z 173 stránek
Titel
1
2
3
4
Předmluva
5
6
7
8
9
10
11
12
Edice
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
Slovníček
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
Obsah
173
Název:
Josefa Dobrovského vydání Rady zvířat a Fenclova Radda zhovadilých zvieřat a ptactva
Autor:
Flajšhans, Václav; Dobrovský, Josef
Rok vydání:
1942
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
173
Počet stran předmluvy plus obsahu:
173
Obsah:
- 1: Titel
- 5: Předmluva
- 13: Edice
- 160: Slovníček
- 173: Obsah
upravit
Strana 1
JOSEFA DOBROVSKÉHO VYDÁNÍ RADY ZVÍŘAT A FENCLOVA RADDA ZHOVADILÝCH ZVIEŘAT A PTACTVA VYDAL A ÚVOD NAPSAL VÁCLAV FLAJŠHANS VPRAŽE 1942 NÁKLADEM KOMISE PRO VYDAVANI SPISU JOSEFA DOBROVSKÉHO PŘI KRALOVSKE ČESKÉ SPOLECNOSTI NAUK— V GENERALNI KOMISI NAKLADATELSTVI „MELANTRICH“ TISKEM DRA EDUARDA GRÉGRA A SYNA V PRAZE
JOSEFA DOBROVSKÉHO VYDÁNÍ RADY ZVÍŘAT A FENCLOVA RADDA ZHOVADILÝCH ZVIEŘAT A PTACTVA VYDAL A ÚVOD NAPSAL VÁCLAV FLAJŠHANS VPRAŽE 1942 NÁKLADEM KOMISE PRO VYDAVANI SPISU JOSEFA DOBROVSKÉHO PŘI KRALOVSKE ČESKÉ SPOLECNOSTI NAUK— V GENERALNI KOMISI NAKLADATELSTVI „MELANTRICH“ TISKEM DRA EDUARDA GRÉGRA A SYNA V PRAZE
Strana 2
ARCHIV PRO BÁDÁNÍ O ŽIVOTĚ A DÍLE JOSEFA DOBROVSKÉHO 5. SVAZEK VÁCLAV FLAJŠHANS: JOSEFA DOBROVSKÉHO VYDÁNÍ RADY ZVÍŘAT A FENCLOVA RADDA ZHOVADILÝCH ZVIEŘAT A PTACTVA V PRAZE 1942 NÁKLADEM KOMISE PRO VYDÁVÁNÍ SPISŮ JOSEFA DOBROVSKÉHO PŘI KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NAUK — V GENERÁLNÍ KOMISI NAKLADATELSTVÍ „MELANTRICH“ TISKEM DRA EDUARDA GRÉGRA A SYNA V PRAZE
ARCHIV PRO BÁDÁNÍ O ŽIVOTĚ A DÍLE JOSEFA DOBROVSKÉHO 5. SVAZEK VÁCLAV FLAJŠHANS: JOSEFA DOBROVSKÉHO VYDÁNÍ RADY ZVÍŘAT A FENCLOVA RADDA ZHOVADILÝCH ZVIEŘAT A PTACTVA V PRAZE 1942 NÁKLADEM KOMISE PRO VYDÁVÁNÍ SPISŮ JOSEFA DOBROVSKÉHO PŘI KRÁLOVSKÉ ČESKÉ SPOLEČNOSTI NAUK — V GENERÁLNÍ KOMISI NAKLADATELSTVÍ „MELANTRICH“ TISKEM DRA EDUARDA GRÉGRA A SYNA V PRAZE
Strana 3
Strana 4
Strana 5
oku 1939 vydala Komise Dobrovského ve věrném snímku Tha- movu knihu „Radu všelikých zvířat“ s předmluvou Dobrov- ského ze dne 2. srpna 1814. V příloze k tomuto snímku jest uve- dena stručně nejnovější literatura o této Radě zvířat (v níž na- lezne čtenář odkazy také k bibliografii starších prací), jest ukázáno, že Dobrovský sám chtěl vydati RZ (tak dále zkracuji jméno tohoto spisku) s přítelem Pišelym v podobě velmi zkrácené již r. 1803, že však od tohoto plánu upustil (vydali spolu 1804 Zbírku českých přísloví), doporučil však místo svého zkráceného textu vydání Tha- movo upravené a doplněné národu českému. Thamův text je samostatná recense knihy původní z r. 1528; o žádném verši nemá a nemůže míti čtenář jistoty, že jej tak pů- vodní autor napsal anebo napsati chtěl; asi tak jako při nejnovějším (1940) vydání Nové rady Smilovy (Fr. Vrby a K. Poláka) ani o je- diném verši neví čtenář, kdo jej vlastně napsal, ale za to ví zcela jistě o přemnohých, že jich pan Smil napsati nechtěl ani nemohl. Zajisté i taková úprava starých textů je možná, jako posloužila své době Thamova recense RZ. Ale jsou čtenáři, kteří by rádi vě- děli, jak asi znělo první vydání roku 1528, jak se na jeho vznik díváme dnes — a když odklízíme omyly pracovníků starších, kolik zbývá nyní jistého a kterak byly možné nesprávnosti našich před- chůdců. V této příčině je RZ vzorným příkladem, jak vlastní zkoumání literárního díla, omezené jen na toto individuum literární, nutně ztroskotává ve všech směrech — a jak naproti tomu zřetel k osobě autora, k prostředí, v němž rostlo jeho dílo, k prvotní úpravě ori- ginálu a přísné vyloučení fantastických kombinací vyloží beze zbyt- ku celou dlouho zaplétanou záhadu. V příloze ke snímku se dočte čtenář v článku Tobolkově, že RZ dotištěna Janem Pekkem v Plzni 14. února 1528, nákladem Jana Mantuana, měšťana plzeňského. Jako měšťan a konšel Man- tuan dal vytisknouti na konec znak města Plzně, svůj signet, své iniciály J. M.' a své heslo: „Naděje má z výsosti“. To ovšem věděl a poznamenal již Dobrovský; je možno se tím poznáním spokojit a říci, že původce jest neznám, jenom nakladatel a tiskař.
oku 1939 vydala Komise Dobrovského ve věrném snímku Tha- movu knihu „Radu všelikých zvířat“ s předmluvou Dobrov- ského ze dne 2. srpna 1814. V příloze k tomuto snímku jest uve- dena stručně nejnovější literatura o této Radě zvířat (v níž na- lezne čtenář odkazy také k bibliografii starších prací), jest ukázáno, že Dobrovský sám chtěl vydati RZ (tak dále zkracuji jméno tohoto spisku) s přítelem Pišelym v podobě velmi zkrácené již r. 1803, že však od tohoto plánu upustil (vydali spolu 1804 Zbírku českých přísloví), doporučil však místo svého zkráceného textu vydání Tha- movo upravené a doplněné národu českému. Thamův text je samostatná recense knihy původní z r. 1528; o žádném verši nemá a nemůže míti čtenář jistoty, že jej tak pů- vodní autor napsal anebo napsati chtěl; asi tak jako při nejnovějším (1940) vydání Nové rady Smilovy (Fr. Vrby a K. Poláka) ani o je- diném verši neví čtenář, kdo jej vlastně napsal, ale za to ví zcela jistě o přemnohých, že jich pan Smil napsati nechtěl ani nemohl. Zajisté i taková úprava starých textů je možná, jako posloužila své době Thamova recense RZ. Ale jsou čtenáři, kteří by rádi vě- děli, jak asi znělo první vydání roku 1528, jak se na jeho vznik díváme dnes — a když odklízíme omyly pracovníků starších, kolik zbývá nyní jistého a kterak byly možné nesprávnosti našich před- chůdců. V této příčině je RZ vzorným příkladem, jak vlastní zkoumání literárního díla, omezené jen na toto individuum literární, nutně ztroskotává ve všech směrech — a jak naproti tomu zřetel k osobě autora, k prostředí, v němž rostlo jeho dílo, k prvotní úpravě ori- ginálu a přísné vyloučení fantastických kombinací vyloží beze zbyt- ku celou dlouho zaplétanou záhadu. V příloze ke snímku se dočte čtenář v článku Tobolkově, že RZ dotištěna Janem Pekkem v Plzni 14. února 1528, nákladem Jana Mantuana, měšťana plzeňského. Jako měšťan a konšel Man- tuan dal vytisknouti na konec znak města Plzně, svůj signet, své iniciály J. M.' a své heslo: „Naděje má z výsosti“. To ovšem věděl a poznamenal již Dobrovský; je možno se tím poznáním spokojit a říci, že původce jest neznám, jenom nakladatel a tiskař.
Strana 6
6 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Ale německý učenec, Fr. Spina, r. 1908—1909 dvěma svými studiemi o českých tiscích v Norimberce (Nürnberg) a o Franto- vých právech zjistil zevrubně osobu tohoto plzeňského měšťana J. Fentzla (jeho pracemi byl pak veden dále 1926 J. Volf) i kruh jeho přátel v Plzni, v Norimberce i v Lipsku (Leipzig), kde stu- doval 1499—1501. Nebyl to tiskař, ale spisovatel a upravovatel. Byl to pravý Plzeňan, původu patrně německého (své práce nej- starší vydával latinsky-česky-německy), přivedl asi do Plzně ně- meckého tiskaře Jana Pekka, s nímž společně pracoval již v No- rimberce. Byl dobrý katolík, norimberské styky pěstoval i v Plzni, ale vydával také kališnické knížky; kompaktáta v Norimberce, v Plzni patrně na jeho radu a s jeho pomocí katolík Pekk vytiskl 1528 Husův traktát o manželství. Podle oblíbené v Norimberce (la tinské) vydal 1520 svou českou Zahrádku duše (po druhé vyšla 1533) Jeho otec byl zámožný měšťan; syn Jan zanechal velikou knihovnu, k níž snad položil základ již jeho otec. Za života jeho (nebo jeho otce) v Plzni žil v bídě a v nouzi známý nám z literatury Pavel Žídek, jenž tam psal nedokončenou svou knihu životní „Liber- viginti artium“, užívaje při ní hojně prací svého před sto lety před- chůdce, mistra Klareta. Je možné, že toto dílo Klaretovo v Plzni zůstalo, je možné, že ho užil mladý Fencl. Tím snad v něm byla vzbuzena touha po vzdělání universitním; odebral se se svým dlouholetým přítelem Jílkem do Lipska, kde se stal bakalářem a se- známil ovšem důkladně s Písmem, Aristotelem, Pliniem a také asi s Isidorem hispalským, jenž si všímal v knize „De sonitu avium" také zvuků ptačích, jež si u nás zapsal také Klaret. Jako bakalář pomáhal Fencl v Norimberce — a vydal oblíbenou tehdy knížku školní „Moralissimus Catho“ latinsky, česky i německy (přísná rada norimberská ani katolickému Čechovi nedovolovala tisknouti jen česky) — a z Norimberka, již jako dědic otcova jmění v Plzni, dostal také r. 1520 poslední novinku, právě vyšlou, „Theriobulia humanisty Dubravia, jenž v úvodě vzpomíná svého vzoru, Nové rady Smilovy. „Theriobulia“ byla věnována mladému králi Ludví- kovi. Její předlohu znal podle jména Jan Fencl dobře; vždyť 1501 v Plzni u M. Bakaláře vyšla knížka Všehrdova (psaná 1495), v níž tento vzor tehdejších českých humanistů chválil a citoval Smi- lovu „Ptačí radu“ (jak ji nazval po vzorech německých, ježto skutečně na dvůr krále lva přivedl orel své ptactvo, aby králi ra- dilo). Asi nějaký čas trvalo, nežli k Theriobulii sehnal rukopis
6 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Ale německý učenec, Fr. Spina, r. 1908—1909 dvěma svými studiemi o českých tiscích v Norimberce (Nürnberg) a o Franto- vých právech zjistil zevrubně osobu tohoto plzeňského měšťana J. Fentzla (jeho pracemi byl pak veden dále 1926 J. Volf) i kruh jeho přátel v Plzni, v Norimberce i v Lipsku (Leipzig), kde stu- doval 1499—1501. Nebyl to tiskař, ale spisovatel a upravovatel. Byl to pravý Plzeňan, původu patrně německého (své práce nej- starší vydával latinsky-česky-německy), přivedl asi do Plzně ně- meckého tiskaře Jana Pekka, s nímž společně pracoval již v No- rimberce. Byl dobrý katolík, norimberské styky pěstoval i v Plzni, ale vydával také kališnické knížky; kompaktáta v Norimberce, v Plzni patrně na jeho radu a s jeho pomocí katolík Pekk vytiskl 1528 Husův traktát o manželství. Podle oblíbené v Norimberce (la tinské) vydal 1520 svou českou Zahrádku duše (po druhé vyšla 1533) Jeho otec byl zámožný měšťan; syn Jan zanechal velikou knihovnu, k níž snad položil základ již jeho otec. Za života jeho (nebo jeho otce) v Plzni žil v bídě a v nouzi známý nám z literatury Pavel Žídek, jenž tam psal nedokončenou svou knihu životní „Liber- viginti artium“, užívaje při ní hojně prací svého před sto lety před- chůdce, mistra Klareta. Je možné, že toto dílo Klaretovo v Plzni zůstalo, je možné, že ho užil mladý Fencl. Tím snad v něm byla vzbuzena touha po vzdělání universitním; odebral se se svým dlouholetým přítelem Jílkem do Lipska, kde se stal bakalářem a se- známil ovšem důkladně s Písmem, Aristotelem, Pliniem a také asi s Isidorem hispalským, jenž si všímal v knize „De sonitu avium" také zvuků ptačích, jež si u nás zapsal také Klaret. Jako bakalář pomáhal Fencl v Norimberce — a vydal oblíbenou tehdy knížku školní „Moralissimus Catho“ latinsky, česky i německy (přísná rada norimberská ani katolickému Čechovi nedovolovala tisknouti jen česky) — a z Norimberka, již jako dědic otcova jmění v Plzni, dostal také r. 1520 poslední novinku, právě vyšlou, „Theriobulia humanisty Dubravia, jenž v úvodě vzpomíná svého vzoru, Nové rady Smilovy. „Theriobulia“ byla věnována mladému králi Ludví- kovi. Její předlohu znal podle jména Jan Fencl dobře; vždyť 1501 v Plzni u M. Bakaláře vyšla knížka Všehrdova (psaná 1495), v níž tento vzor tehdejších českých humanistů chválil a citoval Smi- lovu „Ptačí radu“ (jak ji nazval po vzorech německých, ježto skutečně na dvůr krále lva přivedl orel své ptactvo, aby králi ra- dilo). Asi nějaký čas trvalo, nežli k Theriobulii sehnal rukopis
Strana 7
Vydání Mantuana-Fencla v Plzni. Smilův (byl to asi podobný, ne-li týž, jako nynější mladší musejní, totiž s obrázky, jimiž se Fencl řídil patrně více nežli textem); když chtěl pak Theriobulii zpracovati, bylo třeba z Norimberka opatřiti obrázky nebo jejich předlohy (tak obrázek hada má svou předlohu větší a lepší v Gesnerovi pozdějším); zatím však v srpnu 1526 po- slední člen dynastie, král Ludvík, zahynul u Moháče (Mohács), na- stalo interregnum a nový král teprve v únoru 1527 vjel do Prahy. V té době krále nebylo, vládla pěst silnějšího; proto plán Dubra- viův musil býti změněn; zvířata místo králi radí jenom člověku — a tak rok po vjezdu králově na hrad pražský vyšla v Plzni Man- tuanova Rada zvířat. Podobně jako bakaláře Mantuana Frantova práva snížila úroveň akademických kvestií fabulosních (ukázal to pěkně Spina), zrovna tak snižuje Fencl po desíti letech úroveň Theriobulie a Nové rady, z bývalé učenosti bakalářovy zbývají jen prosaické úvody s hojnými citáty Písma, Plinia a jiných au- torů, také moderních, jako Volaterrana a Grapaldiho († 1515), jež poznal asi ještě v Lipsku a v Norimberce. Knížka ta, „Radda zhovadilých zvieřat“, se zcela shoduje s ostatními pracemi Mantuanovými; verše jeho překladu Katonova nic nezadají veršům naší Rady; jeho ostré výtky pijákům a žrou- tům se zcela srovnávají s výtkami jeho Frantových práv. Spina také ukázal osobní styky Fenclovy s Prahou, Táborem, Pískem, Klatovy, Hradcem Kr. atd. atd., kdež všude měl dobré známé mezi pijany, hráči atd. atd., jež patrně navštěvoval buď za jiným ku- pectvím nebo se svými praktickými knihami: znal tehdy, v době loupežného Kopidlanského, všechna nebezpečenství kupců na ces- tách, jak je RZ líčí velmi výmluvně, znal dobře život domácích zvířat i ostatních z vlastního názoru, jakož i jadrnou řeč lidu z po- slechu i z hovorů. A tak jako Spina krásně ukázal tabulkami, jak skoro celý materiál Frantových práv je čerpán ze souvěké, v Ně- mecku vydávané literatury latinské i německé (arci v českém zhru- bělém zpracování a udomácnění), zrovna totéž vidí se na obhroub- lém zpracování RZ podle norimberského vydání Theriobulie i její české předlohy Smilovy. Co se zdá na pohled zbytek starších vrstev nějakého skládání XIV. nebo XV. století, jsou ve skuteč- nosti reminiscence z pana Smila nebo doktora Dubravia. Z toho ze všeho vidíme, že je Fentzl-Mantuanus nejenom na- kladatelem, nýbrž také původcem naší RZ, že vznikla v době bezkráloví 1526/7, tištěna švábským tiskařem Pekkem koncem
Vydání Mantuana-Fencla v Plzni. Smilův (byl to asi podobný, ne-li týž, jako nynější mladší musejní, totiž s obrázky, jimiž se Fencl řídil patrně více nežli textem); když chtěl pak Theriobulii zpracovati, bylo třeba z Norimberka opatřiti obrázky nebo jejich předlohy (tak obrázek hada má svou předlohu větší a lepší v Gesnerovi pozdějším); zatím však v srpnu 1526 po- slední člen dynastie, král Ludvík, zahynul u Moháče (Mohács), na- stalo interregnum a nový král teprve v únoru 1527 vjel do Prahy. V té době krále nebylo, vládla pěst silnějšího; proto plán Dubra- viův musil býti změněn; zvířata místo králi radí jenom člověku — a tak rok po vjezdu králově na hrad pražský vyšla v Plzni Man- tuanova Rada zvířat. Podobně jako bakaláře Mantuana Frantova práva snížila úroveň akademických kvestií fabulosních (ukázal to pěkně Spina), zrovna tak snižuje Fencl po desíti letech úroveň Theriobulie a Nové rady, z bývalé učenosti bakalářovy zbývají jen prosaické úvody s hojnými citáty Písma, Plinia a jiných au- torů, také moderních, jako Volaterrana a Grapaldiho († 1515), jež poznal asi ještě v Lipsku a v Norimberce. Knížka ta, „Radda zhovadilých zvieřat“, se zcela shoduje s ostatními pracemi Mantuanovými; verše jeho překladu Katonova nic nezadají veršům naší Rady; jeho ostré výtky pijákům a žrou- tům se zcela srovnávají s výtkami jeho Frantových práv. Spina také ukázal osobní styky Fenclovy s Prahou, Táborem, Pískem, Klatovy, Hradcem Kr. atd. atd., kdež všude měl dobré známé mezi pijany, hráči atd. atd., jež patrně navštěvoval buď za jiným ku- pectvím nebo se svými praktickými knihami: znal tehdy, v době loupežného Kopidlanského, všechna nebezpečenství kupců na ces- tách, jak je RZ líčí velmi výmluvně, znal dobře život domácích zvířat i ostatních z vlastního názoru, jakož i jadrnou řeč lidu z po- slechu i z hovorů. A tak jako Spina krásně ukázal tabulkami, jak skoro celý materiál Frantových práv je čerpán ze souvěké, v Ně- mecku vydávané literatury latinské i německé (arci v českém zhru- bělém zpracování a udomácnění), zrovna totéž vidí se na obhroub- lém zpracování RZ podle norimberského vydání Theriobulie i její české předlohy Smilovy. Co se zdá na pohled zbytek starších vrstev nějakého skládání XIV. nebo XV. století, jsou ve skuteč- nosti reminiscence z pana Smila nebo doktora Dubravia. Z toho ze všeho vidíme, že je Fentzl-Mantuanus nejenom na- kladatelem, nýbrž také původcem naší RZ, že vznikla v době bezkráloví 1526/7, tištěna švábským tiskařem Pekkem koncem
Strana 8
8 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. r. 1527 a počátkem 1528 a že spolu se starší Zahrádkou duše (rovněž českými vložkami doplněnou) jsou to dvě největší a nejlepší knihy Fenclovy. Arci, plodům starší plzeňské tiskárny Bakalářovy se rovnati nemohou, ani na př. pražským plodům práce Konáčovy. Pekk vytiskl knihu Mantuanovu velmi špatně; vynechal slova i řádky, čárky a háčky bývají na nepravých místech, obrázky někdy dvakrát vloženy — ale hlavní nedostatky knihy jsou přec jen vina původcova. Je docela možné, že Mantuan užil pomoci tiskaře Principála nebo některého člena cechu Frantova při těch veršíčkách, ale ovšem přijímal tu pomoc rád a vlastní autor něja- kého verše nebo nápadu nečinil nijakých námitek priority. V těch prosaických úvodech jest dosti učenosti bohoslovné. Ta tu ležela však ve věci samé. RZ má ráz fysiologů; ale o těch ukázal již 1872 Carus (Gesch. d. Zoologie, str. 108—141, podle Tychsena), že uvádějí hlavně zvířata biblická a nikoli s vlastnostmi skutečnými, nýbrž jak jim je citáty Písma přikládají. To také nalezl autor ve svých předlohách od Klareta až po Theriobulii; jsou to citáty, jež se dědí z knihy do knihy. RZ má celkem asi 110 citátů, z nich je 60 z Písma (nejvíce z N. zákona, tu zase 11 z evang. Matoušova), z ostatních je 12 z Plinia, 4 z Volaterrana; z ostatních 20 je citován již jen dvakrát Aristoteles, ale zato dvakrát Horác, dále Sallust, Ovid, Vergil, Juvenal... humanismus zatlačuje tu již středověk, Jsou to ovšem jenom drobty z fakulty lipské, pokud na ně v plzeň- ské škole frantovské lipský Mantuan nezapomněl. Co je nám dnes nejcennější, jest věrná kresba doby kolem r. 1526/7 a soucit s potlačenými i slabými, ať jsou to již zvířata domácí anebo lid poddaný či městský. Je to doba strašná, v níž se podle slov Burdachových třese již půda pod nohami pyšné vrstvy vládnoucí, kdy duní ještě pod zemí bouře selských povstání, straš- ných a s hroznou krutostí potlačených (1514 v Uhrách, 1524 v Ně- mecku); hrdé panstvo, jež se dívá i na měšťanstvo jako na bez- právné chlapy, je stále ještě v zápase s městy přes zatímní smír 1516 — a boje s násilníky šlechtickými nebo městskými odehrávají se výhradně téměř na zádech a na útraty lidí nejchudších a nej- slabších. Silní dobrodruzi hospodaří doma tak, jako španělští a por- tugalští konkvistadoři mezi domorodci v nových zemích zámoř- ských. Jazykozpytec tu má v těch verších mnoho ze živé řeči lidu — ale také polonismy, jež za vlády posledního Jagajlovce nejsou nic vzácného. Tedy i zde je shoda s frantovskou řečí z r. 1518.
8 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. r. 1527 a počátkem 1528 a že spolu se starší Zahrádkou duše (rovněž českými vložkami doplněnou) jsou to dvě největší a nejlepší knihy Fenclovy. Arci, plodům starší plzeňské tiskárny Bakalářovy se rovnati nemohou, ani na př. pražským plodům práce Konáčovy. Pekk vytiskl knihu Mantuanovu velmi špatně; vynechal slova i řádky, čárky a háčky bývají na nepravých místech, obrázky někdy dvakrát vloženy — ale hlavní nedostatky knihy jsou přec jen vina původcova. Je docela možné, že Mantuan užil pomoci tiskaře Principála nebo některého člena cechu Frantova při těch veršíčkách, ale ovšem přijímal tu pomoc rád a vlastní autor něja- kého verše nebo nápadu nečinil nijakých námitek priority. V těch prosaických úvodech jest dosti učenosti bohoslovné. Ta tu ležela však ve věci samé. RZ má ráz fysiologů; ale o těch ukázal již 1872 Carus (Gesch. d. Zoologie, str. 108—141, podle Tychsena), že uvádějí hlavně zvířata biblická a nikoli s vlastnostmi skutečnými, nýbrž jak jim je citáty Písma přikládají. To také nalezl autor ve svých předlohách od Klareta až po Theriobulii; jsou to citáty, jež se dědí z knihy do knihy. RZ má celkem asi 110 citátů, z nich je 60 z Písma (nejvíce z N. zákona, tu zase 11 z evang. Matoušova), z ostatních je 12 z Plinia, 4 z Volaterrana; z ostatních 20 je citován již jen dvakrát Aristoteles, ale zato dvakrát Horác, dále Sallust, Ovid, Vergil, Juvenal... humanismus zatlačuje tu již středověk, Jsou to ovšem jenom drobty z fakulty lipské, pokud na ně v plzeň- ské škole frantovské lipský Mantuan nezapomněl. Co je nám dnes nejcennější, jest věrná kresba doby kolem r. 1526/7 a soucit s potlačenými i slabými, ať jsou to již zvířata domácí anebo lid poddaný či městský. Je to doba strašná, v níž se podle slov Burdachových třese již půda pod nohami pyšné vrstvy vládnoucí, kdy duní ještě pod zemí bouře selských povstání, straš- ných a s hroznou krutostí potlačených (1514 v Uhrách, 1524 v Ně- mecku); hrdé panstvo, jež se dívá i na měšťanstvo jako na bez- právné chlapy, je stále ještě v zápase s městy přes zatímní smír 1516 — a boje s násilníky šlechtickými nebo městskými odehrávají se výhradně téměř na zádech a na útraty lidí nejchudších a nej- slabších. Silní dobrodruzi hospodaří doma tak, jako španělští a por- tugalští konkvistadoři mezi domorodci v nových zemích zámoř- ských. Jazykozpytec tu má v těch verších mnoho ze živé řeči lidu — ale také polonismy, jež za vlády posledního Jagajlovce nejsou nic vzácného. Tedy i zde je shoda s frantovskou řečí z r. 1518.
Strana 9
Prameny a obsah Rady, zkoumání a rozbory její. 9 Shrneme-li všechno, poznáváme snadno neznámého dosud autora: je to Jan Fentzl, nazvaný v Lipsku Mantuanus, dobrý přítel a známý plzeňského lékaře Franty s celým jeho komonstvem. Tento nález — díky pracím Spinovým — se podává takřka sám sebou. Ale nesmíme příliš zhrdnouti svým věděním; byl možný teprve, když r. 1903 upozornil slavný polonista Brückner bibliote- káře Zíbrta na jediný necelý exemplář Frantových práv v Petro- hradě a když jej 1904 vydala Zíbrtovou péčí Česká akademie. Ale ani tehdy ještě nedošlo k poznání RZ; další krok učinil — a nej- důležitější — 1908/9 Spina svými studiemi o norimberských tis- cích — zbýval již jen krůček poslední, přiřadit k nim i další tisk plzeňský, zejména RZ. Cesta k tomuto poslednímu kroku byla zavalena staršími domněnkami, jež měly autoritu nejslavnějších našich jmen — Dobrovského, Feifalíka, Gebaura, Jar. Vlčka. V příloze ke snímku čtenář viděl, jakými omyly hned na začátku poznání cestu zavalil patriarcha slavistiky a otec bohemistiky. A přec, s jakou úctou se dnes pokloníme jeho omylům! Jakou intuicí Dobrovský vyhmátl z masy literatury soudobé ten hlavní základ naší RZ — Dubraviovu Theriobulii! Mýlil se sice hrubě: není Theriobulie překladem RZ, nýbrž naopak — RZ vznikla na základě jejím, z Th. se autor dověděl o p. Smilovi, o němž ještě Dobrovský sám nevěděl nic... S jakou bystrostí patriarcha poznal cenu knížky a bezpečně určil věk skladby podle citátů z Volater- rana... to zůstalo podnes, tyto hlavní pilíře celé stavby. Totéž vidíme při práci Feifalikově. Jako Dobrovský bezpečně zjistil souvislost s Theriobulií, zrovna tak bezpečně zjistil souvislost s N. radou Smilovou. Mýlil se arci hrubě: není RZ pramenem NR, nýbrž naopak... A jak důležité bylo další jeho poznání souvislosti s fysiology a bájí zvířeckou vůbec, na nichž potom dále stavěl Gebauer... tyto dva další hlavní pilíře rovněž zůstaly podnes. A totéž můžeme říci i o posledním velikém rozboru Gebaurově. On nalezl celou řadu vrstev v RZ — na jeho práci pak stavěli Vlček i Jakubec — z různých dob. Byl to hrubý omyl; není to snad stavba románská s přístavky gotickými, přestavbou rene- sanční, ozdobami barokními atd., nýbrž stavba jednotná z r. 1526/7, k níž však bylo užito jednotlivých kamenů (nebo veršů) z textů XIV.—XVI. století. Dvě její knihy (naše literatura mluví o třech, ale třetí knihu vytvořil teprve Tham) jsou po vzoru Theriobulie;
Prameny a obsah Rady, zkoumání a rozbory její. 9 Shrneme-li všechno, poznáváme snadno neznámého dosud autora: je to Jan Fentzl, nazvaný v Lipsku Mantuanus, dobrý přítel a známý plzeňského lékaře Franty s celým jeho komonstvem. Tento nález — díky pracím Spinovým — se podává takřka sám sebou. Ale nesmíme příliš zhrdnouti svým věděním; byl možný teprve, když r. 1903 upozornil slavný polonista Brückner bibliote- káře Zíbrta na jediný necelý exemplář Frantových práv v Petro- hradě a když jej 1904 vydala Zíbrtovou péčí Česká akademie. Ale ani tehdy ještě nedošlo k poznání RZ; další krok učinil — a nej- důležitější — 1908/9 Spina svými studiemi o norimberských tis- cích — zbýval již jen krůček poslední, přiřadit k nim i další tisk plzeňský, zejména RZ. Cesta k tomuto poslednímu kroku byla zavalena staršími domněnkami, jež měly autoritu nejslavnějších našich jmen — Dobrovského, Feifalíka, Gebaura, Jar. Vlčka. V příloze ke snímku čtenář viděl, jakými omyly hned na začátku poznání cestu zavalil patriarcha slavistiky a otec bohemistiky. A přec, s jakou úctou se dnes pokloníme jeho omylům! Jakou intuicí Dobrovský vyhmátl z masy literatury soudobé ten hlavní základ naší RZ — Dubraviovu Theriobulii! Mýlil se sice hrubě: není Theriobulie překladem RZ, nýbrž naopak — RZ vznikla na základě jejím, z Th. se autor dověděl o p. Smilovi, o němž ještě Dobrovský sám nevěděl nic... S jakou bystrostí patriarcha poznal cenu knížky a bezpečně určil věk skladby podle citátů z Volater- rana... to zůstalo podnes, tyto hlavní pilíře celé stavby. Totéž vidíme při práci Feifalikově. Jako Dobrovský bezpečně zjistil souvislost s Theriobulií, zrovna tak bezpečně zjistil souvislost s N. radou Smilovou. Mýlil se arci hrubě: není RZ pramenem NR, nýbrž naopak... A jak důležité bylo další jeho poznání souvislosti s fysiology a bájí zvířeckou vůbec, na nichž potom dále stavěl Gebauer... tyto dva další hlavní pilíře rovněž zůstaly podnes. A totéž můžeme říci i o posledním velikém rozboru Gebaurově. On nalezl celou řadu vrstev v RZ — na jeho práci pak stavěli Vlček i Jakubec — z různých dob. Byl to hrubý omyl; není to snad stavba románská s přístavky gotickými, přestavbou rene- sanční, ozdobami barokními atd., nýbrž stavba jednotná z r. 1526/7, k níž však bylo užito jednotlivých kamenů (nebo veršů) z textů XIV.—XVI. století. Dvě její knihy (naše literatura mluví o třech, ale třetí knihu vytvořil teprve Tham) jsou po vzoru Theriobulie;
Strana 10
10 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. její oddělení ptactva od čtvernožců pochází z Klareta; z fysiologů a z Klareta přídavek živočichů ostatních atd. Omyly starších badatelů z veliké části vznikly také tím, že z největší části užívali nikoliv originálu Fenclova, nýbrž pozdějšího vydání Melantrichova nebo dokonce recense Thamovy. První vydání z r. 1528 jest velmi vzácné; jediný exemplář, kdysi Krameriův, chová Nár. museum. Je to exemplář necelý, dost poškozený; je položen základem vydání následujícímu a odtud čtenář vidí, jaký je jeho text. Jeho opis, jak vyloženo, pořídili Dobrovský s Pišelym pro chystané vydání r. 1803; tento opis, ne- celý, modernisovaný, s doplňky a varianty podle necelého exempláře klementinského, chová knihovna musejní pod sign. I G 38; ten ob- sahuje jen část první, čtvernožce; část druhá, zbývající, jest opsána v rkp. mus. sign. III D 76, o němž však nelze rozhodnouti, nebyl-li opisován již po vydání Thamově. Oba tyto opisy jsou ovšem ne- spolehlivé — a hlavně neúplné; je možno, že prvého z nich užil také Tham laskavostí Dobrovského při svém vydání. Zevrubnou zprávu nalezne čtenář v článku Tobolkově v příloze k snímku; úplný popis přinese Tobolkův Knihopis českých a slovenských tisků, II, s. v. Rada zhovadilých zvieřat. První vydání je tištěno velmi chybně; z veliké části je to chyba tiskaře Pekka (vlastně Uhlbecka), ale z největší části, jak vyloženo, mnoho chyb připadá na vrub autora Jana Fencla. To je zejména patrno z jedné zvláštnosti překladatelské, dosti podivné. Pravidelně ve všech textech starých i nových se překládá lat. aquila slovem orel, již pro paralelu se slovem leo = lev, oba králové svých pod- daných. Avšak v bibli dvakrát (vedle aquila = orel) se čte hali- aetus = orlice mořská (ještě v bibli Kralické); tak píše i Žídek ve Správovně (nikoli „orel“); tak překládá i v Plzni vytištěný Lactifer r. 1511 lincos vorlice', s výkladem, že je to pták de genere aquilarum“ a připojuje známé vyprávění z fysiologu, že orel učí hleděti svá mláďata do slunce; které nevydrží pohledu, to z hnízda vyhodí. To arci vykládá také RZ — a tak Fencl překládá aquila' důsledně vorlice', asi vlivem latiny, Žídka i Lactifera plzeňského. To se nemohlo proti Nové radě a obecnému usu udržet. A podobně i jiné zvláštnosti, zejména zastaralý pravopis. Druhé vydání proto text prvního znamenitě opravilo v každém směru. Vyšlo r. 1573 u Melantricha v Praze; jeho úplný opis je v knihovně musejní sign. I E 27; necelý tisk zachován v knihovně
10 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. její oddělení ptactva od čtvernožců pochází z Klareta; z fysiologů a z Klareta přídavek živočichů ostatních atd. Omyly starších badatelů z veliké části vznikly také tím, že z největší části užívali nikoliv originálu Fenclova, nýbrž pozdějšího vydání Melantrichova nebo dokonce recense Thamovy. První vydání z r. 1528 jest velmi vzácné; jediný exemplář, kdysi Krameriův, chová Nár. museum. Je to exemplář necelý, dost poškozený; je položen základem vydání následujícímu a odtud čtenář vidí, jaký je jeho text. Jeho opis, jak vyloženo, pořídili Dobrovský s Pišelym pro chystané vydání r. 1803; tento opis, ne- celý, modernisovaný, s doplňky a varianty podle necelého exempláře klementinského, chová knihovna musejní pod sign. I G 38; ten ob- sahuje jen část první, čtvernožce; část druhá, zbývající, jest opsána v rkp. mus. sign. III D 76, o němž však nelze rozhodnouti, nebyl-li opisován již po vydání Thamově. Oba tyto opisy jsou ovšem ne- spolehlivé — a hlavně neúplné; je možno, že prvého z nich užil také Tham laskavostí Dobrovského při svém vydání. Zevrubnou zprávu nalezne čtenář v článku Tobolkově v příloze k snímku; úplný popis přinese Tobolkův Knihopis českých a slovenských tisků, II, s. v. Rada zhovadilých zvieřat. První vydání je tištěno velmi chybně; z veliké části je to chyba tiskaře Pekka (vlastně Uhlbecka), ale z největší části, jak vyloženo, mnoho chyb připadá na vrub autora Jana Fencla. To je zejména patrno z jedné zvláštnosti překladatelské, dosti podivné. Pravidelně ve všech textech starých i nových se překládá lat. aquila slovem orel, již pro paralelu se slovem leo = lev, oba králové svých pod- daných. Avšak v bibli dvakrát (vedle aquila = orel) se čte hali- aetus = orlice mořská (ještě v bibli Kralické); tak píše i Žídek ve Správovně (nikoli „orel“); tak překládá i v Plzni vytištěný Lactifer r. 1511 lincos vorlice', s výkladem, že je to pták de genere aquilarum“ a připojuje známé vyprávění z fysiologu, že orel učí hleděti svá mláďata do slunce; které nevydrží pohledu, to z hnízda vyhodí. To arci vykládá také RZ — a tak Fencl překládá aquila' důsledně vorlice', asi vlivem latiny, Žídka i Lactifera plzeňského. To se nemohlo proti Nové radě a obecnému usu udržet. A podobně i jiné zvláštnosti, zejména zastaralý pravopis. Druhé vydání proto text prvního znamenitě opravilo v každém směru. Vyšlo r. 1573 u Melantricha v Praze; jeho úplný opis je v knihovně musejní sign. I E 27; necelý tisk zachován v knihovně
Strana 11
Tisky nejstarší, opisy jejich a vydání Thamovo. 11 klementinské, popsal jej Tobolka v příloze k snímku. Opis musejní není sice do písmene věrný, ale postačí úplně pro poznání toho, co v tisku klem. schází. Shoduje se skoro naprosto (až na některé drobné vynechání) s třetím, posledním vydáním melantrišským. Opravy provedl Melantrich sám, nikoli sazeč; doplnil, co Pekk omy- lem vynechal; škrtl zbytečné přídavky Fentzlovy, zmodernisoval text i pravopis; srovnání všech tří textů provedl Machek v Listech filol. 1938. Že úpravu provedl Melantrich sám, ukazuje jeden přída- vek, verš sice rušící, ale zajímavý. Řeč člověka k nedvědu se končí 1528 dvěma čtyřaktovými verši, z nichž poslední zní takto: 'Ač pak y/mocny woštip wrutce mám“, což 1573 (a ovšem i 1578) zní Ač pak y Rožďalovský oštíp v Ruce mám': Melantrich byl rodák rožďalovický — a zde povolil své krajanské slabosti. Jistě mu dala úprava dost práce: tak arci musil tu vorlici' dost obtížně upravovat v orla' atp. Rozumí se, že i tisková úprava je zdařilejší a pečlivější nežli Pekkova; je nepochybné, že by byl býval Fentzl jistě spokojen. Jinak se Melantrich věrně držel prvního vydání. Třetí vydání z r. 1578 je celkem jen nepatrně změněno, někdy tu a tam slůvko vynecháno. Popis tisku má čtenář v příloze k sním- ku, zevrubný výklad bude v Knihopise II. Odtud pocházejí oby- čejně výňatky nebo citáty textové, toto vydání svým způsobem opravil a doplnil Tham. O jeho úpravě má čtenář při snímku ze- vrubné poučení Machkovo. Právě proto, že toto opravené vydání je mnohem lepší a krásnější nežli editio princeps, primitivní tiskař- sky a dosti nesprávná verši i pravopisem, bylo dílko samo přízni- věji posuzováno, nežli náleží. Otisk náš, nepočítáme-li obálkové vydání Endersovo (kde text vůbec nebyl měněn) nebo naše snímky, jež nebyly pořízeny no- vou sazbou, jest tedy pátý (a vlastně nový, druhý) otisk vydání z r. 1528 věrně (až na latinku, zkratky, písmena g = j, w = v, v (na zač. slov) = u, ss = š atp.) podle originálního textu plzeň- ského, jenž je označen písmenem P. Výtisk je necelý, doplňky a opravy provedeny podle třetího vydání Melantrichova z r. 1578 (jež je v podstatě nezměněné vydání druhé 1573); při textu opra- veném je vždy označeno, jaké čtení má P; vydání 1578 označeno písmenem M. Obrázky nejsou připojeny; jejich napodobení má čtenář v snímcích Thamových. Často mívá P odchylnou délku, jež bývá v M opravena; to bývá připomínáno. Někde čárka v tisku buď nevyšla nebo nebyla označena; kde jde o věci nepochybné (pří-
Tisky nejstarší, opisy jejich a vydání Thamovo. 11 klementinské, popsal jej Tobolka v příloze k snímku. Opis musejní není sice do písmene věrný, ale postačí úplně pro poznání toho, co v tisku klem. schází. Shoduje se skoro naprosto (až na některé drobné vynechání) s třetím, posledním vydáním melantrišským. Opravy provedl Melantrich sám, nikoli sazeč; doplnil, co Pekk omy- lem vynechal; škrtl zbytečné přídavky Fentzlovy, zmodernisoval text i pravopis; srovnání všech tří textů provedl Machek v Listech filol. 1938. Že úpravu provedl Melantrich sám, ukazuje jeden přída- vek, verš sice rušící, ale zajímavý. Řeč člověka k nedvědu se končí 1528 dvěma čtyřaktovými verši, z nichž poslední zní takto: 'Ač pak y/mocny woštip wrutce mám“, což 1573 (a ovšem i 1578) zní Ač pak y Rožďalovský oštíp v Ruce mám': Melantrich byl rodák rožďalovický — a zde povolil své krajanské slabosti. Jistě mu dala úprava dost práce: tak arci musil tu vorlici' dost obtížně upravovat v orla' atp. Rozumí se, že i tisková úprava je zdařilejší a pečlivější nežli Pekkova; je nepochybné, že by byl býval Fentzl jistě spokojen. Jinak se Melantrich věrně držel prvního vydání. Třetí vydání z r. 1578 je celkem jen nepatrně změněno, někdy tu a tam slůvko vynecháno. Popis tisku má čtenář v příloze k sním- ku, zevrubný výklad bude v Knihopise II. Odtud pocházejí oby- čejně výňatky nebo citáty textové, toto vydání svým způsobem opravil a doplnil Tham. O jeho úpravě má čtenář při snímku ze- vrubné poučení Machkovo. Právě proto, že toto opravené vydání je mnohem lepší a krásnější nežli editio princeps, primitivní tiskař- sky a dosti nesprávná verši i pravopisem, bylo dílko samo přízni- věji posuzováno, nežli náleží. Otisk náš, nepočítáme-li obálkové vydání Endersovo (kde text vůbec nebyl měněn) nebo naše snímky, jež nebyly pořízeny no- vou sazbou, jest tedy pátý (a vlastně nový, druhý) otisk vydání z r. 1528 věrně (až na latinku, zkratky, písmena g = j, w = v, v (na zač. slov) = u, ss = š atp.) podle originálního textu plzeň- ského, jenž je označen písmenem P. Výtisk je necelý, doplňky a opravy provedeny podle třetího vydání Melantrichova z r. 1578 (jež je v podstatě nezměněné vydání druhé 1573); při textu opra- veném je vždy označeno, jaké čtení má P; vydání 1578 označeno písmenem M. Obrázky nejsou připojeny; jejich napodobení má čtenář v snímcích Thamových. Často mívá P odchylnou délku, jež bývá v M opravena; to bývá připomínáno. Někde čárka v tisku buď nevyšla nebo nebyla označena; kde jde o věci nepochybné (pří-
Strana 12
12 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. pony adj. slož. -á, -é, nebo koncovky sloves -í, -ú, -á atd.), kde text jinak pravidelně délku označuje a také M klade čárku správně, je opraveno bez poznámky. Doplňky uzavřeny závorkami špiča- tými , chyby nebo opakování jsou v závorkách [rohatých]. Va- rianty z vydání Thamova nejsou uvedeny — čtenář je má v snímku. Na konec jsou připojeny rejstříky tak, jako v textech XVI. stol., Akademií vydávaných. Je jich několik: soupis vlastních jmen s výkladem, seznam citátů s opravami i příslušnými paralelami a konečně úplný slovník výrazů fenclovských, t. j. těch, jež bud hláskovou úpravou či významem, tvořením atd. nenáleží obecné řeči tehdejší. Jsou k nim připojeny doklady z Frantových práv Fenclových. Matematikové říkávají žertem o slavné větě Pythagorově, chloubě antické planimetrie, že by si byl mohl Pythagoras námahu s jejím nálezem a důkazem vůbec uspořit, kdyby byl trochu, t. j. dva tisíce let, počkal. Neboť Pythagorova věta planimetrická je jenom zvláštní případ Carnotovy poučky trigonometrické, dnes zcela běžné. Podobně bychom mohli říci, že Dobrovský (a jeho následovníci) byli by si práci se studiem RZ mohli ušetřiti, kdyby byli sto let počkali. Neboť tato otázka je jen zvláštní případ česko- německých styků na počátku XVI. století, případ totiž, jak z No- rimberka se stěhovalo tiskařské umění do Plzně, této metropole českého západu a hlavního našeho okna na západ. Kladu proto na závěrek titul dvou prací německého slavisty, již zmíněných, v nichž sice o RZ není vůbec řeči (a jež proto v bibliografii se při ní ne- uvádějí) — a jež přece otázku zodpověděly dokonale. Jsou to „Prager Deutsche Studien“, IX, XIII. „Franz Spina, Tsche- chischer Buchdruck in Nürnberg am Anfang des 16. Jahrhun- derts“, 1908 — a jeho „Beiträge zu den deutsch-slavischen Lite- raturbeziehungen: I. Die alttschechische Schelmenzunft Frantova Práva" 1909 (str. XIII + 223).*) *) Podrobně shrnula bibliograficky tisky Mantuánovy přesně A. Kolářová- Císařová 1934 v Ročence č. tiskařů XVII, 34—53; zajímavý dodatek o lipském mentoru jeho otiskl 1938 Vít Hůlka v Kapitolách knihov. J. Emlerovi k šedesátce (str. 111—114).
12 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. pony adj. slož. -á, -é, nebo koncovky sloves -í, -ú, -á atd.), kde text jinak pravidelně délku označuje a také M klade čárku správně, je opraveno bez poznámky. Doplňky uzavřeny závorkami špiča- tými , chyby nebo opakování jsou v závorkách [rohatých]. Va- rianty z vydání Thamova nejsou uvedeny — čtenář je má v snímku. Na konec jsou připojeny rejstříky tak, jako v textech XVI. stol., Akademií vydávaných. Je jich několik: soupis vlastních jmen s výkladem, seznam citátů s opravami i příslušnými paralelami a konečně úplný slovník výrazů fenclovských, t. j. těch, jež bud hláskovou úpravou či významem, tvořením atd. nenáleží obecné řeči tehdejší. Jsou k nim připojeny doklady z Frantových práv Fenclových. Matematikové říkávají žertem o slavné větě Pythagorově, chloubě antické planimetrie, že by si byl mohl Pythagoras námahu s jejím nálezem a důkazem vůbec uspořit, kdyby byl trochu, t. j. dva tisíce let, počkal. Neboť Pythagorova věta planimetrická je jenom zvláštní případ Carnotovy poučky trigonometrické, dnes zcela běžné. Podobně bychom mohli říci, že Dobrovský (a jeho následovníci) byli by si práci se studiem RZ mohli ušetřiti, kdyby byli sto let počkali. Neboť tato otázka je jen zvláštní případ česko- německých styků na počátku XVI. století, případ totiž, jak z No- rimberka se stěhovalo tiskařské umění do Plzně, této metropole českého západu a hlavního našeho okna na západ. Kladu proto na závěrek titul dvou prací německého slavisty, již zmíněných, v nichž sice o RZ není vůbec řeči (a jež proto v bibliografii se při ní ne- uvádějí) — a jež přece otázku zodpověděly dokonale. Jsou to „Prager Deutsche Studien“, IX, XIII. „Franz Spina, Tsche- chischer Buchdruck in Nürnberg am Anfang des 16. Jahrhun- derts“, 1908 — a jeho „Beiträge zu den deutsch-slavischen Lite- raturbeziehungen: I. Die alttschechische Schelmenzunft Frantova Práva" 1909 (str. XIII + 223).*) *) Podrobně shrnula bibliograficky tisky Mantuánovy přesně A. Kolářová- Císařová 1934 v Ročence č. tiskařů XVII, 34—53; zajímavý dodatek o lipském mentoru jeho otiskl 1938 Vít Hůlka v Kapitolách knihov. J. Emlerovi k šedesátce (str. 111—114).
Strana 13
«a 19 Radda zhovadilých zvieřat a ptáctva k člověku, kterýchby povah přirozenie jích měl následo- vati a kterých se vystře- hati v zpravování živo- ta dobrého s ffigura- mi Rytmem vy- dáná. Obrázek orla. Radda X vydáná P: titul tento zní v M (v obojím vydání) takto: „Kníha užitečná y kratochvilná, jenž slove: Radda všelikých nerozumných zvířat y ptac- tva, kteříž člověku všelikého povolání raddu dávají, v čemby jejich přirození ná- sledovati a jakých povah k zprávě života dobrého se vystříhati měl. Nyní v nově upravená a s figůrami pěknými vůbec vydaná. Od Jiřího Melantrycha z Aven- týnu. Léta MDLXXVIII“ (druhé vydání má na konec „MDLXXIII“). — Titul vydání Thamova vznikl kontaminací titulu prvního vydání 1528 s třetím 1578. a IIF] Počína se kníežka o rozličných povahach živoči- chuov nerozumných. 10 KDyž jest buoh byl všecko učinil Nebe potom take zemi stvořil Nebe jest osadil duchy andeli A člověka nechal na zemi 5 Poručil mu všiecka stvořenie Která jest stvořil svú mocy na zemi Aby on nadníma panoval Svau máudrosti jie spravoval A sám aby byl poddán bohu svému Stvořiteli všéch věcy najvyššímu Ale když jest se on nezachoval A boha svého přestúpeniém rozhněval Počína X nerozumných: 1578 Přístup k této kníze místo Předmluvy. 1 byl: M 3 andeli: Anjely M 1 5: všecka stvoření M] 6 jest: 9 M11 jest P: tak M
«a 19 Radda zhovadilých zvieřat a ptáctva k člověku, kterýchby povah přirozenie jích měl následo- vati a kterých se vystře- hati v zpravování živo- ta dobrého s ffigura- mi Rytmem vy- dáná. Obrázek orla. Radda X vydáná P: titul tento zní v M (v obojím vydání) takto: „Kníha užitečná y kratochvilná, jenž slove: Radda všelikých nerozumných zvířat y ptac- tva, kteříž člověku všelikého povolání raddu dávají, v čemby jejich přirození ná- sledovati a jakých povah k zprávě života dobrého se vystříhati měl. Nyní v nově upravená a s figůrami pěknými vůbec vydaná. Od Jiřího Melantrycha z Aven- týnu. Léta MDLXXVIII“ (druhé vydání má na konec „MDLXXIII“). — Titul vydání Thamova vznikl kontaminací titulu prvního vydání 1528 s třetím 1578. a IIF] Počína se kníežka o rozličných povahach živoči- chuov nerozumných. 10 KDyž jest buoh byl všecko učinil Nebe potom take zemi stvořil Nebe jest osadil duchy andeli A člověka nechal na zemi 5 Poručil mu všiecka stvořenie Která jest stvořil svú mocy na zemi Aby on nadníma panoval Svau máudrosti jie spravoval A sám aby byl poddán bohu svému Stvořiteli všéch věcy najvyššímu Ale když jest se on nezachoval A boha svého přestúpeniém rozhněval Počína X nerozumných: 1578 Přístup k této kníze místo Předmluvy. 1 byl: M 3 andeli: Anjely M 1 5: všecka stvoření M] 6 jest: 9 M11 jest P: tak M
Strana 14
14 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Ujal mu búoh toho pánstvie Y všého stvořenie mánstvie 15). Zie se člověku sprotivilo Poddáno viece býti nechtělo Neb jest se on bohu sprotivil Jeho přikázanie přestúpil Hadu starému oklamati se dal Jenž ho k céstě zátracenie pojal Protož hodně mu panstvié ujato Sotva polovicy necháno zato Neb což sobě rozumém svým zvede A tak pod svú moc přivede a II25) To jemu býva poslušno Jiné jemu jest všecko spurno Jako samému spurnému A bohu stvořiteli neposlušnému Protož aby člověk poznal Co jest mnoho dobrého promrhal Poslechniž všeho jiného stvořenie Jeho němého mluvenie Kteréž člověku skutkem přirozeným mluvie Ač pak jazykem zhovadilým nemluvie 35 Jeho ohavu oznamujíe A svú hrdost vypravuje Kterauž se jemu protiví A poddati se nikoli nemíni Leč se kdy poddá bezděčně Poslauží jemu nevděčně Jsa od něho chytře oklamáno Zmušenie býva, jemu poddáno A za pána jeho musy mieti Bezděky také jemu slúžiti (45) Některé se jemu statečně brání Bud zubami nebo take nohami Pazaury nebo rychlýma křídlama 20 30 40 13—14 Panství — manství M 16 viece býti: býti více M 19: oklamati se: se oklamati M 30 Co M: Cžo P ] 33 mluví M 34 nemluví M 35 oznamugije P: oznamuge M 41 oklamáno M: oklámáno P 42 Zmušenie P: Z mušení M 43 míti M
14 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Ujal mu búoh toho pánstvie Y všého stvořenie mánstvie 15). Zie se člověku sprotivilo Poddáno viece býti nechtělo Neb jest se on bohu sprotivil Jeho přikázanie přestúpil Hadu starému oklamati se dal Jenž ho k céstě zátracenie pojal Protož hodně mu panstvié ujato Sotva polovicy necháno zato Neb což sobě rozumém svým zvede A tak pod svú moc přivede a II25) To jemu býva poslušno Jiné jemu jest všecko spurno Jako samému spurnému A bohu stvořiteli neposlušnému Protož aby člověk poznal Co jest mnoho dobrého promrhal Poslechniž všeho jiného stvořenie Jeho němého mluvenie Kteréž člověku skutkem přirozeným mluvie Ač pak jazykem zhovadilým nemluvie 35 Jeho ohavu oznamujíe A svú hrdost vypravuje Kterauž se jemu protiví A poddati se nikoli nemíni Leč se kdy poddá bezděčně Poslauží jemu nevděčně Jsa od něho chytře oklamáno Zmušenie býva, jemu poddáno A za pána jeho musy mieti Bezděky také jemu slúžiti (45) Některé se jemu statečně brání Bud zubami nebo take nohami Pazaury nebo rychlýma křídlama 20 30 40 13—14 Panství — manství M 16 viece býti: býti více M 19: oklamati se: se oklamati M 30 Co M: Cžo P ] 33 mluví M 34 nemluví M 35 oznamugije P: oznamuge M 41 oklamáno M: oklámáno P 42 Zmušenie P: Z mušení M 43 míti M
Strana 15
Úvod. Lev. Přirození jeho. 15 Utečeniem neboližto vostrýma rohama Štípáníem anebo křiky Aneb strašlivými zvuky Některé člověka také mučíe Jiné napomína a k bystrotě cvičí a II'r» Straší y trapíe rozličně Hněva rmútí jej ustavičně 55 A to vše pro božíe dopuštěnie Pro člověčíe (přikázanie božího) přestúpenie Kteryž jest jeho horlivě rozhněval Když se v raji slušně nezachoval Mimo jiná všecka stvořenie Kteráž božíe vždycky rozkazanie Jednostajně zachovává A nikdy buoha v ničemž nehněvá Protož na člověka zlobivého Hněva se pro buoha stvořitele svého 65 Křivdy božíe nad ním mstí Když jeho rozličnými obyčeji trápí Aby v své bídě a nauzy sebe poznal A jeho všemohúcnosti se na milost dal 50 60 Obrázek lva. Ka II' v» Přirozenie lvovo. Tuto Lév néjprv se vší zvěří jakožto král jích, ode všech zvieřat k člověku mluví A svého přirozenié povahu oznámuje: davaje na- učenie člověku, aby on jsa rozumny, přiklad vzal od nerozumného, a povah zlých se varoval. Lev v svem přirození jakož Aristoteles a Plinius píší jest příliš sylný a však se pokoří, jako štěně Nebo když přednim štěně metláu zmrskaš a potom jemu metláu hrozíš, yhned 48 utečením M 49 křiky M: kriky P] 52 bystrotě M: bistrotie P] 52 cvičí M: čvičie P] 53 trápí M 56 člověčie 9 M 57 jeho P: ho M 57 horlivě P: těžce M 58 slušně P: poslušně M 59 jiná všecka P: jiné všeckno M 60 kteréž M 60 božie vždycky P: vždycky Boží M[ 60 rozkazanie P: rozkázaní M 62 Boha M 64 Boha M 65 ním M: nim P] 66 jeho P: ho M] 66 obyčeji M: obyceji P Přirozenie Lvovo P: Začíná se již kníha o zvířatech nerozumných a naj- prvé o Lvu. Lev (obrázek lva). Přirození Lvovo M néjprv P: najprv M jích P: jejich M] píší P: píše M příliš P: přílíš M pokoří P: časem pokoří Ml pyšný M:
Úvod. Lev. Přirození jeho. 15 Utečeniem neboližto vostrýma rohama Štípáníem anebo křiky Aneb strašlivými zvuky Některé člověka také mučíe Jiné napomína a k bystrotě cvičí a II'r» Straší y trapíe rozličně Hněva rmútí jej ustavičně 55 A to vše pro božíe dopuštěnie Pro člověčíe (přikázanie božího) přestúpenie Kteryž jest jeho horlivě rozhněval Když se v raji slušně nezachoval Mimo jiná všecka stvořenie Kteráž božíe vždycky rozkazanie Jednostajně zachovává A nikdy buoha v ničemž nehněvá Protož na člověka zlobivého Hněva se pro buoha stvořitele svého 65 Křivdy božíe nad ním mstí Když jeho rozličnými obyčeji trápí Aby v své bídě a nauzy sebe poznal A jeho všemohúcnosti se na milost dal 50 60 Obrázek lva. Ka II' v» Přirozenie lvovo. Tuto Lév néjprv se vší zvěří jakožto král jích, ode všech zvieřat k člověku mluví A svého přirozenié povahu oznámuje: davaje na- učenie člověku, aby on jsa rozumny, přiklad vzal od nerozumného, a povah zlých se varoval. Lev v svem přirození jakož Aristoteles a Plinius píší jest příliš sylný a však se pokoří, jako štěně Nebo když přednim štěně metláu zmrskaš a potom jemu metláu hrozíš, yhned 48 utečením M 49 křiky M: kriky P] 52 bystrotě M: bistrotie P] 52 cvičí M: čvičie P] 53 trápí M 56 člověčie 9 M 57 jeho P: ho M 57 horlivě P: těžce M 58 slušně P: poslušně M 59 jiná všecka P: jiné všeckno M 60 kteréž M 60 božie vždycky P: vždycky Boží M[ 60 rozkazanie P: rozkázaní M 62 Boha M 64 Boha M 65 ním M: nim P] 66 jeho P: ho M] 66 obyčeji M: obyceji P Přirozenie Lvovo P: Začíná se již kníha o zvířatech nerozumných a naj- prvé o Lvu. Lev (obrázek lva). Přirození Lvovo M néjprv P: najprv M jích P: jejich M] píší P: píše M příliš P: přílíš M pokoří P: časem pokoří Ml pyšný M:
Strana 16
16 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. se pokoří. Jest take Lev pyšný, ukrutný, hrozný, lakotný A však když člověk před nim padne a pokoří se jemu nic člověku neudělá, jakož svědčí Ouidius v III kněhach svého zarmutku, řka: Čim člověk jest větčí, tíem skrotlivější v hněvu býti jma A velikomyslný malého pohnutie k hněvu nepřijíma. Lvu dosti jest natom když nepřitele k zemi porazy Yhned svému boji konec uloží. Tak člověk když mu se bližní a bratr jeho pokoří ma jemu milost ukazati vedlé naučenie Krystova ve čtenie Svatého Lukaše v XVII kapitole kdež die: hřešili proti tobě bratr tvuoj, trescy jej: budeli on toho že- leti odpust jemu etc. Pyšný lakotný nemá býti chceli od boha milosti dojíti, nebo buoh pyšným se protiví, ale pokorným dává milost a S. Pavel: Šetřte těch kteří jsau nepřátelé kříže Krystova, jichžto Bůh břicho jest etc. Tím nás odvozuje od lakoty. Slyš Lva. Lev najprv k člověku mluví. POněvadž všeckno stvoření jiné Od boha pro Člověka učiněné M AIIIIY: Jakožto služebnícy ku Pánu svému, Sebralo se spolu a šlo jest k němu. 5) Najprv Lev se všelikau Zvěří, S mnohau a velmi rozličnau zběří, Před Člověka jest předkem předstaupil, A hrozný zrak očí svých naň vylaupil, Řka: zdráv buď Člověče Pane náš, Teď mne s mau družinau před sebau máš. Jáť jistě jsem Králem zemské Zvěři, Všeckať se strachují před mau tváří. 10 pišný Pl padne M: pádne P] čim P: čím M větčí P: větší M skrotlivější býti jma P: má v svém hněvu skrovnější býti MA velikomyslný ... nepřijíma P: takož pak člověk velikomyslný a Srdce zpanilého, pohnutí mysli k hněvu nepři- pauští M Yhned P: A takž hned M Tak P: Takž má býti y M] jemu P: jemu hned M vedlé M: vedle P] ve čtenie ... kdež P: Luk: XVII kdež takto M hře- šili P: Zhřešýli M trescy jej P: potrestcy jeho M] budeli .. . etc. P: napravíli a budeli želeti toho, odpust jemu M Pyšný lakotný P: Pyšným a lakomým M chceli P: chceli také Mi buoh pyšným se P: Pán Bůh se pyšným proti — P — pak list schází, jenž doplněn z M 1578. V P první list, titulní, nemá označení, druhý správně označen A II, třetí není označen, ježto stránka první se končila obrázkem lva; také list čtvrtý neměl svého označení — ten však vypadl v ex. musejním, tak že označení A III má teprve list pátý, od v. 50 A hněv boží“
16 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. se pokoří. Jest take Lev pyšný, ukrutný, hrozný, lakotný A však když člověk před nim padne a pokoří se jemu nic člověku neudělá, jakož svědčí Ouidius v III kněhach svého zarmutku, řka: Čim člověk jest větčí, tíem skrotlivější v hněvu býti jma A velikomyslný malého pohnutie k hněvu nepřijíma. Lvu dosti jest natom když nepřitele k zemi porazy Yhned svému boji konec uloží. Tak člověk když mu se bližní a bratr jeho pokoří ma jemu milost ukazati vedlé naučenie Krystova ve čtenie Svatého Lukaše v XVII kapitole kdež die: hřešili proti tobě bratr tvuoj, trescy jej: budeli on toho že- leti odpust jemu etc. Pyšný lakotný nemá býti chceli od boha milosti dojíti, nebo buoh pyšným se protiví, ale pokorným dává milost a S. Pavel: Šetřte těch kteří jsau nepřátelé kříže Krystova, jichžto Bůh břicho jest etc. Tím nás odvozuje od lakoty. Slyš Lva. Lev najprv k člověku mluví. POněvadž všeckno stvoření jiné Od boha pro Člověka učiněné M AIIIIY: Jakožto služebnícy ku Pánu svému, Sebralo se spolu a šlo jest k němu. 5) Najprv Lev se všelikau Zvěří, S mnohau a velmi rozličnau zběří, Před Člověka jest předkem předstaupil, A hrozný zrak očí svých naň vylaupil, Řka: zdráv buď Člověče Pane náš, Teď mne s mau družinau před sebau máš. Jáť jistě jsem Králem zemské Zvěři, Všeckať se strachují před mau tváří. 10 pišný Pl padne M: pádne P] čim P: čím M větčí P: větší M skrotlivější býti jma P: má v svém hněvu skrovnější býti MA velikomyslný ... nepřijíma P: takož pak člověk velikomyslný a Srdce zpanilého, pohnutí mysli k hněvu nepři- pauští M Yhned P: A takž hned M Tak P: Takž má býti y M] jemu P: jemu hned M vedlé M: vedle P] ve čtenie ... kdež P: Luk: XVII kdež takto M hře- šili P: Zhřešýli M trescy jej P: potrestcy jeho M] budeli .. . etc. P: napravíli a budeli želeti toho, odpust jemu M Pyšný lakotný P: Pyšným a lakomým M chceli P: chceli také Mi buoh pyšným se P: Pán Bůh se pyšným proti — P — pak list schází, jenž doplněn z M 1578. V P první list, titulní, nemá označení, druhý správně označen A II, třetí není označen, ježto stránka první se končila obrázkem lva; také list čtvrtý neměl svého označení — ten však vypadl v ex. musejním, tak že označení A III má teprve list pátý, od v. 50 A hněv boží“
Strana 17
Lev, v. 1—49. 17 Když v Lese hrozným zvukem zařevu, Všecky je častokrát ruzno rozženu. «15) Běží každý z nich kam kto věda, Skrýše a saukromného místa sobě hledá. Pakli sobě kterau Zvěř lapím, Potom sobě z ní k nasycení učiním. Y ty ovšem mne se musýš báti, Když má hrozná tvář na tě oči vyvrátí. Ale pro mocné Boží rozkázaní, Poddávámť se y já tobě nyní. Že se tebe časem jako Pána bojím A pod tvým Panstvím býti musým. 25) Ač jsem Zvíře přílišně sylné Pokořím se tobě jako Štěně malé. Boje se malého Prautku mrskání, Zanechávám na čas vzteklého řvání. MA VI! Než takovéť dávám naučení dobré, Ač jsem pak Stvoření němé a nerozumné, 30 Pyšné hrdé a velmi ukrutné, Sylné hrozné a velmi lakotné, Však každý milost vezme odemne, Kdož předemnau pokorně padne. 35) Nic mu škodlivého neučiním, Milostivě jakožto s přemoženým naložím. Nauč ty se Člověče také tomu, Buď milostiv Bratru svému pokornému. Kdož se tobě dává vinen, Nebývaj jemu tvrdě odporen. Uděliž mu své dobrotivosti, Dojdeš od Boha svého snadně milosti. Jinéhoť tobě neradím, Což já koliv zlého činím. 45 Žeť jsem Zvíře pyšné lité, A mnohau ukrutností naplněné, Ale mněť jest to od mého přirození, A proto žádný hřích mně to není. Ale tobě za hřích počteno bude» 20 40
Lev, v. 1—49. 17 Když v Lese hrozným zvukem zařevu, Všecky je častokrát ruzno rozženu. «15) Běží každý z nich kam kto věda, Skrýše a saukromného místa sobě hledá. Pakli sobě kterau Zvěř lapím, Potom sobě z ní k nasycení učiním. Y ty ovšem mne se musýš báti, Když má hrozná tvář na tě oči vyvrátí. Ale pro mocné Boží rozkázaní, Poddávámť se y já tobě nyní. Že se tebe časem jako Pána bojím A pod tvým Panstvím býti musým. 25) Ač jsem Zvíře přílišně sylné Pokořím se tobě jako Štěně malé. Boje se malého Prautku mrskání, Zanechávám na čas vzteklého řvání. MA VI! Než takovéť dávám naučení dobré, Ač jsem pak Stvoření němé a nerozumné, 30 Pyšné hrdé a velmi ukrutné, Sylné hrozné a velmi lakotné, Však každý milost vezme odemne, Kdož předemnau pokorně padne. 35) Nic mu škodlivého neučiním, Milostivě jakožto s přemoženým naložím. Nauč ty se Člověče také tomu, Buď milostiv Bratru svému pokornému. Kdož se tobě dává vinen, Nebývaj jemu tvrdě odporen. Uděliž mu své dobrotivosti, Dojdeš od Boha svého snadně milosti. Jinéhoť tobě neradím, Což já koliv zlého činím. 45 Žeť jsem Zvíře pyšné lité, A mnohau ukrutností naplněné, Ale mněť jest to od mého přirození, A proto žádný hřích mně to není. Ale tobě za hřích počteno bude» 20 40
Strana 18
18 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. PaIIII] 50 A hněv boží na tě tim jist buď přijde Pro vysokomyslnú pýchu a ukrutnost Dánať bude tobě věčná žalost Protož se toho pílně vystřiehaj A boha svého takovými hřiechy nehněvaj Takéť oznamuji tobě dále, Zieť sem nepřišel sem v male Ale s mnohau a rozličnau družinau Y všelikterakau divočinau Což jích koli jest na mém pánstvíe 60 Lesníem hajným take polním manstvíe Všeckyť ty před tebau postavuji A tobě jie jakožto pánu ukazuji Aby je račíl střiedmě vyslyšeti Na ně míle take pohleděti 65) Někteří sú hlúpí a sprostní A někteří hněviví a zlostní Jiní bázliví a velmi plaší Mnohých a rozličnýchť jsau vášní Za hlaupéť ja sám odpoviédám Sprostnost jích tobě předkem omlúvám Kteříž se sami mluviti stydíe Jedno toliko preč utecy hledíe Jiné všecky v tvau moc dávam Nechť za sebe nluví jeden každy sám 75 Vyslyš znich míle každého Jakožto poddaného a mana svého A Cožť pak kto zních poradí Nic tíem tvé cti neuškodí Račiž přijíti od ních za vděk Cožť tobě dobrého dějí kolivěk A Cožť se pak do ních za slušné nelíbie Toť tvá mysl velmi snádně rozsúdie Ka IIIV- 55 70 80 50 Tím veršem počíná zase text P, list počítán jako a III] 50 tím M příjde M 53 vystříhaj M 56 Žet sem P: Žet jsem M 59 panství M 62 okazuji M 63 vyslyšeti M: vyslišeti P] 65 jsau M 67 bázliví M 68 rozličných M 72 pryč MI 73 moc M :moč P1 75 Vyslyš M: Vysliš P] znich P: z ních M] 77 kdo M
18 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. PaIIII] 50 A hněv boží na tě tim jist buď přijde Pro vysokomyslnú pýchu a ukrutnost Dánať bude tobě věčná žalost Protož se toho pílně vystřiehaj A boha svého takovými hřiechy nehněvaj Takéť oznamuji tobě dále, Zieť sem nepřišel sem v male Ale s mnohau a rozličnau družinau Y všelikterakau divočinau Což jích koli jest na mém pánstvíe 60 Lesníem hajným take polním manstvíe Všeckyť ty před tebau postavuji A tobě jie jakožto pánu ukazuji Aby je račíl střiedmě vyslyšeti Na ně míle take pohleděti 65) Někteří sú hlúpí a sprostní A někteří hněviví a zlostní Jiní bázliví a velmi plaší Mnohých a rozličnýchť jsau vášní Za hlaupéť ja sám odpoviédám Sprostnost jích tobě předkem omlúvám Kteříž se sami mluviti stydíe Jedno toliko preč utecy hledíe Jiné všecky v tvau moc dávam Nechť za sebe nluví jeden každy sám 75 Vyslyš znich míle každého Jakožto poddaného a mana svého A Cožť pak kto zních poradí Nic tíem tvé cti neuškodí Račiž přijíti od ních za vděk Cožť tobě dobrého dějí kolivěk A Cožť se pak do ních za slušné nelíbie Toť tvá mysl velmi snádně rozsúdie Ka IIIV- 55 70 80 50 Tím veršem počíná zase text P, list počítán jako a III] 50 tím M příjde M 53 vystříhaj M 56 Žet sem P: Žet jsem M 59 panství M 62 okazuji M 63 vyslyšeti M: vyslišeti P] 65 jsau M 67 bázliví M 68 rozličných M 72 pryč MI 73 moc M :moč P1 75 Vyslyš M: Vysliš P] znich P: z ních M] 77 kdo M
Strana 19
Lev 83/9. Nedvěd. Přirození nedvězí. 19 V takovém jích povah nenasleduj Ale radějí se toho ovšem varuj. Člověk k lvu takto díe «85 Slavný Lve krásne a mocne stvořenie Slyšímť rad tve maudre mluvenie Od tebe vděčně takovú raddu přijímám A v sve mysli jí dobře zachovám Obrázek medvěda. Přirozenie nedvězye. Tuto Nedvěd naučenie dáva člově«* a 4 ku skrze povahu přirozenie svého: pravě o sobě že jest hněvivý, mumlavý, nedůtkli- vý a všeho se hned mstí. Ty člověče těch povah se varuoj Nemaš býti hněvivy díe Krys- tus večteni S:Matu:Kdož se hněvá na bratra svého hoden bude saudu. Ač ovšem člověk nemuož se nehněvati ale hněvem nemá hře- šiti A Svaty Pavel díe k Ephez IIII kapi: Slunce nezapadaj nad hněvem vaším. Reptákem nikoli býti nemaš nebo buoh díe skrze Mojžíše v III Moj: v XIX kapi: Nebudéš žalobníkem ani reptakem v lidu. Varuj se neduotklivosti a nehledej pomsty Přikladem Krys- tovým kterýž jakžto ovce k zabiti veden a jakžto beránek před tiem jenž ho střiže nepromluvil Yzaj LIII. Ale všecka protiven- stvie míle pro jméno páně snášeje zle činícým dobře čiň Mat: V. A za protivníky boha pros jakožto pán Krystús na křiži prosyl zaty ješto ho křižovali Luk XXIII. Jest take nedvěd neustupný Nevydávej se takového člověče Mame jse Lidé se vší pokorau a s tichostí s trpělivosti snašeti vlásce, pečlivi abychom zachovali jednoho ducha v svazku pokoje Effez IIII. Nedvěd sladkost medu miluje. Odvracuj se člověče od sladke 83 jejich M, nenásleduj M 84 varuoj M 85 krásný M 86 Slyšímt M: Slišímt P[ 89 ji M nedvězye P: Nedvědí M nedůtklivý M: nedutklivý P] mstí P: mstícý MNebudéš P: Nebudeš M Varuj se neduotklivosti P: Varůj se ne- důtklivosti M nehledej P: nehledaj M jakžto ovce P: jakožto Ovce M jenž P: ješto M] křiži P: kříži M Nevydávej P: Nevydávaj M] jse P: se M Lidé M: lydee P] pečlivi P: pečliví Mzachovali P: zachovávali M Effez IIII P: Effezským v IIII Kapitole M Odvracuj P: Odvracůj M
Lev 83/9. Nedvěd. Přirození nedvězí. 19 V takovém jích povah nenasleduj Ale radějí se toho ovšem varuj. Člověk k lvu takto díe «85 Slavný Lve krásne a mocne stvořenie Slyšímť rad tve maudre mluvenie Od tebe vděčně takovú raddu přijímám A v sve mysli jí dobře zachovám Obrázek medvěda. Přirozenie nedvězye. Tuto Nedvěd naučenie dáva člově«* a 4 ku skrze povahu přirozenie svého: pravě o sobě že jest hněvivý, mumlavý, nedůtkli- vý a všeho se hned mstí. Ty člověče těch povah se varuoj Nemaš býti hněvivy díe Krys- tus večteni S:Matu:Kdož se hněvá na bratra svého hoden bude saudu. Ač ovšem člověk nemuož se nehněvati ale hněvem nemá hře- šiti A Svaty Pavel díe k Ephez IIII kapi: Slunce nezapadaj nad hněvem vaším. Reptákem nikoli býti nemaš nebo buoh díe skrze Mojžíše v III Moj: v XIX kapi: Nebudéš žalobníkem ani reptakem v lidu. Varuj se neduotklivosti a nehledej pomsty Přikladem Krys- tovým kterýž jakžto ovce k zabiti veden a jakžto beránek před tiem jenž ho střiže nepromluvil Yzaj LIII. Ale všecka protiven- stvie míle pro jméno páně snášeje zle činícým dobře čiň Mat: V. A za protivníky boha pros jakožto pán Krystús na křiži prosyl zaty ješto ho křižovali Luk XXIII. Jest take nedvěd neustupný Nevydávej se takového člověče Mame jse Lidé se vší pokorau a s tichostí s trpělivosti snašeti vlásce, pečlivi abychom zachovali jednoho ducha v svazku pokoje Effez IIII. Nedvěd sladkost medu miluje. Odvracuj se člověče od sladke 83 jejich M, nenásleduj M 84 varuoj M 85 krásný M 86 Slyšímt M: Slišímt P[ 89 ji M nedvězye P: Nedvědí M nedůtklivý M: nedutklivý P] mstí P: mstícý MNebudéš P: Nebudeš M Varuj se neduotklivosti P: Varůj se ne- důtklivosti M nehledej P: nehledaj M jakžto ovce P: jakožto Ovce M jenž P: ješto M] křiži P: kříži M Nevydávej P: Nevydávaj M] jse P: se M Lidé M: lydee P] pečlivi P: pečliví Mzachovali P: zachovávali M Effez IIII P: Effezským v IIII Kapitole M Odvracuj P: Odvracůj M
