, zemnacz sit opinacus, urian vhlacz, Lanificus zwlnoss, crecus est skworz, stellifiga znoss, Postoluber krzehlass, capulus klaput et tamur obdlass. Scabro krzitacz, drastlik ternica, palangia sochlik, Multipedus nozehlak, cimex stla, stupestria kudlak. Has rerum species lege, sed multe latitant res. (V.) (De arboribus et plantis.) (15.) De arboribus. (V. 1.)ptima post quinta pars arboribus socianda. 605 Arbor strom, derignum zden, truncus pen, drzevo lignum, Less nemus, hay silva, czes adeps, pasieka salebra, 584. styenicze AC: styenyczye B/nela A: nella B/strzicze A: strzyeczye B. 585. mordica AB: mordicus Mk/ strzihawka ABC/lusscz AB/agnea A: angnea B. 586. Opsímucha AC: psyemucha B/ cinifes A: cinomia B/wssel ABC. 587. Bombex A: bombix B/hedvabnik ABC/ citendula AB: cicendula Mk/ssvabník AB. 588. Tar- nius A Mk (carmus?) darmus B/ slanynoczerw A: slanynoczrw BC / massoczerv A: masoczrw BC. I 589. rzerzatek AC: zerzatek B/ zvina AC: wynoczrw B/ volczek AC: wolzek B (Mk: wolczek Hk). I 590. Hlemyzd AB / drzevotocz AC: drzyewotocz B. 591. Pondraw ABC/ atalabus A: atelabus B/ biedla AB. 592. Mayka ABC / compus A: porpus B/skladnik AB/zyvowlass A: zywohlaw B. I 593. vodnetele AB/ plss A: plz B/ srdogednye A: srdogyednye. II 594. klesscz AB / gepicze A: gyepyczye B/ muski A: mussky B. II 595. (není v B). II 596. Centabria A: centabera Mk (mylně) gehlak A: gyehlak B. II 597. Carnicia A: carmria B/ sirnysscz AB/ repulax A: re- pula B/ ssczipa AB. I 598. (není v B), opinacus A Mk (opinatus?). I 599. zwlnoss AB/crecus A: oretus B/skworz A: sskworz B. 600/1. K. A: krzitacz G. II 602. stu- pestria AB: stupestera Mk (mylně)/ kudlak ABC. II 603. latitant B: latitantes A. 604. post B: est A. II 605. (není v B). II 606. pasieka AB I salebra A: saresta B.
De serpentibus et veronibus v. 558—606. 127 590 HА 190 а 595 600 Erugo husenicze, parifes styenicze, nela strzicze, 585 Mordica strzihavka, lusscz agnea, morbula strziwka, Opsímucha cinifes, wssel ferbula, pedicula wess, Bombex hedvabnik, blcha pulexque citendula ssvabník. Tarnius slanynoczerw, hnyda lens icterque massoczerv, Noctiluca rzerzatek, bibio zvina, collipa volczek, Hlemyzd testudo, seto ssczil drzevotoczque teredo. Pondraw atalabus sit, aranea pauk, biedla vensus II. Mayka popex, compus skladnik, zyvowlass pilotipus, Ydrula vodnetele, lubra plss, srdogednye trimorde, Vintrea klesscz, aquela gepicze, muski cínomía, Lend a lkesscz, rebluka celidma, locusta kobilka, Centabria hrobnak, nocens ovad, anxea gehlak, Carnicia sirnysscz, repulax ssczipa, lumbricus (est?) hlisscz. Engula blasscz, zemnacz sit opinacus, urian vhlacz, Lanificus zwlnoss, crecus est skworz, stellifiga znoss, Postoluber krzehlass, capulus klaput et tamur obdlass. Scabro krzitacz, drastlik ternica, palangia sochlik, Multipedus nozehlak, cimex stla, stupestria kudlak. Has rerum species lege, sed multe latitant res. (V.) (De arboribus et plantis.) (15.) De arboribus. (V. 1.)ptima post quinta pars arboribus socianda. 605 Arbor strom, derignum zden, truncus pen, drzevo lignum, Less nemus, hay silva, czes adeps, pasieka salebra, 584. styenicze AC: styenyczye B/nela A: nella B/strzicze A: strzyeczye B. 585. mordica AB: mordicus Mk/ strzihawka ABC/lusscz AB/agnea A: angnea B. 586. Opsímucha AC: psyemucha B/ cinifes A: cinomia B/wssel ABC. 587. Bombex A: bombix B/hedvabnik ABC/ citendula AB: cicendula Mk/ssvabník AB. 588. Tar- nius A Mk (carmus?) darmus B/ slanynoczerw A: slanynoczrw BC / massoczerv A: masoczrw BC. I 589. rzerzatek AC: zerzatek B/ zvina AC: wynoczrw B/ volczek AC: wolzek B (Mk: wolczek Hk). I 590. Hlemyzd AB / drzevotocz AC: drzyewotocz B. 591. Pondraw ABC/ atalabus A: atelabus B/ biedla AB. 592. Mayka ABC / compus A: porpus B/skladnik AB/zyvowlass A: zywohlaw B. I 593. vodnetele AB/ plss A: plz B/ srdogednye A: srdogyednye. II 594. klesscz AB / gepicze A: gyepyczye B/ muski A: mussky B. II 595. (není v B). II 596. Centabria A: centabera Mk (mylně) gehlak A: gyehlak B. II 597. Carnicia A: carmria B/ sirnysscz AB/ repulax A: re- pula B/ ssczipa AB. I 598. (není v B), opinacus A Mk (opinatus?). I 599. zwlnoss AB/crecus A: oretus B/skworz A: sskworz B. 600/1. K. A: krzitacz G. II 602. stu- pestria AB: stupestera Mk (mylně)/ kudlak ABC. II 603. latitant B: latitantes A. 604. post B: est A. II 605. (není v B). II 606. pasieka AB I salebra A: saresta B.
Strana 128
128 Klaret, Glossář V, 15—16. Kerz rubus est, liber korab, huol stipes, liko suber, Puscz solitudo, korzen radix, vitis vínokorzen, Festula peczka, storex suk, prut virga, kuora cortex, Lucus luh, nucleus yadro, parzyez quoque truncus. Pampinus vinouist, acinum yadrcze, folium list, Vinacia kozka, brzewno trabs sit, arula spiczca. Vinea vynnycze, husscz densetum, flos kwiet, aler klusses Styep planta, lesa drzkolna, kigenícze masa, Manstruga sikolecz, rampnus pupenecz, porallum klecz, Gallipa czesylka, robur klada, zrncze sit uva, Arbula dic vtinek, strzen cordia, virgula prutek, Arbutus est stromlet, arbustum drzenícze, liquor strzet, Styepnícze plantale, yablecznícze pomeriale. Hrozn botrus, indago dic ochozie, kmenque propago, Desertum pusscze, frutices prutye, radula kluczie, Virgulta prutyczie, mladiczie frutecta, cares dssczie. Dumus chrast, obora dic ortoferale, krot ora, Kvasnicze fex, lupínaque peripasma, prostyepa scinda, Gumi kle, baculus kiy, zpustek bitta, prachen (gles), Denical powrhel, ceda sspal, palmesque ratolesl. Vyetew ramus, oley oleum, rubik arda, rigor krzey, Kroz cabo, vimen zvad, vrubek cala, pomerium sad, /A 190'b Frustra vatrs, beranek vapulax, sed cruppula klapet. 630 Pinum lucz, mazdrka nauci vepresque svlaczka, Carectum krozovie, parolum bakule, dria znovie, Arces vrchoviczie, stiga metla, spatula drziczye, «...) Capilentes oklesly, sed zviticze zentes. Anx vuít, alnetum dic olssyna, vinnicze vinetum, 610 615 620 625 607-608. (není v B). II 609. peczka AB/ suk AB (v B přidáno stržen z v. 617). 610. yadro AB I parzyez B: parzerz AC / truncus B: runcus A. I 611. vinolist ABC yadrcze A, yadrzcze B I 612. kozka AC: wynna kozka B / spiczca A (-ca: zřetelně -ta) spyczka B. 613. husscz ABC. I 614. kigenicze AC: kygyenyczye B. 1 615. si- kolecz AC: ssykolecz B / rampnus B: rapmnus A/ pupenecz ABC 1 klecz ABC. 616. czesylka A: czyessylka B/klada ABC. I 617. vtínek ABC strzen AB (ale v B již při v. 609). II 618. (není v B), drzenícze AB: drzewicze C. II 619. Styepnícze AC: sczyepnyczye B/ yablecznícze AC: yablecznyczye B/ pomeriale AB: v A korrigováno; Mk. pemerale. II 620. kmen ABC I propago AC: propa B. u 621. (neni v B). 622. mladiczie AB. II 623. prutycze C; mladycze C: ortoferale B: ortoferare A (ne- obratnou zkratkou. 624. p. A; prossczepa C. I 625. kle AB (B v. 630)/ zpustek ABC bitta AB: bicta Mk/ prachen B: prachel C pracehu A/ gles B, glocz C: 0 A. 626. powrhel ABs. A: sspla C./ratolesl At ratolest BC (Hk), ratoless Mk. 627, ru- bik AB. l 628. Krcz ABC/ vrubek AB. II 629. cruppula A: tinpula B/ klapet ABC, klapec Mk. II 630. mazdrka AB, mazdra C; B + klé ž v. 625/ svlaczka AC, sulaczka B. 631. Carectum: Curvectum A, cuructum B / krezowie AB / parolum A: porolum B/ bakule AB. II 632. wrchoviczie AC: wrchowye B/ metla ABC/ drziczye A: drzyscze BC. II 633. oklesty ABC/ zviticze A: swydye B. 634. vuit A: vwyt B.
128 Klaret, Glossář V, 15—16. Kerz rubus est, liber korab, huol stipes, liko suber, Puscz solitudo, korzen radix, vitis vínokorzen, Festula peczka, storex suk, prut virga, kuora cortex, Lucus luh, nucleus yadro, parzyez quoque truncus. Pampinus vinouist, acinum yadrcze, folium list, Vinacia kozka, brzewno trabs sit, arula spiczca. Vinea vynnycze, husscz densetum, flos kwiet, aler klusses Styep planta, lesa drzkolna, kigenícze masa, Manstruga sikolecz, rampnus pupenecz, porallum klecz, Gallipa czesylka, robur klada, zrncze sit uva, Arbula dic vtinek, strzen cordia, virgula prutek, Arbutus est stromlet, arbustum drzenícze, liquor strzet, Styepnícze plantale, yablecznícze pomeriale. Hrozn botrus, indago dic ochozie, kmenque propago, Desertum pusscze, frutices prutye, radula kluczie, Virgulta prutyczie, mladiczie frutecta, cares dssczie. Dumus chrast, obora dic ortoferale, krot ora, Kvasnicze fex, lupínaque peripasma, prostyepa scinda, Gumi kle, baculus kiy, zpustek bitta, prachen (gles), Denical powrhel, ceda sspal, palmesque ratolesl. Vyetew ramus, oley oleum, rubik arda, rigor krzey, Kroz cabo, vimen zvad, vrubek cala, pomerium sad, /A 190'b Frustra vatrs, beranek vapulax, sed cruppula klapet. 630 Pinum lucz, mazdrka nauci vepresque svlaczka, Carectum krozovie, parolum bakule, dria znovie, Arces vrchoviczie, stiga metla, spatula drziczye, «...) Capilentes oklesly, sed zviticze zentes. Anx vuít, alnetum dic olssyna, vinnicze vinetum, 610 615 620 625 607-608. (není v B). II 609. peczka AB/ suk AB (v B přidáno stržen z v. 617). 610. yadro AB I parzyez B: parzerz AC / truncus B: runcus A. I 611. vinolist ABC yadrcze A, yadrzcze B I 612. kozka AC: wynna kozka B / spiczca A (-ca: zřetelně -ta) spyczka B. 613. husscz ABC. I 614. kigenicze AC: kygyenyczye B. 1 615. si- kolecz AC: ssykolecz B / rampnus B: rapmnus A/ pupenecz ABC 1 klecz ABC. 616. czesylka A: czyessylka B/klada ABC. I 617. vtínek ABC strzen AB (ale v B již při v. 609). II 618. (není v B), drzenícze AB: drzewicze C. II 619. Styepnícze AC: sczyepnyczye B/ yablecznícze AC: yablecznyczye B/ pomeriale AB: v A korrigováno; Mk. pemerale. II 620. kmen ABC I propago AC: propa B. u 621. (neni v B). 622. mladiczie AB. II 623. prutycze C; mladycze C: ortoferale B: ortoferare A (ne- obratnou zkratkou. 624. p. A; prossczepa C. I 625. kle AB (B v. 630)/ zpustek ABC bitta AB: bicta Mk/ prachen B: prachel C pracehu A/ gles B, glocz C: 0 A. 626. powrhel ABs. A: sspla C./ratolesl At ratolest BC (Hk), ratoless Mk. 627, ru- bik AB. l 628. Krcz ABC/ vrubek AB. II 629. cruppula A: tinpula B/ klapet ABC, klapec Mk. II 630. mazdrka AB, mazdra C; B + klé ž v. 625/ svlaczka AC, sulaczka B. 631. Carectum: Curvectum A, cuructum B / krezowie AB / parolum A: porolum B/ bakule AB. II 632. wrchoviczie AC: wrchowye B/ metla ABC/ drziczye A: drzyscze BC. II 633. oklesty ABC/ zviticze A: swydye B. 634. vuit A: vwyt B.
Strana 129
De arboribus et plantis, v. 607—658. 129 635 Klyn cuneus, stranstrum naton sit, dlubnye tinellum, Frons ssvala, rezína pryskyrzyczye, mossorz ebena, Tartarium vinokal, palicze cambuca, zrd artal, Strana seors, stadix hrano, drzie tenor, wrstwa pradix. Hec dare non tardus fuit apcius ipse Zygardus. (16.) (De plantis.) XV.2.) 640 645 650 655 LAudibus ad plantas speciales vertito plantas. Quercus dub, ebanus vaz, nux orzech, olsyn e)cz alnus Fagus buk, platanus yauor ssipekque paburus, Cornus hloh, tremulus osyka, klokoczek sicomorus, Castanea castan, spína trn, buxus quoque puspan. Balsamus est balsam, aleos yaziel, ornus obrzecztan, [Vlibex ssvida, cedrus cedrziss, czipressque cipressus. Populus est topol, sambucus bez, abies gedl, Vibex gyva, brzieza betula sit, tilia lypa, Hruska pirus, trzemcha crepanus, crebina trzessetka, Orzech avelana, fik ficus, amigdala mandla, Iuniperus yalovecz, gilm prastula, lentica prassczecz, Taxus tyss, morus vahodnik, sed ruozdka sit ulmus. Mirtus ssmrk, brziek acer, ulnus gimele, fladr variober, Cerusus est trzesnye, merusus vissnye, robus osnye. Fusale sit brsnyel, sitanus brzest, postrula drzistel. Sed habr carpentus, puchoss arba, dehet terebintus, Rokita palma, cinus trnka, drzenícze framícínus, Olew oliva, bobek laurus, dimessa bozynek. 635. dlubnye BCG: dlubnícze A (proti verši) / tinellum AB: tigillum CG 636. pryskyrzyczye B: piskyrzicze A mossorz ABC II 637. vínokal AC: wyno- kak B omylem II 638. Strana AB: stranye C/ seors AC: scors B/hrano AB/ drzie AB 639. Zygardus A: zyghardus B. I 641. vaz ABC/ olssynecz C T.: olsyncz A. 642. buk AB (v B při 643)/ yauor AB (zde B přidává fládr z v. 653 a hloh z v. 643)/ ssipek AB/ paburus A: paliurus B. II 643. hloh AB (B již při 642) osyka AB/klokoczek AB (zde přidáno zv. 642 buk 641 dub, 665 babka). 644. puspan A: busspan B. II 645. aleos A: aloes BC / yaziel ABC/ obrzecztan A: brzyecz- tan BC. 646. Vibex A: ybex CG/ czipress A: czyprzyss C 647. gedl A: gyedl B. 648. brzieza AB/ betula B: bedula ACG II 649. Hruska AB (v B k v. 662)/ trzem- cha A: trzyemcha B/ crepanus AC: carpanus B/ crebina A: trebina B/trzessetka A: rzessetka B. 650. (není v B na tomto místě; jenom mandla', amigdalus' připojeno k v. 662). II 651. yalovecz A: yalowyecz B/ gilm AB/ prassczecz B: prassczek A 652. ruozdka A: rozka C. II 653. ssmrk AB/ brziek ABC/ gimele A gmele CG mele B/ fladr AG, flader BC, (v B již v. 642) / variober BG: variaber A. 654. trzesnye A: trzyessnye BG (k v. 662) / vissnye AB (B k v. 662)/ osnye A: ossnye B. 655. brzsnyel A: brssnyel B/ brzest A: brzyest B/ drzistel A: drzstel B. 656. habr AB / puchoss AB / dehet A: rzerzabek B lI 657. Rokita AB) trnka AB/ drzenícze A: drzyenyczye B/framicinus A: framogus B. II 658. olew AC.
De arboribus et plantis, v. 607—658. 129 635 Klyn cuneus, stranstrum naton sit, dlubnye tinellum, Frons ssvala, rezína pryskyrzyczye, mossorz ebena, Tartarium vinokal, palicze cambuca, zrd artal, Strana seors, stadix hrano, drzie tenor, wrstwa pradix. Hec dare non tardus fuit apcius ipse Zygardus. (16.) (De plantis.) XV.2.) 640 645 650 655 LAudibus ad plantas speciales vertito plantas. Quercus dub, ebanus vaz, nux orzech, olsyn e)cz alnus Fagus buk, platanus yauor ssipekque paburus, Cornus hloh, tremulus osyka, klokoczek sicomorus, Castanea castan, spína trn, buxus quoque puspan. Balsamus est balsam, aleos yaziel, ornus obrzecztan, [Vlibex ssvida, cedrus cedrziss, czipressque cipressus. Populus est topol, sambucus bez, abies gedl, Vibex gyva, brzieza betula sit, tilia lypa, Hruska pirus, trzemcha crepanus, crebina trzessetka, Orzech avelana, fik ficus, amigdala mandla, Iuniperus yalovecz, gilm prastula, lentica prassczecz, Taxus tyss, morus vahodnik, sed ruozdka sit ulmus. Mirtus ssmrk, brziek acer, ulnus gimele, fladr variober, Cerusus est trzesnye, merusus vissnye, robus osnye. Fusale sit brsnyel, sitanus brzest, postrula drzistel. Sed habr carpentus, puchoss arba, dehet terebintus, Rokita palma, cinus trnka, drzenícze framícínus, Olew oliva, bobek laurus, dimessa bozynek. 635. dlubnye BCG: dlubnícze A (proti verši) / tinellum AB: tigillum CG 636. pryskyrzyczye B: piskyrzicze A mossorz ABC II 637. vínokal AC: wyno- kak B omylem II 638. Strana AB: stranye C/ seors AC: scors B/hrano AB/ drzie AB 639. Zygardus A: zyghardus B. I 641. vaz ABC/ olssynecz C T.: olsyncz A. 642. buk AB (v B při 643)/ yauor AB (zde B přidává fládr z v. 653 a hloh z v. 643)/ ssipek AB/ paburus A: paliurus B. II 643. hloh AB (B již při 642) osyka AB/klokoczek AB (zde přidáno zv. 642 buk 641 dub, 665 babka). 644. puspan A: busspan B. II 645. aleos A: aloes BC / yaziel ABC/ obrzecztan A: brzyecz- tan BC. 646. Vibex A: ybex CG/ czipress A: czyprzyss C 647. gedl A: gyedl B. 648. brzieza AB/ betula B: bedula ACG II 649. Hruska AB (v B k v. 662)/ trzem- cha A: trzyemcha B/ crepanus AC: carpanus B/ crebina A: trebina B/trzessetka A: rzessetka B. 650. (není v B na tomto místě; jenom mandla', amigdalus' připojeno k v. 662). II 651. yalovecz A: yalowyecz B/ gilm AB/ prassczecz B: prassczek A 652. ruozdka A: rozka C. II 653. ssmrk AB/ brziek ABC/ gimele A gmele CG mele B/ fladr AG, flader BC, (v B již v. 642) / variober BG: variaber A. 654. trzesnye A: trzyessnye BG (k v. 662) / vissnye AB (B k v. 662)/ osnye A: ossnye B. 655. brzsnyel A: brssnyel B/ brzest A: brzyest B/ drzistel A: drzstel B. 656. habr AB / puchoss AB / dehet A: rzerzabek B lI 657. Rokita AB) trnka AB/ drzenícze A: drzyenyczye B/framicinus A: framogus B. II 658. olew AC.
Strana 130
130 Klaret, Glossář, V, 16—17. 665 А 190 a 670 675 Persicus est brzeskew, slada cersa, sadugara wrzyeskew, 660 Mispilicz escalius, zdla mirica gesenque druellus. Est zimoliz ristus, chvogicze pínus, slýwa prínus; Sit corulus leska, drzie pinux calinaque labrusca Et klenvcze poricus, yablan pomus, ssale malus. Coctanus est kdulnyk, mazer alx cetanusque gerzabnik, Wrba salix, sacína babka, borovicze merica, Yles prisk, prasidis zdrawczek, rayczek paradisus, Arbadus ostadnecz, larex dierziecz, arsola slunczecz. Palmaria blaster, ruoznik rosar, okr oleaster. Querculus est dubecz, iunalus mladyk, vincira czylecz. Est elopus malinye, farnis muknie, framea so snye) Frangula sit krussina, cucumer tykwa, brzienka sabina, Fraxinus vlamon, ariana cznotan, sechin osdon, Lentiscus moklecz, lorandex stínka, tímus kmecz, Arbellus sladolik, siliquar tagik, armeda leknik, Yadrnye malogranatum, macis osken, víska bidellum, Agnita brancz, obudon mixalia, tilos vlibon. — Pus Brito non ponit, nisi Liber rerum hic addit. (17 ) (De fructibus arborum.) (V.3.) Ra tua lata, dabis arbuta mandere grata. Arbuta drzievonycze, fructus ovocze, fula brzlicze, 680 Proventus przibitek, pira hruski, sit usus vzitek, Glandes sunt zeludi, yahodi mora, fagenula bukvy, 659. brzeskew AB: brzeskwa G / cersa A: cetsa B / sadugara A: sadugala B wrzyeskew B: brzeskew A. II 660. Mispilicz AB; v B č. 1133 přidáno: nysspule cere bracus/ gesen A: gyessen BC. 661. zimoliz AB: zymolist C/ ristus ABC:riscus Mk chvogicze A: chwogyczye BC/ (B přidal z v. 665 borovicě) slyna AB/ prinus AB: Mk prunus mylně. II 662. (zde v B připojeno z v. 663 jabloň, 649 hruška, 654 višně, třešně, 650 mandla) II 663. klenycze AG: klenyczye EC/ yablan A: yablon BG ssale AC: ssalowye B. II 661. alx A: aho B/ gerzabnik AB: gerzebnyk C. 665. (v B připojeno k v. 643 a 661). borovicze AG: borowyczye BC. l 666. Yles A: (po opravě: Ilos BC/ prisk AC: prsk B/ prasidis A: prasides B/ zdrawczek AB. 667. Arbadus A (opr. z Arbasus): arbalus B / ostadnecz AB / larex A: larix B dierziecz AB / slunczecz B, Mk: flunczecz A. II 668. blaster AB/ ruoznik A: roznyk B/ rosar A: bosar B/ okr ABC. II 669. (neni v B), iunalus GMk (v A nej.) mladyk A: mladecz G. II 670. malinye AB/ farnis A: fanus B muknie AB sossnye BG: sos A (protirýmu). 671. krnssina AB /brzienka ABC. 672. Fraxinus AC vlamon A, vlamen C: vlmon B / cznotan AB. I 673. moklecz ABC/ stínka AB tímus A: tamus B/ kmecz AB. II 674. sladolik AB/ tagik A: tagyl B/ armeda A: armedia B/leknik AB. 675. Vadrnye A, wedrnyk B: yadrnye CMk, srovn. v. 687 macis A: metis B / osken AB / víska A: wyska B / bidellum A: bedellum B. 676. (není v B). II 677. nisi A: insit B. II 678. Ora A: Gra B, Hk/lata A: grata B mandere A: edere B. 679. drzievonycze Ardrzyewonye B, drzewonyczye C/ brzlicze A: brslyczye BC. 1I 680. przibitek ABC. II 681. zeludi A: zaludy G/ yahodi AB.
130 Klaret, Glossář, V, 16—17. 665 А 190 a 670 675 Persicus est brzeskew, slada cersa, sadugara wrzyeskew, 660 Mispilicz escalius, zdla mirica gesenque druellus. Est zimoliz ristus, chvogicze pínus, slýwa prínus; Sit corulus leska, drzie pinux calinaque labrusca Et klenvcze poricus, yablan pomus, ssale malus. Coctanus est kdulnyk, mazer alx cetanusque gerzabnik, Wrba salix, sacína babka, borovicze merica, Yles prisk, prasidis zdrawczek, rayczek paradisus, Arbadus ostadnecz, larex dierziecz, arsola slunczecz. Palmaria blaster, ruoznik rosar, okr oleaster. Querculus est dubecz, iunalus mladyk, vincira czylecz. Est elopus malinye, farnis muknie, framea so snye) Frangula sit krussina, cucumer tykwa, brzienka sabina, Fraxinus vlamon, ariana cznotan, sechin osdon, Lentiscus moklecz, lorandex stínka, tímus kmecz, Arbellus sladolik, siliquar tagik, armeda leknik, Yadrnye malogranatum, macis osken, víska bidellum, Agnita brancz, obudon mixalia, tilos vlibon. — Pus Brito non ponit, nisi Liber rerum hic addit. (17 ) (De fructibus arborum.) (V.3.) Ra tua lata, dabis arbuta mandere grata. Arbuta drzievonycze, fructus ovocze, fula brzlicze, 680 Proventus przibitek, pira hruski, sit usus vzitek, Glandes sunt zeludi, yahodi mora, fagenula bukvy, 659. brzeskew AB: brzeskwa G / cersa A: cetsa B / sadugara A: sadugala B wrzyeskew B: brzeskew A. II 660. Mispilicz AB; v B č. 1133 přidáno: nysspule cere bracus/ gesen A: gyessen BC. 661. zimoliz AB: zymolist C/ ristus ABC:riscus Mk chvogicze A: chwogyczye BC/ (B přidal z v. 665 borovicě) slyna AB/ prinus AB: Mk prunus mylně. II 662. (zde v B připojeno z v. 663 jabloň, 649 hruška, 654 višně, třešně, 650 mandla) II 663. klenycze AG: klenyczye EC/ yablan A: yablon BG ssale AC: ssalowye B. II 661. alx A: aho B/ gerzabnik AB: gerzebnyk C. 665. (v B připojeno k v. 643 a 661). borovicze AG: borowyczye BC. l 666. Yles A: (po opravě: Ilos BC/ prisk AC: prsk B/ prasidis A: prasides B/ zdrawczek AB. 667. Arbadus A (opr. z Arbasus): arbalus B / ostadnecz AB / larex A: larix B dierziecz AB / slunczecz B, Mk: flunczecz A. II 668. blaster AB/ ruoznik A: roznyk B/ rosar A: bosar B/ okr ABC. II 669. (neni v B), iunalus GMk (v A nej.) mladyk A: mladecz G. II 670. malinye AB/ farnis A: fanus B muknie AB sossnye BG: sos A (protirýmu). 671. krnssina AB /brzienka ABC. 672. Fraxinus AC vlamon A, vlamen C: vlmon B / cznotan AB. I 673. moklecz ABC/ stínka AB tímus A: tamus B/ kmecz AB. II 674. sladolik AB/ tagik A: tagyl B/ armeda A: armedia B/leknik AB. 675. Vadrnye A, wedrnyk B: yadrnye CMk, srovn. v. 687 macis A: metis B / osken AB / víska A: wyska B / bidellum A: bedellum B. 676. (není v B). II 677. nisi A: insit B. II 678. Ora A: Gra B, Hk/lata A: grata B mandere A: edere B. 679. drzievonycze Ardrzyewonye B, drzewonyczye C/ brzlicze A: brslyczye BC. 1I 680. przibitek ABC. II 681. zeludi A: zaludy G/ yahodi AB.
Strana 131
De plantis et fructibus, v. 635—706. 131 685 690 695 700 А 190 b Precíma rziczki, cína trnki, paburnaque ssypki. Sed merusa vysnye, kdule coctana, cerusa trzesnye, Bobki lauribaca, ssalowa mala pomaque yablka, Crepania trzemchi, puchri fladus, vaccina bzini, Postrula drzistelicze, cedria zrzie, prinera hlussicze, Yadrnka malogranata, mera sissel gallaque ssyska. Acerína brzekyníe, corna hlohynie, fara muknye Et kalíny labrína, leskorzechi dic corulina, Zerzebyni cetena, dactilia gehnyed, ylum kma. Fragulina krussína, lipatka sunt tiliana, Escula misspilicze, wilupek erux, dropa stplicze, Lusczyna durca, malik melopus, sono hwyzd, cabo czwrlik. Orzech avellana, topolinki sunt popolina, Persica sunt brzeskve, ficus fiki, cucina tikve, Wrbini salicina, sed tetrzevyni bedulína. Ulnicia gimeliczye dic, ruscína zimoliczie, Trnoslawy plurna, kloko czy)nky sunt sicomorna. Australina rakuska, vincia wynna, gallica wlaska, Silvena plana vablka, plantína styepovana, Dulciana meduna, dic ortiniaque czyrziczna, Salipoma wrboua, paburnína dico ssypkova. Czrvenicze rubina, pichaliczki sunt spericina; Coctipiera kdulki, sunt compiera kuzelatki, 705 Frigula zymnyatki, dic saxipira kamenyatki, Punícea czrvenki, zlute clauca, virenda zelenki. 682. Precíma AC: precinia B/rziczkiAB: rzyeczky C/ paburna A: pabura B/ssypki ABCG. II 683. kdule AG: kdulye B. 684. (B). II 685. Crepania AB: crepama CMk trzemchi AG: trzyemchy B/ puchri ABCJbzini ABC. 686. Postrula A: pastuta B drzistelicze A: drzyestelyczye B/ zrzie AB / prinera A: pruneria BC, pernera Mk hlussicze AC: hlussyczye B.I 687. Yadrnka ABC/sissel A: ssyssel B/ssyska ABCG. 688. Acerína A: euteria B/ brzekyníe AC: brzyekynye BG /hlohynie AB/muknye B: buknye A srv. v. 670. II 689. leskorzechi A: lestorzyechy B, leskorzicze G. 690. zerzebyni A: gerzyebyny BC, rzerzebny G. II 691. krussína AC: krussyny B lipatka ABC. I 692. misspilicze A: mysspule G,/ wyspyelyczye B. II 693. Lu- szyna ABC/ czwrlik A: czrwlyk B, czrwyk C. I 694. topolinky AB. II 695. brzeskwe A: brzyeskwye B. II 696. Wrbini AB/ tetrzevyni AC: tetrzyewyny B. I 697. gime- liczye A: gmelyczie C, gmyelyczye B/ ruscína A: ristina B/ zimoliczie AC: zymolyzye B, Mk. I 698. Trnoslawy AC: troslavy B/ plurna A: purna B/ kloko- czynky B: klokonki AC/sicomorna BC: sicomorni A. I 699. rakuska A: rakussky B. 700. plana AB/ yablka A: o B / styepovana A: sczyepowana B. H 701. meduna AB/ czyrziczna A: czyrzyczyewa B.II 702. wrboua AB/ paburnína A: paburina B / ssypkowa AB (: Hk. csypkowa). II 703. Czrvenicze A: czrwenyczye B/ pichaliczki AB spericina A: spertina B. II 704. kdulki AB, compiera A: compyra B/ kuzelatki A: ssyessyelatky B. II 705. zymniatki A: zymnatki B/ kamenyatki A: kamenatky B. 706. czrvenki AB/ zlute AB / clauca A: glauca B / zelenki AB.
De plantis et fructibus, v. 635—706. 131 685 690 695 700 А 190 b Precíma rziczki, cína trnki, paburnaque ssypki. Sed merusa vysnye, kdule coctana, cerusa trzesnye, Bobki lauribaca, ssalowa mala pomaque yablka, Crepania trzemchi, puchri fladus, vaccina bzini, Postrula drzistelicze, cedria zrzie, prinera hlussicze, Yadrnka malogranata, mera sissel gallaque ssyska. Acerína brzekyníe, corna hlohynie, fara muknye Et kalíny labrína, leskorzechi dic corulina, Zerzebyni cetena, dactilia gehnyed, ylum kma. Fragulina krussína, lipatka sunt tiliana, Escula misspilicze, wilupek erux, dropa stplicze, Lusczyna durca, malik melopus, sono hwyzd, cabo czwrlik. Orzech avellana, topolinki sunt popolina, Persica sunt brzeskve, ficus fiki, cucina tikve, Wrbini salicina, sed tetrzevyni bedulína. Ulnicia gimeliczye dic, ruscína zimoliczie, Trnoslawy plurna, kloko czy)nky sunt sicomorna. Australina rakuska, vincia wynna, gallica wlaska, Silvena plana vablka, plantína styepovana, Dulciana meduna, dic ortiniaque czyrziczna, Salipoma wrboua, paburnína dico ssypkova. Czrvenicze rubina, pichaliczki sunt spericina; Coctipiera kdulki, sunt compiera kuzelatki, 705 Frigula zymnyatki, dic saxipira kamenyatki, Punícea czrvenki, zlute clauca, virenda zelenki. 682. Precíma AC: precinia B/rziczkiAB: rzyeczky C/ paburna A: pabura B/ssypki ABCG. II 683. kdule AG: kdulye B. 684. (B). II 685. Crepania AB: crepama CMk trzemchi AG: trzyemchy B/ puchri ABCJbzini ABC. 686. Postrula A: pastuta B drzistelicze A: drzyestelyczye B/ zrzie AB / prinera A: pruneria BC, pernera Mk hlussicze AC: hlussyczye B.I 687. Yadrnka ABC/sissel A: ssyssel B/ssyska ABCG. 688. Acerína A: euteria B/ brzekyníe AC: brzyekynye BG /hlohynie AB/muknye B: buknye A srv. v. 670. II 689. leskorzechi A: lestorzyechy B, leskorzicze G. 690. zerzebyni A: gerzyebyny BC, rzerzebny G. II 691. krussína AC: krussyny B lipatka ABC. I 692. misspilicze A: mysspule G,/ wyspyelyczye B. II 693. Lu- szyna ABC/ czwrlik A: czrwlyk B, czrwyk C. I 694. topolinky AB. II 695. brzeskwe A: brzyeskwye B. II 696. Wrbini AB/ tetrzevyni AC: tetrzyewyny B. I 697. gime- liczye A: gmelyczie C, gmyelyczye B/ ruscína A: ristina B/ zimoliczie AC: zymolyzye B, Mk. I 698. Trnoslawy AC: troslavy B/ plurna A: purna B/ kloko- czynky B: klokonki AC/sicomorna BC: sicomorni A. I 699. rakuska A: rakussky B. 700. plana AB/ yablka A: o B / styepovana A: sczyepowana B. H 701. meduna AB/ czyrziczna A: czyrzyczyewa B.II 702. wrboua AB/ paburnína A: paburina B / ssypkowa AB (: Hk. csypkowa). II 703. Czrvenicze A: czrwenyczye B/ pichaliczki AB spericina A: spertina B. II 704. kdulki AB, compiera A: compyra B/ kuzelatki A: ssyessyelatky B. II 705. zymniatki A: zymnatki B/ kamenyatki A: kamenatky B. 706. czrvenki AB/ zlute AB / clauca A: glauca B / zelenki AB.
Strana 132
132 Klaret, Glossář, V, 18. 710 Prznicze sunt prinulia, skorodrze sunt digericina, Paponia makowki, sila tayki, carenda susienki, Smolnicze pixina, zola malynyk, okruhlicze sperina, Fucina dymniatki, bielicze stina, carpa kozliczki, Hnylicze putrinum, czrua vermia, ladecz alinum, Frux loza, sterna rzapek, ohrzizek perma, frania sosniek, Ortorosa wlaska rosa rozie, campora polska. Sicud habet usus, hos usus magis eris usus. (18.) (De semine.) «V.4.) 715 MAxima cum cura studeas de semine plura. Semen syemie, sege[tels osenie, rukoviet quoque merges, Zahrada sit ortus, passus kroczege, pole campus, Messis zen, spica klass, mansus lan, tuca kyta, Cardua valdisscze, pyrzi cardo, lodus tlatoliscze. Est otava surga, mustus mech, vis peritura, Cissa leto, prosíni zebea, pisamen hrachovini, Obgedi descilia, lok et) ulna, sed oklepi fruma. Miera mensura, sed popluzie sit aratura, Stblo calamus, luka pratum, dvogemile leuca. Est predium dyedína, mandel stína brazdaque lira, Derpula smiczenyna, frageramen sit zavitína. Zahon sulcus, ager role, magar vhor, gitro iuger. Est sedimen zakal, stadium hony, sarcina naval, Glossus doch, stramen slama, prowrzislo ligamen. 720 725 707. Prznicze A: prznyczye B / prinulia A (možno čist i pruni-): prunilia B) skorodrze A: korozrzye B/ digericina A: degerentina B. I 708. Paponia A: pa- pona B/ makowki AB/ susienki AB. II 709. Smolnicze A: smolenky B/ malynyk B: malnik A/ okruhlicze A: okruhlyczye B. II 710. Fucina A: futina B/ dymniatki A: dymnatky B/ bielicze AC: byelyczye B/ kozliczki AB. 711. Hnylicze A: hnylyczye B/ putrinum A: puternum B, Hk/ czrna A: czrva Mk/ ainum A: alnum Mk. 712. loza A: hloza B/ rzapek A: rozpyek B/ ohrzizek: okrzizek A, ohryzek B frania (frama?) A: farma Mk mylně. Il 713. wlaska AB/ polska AB. II 714. hos usus A: hogucus B (Hk: hogusus)/ eris A: aliquis B. fI 715. plura B: iura A, Mk. 716. rukoviet AB/merges AB (v B přidáno palmus pyed č. 1244). I 717. kroczege AG: kroczyegye BC. II 718. lan A: dlan, lan B/tuca A: tuta BC/ kyta ABC (v B zde verš 725 a k němu ještě z v. 742 kopa). II 719. valdisscze A: waldysczye A/lodus AC: ledus B/ tlatoliscze AB: clatoliscze Mk. II 720. otava AB (v B přidáno: vel reci- diva otawa)/ vis A: wyss BC. II 721. leto AB/ prosíní AB prossowyny C/hracho- vini AB.II 722. Obgedi ACG: obgyedy B/loket G: Iok Afoklepi AB fruma AC: frimi B. II 724. (není v B) stblo A: steblo G II 725. (v B po v. 718), dyedína AB/ mandel AB (k tomu v B zv. 742 kopa). II 726. smiczenyna AB / frageramen A: fageramen B/ zavitína AB. II 727. role AB / vhor AB. II 728. hony AB / naval ABC. II 729. doch AC: ducch G / prowrzislo A: prowrzyesslo B powrzieslo G.
132 Klaret, Glossář, V, 18. 710 Prznicze sunt prinulia, skorodrze sunt digericina, Paponia makowki, sila tayki, carenda susienki, Smolnicze pixina, zola malynyk, okruhlicze sperina, Fucina dymniatki, bielicze stina, carpa kozliczki, Hnylicze putrinum, czrua vermia, ladecz alinum, Frux loza, sterna rzapek, ohrzizek perma, frania sosniek, Ortorosa wlaska rosa rozie, campora polska. Sicud habet usus, hos usus magis eris usus. (18.) (De semine.) «V.4.) 715 MAxima cum cura studeas de semine plura. Semen syemie, sege[tels osenie, rukoviet quoque merges, Zahrada sit ortus, passus kroczege, pole campus, Messis zen, spica klass, mansus lan, tuca kyta, Cardua valdisscze, pyrzi cardo, lodus tlatoliscze. Est otava surga, mustus mech, vis peritura, Cissa leto, prosíni zebea, pisamen hrachovini, Obgedi descilia, lok et) ulna, sed oklepi fruma. Miera mensura, sed popluzie sit aratura, Stblo calamus, luka pratum, dvogemile leuca. Est predium dyedína, mandel stína brazdaque lira, Derpula smiczenyna, frageramen sit zavitína. Zahon sulcus, ager role, magar vhor, gitro iuger. Est sedimen zakal, stadium hony, sarcina naval, Glossus doch, stramen slama, prowrzislo ligamen. 720 725 707. Prznicze A: prznyczye B / prinulia A (možno čist i pruni-): prunilia B) skorodrze A: korozrzye B/ digericina A: degerentina B. I 708. Paponia A: pa- pona B/ makowki AB/ susienki AB. II 709. Smolnicze A: smolenky B/ malynyk B: malnik A/ okruhlicze A: okruhlyczye B. II 710. Fucina A: futina B/ dymniatki A: dymnatky B/ bielicze AC: byelyczye B/ kozliczki AB. 711. Hnylicze A: hnylyczye B/ putrinum A: puternum B, Hk/ czrna A: czrva Mk/ ainum A: alnum Mk. 712. loza A: hloza B/ rzapek A: rozpyek B/ ohrzizek: okrzizek A, ohryzek B frania (frama?) A: farma Mk mylně. Il 713. wlaska AB/ polska AB. II 714. hos usus A: hogucus B (Hk: hogusus)/ eris A: aliquis B. fI 715. plura B: iura A, Mk. 716. rukoviet AB/merges AB (v B přidáno palmus pyed č. 1244). I 717. kroczege AG: kroczyegye BC. II 718. lan A: dlan, lan B/tuca A: tuta BC/ kyta ABC (v B zde verš 725 a k němu ještě z v. 742 kopa). II 719. valdisscze A: waldysczye A/lodus AC: ledus B/ tlatoliscze AB: clatoliscze Mk. II 720. otava AB (v B přidáno: vel reci- diva otawa)/ vis A: wyss BC. II 721. leto AB/ prosíní AB prossowyny C/hracho- vini AB.II 722. Obgedi ACG: obgyedy B/loket G: Iok Afoklepi AB fruma AC: frimi B. II 724. (není v B) stblo A: steblo G II 725. (v B po v. 718), dyedína AB/ mandel AB (k tomu v B zv. 742 kopa). II 726. smiczenyna AB / frageramen A: fageramen B/ zavitína AB. II 727. role AB / vhor AB. II 728. hony AB / naval ABC. II 729. doch AC: ducch G / prowrzislo A: prowrzyesslo B powrzieslo G.
Strana 133
De fructibus et semine, v. 707—755. 133 735 I A 191 a 741 745 750 730 Emphimasis purkrecht, cztwrt quarta, gelíma viechet, Viertel quartale, mezie meta noveque novale, Fforberk allodium chomaczque moles, vlehl arvum, Obile frumentum, zywt sorma, susiek bladimentum, Annona snopile, fruges mlatyvo, blada mlele, Vaha statera, corus korzecz, exema trzist, stoh acervus, Fasciculus dossek, snop manipus, mano snopek, Obtyez onus, plemiye germen, mile miliare, Fasciculum naruczie, sata syenie, volema prziehrssle. Sit pleuel anella, pandus brah, miekota molla, Gades hranycze, zliha gans stipulaque strnistie, Arcismus rozor, modius strich, mierzicze gomor, Artomus kopa, renitenta gerz, absola lhota, Enera kopanyna, palea pleua, nargula nyva. Prix lecha, sementum syetie, chmelnicze sit humuletum, Ozym brumen, otep garba, viridaria trawnyk, Funiculus provazecz, granaria zitnicze, caps hlecz, Zagezd fundus, acus ost, nodus vzel, brziemie pondus, Podkragie confíníum, gea pit, chmelinie humulínum, Zahubie fascis, obgezd territorium, sequa nagezd. Et wlat arista, crona postrzedek, makoviczka papona, Confraga czrvisscze, granum zrno, vendo lowisscze; Est strbol bubastus, slupek alcana, stblosa race(m)us, Posquia bublenci, flopus vperz, olenda sipienki, Rapetum rziepiscze, canapetum dic konopistye. Ypolitus ista dedit heredibus propriata. 755 730. purkrecht AB (Mk nevhodnou zkratku v = ru)/ cztwrt AB/ viechet CG: wyechel B(Mk.) II 731. mezie AB. I 732. Fforberk ABC/chomacz ABC /moles A: melos B/ vlehl ABC. I 733. zywt A: zyw[o]t Mk/ sorma A: forma Mk/ susiek AB (v B+: obylny): pissek C, sussek G. II 734. snopile AC: obyle w sno- pyech B/ mlele AC. II 735. korzecz ABG / stoh AB/ acervus A: acernum B/ acer[vus] Mk. II 736. dossek A: dossyek BCG. I 737. plemye AB (v A téměř plomye; -mi- omylem písařovým, 4 nožičky místo 3 pro m). 738. naruczie ABC/ syenie AB prziehrssle AB. [ 739. pleuel AC: plewa B (Hk.)/ anella A: auella B, avella Mk ) brah AB/miekota AB. II 740. hranycze AC: hranyczye B. I 741. Arcismus A: artismus B rozor ABC/ strich AB / mierzicze AG: myerzyczye B. II 742. kopa AB (v B při 725) renitenta AB: renicenta Mk/ gerz A: gerz B/ lhota AB. II 743. kopanyna AB nova AB. II 744. syetie AB /chmelnice AG; v. 748. 745. Ozym AB / otep ABG. 746. provazecz AG: prowazek B/ zitnicze A: zytnyczye B. II 747. Zagezd A: za- gyezd B/ ost ABC. 748. Podkragie AB, chmelinie A: chmelnyczye B. II 749. za- hubie ABC /obgezd AC:obogyezd B/sequa AB: sequar Mk / nagezd AC: nagyezd B. 750. crona A: corna B/ postrzedek A: prostrzyedek B/ makoviczka AB/ papona B: papomo A. II 751. Confraga A: confruga Mk. II. 752. strbol AB/ slupek AB. 753. bublenci AB/ vperz AB/ olenda A: colenda B/ sipienki A: ssypyenky B. 754. rziepiscze AB: rzepisstie G/ konopistye AG: konopyscze B. Il 755. Ypolitus ista dedit A: O B/ propriata A::proprieta B.
De fructibus et semine, v. 707—755. 133 735 I A 191 a 741 745 750 730 Emphimasis purkrecht, cztwrt quarta, gelíma viechet, Viertel quartale, mezie meta noveque novale, Fforberk allodium chomaczque moles, vlehl arvum, Obile frumentum, zywt sorma, susiek bladimentum, Annona snopile, fruges mlatyvo, blada mlele, Vaha statera, corus korzecz, exema trzist, stoh acervus, Fasciculus dossek, snop manipus, mano snopek, Obtyez onus, plemiye germen, mile miliare, Fasciculum naruczie, sata syenie, volema prziehrssle. Sit pleuel anella, pandus brah, miekota molla, Gades hranycze, zliha gans stipulaque strnistie, Arcismus rozor, modius strich, mierzicze gomor, Artomus kopa, renitenta gerz, absola lhota, Enera kopanyna, palea pleua, nargula nyva. Prix lecha, sementum syetie, chmelnicze sit humuletum, Ozym brumen, otep garba, viridaria trawnyk, Funiculus provazecz, granaria zitnicze, caps hlecz, Zagezd fundus, acus ost, nodus vzel, brziemie pondus, Podkragie confíníum, gea pit, chmelinie humulínum, Zahubie fascis, obgezd territorium, sequa nagezd. Et wlat arista, crona postrzedek, makoviczka papona, Confraga czrvisscze, granum zrno, vendo lowisscze; Est strbol bubastus, slupek alcana, stblosa race(m)us, Posquia bublenci, flopus vperz, olenda sipienki, Rapetum rziepiscze, canapetum dic konopistye. Ypolitus ista dedit heredibus propriata. 755 730. purkrecht AB (Mk nevhodnou zkratku v = ru)/ cztwrt AB/ viechet CG: wyechel B(Mk.) II 731. mezie AB. I 732. Fforberk ABC/chomacz ABC /moles A: melos B/ vlehl ABC. I 733. zywt A: zyw[o]t Mk/ sorma A: forma Mk/ susiek AB (v B+: obylny): pissek C, sussek G. II 734. snopile AC: obyle w sno- pyech B/ mlele AC. II 735. korzecz ABG / stoh AB/ acervus A: acernum B/ acer[vus] Mk. II 736. dossek A: dossyek BCG. I 737. plemye AB (v A téměř plomye; -mi- omylem písařovým, 4 nožičky místo 3 pro m). 738. naruczie ABC/ syenie AB prziehrssle AB. [ 739. pleuel AC: plewa B (Hk.)/ anella A: auella B, avella Mk ) brah AB/miekota AB. II 740. hranycze AC: hranyczye B. I 741. Arcismus A: artismus B rozor ABC/ strich AB / mierzicze AG: myerzyczye B. II 742. kopa AB (v B při 725) renitenta AB: renicenta Mk/ gerz A: gerz B/ lhota AB. II 743. kopanyna AB nova AB. II 744. syetie AB /chmelnice AG; v. 748. 745. Ozym AB / otep ABG. 746. provazecz AG: prowazek B/ zitnicze A: zytnyczye B. II 747. Zagezd A: za- gyezd B/ ost ABC. 748. Podkragie AB, chmelinie A: chmelnyczye B. II 749. za- hubie ABC /obgezd AC:obogyezd B/sequa AB: sequar Mk / nagezd AC: nagyezd B. 750. crona A: corna B/ postrzedek A: prostrzyedek B/ makoviczka AB/ papona B: papomo A. II 751. Confraga A: confruga Mk. II. 752. strbol AB/ slupek AB. 753. bublenci AB/ vperz AB/ olenda A: colenda B/ sipienki A: ssypyenky B. 754. rziepiscze AB: rzepisstie G/ konopistye AG: konopyscze B. Il 755. Ypolitus ista dedit A: O B/ propriata A::proprieta B.
Strana 134
134 Klaret, Glossář, V. 19. (19. De frumento.) (V. 5.) 760 765 770 775 A 191'b ECce celer venias, frumenta quod omnia noscas. Est triticum pssenycze, siligo zyto, pabula picze, Pisum hrach, poseno pilatrum fenum quoque seno, Barcia ber, scrutum prosso, surzicze silitricum. Est gramen trava, gena nat, pascua pastva, Pagula pohanina, porrum por, ovess sit avena. Est filla pastrnak, mileum yahli, sit papaver mak, Lactuca loczika, pultes krupi, mella medunkka), Raphanus est rzedkev, faba bob, postinaca mrkew. Horczicze sit sinapis, canapum ssemenecz, zele caulis, Bil rocha, raphula chrzen, linum len, ordea geczmen, Feniculum kopr, luk serpilla, sit ascania lusk. Artiplex lebeda, dera charpa, primicia prazma Et cibule cepa, capetum kopa rappaque rziepa. Urtica koprzywa hlucha, surtica podrzeczyna, Sempia podlesczka, lilek crica, rostropa pleska, Smiesicze sit plustrum, kolnik alsta, ssczevik (..) locustum. Hambuss uder, czesnek dic alea, vicia vykew, Tytrzicze git, stoklassa centuspica, spelta kapusta. Ceruca dic manholt, humulus chmel, bugla «..) kerhart. Sit canapus konopie, lohum czrnydlo, pepo dynie, Ceffula hlavaticze, nippus struk, koprka cacile, Ohnycze pirga, fulix barewnyk, dssczyrada surtix. Dico cicer krzenycze, lens ssoczevicze, prula pnycze, 780 Maguderis kossczal, bera czist, zizanía kukol, 756. celer A: ô B, quod AB: que Mk. II 757. picze AG: pyczye B. 1 758. psseno AB. II 759. ber ABG / surzicze A: surzyczye B. II 760. nat AB. H 761. pohanina ABG. II 762. pastrnak ABG. II 763. loczika AB /medunka B: medunki A. 764. rzed- kev ABG (sem B zv. 766 chřen)/ mrkev AB. II 765. Horczicze AG: horczyczye B ssemenecz AG: syemenecz B. 1 766. Bil A: byl B/chrzen AG: chrzyen B (přiv. 764.) 767. kopr AB/ luk AB/ serpilla ABG: sperilla Mk. II 768. lebeda AB (v B sem z v. 773 česnek)/ charpa A: chrpa B (Hk) (k v. 769), primicia AG: prinucia Mk. 769. cibule ABG (v B sem chrpa z v. 768, stračienožka z v. 802 a mateřiedúška z v. 810), kopa AB. II 770. Urtica A: surtica B/ koprzywa hlucha A: hlucha ko- przywa B. II 771. podlesczka AB/lilek A:lylec B/erica A (crica? vrica?): trica B , rostropa A: roscopa B/ pleska AB. 772. Smiesicze AG: smyesyczye B/ kolnik AB ssczevik A: sczyewyk B, styewyk G. II 773. Hambuss A: lambuss B (Mk)/ czes- nek AB (v B již při 768). 774. Tytrzicze A: tytrzyczye B/ stoklassa AB/ka- pusta AB (v B při 775). II 775. Ceruca A (-uta?): cernea B/ manholt AB/ v A -lt opravováno v -rt; manh[ar]t Mk,/ kerhart AB (v B přidáno z v. 774 kapusta.) 776. dynie ABG. II 777. Ceffula A: cesula B , hlavaticze AG: hlawatyczye B/ struk AB / koprka AB / cacile A: catile B. 778. Ohnycze A: ohnyczye B / barewnyk AB dssczyrada A: dssczyrad B/ surtix A: surix B. II 779. krzenycze A: kre- nyczye B / pnycze A: pruczye B/ ssoczevicze A: sseczovicze G. I 780. czist AB.
134 Klaret, Glossář, V. 19. (19. De frumento.) (V. 5.) 760 765 770 775 A 191'b ECce celer venias, frumenta quod omnia noscas. Est triticum pssenycze, siligo zyto, pabula picze, Pisum hrach, poseno pilatrum fenum quoque seno, Barcia ber, scrutum prosso, surzicze silitricum. Est gramen trava, gena nat, pascua pastva, Pagula pohanina, porrum por, ovess sit avena. Est filla pastrnak, mileum yahli, sit papaver mak, Lactuca loczika, pultes krupi, mella medunkka), Raphanus est rzedkev, faba bob, postinaca mrkew. Horczicze sit sinapis, canapum ssemenecz, zele caulis, Bil rocha, raphula chrzen, linum len, ordea geczmen, Feniculum kopr, luk serpilla, sit ascania lusk. Artiplex lebeda, dera charpa, primicia prazma Et cibule cepa, capetum kopa rappaque rziepa. Urtica koprzywa hlucha, surtica podrzeczyna, Sempia podlesczka, lilek crica, rostropa pleska, Smiesicze sit plustrum, kolnik alsta, ssczevik (..) locustum. Hambuss uder, czesnek dic alea, vicia vykew, Tytrzicze git, stoklassa centuspica, spelta kapusta. Ceruca dic manholt, humulus chmel, bugla «..) kerhart. Sit canapus konopie, lohum czrnydlo, pepo dynie, Ceffula hlavaticze, nippus struk, koprka cacile, Ohnycze pirga, fulix barewnyk, dssczyrada surtix. Dico cicer krzenycze, lens ssoczevicze, prula pnycze, 780 Maguderis kossczal, bera czist, zizanía kukol, 756. celer A: ô B, quod AB: que Mk. II 757. picze AG: pyczye B. 1 758. psseno AB. II 759. ber ABG / surzicze A: surzyczye B. II 760. nat AB. H 761. pohanina ABG. II 762. pastrnak ABG. II 763. loczika AB /medunka B: medunki A. 764. rzed- kev ABG (sem B zv. 766 chřen)/ mrkev AB. II 765. Horczicze AG: horczyczye B ssemenecz AG: syemenecz B. 1 766. Bil A: byl B/chrzen AG: chrzyen B (přiv. 764.) 767. kopr AB/ luk AB/ serpilla ABG: sperilla Mk. II 768. lebeda AB (v B sem z v. 773 česnek)/ charpa A: chrpa B (Hk) (k v. 769), primicia AG: prinucia Mk. 769. cibule ABG (v B sem chrpa z v. 768, stračienožka z v. 802 a mateřiedúška z v. 810), kopa AB. II 770. Urtica A: surtica B/ koprzywa hlucha A: hlucha ko- przywa B. II 771. podlesczka AB/lilek A:lylec B/erica A (crica? vrica?): trica B , rostropa A: roscopa B/ pleska AB. 772. Smiesicze AG: smyesyczye B/ kolnik AB ssczevik A: sczyewyk B, styewyk G. II 773. Hambuss A: lambuss B (Mk)/ czes- nek AB (v B již při 768). 774. Tytrzicze A: tytrzyczye B/ stoklassa AB/ka- pusta AB (v B při 775). II 775. Ceruca A (-uta?): cernea B/ manholt AB/ v A -lt opravováno v -rt; manh[ar]t Mk,/ kerhart AB (v B přidáno z v. 774 kapusta.) 776. dynie ABG. II 777. Ceffula A: cesula B , hlavaticze AG: hlawatyczye B/ struk AB / koprka AB / cacile A: catile B. 778. Ohnycze A: ohnyczye B / barewnyk AB dssczyrada A: dssczyrad B/ surtix A: surix B. II 779. krzenycze A: kre- nyczye B / pnycze A: pruczye B/ ssoczevicze A: sseczovicze G. I 780. czist AB.
Strana 135
De frumento, v. 756—807. 135 785 790 795 800 805 Tirses podlupki, bodium wolkrm, proda broski, Tirdea husienozka, dulcus sladecz, oppa kokosska, Posknycze capínum, sed cybulyni cepulinum, Sslez malva, fiola figela, vedrnyk pipinella. Rutta ruta, balsan sit balsanus, edera brzecztan, Trifolium dyetel, lilium lylium, plantago gytrocziel, Esula nastolnik, millefolium quoque rzebrzik. Poley polegium, petruzel sit petrozelinum, Singola smldownyk, oman enula, berbera pywnyk, Verbena wrbiena, mata menta, sit elba marzienka, Succera kadydlo, rziepik lappa, melo wlczie liko, Mandragora popienecz, lutra kvietecz, lingea skoczecz, Tribula bodlawka serpentinaque hadowka. Bukvicze betonica sit solsequiumque czakanka, Barba Iovis wraticz, ysop ysopus, illapicum sspicz, Valeriana kozlik, lofia zanik, arcona chladnyk, Esibeus nechtek, libez unx, agrimonia starczek, Origanum svalnik, oczun ando, fumica kopidlnyk, Sslez archangelica, celidon sit celidonia. Est canamilla rmen, putria cibr, iusquianus blen, Salviege salvia, marule maroda, hrusczicze senga Et kurzímor moripa, straczie nozka picopeda, Campia kuopie, trzevecz nuptoria, fulcana mcherzecz. Est nasturciaca zerzicha, benedicht benedicta, Arbo bytel, zemiezlucz centaurea, lapidea sdlucz, Buglosa volczek, apium sit opich, fela nurzik. Plura putas gravia, quia nusquam sunt usitata. 781. podlupki AB/wolkrm ABG: wolkrin Mk/broski A: prosky B. 782. husie- nozka AB: hussyenyczka B / sladecz AB/ kokosska AB. II 783. cybulyni A: czy- bedeny B. II 784. Sslez AB: slcez G/ vedrnyk AB, bedrnyk G. I 785. brzecztan A: brzyecztan B. 786. (v B není). II 787. nastolnik AB/ rzebrzik A: rzebrzyczek B. 788. Poley AB / petruzel A: petruzyel B. I 789. Singola A: singella B, singolla Mk smldownyk AB/oman ABG/ pywnyk A: pywonka B. I 790. wrbiena A: wrbrena B, Hk/mata AB/ sit elba A: sitella Mk, elba B / marzienka AB. II 791. kady- dlo AB/ wlczie liko AB. II 792. popienecz A: popenecz B (Mk: popyenecz)/ kvie- tecz AB/skoczecz ABG. 793. bodlawka A: podlawka B/hadowka AB. 794. Buk- vicze A: bukwyczye B/ czakanka AB. 795. (v B přtpojeno z v. 798 svalník a z 800 blén)/ ysop A: yzop B/sspicz A: stycz B. II 796. kozlik AB/ chladnyk AB. 797. nechtek AB / starczek AB. II 798. svalnik AB (v B při 795), kopidlnyk A: kopylnyk B. II 799. Sslez A: slez wlasky B/ celidon AB. II 800. canamilla AB: camomilla Mk/ rmen AB / cibr A: czybr B / iusquianus AB: iusquiamus Mk blen AB (v B při 795). I 801. marule A: merulye B (Mk marulye)/ hrusczicze A: hrussczyczye B. I 802. Et A: est Mk/ kurzímor AB/ straczie nozka AB (v B k v. 769). 803. (není v B). I 804. nasturciaca Mk: nastruciata A, nasturcia G 805. Arbo A: arba B/ bytel A: bytyel B / zemiezlucz A: zemyzlucz B. I 806. Bug- losa B: boglossa A/ volczek A: welczek B / opich AB. I[ 807. gravia A: gramina B.
De frumento, v. 756—807. 135 785 790 795 800 805 Tirses podlupki, bodium wolkrm, proda broski, Tirdea husienozka, dulcus sladecz, oppa kokosska, Posknycze capínum, sed cybulyni cepulinum, Sslez malva, fiola figela, vedrnyk pipinella. Rutta ruta, balsan sit balsanus, edera brzecztan, Trifolium dyetel, lilium lylium, plantago gytrocziel, Esula nastolnik, millefolium quoque rzebrzik. Poley polegium, petruzel sit petrozelinum, Singola smldownyk, oman enula, berbera pywnyk, Verbena wrbiena, mata menta, sit elba marzienka, Succera kadydlo, rziepik lappa, melo wlczie liko, Mandragora popienecz, lutra kvietecz, lingea skoczecz, Tribula bodlawka serpentinaque hadowka. Bukvicze betonica sit solsequiumque czakanka, Barba Iovis wraticz, ysop ysopus, illapicum sspicz, Valeriana kozlik, lofia zanik, arcona chladnyk, Esibeus nechtek, libez unx, agrimonia starczek, Origanum svalnik, oczun ando, fumica kopidlnyk, Sslez archangelica, celidon sit celidonia. Est canamilla rmen, putria cibr, iusquianus blen, Salviege salvia, marule maroda, hrusczicze senga Et kurzímor moripa, straczie nozka picopeda, Campia kuopie, trzevecz nuptoria, fulcana mcherzecz. Est nasturciaca zerzicha, benedicht benedicta, Arbo bytel, zemiezlucz centaurea, lapidea sdlucz, Buglosa volczek, apium sit opich, fela nurzik. Plura putas gravia, quia nusquam sunt usitata. 781. podlupki AB/wolkrm ABG: wolkrin Mk/broski A: prosky B. 782. husie- nozka AB: hussyenyczka B / sladecz AB/ kokosska AB. II 783. cybulyni A: czy- bedeny B. II 784. Sslez AB: slcez G/ vedrnyk AB, bedrnyk G. I 785. brzecztan A: brzyecztan B. 786. (v B není). II 787. nastolnik AB/ rzebrzik A: rzebrzyczek B. 788. Poley AB / petruzel A: petruzyel B. I 789. Singola A: singella B, singolla Mk smldownyk AB/oman ABG/ pywnyk A: pywonka B. I 790. wrbiena A: wrbrena B, Hk/mata AB/ sit elba A: sitella Mk, elba B / marzienka AB. II 791. kady- dlo AB/ wlczie liko AB. II 792. popienecz A: popenecz B (Mk: popyenecz)/ kvie- tecz AB/skoczecz ABG. 793. bodlawka A: podlawka B/hadowka AB. 794. Buk- vicze A: bukwyczye B/ czakanka AB. 795. (v B přtpojeno z v. 798 svalník a z 800 blén)/ ysop A: yzop B/sspicz A: stycz B. II 796. kozlik AB/ chladnyk AB. 797. nechtek AB / starczek AB. II 798. svalnik AB (v B při 795), kopidlnyk A: kopylnyk B. II 799. Sslez A: slez wlasky B/ celidon AB. II 800. canamilla AB: camomilla Mk/ rmen AB / cibr A: czybr B / iusquianus AB: iusquiamus Mk blen AB (v B při 795). I 801. marule A: merulye B (Mk marulye)/ hrusczicze A: hrussczyczye B. I 802. Et A: est Mk/ kurzímor AB/ straczie nozka AB (v B k v. 769). 803. (není v B). I 804. nasturciaca Mk: nastruciata A, nasturcia G 805. Arbo A: arba B/ bytel A: bytyel B / zemiezlucz A: zemyzlucz B. I 806. Bug- losa B: boglossa A/ volczek A: welczek B / opich AB. I[ 807. gravia A: gramina B.
Strana 136
136 Klaret, Glossář, V, 20. (20.) De herbis ignotis. /А 191 a 815 (V.6)Btineas alias ignotas post tamen herbas. Zelina sit herba, dic czernobil artomesia, Iacinctus koczana, serpis sit materzie duska, Senton barvienek, sed fracapium bolehlavek, Kunratek elga, pelin absíntea, sompnifa sennyn. Est luteum kwyetína, costus sit materzie liczna, Sol sti)cia slunecznyk, orobus persan, chera czelnik, Bazilica zdrawczik, balsanitaque zyvornik, Napta nara, popnecz samar, adrasta kichavecz, Cordisonum devyesil, contorsula kostrzava, czoss il, Drumecula truskacz, irps netrzesk, carlipa sarlacz. Est solatrum hnyedawecz, blitulum prassíuecz, pula krzovecz, Rzímbaba maciana, crapus otrziss, culla kukana, Chebdye marelímen, ciltis osset, byle legumen, Duncarus possedl, lurax hviezdan, farus oddyel, Plesnyvecz esculus, strziela doxa viezelque citrullus. Sit dacticella kolowrat, trzbuchan cocotalla, Paldrian alleramus, glis rzepy, wlozy mak baliamus, Fura czrnuch, acera samorostlik, ozanucha resera, Torzicz arrigena, ssczirzik arpola, pella byelizna, Bultea rzeczke sieno, geca zarziepa, mandula psiewno, (Distera rozchodnyk...)....... Psipysk portulaca, tilna wssedr, potocznik voludata, Butalmus volczek, crispanda yanokaderzawek. Erubanus czrwnecz, bifa podpovecz, intiba swlaczecz Et zabi kopr draconus, zralecz ans wlczymakque lupinus, 825 820 830 810 808. post A: potest B.I 809. Zelina AB I czernobil A: czrnobyl BT / arto- mesia AB. 810. koczana ABT, materzieduska ABT (v B při 769). 811. (nen v B). II 812. kunratek A: kmyratek B. j 813. luteum A: byteum B/ kwyetína AB materzie AB / liczna A: lyczko B. I 814. Solsticia: soltia BA, Mk/ slunecznyk AB czelnik A: czyelny B. II 815. Bazilica AB: basilica Mk/ zdrawczik A: zdrawczycz B balsanita A, barsamita B: balsamita Mk/ zyvornik AB. 816. adrasta B: adrasca A kichavecz A: kychawka B. I 817. kostrzava AB. 818. Drumecula A: arumetula B truskacz AB. 819. hnyedawecz B: hnydavecz AT, hnydovecz Mk/ blitulum AB: bliculum Mk/ prassínecz AB/ krzovecz A: krowecz B. II 820. Rzímbaba AB. 812. Chebdye AB ƒ osset AB / byle AB. 822. hviezdan AB. 823. Plesnyvecz A: plesnywyecz B ; strziela AB/ viezel A: wyezyel B. 824. kolowrat AB. 825, Pal- drian AB /alleramus A, aleramanus B: (v)alleramus Mk/ wlezymak AB. 826. Ffura A: aura B / czrnuch AB / samorostlik AB.I 827. Torzicz AB/ arrigena A: ari- geria B/ ssczirzik AB / byelizna AB. II 828. Bultea A: butra B/ rzeczke A: rzyec- zke B/ sieno AB. II 829. (není v A; v B zůstalo jen uvedené, č. 1450:) distera roz- chodnyk. II 830. Psipysk AB: psispik T / voludata A: veludata B. II 831. vol- czek AB/ yanokaderzawek AB. II 832. (není v B). II 833. zabi kopr A: zaly kopr B Hk/ zralecz AB.
136 Klaret, Glossář, V, 20. (20.) De herbis ignotis. /А 191 a 815 (V.6)Btineas alias ignotas post tamen herbas. Zelina sit herba, dic czernobil artomesia, Iacinctus koczana, serpis sit materzie duska, Senton barvienek, sed fracapium bolehlavek, Kunratek elga, pelin absíntea, sompnifa sennyn. Est luteum kwyetína, costus sit materzie liczna, Sol sti)cia slunecznyk, orobus persan, chera czelnik, Bazilica zdrawczik, balsanitaque zyvornik, Napta nara, popnecz samar, adrasta kichavecz, Cordisonum devyesil, contorsula kostrzava, czoss il, Drumecula truskacz, irps netrzesk, carlipa sarlacz. Est solatrum hnyedawecz, blitulum prassíuecz, pula krzovecz, Rzímbaba maciana, crapus otrziss, culla kukana, Chebdye marelímen, ciltis osset, byle legumen, Duncarus possedl, lurax hviezdan, farus oddyel, Plesnyvecz esculus, strziela doxa viezelque citrullus. Sit dacticella kolowrat, trzbuchan cocotalla, Paldrian alleramus, glis rzepy, wlozy mak baliamus, Fura czrnuch, acera samorostlik, ozanucha resera, Torzicz arrigena, ssczirzik arpola, pella byelizna, Bultea rzeczke sieno, geca zarziepa, mandula psiewno, (Distera rozchodnyk...)....... Psipysk portulaca, tilna wssedr, potocznik voludata, Butalmus volczek, crispanda yanokaderzawek. Erubanus czrwnecz, bifa podpovecz, intiba swlaczecz Et zabi kopr draconus, zralecz ans wlczymakque lupinus, 825 820 830 810 808. post A: potest B.I 809. Zelina AB I czernobil A: czrnobyl BT / arto- mesia AB. 810. koczana ABT, materzieduska ABT (v B při 769). 811. (nen v B). II 812. kunratek A: kmyratek B. j 813. luteum A: byteum B/ kwyetína AB materzie AB / liczna A: lyczko B. I 814. Solsticia: soltia BA, Mk/ slunecznyk AB czelnik A: czyelny B. II 815. Bazilica AB: basilica Mk/ zdrawczik A: zdrawczycz B balsanita A, barsamita B: balsamita Mk/ zyvornik AB. 816. adrasta B: adrasca A kichavecz A: kychawka B. I 817. kostrzava AB. 818. Drumecula A: arumetula B truskacz AB. 819. hnyedawecz B: hnydavecz AT, hnydovecz Mk/ blitulum AB: bliculum Mk/ prassínecz AB/ krzovecz A: krowecz B. II 820. Rzímbaba AB. 812. Chebdye AB ƒ osset AB / byle AB. 822. hviezdan AB. 823. Plesnyvecz A: plesnywyecz B ; strziela AB/ viezel A: wyezyel B. 824. kolowrat AB. 825, Pal- drian AB /alleramus A, aleramanus B: (v)alleramus Mk/ wlezymak AB. 826. Ffura A: aura B / czrnuch AB / samorostlik AB.I 827. Torzicz AB/ arrigena A: ari- geria B/ ssczirzik AB / byelizna AB. II 828. Bultea A: butra B/ rzeczke A: rzyec- zke B/ sieno AB. II 829. (není v A; v B zůstalo jen uvedené, č. 1450:) distera roz- chodnyk. II 830. Psipysk AB: psispik T / voludata A: veludata B. II 831. vol- czek AB/ yanokaderzawek AB. II 832. (není v B). II 833. zabi kopr A: zaly kopr B Hk/ zralecz AB.
Strana 137
De herbis ignotis, v. 808—859. 137 840 845 850 А 191 b 855 Strens kupina, drippa koczie mudcze, kotvicze dispa, Nephula kogilgie, scepa ssczetnik, grossul ostropsie, Albíníum polabecz, peralus zvonecz, arsa nestovecz, Ermodacus gelenik polidmariusque przymietnik. Sarpedo chvogina, matonoh sit pesgaliaria, Psentula psye rutka, snyet cenda, pedanca modrunka, Diptamus okovraczie, cirius svidiczie, blata mleczie, Sissporzecz aldetum, konssczew geda, lupen anetum, Lactuca priskirziczka, rupik oscula, repta wsseniczka, Betula lebedka, fita holslza silerque konopka. Podrazecz est solina, zlutak irrena, mírna dyvizna, Sucera podslyvnik, veda hlistnyk, pindula smolnik, Subdira podsosník, blatuch illuca, naipa povodnyk, Ungora mazletnyk, lera plossczka, pigerda tuzebnik, Andorium rumenecz, horzicz ardula, porsa lusczynecz, Phizaria zlatohlaw, zaruzel seda, resta wratoslav, Arpida dubravicze, svinybzdich dara, caus komonicze, Altoníum kokorziek, meda kapratye, serpa hadorzek, Kozbrad ador, telczich taforis, multonia vrtich, Nerba statywka, pronyk mandibula, dellus vrocznik, Vyetnik ramosa, nabozel areas, krzie lagusta, Saps zemorzech, svierzepecz iumencia, pirma kostrzypecz, Marubium marvnye, sed atomana ptakovole, Gestula nedvienozka, nera prarzepa, penda maczeska; Terdia trzemklowcze, sit abrotanum bozie drzewcze, Non nota multa, prius data nomina sunt speciebus. 835 834. koczie A: koczczye B/ kotvicze A: kotwyczye B. II 835. (není v B). 836. peralus A: perulus B/ zvonecz AB/ nestovecz A: neztowecz B. 837. gele- nik A: gyelenyk B/polidmarius A: polidmanis B/ przymietnik A (prvé i později škrtnuto) przymetnyk B. 838. chvogina AB/ matonoh AB/pesgaliariá A: pes- galiara B, Mk. II 839. snyet AB / pedanca A: pecanda B/ modrunka A: ma- drunka B. I 840. okowraczie ATr. II 841. anetum A: anetinus B.lI 842. Lac- tuca A: kactuca B Hk/ priskirziczka A (pri-psáno zkratkou p, tedy snad i przi-): przyskyrzyczye B/ rupik AB/ oscula A (možná i ostula): ostula B. 843. lebedka A: lebeda B/ konopka AB.I 844. (není v B). II 845. Sucera A: sustera B podslyvnik AB/ veda A: beda B/ hlistnyk AB/ smolnik AB. II 846. podsos- ník A: podsolnyk B blatuch AB/ naipa A: nayda B/ povodnyk AB. 847. (není v B).II 848. rumenecz A: rumyenecz B/ horzicz AB / lusczynecz AB. 849. zlatohlaw AB. II 850. dubrawicze A: dubrawyczye B / sviny bzdich A: swyny przydych B / dara A: bara B. II 851. serpa A: spera B/hadorzek AB. (852.) (není v B), taforis A: caforis Mk/ multonia A Mk (multoma?) 853. sta- tywka AB/ pronyk AB/mandibula A: mandula B/ dellus A: bellus B/ vrocz- nik AB. II 854. (není v B). II 855. svierzepecz A: sswyerzyepecz B. 856. marv- nye AB. II 857. (není v B)). II 858. bozye AB drzewcze A: drzyewczye B (Hk.; Mk drzewczye). 859. Non nota A: nomina B/ nomina A: O B. 860. cor apta A: corapta B (Hk).
De herbis ignotis, v. 808—859. 137 840 845 850 А 191 b 855 Strens kupina, drippa koczie mudcze, kotvicze dispa, Nephula kogilgie, scepa ssczetnik, grossul ostropsie, Albíníum polabecz, peralus zvonecz, arsa nestovecz, Ermodacus gelenik polidmariusque przymietnik. Sarpedo chvogina, matonoh sit pesgaliaria, Psentula psye rutka, snyet cenda, pedanca modrunka, Diptamus okovraczie, cirius svidiczie, blata mleczie, Sissporzecz aldetum, konssczew geda, lupen anetum, Lactuca priskirziczka, rupik oscula, repta wsseniczka, Betula lebedka, fita holslza silerque konopka. Podrazecz est solina, zlutak irrena, mírna dyvizna, Sucera podslyvnik, veda hlistnyk, pindula smolnik, Subdira podsosník, blatuch illuca, naipa povodnyk, Ungora mazletnyk, lera plossczka, pigerda tuzebnik, Andorium rumenecz, horzicz ardula, porsa lusczynecz, Phizaria zlatohlaw, zaruzel seda, resta wratoslav, Arpida dubravicze, svinybzdich dara, caus komonicze, Altoníum kokorziek, meda kapratye, serpa hadorzek, Kozbrad ador, telczich taforis, multonia vrtich, Nerba statywka, pronyk mandibula, dellus vrocznik, Vyetnik ramosa, nabozel areas, krzie lagusta, Saps zemorzech, svierzepecz iumencia, pirma kostrzypecz, Marubium marvnye, sed atomana ptakovole, Gestula nedvienozka, nera prarzepa, penda maczeska; Terdia trzemklowcze, sit abrotanum bozie drzewcze, Non nota multa, prius data nomina sunt speciebus. 835 834. koczie A: koczczye B/ kotvicze A: kotwyczye B. II 835. (není v B). 836. peralus A: perulus B/ zvonecz AB/ nestovecz A: neztowecz B. 837. gele- nik A: gyelenyk B/polidmarius A: polidmanis B/ przymietnik A (prvé i později škrtnuto) przymetnyk B. 838. chvogina AB/ matonoh AB/pesgaliariá A: pes- galiara B, Mk. II 839. snyet AB / pedanca A: pecanda B/ modrunka A: ma- drunka B. I 840. okowraczie ATr. II 841. anetum A: anetinus B.lI 842. Lac- tuca A: kactuca B Hk/ priskirziczka A (pri-psáno zkratkou p, tedy snad i przi-): przyskyrzyczye B/ rupik AB/ oscula A (možná i ostula): ostula B. 843. lebedka A: lebeda B/ konopka AB.I 844. (není v B). II 845. Sucera A: sustera B podslyvnik AB/ veda A: beda B/ hlistnyk AB/ smolnik AB. II 846. podsos- ník A: podsolnyk B blatuch AB/ naipa A: nayda B/ povodnyk AB. 847. (není v B).II 848. rumenecz A: rumyenecz B/ horzicz AB / lusczynecz AB. 849. zlatohlaw AB. II 850. dubrawicze A: dubrawyczye B / sviny bzdich A: swyny przydych B / dara A: bara B. II 851. serpa A: spera B/hadorzek AB. (852.) (není v B), taforis A: caforis Mk/ multonia A Mk (multoma?) 853. sta- tywka AB/ pronyk AB/mandibula A: mandula B/ dellus A: bellus B/ vrocz- nik AB. II 854. (není v B). II 855. svierzepecz A: sswyerzyepecz B. 856. marv- nye AB. II 857. (není v B)). II 858. bozye AB drzewcze A: drzyewczye B (Hk.; Mk drzewczye). 859. Non nota A: nomina B/ nomina A: O B. 860. cor apta A: corapta B (Hk).
Strana 138
138 Klaret, Glossář, V, 21. 22. (V, 7.) (21. De radicibus.) 860 865 870 875 880 885 Iscere cor apta radices in apoteca. Est species gestva, sed rostawa sit apoteca, Electuarium lektvarz, leki medicamentum, Radices korzenye, sit odor vonye, nardus vczelníe. Maznoczecz epichíma, bukvecz plama, flastr cathaplasma, Zapla(s)t emplaſu]stra, brzle yarus, ozvonnek aroma, Mokrzila farmacia, tis prunk, mazosen sinapisma, Spica kolan, sanina zdraven, leknye peonina Et diamargariton sladen, ohlta geralogodion. Perz piper est, címyn cínamomumque ciminum kmyn, Gingiber est zazwor sit citwarium(quo)que czytvar, Tirana sit aniz, muscatum kviet macecordis, Czukr sucarum, galgan galganum, garrula sskartan. Est amomum skorzicze, liquiricium lekorzicze, Cassia kajr, ryzo rizye czybrotanque citisso, Allecinum kamiczek cariofollusque hrzebiczek. Thus kadydlo, ssafran crocus est, pramex quoque sparkan. Mirra mira, varssun mastix, spametum quoque sparkun, Horzecz enciana, tiriaca dryak, kolis azna. Hlednyc budella, kovacz burax, ariegna pupanacz, Pinnula pornye, hrdlun cucurbita, bilem coriandrum, Orpinum polnucz, sluncza crassula, camphora poláuca, Zodnarium bielnacz, zehul psilla, peonium zdlacz, Aloe dracorza, napolecznyk staphisagria, Capparia chudel, peredixon ohple, storax suyep(e)l, Cassiana pachnirz, coloquintida sspoth, onulia zssirz, Dven diadragantum, zvocze cassio, galvana ssiskun, Gutta nadrzan, calamum solik, fistola kuyet, macis oplum, 861. gestva AB/ rostava AB, Trial., wstawa Mk. 1 862. lektwarz AG: lectwarz B, 863. vczelnie A: vczyelnye B. 864. Ma znoczecz AB / bukvecz A: pulwecz B plama A: palma B/ flastr A: plastr B. Il 865. Zaplast B: zaplat A/ enplaustra A: emphastra B/ brzle AB/ yarus A: Janis B/ozvonnek AB. II 866. Mokrzila AB farmacia B, Mk: farema A/ tis A: cis Mk/ mazosen A: masosen B. Il 867. sanina A: Panicea B/zdrawen AB. II 868. sladen AB /ohlta A: ohlta B ( geralogodion A: geralozodion B. I 869. Perz A: Peſp]rz Mk, peprz B (při v. 876) / címyn A: czymye B (Hk) /kmyn ABG. [ 870. Citwarium Brcitriarium A, Mk/ czytvar AB. 871. mus- catum kviet A: musskatowy kwyet BG ) macecordis A: masecordus B. 872. Czukr ABG/ sucarum A: Suctarum B. 873. lekorzicze A: lekorzyczye B. 874. rizye ABG czybrotan A: czybetan B (Mk: czybrtan). 875. hrzebiczek A: hrzyebyczek B. 876. ssafran AB (zde v B přidán z v. 869 pepř). 877. (není v B), sparkun Mk: v A opraveno ze sparkaun škrtnutím a'. 11 878. Horzecz ABG/ dryak ABG. 879—893. není v BG vůbec. 881. sluncza A: možno číst i slimcza. 884. chudel A, opraveno z chusel: chupel Mk Iohple A: chyle Mk. II 886. ssiskun Mk: ssiskin A. I 887. kuyet A, Mk (možno číst i knyet).
138 Klaret, Glossář, V, 21. 22. (V, 7.) (21. De radicibus.) 860 865 870 875 880 885 Iscere cor apta radices in apoteca. Est species gestva, sed rostawa sit apoteca, Electuarium lektvarz, leki medicamentum, Radices korzenye, sit odor vonye, nardus vczelníe. Maznoczecz epichíma, bukvecz plama, flastr cathaplasma, Zapla(s)t emplaſu]stra, brzle yarus, ozvonnek aroma, Mokrzila farmacia, tis prunk, mazosen sinapisma, Spica kolan, sanina zdraven, leknye peonina Et diamargariton sladen, ohlta geralogodion. Perz piper est, címyn cínamomumque ciminum kmyn, Gingiber est zazwor sit citwarium(quo)que czytvar, Tirana sit aniz, muscatum kviet macecordis, Czukr sucarum, galgan galganum, garrula sskartan. Est amomum skorzicze, liquiricium lekorzicze, Cassia kajr, ryzo rizye czybrotanque citisso, Allecinum kamiczek cariofollusque hrzebiczek. Thus kadydlo, ssafran crocus est, pramex quoque sparkan. Mirra mira, varssun mastix, spametum quoque sparkun, Horzecz enciana, tiriaca dryak, kolis azna. Hlednyc budella, kovacz burax, ariegna pupanacz, Pinnula pornye, hrdlun cucurbita, bilem coriandrum, Orpinum polnucz, sluncza crassula, camphora poláuca, Zodnarium bielnacz, zehul psilla, peonium zdlacz, Aloe dracorza, napolecznyk staphisagria, Capparia chudel, peredixon ohple, storax suyep(e)l, Cassiana pachnirz, coloquintida sspoth, onulia zssirz, Dven diadragantum, zvocze cassio, galvana ssiskun, Gutta nadrzan, calamum solik, fistola kuyet, macis oplum, 861. gestva AB/ rostava AB, Trial., wstawa Mk. 1 862. lektwarz AG: lectwarz B, 863. vczelnie A: vczyelnye B. 864. Ma znoczecz AB / bukvecz A: pulwecz B plama A: palma B/ flastr A: plastr B. Il 865. Zaplast B: zaplat A/ enplaustra A: emphastra B/ brzle AB/ yarus A: Janis B/ozvonnek AB. II 866. Mokrzila AB farmacia B, Mk: farema A/ tis A: cis Mk/ mazosen A: masosen B. Il 867. sanina A: Panicea B/zdrawen AB. II 868. sladen AB /ohlta A: ohlta B ( geralogodion A: geralozodion B. I 869. Perz A: Peſp]rz Mk, peprz B (při v. 876) / címyn A: czymye B (Hk) /kmyn ABG. [ 870. Citwarium Brcitriarium A, Mk/ czytvar AB. 871. mus- catum kviet A: musskatowy kwyet BG ) macecordis A: masecordus B. 872. Czukr ABG/ sucarum A: Suctarum B. 873. lekorzicze A: lekorzyczye B. 874. rizye ABG czybrotan A: czybetan B (Mk: czybrtan). 875. hrzebiczek A: hrzyebyczek B. 876. ssafran AB (zde v B přidán z v. 869 pepř). 877. (není v B), sparkun Mk: v A opraveno ze sparkaun škrtnutím a'. 11 878. Horzecz ABG/ dryak ABG. 879—893. není v BG vůbec. 881. sluncza A: možno číst i slimcza. 884. chudel A, opraveno z chusel: chupel Mk Iohple A: chyle Mk. II 886. ssiskun Mk: ssiskin A. I 887. kuyet A, Mk (možno číst i knyet).
Strana 139
De radicibus et fragis, v. 860—912. 139 Kuzlecz cubebe, drzma sindila, stazlicze secte,lli III A 192 a Costum kostl, agarus poczyne(k), doczynek agaricus, 890 Dancus plasn, psidia kosczan, neduz achanazia, Chuten cincolia, zapucz empola, rzeczka balausta, Strzip siropus, zylana deptar, vonycharz chímíana, Prilla brzecz, ungentum mast, pilula zrk, sklicz agentum, Protidan antidotum, geropigra hruss, ossna dragantum. 895 Hec Constan(tin)us bene scit, Ypocras, Galienus. (22. De fragis et boletis.) (V, 8) INtererit scriptis dare de fragisque boletis. Fraga yahoda, pentula strzielicze, trawnycze groda, Malyna pinella, rox klum, czrnycze morocella, Penycze bybena, nedvyedyni dic aripena. Cornia brusniczki sunt, saxilia kamenyczki, Pirrea chwogiczki, pila puczki, pora smeczki. Ostruznye bachus, ostruzyna sit morabachus, Krapnyk fuleta, fungus hrzib, huba boletus, Nilio holubka, sed parcamus est muchomorka. Ysbus pichavka dic eleborusque peczarka, Setilium ssczetki, radia sspiczki, rubla lysski, Serpula hadowki, risor rizczi, planto sadowki, Rippulo podbrziezka, trsse dissula, spurta babienki, Sublus orziess, pestrzecz tuber, lupinacia ko(s) trzecz, Silipium krzemenacz, hlywi pustea, seglia kozacz, Mleczy lactinus, kolodyeg plada smrzque panírus. Buctera podmaslnik, siroged crudo, dorpa kuratnyk, 905 900 910 888. drzma A, Mk (možno číst i drzina). II 889. poczynek: poczynel A, Mk agaricus A Mk (vlastně: agaritus). II 890. neduz achanazia A: neduzacha nazia Mk. 892. vonycharz A: vynocharz Mk. II 894. Protidan AB / geropigra A: seropigia B hruss AB. 895. Constancius A: Constantinus B / bene scit Yp. Gal. A: Yp. sit bene et Gal. B. 896. Inter erit AB: Intererit Mk / dare A: O B/ fragisque A: fragis atque B. II 897. Fraga A (que vymazáno): Fragaque Mk /strzielicze A: strzyely- czye B/ trawnycze A: trawnyczye B / groda A: gorda B. II 898. czrnycze A: czrnyczye B. I 899. nedvyedyni AB. II 900. brusniczki A: brusnyczye B/ kame- nyczki A: kamennyczky B. II 901. chvogiczki AB / puczki AB. II 902. ostruzyna A: ostruzyny B. 903. krapnyk AB/ fuleta A: fuletus B (žádá rým) / hrzib AB, (v B připojeno z 914 chřěšč). 904. holubka ABT/ muchomorka AB. 905. pichavka A: pychawka B / peczarka ABT. II 906. Setilium A: Betilium B / ssczetki AB sspiczki AG: stpyczky B/ rubla A: bubla B/ lysski AB. II 907. hadowki AB rizczi A, Mk: ryzecz G/ sadowki AB. II 908. babienki AB. II 909. pestrzecz A: pestrzyecz BG / kostrzecz B: kotrzecz A. II 910. krzemenacz AG: sskrzeme- nacz B / hlywi ABG / kozacz AB. II 911. Mleczy A: mleczye B / smrz AG: ssmrz B (při v. 912). II 912. podmaslnik AB/ siroged A: syroyedka B (v B pak smrž z v. 911).
De radicibus et fragis, v. 860—912. 139 Kuzlecz cubebe, drzma sindila, stazlicze secte,lli III A 192 a Costum kostl, agarus poczyne(k), doczynek agaricus, 890 Dancus plasn, psidia kosczan, neduz achanazia, Chuten cincolia, zapucz empola, rzeczka balausta, Strzip siropus, zylana deptar, vonycharz chímíana, Prilla brzecz, ungentum mast, pilula zrk, sklicz agentum, Protidan antidotum, geropigra hruss, ossna dragantum. 895 Hec Constan(tin)us bene scit, Ypocras, Galienus. (22. De fragis et boletis.) (V, 8) INtererit scriptis dare de fragisque boletis. Fraga yahoda, pentula strzielicze, trawnycze groda, Malyna pinella, rox klum, czrnycze morocella, Penycze bybena, nedvyedyni dic aripena. Cornia brusniczki sunt, saxilia kamenyczki, Pirrea chwogiczki, pila puczki, pora smeczki. Ostruznye bachus, ostruzyna sit morabachus, Krapnyk fuleta, fungus hrzib, huba boletus, Nilio holubka, sed parcamus est muchomorka. Ysbus pichavka dic eleborusque peczarka, Setilium ssczetki, radia sspiczki, rubla lysski, Serpula hadowki, risor rizczi, planto sadowki, Rippulo podbrziezka, trsse dissula, spurta babienki, Sublus orziess, pestrzecz tuber, lupinacia ko(s) trzecz, Silipium krzemenacz, hlywi pustea, seglia kozacz, Mleczy lactinus, kolodyeg plada smrzque panírus. Buctera podmaslnik, siroged crudo, dorpa kuratnyk, 905 900 910 888. drzma A, Mk (možno číst i drzina). II 889. poczynek: poczynel A, Mk agaricus A Mk (vlastně: agaritus). II 890. neduz achanazia A: neduzacha nazia Mk. 892. vonycharz A: vynocharz Mk. II 894. Protidan AB / geropigra A: seropigia B hruss AB. 895. Constancius A: Constantinus B / bene scit Yp. Gal. A: Yp. sit bene et Gal. B. 896. Inter erit AB: Intererit Mk / dare A: O B/ fragisque A: fragis atque B. II 897. Fraga A (que vymazáno): Fragaque Mk /strzielicze A: strzyely- czye B/ trawnycze A: trawnyczye B / groda A: gorda B. II 898. czrnycze A: czrnyczye B. I 899. nedvyedyni AB. II 900. brusniczki A: brusnyczye B/ kame- nyczki A: kamennyczky B. II 901. chvogiczki AB / puczki AB. II 902. ostruzyna A: ostruzyny B. 903. krapnyk AB/ fuleta A: fuletus B (žádá rým) / hrzib AB, (v B připojeno z 914 chřěšč). 904. holubka ABT/ muchomorka AB. 905. pichavka A: pychawka B / peczarka ABT. II 906. Setilium A: Betilium B / ssczetki AB sspiczki AG: stpyczky B/ rubla A: bubla B/ lysski AB. II 907. hadowki AB rizczi A, Mk: ryzecz G/ sadowki AB. II 908. babienki AB. II 909. pestrzecz A: pestrzyecz BG / kostrzecz B: kotrzecz A. II 910. krzemenacz AG: sskrzeme- nacz B / hlywi ABG / kozacz AB. II 911. Mleczy A: mleczye B / smrz AG: ssmrz B (při v. 912). II 912. podmaslnik AB/ siroged A: syroyedka B (v B pak smrž z v. 911).
