Strana 1
N STAROČESKÉ VOJENSKÉ RADY HÁJEK Ý VLČEK ŽIŽKA LISTY A KRONIKA Orbis-Praha 1952

Strana 2
PAMÁTKY STARÉ LITERATURY ČESKÉ (Založila Matice česká) Řídí ediční rada

Strana 3

Strana 4
K vydání připravil v pracích Ústavu pro českou literaturu František Svejkovský. Uvod napsal Jan Durdík. Obálku navrhl Miloslav Fulín

Strana 5
Úvod Husitské hnutí, obrovské revoluční vzepětí českého lidu, který v touze po lepším, spravedlivějším životě se v I. polovině 15. století pokusil o odstranění nejtěžších třídních křivd feu- dálního řádu, zanechalo nám řadu významných a neobyčejně cenných dokumentů. Na jednom z prvních míst mezi nimi stojí beze sporu zápis Žižkova bratrstva z roku 1423, známý pod názvem Žižkova vojenského řádu. Revoluční hnutí v Čechách naprosto zákonitě vyvolalo snahu vládnoucí feudální třídy uvnitř země i za jejími hranicemi po- rlačit je všemi prostředky, snahu, která přivodila dlouholetou a pro feudály nepříliš úspěšnou válku. Feudálního nepřítele stíhaly rok od roku těžší porážky zasa- zované mu vojskem přezíraných dosud „chlapů“, řemeslníků a chudiny, sedláků a bezzemků, kteří pod vojenským vedením chudých zemanů vytvořili vojenskou sílu nevídané v té době mohutnosti. Po prvé tehdy, již v prvních letech války, se vytvořily před- poklady ke vzniku stálého, dobře vycvičeného a ukázněného vojska, které se v boji za spravedlivou věc řídilo pevnými řády a podrobovalo se dobrovolně kázni do té doby neznámé. Jedním z těchto vojenských řádů je právě německobrodský zápis Žižkova bratrstva z roku 1423. Jistě nebyl nejstarším z nich. Už v roce 1421 zachoval nám Vavřinec z Březové pamět na řád, který v Praze vydal Jan Hvězda z Vícemilic, řečený Bzdinka, ale jeho text se nezachoval kromě nepatrného zlomku. Protože Jan Bzdinka byl velmi blízký Táboru a jeho vojsku, kam se také uchýlil po svém vyhnání z Prahy roku 1422, můžeme předpokládat, že čerpal především z táborských zku- šeností. S

Strana 6
A na ně navázal patrně i Žižkův řád z roku 1423. Celou svou strukturou a přirozeně obsahem se tento nejstarší český vojenský řád liší ode všeho toho, co se z feudálního období zachovalo. Tvrdá kázeňská ustanovení Žižkova řádu platí bez výjimky pro všechny příslušníky vojska, bez rozdílu jejich společenského pů- vodu. Všichni „buďto kníže, pán, rytíř, panoše, měštěnín, ře- meslník nebo robotěz“ se dobrovolně a vědomě zavázali plniti pravidla snesená v řádě. Jaký to revoluční průlom do středově- kých třídních přehrad! Vždyť vojenské řády feudálního období bez rozdílu všechny stanoví na př. za kázeňské přestupky roz- dílný trest pro pána a pro sloužícího. Ve feudálních armádách rozhoduje jen úzká vrstva největších pánů. A v Žižkově řádě nalézáme ustanovení, že na př. o rozdílení kořisti rozhodují star- ší ze všech obcí volení, z panských, rytířských, městských i ro- botězův. Žižkův vojenský řád je shrnutím zkušeností prvních let bojů husitských vojsk, bojů armády nového třídního složení, armády, v níž hlavní silou jsou drobní lidé, kteří spolurozhodují jako plnoprávná složka ve vojsku. Žižkův řád je v důsledku toho dokumentem revolučních změn, jimiž se vítězná vojska husit- ských Čech odlišila výrazně od armád nepřítele, armád, které přes všechnu snahu o napodobení taktických i kázeňských prvků husitských, jak se jeví v řadě pokusů z doby husitských válek, nemohly dát svým bojovníkům to, co bylo základní pří- činou husitských vítězství, totiž vysoké morální vědomí boje za spravedlivou věc. Další český vojenský řád, vydávaný znovu v této edici, tak zv. řád Jana Hájka z Hodětína, svým charakterem se značně liší od Žižkova řádu. Zmizela z něho všechna opatření, která Žižkův řád činí revolučním dokumentem. Řád Hájkův možno nazvat předpisem pro převážně žoldnéřskou feudální armádu obvyklou v 15. století. Nemůžeme přirozeně rozbírati všechna jeho ustanovení, je však přece třeba říci, že t. zv. řád Jana Hájka rozvádí především taktické zkušenosti, kterých nabylo české válečnictví v době válek husitských. Ať jsou to již předpisy pro ochranu a krytí pochodového proudu, či ustanovení o výzbroji a vybavení vozů, o střelbě a o strážích, ve všem se zračí rozvoj českého válečnictví 6

Strana 7
v prvních třech desítiletích 15. století neobyčejně jasně. Proto přes námitky, které vyslovil kdysi Jaroslav Goll, musíme se nutně vracet k mínění Tomanovu o tom, že rok 1413, uvedený v úvodním odstavci řádu, nemůže se vztahovat na celek doku- mentu. Je pravdě nejpodobnější, že na základě skutečného řádu Hájkova z roku 1413, jehož text se nám nezachoval, vznikl někdy koncem válek husitských, a to patrně na straně katolické (jak o tom svědčí ustanovení proti boření kostelů a klášterů!), řád, těžící z husitských zkušeností, hlavně pokud jde o taktiku vozů. I třetí český vojenský řád z 15. století, Václava Vlčka z Če- nova Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů, můžeme v podstatě charakterisovat jako další rozvinutí husitských zkuše- ností českými válečníky 15. století, kteří v žoldu domácích i ci- zích panovníků prodávali české vojenské umění. Základním zna- kem Vlčkova řádu je skutečnost, že na rozdíl od obou starších českých řádů, věnuje pozornost výhradně taktické stránce vo- jenského umění. A i tu se ukazují už nové prvky, ukazující další změny ve vývoji vojenství. Jsme už v období vojenské slávy švýcarské žoldnéřské pěchoty a v době, kdy základy své pro- slulosti kladou němečtí žoldnéři — lancknechti. Tři vojenské řády, vydávané v této edici, ukazují vývoj, jímž prošlo české vojenství v období necelého století. České revo- luční hnutí husitské nedosáhlo a nemohlo dosáhnout konečného vítězství, které předpokládalo zničení feudalismu. Výrobní po- měry donutily českou společnost vrátit se v podstatě tam, odkud revoluční hnutí vyšlo. Husitské vojenství, jehož výrazem je řád Žižkův, však zasadilo těžkou ránu feudálnímu vojenskému systému a velkou měrou přispělo k postupnému vítězství no- vých taktických i organisačních forem v armádách, založených na stále silnějším vlivu peněz, přispělo k rychlejšímu přechodu k typickému vojsku období prvotní kapitálové akumulace — k vojsku žoldnéřskému. Proto je to především vojenský řád Jana Žižky z Trocnova, který v geniálním spojení otázky kázně všech příslušníků vojska bez rozdílu s otázkou morálního vědomí oprávněnosti a spra- vedlnosti boje ukazuje velký příklad husitské tradice pro sou- časnou dobu, především pro naši novou lidovou armádu. JAN DURDÍK

Strana 8

Strana 9
X Jan Žižka z Trocnova: Listy 1. SMLOUVA O PŘÍMĚŘÍ 10 15 My, Jan řečený Žižka z Trocnova, Chval z Machovic, Zbyněk z Buchova, Pavlík z Mutic i obec Piesecká, jistci, tiemto listem obecně vyznáváme přěde všěmi, ktož jej uzřie neb čtúce slyšeti budú, že sme vstúpili a vstupujem mocí tohoto listu u pravé 5 křesťanské příměřie až do masopusta a ten den v úterý celý s urozeným pánem Oldřichem z Rozmberka i s jeho se všěmi. A to jisté příměřie slibujeme jemu sdržeti naší dobrú věrú křes- tanskú i s našimi se všěmi obcemi, a pod základem deset tisícóv kop grošóv dobrých střiebrných rázu pražského. A my, svrchu- psaní jistci i rokojmě i hajtmané z Pieska města, rychtář, burg mistr, konšelé i všecka obec toho města, podlé nich i za ně spo- lečně jednú rukú nerozdielnú slibujem ty úmluvy svrchupsané pod deseti tisíci držeti. Ale že svrchupsaný urozený pán Oldřich z Rozmberka má nám držeti tyto čtyři kusy na všem svém panství: aby slovo Božie svobodu mělo; druhé, aby tělo Božie a krev jeho svatá byla dávána všěm věrným, osob nevynímajíc; třetie, aby kněžská nadánie byla rušena; čtvrté, hřiechy smrtedlné na svém zboží aby stavoval, což móž najdál; a to pod základem svrchupsaným. Pakli bychom nezdrželi příměřie svrchupsaného, 20 jehožto, Bože, nedaj, tehdy máme i slibujem základ svrchupsaný ot napomanutie u měséci splniti na Krumplově neb na Novém Hradě, kdež nám naši věřitelové ukáží. Pakli bychom základu svrchupsaného u měséci nesplnili, tehdy jim dáváme plnú moc, svrchupsaným, urozenému pánu Oldřichovi z Rozmberka neb jeho purkrabiem, aby mohli napřěd nám i našiem všěm obciem láti, přimlúvati, stavovati, jímati, šacovati tak dlúho, dokudž bychom jim svrchupsaného základa nevyplnili. A k tomu ke 25 9

Strana 10
30 všemu na potvrzenie své sme pečeti k tomuto listu přivěsili. Jenž jest dán léta ot narozenie Božieho tisícého čtyřstého a dvú- dcátého, ten pondělí oktáv svatého Martina. 10

Strana 11
2. SVAZU PLZENSKÉMU 5 10 15 20 25 My, Jan Žižka, Chval z Machovic, hejtmani a zprávce lidu 3a táborského, právě českého v naději Boží, napomínámeť vás pro Boží umučení všecky, rytíře, panoše, měšťany i sedláky land- 34b fridu plzenského, abyšte se Pánu Bohu neprotivili více a přiká- zaní jeho svatému ani těm čtyřem kusům spasitedlným, o kteréž my bojujeme s Boží pomocí, a vy se jim protivíte a nás tisknete od toho dobrého a od našich duší spasení. Nejprvé: od slova Božího slyšení. Druhé: od těla Božího a krve Boží přijímaní. Sami tak přijímati nechcete a nám i jiným věrným bráníte. Třetí: kněžská nadání, ješto byšte je měli rušiti jako kacířská. Proti Pánu Bohu nadání těch bráníte a chcete na tom umříti a nebezpečně smrt chcete trpěti v kacířství? Čtvrtý kus: hříchy smrtedlné měli byšte rušiti a tupiti a těch jste po- mocni i pohříchu. Nejprv králi Zigmundovi Uherskému, kacíř- skému králi, zrádci Pána Boha i Čtení jeho svatého, násilníku panen i paní, mordéři, žháři, zhoubci jazyka českého, a s ním pánům Švamberkovi a Švihovským, Henrichovi Elštrberkovi, Kolovratům pomáhali ste se jim postaviti proti Pánu Bohu i pro- ti Čtení a ustavení Božímu a přikázaní. A chtí vás zavésti o vaše duše i o vaše statky a vámi chtí sobě před králem čest činiti, vy abyšte věrně sloužili a pracovali a o své duše přišli. Etc. I nedivíme se tomu, že kdož Bohu věren není, také lidem nebude. A tak třebať se jich vám vystříhati, ať by vás více ne- zrazovali o vaše duše. A takéť i nám to činí aneb činiti chtí, ne- bude-lit pomoci Boží. Ale věřímeť Pánu Bohu našemu, žeť nás jich chytrostí a úkladův vystřeže. A, Pane Bože, dejž vám, abyšte z jich osidel také vypadli a k Pánu Bohu hleděli, jenž jest vám dal tělo i duši. A chtěli byšte, abychom nepálili a nebrali i země 35 a 11

Strana 12
nehubili, i čemu ste Pánu Bohu svobody nedali a těm čtyřem 30 artikulóm spasitedlným (ut supra), o nichž ste prvé slyšeli a k nám mluvili, že jim chtí svobodu dáti, a chválíce, že jest to dobře. A toť jsou selhali před tváří Boží i před námi. 12

Strana 13
3. TŘEBOŇSKÝM Pán Buoh všemohúcí rač býti s vámi i s námi svú svatú mi- lostí. Bratřie v Pánu Buohu! Jan Žižka z hradu Kalichu, zprávce obcí České země příchyl- 5 ných a plnících zákona Buožieho, v naději Buoží, rychtáři, purgmistru, konšelóm i obci města Třěbonského. Posielám k vám Rybku z Lužnice, ukazatele listu tohoto, svých úmyslóv zpraveného. I žádámť, abyste jemu věřili, což bude s vámi mluviti nenie v tejto mieřě, jako bych já sám s vámi mluvil 10 osobně. Dán list nenie v sobotu u Německého Brodu na poli. 13

Strana 14
4. DOMAŽLICKÝM Pozdravenie vám od Boha Otce a Pána našeho Jezu Krista, jenž sě jest dal za našě hřiechy, a netoliko za nás, ale za vešken svět, aby nás z tohoto světa zlostného vysvobodil, jemuž jest čest a chvála na věky věkóv, amen. Žádost všeho dobrého, v Pánu Bohu bratřie milí! A vědětiť vám dávám, žeť mě jest zpravila nebožce Kučtaj- nova žena ze Dvorce, žeť jest dala schovati peřiny a šactvie své tu u vás Šprochovi. Protož vás prosím, abyšte jí to propustili, což jest jejieho. 16 Jan Žižka z Kalichu, zprá(v)ce lidu táborského v naději Boží. (Adresa:) Hejtmanóm i všie obci místa 15 Domažlického buď tento list dán. 14

Strana 15
5. VYHLÁŠENÍ OBECNÉHO SMÍŘENÍ 10 20 S Boží pomocí, amen! Račtež slyšeti, páni a bratřie, že my s bratřími Táborskými, Domažlice, Klatovy, Sušice, Piesek i jiní páni, rytieři, panošě i jiné obce, Prachatice a Horažděvice, kteréžto dobrovolně k nám hledie, ke mně, k Chvalovi, k Buchovcovi, a nám sebe svěřili, kněze milost jsme přijeli za pomocníka a za zprávci naj- vyššieho této země. I chome Jeho Milosti rádi poslúchati, ve všech řádných věcech pomocni i radni býti věrně buohdá. I vás také prosíme všěch, abyšte jeho milosti poslušni byli, jakož ste slíbili před Pánem Bohem. Dále také prosímet vás, abyšte vši- chni vespolek po dnešní den věrně všecky nechuti, hněvy, kyse- losti, kteréžto ste mezi sebu, jakž ste živi, od roka nebo nynie měli, konečně odpustili, tak abyšte mohli spravedlivě páteř pěti, a řkúce: „Odpušť nám naše viny, jakožť i my odpúštieme. 15 A jestliže toho neučiníte a budete chtieti které búře neb které lži a sváry, rotiece sě, mezi obcemi vésti po dnešní den, tehdy my s Boží pomocí, s kněze milostí, s pány konšely i jinými pány, rytieři, panošěmi i se všemi věrnými obcemi chcme sě k tomu přičiniti a mstíti, buď ktož buď, ižádné osoby nevynímajíc. Sli- bujete-li nám toho pomocni býti? A ktož by měli s kým co činiti, buďto o zbožie nebo o jiné věci, abyšte bez rocenie, bez zbieranie byli před purgmistry, před konšely a před rychtáři řádně každý s svú pří. A staršie své, jakožto purgmistry, konšely, obecné a rychtáře, aby v čest měli, a milovali sě za jeden člověk. A tak Pán Buoh bude s námi i jeho svatá milost a prospěch nám dá ke všemu dobrému. Etc. 25 15

Strana 16
(Dopis uveden nápisem:) Ve čtvrtek po svaté Trojici bratr Žižka, Chval, Buchovec i jiní zprávce lidu táborského obyčejem dolepsaným kněze milost 30 jsú přijeli. 16

Strana 17
6. DOMAŽLICKÝM 5 10 15 20 Bože, dej, byšte se navrátili ku první lásce, abyšte hodné skutky první činili. Bratří v Boze milí! Prosím vás pro Pána Boha, abyšte v bázni Boží jakožto synové nejmilejší trvali a nestýskali sobě, když od něho trestáni býváte. Ale rozpomínajíce se na rozmnožitele víry naší, Pána Jezu Krista, proti takovým zlostem, které se od těch Němců dějí, statečně se postavili, vezmouc staré Čechy, ješto zatknouce kla- nici za škorni, netoliko o Boží při, ale i o svou bili jsou se. A my pak, milí bratří, hledíce k zákonu Božímu a k obecnému dob- rému, větší snažnost máme naložiti, aby kdož můž kej v ruku vzíti a kamenem lučiti, vzhůru byl. A protož, milí bratří, věděti vám dávám, že lid zbíráme se všech stran proti takovým ne- přátelům Božím a zhoubcím České země. Protož i vy kažte kněžím, ať na kázaních lid vzbuzují k boji proti takovému Anti- kristu, a sami trhem volejte, ať všickni, kteří mohou pro starost a pro mladost, vzhůru jsou na každou hodinu. A myť k vám bůhdá brzy přijedeme. Jedno mějte chléb, pivo, obrok koňům připravený a všickni braň vojenskou, neb již jest čas netoliko proti domácím, ale proti cizozemcům. Pomněte na váš první boj, ješto ste malí proti velikým, nemnozí proti mnohým, ne- odění proti oděným statečně bojovali. Však ještě ruka Boží není ukrácena! Protož doufajíce Bohu, buďtež hotovi. Pán Bůh rač vás posilniti. 17

Strana 18
25 Scriptum in Orlik f(eria) 6.(post) Nativ(itatem) s(anctae) Mariae. Jan Žižka z Kalicha, zprávce lidu táborského. (Adresa:) Statečným hauptmanům a obci města Domažlického, bratřím milým. 18

Strana 19
7. PRACHATICKÝM Náš pán Ježíš Kristus, který pro nás prolil hořce svou krev, budiž s námi a se všemi vámi, amen. Milí bratří a sousedé! Dáváme vám vědět, abyste, když slyšíte od svých pánů, že jsme se stali vašimi nepřáteli, tomu nevěřili (a my vám věříme jako svým dobrým sousedům, (že tak učiníte), ale vězte, ko- mu jsme nepřáteli: všem špatným kněžím a světským lidem, kteří píší a stojí proti svatému evangeliu. Dáváme vám též vě- dět, že nenávidíme také všechny špatné křesťany pro (neplnění) 10 čtyř artikulů: první je, aby slovo Boží bylo kázáno na všech místech, a tedy ve všem křesťanstvu, a to se neděje; druhý artikul je, aby pravé tělo našeho Pána a jeho svatá krev byly podávány všem věrným křesťanům, mladým i starým; a třetí artikul je, aby panování všech, od nejvyššího kněze (třeba i pa- peže) až k nejnižšímu a nejmenšímu, nebylo trpěno, ať jde o statky nebo platy, a aby uvedené panování duchovních bylo pomocí světské moci ničeno; čtvrtý artikul je, aby všechny zjevné hříchy byly potlačovány, ať již (byly spáchány) králem nebo pány nebo vladykou nebo farářem, osobou duchovní nebo 20 světskou. Proto vám důvěřujeme jako svým milým bratřím, že přijmete pravdu a budete nám pomáhat proti všem falešným a nevěrným křesťanům, duchovním i světským, kteří odporují této svaté pravdě. O tom nám také dejte odpověď ve svých lis- tech. A neučiníte-li tak, budeme vědět, že chcete býti nepřá- 25 teli Božími a všech táborských bratří. Dáno v Prachaticích v pátek před svatou Kateřinou. 5 15 Jan Žižka, Chval, vrchní hejtman táborský, a Jeník, hejiman v Prachaticích. 19