Strana 20
20 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. rozkoši a marno* a 41 sti tohoto světa Neb kdo z světa jest v hřie- ších svých umře Ján VIII. Neuposlechnéšli nedvěda schúmlá tě. Nedvěd k člověku. HNed potom Nedvěd přistaupi Na zadní se nohy vysoce zlaupi K člověku hrozně promluvi Zie se lekne až ztoho oněmí Strašlivým Hlaholem jemu vece Nelekaj se mně člověče Ač sem stvořenie hrozné a hněvivé Mumlave a velmi přiliš neduotklivé Každe rany yhned bez prodlenie mstím A nic mimo sebe odporného nepustim 10 A však proto se tobě poddávám Když haubu zevřenau železem mám Tobě k vuoli potancuji Lidí k divadlu marnemu zbuzuji A tak vtve mocy jsa všecko kvuoli činím Až tvuoj měšec penězy naplním Ale když se tebe pak zmocním Hlavu tvau y s koží tobě oholím Kosti také v tobě polámi Učinímť smrdtedlne rány 20 Semť statečny rytiersky udatný Svého miesta nikoli neustupný Proti oštipu y dlauhe sudlicy Protivím se ja y veliké palicy Mněť jest to dáno od přirozenie Ale toběť jistě věř zdrávo nenie Protiviti se tebe mocnějšimu A postaviti se proti sylnějšímu Neslýchallis přislovi onoho nikdá Zie sylný Herkuleš neprotiví se dvěma 5 15 a 51 25) * rozkoši P: rozkoše M Neuposlechnešli M schumla M 2 zadní M: žadní P zlaupi P: zsaupí M 4. Hlaholem M: lalokem P] 5 mně P: mne M] 7 neduotklivé P: nedůtklivé M zevřenau P: sevřenau M k vuoli M: k vuoly P] Kvuoli P: K vůli M rytiersky P: rytířský M oštipu P: oštípu M tobět P: tobě M Ne- slýchallis M: Neslichallis M Nikdá M: nikda P] Herkuleš M: herkuliš P] dvěma M: dviéma P
20 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. rozkoši a marno* a 41 sti tohoto světa Neb kdo z světa jest v hřie- ších svých umře Ján VIII. Neuposlechnéšli nedvěda schúmlá tě. Nedvěd k člověku. HNed potom Nedvěd přistaupi Na zadní se nohy vysoce zlaupi K člověku hrozně promluvi Zie se lekne až ztoho oněmí Strašlivým Hlaholem jemu vece Nelekaj se mně člověče Ač sem stvořenie hrozné a hněvivé Mumlave a velmi přiliš neduotklivé Každe rany yhned bez prodlenie mstím A nic mimo sebe odporného nepustim 10 A však proto se tobě poddávám Když haubu zevřenau železem mám Tobě k vuoli potancuji Lidí k divadlu marnemu zbuzuji A tak vtve mocy jsa všecko kvuoli činím Až tvuoj měšec penězy naplním Ale když se tebe pak zmocním Hlavu tvau y s koží tobě oholím Kosti také v tobě polámi Učinímť smrdtedlne rány 20 Semť statečny rytiersky udatný Svého miesta nikoli neustupný Proti oštipu y dlauhe sudlicy Protivím se ja y veliké palicy Mněť jest to dáno od přirozenie Ale toběť jistě věř zdrávo nenie Protiviti se tebe mocnějšimu A postaviti se proti sylnějšímu Neslýchallis přislovi onoho nikdá Zie sylný Herkuleš neprotiví se dvěma 5 15 a 51 25) * rozkoši P: rozkoše M Neuposlechnešli M schumla M 2 zadní M: žadní P zlaupi P: zsaupí M 4. Hlaholem M: lalokem P] 5 mně P: mne M] 7 neduotklivé P: nedůtklivé M zevřenau P: sevřenau M k vuoli M: k vuoly P] Kvuoli P: K vůli M rytiersky P: rytířský M oštipu P: oštípu M tobět P: tobě M Ne- slýchallis M: Neslichallis M Nikdá M: nikda P] Herkuleš M: herkuliš P] dvěma M: dviéma P
Strana 21
Nedvěd 1.—53. 21 30 Bezpečnějí jest radčí ustaupiti Rychlým utěkaním se braniti Nežli proti škodlivému ostnu státi A potom za to hrdlo své dáti Sládke věcy rad: to věz: miluji A tve Včely ač sy mi neporučil opatruji Když pak najdu medu dosti Pojíem ho ksve chuti a libosti Zie sobě mnohokrat tíem uškodím Y druhdy y život svuoj proto ztratím 40 Ale ty se toho pilně varuoj Sladkých věcy zde vživotě nemiluj Nebo rozkoš a marnost sviéta tohoto Uvodí mnohé do zatracenie věčného Ale usyluj a hledej te sladkosti Kterážť zaslibena jest u věčne radosti 35 45 Člověk k nedvědu. Dobra jest tva radda nedvěde Krátce tobě takto odpovědě Bych tobě co mnoho mluvil Snad bych tě sam na se popudil *a 5 50 Znaje tebe nesmirně hněvivého A ovšem y take neduotklivého Protoť se tebe poněkud obávám Ač pak y mocny voštip vrutce mám Obrázek vlka Přirozenie Vlčíe. Vlk zvíře jest, které toliko lúpeží živí se A když na lúpež přijde Tehdy všecko tělo nadme jakož piše Raffael Volaterránus A vola radčí P: zajisté Mutěkaním P: utíkáním M Včely M: včeli P] sy P:jsy M libosti P: líbosti M uškodím P: ublížím Ml y život P:život M zde M: žde P usyluj a hledej P: usyluoj a hledaj M Kteražt M: kterát P ] zaslibena P: zaslíbená MDobra P: Dobrá M Krátce M : Kratče P co M: čo P] nesmirně P : ne- smrně Movšem y P:ovšem Mmocny P: Rožďalovský M voštip P:oštíp M vrutce P : v Ruce M které P : kteréž M lúpeží P : laupeží M] přijde P: pří- jde M lúpež P : laupež M Volaterránus M : volaterranus P
Nedvěd 1.—53. 21 30 Bezpečnějí jest radčí ustaupiti Rychlým utěkaním se braniti Nežli proti škodlivému ostnu státi A potom za to hrdlo své dáti Sládke věcy rad: to věz: miluji A tve Včely ač sy mi neporučil opatruji Když pak najdu medu dosti Pojíem ho ksve chuti a libosti Zie sobě mnohokrat tíem uškodím Y druhdy y život svuoj proto ztratím 40 Ale ty se toho pilně varuoj Sladkých věcy zde vživotě nemiluj Nebo rozkoš a marnost sviéta tohoto Uvodí mnohé do zatracenie věčného Ale usyluj a hledej te sladkosti Kterážť zaslibena jest u věčne radosti 35 45 Člověk k nedvědu. Dobra jest tva radda nedvěde Krátce tobě takto odpovědě Bych tobě co mnoho mluvil Snad bych tě sam na se popudil *a 5 50 Znaje tebe nesmirně hněvivého A ovšem y take neduotklivého Protoť se tebe poněkud obávám Ač pak y mocny voštip vrutce mám Obrázek vlka Přirozenie Vlčíe. Vlk zvíře jest, které toliko lúpeží živí se A když na lúpež přijde Tehdy všecko tělo nadme jakož piše Raffael Volaterránus A vola radčí P: zajisté Mutěkaním P: utíkáním M Včely M: včeli P] sy P:jsy M libosti P: líbosti M uškodím P: ublížím Ml y život P:život M zde M: žde P usyluj a hledej P: usyluoj a hledaj M Kteražt M: kterát P ] zaslibena P: zaslíbená MDobra P: Dobrá M Krátce M : Kratče P co M: čo P] nesmirně P : ne- smrně Movšem y P:ovšem Mmocny P: Rožďalovský M voštip P:oštíp M vrutce P : v Ruce M které P : kteréž M lúpeží P : laupeží M] přijde P: pří- jde M lúpež P : laupež M Volaterránus M : volaterranus P
Strana 22
22 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. vždycky pozadku ujme obavaje se rohuo Jest zvieře zlodějske a žravé A proto mnohokrát kuoži y hrdlo stracuje Člověku dáva naučeni Aby nekradl a žravý přilišně nebyl Nebo kradež starym y novym zakonem zapověděna v II Moj:«* a 6v9 XX kap. A Svatý Pavel píše k Effezským díe: Nechtějte miesta dáblu dávati kdo jest kradl jíž nekrad Ale raději pracuj rukama svýma etc. Nebo kdo krade zjevno jest v světě že oběšen býva. Obžerstvie přilišneho se varuj nebo ponuknuti jest k hřiechom a zvlaště k smilstvu Ačkoli břicho pokrmu oddáno jest a pokrm břichu, ale v skrovnosti. Tělo ne smilstvu ale pánu ma chovano býti Poněvadž těla naše jsau udy Krystovy a učinili je udy nevěstky Jakož piše Svaty Pavel k Koryn VI Protož slyš coť vlk radí Vlk k člověku A Když člověk nedvěda zapudí Hned se poněm vlk přilúdí. Očíma hrozně naniého zableskne Až se ho člověk velmi ulekne 5 Díe: Nelekaj se mně člověče Mé osoby šeré jakožto vlčíe Ač sem oděvu jakož vidíš šereho Však sem zezřenie snad milého Sem tvúoj šafař a sláuha věrný Na tvem dvoře dosti opatrný Opatřímť chlévy y marštale Krávy take nadvoře nenadále A vchazymť častokrat do ovčince Nahledamť nejednau do husynce *a 67 15) Opatrujíť hospodarstvie všudy pilně Ač tobě jest to ne velmi vděčne Za svú pracy sám sobě sobím Cožkoli lepšíeho mezy dobytkem vidím 10 rohuo P: Rohuov M žravé M: žřavé Pl proto P: protu věc M starym y novym zakonem P: v starém y v novém zákoně jest MXX M: v P díra píše P: píšýc M Nechtějte miesta dáblu dávati P: Nedávejte místa diáblu M jíž P : již M]raději pracuj P : radějí pracůj M zjevno P: zjevné M varuj P: varuoj M hřiechom P: hříchům Mudové Krystovi MVI P:v VI M slyš M:sliš P] přilaudí M Očima M] na něho Mmne M] sem P: jsem M (vždy) Nahlédámt M Opatrujit' Hospodářství M pilně M: pil P (ostatek utržen) jest to P: to jest M
22 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. vždycky pozadku ujme obavaje se rohuo Jest zvieře zlodějske a žravé A proto mnohokrát kuoži y hrdlo stracuje Člověku dáva naučeni Aby nekradl a žravý přilišně nebyl Nebo kradež starym y novym zakonem zapověděna v II Moj:«* a 6v9 XX kap. A Svatý Pavel píše k Effezským díe: Nechtějte miesta dáblu dávati kdo jest kradl jíž nekrad Ale raději pracuj rukama svýma etc. Nebo kdo krade zjevno jest v světě že oběšen býva. Obžerstvie přilišneho se varuj nebo ponuknuti jest k hřiechom a zvlaště k smilstvu Ačkoli břicho pokrmu oddáno jest a pokrm břichu, ale v skrovnosti. Tělo ne smilstvu ale pánu ma chovano býti Poněvadž těla naše jsau udy Krystovy a učinili je udy nevěstky Jakož piše Svaty Pavel k Koryn VI Protož slyš coť vlk radí Vlk k člověku A Když člověk nedvěda zapudí Hned se poněm vlk přilúdí. Očíma hrozně naniého zableskne Až se ho člověk velmi ulekne 5 Díe: Nelekaj se mně člověče Mé osoby šeré jakožto vlčíe Ač sem oděvu jakož vidíš šereho Však sem zezřenie snad milého Sem tvúoj šafař a sláuha věrný Na tvem dvoře dosti opatrný Opatřímť chlévy y marštale Krávy take nadvoře nenadále A vchazymť častokrat do ovčince Nahledamť nejednau do husynce *a 67 15) Opatrujíť hospodarstvie všudy pilně Ač tobě jest to ne velmi vděčne Za svú pracy sám sobě sobím Cožkoli lepšíeho mezy dobytkem vidím 10 rohuo P: Rohuov M žravé M: žřavé Pl proto P: protu věc M starym y novym zakonem P: v starém y v novém zákoně jest MXX M: v P díra píše P: píšýc M Nechtějte miesta dáblu dávati P: Nedávejte místa diáblu M jíž P : již M]raději pracuj P : radějí pracůj M zjevno P: zjevné M varuj P: varuoj M hřiechom P: hříchům Mudové Krystovi MVI P:v VI M slyš M:sliš P] přilaudí M Očima M] na něho Mmne M] sem P: jsem M (vždy) Nahlédámt M Opatrujit' Hospodářství M pilně M: pil P (ostatek utržen) jest to P: to jest M
Strana 23
Přirození vlčí. Vlk 1.—52. 23 40 br 30 A když mne pak napádne hlad Davímť všecko bez vyběrky napořad Bud ovce nebolito kozy Krávy svině y koně ohlozy Tobě samych kosti nechám Zatoť druhdy svau kuoží dám 25 Zie sobě svú škodu tak nahradíš když se v mé kuoži prochodíš Mněť ta věc jest od přirozenie Ziadný hřiech ani hanba take nenie Tak jest mi to buoh uložil Abych se kradežem kdež mohu živil Y lúpežem zjevně bral Když bych se k stádu přibral Abych vás lidí múdrosti učíl Klasce a svornosti společně cvičil 35. Byšte hovad svých pílni byli Pásli take a v chléviech zavirali Oto se spolu mezy sebau nebili Nevadili ani ohavně nezlobili Ty člověče střež se toho Nezasobuoj sobě nic cyzyého Ani kraď ani co jinému beř Ani tak hltávě jako ja žieř Měj toliko na svém statku dosti, Chováj svuoj život v skrovnosti 45 Neb by k zlému koncy přišel Šibenice by jistěť praviem neušel Jakož se to y mně časem stává Když mi se klesu skokuov nedostává Zie vrutce lidske upaduji Kuoží y hrdlo zakradež stracuji Než tobě děkuji o člověče Že jest tobié o mně nemalá peče 205 50 neboližto M Kuoží P : Kuoži M] hanba take P : také hanba M] laupežem M Lidi M] učil M nebili nevadili M: nebily nevadily P] hltavě M žeř M] Cho- vaj M Šybeníce by M y mně časem P: časem y mně M v Ruce M Kuoži M mně P : mne M
Přirození vlčí. Vlk 1.—52. 23 40 br 30 A když mne pak napádne hlad Davímť všecko bez vyběrky napořad Bud ovce nebolito kozy Krávy svině y koně ohlozy Tobě samych kosti nechám Zatoť druhdy svau kuoží dám 25 Zie sobě svú škodu tak nahradíš když se v mé kuoži prochodíš Mněť ta věc jest od přirozenie Ziadný hřiech ani hanba take nenie Tak jest mi to buoh uložil Abych se kradežem kdež mohu živil Y lúpežem zjevně bral Když bych se k stádu přibral Abych vás lidí múdrosti učíl Klasce a svornosti společně cvičil 35. Byšte hovad svých pílni byli Pásli take a v chléviech zavirali Oto se spolu mezy sebau nebili Nevadili ani ohavně nezlobili Ty člověče střež se toho Nezasobuoj sobě nic cyzyého Ani kraď ani co jinému beř Ani tak hltávě jako ja žieř Měj toliko na svém statku dosti, Chováj svuoj život v skrovnosti 45 Neb by k zlému koncy přišel Šibenice by jistěť praviem neušel Jakož se to y mně časem stává Když mi se klesu skokuov nedostává Zie vrutce lidske upaduji Kuoží y hrdlo zakradež stracuji Než tobě děkuji o člověče Že jest tobié o mně nemalá peče 205 50 neboližto M Kuoží P : Kuoži M] hanba take P : také hanba M] laupežem M Lidi M] učil M nebili nevadili M: nebily nevadily P] hltavě M žeř M] Cho- vaj M Šybeníce by M y mně časem P: časem y mně M v Ruce M Kuoži M mně P : mne M
Strana 24
24 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Zie dobytka veliký počet chováš Mně hladem umřieti nedáš 55 Neb byť tebe v světě nebylo Zleťby o mém břichu bylo Než žalujiť na psa tvého Zavistneho a ktomu nezdílneho Nechce se mnau dobře byti Jedno se vždy zlobí a horlivě lití By nás mohl spolu smířiti Chtělbych toho vděčen od tebe býti Zieť bychom spolu tobě slaužila Tvého dobrého vyhledávala 60 Člověk k vlku. by 65 Radímť tobě věrně vlče Ustup spíeš do lesa mlče Ať tě muoj chlupatý pes nezastane Tve šeré kuože tobě nenatáhne Obraz psa. Přirozenie psye. Pes potřebný jest k ostraze domovní buď v městě nebo ve vsy neb on svým štěkanim dobytek zachova a zloděje zažene a vždycky věrnié pánu svému slauží díe Kolumella který jest větčí milovnik pána svého nežli pes? Kdo viérnější na cestě tovaříš? Který stražce nesvedlivějši? Který ponocnej bedlivějši? Který jest mstitel usta- vičnějši? nežli sám pes Neb pro pána svého y hrdlo ztrati A jsa bit odepana nemstí se Učíe tebe člověče aby stvořiteli panu svému viérně slaužil a při- kazanie jeho zachoval Nebo Blahoslavený věrný služebnik kteréhož pan když přijde nájb IIV/de an tak činíe, jakž mu přikazáno Matuš XXIIII. Trestánie take buoží míle a rad přijímaj nebo kohož veliký M: velký P zletby M: Zlétbý P Závistivého M] mohl spolu P: spolu mohl M smířti M: směříti P]spíeš P: spíše M vždycky M: vždicky P větčí P: většý M tovaříš P:tovaryš M nesvedlivějši P : najspravedlivějšý M ponocnej P : ponocný M ztrati P:stratí Mviérně P: věrně Mzachoval P zachovával M příjde M] buoží P: Boží M] míle M : mile Pl přijímaj M: přiji- mej P
24 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Zie dobytka veliký počet chováš Mně hladem umřieti nedáš 55 Neb byť tebe v světě nebylo Zleťby o mém břichu bylo Než žalujiť na psa tvého Zavistneho a ktomu nezdílneho Nechce se mnau dobře byti Jedno se vždy zlobí a horlivě lití By nás mohl spolu smířiti Chtělbych toho vděčen od tebe býti Zieť bychom spolu tobě slaužila Tvého dobrého vyhledávala 60 Člověk k vlku. by 65 Radímť tobě věrně vlče Ustup spíeš do lesa mlče Ať tě muoj chlupatý pes nezastane Tve šeré kuože tobě nenatáhne Obraz psa. Přirozenie psye. Pes potřebný jest k ostraze domovní buď v městě nebo ve vsy neb on svým štěkanim dobytek zachova a zloděje zažene a vždycky věrnié pánu svému slauží díe Kolumella který jest větčí milovnik pána svého nežli pes? Kdo viérnější na cestě tovaříš? Který stražce nesvedlivějši? Který ponocnej bedlivějši? Který jest mstitel usta- vičnějši? nežli sám pes Neb pro pána svého y hrdlo ztrati A jsa bit odepana nemstí se Učíe tebe člověče aby stvořiteli panu svému viérně slaužil a při- kazanie jeho zachoval Nebo Blahoslavený věrný služebnik kteréhož pan když přijde nájb IIV/de an tak činíe, jakž mu přikazáno Matuš XXIIII. Trestánie take buoží míle a rad přijímaj nebo kohož veliký M: velký P zletby M: Zlétbý P Závistivého M] mohl spolu P: spolu mohl M smířti M: směříti P]spíeš P: spíše M vždycky M: vždicky P větčí P: většý M tovaříš P:tovaryš M nesvedlivějši P : najspravedlivějšý M ponocnej P : ponocný M ztrati P:stratí Mviérně P: věrně Mzachoval P zachovával M příjde M] buoží P: Boží M] míle M : mile Pl přijímaj M: přiji- mej P
Strana 25
Vlk 53.—68. Přirození psí. Pes 1.—24. 25 on miluje tohoť trésce a bičuje v Příslo. III k Židom XII v Zjeve. III. Nevaž sobě za něho y života vydati na smrt: nebo kdo ztrati ži- vot svuoj pro jméno jeho najdeť jej u věčné slávě Matu. X. Učí take poslušenstvi panom světským díe Svaty Pavel k Tytovi Napo- mínaj služebniky ať sú poddáni panom sveým ve všem se líbíce neodmluvajíce nečiníce lstivě etc. Poslyš psýka tobě mluvícyeho. Pes k člověku. VLk uteče a přistaupi pes Řka dočekamli se take řeči dnes Těžko mi zde tak dlauho stati Dív že jse velikým hořem nezvráti 5) Ano vlk dlauho vymlauva Na mně divné žaloby shledáva Věz člověče pane milý muoj Žeť jest vlk hlavni nepřitel tvuoj Smíříšli ty semnau hltavého vlka Věz žieť mnohá škoda tebe potká Neostaneť krávy žádné nadvoře Ani slanin ani Plecý na komoře Ani ovce ani kozy v chlévě Najdeť vlk y v marštali hřiébě *b IIV 15) Shledát kde jest které prase Všieť zžeře a nevratiť nic zase Vyslédíť kde jest která hus Neostaneť zni ani křidla kus Všeť s kotmi y s peřim zžéře A nikdý se dosti nenabéře Jať mievám na mále dosti Když ty mi vyvržeš sstolu kosti Zatoť já tobě viérně slaužim Zie y nočního času nezaležim 10 20 trésce P : trestce M Příslo. M: přislo P] ztrati P: stratí M u věčné P v věčné Mlíbíce M: libíce P] Poslyš M: Posliš P] dočekamli P: dočkamli M Dív že jse P: Div že se M velikým M: velkým P] nezvráti P : nezvrátí M mně P :mne M Smíříšli M: Smieřišli P] Plecý M: plétcy P]hřiébě P: hříbě M Všet P: všecko M Vyslédít' P: Vyslídí M zni P : z ní M] křidla P : Křídla M Všet P : Vše M mievám P : mívám M
Vlk 53.—68. Přirození psí. Pes 1.—24. 25 on miluje tohoť trésce a bičuje v Příslo. III k Židom XII v Zjeve. III. Nevaž sobě za něho y života vydati na smrt: nebo kdo ztrati ži- vot svuoj pro jméno jeho najdeť jej u věčné slávě Matu. X. Učí take poslušenstvi panom světským díe Svaty Pavel k Tytovi Napo- mínaj služebniky ať sú poddáni panom sveým ve všem se líbíce neodmluvajíce nečiníce lstivě etc. Poslyš psýka tobě mluvícyeho. Pes k člověku. VLk uteče a přistaupi pes Řka dočekamli se take řeči dnes Těžko mi zde tak dlauho stati Dív že jse velikým hořem nezvráti 5) Ano vlk dlauho vymlauva Na mně divné žaloby shledáva Věz člověče pane milý muoj Žeť jest vlk hlavni nepřitel tvuoj Smíříšli ty semnau hltavého vlka Věz žieť mnohá škoda tebe potká Neostaneť krávy žádné nadvoře Ani slanin ani Plecý na komoře Ani ovce ani kozy v chlévě Najdeť vlk y v marštali hřiébě *b IIV 15) Shledát kde jest které prase Všieť zžeře a nevratiť nic zase Vyslédíť kde jest která hus Neostaneť zni ani křidla kus Všeť s kotmi y s peřim zžéře A nikdý se dosti nenabéře Jať mievám na mále dosti Když ty mi vyvržeš sstolu kosti Zatoť já tobě viérně slaužim Zie y nočního času nezaležim 10 20 trésce P : trestce M Příslo. M: přislo P] ztrati P: stratí M u věčné P v věčné Mlíbíce M: libíce P] Poslyš M: Posliš P] dočekamli P: dočkamli M Dív že jse P: Div že se M velikým M: velkým P] nezvráti P : nezvrátí M mně P :mne M Smíříšli M: Smieřišli P] Plecý M: plétcy P]hřiébě P: hříbě M Všet P: všecko M Vyslédít' P: Vyslídí M zni P : z ní M] křidla P : Křídla M Všet P : Vše M mievám P : mívám M
Strana 26
26 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 25) Ty najeda jse s ženau ležíš A mně častokrat hladem moříš Však já vždy proto štěkám A tvého dobrého viérně hlédam Aby vlk aneb zloděj nižádný Nepřišel v duom tvuoj jať sem strážný Hlád zymu trpě y všicku psotu To vše snáším pro tvau robotu Aniž mam take poležeti A svým kostem pohověti 35 Leč vhnoji anebo v slámě Všécka se psota zbéře na mě Mauchy blechy y protivní komáři Štípajíc hrají okolo me tváři Takť mně bíeda a velika psota zmoři Zié téměř nebudu podoben k zvěři Ač sem pak tobě velmi věren Jakožto ze všie Zvěři jeden b III Ja se pro tve dobre snažně zasadím A pro tvú věc častokrat hrdlo ztratim §45) Tvrde kamenie y kyjovánie trpiem Proto tebe žádnú mieru neopustiem Ano y odtebe pána svého Trpievám súzkosti a bezpravie mnoho Že mne netoliko hladem moříš A druhdy nemilostivě kyjem chladíš A kdyžť slaužim do své starosti Nemáš nademnú žadne litosti Za maú pracy a službu věrnú Vyháníš mne z svého domu 55) A ač mi činíš jistě mnoho zlého Proto já se nad tebau nemstím toho Ale za tvé zlé mně činěnie Davamť tobě toto naučenie 50 40 30 jse s ženau P : se s čeládkau M mně P : mne M] viérně hlédam P : věrně hlídám M] jat' sem P : ját jsem M všicku P : všecknu M take P : také kde M na mě P : na mne M mně bíeda P : mne bída M Zvěři M:zvieřié P] ztratim P: stratím M mieru P: měrau M súzkosti P:auzkosti MA P: Ale M nemi- lostivě kyjem P: kyjem nemilostivě M lítosti M] tobě P : člověče M
26 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 25) Ty najeda jse s ženau ležíš A mně častokrat hladem moříš Však já vždy proto štěkám A tvého dobrého viérně hlédam Aby vlk aneb zloděj nižádný Nepřišel v duom tvuoj jať sem strážný Hlád zymu trpě y všicku psotu To vše snáším pro tvau robotu Aniž mam take poležeti A svým kostem pohověti 35 Leč vhnoji anebo v slámě Všécka se psota zbéře na mě Mauchy blechy y protivní komáři Štípajíc hrají okolo me tváři Takť mně bíeda a velika psota zmoři Zié téměř nebudu podoben k zvěři Ač sem pak tobě velmi věren Jakožto ze všie Zvěři jeden b III Ja se pro tve dobre snažně zasadím A pro tvú věc častokrat hrdlo ztratim §45) Tvrde kamenie y kyjovánie trpiem Proto tebe žádnú mieru neopustiem Ano y odtebe pána svého Trpievám súzkosti a bezpravie mnoho Že mne netoliko hladem moříš A druhdy nemilostivě kyjem chladíš A kdyžť slaužim do své starosti Nemáš nademnú žadne litosti Za maú pracy a službu věrnú Vyháníš mne z svého domu 55) A ač mi činíš jistě mnoho zlého Proto já se nad tebau nemstím toho Ale za tvé zlé mně činěnie Davamť tobě toto naučenie 50 40 30 jse s ženau P : se s čeládkau M mně P : mne M] viérně hlédam P : věrně hlídám M] jat' sem P : ját jsem M všicku P : všecknu M take P : také kde M na mě P : na mne M mně bíeda P : mne bída M Zvěři M:zvieřié P] ztratim P: stratím M mieru P: měrau M súzkosti P:auzkosti MA P: Ale M nemi- lostivě kyjem P: kyjem nemilostivě M lítosti M] tobě P : člověče M
Strana 27
Pes 25.—88. 27 Buď vždycky věren panu svému Najvíc bohu stvořiteli světa mocnému Až do hrdla zastaň všemohúcnost jeho Vydaj život a krev svú podlé něho Přijímaj jeho laskavé trestánie A služ jemu vždycky bez přestánie 65 Vyslaužíš to věř hojnu odplatu V Budúcym věčném životu Lepší nežli ty mně zde činíš A za dobré všiém zlejm platíš K tomu přiběh chrt y vohař 705 Nenieť pes náš tovaryš lhář bIII! Co jest kolivěk tobě on mluvil Jistě jest viérnú pravdu pravil Neb tobě spolu viérně slaužime A všickni malo natobě vyslaužime 75 Ač pak nejsme bratři ovšem vlastní Ale sme sobě vespolek tetění Někdy se spolu svadíme Za vrch sobě dobře přikudlíme Ale smíříme se yhned zas Nepleteť se v to žadný mezy nás 60 80 Člověk k psu Znám to pse muoj viéřný slauho Cos mi teď vymlúval dosti dlauho Že ty mi vždýcky věrně slaužíš A malo na mně vyslaužíš 85 Chcyť to viérně nahraditi Když bude aspoň po tve smrti Vlauži neb vblátě vprostřed cesty Učiním tobě pohřeb počestný. vždycky M: vždicky P] podlé něho M: podleněho M Přijímaj M: Přijimaj P všiém zlejm P: všým zlým M Neniet P : není M viérnú P: věrnau M viérně P : věrně Msme P : jsme M] přikudlíme M: přikudlyme P smíříme M: smie- řieme P] věrný M mi P :mně M viérně P : věrně M] prostřed M
Pes 25.—88. 27 Buď vždycky věren panu svému Najvíc bohu stvořiteli světa mocnému Až do hrdla zastaň všemohúcnost jeho Vydaj život a krev svú podlé něho Přijímaj jeho laskavé trestánie A služ jemu vždycky bez přestánie 65 Vyslaužíš to věř hojnu odplatu V Budúcym věčném životu Lepší nežli ty mně zde činíš A za dobré všiém zlejm platíš K tomu přiběh chrt y vohař 705 Nenieť pes náš tovaryš lhář bIII! Co jest kolivěk tobě on mluvil Jistě jest viérnú pravdu pravil Neb tobě spolu viérně slaužime A všickni malo natobě vyslaužime 75 Ač pak nejsme bratři ovšem vlastní Ale sme sobě vespolek tetění Někdy se spolu svadíme Za vrch sobě dobře přikudlíme Ale smíříme se yhned zas Nepleteť se v to žadný mezy nás 60 80 Člověk k psu Znám to pse muoj viéřný slauho Cos mi teď vymlúval dosti dlauho Že ty mi vždýcky věrně slaužíš A malo na mně vyslaužíš 85 Chcyť to viérně nahraditi Když bude aspoň po tve smrti Vlauži neb vblátě vprostřed cesty Učiním tobě pohřeb počestný. vždycky M: vždicky P] podlé něho M: podleněho M Přijímaj M: Přijimaj P všiém zlejm P: všým zlým M Neniet P : není M viérnú P: věrnau M viérně P : věrně Msme P : jsme M] přikudlíme M: přikudlyme P smíříme M: smie- řieme P] věrný M mi P :mně M viérně P : věrně M] prostřed M
Strana 28
28 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Přirozenie Lyštčíe. O rozličných chytrostech lištčych piše Volaterranus v knieh: XXV. Zname všem jest přislovi Zie liška srsti změní ale obyčejuov nezměnie: a schytralého člověka Liškau nazyváme. Mezy jinýma tento obyčej jma že lstivě slepice a kuřata na řadu daví a je žére. A potom skrze to kožích svuoj y život stracuje. Naučeni člově b IIII ku dáva aby jí vtom nenasledoval a pro časne věcy buducých věčných nestratil. Nebo co jest platno člo- věku by všecek svět zyskal a na duši by sobě škodu učinil aneb kteru odměnu da za duši svú poněvadž jednomu každému navrá- ceno bude vedle skutkuov jeho vedle řečy Krystovy večteni S: Ma- túše XVI Poslucháj jíž neni chytré Lišky. Kterak ona tebe odvodí od své chytrosti. Obrázek lišky. Liška k člověku. KDyž pak odběhne s chrtem pes Hnéd se Liška vézme kdes Na člověka sé chytře zasměje Mnějíc že jí on velmi přeje [b IIIIV] 5) Před člověkem se kolem zatočí Apotom kniému blíže přiskočí Jať sem člověče tvá Liška Této zvěří kteruž vidíš tovařyška Kteří radí zních masso jedie Ač mi pak toho mnozy zavídie Neb Lev král náš milostivý Nenie k chudým velmi litostivý Samť jse on najie až dosytosti A nam menšíém nechá sotvá kosti «15) Vlk ač jest pak kmotr muojmily A kemně proto dosti přivětivý 105 Lyštčíe P: Liščí M lištčych P: Liščích M knieh: P: knih. Msrsti P : srst M změní M: zmeni P] Liškau M: liskau P]obyčej M: običej Pl jma P: má M dáví M žére P:žeře M Kožich M nenásledoval M buducých P: budau- cých Mvedlé .. . vedlé M Poslauchaj M] neni P : nyní M Lišky M: Lysky P Liška M : Lyška P] Hned M Lyška P] vezme M sé P :se M] jsem M Liška M: lyška P] zvěři M Tovaryška M radí P: rádi M zních P : z nich M závidí M] jse P : se M] sotva M
28 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Přirozenie Lyštčíe. O rozličných chytrostech lištčych piše Volaterranus v knieh: XXV. Zname všem jest přislovi Zie liška srsti změní ale obyčejuov nezměnie: a schytralého člověka Liškau nazyváme. Mezy jinýma tento obyčej jma že lstivě slepice a kuřata na řadu daví a je žére. A potom skrze to kožích svuoj y život stracuje. Naučeni člově b IIII ku dáva aby jí vtom nenasledoval a pro časne věcy buducých věčných nestratil. Nebo co jest platno člo- věku by všecek svět zyskal a na duši by sobě škodu učinil aneb kteru odměnu da za duši svú poněvadž jednomu každému navrá- ceno bude vedle skutkuov jeho vedle řečy Krystovy večteni S: Ma- túše XVI Poslucháj jíž neni chytré Lišky. Kterak ona tebe odvodí od své chytrosti. Obrázek lišky. Liška k člověku. KDyž pak odběhne s chrtem pes Hnéd se Liška vézme kdes Na člověka sé chytře zasměje Mnějíc že jí on velmi přeje [b IIIIV] 5) Před člověkem se kolem zatočí Apotom kniému blíže přiskočí Jať sem člověče tvá Liška Této zvěří kteruž vidíš tovařyška Kteří radí zních masso jedie Ač mi pak toho mnozy zavídie Neb Lev král náš milostivý Nenie k chudým velmi litostivý Samť jse on najie až dosytosti A nam menšíém nechá sotvá kosti «15) Vlk ač jest pak kmotr muojmily A kemně proto dosti přivětivý 105 Lyštčíe P: Liščí M lištčych P: Liščích M knieh: P: knih. Msrsti P : srst M změní M: zmeni P] Liškau M: liskau P]obyčej M: običej Pl jma P: má M dáví M žére P:žeře M Kožich M nenásledoval M buducých P: budau- cých Mvedlé .. . vedlé M Poslauchaj M] neni P : nyní M Lišky M: Lysky P Liška M : Lyška P] Hned M Lyška P] vezme M sé P :se M] jsem M Liška M: lyška P] zvěři M Tovaryška M radí P: rádi M zních P : z nich M závidí M] jse P : se M] sotva M
Strana 29
Přirození liščí. Liška 1.—50. 29 b V Ale žesam velmi hltávě žéře Na třy dny v břicho své nabéře A naklada plna oba boky Tuť pak číníe rychlé skoky Málo mise co poněm dostane Po jeho stolu téměř nic neostane Ale tvuj stražný a holomek pes Ténť námne nevráždí podnes 25 Ač já jemu nic zlého nečiním Ani se s nim kdy oč takového vadím Radči hlediém přednim preč ujíti Než bych se snim měla rváti a bíti Ale že jest on tak přiliš zavistivý Mám zato že sam chce býti živý Na jiné štěká, sočí a žaluje Ale na oko se ktobě připochlebuje A sám nejviece škody činí Všudy počichuje a povoní Kdež muož vleze y vnitř do pecy A ohleda co jse vaříe v hrncy Chceť také zvěděti coť se kde peče A Vždýcky po všech káutech teče Voknemť se take dodomu vdéře 40 Kdež co najde, všeckoť pořad zžéře Malauť věř mi tobě viéru drží Ačť on praví žeť viérně slauží Nebo pro malý kausek chléba Tvého užitku dobreho zanedba Opustiť často nočnie štěkánie Y tobě potřebné strahovánie Ano pusti do domu zloděje Kterýž u tebe mnoho zlého zděje Zbaví tě zboží a statku časného 50« A mnohokrát take y života tvého 20 30 35 45 hltavě M plná M činí Mnevraží M Radči hlediém P: Radšy hledím M přednim preč P : pryč před nim M nejviece P : najvíc M] jse P : se M vdéře P: vedeře M pořad P: napořád M viérně P : věrně M chléba P : chleba M] tobě potřebné P: potřebné tobě M strahovánie P: ostříhání M Ano P: Ant' M
Přirození liščí. Liška 1.—50. 29 b V Ale žesam velmi hltávě žéře Na třy dny v břicho své nabéře A naklada plna oba boky Tuť pak číníe rychlé skoky Málo mise co poněm dostane Po jeho stolu téměř nic neostane Ale tvuj stražný a holomek pes Ténť námne nevráždí podnes 25 Ač já jemu nic zlého nečiním Ani se s nim kdy oč takového vadím Radči hlediém přednim preč ujíti Než bych se snim měla rváti a bíti Ale že jest on tak přiliš zavistivý Mám zato že sam chce býti živý Na jiné štěká, sočí a žaluje Ale na oko se ktobě připochlebuje A sám nejviece škody činí Všudy počichuje a povoní Kdež muož vleze y vnitř do pecy A ohleda co jse vaříe v hrncy Chceť také zvěděti coť se kde peče A Vždýcky po všech káutech teče Voknemť se take dodomu vdéře 40 Kdež co najde, všeckoť pořad zžéře Malauť věř mi tobě viéru drží Ačť on praví žeť viérně slauží Nebo pro malý kausek chléba Tvého užitku dobreho zanedba Opustiť často nočnie štěkánie Y tobě potřebné strahovánie Ano pusti do domu zloděje Kterýž u tebe mnoho zlého zděje Zbaví tě zboží a statku časného 50« A mnohokrát take y života tvého 20 30 35 45 hltavě M plná M činí Mnevraží M Radči hlediém P: Radšy hledím M přednim preč P : pryč před nim M nejviece P : najvíc M] jse P : se M vdéře P: vedeře M pořad P: napořád M viérně P : věrně M chléba P : chleba M] tobě potřebné P: potřebné tobě M strahovánie P: ostříhání M Ano P: Ant' M
Strana 30
30 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Jať jsem tva předobra šafařka Ktomu misternějši než tva žena kuchařka Dobre krmě a chutné ráda strojím Slepice, kuřata y jiné ptáky lovím 55« Ač mi toho málo s čeledi přeješ Často zamnau y psy take štveš Však ja to zaplatím zase tobě Kožích vlastní svuoj svleku ssebe A toběho kzymě ukrutne puojčím A tak tvau škodu tim tobě nahradím 60 *b V Avšak jať tobě to radím Nečíň ty ták jakoť ja činím Nebja pro malú a hubenú koříst Stratím ssebe teplej a krásnéj kožích 65) Tudyť take y života svého zbudu Pokrm strakam a vránam budu Ty buď člověče jinak mudřejši A při uzdravení své duše pilnějši Pro časné a marne zbožíe 70 Nestracuj spasytedlne milosti boží Ani pro zdéjši světské kořisti Zbavuj jse věčné nebeské radosti Ještěť bych tobě viece poradila Bychť na psa žadné peče neměla 75 Nebť se jeho bojím všady Jeho neviéry, lsti, také zrady Protož se šetřiti musým K lesnim přibytkom pospěším A s tiem hned Liška bystře přiskočí «80 Slepicy ve dvoře dobrau pochopí místrnějšý M než tva žena P : nežli tvá M Kožich M tvau škodu tim to- bě P: tobě tím tvau škodu M jat P: já M Nečiň ty tak M kořist M teplej a krásnéj kožích P: teplý a krásný kožich M vránam P: vranám M jinak P: jináč M maudřejší M] Nestracuoj M zdéjši P : zdejšý M Zbavuoj se M žádné péče M jeho P :ho M] všady P : všudy M neviéry P : nevěry M] přibytkom P příbytkuom M pospěšim P: pospíšým M Liška M: lyska P] vedvoře dobrau P: dobrau ve dvoře M
30 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Jať jsem tva předobra šafařka Ktomu misternějši než tva žena kuchařka Dobre krmě a chutné ráda strojím Slepice, kuřata y jiné ptáky lovím 55« Ač mi toho málo s čeledi přeješ Často zamnau y psy take štveš Však ja to zaplatím zase tobě Kožích vlastní svuoj svleku ssebe A toběho kzymě ukrutne puojčím A tak tvau škodu tim tobě nahradím 60 *b V Avšak jať tobě to radím Nečíň ty ták jakoť ja činím Nebja pro malú a hubenú koříst Stratím ssebe teplej a krásnéj kožích 65) Tudyť take y života svého zbudu Pokrm strakam a vránam budu Ty buď člověče jinak mudřejši A při uzdravení své duše pilnějši Pro časné a marne zbožíe 70 Nestracuj spasytedlne milosti boží Ani pro zdéjši světské kořisti Zbavuj jse věčné nebeské radosti Ještěť bych tobě viece poradila Bychť na psa žadné peče neměla 75 Nebť se jeho bojím všady Jeho neviéry, lsti, také zrady Protož se šetřiti musým K lesnim přibytkom pospěším A s tiem hned Liška bystře přiskočí «80 Slepicy ve dvoře dobrau pochopí místrnějšý M než tva žena P : nežli tvá M Kožich M tvau škodu tim to- bě P: tobě tím tvau škodu M jat P: já M Nečiň ty tak M kořist M teplej a krásnéj kožích P: teplý a krásný kožich M vránam P: vranám M jinak P: jináč M maudřejší M] Nestracuoj M zdéjši P : zdejšý M Zbavuoj se M žádné péče M jeho P :ho M] všady P : všudy M neviéry P : nevěry M] přibytkom P příbytkuom M pospěšim P: pospíšým M Liška M: lyska P] vedvoře dobrau P: dobrau ve dvoře M
Strana 31
Liška 81/3. Přirození opičí. Opice 1.—4. 31 *b6 Kvečeři ji sobě tuze držyc nese Neohledne jse zpět až vlese Obrázek opice. Přirozenie Opičíe. Opice zviéře k člověku napodobné tu povahu z přirozenie svého má že což kolivěk od člověka uhledá to též učiniti chce jakož píše Diodorus Siculus vživotě Alexandra Macedonského. Ty člověče nevšecko čiň což od jiného uhledáš ale zavrz zlé a vyvol dobré: neb sobě by duši zavedl a hřešícýho kdyby nasledoval, jeho hřiéchby obtižil, nehoršiž se od žadneho díe pán Krystus večteni S:Matúše v XVIII kapit: Běda světu pro pohoršenie etc. A biéda člověku tomu skrze kteréhož pohoršeni přijde. Ale raději vdobrem usyluj aby obdržel život. Take zpřirozenie svého opice ráda *b6'] vysokého místa hledá Vtom jí nenasleduj tíém ona tebe učí aby pamatoval rozdílu toho kteryž jest mezy člověkem a hovadem že ty rozumný jsy Pamatuj čemu tebe tvuoj vykupitel učí aby zaasobil vždycky místo nizke Luk XIIII Nebo kdož se povyšuje ponížen bude: a kdo se ponižuje povyšen bude Matú XXIII Luk XVIII. Opice naramně člověka miluje Pomni člověče aby bližního svého miloval jako se samého nebť přikazani jest toho který moc má spasyti aneb zatratiti neb budešli milovati bližního jíž jsy zakon vyplnil Matu XXII Mar XII Luk X k Rima XIII I k Koryn: XIII Pozoruj coť opice praví Opice k člověku A Když Liška od člověka uteče Yhnéd přibiéže nefforemná opice A člověku jse znízka pokloní Zadek zdvihne hlavu skloní Neohledne jse P : Neohlédne se M napodobné P : nápodobné M uhlédá M uhlédáš M následoval M obtížil M od žádného P : na žádného M A biéda P A běda M přijde P: příjde M radějí M nenásleduj M rozdílu toho P: na ten rozdíl, M mezy M Pamatůj M vykupitel P : stvořitel M zaasobil P : obliboval M vždycky P: vdycky M XIIII P: v XIIII M] přikázaní M I K koryn: XIII P — není v M Liška M: lyska P! Yhned M] přiběže M jse P: se M
Liška 81/3. Přirození opičí. Opice 1.—4. 31 *b6 Kvečeři ji sobě tuze držyc nese Neohledne jse zpět až vlese Obrázek opice. Přirozenie Opičíe. Opice zviéře k člověku napodobné tu povahu z přirozenie svého má že což kolivěk od člověka uhledá to též učiniti chce jakož píše Diodorus Siculus vživotě Alexandra Macedonského. Ty člověče nevšecko čiň což od jiného uhledáš ale zavrz zlé a vyvol dobré: neb sobě by duši zavedl a hřešícýho kdyby nasledoval, jeho hřiéchby obtižil, nehoršiž se od žadneho díe pán Krystus večteni S:Matúše v XVIII kapit: Běda světu pro pohoršenie etc. A biéda člověku tomu skrze kteréhož pohoršeni přijde. Ale raději vdobrem usyluj aby obdržel život. Take zpřirozenie svého opice ráda *b6'] vysokého místa hledá Vtom jí nenasleduj tíém ona tebe učí aby pamatoval rozdílu toho kteryž jest mezy člověkem a hovadem že ty rozumný jsy Pamatuj čemu tebe tvuoj vykupitel učí aby zaasobil vždycky místo nizke Luk XIIII Nebo kdož se povyšuje ponížen bude: a kdo se ponižuje povyšen bude Matú XXIII Luk XVIII. Opice naramně člověka miluje Pomni člověče aby bližního svého miloval jako se samého nebť přikazani jest toho který moc má spasyti aneb zatratiti neb budešli milovati bližního jíž jsy zakon vyplnil Matu XXII Mar XII Luk X k Rima XIII I k Koryn: XIII Pozoruj coť opice praví Opice k člověku A Když Liška od člověka uteče Yhnéd přibiéže nefforemná opice A člověku jse znízka pokloní Zadek zdvihne hlavu skloní Neohledne jse P : Neohlédne se M napodobné P : nápodobné M uhlédá M uhlédáš M následoval M obtížil M od žádného P : na žádného M A biéda P A běda M přijde P: příjde M radějí M nenásleduj M rozdílu toho P: na ten rozdíl, M mezy M Pamatůj M vykupitel P : stvořitel M zaasobil P : obliboval M vždycky P: vdycky M XIIII P: v XIIII M] přikázaní M I K koryn: XIII P — není v M Liška M: lyska P! Yhned M] přiběže M jse P: se M
Strana 32
32 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 10 5 Zdráv buď páne muoj člověče Jáť jsem tvá krásna opice Ulíčilať sem piékně své tvaře Zieť se svítím jako světlá záře Nahlédala sem se y vzrcadlo A to mi najme srdce padlo Zie neni nadémne na světě kráššíe Ani před všemi lidmi vzačniéjšie *b 71 Jako sem ja tvá krásna opice Podobná ktobě mily člověče 15) Všecky audy též jako ty mám Jakožto pak vidíš očíma dobře sám Že mezy všecku naší zběři Tak podobne tobě jako ja není zvěři Aniž jest tak lidem divně vzácné Kratochvilne a nic meně potřebné Protož mně králi a páni chovají Semnau častá utěšenie míévají Proto že jsem velmi jím vzácna Ušlechtilá, vyborná a vytečná 25) Nebydlímť ja užadného chudeho Ale radči unajbohatiéjšíeho Neb sem spanila a vysokého rodu Držím se urozeného svého národu 20 30) Ano y sylný lev náš milý král Od umělých lekařúov tu správu vzal Kdyžby byl nezdráv a velmi trúden Aneb po těžké nemocy přilišně huben Aby se mym massem do sytosti nakrmil A tíem se na svém zdravi zase opravil páne P: Pane M Ulíčilat M: Ulýčilat P] sem piékně P : jsem pěkně M Nahlédala sem P: Nahlédla jsem M najme P : na mé M nademne M kráššie P: kraššý M předevšemi M vzačniéjšie P: vzáctnější M Jako sem P: tako jsem M Jakožto P: Jakož M očima M všecku P: všecknau M zběří M] divně vzácné P: divné a vzáctné M mne M mívají M] jim vzáctná M Nebydlímt Nebydlymt P, Nebydlím M radšy M najbohatějšýho M jsem M] umělých M. umělich P Lékařův M trúden PM příliš M
32 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 10 5 Zdráv buď páne muoj člověče Jáť jsem tvá krásna opice Ulíčilať sem piékně své tvaře Zieť se svítím jako světlá záře Nahlédala sem se y vzrcadlo A to mi najme srdce padlo Zie neni nadémne na světě kráššíe Ani před všemi lidmi vzačniéjšie *b 71 Jako sem ja tvá krásna opice Podobná ktobě mily člověče 15) Všecky audy též jako ty mám Jakožto pak vidíš očíma dobře sám Že mezy všecku naší zběři Tak podobne tobě jako ja není zvěři Aniž jest tak lidem divně vzácné Kratochvilne a nic meně potřebné Protož mně králi a páni chovají Semnau častá utěšenie míévají Proto že jsem velmi jím vzácna Ušlechtilá, vyborná a vytečná 25) Nebydlímť ja užadného chudeho Ale radči unajbohatiéjšíeho Neb sem spanila a vysokého rodu Držím se urozeného svého národu 20 30) Ano y sylný lev náš milý král Od umělých lekařúov tu správu vzal Kdyžby byl nezdráv a velmi trúden Aneb po těžké nemocy přilišně huben Aby se mym massem do sytosti nakrmil A tíem se na svém zdravi zase opravil páne P: Pane M Ulíčilat M: Ulýčilat P] sem piékně P : jsem pěkně M Nahlédala sem P: Nahlédla jsem M najme P : na mé M nademne M kráššie P: kraššý M předevšemi M vzačniéjšie P: vzáctnější M Jako sem P: tako jsem M Jakožto P: Jakož M očima M všecku P: všecknau M zběří M] divně vzácné P: divné a vzáctné M mne M mívají M] jim vzáctná M Nebydlímt Nebydlymt P, Nebydlím M radšy M najbohatějšýho M jsem M] umělých M. umělich P Lékařův M trúden PM příliš M
Strana 33
Opice 5.—64. 33 35) Takeť se ja tak šlechetně rodím Žeť se králom a knižatom kjidlu hodím K člověku velikú lasku mám Že jemu vhlávě jeho poviskám A jakéž koli činy od něho uzřiém 40 Yhned se oto též všecko pokusyem *b 77 Nerádať nizce pozemi nohama chodím Ale y pokroviech vysokeých sjezdím Na vrch střechy y take na makovice Vlezuť ja všetečna a rychla opice 50 45 Mněť jest to dáno od přirozenie Toběť člověče velmi zdrávo nenie Raději se ponizke zemi túlej A očí svych k vysosti nepozdvíhej Neb sy vyšel na tento svět zzemě Navrátíš se posmrti zase doníe Nehledaj vsvětě časneho povyšeni Neb tobě to v pravdě bezpečno není Čim se kto vic nahoru pozdvihne Tiem doluov tíeže škodlivěji upadne 55) Take se střež ovšem všetečnosti Nasleduj chvalitebné radčí opatrnosti Neb se všetečný často zle miéva Škody, pomluvy y hanby dobýva 60 Kuna Sobol a křepka veveřice Toť jsau mé vlastnie družíce Zatyť sama ja Odpoviédam Neb se stydie, ale ja jse neostýcham Však se tobě jistě dobře hodié Oděv tobě k zymě přihodný zplodié Králům a Knížatům M] hlavě M: hlávě P všecko pokusyem P: pokusým M úzce M zjezdím M Radějí M túlej: taulaj M tulej P] nepozdvíhaj M: ne- pozdvíhej P] tento M: ténto P] pravdě M: právdě P] kto P : kdo M škodlivějí M Následůj M chvalitebné radčí P : radče chvalitebné M mívá M pomluvy y hanby M: puomluvy y hánby P] Sobol M : Sokol P] stydie: stydí M stidie P] neostejchám M
Opice 5.—64. 33 35) Takeť se ja tak šlechetně rodím Žeť se králom a knižatom kjidlu hodím K člověku velikú lasku mám Že jemu vhlávě jeho poviskám A jakéž koli činy od něho uzřiém 40 Yhned se oto též všecko pokusyem *b 77 Nerádať nizce pozemi nohama chodím Ale y pokroviech vysokeých sjezdím Na vrch střechy y take na makovice Vlezuť ja všetečna a rychla opice 50 45 Mněť jest to dáno od přirozenie Toběť člověče velmi zdrávo nenie Raději se ponizke zemi túlej A očí svych k vysosti nepozdvíhej Neb sy vyšel na tento svět zzemě Navrátíš se posmrti zase doníe Nehledaj vsvětě časneho povyšeni Neb tobě to v pravdě bezpečno není Čim se kto vic nahoru pozdvihne Tiem doluov tíeže škodlivěji upadne 55) Take se střež ovšem všetečnosti Nasleduj chvalitebné radčí opatrnosti Neb se všetečný často zle miéva Škody, pomluvy y hanby dobýva 60 Kuna Sobol a křepka veveřice Toť jsau mé vlastnie družíce Zatyť sama ja Odpoviédam Neb se stydie, ale ja jse neostýcham Však se tobě jistě dobře hodié Oděv tobě k zymě přihodný zplodié Králům a Knížatům M] hlavě M: hlávě P všecko pokusyem P: pokusým M úzce M zjezdím M Radějí M túlej: taulaj M tulej P] nepozdvíhaj M: ne- pozdvíhej P] tento M: ténto P] pravdě M: právdě P] kto P : kdo M škodlivějí M Následůj M chvalitebné radčí P : radče chvalitebné M mívá M pomluvy y hanby M: puomluvy y hánby P] Sobol M : Sokol P] stydie: stydí M stidie P] neostejchám M
Strana 34
34 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. §65 Jať neumiém nic než jedno hráti Chcešli mne pro kratochvil chovati Chcyť ráda viérně slaužiti K smiéchu a kdivadlu byti *b 8) Člověk k opicy 70 Vděčen sem toho milá opice Že chceš býti má viérná služebnice Jať zatě y peníze chcy dáti A na tvé hrdlo řetěz udělati Aby mi potom nikam neutekla Netěkala jako psyce vztekla Obrázek beránka. Přirozenie Beraníe Všichni učitele jednostajně píši že Beranek mezy čtvernohými zvieřaty najtíšší a najpokornějši jest kžadnemu svaru nenie při- rozený ale kevší svornosti. Take píše Raffael Volaterranus že be- ránek hned od porodu mateř svau a Pastýře zná Vezmi napřiklad člověče jako to zhovadilé *b 87 zvieřátko, buď pokorný tichý a nesvarlivý Ale snášeje všecka protivénstvie Uč se trpělivosti a poznaj toho nevinného beranka oněmž dí Yzaiáš v LIII kapitole jakožto beranek předtím ješto jej střiže umlkne a neotevře ust svych A skrze Hiere: v XI sam o sobě díe A ja jakožto Beranek tichy jenž nesen býva k obětováni etc. Nasledujž toho Beranka pokorneho jenž jest tobě kupřikladu s nebe seslán jehož když nasledovati budeš věčné radosti duojdeš Poslyš jíž Beranka zhovadileho Beran k člověku. TEhdy yhned přijíde Beran Jsa od člověka najlépe poznán ráda viérně P : věrně ráda M] jsem M] y peníze chcy P : chcy y peníze M Beraníe M: Beránka P] najtiššý M Máteř M Pastýře M: pastiře P] Vezmi P: Vezmi sobě M (a odstavec nový) jako to zhovadilé P:to nerozumné M zvířátko M všeckna protivenství M stříže M Hiere: v XI P: Jerem XI M Násle- duojž M následovati M Poslyš M: Usliš Pl již M Beránek M TEhda M příjde M
34 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. §65 Jať neumiém nic než jedno hráti Chcešli mne pro kratochvil chovati Chcyť ráda viérně slaužiti K smiéchu a kdivadlu byti *b 8) Člověk k opicy 70 Vděčen sem toho milá opice Že chceš býti má viérná služebnice Jať zatě y peníze chcy dáti A na tvé hrdlo řetěz udělati Aby mi potom nikam neutekla Netěkala jako psyce vztekla Obrázek beránka. Přirozenie Beraníe Všichni učitele jednostajně píši že Beranek mezy čtvernohými zvieřaty najtíšší a najpokornějši jest kžadnemu svaru nenie při- rozený ale kevší svornosti. Take píše Raffael Volaterranus že be- ránek hned od porodu mateř svau a Pastýře zná Vezmi napřiklad člověče jako to zhovadilé *b 87 zvieřátko, buď pokorný tichý a nesvarlivý Ale snášeje všecka protivénstvie Uč se trpělivosti a poznaj toho nevinného beranka oněmž dí Yzaiáš v LIII kapitole jakožto beranek předtím ješto jej střiže umlkne a neotevře ust svych A skrze Hiere: v XI sam o sobě díe A ja jakožto Beranek tichy jenž nesen býva k obětováni etc. Nasledujž toho Beranka pokorneho jenž jest tobě kupřikladu s nebe seslán jehož když nasledovati budeš věčné radosti duojdeš Poslyš jíž Beranka zhovadileho Beran k člověku. TEhdy yhned přijíde Beran Jsa od člověka najlépe poznán ráda viérně P : věrně ráda M] jsem M] y peníze chcy P : chcy y peníze M Beraníe M: Beránka P] najtiššý M Máteř M Pastýře M: pastiře P] Vezmi P: Vezmi sobě M (a odstavec nový) jako to zhovadilé P:to nerozumné M zvířátko M všeckna protivenství M stříže M Hiere: v XI P: Jerem XI M Násle- duojž M následovati M Poslyš M: Usliš Pl již M Beránek M TEhda M příjde M
Strana 35
Opice 65.—74. Beran 1.—36. 35 30 10 Předním se krotce ukáže Nevysoko pozdvihne své tváře 5 Člověče však mne dobře znáš Ale nepřieliš mnoho namně dbáš Víc sobě vážíš marnú vopicy Potvornáu a mrzkau blaznicy Kteráž jse kničemuž jinému nehodí Toliko jedne lidem smiechy plodí Dáš zani take peněz mnoho Ničýmž užitečným nepoživeš toho Spiéšeť škodu a starost udělá Neb jest všetečna y spolu zlobivá 15) Ani jest člověkem ani zviéře Spieš se k potvoře přimieřye C 1F Ano chodí teměř jako nahá Nepočestná nahého zadku nepřikrývá Hanebna bezecti y take bez ocasu Že jse jí přemnozý uřasú Však proto jí sobě velmi vážíš Dráž než nás několik vydaje ceníš Jenž jsem hovádko krotke a pokorné Člověku každému velmi užitečné §25) Zbiéraš zemne runo často Kuoži odřeš y snieš potom masso Na vopicy nic takového nemáš Ani kuože ani také massa prodáš Než když se zabie aneb zdéchne Jako mrzký pes v blátě léhne Jať sem zviéře tvé pokorné Nesvárlivé ale skaždým svorné Množstvie nás v jednom ovčincy Beranúov, skopcuov, jehňat y ovcy 35 Proto všichni spolu svorně zbudem Ziádneho ven ani psa nevyženem 20 namně P : na mne M marnú vopicy P : marné Opice M Potvorné a mrzké blaznice M se k ničemémuž M jedné M smích M za ni P : za ní M zlobivá M: zlobívá P] Spíš M] přimíře M téměř M jse P: se M] užasú M ji M několik M: několil M vydaje P : sobě M Zbíráš M Opicy M] massa M : mássa P ] anebo zdechne M lehne M] ale P : nemá M Množstvie: Mnozstvie P Množství M
Opice 65.—74. Beran 1.—36. 35 30 10 Předním se krotce ukáže Nevysoko pozdvihne své tváře 5 Člověče však mne dobře znáš Ale nepřieliš mnoho namně dbáš Víc sobě vážíš marnú vopicy Potvornáu a mrzkau blaznicy Kteráž jse kničemuž jinému nehodí Toliko jedne lidem smiechy plodí Dáš zani take peněz mnoho Ničýmž užitečným nepoživeš toho Spiéšeť škodu a starost udělá Neb jest všetečna y spolu zlobivá 15) Ani jest člověkem ani zviéře Spieš se k potvoře přimieřye C 1F Ano chodí teměř jako nahá Nepočestná nahého zadku nepřikrývá Hanebna bezecti y take bez ocasu Že jse jí přemnozý uřasú Však proto jí sobě velmi vážíš Dráž než nás několik vydaje ceníš Jenž jsem hovádko krotke a pokorné Člověku každému velmi užitečné §25) Zbiéraš zemne runo často Kuoži odřeš y snieš potom masso Na vopicy nic takového nemáš Ani kuože ani také massa prodáš Než když se zabie aneb zdéchne Jako mrzký pes v blátě léhne Jať sem zviéře tvé pokorné Nesvárlivé ale skaždým svorné Množstvie nás v jednom ovčincy Beranúov, skopcuov, jehňat y ovcy 35 Proto všichni spolu svorně zbudem Ziádneho ven ani psa nevyženem 20 namně P : na mne M marnú vopicy P : marné Opice M Potvorné a mrzké blaznice M se k ničemémuž M jedné M smích M za ni P : za ní M zlobivá M: zlobívá P] Spíš M] přimíře M téměř M jse P: se M] užasú M ji M několik M: několil M vydaje P : sobě M Zbíráš M Opicy M] massa M : mássa P ] anebo zdechne M lehne M] ale P : nemá M Množstvie: Mnozstvie P Množství M
Strana 36
36 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. e � 45) 40 50 Aniž zabie druh druhého Než toliko tresce neposlušného Rány sobě rohami dame Ale dlauho se nehněváme Ale jakž jse vespolek potrescem Hned spolu jdem k jedněm jeslem Jako bratříe a sestry všichni spolu Bérem jse hromaždně kjednomu stolu Vsvětě máme přizně ovšem málo Všudy nás jest vpočtíech nemálo Proto nás kdo jak koli chce trápi Vlnu zbera masso naše žáda žrati Lév, nédvěd, liška, vlk a káně Všichni hladoviti shledaji se namně Saudy lstivé namně osazují Křive svědky proti mně vystavují Straku, vránu, Supa, y krkavce Neb ti všichni přieliš radi jedié ovce 55) Přednímiť ja jistě nikoli práv nebudu Leč člověče tvú pomoc jmiti budu Aneb od služebného pastýře tvého Aneb tobě věrného, psa stražlivého Naposledy ty mně řezníku prodaš Nebo zemně sám massa naděláš Schovaš je do sveho lačného břicha Vytahneš mne y z mého kožichá A sám sve tělo jim přioděješ Takli mně mily pane přeješ 65) A ja všecko pokorně s trpíem A všicku tvú křivdu, tobě s mlčíem Nauč se odemne krotke tichosti Dobrotě trpělivosti y přivětivosti Lasce bratrske přiezni y svornosti Duojdeš od milého boha jeho milosti. 60 70 zabí M trestce M Ale jakž jse P : Než jakž se M potrestcem M Berem se hromáždně M přízně M nás jest P: jest nás M nás kdo jak koli P : jakkoli kdo M Lev, Nedvěd M Liška M: lyška P Všickni M] na mne M] na mne M přieliš P : nemá M nikoliv M míti M mne M] ze mne M Kožicha M: kožichá P všicku tvú P: všecku M jeho P : nemá M
36 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. e � 45) 40 50 Aniž zabie druh druhého Než toliko tresce neposlušného Rány sobě rohami dame Ale dlauho se nehněváme Ale jakž jse vespolek potrescem Hned spolu jdem k jedněm jeslem Jako bratříe a sestry všichni spolu Bérem jse hromaždně kjednomu stolu Vsvětě máme přizně ovšem málo Všudy nás jest vpočtíech nemálo Proto nás kdo jak koli chce trápi Vlnu zbera masso naše žáda žrati Lév, nédvěd, liška, vlk a káně Všichni hladoviti shledaji se namně Saudy lstivé namně osazují Křive svědky proti mně vystavují Straku, vránu, Supa, y krkavce Neb ti všichni přieliš radi jedié ovce 55) Přednímiť ja jistě nikoli práv nebudu Leč člověče tvú pomoc jmiti budu Aneb od služebného pastýře tvého Aneb tobě věrného, psa stražlivého Naposledy ty mně řezníku prodaš Nebo zemně sám massa naděláš Schovaš je do sveho lačného břicha Vytahneš mne y z mého kožichá A sám sve tělo jim přioděješ Takli mně mily pane přeješ 65) A ja všecko pokorně s trpíem A všicku tvú křivdu, tobě s mlčíem Nauč se odemne krotke tichosti Dobrotě trpělivosti y přivětivosti Lasce bratrske přiezni y svornosti Duojdeš od milého boha jeho milosti. 60 70 zabí M trestce M Ale jakž jse P : Než jakž se M potrestcem M Berem se hromáždně M přízně M nás jest P: jest nás M nás kdo jak koli P : jakkoli kdo M Lev, Nedvěd M Liška M: lyška P Všickni M] na mne M] na mne M přieliš P : nemá M nikoliv M míti M mne M] ze mne M Kožicha M: kožichá P všicku tvú P: všecku M jeho P : nemá M
Strana 37
Beran 37.—76. Kozel 1.—4. 37 Člověk k beranu e IIF] Berane muoj milý užitečný slúho Vymlauváš mi jíž velmi mnoho Přijímam všecko zavděk od tebe Za službu tvau ja zaplatim tobě 75) Ažť jedne rúno trochu lépe obroste A řepa y kolnik napoli zroste Obrázek kozla. Přirozenie kozlovo. Zjevno jest o kozlu, že jest zvieře velmi mlsné a škodlivé od přirozenie svého ktomu take hněvive jakož píše Plinius v XXVIII knihach v X kapitole Ale když ty jej hladíš po bradě tehdy se ukrotí. Ty člověče že se nemaš hněvati svrchu povědíno jest Take nemaš škody bližnímu svému činiti Buď vdomu nebo na poli mnozy c IIV] žádného svědomi nato neberau že zrost zemsky bližnímu pokradau, meze na lukach přesekau, meze na poli převoři. Nepa- matujíce na zákon přirozenej kterýž nás tomu učí: což sobě ne- chcme abychme jinému toho nečinili Pamatuj člověče aby se od mlsnosti odvracoval v zahradach škody nečinil Víš dobře co sau náši první Rodičové v sadu Rajskem zponuknuti dábelského pro- mlsyli jakož se otom čte v prvních knihách Mojžíšových v III kapi: Varuj se ovšem přirozeni kozlova jeho v ničem nenasledovati Chcešli věčně jse s bohem radovati. Poslechni kozla od čeho tě odvodí. Kozel k člověku. HNed poberanu přiběže kozel Rka: nenie mi toho velmi žel Že sem tak dlúho po jiných pomeškal Když jsem jedné zde berana zastal milý M: mili P] jíž P : již M zaplatim P: zaplatím M jedné M Kolník M Zjevno P: Všem vědomé M ty jej hladíš P: jej hladí M Ty P: Ty pak M že P: nemá M] se nemáš hněvati P: nemáš se hněvati jakž M bližnímu M: blyžnimu P Nato neberau P: v tom nemají M Kradau M nechceme M od- vracoval M: odvrácoval P Rodičové M : rodicove Pl promlseli M jeho P : nemá M nenásledovati M se M jsem M jediné M
Beran 37.—76. Kozel 1.—4. 37 Člověk k beranu e IIF] Berane muoj milý užitečný slúho Vymlauváš mi jíž velmi mnoho Přijímam všecko zavděk od tebe Za službu tvau ja zaplatim tobě 75) Ažť jedne rúno trochu lépe obroste A řepa y kolnik napoli zroste Obrázek kozla. Přirozenie kozlovo. Zjevno jest o kozlu, že jest zvieře velmi mlsné a škodlivé od přirozenie svého ktomu take hněvive jakož píše Plinius v XXVIII knihach v X kapitole Ale když ty jej hladíš po bradě tehdy se ukrotí. Ty člověče že se nemaš hněvati svrchu povědíno jest Take nemaš škody bližnímu svému činiti Buď vdomu nebo na poli mnozy c IIV] žádného svědomi nato neberau že zrost zemsky bližnímu pokradau, meze na lukach přesekau, meze na poli převoři. Nepa- matujíce na zákon přirozenej kterýž nás tomu učí: což sobě ne- chcme abychme jinému toho nečinili Pamatuj člověče aby se od mlsnosti odvracoval v zahradach škody nečinil Víš dobře co sau náši první Rodičové v sadu Rajskem zponuknuti dábelského pro- mlsyli jakož se otom čte v prvních knihách Mojžíšových v III kapi: Varuj se ovšem přirozeni kozlova jeho v ničem nenasledovati Chcešli věčně jse s bohem radovati. Poslechni kozla od čeho tě odvodí. Kozel k člověku. HNed poberanu přiběže kozel Rka: nenie mi toho velmi žel Že sem tak dlúho po jiných pomeškal Když jsem jedné zde berana zastal milý M: mili P] jíž P : již M zaplatim P: zaplatím M jedné M Kolník M Zjevno P: Všem vědomé M ty jej hladíš P: jej hladí M Ty P: Ty pak M že P: nemá M] se nemáš hněvati P: nemáš se hněvati jakž M bližnímu M: blyžnimu P Nato neberau P: v tom nemají M Kradau M nechceme M od- vracoval M: odvrácoval P Rodičové M : rodicove Pl promlseli M jeho P : nemá M nenásledovati M se M jsem M jediné M
Strana 38
38 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 5) Raději vždy vidiem jeho samého Nežli toho vlka žrávě lakotného Nebť jsem zberanem dobře znám Často snim obcuji take y sám Však jeden druhému nepřekážíma Take spolu jednomu pánu slúžíma Než tomi do něho nelibo býva Že se beran vždycky lépe míeva c III] Nejprv na stravě potom na odíevu Ja skloně jse velkau zymau lehnu «15) Chudau a obhraubnau stravau se živím Najviece mne krmí ostrým hrozdím Však se snim oto nic nevadím Neb se tebe pána svého stydíem Boje se kyje prutu a biče Uskočim na stranu kdež moha křiče O svéť věrnosti toto tobě praviem Zie se jako zahradnik štěpováním živiem Protož uděléj mne zahradníkem A tve vinice a štěpnice dělníkem 25) Chcyť toho pilně věř mi hleděti Zie to potom musyš ty sam zvěděti Buďto dosti spravně v rozkol neb za kuoru Štěpuji zepna se na štěp vzhuoru Obnovujiť take y ratolesti Kdež jedné mohu svú pomocy dolezti A mám teď s sebú take zajíce Ten toho zna nežli ja ještě více Zie nás potom obau dvau pochváliš Mně druhdy y kyjem schladíš 35 Ale zajíc nemá natě žádne peče Vyskoče ven zzahrady preč uteče 810 20 305 Radějí M žravě hltavého M: žrávě lakotného P] s Beranem M nepřekáží- me M slaužíme M do něho M: doníeho P] Nejprv P: Najprv Moděvu M velikau M hroždím M snimi P : s nim M kde M udělaj M dělníkem M: díel- nikem P] ty sam P: sám M dosti spravně P :nemá M Kdež jedné M: kdož jedne P] teď P: teď také M prochladíš M mňe P :mne M vypýře M z za- hrady P: zahrady M
38 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 5) Raději vždy vidiem jeho samého Nežli toho vlka žrávě lakotného Nebť jsem zberanem dobře znám Často snim obcuji take y sám Však jeden druhému nepřekážíma Take spolu jednomu pánu slúžíma Než tomi do něho nelibo býva Že se beran vždycky lépe míeva c III] Nejprv na stravě potom na odíevu Ja skloně jse velkau zymau lehnu «15) Chudau a obhraubnau stravau se živím Najviece mne krmí ostrým hrozdím Však se snim oto nic nevadím Neb se tebe pána svého stydíem Boje se kyje prutu a biče Uskočim na stranu kdež moha křiče O svéť věrnosti toto tobě praviem Zie se jako zahradnik štěpováním živiem Protož uděléj mne zahradníkem A tve vinice a štěpnice dělníkem 25) Chcyť toho pilně věř mi hleděti Zie to potom musyš ty sam zvěděti Buďto dosti spravně v rozkol neb za kuoru Štěpuji zepna se na štěp vzhuoru Obnovujiť take y ratolesti Kdež jedné mohu svú pomocy dolezti A mám teď s sebú take zajíce Ten toho zna nežli ja ještě více Zie nás potom obau dvau pochváliš Mně druhdy y kyjem schladíš 35 Ale zajíc nemá natě žádne peče Vyskoče ven zzahrady preč uteče 810 20 305 Radějí M žravě hltavého M: žrávě lakotného P] s Beranem M nepřekáží- me M slaužíme M do něho M: doníeho P] Nejprv P: Najprv Moděvu M velikau M hroždím M snimi P : s nim M kde M udělaj M dělníkem M: díel- nikem P] ty sam P: sám M dosti spravně P :nemá M Kdež jedné M: kdož jedne P] teď P: teď také M prochladíš M mňe P :mne M vypýře M z za- hrady P: zahrady M
Strana 39
Kozel 5.—69. 39 Leč jej kdy sklamaš rozumnau chytrosti Zděláť on tobě rychle díela dosti Jať jsem velmi mlsné zviéře 40 Sotva mně ven kyjem vypéře c IIIV] Buďto z obilé z zelé y z zahrady Nikdy nevýjdu bez nějake škody Mněť jest to od přirozenie dáno Odtebeť tak nemá byti zachováno 45) Ty se toho «člověče pilně vystřiéhaj A jiným žadne škody nedělaj Buď na Poli neb take v zahradě Slidmi se oto před saudem nevadě Neb jest Adam ven z zahrady vyhnán Proto neb jest škodu udělal tám Vrajske rozkošné božíe zahradě Povoliv svodné dablově raddě Nebudiž tak jako on byl mlsný A nacyzy větcy nikda kvapný 55 Co sobě nechceš samému Nečiň toho take bližníému svému Mamť take rohy ostre na sobě Ač by kto někdy překazyl tobě Hned tě pána svého sam pomstím S vidlami svýma se naň pustím Jsem take poněkud nabožne zviéře Uč se ty ode mne prave viéře Velikauť pokoru jistě vedu Když opustim svau dlauhau bradu «65) Najvice mi mlsnost škodí Ta mne k všemu zlému přivodí V tom mne nechtěj nasledovati Ale což dobreho jest hled se tomu učiti. 50 60 nikdý M] nevýjdu PM Člověče M: nemá Pl pilně P : nemá M nedělaj M: nedělej P Poli M:poly P] tam M větcy nikda P : věc nikdá M kto P: kdo M pustím M: opustím P] Jsem M: Sem Pl se ty P; ty se M následovati M
Kozel 5.—69. 39 Leč jej kdy sklamaš rozumnau chytrosti Zděláť on tobě rychle díela dosti Jať jsem velmi mlsné zviéře 40 Sotva mně ven kyjem vypéře c IIIV] Buďto z obilé z zelé y z zahrady Nikdy nevýjdu bez nějake škody Mněť jest to od přirozenie dáno Odtebeť tak nemá byti zachováno 45) Ty se toho «člověče pilně vystřiéhaj A jiným žadne škody nedělaj Buď na Poli neb take v zahradě Slidmi se oto před saudem nevadě Neb jest Adam ven z zahrady vyhnán Proto neb jest škodu udělal tám Vrajske rozkošné božíe zahradě Povoliv svodné dablově raddě Nebudiž tak jako on byl mlsný A nacyzy větcy nikda kvapný 55 Co sobě nechceš samému Nečiň toho take bližníému svému Mamť take rohy ostre na sobě Ač by kto někdy překazyl tobě Hned tě pána svého sam pomstím S vidlami svýma se naň pustím Jsem take poněkud nabožne zviéře Uč se ty ode mne prave viéře Velikauť pokoru jistě vedu Když opustim svau dlauhau bradu «65) Najvice mi mlsnost škodí Ta mne k všemu zlému přivodí V tom mne nechtěj nasledovati Ale což dobreho jest hled se tomu učiti. 50 60 nikdý M] nevýjdu PM Člověče M: nemá Pl pilně P : nemá M nedělaj M: nedělej P Poli M:poly P] tam M větcy nikda P : věc nikdá M kto P: kdo M pustím M: opustím P] Jsem M: Sem Pl se ty P; ty se M následovati M
Strana 40