Strana 140
140 Klaret, Glossář, V—VI, 22—23. 915 Lanula wlnyenka, zluti fluctea, finger oplenka, Albo byel, aspargus chrziescz, tlusscz grossa, semka supargus, Undo lanyss, pozemek dula, puss refa, pulda potrossek, Cripula przesliczka, iuncus syt, ulna paliczka, Crepínum sskrzipie, papirus lystie, tendula ssmldye, Banka biblus, canna czyewka, sit rzasa virena Et rohozie cirpus, rokosye carex, dyehil irpus. 920 Est alga lekno, carpex trzstyna, trest sit arundo. Nomina sic rerum complevi nunc specierum. VI. (De nominibus hominum.) (23. De homine.) 925 A 192'b (VI.1) Oncipias hominem, sextam preparans sibi partem. Vir muz, terrigena zemenyn sit, femina zena; Masculus est samecz, alienigena czyzozemecz, Czloviek homo, Svevus ssvab, fris Friso czechque Bohemus Krzestyan Cristianus, sass Saxo pohanque paganus, Hrzeczstvo Grecismus, krziestyanstvo cristianismus Et Bavarus Bavor, zid Hebreus, dico Gigas obr. Iud Iudeus, Arabs rabyenyn, spido Ducz, Sabeus Sabss, Nyemecz Theutunicus, kaczierz hereticus, dacze Dacus, Missnyenyn Misnensis, chod agrestus, stirk Stiriensis, Australis rakusicz, ssapor ethnicus, Anglicus englicz, Grecus Rzek, laicus lyden est Durinkque Durincus. Almanus bolener, wlach Galicus, Ungarus vher, 935 Rzyman Romanus, prapohan sit Samaritanus, Rute(n)us rusyenyn dic Ethiopesque murzenyn. 930 913. wlnyenka AB/ zluti A: zlutky B. II 914. byel AB / chrziescz AB (v B při v. 903). I 915. (není v B). I 916. Cripula A: cirpula B/ przesliczka A: przyess- lyczka B / iuncus syt, ulna paliczka A: iuncus palyczka B (v A před iuncus škrtl met, pod syt škrtl syt). 917. sskrzipie AB, sskrziepie G/ tendula A: terdula B, cendula Mk/ ssmldye AB, ssuldye G, sindlye Tr. II 918. Banka AB/ rzasa ABG/ virena A: vmera B. 11 919. rohozie ABGT ( rokosye ABG [ dyehil AB. 920. lekno ABG I trzstyna ABG/ trest ABG II 922. Concipias A: Conspicias B. 923. (není v B). 924. samecz AB/ czyzozemecz A: czyzozemyecz. 925. ssvab AB. 926. (není v B). II 927. Hrzieczstvo A: rzyezstwo B/ krziestyanstvo A: krzyes- tanstvo B. 928. Bavor ABT. I 929. rabyenyn AB. 930. (není v B). I 931. chod A: chuod B. II 932. rakusicz A: racussycz B / ssapor A: supor B (Hk)/ ethnicus A: Euchitus B/Anglicus AB: Anglicusque Mk/ englicz AT: englyss B. 1 933. lyden AB. 934. vher AB. II 935. prapohan AB. 936. Rutenus B: Ruteus A/ rusyenyn AB: Russenyn Tr./ Ethiopes A: Ethiops B / murzenyn A: murzyenyn B.
140 Klaret, Glossář, V—VI, 22—23. 915 Lanula wlnyenka, zluti fluctea, finger oplenka, Albo byel, aspargus chrziescz, tlusscz grossa, semka supargus, Undo lanyss, pozemek dula, puss refa, pulda potrossek, Cripula przesliczka, iuncus syt, ulna paliczka, Crepínum sskrzipie, papirus lystie, tendula ssmldye, Banka biblus, canna czyewka, sit rzasa virena Et rohozie cirpus, rokosye carex, dyehil irpus. 920 Est alga lekno, carpex trzstyna, trest sit arundo. Nomina sic rerum complevi nunc specierum. VI. (De nominibus hominum.) (23. De homine.) 925 A 192'b (VI.1) Oncipias hominem, sextam preparans sibi partem. Vir muz, terrigena zemenyn sit, femina zena; Masculus est samecz, alienigena czyzozemecz, Czloviek homo, Svevus ssvab, fris Friso czechque Bohemus Krzestyan Cristianus, sass Saxo pohanque paganus, Hrzeczstvo Grecismus, krziestyanstvo cristianismus Et Bavarus Bavor, zid Hebreus, dico Gigas obr. Iud Iudeus, Arabs rabyenyn, spido Ducz, Sabeus Sabss, Nyemecz Theutunicus, kaczierz hereticus, dacze Dacus, Missnyenyn Misnensis, chod agrestus, stirk Stiriensis, Australis rakusicz, ssapor ethnicus, Anglicus englicz, Grecus Rzek, laicus lyden est Durinkque Durincus. Almanus bolener, wlach Galicus, Ungarus vher, 935 Rzyman Romanus, prapohan sit Samaritanus, Rute(n)us rusyenyn dic Ethiopesque murzenyn. 930 913. wlnyenka AB/ zluti A: zlutky B. II 914. byel AB / chrziescz AB (v B při v. 903). I 915. (není v B). I 916. Cripula A: cirpula B/ przesliczka A: przyess- lyczka B / iuncus syt, ulna paliczka A: iuncus palyczka B (v A před iuncus škrtl met, pod syt škrtl syt). 917. sskrzipie AB, sskrziepie G/ tendula A: terdula B, cendula Mk/ ssmldye AB, ssuldye G, sindlye Tr. II 918. Banka AB/ rzasa ABG/ virena A: vmera B. 11 919. rohozie ABGT ( rokosye ABG [ dyehil AB. 920. lekno ABG I trzstyna ABG/ trest ABG II 922. Concipias A: Conspicias B. 923. (není v B). 924. samecz AB/ czyzozemecz A: czyzozemyecz. 925. ssvab AB. 926. (není v B). II 927. Hrzieczstvo A: rzyezstwo B/ krziestyanstvo A: krzyes- tanstvo B. 928. Bavor ABT. I 929. rabyenyn AB. 930. (není v B). I 931. chod A: chuod B. II 932. rakusicz A: racussycz B / ssapor A: supor B (Hk)/ ethnicus A: Euchitus B/Anglicus AB: Anglicusque Mk/ englicz AT: englyss B. 1 933. lyden AB. 934. vher AB. II 935. prapohan AB. 936. Rutenus B: Ruteus A/ rusyenyn AB: Russenyn Tr./ Ethiopes A: Ethiops B / murzenyn A: murzyenyn B.
Strana 141
De hominibus, v. 913—967. 141 940 945 950 955 960 A 192 a Barbarus est lytven, Caldeus dico przihorpen Et Coriten korutan, chlomyenyn phariseus, Lytvyene Saracení, zlosskrw euera, prusse Pruteni, Srbyenyn Charvatus, frank Franco, kipsen Canenus. Est Slovyenyn Sclavus, chitra scriba, Moravecz Moravus, Gentilis lidogess, sskocz Skotus, ypocrita podgez Et Gracovita krakovecz, yakubski Jacobita, Prozaczie litteratus, zobczovan excommunicatus, Publicanus zgewnyk, bengardius est liczomiernik. Tater Taterius, chlap rusticus, vsskr Saduceus, Homicio czlovieczie, gigacio (moy meus) obrzye, Alsacius elsak, Mediolanus medolanzak, Prazak Pragensis, itra zent, hradczan Gradicensis. Dico Solensis chlumczan, przieluczan Prelucensis Et Zataviensis zatak, kolnie Colonensis. Tynczene Tinenses, czaslaviene Czaslavienses, Brodczene Brodenses, sed chrudimene Grudimenses. Est Erfordiensis erfordyn, yznak Isnacensis, Plzak Plznensis, holomuczen Olomucensis, Vyednene Vienenses, wratislaviczi Wratislavienses, Brnski Brunensis, opatovicz Opatovicensis, Lunski Lunensis, sit padovecz Patoviensis, Mytski Mutensis, bidzowski Bidzoviensis, Vstecz Ustensis, parzisski Parisiensis, Ratisponensis rzieznecz, bolonyn Bononiensis, Boznyk divinus, latynnyk dico Latínus.II Europanus dobrzenan, nabiezan Asianus, Ciprio cziprque bonus dobri [sit] polenynque Polonus. Ast Africanus fricoven, tovara socianus, Fflandrski Flandensis, auianski sit Aviensis. Ista Bohemarius minor obmisit satis argus. 965 937. lytven A: lytwenyn B / przihorpen A: přyhorpen B. 938. Coriten A: Co- rintheus B/ korutan AB / chlomyenyn AB. II 939. Lytvyene AB/ euera A Mk: možno číst i Enera/ prusse A: prussyene B.I 940. Srbyenyn B: Serbeni A. 941. slovyenyn A: sslowenyn B/ chitra AB. II 942. lidogess A: lydogedecz B podgez A: podgyez B. 943. (není v B).II 944. Prozaczie AB. II 945. zgewnyk A: zgyewnyk B/bengardius A: Berhardius B/liczomiernik AB. 946. Tater AB Taterius AB: Tatericus Mk/ vsskr AB. I 947. (není v B).I 948. (není v B), elsak Trial.: ezlak A. I[ 949. hradczan AB. II 950. Solensis A: Solenus B/ chlumczan A: chlumacz B / przieluczan AB/ Prelucensis A: przyeluczen B. II 951—960 nejsou vübec v B. II 957. Opatovicensis A: Opatoviensis Mk. II 961. rzieznecz AB / bolo- nyn B: belonyn A/ Bononiensis A: Bonvnensis B l 962—965. (nejsou v B). 966. Fflandrski AB/ Flandensis A: flandransis B. II 967. satis B: cito A.
De hominibus, v. 913—967. 141 940 945 950 955 960 A 192 a Barbarus est lytven, Caldeus dico przihorpen Et Coriten korutan, chlomyenyn phariseus, Lytvyene Saracení, zlosskrw euera, prusse Pruteni, Srbyenyn Charvatus, frank Franco, kipsen Canenus. Est Slovyenyn Sclavus, chitra scriba, Moravecz Moravus, Gentilis lidogess, sskocz Skotus, ypocrita podgez Et Gracovita krakovecz, yakubski Jacobita, Prozaczie litteratus, zobczovan excommunicatus, Publicanus zgewnyk, bengardius est liczomiernik. Tater Taterius, chlap rusticus, vsskr Saduceus, Homicio czlovieczie, gigacio (moy meus) obrzye, Alsacius elsak, Mediolanus medolanzak, Prazak Pragensis, itra zent, hradczan Gradicensis. Dico Solensis chlumczan, przieluczan Prelucensis Et Zataviensis zatak, kolnie Colonensis. Tynczene Tinenses, czaslaviene Czaslavienses, Brodczene Brodenses, sed chrudimene Grudimenses. Est Erfordiensis erfordyn, yznak Isnacensis, Plzak Plznensis, holomuczen Olomucensis, Vyednene Vienenses, wratislaviczi Wratislavienses, Brnski Brunensis, opatovicz Opatovicensis, Lunski Lunensis, sit padovecz Patoviensis, Mytski Mutensis, bidzowski Bidzoviensis, Vstecz Ustensis, parzisski Parisiensis, Ratisponensis rzieznecz, bolonyn Bononiensis, Boznyk divinus, latynnyk dico Latínus.II Europanus dobrzenan, nabiezan Asianus, Ciprio cziprque bonus dobri [sit] polenynque Polonus. Ast Africanus fricoven, tovara socianus, Fflandrski Flandensis, auianski sit Aviensis. Ista Bohemarius minor obmisit satis argus. 965 937. lytven A: lytwenyn B / przihorpen A: přyhorpen B. 938. Coriten A: Co- rintheus B/ korutan AB / chlomyenyn AB. II 939. Lytvyene AB/ euera A Mk: možno číst i Enera/ prusse A: prussyene B.I 940. Srbyenyn B: Serbeni A. 941. slovyenyn A: sslowenyn B/ chitra AB. II 942. lidogess A: lydogedecz B podgez A: podgyez B. 943. (není v B).II 944. Prozaczie AB. II 945. zgewnyk A: zgyewnyk B/bengardius A: Berhardius B/liczomiernik AB. 946. Tater AB Taterius AB: Tatericus Mk/ vsskr AB. I 947. (není v B).I 948. (není v B), elsak Trial.: ezlak A. I[ 949. hradczan AB. II 950. Solensis A: Solenus B/ chlumczan A: chlumacz B / przieluczan AB/ Prelucensis A: przyeluczen B. II 951—960 nejsou vübec v B. II 957. Opatovicensis A: Opatoviensis Mk. II 961. rzieznecz AB / bolo- nyn B: belonyn A/ Bononiensis A: Bonvnensis B l 962—965. (nejsou v B). 966. Fflandrski AB/ Flandensis A: flandransis B. II 967. satis B: cito A.
Strana 142
142 Klaret, Glossář, VI, 24—25. (24. De hominibus secularibus.) (VI. 2.) IEmptabis homines primo legere seculares. Cziesarz imperator, praciesarz induperator, 970 Imperatrix knycsna, rex kral, regina kralovna, Marchio sit markrabie, baro sslechta, comes hrabie, Princeps knyeze, rylierz miles sit vernaque rynerz, Marssalk marsalcus, sed lankrabie sit palatinus. Purkrabie purcravius, dux vevoda, sed sluha servus, Vevodna ducissa, rityerzovna sit militissa. Miessczka civissa sit, sslechtyczna baronissa, Hrabiczna comitissa, markrabina marchionissa, Perchta Plutonissa, sed abatysse abatissa. Panczak tetrarcha, sbroge sínga, panyatko monarcha, Decurio desietnyk, patriarcha dico przetawnyk, Centuri(o) stotir, ciliarcha tisan, herus optir, Preses pancz, zezlo sceptrum, koruna diadema, Regnum kralowstwo, dic inperium cziesarzevstvo, Comicia hrabstvo principatusque knyezeczstvo. Dominium panstvo, milicia dico rytierzstvo, Esto sudy preter, tiekaczka lator, bieha cursor Legatusque possel precursorque przietbiehacz, it ssel. Empticius robotnyk, dyedicz heres herosque dyedynnik. Prefectus zemenyel, prenunccius esto przezviestel, 990 Ast prefectura zemski sud sit, pecze cura. Omagium manstvo, barronia dico sslechtyczstvo, Sit dispensator ssafarz, starosta procurator, Asecla holomek, famulus pacholek, pugil est rek Subpeta chlusscz, victor vytiez sit, hrdina faxor. 985 975 980 968. seculares AB (Mk však pro B udává scolares). II 969. Cziesarz AB / pra- cziesarz AB. II 970. knyesna A: czyessarzna B. Ií 971. markrabie AB/ sslechta AB (v B + sslechtycz)/ hrabie AB. I 972. (v B přidán z v. 974 vévoda), rynerz AB. 973. Marssalk A: marssalek B/ lankrabie AB. II 974. purcravius Mk: pracranius A (mylnou zkratkou), vevoda AB (v B při v. 972). I 975—977. (nejsou vůbec v B). 978. Perchta AB. 979. Panczak AB/ panyatko A: panatko BT. I 980. desietnyk AB: desetnyk G / przetawnyk A: przyetawnyk B. II 981. Centuris A: centurio BG / stotir AB: setnyk G/ ciliarcha AB: chiliarcha Mk/ tisan AB: tissycznik G optir AB. II 982. pancz A: spancz B, wladarz G / zezlo AB. I 983—985 (neni v B). 986. sudy AG / sudycz B/ tiekaczka ABG / bieha A: bychun B, byehaczka G. 987. (není v B). Legatusque A: nuncius G / przietbiehacz A: przedbiehatel G. 988. robotnyk ABG [ dyedicz heres herosque dyedynnik A: heres dyedynnyk B/heros dyedynyk G. I1 989. zemenyel A: zemyenyel B, zemenyn G/ przezviestel A: przyed- zwyedytel B, prziezwiedatel G. II 990. zemski sud AB. II 991. manstvo ABG) sslechtyczstvo AB. II 992. ssafarz ABG/ starosta AG. II 993. holomek ABG/ pacholek AB/ rek AB. Ii 994. chlussez A: chlust B/ hrdina AB / faxor A: saxor B Hk.
142 Klaret, Glossář, VI, 24—25. (24. De hominibus secularibus.) (VI. 2.) IEmptabis homines primo legere seculares. Cziesarz imperator, praciesarz induperator, 970 Imperatrix knycsna, rex kral, regina kralovna, Marchio sit markrabie, baro sslechta, comes hrabie, Princeps knyeze, rylierz miles sit vernaque rynerz, Marssalk marsalcus, sed lankrabie sit palatinus. Purkrabie purcravius, dux vevoda, sed sluha servus, Vevodna ducissa, rityerzovna sit militissa. Miessczka civissa sit, sslechtyczna baronissa, Hrabiczna comitissa, markrabina marchionissa, Perchta Plutonissa, sed abatysse abatissa. Panczak tetrarcha, sbroge sínga, panyatko monarcha, Decurio desietnyk, patriarcha dico przetawnyk, Centuri(o) stotir, ciliarcha tisan, herus optir, Preses pancz, zezlo sceptrum, koruna diadema, Regnum kralowstwo, dic inperium cziesarzevstvo, Comicia hrabstvo principatusque knyezeczstvo. Dominium panstvo, milicia dico rytierzstvo, Esto sudy preter, tiekaczka lator, bieha cursor Legatusque possel precursorque przietbiehacz, it ssel. Empticius robotnyk, dyedicz heres herosque dyedynnik. Prefectus zemenyel, prenunccius esto przezviestel, 990 Ast prefectura zemski sud sit, pecze cura. Omagium manstvo, barronia dico sslechtyczstvo, Sit dispensator ssafarz, starosta procurator, Asecla holomek, famulus pacholek, pugil est rek Subpeta chlusscz, victor vytiez sit, hrdina faxor. 985 975 980 968. seculares AB (Mk však pro B udává scolares). II 969. Cziesarz AB / pra- cziesarz AB. II 970. knyesna A: czyessarzna B. Ií 971. markrabie AB/ sslechta AB (v B + sslechtycz)/ hrabie AB. I 972. (v B přidán z v. 974 vévoda), rynerz AB. 973. Marssalk A: marssalek B/ lankrabie AB. II 974. purcravius Mk: pracranius A (mylnou zkratkou), vevoda AB (v B při v. 972). I 975—977. (nejsou vůbec v B). 978. Perchta AB. 979. Panczak AB/ panyatko A: panatko BT. I 980. desietnyk AB: desetnyk G / przetawnyk A: przyetawnyk B. II 981. Centuris A: centurio BG / stotir AB: setnyk G/ ciliarcha AB: chiliarcha Mk/ tisan AB: tissycznik G optir AB. II 982. pancz A: spancz B, wladarz G / zezlo AB. I 983—985 (neni v B). 986. sudy AG / sudycz B/ tiekaczka ABG / bieha A: bychun B, byehaczka G. 987. (není v B). Legatusque A: nuncius G / przietbiehacz A: przedbiehatel G. 988. robotnyk ABG [ dyedicz heres herosque dyedynnik A: heres dyedynnyk B/heros dyedynyk G. I1 989. zemenyel A: zemyenyel B, zemenyn G/ przezviestel A: przyed- zwyedytel B, prziezwiedatel G. II 990. zemski sud AB. II 991. manstvo ABG) sslechtyczstvo AB. II 992. ssafarz ABG/ starosta AG. II 993. holomek ABG/ pacholek AB/ rek AB. Ii 994. chlussez A: chlust B/ hrdina AB / faxor A: saxor B Hk.
Strana 143
De hominibus secularibus, v. 968—1020. 143 А 192"b 1000 1005 1010 995 Polak campester, cita spiech panossieque minister. Wladyki sunt proceres vklegeque cliens et honor czest. Lennyk vasallus, dyewka virgo, panicz domicellus, Panna domicella, stvena gemma, dyeveczka puella, Virago muzena, sama domina sit, uxor zena, Satrapa podkonnyk satellitesque komornik. Villicus est wladarz, aterris dico bezzemacz, Omagialis man, pedagogus (fert nesse) pyestvn, Servitor sluzebnik, feodalis scito naprawnik, Podczesye pincerna, leda kvik, podstole cironoma, Speherz explorator, ponocznyk excubiator, Sosnerz exactor, prakownik sit machinator. Traditor est zradcze, crepa mrak lictorque poprawcze, Svadcze certator, svacze sator, darcze donator, Non ne, sagittarius strzelecz, honecz primipilus, Proscriptus psanecz, exul zbieh, proselitus przecz, Stipendiarius zoldnerz, vrocznyk tributarius, Tor (na) mentator turnownyk, ssczitnyk clipeator, Siccarius sabnyk, vexillifer est koruhewnik. Scriptor Grecensis dedit hec michi mille repensis. (25. De hominibus spiritualibus.) (VI. 3.) 1015 Ptatos sumes homines modo spirituales. Papa papez, biskup sit episcopus, eximie wikup, Kardinal cardinalis, vrzadnyk officialis, Archiepiscopus est arczibiskup, presbiter est knyess. Gez ede, suffraganus podbiskupie, sit sdrawy sanus, 1020 Yahen diaconus, alcziprziest archidiaconus, 995. Polak AB / spiech A: spych B/panossie AB. I 996. Wladyki ABG/ vklege AG: vklegye B. II 997. Lennyk A: lenyk B/ vasallus B: vasellus A/ dyewka AT: panna B. I 998—999. není v B. 998 gemma A: gemina Mk. I 1000. podkonnyk A: podkonye BG / komornik ABG. II 1001. wladarz AG: wladař B / bezzemacz Mk: bozzemacz A, pozemacz B. I 1002. man ABG/ pyestvn ABG. II 1003. napraw- nik ABGT. II 1004. Podczesye A: ssenk B/ kvik A: kragecz B/ podstole AB, cironoma A: Cronoma B, aconoma Mk. II 1005. speherz A: sspeherz BG / ponocz- nyk AB. 1006. Sosnerz A: ssosnerz B / exactor AB: axactor Mk / prakownik AB. 1007. není v B, popravcze AGT. 1008. Svadcze A: swadczye B/sator A: m. sutor? 1009. Non ne A: nonne Mk / stozelecz AG / honecz AB. I 1010. psanecz ABG zbieh ABG / przecz AB. II 1011. zoldnerz ABG/ vrocznyk ABG/ tributanus A: tributarius Mk, BG 1012. Tornamentator B: Tormentator A/ tarnownyk A: tur- neynyk B (Hk, Dý: tarmynyk)/ssczitnyk AB; sstytnyk G 1013. koruhewnik AB. 1015. sumes A: sumens B I 1016—1018. není v B; jen biskup' připojeno k v. 1019. 1019. suffraganus A: suffraganeus B/ podbiskupie ABG, (v B přidáno episcopus byskup'; z v. 1016?)/vrzadnyk A: vrzednyk G. I 1020. Yahen AB (v B přidáno zv. 1040 zaknihař), alcziprziest A: arcziiprzisst G/ alczyprzyesst B (Hk. -yess: t se mu nevešlo do sloupce); v B přidáno z v. 1039 knístol.
De hominibus secularibus, v. 968—1020. 143 А 192"b 1000 1005 1010 995 Polak campester, cita spiech panossieque minister. Wladyki sunt proceres vklegeque cliens et honor czest. Lennyk vasallus, dyewka virgo, panicz domicellus, Panna domicella, stvena gemma, dyeveczka puella, Virago muzena, sama domina sit, uxor zena, Satrapa podkonnyk satellitesque komornik. Villicus est wladarz, aterris dico bezzemacz, Omagialis man, pedagogus (fert nesse) pyestvn, Servitor sluzebnik, feodalis scito naprawnik, Podczesye pincerna, leda kvik, podstole cironoma, Speherz explorator, ponocznyk excubiator, Sosnerz exactor, prakownik sit machinator. Traditor est zradcze, crepa mrak lictorque poprawcze, Svadcze certator, svacze sator, darcze donator, Non ne, sagittarius strzelecz, honecz primipilus, Proscriptus psanecz, exul zbieh, proselitus przecz, Stipendiarius zoldnerz, vrocznyk tributarius, Tor (na) mentator turnownyk, ssczitnyk clipeator, Siccarius sabnyk, vexillifer est koruhewnik. Scriptor Grecensis dedit hec michi mille repensis. (25. De hominibus spiritualibus.) (VI. 3.) 1015 Ptatos sumes homines modo spirituales. Papa papez, biskup sit episcopus, eximie wikup, Kardinal cardinalis, vrzadnyk officialis, Archiepiscopus est arczibiskup, presbiter est knyess. Gez ede, suffraganus podbiskupie, sit sdrawy sanus, 1020 Yahen diaconus, alcziprziest archidiaconus, 995. Polak AB / spiech A: spych B/panossie AB. I 996. Wladyki ABG/ vklege AG: vklegye B. II 997. Lennyk A: lenyk B/ vasallus B: vasellus A/ dyewka AT: panna B. I 998—999. není v B. 998 gemma A: gemina Mk. I 1000. podkonnyk A: podkonye BG / komornik ABG. II 1001. wladarz AG: wladař B / bezzemacz Mk: bozzemacz A, pozemacz B. I 1002. man ABG/ pyestvn ABG. II 1003. napraw- nik ABGT. II 1004. Podczesye A: ssenk B/ kvik A: kragecz B/ podstole AB, cironoma A: Cronoma B, aconoma Mk. II 1005. speherz A: sspeherz BG / ponocz- nyk AB. 1006. Sosnerz A: ssosnerz B / exactor AB: axactor Mk / prakownik AB. 1007. není v B, popravcze AGT. 1008. Svadcze A: swadczye B/sator A: m. sutor? 1009. Non ne A: nonne Mk / stozelecz AG / honecz AB. I 1010. psanecz ABG zbieh ABG / przecz AB. II 1011. zoldnerz ABG/ vrocznyk ABG/ tributanus A: tributarius Mk, BG 1012. Tornamentator B: Tormentator A/ tarnownyk A: tur- neynyk B (Hk, Dý: tarmynyk)/ssczitnyk AB; sstytnyk G 1013. koruhewnik AB. 1015. sumes A: sumens B I 1016—1018. není v B; jen biskup' připojeno k v. 1019. 1019. suffraganus A: suffraganeus B/ podbiskupie ABG, (v B přidáno episcopus byskup'; z v. 1016?)/vrzadnyk A: vrzednyk G. I 1020. Yahen AB (v B přidáno zv. 1040 zaknihař), alcziprziest A: arcziiprzisst G/ alczyprzyesst B (Hk. -yess: t se mu nevešlo do sloupce); v B přidáno z v. 1039 knístol.
Strana 144
144 Klaret, Glossář, VI, 25—26. 1025 1030 1035 I А 193 a 1045 Levita cztenarz, plebanus (gere ness) fararz. Ostrzehacz est custos, opat abbas popque sacerdos, Dancze prebenda, prior przevor, vczedlnik doctor, Konwrss conversus, monachus mnych, mnyssie monacellus, Conventus ssnatek, (tu) clericulus (ibi) zaczek, Conventor nagimak, okroy obrado, clericus zak, Canonicus kanownyk delegatusque porucznik. Et crucifer krzizownik, briga burda, commendor oprawnyk, Cardianus prvenyn provincialisque kragenyn. Probost prepositus, zakonnik religiosus, Vicarius trziednik, beneficiatus dobrodyenyk, Evangelista dobrozviest, posvatna zakrista, Sok emulus, censor sudcze, kazatel predicator, Krztytel baptista monialisque geptyczka. Confessor zpoviedlnyk, ega rik martirque muczedlnyk, Pustennyk heremita, coga zpusta, prorok propheta, ii Est anachorita przízednik skladatelque poeta. Ecclesiasticus kostelnik adletaque przikniest, Acolitus knystol, sed apostolus esto yapostol. 1040 Est subdiaconus zaknihar, przistrow mediolanus Et parochianus osadnyk dyekanque decanus. Papatus papezstvie, post abbacia sit opatstvie, Collacio poddanye, sed dignitas est dostogenstvíe, Strazie custodia, probosstvie prepositura. Clerica zakowstwie sit episcopatusque byskupstvie, Knyestvo sacerdocium, prazden ocium, propud ynum, Vicaria trzieda, sed beneficium dobrodieda. Est lector cztytel, minor bossak, auctor vczynytel, Albertus albrecht sit Adalbertus quoque voytiech. 1050 Sezrzenye suspectus, dyekanstvo sit decanatus. 1021. cztenarz ABC. Ii 1022. není v B. I 1023. przevor A: przyewor B. 1024. konwrss A: conwrss B/ mnyssie AB. II 1025. ssnatek A: snatek B. 1026. nagimak A: nagymacz B, nagemnyk GF. 1027. porucznik ABGT. 1028. Et A: est Mk (burda AC)./ krzizownik A: krzyzyewnyk/ B oprawnyk A: -w- smazáno. 1029. prvenyn A: prwyenyn B. I 1030. Probosst AB. II 1031. dobrodyenyk A: dobrodyegnyk B. 1032. dobrozviest ABC/ posvatna A: poswatnyk, poswatna B. 1033. Sok ABC./ sudcze AC. I 1034. geptyczka A: gyeptysska B. 1035. rik AB. 1036. Pustennyk ABT/ zpusta A: spusta B. 1037. Kostelnik AG/ przízednik AB skladatel ABGT. I 1038. przikníest A: przyknyst B. 1039. knystol AB (v B již k v. 1020). I 1040, zaknihar A: zaknyharz B (v B k v. 1020/ przistrow AB). 1041. osadnyk AB: ossadny G, 1042. (není v B) papezstvie AG / opatstvie AG. 1043. poddanye A:podanye BG. 1044—1048. (vůbec nejsou v B)/ probosstvie A: pro- bozstwie G. 1045. byskupstvie AG. 1046. knyestvo A: knyezsstwo G/ prazden A: praznost G. 1047. trzieda AG / dobrodieda AC II 1048. cztytel AG / vzcynytel AG. 1049. voytiech AB. 1050. (není v B) Sezrzenye A:dompyenie G/ dyekanstwo AG.
144 Klaret, Glossář, VI, 25—26. 1025 1030 1035 I А 193 a 1045 Levita cztenarz, plebanus (gere ness) fararz. Ostrzehacz est custos, opat abbas popque sacerdos, Dancze prebenda, prior przevor, vczedlnik doctor, Konwrss conversus, monachus mnych, mnyssie monacellus, Conventus ssnatek, (tu) clericulus (ibi) zaczek, Conventor nagimak, okroy obrado, clericus zak, Canonicus kanownyk delegatusque porucznik. Et crucifer krzizownik, briga burda, commendor oprawnyk, Cardianus prvenyn provincialisque kragenyn. Probost prepositus, zakonnik religiosus, Vicarius trziednik, beneficiatus dobrodyenyk, Evangelista dobrozviest, posvatna zakrista, Sok emulus, censor sudcze, kazatel predicator, Krztytel baptista monialisque geptyczka. Confessor zpoviedlnyk, ega rik martirque muczedlnyk, Pustennyk heremita, coga zpusta, prorok propheta, ii Est anachorita przízednik skladatelque poeta. Ecclesiasticus kostelnik adletaque przikniest, Acolitus knystol, sed apostolus esto yapostol. 1040 Est subdiaconus zaknihar, przistrow mediolanus Et parochianus osadnyk dyekanque decanus. Papatus papezstvie, post abbacia sit opatstvie, Collacio poddanye, sed dignitas est dostogenstvíe, Strazie custodia, probosstvie prepositura. Clerica zakowstwie sit episcopatusque byskupstvie, Knyestvo sacerdocium, prazden ocium, propud ynum, Vicaria trzieda, sed beneficium dobrodieda. Est lector cztytel, minor bossak, auctor vczynytel, Albertus albrecht sit Adalbertus quoque voytiech. 1050 Sezrzenye suspectus, dyekanstvo sit decanatus. 1021. cztenarz ABC. Ii 1022. není v B. I 1023. przevor A: przyewor B. 1024. konwrss A: conwrss B/ mnyssie AB. II 1025. ssnatek A: snatek B. 1026. nagimak A: nagymacz B, nagemnyk GF. 1027. porucznik ABGT. 1028. Et A: est Mk (burda AC)./ krzizownik A: krzyzyewnyk/ B oprawnyk A: -w- smazáno. 1029. prvenyn A: prwyenyn B. I 1030. Probosst AB. II 1031. dobrodyenyk A: dobrodyegnyk B. 1032. dobrozviest ABC/ posvatna A: poswatnyk, poswatna B. 1033. Sok ABC./ sudcze AC. I 1034. geptyczka A: gyeptysska B. 1035. rik AB. 1036. Pustennyk ABT/ zpusta A: spusta B. 1037. Kostelnik AG/ przízednik AB skladatel ABGT. I 1038. przikníest A: przyknyst B. 1039. knystol AB (v B již k v. 1020). I 1040, zaknihar A: zaknyharz B (v B k v. 1020/ przistrow AB). 1041. osadnyk AB: ossadny G, 1042. (není v B) papezstvie AG / opatstvie AG. 1043. poddanye A:podanye BG. 1044—1048. (vůbec nejsou v B)/ probosstvie A: pro- bozstwie G. 1045. byskupstvie AG. 1046. knyestvo A: knyezsstwo G/ prazden A: praznost G. 1047. trzieda AG / dobrodieda AC II 1048. cztytel AG / vzcynytel AG. 1049. voytiech AB. 1050. (není v B) Sezrzenye A:dompyenie G/ dyekanstwo AG.
Strana 145
De spiritualibus et scolaribus, v. 1021—1076. 145 Dico cel[er Jarius klicznik, zrodni pres, zrzietel argus Atque camerarius podkomorzie, heslo ritus, Osada parochia, honytva dincesis, en na, Pontifex knyezinecz, presul knyemocz, asso peczenecz, Servicium sluzba, prope bliz, ignavia tuzba, Vrzad officium, tage misterium, bozye dívum. Naczynytel autor, dobrodyencze benefactor, Knyezak prelatus, sinodus viecza, ssiroki latus, Postnyk ieiunator, modlytewnyk sit deprecator. 1060 Prebe(n)dium sit obrok, eda mlassk, opulencia dobrok. Hec mihi cum sensis dedit abbas Opatovicensis. 1055 26. De scolaribus.) (VI. 4.)Onspice doctores, rector es atque scolares. Tresktak corrector, zprawcze rector, mistr magister, Rethor przíuczitel, bora vp, orator otazatel. Sunt gsu magisteria mystrovanie, pracze fatiga, Posluchacz auditor, sed przerzekatel repetitor. Podmystrzie succentor, perlector sit przieczitatel, Skladon dictator, werssownik versificator. Rymnik ricmisator, rzecznarz sit sermocinator, Dispositor zposobicz ordinatorque zrzedicz. Discipulus vczennikque scolasticus (ast ale) skolnik, Archisinagogus skolman, vesnyen ariopagus, Laudipeta chlubnik, dic artipeta chleboprosnik/ A 193 b Ludonatus statecznik, accusator navinownik. 1075 Sum podklonyen pronus, prawy verus, oprawcze patronus, Verax sprawni, recens kypri, bellus vdyen, yari precens. 1070 1065 1051. celerarius AB (patrně m. cellarius) / klicznik AB/ zrodni AB/ pres AB zrzietel AB. II 1052. podkomorzie AB/ heslo AC: holso B. I 1053. Osada AB honytva ABC. II 1054. knyezinecz AB / peczenecz AB. II 1055. tuzba AB. 1056. Vrzad AG/ tage A: tagye B, tagnost C/ divum AB (v A předtím škrtnuto dy- wín): divinum Mk ll 1057. Naczynytel ABC/ dobrodyencze A: dobrodyeyczye B dobrodieczie G. I 1058. Knyezak AB/viecza A: ssnem G. 1059. modlytewnyk AB. 1060. Prebendium ex con.: prebedium AB / obrok ABG/ miassk A: mlask B. 1061. cum sensis A: tum sensus B (Hk) | Opatovicensis A: opatowyensis B. 1062. atque AB: que Mk. 1063. (není v B), Tresktak A: trsktal C. I 1064. przí- uczitel A: przyevczytel B, okrassitel (rethoricus) G/ otazatel ABC. 1065. pracze A: praczye BG. II 1066. przerzekatel A: przyerzyekatel B. 1067—1069. není v B 1067 sit A: 0 Mk. 1070. zposobicz AC/ zrzedicz A: zrzyedycz B, rzedycz C. 1071. vozennik A: vczedlnyk B/ ast A: est Mk I 1072. Archisinagogus AB: archis- magogus Mk /skolman AB/ vesnyen AB. 1073. chrubnik AC, chlubny G/ chlebo- prosnik AB. II 1074. navinownik AC: navmlownyk B. 1075. podklonyen A: prost C, prostij G / oprawcze AC: oprawczye BG. II 1076. kypri ABC (?) vdyen AC (?)
De spiritualibus et scolaribus, v. 1021—1076. 145 Dico cel[er Jarius klicznik, zrodni pres, zrzietel argus Atque camerarius podkomorzie, heslo ritus, Osada parochia, honytva dincesis, en na, Pontifex knyezinecz, presul knyemocz, asso peczenecz, Servicium sluzba, prope bliz, ignavia tuzba, Vrzad officium, tage misterium, bozye dívum. Naczynytel autor, dobrodyencze benefactor, Knyezak prelatus, sinodus viecza, ssiroki latus, Postnyk ieiunator, modlytewnyk sit deprecator. 1060 Prebe(n)dium sit obrok, eda mlassk, opulencia dobrok. Hec mihi cum sensis dedit abbas Opatovicensis. 1055 26. De scolaribus.) (VI. 4.)Onspice doctores, rector es atque scolares. Tresktak corrector, zprawcze rector, mistr magister, Rethor przíuczitel, bora vp, orator otazatel. Sunt gsu magisteria mystrovanie, pracze fatiga, Posluchacz auditor, sed przerzekatel repetitor. Podmystrzie succentor, perlector sit przieczitatel, Skladon dictator, werssownik versificator. Rymnik ricmisator, rzecznarz sit sermocinator, Dispositor zposobicz ordinatorque zrzedicz. Discipulus vczennikque scolasticus (ast ale) skolnik, Archisinagogus skolman, vesnyen ariopagus, Laudipeta chlubnik, dic artipeta chleboprosnik/ A 193 b Ludonatus statecznik, accusator navinownik. 1075 Sum podklonyen pronus, prawy verus, oprawcze patronus, Verax sprawni, recens kypri, bellus vdyen, yari precens. 1070 1065 1051. celerarius AB (patrně m. cellarius) / klicznik AB/ zrodni AB/ pres AB zrzietel AB. II 1052. podkomorzie AB/ heslo AC: holso B. I 1053. Osada AB honytva ABC. II 1054. knyezinecz AB / peczenecz AB. II 1055. tuzba AB. 1056. Vrzad AG/ tage A: tagye B, tagnost C/ divum AB (v A předtím škrtnuto dy- wín): divinum Mk ll 1057. Naczynytel ABC/ dobrodyencze A: dobrodyeyczye B dobrodieczie G. I 1058. Knyezak AB/viecza A: ssnem G. 1059. modlytewnyk AB. 1060. Prebendium ex con.: prebedium AB / obrok ABG/ miassk A: mlask B. 1061. cum sensis A: tum sensus B (Hk) | Opatovicensis A: opatowyensis B. 1062. atque AB: que Mk. 1063. (není v B), Tresktak A: trsktal C. I 1064. przí- uczitel A: przyevczytel B, okrassitel (rethoricus) G/ otazatel ABC. 1065. pracze A: praczye BG. II 1066. przerzekatel A: przyerzyekatel B. 1067—1069. není v B 1067 sit A: 0 Mk. 1070. zposobicz AC/ zrzedicz A: zrzyedycz B, rzedycz C. 1071. vozennik A: vczedlnyk B/ ast A: est Mk I 1072. Archisinagogus AB: archis- magogus Mk /skolman AB/ vesnyen AB. 1073. chrubnik AC, chlubny G/ chlebo- prosnik AB. II 1074. navinownik AC: navmlownyk B. 1075. podklonyen A: prost C, prostij G / oprawcze AC: oprawczye BG. II 1076. kypri ABC (?) vdyen AC (?)
Strana 146
146 Klaret, Glossář, VI, 26—27. Est didimus milogez comessalisque chlebogez, Rzwaczek barritonans, przistan antistes, darze donans, Astronomus hviezdarz cancellariusque potaynarz, 1080 Rethoricus vkrasnik, sed compotista poczetnik. Publicus est zgewnerz mathematicusque wtiptnerz, Experimentator zkusitel mylownikque amator Et idiota hlupen, sit theologus bohomlvwen. Notarius znamotak, successor dico namiestak, Philosophus mudromil, supplantacio mirosadyl, Prziezssi precessor, vodcze ductor, przieznywi fautor Et legislator zakonecz, kuzdlerz dívínator. Hviezdnik astrologus, vozen alcha myestvnque locatus, Grammaticus slovocztan, loycus rzieczynan, magus vcznan, Zpievonan musicus, ido plisk, czrnoknir nigromantus, Affator vmluwnyk, peripateticus przemoczestnyk, Postatelecz stoicus, fona plesk, epiturz Epiturus, Namisl architipus, buge pompula, dancze tribunus. Zdalinecz artigeta, doba nactus,enigma pohadka, Vczenie doctrina, regímen zprava, nolle neroda, Oprava rectura, czten lectura, strzita crusa, Exemplar podoba, studium snazen, vczta tercenda. Est exercicium zvykanye, navozka documentum, Vadyenie certamen, knyezatko tyrunculus, is ten. 1100 Munia sit poklona, kanownyczstwo canonia, Est alchimista czistnarz, kamenarz lapidista Et gemmista stvenarz, atar ostoy, aquista czyvodarz, 1085 1090 1095 1077. didimus A: vianus B / milogez AB / comessalis A: commensalis BC, chlebogez AC (?): chlebogyez B. 1 1078. Rzwaczek A: rzymaczek B (Hk; Mk ry- maczek!) I 1079. potaynarz A: potaynecz B (Hk.; potaynacz Mk). II 1080. vkras- nik ABC(?); v. verš 1064. II 1081. wtiptnerz A: wtyponarz B, wtipny G li 1082. (neni v B). Experimentator zkusitel A: experimentum zkussenye G 1083. hlupen AB hlupy G, hlupecz C/ bohomluwen AC: bohonymluven B. II (Mk; bohomluwen Hk). 1084—5. nemá B. 1 1086. przieznywi A: przyezlywy B. 1 1087. zakonecz A: za- konnecz B / kuzdlerz A: kuzdlecz B. 1 1088. (není v B). Hviezdnik A, C (?) 1089. slovocztan AB J rzieczynan A: rzyecztan B (Hk) vcznan AB. I 1090. plisk AB Iczrnoknir AB/ nigromantus A: nigromanticus B, nigromancus Mk. 1091. vmluw- nyk ABC (?) I przemoczestnik A: przyeroczesnik B (Hk). I 1092. Postatelecz A: postatrelecz B / plesk A: plosk B/ epiturz A: opykurz B, Epiturus A: epicurus B, Mk. II 1093. Namisl AC (?): namsl B/ buge A: bugye AB / dancze AC 1094. zda- linecz AB / pohadka ABC. II 1095. (není v B) zprava AC. II 1096. Oprava ABC(?) crusa A: trusa Mk (též možno). I 1097. podoba AC (?)/ vozta A: vozty B/ ter- cenda A (?): circenda Mk, tricenda B (vše možno) I 1098. (není v B). Est A: et Mk, zvykanye AC (?) 1 nauczka AC (?) II 1099. Vadyenie A, C (?) I knye- zatko AB, Mk. (v A psáno téměř knyezatka)/ tyrunculus AC: terunculus B. 1100. Munia A: munga B/ poklona AB. I 1101. czistnarz A: czystarz B (Hk). 1102—1105. (není v B).
146 Klaret, Glossář, VI, 26—27. Est didimus milogez comessalisque chlebogez, Rzwaczek barritonans, przistan antistes, darze donans, Astronomus hviezdarz cancellariusque potaynarz, 1080 Rethoricus vkrasnik, sed compotista poczetnik. Publicus est zgewnerz mathematicusque wtiptnerz, Experimentator zkusitel mylownikque amator Et idiota hlupen, sit theologus bohomlvwen. Notarius znamotak, successor dico namiestak, Philosophus mudromil, supplantacio mirosadyl, Prziezssi precessor, vodcze ductor, przieznywi fautor Et legislator zakonecz, kuzdlerz dívínator. Hviezdnik astrologus, vozen alcha myestvnque locatus, Grammaticus slovocztan, loycus rzieczynan, magus vcznan, Zpievonan musicus, ido plisk, czrnoknir nigromantus, Affator vmluwnyk, peripateticus przemoczestnyk, Postatelecz stoicus, fona plesk, epiturz Epiturus, Namisl architipus, buge pompula, dancze tribunus. Zdalinecz artigeta, doba nactus,enigma pohadka, Vczenie doctrina, regímen zprava, nolle neroda, Oprava rectura, czten lectura, strzita crusa, Exemplar podoba, studium snazen, vczta tercenda. Est exercicium zvykanye, navozka documentum, Vadyenie certamen, knyezatko tyrunculus, is ten. 1100 Munia sit poklona, kanownyczstwo canonia, Est alchimista czistnarz, kamenarz lapidista Et gemmista stvenarz, atar ostoy, aquista czyvodarz, 1085 1090 1095 1077. didimus A: vianus B / milogez AB / comessalis A: commensalis BC, chlebogez AC (?): chlebogyez B. 1 1078. Rzwaczek A: rzymaczek B (Hk; Mk ry- maczek!) I 1079. potaynarz A: potaynecz B (Hk.; potaynacz Mk). II 1080. vkras- nik ABC(?); v. verš 1064. II 1081. wtiptnerz A: wtyponarz B, wtipny G li 1082. (neni v B). Experimentator zkusitel A: experimentum zkussenye G 1083. hlupen AB hlupy G, hlupecz C/ bohomluwen AC: bohonymluven B. II (Mk; bohomluwen Hk). 1084—5. nemá B. 1 1086. przieznywi A: przyezlywy B. 1 1087. zakonecz A: za- konnecz B / kuzdlerz A: kuzdlecz B. 1 1088. (není v B). Hviezdnik A, C (?) 1089. slovocztan AB J rzieczynan A: rzyecztan B (Hk) vcznan AB. I 1090. plisk AB Iczrnoknir AB/ nigromantus A: nigromanticus B, nigromancus Mk. 1091. vmluw- nyk ABC (?) I przemoczestnik A: przyeroczesnik B (Hk). I 1092. Postatelecz A: postatrelecz B / plesk A: plosk B/ epiturz A: opykurz B, Epiturus A: epicurus B, Mk. II 1093. Namisl AC (?): namsl B/ buge A: bugye AB / dancze AC 1094. zda- linecz AB / pohadka ABC. II 1095. (není v B) zprava AC. II 1096. Oprava ABC(?) crusa A: trusa Mk (též možno). I 1097. podoba AC (?)/ vozta A: vozty B/ ter- cenda A (?): circenda Mk, tricenda B (vše možno) I 1098. (není v B). Est A: et Mk, zvykanye AC (?) 1 nauczka AC (?) II 1099. Vadyenie A, C (?) I knye- zatko AB, Mk. (v A psáno téměř knyezatka)/ tyrunculus AC: terunculus B. 1100. Munia A: munga B/ poklona AB. I 1101. czistnarz A: czystarz B (Hk). 1102—1105. (není v B).
Strana 147
De scolaribus et communibus, v. 1077—1129. 147 1105 Disputator hadcze, rage trzesk, defensor obrancze, Questio potazanye, cantacio dico zpyevanie. Vacuitas prazdnost, dic experiencia zkusnost, Legisperitus dospielecz biteczque peritus, Prawnik iurista, vapo klest, mudronyek zophista, Rzadnywi scalaris, stopa transa, bozak scolaris, Kazn disciplinaque Iohannis amor svata mina. 1110 Plura dares ex hiis, tu Ga1le Boleslaviensis!! А 193 a VI. 5.) (27. De communibus speciebus.) 1115 1120 1125 LUcet adhuc melius de communibus speciebus. Hrziessnik peccator, prohrziessnik prevaricator, Leycherz locator, smylniczek luxuriator, Vilnyk fornicator, kurewnik meretricator, Zpievaczek cantor, lotr latro, fregierz hovisator, Fur zlodyey, host hospes, socius towarziss, zdravi sospes, Wrah parricida, wrazedlnyk dic homicida. Alumpnus zchovanecz, cecus sslepecz, olo chodecz, Zerterz ioculator, zakerz sit gesticulator, Fiscosus lepki, mollis mieki, lentus ozydli, Subtilis cziesní, fragilis krzechki, temer oprni, Zprawcze detractor, pohyzdni vituperator, Padusy stratilates, nasilniczi vispiliones, Bludnyk erraticus, seu brz, putnyk peregrinus, Pochvatacz est raptor, predo dracz, lupeznik despoliator, Vyboynik predator dic zhubczeque peremptor. Dico flagellator biczownyk, morderz iugulator, Vbiuecz occisor, vmrtewnik mortificator, Hubcze mactator, ducholovecz exanimator. 1103. hadcze A: hadacz G. 1104. potazanye AB (v B při v. 1109.) potazo...C, otazka G lI 1105. prazdnost A: praznost G / zkusnost AC (?) 1106. dospielecz AB: dospiely G, dospy ..C. I 1007. Prawnik ABC (?)/ mudronyek A: mudrownyk B, mud ... C 1108. (není v B). Rzadnywi A, rzad ... C. I 1109. svata mina AB (v B přidáno z v. 1104 potázanie) II 1110. Předtím v B (č. 1777/8) largum vesper sczyedry weczer, conductum prowod: není ani v E ani vC a je přejato z odd. 46, kde opakováno v B. 1111. communibus AB: ymmbus Hanka Dý, mylným čtením zkratky. 1112. prohrziessnik A: naprawnyk B. Il 1113. locator ex coni.: letator A, Mk 1113—1116 (není v B). I 1117. Wrah AB / wrazedlnyk AB. I 1118. zchovanecz ABG, olo A: cilo B / chodecz AB. I 1119. Zerterz AB/ zakerz AB. 1120. lepk AB. I 1121. (není v B). 1122. zprawcze A: zprawczye B, vtrhacz G / pohyzdni A (vrkp. nejasné): hanczieG. 1123. Padusy AB/ stratilates AB: stratilaces Mk nasilniczi AB: nasylnyk (vispilio) G II 1124. (neni v B). I 1125. dracz AB. H 1127. morderz ABG. 1126. Vyboynik ABG / zhubcze A: zhubczye BG. 1128. Vbiuecz A: vbywcze B, vbinecz Mk. I 1129. Hubcze A:hubczye B j ducho- lovecz AB.
De scolaribus et communibus, v. 1077—1129. 147 1105 Disputator hadcze, rage trzesk, defensor obrancze, Questio potazanye, cantacio dico zpyevanie. Vacuitas prazdnost, dic experiencia zkusnost, Legisperitus dospielecz biteczque peritus, Prawnik iurista, vapo klest, mudronyek zophista, Rzadnywi scalaris, stopa transa, bozak scolaris, Kazn disciplinaque Iohannis amor svata mina. 1110 Plura dares ex hiis, tu Ga1le Boleslaviensis!! А 193 a VI. 5.) (27. De communibus speciebus.) 1115 1120 1125 LUcet adhuc melius de communibus speciebus. Hrziessnik peccator, prohrziessnik prevaricator, Leycherz locator, smylniczek luxuriator, Vilnyk fornicator, kurewnik meretricator, Zpievaczek cantor, lotr latro, fregierz hovisator, Fur zlodyey, host hospes, socius towarziss, zdravi sospes, Wrah parricida, wrazedlnyk dic homicida. Alumpnus zchovanecz, cecus sslepecz, olo chodecz, Zerterz ioculator, zakerz sit gesticulator, Fiscosus lepki, mollis mieki, lentus ozydli, Subtilis cziesní, fragilis krzechki, temer oprni, Zprawcze detractor, pohyzdni vituperator, Padusy stratilates, nasilniczi vispiliones, Bludnyk erraticus, seu brz, putnyk peregrinus, Pochvatacz est raptor, predo dracz, lupeznik despoliator, Vyboynik predator dic zhubczeque peremptor. Dico flagellator biczownyk, morderz iugulator, Vbiuecz occisor, vmrtewnik mortificator, Hubcze mactator, ducholovecz exanimator. 1103. hadcze A: hadacz G. 1104. potazanye AB (v B při v. 1109.) potazo...C, otazka G lI 1105. prazdnost A: praznost G / zkusnost AC (?) 1106. dospielecz AB: dospiely G, dospy ..C. I 1007. Prawnik ABC (?)/ mudronyek A: mudrownyk B, mud ... C 1108. (není v B). Rzadnywi A, rzad ... C. I 1109. svata mina AB (v B přidáno z v. 1104 potázanie) II 1110. Předtím v B (č. 1777/8) largum vesper sczyedry weczer, conductum prowod: není ani v E ani vC a je přejato z odd. 46, kde opakováno v B. 1111. communibus AB: ymmbus Hanka Dý, mylným čtením zkratky. 1112. prohrziessnik A: naprawnyk B. Il 1113. locator ex coni.: letator A, Mk 1113—1116 (není v B). I 1117. Wrah AB / wrazedlnyk AB. I 1118. zchovanecz ABG, olo A: cilo B / chodecz AB. I 1119. Zerterz AB/ zakerz AB. 1120. lepk AB. I 1121. (není v B). 1122. zprawcze A: zprawczye B, vtrhacz G / pohyzdni A (vrkp. nejasné): hanczieG. 1123. Padusy AB/ stratilates AB: stratilaces Mk nasilniczi AB: nasylnyk (vispilio) G II 1124. (neni v B). I 1125. dracz AB. H 1127. morderz ABG. 1126. Vyboynik ABG / zhubcze A: zhubczye BG. 1128. Vbiuecz A: vbywcze B, vbinecz Mk. I 1129. Hubcze A:hubczye B j ducho- lovecz AB.
Strana 148
148 Klaret, Glossář, VI, 27. 1135 1140 А 193 b 1130 Przyseznyk conspirator sit, pochlebnik adulator, Histrio ghrzecz, ganeo dvornyk hrdlakque balatro. Spilman pantomimus, leno rufigan, hluma mimus Kwasownik epulo, nebulo mlz, pochleba palpo, Degulus passorzit, gulio zracz, ardalio zrzit, Kobolt kitulinus, striyal erpulo, tatrman aplinus, Manducus lapikus, this scurrio, lizacz parasitus, Peski holecz cinedus, skuczi flit, hrdloss goliardus, Blazn fatuus, vecors nebozczik, nebozatko excors, Kleczka cadix, ostidlo dromancus, acrillus ozrzadlo. Ociator prazdnik sit, bursicida myessecznik, Ostidlecz procax, sciolus wiessczecz, obrzezacz occax, Zabivacz insanus, hltacz gluto, biednik vesanus, Pomameny demens, zlobcze bachans, trzen amens, Wichrzicze territus, malo kunst, wzteklecz furibundus, 1145 Hancze confusor, hracz lusor lewczeque fusor. Est incantator zvabownik, kayklerz aparator, Augur ptakossnecz, aruspex sit ptakohlednecz. Klamnyk simulator, przetworzewnik dissimulator, Vodnitel ydropicus, dnozlamanecz paraliticus, 1150 Wztrzlecz arep ti)cius, dyablownik demoniacus, Blazhun energuminus, namyesecznik sit lunaticus. Malat leprosus, scabo sskrob, prassiwecz scabiosus, Kradcze subtractor, santrocznyk sit fenerator. Invidus est zavistnyk usurariusque lichewnik. 1130. Przyseznyk G: przisscznyk AB/ conspirator B: computator A. 1131. ghrzecz A: hrzecz B / dvornyk AB/ hrdlak AB: hrdlacz G. 1132. Spil- man AB / pantomimus B: pantominus A rufigan A: ruffyan GB (Mk.: Hk. reffyan) hluma B: hluna A, hlima Mk. II 1133. kwasownik A: kwassennyk B. kwassenyn G. l 1134. Degulus A: degulius B I passorzit AB zracz ABG. 1135. Kobolt AB/Kitulinus A, gitulius B, gitulinus Mk/tatrman AB. 1136. lizacz A: lysacz B. 1137. Peski holecz A: pessky kolecz B / cinedus: finodus A, curodus B hrdloss AB. 1138. nebozczik AB / nebozatko AB. I 1139. Kleczka AB: Klecze G cadix A: cades B, cadex G / ostidlo AB: oscidlo Mk / acrillus A: atullus B. 1140. (neni v B). 1141. Ostidlecz A:ostidly G/wiessczecz AB: wiesstiecz G/ occax A: ottax B/obrzezacz A: obrzacz, obzracz B I 1142. hltacz AB/ biednik AB. 1143. Po- mameny AG: pomaneny B/ trzen AB: trzeny G. 1 1144. wichrzicze A: wyhrzyeczye Br (k v. 1146)/ wzteklecz A: wtekly G, wsteklecz B 1 1145. (neni v B). I 1146. zvabow- nik A: swabenyk B (Hk, Dý: swabonyk Mk)/ Kayklerz ABG (tu přidáno v B wyhrzye- czye z v. 1144). 1147. ptakossnecz AB /aruspex: aurispex AB, (h)aruspex Mk/ ptako- hlednecz A: ptakoledyenecz B. 1148. Klamnyk A: sklamnyk B/ przetworzewnik A: przyetwarnyk B. 1149. Vodnitel AB/ dnozlamanecz AB. 1150. wztrzlecz A: roz- trzyelecz B/ arepticius B: arepcius A f dyablownik A: dyabelnyk B (Hk; dyabyel- nyk Mk). 1151. Blazhun A: blazhny B / energuminus AB: euerguminus Mk/ na- myesecznik A: namyessecznyk B. 1152. sskrob A: scrob B. 1153. santrocznyk A: ssantrocznyk GB. I 1154-1156: (není v B).
148 Klaret, Glossář, VI, 27. 1135 1140 А 193 b 1130 Przyseznyk conspirator sit, pochlebnik adulator, Histrio ghrzecz, ganeo dvornyk hrdlakque balatro. Spilman pantomimus, leno rufigan, hluma mimus Kwasownik epulo, nebulo mlz, pochleba palpo, Degulus passorzit, gulio zracz, ardalio zrzit, Kobolt kitulinus, striyal erpulo, tatrman aplinus, Manducus lapikus, this scurrio, lizacz parasitus, Peski holecz cinedus, skuczi flit, hrdloss goliardus, Blazn fatuus, vecors nebozczik, nebozatko excors, Kleczka cadix, ostidlo dromancus, acrillus ozrzadlo. Ociator prazdnik sit, bursicida myessecznik, Ostidlecz procax, sciolus wiessczecz, obrzezacz occax, Zabivacz insanus, hltacz gluto, biednik vesanus, Pomameny demens, zlobcze bachans, trzen amens, Wichrzicze territus, malo kunst, wzteklecz furibundus, 1145 Hancze confusor, hracz lusor lewczeque fusor. Est incantator zvabownik, kayklerz aparator, Augur ptakossnecz, aruspex sit ptakohlednecz. Klamnyk simulator, przetworzewnik dissimulator, Vodnitel ydropicus, dnozlamanecz paraliticus, 1150 Wztrzlecz arep ti)cius, dyablownik demoniacus, Blazhun energuminus, namyesecznik sit lunaticus. Malat leprosus, scabo sskrob, prassiwecz scabiosus, Kradcze subtractor, santrocznyk sit fenerator. Invidus est zavistnyk usurariusque lichewnik. 1130. Przyseznyk G: przisscznyk AB/ conspirator B: computator A. 1131. ghrzecz A: hrzecz B / dvornyk AB/ hrdlak AB: hrdlacz G. 1132. Spil- man AB / pantomimus B: pantominus A rufigan A: ruffyan GB (Mk.: Hk. reffyan) hluma B: hluna A, hlima Mk. II 1133. kwasownik A: kwassennyk B. kwassenyn G. l 1134. Degulus A: degulius B I passorzit AB zracz ABG. 1135. Kobolt AB/Kitulinus A, gitulius B, gitulinus Mk/tatrman AB. 1136. lizacz A: lysacz B. 1137. Peski holecz A: pessky kolecz B / cinedus: finodus A, curodus B hrdloss AB. 1138. nebozczik AB / nebozatko AB. I 1139. Kleczka AB: Klecze G cadix A: cades B, cadex G / ostidlo AB: oscidlo Mk / acrillus A: atullus B. 1140. (neni v B). 1141. Ostidlecz A:ostidly G/wiessczecz AB: wiesstiecz G/ occax A: ottax B/obrzezacz A: obrzacz, obzracz B I 1142. hltacz AB/ biednik AB. 1143. Po- mameny AG: pomaneny B/ trzen AB: trzeny G. 1 1144. wichrzicze A: wyhrzyeczye Br (k v. 1146)/ wzteklecz A: wtekly G, wsteklecz B 1 1145. (neni v B). I 1146. zvabow- nik A: swabenyk B (Hk, Dý: swabonyk Mk)/ Kayklerz ABG (tu přidáno v B wyhrzye- czye z v. 1144). 1147. ptakossnecz AB /aruspex: aurispex AB, (h)aruspex Mk/ ptako- hlednecz A: ptakoledyenecz B. 1148. Klamnyk A: sklamnyk B/ przetworzewnik A: przyetwarnyk B. 1149. Vodnitel AB/ dnozlamanecz AB. 1150. wztrzlecz A: roz- trzyelecz B/ arepticius B: arepcius A f dyablownik A: dyabelnyk B (Hk; dyabyel- nyk Mk). 1151. Blazhun A: blazhny B / energuminus AB: euerguminus Mk/ na- myesecznik A: namyessecznyk B. 1152. sskrob A: scrob B. 1153. santrocznyk A: ssantrocznyk GB. I 1154-1156: (není v B).
Strana 149
De communibus, v. 1130—1182. 149 1155 Obzerzie gulosus sit, lehliwecz accidiosus; Opylecz ebriosus, prchanyna sit furiosus, Skodcze dampnosus, nalycha impetuosus. Bugnik pomposus sit, prchlicze turpidiosus, Wzteklecz sit rabidus, trux trucz, pysnyk superbus, Transgressor prziestupnyk, simoniacus duchoprodnyk, Irator hnyewnik iracundusque hnyevotnyk. Lestnyk deceptor, nequam zloch, bercze receptor, Dyevecznik deflorator, chalusnyk latrocinator, Simplex sprostnik, ochus zrudicz, snubak quoque proons. Felix ssczastny, studens snazecz, wtipovecz prudens, Svodnyk conductor, vína culpa, ludarz seductor, Parcus sskup, cupidus wzenecz, lakomecz sit avarus. [Vzyteczen frui, yakoz uti, nevzyl abuti.] Sesslecz defunctus, vmrlecz funus, wssaki cunctus, Zhacz ustuarius, zavistnyk invidiosus, Zelotipus hurterz, zli malus, czyzoloznik adulter, Nazlobitarz pacerta, stvara lita, psotwarz sodomita, Czarnik sortilegus sit, ssvatokradecz sacrilegus, Zkazicz destructor, rama wyss prositelque petitor. Trestarz trussator, lhostaynik sit spaciator, Krzyvecz sarrago, vagus tula c)zie, tulak girovagus. Discolus est byehunecz, baratro pozieracz, lacer odrzecz, Daremnyk vanus, posvieczan terribilianus, Hrziesnycze peccatrix, prohrziessnicze prevaricatrix. 1180 Est meretrix kurva, mecha peka, sseptyena turpa, Lena rufvanka, kvyda gannea, glitta sukorka, Trawenka venefica, kuzdlicze divira, typa saga, 1160 1165 1170 1175 1157. nalycha AB: v A předtím škrtl prchanina sit furiosus' (omyl z v. 1156) 1158. Bugnik AB / prchlicze A: prchlyczye B. 1159. wzteklecz A:wst(e)klecz B. 1160. prziestupnyk A (psáno pi e-) / simoniacus A: Sirirouianus B (Hk)/ ducho- prodnyk AB: duchoprod(av)nyk Mk. II 1161-1162 (není v B): 1163. Dyevecz- Il 1164. zrudicz AB/ snubak AG: ssenbycz B nik AB/ chalusnyk A: chaluznyk B. (Hk.; ssimbycz Mk) asi z pův. *snubič. 1165. wtipovecz AB. I 1166. ludarz AB. 1167. (není v B).II 1168 (není v B; a nebylo asi v originále; tam byla asi in marg. poznamenána jen 3 deponentia frui, uti, abuti' asi vyvolána heslem následujícím defunctus'; opisovač rkp. A však je po svém přeložil, při čemž uti' špatně po- II 1169. (není v B). I 1170. Zhacz A: zharz BG. 1 1171. hurterz B: rozuměl). hurzter A. II 1172. stvara (scvara?) A: swara Mk mylně/ psotwarz A: psowarz B. 1173. Czarnik A: czarodyeynyk B, czarodyenyk G/ssvatokradecz AG. I 1174. (není v B). II 1175. lhostaynik Mk: hlostaynik A, lhostynyk B. I 1176. Krzyvecz A: krwecz B. 1177. pozieracz AB, lacer A: latro Mk. II 1178—1779 (není v B). 1180. mecha A: mecsa B/ peka AB/ sseptyena A: septyena B. 1I 1181. rutyanka ABG/ kvydaAB/ gannea AB: gamnea Mk/ glitta A: glucta B / sukorka A: su- kora B. I 1182. Trawenka AB: trawenyny G/ venefica B: venifica A/ kuzdlicze A: kuzedlnyczye BG / divira AB (m. divina?), magica G/ typa AB.
De communibus, v. 1130—1182. 149 1155 Obzerzie gulosus sit, lehliwecz accidiosus; Opylecz ebriosus, prchanyna sit furiosus, Skodcze dampnosus, nalycha impetuosus. Bugnik pomposus sit, prchlicze turpidiosus, Wzteklecz sit rabidus, trux trucz, pysnyk superbus, Transgressor prziestupnyk, simoniacus duchoprodnyk, Irator hnyewnik iracundusque hnyevotnyk. Lestnyk deceptor, nequam zloch, bercze receptor, Dyevecznik deflorator, chalusnyk latrocinator, Simplex sprostnik, ochus zrudicz, snubak quoque proons. Felix ssczastny, studens snazecz, wtipovecz prudens, Svodnyk conductor, vína culpa, ludarz seductor, Parcus sskup, cupidus wzenecz, lakomecz sit avarus. [Vzyteczen frui, yakoz uti, nevzyl abuti.] Sesslecz defunctus, vmrlecz funus, wssaki cunctus, Zhacz ustuarius, zavistnyk invidiosus, Zelotipus hurterz, zli malus, czyzoloznik adulter, Nazlobitarz pacerta, stvara lita, psotwarz sodomita, Czarnik sortilegus sit, ssvatokradecz sacrilegus, Zkazicz destructor, rama wyss prositelque petitor. Trestarz trussator, lhostaynik sit spaciator, Krzyvecz sarrago, vagus tula c)zie, tulak girovagus. Discolus est byehunecz, baratro pozieracz, lacer odrzecz, Daremnyk vanus, posvieczan terribilianus, Hrziesnycze peccatrix, prohrziessnicze prevaricatrix. 1180 Est meretrix kurva, mecha peka, sseptyena turpa, Lena rufvanka, kvyda gannea, glitta sukorka, Trawenka venefica, kuzdlicze divira, typa saga, 1160 1165 1170 1175 1157. nalycha AB: v A předtím škrtl prchanina sit furiosus' (omyl z v. 1156) 1158. Bugnik AB / prchlicze A: prchlyczye B. 1159. wzteklecz A:wst(e)klecz B. 1160. prziestupnyk A (psáno pi e-) / simoniacus A: Sirirouianus B (Hk)/ ducho- prodnyk AB: duchoprod(av)nyk Mk. II 1161-1162 (není v B): 1163. Dyevecz- Il 1164. zrudicz AB/ snubak AG: ssenbycz B nik AB/ chalusnyk A: chaluznyk B. (Hk.; ssimbycz Mk) asi z pův. *snubič. 1165. wtipovecz AB. I 1166. ludarz AB. 1167. (není v B).II 1168 (není v B; a nebylo asi v originále; tam byla asi in marg. poznamenána jen 3 deponentia frui, uti, abuti' asi vyvolána heslem následujícím defunctus'; opisovač rkp. A však je po svém přeložil, při čemž uti' špatně po- II 1169. (není v B). I 1170. Zhacz A: zharz BG. 1 1171. hurterz B: rozuměl). hurzter A. II 1172. stvara (scvara?) A: swara Mk mylně/ psotwarz A: psowarz B. 1173. Czarnik A: czarodyeynyk B, czarodyenyk G/ssvatokradecz AG. I 1174. (není v B). II 1175. lhostaynik Mk: hlostaynik A, lhostynyk B. I 1176. Krzyvecz A: krwecz B. 1177. pozieracz AB, lacer A: latro Mk. II 1178—1779 (není v B). 1180. mecha A: mecsa B/ peka AB/ sseptyena A: septyena B. 1I 1181. rutyanka ABG/ kvydaAB/ gannea AB: gamnea Mk/ glitta A: glucta B / sukorka A: su- kora B. I 1182. Trawenka AB: trawenyny G/ venefica B: venifica A/ kuzdlicze A: kuzedlnyczye BG / divira AB (m. divina?), magica G/ typa AB.
Strana 150
150 Klaret, Glossář, VI, 28. Dorcia patrzienki, philorcia sunt mylodienki, IIIA 194 a Frexa Tais, scortum sskolcze, sladusska Glicerí[njum 1185 Tlustyenka spissa, pohaczyerka fitonissa. Est incantatrix zbabiczka, mecza pres igiatrix. Si metrum sineret, Martinus plura dedisset. (28. De nominibus personarum.) (VI.6.) Ccipe personas per plurima nomina dic(t)as. Assiduus snaznyk sit, saguineus pravokrewnik, 1190 Est audax vdacznecz, colericus est pienohorczeca, Blanditor lisawnyk, sit fleumaticus vodokrewnik. Est nostras nassinecz, vestras vassínecz, fetus osskrzecz, Mestosus smutek, melancolicus kalostudnek, Manu(n)cus krssnaveca, taga drb, crispus kaderzavecz. 1195 Est mancus bezruczecz, calvus lissecz, astulo sskrzipecz, Contractus zlamanecz, capilatinus kuczerzavecz. Est blesus sseplavecz, símus piknosecz, bono dobrzecz. Sit balbus brebtavecz, ceco mzal, treulus zagiekavecz, Nasutus nosal, vssak auritus, attena ztenczal, 1200 Ventrosus brzichal, tensoi napal, ardulo ssczekal, Barbatus bradacz, oculatus okacz, fator oddacz, Dentosus zubak, superator ostak, veno hostak, Kulhavecz est claudus, nyemycz est mutus, hluchi surdus. Turpis sit mrzutecz, sed ineptus dico neslicznecz, Osamielecz orbus ssklebonoseczque nasordus. Cernutus rohacz, prash frango, nohak pedelentus Et kolenyss genutus, trukp) arax, kladynoh trapeditus. Est nudipes bossak, nudus nahacz, artita chvostak, Sczastnyk fortunatus blahoslavenique beatus. 1205 1183. patrzienki AB/ mylodienki AB. II 1184. Frexa AB / sskolcze A: skol czye B/ sladusska AB/ Glicerinum A: glicerium B (tak u Lukiana). I 1185. po haczyerka A: pohadczyenka B. 1186. zbabiczka A: sswabyczka B / mecza AB. 1188. dictas B. dicas A. II 1189. snaznyk A: snazny G / pravokrewnyk AB. 1190. pienohorczecz AB. 1191. Blanditor A: blandiator B/lisawnyk AB: lyssawy G fleumaticus AB: flemmaticus Mk/ vodokrewnik AB. 1192 (není v B). 1193. smu tek A: smutny G / kalostudnek A: kalostudenek B (Mk).I 1194. Manuncus B: ma nucus A / krssnavecz A: krsnowek B. 1195. bezruczecz AB: bezruky G| sskrzi- pecz AB. Ii 1196. zlamanecz AB / capilatinus A: capicilatinus B / kuczerzavecz A: kuczerawek B. II 1197. sseplavecz A: sseplawy B / piknosecz A: pyknossy B. 1198. brebtavecz A: bebtawecz B / treulus A: trenlus B / zagiekavecz A: zagye- kawy B. II 1199. vssak AB/ auritus AB: auricus Mk. II 1200-1201. (není v B). 1202. zubak AB/hostak AB. 1203-1204. (není v B). sed Mk: sit A. 1205. Osamie- lecz AB/ ssklebonosecz A: klabonossecz B. I 1206. prask AB/ nohak AB. 1207. trup B: trux A/ kladynoh A: hladynoh B / trapeditus A: trapedicus B. 1208. artita A: arcica Mk, artica B/ chwostak AB. 1209-1210. (není v B).
150 Klaret, Glossář, VI, 28. Dorcia patrzienki, philorcia sunt mylodienki, IIIA 194 a Frexa Tais, scortum sskolcze, sladusska Glicerí[njum 1185 Tlustyenka spissa, pohaczyerka fitonissa. Est incantatrix zbabiczka, mecza pres igiatrix. Si metrum sineret, Martinus plura dedisset. (28. De nominibus personarum.) (VI.6.) Ccipe personas per plurima nomina dic(t)as. Assiduus snaznyk sit, saguineus pravokrewnik, 1190 Est audax vdacznecz, colericus est pienohorczeca, Blanditor lisawnyk, sit fleumaticus vodokrewnik. Est nostras nassinecz, vestras vassínecz, fetus osskrzecz, Mestosus smutek, melancolicus kalostudnek, Manu(n)cus krssnaveca, taga drb, crispus kaderzavecz. 1195 Est mancus bezruczecz, calvus lissecz, astulo sskrzipecz, Contractus zlamanecz, capilatinus kuczerzavecz. Est blesus sseplavecz, símus piknosecz, bono dobrzecz. Sit balbus brebtavecz, ceco mzal, treulus zagiekavecz, Nasutus nosal, vssak auritus, attena ztenczal, 1200 Ventrosus brzichal, tensoi napal, ardulo ssczekal, Barbatus bradacz, oculatus okacz, fator oddacz, Dentosus zubak, superator ostak, veno hostak, Kulhavecz est claudus, nyemycz est mutus, hluchi surdus. Turpis sit mrzutecz, sed ineptus dico neslicznecz, Osamielecz orbus ssklebonoseczque nasordus. Cernutus rohacz, prash frango, nohak pedelentus Et kolenyss genutus, trukp) arax, kladynoh trapeditus. Est nudipes bossak, nudus nahacz, artita chvostak, Sczastnyk fortunatus blahoslavenique beatus. 1205 1183. patrzienki AB/ mylodienki AB. II 1184. Frexa AB / sskolcze A: skol czye B/ sladusska AB/ Glicerinum A: glicerium B (tak u Lukiana). I 1185. po haczyerka A: pohadczyenka B. 1186. zbabiczka A: sswabyczka B / mecza AB. 1188. dictas B. dicas A. II 1189. snaznyk A: snazny G / pravokrewnyk AB. 1190. pienohorczecz AB. 1191. Blanditor A: blandiator B/lisawnyk AB: lyssawy G fleumaticus AB: flemmaticus Mk/ vodokrewnik AB. 1192 (není v B). 1193. smu tek A: smutny G / kalostudnek A: kalostudenek B (Mk).I 1194. Manuncus B: ma nucus A / krssnavecz A: krsnowek B. 1195. bezruczecz AB: bezruky G| sskrzi- pecz AB. Ii 1196. zlamanecz AB / capilatinus A: capicilatinus B / kuczerzavecz A: kuczerawek B. II 1197. sseplavecz A: sseplawy B / piknosecz A: pyknossy B. 1198. brebtavecz A: bebtawecz B / treulus A: trenlus B / zagiekavecz A: zagye- kawy B. II 1199. vssak AB/ auritus AB: auricus Mk. II 1200-1201. (není v B). 1202. zubak AB/hostak AB. 1203-1204. (není v B). sed Mk: sit A. 1205. Osamie- lecz AB/ ssklebonosecz A: klabonossecz B. I 1206. prask AB/ nohak AB. 1207. trup B: trux A/ kladynoh A: hladynoh B / trapeditus A: trapedicus B. 1208. artita A: arcica Mk, artica B/ chwostak AB. 1209-1210. (není v B).
Strana 151
De nominibus personarum, v. 1183—1239. 151 1220 A 194 b 1225 1230 1235 1210 Hostis nerovnik infirmariusque nemocznik, Chlupacz irsutus, wrk anex, kosmati capilentus, Dluhak longinus, klvacz iurgius, ostronoss irnus. Spomahacz adiutor, spomocznik auxiliator, Namluvacz allocutor, kratochvilnik solaciator, 1215 Nairator pravitel sit, consolator vtyesitel. Paraclitus oslawnik, beatificator blahoslawnik, Wzdvihacz sublevator, prostrzednik sit mediator, Trapecz vexator, rozmrhacz dilapidator. Posvatny sacratus, svati sanctus, blazeni faustus, Wybornik egregius, nitidus ladni, svietecz almus, Zboznik adauctus, bohatecz dis, dobrk epulentus Wzaczni acceptus, wdyeczni gratus, hrdon elatus, Svieticz luminator, posvieticz sanctificator. Dives sit bohatnyk, intercessor orudownik. Przikladacz appositor sit, navczitel eruditor, Nuzicz artator, pozdravitel est salutator, Sla)wni famosus, oblopotnyk ambiciosus, Obnownyk innovator sit, popravitel reparator, Napominacz monitor, fligo klvacz, pohrabacz sepultor Et defrauditor lestnyk, hromazdicz adunator, Rozssirzicz amplator, hromazdnik acumulatoi, Hrobnik tumulator, rozssirzitel amplificator. Esto negociator tyezar, vsilownik laborator, Zbadacz scrutator, figo pskacz, zgevitel publicator, Zkussicz temptator, wyliczitel elucidator. Klekacz flectator, rozpanitel est dominator, Ziskacz lucrator, darownik remunerator. Est kagiczi penitens et czticzi legens, sedye sedens, Congero hromadnik sit, bursarius spolecznik. 1211. anex A: avex Mk/ kosmati AB. II 1212. klvacz AB / iurgius A: mer- gus/ B ostronoss AB. I 1213. (neni v B). II 1214. kratochvilnik AB (k tomu v B z v. 1218 trapec). I 1215. (není v B). II 1216. oslawnik AB. 1217. (není v B). 1218. Trapecz AB (v B při v. 1214), trapenye (vexacio) G/ rozmrhacz dilapida- tor A: dissipator mrhacz G ll 1219. (není v B). I 1220. Wybornik A: wyborny G nitidus B: titidus A, Mk/ ladni AB / svietecz AB. 1221. Zboznik A: sboznyk B, 22 22 bohatecz AG / dis A: opulentus G. II 1222-1223. (není v B), 1222 wzaczni AG wdyeczni AG /hrdon A: pozdwyhly G. I 1224. orudownik AB. II 1225. (není v B), navczitel AG. I 1226. Nuzicz ABG. I 1227. Slawni Mk: slowni A/oblopotnyk AB: lopotny G. 11 1228. popravitel ABG / 1229. Napominacz AG. II 1230. defrauditor lestnyk A: defraudator zklamawacz G/ hromazdicz AB. 1231—1232. není v B, 1231 Rozssirzicz AG/hromazdnik A: shro-G 1232. Hrobnik AG/ rozssirzitel AG. 1233. tyezar AB: tyerzarz G. 1234—1235. není v B, 1234 zgevitel AG. 1236. roz- panitel AB. I 1237—1238. není v B. 1237. czticzi A (m. čtúcí). 1239. Congero A: congerio B/hromadnik AB / spolecznik ABG.
De nominibus personarum, v. 1183—1239. 151 1220 A 194 b 1225 1230 1235 1210 Hostis nerovnik infirmariusque nemocznik, Chlupacz irsutus, wrk anex, kosmati capilentus, Dluhak longinus, klvacz iurgius, ostronoss irnus. Spomahacz adiutor, spomocznik auxiliator, Namluvacz allocutor, kratochvilnik solaciator, 1215 Nairator pravitel sit, consolator vtyesitel. Paraclitus oslawnik, beatificator blahoslawnik, Wzdvihacz sublevator, prostrzednik sit mediator, Trapecz vexator, rozmrhacz dilapidator. Posvatny sacratus, svati sanctus, blazeni faustus, Wybornik egregius, nitidus ladni, svietecz almus, Zboznik adauctus, bohatecz dis, dobrk epulentus Wzaczni acceptus, wdyeczni gratus, hrdon elatus, Svieticz luminator, posvieticz sanctificator. Dives sit bohatnyk, intercessor orudownik. Przikladacz appositor sit, navczitel eruditor, Nuzicz artator, pozdravitel est salutator, Sla)wni famosus, oblopotnyk ambiciosus, Obnownyk innovator sit, popravitel reparator, Napominacz monitor, fligo klvacz, pohrabacz sepultor Et defrauditor lestnyk, hromazdicz adunator, Rozssirzicz amplator, hromazdnik acumulatoi, Hrobnik tumulator, rozssirzitel amplificator. Esto negociator tyezar, vsilownik laborator, Zbadacz scrutator, figo pskacz, zgevitel publicator, Zkussicz temptator, wyliczitel elucidator. Klekacz flectator, rozpanitel est dominator, Ziskacz lucrator, darownik remunerator. Est kagiczi penitens et czticzi legens, sedye sedens, Congero hromadnik sit, bursarius spolecznik. 1211. anex A: avex Mk/ kosmati AB. II 1212. klvacz AB / iurgius A: mer- gus/ B ostronoss AB. I 1213. (neni v B). II 1214. kratochvilnik AB (k tomu v B z v. 1218 trapec). I 1215. (není v B). II 1216. oslawnik AB. 1217. (není v B). 1218. Trapecz AB (v B při v. 1214), trapenye (vexacio) G/ rozmrhacz dilapida- tor A: dissipator mrhacz G ll 1219. (není v B). I 1220. Wybornik A: wyborny G nitidus B: titidus A, Mk/ ladni AB / svietecz AB. 1221. Zboznik A: sboznyk B, 22 22 bohatecz AG / dis A: opulentus G. II 1222-1223. (není v B), 1222 wzaczni AG wdyeczni AG /hrdon A: pozdwyhly G. I 1224. orudownik AB. II 1225. (není v B), navczitel AG. I 1226. Nuzicz ABG. I 1227. Slawni Mk: slowni A/oblopotnyk AB: lopotny G. 11 1228. popravitel ABG / 1229. Napominacz AG. II 1230. defrauditor lestnyk A: defraudator zklamawacz G/ hromazdicz AB. 1231—1232. není v B, 1231 Rozssirzicz AG/hromazdnik A: shro-G 1232. Hrobnik AG/ rozssirzitel AG. 1233. tyezar AB: tyerzarz G. 1234—1235. není v B, 1234 zgevitel AG. 1236. roz- panitel AB. I 1237—1238. není v B. 1237. czticzi A (m. čtúcí). 1239. Congero A: congerio B/hromadnik AB / spolecznik ABG.
Strana 152
152 Klaret, Glossář VI, 28—-29. 1240 Oplatnyk pagator, vierzitel creditor, stiskacz anctor, Sit dluznyk debitor, oppa trusk, rukoymie fideiussor, Druzba collega, sodalis druzicze, dluza mega, Advena sit przihoda, prziedchoze sit preambula, dmi fla. Ultimus est zada, ssal mannio, chlapecz ontro, dromo spal Klabonosecz n(a)sulus, smyechovalnecz ridiculosus, Rispulo lezka, klamak subsannator, demo sshlebak, Dſalvak bimo, spumosus zpienak, prstak digitosus, Zebrak mendicus, pauper chudi, chudak egenus. Extat obumbrator zastienicz, pospiechacz properator, 1250 Percussor bytownik, bellator dico bogewnik. Merdifer est howniuecz, sed merdigena vsranecz, Fisdinator bzdínavecz, neglector zameskalecz, Purnyk arrogator, almusnyk elemosinator, Mendicio zebraczie, vozkrze pusio, clero zacze, Czpacz bio, strumosus volauecz, hrso]bovecz gibbo[1o sus, Prdlak bumbisator, odmikatel est reserator. Rownie coetaneus, ruczy velox, wysoczecz altus, Viecznik eternus, nekolnik dico proteivus.l A 194'b Conditor est tworzecz, magnus veliczecz, acer ostrzecz, 1260 Promissor slibownik, suspicator wibohadlnik. Sit placzecz vagillus, cano wisk, vozkrzívecz poliposus. Est agilis krzechki, tortis silni, presto pochopní. Dic abilis hodni, bibulus pytel, opto pozadní. Agricola przihodnik dic, incola fiet vzadnik. Expectans czakavecz, expectator poczakatel Et similis podobnik, dic equiperans gednostaynyk. Bezdyetek apedorus, sterilis yalouecz, otczecz ulcus Et suavis chutnyk, ciclor okruz, agax negessitnik. 1265 1255 1245 1240. Oplatnyk AB/stiskacz AB (ve v. 1240—1245 v A konce řádků pořezány). 1241. trusk A: trussk B. 1242. Druzba AB/ druzicze A: dru-zyczye B. 1243. (není v B). I 1244. ssal AB/ chlapecz A: chapecz B (Hk) / spal AB. 1245. Klabonosecz AB ( nosulus A: nassulus B. I 1246. lczka AB: lizka Mk ssklebak AB. II 1247. (není v B). II 1248. Zebrak AB. II 1249. pospiechacz A: po- spychacz B. 1250. (není v B). i. 1251. hovniuecz AB. 1 1252—1253. (není v B), Fisdinator A: fisdimator Mk. 1254. vozkrze A: wozkrzye B. 1 1255. strumosus A: strumo B / volauecz AB: wolawy G. II 1256. (neni v B). II 1257. Rownie AB. 1258. nekolnik AB. 1259—1260. (není v B). 1259. ostrzecz A: ostry G. 1260. suspi- cator wibohadlnik A: suplicator prositel G. 1261. placzecz A: placzek B/ wisk A: wysk B/ vozkrzivecz A: oskrzywecz B. 1262. krzechki A: krzepky G/ po- chopní AB. I 1263. abilis A: habilis B/hodni ABG. II 1264. phodnik A: przy- hodny B/ vzadnik A (z vrzadnik opravou): vsadnyk B. l 1265. (není v B). 1266. gednostaynyk AB (Hk.: gednosteynyk). 1267. Bezdyetek AB. 1268, chut- nyk A: chutny G/ negessitnik A: negyesytnyk B.
152 Klaret, Glossář VI, 28—-29. 1240 Oplatnyk pagator, vierzitel creditor, stiskacz anctor, Sit dluznyk debitor, oppa trusk, rukoymie fideiussor, Druzba collega, sodalis druzicze, dluza mega, Advena sit przihoda, prziedchoze sit preambula, dmi fla. Ultimus est zada, ssal mannio, chlapecz ontro, dromo spal Klabonosecz n(a)sulus, smyechovalnecz ridiculosus, Rispulo lezka, klamak subsannator, demo sshlebak, Dſalvak bimo, spumosus zpienak, prstak digitosus, Zebrak mendicus, pauper chudi, chudak egenus. Extat obumbrator zastienicz, pospiechacz properator, 1250 Percussor bytownik, bellator dico bogewnik. Merdifer est howniuecz, sed merdigena vsranecz, Fisdinator bzdínavecz, neglector zameskalecz, Purnyk arrogator, almusnyk elemosinator, Mendicio zebraczie, vozkrze pusio, clero zacze, Czpacz bio, strumosus volauecz, hrso]bovecz gibbo[1o sus, Prdlak bumbisator, odmikatel est reserator. Rownie coetaneus, ruczy velox, wysoczecz altus, Viecznik eternus, nekolnik dico proteivus.l A 194'b Conditor est tworzecz, magnus veliczecz, acer ostrzecz, 1260 Promissor slibownik, suspicator wibohadlnik. Sit placzecz vagillus, cano wisk, vozkrzívecz poliposus. Est agilis krzechki, tortis silni, presto pochopní. Dic abilis hodni, bibulus pytel, opto pozadní. Agricola przihodnik dic, incola fiet vzadnik. Expectans czakavecz, expectator poczakatel Et similis podobnik, dic equiperans gednostaynyk. Bezdyetek apedorus, sterilis yalouecz, otczecz ulcus Et suavis chutnyk, ciclor okruz, agax negessitnik. 1265 1255 1245 1240. Oplatnyk AB/stiskacz AB (ve v. 1240—1245 v A konce řádků pořezány). 1241. trusk A: trussk B. 1242. Druzba AB/ druzicze A: dru-zyczye B. 1243. (není v B). I 1244. ssal AB/ chlapecz A: chapecz B (Hk) / spal AB. 1245. Klabonosecz AB ( nosulus A: nassulus B. I 1246. lczka AB: lizka Mk ssklebak AB. II 1247. (není v B). II 1248. Zebrak AB. II 1249. pospiechacz A: po- spychacz B. 1250. (není v B). i. 1251. hovniuecz AB. 1 1252—1253. (není v B), Fisdinator A: fisdimator Mk. 1254. vozkrze A: wozkrzye B. 1 1255. strumosus A: strumo B / volauecz AB: wolawy G. II 1256. (neni v B). II 1257. Rownie AB. 1258. nekolnik AB. 1259—1260. (není v B). 1259. ostrzecz A: ostry G. 1260. suspi- cator wibohadlnik A: suplicator prositel G. 1261. placzecz A: placzek B/ wisk A: wysk B/ vozkrzivecz A: oskrzywecz B. 1262. krzechki A: krzepky G/ po- chopní AB. I 1263. abilis A: habilis B/hodni ABG. II 1264. phodnik A: przy- hodny B/ vzadnik A (z vrzadnik opravou): vsadnyk B. l 1265. (není v B). 1266. gednostaynyk AB (Hk.: gednosteynyk). 1267. Bezdyetek AB. 1268, chut- nyk A: chutny G/ negessitnik A: negyesytnyk B.
Strana 153
De personis et membris, v 1240—1296. 153 [1268a «. .. gracilis tenky, calamistratus kaderzawy.. .). Plura daret illa Dirmarius, Petrus Byela. 29.) De membris. VI. 7.) 1270 Ebus et hiis positis de membris discito tantis. Hlava caput, cerebrum mozk, vertex wrch, vdo membrum, Frons czelo sit, craneum tyemie, czrcha figa, leb cerebellum, Cartilago krzstalek, oculus oko, calvarium plet. Palczierz cesaries sit, twarz facies, wlasi crines. Dico glabella putecz, cirrus kaczerzecz, labicum drzecz, Crispicies kaderze, lacrima slza, gíngíva dasnye, Calvicium lisyna dic, intercilia rzasa. Cíncínnus lylik, lingua yazik, occiput est til, Auris vcho, vultus obliczeg, gula ssek, ose cheltus, Tympus zydovína sit, os usta salivaque slyna, Vyeczko palpebra, nares chrziepi, brada barba, Czelist mandibula, rty labia, gena vahodka, Nasus noss, lalok mentum, pata planta, latus bok, Canicies ssedyna, zlaza glans, vozker quoque flegma, 1285 Maxilla licze, collum ssige, scapula plecze. Est humerus ramye, sputum plvanye, brachia pazdie, Guttur hrdlo, manus ruka, fel zlucz, slabyna pranus, Pungnus pyest, vola hrst, krk arteria, digitus prst, Palmus pyed, sed hrtan rumen, nehet ungvis et ir dlan. 1290 Podpazek ascella, sura lytka, zrziedlna pupilla, Pulmo plicze, dextra prauicze, leuiczeque sinistra. Sit zeludek stomachus, trzevo viscus, wlassi capillus, Compagium sit klub, intestina drobi, dens zub. Tibia sit holen, slezeno splen, ledvino sit ren; 1295 Clunes sunt bedri, dorsum chrzbet, pectora prsi. A 194 b) Dico genu koleno, venter brzicho costaque rzebro, 1280 1275 1268a. Rukopis G končí těmito dvěma slovy, v A nedoloženými; snad zbytek verše ztraceného? II 1269. Dirmarius A: Demannus B/ Byela A: brella B, biella přidává ještě A. 1270. positis B: positus A/tantis A: tantum B. li 1271. (není v B). 1272. tyemie A: tyeme B / czrcha AB. 1 1273. krzstalek A: krztalek B/ plet AB. 1274. Palczierz AB. 1275. putecz AB/ kaczerzecz AB/ labicum A: labitum B drzecz A: drzek B. 1 1276. (není v B). II 1277. rzasa AB. 1278. lylik AB til AB. 1279. (není v B). 1280. zydovína A: zydowa B. I 1281. Vyeczko AB. 1282. Czelist AB/ yahodka AB. 1283. lalok AB. 1284. zlaza AB. 1285. licze AB ssige A: ssygye B / plecze AB. 1286. ramye AB / brachia AB/ pazdie A: pazye B. 1287. slabyna AB. 1288. pyest AB /hrst AB / krkAB. 1289. pyed AB/hrtan AB. 1290. podpazek A: podpazye B/lytka AB zrziedlna AB. 1291. plicze A: plyczye B. 1292. zeludek A: zaludek T. 1293. drobi AB. II 1294. slezeno A: slezena B ledvino A: ledwyna BT. 1I 1295. bedri A: bedra B, 1296. rzebro A: zebro B.