Strana 20
8. SVOLÁNÍ SJEZDU 10 Milost Ducha svatého račiž přebývati s vámi i s námi a osvie- titi srdcě, rozumy našě k vuoli Synu všemohúciemu! Bratřie v Pánu Bohu najmilejšie! Dávám vám věděti, žeť sem nynie na Vilémově, a žádám vás 5 některého, abyšte ke mně přijeli jeden z vás, abychom spolu rozmluvili, a poctivě a líbezně, našeho Pána Boha všemohúcieho. A takéť vám věděti dávám, žeť jsem s Táborským(i) zóstal za jeden člověk; a poddali jsú sě dobrovolně mne poslušni býti jakožto kdy. I kázalť jsem pole sbierati, a počělit jsú. I také po- sielám do vašich měst, ať by všickni věrní byli nynie s Veliky noci v střědu neb konečně ve čtvrtek u Brodu Němecského, abychom sě pokáli tu, kdež sme shřěšili, a tu zóstali podle rady Božie za jeden člověk, a podle jeho zákona svatého a rady chudých i bohatých, v pravdách Otcě našeho, Pána všemohú- 15 cieho, proti nevěrným pokrývačiem domácím i cizozemciem. Takéť věděti vám dávám, žeť jest knieže vyjelo pryč z země. A příměřie aby se panem Čenkem nečinili, leč byšte měli i s ji- nými súsědy okolo sebe. A o ty věci bohdá rozmluvíme. Datum in Vilémov, feria sexta post Annunciationem Marie 20 virginis gloriose. Jan Žižka z Kalichu. (Adresa:) Slovútným, statečným bratří v naději Božie, Bartošěvi, Bernar tovi z Menšieho Tábora na Valečově buď dán. 20

Strana 21
9. SVOLÁNÍ SJEZDU S Boží pomocí Jan Žižka, svatého kalicha slouha nesta tečný, 9a v naději Boží. Milost Ducha svatého rač přebývati s vámi i s námi a rač osvietiti srdce i rozumy náše i všech věrných, kteříž sou se zasadili o pravdu Pána našeho všemohúcího. Všem a ke všem, žádných osob nevyměňujíc, v Skalici a v Náchodě, i jiným všem v České zemi přebývajícím, příchylným k pravdám Pána Boha všemohúcího, služba má s požádaním všeho dobrého. Najmilejší bratří! Napomínámť vás skrze dobrodiní Pána našeho všemohúcího, ro kterýž jest nám mnoho pomáhal i vysvobozoval od nepřátel velikých, jakož jest ráčil učiniti u Brodu Německého moc svou, a ukázal nad nepřátely svými, že sám za nás ráčil bojovati. A my toho vděčně nepřijali sme, ani Jeho Milosti chvály vzdali sme na tom místě. Ale v lakomství, v loupeže, v pejchu a v nevěru dali 15 sme se a tudy sme Pána Boha rozhněvali. A od toho času málo sme co dobrého učinili. A Pán Bůh mstí spravedlivě nad námi pro náše hříchy. I napomínámť ještě všecky pro Boží umučení a pro vysvobození jeho svatých pravd k prospěchu věrným v církvi svaté, a zlým a nevěrným kacířům k zkažení, s pomocí 2o Boží abychom se sešli nyní mezi hody, nyní v středu s Veliké noci, do Brodu tudíž Německého, kdež sme shřešili, abychme na témž místě pokání učinili, svých hříchův želejíc, Pánu Bohu poděkovali z toho daru velikého a nesmírného, jenž jest nám ráčil dáti nestatečným náš najdobrotivější Otec, kterémuž jest chvála na věky věkův, amen. Dále abychom se ustanovili tudíž na témž místě s radou Pána Boha a jeho svatým zákonem i se všemi věrnejmi, radou chudých i bohatých, a zůstali za jeden člověk proti všem pokrytcům domácím i cizozemcům. A vždy 5 25 91b 21

Strana 22
s pomocí Trojice svaté, jednoho Pána, vysvoboditele všech 3o v něho doufajících. Dán na Vilémově leta narození Božího 1423 u Veliký čtvrtek. (Dopis je uveden:) Frater Žižka post victoriam circa Brodam Theothunicalem hanc exhortacionem scribit fratribus in Boemico ydiomate, que se- quitur et est talis. 22

Strana 23
Žižkův vojenský řád Z milosti a z daru Otce a Pána Boha všemohoucího uvěřivše 28b a přijevše osvícení jisté, stálé, ohlášené a důvodné pravdy a zá- kona Božího: Nejprvé, abychom slovu Božímu svobodu dali v kázaní všudy, žádného místa nevymlouvajíce, a to v svých srdcích míle při- jímajíce, skutečně plnili a drželi, potom i jiné k tomu vedli a učili. Druhé, abychme tělo a krev Pána našeho Ježíše Krista, Boha všemohoucího, všickni přijímali s bázní, s náboženstvím a s po- 10 ctivostí, staří i mladí, dítky hned po křtu, a potom vždy dítky, žádných osob nevyměňujíce, je k tomu raději nutili a pudili, nejméně v neděli každý tejden. Třetí, abychme kněžstvo přivedli a uvedli k životu syna Bo- žího, Pána Jezu Krista, a k životu apoštolskému, a nadání jich 15 a zboží svatokupectví rušili a zkazili s pomocí Boží. Čtvrté, abychme sami na sobě napřed i v sobě hříchy smrtedlné i všední stavovali, rušili a kazili; potom na králích, na knížatech i na páních, na měšťanech, na řemeslnících, na robotěžích i na všech lidech mužského i ženského pohlaví a 20 pokolení, žádných osob nevyměňujíce, starých ani mladých, a vždy s pomocí Pána Boha všemohoucího. A kdož by těchto kusuov a artikuluov svrchu psaných držeti a jich skutečně vésti i plniti nechtěl, jich pomáhati hájiti a brá- niti, toho, žádného nevymíně, aniž chcme trpěti na poli mezi 25 sebou i u vojště s Boží pomocí a na hradích, na tvrzech, v měs- tech, v městečkách hrazených i otevřených, ve vsích i ve dvořích, žádného miesta nevyměňujíce ani vymlouvajíce, ale nevyní- majíce, všecky všudy napomínati, raditi, puditi, honiti k tomu dobrému s pomocí Pána Boha našeho. A protož hnuti jsouce duchem dobrým, vědúce a rozomějíce, 5 29a 30 23

Strana 24
že všecky tohoto světa věci jsou padúcí a minulé, ale pravda Pána Jezu Krista, Boha všemohoucího, zůstává na věky: My, Jan bratr Žižka z Kalichu, Jan Roháč z Dubé, Aleš z Rysmburka a z Vřešťova, Jan z Počtajna na Žampachu, Boček 35 z Kunstatu a odjinud z Jevišovic, Bartoš a Bernart, bratří z Valečova, Bartoš, Jan, Martin, bratří z Vysoké; a my, purg- mistři a konšelé i všecky obce města Hradce nad Labem a Čá- slavi; my, Beneš z Mokrovús, Jaroslav z Kalichu, Václav Ho- ryna z Honbic, Křištan z Žernosek, Frencl z Litožnic, Jíra z Řečice, Jan z Studené; a my, purgmistr a konšelé i všecka obec města Jaroměře; my, Zdislav Zeman, Vavřinec Polák z Paňova, Blažek z Kralup, Jakub z Březové, Petřík Královec z Příbramě, Jan z Domažlic, Jan z Tehova, Martin z Borovnice, Havel Orebský; a my, purgmistr a konšelé [ i všecka obec města 45 Dvora; a my, Chústník z Košova, Ondřej z Studené, Šárka z Slavného, Kříž Setník, Beneš Setník, Mikát Brada Odraný, Aleš z Hostačova, Polévka z Hošťky, Mikuláš Orebský, Veta z Chlumčan, Litobor z Trubče, Linhart z Sleze, Beneš z Horo- šovic, Jan Baštín, Mařík Velek Šeňk, Jíra Roh, Mikuláš Brada, 50 hejtmané, páni, rytíři, panoše, purgmistři, konšelé i všecky obce panské, rytířské, panošské, městské, žádných nevyměňujíce ani vymlouvajíce; my všichni svrchupsaní ke všem i všech prosíme, řádně napomínajíce přikazujeme i chcme tomu, aby řádné po- slušenství bylo; nebo skrze neposlušenství a neřádné vejtržky veliké škody i jsme brávali na bratřích i na statcích a hanbu často od nepřátel Božích a našich trpěli. Již s pomocí Boží a vaší i všech věrných míníce se toho vystříci těmito obyčeji: Nejprvé, když bychom chtěli vytrhnúti z města kterého, neboli kde se hnouti chtěli z miesta, kdež bychom polem leželi, co aby nižádný napřed nejezdil k městu ani šel, aniž se vezl, sobě místa aneb hospody zastávat, ani se kde polem klad bez do- puštění a rozkázaní města jmenovaného od jmenovaných star- ších hejtmanuov, kteříž na to a k tomu vydáni a jmenováni budou. A jestliže by se kdo jinde položil a vytrhl neboli postavil 65 bez rozkázaní těch starších, chtěli bychom pomstiti a popraviti nad ním i nad takovým, i k jeho statku i k jeho hrdlu, jakožto k neposlušným, buď kdož buď, kteréhožkoli řádu, žádných osob nevynímajíce. 40 55 29t 30 24

Strana 25
A když by se chtěli hnouti z toho místa, kdež by polem leželi, s dopuštěním a rozkázaním těch starších jmenovaných aby vy- trhli na pole, kdež by místo podobné a hodné bylo k tomu, a tu sebe zčekali, aby se všecko vojsko hnulo z stanoviště. A žádný aby nezapaloval, buď ani kde jinde pálil, kdybychme táhli nebo leželi, jedno ti, ješto k tomu vydáni a ustaveni budou, 75 a to pod velikou pokutou, aby toho žádní jiní nečinili. Potom, než by se ihned z města hnuli, prvé než by které věci činili a rozkázali, aby se nejprv Pánu Bohu modlili, kleknouc a padnouc před tělem Božím a před tváří Boží, když vytržení bude z vojska anebo z města, aby Pán Buoh všemohoucí ráčil svou pomoc dáti a tu svou při svatou provésti k své svaté chvále a k rozmnožení toho dobrého a věrným k spasení a ku pomoci. Pak potom lidi aby šikovali nebo zřídili, každou rotu pod své korúhve, heslo aby bylo pověděno, a potom aby se hned i hnuli a tak táhli, která napřed rota bude šikována ten den pod svejmi korúhvemi; a jiní aby se v ně nemísili, ani jim překáželi, ani se kam odtrhali. Jakož komu kde a jakž které roty nebo korúhve šikovány budou, aby tak táhli v svém šiku] a pohromadě, jedni k druhejm se nemísejíce, a to opatrně, napřed i nazad i na stra- nách vojska ostříhajíce i sami sebe, jakož komu kde od starších so poručeno bude. A jestliže by Buoh neuchoval, že by kterou škodu vzeli skrze jich neopatrnosti a zmeškání které neb těch hejtmanův u vojště, neboli na vartách nebo na poli neb v strážech, kdež jim poručeno bude a svěřeno od starších a od obcí, žádných osob nevymě- ňujíce, minieť i chtie nad námi hejtmané i všecky obce k nim toho zříti i jim (k) hrdlóm popraviti, i k statkuom, a pomstiti, buď kníže, pán nebo ktožkolivěk, žádných osob nevyměňujíce, ani vymlouvajíce. Ale jestliže by kde Pán Buoh dal nepřátely přemoci a poraziti, 100 města, tvrze, hradu dobyti, táhnouce polem nebo polem ležíce, kterých kořistí dobyti: aby ten vzatek a ty kořisti sneseny, sve- deny, svezeny a na hromadu skladeny byly, kdež by bylo tomu místo ukázáno a jmenováno od starších, buďto mnoho nebo málo. A k tomu aby byli vydáni a voleni starší ze všech obcí, panských, rytířských, městčích i robotěncuov, aby věrně způ- sobili ty věci chudým i bohatým, a spravedlivě, jakž na koho 80 85 95 30b 70 105 25

Strana 26
sluší, rozdány a rozděleny byly, aby nižádný sám sobě nebral, ani co kdo zachoval. Jestli pak ( že by co kto vzal neboli zachoval, a to bylo usvědčeno dobrejm, svědomím, k tomu takovému chtěli 110 by popraviti, k jeho hrdlu i k statku, buď kdož buď, žádných osob nevynímajíce, jakožto k zloději Božímu a obecnému, jakož se jest stalo Achanovi pro čepici dcer královských a pro plášť, neboli jinou smrtí, buďto kníže, pán, rytíř nebo panoše, měště- nín, řemeslník nebo sedlák, ižádného nevymlouvajíce ani k vo- 115 sobám hledíce a zříce, s pomocí Boží takovým činiti nad nimi pomstu. Dále sváruov, křikuov a potrhání aby žádných nebylo u vojště ani mezi námi. Jestliže by kdo koho bil, ranil, ochromil nebo zabil, buď nad 120 ním pomštěno podlé zákona Božího, jako Pán Buoh dopustí, žádného nevyměňujíce ani k vosobám zříce. Dále vězte, že kdo by se kolivěk kradl nebo šel nebo jel aneb vezl od nás z vojsky, když bychom polem táhli nebo leželi, bez odpuštění starších jmenovaných svrchu, a znamení jistého ne- bude míti, buď kníže, pán, rytíř, panoše, měštěnín, řemeslník nebo robotěž nebo kterýžkolivěk člověk, a byl by popaden, že chtí k jeho hrdlu i k statku popraviti jakožto nad zlodějem ne- věrným, jenž se krade od pře Boží a věrných bratří z vojsky, kdež vojsko bude nebo leží. Také nechcem trpěti mezi sebou nevěrných, neposlušných, lhářuov, zlodějův, kostkářův, 1 loupežníkuov, plundréřuov, 316 opilcuov, lajcí, smilníkuov, cizoložníkuov, smilnic a cizoložnic. i všech zjevných hříšníkuov a hříšnic; ty všeckny z sebe chcme puditi a honiti, nad nimi popravovati s pomocí Trojice svaté 135 vedlé zákona Božího. Míníť také bratr Žižka i jiní páni, hejtmané, rytíři, panoše, měštané, řemeslníci i robotěži svrchupsaní a jmenovaní, i všecky obce s pomocí Boží a obecní ze všech neřáduov trestati i bíti, trestáním honiti, mrskati, bíti i zabíjeti, stínati, věšeti, topiti, páliti i všemi pomstami mstíti, kteréž pomsty na zlé slušejí vedlé zákona Božího, nižádných osob nevynímajíce ze všech stavuov, mužského i ženského pohlaví. A tak budeme-li zachovávati, činiti a plniti artikule svrchu- psané a spasitedlné, Pán Buoh bude s námi svú svatú mi- 125 130 140 31 a 26

Strana 27
145 lostí a pomocí, neb to přísluší k boji Božímu tak činiti, dobře, křesťansky, v lásce zřízeni, v bázni Boží živu bejti, své žádosti, potřeby i naděje v Pánu Bohu setrvale bez pochybení položiti, čekajíce od něho věčné odplaty. I prosímeť vás, milé obce, ve všech a ze všech krajin, knížat, 150 pánuov, rytířuov, panoší, měšťanuov, řemeslníkuov, robotěžuov, sedlákuov i lidí všech stavuov a zvláště napřed všech věrných Čechuov, abyšte se k tomu dobrému svolili a nám toho radni a pomocni byli. A my vám zase též držeti, plniti i mstíti (chome), pro milého Pána Boha, pro jeho svaté umučení, pro 155 vysvobození pravdy zákona Božího, svatých a jich zvelebení, ku pomoci věrným církvi svaté a zvláště jazyka českého i sloven- ského, i všeho křesťanství, ku pozdvižení věrným a ku potupě neústupným a zjevným kacířuom a pokrytým i zloškvrníkům, aby to Pán Buoh všemohoucí nám i vám ráčil svou pomoc 160 dáti a svítěziti nad nepřátely svými i našimi, a za nás i s vámi bojovati svou mocí a neodlučovati nás své svaté milosti. Amen. Budiž Pán Buoh s námi i s vámi, v nichž jste, a kdež se líbí Trojici svaté! A toho pro lepší svědomí a potvrzení a jistotu s větší pilností vedlé duchovenství nad bídný rozum světa 165 tohoto, my svrchupsaní s dobrým rozmyslem vědomě, dobrou volí k tomuto zápisu a listu svolujeme, a svolujeme jej skutečně držeti a zachovati i ostříhati s pomocí nestvořené a na věky po- žehnané Trojice svaté. Amen. Tak Pán Buoh dej! 32a 27

Strana 28
Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi 5 10 25 Když se jest psalo léta od narozenie syna Božieho 1410, po- 156 a vstal jest tehdy mistr Jan Hus i jal se kázati a lid tuze z hřie- chuov trestati. Tehdy duchovní lid velice jeho jest chválil, řkúce, že duch Božie z něho mluví. A když se pak jal kázati na kněžstvo, dotýkaje najvyššího papeže až do najmenšího kněze, i na jich pýchu i na lakomstvie, na svatokupecstvie i na kubě- nářstvie, a aby kněží světsky nepanovali a zbožie nedržali, a také jest kázal, že má tělo Božie a krev Boží pod obojí zpuosobú roz- dávána býti lidu obecnému, tehdy se jest kněžstvo proti němu zbúřilo, a řkúce, že jest veň již ďábel vstúpil a že jest kacieř. A to se dálo v královstvie českém za krále Vácslava, syna ciesaře Karla, a za arcibiskupa kněze Zbynka. A když se jest psalo léta 1415, tehdy jest sbor knězstva naj- vyššího obeslal mistra Jana Husi, aby k nim jel za glejtem do 15 Konstancí; a on jel s mistrem Jeronymem za glejtem krále Zigmundovým, krále uherského. A když jest do Konstancie přijel a někteří páni s ním čeští, tu jsú jej v Konstancí jali, a knězstva zbavivše, najvyšší knězstvo na smrt jsú ho odsoudili. A při tom odsuzovánie král Zigmund seděl na soudě, a jsa zo glajtovníkem. I kázali jsú jeho upáliti i mistra Jeronyma také, ale po roce po něm. A to se stalo za arcibiskupa kněze Kon- ráda. A když se jest takový skutek stal, tehdy jsú se Čechové i Mo- ravané proto velmi zbúřili a kněžie mnozí v Praze i jinde v Ce- chách i v Moravě po mnohých městech jali se rozdávati těla a krve Božie pod obojí zpuosobú lidu obecnému. A vzeli jsú tělo Božie v monstrancí a za obyčej chodili js úzá stupové zatělem Božiem, chváléce Boha. A když jest lid obecný přijímal pod obojí zpuosobú tělo a krev Božie, tehdy jsú jim přezděli jedni 30 „husi“, někteří „wiglefi“ a jiní „kacíři“. A tehdy se potom lid 1565 157a 28

Strana 29
35 duchovní i světský na dvé dělil, jedni s jednú stranú kněží a druzí s druhú. I jeli sú se haněti, až jest tomu král nemohl nic učiniti. A když jest král odjel z Prahy na Nový Hrad, tehdy kněží s Božím tělem s velikým zástupem šli od sv. Štěpána mimo 1o rathúz Nového Města. Tehdy někto lučil s rathúzu kamenem na kněze, a zástup lidu proto se jest zbúřil, a řkúce: „Teď nám na Božie tělo i na kněze házejí.“ I obořil se jest zástup k rathúzu a dobyli jsú ho šturmem a konšely jsú doluov smetali a zbili. Tehdy když jsú ty noviny krále došly, velikým hořem šlak jej 45 těžký napadl, i umřel jest král Vácslav. A tehdy jsú se v Praze velmi na kněží a na mnichy i na Němce rozlítili a hnali jsú je ven, a druzí jsú sami ven utekli. Neb jsú v ta doby obecně Němci na radě byli i na úřadiech. A tak pro takovú velikú búři páni nesměli jsú krále Vácslava mrtvého zjevně skrze Prahu vézti, než tajně a skrytě vezli jsú jej na hrad k svatému Vácslavu. A tu jest ležel několiko neděl nepochován, neb se jest byl kázal na Zbraslavi pochovati v klášteře. Tehdy jsú jej páni opět tajně v noci poslali na Zbraslav, aby jej mniší pochovali, a tu jest byl pochován. Potom jest král Zigmund Uherský, bratr krále Vácslava, přijel do Brna i obeslal pány české i moravské, Pražany i jiné k zákonu Božiemu příchylné. A když jsú tam přijeli, tehdy se jest jich přitom zeptal: „Oč stojíte, že se tak búříte?“ Čechové a Mora- vané ze spolka jsú králi pověděli: „Stojíme o čtyři kusy. Naj- so prvé, aby tělo Božie a krev Božie lidu obecnému rozdávána byla. Druhé, aby zjevní hříchové stavováni byli. Třetie, aby slovo Božie svobodně kázáno bylo. Čtvrté, aby kněží světsky nepanovali a zbožie nedr žali“. Tehdy jest král řekl o tělu Božím a krvi: „Toť jest prvé bylo a ještěť má býti.“ I otázal se Pražan, řka: „Když já přijedu do Čech, pustíte-li mě do Prahy?“ Tehdy jsú řekli Pražané králi: „Nebudeš-li chtieti branu vjeti, ale chcemet zed za honu položiti, aby jel jako pán." Tehdy řekl jim král: „Vybeřtež všecky řetězy z ulic a neste Staroměští na hrad sv. Vácslava a Novoměští na Vyšehrad.“ To 70 sú Pražané učinili. Tehdy toho léta papež kříž jest vydal na Čechy, že jsú kacieři, kdež tělo a krev Božie přijímají, a dal odpustky, ktož by tako- 50 55 65 157b 158 a 29