40 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Je IIII Člověk k kozlu. 70 Služebniče věrný, milý kozle Cos mi řekl nyní to jest zle Ale to mi se take nelibí Že tě churavého mé oči vidí Ale když se po času opravíš Hned se mému kuchaři lépe zalíbíš Obrázek zajíce. Zajiec. Přirozenie zaječí jest jakož Aristoteles mudřec píše Zie jest zviéře popudlivy, strašlivy, chaulostivy Páni a urození lide slušně jse mohau tomu přirozenie přirovnati Neb jsau neduotkliví a po- pudliví Na sve chudé a poddacy lidi je hrdlujíc a teměř jako psa sobě važíc, domniec IIII vajíce se lepší byti nežli jsú chudí nepa- matujíc nato že spolu bratří všichni jsme a jednostajného přirozeni bláto a popel vněž všichni obraceni budem a učiněni v pokrm ža- bam zemský ačervom, urození jako neurození, bohatí jako chudí. Jsau pani take strašlivi a plaší Smrti se obavajíce utikají zmiesta do miesta z skály na skalu více sobě oblibujíce biedu a nauzy svět- skau nežliby pospichali jím k zaslíbenému nebeskemu dědictvi Svaty Augustyn v prvnich kniehach učenie Křesťanského takove přirovnáva tíem bláznom kteří kdyby v vlnobíti mořskem byli a však nikda k břehu se neplavili než toliko v těch nebezpečenství mořskych plaveni sobě oblibili nepospiéchajíc k vlasti. Take zajie- cy od přirozenie žadne ukrutne oružie dáno nenie aby jiným ško- dil zvieřatom ale on se vydava laupeží všem jiným jakož Plinius díe v VIII kniehach v LV kapito: Tež člověk žádnemu škoditi nemá ale odevšech radčí utrpěti, aby mohl korunován byti to jest P : tot' není M Ale P : Než M] take P : velmi M oči M:očí P Zajiec P: Přirození zajěcí M Přirozenie zaječí P: Zajíc M jakž M] píše P o Zajícy píšýc praví M popudlivy P : popudlivé M strašlivé a chaulostivé M se tomu přirození mohau M poddacy P : poddané M lepšými M nepamatujíce M obraceni P : zase obráceni M zemským M: žemskym P] Červům M z města do města M skály M: skali P] jím P: nemá M zaslíbenému M: zaslybenemu P knihách M těm bláznům M vlnobití M nikdá M se k břehu M nebezpečen- stvích M]oblibovali M nepospíchajíce Moružie P : braně M knihách M radčí P : radče M
40 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Je IIII Člověk k kozlu. 70 Služebniče věrný, milý kozle Cos mi řekl nyní to jest zle Ale to mi se take nelibí Že tě churavého mé oči vidí Ale když se po času opravíš Hned se mému kuchaři lépe zalíbíš Obrázek zajíce. Zajiec. Přirozenie zaječí jest jakož Aristoteles mudřec píše Zie jest zviéře popudlivy, strašlivy, chaulostivy Páni a urození lide slušně jse mohau tomu přirozenie přirovnati Neb jsau neduotkliví a po- pudliví Na sve chudé a poddacy lidi je hrdlujíc a teměř jako psa sobě važíc, domniec IIII vajíce se lepší byti nežli jsú chudí nepa- matujíc nato že spolu bratří všichni jsme a jednostajného přirozeni bláto a popel vněž všichni obraceni budem a učiněni v pokrm ža- bam zemský ačervom, urození jako neurození, bohatí jako chudí. Jsau pani take strašlivi a plaší Smrti se obavajíce utikají zmiesta do miesta z skály na skalu více sobě oblibujíce biedu a nauzy svět- skau nežliby pospichali jím k zaslíbenému nebeskemu dědictvi Svaty Augustyn v prvnich kniehach učenie Křesťanského takove přirovnáva tíem bláznom kteří kdyby v vlnobíti mořskem byli a však nikda k břehu se neplavili než toliko v těch nebezpečenství mořskych plaveni sobě oblibili nepospiéchajíc k vlasti. Take zajie- cy od přirozenie žadne ukrutne oružie dáno nenie aby jiným ško- dil zvieřatom ale on se vydava laupeží všem jiným jakož Plinius díe v VIII kniehach v LV kapito: Tež člověk žádnemu škoditi nemá ale odevšech radčí utrpěti, aby mohl korunován byti to jest P : tot' není M Ale P : Než M] take P : velmi M oči M:očí P Zajiec P: Přirození zajěcí M Přirozenie zaječí P: Zajíc M jakž M] píše P o Zajícy píšýc praví M popudlivy P : popudlivé M strašlivé a chaulostivé M se tomu přirození mohau M poddacy P : poddané M lepšými M nepamatujíce M obraceni P : zase obráceni M zemským M: žemskym P] Červům M z města do města M skály M: skali P] jím P: nemá M zaslíbenému M: zaslybenemu P knihách M těm bláznům M vlnobití M nikdá M se k břehu M nebezpečen- stvích M]oblibovali M nepospíchajíce Moružie P : braně M knihách M radčí P : radče M
Strana 41
Kozel 69.—74. Zajíc 1.—29. 41 Uživaj zaječí raddy Budeš se míti dobře všady. Zajiec k člověku 20 Y Ozve se ktomu rychlý zajiec Pravduť pravi kozel muoj stryc Štěpováním se oba spolu živíme A tobě člověče věrně slúžíme 5 Ja zaji»ec malé a chudé zvieřatko Mezy jinau zvíeří sam nebožatko Málem mně muoj pán oddělil Ziadnau braní přirozenau neopatřil Ani mi dal velikých zuobuov Ani take ostře špiciatych rohuov Ani pazauruo k branbě drapavych Ani ktomu kopyt take tvrdých Abych jse mohl trochu pobraniti Nedal jse take tak snádno polapiti «15) An jse bodlavy ježek brání déle Nebojí se příliš svého nepřietele Hrdě jse proti němu postaví Sudlic a voštípuov svých nastaví Y myš malá take od sebe ukausne Mravenec, blecha, komár uštipne Ale ja vždycky se všeho bojím Braniti se žádnému nikdy nepokusým A bych tak bystrých noh neměl Zle bych se natom světě měl 25) Ani na mně ze všech stran važíe Chtíc mého massa ytake kuožie Vyžlata chrty na mně chovají Mnohé jiné nastroje dělají Mámť na sebe rozličné soky 105 rady M : ráddy P] všudy M Zvířátko M Zvěří Mmne MAniž M Zu- buov M Pazauruov M také kopyt M! jse P : se M brániti M jse take P : se M snadno Mpříliš M: přielyš P jse P: se Moštípův M uštípne M nikdý M A bych P: A kdybych M na mne M] strán M kuoži M rozličné M: roz- lyčne P
Kozel 69.—74. Zajíc 1.—29. 41 Uživaj zaječí raddy Budeš se míti dobře všady. Zajiec k člověku 20 Y Ozve se ktomu rychlý zajiec Pravduť pravi kozel muoj stryc Štěpováním se oba spolu živíme A tobě člověče věrně slúžíme 5 Ja zaji»ec malé a chudé zvieřatko Mezy jinau zvíeří sam nebožatko Málem mně muoj pán oddělil Ziadnau braní přirozenau neopatřil Ani mi dal velikých zuobuov Ani take ostře špiciatych rohuov Ani pazauruo k branbě drapavych Ani ktomu kopyt take tvrdých Abych jse mohl trochu pobraniti Nedal jse take tak snádno polapiti «15) An jse bodlavy ježek brání déle Nebojí se příliš svého nepřietele Hrdě jse proti němu postaví Sudlic a voštípuov svých nastaví Y myš malá take od sebe ukausne Mravenec, blecha, komár uštipne Ale ja vždycky se všeho bojím Braniti se žádnému nikdy nepokusým A bych tak bystrých noh neměl Zle bych se natom světě měl 25) Ani na mně ze všech stran važíe Chtíc mého massa ytake kuožie Vyžlata chrty na mně chovají Mnohé jiné nastroje dělají Mámť na sebe rozličné soky 105 rady M : ráddy P] všudy M Zvířátko M Zvěří Mmne MAniž M Zu- buov M Pazauruov M také kopyt M! jse P : se M brániti M jse take P : se M snadno Mpříliš M: přielyš P jse P: se Moštípův M uštípne M nikdý M A bych P: A kdybych M na mne M] strán M kuoži M rozličné M: roz- lyčne P
Strana 42
42 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 40 Lišky, káně, psy, k tomu take vlky A navíec se panuom líbíem Na jich stole často sedíem Neb mám skutky jim podobné Zie jsem zvíeřatko popudlivé 35 Plaché, strašné, chaulostivé KK tomu také neduotklivé» Tak jsu take páni hněviví Popudliví, přitom neduotkliví Ktomu strašliví a plaší Smrti se bojí a ta je straší Přední během utíekají A rádi ukryti se jíe chtějí 30 C VV Ty člověče pane milý muoj Těchto povah mých nenasleduoj 45 Střez ty se hněvu a popudnosti Take blaznivé a lechké plachosti Buď stále přivětivý a dobrotivý Laskavý přiznivý a trpělivý Neb tak za mudreho projdeš Cest chvalu milost míti budeš Jať jsem zajic bez oděníe Ziadne brani přimně neníe Nemam se sčim zastaviti Jedno hledím pryč ujíti 55 Y tebeť jest buoh také tak stvořil Bez oružie tichého nasvět zplodil Ani pazáuruov ani šypatých rohuo Nedal tobě ani žravych zubuo Učinil tebe nadjine rozumneho *C VIF 60 Mimo jinú zvěř pokojneho Aby se ssvym bližnim nebil Ani bratra sveho zlostně hubil 50 Lišky M: Lyšky P] navíec P: najvíce M] jsem M:sem P] Zvířátko M Verš 36 nemá P, doplnil M. jsau M nenásleduoj M Střež M lehké M přívětivý M braně M také tak P: tak M oružie P: braně M šypatých PM : ale ve v. 10 špičatých PM žravých P :špičatých M jinú : jinau M, jínu P] blížnim M
42 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 40 Lišky, káně, psy, k tomu take vlky A navíec se panuom líbíem Na jich stole často sedíem Neb mám skutky jim podobné Zie jsem zvíeřatko popudlivé 35 Plaché, strašné, chaulostivé KK tomu také neduotklivé» Tak jsu take páni hněviví Popudliví, přitom neduotkliví Ktomu strašliví a plaší Smrti se bojí a ta je straší Přední během utíekají A rádi ukryti se jíe chtějí 30 C VV Ty člověče pane milý muoj Těchto povah mých nenasleduoj 45 Střez ty se hněvu a popudnosti Take blaznivé a lechké plachosti Buď stále přivětivý a dobrotivý Laskavý přiznivý a trpělivý Neb tak za mudreho projdeš Cest chvalu milost míti budeš Jať jsem zajic bez oděníe Ziadne brani přimně neníe Nemam se sčim zastaviti Jedno hledím pryč ujíti 55 Y tebeť jest buoh také tak stvořil Bez oružie tichého nasvět zplodil Ani pazáuruov ani šypatých rohuo Nedal tobě ani žravych zubuo Učinil tebe nadjine rozumneho *C VIF 60 Mimo jinú zvěř pokojneho Aby se ssvym bližnim nebil Ani bratra sveho zlostně hubil 50 Lišky M: Lyšky P] navíec P: najvíce M] jsem M:sem P] Zvířátko M Verš 36 nemá P, doplnil M. jsau M nenásleduoj M Střež M lehké M přívětivý M braně M také tak P: tak M oružie P: braně M šypatých PM : ale ve v. 10 špičatých PM žravých P :špičatých M jinú : jinau M, jínu P] blížnim M
Strana 43
Zajíc 30.—72. Přirození svinské. 43 Vlasce v pokoji v svornosti obyval Bližniho jako sebe sameho miloval 705 Člověk k Zajiecy «65 Zajiče milý muoj zahradniče Nedělaj mi škody již víece Nestojimť ja o žadnu zvěřinu Když ja jedno mam svininu Raději sním tučne jelito Leda hrdlo a břicho bylo syto Panskéť jsu to krmě a stravy Nerád ja dam zatebe kravy Obrázek svině. Přirozenie Svinske Svině jakož piší Plinius Cicero a Volaterranus. přilišně jest zhovadilá, a toliko k žrádlu přirozena, a vnečistotě vždy se kochá vlaužy a vblátě. Protož ji Horacius přitelkyní bláta nazyva. Ale však vykrmena a znečistoty lidskyma rukama očištěná lidem při- chazý k užitku. Ty člověče pamatuoj že nejsy k žrádlu a knečistotě zplozen ale kstřídmosti, aby budaucí nebeske věcy smajšlel a knim se táhl. Nebo neproto živi jsme abychme jedli a pili Ale jiésti a píeti máme aby- chom živi byli, a sami sobě žradlem životu neujimali. K čistotě srdečně sam pan Ježíš nás napomina: řkauc večtení svateho Ma- tauše v V kapitole. Blahoslavení čistého srdce:neb oni boha viděti budau. A svaty Petr v II Kanonyce v II kapito svelikú horlivostí poškvrněne a zprzněne a často se zase vhřiechy navracujicí, na- zývá syny zlořečení pravě že jich poslední věcy horšie učiněny jsu nežli první Jim to přisloví připisuje Pes navrátil se kvyvratku sve- mu, a svině umytá do kaliště bláta Což take mudrý Šalomun před- pověděl v knihach Přislovi XXVI kap Protož člověče vyčisť z srdce svého všecku nečistotu, zlost, nepravost, abudeš boha věčně viděti. Již slyš mrzutu svini ktera tě od mrzkosti odvracuje Blížního M Radějí M piší P: píše M Volaterránus M k střídmosti M: vstřidmosti P] budaucí nebeské věcy P: o věcy nebeské M] jísti a píti M živo- tuov M] Ježíš P: Krystus M řkúc M nazejvá M] to přisloví P: toto přísloví M kvyvratku P: k vývratu M XXVI P: W XXVI M] ktera P: kteráž Modvra- cuje P: odvozuje M
Zajíc 30.—72. Přirození svinské. 43 Vlasce v pokoji v svornosti obyval Bližniho jako sebe sameho miloval 705 Člověk k Zajiecy «65 Zajiče milý muoj zahradniče Nedělaj mi škody již víece Nestojimť ja o žadnu zvěřinu Když ja jedno mam svininu Raději sním tučne jelito Leda hrdlo a břicho bylo syto Panskéť jsu to krmě a stravy Nerád ja dam zatebe kravy Obrázek svině. Přirozenie Svinske Svině jakož piší Plinius Cicero a Volaterranus. přilišně jest zhovadilá, a toliko k žrádlu přirozena, a vnečistotě vždy se kochá vlaužy a vblátě. Protož ji Horacius přitelkyní bláta nazyva. Ale však vykrmena a znečistoty lidskyma rukama očištěná lidem při- chazý k užitku. Ty člověče pamatuoj že nejsy k žrádlu a knečistotě zplozen ale kstřídmosti, aby budaucí nebeske věcy smajšlel a knim se táhl. Nebo neproto živi jsme abychme jedli a pili Ale jiésti a píeti máme aby- chom živi byli, a sami sobě žradlem životu neujimali. K čistotě srdečně sam pan Ježíš nás napomina: řkauc večtení svateho Ma- tauše v V kapitole. Blahoslavení čistého srdce:neb oni boha viděti budau. A svaty Petr v II Kanonyce v II kapito svelikú horlivostí poškvrněne a zprzněne a často se zase vhřiechy navracujicí, na- zývá syny zlořečení pravě že jich poslední věcy horšie učiněny jsu nežli první Jim to přisloví připisuje Pes navrátil se kvyvratku sve- mu, a svině umytá do kaliště bláta Což take mudrý Šalomun před- pověděl v knihach Přislovi XXVI kap Protož člověče vyčisť z srdce svého všecku nečistotu, zlost, nepravost, abudeš boha věčně viděti. Již slyš mrzutu svini ktera tě od mrzkosti odvracuje Blížního M Radějí M piší P: píše M Volaterránus M k střídmosti M: vstřidmosti P] budaucí nebeské věcy P: o věcy nebeské M] jísti a píti M živo- tuov M] Ježíš P: Krystus M řkúc M nazejvá M] to přisloví P: toto přísloví M kvyvratku P: k vývratu M XXVI P: W XXVI M] ktera P: kteráž Modvra- cuje P: odvozuje M
Strana 44
44 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. *C 7 10 Svině k člověku Hned zatim přistaupí svině Rkuc, jať sem domací hospodyně Ještěť sem zsebe blata nesmyla Jak semse vblatě zkalela 5 Do lazně nevelmi často chodim Jedno zchlevuo hnoje klidim Sklizovalať sem až podnes mlato Ale již upadla jsem zlauže v blato Proto neměj mi zazlé ty člověče Zieť se nenesu čistě ani hladce Neb tak činí pilné hospodyně Zieť se umaží rady jako svině A proto ony svým hospodařom Nemrzejí, ani take frejiřom 15 Když bude v zymě o masopustě Tu mne umyješ sam velmi čistě Zieť budu nad jine překrasna Tučna užitečna y take vzacna Bezemne ty nikdaž nesedneš k stolu Často my tehdaž jiesti budem spolu Hrach, zelé, řepu take y zvěřinu Nebo kterukoli krmi jinú Bezemne nic nenie jakož víeš chutno Nechť jest dobře slano nebo jinač mastno 25 Jáť jsem tvá domacý hrubá chrochna Ačkoli jsem pak y hlaupá hochna Však se tobě jistě dobře hodim Ano y devatero prasat zplodim Sněz je třebas všecky pořad sam Nebť ja naně velmi malo dbam Aniž ponich co přilišně taužim Když se toliko mlatem dosti nakrmim A jestli mi nedaš do vuole mlata Zžeruť tobě sama všecka prasata 20 *c 77) 30 jat sem P : ját jsem M Proto P : Protož M[ čistě P : drze M hospodářuom M frejířuom M o Massopustě M vzáctná Mnidká M jísti M Hrách M víš M jinač P : nemá M chrochna P :hochna M] jsem pak P: pak jsem M hochna P : kmochna M! ponich co P : co po nich M nakrmim P : nasýtím M
44 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. *C 7 10 Svině k člověku Hned zatim přistaupí svině Rkuc, jať sem domací hospodyně Ještěť sem zsebe blata nesmyla Jak semse vblatě zkalela 5 Do lazně nevelmi často chodim Jedno zchlevuo hnoje klidim Sklizovalať sem až podnes mlato Ale již upadla jsem zlauže v blato Proto neměj mi zazlé ty člověče Zieť se nenesu čistě ani hladce Neb tak činí pilné hospodyně Zieť se umaží rady jako svině A proto ony svým hospodařom Nemrzejí, ani take frejiřom 15 Když bude v zymě o masopustě Tu mne umyješ sam velmi čistě Zieť budu nad jine překrasna Tučna užitečna y take vzacna Bezemne ty nikdaž nesedneš k stolu Často my tehdaž jiesti budem spolu Hrach, zelé, řepu take y zvěřinu Nebo kterukoli krmi jinú Bezemne nic nenie jakož víeš chutno Nechť jest dobře slano nebo jinač mastno 25 Jáť jsem tvá domacý hrubá chrochna Ačkoli jsem pak y hlaupá hochna Však se tobě jistě dobře hodim Ano y devatero prasat zplodim Sněz je třebas všecky pořad sam Nebť ja naně velmi malo dbam Aniž ponich co přilišně taužim Když se toliko mlatem dosti nakrmim A jestli mi nedaš do vuole mlata Zžeruť tobě sama všecka prasata 20 *c 77) 30 jat sem P : ját jsem M Proto P : Protož M[ čistě P : drze M hospodářuom M frejířuom M o Massopustě M vzáctná Mnidká M jísti M Hrách M víš M jinač P : nemá M chrochna P :hochna M] jsem pak P: pak jsem M hochna P : kmochna M! ponich co P : co po nich M nakrmim P : nasýtím M
Strana 45
Svině 1.—69. 45 35) Samať sem take dosti užitečná Ačť nejsem pak velmi přiliš vytečná Máš zemne najprv masso potom slaniny Hodiť se ševcom take me štiétiny Sedlakom jelita jitrnice y klobasy Zvláště když sau massopustní časy A sníšli ktomu v uoctě polauhlaví Hned se tva mysl hrdě postaví A noha tvá yhned buojně poskočíe Sedlák pojeda ježí se a bočíe 45) Neffukaj mu tehdaž mnoho podnos Dalby tobě kordem y hned štos Zvlašť když se ktomu dobře napije Tuť již druhemu nemnoho přeje Ale vždy kmotr kmotře své laje Za svuoj dlauhý kord se potrhaje Nehleď mu tehdáž na jeho frejiřku Skrojilťby on tobě kuklu mrzku Ani mu také piva převracej Posníedaje snim večeře nečekej 55 Neb uvečer oni veseli bývají *c 8 Zie čtyří naplacu zuostavají Povíe že jest ho toliko trochu urazyl Ano chlap zchlapa dušy vyrazyl 40 50 60 Ale proto já svině tebe mrzým Že rada v hnoji sem y tam brodím Mněť to jest odmeho přirozeníe Toběť člověče to slušno jistě neníe Než aby svuoj život pilně choval Včistotě a v svattosti srdce obýval 65) Neb kteří jsu srdce čistého Uhledají boha stvořitele sveho A kteří sau hřiechy na srdcy zmazani Odtvařy božie do ohně budau odehnani sem P: jsem M nejsem pak velmi P: pak nejsem M štětiny M] Sedlá- kuom M jsau M v Octě M yhned buojně P: buojně M Neffaukaj M tehdáž M kordem y hned P: yhned kordem M Zvláště M kmotře své P : kmotru své- mu M on tobě P: tobě on M nečekaj M toliko P : nemá M sem P: jsem M
Svině 1.—69. 45 35) Samať sem take dosti užitečná Ačť nejsem pak velmi přiliš vytečná Máš zemne najprv masso potom slaniny Hodiť se ševcom take me štiétiny Sedlakom jelita jitrnice y klobasy Zvláště když sau massopustní časy A sníšli ktomu v uoctě polauhlaví Hned se tva mysl hrdě postaví A noha tvá yhned buojně poskočíe Sedlák pojeda ježí se a bočíe 45) Neffukaj mu tehdaž mnoho podnos Dalby tobě kordem y hned štos Zvlašť když se ktomu dobře napije Tuť již druhemu nemnoho přeje Ale vždy kmotr kmotře své laje Za svuoj dlauhý kord se potrhaje Nehleď mu tehdáž na jeho frejiřku Skrojilťby on tobě kuklu mrzku Ani mu také piva převracej Posníedaje snim večeře nečekej 55 Neb uvečer oni veseli bývají *c 8 Zie čtyří naplacu zuostavají Povíe že jest ho toliko trochu urazyl Ano chlap zchlapa dušy vyrazyl 40 50 60 Ale proto já svině tebe mrzým Že rada v hnoji sem y tam brodím Mněť to jest odmeho přirozeníe Toběť člověče to slušno jistě neníe Než aby svuoj život pilně choval Včistotě a v svattosti srdce obýval 65) Neb kteří jsu srdce čistého Uhledají boha stvořitele sveho A kteří sau hřiechy na srdcy zmazani Odtvařy božie do ohně budau odehnani sem P: jsem M nejsem pak velmi P: pak nejsem M štětiny M] Sedlá- kuom M jsau M v Octě M yhned buojně P: buojně M Neffaukaj M tehdáž M kordem y hned P: yhned kordem M Zvláště M kmotře své P : kmotru své- mu M on tobě P: tobě on M nečekaj M toliko P : nemá M sem P: jsem M
Strana 46
46 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Člověk k svini 70 Nerad tě vidim tlustá svině Nejde ztebe velmi chutná vuoně Když tebe na trokach opařenau uzřím Tehdy s tebú šyř o všecko rozmluvím Kráva Puožitečnost kravska Kráva jest zvieře člověku puožitečné odníež člověk veliký díel pokrmu tělesného béře k živnosti své. avšak toho častokrat odní vděčen neníe. Upřikříe mnohokrat puožitečnemu hovadu. Ani bohu také ztoho děkuje, kdež sam pán Krystus příkladem nás učyl v po- žievaní pokrmu, y také ve všech jiných věcech, abychom Boha *c 87 obrázek krávy» chvalili adíeky mu činili Neb kdyžkoli jest zastupy sytil, vždycky prvé modlitbau předešel. Jakož máš ve čtení svateho Matuše v XV kapitole.a Marka v VIII kapitole y v jinych mnohych míestech. Též y přivečeřy to učynil jakož píšíe Matúš v XXVI.Marek v XIIII. Lukaš v XXII.Ján v XIII kapitolach. A svatý Pavel k Effezským v V kapitole: díe. Naplněni buďte duchem svatým mluvíce sobě vespolek v žalmich, vchvalach a vpisničkach duchovnich, zpívajíce a chvalu vzdavajíce vsrdcych vašich pánu dieky činíece vždy za- všecko, vejmeno pána našeho Ježíše Krista boha a otce etc. Protož člověče chval Boha a jemu díeky vzdávaj ad 1 Poslúchaj puožitečného hovada svého Krava Kčlověku A Když svině od člověka odjide Yhned kráva s teletem přijide Nerad P: Nerád M Kráva P : nemá M kravska P: Krávy M požitečné M požitečnému M ztoho P : nemá M vpožívání M Boha PM: v P nyní vložen obrázek krávy, ježto dříve nebylo místa; v M vložen o něco dříve, rovněž na za- čátek stránky. V P ten obrázek omylem tiskaře opakován ještě na zač. str. dl před nadpisem „Kráva k člověku“ píše M spívajíce M ve Jménu M] boha a otce P: Bohu otcy M vzdávaj a M: nemá P (vynecháno omylem tisku na přechodu k nové stránce) I požitečného M svého P : svého k tobě mluvícýho M odejde M příjde M
46 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Člověk k svini 70 Nerad tě vidim tlustá svině Nejde ztebe velmi chutná vuoně Když tebe na trokach opařenau uzřím Tehdy s tebú šyř o všecko rozmluvím Kráva Puožitečnost kravska Kráva jest zvieře člověku puožitečné odníež člověk veliký díel pokrmu tělesného béře k živnosti své. avšak toho častokrat odní vděčen neníe. Upřikříe mnohokrat puožitečnemu hovadu. Ani bohu také ztoho děkuje, kdež sam pán Krystus příkladem nás učyl v po- žievaní pokrmu, y také ve všech jiných věcech, abychom Boha *c 87 obrázek krávy» chvalili adíeky mu činili Neb kdyžkoli jest zastupy sytil, vždycky prvé modlitbau předešel. Jakož máš ve čtení svateho Matuše v XV kapitole.a Marka v VIII kapitole y v jinych mnohych míestech. Též y přivečeřy to učynil jakož píšíe Matúš v XXVI.Marek v XIIII. Lukaš v XXII.Ján v XIII kapitolach. A svatý Pavel k Effezským v V kapitole: díe. Naplněni buďte duchem svatým mluvíce sobě vespolek v žalmich, vchvalach a vpisničkach duchovnich, zpívajíce a chvalu vzdavajíce vsrdcych vašich pánu dieky činíece vždy za- všecko, vejmeno pána našeho Ježíše Krista boha a otce etc. Protož člověče chval Boha a jemu díeky vzdávaj ad 1 Poslúchaj puožitečného hovada svého Krava Kčlověku A Když svině od člověka odjide Yhned kráva s teletem přijide Nerad P: Nerád M Kráva P : nemá M kravska P: Krávy M požitečné M požitečnému M ztoho P : nemá M vpožívání M Boha PM: v P nyní vložen obrázek krávy, ježto dříve nebylo místa; v M vložen o něco dříve, rovněž na za- čátek stránky. V P ten obrázek omylem tiskaře opakován ještě na zač. str. dl před nadpisem „Kráva k člověku“ píše M spívajíce M ve Jménu M] boha a otce P: Bohu otcy M vzdávaj a M: nemá P (vynecháno omylem tisku na přechodu k nové stránce) I požitečného M svého P : svého k tobě mluvícýho M odejde M příjde M
Strana 47
Svině 69.—72. Kráva 1.—34. 47 10 20 Rkuc jať jsem tve hovádko kráva Jistě jsem nikdá neznala toho práva 5 Bych měla před tebau zde státi A svú povahu tobě vymluvati Přišla jsem ktobě jakož vidíš s děťatkem Hlaupým, sprostným, a malým telátkem Neumieť ono přieliš mnoho mluviti Než toliko za mnau běže bečeti Člověče toběť ja se dobře hodím Tebe s tvau všickau čeledi živím d 17 Mleka dosti dám smetany take másla Kdyžbych jse jedne dobře napásla 15 Ztoho bude podmáslí také syrovátka Pro chude a lačné nebožatka Ještě take tištěnice y tvarohy Ano se vam hodíe y jme rohy Kuože dobře puoživeš y s masém R Když mne zabiješ tučnau svým časem Všecko tobě y ten hnuoj dávam Sama sobě z toho všeho nic neschovám Jestli pak že mne chovaš lépe Buďto vzymě nebo take vlétě §25 Lépeť se tobě zase odplatím A tvú všicku pracy nahradím Nic ty mi viece zato nedej Jedno nezlořeč a mrzce nelej Nebí ukrutně mne hovadka sveho Netryzni, nezahubuj nerozumného Ačť nejsem vždycky po tvé vuoli Toť má hlaupá nerozumnost velí Neb jest buoh na tebe pro hřiech dopustil Všecka stvořenie na tě jest spustil 30 před tebau zde P : zde před tebau M vymluvati P : vypravovati M vidíš M: vidyš P] hodím M : hodym P] všickau čeledi P : čeládkau všeckau M živím M: živym P] jse P: se M jedné Mdobře P: dosti M podmáslí M: podmasly P syrovátka M: syrovadka Pl jme P : mé M rohy M : rohij P] poživeš M masém P: Massem M neschovávám M všecku M: všicku Pnahradím M: nahradym P]viece zato P: za to více Mnedaj M nelaj M Nebíj M nezahubuj M: ne- žahubuj Pl vždycky M: vzdycky P] hřiech: hriech P, hřích M
Svině 69.—72. Kráva 1.—34. 47 10 20 Rkuc jať jsem tve hovádko kráva Jistě jsem nikdá neznala toho práva 5 Bych měla před tebau zde státi A svú povahu tobě vymluvati Přišla jsem ktobě jakož vidíš s děťatkem Hlaupým, sprostným, a malým telátkem Neumieť ono přieliš mnoho mluviti Než toliko za mnau běže bečeti Člověče toběť ja se dobře hodím Tebe s tvau všickau čeledi živím d 17 Mleka dosti dám smetany take másla Kdyžbych jse jedne dobře napásla 15 Ztoho bude podmáslí také syrovátka Pro chude a lačné nebožatka Ještě take tištěnice y tvarohy Ano se vam hodíe y jme rohy Kuože dobře puoživeš y s masém R Když mne zabiješ tučnau svým časem Všecko tobě y ten hnuoj dávam Sama sobě z toho všeho nic neschovám Jestli pak že mne chovaš lépe Buďto vzymě nebo take vlétě §25 Lépeť se tobě zase odplatím A tvú všicku pracy nahradím Nic ty mi viece zato nedej Jedno nezlořeč a mrzce nelej Nebí ukrutně mne hovadka sveho Netryzni, nezahubuj nerozumného Ačť nejsem vždycky po tvé vuoli Toť má hlaupá nerozumnost velí Neb jest buoh na tebe pro hřiech dopustil Všecka stvořenie na tě jest spustil 30 před tebau zde P : zde před tebau M vymluvati P : vypravovati M vidíš M: vidyš P] hodím M : hodym P] všickau čeledi P : čeládkau všeckau M živím M: živym P] jse P: se M jedné Mdobře P: dosti M podmáslí M: podmasly P syrovátka M: syrovadka Pl jme P : mé M rohy M : rohij P] poživeš M masém P: Massem M neschovávám M všecku M: všicku Pnahradím M: nahradym P]viece zato P: za to více Mnedaj M nelaj M Nebíj M nezahubuj M: ne- žahubuj Pl vždycky M: vzdycky P] hřiech: hriech P, hřích M
Strana 48
48 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 35) Aťby tobě povolno ovšem nebylo Hněvalo tě y. take y rmáutilo Aby ty se vsvem hřiechu seznal Bohu svému se ponížil a poddal Nás hlaupe nerozumne jeho stvořenie 40 Zpravoval rozumně tohoto času nynie d II] A když my se tobě zpurně protivíme Potve vuoli jakž ty chceš nečinime To přičitaj svemu prohřešení A božiemu na tebe dopuštění §45) Byk a vuol ktomu jsau svolili Mně mluviti takovu řeč poručili Přijmiž to vděčně odevšech od nás. Člověče budiž vždy laskav na nás 50 Člověk k kravě Nechaj toho mluvenie kravo Však viém co jest tobě zdrávo Aby se dobře na pastvě najedla Mně dosti mleka husteho přinesla Když tě vzymě mlatem napravím Tebauť sve přibuzne Přátely nakrmím obrázek koně) dII Kuoň Přirozenie koně velbluda a voslá Velblaud vosel a Kuoň mimo jiné povahy svého přirozeni jsau pracovita zvieřata všelikterake jho a břemeno podstaupí a nesau, cožkoli na ně člověk vloží Uč se člověče aby od boha břemeno natě vložené rad nesl a trpělivý vtom byl ani řečí ani myslí se tomu neprotivil. Buďto že břemeno bohatstvie nebo auřadu, tobě da: nes je s rozumem Buď dobrým šaffařem uděluj nuzným apotřebujícym nebylo M: nebýlo P] tě y P:tě M] seznal: sežnal P, poznal M jeho: jeo P, nemá M tohoto P : toho M neučiníme M Příjmiž Mod nás Pr: nás M] co M: čo P když M: kdýž P] vzymě M: vžymě P] Přátely M: přateli P] Kuoň P: nemá M vosla: voslá P, osla M vosel P: osel M podstupují M naně člověk P : člověk na ně M na tebe vzložené M ani řečí: ani řčí P, řečí M srozumem P :míle a s rozumem M uděluj P : udělůj rád M
48 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 35) Aťby tobě povolno ovšem nebylo Hněvalo tě y. take y rmáutilo Aby ty se vsvem hřiechu seznal Bohu svému se ponížil a poddal Nás hlaupe nerozumne jeho stvořenie 40 Zpravoval rozumně tohoto času nynie d II] A když my se tobě zpurně protivíme Potve vuoli jakž ty chceš nečinime To přičitaj svemu prohřešení A božiemu na tebe dopuštění §45) Byk a vuol ktomu jsau svolili Mně mluviti takovu řeč poručili Přijmiž to vděčně odevšech od nás. Člověče budiž vždy laskav na nás 50 Člověk k kravě Nechaj toho mluvenie kravo Však viém co jest tobě zdrávo Aby se dobře na pastvě najedla Mně dosti mleka husteho přinesla Když tě vzymě mlatem napravím Tebauť sve přibuzne Přátely nakrmím obrázek koně) dII Kuoň Přirozenie koně velbluda a voslá Velblaud vosel a Kuoň mimo jiné povahy svého přirozeni jsau pracovita zvieřata všelikterake jho a břemeno podstaupí a nesau, cožkoli na ně člověk vloží Uč se člověče aby od boha břemeno natě vložené rad nesl a trpělivý vtom byl ani řečí ani myslí se tomu neprotivil. Buďto že břemeno bohatstvie nebo auřadu, tobě da: nes je s rozumem Buď dobrým šaffařem uděluj nuzným apotřebujícym nebylo M: nebýlo P] tě y P:tě M] seznal: sežnal P, poznal M jeho: jeo P, nemá M tohoto P : toho M neučiníme M Příjmiž Mod nás Pr: nás M] co M: čo P když M: kdýž P] vzymě M: vžymě P] Přátely M: přateli P] Kuoň P: nemá M vosla: voslá P, osla M vosel P: osel M podstupují M naně člověk P : člověk na ně M na tebe vzložené M ani řečí: ani řčí P, řečí M srozumem P :míle a s rozumem M uděluj P : udělůj rád M
Strana 49
Kráva 46.—54. Kůň 1.—15. 49 Suď spravedlivě mezy vinným a nevinným Neb mussyš vydati počet vladařstvi svého Protož učiň sobě přátely z mammony nepravosti jako onen vladař o němž píše S:lukaš XII kapitole. Budeli natě vloženo břemeno chudoby a protivenství, nes atrp míle jako onen spravedlivý Job O němž v kniehach Job I:4:III:kapitola Ten jsa člověkem bohatým, dopustil naň buoh žemu všecek dobytek zemřel a statek všetek zhynul Potom y děti jeho zhynuli vrozbořeni a vpá- du domu jeho Ana něho sameho veliky nemocí přišly, však jse ztoho nikda nermutil, ani bohu se protivil Neb jest řekl Pán dal a pan vzal jakž se bohu líbilo tak se jest stalo, buď ztoho jmeno boží pochvá- leno d III [Vtom jeho člověče nasleduj neb boha se bojícymu břiémě páně jest lehke a jeho jho sladke Mátuš XI kapi Nachyl uši coť kuoň pravi Kuoň kčlověku 10 ZAtiem ý hned přiběže kuoň Jať sem pane služebník tvuoj Teď jsem ktve milosti rychle došel Semnau přišel velblaud y take vosel 5 Namně jsu tu poctivost oba složili Mně mluviti ktobě, jsu poručili Neb jsem ja s tebau lépe nežli oni znám Často bývaje s tebau y jediny sam Velblaud jest tobě poněkud neznámej Vosel pak hlaupej a ktomu baznivej Poznáj nás služebníky své věrné A tobě po vše časy velmi puohodlné My tvá těžka břemena sylně neseme Kámž kolivěk kažeš všudy puojdeme 15). Take člověče y tebe jakž veliky sy sameho musýš M vladařství P: zvládařství M přátely M: přáteli P] mammony M: mammonij P] vládař M XII PM] vzloženo M knihách M 4: III P: III. IIII. M] kapitola P : kapitolách M zemřel P: byl zajat a pobrán M] všetek P: všecek M zhynuli M : zhynulij P i veliké nemocy M přišly M: přišli P jse P : se M nikdá MJméno M následůj M[břiémě P: člověku břímě M Mattaus M Nachyl M: nachil P] ušý M] cot M : čot Plyhned přiběhne M] jsem Mslu- žebník M : služební P Osel M Namne M vzložili M Mně P: A M] jsu P : ne- má M nežli M: nezli P neznámý .. hlaupý .. bázlivý M Poznaj M pohodlné M
Kráva 46.—54. Kůň 1.—15. 49 Suď spravedlivě mezy vinným a nevinným Neb mussyš vydati počet vladařstvi svého Protož učiň sobě přátely z mammony nepravosti jako onen vladař o němž píše S:lukaš XII kapitole. Budeli natě vloženo břemeno chudoby a protivenství, nes atrp míle jako onen spravedlivý Job O němž v kniehach Job I:4:III:kapitola Ten jsa člověkem bohatým, dopustil naň buoh žemu všecek dobytek zemřel a statek všetek zhynul Potom y děti jeho zhynuli vrozbořeni a vpá- du domu jeho Ana něho sameho veliky nemocí přišly, však jse ztoho nikda nermutil, ani bohu se protivil Neb jest řekl Pán dal a pan vzal jakž se bohu líbilo tak se jest stalo, buď ztoho jmeno boží pochvá- leno d III [Vtom jeho člověče nasleduj neb boha se bojícymu břiémě páně jest lehke a jeho jho sladke Mátuš XI kapi Nachyl uši coť kuoň pravi Kuoň kčlověku 10 ZAtiem ý hned přiběže kuoň Jať sem pane služebník tvuoj Teď jsem ktve milosti rychle došel Semnau přišel velblaud y take vosel 5 Namně jsu tu poctivost oba složili Mně mluviti ktobě, jsu poručili Neb jsem ja s tebau lépe nežli oni znám Často bývaje s tebau y jediny sam Velblaud jest tobě poněkud neznámej Vosel pak hlaupej a ktomu baznivej Poznáj nás služebníky své věrné A tobě po vše časy velmi puohodlné My tvá těžka břemena sylně neseme Kámž kolivěk kažeš všudy puojdeme 15). Take člověče y tebe jakž veliky sy sameho musýš M vladařství P: zvládařství M přátely M: přáteli P] mammony M: mammonij P] vládař M XII PM] vzloženo M knihách M 4: III P: III. IIII. M] kapitola P : kapitolách M zemřel P: byl zajat a pobrán M] všetek P: všecek M zhynuli M : zhynulij P i veliké nemocy M přišly M: přišli P jse P : se M nikdá MJméno M následůj M[břiémě P: člověku břímě M Mattaus M Nachyl M: nachil P] ušý M] cot M : čot Plyhned přiběhne M] jsem Mslu- žebník M : služební P Osel M Namne M vzložili M Mně P: A M] jsu P : ne- má M nežli M: nezli P neznámý .. hlaupý .. bázlivý M Poznaj M pohodlné M
Strana 50
50 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. d IIIV. 25) 20 30 40 Vezmeme nase pokorně pána sveho Trpieme odetebe vostrého bodce bodeníe Bití kyjem, bičem y jina mnoha puzení Však jse natě proto nic nehněváme Když utebe toliko svau živnost máme Slaužimeť tobě z velmi male kořisti Když nám toliko dáš piti aktomu jiesti Ještě nás y vtom často zameškáš Pokrmu nám přihodným časem nedáš Netřeba tobě nás nic ovšem odievati Sukeň ani žádných kožichuov jednati Neb my jsé yhned narodíme stiem Sám pan buoh opatřil jest nás tiém Ty se toliko o tu stravu staraj V miéru a včasu nam obroky dávaj A pakli nám dáš kdy nad miéru Hned ktobě zrušíme svau viéru Doluov tě ssebe brzce zhodíme Ruku, nohu neb jinau kost zlomíme 35 Zvláště ja kuoň nájbujnějši A tobě vždycky najpotřebnějši Zlámiť vuoji, vuoz y take kolesa Prve než přijedu domuov z lesa Semť zviéře hrdé y spanilé Bujné vašnivé ktomu take veselé Mezy zvěří neni žádného jiného Tak vzacného jako já y spanilého Bytak drahau cenu ktery važil A tak velikým lidem take slaužil 45 Ziadný táke nebýva tak čistě chován Atak krasně cyzen a připravován Jakož ja se ulidí hrdě miévam Když se velikým panom dostávam ostrého M] bodce M : bodče P] se M z velmi malé P : velmi z malé M ktomu jíesti P : jísti M] zameškáš M: žameškáš P] nic M : nič P] Suken M žád- ných M: žadnich Pl jsé P: se M] jest P: nemá M pakli M: pakly P] brzce zho díme P : mrzce shodíme Mnajbujnějšy M vždycky M: vždicky P] voji M Jsemt M Ktomu P:y M vzáctného M táke nebýva P: nebývá také M cýzen M
50 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. d IIIV. 25) 20 30 40 Vezmeme nase pokorně pána sveho Trpieme odetebe vostrého bodce bodeníe Bití kyjem, bičem y jina mnoha puzení Však jse natě proto nic nehněváme Když utebe toliko svau živnost máme Slaužimeť tobě z velmi male kořisti Když nám toliko dáš piti aktomu jiesti Ještě nás y vtom často zameškáš Pokrmu nám přihodným časem nedáš Netřeba tobě nás nic ovšem odievati Sukeň ani žádných kožichuov jednati Neb my jsé yhned narodíme stiem Sám pan buoh opatřil jest nás tiém Ty se toliko o tu stravu staraj V miéru a včasu nam obroky dávaj A pakli nám dáš kdy nad miéru Hned ktobě zrušíme svau viéru Doluov tě ssebe brzce zhodíme Ruku, nohu neb jinau kost zlomíme 35 Zvláště ja kuoň nájbujnějši A tobě vždycky najpotřebnějši Zlámiť vuoji, vuoz y take kolesa Prve než přijedu domuov z lesa Semť zviéře hrdé y spanilé Bujné vašnivé ktomu take veselé Mezy zvěří neni žádného jiného Tak vzacného jako já y spanilého Bytak drahau cenu ktery važil A tak velikým lidem take slaužil 45 Ziadný táke nebýva tak čistě chován Atak krasně cyzen a připravován Jakož ja se ulidí hrdě miévam Když se velikým panom dostávam ostrého M] bodce M : bodče P] se M z velmi malé P : velmi z malé M ktomu jíesti P : jísti M] zameškáš M: žameškáš P] nic M : nič P] Suken M žád- ných M: žadnich Pl jsé P: se M] jest P: nemá M pakli M: pakly P] brzce zho díme P : mrzce shodíme Mnajbujnějšy M vždycky M: vždicky P] voji M Jsemt M Ktomu P:y M vzáctného M táke nebýva P: nebývá také M cýzen M
Strana 51
Kůň 16.—78. 51 50 d IIIIF] Ale usedláka jest mi jinač huoře Ten mnau den odedne vždy vuoře Ne tak často mi upravně jiestidáva Sprostnym mě obrokem on usebe chová Zie sotva hladem zchuravělý polezu Však proto voři a dřievi vezu 55) Ktomu mue ulaje a potom y ktomu utepe Naposledy když mu se nehodím psom vyvleče Sam se v krčmě upije a užéře Mně hladoviteho ještě upeře Když mne stareho a ztrapeneho uhleda Hned mně psom zamrchu na roky proda Vyžene mne kyjem zdomu ven Abych umřel zymau a hladem 60 870 Ty pane náš takovej nebývaj Zlým za dobré činy nikdá neplativaj 65) Uč jse od nás hovádek maudrosti Nes břemeno rád s povolnosti Kterež natě buoh tvúoj vloží Zachovej povše časy přikazanie boží Neb jest jeho jho a břiémě lehke Ktomu take spasitedlné a sladke Varuj se vztekle a všetečne buojnosti Nasleduj radši pokory a nizke tichosti Neb blahoslaveni jsú krotcy a tiší Takove sam pán buoh stvořitel utěší d IIII.. Člověk k koni 75) Známť tě koní svého věrneho slúhu Zieť nikdy tobě nemohu vyjiti z dluhu Stodoly sve plné když já navozym Vše tobě zase k obroku tvemu vynosym jináč M den odedne vždy P : vždy den odedne Mmě P:mne on M zchuravělý M: zchuravěli P] mne M : mue. Pl y ktomu P: y M vyvleče M: vi- vlecče P Mně P: Mne Mmně P : mne M a hladem P : neb hladem M takový M činy nikdá M: činí P] jse P: se M] vzloží M Přikázaní M Varuoj M] buj- nosti M Následůj M pokory M:pokori P] nízké M stvořitel P: nemá M tě M: tié P] koni M nikdý MStodoly M: Stodoli P]tobě P: nemá M k obroku tvemu P: k tvému dobrému M
Kůň 16.—78. 51 50 d IIIIF] Ale usedláka jest mi jinač huoře Ten mnau den odedne vždy vuoře Ne tak často mi upravně jiestidáva Sprostnym mě obrokem on usebe chová Zie sotva hladem zchuravělý polezu Však proto voři a dřievi vezu 55) Ktomu mue ulaje a potom y ktomu utepe Naposledy když mu se nehodím psom vyvleče Sam se v krčmě upije a užéře Mně hladoviteho ještě upeře Když mne stareho a ztrapeneho uhleda Hned mně psom zamrchu na roky proda Vyžene mne kyjem zdomu ven Abych umřel zymau a hladem 60 870 Ty pane náš takovej nebývaj Zlým za dobré činy nikdá neplativaj 65) Uč jse od nás hovádek maudrosti Nes břemeno rád s povolnosti Kterež natě buoh tvúoj vloží Zachovej povše časy přikazanie boží Neb jest jeho jho a břiémě lehke Ktomu take spasitedlné a sladke Varuj se vztekle a všetečne buojnosti Nasleduj radši pokory a nizke tichosti Neb blahoslaveni jsú krotcy a tiší Takove sam pán buoh stvořitel utěší d IIII.. Člověk k koni 75) Známť tě koní svého věrneho slúhu Zieť nikdy tobě nemohu vyjiti z dluhu Stodoly sve plné když já navozym Vše tobě zase k obroku tvemu vynosym jináč M den odedne vždy P : vždy den odedne Mmě P:mne on M zchuravělý M: zchuravěli P] mne M : mue. Pl y ktomu P: y M vyvleče M: vi- vlecče P Mně P: Mne Mmně P : mne M a hladem P : neb hladem M takový M činy nikdá M: činí P] jse P: se M] vzloží M Přikázaní M Varuoj M] buj- nosti M Následůj M pokory M:pokori P] nízké M stvořitel P: nemá M tě M: tié P] koni M nikdý MStodoly M: Stodoli P]tobě P: nemá M k obroku tvemu P: k tvému dobrému M
Strana 52
52 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 80 Aprotož chcy zapracy dobry obrok davati Když nechceš peněžité mzdy odemne bráti Obrázek kočky) Kočka Přirozenie kočičí Kočka z povahy přirozenié svého jest nočně bedlivá,auklady myšem strojí A jakož piše affrodyzeus,vetmach ostře hledi Nocnim křikem lidí budi. Ty člověče cvič se kbedlivosti aby nezaspal zde věčne radosti S Petr díe vprvni kanonyce V kapi:Střezliví buďte a bděte: neb protivník váš diábel jako lev řva obcházi hledaje kohoby d Vr sežral. Take y tělesne spaníe přilišné tělu take škodí a statku umen- šuje ale duchovní sen duši zatracuje Otvieraj očí člověče vtem- nostech a vnocy světa toho neb sy Synem světla a netemnosti vedlé řeči S pavla v první k Tesalo: Vkap:kdež díé:vy bratřie nejste vtemnostech, aby vas ten den jako zloděj zachvátil nebo všíchni vy synové světla jste a synove dne nejsme synove nocy ani tem- nosti: protož nespiéme jako jiní ale bděme a střezliví buďme.netoliko člověk ma sam nespati vetmach totiž v hřiešich ležeti ale y bratra hřešícyho zhlubokosti sna jeho probuditi, abychom wkrysta věřyce radosti mohli dojíti. Kočka mluví k člověku HNed potom přiběže mlsna kočka Sotva přistupu k člověku dočka Člověku jse jest tak omlauvala Proč by po jiných dlauho meškala 5) Rkuc:bylať bych prvé k tobě přispěla Ale jsem tu utebe psa uhledala nechceš M : něchceš Pl peněžité M : peniezite P Kočka M : Kocka P] kočičí M: kocí P]myšem M: meyšem P Nocnim P: A nočním MV P:v V M stříz- liví M řva P : řeva M tělu take P : nemá M očí P: oči M] toho: too P, tohoto Msy P: jsy M] Synem M:sinem P]temnosti P: temností M|V P:vVM všíchni vy P : vy všickni M nespěme Mstřízliví Mtotiž M: totiz P]hřeší- cyho P: ležícyho M v Krysta M: v křysta P] přiběhne M] se M přispěla P: přišla M jsem tu u tebe psa P : Psa jsem tu u tebe M uhlédala M
52 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 80 Aprotož chcy zapracy dobry obrok davati Když nechceš peněžité mzdy odemne bráti Obrázek kočky) Kočka Přirozenie kočičí Kočka z povahy přirozenié svého jest nočně bedlivá,auklady myšem strojí A jakož piše affrodyzeus,vetmach ostře hledi Nocnim křikem lidí budi. Ty člověče cvič se kbedlivosti aby nezaspal zde věčne radosti S Petr díe vprvni kanonyce V kapi:Střezliví buďte a bděte: neb protivník váš diábel jako lev řva obcházi hledaje kohoby d Vr sežral. Take y tělesne spaníe přilišné tělu take škodí a statku umen- šuje ale duchovní sen duši zatracuje Otvieraj očí člověče vtem- nostech a vnocy světa toho neb sy Synem světla a netemnosti vedlé řeči S pavla v první k Tesalo: Vkap:kdež díé:vy bratřie nejste vtemnostech, aby vas ten den jako zloděj zachvátil nebo všíchni vy synové světla jste a synove dne nejsme synove nocy ani tem- nosti: protož nespiéme jako jiní ale bděme a střezliví buďme.netoliko člověk ma sam nespati vetmach totiž v hřiešich ležeti ale y bratra hřešícyho zhlubokosti sna jeho probuditi, abychom wkrysta věřyce radosti mohli dojíti. Kočka mluví k člověku HNed potom přiběže mlsna kočka Sotva přistupu k člověku dočka Člověku jse jest tak omlauvala Proč by po jiných dlauho meškala 5) Rkuc:bylať bych prvé k tobě přispěla Ale jsem tu utebe psa uhledala nechceš M : něchceš Pl peněžité M : peniezite P Kočka M : Kocka P] kočičí M: kocí P]myšem M: meyšem P Nocnim P: A nočním MV P:v V M stříz- liví M řva P : řeva M tělu take P : nemá M očí P: oči M] toho: too P, tohoto Msy P: jsy M] Synem M:sinem P]temnosti P: temností M|V P:vVM všíchni vy P : vy všickni M nespěme Mstřízliví Mtotiž M: totiz P]hřeší- cyho P: ležícyho M v Krysta M: v křysta P] přiběhne M] se M přispěla P: přišla M jsem tu u tebe psa P : Psa jsem tu u tebe M uhlédala M
Strana 53
Kůň 79/80. Kočka 1.—38. 53 105 30) Jenž jest nepřitel muoj uhlávní Mého zlého on povše časy hledí A ja mu pak nic zlého nepřeji Ještě zaň častokrat páteře pěji Ale on jest zlobivý a zavistivy Ziadnému než toliko sam sobě přieznivý d V! Ano mi nepřeje on kusu chleba A sám všecky kauty všudy shledá §15). Vyháni mne často ven zdomu Snad ty člověče dalsymu vúoli k tomu Bychť se tebe nebála a nešanovala Drúhdy bych mu dobrú šnupku dala Ale nechcy tě pana svého hněvati Chcy mu radši ustaupiti a misto dáti Uteku přednim vsvrchek nadomí Na zdi na střechy na vysoké stromy Tu kdež on zamnau nikda nevejde Až mnohokrat hněvy zvyje a pryč ujde 25 Jať sem kočka tva věrná služebnice Ustavičná strážná a pilna domovnice Všecky kauty já všudy opatřím Y po vysokých střechách vnocy s chodím Vlezu také sopáuchem aždopecy Shlednu co se peče nebo vaři v hrncy Okusym krmí dobřeli jsu vhod slané Mastné, kořenne, a dokonále vařené Nepřálať bych tobě byty se strávil Ale rádši aby vždycky čerstev a zdráv byl 35) Radšiť ten neduh uzřiem sama na sobě Než bych jej měla viděti na tobě Umyjiť mísy, pukličky y take hrnce Všehoť pomáham kliditi tve kuchařce 20 auhlavní M Ano P :an M on P :ani M k tomu M: ktom P] šňupku M Chcy M: Cchcy P] nadomí PM nikdá M nevejde PM] pryč M: prič P] ujde M: ujide P] jsem M strážná M: strázna P] vysokých M: výsokých P] Copau- chem M co M: čo P] krmě M dokonále PM] bych M: bich P]vždycky M: vzdicky P] uzřiem: uzřím M, uzřiem P] bych M: bich P] měla viděti P: viděla M pukličky: puklicky P, pokličky M kuchařce M: kuchářce P
Kůň 79/80. Kočka 1.—38. 53 105 30) Jenž jest nepřitel muoj uhlávní Mého zlého on povše časy hledí A ja mu pak nic zlého nepřeji Ještě zaň častokrat páteře pěji Ale on jest zlobivý a zavistivy Ziadnému než toliko sam sobě přieznivý d V! Ano mi nepřeje on kusu chleba A sám všecky kauty všudy shledá §15). Vyháni mne často ven zdomu Snad ty člověče dalsymu vúoli k tomu Bychť se tebe nebála a nešanovala Drúhdy bych mu dobrú šnupku dala Ale nechcy tě pana svého hněvati Chcy mu radši ustaupiti a misto dáti Uteku přednim vsvrchek nadomí Na zdi na střechy na vysoké stromy Tu kdež on zamnau nikda nevejde Až mnohokrat hněvy zvyje a pryč ujde 25 Jať sem kočka tva věrná služebnice Ustavičná strážná a pilna domovnice Všecky kauty já všudy opatřím Y po vysokých střechách vnocy s chodím Vlezu také sopáuchem aždopecy Shlednu co se peče nebo vaři v hrncy Okusym krmí dobřeli jsu vhod slané Mastné, kořenne, a dokonále vařené Nepřálať bych tobě byty se strávil Ale rádši aby vždycky čerstev a zdráv byl 35) Radšiť ten neduh uzřiem sama na sobě Než bych jej měla viděti na tobě Umyjiť mísy, pukličky y take hrnce Všehoť pomáham kliditi tve kuchařce 20 auhlavní M Ano P :an M on P :ani M k tomu M: ktom P] šňupku M Chcy M: Cchcy P] nadomí PM nikdá M nevejde PM] pryč M: prič P] ujde M: ujide P] jsem M strážná M: strázna P] vysokých M: výsokých P] Copau- chem M co M: čo P] krmě M dokonále PM] bych M: bich P]vždycky M: vzdicky P] uzřiem: uzřím M, uzřiem P] bych M: bich P] měla viděti P: viděla M pukličky: puklicky P, pokličky M kuchařce M: kuchářce P
Strana 54
54 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Ačty mi pak člověče málo věříš 40) Masso vysoko předemnau pověsyš *d 61 Avšecko když muožeš vskrytě schovaš Neb kemně velmi malu viéru máš A ja tvého dobrého vždycky hledím Zloděje vtvém domu ukrutně hubím 45 Male y veliké němecske mejší Leč mi která uteče do své skrejší Popadnu strnada, špačka y Vrabce Jenž všichni jsau tvoji zahubce Vnocy tě často zesna probudím Když ja svým milym hlasem zkřičím Aby vstal zpostele kprácy a kdílu Nedal vuole zle lenivemu tělu Byl radšy bedliveho askrovného spaníe Asvu pilnosti přišel k zbohaceníe 55 Neb lény a nepilny hospodař ochudne Vpsotu a vbiédu y vposměch upadne Take mnohé, dlauhé atěžké spaní Škodí paměti y všemu přirození Protož třeba jest tobě skrovně spáti A dúom svuoj pilně opatrovati Pro zloděje, mordeře a nepřátely Aby ho oni nočně nepodkopali Nepobrali zlodějsky statécku tveho Asnad aby nezamordovali tebe samého 60 50 Člověk k kočce «65 Jíž tvých řečí muoj sluch dosti slyší Kočko velímť: jdi spíš lovit myší Přieliš se předemnau sama chvališ *d 67 Akdež co najdeš to všecko smlsyš Musym všecko před tebau skrýti Aneb velmi vysoko pověsyti 709 člověče M: člověcé P Masso M: Másso P když P: kdež M němecske mejší P : německé myši M skrýšy M Vrabce M: vrábce P všickni M zahubce P: zhaubce M] ja P: nemá M milym P:libým M zle P: nemá Mradšy M: rádsi P1 lény P : líný M upadne M: vpádne P] nepřátely M: nepřáteli P statécku P: statku M aby P: aby y M Již M řečí M: řecí P] Kočko velímt M: Kocko velymt Pl před M: přes P
54 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Ačty mi pak člověče málo věříš 40) Masso vysoko předemnau pověsyš *d 61 Avšecko když muožeš vskrytě schovaš Neb kemně velmi malu viéru máš A ja tvého dobrého vždycky hledím Zloděje vtvém domu ukrutně hubím 45 Male y veliké němecske mejší Leč mi která uteče do své skrejší Popadnu strnada, špačka y Vrabce Jenž všichni jsau tvoji zahubce Vnocy tě často zesna probudím Když ja svým milym hlasem zkřičím Aby vstal zpostele kprácy a kdílu Nedal vuole zle lenivemu tělu Byl radšy bedliveho askrovného spaníe Asvu pilnosti přišel k zbohaceníe 55 Neb lény a nepilny hospodař ochudne Vpsotu a vbiédu y vposměch upadne Take mnohé, dlauhé atěžké spaní Škodí paměti y všemu přirození Protož třeba jest tobě skrovně spáti A dúom svuoj pilně opatrovati Pro zloděje, mordeře a nepřátely Aby ho oni nočně nepodkopali Nepobrali zlodějsky statécku tveho Asnad aby nezamordovali tebe samého 60 50 Člověk k kočce «65 Jíž tvých řečí muoj sluch dosti slyší Kočko velímť: jdi spíš lovit myší Přieliš se předemnau sama chvališ *d 67 Akdež co najdeš to všecko smlsyš Musym všecko před tebau skrýti Aneb velmi vysoko pověsyti 709 člověče M: člověcé P Masso M: Másso P když P: kdež M němecske mejší P : německé myši M skrýšy M Vrabce M: vrábce P všickni M zahubce P: zhaubce M] ja P: nemá M milym P:libým M zle P: nemá Mradšy M: rádsi P1 lény P : líný M upadne M: vpádne P] nepřátely M: nepřáteli P statécku P: statku M aby P: aby y M Již M řečí M: řecí P] Kočko velímt M: Kocko velymt Pl před M: přes P
Strana 55
Kočka 39.—70. Myš 1/2. 55 Myš a sysel Obrázek myši a sysla Přirozenie myší a syslovo Myš domácy y polní obě škody činí jedna na poli y vstodolach Druha v domu sejr máslo y jiné věcy kradeží žieře Ty člověče varuoj se kradeže, nebť jest od samého boha zapovědína jakož svrchu psáno jest Ale povahu polní myši vtomto zachovaj jakož ona letnieho času s hromažďuje sobě čimby mohla se živiti vzimě Tež !*d 7 ty čiň za svých mladých leth pracuj usyluj ale bezškody blížnieho: a dobuď statku, jímž v starosti sve mohby se živiti vedle boha a dobrych lidí neb zmaříšli mlada leta svá budeš vposměchu a žebrotau se vnauzy uživíš Protož hleď statku dobýti ale vněm nepychati Nečiň jako onen bohatec který naplniv Stodoly uložil v mysli své aby jedl a pil a hodoval O němž S:lukaš piše v XII kapitole neb by tak svu duši diáblom dal Sysel též tu povahu do sebe má že svu skryši naplňuje naklada na samicy a za vocas jí do skrejši táhne ale potom včas potřeby od jídla jí odžene Te povahy ty neměj: neb co jsy ty to jest y man- želka tva Neb jest buoh řekl I Mo II kapi: a pán krystus to ve Čtení S:Matuše XIX kapit opakuje:Proto opustí člověk otce a matku, a přidržeti se bude manželky své a budau dva vjednom těle A S: Pavel k Effez die mužie mají milovati manželky své jako těla sváneb kdož manželku svau miluje se samého miluje neb nižádný nikdý těla sveho vnenavisti neměl ale krmí a chová je jako y krystus cyrkev:neb udove jsme těla jeho a «kost» z kosti jeho Slyš černau myšku *d 77 Myš a sysel k člověku Yhnéd z stěny vyleze černá myš Take mně člověče pane muoj slyš Myš a sysel M: nemá P Přirozenie: Přirození M, Přiroženie P] myší P : myšy M žieře: zieře P, žíře M zapovědína P: zapověděná M v zimě: w Zýmě M, w žymě P]leth PM] usyluj P : a usyluej M mohby P : mohlby M vedlé M léta M[Stodoly M: stodoli P XII P :XXII M Diáblům M Sysel MP — od- stavec není označen v P] skrejšy M azavocas P : za ocas M skrejše M Mo P : Moj M Čtení M:čtní P] Proto P: Proto(pry) M přídržeti M nikdý M: nykdy Pl kost z kosti M:z kosti P
Kočka 39.—70. Myš 1/2. 55 Myš a sysel Obrázek myši a sysla Přirozenie myší a syslovo Myš domácy y polní obě škody činí jedna na poli y vstodolach Druha v domu sejr máslo y jiné věcy kradeží žieře Ty člověče varuoj se kradeže, nebť jest od samého boha zapovědína jakož svrchu psáno jest Ale povahu polní myši vtomto zachovaj jakož ona letnieho času s hromažďuje sobě čimby mohla se živiti vzimě Tež !*d 7 ty čiň za svých mladých leth pracuj usyluj ale bezškody blížnieho: a dobuď statku, jímž v starosti sve mohby se živiti vedle boha a dobrych lidí neb zmaříšli mlada leta svá budeš vposměchu a žebrotau se vnauzy uživíš Protož hleď statku dobýti ale vněm nepychati Nečiň jako onen bohatec který naplniv Stodoly uložil v mysli své aby jedl a pil a hodoval O němž S:lukaš piše v XII kapitole neb by tak svu duši diáblom dal Sysel též tu povahu do sebe má že svu skryši naplňuje naklada na samicy a za vocas jí do skrejši táhne ale potom včas potřeby od jídla jí odžene Te povahy ty neměj: neb co jsy ty to jest y man- želka tva Neb jest buoh řekl I Mo II kapi: a pán krystus to ve Čtení S:Matuše XIX kapit opakuje:Proto opustí člověk otce a matku, a přidržeti se bude manželky své a budau dva vjednom těle A S: Pavel k Effez die mužie mají milovati manželky své jako těla sváneb kdož manželku svau miluje se samého miluje neb nižádný nikdý těla sveho vnenavisti neměl ale krmí a chová je jako y krystus cyrkev:neb udove jsme těla jeho a «kost» z kosti jeho Slyš černau myšku *d 77 Myš a sysel k člověku Yhnéd z stěny vyleze černá myš Take mně člověče pane muoj slyš Myš a sysel M: nemá P Přirozenie: Přirození M, Přiroženie P] myší P : myšy M žieře: zieře P, žíře M zapovědína P: zapověděná M v zimě: w Zýmě M, w žymě P]leth PM] usyluj P : a usyluej M mohby P : mohlby M vedlé M léta M[Stodoly M: stodoli P XII P :XXII M Diáblům M Sysel MP — od- stavec není označen v P] skrejšy M azavocas P : za ocas M skrejše M Mo P : Moj M Čtení M:čtní P] Proto P: Proto(pry) M přídržeti M nikdý M: nykdy Pl kost z kosti M:z kosti P
Strana 56
56 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 105 Dlauhoť jsem před tebe, jití nesměla Neb jsem utebe kočku vidělá 5) Ktera vždycky býva podle tebe Ano y zastolem ona s tebau sede Neviém proč ji tak velmi miluješ Anadevšecky jiné jí viéce přeješ Zdali jest ona tak slavného rodu Nemaš jí nic jiného nežli samu škodu Snád ty jí proto najviece hovíš Zie na nás mýši tvrdě nevraždíš Zie jest ona naše ukrutná zhubce A utebe za kata a zapoprávce «15 Jest semnau před tebau polnie myška Ma draužka a přibuzna tovaríška Obě se tebe pana svého stydíme Zpřičiny té že tobě škodu činíme Ja vdomě tvém a tato na poli Živíma se jakž chcme posve vuoli Kradežem a žrádlem svuoj obchod vedeme A pilnosti při živnosti tvé tebe učíme Aby cožkolivěk máš toho dobře choval Bez tesklivé lenosti bystře ochraňoval 25) A ted jest s námi take y Sysel Tenť jest hoden atby na šibenicy visel d 81 Neb on tobě mezy námi najviece škodí Nafformanskym voze obilé preč vozý Naplní jim jamy y take své skrýše Hoduje v obžerstvě a v vysoke pýše Nepřeje jidla sve vlastnie ženě Od stolu jí téměř vždycky odžene Všickniť se hlasytě zpovídáme A bez katovského mučeni z krádeže se známe 20 30 mne M] jíti M viděla M vždycky M: vždycki P podlé M sedné M] tak velmi P :tak M viéce P : velmi M Nemaš jí nic jiného nežli P: A ty ji nemáš nic než M] samau M] Snad M najviece: nejviece P, najvíce M mýši P: Myšy M nevražíš M: nevrazdíš P] zhaubce M tovaríška P : tovaryška M jakž chcme P : jakžkoli chceme M cožkolivěk: czožkolywiek P, cožkoli M tesklivé M : tesl- kivé P] bystře P:pilně M atby P : aby M preč P: pryč M vozý M: voží P jámy M obžerstvě P: obžerství M odžene P : zažene M
56 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 105 Dlauhoť jsem před tebe, jití nesměla Neb jsem utebe kočku vidělá 5) Ktera vždycky býva podle tebe Ano y zastolem ona s tebau sede Neviém proč ji tak velmi miluješ Anadevšecky jiné jí viéce přeješ Zdali jest ona tak slavného rodu Nemaš jí nic jiného nežli samu škodu Snád ty jí proto najviece hovíš Zie na nás mýši tvrdě nevraždíš Zie jest ona naše ukrutná zhubce A utebe za kata a zapoprávce «15 Jest semnau před tebau polnie myška Ma draužka a přibuzna tovaríška Obě se tebe pana svého stydíme Zpřičiny té že tobě škodu činíme Ja vdomě tvém a tato na poli Živíma se jakž chcme posve vuoli Kradežem a žrádlem svuoj obchod vedeme A pilnosti při živnosti tvé tebe učíme Aby cožkolivěk máš toho dobře choval Bez tesklivé lenosti bystře ochraňoval 25) A ted jest s námi take y Sysel Tenť jest hoden atby na šibenicy visel d 81 Neb on tobě mezy námi najviece škodí Nafformanskym voze obilé preč vozý Naplní jim jamy y take své skrýše Hoduje v obžerstvě a v vysoke pýše Nepřeje jidla sve vlastnie ženě Od stolu jí téměř vždycky odžene Všickniť se hlasytě zpovídáme A bez katovského mučeni z krádeže se známe 20 30 mne M] jíti M viděla M vždycky M: vždycki P podlé M sedné M] tak velmi P :tak M viéce P : velmi M Nemaš jí nic jiného nežli P: A ty ji nemáš nic než M] samau M] Snad M najviece: nejviece P, najvíce M mýši P: Myšy M nevražíš M: nevrazdíš P] zhaubce M tovaríška P : tovaryška M jakž chcme P : jakžkoli chceme M cožkolivěk: czožkolywiek P, cožkoli M tesklivé M : tesl- kivé P] bystře P:pilně M atby P : aby M preč P: pryč M vozý M: voží P jámy M obžerstvě P: obžerství M odžene P : zažene M
Strana 57
Myš 3.—58. Slon. 57 35. Že jsme všickni škuodce velmi velicy A zvlaště pak já myš která sem domácy Ačť jiem pomalu take skrovně Sedě sobě při mastných koláčích volně» Což lepšieho jest tohoť ja nakausym Horšieho rada necham leč musym Sejra, másla, slanin, Chleba, sádla Y všelikterakého jiného vonneho jidla Kredencuji, koštuji,avšecko ohledám A nic tobě vcele nenechávám 45 A bychť se te zradne kočky nebála Svuoj bych národ brzce rozmnohla Sezvalibychom jse s polnymi spolu Zieť by potom nic nazuostalo v domu 40 50 Toť jsem se tobě sama vyznala Svejch hřiechuov se ráda spoviédala Aby ty člověče y tak take činiéval A svých jse hřiechov rad vyznaval Neb tak spieše milosti boží duojdeš A odpuštěnie hřiechuov svých nabudeš 55 A než myš svá slova dokončí d 8v Yhned k ní rychle kočka přiskočí Chopivši ji jme jse s ní hráti Zie jse myš odtud domuov nevráti Obrázek slona. Přirozenie Sloní Slon jakož píše plinius VIII knie:jest najvzacnějši mezi zem- skými zviéřaty a najblíž rozumu lidskemu se přirovnáva a když- koli člověka uhlédá hned jemu hlavy pokloni nasleduj ty člověče jeho v tom když znamenie Paně krystovo uhledaš nakloň kolen Všyckni M Verš 38 Sedě X volně jenom v M; není v P] lepšieho: lepsieho P, lepšýho M toho M] nakausym P: okusým M Chleba M: chléba P] všelikte- rakého: všelikterakéo P, všelikého M nenechám M rozmnohla P : rozmnožila M polnými PM Svých M] ráda P : nemá M]ty P: y ty M y tak take P: také tak M] jse P: se Mdojdeš M rychle kočka P : kočka rychle M jse P: se M] jse P : se MSlonovo M VIII P : VIIII M knie P : kníze M] jest P : jest zvíře M! najblíž M: najbliz P] uhlédá M: uhlida P] následůjž M
Myš 3.—58. Slon. 57 35. Že jsme všickni škuodce velmi velicy A zvlaště pak já myš která sem domácy Ačť jiem pomalu take skrovně Sedě sobě při mastných koláčích volně» Což lepšieho jest tohoť ja nakausym Horšieho rada necham leč musym Sejra, másla, slanin, Chleba, sádla Y všelikterakého jiného vonneho jidla Kredencuji, koštuji,avšecko ohledám A nic tobě vcele nenechávám 45 A bychť se te zradne kočky nebála Svuoj bych národ brzce rozmnohla Sezvalibychom jse s polnymi spolu Zieť by potom nic nazuostalo v domu 40 50 Toť jsem se tobě sama vyznala Svejch hřiechuov se ráda spoviédala Aby ty člověče y tak take činiéval A svých jse hřiechov rad vyznaval Neb tak spieše milosti boží duojdeš A odpuštěnie hřiechuov svých nabudeš 55 A než myš svá slova dokončí d 8v Yhned k ní rychle kočka přiskočí Chopivši ji jme jse s ní hráti Zie jse myš odtud domuov nevráti Obrázek slona. Přirozenie Sloní Slon jakož píše plinius VIII knie:jest najvzacnějši mezi zem- skými zviéřaty a najblíž rozumu lidskemu se přirovnáva a když- koli člověka uhlédá hned jemu hlavy pokloni nasleduj ty člověče jeho v tom když znamenie Paně krystovo uhledaš nakloň kolen Všyckni M Verš 38 Sedě X volně jenom v M; není v P] lepšieho: lepsieho P, lepšýho M toho M] nakausym P: okusým M Chleba M: chléba P] všelikte- rakého: všelikterakéo P, všelikého M nenechám M rozmnohla P : rozmnožila M polnými PM Svých M] ráda P : nemá M]ty P: y ty M y tak take P: také tak M] jse P: se Mdojdeš M rychle kočka P : kočka rychle M jse P: se M] jse P : se MSlonovo M VIII P : VIIII M knie P : kníze M] jest P : jest zvíře M! najblíž M: najbliz P] uhlédá M: uhlida P] následůjž M
Strana 58
58 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. y hlavy sve, ne tomu dřevu a nebo malování ale bohu tež učiň když jmeno boži jmenovati slyšiš neb tomu nas S Pavl:uči k ffil: II kapi:Aby vejménu Ježíšovu všelike koleno klekalo nebeských, zemskych e Ily pekelných a všeliky jazyk aby vyznal že pan Ježíš kristus jest vslavě boha otce Druha povaha žese bojí křiku svině divoke a jí nenavidí pro nečistotu její Neb on často kvodam přicházy (jakož tyž Plinius píše) a tu se očísťuje Ty člověče pilen buď aby měl viece srdce čiste nežli tělo jakož svrchu pismy sva- tými napomenut jsý Třeti povaha jeho že se myši bojí, když jí uslyší předni ujde Pomni člověče aby lehkomyslneho člověka va- roval se a s nim vo nic nezachazel: neb tu poctivosti žadne nena- budeš než pohaněni a lehkosti Čtvrta povaha jeho jest že jest k člověku přivětivy když se treffí že člověk s drakem bojuje tehda člověku pomuož a obráni jeho Ty člověče vidišli Bližního an s dra- kem totižto s světem, diablem a tělem bojuje neb tí hlavni nepřatele jsau pomoz jemu davaje mu naučeni spasytedlne aby duši z hrdla draka vysvobodil ale jíž pohřiechu všecko jse zpět děje při bližnim, když vidíme an se k zatraceni svými zlostmi nachyluje, dopoma- hame ktomu, jeho y sebe zatracujíc Pata povaha Zbludili kde člo- věk v lesych neb napuštinach tehdy jej zase napravau cestu uvede Takty člověče vidišli Bližního u vieře an blaudí, naveď e I ho na cestu spasenie a kposlušenstvi jednoty cyerkve svate a k svatemu pokani neb sy to povinen učiniti A zvlaště ty ktery duchovnim pastýřem jsy Ach běda že [jest] jíž mnozy pastyři sau kteří sami cesty spasenie netoliko nenasledují ale jí take neznají protož ne- věduce vuole paně umlknauti muší Dobře jest onich pověděl Izaj:LVI že jsau psy němí nemohuce štěkati viduce marne věcy: spíece a milujíce sny a psy nestydati neznali jsau sytosti Oni pastyři neuměli jsau rozumnosti Šestá povaha jeho jest že se boha bojí když ma jiésti zelinu z země vytrženau knebi pozdvihne bohú díky vzdáva odněhož pokrm má tak ty člověče před jídlem y pojídle boha chval jakož prve písmem svatym přiklad tobě ukázan jest Když sedaš kstolu takto řiekaj Nás a tyto věcy ktere poživati Tež P : Též také M když M: kdi P] Pavel M Filipenským M nebeských M: nebeskich P! pekelních M očist'uje M! jsy M: jsý P] vonic nezachazel P : nic činiti neměl M obráni jeho P : brání ho M Bližního M: blyžního P]ti M jse P : se M svymi P:s svými M napuštinach P : na Paušti M Bližního M: blyž- nieho P] u vieře an P :an u vieře M sy P:jsy M jest P : nemá M] muší P: musý M a psy P: Psy M