De personis et membris, v 1240—1296. 153 [1268a «. .. gracilis tenky, calamistratus kaderzawy.. .). Plura daret illa Dirmarius, Petrus Byela. 29.) De membris. VI. 7.) 1270 Ebus et hiis positis de membris discito tantis. Hlava caput, cerebrum mozk, vertex wrch, vdo membrum, Frons czelo sit, craneum tyemie, czrcha figa, leb cerebellum, Cartilago krzstalek, oculus oko, calvarium plet. Palczierz cesaries sit, twarz facies, wlasi crines. Dico glabella putecz, cirrus kaczerzecz, labicum drzecz, Crispicies kaderze, lacrima slza, gíngíva dasnye, Calvicium lisyna dic, intercilia rzasa. Cíncínnus lylik, lingua yazik, occiput est til, Auris vcho, vultus obliczeg, gula ssek, ose cheltus, Tympus zydovína sit, os usta salivaque slyna, Vyeczko palpebra, nares chrziepi, brada barba, Czelist mandibula, rty labia, gena vahodka, Nasus noss, lalok mentum, pata planta, latus bok, Canicies ssedyna, zlaza glans, vozker quoque flegma, 1285 Maxilla licze, collum ssige, scapula plecze. Est humerus ramye, sputum plvanye, brachia pazdie, Guttur hrdlo, manus ruka, fel zlucz, slabyna pranus, Pungnus pyest, vola hrst, krk arteria, digitus prst, Palmus pyed, sed hrtan rumen, nehet ungvis et ir dlan. 1290 Podpazek ascella, sura lytka, zrziedlna pupilla, Pulmo plicze, dextra prauicze, leuiczeque sinistra. Sit zeludek stomachus, trzevo viscus, wlassi capillus, Compagium sit klub, intestina drobi, dens zub. Tibia sit holen, slezeno splen, ledvino sit ren; 1295 Clunes sunt bedri, dorsum chrzbet, pectora prsi. A 194 b) Dico genu koleno, venter brzicho costaque rzebro, 1280 1275 1268a. Rukopis G končí těmito dvěma slovy, v A nedoloženými; snad zbytek verše ztraceného? II 1269. Dirmarius A: Demannus B/ Byela A: brella B, biella přidává ještě A. 1270. positis B: positus A/tantis A: tantum B. li 1271. (není v B). 1272. tyemie A: tyeme B / czrcha AB. 1 1273. krzstalek A: krztalek B/ plet AB. 1274. Palczierz AB. 1275. putecz AB/ kaczerzecz AB/ labicum A: labitum B drzecz A: drzek B. 1 1276. (není v B). II 1277. rzasa AB. 1278. lylik AB til AB. 1279. (není v B). 1280. zydovína A: zydowa B. I 1281. Vyeczko AB. 1282. Czelist AB/ yahodka AB. 1283. lalok AB. 1284. zlaza AB. 1285. licze AB ssige A: ssygye B / plecze AB. 1286. ramye AB / brachia AB/ pazdie A: pazye B. 1287. slabyna AB. 1288. pyest AB /hrst AB / krkAB. 1289. pyed AB/hrtan AB. 1290. podpazek A: podpazye B/lytka AB zrziedlna AB. 1291. plicze A: plyczye B. 1292. zeludek A: zaludek T. 1293. drobi AB. II 1294. slezeno A: slezena B ledvino A: ledwyna BT. 1I 1295. bedri A: bedra B, 1296. rzebro A: zebro B.
Strana 154
154 Klaret, Glossář, VI, 29. 30. Chrzbetnícze spina, lien pastelyn, hyzdie coxa, talus hlezen. Esto sinus lono, calx ostroha, grus quoque stehno, Miechirz vesica, dennyk uterus, czuya pedica, Serpel peritema, zvar frumen, yatrnyk quoque epar. Umbilicus pupek sit, ledvie femurque cunus kep Et czieska poblex, allux palczek, pige ramex. Slepnycze calcaneus, zpari pedor, podpuczie sirbus, Subtelium podnoz, osrdie precordia, quit moz. Pubs tlaka, vulva vaten, hrma burgulium, salulus kpen, Rzit culus et dyeloha matrix, sed labrula lypa. Musculus est myska, cubitus loket, astripa nysska. Czlanek articulus, cor srdcze sit, vdecz artus, Sed zadek est tergus, nucha posvieka, pizda sit anus. Prdel ancha, gecur iatri, sit plenka pia mater, Klepanecz ansica, kazda queque, secundina brnka, Pirrula podvoyka, sed prepucium sit opeska. Scito palecz pollex, colon zluczek, vkazacz index; Prstenecz annularis dic, vsynecz auricularis Et mezenecz medius, ilium dlo, zaloktie lacertus. Unula krzen, nutidus zliduk et prziklow epiglotus. Testiculi mudye, zyla vena, prepedia nartve, Chrzbetna varex, prziehba verteba, kozli c)zka mínuga, Frontrix czelo, drzicze vas, timpola zdvicze, Glosupa dasnyenka, yazla fibra sit, anguca zrzienka. Narex chrzepodna, rtyena labira, lasuba zpronda, Hlawnicze cephalica, manea zrucz, epatica yatrka, Zubnycze faula, brachon pazína sit, brzesnicze vasklon. Intrapola pladich, czecha poblica, vensína lebrziech, 1297. Chrzbetnicze A: chrzbetnyczye B / hyzdie A: hyzye B /hlezen ABT. 1298. ostroha A: ostrozna B. 1299. Miechirz AB/ dennyk AB/ czuya AB. 1300. Serpel A, sserpel B, peritema A (možno čisti i peritonia): peritrina B zvar AB yatrnyk AB. II 1301. ledvie AB cunus A:anius Mk. II 1302. czieska A czyesska B palczek AB/ pige A, pyge B. II 1303. Slepnycze A: slepnyczye B / podpuczie A: dle Mk v B podpupczye (ale opis D-ého a vydání Hk nemají). I 1304. subtelium B, subtelum A (subtellum Mk)/ podnoz AB/osrdie AB. 1035. hrma AB. 1306. (není v B). II 1307. myska A: mysska B. I 1308. Czlanek A: czlanyek B. I 1309. za- dek AB/ nucha Arancha B/posvieka AB: opraveno z posviecha v A. 1310. prdel AB plenka AB: v rukopise A škrabáno. I 1311. klepanecz AB/ansica A: anista B brnka AB. II 1312. Pinnula A, pymulla B/ podvoyka AB. II 1313. (není v B). 1314. Prstenecz AB/ vsynecz ABT. 1315. mezenecz A: mezyenecz B. 1316 —1317 (není v B). 1318. Chrzbetna A: chrzebetna B/ prziehba AB/ Kozlizka A: koz lyczka B/ minuga A: mungua B. l 1319. (není v B). II 1320. dasnyenka AB. 1321. rtyena A: rztrena B. II 1322. Hlawnicze A: hlawnyczye B/ yatrka AB. 1323. Zubnycze faula A: faulica zubna B/ brachon pazína A: braton pazna B 1324—1326 není v B I 1324. poblica A: opraveno s poblicha, vensina lebrziech A: vensinale brziech Mk 1305 1310 1315 1320 1300
154 Klaret, Glossář, VI, 29. 30. Chrzbetnícze spina, lien pastelyn, hyzdie coxa, talus hlezen. Esto sinus lono, calx ostroha, grus quoque stehno, Miechirz vesica, dennyk uterus, czuya pedica, Serpel peritema, zvar frumen, yatrnyk quoque epar. Umbilicus pupek sit, ledvie femurque cunus kep Et czieska poblex, allux palczek, pige ramex. Slepnycze calcaneus, zpari pedor, podpuczie sirbus, Subtelium podnoz, osrdie precordia, quit moz. Pubs tlaka, vulva vaten, hrma burgulium, salulus kpen, Rzit culus et dyeloha matrix, sed labrula lypa. Musculus est myska, cubitus loket, astripa nysska. Czlanek articulus, cor srdcze sit, vdecz artus, Sed zadek est tergus, nucha posvieka, pizda sit anus. Prdel ancha, gecur iatri, sit plenka pia mater, Klepanecz ansica, kazda queque, secundina brnka, Pirrula podvoyka, sed prepucium sit opeska. Scito palecz pollex, colon zluczek, vkazacz index; Prstenecz annularis dic, vsynecz auricularis Et mezenecz medius, ilium dlo, zaloktie lacertus. Unula krzen, nutidus zliduk et prziklow epiglotus. Testiculi mudye, zyla vena, prepedia nartve, Chrzbetna varex, prziehba verteba, kozli c)zka mínuga, Frontrix czelo, drzicze vas, timpola zdvicze, Glosupa dasnyenka, yazla fibra sit, anguca zrzienka. Narex chrzepodna, rtyena labira, lasuba zpronda, Hlawnicze cephalica, manea zrucz, epatica yatrka, Zubnycze faula, brachon pazína sit, brzesnicze vasklon. Intrapola pladich, czecha poblica, vensína lebrziech, 1297. Chrzbetnicze A: chrzbetnyczye B / hyzdie A: hyzye B /hlezen ABT. 1298. ostroha A: ostrozna B. 1299. Miechirz AB/ dennyk AB/ czuya AB. 1300. Serpel A, sserpel B, peritema A (možno čisti i peritonia): peritrina B zvar AB yatrnyk AB. II 1301. ledvie AB cunus A:anius Mk. II 1302. czieska A czyesska B palczek AB/ pige A, pyge B. II 1303. Slepnycze A: slepnyczye B / podpuczie A: dle Mk v B podpupczye (ale opis D-ého a vydání Hk nemají). I 1304. subtelium B, subtelum A (subtellum Mk)/ podnoz AB/osrdie AB. 1035. hrma AB. 1306. (není v B). II 1307. myska A: mysska B. I 1308. Czlanek A: czlanyek B. I 1309. za- dek AB/ nucha Arancha B/posvieka AB: opraveno z posviecha v A. 1310. prdel AB plenka AB: v rukopise A škrabáno. I 1311. klepanecz AB/ansica A: anista B brnka AB. II 1312. Pinnula A, pymulla B/ podvoyka AB. II 1313. (není v B). 1314. Prstenecz AB/ vsynecz ABT. 1315. mezenecz A: mezyenecz B. 1316 —1317 (není v B). 1318. Chrzbetna A: chrzebetna B/ prziehba AB/ Kozlizka A: koz lyczka B/ minuga A: mungua B. l 1319. (není v B). II 1320. dasnyenka AB. 1321. rtyena A: rztrena B. II 1322. Hlawnicze A: hlawnyczye B/ yatrka AB. 1323. Zubnycze faula A: faulica zubna B/ brachon pazína A: braton pazna B 1324—1326 není v B I 1324. poblica A: opraveno s poblicha, vensina lebrziech A: vensinale brziech Mk 1305 1310 1315 1320 1300
Strana 155
De membris et motibus corporis, v. 1297—1352. 155 1325 Prepucia rempesst, nozypla pedo, subtala hlempest, Extilium wihlezd, magipes vieczína, veta pupczen, Plicznicze pulmatica, salvacella mezirziczna, Mestola basilica, sed medyana sit medina, Stawnicze cardiaca, nerius lodven, vmla medi(ca), Kvedna sciatica, znuss caurarius, abortica sseduss. Est kolenyk gennula, stehnicze crula, zlokna cubina, Hizdicze coxira, litkona tibula, splenica slezna, Occipa tylnyenka, cervix zsseha, mucia hbrenka IKA 195 a) Atque ieculentum gestnik, dasnyenka palatum. 1335 Glosarius membra, venas dedit Anatomia. 1330 (30.) De motibus corporis. (Vl. 8) EXpediens membra de motibus accipe dicta. Viera fides, letor(a) complexio, lek medicina, Sanguis sit pravokrev, colera pienohorka, cruor krew. Est vodokrew fleuma, kalostud melan, colia zla, Duch spira, zrak visus, sluch auditus, smyenye risus, Vonnost olfactus, nadyege spes, dotczenie tactus. Dico iuventa mladost, laus chvala senectaque starost, Apetitus pozadost, peda wlak, prudencia wtypnost. Est intellectus rozum, mís moy, cztení lectus, Virilitas muznost, sit adolescencia gynostvo. Decrepitura praknost, infancia dico mladennost; Est sompnus spanye, dic oscitamenta zyevaníe, Sczkawka singultus, sed chechtanie dico cachinus. Bumbus prd, hybanie mocio, sifon quoque bzdyeníe, Fantasia dyeníe cogitacioque myssleníe. Vigilia bdyenie sit, ventositas odymanye, Suavitas chutnost desiderium quoque zadost. 1350 1345 1340 1325. nozypla A: v rkp. se zkratkou ł, jakoby nozypula. 1326. wihlezd A: možno čisti i wihlozd. 1327. Plicznicze A: plycznyczye B/mezirziczna A: mezyrzyeczna B. 1328. medina A: medana B (Mk. pokládá medyana za české, ač v B na místě latinském). 1329. Štawnicze A: stawnyczye B/medica: medi A, nedopsáno; do- plnil podle rýmu Mk. I 1330. (není v B). 1331. Kolenyk A: kolenyczye B/ gen- nula Mk: gemka A, geniba B/stehnicze A, ll stehnyczye B/crula A, erula B. 1332—1333 není v B/ 1332. Hizdicze A: potom 1 škrtnuto. II 1333. tylnyenka A: tyelnyenka Mk. I 1334. gestnik A: gyestnyk B. II 1336. motibus A: moribus B. 1337. letora B: letor A. II 1338. pravokrev AB / pienohorka A: prenohorka B (Mk; Hk. pienohorka).[ 1339. vodokrew AB/ kalostud AB/melan A: melancolia Mk, B. 1340. (není v B). 1341. Vonnost AB. II 1342. (není v B). 1343. wtypnost AD: potypnost B. 1344—1346. (není v B). II 1347. zyevaníe ABD. 1348. Sczkawka AB: sczkaníe D/chechtaníe AB. 1349. bzdyeníe A: pzdenye B (Hk.; pzdyenie Mk). 1350. dyeníe ABD. II 1351. odymanye AB. II 1352. (není v B).
De membris et motibus corporis, v. 1297—1352. 155 1325 Prepucia rempesst, nozypla pedo, subtala hlempest, Extilium wihlezd, magipes vieczína, veta pupczen, Plicznicze pulmatica, salvacella mezirziczna, Mestola basilica, sed medyana sit medina, Stawnicze cardiaca, nerius lodven, vmla medi(ca), Kvedna sciatica, znuss caurarius, abortica sseduss. Est kolenyk gennula, stehnicze crula, zlokna cubina, Hizdicze coxira, litkona tibula, splenica slezna, Occipa tylnyenka, cervix zsseha, mucia hbrenka IKA 195 a) Atque ieculentum gestnik, dasnyenka palatum. 1335 Glosarius membra, venas dedit Anatomia. 1330 (30.) De motibus corporis. (Vl. 8) EXpediens membra de motibus accipe dicta. Viera fides, letor(a) complexio, lek medicina, Sanguis sit pravokrev, colera pienohorka, cruor krew. Est vodokrew fleuma, kalostud melan, colia zla, Duch spira, zrak visus, sluch auditus, smyenye risus, Vonnost olfactus, nadyege spes, dotczenie tactus. Dico iuventa mladost, laus chvala senectaque starost, Apetitus pozadost, peda wlak, prudencia wtypnost. Est intellectus rozum, mís moy, cztení lectus, Virilitas muznost, sit adolescencia gynostvo. Decrepitura praknost, infancia dico mladennost; Est sompnus spanye, dic oscitamenta zyevaníe, Sczkawka singultus, sed chechtanie dico cachinus. Bumbus prd, hybanie mocio, sifon quoque bzdyeníe, Fantasia dyeníe cogitacioque myssleníe. Vigilia bdyenie sit, ventositas odymanye, Suavitas chutnost desiderium quoque zadost. 1350 1345 1340 1325. nozypla A: v rkp. se zkratkou ł, jakoby nozypula. 1326. wihlezd A: možno čisti i wihlozd. 1327. Plicznicze A: plycznyczye B/mezirziczna A: mezyrzyeczna B. 1328. medina A: medana B (Mk. pokládá medyana za české, ač v B na místě latinském). 1329. Štawnicze A: stawnyczye B/medica: medi A, nedopsáno; do- plnil podle rýmu Mk. I 1330. (není v B). 1331. Kolenyk A: kolenyczye B/ gen- nula Mk: gemka A, geniba B/stehnicze A, ll stehnyczye B/crula A, erula B. 1332—1333 není v B/ 1332. Hizdicze A: potom 1 škrtnuto. II 1333. tylnyenka A: tyelnyenka Mk. I 1334. gestnik A: gyestnyk B. II 1336. motibus A: moribus B. 1337. letora B: letor A. II 1338. pravokrev AB / pienohorka A: prenohorka B (Mk; Hk. pienohorka).[ 1339. vodokrew AB/ kalostud AB/melan A: melancolia Mk, B. 1340. (není v B). 1341. Vonnost AB. II 1342. (není v B). 1343. wtypnost AD: potypnost B. 1344—1346. (není v B). II 1347. zyevaníe ABD. 1348. Sczkawka AB: sczkaníe D/chechtaníe AB. 1349. bzdyeníe A: pzdenye B (Hk.; pzdyenie Mk). 1350. dyeníe ABD. II 1351. odymanye AB. II 1352. (není v B).
Strana 156
156 Klaret, Glossář, VI, 30—31. 1360 1365 А 195'b 1370 1375 1380 Okussenye gustus, staw status hrb quoque gibbus. Leticia vesele, ludicra kratochvil, ioca sspyle. Baznye timor, sed amor mylost sit, volanye clamor Et vomitus wraczeníe, serium gevo, minccio sczaníe. Lugubra narziekaníe, blasphemia sit poruhaníe, Tristicia smutek, meror zalost, nota znamek, Strast erumpna, pavor strach, fletus placz, nuzeníe artor, Locucio mluveníe, stacio stanie, cursio hnaníe, Verba slova, trznost furor, tribulacio truchlost. Fastidium tesknost, fama vyest, gaudia radost Et sanitas zdrawie sit, esus gedenie, modo ninye. Cresis sit zmozeníe, sed oripilacio wztrzeníe, Murmur ssept, lesktanye titilacio, leccio cztenye, Sompnia sen, drziemota sopor, alma svata, slybi vota, Barva color, ira hnyew, ambulacio chodba. Ozyvanie sit echo[n], ioculum [k]zert, dchel sit oregmon, Bazia czielovanye, nutus mihanye, lacero dranye. Locio dic vmítye, sano clas, ululacio vitye, Pigricia lenost ymaginacioque zamislnost Esuries lacznost, sitis zyezn, gracia mylost. Raucitas est zmlklost, nivo kyw, stulticia blaznost, Rictus sswrassczenina, stomachacio zarpuczenyna Ruga wraska, saltus skok, dic obrazk(a) reflexus, Hamacio naymanye sit ructuacioque rzihanie. Opínio domnyenie, dic estimacio mnyenys, Insania zabilstvie, mitigacío dic vkrotenstvie, Desidium zrazeníe, consensus sit povoleníe. Silnost fortitudo, dic staranie solicitudo, Pamyet memoria, sensus ssmysl, rzieczna loquela. Exalatus protahal, sudor pot spermaque wykal, Equitatus giezda, polipus ssyssen, anxia nuzba. 1355 1353. hrb AB. I 1354. kratochvil AB. II 1355—1356. (není v B). I 1357. na- rziekanie AB. I 1358. zalost AB. II 1359. Strast ABD / strach AB. II 1360. (nen v B). 1361. trznost AB/ truchlost AB. 1362—1363. (není v B). 1364. zmo- zeníe AB. 1365. lesktanye A: lesktenye B (Hk), lektanye D € 1366. drziemota AB) slybi AB. I 1367. (není v B). II 1368. Ozyvaníe AB/ echo: echon AB/ kzert A: zert B /dchel AB. I[ 1369. Bazia A: basium B/czielovanye AB /nutus AB: untus Mk mihanye A: mykanye B. 1370. sano clas A: Mk: snad sonohlas' mylně/ vitye AB. 1371. (není v B), ymaginacio A: iragmatio Mk mylně zkratku. 1372. (není v B). 1373. zmlklost A: zmklost B/nivo A:hino B/ kyw AB. 1374. sswrassczenina A: swaczenyna B (při v. 1376), zarpuczenyna A: zarpuczenye B. I 1375. wraska AB) obrazk A: obraczka, obrazka B. I 1376. rzihanie AB (v B předtím swaczenyna z v. 1374). 1377. domnyenie AB. 1378—1379. (není v B). II 1380. staraníe AB. 1381. (neni v B).I 1382. protahal AB / wykal AB. 1383. ssyssen AB nuzba A: mrzba B.
156 Klaret, Glossář, VI, 30—31. 1360 1365 А 195'b 1370 1375 1380 Okussenye gustus, staw status hrb quoque gibbus. Leticia vesele, ludicra kratochvil, ioca sspyle. Baznye timor, sed amor mylost sit, volanye clamor Et vomitus wraczeníe, serium gevo, minccio sczaníe. Lugubra narziekaníe, blasphemia sit poruhaníe, Tristicia smutek, meror zalost, nota znamek, Strast erumpna, pavor strach, fletus placz, nuzeníe artor, Locucio mluveníe, stacio stanie, cursio hnaníe, Verba slova, trznost furor, tribulacio truchlost. Fastidium tesknost, fama vyest, gaudia radost Et sanitas zdrawie sit, esus gedenie, modo ninye. Cresis sit zmozeníe, sed oripilacio wztrzeníe, Murmur ssept, lesktanye titilacio, leccio cztenye, Sompnia sen, drziemota sopor, alma svata, slybi vota, Barva color, ira hnyew, ambulacio chodba. Ozyvanie sit echo[n], ioculum [k]zert, dchel sit oregmon, Bazia czielovanye, nutus mihanye, lacero dranye. Locio dic vmítye, sano clas, ululacio vitye, Pigricia lenost ymaginacioque zamislnost Esuries lacznost, sitis zyezn, gracia mylost. Raucitas est zmlklost, nivo kyw, stulticia blaznost, Rictus sswrassczenina, stomachacio zarpuczenyna Ruga wraska, saltus skok, dic obrazk(a) reflexus, Hamacio naymanye sit ructuacioque rzihanie. Opínio domnyenie, dic estimacio mnyenys, Insania zabilstvie, mitigacío dic vkrotenstvie, Desidium zrazeníe, consensus sit povoleníe. Silnost fortitudo, dic staranie solicitudo, Pamyet memoria, sensus ssmysl, rzieczna loquela. Exalatus protahal, sudor pot spermaque wykal, Equitatus giezda, polipus ssyssen, anxia nuzba. 1355 1353. hrb AB. I 1354. kratochvil AB. II 1355—1356. (není v B). I 1357. na- rziekanie AB. I 1358. zalost AB. II 1359. Strast ABD / strach AB. II 1360. (nen v B). 1361. trznost AB/ truchlost AB. 1362—1363. (není v B). 1364. zmo- zeníe AB. 1365. lesktanye A: lesktenye B (Hk), lektanye D € 1366. drziemota AB) slybi AB. I 1367. (není v B). II 1368. Ozyvaníe AB/ echo: echon AB/ kzert A: zert B /dchel AB. I[ 1369. Bazia A: basium B/czielovanye AB /nutus AB: untus Mk mihanye A: mykanye B. 1370. sano clas A: Mk: snad sonohlas' mylně/ vitye AB. 1371. (není v B), ymaginacio A: iragmatio Mk mylně zkratku. 1372. (není v B). 1373. zmlklost A: zmklost B/nivo A:hino B/ kyw AB. 1374. sswrassczenina A: swaczenyna B (při v. 1376), zarpuczenyna A: zarpuczenye B. I 1375. wraska AB) obrazk A: obraczka, obrazka B. I 1376. rzihanie AB (v B předtím swaczenyna z v. 1374). 1377. domnyenie AB. 1378—1379. (není v B). II 1380. staraníe AB. 1381. (neni v B).I 1382. protahal AB / wykal AB. 1383. ssyssen AB nuzba A: mrzba B.
Strana 157
De motibus corporis et moribus, v. 1353—1414. 157 1390 1395 Ambesus obgedenye, dic excitamen vbuzenye, 1385 Expergefactus proczitienie, lussczenye dapsus, Oscula polybeníe, flamen dech, tersio trzenye, Negocium tyezeníe, delectacio pokochaníe, Zapach ucor, ssviedomie consciencia, mis me. Vastacio plenyeníe, subversio sit propadenye Et voramen zobaníe, glutímen hltaníe, lusio ghranye. Sit gemítus stonanye, connivimen pokyvaníe, Fedacio smradenye, maculacio sit vkalenye, Noticia znamost, sed nausea dico nechutnost. Dormicio pospaníe, dormitacio podrziemanye. Irritacio drazn, dic insolencia nekazn, Nobulium laczyno, tiga potka, precilia draho, Altilia ptaczstvo, contubernale letenstvo. Privacio zbavenye, dic increpacio lanye. Verba dabunt habitus, ut Aristotiles dat, et actus. (31.) De mo(ri)bus. VI. 9.) 1400 1405 А 195 a 1410 — Actus, motus habe[njs, de moribus accipe labes. Iusticia spravedlnost, prava vera, modestia skrownost, Est veritas prawda, rada consilium, ssvada rixa. Castitas est czistota, bonitas dobrota, hnvla mota, Humilitas tichost, paciencia pokora, phas cznost. Sobrietas strziezvost, providencia dico rozsafnost Hilaritas veselost, dic docilitas vczitedlnost. l Felicitas ssczastnost, constancia dic vstavicznost, Procacitas ostidlost, dic utilitas vzitecznost. Mnye michi, poslusnost est obediencia, sat dost. Misericordia das mylosrdenstvyeque pokoy pax, Svatnost sanctitudo, blahoslavnost beatitudo, Chudoba paupertas, poczestenstvie fiet honestas. Stud verecundia, dic iracundia hnyevota, tis tva. Mylovaníe pietas, laska caritas, decor okrass, 1384. (není v B). 1385. proczitieníe A: proczyczenye B/ lussczenye A: lesczenye B. 1386. (není v B). 1387. tyezeníe A: tuzenye B. 1388. Zapach AB ucor AB.I 1389. plenyeníe AB/ propadenye AB. 1390. zobanie AB/hltanie AB. 1391. stonanye AB/ pokywanie AB. 1392. (není v B). I 1393. nechutnost AB. 1394. pospanie AB / podrziemanye AB.I 1395. nekazn AB. 1396. Nobulium AB: nebulium Mk/ laczyno AB/ potka AB / precilia A: protilia B / draho AB. 1397. ptaczstvo A: ptacztwo B/ contubernale AB: cotubernale Mk/ letenstvo AB. 1398. (není v B). 1399. et A: O B/De moribus: slabika -ri- v A uříznuta. 1400. ha- bens A: habes B. 1401—1403. (není v B). I 1404. tichost AB, 1405. (není v B), dico A: O Mk. 1406. vczitedlnost AB. 1407. (není v B). 1408. ostidlost A: ostydl- nost B. I 1409—1413 (není v B). I 1414. laska A: laskawnost B/ decor: dicor A, Mk.
De motibus corporis et moribus, v. 1353—1414. 157 1390 1395 Ambesus obgedenye, dic excitamen vbuzenye, 1385 Expergefactus proczitienie, lussczenye dapsus, Oscula polybeníe, flamen dech, tersio trzenye, Negocium tyezeníe, delectacio pokochaníe, Zapach ucor, ssviedomie consciencia, mis me. Vastacio plenyeníe, subversio sit propadenye Et voramen zobaníe, glutímen hltaníe, lusio ghranye. Sit gemítus stonanye, connivimen pokyvaníe, Fedacio smradenye, maculacio sit vkalenye, Noticia znamost, sed nausea dico nechutnost. Dormicio pospaníe, dormitacio podrziemanye. Irritacio drazn, dic insolencia nekazn, Nobulium laczyno, tiga potka, precilia draho, Altilia ptaczstvo, contubernale letenstvo. Privacio zbavenye, dic increpacio lanye. Verba dabunt habitus, ut Aristotiles dat, et actus. (31.) De mo(ri)bus. VI. 9.) 1400 1405 А 195 a 1410 — Actus, motus habe[njs, de moribus accipe labes. Iusticia spravedlnost, prava vera, modestia skrownost, Est veritas prawda, rada consilium, ssvada rixa. Castitas est czistota, bonitas dobrota, hnvla mota, Humilitas tichost, paciencia pokora, phas cznost. Sobrietas strziezvost, providencia dico rozsafnost Hilaritas veselost, dic docilitas vczitedlnost. l Felicitas ssczastnost, constancia dic vstavicznost, Procacitas ostidlost, dic utilitas vzitecznost. Mnye michi, poslusnost est obediencia, sat dost. Misericordia das mylosrdenstvyeque pokoy pax, Svatnost sanctitudo, blahoslavnost beatitudo, Chudoba paupertas, poczestenstvie fiet honestas. Stud verecundia, dic iracundia hnyevota, tis tva. Mylovaníe pietas, laska caritas, decor okrass, 1384. (není v B). 1385. proczitieníe A: proczyczenye B/ lussczenye A: lesczenye B. 1386. (není v B). 1387. tyezeníe A: tuzenye B. 1388. Zapach AB ucor AB.I 1389. plenyeníe AB/ propadenye AB. 1390. zobanie AB/hltanie AB. 1391. stonanye AB/ pokywanie AB. 1392. (není v B). I 1393. nechutnost AB. 1394. pospanie AB / podrziemanye AB.I 1395. nekazn AB. 1396. Nobulium AB: nebulium Mk/ laczyno AB/ potka AB / precilia A: protilia B / draho AB. 1397. ptaczstvo A: ptacztwo B/ contubernale AB: cotubernale Mk/ letenstvo AB. 1398. (není v B). 1399. et A: O B/De moribus: slabika -ri- v A uříznuta. 1400. ha- bens A: habes B. 1401—1403. (není v B). I 1404. tichost AB, 1405. (není v B), dico A: O Mk. 1406. vczitedlnost AB. 1407. (není v B). 1408. ostidlost A: ostydl- nost B. I 1409—1413 (není v B). I 1414. laska A: laskawnost B/ decor: dicor A, Mk.
Strana 158
158 Klaret, Glossář, VI, 31. 1415 Devocio naboznost dic, temperancia whodnost, Mansuetudo krotkost, sed magnificencia velbnost Securitas bezpecznost, dic continencia zdrznost. Nasled imitacio, skrovenstvye moderacio do, Pochleb adulacio, compassio litovanye do, Cupiditas skupost, vicium mrzk, dedecus vsnost, Pycha superbia, phitonſa] pohczína, rozvoda scisma, Invidia zavist, dora zrziet odiumque nenavist. Obzerstvie gula, spoga shon, homicidia wrazda, Luxuria smylstvo desperacioque zufalstvo. Accidia lenstvye sit avariciaque lakomstvie, Contemptus potupa, sua chut, iactancia chluba. Litigium svarzeníe, detracſtajcio sit zpravovanie, Iniuria bezpravie, neviera perfidia, scit vye, Inclamor oskrzeczenye dic, inproperia wzlanye. Klam subsannacio, tamen ebrietas sit opylstvo, Nunccia poselstvie, discordia sit nerovenstvie Et contumelia przymluva, convicia przieczka, Zla mala, periurium krzyvoprzih, przisaha iuramentum. Porok egre lacio, sacrilegium svatokradstvo, Obprobrium vobida, querimonia pozalova. Unicio sgednanye, concordia dico ssrownaníe, Dico pudor stydienye, transgressio sit prziestupenye Obtusitas hlupost, sit divínacio kuzedlnost, Abstinencia post vtrpenie, malicia sit zlost. Largitas est ssczedrost, obiurgacio protymluwnost. Murmuramen reptanye, sortilegium czarovanye, Usurpacio des vtrhanye, mendacium lez, Loquacitas blektanye, garrulacio ssczebetanye. A 195'b Dico nephas necznost, posob arfa, facundia mluwnost, 1445 Prodita prorazeníe, multiloquium prziezvahnanye, Incestus nek(a)znost, stuprum slepenost, scelus ozlost. 1435 1420 1425 1430 1440 1415. (není v B). II 1416. krotkost AB. I 1417—1418. (není v B). II 1419. lito- vanye A: slitowanie B / do ex coni: to A, Mk. II 1420. (není v B). II 1421. roz- voda AB. II 1422—1426 (není v B). I 1425. avariciaque A: avaritia Mk.II 1427. de- traccio B: detractacio A/ zpravovanie AB. II 1428. (není v B). II 1429. oskrze- czenye A: oskrzyeczenie B/ wzlanye Mk: rozlanye AB. I 1430. klam AB. 1431. (není v B). I 1432. przymluva AB/ przieczka AB. I 1433 (není v B), Krzy- voprzih A: krzyvoprzi[sajh[a] Mk, mylně, krzibprzizaha T. li 1435. vobida A: wobyda B. 1436—1437. (není v B). I 1438. hlupost AB/ kuzedlnost A: kuzdel- nost B. I 1439. (není v B). I 1440. protymluwnost AB. 1441. reptanye AB (Hk: reptenye) / czarovanye AB. I 1442. vtrhanyc AB, (Mk dodává: „Jedno slovo schází“ — mylně). II 1143. ssczebetanye A: sczebtanye B. Il 1444. (není v B). 1145. prorazenie AB / prziezvahnanye A: przyezzwahnanye B. I 1446. (v B sem verš 1448) nekocznost A: nekaznost B/ slepenost AB/ozlost A: oslost B.
158 Klaret, Glossář, VI, 31. 1415 Devocio naboznost dic, temperancia whodnost, Mansuetudo krotkost, sed magnificencia velbnost Securitas bezpecznost, dic continencia zdrznost. Nasled imitacio, skrovenstvye moderacio do, Pochleb adulacio, compassio litovanye do, Cupiditas skupost, vicium mrzk, dedecus vsnost, Pycha superbia, phitonſa] pohczína, rozvoda scisma, Invidia zavist, dora zrziet odiumque nenavist. Obzerstvie gula, spoga shon, homicidia wrazda, Luxuria smylstvo desperacioque zufalstvo. Accidia lenstvye sit avariciaque lakomstvie, Contemptus potupa, sua chut, iactancia chluba. Litigium svarzeníe, detracſtajcio sit zpravovanie, Iniuria bezpravie, neviera perfidia, scit vye, Inclamor oskrzeczenye dic, inproperia wzlanye. Klam subsannacio, tamen ebrietas sit opylstvo, Nunccia poselstvie, discordia sit nerovenstvie Et contumelia przymluva, convicia przieczka, Zla mala, periurium krzyvoprzih, przisaha iuramentum. Porok egre lacio, sacrilegium svatokradstvo, Obprobrium vobida, querimonia pozalova. Unicio sgednanye, concordia dico ssrownaníe, Dico pudor stydienye, transgressio sit prziestupenye Obtusitas hlupost, sit divínacio kuzedlnost, Abstinencia post vtrpenie, malicia sit zlost. Largitas est ssczedrost, obiurgacio protymluwnost. Murmuramen reptanye, sortilegium czarovanye, Usurpacio des vtrhanye, mendacium lez, Loquacitas blektanye, garrulacio ssczebetanye. A 195'b Dico nephas necznost, posob arfa, facundia mluwnost, 1445 Prodita prorazeníe, multiloquium prziezvahnanye, Incestus nek(a)znost, stuprum slepenost, scelus ozlost. 1435 1420 1425 1430 1440 1415. (není v B). II 1416. krotkost AB. I 1417—1418. (není v B). II 1419. lito- vanye A: slitowanie B / do ex coni: to A, Mk. II 1420. (není v B). II 1421. roz- voda AB. II 1422—1426 (není v B). I 1425. avariciaque A: avaritia Mk.II 1427. de- traccio B: detractacio A/ zpravovanie AB. II 1428. (není v B). II 1429. oskrze- czenye A: oskrzyeczenie B/ wzlanye Mk: rozlanye AB. I 1430. klam AB. 1431. (není v B). I 1432. przymluva AB/ przieczka AB. I 1433 (není v B), Krzy- voprzih A: krzyvoprzi[sajh[a] Mk, mylně, krzibprzizaha T. li 1435. vobida A: wobyda B. 1436—1437. (není v B). I 1438. hlupost AB/ kuzedlnost A: kuzdel- nost B. I 1439. (není v B). I 1440. protymluwnost AB. 1441. reptanye AB (Hk: reptenye) / czarovanye AB. I 1442. vtrhanyc AB, (Mk dodává: „Jedno slovo schází“ — mylně). II 1143. ssczebetanye A: sczebtanye B. Il 1444. (není v B). 1145. prorazenie AB / prziezvahnanye A: przyezzwahnanye B. I 1446. (v B sem verš 1448) nekocznost A: nekaznost B/ slepenost AB/ozlost A: oslost B.
Strana 159
De moribus, v. 1415—1477. 159 1450 1455 1465 1470 Est heresis kaczierzstvo, sit adulterium czizolostvo, Rixamen zehranye, sit narrulamen pohuhnanye. Illecebre pestvo, dic castrimargia czh)lipstvo, Usura lichva, premo daw, duchoprod símonía Et kradez furtum, dic ostud abhominamentum, Vagacio tulanye, contemplacio dopatrzenye. Sit levitas lechkost tranquillitasque potichlost, Simplicitas sprostnost, sit promptitudo hotownost. Firmitas twrdnost, ignom(in)ía fiet ohawnost, Stabilitas vstawnost, sit frugalitas pozytewnost, Hrziech peccata, fenus ssantrok, sit nawzdora zelus. Pusillanimitas drobnost rozkossque voluptas Et macula poskwrna, violencia nasile, pro za. 1460 Menda kaz, iniquitas krzyvota, nedostatnost egestas, Penuria przinahost, sit turpitudo neslicznost, Certitudo gistost, incertitudo negistnost Et rabies wsteklost, pobiezka fuga, bilitas dwog no)st. Falsitas est krzyvota, vilnost fornicacio da, Duricies [est] twrdost, prodigalitas ro[z]kotr[cJznost, Mortalitas smrtedlnost, audacia fiet vdatnost. Fidelitas viernost, sed sinceritas sit oczistnost, Facilitas snadnost, sin pak, diligencia milost, Gratuitas wdyecznost mirabilitasque podywnost. Nobilitas slechetnost, feda prsk, vehemencia nahlost, Quesicio hledanye, wyboy ulsta, repercio zmenye, Perdici(o) z«t)raczenie sit, aquisicio dobyvaníe. Temptacio zkusseníe, consolamen vtyessenye, Donacio darzeníe, remuneracio darovanye, Formacio tvorzenie sit, emendacio polepsenye. Ulcio pomssczievanye, consensio povolevaníe, Laudacio chualeníe, sublimacio powzneseníe, 1475 1447. (v B není). II 1448. (v B již po v. 1445) zehranye AB/ narrulamen A: narulamen B/ pohuhnanye A. 1449. pestvo A: pesstwo B / clipstvo A: chlyp- stwo B. 1450. duchoprod AB. 1451. ostud AB. I 1452. dopatrzenye AB. 1453. potichlost A: potychnost B (Hk). II 1454. (není v B). II 1455. ignomía A: ignominia Mk, B/ ohawnost AB. 1456. pozytewnost A: pozywnost B. 1457. ssan- trok AB/ nawzdora AB/ zelus A: venus B. 1458. drobnost AB. II 1459. (není v B), Et A: est Mk. II 1460. kaz AB/ krzyvota ABT. I 1461—1464. není v B. 1463. bilitas A: Kott (ČČM 1893, 289) navrhuje binitas/ dwog[no]st Mk: -no v A vyžráno moli. I 1465. rokotrznost B: rozkotroznost A: Kt ČČM 1893, 289 navrhl rukotržnost. 1466. (není v B), audacia: audatio A, Mk. II 1467. (není v B). 1468. milost A: snaznost B. 1469. (není v B). 1470. prsk AB. I 1471. hleda- nye AB / wyboy AB. 1472. Perdici[o]: Perdici A, perdia Mk. II 1472—1476 není v B. 1474. remuneracio A: remuneratioque Mk. II 1477. sublimacio A: subtinatio B/ powzneseníe A: powznessenye B.
De moribus, v. 1415—1477. 159 1450 1455 1465 1470 Est heresis kaczierzstvo, sit adulterium czizolostvo, Rixamen zehranye, sit narrulamen pohuhnanye. Illecebre pestvo, dic castrimargia czh)lipstvo, Usura lichva, premo daw, duchoprod símonía Et kradez furtum, dic ostud abhominamentum, Vagacio tulanye, contemplacio dopatrzenye. Sit levitas lechkost tranquillitasque potichlost, Simplicitas sprostnost, sit promptitudo hotownost. Firmitas twrdnost, ignom(in)ía fiet ohawnost, Stabilitas vstawnost, sit frugalitas pozytewnost, Hrziech peccata, fenus ssantrok, sit nawzdora zelus. Pusillanimitas drobnost rozkossque voluptas Et macula poskwrna, violencia nasile, pro za. 1460 Menda kaz, iniquitas krzyvota, nedostatnost egestas, Penuria przinahost, sit turpitudo neslicznost, Certitudo gistost, incertitudo negistnost Et rabies wsteklost, pobiezka fuga, bilitas dwog no)st. Falsitas est krzyvota, vilnost fornicacio da, Duricies [est] twrdost, prodigalitas ro[z]kotr[cJznost, Mortalitas smrtedlnost, audacia fiet vdatnost. Fidelitas viernost, sed sinceritas sit oczistnost, Facilitas snadnost, sin pak, diligencia milost, Gratuitas wdyecznost mirabilitasque podywnost. Nobilitas slechetnost, feda prsk, vehemencia nahlost, Quesicio hledanye, wyboy ulsta, repercio zmenye, Perdici(o) z«t)raczenie sit, aquisicio dobyvaníe. Temptacio zkusseníe, consolamen vtyessenye, Donacio darzeníe, remuneracio darovanye, Formacio tvorzenie sit, emendacio polepsenye. Ulcio pomssczievanye, consensio povolevaníe, Laudacio chualeníe, sublimacio powzneseníe, 1475 1447. (v B není). II 1448. (v B již po v. 1445) zehranye AB/ narrulamen A: narulamen B/ pohuhnanye A. 1449. pestvo A: pesstwo B / clipstvo A: chlyp- stwo B. 1450. duchoprod AB. 1451. ostud AB. I 1452. dopatrzenye AB. 1453. potichlost A: potychnost B (Hk). II 1454. (není v B). II 1455. ignomía A: ignominia Mk, B/ ohawnost AB. 1456. pozytewnost A: pozywnost B. 1457. ssan- trok AB/ nawzdora AB/ zelus A: venus B. 1458. drobnost AB. II 1459. (není v B), Et A: est Mk. II 1460. kaz AB/ krzyvota ABT. I 1461—1464. není v B. 1463. bilitas A: Kott (ČČM 1893, 289) navrhuje binitas/ dwog[no]st Mk: -no v A vyžráno moli. I 1465. rokotrznost B: rozkotroznost A: Kt ČČM 1893, 289 navrhl rukotržnost. 1466. (není v B), audacia: audatio A, Mk. II 1467. (není v B). 1468. milost A: snaznost B. 1469. (není v B). 1470. prsk AB. I 1471. hleda- nye AB / wyboy AB. 1472. Perdici[o]: Perdici A, perdia Mk. II 1472—1476 není v B. 1474. remuneracio A: remuneratioque Mk. II 1477. sublimacio A: subtinatio B/ powzneseníe A: powznessenye B.
Strana 160
160 Klaret, Glossář, VI, 32—33. Dampnacio tupenye, vituperacio pohizdyenie, Peticio prossenye, supplicacio podkladaníe, Rogacio modleníe, deprecacio poprossenye lll 1480 III A 196 a Turbacio smuczeníe, letificacio veselenye. Considerans verb a potes edere nomina plura. (32. De corporis natura.) VI. 10.) Rto cadencia summe recencia corpore tenta. Caliditas horkost sit frigiditasque studenost, Bielost albedo, sskrzip stridor, czrne nigredo. 1485 Est magnitudo velikost, opnost valitudo, Parvitas est malost sit declivitasque polehlost. Sit rectitudo pravota, mrzkost vilitudo, Humiditas mokrost, humor mokro, tropus obrat. Siccitas est suchota, zloba dico malignitas, ac a Krasa pulcritudo, podobenstvie similitudo. Tantitas est tolikost sit simeitasque piknosnost, Curvitas est krziwolost, nuditas nahota, decus cznost. Est altitudo vysokost, ssyrokost latitudo, Equalitas rowenstvie, paritas rownost, valor opicze, Longitudo dluhost, brevitas kratkost, bono dobrost. Est lenitas hladkost, sed crudelitas sit vkrutnost, Tenuitas tenkost profunditasque hlubokost. Smyesnost ridiculum, nabieh incursus, syla robur, Humanitas czlovieczstvie sit, paganitas pohanstvie. Viriditas zelenost, sed griseitas dato sserost. Et rubedo czervenost fuscitudo quoque smyedost. Bledost palitudo, narissenstvie sit flavitudo, Flaveitas modrost dic, citrin(itas) quoque rusost. Glaucitas est zlutost carnalitasque tyelesnost, Anxietas tesknost, talitas takost, canutas psost. Ast incrementum przispora, nasporzenie crementum, Tereitas oblostque rotunditas extat okruhlost, Wrh iactura, pakost periculum, presidia spomocz. 1500 1490 1505 1495 1178. (není v B). II 1479. podkladaníe AB (Hk; Mk v B pokladenye). 1480. modleníe AB / poprossenye AB. II 1481. (není v B). II 1483. (oba verše 1482/3 A = B =Mk = Hk). 1484—1485. (není v B). 1486. opnost AB. 1487. po- lehlost AB. II 1488. mrzkost AB. I 1489—1497 (nejsou v B). 1495. Equalitas A: equilitas Mk. I 1497. Est A: et Mk/ hladkost AB. I 1498. (není v B). 1499. na- bich A:nabeh B. II 1500—1501. (není v B). II 1502. smyedost AB. I 1503. narissen- stvie A: narzysenstwye B. I 1504. citrinitas B: citrinast A, Mk rusost AB. 1505. zlutost AB. II 1506. tesknost AB. 1507. przispora AB (přispora opr. červ. u Dého) / nasporzenie AB. I 1508. (není v B). I 1509. presidia A: presidium B spomocz AB.
160 Klaret, Glossář, VI, 32—33. Dampnacio tupenye, vituperacio pohizdyenie, Peticio prossenye, supplicacio podkladaníe, Rogacio modleníe, deprecacio poprossenye lll 1480 III A 196 a Turbacio smuczeníe, letificacio veselenye. Considerans verb a potes edere nomina plura. (32. De corporis natura.) VI. 10.) Rto cadencia summe recencia corpore tenta. Caliditas horkost sit frigiditasque studenost, Bielost albedo, sskrzip stridor, czrne nigredo. 1485 Est magnitudo velikost, opnost valitudo, Parvitas est malost sit declivitasque polehlost. Sit rectitudo pravota, mrzkost vilitudo, Humiditas mokrost, humor mokro, tropus obrat. Siccitas est suchota, zloba dico malignitas, ac a Krasa pulcritudo, podobenstvie similitudo. Tantitas est tolikost sit simeitasque piknosnost, Curvitas est krziwolost, nuditas nahota, decus cznost. Est altitudo vysokost, ssyrokost latitudo, Equalitas rowenstvie, paritas rownost, valor opicze, Longitudo dluhost, brevitas kratkost, bono dobrost. Est lenitas hladkost, sed crudelitas sit vkrutnost, Tenuitas tenkost profunditasque hlubokost. Smyesnost ridiculum, nabieh incursus, syla robur, Humanitas czlovieczstvie sit, paganitas pohanstvie. Viriditas zelenost, sed griseitas dato sserost. Et rubedo czervenost fuscitudo quoque smyedost. Bledost palitudo, narissenstvie sit flavitudo, Flaveitas modrost dic, citrin(itas) quoque rusost. Glaucitas est zlutost carnalitasque tyelesnost, Anxietas tesknost, talitas takost, canutas psost. Ast incrementum przispora, nasporzenie crementum, Tereitas oblostque rotunditas extat okruhlost, Wrh iactura, pakost periculum, presidia spomocz. 1500 1490 1505 1495 1178. (není v B). II 1479. podkladaníe AB (Hk; Mk v B pokladenye). 1480. modleníe AB / poprossenye AB. II 1481. (není v B). II 1483. (oba verše 1482/3 A = B =Mk = Hk). 1484—1485. (není v B). 1486. opnost AB. 1487. po- lehlost AB. II 1488. mrzkost AB. I 1489—1497 (nejsou v B). 1495. Equalitas A: equilitas Mk. I 1497. Est A: et Mk/ hladkost AB. I 1498. (není v B). 1499. na- bich A:nabeh B. II 1500—1501. (není v B). II 1502. smyedost AB. I 1503. narissen- stvie A: narzysenstwye B. I 1504. citrinitas B: citrinast A, Mk rusost AB. 1505. zlutost AB. II 1506. tesknost AB. 1507. przispora AB (přispora opr. červ. u Dého) / nasporzenie AB. I 1508. (není v B). I 1509. presidia A: presidium B spomocz AB.
Strana 161
De corporis natura, v. 1478—1539. 161 1515 А 196"b 1520 1525 1530 1535 1510 Asperitas stromlost sit prosperitasque prospiesnost, Facesia lepota sit gulositasque lakota, Zkaz detrimentum, pomensenye minoramentum, Przibitek augmentum, przicína dic additamentum. Pestilencia [est] mor, zpodek yma, caristia drahor, Indole(s) zalozeníe, periferia dic obnesenye. Perseitas samota, dato calamitas quoque psota, Constructum skladanye, declinacio stupovanye, Miseria hubenstvie, permutacio promyenyenye, Crenicio rozczeníe, diminucio sit vmenyenye, Visio sit vydieníe, findulacio zahvizdanye, (Au)dicio sslichanye, prophetacio prorokovanye, Spass salus, igneita(s) ohennost, neczest inhonestas, Aqueitas vodnost, pompa bugnost, quiditas czost, Integritas czelost corporalitasque tyelesnost. Localitas miestnost spiritualitasque duchovnost, Collusio poyhraníe, submersio dic vtopenye, Necessum potrzebie, conculcacio potlaczenye, Indignacio post neraczeníe, decencia sslusnost. Debilitas mdloba, condímentum sit osnoba, Subtilitas cziesnost infidelitasque neviernost, Mendicitas zebraczstvieque necessitas potrzebie. Est hospitalitas hospodarzstvieque tremor trzass, Tens lacio, nevmyelost ignorancia, (sit?) lues vspnost, Ignora «cio) neviedienie terrorque leczeníe. Grossicies hrubost, acies ostrost, lacies plost, Spissitudo tlustost deliberacioque rozmislnost. Norma nastroy, nabitye cedes stragesque pobitie, Algor vmrz, tropheus ostaw, (-1- us). Tarditas opozdyeníe, modificacio po)rownanye, 1510. stromlost A:ostromlost T, strmilost Mk. 1511. lepota AB (B 1538!) 1512. Zkaz AB. 1513. przicina AB. I 1514. zpodek AB. 1515. Indolos B: In- dole A, Mk/ obnesenye AB. 1516. Perseitas AB: perscitas Mk Hk/ samota AB/ psota A: spota B. 1517. stupovanye AB. 1518—1519. (není v B). II 1520. za- hvizdanye AB. 1521. (Au)dicio: Mudicio A, Mk/ sslichanye A: slichanye Mk. 1522. igneitas: igneita A, Mk. 1523. vodnost AB. II 1524—1525. (není v B). 1526. poyhraníe A: pohranye B 1527. (není v B). II 1528. neraczeníe ABT. 1529—1533. není v B. II 1533. Tens A, m. nest? (Mk za latinské a míní, že tens- latio = nevmyelost, pak má ovšem ignorantia bez překladu). 1534. Ignoracio ex coni. Ignorancia AT, Mk; omylem s v. 1533/ leczenie AB. 1535. hrubost AB. 1536. (není v B).I 1537. nastroy AB/ nabitye A: nebytye B/ pobitie AB. 1538. vmrz AB (v B sem lepota z v. 1511)/ ostaw AB. Pak v A stragesque pobytie' z v. 1537; tato glosa vytlačila slova původní, jež patrně končila pro rým slovem na -us. Mk míní, že zde schází facesia lepota': ale to je již ve v, 1511 a nevyhovuje rýmu ani verši. 1539—1542. nejsou v B. I 1539. porownanye: A neobratnou zkratkou prownanye.
De corporis natura, v. 1478—1539. 161 1515 А 196"b 1520 1525 1530 1535 1510 Asperitas stromlost sit prosperitasque prospiesnost, Facesia lepota sit gulositasque lakota, Zkaz detrimentum, pomensenye minoramentum, Przibitek augmentum, przicína dic additamentum. Pestilencia [est] mor, zpodek yma, caristia drahor, Indole(s) zalozeníe, periferia dic obnesenye. Perseitas samota, dato calamitas quoque psota, Constructum skladanye, declinacio stupovanye, Miseria hubenstvie, permutacio promyenyenye, Crenicio rozczeníe, diminucio sit vmenyenye, Visio sit vydieníe, findulacio zahvizdanye, (Au)dicio sslichanye, prophetacio prorokovanye, Spass salus, igneita(s) ohennost, neczest inhonestas, Aqueitas vodnost, pompa bugnost, quiditas czost, Integritas czelost corporalitasque tyelesnost. Localitas miestnost spiritualitasque duchovnost, Collusio poyhraníe, submersio dic vtopenye, Necessum potrzebie, conculcacio potlaczenye, Indignacio post neraczeníe, decencia sslusnost. Debilitas mdloba, condímentum sit osnoba, Subtilitas cziesnost infidelitasque neviernost, Mendicitas zebraczstvieque necessitas potrzebie. Est hospitalitas hospodarzstvieque tremor trzass, Tens lacio, nevmyelost ignorancia, (sit?) lues vspnost, Ignora «cio) neviedienie terrorque leczeníe. Grossicies hrubost, acies ostrost, lacies plost, Spissitudo tlustost deliberacioque rozmislnost. Norma nastroy, nabitye cedes stragesque pobitie, Algor vmrz, tropheus ostaw, (-1- us). Tarditas opozdyeníe, modificacio po)rownanye, 1510. stromlost A:ostromlost T, strmilost Mk. 1511. lepota AB (B 1538!) 1512. Zkaz AB. 1513. przicina AB. I 1514. zpodek AB. 1515. Indolos B: In- dole A, Mk/ obnesenye AB. 1516. Perseitas AB: perscitas Mk Hk/ samota AB/ psota A: spota B. 1517. stupovanye AB. 1518—1519. (není v B). II 1520. za- hvizdanye AB. 1521. (Au)dicio: Mudicio A, Mk/ sslichanye A: slichanye Mk. 1522. igneitas: igneita A, Mk. 1523. vodnost AB. II 1524—1525. (není v B). 1526. poyhraníe A: pohranye B 1527. (není v B). II 1528. neraczeníe ABT. 1529—1533. není v B. II 1533. Tens A, m. nest? (Mk za latinské a míní, že tens- latio = nevmyelost, pak má ovšem ignorantia bez překladu). 1534. Ignoracio ex coni. Ignorancia AT, Mk; omylem s v. 1533/ leczenie AB. 1535. hrubost AB. 1536. (není v B).I 1537. nastroy AB/ nabitye A: nebytye B/ pobitie AB. 1538. vmrz AB (v B sem lepota z v. 1511)/ ostaw AB. Pak v A stragesque pobytie' z v. 1537; tato glosa vytlačila slova původní, jež patrně končila pro rým slovem na -us. Mk míní, že zde schází facesia lepota': ale to je již ve v, 1511 a nevyhovuje rýmu ani verši. 1539—1542. nejsou v B. I 1539. porownanye: A neobratnou zkratkou prownanye.
Strana 162
162 Klaret, Glossář, VI, 32—33. 1545 1550 1555 А 196 a 1540 Intoxicacio travenye, plnost plenitudo, Ipocinacio sit opogina, hroza sit (h)orror Sladkost dulcedo, dic horzkost amaritudo, Zadnye dieta, labor vsile, pobledeníe palor, Afflictus muczenieque flagellacio byczovaníe. Vexacio trapenye, crucifixio sit krzizovaníe, Est odpoczynutie requies, percussio bytie, Apparatus strogenye decolacioque stynanye. Vestigium sslepege, sslepnycze calcaneus, est gie, Migracio ssnytie, sucio ssitye, fusio lytie, Elisio letienye, sublevacio nazdvyzeníe, Teccio sit przikritye, denudacio sit obnazeníe. Clausula sit zatvora, clausa vor, crapula cramol, Suspicio sezrzeníe, vivificacio pozíueníe, Digestus pozitie, refugia sit vtoczistíe ll- Exucio swleczeníe, spoliacio fert oblupeníe, Conclusio sewrzeníe, dat conspectus obezrzeníe. Plura Iuvenalis posset dare Bydzoviensis- (33. De factis.) VI. 11.) DE factis disce de pluribus ac resipisce. Factum skutek, opus dyelo... vczynek actus, Coccio sit varzenie, detoscio sit oparzeníc; Sessio sit sedenye persecucioque honyenye. Sit iacitus lezenie sit agitacioque stiehanye, Sternutamen kichaníe, giracio sit obchazenie. Przistup accessus, metus vstrach, odessczye recessus, Zaydenie discessus, gressus chod, vychod egressus, Agressus nachod, cada pad, disgressio zachod, Navrat regressus, zetye messis, vissczie processus, Wystup excessus, wchod ingressus, tyesnye pressus, Delacio soczenye, dic emulamen ossoczenye. 1570 Est planctus plakanye, lamentacio rozzelenye, Iactamen luczenye, iactus wrzenye, vigor okrz(yenye). 1565 1560 1541. Ipocinacio A, Mk. 1543. Zadnye AB/ pobledeníe AB. I 1544. mucze- níe AB. II 1545. trapnye AB. I 1546—1549. nejsou v B. I 1550. letienye AB. 1551. není v B. l 1552. zatvora AB. 1553—1555. není v B. I 1556. sewrzeníeAB. 1558. factis A: escis B. 1559. není v B. 1560. oparzeníe AB. 1561. honyenye A: honenye B. II 1562. stiehanye A:styhanye B, czyehnany T. H 1563. obchazenie A: oblozenye B. II 1564. není v B, vstrach Mk: vstracho A. II 1565. Zaydeníe AB chod A: za tím škrtl písař cada paď', omylem z v. 1566. 1566. nachod AB/ dis- gressio A: discressus B/ zachod AB. I 1567. Navrat AB. II 1568. tyesnye AB. 1569. ossoczenye AB: obseczenie T. I 1570. rozzelenye AB. I 1571. (není v B), okrzyenye ex coni: okrzye Prusík (Věstn. uč. spol. 1893, I, 3): okrzey A, okrzey nye] Mk.
162 Klaret, Glossář, VI, 32—33. 1545 1550 1555 А 196 a 1540 Intoxicacio travenye, plnost plenitudo, Ipocinacio sit opogina, hroza sit (h)orror Sladkost dulcedo, dic horzkost amaritudo, Zadnye dieta, labor vsile, pobledeníe palor, Afflictus muczenieque flagellacio byczovaníe. Vexacio trapenye, crucifixio sit krzizovaníe, Est odpoczynutie requies, percussio bytie, Apparatus strogenye decolacioque stynanye. Vestigium sslepege, sslepnycze calcaneus, est gie, Migracio ssnytie, sucio ssitye, fusio lytie, Elisio letienye, sublevacio nazdvyzeníe, Teccio sit przikritye, denudacio sit obnazeníe. Clausula sit zatvora, clausa vor, crapula cramol, Suspicio sezrzeníe, vivificacio pozíueníe, Digestus pozitie, refugia sit vtoczistíe ll- Exucio swleczeníe, spoliacio fert oblupeníe, Conclusio sewrzeníe, dat conspectus obezrzeníe. Plura Iuvenalis posset dare Bydzoviensis- (33. De factis.) VI. 11.) DE factis disce de pluribus ac resipisce. Factum skutek, opus dyelo... vczynek actus, Coccio sit varzenie, detoscio sit oparzeníc; Sessio sit sedenye persecucioque honyenye. Sit iacitus lezenie sit agitacioque stiehanye, Sternutamen kichaníe, giracio sit obchazenie. Przistup accessus, metus vstrach, odessczye recessus, Zaydenie discessus, gressus chod, vychod egressus, Agressus nachod, cada pad, disgressio zachod, Navrat regressus, zetye messis, vissczie processus, Wystup excessus, wchod ingressus, tyesnye pressus, Delacio soczenye, dic emulamen ossoczenye. 1570 Est planctus plakanye, lamentacio rozzelenye, Iactamen luczenye, iactus wrzenye, vigor okrz(yenye). 1565 1560 1541. Ipocinacio A, Mk. 1543. Zadnye AB/ pobledeníe AB. I 1544. mucze- níe AB. II 1545. trapnye AB. I 1546—1549. nejsou v B. I 1550. letienye AB. 1551. není v B. l 1552. zatvora AB. 1553—1555. není v B. I 1556. sewrzeníeAB. 1558. factis A: escis B. 1559. není v B. 1560. oparzeníe AB. 1561. honyenye A: honenye B. II 1562. stiehanye A:styhanye B, czyehnany T. H 1563. obchazenie A: oblozenye B. II 1564. není v B, vstrach Mk: vstracho A. II 1565. Zaydeníe AB chod A: za tím škrtl písař cada paď', omylem z v. 1566. 1566. nachod AB/ dis- gressio A: discressus B/ zachod AB. I 1567. Navrat AB. II 1568. tyesnye AB. 1569. ossoczenye AB: obseczenie T. I 1570. rozzelenye AB. I 1571. (není v B), okrzyenye ex coni: okrzye Prusík (Věstn. uč. spol. 1893, I, 3): okrzey A, okrzey nye] Mk.
Strana 163
De corporis natura et factis, 1540—1602. 163 1575 1580 1585 1590 /А 196 b 1595 Uscio dic ozzeníe, combuscio dico spalenye, (Conflammacio zapalenye.......). Curvacio krzyvenie, maritacio dic ozenyenye, Albamen byelenie, calefaccio fert ohrzievanye, Sectura siekanye, calefactura zatopenye. Accio naczynenye, frigidacio sit zastuzenye, Firmacio twrzeníe, scretamen chrkaníe, bolus vssſklcze)níe. Portacio nesenye, baiolacio sit pyestovaníe, Patracio skonanye, perfeccio sit swrchovanie, Finicío skonanye, determinamen dokonanye, Conspiramen sdichanie, coniuracio zaklínanye, Subdicio poddanye transmigracioque przebranye. Narracio pravenye, decantacio dozpievanye, Secta sledow, rzeczeníe dictum, celamen zatagenye, Viaticum pocziestye, rapo chuat dicioque bohatstvie. Fertilitas obroda, fecunditas extat vroda, Vocacio volanye, fatigacio sit praczovanye, Predacio przebitie dic occisioque zabitye. Decisio zrzezanye, mactacio dic za rzyeza)nye, Velacio zavitie detestacioque prokletye, Preda korzist, misslenye vacamen, accepcio wzetye/ Congnomen przigmye, procrastinamen prodlevanye, Crissamen ssibanye, scandalizamen wstuprovanye. Fricacio zdrzenye, sucepcio sit przigymanie, Tormentum znaczenie, multiplicamen rozmnozenie, Legacio poslanye, reprobacio sit zamietanye, Cassacio zplazeníe, disposicio zposobeníe, Fragracio zvonye(n)ie, strangulacio zadavenye, Cubacio slevenye, concertacio pogissczenie. Fraccio przielomenye, taxacio sit ssaczovanye, Nutricio krmenye, recordacio wzpomynanie, 1600 1572. (není v B). II 1573. není dochován v A; jen conflammacio zapalenye' v B (č. 2195) zůstalo z něho. II 1574. ozenyenye A: ozenenye B. 1575—1577 není v B.I 1578. scretamen AD: scretimen Bchrkanie ABD. 1597. pyestovanie AB. 1580. swrchovaníe AB. 1581. determinamen A: determinacio B/ dokonanye AB. 1582—1584. není v B. 1583 przebranye A: prziebranie D. lI 1584. decantacio: decentacio A, Mk. II 1585. sledow ABT. 1586. pocziestye AB / bohatstvie AB (v B přidáno z v. 1589 přěbitie). 1587. obroda AB/vroda AB. 1588. praczo- vanye A: praczyewanye B. II 1589. przebitie A: przyebytye B (již k v. 1586.) 1590. zarzyezanye B: zarazenye A. 1591. zavitie AB/ prokletye A: proklatye B. 1592—1593. není v B. 1592. Korzist AD. 1594. ssibanye AB. I 1595. není v B. II 1596. zmuczenie AB. 1597. zamietanye AB. II 1598. zplazenie ABD. 1599. zvonyenie ex coni.: zvonyevie A, zvohnyenie Mk/ zadavenye AB. II 1600. po- gissczenie A: poyssczenye B (Mk; Hk. zapoysczenye) pozkaníe D. II 1601—1603 není v B.
De corporis natura et factis, 1540—1602. 163 1575 1580 1585 1590 /А 196 b 1595 Uscio dic ozzeníe, combuscio dico spalenye, (Conflammacio zapalenye.......). Curvacio krzyvenie, maritacio dic ozenyenye, Albamen byelenie, calefaccio fert ohrzievanye, Sectura siekanye, calefactura zatopenye. Accio naczynenye, frigidacio sit zastuzenye, Firmacio twrzeníe, scretamen chrkaníe, bolus vssſklcze)níe. Portacio nesenye, baiolacio sit pyestovaníe, Patracio skonanye, perfeccio sit swrchovanie, Finicío skonanye, determinamen dokonanye, Conspiramen sdichanie, coniuracio zaklínanye, Subdicio poddanye transmigracioque przebranye. Narracio pravenye, decantacio dozpievanye, Secta sledow, rzeczeníe dictum, celamen zatagenye, Viaticum pocziestye, rapo chuat dicioque bohatstvie. Fertilitas obroda, fecunditas extat vroda, Vocacio volanye, fatigacio sit praczovanye, Predacio przebitie dic occisioque zabitye. Decisio zrzezanye, mactacio dic za rzyeza)nye, Velacio zavitie detestacioque prokletye, Preda korzist, misslenye vacamen, accepcio wzetye/ Congnomen przigmye, procrastinamen prodlevanye, Crissamen ssibanye, scandalizamen wstuprovanye. Fricacio zdrzenye, sucepcio sit przigymanie, Tormentum znaczenie, multiplicamen rozmnozenie, Legacio poslanye, reprobacio sit zamietanye, Cassacio zplazeníe, disposicio zposobeníe, Fragracio zvonye(n)ie, strangulacio zadavenye, Cubacio slevenye, concertacio pogissczenie. Fraccio przielomenye, taxacio sit ssaczovanye, Nutricio krmenye, recordacio wzpomynanie, 1600 1572. (není v B). II 1573. není dochován v A; jen conflammacio zapalenye' v B (č. 2195) zůstalo z něho. II 1574. ozenyenye A: ozenenye B. 1575—1577 není v B.I 1578. scretamen AD: scretimen Bchrkanie ABD. 1597. pyestovanie AB. 1580. swrchovaníe AB. 1581. determinamen A: determinacio B/ dokonanye AB. 1582—1584. není v B. 1583 przebranye A: prziebranie D. lI 1584. decantacio: decentacio A, Mk. II 1585. sledow ABT. 1586. pocziestye AB / bohatstvie AB (v B přidáno z v. 1589 přěbitie). 1587. obroda AB/vroda AB. 1588. praczo- vanye A: praczyewanye B. II 1589. przebitie A: przyebytye B (již k v. 1586.) 1590. zarzyezanye B: zarazenye A. 1591. zavitie AB/ prokletye A: proklatye B. 1592—1593. není v B. 1592. Korzist AD. 1594. ssibanye AB. I 1595. není v B. II 1596. zmuczenie AB. 1597. zamietanye AB. II 1598. zplazenie ABD. 1599. zvonyenie ex coni.: zvonyevie A, zvohnyenie Mk/ zadavenye AB. II 1600. po- gissczenie A: poyssczenye B (Mk; Hk. zapoysczenye) pozkaníe D. II 1601—1603 není v B.
Strana 164
164 Klaret, Glossář, VI, 33—34. 1605 1610 Rigacio ssmoczeníe, premeditacio przemysleníe, Expiramen zde ssenie suspiracioque wzdichanie. Sacracio svaczenie, sciscita io zbadovaníe, Curacio thanye perseveramenque dostanye. Spectacio czakanie prestolacioque zdanye, Pomysl intentum, prziekazka sit impedimentum. Ficcio sit slozeníe, presumpcio sit dovfanie, Remocio vzdaleníc, collocucio pomluvaníe, Haustus hlet, pogietye traduccio, capcio getye. Infinita darem, si metrum non reprobarem. (34. De arte. (VI. 12.) EStuat has artes mens omnis tangere partes. Litera sit cztena, sed gramatica slovocztena, Dico color okrasa, sit rethorica mluvokrasa. Est loyca rzeczyna, dialetica dvorzeczyna, Armonia zvuczba, nota znac, musica vodohlasa, Chitrna zophistria da, sed arismetica poczetrna Tyeskoslecz anxioma, geometria sit zemomierna, Hviezdnost astrologa, hviezdarzstvo astronomía, Proroczstvie prophetica, bohomluwna teologia, Przihledna theorica, lekarzstvo cirologia, Theophila bomila, methafisica nadprziroznyla, Perspectiva vydna, prziroznama phisonomía, Dussna síchomachia, sit mudrona phi(zolog)ia, Notoria znamina, mathematica wtypownera. Veznyna sit magica, nigromancia czrnokniha, Zemna gcoma (n)tica, dic ohnyczara piromanca Et cronographia kronycze, sit mudrona zophia. A 197 a 1630 (Ethica prawona, politica myestoprawna) 1604. zdessenie A: dessenye B. 1 1605. zbadovanie AB. II 1606. dostanye AB. 1607. zdanye AB. II 1608. není v B. I 1609. dovfanie AB. II 1610. není v B. 1611. pogietye AB: gyecze, wiezeny T, gyatie Veleš 1614. cztena AB/ slovo- cztena AB. II 1615. okrasa A: obraza B/ mluvokrasa AB. I 1616. rzeczyna AB dvorzeczyna A: dyworzeczyna B. 1617. zwuczba AB / vodohlasa A: wodohlass B. 1618. Chitrna AB / zophistria AB: zophistera Mk/ poczetrna A: poczeterna B. 1619. zemomierna A: zyemomerna B. II 1620. hviezdarzstvo AB. II 1621. boho mluwna AB. II 1622. Przihledna AB/ lekarzstwo AB. I 1323. bomila AB/ nad- prziroznyla A: naprzyerzecz B (Mk; Hk. nahrzyerzecz). l 1624. prziroznama AB. 1625. Dussna AB/ sichomachia A: siccomachia B, psichomachia Mk/ mudrona AB phizologia B: philosophia A. 1626. znamina AB/ wtypownera AB. 1627. czrno- kniha AB. I 1628. Zemna AB/geomantica B: geomatica A/ ohnyczara AB/ piro- manca A: piromantica B, Mk. II 1629. Kronycze A: kronyka B (Mk: ale Hk, D. nemají)( mudrona AB. II 1630. není v A; mohl být na přechodu stran dobře vyne- chán; hesla právona', miestopravna' zachována jen v B (č. 2250, 2251). 1625 1620 1615
164 Klaret, Glossář, VI, 33—34. 1605 1610 Rigacio ssmoczeníe, premeditacio przemysleníe, Expiramen zde ssenie suspiracioque wzdichanie. Sacracio svaczenie, sciscita io zbadovaníe, Curacio thanye perseveramenque dostanye. Spectacio czakanie prestolacioque zdanye, Pomysl intentum, prziekazka sit impedimentum. Ficcio sit slozeníe, presumpcio sit dovfanie, Remocio vzdaleníc, collocucio pomluvaníe, Haustus hlet, pogietye traduccio, capcio getye. Infinita darem, si metrum non reprobarem. (34. De arte. (VI. 12.) EStuat has artes mens omnis tangere partes. Litera sit cztena, sed gramatica slovocztena, Dico color okrasa, sit rethorica mluvokrasa. Est loyca rzeczyna, dialetica dvorzeczyna, Armonia zvuczba, nota znac, musica vodohlasa, Chitrna zophistria da, sed arismetica poczetrna Tyeskoslecz anxioma, geometria sit zemomierna, Hviezdnost astrologa, hviezdarzstvo astronomía, Proroczstvie prophetica, bohomluwna teologia, Przihledna theorica, lekarzstvo cirologia, Theophila bomila, methafisica nadprziroznyla, Perspectiva vydna, prziroznama phisonomía, Dussna síchomachia, sit mudrona phi(zolog)ia, Notoria znamina, mathematica wtypownera. Veznyna sit magica, nigromancia czrnokniha, Zemna gcoma (n)tica, dic ohnyczara piromanca Et cronographia kronycze, sit mudrona zophia. A 197 a 1630 (Ethica prawona, politica myestoprawna) 1604. zdessenie A: dessenye B. 1 1605. zbadovanie AB. II 1606. dostanye AB. 1607. zdanye AB. II 1608. není v B. I 1609. dovfanie AB. II 1610. není v B. 1611. pogietye AB: gyecze, wiezeny T, gyatie Veleš 1614. cztena AB/ slovo- cztena AB. II 1615. okrasa A: obraza B/ mluvokrasa AB. I 1616. rzeczyna AB dvorzeczyna A: dyworzeczyna B. 1617. zwuczba AB / vodohlasa A: wodohlass B. 1618. Chitrna AB / zophistria AB: zophistera Mk/ poczetrna A: poczeterna B. 1619. zemomierna A: zyemomerna B. II 1620. hviezdarzstvo AB. II 1621. boho mluwna AB. II 1622. Przihledna AB/ lekarzstwo AB. I 1323. bomila AB/ nad- prziroznyla A: naprzyerzecz B (Mk; Hk. nahrzyerzecz). l 1624. prziroznama AB. 1625. Dussna AB/ sichomachia A: siccomachia B, psichomachia Mk/ mudrona AB phizologia B: philosophia A. 1626. znamina AB/ wtypownera AB. 1627. czrno- kniha AB. I 1628. Zemna AB/geomantica B: geomatica A/ ohnyczara AB/ piro- manca A: piromantica B, Mk. II 1629. Kronycze A: kronyka B (Mk: ale Hk, D. nemají)( mudrona AB. II 1630. není v A; mohl být na přechodu stran dobře vyne- chán; hesla právona', miestopravna' zachována jen v B (č. 2250, 2251). 1625 1620 1615
Strana 165
De arte, v. 1603—1658. 165 1635 1640 1639a 1645 1650 1655 Practica przíwikara sit, iconomica czelednara, Poetica skladora, comedia sit pyesnotwor[nla, Necznota tragedia, prauopigka mitologia, Elegia milena, kozwar egloca, hrozba satíra, Alchimia czki)strna, sit mechanica chlapisturna, Tayla secretaria, skladopisnara dictatoria, Pismona scriptoria, zakonayla legisperia, Versificatoria werssczyna, gherstvo lusoria, Sculptoria ritstvo sit pictoriaque malerzstvo. Organatoria varhanstvo, ssevstvo sutoria, Svadliczstvo sutricia, pradliczstvo notat lotria. Tkadliczstvo textoria, przadliczstvo sit netoria, Cisoria rziezstvo, notatoria znamotarzstvo, [(Sculptoria) zritstvo sit pictoriaque malerzstvo] Orlogiatoria znahoda, ssachowstvo scacoria, Scriptoria pisarzstvo dic hereditasque dyediczstvo. Strzielstvo sagittoria, ssermerzstvo dímícatoria, Krayczierzstvo sartoria, pissczstvo fistulatoria, Valcharzstvo fuloria, hudeczstvo figellatoria, Pekarzstvo pistoria, kowarzstvo fabricatoria, Katstvo tortoria, kupeczstvo mercatoria, Preconía birziczstvo hovisatoriaque fregierzstvo. Coctaria kucharzstvo, braxatoria pyuowarzstvo, Scissoria kraystwo, pannificia sukennyczstvo, Mactoria, rziezniczstvo, braseatoria ssladowniczstvo, Pocztera compocia, mudromila philosofía, Poprava lictoria, bednarzstvo doleatoria, Ultoria pomstvo, dic ortulana zahradníczstvo. Senkerzstvo cauponia, krozmarzstvo tabernatoria, 1631. przíwikara AB/ czelednara AB (Hk.; Mk: czekdnara). II 1632. skla- dora AB/ pyesnotworna A, pyesnotwora B. II 1633. prauopigka A: prawopiga B. 1634. milena AB/ kozwar AB. I 1635. cz(i)strna: czstrna A, czstna B/ chla- pisturna AB. II 1636. Tayla B/skladopisnara AB. 1637. Pismona A: pysnara B zakonayla AB. I 1638. werssczyna AB. 1639. (verš ten se v A po v. 1643 opakuje) ritstvo AB (1639 a zritstvo), malerzstvo A (i 1639a). 1640. není v B. 1641. Svad- liczstvo A: swedlystwo B (Hk, swadlystwo Mk) / pradliczstvo AB. II 1642. Tkadlicz- stwo A: tkadlystwo B/ pradliczstvo A: przadlystvo B (Hk; prad- Mk) 1643. rziez- stwo AB/ znamotarzstwo A: znamotastwo B II 1639 a (verš omylem v A psaný podruhé = 1639): (Sculptoria): orlogiatoria A z v. 1644; jinak viz při 1639. 1644—1647 nejsou v B. l 1646—1647. není v B. 1647. Valcharzstvo AB. 1649—1650. není v B.I 1651. birziczstwo AB (Hk; Mk byryczstwo). 1652. Ku- charzstwo AB. 1653. sukennyczstwo A: sukenyczstwo B. l 1654. Macto- ria A: mactatoria B I rziezniczstwo AB. II 1655. Pocztera AB I mudro- mila AB. I 1656. Poprawa AB. I 1657. není v B.II 1658. Senkerzstwo A: sen- kerstwo B/ krczmarzstvo A: krczemstvo Veleš.
De arte, v. 1603—1658. 165 1635 1640 1639a 1645 1650 1655 Practica przíwikara sit, iconomica czelednara, Poetica skladora, comedia sit pyesnotwor[nla, Necznota tragedia, prauopigka mitologia, Elegia milena, kozwar egloca, hrozba satíra, Alchimia czki)strna, sit mechanica chlapisturna, Tayla secretaria, skladopisnara dictatoria, Pismona scriptoria, zakonayla legisperia, Versificatoria werssczyna, gherstvo lusoria, Sculptoria ritstvo sit pictoriaque malerzstvo. Organatoria varhanstvo, ssevstvo sutoria, Svadliczstvo sutricia, pradliczstvo notat lotria. Tkadliczstvo textoria, przadliczstvo sit netoria, Cisoria rziezstvo, notatoria znamotarzstvo, [(Sculptoria) zritstvo sit pictoriaque malerzstvo] Orlogiatoria znahoda, ssachowstvo scacoria, Scriptoria pisarzstvo dic hereditasque dyediczstvo. Strzielstvo sagittoria, ssermerzstvo dímícatoria, Krayczierzstvo sartoria, pissczstvo fistulatoria, Valcharzstvo fuloria, hudeczstvo figellatoria, Pekarzstvo pistoria, kowarzstvo fabricatoria, Katstvo tortoria, kupeczstvo mercatoria, Preconía birziczstvo hovisatoriaque fregierzstvo. Coctaria kucharzstvo, braxatoria pyuowarzstvo, Scissoria kraystwo, pannificia sukennyczstvo, Mactoria, rziezniczstvo, braseatoria ssladowniczstvo, Pocztera compocia, mudromila philosofía, Poprava lictoria, bednarzstvo doleatoria, Ultoria pomstvo, dic ortulana zahradníczstvo. Senkerzstvo cauponia, krozmarzstvo tabernatoria, 1631. przíwikara AB/ czelednara AB (Hk.; Mk: czekdnara). II 1632. skla- dora AB/ pyesnotworna A, pyesnotwora B. II 1633. prauopigka A: prawopiga B. 1634. milena AB/ kozwar AB. I 1635. cz(i)strna: czstrna A, czstna B/ chla- pisturna AB. II 1636. Tayla B/skladopisnara AB. 1637. Pismona A: pysnara B zakonayla AB. I 1638. werssczyna AB. 1639. (verš ten se v A po v. 1643 opakuje) ritstvo AB (1639 a zritstvo), malerzstvo A (i 1639a). 1640. není v B. 1641. Svad- liczstvo A: swedlystwo B (Hk, swadlystwo Mk) / pradliczstvo AB. II 1642. Tkadlicz- stwo A: tkadlystwo B/ pradliczstvo A: przadlystvo B (Hk; prad- Mk) 1643. rziez- stwo AB/ znamotarzstwo A: znamotastwo B II 1639 a (verš omylem v A psaný podruhé = 1639): (Sculptoria): orlogiatoria A z v. 1644; jinak viz při 1639. 1644—1647 nejsou v B. l 1646—1647. není v B. 1647. Valcharzstvo AB. 1649—1650. není v B.I 1651. birziczstwo AB (Hk; Mk byryczstwo). 1652. Ku- charzstwo AB. 1653. sukennyczstwo A: sukenyczstwo B. l 1654. Macto- ria A: mactatoria B I rziezniczstwo AB. II 1655. Pocztera AB I mudro- mila AB. I 1656. Poprawa AB. I 1657. není v B.II 1658. Senkerzstwo A: sen- kerstwo B/ krczmarzstvo A: krczemstvo Veleš.
Strana 166
166 Klaret, Glossář, VI. 34—35. 1665 A 197b Stklenyczstvo vitellaria, richkt)a iudicatoria. 1660 Smyena campsoria, ribarzstvo piscatoria. Oracznye bucolica, zvonarzstvo sit [hJerifusoria, Lowstwo venatoria, konsselstvo senatoria. Lepidlo fictoria, hrnczierzstvo sit ollatoria, Vodiczstwo ductoria, przievozniczstvo navigatoria, Seczstvo sectoria, (t)esarzstwo carpentatoria, Pellifica blanarzstvo, balneatoria lazebníczstvo. Ductoria vozba, sit deductura povozba, Mlínstvo multoria, pussczedlniczstvo fleubotomia. Hec dedit Hermannus, qui Prage septimus annus. (VI. 13.) (35.) (De languoribus.) 1670 1675 1680 Umere nunc signa de languoribus bona signa. Est neduh morbus, languor nemocz, gyezva vulnus, Nigra bozecz, scabies krasti, dic zetlenie tabies, Vgmi pigra, lupus wlkocz, ernea kila, wrzed ulcus, Lepra malomocznost, pruha stigma, mutonia nyemstvo, Glabra strupi, tumor otok, zmodranye livor Dup quada, paralisis dna, vodne tele sit ydropisis. Hrzebnecz sit podagra, czmira menstrum, krzeczka ciragra, Suchotini chisis, mze tisis, kassel quoque tussis, Ztrnutína spasmus, cicatrix ssram, padka caducus, Orexis zhaha, fluxus czrvoka, dimi pronda, Surdicies hluchost, cecitas slepota, teno neviest. Passio sit trpenye, const[r]ernacio zczepenyenye, Zawrat vertigo, pieha lentigo, swrabque prurigo. Nezil apostema, zymnicze tebris, uris ozha, 1659. Stklenyczstvo A: sklenystwo B/ vitellaria A: vitrealia B/ rychta B, Mktricha A. I 1660. Smyena A: przesmyena B (Hk.; pyesmyena Mk) / campsoria A: camponia B. II 1661. Oracznye AB I zvonarzstwo AB. 1662. konsselstwo AB. 1663. Lepidlo AB. 1664. przievozniczstvo AB. II 1665. tesarzstwo Veleš.: czie- sarzstwo A. II 1666 blanarzstwo AB. 1667. není v B. I 1668. pussczedlnicz- stvo AB. II 1669. Hec B: Hoc A, Mk / qui A: que B. I 1671. neduh AB / ne- mocz AB/ gyezva AB. II 1672. bozecz AB / zetlenie A: B zetlenyczye (proti verši), tabies AB: cabies Mk li 1673. Vgmi A: ugmi Mk, vgmy B/ wlkocz AB, ernea A: hernea Mk, B/ kila A: kyla B. Il 1674. (není v B). II 1675. strupi A: strupy B zmodranye AB Nomen. 67V. l 1676. Dup AB: rup Hk (chybou tisku. Dý dup) dna AB/ vodne tele ABT. 1677. Hrzebnecz AB/ czmira A, czmyra B/ krzeczka A: krzecz B. 1678. Suchotini AB/ chisis A: Tisis B/ mze A: mzye B/ tisis A: Tises B. II 1679. Ztrnutina AB/ ssram AB/ padka AB. II 1680. zhaha AB czrvoka AB / dimi A:dymy B. I 1681. (neni v B). II 1682. Constrernacio A: con- sternatio Mk, B/ zczepenyenye A: zczepenenye B. II 1683. Zawrat ABT ! pieha ABT. II 1684. Nezit AB, (ale v B až po 'corrosio hriz' v. 1689) I ozha AB.
166 Klaret, Glossář, VI. 34—35. 1665 A 197b Stklenyczstvo vitellaria, richkt)a iudicatoria. 1660 Smyena campsoria, ribarzstvo piscatoria. Oracznye bucolica, zvonarzstvo sit [hJerifusoria, Lowstwo venatoria, konsselstvo senatoria. Lepidlo fictoria, hrnczierzstvo sit ollatoria, Vodiczstwo ductoria, przievozniczstvo navigatoria, Seczstvo sectoria, (t)esarzstwo carpentatoria, Pellifica blanarzstvo, balneatoria lazebníczstvo. Ductoria vozba, sit deductura povozba, Mlínstvo multoria, pussczedlniczstvo fleubotomia. Hec dedit Hermannus, qui Prage septimus annus. (VI. 13.) (35.) (De languoribus.) 1670 1675 1680 Umere nunc signa de languoribus bona signa. Est neduh morbus, languor nemocz, gyezva vulnus, Nigra bozecz, scabies krasti, dic zetlenie tabies, Vgmi pigra, lupus wlkocz, ernea kila, wrzed ulcus, Lepra malomocznost, pruha stigma, mutonia nyemstvo, Glabra strupi, tumor otok, zmodranye livor Dup quada, paralisis dna, vodne tele sit ydropisis. Hrzebnecz sit podagra, czmira menstrum, krzeczka ciragra, Suchotini chisis, mze tisis, kassel quoque tussis, Ztrnutína spasmus, cicatrix ssram, padka caducus, Orexis zhaha, fluxus czrvoka, dimi pronda, Surdicies hluchost, cecitas slepota, teno neviest. Passio sit trpenye, const[r]ernacio zczepenyenye, Zawrat vertigo, pieha lentigo, swrabque prurigo. Nezil apostema, zymnicze tebris, uris ozha, 1659. Stklenyczstvo A: sklenystwo B/ vitellaria A: vitrealia B/ rychta B, Mktricha A. I 1660. Smyena A: przesmyena B (Hk.; pyesmyena Mk) / campsoria A: camponia B. II 1661. Oracznye AB I zvonarzstwo AB. 1662. konsselstwo AB. 1663. Lepidlo AB. 1664. przievozniczstvo AB. II 1665. tesarzstwo Veleš.: czie- sarzstwo A. II 1666 blanarzstwo AB. 1667. není v B. I 1668. pussczedlnicz- stvo AB. II 1669. Hec B: Hoc A, Mk / qui A: que B. I 1671. neduh AB / ne- mocz AB/ gyezva AB. II 1672. bozecz AB / zetlenie A: B zetlenyczye (proti verši), tabies AB: cabies Mk li 1673. Vgmi A: ugmi Mk, vgmy B/ wlkocz AB, ernea A: hernea Mk, B/ kila A: kyla B. Il 1674. (není v B). II 1675. strupi A: strupy B zmodranye AB Nomen. 67V. l 1676. Dup AB: rup Hk (chybou tisku. Dý dup) dna AB/ vodne tele ABT. 1677. Hrzebnecz AB/ czmira A, czmyra B/ krzeczka A: krzecz B. 1678. Suchotini AB/ chisis A: Tisis B/ mze A: mzye B/ tisis A: Tises B. II 1679. Ztrnutina AB/ ssram AB/ padka AB. II 1680. zhaha AB czrvoka AB / dimi A:dymy B. I 1681. (neni v B). II 1682. Constrernacio A: con- sternatio Mk, B/ zczepenyenye A: zczepenenye B. II 1683. Zawrat ABT ! pieha ABT. II 1684. Nezit AB, (ale v B až po 'corrosio hriz' v. 1689) I ozha AB.
Strana 167
De languöribus, v. 1659—1707. 167 1690 1695 1700 (A 197 a) 1705 1685 Colica trac)zeníe, suff o)si(o)la zalevaníe, Pustula nestovicze, constipacio ztwrdenycze, Est ictericia zlutennyczka, solucio ssraczka, Fistulica prizskirz, zmaníe torsio, corrosio hriz, Angina hliza, vlas edor, smrkaczka corísa, Diluria sadno, nador arneda, glauco(m) a byelmo. Nadcha sit enfluxus, wystup extasis, obrna letargus, Zdravenicz ypomona, calenta nadaw, opar orna, Srdoyma cordiacus, vrok elta, wstup polianus, Postrzek pungena, scarea naskok, algema kra, Nispila husienka, ssczirzik atlica, neska moderca, Nornica wranieczka, przeczies adrita, dulta boleczka. Ochvaczeníe volica, dyvie masso sit caronica, Ohnypara bubo, peora chrzieda, krticze fubo, Pellicies przímiet, sskralup squalor, u(n)gula nehet, Czrvosubel blesia, kurzie rzindaque dronopedna. Ungida nahogieda, dic ohorzalostque squamurca, Cartapus vstopupel, pungix klanye, dentida zubek, Condolus osipka, callus mozol, oppra poruska Et cancera buchen, dic hespercancros hoblen (...Ipofartus mrtwoden........) Noli tangere me bolwecz, alchita zyvodníe. Pleuresis ohlawna sit, epilensis nadovna, 1685. traczeníe B: tarzenie A, Tatrzeny T/ suffosiola B: suffisidla A. 1686. ne- stovicze A: neztowiczie B/ ztwrdenycze A: ztwrdyenenye B. 1687. zlutennyczka A: zlutennyczie B (Hk zluteneyczie)I ssraczka AB: Hk. Dý ssreczka (Hk. vzadu opravil). I 1688. prizskirz A: pryskyrz B/ zmaníe A, zmamenye B (Hk. znamenye) hriz AB: tu v B přidáno nezit' z v. 1684. 1689. hlíza AB/ vlas AB/ edor A, edo B./ smrkaczka AB. 1690. sadno AB / nador AB/ glaucoma B: glauconia A omylem, glaucoria Mk./ byelmo AB. 1691. Nadcha AB/ enfluxus A: bifluxus B) wystup AB/ extasis A: botasis B/ obrna AB/letargus A: letargar B. 1692. Zdra- venicz AB/ nadaw AB/ opar AB. 1693. Srdoyma AB: srdeyma Mk/ vrok AB elta A: elca B/wstup AB: rozstup Dý Hk (mylné čteni w = ro); ale i A možno čisti rostup. 1694. Postrzek A: postrk B/ naškok AB/ kra AB. 1695. husienka A: hussenka B/ ssczirzik A: czyrzycz B/ aflica A: diffliga B/nesska B: neska A, ueska Mk. II 1696. wranieczka AB / przeczies A: przieczess B/adrica B, adrita A v B přidáno powlaczka z v. 1713/ dulta Mk: dulca AB./ boleczka A: bolestka B. 1697. Ochvaczeníe AB/ volica AB: volita Mk/ dyvie masso AB / caronica AB. 1698. Ohnypara AB/ chrzieda A: ohrzyeda B/ krticze A: krtyczie B. 1699. przímíet A: przymet B/ Ungula Vš: vrgula A. 1700. Czrvosubel A: czrwonbek B/ kurzie rzinda AB I dronopedna A: drono ponda B. 1701. Ungida AB (Hk vegida) nahogieda A: nohogieda B/ ohorzalost AB. 1702. Cartapus A: cantapus B/ vsto- pupel AB/ klanye AB/ zubek AB. 1703. osipka A: ossypka B/ poruska A: parusska B.1I 1704. buchen AB, / hespercancros A: hesuercancros B / hoblen A (v rýmu s buchen): holon B. Il 1705. Ipofartus (Mk: ipofactus) mrtwoden B: jen to zbylo v B; v A z celého verše nezbylo nic. 1706. bolwecz A: wlnyecz B/ zyvodníe A: zywotnye B. II 1707. ohlawna AB/ epilensis A: epileusia B/nadovna AB.