Strana 30
vého Čecha zabil neb kterakkolivěk zahubil, že jest hřiechuov i muk prázden. I počali lidi bíti i rozličnú smrtí hubiti. Tehdy povstal jeden Čech z řádu rytieřského velmi udatný, jednooký, jménem Žižka, z Boží milosti. I povstal zhuoru i táhl vojensky polem na ty, ktož jest nepřijímal těla Božieho a krve Boží pod obojí zpuosobú; tohoť jest byl nepřítel a také jeho za kacieře jměl. I tak se jest strana projti straně zazlila, kteráž strana pře- 158b mohla, ta jest ukrutně bez milosti zamordovala neb zapálila neb rozličnú smrtí zahubila, leč koho sám Buoh ráčil zachovati, ten živ zuostal. A zvláště Němci Čechy hubili a Čechové Němce. A ta jest válka stála ukrutně XIV let. A Žižka i jiní Čechové vždy polem leželi v Čechách i v jiných zemiech, bojujíce o Boží zákon. Tehdy jsú pak dobyli Sazemina Oustí a odtud jsú dobyli Hradiště i osadili jsú hrad i horu i pře- zděli jsú městu Tábor. A Žižka jest táhl vojensky po zemi, hraduov a měst dobývaje. A časté bitvy s silnými nepřátely 90 mieval, avšak jest nikdy pole neztratil. A potom jest král Zigmund Uherský táhl do Čech z Uher na Vratislav. Tu jest kázal jednoho měštěnína pražského koňmi smýkati, a že se má též jiným Čechuom kacieřuom díti. Tehdy zvěděvše to Pražané, kdež byl jeden řetěz prvé, tu udělali dva 95 a zavřeli se proti němu.] A král osadil mnohým rytieřstvem Vyšehrad a hrad sv. Vác- 159a slava proti Pražanuom. A když to Žižka uslyšel, hned také osadil Vítkovu horu proti králi a přezděli hradu tomu Žižkov. Tehdy král uherský přitáhl jest vojensky i položil se na 100 Zbraslavi; a Žižka s Pražany obehnal hrad sv. Vácslava. A tu se jest rytieřstvo statečně bránilo, ale hlad sú veliký měli, až jsú již žito vaříce jedli. A král zvěděv, že by již hrad hladem dáti musili, i táhl jest s velikým vojskem, (aby je retoval aneb jim špíže dodal. A nětco jest Žižkova lidu porazil, ješto jsú byli 105 z vojska z vozuov utekli; a tak jest Pražany ot hradu odbil. A tehdy jest přitáhl rakúský vejvoda, míšenský markrabie i jiná mnohá kniežata s množstvím rytieřstvem králi na pomoc. I táhl jest král i položil se před Prahú, a tu jsú krále korunovali na hradě sv. Vácslava. A tu také mnoho Němcuov na rytieřstvo 110 pasováno. 80 85 75 30

Strana 31
Potom jsú táhli k Žižkovu [ hradu, aby ho dobyli. A když jsú 159b šturmovali, tehdy když Žižkovi velmi těžko bylo, kněz s Božím tělem pojide z Prahy, a Němci jsú strachem hlavy lámali i s koňmi utiekajíc, skákali shuory doluov. Potom Němci kterého jsú Čecha se zmocněli, ač byl i jich strany, na to se neptajíc, ihned jej uhlédajíc, vzeli a upálili, ač se jest proto král počal búřiti i Čechové. A jiných mnozstvie Čechuov tu chvíli ležalo jest u Králové Hradce. A pán z Rozmberka s jinými Němci ležal u Táboru, a tu 120 jest před Táborem poražen, velikú hanbu i škodu vzav. A když jest král cizozemce z země rozpustil, tehdy jest Žižka na pole vytrhl i táhl po zemi, kláštery pále, mnichy z země hnal, faráře, kněží, kostely páliti kázal, kteříž jsú pod jednú zpuosobú lidu obecniemu podávali. A Pražané s jinými pány obehnali jsú Vyšehrad, a mnozstvie rytieřstva bylo na něm. A ti jsú se udatně bránili a hlad jsú veliký jměli, neb ] nemajíce co jísti, koně jsú jedli. A když jest bylo ráno na Vše svaté, přitáhl jest král k Vyšehradu s velikými vojsky chtě Vyšehrad retovati. Tu jest mnozstvie pánuov čes- kých a moravských z strany královy zbito. A král, vzem velikú škodu na dobrých lidech, poražen jsa, i táhl jest na město. Tehdy jsú Pražanuom z Vyšehradu sstúpili a oni jej obořili. A Žižka měl dvě neděle bitvu s silnými nepřátely, s Čechy a s Němci. Žižka Boru dobyl a nepřáteluom velikú škodu učiniv, na poli ostal. Potom jest Žižka vpadl do kláštera Zbraslavě, a jeho drábi, otevřevše hrob, i vzeli jsú tělo krále Vácslava i po- sadili jsú jeho mezi sebú. A když Žižka kázal klášter zapáliti, drábi jsú pryč šli a krále tu nechali. Tehdy rybář jeden, Múcha jménem, ješto král laskav byl na něho, vzal tělo krále i schoval 140 jeho tajně v své vinici a choval jeho málo na tři léta. A Žižka s Pražany dobyl Říčan. Potom táhl Žižka k Lom- 1601 ninám i dobyl jest Chotěšova a Kladrub a Krasíkova, a tu jest pana Bohuslava Švamberka jal. Tehdy král uherský táhl jest na Žižku s velikú mocí. A Žižka 145 nechav svého vojska na dvú klášterú, i odjel jest. A Pražané u Nového Hradu ležali a brzo dobyli. A potom válel u Votice s Tábory. A král uherský obehnal Žižkóv lid na Kladrubích. A sám tu 115 125 130 135 160 a 31

Strana 32
král osobně ležal a nákladně děly dobýval. A Žižka, sebravše se, 150 i táhl jest do Plzenska, aby lid svój na Kladrubiech retoval. A když jest byl Žižka od Kladrub šest mil, tehdy jest král táhl pryč od Kladrub i táhl jest z Čech do Uher. A Žižka jest Plzeň obehnal, a tu jest škodu vzal na lidech a nedobyl. I táhl jest Žižka k Chomútovu na Květnú neděli šturmem, a tu jest na tři tisíce na miestě lidu zbito a zapáleno. 161 a I táhl jest odtud k Berúnu šturmem, a tu jest také drahně zbito a zapáleno. I táhl jest tudy do Prahy. A v tu dobu z hradu sv. Vácslava Pražanuom zstúpili. Pak z Prahy jest s velikú mocí k Českému Brodu táhl. A tu Němci se zavřeli. I„doby“ jest města šturmem a Němci na kostel utekli. A tu pod nimi kostel za- pálili. Tu Němcuov nětco pohořalo a někteří s věže zskákali. A proto zbiti cepami, kteří jsú hlav nezlámali. Pak jsú se jiná města poddávaly: Kouřim, Nymburk, Kolín, Hora, Čáslav, Chrudim, Litomyšl, Polička, Dvuor. Jaromiře pak dobyli šturmem, neb sú sobě úfali, obranně že jest to město velmi dobré. Tak jsú ta města i jiná k zákonu Božiemu při- stúpila. Potom táhl jest Žižka a obehnal jest Rábí hrad, a tu mu jest druhé oko vystřeleno. I byl jest slep a ledva živ zuostal. A Pražané hradu Mostu dobývali. míšenský přitáhl i retoval jest Mostu a Pražany jest porazil. A pušky a praky I jest pobral 161a a mnozstvie lidu porazil, ale málo zjímal. Pak po několiko neděléch korfešti vtrhli do země valně s ve- likú mocí kniežat, hrabí, biskupuov, i míšenský, a to velmi 175 ukrutní. Kteréhož jsú Čecha dosáhli, každého jsú zabili neb upálili. I přitáhli jsú před Žateč se vší mocí i leželi dosti blízko od města; v tom leženie třikrát jsú šturmovali, avšak jsú nic ne- dobyli. A mnozstvie lidu v těch šturmiech zbito. I vzeli korfešti velikú škodu a s hanbú velmi plaše pryč se hnuli ode vší špíže. A mnozstvie jest stanuov shořalo. I táhli stěží ven z země. Potom Žižka, zhojiv se a slep jsa na obě oči, i táhl jest do Plzenska. A tu se naň velmi silně Čechové a Němci sebrali. A tu se jest Žižka u Plané bil. A když jest mu již velmi těžko 185 bylo, jel jest brannú rukú několiko mil. A tu se nepřáteluov odbiv, na huoru velmi vysokú vojskem ujel. A tu jest s uobú 155 160 165 170 180 32

Strana 33
stranu mnoho zbito. Tu jest pak| Žižka s vojskem do Žatče 162a utekl a odtud jest táhl na pikharty i dobyl jest jich na ostrově u Valuov. I kázal jest je zapáliti. Tehdy jest král uherský s velikú mocí přitáhl do Čech, maje s sebú Turky, Valachy i Ráce, Uhry, Kány, Jassy, Němce i jiné rozličné cizozemce. A Žižka s vojskem přitáhl do Hory. A král zvěděv, že jest Žižka u Hory, táhl jest k Hoře, chtě jej zastihnúti. Tehdy Žižka táhl ven proti králi z Hory, i otočil se 195 jest vozy před Horú. A tu se bili celý den. A když bylo večír, tehdy se jest král položil jedva na dostřelenie od Žižkova vojska. Pak když bylo pět hodin na noc, tehdy Žižka táhl jest na královo vojsko. A tu se jest skrze vojsko probil, neb jest odtud jinudy s vojskem nemohl, a méně než čtvrt míle jest odtáhl, až jest den 200 byl, i kázal se jest vozy otočiti. A když se jest král k bitvě ne- strojil, neb ještě více svého vojska čekal, neb jsú již blízko táhli, tehdy Žižka [kázal se jest hnúti do Kolína. A odtud ,posla" po 162b více lidu, aby se vždy s králem uherským bil. A král Horu maje, položil se jest blízko od Hory vojskem. 205 A z něho jsú pannám i paniem násilé dělali až do smrti. A tak jest všudy kázal páliti. A když jest lid Žižkuov přitáhl, tehdy jest táhl, chtě se s králem uherským bíti. A když jsú proti sobě ležali, tehdy král, zapáliv Horu třetí hodinu na noc, táhl jest k Brodu Německému před Žižkou. A Žižka po něm. A když 210 bylo za Habrem, tehdy jsú vojska postíhali a bili jsú jě až do Německého Brodu. A mnozstvie jest ztonulo s koňmi, ješto se s nimi led provaloval, a vozy všecky s velikým sbožím. A na- zajtřie Žižka kázal k městu šturmovati celý den. Avšak nemohli dobyti, neb jsú se rytířsky bránili. Ale nazajtřie bez brani do- byli, všecky zbili, jedné pana Záviši Poláka a pana Rarovského a pana Mrtvici, ty tři rytieře u vězenie přijeli. A vrátil se jest 163a Žižka s vojskem zase. Potom jest táhl Žižka do Plzenska i dobyl jest Žlutic šturmem na Veliku noc. Odtud Kukštýna dobyl. A odtud jest táhl k Tajnu 220 k městu, šturmovali a dobyli jsú jeho. A mnoho statečných lidí zbili u šturmu. A v tu dobu jedno knieže přijelo jest rytieřsky, maje na čtyři tisíce koní s sebú. I byla jemu Praha poddána. A Žižka jemu říkal „synu“ a knieže Žižkovi „otče". 190 215 33

Strana 34
230 245 255 A v té chvíli obehnali jsú Pražané Karlštejn. A knieže obehnal Opočno, a toho jsú nedobyli. A v ty časy sú táboři s velikú mocí do Prahy přitáhli a na Novém Městě se položili. A odtud jsú outok nepřátelský do Starého Města učinili, ani na ně péče neměli. A v tom Staro- měští, opatřivše se, i smetali některé z domů a jali jsú jich na několiko set a jiné jsú hanebně z města vyhnali. A když to knieže nechtělo pod obojí zpuosobú přijímati, tehdy jsú jej Pražané opustili i Žižka. I jel jest knieže zase do Litvy. Po tom jest zase přijel, maje za to, že mu též přijde jako prvé, 1688 235 ano nic. Potom se Pražané svadili s Žižkú. Když pak Žižka přitáhl do Kostelce nad Labí, tehdy Pražané s velikú mocí táhli jsú naň a on, vida velikú moc na se, i táhl jest před nimi a Pražané po něm. A když bylo blízko k Malešovu, tehdy se jest Žižka zase 240 na ně obrátil i bil se jest s nimi, i porazil jest jè. A pro to pobitie mnoho jest vdov a sirotkuov v Praze i jinde zděláno. A když bylo plné čtyři léta po krále Vácslavově smrti, tehdy Pražané, vidúce, ano se jim zle děje, i želeli sú tepruv krále Vácslavovy smrti a ptali se tepruov s velikú pilností, a chtíc dobrý koláč dáti tomu, kto by jej věděl, že bychom jemu chtěli rádi dáti dobrý královský koláč, k tomu pohřeb učiniti slavný. Tehdy jeden rybář Múcha, slyše to, že chtie královi poctivý pohřeb dáti, i pověděl jest, že jej má u vinici. I vzali jsú ho do Prahy i učinili jeho velebnosti královské slavný pohřeb 250 královský a položili jsú jeho na hradě u sv. Vácslava v hrobě s otcem jeho, s ciesařem Karlem, a tu ležie. Potom jest Žižka přitáhl s vojskem na Špitálské pole. A tu jest s Pražany smieřen. Potom jest táhl do Moravy i dobýval Při- byslavi. A již jsú táboři Žižku dobře v nenávisti měli, najviece proto, že Žižkovi kněží řádně mše slúžili v ornátě a s pleší a v komži, Božie tělo nosili v monstrancí. Protož sú Žižkovým kněžím řiekali pláteníci a Žižka táborským ševci. Neb táborští kněží jediné v sukni bez pleše a druzí s bradami mši slúžili. I v tom 260 jsú sobě rozdílni byli. Tehdy se jest tu u Přibyslavě Žižkovi vyvrhla hlíza, i umřel jest Žižka, i pochovali jsú jeho v Králové Hradci, a tu ležie. 164. 225 34

Strana 35
Tehdy jsú jeho vojskám přezděli sirotci a tak jsú vždy slúli. 164b A Hradecští kázali jsú sobě Žižku namalovati na korúhvi na 265 bílém koni v rytířské zbroji s palcátem v uoděnie, tak jako, živ jsa, jezdil. A když jsú se Hradecští pod tú korúhví bili, nikdy jsú boje neztratili. Tehdy jsú sobě Hradecští hauptmany zvolili, kohož se jim zdálo. Ale kněz Prokůpek najvíce jest vládl. Také s táborské 270 moci vyzdvihlo se jest vojsko veliké, a to jest vojsko slúlo polnie. Tiem jest polniem vojskem vládl kněz Prokop Holý. Pak ten jest býval k bitvě na špici v tlustém kabátě. A ty dvě vojště vždy jsú polem táhly v Čechách i v Moravě i v Rakúsiech i v Uhřiech, v Durynciech, v Macích i v Lužnicské 276 zemi. Také jest široce táhlo vojsko do Rous, do Prus, a leželo jest v Prusiech a v Dansku, a koně v moři brodili. Avšak jsú s velikú ctí zase přijeli. Ostatci pak mezi Brodem u Kouřima 165a od Čechuov sú zhynuli. 35

Strana 36
Jan Hájek z Hodětína: Vojenské zřízení Léta Božieho tisícieho čtyrstého třináctého slavné paměti král Václav Český, když jest pro zprotivenie pana Puoty z Skály proti Jeho Milosti královské kázal obehnati hrad Skálu nade- psaného pána, tyto kusy podepsané a práva vojenská rozkázal jest slovútnému panoši Hájkovi z Hodětína, podkomořiemu královstvie českého, popsati pro budúcie Čechy bojovné, aby se uměli u vojskách zpravovati; a přikázal jest je u vojště před nadepsaným hradem písařóm vojenským čísti, tak aby je všichni drželi pod pokutami dolepsanými. A takto se ve jméno Božie 10 počínají: Najprvé, aby byly služby Božie všichni, hajtmané i jich pod- dací i jim poručení, pilni a neřáduov ižádných aby u vojště ne- dopúštěli, aby skrze to Pán Buch nebyl rozhněván. Item. Všechny hry neslušné a neřádné aby byly stavovány, 15 a zvláště kostky, karty, koule aby nebyly u vojště dopúštěny, neb z toho dopuštěnie mnoho zlého pochodí, jakožto zanetbánie na vartách a na ponuockách i jiné škodné věci vojskám a těm osobám, kteréž hrají. Pakli se kto přesto které hry dopustí, ta- kový bude před vojskem v řetěze čtyři dni veden a úředníku 20 k tomu od nás usazenému deset grošuov musí bez milosti dáti. Item. Všechna lánie a nestydatá mluvenie aby stála a přestala. Pakli kto bude láti a usvědčen bude, takový čtyři dni před vojskem v řetěze choditi musí. Item. Kurevstvie aby žádného nebylo dopúštěno u vojště, ani před vojskem, ani okolo vojska, ale aby takové zlé ženy bez mi- losti pryč hnány a puzeny byly od rychtáře vojenského. A jestliže by toho rychtář zanetbal, tehdy buď k němu hleděno jako k ne- poslušnému. Pakli by se kto dopustil toho zlého, tomu šilink 3o bude dán bez milosti skrze pračata. 5 25 36

Strana 37
55 60 Item. Jestliže by násilé které panně neb panie učinil kdokoli a usvědčen byl, takový bude hrdla zbaven bez milosti. Item. Kostelové a klášterové aby žádní vybíjeni nebyli ani vypalováni, leč by bylo rozkázáno hajtmany k tomu zřiezenými. 35 A proto vždy aby posvátnými věcmi, jakožto ornáty, kalichy, zvony, kniehami i jinými okrasami kostelními a zvláště pak tělem Božím nikakéž nebylo hýbáno ani bráno. Nebo ktož by který kostel vybil, takovému bude ruka utata. Pakli by kto tělo Božie s puškú aneb kterú jinú svátost vzal a vysypal, takový bude bez 40 milosti upálen. Item. Jestliže by kto který oltář zbořil nebo obrazy v koste- léch a v klášteřiech zbil nebo na cestách v slúpiech přibité ztrhal a zkazil, ten hodnú pomstú kázán bude vedlé práva vojenského. Item. Na přátelském bude-li kto bráti jiné věci nežli pokrm 45 sobě skrovný a koňóm obrok, takový bude kázán jako lúpežník. Item. Koní, krav i jiného dobytka a šatuov na přátelském aby žádný nebral, ani jiných věcí, kteréž k hospodářství příslušejí; neb takový kázán bude jako lúpežník. Item. Jestliže by kto kterú svádu u vojště počal, takový bude 50 kázán slušnú pomstú. Item. Jestliže by kto svú braň na druhého obnažil, takovému bude ruka bez milosti utata. Item. Jestliže by kto koho u vojště neb před vojskem skrze svádu zabil, takový bude bez milosti stat. Item. Pěší aby všickni v svých houfiech řádem pod korúhvemi a pod praporci šli, jakž a kdež jim přikázáno hajtmany na to vy- danými. Pakli by se kteří a čížkoli vytrhli z svých houfuov bez rozkázanie a vuole pánuov hajtmanuov, takoví budú kázáni, jakož na takové slušeti bude. Item. Jiezdní aby také nikam nejezdili, ale v svých houfiech aby řádně táhli, tak jakž jim hajtmané rozkáží, kterýmž poručeno bude. Pakli by kto přesto, své vuole požívaje, vytrhl se na kterú stranu a v tom jat byl anebo kterú škodu vzal, o takového žád- ného nechcem státi, ani jim také škod platiti. A jiní šlechtici a 65 věrní naši milí též k svým takovým služebníkóm se jmieti mají a budú, leč by hajtmané komu kam jeti kázali, takový bez viny bude. Item. Ktož mají napřed v koněberkách jezditi, aby byli vy- 37