58 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. y hlavy sve, ne tomu dřevu a nebo malování ale bohu tež učiň když jmeno boži jmenovati slyšiš neb tomu nas S Pavl:uči k ffil: II kapi:Aby vejménu Ježíšovu všelike koleno klekalo nebeských, zemskych e Ily pekelných a všeliky jazyk aby vyznal že pan Ježíš kristus jest vslavě boha otce Druha povaha žese bojí křiku svině divoke a jí nenavidí pro nečistotu její Neb on často kvodam přicházy (jakož tyž Plinius píše) a tu se očísťuje Ty člověče pilen buď aby měl viece srdce čiste nežli tělo jakož svrchu pismy sva- tými napomenut jsý Třeti povaha jeho že se myši bojí, když jí uslyší předni ujde Pomni člověče aby lehkomyslneho člověka va- roval se a s nim vo nic nezachazel: neb tu poctivosti žadne nena- budeš než pohaněni a lehkosti Čtvrta povaha jeho jest že jest k člověku přivětivy když se treffí že člověk s drakem bojuje tehda člověku pomuož a obráni jeho Ty člověče vidišli Bližního an s dra- kem totižto s světem, diablem a tělem bojuje neb tí hlavni nepřatele jsau pomoz jemu davaje mu naučeni spasytedlne aby duši z hrdla draka vysvobodil ale jíž pohřiechu všecko jse zpět děje při bližnim, když vidíme an se k zatraceni svými zlostmi nachyluje, dopoma- hame ktomu, jeho y sebe zatracujíc Pata povaha Zbludili kde člo- věk v lesych neb napuštinach tehdy jej zase napravau cestu uvede Takty člověče vidišli Bližního u vieře an blaudí, naveď e I ho na cestu spasenie a kposlušenstvi jednoty cyerkve svate a k svatemu pokani neb sy to povinen učiniti A zvlaště ty ktery duchovnim pastýřem jsy Ach běda že [jest] jíž mnozy pastyři sau kteří sami cesty spasenie netoliko nenasledují ale jí take neznají protož ne- věduce vuole paně umlknauti muší Dobře jest onich pověděl Izaj:LVI že jsau psy němí nemohuce štěkati viduce marne věcy: spíece a milujíce sny a psy nestydati neznali jsau sytosti Oni pastyři neuměli jsau rozumnosti Šestá povaha jeho jest že se boha bojí když ma jiésti zelinu z země vytrženau knebi pozdvihne bohú díky vzdáva odněhož pokrm má tak ty člověče před jídlem y pojídle boha chval jakož prve písmem svatym přiklad tobě ukázan jest Když sedaš kstolu takto řiekaj Nás a tyto věcy ktere poživati Tež P : Též také M když M: kdi P] Pavel M Filipenským M nebeských M: nebeskich P! pekelních M očist'uje M! jsy M: jsý P] vonic nezachazel P : nic činiti neměl M obráni jeho P : brání ho M Bližního M: blyžního P]ti M jse P : se M svymi P:s svými M napuštinach P : na Paušti M Bližního M: blyž- nieho P] u vieře an P :an u vieře M sy P:jsy M jest P : nemá M] muší P: musý M a psy P: Psy M
Strana 59
Slon 1.—26. 59 máme požehnaj pravice boha otce y syna y ducha Svateho vše- jednoho hospodina amen Apostole takto řiekaj Ten který nás stvořil vykaupil anasytil buď požehnán navěky věkuov Chvála otcy y synu y duchu svatému, jakož byla na počátku y nynie y vždycky na věky věkuov amen Slon k člověku 20 Y Přijde potom převeliký slon Řka: snad sem zmeškal jíž puohon e III Velmi z dalekých krajin jsem vyšel Zté přičiny jsem neskuoro přišel 5) Člověku hlavy své doluov nakloníe Neb tak zpřirozenie svého to činíe Zdráv buď člověče milý pane muoj Jať sem Slon věrny služebnik tvuoj Ale ty mne tak jako jiné dobře neznáš Neb mně snad ne velmi často vídáš Bylť bych prve rad přišel ktobě Ale viděl jsem ukalenau svini u tebe Kterauž ja velmi velice nenavidím Take jejiého se kviku nemálo bojím 15) Neb jsem ja zvieře hned velmi čisté Ale svině jsau mrzké ktomu nečisté Take nenavidím přilišně mlsné mejšý Kdež jí kolivěk muoj sluch uslyšý Raději ustaupim daleko přední Nebo stydiem se bojovati sní Neb jsem ja zvieře velmi slavné A myš jest hovado velmi špatné Jať jse lidem bojovným dobře hodím Velike množstvie jích na sobě nosym 25) Když jse proti nepřatelom na vojnu stroji Srub dřevěnny na mem hřbetě ustaví 10 vykaupil M: vikaupil P 1 byla P:bylo M vždycky P: vždycky až M Přijde P: Příjde Msem P:jsem M nakloníe P : nakloní M] tak P: on M činíe P : činí M] sem P: jsem M Neb mně P :neb mne M] bych M: bich P nemálo M : nemále P ]hned P : nemá M čisté P : čistotné M ktomu P : a ktomu Mmejšý P: Myšy M] uslyšý M: uslišý P]Radějí M] jich M] jse P: se M ne- přátely M: nepřateli P
Slon 1.—26. 59 máme požehnaj pravice boha otce y syna y ducha Svateho vše- jednoho hospodina amen Apostole takto řiekaj Ten který nás stvořil vykaupil anasytil buď požehnán navěky věkuov Chvála otcy y synu y duchu svatému, jakož byla na počátku y nynie y vždycky na věky věkuov amen Slon k člověku 20 Y Přijde potom převeliký slon Řka: snad sem zmeškal jíž puohon e III Velmi z dalekých krajin jsem vyšel Zté přičiny jsem neskuoro přišel 5) Člověku hlavy své doluov nakloníe Neb tak zpřirozenie svého to činíe Zdráv buď člověče milý pane muoj Jať sem Slon věrny služebnik tvuoj Ale ty mne tak jako jiné dobře neznáš Neb mně snad ne velmi často vídáš Bylť bych prve rad přišel ktobě Ale viděl jsem ukalenau svini u tebe Kterauž ja velmi velice nenavidím Take jejiého se kviku nemálo bojím 15) Neb jsem ja zvieře hned velmi čisté Ale svině jsau mrzké ktomu nečisté Take nenavidím přilišně mlsné mejšý Kdež jí kolivěk muoj sluch uslyšý Raději ustaupim daleko přední Nebo stydiem se bojovati sní Neb jsem ja zvieře velmi slavné A myš jest hovado velmi špatné Jať jse lidem bojovným dobře hodím Velike množstvie jích na sobě nosym 25) Když jse proti nepřatelom na vojnu stroji Srub dřevěnny na mem hřbetě ustaví 10 vykaupil M: vikaupil P 1 byla P:bylo M vždycky P: vždycky až M Přijde P: Příjde Msem P:jsem M nakloníe P : nakloní M] tak P: on M činíe P : činí M] sem P: jsem M Neb mně P :neb mne M] bych M: bich P nemálo M : nemále P ]hned P : nemá M čisté P : čistotné M ktomu P : a ktomu Mmejšý P: Myšy M] uslyšý M: uslišý P]Radějí M] jich M] jse P: se M ne- přátely M: nepřateli P
Strana 60
60 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 30 Zněhož střelbu nasvé nepřátely Vypauštějí šypy y take Střely Jsemť ja take zviéře přivětivé Ač jsem velike ktomu take sylné Však proto člověku nic nepřekazym Ale ještě y předdrakem jeho bráním Jemu take ysvé hlavy znizka pokloním Kdež kolivěk jej na potkáni uzříem 35) A zblaudili kde cestau sem y tám chodě Navedu jej zase na cestu přihodně K tomu se take y boha svrchovaneho bojím Že když jse napoli pastvau krmím Zelinu kterau k potravě z země vytrhnu Hned jí k nebi zhuoru sám vyzdvihnu Bohu stvořiteli ztoho dieky vzdavám Odněhož pokrm tělesnej sobě přijímam Nauč jse mne vte věcy následovati Bohu zdaruov tobě daných děkovati 45) Od něhož máš pokrm y všecko své zdravie A což kolivěk vsvětě tobě jest potřebie Uvoď na cestu přimnau člověka bludného Trescy zlasky bratra sveho hřešíceho Sveho bližního take máš miti vecti Neutrhaj jeho jako had na pověsti S špatnějšim nežli sam nikdy neválej Ani vsvary s nestatečnym vcházej Neb tu žadne poctivosti nedojdeš Spiéše ohavneho pohaněni najdeš 55) Varuj se člověče take svinske mrzkosti Nasleduj vždy čistoty ktomu y poctivosti Chcešli pak mně chovati u sebe slona Měj stodolu velku obile plnů doma 405 50 Střely M:střeli P] jeho P: jej M z nízka M Kdež kolivěk P: Kdežkoli M cestau P : na cestě M tám P : tam M jse P : se M tělesný M] jse P : se M což kolivěk P : cožkolvěk M tobě jest P: jest tobě M] přimnau P] přímau M Trestcy M nikdý M nestatečným P : nestatečnými Mnajdeš P: dojdeš M Va- růj M člověče také P: také člověče M Následůj M pak mně P : mne pak M velku P : velikau M! jí P :ji M
60 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 30 Zněhož střelbu nasvé nepřátely Vypauštějí šypy y take Střely Jsemť ja take zviéře přivětivé Ač jsem velike ktomu take sylné Však proto člověku nic nepřekazym Ale ještě y předdrakem jeho bráním Jemu take ysvé hlavy znizka pokloním Kdež kolivěk jej na potkáni uzříem 35) A zblaudili kde cestau sem y tám chodě Navedu jej zase na cestu přihodně K tomu se take y boha svrchovaneho bojím Že když jse napoli pastvau krmím Zelinu kterau k potravě z země vytrhnu Hned jí k nebi zhuoru sám vyzdvihnu Bohu stvořiteli ztoho dieky vzdavám Odněhož pokrm tělesnej sobě přijímam Nauč jse mne vte věcy následovati Bohu zdaruov tobě daných děkovati 45) Od něhož máš pokrm y všecko své zdravie A což kolivěk vsvětě tobě jest potřebie Uvoď na cestu přimnau člověka bludného Trescy zlasky bratra sveho hřešíceho Sveho bližního take máš miti vecti Neutrhaj jeho jako had na pověsti S špatnějšim nežli sam nikdy neválej Ani vsvary s nestatečnym vcházej Neb tu žadne poctivosti nedojdeš Spiéše ohavneho pohaněni najdeš 55) Varuj se člověče take svinske mrzkosti Nasleduj vždy čistoty ktomu y poctivosti Chcešli pak mně chovati u sebe slona Měj stodolu velku obile plnů doma 405 50 Střely M:střeli P] jeho P: jej M z nízka M Kdež kolivěk P: Kdežkoli M cestau P : na cestě M tám P : tam M jse P : se M tělesný M] jse P : se M což kolivěk P : cožkolvěk M tobě jest P: jest tobě M] přimnau P] přímau M Trestcy M nikdý M nestatečným P : nestatečnými Mnajdeš P: dojdeš M Va- růj M člověče také P: také člověče M Následůj M pak mně P : mne pak M velku P : velikau M! jí P :ji M
Strana 61
Slon 27.—67. Jelen. Přirození jeho. 61 e IIII] Nebť ja jí v brzkém času vyprázdním 60 Sam jedinej viece než deset koní strávím Člověk odpovieda Slonu 65 Rad tvau Slone raddu slyšým Ale poněkud se před tebau strašym Vida tě zviéře sylné a velike Neskrovne a (jakož sam pravíš) nesyte Radši tě zase odkudž sy přišel pustím A zsve služby tě do svobody propustím Obrázek jelena a laně» Přirozeni Jelení Srní a laní. Jelen Srna a laně jsau zvieřata velmi bystra a čerstva a ta zpřirozeni svého před lovcy a myslivcy hned utíkaji jakž je spatří. Vezmi sobě přiklad ošemětny člověje III če Auč se odnich před svym zlym utíkati a dobré nasledovati A zvlašť varuj se lovcuov to jest falešnych prorokuo kteří hledi hrdla sva nasytiti atobě na duši uškoditi jíchžto buoh břich jest jakož dí Apoštol k ffilipenským. Zvlaště těch se slušy vystřéhati kteří neřadně jsau vstav proroctvi a kněžstvi vešli, ne dveřmi totiž ne skrze krysta: ale přes plot pře- lezli jakožto vlcí hltavi Odníchž krystus nas vystříha pravě že přijdau v rauše ovčím. Tí lovcy lečejí tenata, totiž pisma falešna k užitku svemu svodíce lid zprave a živé viery na cestu věčneho zatracenie Protož poněvadž krystus ta věčná pravda nam se velí od ních vystřehati s pilnosti se jích varujme neb nejsau udove těla krystova Ale sau udove a služebnicy pychy, lakomstvi, smil- stva, plní všeho cyzoložstva udove Satanášovi Synove zatraceni, odvrženi od milosti boží nepřinaležejicy k spoludědictvi krystovu nejsau praví synove ale pankharti, vydědění zspolutovařistva an- jedinaj M slyšým M: Slišym Pl před tebau P: tebe Modkudž sy P: od- kud jsy M ošemetný M utíkati M: wtiekati P] dobrého M zvláště M varuoj M hrdla P : toliko hrdla M jichžto M Břicho M vystříhati M neřadně jsau P : neřádně M a kněžství P: totiž kněžství M skrz M ] přelezli P: přelezli, a skrze díru lotrovsky vlezli M] jakožto M Wlcy M vystříhá M: vystřahá P! pří- jdau M] Ti M] léceji M spravé M vystříhati M varůjme M Nebo M] jsau M pajchy M Satanášovi M: satanašova P Kspoludědictví krystovu M:1 spoludě- dictví krystova P] vydědění P: vydědění a vyvržení M z spolutovaryšstva M
Slon 27.—67. Jelen. Přirození jeho. 61 e IIII] Nebť ja jí v brzkém času vyprázdním 60 Sam jedinej viece než deset koní strávím Člověk odpovieda Slonu 65 Rad tvau Slone raddu slyšým Ale poněkud se před tebau strašym Vida tě zviéře sylné a velike Neskrovne a (jakož sam pravíš) nesyte Radši tě zase odkudž sy přišel pustím A zsve služby tě do svobody propustím Obrázek jelena a laně» Přirozeni Jelení Srní a laní. Jelen Srna a laně jsau zvieřata velmi bystra a čerstva a ta zpřirozeni svého před lovcy a myslivcy hned utíkaji jakž je spatří. Vezmi sobě přiklad ošemětny člověje III če Auč se odnich před svym zlym utíkati a dobré nasledovati A zvlašť varuj se lovcuov to jest falešnych prorokuo kteří hledi hrdla sva nasytiti atobě na duši uškoditi jíchžto buoh břich jest jakož dí Apoštol k ffilipenským. Zvlaště těch se slušy vystřéhati kteří neřadně jsau vstav proroctvi a kněžstvi vešli, ne dveřmi totiž ne skrze krysta: ale přes plot pře- lezli jakožto vlcí hltavi Odníchž krystus nas vystříha pravě že přijdau v rauše ovčím. Tí lovcy lečejí tenata, totiž pisma falešna k užitku svemu svodíce lid zprave a živé viery na cestu věčneho zatracenie Protož poněvadž krystus ta věčná pravda nam se velí od ních vystřehati s pilnosti se jích varujme neb nejsau udove těla krystova Ale sau udove a služebnicy pychy, lakomstvi, smil- stva, plní všeho cyzoložstva udove Satanášovi Synove zatraceni, odvrženi od milosti boží nepřinaležejicy k spoludědictvi krystovu nejsau praví synove ale pankharti, vydědění zspolutovařistva an- jedinaj M slyšým M: Slišym Pl před tebau P: tebe Modkudž sy P: od- kud jsy M ošemetný M utíkati M: wtiekati P] dobrého M zvláště M varuoj M hrdla P : toliko hrdla M jichžto M Břicho M vystříhati M neřadně jsau P : neřádně M a kněžství P: totiž kněžství M skrz M ] přelezli P: přelezli, a skrze díru lotrovsky vlezli M] jakožto M Wlcy M vystříhá M: vystřahá P! pří- jdau M] Ti M] léceji M spravé M vystříhati M varůjme M Nebo M] jsau M pajchy M Satanášovi M: satanašova P Kspoludědictví krystovu M:1 spoludě- dictví krystova P] vydědění P: vydědění a vyvržení M z spolutovaryšstva M
Strana 62
62 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. děluov nebeských předzvěděni k nadobě ohavy, přisauzení do pro- pasti kdež neni než plač a skřipení zubuov. e IIIII Jelen Srna a laně mluví k člověku Zatiem pak brzce přiběže krásny jelen Mezy jinau zvěřy jest slavny jeden A snim spolu přiběžechu laně a Srna Přitom take mnoha jiná rozličná zvěřina 5 Rkucy: My člověče jsme služebnícy tvoji Naše přirozenié tebe jse najviece boji Tudy jsme se přijiti ktobě obmeškali Neb sme jse tebe přielišně báli Proto, neb nam nikda ty neodpustiš Kterúžkoli znás lapíš yhned zahubíš Protožť jse vždy zcesty tobě vyhýbáme V horach a lesych velikých obyváme Aby nás ne hned když chceš lapil A našeho pokolenie zsviéta neshladil «15) Rychleho jsme běhu ktomu velikych skokuov neb máme veliký počet nepřátelských sokuo Vlcý,Lišky, psy, y kralovští lvove Ktomu všelikteraké jine stvořenie žravé Všecko naší zahuby a zlého hledá Massem naším jse nasytiti ziada A zvláště pak ty rozumny člověče Hubíš nás nad všecky jiné viece Rozličnými nástroji: tenaty, psy, y střelami Y mnohými jinými lstivými přípravami 25) Myť pak tobě nic zlého neděláme Leč tvé zelé a to nečasto vokopáme Ty sobě to všecko pojednau nahradíš Když nas v tenato a neb jinač uhoníš e IIIIV] Angelůw M skřipení M : skripěni P ] brzo přiběhne M jinauž M přiběžichu Láně M rozličná P : nemá M jse P : se M jsme se M : sem jse P] ktobě P : ne- má M sme jse P : jsme se M nikdá M jse vždy z cesty tobě P: se s cesty vždy- cky M alesych P: a v lesých M] Z Světa M veliký počet P : mnoho M] nepřá- telských M: nepratelských P Vlcý M: Vlcy P[ Lišky M: lyšky P] všeliké M zhauby M jse nasytiti M: nasytiti se P zvláště M: zvlástně P] kopáme M jinák M] 105 20
62 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. děluov nebeských předzvěděni k nadobě ohavy, přisauzení do pro- pasti kdež neni než plač a skřipení zubuov. e IIIII Jelen Srna a laně mluví k člověku Zatiem pak brzce přiběže krásny jelen Mezy jinau zvěřy jest slavny jeden A snim spolu přiběžechu laně a Srna Přitom take mnoha jiná rozličná zvěřina 5 Rkucy: My člověče jsme služebnícy tvoji Naše přirozenié tebe jse najviece boji Tudy jsme se přijiti ktobě obmeškali Neb sme jse tebe přielišně báli Proto, neb nam nikda ty neodpustiš Kterúžkoli znás lapíš yhned zahubíš Protožť jse vždy zcesty tobě vyhýbáme V horach a lesych velikých obyváme Aby nás ne hned když chceš lapil A našeho pokolenie zsviéta neshladil «15) Rychleho jsme běhu ktomu velikych skokuov neb máme veliký počet nepřátelských sokuo Vlcý,Lišky, psy, y kralovští lvove Ktomu všelikteraké jine stvořenie žravé Všecko naší zahuby a zlého hledá Massem naším jse nasytiti ziada A zvláště pak ty rozumny člověče Hubíš nás nad všecky jiné viece Rozličnými nástroji: tenaty, psy, y střelami Y mnohými jinými lstivými přípravami 25) Myť pak tobě nic zlého neděláme Leč tvé zelé a to nečasto vokopáme Ty sobě to všecko pojednau nahradíš Když nas v tenato a neb jinač uhoníš e IIIIV] Angelůw M skřipení M : skripěni P ] brzo přiběhne M jinauž M přiběžichu Láně M rozličná P : nemá M jse P : se M jsme se M : sem jse P] ktobě P : ne- má M sme jse P : jsme se M nikdá M jse vždy z cesty tobě P: se s cesty vždy- cky M alesych P: a v lesých M] Z Světa M veliký počet P : mnoho M] nepřá- telských M: nepratelských P Vlcý M: Vlcy P[ Lišky M: lyšky P] všeliké M zhauby M jse nasytiti M: nasytiti se P zvláště M: zvlástně P] kopáme M jinák M] 105 20
Strana 63
Jelen 1.—56. Bobr. 63 40 Nepomohauť nam y naše vysoke skoky Když železem prostřelíš naše boky Aniť mně pomohau me vysoke rohy Ani Srně jejíe tenke a bystré nohy Vše tvá připrava a nastroj uhoní Lest a chytrost tvá vše to uloví §35 Neb jest nás buoh poddal tobě Nikoli se skrýti nemuožeme tebe Pomni aby z toho boha vždycky chválil Zato jemu vedne y vnocy slaužil Take aby vzal sobě na nás naučenie Ač sme divoke zhovadile stvořenie Před zlým svým aby vždy utíkal A v bázni boží vždycky přebýval Varoval se zlostných vlkuov Lovcuov ffalešných prorokuov 45 Kteří tve duše lstivě hledají Všelikteraky stroje y tenata natě lečejí Chtíc tě života věčneho zbaviti Ksmrti a kmukam ohně připraviti. 30 Člověk odpovieda. Jelene krásny, slavná zvěřino Take přitom ty vzácná srnino Předemnau velmi pěkně mluvíte A však škodu mi v zelí činíte Jať vás ničímž jiným nepoživu Jedno do tenat vás y hned poženu e V 55 Ale samych panuov jest ta krmě Neslušíť to na hlaupeho chlapa namě 50 Přirozenie bobrovo a vydry. Bobr jakžto Plinius a jiní piší jest zvěř y ryba kuozie jeho hodí se k mnohemu likařstvie A stroj jeho velmi užitečny jest k mnohym mně P : mi M z toho M: s toho P] vždycky P: wzdy M sme P :jsme M Všelikteraké M lécejí Mohně P : nemá M] vzáctná M hlaupeho chlapa namě P: chlapa na mne M jakož M žej P: že M užitečny P : užitečný jest M
Jelen 1.—56. Bobr. 63 40 Nepomohauť nam y naše vysoke skoky Když železem prostřelíš naše boky Aniť mně pomohau me vysoke rohy Ani Srně jejíe tenke a bystré nohy Vše tvá připrava a nastroj uhoní Lest a chytrost tvá vše to uloví §35 Neb jest nás buoh poddal tobě Nikoli se skrýti nemuožeme tebe Pomni aby z toho boha vždycky chválil Zato jemu vedne y vnocy slaužil Take aby vzal sobě na nás naučenie Ač sme divoke zhovadile stvořenie Před zlým svým aby vždy utíkal A v bázni boží vždycky přebýval Varoval se zlostných vlkuov Lovcuov ffalešných prorokuov 45 Kteří tve duše lstivě hledají Všelikteraky stroje y tenata natě lečejí Chtíc tě života věčneho zbaviti Ksmrti a kmukam ohně připraviti. 30 Člověk odpovieda. Jelene krásny, slavná zvěřino Take přitom ty vzácná srnino Předemnau velmi pěkně mluvíte A však škodu mi v zelí činíte Jať vás ničímž jiným nepoživu Jedno do tenat vás y hned poženu e V 55 Ale samych panuov jest ta krmě Neslušíť to na hlaupeho chlapa namě 50 Přirozenie bobrovo a vydry. Bobr jakžto Plinius a jiní piší jest zvěř y ryba kuozie jeho hodí se k mnohemu likařstvie A stroj jeho velmi užitečny jest k mnohym mně P : mi M z toho M: s toho P] vždycky P: wzdy M sme P :jsme M Všelikteraké M lécejí Mohně P : nemá M] vzáctná M hlaupeho chlapa namě P: chlapa na mne M jakož M žej P: že M užitečny P : užitečný jest M
Strana 64
64 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. věcem protož když jeho lapiti chtěji neb zna ziej jeho stroj tak uži- tečny sam sebe klešti a ma obyčej že se kryje v březich a vocasem vždy u vodě jest, protož vocas a zadní nohy jedi misto ryb a v časy postni. Take hubi ty Ryby které jsu lepší Ty člověče tak nečiň aby měl hleděti bohateho jměni a přilišneho zboží neb jakož piše S matauš v VI ka:nemuožeme služiti bohu a mammoně protož sobě rozjimaj aby mohl řecy To co piše Mudry Šalomon v knihach přislovich v XXX kapito.ziebroty a bohatstvie nedavej mi pane než toliko dej živnosti mé potřebnost etc. Vydra jest toho přirozenie zie ryby zřeky a zrybnika krade Ty člověče varuj se aby netoliko ryb ale žadne věcy svymu bližnimu y člověku nekradl aby tak přikazanie paně krystovo zachoval A kto ryby kradau tí o čest o hrdlo y o vočí přichazejí, ktož očí strati velmi neforemně chodi neb očí sau nejdraši častka našeho těla e VV Obrázek bobra a hada Bobr k člověku mluví jsa s vydrau spolu 10 Y Vyleze zdíry chlupatý bobr Řka:jať sem tobě člověče dobr Mať se kuože tobě dobře hodí Neb y lekařstvie se zemně rodí 5) Y muoj take rybí ocas Hodí se k jídlu tobě každy čas Ačť sem poněkud potvorna osoba Nejprv zviéř spolu y take ryba Však jse tobě to všecko dobře hodí Ale mně to přielíš velmi škodí Neb proto života svého zbývam Vzemi y uvodě se pokrývam Však se proto nikdy neukryji Kuoži y svuoj ocas stracuji *e 61 obyčej M: običej P ocasem M vždy: vždi P, vždycky Mocas M včasy P : časy M Ryby M: riby P] bohateho jměni a přilišneho P: bohatství a příliš- ného M Přísloví MXXX P:XIX M] daj M varuoj se M]ti M] vočí P:oči M ktož očí P: kdož pak oči M očí sau P : oči jsau M najdražší M Bobr a Vydra mluví k Člověku M jsem Mocas P: očas M sem M zvěř M y take P: také y M se M] přielíš P: přílíš M u vodě P: v vodě M nikdý M
64 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. věcem protož když jeho lapiti chtěji neb zna ziej jeho stroj tak uži- tečny sam sebe klešti a ma obyčej že se kryje v březich a vocasem vždy u vodě jest, protož vocas a zadní nohy jedi misto ryb a v časy postni. Take hubi ty Ryby které jsu lepší Ty člověče tak nečiň aby měl hleděti bohateho jměni a přilišneho zboží neb jakož piše S matauš v VI ka:nemuožeme služiti bohu a mammoně protož sobě rozjimaj aby mohl řecy To co piše Mudry Šalomon v knihach přislovich v XXX kapito.ziebroty a bohatstvie nedavej mi pane než toliko dej živnosti mé potřebnost etc. Vydra jest toho přirozenie zie ryby zřeky a zrybnika krade Ty člověče varuj se aby netoliko ryb ale žadne věcy svymu bližnimu y člověku nekradl aby tak přikazanie paně krystovo zachoval A kto ryby kradau tí o čest o hrdlo y o vočí přichazejí, ktož očí strati velmi neforemně chodi neb očí sau nejdraši častka našeho těla e VV Obrázek bobra a hada Bobr k člověku mluví jsa s vydrau spolu 10 Y Vyleze zdíry chlupatý bobr Řka:jať sem tobě člověče dobr Mať se kuože tobě dobře hodí Neb y lekařstvie se zemně rodí 5) Y muoj take rybí ocas Hodí se k jídlu tobě každy čas Ačť sem poněkud potvorna osoba Nejprv zviéř spolu y take ryba Však jse tobě to všecko dobře hodí Ale mně to přielíš velmi škodí Neb proto života svého zbývam Vzemi y uvodě se pokrývam Však se proto nikdy neukryji Kuoži y svuoj ocas stracuji *e 61 obyčej M: običej P ocasem M vždy: vždi P, vždycky Mocas M včasy P : časy M Ryby M: riby P] bohateho jměni a přilišneho P: bohatství a příliš- ného M Přísloví MXXX P:XIX M] daj M varuoj se M]ti M] vočí P:oči M ktož očí P: kdož pak oči M očí sau P : oči jsau M najdražší M Bobr a Vydra mluví k Člověku M jsem Mocas P: očas M sem M zvěř M y take P: také y M se M] přielíš P: přílíš M u vodě P: v vodě M nikdý M
Strana 65
Bobr 1.—40. 65 30 15) A ty mně všudy pilně vysledíš Pod zemi y take u vodě vysledíš Měj odemne to dobre naučenie Nehledej mnoheho a drahého jměnie Neb nato váži lúpežnicy a zlodějí Pobrati a ukrasti toho usylují Ale hleď věcí potřebných a obecních Skrovných lacynych a ktomu sprostnych Tak čině bezpečen sebau budeš Zavisti a nepřiezně lidske ujdeš 25 Jest semnau zde také y vydra Tva zlodějka převelmi chytra Buď štíku kapra anebo mníka Vynosíť zřeky y take zrybníka Chcešli svých škod postihnauti Musyš zní kuoží stahnauti Jať jí v ničemž nikdy nezastávám Ani s ní včem spolky míevám Nechť zasebe sama před tebau mluví Samať jest pila nechť sama platí, 20 Člověk jim odpovieda 40 35 Líbí mi se to jistě velmi dobře Žes ty přišel s vydrau mily bobře Ale zlých se tovařišuov držíš Protož podlé jích zlosti take utrpíš Tvať vymluva tobě nespomuože Dajtež z sebe yhned oba kuože *e 67) Přirozenie rysovo RYs z sveho přirozenie takovu povahu ma zie skrze tu vuoni chutnú:kterú z svych ust vydava všecka zviřata k němu se hrnu mne M vyslídíš M u vodě P: v vodě Mvysledíš P: vyhledíš M Nehle- daj M zlodějí MP] toho P : o to M obecných Mštiku M s ní kuoži M nikdy nemá M spolku M pila M: pílá P] Líbí M: Lybí P] zlých M: zlích P] tovaři- šuov P : tovaryšuov M] podlé M: podle P Dajtež M : Dae P] z sebe P : s sebe M kterú P: kterúž M k němu se P : se k němu M
Bobr 1.—40. 65 30 15) A ty mně všudy pilně vysledíš Pod zemi y take u vodě vysledíš Měj odemne to dobre naučenie Nehledej mnoheho a drahého jměnie Neb nato váži lúpežnicy a zlodějí Pobrati a ukrasti toho usylují Ale hleď věcí potřebných a obecních Skrovných lacynych a ktomu sprostnych Tak čině bezpečen sebau budeš Zavisti a nepřiezně lidske ujdeš 25 Jest semnau zde také y vydra Tva zlodějka převelmi chytra Buď štíku kapra anebo mníka Vynosíť zřeky y take zrybníka Chcešli svých škod postihnauti Musyš zní kuoží stahnauti Jať jí v ničemž nikdy nezastávám Ani s ní včem spolky míevám Nechť zasebe sama před tebau mluví Samať jest pila nechť sama platí, 20 Člověk jim odpovieda 40 35 Líbí mi se to jistě velmi dobře Žes ty přišel s vydrau mily bobře Ale zlých se tovařišuov držíš Protož podlé jích zlosti take utrpíš Tvať vymluva tobě nespomuože Dajtež z sebe yhned oba kuože *e 67) Přirozenie rysovo RYs z sveho přirozenie takovu povahu ma zie skrze tu vuoni chutnú:kterú z svych ust vydava všecka zviřata k němu se hrnu mne M vyslídíš M u vodě P: v vodě Mvysledíš P: vyhledíš M Nehle- daj M zlodějí MP] toho P : o to M obecných Mštiku M s ní kuoži M nikdy nemá M spolku M pila M: pílá P] Líbí M: Lybí P] zlých M: zlích P] tovaři- šuov P : tovaryšuov M] podlé M: podle P Dajtež M : Dae P] z sebe P : s sebe M kterú P: kterúž M k němu se P : se k němu M
Strana 66
66 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. krom draka ten když vuoni jeho učije, Tehdy vleza do jeskyně zlosti zdechne Ty člověče buď přivětivy k svym bližnim aby z ust tvych vuoni totižto čistu a pravdomluvnu řeč vydaval neb jakož pravi kralovsky prorok David v žalmu. XXXIII.odvrať jazyk tvuoj od zleho a rty tvojí ať nemluvi Lsti: Ale draka řečí dobrú totižto modlitbu maš odehnati Ten drak jest diabel nepřitel našeho přirozenie protož nas napomina S:Petr v prvni epištole v paty ka- pitole střizlivi buďte a Bděte neb nepřitel vaš diabel obchazí hledajic kohoby pohltil. Rys a jezvec k člověku Y přibiéže potom hned take rys Prosym malomně člověče slyš Jať sem zviře toho mi věř tovařiske Všem jiným zviéřatom blízké. 5 Umiem jse s každym dobře srovnati Každemu pěkne řeči podati Kromě draka velmi ja nenavidiem Neb toho druhdy y sam jediny umořiem Neb z ust mých vychazy vuoně *e 71 Obrázek rysa Jíž drak nikoli strpěti nemuože 10 Ujde přední do své skryte jeskyně Tamť zlosti a hořem velkým zhyne Ale jiná zvěř mne ráda nasleduje Když zmých ust vuoni učíje §15) Všecka jse kemně hromaždí A semnau v tovařistvi bydli Nauč ty se člověče odemne tomu Buď vždy přivětivy bližniému Uměj zsvých ust vuoni dáti Ochotnú a upřemnau řeč vymluvati 20 když M: kdiž P] buď P: buď také M vuoni M: vnoni P] tvojí MP] při- rozenie P: Spasení M Střízliví M] Y přibiéže P: Přiběhne M potom hned take P : hned také potom M malomně P : málo mne M tovaryšské M blízké. M: blyzke P] se M velikým M učije M jse P: se Mhromáždí M] v tovaryšství M odemne Človeče M upřímnau M
66 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. krom draka ten když vuoni jeho učije, Tehdy vleza do jeskyně zlosti zdechne Ty člověče buď přivětivy k svym bližnim aby z ust tvych vuoni totižto čistu a pravdomluvnu řeč vydaval neb jakož pravi kralovsky prorok David v žalmu. XXXIII.odvrať jazyk tvuoj od zleho a rty tvojí ať nemluvi Lsti: Ale draka řečí dobrú totižto modlitbu maš odehnati Ten drak jest diabel nepřitel našeho přirozenie protož nas napomina S:Petr v prvni epištole v paty ka- pitole střizlivi buďte a Bděte neb nepřitel vaš diabel obchazí hledajic kohoby pohltil. Rys a jezvec k člověku Y přibiéže potom hned take rys Prosym malomně člověče slyš Jať sem zviře toho mi věř tovařiske Všem jiným zviéřatom blízké. 5 Umiem jse s každym dobře srovnati Každemu pěkne řeči podati Kromě draka velmi ja nenavidiem Neb toho druhdy y sam jediny umořiem Neb z ust mých vychazy vuoně *e 71 Obrázek rysa Jíž drak nikoli strpěti nemuože 10 Ujde přední do své skryte jeskyně Tamť zlosti a hořem velkým zhyne Ale jiná zvěř mne ráda nasleduje Když zmých ust vuoni učíje §15) Všecka jse kemně hromaždí A semnau v tovařistvi bydli Nauč ty se člověče odemne tomu Buď vždy přivětivy bližniému Uměj zsvých ust vuoni dáti Ochotnú a upřemnau řeč vymluvati 20 když M: kdiž P] buď P: buď také M vuoni M: vnoni P] tvojí MP] při- rozenie P: Spasení M Střízliví M] Y přibiéže P: Přiběhne M potom hned take P : hned také potom M malomně P : málo mne M tovaryšské M blízké. M: blyzke P] se M velikým M učije M jse P: se Mhromáždí M] v tovaryšství M odemne Človeče M upřímnau M
Strana 67
Rys a jezevec 1.—36. Jednorožec. 67 Neb se tak bohu mily učiniš Lasku a přizen vlidu ty obdržíš Budiž ty take tak tovaryšský Nasleduj přiézně a dobre lásky *e 77 25) Miluj vždycky svého bližnieho Nenáviď draka nepřitele zlostného Modlitbau vonnau jej od sebe zapud Do pekelných skryšuov odsud Jest semnau teď take zde jezvec Kryje se zamnau strášlivý nebožec Stydí se naramně velmi tebe A bojí se aby nedal kuože z sebe 30 Člověk odpovieda. Vy oba dva dobře mi se hodíte Zvlaště když z sebe kuože složíte 35) Z Rysové sobě kožích ušiji Ale jezevcovau take taul pošiji Přirozenie Jednorožcovo Jednorožiec jest zviře sylne A ukrutne a ma jediny roh a tim rohem slona přemuž neb když s nim se biti ma tehdy jej sobě na škale ostři a tak slonovi břych probode: a jest tak chytrý zie jeho žadny lovec oklamati nemuož Ale však když se panně na lono vloži tak hned zkrotne a lehne a usne Tu tepru bude za střelen neb proklan Tak ty mladenče buď tak sylny udatny spanily a chytry varuj se zien a jich oklamani Nespolihaj na jich loně a tak tvrdě neusni aby nebyl tu světsku milosti pojat beř sobě na přiklad že Samson nejsilnějši Abso *e 8 lon nejkraši Šalomon nejmudřejši od zien su oklamani a co mnoho jiných bez čisla A jako praví ekle- siastik v XXV kap: Blahoslaveny ktery přebyva s zienu smyslnau přízen P : přízeň Mvlidu ty P: od lidí M Následuoj M Miluoj M Bliž- ního svého M skrejší M strašlivý M s sebe M mi se dobře Ms sebe kůži M Kožich M] sobě P, nemá M na skále M ] břich probodne M chytrý M: chitri Pl jeho P :ho M luono M] tu tepru P: Tu tak teprv M zastřelen M] proklán M Tak ty P : Také ty M Mladenče M Nezpoléhej M luoně Msvětsku P : tělesnau M najsilnějšý M najkrásnějšý M najmudřejšý M jsau M jiných M: jinich Pl praví M: prav Pl Eklezyastykus M níže M
Rys a jezevec 1.—36. Jednorožec. 67 Neb se tak bohu mily učiniš Lasku a přizen vlidu ty obdržíš Budiž ty take tak tovaryšský Nasleduj přiézně a dobre lásky *e 77 25) Miluj vždycky svého bližnieho Nenáviď draka nepřitele zlostného Modlitbau vonnau jej od sebe zapud Do pekelných skryšuov odsud Jest semnau teď take zde jezvec Kryje se zamnau strášlivý nebožec Stydí se naramně velmi tebe A bojí se aby nedal kuože z sebe 30 Člověk odpovieda. Vy oba dva dobře mi se hodíte Zvlaště když z sebe kuože složíte 35) Z Rysové sobě kožích ušiji Ale jezevcovau take taul pošiji Přirozenie Jednorožcovo Jednorožiec jest zviře sylne A ukrutne a ma jediny roh a tim rohem slona přemuž neb když s nim se biti ma tehdy jej sobě na škale ostři a tak slonovi břych probode: a jest tak chytrý zie jeho žadny lovec oklamati nemuož Ale však když se panně na lono vloži tak hned zkrotne a lehne a usne Tu tepru bude za střelen neb proklan Tak ty mladenče buď tak sylny udatny spanily a chytry varuj se zien a jich oklamani Nespolihaj na jich loně a tak tvrdě neusni aby nebyl tu světsku milosti pojat beř sobě na přiklad že Samson nejsilnějši Abso *e 8 lon nejkraši Šalomon nejmudřejši od zien su oklamani a co mnoho jiných bez čisla A jako praví ekle- siastik v XXV kap: Blahoslaveny ktery přebyva s zienu smyslnau přízen P : přízeň Mvlidu ty P: od lidí M Následuoj M Miluoj M Bliž- ního svého M skrejší M strašlivý M s sebe M mi se dobře Ms sebe kůži M Kožich M] sobě P, nemá M na skále M ] břich probodne M chytrý M: chitri Pl jeho P :ho M luono M] tu tepru P: Tu tak teprv M zastřelen M] proklán M Tak ty P : Také ty M Mladenče M Nezpoléhej M luoně Msvětsku P : tělesnau M najsilnějšý M najkrásnějšý M najmudřejšý M jsau M jiných M: jinich Pl praví M: prav Pl Eklezyastykus M níže M
Strana 68
68 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. a malo niž v tyž kapitole Líbeznějí jest přebyvati s drakem a s lvem než s zienu nešlechetnu a v kapitole XXVI Milost nad milosti ziena svata a stydliva A jakož onen Mudřec pověděl Šťastní bychom byli bychme bez zien byti mohli však poněvadž bez nich bejti nemužme mame je snašeti a tak trpěti Slyš jake jest ten znamenity mudřec Socrotes s svymi ženami jenž dve měl xan- tippe a megaru utrpenie měl když se oněho křikavě vadily chtě pokoje užiti vyšel před duom tu se posadil y potom jeho nočním lauhem slily a ktomu nicvic neřekl než to věděl sem zie potom hromobiti bude dešt. Jednorožec k člověku A Potom jednorožec velebný zvieře Zdalekých se krajin béře Řka ja sem člověče jednorožec Nesnadně mne lapí všeliký lovec 5) Sem zviéře sylne a ktomu lité Sýly a ukrutnosti nenabyté Ač pak jediný roh toliko mám Však jim velikau moc jednám [*e 8 105 Obrázek jednorožce Y o slona smiemt se ja pokusyti A svým rohem jeho tuze protasyti Ač kolivěk sem tak velmi ukrutný Lidskú mocí nikterak neskrocený Však proto chytrost tvá člověče Namne zalohy častokrat poleče 15). Neb v světě nic tak chytrého Neni ovšem ani tak sylného Aby ho člověk chytře neoklamal A vtipem svým jeho nedosáhal Ano ja jsucy lité ukrutné zviéře Zklamán byvam vteto miéře 20 Líbeznějí M: lybežněji P]Mudřec M: mudřeč P] mohli M: mohly P] ne- můžem M Slyš M: Sliš P Sokrates M: Socrotes P] dvě M: dve P] vadily M: vadilí P! jeho P :ho M] slily M :s lyli P] ktomu P : on ktomu M! jsem M déšt' M: dešt P] velebné M béře: býře M, byeře Pl jsem M Jsem Mlité M:lyté P] Sýly M: Syli a Pl jsem M Lidskú: Lidskau M, Lydsku P ] jsucy P : jsúce Mlité M: lyté P] míře M
68 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. a malo niž v tyž kapitole Líbeznějí jest přebyvati s drakem a s lvem než s zienu nešlechetnu a v kapitole XXVI Milost nad milosti ziena svata a stydliva A jakož onen Mudřec pověděl Šťastní bychom byli bychme bez zien byti mohli však poněvadž bez nich bejti nemužme mame je snašeti a tak trpěti Slyš jake jest ten znamenity mudřec Socrotes s svymi ženami jenž dve měl xan- tippe a megaru utrpenie měl když se oněho křikavě vadily chtě pokoje užiti vyšel před duom tu se posadil y potom jeho nočním lauhem slily a ktomu nicvic neřekl než to věděl sem zie potom hromobiti bude dešt. Jednorožec k člověku A Potom jednorožec velebný zvieře Zdalekých se krajin béře Řka ja sem člověče jednorožec Nesnadně mne lapí všeliký lovec 5) Sem zviéře sylne a ktomu lité Sýly a ukrutnosti nenabyté Ač pak jediný roh toliko mám Však jim velikau moc jednám [*e 8 105 Obrázek jednorožce Y o slona smiemt se ja pokusyti A svým rohem jeho tuze protasyti Ač kolivěk sem tak velmi ukrutný Lidskú mocí nikterak neskrocený Však proto chytrost tvá člověče Namne zalohy častokrat poleče 15). Neb v světě nic tak chytrého Neni ovšem ani tak sylného Aby ho člověk chytře neoklamal A vtipem svým jeho nedosáhal Ano ja jsucy lité ukrutné zviéře Zklamán byvam vteto miéře 20 Líbeznějí M: lybežněji P]Mudřec M: mudřeč P] mohli M: mohly P] ne- můžem M Slyš M: Sliš P Sokrates M: Socrotes P] dvě M: dve P] vadily M: vadilí P! jeho P :ho M] slily M :s lyli P] ktomu P : on ktomu M! jsem M déšt' M: dešt P] velebné M béře: býře M, byeře Pl jsem M Jsem Mlité M:lyté P] Sýly M: Syli a Pl jsem M Lidskú: Lidskau M, Lydsku P ] jsucy P : jsúce Mlité M: lyté P] míře M
Strana 69
Jednorožec 1.—50. 69 Když v Panenském luoně lehnu Tu hned okrotnu a ktomu take usnu Potom od lovcuov bývám zklamán f *Ir] Zastřelen vostrými ostny proklán 25 Dávam tobě to take návěští Varuj se ženske převrhle chytrosti Nebo podať žena slova pěkného Však hledí služebného milováni tvého Když se jí v to slepě ty poddáš Potom s svau škodau její lest poznáš Ačkoli která jest dobra a poctiva Tať tvé škody a bezživotie nehledá Hledíť radčí tvé dobré řádně opatřiti Aby y ona mohla poctivě s tebau toho užiti 35 Ale zlobivá žena a nešlechetná Ziádnauť měrau nebude tobě věrná Protož nezpolehaj na jiejím luoně Buoj se jejího zlého oklamánie Neb jest byl Samson sylnější Nežli sem ja y ktomu rozumnější Však jest od ženy lstivě oklamán Když na jejiem luoně byl chován Y nynie se ještě po dnes stáva Zieť chytrost sylu často zklamáva 45 A kdež býva syla málo menší Buoj se tu chytrosti velmi větčí 30 40 Člověk odpoviéda 50 Jednorožče poctivé a slavné zviéře Dostiť jest to všecko podobné k viéře Cos mi tu k naučeni ty zpravně pravil A však bych se tebe rád zbavil v Panenském M: wpanénskem Plostrými M to take P : také to M ty P : nemá M dobrá a poctivá M nehledá M: nehléda P ] radče M nezpoléhaj na luono její M Boj M Nebo M jsem M Boj M velmi větčí P: najvětšý M Jednorožče P: Jednorožec M všecko P: nemá M ty zpravně P: pořádně M
Jednorožec 1.—50. 69 Když v Panenském luoně lehnu Tu hned okrotnu a ktomu take usnu Potom od lovcuov bývám zklamán f *Ir] Zastřelen vostrými ostny proklán 25 Dávam tobě to take návěští Varuj se ženske převrhle chytrosti Nebo podať žena slova pěkného Však hledí služebného milováni tvého Když se jí v to slepě ty poddáš Potom s svau škodau její lest poznáš Ačkoli která jest dobra a poctiva Tať tvé škody a bezživotie nehledá Hledíť radčí tvé dobré řádně opatřiti Aby y ona mohla poctivě s tebau toho užiti 35 Ale zlobivá žena a nešlechetná Ziádnauť měrau nebude tobě věrná Protož nezpolehaj na jiejím luoně Buoj se jejího zlého oklamánie Neb jest byl Samson sylnější Nežli sem ja y ktomu rozumnější Však jest od ženy lstivě oklamán Když na jejiem luoně byl chován Y nynie se ještě po dnes stáva Zieť chytrost sylu často zklamáva 45 A kdež býva syla málo menší Buoj se tu chytrosti velmi větčí 30 40 Člověk odpoviéda 50 Jednorožče poctivé a slavné zviéře Dostiť jest to všecko podobné k viéře Cos mi tu k naučeni ty zpravně pravil A však bych se tebe rád zbavil v Panenském M: wpanénskem Plostrými M to take P : také to M ty P : nemá M dobrá a poctivá M nehledá M: nehléda P ] radče M nezpoléhaj na luono její M Boj M Nebo M jsem M Boj M velmi větčí P: najvětšý M Jednorožče P: Jednorožec M všecko P: nemá M ty zpravně P: pořádně M
Strana 70
70 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. f *IVl Lekaje se tveho ostreho rohu Ustaupímť raději kudy mohu Obrázek ježka. Přirozenie Ježkovo. Ježek zvieřátko bodlave toliko se po zemi plazí A ma ten obyčej že na béře na sebe jablek že sotva podnimi muože jíti A když se v kauli svali žadného psa se nebojí. A to co sobě do skrejše snese toho potom k pokrmu cely rok užieva. Též ty člověče hleď z mla- dosti sve sobě shromažďovati a snašeti aby se měl čím v věku starém živiti Neb psano jest v Eklezyastiku XXV kapit: Čeho sy vsve mladosti neshromaždil, v starosti kterak najdeš Take měj peči aby se dobrymi [f IIF skutky zviery prave pochazejícymi obvi- nul a vně uvalil proti pekelným psom, aby tebe na tve duši ne- utrhli, akdyž vedle vuole Božské k užitku sobě a bližnímu po živ- nosti sve deš a neb jedeš zlí psy totižto lidé lstiví tobě neuškodili. Ježek k člověku. 10 Yhned se kdes vezme bodlavý ježek Řka:jať sem vždy každemu těžek A malo komu co překažím Jedno se toliko po zemi válím 5 Proto mi žadného zniku nedadíe Ano y psy se semnau rádi vadíe Hledají vemně sobě lekařstvíe Mým jse massem oni radi sytíe Bychť nasobě sudlic ostrých neměl Zle bych se ja na tom světě měl Než tím se trochu pobráním Když se rychle v kauli svalím A tím y psy ja okrvavím Lekaje X rohu: ten řádek v P pořezán nahoře knihařem, ale podle M písmena jsou jistá radějí M zvířátko Mnabeře M že sotva podnimi muože P : až sotva muože podnimi M potom k pokrmu P : pokrmu M cely P : celej M shromáž- ďovati M čim v věku starem P: v věku starém čím Mw XXV Ml jsy M nashromáždil M neutrhli P : neukausli M vedlé M Božské M : bozske M] bliž- nímu M: blyžniému Pl jdeš aneb Mzlí M:zly Pl jsem M vemně sobě P: sobě vemně M se M
70 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. f *IVl Lekaje se tveho ostreho rohu Ustaupímť raději kudy mohu Obrázek ježka. Přirozenie Ježkovo. Ježek zvieřátko bodlave toliko se po zemi plazí A ma ten obyčej že na béře na sebe jablek že sotva podnimi muože jíti A když se v kauli svali žadného psa se nebojí. A to co sobě do skrejše snese toho potom k pokrmu cely rok užieva. Též ty člověče hleď z mla- dosti sve sobě shromažďovati a snašeti aby se měl čím v věku starém živiti Neb psano jest v Eklezyastiku XXV kapit: Čeho sy vsve mladosti neshromaždil, v starosti kterak najdeš Take měj peči aby se dobrymi [f IIF skutky zviery prave pochazejícymi obvi- nul a vně uvalil proti pekelným psom, aby tebe na tve duši ne- utrhli, akdyž vedle vuole Božské k užitku sobě a bližnímu po živ- nosti sve deš a neb jedeš zlí psy totižto lidé lstiví tobě neuškodili. Ježek k člověku. 10 Yhned se kdes vezme bodlavý ježek Řka:jať sem vždy každemu těžek A malo komu co překažím Jedno se toliko po zemi válím 5 Proto mi žadného zniku nedadíe Ano y psy se semnau rádi vadíe Hledají vemně sobě lekařstvíe Mým jse massem oni radi sytíe Bychť nasobě sudlic ostrých neměl Zle bych se ja na tom světě měl Než tím se trochu pobráním Když se rychle v kauli svalím A tím y psy ja okrvavím Lekaje X rohu: ten řádek v P pořezán nahoře knihařem, ale podle M písmena jsou jistá radějí M zvířátko Mnabeře M že sotva podnimi muože P : až sotva muože podnimi M potom k pokrmu P : pokrmu M cely P : celej M shromáž- ďovati M čim v věku starem P: v věku starém čím Mw XXV Ml jsy M nashromáždil M neutrhli P : neukausli M vedlé M Božské M : bozske M] bliž- nímu M: blyžniému Pl jdeš aneb Mzlí M:zly Pl jsem M vemně sobě P: sobě vemně M se M
Strana 71
Ježek 1.—44. 71 A tak proti nim ja často ostojím 15) Ale ty člověče schytralý a lstivý Všem jsy zviéřatom nepřiznivy Najspíše ty mne schytrale přemuožeš A všecko me oruží zemně zbeřeš Y kožích mi muoj taky svlečeš Palicy okrauhlau veň oblečeš 20 f IIV] Jať sem hlaupý a sprostný nebožatko A lesní špatné zavrhle zvieřátko Chudauť se stravau obchodím A velmi ji pracně na sobě nosím 25) Obtížim se planejmi jablky Až mi jse s třeští voba boky Na sve vostre ostny jích naberu Sotva se snimi do skryše poberu A když semne jedno take spadne Tak mne hněvivost napadne Zie z sebe hned všecka s hodím A pro jedno jích mnoho složím Neb jsem zvieře velmi náhlé Prskavé ačkoli sem pak malé 30 35) Ty člověče buď mudřejší V svejch činech opatrnější Nestracuj pro malo mnoho Aby potom nelitoval sám toho Pro penieze neztracuj sveho hrdla Ani věčného nebeskeho bydla Pro male světske a časne kořisti Nezmrhaj sobě Rajske hojnosti 40 Člověk Odpovieda. Právě ty mluvíš dobry ježi Ale hleď, na tě moji psy běží ja často P : často M schytralý M:s chytrali P] oruží P : odění M zemně zbereš M Kožich M také M] sem P: jsem M Zvířátko M] mi jse s třeští P: mi střeští Moba M] ostré M] jich M] semne P :zemne M] take P : Jablko M z sebe P :s sebe M! jich M] sem P : jsem M Nestracuoj M] penieze neztracuj P peníze nestracuoj M Nezmrhaj P : nemrhaj M
Ježek 1.—44. 71 A tak proti nim ja často ostojím 15) Ale ty člověče schytralý a lstivý Všem jsy zviéřatom nepřiznivy Najspíše ty mne schytrale přemuožeš A všecko me oruží zemně zbeřeš Y kožích mi muoj taky svlečeš Palicy okrauhlau veň oblečeš 20 f IIV] Jať sem hlaupý a sprostný nebožatko A lesní špatné zavrhle zvieřátko Chudauť se stravau obchodím A velmi ji pracně na sobě nosím 25) Obtížim se planejmi jablky Až mi jse s třeští voba boky Na sve vostre ostny jích naberu Sotva se snimi do skryše poberu A když semne jedno take spadne Tak mne hněvivost napadne Zie z sebe hned všecka s hodím A pro jedno jích mnoho složím Neb jsem zvieře velmi náhlé Prskavé ačkoli sem pak malé 30 35) Ty člověče buď mudřejší V svejch činech opatrnější Nestracuj pro malo mnoho Aby potom nelitoval sám toho Pro penieze neztracuj sveho hrdla Ani věčného nebeskeho bydla Pro male světske a časne kořisti Nezmrhaj sobě Rajske hojnosti 40 Člověk Odpovieda. Právě ty mluvíš dobry ježi Ale hleď, na tě moji psy běží ja často P : často M schytralý M:s chytrali P] oruží P : odění M zemně zbereš M Kožich M také M] sem P: jsem M Zvířátko M] mi jse s třeští P: mi střeští Moba M] ostré M] jich M] semne P :zemne M] take P : Jablko M z sebe P :s sebe M! jich M] sem P : jsem M Nestracuoj M] penieze neztracuj P peníze nestracuoj M Nezmrhaj P : nemrhaj M
Strana 72
72 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Zavři se u voděnie spiéše ANeb ujdi do sve tajne skrýše If IIII Obrázek krtice a žáby. Přirozeni Krtičí. Krtice jakož piše Plinius v kniehach svých XXX v kapitole III odpřirozeni svého slepa jest A však ač člověka nevidí čichem jej vysledí V zemi se kryje a bez přestani ji ryje tak že častokrat y grunty podkopa Jedinau toliko před svau smrti světlo slunečne uhléda, potom hned scepení — Též y zemska žaba slepa jest a vzemi se ryje. Varuj se ty člověče oslepenie na srdcy svem aby nekryl se vzemi a slunce neuchazel, to jest při zemskych věcech a přibo- hatstvi jenž všecko země a bláto jest přilišně neusyloval, nedbaje na světlost života věčného [f III] Nebo pan krystus nas učí ve čteni S Matuše abychom najprve hledali kralovstvi božího že jine věcy všecky nam přidány budau A co platno jest by člověk všecek svět zyskal aduši sve uškodil? Ale na jevu jest že všecek svět teměř zanedbava toho aby od slunce, to jest milosti buoží osviecen byl srdečně než toliko zemského zbuoží hledajíc, bdíme, usylujem, bě- hame, jezdíme y přes moře k kraji světa (jakož horatius dí) se pla- víme chudoby uchazejíce Bližní bližniho v obchodu přejíma, oklama a huoře nežli žíd lichví Běda světu běda pro lakomstvi Než když se s tohoto světa brati ač neradí musyme že nas jíž syla ucházy, rozum y pamět se trati, žíly se krčí A hudcy nam vhrdle hudú a jíž ničimž vlasti nemuožme, a všecky věcy nas ostavají, jíchžto zde nechati musyme, nic toho neberauc ssebau oč sme tak pečlivě bez odpočinuti pracovali Tu tepruov chcme prohlednauti a na světlo věčne radosti srdcem zhlednauti V tom zachvaceni jsauce smrtí poněvadž sme boha nemilovali od boha odlučeni budem Protož člověče varuj se prokleteho lakomstvi chcešli dojiti nebeskeho kralovstvi. v vodění M v knihách MI Slepá M čichem P : však čichem M Žába slepá M Varuoj M se ty P: ty se M] najprvé M] přidány budau: budau přidány M na jevu P] zjevné M Boží M Zboží M] přejíma, oklama P: přejímá, okla- mává M Žid Mztohoto M nerádi M již M] žíly: zíly M, žíli P] již M ne- muožeme M jíchžto PM jsme M teprv M chceme M vzhlédnauti M jsme M] člověče P : muoj milý člověče M varůj se proklatého M
72 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Zavři se u voděnie spiéše ANeb ujdi do sve tajne skrýše If IIII Obrázek krtice a žáby. Přirozeni Krtičí. Krtice jakož piše Plinius v kniehach svých XXX v kapitole III odpřirozeni svého slepa jest A však ač člověka nevidí čichem jej vysledí V zemi se kryje a bez přestani ji ryje tak že častokrat y grunty podkopa Jedinau toliko před svau smrti světlo slunečne uhléda, potom hned scepení — Též y zemska žaba slepa jest a vzemi se ryje. Varuj se ty člověče oslepenie na srdcy svem aby nekryl se vzemi a slunce neuchazel, to jest při zemskych věcech a přibo- hatstvi jenž všecko země a bláto jest přilišně neusyloval, nedbaje na světlost života věčného [f III] Nebo pan krystus nas učí ve čteni S Matuše abychom najprve hledali kralovstvi božího že jine věcy všecky nam přidány budau A co platno jest by člověk všecek svět zyskal aduši sve uškodil? Ale na jevu jest že všecek svět teměř zanedbava toho aby od slunce, to jest milosti buoží osviecen byl srdečně než toliko zemského zbuoží hledajíc, bdíme, usylujem, bě- hame, jezdíme y přes moře k kraji světa (jakož horatius dí) se pla- víme chudoby uchazejíce Bližní bližniho v obchodu přejíma, oklama a huoře nežli žíd lichví Běda světu běda pro lakomstvi Než když se s tohoto světa brati ač neradí musyme že nas jíž syla ucházy, rozum y pamět se trati, žíly se krčí A hudcy nam vhrdle hudú a jíž ničimž vlasti nemuožme, a všecky věcy nas ostavají, jíchžto zde nechati musyme, nic toho neberauc ssebau oč sme tak pečlivě bez odpočinuti pracovali Tu tepruov chcme prohlednauti a na světlo věčne radosti srdcem zhlednauti V tom zachvaceni jsauce smrtí poněvadž sme boha nemilovali od boha odlučeni budem Protož člověče varuj se prokleteho lakomstvi chcešli dojiti nebeskeho kralovstvi. v vodění M v knihách MI Slepá M čichem P : však čichem M Žába slepá M Varuoj M se ty P: ty se M] najprvé M] přidány budau: budau přidány M na jevu P] zjevné M Boží M Zboží M] přejíma, oklama P: přejímá, okla- mává M Žid Mztohoto M nerádi M již M] žíly: zíly M, žíli P] již M ne- muožeme M jíchžto PM jsme M teprv M chceme M vzhlédnauti M jsme M] člověče P : muoj milý člověče M varůj se proklatého M
Strana 73
Krtice 1.—44. 73 Jf IIII Slyš coť krtice radí. Krtice a žaba zemska kčlověku. Jf IIIIV 10 30 Když člověk jde po zelene lauce Yhned vyleze zzemě krtice Ačkolivěk pak člověka nevidí Ale svym čichem jej vysledí 5 Člověče Jať jsem tva krtice Na laukach velmi pílna dělnice Obnovuji ktomu take okopavam Valy vokolo sebe vysoce dělam Chtic se obraniti take tobě Neb tě znam zlostného k sobě Zie mi zlořečíš ytake laješ A memu životu nepřeješ Jať se vždy pod zemi kryji A bezpřestáni ji take ryji 15) Nebeských věcy nic ja nedbam Aniž slunce a světla vídam Proto neb sem vždycky slepá Nežádam nic jiného světla Než toliko při své smrti Mam světle slunce uzříti Potom ho viece neuhlédam Když svuoj život mrzsky skonám Znamenavamť ja lakomého A člověka ovšem nesyteho 25 Kteryž zemskych věcy hledá A na nebeske nic nedba Maje oslepene sve srdce Nevidi jasnosti slunce Kterež rozum lidsky osvěcuje Aknebeským věcem zpravuje Než až vyjde ztohoto světa Oči jeho potom prohledneta Uzří co jest dobrého ztratil A co jest zlého zaslaužil 20 Slyš kterak M: Sliš cot P] vyslídí M I Lukách M] pilná M] okolo M a světla P : ani světla M jsem M[ nic P: já M světlé M mrzký M] spravuje M
Krtice 1.—44. 73 Jf IIII Slyš coť krtice radí. Krtice a žaba zemska kčlověku. Jf IIIIV 10 30 Když člověk jde po zelene lauce Yhned vyleze zzemě krtice Ačkolivěk pak člověka nevidí Ale svym čichem jej vysledí 5 Člověče Jať jsem tva krtice Na laukach velmi pílna dělnice Obnovuji ktomu take okopavam Valy vokolo sebe vysoce dělam Chtic se obraniti take tobě Neb tě znam zlostného k sobě Zie mi zlořečíš ytake laješ A memu životu nepřeješ Jať se vždy pod zemi kryji A bezpřestáni ji take ryji 15) Nebeských věcy nic ja nedbam Aniž slunce a světla vídam Proto neb sem vždycky slepá Nežádam nic jiného světla Než toliko při své smrti Mam světle slunce uzříti Potom ho viece neuhlédam Když svuoj život mrzsky skonám Znamenavamť ja lakomého A člověka ovšem nesyteho 25 Kteryž zemskych věcy hledá A na nebeske nic nedba Maje oslepene sve srdce Nevidi jasnosti slunce Kterež rozum lidsky osvěcuje Aknebeským věcem zpravuje Než až vyjde ztohoto světa Oči jeho potom prohledneta Uzří co jest dobrého ztratil A co jest zlého zaslaužil 20 Slyš kterak M: Sliš cot P] vyslídí M I Lukách M] pilná M] okolo M a světla P : ani světla M jsem M[ nic P: já M světlé M mrzký M] spravuje M
Strana 74
74 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 35) Jest semnau ted zemska ziaba Za jedno jsme teměř oba Zemi se spolu živíma Nikdy se nenasytíma Lakomyť jest náš tovařiš Každy to zních uchem uslyš. Tak krtice svau řeč skoná A svuoj život tu dokoná Nemohuc světla s trpěti Mušý hořem scepeněti 40) Skrze přiklady a povahy přirozenie zvieřat čtvernohých jíž jmenovaných, muožeš sobě vzyti mnohá užitečná a spasytedlná naučeni kupolepšenie života svého A umysliti sobě to coby k zlému bylo odsebe odvrcy a co užitečneho a kduši spaseni to napamět vzieti A tak ctnostně a spravedlivě živ jsa dosahneš milosti boží, Amen. f V! Jíž jest konec o zvieřatech y počína se o ptactvu o jích přirozenie a povahach tím spuosobem jako o zvieřatech. O Ptactvu. 10 A Když ta zvěř čtvernohá Sve vejmluvnosti dokoná Yhned pak vorlyce s svejmi Přiletie s ptáky větrnejmi 5) Rozličného pokolenie Jimžto teměř počtu nenie Před člověkem jse postaví A Obyčeje své sami vypraví Jedno každe jakž umie Člověku dává naučenie Něčeho nasledovati Jiného jse varovati Žába M] živíme M Nikdý se nenasytíme M Tovaryš M znich M] slyš M Musý Ml již M vzyti P: nemá M svého P : svého vzyti Musmysliti M Dušy k spasení M Jíž jest konec P : skonává se první kníha M y počíná se P : Začíná se Druhá kníha M jako P: jako první M pak vorlyce s svejmi P: v tom Vorel s svými M Přiletí M věrnými Mi jse P: se M jakž P: kterak M Nětčeho M jse P : se M
74 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 35) Jest semnau ted zemska ziaba Za jedno jsme teměř oba Zemi se spolu živíma Nikdy se nenasytíma Lakomyť jest náš tovařiš Každy to zních uchem uslyš. Tak krtice svau řeč skoná A svuoj život tu dokoná Nemohuc světla s trpěti Mušý hořem scepeněti 40) Skrze přiklady a povahy přirozenie zvieřat čtvernohých jíž jmenovaných, muožeš sobě vzyti mnohá užitečná a spasytedlná naučeni kupolepšenie života svého A umysliti sobě to coby k zlému bylo odsebe odvrcy a co užitečneho a kduši spaseni to napamět vzieti A tak ctnostně a spravedlivě živ jsa dosahneš milosti boží, Amen. f V! Jíž jest konec o zvieřatech y počína se o ptactvu o jích přirozenie a povahach tím spuosobem jako o zvieřatech. O Ptactvu. 10 A Když ta zvěř čtvernohá Sve vejmluvnosti dokoná Yhned pak vorlyce s svejmi Přiletie s ptáky větrnejmi 5) Rozličného pokolenie Jimžto teměř počtu nenie Před člověkem jse postaví A Obyčeje své sami vypraví Jedno každe jakž umie Člověku dává naučenie Něčeho nasledovati Jiného jse varovati Žába M] živíme M Nikdý se nenasytíme M Tovaryš M znich M] slyš M Musý Ml již M vzyti P: nemá M svého P : svého vzyti Musmysliti M Dušy k spasení M Jíž jest konec P : skonává se první kníha M y počíná se P : Začíná se Druhá kníha M jako P: jako první M pak vorlyce s svejmi P: v tom Vorel s svými M Přiletí M věrnými Mi jse P: se M jakž P: kterak M Nětčeho M jse P : se M
Strana 75
Krtice 35.—44. Ptactvo 1.—20. Vorlice. 75 20 Neb člověku často škodí Což se ptákom dobře hodí «15. Jim jest to od přirozenie A člověku k zatracenie Protož jest dáno rozeznánie Člověku: a rozsuzenie Coby měl sobě oblibovati Co zavrcy a co take nechati Obrázek orlice Jf V Přirozenie Vorličí. Vorlice ptak mezy všiem ptactvem kral a pan jest a najvejše léce až pod oblaky A jakož Affrodyzeus piše ma zrak převostry, že sa vysoko vpovětři odjiných ptakuo uhledán nebude a on zhuory je uhleda spustie se doluov rychle uchyti ptaka aneb jinau zvěř zmenších k jidlu malo pobuda na zemi hned letí zase zhuoru knebi vpovětři. Ty člověče vezmi sobě ztoho toto naučeni aby svu mysl zhuoru k nebi vyzdvihoval skrze obcovani dobre a svate jakož S:Pavel nas učí pišic k koryntskym. Maš svět opovrcy sevší mar- nosti jeho, kořisti *f 61 žadné nehledaje Neb svět pomine y všecka marnost jeho hleď aby y ty s světem nepominul Ale raději na věky živ byl. Druha povaha vorličí jakož svrchu dotčeno jest že zpřirozeni svého zrak ma pře ostry že do paprskuov slunečnych bez urazu zraku hledí a ptačata sva temuž učí hleděti do slunce, aby oni zrak ostry měli A tím se potom živili, pokrm sobě uhledajíc zvysoka, jej lapili naň sletíce Ty člověče maš zrak srdce sveho čistiti aby jim mohl boha viděti Neb ta vrchovana pravda Krystus dí Blahoslavení čisteho srdce neb oni boha viděti budau A netoliko sam aby byl srdce čistého ale kté čistotě vedl všecku čeled svu a zvlaště dítky: neb kčemu zmladi přivedeni budau vtom y setrvají vstarosti Pro- tož nesluší přednimi nic marneho netoliko činiti ale ani mluviti neb ptákom P: ptakuom M nechati P: vyvoliti M Vorličí P: Vorla M Vor- lice P : Vorel M najvejš léta M že sa P : tak že jsa M ptaků M uhlédán M a P: ale M shůry je uhlédá M a spustí M vzhuoru M svau M vzhůru M] pozdvi- hoval M píšíc M Maš P: Máš také Mhled P : hlediž tedy Mradějí M vorličí P: Vorla M] pře ostry P: přeostrý M ptáčata M] oni P :oni také M uhlédajíc M mohl boha P: Boha mohl M svrchovaná M sam aby P : aby sám M vedl P : aby také vedl M zmládi Ml přednimi P: před ními M
Krtice 35.—44. Ptactvo 1.—20. Vorlice. 75 20 Neb člověku často škodí Což se ptákom dobře hodí «15. Jim jest to od přirozenie A člověku k zatracenie Protož jest dáno rozeznánie Člověku: a rozsuzenie Coby měl sobě oblibovati Co zavrcy a co take nechati Obrázek orlice Jf V Přirozenie Vorličí. Vorlice ptak mezy všiem ptactvem kral a pan jest a najvejše léce až pod oblaky A jakož Affrodyzeus piše ma zrak převostry, že sa vysoko vpovětři odjiných ptakuo uhledán nebude a on zhuory je uhleda spustie se doluov rychle uchyti ptaka aneb jinau zvěř zmenších k jidlu malo pobuda na zemi hned letí zase zhuoru knebi vpovětři. Ty člověče vezmi sobě ztoho toto naučeni aby svu mysl zhuoru k nebi vyzdvihoval skrze obcovani dobre a svate jakož S:Pavel nas učí pišic k koryntskym. Maš svět opovrcy sevší mar- nosti jeho, kořisti *f 61 žadné nehledaje Neb svět pomine y všecka marnost jeho hleď aby y ty s světem nepominul Ale raději na věky živ byl. Druha povaha vorličí jakož svrchu dotčeno jest že zpřirozeni svého zrak ma pře ostry že do paprskuov slunečnych bez urazu zraku hledí a ptačata sva temuž učí hleděti do slunce, aby oni zrak ostry měli A tím se potom živili, pokrm sobě uhledajíc zvysoka, jej lapili naň sletíce Ty člověče maš zrak srdce sveho čistiti aby jim mohl boha viděti Neb ta vrchovana pravda Krystus dí Blahoslavení čisteho srdce neb oni boha viděti budau A netoliko sam aby byl srdce čistého ale kté čistotě vedl všecku čeled svu a zvlaště dítky: neb kčemu zmladi přivedeni budau vtom y setrvají vstarosti Pro- tož nesluší přednimi nic marneho netoliko činiti ale ani mluviti neb ptákom P: ptakuom M nechati P: vyvoliti M Vorličí P: Vorla M Vor- lice P : Vorel M najvejš léta M že sa P : tak že jsa M ptaků M uhlédán M a P: ale M shůry je uhlédá M a spustí M vzhuoru M svau M vzhůru M] pozdvi- hoval M píšíc M Maš P: Máš také Mhled P : hlediž tedy Mradějí M vorličí P: Vorla M] pře ostry P: přeostrý M ptáčata M] oni P :oni také M uhlédajíc M mohl boha P: Boha mohl M svrchovaná M sam aby P : aby sám M vedl P : aby také vedl M zmládi Ml přednimi P: před ními M
Strana 76
76 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. oni y hned to papadnau a spieše mrzkost nežli cnost protož. Juue- nalis sa pohanem dí že nic mrzkeho učiněno ani mluveno byti nema vtom domě kdež dítě jest Ale jíž pohřiechu uslyšíme spieš mrzkost dítěte nežli co dobreho Či jest vina? Ohavna usta rodičuov zavozují nevinne duše děti jejich Protož veliku peči při dětech miti maš Otom široce čti Epistolu S: Jeronyma kženě Atletě Třeti pova *f 6v hu z přirozeni svého má že vysoko se hnízdí ama nepřizen ksobě velikú od všeho ptactva Přičina toho jest že když mezy ptactvo přileti davi stare y mlade a je žieře protož se vysoko hnizdi boje se jích A ma take pod sebu jine ptaky k sobě obyčeji podobné jako Jestřaba, krahujce, Raroha, postolku, Vostřiše Sokola ješto men- ším ptačkom neodpusti ale šacujíc udavie, ošklubí snědí že nic nezustane kromě peře Vté povaze Kralove, knížata a velikomocní páni tohoto ptaka nasleduji, Bydlíe na vysokých skalach a zam- cych, osadic hrad aby sebau dobře jistí byli a nepřatelom se branili Nebo zlaupeže, draní a braní mnozí živi jsau jako tento ptak vor- lice A mají pod sebau jiné auředniky jako haitmany, purkrabie, pisaře, Šaffaře, holomky tu dvorskau satrapu ješto z zamkuov dolu zletnuc, vyšpehují, vysledí, každého chudeho sedlaka a poddaneho, Jej trapí, šacují, derau berau, drau, buď zpřičiny nebo nezpřičiny! pravě nebo nepravě Činí tak svym sedlakom jako vorlice svym poddanym ptakom Protož jak ptacy vorlicy uhledají hned se straší, bojí a ruozno prší přední Tež sedlačkove a poddaní před pany svmi ukrutnými se třasau a utikají pršic ruozno A *f 7r mnoho křivd odních trpíce nesmějíce se mstiti než všecko bezpraví snašeti mušeji Ale běda běda ukrutnikom, nasylnikom nemilostivym a nespravedlivým kralom, knížatom, panom y všem auřednikom vden saudný, když počet budau davati z vladařstvi svého Tu jed- nomu každemu bude odplaceno vedle skutkuov jeho jakož svědčí S: Pavel k Rimanom v druhem položeni. A jakauž měrau jest kdo měřil tak mu bude zase odplaceno a brž vrchovatě a přesutě jakož Ctenie svate svědčí: y sluší na to pamatovati všem panom a zprav- yhned to P: to yhned M mrzkosti Mctnost M sa P :jsa M uslyšýme M: uslišime P] spíš M ďitete P : od dětí Mčí M při P:o M : široce P : šýře M Epištolu M Jeronýma Ml žeře M Krahulce M Vostříše M Ptáčkuom M nezuostane M] peří M bydlí M] jisti M Neb M vorlice P : Vorel M Purkrabě M] dvořskau M s Zámkův M doluov slétnauc M vyslédí M nebo bezpříčiny M právě M neprávě M] tak P : rovně tak M vorlice P : Vorel M vorlicy uhledají P : uhledají Vorla M předním M třesau Mmusejí Mvládařství M vedlé M Zprávcuom M Zprávcy M jimžto M] K Rímanům v M
76 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. oni y hned to papadnau a spieše mrzkost nežli cnost protož. Juue- nalis sa pohanem dí že nic mrzkeho učiněno ani mluveno byti nema vtom domě kdež dítě jest Ale jíž pohřiechu uslyšíme spieš mrzkost dítěte nežli co dobreho Či jest vina? Ohavna usta rodičuov zavozují nevinne duše děti jejich Protož veliku peči při dětech miti maš Otom široce čti Epistolu S: Jeronyma kženě Atletě Třeti pova *f 6v hu z přirozeni svého má že vysoko se hnízdí ama nepřizen ksobě velikú od všeho ptactva Přičina toho jest že když mezy ptactvo přileti davi stare y mlade a je žieře protož se vysoko hnizdi boje se jích A ma take pod sebu jine ptaky k sobě obyčeji podobné jako Jestřaba, krahujce, Raroha, postolku, Vostřiše Sokola ješto men- ším ptačkom neodpusti ale šacujíc udavie, ošklubí snědí že nic nezustane kromě peře Vté povaze Kralove, knížata a velikomocní páni tohoto ptaka nasleduji, Bydlíe na vysokých skalach a zam- cych, osadic hrad aby sebau dobře jistí byli a nepřatelom se branili Nebo zlaupeže, draní a braní mnozí živi jsau jako tento ptak vor- lice A mají pod sebau jiné auředniky jako haitmany, purkrabie, pisaře, Šaffaře, holomky tu dvorskau satrapu ješto z zamkuov dolu zletnuc, vyšpehují, vysledí, každého chudeho sedlaka a poddaneho, Jej trapí, šacují, derau berau, drau, buď zpřičiny nebo nezpřičiny! pravě nebo nepravě Činí tak svym sedlakom jako vorlice svym poddanym ptakom Protož jak ptacy vorlicy uhledají hned se straší, bojí a ruozno prší přední Tež sedlačkove a poddaní před pany svmi ukrutnými se třasau a utikají pršic ruozno A *f 7r mnoho křivd odních trpíce nesmějíce se mstiti než všecko bezpraví snašeti mušeji Ale běda běda ukrutnikom, nasylnikom nemilostivym a nespravedlivým kralom, knížatom, panom y všem auřednikom vden saudný, když počet budau davati z vladařstvi svého Tu jed- nomu každemu bude odplaceno vedle skutkuov jeho jakož svědčí S: Pavel k Rimanom v druhem položeni. A jakauž měrau jest kdo měřil tak mu bude zase odplaceno a brž vrchovatě a přesutě jakož Ctenie svate svědčí: y sluší na to pamatovati všem panom a zprav- yhned to P: to yhned M mrzkosti Mctnost M sa P :jsa M uslyšýme M: uslišime P] spíš M ďitete P : od dětí Mčí M při P:o M : široce P : šýře M Epištolu M Jeronýma Ml žeře M Krahulce M Vostříše M Ptáčkuom M nezuostane M] peří M bydlí M] jisti M Neb M vorlice P : Vorel M Purkrabě M] dvořskau M s Zámkův M doluov slétnauc M vyslédí M nebo bezpříčiny M právě M neprávě M] tak P : rovně tak M vorlice P : Vorel M vorlicy uhledají P : uhledají Vorla M předním M třesau Mmusejí Mvládařství M vedlé M Zprávcuom M Zprávcy M jimžto M] K Rímanům v M