De languöribus, v. 1659—1707. 167 1690 1695 1700 (A 197 a) 1705 1685 Colica trac)zeníe, suff o)si(o)la zalevaníe, Pustula nestovicze, constipacio ztwrdenycze, Est ictericia zlutennyczka, solucio ssraczka, Fistulica prizskirz, zmaníe torsio, corrosio hriz, Angina hliza, vlas edor, smrkaczka corísa, Diluria sadno, nador arneda, glauco(m) a byelmo. Nadcha sit enfluxus, wystup extasis, obrna letargus, Zdravenicz ypomona, calenta nadaw, opar orna, Srdoyma cordiacus, vrok elta, wstup polianus, Postrzek pungena, scarea naskok, algema kra, Nispila husienka, ssczirzik atlica, neska moderca, Nornica wranieczka, przeczies adrita, dulta boleczka. Ochvaczeníe volica, dyvie masso sit caronica, Ohnypara bubo, peora chrzieda, krticze fubo, Pellicies przímiet, sskralup squalor, u(n)gula nehet, Czrvosubel blesia, kurzie rzindaque dronopedna. Ungida nahogieda, dic ohorzalostque squamurca, Cartapus vstopupel, pungix klanye, dentida zubek, Condolus osipka, callus mozol, oppra poruska Et cancera buchen, dic hespercancros hoblen (...Ipofartus mrtwoden........) Noli tangere me bolwecz, alchita zyvodníe. Pleuresis ohlawna sit, epilensis nadovna, 1685. traczeníe B: tarzenie A, Tatrzeny T/ suffosiola B: suffisidla A. 1686. ne- stovicze A: neztowiczie B/ ztwrdenycze A: ztwrdyenenye B. 1687. zlutennyczka A: zlutennyczie B (Hk zluteneyczie)I ssraczka AB: Hk. Dý ssreczka (Hk. vzadu opravil). I 1688. prizskirz A: pryskyrz B/ zmaníe A, zmamenye B (Hk. znamenye) hriz AB: tu v B přidáno nezit' z v. 1684. 1689. hlíza AB/ vlas AB/ edor A, edo B./ smrkaczka AB. 1690. sadno AB / nador AB/ glaucoma B: glauconia A omylem, glaucoria Mk./ byelmo AB. 1691. Nadcha AB/ enfluxus A: bifluxus B) wystup AB/ extasis A: botasis B/ obrna AB/letargus A: letargar B. 1692. Zdra- venicz AB/ nadaw AB/ opar AB. 1693. Srdoyma AB: srdeyma Mk/ vrok AB elta A: elca B/wstup AB: rozstup Dý Hk (mylné čteni w = ro); ale i A možno čisti rostup. 1694. Postrzek A: postrk B/ naškok AB/ kra AB. 1695. husienka A: hussenka B/ ssczirzik A: czyrzycz B/ aflica A: diffliga B/nesska B: neska A, ueska Mk. II 1696. wranieczka AB / przeczies A: przieczess B/adrica B, adrita A v B přidáno powlaczka z v. 1713/ dulta Mk: dulca AB./ boleczka A: bolestka B. 1697. Ochvaczeníe AB/ volica AB: volita Mk/ dyvie masso AB / caronica AB. 1698. Ohnypara AB/ chrzieda A: ohrzyeda B/ krticze A: krtyczie B. 1699. przímíet A: przymet B/ Ungula Vš: vrgula A. 1700. Czrvosubel A: czrwonbek B/ kurzie rzinda AB I dronopedna A: drono ponda B. 1701. Ungida AB (Hk vegida) nahogieda A: nohogieda B/ ohorzalost AB. 1702. Cartapus A: cantapus B/ vsto- pupel AB/ klanye AB/ zubek AB. 1703. osipka A: ossypka B/ poruska A: parusska B.1I 1704. buchen AB, / hespercancros A: hesuercancros B / hoblen A (v rýmu s buchen): holon B. Il 1705. Ipofartus (Mk: ipofactus) mrtwoden B: jen to zbylo v B; v A z celého verše nezbylo nic. 1706. bolwecz A: wlnyecz B/ zyvodníe A: zywotnye B. II 1707. ohlawna AB/ epilensis A: epileusia B/nadovna AB.
Strana 168
168 Klaret, Glossář, VI, 35—36. 1715 1720 Squinacia schrlost, ceparca bohla, mola zmolcz, Krokvecz impetigo, serpigo zabak, ano chrziepo. 1710 Morfea gestowki, sit emorroides nesstowki Et dissenteria chvistaczka, diarria skrozka, Splenetica slizek)a, periplemía dico nadyzka. Saguinea sczawka sit emigraneumque powlaczka. Plazna lienteria, dic wssednícze cottidiana. Inflacio nadutie, lissey elephirta, gar vstuye, Sylhota strabonía, morosel epilencia, stoy sta Pomamenye manía, zatyesna sit apoplexia, Prava nemocz acuta, sed sselma dic epidímía Trzetnycze terciana sit, anhelicio chrzepenyna, Cztwrtnycze quartana, sed superfluitas oprzielissna, Sincopa bezprziemyna, ssnupa reuma, pohen efimera, Lippia zaslipaníe, scilopus zatok et trena slzeníe. Przegedyna pestis, dolor esto bolest, drasa festis, Drasta festuca, kamle calculus, odla victerna. 1725 Fert „Liber“hoc „rerum“, Galyen, Ypocras fore verum. (36. De progenie.) VI. 14.)Ptima iam dicta de progeníe dabo pauca. Sestra soror, frater bratr, pater otecz, matye mater, Filia dczy, rodyna cognacia, nupcia swatba, Dyetie puer, sponsa chot, ava baba glosque neviesta. Connubium swatebnie, generacio dico rozeníe Wnukque nepos, crescens rossczyque ginoch adolescens. 1730 1708. Squinacia A:squiracia Mk, equinacia B/schrlost AB bohla AB zmolcz A: zolez B. II 1709. Krokvecz AB / zabak AB. I 1710. gestowki A: gostowky B nesstowki AB. II 1711. chvistaczka AB / skrozka A: skrzczk B. II 1712. sliza A: slyzka B/ periplemía A: poripleuna B/ nadyzka A: nadrzka B. II 1713. Saguinea: Sagminea A, sagrinea Mk, stranquinea B/sczawka AB [ emigraneum A: coniugranen- tum B / powlaczka AB (Hk.; Mk. pawlaczka; již k v. 1696 v B). 1714. Plazna AB (Hk plozna, Dý nejasně) / wssednícze A: wiednyczie B. 1715. lissey A: lyssyeg B elephirta A: elifuta B, elephuta Mk/ vstnye AB. 1716. Sylhota A: slocha B (vynechal Hanka)epilencia AB (vynechal Hanka), morosel A: morassel B(u Hanly: strabonia morassel!). 1717. Pomamenye AB/ zatyesna AB. l 1718. Prava ne- mocz AB/ sselma AB/ epidímía A: epidinita B. I 1719. Trzetnycze A: trzetny- czye B/ terciana A: tritiana Dý Hk (prý v B)/ anhelicio A: anhelicon Dý Hk (prý v B) / chrzepenyna A: chrzipenyna B. 1720. Cztwrtnycze A: cztwrtnyczie B oprzielissna AB. 1721. bezprziemyna A: bezprzymnyna B/ ssnupa A: snuppa B pohen AB. II 1722. zaslipanie AB/ scilopus A: stilopus B/ zatok AB/ slzeníe A: sslenye B. 1723. przegedyna A: przygyedyna B/ drasa A: drassa B. 1724. drasta AB/ kamle A: caule B / odla AB. I 1725. hoc A: haec Mk, hec B. 1727. (nen v B), matye mater A: mater matye Mk, nevšimnuv si značek přemístění v A. 1728. rodyna AB/ swatba AB. 1729. chot AB/ baba AB ! neviesta AB. 1730. swatebnie A: swatbenye B. 1 1731. wnuk A: wunk T/ ginoch AB.
168 Klaret, Glossář, VI, 35—36. 1715 1720 Squinacia schrlost, ceparca bohla, mola zmolcz, Krokvecz impetigo, serpigo zabak, ano chrziepo. 1710 Morfea gestowki, sit emorroides nesstowki Et dissenteria chvistaczka, diarria skrozka, Splenetica slizek)a, periplemía dico nadyzka. Saguinea sczawka sit emigraneumque powlaczka. Plazna lienteria, dic wssednícze cottidiana. Inflacio nadutie, lissey elephirta, gar vstuye, Sylhota strabonía, morosel epilencia, stoy sta Pomamenye manía, zatyesna sit apoplexia, Prava nemocz acuta, sed sselma dic epidímía Trzetnycze terciana sit, anhelicio chrzepenyna, Cztwrtnycze quartana, sed superfluitas oprzielissna, Sincopa bezprziemyna, ssnupa reuma, pohen efimera, Lippia zaslipaníe, scilopus zatok et trena slzeníe. Przegedyna pestis, dolor esto bolest, drasa festis, Drasta festuca, kamle calculus, odla victerna. 1725 Fert „Liber“hoc „rerum“, Galyen, Ypocras fore verum. (36. De progenie.) VI. 14.)Ptima iam dicta de progeníe dabo pauca. Sestra soror, frater bratr, pater otecz, matye mater, Filia dczy, rodyna cognacia, nupcia swatba, Dyetie puer, sponsa chot, ava baba glosque neviesta. Connubium swatebnie, generacio dico rozeníe Wnukque nepos, crescens rossczyque ginoch adolescens. 1730 1708. Squinacia A:squiracia Mk, equinacia B/schrlost AB bohla AB zmolcz A: zolez B. II 1709. Krokvecz AB / zabak AB. I 1710. gestowki A: gostowky B nesstowki AB. II 1711. chvistaczka AB / skrozka A: skrzczk B. II 1712. sliza A: slyzka B/ periplemía A: poripleuna B/ nadyzka A: nadrzka B. II 1713. Saguinea: Sagminea A, sagrinea Mk, stranquinea B/sczawka AB [ emigraneum A: coniugranen- tum B / powlaczka AB (Hk.; Mk. pawlaczka; již k v. 1696 v B). 1714. Plazna AB (Hk plozna, Dý nejasně) / wssednícze A: wiednyczie B. 1715. lissey A: lyssyeg B elephirta A: elifuta B, elephuta Mk/ vstnye AB. 1716. Sylhota A: slocha B (vynechal Hanka)epilencia AB (vynechal Hanka), morosel A: morassel B(u Hanly: strabonia morassel!). 1717. Pomamenye AB/ zatyesna AB. l 1718. Prava ne- mocz AB/ sselma AB/ epidímía A: epidinita B. I 1719. Trzetnycze A: trzetny- czye B/ terciana A: tritiana Dý Hk (prý v B)/ anhelicio A: anhelicon Dý Hk (prý v B) / chrzepenyna A: chrzipenyna B. 1720. Cztwrtnycze A: cztwrtnyczie B oprzielissna AB. 1721. bezprziemyna A: bezprzymnyna B/ ssnupa A: snuppa B pohen AB. II 1722. zaslipanie AB/ scilopus A: stilopus B/ zatok AB/ slzeníe A: sslenye B. 1723. przegedyna A: przygyedyna B/ drasa A: drassa B. 1724. drasta AB/ kamle A: caule B / odla AB. I 1725. hoc A: haec Mk, hec B. 1727. (nen v B), matye mater A: mater matye Mk, nevšimnuv si značek přemístění v A. 1728. rodyna AB/ swatba AB. 1729. chot AB/ baba AB ! neviesta AB. 1730. swatebnie A: swatbenye B. 1 1731. wnuk A: wunk T/ ginoch AB.
Strana 169
De languoribus et progenie, v. 1708—1759. 169 Starcze senex, mluvie fans, vetulus kmet, mladenecz infans, Prakmetie decrepitus, dyed avus manzelque maritus. Coniunx manzelka, ginoze pellex, abra roba, Coniugium zenstvo matrimoniumque manzelstvo. Stricz patruus, genitrix matka, svatbie connubiatrix, Obstetrix babicze, corrupcio sit zkazovanye, Tribus pokoleníe sit prosapiaque rodyczstvie. Zet gener et sponsus zeních, batyek uterínus, Concubina zenyma, komu cui, congnata rodiczka, Germanus brachek, syn filius, auga przirodek, Nutrix doyka, socrus tsscztie, sviest socra zeluaque nurus. Est iuvenis mladecz, socer est test, bigamus odvecz, Neptis wnuka, teta sit amitta, matertera tetka. Svak affinis, vgecz sit avunculus, odnoha propes, Congnati bratrzenczi consobrinique sestrzenczi, Noverca maczecha, confinis swekr, wbrzez feta, Podbieha relicta, vidua wdova, vetula babka, Privígnus pastorek, pr(o)nepos prawnuk, lamidus drzek Et consanguinea swekrew patrua quoque stryna, Przietel amicus, otczym sit vitricus, embrio zrodym. Attavus est pradyed, levir deverz, alitus zssed, Patrinus tatik, sínovecz filiaster, adda tyk, Commater kmotra, kmotr compater ac anus (ba)bka Iatrusse fratripola, przietelnícze fiet amíca, Sdavacz copulator, mas muz, svak connubiator, Sirze sororiſnjus, sed sestrzenecz est sororinus, Potet amittarius, agamus bezzenecz, czada genius. Vgczína fiet avuncula, ssczipie sicubo, sua sva, 1732. Starcze A: m. starzec (?)/ kmet AB. 1733. Prakmetie AB/ dyed AB. 1734. roba AB. 1735. zenstvo AB. 1736. svatbie AB. 1737. babicze A: babyczye B. 1738. pokoleníe AB/ rodyczstvie A: rodyczstwo B. 1739. batyek A: batek B. I 1740. zenyma AB/ rodiczka AB. II 1741. brachek AB/ prziro- dek AB. I 1742. tsscztie A: tsczye B (k tomu pod čarou pzn. Dého: russ. Teщa) sviest AB / zelua AB. II 1743. test AB/ odvecz AB. II 1744. teta A: tetka B tetka AB. I 1745. Svak AB/odnoha AB. 1746. bratrzenczy AB / sestrzenczi A: sestrzyenczy B. 1747. swekr AB/ wbrzez A: wbrzyez B (Mk mylně pro A wbrzecz mylně, pro B wbrzyecz). 1748. Podbieha AB/ babka AB. 1749. pastorek AB prenepos A: pronepos B/prawnuk AB / drzek AB. I 1750. swekrew AB/ patrua A: patrona Mk, paterna B/ stryna AB. Il 1751. otczym AB/ zrodym AB. 1752. pra- dyed AB / deverz A: dewyerz B / zssed A: zyet B. 1753. Patrinus A: pater- nus B/ tatik AB / sínovecz AB. II 1754. kmotra ABI (ba)bka ex coni.: vbka A, Mk. I 1855. Iatrusse A: yatrussye B. 1756. svak AB. 1757. Sirze A: syrzie B/ sororius B: sororinus A/ sestrzenecz A: sestrzyenecz B / sorori- nus AB: serorinus Mk. I 1758. Potet A: potek B/ amittarius AB: amictarius Mk/ bezzenecz AB/ czada AB / gendus AB: geudus Mk II 1759. ssczipie AB / sicubo A: situlo B. 1740 А 197b 1755 1745 1750 1735
De languoribus et progenie, v. 1708—1759. 169 Starcze senex, mluvie fans, vetulus kmet, mladenecz infans, Prakmetie decrepitus, dyed avus manzelque maritus. Coniunx manzelka, ginoze pellex, abra roba, Coniugium zenstvo matrimoniumque manzelstvo. Stricz patruus, genitrix matka, svatbie connubiatrix, Obstetrix babicze, corrupcio sit zkazovanye, Tribus pokoleníe sit prosapiaque rodyczstvie. Zet gener et sponsus zeních, batyek uterínus, Concubina zenyma, komu cui, congnata rodiczka, Germanus brachek, syn filius, auga przirodek, Nutrix doyka, socrus tsscztie, sviest socra zeluaque nurus. Est iuvenis mladecz, socer est test, bigamus odvecz, Neptis wnuka, teta sit amitta, matertera tetka. Svak affinis, vgecz sit avunculus, odnoha propes, Congnati bratrzenczi consobrinique sestrzenczi, Noverca maczecha, confinis swekr, wbrzez feta, Podbieha relicta, vidua wdova, vetula babka, Privígnus pastorek, pr(o)nepos prawnuk, lamidus drzek Et consanguinea swekrew patrua quoque stryna, Przietel amicus, otczym sit vitricus, embrio zrodym. Attavus est pradyed, levir deverz, alitus zssed, Patrinus tatik, sínovecz filiaster, adda tyk, Commater kmotra, kmotr compater ac anus (ba)bka Iatrusse fratripola, przietelnícze fiet amíca, Sdavacz copulator, mas muz, svak connubiator, Sirze sororiſnjus, sed sestrzenecz est sororinus, Potet amittarius, agamus bezzenecz, czada genius. Vgczína fiet avuncula, ssczipie sicubo, sua sva, 1732. Starcze A: m. starzec (?)/ kmet AB. 1733. Prakmetie AB/ dyed AB. 1734. roba AB. 1735. zenstvo AB. 1736. svatbie AB. 1737. babicze A: babyczye B. 1738. pokoleníe AB/ rodyczstvie A: rodyczstwo B. 1739. batyek A: batek B. I 1740. zenyma AB/ rodiczka AB. II 1741. brachek AB/ prziro- dek AB. I 1742. tsscztie A: tsczye B (k tomu pod čarou pzn. Dého: russ. Teщa) sviest AB / zelua AB. II 1743. test AB/ odvecz AB. II 1744. teta A: tetka B tetka AB. I 1745. Svak AB/odnoha AB. 1746. bratrzenczy AB / sestrzenczi A: sestrzyenczy B. 1747. swekr AB/ wbrzez A: wbrzyez B (Mk mylně pro A wbrzecz mylně, pro B wbrzyecz). 1748. Podbieha AB/ babka AB. 1749. pastorek AB prenepos A: pronepos B/prawnuk AB / drzek AB. I 1750. swekrew AB/ patrua A: patrona Mk, paterna B/ stryna AB. Il 1751. otczym AB/ zrodym AB. 1752. pra- dyed AB / deverz A: dewyerz B / zssed A: zyet B. 1753. Patrinus A: pater- nus B/ tatik AB / sínovecz AB. II 1754. kmotra ABI (ba)bka ex coni.: vbka A, Mk. I 1855. Iatrusse A: yatrussye B. 1756. svak AB. 1757. Sirze A: syrzie B/ sororius B: sororinus A/ sestrzenecz A: sestrzyenecz B / sorori- nus AB: serorinus Mk. I 1758. Potet A: potek B/ amittarius AB: amictarius Mk/ bezzenecz AB/ czada AB / gendus AB: geudus Mk II 1759. ssczipie AB / sicubo A: situlo B. 1740 А 197b 1755 1745 1750 1735
Strana 170
170 Klaret, Glossář, VI. 36—37. 1765 1770 1775 А 198 a 1780 1760 Garcia robizna, robie garcio, dos vyeno, mís ma. Prziplodek est soboles, plod progenies, rodnye proles, Orphanus est sirotek sit filiolusque synaczek, Pupillus ssyrotcze sit, societas tovarzistvie Et matertinus tetczenecz, stryczenecz patruellus. Est dilecta myla, mylerzka notes amazia, Arra podar, favor prziezn, sit roditel generator. Sit geminus blizenecz primogenitusque prvienecz, Postinus posledek, unigenitus gedynaczek, Natus narozenecz sit, abortivus potraczenecz, Knychníe presbitera, popova bacha, mystra magistra. Regides est kralevicz, sit militides rytierzovicz, Knyezicz principides, popovecz presbiterides, Sebranecz spurius, koprziwcze nochus, ostarecz antrus. Monachides mnychovecz, ribaltides chlapowczicz, Contoralis suloz, byva fit, legittimus suloz, Rodcze parens, przirod sexus sit, nacio narod. Proximus est blizsy, puerperium sit omladczy, Enixa znusila, puerpera sit omladyla, Ill Partus (...) porodi, congratulamen radovanki, Germanitas bratrstvo, amicicia przietelstvo, Consanguineitas prziwuznost, pohlavie capestas, Vicinus sused, (...) sociellus tovarzisek, Contractus pogitna, copula zdaw, muzna matrica. Pluribus Albertus Prage solet esse refertus. VI. 15.) (37 De ferculis.) 1785 LUstrans convivia statim eligtitje fercula grata. Esca pokrm, cena veczerze, peruta alena, 1760. robizna AB ( robic AB. 1761. Prziplodek AB/ plod AB / rodnye AB. 1762. sirotek AB/ synaczek AB. II 1763. ssyrotcze A: syrotczye B. I 1764. tetcze- necz A: totczyenecz B, stryczenecz A: stryczyenecz B. II 1765. mylerzka AB. 1766. podav AB ƒ roditel AB. II 1767. blizenecz A: blyznecz B / prvienecz A: prwe- necz B. I 1768. Postinus A: postrinus B / posledek AB/ gedynaczek A: gyedyna- czek B (Hk.; gyednynaczek Mk). l 1769. narozenecz A: narodynecz B/ potracze- necz ABNom. l 1770. knychníe A knyenye B/ popova AB l 1771. kralevicz AB rytierzovicz A: rytyerzyewicz B. 1 1772. knyezicz AB / popovecz A: popowycz B. 1773. Sebranecz AB / koprziwcze A: koprzywczye B, ostarecz A: ostarek B. 1774. mnychovecz AB / chlapowczicz A: chlapczicz B. 1 1775. suloz AB. 1776. Rod- cze A: rodczye B/ przirod AB/ narod AB. 1777. omladczy ABT. I 1778. znusila A: zmisyla B/ omladyla AB. I 1779. porodi A: omladenye B Prody Trialog 1780. bratrstvo AB. II 1781. prziwaznost AB (v B přidáno pogytna z v. 1783), pohlavie AB. II 1782. není v B. II 1783. pogitna AB (v B při 1781) matrica A: materica Mk. II 1785. statim B: satis A/ eligite A: eligo B. II 1786. pe- ruta ABD
170 Klaret, Glossář, VI. 36—37. 1765 1770 1775 А 198 a 1780 1760 Garcia robizna, robie garcio, dos vyeno, mís ma. Prziplodek est soboles, plod progenies, rodnye proles, Orphanus est sirotek sit filiolusque synaczek, Pupillus ssyrotcze sit, societas tovarzistvie Et matertinus tetczenecz, stryczenecz patruellus. Est dilecta myla, mylerzka notes amazia, Arra podar, favor prziezn, sit roditel generator. Sit geminus blizenecz primogenitusque prvienecz, Postinus posledek, unigenitus gedynaczek, Natus narozenecz sit, abortivus potraczenecz, Knychníe presbitera, popova bacha, mystra magistra. Regides est kralevicz, sit militides rytierzovicz, Knyezicz principides, popovecz presbiterides, Sebranecz spurius, koprziwcze nochus, ostarecz antrus. Monachides mnychovecz, ribaltides chlapowczicz, Contoralis suloz, byva fit, legittimus suloz, Rodcze parens, przirod sexus sit, nacio narod. Proximus est blizsy, puerperium sit omladczy, Enixa znusila, puerpera sit omladyla, Ill Partus (...) porodi, congratulamen radovanki, Germanitas bratrstvo, amicicia przietelstvo, Consanguineitas prziwuznost, pohlavie capestas, Vicinus sused, (...) sociellus tovarzisek, Contractus pogitna, copula zdaw, muzna matrica. Pluribus Albertus Prage solet esse refertus. VI. 15.) (37 De ferculis.) 1785 LUstrans convivia statim eligtitje fercula grata. Esca pokrm, cena veczerze, peruta alena, 1760. robizna AB ( robic AB. 1761. Prziplodek AB/ plod AB / rodnye AB. 1762. sirotek AB/ synaczek AB. II 1763. ssyrotcze A: syrotczye B. I 1764. tetcze- necz A: totczyenecz B, stryczenecz A: stryczyenecz B. II 1765. mylerzka AB. 1766. podav AB ƒ roditel AB. II 1767. blizenecz A: blyznecz B / prvienecz A: prwe- necz B. I 1768. Postinus A: postrinus B / posledek AB/ gedynaczek A: gyedyna- czek B (Hk.; gyednynaczek Mk). l 1769. narozenecz A: narodynecz B/ potracze- necz ABNom. l 1770. knychníe A knyenye B/ popova AB l 1771. kralevicz AB rytierzovicz A: rytyerzyewicz B. 1 1772. knyezicz AB / popovecz A: popowycz B. 1773. Sebranecz AB / koprziwcze A: koprzywczye B, ostarecz A: ostarek B. 1774. mnychovecz AB / chlapowczicz A: chlapczicz B. 1 1775. suloz AB. 1776. Rod- cze A: rodczye B/ przirod AB/ narod AB. 1777. omladczy ABT. I 1778. znusila A: zmisyla B/ omladyla AB. I 1779. porodi A: omladenye B Prody Trialog 1780. bratrstvo AB. II 1781. prziwaznost AB (v B přidáno pogytna z v. 1783), pohlavie AB. II 1782. není v B. II 1783. pogitna AB (v B při 1781) matrica A: materica Mk. II 1785. statim B: satis A/ eligite A: eligo B. II 1786. pe- ruta ABD
Strana 171
De progenie et ferculis, v. 1760—1813. 171 1790 1795 1800 1805 1810 Gentaculum snyedanye, gicha ius, obsenia svacznie, Krmye cibus, salsa salssie, kaltun sit anissa. Convivia quassy, gustus kussi, cumpora kassi, Zastpicze millepisa, sit navara zerophagia. Daps przedanye, ztrava sumptus, kiselicze polenta, Dic obsomagarus polewka, slanyní lardus, Vspena galreda, perma boch mícaque strzieda. Farcinula hubicze, ktere quos, offa topenícze, Canticus esto kragicz, cremium skvarek, offa smoczenycz. Dico gysel brodia, sed frixorium ssquarzenyna, Pastus vkrm, cerma rez, far biel, muka farina, Pomige popisma, sit sorbicium strzebanyna. Assatura peczeníe, dic farcímína nadyevaníe, Pastum tyesto, furfur otrubi, kiselo sit acentur, Czibule cepulatum, panis chleb, oczet acetum, Roztlesk artocopus, libeta mednyk, tyeze copus, Arthocrea tykanecz, mucor plesn, libula pecznecz, Torta kolacz, zemle simulago, nebula manle, Artopiper pernik, arthocaseus quoque syrnik. Koblih pastilla, liba peczen, alphita prha, Ovarium vagecznik, simila huscze, crustula preczlik, Arthodius bochnecz, míno krzizala, mastula zwanecz Et prziesnik azíma, fermentum kvass, kal amurca. Dostulia pohlodek, camena kruh, lagana wdolek, Pirgus hnyetenicze sit, collicida varzenycze, Prascora torrenda, pokruta torrestina, num zda, Subcinericium bochnícze, myessirka pitortum, 1787. snyedanye AB/gicha AD / svacznie ABD II 1788. salssie AB/ kaltun ABD/anissa AB: avissa Mk. II 1789. cumpora A: cinupora B/ kassi A: kassye BD 1790. Zastpicze A: zaspiczye B zastpiczie D / navara ABD II 1791. przedanye A: przyedanye B/ ztrawa AB. 1792. polewka AB/ slanyní AB. 1793. Vspena A: vspenyna B/ boch AD: buoch B/ perma AB: perna D. I 1794. hubicze A: huby- czye B. II 1795. kragicz AD: kregycz B/ skvarek AB. 1796. gysel A: gyssel B/ ssquarzenyna AB. II 1797. vkrm AB/ cerma A: crema B / rez AB / biel AB muka AB. 1798. Pomige A: pomygye B/ popisma AB: popisina Mk/ sit A: sed Mk ) strzebanyna A: strziebanyna B. II 1799. nadyevaníe A: nadawanye B, nadiewie- nye D I 1800. tyesto AB/ kiselo A: kyssyelo B. I 1801. není v B. 1802. Roz- tlesk ABD/ libeta BD: libeda A, Mk / mednyk ABD / tyeze A: dyezye B. 1803. Arthocrea A: arthocera Mk/ plesn A: plessn B. 1804. zemle AB / manle AB. 1805. pernik AB / syrnik AB. 1806. Koblih A: koblych B/ prha ABD 1807. simila A: simula Mk/ preczlik AB. I 1808. bochnecz A: pecznecz B/ krzi- zala AB/ mastula A: mascula Mk/ zwanecz ABD II 1809. prziesnik AD: przyess- nyk B/ kvass AB / kal AB II 1810. pohlodek ABD/ kruh AB/ wdolek ABD 1811. hnyetenicze A: hnetenyczye BD / varzenycze A: warzenyczye BD. 1812. Prascora A: praskora B/pokruta AB, 1813. bochnícze A: bochnyczye BD myessirka AB.
De progenie et ferculis, v. 1760—1813. 171 1790 1795 1800 1805 1810 Gentaculum snyedanye, gicha ius, obsenia svacznie, Krmye cibus, salsa salssie, kaltun sit anissa. Convivia quassy, gustus kussi, cumpora kassi, Zastpicze millepisa, sit navara zerophagia. Daps przedanye, ztrava sumptus, kiselicze polenta, Dic obsomagarus polewka, slanyní lardus, Vspena galreda, perma boch mícaque strzieda. Farcinula hubicze, ktere quos, offa topenícze, Canticus esto kragicz, cremium skvarek, offa smoczenycz. Dico gysel brodia, sed frixorium ssquarzenyna, Pastus vkrm, cerma rez, far biel, muka farina, Pomige popisma, sit sorbicium strzebanyna. Assatura peczeníe, dic farcímína nadyevaníe, Pastum tyesto, furfur otrubi, kiselo sit acentur, Czibule cepulatum, panis chleb, oczet acetum, Roztlesk artocopus, libeta mednyk, tyeze copus, Arthocrea tykanecz, mucor plesn, libula pecznecz, Torta kolacz, zemle simulago, nebula manle, Artopiper pernik, arthocaseus quoque syrnik. Koblih pastilla, liba peczen, alphita prha, Ovarium vagecznik, simila huscze, crustula preczlik, Arthodius bochnecz, míno krzizala, mastula zwanecz Et prziesnik azíma, fermentum kvass, kal amurca. Dostulia pohlodek, camena kruh, lagana wdolek, Pirgus hnyetenicze sit, collicida varzenycze, Prascora torrenda, pokruta torrestina, num zda, Subcinericium bochnícze, myessirka pitortum, 1787. snyedanye AB/gicha AD / svacznie ABD II 1788. salssie AB/ kaltun ABD/anissa AB: avissa Mk. II 1789. cumpora A: cinupora B/ kassi A: kassye BD 1790. Zastpicze A: zaspiczye B zastpiczie D / navara ABD II 1791. przedanye A: przyedanye B/ ztrawa AB. 1792. polewka AB/ slanyní AB. 1793. Vspena A: vspenyna B/ boch AD: buoch B/ perma AB: perna D. I 1794. hubicze A: huby- czye B. II 1795. kragicz AD: kregycz B/ skvarek AB. 1796. gysel A: gyssel B/ ssquarzenyna AB. II 1797. vkrm AB/ cerma A: crema B / rez AB / biel AB muka AB. 1798. Pomige A: pomygye B/ popisma AB: popisina Mk/ sit A: sed Mk ) strzebanyna A: strziebanyna B. II 1799. nadyevaníe A: nadawanye B, nadiewie- nye D I 1800. tyesto AB/ kiselo A: kyssyelo B. I 1801. není v B. 1802. Roz- tlesk ABD/ libeta BD: libeda A, Mk / mednyk ABD / tyeze A: dyezye B. 1803. Arthocrea A: arthocera Mk/ plesn A: plessn B. 1804. zemle AB / manle AB. 1805. pernik AB / syrnik AB. 1806. Koblih A: koblych B/ prha ABD 1807. simila A: simula Mk/ preczlik AB. I 1808. bochnecz A: pecznecz B/ krzi- zala AB/ mastula A: mascula Mk/ zwanecz ABD II 1809. prziesnik AD: przyess- nyk B/ kvass AB / kal AB II 1810. pohlodek ABD/ kruh AB/ wdolek ABD 1811. hnyetenicze A: hnetenyczye BD / varzenycze A: warzenyczye BD. 1812. Prascora A: praskora B/pokruta AB, 1813. bochnícze A: bochnyczye BD myessirka AB.
Strana 172
172 Klaret, Glossář, VI, 37—38 Artora sit prosínecz, medalus polet, aderulum husscz, 1815 Prandia dicis obyed, gesnye fercula, torpa rohliczek /A 198 "b Vkruch partica, voduss ippa, vinoczkaque vippa. Wnorki bucolitre, victus zyezn, pocula pytic, Farinula sit muczka, papula hluza, matenye fruta, Vrtacz artalica, tolica krapl, cunea czalta, Cornippa pichlena, kora crusta, mazanczi placenta, Fonca hmula, ruellum rubeníe, krupicze cruellum, Druzbanecz ordína, pado zaboy, homo czlovieczyna, Puls krupa, lenteola lennyk, smrczka semicocta. Varmuze pulmentum, pisa hrach, kumpost acelentum. Ssisski laudaner, olus est zele, mrcha cadaver, Cantabra tlucz, mlato siliques, parzenícze forapo, Contagium zamut, prziesol salsugo, tages mut, Formula homolka, skyva buccella, czasta parta, Fructula povídla, svítek ovíra, faux zaussníczka, Scrofina svynyna, verventina skopovyna. Porcína veprzovína, fit hoviedína pecudína, Pecorína bravyna, dic teletyna vitulína Aprina klevetyna, kozletyna dic edulina, Ursina nedviedína, sit cervína gelenyna. Pulina kurzetina, miel ador, prassetyna suilla, Aucina hussyna, salmonína losovína, Usio sit wysina, castorina bobrovína, Betulium kuczyna, stetra przivar, equirina konyna. Suffusio zapoy, potus pyvo, pocio napoy 1830 1825 1835 1820 1814. prosínecz A: prossynecz B/ polet AB/ husscz A: hussczie B. 1 1815. ges- nye A: gyessnye B/ rohliczek AB. II 1816. Vkruch AB/ voduss A: wduss B vi- noczka A: wynoczka B: vmoczka Mk. 1817. wnorki AB, II 1818. muczka AB hluza AB/ matenye AB. II 1819. Vrtacz A: wrtanecz B / krapl AB/ cunea A: cimea B / czalta AB. II 1820. Cornippa A: crempa B / pichlena AB / kora AB. 1821. Fonca AB: fonta Mk/hmula A: smula B/ rubeníe AB/ krupicze A: kru- pyczve B. I 1822. Druzbanecz AB. 1823. lennyk smrczka semicocta A: semicocta lennyk pulmentum smrczka B (pulmentum z v. 1824 k varmuže). I 1824. Var- muze A. warmuzye B (Mk; u Hk není), kumpost AB acelentum A: acolentum B. 1825. Ssisski AB/ laudaner A: clardauer B. lI 1826. tlucz AB/ mlato A: mlako B (Hk) / siliques AB: silingues Mk, parzenicze A: parzenyczie B. 1827. zamut AB) prziesol AB/ mut AB. I 1828. homolka AB/ skyva AB/ czasta AB. I 1829. po- vidla AB j svítek AB/ ovíra A: onira B/ zaussníczka AB. II 1830. svynyna AB skopovyna AB (B sem z v. 1833 kozletina). 1831. veprzovína A: weprziewyna B. 1832. teletyna AB. II 1833. klevetyna A: klewatyna B , kozletyna AB (v B již ve v. 1830). I 1834. nedviedína A: nedwyenyna B/ gelenyna A: gyelenyna B. 1835. kurzetina A: kurzietyna B / prassetyna A: prassyetyna B. I 1836. Aucina A: ancina Mk, aucilla B/hussyna AB (Hk: sussyna)/ losovína AB. II 1837. wysina A: wyzyna B / bobrovína AB. II 1838. Betulium A: batulium B / kuczyna AB prziwar AB / konyna AB. I 1839. napoy AB.
172 Klaret, Glossář, VI, 37—38 Artora sit prosínecz, medalus polet, aderulum husscz, 1815 Prandia dicis obyed, gesnye fercula, torpa rohliczek /A 198 "b Vkruch partica, voduss ippa, vinoczkaque vippa. Wnorki bucolitre, victus zyezn, pocula pytic, Farinula sit muczka, papula hluza, matenye fruta, Vrtacz artalica, tolica krapl, cunea czalta, Cornippa pichlena, kora crusta, mazanczi placenta, Fonca hmula, ruellum rubeníe, krupicze cruellum, Druzbanecz ordína, pado zaboy, homo czlovieczyna, Puls krupa, lenteola lennyk, smrczka semicocta. Varmuze pulmentum, pisa hrach, kumpost acelentum. Ssisski laudaner, olus est zele, mrcha cadaver, Cantabra tlucz, mlato siliques, parzenícze forapo, Contagium zamut, prziesol salsugo, tages mut, Formula homolka, skyva buccella, czasta parta, Fructula povídla, svítek ovíra, faux zaussníczka, Scrofina svynyna, verventina skopovyna. Porcína veprzovína, fit hoviedína pecudína, Pecorína bravyna, dic teletyna vitulína Aprina klevetyna, kozletyna dic edulina, Ursina nedviedína, sit cervína gelenyna. Pulina kurzetina, miel ador, prassetyna suilla, Aucina hussyna, salmonína losovína, Usio sit wysina, castorina bobrovína, Betulium kuczyna, stetra przivar, equirina konyna. Suffusio zapoy, potus pyvo, pocio napoy 1830 1825 1835 1820 1814. prosínecz A: prossynecz B/ polet AB/ husscz A: hussczie B. 1 1815. ges- nye A: gyessnye B/ rohliczek AB. II 1816. Vkruch AB/ voduss A: wduss B vi- noczka A: wynoczka B: vmoczka Mk. 1817. wnorki AB, II 1818. muczka AB hluza AB/ matenye AB. II 1819. Vrtacz A: wrtanecz B / krapl AB/ cunea A: cimea B / czalta AB. II 1820. Cornippa A: crempa B / pichlena AB / kora AB. 1821. Fonca AB: fonta Mk/hmula A: smula B/ rubeníe AB/ krupicze A: kru- pyczve B. I 1822. Druzbanecz AB. 1823. lennyk smrczka semicocta A: semicocta lennyk pulmentum smrczka B (pulmentum z v. 1824 k varmuže). I 1824. Var- muze A. warmuzye B (Mk; u Hk není), kumpost AB acelentum A: acolentum B. 1825. Ssisski AB/ laudaner A: clardauer B. lI 1826. tlucz AB/ mlato A: mlako B (Hk) / siliques AB: silingues Mk, parzenicze A: parzenyczie B. 1827. zamut AB) prziesol AB/ mut AB. I 1828. homolka AB/ skyva AB/ czasta AB. I 1829. po- vidla AB j svítek AB/ ovíra A: onira B/ zaussníczka AB. II 1830. svynyna AB skopovyna AB (B sem z v. 1833 kozletina). 1831. veprzovína A: weprziewyna B. 1832. teletyna AB. II 1833. klevetyna A: klewatyna B , kozletyna AB (v B již ve v. 1830). I 1834. nedviedína A: nedwyenyna B/ gelenyna A: gyelenyna B. 1835. kurzetina A: kurzietyna B / prassetyna A: prassyetyna B. I 1836. Aucina A: ancina Mk, aucilla B/hussyna AB (Hk: sussyna)/ losovína AB. II 1837. wysina A: wyzyna B / bobrovína AB. II 1838. Betulium A: batulium B / kuczyna AB prziwar AB / konyna AB. I 1839. napoy AB.
Strana 173
De ferculis et vestibus, v. 1814—1864. 173 1845 1850 1840 Et bachus zvino, sapa trank, cervisia pyvo, Vina víno, villum vessnecz panczeczque (F)alernum. Mech bibera, geczyna tissana siceraque postrzina, Mustum mest, ydromel med, nectar ryvola, mel stred, Litkup mercipotus, pigmentum marcz, brizd)yel orpus, Var braxatura, feculum patoki, wicze scurra, (Feces kwassnyczye...) Brzeczka braxina, spolne braxa, fedir parzenína, Conda kvasek, crassa kestrank, tabassa nakuassa, Almazicz almazia, caleum ssawrnach, zastoyki fima. Defusia slewki, koritnycze lintipa, cum kdi, Wlassecz galletum, czyst claretum, chrle moletum, Sczava firum, racina rosol, podczepki subella. Quis dedit hec, si scis? Est Sulco Wyssegradiensis. (38. De vestibus.) A 198 a VI. 16.) EXcipiens vestes has nudis pectore prestes. Vestis rub, sukno pannus trabea quoque krzno, 1855 Vestimenta rucho, vestitus odyew, tela platno, Panniculus ruska, tunica ssukníe, cento zlussczka, Wzwlek indumentum, pudiscus ssatr, hadri pentum, Induvium wz(w)leczka, filum nít, amictus odvevka, Vestibulum ssatka, plica klyn, velamen zastierka. Purpura sit zlatohlaw, manica rukaw, armatura haw, Pretexta tkanicze, cirotheca notat rukavicze, Exuvíum zlinek, onucze toga, pellica ssiblink Et coopertura przikryvka, kitle subitura, 1860 1840. trank A: kestrank B (v. 1848!)/ cervisia A: cerevisia Mk. I 1841. vess- necz AB/ panczecz AB (možno čísti i pauczecz)/ Falernum: salernum A, Mk; sale- rium B. I 1842. Mech AB/ geczyna A: gyeczyna B/ tissana A: tissaria B/ po- strzina AB. II 1843. med AB/ ryvola AB. 1844. Litkup AB/ marcz AB / bryz- dyel B: brizoyel A, Mk. 1845. Var AB/ patoki AB. I 1846. není v A; pouze v B č. 2641; ale není jisto, není-li pouze přídavek rkp. B. 1847. Brzeczka A: brzyeczka B spolne AB /braxa AB: brax Mk/fedir A: fodir B/ parzenína AB 1848. kvasek A: kassel B/ kestrank AB/ nakuassa AB. I 1849. Almazicz A: almarzycz B/ ca- leum A: Calenum B/ssawrnach A: swrnach B / zastoyki AB/ fima A: funa B. 1850. slewki AB/ koritnycze A: korytnyczye B. 1851. Wlassecz AB/ galletum AB: gelletum Mk/ czyst AB/chrle AB(moletum A: moretum B. II 1852. Sczava AB firum A: sirum B / racina A: ratina B/ rosol A: rossol B / podczepki AB. 1853. wyssegradiensis A: Wissehradensis B. 1854. (A = B = Mk = Hk) 1855. rub AB/ krzno ABT. 1856. není v B. 1857. zlussczka A: slusska B. 1858. ssatr A: socr B/hadri AB. 1859. wzwleczka B: wzleczka A. II 1860. ssatka A, satka B zastierka A: zastyera B. I 1861. zlatohlaw AB haw AB. 1862. tkanicze A: tkanyczye BD I 1863. zlinek AB/ onucze A: onuczie B pellica A: pellira B ssiblink A: syblynk B. II 1864. kitle A: kytle B.
De ferculis et vestibus, v. 1814—1864. 173 1845 1850 1840 Et bachus zvino, sapa trank, cervisia pyvo, Vina víno, villum vessnecz panczeczque (F)alernum. Mech bibera, geczyna tissana siceraque postrzina, Mustum mest, ydromel med, nectar ryvola, mel stred, Litkup mercipotus, pigmentum marcz, brizd)yel orpus, Var braxatura, feculum patoki, wicze scurra, (Feces kwassnyczye...) Brzeczka braxina, spolne braxa, fedir parzenína, Conda kvasek, crassa kestrank, tabassa nakuassa, Almazicz almazia, caleum ssawrnach, zastoyki fima. Defusia slewki, koritnycze lintipa, cum kdi, Wlassecz galletum, czyst claretum, chrle moletum, Sczava firum, racina rosol, podczepki subella. Quis dedit hec, si scis? Est Sulco Wyssegradiensis. (38. De vestibus.) A 198 a VI. 16.) EXcipiens vestes has nudis pectore prestes. Vestis rub, sukno pannus trabea quoque krzno, 1855 Vestimenta rucho, vestitus odyew, tela platno, Panniculus ruska, tunica ssukníe, cento zlussczka, Wzwlek indumentum, pudiscus ssatr, hadri pentum, Induvium wz(w)leczka, filum nít, amictus odvevka, Vestibulum ssatka, plica klyn, velamen zastierka. Purpura sit zlatohlaw, manica rukaw, armatura haw, Pretexta tkanicze, cirotheca notat rukavicze, Exuvíum zlinek, onucze toga, pellica ssiblink Et coopertura przikryvka, kitle subitura, 1860 1840. trank A: kestrank B (v. 1848!)/ cervisia A: cerevisia Mk. I 1841. vess- necz AB/ panczecz AB (možno čísti i pauczecz)/ Falernum: salernum A, Mk; sale- rium B. I 1842. Mech AB/ geczyna A: gyeczyna B/ tissana A: tissaria B/ po- strzina AB. II 1843. med AB/ ryvola AB. 1844. Litkup AB/ marcz AB / bryz- dyel B: brizoyel A, Mk. 1845. Var AB/ patoki AB. I 1846. není v A; pouze v B č. 2641; ale není jisto, není-li pouze přídavek rkp. B. 1847. Brzeczka A: brzyeczka B spolne AB /braxa AB: brax Mk/fedir A: fodir B/ parzenína AB 1848. kvasek A: kassel B/ kestrank AB/ nakuassa AB. I 1849. Almazicz A: almarzycz B/ ca- leum A: Calenum B/ssawrnach A: swrnach B / zastoyki AB/ fima A: funa B. 1850. slewki AB/ koritnycze A: korytnyczye B. 1851. Wlassecz AB/ galletum AB: gelletum Mk/ czyst AB/chrle AB(moletum A: moretum B. II 1852. Sczava AB firum A: sirum B / racina A: ratina B/ rosol A: rossol B / podczepki AB. 1853. wyssegradiensis A: Wissehradensis B. 1854. (A = B = Mk = Hk) 1855. rub AB/ krzno ABT. 1856. není v B. 1857. zlussczka A: slusska B. 1858. ssatr A: socr B/hadri AB. 1859. wzwleczka B: wzleczka A. II 1860. ssatka A, satka B zastierka A: zastyera B. I 1861. zlatohlaw AB haw AB. 1862. tkanicze A: tkanyczye BD I 1863. zlinek AB/ onucze A: onuczie B pellica A: pellira B ssiblink A: syblynk B. II 1864. kitle A: kytle B.
Strana 174
174 Klaret, Glossář., VI, 38. 1870 1875 1880 1885 1865 Camisia kosile, plena cuna, pestrok tunicale, Axamít axamitum, bracca hacze, russicze rigillum Hacznik lumbale, karnacz sit camisiale, Capucium kukla, clamís glok, chuchla cuculla. Palia plascz, palla varkocz, sit kudele stuppa, Czaprvn mantellus, varon syrknyey, blany pelles, Nohavicze caliga, kocz adromade, liga wztuha, Zynye cilicium, cuma skanícze, nasecz ostrum, Paliolum mantlik, fald baxea, degena zenblik, Bulla harass, brustas barvierz vichlasque venustas. Wlaczka nodra, lapete horzeluk koberzeczque capete, Pennulia krzidlo, nageum kober, owna melota, Opleczek armilla, plachta plasta, staven sirma. Rubass simpleridon, poderis kzlo, podlina ladon, Iopula kabatecz, hokolecz hora, nastole ssponecz, Fimbria sit podolek, czuczer ancita, rono kozissek. Limbria dic firsslass, ropa vynstuki, cingulus est pass, Soccus est plstyenícze, sue ssy, mardrix popelícze, Vitta zavoy, peplum sslogierz, drumlik redímíclum, Czechel sudar um, czip relipipium, wsevek intrum, Pera tobolka, fascia loktussie, przaska ferunca, Bursa myessecz, forulus gehelnik, dic ostyeha límbus. Supparus est przipassie, sutum ssew, ocrea skornye, Pelliola blanki pellichelidesque naramki. Nodulus est knoflik, textis ssnorka, flammea feflik, 1865. kosile AB plena AD / pestrok AB. II 1866. Axamít A: akssamit B axamitum A: examitum B/ russicze A: russyczye B. II 1867. Hacznik AB/ Kar nacz AB. II 1868. glok A: klok BD/ chuchla A: kukla B. I 1869. varkocz AB kudele AB. II 1870. Czaprvn ABD| varon A: varion B/ syrknyey A: syrnyey B blany ABD. 1871. kocz AB / adromade A: andromende B/wztuha AT: wstuha B. 1872. cuma A: tinna B/ skanicze A: wsklanyczye B/ nasecz A: nassyecz B. 1873. fald ABD / baxea AD: faxea B ) degena A: Degea B ) zenblik A: zeblyk B. 1874. harass ABD/ brustas A, bustas B: bruscas DMk/ barvierz ABD / viehlas AB. 1875. Wlaczka AB/lapete A: lupete B/ horzeluk A: chorzyeluk B (Hk.; Mk. — lak koberzecz ABD / capete AD: capetum B. I 1876. Pennulia A: penulium B krzidlo AB/ kober AB/melota A: meloca Mk. 1877. Opleczek AB/ plachta ABT staven AB. I 1878. Rubass AB / simpleridon A: simphoridon B | kzlo AB; Mk přidává„!“ zbytečně/podlina AB. I 1879. nastole A, nestola B/ ssponecz AB. 1880. czuczer A:czuczel B. 1881. ropa A: soccus B (omyl s v. 1882)/ vynstuki AB. 1882. Soccus A: ropa B (omyl s v. 1881)/ plstyenícze A: plstyenyczie B/ mardrix A: mandrix B / popelicze A: popelyczye B. I 1883. zavoy AB / drumlik AT: feflyk B, hedwabnyk D I redímíclum A: redimiculum Mk, B; (podle Mk. v B peplum). 1884. Czechel AB. II 1885. loktussie A: loktuska B. II 1886. gehelnik A: gyehl- nyk Bll (Hk; gyehelnyk Hk)/ostyeha AB. 1887. przipassie A: zprzyepazye B ssew AB. II 1888. blanki A: blanka Mk I naramki AB. II 1889. ssnorka AB feflik AB.
174 Klaret, Glossář., VI, 38. 1870 1875 1880 1885 1865 Camisia kosile, plena cuna, pestrok tunicale, Axamít axamitum, bracca hacze, russicze rigillum Hacznik lumbale, karnacz sit camisiale, Capucium kukla, clamís glok, chuchla cuculla. Palia plascz, palla varkocz, sit kudele stuppa, Czaprvn mantellus, varon syrknyey, blany pelles, Nohavicze caliga, kocz adromade, liga wztuha, Zynye cilicium, cuma skanícze, nasecz ostrum, Paliolum mantlik, fald baxea, degena zenblik, Bulla harass, brustas barvierz vichlasque venustas. Wlaczka nodra, lapete horzeluk koberzeczque capete, Pennulia krzidlo, nageum kober, owna melota, Opleczek armilla, plachta plasta, staven sirma. Rubass simpleridon, poderis kzlo, podlina ladon, Iopula kabatecz, hokolecz hora, nastole ssponecz, Fimbria sit podolek, czuczer ancita, rono kozissek. Limbria dic firsslass, ropa vynstuki, cingulus est pass, Soccus est plstyenícze, sue ssy, mardrix popelícze, Vitta zavoy, peplum sslogierz, drumlik redímíclum, Czechel sudar um, czip relipipium, wsevek intrum, Pera tobolka, fascia loktussie, przaska ferunca, Bursa myessecz, forulus gehelnik, dic ostyeha límbus. Supparus est przipassie, sutum ssew, ocrea skornye, Pelliola blanki pellichelidesque naramki. Nodulus est knoflik, textis ssnorka, flammea feflik, 1865. kosile AB plena AD / pestrok AB. II 1866. Axamít A: akssamit B axamitum A: examitum B/ russicze A: russyczye B. II 1867. Hacznik AB/ Kar nacz AB. II 1868. glok A: klok BD/ chuchla A: kukla B. I 1869. varkocz AB kudele AB. II 1870. Czaprvn ABD| varon A: varion B/ syrknyey A: syrnyey B blany ABD. 1871. kocz AB / adromade A: andromende B/wztuha AT: wstuha B. 1872. cuma A: tinna B/ skanicze A: wsklanyczye B/ nasecz A: nassyecz B. 1873. fald ABD / baxea AD: faxea B ) degena A: Degea B ) zenblik A: zeblyk B. 1874. harass ABD/ brustas A, bustas B: bruscas DMk/ barvierz ABD / viehlas AB. 1875. Wlaczka AB/lapete A: lupete B/ horzeluk A: chorzyeluk B (Hk.; Mk. — lak koberzecz ABD / capete AD: capetum B. I 1876. Pennulia A: penulium B krzidlo AB/ kober AB/melota A: meloca Mk. 1877. Opleczek AB/ plachta ABT staven AB. I 1878. Rubass AB / simpleridon A: simphoridon B | kzlo AB; Mk přidává„!“ zbytečně/podlina AB. I 1879. nastole A, nestola B/ ssponecz AB. 1880. czuczer A:czuczel B. 1881. ropa A: soccus B (omyl s v. 1882)/ vynstuki AB. 1882. Soccus A: ropa B (omyl s v. 1881)/ plstyenícze A: plstyenyczie B/ mardrix A: mandrix B / popelicze A: popelyczye B. I 1883. zavoy AB / drumlik AT: feflyk B, hedwabnyk D I redímíclum A: redimiculum Mk, B; (podle Mk. v B peplum). 1884. Czechel AB. II 1885. loktussie A: loktuska B. II 1886. gehelnik A: gyehl- nyk Bll (Hk; gyehelnyk Hk)/ostyeha AB. 1887. przipassie A: zprzyepazye B ssew AB. II 1888. blanki A: blanka Mk I naramki AB. II 1889. ssnorka AB feflik AB.
Strana 175
De vestibus, v. 1865—1914. 175 1890 Kozich pellicium, sed obuw dic calciamentum. A 198 b Storicia strich, zatka scaraba, protywna ligapta, Ossit auficile, sed orificium sit oziedle. Fforpica strzih, czuczlik cocca, wrapa (....), (occa) zdyerek, Diplois dv(e)nasobque subuncula zaplata, sub pod. Symplois est gednoduch, culpo postol, urbula par uch), Sindo czalun, prema torques, «...) collobra sslema Et crinale vienecz, sertum kranecz mitraque czepecz. Gem(m) a biser, cileus traczecz, karculka galerus, Pentlik aurile, kragie fimba, zaponka monile, Resticulum wtilki, bracida zkucha, mansipa pachi, Practa frizie, zrczadlo speculum spinterque spinadlo. Lintea pasnyczka, precinctoria boleslawka, Proramnycze brachita, przikopytie sit repedita. Cervical zhlavie, lacertulia zarukavie, Polstarz pulvínar, sskarpal sotular, boti ped sar), Cordovanecz pedulus, czatr coccus, podbradek eulus, Colligar oboyczek, ws k)et urta, manubria trzenek, Bissus cendat, okow concudius, instita pokrow, Dico paternarium paterz, zapinadlo tenatrum. Annulus est prstenecz, toral matrass, rodor vstnecz Cu(1)tellusque nozik, tricamen vplet, yla czvyklik. Cussinus poduska, terda plet, czepicze tiara, Colcia kolecz, blanitum blankit, moritne moritum, Grisea sserz, Levicum lewlske, genske Geneticum, 1905 1900 1910 1895 1890. obuw AB. I 1891. Storicia A: scorcia B/strich A: strzyh B / zatka A: czatka B / protywna AB. 1892. Ossit A: ossyst B / auficile A: ansitile B oziedle AB. II 1893. strzih AB / czuczlik AB/occa BVel.: 0 A, zdyerek AB. 1894. Diplois: duplois A, duppleis B / dvanasob A: dwenassob B (v B k tomu jednoduch z v. 1895)/ subuncula A: subucula B/ zaplata AB. I 1895. gednoduch A: gyednoduch B (k v. 1894)/ postol AB/ paruch AB (v A -uch- zalepeno v ohbu vazby). I 1896. czalun AB/ torques A: torquis Mk. I 1897. kranecz AB ƒ czepecz A: czyepecz B. l 1898. Gemma Mk: Gemína A/ traczecz AB. I 1899. Pentlik AB/ aurile A: antrile B.I 1900. wtilki A: wtylek B / pachi AB. I 1901. Practa A: precta B/frizie AB/ spinadlo AB. 1902. pasnyczka AB/precinctoria A: precincto- rium B/boleslawka AB. 1903. Proramnycze A: proramyczye B/ przikopytie AB/ repedita AB: repedica Mk. II 1904. zhlavie AB: z[ajhlavie Mk/ lacertulia A: later- cula B/ zarukavie AB. 1905. boti AB/ pedsar AB (v A -sar- uvnitř vazby, za- lepeno). 1906. Cordovanecz A: kordowanek B/ podbradek A: podladek B/ eulus AB (Hk. culus; v A -us zalepeno). 1907. oboyczek A: obogek B wsset A: vsket B urta AB (možno číst i urca), manubria A: manubera Mk. II 1908. cendat AB/ okow AB / pokrow A: przikrow B. 1909. paterz AB [ zapinadlo AB. 1910. toral AB: coral Mk/ matras AB (v B + kolč z v. 1913)/ vstnecz AB. I 1911. tricamen A: certamen Mk/ czvyklik A: czwylynk B. 1912. plet AB/czepicze A: czyepyczye B. 1913. Kolcz AB (v B k v. 1910) /blankit AB/moritne A: moryt B. 1 1914. sserz A: ssyerz B/Levicum A: lenitum B, lenitum Mk/ lewlske AB / genske A:gensske B.
De vestibus, v. 1865—1914. 175 1890 Kozich pellicium, sed obuw dic calciamentum. A 198 b Storicia strich, zatka scaraba, protywna ligapta, Ossit auficile, sed orificium sit oziedle. Fforpica strzih, czuczlik cocca, wrapa (....), (occa) zdyerek, Diplois dv(e)nasobque subuncula zaplata, sub pod. Symplois est gednoduch, culpo postol, urbula par uch), Sindo czalun, prema torques, «...) collobra sslema Et crinale vienecz, sertum kranecz mitraque czepecz. Gem(m) a biser, cileus traczecz, karculka galerus, Pentlik aurile, kragie fimba, zaponka monile, Resticulum wtilki, bracida zkucha, mansipa pachi, Practa frizie, zrczadlo speculum spinterque spinadlo. Lintea pasnyczka, precinctoria boleslawka, Proramnycze brachita, przikopytie sit repedita. Cervical zhlavie, lacertulia zarukavie, Polstarz pulvínar, sskarpal sotular, boti ped sar), Cordovanecz pedulus, czatr coccus, podbradek eulus, Colligar oboyczek, ws k)et urta, manubria trzenek, Bissus cendat, okow concudius, instita pokrow, Dico paternarium paterz, zapinadlo tenatrum. Annulus est prstenecz, toral matrass, rodor vstnecz Cu(1)tellusque nozik, tricamen vplet, yla czvyklik. Cussinus poduska, terda plet, czepicze tiara, Colcia kolecz, blanitum blankit, moritne moritum, Grisea sserz, Levicum lewlske, genske Geneticum, 1905 1900 1910 1895 1890. obuw AB. I 1891. Storicia A: scorcia B/strich A: strzyh B / zatka A: czatka B / protywna AB. 1892. Ossit A: ossyst B / auficile A: ansitile B oziedle AB. II 1893. strzih AB / czuczlik AB/occa BVel.: 0 A, zdyerek AB. 1894. Diplois: duplois A, duppleis B / dvanasob A: dwenassob B (v B k tomu jednoduch z v. 1895)/ subuncula A: subucula B/ zaplata AB. I 1895. gednoduch A: gyednoduch B (k v. 1894)/ postol AB/ paruch AB (v A -uch- zalepeno v ohbu vazby). I 1896. czalun AB/ torques A: torquis Mk. I 1897. kranecz AB ƒ czepecz A: czyepecz B. l 1898. Gemma Mk: Gemína A/ traczecz AB. I 1899. Pentlik AB/ aurile A: antrile B.I 1900. wtilki A: wtylek B / pachi AB. I 1901. Practa A: precta B/frizie AB/ spinadlo AB. 1902. pasnyczka AB/precinctoria A: precincto- rium B/boleslawka AB. 1903. Proramnycze A: proramyczye B/ przikopytie AB/ repedita AB: repedica Mk. II 1904. zhlavie AB: z[ajhlavie Mk/ lacertulia A: later- cula B/ zarukavie AB. 1905. boti AB/ pedsar AB (v A -sar- uvnitř vazby, za- lepeno). 1906. Cordovanecz A: kordowanek B/ podbradek A: podladek B/ eulus AB (Hk. culus; v A -us zalepeno). 1907. oboyczek A: obogek B wsset A: vsket B urta AB (možno číst i urca), manubria A: manubera Mk. II 1908. cendat AB/ okow AB / pokrow A: przikrow B. 1909. paterz AB [ zapinadlo AB. 1910. toral AB: coral Mk/ matras AB (v B + kolč z v. 1913)/ vstnecz AB. I 1911. tricamen A: certamen Mk/ czvyklik A: czwylynk B. 1912. plet AB/czepicze A: czyepyczye B. 1913. Kolcz AB (v B k v. 1910) /blankit AB/moritne A: moryt B. 1 1914. sserz A: ssyerz B/Levicum A: lenitum B, lenitum Mk/ lewlske AB / genske A:gensske B.
Strana 176
176 Klaret, Glossář, VI, 38—VII. 39. 1915 Hedvabie sericum, palub at suba, kuklerz arincum, Achsske sit Asanícum, kment missia, bruchlske Beruletum), Polonicum polske sit Colonicumque colinske Est paludamentum pawla cz), opatek sit oplentum, Parda ríness, po)wlak a) lectega, vieko dolitega, Planeticum plaske sit Gal[onjicum quoque wlaske. S(c)arlicium ssarlat, brunaticum sit brunat, Sperloch tentidolum, sed postavecz est stavímentum. Duplicium czvilink, loqua knydr, simplicia mítlink, Barchan barchanus, inga kass, pruhatecz po l)linarus. Grudímícum chrudymske, sit Pomonicum yablanske, Arbilana bawlna, (...), ioppitura kabatína Et ciclas knyezovecz, cerímoníum polpov(o)ssczenecz.II IlI A 199 a Sit samodyel talaris, philtrum plst, colczek inauris, Contextura tkadlo, sit lintheamen prostyradlo, 1930 Succíníum loziscze, lodex hunye, matta rohozíe, Cortina czicha, trzepenye sit peripatesma. Velum dic opona, plumen perzína, klakol alna, Sit stamen postava, licium trzepecz, capye cappa, Stragula teltieha, cidus okrow, consita slyeha. Culcitra sit koltra, trzeví calceus, ostrvecz aluta, Kosmacz spilidula, trzesnye scabra, posywka sutura. Pileus esto kobluk, bibron infula, calpedra kolsuch, Naprstli pedulare, zvinka limba, sscaplerz scapulare. Nomina nunc propria sperno dare non numerata. 1935 1925 1920 1915. Hedvabie AB/ palub AB/ at suba A: suba B/ kuklerz AB/arincum A: arnicum Mk, arnitum B.II 1916. Achsske A: aske B/ Asanícum A: asamitum B, asanitum Mk/ bruchlske A: brychlske B, Bruletum AB (vA jen b-postatek zalepeno). 1917. polske AB / colinske A: kolynske B. I 1918. pawlak A: pawlacz B / opa- tek AB. II 1919. pawlak A: powlaka B/ vieko AB. l 1920. plaske A: plasske B Galonicum AB/ wlaske A: wlasske B. 1921. Sarlicium A: garlicium B/ssarlat AB brunat AB. I1 1922. Sperloch ABT / tentidolum A: tentidulium B/ postavecz A: po- stawek B/stavímentum A: stamimentum B. 1923. czvilink ABD( mítlínk AB. 1924. inga A: ryga B, ingo Mk/ kass A: cass(t) B / pruhatecz AB / pollinarius B: poolinarus A, pollinarus Mk. I 1925. Grudímícum A: chrudimitum B/ chrudym- ske AB/ yablanske A: yablonske B.I 1926. bawlna AB. 1927. knyezovecz AB popovssczenecz A: powosczenecz B, Mk. I 1928. samodyel AB I talaris A: talar B, Mk/ plot AB. 1 1929. není v B. 1930. loziscze A: lozyczye B / hunye AB. 1931. czicha AB / trzepenye AB I peripatesma A, neri- B (= ледлегаqиа). 1932. klakol AB. 1933. postava AB/ licium A: cicium B/ trzepecz A: czye- pecz B. 1934. teltieha AB/ okrow AB/ consita A: consica B/ stycha AB. 1935. není v B. I 1936. posywka A: posewka B (Hk.; poswoka Mk). II 1937. kol- such A: opraveno z kobsuch: tak Mk. I 1938. Naprstli A: naprsky B/ zvinka AB. 1939. non A: nos B numerata AB (v B po propria').
176 Klaret, Glossář, VI, 38—VII. 39. 1915 Hedvabie sericum, palub at suba, kuklerz arincum, Achsske sit Asanícum, kment missia, bruchlske Beruletum), Polonicum polske sit Colonicumque colinske Est paludamentum pawla cz), opatek sit oplentum, Parda ríness, po)wlak a) lectega, vieko dolitega, Planeticum plaske sit Gal[onjicum quoque wlaske. S(c)arlicium ssarlat, brunaticum sit brunat, Sperloch tentidolum, sed postavecz est stavímentum. Duplicium czvilink, loqua knydr, simplicia mítlink, Barchan barchanus, inga kass, pruhatecz po l)linarus. Grudímícum chrudymske, sit Pomonicum yablanske, Arbilana bawlna, (...), ioppitura kabatína Et ciclas knyezovecz, cerímoníum polpov(o)ssczenecz.II IlI A 199 a Sit samodyel talaris, philtrum plst, colczek inauris, Contextura tkadlo, sit lintheamen prostyradlo, 1930 Succíníum loziscze, lodex hunye, matta rohozíe, Cortina czicha, trzepenye sit peripatesma. Velum dic opona, plumen perzína, klakol alna, Sit stamen postava, licium trzepecz, capye cappa, Stragula teltieha, cidus okrow, consita slyeha. Culcitra sit koltra, trzeví calceus, ostrvecz aluta, Kosmacz spilidula, trzesnye scabra, posywka sutura. Pileus esto kobluk, bibron infula, calpedra kolsuch, Naprstli pedulare, zvinka limba, sscaplerz scapulare. Nomina nunc propria sperno dare non numerata. 1935 1925 1920 1915. Hedvabie AB/ palub AB/ at suba A: suba B/ kuklerz AB/arincum A: arnicum Mk, arnitum B.II 1916. Achsske A: aske B/ Asanícum A: asamitum B, asanitum Mk/ bruchlske A: brychlske B, Bruletum AB (vA jen b-postatek zalepeno). 1917. polske AB / colinske A: kolynske B. I 1918. pawlak A: pawlacz B / opa- tek AB. II 1919. pawlak A: powlaka B/ vieko AB. l 1920. plaske A: plasske B Galonicum AB/ wlaske A: wlasske B. 1921. Sarlicium A: garlicium B/ssarlat AB brunat AB. I1 1922. Sperloch ABT / tentidolum A: tentidulium B/ postavecz A: po- stawek B/stavímentum A: stamimentum B. 1923. czvilink ABD( mítlínk AB. 1924. inga A: ryga B, ingo Mk/ kass A: cass(t) B / pruhatecz AB / pollinarius B: poolinarus A, pollinarus Mk. I 1925. Grudímícum A: chrudimitum B/ chrudym- ske AB/ yablanske A: yablonske B.I 1926. bawlna AB. 1927. knyezovecz AB popovssczenecz A: powosczenecz B, Mk. I 1928. samodyel AB I talaris A: talar B, Mk/ plot AB. 1 1929. není v B. 1930. loziscze A: lozyczye B / hunye AB. 1931. czicha AB / trzepenye AB I peripatesma A, neri- B (= ледлегаqиа). 1932. klakol AB. 1933. postava AB/ licium A: cicium B/ trzepecz A: czye- pecz B. 1934. teltieha AB/ okrow AB/ consita A: consica B/ stycha AB. 1935. není v B. I 1936. posywka A: posewka B (Hk.; poswoka Mk). II 1937. kol- such A: opraveno z kobsuch: tak Mk. I 1938. Naprstli A: naprsky B/ zvinka AB. 1939. non A: nos B numerata AB (v B po propria').
Strana 177
De vestibus et domo, v. 1915—1962. 177 VII.) De domo et templo. VII. 1.) (39. De domo.) 1940 1945 1950 1955 1960 Oscitur hec septa pars de domibus bene septa. Domus dvom, vyssle pendix, casa brh, doma svisle. Area dic myesczistye, limen prah, focus ohnyscze. Est fundamentum krumfest, podlaha pavímentum, Pallacium syen, habitaculum prziebitek, strzecha tectum, Curia dvor, bidlo vestibula, mansio bydlo, Katrcze mappale, wrata porta, chalupa magale. Podvala basis, ado sit przidruha, stezege cardo, Odrzvie fores, styena paries, valva quoque brana. Hostia drzvi, tegippa wlczek, statua quoque socha. Clavis klicz, extra wnye, wschod gradus, okno fenestra, Antica wratcze, fustis kuol, postica dvercze, (Valvula kruh), tabula dska, murus zed, (est) ríma sskula, Vectis zavora, stlup columpnaque caust(e)rium krb. Ostímata sswlaczi, gistba stuba, repagula ssczenczi, Testudo sklep, ram tentorium, laquearia sit tram, Dyera porus, ty m)us przieklad komynque caminus, Tectura przikritie domiciliumque przistrzesie. Scala rzebrzi, lubíe lobium, mediale ponebie, Plot sepis, forile vykuss, dymnik fumigale, Meczik pistiranum, svornik alnía, rzebrzína sit alnum, Trabecula hrzada, lat tegula, compada snada. Est scampnum lavicze, suspensiva polenícze, 1940. de A: 0 B, I 1941. dvom A: dom B/ vyssle A: swissle B / brh AB svisle ABT (v B k tomu přidáno z v. 1954 jistba, 1944 sien, 1970 komora). 1942. myes- czistye A: myestyscze B/ ohnyscze AB. II 1943. krumfest AB / podlaha AB. 1944. syen ABT (v B při v. 1941). I 1945. bidlo vestibula AB. 1946. katrcze A: katrczye B/ chalupa AB. II 1947. Podvala AB / przidruha AB / stezege A: ste- zegye B (Mk). II 1948. Odrzvie AB. I 1949. wlczek AB (: Hanka. čte rolczek). 1950. (není v B). II 1951. wratcze A: wratczye B / dvercze A: dwyerczye B. 1952. Valvula kruh B (č. 2834): patrně chybí v A/ dska AB (v B při 1967)/ est rima: ríma A, sternua B/sskula A, skula B. 1953. zavora ABT/stlup A: slup B/ krb AB. 1954. sswlaczi A: swlaczky B/gistba AB (v B při v. 1941)/ ssczen- czi ABT. 1955. sklep AB/ ram AB/ tram AB. II 1956. Dyera AB/ tynnus A: tymius Mk, timus B/ przieklad AB. II 1957. przistrzesie A: przystrzyessye B. 1958. lubie AB/ ponebie AB. 1959. sepis A: seps Mk/ vykuss AB / dymnik AB. 1960. Meczik AB/ pistiranum A: depistanum B/ svornik AB/ alnía A, alvia Mk, alma B/ rzebrzína A: zebrzyna B/ sit alnum A:scalium B. II 1961. hrzada AB/ lat ABT (v B k tomu z v. 1976 lemiez)/ snada AB. 1962. suspensiva AB: suspen- sina Mk / polenícze A, Velešín: polyczye B.
De vestibus et domo, v. 1915—1962. 177 VII.) De domo et templo. VII. 1.) (39. De domo.) 1940 1945 1950 1955 1960 Oscitur hec septa pars de domibus bene septa. Domus dvom, vyssle pendix, casa brh, doma svisle. Area dic myesczistye, limen prah, focus ohnyscze. Est fundamentum krumfest, podlaha pavímentum, Pallacium syen, habitaculum prziebitek, strzecha tectum, Curia dvor, bidlo vestibula, mansio bydlo, Katrcze mappale, wrata porta, chalupa magale. Podvala basis, ado sit przidruha, stezege cardo, Odrzvie fores, styena paries, valva quoque brana. Hostia drzvi, tegippa wlczek, statua quoque socha. Clavis klicz, extra wnye, wschod gradus, okno fenestra, Antica wratcze, fustis kuol, postica dvercze, (Valvula kruh), tabula dska, murus zed, (est) ríma sskula, Vectis zavora, stlup columpnaque caust(e)rium krb. Ostímata sswlaczi, gistba stuba, repagula ssczenczi, Testudo sklep, ram tentorium, laquearia sit tram, Dyera porus, ty m)us przieklad komynque caminus, Tectura przikritie domiciliumque przistrzesie. Scala rzebrzi, lubíe lobium, mediale ponebie, Plot sepis, forile vykuss, dymnik fumigale, Meczik pistiranum, svornik alnía, rzebrzína sit alnum, Trabecula hrzada, lat tegula, compada snada. Est scampnum lavicze, suspensiva polenícze, 1940. de A: 0 B, I 1941. dvom A: dom B/ vyssle A: swissle B / brh AB svisle ABT (v B k tomu přidáno z v. 1954 jistba, 1944 sien, 1970 komora). 1942. myes- czistye A: myestyscze B/ ohnyscze AB. II 1943. krumfest AB / podlaha AB. 1944. syen ABT (v B při v. 1941). I 1945. bidlo vestibula AB. 1946. katrcze A: katrczye B/ chalupa AB. II 1947. Podvala AB / przidruha AB / stezege A: ste- zegye B (Mk). II 1948. Odrzvie AB. I 1949. wlczek AB (: Hanka. čte rolczek). 1950. (není v B). II 1951. wratcze A: wratczye B / dvercze A: dwyerczye B. 1952. Valvula kruh B (č. 2834): patrně chybí v A/ dska AB (v B při 1967)/ est rima: ríma A, sternua B/sskula A, skula B. 1953. zavora ABT/stlup A: slup B/ krb AB. 1954. sswlaczi A: swlaczky B/gistba AB (v B při v. 1941)/ ssczen- czi ABT. 1955. sklep AB/ ram AB/ tram AB. II 1956. Dyera AB/ tynnus A: tymius Mk, timus B/ przieklad AB. II 1957. przistrzesie A: przystrzyessye B. 1958. lubie AB/ ponebie AB. 1959. sepis A: seps Mk/ vykuss AB / dymnik AB. 1960. Meczik AB/ pistiranum A: depistanum B/ svornik AB/ alnía A, alvia Mk, alma B/ rzebrzína A: zebrzyna B/ sit alnum A:scalium B. II 1961. hrzada AB/ lat ABT (v B k tomu z v. 1976 lemiez)/ snada AB. 1962. suspensiva AB: suspen- sina Mk / polenícze A, Velešín: polyczye B.
Strana 178
178 Klaret, Glossář, VII, 39—40. Castorium bobrostroy, fornix zvoy, ianua podvoy, /A 199b Circuleus (ko)lowrat, rus chlev, urinaleque mocznal. Sustentamentum podstavka krokvaque tignum, 1965 Obforium protydrzvie, sit nastienek anpariale, Pilerz desilium, ssrub odillum, zawruba pillum, Asser prkno, sepur tín, pecz clibanus, rikel epur, Mrziezie cancellus, prsk rogus, obluk semiciclus, Komnyata camínata, camera komora, posed auca, Aspar des(k)natka, subtellia zims krow a(t)ecta, Scandula sluzebna, strop arx fornax quoque kamna. Ardia pozda, czelesen cirpus, zpod p)ierka columen, Peczka feba, pirgo czerzen, dic sazie fuligo. Clavus hrzeb, hrzebik clavulus, stractoria honti Et lemíez tignus, kruzek ena, sopuch quoque furnus. Celarium pywnycze, penus est ssige, scopa chvosczisstie, Pohradka pluteum, sedalum patro, stuplicze bancum, Schrana tabernaculum, tex przitka, podnoz scabellum, Kurnik pullida promptuariumque sspizierna. Owczynecz est caula, krmnyk ara, krasien est aula, Bostar chlew, stagie stabulum, palearſclia plewnie, Cenaculum veczerna, talamus chisse, celula chiska. Est intersticium prziehrada, valek modilentum. Horrea stodola, stemula brazína, kolníe rotabra, Subtena przistodolek, strona kruh, umbelula chladek. Dic estuarium swyetnycze, sit humno nabellum, (Atrium dworzysczye...) Promurale przyzdye, stan tentorium, nitor osviet, 1970 1975 1980 1985 1963. fornix A: furnix B/ zvoy A: znoy B. lI 1964. Circuleus A (v. 2129): circulus B/ zalowrat A: kolowrat BT. 1965. krokwa A: krow B. II 1966. proty- drzvie AB ( nastienek AB / anpariale AB. 1967. Pilerz AB I ssrub A: srub B (zde v B připojeno dska z v. 1952 a prkno z 1968) / zawruba AB. 1968. prkno AB (již při 1967)/ tín AB/ rikel AB. 1969. Mrziezie AB/ prsk AB/ obluk AB. 1970. komnyata A: komnata B/ komora AB (v B při v. 1941). I 1971. Aspar A: appar B/ desnatka A: desknatka B/ subtellia A: substelia B/ zims AB/ krow AB) atecta A: attecta B. I 1972. sluzebna ABT/ strop AB / arx A: aix B. 1973. czele- sen A: czelesn B / zpodierka A: zpodpyerka B. I 1974. Peczka A: peeczka B czerzen AB/ sazie AB. 1975. Knení v B), stractoria A: stractora Mk. i 1976. le- míez AB (při v. 1961)/ kruzek AB/ ena A: erna B/ sopuch AB. II 1977. (není v B).I 1978. Pohradka AB/ patro AB / stuplicze A: stuplyczye B. 1979. schrana AB / przitka A: przyska B/ podnoz AB. 1980. kurnik AB/ sspizierna AT: spy- zyernye B.I 1981. owczynecz AB / krmnyk ABest aula A, Mk (v A nedosti jasně psáno). 1982. chlew AB/ stagie AB/ palearcia A: palearia B/ plewníe AB. 1983. chisse A: chyssye BT/ chiska A: chysska B. 1984. prziehrada AB/valek AB. 1985. stemula A:semula B/brazína AB. 1986. przistodolek AB/ strona A: strena B7 kruh AB/umbelula A: umbellum B/chladek AB. II 1987. humno AB. 1988. není v A; vzato z B č. 2910.I 1989. Permurale A: promurale B / przyzdye AB / stan AB.
178 Klaret, Glossář, VII, 39—40. Castorium bobrostroy, fornix zvoy, ianua podvoy, /A 199b Circuleus (ko)lowrat, rus chlev, urinaleque mocznal. Sustentamentum podstavka krokvaque tignum, 1965 Obforium protydrzvie, sit nastienek anpariale, Pilerz desilium, ssrub odillum, zawruba pillum, Asser prkno, sepur tín, pecz clibanus, rikel epur, Mrziezie cancellus, prsk rogus, obluk semiciclus, Komnyata camínata, camera komora, posed auca, Aspar des(k)natka, subtellia zims krow a(t)ecta, Scandula sluzebna, strop arx fornax quoque kamna. Ardia pozda, czelesen cirpus, zpod p)ierka columen, Peczka feba, pirgo czerzen, dic sazie fuligo. Clavus hrzeb, hrzebik clavulus, stractoria honti Et lemíez tignus, kruzek ena, sopuch quoque furnus. Celarium pywnycze, penus est ssige, scopa chvosczisstie, Pohradka pluteum, sedalum patro, stuplicze bancum, Schrana tabernaculum, tex przitka, podnoz scabellum, Kurnik pullida promptuariumque sspizierna. Owczynecz est caula, krmnyk ara, krasien est aula, Bostar chlew, stagie stabulum, palearſclia plewnie, Cenaculum veczerna, talamus chisse, celula chiska. Est intersticium prziehrada, valek modilentum. Horrea stodola, stemula brazína, kolníe rotabra, Subtena przistodolek, strona kruh, umbelula chladek. Dic estuarium swyetnycze, sit humno nabellum, (Atrium dworzysczye...) Promurale przyzdye, stan tentorium, nitor osviet, 1970 1975 1980 1985 1963. fornix A: furnix B/ zvoy A: znoy B. lI 1964. Circuleus A (v. 2129): circulus B/ zalowrat A: kolowrat BT. 1965. krokwa A: krow B. II 1966. proty- drzvie AB ( nastienek AB / anpariale AB. 1967. Pilerz AB I ssrub A: srub B (zde v B připojeno dska z v. 1952 a prkno z 1968) / zawruba AB. 1968. prkno AB (již při 1967)/ tín AB/ rikel AB. 1969. Mrziezie AB/ prsk AB/ obluk AB. 1970. komnyata A: komnata B/ komora AB (v B při v. 1941). I 1971. Aspar A: appar B/ desnatka A: desknatka B/ subtellia A: substelia B/ zims AB/ krow AB) atecta A: attecta B. I 1972. sluzebna ABT/ strop AB / arx A: aix B. 1973. czele- sen A: czelesn B / zpodierka A: zpodpyerka B. I 1974. Peczka A: peeczka B czerzen AB/ sazie AB. 1975. Knení v B), stractoria A: stractora Mk. i 1976. le- míez AB (při v. 1961)/ kruzek AB/ ena A: erna B/ sopuch AB. II 1977. (není v B).I 1978. Pohradka AB/ patro AB / stuplicze A: stuplyczye B. 1979. schrana AB / przitka A: przyska B/ podnoz AB. 1980. kurnik AB/ sspizierna AT: spy- zyernye B.I 1981. owczynecz AB / krmnyk ABest aula A, Mk (v A nedosti jasně psáno). 1982. chlew AB/ stagie AB/ palearcia A: palearia B/ plewníe AB. 1983. chisse A: chyssye BT/ chiska A: chysska B. 1984. prziehrada AB/valek AB. 1985. stemula A:semula B/brazína AB. 1986. przistodolek AB/ strona A: strena B7 kruh AB/umbelula A: umbellum B/chladek AB. II 1987. humno AB. 1988. není v A; vzato z B č. 2910.I 1989. Permurale A: promurale B / przyzdye AB / stan AB.
Strana 179
De domo et utensilibus, v. 1963—2015. 179 1995 2000 А 199 a 2005 1990 Taynicze latibulum, tale conclave, hora sursum, Argula hlíníenycze sit, saxidia kamenícze, Ozdyel aridaria, braxatorium pyvovarna, Arkerz pinaculum, pínna makovicze, canor zpyew, Lectiníum loznicze sit equinariumque konnycze. Ancus vhel, ssczrbina cavana, kut angulus, hec ta, Zachod priveta, wichod addita sraczque cloaca. Latrina potrzebníe, clibis vhlerna, cremo zehnye, Vhel carbo, popel cínís, cilendria ssyndel, Giskra scintilla, zepla bachus, pirzie favilla, Okennycze fo[drale, splendor skviel, ticio hlawnie, Erigenum viessadlo, desicculareque susydlo. Anterium przedek, cztwrsie quartula, metra zamierek,ll (Clausura zawora, septua spletnye..) Sera zamek, fragma ruski, drzevenecz aforella, Pessula spenecz, stolicze sedes, ssemliczka sedile. Scripsit Claretus, sibi que dederat Benedictus. (40. De utensilibus.) VII. 2.) Ordis habens vires domibus utensile disces. Mensa stuol, supplex modliczi nadobieque supellex, Discus okrzyn, cophinus koss, culter noz, czyesse ciphus, Picarium czieska, siekadlo lada, hastula trzieska, Tvorzidlo fiscella, coclear lzycze, mysa scutella, Talerz parapsis, vbruss mensale, kray apsis, Est a(en)um myedienecz manuteriumque vbrussecz. Flambula dmíchaczka, flabellum dic ohanieczka, 2015 Neczki capisterium, diezka multrum, vieczko canistrum, 2010 1990. Taynicze A: taynyczye B/ tale AB.II 1991. hlínienycze A; hlynyeny- czye B/ kamenícze A: kamenyczye B. I 1992. Ozdyel A: ozd B. I 1993. Arkerz A: erkerz B/ makowicze A: makowyczye B/ zpyew AB. 1994. loznícze A: loz- nyczye B /equinarium A: equirarium Mk, equarium B / konnycze A: konnyczye B. 1995. vhel AB/ssczrbina AB. I 1996. Zachod AB/ priveta AB: preveta Mk wichod AB/ sracz AB. 1997. potrzebníe A: postrzyebye B / clibis AB: clibus Mk vhlerna AB zehnye AB.I 1998. ssyndel AB.I 1999. není v B. 2000. okennycze A: okennyczye B/ hlawnie AB. II 2001. Erigenum A:trigenum B/ viessadlo AB desicculareque A: desicculare Mk / susydlo AB. II 2002. przedek A: przyedek B cztwrsie A: cztwrczye Bzamierek AB. 2003. není v A; přijato z B č. 2839/2840 (str. 95. čísla druhá!). 2004. fragma A: fragmea B/ ruski A: russky zamek B drzevenecz A: drzyewyeny zamek B/ aforella A: affocella B. 2005. ssem- liczka ABT. 2006—2007. A = B = Mk = Hk. II 2008—2009. není v B (jen koš při v. 2019). 2010. siekadlo AB ƒ trziesska A: strzyetsczka B. 2011. Tvorzi- dlo AB. II 2012. Talerz AB/ kray AB. 2013. aenum B: aneum A/ myedie- necz AB. II 2014. dmíchaczka AB ohanieczka A: ohanka B. 2015. diezka AB vieczko AB Velešín.
De domo et utensilibus, v. 1963—2015. 179 1995 2000 А 199 a 2005 1990 Taynicze latibulum, tale conclave, hora sursum, Argula hlíníenycze sit, saxidia kamenícze, Ozdyel aridaria, braxatorium pyvovarna, Arkerz pinaculum, pínna makovicze, canor zpyew, Lectiníum loznicze sit equinariumque konnycze. Ancus vhel, ssczrbina cavana, kut angulus, hec ta, Zachod priveta, wichod addita sraczque cloaca. Latrina potrzebníe, clibis vhlerna, cremo zehnye, Vhel carbo, popel cínís, cilendria ssyndel, Giskra scintilla, zepla bachus, pirzie favilla, Okennycze fo[drale, splendor skviel, ticio hlawnie, Erigenum viessadlo, desicculareque susydlo. Anterium przedek, cztwrsie quartula, metra zamierek,ll (Clausura zawora, septua spletnye..) Sera zamek, fragma ruski, drzevenecz aforella, Pessula spenecz, stolicze sedes, ssemliczka sedile. Scripsit Claretus, sibi que dederat Benedictus. (40. De utensilibus.) VII. 2.) Ordis habens vires domibus utensile disces. Mensa stuol, supplex modliczi nadobieque supellex, Discus okrzyn, cophinus koss, culter noz, czyesse ciphus, Picarium czieska, siekadlo lada, hastula trzieska, Tvorzidlo fiscella, coclear lzycze, mysa scutella, Talerz parapsis, vbruss mensale, kray apsis, Est a(en)um myedienecz manuteriumque vbrussecz. Flambula dmíchaczka, flabellum dic ohanieczka, 2015 Neczki capisterium, diezka multrum, vieczko canistrum, 2010 1990. Taynicze A: taynyczye B/ tale AB.II 1991. hlínienycze A; hlynyeny- czye B/ kamenícze A: kamenyczye B. I 1992. Ozdyel A: ozd B. I 1993. Arkerz A: erkerz B/ makowicze A: makowyczye B/ zpyew AB. 1994. loznícze A: loz- nyczye B /equinarium A: equirarium Mk, equarium B / konnycze A: konnyczye B. 1995. vhel AB/ssczrbina AB. I 1996. Zachod AB/ priveta AB: preveta Mk wichod AB/ sracz AB. 1997. potrzebníe A: postrzyebye B / clibis AB: clibus Mk vhlerna AB zehnye AB.I 1998. ssyndel AB.I 1999. není v B. 2000. okennycze A: okennyczye B/ hlawnie AB. II 2001. Erigenum A:trigenum B/ viessadlo AB desicculareque A: desicculare Mk / susydlo AB. II 2002. przedek A: przyedek B cztwrsie A: cztwrczye Bzamierek AB. 2003. není v A; přijato z B č. 2839/2840 (str. 95. čísla druhá!). 2004. fragma A: fragmea B/ ruski A: russky zamek B drzevenecz A: drzyewyeny zamek B/ aforella A: affocella B. 2005. ssem- liczka ABT. 2006—2007. A = B = Mk = Hk. II 2008—2009. není v B (jen koš při v. 2019). 2010. siekadlo AB ƒ trziesska A: strzyetsczka B. 2011. Tvorzi- dlo AB. II 2012. Talerz AB/ kray AB. 2013. aenum B: aneum A/ myedie- necz AB. II 2014. dmíchaczka AB ohanieczka A: ohanka B. 2015. diezka AB vieczko AB Velešín.
Strana 180
180 Klaret, Glossář, VII, 40. Kosierz accinacis, kbel urna, sekira securis, Nyesle presepium, bira lak, nebozez terebellum, Muscipule pasti, tína czber, decipule stupki, Sporta svden, gerula nosydla nebriaque trzepaczka. Panvicze patella, czban ydria, lopata pala, Rostecz craticula, rozen veru, hrnecz olla, Fax pochodnye, panew sartago, spondea studew, Ansis vssi, trdlo tribulum, quaxilla czedydlo, Cremacula zahna braseatoriumque sladowna. Caldar kotel, slad braseum, mola zrn, doleum kad, Scaphus sskop, sudnyk calatus, ventilabra wietrnik, Hostorium povierek, zstoka quoque, fundibula korczek, Visate sponda, lozie lectus, sit hnyezdo cubile, Lectisternía postele cunabulumque kolebka. Czepek clepsidra, put peregraque pletenka cathedra, Defusile slewka, carthesia dico nalewka. Alveus est voznik, dic gazophilacia taynyk, Vozniczek alveolus, stena zasada czepque ducillus. Toporzisstie tenda, scrinium vieko, pansa policzka, Tenaculum hrzebiczek, sed marsupium dic opasek, Zlab canale, lebes renlik trenozkaque tripes. Obrucz tigra, stupa psitana, sit prosticze cuppa, Sdyerz fagla, beczka sagra, cadus sipen et dyeze clautra. Bacabulum nosidlo, cavea kletcze, smigma mydlo, 2040 Ansicula drzadlo, dic ambasia poviezadlo. A 199 b Finder vt(o)r, poklikew cacabus, vertibula mutew, Truhla teca, cista sskrzíníe sacrariumque sakrista. 2020 2025 2030 2035 2016. kosierz AB/ accinacis A: actinacis B, accinatis Mk. II 2017. Nyesle A: gyessle B/bira A: bila B/lak AB (v A předtím škrtl kal')/ nebozez A: nebozyez B. 2018. pasti AB/ 2019. svden AB (předtím v B cophinus koss z v. 2009.)/ no- sydla AB/ trzepaczka AB. 12020. Panvicze A: panwyczye B/czban AB /lopata AB. 2021. Rostecz A: rosstecz B. 2022. panew AB. I 2023. vssi AB/ trdlo AB czedydlo A: czyedydlo B. II 2024. zahna AB/ sladowna AB. 2025. kotel AB slad AB. [ 2026. sskop A: skopek B/sudnyk AB /wietrnik AB. [ 2027. povierek AB, quoque A: patrný omyl/ fundibula AB: fundibila Mk,/ korczek AB. 2028. Visate A: wyssate loze B. 2029. není v B. Kolebka AD. 2030. Czepek A: dsczepek B, put AB/ pletenka AB/ cathedra A Mk: cadedra B. 2031. slewka AB, nalewka AB. 2032. voznik AB, taynyk AB. II 2033. stena A: strna B / zasada A: zassad B, czep AB. II 2034. Toporzisstie A: toporzysscze B/ vieko AB, policzka AB. 2035. hrzebiczek AB. II 2036. Zlab AB, trenozka AB. II 2037. obrucz AB/ stupa psitana A: spicana obrucz B (mylně: a přidáno wrcholek z v. 2067) / prosti- cze A: prostyczye B. I 2038. Sdyerz AB / beczka AB / sipen AB/ dyeze A: dyezye B. I 2039. Bacabulum A: databulum B, batabulum Mk / nosidlo AB/ kletcze A: kletczye B / mydlo AB. II 2040. drzadlo AB / poviezadlo AB. 2041. vtor B: vter A/ mutew AB. J 2042. Truhla A: trychla B / sakrista A: zakrysta B.