Strana 38
dáni slušným během, aby z houfuov se nerozjiežděli. Pakli by 7o kteří z houfuov se vytrhli, aby jim koněberky koně brali a ne- vracovali zase žádnému až u vojště; a od každého koně aby deset grošuov vzali, žádnému milosti nečiniece, ani odpúštějíce. Též i pěším aby samostřiely brali, jestliže by z houfuov kam bez odpuštěnie hajtmanuov chodili, aby jim nevracovali až u vojště, 75 když od každého samostřiela dadie po pěti groších. Item. Kteří houfové mají a dostane se jim který den za vozy jeti neb pěším jíti, aby se žádní nikam nerozjiežděli ani roz- cházeli, ale stáli nad vojskem, dokudž se všecko vojsko nepoloží. Pakli by kteří poslušenstvie toho neučinili, ti budú tak tresktáni, so jakž hajtmanóm vydaným bude rozkázáno a poručeno, nebo skrze takovú neposlušnost mohla by se hanba i škoda státi, ješto bychme se toho nerádi dopustili. Item. Kterémuž vojsku dostane se napřed taženie, aby se druhé nehýbalo, až by prvnie své vozy zřiedilo. Pakli by se kto 85 s svými vozy vytrhl a vtrhl v jiné šiky vozy z svého šiku, takový bude kázán obyčejem vojenského práva slušnú kázní. Item. Jestliže by kto, buď jiezdný neb pěší, vytrhna se i chtěl sobě zvláště holdovati přes naše přikázanie nebo tu překážeti, kdež naši hajtmané prvé holdovali, takoví budú kázáni s radú 90 našie rady a šlechticuov, kteréž bychom s sebú měli nebo k tomu vydali. Item. Pálenie žádného aby žádný nečinil, leč by bylo rozká- záno hajtmany našimi k tomu vydanými. A zvláště byl-li by který zámek dobyt, aby nebyl zapalován bez vuole a rozkázanie 95 týchž hajtmanuov. Pakli by kto přesto zapálil, takový bez mi- losti upálen bude. Item. Když bohdá nepřietelé budú na poli v porážce neb na zámku zjímáni, ti všickni aby k našie ruce královské našim hajt- manóm vydáni byli. Item. Jestliže by kto s vědomím a dopuštěním hajtmanóv, jeda stranú, vězně které zjímaje přivedl, s tiem podlé rady našie učiníme. Item. Jestliže by kto zbodl nepřietele na harci, tomu má ten kuoň býti dán; a ktož by ten kuoň lapil, tomu jedna kopa gro- 105 šuov dána býti má od toho, ktož onoho zbodl, ač chce a bude chtieti ten kuoň jmieti. 100 38

Strana 39
Item. Bude-li se na koho doptáno, že by jma vězně na koláči pustil nebo holdy vybíral bez povolenie našich hajtmanóv na to vydaných, takoví budú kázáni, jakož na to slušie, právem vojen- 110 ským. Item. K osazení ponuocek v noci okolo vozuov a v branách aby od každého vozu kromě komorních a špižierních po jednom bylo vydáváno. Pakli by bylo pilné potřebie, aby bylo viece vy- dáno vedlé rozkázanie hajtmanuov. A ktož by zanetbal toho 115 učiniti, ten každý aby dva groše dal pokuty tomu hajtmanu, kterýž ponuocky neb varty osazuje. Item. Také, jakož jest rozkázáno, jakož vína, piva i jiné po- třebné věci do vojsky mají voženy a nošeny býti, přikazujem všem, aby těm, ktož by vozili nebo nosili, nebylo na cestách ani 120 u vojskách bráno, ani kterakžkoli překáženo. Pakli by ktokolivěk jim překazil nebo bral, takový bude kázán, jakož na lúpežníka slušie. Item. Hajtmané, kteříž budú jmenováni nad jiezdnými a pě- šími i k zpravování a kladení vozuov, těch aby všickni poslušni 125 byli, nad kýmž budú ustaveni, a nikterakž se jim neprotivili, ani se s nimi potýkali řečí ani skutkem. Pakli by kto, svévolně z po- slušenstvie těch hajtmanuov vytrhna se,chtěl své vuole požívati, nad takovým pomštěno bude tak, že se jím jiní kázati budú. Item. Chcem tomu, aby žádný písařóm vojenským nepře- 130 kážel, ani na ně kto kterým právem sahal, leč by v čem nešle- chetném shledán byl, to aby před se hajtmané vzeli a v to na- hlédli. Item. Kterýž by koli písař vojenský byl usazen od kteréhokoli pána neb hajtmana nebo od měst času vojenského neb bojov- nieho, když by žoldnéřóm žold vydáván byl, ten aby měl od kopy jeden groš, buďto že by placeno bylo na poli neb na hradě nebo na městě nebo na kterékoli posádce neb při obležení zámku některého. V tom aby mu ižádný odporen nebyl, dokudž by ta válka stála, kromě když by placeny byly škody, od těch aby nic 140 nebral, neb k tomu práva žádného nemá, což by se škod do- týkalo. Item. Při bitunciech kterýchkoli má písař vojenský seděti a s hajtmany to děliti a vedlé nich v tom má diel jmieti, točíšto od kopy každé po 1 gr.; a též i od holduov má jmieti po 1 gr. 135 39

Strana 40
145 Item. Když by který žoldnéř, vezma řádné odpuštěnie z pří- čin hodných, postavil miesto sebe jiného pacholka hodného, ten, kterýž odjíti má, aby dal písaři zápisného 1 gr. a nový žoldnéř přistupuje aby dal puol groše. Item. Každý setník neb padesátník nebo rotymajstr, kteréž 150 by kolivěk pod sebú měl, ten aby před písaře všechny přivedl, když by jim měl žold dáván býti; a tu všeliký neb každý desátník aby své dráby osobně před písařem okázal, i když by ponuocky neb varty osazovány měly býti. Pakli by kto písaři toho odporen byl, má býti kázán od hajtmanuov jako neposlušný. Item. Písař vojenský má zbroj a samostřiely ohledovati vždy jednú v měsieci, aby byli tak nalezeni, jakž sú vyšli. Pakli by kto tomu odpieral, k tomu má hleděno býti jako k neposlušnému. Item. Na tažení, na picování nebo kdežkolivěk na potkání, kdežto silnější houf neb rota mdlejší rotu postihne nebo potká, 160 aby silnější mdlejším nebrali a nikterakž nepřekáželi, ale u po- koji nechali. Pakli by přes toto rozkázanie kteříkoli silnější mdlejším co pobrali neb překazili, takoví budú kázáni jako lú- pežníci. Item. Kdež se již vojska položie, aby žádný doluov, jimž 165 hebauf řiekají, nekopal ani dělal, neb takový proto kázán bude. Item. Včelám aby žádný nepřekážel ani vydieral, nebo ta- kovým nebude odpuštěno. Item. Když vojska lehnú, a že by v noci vzhuoru bylo trúbeno neb voláno, aby každý s svú braní na plac běžel a nikam jinam. 170 Pakli by nepřietelé kde k vozóm přilnuli, tehdy se tam mají obrátiti. Item. Mezi vozy aby opatrně a s pilností ohně nietili a pálili, tak aby se žádnému škoda nestala a nedála. Item. Kdežkolivěk, buď to na přátelském neb ne na přátel- 175 ském, kdež se ženy s uzly a šaty vynesú a na nich i při nich sednú, aby jimi žádný nehýbal, ani těm ženám co bral, ani jich přehledoval. Pakli jim přesto kto bráti bude, takový bude kázán jako jiný lúpežník. Item. Jestliže jsú mezi kterými pány, rytieři, zemany, šlech- 180 tici nebo městy neb kýmžkoli která záštie, kyselosti nebo neli- bosti, kterakžkolivěk buďto prvé před tiemto polem anebo nynie na poli vzniklé a povstalé, ty všecky aby přestaly a nebyly od 155 40

Strana 41
205 215 žádného na tom poli zdvíhány a spomínány, aniž které pomsty o to činěny, až domuov z pole vrácenie. Ale bylo-li by kde po- 185 třebie, buďto na harci neb u šturmu, aby sobě takoví a všickni jiní vespolek pomáhali, takových kyselostí a záští zlým nikterakž nespomínajíce. Pakli by kto přes toto naše přikázanie usvědčen byl, takový bude kázán právem vojenským. Item. O mlýniech přikazujem, aby žádného nepálili, nebořili 190 ani kazili, ani kterých mlýnských želez brali, tak aby tu ku po- třebě všech našich vojsk mohlo mleno býti. Pakli by kto proti tomu učinil, budeť jemu bez milosti ruka utata. Též také jinde ve dvořiech neb v chalupách, zvláště v přátelských, aby žád- ných zámkuov, řetězuov neb jiných želez kterýchžkolivěk, ja- 195 kožto šínuov s kol neb hřebíkuov s bran nesbíjeli neb nevybíjeli a nebrali; a také na poli s pluhuov želez neboli s jiných příprav aby nebrali. Item. Kdež se táhne po přátelském, aby takové nekřesťanské záhuby se chudým lidem nedály, ani překáženo bylo. Chalup 200 aby nevybíjeli, dobytka ani koní aby jim nezajímali, ani ven z vojska nevodili. A žen ovšem aby na pokoji vždy nechali, jim nepřekážejíc. Také kdež se vojsko klade, aby chalup a dvoruov lidem netrhali, ani bořili, a takových nekřesťanských záhub aby nad lidmi nečinili. Item. Komuž by který kuoň utekl jiezdný, buďto na poli neb kdežkoli, ten kuoň ktož bude moci lapiti, aby lapil, a ktož jej polapí, tomu buď jeden groš dán a od vozníka puol groše. Item. Rybníkuov malých, ani velikých, ani také haltéřuov žádný aby nekopal, ani také v nich lovil, ani jich spúštěl, leč by komu 210 hajtmané rozkázali. Item. Pitie před vojskem ať jsú šenkována a osobami od hajt- manuov na to zřiezenými ať jsú sazena A netoliko pitie, ale i chléb buď sazen, i jiné potřeby, jakožto obrok konský, tak aby se všem spravedlivé dálo. Item. Jestliže by se kto toho dopustil, aneb přes to učinil, což se tuto nahoře vypisuje, a na těch chudým lidem překážel, aneb ty věci bral a sobě schoval aneb krčmářóm zastavoval, dával, prodával, aneb komu jinému, takový i ti, ktož by od nich co kupovali neb přijímali, pro to budú trestáni jakožto lúpežníci. Item. U každého vozu aby byla dva vozataje a aby měli lebku 220 41

Strana 42
225 a pavézu; a pod vozem aby bylo prkno a řetěz. A při každém vozu aby byla jedna hákovnice se vší přípravú a dvě sekyře, dvě lopatě, dvě kratci, dvě motyce, dva rýče a taras s berlú a jedno kopie s hákem a s praporečkem. Item. Aby před každým řádem vozuov, když se táhne, šli s motykami, kratcemi, rajči, lopatami a s sekyrami, bylo-li by kde cest potřebie opravovati; a odtud aby neodcházeli pod vsa- zením do řetězuov za tři dni. 42

Strana 43
Václav Vlček z Čenova: Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů Takto máš šikovati jízdné, pěší i vozy: Item. Sto koní takto máš šikovati: dvadceti koní v honcích a třidceti v posilcích a padesáte v houfci za nimi. Každý houfec má jmíti jednoho staršieho, aby je vedl; a v těch padesáti koní v houfě s každé strany dva střelce v stracencích, dva kopinníky na špici, tři za nimi, po čtyřech ať jedú za nimi. Item. Dvě stě koní takto máš šikovati: aby v posilcích bylo tomuto prvnímu houfci sto koní, dvoje stracence, v jedněch 25 koní, v druhých 35 a v houfě 140 koní; první stracence dva 1o na špici, tři za nimi a po čtyřech ať jedú, a v druhých stracencích ať jedú tři na špici, čtyři za nimi a po pěti ať jedú v šiku. Item. 300 koní takto máš šikovati: 32 koní v stracencích a druhé stracence 42, v houfě 200 koní a 30; v jedněch stracencích tři na špici, čtyři za nimi a po pěti ať jedú v šiku. Každý houfec 15 ať jeden vede. A v houfě pět na špici, šest za nimi, po sedmi (ať jedú v šiku), každý houfec at jeden vede. Item. 400 koní takto máš šikovati: 50 koní v jedněch stracen- cích, 3 na špici, 4 za nimi, po čtyřech ať jedú v šiku. V druhém houfci sto koní, pět na špici, šest za nimi, po 6 ať jedu v šiku 20 za nimi. A v houfě ať je 250 koní, pět na špici, šest za nimi, po 7 ať jedu za nimi a po 8 at jedu v šiku za nimi; a každý houfec at jeden vede. Item. 500 koní takto máš šikovati: 80 koní v jedněch stra- 2b cencích a v druhých tolikéž koní, na špici čtyři a po pěti za nimi 25 a po šesti ať jedu v šiku; v houfě 350 koní, pět na špici, 7 za nimi, po osmi ať jedú v šiku za nimi. Item. 600 koní takto máš šikovati: sto v jedněch stracencích a v druhých také sto, po 5 na špici, po 6 za nimi, po 7 at jedú 5 2a 43

Strana 44
v šiku; 400 v houfě, 7 na špici, 9 za nimi, po jedenácti ať 3o jedú v šiku za nimi. Item. 700 koní takto máš šikovati: po sto koní a po pětmez- cítma ve dvoje stracence, po 5 na špic, po 6 za nimi, po 7 at jedú v šiku; 450 koní v houfě, 7 na špic, devět za nimi, po jede- nácti ať jedu v šiku za nimi. Item. 800 koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 150 koní, pět na špici, šest za nimi, po 7 v šicích ať jedú za nimi; 500 v houfě, 9 na špici, 10 za nimi, po 11 at v šicích jedú za nimi. Item. 900 koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 150 koní, po 5 na špicích, šest za nimi, po 7 v šicích ať jedú za nimi; 40 v houfě 6 set, 9 na špici, 11 za nimi a 14 v šicích ať jedú za nimi. Houfy at dva vedou, každé stracence at jeden vede. Item. Tisíc koní takto máš šikovati: 150 v jedněch stracencích a 200 v druhých stracencích a v houfě puol sedma sta. Jedny stracence pět na špici, šest za nimi, po 7 v šicích at jedú za nimi; 45 v druhých stracencích ve dvú stech koní: 7 na špici a po devieti ať jedu za nimi. Puol sedma sta v houfě, deset na špici, 11 za nimi, po 14 ať jedú v šiku za nimi. Houf ať vedú dva, každý stracence at jeden vede. Item. 1500 koní takto máš šikovati: dvoje stracence, každých 50 250 koní, 7 na špic, po 9 za nimi v šicích. V houfě tisíc koní, 11 na špici, třináct za nimi, po 15 ať jedú v šicích za nimi. Houf ať vedu dva a každý stracence at jeden vede. Item. Dva tisíce koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 400 koní s každé strany, 7 na špic, po 8 za nimi, po 9 ať jedu za 55 nimi. V houfě 1200 koní, na špic 14, za nimi po šestnácti ať jedu v šiku za nimi. Houf at dva vedu a každý stracence at vede jeden. Item. 3000 koní takto máš šikovati: dvoje stracence po 500 na každú stranu, po 9 na špici, po 10 za nimi, po dvanácti ať 6o jedú v šicích. V houfě dva tisíce koní, 18 na špic, dvadceti za nimi, po 22 ať jedú v šicích. Item. 4000 koní takto máš šikovati: po 700 ve dvojích stra- cencích s každé strany houfu, po 9 na špicech, po 10 za nimi, po 12 v šicích ať jedú za nimi. V houfě 2000 a 600, dvadceti na 65 špic, třimezcítma za nimi, po 25 ať jedú v šicích za nimi. Item. 5000 koní takto máš šikovati: po tisíci ve dvoje stracence 35 3 a 44

Strana 45
75 80 85 100 podlé houfuov s každé strany, po 9 na špicích, po 11 za nimi 3b a po 15 ať jedú v šicích za nimi. V houfě 3000 koní, po 25 na špic, 27 za nimi, 28 ať jedu v šicích za nimi. Item. 6000 koní takto máš šikovati: po 1200 v stracencích s každé strany, dvanáct na špic, 14 za nimi, po šestnácti ať jedú v šicích. V houfě tři tisíce a 600 koní, osmmezdcítma na špic, 31 za nimi, 33 ať jedú v šicích; tři ať vedú houf a ty každý stracence ať dva vedú. Item. 7 tisíc takto máš šikovati: po 1500 v stracencích s každé strany houfu, po 11 na špicích, po 15 za nimi, po 18 v šicích ať jedú. Tři tisíce v houfě, 35 na špici, 37 za nimi, 39 ať jedú za nimi. A tři ať houf vedou a ty dvoje stracence každý ať dva vedeta. Item. 8 tisíc koní takto máš šikovati: po puol druhém tisíci ve dvoje stracence s každé strany, 35 na špic, 37 za nimi, po 40 v šicích. 5 tisíc v houfě, 38 na špici, 41 za nimi, po 44 ať jedú v ši- cích. Ten houf at tři vedu a každý houf vstracencích at dvavedeta. V těch všech houfích učiní suma 40 000 koní. Ty dva houfy poslední nebo i tři aby opeřil pěšími voděnými 4a a pavézníky i těmi sudličníky a cepníky a mezi ně s ručnicemi. A ti houfové tři ať stojí pohotově u vozích na placu a z vozu jich nevypouštěti, leč by toho potřeba kázala. Jeden z těch aby byl napřed vozuov v uokřídlí a jeden z zadu v uokřídlí; a ten a naj- 90 větší u vozích v prostředku na placu. A vostatek pěších v kraj- ních vozích s obú stran vojska. A na každým krajním voze ať jsú dvě hákovnice, a napřed před okřídlím ať jest najméň 10 houfnic a 10 harcovnic a nazad vojska rovně též; a na bociech vojska vně po několiko houfnicích, aby je zvláště vozili, kde by potřebí bylo, 95 a zvláště proti Turkóm. A tak má napraveno vojsko býti. Králi milý, tato šikování jsou proti Turkóm, proto veliký stracence mají býti, aby trojnásob houfové mohli jíti. Pak ti velicí houfové v stracencích mohú sobě jiné stracence opět zdělati, a tak by mohli houfové zpraveni býti pateronásob proti těm silným Turkóm. A což byšte Rácuov jměli a Vlachuov, té zběři, ješto by se k šikování nehodili, ty pusťte všecky na harc a jednomu je poručte rozumnému, aby jimi potiskal nepřátel a zase aby jimi postupovati uměl; a to aby jim návěští dal po tru- 70 45

Strana 46
bačích, kdy by jměli honiti, a po bubních také abyšte jim dali 105 znáti, aby dále nehonili. A to jim rozkázat, aby toho pilně poslú- chali, kdyby zatrúbili, aby chutně tiskli, a když by bubnovali, aby chutně stáli a dále nehonili; a s vozy vždy za nimi potiskali i s jinými houfy, a bohdá ! je polomíte, byť jich bylo najvíc. Pakli byšte se jměli bíti bez vozuov, tak na ně trhněte s milým 1o Buohem šikujíce tak, jakož tuto psáno stojí. A k bitvě mívajte heslo: „Pán Buoh s námi, svatý Michal!“ Uzříte buohdá, žeť před vámi nic neostojí. Do valního houfu dajte korúhev uherskú, kdež osm tisíc koní; před valným houfem do toho houfu, kdež sedm tisíc koní, 11b dajte českú korúhev; do toho houfu, kdež šest tisíc, dajte mo- ravskú korúhev; do toho, kde pět tisíc, slezskú korúhev; do toho houfu, kde čtyři tisíce, dajte hončí korúhev; do toho houfu, kde tři tisíce, dajte bozenského krále korúhev; do toho houfu, kde dva tisíce, dajte některého knížecstvie korúhev; do toho houfu, 120 kdež jest 1500 koní, dajte některého pána korúhev, který má počátek bitvy míti činiti; do toho houfu, který má tisíc koní v honcích, dajte některého hajtmana korúhev, ať jest hned za harcovníky; poručeni komu budú, dajte jemu nějakú korúhev, ať se harcovníci znají. U valným houfě, v kterém král Jeho Milost bude, ráčí-li býti v tom šiku, před korúhvemi dajte jeden šik s nahými mečmi a palcáty a za nimi v ten šik, kdež korúhev bude. Pakli ráčí svuoj houfec jmíti, 50 koní neb sto, aby ho hlédali při houfu, to také muož býti. A tak v jiných dvúch húfích před královským hou- 130 fem mají býti dva šiky s nahými mečmi a palcáty při korúhvi a pěší s ]obúch stran, jakož psáno stojí. A střelci, kteříž před 5« pacholaty pojedou, když by k potkání bylo, mají býti v stracen- cích z bokuov s vobúch stran vedlé špice a mají vystřeliti na ne- přátely, než se houf potká, a najlépe v koně, aby jim koni, jsúc raněni, šik jich zrušili; a ti střelci mají (býti) vedlé špice. A tak u všech houfuov aby jim rozkázáno bylo. A jestliže by naši přední houfové potiskáni aneb rozraženi byli, jehož, Buože, nedaj, má jim pověděno býti, aby dále neběželi než k valniemu houfu a tu konečně aby se postavili a vedlé val- 140 ního houfu aby tak učinili, jako na dobré lidi sluší. A to má po- věděno býti každému houfu. A u každého valního houfu má 125 135 4b 46