Strana 77
Vorlice 1.—19. 77 com že oni nejsu než auřednicy a zpravcy a dopomahatele spra- vedlnosti jímžto lid take poslušen ma byti jakož dí S:Pavel Křima: XIII rozdílu Všelika duše mocem vyvyšenym buď poddana Ale pan a auřednik ma lid zachovati při jích spravedlnostech: pamato- vati že všickni chudí y bohatí vykaupení krví krystovau spolu- bratří učiněni sau a spoludědicy s krystem panem Protož nesluší sobě poddaneho sveho jako psa važiti neb tvuoj neni ale jest Krystu buď on předzvěden kspaseni nebo kzatraceni krystus od tebe požada počet vladařstvi ze všelike duše, Y nebudiž dračem a laupežnikem ale zpravcy spravedlivym aby tva [*f 77] prace a starost kteruž sy měl slidem poddanym nezhynula ale tě do radosti věčne uvedla. Poslyšiž něme tvaři coť ona tobě svým přirozenim radí. Vorlice k člověku. 10 JA jsem ptak slavnej vorlice Znáš ty mne dobře člověče Tobě sem jse zde postavila Všecko ptactvo sve s sebú pojala 5). Nadnímž ja kralovstvie držíem Atobě se y snim ja maníem Rač je všecky pořád vyslyšeti Jim sobě dopusť dobře raditi Neb jsau zních někteří vtipní Opatrní take ktomu chytří Někteří jsau hlaupí a sprostní Jiní jsau plaší a zlostní Zahlaupeť ja odpoviédám A před tebu je omlauvám «15 Aby jím vtom za zlé neměl Ačby který mluviti neuměl Nebť jse proto tí hodí tobě Když kterého lapíš sobě Musyť tobě k vuoli bejti lid zachovati P : zachovati lid M] jich M] vykaupeni M] jsau M Krystu P : Kristuov M vládařství M dračem P: tehdy dráčem M Zprávcým M jsy M tě P : tebe M ona P : ona ted M Vorlice P : Vorel M slavný Vorel neb Vorlice M sem jse P: jsem se M postavil M sve P : nemá M pojal M] ja maníem P : maním M z nich M ktomu P : nemá M jim M jse proto tí P: se y ti M býti M
Vorlice 1.—19. 77 com že oni nejsu než auřednicy a zpravcy a dopomahatele spra- vedlnosti jímžto lid take poslušen ma byti jakož dí S:Pavel Křima: XIII rozdílu Všelika duše mocem vyvyšenym buď poddana Ale pan a auřednik ma lid zachovati při jích spravedlnostech: pamato- vati že všickni chudí y bohatí vykaupení krví krystovau spolu- bratří učiněni sau a spoludědicy s krystem panem Protož nesluší sobě poddaneho sveho jako psa važiti neb tvuoj neni ale jest Krystu buď on předzvěden kspaseni nebo kzatraceni krystus od tebe požada počet vladařstvi ze všelike duše, Y nebudiž dračem a laupežnikem ale zpravcy spravedlivym aby tva [*f 77] prace a starost kteruž sy měl slidem poddanym nezhynula ale tě do radosti věčne uvedla. Poslyšiž něme tvaři coť ona tobě svým přirozenim radí. Vorlice k člověku. 10 JA jsem ptak slavnej vorlice Znáš ty mne dobře člověče Tobě sem jse zde postavila Všecko ptactvo sve s sebú pojala 5). Nadnímž ja kralovstvie držíem Atobě se y snim ja maníem Rač je všecky pořád vyslyšeti Jim sobě dopusť dobře raditi Neb jsau zních někteří vtipní Opatrní take ktomu chytří Někteří jsau hlaupí a sprostní Jiní jsau plaší a zlostní Zahlaupeť ja odpoviédám A před tebu je omlauvám «15 Aby jím vtom za zlé neměl Ačby který mluviti neuměl Nebť jse proto tí hodí tobě Když kterého lapíš sobě Musyť tobě k vuoli bejti lid zachovati P : zachovati lid M] jich M] vykaupeni M] jsau M Krystu P : Kristuov M vládařství M dračem P: tehdy dráčem M Zprávcým M jsy M tě P : tebe M ona P : ona ted M Vorlice P : Vorel M slavný Vorel neb Vorlice M sem jse P: jsem se M postavil M sve P : nemá M pojal M] ja maníem P : maním M z nich M ktomu P : nemá M jim M jse proto tí P: se y ti M býti M
Strana 78
78 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Nelzeť jse nam vymluviti Jať sem první ptak vorlice Jenž najvyš pod nebem lece *f 8] Tobě jse člověče maníem A sve obyčeje hned oznámíem 25 Jsemť letu převysokeho A Zraku take velmi vostreho Zvysoka svuoj pokrm uzříem A naněj jse rychle ja spustim Popadnuť co mi jse líbí A co mi se kstolu memu hodíe Pobuduc velmi málo na zemi Hned jse zase nesu k nebi 30 20 Tobě davajíc to naučenie Chcešli přijíti k spasenie 35 Aby svú mysl k bohu zdvihal A obcovaním vnebi obejval O tento svět nedbal mnoho Ani hledal kořísti jeho Málo sobě zde na něm sobil K nebeským bytom jse strojil Neb zde málo ty máš pobejti Tamť jest tobě na věky bydleti Nehledaj zemského zbožíe Neb tě tudíž do země vložíe 45 Ale tvuoj poklad buď v skrytosti U věčné nebeske radosti Jsem take zraku vostrého Zie do blesku slunečného Bez urazu zraku svého hledíem Y sve děti ktomu take cvičím 50 *f 87 Aby tak svuoj zrak vostřili A živiti jse potom take uměli 40 se M sem prvni ptak vorlice P :jsem Vorel pták první M] pod nebem léce P: létam pod Nebí M se M svét' M jse rychle ja P : se rychle M] se líbí: jse lybíe P Hned se M dávaje M zdvíhal M Ani P: Ni M kořisti M zde P: nemá M bytuom se M ty P: nemá M pobyti M tobě P: nemá M A živiti jse P : Živit se M take P : nemá M
78 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Nelzeť jse nam vymluviti Jať sem první ptak vorlice Jenž najvyš pod nebem lece *f 8] Tobě jse člověče maníem A sve obyčeje hned oznámíem 25 Jsemť letu převysokeho A Zraku take velmi vostreho Zvysoka svuoj pokrm uzříem A naněj jse rychle ja spustim Popadnuť co mi jse líbí A co mi se kstolu memu hodíe Pobuduc velmi málo na zemi Hned jse zase nesu k nebi 30 20 Tobě davajíc to naučenie Chcešli přijíti k spasenie 35 Aby svú mysl k bohu zdvihal A obcovaním vnebi obejval O tento svět nedbal mnoho Ani hledal kořísti jeho Málo sobě zde na něm sobil K nebeským bytom jse strojil Neb zde málo ty máš pobejti Tamť jest tobě na věky bydleti Nehledaj zemského zbožíe Neb tě tudíž do země vložíe 45 Ale tvuoj poklad buď v skrytosti U věčné nebeske radosti Jsem take zraku vostrého Zie do blesku slunečného Bez urazu zraku svého hledíem Y sve děti ktomu take cvičím 50 *f 87 Aby tak svuoj zrak vostřili A živiti jse potom take uměli 40 se M sem prvni ptak vorlice P :jsem Vorel pták první M] pod nebem léce P: létam pod Nebí M se M svét' M jse rychle ja P : se rychle M] se líbí: jse lybíe P Hned se M dávaje M zdvíhal M Ani P: Ni M kořisti M zde P: nemá M bytuom se M ty P: nemá M pobyti M tobě P: nemá M A živiti jse P : Živit se M take P : nemá M
Strana 79
Vorlice 20.—84. 79 Laupež zdaleka sobě spatříce Zvysoka nani doluov sletíce 55 Y ty člověče drž se toho Střež od hřiechu srdce svého Jimžby mohl boha viděti Veď take ktomu své děti Aby zde čistě živi byli Po sve smrti slunce viděli Pana boha tvorce svého Vsvětle věčnem bydlícýho 60 Take to o sobě pravím Ráda jse vysoko hniezdím 65 Nebo mam nepřízně mnoho Od ptactva svého poddaného Proto žie ja jim nevodpustim Když jse mezy nié kde spustím Kdež mohu polapíem a zžieru Y děti jejích jim poberu Protož jsem vždy nebezpečná Od svého vlastního ptactva Musymť se tak opatřiti A tím jse vejše hniezditi 75) Mamť take sve služebníky Velmi pílne a dobre auředniky Krahujce Jestřaba, ktomu raroha Postolku vostřiše take Sokola lg *IF Jinych ktomu množství Kání 80) Jenž jsau vše moji poddaní Mé obce oni dobře zpravují Vaditi jse jím nedadí Potrescy je y take vyšacují Zie Sotva tu peříe nechají 70 sobě P: nemá M nani doluov P : na ní M Střež PM čistí M Po sve smrti P: Po smrti M bydlícýho M: bydlycyeho P] Ráda jse P : Rád já se M vysoko M: výsoko P nepřízně M: nepřiezně Pl ja P: nemá M neodpustím M se Mně M zžeru M jejích jim P : jim jich M nebezpečná P : v nebezpečnosti M vlastního ptactva P:ptactva v nenávisti M jse P:se M pílne a dobre P : pilné M Vostříše M] množství Kání M: mnozstvie kaní P] se Mnedají M
Vorlice 20.—84. 79 Laupež zdaleka sobě spatříce Zvysoka nani doluov sletíce 55 Y ty člověče drž se toho Střež od hřiechu srdce svého Jimžby mohl boha viděti Veď take ktomu své děti Aby zde čistě živi byli Po sve smrti slunce viděli Pana boha tvorce svého Vsvětle věčnem bydlícýho 60 Take to o sobě pravím Ráda jse vysoko hniezdím 65 Nebo mam nepřízně mnoho Od ptactva svého poddaného Proto žie ja jim nevodpustim Když jse mezy nié kde spustím Kdež mohu polapíem a zžieru Y děti jejích jim poberu Protož jsem vždy nebezpečná Od svého vlastního ptactva Musymť se tak opatřiti A tím jse vejše hniezditi 75) Mamť take sve služebníky Velmi pílne a dobre auředniky Krahujce Jestřaba, ktomu raroha Postolku vostřiše take Sokola lg *IF Jinych ktomu množství Kání 80) Jenž jsau vše moji poddaní Mé obce oni dobře zpravují Vaditi jse jím nedadí Potrescy je y take vyšacují Zie Sotva tu peříe nechají 70 sobě P: nemá M nani doluov P : na ní M Střež PM čistí M Po sve smrti P: Po smrti M bydlícýho M: bydlycyeho P] Ráda jse P : Rád já se M vysoko M: výsoko P nepřízně M: nepřiezně Pl ja P: nemá M neodpustím M se Mně M zžeru M jejích jim P : jim jich M nebezpečná P : v nebezpečnosti M vlastního ptactva P:ptactva v nenávisti M jse P:se M pílne a dobre P : pilné M Vostříše M] množství Kání M: mnozstvie kaní P] se Mnedají M
Strana 80
80 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 85. Tak me nepřately hubíe Roztrhajíc je y ošklubíe 100 Nasledujíť nas v tom Králí Jiní take povyšení páni Zieť rádi vysoko bydlíe Na skalach najvyššých sedíe Aby sebau voni jisti byli Nepřatelom se svym branili A tak se laupežem žívíe Masso ptačíe rádi jedíe 95 Majíť sve ktomu auředníky Pílne špeheře y sledníky Jenž s toho skalé doluov sletují Poddane lidi trapice šacují Semnau spolu erbujíce Laupežem se též žívíce Takť jsau páni svým sedlakom Jako ja nebohým jiným ptakom Zieť se mne bojíe a strašíe Uzřec mne hned ruozno pršíe 105) Též oni před pány svými Třasau jse před ukrutnými lg *IV Mnoho křivd od ních trpíce A mstiti jse nikdy nesmějíce Neboť vysoko přebejvají A pílně sebe vostřiehají Ještěť bych pravila víece Svych povah tobě člověče Ale že ptakuov množství vidím Protož jím vostatek poraučím 1105 90 Člověk k Vorlicy «1103 Vorlice O šlechetnej ptaku Jenž jsy tak čistého zraku Králí P : y králi M] bydlí M oni M živí M Pilné M slédníky M trápíc M živíce M: žívíce P] Takt PMSedlákuom M Ptakuom M uzříc M Tře- sau se M od nich M se nikdý M pilně M vystříhají M pravila: pravilá P, pra- vil M množství M: mnozství Pl jim M ostatek M K Vorlicy P: k Vorlu M Vorlice O P : O Vorle M šlechtný M
80 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 85. Tak me nepřately hubíe Roztrhajíc je y ošklubíe 100 Nasledujíť nas v tom Králí Jiní take povyšení páni Zieť rádi vysoko bydlíe Na skalach najvyššých sedíe Aby sebau voni jisti byli Nepřatelom se svym branili A tak se laupežem žívíe Masso ptačíe rádi jedíe 95 Majíť sve ktomu auředníky Pílne špeheře y sledníky Jenž s toho skalé doluov sletují Poddane lidi trapice šacují Semnau spolu erbujíce Laupežem se též žívíce Takť jsau páni svým sedlakom Jako ja nebohým jiným ptakom Zieť se mne bojíe a strašíe Uzřec mne hned ruozno pršíe 105) Též oni před pány svými Třasau jse před ukrutnými lg *IV Mnoho křivd od ních trpíce A mstiti jse nikdy nesmějíce Neboť vysoko přebejvají A pílně sebe vostřiehají Ještěť bych pravila víece Svych povah tobě člověče Ale že ptakuov množství vidím Protož jím vostatek poraučím 1105 90 Člověk k Vorlicy «1103 Vorlice O šlechetnej ptaku Jenž jsy tak čistého zraku Králí P : y králi M] bydlí M oni M živí M Pilné M slédníky M trápíc M živíce M: žívíce P] Takt PMSedlákuom M Ptakuom M uzříc M Tře- sau se M od nich M se nikdý M pilně M vystříhají M pravila: pravilá P, pra- vil M množství M: mnozství Pl jim M ostatek M K Vorlicy P: k Vorlu M Vorlice O P : O Vorle M šlechtný M
Strana 81
Vorlice 85.—120. Jestřáb. raroh. 81 Co mi o naboženství pravíš Tíem mi se malo zalíbíš Než o lupeži a braní 120 Toť mi mimo jiné voní Obrázek jestřába, raroha, krahujce a sokola Ig II Přirozenie Jestřabí a Rarohovo a jinych ptakuov laupežnych. Jestřab laupežem živ jest, protož u panuov vzacný jest že snim na lov jiezdíe v pole y do lesuov a řiedko prazdni přijedú aby jim nic neuhonil Tuto povahu zpřirozeni svého ma že když ho koli- věk pusti na některau věc a on jí nepolapí, tehdy se stydí zato a hněva se rozehraje se leti preč od pana svého. Též uřednicy panští nespravedliví když od pana ktery všíe nepravosti pln jest poslani byvají aby chudé šacovali a drali, když to svesti nemohau a že sama névinnost chudeho je vuoči bode, s hanbau se vracuji kupa- nom svým Takoví potom zaletí odepanuov svych totiž dadí jim odpuštěni pravíce že nedbalčiví sau že panského dobreho nehledí Ale když sau uřednicy takoví jako páni jích tehda se jím dobře líbí A jakž oni chudině činí tak jím odplaceno bude vedle řeči paně krystova večteni S-Matauše Co ste memu najmenšímu učinili mně ste učinili potom jim bude řečeno uvrztež jej tam kdež jest pláč a skřipenie zubuov. Ale vtomto přiklad sobě beř zptaka toho jako když on puštěn byva zruky usyluje se vší pilnosti aby panu svemu nětco lapil a bez kořisti se nevracog IIV val Též ty člověče služ panu svemu jenž tě stvořil tobě život dal sevší pilnosti zcelého srdce a hleď aby bez kořisti totiž bez prospěchu skutkuo ctnostnych z žive viery pochazejícych se kněmu nevracoval. Protož sluší ne- zaháleti a času na darmo netratiti Neb když čas jednau hanebně a marně ztratíš nikdy toho zase nenabudeš Ale jíž pohřiechu to zalíbíš M: zalybíš P mímo M a Rarohovo P: Rarohovo, krahulčí M Ptakův M pánův vzáctný Msnim PM prázdní M]hněva se P: hněvem M pryč M nespravedliví M nespravedlyví P když P : činí, když M kterýž vší M to P: toho M nevinnost Mvůči Mk Panuom M od Panuov M nedbalčiví (?): nedbaclyví sau P, nedbánliví jsau M jsau M jako P : jací jsau M jim M líbí M: libí P]chudině činí P: činí chudině M jím P: jim zase M vedlé M krystova P: nemá M [ jste M] jste M jej P :je M skřípení M přiklad P : za příklad M] sobě beř z P: beř sobě M puštěn byva P : bývá puštěn M] ne- záhaleti P hanebně P: zmrháš M nikdý ho M
Vorlice 85.—120. Jestřáb. raroh. 81 Co mi o naboženství pravíš Tíem mi se malo zalíbíš Než o lupeži a braní 120 Toť mi mimo jiné voní Obrázek jestřába, raroha, krahujce a sokola Ig II Přirozenie Jestřabí a Rarohovo a jinych ptakuov laupežnych. Jestřab laupežem živ jest, protož u panuov vzacný jest že snim na lov jiezdíe v pole y do lesuov a řiedko prazdni přijedú aby jim nic neuhonil Tuto povahu zpřirozeni svého ma že když ho koli- věk pusti na některau věc a on jí nepolapí, tehdy se stydí zato a hněva se rozehraje se leti preč od pana svého. Též uřednicy panští nespravedliví když od pana ktery všíe nepravosti pln jest poslani byvají aby chudé šacovali a drali, když to svesti nemohau a že sama névinnost chudeho je vuoči bode, s hanbau se vracuji kupa- nom svým Takoví potom zaletí odepanuov svych totiž dadí jim odpuštěni pravíce že nedbalčiví sau že panského dobreho nehledí Ale když sau uřednicy takoví jako páni jích tehda se jím dobře líbí A jakž oni chudině činí tak jím odplaceno bude vedle řeči paně krystova večteni S-Matauše Co ste memu najmenšímu učinili mně ste učinili potom jim bude řečeno uvrztež jej tam kdež jest pláč a skřipenie zubuov. Ale vtomto přiklad sobě beř zptaka toho jako když on puštěn byva zruky usyluje se vší pilnosti aby panu svemu nětco lapil a bez kořisti se nevracog IIV val Též ty člověče služ panu svemu jenž tě stvořil tobě život dal sevší pilnosti zcelého srdce a hleď aby bez kořisti totiž bez prospěchu skutkuo ctnostnych z žive viery pochazejícych se kněmu nevracoval. Protož sluší ne- zaháleti a času na darmo netratiti Neb když čas jednau hanebně a marně ztratíš nikdy toho zase nenabudeš Ale jíž pohřiechu to zalíbíš M: zalybíš P mímo M a Rarohovo P: Rarohovo, krahulčí M Ptakův M pánův vzáctný Msnim PM prázdní M]hněva se P: hněvem M pryč M nespravedliví M nespravedlyví P když P : činí, když M kterýž vší M to P: toho M nevinnost Mvůči Mk Panuom M od Panuov M nedbalčiví (?): nedbaclyví sau P, nedbánliví jsau M jsau M jako P : jací jsau M jim M líbí M: libí P]chudině činí P: činí chudině M jím P: jim zase M vedlé M krystova P: nemá M [ jste M] jste M jej P :je M skřípení M přiklad P : za příklad M] sobě beř z P: beř sobě M puštěn byva P : bývá puštěn M] ne- záhaleti P hanebně P: zmrháš M nikdý ho M
Strana 82
82 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. jest že mladost v službě dáblově ztravíme v nešlechetnostech a ne- pravostech starost chcme bohu obětovati Ale čemuž sme zlemu zmladosti navykli to se nas y v starosti přidrží: Protož sluší hned z mladosti bohu slaužiti a kdobrymu se vesti v tom zvykati aby nam zlé napřekažku nebylo. Take toto do sebe ma ten ptak že lína a časem se obnovuje peří stare vymíta s sebe doluov a novým se odiéva Tak ty člověče zavrz od sebe stareho adama tojest chlipnost tělesnau a obnov se duchem paně umrtvic všecky žadosti tělesne vedle rady S:Pavla v epištole I k Koryntskym V:kapit: ne obno- višli se duchem paně a přebyvati budeš v hřieších puojdeš na zatra- ceni Upadlisy vhřiech vyvstaň skrze pokani svate vyznaje hřiech svuoj bohu vezma zdrave spasytedle naučeni a raddu od kněze rozumného a vzakoně paně umělého kteryžť /g III] by poraditi mohl kterak spaseni maš dojíti Toto taky znamenaj Ač tito ptacy Raroh Jestřab Sokol krahujec sau ptacy lidem potřební, nalidi honí Však když zemrau v metáni byvají doblata jako jina mrcha a hanebně nahle mrau Tak take tí všickni lidé kteří laupežem a krádežem živi sau mrzkau smrti mrau bezecti nahle ohavně s světa schazejí, potom dau na věčne zatraceni. Protož člověče buď spravedlivě živ miluje boha a bližnieho svého dojdeš života věčného. Jestřab Raroh, Krahujec A Sokol k člověku mluvíe. Y Ohlasy se hned potom jestřab Jať sem vorliční jeden drab Kteryž jí laupežem slaužím Y lidem se take proto hodím 5) Neb jiezdíem často na zajem A nerad zase přijdu prazden Vždy nětco lapě přinesu Buďto napoli nebo v lesu jest P: všudy jest M dáblově M: diablova M cheme P:pak teprv cheme M jsme M přídrží M k dobrymu P: dobrému M lína a časem P : časem líná a M smítá M]ty P : y ty čiň M odvrz M] umrtvíc M] vedlé M]V P:vVM Ne P neb ne M] v hřieších P: v hříchu M Upadlisy P: Upadli jsy Mtaké M Kra- hujec P : a Krahulec M] jsau M tí P:ti M] jsau M]nahle P: náhle a M jdau M Krahulec M] Ohlásý M jsem M vorliční P: Vorluov M dráb M] jí P:jemu MY P: nemá M nerád M] přijedu M
82 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. jest že mladost v službě dáblově ztravíme v nešlechetnostech a ne- pravostech starost chcme bohu obětovati Ale čemuž sme zlemu zmladosti navykli to se nas y v starosti přidrží: Protož sluší hned z mladosti bohu slaužiti a kdobrymu se vesti v tom zvykati aby nam zlé napřekažku nebylo. Take toto do sebe ma ten ptak že lína a časem se obnovuje peří stare vymíta s sebe doluov a novým se odiéva Tak ty člověče zavrz od sebe stareho adama tojest chlipnost tělesnau a obnov se duchem paně umrtvic všecky žadosti tělesne vedle rady S:Pavla v epištole I k Koryntskym V:kapit: ne obno- višli se duchem paně a přebyvati budeš v hřieších puojdeš na zatra- ceni Upadlisy vhřiech vyvstaň skrze pokani svate vyznaje hřiech svuoj bohu vezma zdrave spasytedle naučeni a raddu od kněze rozumného a vzakoně paně umělého kteryžť /g III] by poraditi mohl kterak spaseni maš dojíti Toto taky znamenaj Ač tito ptacy Raroh Jestřab Sokol krahujec sau ptacy lidem potřební, nalidi honí Však když zemrau v metáni byvají doblata jako jina mrcha a hanebně nahle mrau Tak take tí všickni lidé kteří laupežem a krádežem živi sau mrzkau smrti mrau bezecti nahle ohavně s světa schazejí, potom dau na věčne zatraceni. Protož člověče buď spravedlivě živ miluje boha a bližnieho svého dojdeš života věčného. Jestřab Raroh, Krahujec A Sokol k člověku mluvíe. Y Ohlasy se hned potom jestřab Jať sem vorliční jeden drab Kteryž jí laupežem slaužím Y lidem se take proto hodím 5) Neb jiezdíem často na zajem A nerad zase přijdu prazden Vždy nětco lapě přinesu Buďto napoli nebo v lesu jest P: všudy jest M dáblově M: diablova M cheme P:pak teprv cheme M jsme M přídrží M k dobrymu P: dobrému M lína a časem P : časem líná a M smítá M]ty P : y ty čiň M odvrz M] umrtvíc M] vedlé M]V P:vVM Ne P neb ne M] v hřieších P: v hříchu M Upadlisy P: Upadli jsy Mtaké M Kra- hujec P : a Krahulec M] jsau M tí P:ti M] jsau M]nahle P: náhle a M jdau M Krahulec M] Ohlásý M jsem M vorliční P: Vorluov M dráb M] jí P:jemu MY P: nemá M nerád M] přijedu M
Strana 83
Jestřáb (raroh ...) 1.—42. 83 A když pak nic nelapím Velmi se hněvám a stydím Zie se nenavratim kupánu Celej den jse kryji jemu Aby se člověče ty naučil Svemu panu věrně slaužil Zvlaště panu nebeskemu Bez kořisti nechoď k němu Ale hled prve toho zaslužiti Chcešli věčne vodplaty dojíti Styd se marně zahaleti Čas nadarmo utraceti Jenž se zase nikdy nenavrátí Když jej kto hanebně stratí Takéť toto tobě voznamuji Zieť se časem svým vobnovuji 25 Z starého peří vylínam A novym se přiodívam Aby ty se take toho chopil Vedle duše své jse vobnovil Neb vhřiechu mrzke starosti Neduojdeš Rajske radosti Jsauť semnau teď ptácy jiní Služebnícy take vorliční Kteříž radi masso jedíe Oně jse tepau take vadíe 35 Toběť oni mohau poslužiti Jinejch ptakuov naloviti Raroh Krahujec y Sokol Kterej se rád točíe vuokol Budešli je ktomu vesti Mohauť užitek voni přinesti Samiť se k jídlu néhodíe g IIII Než s mrchau se z domu vyhodíe g III. 15 20 30 10 40 nepolapím M K Pánu M Celý MI jse P : se Ml prve toho P : toho prvé M odplaty M nikdý M kto P: kdo M toto tobě P:y to M oznamuji M svým P : nemá M] obnovuji M Vedlé M] se obnovil M Nedojdeš M] take vorliční P: též Vorlovi M Oně jse P: O ně se M Krahulec M Který M točí Mužitek voni P :aužitek Ml néhodíe P : nehodí M se z domu M: s domu P
Jestřáb (raroh ...) 1.—42. 83 A když pak nic nelapím Velmi se hněvám a stydím Zie se nenavratim kupánu Celej den jse kryji jemu Aby se člověče ty naučil Svemu panu věrně slaužil Zvlaště panu nebeskemu Bez kořisti nechoď k němu Ale hled prve toho zaslužiti Chcešli věčne vodplaty dojíti Styd se marně zahaleti Čas nadarmo utraceti Jenž se zase nikdy nenavrátí Když jej kto hanebně stratí Takéť toto tobě voznamuji Zieť se časem svým vobnovuji 25 Z starého peří vylínam A novym se přiodívam Aby ty se take toho chopil Vedle duše své jse vobnovil Neb vhřiechu mrzke starosti Neduojdeš Rajske radosti Jsauť semnau teď ptácy jiní Služebnícy take vorliční Kteříž radi masso jedíe Oně jse tepau take vadíe 35 Toběť oni mohau poslužiti Jinejch ptakuov naloviti Raroh Krahujec y Sokol Kterej se rád točíe vuokol Budešli je ktomu vesti Mohauť užitek voni přinesti Samiť se k jídlu néhodíe g IIII Než s mrchau se z domu vyhodíe g III. 15 20 30 10 40 nepolapím M K Pánu M Celý MI jse P : se Ml prve toho P : toho prvé M odplaty M nikdý M kto P: kdo M toto tobě P:y to M oznamuji M svým P : nemá M] obnovuji M Vedlé M] se obnovil M Nedojdeš M] take vorliční P: též Vorlovi M Oně jse P: O ně se M Krahulec M Který M točí Mužitek voni P :aužitek Ml néhodíe P : nehodí M se z domu M: s domu P
Strana 84
84 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Neb jsme velicy laupežnícy Y nevinnejch nasylnícy 45 Protož mřeme mrzkau smrtí A konec náš jest bezecti Ačkoli dobrejm lidem slaužíme Advoruov jse přidržíme Nebydlímeť my u Sedlaka Dalijsme jemu luniaka Aby on uněho slaužíl A u jeho se dvoru živil 50 Člověk odpovíeda Rad sem vam krahujče jestřabe Ty sylnej a udatnej drabe 55 Y tobě Sokole y rarohu Hned vam udělam pauta na nohu Abyšte mi netěkali Po své vuoli neletali Než když ja vam rozkáži Anohy vam vaše rozváži 60 Přirozenie Luňákovo NA jevu jest kterak Luniak a kaně vysoko se vletu znáši v po- větři,ahladem hvíždě Přičina vysokého letu skrovny život. Tak ty člověče chovaj svuoj život vskrovnosti a vstřiezlivosti jídla a pití, chcešli vysoke nebeske věcy smejšleti (g IIIIV gobrázek luňáka Neb obžerstvo jest v překažce mudrosti Člověk střiezlivy naplněn byva mudrosti A člověk obžerny pln žadosti tělesnych nezna mudrosti Střiezlivost všady písmem svatym chvalena byva a vy- zdvižena, obžerstvi zase tupeno Poslyš kčemu S:Pavel napomína K Rimanom piše v XIII kapi:dí: odvrzmeš odsebe skutky temnosti, a oblecme se v oděni světla tak abychom vedne poctivě chodili, ne vhodovanich a v opilstvich, ne vsmilstvu a v nestydatostech nevinných M dobrým M] se přídržíme M Nebydlímet M: Nebydlyemet P slaužil M] se dvoru P : dvoru se M] jsem M Krahulče M sylnej a P: sylný M udatný M Luňákovo M: Luniakova P Na jevu P: Všem vědomé M znášý M letu P : letu jest M smajšleti M] v překažce P : na překážku M všady P: všudy M tupeno P : potupuje se M piše P : nemá M temností M
84 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Neb jsme velicy laupežnícy Y nevinnejch nasylnícy 45 Protož mřeme mrzkau smrtí A konec náš jest bezecti Ačkoli dobrejm lidem slaužíme Advoruov jse přidržíme Nebydlímeť my u Sedlaka Dalijsme jemu luniaka Aby on uněho slaužíl A u jeho se dvoru živil 50 Člověk odpovíeda Rad sem vam krahujče jestřabe Ty sylnej a udatnej drabe 55 Y tobě Sokole y rarohu Hned vam udělam pauta na nohu Abyšte mi netěkali Po své vuoli neletali Než když ja vam rozkáži Anohy vam vaše rozváži 60 Přirozenie Luňákovo NA jevu jest kterak Luniak a kaně vysoko se vletu znáši v po- větři,ahladem hvíždě Přičina vysokého letu skrovny život. Tak ty člověče chovaj svuoj život vskrovnosti a vstřiezlivosti jídla a pití, chcešli vysoke nebeske věcy smejšleti (g IIIIV gobrázek luňáka Neb obžerstvo jest v překažce mudrosti Člověk střiezlivy naplněn byva mudrosti A člověk obžerny pln žadosti tělesnych nezna mudrosti Střiezlivost všady písmem svatym chvalena byva a vy- zdvižena, obžerstvi zase tupeno Poslyš kčemu S:Pavel napomína K Rimanom piše v XIII kapi:dí: odvrzmeš odsebe skutky temnosti, a oblecme se v oděni světla tak abychom vedne poctivě chodili, ne vhodovanich a v opilstvich, ne vsmilstvu a v nestydatostech nevinných M dobrým M] se přídržíme M Nebydlímet M: Nebydlyemet P slaužil M] se dvoru P : dvoru se M] jsem M Krahulče M sylnej a P: sylný M udatný M Luňákovo M: Luniakova P Na jevu P: Všem vědomé M znášý M letu P : letu jest M smajšleti M] v překažce P : na překážku M všady P: všudy M tupeno P : potupuje se M piše P : nemá M temností M
Strana 85
Jestřáb 43.—60. Luňák 1.—14. 85 ne v svaru a vzavisti Ale oblecte se v pana našeho ježíše Krysta. Odtud mužeš znati že obžernicy ne v krysta ale diabla se oblačejí obžerauce se ne vuoli boží ale peči těla kona g Vjí Střiezlivěho člo- věka mysl sbohem obcuje, Vožraleho člověka mysl diabelske věcy smejšli Ale jíž ten mrzuty hřiech ožralstvie obyčejny jest a při mrzkych hřiešnicych za poctivost počten Neb když jeden druhemu poctivost učiniti chce upije jej y sam se až do němoty Mlčím o tom kteraka svinska mrzkost ožralstvi nasleduje:tau měrau člověk ta- kovy ohavnějši jest nežli hovado Zavozuje duši svau života sobě ukracuje Více jích schazy od obžerstvi nežli od meče. Protož obe- žralý člověk jest sám mordéřem života svého, zde tělo ztrati ana onom světě duši, pokrm a napoj jest nam dan kuposylněni těla a přirozeni našeho Ale my tělo jim mordujem přirozeni kazyme Y sluší se vystřehati toho a střiezlivě živu byti chemeli nebeske radosti dojiti. Luniak k člověku vymlauva KDyž ptactvo dvořske zaleti Hned potom Luniak přileti Jať sem tvuj člověče luniak Domacy a obecní ptak 5) Najradši ja vevsy bydliem Měst ani hraduov nehlediem Aniž stojim o zvěřinu O ptactvo neb o srninu g V Než když mám male kuřatko 105 Anebo male husatko Jať na mále dosti míevam Druhdy y hladem take promíram Na hradích mně nechovají Neb mně za špatneho mají muožeš M Vožraleho P: Vožralého pak M smyjšlí M již M hříšnícých M druhému poctivost učiniti P : druhého uctiti Msam se P : sám sebe M ná- sleduje M svau P : svau a M obežralý M: obežrali P] ztrati P: stratí M jim PM: místo jimi? či jím? přirozeni P: a přirození M vystříhati M chemeli P: chcemeli M[ dojíti M vymlauva P : mluví M sem tvoj P : jsem tvuoj M bydlím M]husatko P : hausátko M] pomírám M[mne M nechovají M : neuchovají P mne M
Jestřáb 43.—60. Luňák 1.—14. 85 ne v svaru a vzavisti Ale oblecte se v pana našeho ježíše Krysta. Odtud mužeš znati že obžernicy ne v krysta ale diabla se oblačejí obžerauce se ne vuoli boží ale peči těla kona g Vjí Střiezlivěho člo- věka mysl sbohem obcuje, Vožraleho člověka mysl diabelske věcy smejšli Ale jíž ten mrzuty hřiech ožralstvie obyčejny jest a při mrzkych hřiešnicych za poctivost počten Neb když jeden druhemu poctivost učiniti chce upije jej y sam se až do němoty Mlčím o tom kteraka svinska mrzkost ožralstvi nasleduje:tau měrau člověk ta- kovy ohavnějši jest nežli hovado Zavozuje duši svau života sobě ukracuje Více jích schazy od obžerstvi nežli od meče. Protož obe- žralý člověk jest sám mordéřem života svého, zde tělo ztrati ana onom světě duši, pokrm a napoj jest nam dan kuposylněni těla a přirozeni našeho Ale my tělo jim mordujem přirozeni kazyme Y sluší se vystřehati toho a střiezlivě živu byti chemeli nebeske radosti dojiti. Luniak k člověku vymlauva KDyž ptactvo dvořske zaleti Hned potom Luniak přileti Jať sem tvuj člověče luniak Domacy a obecní ptak 5) Najradši ja vevsy bydliem Měst ani hraduov nehlediem Aniž stojim o zvěřinu O ptactvo neb o srninu g V Než když mám male kuřatko 105 Anebo male husatko Jať na mále dosti míevam Druhdy y hladem take promíram Na hradích mně nechovají Neb mně za špatneho mají muožeš M Vožraleho P: Vožralého pak M smyjšlí M již M hříšnícých M druhému poctivost učiniti P : druhého uctiti Msam se P : sám sebe M ná- sleduje M svau P : svau a M obežralý M: obežrali P] ztrati P: stratí M jim PM: místo jimi? či jím? přirozeni P: a přirození M vystříhati M chemeli P: chcemeli M[ dojíti M vymlauva P : mluví M sem tvoj P : jsem tvuoj M bydlím M]husatko P : hausátko M] pomírám M[mne M nechovají M : neuchovají P mne M
Strana 86
86 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. §15) Y ty tako pane muoj Sediáce Nedbaš na mně na sve ptače Ne často mi jiesti dávaš Ajako na zločince volaš Ja mnohokrat hvíždi hladem A ty nedaš mi jiesti cely den Zie se druhdy na tebe tak rozhněvám Kuřete tobě na dvoře nenechám Postolka take y jiné Káně Složili jsau tu čest namně 25 Abych ja zaně vymlauval A stebau jie take oznamoval Neb sem ja s tebau najlepe znám Jakož ty to dobře znaš jsam Zieť všichni chcme slaužiti A tve dobre tobě vopatřiti Husy, slepice, ktomu kuřata Holaubata y take kačata Zie nam budeš děkovati Y psy na nás budeš štváti 20 30 *g 67. 35) A Však poslechni ty nás nynie Davameť toto tobě naučenie Aby skrovnost vjidle míval Sveho břicha neobtěžoval Ani se take choval k tlustosti Mohl jse hoditi kbystrosti Neb my vysoko letáme Proto že život lehky máme Chováme jej v střizlivosti Take vemnohé bedlivosti 45) Nebť se tí k mudrosti hodíe K nebeským se věcem zvodíe Kteří jsau živí zde v skrovnosti Svuoj život vedau v auzkosti 40 Y tyP:A ty M mne M hvíždi PM Káně M :kaně Plnamně P : na mne MA s tebau P: Potřebu jich M jsem M sám M všyckni chceme M tobě vo- patřiti P: opatřiti M ktomu P: nemá Mtaké P: nemá Mtobě P: nemá M jse P : se M létáme M] tí P : ti M živi M v auzkosti M: vsauzkosti P
86 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. §15) Y ty tako pane muoj Sediáce Nedbaš na mně na sve ptače Ne často mi jiesti dávaš Ajako na zločince volaš Ja mnohokrat hvíždi hladem A ty nedaš mi jiesti cely den Zie se druhdy na tebe tak rozhněvám Kuřete tobě na dvoře nenechám Postolka take y jiné Káně Složili jsau tu čest namně 25 Abych ja zaně vymlauval A stebau jie take oznamoval Neb sem ja s tebau najlepe znám Jakož ty to dobře znaš jsam Zieť všichni chcme slaužiti A tve dobre tobě vopatřiti Husy, slepice, ktomu kuřata Holaubata y take kačata Zie nam budeš děkovati Y psy na nás budeš štváti 20 30 *g 67. 35) A Však poslechni ty nás nynie Davameť toto tobě naučenie Aby skrovnost vjidle míval Sveho břicha neobtěžoval Ani se take choval k tlustosti Mohl jse hoditi kbystrosti Neb my vysoko letáme Proto že život lehky máme Chováme jej v střizlivosti Take vemnohé bedlivosti 45) Nebť se tí k mudrosti hodíe K nebeským se věcem zvodíe Kteří jsau živí zde v skrovnosti Svuoj život vedau v auzkosti 40 Y tyP:A ty M mne M hvíždi PM Káně M :kaně Plnamně P : na mne MA s tebau P: Potřebu jich M jsem M sám M všyckni chceme M tobě vo- patřiti P: opatřiti M ktomu P: nemá Mtaké P: nemá Mtobě P: nemá M jse P : se M létáme M] tí P : ti M živi M v auzkosti M: vsauzkosti P
Strana 87
Luňák 15.—60. Krkavec. 87 50 A ktož svuoj život lahodně chovají Obžerstvíem jej obtěžují Ti v mrzkosti smrtí zhynau Do zemske propasti se dostanau Člověk Odpovieda. Ha ha huš huš hanebne kaně Co ste jse sletěly jsem na mnié «55) Pěkně předemnau mluvite Však nic dobrého nemyslíte Než aby nebylo nic nadvoře Ani hause ani take kauře Všecko byšte roznosyli A mezy sebau roztrhali 60 Obrázek krkavce I*g 67/ Přirozenie Krkavčí. Krkavec jakož mudrcy o něm piší zpřirození svého prorokem jest. Neb křikem svým předpovida lidem smrt když učije smrad umrlce a víe smrt každeho člověka, než sve smrti sam nemuož věděti. Protož člověče kdyžkoli jeho spievanie uslyšiš, yhned spo- meň na svau smrt a kaj se hřiechuov svych a k smrti se připravuj Neb nic jistčieho neni než smrt a nejistčieho jako hodina smrti jakož S:Augustyn pravi. Protož žadny člověk smrti nemuož ujiti ale všickni hořkosti její musyme okusyti Ano smrt y krystu ne- odpustila ,y sluší se nam vždycky k smrti *g 77 strojiti abychom hotovi byli aby nas smrt nezachvatila kdy bychme sobě dlauhy věk pokladali, mame bdieti poněvadž dne ani hodiny smrti naší nevíme jakož piše S:Matuš v XXIIII a XXV kapitolach A Lukaš v XII.Toto ma take krkavec zpřirozeni svého že rad při umrlcych býva a zvlaště při těch kteří se povrazem zadusy a rad je kšibenicy provázy Vezmi člověče naučeni učiň skutek milosrdny provod mrtvého khrobu, pros za jeho duši pana boha neb y ty sam umřieti kdož M zahynau Mhuš huš P: huš M] ste jse sletěli jsem P: jste se sle- těly M na mne M:na mnié PKuře M roznosyly M roztrhaly M píší M zpřirození M: zpřizení P kdyžkoli P: když M spívaní M zpomeň M] připrav- uoj M jistšýho M nejjistšýho M Augustýn Msmrti nemuož P : nemůž smrti M smrt y P :smrt ani M] píše M Vezmi P: Vezmi sobě M
Luňák 15.—60. Krkavec. 87 50 A ktož svuoj život lahodně chovají Obžerstvíem jej obtěžují Ti v mrzkosti smrtí zhynau Do zemske propasti se dostanau Člověk Odpovieda. Ha ha huš huš hanebne kaně Co ste jse sletěly jsem na mnié «55) Pěkně předemnau mluvite Však nic dobrého nemyslíte Než aby nebylo nic nadvoře Ani hause ani take kauře Všecko byšte roznosyli A mezy sebau roztrhali 60 Obrázek krkavce I*g 67/ Přirozenie Krkavčí. Krkavec jakož mudrcy o něm piší zpřirození svého prorokem jest. Neb křikem svým předpovida lidem smrt když učije smrad umrlce a víe smrt každeho člověka, než sve smrti sam nemuož věděti. Protož člověče kdyžkoli jeho spievanie uslyšiš, yhned spo- meň na svau smrt a kaj se hřiechuov svych a k smrti se připravuj Neb nic jistčieho neni než smrt a nejistčieho jako hodina smrti jakož S:Augustyn pravi. Protož žadny člověk smrti nemuož ujiti ale všickni hořkosti její musyme okusyti Ano smrt y krystu ne- odpustila ,y sluší se nam vždycky k smrti *g 77 strojiti abychom hotovi byli aby nas smrt nezachvatila kdy bychme sobě dlauhy věk pokladali, mame bdieti poněvadž dne ani hodiny smrti naší nevíme jakož piše S:Matuš v XXIIII a XXV kapitolach A Lukaš v XII.Toto ma take krkavec zpřirozeni svého že rad při umrlcych býva a zvlaště při těch kteří se povrazem zadusy a rad je kšibenicy provázy Vezmi člověče naučeni učiň skutek milosrdny provod mrtvého khrobu, pros za jeho duši pana boha neb y ty sam umřieti kdož M zahynau Mhuš huš P: huš M] ste jse sletěli jsem P: jste se sle- těly M na mne M:na mnié PKuře M roznosyly M roztrhaly M píší M zpřirození M: zpřizení P kdyžkoli P: když M spívaní M zpomeň M] připrav- uoj M jistšýho M nejjistšýho M Augustýn Msmrti nemuož P : nemůž smrti M smrt y P :smrt ani M] píše M Vezmi P: Vezmi sobě M
Strana 88
88 V. Flajšhans: Rada zvírat z r. 1528. maš.Toto take zpřirozeni svého ma krkavec že rad na kostele seda a spiva svych ptačat nechova dokud černe peří na nich nezroste než toliko rosau nebesku živi sau Ty člověče choď rad do kostela srdcem y hlasem boha chval stvořitele sveho kteryž tebe y tve dítky krmí, chová a živí. Buď toho vděčen a daj chvalu bohu. Poslyš černeho krkavce. Krkavec mluví k člověku. POtom přiletě yhned krkavec Rka:jať sem prorok y volavec Rozličně ja hlasy měním Zvlaště kdy se trochu podveselím 5 Takeť druhdy je prorokuji A smrt lidskau jim oznamuji *g 771 Učiji ja umrlčí smrad Neb mrchu jíem velmi rad Aty pozoruj pilně člověče Kdy ja prospěvuji sladce Na svau smrt yhned spominaj A svych se hřiechuov spovidaj A tak se připravuj ksve smrti Kterež jest tobě nelze ujíti «15) Take y přimrtvejch bejvam A vuoči jim rád nahledám A zvlašť kteří vpovětři visy A provazem jse zadusy 105 20 Provoď ty khrobu mrtvého Pros boha za duši jeho Neb y ty sam take umřeš Co jsau oni to ty take budeš Sem take ptak nabožnějši Nežli jini y světější nebeskau M živi sau P : jsau živi M] Srdcem y P : Srdcem M Poslyš P : Protož poslyš M přiletie P : přiletí M] jsem M ja P:y Ml připravuoj M mrtvých M] bývám M nahlédám M zvláště M] jse P : se M za duši P : za svau y za Dušy M] ty sam P : sám M] take budeš P : budeš M Jsem M
88 V. Flajšhans: Rada zvírat z r. 1528. maš.Toto take zpřirozeni svého ma krkavec že rad na kostele seda a spiva svych ptačat nechova dokud černe peří na nich nezroste než toliko rosau nebesku živi sau Ty člověče choď rad do kostela srdcem y hlasem boha chval stvořitele sveho kteryž tebe y tve dítky krmí, chová a živí. Buď toho vděčen a daj chvalu bohu. Poslyš černeho krkavce. Krkavec mluví k člověku. POtom přiletě yhned krkavec Rka:jať sem prorok y volavec Rozličně ja hlasy měním Zvlaště kdy se trochu podveselím 5 Takeť druhdy je prorokuji A smrt lidskau jim oznamuji *g 771 Učiji ja umrlčí smrad Neb mrchu jíem velmi rad Aty pozoruj pilně člověče Kdy ja prospěvuji sladce Na svau smrt yhned spominaj A svych se hřiechuov spovidaj A tak se připravuj ksve smrti Kterež jest tobě nelze ujíti «15) Take y přimrtvejch bejvam A vuoči jim rád nahledám A zvlašť kteří vpovětři visy A provazem jse zadusy 105 20 Provoď ty khrobu mrtvého Pros boha za duši jeho Neb y ty sam take umřeš Co jsau oni to ty take budeš Sem take ptak nabožnějši Nežli jini y světější nebeskau M živi sau P : jsau živi M] Srdcem y P : Srdcem M Poslyš P : Protož poslyš M přiletie P : přiletí M] jsem M ja P:y Ml připravuoj M mrtvých M] bývám M nahlédám M zvláště M] jse P : se M za duši P : za svau y za Dušy M] ty sam P : sám M] take budeš P : budeš M Jsem M
Strana 89
Krkavec 1.—42. Noh. 89 * 25) Na kyrchovích rad obcuji Y nakostelech prospěvuji Protož na bohu vyslaužím Zie když mladé děti zplodím Nechovam jích sam dočasu Až černym peřím oni obrostau Ale sam buoh zsve milosti Krmí je z nebeske rosy Uč ty se odemně take tomu Chodievaj k božiemu domu "g 81 §35) Modl jse spivaj bohu svemu Klaněj se nabožně jemu Neb ty vyslaužíš naněm dosti Sobě y svým dětem milosti 30 Člověk Odpovieda 40 Dobrau sy dal krkavče raddu Ale protoť se ohlédam zzadu Aby sobě jsam nezaplatil Slepice nebo dvau neutratil Obrázek noha. Přirozenie Nohovo. Noh ten ptak jakož někteří píší a někteří se tomu protiví, jest velmi veliky á nam neobyčejny Ale syly nenabyté, tak že sedlaka vezme y skoněm a poletí snim tak *g 87 lehce jako luniak s kuřetem když by to pravda byla jistě byse člověk jeho velmi bál obavaje se za život tělesný maje větčí starost o tělo nežli o duši. Ale poně- vadž tělesní jsme o tělo tolikež peči máme o duši nic se nestarajíc Apřed ukrutniky nespravedlivými což jím libo jest mluvíme bojíc se abychom těla neztratili Ale krystus pan věda že pravda světu nepřijemna byla, jest a bude.Apoštolom řekl ve čteni S:Matuše Krchovích M Kostelích M jich M oni obrostau P: obrostú M] odemne M jse P: se M sy P:jsy M jsam P: sám M neutratil P : neuchvátil M] se tomu protiví P: tomu odpírají M á nam neobyčejny P : nemá M Ale syly ne- nabyté P: A sýly jest velmi veliké Mčlověk jeho P : ho člověk M většý M toliko M Apřed P: Před M jim M bojíce M] nestratili M nepříjemná M Apoštolom P : Protož M
Krkavec 1.—42. Noh. 89 * 25) Na kyrchovích rad obcuji Y nakostelech prospěvuji Protož na bohu vyslaužím Zie když mladé děti zplodím Nechovam jích sam dočasu Až černym peřím oni obrostau Ale sam buoh zsve milosti Krmí je z nebeske rosy Uč ty se odemně take tomu Chodievaj k božiemu domu "g 81 §35) Modl jse spivaj bohu svemu Klaněj se nabožně jemu Neb ty vyslaužíš naněm dosti Sobě y svým dětem milosti 30 Člověk Odpovieda 40 Dobrau sy dal krkavče raddu Ale protoť se ohlédam zzadu Aby sobě jsam nezaplatil Slepice nebo dvau neutratil Obrázek noha. Přirozenie Nohovo. Noh ten ptak jakož někteří píší a někteří se tomu protiví, jest velmi veliky á nam neobyčejny Ale syly nenabyté, tak že sedlaka vezme y skoněm a poletí snim tak *g 87 lehce jako luniak s kuřetem když by to pravda byla jistě byse člověk jeho velmi bál obavaje se za život tělesný maje větčí starost o tělo nežli o duši. Ale poně- vadž tělesní jsme o tělo tolikež peči máme o duši nic se nestarajíc Apřed ukrutniky nespravedlivými což jím libo jest mluvíme bojíc se abychom těla neztratili Ale krystus pan věda že pravda světu nepřijemna byla, jest a bude.Apoštolom řekl ve čteni S:Matuše Krchovích M Kostelích M jich M oni obrostau P: obrostú M] odemne M jse P: se M sy P:jsy M jsam P: sám M neutratil P : neuchvátil M] se tomu protiví P: tomu odpírají M á nam neobyčejny P : nemá M Ale syly ne- nabyté P: A sýly jest velmi veliké Mčlověk jeho P : ho člověk M většý M toliko M Apřed P: Před M jim M bojíce M] nestratili M nepříjemná M Apoštolom P : Protož M
Strana 90
90 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. X kapi: a Lukaše XII kapit:Nébojte jse těch jenž zabijeji tělo, ale duše nemohau zabiti, Ale raději bojte jse toho kteryž muož tělo y duši zatratiti u věčném ohni Pozoruj kterak svět velmi kne- pravosti nachylen jest. Lidí se bojíme boha vničemž neostychame se ani na jeho přikazani jse ptáme abychom mohli slavy věčne dojíti a spomocy buoži marnost světa přemocy jenž Anjely sve posyla k bo- hobojnymu člověku aby jeho všemohucnosti člověka odmocy diabla obranili aby ten nepřitel nebyl napřekažku vjíti do té věčne a ne- vymluvne radosti nebeske, kteréž S Pavel do třetího nebe vtržen sa: jakož sam o sobě svědčí v II k koryntom XII kapito: jest okusyl, kteréž take jest voko nevidělo, ani ucho slyšelo, ani na srdce lidske vstaupilo jakož jh *II dí Ezaias v LX kapi: a S:Pavel ta slova opakuje v I k Koryntom II kapito: Prohledni vomamený člověče kté slavné, věčne radosti Apro tělesný, minulý, marný život tak draheho pokladu nestracuj Noh mluví k člověku 10 Přiletie potom veliky noh Řka:člověče pomahajť buoh Protoť sem tebe ja pozdravil Aby ty se mně nestrašyl 5) Vida mně ptaka velikého A ne často vídaného Jať sem noh velikej ptak Vorličin sylny dvořak Neni tak sylneho ptaka Aby vzal s koněm sedláka Jako ja se voň pokusym Jako luniak kauře tak jeho nosym Vynesu zhuoru take vola Nic mé syle nevodola X P:vXMXIIP:vXII M Nébojte jse P: Nebojte se M zabiti PM radějí M] jse P: se M] může M Pozoruoj M neostejcháme se M] přikázaní se M Boží M Anjely M: anjeli Pl bohabojnýmu Ml jsa M k koryntom P: Ko- ryntům M kterež take P: kteréž M oko M] neslyšelo M] Ezajáš M]IIP: v II K Prohledni P: Protož prohledni M omámený M věčne P : a věčné M mi- nulý P : pomíjející M nestracůj M Přiletie P : PŘiletí M] sem P: jsem Mmně P : mne M mně P :mne M veliký M] Vorličin P: Vorluov M] voň P: doň M jeho P :ho M neodolá M
90 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. X kapi: a Lukaše XII kapit:Nébojte jse těch jenž zabijeji tělo, ale duše nemohau zabiti, Ale raději bojte jse toho kteryž muož tělo y duši zatratiti u věčném ohni Pozoruj kterak svět velmi kne- pravosti nachylen jest. Lidí se bojíme boha vničemž neostychame se ani na jeho přikazani jse ptáme abychom mohli slavy věčne dojíti a spomocy buoži marnost světa přemocy jenž Anjely sve posyla k bo- hobojnymu člověku aby jeho všemohucnosti člověka odmocy diabla obranili aby ten nepřitel nebyl napřekažku vjíti do té věčne a ne- vymluvne radosti nebeske, kteréž S Pavel do třetího nebe vtržen sa: jakož sam o sobě svědčí v II k koryntom XII kapito: jest okusyl, kteréž take jest voko nevidělo, ani ucho slyšelo, ani na srdce lidske vstaupilo jakož jh *II dí Ezaias v LX kapi: a S:Pavel ta slova opakuje v I k Koryntom II kapito: Prohledni vomamený člověče kté slavné, věčne radosti Apro tělesný, minulý, marný život tak draheho pokladu nestracuj Noh mluví k člověku 10 Přiletie potom veliky noh Řka:člověče pomahajť buoh Protoť sem tebe ja pozdravil Aby ty se mně nestrašyl 5) Vida mně ptaka velikého A ne často vídaného Jať sem noh velikej ptak Vorličin sylny dvořak Neni tak sylneho ptaka Aby vzal s koněm sedláka Jako ja se voň pokusym Jako luniak kauře tak jeho nosym Vynesu zhuoru take vola Nic mé syle nevodola X P:vXMXIIP:vXII M Nébojte jse P: Nebojte se M zabiti PM radějí M] jse P: se M] může M Pozoruoj M neostejcháme se M] přikázaní se M Boží M Anjely M: anjeli Pl bohabojnýmu Ml jsa M k koryntom P: Ko- ryntům M kterež take P: kteréž M oko M] neslyšelo M] Ezajáš M]IIP: v II K Prohledni P: Protož prohledni M omámený M věčne P : a věčné M mi- nulý P : pomíjející M nestracůj M Přiletie P : PŘiletí M] sem P: jsem Mmně P : mne M mně P :mne M veliký M] Vorličin P: Vorluov M] voň P: doň M jeho P :ho M neodolá M
Strana 91
Krkavec 1.—36. Pštros a sup. 91 15 Y ty se mně take máš bati A dlauho s koňmi nestáti Maloť by mně napadl hlád Sklidilť bych je stebau napořád Jať tobě kratce jistě radím Neb tě před sebau strašliveho vidím Bojíš se mně ptaka hrozného Boj se radči diabla zlobivého h *IV Jenž jest nežli ja viece sylnějši Vezměť on tělo y take duši 25 A kdyby mu buoh to dopustil Veškenby svět zpět obratil Ale nebudeš se báti ty jeho Když jse bojíš buoha svého Tenť tobě přijde na pomoc 30 Zie se nedostaneš vjeho moc 205 Člověk Odpovieda Dobrý ptáku sylnej Nohu Pro strachť ja mluviti nemohu Beř se před se tebeť prosym Neb jse tebe velmi děsym 35 Chtělby ty mi raddu dáti Žebych neměl čím vorati Obrázek supa h II Přirozenie Pstrosovo a Supovo. Pstros a Sup tí dva ptacy z přirození sveho mají tak čitedlný nos že od mnoha mil mrchu učijí a kní se sletí a zvlašť k koni mrtvemu. Sup ten jest bystrej k letáni Ale pstros lenivějši, neb viece po zemi chodí nežli léce Skrze pstrosa znamenaj člověče člo- věka obžerneho a nesytého kteryžto onic jiného nepracuje než aby tělo hojně krmil, jedl, pil, žral, a jakoby ktomu narozen byl aby mne M mně napadl P :mne nadpadl M[ hlad M] Sklidilt' M : Sklydilt' P kratce jistě P : jistě krátce M mne M radče M nežli ja viece P : více nežli já M tělo v take P: také Tělo y M! jse bojíš buoha P: staneš v bázni Boha M příjde M sylný M předce M jse P: se M Pstros PM vždy] učije M bystrý k lítání M]lítá M nepracuje P: nepečuje M aby P: aby toliko M
Krkavec 1.—36. Pštros a sup. 91 15 Y ty se mně take máš bati A dlauho s koňmi nestáti Maloť by mně napadl hlád Sklidilť bych je stebau napořád Jať tobě kratce jistě radím Neb tě před sebau strašliveho vidím Bojíš se mně ptaka hrozného Boj se radči diabla zlobivého h *IV Jenž jest nežli ja viece sylnějši Vezměť on tělo y take duši 25 A kdyby mu buoh to dopustil Veškenby svět zpět obratil Ale nebudeš se báti ty jeho Když jse bojíš buoha svého Tenť tobě přijde na pomoc 30 Zie se nedostaneš vjeho moc 205 Člověk Odpovieda Dobrý ptáku sylnej Nohu Pro strachť ja mluviti nemohu Beř se před se tebeť prosym Neb jse tebe velmi děsym 35 Chtělby ty mi raddu dáti Žebych neměl čím vorati Obrázek supa h II Přirozenie Pstrosovo a Supovo. Pstros a Sup tí dva ptacy z přirození sveho mají tak čitedlný nos že od mnoha mil mrchu učijí a kní se sletí a zvlašť k koni mrtvemu. Sup ten jest bystrej k letáni Ale pstros lenivějši, neb viece po zemi chodí nežli léce Skrze pstrosa znamenaj člověče člo- věka obžerneho a nesytého kteryžto onic jiného nepracuje než aby tělo hojně krmil, jedl, pil, žral, a jakoby ktomu narozen byl aby mne M mně napadl P :mne nadpadl M[ hlad M] Sklidilt' M : Sklydilt' P kratce jistě P : jistě krátce M mne M radče M nežli ja viece P : více nežli já M tělo v take P: také Tělo y M! jse bojíš buoha P: staneš v bázni Boha M příjde M sylný M předce M jse P: se M Pstros PM vždy] učije M bystrý k lítání M]lítá M nepracuje P: nepečuje M aby P: aby toliko M
Strana 92
92 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. skvostně hodoval a tak svau duši zatratil Přiklad maš na onom bohatcy: Oněmž S Lukaš piše XII kapitole jehož pole jest přineslo urody hojne ktery jest myslil sobě řka: Co učiním, nemam kam- bych shromaždil užitky sve. Y řekl:toto učinim zbořim Stodoly své a větčích nadělam a tu shromaždím všecky věcy které jsau mi se zrodily y zboži svá y dím duši sve: duše maš mnoho dobreho složeno za mnoha leta Odpočivaj jez a pí a hoduj, y řekl jemu buh, blazne teto nocy duše tvé odtebe požadaji ktere jsy pak věcy připravil číe budú. Pozoruj co obežralý člověk u velikem nebezpe- čenstvi duše sve jest kteryž toliko k žradlu zplozena se byti do- mnieva. Tuto povahu pstros take do sebe ma že jakž skuoro vajce snese hned je do pisku zakopa A nespomene až se [h IIV mladi vylehnau tu tepruov se s nimi vodí Ma člověk nepamětlivy nebyti ale každe hodiny nato pamatovati odkud jest přišel a kam se beře a že na tomto světě jest toliko na paušti a na udoli slzí Pročež tvaři nahoru a ne doluov jest stvořen jako jina zhovadila zvieřata než proto aby knebi patřil že odtud jest přišel a tam se beře. — Sup ten ptak byva živ za sto leth neb braní životu svemu tlustnauti ysve děti nosem štipe aby jích těla massem neobrostli aby dlauho jako y on živi byli Vezmi sobě člověče naučeni Chovaj svuoj život vstřiezlivosti nedaj hrdlu vuole, nekaz sobě přirozeni žradlem a pitím, neujimaj zdravi sveho,ale ochraňuj života aby do času tobě od boha ulože- ného živ byti mohl neb počet trpky vydati zsveho těla musyš až do najmenšího šartu. Slyš coť ptacy ti dva radí Šup s Pstrosem vymluvají Přiletie zatíem žravy Sup Rka:jížli take mám přistup maš na onom bohatcy P : na onom Bohatcy máš M piše XII P: píše v XII M jest přineslo P : přineslo mu M ktery jest P: kterýž M] shromáždil M užit- ky P: Obilné užitky MStodoly M: stodoli P] většých M se zrodily M:sé zrodili Ply dím P: a dím Mduše P: Duše milá M]pí P: píj M]hoduoj M od tebe požádaji P : Diablové požádají Mobežralý M: obežrali P splozena M take do sebe P : do sebe také M až P: na ně až Mvylíhnau M tepruv M Ma člověk P: Člověk nemá M nebyti P: býti Mtoliko P: toliko jako M na udoli P: v udolí Mtvaři P : jiného tváří M jich M neobrostla M svuoj život P : Život svuoj M] ochraňuoj M ptacy ti dva P: ti dva Ptácy M vymluvají P mluví M PŘiletí M] jížli P : jižt M
92 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. skvostně hodoval a tak svau duši zatratil Přiklad maš na onom bohatcy: Oněmž S Lukaš piše XII kapitole jehož pole jest přineslo urody hojne ktery jest myslil sobě řka: Co učiním, nemam kam- bych shromaždil užitky sve. Y řekl:toto učinim zbořim Stodoly své a větčích nadělam a tu shromaždím všecky věcy které jsau mi se zrodily y zboži svá y dím duši sve: duše maš mnoho dobreho složeno za mnoha leta Odpočivaj jez a pí a hoduj, y řekl jemu buh, blazne teto nocy duše tvé odtebe požadaji ktere jsy pak věcy připravil číe budú. Pozoruj co obežralý člověk u velikem nebezpe- čenstvi duše sve jest kteryž toliko k žradlu zplozena se byti do- mnieva. Tuto povahu pstros take do sebe ma že jakž skuoro vajce snese hned je do pisku zakopa A nespomene až se [h IIV mladi vylehnau tu tepruov se s nimi vodí Ma člověk nepamětlivy nebyti ale každe hodiny nato pamatovati odkud jest přišel a kam se beře a že na tomto světě jest toliko na paušti a na udoli slzí Pročež tvaři nahoru a ne doluov jest stvořen jako jina zhovadila zvieřata než proto aby knebi patřil že odtud jest přišel a tam se beře. — Sup ten ptak byva živ za sto leth neb braní životu svemu tlustnauti ysve děti nosem štipe aby jích těla massem neobrostli aby dlauho jako y on živi byli Vezmi sobě člověče naučeni Chovaj svuoj život vstřiezlivosti nedaj hrdlu vuole, nekaz sobě přirozeni žradlem a pitím, neujimaj zdravi sveho,ale ochraňuj života aby do času tobě od boha ulože- ného živ byti mohl neb počet trpky vydati zsveho těla musyš až do najmenšího šartu. Slyš coť ptacy ti dva radí Šup s Pstrosem vymluvají Přiletie zatíem žravy Sup Rka:jížli take mám přistup maš na onom bohatcy P : na onom Bohatcy máš M piše XII P: píše v XII M jest přineslo P : přineslo mu M ktery jest P: kterýž M] shromáždil M užit- ky P: Obilné užitky MStodoly M: stodoli P] většých M se zrodily M:sé zrodili Ply dím P: a dím Mduše P: Duše milá M]pí P: píj M]hoduoj M od tebe požádaji P : Diablové požádají Mobežralý M: obežrali P splozena M take do sebe P : do sebe také M až P: na ně až Mvylíhnau M tepruv M Ma člověk P: Člověk nemá M nebyti P: býti Mtoliko P: toliko jako M na udoli P: v udolí Mtvaři P : jiného tváří M jich M neobrostla M svuoj život P : Život svuoj M] ochraňuoj M ptacy ti dva P: ti dva Ptácy M vymluvají P mluví M PŘiletí M] jížli P : jižt M
Strana 93
Pštros a sup 1.—34. 93 *h III. Jsem zde s tovařišem svym Pstrosem Voba my jse živíme massem 5 Najradčiť jíeme my koninu Neb to máme za zvěřinu Ja Sup a Tovařiš muoj pstros Mame oba tak čitedlny nos Že zdaleka mrchu my čijeme Vod mnoha míl kní přiletíme Zvlaště ja Sup bystřejši Pstros jest mnohem lenivějši Onť najviece pozemi chodí Kletani se malo hodí 15 Znamenavameť my obžerneho A člověka velmi nesyteho Kteryž kjidlu najvic voní Nato pracuje y take honí Aby vždy stkvostně hodoval Den odedne píl take žral Na to nic ovšem nepamatuje Zie svého zdraví ukracuje Hubí tělo take svau duši A do pekla potom jíti muší 25) Pstros ten ma ušlechtile peříe Tělo jeho jest jako zvieříe Odzemě jse málo on vznese Nebo těžke masso nese Vajce sva jak brzo on snese Yhned je do piesku vnese Zakopaje je hned zapomene A kde jeschoval nezpomene Než až se vylehnau mladí Tepru je najde a vodí 10 20 30 Tovaryšem M] my jse P : my se M Najradčit jíeme P : Najradšy čijeme M Ja Sup P : Já M Tovaryš M my P : nemá M] Od M] mil M] mnohém M Kle- tani P : K létaní M] velmi P : nemá M take P : nemá M skvostně M píl PM ovšem P : nemá M svau P ů nemá M jíti muší P : musý M Zvěří M] jse P: se M| on P : nemá M Zakopaje M : Zákopaje P nespomene M vyléhnau M Te- pruv M
Pštros a sup 1.—34. 93 *h III. Jsem zde s tovařišem svym Pstrosem Voba my jse živíme massem 5 Najradčiť jíeme my koninu Neb to máme za zvěřinu Ja Sup a Tovařiš muoj pstros Mame oba tak čitedlny nos Že zdaleka mrchu my čijeme Vod mnoha míl kní přiletíme Zvlaště ja Sup bystřejši Pstros jest mnohem lenivějši Onť najviece pozemi chodí Kletani se malo hodí 15 Znamenavameť my obžerneho A člověka velmi nesyteho Kteryž kjidlu najvic voní Nato pracuje y take honí Aby vždy stkvostně hodoval Den odedne píl take žral Na to nic ovšem nepamatuje Zie svého zdraví ukracuje Hubí tělo take svau duši A do pekla potom jíti muší 25) Pstros ten ma ušlechtile peříe Tělo jeho jest jako zvieříe Odzemě jse málo on vznese Nebo těžke masso nese Vajce sva jak brzo on snese Yhned je do piesku vnese Zakopaje je hned zapomene A kde jeschoval nezpomene Než až se vylehnau mladí Tepru je najde a vodí 10 20 30 Tovaryšem M] my jse P : my se M Najradčit jíeme P : Najradšy čijeme M Ja Sup P : Já M Tovaryš M my P : nemá M] Od M] mil M] mnohém M Kle- tani P : K létaní M] velmi P : nemá M take P : nemá M skvostně M píl PM ovšem P : nemá M svau P ů nemá M jíti muší P : musý M Zvěří M] jse P: se M| on P : nemá M Zakopaje M : Zákopaje P nespomene M vyléhnau M Te- pruv M
Strana 94
94 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. §35 Jať sem Sup teto povahy Jest muoj život v světě dlauhy *h IIIV! Neb jemu tlustosti ja braním Y své děti tomu take učím Častokrat je tepu svým nosem Aby neobrostli oni massem A tak dlauho živí byli Za sto let život prodlili 40 Y ty se uč té ode mne mudrosti Nasleduj Svaté skrovnosti 45) Neb sobě života svého prodlíš A tudy svau duši spasyš Člověk Odpovieda. 50 Milí ptacy neznám vas dobře Ač vy mi pak radíte dobře Ale nevšehoť od vás přijímam Nebť nerad hladem promieram Obrázek sovy s netopýrem. h IIIII Přirozenie Sovíno Kalausovo Vajrovo a netopeýřovo Sova Kalus Vajr zpřirozeni sveho tuto povahu mají že jsau žraví, tmaví, a noční vnocy toliko své hlasy vypauštějí a když je jiní ptacy slyší třesau se přednimi strachy. Tak činí take někteří lidé kteří se ožerauce a spijíce v nocy jse sem y tam taulají křičíc co ona telata pokojným a dobrým lidem odpočinutie nedadíe Řad od boha spuosobený ruší znocy den sobě dělajíce a zedne noc. Když mají spati, tehda chodí, baučí, křičí:když mají dělati tehda spíe všecko na spatek puosobi proti vuoli boží.Take tito ptacy vedne neletají neb mají veliku nepřizeň ode všech ptakuov a to proto že jsem M ja braním P : bráním M tomu take P : tomu M oni P : přílíš M živi M]leth M]Y ty P: A ty M mudrosti P : té maudrosti M Následuoj M svého P : nemá M radíte dobře P : radíte maudře M] nerad PM] Sovino M] Vajr P : a Vajr M kteří P: kteřížto M zpijíce M jse P: se M]ona telata P : ňáká Telata M a dobrým P: y dobrým M odpočinutí M spuosobený M: puosobený Pl teda M baučí P : bauří M tehdy M na spatek P: opak M ptakuov P : ji- ných Ptákuov M
94 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. §35 Jať sem Sup teto povahy Jest muoj život v světě dlauhy *h IIIV! Neb jemu tlustosti ja braním Y své děti tomu take učím Častokrat je tepu svým nosem Aby neobrostli oni massem A tak dlauho živí byli Za sto let život prodlili 40 Y ty se uč té ode mne mudrosti Nasleduj Svaté skrovnosti 45) Neb sobě života svého prodlíš A tudy svau duši spasyš Člověk Odpovieda. 50 Milí ptacy neznám vas dobře Ač vy mi pak radíte dobře Ale nevšehoť od vás přijímam Nebť nerad hladem promieram Obrázek sovy s netopýrem. h IIIII Přirozenie Sovíno Kalausovo Vajrovo a netopeýřovo Sova Kalus Vajr zpřirozeni sveho tuto povahu mají že jsau žraví, tmaví, a noční vnocy toliko své hlasy vypauštějí a když je jiní ptacy slyší třesau se přednimi strachy. Tak činí take někteří lidé kteří se ožerauce a spijíce v nocy jse sem y tam taulají křičíc co ona telata pokojným a dobrým lidem odpočinutie nedadíe Řad od boha spuosobený ruší znocy den sobě dělajíce a zedne noc. Když mají spati, tehda chodí, baučí, křičí:když mají dělati tehda spíe všecko na spatek puosobi proti vuoli boží.Take tito ptacy vedne neletají neb mají veliku nepřizeň ode všech ptakuov a to proto že jsem M ja braním P : bráním M tomu take P : tomu M oni P : přílíš M živi M]leth M]Y ty P: A ty M mudrosti P : té maudrosti M Následuoj M svého P : nemá M radíte dobře P : radíte maudře M] nerad PM] Sovino M] Vajr P : a Vajr M kteří P: kteřížto M zpijíce M jse P: se M]ona telata P : ňáká Telata M a dobrým P: y dobrým M odpočinutí M spuosobený M: puosobený Pl teda M baučí P : bauří M tehdy M na spatek P: opak M ptakuov P : ji- ných Ptákuov M
Strana 95
Sup 35.—50. Sova, kalous (a j.) 1.—16. 95 vnocy kdy najdu vajce neb mlade ptaky buďto y stare všecko po- žerau a podávi protož když je jiní ptacy vedne zučí nebo uzří hned se naně sletí jako na zloděje naně pištic časem y peří jim ošklubí y udavi Tito ptacy znamenají zloděje laupežniky y nasylniky kteří po nocy chodie zpřibytkuov lidem statky berau, vnocy y vedne na sylnicech laupi, morduji protož se před lidmi kryjí, v lesych, v jeskyniech, po vyskach a krčmach neb sebau nikdy bezpečni ne- jsau Když na světlo to jest mezy lid vejh IIIIdau zběhnau se na ně zevšech strán jmauce je vsadí kaží zloděje oběsyti neb mu hlavu stíti, Mordeře na kuol vbiti neb na kolo vplesti, zradcy vodřiti, falšeře upaliti A tak ti jenž zle činí zlau smrti schazejí Protož sluši se varovati zleho y ditký vesti od zlého aby svobodni jsuc mohli v poctivosti se živiti a lidem se dobrym zalibiti potom k bohu přijíti. Sova kalaus Vejr Netopejř k člověku 10 Y Přikrade jse take vnocy sova Slyš člověče y ma take slova Jať jsem tvuoj domácy ptak Noční vesely tvuoj zpěvak 5) Sem zde s kalausem y zvejrem Y s tim holým netopejřem Všickniť jsme ptácy zpěvaví Tmaví, noční take žraví Zahochceme a zazpíeváme Velmi libej hlas vydáme Až jse rozlehne po lese Každy jse ptak před námi třese Jsme bratříe a Tovařiší Těch kteří po nocy křičí 15). Když jse ožerau a opijí Jine ze spaní zbuzují kdy P: když M vajce P : jejich Vajce M]stare P : staré, y M ] jiní ptacy vedne P : ve dne jiní Ptácy M zučí nebo P: zučí a nebo Mchodíe P : chodíce M laupi P : laupí a M jeskyních, po Výskách M jmauce je M: jmau M neb P : anebo M zradcy vodřiti P : zrádce čtvrtiti aneb vodříti M ditký P: dítky M jsauce M ma take P: má M vesely tvuoj P: veselý M Sem P: Jsem M s Vejrem M holým M: holím P] Netopajrem M spívaví M take P : a M za- spíváme M libý M jse P : se M] jse P: se M tovaryšý M jse ožerau P : se zžerau M
Sup 35.—50. Sova, kalous (a j.) 1.—16. 95 vnocy kdy najdu vajce neb mlade ptaky buďto y stare všecko po- žerau a podávi protož když je jiní ptacy vedne zučí nebo uzří hned se naně sletí jako na zloděje naně pištic časem y peří jim ošklubí y udavi Tito ptacy znamenají zloděje laupežniky y nasylniky kteří po nocy chodie zpřibytkuov lidem statky berau, vnocy y vedne na sylnicech laupi, morduji protož se před lidmi kryjí, v lesych, v jeskyniech, po vyskach a krčmach neb sebau nikdy bezpečni ne- jsau Když na světlo to jest mezy lid vejh IIIIdau zběhnau se na ně zevšech strán jmauce je vsadí kaží zloděje oběsyti neb mu hlavu stíti, Mordeře na kuol vbiti neb na kolo vplesti, zradcy vodřiti, falšeře upaliti A tak ti jenž zle činí zlau smrti schazejí Protož sluši se varovati zleho y ditký vesti od zlého aby svobodni jsuc mohli v poctivosti se živiti a lidem se dobrym zalibiti potom k bohu přijíti. Sova kalaus Vejr Netopejř k člověku 10 Y Přikrade jse take vnocy sova Slyš člověče y ma take slova Jať jsem tvuoj domácy ptak Noční vesely tvuoj zpěvak 5) Sem zde s kalausem y zvejrem Y s tim holým netopejřem Všickniť jsme ptácy zpěvaví Tmaví, noční take žraví Zahochceme a zazpíeváme Velmi libej hlas vydáme Až jse rozlehne po lese Každy jse ptak před námi třese Jsme bratříe a Tovařiší Těch kteří po nocy křičí 15). Když jse ožerau a opijí Jine ze spaní zbuzují kdy P: když M vajce P : jejich Vajce M]stare P : staré, y M ] jiní ptacy vedne P : ve dne jiní Ptácy M zučí nebo P: zučí a nebo Mchodíe P : chodíce M laupi P : laupí a M jeskyních, po Výskách M jmauce je M: jmau M neb P : anebo M zradcy vodřiti P : zrádce čtvrtiti aneb vodříti M ditký P: dítky M jsauce M ma take P: má M vesely tvuoj P: veselý M Sem P: Jsem M s Vejrem M holým M: holím P] Netopajrem M spívaví M take P : a M za- spíváme M libý M jse P : se M] jse P: se M tovaryšý M jse ožerau P : se zžerau M