180 Klaret, Glossář, VII, 40. Kosierz accinacis, kbel urna, sekira securis, Nyesle presepium, bira lak, nebozez terebellum, Muscipule pasti, tína czber, decipule stupki, Sporta svden, gerula nosydla nebriaque trzepaczka. Panvicze patella, czban ydria, lopata pala, Rostecz craticula, rozen veru, hrnecz olla, Fax pochodnye, panew sartago, spondea studew, Ansis vssi, trdlo tribulum, quaxilla czedydlo, Cremacula zahna braseatoriumque sladowna. Caldar kotel, slad braseum, mola zrn, doleum kad, Scaphus sskop, sudnyk calatus, ventilabra wietrnik, Hostorium povierek, zstoka quoque, fundibula korczek, Visate sponda, lozie lectus, sit hnyezdo cubile, Lectisternía postele cunabulumque kolebka. Czepek clepsidra, put peregraque pletenka cathedra, Defusile slewka, carthesia dico nalewka. Alveus est voznik, dic gazophilacia taynyk, Vozniczek alveolus, stena zasada czepque ducillus. Toporzisstie tenda, scrinium vieko, pansa policzka, Tenaculum hrzebiczek, sed marsupium dic opasek, Zlab canale, lebes renlik trenozkaque tripes. Obrucz tigra, stupa psitana, sit prosticze cuppa, Sdyerz fagla, beczka sagra, cadus sipen et dyeze clautra. Bacabulum nosidlo, cavea kletcze, smigma mydlo, 2040 Ansicula drzadlo, dic ambasia poviezadlo. A 199 b Finder vt(o)r, poklikew cacabus, vertibula mutew, Truhla teca, cista sskrzíníe sacrariumque sakrista. 2020 2025 2030 2035 2016. kosierz AB/ accinacis A: actinacis B, accinatis Mk. II 2017. Nyesle A: gyessle B/bira A: bila B/lak AB (v A předtím škrtl kal')/ nebozez A: nebozyez B. 2018. pasti AB/ 2019. svden AB (předtím v B cophinus koss z v. 2009.)/ no- sydla AB/ trzepaczka AB. 12020. Panvicze A: panwyczye B/czban AB /lopata AB. 2021. Rostecz A: rosstecz B. 2022. panew AB. I 2023. vssi AB/ trdlo AB czedydlo A: czyedydlo B. II 2024. zahna AB/ sladowna AB. 2025. kotel AB slad AB. [ 2026. sskop A: skopek B/sudnyk AB /wietrnik AB. [ 2027. povierek AB, quoque A: patrný omyl/ fundibula AB: fundibila Mk,/ korczek AB. 2028. Visate A: wyssate loze B. 2029. není v B. Kolebka AD. 2030. Czepek A: dsczepek B, put AB/ pletenka AB/ cathedra A Mk: cadedra B. 2031. slewka AB, nalewka AB. 2032. voznik AB, taynyk AB. II 2033. stena A: strna B / zasada A: zassad B, czep AB. II 2034. Toporzisstie A: toporzysscze B/ vieko AB, policzka AB. 2035. hrzebiczek AB. II 2036. Zlab AB, trenozka AB. II 2037. obrucz AB/ stupa psitana A: spicana obrucz B (mylně: a přidáno wrcholek z v. 2067) / prosti- cze A: prostyczye B. I 2038. Sdyerz AB / beczka AB / sipen AB/ dyeze A: dyezye B. I 2039. Bacabulum A: databulum B, batabulum Mk / nosidlo AB/ kletcze A: kletczye B / mydlo AB. II 2040. drzadlo AB / poviezadlo AB. 2041. vtor B: vter A/ mutew AB. J 2042. Truhla A: trychla B / sakrista A: zakrysta B.
Strana 181
De atensilibus, v. 2016—2069. 181 2045 2050 2055 2060 2065 E t orca flask a), locu(1)us taska, kaluicze maserca, Cistula sit sskrzinka, capsa telma, capsula mossna. Vborek est rusta, vaczek estula, vastica puska, Kopyst contrucium, ferula wydli, mrtvicze letum, Poklad thesaurus, casa naklad, vroki census. (Ponda waſrjzecz, dragma [trzyn]tren, ...as dven) Aurela zlaticze, dic argentela strziebrnícze, Penyezek nummus, halerz halensis, lukno sunnus, Denarius gross, ort quadrans, stips ssart, lotonus lot, Sexagena kopa, ferto wyerdunk, legio tma. Dic solidum ssylink, obolus helblink, uncia mierlink, Marca hrzywna, vazyna pens, semis pollota,... Zlaten florenus, bizant bizanca, czal mna, (Denariata popenyeznyczye....) Par suda, lich impar, ambo sit oba, druze símpar. Est linter korito, sepetrum sito, cribra rzesseto, Trdlnycze marteolum, przitluk martareollum. (C)antarus est ko«nw)ye, rzepicze sit crater, amphora banye, Gisticze sit patera, kople timbria, pusska fiala, Pernicze lenticula, ciatus korczak, karhan olla. Pelvis medenicze sit urceolusque viedercze, (Urceus wyedro...) Lucibulum kahanecz, knot lumen, utrea czbanek, Ampula konviczka, sit onophorus olovienka. Sarculium wrchulek, rupa trzep, resticula trziepek, Truhliczka ladula, putsie vexea, pansa ragina, Lahvicze lagena, pozuw arpo, telerzque patena. 2043. flasska B: flasko A/loculus Vš, locutus A, loliloculus B/taska A:tasska B/ kaluicze A: kalwyczye B, kalnicze Mk/ maserca A: masska B. 2044. telma A: telina Mk, B/ mossna AB. II 2045. Vborek AB/ pusska AB. II 2046. wydli AB. 2047. casa A: gaza B, gasa Mk / naklad AB. 2048. není v A; přijato z B č. 2922—2924 (druhé číslo), ale verš měl nejspíše as dven' na druhém místě. 2049. zlaticze A: zlatyczye B/ strziebrnícze A: strzyebrnyczye B. 2050. Penye- zek A: penyez B. 2051. gross A: krost Bort AB / stips AB: scips Mk ssart AB/ lot AB. II 2052. není v B. II 2053. helblink A: heblynk B/ mierlink A: merlynk B. 2054. hrzywna AB / vazyna ABI pollota A: polota B. 2055. není v B. II 2056. není v A; zbytek přijat z B č. 2937 (str. 96, druhé číslo). I 2057. není v B.I 2059. Trdlnycze A: trdlnyczye B. 2060. Cantarus B: Ta—A/ kownye A konwye Mk, konew B. I 2061. Gisticze A: gystyczye B / kople AB/ timbria AB: cimbria Mk. I 2062. Pernicze A: pernyczye B/ korczak AB/ karhan AB/obba A: otba B olla Veleš. 2063. není v B / viedercze Mk: v A jako viedevcze. 2064. není v A; pojato podle vireus wyedro' B 2946 (str. 96, druhé číslo). I 2065. Lu- cibulum A: lutibulum Mk/ utrea A: virea B/ czbanek AB. 2066. konviczka AB olovienka A: olowyenyczye B. I 2067. wrchulek A: wrcholek B (již k v. 1037)./ trzep A: trzyep B/ trziepek A: trzyepczek B. II 2068. Truhliczka AB/ putsie A: putcze B/ ragina A: ragma Mk. II 2069. Lahvicze A: lahwyczye B / telerz A: talerz B.
De atensilibus, v. 2016—2069. 181 2045 2050 2055 2060 2065 E t orca flask a), locu(1)us taska, kaluicze maserca, Cistula sit sskrzinka, capsa telma, capsula mossna. Vborek est rusta, vaczek estula, vastica puska, Kopyst contrucium, ferula wydli, mrtvicze letum, Poklad thesaurus, casa naklad, vroki census. (Ponda waſrjzecz, dragma [trzyn]tren, ...as dven) Aurela zlaticze, dic argentela strziebrnícze, Penyezek nummus, halerz halensis, lukno sunnus, Denarius gross, ort quadrans, stips ssart, lotonus lot, Sexagena kopa, ferto wyerdunk, legio tma. Dic solidum ssylink, obolus helblink, uncia mierlink, Marca hrzywna, vazyna pens, semis pollota,... Zlaten florenus, bizant bizanca, czal mna, (Denariata popenyeznyczye....) Par suda, lich impar, ambo sit oba, druze símpar. Est linter korito, sepetrum sito, cribra rzesseto, Trdlnycze marteolum, przitluk martareollum. (C)antarus est ko«nw)ye, rzepicze sit crater, amphora banye, Gisticze sit patera, kople timbria, pusska fiala, Pernicze lenticula, ciatus korczak, karhan olla. Pelvis medenicze sit urceolusque viedercze, (Urceus wyedro...) Lucibulum kahanecz, knot lumen, utrea czbanek, Ampula konviczka, sit onophorus olovienka. Sarculium wrchulek, rupa trzep, resticula trziepek, Truhliczka ladula, putsie vexea, pansa ragina, Lahvicze lagena, pozuw arpo, telerzque patena. 2043. flasska B: flasko A/loculus Vš, locutus A, loliloculus B/taska A:tasska B/ kaluicze A: kalwyczye B, kalnicze Mk/ maserca A: masska B. 2044. telma A: telina Mk, B/ mossna AB. II 2045. Vborek AB/ pusska AB. II 2046. wydli AB. 2047. casa A: gaza B, gasa Mk / naklad AB. 2048. není v A; přijato z B č. 2922—2924 (druhé číslo), ale verš měl nejspíše as dven' na druhém místě. 2049. zlaticze A: zlatyczye B/ strziebrnícze A: strzyebrnyczye B. 2050. Penye- zek A: penyez B. 2051. gross A: krost Bort AB / stips AB: scips Mk ssart AB/ lot AB. II 2052. není v B. II 2053. helblink A: heblynk B/ mierlink A: merlynk B. 2054. hrzywna AB / vazyna ABI pollota A: polota B. 2055. není v B. II 2056. není v A; zbytek přijat z B č. 2937 (str. 96, druhé číslo). I 2057. není v B.I 2059. Trdlnycze A: trdlnyczye B. 2060. Cantarus B: Ta—A/ kownye A konwye Mk, konew B. I 2061. Gisticze A: gystyczye B / kople AB/ timbria AB: cimbria Mk. I 2062. Pernicze A: pernyczye B/ korczak AB/ karhan AB/obba A: otba B olla Veleš. 2063. není v B / viedercze Mk: v A jako viedevcze. 2064. není v A; pojato podle vireus wyedro' B 2946 (str. 96, druhé číslo). I 2065. Lu- cibulum A: lutibulum Mk/ utrea A: virea B/ czbanek AB. 2066. konviczka AB olovienka A: olowyenyczye B. I 2067. wrchulek A: wrcholek B (již k v. 1037)./ trzep A: trzyep B/ trziepek A: trzyepczek B. II 2068. Truhliczka AB/ putsie A: putcze B/ ragina A: ragma Mk. II 2069. Lahvicze A: lahwyczye B / telerz A: talerz B.
Strana 182
182 Klaret, Glossář, VII, 40—4; 2075 2070 Hrzbelcze sit strigillus, sbozie divicie, lesa cratis, Kossyny cartallum, corale klika danque tributum. Czbernícze acetabulum, bria mass, koleczko meastrum, Pínta moda, poczínek trenus, utensile povierek, Zakladove vades, zey t)el metro, slanyczha salides. Dic postes verzege, sit kobka teges, traha tyehle, Poklopecz afforia, plat lisis, krosnye clitella. Pila pesstal, funís provaz, dic pauczyní cunís, Circulus est kotuczek, vertinella dic obrtlek, Drstiel ragar, ustile ozeh, rasochi ticiale, 2080 Zahumnye palatrum, wzhoru supra, rzerzab anabatrum. Hec michi Vilhelmus dedit in Strakonicz (comes) aptus. I A 200 a VII. 3.) (41 De civitate.) 2085 2090 KIN civitate bona michi summo vocabula tanta. Urbs ohrada, civitas myesto, posteritas ssczedie. Est oppidum myestcze, podmyestie suburbia, se sie, Castellum twrze, turris vieze, conspica strazie. Sit stagula ssranki, villa vess, apex sit oblanki, Menia zabradla, forum trh, vlicze platea, Vallus slup, vallum parkan, traco zkup, hradi castrum, Veska pagus, zahata vicus lupanarque kurewna. Krami maccella, lesi plorna, stole trabaseta, Conforium trzistie, propungnaculumque strzielnicze. Lid populus, turba zastup, sit krozma taberna, Hospita host(y)enycze, diversorium posadnycze, Yconomus czelednik, czeled familia, cleps chnyk, 2095 Turma rziczka, guerra sit valka taneczque corea. 2070. Hrzbelcze AB/lesa A: lessa B. 2071. kossyny AB/ klika AB / dan AB. 2072. Czbernícze A: czbyeryczye B/ mass AB/ koleczko AB. 2073. Pinta AB, poczínek AB( povierek A: poworek B. 1 2074. Zakladove ABf zeyel A: zeytel Mk, zeytlyk B/slanyczka AB. 2075. verzege A: werzyegye B/ kobka AB / tyehle AB. 2076. Poklopecz AB/ plat AB/ krosnye AB. 2077. pesstal AB / pauczyní AB cunis A: cimis B. I 2078. kotuczek AB/ obrtlek A: obrtel B. 2079. Drstiel AB ozeh ABT/ rasochi A: rossochy B. 2080. Zahumnye AB/ palatrum A: palastrum B rzerzab AB/ anabatrum A: anabastrum B. l 2081. připsán v A pod sloupcem dedit AB: v A před aptus/ comes B: nemá A, Mk. II 2082. psáno v A jako text; iniciálka I schází vůbec, místo ní veliké N. (I)N: In B, A Mk/ summo A: sumo BMk. 2083. ohrada AB. I 2084. myestcze AB. II 2085. twrze A: twrzye B / strazie AB. 2086. ssranki AB ) oblanki AB. 2087. není v B. 1 2088. slup A:sslup B/ parkan AB. 2089. Veska AT: wezka B/ zahata AB: zahrada Mk mylně/kurewna AB.[ 2090. lesi AB stole AB:scole Mk. I 2091. trzistie A: trzysscz B/ strzielnicze A: strzyelnyczye B. 2092. není v B. 1 2093. hostenycze A: hostynnyczye B posadnycze A: posad- nyczye B. 2094. czelednik AB. 11 2095. rziczka A: ryczka B/ valka AB.
182 Klaret, Glossář, VII, 40—4; 2075 2070 Hrzbelcze sit strigillus, sbozie divicie, lesa cratis, Kossyny cartallum, corale klika danque tributum. Czbernícze acetabulum, bria mass, koleczko meastrum, Pínta moda, poczínek trenus, utensile povierek, Zakladove vades, zey t)el metro, slanyczha salides. Dic postes verzege, sit kobka teges, traha tyehle, Poklopecz afforia, plat lisis, krosnye clitella. Pila pesstal, funís provaz, dic pauczyní cunís, Circulus est kotuczek, vertinella dic obrtlek, Drstiel ragar, ustile ozeh, rasochi ticiale, 2080 Zahumnye palatrum, wzhoru supra, rzerzab anabatrum. Hec michi Vilhelmus dedit in Strakonicz (comes) aptus. I A 200 a VII. 3.) (41 De civitate.) 2085 2090 KIN civitate bona michi summo vocabula tanta. Urbs ohrada, civitas myesto, posteritas ssczedie. Est oppidum myestcze, podmyestie suburbia, se sie, Castellum twrze, turris vieze, conspica strazie. Sit stagula ssranki, villa vess, apex sit oblanki, Menia zabradla, forum trh, vlicze platea, Vallus slup, vallum parkan, traco zkup, hradi castrum, Veska pagus, zahata vicus lupanarque kurewna. Krami maccella, lesi plorna, stole trabaseta, Conforium trzistie, propungnaculumque strzielnicze. Lid populus, turba zastup, sit krozma taberna, Hospita host(y)enycze, diversorium posadnycze, Yconomus czelednik, czeled familia, cleps chnyk, 2095 Turma rziczka, guerra sit valka taneczque corea. 2070. Hrzbelcze AB/lesa A: lessa B. 2071. kossyny AB/ klika AB / dan AB. 2072. Czbernícze A: czbyeryczye B/ mass AB/ koleczko AB. 2073. Pinta AB, poczínek AB( povierek A: poworek B. 1 2074. Zakladove ABf zeyel A: zeytel Mk, zeytlyk B/slanyczka AB. 2075. verzege A: werzyegye B/ kobka AB / tyehle AB. 2076. Poklopecz AB/ plat AB/ krosnye AB. 2077. pesstal AB / pauczyní AB cunis A: cimis B. I 2078. kotuczek AB/ obrtlek A: obrtel B. 2079. Drstiel AB ozeh ABT/ rasochi A: rossochy B. 2080. Zahumnye AB/ palatrum A: palastrum B rzerzab AB/ anabatrum A: anabastrum B. l 2081. připsán v A pod sloupcem dedit AB: v A před aptus/ comes B: nemá A, Mk. II 2082. psáno v A jako text; iniciálka I schází vůbec, místo ní veliké N. (I)N: In B, A Mk/ summo A: sumo BMk. 2083. ohrada AB. I 2084. myestcze AB. II 2085. twrze A: twrzye B / strazie AB. 2086. ssranki AB ) oblanki AB. 2087. není v B. 1 2088. slup A:sslup B/ parkan AB. 2089. Veska AT: wezka B/ zahata AB: zahrada Mk mylně/kurewna AB.[ 2090. lesi AB stole AB:scole Mk. I 2091. trzistie A: trzysscz B/ strzielnicze A: strzyelnyczye B. 2092. není v B. 1 2093. hostenycze A: hostynnyczye B posadnycze A: posad- nyczye B. 2094. czelednik AB. 11 2095. rziczka A: ryczka B/ valka AB.
Strana 183
De civitate, v. 2070—2123. 183 Est specular wyhledi, plaga rana, sequencia sledi, Ast ypodromium konski trh trzeczque forillum. Vngelt angaria, stipendia zold, bernye steura, Dic exaccio ssos, pomocz adiutoria, sors loss. Hospicium hospoda, sit obex lsty, pessula kladka, Emptorium kramnicze venaliciumque stolnicze. Bellum boy, sebraníe chorus, hastiludia klanye, Conflictus potrzka, cetus sbor plukque caterva. Partiforum talmark, huba spongia, nundína yarmark, (Gentamen frinort, agor rynk, ludiforum frymark,) Rothauz pretorium, klada cippus, okol theatrum, Eculeus pragnerz, crux krzis, rotacula pletnerz, Ostrva fales, silnycze strata, patibulum ssybenicze, Contubernia shluk, snyem concilium, volitus brk, Spicz acies, surna sskopek, expedicio voyna, Sedicio syedanye, dímicacio ssermovanye, Trzne forense, nerzest maniplis, conforcia forest Et romiege cuneus, agmen rota, lage tumultus. Voysko falanxque coors hupka, zbierz exercitus, Coquina kuchíníe, vulgus chas(a), balnea laznye, Comunitas obecz, chudína gens, calgus vzlabecz, Fragmentum drobet, sed residuum sit ostatek. Myto theloneum, vectigal czlo, pieze naulum Et tornamentum turney, obrana munimentum. (Carpentum kolessa, orbus posczyek, sutana ossytka,) Sit paydr compa, globus kule, ssach scacus, ghra ludus, Tesser kostka, rochus roch, rexus kral, popek aripus, Citta prozka, pedus piesek rytierzque militus. 2096. wyhledi AB / sledi AB. 2097. konski trh AB / trzecz AB. 1 2098. Vngelt A: duhelt B (Hk, Dý: duchelt Mk)/ zold AB/ bernye AB. II 2099. ssos AB/ loss AB. 2100. lsty AB/ kladka AB. I 2101. kramnicze A: kemnyczye B (Hk, D: kram- Mk)/ stolnicze A: stolyczye B. 2102. sebraníe AB[ klanye ABT. 2103. po- trzka AB/ sbor AB/ pluk AB. 2104. Partiforum A: parciforum Mk/ talmark A: termark B (Hk, tarmark Mk)/ huba AB/ yarmark AB. I 2105. není v A; doplněno z B; možno, že zbytky dvou veršů.[ 2106. Rothaus A: rothuz B/klada ABT/okol AB. 2107. pragnerz A: pranerz B / pletnerz AB. II 2108. Ostrva AB/ silnycze A: syl- nyczye B. II 2109. shluk AB/ snyem A: snem B/ brk AB. 2110. Spicz AB/ ssko- pek AB / voyna AB. II 2111. B za 2112, syedanye AB / conforcia A: conforcium B forest A: fforesst B. 2112. Trzne AB. 2113. romiege A: romyegye B / rota AB lage A: lagye B. 2114. voysko AB/ hupka A: huppka B / zbierz A: sbyerz B exercitus A: excitus B. 2115. chas A: chassa B (Mk: Hk chasa) II 2116. chu- dína AB. II 2117. není v B. I 2118. Myto AB/ czlo ABT/ pieze A: pyczye B. 2119. turney AB/obrana AB. 2120. není v A; přijato z B č. 3158—3060; možná, že snad zbytky dvou veršů. II 2121. ssach AB.I 2122. roch AB/ kral A: kralyk, eral B (k tomu v B králevna z v. 2124)/ popek A: pop B. I 2123. prczka AB (v B při 2129)/ piesek A: pessyecz, pyessecz B/ rytierz AB. А 200'b 2120 2100 2105 2110 2115
De civitate, v. 2070—2123. 183 Est specular wyhledi, plaga rana, sequencia sledi, Ast ypodromium konski trh trzeczque forillum. Vngelt angaria, stipendia zold, bernye steura, Dic exaccio ssos, pomocz adiutoria, sors loss. Hospicium hospoda, sit obex lsty, pessula kladka, Emptorium kramnicze venaliciumque stolnicze. Bellum boy, sebraníe chorus, hastiludia klanye, Conflictus potrzka, cetus sbor plukque caterva. Partiforum talmark, huba spongia, nundína yarmark, (Gentamen frinort, agor rynk, ludiforum frymark,) Rothauz pretorium, klada cippus, okol theatrum, Eculeus pragnerz, crux krzis, rotacula pletnerz, Ostrva fales, silnycze strata, patibulum ssybenicze, Contubernia shluk, snyem concilium, volitus brk, Spicz acies, surna sskopek, expedicio voyna, Sedicio syedanye, dímicacio ssermovanye, Trzne forense, nerzest maniplis, conforcia forest Et romiege cuneus, agmen rota, lage tumultus. Voysko falanxque coors hupka, zbierz exercitus, Coquina kuchíníe, vulgus chas(a), balnea laznye, Comunitas obecz, chudína gens, calgus vzlabecz, Fragmentum drobet, sed residuum sit ostatek. Myto theloneum, vectigal czlo, pieze naulum Et tornamentum turney, obrana munimentum. (Carpentum kolessa, orbus posczyek, sutana ossytka,) Sit paydr compa, globus kule, ssach scacus, ghra ludus, Tesser kostka, rochus roch, rexus kral, popek aripus, Citta prozka, pedus piesek rytierzque militus. 2096. wyhledi AB / sledi AB. 2097. konski trh AB / trzecz AB. 1 2098. Vngelt A: duhelt B (Hk, Dý: duchelt Mk)/ zold AB/ bernye AB. II 2099. ssos AB/ loss AB. 2100. lsty AB/ kladka AB. I 2101. kramnicze A: kemnyczye B (Hk, D: kram- Mk)/ stolnicze A: stolyczye B. 2102. sebraníe AB[ klanye ABT. 2103. po- trzka AB/ sbor AB/ pluk AB. 2104. Partiforum A: parciforum Mk/ talmark A: termark B (Hk, tarmark Mk)/ huba AB/ yarmark AB. I 2105. není v A; doplněno z B; možno, že zbytky dvou veršů.[ 2106. Rothaus A: rothuz B/klada ABT/okol AB. 2107. pragnerz A: pranerz B / pletnerz AB. II 2108. Ostrva AB/ silnycze A: syl- nyczye B. II 2109. shluk AB/ snyem A: snem B/ brk AB. 2110. Spicz AB/ ssko- pek AB / voyna AB. II 2111. B za 2112, syedanye AB / conforcia A: conforcium B forest A: fforesst B. 2112. Trzne AB. 2113. romiege A: romyegye B / rota AB lage A: lagye B. 2114. voysko AB/ hupka A: huppka B / zbierz A: sbyerz B exercitus A: excitus B. 2115. chas A: chassa B (Mk: Hk chasa) II 2116. chu- dína AB. II 2117. není v B. I 2118. Myto AB/ czlo ABT/ pieze A: pyczye B. 2119. turney AB/obrana AB. 2120. není v A; přijato z B č. 3158—3060; možná, že snad zbytky dvou veršů. II 2121. ssach AB.I 2122. roch AB/ kral A: kralyk, eral B (k tomu v B králevna z v. 2124)/ popek A: pop B. I 2123. prczka AB (v B při 2129)/ piesek A: pessyecz, pyessecz B/ rytierz AB. А 200'b 2120 2100 2105 2110 2115
Strana 184
18.4 Klarot, Glossář. VII. 11 12. 2130 2135 2140 Rexa kralna, decius wrchczab, rinssaf solatinus, Alea wrchczabnícze, sit scacabulum ssachownycze, Praczek funda, trocus ssamrha, rechinie piredocus, Varda pilum, discus kot, offens lechi, chitaua discus Et sitopes tyezki, frapa lestvicze, torna kuzelki. Pungo pykel, proculum luczak, kolovrat girocellum, Lisicze torcular, ssletki pellia, sudnye tribunal Et stimulus osten, koscze lundula, pungula kosten. Est alapa policzek, colaphus possigek, brola ssczilek, Naripula ponosek, prestica oszcipek, arda povsek, Occipulum poczepek, potikel graba, flagra porzitek. Vincula sunt okowi, czibek ulpa, cefína pohlawki, Puppa lutka, staczka statis, oscillum kolebaczka, Exila wyskaczka, podhrdlek soda, pessida skaczka, Vensula paczatka, pellax raz, truffa bobonka, Rozhranye calvaria, bogistye belliludium da. Nuxulium chrkaczka, chomodrz drula, turbus holaczka, Zavod gímnasium, sit vtiek bravíum, luda sternum, Zmrazek uter, wzchodlacz coclea, percula pawlacz. Hec Papias reserat, que plura Boecius aptat. 2125 (42. De armis.) VII. 4.) ARipiens arma dabis instrumenta secunda. 2145 Armaria brnye, sed pregocium sit oruzye, Odyeníe dic arma, plati thorax terczeque perma. Alionum ssossnyerz, ssipy tela, litricia sspalníerz, 2124. kralna A: kralewna B (již k v. 2122)/ wrchczab AB/ rinssaf AB. 2125. ssachownycze A: ssachownyczye B (v A předtím škrtl wrchczabnícze). 2126. Praczek AB / rechinie AB. II 2127. Varda AB / pilum A: pila B / kot AB lechi AB/ chitaua A: chytawa B. 2128. sitopes A: sirepes B/ tyezki A: nesky B lestvicze A: lestwyczye B/kuzelki AB/torna AB: corna Mk. 2129. pykel AB luczak AB / kolovrat AB. II 2130. ssletki A: pletki B/ sudnye AB. II 2131. osten AB koscze A: kossczye B/ kosten AB. II 2132. possigek AB/ ssczilek A: sczy- lecz B. I 2133. ponosek A: podnossek B/ssczipek AB/povsek A: povssek B. 2134. poczepek A: poczyepek B / potikel AB / porzitek AB. 2135 okowi AB czibek AB I cefina A: dephinum B / pohlawki A: pohlawek B. 2136/ lutka AB staczka A: statezka B/ kolebaczka AB. 2137. wyskaczka AB/ podhrdlek AB skaczka A: skakaczka B. 2138. paczatka AB/ bobonka A: zabonka Vš. I 2139. bogistye A: bogysscze B. 2140. chrkaczka A: czrchaczka B / chomodrz AB holaczka AB. I 2141. Zavod AB/ gimnasium A: Simmazium B/ vtiek AB) luda AB. 2142. Zmrazek AB / wzchodlacz AB / pawlacz AB. II 2143. Hec A: Hoc B/ Boecius AB (v A připsáno vedle ještě znovu barvou). 2144. Aripiens A: Erupiens B. I 2145. není v B. 2146. Odyeníe AB/ plati ABT / tercze A: tert- czye B. 2147. Alionum A: allconum B/ssossnyerz A:ssossnerz B/ litricia A: licer- tia Mk (čtení nejisté)/ sspalnierz A: sspalmyerzy B, (Mk; Hk, D. nemají té glossy).
18.4 Klarot, Glossář. VII. 11 12. 2130 2135 2140 Rexa kralna, decius wrchczab, rinssaf solatinus, Alea wrchczabnícze, sit scacabulum ssachownycze, Praczek funda, trocus ssamrha, rechinie piredocus, Varda pilum, discus kot, offens lechi, chitaua discus Et sitopes tyezki, frapa lestvicze, torna kuzelki. Pungo pykel, proculum luczak, kolovrat girocellum, Lisicze torcular, ssletki pellia, sudnye tribunal Et stimulus osten, koscze lundula, pungula kosten. Est alapa policzek, colaphus possigek, brola ssczilek, Naripula ponosek, prestica oszcipek, arda povsek, Occipulum poczepek, potikel graba, flagra porzitek. Vincula sunt okowi, czibek ulpa, cefína pohlawki, Puppa lutka, staczka statis, oscillum kolebaczka, Exila wyskaczka, podhrdlek soda, pessida skaczka, Vensula paczatka, pellax raz, truffa bobonka, Rozhranye calvaria, bogistye belliludium da. Nuxulium chrkaczka, chomodrz drula, turbus holaczka, Zavod gímnasium, sit vtiek bravíum, luda sternum, Zmrazek uter, wzchodlacz coclea, percula pawlacz. Hec Papias reserat, que plura Boecius aptat. 2125 (42. De armis.) VII. 4.) ARipiens arma dabis instrumenta secunda. 2145 Armaria brnye, sed pregocium sit oruzye, Odyeníe dic arma, plati thorax terczeque perma. Alionum ssossnyerz, ssipy tela, litricia sspalníerz, 2124. kralna A: kralewna B (již k v. 2122)/ wrchczab AB/ rinssaf AB. 2125. ssachownycze A: ssachownyczye B (v A předtím škrtl wrchczabnícze). 2126. Praczek AB / rechinie AB. II 2127. Varda AB / pilum A: pila B / kot AB lechi AB/ chitaua A: chytawa B. 2128. sitopes A: sirepes B/ tyezki A: nesky B lestvicze A: lestwyczye B/kuzelki AB/torna AB: corna Mk. 2129. pykel AB luczak AB / kolovrat AB. II 2130. ssletki A: pletki B/ sudnye AB. II 2131. osten AB koscze A: kossczye B/ kosten AB. II 2132. possigek AB/ ssczilek A: sczy- lecz B. I 2133. ponosek A: podnossek B/ssczipek AB/povsek A: povssek B. 2134. poczepek A: poczyepek B / potikel AB / porzitek AB. 2135 okowi AB czibek AB I cefina A: dephinum B / pohlawki A: pohlawek B. 2136/ lutka AB staczka A: statezka B/ kolebaczka AB. 2137. wyskaczka AB/ podhrdlek AB skaczka A: skakaczka B. 2138. paczatka AB/ bobonka A: zabonka Vš. I 2139. bogistye A: bogysscze B. 2140. chrkaczka A: czrchaczka B / chomodrz AB holaczka AB. I 2141. Zavod AB/ gimnasium A: Simmazium B/ vtiek AB) luda AB. 2142. Zmrazek AB / wzchodlacz AB / pawlacz AB. II 2143. Hec A: Hoc B/ Boecius AB (v A připsáno vedle ještě znovu barvou). 2144. Aripiens A: Erupiens B. I 2145. není v B. 2146. Odyeníe AB/ plati ABT / tercze A: tert- czye B. 2147. Alionum A: allconum B/ssossnyerz A:ssossnerz B/ litricia A: licer- tia Mk (čtení nejisté)/ sspalnierz A: sspalmyerzy B, (Mk; Hk, D. nemají té glossy).
Strana 185
De civitate et armis, v. 2124—2172. 185 2150 2155 A 200 a 2160 2165 2170 Blatta krna, mantica tlumok, panczierz lorica, Galea helm, faretra tul kobluczekque caleptra. Cassida sslap, spata rutlink sit, strziela sagitta, Sczit clipeus, fidia przielbicze puklerz quoque scuta, Hasta kopie, strzielisstie missile, hastile ratystie, Sicca sabie, crista helmodek, samostrziel balista, Mecz gladius, sudlicze cuspis arcusque luczistie. Tricuspis (k)ronle, mucro plekno, lancea hrale, Collibar obogek, sido twrd, crurigal nakolenek, Dic oscziep framea, capulus gilecz, umbo «...) pukla !i Et pugio pazlerz, catabulta kluk et falera dek. Sit conus kleynot, balera strzieli, sit tidea hrot, Clava rzemdih, ssterman pelta, defendiculum bran. Odtyez abena, lorum sit vdydla, pohlawka capistrum, Mlat maníplus, calosa possva, fixurale przinoza. Lix kruzlik et stropheus opasaníe, zasada ponedus, Cornicus est holstraf, ancus kraf, sit chamus ohlaw, Collarium halzie, puto compes, dentula branye, Bucca rziedlo, dlahi strínx, fonda rokle, cola traki, Multitudo mnozstvie, carcer zalarz, gaya skoble, Vendula sslak, ssatlavan ergastula, banyca castan, Maceria suhradi, gumphus mozden, biga kari, Pandia lisnye, polus piest, axis os et vozi currus. Kolo rota, fiteus chomut lukot quoque cantus, Oy temo, radius stpicze, cirta bodecz ssle quoque gophus, 2148. blatta A: blacta B, Mk/ krna AB/ tlumok AB. I 2149. tul ABT/ ko- bluczek A: klobuczek B. 2150. sslap ABT/ rutlink AB/ strziela AB. 2151. Sczit AB/ przielbicze A: przyelbyczye B/puklerz AB/ scuta A: scutum B. I 2152. strzie- lisstie A: strzyelyscze B/ratystie A: ratyscze BT. I 2153. sabie AB/ crista Mk: prisca AB/ helmodek AB. II 2154. sudlicze A: sudlyczye B/ luczistie A: luczys- cze B. I 2155. kronle B:hronle A/plekno AB/hrale ABT. I 2156. obogek ABT nakolenek A: nakolenky B. I 2157. oscziep A: ossczyep B / gilecz AB/ pukla A: puklerz B. 2158. pazlerz AB/ kluk ABT / dek AB. I 2159: kleynot A: klenot B/ strzieli AB / tidea AB: cidea Mk) hrot A: hroth B. l 2160. rzemdih ABT/ sster- man AB/ pelta A: pleta B/bran AB: v A nad n' jakoby háček, což bývá i jindy. 2161. Odtyez AB/ vdydla AB/ pohlawka AB. 2162. Mlat AB/ maniplus A: manipulus B, Mk / posswa AB / przinoza AB. II 2163. kruzlik A: krusslyk B z opasanie AB / zasada AB I ponedus A: paredus B. l 2164. Cornicus A: corin- tus B/ holstraf A: holstraph B/ kraf ABT / ohlaw AB. 2165. (v B až po v. 2166!), halzie AT: haluzye B / puto AB/ branye AB. I 2166. (v B před 2165) Bucca A: bucta B/ rziedlo AB/ dlahi A: dralzy B1 strinx A: stinx B/ rokle ABTI cola A: tola B/ traki AB. II 2167. skoble AB. I 2168. sslak AB. 2169. Maceria A: materia Mk, matreria B / suhradi AB mozden A: moz- czen B. 1 2170. lisnye A: lyssyczye B/ piest AB. II 2171. není v B. 2172. Oy AB/ temo AB: tenio Mk / stpicze A: stpyczye B / cirta AB: circa Mk / bo- decz AB/ ssle AB, Trialog.
De civitate et armis, v. 2124—2172. 185 2150 2155 A 200 a 2160 2165 2170 Blatta krna, mantica tlumok, panczierz lorica, Galea helm, faretra tul kobluczekque caleptra. Cassida sslap, spata rutlink sit, strziela sagitta, Sczit clipeus, fidia przielbicze puklerz quoque scuta, Hasta kopie, strzielisstie missile, hastile ratystie, Sicca sabie, crista helmodek, samostrziel balista, Mecz gladius, sudlicze cuspis arcusque luczistie. Tricuspis (k)ronle, mucro plekno, lancea hrale, Collibar obogek, sido twrd, crurigal nakolenek, Dic oscziep framea, capulus gilecz, umbo «...) pukla !i Et pugio pazlerz, catabulta kluk et falera dek. Sit conus kleynot, balera strzieli, sit tidea hrot, Clava rzemdih, ssterman pelta, defendiculum bran. Odtyez abena, lorum sit vdydla, pohlawka capistrum, Mlat maníplus, calosa possva, fixurale przinoza. Lix kruzlik et stropheus opasaníe, zasada ponedus, Cornicus est holstraf, ancus kraf, sit chamus ohlaw, Collarium halzie, puto compes, dentula branye, Bucca rziedlo, dlahi strínx, fonda rokle, cola traki, Multitudo mnozstvie, carcer zalarz, gaya skoble, Vendula sslak, ssatlavan ergastula, banyca castan, Maceria suhradi, gumphus mozden, biga kari, Pandia lisnye, polus piest, axis os et vozi currus. Kolo rota, fiteus chomut lukot quoque cantus, Oy temo, radius stpicze, cirta bodecz ssle quoque gophus, 2148. blatta A: blacta B, Mk/ krna AB/ tlumok AB. I 2149. tul ABT/ ko- bluczek A: klobuczek B. 2150. sslap ABT/ rutlink AB/ strziela AB. 2151. Sczit AB/ przielbicze A: przyelbyczye B/puklerz AB/ scuta A: scutum B. I 2152. strzie- lisstie A: strzyelyscze B/ratystie A: ratyscze BT. I 2153. sabie AB/ crista Mk: prisca AB/ helmodek AB. II 2154. sudlicze A: sudlyczye B/ luczistie A: luczys- cze B. I 2155. kronle B:hronle A/plekno AB/hrale ABT. I 2156. obogek ABT nakolenek A: nakolenky B. I 2157. oscziep A: ossczyep B / gilecz AB/ pukla A: puklerz B. 2158. pazlerz AB/ kluk ABT / dek AB. I 2159: kleynot A: klenot B/ strzieli AB / tidea AB: cidea Mk) hrot A: hroth B. l 2160. rzemdih ABT/ sster- man AB/ pelta A: pleta B/bran AB: v A nad n' jakoby háček, což bývá i jindy. 2161. Odtyez AB/ vdydla AB/ pohlawka AB. 2162. Mlat AB/ maniplus A: manipulus B, Mk / posswa AB / przinoza AB. II 2163. kruzlik A: krusslyk B z opasanie AB / zasada AB I ponedus A: paredus B. l 2164. Cornicus A: corin- tus B/ holstraf A: holstraph B/ kraf ABT / ohlaw AB. 2165. (v B až po v. 2166!), halzie AT: haluzye B / puto AB/ branye AB. I 2166. (v B před 2165) Bucca A: bucta B/ rziedlo AB/ dlahi A: dralzy B1 strinx A: stinx B/ rokle ABTI cola A: tola B/ traki AB. II 2167. skoble AB. I 2168. sslak AB. 2169. Maceria A: materia Mk, matreria B / suhradi AB mozden A: moz- czen B. 1 2170. lisnye A: lyssyczye B/ piest AB. II 2171. není v B. 2172. Oy AB/ temo AB: tenio Mk / stpicze A: stpyczye B / cirta AB: circa Mk / bo- decz AB/ ssle AB, Trialog.
Strana 186
186 Klaret Glossář, VII, 12—43. 2175 2180 2185 Rozvora longale, stata choda, nasad trabale, Sanki vchiculum, sit opex ramena, vozna plaustrum. Ognicze foralium, flaga swih, kolomast rotalinum, Postela pochví, dic antela prsosíní. Unsorida ssczenha, plech lipsa, sit oprata reda, Pertica vrtoviez, klanícze furcale, sar hastrziel, Podklad subsella, strepa strzmen sedloque sella. Postranek apellum, rosporzicze.. dvoyníe duellum Cingula popruh, oper luk, vzda frenum, tasska comper, Lanx vazen, exentum zubczek, tyetyua sit amentum, Machina prak, przieplacha trepido, rzetiez ... catena, Benatki veneficium, plast favus, vtieknícz asillum, Lamella czepel, zatul actula, iactula vrhel. Hec data Theutuníca dic apcius esse Bohema. (43. De urbis hominibus. (VII.5.) ()Laretus pangit urb(c)s, homines modo tangit. Agric(o)Ia zapluharz, hospes hospodarz, nugillus lharz, Hospita hospodynie, dic inquilina podruhynye, Podruh inquilinus, sons vingi)k, koferz decibínus, Myesczenyn est civis, purkrechtnik emphitealis. Est subses podsedek, claviger klicznik, iuratus kmet, Circumforanus trhovan ruzenque paburus. aliptes stlarz........ Gezdecz eques, hokynie penestica, corgina beknye Et theolonarius mytnyk, czelnik angarianus, Praska Pragentissa, richtarzova sit iudicissa, 2195 А 200 b 2190 2173. Rozvora AB / chodaA: chuoda B / nasad AB. 11 2174. ramena AB vozna AB. II 2175. Ognícze A: oynyczyc B/ swihl A: sswyh B/ kolomast AB. 2176. pochvi ABT / prsosíní AB. li 2177. ssczenha AB/ plech AB oprata A: opratB/ reda A: leda B. I 2178. Pertica A: partica B/ vrtoviez AB/ klanícze AT: klanyczye B/hastrziel AB.[2179. Podklad ABT. 2180. Postranek A: postranky B rozporzicze A: G B, dvoynie AB. 2181. popruh AB/ luk AT: lub B / tasska AB. 2182. vazen AB/ exentum A: exoricum B/ zubczek A: zubek B/ tyetyua AB. 2183. prak AB/ przieplacha AB / trepido A: crepido B (k tomu v B 3214 abena ohlaw, ale zdá se omyl, srvn. v. 2161 a 2164). 2184. Benatki AB. II 2185. czepel A: czepelyk B, 2186. dic A: dicit B/ apcius A: aptus B/ Bohema A: Bohe- mia B. II 2187. pergit B: pangit A Iurbis B: urbs A. II 2188. Agricola B: agri- cula A zapluharz AB /nugillus A: agillus B /lharz AB. I 2189—2190. neni v B. vmk A: m. vinník? I 2191. purkrechtnik A: purkrechnyk B. 2192. podsedek AT: podsyedek B / kmet AB. II 2193. trhovan AB / ruzen AB / paburus A: ba- burus B. Il 2194—2195. není v B ...aliptes stlarz... připsáno v A k v. 2193. ale odděleno čávkou. I 2196. theolonarius AB / mytnyk A: mytny B / czelnik AB/ angarianus A: angariarius B. 1 2197. Praska A: prazka B Pragentissa AB pragencissa Mk.
186 Klaret Glossář, VII, 12—43. 2175 2180 2185 Rozvora longale, stata choda, nasad trabale, Sanki vchiculum, sit opex ramena, vozna plaustrum. Ognicze foralium, flaga swih, kolomast rotalinum, Postela pochví, dic antela prsosíní. Unsorida ssczenha, plech lipsa, sit oprata reda, Pertica vrtoviez, klanícze furcale, sar hastrziel, Podklad subsella, strepa strzmen sedloque sella. Postranek apellum, rosporzicze.. dvoyníe duellum Cingula popruh, oper luk, vzda frenum, tasska comper, Lanx vazen, exentum zubczek, tyetyua sit amentum, Machina prak, przieplacha trepido, rzetiez ... catena, Benatki veneficium, plast favus, vtieknícz asillum, Lamella czepel, zatul actula, iactula vrhel. Hec data Theutuníca dic apcius esse Bohema. (43. De urbis hominibus. (VII.5.) ()Laretus pangit urb(c)s, homines modo tangit. Agric(o)Ia zapluharz, hospes hospodarz, nugillus lharz, Hospita hospodynie, dic inquilina podruhynye, Podruh inquilinus, sons vingi)k, koferz decibínus, Myesczenyn est civis, purkrechtnik emphitealis. Est subses podsedek, claviger klicznik, iuratus kmet, Circumforanus trhovan ruzenque paburus. aliptes stlarz........ Gezdecz eques, hokynie penestica, corgina beknye Et theolonarius mytnyk, czelnik angarianus, Praska Pragentissa, richtarzova sit iudicissa, 2195 А 200 b 2190 2173. Rozvora AB / chodaA: chuoda B / nasad AB. 11 2174. ramena AB vozna AB. II 2175. Ognícze A: oynyczyc B/ swihl A: sswyh B/ kolomast AB. 2176. pochvi ABT / prsosíní AB. li 2177. ssczenha AB/ plech AB oprata A: opratB/ reda A: leda B. I 2178. Pertica A: partica B/ vrtoviez AB/ klanícze AT: klanyczye B/hastrziel AB.[2179. Podklad ABT. 2180. Postranek A: postranky B rozporzicze A: G B, dvoynie AB. 2181. popruh AB/ luk AT: lub B / tasska AB. 2182. vazen AB/ exentum A: exoricum B/ zubczek A: zubek B/ tyetyua AB. 2183. prak AB/ przieplacha AB / trepido A: crepido B (k tomu v B 3214 abena ohlaw, ale zdá se omyl, srvn. v. 2161 a 2164). 2184. Benatki AB. II 2185. czepel A: czepelyk B, 2186. dic A: dicit B/ apcius A: aptus B/ Bohema A: Bohe- mia B. II 2187. pergit B: pangit A Iurbis B: urbs A. II 2188. Agricola B: agri- cula A zapluharz AB /nugillus A: agillus B /lharz AB. I 2189—2190. neni v B. vmk A: m. vinník? I 2191. purkrechtnik A: purkrechnyk B. 2192. podsedek AT: podsyedek B / kmet AB. II 2193. trhovan AB / ruzen AB / paburus A: ba- burus B. Il 2194—2195. není v B ...aliptes stlarz... připsáno v A k v. 2193. ale odděleno čávkou. I 2196. theolonarius AB / mytnyk A: mytny B / czelnik AB/ angarianus A: angariarius B. 1 2197. Praska A: prazka B Pragentissa AB pragencissa Mk.
Strana 187
De urbis hominibus, v. 2173—2228. 187 2205 2210 2215 2220 2225 Vinosse vindemptor, aqua voda, vinarz vineator, Klasni conspicator sit, rosievatel seminator Et fenotalcator ssienosseczecz vazaczque ligator. Hlasny vigil, arator oracz, mlatecz tritulator, Opalacz ventilator, messor znecz, pastucha pastor, Villanus sedlak, mulio mzak, muscio muchak, Mango konierz, kobylak equilio, sed agax sit oslak. Gho iuga, bubulcus pohonicz (swinak)que subulcus. Archimandrita kníe(z)ovecz vozotoczque vereda, (Rustoycus rudiss... colonus ratay...) (Cunocus kozak... scabinus konssel...) Consul radcze, dator davcze, radicz consiliator, Vozatay auriga, drzevosczep calo, coqua kucharzka (Coculus kuchtycz... urbus hradycz) Ortulanus zahradnik, apotecarius lekostavnik, Purgmeistr burgensis, ponsor pnyk, lhotnik agrestis, Hayni silvanus, podlesak lucarianus, Mostni pontarius, vector vozicz, osirzel orbus, Nosicz portator, sed wyhledacz est speculator, Viaticus poczestnik, cenobates sit naprovaznik. Est testis sviedek, zalovan actor, reus odprzek, Preco birzicz, vbrman dic arbiter, urbarator man, Rotnyk augmentator, popelecznik divariator. Armiger est odyenecz, pecíum praporzecz, strola sspenecz, Digno dostak, prziwuzen consanguineus est «....) Qui kteri, ribaldus nestatecznik, sukup emiscus, Kolecz hastator, ssermownik dímícator, Ablator odnositel, apportator przínositel. Zabitecz occisus, tera ssrs, podzemecz ypogeus, Rosuadcze sequester, vmsse caupo piesseczque pedester, Consultus raditel, phito pohczierz, unitor osnytel, 2200 2198—2199. není v B / vindemptor A: vinidemptor Mk. 2200. ssienosseczecz A: syenosyeczecz B. 1 2201. není v B. II 2202. Opalacz AB. II 2203. není v B. 2204. konierz AB/ kobylak AB/ oslak AB. II 2205. pohonicz AB/ swinak: doplněno podle Boh. 745 = Wies. 1017 a Veleš. (s. subulcus): nemá A, Mk. 2206. knierovecz A, knyerowyecz B/ vozotocz A: wozotecz B. 2207—2208. není vA, zbytky přejaty z B; cunocus': ostatní (Boh. 746 atd.) mají ennoicus'/konssel BT. 2209. radcze A: radczye B. I 2210. vozatay AB/ drzevosczep A: drzyevosczyep B. 2211. není v A; zbytky přijaty z B č. 3242—3243. 2212. lekostavnik AB. 2213. Purgmeistr A: purgmystr B/ lhotnik AB. 2214. podlesak A: podlessak B. 2215—2216. není v B. I 2217. poczestnik A: poczyestnyk B (Mk; nemá Hk) naprovaznik AB. II 2218. zalovan AB. I 2219. man AB. I 2220. Rotnyk AB popelecznik AB/ divariator A:cinariator B. I 2221—2222. není v B. 2223. ne- statecznik AB. 2224—2225. není v B. 2226. podzemecz AB. II 2227. Rosuad- cze A: rozwadczye B / sequester AB: sequestor Mk. 1 2228. osnytel A: osmetel B.
De urbis hominibus, v. 2173—2228. 187 2205 2210 2215 2220 2225 Vinosse vindemptor, aqua voda, vinarz vineator, Klasni conspicator sit, rosievatel seminator Et fenotalcator ssienosseczecz vazaczque ligator. Hlasny vigil, arator oracz, mlatecz tritulator, Opalacz ventilator, messor znecz, pastucha pastor, Villanus sedlak, mulio mzak, muscio muchak, Mango konierz, kobylak equilio, sed agax sit oslak. Gho iuga, bubulcus pohonicz (swinak)que subulcus. Archimandrita kníe(z)ovecz vozotoczque vereda, (Rustoycus rudiss... colonus ratay...) (Cunocus kozak... scabinus konssel...) Consul radcze, dator davcze, radicz consiliator, Vozatay auriga, drzevosczep calo, coqua kucharzka (Coculus kuchtycz... urbus hradycz) Ortulanus zahradnik, apotecarius lekostavnik, Purgmeistr burgensis, ponsor pnyk, lhotnik agrestis, Hayni silvanus, podlesak lucarianus, Mostni pontarius, vector vozicz, osirzel orbus, Nosicz portator, sed wyhledacz est speculator, Viaticus poczestnik, cenobates sit naprovaznik. Est testis sviedek, zalovan actor, reus odprzek, Preco birzicz, vbrman dic arbiter, urbarator man, Rotnyk augmentator, popelecznik divariator. Armiger est odyenecz, pecíum praporzecz, strola sspenecz, Digno dostak, prziwuzen consanguineus est «....) Qui kteri, ribaldus nestatecznik, sukup emiscus, Kolecz hastator, ssermownik dímícator, Ablator odnositel, apportator przínositel. Zabitecz occisus, tera ssrs, podzemecz ypogeus, Rosuadcze sequester, vmsse caupo piesseczque pedester, Consultus raditel, phito pohczierz, unitor osnytel, 2200 2198—2199. není v B / vindemptor A: vinidemptor Mk. 2200. ssienosseczecz A: syenosyeczecz B. 1 2201. není v B. II 2202. Opalacz AB. II 2203. není v B. 2204. konierz AB/ kobylak AB/ oslak AB. II 2205. pohonicz AB/ swinak: doplněno podle Boh. 745 = Wies. 1017 a Veleš. (s. subulcus): nemá A, Mk. 2206. knierovecz A, knyerowyecz B/ vozotocz A: wozotecz B. 2207—2208. není vA, zbytky přejaty z B; cunocus': ostatní (Boh. 746 atd.) mají ennoicus'/konssel BT. 2209. radcze A: radczye B. I 2210. vozatay AB/ drzevosczep A: drzyevosczyep B. 2211. není v A; zbytky přijaty z B č. 3242—3243. 2212. lekostavnik AB. 2213. Purgmeistr A: purgmystr B/ lhotnik AB. 2214. podlesak A: podlessak B. 2215—2216. není v B. I 2217. poczestnik A: poczyestnyk B (Mk; nemá Hk) naprovaznik AB. II 2218. zalovan AB. I 2219. man AB. I 2220. Rotnyk AB popelecznik AB/ divariator A:cinariator B. I 2221—2222. není v B. 2223. ne- statecznik AB. 2224—2225. není v B. 2226. podzemecz AB. II 2227. Rosuad- cze A: rozwadczye B / sequester AB: sequestor Mk. 1 2228. osnytel A: osmetel B.
Strana 188
188 Klaret, Glossář, VII, 43—44. 2230 2235 I А 201 а 2240 2245 Cuspa ssczihla, lazica stipularius, abdola skrywka, Porta trakacz, hnoynik fimuloque lutacio blatnik. Est ipargeus nadomecz, konsselstvie senatus, Provolacz intimator, dvanastnik dico senator. Pohonitel citator, odsudnik abiudicator, Iudicator suditel, sit furator przisahatel. Advocatus zpravatel, dic inprecator zaprositel, lll Rzecznik pr(o)locutor, zalownik conquerulator, Contumax pokutel, executor dohonitel, Impulsor whonitel, apreciator nagímatel, Ohnyat pirous, zorzek eous, zlik echous, Podbieze philogeus, sit zagemnik abigeus, Placz tala, purgator pomietacz, topicz calefactor, Zuostali superstes hospodarzque pater familias. Convena przilezlecz edentatusque bezzubecz, Emeritus wislucz)czi, sit falconista sokolczy, Canilio holota, husak auxo, coquilla popelka, Snitak sompniator, protyvnik contrariator. Cuncta Bohema fer(o), Ripenses voce sequendo. (44. De iudice.) (VII. 6.) (Rtographus laudes donat de iudice grandes. Querela zaloba procuratoriumque possoba, Vendicio prodanye, dic appellamen odvolanye. Empcio sit kupenye, iudicacio posuzeníe, Pagacío plnyeníe, sentencia dic (do)suzeníe. Servitus est robota, rota processus, ztrata perda, Obstagium lezeníe, commissio sit poruczeníe. Proiectus zwrzeníe, diiudicamen rozsuzeníe, Adiudica przisud, abiudicamen erit odsud. Wklad acticacio, posudek coniudicacio, 2250 2255 2229. lazica A: lazyka B. II 2230. Porta A: porto B / trakacz A: trakarz B hnoynik AB/ fimulo A: fumillo B/ blatnik AB. lI 2231. nadomecz AB/ konssel- stvie AB, I 2232. Provolacz ABT / dwanastnik AB. II 2233—2234. není v B. 2235. zpravatel A: zprawytel B. 2236. Rzecznik ABT / prelocutor AMk: prolocu- tor BT. I 2237. pokutel AB / dohonitel AB. 2238. není v B. II 2239. Ohnyat A: ohnat B/ pirous A: pirans B/ zorzek A: zorzyek B/ zlik AB. II 2240. Podbieze A: podbyezye B / zagemnik AB. 2241. není v B. 2242. Zuostali A: zostaly B. 2243. bezzubecz AB. II 2244. není v B. II 2245. holota AB/ husak AB/ auxo A: anio B / popelka AB. II 2246. neni v B. I 2247. fere A: fore B / Ripenses A: ripensis B.II 2248. iudice A: indice B. ! 2249. neni v B. II 2250. odvolanye AT: otwolanye B. 2251. není v B. 1 2252. plnyeníe AB/ odsuzeníe A: dosuzenye BT (Mk; dosuczenye Hk). 2253. robota AB/ rota AB. 2254. lezeníe AT: lezyenye B. 2255—2256. není v B. 1 2257 Wklad ATrial.: vklad B.
188 Klaret, Glossář, VII, 43—44. 2230 2235 I А 201 а 2240 2245 Cuspa ssczihla, lazica stipularius, abdola skrywka, Porta trakacz, hnoynik fimuloque lutacio blatnik. Est ipargeus nadomecz, konsselstvie senatus, Provolacz intimator, dvanastnik dico senator. Pohonitel citator, odsudnik abiudicator, Iudicator suditel, sit furator przisahatel. Advocatus zpravatel, dic inprecator zaprositel, lll Rzecznik pr(o)locutor, zalownik conquerulator, Contumax pokutel, executor dohonitel, Impulsor whonitel, apreciator nagímatel, Ohnyat pirous, zorzek eous, zlik echous, Podbieze philogeus, sit zagemnik abigeus, Placz tala, purgator pomietacz, topicz calefactor, Zuostali superstes hospodarzque pater familias. Convena przilezlecz edentatusque bezzubecz, Emeritus wislucz)czi, sit falconista sokolczy, Canilio holota, husak auxo, coquilla popelka, Snitak sompniator, protyvnik contrariator. Cuncta Bohema fer(o), Ripenses voce sequendo. (44. De iudice.) (VII. 6.) (Rtographus laudes donat de iudice grandes. Querela zaloba procuratoriumque possoba, Vendicio prodanye, dic appellamen odvolanye. Empcio sit kupenye, iudicacio posuzeníe, Pagacío plnyeníe, sentencia dic (do)suzeníe. Servitus est robota, rota processus, ztrata perda, Obstagium lezeníe, commissio sit poruczeníe. Proiectus zwrzeníe, diiudicamen rozsuzeníe, Adiudica przisud, abiudicamen erit odsud. Wklad acticacio, posudek coniudicacio, 2250 2255 2229. lazica A: lazyka B. II 2230. Porta A: porto B / trakacz A: trakarz B hnoynik AB/ fimulo A: fumillo B/ blatnik AB. lI 2231. nadomecz AB/ konssel- stvie AB, I 2232. Provolacz ABT / dwanastnik AB. II 2233—2234. není v B. 2235. zpravatel A: zprawytel B. 2236. Rzecznik ABT / prelocutor AMk: prolocu- tor BT. I 2237. pokutel AB / dohonitel AB. 2238. není v B. II 2239. Ohnyat A: ohnat B/ pirous A: pirans B/ zorzek A: zorzyek B/ zlik AB. II 2240. Podbieze A: podbyezye B / zagemnik AB. 2241. není v B. 2242. Zuostali A: zostaly B. 2243. bezzubecz AB. II 2244. není v B. II 2245. holota AB/ husak AB/ auxo A: anio B / popelka AB. II 2246. neni v B. I 2247. fere A: fore B / Ripenses A: ripensis B.II 2248. iudice A: indice B. ! 2249. neni v B. II 2250. odvolanye AT: otwolanye B. 2251. není v B. 1 2252. plnyeníe AB/ odsuzeníe A: dosuzenye BT (Mk; dosuczenye Hk). 2253. robota AB/ rota AB. 2254. lezeníe AT: lezyenye B. 2255—2256. není v B. 1 2257 Wklad ATrial.: vklad B.
Strana 189
De iudice, v. 2229—2289. 189 2265 2270 А 201 b 2275 2280 2285 Wzdanye resignamen, smluvenie confederamen, Citacioque pohon execucioque dopohon Et whon impulsus, przihna compulsus, zahna pulsus. Dic inpulsivum whonne, platne pagativum, Sanccio zaha[nJyeníe, contestamen odsviedczeníe. Est exsolumen vyplata, zaplaczeníe solumen, Libertas ssvoboda, licencia zpuoba, dle pragma, Ligamen odvmrl, morticínium datur vmrl. Antedium beseda, candor blik, chlebnicze panda Et meritum zadussie, dic habundancia dostvie. Collegium druzína, ligar est motowz, zperek unxa, Apreciat nagyma, dyel porcio, mir treuga, Inbrigat obruczuge, fideiussoria rukogemstvie, Vindicta pomsta contumaci(a)que pokuta, Obtiezka gravamen, porobenye sit angariamen Zapross inprecamen, wiobczug excommunicamen. Condicio wymluva, dic depactacio smluva, Publicamen zosvied, difidacio sit odpovied. Infamia przymluva, sit klatva (...) anatema, Advocamen zpraveníe, prolocutura rzecznovaníe Et correctorium popravek, przepis (..) rescriptum. Mancipa sit otroczstvo, tamen arbitrium vbrmanstvo, Cirographus hampe(st), privilegium quoque hamffest Slozek dictamen, list littera, trud egrotamen, Litonicum czeske, ius pravo civileque myesczke. (Indicium przypowyed, edictum.. propowyed), Est interdictum zapovied, zaprzeczeníe vetitum, Professus opovied, efessio dico wipovied. Perhibitus zabranka, suspensio fiet otymka, Convocamen svolaníe, suspendia dic obiesseníe, Occisio zabitie, dic humacio pohrzebeníe Et patrimonium moviczstvie, ssytína domítectum. 2260 2258. Wzdanye AB / smluvenie AB. II 2259—2261. není v B.II 2262. za- hanyeníe A: zahayenye B / odsviedczenie A: odsuzenye B. 1 2263. vyplata AB. 2264. zpuoba A: zpu(s)oba Mk, odposczenij Tr II 2264/5: B. I 2266. beseda A: bessyeda B/ chlebnícze A: chlebnyczye B. I 2267. zadussie AB. 2268. dru- zína AB/ motowz AB/zperek A: zpyerek B/ unxa A: ruza B. 2269. mir AB. I 2270. Inbrigat A: inbrigo B / obruczuge A: obruczygy B. 2271. contumacioque pokuta A (pak škrtnuto): contumacia pokuta B. 2272. porobenye AB. 2274. wy- mluva AB, I 2275. difidacio A: defidacio B/ odpovied A: oklamanye B (Mk. mylně: „schází“). 2276. przymluva AB: omluva Tr. 2277. zpraveníe AB/ prolocu- tura A: procolutoria B/ rzecznovaníe A: rzyecznowanye B. II 2278. není v B. 2279. otroczstvo AB. II 2280. hamperk A: hampest B. Il 2281. Slozek AT. 2282. czeske AB; v B + prawo. I 2283. není v A; přijato z B. I 2284. zaprzecze. nie A: zaprzyeczenye B/ zapovied AT. II 2285—2288. D B. II 2289. ssytína AB-
De iudice, v. 2229—2289. 189 2265 2270 А 201 b 2275 2280 2285 Wzdanye resignamen, smluvenie confederamen, Citacioque pohon execucioque dopohon Et whon impulsus, przihna compulsus, zahna pulsus. Dic inpulsivum whonne, platne pagativum, Sanccio zaha[nJyeníe, contestamen odsviedczeníe. Est exsolumen vyplata, zaplaczeníe solumen, Libertas ssvoboda, licencia zpuoba, dle pragma, Ligamen odvmrl, morticínium datur vmrl. Antedium beseda, candor blik, chlebnicze panda Et meritum zadussie, dic habundancia dostvie. Collegium druzína, ligar est motowz, zperek unxa, Apreciat nagyma, dyel porcio, mir treuga, Inbrigat obruczuge, fideiussoria rukogemstvie, Vindicta pomsta contumaci(a)que pokuta, Obtiezka gravamen, porobenye sit angariamen Zapross inprecamen, wiobczug excommunicamen. Condicio wymluva, dic depactacio smluva, Publicamen zosvied, difidacio sit odpovied. Infamia przymluva, sit klatva (...) anatema, Advocamen zpraveníe, prolocutura rzecznovaníe Et correctorium popravek, przepis (..) rescriptum. Mancipa sit otroczstvo, tamen arbitrium vbrmanstvo, Cirographus hampe(st), privilegium quoque hamffest Slozek dictamen, list littera, trud egrotamen, Litonicum czeske, ius pravo civileque myesczke. (Indicium przypowyed, edictum.. propowyed), Est interdictum zapovied, zaprzeczeníe vetitum, Professus opovied, efessio dico wipovied. Perhibitus zabranka, suspensio fiet otymka, Convocamen svolaníe, suspendia dic obiesseníe, Occisio zabitie, dic humacio pohrzebeníe Et patrimonium moviczstvie, ssytína domítectum. 2260 2258. Wzdanye AB / smluvenie AB. II 2259—2261. není v B.II 2262. za- hanyeníe A: zahayenye B / odsviedczenie A: odsuzenye B. 1 2263. vyplata AB. 2264. zpuoba A: zpu(s)oba Mk, odposczenij Tr II 2264/5: B. I 2266. beseda A: bessyeda B/ chlebnícze A: chlebnyczye B. I 2267. zadussie AB. 2268. dru- zína AB/ motowz AB/zperek A: zpyerek B/ unxa A: ruza B. 2269. mir AB. I 2270. Inbrigat A: inbrigo B / obruczuge A: obruczygy B. 2271. contumacioque pokuta A (pak škrtnuto): contumacia pokuta B. 2272. porobenye AB. 2274. wy- mluva AB, I 2275. difidacio A: defidacio B/ odpovied A: oklamanye B (Mk. mylně: „schází“). 2276. przymluva AB: omluva Tr. 2277. zpraveníe AB/ prolocu- tura A: procolutoria B/ rzecznovaníe A: rzyecznowanye B. II 2278. není v B. 2279. otroczstvo AB. II 2280. hamperk A: hampest B. Il 2281. Slozek AT. 2282. czeske AB; v B + prawo. I 2283. není v A; přijato z B. I 2284. zaprzecze. nie A: zaprzyeczenye B/ zapovied AT. II 2285—2288. D B. II 2289. ssytína AB-
Strana 190
190 Klaret, Glossář, VII, 44—45. 2295 2300 2305 2310 А 201 a 2315 2320 2290 Addicio przidanie, promocio dopomozeníe, Punccio zabodenie, regraciamen dyekovaníe, Inducie przímyerzie sit arestacioque staveníe. Irregularitas bezzaknost, krzehkost fragilitas, Lucracio ziskanie, perlusio sit proyhranie Et beneveniale przichodne, sit odchodne valete. Est ypoteca nastav, taxa ssacz, scandala stupraw, Scriptile popysne, deplanale zamazne, Prosba petitura, zavazaczka obligatura, Captivitas viezeníe, dispensacio przimilostie, Respondet odpovie, sit satisfaccio dostnye Apprehensivum gemne, sit sshodne nocivum, Conprehensivum pochopne, davave datívum, Intruncatívum wsadne, wipustne decipativum, Inquisitus ptanye, conquerulamen zalovaníe, Comparere stanye, proclamacio provolanye, Abigio zagetie sit abactivumque zagemne. Obiedne prandiale, sudne dic iudiciale Et iurisdicium sit ortel, nosne latívum, Sublacio podgetie, restitucio nawraczeníe. Exhibet vkazuge, visitacio nawssczieveníe, Euge blaze, racio poczet, vtroba dic panitudo, Inpetus esto nalich, error blud, lambia poliz Zapirzenieque rubor, stupor odyw, ydioma hlahol. Copia dic vtiezek, lucrum zisk, sumpcico) wzatek, Concessus pogiczka presentacioque podawka. Odklad depos tum, potaz consiliamentum Et testamentum sit vstaw, zmrk amphiteatrum. Est inmunímenſtum] oczista, pomvczenie punimen, Testacio sviedczeníe testimon umque sviedeczstvie, Intentum mysleníe, dic absolumen rozhrziessenie. Extensus ztazenye, remissio dic odpusczeníe, Pignus whlad, stilum popis, peczet sigillum, Noczleh nocturnum, czasto sepe, przirodne nativum. Lesio sit vraz, quasi yak, inveccio naraz, 2290—2291. není v B, Addicio A: additio Mk. II 2292. staveníe A: stawyc- nye B. 2293. bezzaknost A: bezzak(o)nost Mk mylně. 2295. przichodne AB odchodne AB. 2296. nastav ABT. I 2297. zamazne A: smazne B. 2298—2307. není v B. 2302. davave A: davane Mk. II 2308. ortel AB. II 2309—2310. není v B.1 2311. blaze A: blazye B / vtroba AB. II 2312. neni v B. I 2313. zapirzenie A: zaburzenye B. 2314. vtiezek A:vtezek B/ sumpcia AM: sumpcio T. 1 2315. G B. 2316. potaz AB. II 2317. vstaw AB. II 2318. inmunímentum A: immunimen B oczista AB. II 2319—2322. neni v B. I! 2323. przirodne AB. II 2324. inveccio A: natio B naraz AB,
190 Klaret, Glossář, VII, 44—45. 2295 2300 2305 2310 А 201 a 2315 2320 2290 Addicio przidanie, promocio dopomozeníe, Punccio zabodenie, regraciamen dyekovaníe, Inducie przímyerzie sit arestacioque staveníe. Irregularitas bezzaknost, krzehkost fragilitas, Lucracio ziskanie, perlusio sit proyhranie Et beneveniale przichodne, sit odchodne valete. Est ypoteca nastav, taxa ssacz, scandala stupraw, Scriptile popysne, deplanale zamazne, Prosba petitura, zavazaczka obligatura, Captivitas viezeníe, dispensacio przimilostie, Respondet odpovie, sit satisfaccio dostnye Apprehensivum gemne, sit sshodne nocivum, Conprehensivum pochopne, davave datívum, Intruncatívum wsadne, wipustne decipativum, Inquisitus ptanye, conquerulamen zalovaníe, Comparere stanye, proclamacio provolanye, Abigio zagetie sit abactivumque zagemne. Obiedne prandiale, sudne dic iudiciale Et iurisdicium sit ortel, nosne latívum, Sublacio podgetie, restitucio nawraczeníe. Exhibet vkazuge, visitacio nawssczieveníe, Euge blaze, racio poczet, vtroba dic panitudo, Inpetus esto nalich, error blud, lambia poliz Zapirzenieque rubor, stupor odyw, ydioma hlahol. Copia dic vtiezek, lucrum zisk, sumpcico) wzatek, Concessus pogiczka presentacioque podawka. Odklad depos tum, potaz consiliamentum Et testamentum sit vstaw, zmrk amphiteatrum. Est inmunímenſtum] oczista, pomvczenie punimen, Testacio sviedczeníe testimon umque sviedeczstvie, Intentum mysleníe, dic absolumen rozhrziessenie. Extensus ztazenye, remissio dic odpusczeníe, Pignus whlad, stilum popis, peczet sigillum, Noczleh nocturnum, czasto sepe, przirodne nativum. Lesio sit vraz, quasi yak, inveccio naraz, 2290—2291. není v B, Addicio A: additio Mk. II 2292. staveníe A: stawyc- nye B. 2293. bezzaknost A: bezzak(o)nost Mk mylně. 2295. przichodne AB odchodne AB. 2296. nastav ABT. I 2297. zamazne A: smazne B. 2298—2307. není v B. 2302. davave A: davane Mk. II 2308. ortel AB. II 2309—2310. není v B.1 2311. blaze A: blazye B / vtroba AB. II 2312. neni v B. I 2313. zapirzenie A: zaburzenye B. 2314. vtiezek A:vtezek B/ sumpcia AM: sumpcio T. 1 2315. G B. 2316. potaz AB. II 2317. vstaw AB. II 2318. inmunímentum A: immunimen B oczista AB. II 2319—2322. neni v B. I! 2323. przirodne AB. II 2324. inveccio A: natio B naraz AB,
Strana 191
De iudice et de ecclesia, v. 2290—2355. 191 2325 Zastaw obsidium, zastawnecz obses, kroki girum, Talia scriptores repetant verba minores. (45. De ecclesia.) VII. 7.)(M)Anicat ecclesia dare presbiteris sua iura. Ecclesia kostel, templum chram, girpulus ostviel, Vexillum koruhew, crux krziz, catholica czierkew, Nola zvonecz, claustrum klaster, mnychowna monasterium. Boznycze delubrum, stola sstolka), oltarna colubrum, Kaplicze capella, chorus kuor, poschowna cella, Oltarz altare, crimen hrziech, sklep penetrale, Ydola modli, codex knyhi, sit knyha carta, zakon lex. Reliquie svatost, evangelium dobrozviestie Et scandile stupen, puost ieiunium, miser huben, Ornatus krasslat, kadydlo thus, mappula pazlat, Svieczka candela, calix kalich, vbrussi palla, Campanile zvonycze baptisteriumque krztidlnícze. 2340 Lucína pokladnícze, sit thuribulum kadydlnicze, Interceptrale zamrziezka, nahlaw omirale. Kruchta litostrotus, carmen písmo, knotyna licnus, Cereus est postawnik, rziza cassula, cernula svicnik, Poslist epistola, srdcze tinabula, viticze polla. Dico cimíterium brzytow, obrazek simulacrum, Ossorium kostnícze, zvon campana, iota ss(l)owcze, Psalterium zaltarz, bible biblia, dialogus dvarz Alba czna, missale mssal, gitrznal matutinale, Spital hospitale, zmuczenal sit passionale. Capula sit kapicze, sit superpellicia komzie, Ambitus est rayskidvor, lucerna posviet, kozil arpos, Oplatek oblata, mazel unccio, taynícze secreta, Eucaristia bozy sín, tamen angola ruzka. Hostia sit obednye, stipa sspanda, cimbala zviekníe, 2355 Plebs fara, cathegora kazatedlnicze, credo viera, 2325. Zastaw AB. 2326. repetant A: repetunt B. Il 2327. anicat A: lau- dat B. 2328. girpulus A: grapulus B / ostviel AB. II 2329—2330. není v B. 2330. monasterium A: silně zkráceno: mnsť, takže možno číst i monastrum', 2331. oltarna AB / stola: sstol A: scola sscol(a) Mk; ale 'škola' je ve v. 2362. 2332. není v B. l 2333. sklep AB. I 2334—2335. není v B. 2336. stupen AB. 2337. 0 B/ krasslat AT. I 2338. vbrussi AB. II 2339. O B. I 2340. pokladnícze A: pokladnyczye B. 2341. není v B. I 2342. Kruchta AB. II 2343. postawnik AB/ rziza ABsvicnik A: swyecznyk B. II 2344. srdcze AB: v B + zwonowe/ viticze A: wytyczye B. l 2345. brzytov A: hrzbytow B/ obrazek AB. II 2346. kostnícze A: kostnyczye B/ssowcze AB: slowcze Mk. II 2347—2348. není v B. 2349. zmu- czenal A: ssmuczenal B. 2350. není v B.II 2351. rayski dvor AB. 2352. není v B 2353. bozy sín AB. II 2354. sspanda AB. II 2355. kazatedlnicze A: kazatedlnyczye B. /А 201'b 2350 2345 2335 2330
De iudice et de ecclesia, v. 2290—2355. 191 2325 Zastaw obsidium, zastawnecz obses, kroki girum, Talia scriptores repetant verba minores. (45. De ecclesia.) VII. 7.)(M)Anicat ecclesia dare presbiteris sua iura. Ecclesia kostel, templum chram, girpulus ostviel, Vexillum koruhew, crux krziz, catholica czierkew, Nola zvonecz, claustrum klaster, mnychowna monasterium. Boznycze delubrum, stola sstolka), oltarna colubrum, Kaplicze capella, chorus kuor, poschowna cella, Oltarz altare, crimen hrziech, sklep penetrale, Ydola modli, codex knyhi, sit knyha carta, zakon lex. Reliquie svatost, evangelium dobrozviestie Et scandile stupen, puost ieiunium, miser huben, Ornatus krasslat, kadydlo thus, mappula pazlat, Svieczka candela, calix kalich, vbrussi palla, Campanile zvonycze baptisteriumque krztidlnícze. 2340 Lucína pokladnícze, sit thuribulum kadydlnicze, Interceptrale zamrziezka, nahlaw omirale. Kruchta litostrotus, carmen písmo, knotyna licnus, Cereus est postawnik, rziza cassula, cernula svicnik, Poslist epistola, srdcze tinabula, viticze polla. Dico cimíterium brzytow, obrazek simulacrum, Ossorium kostnícze, zvon campana, iota ss(l)owcze, Psalterium zaltarz, bible biblia, dialogus dvarz Alba czna, missale mssal, gitrznal matutinale, Spital hospitale, zmuczenal sit passionale. Capula sit kapicze, sit superpellicia komzie, Ambitus est rayskidvor, lucerna posviet, kozil arpos, Oplatek oblata, mazel unccio, taynícze secreta, Eucaristia bozy sín, tamen angola ruzka. Hostia sit obednye, stipa sspanda, cimbala zviekníe, 2355 Plebs fara, cathegora kazatedlnicze, credo viera, 2325. Zastaw AB. 2326. repetant A: repetunt B. Il 2327. anicat A: lau- dat B. 2328. girpulus A: grapulus B / ostviel AB. II 2329—2330. není v B. 2330. monasterium A: silně zkráceno: mnsť, takže možno číst i monastrum', 2331. oltarna AB / stola: sstol A: scola sscol(a) Mk; ale 'škola' je ve v. 2362. 2332. není v B. l 2333. sklep AB. I 2334—2335. není v B. 2336. stupen AB. 2337. 0 B/ krasslat AT. I 2338. vbrussi AB. II 2339. O B. I 2340. pokladnícze A: pokladnyczye B. 2341. není v B. I 2342. Kruchta AB. II 2343. postawnik AB/ rziza ABsvicnik A: swyecznyk B. II 2344. srdcze AB: v B + zwonowe/ viticze A: wytyczye B. l 2345. brzytov A: hrzbytow B/ obrazek AB. II 2346. kostnícze A: kostnyczye B/ssowcze AB: slowcze Mk. II 2347—2348. není v B. 2349. zmu- czenal A: ssmuczenal B. 2350. není v B.II 2351. rayski dvor AB. 2352. není v B 2353. bozy sín AB. II 2354. sspanda AB. II 2355. kazatedlnicze A: kazatedlnyczye B. /А 201'b 2350 2345 2335 2330
Strana 192
192 Klaret, Glossář, VII, 45—46. 2360 2365 2370 2375 2380 (....tinctura kropydlnyczye...) Demane zaraníe, dic invitacio zvaníe. Dyabolus dyabel, consuetudo sit obicznost, Vassnye modus, gestus ssperk, opus pilet, obiczey usus. Comoda klid, stkleniczka vitrina, claperna klektaczka. Porticus est syencze, now neomía, sago kronicze, Lectorium cztewna, loca sit rzieda, sed scola sskuola, Oraculum modlitba palmatoriumque pamatna. Illusimen obluda, sspicz rostra, posvietna laterna, Sit krzismo crisma, (...) pobozna carisma, Corbona potrzebowna psalmodiaque przepiewna Et svatoduch pneuma, psalmus zalm, sezpiewa neuma. Kleynoti clenodia, dyeki grates, gloria slawa, Pulpitus est zopaczen, haska tinx, candelabrum ssvieczen. Posvatnost almachia, dic algama pokazatedlnye, Morsus vkussque fames hlad, trisk trepido, ssvazki nexus Atque sepultura pohrzeb, kirchovove fana, Gyednye refectorium, dic vmyvaczka lavatorium. Obeczníe c(e)n(o)bium, nemocznícze dic egrotinum Ac hospitarium hostnycze, czeledna patendrum. Archa sskrziniczka, dic corporale tyelena, Corpina miska, mena pobozka, pokriczka patena, Hodloy orlogium, feretrum mari, hromnycze centrum, Decalogus desetazn cathalogusque pokrazn. Est aspersorium kropacz, poprawna registrum, Sarrochium broknie, titl apex, reverenda ssyrokn(ie), Donatus dawnik, Doctrinale navczewnik. (Hec) Olomucensis data presulis aucta lohan- n(i)s. (46. De festis.) VII. 8.) ()Redicta nosce(n)s de festis sumito discens. 2385 Wsed feria, indica prazdna, nedyele dominica 1 2356. není v A; zbytek přejat z B. 2357—2358. není v B. 2359. ssperk AB. 2360. claperna A: glaperna B / klektaczka AB. I1 2361. syencze A: syenczye B. 2362. cztewna AB. 2363. pamatna A: pamatka B. 2364. obluda AB. 2365. krzismo crisma: v A crisma krzismo bez značek přemístění, tak i Mk; rým žádá změny/ po- bozna AB. I 2366—2368. není v B, Corbona A: carbona Mk. II 2369. zopaczen A: zapoczen B. II 2370. Posvatnost A: postawnost B/almachia A: almatia B/algama A: alganía B/ pokazatedlnye AB. 2371.—2372. neni v B. II 2373. Gyednye AB. 2374. není v B, cenobium Mk: conbium A. I 2375.—2377. není v B. 2378. hrom- nycze A: hromnyczye B. 2379. není v B. II 2380. poprawna AB. 2381. není v B- ssyroknie Mk: v A poslední dvě písmena ve švu vazby, nečitelná. I 2382. dawnik AB. 2383. Hec B: " A/ Iohannis: Iohannes AB, Mk. 2384. noscens: nosces AB, Mk discens A: disces B. 1 2385—2392 není v B.
192 Klaret, Glossář, VII, 45—46. 2360 2365 2370 2375 2380 (....tinctura kropydlnyczye...) Demane zaraníe, dic invitacio zvaníe. Dyabolus dyabel, consuetudo sit obicznost, Vassnye modus, gestus ssperk, opus pilet, obiczey usus. Comoda klid, stkleniczka vitrina, claperna klektaczka. Porticus est syencze, now neomía, sago kronicze, Lectorium cztewna, loca sit rzieda, sed scola sskuola, Oraculum modlitba palmatoriumque pamatna. Illusimen obluda, sspicz rostra, posvietna laterna, Sit krzismo crisma, (...) pobozna carisma, Corbona potrzebowna psalmodiaque przepiewna Et svatoduch pneuma, psalmus zalm, sezpiewa neuma. Kleynoti clenodia, dyeki grates, gloria slawa, Pulpitus est zopaczen, haska tinx, candelabrum ssvieczen. Posvatnost almachia, dic algama pokazatedlnye, Morsus vkussque fames hlad, trisk trepido, ssvazki nexus Atque sepultura pohrzeb, kirchovove fana, Gyednye refectorium, dic vmyvaczka lavatorium. Obeczníe c(e)n(o)bium, nemocznícze dic egrotinum Ac hospitarium hostnycze, czeledna patendrum. Archa sskrziniczka, dic corporale tyelena, Corpina miska, mena pobozka, pokriczka patena, Hodloy orlogium, feretrum mari, hromnycze centrum, Decalogus desetazn cathalogusque pokrazn. Est aspersorium kropacz, poprawna registrum, Sarrochium broknie, titl apex, reverenda ssyrokn(ie), Donatus dawnik, Doctrinale navczewnik. (Hec) Olomucensis data presulis aucta lohan- n(i)s. (46. De festis.) VII. 8.) ()Redicta nosce(n)s de festis sumito discens. 2385 Wsed feria, indica prazdna, nedyele dominica 1 2356. není v A; zbytek přejat z B. 2357—2358. není v B. 2359. ssperk AB. 2360. claperna A: glaperna B / klektaczka AB. I1 2361. syencze A: syenczye B. 2362. cztewna AB. 2363. pamatna A: pamatka B. 2364. obluda AB. 2365. krzismo crisma: v A crisma krzismo bez značek přemístění, tak i Mk; rým žádá změny/ po- bozna AB. I 2366—2368. není v B, Corbona A: carbona Mk. II 2369. zopaczen A: zapoczen B. II 2370. Posvatnost A: postawnost B/almachia A: almatia B/algama A: alganía B/ pokazatedlnye AB. 2371.—2372. neni v B. II 2373. Gyednye AB. 2374. není v B, cenobium Mk: conbium A. I 2375.—2377. není v B. 2378. hrom- nycze A: hromnyczye B. 2379. není v B. II 2380. poprawna AB. 2381. není v B- ssyroknie Mk: v A poslední dvě písmena ve švu vazby, nečitelná. I 2382. dawnik AB. 2383. Hec B: " A/ Iohannis: Iohannes AB, Mk. 2384. noscens: nosces AB, Mk discens A: disces B. 1 2385—2392 není v B.
Strana 193
De ecclesia et festis, v. 2356—2419. 193 IIJA 202 a Sexta patek, sobota sabatum, feria strzied nja quarta, Quinta cztwrtek, vtery sit tercia, [sit] secunda pondyeli. Vigilie bdytwi, sunt tempora quarta suche dny, Adventus przistie, mssie missa, salus strzedopostie, Conceptus poczetie, sit Nativitas narozenye. Innocens mladenye, circumcisus obrziezovanye . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .) Iubileus myleto, dic encenium nove leto. Largira sscziedri veczer, slanye xenia, vespera nespor, Krztynek epiphania, hody festa, colenda koleda, Ochtab octava, Domine' kvietna, vilida vana. Kathedra nasstolanye, conversio na obraczeníe Et cineres popelecz, sit purificacio hromnícz, Postnye quadragesima, devietnik septuagesima, (Nonagesima............) Passio sit muczeníe, benediccio sit pozehnaníe Et veliki cztwrtek sit cena, parasceue patek. Annuncciacio zvieztovanie, sumpcio wzetye, Paschaque velikanocz, dic equinoccia vanocz. Mane rano, decíma dessatek, fu(m) ales desetyna. Est kirius hospodyn familianusque czeledyn, Conductus prowod carnispriviumque masopust Letare druzbadlnicze, tenebrarum sunt temne gitrznie, Prosnye rogaciones, posvieczenie dedicaciones Et penthecoste letnicze, letania poprosnye. Concursus sbieh, prex prosba festivaque snatek Oracio modlitba, vivod Exodus, andina czena, Electus zvoleníe, translacio sit przeneseníe, Eloquium promluva, stvietal astrum, kovka balestra, Vincula rozvazaníe, sidus osn, ascensio wssessczye, Gytrznie matutina, trzieta tercia, prvonie prima, Protyzpiew antiphona, ssesta sexta, devietyna nona, Nocturnus noczna, chvalna laudes, ympnus oslawna, Welbostvo numen, velba maiestas, solium stmen, 2390 2400 2395 2410 2405 2415 2388. sunt A: sit Mk. II 2392. není ani v A, ani v B; vzhledem k velikému počtu vynechaných veršů této kapitoly v B předpokládám, že mezi nimi byl též jeden ztracený v A. II 2393. nove leto AB. II 2394. sscziedri A: sczedry B / veczer AB (v B sem próvod z v. 2407). I 2395—2398. není v B. 2399. Postnye AB / deviet- nik AB. 2400. Schází překlad Lma, LXma, ale zbylo v Bjen nonagesima', jež připojeno k předchozímu septuagesima devietník'. 2401—2404. není v B. 2405. fumales B: funales A, Mk/ desetyna A: dessyetyna B. I 2406. není v B. II 2407. prowod AB (v B již při v. 2394). 2408—2409. není v B/ tenebrarum A: tenebrae Mk. 2410. poprosnye AB. I 2411—2416. není v B. II 2416. balestra A: belestra Mk. 2417. Protyzpiew AB/wssessczye A: v A y' nadepsáno touž rukou. 2418. oslawna AB. 2419. není v B.
De ecclesia et festis, v. 2356—2419. 193 IIJA 202 a Sexta patek, sobota sabatum, feria strzied nja quarta, Quinta cztwrtek, vtery sit tercia, [sit] secunda pondyeli. Vigilie bdytwi, sunt tempora quarta suche dny, Adventus przistie, mssie missa, salus strzedopostie, Conceptus poczetie, sit Nativitas narozenye. Innocens mladenye, circumcisus obrziezovanye . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .) Iubileus myleto, dic encenium nove leto. Largira sscziedri veczer, slanye xenia, vespera nespor, Krztynek epiphania, hody festa, colenda koleda, Ochtab octava, Domine' kvietna, vilida vana. Kathedra nasstolanye, conversio na obraczeníe Et cineres popelecz, sit purificacio hromnícz, Postnye quadragesima, devietnik septuagesima, (Nonagesima............) Passio sit muczeníe, benediccio sit pozehnaníe Et veliki cztwrtek sit cena, parasceue patek. Annuncciacio zvieztovanie, sumpcio wzetye, Paschaque velikanocz, dic equinoccia vanocz. Mane rano, decíma dessatek, fu(m) ales desetyna. Est kirius hospodyn familianusque czeledyn, Conductus prowod carnispriviumque masopust Letare druzbadlnicze, tenebrarum sunt temne gitrznie, Prosnye rogaciones, posvieczenie dedicaciones Et penthecoste letnicze, letania poprosnye. Concursus sbieh, prex prosba festivaque snatek Oracio modlitba, vivod Exodus, andina czena, Electus zvoleníe, translacio sit przeneseníe, Eloquium promluva, stvietal astrum, kovka balestra, Vincula rozvazaníe, sidus osn, ascensio wssessczye, Gytrznie matutina, trzieta tercia, prvonie prima, Protyzpiew antiphona, ssesta sexta, devietyna nona, Nocturnus noczna, chvalna laudes, ympnus oslawna, Welbostvo numen, velba maiestas, solium stmen, 2390 2400 2395 2410 2405 2415 2388. sunt A: sit Mk. II 2392. není ani v A, ani v B; vzhledem k velikému počtu vynechaných veršů této kapitoly v B předpokládám, že mezi nimi byl též jeden ztracený v A. II 2393. nove leto AB. II 2394. sscziedri A: sczedry B / veczer AB (v B sem próvod z v. 2407). I 2395—2398. není v B. 2399. Postnye AB / deviet- nik AB. 2400. Schází překlad Lma, LXma, ale zbylo v Bjen nonagesima', jež připojeno k předchozímu septuagesima devietník'. 2401—2404. není v B. 2405. fumales B: funales A, Mk/ desetyna A: dessyetyna B. I 2406. není v B. II 2407. prowod AB (v B již při v. 2394). 2408—2409. není v B/ tenebrarum A: tenebrae Mk. 2410. poprosnye AB. I 2411—2416. není v B. II 2416. balestra A: belestra Mk. 2417. Protyzpiew AB/wssessczye A: v A y' nadepsáno touž rukou. 2418. oslawna AB. 2419. není v B.