Strana 47
býti nazad v stracencích dva šiky kopinníkuov a tři šiky střelcuov dobrých. Tak budú buohdá houfové opatřeni dobře. Králi milý, teď Vaší Milosti posielám spis k šikování. Daj 145 Buoh, aby Vaší Milosti i vší České země koruně ke cti bylo. Jestliže mnoho lidí budete míti, tak máte zpraviti. Pakli bude tisíc, dva, tři nebo koní sto, dvě stě, tu všecko najdete od sta až do tisíce, od tisíce až do 40 000. Králi milý, jestliže kde budete proti sobě lidí míti a vojska 150 proti sobě lehnú, takto je buohdá zklamáte: Hleďte vždy zišt- ného místa se položiti při vrchu nebo při stráni při nevysoké, aby se mohl při tom vrchu položiti, aby krajné vozy nahoře na vrchu byly a vojsko při stráni doluov. Jestliže by proti vám táhli, poživete jich dobře z děl. � Vy budete moci k nim bíti, ale 155 oni k vám nic. A v rovné dolině rovně též. Pakli by byli vám silni a chtěli okolo k vám, tehdy muožte hned odtáhnúti okolo toho vrchu a též se opět položiti jako prvé okolo vrchu a krajní vozi na vrch, a vy k nim budete opět moci bíti, ale oni k vám nic. Tak vždy, kolikrát by vám potřebí bylo. Králi milý, to druhý kus: Jestliže byšte viděli, žeť jsou silně na picování z vojska vytáhli, trhněte svým vojskem mezi ně vprostřed. Jedni druhých nebudú moci retovati. Některé vždy ztepete, nebo ty z vojska, ješto budú chtíti picovníky retovati, aneb ješto by picovníci chtěli zase do vojska přibýti. Králi milý, opět zištný kus tuto třetí: Kdež proti vám vy- táhnú na pole v několika houfích, chtíc vás shledávati aneb har- covati nebo proti vám na stráži státi, šikuojte se za vrchem anebo u vojště, což najtajnějí budete moci, svými houfy. Bude-li jich tisíc, pošlete k nim koní sto nebo dvě, onit nepoběhnú před vašimi, neb se jich nebudú báti. A když již blízko budú, ať vaši stojí a zastaví se s tím houfkem, jako by chtěli s nimi rokovati. Poženú-liť vaše, přivedúť je vaši na vás. Pakliť vaši blízko stanú a nepoženú jich, hned rychle pusťte houf po houfu svým na pomoc. Tak když ] nepřáteli uzří, a vy rychle táhněte s svými 175 houfy tomu svému houfci na pomoc, nepřátelé budú chtíti utíkati před vámi, i obrátí se, chtíc domuov táhnúti. A ten houfek váš vskočí jim hned ve hřbet; budú je bíti, zbádati, a vy zatím s svým přibudete a tak je buohdá sčesáte a porazíte. 160 165 170 5b 6 a 47

Strana 48
A také každému houfu menšímu račte dáti jednoho, ať vede 180 houf, a každému valnímu dajte dva, a to ať jsou srdce dobrého, aby vedli a před houfem se potkali mužsky. A nehodili-li by se rotmistři k tomu, ale jiné dajte, vyberúce z houfuov jiných. Také což se tkne vozuov zpravovati, má míti počet vozuov, a kdož klade, ten je má zpraviti, ale hajtman má rozkazovati, kde 185 je má položiti proti nepřátelóm v zištných místech, aby vždy nějaký fortel jměli; když vojsko proti vojsku leží, aby hleděl vrchu a strání, aby mohli k svým nepřátelóm z děl bíti a oni k tobě nic. A jsou-li po rovné dolině jaké, také dobře, aby všeho vojska nemohli viděti ani k němu mohli bíti. Ten hleď toho 190 vždy, aby měl jeden krajní řád nad tú dolinú, buď rovně, neb při vrchu; i nebudúť se moci přiložiti k tobě bez škody, neb vy k nim budete moci bíti, a oni k vám nic. Pakli by silni byli vám a chtěli se položiti proti vám zduolu, poživete jich z děl a muo- žete se hned za vrch položiti, že opět nebudú moci k vám bíti, 195 a vy k nim budete moci. Než vždy hleďte toho, aby na vrchu byl jeden řád vozuov, a to kolikrát by toho potřebí bylo, a jiní za 6b vrchem. A pěší ať jsú v krajných vozích všudy vuokol a jiní pěší u bran a jiní houfové na placu, jízdní i pěší při králi, a odtud posilovati, 200 kde by bylo potřebí. A prostě, když bude 10 kop vozuov a u kaž- dého vozu 16 lidí, to také bude 9600 lidu; item, když bude dvakrát více vozuov, tehdy bude 19 200 lidu. A každému řádu dajte rozumného, ať vedú trefně, aby ne- vedli úzce ani široce; a dva opět každému řádu, aby dorazili 205 a rozkazovali trefně vozy v hromadu strhovati; a zavierku ať dva vedú, každý jeden řád. A napřed vykřídlí aby jeden vedl s pravé strany a druhý s levé, aby se ohlédali jeden na druhého, aby ne- sužovali, ani šířili, než což by bylo vtref, aby zároveň vojsko táhlo. A korouhvice ať jsou při každém předním voze, aby rovně za- jedno šli vozové. A když by rovno nebylo a musely by vozy jíti přes rokle, přes potoky, přes lesy, z každého řádu ať dadí lidi s motykami a rýče s sekyrami, aby hned udělali cesty, aby se vozy nemeškaly, buď po pěti nebo deseti; kdež by bylo horší táhnúti, tu více. A jeden ať jim každý den hotovu býti káže a pomnieti nebo napsati, kdo ten den dadí, aby vždy druhý den jiným rozkázal, a tak aby se jednomu pravda dála jako druhému. 210 215 48

Strana 49
A na tažení vojska aby rozdělili všecky jízdné i pěší na tré: kteří nejsú v krajných vozích, jedni jeden den ať jsou napřed a druzí druhý den a třetí třetí den. A tak ať jest vždycky, leč by 220 nepřátelé [ tu hned byli. Tehdy ať táhnú, jak se k bitvě šikují, jakož napřed psáno stojí. A když by bylo ku potřebě, měj děla vně vedlé krajních vo- zuov s obú stran vojska po několiko houfnicech a k nim koně zvláštní, aby mohli těmi děly sem i tam potrhovati, kdež by toho 225 potřebí bylo, i pozuostaviti. A na krajných vozích ať jsou na kaž- dém dvě hákovnice, aby nemohli blízko přiharcovati. Item. Houfy jízdné ať táhnú na placu, jakož se šikovalo, a zbytní někteří houfové vnitř vedlé krajných vozuov, aby je mohl bokem ven vypouštěti ku potřebě a zase do řáduov. 230 Item. Když by bez vozuov k bitvě táhl, máš-li pěších dosti, vopeř ten houf jimi, kteří před valním houfem, a valní houf též a jiných nic, než ať táhnú vedlé zřízení před se. Item. Když vojsko veliké táhne, pusť dvě stě koní napřed a ti ať koněberky z sebe vyšlí a stráže drží a hlédají. Item. Pušť za nimi puoltřetího sta koní v honcích. Item pušť za nimi pět set v posilcích. Item za těmi tisíc. Item za těmi dva tisíce a tak dále jiné houfy zprav, jeden po druhém, jakož prvé psáno stojí. Item. Bude-li vojsko větší, více daj ve všecky ty houfy, a 240 bude-li menší, tehdy méně. A zavrú-lit se Švajcaři nebo Němci kteříkolvěk pěšky v své šiky, nechť tak stojí, takéť žádného ne- ztepú, stojíc v jednom místě. A vy třete jedno vždy před se na jízdné, když jste již nad nimi silni, a uzříte, že je od pěších od- tržete a buohdá ztepete i polámete. A potom s pěšími naložíte, 245 jakž sami chcete, svezúce děla [na ně. A jestližeť vás dočekají v zákopách, nestřelte na ně. Uhlédajíc sobě zištné místo, položte se podlé nich nevelmi blízko, ať vám z děl neuškodí, a když na picování potáhnú aneb když se z toho místa hýbati budou, buďte jich pilni a budete na nich na hýbaní 250 a shledáte buohdá, že bude dobře, a vyhráte a je polomíte. Amen, tak buohdá se stane. A když již k bitvě puojdete, poklekněte a prošte milého Pána Buoha, ať vám ráčí pomoci svítěziti, a tak se buohdá stane. 235 7a 7b 49

Strana 50
Co se pak tkne pěších šikování bez vozuov: Když máš sto pěších zpraviti, daj šest s pavézkami napřed v stracencích s ručnicemi; když by ručnic neměli, ale s kušemi. Daj po nich tři pavézníky napřed a tři sudličníky za nimi; pak sedm pavézníkuov za nimi podál jako přes jizbu. Opět za nimi sudličníky a za nimi dříví praporečné má býti pochýleno přes 260 pavézníky, aby na ně jízdní nemohli dojíti bez škody. Item. Týmž obyčejem tři sta nebo čtyři sta. Item 500 týmž během: vezmi 20 pěších v stracence s ručnicemi, nemají-li ručnic, ale s kušemi, deset pavézníkuov před valním houfem a za nimi deset sudličníkuov a za těmi podále přes jizbu 15 pa- vézníkuov; a za nimi opět tolikéž sudličníkuov anebo s voštípy. A dřeví pra porečné holé, bez praporcuov, ať též přes pavézníky 8a pochýleno jest a tuze v zemi drží pro jízdné, kdyby na pěší třeli, aby jim tím dřívím odepřeli. Než ať se nepotýkají, jdúce s jízd- nými, než ať se zatnú, aby se oni ustrčili a mohli pevně státi. A když by již nemohli rozraziti, teprv před se na ně šikem, až by pak jízdní prchli. A vostatek pavézníkuov ať se zastrú s boku, jakž mohú, a když by jízdní nemohli na ně doraziti a prchli, teprv za nimi aby hnuli. A ti střelci, kteříž budú za pavézníky, aby jim stříleli koně před potkáním i po potkání. A tak více-li bude pěších, více dávaj v stracence tiem během, jakož napřed psáno stojí. A když máš pěších při jízdných, tehdy je šikuoj s každé strany jízdného houfu týmž během. Pakli chceš, muožeš je prostřed jízdných jmíti, aby jim s každé strany jízdný houf byl a oni prostředku. A před nimi dva šiky střelcuov 280 na koních, ty, kteříž mají býti v stracencích u jízdných, aby jimi pěší zakryl. A když bude ku potkání, aby ti jízdní před pěšími před se tiskli a na nepřátely vystřelili, a pěší tak budú odkryti; a tak ať se zatnú jízdní i pěší, když by bylo ku potkání. Ať pěší prvé vy- 285 stúpí před jízdné a na nepřátely ať trou a střélejí, a ti jízdní s obú stran ať také táhnú před se na nepřátely, neb jim pěší šiky zruší a jízdní na ně tu chvíli doskočte s obú stran. A tak, když pak nebudete jmíti na ně hajtmanuov rozumných, šikujte sami aneb rozkažte leckomus rozumnému. Když budete 290 jmíti toto sepsání, nahlédnúce v toto písmo, každý to bude uměti. 265 270 275 255 50

Strana 51
A tak jest konec toho šikování a buohdá vám k dobrému puojde. A když bude tak šikováno, jakož tuto stojí, shledáte to bohdá, žeť proti vám nic neostojí. Item. Když Vaše Milost potáhnete s vojskem velikým, jako 8b na mocného pána sluší, mějte vojsko malé jedno a v tom vojště mějte děla svá veliká, pušek čtyři anebo pět, srubnic, houfnic, tarasnic, což potřebí k těm věcem, a najméně sto vozuov; a tak bude k těm dělóm. A druhých sto vozuov k jiné potřebě, ať vezú 300 totiž prachy, hákovnice, šípy ohnivé, kule ohnivé, řebříky, se- kyry, motyky, rýče, aby mohli koše nasypovati a příkopy dělati a cesty k těm dělóm a tomu vojsku. A přidajte jim čtyři anebo šest řáduov vozuov a (u) těch vozuov ať jest pět nebo šest tisíc pěších. A tomu malému vojsku dajte hajtmana k těm věcem rozum- ného, ať zřízeně táhnú, a k dělóm druhého, aby kladl, kdež by toho potřebí bylo, a zase bral a klidil, když by čas byl. A to vojsko malé ať napřed táhne, ať hledí toho hajtmané, ať se při- blíží vratami k městu skrze předměstí a tu hned ať kladou děla 310 a položí v těch miestech, kdež by mohli ke zdem bíti. Ať hned tepú, ať se práší prvé ještě, než vojsko veliké za nimi se položí, ať se strojí k šturmu, ať houfové pohotově stojí, když by se již zeď bořila, aby hned nemohli zase v městě tarasovati, přistúpiti hned s Bohem k šturmu, a tak dobudete buohdá beze vší obrany. 315 Než když byšte z děl bili a nešli hned, oni by v noci hned se za- tarasovali zase a zdělali by snad lépe, než jest první zed byla. A vždy některých houfuov nechte u vojště při vozích a někte- rých, ať stojí nad šturmem, jestliže by nepřátelé jezdecky anebo pěšky z města doluov vztekli na ty, kteříž přistúpí k šturmu, 9a 320 anebo na ty, kterých u vozuov necháte, aby ti houfové vaši těm odepřeli, a tito jiní ať se šturmují. A když tak buohdá šturm zpravíte, uzříte buohdá, že všeho dobudete a že proti vám nic neostojí. A tak se buohdá stane. Amen. 295 305 325 Jiné šikování vozuov: Jestliže by Vaší Milosti bylo potřebí k boji s nepřátely vašimi, takto se rač kázati připraviti a boj postaviti, aby k tisíci vozuov 20 tisíc branných lidí bylo. Item. Což bude vozuov v prostředních řádech počtem, aby 51

Strana 52
puol druhého krát v krajných řádech tolikéž bylo na pravé i na 330 levé ruce, aby se zavříti mohl předek i zadek. Item. Osm korúhví znamenitých neb zřetedlných k tomu má býti a najlépe jest bílých a černých. Jedna korúhev aby byla na předním voze na pravé ruce a druhá korúhev též má býti na předním voze na levé ruce, a to proto, kdož povede kterú ruku, 335 pravú nebo levú, aby jeden na druhého korúhev hleděl, aby vozuov nesuožovali, aby lidé pro těsnost vozuov ven nebyli vy- tištěni. Item. Pro zavření vozuov aby jeden na druhého hleděl, aby rovně vozy zavřeli. Item. Druhé dvě korúhve máte býti, kdež plac koňóm bude zuostaven prostřed vozuov, na krajních vozích na každém řádu jedna, a to proto, když by již nepřátelé prchli, aby lidé mohli uhoditi k svým vozóm. A to lidem má býti oznámeno před bojem. Item. Opět jiné dvě korúhvi mají býti na najkrajnějším řádu. 9b Jedna na pravé ruce a druhá na najkrajnějším řádu na levé ruce, a to na najzadnějším vozu; a to proto, aby viděl, které vozy nazad k zavření zastavíš, aby viděl, kterým řádem má přitrhnúti, aby právě zadek zavřel. Item. Ostatní dvě korúhvi mají býti na krajních vozích, kteříž nazad ostaveni k zavření budú, aby chutně uměl uhoditi k těm vozuom, kterými zavříti má. Item. Z těch tisíce vozuov má býti vybráno na pravú i na levú ruku najlepší vozové s fasunky a šperlochové všichni mají býti 355 sebráni s nich k boji. A v každém voze jedné čtyři vozníci mají býti a víc nic. A vozataji na ty koně mají vsazeni býti nestrašlivi s lebkami a s pavézami. A také má býti k každému vozu jiný šikován proto, jestliže by který zabit byl, aby miesto něho jiný na ty koně vsedl. A u deseti vozuov, u krajních řáduov má býti 360 jeden desátník, aby dorážeti kázal. Item. Což bude na pravé i na levé ruce, má býti na krajních řádech: taras s berlú a s děrú a pod každým vozem má viseti prkno, aby lidí nemohli raniti a koní též. Item. Což bude u vojště píštal a šípuov, k každému vozu mají 365 dvě píšťadle býti šikovány, dvě libře prachu, kopu kulek a dvě kopě šípuov a dvoje cepy železné a dva háky železná. 340 345 350 52

Strana 53
Item. Do vozuov má býti, z čehož koně krmí, žlab, na dél při- 10a vázán býti a kamení do toho naklásti, jestliže by k vozóm při- lnuli, aby přes vozy bili. Item. K těm vozóm napřed houfnic deset, pakli víc, a lépe. Item nazad u vozuov houfnice čtyři, pakli víc, a lép. Item. Na každém boce v krajních řádech vozích na pravé i na levé ruce po čtyřech houfnicích, a to právě dosti. Item. Před každým řádem vozuov, cožkoli jich bude, aby 375 bylo dvadceti pěších s motykami, s lopatami a s sekyrami, aby cesty opravovali. Item. Pak takto mají lidé do těch vozuov šikováni býti: což bude jízdných, aby s koní ssedali, vostrohy vypínali, škorně zúvali, lehce se v své vodění ubrali; a koni jejich mají na plac 380 uprostřed vozuov uvedeni býti k oněm dvěma korúhvem, a ty mají pacholata a lidé nebranní držeti. Item. Lidé pak do vozuov takto rozděleni býti mají: což jich napřed šikuješ, aby polovice také tolikéž v zadek šikoval, a to proto, jestliže by se houfové jezdecky vobořili a chtěli v zadek 385 vskočiti. Item. Pak na pravé ruce i na levé v krajních řádech mají býti houfci zděláni, jako po stu branných, uvedeni za ty řády, aby bránili vozuov jako zdí. Item. Pak máta dva houfce zuostavena a rozdèlena býti a houf 390 má každý jmíti svého hajtmana a jeden prapořec anebo jednu korúhev a více nic. A ti houfcové mají býti uvedeni na ten plac, kdež koni stojí, jestliže by bylo těžko předku, aby jeden houf posílil; pakli by v zadek vskočili, aby druhý houf zadku posílil. Item. Když by k boji táhl, tohoto fortele aby hleděl, by se pak 395 neměl den, dva nebo tři nebíti; vítr aby na ně šel, a to proto, že hluk, jek, prach z pušek, všecko na ně puojde a tak že strach na ně přijde; a hleděli vždy fortele, aby (po) jedné ruce měl rokle nebo bahna nebo příkopy, kteréž by se ruce zdařily. Pakli by se událo, že bys nimi boje neměl, ale položse od nich čtvrt míle ane- bo puol. Tak rozkáže svým lidem tajně a šikuje je, rozkažiž, ať každý u svého vozu voheň, což najvětší muože, udělá; tiehniž k nim šiky a stráž svú silně napřed jezdecky vyprav, ať by ne- mohli sezříti, by na ně s vozy táhl. A tak jestliže by se přihodilo, byť jměli dvadceti na jeden, nebudúť věděti, coť mají činiti. 400 10b 370 53

Strana 54

Strana 55
Poznámky Sledujeme-li přínos husitského revolučního hnutí pro další kulturní život našich zemí, klademe na přední místo vedle hodnocení jeho ideo- vého odkazu i kladný vliv na bohatý rozvoj českého písemnictví. Te- prve husitství podstatně rozšířilo tuto oblast o nejrůznější druhy projevů rázu soukromého i veřejného, naukového, odborného i zá- bavného, jak je žádala situace, a na újmu dosud vládnoucí latiny — nebo v některých případech i němčiny - zajistilo v nich první a trvalé místo češtině. Byla to čeština živá, prostá, nevzdalující se mluvené řeči lidu, k němuž se tyto písemnosti obracely a jemuž pomáhaly bo- jovat za cíle postavené lidovým hnutím. Tento svazek přináší několik dokladů rozmachu češtiny XV. stol., spjatých thematicky se slavným válečnickým uměním, především s jeho největším představitelem — Janem Žižkou. Na prvém místě jsou tu listy. Do listů počala pozvolna pronikat čeština teprve nedlouho před husit- skými válkami (v druhé pol. XIV. stol.). Začátek tohoto pronikání je těs- ně spjat se stále silnějším nástupem laických kruhů, měšťanstva a drob- ných zemanů, do společenského a kulturního života našich zemí. V době husitské, kdy lidové vrstvy tento život ovládly, proces počeštování pokračoval. Dokládají to i další písemnosti rázu politicky a vojensky správního, zápisy ze sněmů a vojenské řády. Konečně obsahuje tento svazek první životopisnou monografii o velkém husitském válečníku, Kroniku velmi pěknou o Janu Žižkovi, která je dalším článkem v tradici historické literatury husitské, vzniklé uprostřed zápasu o uskutečnění velkých idejí husitství a zaměřené plně k potřebám přítomnosti. Jan Žižka z Trocnova: Listy. Zachované zprávy Žižkových současníků i roztroušené zmínky v památkách dalších staletí dosvědčují, že známe pouze část listů troc- novského zemana. Ostatní se ztratily nebo byly zničeny při záměrném zahlazování stop slavného období našich dějin, převážně v době pobělo- horské. Ze zpráv o Žižkových listech a o péči o ně uvádíme alespoň jedno svědectví: List do Domažlic (č. 4) byl uložen v obálce, na kterou někdo v druhé polovici XVI. stol. připsal poznámku: „Toliko tuto jest jedno psaní. Ale jest jich víceji. Taková psaní byla schována někdy zde v Domažlicích mezi platnými věcmi. Ale potom léta 1541 jsou odtud 55