Strana 96
96 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Vedne spíe a vnocy křičí Řad od boha dany ruší Kterýž spuosobil noc kespaní Aden učinil k dělání Myť jsme ptacy nebezpeční Všem jinym ptakom nevděční Protož vedne my neletáme Neb od ních přiezně nemáme 25) Když nas uzříe yhned křičí Na nas jako na zločince piští Kdež mohau jmauce ošklubí Aneb do smrti nás zahubí Protož tu nepřiezeň máme Nebo jinym škodu děláme Když spíe oni a odpočivají Apeče na nás nemají Tehdy my je nadpadáme Zadavíme y zžierame 35 Buď jích vajce nebo děti Y samym starym hyběti Protož jest zlost mezy námi Zie spolu vždy valku mámy Nedadí nam nikdy zniku Kde nás uzříe hned se skřiknú Protož jse jim neukážem Skryjem jse vetmach kdež muožem Než když dočekáme my nocy Tuť své poživeme mocy 45. Jím my jse zase odplatíme Mnohé životu jích zbavíme ſh V Tíem znamenáme zloděje Odníchž jse lidem zle děje Jenž jse vždy před lidmi kryjí Azjeviti jse nikoli nesmějí 50 k spaní M Aden P : den M kdělání P: k Pracování M Ptakuom M] my neletáme P : nelétáme M nich M uzří M: uzříe P] smrti nás P: smrti M] oni P : nemá M jse jim P : se jim M Skryjem se M kde M Jím my jse P : Jim se M životu jích P : životuov M níchž jse P : nichž se M jse vždy P : se vždy M jse nikoli P : se M 30 40 h V 20
96 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Vedne spíe a vnocy křičí Řad od boha dany ruší Kterýž spuosobil noc kespaní Aden učinil k dělání Myť jsme ptacy nebezpeční Všem jinym ptakom nevděční Protož vedne my neletáme Neb od ních přiezně nemáme 25) Když nas uzříe yhned křičí Na nas jako na zločince piští Kdež mohau jmauce ošklubí Aneb do smrti nás zahubí Protož tu nepřiezeň máme Nebo jinym škodu děláme Když spíe oni a odpočivají Apeče na nás nemají Tehdy my je nadpadáme Zadavíme y zžierame 35 Buď jích vajce nebo děti Y samym starym hyběti Protož jest zlost mezy námi Zie spolu vždy valku mámy Nedadí nam nikdy zniku Kde nás uzříe hned se skřiknú Protož jse jim neukážem Skryjem jse vetmach kdež muožem Než když dočekáme my nocy Tuť své poživeme mocy 45. Jím my jse zase odplatíme Mnohé životu jích zbavíme ſh V Tíem znamenáme zloděje Odníchž jse lidem zle děje Jenž jse vždy před lidmi kryjí Azjeviti jse nikoli nesmějí 50 k spaní M Aden P : den M kdělání P: k Pracování M Ptakuom M] my neletáme P : nelétáme M nich M uzří M: uzříe P] smrti nás P: smrti M] oni P : nemá M jse jim P : se jim M Skryjem se M kde M Jím my jse P : Jim se M životu jích P : životuov M níchž jse P : nichž se M jse vždy P : se vždy M jse nikoli P : se M 30 40 h V 20
Strana 97
Sova (a. j.) 17.—66. Páv. 97 Ale dočekajíce tmavé nocy Aneb ve dne nasylnicy Tehdyť nalidi oni připadnau Zamordují takeť ukradnau 555 Chcešli nás nasledovati Snámi mordovati ktomu brati Chovaj nas dobře vsvem domu Budemeť pomocni ktomu Aby ptactva množství pobíl «60 A s námi jse oně zdělil Člověk Odpovída Vajře kalause y Sovo Libí mi jse váše slovo Zie mi chcete pomahati Ptactva jiného lapati §65) Vděčně to přijímam od vas Když nastane podzymni čas Přirozenie pavovo Pav jakož jednomu každemu vědomo jest od boha tvorce všech věcí jest krasnym peřim obdařen nadevšecky jiné ptaky Než hlas mrzky ma a nohy nefforemne *h 61) obrázek páva) bledé jakož v přislovi lidem jest Ma peří jako anjel, krok jako zloděj, hlas jako čert To on zpřirozenie svého má pohledě na sebe že jest krasnym peřim obdařen rozestře vocas svuoj a pozdvihne jse v pejše A jakž skuoro pohledí na nohy sve že jsau blede a mrzke hned jse zaně zastydí a poníži y složí vocas svuoj vhromadu Roz- važuj sobě člověče čimžkoli od boha obdařen jsy aby tím nepejchal neb jeden každy člověk něčim zvlaštnim od boha obdařen jest jakož otom široce piše S:Pavel I k koryntskym XII kapito: A to na oko- vidíme, že jeden vymluvny jest druhy smysliti umi ale *h 67 vy- dočkajíce M oni P: nemá M taket P:y M pomocní M množství M: mnozstvi Pl pobil Mi jse o ně P: se o ně M Líbí M mi jse váše P : mi se vaše M tvorce P : Stvořitele M] bledé P : a bledé M] ocas M] se M] skuoro P : brzo M se M zastydí P: stydí M ocas M Rozvažůj M čímkoli P] něčim P: vždy něčím Ml píše M XII P:v XII M
Sova (a. j.) 17.—66. Páv. 97 Ale dočekajíce tmavé nocy Aneb ve dne nasylnicy Tehdyť nalidi oni připadnau Zamordují takeť ukradnau 555 Chcešli nás nasledovati Snámi mordovati ktomu brati Chovaj nas dobře vsvem domu Budemeť pomocni ktomu Aby ptactva množství pobíl «60 A s námi jse oně zdělil Člověk Odpovída Vajře kalause y Sovo Libí mi jse váše slovo Zie mi chcete pomahati Ptactva jiného lapati §65) Vděčně to přijímam od vas Když nastane podzymni čas Přirozenie pavovo Pav jakož jednomu každemu vědomo jest od boha tvorce všech věcí jest krasnym peřim obdařen nadevšecky jiné ptaky Než hlas mrzky ma a nohy nefforemne *h 61) obrázek páva) bledé jakož v přislovi lidem jest Ma peří jako anjel, krok jako zloděj, hlas jako čert To on zpřirozenie svého má pohledě na sebe že jest krasnym peřim obdařen rozestře vocas svuoj a pozdvihne jse v pejše A jakž skuoro pohledí na nohy sve že jsau blede a mrzke hned jse zaně zastydí a poníži y složí vocas svuoj vhromadu Roz- važuj sobě člověče čimžkoli od boha obdařen jsy aby tím nepejchal neb jeden každy člověk něčim zvlaštnim od boha obdařen jest jakož otom široce piše S:Pavel I k koryntskym XII kapito: A to na oko- vidíme, že jeden vymluvny jest druhy smysliti umi ale *h 67 vy- dočkajíce M oni P: nemá M taket P:y M pomocní M množství M: mnozstvi Pl pobil Mi jse o ně P: se o ně M Líbí M mi jse váše P : mi se vaše M tvorce P : Stvořitele M] bledé P : a bledé M] ocas M] se M] skuoro P : brzo M se M zastydí P: stydí M ocas M Rozvažůj M čímkoli P] něčim P: vždy něčím Ml píše M XII P:v XII M
Strana 98
98 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. mluviti rozumně neumí, jeden krašší osoby nežli druhy, jeden větčí sylu ma nežli druhy etc. A však tim ničimž pejchati nesluši:po- hleďme všickni na nohy sve jimiž jsem y tam chodíce vždy bliže den odedne hodinu od hodiny ksmrti přikračujeme skrze niž učiněni budem popel a blato, pokrm červom a žabam zemskym Od kterežto smrti řečnik se nevymluvi, rozumny nic takoveho nesmysli kudy by jí ušel, Bohatej se nevykaupí Sylnej neobraní, všickni vespolek jí okusyti musyme Protož nesluší nam ničimž pejchati neb víme že anjel najkrašší pro pejchu snebe doluov strčen jest a dan k věč- nemu zatraceni Protož smrtedlny člověče nepejchej ale raději se koř, nenasleduj Lucypera ale pana krysta jenž jest pokorny zde na světě byl a duojdeš věčne koruny. Páv k člověku. Přistaupi potom hned Pav Člověče pane muoj zdrav Jať sem páv domacy ptak Pravy rataj a sedlak 5) Na střechach najradši byvam Oppravuji a ktomu pošívam Časem tobě prospěvuji Tobě své noty oznamuji *h 7 Ač jse pak hlasem nelíbím 10 Ale vocasem se dobře líbím Nadevšecky jine ptaky Jakkolivěk sladke spěvaky Nemam sobě ja podobného By tak byl pera krasného «15). Tak že jse anjelu rovnám Jakož jsy otom slychal sám Abych tak jako slavik spieval Za sto kop bych toho nedal rozumně P : toho rozumně Ml jsem y P : sem y M skrze niž P : skrze níž M Bohatý M nepejchaj M radějí M nenásledůj M] pana P : radějí Pána M do- jdeš M Přistaupí M] potom hned P: hned potom M zdrav P: Zdráv. M sem P: jsem M nejradšy M Opravuji M] a ktomu P : a M] prozpěvuji M] Ač P: Ačt M (v P verš 9. silně pořezán) jse P: se M nelybím P : nelíbím M líbím M: lybím P Jakkolivěk P: Jakkoli M] ja P: nemá M pera P: peří M že jse P: se M jsy P : to M] slejchal M Abych P : A bycht M
98 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. mluviti rozumně neumí, jeden krašší osoby nežli druhy, jeden větčí sylu ma nežli druhy etc. A však tim ničimž pejchati nesluši:po- hleďme všickni na nohy sve jimiž jsem y tam chodíce vždy bliže den odedne hodinu od hodiny ksmrti přikračujeme skrze niž učiněni budem popel a blato, pokrm červom a žabam zemskym Od kterežto smrti řečnik se nevymluvi, rozumny nic takoveho nesmysli kudy by jí ušel, Bohatej se nevykaupí Sylnej neobraní, všickni vespolek jí okusyti musyme Protož nesluší nam ničimž pejchati neb víme že anjel najkrašší pro pejchu snebe doluov strčen jest a dan k věč- nemu zatraceni Protož smrtedlny člověče nepejchej ale raději se koř, nenasleduj Lucypera ale pana krysta jenž jest pokorny zde na světě byl a duojdeš věčne koruny. Páv k člověku. Přistaupi potom hned Pav Člověče pane muoj zdrav Jať sem páv domacy ptak Pravy rataj a sedlak 5) Na střechach najradši byvam Oppravuji a ktomu pošívam Časem tobě prospěvuji Tobě své noty oznamuji *h 7 Ač jse pak hlasem nelíbím 10 Ale vocasem se dobře líbím Nadevšecky jine ptaky Jakkolivěk sladke spěvaky Nemam sobě ja podobného By tak byl pera krasného «15). Tak že jse anjelu rovnám Jakož jsy otom slychal sám Abych tak jako slavik spieval Za sto kop bych toho nedal rozumně P : toho rozumně Ml jsem y P : sem y M skrze niž P : skrze níž M Bohatý M nepejchaj M radějí M nenásledůj M] pana P : radějí Pána M do- jdeš M Přistaupí M] potom hned P: hned potom M zdrav P: Zdráv. M sem P: jsem M nejradšy M Opravuji M] a ktomu P : a M] prozpěvuji M] Ač P: Ačt M (v P verš 9. silně pořezán) jse P: se M nelybím P : nelíbím M líbím M: lybím P Jakkolivěk P: Jakkoli M] ja P: nemá M pera P: peří M že jse P: se M jsy P : to M] slejchal M Abych P : A bycht M
Strana 99
Páv 1.—50. 99 30 405 Ale že jsam buoh každého Obdařil jakž račil koho Slavikovi dallije hlas A mně jest dal krasný vocas Což jeden má, druhej toho nemá To vše sam stvořitel jedná 25 Neb kdyby jeden všecko měl Nad jiného yhned by jse zpěl A potupo valby hned jineho Velebilby jse take sameho Ještět mi viece toto škodí K poniženi mně přivodí Že když svuoj vocas rozložim Ana nohy sobě pohledím Uhledam je velmi mrzke Blede jakožto umrlčie 35 Yhned se zaně zastydím Vocas svuoj v hromadu složím *h 7v) Aby ty jse take toho držal Nikdyž jse v pychu nezdvihal Ač by tě buoh kdy obdařil A jakau slavau vozdobil Buďto krasau sylau a zbožím Jakymkoli světa štěstím Pomněl nato žies smrtedlný Mnohym biedam poddany 45) Všie bíedy a psoty plny K tomu vždycky měnitedlný. A tudíež tvá slava mine A všecko štěstí zahyne. 20 50 Člověk pávu odpovieda Přestaň pave jížt jest čas Tudížt vytrham vocas jsam P : sám M Ocas M druhej toho P: toho druhý M by jse P : by se M hned jineho P : jiného M] jse take P : se M mně P :mne M Ocas M Blede jakožto umrlčie P: Jakožto umrlčí bledé M ty jse P:ty se M držel M Ni- kdýž se v pejchu nevzdvíhal M slávau ozdobil M Y mnohým bídám M V. 46 není v P, přijat z M] jižt M] ocas M
Páv 1.—50. 99 30 405 Ale že jsam buoh každého Obdařil jakž račil koho Slavikovi dallije hlas A mně jest dal krasný vocas Což jeden má, druhej toho nemá To vše sam stvořitel jedná 25 Neb kdyby jeden všecko měl Nad jiného yhned by jse zpěl A potupo valby hned jineho Velebilby jse take sameho Ještět mi viece toto škodí K poniženi mně přivodí Že když svuoj vocas rozložim Ana nohy sobě pohledím Uhledam je velmi mrzke Blede jakožto umrlčie 35 Yhned se zaně zastydím Vocas svuoj v hromadu složím *h 7v) Aby ty jse take toho držal Nikdyž jse v pychu nezdvihal Ač by tě buoh kdy obdařil A jakau slavau vozdobil Buďto krasau sylau a zbožím Jakymkoli světa štěstím Pomněl nato žies smrtedlný Mnohym biedam poddany 45) Všie bíedy a psoty plny K tomu vždycky měnitedlný. A tudíež tvá slava mine A všecko štěstí zahyne. 20 50 Člověk pávu odpovieda Přestaň pave jížt jest čas Tudížt vytrham vocas jsam P : sám M Ocas M druhej toho P: toho druhý M by jse P : by se M hned jineho P : jiného M] jse take P : se M mně P :mne M Ocas M Blede jakožto umrlčie P: Jakožto umrlčí bledé M ty jse P:ty se M držel M Ni- kdýž se v pejchu nevzdvíhal M slávau ozdobil M Y mnohým bídám M V. 46 není v P, přijat z M] jižt M] ocas M
Strana 100
100 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Nebudeš jse jím chlubiti Ani střech víece kazyti Když jse malo povychováš Hned mi na rožnu pospívaš Přirozenie Kohautí KOhaut ten přirozený hvězdař časy rozdílne vyznamenava hlasem svým (jehožto hlasu lvove se obavají jakož solinus a Lukre- cius piší)Lidí kupracy a robotě denní budí, sna lidem ujímajíc zvěstujice den přichazejícy. Přičinu toho klade Cicero v kniehach o věšťování a to znaučení Demokryta mudrce Ty člověče sly*h 8 obrázek kohouta» še kohauta zpievati probud se zesna netoliko tělesneho ale take zesna duše Zdvihni srdce y oči k nebi dej chvalu bohu že anjela stražce tvého k ostřehani tebe jest seslati a tebe jako napoly mrtvého ostřehati odevšeho zleho ráčil volaj tluc kjeho všemohucnosti ať neračí odjimati odtebe sve svate milosti neb pro- sycyemu bude dáno a tomu jenž tluče bude otevřieno vedle pravdy čteni S:Lukaš XI.Toto take zpřirozeni svého ma že mnoha slepicým manželem jest Ty člověče vtom jeho nenasleduj Měj manželku svau jednu neb y přirozeni tve natom dosti ma Varuj se smilstva a cyzo- ložstva nebo velika múka takovým připravena jest *h 87 Ziadny cyzoložnik ani smilnik: vedle řeči S Pavla: nevejde do kralovstvi ne- beského. Take smilstvo jakož mudrcy piší ujima člověku života brzce ho ksmrti přiháni. Take tuto kohaut povahu do sebe ma že bez slepic žadneho zrna sam nesní než svolajíc je o všecko se s nimi rozdělí Nauč jse člověče od nerozumneho ptaka věrnost zachovati k manželce sve vevšem, poněvadž jedno tělo ste a dvě duše nedělte mezy sebau časného zboží nezakrejvej nic jeden před druhým buďte věrní sobě a napomocní kživnosti buohť mezy vami bude Pakli jeden před druhým krade ujima a roztržití budete jistě vězte že ne se jim Mstřéch M A když se M Hvězdař M] vyznamenava P : Lidem oznamuje M] Solius M Lidi M zvěstujíc M z naučení M: znaučen. P] spívati M dej P: vzdaj M K ostříhání tobě M napoly M: na poli P]odevšeho M: odévšeho P] ráčil volaj P : jest ráčil. Volaj a Modnímati Motevříno M vedlé Mmnoha M :mnoho P (?) slepicým M: slepicom P] Varuoj M múka PM vedlé M] píší M] brzce P : a brzce M přiháni P: přivodí M Kohaut povahu P: povahu Kohaut M] jse P : se M poněvadž M: poňévadž Plste P: jste M čas- ného P : marného M nezakrejvej P : neukrejvaj M ná- pomocní M a roztržití P: roztržiti M
100 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Nebudeš jse jím chlubiti Ani střech víece kazyti Když jse malo povychováš Hned mi na rožnu pospívaš Přirozenie Kohautí KOhaut ten přirozený hvězdař časy rozdílne vyznamenava hlasem svým (jehožto hlasu lvove se obavají jakož solinus a Lukre- cius piší)Lidí kupracy a robotě denní budí, sna lidem ujímajíc zvěstujice den přichazejícy. Přičinu toho klade Cicero v kniehach o věšťování a to znaučení Demokryta mudrce Ty člověče sly*h 8 obrázek kohouta» še kohauta zpievati probud se zesna netoliko tělesneho ale take zesna duše Zdvihni srdce y oči k nebi dej chvalu bohu že anjela stražce tvého k ostřehani tebe jest seslati a tebe jako napoly mrtvého ostřehati odevšeho zleho ráčil volaj tluc kjeho všemohucnosti ať neračí odjimati odtebe sve svate milosti neb pro- sycyemu bude dáno a tomu jenž tluče bude otevřieno vedle pravdy čteni S:Lukaš XI.Toto take zpřirozeni svého ma že mnoha slepicým manželem jest Ty člověče vtom jeho nenasleduj Měj manželku svau jednu neb y přirozeni tve natom dosti ma Varuj se smilstva a cyzo- ložstva nebo velika múka takovým připravena jest *h 87 Ziadny cyzoložnik ani smilnik: vedle řeči S Pavla: nevejde do kralovstvi ne- beského. Take smilstvo jakož mudrcy piší ujima člověku života brzce ho ksmrti přiháni. Take tuto kohaut povahu do sebe ma že bez slepic žadneho zrna sam nesní než svolajíc je o všecko se s nimi rozdělí Nauč jse člověče od nerozumneho ptaka věrnost zachovati k manželce sve vevšem, poněvadž jedno tělo ste a dvě duše nedělte mezy sebau časného zboží nezakrejvej nic jeden před druhým buďte věrní sobě a napomocní kživnosti buohť mezy vami bude Pakli jeden před druhým krade ujima a roztržití budete jistě vězte že ne se jim Mstřéch M A když se M Hvězdař M] vyznamenava P : Lidem oznamuje M] Solius M Lidi M zvěstujíc M z naučení M: znaučen. P] spívati M dej P: vzdaj M K ostříhání tobě M napoly M: na poli P]odevšeho M: odévšeho P] ráčil volaj P : jest ráčil. Volaj a Modnímati Motevříno M vedlé Mmnoha M :mnoho P (?) slepicým M: slepicom P] Varuoj M múka PM vedlé M] píší M] brzce P : a brzce M přiháni P: přivodí M Kohaut povahu P: povahu Kohaut M] jse P : se M poněvadž M: poňévadž Plste P: jste M čas- ného P : marného M nezakrejvej P : neukrejvaj M ná- pomocní M a roztržití P: roztržiti M
Strana 101
Páv 51/4. Kohout 1.—24. 101 vbuohu ste se sňali než vdiablu kteryž činitel ruoznice jest Protož sluší vam vespolek kbohu volati aby to mezy vami změnil adal vam věrnost, pokoj a lasku manželskú. Take kohaut s sausedem svým o slepice se vadí a zavrch vlačí Tež ty člověče maš manželku svau zastati vevší poctivosti a jeji dobrú pověst milovati aby od zlobivých ust křivda se jí nedála A tau měrau zde dobře živi jsuc věčně u buoha přebyvati budete. Kohaut kčlověku. YHned Kohaut skočí zřadu Aja snad jíž zuostal z zadu i *IF Nechtěj jse o to hněvati Pane však sem ja domácí 5 Slauha tvuoj jenž věrně slaužím Vnocy tě zespaní budím Aby ty se zesna probral A panu bohu chvalu vzdal Zie tebe odezleho střeže Když ty vodpočívaš leže Jako napoly jsa umrlý Y všie paměti zbavený Nad tebau bdí tvuoj stvořitel Y jeho ctný posel anjel 15 Vzdaj mu chvalu o puol nocy Buď vděčen jeho pomocy Neb ja tě vtom pamatuji O puol nocy ja prospěvuji Jať se kohaut dobře hodím Stada slepic s sebau vodím Neb jsau všecky mé manželky Nech jest jích hauff y veliky Učiním ja všechněm dosti Maje snimi své radosti 10 20 ste P: jste M činitel P: původ a činitel M svým P : nemá M vadí P: vadí, štípá M Též ty P: Též Must P : a utrhavých ust Ml jsúce M Boha M sskočí s řádu M již M se M jsem M jenžt M od zlého M odpočíváš M na- poly M : na poli P] nocy ja prospěvuji P : nocyt' prozpěvuji M Stádo M jich M] hauff y P :hauff dost M
Páv 51/4. Kohout 1.—24. 101 vbuohu ste se sňali než vdiablu kteryž činitel ruoznice jest Protož sluší vam vespolek kbohu volati aby to mezy vami změnil adal vam věrnost, pokoj a lasku manželskú. Take kohaut s sausedem svým o slepice se vadí a zavrch vlačí Tež ty člověče maš manželku svau zastati vevší poctivosti a jeji dobrú pověst milovati aby od zlobivých ust křivda se jí nedála A tau měrau zde dobře živi jsuc věčně u buoha přebyvati budete. Kohaut kčlověku. YHned Kohaut skočí zřadu Aja snad jíž zuostal z zadu i *IF Nechtěj jse o to hněvati Pane však sem ja domácí 5 Slauha tvuoj jenž věrně slaužím Vnocy tě zespaní budím Aby ty se zesna probral A panu bohu chvalu vzdal Zie tebe odezleho střeže Když ty vodpočívaš leže Jako napoly jsa umrlý Y všie paměti zbavený Nad tebau bdí tvuoj stvořitel Y jeho ctný posel anjel 15 Vzdaj mu chvalu o puol nocy Buď vděčen jeho pomocy Neb ja tě vtom pamatuji O puol nocy ja prospěvuji Jať se kohaut dobře hodím Stada slepic s sebau vodím Neb jsau všecky mé manželky Nech jest jích hauff y veliky Učiním ja všechněm dosti Maje snimi své radosti 10 20 ste P: jste M činitel P: původ a činitel M svým P : nemá M vadí P: vadí, štípá M Též ty P: Též Must P : a utrhavých ust Ml jsúce M Boha M sskočí s řádu M již M se M jsem M jenžt M od zlého M odpočíváš M na- poly M : na poli P] nocy ja prospěvuji P : nocyt' prozpěvuji M Stádo M jich M] hauff y P :hauff dost M
Strana 102
102 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 30 ji *I 25) A zních zplodím děti mnoho Že ty vděčen byvaš toho Ale toběť nenie zdrávo Aby mieval žen přes právo Nemohlby jích uživiti A jim dosti učiniti A pakliby se rozhněvaly Snadť by hlavu ošklubaly Nebť jse druhdy s jednau stejska A psoty mnoho s ní byva 40 35 Jať své manželky miluji S nimi jse o vše zděluji Nesniem bez nich zrna sám Kevšemu je yhned zvolam S sausedy se o ně vadím Y Zavrch jse snimi vlačím Nechtě aby spolek měli Amym ženam frejovali Mival každy na své dosti Požieval jí k své libosti 45 Y toběť jest třeba toho Aby choval stavu svého Zienu miloval y trestal A sni pravě v manželstvi stal Cest její aby ochránil Oni jse věrně zasadil Neb to tobě kecti bude Mnohejch zlejch věcy nebude Sámť za všecky odpoviedam Asve manželky zastavam 55 Bychť jim dopustil mluviti Steskloť by jse poslauchati Kdyžby všecky kokrhaly Jedny druhych neslyšaly 50 znich M děti PM nenie P:to není M jich M se rozhněvaly M: jse roz- hněvali M] ošklubaly: ošklubali P, oškubaly M jse P : se M Ját' M] jse P : se M nesniem P: Nesním já M] svolám M] jse P: se M Požíval ji M líbosti M s ní M právě M O ni se M Mnohých zlých M Sámt M : Tamt P] by se M kokrhaly M: kokrhali P] neslyšaly M : neslyšali P
102 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 30 ji *I 25) A zních zplodím děti mnoho Že ty vděčen byvaš toho Ale toběť nenie zdrávo Aby mieval žen přes právo Nemohlby jích uživiti A jim dosti učiniti A pakliby se rozhněvaly Snadť by hlavu ošklubaly Nebť jse druhdy s jednau stejska A psoty mnoho s ní byva 40 35 Jať své manželky miluji S nimi jse o vše zděluji Nesniem bez nich zrna sám Kevšemu je yhned zvolam S sausedy se o ně vadím Y Zavrch jse snimi vlačím Nechtě aby spolek měli Amym ženam frejovali Mival každy na své dosti Požieval jí k své libosti 45 Y toběť jest třeba toho Aby choval stavu svého Zienu miloval y trestal A sni pravě v manželstvi stal Cest její aby ochránil Oni jse věrně zasadil Neb to tobě kecti bude Mnohejch zlejch věcy nebude Sámť za všecky odpoviedam Asve manželky zastavam 55 Bychť jim dopustil mluviti Steskloť by jse poslauchati Kdyžby všecky kokrhaly Jedny druhych neslyšaly 50 znich M děti PM nenie P:to není M jich M se rozhněvaly M: jse roz- hněvali M] ošklubaly: ošklubali P, oškubaly M jse P : se M Ját' M] jse P : se M nesniem P: Nesním já M] svolám M] jse P: se M Požíval ji M líbosti M s ní M právě M O ni se M Mnohých zlých M Sámt M : Tamt P] by se M kokrhaly M: kokrhali P] neslyšaly M : neslyšali P
Strana 103
Kohout 25.—70. Holub. 103 li IIF] Jakož tak obyčej mají Zieny Když jse shromážďují 60 Krakoří jako slepice Štěbecí jako laštovice Člověk k kohautu Dosti té řeči kohaute Posedaj na řadě v kautě 65 Když někdy na svadbu puojdu Pojmu tě kohaute s sebau Budeš ty mym řečníkem A mudrym take vejmluvnikem Budeš namise spievati A tak maudře vymlauvati 70 Obrázek holuba s holubicí. Přirozenie Holubí. li IIV] Holub ten Sedlsky řežabek on vždy s Panem svým doma jest vjizbě aneb vdomu Časem take letí napole opatruje schazyli žíto pšenice aneb hrach Uč jse odholuba hospodaři, byvaj doma při hospodařství svem nechaje krčemneho vožralstvi a lstive hry karet a kostek, zprav čeled doma a dobytek svuoj Vejdi potom na pole a opatř obilé své ať jse y tu škoda neděje a tak uživíš man- želku svau s ditkami Neb mudry Šalomon dí ktož pracuje nasycen bude chlebem Ale ktož nasleduje prazdnosti naplněn bude nedo- statkem. Take holub zpřirozeni svého velmi hněvivy jest A jakož mudrcy oněm pokladaji že žluči nema a kdy by ji měl tehdy hně- vivosti by se vněm rozpukla Hněvivost jeho zřejemna jest kterak vrka a točí se štipe křidlami tepe a vuoči skoči druhemu holubu Ty člověče kroť svau hněvivost odpusť bližnimu chcešli ať buh od- pusti Stalaliť jse křivda, nemsti jse ale poruč bohu neb jemu sa- memu pomsta naleží. Take holub najvic jse o ženu tepe jinemu jí Když jse P: když se M Krákoří M jak Laštovice M řádě Ms sebú M ty P : ty tam M take vejmluvnikem P : též vajmluvníkem M zpěvati M řeža- bek P: Jeřábek Mhrách M] jse P: se M ožralství M] doma a P: doma y M Vejdi P: Vyjdi M] pole a P : pole, M jse P : se M Šalomún M Ktož P : Kdož M kdož následuje M žluči M: žlucy P] zřejemna P: zřejmá M štípe M] vůči skočí M Buoh Ml jse P : se M] najvíce se M skym P : snim M věrná M
Kohout 25.—70. Holub. 103 li IIF] Jakož tak obyčej mají Zieny Když jse shromážďují 60 Krakoří jako slepice Štěbecí jako laštovice Člověk k kohautu Dosti té řeči kohaute Posedaj na řadě v kautě 65 Když někdy na svadbu puojdu Pojmu tě kohaute s sebau Budeš ty mym řečníkem A mudrym take vejmluvnikem Budeš namise spievati A tak maudře vymlauvati 70 Obrázek holuba s holubicí. Přirozenie Holubí. li IIV] Holub ten Sedlsky řežabek on vždy s Panem svým doma jest vjizbě aneb vdomu Časem take letí napole opatruje schazyli žíto pšenice aneb hrach Uč jse odholuba hospodaři, byvaj doma při hospodařství svem nechaje krčemneho vožralstvi a lstive hry karet a kostek, zprav čeled doma a dobytek svuoj Vejdi potom na pole a opatř obilé své ať jse y tu škoda neděje a tak uživíš man- želku svau s ditkami Neb mudry Šalomon dí ktož pracuje nasycen bude chlebem Ale ktož nasleduje prazdnosti naplněn bude nedo- statkem. Take holub zpřirozeni svého velmi hněvivy jest A jakož mudrcy oněm pokladaji že žluči nema a kdy by ji měl tehdy hně- vivosti by se vněm rozpukla Hněvivost jeho zřejemna jest kterak vrka a točí se štipe křidlami tepe a vuoči skoči druhemu holubu Ty člověče kroť svau hněvivost odpusť bližnimu chcešli ať buh od- pusti Stalaliť jse křivda, nemsti jse ale poruč bohu neb jemu sa- memu pomsta naleží. Take holub najvic jse o ženu tepe jinemu jí Když jse P: když se M Krákoří M jak Laštovice M řádě Ms sebú M ty P : ty tam M take vejmluvnikem P : též vajmluvníkem M zpěvati M řeža- bek P: Jeřábek Mhrách M] jse P: se M ožralství M] doma a P: doma y M Vejdi P: Vyjdi M] pole a P : pole, M jse P : se M Šalomún M Ktož P : Kdož M kdož následuje M žluči M: žlucy P] zřejemna P: zřejmá M štípe M] vůči skočí M Buoh Ml jse P : se M] najvíce se M skym P : snim M věrná M
Strana 104
104 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. nepřeje aby se skym objimala ani libala Než chce aby mu věrna byla Neb jí on víru drží On cely den na vajcych sedí ona toliko vnocy, y chce aby sobě věrně oba pomahali Ty manžele najprv sam kmanželce ji IIIF] viru zachovaj a žadnau měrau nedaj se v po- dezřeni cyzy milosti Potom měj ženu svau v poctive bázni ať neza- hali neprazdni varuje se přičin jineho milováni Ať zanecha marnosti řeči, oplzlých slov se varuje Boha nadevšecky věcy miluje a jemu slauži: tak jistě budeš miti manželku poctivau, dobrau, šlechetnau, ditky take pokorne A tak blahoslavenym mužem budeš dobre a poctive manželky Kteraž jakožto vinný kořen hojny v bocych domu tveho bude a synove tvoji jakžto nove olivy vuokoli stolu tveho, žalm CXXVII. Pakli ženě budeš folkovati a dopustiš jí ho- dovati kvasyti podezřenejch žen se přidržeti skazyš jí Nauči se statek utracovati, klevetati, jine pomluvati, ožerati a žena ožrala hotova jest etc. Tu se potom tve peklo hned zde puočne budeš mieti muk a trapeni dosti chtěje jí rad napraviti zase nebudeš mocy Budeš chtieti jeji poctivosti vyhledati nic tomu neučiniš Nedarmo jest onen mudřec řekl že raději veliky nezčislny množství blech hledati chce u velikem vedru a horkosti slunečne nežli jednu ženu těkajícy v nepoctivosti Plny jsú teměř všecky kniehy mudrcuo a učiteluov o převrhle lsti ženske Mašli se ženiti, služ bohu všemo- haucymu, pros jeho svate miloji IIIsti ať tě dobrau a poctivau ženau obdaři Neb jistě zvlaštni dar odboha jest žena dobra a poctiva jakožto y pohan Juunalis jest pověděl. Take holub nerad sam lyeta než v hauffich tovařyšky. Ty člověče nebyvaj samotny vždy doma když prazden jsy vejdi mezy lidi, buď vlidny a přivětivy, drž se dobrych, poctivych, maudrych bohobojnych lidí buď snimi dobře živ duojdeš zde cti a potom věčne radosti. kmanželce viru P : víru k Manželce M] neprázdní M marnosti P : marných M oplzlých M: oplzlich P] slauži P:slúží M] blahoslavenym mužem budeš P: budeš Blahoslaveným mužem M bocych P : stránkách M tvojí jakožto M vuokoli P: vůkol M] podezřelých M přídržeti M utráceti M] hotová M] počne M] ji M zase, y M] poctivost ochraniti, nic M řekl P: propověděl, M a nezčí- slný M množství M:mnozstvie P hlídati M všeckny kníhy M Mudrcuov a učitelův M Mašli P: Pročež mášli M ženau P : manželkau M jakož y M Ju- uenális to M nerad sam lyeta P : sám nerád léta M] tovaryšsky M vždycky M a Bohabojných M dojdeš M
104 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. nepřeje aby se skym objimala ani libala Než chce aby mu věrna byla Neb jí on víru drží On cely den na vajcych sedí ona toliko vnocy, y chce aby sobě věrně oba pomahali Ty manžele najprv sam kmanželce ji IIIF] viru zachovaj a žadnau měrau nedaj se v po- dezřeni cyzy milosti Potom měj ženu svau v poctive bázni ať neza- hali neprazdni varuje se přičin jineho milováni Ať zanecha marnosti řeči, oplzlých slov se varuje Boha nadevšecky věcy miluje a jemu slauži: tak jistě budeš miti manželku poctivau, dobrau, šlechetnau, ditky take pokorne A tak blahoslavenym mužem budeš dobre a poctive manželky Kteraž jakožto vinný kořen hojny v bocych domu tveho bude a synove tvoji jakžto nove olivy vuokoli stolu tveho, žalm CXXVII. Pakli ženě budeš folkovati a dopustiš jí ho- dovati kvasyti podezřenejch žen se přidržeti skazyš jí Nauči se statek utracovati, klevetati, jine pomluvati, ožerati a žena ožrala hotova jest etc. Tu se potom tve peklo hned zde puočne budeš mieti muk a trapeni dosti chtěje jí rad napraviti zase nebudeš mocy Budeš chtieti jeji poctivosti vyhledati nic tomu neučiniš Nedarmo jest onen mudřec řekl že raději veliky nezčislny množství blech hledati chce u velikem vedru a horkosti slunečne nežli jednu ženu těkajícy v nepoctivosti Plny jsú teměř všecky kniehy mudrcuo a učiteluov o převrhle lsti ženske Mašli se ženiti, služ bohu všemo- haucymu, pros jeho svate miloji IIIsti ať tě dobrau a poctivau ženau obdaři Neb jistě zvlaštni dar odboha jest žena dobra a poctiva jakožto y pohan Juunalis jest pověděl. Take holub nerad sam lyeta než v hauffich tovařyšky. Ty člověče nebyvaj samotny vždy doma když prazden jsy vejdi mezy lidi, buď vlidny a přivětivy, drž se dobrych, poctivych, maudrych bohobojnych lidí buď snimi dobře živ duojdeš zde cti a potom věčne radosti. kmanželce viru P : víru k Manželce M] neprázdní M marnosti P : marných M oplzlých M: oplzlich P] slauži P:slúží M] blahoslavenym mužem budeš P: budeš Blahoslaveným mužem M bocych P : stránkách M tvojí jakožto M vuokoli P: vůkol M] podezřelých M přídržeti M utráceti M] hotová M] počne M] ji M zase, y M] poctivost ochraniti, nic M řekl P: propověděl, M a nezčí- slný M množství M:mnozstvie P hlídati M všeckny kníhy M Mudrcuov a učitelův M Mašli P: Pročež mášli M ženau P : manželkau M jakož y M Ju- uenális to M nerad sam lyeta P : sám nerád léta M] tovaryšsky M vždycky M a Bohabojných M dojdeš M
Strana 105
Holub 1.—32. 105 Holub k člověku mluvi. Y Vyleze zbaně take Holub Řka:Kohaute netak jse chlub Takť jsem ja, jako ty věrnej A svému panu potřebnej 5 Ja snim spolu vjizbě ležím A zespani jej take probudím Když haukam anebo vrkam Tvrdě jemu spáti nedam Ale aby on bedliv byl Zloděj jse naněho nedobyl Často zjieda ma děťatka Nadievana holaubatka Vždycky snim y vdomu bydlíem Leč kdy na pole ven vyletím «15). Prochazym se po dědinach Vopatruji zchodíli hrach li IIIII] Stravu své čeledi nosym Svau ženu y děti živím Aby člověče jse učil Hospodařství sve vopatřil Buďto vdomu neb na poli Všecko spravil sobě kvuoli Aby jse měl čím živiti Y nas holuby take krmiti 25 Svau ženu y svau čeladku Opatřil byz nedostatku Neb tak cti chvály dobudeš Psoty a chudoby zbudeš 10 20 30) Rad jse take holub hněvám Ale žluči v sobě nemám Než vrkam a vuokol se točím Nepřiteli vuoči skočím také nemá M věrný M potřebný M take P : nemá M jse na něho P : se naň M zjídá M bydlím M ven P : nemá M Opatruji M zchodilý M jse P: se M opatřil M Aby jse P: Aby se M take P : nemá M chvály M: chvali P jse P : se M žluči M: žlucy P] vuoči P: v voči M
Holub 1.—32. 105 Holub k člověku mluvi. Y Vyleze zbaně take Holub Řka:Kohaute netak jse chlub Takť jsem ja, jako ty věrnej A svému panu potřebnej 5 Ja snim spolu vjizbě ležím A zespani jej take probudím Když haukam anebo vrkam Tvrdě jemu spáti nedam Ale aby on bedliv byl Zloděj jse naněho nedobyl Často zjieda ma děťatka Nadievana holaubatka Vždycky snim y vdomu bydlíem Leč kdy na pole ven vyletím «15). Prochazym se po dědinach Vopatruji zchodíli hrach li IIIII] Stravu své čeledi nosym Svau ženu y děti živím Aby člověče jse učil Hospodařství sve vopatřil Buďto vdomu neb na poli Všecko spravil sobě kvuoli Aby jse měl čím živiti Y nas holuby take krmiti 25 Svau ženu y svau čeladku Opatřil byz nedostatku Neb tak cti chvály dobudeš Psoty a chudoby zbudeš 10 20 30) Rad jse take holub hněvám Ale žluči v sobě nemám Než vrkam a vuokol se točím Nepřiteli vuoči skočím také nemá M věrný M potřebný M take P : nemá M jse na něho P : se naň M zjídá M bydlím M ven P : nemá M Opatruji M zchodilý M jse P: se M opatřil M Aby jse P: Aby se M take P : nemá M chvály M: chvali P jse P : se M žluči M: žlucy P] vuoči P: v voči M
Strana 106
106 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Nosem štípi křidlem třepu Najvic jse o ženu tepu «35 Nechtě ji jinemu přieti Ani s žadnym spolky mieti Aby ji kto jiný kto jiný líbal Anebo jse sní pojímal Neboť ja jí vieru držím Celej den na vajcych sedím A ona toliko sedí vnocy Chcme sobě věrně pomocy Nasleduj mne vtom člověče Nemívaj zlostneho srdce 45 Ji IIII] K člověku sobě rovnemu Ani žadnému Bližnímu Trescy jej zlasky bez žluči Neb tě tomu písmo učí V manželstvi pravě obyvaj 50 Zieně sve věrně pomahaj 40 Byvaj take tovaryšsky Nebuď samemu sobě zyštný Neb my jse spolu držíme V hauffích velikých letíme 55 Neb mame nepřatel dosti Potřebie nam vopatrnosti An nas teměř každy hubí Neb nas velmi sprostne vidí A my jse pilně braníme Kdež jen muožme uletíme 60 Člověk kholubu Holube muoj milý ptaku Když bude po velikem patku Chcy tě dobře nakrmiti Ktomu tě dám osvětiti jse P : se M spolky P: spolkuov M kdo M líbal M: liebal P | jse P : se M jí P :ji M toliko sedí P : sedí jen M chceme M Následuoj M Ani P: Ani k M Bližnímu M: blyžniemu P ]Treskcy M žluči M: žlucy Pl jse P: se M opatrnosti M A my jse pilně P: My se tak mužně M muožem M velkém M
106 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Nosem štípi křidlem třepu Najvic jse o ženu tepu «35 Nechtě ji jinemu přieti Ani s žadnym spolky mieti Aby ji kto jiný kto jiný líbal Anebo jse sní pojímal Neboť ja jí vieru držím Celej den na vajcych sedím A ona toliko sedí vnocy Chcme sobě věrně pomocy Nasleduj mne vtom člověče Nemívaj zlostneho srdce 45 Ji IIII] K člověku sobě rovnemu Ani žadnému Bližnímu Trescy jej zlasky bez žluči Neb tě tomu písmo učí V manželstvi pravě obyvaj 50 Zieně sve věrně pomahaj 40 Byvaj take tovaryšsky Nebuď samemu sobě zyštný Neb my jse spolu držíme V hauffích velikých letíme 55 Neb mame nepřatel dosti Potřebie nam vopatrnosti An nas teměř každy hubí Neb nas velmi sprostne vidí A my jse pilně braníme Kdež jen muožme uletíme 60 Člověk kholubu Holube muoj milý ptaku Když bude po velikem patku Chcy tě dobře nakrmiti Ktomu tě dám osvětiti jse P : se M spolky P: spolkuov M kdo M líbal M: liebal P | jse P : se M jí P :ji M toliko sedí P : sedí jen M chceme M Následuoj M Ani P: Ani k M Bližnímu M: blyžniemu P ]Treskcy M žluči M: žlucy Pl jse P: se M opatrnosti M A my jse pilně P: My se tak mužně M muožem M velkém M
Strana 107
Holub 65/6. Hrdlička. 107 65) Aby mi jse vždy zalíbil A škody mi mé nahradil Přirozenie hrdličí. HRdlička jakož píše Franciscus Marius Grapaldus jest ptaček velmi ušlechtilý zpřirozeni svého tuto povahu ma «i VSr obrázek hrdličky když samec jeji umře a neb zhyne tak truchlivě ona poněm tauží že víece žadneho manžela nepozna dokud živa a vždy plačtiva a smutna létá a pro smutek na žadným zeleným dřevě nesede než na suchém Ani vody čiste piti chce ale prve ji nohau sobě zkalí potom tepruov pí a to čini až do smrti.Nauč se poctiva manželko od tohoto ptaka po smrti jeho jse nevdavati ale včistotě zuostati až do smrti. Rimane staři jakož pravi Valerius Maximus takove ženy ktere jse nevdávaly po smrti prvnieho manžela sveho, korunau stydlivosti korunovali a je uctili Pravice že takove jsau cele a ne- poškvrněne mysli Ale mnohych manželuov ji VV pojimani žeby znamenie bylo smilne nezdrželivosti Ale S:Pavel znamenaje ne- zdržedlivost ženskau v I epišto: k Tytovi V kapito:takto dí o vdo- vach:chcy aby se mladši vdávaly, syny rodily, hospodyně byly etc. Však nic meně proto vychvaloval prve zuostáni vdov v čistotě Ale poněvadž některa smilna jest lepe že jse vda než by tak od diabla pokušena byla pro nezdržedlivost svau, ale dí S:Pavel aby syny rodily. Ale zjevna věc jest, že mnoha zvetčena baba ukterež neni žadne naděje plodu vda jse pro chlipnost tělesnau Nemuož to byti bez hřiechu. Vidišli člověče čemu tě toto hovadko nerozumne tebe rozumného učí čistotě,vieře k manželu. Ale mnohe tak věrne manželom jsau pohřichu že netoliko vdoviti by chtěly Ale smrti man- žela žadaji v brzce aby se y hned sjinými pekelně a diabelsky sjímaly: jse P : se M ušlechtilý M: ušlechtili P víece žadneho manžela P : žádného Manžela více M plačtivá a smutná M létá M:lyeta P] žádném zeleném dřevě nesedne M prvé M potom tepruov pí P : nemá M jeho jse P : manžela svého se M] jse P: se M nevdávaly M: nevdavali P] pojímání M nezdrželivost M vdávaly M: vdavali P] rodily M: rodili P] byly M: byli P] jse P: se M po- kaušena M nezdrželivost M rodily M : rodili P] zvetčená P : napoly shnilá M jse P : se M Nemuož to P : Tot pak nemuože M člověče P: milá Manželko M tě P : nemá M rozumného P: rozumnau M učí P: učí že M vdoviti by P : by vdoviti M chtěly M: chtěli P] v brzce P: velmi brzce M sjinými P: s jiným M sjímaly M: sjímali P] toho P: pak toho brzy M
Holub 65/6. Hrdlička. 107 65) Aby mi jse vždy zalíbil A škody mi mé nahradil Přirozenie hrdličí. HRdlička jakož píše Franciscus Marius Grapaldus jest ptaček velmi ušlechtilý zpřirozeni svého tuto povahu ma «i VSr obrázek hrdličky když samec jeji umře a neb zhyne tak truchlivě ona poněm tauží že víece žadneho manžela nepozna dokud živa a vždy plačtiva a smutna létá a pro smutek na žadným zeleným dřevě nesede než na suchém Ani vody čiste piti chce ale prve ji nohau sobě zkalí potom tepruov pí a to čini až do smrti.Nauč se poctiva manželko od tohoto ptaka po smrti jeho jse nevdavati ale včistotě zuostati až do smrti. Rimane staři jakož pravi Valerius Maximus takove ženy ktere jse nevdávaly po smrti prvnieho manžela sveho, korunau stydlivosti korunovali a je uctili Pravice že takove jsau cele a ne- poškvrněne mysli Ale mnohych manželuov ji VV pojimani žeby znamenie bylo smilne nezdrželivosti Ale S:Pavel znamenaje ne- zdržedlivost ženskau v I epišto: k Tytovi V kapito:takto dí o vdo- vach:chcy aby se mladši vdávaly, syny rodily, hospodyně byly etc. Však nic meně proto vychvaloval prve zuostáni vdov v čistotě Ale poněvadž některa smilna jest lepe že jse vda než by tak od diabla pokušena byla pro nezdržedlivost svau, ale dí S:Pavel aby syny rodily. Ale zjevna věc jest, že mnoha zvetčena baba ukterež neni žadne naděje plodu vda jse pro chlipnost tělesnau Nemuož to byti bez hřiechu. Vidišli člověče čemu tě toto hovadko nerozumne tebe rozumného učí čistotě,vieře k manželu. Ale mnohe tak věrne manželom jsau pohřichu že netoliko vdoviti by chtěly Ale smrti man- žela žadaji v brzce aby se y hned sjinými pekelně a diabelsky sjímaly: jse P : se M ušlechtilý M: ušlechtili P víece žadneho manžela P : žádného Manžela více M plačtivá a smutná M létá M:lyeta P] žádném zeleném dřevě nesedne M prvé M potom tepruov pí P : nemá M jeho jse P : manžela svého se M] jse P: se M nevdávaly M: nevdavali P] pojímání M nezdrželivost M vdávaly M: vdavali P] rodily M: rodili P] byly M: byli P] jse P: se M po- kaušena M nezdrželivost M rodily M : rodili P] zvetčená P : napoly shnilá M jse P : se M Nemuož to P : Tot pak nemuože M člověče P: milá Manželko M tě P : nemá M rozumného P: rozumnau M učí P: učí že M vdoviti by P : by vdoviti M chtěly M: chtěli P] v brzce P: velmi brzce M sjinými P: s jiným M sjímaly M: sjímali P] toho P: pak toho brzy M
Strana 108
108 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. když toho dočekati nemohou votravi jej aby scepeněl jedine aby svau vuoli a nešlechetnost konaly. O běda mordéřkám lepeby bylo by se nikda nezrodily.Při smrti manžela sveho ukaže plač truchlivý jakoby želela ale srdce se jí směje na jineho. Anoť plače, křičí, kvíli, nařieka žadajic aby ji snim položili ale mini ona frejiře ne manžela mrtveho A po smrti jeho patř na [ i *6 to an hned druhého dne se ffermežuje, líčí, a jinemu tím se zalibiti chce, místernějšý se činic nežli buoh, který ji osobu dal nanižto ona dosti nemaje rozlič- ným kořením svau tvař ohavuje Potom zmnohych frejieřuov sobě vybira až svú dobu uhleda. Svině pytel najde, a mošna lotra. Přičinu sveho brzkeho vdani klade že musy miti ktoby ji hospodařstvi zpravil ale nepravi jakého: a jí dítek odchovati pomohl, ale toto mlči že jse ji ten hassačert zjestřabil a zehral. O těch se piše ktere takove jsau smilne nepočestne, vší oplzlosti v řeči y vskutku plne. Ale dobra, šlechetna, poctiva vdova ta netoliko sobě hrdličku na přiklad ma vzyti ale raději Annu prorokyni vdovu svatau Oniž S:Lukaš piše ve čteni II kapitoli: kterak ona jest činila tež každa vdova počestna činiti ma, krysta pana sobě zachoti vzyti Zchrámu neodchazeti, posty modlitbami slaužiti bohu vedne y vnocy, chu- dym přisluhovati a jim almužny svate udělovati zstatku dobyteho rukama svyma A tak v čistotě a v bazni boži svuoj věk aby skonala a po smrti v počet vdov svatych jse dostala. Hrdlička k člověku mluví. Ji *67 A Když Holub preč zaletí Yhned hrdlička přiletí Jať sem člověče hrdlička Chuda a smutná vdovička 5) Když svého manžela ztratím Tak velíce poněm taužím scepeněl jedine P : jediné scepeněl M aby P : aby toliko M] konaly M: ko- nali P] mordéřkám M : mordieřkam P nikdá M nezrodily. M : nezrodili Pl jako- by P: jakoby ho velmi M pláče M] an P :ant M líčí M: lyči P] místernějšý M: misternějši P] osobu P : obličej aneb osobu M kořením M: kořeni P] až P: až vždy M vdání M kdoby M toto P: o tom M] jse P : se M se piše P : se toliko tuto píše M šlechetna P : šlechetná a M radějí M Prorokyní M] II P: v II M] kterak P: že kterak M posty P: posty a M] sem P : jsem M Ztratím P : stratím M
108 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. když toho dočekati nemohou votravi jej aby scepeněl jedine aby svau vuoli a nešlechetnost konaly. O běda mordéřkám lepeby bylo by se nikda nezrodily.Při smrti manžela sveho ukaže plač truchlivý jakoby želela ale srdce se jí směje na jineho. Anoť plače, křičí, kvíli, nařieka žadajic aby ji snim položili ale mini ona frejiře ne manžela mrtveho A po smrti jeho patř na [ i *6 to an hned druhého dne se ffermežuje, líčí, a jinemu tím se zalibiti chce, místernějšý se činic nežli buoh, který ji osobu dal nanižto ona dosti nemaje rozlič- ným kořením svau tvař ohavuje Potom zmnohych frejieřuov sobě vybira až svú dobu uhleda. Svině pytel najde, a mošna lotra. Přičinu sveho brzkeho vdani klade že musy miti ktoby ji hospodařstvi zpravil ale nepravi jakého: a jí dítek odchovati pomohl, ale toto mlči že jse ji ten hassačert zjestřabil a zehral. O těch se piše ktere takove jsau smilne nepočestne, vší oplzlosti v řeči y vskutku plne. Ale dobra, šlechetna, poctiva vdova ta netoliko sobě hrdličku na přiklad ma vzyti ale raději Annu prorokyni vdovu svatau Oniž S:Lukaš piše ve čteni II kapitoli: kterak ona jest činila tež každa vdova počestna činiti ma, krysta pana sobě zachoti vzyti Zchrámu neodchazeti, posty modlitbami slaužiti bohu vedne y vnocy, chu- dym přisluhovati a jim almužny svate udělovati zstatku dobyteho rukama svyma A tak v čistotě a v bazni boži svuoj věk aby skonala a po smrti v počet vdov svatych jse dostala. Hrdlička k člověku mluví. Ji *67 A Když Holub preč zaletí Yhned hrdlička přiletí Jať sem člověče hrdlička Chuda a smutná vdovička 5) Když svého manžela ztratím Tak velíce poněm taužím scepeněl jedine P : jediné scepeněl M aby P : aby toliko M] konaly M: ko- nali P] mordéřkám M : mordieřkam P nikdá M nezrodily. M : nezrodili Pl jako- by P: jakoby ho velmi M pláče M] an P :ant M líčí M: lyči P] místernějšý M: misternějši P] osobu P : obličej aneb osobu M kořením M: kořeni P] až P: až vždy M vdání M kdoby M toto P: o tom M] jse P : se M se piše P : se toliko tuto píše M šlechetna P : šlechetná a M radějí M Prorokyní M] II P: v II M] kterak P: že kterak M posty P: posty a M] sem P : jsem M Ztratím P : stratím M
Strana 109
Hrdlička 1.—36. 109 20 105 Že viece žádného nepoznam Vždy smutna plačtivá létam Nesedam jíž na zelenem Ale vždy na dřevě suchem Ani vody čisté kdy piji Prve ji nohau sobě skaluji Tím oznamuji svuoj smutek Y své syroby zamutek 15) Čistoty jsem ja milovnice Dobrým vdovam přikladnice Kteréž chtí vtom stavu státi Abohu jse potom dostati Ať by v čistotě vždy bydlely Zivot smutnej voblibili Rozkoši jse take varujíce Po svem manželu taužíce A Zvlaště po panu krystu Po jeho nebeskem místu 25) Neb kterež rozkoš milují Ktomu jse často vdavají Nenasledujíť mne hrdlice Ale te chlipne vrabčice Kteraž jse často pojíma A několik samcuov míeva li *77 30 Člověk Odpovieda Ač jsy mi mila ty hrdličko Však povaruj preč maličko Ať tě pod syet nepochvátim A tve hlavičky neskrutim 35) Neb ty mi o čistotě praviš Nic mi se tím nezalibíš Obrázek čápa s žábou v zobáku velice M již M kdy P: nemá M Prvé M sobě skaluji P:zkaluji M ja P : nemá M! A bohu jse P :Bohu se M dostati M : dostáti P] At by P : Byt M] bydlely M: bydleli P smutnej voblibili P : smutný oblíbily M jse take P : se M Ktomu jse P : Tyt se vždy M] jse P: se M ty P: nemá M pryč M ty P: nemá M
Hrdlička 1.—36. 109 20 105 Že viece žádného nepoznam Vždy smutna plačtivá létam Nesedam jíž na zelenem Ale vždy na dřevě suchem Ani vody čisté kdy piji Prve ji nohau sobě skaluji Tím oznamuji svuoj smutek Y své syroby zamutek 15) Čistoty jsem ja milovnice Dobrým vdovam přikladnice Kteréž chtí vtom stavu státi Abohu jse potom dostati Ať by v čistotě vždy bydlely Zivot smutnej voblibili Rozkoši jse take varujíce Po svem manželu taužíce A Zvlaště po panu krystu Po jeho nebeskem místu 25) Neb kterež rozkoš milují Ktomu jse často vdavají Nenasledujíť mne hrdlice Ale te chlipne vrabčice Kteraž jse často pojíma A několik samcuov míeva li *77 30 Člověk Odpovieda Ač jsy mi mila ty hrdličko Však povaruj preč maličko Ať tě pod syet nepochvátim A tve hlavičky neskrutim 35) Neb ty mi o čistotě praviš Nic mi se tím nezalibíš Obrázek čápa s žábou v zobáku velice M již M kdy P: nemá M Prvé M sobě skaluji P:zkaluji M ja P : nemá M! A bohu jse P :Bohu se M dostati M : dostáti P] At by P : Byt M] bydlely M: bydleli P smutnej voblibili P : smutný oblíbily M jse take P : se M Ktomu jse P : Tyt se vždy M] jse P: se M ty P: nemá M pryč M ty P: nemá M
Strana 110
110 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Přirozenie Čapí Čap z přirození svého hubí žaby ktere daremnim kvakanim a zvukem močidla naplniuji on je tresce a takoveho kvakani jim zbraňuje A netoliko žaby ale škodlive hady a štiry hubi aby jinym živočichom na přeji *77 kažku nebyli. Tež ty člověče jenž panstvi a uřad držíš nad lidem tobě poddanym trescy neposlušne nedej klevetam zniku. Zlemu nedaj se rozmahati Neb budešli skrze prsty hleděti a povoliš ke zlemu učastnik budeš zleho: neb častokrat dobři pracovití lide obchodnicy nemohau svych živnosti provo- zovati pro nebezpečenstvi od Lotrovstva, ano jse zdlužíc na řemeslo své aneb na kaupi pracuji přes svět chtíc toho vybyti atim se uživiti s manželkáu a sditkami svymi, ano jim od lotruov bude pobrano- posekano, mnohy přitom zabit Atak neboha manželka osyři s dit- kami věřitele chti svemu ona nemaje čim platiti plače, slzy, vola Coť se zda neuslyšili buoh chudé osyřale vdovy:jistě jistě velika pomsta očekava toho jenž činí takove zle ytoho kteryž dopaušti. Take čap když star jest odchovan byva odsvych děti, neb jeho nos tak mu stupí že nic nemuože sobě uloviti Ty člověče veď sve děti k dobremu, služ sam bohu rad, předkem odboha potom odděti svych dochovan budeš v sve starosti když tebe syla ujde a sam pracovati Poslauchaj čapa. nebudeš motcy. Čap k člověku. li *81 Zatíem pak přiletí čap Na člověka nosem klap Ja sem čap šathan y bočan Jenž jsem tobě člověče znám 5 Když se po lukach prochazym Vokolo močidl vobcházym kteréž M kvakanim P : škřehotáním M močidla naplňuji P : naplňují mo- čidla M trestce M takoveho kvakani P: toho škřehotání M] ale P : ale také M životčichuom M Tež ty P: Též M uřad P : zprávu M trestcy M nedej P : ne- daj M] povoliš P: povolovati M dobři P: dobří a M lide P : lidé totiž M] ano jse P :ant' se M]aneb P : neb M uživiti s manželkáu P : živiti s Manželkau M ano P : tot M posekano P : a posekáno M zabit P :y sám zabit M pláče, slzý, Mbuoh P: Pán Buoh M] dopaušti. P: dopauští a přehlídá. M] star jest P: jest stár M] odchovan P : chován M stupí P: se stupí M předkem P : a tak před- kem M] dochovan P: chován M Ja sem P: Já jsem M] čap šathan y bočan P: Čáp, Šatan y bočán M jse P : se M Okolo M obcházým M
110 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Přirozenie Čapí Čap z přirození svého hubí žaby ktere daremnim kvakanim a zvukem močidla naplniuji on je tresce a takoveho kvakani jim zbraňuje A netoliko žaby ale škodlive hady a štiry hubi aby jinym živočichom na přeji *77 kažku nebyli. Tež ty člověče jenž panstvi a uřad držíš nad lidem tobě poddanym trescy neposlušne nedej klevetam zniku. Zlemu nedaj se rozmahati Neb budešli skrze prsty hleděti a povoliš ke zlemu učastnik budeš zleho: neb častokrat dobři pracovití lide obchodnicy nemohau svych živnosti provo- zovati pro nebezpečenstvi od Lotrovstva, ano jse zdlužíc na řemeslo své aneb na kaupi pracuji přes svět chtíc toho vybyti atim se uživiti s manželkáu a sditkami svymi, ano jim od lotruov bude pobrano- posekano, mnohy přitom zabit Atak neboha manželka osyři s dit- kami věřitele chti svemu ona nemaje čim platiti plače, slzy, vola Coť se zda neuslyšili buoh chudé osyřale vdovy:jistě jistě velika pomsta očekava toho jenž činí takove zle ytoho kteryž dopaušti. Take čap když star jest odchovan byva odsvych děti, neb jeho nos tak mu stupí že nic nemuože sobě uloviti Ty člověče veď sve děti k dobremu, služ sam bohu rad, předkem odboha potom odděti svych dochovan budeš v sve starosti když tebe syla ujde a sam pracovati Poslauchaj čapa. nebudeš motcy. Čap k člověku. li *81 Zatíem pak přiletí čap Na člověka nosem klap Ja sem čap šathan y bočan Jenž jsem tobě člověče znám 5 Když se po lukach prochazym Vokolo močidl vobcházym kteréž M kvakanim P : škřehotáním M močidla naplňuji P : naplňují mo- čidla M trestce M takoveho kvakani P: toho škřehotání M] ale P : ale také M životčichuom M Tež ty P: Též M uřad P : zprávu M trestcy M nedej P : ne- daj M] povoliš P: povolovati M dobři P: dobří a M lide P : lidé totiž M] ano jse P :ant' se M]aneb P : neb M uživiti s manželkáu P : živiti s Manželkau M ano P : tot M posekano P : a posekáno M zabit P :y sám zabit M pláče, slzý, Mbuoh P: Pán Buoh M] dopaušti. P: dopauští a přehlídá. M] star jest P: jest stár M] odchovan P : chován M stupí P: se stupí M předkem P : a tak před- kem M] dochovan P: chován M Ja sem P: Já jsem M] čap šathan y bočan P: Čáp, Šatan y bočán M jse P : se M Okolo M obcházým M
Strana 111
Čáp 1.—38. 111 10 Neb sem králem nad žabami Těmi klevetnými babami Jenž vždy řechcy a klevecy Nechtěji se bati me mocy Než když puojdu nad močidlo Hned jim zrušim dobre bydlo Nad nimi hrozně zaklekcy Ajích pod paždmi zalechcy 15 Jednu podruhe vybieram A jako hlušice požieram Neukažiť nadnimi lítosti Až jse jích nasytim dosti Y jineť zločince take hubím Kdež mohu zzemě je prazdnim Hady štiery ktomu zle žiežali Aby lidem neuškodili Aby ty jse toho take držal Zlé a neposlušné trestal 25 Když jsy v uřadu postaven Anad jinými povejšen Aby spravedlivost jednal A zločincom místa nedal Kteříž pokoj země ruší 30 A činí to čehož nesluší i *8 Aťby odtebe strach měli A činiti zle nesměli 20 Jať jse rad vysoko hnízdim A kosteluov jse přidržim 35) Nasledují naboženstvie Y života bezpečenstvie A na bohu to ja vyslaužim Zie když jse sstaram a sužim sem P : jsem M řehcý M nechtíc M puojdu P: příjdu M] paždmi M: paždni P] zalekcy M A jako P : Jako M nad nimi P : jim M lítosti M: lytosti P jse jích P : se jich M jiné M take P :nemá M zzemě je P: je z Země M štíry M Ktomu zle žiežali P: žížaly M neškodily. M Aby ty jse P: Ty aby se M take P nemá M] povýšen M zločincuom M A činí P: Činí M jse P: se M jse přidržim P : se přidržím M jse P: se M saužím M
Čáp 1.—38. 111 10 Neb sem králem nad žabami Těmi klevetnými babami Jenž vždy řechcy a klevecy Nechtěji se bati me mocy Než když puojdu nad močidlo Hned jim zrušim dobre bydlo Nad nimi hrozně zaklekcy Ajích pod paždmi zalechcy 15 Jednu podruhe vybieram A jako hlušice požieram Neukažiť nadnimi lítosti Až jse jích nasytim dosti Y jineť zločince take hubím Kdež mohu zzemě je prazdnim Hady štiery ktomu zle žiežali Aby lidem neuškodili Aby ty jse toho take držal Zlé a neposlušné trestal 25 Když jsy v uřadu postaven Anad jinými povejšen Aby spravedlivost jednal A zločincom místa nedal Kteříž pokoj země ruší 30 A činí to čehož nesluší i *8 Aťby odtebe strach měli A činiti zle nesměli 20 Jať jse rad vysoko hnízdim A kosteluov jse přidržim 35) Nasledují naboženstvie Y života bezpečenstvie A na bohu to ja vyslaužim Zie když jse sstaram a sužim sem P : jsem M řehcý M nechtíc M puojdu P: příjdu M] paždmi M: paždni P] zalekcy M A jako P : Jako M nad nimi P : jim M lítosti M: lytosti P jse jích P : se jich M jiné M take P :nemá M zzemě je P: je z Země M štíry M Ktomu zle žiežali P: žížaly M neškodily. M Aby ty jse P: Ty aby se M take P nemá M] povýšen M zločincuom M A činí P: Činí M jse P: se M jse přidržim P : se přidržím M jse P: se M saužím M
Strana 112
112 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Moji mně děti uchovají Do smrti mně vopatrují Nanosy haduov žab dosti Hovějí mi v me starosti Služ ty člověče rád bohu Vyslaužiš odplatu mnohau 45 Zdraví tělu, světa štěstí Y života bezpečenství Od svych dětí lasku zyskaš Když jse v boží bazni sstaráš Taky čas svuoj umím znati Když jse mam z hnizdom přibrati Pryč letěti ja nezameškam Y Kvraceni čas poznavam Znaj ty čas spaseni svého A nestracuj marně jeho §55) Nebť jse zase nenavrati Mušyš ho věčně plakati 50 40 k *I 60 Člověk Odpovída. Dobrau radu Čape davaš Ale zlé pokrmy jíedaš Nesedl bych ktvemu obědu Bych měl umřieti od hladu Obrázek husy. Přirozenie Husy. HUs ačkoli užitečny ptak jest kdomacymu hospodařstvi však netoliko svemu panu ale y sausedom škodliva když jse do syje zabeře protož častokrat stlučena byva. Ty člověče nečiň škody bliž- nímu ani doma ani v poli a tak hyndrovan nebudeš dobrého pokoje uživeš. Take hus sprostny ptak jest odpřirozeni sveho žadny chyt- rosti nezna. Ty člověče maje rozumnau sprostnost nechtěj se cha- Moji mně P: Mojí mne Mmně vopatrují P : mé opatrují Mmnohau P: mnohú M v boží bazni P: v bázni Boží M Taky P: Také M když jse P: kdy se M] ja P: nemá M Kvraceni P: k vrácení M jse P: se M Mušýš P: Musýš M plakati P:pykati M Husý M škodliva P: škodlivá jest M] jse P: se M častokrat stlučena P : často bita M bližnímu P: blyžnimu M žadny P : žádné M nechtěj se chapati P : nechytaj se M
112 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Moji mně děti uchovají Do smrti mně vopatrují Nanosy haduov žab dosti Hovějí mi v me starosti Služ ty člověče rád bohu Vyslaužiš odplatu mnohau 45 Zdraví tělu, světa štěstí Y života bezpečenství Od svych dětí lasku zyskaš Když jse v boží bazni sstaráš Taky čas svuoj umím znati Když jse mam z hnizdom přibrati Pryč letěti ja nezameškam Y Kvraceni čas poznavam Znaj ty čas spaseni svého A nestracuj marně jeho §55) Nebť jse zase nenavrati Mušyš ho věčně plakati 50 40 k *I 60 Člověk Odpovída. Dobrau radu Čape davaš Ale zlé pokrmy jíedaš Nesedl bych ktvemu obědu Bych měl umřieti od hladu Obrázek husy. Přirozenie Husy. HUs ačkoli užitečny ptak jest kdomacymu hospodařstvi však netoliko svemu panu ale y sausedom škodliva když jse do syje zabeře protož častokrat stlučena byva. Ty člověče nečiň škody bliž- nímu ani doma ani v poli a tak hyndrovan nebudeš dobrého pokoje uživeš. Take hus sprostny ptak jest odpřirozeni sveho žadny chyt- rosti nezna. Ty člověče maje rozumnau sprostnost nechtěj se cha- Moji mně P: Mojí mne Mmně vopatrují P : mé opatrují Mmnohau P: mnohú M v boží bazni P: v bázni Boží M Taky P: Také M když jse P: kdy se M] ja P: nemá M Kvraceni P: k vrácení M jse P: se M Mušýš P: Musýš M plakati P:pykati M Husý M škodliva P: škodlivá jest M] jse P: se M častokrat stlučena P : často bita M bližnímu P: blyžnimu M žadny P : žádné M nechtěj se chapati P : nechytaj se M
Strana 113
Čáp 39.—60. Hus 1.—16. 113 pati lstive chytrosti neb ta (k *IV] přilišna chytrost častokrat člo- věku škodliva jest: velmi schytralí lidé když padnau anebo po- blaudi tehdy těžce padnau a nenapravitedlně poblaudi Ale sprostny člověk ktery obyčejne věcy toliko smejšli nemuož tak těžce svym pobluzenim ani sobě ani jinemu uškoditi.A však nic meně sluši se opatrnosti ohraditi proti lstivym lidem ať by oni tě přieliš sprost- neho nezavedli. Hus y kačice obě často se napajeji ale vodau nechmelnau. Ty ožralče v toběž jatry a plice hoři co u vapenicy kteryž hned rano piti počinaš a to trva nepřestale až do nocy, a tím zbavuješ se rozumu, poctivosti y řeči vezmi sobě přiklad od husy a kačice běž k studance aneb k potoku vstrče haubu do vody napí se a tak spieše uhasyš tu horkost ktera v tobě jest zuostaneš při rozumu, řeči, y poctivosti sve. Hus k člověku mluví. YHned potom hus take přikleče A za sebau křidlo vleče Rka:Jať jsem hus pozmeškala Neb jsem dnes obile pléla 5A nacyzym jsem zastižena Vnohu y vkřidlo uražena Neb tak y každemu bejva Ktož na svem dosti nemíva k II Zie k škodě a khanbě přichazy 10 Urazu a bitíe take dochazy Jať sem tvá člověče hus Oznamímť tobě svuoj kus Zieť sem velmi sprostny ptak Jako zhlaupělej Sedlak «15) Protož najviec vevsy byvam A nízko od země létam chytrosti M:chtrosti P] schytralí M: schitrali P]anebo P : nebo M ktery P: který sprostné a M smejšli P : smajšlí M pobluzením ani P: poblauzením A však nic meně P: Protož M lstivym P: takovým lstivým M] at by P : aby M M nezavedli P : nepodvedli M často se P : se M nechmelnau P: nechmelenau M v toběž P: jenž v tobě M plíce Mco u P: co v M to trva nepřestale P: v tom trváš M Studýncy M haubu P: kambu M rozumu P: zdravém rozumu M take P : nemá M pléla A P : plela. M zastížena My v křidlo P: v křídlo M bývá M Kdož M] a khanbě P: khanbě M take P: nemá M] sem P: jsem M sem P : jsem M zhlaupělej P: z Hlaupětína M
Čáp 39.—60. Hus 1.—16. 113 pati lstive chytrosti neb ta (k *IV] přilišna chytrost častokrat člo- věku škodliva jest: velmi schytralí lidé když padnau anebo po- blaudi tehdy těžce padnau a nenapravitedlně poblaudi Ale sprostny člověk ktery obyčejne věcy toliko smejšli nemuož tak těžce svym pobluzenim ani sobě ani jinemu uškoditi.A však nic meně sluši se opatrnosti ohraditi proti lstivym lidem ať by oni tě přieliš sprost- neho nezavedli. Hus y kačice obě často se napajeji ale vodau nechmelnau. Ty ožralče v toběž jatry a plice hoři co u vapenicy kteryž hned rano piti počinaš a to trva nepřestale až do nocy, a tím zbavuješ se rozumu, poctivosti y řeči vezmi sobě přiklad od husy a kačice běž k studance aneb k potoku vstrče haubu do vody napí se a tak spieše uhasyš tu horkost ktera v tobě jest zuostaneš při rozumu, řeči, y poctivosti sve. Hus k člověku mluví. YHned potom hus take přikleče A za sebau křidlo vleče Rka:Jať jsem hus pozmeškala Neb jsem dnes obile pléla 5A nacyzym jsem zastižena Vnohu y vkřidlo uražena Neb tak y každemu bejva Ktož na svem dosti nemíva k II Zie k škodě a khanbě přichazy 10 Urazu a bitíe take dochazy Jať sem tvá člověče hus Oznamímť tobě svuoj kus Zieť sem velmi sprostny ptak Jako zhlaupělej Sedlak «15) Protož najviec vevsy byvam A nízko od země létam chytrosti M:chtrosti P] schytralí M: schitrali P]anebo P : nebo M ktery P: který sprostné a M smejšli P : smajšlí M pobluzením ani P: poblauzením A však nic meně P: Protož M lstivym P: takovým lstivým M] at by P : aby M M nezavedli P : nepodvedli M často se P : se M nechmelnau P: nechmelenau M v toběž P: jenž v tobě M plíce Mco u P: co v M to trva nepřestale P: v tom trváš M Studýncy M haubu P: kambu M rozumu P: zdravém rozumu M take P : nemá M pléla A P : plela. M zastížena My v křidlo P: v křídlo M bývá M Kdož M] a khanbě P: khanbě M take P: nemá M] sem P: jsem M sem P : jsem M zhlaupělej P: z Hlaupětína M
Strana 114
114 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 20 Nedbam vysokejch maudrosti Držím jse nízke sprostnosti Toť jse y člověku hodí Chytrost jemu často škodí Neb Bůh chytre v nenavisti má A sprostnym svau milost dava Ač jsem pak ptak velmi sprostný Však jsem proto vopatrný 25) Neb hlavu vysoko zvedam Na všye strany jse vohlédam Od humen daleko ja nejdu Často jse domuov vohlednu Bojím jse Lišky ktomu vlka Y hněvivého člověka Hledím bych v čas uletěla Hrdla y peříe neztratila Chovala jse panu svému Masso peříe dala jemu 30) 40 35 Učím tebe té maudrosti Aby obyval v sprostnosti k IIV Ale opatrnost míeval A před svým zlým včas utíkal Nevěřil svým nepřatelom Ani jích vnadil v svuoj duom Neb ktož jest jednau nepřitelem Nesnadno bude pravym přitelem Ač přatelskau řeč ukáže Ale lsti tajne neukaže 45) Než v svem srdcy ji skryje A časem svým ji vylije Jať sem tva domacy hus Snieš ty mne rád časem kus vysokých M jse P: se M Tot jse P: Y tot' se M y člověku P: Člověče M jemu P: tobě M Bůh M: huoh P]opatrný. M jse vohlédam P:se ohlé- dám M] ja nejdu P: nejdu M] jse P : se M vohlednu P: ohlednu M Lišky M: lyšky P] ktomu P : a M bych P: abych M] uletěla P : utekla Ml y peříe P: Pe- ří M nestratila M jse P: se M Nepřátelům M jich Mktož P: kdož M Než P: Než že M svým ji vylije P : ji vyjevuje M jsem M
114 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 20 Nedbam vysokejch maudrosti Držím jse nízke sprostnosti Toť jse y člověku hodí Chytrost jemu často škodí Neb Bůh chytre v nenavisti má A sprostnym svau milost dava Ač jsem pak ptak velmi sprostný Však jsem proto vopatrný 25) Neb hlavu vysoko zvedam Na všye strany jse vohlédam Od humen daleko ja nejdu Často jse domuov vohlednu Bojím jse Lišky ktomu vlka Y hněvivého člověka Hledím bych v čas uletěla Hrdla y peříe neztratila Chovala jse panu svému Masso peříe dala jemu 30) 40 35 Učím tebe té maudrosti Aby obyval v sprostnosti k IIV Ale opatrnost míeval A před svým zlým včas utíkal Nevěřil svým nepřatelom Ani jích vnadil v svuoj duom Neb ktož jest jednau nepřitelem Nesnadno bude pravym přitelem Ač přatelskau řeč ukáže Ale lsti tajne neukaže 45) Než v svem srdcy ji skryje A časem svým ji vylije Jať sem tva domacy hus Snieš ty mne rád časem kus vysokých M jse P: se M Tot jse P: Y tot' se M y člověku P: Člověče M jemu P: tobě M Bůh M: huoh P]opatrný. M jse vohlédam P:se ohlé- dám M] ja nejdu P: nejdu M] jse P : se M vohlednu P: ohlednu M Lišky M: lyšky P] ktomu P : a M bych P: abych M] uletěla P : utekla Ml y peříe P: Pe- ří M nestratila M jse P: se M Nepřátelům M jich Mktož P: kdož M Než P: Než že M svým ji vylije P : ji vyjevuje M jsem M