Strana 194
194 Klaret, Glossář, VII, 46—47. A 202'b 2425 2430 2435 2420 Versiculus verssik dic introitusque nastopnik. Capitolum hlavona, responsorium sit odpowna, Collecta sbierna, communio fiet obeczna, Sledna sequencia, przedna prefacio, dluhopa prosa, Przigda preambula, ponida przisada, czrwna rubrica! Doplna complenda, boze theos, kuyezczicz agenda, El bog, zaknye canon, bozie smiluy sie kirie eleison. Est yditum sskoczecz, dic completoria komplet, Ossanna slawnost, notat alleluia bohochvalnost, Poviest parabola, tronus est tron, zaloha tema, Rzissie ierarchia, rozlicznava multipharia, Alpha prwen, cherubin spasodan, bohonosie seraphin, Zastkyn)ek umbraculum, monus vozba, pamat monimentum, Oblectamentum kochaczka, zachladka zomentum, Suffragium nasva dic, alphabetum [zlabeczeda, Invitatorium nazva, processio wislun, Dar munus, oblacio obietovaníe, zaviet irro. Karolus hiis sanus, rex, caesar, ator, Elianus. (47. De rebus ecclesiasticis.) (I)Nterea verges, quod hic ecclesiastica vertes. Staveníe structura, prava iura, postava statura, 2440 Incensum kadyeníe, penitencia dico pokaníe, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . C(on)tricio sskrussenie maceracioque sussenye. Indulgencia s«it) odpustek, confessio zpovied Et sacrificium nasvatnost, sit obiet holocaustum. Ac offertorium sit offiera, svatost sacramentum, Aspersus kropenye, confirmacio birzmovaníe. Sit krzest baptismus, krztyna baptisma, zpora thismus, Theora griph, svieczeníe dic ordinacio, tis twe. Vidnost historia, gynowna sit allegoria, 2450 Pozvonyenie pulsus, hnanye pulsus, bitove pulsus. 2420. nastopnik AB. il 2421. Capitolum AB: capitolium Mk / hlavona A: hlawnaB / odpowna A: odpowiedna B, odpow(yed)na Mk. HI 2422. sbierna AB. 2423. sledna AB/ dluhopa AB. 2424. není v B. II 2425. není v B. I 2426. zaknye A: zakonye B/ kiric elcison AB (ale v B bez překladu!). 2427. Est yditum A: estidicum B/ sskoczecz AB. 2428. slawnost AB/ bohochvalnost AB. 2429. Po- viest AB. II 2430. Rzissie AB. 2431. spasodan AB / bohonosie A: bohonossye B. 2432. Zastynek B: zastnyek A, zast(ie)nyek Mk/ pamat AB. 2433. kochaczka AB. 2434—2437. není v B. 2434. zabeczeda Arest abeczeda Mk. 2438. verges A: virgines B, ecclesiastica AB: ecclestica Mk. 2439—2448. není v B. f 2441. není ani v A, ani v B; v. pozn. k v. 2392. I 2412. C(on)tricio A: on vyžráno od molů. 2143. sit ex coni.: sed A Mk. I 2447. thismus A: chismus Mk. 1 2449. Vidnost AB gynowna AB. I 2450. není v B. 2445
194 Klaret, Glossář, VII, 46—47. A 202'b 2425 2430 2435 2420 Versiculus verssik dic introitusque nastopnik. Capitolum hlavona, responsorium sit odpowna, Collecta sbierna, communio fiet obeczna, Sledna sequencia, przedna prefacio, dluhopa prosa, Przigda preambula, ponida przisada, czrwna rubrica! Doplna complenda, boze theos, kuyezczicz agenda, El bog, zaknye canon, bozie smiluy sie kirie eleison. Est yditum sskoczecz, dic completoria komplet, Ossanna slawnost, notat alleluia bohochvalnost, Poviest parabola, tronus est tron, zaloha tema, Rzissie ierarchia, rozlicznava multipharia, Alpha prwen, cherubin spasodan, bohonosie seraphin, Zastkyn)ek umbraculum, monus vozba, pamat monimentum, Oblectamentum kochaczka, zachladka zomentum, Suffragium nasva dic, alphabetum [zlabeczeda, Invitatorium nazva, processio wislun, Dar munus, oblacio obietovaníe, zaviet irro. Karolus hiis sanus, rex, caesar, ator, Elianus. (47. De rebus ecclesiasticis.) (I)Nterea verges, quod hic ecclesiastica vertes. Staveníe structura, prava iura, postava statura, 2440 Incensum kadyeníe, penitencia dico pokaníe, . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . C(on)tricio sskrussenie maceracioque sussenye. Indulgencia s«it) odpustek, confessio zpovied Et sacrificium nasvatnost, sit obiet holocaustum. Ac offertorium sit offiera, svatost sacramentum, Aspersus kropenye, confirmacio birzmovaníe. Sit krzest baptismus, krztyna baptisma, zpora thismus, Theora griph, svieczeníe dic ordinacio, tis twe. Vidnost historia, gynowna sit allegoria, 2450 Pozvonyenie pulsus, hnanye pulsus, bitove pulsus. 2420. nastopnik AB. il 2421. Capitolum AB: capitolium Mk / hlavona A: hlawnaB / odpowna A: odpowiedna B, odpow(yed)na Mk. HI 2422. sbierna AB. 2423. sledna AB/ dluhopa AB. 2424. není v B. II 2425. není v B. I 2426. zaknye A: zakonye B/ kiric elcison AB (ale v B bez překladu!). 2427. Est yditum A: estidicum B/ sskoczecz AB. 2428. slawnost AB/ bohochvalnost AB. 2429. Po- viest AB. II 2430. Rzissie AB. 2431. spasodan AB / bohonosie A: bohonossye B. 2432. Zastynek B: zastnyek A, zast(ie)nyek Mk/ pamat AB. 2433. kochaczka AB. 2434—2437. není v B. 2434. zabeczeda Arest abeczeda Mk. 2438. verges A: virgines B, ecclesiastica AB: ecclestica Mk. 2439—2448. není v B. f 2441. není ani v A, ani v B; v. pozn. k v. 2392. I 2412. C(on)tricio A: on vyžráno od molů. 2143. sit ex coni.: sed A Mk. I 2447. thismus A: chismus Mk. 1 2449. Vidnost AB gynowna AB. I 2450. není v B. 2445
Strana 195
De festis et ecclesiasticis, v. 2420—2482. 195 2455 2460 KA 202 a) 2465 2470 2475 (...pseustis krzywdarz...) Noxa vada, tssczicze mestica, decra krasslyczye, Exequie sutky, parsímonieque poskrowki, Almuzna dic elemosina, sed anuale naroczna, Anniversarium sit vroczna, przínuzka coactum, Sanacio zdraveníe, medicacio polekovaníe, Miracio dyvenie, suscitacio wzkrzesovanye, Victima vitiezobet, illuminamenta zrakosviet. Communicacio dic obſe]czovanie, znak titulus sit, Commemoracio dic pamatovanie, lepota brisis, Mudrona sit fronesis, alathia prawna, zviet isis. Prohemíum prwnod, (prologus) prorzek, coytus schod, Pregurcium prownyecz, oda piesn, omelia lidniecz, Przistup accessus, przyeyhraw preludia, hay heus. Est exortacio ponukanie, skupnye cupido, Fiet orudovanie dic intercessio, me mye, Intronisacio vwedenye, prestacio danye, Introduccio sit vvod, apocalipsis otaynik, Vocabulum vzdyeníe, proverbia dico zaslovie, Pulsacio zvonyeníe, compulsacio sezvanyeníe, Remedium pomo cz)na, dic cenodoxia chluben)a, Dalmacia svarnye, monstrancia dic vkazownye, Ysagoga przisadna, dic ortodoxia zprawna, Mamona bohatstvie, grava val, synagoga sbrogniel, Melodia sladon, prvíenak prothoplastus, yppus kon. Examen pokusnost, sit purificamen oczistnost, Ydolatrum pohanost solempnitasque poslawnost. Victoria vitiesstvie, tractus tyeh, palma rukovstvie, Celebramen svieczeníe, dic absolumen rozhrziesenye. Nequicia nepravie, commissum sit dopusczeníe, Delictum shrzessenie, sed omíssum dic dopusczeníe, Lapsus poletyeníe, sed agravacio potiezenie, 2480 2451. není v A; zbytek podle B. 2452. vada AB/tssczicze A, cssczicze Mk krasslyczye B: kraslicze A. II 2453. sutki AB. II 2454. anuale A?: annale B / na- roczna AB. II 2455. vroczna AB. I 2456—2459. není v B. II 2459. obeczovanie A, Mk: obcovánie Slov. Wies. 980 (communio) Boh. 724 atd. 1l 2460. lepota AB. 2461. Alathia A, alachia B / prawna AB. 2462. prwnod AB/ prologus BMk: D A prorzek A: prorzyek B. Il 2463. Pregurcium: psáno zkratkami A / lidniecz AB. 2464. przyeyhraw B, prziehraw A/preludia A: preludium B. 2465. ponuka 1e AB skupnye A: opraveno ze skupenye. 2466. není v B. I 2467. vwedenye A: wede- nye B. 2468. vvod AB/ otaynik AB. II 2469. vzdyeníe AB/ roverbia A: pro- verbium B / zaslovie A: zasslowye B. I 2470. není v B. II 2471. pomo(cz)na: pomona A / chlubna B: chluba A. 2472. svarnye AB. II 2473. Isagoga A: isadua B / przisadna AB / zprawna A: zprawdna B. H 2474. bohatstvie AB. 2475—2482. není v B.
De festis et ecclesiasticis, v. 2420—2482. 195 2455 2460 KA 202 a) 2465 2470 2475 (...pseustis krzywdarz...) Noxa vada, tssczicze mestica, decra krasslyczye, Exequie sutky, parsímonieque poskrowki, Almuzna dic elemosina, sed anuale naroczna, Anniversarium sit vroczna, przínuzka coactum, Sanacio zdraveníe, medicacio polekovaníe, Miracio dyvenie, suscitacio wzkrzesovanye, Victima vitiezobet, illuminamenta zrakosviet. Communicacio dic obſe]czovanie, znak titulus sit, Commemoracio dic pamatovanie, lepota brisis, Mudrona sit fronesis, alathia prawna, zviet isis. Prohemíum prwnod, (prologus) prorzek, coytus schod, Pregurcium prownyecz, oda piesn, omelia lidniecz, Przistup accessus, przyeyhraw preludia, hay heus. Est exortacio ponukanie, skupnye cupido, Fiet orudovanie dic intercessio, me mye, Intronisacio vwedenye, prestacio danye, Introduccio sit vvod, apocalipsis otaynik, Vocabulum vzdyeníe, proverbia dico zaslovie, Pulsacio zvonyeníe, compulsacio sezvanyeníe, Remedium pomo cz)na, dic cenodoxia chluben)a, Dalmacia svarnye, monstrancia dic vkazownye, Ysagoga przisadna, dic ortodoxia zprawna, Mamona bohatstvie, grava val, synagoga sbrogniel, Melodia sladon, prvíenak prothoplastus, yppus kon. Examen pokusnost, sit purificamen oczistnost, Ydolatrum pohanost solempnitasque poslawnost. Victoria vitiesstvie, tractus tyeh, palma rukovstvie, Celebramen svieczeníe, dic absolumen rozhrziesenye. Nequicia nepravie, commissum sit dopusczeníe, Delictum shrzessenie, sed omíssum dic dopusczeníe, Lapsus poletyeníe, sed agravacio potiezenie, 2480 2451. není v A; zbytek podle B. 2452. vada AB/tssczicze A, cssczicze Mk krasslyczye B: kraslicze A. II 2453. sutki AB. II 2454. anuale A?: annale B / na- roczna AB. II 2455. vroczna AB. I 2456—2459. není v B. II 2459. obeczovanie A, Mk: obcovánie Slov. Wies. 980 (communio) Boh. 724 atd. 1l 2460. lepota AB. 2461. Alathia A, alachia B / prawna AB. 2462. prwnod AB/ prologus BMk: D A prorzek A: prorzyek B. Il 2463. Pregurcium: psáno zkratkami A / lidniecz AB. 2464. przyeyhraw B, prziehraw A/preludia A: preludium B. 2465. ponuka 1e AB skupnye A: opraveno ze skupenye. 2466. není v B. I 2467. vwedenye A: wede- nye B. 2468. vvod AB/ otaynik AB. II 2469. vzdyeníe AB/ roverbia A: pro- verbium B / zaslovie A: zasslowye B. I 2470. není v B. II 2471. pomo(cz)na: pomona A / chlubna B: chluba A. 2472. svarnye AB. II 2473. Isagoga A: isadua B / przisadna AB / zprawna A: zprawdna B. H 2474. bohatstvie AB. 2475—2482. není v B.
Strana 196
196 Klaret, Glossář VII, 47—VIII, 48. Mortale smrtedlne, dic originale przirozene, Criminale hlawne, veniale dico przichodne. Est exorcismus prvoklat, pozehnat catecismus, Salvacio spaseníe, redempcio sit vykupeníe, Dvogezna bigamía, bannum kletie, skazna carena, Predicamen kazanie, pittancia pomila, tis tye, Sponsalia posnvbie, recidivacio wraczevanie, Symbola snom, stawnyet dic articulus, agios svet Et capellanus kaplan, vczitel docianus. Esto cathecumi(n)us nekrztienecz, nesmrten atanatus Atque biathanatus z ajtraczenecz, propaden catacismus, Kolaczi solarium, tabula bazn nyzkoque ymum. 2495 Firmet hec Arnestus archipresul, auctor honestus. 2485 2490 VIII.) (De arte et artificibus.) (48. De artificibus. VIII. 1.)(L)Arga prius dicta post artifices bene signa. Artifex rzemeslnik, opifex vdyelacz, rugitus krzik, Dielnyk operarius, nagemnyk mercenarius, Otrok mancipium, padlo scantorium, vadlo flandrum. 2500 Merces mzda, dyelo sit opus preciumque platydlo, KKA 202'b) Buris klecz, oplata premium, vannus opalaczka. Czertadlo sit cultrum, vomer radlo, pluh aratrum, Orz cole, cultura sit oranyna, mlatba tritura, Dic instrumentum przistroy, convencio nagem, 2505 Burtea dic otka, falx ssrp, esseda koleczka, Osskrd billa, brana dic erpica, piprzicze stana. 2483. przirozene A: przyrozenye B. I 2484—2486. není v B. I 2487. Dvo- gezna AB / kletie AB/ skazna AB. l 2488. není v B, pittancia: pictancia A, Mk. 2489. posnybic AB (v B až k v. 2494) / wraczevaníe A: wraczyewanye B. 2490. Symbola A: simbolum B / snom A: snem B/ stawnyet A: stawnek B /agios svet: podle rýmu; v A svet agios: zapomenuty značky přemístění. II 2491. vczitel A: vczitek B / docianus A: doceanus B. l 2492. Kathecuminus B: cathecumius A, Mk/ nekrztienecz Arnekrzyestyenecz B. 2493. zatraczenecz A: ztraczenecz B propaden AB. 2494. kolaczi A: kolacz B (tu připojeno v B posnúbie z v. 2489). 2495. hec A, Mk: hoc B l 2496. Larga B: arga A (inicialka neprovedena). 2497. vdyelacz AB. 2498. Dielnyk AB: dyelak Boh. 794/ nagemnyk AB. 2499. otrok AB / scantorium A: stantorium Mk. II 2500. mzda AB / platydlo AB. 2501. Klecz AB / opalaczka AB. 2502. Czertadlo A: czrtadlo B. II 2503. není v B.I 2504. przistroy AB/nagem AB. 2505. otka AB/ koleczka A: koleczko B. 2506. Osskrd AB ſ brana AB I piprzicze A: pyprzyczye B.
196 Klaret, Glossář VII, 47—VIII, 48. Mortale smrtedlne, dic originale przirozene, Criminale hlawne, veniale dico przichodne. Est exorcismus prvoklat, pozehnat catecismus, Salvacio spaseníe, redempcio sit vykupeníe, Dvogezna bigamía, bannum kletie, skazna carena, Predicamen kazanie, pittancia pomila, tis tye, Sponsalia posnvbie, recidivacio wraczevanie, Symbola snom, stawnyet dic articulus, agios svet Et capellanus kaplan, vczitel docianus. Esto cathecumi(n)us nekrztienecz, nesmrten atanatus Atque biathanatus z ajtraczenecz, propaden catacismus, Kolaczi solarium, tabula bazn nyzkoque ymum. 2495 Firmet hec Arnestus archipresul, auctor honestus. 2485 2490 VIII.) (De arte et artificibus.) (48. De artificibus. VIII. 1.)(L)Arga prius dicta post artifices bene signa. Artifex rzemeslnik, opifex vdyelacz, rugitus krzik, Dielnyk operarius, nagemnyk mercenarius, Otrok mancipium, padlo scantorium, vadlo flandrum. 2500 Merces mzda, dyelo sit opus preciumque platydlo, KKA 202'b) Buris klecz, oplata premium, vannus opalaczka. Czertadlo sit cultrum, vomer radlo, pluh aratrum, Orz cole, cultura sit oranyna, mlatba tritura, Dic instrumentum przistroy, convencio nagem, 2505 Burtea dic otka, falx ssrp, esseda koleczka, Osskrd billa, brana dic erpica, piprzicze stana. 2483. przirozene A: przyrozenye B. I 2484—2486. není v B. I 2487. Dvo- gezna AB / kletie AB/ skazna AB. l 2488. není v B, pittancia: pictancia A, Mk. 2489. posnybic AB (v B až k v. 2494) / wraczevaníe A: wraczyewanye B. 2490. Symbola A: simbolum B / snom A: snem B/ stawnyet A: stawnek B /agios svet: podle rýmu; v A svet agios: zapomenuty značky přemístění. II 2491. vczitel A: vczitek B / docianus A: doceanus B. l 2492. Kathecuminus B: cathecumius A, Mk/ nekrztienecz Arnekrzyestyenecz B. 2493. zatraczenecz A: ztraczenecz B propaden AB. 2494. kolaczi A: kolacz B (tu připojeno v B posnúbie z v. 2489). 2495. hec A, Mk: hoc B l 2496. Larga B: arga A (inicialka neprovedena). 2497. vdyelacz AB. 2498. Dielnyk AB: dyelak Boh. 794/ nagemnyk AB. 2499. otrok AB / scantorium A: stantorium Mk. II 2500. mzda AB / platydlo AB. 2501. Klecz AB / opalaczka AB. 2502. Czertadlo A: czrtadlo B. II 2503. není v B.I 2504. przistroy AB/nagem AB. 2505. otka AB/ koleczka A: koleczko B. 2506. Osskrd AB ſ brana AB I piprzicze A: pyprzyczye B.
Strana 197
De ecclesiasticis et artificibus, v. 2483—2534. 197 2510 2515 2520 2525 2530 Lub incumbale, vidly furca, hrziedel cinodale, Sedacium lopatki, fodilis řicz, tribula czepi. Pistor sit pekarz molendinatorque mlynarz Mlynque molendínum, ryl fossorium, pank ylnum, Lopata postendrum, saccus míech, val temedastrum. Braseator sladownik, braxator sit pyvovarnik, Migma hrabanína, prach amola, conspera znyna. Cindula sit poleno, pollis vkal, vvazek allo, Popeczek excola, radlo culcia, ssczal urínolla, Pomazaczka pistrum, kobili fala, mucznicze ristrum, Kossa falcastrum, pitel andrum, hrabie rastrum, Pitlik dedacia, tiehel tractorium, czewi cilla, Cocobria pometlo, coministerium pomiesidlo, Rziedczicze cribrale, lona knofl, pistrina pekarna Et seminatorium rosevaczka, klopot taratantrum, (Dedaciatorium pytlewnyczye, statywy repegallum,) Trchlen fiscínula, vpolen trolla, kracze drolla, Ligustra pazdero, letra miecz, formído strasidlo. Tugurium humencze, vindemia sit vinozencze, Carnifex masarznik, hak lauda, lanista rzeznik. Slanecz salista, platennik dico linista; Kupecz mercator, kramarz sit institor, vtrzicz emptor, Pannifex sukennik sit puppariusque lutecznik, (Pannicida krayacz, fenile paluk..) (...tornus kuzel...) Larpida sluka, stricholcz modabrum, distornia krumpolcz, Noznícze vagina, smaha squalda, kuchinka popina. Molendinarium mlynnicze, pitelivna capactum, 2507. Lub AB / vidly AB[hrziedel AB. II 2508. lopatki AB/ ricz A: rycz B/ czepi A: czyepy B. I 2509—2510. není v B. I 2511. Lopata AB, val AB (v A se zkratkou val'), temedastrum A: demedastrum B, metastrum Boh, 819. Il 2512. není v B. I 2513. hrabanína AB/ prach AB. 2514. poleno AB. I 2515. Popeczek AB. 2516. Pomazaczka AB / pistrum A: pistrium B/ mucznicze A: mucznyczye B. 2517. Kossa AB / pitel A: pytel B, 2518. Pitlik A: pytlyk B, tiehel A: tyehlo B, czewi A, Mk: psáno nejasně czcur. I 2519. Cocobria AB: cocobera Mk, cotobera Boh. 815/ pometlo AB / coministerium AB/ pomiesidlo AB (B přidává z v. 2525 humence). I 2520. Rziedczicze A: rosochy B/ pekarna AB. I 2521. klopot AB. 2522. není v A, podle B č. 3472/3 D. p., r. s.'; možno, že zbytky dvou veršů. 2523. kracze A: kratczye B. I 2524. pazdero AB/ miecz A: mecz B. II 2525. hu- mencze AB (v B k v. 2519) / vinozencze AB. I 2526. masarznik A: masarz B hak AB/ landa A: lauda Mk / rzeznik A: rzyeznyk B. II 2527. Slanecz A: sla- narz B. 2528. vtrzicz AB. II 2529. lutecznik AB. I 2530. Pannicida X paluk: není v A; přijato z B; tu končí rkp. B. V Boh. 832 též suknokraj pannicida. 2531. ...tornus kuzel... vzato z Boh. 834, ježto tuto glossu má Klaret v Exempláři. Možno, že uvedené zbytky obou veršů, v A vynechané, pocházejí ze tří, kde snad byla i jiná slovce, v Bohemáři na tomto místě uvedená.
De ecclesiasticis et artificibus, v. 2483—2534. 197 2510 2515 2520 2525 2530 Lub incumbale, vidly furca, hrziedel cinodale, Sedacium lopatki, fodilis řicz, tribula czepi. Pistor sit pekarz molendinatorque mlynarz Mlynque molendínum, ryl fossorium, pank ylnum, Lopata postendrum, saccus míech, val temedastrum. Braseator sladownik, braxator sit pyvovarnik, Migma hrabanína, prach amola, conspera znyna. Cindula sit poleno, pollis vkal, vvazek allo, Popeczek excola, radlo culcia, ssczal urínolla, Pomazaczka pistrum, kobili fala, mucznicze ristrum, Kossa falcastrum, pitel andrum, hrabie rastrum, Pitlik dedacia, tiehel tractorium, czewi cilla, Cocobria pometlo, coministerium pomiesidlo, Rziedczicze cribrale, lona knofl, pistrina pekarna Et seminatorium rosevaczka, klopot taratantrum, (Dedaciatorium pytlewnyczye, statywy repegallum,) Trchlen fiscínula, vpolen trolla, kracze drolla, Ligustra pazdero, letra miecz, formído strasidlo. Tugurium humencze, vindemia sit vinozencze, Carnifex masarznik, hak lauda, lanista rzeznik. Slanecz salista, platennik dico linista; Kupecz mercator, kramarz sit institor, vtrzicz emptor, Pannifex sukennik sit puppariusque lutecznik, (Pannicida krayacz, fenile paluk..) (...tornus kuzel...) Larpida sluka, stricholcz modabrum, distornia krumpolcz, Noznícze vagina, smaha squalda, kuchinka popina. Molendinarium mlynnicze, pitelivna capactum, 2507. Lub AB / vidly AB[hrziedel AB. II 2508. lopatki AB/ ricz A: rycz B/ czepi A: czyepy B. I 2509—2510. není v B. I 2511. Lopata AB, val AB (v A se zkratkou val'), temedastrum A: demedastrum B, metastrum Boh, 819. Il 2512. není v B. I 2513. hrabanína AB/ prach AB. 2514. poleno AB. I 2515. Popeczek AB. 2516. Pomazaczka AB / pistrum A: pistrium B/ mucznicze A: mucznyczye B. 2517. Kossa AB / pitel A: pytel B, 2518. Pitlik A: pytlyk B, tiehel A: tyehlo B, czewi A, Mk: psáno nejasně czcur. I 2519. Cocobria AB: cocobera Mk, cotobera Boh. 815/ pometlo AB / coministerium AB/ pomiesidlo AB (B přidává z v. 2525 humence). I 2520. Rziedczicze A: rosochy B/ pekarna AB. I 2521. klopot AB. 2522. není v A, podle B č. 3472/3 D. p., r. s.'; možno, že zbytky dvou veršů. 2523. kracze A: kratczye B. I 2524. pazdero AB/ miecz A: mecz B. II 2525. hu- mencze AB (v B k v. 2519) / vinozencze AB. I 2526. masarznik A: masarz B hak AB/ landa A: lauda Mk / rzeznik A: rzyeznyk B. II 2527. Slanecz A: sla- narz B. 2528. vtrzicz AB. II 2529. lutecznik AB. I 2530. Pannicida X paluk: není v A; přijato z B; tu končí rkp. B. V Boh. 832 též suknokraj pannicida. 2531. ...tornus kuzel... vzato z Boh. 834, ježto tuto glossu má Klaret v Exempláři. Možno, že uvedené zbytky obou veršů, v A vynechané, pocházejí ze tří, kde snad byla i jiná slovce, v Bohemáři na tomto místě uvedená.
Strana 198
198 Klaret, Glossář, VIII, 48—50. IKA 203 a 2540 2545 2535 Stavidla centuaris, palecz erpa, zrnow molaris. Amissus pravidlo sit, circulare kruzidlo, Odr caricum, sulia krutl, flok forca, sspail aprisa, Stanklerz sustorna, reni (..?..) pondra rzerzive, Vestipolum ssratka, krik argumen, suba patka, Naxis vivrat, przipasse compastor, pirda nyestiege.Il Talio dic odvet, povod experium, vadium vet, Nadra pusina, seca sieczka, regula prawna Et perpendiculum zavazie, sit obsuczka semetrum Murator zednik, glar oprisk, lapicida kamennyk Et latomus otesnik, celtis dlato, parder oplennyk, Ritownik sculptor, pila líma, malerz pictor, Pincellus pisecz, rozkrok arcua, sincipa vichrzecz, Brannycze tirsa, brzicze tusum, verpis rozpuk, Est aculum spiczka, vocher eflax, olfa vonaczka. Dic cio) queque suum proprium fert significatum. VIII. 2.) 2550 (49. De fabris.) 2555 2560 2565 A)ddito sartores, argos post dicta sutores. Pellifex kozisnik, pelista blanarz, lego oztennik, Dratva spacus, sutor ssvecz, sulcor kuas, krayczi sartor. Allutum trzieslo, collofolium sit obaslo, Suppulium klukí, luh furmítum, sit cerdo kozeluh. Sutorium ssewna sit sartoriumque krayczewna, Platína mezirzidlo, subula ssydlo, penga czvikadlo, Zanoza forpedium, suto zastola, zukladi surcum, Girta przeslen, forpex nozhi, textra brdlo. Aner lissta, gehla sit acus, passmo trix, czepi spolla, Svadle sutrix, netrix przadle sit, tkadlicze textrix. Navitek altena, knyp archanus, ochle latena, Sczkadle corpinatrix, pradle lotrix, krayczicze sartrix. Est sagiax obvazek, desscznyczka calops, trabula czvek i], M(o)taxſtJa przadeno, fusa wrzeteno, xura poviesmo. Corpia gircha, colus sit przieslicze klubkoque glomus, Textorium thedlnicze, staw substamen, ansira zemnye, Girgillum koleczko calopediumque kopito. Texorium brdlo liceatoriumque viadlo, Cirfulia wratidlo, dic ordianus osnovadlo. 2536. Amissus: nejasné první písmeny v A. 2537. flok A: slok Mk. I 2538. renič? pondra A: renipondra Mk. II 2539. Vestipolum A: vescipolum Mk. I 2543. oprisk A (možno čísti též oprzisk) I 2545. sculptor A: sculptur Mk. I 2549. Dictio ex coni: Dicito A. II 2554. furmitum Mk: A f mícü. 2563. czveki A, Mk: czwek Boh. 859 2564. mataxta A, Mk. motaxa Boh. 837 lI 2566. ansira A Mk: furseria Boh. 844. 2569, cirfulia A Mk: trifilia Boh. 815.
198 Klaret, Glossář, VIII, 48—50. IKA 203 a 2540 2545 2535 Stavidla centuaris, palecz erpa, zrnow molaris. Amissus pravidlo sit, circulare kruzidlo, Odr caricum, sulia krutl, flok forca, sspail aprisa, Stanklerz sustorna, reni (..?..) pondra rzerzive, Vestipolum ssratka, krik argumen, suba patka, Naxis vivrat, przipasse compastor, pirda nyestiege.Il Talio dic odvet, povod experium, vadium vet, Nadra pusina, seca sieczka, regula prawna Et perpendiculum zavazie, sit obsuczka semetrum Murator zednik, glar oprisk, lapicida kamennyk Et latomus otesnik, celtis dlato, parder oplennyk, Ritownik sculptor, pila líma, malerz pictor, Pincellus pisecz, rozkrok arcua, sincipa vichrzecz, Brannycze tirsa, brzicze tusum, verpis rozpuk, Est aculum spiczka, vocher eflax, olfa vonaczka. Dic cio) queque suum proprium fert significatum. VIII. 2.) 2550 (49. De fabris.) 2555 2560 2565 A)ddito sartores, argos post dicta sutores. Pellifex kozisnik, pelista blanarz, lego oztennik, Dratva spacus, sutor ssvecz, sulcor kuas, krayczi sartor. Allutum trzieslo, collofolium sit obaslo, Suppulium klukí, luh furmítum, sit cerdo kozeluh. Sutorium ssewna sit sartoriumque krayczewna, Platína mezirzidlo, subula ssydlo, penga czvikadlo, Zanoza forpedium, suto zastola, zukladi surcum, Girta przeslen, forpex nozhi, textra brdlo. Aner lissta, gehla sit acus, passmo trix, czepi spolla, Svadle sutrix, netrix przadle sit, tkadlicze textrix. Navitek altena, knyp archanus, ochle latena, Sczkadle corpinatrix, pradle lotrix, krayczicze sartrix. Est sagiax obvazek, desscznyczka calops, trabula czvek i], M(o)taxſtJa przadeno, fusa wrzeteno, xura poviesmo. Corpia gircha, colus sit przieslicze klubkoque glomus, Textorium thedlnicze, staw substamen, ansira zemnye, Girgillum koleczko calopediumque kopito. Texorium brdlo liceatoriumque viadlo, Cirfulia wratidlo, dic ordianus osnovadlo. 2536. Amissus: nejasné první písmeny v A. 2537. flok A: slok Mk. I 2538. renič? pondra A: renipondra Mk. II 2539. Vestipolum A: vescipolum Mk. I 2543. oprisk A (možno čísti též oprzisk) I 2545. sculptor A: sculptur Mk. I 2549. Dictio ex coni: Dicito A. II 2554. furmitum Mk: A f mícü. 2563. czveki A, Mk: czwek Boh. 859 2564. mataxta A, Mk. motaxa Boh. 837 lI 2566. ansira A Mk: furseria Boh. 844. 2569, cirfulia A Mk: trifilia Boh. 815.
Strana 199
De artificibus et fabris, v. 2535—2604. 199 2575 KA 203br) 2580 2585 2590 2570 Concucia paczessi, bezusska bracus, aldula bienki. Fixorium trlicze, sit fusorium przieselnycze, Dragma potacz, vtek trama, sit vengia czlunek. Cziewka pennale, sit naprstek digitale, Scindex vrzeski, solea podssew, ansa statywki, Alpa wlakno, suczydlo vibulus, alabrum motovidlo. Sarticulum nadanie, colustramen poczessanye/ Et filatorium nytidln)icze, kalkos alentrum, Przicze colistra, rabun pandrum, wisewaczka suandrum, Obruba lacínía, valifer obarzacz, var eferna, Merx kupie, burdia plaz, sarcimen kroy, venitus laz, Arvontor novynnyk, parus vsnye, vetista vetesnik, Conflagellator mrskacz prtakque sutator. Novicius nowak fila(c)teriumque nakrznak, Carneator masnik, hradi condus, aurificus ownik, Lannyk mansiolus, dic lhotnyk absolíanus. Tortista kolacznik, sit pergamenista bielpuchnik, Concidulum krayadlo, kess sterno, tegax poviezadlo. Strigula sit chrzistawka, sed candibulum sit oblewka, Obleuanecz cander, preta przielaz, czaych caracter, Tanlerz pannilator, ssatarznik vestiliator. Obstupa loskomína, malus zobra, krabka fiscella Et podhlodek praxis, tuna fartis, oleyna lechitus. A(ri)da hut, andea naprzih, arrogancia pura, Langa vazka, tinctor kropiennyk, prziekupnik arulator, 2595 Sbiehnyla cisterna, finear sslak, otrzebki poterna. Cuncta dat equivoca defectus methaphorata. (50. De fabrilibus.) VIII.3.)(I)Andem fabrilia digne refero documenta. Stanneator studenarz, faber kowarz, okrzessi dipars, Nozierz cultellator, cos bruss, meczierz gladiator, Lzicznerz cocleator, tobolecznik peruleator, Pozlatnyk aureator, ostroznik calcariator, Zlatnyk aurifaber, pila serra, zvonarz cuprifaber, Plumbarius olownik monetariusque pienaraznyk. Cuprator panewnik, cirotecarius rukawicznik, 2600 2574. statywki A: statywa Boh. 839. 2575. motovidlo A Boh. 842. 2577. nyti- dlicze A, Mk : nytydlnycze Boh. 838. 2581. vetista A: vestita Mk. J 2583. filate- rium A Mk: srovn. evg. Mat. XXIII, 5 phylacteria.I 2593. A(ri)da: ri v A od molů vyžráno. 2594. tinctor Mk: cinetor A. I 2603. pienaraznyk AMk; místo pe(něz) nárazník? Boh. 896 obrazník.
De artificibus et fabris, v. 2535—2604. 199 2575 KA 203br) 2580 2585 2590 2570 Concucia paczessi, bezusska bracus, aldula bienki. Fixorium trlicze, sit fusorium przieselnycze, Dragma potacz, vtek trama, sit vengia czlunek. Cziewka pennale, sit naprstek digitale, Scindex vrzeski, solea podssew, ansa statywki, Alpa wlakno, suczydlo vibulus, alabrum motovidlo. Sarticulum nadanie, colustramen poczessanye/ Et filatorium nytidln)icze, kalkos alentrum, Przicze colistra, rabun pandrum, wisewaczka suandrum, Obruba lacínía, valifer obarzacz, var eferna, Merx kupie, burdia plaz, sarcimen kroy, venitus laz, Arvontor novynnyk, parus vsnye, vetista vetesnik, Conflagellator mrskacz prtakque sutator. Novicius nowak fila(c)teriumque nakrznak, Carneator masnik, hradi condus, aurificus ownik, Lannyk mansiolus, dic lhotnyk absolíanus. Tortista kolacznik, sit pergamenista bielpuchnik, Concidulum krayadlo, kess sterno, tegax poviezadlo. Strigula sit chrzistawka, sed candibulum sit oblewka, Obleuanecz cander, preta przielaz, czaych caracter, Tanlerz pannilator, ssatarznik vestiliator. Obstupa loskomína, malus zobra, krabka fiscella Et podhlodek praxis, tuna fartis, oleyna lechitus. A(ri)da hut, andea naprzih, arrogancia pura, Langa vazka, tinctor kropiennyk, prziekupnik arulator, 2595 Sbiehnyla cisterna, finear sslak, otrzebki poterna. Cuncta dat equivoca defectus methaphorata. (50. De fabrilibus.) VIII.3.)(I)Andem fabrilia digne refero documenta. Stanneator studenarz, faber kowarz, okrzessi dipars, Nozierz cultellator, cos bruss, meczierz gladiator, Lzicznerz cocleator, tobolecznik peruleator, Pozlatnyk aureator, ostroznik calcariator, Zlatnyk aurifaber, pila serra, zvonarz cuprifaber, Plumbarius olownik monetariusque pienaraznyk. Cuprator panewnik, cirotecarius rukawicznik, 2600 2574. statywki A: statywa Boh. 839. 2575. motovidlo A Boh. 842. 2577. nyti- dlicze A, Mk : nytydlnycze Boh. 838. 2581. vetista A: vestita Mk. J 2583. filate- rium A Mk: srovn. evg. Mat. XXIII, 5 phylacteria.I 2593. A(ri)da: ri v A od molů vyžráno. 2594. tinctor Mk: cinetor A. I 2603. pienaraznyk AMk; místo pe(něz) nárazník? Boh. 896 obrazník.
Strana 200
200 Klaret, Glossář, VIII, 50—52 2610 KA 203'r) 2615 2620 2625 2630 2635 2605 Eneator myedienecz, argentator postrziebrzenecz, Calicanus czessierz [con cingulatorque pasnerz. Pectarius hrzebenarz, caldariator scito kotlarz, Subulator ssydlnik, sed ymaginator sit obraznik. Babatinor podkownik, speculariator zrczadlnik, Rzezak incisor, truda sot, pobigacz doleator, Vasarius bednarz carpentarius quoque tessarz. Cribrator rzessetarz, sepetrator skal, nara sitarz, Fusarius wrzetenarz catabultator quoque klukarz.ll Falcator srpnarz, cuda kow, pullivena kurarz, Setator ssczetarz, clitellarius voco krosnarz. Urneator kbelarz, scutellator dabo myssarz, Fabrica kovarnye, dic «...) ignita wyhnye, Incus nakowadlen, follis myech, ypobasis pen, Sauma brusek, furigo brussini sed rezque rubigo. Lapsorium brusidlo, scabrum struh, plana hladydlo, Ambus mlat, piretrum zehadlo, sopowna pirentum, Maleus est kladyvo, post ignile sit ohnyvo. Listea nyt, troska sit scorea, planea lutka, Scorpula dic okuge, forceps klestye, hoble rasile Et sustruh dolabrum, pozlatka sit oblitaurum. Levigal struzycze, plumbale sit olovvenícze, Est auricalcon zlatopienki, folliger ozdmen, Flamigium kopet, tumigax (...) hutraich. Armarifex brnyerz, pseudo tanterz, pilatra (ssv)erz, Zanozie decultura, czentnerz stater, armuca(.. )ka, Erlica zvonovína, tile terga, skrissow ypogímía, Bisacuta kladníczeque bipennis sit sekirzicze. Scalptrum wistrhaczka, dic asparsa probyiaczka. Pixis rudniczka, deruncia sit potiehaczka, Podkova babata, trum lissti, brada(t)icze federabrum, Nummisma penyezna, nummularius promyenycz da, Babona podkownik, sseliha clapo, glanco nalednyk. Carbonator vhlerz, globira kulerz, astrula mylerz. Est rytie sculptura, primas hersst, budna futura. 2640 Intentus variis nequeo dare plura Bohemís. 2606. Calicanus A: calicinus Mk. II 2609. Babatinor A: babatinator Mk. 2613. catabultator Mk: cacabultator A./ quoque ex coni.: que AMk. II 2614. pulli- vena A: pulmena Mk. I 2619. sed A: m. sit?. I 2625. oblitaurum A, Boh. 895: oblicaurum Mk. I 2627. zlatopienki A, Mk: zlate pyeny Boh. 895. II 2629. (ssv)erz Mk: z ssv jenom zbytky, ostatek vyžrán od molů. II 2630. (-.)lka A: ostatek vyžrán od molů; Mk čte c...lka. II 2633. wistrhaczka A: wistihaczka Mk./ asparsa pro- byiaczka A, Mk, Boh. 883. I 2635. bradavicze federabrum A, Mk: bradatycze ferebrum Boh. 891.
200 Klaret, Glossář, VIII, 50—52 2610 KA 203'r) 2615 2620 2625 2630 2635 2605 Eneator myedienecz, argentator postrziebrzenecz, Calicanus czessierz [con cingulatorque pasnerz. Pectarius hrzebenarz, caldariator scito kotlarz, Subulator ssydlnik, sed ymaginator sit obraznik. Babatinor podkownik, speculariator zrczadlnik, Rzezak incisor, truda sot, pobigacz doleator, Vasarius bednarz carpentarius quoque tessarz. Cribrator rzessetarz, sepetrator skal, nara sitarz, Fusarius wrzetenarz catabultator quoque klukarz.ll Falcator srpnarz, cuda kow, pullivena kurarz, Setator ssczetarz, clitellarius voco krosnarz. Urneator kbelarz, scutellator dabo myssarz, Fabrica kovarnye, dic «...) ignita wyhnye, Incus nakowadlen, follis myech, ypobasis pen, Sauma brusek, furigo brussini sed rezque rubigo. Lapsorium brusidlo, scabrum struh, plana hladydlo, Ambus mlat, piretrum zehadlo, sopowna pirentum, Maleus est kladyvo, post ignile sit ohnyvo. Listea nyt, troska sit scorea, planea lutka, Scorpula dic okuge, forceps klestye, hoble rasile Et sustruh dolabrum, pozlatka sit oblitaurum. Levigal struzycze, plumbale sit olovvenícze, Est auricalcon zlatopienki, folliger ozdmen, Flamigium kopet, tumigax (...) hutraich. Armarifex brnyerz, pseudo tanterz, pilatra (ssv)erz, Zanozie decultura, czentnerz stater, armuca(.. )ka, Erlica zvonovína, tile terga, skrissow ypogímía, Bisacuta kladníczeque bipennis sit sekirzicze. Scalptrum wistrhaczka, dic asparsa probyiaczka. Pixis rudniczka, deruncia sit potiehaczka, Podkova babata, trum lissti, brada(t)icze federabrum, Nummisma penyezna, nummularius promyenycz da, Babona podkownik, sseliha clapo, glanco nalednyk. Carbonator vhlerz, globira kulerz, astrula mylerz. Est rytie sculptura, primas hersst, budna futura. 2640 Intentus variis nequeo dare plura Bohemís. 2606. Calicanus A: calicinus Mk. II 2609. Babatinor A: babatinator Mk. 2613. catabultator Mk: cacabultator A./ quoque ex coni.: que AMk. II 2614. pulli- vena A: pulmena Mk. I 2619. sed A: m. sit?. I 2625. oblitaurum A, Boh. 895: oblicaurum Mk. I 2627. zlatopienki A, Mk: zlate pyeny Boh. 895. II 2629. (ssv)erz Mk: z ssv jenom zbytky, ostatek vyžrán od molů. II 2630. (-.)lka A: ostatek vyžrán od molů; Mk čte c...lka. II 2633. wistrhaczka A: wistihaczka Mk./ asparsa pro- byiaczka A, Mk, Boh. 883. I 2635. bradavicze federabrum A, Mk: bradatycze ferebrum Boh. 891.
Strana 201
De fabrilibus et nautis, v. 2605—2673. 201 (51.) (De nautis.) «VIII. 4.)V )Escere iam dicta de nautis appropriata. Marnerz nauclerus, navis pram, czlunek faselus, Naviſs]ta lodynnyk, puppis lodye, nauta prziewoznik, Vkol conveníum, remus veslo platnoque velum. Navicula pravini, dic amplustra opaczini. Barsula sak, lina míech, ssyeth rethe, barka corabna, Ribarz piscator sit, przevozitel navigator, Kraf triaca, contus tluk, slancze salum, morze pontus. Huzva rudens, chudicze sit cassula, hamus vdycze, 2650 Reticulum sietka laqueamentumque nastrazka, /KA 203 b) Pondula viech, plaga nevod, ubs vrva, wrsse sag ena), Balneator lazebnik, lixa ssluha, perisuma wienik, Oleator oleynik, fle[u]botomator pusczedlnik Et luh lixivíum, capo cyepar, vkrop ydrofernum, Wzleuanye diffusamen, sed chvoztanie convapulamen. Esto holicz rasor, pecten hrzeben, ostrzizko tonsor, Phase prziechod, flega pusczadlo, ventosa [zo]banka, Novacula brzitva, spumax sstrafow, anchora kotkva), Teplicze caldonia, mítel lotura, tepa wlaha, Aptricula chitadla, cziplik irgo, sochor falanga, Collavator omyvaczque lutificulus scito lepacz. Ollifex hrnczierz, barvierz collorator, age vyerz, Fullo valcharz, ssczetka setula, copulum quoque smeczka. Dico studex postrzihacz, sed lanarius wlnotepecz. Piscacio lowba, moszyerz astrus, przieka probra, Nunvicze begina, becardo begart, zmazek inda, Capticeum hambalk, onomax meczko, strapula strozak, Ornacius dvorzak, supruh addipa, concipa prozak. Non repetam verbum plures res significandum. 2655 2645 2660 2665 (52) (De scriptoribus.) (VIII. 5.) 2670 )Uscipe mente pia de scriptoribus documenta. Crida krzida, pisarz scriptor, calamare calamarz, Conscriptor popisacz, intitulator naznamenacz. Knyzna lib[elraria sit, scriptorium(...) pisarna, 2645. pravini A, Mk: pramina Boh. 922. Il 2646. corabna A, Mk.: corab Boh. 924. 2648. Kraf AMk: krast Boh. 931. II 2649. chudicze AMk Boh. 930. II 2651. sag(ena): konec v A rozmazán. Mk. sag(a). II 2653. fleubotomator A: flebotemator Mk. 2654. lixivíum A: lixinium Mk. / ydrofernum A, Mk: ydroforium Boh. 942. 2658. Kot(va) A, Mk: va v ohybu važby, nečitelné. II 2664. studex A: scudex Mk. 2667. meczko AMk: miecko stč. I 2671. calamarz A: psáno calarz, ale rz v ohybu vazby, málo čitelné. I 2673. libraria Boh. 953: liberaria A, Mk.
De fabrilibus et nautis, v. 2605—2673. 201 (51.) (De nautis.) «VIII. 4.)V )Escere iam dicta de nautis appropriata. Marnerz nauclerus, navis pram, czlunek faselus, Naviſs]ta lodynnyk, puppis lodye, nauta prziewoznik, Vkol conveníum, remus veslo platnoque velum. Navicula pravini, dic amplustra opaczini. Barsula sak, lina míech, ssyeth rethe, barka corabna, Ribarz piscator sit, przevozitel navigator, Kraf triaca, contus tluk, slancze salum, morze pontus. Huzva rudens, chudicze sit cassula, hamus vdycze, 2650 Reticulum sietka laqueamentumque nastrazka, /KA 203 b) Pondula viech, plaga nevod, ubs vrva, wrsse sag ena), Balneator lazebnik, lixa ssluha, perisuma wienik, Oleator oleynik, fle[u]botomator pusczedlnik Et luh lixivíum, capo cyepar, vkrop ydrofernum, Wzleuanye diffusamen, sed chvoztanie convapulamen. Esto holicz rasor, pecten hrzeben, ostrzizko tonsor, Phase prziechod, flega pusczadlo, ventosa [zo]banka, Novacula brzitva, spumax sstrafow, anchora kotkva), Teplicze caldonia, mítel lotura, tepa wlaha, Aptricula chitadla, cziplik irgo, sochor falanga, Collavator omyvaczque lutificulus scito lepacz. Ollifex hrnczierz, barvierz collorator, age vyerz, Fullo valcharz, ssczetka setula, copulum quoque smeczka. Dico studex postrzihacz, sed lanarius wlnotepecz. Piscacio lowba, moszyerz astrus, przieka probra, Nunvicze begina, becardo begart, zmazek inda, Capticeum hambalk, onomax meczko, strapula strozak, Ornacius dvorzak, supruh addipa, concipa prozak. Non repetam verbum plures res significandum. 2655 2645 2660 2665 (52) (De scriptoribus.) (VIII. 5.) 2670 )Uscipe mente pia de scriptoribus documenta. Crida krzida, pisarz scriptor, calamare calamarz, Conscriptor popisacz, intitulator naznamenacz. Knyzna lib[elraria sit, scriptorium(...) pisarna, 2645. pravini A, Mk: pramina Boh. 922. Il 2646. corabna A, Mk.: corab Boh. 924. 2648. Kraf AMk: krast Boh. 931. II 2649. chudicze AMk Boh. 930. II 2651. sag(ena): konec v A rozmazán. Mk. sag(a). II 2653. fleubotomator A: flebotemator Mk. 2654. lixivíum A: lixinium Mk. / ydrofernum A, Mk: ydroforium Boh. 942. 2658. Kot(va) A, Mk: va v ohybu važby, nečitelné. II 2664. studex A: scudex Mk. 2667. meczko AMk: miecko stč. I 2671. calamarz A: psáno calarz, ale rz v ohybu vazby, málo čitelné. I 2673. libraria Boh. 953: liberaria A, Mk.
Strana 202
202 Klaret, Glossář, VIII, 52. 2675 Incaustum czernidlo, cedula list, creta byelidlo. Puzdro futrum, rafige stilus, pero pugilare, Ma mea, dictica desczka, czrwlenka rubrica Et pergamenus bielpuch papierque papierus. Vitrea spon, ponukacz pomex, punctoria spichacz, Cztwernik quaternus, volumen svazek, opisa textus. 2680 Venator lownik, cornu trubka, mansa rukawnik, Cassidolum tenetcze, curatrum stklon, anicia pomcze, Fiscarium przilnvtie, lep fiscus, monstria zparze. Est laqueus osidlo, klew avicapa, pínula pruhlo, Vertula zwrtle, brazek cava, defectus nedostatek, Pletka capex, sed amis sit ssoska, teneto cassis. 2685 Est polipus ssissnye, strow stiblum, sit venacio low, 2687 Compilamen vazeníe, placitum libo, tendor otrznye — — — — — — — — — — — — — — 2677. Et A: Est Mk. II 2678. zpichacz AMk: punctorz Boh. 952/ ponukacz AMk: creta Boh. 951. I 2681. stklon AMk: sklon Boh. 960/ curatrum: curvatrum Mk, cu�ratp A. II 2682. monstria A: monstra Mk I 2685. amis A, Boh. 959: anus Mk. II 2686. stiblum sit A: scibulum Mk.I 2687. Tím končí rkp. A; schází asi (měříc podle Bohemáře) jenom maličká kapitolka o hudcích (10—15 veršů) a nedlouhý epilog (5—10 veršů), takže celé dílo nemělo mnohem více než asi 2700 veršů. V koncových verších Bohemáře jsou obsažena slůvka: hudec, hůsli, lučec, strunka, struna, žaltář, kobos, křídlo, pětistrun, jednoruč, kolovrátek, desětistrun, roty, rybelka, píščec, hudivarhan, varhani, píščel, trúba, trubač, šalmějě, kozicě, buben a bubenník. Snad všechna byla obsažena také v této ztracené partii Klareta. Epilog byl asi podobného obsahu jako v ostatních jeho skládáních.
202 Klaret, Glossář, VIII, 52. 2675 Incaustum czernidlo, cedula list, creta byelidlo. Puzdro futrum, rafige stilus, pero pugilare, Ma mea, dictica desczka, czrwlenka rubrica Et pergamenus bielpuch papierque papierus. Vitrea spon, ponukacz pomex, punctoria spichacz, Cztwernik quaternus, volumen svazek, opisa textus. 2680 Venator lownik, cornu trubka, mansa rukawnik, Cassidolum tenetcze, curatrum stklon, anicia pomcze, Fiscarium przilnvtie, lep fiscus, monstria zparze. Est laqueus osidlo, klew avicapa, pínula pruhlo, Vertula zwrtle, brazek cava, defectus nedostatek, Pletka capex, sed amis sit ssoska, teneto cassis. 2685 Est polipus ssissnye, strow stiblum, sit venacio low, 2687 Compilamen vazeníe, placitum libo, tendor otrznye — — — — — — — — — — — — — — 2677. Et A: Est Mk. II 2678. zpichacz AMk: punctorz Boh. 952/ ponukacz AMk: creta Boh. 951. I 2681. stklon AMk: sklon Boh. 960/ curatrum: curvatrum Mk, cu�ratp A. II 2682. monstria A: monstra Mk I 2685. amis A, Boh. 959: anus Mk. II 2686. stiblum sit A: scibulum Mk.I 2687. Tím končí rkp. A; schází asi (měříc podle Bohemáře) jenom maličká kapitolka o hudcích (10—15 veršů) a nedlouhý epilog (5—10 veršů), takže celé dílo nemělo mnohem více než asi 2700 veršů. V koncových verších Bohemáře jsou obsažena slůvka: hudec, hůsli, lučec, strunka, struna, žaltář, kobos, křídlo, pětistrun, jednoruč, kolovrátek, desětistrun, roty, rybelka, píščec, hudivarhan, varhani, píščel, trúba, trubač, šalmějě, kozicě, buben a bubenník. Snad všechna byla obsažena také v této ztracené partii Klareta. Epilog byl asi podobného obsahu jako v ostatních jeho skládáních.
Strana 203
PŘÍLOHY. A. (MG. CLARETI?) COMPLEXIONARIUS.
PŘÍLOHY. A. (MG. CLARETI?) COMPLEXIONARIUS.
Strana 204
Strana 205
PODROBNÁ DATA. 1. Titul. Oba rukopisy svorně nazývají dílo v inc. i expl. Complexionarius'; titul ten se shoduje s obsahem, s příbuzným Medicaminarius' a není námitek. 2. Obsah: poučení bratru Marianovi o čtyřech letorách (komplexích) s příslušnými důsledky ve verších (celkem 945 hex. leon.); dochováno v obou rukopisích celé. 3. Rozděleno, podobně jako Medicaminarius, na 21 kapp. s epilogem; kap. I. (v. 1—22) je proemium — věnování br. Marianovi (toho však jmenuje teprve epilog, v. 944) a chvála mediciny; kap. II. (v. 23—80) a III. (81—104) o živlech; kap. IV. (105—122) „de humoribus“; kap. V. (123—225) a VI. (226—272) „de complexionibus“, obecně; rkp. VII.—X. o sanguinicích (do v. 438); kap. XI. až XIII. o flegmaticích (do v. 562); kap. XIV.—XVI. o melancholicích (do v. 753); kap. XVII.—XX. o cholericích (do v. 897); kap. XXI. (898—941) vykládá o vlivu 4 ročních počasí; epilog (942—945) potvrzuje věnování. Dílo je dokončeno. 4. Inc. O bone germane, si poscis vivere sane... X expl. Nam non sum medicus, sed sum brevitatis amicus. 5. Původství díla lze se jen dohadovati. Autor je duchovní, klášterník, Čech (podle v. 157 'Ungarus est sevus e conversoque Bohemus'); slohem i formou se řadí ke spisům Klaretovým; v pův. rkp. M 108 jde před ním Klaretův Enigmaticus, za ním Klaretův Astronomiarius; vůbec jsou v celé souvislosti jen díla Klaretova. Podobně s díly Klaretovými je dochován v rkp. L 52. Nejblíže je příbuzný Medicaminariu — obsahem se shoduje také s Astronomiářem tak, že co v jednom díle vyloženo, v druhém pominuto — a obráceně. 6. Čas patrně z doby krátce před r. 1366, asi spolu s Medikaminářem. 7. Rukopisy dochovány (v. popis u Podlahy Soupis, II., 334 a 230) dva: původní, sotva autograf, z r. 1366, sign. M CVIII, kdež zapsán na fol. 33v—44r; z tohoto rukopisu je opsán text v rkp. L 52 fol. 1577—168r, s některými omyly a vý- pustkami. Oba jsou v knihovně metropol. kapitoly již od XV. století. 8. Tisků není. 9. Zpracování některých části (v. 226—262, 325—375 atd.) podává staročeské veršování „Postavy a mravy lidské“ z konce XIV. stol. 10. Z pramenů svých jmenuje autor ovšem „Aristotela“ (v. 754; ve v. 833 nazývá ho, jako obvykle, „Philosophus“) a jeho komentátora „rex Avicenna“ (v. 694); ve v. 337 jmenuje nějaká „dicta poete“; konečně ve v. 821 uvádí: „Arnoldus fatur.“ 11. Zmínka o díle, anonymně, je toliko u Podlahy na m. u. 12. Cena díla odborná není asi tuze veliká; autor sám dí (v. 945) na konec: „nam non sum medicus.“ Ale nicméně svědčí přece o jisté snaze naukové, o dobrém smyslu pro logické členění. Větší je ovšem cena literární — jako předloha stč. skladby ver- šované Postavy a mravy', a zvláště, vykládáme-li správně v. 940—941: „nimium dat noscere stultum: Hos alias mire positos poteris reperire.“ Verš ten by od- kazoval k neznámému dosud dílu Klaretovu „De stultis“, jehož české zpracování „o 27 blázniech“ dochováno v t. zv. rkp. Sv. vít. (vyd. Patera, 1886).
PODROBNÁ DATA. 1. Titul. Oba rukopisy svorně nazývají dílo v inc. i expl. Complexionarius'; titul ten se shoduje s obsahem, s příbuzným Medicaminarius' a není námitek. 2. Obsah: poučení bratru Marianovi o čtyřech letorách (komplexích) s příslušnými důsledky ve verších (celkem 945 hex. leon.); dochováno v obou rukopisích celé. 3. Rozděleno, podobně jako Medicaminarius, na 21 kapp. s epilogem; kap. I. (v. 1—22) je proemium — věnování br. Marianovi (toho však jmenuje teprve epilog, v. 944) a chvála mediciny; kap. II. (v. 23—80) a III. (81—104) o živlech; kap. IV. (105—122) „de humoribus“; kap. V. (123—225) a VI. (226—272) „de complexionibus“, obecně; rkp. VII.—X. o sanguinicích (do v. 438); kap. XI. až XIII. o flegmaticích (do v. 562); kap. XIV.—XVI. o melancholicích (do v. 753); kap. XVII.—XX. o cholericích (do v. 897); kap. XXI. (898—941) vykládá o vlivu 4 ročních počasí; epilog (942—945) potvrzuje věnování. Dílo je dokončeno. 4. Inc. O bone germane, si poscis vivere sane... X expl. Nam non sum medicus, sed sum brevitatis amicus. 5. Původství díla lze se jen dohadovati. Autor je duchovní, klášterník, Čech (podle v. 157 'Ungarus est sevus e conversoque Bohemus'); slohem i formou se řadí ke spisům Klaretovým; v pův. rkp. M 108 jde před ním Klaretův Enigmaticus, za ním Klaretův Astronomiarius; vůbec jsou v celé souvislosti jen díla Klaretova. Podobně s díly Klaretovými je dochován v rkp. L 52. Nejblíže je příbuzný Medicaminariu — obsahem se shoduje také s Astronomiářem tak, že co v jednom díle vyloženo, v druhém pominuto — a obráceně. 6. Čas patrně z doby krátce před r. 1366, asi spolu s Medikaminářem. 7. Rukopisy dochovány (v. popis u Podlahy Soupis, II., 334 a 230) dva: původní, sotva autograf, z r. 1366, sign. M CVIII, kdež zapsán na fol. 33v—44r; z tohoto rukopisu je opsán text v rkp. L 52 fol. 1577—168r, s některými omyly a vý- pustkami. Oba jsou v knihovně metropol. kapitoly již od XV. století. 8. Tisků není. 9. Zpracování některých části (v. 226—262, 325—375 atd.) podává staročeské veršování „Postavy a mravy lidské“ z konce XIV. stol. 10. Z pramenů svých jmenuje autor ovšem „Aristotela“ (v. 754; ve v. 833 nazývá ho, jako obvykle, „Philosophus“) a jeho komentátora „rex Avicenna“ (v. 694); ve v. 337 jmenuje nějaká „dicta poete“; konečně ve v. 821 uvádí: „Arnoldus fatur.“ 11. Zmínka o díle, anonymně, je toliko u Podlahy na m. u. 12. Cena díla odborná není asi tuze veliká; autor sám dí (v. 945) na konec: „nam non sum medicus.“ Ale nicméně svědčí přece o jisté snaze naukové, o dobrém smyslu pro logické členění. Větší je ovšem cena literární — jako předloha stč. skladby ver- šované Postavy a mravy', a zvláště, vykládáme-li správně v. 940—941: „nimium dat noscere stultum: Hos alias mire positos poteris reperire.“ Verš ten by od- kazoval k neznámému dosud dílu Klaretovu „De stultis“, jehož české zpracování „o 27 blázniech“ dochováno v t. zv. rkp. Sv. vít. (vyd. Patera, 1886).
Strana 206
Incipitur Complexionarius MI I. (Proemium.) (1.) (M 337) (L 157*) bone germane, si poscis vivere sane, Hec precepta tene, firmans ea pectore plene: Nam Deus ipse dedit vitam, quam mens mala ledit, Pastus optando nimios, se peste gravando. 5 Hinc Deus in rebus vim liquit et in speciebus, Per quas sanatur animal, corpus medicatur. Non tamen inpone spem rebus ea racione, Sed magis in Christum, quia stat mors, vita per istum: Vita resurgendo data, perdita mors moriendo. 10 Hunc pete, quod deditam prolongaret tibi vitam. (2.) Optima doctrina cunctis fit ad hoc medicina, Que corpus sanat, anime mores quoque planat; Si te non noscis, frust(r)a sanus fore poscis; Nam spernit medicus te sepe videre pudicus. 15 Noscito naturam nocuam tibi vel placituram; Mox te curabis solus morbosque fugabis. (3.) Sex debent esse, que sunt tibi scire necesse: Res, elementa, cadens humor, conplexio vadens, (M 34) Quatuor hinc partes anni cum mensibus artes. 20 Hec quia si nosses, te solum noscere posses Et mala vitares, bona plurima semper amares. Hec lege non spernens, medicinam pectore cernens. Před v. I černě drobně napsáno Phisonomia v M. I 1. Iniciálka O v M červeně velmi ozdobně provedena. 13. frustra Li frusta M omylem.
Incipitur Complexionarius MI I. (Proemium.) (1.) (M 337) (L 157*) bone germane, si poscis vivere sane, Hec precepta tene, firmans ea pectore plene: Nam Deus ipse dedit vitam, quam mens mala ledit, Pastus optando nimios, se peste gravando. 5 Hinc Deus in rebus vim liquit et in speciebus, Per quas sanatur animal, corpus medicatur. Non tamen inpone spem rebus ea racione, Sed magis in Christum, quia stat mors, vita per istum: Vita resurgendo data, perdita mors moriendo. 10 Hunc pete, quod deditam prolongaret tibi vitam. (2.) Optima doctrina cunctis fit ad hoc medicina, Que corpus sanat, anime mores quoque planat; Si te non noscis, frust(r)a sanus fore poscis; Nam spernit medicus te sepe videre pudicus. 15 Noscito naturam nocuam tibi vel placituram; Mox te curabis solus morbosque fugabis. (3.) Sex debent esse, que sunt tibi scire necesse: Res, elementa, cadens humor, conplexio vadens, (M 34) Quatuor hinc partes anni cum mensibus artes. 20 Hec quia si nosses, te solum noscere posses Et mala vitares, bona plurima semper amares. Hec lege non spernens, medicinam pectore cernens. Před v. I černě drobně napsáno Phisonomia v M. I 1. Iniciálka O v M červeně velmi ozdobně provedena. 13. frustra Li frusta M omylem.
Strana 207
Complexionarius, 1—II. De elementis, v. 1—48. 207 (II.) De elementis. (1.) Ens simplum minimum proprie dicunt elementum. (L 158r). In quali simplum, quanto minimum lege dictum; 25 Exile factum, quod principium scio rerum; Omnes exile res sunt ab origine tacte. 2.) Quatuor inventa rerum sunt hec elementa: Ops, rogus, aer, aqua, quibus extant cuncta creata; Sic mundus, celum dici poterint elementum 30 Aut elementatum, velud ex hiis omne paratum. 3.) Quatuor extenta mundi restant elementa: Ignis et aer, aqua cum terra sunt elementa, Corpora magna nimis, quibus insunt corpora quevis. (4.) Nos sumus ex illis cuncti, nutrimur ab illis, 35 Convertemur in hec, habitamus in hiis quoque trans hec. Hoc supra celum proprie non est elementum: Nam corruptiva simul omnia sunt elementa Et generabilia de primis ceu generata. (5.) Non retinent mixta formaliter hec elementa, 40 Sed virtute sua corpus tenet omnia iuncta, Ut patet in cuncta re mundi dans elementa. Sic homo fert ossa de terra, sa(n)guinis unda, Aera spiramen, ignis calor est quoque flamen 6.) Convertuntur ea corupta malis elementa: 45 Carnes in terram, cum urnis ossa remittam, Sa(n)guis aquam, ventum dabit aer et ignis agendum. 7.) Omnia disposita sub celo sunt elementa: Sic subtile manet alte, grossum medium det: 26/6. Exile L: Exyle M. 46. aquam M: aqua L.
Complexionarius, 1—II. De elementis, v. 1—48. 207 (II.) De elementis. (1.) Ens simplum minimum proprie dicunt elementum. (L 158r). In quali simplum, quanto minimum lege dictum; 25 Exile factum, quod principium scio rerum; Omnes exile res sunt ab origine tacte. 2.) Quatuor inventa rerum sunt hec elementa: Ops, rogus, aer, aqua, quibus extant cuncta creata; Sic mundus, celum dici poterint elementum 30 Aut elementatum, velud ex hiis omne paratum. 3.) Quatuor extenta mundi restant elementa: Ignis et aer, aqua cum terra sunt elementa, Corpora magna nimis, quibus insunt corpora quevis. (4.) Nos sumus ex illis cuncti, nutrimur ab illis, 35 Convertemur in hec, habitamus in hiis quoque trans hec. Hoc supra celum proprie non est elementum: Nam corruptiva simul omnia sunt elementa Et generabilia de primis ceu generata. (5.) Non retinent mixta formaliter hec elementa, 40 Sed virtute sua corpus tenet omnia iuncta, Ut patet in cuncta re mundi dans elementa. Sic homo fert ossa de terra, sa(n)guinis unda, Aera spiramen, ignis calor est quoque flamen 6.) Convertuntur ea corupta malis elementa: 45 Carnes in terram, cum urnis ossa remittam, Sa(n)guis aquam, ventum dabit aer et ignis agendum. 7.) Omnia disposita sub celo sunt elementa: Sic subtile manet alte, grossum medium det: 26/6. Exile L: Exyle M. 46. aquam M: aqua L.
Strana 208
208 Complexionarius, II, 7—II1, 5. Ignis erit supra, sed terra manet gravis infra, 50 Iure sub igne manet aer, quia grossior extat, Sub quo sistit aqua, sub qua manet arida terra. Hoc noto desursum; pariter descende deorsum. (8.) Sic duo sunt gravia (tellusque latex) elementa Et duo sunt levia: rogus, aer, agencia dya. — 9.) 55 Terra quiescit, ea medio stans frigida, sicca; Sicca magis terra quam frigida noscitur intra; Nam quod habet de se, magis hoc demonstrat ad esse. (10.) In terra multa per terram sunt quoque supra Vermes et lapides, flores, animalia cernes; 60 In terra cuncta sunt encia, flamine functa; Nos sumus ex illa, post corrumpemur ab illa. (M347) (11.) Sub terra stat aqua, de terra pondere pulsa, Mobilis et madida, nans, frigida, labilis unda; Frigida valde data per mundum fusa levata. (12.) Est gravior terra de terra sic generata; 65 Gignitur ex uno telluris sepe pugillo (L 1587) Plus decies unda: sic cuncta notes elementa Sunt pisces in aqua, vermes vel aves quoque monstra. (13.) Aer supplet ea loca, que non possidet unda Est aer sub aqua, supra remanens et ab infra, 70 In quo res cuncta fertur; cedunt animata, Est humens, calidus aer, mage mobilis, udus, In quo sunt volucres cum demonibus volitantes. (14.) Coniungens nubes, pluvias dat sepeque rores, Cum tonitruque nives ventos caliginis orbes. V. 62. Na fol. M 34V —357 jsou rukou nepříliš pozdní připsány latinské hexametry in marg.: „Collige triticeis medicine pondera granis...X Ex his fit torta, que fluxum sanguinis arce[n t. Non totum posui, sed quod placitum michi vidi.“ jsou to rozmanité pokyny lékaři o nemocných. li 71. mage L: v JI opravováno.
208 Complexionarius, II, 7—II1, 5. Ignis erit supra, sed terra manet gravis infra, 50 Iure sub igne manet aer, quia grossior extat, Sub quo sistit aqua, sub qua manet arida terra. Hoc noto desursum; pariter descende deorsum. (8.) Sic duo sunt gravia (tellusque latex) elementa Et duo sunt levia: rogus, aer, agencia dya. — 9.) 55 Terra quiescit, ea medio stans frigida, sicca; Sicca magis terra quam frigida noscitur intra; Nam quod habet de se, magis hoc demonstrat ad esse. (10.) In terra multa per terram sunt quoque supra Vermes et lapides, flores, animalia cernes; 60 In terra cuncta sunt encia, flamine functa; Nos sumus ex illa, post corrumpemur ab illa. (M347) (11.) Sub terra stat aqua, de terra pondere pulsa, Mobilis et madida, nans, frigida, labilis unda; Frigida valde data per mundum fusa levata. (12.) Est gravior terra de terra sic generata; 65 Gignitur ex uno telluris sepe pugillo (L 1587) Plus decies unda: sic cuncta notes elementa Sunt pisces in aqua, vermes vel aves quoque monstra. (13.) Aer supplet ea loca, que non possidet unda Est aer sub aqua, supra remanens et ab infra, 70 In quo res cuncta fertur; cedunt animata, Est humens, calidus aer, mage mobilis, udus, In quo sunt volucres cum demonibus volitantes. (14.) Coniungens nubes, pluvias dat sepeque rores, Cum tonitruque nives ventos caliginis orbes. V. 62. Na fol. M 34V —357 jsou rukou nepříliš pozdní připsány latinské hexametry in marg.: „Collige triticeis medicine pondera granis...X Ex his fit torta, que fluxum sanguinis arce[n t. Non totum posui, sed quod placitum michi vidi.“ jsou to rozmanité pokyny lékaři o nemocných. li 71. mage L: v JI opravováno.
Strana 209
De clémentis et eorum qualitatibus, 49—104. 209 (15.) 75 Est calidus, siccus ignisque sub aere pexus, Undique sub tela calidusque volubilis intro, Valde levisque sua virtute cremans animata; In quo nulla vita, sine quo non fit bona vita; Quidam serpentes fiunt sed in igne manentes. 80 Continet hunc celum, quasi testula circuit ovum. (III.) De qualitatibus elementoram. (1.) uatuor augentes elementa feruntque cadentes, Cum quibus augentur contraria vel minuentur. Qualia sunt madidum, calidum, frigidum quoque siccum. Hec in materia quia conveniunt elementa, 85 Quali discordant et agunt, ex hoc quasi pungnant; Sic corumpuntur elementa, simul generantur. (2.) Hee quales prime, relique sistuntque secunde, Active bine, calidum frigens quoque dicte, Bine passive, siccum stantes madidumque. (3.) 90 Quatuor ex istis elementaque sex diriuabis: Est frigens siccum, frigens humensque secundum, Post humens calidum, siccum calidum dato quartum; Ast humens siccum calidum frigens scio nullum. 95 100 (4.) Que sunt coniuncta, fit in hiis sinzugia cuncta: Frigida sistit aqua, cum terra fit prope iuncta; Aer aquis humet, calor ignis in aere fulget; Uno concordant, reliquo qualique repungnant: Discordans uno cicius vincetur ab altro, Non cito fit varians, quod erit binisque repungnans. Gignet aquam terra cicius, quam flamina vera; Uniusque genus corupcio fiet alius; Sed leve vult sursum, grave tendit ubique deorsum. (5.) Et que conveniunt, simul illa concrescere gliscunt; Sed que se variant, non conveniencia, pungna(n)t. V. 98—104. v M jaksi jiným písařem a inkoustem.
De clémentis et eorum qualitatibus, 49—104. 209 (15.) 75 Est calidus, siccus ignisque sub aere pexus, Undique sub tela calidusque volubilis intro, Valde levisque sua virtute cremans animata; In quo nulla vita, sine quo non fit bona vita; Quidam serpentes fiunt sed in igne manentes. 80 Continet hunc celum, quasi testula circuit ovum. (III.) De qualitatibus elementoram. (1.) uatuor augentes elementa feruntque cadentes, Cum quibus augentur contraria vel minuentur. Qualia sunt madidum, calidum, frigidum quoque siccum. Hec in materia quia conveniunt elementa, 85 Quali discordant et agunt, ex hoc quasi pungnant; Sic corumpuntur elementa, simul generantur. (2.) Hee quales prime, relique sistuntque secunde, Active bine, calidum frigens quoque dicte, Bine passive, siccum stantes madidumque. (3.) 90 Quatuor ex istis elementaque sex diriuabis: Est frigens siccum, frigens humensque secundum, Post humens calidum, siccum calidum dato quartum; Ast humens siccum calidum frigens scio nullum. 95 100 (4.) Que sunt coniuncta, fit in hiis sinzugia cuncta: Frigida sistit aqua, cum terra fit prope iuncta; Aer aquis humet, calor ignis in aere fulget; Uno concordant, reliquo qualique repungnant: Discordans uno cicius vincetur ab altro, Non cito fit varians, quod erit binisque repungnans. Gignet aquam terra cicius, quam flamina vera; Uniusque genus corupcio fiet alius; Sed leve vult sursum, grave tendit ubique deorsum. (5.) Et que conveniunt, simul illa concrescere gliscunt; Sed que se variant, non conveniencia, pungna(n)t. V. 98—104. v M jaksi jiným písařem a inkoustem.
Strana 210
210 Complexionarius, IV, 1—V, 8. (IV.) II(M 351) De humoribus corporum. (1.) (L 159*) 105 Quatuor humores ex istis nosse labores: Fleuma, melancolia, saguis cole(ra) quoque vena; Terra melancolia, cruor aer, adest aqua fleuma; Ignis erit colera, dant humores elementa: Ex hiis nascuntur omnes et eis similantur. (2.) 110 Frigidus et siccus humor qua parte repertus, Ille melancolicus pro certo sit tibi dictus. (3.) Frigidus yma petit, siccus tenuem gencrabit: Ast humidus latum faciet calidusque levatum. (4.) De sicco nigrum rebus venit aut nimis album 115 Et frigens album calidum rubeumque citrinum; Est humens viride, quod temperat, hoc variat se. (5.) Velox fit calidum, frigens datur undique tardum; Molle notes madidum, cum duricie lege siccum. (6.) Ex humoribus hiis spissis homogenia sumis; 120 Ossa, caro, nervi debent homogenia dici; Partibus ex illis tunc membra vel organa iungis, Ex membris corpus, de corpore redditur actus. V.) De complexionibus. (1.) 125 Ex humore data complexio iure quaterna: Prima melancolica, cum fleumatica colerata, Ultima saguinea, quibus est persona vocata Cuncta melancolicus vel fleumaticusque pudicus; Illis saguineus, colere custos sociatus. V. 106° colera: cole LM.
210 Complexionarius, IV, 1—V, 8. (IV.) II(M 351) De humoribus corporum. (1.) (L 159*) 105 Quatuor humores ex istis nosse labores: Fleuma, melancolia, saguis cole(ra) quoque vena; Terra melancolia, cruor aer, adest aqua fleuma; Ignis erit colera, dant humores elementa: Ex hiis nascuntur omnes et eis similantur. (2.) 110 Frigidus et siccus humor qua parte repertus, Ille melancolicus pro certo sit tibi dictus. (3.) Frigidus yma petit, siccus tenuem gencrabit: Ast humidus latum faciet calidusque levatum. (4.) De sicco nigrum rebus venit aut nimis album 115 Et frigens album calidum rubeumque citrinum; Est humens viride, quod temperat, hoc variat se. (5.) Velox fit calidum, frigens datur undique tardum; Molle notes madidum, cum duricie lege siccum. (6.) Ex humoribus hiis spissis homogenia sumis; 120 Ossa, caro, nervi debent homogenia dici; Partibus ex illis tunc membra vel organa iungis, Ex membris corpus, de corpore redditur actus. V.) De complexionibus. (1.) 125 Ex humore data complexio iure quaterna: Prima melancolica, cum fleumatica colerata, Ultima saguinea, quibus est persona vocata Cuncta melancolicus vel fleumaticusque pudicus; Illis saguineus, colere custos sociatus. V. 106° colera: cole LM.
Strana 211
De humoribus et complexionibus, v. 105—154. 211 (2.) Si quis ad hoc dicit: ‘de quo complexio venit', Qualibus ex primis elementorum prius actis, 130 Mixtis nam vere complexio debet adesse. (3.) Hec valet h(i)c in re complexio spiritus esse; Spiritus est flatus vapor ex humore creatus, Est pocius verum complexio mixtio rerum. (4.) Noscitur interea duplex complexio dicta: 135 Ad pondus prima, per iusticiamque secunda. (5.) Ad pondus dicta non est complexio nata; In qua concordant, quales in se neque pungnant; Una quod hec aliam non vincit in omnibus equam, Hanc tamen in giro mundi raro retinebo. (6.) 140 Est ad iusticiam complexio sumpta per illam; Qua sistunt quales ad iusticiam velud omnes, Comixte melius, ceu possunt, que sibi corpus Servant a nocuo, quod non putrescat in ullo, Ne radicales consumeret humiditates. Octo modi complexionum. (7.) 145 Octo modis ista complexio scinditur ultra: Primitus humanam naturam comparo totam, Ad species alias homo maior corpore quam bos. (1us) (8.) Sic leo, sic aquilla vel avis: peior datur illa;!l I(M 35°) Cunctis nobilior homini complexio detur: «L 1597) 150 Est homo nobilius ens, dignius entibus ipsis. Qus. (9.) Ac individuum racionalis similatum Cunctis nobilibus individuis super actus Finis in augmento, quod in ictu luminis addo: In regione bona datur hic etate secunda. 131. hec M: hic L. II 148. 1us nemá LM.
De humoribus et complexionibus, v. 105—154. 211 (2.) Si quis ad hoc dicit: ‘de quo complexio venit', Qualibus ex primis elementorum prius actis, 130 Mixtis nam vere complexio debet adesse. (3.) Hec valet h(i)c in re complexio spiritus esse; Spiritus est flatus vapor ex humore creatus, Est pocius verum complexio mixtio rerum. (4.) Noscitur interea duplex complexio dicta: 135 Ad pondus prima, per iusticiamque secunda. (5.) Ad pondus dicta non est complexio nata; In qua concordant, quales in se neque pungnant; Una quod hec aliam non vincit in omnibus equam, Hanc tamen in giro mundi raro retinebo. (6.) 140 Est ad iusticiam complexio sumpta per illam; Qua sistunt quales ad iusticiam velud omnes, Comixte melius, ceu possunt, que sibi corpus Servant a nocuo, quod non putrescat in ullo, Ne radicales consumeret humiditates. Octo modi complexionum. (7.) 145 Octo modis ista complexio scinditur ultra: Primitus humanam naturam comparo totam, Ad species alias homo maior corpore quam bos. (1us) (8.) Sic leo, sic aquilla vel avis: peior datur illa;!l I(M 35°) Cunctis nobilior homini complexio detur: «L 1597) 150 Est homo nobilius ens, dignius entibus ipsis. Qus. (9.) Ac individuum racionalis similatum Cunctis nobilibus individuis super actus Finis in augmento, quod in ictu luminis addo: In regione bona datur hic etate secunda. 131. hec M: hic L. II 148. 1us nemá LM.
Strana 212
212 Complexionarius, V, 10—26. Tercius (10.) 155 Ac individuum melius, cum comparat unum Ad reliquum simile diversi climatis apte: Ungarus est sevus e conversoque Bohemus. Quartus modus (11.) Ac individuum, quod in uno climate natum, Comparat ad reliquum sub eodem climate iunctum: 160 Nobilis est Petrus, e contra corpore Paulus. Quintus (12.) Ac individuum sibi tempus postulat unum; Quo sibi nobilior complexio vertitur ad cor: Hoc dabis ex opere, vult fortis, nobilis esse. Sextus (13.) Ac individuum perfectum noscitur ipsum 165 Ex etate bona: per tedia perditur illa. Doctus homo iuvenis, senium nocet inveteratis. Septimus (14.) Ac unum membrum simul ad bona membra relatum: Cor calidum, siccum, melius, quam frigore ruptum. (15.) Corporis unius non est complexio membris; 170 Una sed est varia, quia sunt data membra quaterna Est humens cerebrum, frigens cor valdeque siccum, Saguineumque iecur, terrenum rene notentur. Octavus (16.) Ultimus ecce modus membrorum: comparo tempus. Tempore quo melius opus hoc proprium tenet actus, 175 Cor pueri fatuum, pectus iuvenumque disertum. De mutacione complexionis (17.) Cernis idem corpus permutari penes actus: Ex etate sua per tempora, per loca versa, Ex dape vel more, simul aere et regione. De etatibus (18.) Sex sunt etates hominum corpus variantes: 180 Infans atque puer, adolescens, post iuvenis, vir; Inde senex dictus, post decrepitusque vetustus. 155. cum ML: M nadepsáno nad quod. 172. notentur L: v M nejasné.
212 Complexionarius, V, 10—26. Tercius (10.) 155 Ac individuum melius, cum comparat unum Ad reliquum simile diversi climatis apte: Ungarus est sevus e conversoque Bohemus. Quartus modus (11.) Ac individuum, quod in uno climate natum, Comparat ad reliquum sub eodem climate iunctum: 160 Nobilis est Petrus, e contra corpore Paulus. Quintus (12.) Ac individuum sibi tempus postulat unum; Quo sibi nobilior complexio vertitur ad cor: Hoc dabis ex opere, vult fortis, nobilis esse. Sextus (13.) Ac individuum perfectum noscitur ipsum 165 Ex etate bona: per tedia perditur illa. Doctus homo iuvenis, senium nocet inveteratis. Septimus (14.) Ac unum membrum simul ad bona membra relatum: Cor calidum, siccum, melius, quam frigore ruptum. (15.) Corporis unius non est complexio membris; 170 Una sed est varia, quia sunt data membra quaterna Est humens cerebrum, frigens cor valdeque siccum, Saguineumque iecur, terrenum rene notentur. Octavus (16.) Ultimus ecce modus membrorum: comparo tempus. Tempore quo melius opus hoc proprium tenet actus, 175 Cor pueri fatuum, pectus iuvenumque disertum. De mutacione complexionis (17.) Cernis idem corpus permutari penes actus: Ex etate sua per tempora, per loca versa, Ex dape vel more, simul aere et regione. De etatibus (18.) Sex sunt etates hominum corpus variantes: 180 Infans atque puer, adolescens, post iuvenis, vir; Inde senex dictus, post decrepitusque vetustus. 155. cum ML: M nadepsáno nad quod. 172. notentur L: v M nejasné.
Strana 213
De complexionibus, v. 155—208. 213 (19.) Per tres etates medici ponunt tamen has res: Infans est calidus, humens, non corpore durus; Hic puer est dictus, regat hunc escis unus usus. (20.) 185 Et quasi sit crescens, cito fit ludens adolescens. Hic est saguineus plus quam puer; attamen eius Etas vicenis annis finitque quaternis. (21.) Pectore consigna, quid ages etate secunda; Ad quadraginta meat annos ipsa iuventa, 190 Ut pote nobilior calido, sicco bene maior; A calidis caveat escis iuvenis sibi gratis. (22.) (L 160°) Vir cupiat simile magis humida fercula velle; Vir sexaginta tenet annos corpore, vita.!l 23.) (M 361) Etas terna manet, que frigida sicca refulget; 195 Octuaginta datur annis seniumque vocatur; Utatur calidis, madidis, quantum queat, escis; Non minuat nec eat, nuncquam coeat, neque currat; Postea decrepitus est iure seni similatus. De aere (24.) Aere mutato complexio vertitur ultro; 200 Hoc vento poneve manens alia regione. De formacione (25.) Ac elementorum natura prius positorum Servit agens homini membrorum corpora cum vi; Membra sibi terram cupiunt servando figuram; Corpus cum nervis simul ossibus extrahe terris; 205 Regnant in terra constancia corpora firma. (26.) Unda iuvat corpus augeri valde per artus, Saguinis unda manet homini, que membra retendet. Qui dominantur aqua, fiunt maiore statura. 184. escis M: testis L. I 189. annos M: 9 L. II 204. nervis M: vernis L chybně. II 205. terra ML: v M opraveno z terris.
De complexionibus, v. 155—208. 213 (19.) Per tres etates medici ponunt tamen has res: Infans est calidus, humens, non corpore durus; Hic puer est dictus, regat hunc escis unus usus. (20.) 185 Et quasi sit crescens, cito fit ludens adolescens. Hic est saguineus plus quam puer; attamen eius Etas vicenis annis finitque quaternis. (21.) Pectore consigna, quid ages etate secunda; Ad quadraginta meat annos ipsa iuventa, 190 Ut pote nobilior calido, sicco bene maior; A calidis caveat escis iuvenis sibi gratis. (22.) (L 160°) Vir cupiat simile magis humida fercula velle; Vir sexaginta tenet annos corpore, vita.!l 23.) (M 361) Etas terna manet, que frigida sicca refulget; 195 Octuaginta datur annis seniumque vocatur; Utatur calidis, madidis, quantum queat, escis; Non minuat nec eat, nuncquam coeat, neque currat; Postea decrepitus est iure seni similatus. De aere (24.) Aere mutato complexio vertitur ultro; 200 Hoc vento poneve manens alia regione. De formacione (25.) Ac elementorum natura prius positorum Servit agens homini membrorum corpora cum vi; Membra sibi terram cupiunt servando figuram; Corpus cum nervis simul ossibus extrahe terris; 205 Regnant in terra constancia corpora firma. (26.) Unda iuvat corpus augeri valde per artus, Saguinis unda manet homini, que membra retendet. Qui dominantur aqua, fiunt maiore statura. 184. escis M: testis L. I 189. annos M: 9 L. II 204. nervis M: vernis L chybně. II 205. terra ML: v M opraveno z terris.
Strana 214
214 Complexionarius, V, 27—VI, 10. (27.) Terreni segnes per aquam cito sunt fatigantes: 210 Terreni duri, sed valde diu retinent hii: Sunt aquei molles, cito suscipis et cito mittes. (28.) Aer subtile corpus rarumque dat ex se: Dicitur aercus subtilis saguine clarus, Valde levis fertur, cicius contraria sentit. (29.) 215 Ignis agit corpus leve, cui dabitur status altus; Non dabit ulterius transire, ne sit nimis auctus, Efficiens sanos, humores pellit inanes. (30.) Sic elementa duo plus prosunt corpus agendo; Ultima dicta duo sunt corpora vivificando. 220 Aere fit motus, pulsus quoque spiritus ortus; Saguine subtili vapor exit, qui datur igni. (31.) Corpore valde leves agiles sunt mente recentes, Ex humore bono nam participant sua dando; Sic poteris scire, quid sit complexio vere. 225 Plurima dicentur post hec, que nunc reticentur. VI.) De complexione humana. (1.) st homini talis complexio sit generalis In medio sistendo statu congnoscitur actu, Quam Deus egregiam nobis tribuit posituram. De qua tractabo, regimen vite reserabo, 230 Ponens a capite formas ad limina plante. 2.) Cui caput est medium, non stans magnum neque parvum, Nec latum nimium, nec longum, nec nimis altum, Infans subrubeos crines gerit atque citrinos, (L 160°) Dum vir erit, rubeos; calidus fumus parit illos. Po v. 232. v LM značka nového oddělení.
214 Complexionarius, V, 27—VI, 10. (27.) Terreni segnes per aquam cito sunt fatigantes: 210 Terreni duri, sed valde diu retinent hii: Sunt aquei molles, cito suscipis et cito mittes. (28.) Aer subtile corpus rarumque dat ex se: Dicitur aercus subtilis saguine clarus, Valde levis fertur, cicius contraria sentit. (29.) 215 Ignis agit corpus leve, cui dabitur status altus; Non dabit ulterius transire, ne sit nimis auctus, Efficiens sanos, humores pellit inanes. (30.) Sic elementa duo plus prosunt corpus agendo; Ultima dicta duo sunt corpora vivificando. 220 Aere fit motus, pulsus quoque spiritus ortus; Saguine subtili vapor exit, qui datur igni. (31.) Corpore valde leves agiles sunt mente recentes, Ex humore bono nam participant sua dando; Sic poteris scire, quid sit complexio vere. 225 Plurima dicentur post hec, que nunc reticentur. VI.) De complexione humana. (1.) st homini talis complexio sit generalis In medio sistendo statu congnoscitur actu, Quam Deus egregiam nobis tribuit posituram. De qua tractabo, regimen vite reserabo, 230 Ponens a capite formas ad limina plante. 2.) Cui caput est medium, non stans magnum neque parvum, Nec latum nimium, nec longum, nec nimis altum, Infans subrubeos crines gerit atque citrinos, (L 160°) Dum vir erit, rubeos; calidus fumus parit illos. Po v. 232. v LM značka nového oddělení.
Strana 215
De complexione humana, v. 209—262. 215 (3.) 235 Corpore quo crines natos cito valde videres, Non habet humorem, siccum tenet atque calorem; Crines non orti corpus dant humiditati. (4.) Sed crines nigri rubei ceduntque calori, (M 367) Cum glaucis albi frigent humentque capilli. (5.) 240 Sed non sint crispi nec plani (nempe capilli), Crispatus calidum signat frigus quoque planum. De cerebro (6.) Est humens cerebrum, frigens, variando capillum; Nam calidum cerebrum crines rubeos parit ipsum, Sed nimium calidum nigros crines fit adeptum; 245 Fortes et crispos dat multos fronteque calvos. (7.) Et cerebrum siccum claros sensus dabit ipsum, Dat crines fortes cum calvicie vigilantes. De crinibus (8.) Frigidius cerebrum planum crinem dat et album; Frigore leduntur sompnolentique feruntur. De corpore (9.) 250 In tactu calidum non sit mage corpus habundum, Nec nimium frigens, nec siccum, nec nimis humens. Contacte carnes non sint dure neque molles; Non nimium longa nec curta sit ipsa figura, Non rubeum more, non album stando colore. Corpus non nudum nec sit nimiumque pilosum, Raro dolens capite craneum, spissum quoque forte. 255 260 De sompno (10.) Non vigilans sepe cerebrum solideque miringe Est bene dormire sanum, raro vigilare. Raro dormire signat cum mente dolere, Nam siccum cerebrum vigilans reperitur id ipsum. Sic sompnum cura macerans, nimis impedit ira; Dormicio leporis curans oculis fit apertis. Po v. 237. v M vynechána značka oddílu, v L však označen nový oddíl. Po v. 241. "De cerebro': v ML teprve po v. 245. ll Po v. 249. De corpore': až po v. 255 v LM. V. 250. hudum M, huidum L.
De complexione humana, v. 209—262. 215 (3.) 235 Corpore quo crines natos cito valde videres, Non habet humorem, siccum tenet atque calorem; Crines non orti corpus dant humiditati. (4.) Sed crines nigri rubei ceduntque calori, (M 367) Cum glaucis albi frigent humentque capilli. (5.) 240 Sed non sint crispi nec plani (nempe capilli), Crispatus calidum signat frigus quoque planum. De cerebro (6.) Est humens cerebrum, frigens, variando capillum; Nam calidum cerebrum crines rubeos parit ipsum, Sed nimium calidum nigros crines fit adeptum; 245 Fortes et crispos dat multos fronteque calvos. (7.) Et cerebrum siccum claros sensus dabit ipsum, Dat crines fortes cum calvicie vigilantes. De crinibus (8.) Frigidius cerebrum planum crinem dat et album; Frigore leduntur sompnolentique feruntur. De corpore (9.) 250 In tactu calidum non sit mage corpus habundum, Nec nimium frigens, nec siccum, nec nimis humens. Contacte carnes non sint dure neque molles; Non nimium longa nec curta sit ipsa figura, Non rubeum more, non album stando colore. Corpus non nudum nec sit nimiumque pilosum, Raro dolens capite craneum, spissum quoque forte. 255 260 De sompno (10.) Non vigilans sepe cerebrum solideque miringe Est bene dormire sanum, raro vigilare. Raro dormire signat cum mente dolere, Nam siccum cerebrum vigilans reperitur id ipsum. Sic sompnum cura macerans, nimis impedit ira; Dormicio leporis curans oculis fit apertis. Po v. 237. v M vynechána značka oddílu, v L však označen nový oddíl. Po v. 241. "De cerebro': v ML teprve po v. 245. ll Po v. 249. De corpore': až po v. 255 v LM. V. 250. hudum M, huidum L.
Strana 216
216 Complexionarius, VI, 11—VII, 12. 265 De motu (11.) Corporeos motus medios extra det et intus Corpus habens habile, memor aut agilis racione, Audax atque potens eque timidus neque sistens, In cunctis medium retinet mores et amictum. Sompnia delectant ipsum, cui spem bona firmant, Iocundum vultum, letum, spissumque rotundum. Non est valde vorax eius stomachus ( ) audax. De urina (12.) 270 Ac urina sua medio rubet aurea tota. (13) Stercora sint media sine punctura, quasi mella. Pauci sunt homines hanc naturam retinentes. — VII. De saguinea complexione. (1.) 275 (L 1615) rimo saguinea complexio ponitur ipsa. Est melior reliquiis, ubi regnat denique saguis. Non tamen est omnis humor sub corpore saguis: Humor erit corpus humens liquidum resolutus, Deque chilo factus epati tenuisque remissus, Qui facit humores ibi quatuor interiores: Reuma, melancoliam, coleram cum saguine iunctam. (2.) 280 Ast aliquod corpus uno precellit ab intus: Ex hiis humor e binis, aliquod tribus inde. Si saguis superat, ibi saguineus unus extat;! I (M 37) Iste melancoliam licet in se gestat ineptam. (3.) Est saguis calidus, humens, cordi sociatus 285 Atque colore rubens bene, dulcis, odore refulgens; Ergo leprosis fetet sub cute saguis. (4.) De tribus ista modis dabitur complexio nobis: Quando materia simul in matrice locata, Est humens, calida, de qua sunt membra creata. V. 267. bona LM: v M opravováno z boni. I 273. reliquiis LM: místo reliquis?l 275. est LM: v M přidal rubrikátor.
216 Complexionarius, VI, 11—VII, 12. 265 De motu (11.) Corporeos motus medios extra det et intus Corpus habens habile, memor aut agilis racione, Audax atque potens eque timidus neque sistens, In cunctis medium retinet mores et amictum. Sompnia delectant ipsum, cui spem bona firmant, Iocundum vultum, letum, spissumque rotundum. Non est valde vorax eius stomachus ( ) audax. De urina (12.) 270 Ac urina sua medio rubet aurea tota. (13) Stercora sint media sine punctura, quasi mella. Pauci sunt homines hanc naturam retinentes. — VII. De saguinea complexione. (1.) 275 (L 1615) rimo saguinea complexio ponitur ipsa. Est melior reliquiis, ubi regnat denique saguis. Non tamen est omnis humor sub corpore saguis: Humor erit corpus humens liquidum resolutus, Deque chilo factus epati tenuisque remissus, Qui facit humores ibi quatuor interiores: Reuma, melancoliam, coleram cum saguine iunctam. (2.) 280 Ast aliquod corpus uno precellit ab intus: Ex hiis humor e binis, aliquod tribus inde. Si saguis superat, ibi saguineus unus extat;! I (M 37) Iste melancoliam licet in se gestat ineptam. (3.) Est saguis calidus, humens, cordi sociatus 285 Atque colore rubens bene, dulcis, odore refulgens; Ergo leprosis fetet sub cute saguis. (4.) De tribus ista modis dabitur complexio nobis: Quando materia simul in matrice locata, Est humens, calida, de qua sunt membra creata. V. 267. bona LM: v M opravováno z boni. I 273. reliquiis LM: místo reliquis?l 275. est LM: v M přidal rubrikátor.
Strana 217
De sanguinea complexione, v. 263—317. 217 (5.) 290 Saguineo menstro nutritus ventre retento, Quo puer aptatur et corpus perficiatur. (6.) Tempore si coitus fuerit missus cruor aptus Aut epatisve chili, cum sperma videtur oriri, Ex hiis saguineus formatur corpore verus. (7.) 295 Unde bone gentes nature sunt parrientes Subtiles pueros, in corpore valde venustos; Dum matrix munda, menstrum clarum fit in illa, Semine digestumve cibum cum digerit altum. De constellacione. (8.) Nobilius prebet, cum constellacio fiet 300 Par huic materie quasi saguinee sibi stelle, Ut Jovis et Veneris conceptum tempore veris. Ac aries signum simul aeris est elementum. (9.) 305 Hec homo saguinee nature continet in se Inque calore viget, cerebrum mundum simul humet. Est elementorum color huic, venas oculorum Fert satis impletas, gerit os spumas sibi multas, Sed bene digestas, qui multas digerit escas. (10.) Crines subrubeos non calvus fert sibi rectos Atque calore caput cito leditur eius et humet. 310 Ex oculis clara protenditur ampla pupilla, Vene distense, motive sunt quoque grosse. (11.) Cor calidum, velox, audax, stomachus quasi fornax; Inde satis magnus pulsus, latum sibi pectus, Cor calidum, parvum caput optat pectus et amplum; 315 Prestat cor frigens pectus strictum, caput ingens. (12.) Dans mollem pulsum, corpus non valde pilosum (L 161°) Ira non ledit, cito pectoris ira recedit; V. 302. aries M: aeris L.