Strana 56
vynešena, spolu i píseň vojenská, avšak zdali by tam zase složena byla, o tom se neví. V Čáslavi více jeho psaní se nachází, kde on psával Domažlickým, z nichž se poznává, že jest jich obzvláštní přítel byl.“ (Podle Tomana, Literní památky, str. 34.) Štěstí přetrvati věky dostalo se pouze čtyřem (v našem číslování 1, 3, 4, 8). Ostatní jsou jen jejich pozdějšími přepisy. Proto nám nepodávají vždy úplný - a snad ani přesný - obraz původního znění. Také jejich jazyková stránka je už zasažena vývojem. Osudy Žižkových listů a jejich objevování, přepisování, vydávání i studia jsou tak pestré, jako samo hodnocení husitství v našich dějinách. Uvedli jsme již doklad piety k Žižkovým listům, máme i zprávy o tom, že byly opisovány, a konečně z doby předbělohorské známe i přetisk jednoho z nich (č. 6) ve spise Havla Žalanského vydaném r. 1619. Ale teprve nová doba po ústupu protireformace obrátila znovu svou pozor- nost k osobnosti Žižkově a počala shromažďovat jeho listy. Od 90. let XVIII. stol. až do naší doby byly Žižkovy listy mnohokrát vydávány a jejich počet byl novými nálezy rozšiřován. Nejvýznamnější zedic jejich souboru vyšly prací M. X. Millauera, Fr. Palackého a H. Tomana. Tomanova studie Literní památky, duch a povaha Žižkova, vyšlá v r. 1894 ve Věstníku Královské české společnosti nauk, shrnula v pod- statě všechny nám dnes známé listy Žižkovy. K nim připojil v r. 1924 poslední (č. 2) F. M. Bartoš (ČČM roč. 98, 1924, str. 12n.), který těmto památkám věnoval mnoho pozornosti a znovu je vydával. Východiskem všech edic po r. 1894 byl uvedený Tomanův soubor. Vydavatelé jej vlastně přetiskovali, a spoléhajíce na přesnost Tomanovu, nevěnovali dostatečnou pozornost originálům. Nepřinesli proto opravy drobných nedopatření Tomanových ve čtení rukopisů a podrželi i jeho zá- sahy do jazykové stránky textů. Naše vydání vyšlo ze zachovaných originálů a nejstarších zápisů. V textovém aparátu jsme přihlíželi z dů- vodů nahoře uvedených pouze k hlavním starším edicím. Doplňky v tex- tu dávám do závorky(). Přehled nejvýznamnějších edic Žižkových listů: (Ke každé edici připojujeme výčet přetištěných dopisů podle našeho číslování a písmenem Ř označujeme, byl-li zároveň s nimi vydán t. zv. Žižkův vojenský řád.) R. Ungar, Žižkas milit. Briefe und Verordnungen. Abhandlungen der Böhm. Gesellschaft der Wissenschaften, II, F. I. B. 375 n. (6, R.) F. M. Pelel, předmluva k Příhodám Václava Vratislava svob. p. z Mitrovic. Praha 1777. (5.) Jos. Dobrovský, Geschichte der böhmischen Sprache und ältern Litteratur. Prag 1818, str. 406. (4.) K. H. Thám, List Jana Žižky a zřízení vojenské okolo r. 1423 od něho samého sepsané. Praha 1817. (6, Ř.) M. X. Millauer, Diplomatisch-historische Aufsätze über Johann Žižka von Trocnow. Prag 1824. (1, 3, 5, 8.) 56

Strana 57
Frant. Palacký, Archiv český III. Praha 1844. Str. 239, 280, 301, 302. (1,3,4, 5,8.) - V poznámkách zkratka PA. Jindřich Terebelský, Život Jana Žižky z Trocnova, slovútného vůdce Táborských bratří. Olomouc 1850. (1,3, 4, 5, 8, R.) K. J. Erben, Výbor II. Praha 1868. Str. 271 - 281. (3, 4, 6, 8, R.)- V poznámkách zkratka V. H. Toman, Literní památky, duch a povaha Žižkova. Věstník Král. čes. spol. nauk 1894. (1,3-9, Ř.) - V poznámkách zkratka T. K. Čermák, Listy Jana Žižky z Trocnova a jeho vojenský řád. Čáslav 1912.(1,3-9, Ř.) H. Toman - F. M. Bartoš, Žižkův duch, povaha a listy. Praha 1924. (1 - 9, Ř.) - V poznámkách zkratka TB. F. M. Bartoš, Listy a Řád vojenský Jana Žižky. 1420-23. - Biblio- filské vydání. (1 - 9, Ř.) J. Daňhelka, Listy dvou Janů. Praha 1949. (1,3-9, R.) Na množství nehleďte! (V. M. Škorpil) Praha 1946. (1 - 9, R.) List 1: Originál listu se zachoval v třeboňském archivu. Velikost 30,5 X 18 centimetrů (pergamen). K němu jsou přivěšeny na pergamenových proužcích čtyři pečeti (první z nich je Žižkova), pátá (prostřední) chybí. Datován je 18. listopadu 1420. Pravopis je spřežkový. Délka samohlásek značena není. Grafický usus písařův v označování krátkého a dlouhého č, ie zachováván v zásadě podle originálu, kde jsou někdy tvary s krátkým ě vedle tvarů bez jotace. Upravuji pouze v několika případech, kdy (v době klesnutí jo- tace) došlo v grafice k odchylkám od přesného rozlišování č od e a k je- jich záměně. Původní grafiku však zaznamenávám v aparátu. 2 z Mutic TB] z Muzic rkp,z Mužic PA,T — 2 tiemto rkp, PA] tímto T- 3 uzřie rkp, PA] uzří T - 3 čtúce] cztuczie rkp - 4 sme rkp, PA] jsme T- 5 křestanské] krziestianske rkp - 7 křesťanskú] krziestiansku rkp — 8 tisícóv] tisícuov PA,T - 10 i před rokojmě chybí u T - rokojmě rkp, PA] rukojmě T - 14 čtyři rkp] čtyry PA, T - na všem] na wsiem rkp — 17 třetie] trzietye rhp — 18 na svém rkp] na všem PA,T- 20 Bože] bozie rkp - 21 u měséci] v miesseczi rkp, v měsíci (podobně ř. 23) - na Krum- plově] na Crumplowie rkp, na Krumlově PA, T - 25 našiem analog. tvar] našim PA, T - 25 obciem chybí v PA, T - 27 základa] základu T — 28 ke všemu] ke wsiemu rkp — sme] jsme T — 29 tisícého rkp) tisiczieho PA, T. List 2: Originál se nezachoval, známe pouze jeho znění ze zápisu Jana Jafeta v Hlase strážném z r. 1600 (Krajský archiv v Brně, č. 418, folio 34a - 57

Strana 58
35b). Záznam v Hlase strážném je zřejmě neúplný, jak ukazuje po- známka mezi textem („A níže v témž listu píše a dí.“) a zkratka Etc. (ř. 21). List otiskl po prvé v roce 1924 F. M. Bartoš (viz výše) z musej- ního přepisu Pavla Šafaříka; zmínku o něm má už Jungmannova Historie III, 478 c. Datován není. Historiky je řazen hned na počátek r. 1421 (na počátek ledna R. Urbánkem, na počátek února F. M. Bartošem). Pekař jej klade do podzimu 1420. Pravopis je diakritický. Až na několik případů je měkkost souhlásek označována. Značení kvantity kolísá. V textu je několik obvyklých zkratek. 6 vyl wý rkp — 24 o vaše] o váše rkp (jediný případ označené délky v tomto zájmeně) - 26 vystřeže] vystříže Bartoš. - Na okraji jsou čtyři poznámky: proti ř. 1: list Žižkův; proti ř. 5: Žižka oč bojoval; před odstavcem na ř. 22: A níže v témž listu píše a dí; na konci: potud ten list. List 3: Originál se zachoval v třeboňském archivu. Velikost 27 X 15 cm (papír); přitištěná okrouhlá pečet je nezřetelná, neboť místo je pře- lepeno papírem. Dopis není přesně datován. Bartoš ve shodě s Tomanem jej klade k 10. lednu 1422, Pekař uvažuje o 10. dubnu 1423 nebo 1422. Pravopis je spřežkový. Pouze měkkost souhlásek ř, ž bývá někdy označena tečkou. Délka souhlásek značena není. V psaní ě a ie zacho- vávám způsob písařův. 3 Bratřie] Bratří T - Buohu] bohu PA,T -8 abyste PA] abyšte V,T List 4: Originál se zachoval v domažlickém museu. Velikost 12 X 21 cm (papir); na rubu adresa a stopy po pečeti. Dopis je bez data, obecně je přijímáno určení Tomanovo, duben 1422. Pravopis je spřežkový. O psaní ě, ie platí totéž, co v poznámce k listu 1. V textu je několik obvyklých zkratek. 5 za dobrého škrtnuto „v Bozě bratřie milí“. 6 Kučtajnova] Cucztay- nowa rkp, Gutštajnova PA, V, T, Kuštajnova TB-žet] že PA, V, T, — 7 58

Strana 59
šactvie] ssacztwye rkp, šatstvie PA, V, T, — 14 obci PA, V, T,] obcze rkp - místa] města PA, V, T List 5: Zápis nalézáme v pamětní knize staroměstské č. a. 993, nadepsané „Primus liber vetustissimus privilegiorum, statutorum et decretorum Veteris urbis Pragensis...“ (obsahuje zápisky z let 1366-1540). Datován není. V souvislosti s historickými událostmi je kladen ke dni 11. června 1422. Psán je pravopisem spřežkovým. Kvantita není písařem označována. Opsaníč, ie platí totéž, co v poznámce k listu 1. 5 k nám] k vám T - ke mně chybí u T - 6 jsme rkp] sme PA, T - naj- vyššicho] najvyššího T -7 chome] chceme T - 8 i rkp] a T - 9 prosíme] prossime rkp - z ř. 9,10 vynechán v PA text od „Jeho Milosti“ až po „abyšte“ — 9 ste rkp jste T - 10 prosímet] prossimet rkp — 14 odpúštieme rkp] odpúštíme T - 18 cheme rkp] chceme T — 22 zbieranie] zbierání T — 23 staršie rkp] starší T - 26 Etc. chybí v PA List 6: Originál není zachován. Znění listu známe z přetisku v knize Havla Žalanského „Spisové o mučedlnících českých“ z r. 1619, f. G. 7 až H (musejní knihovna 37 E 9). Německý překlad u Zachariáše Theobalda (Hussiten-Krieg, Wittemberg 1609, str. 197), který měl v ruce originál pocházející z Domažlic. Opis českého znění listu měl spolu s vojen- ským řádem Boh. Balbín (dnes v NUK sign. XVII A 5); v poznámkách jej označuji zkratkou Bn. Datován je u Žalanského i Balbína bez udání roku. Theobald uvádí smyšlené datum, rok 1418. V Epitome se Balbín o dopise zmiňuje a klade jej do r. 1420. Naši historikové (Toman, Urbánek, Bartoš) přijímají datum 11. září 1422. S nimi se opět rozchází Pekař, který předpokládá den 12. září r. 1421. 1 dej] dejž Bn, T - 5 když T] kdož Bn - 8 vezmouc Bn] vezmúc T - 8 zatknouce Bn] zatknúce T - 9 svou Bn] svú T - jsou Bn] sú T - 14 Božím Bn] chybí u T - zhoubcím Bn] zhúbcím T - 15 na kázaních HŽ] na kázání Bn,T - 16 všickni HŽ] všichni Bn, T - 16 mohou Bn) mohú T-17 pro mladost] pro chybí u Bn, T-jsou Bn] jsú T- každou Bn] každú T - 19 všickni Bn] všichni T - vojenskou Bn] vojenskú T - 20 ale proti cizozemcům Bn] ale i proti cizozemcům T] - váš T náš Bn - 21 ste Bn] jste T - 23 Bohu HŽ] v Bohu Bn, v boha T — 25 Scriptum Bn] Datum T - 26 za slovem Mariae připojuje T „anno 1422" — 28 za podpisem připojuje T „v naději boží“. 59

Strana 60
List 7: Znění listu určeného obyvatelům Prachatic známe pouze z němec- kého překladu v kronice Eberharda Windecka, vzniklé v XV.stol. Dopis přetiskujeme podle kritického vydání W. Altmanna, Eb. Windeckes Denckwürdigkeiten zur Geschichte des Zeitalters Kaiser Sigmunds (Berlín 1893). Dopis je uveden zprávou: „V téže době se rozmáhali husité čím dál víc. I hotovil se římský král a táhl opět s velikou mocí proti Čechám na husity a kacíře. Tu padla velmi veliká starost na husity a psali všem blízkým městům a sousedům listy tohoto znění.— I psali husité listy a poslali je svým sousedům.“ Unser herre Ihesus Cristus, der umb uns bitterlich sin plût ver- gossen hat, der si mit uns und uch allen. amen. lieben brüder und noch- geburen, wir tün uch zu wissen, also ir von den lantherren horen sagen, das wir uwer vigent worden sint (und wir globent uch das wol also unsern lieben nochgeburen), daz ir daz nit glouben sollent, sunder in wissen sollent, wes vigent wir sint: also aller bosen pfaffen und welt- licher lúte, die wider das heilige ewangelium schribent und stont. wir tunt uch ouch zu wißßen, wir hassent ouch alle böse Cristen umb vier artikel: das erst ist, daz das goteswort an allen stetten sol geprediget sin und also in aller cristenheit, und nicht geschicht. der ander artikel ist, das der wore licham unsers herren und sin heilges plüt allen truwen Cristen jungen und alten gerecht werden. und der dritt artikel ist, das der allerherschaft von deme höchsten priester (es si der bobest) bißs an den minsten und cleinsten nicht geleit werden es si güter oder zinse, und daz die vor genant herschaft der geistlichen mit hilfe der weltlichen vertiliget werde. der vierde artikel ist, das alle offenbore sünden ver- triben werdent, es sige von dem konige oder von den lantschen herreen oder von dem pladecken oder pfarrer, geistlichen oder weltlich. darumbit getruwen wir uch wol also unsern lieben brüdern, das ir die worhei- ufnement und uns darinne beholfen sint wider alle velscher und unglo- bigen Cristen geistliche und weltlich, die diser heiligen worheit wider ttrebent. und des gebent uns ouch ein antwurt mit uwern briefen. und shunt ir dez nit, so wissen wir wol, das ir gotes vigent wollent sin und aller brüder vom Thaber. geben zu Brachatitz an fritag vor Katharine. Hans Zischo, Cwal der oberst houptman von dem Thabor und Jencko houptman zü Brachatitz. Toman ve své citované studii z roku 1894 upozornil na jiný variant v německém textu (z rukopisu označovaného H) Namísto „...also ir von den lantherren horen sagen,...“ čteme tam na začátku dopisu,... also wir von dem lant horen sagen...“ (když slyšíme po kraji mluviti). Spis Windeckův neuvádí přesnou dobu napsaní listu. Proto je his toriky zařazován teprve dodatečně k datu 20. listopadu 1422. S tímto datováním se opět rozchází Pekař, který uvádí rok 1420. Překlad německého textu v našem vydání připravil dr. L. HeCer 60

Strana 61
List 8: Originál je uložen v Národním museu. Velikost 13 X 23.8 cm (papír); na rubu je adresa a několik pozdějších přípisů. Datován je 26. března bez udání roku. V souvislosti s historickými událostmi je vřazován do roku 1423. Pravopis je spřežkový. Délka samohlásek označována není. O psaní ě, ie platí totéž co v poznámce k listu 1. V poslední (latinské) větě je několik obvyklých zkratek. 2 srdcě, rozumy] srdce i rozumy PA,V,T - všemohúciemu PA,V] všemohúcímu T-3 najmilejšie T] najmilejší PA, V -4 sem T] jsem PA, V - 6 a poctivě a líbezně] o poctivé a líbezné PA,V,T. Místo je možná porušeno, prvé a je těžko čitelné, snad možná čísti jako o — 7 jsem rkp] sem PA,V,T - 8 jsú rkp] sú PA,V,T - 23 Bartošěvi T] Bartošovi PA,V List 9: Originál není. List známe pouze z opisů ve dvou exemplářích Starých letopisů českých, oseckého (ze 16. stol.) a děčínského (z konce druhého desetiletí 17. stol.). Vycházíme - shodně s Tomanem - z rukopisu oseckého. Nemůžeme však srovnávat s textem druhým, neboť ten je dnes nezvěstný. Toman ho však používal a je možné, že některé jeho od- chylky, které uvádím v poznámkách, jsou právě čerpány z tohoto nám nedostupného textu. Oba rukopisy datují dopis do r. 1422 (srov. Toman 1. c. str. 51). Podle dosavadních výkladů historických je však kladen do r. 1423 (1. dubna). Psán je pravopisem diakritickým. Měkkost souhlásek je označována háčkem (výjimkou rz-ř). Kvantita je vesměs označena. 1 Jan Žižka z Kalicha, slúha nestatečný v naději boží. T - 3 osvietiti rkp] osvititi T- sou rkp] sú T - 5 nevyměňujíc rkp] nevy- miňujíc T - osob] v rkp omylem osok — 10 vysvobozoval rkp] osvo- bozoval T - 11 moc svou rkp] mocí svú T- 12 a ukázal rkp] chybí u T- 14 v loupeže rkp] v lúpeže T - v pejchu rkp] v pýchu T - 18 vysvobození rkp] osvobození T-20 abychom se sešli rkp] u T za tím přidáno „i sjeli“ - nyní v středu] nyní u T chybí — 21 tudíž rkp] totiž T - 24 najdobroti- vější rkp] nejdobrotivější T - 25 věkův rkp] věkuov T - tudíž rkp] tudyž T - 26 se všemi věrnejmi rkp] s jeho se všemi věrnými T - 27 zů- stali] zuostali T-30 doufajících rkp] ufajících T-31 Božího rkp] buožího T — 1423] MOCCCCoIIO rkp 61