Strana 115
Hus 17.—70. Pelikán. 115 50 Davaj mi obilé dosti Do hrdla y do sytosti Odplatímť jse zase dobrym S peříem y s massem se hodím Jest se mnu teď y kačice Přitelkyně ma a družice 55 Rádi jse obě napijem Však jse proto neopijem Neb nejdražšý pijem vodu V níž neni chmele ani sladu Chcešli ty jse nevopiti Uč jse s nami nařad píti Z potoka a nebo z Studnice Nezaboli tě tva hlavice Budeš maudře vymluvati Zieť jse hlava nezaklati 60 k IIII Člověk k Husy. 65) Maudře mluviš mila Husy Pravíš ty mi velike kusy Abych s tebau vodu píl A tuhdy mudřejši byl Lepeť mi jest vino píti Bych měl věčně blaznem byti Obrázek pelikána. 70 Přirozenie Pelikanovo. Zpřirozeni svého Pelikan hady a štiry jse živí a je hubí kdež muože, a oni zase kdež mohau ptačata jeho mala udaví Ale tu moc od boha danau ma že proštipna tělo sve vycedi na ně krev svau a je obživi Znamenaj člověče že jsy ty od hada skrze prv k III niho člověka nadušy udaven a kvěčnemu zatraceni zaveden, Od něhož se M Peřím M ma a P : má M Rádi jse P: Rády se M jse P: se M nejdražšý M: nejdrazši P] ani P :ni M jse P:se Ml jse s nami P: se s námi M a nebo P:aneb M tě tva P:tě M jse P: se Mty mi P :mi M Abych P: Abych já M tudy M štiry jse P: Štíry se M udaví P : dáví M]danau M: dánau P] ma P : sobě má M proštípna M svau P] svú M] je P : je zase M udaven P :usmrcen M k věčnemu P: věčnému M zaveden P : oddán M! Od něhož jest P : jehož M
Hus 17.—70. Pelikán. 115 50 Davaj mi obilé dosti Do hrdla y do sytosti Odplatímť jse zase dobrym S peříem y s massem se hodím Jest se mnu teď y kačice Přitelkyně ma a družice 55 Rádi jse obě napijem Však jse proto neopijem Neb nejdražšý pijem vodu V níž neni chmele ani sladu Chcešli ty jse nevopiti Uč jse s nami nařad píti Z potoka a nebo z Studnice Nezaboli tě tva hlavice Budeš maudře vymluvati Zieť jse hlava nezaklati 60 k IIII Člověk k Husy. 65) Maudře mluviš mila Husy Pravíš ty mi velike kusy Abych s tebau vodu píl A tuhdy mudřejši byl Lepeť mi jest vino píti Bych měl věčně blaznem byti Obrázek pelikána. 70 Přirozenie Pelikanovo. Zpřirozeni svého Pelikan hady a štiry jse živí a je hubí kdež muože, a oni zase kdež mohau ptačata jeho mala udaví Ale tu moc od boha danau ma že proštipna tělo sve vycedi na ně krev svau a je obživi Znamenaj člověče že jsy ty od hada skrze prv k III niho člověka nadušy udaven a kvěčnemu zatraceni zaveden, Od něhož se M Peřím M ma a P : má M Rádi jse P: Rády se M jse P: se M nejdražšý M: nejdrazši P] ani P :ni M jse P:se Ml jse s nami P: se s námi M a nebo P:aneb M tě tva P:tě M jse P: se Mty mi P :mi M Abych P: Abych já M tudy M štiry jse P: Štíry se M udaví P : dáví M]danau M: dánau P] ma P : sobě má M proštípna M svau P] svú M] je P : je zase M udaven P :usmrcen M k věčnemu P: věčnému M zaveden P : oddán M! Od něhož jest P : jehož M
Strana 116
116 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. jest tebe žadny sprostiti nemohl, buď jakžkoli člověk svatý, dobry, bohojny Než sam buoh slitovav jse nad tebau seslal jest tobě peli- kana totižto syna sveho jenž přirozeni lidske nase vzal:bidu,nauzy y smrt podstaupil, aby člověka svau svatau krvi kteruž je na S:křiži vylil zhřichu očistil, ospravedlnil, obživil a Dáblovu moc potřel s otcem svym člověka smieřil a cestu mu do věčne a nevymluvne radosti připravil.To jest ten pelikan Krystus pan, oněmž jsau pro- rocy od davnych věkuov prorokovali.Evangelistove jeho život y skutky kteréž na světě jsa činil sepsali. Svaty Pavel jeho nas znati, veň věřiti, jemu čest a chvalu vzdavati učí, napomina y vede. Protož člověče věz že jsy mrtev na duši byl, věčne nauzy a bidě oddan.A tento pelikan pan krystus tebe obživil a spasyl, bud toho vděčen a daj chvalu bohu Pelikan k člověku. Y přiletie ptak Pellykan Jsa člověku ne velmi znám Neb vdalekych zemiech bydlíe Štiery a hady jse on živíe 5 Řka: Znaj mě pane muoj člověče Jať jsem velmi divne ptače [k IIIIF Od haduov nepřizen jmam Neb je najraději jídam Znaje je tve nepřátely Jenž tě v raji voklamali Mstím tebe ja pana svého Kdež mohu z žeru každého Od nich zase nepřiezeň mám Že když sva děťatka chovám «15 Od ních zaletím na špiži Yhned jse knim had přiblíži 105 dobry, P: dobrý a M] jse P: se M] seslal jest P: seslal M] pelikana P: Pe- likána pravého Mly P:y tu M] je na S: P: jest na M zhřichu P : od hříchu MDáblovu M: diablova P To P: Tot' M pelikan P : pravý Pelikán M] dav- nych P : dávních M jeho nas P: nás jej M] byl, P: byl a M A tento P : Ale tento M] daj P: vzdávaj M Přiletie P: Přiletí M] bydlíe P: bydlí M Štiery a P: Štíry M] jse on živíe P : se on živí M mě P :mne M nepřizen P: já nepří- žen M nejraději P : nejradějí M Nepřátely M : nepřateli P] oklamali M Že když P: když M chovám P : mladá mám M Od ních P : A od nich M špíži M jse P: se M
116 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. jest tebe žadny sprostiti nemohl, buď jakžkoli člověk svatý, dobry, bohojny Než sam buoh slitovav jse nad tebau seslal jest tobě peli- kana totižto syna sveho jenž přirozeni lidske nase vzal:bidu,nauzy y smrt podstaupil, aby člověka svau svatau krvi kteruž je na S:křiži vylil zhřichu očistil, ospravedlnil, obživil a Dáblovu moc potřel s otcem svym člověka smieřil a cestu mu do věčne a nevymluvne radosti připravil.To jest ten pelikan Krystus pan, oněmž jsau pro- rocy od davnych věkuov prorokovali.Evangelistove jeho život y skutky kteréž na světě jsa činil sepsali. Svaty Pavel jeho nas znati, veň věřiti, jemu čest a chvalu vzdavati učí, napomina y vede. Protož člověče věz že jsy mrtev na duši byl, věčne nauzy a bidě oddan.A tento pelikan pan krystus tebe obživil a spasyl, bud toho vděčen a daj chvalu bohu Pelikan k člověku. Y přiletie ptak Pellykan Jsa člověku ne velmi znám Neb vdalekych zemiech bydlíe Štiery a hady jse on živíe 5 Řka: Znaj mě pane muoj člověče Jať jsem velmi divne ptače [k IIIIF Od haduov nepřizen jmam Neb je najraději jídam Znaje je tve nepřátely Jenž tě v raji voklamali Mstím tebe ja pana svého Kdež mohu z žeru každého Od nich zase nepřiezeň mám Že když sva děťatka chovám «15 Od ních zaletím na špiži Yhned jse knim had přiblíži 105 dobry, P: dobrý a M] jse P: se M] seslal jest P: seslal M] pelikana P: Pe- likána pravého Mly P:y tu M] je na S: P: jest na M zhřichu P : od hříchu MDáblovu M: diablova P To P: Tot' M pelikan P : pravý Pelikán M] dav- nych P : dávních M jeho nas P: nás jej M] byl, P: byl a M A tento P : Ale tento M] daj P: vzdávaj M Přiletie P: Přiletí M] bydlíe P: bydlí M Štiery a P: Štíry M] jse on živíe P : se on živí M mě P :mne M nepřizen P: já nepří- žen M nejraději P : nejradějí M Nepřátely M : nepřateli P] oklamali M Že když P: když M chovám P : mladá mám M Od ních P : A od nich M špíži M jse P: se M
Strana 117
Pelikán 1.—48. 117 20 Štipe je až do smrti Dřiev než ja domuov přiletie A když je umrlé najdu Těžkau žalost míti budu Sam svuoj život těžce raním A Zněho ykrev vycedím Své dítky tau krví poliji Atak je zase vobživuji 25) A jsa tak raněn a umdlen Od svych dětí bejvam krmen Od tíech kteří mně milují Druzy na mně nic nedbají Jať znamenavam pana Krysta Jenž jest knebi cesta jista Kteryž hubí hada zlého To jest diabla jedovateho Jenž jest duše vaše ztravil A hřichem smrtedlnym ranil Jk IIII. 35) On svatau krev vylevaje A na křiži umíeraje Obživil je mrtve duše Obmyl všecky hřiechy naše Jehož synove a děti Maji toho vděčni byti Ale Synove nevděční Musy jíti v oheň věčný 30 40 Člověk k Pelikanu Myť to lidé lépe známe Než ty ptaku Pelikane §45) Co jest nam buoh naš učinil Jak jest nás draze vykaupil Ale mala vděčnost toho Od člověka zauffaleho Obrázek řeřába. Štipe P: Uštípe M Dřív M přiletím M A zněho P: Až z něho MAtak P: Tak M obživuji M] bývám M Od těch Mmně P : mne M] znamenám M jedovateho P : šeredného M strávil Ml je P: jest M Obmyl všecky P: A ob- myl z vás M naše P : vaše M
Pelikán 1.—48. 117 20 Štipe je až do smrti Dřiev než ja domuov přiletie A když je umrlé najdu Těžkau žalost míti budu Sam svuoj život těžce raním A Zněho ykrev vycedím Své dítky tau krví poliji Atak je zase vobživuji 25) A jsa tak raněn a umdlen Od svych dětí bejvam krmen Od tíech kteří mně milují Druzy na mně nic nedbají Jať znamenavam pana Krysta Jenž jest knebi cesta jista Kteryž hubí hada zlého To jest diabla jedovateho Jenž jest duše vaše ztravil A hřichem smrtedlnym ranil Jk IIII. 35) On svatau krev vylevaje A na křiži umíeraje Obživil je mrtve duše Obmyl všecky hřiechy naše Jehož synove a děti Maji toho vděčni byti Ale Synove nevděční Musy jíti v oheň věčný 30 40 Člověk k Pelikanu Myť to lidé lépe známe Než ty ptaku Pelikane §45) Co jest nam buoh naš učinil Jak jest nás draze vykaupil Ale mala vděčnost toho Od člověka zauffaleho Obrázek řeřába. Štipe P: Uštípe M Dřív M přiletím M A zněho P: Až z něho MAtak P: Tak M obživuji M] bývám M Od těch Mmně P : mne M] znamenám M jedovateho P : šeredného M strávil Ml je P: jest M Obmyl všecky P: A ob- myl z vás M naše P : vaše M
Strana 118
118 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. k 51 Přirozenie Rzežabí. Režábi jakož onich Plinius piše v kniehach X. kapitoli XXIII. Když letí všickni řadem leti vuodce sobě vyvolic jeho nasleduji A zřiezene mají kteří zřadu vystupujicý vokřiknau a jim nikoli zněho vystupiti nedadí. Pomni člověče aby řad a jednotu Cyrkve zachoval A ty jenž uřednikem jsy buď světským nebo duchovnim vystupujicý zřadu vokřikni, trescy, světskej uředniče mečem svět skym ktereyž tobě poručen jest Aty duchovni slovem božím neda jse rozmahati svyvolnému pobluzeni.Lid obecní povinen jest po- slechnuti to pod pokautau duše sve Neb kdož jse auřadu protiví bohu jse protivi kterejž jest auřad a řad ustanovil jakož piše S:Pavel k Rzi:XIII kapit: Take z přirozeni svého řežabi vstude- nejch krajinach nezustanau Ačkoli sve děti vnich zplodí však yhned s nimi do teplejch a veselejch krajin jse berau. Ty člověče pospěš- jse den odedne strojiti do vesele a letne krajiny to jest do věčne slavy neb zde na tomto světě nejsy než napaušti Nemame zde miesta obyvajícyho ale budaucyho hledati máme jakož S:Pavel pravi. Než po hřiechu mnozy jsau tak tělesní atak zhovadili že kdy by jim voliti bylo K VV natomto světe vnúzy bidě vpečech a starostech byti anižby pomyslili natu věčnú slavu kdež neni než radost nevymluvna a veselé bez skonani. Zhovadilý člověk zemske věcy smejšli toliko Ale kterej ducha paně ma teskliv jest na tomto světě očekavaje každeho vokamženi tělesne smrti aby tim spiše s krystem byl. Take řežabi tu povahu maji že ustavi mezy sebau ponocny když jini zesnuli tehdy jeden každy zponocnych kamenek vezme mezy pazury a odzemi zdvihne jej na jedne toliko noze stoje jestli by sen jej obtěžoval a kamenek mu vypadl aby jeho nepilnost v ponocovani od zvuku kamenka znama byla a vuodce jích zdvihna Řeřabí M Řežábi: RZažábi P, Řeřábi M knihách M] když P: když kam M všickni P : vždycky M zřiezene P : některé zřízení mezy sebú M kteří P: ješto ty kteří M] vystupujicý P: vystupují M vokřiknau P: vokřikují M nedají M Pomni P: Pomni y ty M] jenž P: kdož M zřadu P: zdobrého řádu M] tres- cy P : a trestcy M Světský M kterýž M] jse P: se M svévolnému M po ku- tau M] jse P:se M[bohu jse P: Bohu se M kterýž M XIII: P:v XIII. M Řeřábi M studených M] své děti v nich P: v nich své děti M] s nimi do teplejch P : s nimi se do teplých M veselejch krajin jse P: veselých krajin M jse P: se den M miesta P : města M starostech P : v starostech M neni než P : jest M zhovadilý M: Zhovadili P] smejšli P: smajšlí M kterýž M na tomto P: na tom M každého vokamženi P : každé chvílky M Řeřábi M ustanovují M ponocné M kdyžby P: když M zesnuli P: zesnau M zemi P: země M jich M
118 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. k 51 Přirozenie Rzežabí. Režábi jakož onich Plinius piše v kniehach X. kapitoli XXIII. Když letí všickni řadem leti vuodce sobě vyvolic jeho nasleduji A zřiezene mají kteří zřadu vystupujicý vokřiknau a jim nikoli zněho vystupiti nedadí. Pomni člověče aby řad a jednotu Cyrkve zachoval A ty jenž uřednikem jsy buď světským nebo duchovnim vystupujicý zřadu vokřikni, trescy, světskej uředniče mečem svět skym ktereyž tobě poručen jest Aty duchovni slovem božím neda jse rozmahati svyvolnému pobluzeni.Lid obecní povinen jest po- slechnuti to pod pokautau duše sve Neb kdož jse auřadu protiví bohu jse protivi kterejž jest auřad a řad ustanovil jakož piše S:Pavel k Rzi:XIII kapit: Take z přirozeni svého řežabi vstude- nejch krajinach nezustanau Ačkoli sve děti vnich zplodí však yhned s nimi do teplejch a veselejch krajin jse berau. Ty člověče pospěš- jse den odedne strojiti do vesele a letne krajiny to jest do věčne slavy neb zde na tomto světě nejsy než napaušti Nemame zde miesta obyvajícyho ale budaucyho hledati máme jakož S:Pavel pravi. Než po hřiechu mnozy jsau tak tělesní atak zhovadili že kdy by jim voliti bylo K VV natomto světe vnúzy bidě vpečech a starostech byti anižby pomyslili natu věčnú slavu kdež neni než radost nevymluvna a veselé bez skonani. Zhovadilý člověk zemske věcy smejšli toliko Ale kterej ducha paně ma teskliv jest na tomto světě očekavaje každeho vokamženi tělesne smrti aby tim spiše s krystem byl. Take řežabi tu povahu maji že ustavi mezy sebau ponocny když jini zesnuli tehdy jeden každy zponocnych kamenek vezme mezy pazury a odzemi zdvihne jej na jedne toliko noze stoje jestli by sen jej obtěžoval a kamenek mu vypadl aby jeho nepilnost v ponocovani od zvuku kamenka znama byla a vuodce jích zdvihna Řeřabí M Řežábi: RZažábi P, Řeřábi M knihách M] když P: když kam M všickni P : vždycky M zřiezene P : některé zřízení mezy sebú M kteří P: ješto ty kteří M] vystupujicý P: vystupují M vokřiknau P: vokřikují M nedají M Pomni P: Pomni y ty M] jenž P: kdož M zřadu P: zdobrého řádu M] tres- cy P : a trestcy M Světský M kterýž M] jse P: se M svévolnému M po ku- tau M] jse P:se M[bohu jse P: Bohu se M kterýž M XIII: P:v XIII. M Řeřábi M studených M] své děti v nich P: v nich své děti M] s nimi do teplejch P : s nimi se do teplých M veselejch krajin jse P: veselých krajin M jse P: se den M miesta P : města M starostech P : v starostech M neni než P : jest M zhovadilý M: Zhovadili P] smejšli P: smajšlí M kterýž M na tomto P: na tom M každého vokamženi P : každé chvílky M Řeřábi M ustanovují M ponocné M kdyžby P: když M zesnuli P: zesnau M zemi P: země M jich M
Strana 119
Řežáb 1.—14. 119 hlavu všecky opatři y take ponocny. Uč jse tomu člověče jenž vuodcy to jest auřednikem a zvlaště duchovnim jsy bdieti a ostřie- hati stada tobě poručeneho Zanedbašli to, duši svú zaně položiš Poslyš coť mluvi ktobě buoh skrze Ezechiele proroka v III. kapi- tole proroctvi jeho: Synu člověči, Stražcy sem tebe dal domu Izra- helskemu uslyšiš z ust mych slovo a zvěstuješ jim odemne Když ja řeknu knemilostivemu smrti umřeš: nezvěstuješli mu ani mu mluviti budeš aby jse odvratil od sve nemilostive cesty, a živ byl:on nemi- lostivý v nespravedlivosti *k 61 sve umře a krve jeho z rukau tvych požadam. Pakli zvěstuješ nemilostivemu a on neodvráti jse od sve nemilostivosti a od cesty sve nemilostive Onť zajiste v nemilosti- vosti sve umře Ale ty sy duši svau vysvobodil etc. Považ sobě te hrozne řeči nedbánlivy pastyři, kaž slovo paně, volaj bez přestani, trescy hřiechy a tak svuoj auřad spasytedlně skonaš a do věčne radosti jse dostaneš Rzežab k člověku. 10 Y Spadne zvysoka řežab A s nim jinych veliky řad My slavni ptácy řežábi Milujeme Svate řády 5 Letame společně v řadu Jedni zpředu druzí zzadu A žadnej jse nevytrha Zřiezeni starších vostřieha Pakli jse kto na stranu uhne Y hned jej předni vokřikne Neb ten kterej napřed letí Na zadníe mušy křičeti Aby všickni v řádu stáli Nikam jse nevytrhali všecky opatři P : na všecky patří M ponocní M] jse tomu P : se opět tomu ty M vůdcí M ostříhati M] to P : toho M Ezechyele M Strážcy jsem M uslyšíš P: Slyš M zvěstuješ: zěstuješ P, zvěstuj M] jse P: se M] on nemilostivy P : ten bezbožný M] nespravedlnosti M nemilostivemu P : bezbožnému M a on P : aM nemilostivosti P : nešlechetnosti M] sve nemilostive P : zlé své: M nemilostivosti P : nešlechetnosti M sy P:jsy M nedbaclivy P: nedbánlivý Mtrestcy M uřad M] spasytedlný M] jse P : se M Řeřáb Mřežab P: Řeřáb M Řeřábi M Lítáme M žadnej jse P: žádný se M ostříhá M jse kto na P: se kdo v M který M musý M v řadu M] jse P: se M
Řežáb 1.—14. 119 hlavu všecky opatři y take ponocny. Uč jse tomu člověče jenž vuodcy to jest auřednikem a zvlaště duchovnim jsy bdieti a ostřie- hati stada tobě poručeneho Zanedbašli to, duši svú zaně položiš Poslyš coť mluvi ktobě buoh skrze Ezechiele proroka v III. kapi- tole proroctvi jeho: Synu člověči, Stražcy sem tebe dal domu Izra- helskemu uslyšiš z ust mych slovo a zvěstuješ jim odemne Když ja řeknu knemilostivemu smrti umřeš: nezvěstuješli mu ani mu mluviti budeš aby jse odvratil od sve nemilostive cesty, a živ byl:on nemi- lostivý v nespravedlivosti *k 61 sve umře a krve jeho z rukau tvych požadam. Pakli zvěstuješ nemilostivemu a on neodvráti jse od sve nemilostivosti a od cesty sve nemilostive Onť zajiste v nemilosti- vosti sve umře Ale ty sy duši svau vysvobodil etc. Považ sobě te hrozne řeči nedbánlivy pastyři, kaž slovo paně, volaj bez přestani, trescy hřiechy a tak svuoj auřad spasytedlně skonaš a do věčne radosti jse dostaneš Rzežab k člověku. 10 Y Spadne zvysoka řežab A s nim jinych veliky řad My slavni ptácy řežábi Milujeme Svate řády 5 Letame společně v řadu Jedni zpředu druzí zzadu A žadnej jse nevytrha Zřiezeni starších vostřieha Pakli jse kto na stranu uhne Y hned jej předni vokřikne Neb ten kterej napřed letí Na zadníe mušy křičeti Aby všickni v řádu stáli Nikam jse nevytrhali všecky opatři P : na všecky patří M ponocní M] jse tomu P : se opět tomu ty M vůdcí M ostříhati M] to P : toho M Ezechyele M Strážcy jsem M uslyšíš P: Slyš M zvěstuješ: zěstuješ P, zvěstuj M] jse P: se M] on nemilostivy P : ten bezbožný M] nespravedlnosti M nemilostivemu P : bezbožnému M a on P : aM nemilostivosti P : nešlechetnosti M] sve nemilostive P : zlé své: M nemilostivosti P : nešlechetnosti M sy P:jsy M nedbaclivy P: nedbánlivý Mtrestcy M uřad M] spasytedlný M] jse P : se M Řeřáb Mřežab P: Řeřáb M Řeřábi M Lítáme M žadnej jse P: žádný se M ostříhá M jse kto na P: se kdo v M který M musý M v řadu M] jse P: se M
Strana 120
120 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. JK 67 20) 153 Znamenameť řád křestiansky Duchovni y take Světsky Jenž jse mají zpravovati A vsvém řádu stati Jédni druhejch posluchajíc A vsvornosti obejvajíc A ti kteří na před chodíe Auřady duchovní držíe Ti hlasem mají vokřikati Ty jenž nechtí v řadu stati 25 Slovem buožím je trescyce Zřiezenim svatym učíece Aby všickni spravedlivě stáli A zhuoru jse knebi táhli Take my obyčej máme Z krajin studenejch letáme Do krajin veselých a teplých Před zymau jse skrejvame vnich Ač jse v zymavych plodíme A děti sve vychováme 35) Však jse přestěhujem s nimi Do jiné lepšíé krajiny 30 40 Nato vy lide pomněte Ztéto krajiny jse hněte Do krajiny veselejšíe A radosti trvalejšíe Zteto zymave zle země Vezmauce s sebau sve plemě Dobrých take svatych skutkuov Do teplých věčnych přibytkuov §45). Take my ptacy řežabi *k 77 Šikujem jse jako drábi Jenž jse P: Jimž se Mstati P: všyckni státi M Jedni M[ druhých M obajvajíc M Ti hlasem P: Hlasem M nechti v řadu P: v řádu nechtí M Božím je trestcýce M všickni P : nemá M] jse knebi P:k Nebi se Mstu- dených M] jse P: se M Však jse P: Však se M lepšíé P : lepšý M zle P: zde M Plémě M Řeřábi M šikujem se M
120 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. JK 67 20) 153 Znamenameť řád křestiansky Duchovni y take Světsky Jenž jse mají zpravovati A vsvém řádu stati Jédni druhejch posluchajíc A vsvornosti obejvajíc A ti kteří na před chodíe Auřady duchovní držíe Ti hlasem mají vokřikati Ty jenž nechtí v řadu stati 25 Slovem buožím je trescyce Zřiezenim svatym učíece Aby všickni spravedlivě stáli A zhuoru jse knebi táhli Take my obyčej máme Z krajin studenejch letáme Do krajin veselých a teplých Před zymau jse skrejvame vnich Ač jse v zymavych plodíme A děti sve vychováme 35) Však jse přestěhujem s nimi Do jiné lepšíé krajiny 30 40 Nato vy lide pomněte Ztéto krajiny jse hněte Do krajiny veselejšíe A radosti trvalejšíe Zteto zymave zle země Vezmauce s sebau sve plemě Dobrých take svatych skutkuov Do teplých věčnych přibytkuov §45). Take my ptacy řežabi *k 77 Šikujem jse jako drábi Jenž jse P: Jimž se Mstati P: všyckni státi M Jedni M[ druhých M obajvajíc M Ti hlasem P: Hlasem M nechti v řadu P: v řádu nechtí M Božím je trestcýce M všickni P : nemá M] jse knebi P:k Nebi se Mstu- dených M] jse P: se M Však jse P: Však se M lepšíé P : lepšý M zle P: zde M Plémě M Řeřábi M šikujem se M
Strana 121
Řežáb 15.—66. Fenix. 121 50 Když jse položíme v nocy Někteří z nas byvají ponocní Tí nespí nad nami stojíc A našich vojsk ostřehajíc Aby na nás nepřipadli Nepřatelé nás neskradli Toť jse dobře kněžím hodíe Jenž jiné za sebau vodíe 55 Aťby nad jinymi tak bděli Ziadneho znich neztratili Zních počet mušy vydati Když budau před bohem stati Člověk k Rzežabu. 60 Rzežabe y s svými ptaky Uč ty vorati Sedlaky Myť to dobře zname zpisem Ty jsy nas učiti sprosten Zletni zhuoru co najvejše Budeš sylny y bezpečnějšíe 65). Y s svými všemi dvořany Nejste bezpeční na zemi Přirozenie ffenyksa anebo Ohnivače. OHnivač ten samotny ptak v světě O němž Laktancius Ffir- mianus široce piše sám se rodí a trva za tisyc leth a když jíž stary bude a na svym těle obtížnej y /*k 7vV (Obrázek fenixe.) takto jse obnovuje. Nazbierať vonneho dřievi Arabského, snese to na hromadu Apotom jsenato vloží, a třepecyc křidlami oheň tak když se M byvají P: jsau M našých M ostříhajíc M] neskradli M: nes- krádli M Tot se M] hodí M vodí M tak bděli P:bděli M] Zních P: Z nichž M musý M Řeřábu M Řežabe P: Řeřábe M vzhuoru M] sylny y bezpečnějšíe P: ty tam bezpečnějšý M bezpeční M] Přirozenie P: předtím v M Fenix aneb ohniváček, pak obrázek fenixe. [Fenyxa aneb Ohniváčka M OHnivač P: Ohni- váček Mffirmianus P: Firmiánus M] píše M obtížený M y takto P: tehdy takto M Nazbierat' P: Nazbírá M tona P : je na M] jsenato P: se na ně M Křidlama M] tak P: z něho M
Řežáb 15.—66. Fenix. 121 50 Když jse položíme v nocy Někteří z nas byvají ponocní Tí nespí nad nami stojíc A našich vojsk ostřehajíc Aby na nás nepřipadli Nepřatelé nás neskradli Toť jse dobře kněžím hodíe Jenž jiné za sebau vodíe 55 Aťby nad jinymi tak bděli Ziadneho znich neztratili Zních počet mušy vydati Když budau před bohem stati Člověk k Rzežabu. 60 Rzežabe y s svými ptaky Uč ty vorati Sedlaky Myť to dobře zname zpisem Ty jsy nas učiti sprosten Zletni zhuoru co najvejše Budeš sylny y bezpečnějšíe 65). Y s svými všemi dvořany Nejste bezpeční na zemi Přirozenie ffenyksa anebo Ohnivače. OHnivač ten samotny ptak v světě O němž Laktancius Ffir- mianus široce piše sám se rodí a trva za tisyc leth a když jíž stary bude a na svym těle obtížnej y /*k 7vV (Obrázek fenixe.) takto jse obnovuje. Nazbierať vonneho dřievi Arabského, snese to na hromadu Apotom jsenato vloží, a třepecyc křidlami oheň tak když se M byvají P: jsau M našých M ostříhajíc M] neskradli M: nes- krádli M Tot se M] hodí M vodí M tak bděli P:bděli M] Zních P: Z nichž M musý M Řeřábu M Řežabe P: Řeřábe M vzhuoru M] sylny y bezpečnějšíe P: ty tam bezpečnějšý M bezpeční M] Přirozenie P: předtím v M Fenix aneb ohniváček, pak obrázek fenixe. [Fenyxa aneb Ohniváčka M OHnivač P: Ohni- váček Mffirmianus P: Firmiánus M] píše M obtížený M y takto P: tehdy takto M Nazbierat' P: Nazbírá M tona P : je na M] jsenato P: se na ně M Křidlama M] tak P: z něho M
Strana 122
122 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. vykřeše a to dřievi naněž jse posadí zapáli a tak vtom vohni uhoří když na prach spalen bude:potom ztoho prachu Aneb popelu urodí jse červik maličky zněhožto potom do třetieho dne ptak dospěly zroste a tak opět navratie jse na sve misto tisyce leth zase živ bude. Tento ptak ffenix znamena tobě člověče pana krysta jenž sam na světě člověkem a bohem jest byl nemaje sobě žadneho rovneho, ani bratruov ani přibuzných přateluov jest měl neb ne zsemene lid- skeho ale zducha svateho počat jest a [*k 81 narozen z Marije panny potom ohněm totižto smrti křiže svateho umrtven obnovil jse jest přijav zase tělo je oslavil třetieho dne zmrtvych vstal vratil jse zase na místo sve totižto na pravicy otce sveho tam jest živ za tisyc leth totižto věčně na věky věkuov. 10 Ohnivač k člověku. Za tím přiletie Ohnivač Snad ty mně člověče neznaš Neb jsem v světě sam jedinky Nemaje otce ani matky 5 Ani bratra ani sestry Aniž jsem kterak přatelsky Jať jse velmi divně rodím A sam od sebe jse plodím Za tisyc leth a dele trvam A když jse pak potom s staram Zie čas nastane mé smrti A steskne jse již živu byti Na nosym dřiví drobného Sucheho take vonneho «15 A naně jse svrchu vsadím Oheň křidlami rozkřisým A tu se sam na prach spalím Třetí den jse zase urodím jse P : se M! Ohni M] Když P: A když M] jse P : se M z něhož M navra- tie jse P: navrátí se M tisyce leth P : a Tisýc Let M jest byl P: byl M jest měl P : měl M Marye M] jse jest P: se jest Mvratil jse P: vrátil se M leth P: Let M] ohniváček M přiletie Ohnivač P: přiletí ohniváč M mně P : mne M ani P : ni M] přatelsky P: přátelský. M] jse P : se M] sebe jse P : sebe se M leth P : Let M jse již P : mi se M jse P : se M křídlami M] jse P : se M
122 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. vykřeše a to dřievi naněž jse posadí zapáli a tak vtom vohni uhoří když na prach spalen bude:potom ztoho prachu Aneb popelu urodí jse červik maličky zněhožto potom do třetieho dne ptak dospěly zroste a tak opět navratie jse na sve misto tisyce leth zase živ bude. Tento ptak ffenix znamena tobě člověče pana krysta jenž sam na světě člověkem a bohem jest byl nemaje sobě žadneho rovneho, ani bratruov ani přibuzných přateluov jest měl neb ne zsemene lid- skeho ale zducha svateho počat jest a [*k 81 narozen z Marije panny potom ohněm totižto smrti křiže svateho umrtven obnovil jse jest přijav zase tělo je oslavil třetieho dne zmrtvych vstal vratil jse zase na místo sve totižto na pravicy otce sveho tam jest živ za tisyc leth totižto věčně na věky věkuov. 10 Ohnivač k člověku. Za tím přiletie Ohnivač Snad ty mně člověče neznaš Neb jsem v světě sam jedinky Nemaje otce ani matky 5 Ani bratra ani sestry Aniž jsem kterak přatelsky Jať jse velmi divně rodím A sam od sebe jse plodím Za tisyc leth a dele trvam A když jse pak potom s staram Zie čas nastane mé smrti A steskne jse již živu byti Na nosym dřiví drobného Sucheho take vonneho «15 A naně jse svrchu vsadím Oheň křidlami rozkřisým A tu se sam na prach spalím Třetí den jse zase urodím jse P : se M! Ohni M] Když P: A když M] jse P : se M z něhož M navra- tie jse P: navrátí se M tisyce leth P : a Tisýc Let M jest byl P: byl M jest měl P : měl M Marye M] jse jest P: se jest Mvratil jse P: vrátil se M leth P: Let M] ohniváček M přiletie Ohnivač P: přiletí ohniváč M mně P : mne M ani P : ni M] přatelsky P: přátelský. M] jse P : se M] sebe jse P : sebe se M leth P : Let M jse již P : mi se M jse P : se M křídlami M] jse P : se M
Strana 123
Fenix 1.—50. 123 Prvni den jse červ uděla Z toho jisteho popela 20 *k 8°1 Potom zčerva ptaček maly A třeti den ptak dospělý A tak zletim jako prve A živ budu let tolike 25 Jať znamenám krysta pána Boha najvyššieho Syna Jenž jest v světě sam jediný Zčisté panny narozený Sam bez hřiechu y bez viny Jemu nenie žadný rovný Ten jenž ohněm smrti spalen Potom vstal zmrtvych třeti den Jsa živ jíž věčně kraluje A svým věrným to slibuje 35) Zie snim mají zde zemřiti Apotom zase obžiti Zprachu země zhuoru vstati A s nim věčně kralovati Jať sem ptak řiedko vidaný Neb sem vsvětě sam jediný Rozličných barev mám peříe Ktož vidali ti tomu věříe A ty chcešli mne viděti Musyš do Arábí jíti 45) Tam ja na pauštíech obyvam A svuoj život dlauho chovam 30 40 Člověk Odpovieda. Mily ptaku neznam tebe Ač divně praviš o sobě Než bych tebe šel hledati 50 Chcyť radči všemu věřiti Obrázek labuti. *1 1 prvé M toliké M již M Že M vídaný M] jsem M] rozlíčných M peříe P: Peří M Ktož vidali ti P: Kdož vídali M věří M pauštích M
Fenix 1.—50. 123 Prvni den jse červ uděla Z toho jisteho popela 20 *k 8°1 Potom zčerva ptaček maly A třeti den ptak dospělý A tak zletim jako prve A živ budu let tolike 25 Jať znamenám krysta pána Boha najvyššieho Syna Jenž jest v světě sam jediný Zčisté panny narozený Sam bez hřiechu y bez viny Jemu nenie žadný rovný Ten jenž ohněm smrti spalen Potom vstal zmrtvych třeti den Jsa živ jíž věčně kraluje A svým věrným to slibuje 35) Zie snim mají zde zemřiti Apotom zase obžiti Zprachu země zhuoru vstati A s nim věčně kralovati Jať sem ptak řiedko vidaný Neb sem vsvětě sam jediný Rozličných barev mám peříe Ktož vidali ti tomu věříe A ty chcešli mne viděti Musyš do Arábí jíti 45) Tam ja na pauštíech obyvam A svuoj život dlauho chovam 30 40 Člověk Odpovieda. Mily ptaku neznam tebe Ač divně praviš o sobě Než bych tebe šel hledati 50 Chcyť radči všemu věřiti Obrázek labuti. *1 1 prvé M toliké M již M Že M vídaný M] jsem M] rozlíčných M peříe P: Peří M Ktož vidali ti P: Kdož vídali M věří M pauštích M
Strana 124
124 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Přirozenie Labutí: LAbut zpřirozeni sveho tuto povahu ma že při vodach vždycky rada obyva očišťuje se a tak velmi biela jest že žadny ptak vbělosti jí rovný neni Když kolivěk s samicy jse pojima y hned jse vodú oba čisti, nemiluji mrzkosti než samu čistotu Akdyž smrti sve čas znamena, vydava tak sladke spievani kterehož po všecky časy ži- votu sveho prve vydati jest nemohla jakož piše Plinius. Potom když tak sladke spi 1 *I vani skona yhned umře. Vezmi sobě přiklad člo- věče od tak slavneho ptaka:miluj čistotu, zaoškliv sobě mrzkost a nečistotu předkem na duši: take y na těle nebyvaj svinsky «živ v čistotě jse chovaj A větčí pilnost měj o čistotu duše aby jí mrzkymi hřiechy neohavil Pakli vpadneš vhřiech hleď jse yhned kati aby v hřiechu nebyl zachvacen nahlau smrti a tak by na věčne zatraceni šel Protož hleď hřiechu želeti a jeho jse spoviedati budeť odpuštěn Neb buoh nechce smrti hřiešnika ale radči aby se obratil a živ byl Potom peči měj aby jse vtyž hřiech nenavratil v nevin- nosti živ byl Atak budeš motcy jako labut před smrti sladce spievati totižto smrti se nic nestrachujic bohu otcy děkovati že jest tvuoj běh života tohoto skonal a zbiedy světa do sve Slávy skrze smrt povolati račil. Labut k člověku. Y Přiletie potom take Labut Nebuď člověče hněviv a nadut Zet jsem tak dlauho meškala Rybniky jsem vopatrovala 5) Na nichž ja najradši bejvam Bezpečenstvie sveho hledam Neboť na mne mnozí važí vždycky rada obyva P : ráda vždycky bývá M očištuje se: očištuje jse P, se očištuje a umývá M a tak P: tak M v bělosti jí P: v bělosti M Když koli- věk P: Protož kdyžkolivěk M ] jse P:se Mlyhned jse P:yhned se Moba P: zase oba M čiati, P : čistí, neb M samu P: nemá M spívání M prve P: prvé nevydala a M jest P: nemá M spívání MMiluoj M zaoškliv P: zvoškliv M take P: potom také M živ M: nemá P] v čistotě je P :ale v čistotě se M většý M] ji M nezohavil M vpadneš PM jse P: se M jse spoviedati P : se zpovídati a M radšý M aby se M v nevinnosti živ byl P : ale zuostal v ne- vinnosti živ. M motcy P: nemá M světa P : nemá M Slávy M: slavý P přiletí M take P : nemá M a nadut P :nadut M Žet M sem vopatrovala P opatrovala M
124 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Přirozenie Labutí: LAbut zpřirozeni sveho tuto povahu ma že při vodach vždycky rada obyva očišťuje se a tak velmi biela jest že žadny ptak vbělosti jí rovný neni Když kolivěk s samicy jse pojima y hned jse vodú oba čisti, nemiluji mrzkosti než samu čistotu Akdyž smrti sve čas znamena, vydava tak sladke spievani kterehož po všecky časy ži- votu sveho prve vydati jest nemohla jakož piše Plinius. Potom když tak sladke spi 1 *I vani skona yhned umře. Vezmi sobě přiklad člo- věče od tak slavneho ptaka:miluj čistotu, zaoškliv sobě mrzkost a nečistotu předkem na duši: take y na těle nebyvaj svinsky «živ v čistotě jse chovaj A větčí pilnost měj o čistotu duše aby jí mrzkymi hřiechy neohavil Pakli vpadneš vhřiech hleď jse yhned kati aby v hřiechu nebyl zachvacen nahlau smrti a tak by na věčne zatraceni šel Protož hleď hřiechu želeti a jeho jse spoviedati budeť odpuštěn Neb buoh nechce smrti hřiešnika ale radči aby se obratil a živ byl Potom peči měj aby jse vtyž hřiech nenavratil v nevin- nosti živ byl Atak budeš motcy jako labut před smrti sladce spievati totižto smrti se nic nestrachujic bohu otcy děkovati že jest tvuoj běh života tohoto skonal a zbiedy světa do sve Slávy skrze smrt povolati račil. Labut k člověku. Y Přiletie potom take Labut Nebuď člověče hněviv a nadut Zet jsem tak dlauho meškala Rybniky jsem vopatrovala 5) Na nichž ja najradši bejvam Bezpečenstvie sveho hledam Neboť na mne mnozí važí vždycky rada obyva P : ráda vždycky bývá M očištuje se: očištuje jse P, se očištuje a umývá M a tak P: tak M v bělosti jí P: v bělosti M Když koli- věk P: Protož kdyžkolivěk M ] jse P:se Mlyhned jse P:yhned se Moba P: zase oba M čiati, P : čistí, neb M samu P: nemá M spívání M prve P: prvé nevydala a M jest P: nemá M spívání MMiluoj M zaoškliv P: zvoškliv M take P: potom také M živ M: nemá P] v čistotě je P :ale v čistotě se M většý M] ji M nezohavil M vpadneš PM jse P: se M jse spoviedati P : se zpovídati a M radšý M aby se M v nevinnosti živ byl P : ale zuostal v ne- vinnosti živ. M motcy P: nemá M světa P : nemá M Slávy M: slavý P přiletí M take P : nemá M a nadut P :nadut M Žet M sem vopatrovala P opatrovala M
Strana 125
Labuť 1.—40. 125 [M 37 M IIIIF] 105 Radujíce se mé kuoži A Peří rádi vošklubí A pro ně mne najvíc hubí. Protož se sluší opatrovati, A na vodách se chovati. Také jest mi milý Rybník. Neb jsem čistoty milovník. 15). V kterémž se často umývám, Protož velmi bílý bývám. Že mi žádný není rovný, Pták v bělosti ni podobný. Když s svau Paní se objímám, Hned se y s ní zas umývám. A když na ní shledám nevěru, Bez lítosti ji hned peru. Aby ty sobě v rozum vzal, Čistoty duše ostříhal. 25) Nečině hříchu žádného A najvíce smrtedlného. Pakli jsy jej kdy činíval, Aby se pokáním umejval. Očišťoval své mrzkosti, Navrátil se k nevinnosti. Svau Dušy aby tak zbílil, Nad Sníh ji čistau učinil. Jáť jsem Labut takový Pták, A nad jiné divný Spěvák. MIIIIY «35« Že umíraje zaspívám, A sladkau Notu vydávám, Nebo umírám v čistotě, Nejsa v žádné nečistotě. Aby ty se mohl naučiti, Chcešli vesele umříti. 20 30 40 Radujíce X odpovídá: v. 8—63 není v ex. musejním tisku r. 1528; byl to list III, jenž jest patrně vytržen. Místo něho jest otištěn text vydání Melantrichova z r. 1578 na 1. M 3V—M 51.
Labuť 1.—40. 125 [M 37 M IIIIF] 105 Radujíce se mé kuoži A Peří rádi vošklubí A pro ně mne najvíc hubí. Protož se sluší opatrovati, A na vodách se chovati. Také jest mi milý Rybník. Neb jsem čistoty milovník. 15). V kterémž se často umývám, Protož velmi bílý bývám. Že mi žádný není rovný, Pták v bělosti ni podobný. Když s svau Paní se objímám, Hned se y s ní zas umývám. A když na ní shledám nevěru, Bez lítosti ji hned peru. Aby ty sobě v rozum vzal, Čistoty duše ostříhal. 25) Nečině hříchu žádného A najvíce smrtedlného. Pakli jsy jej kdy činíval, Aby se pokáním umejval. Očišťoval své mrzkosti, Navrátil se k nevinnosti. Svau Dušy aby tak zbílil, Nad Sníh ji čistau učinil. Jáť jsem Labut takový Pták, A nad jiné divný Spěvák. MIIIIY «35« Že umíraje zaspívám, A sladkau Notu vydávám, Nebo umírám v čistotě, Nejsa v žádné nečistotě. Aby ty se mohl naučiti, Chcešli vesele umříti. 20 30 40 Radujíce X odpovídá: v. 8—63 není v ex. musejním tisku r. 1528; byl to list III, jenž jest patrně vytržen. Místo něho jest otištěn text vydání Melantrichova z r. 1578 na 1. M 3V—M 51.
Strana 126
126 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Býval svědomí čistého, A hříchy nezmazaného. Toť tobě více prospěje, A tvau cestu lépe zděje. 45) Nežli všeho Světa Zboží. Když umřeš v milosti Boží. Netřebať se smrti báti, Ani na ni mnoho dbáti. Ač jest strašlivá a hrozná, Však dobrému jest neškodná. Byla by najohavnějšý, Bude mu najprospěšnějšý. Skrze ni odbude zlého, Nabude všeho dobrého. 555 Z zdejšý bolesti a strásti, Puojde do věčné radosti. Umíraje bude zpívati, Pánu Bohu děkovati. Že svau prácy již dokoná, 60 A v šťastném životě skoná. M VI! Již více mříti nebude, Ale věčně on živ bude. 50 Člověk odpovídá. 1 IIIF Labuti šlechetný ptaku Praviš mi divnau rozpravku 65) Abych umieraje spieval A smrti jse nestrachoval Bych to mohl do sebe miti Chtěl bych to rad přeplatiti Obrázek 9 ptáků. Jíž pořad drobna ptačata jeden každy svym hlasem člověka napomina jemu radíc včemby kterého zních nasledovati měl a co take opauštěti a to kratce v dolepsanych rytmích čisti budeš Neb Labuti: Od v. 63 zase text P, 1528 — jse P : se M mohl do sebe P : do sebe mohl M Ptactvo drobné. — Již M] pořád M z nich následovati M[take P: nemá M
126 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Býval svědomí čistého, A hříchy nezmazaného. Toť tobě více prospěje, A tvau cestu lépe zděje. 45) Nežli všeho Světa Zboží. Když umřeš v milosti Boží. Netřebať se smrti báti, Ani na ni mnoho dbáti. Ač jest strašlivá a hrozná, Však dobrému jest neškodná. Byla by najohavnějšý, Bude mu najprospěšnějšý. Skrze ni odbude zlého, Nabude všeho dobrého. 555 Z zdejšý bolesti a strásti, Puojde do věčné radosti. Umíraje bude zpívati, Pánu Bohu děkovati. Že svau prácy již dokoná, 60 A v šťastném životě skoná. M VI! Již více mříti nebude, Ale věčně on živ bude. 50 Člověk odpovídá. 1 IIIF Labuti šlechetný ptaku Praviš mi divnau rozpravku 65) Abych umieraje spieval A smrti jse nestrachoval Bych to mohl do sebe miti Chtěl bych to rad přeplatiti Obrázek 9 ptáků. Jíž pořad drobna ptačata jeden každy svym hlasem člověka napomina jemu radíc včemby kterého zních nasledovati měl a co take opauštěti a to kratce v dolepsanych rytmích čisti budeš Neb Labuti: Od v. 63 zase text P, 1528 — jse P : se M mohl do sebe P : do sebe mohl M Ptactvo drobné. — Již M] pořád M z nich následovati M[take P: nemá M
Strana 127
Drobní ptáci: slavík, laštovka, žežulka 1.—26. 127 kdyby jse jednoho každeho ptačka povahy přirozeni jeho vysloviti měly obdlaužna řeč by jse se [1 III šla a tak» by snad tomu jenž by četl tesklivost učinila Protož kratce poslyš kčemu tě člověče ptačkove vedau. Všickni ptácy spolu. POtom všickni jiní ptácy Rozličných hlasuov spěvácy Buďto lesní nebo polní Domácy nebo vodní 5 Rozlične noty davají Člověka obveselují Vnuknutie mu davajíce A kchvalení zbuzujíce Take pilnosti a prácy Učíce jej hlaupi ptacy 10 Slavik vnocy tuch tuch tuch Nebyvaj člověče hluch Když ja v nocy sladce spievam Tebe ktemuž napomínam 15 Aby bohu kecti spieval Y jmenu jeho chvalu daval Jenž toho od zlého chová Ve dne y vnocy vostřieha Laštovice, vidim vidim Leniveho na usvitě budím Aby rano z lože vstal Panu bohu chvalu vzdal Prace rukau nasledoval 1IIIIF Tak sve ditky obživoval 20 25 Ziežhulka vola kuku kuku Na vospaleho ráno tluku jse P : se M] se sešla a tak P (doplněno z domyslu, roh listu utržen): býti musyla M snad P : nemá M učinila M: v Pu utrženo Všýckni M zpěvácy M nebo P : anebo M Člověka M: Človiéka P] Učíce M: Ucíce P] Slavik P: Slavík M; M zde i u ostatních 7 nadpisuje jméno ptáka: Slavík, Laštovice atd. Y jmenu P : jménu Mostříhá MAby P: Aby on M vzdával M
Drobní ptáci: slavík, laštovka, žežulka 1.—26. 127 kdyby jse jednoho každeho ptačka povahy přirozeni jeho vysloviti měly obdlaužna řeč by jse se [1 III šla a tak» by snad tomu jenž by četl tesklivost učinila Protož kratce poslyš kčemu tě člověče ptačkove vedau. Všickni ptácy spolu. POtom všickni jiní ptácy Rozličných hlasuov spěvácy Buďto lesní nebo polní Domácy nebo vodní 5 Rozlične noty davají Člověka obveselují Vnuknutie mu davajíce A kchvalení zbuzujíce Take pilnosti a prácy Učíce jej hlaupi ptacy 10 Slavik vnocy tuch tuch tuch Nebyvaj člověče hluch Když ja v nocy sladce spievam Tebe ktemuž napomínam 15 Aby bohu kecti spieval Y jmenu jeho chvalu daval Jenž toho od zlého chová Ve dne y vnocy vostřieha Laštovice, vidim vidim Leniveho na usvitě budím Aby rano z lože vstal Panu bohu chvalu vzdal Prace rukau nasledoval 1IIIIF Tak sve ditky obživoval 20 25 Ziežhulka vola kuku kuku Na vospaleho ráno tluku jse P : se M] se sešla a tak P (doplněno z domyslu, roh listu utržen): býti musyla M snad P : nemá M učinila M: v Pu utrženo Všýckni M zpěvácy M nebo P : anebo M Člověka M: Človiéka P] Učíce M: Ucíce P] Slavik P: Slavík M; M zde i u ostatních 7 nadpisuje jméno ptáka: Slavík, Laštovice atd. Y jmenu P : jménu Mostříhá MAby P: Aby on M vzdával M
Strana 128
128 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528 30 Aby byl spanie skrovného Zvlašť ktož jest rodu slavného Jakož sem ja rodu ctného Šlechtičného vladyčíeho Sama svych děti nechovam Ale chuvy jim zjednávam Protož sem spanie skrovného Ktemuž zbuzujíc každého 35) Ktož jest vzacne šlechetnosti Varuj jse mrzke lenosti. 1 IIII. 40 Skřivanec dí Crlivrli, Bejvaj vorači na poli V potu tvaři své usyluj Za plauhem chodě prospěvuj Chvále stvořitele svého Jenžť dává mnoho dobrého Z země užitek vyvodí A všecko pro tebe plodí 45 Aby jemu proto slaužil Nebeskych věci pilen byl Znašeje jse knebi zhuoru Myslil o nebeskem dvoru Že jest tam všecko hojnějši Než vtéto zemi nynějši Jakož y ja vteto zemi vysoko létam Apodnebem sladce spiévam Ktomu ytebe zbuzuji A knebesom pozdvihuji 50 55) Strnad spieva ty ty ty Jel bych vorat nemam šli Aby hospodařstvie chystal Plauhy vozy vopravoval ktož P: kdož M sem P : jsem M Vládyčího M] sem P: jsem M zbuzujíc P : zbuzuji M Ktož P: kdož M vzáctné M Varuj jse P: Varuoj se M Škřivá- nek M| Crlivrli M : črlivrli P] usyluoj M pluhem M] prozpěvuj M Vznášeje M vzhuoru Ml y ja v této zemi P: já M létám M zpívám M vzbuzuji P] kne- besom P : knebi tě M zpívá M šlí M Pluhy M opravoval M
128 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528 30 Aby byl spanie skrovného Zvlašť ktož jest rodu slavného Jakož sem ja rodu ctného Šlechtičného vladyčíeho Sama svych děti nechovam Ale chuvy jim zjednávam Protož sem spanie skrovného Ktemuž zbuzujíc každého 35) Ktož jest vzacne šlechetnosti Varuj jse mrzke lenosti. 1 IIII. 40 Skřivanec dí Crlivrli, Bejvaj vorači na poli V potu tvaři své usyluj Za plauhem chodě prospěvuj Chvále stvořitele svého Jenžť dává mnoho dobrého Z země užitek vyvodí A všecko pro tebe plodí 45 Aby jemu proto slaužil Nebeskych věci pilen byl Znašeje jse knebi zhuoru Myslil o nebeskem dvoru Že jest tam všecko hojnějši Než vtéto zemi nynějši Jakož y ja vteto zemi vysoko létam Apodnebem sladce spiévam Ktomu ytebe zbuzuji A knebesom pozdvihuji 50 55) Strnad spieva ty ty ty Jel bych vorat nemam šli Aby hospodařstvie chystal Plauhy vozy vopravoval ktož P: kdož M sem P : jsem M Vládyčího M] sem P: jsem M zbuzujíc P : zbuzuji M Ktož P: kdož M vzáctné M Varuj jse P: Varuoj se M Škřivá- nek M| Crlivrli M : črlivrli P] usyluoj M pluhem M] prozpěvuj M Vznášeje M vzhuoru Ml y ja v této zemi P: já M létám M zpívám M vzbuzuji P] kne- besom P : knebi tě M zpívá M šlí M Pluhy M opravoval M
Strana 129
Drobní ptáci 27.—88. Dedek. Křepelice. Vrána. 129 60 A podletni vyborny čas Uměl každy važiti zvas Vněm pracoval usyloval Voral y take rozsyeval Neb ktož bude rozsyevati Zieti bude y zbierati 65 Ktož nevoře nerozsyeva Takovy nic nenažína Bude od jinejch žebrati A nebudau mu chtíti dati. Dedek zpieva du du du Nechoď lenivej kuobědu Až prve bohu poslaužíš Dílem a prácy zaslaužíš Vstaň ráno dělat Potom budeš obědvat 75) Budešli tak dělávat, Kaupimť sukni y kabat 70 Křepelice pět peněz To takový slyš a věz Nechtěj pokladuov chovati 80 Ani mnoho Peněz miti 1 VI! Přestaň často y na pěti A obilé hled nasyeti A vněm jse často prochazej Bohu díky s toho davej §85) Živnost svau odtavad maje A s chudymi jse zděluje Vrana křičí kva kva kva Jať jsem vždy člověče tva rozsýval M kdož M rozsývati M kdož M Žíti M] nerozsývá M chtíti P: chtít M zpívá Mkuobědu P: k vobědu M] prvé M prácy P: pracý M Vstaň P: Vstaň prvé M V. 75 podle M (B. t. d.); v P není Peněz M: peněž P] na- sýti M] jse P: se M s toho dávej P : z toho vzdávaj M Živnost M] jse P : se M kvá kvá kvá M vždy člověče P: Člověče vždy M
Drobní ptáci 27.—88. Dedek. Křepelice. Vrána. 129 60 A podletni vyborny čas Uměl každy važiti zvas Vněm pracoval usyloval Voral y take rozsyeval Neb ktož bude rozsyevati Zieti bude y zbierati 65 Ktož nevoře nerozsyeva Takovy nic nenažína Bude od jinejch žebrati A nebudau mu chtíti dati. Dedek zpieva du du du Nechoď lenivej kuobědu Až prve bohu poslaužíš Dílem a prácy zaslaužíš Vstaň ráno dělat Potom budeš obědvat 75) Budešli tak dělávat, Kaupimť sukni y kabat 70 Křepelice pět peněz To takový slyš a věz Nechtěj pokladuov chovati 80 Ani mnoho Peněz miti 1 VI! Přestaň často y na pěti A obilé hled nasyeti A vněm jse často prochazej Bohu díky s toho davej §85) Živnost svau odtavad maje A s chudymi jse zděluje Vrana křičí kva kva kva Jať jsem vždy člověče tva rozsýval M kdož M rozsývati M kdož M Žíti M] nerozsývá M chtíti P: chtít M zpívá Mkuobědu P: k vobědu M] prvé M prácy P: pracý M Vstaň P: Vstaň prvé M V. 75 podle M (B. t. d.); v P není Peněz M: peněž P] na- sýti M] jse P: se M s toho dávej P : z toho vzdávaj M Živnost M] jse P : se M kvá kvá kvá M vždy člověče P: Člověče vždy M
Strana 130
130 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 90 Stebau vzymě y vletě trvám Nikdy nikam nezalétam Tvého dobrého vždy hledím Y na pole s tebau letím Pomohuť všeho zvorati Zvozyti y sklizovati 100 95) A teď semnau vrabec y kavka Take y štěbetná straka Všet sme tva dobra čeladka Zberemť vajce y kuřatka Y napoli tve osenie Vopatřime bez meškáni Ke všemu chcme pravo jmiti Jako tvoji vlastni děti Ač ty nam nevelmi přeješ Často zabiješ y laješ «105) Proto my jse nehněváme Aniž kam preč zaletáme Ale s tebau jsme každy věk Buď pak vděk a nebo nevděk 1 Vy! Kto by mohl všecko vypsati Ptačí noty rozeznati 1108 Neb všickni zních hlasy mají Rozličně jimi spievají V povětřie letajíce Všecken svět utěšujíce 115) Pole, vody, haje, lesy Naplňují svými hlasy A zvlaštně na podletni čas Vydavají najvětčí hlas Neb jse tehdaž pojímají V plodu utěšenie mají 120 Stebau v zymě y vletě P: S tebaut v Letě y v Zymě M Nikdý M nezalé- tám M svozyti M] vrabec y P: Vrabec M] jsme M Zbeřemt M Opatřímet M míti M]tvojí M zabiješ PM jse P: se M zalétáme M ktoby P: kdoby M z nich M V povětřie P: U povětří M potěšujíce M zvláště M najvětší M] jse tehdaž P : se tehdaž M
130 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 90 Stebau vzymě y vletě trvám Nikdy nikam nezalétam Tvého dobrého vždy hledím Y na pole s tebau letím Pomohuť všeho zvorati Zvozyti y sklizovati 100 95) A teď semnau vrabec y kavka Take y štěbetná straka Všet sme tva dobra čeladka Zberemť vajce y kuřatka Y napoli tve osenie Vopatřime bez meškáni Ke všemu chcme pravo jmiti Jako tvoji vlastni děti Ač ty nam nevelmi přeješ Často zabiješ y laješ «105) Proto my jse nehněváme Aniž kam preč zaletáme Ale s tebau jsme každy věk Buď pak vděk a nebo nevděk 1 Vy! Kto by mohl všecko vypsati Ptačí noty rozeznati 1108 Neb všickni zních hlasy mají Rozličně jimi spievají V povětřie letajíce Všecken svět utěšujíce 115) Pole, vody, haje, lesy Naplňují svými hlasy A zvlaštně na podletni čas Vydavají najvětčí hlas Neb jse tehdaž pojímají V plodu utěšenie mají 120 Stebau v zymě y vletě P: S tebaut v Letě y v Zymě M Nikdý M nezalé- tám M svozyti M] vrabec y P: Vrabec M] jsme M Zbeřemt M Opatřímet M míti M]tvojí M zabiješ PM jse P: se M zalétáme M ktoby P: kdoby M z nich M V povětřie P: U povětří M potěšujíce M zvláště M najvětší M] jse tehdaž P : se tehdaž M
Strana 131
Drobní ptáci 89.—130. Včely. 131 V tom lidem ukazujíce To nam všem tak zvěstujíce Zie poněvadž v tomto světě A najviece na podletie 125) Tak veselý čas nastává Zie všecko znovu obžíva Ovšem v nebeske vysosti Hojnějši jsau tam radosti Všem věřícym připraveny A budau navěky dany. 130 Přirození Včelí. Včely z přirozeni sveho jakož piší Virgilius a Plinius že pro sameho člověka stvořeny jsau Protož pracuji, usyluji: to vše činí samemu člověku k užitku Na roz*l 6r dobrázek včel, much a červů — 10— ličnej květ letíc však toliko dobre a užitečne věcy zbierají je- dovate byliny opauštějíce, uč se Člověče vedle naučeni s: Pa- vla vezma sobě přiklad od toho hovadka Aby všeho skusyl a to což dobrého jest obdržel škodlive mimo sebe pustil. Take včely lenivych a kradeži jse živícych sršnuov mezy sebau netrpi ge z auly ven ženau uštipi až y do smrti Davaji tobě člověče přiklad aby leniveho a prazdneho nechoval ale kupracy a kusylováni jeho měl: Neb on zvykna lenosti a prazdnosti nemaje odkud by se uživil krasti musy, a ty jenž jsy zpravcy jeho kdílu jsy ho neměl přičina jsy jeho krajl 67/deži těžce zaň odpoviedati budeš. Take včely jakož Virgilius v čtvrtych kniehach o těžařstvi piše z smradu a zkrve jsau pošly a však od boha velikym darem obdařeny že tak čisty a slad- kej med snašeji A proto z vnuknuti přirozeni jích pokorne a tiche ukazujíce P: k přikladu jsúce M tak zvěstujíce P : ukazujíce M I podletí M všeckno M výsosti M usyluji P :usylujíce a M rozličný M však P : a však M zbírají M] byliny P: pak Biliny M ] opauštějí M Člověče M : člověce P vedlé M toho P: tohoto M] zkusyl M]obdržel P: oblíbil a obdržel M] mimo P: pak mímo M lénivých M jse P : se M sršnuov P ; Sršňuov a braukuov M] je z auly P : ale je z Aulu M uštipi P : a uštípí M y do P: do M lénivého M uživil P : živil M jenžs byl zprávcým M k dílu ho M krádeže M těžce P: Pro- tož těžce M kniehach o těžařství P: knihách M pošly M: pošli P že tak P : jsú tak že M sladký M protož hned z přirození M jích P : svého M pokorná a tichá M
Drobní ptáci 89.—130. Včely. 131 V tom lidem ukazujíce To nam všem tak zvěstujíce Zie poněvadž v tomto světě A najviece na podletie 125) Tak veselý čas nastává Zie všecko znovu obžíva Ovšem v nebeske vysosti Hojnějši jsau tam radosti Všem věřícym připraveny A budau navěky dany. 130 Přirození Včelí. Včely z přirozeni sveho jakož piší Virgilius a Plinius že pro sameho člověka stvořeny jsau Protož pracuji, usyluji: to vše činí samemu člověku k užitku Na roz*l 6r dobrázek včel, much a červů — 10— ličnej květ letíc však toliko dobre a užitečne věcy zbierají je- dovate byliny opauštějíce, uč se Člověče vedle naučeni s: Pa- vla vezma sobě přiklad od toho hovadka Aby všeho skusyl a to což dobrého jest obdržel škodlive mimo sebe pustil. Take včely lenivych a kradeži jse živícych sršnuov mezy sebau netrpi ge z auly ven ženau uštipi až y do smrti Davaji tobě člověče přiklad aby leniveho a prazdneho nechoval ale kupracy a kusylováni jeho měl: Neb on zvykna lenosti a prazdnosti nemaje odkud by se uživil krasti musy, a ty jenž jsy zpravcy jeho kdílu jsy ho neměl přičina jsy jeho krajl 67/deži těžce zaň odpoviedati budeš. Take včely jakož Virgilius v čtvrtych kniehach o těžařstvi piše z smradu a zkrve jsau pošly a však od boha velikym darem obdařeny že tak čisty a slad- kej med snašeji A proto z vnuknuti přirozeni jích pokorne a tiche ukazujíce P: k přikladu jsúce M tak zvěstujíce P : ukazujíce M I podletí M všeckno M výsosti M usyluji P :usylujíce a M rozličný M však P : a však M zbírají M] byliny P: pak Biliny M ] opauštějí M Člověče M : člověce P vedlé M toho P: tohoto M] zkusyl M]obdržel P: oblíbil a obdržel M] mimo P: pak mímo M lénivých M jse P : se M sršnuov P ; Sršňuov a braukuov M] je z auly P : ale je z Aulu M uštipi P : a uštípí M y do P: do M lénivého M uživil P : živil M jenžs byl zprávcým M k dílu ho M krádeže M těžce P: Pro- tož těžce M kniehach o těžařství P: knihách M pošly M: pošli P že tak P : jsú tak že M sladký M protož hned z přirození M jích P : svého M pokorná a tichá M
Strana 132
132 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. hovadka jsau Tebe člověče učí jenž jsy z smradu a z země zplozen ačkoli vysoce od boha jsy obdařen nad jiná všecka zvieřata že jsy rozumny tím nic nepejchej nepozdvihuj mysli sve pamatuj že nic jiného nejsy nežli popel a blato vněž obracen budeš. O řadu jích vyš jmenovani učitelove neobyčejnú a však pravú věc piší Zie včely volíc sobě krale jeho doma zuostavují samy na pracy letí jeho ži- více, vpoctivosti jej mají všecka poslušenstvie činíce A proto když proti nepřatelom svým tahnu jeho doma nenechají Ale uprostřed mezy se vezmau jím se spravuji, k němu všecky zřenie mají A jestli v letu ustane na sve hřbety jej vezmau a nesau aby odpo- činul a kupotřebě hotov byl Neb v vojanskem běhu viece na spravcy zaleží nežli na mnohem a nezčíslnem lidu Duovod toho máme z Kro- nyky Aleksandra Macedonskeho oněmž piší Quintus Curcius, Justi- nus a Joannes monachus Kteryžto sam spravný [*1 7 jsa s malým vojskem Darya krale Perského jenž měl lid tak mnohy že ani pře- hlednuti ho lze bylo, porazyl a kralovstvi jeho sobě zasobil Ano obyčejne přislovi jest že lepšíe a udatnějši vojsko jelenuov jest jenž mají vuodce lva, nežli vojsko lvuov kteří jse jelenem spravují Ty člověče jenž krali knížeti a nebo panu poddan jsy buď jemu poslušen měj jeho vpoctivosti miluj řad, davaj mu co sy povinen aby on nato živ jsa včasu nepokoje tebe zastal obranil a zrukú nepřatel- skych vyňal Však tě y tomu S:Pavel učí K Rzimanom v XIII kapit. aby mocem poddan byl v poslušenstvi takto řka: Každa duše mo- cem vyššim poddana bud Nebo neni mocy jedine od boha, Které věcy od boha jsu, zřiezené jsu Protož kdož se mocy protiví zřiezeni božimu jse protiví. Kteříž jse protiví sami sobě zatracenie dobyvají Neb kniežata nejsu k bazni skutku dobreho ale zlého Ta jsu slova S:Pavla. Y protož ty jenž buřičem jsy a řadom se protiviš, ne lasku mezy lidem plodiš, od poslušenstvi jse odvracuješ v nepravosti jine posyluješ. Kteraku naději spaseni svého ty miti muožeš? poněvadž splozen M ačkoli jsy od boha vysoce M tím P: však tím M nepejchaj nepozdvihuoj Ml pamatuoj M vněž P : v něž zase M výš M neobyčejnú P : ne- podobnú M píší M všecka P : všecko M proto P : však M záleží M nezčislném M Alexandra M] píší M Justýnus M zprávný M přehlédnauti M zasobil P: osobil M lepšíe P : lepšý M jelenuov jest P : jest jelenuov M kteří jse P: kteří se M Pánu M měj jeho P : měj ho M]milůj řád M] co sy P: co jsy M] z rukau M věcy od boha jsu P: pak jsau, od Boha M] jse P: se M kteříž jse P: kteří se pak M řáduom M ne lasku P : různice M] jse P : se M kteraku P: kterak medle M milá M řad jest P : řád M] se protivicy P: kdo se protiví M] jse P: se M
132 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. hovadka jsau Tebe člověče učí jenž jsy z smradu a z země zplozen ačkoli vysoce od boha jsy obdařen nad jiná všecka zvieřata že jsy rozumny tím nic nepejchej nepozdvihuj mysli sve pamatuj že nic jiného nejsy nežli popel a blato vněž obracen budeš. O řadu jích vyš jmenovani učitelove neobyčejnú a však pravú věc piší Zie včely volíc sobě krale jeho doma zuostavují samy na pracy letí jeho ži- více, vpoctivosti jej mají všecka poslušenstvie činíce A proto když proti nepřatelom svým tahnu jeho doma nenechají Ale uprostřed mezy se vezmau jím se spravuji, k němu všecky zřenie mají A jestli v letu ustane na sve hřbety jej vezmau a nesau aby odpo- činul a kupotřebě hotov byl Neb v vojanskem běhu viece na spravcy zaleží nežli na mnohem a nezčíslnem lidu Duovod toho máme z Kro- nyky Aleksandra Macedonskeho oněmž piší Quintus Curcius, Justi- nus a Joannes monachus Kteryžto sam spravný [*1 7 jsa s malým vojskem Darya krale Perského jenž měl lid tak mnohy že ani pře- hlednuti ho lze bylo, porazyl a kralovstvi jeho sobě zasobil Ano obyčejne přislovi jest že lepšíe a udatnějši vojsko jelenuov jest jenž mají vuodce lva, nežli vojsko lvuov kteří jse jelenem spravují Ty člověče jenž krali knížeti a nebo panu poddan jsy buď jemu poslušen měj jeho vpoctivosti miluj řad, davaj mu co sy povinen aby on nato živ jsa včasu nepokoje tebe zastal obranil a zrukú nepřatel- skych vyňal Však tě y tomu S:Pavel učí K Rzimanom v XIII kapit. aby mocem poddan byl v poslušenstvi takto řka: Každa duše mo- cem vyššim poddana bud Nebo neni mocy jedine od boha, Které věcy od boha jsu, zřiezené jsu Protož kdož se mocy protiví zřiezeni božimu jse protiví. Kteříž jse protiví sami sobě zatracenie dobyvají Neb kniežata nejsu k bazni skutku dobreho ale zlého Ta jsu slova S:Pavla. Y protož ty jenž buřičem jsy a řadom se protiviš, ne lasku mezy lidem plodiš, od poslušenstvi jse odvracuješ v nepravosti jine posyluješ. Kteraku naději spaseni svého ty miti muožeš? poněvadž splozen M ačkoli jsy od boha vysoce M tím P: však tím M nepejchaj nepozdvihuoj Ml pamatuoj M vněž P : v něž zase M výš M neobyčejnú P : ne- podobnú M píší M všecka P : všecko M proto P : však M záleží M nezčislném M Alexandra M] píší M Justýnus M zprávný M přehlédnauti M zasobil P: osobil M lepšíe P : lepšý M jelenuov jest P : jest jelenuov M kteří jse P: kteří se M Pánu M měj jeho P : měj ho M]milůj řád M] co sy P: co jsy M] z rukau M věcy od boha jsu P: pak jsau, od Boha M] jse P: se M kteříž jse P: kteří se pak M řáduom M ne lasku P : různice M] jse P : se M kteraku P: kterak medle M milá M řad jest P : řád M] se protivicy P: kdo se protiví M] jse P: se M
Strana 133
Včela s červy 1.—28. 133 řady, pokoj dobry, jednota lasky tobě mila neni jistě y toho nena- vidiš který řad jest ustanovil [*l 77 a řadu všecka stvořenie y hovada také podmanil. Protož řadu se protivicy bohu jse protivi a kto bohu se protivi věčnu slavu strati a takoveho oheň věčný zachváti. Včela s červy k člověku. A Když ptactvo zaletělo Yhned včelstvo jse přibralo Jať jsem tva člověče včela S vojskem červuov jsem přijela 5 Kteří v povětří letíe Y tí jenž jse v zemi plazí Mnozíť neumějí mluviti Ani bručeti ani sypěti Protož jsu mně poručili A mluviti mi rozkazali Neboť mně za krale mají A podmě všichni slušejí Jať je postavuji zde tobě Přijmi je za slauhy sobě 15« Maloť umějí dělati Jedno vrtati a štipati Buďto šatstvo nebo stavenie Buď ovoce nebo vařenie Aneb y tebe samého Nenechají pana svého Často tě štipí před smrti A potom zžerau po smrti M NII/I «Víceť škodí nežli Lvové, Neb Hněviví Nedvědové. MNIII[«25) A čím jsau koli špatnějšý, Tím jsau tobě protivnějšý. Buoh jest je na tě vypustil, A pro tvé hřiechy přepustil. 10 20 kto bohu se P : kdo se Bohu Ml jse P : se M jsem přijela P: přiletěla M kteřížto M] ti M] jse v P: se po M bručeti ani P : bručeti ni M mi P: nemá M mně P : mne M A podmě P: Pode mne M všyckni M zde P: nemá M příjmi M vrtat M štípati M neb M ovotce M neb M štípí M V. 23—79 z M; v P list 18 vytržen.
Včela s červy 1.—28. 133 řady, pokoj dobry, jednota lasky tobě mila neni jistě y toho nena- vidiš který řad jest ustanovil [*l 77 a řadu všecka stvořenie y hovada také podmanil. Protož řadu se protivicy bohu jse protivi a kto bohu se protivi věčnu slavu strati a takoveho oheň věčný zachváti. Včela s červy k člověku. A Když ptactvo zaletělo Yhned včelstvo jse přibralo Jať jsem tva člověče včela S vojskem červuov jsem přijela 5 Kteří v povětří letíe Y tí jenž jse v zemi plazí Mnozíť neumějí mluviti Ani bručeti ani sypěti Protož jsu mně poručili A mluviti mi rozkazali Neboť mně za krale mají A podmě všichni slušejí Jať je postavuji zde tobě Přijmi je za slauhy sobě 15« Maloť umějí dělati Jedno vrtati a štipati Buďto šatstvo nebo stavenie Buď ovoce nebo vařenie Aneb y tebe samého Nenechají pana svého Často tě štipí před smrti A potom zžerau po smrti M NII/I «Víceť škodí nežli Lvové, Neb Hněviví Nedvědové. MNIII[«25) A čím jsau koli špatnějšý, Tím jsau tobě protivnějšý. Buoh jest je na tě vypustil, A pro tvé hřiechy přepustil. 10 20 kto bohu se P : kdo se Bohu Ml jse P : se M jsem přijela P: přiletěla M kteřížto M] ti M] jse v P: se po M bručeti ani P : bručeti ni M mi P: nemá M mně P : mne M A podmě P: Pode mne M všyckni M zde P: nemá M příjmi M vrtat M štípati M neb M ovotce M neb M štípí M V. 23—79 z M; v P list 18 vytržen.
Strana 134
134 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Ať by tobě tím škodili, Trápili tě a rmautili. Aby na to tak spomínal, Že jsy Boha svého hněval. Přestaupivšy Přikázaní, Poslechls Dábelskeho lhaní. 35) Protož tě špatné Stvoření, Trápí v světě bez přestání. K pokání tě chtí nutkati, Aby mohl pekla ujíti. V němž jest mnohem více zlého, Nežli od Stvoření svého. Kteréž tě na Zemi rmautí, Tamť jest na věky trpěti. 30 40 50 [M NIIIV Já tvá služebnice Včela, Věrná jsem věz to docela. 45) Y se všemi hauffy svými, Věrně tobě pracujícými. Sladkost Medu snášejíce, A s tebau se zdělujíce By užívaje té sladkosti, Myslil o věčné radosti. Kdež jsau všecky věcy sladšý, A mnohém nežli zde lepšý. Myť věrnau prácy vedeme, Spravedlivě se živíme. 55) Žádné líné netrpíme, Ale ven ji vyháníme. Y ty které jiným škodí, Krádežem se živit hledí. Trápíme je bez lítosti, A štípeme bez milosti. Vojskem proti nim vytáhnem Mnoho Bojuov s nimi zdeřem 60 Drž ty se Člověče toho, Následuoj co jest pravého. 65) Živ se vždy pracným obchodem, Ne krádežem ni laupežem.
134 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Ať by tobě tím škodili, Trápili tě a rmautili. Aby na to tak spomínal, Že jsy Boha svého hněval. Přestaupivšy Přikázaní, Poslechls Dábelskeho lhaní. 35) Protož tě špatné Stvoření, Trápí v světě bez přestání. K pokání tě chtí nutkati, Aby mohl pekla ujíti. V němž jest mnohem více zlého, Nežli od Stvoření svého. Kteréž tě na Zemi rmautí, Tamť jest na věky trpěti. 30 40 50 [M NIIIV Já tvá služebnice Včela, Věrná jsem věz to docela. 45) Y se všemi hauffy svými, Věrně tobě pracujícými. Sladkost Medu snášejíce, A s tebau se zdělujíce By užívaje té sladkosti, Myslil o věčné radosti. Kdež jsau všecky věcy sladšý, A mnohém nežli zde lepšý. Myť věrnau prácy vedeme, Spravedlivě se živíme. 55) Žádné líné netrpíme, Ale ven ji vyháníme. Y ty které jiným škodí, Krádežem se živit hledí. Trápíme je bez lítosti, A štípeme bez milosti. Vojskem proti nim vytáhnem Mnoho Bojuov s nimi zdeřem 60 Drž ty se Člověče toho, Následuoj co jest pravého. 65) Živ se vždy pracným obchodem, Ne krádežem ni laupežem.