De sanguinea complexione, v. 263—317. 217 (5.) 290 Saguineo menstro nutritus ventre retento, Quo puer aptatur et corpus perficiatur. (6.) Tempore si coitus fuerit missus cruor aptus Aut epatisve chili, cum sperma videtur oriri, Ex hiis saguineus formatur corpore verus. (7.) 295 Unde bone gentes nature sunt parrientes Subtiles pueros, in corpore valde venustos; Dum matrix munda, menstrum clarum fit in illa, Semine digestumve cibum cum digerit altum. De constellacione. (8.) Nobilius prebet, cum constellacio fiet 300 Par huic materie quasi saguinee sibi stelle, Ut Jovis et Veneris conceptum tempore veris. Ac aries signum simul aeris est elementum. (9.) 305 Hec homo saguinee nature continet in se Inque calore viget, cerebrum mundum simul humet. Est elementorum color huic, venas oculorum Fert satis impletas, gerit os spumas sibi multas, Sed bene digestas, qui multas digerit escas. (10.) Crines subrubeos non calvus fert sibi rectos Atque calore caput cito leditur eius et humet. 310 Ex oculis clara protenditur ampla pupilla, Vene distense, motive sunt quoque grosse. (11.) Cor calidum, velox, audax, stomachus quasi fornax; Inde satis magnus pulsus, latum sibi pectus, Cor calidum, parvum caput optat pectus et amplum; 315 Prestat cor frigens pectus strictum, caput ingens. (12.) Dans mollem pulsum, corpus non valde pilosum (L 161°) Ira non ledit, cito pectoris ira recedit; V. 302. aries M: aeris L.
Strana 218
218 Complexionarius, VII, 13—VIII, 12. Humor et excedens putrescit pectora ledens. Cum malus est humor, erit exspiracio maior. (13.) 320 Eius epar calidum venas magnas gerit aptum; Testes sunt calidi cum renibus: hinc coeundi Ipsum non ledit actus: nimius mala reddit Quatuor hec membra, si sunt iam primula dicta: Cor et epar, cerebrum capitis, genitalia renum. VIII.) Signa. (1.) (M 377) 330 335 325 I alia signa noto, que sunt in corpore toto: Ipsa caro rubea, non pinguis, consolidata, Est calor innatus cunctis, nulli quoque frigus;: Nam tarde crescit corpus, semper iuvenescit; Dentes atque pili crescunt cum more loquendi, Vox fit acuta satis et grossa genis rubefactis; Palpebre medie: stabilis vult moribus esse, Urbanus fertur, operando letus habetur Et carnes molles subtiles fert, simul ungues, Gaudentem mentem, racionem valde recentem, Ludendo dixit, magis intima gaudia gliscit, Rixatur raro corpus cum saguine claro. (2.) De tali dote confirmant dicta Poete : Largus, amans, hilaris, ridens rubeique coloris, Cantans, carnosus, satis audax atque benignus, 340 Crescens, addiscens, altus, pulker, bona gliscens. (3.) Saguineus certis signis congnoscitur istis: Large donando sine murmure, nulla negando; Laudat amans cunctos, mage quos scit saguine iunctos, Splen et epar magnum faciunt mitem velud agnum. (4.) 345 Mox infirmatur, quando nec amore fruatur, Saguis pubescit, sanies in corpore crescit. V. 321. cum M: cuius L. Il 334. Gaudentem L: Candentem M, snad lépe.l V. 341. Saguineus M, Sanguineus L; v M předtím škrtnuto Item in marg.
218 Complexionarius, VII, 13—VIII, 12. Humor et excedens putrescit pectora ledens. Cum malus est humor, erit exspiracio maior. (13.) 320 Eius epar calidum venas magnas gerit aptum; Testes sunt calidi cum renibus: hinc coeundi Ipsum non ledit actus: nimius mala reddit Quatuor hec membra, si sunt iam primula dicta: Cor et epar, cerebrum capitis, genitalia renum. VIII.) Signa. (1.) (M 377) 330 335 325 I alia signa noto, que sunt in corpore toto: Ipsa caro rubea, non pinguis, consolidata, Est calor innatus cunctis, nulli quoque frigus;: Nam tarde crescit corpus, semper iuvenescit; Dentes atque pili crescunt cum more loquendi, Vox fit acuta satis et grossa genis rubefactis; Palpebre medie: stabilis vult moribus esse, Urbanus fertur, operando letus habetur Et carnes molles subtiles fert, simul ungues, Gaudentem mentem, racionem valde recentem, Ludendo dixit, magis intima gaudia gliscit, Rixatur raro corpus cum saguine claro. (2.) De tali dote confirmant dicta Poete : Largus, amans, hilaris, ridens rubeique coloris, Cantans, carnosus, satis audax atque benignus, 340 Crescens, addiscens, altus, pulker, bona gliscens. (3.) Saguineus certis signis congnoscitur istis: Large donando sine murmure, nulla negando; Laudat amans cunctos, mage quos scit saguine iunctos, Splen et epar magnum faciunt mitem velud agnum. (4.) 345 Mox infirmatur, quando nec amore fruatur, Saguis pubescit, sanies in corpore crescit. V. 321. cum M: cuius L. Il 334. Gaudentem L: Candentem M, snad lépe.l V. 341. Saguineus M, Sanguineus L; v M předtím škrtnuto Item in marg.
Strana 219
De sanguineis et signis, v. 318—377. 219 Nubat hic aut minuat aut ieiunetve recurrat, Ut sudore bono pellat mala corpore prono, Multos langwores, carnes purgans meliores. (5.) 350 Appetit atque potest mage, quod sibi sedule prodest; Escis valde satur ; ardenter luxuriatur. (6.) Multa libens fatur, ludendo plus speculatur, Quam reliqui libris residentes sedule fibris. 355 (7.) Tristiciam pellit, curas de pectore vellit, Nec ludo marcet, nec ei risum iocus arcet; Fert de felle parum, quod cor non reddit amarum; Omnibus est carus, quia nunquam sistit avarus; Cor calidum gestat, cunctis sua munera prestat. (8.) (L 1621) Ac in leticia conponit carmina dya 360 Et sine tristicia fit promtus ad omnia facta; Leta manus, fulget corpus, cum saguine mulget Rem nocuam, nullam sinit hec augendo medullam. Mens tristis siccat, quam discretus maledicat; Dum cor triste sonat, pectus sibi tedia donat. (9.) 365 Interiora fora congnosce per exteriora; Gestus et mores monstrant res interiores: Magnum cor audax, fel multum fert sibi fallax. (10.) Mollis, carnosus, membris mage deliciosus, Mandere vel bibere sibi dulcia vult adhibere; 370 Quidquid enim comedet, nunquam se cum dape ledet. I(M 381) (11.) Audax, non ira pungnans, dat prelia mira; Percuciens ullum post horam penitet illum, In cunctis dingnus existit in [hjore benignus. (12.) Ridens letatur, gaudendo iocalia fatur, 375 Non subsannando, se nobilibus sociando. Que tenet in corde, loquitur presens sine sorde. Corpore saguineus sic noscitur atque per actus.
De sanguineis et signis, v. 318—377. 219 Nubat hic aut minuat aut ieiunetve recurrat, Ut sudore bono pellat mala corpore prono, Multos langwores, carnes purgans meliores. (5.) 350 Appetit atque potest mage, quod sibi sedule prodest; Escis valde satur ; ardenter luxuriatur. (6.) Multa libens fatur, ludendo plus speculatur, Quam reliqui libris residentes sedule fibris. 355 (7.) Tristiciam pellit, curas de pectore vellit, Nec ludo marcet, nec ei risum iocus arcet; Fert de felle parum, quod cor non reddit amarum; Omnibus est carus, quia nunquam sistit avarus; Cor calidum gestat, cunctis sua munera prestat. (8.) (L 1621) Ac in leticia conponit carmina dya 360 Et sine tristicia fit promtus ad omnia facta; Leta manus, fulget corpus, cum saguine mulget Rem nocuam, nullam sinit hec augendo medullam. Mens tristis siccat, quam discretus maledicat; Dum cor triste sonat, pectus sibi tedia donat. (9.) 365 Interiora fora congnosce per exteriora; Gestus et mores monstrant res interiores: Magnum cor audax, fel multum fert sibi fallax. (10.) Mollis, carnosus, membris mage deliciosus, Mandere vel bibere sibi dulcia vult adhibere; 370 Quidquid enim comedet, nunquam se cum dape ledet. I(M 381) (11.) Audax, non ira pungnans, dat prelia mira; Percuciens ullum post horam penitet illum, In cunctis dingnus existit in [hjore benignus. (12.) Ridens letatur, gaudendo iocalia fatur, 375 Non subsannando, se nobilibus sociando. Que tenet in corde, loquitur presens sine sorde. Corpore saguineus sic noscitur atque per actus.
Strana 220
220 Compléxionarius, IX, 1, 1—X, 6. IX. De superfluo sagwine. (1.) 380 ropter constantes et non multum speculantes Signa dabo plura, que sunt in saguine iura: Ex oculo fedo rubor, in cervice gravedo, Oris dulcedo, sputi glossique rubedo, Valde tumendo gene, nimis inflate quoque vene, Nasus non mundus, sompnus multusque profundus, Nausea cum vomitu: simul oscitat hic sine ritu. (2.) 385 Sensus turbatus, intellectu vacuatus, Segniciem passus, sine facto sedule lassus, Saguinis effluxus nasi fert ulcera luxus, Multus pruritus, urens in corpore scitus, Res rubee renatant, hee quas sibi sompnia fatant; Quod fit ab etate vel forte superfluitate, Naturam pone potus, simul a regione. 390 (3.) Est nimius saguis peior quam sordidus anguis; Vitam nans ingnit, morbos in corpore gingnit, Sepius extingwit vitam, quam pectore stringit: 395 Qui tenet hec signa, mox detur ei medicina. (4.) Et tamen adverte: numquam complexio certe Membris una datur, quia per motum variatur. Est caput huic calidum, dat epar sibi frigore nidum, Splen cum pulmone tepidum fit ea racione. (5.) 400 Sic de natura diversa tenent sibi iura: Cor sapiens, cerebrum dat sensum, fel parit iram, (L. 1622) Splen ridet, pulmo loquitur, iecur est amor intro. (6.) Aures auditum donant, oculis dato visum, Ligna tenet morem, gustus, nares et odorem; Per corpus factus extenditur undique tactus. Verticis heredem retinet sapiencia sedem, Cor sedes anime, frons discernit memor yme. V. 396. tamen M: cum L. 405
220 Compléxionarius, IX, 1, 1—X, 6. IX. De superfluo sagwine. (1.) 380 ropter constantes et non multum speculantes Signa dabo plura, que sunt in saguine iura: Ex oculo fedo rubor, in cervice gravedo, Oris dulcedo, sputi glossique rubedo, Valde tumendo gene, nimis inflate quoque vene, Nasus non mundus, sompnus multusque profundus, Nausea cum vomitu: simul oscitat hic sine ritu. (2.) 385 Sensus turbatus, intellectu vacuatus, Segniciem passus, sine facto sedule lassus, Saguinis effluxus nasi fert ulcera luxus, Multus pruritus, urens in corpore scitus, Res rubee renatant, hee quas sibi sompnia fatant; Quod fit ab etate vel forte superfluitate, Naturam pone potus, simul a regione. 390 (3.) Est nimius saguis peior quam sordidus anguis; Vitam nans ingnit, morbos in corpore gingnit, Sepius extingwit vitam, quam pectore stringit: 395 Qui tenet hec signa, mox detur ei medicina. (4.) Et tamen adverte: numquam complexio certe Membris una datur, quia per motum variatur. Est caput huic calidum, dat epar sibi frigore nidum, Splen cum pulmone tepidum fit ea racione. (5.) 400 Sic de natura diversa tenent sibi iura: Cor sapiens, cerebrum dat sensum, fel parit iram, (L. 1622) Splen ridet, pulmo loquitur, iecur est amor intro. (6.) Aures auditum donant, oculis dato visum, Ligna tenet morem, gustus, nares et odorem; Per corpus factus extenditur undique tactus. Verticis heredem retinet sapiencia sedem, Cor sedes anime, frons discernit memor yme. V. 396. tamen M: cum L. 405
Strana 221
De superfluo sanguine et remediis, v. 373—432. 221 (7.) Exterius multus fit saguineus bene cultus, Ipse melancolicus cum intus erit quasi totus. (8.) 410 Sepius infirmus fit longo tempore vivus, Qui raro languet, moriens cito se nimis anget: Nam morbi massam fert interius simul assam. (9.) Si cupiat simile, vivens efficitur ille, Si vero dissimile, detur sibi quid iuvenile: 415 Nam raro vivet, vivens crebro recidivet. X.) Remedia. (1.) (M 387) Daguineus planus qui poscit vivere sanus, Non nimium comedat, ne corpus saguine ledat; Que natura gerat, sua pulcra cibaria querat, Hec perdant morem similem generando cruorem, 420 Ut mala purgentur, bona corporis intyma dentur. (2.) Saguineo similes sunt res sane iuveniles, Dissimiles reliquis naturis dentur iniquis. (3.) Vernalem letam serves pro parte dietam, Per similem totam, tamen ad calidum mage motam. (4.) 425 Estas, autumpnus et yemps sit vesper alumpnus Pastibus oppositis, quod sani corpore sitis. (5.) Corpus habens calidum mage est per frigida fidum: Fercula ceu bellum comedendo novumque vitellum, Cum pullis pisces petrosos mandere glisces. (6.) 430 Prudens natura teneat dapibus sua iura, Escis humores cordis generet meliores; Hee fiant pure, stomacho non pondere dure, V. 429. petroseis L: v M nejasné, petrosos?
De superfluo sanguine et remediis, v. 373—432. 221 (7.) Exterius multus fit saguineus bene cultus, Ipse melancolicus cum intus erit quasi totus. (8.) 410 Sepius infirmus fit longo tempore vivus, Qui raro languet, moriens cito se nimis anget: Nam morbi massam fert interius simul assam. (9.) Si cupiat simile, vivens efficitur ille, Si vero dissimile, detur sibi quid iuvenile: 415 Nam raro vivet, vivens crebro recidivet. X.) Remedia. (1.) (M 387) Daguineus planus qui poscit vivere sanus, Non nimium comedat, ne corpus saguine ledat; Que natura gerat, sua pulcra cibaria querat, Hec perdant morem similem generando cruorem, 420 Ut mala purgentur, bona corporis intyma dentur. (2.) Saguineo similes sunt res sane iuveniles, Dissimiles reliquis naturis dentur iniquis. (3.) Vernalem letam serves pro parte dietam, Per similem totam, tamen ad calidum mage motam. (4.) 425 Estas, autumpnus et yemps sit vesper alumpnus Pastibus oppositis, quod sani corpore sitis. (5.) Corpus habens calidum mage est per frigida fidum: Fercula ceu bellum comedendo novumque vitellum, Cum pullis pisces petrosos mandere glisces. (6.) 430 Prudens natura teneat dapibus sua iura, Escis humores cordis generet meliores; Hee fiant pure, stomacho non pondere dure, V. 429. petroseis L: v M nejasné, petrosos?
Strana 222
222 Complexionarius, X, 7—XI, 13. (7.) Ut fermentatus panis, non valde gravatus, Cum pullis vina vel ovina caro, vitulina. (8.) 435 Ovis aut alis utatur aromate talis Et species comedat, quod sanum se cito reddat. Uvas vel ficus hec sumat carnis amicus, Saguine sit plenus, erit a morbis alienus. XI. De fleumaticis. (1.) leumate fleumaticus fore noscitur ipse pudicus; 440 Humor fleuma datur, qui fleumaticis dominatur. Turpis, fiscosus, gravis undique, non operosus. (2.) Humor enim fleuma non coctus adest quasi reuma; (L 163r) Hic saguis fluidus per singula membra dat ydus. Qui prodest cordi, restans cum saguine sordi; 445 Est oculis hostis nocuus sub pectore costis. (3.) Fleumata quintuplicis forme consistere dicis, Salsum de colera non stat dulcedine vera; Inde melancolicum post saguineum datur trinum, Canis natura sunt vitrea fleumata dura. (A) 450 Naturale tumens quintum, frigens simul humens, De cuius regno presens datur undique sermo; Hac crassi queres pisces simul et mulieres, Attamen est semper unus peior, bonus alter. (5.) Unde Poema sonat, quid ei complexio donat: 455 Est sompnolentus, piger et sputamine tentus; Huic fit ebes sensus, facie pinguis, color albus, Non altus, latus, timidus, blandus, variatus. 452. Hac M: Ac L. II V. 438. saguine L: sague M, zapomněl zkratku.
222 Complexionarius, X, 7—XI, 13. (7.) Ut fermentatus panis, non valde gravatus, Cum pullis vina vel ovina caro, vitulina. (8.) 435 Ovis aut alis utatur aromate talis Et species comedat, quod sanum se cito reddat. Uvas vel ficus hec sumat carnis amicus, Saguine sit plenus, erit a morbis alienus. XI. De fleumaticis. (1.) leumate fleumaticus fore noscitur ipse pudicus; 440 Humor fleuma datur, qui fleumaticis dominatur. Turpis, fiscosus, gravis undique, non operosus. (2.) Humor enim fleuma non coctus adest quasi reuma; (L 163r) Hic saguis fluidus per singula membra dat ydus. Qui prodest cordi, restans cum saguine sordi; 445 Est oculis hostis nocuus sub pectore costis. (3.) Fleumata quintuplicis forme consistere dicis, Salsum de colera non stat dulcedine vera; Inde melancolicum post saguineum datur trinum, Canis natura sunt vitrea fleumata dura. (A) 450 Naturale tumens quintum, frigens simul humens, De cuius regno presens datur undique sermo; Hac crassi queres pisces simul et mulieres, Attamen est semper unus peior, bonus alter. (5.) Unde Poema sonat, quid ei complexio donat: 455 Est sompnolentus, piger et sputamine tentus; Huic fit ebes sensus, facie pinguis, color albus, Non altus, latus, timidus, blandus, variatus. 452. Hac M: Ac L. II V. 438. saguine L: sague M, zapomněl zkratku.
Strana 223
De fleumaticis, v. 433—484. 223 (6.) Fleumaticum queris signis congnoscere veris? Hec sunt a capite data signa decencia rite: (7.) (M 39*) 460 Multum dormitat, hominum consorcia vitat, Quanto plus dormit, tanto magis inde pigrescit; Fit gravis humore nec se vult inde movere, ll Tardus, obinde piger, pinguescens fit mage eger; Plus inpinguatur, si dulcibus ipse cibatur. (8.) 465 Sepe spuit multos humores oris adultos, Frigidior cunctis, nimis humidus ordine iunctis. Iste datur tepidus in carne, superfluus intus; Hinc spuit humores de pectore deterriores; Fleumate qui dantur spissi, velud unda gravantur. (9.) 470 Semper ebes discit, sed inepta sibi male gliscit; Inde studendo capit cito, sed non obtinet illic. Nam fluit humendo memorans sibi cella vomendo; Extat inutilior sensu racioneque peior. (10.) Corpus carnosum, faciem piguem, iecurosum, 475 Spissum, gibbosum, caput album, sed saniosum. (11.) Ipse suo more nitet albo valde colore; Frigoris albedo signum calidique nigredo. (12.) Frigus ei facile caput implet reumatis, yle. Saguinis effluxumve catarrum sub cute fluxum 480 Sepius hic retinet, pruritum corpore sumet. (13.) Raro calvescit caput eius valde magescit; Fert placidos mores indigestosque vapores. Dans crines rectos molles albedine tectos, Non cito canescit, nec barbam sumere gescit. 459. decencia LM: v obou nejasné.
De fleumaticis, v. 433—484. 223 (6.) Fleumaticum queris signis congnoscere veris? Hec sunt a capite data signa decencia rite: (7.) (M 39*) 460 Multum dormitat, hominum consorcia vitat, Quanto plus dormit, tanto magis inde pigrescit; Fit gravis humore nec se vult inde movere, ll Tardus, obinde piger, pinguescens fit mage eger; Plus inpinguatur, si dulcibus ipse cibatur. (8.) 465 Sepe spuit multos humores oris adultos, Frigidior cunctis, nimis humidus ordine iunctis. Iste datur tepidus in carne, superfluus intus; Hinc spuit humores de pectore deterriores; Fleumate qui dantur spissi, velud unda gravantur. (9.) 470 Semper ebes discit, sed inepta sibi male gliscit; Inde studendo capit cito, sed non obtinet illic. Nam fluit humendo memorans sibi cella vomendo; Extat inutilior sensu racioneque peior. (10.) Corpus carnosum, faciem piguem, iecurosum, 475 Spissum, gibbosum, caput album, sed saniosum. (11.) Ipse suo more nitet albo valde colore; Frigoris albedo signum calidique nigredo. (12.) Frigus ei facile caput implet reumatis, yle. Saguinis effluxumve catarrum sub cute fluxum 480 Sepius hic retinet, pruritum corpore sumet. (13.) Raro calvescit caput eius valde magescit; Fert placidos mores indigestosque vapores. Dans crines rectos molles albedine tectos, Non cito canescit, nec barbam sumere gescit. 459. decencia LM: v obou nejasné.
Strana 224
224 Complexionatius XI. 11—XII, 3 (14.) L 163°) 485 Molli voce canunt, tamen in calido mage clamant; Ossa dat exigua, respectu carnis ad intra (15.) Debile cor retinet pulsum mollem quoque prebet, Arterie stricte pulsantes fleumate victe; Non habet humorem calidum viteque cruorem. (16.) 490 Ignorans causam timet hic, non dans sibi pausam; A pungnasque] fugiens, parcus, mala plurima fingens. Hinc scit adulari, cupiens donis famulari. (17.) Tardius irascens, cor pauco saguine pascens Et raro gaudet, mala tristis et invidus audet. 495 Fit subsanator, derisor, obinde letator; Autumat hic semper, quod non sit pulcrior alter. (18.) Pectus habet mundum, nec querit sedule ludum; Causat epar munda villis ypocondria nuda, Crebro sub ventre pinguescit ab ante repente. (19.) 500 Vis epatis format homines, faciem simul ornat; Sic unum nigrum facit hictericumve dat album. (20.) Deficit in membris cito, non cupit esse sub umbris. (21.) Frigentem stomachum fort, qui vult sumere bachum; Hic prandere volens, cum disco fercula poscens, 505 Vult modicum bibere simul humidiora tenere. (M 397) (22.) Est naturalis eius complexio talis: Sumere natura sua vult equalia iura, Innaturalis contraria vult generalis, Per que se sanat, corpus cum pectore planat. V. 491. plurima M: plurimaque L špatně/ pungnaque ML mylně 1 498. munda LM: v L později opraveno na mundat. II V. 507. In marg. v M dormire qui non potest; vztahuje se však k pozdějším margináliím dolejším.
224 Complexionatius XI. 11—XII, 3 (14.) L 163°) 485 Molli voce canunt, tamen in calido mage clamant; Ossa dat exigua, respectu carnis ad intra (15.) Debile cor retinet pulsum mollem quoque prebet, Arterie stricte pulsantes fleumate victe; Non habet humorem calidum viteque cruorem. (16.) 490 Ignorans causam timet hic, non dans sibi pausam; A pungnasque] fugiens, parcus, mala plurima fingens. Hinc scit adulari, cupiens donis famulari. (17.) Tardius irascens, cor pauco saguine pascens Et raro gaudet, mala tristis et invidus audet. 495 Fit subsanator, derisor, obinde letator; Autumat hic semper, quod non sit pulcrior alter. (18.) Pectus habet mundum, nec querit sedule ludum; Causat epar munda villis ypocondria nuda, Crebro sub ventre pinguescit ab ante repente. (19.) 500 Vis epatis format homines, faciem simul ornat; Sic unum nigrum facit hictericumve dat album. (20.) Deficit in membris cito, non cupit esse sub umbris. (21.) Frigentem stomachum fort, qui vult sumere bachum; Hic prandere volens, cum disco fercula poscens, 505 Vult modicum bibere simul humidiora tenere. (M 397) (22.) Est naturalis eius complexio talis: Sumere natura sua vult equalia iura, Innaturalis contraria vult generalis, Per que se sanat, corpus cum pectore planat. V. 491. plurima M: plurimaque L špatně/ pungnaque ML mylně 1 498. munda LM: v L později opraveno na mundat. II V. 507. In marg. v M dormire qui non potest; vztahuje se však k pozdějším margináliím dolejším.
Strana 225
De superfluis fleumate, v. 485—534. 225 (23.) 510 Vis digestiva cito leditur a dape viva; Fleumaticam febrem celer incidit ipse nocentem, Raro ventre suo constipatur madidato. 24.) Sedule more senum spernens actum sibi renum, Ni sit vinosus, calidus magis aut operosus, 515 Valde parum gliscit, sed multum ferre valescit. (25.) Sperma tenet fluidum, natas producit ad ortum; Cernitur urina quasi pallida, spissa vel alba. (26.) Frigore turbatur, potu diversificatur, Potu rixatur colerans saguisque procatur, 520 Fleumaque dormitat, melancolicus mala vitat. XII.) De superfluis fleumate. (1.) 525 (L 1641) Ista notes signa de fleumaticis mage digna, Que dant langworem magnum, lapsumve dolorem, Alba fit urina, color albus, in ore ruina, Pauca sitis, parvus pulsus cordis quoque rarus, Ulcera vel scabies, cum segnicie sopor urgens; Que sunt ex nimia siti, pace quieteve summa, Utilis est motus illis ad corpora totus. Offatus panis distemperat hos et inanis, Sompnia sepe natant, aqua, nix oculos nimis inflant. (2.) De stellis. 530 Lune sunt nati, pisces vel scorpio fati, Unde pares hyemi, senio vel aqua similati. (3.) Ut vivat sanus, sit fleumaticus cute planus, Non subito comedat nec se per frigida ledat; Sed nec aquam sumat, frigens non in nive pergat. 528. hos M: os L. ll 531. aqua L: v M možno čísti i aque.
De superfluis fleumate, v. 485—534. 225 (23.) 510 Vis digestiva cito leditur a dape viva; Fleumaticam febrem celer incidit ipse nocentem, Raro ventre suo constipatur madidato. 24.) Sedule more senum spernens actum sibi renum, Ni sit vinosus, calidus magis aut operosus, 515 Valde parum gliscit, sed multum ferre valescit. (25.) Sperma tenet fluidum, natas producit ad ortum; Cernitur urina quasi pallida, spissa vel alba. (26.) Frigore turbatur, potu diversificatur, Potu rixatur colerans saguisque procatur, 520 Fleumaque dormitat, melancolicus mala vitat. XII.) De superfluis fleumate. (1.) 525 (L 1641) Ista notes signa de fleumaticis mage digna, Que dant langworem magnum, lapsumve dolorem, Alba fit urina, color albus, in ore ruina, Pauca sitis, parvus pulsus cordis quoque rarus, Ulcera vel scabies, cum segnicie sopor urgens; Que sunt ex nimia siti, pace quieteve summa, Utilis est motus illis ad corpora totus. Offatus panis distemperat hos et inanis, Sompnia sepe natant, aqua, nix oculos nimis inflant. (2.) De stellis. 530 Lune sunt nati, pisces vel scorpio fati, Unde pares hyemi, senio vel aqua similati. (3.) Ut vivat sanus, sit fleumaticus cute planus, Non subito comedat nec se per frigida ledat; Sed nec aquam sumat, frigens non in nive pergat. 528. hos M: os L. ll 531. aqua L: v M možno čísti i aque.
Strana 226
226 Complexionarius, XII, 3—XIV, 6. 535 Unda solet quare, frigus cum sole gravare; Vitet terribile, mala, tristia, noxia mille. (4.) Dum mensam ponet, hanc escis pulcrius ornet Large conditis, redolentibus atque politis, Frig(id)a non cupiat, nec hic humida fercula tangat. (5.) 540 Consuescat calidum vinum potare vetustum, Brax et cervisiam, lupulis faciens bene spissam; Frigidius corpus refocilatur calido plus; Carnes agnine, vituline sint vel ovine. XIII.) Remedia. (1.) Ista tamen fugiat, quod sanus corpore fiat: 545 Porcinas carnes pingues caveat velud angues, Nam caro porcina manet humida: tota ruina. (2.) Forsan in estate sunt fleumaticis moderate In veris fine carnes denturque bovine Et verventine sub bruma vel pecorine. 550 Prebeat autumpnus volucres, quas procreat annus. (3.) Caseus huic mollis non detur cumque medullis Spine nec cerebri, pira, lac, mora persica, verri. (4.) Hic uxoratus erit uxori mage gratus, ll (M 40°) Utens castaneis, riso, testis vitulinis. (5.) 555 Torta piperata radicibus associata; Ova tamen dura sint fleumaticis placitura, Sunt sibi ventosa data molliter ova perosa, Longa magis, pura, non sunt illis nocitura (6.) Diversis rebus et cum variis speciebus 560 Ante cibum sumat pastam cerebri, bene sanat. 539. Friga ML omylem. II V. 550. procreat M: prebeat L chybně.
226 Complexionarius, XII, 3—XIV, 6. 535 Unda solet quare, frigus cum sole gravare; Vitet terribile, mala, tristia, noxia mille. (4.) Dum mensam ponet, hanc escis pulcrius ornet Large conditis, redolentibus atque politis, Frig(id)a non cupiat, nec hic humida fercula tangat. (5.) 540 Consuescat calidum vinum potare vetustum, Brax et cervisiam, lupulis faciens bene spissam; Frigidius corpus refocilatur calido plus; Carnes agnine, vituline sint vel ovine. XIII.) Remedia. (1.) Ista tamen fugiat, quod sanus corpore fiat: 545 Porcinas carnes pingues caveat velud angues, Nam caro porcina manet humida: tota ruina. (2.) Forsan in estate sunt fleumaticis moderate In veris fine carnes denturque bovine Et verventine sub bruma vel pecorine. 550 Prebeat autumpnus volucres, quas procreat annus. (3.) Caseus huic mollis non detur cumque medullis Spine nec cerebri, pira, lac, mora persica, verri. (4.) Hic uxoratus erit uxori mage gratus, ll (M 40°) Utens castaneis, riso, testis vitulinis. (5.) 555 Torta piperata radicibus associata; Ova tamen dura sint fleumaticis placitura, Sunt sibi ventosa data molliter ova perosa, Longa magis, pura, non sunt illis nocitura (6.) Diversis rebus et cum variis speciebus 560 Ante cibum sumat pastam cerebri, bene sanat. 539. Friga ML omylem. II V. 550. procreat M: prebeat L chybně.
Strana 227
De remediis, v. 535—587. 227 Fleumata sepe notet in nocte nimis neque potet. Sic bene fleumaticus poteris nosci mage sanus. XIV.) De melancolicis. (1.) 565 ulcibus ecce bonis animus floret racionis Ipse melancolici, quamvis in corpore sicci. Quare naturam spernunt hanc ut nocituram, Pectore constantes se tales esse negantes. (2.) Corpore despecti, quamvis sint pectore recti, Crebro tristantur, raro bona carmina fantur. (L 164°) Tedia donantur hiis, per que valde gravantur; 570 Mox infirmantur, si plurima premeditantur. (3.) Hii tamen ad mundum per nulla valent furibundum, Sed magis ad celum cupiunt extendere velum, Pectora devota retinentes ad pia vota, Nam timidi semper frigent in carne frequenter. Divisio. (4.) 575 Ex hiis colligitur, quod pro certo reperitur Binas naturas placituras sistere puras, Corpora tollentes, ad mundum corde valentes. Valde parum celo tollunt sua pectora zelo; Cum colera sanguis per mundum serpit ut aguis. (5.) 580 E contra binas naturas scito ruinas: Corporis et mundi dant cor per frigida fundi. Corpora per brevia nunquam relevantur in alta Saguine se ledunt, ad mundum raro valebunt; Nam timidi sistunt, devote sidera gliscunt; Fleuma, melancolia celestia sperat aperta. 585 Diffinicio. (6.) Ipsa melancolia fex saguinis extat ab intra Atque superfluitas nigras retinens sibi guttas, 582. relevantur M: reuelantur L.
De remediis, v. 535—587. 227 Fleumata sepe notet in nocte nimis neque potet. Sic bene fleumaticus poteris nosci mage sanus. XIV.) De melancolicis. (1.) 565 ulcibus ecce bonis animus floret racionis Ipse melancolici, quamvis in corpore sicci. Quare naturam spernunt hanc ut nocituram, Pectore constantes se tales esse negantes. (2.) Corpore despecti, quamvis sint pectore recti, Crebro tristantur, raro bona carmina fantur. (L 164°) Tedia donantur hiis, per que valde gravantur; 570 Mox infirmantur, si plurima premeditantur. (3.) Hii tamen ad mundum per nulla valent furibundum, Sed magis ad celum cupiunt extendere velum, Pectora devota retinentes ad pia vota, Nam timidi semper frigent in carne frequenter. Divisio. (4.) 575 Ex hiis colligitur, quod pro certo reperitur Binas naturas placituras sistere puras, Corpora tollentes, ad mundum corde valentes. Valde parum celo tollunt sua pectora zelo; Cum colera sanguis per mundum serpit ut aguis. (5.) 580 E contra binas naturas scito ruinas: Corporis et mundi dant cor per frigida fundi. Corpora per brevia nunquam relevantur in alta Saguine se ledunt, ad mundum raro valebunt; Nam timidi sistunt, devote sidera gliscunt; Fleuma, melancolia celestia sperat aperta. 585 Diffinicio. (6.) Ipsa melancolia fex saguinis extat ab intra Atque superfluitas nigras retinens sibi guttas, 582. relevantur M: reuelantur L.
Strana 228
228 Complexionarius, XIV, 6—XV, 3. Humor valde niger, spissus, grossus, malus, eger Et sapor eius in hiis nec ponticus est neque dulcis. (7.) 590 Sunt tamen ex epate partes eius generate, Pars eius grossa splenem nutrit, simul ossa; Aufert hiis risum confortans os male cisum, Extunc ad stomachum veniens facit inde meatum, Excitat, unde famem ventrem repleat quod inanem. (8.) 595 Altera pars eius ad membra means ea pfljeius Ossea distendit, spissans ea claudere tendit; Membra sibi grossa dans fortificat magis ossa. (9.) Ex isto carnes penes ossa magis scio dulces. Ossa trahunt spissum magis humorem per os ipsum; (M 40°) Qui sibi fit similis, intus remanet mage dulcis. (10.) 600 Ipse melancolicus hiis versibus est manifestus: Invidus est, tristis, cupidus dextreque tenacis, Non expers fraudis, timidus luteique coloris, Valde brevis, tenuis, non conversabilis ullis, 605 Piger, devotus, inmundus in cute totus. Congnicio. (11.) Hec declarabo per cunctaque signa meabo: Noscitur a capite: caput est durum quoque forte, Debile vel rarum cerebrum frigens et amarum. Frigore leduntur, brancos fluidos paciuntur. (12.) 610 Sensus perfectos vivens retinens quoque rectos; (L 165r) Provecti statim marcescunt mente gravatim. Non possunt capere cito, sed possunt retinere; Valde diu retinent, que dogmata plurima prebent. (13.) Hii tarde crescunt, cito corpore valde senescunt 615 Et cito canescunt in vertice, cuncta pavescunt. 595. pleius L: v M nejasné: I zalito kaňkou.
228 Complexionarius, XIV, 6—XV, 3. Humor valde niger, spissus, grossus, malus, eger Et sapor eius in hiis nec ponticus est neque dulcis. (7.) 590 Sunt tamen ex epate partes eius generate, Pars eius grossa splenem nutrit, simul ossa; Aufert hiis risum confortans os male cisum, Extunc ad stomachum veniens facit inde meatum, Excitat, unde famem ventrem repleat quod inanem. (8.) 595 Altera pars eius ad membra means ea pfljeius Ossea distendit, spissans ea claudere tendit; Membra sibi grossa dans fortificat magis ossa. (9.) Ex isto carnes penes ossa magis scio dulces. Ossa trahunt spissum magis humorem per os ipsum; (M 40°) Qui sibi fit similis, intus remanet mage dulcis. (10.) 600 Ipse melancolicus hiis versibus est manifestus: Invidus est, tristis, cupidus dextreque tenacis, Non expers fraudis, timidus luteique coloris, Valde brevis, tenuis, non conversabilis ullis, 605 Piger, devotus, inmundus in cute totus. Congnicio. (11.) Hec declarabo per cunctaque signa meabo: Noscitur a capite: caput est durum quoque forte, Debile vel rarum cerebrum frigens et amarum. Frigore leduntur, brancos fluidos paciuntur. (12.) 610 Sensus perfectos vivens retinens quoque rectos; (L 165r) Provecti statim marcescunt mente gravatim. Non possunt capere cito, sed possunt retinere; Valde diu retinent, que dogmata plurima prebent. (13.) Hii tarde crescunt, cito corpore valde senescunt 615 Et cito canescunt in vertice, cuncta pavescunt. 595. pleius L: v M nejasné: I zalito kaňkou.
Strana 229
De remediis et signis, v. 588—642. 229 Raro melancolica sunt corpora leniter alba, Crines subruffi iuvenum sunt, postea glauci; Fert pulsus duros cordis, parvos quoque puros. (14.) Pectus humens habile strictum sine crinibus; ille 620 Iram non retinet, mansuetum se fore prebet, Lesus valde diu vindictam querit in actu. (15.) Pectore sub trino fit plenus more lupino, Dicta sibi vera reclamat voce severa. Omne bonum dampnat, mala laudat, pessima fatat 625 Ob necis etatem vel cordis frigiditatem. (16.) Is retinet venas cum pauco saguine strictas. Huic nisi fiat epar calidum, mage corpus habens par Semen habet spissum, modicum frigens quoque grossum; Est modicum cupiens modicumque valens, nichil abdens; 630 Corpore ni calido sic lumbis parcere fido. XV.) De veris signis. 1.) lorum signa dabo, que semper certa putabo: Corpus habet macrum sub carnibus, os nimis artum, Forte, simul durum, cutis aspera, sedule crurum Et nisi cor calidum fuerit, mage corpore fidum. 2.) 635 Erro melancolicos homines dicens cute planos; Namque melancolici non sistunt in cute plani, Ni cor sit calidum mage, tunc corpus noto planum; Nec molles crines, nisi sit cerebrum mage humens. (3.) Sub iuveni meta generat sibi vera dieta 640 Cordis subtilem modicum quandoque cruorem Inque senectute non possunt vivere tute. Namque senex morbos multos pacietur acerbos. V. 630 ni M: in L — 642. pacietur M: patitur L.
De remediis et signis, v. 588—642. 229 Raro melancolica sunt corpora leniter alba, Crines subruffi iuvenum sunt, postea glauci; Fert pulsus duros cordis, parvos quoque puros. (14.) Pectus humens habile strictum sine crinibus; ille 620 Iram non retinet, mansuetum se fore prebet, Lesus valde diu vindictam querit in actu. (15.) Pectore sub trino fit plenus more lupino, Dicta sibi vera reclamat voce severa. Omne bonum dampnat, mala laudat, pessima fatat 625 Ob necis etatem vel cordis frigiditatem. (16.) Is retinet venas cum pauco saguine strictas. Huic nisi fiat epar calidum, mage corpus habens par Semen habet spissum, modicum frigens quoque grossum; Est modicum cupiens modicumque valens, nichil abdens; 630 Corpore ni calido sic lumbis parcere fido. XV.) De veris signis. 1.) lorum signa dabo, que semper certa putabo: Corpus habet macrum sub carnibus, os nimis artum, Forte, simul durum, cutis aspera, sedule crurum Et nisi cor calidum fuerit, mage corpore fidum. 2.) 635 Erro melancolicos homines dicens cute planos; Namque melancolici non sistunt in cute plani, Ni cor sit calidum mage, tunc corpus noto planum; Nec molles crines, nisi sit cerebrum mage humens. (3.) Sub iuveni meta generat sibi vera dieta 640 Cordis subtilem modicum quandoque cruorem Inque senectute non possunt vivere tute. Namque senex morbos multos pacietur acerbos. V. 630 ni M: in L — 642. pacietur M: patitur L.
Strana 230
230 Complexionarius, XV, 4—21. (4) In plateis loquitur, dum solus ibi reperitur, Paucum sermonem dat, habundo suspicionem; 645 De cunctis factis mala cogitat et tremet actis: (M 41°) Murmura prestando tacitus mala verbula fando. (5.) Murmurat adversus alios mage ad mala versus; Tristi sermone loquitur non cum racione, Ast insensatus usu, non arte paratus. (6.) 650 Invidus et vilis et avarus, edax, puerilis, Parcus et inde tenax, ut buffo, latens, minus audax, Proditor ut Iudas, contempnens, quod sibi tu das. (7.) (L 165°) Congregat in terra gazas condensque sub illa De paupertate multum timet et gravitate; 655 Raro foret tutus, licet hunc sit quisque secutus. (8.) Non est securus in muris, ad bona durus; Cuncta timet bona cuncta cupit mala, perfida gliscit; Letatus raro cupidus vultu fit amaro. (9.) Frigidus et siccus hos omnes continet actus; 670 Non erit hic altus nec latus, sed mage parvus, Ni calidus fuerit, magis aut nimis humida querit. (10.) Vel per planetas valet has excedere metas: Nati Saturni sunt hii nigri quasi furni. (11.) Sidera sive polus sua signa dabat quoque thaurus; 675 Corpore sub lento terreno sunt elemento. (12.) Nodos in manibus retinet non ungwibus aptus; Cum conversantur diis, enormia fantur Et mala multa serunt, tamen hinc evadere querunt. V. 648. Po něm v M označení oddílu vymazáno, v L zůstalo. j V. 651. latens M: latus L. špatně.
230 Complexionarius, XV, 4—21. (4) In plateis loquitur, dum solus ibi reperitur, Paucum sermonem dat, habundo suspicionem; 645 De cunctis factis mala cogitat et tremet actis: (M 41°) Murmura prestando tacitus mala verbula fando. (5.) Murmurat adversus alios mage ad mala versus; Tristi sermone loquitur non cum racione, Ast insensatus usu, non arte paratus. (6.) 650 Invidus et vilis et avarus, edax, puerilis, Parcus et inde tenax, ut buffo, latens, minus audax, Proditor ut Iudas, contempnens, quod sibi tu das. (7.) (L 165°) Congregat in terra gazas condensque sub illa De paupertate multum timet et gravitate; 655 Raro foret tutus, licet hunc sit quisque secutus. (8.) Non est securus in muris, ad bona durus; Cuncta timet bona cuncta cupit mala, perfida gliscit; Letatus raro cupidus vultu fit amaro. (9.) Frigidus et siccus hos omnes continet actus; 670 Non erit hic altus nec latus, sed mage parvus, Ni calidus fuerit, magis aut nimis humida querit. (10.) Vel per planetas valet has excedere metas: Nati Saturni sunt hii nigri quasi furni. (11.) Sidera sive polus sua signa dabat quoque thaurus; 675 Corpore sub lento terreno sunt elemento. (12.) Nodos in manibus retinet non ungwibus aptus; Cum conversantur diis, enormia fantur Et mala multa serunt, tamen hinc evadere querunt. V. 648. Po něm v M označení oddílu vymazáno, v L zůstalo. j V. 651. latens M: latus L. špatně.
Strana 231
De vesis signis, v. 643—703. 231 (13.) Mentis decepte vi stans respondet inepte; 680 Conprimit hic oculos nec iens interrogas ullos. (14.) Angulus hunc vere vocat, ut cupiat residere. (15.) Saguis nigrescit, hinc spiritus eius ebescit Et querit tenebras sibi consimilesque latebras: Ebrius atque satur, reticens, ad strata feratur. (16.) 685 Non sunt audaces nec sunt studioque capaces, Post mensam segnes, dormire nimis cupientes. (17.) Sunt nimium pavidi, quos succensos cito vidi. Quod temere faciunt, ex hoc tristes mage fiunt; Namque futura mala trepidant intingere summa. (18.) 690 Quod semel incipiunt, non perficiunt neque gliscunt: Inchoat hic tarde, quod raro perficit inde. Nulli confidit et paucis pectore credit. Glauca suo more datur hiis urina colore. (19.) De colera. Hos mores penna fert nobis rex Avicenna 695 Ut nigre colere, quos debes corde tenere: 20.) Est macrum corpus, niger huic saguis quoque grossus, Plus vigilans semper, propter curas erit eger, Ardor in ore manet stomachi, quo mandere posset; Fusca fit urina, substancia grossa, ruina; 700 Corpus erit brunum cute per totumque pilosum. (21.) In leva parte capitis dolor extat inepte: (M 41°) Hoc propter splenem datur infernis residentem; Nam scandit fumus versus cerebrum sibi multus. V. 676. non M: nec L. II V. 680. interrogas LM.
De vesis signis, v. 643—703. 231 (13.) Mentis decepte vi stans respondet inepte; 680 Conprimit hic oculos nec iens interrogas ullos. (14.) Angulus hunc vere vocat, ut cupiat residere. (15.) Saguis nigrescit, hinc spiritus eius ebescit Et querit tenebras sibi consimilesque latebras: Ebrius atque satur, reticens, ad strata feratur. (16.) 685 Non sunt audaces nec sunt studioque capaces, Post mensam segnes, dormire nimis cupientes. (17.) Sunt nimium pavidi, quos succensos cito vidi. Quod temere faciunt, ex hoc tristes mage fiunt; Namque futura mala trepidant intingere summa. (18.) 690 Quod semel incipiunt, non perficiunt neque gliscunt: Inchoat hic tarde, quod raro perficit inde. Nulli confidit et paucis pectore credit. Glauca suo more datur hiis urina colore. (19.) De colera. Hos mores penna fert nobis rex Avicenna 695 Ut nigre colere, quos debes corde tenere: 20.) Est macrum corpus, niger huic saguis quoque grossus, Plus vigilans semper, propter curas erit eger, Ardor in ore manet stomachi, quo mandere posset; Fusca fit urina, substancia grossa, ruina; 700 Corpus erit brunum cute per totumque pilosum. (21.) In leva parte capitis dolor extat inepte: (M 41°) Hoc propter splenem datur infernis residentem; Nam scandit fumus versus cerebrum sibi multus. V. 676. non M: nec L. II V. 680. interrogas LM.
Strana 232
232 Complexionarius, XV, 22—XVII, 1. (22.) Sed colere parte versa dolor assit aperte: L 168°) 705 Fleumaticus parte dolet occipitis gravitate; Saguineus proram capitis dolet ipse per horam. (23.) 710 Nigra melancolicis fit morphea sepe caducis, Ulcera multa cute mala, sustinet omnia tute, Passio splenetica datur ipsis, pestis iniqua; Sompnia terrorem faciunt hiis atque dolorem. Vera melancolica sunt sompnia sepius ipsa In tenebrisque timent fantasma putando perhorrent. XVI.) Remedia. (1.) Affatu summo si poscit vivere sanus Absque malo nummoque melancolicus cute planus, 715 Hoc servet tutus regimen non mente minutus: 720 (2.) Quorundam calidum sistit corpus bene totum Frigidior stomachus e conversoque notandus, Cui vero post esus crebro calidus datur artus, Exterior facies, maxilla carens, manus et pes; Una non hora sua sumat cuncta per ora, Sed modice mandat sua fercula, nec nimis addat. Ne sibi forte tremor veniat, febris, simul ardor, Paulatim comedat, ne pectora saguine ledat. Ulceribus corpus foret exterius, simul intus. (3.) 725 Inde melancolicus querat, quod sit bene pastus: Humidiore cibo tenui simul et calefacto. (4.) A multis escis caveat, ne dent mala pestis; Nam nichil est peius nature verius eius Sumere in plura sibi fercula scito nociva, 730 Tempus longare, per mensas se variare. V. 704. aperte: a parte? II V. 707. caducis M: caducus L; v něm také melan- colicis opravováno později na melancolicus. II V. 720. ora Mez lora opravou; L lora.
232 Complexionarius, XV, 22—XVII, 1. (22.) Sed colere parte versa dolor assit aperte: L 168°) 705 Fleumaticus parte dolet occipitis gravitate; Saguineus proram capitis dolet ipse per horam. (23.) 710 Nigra melancolicis fit morphea sepe caducis, Ulcera multa cute mala, sustinet omnia tute, Passio splenetica datur ipsis, pestis iniqua; Sompnia terrorem faciunt hiis atque dolorem. Vera melancolica sunt sompnia sepius ipsa In tenebrisque timent fantasma putando perhorrent. XVI.) Remedia. (1.) Affatu summo si poscit vivere sanus Absque malo nummoque melancolicus cute planus, 715 Hoc servet tutus regimen non mente minutus: 720 (2.) Quorundam calidum sistit corpus bene totum Frigidior stomachus e conversoque notandus, Cui vero post esus crebro calidus datur artus, Exterior facies, maxilla carens, manus et pes; Una non hora sua sumat cuncta per ora, Sed modice mandat sua fercula, nec nimis addat. Ne sibi forte tremor veniat, febris, simul ardor, Paulatim comedat, ne pectora saguine ledat. Ulceribus corpus foret exterius, simul intus. (3.) 725 Inde melancolicus querat, quod sit bene pastus: Humidiore cibo tenui simul et calefacto. (4.) A multis escis caveat, ne dent mala pestis; Nam nichil est peius nature verius eius Sumere in plura sibi fercula scito nociva, 730 Tempus longare, per mensas se variare. V. 704. aperte: a parte? II V. 707. caducis M: caducus L; v něm také melan- colicis opravováno později na melancolicus. II V. 720. ora Mez lora opravou; L lora.
Strana 233
De remediis et colericis, v. 704—757. 233 (5.) Hinc indigestum fit totum sepe comestum: Namque cibum primum confundit posterus ipsum Et sic tristantur ea fercula nec similantur: Inde dapes ventre raro bene digerit ipse. (6.) 735 Caules non comedat boletos duraque spernat Ac inmaturos fructus non mordeat ullos, Nec pira, nec pomaque fabas cum carne bovina, Non sumendo nuces siccas nec tristia duces. Letetur, cantet pia carmina, sedule saltet. (7.) 740 Pisto pane diu sapiens non utitur actu Nec fermentato quasi non multum sibi grato. (8.) Nec carnes pecorum cupiat silvisque morantum, Ut sunt cervorum, leporum, simul aut aliorum; Renes cum splene, stomachum cum viscere sperne. (9.) 745 Caseus antiqus ab eo vitetur iniqus: Huic inmundarum pisces non dentur aquarum: (L 166°) Sunt magis huic sana contraria terrea vana.l (10.) (M 42) Sub cute stans fedus humoribus undique plenus Humor subtilis et aquosus, si sit in illis: 750 Huic mos est tutus, quod erit sudore solutus. (11.) Si fuerit grossus nimius quoque valde nocivus, Cesa cutis cum saguisugis ventosa sit istis: Ista melancolicos faciunt in corpore sanos. XVII.) De colericis. (1.) 755 d regimen colere dat Aristotiles bona vere: Siccum valde datur, ubi sepe calor dominatur, Ipsa datur colera sicco calido, quia vera Sicca fit et calida de felle colon dirivata.
De remediis et colericis, v. 704—757. 233 (5.) Hinc indigestum fit totum sepe comestum: Namque cibum primum confundit posterus ipsum Et sic tristantur ea fercula nec similantur: Inde dapes ventre raro bene digerit ipse. (6.) 735 Caules non comedat boletos duraque spernat Ac inmaturos fructus non mordeat ullos, Nec pira, nec pomaque fabas cum carne bovina, Non sumendo nuces siccas nec tristia duces. Letetur, cantet pia carmina, sedule saltet. (7.) 740 Pisto pane diu sapiens non utitur actu Nec fermentato quasi non multum sibi grato. (8.) Nec carnes pecorum cupiat silvisque morantum, Ut sunt cervorum, leporum, simul aut aliorum; Renes cum splene, stomachum cum viscere sperne. (9.) 745 Caseus antiqus ab eo vitetur iniqus: Huic inmundarum pisces non dentur aquarum: (L 166°) Sunt magis huic sana contraria terrea vana.l (10.) (M 42) Sub cute stans fedus humoribus undique plenus Humor subtilis et aquosus, si sit in illis: 750 Huic mos est tutus, quod erit sudore solutus. (11.) Si fuerit grossus nimius quoque valde nocivus, Cesa cutis cum saguisugis ventosa sit istis: Ista melancolicos faciunt in corpore sanos. XVII.) De colericis. (1.) 755 d regimen colere dat Aristotiles bona vere: Siccum valde datur, ubi sepe calor dominatur, Ipsa datur colera sicco calido, quia vera Sicca fit et calida de felle colon dirivata.
Strana 234
234 Complexionarius, XVII, 1—XVIII, 6. 760 Omnis res calida velud ignis tendit ad alta. Hinc colere custos datur artubus altus ut arbos, Humida res, lata, ceu flumina fleumate nata, Frigida deprimitur, ut terra, lapis reperitur; Sicca nimis, tenuis, ut clavus in arbore mollis: Ex hoc congnosces omnes res, quas nisi posces. (2.) Est humor colera surgens de saguine spuma, 765 Valde calens, ardens, fel alens, cor sedule tollens. (3.) Est duplex colera, non naturataque nata: Nata colore rubet, quasi spuma ciuoris adesset; Clara calensque levis et acuta movens quoque mollis: Quanto plus calida, tanto magis est rubicunda. (4.) 770 Hec triplex dicta datur alba, rubens, nigra picta: Candendo mollis cutis est cum crinibus albis, Albus erit timidusque loquax, celer, ingeniosus. (5.) Ruffus, olens, mendax, raro fidus, mage audax, Nigro picta cutis huic cum ruffisque capillis. (6.) 775 Solicitusque niger, calvus, fallaxque frequenter, Ebrius; inde cutis cum crinibus est sua nigris. (7.) Cum venit ex epate pars eius, mittitur inde Per totum colera, cum saguine fertur ad intra Membra domans colere subtiliat ipsa cruore. (8.) 780 Altera pars colere vult cistam fellis habere, Qua fel nutritur, sed tercia pars reperitur. In stomachi fundo, qua cuncta superflua tundo, Qua confortatur digestio, quando gravatur. (9.) Hinc omnes homines calidum stomachum retinentes 185 Frigidius cerebrum colerati sunt caput artum. V. 768. quoque M: que L..
234 Complexionarius, XVII, 1—XVIII, 6. 760 Omnis res calida velud ignis tendit ad alta. Hinc colere custos datur artubus altus ut arbos, Humida res, lata, ceu flumina fleumate nata, Frigida deprimitur, ut terra, lapis reperitur; Sicca nimis, tenuis, ut clavus in arbore mollis: Ex hoc congnosces omnes res, quas nisi posces. (2.) Est humor colera surgens de saguine spuma, 765 Valde calens, ardens, fel alens, cor sedule tollens. (3.) Est duplex colera, non naturataque nata: Nata colore rubet, quasi spuma ciuoris adesset; Clara calensque levis et acuta movens quoque mollis: Quanto plus calida, tanto magis est rubicunda. (4.) 770 Hec triplex dicta datur alba, rubens, nigra picta: Candendo mollis cutis est cum crinibus albis, Albus erit timidusque loquax, celer, ingeniosus. (5.) Ruffus, olens, mendax, raro fidus, mage audax, Nigro picta cutis huic cum ruffisque capillis. (6.) 775 Solicitusque niger, calvus, fallaxque frequenter, Ebrius; inde cutis cum crinibus est sua nigris. (7.) Cum venit ex epate pars eius, mittitur inde Per totum colera, cum saguine fertur ad intra Membra domans colere subtiliat ipsa cruore. (8.) 780 Altera pars colere vult cistam fellis habere, Qua fel nutritur, sed tercia pars reperitur. In stomachi fundo, qua cuncta superflua tundo, Qua confortatur digestio, quando gravatur. (9.) Hinc omnes homines calidum stomachum retinentes 185 Frigidius cerebrum colerati sunt caput artum. V. 768. quoque M: que L..
Strana 235
De signis colericorum, v. 758—813. 235 (10.) Hii suffunduntur cito potu, multa locuntur; Ascendit fumus cerebrum, quod perdit ab intus Vim nervus capitis fuscatis sensibus aptis. (L 167) Mox lingua titubat, membris tremet, omnia turbat. 790 Mobilis atque loquax, furiosus et impius, audax. (11.) Hunc plus cervisia ledit quam dulcia vina; A potu nimio caveat forti quoque vino. (M 42°) In stomacho vinum, quia vertitur hinc in acetum, Percurrit nervos causans multos sibi morbos. 795 Sed modice sumptum pellit de corpore morbum. XVIII.) Signa colericorum. (1.) Ista notes colere pia signa poetica vere: Hirsutus, fallax, irascens, prodigus, audax, Astutus, gracilis, siccus croceique coloris, Altus, agens, calidus, furibundus, mobilis, aptus. 2.) 800 Ex cerebro crines cito nascuntur bene molles, Fortes et crispi, nigri, ruffi, rubicundi. Calvicium sepe retinent vigilant quoque nocte, Sensus perfectos habet. actus moris apertos. 805 (3.) Fert pulsus duros celeres in pectore magnos; Spiritus huic velox hinc est mage mobilis, audax, Permittit subito se flamma movens quasi vento. (4.) Consilium varium sumunt pectusque pilosum; In manibus, pedibus hirsutus, sedule letus. (5.) Debile valde caput, parvum cerebrum modicum fert, 810 Cor magnum, planum, corpus pectus quoque grossum, Fel nimium, grande, letans irascitur inde. (6.) Possidet humorem modicum multumque calorem. Hinc magis ipse bibit, multum cupit et modicum fit;
De signis colericorum, v. 758—813. 235 (10.) Hii suffunduntur cito potu, multa locuntur; Ascendit fumus cerebrum, quod perdit ab intus Vim nervus capitis fuscatis sensibus aptis. (L 167) Mox lingua titubat, membris tremet, omnia turbat. 790 Mobilis atque loquax, furiosus et impius, audax. (11.) Hunc plus cervisia ledit quam dulcia vina; A potu nimio caveat forti quoque vino. (M 42°) In stomacho vinum, quia vertitur hinc in acetum, Percurrit nervos causans multos sibi morbos. 795 Sed modice sumptum pellit de corpore morbum. XVIII.) Signa colericorum. (1.) Ista notes colere pia signa poetica vere: Hirsutus, fallax, irascens, prodigus, audax, Astutus, gracilis, siccus croceique coloris, Altus, agens, calidus, furibundus, mobilis, aptus. 2.) 800 Ex cerebro crines cito nascuntur bene molles, Fortes et crispi, nigri, ruffi, rubicundi. Calvicium sepe retinent vigilant quoque nocte, Sensus perfectos habet. actus moris apertos. 805 (3.) Fert pulsus duros celeres in pectore magnos; Spiritus huic velox hinc est mage mobilis, audax, Permittit subito se flamma movens quasi vento. (4.) Consilium varium sumunt pectusque pilosum; In manibus, pedibus hirsutus, sedule letus. (5.) Debile valde caput, parvum cerebrum modicum fert, 810 Cor magnum, planum, corpus pectus quoque grossum, Fel nimium, grande, letans irascitur inde. (6.) Possidet humorem modicum multumque calorem. Hinc magis ipse bibit, multum cupit et modicum fit;
Strana 236
236 Complexionarius, XVIII, 6—XX, 6. Diligit ardenter, saltans comedendo frequenter, 815 Subtilis, sapiens, agilis, fit ad omnia prudens. (7.) Prodigus ex calido, vestitus more tirranno, Ebrius est, largus, sed sobrius est, mage parcus; Dum furiens peccat, se verba per ebria iactat, Pallidus atque macer, mendax, fallax, celer, acer, 820 Fert amplas venas vivaci saguine plenas. (8.) Arnoldus fatur, quod ei visus tenebratur, Hinc erit in fine sumens undam medicine, Frigentem mundam post cenam sumat hic undam. (9.) Brachia cor purgant cum crinibus, hii sub eis stant 825 Et sub ventre iecur, testes sub et os cerebrum fert. XIX.) Signa famosa. (1.) lic lege famosa de toto corpore signa: Est corpus longum colere macrum, simul altum, Sunt crines ruffi, propter calidum quoque nigri, Concavus est oculus, facies macra, nasus acutus. (2.) 830 Irascens titubat, tremet hic, donec sua dicat, (L 1677) Fraudem non celat, cito plurima facta revelat; Audacter loquitur ultor, nullum reveretur, (3.) Dum cruor ipse bulit sibi; Philosophus tamen inquit: Audax raro sapit, quia prudens cuncta pavescit, 835 Fleumata nulla spuit et clara voce sonabit. Dum quid agens fatur, tunc valde siti gravidatur. Hic sitit assidue, non esurit hic ita sepe.l (4.) De ruffis. (M 43) De colera rubea fer signa: sit aspera lingua, Dans siccas nares, sitis ingens, debilis esus, 840 Oris amara lues oculusque citrinus, abiectus, Pulsus festinans vomitus quoque, nausea fumans
236 Complexionarius, XVIII, 6—XX, 6. Diligit ardenter, saltans comedendo frequenter, 815 Subtilis, sapiens, agilis, fit ad omnia prudens. (7.) Prodigus ex calido, vestitus more tirranno, Ebrius est, largus, sed sobrius est, mage parcus; Dum furiens peccat, se verba per ebria iactat, Pallidus atque macer, mendax, fallax, celer, acer, 820 Fert amplas venas vivaci saguine plenas. (8.) Arnoldus fatur, quod ei visus tenebratur, Hinc erit in fine sumens undam medicine, Frigentem mundam post cenam sumat hic undam. (9.) Brachia cor purgant cum crinibus, hii sub eis stant 825 Et sub ventre iecur, testes sub et os cerebrum fert. XIX.) Signa famosa. (1.) lic lege famosa de toto corpore signa: Est corpus longum colere macrum, simul altum, Sunt crines ruffi, propter calidum quoque nigri, Concavus est oculus, facies macra, nasus acutus. (2.) 830 Irascens titubat, tremet hic, donec sua dicat, (L 1677) Fraudem non celat, cito plurima facta revelat; Audacter loquitur ultor, nullum reveretur, (3.) Dum cruor ipse bulit sibi; Philosophus tamen inquit: Audax raro sapit, quia prudens cuncta pavescit, 835 Fleumata nulla spuit et clara voce sonabit. Dum quid agens fatur, tunc valde siti gravidatur. Hic sitit assidue, non esurit hic ita sepe.l (4.) De ruffis. (M 43) De colera rubea fer signa: sit aspera lingua, Dans siccas nares, sitis ingens, debilis esus, 840 Oris amara lues oculusque citrinus, abiectus, Pulsus festinans vomitus quoque, nausea fumans
Strana 237
De signis et remediis, v. 814—869. 237 Mordet eumque foris acualis punccio ventris. In sompnis multa dantur vexilla citrina, Balnea, flans ignis: hiis tales noscito signis. XX. Remedia. (1.) 845 I Rovidus hoc regimen colerans teneat quasi limen: Est Martis natus, calide flamme similatus, Signum cancrosum facit instabilem, furiosum; Non favet estati, congaudet frigiditati, Frigora fert melius, estum gravius calet intus. (2.) 850 Balnea valde cupit assataque mandere gliscit, Velociter mandit, medonem, lac magis odit; Duros inde cibos amat et cito digerit illos; Mollibus esuriet cicius, quibus illico mandet. (3.) 855 Molles et calidas vitet cum dulcibus escas: Venter enim calidus est igneus eius ab intus. Cum cibus ad stomachum levis advenit, hinc calor ipsum Reicit, ore natat, stomachi mala plurima causat, Inde sitim fortem, ructamen sepeque mortem. (4.) 860 Est nota: prora dolet capitis vel amarius os fert; Ergo cibum durum, graviorem valdeque purum, Qui meat ad fundum stomachi, sumat bene coctum, Quo confortatur digestio, dum saciatur; Os stomachi friget, fundum calet extaque purget, Fleumata depellens, morbos de corpore vellens. (5.) 865 Dulce nocet colere, quia constipabitur inde, Huic potus munde frigentis subvenit, unde Ante cibum sumpta fit constipacio rupta. (6.) Hii fructus crudos fugiant dulces et aquosos, Ex quibus ydropisis cum paralisi datur ipsi(s). V. 851. mandit M: mandet L. II V. 856. ipsum M: nemá L (v M totiž psáno na hořejší řádce). II V. 859. dolet M: nemá L. I V. 869. ipsi(s): ipsi LM.
De signis et remediis, v. 814—869. 237 Mordet eumque foris acualis punccio ventris. In sompnis multa dantur vexilla citrina, Balnea, flans ignis: hiis tales noscito signis. XX. Remedia. (1.) 845 I Rovidus hoc regimen colerans teneat quasi limen: Est Martis natus, calide flamme similatus, Signum cancrosum facit instabilem, furiosum; Non favet estati, congaudet frigiditati, Frigora fert melius, estum gravius calet intus. (2.) 850 Balnea valde cupit assataque mandere gliscit, Velociter mandit, medonem, lac magis odit; Duros inde cibos amat et cito digerit illos; Mollibus esuriet cicius, quibus illico mandet. (3.) 855 Molles et calidas vitet cum dulcibus escas: Venter enim calidus est igneus eius ab intus. Cum cibus ad stomachum levis advenit, hinc calor ipsum Reicit, ore natat, stomachi mala plurima causat, Inde sitim fortem, ructamen sepeque mortem. (4.) 860 Est nota: prora dolet capitis vel amarius os fert; Ergo cibum durum, graviorem valdeque purum, Qui meat ad fundum stomachi, sumat bene coctum, Quo confortatur digestio, dum saciatur; Os stomachi friget, fundum calet extaque purget, Fleumata depellens, morbos de corpore vellens. (5.) 865 Dulce nocet colere, quia constipabitur inde, Huic potus munde frigentis subvenit, unde Ante cibum sumpta fit constipacio rupta. (6.) Hii fructus crudos fugiant dulces et aquosos, Ex quibus ydropisis cum paralisi datur ipsi(s). V. 851. mandit M: mandet L. II V. 856. ipsum M: nemá L (v M totiž psáno na hořejší řádce). II V. 859. dolet M: nemá L. I V. 869. ipsi(s): ipsi LM.
Strana 238
238 Complexionarius, XX, 7—XXI, 7. (7.) 870 Usus salsorum ledit mage corpus eorum, Sal calidum, siccum rumpit cum saguine visum, Valde cibos ornat, pruritum cum scabie dat. (8.) (I. 168) Se facit siccum per acetum sepe comestum, Dando melancoliam membris in corpore multam. (9.) 875 Hinc celer estate motum capiat moderate: A porris fugiet cum cepis, allea vitet; Semper amara fuget, ne constipacio tiet, Egerit hic escas nimium siccas et adustas. (10.) A luxu caveas nimio, quando meat estas; 880 Per motumque viri magis extant luxuriosi. (11.) (M 437) Hii trenesim sepe sumunt morbi gravitate: Tunc caput huic oleo vel aqua tepida celer ungo. Hiis colerans vere medicinam debet habere; A cunctis fugiant mage, que coleram sibi donant. (12.) 885 Qualiter hinc fiet, cum se complexio mutet, Dans bona valde malam mala sepe bonam generatam. Si iuvenis calidus pisces edat, hic erit intus Fleumate mox plenus a saguine stans alienus; Saguineum pandit, si fleumaticus bona mandit, 890 Atque melancolicus fit per bona saguine plenus. Inponens metis mea dicta remitto dietis. (13.) Saguineus semper discit bene, valde, libenter; Mente manet plena ludens in luce serena, Fleumaticus plenus in luce mage fit amenus; 895 Ipse melancolicus sine luce fit artis amicus, Vir vehemens colere curam vult semper habere. Plurima predictis congnosces carmine pictis. 884. fugiant LM.II V. 899. Pak označení oddílu schází v LM.
238 Complexionarius, XX, 7—XXI, 7. (7.) 870 Usus salsorum ledit mage corpus eorum, Sal calidum, siccum rumpit cum saguine visum, Valde cibos ornat, pruritum cum scabie dat. (8.) (I. 168) Se facit siccum per acetum sepe comestum, Dando melancoliam membris in corpore multam. (9.) 875 Hinc celer estate motum capiat moderate: A porris fugiet cum cepis, allea vitet; Semper amara fuget, ne constipacio tiet, Egerit hic escas nimium siccas et adustas. (10.) A luxu caveas nimio, quando meat estas; 880 Per motumque viri magis extant luxuriosi. (11.) (M 437) Hii trenesim sepe sumunt morbi gravitate: Tunc caput huic oleo vel aqua tepida celer ungo. Hiis colerans vere medicinam debet habere; A cunctis fugiant mage, que coleram sibi donant. (12.) 885 Qualiter hinc fiet, cum se complexio mutet, Dans bona valde malam mala sepe bonam generatam. Si iuvenis calidus pisces edat, hic erit intus Fleumate mox plenus a saguine stans alienus; Saguineum pandit, si fleumaticus bona mandit, 890 Atque melancolicus fit per bona saguine plenus. Inponens metis mea dicta remitto dietis. (13.) Saguineus semper discit bene, valde, libenter; Mente manet plena ludens in luce serena, Fleumaticus plenus in luce mage fit amenus; 895 Ipse melancolicus sine luce fit artis amicus, Vir vehemens colere curam vult semper habere. Plurima predictis congnosces carmine pictis. 884. fugiant LM.II V. 899. Pak označení oddílu schází v LM.
Strana 239
De IV partibus anni, v. 870—921. 239 XXI.) De quatuor partibus anni. (1.) ebent adiungi nunc tempora quatuor anni, Estas, autumpnus, ver, yemps, quis scinditur annus. (2.) De vere. 900 Humens ver calidum velud aer saguine plenum, Tempus iocundum datur omnibus ad minuendum. (3.) 905 A Petri kathedra fit ad Urbani quoque festa, In quo flant venti, nubes, currunt mare, rivi, Corpus scalpescit, aer nitet, aura quiescit Ac inter montes torrendo scatent mage fontes, Semina, virgulta surgunt, viridaria, prata, Cuncta renascuntur, animalia vivificantur. (4.) Utile tit calidis in eo mage vivere siccis Estque melancolicus melior quam saguine plenus 910 Atque senex puero melior fit tempore verno. Pessima fit pestis, quam tunc de saguine gestis. De estate. 5.) Estas sicca, calens coleram rubeam mage gingnens. Hinc post Urbanum calor est ad Bartholomeum. (L 1687) Estivum tempus producit in ordine fructus; 915 Vitans a calidis magis humida, frigida sumis. (6.) Igni seu colere par estas sive iuvente. Fleumaticus melius habet hoc colerans quoque peius. Pessimus est morbus tunc de colera generatus; Diminuendo cibum mage corporis augeo potum. De autumpno. (7.) 920 Autumpnus siccus ,frigens, quasi terra, senectus: Bartholomeus agens ad Clementem quoque ducens, 919. corporis M: corpus L.
De IV partibus anni, v. 870—921. 239 XXI.) De quatuor partibus anni. (1.) ebent adiungi nunc tempora quatuor anni, Estas, autumpnus, ver, yemps, quis scinditur annus. (2.) De vere. 900 Humens ver calidum velud aer saguine plenum, Tempus iocundum datur omnibus ad minuendum. (3.) 905 A Petri kathedra fit ad Urbani quoque festa, In quo flant venti, nubes, currunt mare, rivi, Corpus scalpescit, aer nitet, aura quiescit Ac inter montes torrendo scatent mage fontes, Semina, virgulta surgunt, viridaria, prata, Cuncta renascuntur, animalia vivificantur. (4.) Utile tit calidis in eo mage vivere siccis Estque melancolicus melior quam saguine plenus 910 Atque senex puero melior fit tempore verno. Pessima fit pestis, quam tunc de saguine gestis. De estate. 5.) Estas sicca, calens coleram rubeam mage gingnens. Hinc post Urbanum calor est ad Bartholomeum. (L 1687) Estivum tempus producit in ordine fructus; 915 Vitans a calidis magis humida, frigida sumis. (6.) Igni seu colere par estas sive iuvente. Fleumaticus melius habet hoc colerans quoque peius. Pessimus est morbus tunc de colera generatus; Diminuendo cibum mage corporis augeo potum. De autumpno. (7.) 920 Autumpnus siccus ,frigens, quasi terra, senectus: Bartholomeus agens ad Clementem quoque ducens, 919. corporis M: corpus L.
Strana 240
240 Complexionarius: Conclusio. In quo pinguescunt animalia, morbida crescunt Multa melancolia sub eo crescitque nociva. (8.) 925 Utaris calidis et plus humentibus escis, Fructus maturos poscens non sumito duros; Carnes cervinas non sumas, nec leporinas. Sperne melancolica tunc cum colera quoque nigra, Saguineo meliusque melancolico dato peius; Pessima fit pestis, quamounque melancoliam scis. Il I(M 445) De hyeme. (9.) 930 Restat hyemps humens per aquas quoque sedule frigens, Quam Clemens prestat, cum ad Kathedram nisi restat: Qualibet hac parte tres menses sunt tamen apte; Inde manusque pedes videas, ne frigore ledes. (10.) Tunc calidis siccis utatur quilibet escis, 935 Augmentando cibum, potum mage sumito purum; Fit colere melius, tunc fleumatice quoque peius. Pessimus est languor, quem tunc de fleumate fungor. (11.) De mensibus. Menses bissenos hiis partibus accipe plenos, In cuncto mense contingens parte recense: 940 Nam satis est multum, nimium dat noscere stultum: Hos alias mire positos poteris reperire. Epylogus. Ecce scies per te, quid sit complexio certe, Omnia congnosces sic, que discernere posces. Sic, pie germane, vives sanus, Mariane: 945 Nam non sum medicus, sed sum brevitatis amicus. Explicit Complexionarius. V. 945. Explicit conplexionarius LM: et sic de aliis přidal L. Incipit astronomicus přidává M.
240 Complexionarius: Conclusio. In quo pinguescunt animalia, morbida crescunt Multa melancolia sub eo crescitque nociva. (8.) 925 Utaris calidis et plus humentibus escis, Fructus maturos poscens non sumito duros; Carnes cervinas non sumas, nec leporinas. Sperne melancolica tunc cum colera quoque nigra, Saguineo meliusque melancolico dato peius; Pessima fit pestis, quamounque melancoliam scis. Il I(M 445) De hyeme. (9.) 930 Restat hyemps humens per aquas quoque sedule frigens, Quam Clemens prestat, cum ad Kathedram nisi restat: Qualibet hac parte tres menses sunt tamen apte; Inde manusque pedes videas, ne frigore ledes. (10.) Tunc calidis siccis utatur quilibet escis, 935 Augmentando cibum, potum mage sumito purum; Fit colere melius, tunc fleumatice quoque peius. Pessimus est languor, quem tunc de fleumate fungor. (11.) De mensibus. Menses bissenos hiis partibus accipe plenos, In cuncto mense contingens parte recense: 940 Nam satis est multum, nimium dat noscere stultum: Hos alias mire positos poteris reperire. Epylogus. Ecce scies per te, quid sit complexio certe, Omnia congnosces sic, que discernere posces. Sic, pie germane, vives sanus, Mariane: 945 Nam non sum medicus, sed sum brevitatis amicus. Explicit Complexionarius. V. 945. Explicit conplexionarius LM: et sic de aliis přidal L. Incipit astronomicus přidává M.
Strana 241
B. (MG. CLARETI?) MEDICAMINARIUS. V. Flajšhans: Klaret. 16
B. (MG. CLARETI?) MEDICAMINARIUS. V. Flajšhans: Klaret. 16
Strana 242
Strana 243
PODROBNÁ DATA. 1. Titul: Rukopisné explicit nazývá dílko Medicaminarius; proemium mluví toliko o medicina. Název Medicaminarius' se hodí k ostatním (Com- plexionarius, Exemplarius atd.). 2. Obsah: Jednak naučení, jak žíti, jednak výpočet léčiv proti nemocem. Dílko je dokončeno, má 718 vv., většinou hex. leoninských. Často však jsou jenom spojeny rýmem sdruženým dva, tři, čtyři hexametry ve strofách. 3. Rozdělení: Kromě 10veršového proemia a řádkového epilogu obsahuje dílko 22 kapitol. Je dochováno celé. Rozdělení je podobné jako v Komplexionáři: Proemium věnuje dílo bratru Marianovi, vzývá pomoc boží a chválí medicinu. Kap. I.—III. podle Ps. Aristotela ad Alex. podávají jednotlivé předpisy dietní; kap. IV. jiné předpisy podle Školy salernské; kap. V.—XIV. vykládá o rozličných nemocech a jejich léčení; kap. XV.—XIX. domácí prostředky proti cizopasníkům, o trávení, ovoci, pilulkách atp.; kap. XX.—XXI. o pouštění krve; kap. XXII. „signa mortis“ „signa vite“. 4. Incipit: Suscipe, germane, celer hoc munus, Mariane...X expl. Que posui plane, capias, frater Mariane. 5. Původství Klaretovo zcela téhož rázu jako při Komplexionáři. 6. Čas nelze blíže určiti. Vzniklo před r. 1366 anebo po r. 1360, ale nedaleko od něho; máť týž ráz jako Komplexionář. 7. Rukopis jediný: opis v kodexu kap. knih. pražské, z 2. čtvrtiny XV. stol., sign. L LII, fol. 149r—1577. Opis psán touž rukou a týmž způsobem jako Komple- xionář, jenž v kodexu následuje, a jako Astronomiář, jenž předchází. Část textu (v. 13/6, 23/6, 43/6, 71, 28, 104, 115, 106/7,30) později zapsána i v rkp. M 108, f. 211, s některými opravami. Rukopis L je velmi chybný. 8./9. Tisků a překladů není. Toto vydání jest učiněno z jediného rukopisu L, avšak některé omyly opravovány podle textu Schola Salernitana'; varianty Školy jsou označeny písmenem (S'. 10. Pramenem jsou tehdejší příručky: v. 11—72 z Ps. Aristotela ad Alexandrum, přel. Janem Hispalským; v. 203—717 z Regimen scholae Salernitanae; snad i j. v. 180 cituje Avicennu; v. 543 uvádí se „phisicus Hermes“; v. 557 „Plinius auctor“. Podle v. 2—3 čerpal autor „vario de stipite“, „ex variis libris. Hlavním pramenem vedle Ps. Aristotela, jenž se čte také v našem rkp. L LII, f. 186/9 („Ordo vivendi phyzyce secundum Aristotelem“), jest Škola salernská; cituji ji podle vydání Baillièrova, Paříž 1880 („Schola Salernitana — Flos Medicinae — Regimen Sanitatis = L'école de Salerne“), zkratkou S. Z jejích 1870 veršů nemohl 700 vv. užíti, ježto o té látce nejedná; ze zbylých asi 1200 užil celkem 260 vv., rozmanitým způsobem; někdy ze dvou hexametrů tvoří jeden (v. 173 = S 1487—1488), někdy zlepšuje, někdy zhoršuje. Vynechává hlavně předpisy sexuální: de tempore coeundi (§ 170/4), de usu venereo (§ 44, 49, 58, 64—68, 170—172), de foetu (S 1005—1011), de lacte femineo (1266—1268) atp. Jenom zřídka se drží pořádku S; spojuje často verše z odlehlých partií. 11. Zmínek není; Podlahův popis tohoto rukopisu (Soupis 1922, II., 231) spojil, podobou incipit zmýlen, tento text s Komplexionářem hned po něm následujícím.
PODROBNÁ DATA. 1. Titul: Rukopisné explicit nazývá dílko Medicaminarius; proemium mluví toliko o medicina. Název Medicaminarius' se hodí k ostatním (Com- plexionarius, Exemplarius atd.). 2. Obsah: Jednak naučení, jak žíti, jednak výpočet léčiv proti nemocem. Dílko je dokončeno, má 718 vv., většinou hex. leoninských. Často však jsou jenom spojeny rýmem sdruženým dva, tři, čtyři hexametry ve strofách. 3. Rozdělení: Kromě 10veršového proemia a řádkového epilogu obsahuje dílko 22 kapitol. Je dochováno celé. Rozdělení je podobné jako v Komplexionáři: Proemium věnuje dílo bratru Marianovi, vzývá pomoc boží a chválí medicinu. Kap. I.—III. podle Ps. Aristotela ad Alex. podávají jednotlivé předpisy dietní; kap. IV. jiné předpisy podle Školy salernské; kap. V.—XIV. vykládá o rozličných nemocech a jejich léčení; kap. XV.—XIX. domácí prostředky proti cizopasníkům, o trávení, ovoci, pilulkách atp.; kap. XX.—XXI. o pouštění krve; kap. XXII. „signa mortis“ „signa vite“. 4. Incipit: Suscipe, germane, celer hoc munus, Mariane...X expl. Que posui plane, capias, frater Mariane. 5. Původství Klaretovo zcela téhož rázu jako při Komplexionáři. 6. Čas nelze blíže určiti. Vzniklo před r. 1366 anebo po r. 1360, ale nedaleko od něho; máť týž ráz jako Komplexionář. 7. Rukopis jediný: opis v kodexu kap. knih. pražské, z 2. čtvrtiny XV. stol., sign. L LII, fol. 149r—1577. Opis psán touž rukou a týmž způsobem jako Komple- xionář, jenž v kodexu následuje, a jako Astronomiář, jenž předchází. Část textu (v. 13/6, 23/6, 43/6, 71, 28, 104, 115, 106/7,30) později zapsána i v rkp. M 108, f. 211, s některými opravami. Rukopis L je velmi chybný. 8./9. Tisků a překladů není. Toto vydání jest učiněno z jediného rukopisu L, avšak některé omyly opravovány podle textu Schola Salernitana'; varianty Školy jsou označeny písmenem (S'. 10. Pramenem jsou tehdejší příručky: v. 11—72 z Ps. Aristotela ad Alexandrum, přel. Janem Hispalským; v. 203—717 z Regimen scholae Salernitanae; snad i j. v. 180 cituje Avicennu; v. 543 uvádí se „phisicus Hermes“; v. 557 „Plinius auctor“. Podle v. 2—3 čerpal autor „vario de stipite“, „ex variis libris. Hlavním pramenem vedle Ps. Aristotela, jenž se čte také v našem rkp. L LII, f. 186/9 („Ordo vivendi phyzyce secundum Aristotelem“), jest Škola salernská; cituji ji podle vydání Baillièrova, Paříž 1880 („Schola Salernitana — Flos Medicinae — Regimen Sanitatis = L'école de Salerne“), zkratkou S. Z jejích 1870 veršů nemohl 700 vv. užíti, ježto o té látce nejedná; ze zbylých asi 1200 užil celkem 260 vv., rozmanitým způsobem; někdy ze dvou hexametrů tvoří jeden (v. 173 = S 1487—1488), někdy zlepšuje, někdy zhoršuje. Vynechává hlavně předpisy sexuální: de tempore coeundi (§ 170/4), de usu venereo (§ 44, 49, 58, 64—68, 170—172), de foetu (S 1005—1011), de lacte femineo (1266—1268) atp. Jenom zřídka se drží pořádku S; spojuje často verše z odlehlých partií. 11. Zmínek není; Podlahův popis tohoto rukopisu (Soupis 1922, II., 231) spojil, podobou incipit zmýlen, tento text s Komplexionářem hned po něm následujícím.
Strana 244
244 Medicaminarius 1—I1. Proemium.) (L 149) Vscipe, germane, celer hoc munus, Mariane, Hoc opus electum, vario de stipite fictum. Ex variis libris medicinam collige fibris, Qua tibi prodesse poteris multisque preesse. Omnipotens Domine, confer regimen medicine, Sanans in fine, ne dentur membra ruine. Ex causa bina cunctis prodest medicina: Prodest insanis et sanis et mage canis; Convalet infirmus, melior fit corpore firmus. 10 Hec data scripta lege, medicine te rege lege. 5 — Primum capitulum. De regimine vite. Ixit Aristotiles ad Alexandrum: „Pie miles, Exemplar vite cape, si vis vivere rite: Cum surgis mane, te distrahe pectine plane, Quod fugat humores pravos redditque vigores. 15 li tunc ad flumen in eoque lava bene frumen, Dentes mastice post hec frica(bi)s, amice: Visum confortat stomachoque gaudia portat. Hinc vestimentis sit delectacio mentis: (L 149°) Istis gaudere natura solet tua vere. De locucione. 20 Post hec cum caris, ut opus est, pauca loquaris. Hic labor aut motus precedat prandia notus; Sepius exalta membra, tum te quoque valla. De prandio. Tali cumque mora prandendi venerit hora, Cuncta simul grata portentur fercula rata: V. II/2 v M 21: Summus Aristotiles inquit: „Allexander Exemplar trado medicinarumque tibi do. — 24, rata L: parata M.
244 Medicaminarius 1—I1. Proemium.) (L 149) Vscipe, germane, celer hoc munus, Mariane, Hoc opus electum, vario de stipite fictum. Ex variis libris medicinam collige fibris, Qua tibi prodesse poteris multisque preesse. Omnipotens Domine, confer regimen medicine, Sanans in fine, ne dentur membra ruine. Ex causa bina cunctis prodest medicina: Prodest insanis et sanis et mage canis; Convalet infirmus, melior fit corpore firmus. 10 Hec data scripta lege, medicine te rege lege. 5 — Primum capitulum. De regimine vite. Ixit Aristotiles ad Alexandrum: „Pie miles, Exemplar vite cape, si vis vivere rite: Cum surgis mane, te distrahe pectine plane, Quod fugat humores pravos redditque vigores. 15 li tunc ad flumen in eoque lava bene frumen, Dentes mastice post hec frica(bi)s, amice: Visum confortat stomachoque gaudia portat. Hinc vestimentis sit delectacio mentis: (L 149°) Istis gaudere natura solet tua vere. De locucione. 20 Post hec cum caris, ut opus est, pauca loquaris. Hic labor aut motus precedat prandia notus; Sepius exalta membra, tum te quoque valla. De prandio. Tali cumque mora prandendi venerit hora, Cuncta simul grata portentur fercula rata: V. II/2 v M 21: Summus Aristotiles inquit: „Allexander Exemplar trado medicinarumque tibi do. — 24, rata L: parata M.
Strana 245
De regimine vitae, v. 1—54. 245 25 Primo sumantur tibi, mollia que reputantur, Et postponantur ibi, que graviora putantur, Quis ferculorum digescio fit reliquorum; Nam male digeritur, quidquid superesse videtur. Sed potus, quantum natura petit, cape tantum, — 30 Uno, cum biberis, hausto; nunquam sacieris. De moderacione. Quando famem reficis dapibus, non sis ita plenus, Ut nichil apponi queat amplius, ardor egenus. Plus semipleno, pleno minus ingere ventri. Non quantum possit, sed quantum prosit, alenda, 35 Non [hloneranda quidem natura, sed inter utrumque Et citra plenum subsistere sanior usus. Sic eciam potum spernas effundere totum: Det ventrem lotum, renuens excedere votum. Omnibus consuetam iubeo servare dietam: 40 Approbo sic esse, nisi sit mutare necesse. De potacione. Mensis sublatis, manibus de more lavatis, Pocula succedant, ne sumpta cibaria ledant. (Capitulum II.) De spacio. Vm pransus fueris, post hec modicum spacieris; Illo perfecto te molli comprime lecto, 45 Inque latus dextrum dormito, deinde sinistrum, Hoc retinendo ratim: post sompnum non bibe statim. De dormicione et leccione. Concepto fracto sompno te mane levato Facque legendo moram quartam dumptaxat ad horam. Quinta sume cibum binum bibeque moderatim 50 Et pransus breviter dormi vel ludito semper, Ut te sic dites, comedenda superflua vites. Langwidus, asper eris, si plurima mandere queris. — De meditacione et ymaginacione mentis. Postquam dormieris, sit mos tuus, ut mediteris; Que meditatus eris, tabulis dare ne pigriteris; V. 25. reputantur L: reponantur M.IIV. 41/2. i s nadpisem připsány pod textem. 46. retinendo L: servando M. II V. 47. fracto nedosti jasně; možno čisti i facto atp.
De regimine vitae, v. 1—54. 245 25 Primo sumantur tibi, mollia que reputantur, Et postponantur ibi, que graviora putantur, Quis ferculorum digescio fit reliquorum; Nam male digeritur, quidquid superesse videtur. Sed potus, quantum natura petit, cape tantum, — 30 Uno, cum biberis, hausto; nunquam sacieris. De moderacione. Quando famem reficis dapibus, non sis ita plenus, Ut nichil apponi queat amplius, ardor egenus. Plus semipleno, pleno minus ingere ventri. Non quantum possit, sed quantum prosit, alenda, 35 Non [hloneranda quidem natura, sed inter utrumque Et citra plenum subsistere sanior usus. Sic eciam potum spernas effundere totum: Det ventrem lotum, renuens excedere votum. Omnibus consuetam iubeo servare dietam: 40 Approbo sic esse, nisi sit mutare necesse. De potacione. Mensis sublatis, manibus de more lavatis, Pocula succedant, ne sumpta cibaria ledant. (Capitulum II.) De spacio. Vm pransus fueris, post hec modicum spacieris; Illo perfecto te molli comprime lecto, 45 Inque latus dextrum dormito, deinde sinistrum, Hoc retinendo ratim: post sompnum non bibe statim. De dormicione et leccione. Concepto fracto sompno te mane levato Facque legendo moram quartam dumptaxat ad horam. Quinta sume cibum binum bibeque moderatim 50 Et pransus breviter dormi vel ludito semper, Ut te sic dites, comedenda superflua vites. Langwidus, asper eris, si plurima mandere queris. — De meditacione et ymaginacione mentis. Postquam dormieris, sit mos tuus, ut mediteris; Que meditatus eris, tabulis dare ne pigriteris; V. 25. reputantur L: reponantur M.IIV. 41/2. i s nadpisem připsány pod textem. 46. retinendo L: servando M. II V. 47. fracto nedosti jasně; možno čisti i facto atp.
Strana 246
246 Medicaminarius. II—III. 55 Que dederis cere, debes quandoque videre. Post summas escas, si iam monet hora, quiescas, Si tempus superest, post cenam ludere prodest: Sub tali meta constat tibi tota dieta. De cena. Et nimia cena stomacho fit maxima pena. 60 Pone gule metas, ut sit tibi longior etas. Ut vites penam, cum potibus incipe cenam, A dapibus prandes, prius utique fercula mandes. (L 150 ) De superfluitate. 65 Corpore sunt sani, qui sunt racione refecti. Qui nimis inpinguant, vidi subita nece flecti. Qui nimium comedit, moritur, dum vivere credit Et reserat numerum mors festinata dierum. Qui nimiumque bibit, cicius comedente peribit. De estate. Temporibus veris modicum prandere iuberis Et calor estatis dapibus nocet inmoderatis. 70 Ante cibum voto ne stertas sepe, caveto. Non iterate vora, nisi sint digesta priora. Huius sunt (signa?) subtilis in ore saliva. (Capitulum III.) De mensibus. Uolibet in mense mutentur fercula mense. Ianus. Escas per Ianum calidas est sumere sanum. Februs. 75 Anser vitetur, quia morbi causa videtur. Marcius. Ut vitam sanam ducas, laxa medicinam. Aprilis. Frigida devites, dant sumpta calencia vires. V. 72. patrně necelý smyslem i rytmem. V S zní v. 204: Hoc tibi sit signum, subtilis in ore saliva; snad tedy schází signa. Následující potom nadpis (cap. III.) v rkp. schází. il V. 73. mutentur: rkp mutententur omylem. II V. 77. Frigida: slabika gi doplněna rubrikátorem. II V. 71. iterate L: iterum M.
246 Medicaminarius. II—III. 55 Que dederis cere, debes quandoque videre. Post summas escas, si iam monet hora, quiescas, Si tempus superest, post cenam ludere prodest: Sub tali meta constat tibi tota dieta. De cena. Et nimia cena stomacho fit maxima pena. 60 Pone gule metas, ut sit tibi longior etas. Ut vites penam, cum potibus incipe cenam, A dapibus prandes, prius utique fercula mandes. (L 150 ) De superfluitate. 65 Corpore sunt sani, qui sunt racione refecti. Qui nimis inpinguant, vidi subita nece flecti. Qui nimium comedit, moritur, dum vivere credit Et reserat numerum mors festinata dierum. Qui nimiumque bibit, cicius comedente peribit. De estate. Temporibus veris modicum prandere iuberis Et calor estatis dapibus nocet inmoderatis. 70 Ante cibum voto ne stertas sepe, caveto. Non iterate vora, nisi sint digesta priora. Huius sunt (signa?) subtilis in ore saliva. (Capitulum III.) De mensibus. Uolibet in mense mutentur fercula mense. Ianus. Escas per Ianum calidas est sumere sanum. Februs. 75 Anser vitetur, quia morbi causa videtur. Marcius. Ut vitam sanam ducas, laxa medicinam. Aprilis. Frigida devites, dant sumpta calencia vires. V. 72. patrně necelý smyslem i rytmem. V S zní v. 204: Hoc tibi sit signum, subtilis in ore saliva; snad tedy schází signa. Následující potom nadpis (cap. III.) v rkp. schází. il V. 73. mutentur: rkp mutententur omylem. II V. 77. Frigida: slabika gi doplněna rubrikátorem. II V. 71. iterate L: iterum M.