Strana 62
Žižkův vojenský řád. Podržujeme zde tradiční označení pro známý zápis německobrod- ského sněmu, manifest Žižkova bratrstva. Jeho originál se nám neza- choval, máme pouze opis ze XVI. stol. v kodexu Národního musea sign. V C 2, f. 28b -32a. Velikost 21 X 30 cm (papír). Celý objemný rukopis vznikal postupně prací několika písařů XVI. a XVII. stol., kteří v něm přepisovali listiny a zápisy z různých jednání o věcech veřejných a náboženských. - Vedle toho máme v (NUK sign. XVII A 5) text užívaný Balbínem, který je však pouhým přepisem prvého. Rukopis je nadepsán „Constitutio militaris Joannis Ziscae“ (v poznámkách zkratka Bn). K němu je připojen citovaný už Žižkův list Domažlickým č. 6). Zápis je bez data. Většinou je kladen do jara 1423. Tomek a Toman udávají září 1423. V rukopise musejním se mísí prvky pravopisu spřežkového s dia- kritickým. Měkkost souhlásek označuje písař někde háčkem, někde spřežkou, nebo spojuje způsoby oba. Kvantita je označována jen velmi zřídka, a to zdvojením (ce - é). Písař hláskově text upravoval, ale někde nalezneme ještě stopy starších forem (na př. vedle i vzniklého úžením čteme ještě ie). Přehled dosavadních vydání je připojen v úvodu k Žižkovým listům (str. 56, 57). I všemohoucího Bn] všemohúcího T (podobně 9,21 a j.) - 5 nevy- mlouvajíce Bn] nevymlúvajíce T (podobně i 27,52 a dále) - 11 nevy- měňujíce] newyměnugicze rkp. newymniegugicze Bn (jinde newy- mienugicze Bn) nevymiňujíce T (podobně 20, 27, 51 a j.) - 12 tejden rkp] týden T — 14 Jezu rkp, T) u Bn chybí — 19 na robotěžích Bn] na robotězích T (podobně 126, 150)-22 kusuov T] kusuw Bn - artikuluov T] artykuluw Bn— 23 nechtěl Bn] T je klade až za slovo brániti a člení tuto větu jinak — 24 chcme rkp] chceme Bn, T - na poli chybí u Bn,T - 25 sebou Bn] sebú T - 25 a na hradích T]i na hradích Bn — 27 miesta Bn] místa T (podobně 59)-30 jsouce Bn] jsúce T - vědúce T] wie- daucze Bn - rozomějíce T] rozumniegicze Bn -31 jsou Bn] jsú T -36 a my] a chybí u Bn,T — 42 z Paňova T] z Pangova rkp, Bn - z Březové rkp] z Březovic TB- 47 z Hoštky Bn] z Hoštky T - 53 chcme T]chceme Bn - 54 vejtržky Bn] výtržky T - 55 i jsme brávali Bn] i chybí u T - hanbu] hambu Bn - 58 vytrhnúti T] wytrhnauti Bn — 59 hnouti Bn) hnúti T (podobně i v jiných tvarech tohoto slovesa) - 63 hejtmanuov rkp] hejtmanův Bn,T - 64 budou Bn] budú T - 67 k neposlušným T] k ne- poslussnymu Bn - kdož T] kdo Bn-69 se Bn,T] gse rkp — 73 buď Bn] bud T - 73 kdybychme Bn] kde bychme T — 74 ustaveni T] ustanoweny B - 76 z města] z místa Bn -83 aby se hned i hnuli] aby se ihned hnuli Bn,T - 84 svejmi rkp] svými Bn, T - 88 k druhejm rkp] k druhým Bn, T - 62

Strana 63
91 Buoh rkp] Bůh Bn, T -96 k hrdló m T] hrdlem Bn — popraviti] pro- praviti rkp 105 městčích Bn] městských T - robotěncuov rkp] robo- tienczuw B, robotězuov T- 109 dobrejm Bn] dobrým T- 109 chtěli by T] chtěl-li by Bn - 110 k statku] k chybí u Bn, T — 112 Achanovi] Achio- rovi rkp, Bn — 114 k vosobám] k osobám T (podobně 121) - 115 zříce] zřidce rkp, Bn - takovým] takovú T — 131 až 133 Toman upravuje všechny koncovky 2. p. na - uov, Bn má všude -uw (podobně i jinde) — 133 všeckny rkp] všechny B, všecky T - chcme T] chczeme Bn 139 věšeti T] wiesyti Bn— 144 svatú milostí] svatú chybí u T- 148 věčné T] moczne Bn — 153 plniti T] plnieti Bn Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi: Dokud neupozornil Jaroslav Goll na svůj nález rukopisného znění Kroniky v r. 1877, byla známa pouze ze starého tisku vydaného na počátku XVII. stol. (v musejní knihovně sign. 25 E 17). Za jejího autora byl označován Martin Kuthen ze Šprinsberka, který ji prý vydal po prvé v r. 1564, toto vydání však zachováno není. Objev Gollův ukázal nesprávnost těchto výkladů. V r. 1877 nalezl totiž zapsánu Kroniku velmi pěknou v papírovém rukopise oktávového formátu z druhé pol. XV. stol., který je dosud uložen v gymnasiální knihovně saského Frei- berku. Tento rukopis nadepsaný „Kronika česká“ popsal ve Zprávách o zasedání Král. čes. spol. nauk z r. 1877, č. 7, str. 381. Kronika je tam zařazena na f. 156a - 165a s nadpisem: Kronika velmi pěkná o Janovi Žižkovi, čeledínu krále Vácslava, počiená se. Datováním Kroniky se zabýval hlavně druhý její vydavatel V. No- votný, který ji klade do dvouletí mezi červnem 1434 a červnem 1436. Do doby vlády Jiřího z Poděbrad ji kladl R. Urbánek a F. M. Bartoš. Pekař časově posouval sepsání až na konec XV. nebo zač. XVI. stol. Otázkou přesnějšího datování se zabývá prof. Urbánek v nové, zatím rukopisné práci. Vydání Kroniky z rukopisu: Jar. Goll, Vypsání o mistru Jeronymovi z Prahy. Kronika o Janu Žižkovi. Praha 1878. V. Novotný, Kronika velmi pěkná o Janovi Žižkovi čeledínu krále Václava. Praha 1923. - V poznámkách značka N. V poslední době bylo toto vydání přetištěno ve svazku Na množství nehleďte. Praha 1946. Podle starého tisku je vydána Kronika ve Výboru II, str. 1511 n. Pravopis zápisu je spřežkový, pouze někde nalezneme diakritická znaménka (ž, č). Kvantita označována není. Téměř zcela důsledně rozlišuje písař dlouhé ie (ije) a krátké ě (ie). Zkratek je v rukopise několik. - Vydavatel tištěné Kroniky (t) upravoval jazykovou stránku textu. Odstraňoval zastaralé jevy hláskové, tvarové i skladebné (neuvá- díme je jednotlivě v krit. aparátu); zřídka však zasahoval do slovníku. 63

Strana 64
1 Když se jest psalo léta od narozenie] Léta od narození t - 4 pak chybí v t — 8 rozdávána býti lidu obecnému] obecnému lidu dáváno býti t - 21 Konráda] Kundráta t - 25 jali se rozdávati] počali jsou rozdá- vati t - 27 za obyčej chybí v t - 30 někteří] druzí t - 40 lučil] hodil t - 45 napadl popadl t - 48 na radě] v radě t - 55 král Zigmund Uherský] král Zikmund, král uherský t - 59 pověděli] odpověděli t - 62 svobodně zjevně t - světsky] světskýmt - 65 Pražan] Pražanův t -mě] mně N -67 za honu položiti] položiti za hony t -jel] vjel t - 69 hrad sv. Vácslava] (Václava N), hrad Pražský t (podobně i dále) -71 kříž t] † rkp, N-81 za- mordovala] mordovala t — 82 zahubila] hubila t - 83 zuostal] byl t — 86 Sazemina Oustí N] Sazemy na Oustí rkp,t - 91 z Uher chybí v t - 93 dí- ti] státi t - 97 a když to Žižka uslyšel, hned také osadil Vítkovu horu] A Žižka jest osadil Vítkovu horu t- 101 ale hlad] ale že hlad t — 102 vaříce jedli] vařili a jedli t - 103 aby doplněno z t — 104 A nětco jest Žižkova lidu] a nětco v tom Žižkova lidu t - ješto] kteříž 1 - 111 A když jsú štur- movali] a tuze k němu šturmovali t — 114 shuory doluov] shuory je do- datečně vsunuto — 115 ač byl i jich] ač byli z jich t - 116 uhlédajíc chy- bí vt - ač rkp] až t,N — 122 vytrhl] vytrhši t - pále] pálec t — 123 kostely páliti kázal chybí v t - 126 A ti] Atu t, N-129 Vyšehrad] jej t- 130 zbitot zabito N-132 Pražanuom] Pražanét - obořili [zbořili N - 138 pryč šli odešlit- Múcha jménem] příjmí Moucha t — 139 vzal] vzav t — 140 málo na] nemálo na t — 141 k Lomninám] z Lomnína t — 146 u Votice] u Bo- tíče t, v rkp Bo přeškrtnuto-151 tehdy] tedy t- 155 zbito a zapáleno] zbito i spáleno t — 158 Pražanuom chybí v t — 159 doby (= dobyl t); snad starý aorist místo participia l-ového. Podobně 202 posla (= poslal). - 163 Nymburk] Limburk t - 164 Litomyšl] Litomyšle t - Jaromiře] Jaroměře t — 165 sobě úfali, obranně] sou ufali v své obraně t — 173 korfešti] korfirsti t — 180 se hnuli] sou zahnáni t - 181 mnozstvie jest stanuov shořalo] ...stanův spálivše t - 191 Kány, Jassy (Goll vykládá: Kumány a Jazygy)] Kanygaše t — 196 jedva] jedvy t — 211 ješto se ... led prova- loval] prolamoval t — 216 přijeli] vzali t - 267 boje] bitvy t — 274 Luž- nicské] Lužické t - 275 do Rous] do Rakous t v rkp Rakous přeškrtnuto — 276 v Dansku] v Kdánsku t (Gdansk) — 277 mezi Brodem u Kouři- ma] mezi Brodem a Kouřímem t Na okraji proti ř. 71 připsáno jinou rukou: zjednal to král uherský Zigſmund]. Jan Hájek z Hodětína, Vojenské zřízení: Jediný známý zápis Vojenského zřízení byl uložen v archivu měste Prahy (Chaos rerum memorabilium, sign. E II 3,f. 133). Tento kodex byl však zničen při požáru Staroměstské radnice v květnu roku 1945. Podle sdělení úředníků archivu nebyl ofotografován, takže dnes můžeme své vydání opříti pouze o starší edice. Text počíná určením doby vzniku (r. 1413) a uvádí i původce, Jana Hájka z Hodětína, podkomořího krále Václava IV. Nad tímto datováním 64

Strana 65
se zamýšlel už Palacký a pochyboval, že by text v té podobě, v jaké je nám znám, vznikl už r. 1413. Proti časnému datování vystoupil H. To- man v knize Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy a posu- nul dobu vzniku za války husitské. Pozdější dataci zdůvodňuje také R. Urbánek, zatím co Jaroslav Goll hájil proti Tomanovi rok 1413. Vydání Vojenského zřízení: F. Palacký, CČM I, 1828, str. 29 n. K. J. Erben, Výbor II, str. 167 n. H. Toman, Husitské válečnictví doby Žižkovy a Prokopovy. Praha 1898. Str. 422 n. Naše vydání se opírá o text Palackého a pouze místy opravuje podle Výboru. Toman ve své edici vyšel také z obou předcházejících vydání a text srovnal s originálem. Více se shoduje s V, ale jazykově upravoval. 1 čtyrstého] čtyřstého V-15 dopúštěny] dopuštieny V (podobně 167) — 28 hleděno] hledieno P,V (podobně 157) - 31 Jestliže by kto násilé které panně neb panie učinil kdekoli V - 35 ornáty] vornáty V -90 měli jměli V (podobně 135, 153, 220)-100 hajtmanóv] hajtmanuov V — 101 s tiem] s tím P- 107 na koláči V] na kolací P - 175 a šaty] a s šaty V - 183 aniž] ani V — 184 domuov] doluov P - 191 všech chybí ve V - 199 překáženo] překážieno V — 203 ani V] ini P (podobně 208, 209) - 216 na těch] na těch věcech V Václav Vlček z Cenova, Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů: Text máme zapsán ve dvou rukopisech třeboňského archivu. První znich (A) spadá svým vznikem asi ještě na konec XV. stol., druhý (B) má na první stránce napsáno datum 1532. V úvodu k prvnímu tištěnému vydání textu zabývá se Fr. Palacký jeho určením českému králi Vladislavu Jagellonskému a připojuje živo- topisné údaje o panu Václavu Vlčkovi z Cenova (zemřel po r. 1501). Vydání: F. Palacký, ČČM II, 1828, sv. II, str. 3 n. K. J. Erben, Výbor II, str. 999 n. H. Toman, Husitské válečnictví za doby Žižkovy a Prokopovy. Praha 1898. Text na straně 428 n. Ve vydání vycházíme ze staršího rukopisu A (podobně jako Palacký i další editoři). Je psán pravopisem spřežkovým. Délku samohlásek označoval písař jen výjimečně (zdvojováním samohlásky); i označuje nedůsledně ij, ale v některých případech nelze bezpečně rozhodnout, zda spojení ij označuje vždy dlouhou samohlásku (viz poznámky). V rukopise je několik obvyklých zkratek a řada škrtů. Označování číslovek není jednotné; jsou buď vypisovány slovy nebo označovány číslicemi, jindy bývá k číslici připojována i koncovka (ř. 29, 31, 34, 65

Strana 66
55, 59, 64, 71). Poslední případ přepisujeme tak, že uvádíme číslovku slovy (analogicky podle ostatních číslovek vypisovaných). - V kritickém aparátu přihlížíme vedle rukopisu B, vzniklého prací dvou písařů, k nejstaršímu vydání Palackého. Na něm jsou závislá další dvě vy- dání. Odchylky ve Výboru jsou řídké. Toman se opíral o Palackého i o Výbor, upravoval však některé jevy hláskové (nestažené ie nahra- zoval í, ů m. uo a pod.). 2 dvadceti] dvatczeti A (podobně 60, 64, 375, 404) — 13 200 koní a 30] 226 koní P - 32 na špic] na špici P (podobně 54, 55, 60 a j.) — 41 vedou] vedú P (podobně i jinde upravuje P ou na ú, na př. 87, 229) — 45 stech] set P-47 v šiku] v šicích P-65 třimezcítma] trzimesczitma A — 73 tři] trzij rkp (jinde trzi) — 74 vedú] wedeta B - 83 houf chybí u P - 85 voděnými oděnými P (podobně odstraňuje P, V, T toto v - 90, 133 a j.) — 87 z vozu] z vozuo P- ti] rkp ty - 97 ti] tij - 100 jměli] měli P(podobně 104, 186 aj.) - 105 rozkázat] rozkázati P- 107 potiskali A, P potiskati V - 108 najvíc] najviec P - 109 se 1 gse A (podobně 240, 260 a j.) - 109 trhněte] tiehniete B - 110 mívajte] mievajte P - 115 českú czeszkú A (podobně 145) - 120 jest chybí u P- 121 míti] mieti P - 128 hlédali] hledieli B—131 s obúch stran] s obú stranú B — 135 za mají přidáno býti a bíti B - 138 pověděno] povědieno P,V, povědíno T — 139 postavili] zastavili B — 145 země chybí u P- 151 stráni] stranij rkp — 156 silni] silnij rkp (podobně 192, 243) - 157 krajní] kragini A - 158 k nim] k nijm (podobně 195) - 182 rotmistři] rotmistrzij rkp — 188 všeho] wasseho B - 201 to take vdiela dest tisicz lidij B - 206 vykří- dlí] wokrzidli B — 207 nesužovali A = nezužovali — 209 korouhvice) wrauhwice P,V (chybné čteni rukopisu) — 214 at jim] att tim A, att tiem B, ať těm P - 220 šikují] ssikowali B — 249 pilni] pilnij rkp (podobně v konc. 1. p. množ. č. muž. rodu 283 odkryti, 355 sebráni, 356 vsazeni, 377 šikováni, 387 zděláni, uvedeni) - 307 klidil] zklidil B - 319 vztekli] ztekli B, stekli P — 326 rač] raczte B — 359 deseti P] desíti V - 391 houfcové] houfové P - 392 koni] koně P- 397 přijde] puogde B- hle- děli P] hleděti V - 404 na jeden] na jednoho B * V závěru připojuji poděkování všem, kdo mi při práci pomáhali. Pře- devším odbor. redaktoru tohoto svazku p. prof. V. Vážnému a členu redakce p. doc. A. Škarkovi za cenné rady; ředitelství knihovny ve Freiberce za zaslání fotograf. snímků, vedoucím rukopisných oddělení universitní knihovny a knihovny Národního musea p. dr. E. Urbánkové a dr. J. Tichému, řediteli třeboňského archivu p. V. Hadačovi. Při výběru obrazového materiálu mi pomohli p. dr. Z. Drobná a p. doc. dr. Vl. Denkstein z historickoarcheologického oddělení Národního musea. 66

Strana 67
Slovníček bahno močál, bažina berla žerď, držadlo bojovný válečný, vojenský braň zbraň, zbroj búře nepokoj, roztržka hýbaní pohyb chutně ochotně, spěšně, rád item též, rovněž, dále ižádný žádný, nikdo cepník bojovník ozbrojený cepem Čtení Boží Písmo dopuštění dovolení, souhlas dopúštěti dovolovati dosáhnúti uchopiti drahně mnoho, značně dřeví násada u kopí; kopí fasunek malé žebřiny na vůz fortel výhoda, užitek, zisk glejt list bezpečnosti, průvodní list hákovnice těžká puška haltéř nádržka na ryby, sádka harc počátek bitvy, útok harcovnice druh starodávných děl hauptman hejtman, vrchní vojenský velitel hlédati hlídati hodný vhodný, náležitý hold poplatek, daň holdovati vybírati plat, drancovati hon délka 125 kroků honec jízdní voják v předvoji vojska, přední stráž hospoda ubytování, útulek houf množství, zástup; zajištovací jednotka v předvoji vojska houfec malý houf houfnice dřevěný prak na vrhání kamenů jedva sotva jímati sbírati, chytati jistec ručitel jmieti míti kázati kárati, trestati kej kyj kněz kníže; kněze milost knížecí milost knieže kníže koláč odměna, dar; na koláči za plat, za odměnu komže rocheta, krátké bílé roucho užívané při katolických obřadech koněberka voják stíhající zběhy a záškodníky kopiník voják vyzbrojený kopím kostkář hráč v kostky kratce motyka na krátkém topůrku kus artikul, článek; čtyři kusy čtyři artikuly pražské kuše samostříl kyselost hněv lajk utrhač landfrid veřejné zřízení pokoje a řádu po krajích lánie lání lebka přílbice líbezně příjemně, mile lučiti hoditi málo : málo na tři léta skoro tři roky 67

Strana 68
meïkati se zdrZovati se, zamešká- vati se mordéř vrah, škůdce mstíti nad někým mstíti se na někom mužsky mužně nahý holý napicovati opatfovati pici napraviti upraviti, zfiditi nazajtřie nazítří nebožec nebožtík nebranný neozbrojený nenie nyni nestrašlivý nebojácný, smělý nietiti zapalovati obec shromáždění, společnost, společenská skupina obecně veřejně obehnati obklíčiti obrok píce obyčej zpúsob odbíti odehnati odbyti se (s gen.) zbaviti se odepřítí postaviti se na odpor, za- bräniti odpusténie: odpusténie vzíti, Vzíti si dovolení k odchodu ohledovati prohliżeti okfidli (vokřídlí) křídlo vojska opatřití se zaopatřiti se, zabezpe- Citi se operiti (vopefiti) opatiiti, kryti osazovati obsaditi posádkou ostatci pozůstatky, zbývající část ostáti obstáti, vydrZeti ostaviti züstaviti ostroha (vostroha) ostruha ostfíhati brániti, zachovávati ostíp (vostíp) ostép padücí pomíjející pachole mládenec, panos Páteř Otčenáš pavézník štítonoš, bojovník ozbro- jený štítem picovdni svážení píce pilný důležitý, naléhavý 68 písmo spis, kniha píšťala těžká puška píšťadlo malá ruční zbraň plac prostranství pleš tonsura plundréř lupič po pro poctivé pořádně, náležitě podále něco dále boddaci poddany pohofeti shofeti pokátí se učiniti pokání pokrývač pokoutník polomiti přemoci pommiett pamatovati si, pripo- menouti si néco pomocen nápomocny ponuocka noční hlídka, stráž popraviti napraviti, po prévu učiniti, souditi posilek pomocné vojsko postihatí stíhati potiskati tlačiti, puditi potkání srážka, bitva potkati se svésti bitvu, utkati se povstati vystoupiti pozdvižení pomoc, vyvýšení požádaní žádost, přání požití, poživu pobíti, pfekonati prdzden prosty, zbavený propustiti dáti, vydati protiviti se odporovati, vzpírati se prehledovati. prohlíZeti prestüpiri piejíti přiharcovatí přijížděti nepříteli na oči příchylný nakloněný přijítí (o něco) ztratiti něco primlüvati domlouvati, vytykati puditi hnáti, pronásledovati rajč rýč ráz ražení, ražba retovatı bräniti, vysvoboditi, chräniti robotěnec, robotěž (robotěz) robot- ník, nádeník 