Strana 247
De mensibus, v. 55—102. 247 Mayus. Ut vivas sane, ieiunus aquam bibe mane. Junius. Frigida devita, sit aniz pocio, ruta. Julius. 80 Malvam devita, plantagine vescere trita. Augustus. Vivere si queris sine morbo, lacte ciberis. September. Quod constiparis, vino muscoque fruaris. October. Morbus letalis sumptum caput est animalis. November. Utere ventosis pestemque repelle cruoris. December. 85 Ne laxus sedeas, vetat omnis mensis habenas. — Quilibet hinc mensis unum versum dat ut ensis. — 95 De sompno meridiano. Aut brevis ant nullus sit sompnus meridianus. Ore mollito nuncquam dormire volito. Mensibus, in quibus 'r' inscribitur, est sopor eger; 90 In quibus r' non est ,sompnus post prandia prodest. — Quatuor ex sompno veniunt tibi meridiano: Febris, pigricies capitis, dolor atque catarrus. Qui bene digerit, ingerit, egerit, est bene sanus; Qui male digerit, ingerit, egerit, est male sanus. Triste cor, ira frequens, mens rara gaudia querens Consumunt vitam, cunctis faciunt inimicam. De surreccione de mensa. 100 Post mensam stato vel passus mille meato. Vespere congaude saltans manibus quoque plaude. Os aperi stertens, per lectum corpora vertens, Expue vim sordis, demulcens intima cordis. Lotus, ieiunus post sompnum non bibat unus. Lote caleque tepe satur et frigesce minute.
De mensibus, v. 55—102. 247 Mayus. Ut vivas sane, ieiunus aquam bibe mane. Junius. Frigida devita, sit aniz pocio, ruta. Julius. 80 Malvam devita, plantagine vescere trita. Augustus. Vivere si queris sine morbo, lacte ciberis. September. Quod constiparis, vino muscoque fruaris. October. Morbus letalis sumptum caput est animalis. November. Utere ventosis pestemque repelle cruoris. December. 85 Ne laxus sedeas, vetat omnis mensis habenas. — Quilibet hinc mensis unum versum dat ut ensis. — 95 De sompno meridiano. Aut brevis ant nullus sit sompnus meridianus. Ore mollito nuncquam dormire volito. Mensibus, in quibus 'r' inscribitur, est sopor eger; 90 In quibus r' non est ,sompnus post prandia prodest. — Quatuor ex sompno veniunt tibi meridiano: Febris, pigricies capitis, dolor atque catarrus. Qui bene digerit, ingerit, egerit, est bene sanus; Qui male digerit, ingerit, egerit, est male sanus. Triste cor, ira frequens, mens rara gaudia querens Consumunt vitam, cunctis faciunt inimicam. De surreccione de mensa. 100 Post mensam stato vel passus mille meato. Vespere congaude saltans manibus quoque plaude. Os aperi stertens, per lectum corpora vertens, Expue vim sordis, demulcens intima cordis. Lotus, ieiunus post sompnum non bibat unus. Lote caleque tepe satur et frigesce minute.
Strana 248
248 Medicaminarius, IV—V. (Cap.3 IIII. Alia dieta. Nglorum regi scripsit scola tota Salcerni): /L 150° „Si vis incolumem si vis te reddere sanum, 105 Curas linque graves, irasci crede prop(h)anum. Parc)e merum, cenato parum, non sit tibi vanum Surgere post epulas, sompnum fuge meridianum, Non minctum retine, ventrem non coge, nec anum De mane montes, de vespere respice fontes. 110 Surgito mane, piger, spacians ne sis velud eger. Non tecto capite sub frigore ne gradieris, — Nec nudo capite sub sole means spacieris." Item alia precepta de dieta. 115 120 Hec precepta sequi debent aliosque docere, Qui vitare volunt morbos et vivere sani. Non bibe non siciens et non comede saciatus. Cum male te sentis, confert, ut balnea vites. Que consuevisti, consweta relinquere noli, Si venis esuriens, mensam differre cavebis. Res non conswetas fuge, crebras ebrietates, Pisces et fructus, potusque cibos peregrinos. Non bibas inmundam frigentem sepius undam, Sed pocius calidam modicam fontis quoque mundam. De aque locione. Si vis potare laticem faciemque lavare, Estas frigentem det yemps calidamque fluentem. De IIII°r partibus anni. 125 Anno sic verna per tempora iure quaterna: Ver prebet morem, nimium generando cruorem; Estas dat coleram, quem comburit mage terram Atque melancolicos autumpnus corpore siccos. Semper hyemps satur, quod fleuma magis generatur. De mutacione diete. 130 Hanc iuxta metam disce mutare dietam: Ver modicum mandat, estas habundancia pandat, Autumpnus calida; si hyemps, comedat nisi sicca. 103. Salerni: tak zní první verš originálu Regimen scholae Salernitanae'; rukopis Salanum omylem. II 105 propanum L: prophanum S. I 106. Per te L: Parce Schola Salern., M 108/ 211/ merum L: mero S M. II 121. bibas: L bibat. 1l 125. Tak rkp.
248 Medicaminarius, IV—V. (Cap.3 IIII. Alia dieta. Nglorum regi scripsit scola tota Salcerni): /L 150° „Si vis incolumem si vis te reddere sanum, 105 Curas linque graves, irasci crede prop(h)anum. Parc)e merum, cenato parum, non sit tibi vanum Surgere post epulas, sompnum fuge meridianum, Non minctum retine, ventrem non coge, nec anum De mane montes, de vespere respice fontes. 110 Surgito mane, piger, spacians ne sis velud eger. Non tecto capite sub frigore ne gradieris, — Nec nudo capite sub sole means spacieris." Item alia precepta de dieta. 115 120 Hec precepta sequi debent aliosque docere, Qui vitare volunt morbos et vivere sani. Non bibe non siciens et non comede saciatus. Cum male te sentis, confert, ut balnea vites. Que consuevisti, consweta relinquere noli, Si venis esuriens, mensam differre cavebis. Res non conswetas fuge, crebras ebrietates, Pisces et fructus, potusque cibos peregrinos. Non bibas inmundam frigentem sepius undam, Sed pocius calidam modicam fontis quoque mundam. De aque locione. Si vis potare laticem faciemque lavare, Estas frigentem det yemps calidamque fluentem. De IIII°r partibus anni. 125 Anno sic verna per tempora iure quaterna: Ver prebet morem, nimium generando cruorem; Estas dat coleram, quem comburit mage terram Atque melancolicos autumpnus corpore siccos. Semper hyemps satur, quod fleuma magis generatur. De mutacione diete. 130 Hanc iuxta metam disce mutare dietam: Ver modicum mandat, estas habundancia pandat, Autumpnus calida; si hyemps, comedat nisi sicca. 103. Salerni: tak zní první verš originálu Regimen scholae Salernitanae'; rukopis Salanum omylem. II 105 propanum L: prophanum S. I 106. Per te L: Parce Schola Salern., M 108/ 211/ merum L: mero S M. II 121. bibas: L bibat. 1l 125. Tak rkp.
Strana 249
De dieta et cura membrorum, v: 103—163. 249 Cap.) V. De cura diversorum membrorum Ratimenta notes minime reprobanda legenti, Per que quisque potes curam conferre dolenti, 135 Si tamen in primis instes adhibere iuvamen; Nam diuturna mala perimunt penetrale gravamen. Contra artheticam in diversis membris. Vinum, castorium, caparis, camomilla coquantur, Per que, si foveas, arthetica membra iuvantur. Ybitis et stercus legitur plerumque valere, Si cathaplasmetur, et vini virtus habere; Sic in pastillo decocta cicuta iuvabit Et cathaplasmata subito tormenta fugabit. Balsamus addatur, cunctis prodesse probatur. Ad vomitum niti sedat minuitque calorem 145 Et simul in vomitu solum paciendo dolorem. 140 (L 1515) Contra passionem artheriarum. Passio dum vexat, tunc cuncta calencia legunt, Sed post, fine; prius tunc experimenta valebunt; Sed camomilla tamen in limpha cocta valebit Et cunctis pannis effectum semper habebit. 150 Sic valet eridema, frigat simul atque calescit Ac in diversis causis moderata patescit. Aurium surditas. Auricule surde si te vexacio ledit, Instilletur adeps agnille moxque recedit. Hoc quoque de colubro facias meliusque valebit 155 Aut citulosa sub hac effectum prorsus habebit. Virginis urina pueri mala dicta cavebit. Apostema costarum. Propter apostema sub costis mox minuatur, Sub quibus in primo gravior punctura notatur. Striccius abstineat paciens, mox aleviatur. 160 Hoc infra biduum fiat, mox noxa fugatur. Ancharum inclusioni itinere (anche sunt nates) Ancharum medium si sentis eundo gravatum, Pannum cepatum mox interpone paratum, Ablumbare tuum retro sit et ante ligatum. 135. Rkp. opravoval: generale? i 136. gravamen: rkp. g'uam.1 153. agnille L: S 1634 anguillae správně. [ 163. Ablumbare L: Ad lumbare S 1757 správně./sit L: S 1757 sed.
De dieta et cura membrorum, v: 103—163. 249 Cap.) V. De cura diversorum membrorum Ratimenta notes minime reprobanda legenti, Per que quisque potes curam conferre dolenti, 135 Si tamen in primis instes adhibere iuvamen; Nam diuturna mala perimunt penetrale gravamen. Contra artheticam in diversis membris. Vinum, castorium, caparis, camomilla coquantur, Per que, si foveas, arthetica membra iuvantur. Ybitis et stercus legitur plerumque valere, Si cathaplasmetur, et vini virtus habere; Sic in pastillo decocta cicuta iuvabit Et cathaplasmata subito tormenta fugabit. Balsamus addatur, cunctis prodesse probatur. Ad vomitum niti sedat minuitque calorem 145 Et simul in vomitu solum paciendo dolorem. 140 (L 1515) Contra passionem artheriarum. Passio dum vexat, tunc cuncta calencia legunt, Sed post, fine; prius tunc experimenta valebunt; Sed camomilla tamen in limpha cocta valebit Et cunctis pannis effectum semper habebit. 150 Sic valet eridema, frigat simul atque calescit Ac in diversis causis moderata patescit. Aurium surditas. Auricule surde si te vexacio ledit, Instilletur adeps agnille moxque recedit. Hoc quoque de colubro facias meliusque valebit 155 Aut citulosa sub hac effectum prorsus habebit. Virginis urina pueri mala dicta cavebit. Apostema costarum. Propter apostema sub costis mox minuatur, Sub quibus in primo gravior punctura notatur. Striccius abstineat paciens, mox aleviatur. 160 Hoc infra biduum fiat, mox noxa fugatur. Ancharum inclusioni itinere (anche sunt nates) Ancharum medium si sentis eundo gravatum, Pannum cepatum mox interpone paratum, Ablumbare tuum retro sit et ante ligatum. 135. Rkp. opravoval: generale? i 136. gravamen: rkp. g'uam.1 153. agnille L: S 1634 anguillae správně. [ 163. Ablumbare L: Ad lumbare S 1757 správně./sit L: S 1757 sed.
Strana 250
250 Medicaminarius, VI—VII. Cap.) VI. Contra antracem, que est vesica venenosa. llis profecto modis antracem mere fugabis: 165 Sal, ovi medium, mixtum cathaplasma ligabis; Sic mel ac apium; si quis graviora timebit, Ungat tiriaco, quod plus virtute valebit. Cutis pruritas. Aspera si cutis est, cum lacte laves asinino, Feniculi limphis amigdalarumque butiro 170 Aprili mense corpus sic ablue stilis Incise vitis et pax erit undique membris. 180 Caducus morbus. Ex epylemsia dire caput excruciatur, Ex analencia paci(e)ns per membra gravatur. Iste casu poterit solus prestare cavere 175 Ac intrare locum cautum cautusque latere. Hoc prius extrema vexaris postque c(u)raris. Inde cadit, quando penetrat cor et interiora. Si cadis ex morbo, cor habens ex hoc tribulatum, Cum succo rute et ane bibe pulverizatum: Humani capitis, ait hoc Avicenna, probatum. Primula sic facit hoc, exhinc virtute notatur Herba potens, magna que valeriana vocatur. Cuius cum vino sumpta radice iuvatur Cardiaca, collo retenta valere putatur. Dolor capitis ex potu. 185 Si dolor est capitis ex potu, limpha bibatur; Ex nimio potu febris et acuta creatur. Dolor capitis ex min u)cione. Debile si caput est ex haustu vel tribuletur, Cubebe, muscata, matis galangaque detur.l (L 1517) Dolor capitis ex estu. Si vertex capitis vel frons multum tribuletur, 190 Unde morelle calida coctaque lavetur. 171. undique L: S 1568 in cute.1 173. v S 1487/8: Ex analentia cordis punctura notatur, Ex catalentia patiens per membra gravatur. I 174. casu: S 1489 casum prestare: S 1489 prescire 175. neni v S. 176. criraris: misto curaris? L, S proximiora. 179. et ane L: S craneum. 184. retenta: S recincta. 189—190 = v § 1606, 1608; jinaké léčeni/190/ unde asi místo unda: S: Morella cocta nec nen calidaque lavetur
250 Medicaminarius, VI—VII. Cap.) VI. Contra antracem, que est vesica venenosa. llis profecto modis antracem mere fugabis: 165 Sal, ovi medium, mixtum cathaplasma ligabis; Sic mel ac apium; si quis graviora timebit, Ungat tiriaco, quod plus virtute valebit. Cutis pruritas. Aspera si cutis est, cum lacte laves asinino, Feniculi limphis amigdalarumque butiro 170 Aprili mense corpus sic ablue stilis Incise vitis et pax erit undique membris. 180 Caducus morbus. Ex epylemsia dire caput excruciatur, Ex analencia paci(e)ns per membra gravatur. Iste casu poterit solus prestare cavere 175 Ac intrare locum cautum cautusque latere. Hoc prius extrema vexaris postque c(u)raris. Inde cadit, quando penetrat cor et interiora. Si cadis ex morbo, cor habens ex hoc tribulatum, Cum succo rute et ane bibe pulverizatum: Humani capitis, ait hoc Avicenna, probatum. Primula sic facit hoc, exhinc virtute notatur Herba potens, magna que valeriana vocatur. Cuius cum vino sumpta radice iuvatur Cardiaca, collo retenta valere putatur. Dolor capitis ex potu. 185 Si dolor est capitis ex potu, limpha bibatur; Ex nimio potu febris et acuta creatur. Dolor capitis ex min u)cione. Debile si caput est ex haustu vel tribuletur, Cubebe, muscata, matis galangaque detur.l (L 1517) Dolor capitis ex estu. Si vertex capitis vel frons multum tribuletur, 190 Unde morelle calida coctaque lavetur. 171. undique L: S 1568 in cute.1 173. v S 1487/8: Ex analentia cordis punctura notatur, Ex catalentia patiens per membra gravatur. I 174. casu: S 1489 casum prestare: S 1489 prescire 175. neni v S. 176. criraris: misto curaris? L, S proximiora. 179. et ane L: S craneum. 184. retenta: S recincta. 189—190 = v § 1606, 1608; jinaké léčeni/190/ unde asi místo unda: S: Morella cocta nec nen calidaque lavetur
Strana 251
Contra morbos capitis, v. 164—217. 251 Dolor capitis ex debilitate. Tempora fronsque simul moderate sepe fricetur Cristallo, calibe, cui limpha rosata medetur. Huic et odore potens cariofilus esse videtur; Stiptica non comedes, donec natura iuvetur. Capitis reuma vel dolor ex rasura. 195 Si post rasuram vino quocunque lavabit, More superveniens distillans ieiuna fugabit. Fictile vas veluti scutella forma paratur, Cui cum sit calidum, mox pannus subiciatur. Hoc tege vase fovens craneum, sic reuma fugatur. (Cap.) VII. Capitis fluxus reumatis ex cerebro. 200 Ingiber ore diu teneat, quem reumata vexant, Album, villosum, quo reumata fluxa calescant. Que trahit ex cerebro sic, ut deiecta liquescant, Tu cinerum laterum calide fac pulverizatum Et per torcular oleum trahe sepo probatum. 205 Quod valet artheticis genis quoque reumate lesis. Cordis debilitas. Si cor debilitat, pulvis cum melle coquatur De margaritis vel conchafs], que generatur In cancri capite, que pax virtute putatur. Hic coragmallus pulicis cum melle bibatur. Calculus in vesica. 210 Si lapis excruciat, frigus fuge, quere calorem; Turbida non sumas, non escam stipticiorem. Pecten et renes mitigat paciendo dolorem; Balnea post intres ac hirci sume cruorem; De quercu glandes in aqua de nocte repones, 215 Mane dehinc quinque sumas unumque subinde. Contra colli rigorem. Si rigor est colli vel distortum tribulatum, Assere percucias plantam, sic aleviatur. 191—194 = v S 1607 a 1610, jinaké léčení. I 195. Si L: S 1523 Se. 207. L: v S 1693 de margaritis vel gemmae, quae reperiuntur správně. 208. que pax L: S 1694 qui par správně. 209. coragmallus pulicis L: S 1695 tridrachmatis pulvis. 212. mitigat L: S 1731 ungas správně. II 215. unumque L: S 1734 vinumque správně. 217. assere L: S 1670 asse.
Contra morbos capitis, v. 164—217. 251 Dolor capitis ex debilitate. Tempora fronsque simul moderate sepe fricetur Cristallo, calibe, cui limpha rosata medetur. Huic et odore potens cariofilus esse videtur; Stiptica non comedes, donec natura iuvetur. Capitis reuma vel dolor ex rasura. 195 Si post rasuram vino quocunque lavabit, More superveniens distillans ieiuna fugabit. Fictile vas veluti scutella forma paratur, Cui cum sit calidum, mox pannus subiciatur. Hoc tege vase fovens craneum, sic reuma fugatur. (Cap.) VII. Capitis fluxus reumatis ex cerebro. 200 Ingiber ore diu teneat, quem reumata vexant, Album, villosum, quo reumata fluxa calescant. Que trahit ex cerebro sic, ut deiecta liquescant, Tu cinerum laterum calide fac pulverizatum Et per torcular oleum trahe sepo probatum. 205 Quod valet artheticis genis quoque reumate lesis. Cordis debilitas. Si cor debilitat, pulvis cum melle coquatur De margaritis vel conchafs], que generatur In cancri capite, que pax virtute putatur. Hic coragmallus pulicis cum melle bibatur. Calculus in vesica. 210 Si lapis excruciat, frigus fuge, quere calorem; Turbida non sumas, non escam stipticiorem. Pecten et renes mitigat paciendo dolorem; Balnea post intres ac hirci sume cruorem; De quercu glandes in aqua de nocte repones, 215 Mane dehinc quinque sumas unumque subinde. Contra colli rigorem. Si rigor est colli vel distortum tribulatum, Assere percucias plantam, sic aleviatur. 191—194 = v S 1607 a 1610, jinaké léčení. I 195. Si L: S 1523 Se. 207. L: v S 1693 de margaritis vel gemmae, quae reperiuntur správně. 208. que pax L: S 1694 qui par správně. 209. coragmallus pulicis L: S 1695 tridrachmatis pulvis. 212. mitigat L: S 1731 ungas správně. II 215. unumque L: S 1734 vinumque správně. 217. assere L: S 1670 asse.
Strana 252
252 Medicaminarius, VII—VIII Hoc quia de cerebro nervi sic ramierantur, Ut descendentes in plantis corripiantur. Contra dencium dolorem. 220 Limitam pastam sub mento nocte ligabis, Pulvere cantaridum sic rupta pelle notabis Et per vesicas dentis tormenta fugabis. Dens percussus. Si dens percussus vel putridus esse probatur, Corrumpens alios, tunc protinus eiciatur. 225 Cimino cera comixta calensque iuvabit, Si cathaplasmetur, et dentes aleviabit. Emorroydas (i. stillacio sangwinis de ano.) Propter emorroydes super ignem cepa coquatur. Huicque supersedeas et mox dolor aleviatur. Emigranea (i. vertigo capitis). Succus bethonice Baptiste nocte legatur; 230 Colatur nocte, sed summo mane bibatur: !l li (L 152) Sic emigranea mira virtute fugatur. Epatis dolor. Est epar incensum, cum furfure barba teratur Et super incensum ponas; mox auxiliatur. Fistula et cancer Fistula curatur: super hanc cathaplasma ligatur 235 Per biduum buffonis epar: Cur et hoc? Videatur. Fortis aquis pugnans a forti plus superatur, Sicque venenata, sed quot magis est, dominatur. Cap. VIII. Febris acuta. Inocha si vexat, in estibus est sitibundus. Tange die crisis vestemque fluentibus undis 240 Triplere de linis, in qua te siccue volvas, Ut sudor veniat febrisque pericula solvas. 218. ramierantur L: S 1672 ramificantur. li 220. limitam L: S 1643 lenitam. 223. percussus L: S 1651 pertusus. II 230. colatur L: S 1613 colligitur. 236. aquis pugnans L: S 1580 qui pugnat. 237. quot L: S 1581 quod. ll 240 Tak L/ P 241. Febris circiana L: misto terciana?
252 Medicaminarius, VII—VIII Hoc quia de cerebro nervi sic ramierantur, Ut descendentes in plantis corripiantur. Contra dencium dolorem. 220 Limitam pastam sub mento nocte ligabis, Pulvere cantaridum sic rupta pelle notabis Et per vesicas dentis tormenta fugabis. Dens percussus. Si dens percussus vel putridus esse probatur, Corrumpens alios, tunc protinus eiciatur. 225 Cimino cera comixta calensque iuvabit, Si cathaplasmetur, et dentes aleviabit. Emorroydas (i. stillacio sangwinis de ano.) Propter emorroydes super ignem cepa coquatur. Huicque supersedeas et mox dolor aleviatur. Emigranea (i. vertigo capitis). Succus bethonice Baptiste nocte legatur; 230 Colatur nocte, sed summo mane bibatur: !l li (L 152) Sic emigranea mira virtute fugatur. Epatis dolor. Est epar incensum, cum furfure barba teratur Et super incensum ponas; mox auxiliatur. Fistula et cancer Fistula curatur: super hanc cathaplasma ligatur 235 Per biduum buffonis epar: Cur et hoc? Videatur. Fortis aquis pugnans a forti plus superatur, Sicque venenata, sed quot magis est, dominatur. Cap. VIII. Febris acuta. Inocha si vexat, in estibus est sitibundus. Tange die crisis vestemque fluentibus undis 240 Triplere de linis, in qua te siccue volvas, Ut sudor veniat febrisque pericula solvas. 218. ramierantur L: S 1672 ramificantur. li 220. limitam L: S 1643 lenitam. 223. percussus L: S 1651 pertusus. II 230. colatur L: S 1613 colligitur. 236. aquis pugnans L: S 1580 qui pugnat. 237. quot L: S 1581 quod. ll 240 Tak L/ P 241. Febris circiana L: misto terciana?
Strana 253
Contra febres, v. 218—265. 253 Febris circiana. Febribus alternis dum quater quis tribulatur, Subleve minuat; hec vero plantago bibatur. Abstineat stricte, donec natura iuvatur. Contra cottidianam. 245 Cottidiana premit et idem valuisse probatur. Contra quartanam. Quartana quarto pressus valuisse probatur. Contra quartanam diutinam. 250 Si quartana manet, mox materies vacuatur; Per purgamenta sic post confessio detur, Aristolog(i)e ut mirra simul cum melle terantur. Sic infirmanti, dum sentit, frigora dantur Equis ponderibus; tres dragme suscipiantur. Contra frenesim. Si caput excruciat frenesis, mox rade coronam, Iure lavato caput raphano, faciens cathaplasma. Huius obmitte die, sed noctibus hoc repetetur, 255 Donec proficiat et aceto mane lavetur. Gutturis inflacio. Quando doles guttur velud ulcera, si paciatur, Protinus abstineas minuens et noxa fugatur. Intestinorum corrupcio vel (contra) yliacam passionem. Intestina doles: herbam super illa ligabis Et laterem valde calidum latumque locabis, 260 Vino perfusum salso, noxamque fugabis. Yliacan passus memorata potens iterabis. Contra ignem, qui infernalis. Si sacer exurat ignis, sumatur acetum, Barba Iovis, vitrumque contere facque repletum Ungens vas istud et membrum corrige tostum, 265 Ni valeant ista, restat succidere totum. Po 245. Contra quartanam: připsáno vlevo; vpravo škrtnuto mylné contra co- tidianam. 253. raphano L: S 1616 raphani správně. I 254. Huius L: S 1617 Et. 263. vitrumque L: S 1570 solatrum, quae. Il 264. Tak rkp.: S 1571 ingens vas istis et membrorum contege tostum
Contra febres, v. 218—265. 253 Febris circiana. Febribus alternis dum quater quis tribulatur, Subleve minuat; hec vero plantago bibatur. Abstineat stricte, donec natura iuvatur. Contra cottidianam. 245 Cottidiana premit et idem valuisse probatur. Contra quartanam. Quartana quarto pressus valuisse probatur. Contra quartanam diutinam. 250 Si quartana manet, mox materies vacuatur; Per purgamenta sic post confessio detur, Aristolog(i)e ut mirra simul cum melle terantur. Sic infirmanti, dum sentit, frigora dantur Equis ponderibus; tres dragme suscipiantur. Contra frenesim. Si caput excruciat frenesis, mox rade coronam, Iure lavato caput raphano, faciens cathaplasma. Huius obmitte die, sed noctibus hoc repetetur, 255 Donec proficiat et aceto mane lavetur. Gutturis inflacio. Quando doles guttur velud ulcera, si paciatur, Protinus abstineas minuens et noxa fugatur. Intestinorum corrupcio vel (contra) yliacam passionem. Intestina doles: herbam super illa ligabis Et laterem valde calidum latumque locabis, 260 Vino perfusum salso, noxamque fugabis. Yliacan passus memorata potens iterabis. Contra ignem, qui infernalis. Si sacer exurat ignis, sumatur acetum, Barba Iovis, vitrumque contere facque repletum Ungens vas istud et membrum corrige tostum, 265 Ni valeant ista, restat succidere totum. Po 245. Contra quartanam: připsáno vlevo; vpravo škrtnuto mylné contra co- tidianam. 253. raphano L: S 1616 raphani správně. I 254. Huius L: S 1617 Et. 263. vitrumque L: S 1570 solatrum, quae. Il 264. Tak rkp.: S 1571 ingens vas istis et membrorum contege tostum
Strana 254
254 Medicaminarius, VIII—X Inflacio percussionis Pro membris lesis tumidis valet experimentum Ex massis cere callidis; superadde fomentum. Inflacio nove percussionis. Pro membris turisis alumen, barba ligatur; Apio tritum thus et acetum moxque minatur. (Cap.) IX. Contra ydropisim calidam. 270 I calet ydropisis, plantago mane bibatur Binis ebdomadis et bis modice minuatur. Undam consolide vino miscere studebis /(L 152°) A lacticiniis salsisque marina cavebis. Contra ydropisim frigidam. Frigida si vexat, ambrosia trita bibatur 275 Cum vino, sic nox sudoribus evacuatur. Forcia vina bibet naturaque frigida vitet. De signe perdicione. Si subito perdis usum pro parte loquele Aut totum prorsus, hec contert cura medele: Castorium, cassi frondes ba cc)eque (c)oquantur 280 In vino forti statim. Valuere; probantur. Contra luxuriam. 285 Si luxus stimulat, herbam tere iusquianinam; Apponas apium, solatrum barbamque Iovinam. Ista super renes emplastri more ligentur Horis quinque die, tot nocte ligata morentur. Attamen hoc cicius confert, si continuetur Sed viole(n)ta nimis sunt, continuata timentur. Hincque duos aditus secessibus apta locentur, Ne circumcluse nec iura tenere negentur. Hinc in quindena ventosa funde cruorem 290 Inter testiculos et anum minue[n sque calorem Hoc facies, donec carnis lactamina cessant Et cito post stupida genitalia membra quiescent; 268 Tak rkp. I 269. minatur J.: asi omyl misto iuvatur. II 273 Tak rkp. Po 276: signe: m. lingwe? V S nadpis De linguae paralysi. Il 279. rkp. batheque loquantur: S 1658 baccaeque coquantur. li 280. valuere L: S 1659 valere. Il 287. locentur L: S 1741 decenter. li 288. nec iura tonere L: S 1742 naturae jura.
254 Medicaminarius, VIII—X Inflacio percussionis Pro membris lesis tumidis valet experimentum Ex massis cere callidis; superadde fomentum. Inflacio nove percussionis. Pro membris turisis alumen, barba ligatur; Apio tritum thus et acetum moxque minatur. (Cap.) IX. Contra ydropisim calidam. 270 I calet ydropisis, plantago mane bibatur Binis ebdomadis et bis modice minuatur. Undam consolide vino miscere studebis /(L 152°) A lacticiniis salsisque marina cavebis. Contra ydropisim frigidam. Frigida si vexat, ambrosia trita bibatur 275 Cum vino, sic nox sudoribus evacuatur. Forcia vina bibet naturaque frigida vitet. De signe perdicione. Si subito perdis usum pro parte loquele Aut totum prorsus, hec contert cura medele: Castorium, cassi frondes ba cc)eque (c)oquantur 280 In vino forti statim. Valuere; probantur. Contra luxuriam. 285 Si luxus stimulat, herbam tere iusquianinam; Apponas apium, solatrum barbamque Iovinam. Ista super renes emplastri more ligentur Horis quinque die, tot nocte ligata morentur. Attamen hoc cicius confert, si continuetur Sed viole(n)ta nimis sunt, continuata timentur. Hincque duos aditus secessibus apta locentur, Ne circumcluse nec iura tenere negentur. Hinc in quindena ventosa funde cruorem 290 Inter testiculos et anum minue[n sque calorem Hoc facies, donec carnis lactamina cessant Et cito post stupida genitalia membra quiescent; 268 Tak rkp. I 269. minatur J.: asi omyl misto iuvatur. II 273 Tak rkp. Po 276: signe: m. lingwe? V S nadpis De linguae paralysi. Il 279. rkp. batheque loquantur: S 1658 baccaeque coquantur. li 280. valuere L: S 1659 valere. Il 287. locentur L: S 1741 decenter. li 288. nec iura tonere L: S 1742 naturae jura.
Strana 255
Contra luxuriam et dolores oculorum, v. 293—317. 255 295 Ista subinpone mulieribus appropriantur Et calor et luxus obnoxia destituantur. Sic stimulis carnis cessantibus eripieris Atque, iuvante Deo, speciali pace frueris. Contra luxüriam in sompnis. Lamina si plumbi renes tegat, annichilatur Luxus, ne fluxum per sompnum quis paciatur. Cap.) X. Contra manuum vel membrorum stuporem. DI manus aut membrum sentitur habere stuporem, 300 Siccis ventosis studeas renovare cruorem. Contra manuum surgiones. Cuiuscunque manus surgonibus excruciantur, Inicias igni sulfur fumoque necantur. Dum non potest mingere vel contra sanguineam. Mingere non poteris: fiat tibi tale iuvamen: Exa.le. pe fe. coctis facias medicamen 305 Atque super pecten ponas et fit leviamen. Contra oculos ex sagwine vel sanie. Sanguine vel sanie si perfunduntur ocelli, Cauterio colli poterit tibi noxa repelli; Si sit pruritus, huic unda rosata medetur. Contra oculorum tumorem vel ruborem Si tumor aut rubor est et maior noxa timetur, 310 A., solatrum, barba, super hoc albugo ligetur, Sic tamen, ut clausis oculis pannus medietur. Fluxus oculorum. Si lacrime fluitant, fronti restriccio detur, Que de viscosis et trito thure paretur. Pulvis ad oculos comestus cottidie. II (L 153r) En; plan; v. pu; be; fe; mal; su; valera, ruta: li 315 Hic ateras, comedas et lumina dant per acuta; Hoc miscens ana, quod sint in pondere plana; Eufrasiam molito, senibus comesta valebit. 293. subinpone L: S 1747 sub umbone. Po 302: sanguineam L: rkp. siraguineam.
Contra luxuriam et dolores oculorum, v. 293—317. 255 295 Ista subinpone mulieribus appropriantur Et calor et luxus obnoxia destituantur. Sic stimulis carnis cessantibus eripieris Atque, iuvante Deo, speciali pace frueris. Contra luxüriam in sompnis. Lamina si plumbi renes tegat, annichilatur Luxus, ne fluxum per sompnum quis paciatur. Cap.) X. Contra manuum vel membrorum stuporem. DI manus aut membrum sentitur habere stuporem, 300 Siccis ventosis studeas renovare cruorem. Contra manuum surgiones. Cuiuscunque manus surgonibus excruciantur, Inicias igni sulfur fumoque necantur. Dum non potest mingere vel contra sanguineam. Mingere non poteris: fiat tibi tale iuvamen: Exa.le. pe fe. coctis facias medicamen 305 Atque super pecten ponas et fit leviamen. Contra oculos ex sagwine vel sanie. Sanguine vel sanie si perfunduntur ocelli, Cauterio colli poterit tibi noxa repelli; Si sit pruritus, huic unda rosata medetur. Contra oculorum tumorem vel ruborem Si tumor aut rubor est et maior noxa timetur, 310 A., solatrum, barba, super hoc albugo ligetur, Sic tamen, ut clausis oculis pannus medietur. Fluxus oculorum. Si lacrime fluitant, fronti restriccio detur, Que de viscosis et trito thure paretur. Pulvis ad oculos comestus cottidie. II (L 153r) En; plan; v. pu; be; fe; mal; su; valera, ruta: li 315 Hic ateras, comedas et lumina dant per acuta; Hoc miscens ana, quod sint in pondere plana; Eufrasiam molito, senibus comesta valebit. 293. subinpone L: S 1747 sub umbone. Po 302: sanguineam L: rkp. siraguineam.
Strana 256
256 Medicaminarius, X—XII. 325 Os habens in ore. Os qui transglutit, agnillam ponat in ore, Que religata foris os extrahit absque labore. Oris vulnera. 320 Oris rasura cinamoma sepe fricetur. Os fetidum. Hiis, quibus ora (fetent), genci ana) comesta medetur. Pectoris siccitas expertissimum remedium. Siccum pectus habens fac miritudine mirum: Tu liquefac ceram, thus tritum, dulce butirum, Hoc superextendas pelli colloque tenebis, Sic tamen, ut pectus ex omni parte fovebis. Hoc annis multis ad pectus semper habebis; Interdum calida digito renovare studebis, Sed cathaplasma tamen nuncquam de pelle movebis. Pectus oppressum per corosuram fleumatis. Oppressum pectus ex reumate si tribulatur, 330 Ysopus attritus coctus cum melle bibatur. Cap. XI De paralizi. Ui tremulis membris paraliticus excruciatur, Salvia, castorium, raphanus simul adiciantur; Primula, ruta, limen, absin-: pariterque coquantur In vino forti, sic nervi consolidantur. (Ad) pilos removendos 335 Laxivam calcem viam bulire studebis Arsenico mixto pilosque lavando carebis. Pilos revocare. Ut pilos revoces, radas caput atque perungas Melle per octo dies et acu primo bene pungas. Ut pili extracti non recrescant. Radix evulsi pili ne more recrescainjt, 340 Inprime sanguisuge cineres apioque madescat; Ius floris salicis confert rane quoque sanguis. 318. agnillam L: S 1660 anguillam. Po 321. expertissimum rkp. nejasně. 322. miritudine: S 1673 hoc valetudine. Il 333. limen L: nejasné lunen? 335. viam L: místo vivam? I 339. emulsi rkp.: S 1619 evulsi. Po 340 přidává S 1621: ac oleo quiami, sic pilus crescere cessat.
256 Medicaminarius, X—XII. 325 Os habens in ore. Os qui transglutit, agnillam ponat in ore, Que religata foris os extrahit absque labore. Oris vulnera. 320 Oris rasura cinamoma sepe fricetur. Os fetidum. Hiis, quibus ora (fetent), genci ana) comesta medetur. Pectoris siccitas expertissimum remedium. Siccum pectus habens fac miritudine mirum: Tu liquefac ceram, thus tritum, dulce butirum, Hoc superextendas pelli colloque tenebis, Sic tamen, ut pectus ex omni parte fovebis. Hoc annis multis ad pectus semper habebis; Interdum calida digito renovare studebis, Sed cathaplasma tamen nuncquam de pelle movebis. Pectus oppressum per corosuram fleumatis. Oppressum pectus ex reumate si tribulatur, 330 Ysopus attritus coctus cum melle bibatur. Cap. XI De paralizi. Ui tremulis membris paraliticus excruciatur, Salvia, castorium, raphanus simul adiciantur; Primula, ruta, limen, absin-: pariterque coquantur In vino forti, sic nervi consolidantur. (Ad) pilos removendos 335 Laxivam calcem viam bulire studebis Arsenico mixto pilosque lavando carebis. Pilos revocare. Ut pilos revoces, radas caput atque perungas Melle per octo dies et acu primo bene pungas. Ut pili extracti non recrescant. Radix evulsi pili ne more recrescainjt, 340 Inprime sanguisuge cineres apioque madescat; Ius floris salicis confert rane quoque sanguis. 318. agnillam L: S 1660 anguillam. Po 321. expertissimum rkp. nejasně. 322. miritudine: S 1673 hoc valetudine. Il 333. limen L: nejasné lunen? 335. viam L: místo vivam? I 339. emulsi rkp.: S 1619 evulsi. Po 340 přidává S 1621: ac oleo quiami, sic pilus crescere cessat.
Strana 257
Contra oris morbos et stomachi, v. 318—368. 257 Pedum fetiditas. In pedibus soccos fac de philamine lino Ac ungas illos oleo de iusquianino. Qui desiccati, tunc incutamen habentur, 345 Quando pedes a frigoribus virtute tuentur. Contra pediculos. Argentum vivum facias albugine tinctum Ac ex hoc fortes pannum medicamine tinctum. Contra pullices. Vexatus pulice flumen persicarie pacieris Vespere sub veste, sic noctu pace frueris. 350 Hoc tociens faciens tot noctibus eripieris. Ruptura y n)guinis. 355 KL 1537) Sipha membrana, qua viscera tacta teguntur, Qua rumpente cadunt et ad inferiora trahuntur, I(n)guinis ergo loco copharna carne levetur, Quem tingens anulo patulo, que mox reparetur. Hinc curves vulnus, anulus repente resistet, Visceribus laxis et sic contraria sistet. Anulus hic debet ex argento fabricari, Sic et inaurari, ne possit tabificari. Contra rupturam talem facias tibi curam. (Cap.) XII. Contra stomachi dolorem ex vomitu. 360 DI crebro pateris vomitum stomachumque dolentem Et succo mente panem, perfunde calentem Ac in scutella positum constringe iacentem. Stomachi dolor ex replecione. Si nimis a dapibus reprobus es forte repletus, Ius bibe mox ebuli; vome post: eris inde quietus. Contra scabiem capitis puerorum. 365 Fraxineo cinere laxivam more parabis Ex fructu fusilis, quam sub pilis renovabis. Et caput mundum studiosius inde lavabis; Sparge, frica cinerem super illud sicque fugabis. 348. flumen persicarie rkp.: fimum porci S 1575. I 363. a dapibus reprobus L: S 1696 aut dapibus reprobis správně. I 364. rome L: vome S 1697 správně.
Contra oris morbos et stomachi, v. 318—368. 257 Pedum fetiditas. In pedibus soccos fac de philamine lino Ac ungas illos oleo de iusquianino. Qui desiccati, tunc incutamen habentur, 345 Quando pedes a frigoribus virtute tuentur. Contra pediculos. Argentum vivum facias albugine tinctum Ac ex hoc fortes pannum medicamine tinctum. Contra pullices. Vexatus pulice flumen persicarie pacieris Vespere sub veste, sic noctu pace frueris. 350 Hoc tociens faciens tot noctibus eripieris. Ruptura y n)guinis. 355 KL 1537) Sipha membrana, qua viscera tacta teguntur, Qua rumpente cadunt et ad inferiora trahuntur, I(n)guinis ergo loco copharna carne levetur, Quem tingens anulo patulo, que mox reparetur. Hinc curves vulnus, anulus repente resistet, Visceribus laxis et sic contraria sistet. Anulus hic debet ex argento fabricari, Sic et inaurari, ne possit tabificari. Contra rupturam talem facias tibi curam. (Cap.) XII. Contra stomachi dolorem ex vomitu. 360 DI crebro pateris vomitum stomachumque dolentem Et succo mente panem, perfunde calentem Ac in scutella positum constringe iacentem. Stomachi dolor ex replecione. Si nimis a dapibus reprobus es forte repletus, Ius bibe mox ebuli; vome post: eris inde quietus. Contra scabiem capitis puerorum. 365 Fraxineo cinere laxivam more parabis Ex fructu fusilis, quam sub pilis renovabis. Et caput mundum studiosius inde lavabis; Sparge, frica cinerem super illud sicque fugabis. 348. flumen persicarie rkp.: fimum porci S 1575. I 363. a dapibus reprobus L: S 1696 aut dapibus reprobis správně. I 364. rome L: vome S 1697 správně.
Strana 258
258. Medicaminarius, XII—XIV. Sazn)gui(ni)s fluctus per nares. Si stercus porci quasi res veneranda legatur, 370 Dum calet appositum, nares stabilire probatur Sic et ypocondrus super hanc, si sicca locatur, Sub leva ventosa trahens, nec scarificatur. Singultus. 375 Si per singultum vexaris continuatum, Esse profuturum fama velud inmoderatum: Ingrediens aliquis terres non premeditatum: Sic a singultu te reddet mox relevatum. Sompnus perditus revocatur. Tale quid ex oleo roseo crocoque parabis, Quo nares intus unges: sompnum revocabis. Splenis dolor postquartanus vel eius lumor. Si qui post febres quartanas splene gravatur, 380 Al. ru. ras. absin. cum vino cocta bibantur; Si splen obstruitur, tunc leva manus minuatur Et thamariscus mixtus simul adiciatur. Hoc uteris: edus triduo cum splene probatur. Contra scapularum dolorem. Unge dyaltea scapulas humerumque dolentem 385 Aut sumas adipem galli profecto valentem. Tussis sicca Tussis sicca premit et pectus sepe gravatur: Una feni liqui, ficus dragaganque coquatur Tzutura ponatur, ex hiis aqua cocta bibatur; Humida si tussis, tunc ysopus adiciatur. (Cap.) XIII. Contra lenasmum, qui solet occidere post fluxum. 390 Ost fluxum ventris paciatur quique tenasmo, More supersedeat cocto cum pulvere tapso, Hoc in sartello pariter calidoque locato. Quando tenasmus obest, ut ea, quis sit, paciatur, Nec valet egerere, velud appetit, et cruciatur, 374. Esse profuturum fama L: S 1689 Te pier fictilium famam. ll 375. aliquis terres L: S 1690 aliquid turbet.
258. Medicaminarius, XII—XIV. Sazn)gui(ni)s fluctus per nares. Si stercus porci quasi res veneranda legatur, 370 Dum calet appositum, nares stabilire probatur Sic et ypocondrus super hanc, si sicca locatur, Sub leva ventosa trahens, nec scarificatur. Singultus. 375 Si per singultum vexaris continuatum, Esse profuturum fama velud inmoderatum: Ingrediens aliquis terres non premeditatum: Sic a singultu te reddet mox relevatum. Sompnus perditus revocatur. Tale quid ex oleo roseo crocoque parabis, Quo nares intus unges: sompnum revocabis. Splenis dolor postquartanus vel eius lumor. Si qui post febres quartanas splene gravatur, 380 Al. ru. ras. absin. cum vino cocta bibantur; Si splen obstruitur, tunc leva manus minuatur Et thamariscus mixtus simul adiciatur. Hoc uteris: edus triduo cum splene probatur. Contra scapularum dolorem. Unge dyaltea scapulas humerumque dolentem 385 Aut sumas adipem galli profecto valentem. Tussis sicca Tussis sicca premit et pectus sepe gravatur: Una feni liqui, ficus dragaganque coquatur Tzutura ponatur, ex hiis aqua cocta bibatur; Humida si tussis, tunc ysopus adiciatur. (Cap.) XIII. Contra lenasmum, qui solet occidere post fluxum. 390 Ost fluxum ventris paciatur quique tenasmo, More supersedeat cocto cum pulvere tapso, Hoc in sartello pariter calidoque locato. Quando tenasmus obest, ut ea, quis sit, paciatur, Nec valet egerere, velud appetit, et cruciatur, 374. Esse profuturum fama L: S 1689 Te pier fictilium famam. ll 375. aliquis terres L: S 1690 aliquid turbet.
Strana 259
Contra tussim et ventris dolores v. 369—423. 259 395 Marrubium album nec non et malva coquatur, Hiisque supersedeat calidis: profecto iuvatur. De spasmo retraccio nervorum. Tibia si patitur spasmum, nervi retrahantur; ll II (L 154r) Tibia cum talo tendatur moxque iuvatur. Contra uvulam tumentem et rubeam. Uvula quando rubet et longa tumere videtur, 400 Tunc usto pipere, piretro, sale lota fricetur. Contra vene inflacionem post minucionem. Si venam minuis, caveas, servato cruorem, Quo cathaplasmato vene propelle tumorem. Contra ventris constipacionem. Est durus venter, aqua pinguis cocta bibatur Carnis porcine, biduo post accipia[njtur Zingiber et sene turbit, que pulverizantur Et tribus aut binis dragmis in pondere dantur. Czutura ponatur et pulvis levificatur. 405 410 415 420 Contra ventris fluxum. Cum nimius fluxus, roseum mel accipiatur; Quod si differtur, curandi causa gravatur Et difficulter paciens morbusque iuvatur. Ex fluxu ventris nimio cum quis cruciatur, Cortex quercinus medius mundisque coquatur. Ast aqua cocta diu moderata calens teneatur Ac in ea paciens ad renes usque locatur. Secessus quociens angit, tociens reparatur. Ambra, thus et mirra per fumum subiciantur, Sic fluxus ventris et debile cor medicantur. Indigestiva collo de more locatur. I(n)guine nudetur ac ampla veste tegatur: Sic panis coctus calidus perfusus aceto, Quo fluidum ventem contectum pane faveto. (Cap.) XIIII. Contra ulcus ex colera. ESt ulcus durum, rubeum, mox cepa coquatur Et superextendens mox factum molle iuvatur. Po 396: retraccio nervorum nejisté. 1 405. turbit rkp.: S 1717 turo (?) 407. Czu- tura L: S 1719 Zuccara. I1 412. mundis rkp.: § 1709 viridis. II 415. angit. repa- ratur L: S 1712 auget... repetatur.
Contra tussim et ventris dolores v. 369—423. 259 395 Marrubium album nec non et malva coquatur, Hiisque supersedeat calidis: profecto iuvatur. De spasmo retraccio nervorum. Tibia si patitur spasmum, nervi retrahantur; ll II (L 154r) Tibia cum talo tendatur moxque iuvatur. Contra uvulam tumentem et rubeam. Uvula quando rubet et longa tumere videtur, 400 Tunc usto pipere, piretro, sale lota fricetur. Contra vene inflacionem post minucionem. Si venam minuis, caveas, servato cruorem, Quo cathaplasmato vene propelle tumorem. Contra ventris constipacionem. Est durus venter, aqua pinguis cocta bibatur Carnis porcine, biduo post accipia[njtur Zingiber et sene turbit, que pulverizantur Et tribus aut binis dragmis in pondere dantur. Czutura ponatur et pulvis levificatur. 405 410 415 420 Contra ventris fluxum. Cum nimius fluxus, roseum mel accipiatur; Quod si differtur, curandi causa gravatur Et difficulter paciens morbusque iuvatur. Ex fluxu ventris nimio cum quis cruciatur, Cortex quercinus medius mundisque coquatur. Ast aqua cocta diu moderata calens teneatur Ac in ea paciens ad renes usque locatur. Secessus quociens angit, tociens reparatur. Ambra, thus et mirra per fumum subiciantur, Sic fluxus ventris et debile cor medicantur. Indigestiva collo de more locatur. I(n)guine nudetur ac ampla veste tegatur: Sic panis coctus calidus perfusus aceto, Quo fluidum ventem contectum pane faveto. (Cap.) XIIII. Contra ulcus ex colera. ESt ulcus durum, rubeum, mox cepa coquatur Et superextendens mox factum molle iuvatur. Po 396: retraccio nervorum nejisté. 1 405. turbit rkp.: S 1717 turo (?) 407. Czu- tura L: S 1719 Zuccara. I1 412. mundis rkp.: § 1709 viridis. II 415. angit. repa- ratur L: S 1712 auget... repetatur.
Strana 260
260 Medicaminarius XIV—XV Ulcus subrubeum, quod micius esse putatur, 425 Ex malvis coctis curari posse probatur. 430 435 Contra vesicas in plantis propter iter factas. Si per vesicas in plantis quis paciatur, Fila per has trahite lane statimque iuvatur. Contra diversa vulnera et contra ulcus. Vulnera sic possunt pro certo cuncta iuvari, Ni loca sint mortis: tunc ars nequit auxiliari, Ut certum cerebro, que non possunt medicari. Accipias canapum, thanasiam consolidamque, Hic arthemesiam, caules multas rubeamque, Manipulos rubec binos, reliquis dabis unum Hasque terendo simul commiscens ad[dlice vinum Mox in vase novo per pannum funde liquorem, Quem bibe ieiunus, haustum pro parte minorem. Cirologi. /(L 154°) 440 445 Ieiunus mane coclearia suscipe quinque, Pransus et inde tria, sic et de vespere terna, Sexta denique die coclearia suscipe quina Mane, duo pransus, unum de vespere solum, Donec claudatur vulnus medicamine totum. Sic mala per vulnus sudoribus evacuantur, Sic caro purgatur et vulnera consolidantur. Fortiter obthurens os vasis vasque repone, Ne frustreris ope, vento perenuta liquorem. Contra verucas. Qui stercus capre vino miscere studebit, Sic fricando bene verucas mox removebit. Sic flores salicis et porci succus habebit, Coctus in aceto flos dictus ad ista valebit. Contra vocis raucedinem. 450 Raucis salsa nocent, nux, pinguia, nebula, ventus. Unge dialtea, galli pingwedine pectus; Mollia sorbebis ova, sed piperata cavebis. Po 427. diversa: L dursa. II 427. trahite lare L: S 1759 trahito locus. 430. certum cerebro L: S 1588 cordis, cerebri. Il 432. multas L: S 1590 rubeos. Po 436. Cirologi L: toho nadpisu nemá S. II 444. obthurens nejisté, místo obtures S 1602? 1 445. perenuta liquorem L: S 1603 pereundo liquore. Il 446. capre L: S 1556 capri. 448. porci L: S 1558 porci.
260 Medicaminarius XIV—XV Ulcus subrubeum, quod micius esse putatur, 425 Ex malvis coctis curari posse probatur. 430 435 Contra vesicas in plantis propter iter factas. Si per vesicas in plantis quis paciatur, Fila per has trahite lane statimque iuvatur. Contra diversa vulnera et contra ulcus. Vulnera sic possunt pro certo cuncta iuvari, Ni loca sint mortis: tunc ars nequit auxiliari, Ut certum cerebro, que non possunt medicari. Accipias canapum, thanasiam consolidamque, Hic arthemesiam, caules multas rubeamque, Manipulos rubec binos, reliquis dabis unum Hasque terendo simul commiscens ad[dlice vinum Mox in vase novo per pannum funde liquorem, Quem bibe ieiunus, haustum pro parte minorem. Cirologi. /(L 154°) 440 445 Ieiunus mane coclearia suscipe quinque, Pransus et inde tria, sic et de vespere terna, Sexta denique die coclearia suscipe quina Mane, duo pransus, unum de vespere solum, Donec claudatur vulnus medicamine totum. Sic mala per vulnus sudoribus evacuantur, Sic caro purgatur et vulnera consolidantur. Fortiter obthurens os vasis vasque repone, Ne frustreris ope, vento perenuta liquorem. Contra verucas. Qui stercus capre vino miscere studebit, Sic fricando bene verucas mox removebit. Sic flores salicis et porci succus habebit, Coctus in aceto flos dictus ad ista valebit. Contra vocis raucedinem. 450 Raucis salsa nocent, nux, pinguia, nebula, ventus. Unge dialtea, galli pingwedine pectus; Mollia sorbebis ova, sed piperata cavebis. Po 427. diversa: L dursa. II 427. trahite lare L: S 1759 trahito locus. 430. certum cerebro L: S 1588 cordis, cerebri. Il 432. multas L: S 1590 rubeos. Po 436. Cirologi L: toho nadpisu nemá S. II 444. obthurens nejisté, místo obtures S 1602? 1 445. perenuta liquorem L: S 1603 pereundo liquore. Il 446. capre L: S 1556 capri. 448. porci L: S 1558 porci.
Strana 261
Contra ulcera, verucas, vermes v. 424—482. 261 Cap.) XV. Contra vermes pediculos, qui nascuntur in cute. X oleo cinerifs] mixto loca certa perunges, In quibus hiis vermes unges perimendo recentes. Item de umoribus malis fluentibus, quomodo per emplastrum (me)dicantur. 455 Si locus a sevis humoribus inficiatur, Mox ubicunque velis, emplastrum tale locatur; Cantarides et fermentum miscebis acetum Et per vesicas membrum livione repletum. Mox attractivum ponas, sic evacuatur, Infra quadriduum malus humor post medicatur. Si misces oleum cum plumbo pulverizato, Ut sicut ceteris sanus medicamine grato. 460 465 Qualiter se habeant, qui laxantur in medicina. Viscera si laxa fuerint medicamine freta, Ordine quo valeat, servabitur ista dieta: Primo parce cibis vitesque 2° laborem, Tercio lotus aquis, minuas tibi quarta cruorem; Si tamen est nature nimis vis debilitata, Interpone dies, donec fuerit reparata. 475 De leticia. Efficiunt homines hilares sanosque reservant 470 Lac, anabulla prebet, cathapacia semine gaudet. Contula feda fetet, bene sed redolet camomilla, Esulla lactescit, linaria lac dare nescit. Incuba, solsequium, cicorea sponsaque solis; Yris purpureum florem gerit, ureos album, Cladiolus, croceum, sed scatula fetida nullum. Stips rubet origano, quod non facit in calamento. Pipinella pilos, saxifraga non habet ullos; Lenit scariola, pungit endevia dorsa. De hiis, que valent ad digestionem. Ova crementica, vina recencia, pinguia iura 480 Cum simila pura sunt egris optima cural (Post ovum potes, medico vel munera dotes; Post ovum bibo iam, medico clam subripio mnam, 454. S 1574 hos...ungens... retundes. Il 462, 464, 470. Tak rukopis. 477. saxi- fraga: rukopis sarifraga. Po v. 447 počal písař psáti verš 479, ale škrtl. 479. cremen- tica: S 330 recentia (var. trementia). Il Verš 481—483. připsány dole in marg.
Contra ulcera, verucas, vermes v. 424—482. 261 Cap.) XV. Contra vermes pediculos, qui nascuntur in cute. X oleo cinerifs] mixto loca certa perunges, In quibus hiis vermes unges perimendo recentes. Item de umoribus malis fluentibus, quomodo per emplastrum (me)dicantur. 455 Si locus a sevis humoribus inficiatur, Mox ubicunque velis, emplastrum tale locatur; Cantarides et fermentum miscebis acetum Et per vesicas membrum livione repletum. Mox attractivum ponas, sic evacuatur, Infra quadriduum malus humor post medicatur. Si misces oleum cum plumbo pulverizato, Ut sicut ceteris sanus medicamine grato. 460 465 Qualiter se habeant, qui laxantur in medicina. Viscera si laxa fuerint medicamine freta, Ordine quo valeat, servabitur ista dieta: Primo parce cibis vitesque 2° laborem, Tercio lotus aquis, minuas tibi quarta cruorem; Si tamen est nature nimis vis debilitata, Interpone dies, donec fuerit reparata. 475 De leticia. Efficiunt homines hilares sanosque reservant 470 Lac, anabulla prebet, cathapacia semine gaudet. Contula feda fetet, bene sed redolet camomilla, Esulla lactescit, linaria lac dare nescit. Incuba, solsequium, cicorea sponsaque solis; Yris purpureum florem gerit, ureos album, Cladiolus, croceum, sed scatula fetida nullum. Stips rubet origano, quod non facit in calamento. Pipinella pilos, saxifraga non habet ullos; Lenit scariola, pungit endevia dorsa. De hiis, que valent ad digestionem. Ova crementica, vina recencia, pinguia iura 480 Cum simila pura sunt egris optima cural (Post ovum potes, medico vel munera dotes; Post ovum bibo iam, medico clam subripio mnam, 454. S 1574 hos...ungens... retundes. Il 462, 464, 470. Tak rukopis. 477. saxi- fraga: rukopis sarifraga. Po v. 447 počal písař psáti verš 479, ale škrtl. 479. cremen- tica: S 330 recentia (var. trementia). Il Verš 481—483. připsány dole in marg.
Strana 262
262 Medicaminarius XV—XVII. Haustus post ovum medico scit abesse talentum.) IL 155°) Panis habens oculos, caseus monstrans tibi nullos 485 Et saliens vinum, lentum piper atque ciminum, Czituar ante datum morbum sanat inveteratum, Postque cibum sumptum facit, ut bene digerat illum, Et pulli stulti piscesque senes et adulti. De nocua bibicione. Caseus, anguilla mortis cibus ille vel illa, 490 Ni bibat et rebibat et rebibendo bibat. De caseo. Caseus ante cibum cibus est, sed post medicina; Caseus est sanus, quem dat avara manus. De brodio. Ius olerum cicerumque bonum substancia prava. (Cap.) XVI. Ad digestionem per fructus et alias herbas. Nthidotum cocta, pira sunt cruda venena; Ante cibum stringunt, sed post pira sumpta revolvunt. Egrotare potes, nisi vinum post pira potes. Ut minus egrotes, in triduo fercula potes; Affer mane cibi primas seroque cubili. Fons, speculum, gramen confert oculis medicamen. 500 «Post cenam pausa, nec stes nec eas sine causa.)] De nucibus. Post cenam nux sola iuvat, consumit omiscas Escas assidue, sed plures scito nocere. 505 De fructu. Autumpni fructus extremos dant tibi luctus; Quantumvis sume de mensa tempore brume. ([Noxia sunt voci nux, pisa, p(i)rus, piper, ignis; Nux gravis est raucis, lux lippis, munera parcis]) Nux prima medicus, cibus altera, tercia virus: Una nux prodest, nocet altera, tercia mors est. De aleo. Pallent obscena, nux, alea, sumpta venena. 510 Alea pectoribus prosunt oculos (quo)que ledunt. V. 500. přidán in marg. i V. 505/6. přidán in marg.
262 Medicaminarius XV—XVII. Haustus post ovum medico scit abesse talentum.) IL 155°) Panis habens oculos, caseus monstrans tibi nullos 485 Et saliens vinum, lentum piper atque ciminum, Czituar ante datum morbum sanat inveteratum, Postque cibum sumptum facit, ut bene digerat illum, Et pulli stulti piscesque senes et adulti. De nocua bibicione. Caseus, anguilla mortis cibus ille vel illa, 490 Ni bibat et rebibat et rebibendo bibat. De caseo. Caseus ante cibum cibus est, sed post medicina; Caseus est sanus, quem dat avara manus. De brodio. Ius olerum cicerumque bonum substancia prava. (Cap.) XVI. Ad digestionem per fructus et alias herbas. Nthidotum cocta, pira sunt cruda venena; Ante cibum stringunt, sed post pira sumpta revolvunt. Egrotare potes, nisi vinum post pira potes. Ut minus egrotes, in triduo fercula potes; Affer mane cibi primas seroque cubili. Fons, speculum, gramen confert oculis medicamen. 500 «Post cenam pausa, nec stes nec eas sine causa.)] De nucibus. Post cenam nux sola iuvat, consumit omiscas Escas assidue, sed plures scito nocere. 505 De fructu. Autumpni fructus extremos dant tibi luctus; Quantumvis sume de mensa tempore brume. ([Noxia sunt voci nux, pisa, p(i)rus, piper, ignis; Nux gravis est raucis, lux lippis, munera parcis]) Nux prima medicus, cibus altera, tercia virus: Una nux prodest, nocet altera, tercia mors est. De aleo. Pallent obscena, nux, alea, sumpta venena. 510 Alea pectoribus prosunt oculos (quo)que ledunt. V. 500. přidán in marg. i V. 505/6. přidán in marg.
Strana 263
De variis escis et potibus, v. 483—536. 263 Ad oculos nocendum. Allea, vina, venus, ventus, faba, lesio, pulvis, Fumus cum lacrimis, piper, ignis, cepe, sinape: Ista nocent oculis, sed vigilare magis. Ad oculos que prosunt. Nen. (eu)frasia, bethonica, ruta sit equa, 515 Anisii dupla pars, sene sit tibi quarta. 520 Ad visum clarificandum pulvis optimus. Astrorium, piretrum, celidonia, verbena, siler, Polegium, baratrum sit, ysopus, spica, galanga, Czituar et cinama semen, cicoreaque menta, Pipinel, urtica sit salvia cum benedicta. Origanum, carni, cariof, matis atque cubebe Ac apium iungis istis et petroselinum. Semina frigida sunt iuncta quoque mirab o)lanique Atque liquiricium, zucarum sunt hec bene certa. Hec oculis prosunt, sanum caput undique reddunt. Item ad clarificandum visum. 525 Feniculum, verbena en rosa, celidonia, ruta: Ex hiis fiet aqua, que lumina reddit acuta. Item ad visum. Limfa, viror, speculum fructificant oculum, Florentis sucus cum melle coquatur in ore. /(L 155°) Utilis est ruta et lumina reddit acuta. De abstinencia. 530 Ruta viris venerem affert, mulieribus auget. Camphora per nares castrat sine vulnere mares. Exposicio ad visum et vocem. Fonte pedes loti calido, rasi, sale foti Clarificant lumen, exaltant vocis acumen. Quando vident oculi lesos, leduntur et ipsi. (Cap.) XVII. Ad vocem clarificandam 535 ZUcara, feniculum, liquiricia cocta, ciminum, Ysopus: ex ipsis fit vox clarissima potis. 511. Allea L: S 1078 Balnea. 516. Astrorium rubrikátor opravil na Casto- rium, piretrum neobratně zkráceno. II 523. mirabilanique L.
De variis escis et potibus, v. 483—536. 263 Ad oculos nocendum. Allea, vina, venus, ventus, faba, lesio, pulvis, Fumus cum lacrimis, piper, ignis, cepe, sinape: Ista nocent oculis, sed vigilare magis. Ad oculos que prosunt. Nen. (eu)frasia, bethonica, ruta sit equa, 515 Anisii dupla pars, sene sit tibi quarta. 520 Ad visum clarificandum pulvis optimus. Astrorium, piretrum, celidonia, verbena, siler, Polegium, baratrum sit, ysopus, spica, galanga, Czituar et cinama semen, cicoreaque menta, Pipinel, urtica sit salvia cum benedicta. Origanum, carni, cariof, matis atque cubebe Ac apium iungis istis et petroselinum. Semina frigida sunt iuncta quoque mirab o)lanique Atque liquiricium, zucarum sunt hec bene certa. Hec oculis prosunt, sanum caput undique reddunt. Item ad clarificandum visum. 525 Feniculum, verbena en rosa, celidonia, ruta: Ex hiis fiet aqua, que lumina reddit acuta. Item ad visum. Limfa, viror, speculum fructificant oculum, Florentis sucus cum melle coquatur in ore. /(L 155°) Utilis est ruta et lumina reddit acuta. De abstinencia. 530 Ruta viris venerem affert, mulieribus auget. Camphora per nares castrat sine vulnere mares. Exposicio ad visum et vocem. Fonte pedes loti calido, rasi, sale foti Clarificant lumen, exaltant vocis acumen. Quando vident oculi lesos, leduntur et ipsi. (Cap.) XVII. Ad vocem clarificandam 535 ZUcara, feniculum, liquiricia cocta, ciminum, Ysopus: ex ipsis fit vox clarissima potis. 511. Allea L: S 1078 Balnea. 516. Astrorium rubrikátor opravil na Casto- rium, piretrum neobratně zkráceno. II 523. mirabilanique L.
Strana 264
264 Medicaminarius, XVII—XVIII. Ad dolorem capitis. Vina bibat mane cerebrumque reformat inane, Quem perfudit heri copia multa meri. Ieiunet, vigilet, sicciet: sic reumata pellet. Quando balneum sit vitandum. 540 Reuma, dolor capitis, oculi, febris, ulcera, plage. Dens, estus, venter repletus balnea vitent. Hec in principiis obsunt prosuntque minuta. Contra vermes dencium. Hec contra vermes dictavit phisicus Hermes: Candida thura feres, mulieris lac tibi queres, 545 Pone super vermes: moriuntur sin lue vermes. Ad dencium dolorem. Eufrasie, rute, carui, liquiricie, bethon, Fenicule cum gingibere, siler, omnibus ana Atque sene medici sit et anisii tibi dupla. Contra dentes. Dentes sic sana: porrorum collige grana, 550 Nec careas thure, cum iusquiane simul ure; Inde per embotum fumum cape dente remotum. Contra febres. Allea non pudeat terna cum cortice trita Consociata mero mediis haurire tavebo De crisi equali. Equalis crisis regione bona levat egrum 555 Et digesta die cretica totaliter exit. Contra ventum serpentum. Si de bethonica viridi sit facta corona Circa serpentes, ut Plinius asserit auctor, Audebunt positam nusquam transire coronam De diversis membris. Gaudet epar spo[n dio, mace cor., cerebrum quoque musco, 560 Pulmo liquiricia, splen cappare, stoma galanga. V. 546. carni: rkp. caria li V. 547 ana: nadepsáno touž rukou vna.. 550. 551 554. Tak rukopis.
264 Medicaminarius, XVII—XVIII. Ad dolorem capitis. Vina bibat mane cerebrumque reformat inane, Quem perfudit heri copia multa meri. Ieiunet, vigilet, sicciet: sic reumata pellet. Quando balneum sit vitandum. 540 Reuma, dolor capitis, oculi, febris, ulcera, plage. Dens, estus, venter repletus balnea vitent. Hec in principiis obsunt prosuntque minuta. Contra vermes dencium. Hec contra vermes dictavit phisicus Hermes: Candida thura feres, mulieris lac tibi queres, 545 Pone super vermes: moriuntur sin lue vermes. Ad dencium dolorem. Eufrasie, rute, carui, liquiricie, bethon, Fenicule cum gingibere, siler, omnibus ana Atque sene medici sit et anisii tibi dupla. Contra dentes. Dentes sic sana: porrorum collige grana, 550 Nec careas thure, cum iusquiane simul ure; Inde per embotum fumum cape dente remotum. Contra febres. Allea non pudeat terna cum cortice trita Consociata mero mediis haurire tavebo De crisi equali. Equalis crisis regione bona levat egrum 555 Et digesta die cretica totaliter exit. Contra ventum serpentum. Si de bethonica viridi sit facta corona Circa serpentes, ut Plinius asserit auctor, Audebunt positam nusquam transire coronam De diversis membris. Gaudet epar spo[n dio, mace cor., cerebrum quoque musco, 560 Pulmo liquiricia, splen cappare, stoma galanga. V. 546. carni: rkp. caria li V. 547 ana: nadepsáno touž rukou vna.. 550. 551 554. Tak rukopis.
Strana 265
De medicaminibus et ceratis, v. 537—587. 265 Contra rupturam. Si ruptus fueris herin, caveas, morieris, Continuum motum, venerem, cum frigore potum. (Cap.) XVIII. Que generant febres et que removent. 565 Irabolanorum species sunt quinque bonorum: Dum carui carui, non sine febre fui. Citrinus, kebulus, bellericus, emblicus, nidus Primo trahit coleram, cicer, vies, fleuma 20; E contra kebulus, bellericus, emblicus, actin Illuc et hunc colere niger magis imperat nidus. De pilulis valentibus. L 156°) Tres partes aloe, de mastice quarta teratur ll 570 Cum suco solatri, pillule sic conficiantur Et sic confectas pillulas de mastice dicas. Fleumate mundificant stomachum, caput articulosque Non ledunt, non corrumpuut, solvunt nec acute. Una quaque dic post cenam sumere prodest. Item de pillulis. 575 Tres tales pillulas formatas, ut faba grossa, Aut cicer humores nocuos cum stercore purgant, Non corrumpendo stomachum, nec vim faciendo; Purgatus pillulis fuerit qui sepius istis, Vix umquam capitis vexabitur iste dolore 580 Et nichil est oculis (michi crede) salubrius istis. Confeccio aromatis. Contere thus, mirram, nardum, taspam, cinamomum: Hiis superussum das oleum, sic fiet aroma. Ad vulnera s[per iropum et serocum. Cum liquida pice thus cum cera, cervus et hircus: Ex hiis cerotum poteris conponere totum. Contra ceratum membriſs] rigorem. 585 Mellis adeps liquida, pix, cerus, castor, oliva Dicitur emplastrum, cuius confeccio dura. Si cathaplasma facis, ponatur succus et herba. 561. herin L: misto herni(a). II 566—568. Tak L. Po v. 584. Contra ceratum patrně místo Ceratum contra.
De medicaminibus et ceratis, v. 537—587. 265 Contra rupturam. Si ruptus fueris herin, caveas, morieris, Continuum motum, venerem, cum frigore potum. (Cap.) XVIII. Que generant febres et que removent. 565 Irabolanorum species sunt quinque bonorum: Dum carui carui, non sine febre fui. Citrinus, kebulus, bellericus, emblicus, nidus Primo trahit coleram, cicer, vies, fleuma 20; E contra kebulus, bellericus, emblicus, actin Illuc et hunc colere niger magis imperat nidus. De pilulis valentibus. L 156°) Tres partes aloe, de mastice quarta teratur ll 570 Cum suco solatri, pillule sic conficiantur Et sic confectas pillulas de mastice dicas. Fleumate mundificant stomachum, caput articulosque Non ledunt, non corrumpuut, solvunt nec acute. Una quaque dic post cenam sumere prodest. Item de pillulis. 575 Tres tales pillulas formatas, ut faba grossa, Aut cicer humores nocuos cum stercore purgant, Non corrumpendo stomachum, nec vim faciendo; Purgatus pillulis fuerit qui sepius istis, Vix umquam capitis vexabitur iste dolore 580 Et nichil est oculis (michi crede) salubrius istis. Confeccio aromatis. Contere thus, mirram, nardum, taspam, cinamomum: Hiis superussum das oleum, sic fiet aroma. Ad vulnera s[per iropum et serocum. Cum liquida pice thus cum cera, cervus et hircus: Ex hiis cerotum poteris conponere totum. Contra ceratum membriſs] rigorem. 585 Mellis adeps liquida, pix, cerus, castor, oliva Dicitur emplastrum, cuius confeccio dura. Si cathaplasma facis, ponatur succus et herba. 561. herin L: misto herni(a). II 566—568. Tak L. Po v. 584. Contra ceratum patrně místo Ceratum contra.
Strana 266
266 Medicaminarius, XVIII—XX. De confeccionibus diversis. 590 Dicitur epichima succi confeccio pura; Embrocacio fit effusio queque liquoris, Balnea perfusis oleo sunt dicta fomenta, Pulvere confecta confeccio sit sinapisma, Dicitur aposima confeccio quevis acerba; Ex rebus humidis fiet farmacia mollis. (Cap.) XIX. Contra p(ar)alisim. DAlvia, castorium, languendula, primula veris, 595 Nastor et avena sanant paralitica membra. Anser sumatur veteranus qui videatur Mox deplumetur et visceribus vacuetur Et bene mundetur, tamen anser non comedetur. Unctum porcinum, sepum sumatur ovinum, 600 Cum spice nardinum vel gummi sive supinum: Quatuor hec misce, conmixtis quatuor hisce. Contra p(ar)alisym. 605 Plenam thure manum non sit tibi sumere vanum Et modicum cere confeccio debet habere; Anseris hiis neuter repleatur convenienter. Anser ut assetur, mox igni prestituetur, Vas supponatur pinguedoque excipiatur; Illud pinguamen dat gutte cuique iuvamen: Anseris ungmentum valet hoc super omne talentum. De speciebus lepre. Nascitur ex melan, elephan, de colleoninam, 610 Allopisi, de san, generatur tiria, fleuma. Qui morbi contagiosi. Febris acuta, thesis, frenesis, pedicon, sacer ignis, /(L 156°) Antrax. lippa, lepra, scabies contagia prestant. Species dolorum. Sanguineus, croceus, aqueus, niger, humor et arna. Infigit, pungit, excedit et aggravat, errat. 608. ungmentum misto unguentum? il Po 614 v L: (in marg.:) Quinque sunt modi doloris: est enim dolor infixivus, purgitivus, excessivus, agravativus et vagativus.
266 Medicaminarius, XVIII—XX. De confeccionibus diversis. 590 Dicitur epichima succi confeccio pura; Embrocacio fit effusio queque liquoris, Balnea perfusis oleo sunt dicta fomenta, Pulvere confecta confeccio sit sinapisma, Dicitur aposima confeccio quevis acerba; Ex rebus humidis fiet farmacia mollis. (Cap.) XIX. Contra p(ar)alisim. DAlvia, castorium, languendula, primula veris, 595 Nastor et avena sanant paralitica membra. Anser sumatur veteranus qui videatur Mox deplumetur et visceribus vacuetur Et bene mundetur, tamen anser non comedetur. Unctum porcinum, sepum sumatur ovinum, 600 Cum spice nardinum vel gummi sive supinum: Quatuor hec misce, conmixtis quatuor hisce. Contra p(ar)alisym. 605 Plenam thure manum non sit tibi sumere vanum Et modicum cere confeccio debet habere; Anseris hiis neuter repleatur convenienter. Anser ut assetur, mox igni prestituetur, Vas supponatur pinguedoque excipiatur; Illud pinguamen dat gutte cuique iuvamen: Anseris ungmentum valet hoc super omne talentum. De speciebus lepre. Nascitur ex melan, elephan, de colleoninam, 610 Allopisi, de san, generatur tiria, fleuma. Qui morbi contagiosi. Febris acuta, thesis, frenesis, pedicon, sacer ignis, /(L 156°) Antrax. lippa, lepra, scabies contagia prestant. Species dolorum. Sanguineus, croceus, aqueus, niger, humor et arna. Infigit, pungit, excedit et aggravat, errat. 608. ungmentum misto unguentum? il Po 614 v L: (in marg.:) Quinque sunt modi doloris: est enim dolor infixivus, purgitivus, excessivus, agravativus et vagativus.
Strana 267
De contagiis et minutione, v. 588—637. 267 De crudis. 615 Sinocha cum colica, frenesis, squinantis et antrax Crudas materias evacuare iubent. De ventositatibus. Quatuor ex vento veniunt in ventre retento: Spasmus, ydrops, colica, vertigo vel yeranoxia. De spasmo. Tres species spasmi cetan, anpro, simul epi, 620 Cetanus omne tenet, an. curvat epique supinat. De melancoli is cibis. Milia cum cicere, lentes, caules, faba, pisa Et caro cervina, leprina, caprina, bovina: Ista melancolica fiunt infirmis inimica. (Cap.) XX. De minucione. MArtini, Blasi, Philipi, Bartholomei 625 Venas incidas, quod longo tempore vivas. De diebus. Ante diem quintum post vicesimum quoque quinta Mensis crescentis et decrescentis abinde Vene parcatur minuensque debilitatur. De mensibus. In sene vel iuvene, dum vene sanguine plene, 630 Omni mense bene prodest incisio vene. De temperie(?). Dum calor est nimius, ventus vehemensque pruina, Debet differri purgans hominem medicina. (Quando bibis elebrum, corpus venare memento, Nec sompnum queras, nec substramenta quietis, 635 Sistere cumque voles, fac sompnum, nec movearis.]) De etate. Etatem, morbum, regionem respice, tempus, In quibus hoc rite fieri deceat, quibus aut non. Po 620 v L: (in marg.:) Tres sunt species spasmi: cetanus, amprocoscitus, epiretious. 620. Cetanus L: m. te-? l Verše 633—635. připsány in marg.
De contagiis et minutione, v. 588—637. 267 De crudis. 615 Sinocha cum colica, frenesis, squinantis et antrax Crudas materias evacuare iubent. De ventositatibus. Quatuor ex vento veniunt in ventre retento: Spasmus, ydrops, colica, vertigo vel yeranoxia. De spasmo. Tres species spasmi cetan, anpro, simul epi, 620 Cetanus omne tenet, an. curvat epique supinat. De melancoli is cibis. Milia cum cicere, lentes, caules, faba, pisa Et caro cervina, leprina, caprina, bovina: Ista melancolica fiunt infirmis inimica. (Cap.) XX. De minucione. MArtini, Blasi, Philipi, Bartholomei 625 Venas incidas, quod longo tempore vivas. De diebus. Ante diem quintum post vicesimum quoque quinta Mensis crescentis et decrescentis abinde Vene parcatur minuensque debilitatur. De mensibus. In sene vel iuvene, dum vene sanguine plene, 630 Omni mense bene prodest incisio vene. De temperie(?). Dum calor est nimius, ventus vehemensque pruina, Debet differri purgans hominem medicina. (Quando bibis elebrum, corpus venare memento, Nec sompnum queras, nec substramenta quietis, 635 Sistere cumque voles, fac sompnum, nec movearis.]) De etate. Etatem, morbum, regionem respice, tempus, In quibus hoc rite fieri deceat, quibus aut non. Po 620 v L: (in marg.:) Tres sunt species spasmi: cetanus, amprocoscitus, epiretious. 620. Cetanus L: m. te-? l Verše 633—635. připsány in marg.
Strana 268
268 Medicaminarius, XX—XXII. De regimine minucionis Prima dies vene poscit moderamin(a) cene, Altera leta dies, tercia tota quies. 640 Inde dies quartus omnes fragiles facit artus, Ipse dies quintus virtutes colligit intus; Bal(ne)a vult sexta, sed queritat ocia septa, Precipit octava portari tercula grata. De canicularibus. Egiptum caveas minuens et cum cane (-) 645 Prima cibum, coitum negat altera, tercia lucem. De 4or partibus Ver, estas dextras, autumpnus hiempsque sinistras Venas incidunt, nec eas contraria ledunt. ([Mobilis est aries, cancer, capricor. quoque libra; Sed leo sunt stabiles et thaurus, scorpio, limpha; 650 Virgo, sagit, piscisque duplices sunt geminique.]) De horis. Sexta Iovis Veneris vel septima precipit hora, Ut minuas, estas, ver si sit, quartave quinta; Autumpnus quinta vel hiemps, ne mors tibi fiat. Caseus auffertur, pisum cum lacte negetur. De etate lune. 655 Luna crescente debes minui, macilente; Quando minuatur, volo, quod pinguis minuatur, In luna plena non scindatur tua vena. Primam cum terna sic quarta negat quoque quinta. Ne careas vita, decimam quasi toxica vita. (Cap.) XXI. De sangwinis colore post minucionem. 660 DAnguis purpureus, bene spissus et undique siccus !l Indicat humanam naturam corpore sanam; IIL 157°) Sanguis sulphureus: ex omni parte fetosus, Tussis, cattarrus indicat assiduus Sanguis purpureus, bene siccus et undique fractus 665 Indicat humanam fore naturam nocituram. 638. Moderamine L. l Verš 641. vynechán a přidán později in marg. 642. Ba- lena L: patrně místo balnea. II 650. duplices opravováno. II Verše 648 650. při- psány in marg.
268 Medicaminarius, XX—XXII. De regimine minucionis Prima dies vene poscit moderamin(a) cene, Altera leta dies, tercia tota quies. 640 Inde dies quartus omnes fragiles facit artus, Ipse dies quintus virtutes colligit intus; Bal(ne)a vult sexta, sed queritat ocia septa, Precipit octava portari tercula grata. De canicularibus. Egiptum caveas minuens et cum cane (-) 645 Prima cibum, coitum negat altera, tercia lucem. De 4or partibus Ver, estas dextras, autumpnus hiempsque sinistras Venas incidunt, nec eas contraria ledunt. ([Mobilis est aries, cancer, capricor. quoque libra; Sed leo sunt stabiles et thaurus, scorpio, limpha; 650 Virgo, sagit, piscisque duplices sunt geminique.]) De horis. Sexta Iovis Veneris vel septima precipit hora, Ut minuas, estas, ver si sit, quartave quinta; Autumpnus quinta vel hiemps, ne mors tibi fiat. Caseus auffertur, pisum cum lacte negetur. De etate lune. 655 Luna crescente debes minui, macilente; Quando minuatur, volo, quod pinguis minuatur, In luna plena non scindatur tua vena. Primam cum terna sic quarta negat quoque quinta. Ne careas vita, decimam quasi toxica vita. (Cap.) XXI. De sangwinis colore post minucionem. 660 DAnguis purpureus, bene spissus et undique siccus !l Indicat humanam naturam corpore sanam; IIL 157°) Sanguis sulphureus: ex omni parte fetosus, Tussis, cattarrus indicat assiduus Sanguis purpureus, bene siccus et undique fractus 665 Indicat humanam fore naturam nocituram. 638. Moderamine L. l Verš 641. vynechán a přidán později in marg. 642. Ba- lena L: patrně místo balnea. II 650. duplices opravováno. II Verše 648 650. při- psány in marg.
Strana 269
De sanguinis minutione, v. 638—695. 269 De conveniencia Conveniunt aer, adolescens, sanguineus, ver; Cum colera gestas iuvenem simul ignis et estas. Ista melancolicus autumpnus, terra, senectus; Fleumaticus limpha dabitur senium quoque bruma. De tempore, quo non debet fieri minucio. 670 Marcelli pape, Silvestri, Vincula Petri, Venam qui pandit, non credo, quod modo vivat. April Silvestri sit peior, Vincula Petri, Non pecus aut homines potu vel vulnere tanges. 675 De aqua manum. De dextra minuas sub Martis tempore venas, Idibus interius minuatur mensis Aprilis. Quarta vel quinta minui de parte Kalendas, Dextra cum leva facias sic quolibet anno. Sic neque cecus eris sic neque febres pacieris. Minucio contra acutam in festo Blasii. Tercia lux Februi nos ammonet, ut minuamus, 680 Annum per totum quod acutam non paciamur. Inque nova luna non cidetur tua vena, Luna vetus veteres, iuvenes nova luna requires. 685 De modo minuendi. Tercia lux cunctis gravior solet esse minutis. Post ferrum frigus, post balnea quere calores. Spiritus uberior fiet per fleubothomiam, Humor et humiditas purgatur per medicinam, Spiritus eximii potu mox multiplicatur. Humores albi, cor sanum luce paratur. Cap.) XXII. De interlunio. Nterlunia sunt contraria fleubothomie; 690 Turbatur sanguis, turbacio sanguinis anguis; Sed sanguis colere niger et ruber est tamen ille; Qui niger est peior, sed ruber est melior. De aqua, que natat supra sanguinem. Quilibet urine si sanguis habundat in unda, Apparent spisse nimio dominante rubore, 695 At sanativum nil tale videtur habere.
De sanguinis minutione, v. 638—695. 269 De conveniencia Conveniunt aer, adolescens, sanguineus, ver; Cum colera gestas iuvenem simul ignis et estas. Ista melancolicus autumpnus, terra, senectus; Fleumaticus limpha dabitur senium quoque bruma. De tempore, quo non debet fieri minucio. 670 Marcelli pape, Silvestri, Vincula Petri, Venam qui pandit, non credo, quod modo vivat. April Silvestri sit peior, Vincula Petri, Non pecus aut homines potu vel vulnere tanges. 675 De aqua manum. De dextra minuas sub Martis tempore venas, Idibus interius minuatur mensis Aprilis. Quarta vel quinta minui de parte Kalendas, Dextra cum leva facias sic quolibet anno. Sic neque cecus eris sic neque febres pacieris. Minucio contra acutam in festo Blasii. Tercia lux Februi nos ammonet, ut minuamus, 680 Annum per totum quod acutam non paciamur. Inque nova luna non cidetur tua vena, Luna vetus veteres, iuvenes nova luna requires. 685 De modo minuendi. Tercia lux cunctis gravior solet esse minutis. Post ferrum frigus, post balnea quere calores. Spiritus uberior fiet per fleubothomiam, Humor et humiditas purgatur per medicinam, Spiritus eximii potu mox multiplicatur. Humores albi, cor sanum luce paratur. Cap.) XXII. De interlunio. Nterlunia sunt contraria fleubothomie; 690 Turbatur sanguis, turbacio sanguinis anguis; Sed sanguis colere niger et ruber est tamen ille; Qui niger est peior, sed ruber est melior. De aqua, que natat supra sanguinem. Quilibet urine si sanguis habundat in unda, Apparent spisse nimio dominante rubore, 695 At sanativum nil tale videtur habere.
Strana 270
270 Medicaminarius, Conclusio. De voto infirmi complendo. Cun. petit egrotans, quamvis contraria, dentur; Tunc natura viget eciam, cum vota replentur. Non bibe medonem, iuvenis cerevisia desit, Sed vinum purum bibe, panem non ede durum. Medicina communis. 700 Si tibi deticiant medici, medici tibi fiant Hec tria: mens leta, requies, moderata dieta. Signa mortis. KL 1577) 705 Hiis signis cortis moriens congnoscitur eger. Fronte rubet primo, pedibus frigescit ab ymo Inde supercilium deponit fine propinquo; Sponte sua plorans mortis pronuncciat horas; Decidit et mentum, levus minuetur ccellus, Dentes nigrescunt, nasus summo tenus albet Ac tardans pulsus, deterrens perpete cursus. Excubias patitur iuvenis sic nocte dieque; 710 Sique senex dormit, designat morte resolui Signa víte. Sanguis et urina, ventris purgacio, sputa, Sudor, apostema, vomitus dant cretica signa; Si iuvenis dormit, modicumque senex vigilabit, Si sopor auffertur, eger raro morietur. Medicorum notanda. 715 Ars, etas, regio, virtus, complexio, forma, Mos et sinconoma, replecio, tempus et aer: Hec sunt pensanda, sic est medicinaque danda. — 718 Que posui plane, capias, frater Mariane! Explicit Medicaminarius collectus. Incipitur Complexionarius. L. 708. deterrens perpete cursus L: S 1171 decurrens propero nisu. Il 716. sinco- noma I.: S 1148 symptomata.
270 Medicaminarius, Conclusio. De voto infirmi complendo. Cun. petit egrotans, quamvis contraria, dentur; Tunc natura viget eciam, cum vota replentur. Non bibe medonem, iuvenis cerevisia desit, Sed vinum purum bibe, panem non ede durum. Medicina communis. 700 Si tibi deticiant medici, medici tibi fiant Hec tria: mens leta, requies, moderata dieta. Signa mortis. KL 1577) 705 Hiis signis cortis moriens congnoscitur eger. Fronte rubet primo, pedibus frigescit ab ymo Inde supercilium deponit fine propinquo; Sponte sua plorans mortis pronuncciat horas; Decidit et mentum, levus minuetur ccellus, Dentes nigrescunt, nasus summo tenus albet Ac tardans pulsus, deterrens perpete cursus. Excubias patitur iuvenis sic nocte dieque; 710 Sique senex dormit, designat morte resolui Signa víte. Sanguis et urina, ventris purgacio, sputa, Sudor, apostema, vomitus dant cretica signa; Si iuvenis dormit, modicumque senex vigilabit, Si sopor auffertur, eger raro morietur. Medicorum notanda. 715 Ars, etas, regio, virtus, complexio, forma, Mos et sinconoma, replecio, tempus et aer: Hec sunt pensanda, sic est medicinaque danda. — 718 Que posui plane, capias, frater Mariane! Explicit Medicaminarius collectus. Incipitur Complexionarius. L. 708. deterrens perpete cursus L: S 1171 decurrens propero nisu. Il 716. sinco- noma I.: S 1148 symptomata.
Strana 271
ZKRATKY. A (v Glossáři) = rukopis prešpurský (bratislavský); vyd. Menčík; snímek u Mk. B (v Glossáři) = rukopis rajhradský; vyd. Hanka, z přepisu Dobrovského. Boh., Bohem. = Bohemář, podle vydání v tomto svazku; cituji verše. Boh. min. = t. zv. Bohemarius minor, rkp. klem. VIII G 29, podle mého vydání v L. fil.; cituji čísla slov. C (v Glossáři) = rukopis brněnský, podle vydání Černého; cituji čísla slov. D (v Glossáři) = rukopis klementinský, XIV F 20. D, Dý, Dobr. = opis Dobrovského rkp. B, v Museu, sign. I A 19. E (v Glossáři) = rukopis vyšňobrodský, podle vydání Jirečkova; cituji čísla slov. E (v Bohemáři) = rukopis kapitulní, E XXXII. F (v Bohemáři a Vokab.) = rukopis kapitulní F XLIV, 2. F (v Glossáři) = rukopis klementinský VIII C 23. G (v Glossáři) = rukopis třeboňský, A 6. Gloss. = Glossář Klaretův, podle vydání v tomto svazku, cituji verše. Hk., Hanka = Hankovo vydání ve Zbírce 1833. Klar. = Klaret, Glossář. Lact. = Lactifer, Vodňanského, 1511. M (ve Vokabuláři) = rukopis mikulovský, Dietrichst., I, 67. Mk, Menč. = Menčíkovo vydání Prešp., 1893. N = Nn = Nomenklator, rkp. klement. XI E 4. O (v Bohemáři) = rukopis kapitulní O LIX; vyd. Hanka; snímek u Hk. P = Prešp. = rkp. A, podle vydání Menčíkova; cituji verše. Rozk. = Rozkochaný = rkp. B, podle vydání Hankova, cituji čísla slov. Slov. kl(em.) = rukopis klementinský, XVII F 31 (jen Vokabulář). T = Tr. = Trial. = Trialog = rukopis vídeňské nár. knihovny, č. 2868. V. = verš. Vš = Vel. = Veleš. = Velešínův slovník podle vydání Hankova ve Zbírce, 1833. Vok. = Vokab. = Vokabulář grammatický, podle vydání v tomto svazku; cituji verše. Wies. = Wiesenb. = Wiesenberský slovník, podle vydání Černého; cituji čísla slov. 6 = není, nemá, nevyskytuje se. + = přidáno, připsáno. Ostatní zkratky jsou známé nebo vyloženy v úvodech. Oprava: Na str. 29, 2. ř. zd. m. chybí čti chybějí.
ZKRATKY. A (v Glossáři) = rukopis prešpurský (bratislavský); vyd. Menčík; snímek u Mk. B (v Glossáři) = rukopis rajhradský; vyd. Hanka, z přepisu Dobrovského. Boh., Bohem. = Bohemář, podle vydání v tomto svazku; cituji verše. Boh. min. = t. zv. Bohemarius minor, rkp. klem. VIII G 29, podle mého vydání v L. fil.; cituji čísla slov. C (v Glossáři) = rukopis brněnský, podle vydání Černého; cituji čísla slov. D (v Glossáři) = rukopis klementinský, XIV F 20. D, Dý, Dobr. = opis Dobrovského rkp. B, v Museu, sign. I A 19. E (v Glossáři) = rukopis vyšňobrodský, podle vydání Jirečkova; cituji čísla slov. E (v Bohemáři) = rukopis kapitulní, E XXXII. F (v Bohemáři a Vokab.) = rukopis kapitulní F XLIV, 2. F (v Glossáři) = rukopis klementinský VIII C 23. G (v Glossáři) = rukopis třeboňský, A 6. Gloss. = Glossář Klaretův, podle vydání v tomto svazku, cituji verše. Hk., Hanka = Hankovo vydání ve Zbírce 1833. Klar. = Klaret, Glossář. Lact. = Lactifer, Vodňanského, 1511. M (ve Vokabuláři) = rukopis mikulovský, Dietrichst., I, 67. Mk, Menč. = Menčíkovo vydání Prešp., 1893. N = Nn = Nomenklator, rkp. klement. XI E 4. O (v Bohemáři) = rukopis kapitulní O LIX; vyd. Hanka; snímek u Hk. P = Prešp. = rkp. A, podle vydání Menčíkova; cituji verše. Rozk. = Rozkochaný = rkp. B, podle vydání Hankova, cituji čísla slov. Slov. kl(em.) = rukopis klementinský, XVII F 31 (jen Vokabulář). T = Tr. = Trial. = Trialog = rukopis vídeňské nár. knihovny, č. 2868. V. = verš. Vš = Vel. = Veleš. = Velešínův slovník podle vydání Hankova ve Zbírce, 1833. Vok. = Vokab. = Vokabulář grammatický, podle vydání v tomto svazku; cituji verše. Wies. = Wiesenb. = Wiesenberský slovník, podle vydání Černého; cituji čísla slov. 6 = není, nemá, nevyskytuje se. + = přidáno, připsáno. Ostatní zkratky jsou známé nebo vyloženy v úvodech. Oprava: Na str. 29, 2. ř. zd. m. chybí čti chybějí.
Strana 272
OBSAH. Str. Předmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . X I. Vokabulář grammatický. . . . . . . . . . . . . . 1 II. Bohemář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 III. Klaret, Glossář . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Přílohy: A. Complexionarius . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 B. Medicaminarius . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271
OBSAH. Str. Předmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . X I. Vokabulář grammatický. . . . . . . . . . . . . . 1 II. Bohemář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 III. Klaret, Glossář . . . . . . . . . . . . . . . . . 73 Přílohy: A. Complexionarius . . . . . . . . . . . . . . . . . 205 B. Medicaminarius . . . . . . . . . . . . . . . . . 241 Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271
- I: Array
- X: Array
- 1: Array
- 31: Array
- 73: Array
- 203: Array
- 241: Array
- 271: Array
- 272: Array