Strana 69
rocenie bouření rotiti se shromaZdovati se, boutiti se, hádati se rozlítiti se rozhnévati se rozmluviti pohovofiti si, promlu- viti rozmysl rozmyšlení, uvážení ruka strana řád řad, řada, spořádání saditi: saditi pitie uréovati cenu nápojů Sbierati pole sbfrati vojsko selhati obelhati setrvale stâle slouha sluha slušný prípadný, náležitý, spra- vedlivý smrtedlný smrtelný snażnost bedlivost, snaZivost spolek : ze spolka společně srubnice délo starší představený státi piestati stavovatt zastavovati, zadrZovati strojiti se plipravovati se, chystati se styskati si stéZovati si sudličník voják ozbrojený sudlicí (kopí se dvěma hroty) sváda svár, spor svaditi se rozhnévati se, znesváfeti se, v boj se dáti facovati vymáhati plat, bráti plat Senkovati nalévati Sikovati poïâdati, do $iku faditi šilink bití, veřejné mrskání šín(a) obruč, kování na kole škorně střevíce, boty šperloch plachta na vůz špic vojska čelo vojska; na špici vpředu špíže zásoby k stravování mužstva a ke krmení zvířat šturm útok šturmovatií ûtotiti, hnáti útokem táhnouti po někom táhnouti za ně- kým taras veliký stojatý štít s opěrným dřevem (berlou) tarasnice druh děla, užívaného při obléhání tarasovats opevñovati tisknuüti naléhati; tisknouti koho od čeho odstrkovati tiskniti se tlaliti se tlustý : tlustý kabát kabát z hrubé látky trefně vhodně, příhodně tresktati trestati trhnüni vytrhnouti, vyraziti ütokem třítí na někoho stíhati někoho, tisknouti uhoditi k čemu nalézti cestu uchovati chräniti, opatrovati úrok daň, poplatek usadıti ustanoviti ustr&iti se uhoditi se, naraziti, za- raziti se váleti vál&iti, bojovati valní (valny) mnohy, velky, silny varta hlídka, stráž vedlé podle vejtržka (výtržka) výtržnost vésti prováděti, držeti, zachovávati vopeřití v. opeřiti vostroha v. ostroha vostíp v. o&típ vozník tažný kůň vtref vhod vydati oznatiti, oznémiti vymieniti vyminiti, vyjmouti vymlouvati omlouvati vynimats vyjimati vystfieci varovati, uchrániti vytrhnüti vytéhnouti vytrhnüti se odtrhnouti se, vyjíti z fadu vyzdvihnüti se povstati, vznik- nouti vzatek co bylo vzato 69 

Strana 70
vzíti škodu utrpěti škodu vztéci vyraziti, vyběhnouti základ zástava, záruka zastávati: zastávati hospody objednávati zastříti se zakrýti se zatíti se zůstati pevně státi, ne- hýbati se z místa zavésti ošiditi zavření: zavření vozuov svázání, spojení vozů zbádati bodnutím svrhnouti (s koně), probodati zběř zástup, družina, chasa zbieranie sbírání, shromažďování zbíti pobíti, roztlouci zčekati počkati zdělati udělati, způsobiti zhoubce hubitel, záhubce zištný užitečný, výhodný zlost hněv, záští, zlý skutek zlostný plný zlosti; nešlechetný zpraviti dáti zprávu, vyložiti; zaříditi, uspořádati zpravovati říditi, vésti zpravovati se říditi se zprotivení zbouření, povstání zrušiti porušiti, zkaziti zřiediti ustanoviti zřízeně náležitě, spořádaně ztepati zabíti ztonúti utonouti 70

Strana 71
Soupis vyobrazení 1 Bitevní scéna. Bible krále Václava IV. (Vídeň. Foto Státní fotoměřický ústav.) 2 Dobývání města. Bible krále Václava IV. (Vídeň. Foto Státní foto- měřický ústav.) 3 Bitevní scéna. Bible krále Václava IV. (Vídeň. Státní fotoměřický ústav.) 4 Bojovníci při jízdě do bitvy. Bible krále Václava IV. (Vídeň. Foto Státní fotoměřický ústav.) 5 Dopis Jana Žižky z Trocnova Domažlickým. (Museum v Domažlicích.- Reprodukce obou stran dopisu.) 6 Začátek Žižkova vojenského řádu. (Národní museum, sign. V C 2.) 7 Začátek Kroniky velmi pěkné o Janu Žižkovi. (Freiberg.) 8 Pečet obce Hradiště hory Tábora (1424) a obce prachatické (1424). (Podle V. Vojtíška, O táborských pečetech a erbech. Praha 1931.) 9 Pečet Jana Žižky z Trocnova. (Třeboň. U smlouvy o příměří s Oldři- chem z Rožmberka.) Železný biják z XV. stol. (Sbírky Národního musea.) 10 Žižka v čele vojska. (Rukopis v Göttingen z druhé pol. XV. stol.) 11 Žižka v nebi. (Kodex z Jeny, uložený v knihovně Národního mu- sea. - Foto Statní fotoměřický ústav.) 12 Žižka v čele vojska. V Konáčově překladu Kroniky Eneáše Sil- via z r. 1510. 13 Husitská vozová hradba. (Vídeňský rukopis z r. 1437.) 14 Boj s husity. (Vídeňský rukopis z r. 1437.) 15 Bojovníci s husitskými zbraněmi. Nepolévaný kachel z pálené hlí- ny, nalezený na hradě Lipnici (druhá pol. XV. stol.). 16 Nejstarší hákovnice z první pol. XV. stol. a válečné kladivo pozdně go- tického tvaru z druhé pol. XV. stol. (Sbírky Národního musea.) 71

Strana 72
17 Skupina husitských cepů. (Sbírky Národního musea.) 18 Dva bijáky cepů. (Sbírky Národního musea. Dřevo cepů je silně poškozeno.) 19 Husitské meče z XV. stol. (Sbírky Národního musea.) 20 Přilbice s pohyblivým hledím z druhé pol. XV. stol. (Sbírky Národ- ního musea.) 21 Velká pavéza se sv. Václavem z poslední čtvrtiny XV. století. (Sbírky Národního musea. - Pochází z Kutné Hory.) 22 Malá pavéza se scénou Davida a Goliáše a s husitskou písní v nápise na okraji. (Konec XV. stol. - Sbírky Národního musea.) 23 Bitva husitských jezdců s křižáky. (Kodex z Jeny, uložený v Národ- ním museu.) 24 Václava Vlčka z Cenova Naučení o šikování jízdních, pěších i vo- zů. (Třeboňský rukopis, f. 7b.) 72

Strana 73
Obsah Úvod (Jan Durdík) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Jan Žižka z Trocnova: Listy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 Vojenský řád . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Kronika velmi pěkná o Janu Žižkovi . . . . . . . . . . . . . . 28 Jan Hájek z Hodětína: Vojenské zřízení . . . . . . . . . . . . 36 Václav Vlček z Čenova: Naučení o šikování jízdních, pěších i vozů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 Soupis vyobrazení Poznámky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 Slovníček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 67 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71

Strana 74

Strana 75
STAROČESKÉ VOJENSKÉ ŘADY Hájek - Vlček ŽIŽKA listy a kronika Vydal Orbis, Praha. Šéfredaktor Josef Štefánek Památky staré literatury české Odpovědný redaktor František Svejkovský Odborný redaktor Václav Vážný. Technický redaktor Miloslav Fulín Korektor Jan Randa 301 13-2, 49611/17-51-III/1, 257 Sazba 13. XI. 1951. Tisk 26. VI. 1952. 1. vydání. Náklad 5400 výtisků 12 stran obrazových příloh Plán. archy 6,25. Autor. archy 5,06. Vydavatel. archy 5,17 Skup. papíru 221 13, formát 84x 108, 80 g Knihtisk. Písmo Plantin Vytiskl Orbis, tiskařské závody n. p., závod č. 1 Praha XII, Stalinova 46 1%. Brož. Kčs 36,—

Strana 76
A Dobývání města. Bible krále Václava IV. (Vídeň. Foto Stát. fotoměřický ústav.)

Strana 77
☞ - Bitevní scéna. Bible krále Václava IV. (Vídeň. Foto Stát. fotoměřický ústav.)

Strana 78
*1 Bojovníci při jízdě do bitvy. Bible krále Václava IV. (Vídeň. Foto Státní fotoměřický ústav.)

Strana 79
Bitevní scéna. Bible krále Václava IV. (Vídeň. Foto Státní fotoměřický ústav.)

Strana 80
— miloſij Azdaru Stge a Bana Boha i�ſſmoßariovßo. vwurmr� a przeewſ ß oſrngren Oſte Sta�e ogiſſene a OriAne ſhar9o dSáforta Bo. 3oßo iewyrine abycvam Grßi (Boźmmi biwceSń Sal wkázany ſyſſitßvdaoneßo wßh newymáńnac( ko wſwviß Gozyß má pzzgmagige wkhłegineyfuiß Słze f�-Patorl y yme ßtomié weś atgi�, Orig Roytßmß ſiec a krow Puna naſſec Jeżoſß kryffa Io. �a wſſimegangy�o áſſigßm pligma� o Baźm 6ran adzeńſthiym a ßpyfiwaſ� błaryy y máoj Oißy &nes ſoßzen æ potom irzby byſßy zadiw oſof nowyminn. ſome 9e ffom neQcoy imefißa pnSi�. Nrymenie rm. Suety bdyby tenSem, Azebij a &&me kliezſkwo prowe9c a prweśt/ kráwtn Gyna (Sożągo �a Gzyń roſth & Stwolo'( Yppoſ ſioctema a ntalam g&c Sáwży Gnaſvßkycufwy ráſſif a z6dzy 6 pomoczy Boy zfwrfe a Gene Cami náßbi napoe9 yſrſoou &z= ☞y Cmrźe9thie y wſſisy błankyraßy rnſſi�ßab2zy �� Pofont ſta Arafite na klijafert y na pámy � na Or lianere na Femeſhigyc naroſotiezyc� y nawſſey b9et� miżſkeno v Seńſkigo poßcalnjspeklcly gay. nyś oſoorerrymensue, seerys ani Mcady� a wsy Gromooy plná kgca oſſemoßańnyß (Y Hoycy fieeßro= fnſhow p (krtylhlhbl Sronign pſanę 9ryf a diáfeżne weſl v vchały. necłuHgir wina ßa/ ßa : pilyyt oramly lac za 9ireco niewywane amj cyme Začátek Žižkova vojenského řádu. (Národní museum, sign. V C2.)

Strana 81
„S Saatshgs p S sspusvahu „ am vm a t u Jd p ☞ N na vní ata “ ay - a ok aa Ss há Na a7 F a s n Eau M nGgk“ ad S a a Sas wa Pu sa anuNoýyýaký ANTueaauu a Suu OVRVĚvr“ „NaSuYa „ “ sRAgůTýY N S a u jnuaýakoav T a EDk nu a a aýSy a'Mu Pa paho a ďaNTa ý n . s ssaNSaNsýa N s a sa dpus lsdoéAaas * F s a s ah kn s á w tp s z kd. b * ng g5. ýr vrvreaper: & v aRz y * . a ssuhvoa.e navÉráýNýNgu vo č aos Sao-gaxýýau Aoddk a ě SaAavr84e s aýshua0puý AnNá *aaaaorkýakvěvýě avýdýouaNŠyYS adu Vno da tosvá d0cní a sedsi Sas „ Aaváackerý5věsoědn5000uýmkaa A a2 v movůu n“ " př „a .u ažde ýžuaVrvkams „VlNnke nuaa ěáka Šnv u SnauPrg, pýÉuMda aůNuaN TaaOuaueMoaŠkésldía náak“ mns,ua ss,am8h vka mpás ah va ušuuuam“ grs g ý u.uvn5“ nýývů gPýobod gr.t knáýuŠkuhuuuhý t svýv. *9 4dnů u A“s ugNÉ Šk„ R ckw v n v a baavýsMýý Nd ak s. s půvAn věnaad aku „da čl. má l w py"ráasaubu1u „ n aa NuNksua“rv vůjtýd u“a u dv š Fg aaNeaýva sejasnám íse,s6sýý s. nr Pr „ sáháb „ NaN NSNýýgg 5ědaa nu K „ýýSg. a u nul u NNýuýNg „ůEýA sMYSdNrsnýkýNANNaN a s s Ns. VapaNuýAaore e5ua u . ka usaukaSéNýNAVY a " u RNSáěyý- d sVrsitný sroodyý aýoční adaoyoý oaeuý VěakaýoégýdýNegh a S “m uTah SmaN ÉMýnaeo 3u" TrkdkýNýANoN s Výka dkdoný " uA A „ovaoýaěauě osN s ds s "NýůAýP.ý“95ms nos Frv“ „N SVak ds N ýN" V SÝTSMn nsa kýý 9SýY “s.“ v n nu“ SruďSu cý VaaMak „u n naVA Acaémá š nu u,ří u, cí e sn, u n na a na a Nakhau R.— Fr dsý kagh Tnýa2AVNy RáTýESSrýý TPNAVasekýyd,“ SvOaOKekgý NANY páNR“ Vrv sků k BHa aiHe apana cAfreGo pre F Sf sacaiiee Hacei Aerfck Apfiay GroolaRy tad Insorh Fcpuaysivaskidyeshaa- Acptía vdaky vyRav AGadlajiufeo JeGeteu ssayr Svarryna bariy cpa* Raf- Nve vitceveSyrt Rae3xrane t zprnaeoaa Českynsia Fčren Suan 3erp trzyny ARnr uwas Gfjtreathe wy pront i wrupy'ccn & ae pe AGgt☞ uu Nuuaj. s s v ý vý n z a na n „ An) IihA ſhaſyef= zyme ſya. Habaße�ⱥ wɇboccyv ßezy u I us.ae SOSNn nása“aýkýýkýý TN "vkA NSýSVa Sýdno- Frr „e“, v n ura ý"aýN 5s. a . u voa ě uahýývěý.rA vS dršáů ůu uAýN ÚVNTVNVSVAYěkýuéSéýgý TááuýkýZa9TývýdRK ncný odý- vduSas5a3ýPaěvýáákýT Mů.ě FsýáýááugráK fáa SYavaa Naoý. av Nn uý psaa5aěměo vroěě“5mnse něnéZa V N Aa va auu uSka“nuh Mu aaaaaáaaa ar “ gana ký jNůYNNuáýyk a A52 “hn naS gěaaprrád v nnNad g us uu uéSýýakAýFa a N. le a doe dsuaSýod u. a C vdn na neýía shch “ď"uNýnůY“ Na uu lA rna Nauýaada Saaa Auu asuaaOda E aV. V 2. A ya na a--ýaa s a 1d E 1 w u s n s h suu Saávě3“ susuu Ný “ea s moaýNéýk aaatýy a RrjSýOMýN. rSu knanaýývÉaNé Nvaa„ a u be u s. a a ae9m ýé“uaggu a A PVkÉ Nývý Qý a rárýsýwýSuvaýý uuuVw d rruPder ukagadk „ 5 . s č.u„ aP Ana k roa NT“ aauo Eutu shnuýuaaýr B u a urcrn uminý „ „N s Na saggu a n nSnNNaauku. Dopis Jana Žižky z Trocnova Domažlickým. (Museum v Domažlicích. Reprodukce obou stran dopisu.) —

Strana 82
rS k v Na z A Pečet obce Hradiště hory Tábora (1424) a obce prachatické (1424).

Strana 83
Kromika welm wykna o ſa nowi Hwkowi ákdinu ko= ſ � Wźigſkwwa pocpna Zy Pyyſall & tSsnaktbnjeſy Sonctv at & takweſk wßßy wy w �tr (wHls yyfkt ph a co uagt sRinlech. A Hy frefigh Ilecdy du cymy W welge fl ccnenſl kege b dycc bozy zwkolwáwy ßy ßyokyac ka�á na bvyfhwty ku p&Gyiy parw& nyno ſwy' bnes vwacchyywk y nakß wiolſnacahynchScna źyſßvy Gacy Kiem ſwetſßywypzo= WaC saGyn� nenylá (ak& ek zaly wa Mcl Gyw a k &y ccp phac vdumana MQE Au bezme gay Ryefl hna� pr= A woma BGuxk. Ank zy� en ☞�� dy &'ewfupe a (vrjč kgr (r � MawRaſowßo NpRam za Ráa Gwag �awⱥ ſzha Ceßu Začátek Kroniky velmi pěkné o Janu Žiškovi. (Freiberg.)

Strana 84
v 4. mx. vw MAuloreſuiuprue � SAuem Pamilſlentreſk nete w ſeReA ( AN MrnMe tred,v aml Gern vdi piy Pnua ſaet ant ks prHucill vee e rufcan lyo epuNm le Ruomln ſam vant L Nyk vokos virtml. duk&pw byhol Arot . A cA pu. Mid. viici. 13e teſidr Aag bn vue VF. ttra, nery tuuei aoad Scsy vneuar Gudeſa: . A ☞aaak. a pcu tf,tvink vei 3. 1tce Salr enh Rawtß Gaf. an Pmayji, AewaG Prann piromni xy, ač mý. keri atundiat ihaa osety Anoun poaet vapal VeAAerk a mě mijikAnt“ * — — RE * M — . „ — D. — — — — B s S i rtrgt lcpcdkocleſane vonwosſéwit wiiichte parcI w Pwijca ſmr) bwy oqteeApped nipmaleathan iſpßiolmpae wyqie booß vaßopan lustontia tfinienaß Rowe Preſ., — Žižka v čele vojska. (Rukopis v Göttingen z druhé pol. XV. stol.)

Strana 85
Pečet Jana Žižky z Trocnova u smlouvy o příměří s Oldřichem z Rožmberka. V zeleném vosku kalich, nad ním hostie, kolem 6 hvězd; legenda: A ŽIIZKONIS CAPIT ABORIIN — Železný biják z XV. stol. (Sbírky Národního musea.)

Strana 86
☞ R niR - A d A Žižka v čele vojska. Konáčův překlad Kroniky Eneáše Silvia z r. 1510.

Strana 87
A ter toſim Koſiium wne ſi quiś intwy ient ſakuadihw Sedáia aſerdit aliand Rit of firr et katw :GSauxte et exuſ káte quowam Konnna wſra ſcrptá y ſunt icls (ite Sexto Aapituſo al Le m Žižka v nebi. (Kodex z Jeny. uložený v knihovně Národního musea.) Foto Státní fotoměřický ústav.

Strana 89

Strana 90
k su „ „ 5a asnt na 1 a s r E 4 Přilbice s pohyblivým hledím z druhé pol. XV. stol.

Strana 91
Husitské meče zXV. stol. (Sbírky Národního musea.)

Strana 92
☞ ☞ ☞ ☞ A ☞A - * V S ☞ 3- * * á A A ☞ M An A - * *T w v títijíý!! HTe AA A A ☞a ☞ e S 3 3 ☞ ☞☞ Malá pavéza se scénou Davida a Goliáše a s husitskou písní v nápise na okraji. (Konec XV. stol. - Sbírky Národního musea.)

Strana 93
e Velká pavéza se sv. Václavem, pocházející z Kutné Hory. (Poslední čtvrtina XV. stol. - Sbírky Národního musea.)

Strana 94
ma me No�le 3etpxne Spetrgy wAkpah o74 náme (wßbocą ßoße boſſie wyßß pock f p9le 1cc wwrſam bcyta ak cwna ?8ce no1p43. - &7 Ma cm yotußwa cewoß boyz ß żoßo wji �b4 busnu Gc= &ws pao. &uxt M om5 na sohul - fiſcat Gaose 3r �us. Sbrr (Ruun tnPhres � ſeware r &s lttnup pecenoti a puffe. &s ya Geat ac soi xago poraaint f aoga. ſiome ° ſe pak t6ne proſwcô ſplowiwy boz Monuow 2* Symſſe poffrs 37xE So fřiec p.f...... ... e' Ghpugen.. &y carr..? ........ſ. 1&. Prla &xp m tx pxce& mep9 prslrr& 3- s..,y.......6.w, ...... 1..&.0 aß Syt Qpef Ztn., 600...& .. 1a Sgol pwpowąwo ne buepp une y2er.t by n me &perw nawon 6s yra obverte & pen neth grſe. 612 Gegen oam er ra áyt'Augpegatn pmaaccyne a : Ríßun §ki prtn,&uue eſum Beaffm, (a3. .... Rp- Ga2t3..Grune tmp8ale prau ☞ ponzrukama l.n ye Oniea Gdetam&caw anebe a (wofpiyst e 9pens y Václava Vlčka z Cenova Naučení o šikování jízdních, pěších i vozú. (Třeboňský rukopis, f. 7b.)

Strana 95
S — h .—3 r va dcue Bitva husitských jezdců s křižáky. (Kodex z Jeny, uložený v knihovně Národního musea. Foto Stát. fotoměřický ústav.)

Strana 96
Y s Q E *) Ai S — se- — ☞ — — & I A — - Z S A S N — z—— p d — A X K. * L — ☞ Boj s husity. (Vídeňský rukopis z r. 1437.)

Strana 97
grhall ☞ 8 W ve — D Q W L — . —— Z V 2 3 t — B S C D — O hFA n k. kAR Husitská vozová hradba. (Vídeňský rukopis z r. 1437.)

Strana 98
Nejstarší hákovnce ze sbírek Národního museu. (První pol. XV. stol.) Válečné kladivo pozdně gotického tvaru. (Druhá pol. XV. stol.)

Strana 99
Du ☞ ☞ — Bojovníci s husitskými zbraněmi. Nepolévaný kachel z pálené hlíny, nalezený na hradě Lipnici. (Druhá pol. XV. stol.)