Strana 135
Včela s červy 29.—100. 135 Varuoj se vždycky prázdnosti, Y zlodějské nepravosti. Neb se tím Bohu zachováš Y od lidí chválu zýskáš. Myť jsem Včely té povahy, Následujeme pokory. Neb jsme z smradu narozeny, A velmi sprostně splozeny. 75 Ač jsme pak y obdařeny, Nad jiné všecko Stvoření. M NIIII] Maudrostí a opatrností, Užitkem y pohodlností. Však proto nic nepejcháme) Neb počatek sprostný máme 70 m *IF 80 Pomni y ty člověče Zie jsy přišel na svět mrzce. Take máš biedně umříti, A v zemi vblatě ležeti 85) Kdyby na to pamatoval Nikdy by v světě nepejchal Ač jest tě pak buoh daroval Duši rozumnau v tělo dal Však jse z toho nepozdvihuj 90 Ale nasmrt vždy pamatuj. Myť jsem včely velmi svorne A sobě velmi povolne V jednom domu přebyváme K jednomu stolu sedáme «95 Neštípem jse ani hryzem Ani se preč zdomu ženem Ač žahadla v sobě máme Na nepřátely je chováme Kteří nám škoditi chtějí Náši prácy odjimají 100 Od v. 30 zase pokračuje P; v. 79 v P doplněn rukopisně z M Pomni y ty P: Pomni ty též M blátě M nikdýby M nepýchal M jse P: se Ml jse ani P: se ani M nepřátely: nepřateli P, nepřítele M Našy M
Včela s červy 29.—100. 135 Varuoj se vždycky prázdnosti, Y zlodějské nepravosti. Neb se tím Bohu zachováš Y od lidí chválu zýskáš. Myť jsem Včely té povahy, Následujeme pokory. Neb jsme z smradu narozeny, A velmi sprostně splozeny. 75 Ač jsme pak y obdařeny, Nad jiné všecko Stvoření. M NIIII] Maudrostí a opatrností, Užitkem y pohodlností. Však proto nic nepejcháme) Neb počatek sprostný máme 70 m *IF 80 Pomni y ty člověče Zie jsy přišel na svět mrzce. Take máš biedně umříti, A v zemi vblatě ležeti 85) Kdyby na to pamatoval Nikdy by v světě nepejchal Ač jest tě pak buoh daroval Duši rozumnau v tělo dal Však jse z toho nepozdvihuj 90 Ale nasmrt vždy pamatuj. Myť jsem včely velmi svorne A sobě velmi povolne V jednom domu přebyváme K jednomu stolu sedáme «95 Neštípem jse ani hryzem Ani se preč zdomu ženem Ač žahadla v sobě máme Na nepřátely je chováme Kteří nám škoditi chtějí Náši prácy odjimají 100 Od v. 30 zase pokračuje P; v. 79 v P doplněn rukopisně z M Pomni y ty P: Pomni ty též M blátě M nikdýby M nepýchal M jse P: se Ml jse ani P: se ani M nepřátely: nepřateli P, nepřítele M Našy M
Strana 136
136 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Uč jse člověče maudrosti Nasleduj lasky s svornosti S svymi sausedy Bližními Nakladaj jako s bratřími 105 Ač pak máš hněv přirozený A v sobě vždy vkořeněný m* 17 «Proto nevypauštěj jeho» Leč kdy potresceš hřiešného Nebo hněv člověku škodí A ke zlemu jej přivodí Jakož ja to na sobě znam Když jse na koho rozhněvam Vypustim na něj žahadlo Yhned zato dam svehrdlo 1105 120 115) My včely řady milujem Krále sobě vyvolujem Jemu my věrně slaužíme A jeho jse přidržíme A když pak on nam nestane Naše vojsko za malo stane Mame jej y v poctivosti Pracujem na něj s milosti Ale on sam nic neděla Jedine sedě v domu hléda 125) A když na vojnu vytahne Hned s nim vojsko táhne Jakožto bojovní drábí Tahnau sepanem svým rádi Akdyž letěním ustane Že jemu Sýly se nedostane Hned jej mezy se vezmem A s velikau cti ponesem Davajíc lidem naučeni Jenž jsú rozumne stvoření 130 jse M Následuoj M lasky s P:lásky, M Bližními M: blyžníemi P]V. 107 podle M, v P řádek silně pořezán potrestceš M jse P :se M jeho jse P: jeho se M] malo stane P : nic nestane M Jedné M ohlédá M vojsko P :naše vojsko M Drábi M Že jemu syli se P : Sýly mu se M se P : sebe M
136 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Uč jse člověče maudrosti Nasleduj lasky s svornosti S svymi sausedy Bližními Nakladaj jako s bratřími 105 Ač pak máš hněv přirozený A v sobě vždy vkořeněný m* 17 «Proto nevypauštěj jeho» Leč kdy potresceš hřiešného Nebo hněv člověku škodí A ke zlemu jej přivodí Jakož ja to na sobě znam Když jse na koho rozhněvam Vypustim na něj žahadlo Yhned zato dam svehrdlo 1105 120 115) My včely řady milujem Krále sobě vyvolujem Jemu my věrně slaužíme A jeho jse přidržíme A když pak on nam nestane Naše vojsko za malo stane Mame jej y v poctivosti Pracujem na něj s milosti Ale on sam nic neděla Jedine sedě v domu hléda 125) A když na vojnu vytahne Hned s nim vojsko táhne Jakožto bojovní drábí Tahnau sepanem svým rádi Akdyž letěním ustane Že jemu Sýly se nedostane Hned jej mezy se vezmem A s velikau cti ponesem Davajíc lidem naučeni Jenž jsú rozumne stvoření 130 jse M Následuoj M lasky s P:lásky, M Bližními M: blyžníemi P]V. 107 podle M, v P řádek silně pořezán potrestceš M jse P :se M jeho jse P: jeho se M] malo stane P : nic nestane M Jedné M ohlédá M vojsko P :naše vojsko M Drábi M Že jemu syli se P : Sýly mu se M se P : sebe M
Strana 137
Včela s červy 101.—166. 137 135 m III Aby zřizenie držali Krale v poctivosti měli Jemu čest chvalu činíce Najvic se boha bojíce Neb to sam pan buoh miti chce A rozbrojuov miti nechce 140 Jest se mnau teď take sršeň Před tebe člověka přišel A snim čmel brauk y osa Vrtí jse vokolo nosa 145 Nedopustimť jí mluviti Ani blízko přistupiti Neboť žadne cti neznají Jedno štipati hledají A byť jse na tebe snažili Sotvať by tebe živili 150 Pavauk toť jest tvuoj domácy Na mauchy tenata lecy Nebo je má za zvěřinu Radši jí než jeleninu 155) Uč jse od něho dělati Tenata syti vazati Toť jse panom najlepe hodí Jenž rádi zvěřinu jedí Ale ty pane Sedlače Nesluši zvěřina natě Jez podmasle syrovádku Každeho dne kromě patku m IIV! Podívaj jse nám člověče Kterak dělame své prace 165) Pavauk kterak dtče sve syeti Muožešli mu srozuměti 160 zřizenie P : se řádu M drželi M] brauk y P: Brauk také M se vokolo P: se okolo M] jí P : jim M] blízko M: blyzko P] žadne cti neznají P : neznají žád- né cti Mštipati hledají P: hledají štípati M jse P: se M 1 lecy P : lécý M Radšý M Uč jse P: Uč se M] jse P : se M najlép M Podmáslí Syrovátku M jse P : se M] dtče sve P : tká své M
Včela s červy 101.—166. 137 135 m III Aby zřizenie držali Krale v poctivosti měli Jemu čest chvalu činíce Najvic se boha bojíce Neb to sam pan buoh miti chce A rozbrojuov miti nechce 140 Jest se mnau teď take sršeň Před tebe člověka přišel A snim čmel brauk y osa Vrtí jse vokolo nosa 145 Nedopustimť jí mluviti Ani blízko přistupiti Neboť žadne cti neznají Jedno štipati hledají A byť jse na tebe snažili Sotvať by tebe živili 150 Pavauk toť jest tvuoj domácy Na mauchy tenata lecy Nebo je má za zvěřinu Radši jí než jeleninu 155) Uč jse od něho dělati Tenata syti vazati Toť jse panom najlepe hodí Jenž rádi zvěřinu jedí Ale ty pane Sedlače Nesluši zvěřina natě Jez podmasle syrovádku Každeho dne kromě patku m IIV! Podívaj jse nám člověče Kterak dělame své prace 165) Pavauk kterak dtče sve syeti Muožešli mu srozuměti 160 zřizenie P : se řádu M drželi M] brauk y P: Brauk také M se vokolo P: se okolo M] jí P : jim M] blízko M: blyzko P] žadne cti neznají P : neznají žád- né cti Mštipati hledají P: hledají štípati M jse P: se M 1 lecy P : lécý M Radšý M Uč jse P: Uč se M] jse P : se M najlép M Podmáslí Syrovátku M jse P : se M] dtče sve P : tká své M
Strana 138
138 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Jeho mistrovstvi poznati Neb takove udělati Div jse take yme pracy Kterak ja strojim sve plasti A jak je divně zmistruji A sladkostí naplňuji Odkud ty věci shledávam A jak je v hromadu skládam 1750 Muožešli tomu rozuměti Chcy tě za maudreho jmiti Ačs pak stvořeni rozumne Nad hovada obdařene A však proto všeho neznáš Čim nás daroval buoh náš Neb jest nětco hovadom dal Čeho jest člověku nedal Neb jsau mnoha sylnějši A některa rychlejši «1855 Druhá take čitedlnějši A některa misternějši Aby ty jse pozdvihl ktomu A podivil jse bohu svemu Jakť sve dary rozděluje A sve stvořenie daruje 1905 Jm IIII] Jako hospodař čeladce Rozdava díla a prace Aby byl odevšech pochválen Jenž jest nadevšemi panem 195) Najvic od člověka svého Od stvořenie rozumného Jehož nad jiné obdařil Panem nadevšim učinil Aby on ptaky vysoke A take zvěři divoke 1705 180 200 jse take P : se také M Plásty M shledávám M skládám M tomu P: to M buoh P: Pán Buoh M neb P: neboť M některa P : některá y M misternějši P : místrnějšý M ty jse P: ty se M! A podivil jse P: Podivil se M pochválen P : chválen M
138 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Jeho mistrovstvi poznati Neb takove udělati Div jse take yme pracy Kterak ja strojim sve plasti A jak je divně zmistruji A sladkostí naplňuji Odkud ty věci shledávam A jak je v hromadu skládam 1750 Muožešli tomu rozuměti Chcy tě za maudreho jmiti Ačs pak stvořeni rozumne Nad hovada obdařene A však proto všeho neznáš Čim nás daroval buoh náš Neb jest nětco hovadom dal Čeho jest člověku nedal Neb jsau mnoha sylnějši A některa rychlejši «1855 Druhá take čitedlnějši A některa misternějši Aby ty jse pozdvihl ktomu A podivil jse bohu svemu Jakť sve dary rozděluje A sve stvořenie daruje 1905 Jm IIII] Jako hospodař čeladce Rozdava díla a prace Aby byl odevšech pochválen Jenž jest nadevšemi panem 195) Najvic od člověka svého Od stvořenie rozumného Jehož nad jiné obdařil Panem nadevšim učinil Aby on ptaky vysoke A take zvěři divoke 1705 180 200 jse take P : se také M Plásty M shledávám M skládám M tomu P: to M buoh P: Pán Buoh M neb P: neboť M některa P : některá y M misternějši P : místrnějšý M ty jse P: ty se M! A podivil jse P: Podivil se M pochválen P : chválen M
Strana 139
Včela, mravenec 167.—234. 139 Jakžkoli sylne nebo rychle Plaché Opatrné chytré Svau mudrosti mohl sklamati A pod svau mocnost poddati 205 K užitku sobě vobratil A ztoho svého boha chvalil Od něhož samého moc má Kteruž nad zvěři poživa Jest tuto take mravenec Pracný robotny nebožec Neumiť před tebau mluviti Jedno do hniezda vozyti Celé leto nepřestavá K zymě se on přichystavá 215 Aby neumřel hladem zymau Aneb kterau psotau jinau Tobě naučenie davaje Kupracy tebe ponukuje m III.] Aby dělal a pracoval Časuov dobrých nestracoval 220) Dokudž maš čas a hodinu Opatřil svau duši milau Lechce aby jí nezmrhal Toho na věky neplakal (225 Potud ma řeč buď člověče Včely tve věrne služebnice Toť jest nedaleko maucha Tať neslyši jako hlucha Aniž na mně chce přestati Než sama chce vymluvati Aniž chce s červy zemskými Byti než s ptaky nebeskými Neumějíc s nimi spievati Ani vrčeti ani brukati 210 230) Jakkoli M] neb M] zklamati M obrátil M A z toho P : Z toho M Kteréž M tebe P: tě M milau P: milú M Lehce M] ji M Podtud Mtve P : nemá M služebníce M Byti P : Být' M s nimi P :s nim M] Ani vrčeti ani P : ni vr- četi ni M
Včela, mravenec 167.—234. 139 Jakžkoli sylne nebo rychle Plaché Opatrné chytré Svau mudrosti mohl sklamati A pod svau mocnost poddati 205 K užitku sobě vobratil A ztoho svého boha chvalil Od něhož samého moc má Kteruž nad zvěři poživa Jest tuto take mravenec Pracný robotny nebožec Neumiť před tebau mluviti Jedno do hniezda vozyti Celé leto nepřestavá K zymě se on přichystavá 215 Aby neumřel hladem zymau Aneb kterau psotau jinau Tobě naučenie davaje Kupracy tebe ponukuje m III.] Aby dělal a pracoval Časuov dobrých nestracoval 220) Dokudž maš čas a hodinu Opatřil svau duši milau Lechce aby jí nezmrhal Toho na věky neplakal (225 Potud ma řeč buď člověče Včely tve věrne služebnice Toť jest nedaleko maucha Tať neslyši jako hlucha Aniž na mně chce přestati Než sama chce vymluvati Aniž chce s červy zemskými Byti než s ptaky nebeskými Neumějíc s nimi spievati Ani vrčeti ani brukati 210 230) Jakkoli M] neb M] zklamati M obrátil M A z toho P : Z toho M Kteréž M tebe P: tě M milau P: milú M Lehce M] ji M Podtud Mtve P : nemá M služebníce M Byti P : Být' M s nimi P :s nim M] Ani vrčeti ani P : ni vr- četi ni M
Strana 140
140 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 235) Tře jse mezy dobre lidi Ač jí všickni nenavidí Honice jí preč od sebe Jakož tajno neni tebe Y nam včelam kdež muož take Činie škody znamenite 2405 Člověk odpovieda. Mila včelo věrný slauho Vymluvaš mi přiliš dlauho Maloť ja na mluvenie dbam Než medu hojnosti žadam 2455 Když plne Aule nanosýš Tím mi se najvic zalíbíš m IIIII] «Obrázek 85 vší, blech, komárů a štěnic. VEš blecha, komar stěnice a ta jina neřest stvořena od boha jsau člověku k dobremu aby jej zlenosti vyvozovali a cvičili v by- strosti, jej kaušíc, štipic a hemzyc vybuzuji jej z těžkosti sna, nedo- pauštějíc mu umrleho věku vesti neb ktož spíe za mrtveho jmien byva poněvadž tehdaž ani slyši ani mluvi ani čyje. A mrtvy člověk ničemny jest než toliko do země vložiti aby shnil Tak ten ješto jednostajně spíe k ničemuž spuosoben neni než tělo své spuosobne čini aby zde vživotě hnílo Y maš člověče špatna zvieřatka která tebe leniveho budí a cvičíe. Ano y maucha m IIII] obežralemu člověku užitečna jest kteryž hltavě žieře vrazy se jemu v pokrm a tak vžaludku jeho zanechutna mu že žaludku on polechčí ještoby skrze takove obtíženi od jídla u velikau nemoc upadl a potom za to y hrdlo dal. Neb žadna větčí přičina těžkych nemocí neni nežli zby- tečna vlhkost kterážto krev y všecko přirozeni kazy a ta pochazy od přielišneho jídla a pití Zřejemně vidame že tělesní lidí obžerny jsuce časte nemocy trpievají A kteří jse skrovně chovají tí jsu těla spuosobileho a zdravi dobreho za dluhy věk živí bejvají. Poslyš te hemzave čeladky coť ona tobě poví. jse P : se M] jí preč P : ji pryč M VEš P: Maucha, veš M od boha jsau P : jest od Boha M] cvičili v bystrosti P : k bystrosti cvičili M] štípíc M] umrleho P : jako mrtveho M kdož M jmín M ničemny jest P : k ničemémuž není M jednostejně spí M k ničemémuž M v životě hnílo P : živo jsa hnilo M maš P: máš teď M Zvířátka M užitečná M žieře P: žeře a ona M] zanechutní M on polechčí P : mu polehčí M Zřejemně P: Zřejmě M Lidé M obžerní M jse P: se M] ti jsau M dobreho P : dobrého a M] živi bývají M
140 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 235) Tře jse mezy dobre lidi Ač jí všickni nenavidí Honice jí preč od sebe Jakož tajno neni tebe Y nam včelam kdež muož take Činie škody znamenite 2405 Člověk odpovieda. Mila včelo věrný slauho Vymluvaš mi přiliš dlauho Maloť ja na mluvenie dbam Než medu hojnosti žadam 2455 Když plne Aule nanosýš Tím mi se najvic zalíbíš m IIIII] «Obrázek 85 vší, blech, komárů a štěnic. VEš blecha, komar stěnice a ta jina neřest stvořena od boha jsau člověku k dobremu aby jej zlenosti vyvozovali a cvičili v by- strosti, jej kaušíc, štipic a hemzyc vybuzuji jej z těžkosti sna, nedo- pauštějíc mu umrleho věku vesti neb ktož spíe za mrtveho jmien byva poněvadž tehdaž ani slyši ani mluvi ani čyje. A mrtvy člověk ničemny jest než toliko do země vložiti aby shnil Tak ten ješto jednostajně spíe k ničemuž spuosoben neni než tělo své spuosobne čini aby zde vživotě hnílo Y maš člověče špatna zvieřatka která tebe leniveho budí a cvičíe. Ano y maucha m IIII] obežralemu člověku užitečna jest kteryž hltavě žieře vrazy se jemu v pokrm a tak vžaludku jeho zanechutna mu že žaludku on polechčí ještoby skrze takove obtíženi od jídla u velikau nemoc upadl a potom za to y hrdlo dal. Neb žadna větčí přičina těžkych nemocí neni nežli zby- tečna vlhkost kterážto krev y všecko přirozeni kazy a ta pochazy od přielišneho jídla a pití Zřejemně vidame že tělesní lidí obžerny jsuce časte nemocy trpievají A kteří jse skrovně chovají tí jsu těla spuosobileho a zdravi dobreho za dluhy věk živí bejvají. Poslyš te hemzave čeladky coť ona tobě poví. jse P : se M] jí preč P : ji pryč M VEš P: Maucha, veš M od boha jsau P : jest od Boha M] cvičili v bystrosti P : k bystrosti cvičili M] štípíc M] umrleho P : jako mrtveho M kdož M jmín M ničemny jest P : k ničemémuž není M jednostejně spí M k ničemémuž M v životě hnílo P : živo jsa hnilo M maš P: máš teď M Zvířátka M užitečná M žieře P: žeře a ona M] zanechutní M on polechčí P : mu polehčí M Zřejemně P: Zřejmě M Lidé M obžerní M jse P: se M] ti jsau M dobreho P : dobrého a M] živi bývají M
Strana 141
Včely 235.—246. Veš, moucha, blecha, cvrček 1.—30. 141 Maucha k člověku. YHned jse kdes vezme maucha A s ní přileze veš y blecha Komar svrček y stěnice Jejích blízká přitelnice 5 Počne vymluvati maucha Letajíce vokolo ucha Zdrav člověče pane naš Teď mě s mau družinau maš Ja služebnice domová K vobědu y k večeři hotova Netřebať jest po mne sláti Samať ja ktobě přichvati m Vr Ať bych kstolu poslaužila A stebu jse poživila 15) Ačť pak nejsem velmi vděčna Však jsem proto užitečna Že když mě kdy v krmi sníš Yhned o lekařství zvíš Vyčistíš hned svuoj žaludek 20 Mně udělaš smrt y smutek 10 A teď se mnau ma sestra veš Ač ji na hody nepozveš Protoť ona s svymi přijde Na najvyšši misto sede §25) Jest tu take s námi blecha Tať tě samého nenecha Ve dne v nocy s tebau bydlie Y ze spani tě probudie Přiskočil tu take svrček 30 Domacy mily spěvaček cvrček M] Jejich M blízká M : blyzka P] Létajíc okolo M Zdrav P : Zdráv buď M mě P :mne y M V. 11/12 má P: není v M jse P:se M Však P: Všakt M mě P:mne M Yhned P: Yhnedky Mhnedky M] přijde M] sedne M bydlí M zespani P : ze sna M Cvrček M nejradči P :najradšý M
Včely 235.—246. Veš, moucha, blecha, cvrček 1.—30. 141 Maucha k člověku. YHned jse kdes vezme maucha A s ní přileze veš y blecha Komar svrček y stěnice Jejích blízká přitelnice 5 Počne vymluvati maucha Letajíce vokolo ucha Zdrav člověče pane naš Teď mě s mau družinau maš Ja služebnice domová K vobědu y k večeři hotova Netřebať jest po mne sláti Samať ja ktobě přichvati m Vr Ať bych kstolu poslaužila A stebu jse poživila 15) Ačť pak nejsem velmi vděčna Však jsem proto užitečna Že když mě kdy v krmi sníš Yhned o lekařství zvíš Vyčistíš hned svuoj žaludek 20 Mně udělaš smrt y smutek 10 A teď se mnau ma sestra veš Ač ji na hody nepozveš Protoť ona s svymi přijde Na najvyšši misto sede §25) Jest tu take s námi blecha Tať tě samého nenecha Ve dne v nocy s tebau bydlie Y ze spani tě probudie Přiskočil tu take svrček 30 Domacy mily spěvaček cvrček M] Jejich M blízká M : blyzka P] Létajíc okolo M Zdrav P : Zdráv buď M mě P :mne y M V. 11/12 má P: není v M jse P:se M Však P: Všakt M mě P:mne M Yhned P: Yhnedky Mhnedky M] přijde M] sedne M bydlí M zespani P : ze sna M Cvrček M nejradči P :najradšý M
Strana 142
142 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Jenž najradči v nocy spieva Tehdaž najveselejši byva Drží obyčej s opilcy Jenž najvice křiči v nocy 35) Přilezla take stěnice Tva domacy jistebnice Tak jest laskava natebe Kdež muož lehne podle tebe Ať by veseleji tobě bylo 40 Pakli by tě kde svrbělo. m VV Aťby tě počesala A tvrdě spati nedala 50 Mame s sebau trubače Komara vyborne ptače 45) Ten tobě vnocy zatrubi V usta y v tvař tě polibí Ač pak sme hoste nevděční Však jsme proto užiteční Neboť k dobremu slaužime Odsud tě jíti nutime Ale aby sobě nesobil A preč jse jíti strojil Do přibytku zvolnějšího Do města rozkošnějšího 55) Kdež biedy psoty nebude Ale všecka zvolnost bude Buoh jest nás na tebe poslal A trapiti tě rozkázal Aby na to pamatoval Cos sobie hřiechem promrhal Rajske rozkošne bydlenie A nad stvořením panováni Jenž tobě poddano bylo Trapiti tebe nesmělo 60 spievaP : zpívá M Tehdáž M I podlé M veseleji tobě P: veselejí M Aťby tě P: Aby tě hned Msebau P : sebau y M] sme P : jsme M Však sme P: Však jsme M Ale aby sobě P: Aby sobě zde M A preč jse P: Ale preč se MA nad P : Nad M
142 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Jenž najradči v nocy spieva Tehdaž najveselejši byva Drží obyčej s opilcy Jenž najvice křiči v nocy 35) Přilezla take stěnice Tva domacy jistebnice Tak jest laskava natebe Kdež muož lehne podle tebe Ať by veseleji tobě bylo 40 Pakli by tě kde svrbělo. m VV Aťby tě počesala A tvrdě spati nedala 50 Mame s sebau trubače Komara vyborne ptače 45) Ten tobě vnocy zatrubi V usta y v tvař tě polibí Ač pak sme hoste nevděční Však jsme proto užiteční Neboť k dobremu slaužime Odsud tě jíti nutime Ale aby sobě nesobil A preč jse jíti strojil Do přibytku zvolnějšího Do města rozkošnějšího 55) Kdež biedy psoty nebude Ale všecka zvolnost bude Buoh jest nás na tebe poslal A trapiti tě rozkázal Aby na to pamatoval Cos sobie hřiechem promrhal Rajske rozkošne bydlenie A nad stvořením panováni Jenž tobě poddano bylo Trapiti tebe nesmělo 60 spievaP : zpívá M Tehdáž M I podlé M veseleji tobě P: veselejí M Aťby tě P: Aby tě hned Msebau P : sebau y M] sme P : jsme M Však sme P: Však jsme M Ale aby sobě P: Aby sobě zde M A preč jse P: Ale preč se MA nad P : Nad M
Strana 143
Moucha. Štěnice. Komár 31.—82. Hadi. 143 65). Ale pro tve přestaupeni Trápi tě božíe stvořeni A to ač jest nejšpatnějši Však tobě nejprotivnějši MOIV Rozličně tě trápí cvičí A bázni Boží tě učí. 870 By nehněval Boha svého, Ani rušil vuole jeho. Aby po tomto Životě Nedostal se k věčné Psotě 75 Jíž nebude nikdy konce, V Pekelné starosti mauce. Člověk odpovídá. 80 Maucho Ptáku s svau družinau, Slyšým vašy řeč nemilau Přijímám vaše trestání, Ač mi velmi libé není. Než bychť ho mohl prázden býti, Hnedbych mohl lépe pospati. Přirození hadí. Rozliční hadové jsau a rozličného přirození, jakož o nich šyroce píše Plinius:Mezy nimižto Drak skalní Král a Pán jest, jehožto spůsob na se vzal v Ráji lstivý dábel k uvedení člověka v hřích, jemu nepřejíc té slávy z nižto sám vyhnán a svržen jest byl, jakož se čte v prvních knihách Mojžíšových, kterak jest člověka skrze MOIII] Hadí obrázek tří hadů Ženu oklamal, odtud jest zniklo nepřátelství mezy Hadem a Člo- věkem, že Had vždy hledí uškoditi Člověku a Člověk též Hada kdež muož zahubiti. A tak studeného přirození Had jest, že žádné zymy trpěti nemůž protož v zemi se času zymního kryje. Ale v Létě když horko jest, tu se plazý po zemi a odhorka slunečného se zhřívá. A že mnohokrát do člověka vleze, tato příčina jest, že on jsa přiro- najšpatnějšý M najprotivnějšý MPo v. 68 v P vytržen list m VI; verše 69—82 a počátek výkladu o hadech doplněny z M
Moucha. Štěnice. Komár 31.—82. Hadi. 143 65). Ale pro tve přestaupeni Trápi tě božíe stvořeni A to ač jest nejšpatnějši Však tobě nejprotivnějši MOIV Rozličně tě trápí cvičí A bázni Boží tě učí. 870 By nehněval Boha svého, Ani rušil vuole jeho. Aby po tomto Životě Nedostal se k věčné Psotě 75 Jíž nebude nikdy konce, V Pekelné starosti mauce. Člověk odpovídá. 80 Maucho Ptáku s svau družinau, Slyšým vašy řeč nemilau Přijímám vaše trestání, Ač mi velmi libé není. Než bychť ho mohl prázden býti, Hnedbych mohl lépe pospati. Přirození hadí. Rozliční hadové jsau a rozličného přirození, jakož o nich šyroce píše Plinius:Mezy nimižto Drak skalní Král a Pán jest, jehožto spůsob na se vzal v Ráji lstivý dábel k uvedení člověka v hřích, jemu nepřejíc té slávy z nižto sám vyhnán a svržen jest byl, jakož se čte v prvních knihách Mojžíšových, kterak jest člověka skrze MOIII] Hadí obrázek tří hadů Ženu oklamal, odtud jest zniklo nepřátelství mezy Hadem a Člo- věkem, že Had vždy hledí uškoditi Člověku a Člověk též Hada kdež muož zahubiti. A tak studeného přirození Had jest, že žádné zymy trpěti nemůž protož v zemi se času zymního kryje. Ale v Létě když horko jest, tu se plazý po zemi a odhorka slunečného se zhřívá. A že mnohokrát do člověka vleze, tato příčina jest, že on jsa přiro- najšpatnějšý M najprotivnějšý MPo v. 68 v P vytržen list m VI; verše 69—82 a počátek výkladu o hadech doplněny z M
Strana 144
144 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. zeni studeného a Člověk Ducha horkého l y přileza k člověku když spí, M O IIV] po horkosti Ducha leze, chtě se vohříti, až y člověku v Břich(o) vleze. Také žádné Zvíře není, jehožby lsti a nakažení se uvarovati mohlo, neb y sylného Slona tak přemáhá. A žádné koření mu protivnějšý není než Rauta: neb y Lasyce když Hady hubiti chce, Rauty se nají. O tom Plinius píše v knihách XX kap:XV.Neb se obává prudkosti Jedu, aby *m 7] jim zaražena nebyla. Mnozí tak prudkého jedu sau že pohleděnim toliko člověka nakazí Mnozí tak hrubí jsau že jelena a neb vola celeho pozře tak piše Plinius VIII knie kapi:XIII A dluhost mají loktuov XX a viece Přičina velikosti jest horkost krajiny, v studenejch zemiech velicy jse ne- nalezají Čte jse v Řimskych kronykach že Regulus Cysař obehnal jest háda s střelbau y zbrojným lidem jako zamek nějaky a když ho zabil vyměřil sto a dvadceti noh zdélí A za cysaře Klaudya v zabitem hadu dítě cele nalezeno jest Neb naramně uškoditi člo- věku hledí, kdež muož y take jej sežieře. Ty člověče neměj te povahy do sebe nebuď hadího přirození neštipej bližniho sveho totiž neutrhaj pověsti jeho nepomluvaj ho kradmo než vidišli co naněm mrzkeho potrescy jej sam bez utrhani jeho cti. Ale hada maš nasledovati v opatrnosti kdež tě tomu sam pan krystus večteni učí. O vopatrnosti jeho piše a slovo krystovo vyklada S Augustyn v druhych kniehach učeni křestánského že když hada kto chce udeřiti yhned se svine v kolo a hlavu schova nastavuje celý život aby toliko hlava bez urazu byla. Tež ty člo- věče maš svého zboží zdravi y životu nastaviti a jej vydati aby hlava cyr *m 77 kve totiž pan krystus oslaven byl aby jeho jmenu Svatemu rauhano nebylo Neobavati se v tom člověka žadneho maš pana krysta ctiti a jeho pravdu vyznavati Jíž pohřiechu mnozí netoliko nevyznavaji ale jej pro marne zboží a mrzky zysk aneb pro poctivost světskau zapiraji, v lžive řeči při oklamani Bližního jmeno jeho vusta sva berau a skrze ně lživě přisahaji A tak sobě za- Jedu aby M: odtud text zase podle P] sau P : jsau M! pozře P : požrú M VIII knie P : v VIII knihách v M] kapi: XIII P: XIII kap: M] dluhost P : mno- zý dlauhost M XX P: Dvadcýti M] v studenejch P : než v studených M velicy jse P: tak velicý se M jse P: se M jest háda P: tak velikého Hada Mly P: y s Mzdélí M:zdely P] uškoditi člověku P : člověku uškoditi M neštípaj M kradmo P: tajně M co naněm P :na něm co Mpotrestcy M Ale P : Ale však M O opatrnosti pak M slovo krystovo P : řeč krystovu M Knihách M kdo M nastavujíc M jménu M Již M Bližního: blyžniho P
144 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. zeni studeného a Člověk Ducha horkého l y přileza k člověku když spí, M O IIV] po horkosti Ducha leze, chtě se vohříti, až y člověku v Břich(o) vleze. Také žádné Zvíře není, jehožby lsti a nakažení se uvarovati mohlo, neb y sylného Slona tak přemáhá. A žádné koření mu protivnějšý není než Rauta: neb y Lasyce když Hady hubiti chce, Rauty se nají. O tom Plinius píše v knihách XX kap:XV.Neb se obává prudkosti Jedu, aby *m 7] jim zaražena nebyla. Mnozí tak prudkého jedu sau že pohleděnim toliko člověka nakazí Mnozí tak hrubí jsau že jelena a neb vola celeho pozře tak piše Plinius VIII knie kapi:XIII A dluhost mají loktuov XX a viece Přičina velikosti jest horkost krajiny, v studenejch zemiech velicy jse ne- nalezají Čte jse v Řimskych kronykach že Regulus Cysař obehnal jest háda s střelbau y zbrojným lidem jako zamek nějaky a když ho zabil vyměřil sto a dvadceti noh zdélí A za cysaře Klaudya v zabitem hadu dítě cele nalezeno jest Neb naramně uškoditi člo- věku hledí, kdež muož y take jej sežieře. Ty člověče neměj te povahy do sebe nebuď hadího přirození neštipej bližniho sveho totiž neutrhaj pověsti jeho nepomluvaj ho kradmo než vidišli co naněm mrzkeho potrescy jej sam bez utrhani jeho cti. Ale hada maš nasledovati v opatrnosti kdež tě tomu sam pan krystus večteni učí. O vopatrnosti jeho piše a slovo krystovo vyklada S Augustyn v druhych kniehach učeni křestánského že když hada kto chce udeřiti yhned se svine v kolo a hlavu schova nastavuje celý život aby toliko hlava bez urazu byla. Tež ty člo- věče maš svého zboží zdravi y životu nastaviti a jej vydati aby hlava cyr *m 77 kve totiž pan krystus oslaven byl aby jeho jmenu Svatemu rauhano nebylo Neobavati se v tom člověka žadneho maš pana krysta ctiti a jeho pravdu vyznavati Jíž pohřiechu mnozí netoliko nevyznavaji ale jej pro marne zboží a mrzky zysk aneb pro poctivost světskau zapiraji, v lžive řeči při oklamani Bližního jmeno jeho vusta sva berau a skrze ně lživě přisahaji A tak sobě za- Jedu aby M: odtud text zase podle P] sau P : jsau M! pozře P : požrú M VIII knie P : v VIII knihách v M] kapi: XIII P: XIII kap: M] dluhost P : mno- zý dlauhost M XX P: Dvadcýti M] v studenejch P : než v studených M velicy jse P: tak velicý se M jse P: se M jest háda P: tak velikého Hada Mly P: y s Mzdélí M:zdely P] uškoditi člověku P : člověku uškoditi M neštípaj M kradmo P: tajně M co naněm P :na něm co Mpotrestcy M Ale P : Ale však M O opatrnosti pak M slovo krystovo P : řeč krystovu M Knihách M kdo M nastavujíc M jménu M Již M Bližního: blyžniho P
Strana 145
Had 1.—10. 145 traceni dobývaji Ziadneho zřeni nemajíce kté velebne slavě kterauž oslaví všecky jenž po cestach jeho chodi a přikazani jeho svata plni v milovani boha a bližniho. Take had jse obnovuje svleka kuoži starau a v nové kuoži nabude všíe syly sve a tak odmladne. Ty člověče vedle naučeni S:Pavla K Koryntom V kapito:vy- meť stary kvas aby byl nove skropenie vyvrz z sebe stareho Adama posylni jse v krystu a nabudeš syly že nepřatelom svym budeš mocy odolati: Neb maš boj proti nevidomym a zlobivym diablom Protožť sluši ze sna jse probuditi a oblecy se v odění světla a vzyti terčy spravedlnosti A tak vždy pečlivě choditi aby od chytrosti diabelske nebyl zachvácen Než te mocy a syly odsebe neuffaj kterež jistě nemáš ani miti muožeš ale žadaj jí odtoho odněhož všecko dobre *m 8r pocházý, totiž od otce světlosti boha stvořitele tveho v něhož budešli miti celau vieru a sylnau naději neopustíť tebe Obnovi tě A sylu da kterauž odepřeš lstivosti a aukladom nepřa- telskym A tak zde v bludnym a mylnym světě chodíc v nevinnosti přemuožeš všecku nepravost světa tohoto potom take y smrt A zbuda života tělesneho duojdeš dědictvi otce nebeskeho skrze zasluženi pana Ježíše krysta tobě připraveného V němž přebyvati budeš na věky věkuov radujíc jse a boha chválíc s anděly svatými. Slyš Hada coť on tobě radí kterak se von s tebau vadí Anť svú zlost sám oznamuje A člověka vystrahuje 5 Aby jse jeho obaval A mista jemu nedaval Take učíť opatrnosti Každemu přihodne ctnosti Kterú jestli miti budeš Nebeske slavy ty duojdeš. 105 Přikázaní M jse P: se M omladne M vedlé M Koryntom V P : korynt: v V M skropení M jse P : se M sna jse P : sna se M odění M :odien P] pečlivě P: opatrně M nebyl P : nebyl přelstěn a M zachvácen M: zachvapen Podsebe P : sám od sebe míti M muožeš P : nemuožeš M] jí P : ji M (pocházý — boha) M, v P řádek seříznut] stvořitele M: stvořitelo P bludnym P: tomto bludným M života P: tohoto života M] dojdeš M] skrze P : a skrze M] pana P : Pána M] jse P : se M Anjely M jse jeho P : se ho vždy M] ty duojdeš P: tak dojdeš M
Had 1.—10. 145 traceni dobývaji Ziadneho zřeni nemajíce kté velebne slavě kterauž oslaví všecky jenž po cestach jeho chodi a přikazani jeho svata plni v milovani boha a bližniho. Take had jse obnovuje svleka kuoži starau a v nové kuoži nabude všíe syly sve a tak odmladne. Ty člověče vedle naučeni S:Pavla K Koryntom V kapito:vy- meť stary kvas aby byl nove skropenie vyvrz z sebe stareho Adama posylni jse v krystu a nabudeš syly že nepřatelom svym budeš mocy odolati: Neb maš boj proti nevidomym a zlobivym diablom Protožť sluši ze sna jse probuditi a oblecy se v odění světla a vzyti terčy spravedlnosti A tak vždy pečlivě choditi aby od chytrosti diabelske nebyl zachvácen Než te mocy a syly odsebe neuffaj kterež jistě nemáš ani miti muožeš ale žadaj jí odtoho odněhož všecko dobre *m 8r pocházý, totiž od otce světlosti boha stvořitele tveho v něhož budešli miti celau vieru a sylnau naději neopustíť tebe Obnovi tě A sylu da kterauž odepřeš lstivosti a aukladom nepřa- telskym A tak zde v bludnym a mylnym světě chodíc v nevinnosti přemuožeš všecku nepravost světa tohoto potom take y smrt A zbuda života tělesneho duojdeš dědictvi otce nebeskeho skrze zasluženi pana Ježíše krysta tobě připraveného V němž přebyvati budeš na věky věkuov radujíc jse a boha chválíc s anděly svatými. Slyš Hada coť on tobě radí kterak se von s tebau vadí Anť svú zlost sám oznamuje A člověka vystrahuje 5 Aby jse jeho obaval A mista jemu nedaval Take učíť opatrnosti Každemu přihodne ctnosti Kterú jestli miti budeš Nebeske slavy ty duojdeš. 105 Přikázaní M jse P: se M omladne M vedlé M Koryntom V P : korynt: v V M skropení M jse P : se M sna jse P : sna se M odění M :odien P] pečlivě P: opatrně M nebyl P : nebyl přelstěn a M zachvácen M: zachvapen Podsebe P : sám od sebe míti M muožeš P : nemuožeš M] jí P : ji M (pocházý — boha) M, v P řádek seříznut] stvořitele M: stvořitelo P bludnym P: tomto bludným M života P: tohoto života M] dojdeš M] skrze P : a skrze M] pana P : Pána M] jse P : se M Anjely M jse jeho P : se ho vždy M] ty duojdeš P: tak dojdeš M
Strana 146
146 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Had k člověku. Y Vyleti z skaly drak Maje velmi hrozny zrak *m 87] Na dvadceti loket zdeli Hřeben na sve hlavě nosy «15) A s nim jiných množství haduov Rozličnych zlosti a jeduov Na člověka zlostně sypí Vocas hrozně zhuoru zchopí Jať jsem had a drak veliky Nepřitel člověku vždycky Jakž nás diabel spolu svadil Když jse v mú osobu vtělil Mluvil k tobě lživa slova Knimž byla tva mysl hotova 25) Aby slovo boží zrušyl Protos zraje jíti mušil Tudy jest zla vuole vznikla A nepřizeň naše sešla Zie ty na nas vždy nevražyš Kdež muožeš všudy nas kazyš A my tobě ne odpustímé Když my ktobě přistup máme Nakrmíme tebe jedem Zie druhdy zahyneš ten den 35) Nejsmeť tvoji služebnícy Ale nepřitelé a zhubcy Hledímeť vždy uškoditi Netřebať jest nam věřiti Toť jest nam od přirozenie 40) A zbožího dopuštěnie n* IF Kteryž nas natě propustil A pro tve zhřiešeni pustil Abychom tebe strašyli A kdež muožem uškodili 20 30) skály M zdélí M množství M: mnozstvie P! Vocasem přehrozně krautí M jse P: se M musyl M vzešla M nevražyš P : nevážíš M všudy P: vždycky M ne odpustímé P : neodpustíme M my P : jen M služebnícy P : učedlnícy M ne- přátelé M zhaubcy M zhřešení M
146 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Had k člověku. Y Vyleti z skaly drak Maje velmi hrozny zrak *m 87] Na dvadceti loket zdeli Hřeben na sve hlavě nosy «15) A s nim jiných množství haduov Rozličnych zlosti a jeduov Na člověka zlostně sypí Vocas hrozně zhuoru zchopí Jať jsem had a drak veliky Nepřitel člověku vždycky Jakž nás diabel spolu svadil Když jse v mú osobu vtělil Mluvil k tobě lživa slova Knimž byla tva mysl hotova 25) Aby slovo boží zrušyl Protos zraje jíti mušil Tudy jest zla vuole vznikla A nepřizeň naše sešla Zie ty na nas vždy nevražyš Kdež muožeš všudy nas kazyš A my tobě ne odpustímé Když my ktobě přistup máme Nakrmíme tebe jedem Zie druhdy zahyneš ten den 35) Nejsmeť tvoji služebnícy Ale nepřitelé a zhubcy Hledímeť vždy uškoditi Netřebať jest nam věřiti Toť jest nam od přirozenie 40) A zbožího dopuštěnie n* IF Kteryž nas natě propustil A pro tve zhřiešeni pustil Abychom tebe strašyli A kdež muožem uškodili 20 30) skály M zdélí M množství M: mnozstvie P! Vocasem přehrozně krautí M jse P: se M musyl M vzešla M nevražyš P : nevážíš M všudy P: vždycky M ne odpustímé P : neodpustíme M my P : jen M služebnícy P : učedlnícy M ne- přátelé M zhaubcy M zhřešení M
Strana 147
Had 11.—78. 147 50 §45 Tvym dobytkom y hovadom Dame pilnost všem Aukladom Někdy vody nakazyme Atak tělu uškodíme Abychom zlost ukazali A tě jedem nakrmili Někdy tak blízko přilezem Že do tveho břicha vlezem Tam jse radi vohřivame Neb život studený máme 55 Y v tom svau zlost provodíce A tebe zhubiti chtáce 60 Jať jsem drak a had Ryšavy Chytry sylný a zlobivý Y o slona jse pokusym Když krev pije živeho umdlím A tak poraze slona hrubeho Zabím jej y se samého Ja drak v povětři létam Všudy tvého zlého hledám 65) Mamť veliky dvuor pod sebau Vedu množství haduov s sebau Všickniť natě nevražíme A tvého zlého hledíme Třebať míti péčy na ny Netřebať mnoho hrati s námi Nemameť žadné litosti Rozličné jsau naše zlosti Kolik na nas barev vidíš Tolik při nas jeduov uzříš 75) A jak mnoho rozdilností Tak jest přinás mnoho zlostí Někteří zezřenim raní Pojednau života zbaví 70 blízko M: blyzko P] jse P: se M ohříváme M zhubiti P: za- hubiti M ryšlavý M] jse P : se M] umdlím M:umdlym Pl poraze M: poraže P! Ja P: A já M množství M :mnozství P] na ný M Netřebat P: Nemáš M vzezřením M
Had 11.—78. 147 50 §45 Tvym dobytkom y hovadom Dame pilnost všem Aukladom Někdy vody nakazyme Atak tělu uškodíme Abychom zlost ukazali A tě jedem nakrmili Někdy tak blízko přilezem Že do tveho břicha vlezem Tam jse radi vohřivame Neb život studený máme 55 Y v tom svau zlost provodíce A tebe zhubiti chtáce 60 Jať jsem drak a had Ryšavy Chytry sylný a zlobivý Y o slona jse pokusym Když krev pije živeho umdlím A tak poraze slona hrubeho Zabím jej y se samého Ja drak v povětři létam Všudy tvého zlého hledám 65) Mamť veliky dvuor pod sebau Vedu množství haduov s sebau Všickniť natě nevražíme A tvého zlého hledíme Třebať míti péčy na ny Netřebať mnoho hrati s námi Nemameť žadné litosti Rozličné jsau naše zlosti Kolik na nas barev vidíš Tolik při nas jeduov uzříš 75) A jak mnoho rozdilností Tak jest přinás mnoho zlostí Někteří zezřenim raní Pojednau života zbaví 70 blízko M: blyzko P] jse P: se M ohříváme M zhubiti P: za- hubiti M ryšlavý M] jse P : se M] umdlím M:umdlym Pl poraze M: poraže P! Ja P: A já M množství M :mnozství P] na ný M Netřebat P: Nemáš M vzezřením M
Strana 148
148 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Někteří rychlejí než kuoň běží A někteří jako ptakletí Jiní se lenivě plazy Všickni smrtedlně urazy Druzí jsau tak jedovatí Když kuoň naň kopytem vstaupi 85 Yhned jej smrtedlně raní Koně y jezdce umoří Jineho když jse jezdec tkne A kopím jeho ubodne Jed naněj pokopí pustí Ahned života sprostí Někteří jsau tak velicí A nesmirně jedovatí Zle pozře celého vola A sní pojednau cela 95) A když znas jednoho zabili Dietě vněm celé nalezli. *n II A jineho ustřelili Sto a dvadceti noh zdelí Proto tak velicy zrosteme Zie v teplych zemiech bydlíme V Zymavych nam nelze ruosti Jedno v čas do země vlezti 100 890 80 Někteří jsau znas tak malí A však jsau tak jedovatí 105) Zie spojí sen spolu ssmrti A tak všecko hned usmrtí. Bych měl všecky jmenovati A jích zlost vyčítati Nemohl by strpěti toho Neb tě vidím strašlivého 110 rychlejí P : spíš M Všycknit' M] jse P : se M Ahned P :A hned ho M V. 92 a 94 jen v P, nemá M že pozře celého vola P: Že celého Vola pohlcý M ustříleli M dvadcýti M zdélí M tak malí P: pak malí M [ V. 106 jen v M, není v P] všecky P: všeckny M jích P: jejich M
148 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Někteří rychlejí než kuoň běží A někteří jako ptakletí Jiní se lenivě plazy Všickni smrtedlně urazy Druzí jsau tak jedovatí Když kuoň naň kopytem vstaupi 85 Yhned jej smrtedlně raní Koně y jezdce umoří Jineho když jse jezdec tkne A kopím jeho ubodne Jed naněj pokopí pustí Ahned života sprostí Někteří jsau tak velicí A nesmirně jedovatí Zle pozře celého vola A sní pojednau cela 95) A když znas jednoho zabili Dietě vněm celé nalezli. *n II A jineho ustřelili Sto a dvadceti noh zdelí Proto tak velicy zrosteme Zie v teplych zemiech bydlíme V Zymavych nam nelze ruosti Jedno v čas do země vlezti 100 890 80 Někteří jsau znas tak malí A však jsau tak jedovatí 105) Zie spojí sen spolu ssmrti A tak všecko hned usmrtí. Bych měl všecky jmenovati A jích zlost vyčítati Nemohl by strpěti toho Neb tě vidím strašlivého 110 rychlejí P : spíš M Všycknit' M] jse P : se M Ahned P :A hned ho M V. 92 a 94 jen v P, nemá M že pozře celého vola P: Že celého Vola pohlcý M ustříleli M dvadcýti M zdélí M tak malí P: pak malí M [ V. 106 jen v M, není v P] všecky P: všeckny M jích P: jejich M
Strana 149
Had 79.—142. 149 Mezy nepřatelys upadl Hleď aby vezdravi preč vypadl Bojíšli se nas haduov zlych Boj se viece diabluov lstivych 115) Kteří mnohem viece škodí Tělo y duši zahubí Myť nad tělem moc miváme Ale nad duší nemame Ač bychom tělo zabili Všakbychom duši neuškodili 120 Ale ten had diabel, drak, satanaš Ten jest největčí nepřitel vaš Ten nejviece duši hubí Hřiechem jí zabiti hledí 125). Potom jí vezme y s tělem Když přijde hrozný sudny den 130 n IIV] Myť se hadove bojíme Zaklinani nestrpíme Těžko nam byva velice Když kvetne vonna vinnice Hned z ní všickni polezeme A tu tak nezuostaneme Zaklinaj ty diabla zleho Slovem božím zažeň jeho 135) Nasleduj y vonných ctnosti Tak zaženeš jeho zlosti Toť my hadove radíme Ač pak sami zle činíme Nenasleduj našich zlostí Uč jse od nás opatrnosti Kteruž tobě pan tvuoj radí Učiti jse od nás velí 140 Hled aby P : Hled by M mnohem viece P : mnohém více M Všakbychom P: Však M Dábel M Satanáš M najvětší M najvíce M Potom jí P: Potom ji M zaklínání M Vínice M tak nezuostaneme P : v ní nezůstaneme M Násle- duj M] Nenasleduj našich P: Nenásleduj našých M[jse P : se M] jse od P : se od M
Had 79.—142. 149 Mezy nepřatelys upadl Hleď aby vezdravi preč vypadl Bojíšli se nas haduov zlych Boj se viece diabluov lstivych 115) Kteří mnohem viece škodí Tělo y duši zahubí Myť nad tělem moc miváme Ale nad duší nemame Ač bychom tělo zabili Všakbychom duši neuškodili 120 Ale ten had diabel, drak, satanaš Ten jest největčí nepřitel vaš Ten nejviece duši hubí Hřiechem jí zabiti hledí 125). Potom jí vezme y s tělem Když přijde hrozný sudny den 130 n IIV] Myť se hadove bojíme Zaklinani nestrpíme Těžko nam byva velice Když kvetne vonna vinnice Hned z ní všickni polezeme A tu tak nezuostaneme Zaklinaj ty diabla zleho Slovem božím zažeň jeho 135) Nasleduj y vonných ctnosti Tak zaženeš jeho zlosti Toť my hadove radíme Ač pak sami zle činíme Nenasleduj našich zlostí Uč jse od nás opatrnosti Kteruž tobě pan tvuoj radí Učiti jse od nás velí 140 Hled aby P : Hled by M mnohem viece P : mnohém více M Všakbychom P: Však M Dábel M Satanáš M najvětší M najvíce M Potom jí P: Potom ji M zaklínání M Vínice M tak nezuostaneme P : v ní nezůstaneme M Násle- duj M] Nenasleduj našich P: Nenásleduj našých M[jse P : se M] jse od P : se od M
Strana 150
150 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 150 Neb my tu opatrnost máme Všeho těla zanedbáme 145 Ač je kto tepe a hubí Když bychom hlavy ukryli Neb jse zase obživíme Když lekařstvi okusyme Važ ty duši viec než tělo Ačby pak y zahynulo Neb když tva duše zuostane Potom y tělo zmrtvých vstane Odpovědiť nežadame Aniž od tebe čekáme n IIIF] «155) Chtělli by nam co mluviti Mohlby nas na se zbauřiti Zieť bychom jse rozhněvali Do smrti tě uštipali Ujdi preč což muožeš najspiše A zchovaj jse do sve skryše Obrázek 2 raků a 5 ryb» 160 Přirozenie žabí a Rybí. Zlaba mezy rybami sama toliko zvuk a hlas vydava jine všecky ryby němé jsau Ale ona za všecky hned času podletního počne kva- kati nikdy nepřestavaje než toliko když čapa spatří hned jse do mo- čidla schova a umlkne. Znamenať člověka klevetneho a zvlaště ženske puohlavi neb [n IIIV žena ktera jse v klevety dá tak již žádného bez pomluvy nenecha kvače bez přestani anť saudí anť klevece, anoť zlobivym jazykem utrha A kdyň člověk o němž jest zle mluvila přitomen jest umlkne, zastaví tlachnu nesmějíc nic ta- koveho v přitomnosti tak jako prve o něm mluviti Pakli vtom postižena bude všehoť zapří pravice že jest ani nato myslila netoliko kdo M] jse P : se M duši P: duše M jse P: se Muštípali M Ujdi preč P : Ujdi M schovaj se M Ziaba P:Žába M :Z v P jen naznačeno mikrogramem z všechny M Ale P : Ale však M hned P : hned za všecky M kvákati M nikdy P: nikdý téměř M] jse P: se M pohlaví M žena — bez: řádek v P seříznut (jen jse P je jasné), podán podle M (tam se) kváče M o němž P: ten o němž M tak P: jeho tak M] prvé M] pravíc M] ani nato myslila P ; na to ani nemys- lila M
150 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 150 Neb my tu opatrnost máme Všeho těla zanedbáme 145 Ač je kto tepe a hubí Když bychom hlavy ukryli Neb jse zase obživíme Když lekařstvi okusyme Važ ty duši viec než tělo Ačby pak y zahynulo Neb když tva duše zuostane Potom y tělo zmrtvých vstane Odpovědiť nežadame Aniž od tebe čekáme n IIIF] «155) Chtělli by nam co mluviti Mohlby nas na se zbauřiti Zieť bychom jse rozhněvali Do smrti tě uštipali Ujdi preč což muožeš najspiše A zchovaj jse do sve skryše Obrázek 2 raků a 5 ryb» 160 Přirozenie žabí a Rybí. Zlaba mezy rybami sama toliko zvuk a hlas vydava jine všecky ryby němé jsau Ale ona za všecky hned času podletního počne kva- kati nikdy nepřestavaje než toliko když čapa spatří hned jse do mo- čidla schova a umlkne. Znamenať člověka klevetneho a zvlaště ženske puohlavi neb [n IIIV žena ktera jse v klevety dá tak již žádného bez pomluvy nenecha kvače bez přestani anť saudí anť klevece, anoť zlobivym jazykem utrha A kdyň člověk o němž jest zle mluvila přitomen jest umlkne, zastaví tlachnu nesmějíc nic ta- koveho v přitomnosti tak jako prve o něm mluviti Pakli vtom postižena bude všehoť zapří pravice že jest ani nato myslila netoliko kdo M] jse P : se M duši P: duše M jse P: se Muštípali M Ujdi preč P : Ujdi M schovaj se M Ziaba P:Žába M :Z v P jen naznačeno mikrogramem z všechny M Ale P : Ale však M hned P : hned za všecky M kvákati M nikdy P: nikdý téměř M] jse P: se M pohlaví M žena — bez: řádek v P seříznut (jen jse P je jasné), podán podle M (tam se) kváče M o němž P: ten o němž M tak P: jeho tak M] prvé M] pravíc M] ani nato myslila P ; na to ani nemys- lila M
Strana 151
Had 143.—160. Žába a ryby 1.—16. 151 nemluvila Co jineho takova zyska než že všecky saudíc, všem jse vlehkost a v posměch da, všem v nenavist upadne A ktomu hrozny saud boží nase očekava pro utrhani cti Bližního. Take mezy rybami Sum kral a pan mocný jest neb všecky ryby jine žieře a mocně hubí kromě o velryba nesmí se pokusyti Skrze to znamenají se krali a pani nespravedliví kteříž všecek lid trapí a hubí A zvlaště sami mezy sebau se svadíce Dopusti paleni, pople- něni země, krve proliti vlidu sami sobě na osobach svych žadne škody nečiní než sam lid v mord vydadí Díe Horacius zie cožkolivěk kralove blaznivě spaší toho lid zlym užiti musy.Lepšíť jest pokoj a svornost skrze nižto male věcy rostau(jakož jest řekl Salustius) nežli nesvornost kteraž velike věcy boři a umenšuje An sam pan krystus z světa se bera pokoje nam po M O 8zuostavil, jehož ne- budemli následovati, nemuožeme se mauky věčné uvarovati Poslyš řehtavé Žáby. Žába k člověku. VYleze z Močidla Žába, Jáť jsem najvzáctnějšý Ryba. Neb jsem řečí obdařena, Kteréž žádná Ryba nemá. 5 Neb jsau všecky Ryby němý, Ani spívají ani mluví. Ale já jsem sama Žába, Jakožto klevetná Baba. Mo 87] Ve dne v nocy bych mluvila, 10 A proto bych neustala. Protož jsau mně poručily, Ryby mi mluvit kázaly. Znajíc mne býti vajmluvnú, V hlasu příjemnú lahodnú. 15 Neb když já již prozpěvuji, Hlasem vodu naplňuji. zýská M jse P: se M Bližního M: blyžnieho P] Králem a pánem mocným M žeře M kteříž M: kteryž Pl vadíce M vydají M spáší M lid P: obecní Lid M nižto P : nějžto M rostau P:v veliké rostau M[boři a umenšuje P: v ma- ličké proměňuje M světa P: tohoto světa M pozuostavil: po slabice po vyříz- nuty v P 2 listy, text jejich vzat z M]
Had 143.—160. Žába a ryby 1.—16. 151 nemluvila Co jineho takova zyska než že všecky saudíc, všem jse vlehkost a v posměch da, všem v nenavist upadne A ktomu hrozny saud boží nase očekava pro utrhani cti Bližního. Take mezy rybami Sum kral a pan mocný jest neb všecky ryby jine žieře a mocně hubí kromě o velryba nesmí se pokusyti Skrze to znamenají se krali a pani nespravedliví kteříž všecek lid trapí a hubí A zvlaště sami mezy sebau se svadíce Dopusti paleni, pople- něni země, krve proliti vlidu sami sobě na osobach svych žadne škody nečiní než sam lid v mord vydadí Díe Horacius zie cožkolivěk kralove blaznivě spaší toho lid zlym užiti musy.Lepšíť jest pokoj a svornost skrze nižto male věcy rostau(jakož jest řekl Salustius) nežli nesvornost kteraž velike věcy boři a umenšuje An sam pan krystus z světa se bera pokoje nam po M O 8zuostavil, jehož ne- budemli následovati, nemuožeme se mauky věčné uvarovati Poslyš řehtavé Žáby. Žába k člověku. VYleze z Močidla Žába, Jáť jsem najvzáctnějšý Ryba. Neb jsem řečí obdařena, Kteréž žádná Ryba nemá. 5 Neb jsau všecky Ryby němý, Ani spívají ani mluví. Ale já jsem sama Žába, Jakožto klevetná Baba. Mo 87] Ve dne v nocy bych mluvila, 10 A proto bych neustala. Protož jsau mně poručily, Ryby mi mluvit kázaly. Znajíc mne býti vajmluvnú, V hlasu příjemnú lahodnú. 15 Neb když já již prozpěvuji, Hlasem vodu naplňuji. zýská M jse P: se M Bližního M: blyžnieho P] Králem a pánem mocným M žeře M kteříž M: kteryž Pl vadíce M vydají M spáší M lid P: obecní Lid M nižto P : nějžto M rostau P:v veliké rostau M[boři a umenšuje P: v ma- ličké proměňuje M světa P: tohoto světa M pozuostavil: po slabice po vyříz- nuty v P 2 listy, text jejich vzat z M]
Strana 152
152 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 20 Veškeren se svět raduje, Neb léto nastati čije. Že jsem rovná Slavíkovi, Tomu hrdému Ptáčkovi. Že Žežhulce napřed nedám, Neb tak jako ona kukám. A bychť se čápa nestrašyla, Nikdýť bych hrdla nestaulila. §25 Ale on jest náš král ukrutný, A k nám ženám neochotný. Bez lítosti on nás trestce, Kterauž najde, hned ji slepce. Nechce trpěti povykuov, Ani žádných míti křikuov. Nelze proň veselu býti, Dovole se naspívati. 30 Jáť jsem od všech Ryb vyslaná, Za Řečníka jsem vybraná. MPI 35. Jimžto žádný počtu neví, Krom toho kterýž všecko ví. Kterýž jesti všecko stvořil, Y také hojně rozmnožil. Onť jich sám počet dobře zná, Kolik jich koli v vodách má. Samať jich nejsem svědoma, Co jich v tom Moři obývá. Jáť se ráda kraje držím, A na břehu často sedím. 45 V hluboce nemohu býti, Ani se tam veseliti. Neb když spívám se veselím, Hlavu z vody ven vystrčím. Protož krátce tobě pravím, O Rybách vodních oznámím. Žeť mají nad sebau Krále, Sum kteryž nejezdí v mále. 40 50
152 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 20 Veškeren se svět raduje, Neb léto nastati čije. Že jsem rovná Slavíkovi, Tomu hrdému Ptáčkovi. Že Žežhulce napřed nedám, Neb tak jako ona kukám. A bychť se čápa nestrašyla, Nikdýť bych hrdla nestaulila. §25 Ale on jest náš král ukrutný, A k nám ženám neochotný. Bez lítosti on nás trestce, Kterauž najde, hned ji slepce. Nechce trpěti povykuov, Ani žádných míti křikuov. Nelze proň veselu býti, Dovole se naspívati. 30 Jáť jsem od všech Ryb vyslaná, Za Řečníka jsem vybraná. MPI 35. Jimžto žádný počtu neví, Krom toho kterýž všecko ví. Kterýž jesti všecko stvořil, Y také hojně rozmnožil. Onť jich sám počet dobře zná, Kolik jich koli v vodách má. Samať jich nejsem svědoma, Co jich v tom Moři obývá. Jáť se ráda kraje držím, A na břehu často sedím. 45 V hluboce nemohu býti, Ani se tam veseliti. Neb když spívám se veselím, Hlavu z vody ven vystrčím. Protož krátce tobě pravím, O Rybách vodních oznámím. Žeť mají nad sebau Krále, Sum kteryž nejezdí v mále. 40 50
Strana 153
Žába a ryby 17.—88. 153 60 M PIV Neb množství Ryb pod sebau má, A všecky napořád zjídá. 55 Neb Ryba Rybu ráda jí, Y Sum každau z nich lapě sní. Krom Velryba najvětšýho, Toho má za strejce svého. Jenž jest veliký a hrozný, Jako Hora v Moři stojí. O toho se nepokusý Šanovati jeho musý. Jiné téměř všecky trápí, kdež muož sežeře a polapí. 65 Tudy zjevně okazuje, Coť se u vás Lidí děje. Že jedni druhé trápíte, Spolu sobě neodpustíte. Kdož s koho kde muož býti, Škodí jemu bez lítosti. Ale pak všecky napořád, Trápí Cýsař, Král nebo Pán. Spolu sobě nepřekazý, Ač se pak svadí a zazlí. 75) Však potom se zase upokojí, Když již y Lidu uškodí. Neb pro jich hněv Lid bojuje, Jeden druhého morduje. Pálením sobě uškodí, A tak mnoho zlého zplodí. Protož jest pokoj voliti, V lásce s sebau přebývati. Láska k nebi cestu činí, Ale hněv do Pekla vodí. 85 Kteréhož chcešli ujíti, Radosti v nebi dojíti. MPIII] Musýš v pokoji a v lásce, Živ býti zde na tomto Světě. 70 80 přebývati: M přebýváti omylem tiskovým.
Žába a ryby 17.—88. 153 60 M PIV Neb množství Ryb pod sebau má, A všecky napořád zjídá. 55 Neb Ryba Rybu ráda jí, Y Sum každau z nich lapě sní. Krom Velryba najvětšýho, Toho má za strejce svého. Jenž jest veliký a hrozný, Jako Hora v Moři stojí. O toho se nepokusý Šanovati jeho musý. Jiné téměř všecky trápí, kdež muož sežeře a polapí. 65 Tudy zjevně okazuje, Coť se u vás Lidí děje. Že jedni druhé trápíte, Spolu sobě neodpustíte. Kdož s koho kde muož býti, Škodí jemu bez lítosti. Ale pak všecky napořád, Trápí Cýsař, Král nebo Pán. Spolu sobě nepřekazý, Ač se pak svadí a zazlí. 75) Však potom se zase upokojí, Když již y Lidu uškodí. Neb pro jich hněv Lid bojuje, Jeden druhého morduje. Pálením sobě uškodí, A tak mnoho zlého zplodí. Protož jest pokoj voliti, V lásce s sebau přebývati. Láska k nebi cestu činí, Ale hněv do Pekla vodí. 85 Kteréhož chcešli ujíti, Radosti v nebi dojíti. MPIII] Musýš v pokoji a v lásce, Živ býti zde na tomto Světě. 70 80 přebývati: M přebýváti omylem tiskovým.
Strana 154
154 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 90 Dostaneš se tak v Velebnost, V tu věčnau Nebeskau radost. V níž budeš ty kralovati, Věčné Slávy užívati. Krátké opakování povah a obyčejuov všech Zvířat a Ptactva, v těchto Knížkách položených, K čemu člověka vedau a od čeho odvodí. BUh jest tě, člověče, stvořil, Hovada tobě podmanil. Aby nad nimi panoval, K své potřebě jich užíval. 5 Dal jim dílné obyčeje, Toť se protě najvíc děje. Aby ctnostných následoval, A mrzutých se varoval. Zvláště když zapomeneš, A v svem rozumu ty hyneš. 10 Mezy nimi Lev Král a Pán, Tenť tebe ctnostem učí sám. *n 61] V Syle aby pokoru měl Take lítost bližnímu zděl. «15 Nedvěd tobě hněvu zhajuje V neduotklivosti štrafuje Braní milovati sladkost Světskau rozkoš ktomu marnost 20 Vlk zloděj a obežraly Nechce aby ty byl takovy Ale k skrovnosti jse vedl A z zlodějstva nic nejedl BUh M : m Bůh, ježto veliké písmeny ú tískař neměl. ] hyneš M. Pak nadpis Lev, jakož dále Nedvěd atp. v M. Ježto v P těch nad pisů není, vynechán i tento nadpis zde. V Syle P : od toho verše do konce text zase podle P; listy však již označení nemají. lítost bližnímu M: litost blyžniemu Paby ty P : by ty M jse P : se M] nic P : nikdá M
154 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. 90 Dostaneš se tak v Velebnost, V tu věčnau Nebeskau radost. V níž budeš ty kralovati, Věčné Slávy užívati. Krátké opakování povah a obyčejuov všech Zvířat a Ptactva, v těchto Knížkách položených, K čemu člověka vedau a od čeho odvodí. BUh jest tě, člověče, stvořil, Hovada tobě podmanil. Aby nad nimi panoval, K své potřebě jich užíval. 5 Dal jim dílné obyčeje, Toť se protě najvíc děje. Aby ctnostných následoval, A mrzutých se varoval. Zvláště když zapomeneš, A v svem rozumu ty hyneš. 10 Mezy nimi Lev Král a Pán, Tenť tebe ctnostem učí sám. *n 61] V Syle aby pokoru měl Take lítost bližnímu zděl. «15 Nedvěd tobě hněvu zhajuje V neduotklivosti štrafuje Braní milovati sladkost Světskau rozkoš ktomu marnost 20 Vlk zloděj a obežraly Nechce aby ty byl takovy Ale k skrovnosti jse vedl A z zlodějstva nic nejedl BUh M : m Bůh, ježto veliké písmeny ú tískař neměl. ] hyneš M. Pak nadpis Lev, jakož dále Nedvěd atp. v M. Ježto v P těch nad pisů není, vynechán i tento nadpis zde. V Syle P : od toho verše do konce text zase podle P; listy však již označení nemají. lítost bližnímu M: litost blyžniemu Paby ty P : by ty M jse P : se M] nic P : nikdá M
Strana 155
Žába 89.—92. Opakování 1.—50. 155 Pes kvěrnosti napomína Jenž pro pana hrdla zbýva 25) Nemaš ty sobě wažyti Pro boha život vydati 30 Liška lstivé chytré zvieře Kaury kradmo rada žieře Odvozuje od Istivosti Člověka převrhle zlosti. Opice což uhleda činí Ztohoť ona tebe vinní Aby nečinil než dobre A zasobil místo nizke 35) Beranek vydava tichost A velikau trpělivost Ktomu tebe chtě přivesti Od pejchy a spaury odvesti *n 67 40 Kozel zloděj jest v zahradě Toho poznaš ty pobradě Ty mlsný nikdy nebývaj Ani dlauhe brady mivaj Zajic dí smrti jse nebuoj Plachý v strašlivosti nestuj 45 Svině nečistotu miluje Tím tě od ní odvozuje Z kravy puožitek veliky maš Však toho nevděčen byvaš 50 Konske prace ty užívej V trpělivosti snažnost měj Liška M: Lyška P] žieře P : žíře M uhleda P : shlédne M viní M dobře M zásobil M pajchy M poznaš ty P: poznáš hned M nikdý M] jse nebuoj P: se neboj M nestuoj M puožitek veliky P : veliký požitek M] užívaj M snažnost měj P : snažně stuoj M
Žába 89.—92. Opakování 1.—50. 155 Pes kvěrnosti napomína Jenž pro pana hrdla zbýva 25) Nemaš ty sobě wažyti Pro boha život vydati 30 Liška lstivé chytré zvieře Kaury kradmo rada žieře Odvozuje od Istivosti Člověka převrhle zlosti. Opice což uhleda činí Ztohoť ona tebe vinní Aby nečinil než dobre A zasobil místo nizke 35) Beranek vydava tichost A velikau trpělivost Ktomu tebe chtě přivesti Od pejchy a spaury odvesti *n 67 40 Kozel zloděj jest v zahradě Toho poznaš ty pobradě Ty mlsný nikdy nebývaj Ani dlauhe brady mivaj Zajic dí smrti jse nebuoj Plachý v strašlivosti nestuj 45 Svině nečistotu miluje Tím tě od ní odvozuje Z kravy puožitek veliky maš Však toho nevděčen byvaš 50 Konske prace ty užívej V trpělivosti snažnost měj Liška M: Lyška P] žieře P : žíře M uhleda P : shlédne M viní M dobře M zásobil M pajchy M poznaš ty P: poznáš hned M nikdý M] jse nebuoj P: se neboj M nestuoj M puožitek veliky P : veliký požitek M] užívaj M snažnost měj P : snažně stuoj M
Strana 156
156 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Kočka zesna tebe budí Od lenosti tě odvodí Myš naučeni dava pilnosti Aby nezmeškal živnosti 55) Slon dí s hubenym nevalej K Bližnímu se laskavě měj Jelen pravi před zlym utec Ať tě nechytí zlý lovec Bobr: neměj draheho zboží 60 Ať zlodějí neuškodí Rys: buď přyznivy k člověku Budeš miti přizeň lasku Jednorožec: žen jse varuj A v jích oklamani nestuj 65) Ježek:pro zboží hrdla nedaj Nebeske radosti nemrhaj Krtice vždycky slepa Dí, hledaj věčného světla. n 7 709 Vorlice:zlaupeže živ nebud Svým chudým lidem jse nestuď Jestřab: buď věrný panu svemu Nasyle nečiň chudemu Luňak:vjidle ty měj skromnost Aby mohl miti bystrost Bližnímu M: blyžnímu P nechytí M: nechýti P Rys: buď P : Budiž M Jednorožec: žen jse P Žen se člověče M jich M Ježek: pro P : Pro M] nedávaj M slepá M Verš 68 podle M; v P je to horní řádek, vazbou byl odříznut] Vor- lice P: Vorel M (v nadpise) živ P: Boháči živ M] jse P: se M] Jestřab: bud P: Buď vždy M Luňak P: v M jen v nadpise ty měj P : mívaj dobrau M Aby P: Aby ty M
156 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Kočka zesna tebe budí Od lenosti tě odvodí Myš naučeni dava pilnosti Aby nezmeškal živnosti 55) Slon dí s hubenym nevalej K Bližnímu se laskavě měj Jelen pravi před zlym utec Ať tě nechytí zlý lovec Bobr: neměj draheho zboží 60 Ať zlodějí neuškodí Rys: buď přyznivy k člověku Budeš miti přizeň lasku Jednorožec: žen jse varuj A v jích oklamani nestuj 65) Ježek:pro zboží hrdla nedaj Nebeske radosti nemrhaj Krtice vždycky slepa Dí, hledaj věčného světla. n 7 709 Vorlice:zlaupeže živ nebud Svým chudým lidem jse nestuď Jestřab: buď věrný panu svemu Nasyle nečiň chudemu Luňak:vjidle ty měj skromnost Aby mohl miti bystrost Bližnímu M: blyžnímu P nechytí M: nechýti P Rys: buď P : Budiž M Jednorožec: žen jse P Žen se člověče M jich M Ježek: pro P : Pro M] nedávaj M slepá M Verš 68 podle M; v P je to horní řádek, vazbou byl odříznut] Vor- lice P: Vorel M (v nadpise) živ P: Boháči živ M] jse P: se M] Jestřab: bud P: Buď vždy M Luňak P: v M jen v nadpise ty měj P : mívaj dobrau M Aby P: Aby ty M
Strana 157
Opakování 51.—98. 157 75 Krkavec:služ pílně bohu Choď rad do božího domu Noh: Bojíšli jse těla smrti Boj se víc věčne propasti Sup: nebuď člověče žravý 803 Budeš miti život dlauhy Sova: jsy noční ožralec Člověče: mrzky opilec Pav: ač jsy člověče krasný Však jsy proto vždy smrtedlný 85 Kohut o puol nocy zpieva Kbozske službě napomína Holub: měj manželku v hruozy Věren jí buď vevší pracy Napomina vdov hrdlice 90 Ať jsau čistoty milovnice Čap: zločince přistně trestej Ani zlemu misto davej Hus: Opusť vysokú mudrost Miluj radči nizku sprostnost 95 Pelikan mluví o krystu *n 77] Jenž jest vylil krev svu čistu Rzežab uči řadom svatym Ktomu bedlivostem mnohym Krkavec: služ P: Služ vždy M pilně M Noh P: M jen v nadpise] jse P: se MSup: nebuď P: Nebývaj M Sova: jsy P: Nebývaj M Pav: ač jsy P: Ač jsi ty M spívá M Kbozske P: K Božské M Holub: měj P : měj vždy svau M ji M At jsau P: By byly M Čap: zločince P: Zločince vždy M trestaj M dá- vaj M Hus: opust P: Opustíc M radšý M] Řeřáb M
Opakování 51.—98. 157 75 Krkavec:služ pílně bohu Choď rad do božího domu Noh: Bojíšli jse těla smrti Boj se víc věčne propasti Sup: nebuď člověče žravý 803 Budeš miti život dlauhy Sova: jsy noční ožralec Člověče: mrzky opilec Pav: ač jsy člověče krasný Však jsy proto vždy smrtedlný 85 Kohut o puol nocy zpieva Kbozske službě napomína Holub: měj manželku v hruozy Věren jí buď vevší pracy Napomina vdov hrdlice 90 Ať jsau čistoty milovnice Čap: zločince přistně trestej Ani zlemu misto davej Hus: Opusť vysokú mudrost Miluj radči nizku sprostnost 95 Pelikan mluví o krystu *n 77] Jenž jest vylil krev svu čistu Rzežab uči řadom svatym Ktomu bedlivostem mnohym Krkavec: služ P: Služ vždy M pilně M Noh P: M jen v nadpise] jse P: se MSup: nebuď P: Nebývaj M Sova: jsy P: Nebývaj M Pav: ač jsy P: Ač jsi ty M spívá M Kbozske P: K Božské M Holub: měj P : měj vždy svau M ji M At jsau P: By byly M Čap: zločince P: Zločince vždy M trestaj M dá- vaj M Hus: opust P: Opustíc M radšý M] Řeřáb M
Strana 158
158 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Fenix znamena krysta pana 100 Jemuž velika moc dana Labut: miluj každy čistotu Varuj se mrzkeho hřiechu Ptačkove malí zpievaji Boha stvořitele chvalí 1050 Ktomu aby ty se pohnul K boží milosti se vinul Včela: buď poslušny panu Nikda neprotiv jse řadu 110 Veš komar svrček y maucha Stěnice a ktomu blecha Ta neřest tě vždycky trapí Odsud se brati tě cvičí Had: člověče jsemť nepřitel Uškodílť bych kdežbych věděl 115) Všakť proto naučeni davam Aby hlavu krysta zastal sam Pro jmeno jeho život dal Do věčne slavy jse dostal 120 Ziaba za ryby vymlauva Jích řady pořad vyčita Kdyby jí chtěl vyslechnuti Mohloť by se pětkrat stesknúti Konec. Fenyx M] Labut: miluj každy P: Milůj každý svau M] spívají M Včela: buď P : Buď M panu P : svému Pánu M Cvrček M[ Had: člověče P: Člověče M jsemt P: ját jsem tvuoj M jse P : se M Žába M řády M pořád M Konec P: Konec knížky o Zvířatech a Ptactvu M (Pak v M erb český, na rubu listu orek říšský) Vytištěno ... měsyce P: Vytištěno v Starém Městě Pražském u Jiřího Melantrycha z Aventýnu. Léta Páně M. D. L. XX viii. M; 2. vyd. stejně, jen konec MDLXXIII. — ostatek listu prázdný
158 V. Flajšhans: Rada zvířat z r. 1528. Fenix znamena krysta pana 100 Jemuž velika moc dana Labut: miluj každy čistotu Varuj se mrzkeho hřiechu Ptačkove malí zpievaji Boha stvořitele chvalí 1050 Ktomu aby ty se pohnul K boží milosti se vinul Včela: buď poslušny panu Nikda neprotiv jse řadu 110 Veš komar svrček y maucha Stěnice a ktomu blecha Ta neřest tě vždycky trapí Odsud se brati tě cvičí Had: člověče jsemť nepřitel Uškodílť bych kdežbych věděl 115) Všakť proto naučeni davam Aby hlavu krysta zastal sam Pro jmeno jeho život dal Do věčne slavy jse dostal 120 Ziaba za ryby vymlauva Jích řady pořad vyčita Kdyby jí chtěl vyslechnuti Mohloť by se pětkrat stesknúti Konec. Fenyx M] Labut: miluj každy P: Milůj každý svau M] spívají M Včela: buď P : Buď M panu P : svému Pánu M Cvrček M[ Had: člověče P: Člověče M jsemt P: ját jsem tvuoj M jse P : se M Žába M řády M pořád M Konec P: Konec knížky o Zvířatech a Ptactvu M (Pak v M erb český, na rubu listu orek říšský) Vytištěno ... měsyce P: Vytištěno v Starém Městě Pražském u Jiřího Melantrycha z Aventýnu. Léta Páně M. D. L. XX viii. M; 2. vyd. stejně, jen konec MDLXXIII. — ostatek listu prázdný
Strana 159
Závěrek. 159 n 8] Vytištěno v Plzni u Jana Pekka Nakladem Jana Mantuana měšťana Plzenskeho. Leta od krystova narozeni M°Ve° XXV iii" Čtrnadcteho dne Unora měsyce. «Pak dva erby: plzeňský a Mantuanův) Naděje ma z vysosti. Kn 8 prázdné
Závěrek. 159 n 8] Vytištěno v Plzni u Jana Pekka Nakladem Jana Mantuana měšťana Plzenskeho. Leta od krystova narozeni M°Ve° XXV iii" Čtrnadcteho dne Unora měsyce. «Pak dva erby: plzeňský a Mantuanův) Naděje ma z vysosti. Kn 8 prázdné
Strana 160
160 SLOVNÍČEK Doklady se označují zkratkou jména :vířete (Hrdl. =: Hrdlička atd.), číslem verše; zkratka př. označuje předcházející výklad prosaický; zkratka úv. cituje verše úvodu před Radou; Opak. uvádí verše ‚Opakoväni‘ po Radě. Text Fran- tových práv podle vydání Zíbrtova se uvádí označením listu. an, ano: patř < na ženu >>, an hned dru- hého dne se fermežuje Hrdl. př., < obchodníci >, ano se zdluzic . . pra- cují Čáp př.; — ano chlap z chlapa duši vyrazil Sviné 58. Podobné an — ano se střídá Frant. 4 a, b, 5a, 11b, 16a. aťby: (Bůh dopustil), ať by tobě povolno nebylo Krdva 35; hoden, afby visal Myš 26. Podobně Frant. 26 ať muož. . Jednor. 46; smrti se nebuoj (rym: nestuj) Opak. 43. háti se: Buoj se tu. biznivy: vosel . . . bdznive] Kini 10. běda: A bíéda člověku tomu Opice př. během utiekají Zajíc 41. bláznice: potvoman bláznici Beran 8. botan: ja sem Gap, Sathan i bocan (1578 bocán) Cáp 3. boéiti se: sedlák ježí se a bocie Sviné 44. bodlavý ježek Ježek 1, pf.; zvierfátko bodlavé Ježek pf. bok: až mi se ztřeští oba boky Ježek 26; naklada oba boky Liśka 19. braň: žádnau braní přirozenau Zajíc 8. Podobně Frant. 8b: netfeba brané. branba: pazauruov k branbé drápavych Zajic 11. broditi: v hnoji sem i tam brodim Sviné 60. brükati: ani vréeti ani brükati Véela 234. brž: a brž vrchovaté Orel př. búčeti: chodí, bauëi (1578 bauri) Sova pr. bych: bychne býti mohli Jednor. př.; kdybychme Krkavec př.; abychme Svině př., Kozel př.: — zřídka též bychom. Podobně Frant. 1b—2b střídá bych- me, abychme’ 1 ‘abychom’. bystrota: k bystroté cvičí úv. 52. býti: jesti stvořil Žába 37; a já snad již zůstal z zadu Kohout 2 <jsem vyne- cháno>. o cíditi: krásně cizen Kuri 45. erli vrli Skřivanec 37 < hlas ptači>. evičiti: cvič se Kočka př. častokrát Lev 14. čeládka: poslyš té hemzavé čeládky Veš dčsiti: já se tebe děsím Noh 34. dielný: dal jim dílné obyčeje Opak. 5. divotina: vSelikterakau divoëinan <= zvéri> Leo 58. doha: aZ svà ďobu uhlédá Hrdl. př. <= rovneho>. dobrotivost: své dobrotivosti Lev 41. dočekati toho Hrdlička př. domie: v svrchek na domi Koćka 21. dopomahatel spravedlnosti Orel pf. draé: nebudiz drdéem Orel pf. dräpavÿ: pazauruov drépavÿch Zajic 11. drůžka: má draužka Myš 16. dtée v. tkáti. du-du-du Dudek 69 (hlas ptačí). erhovati: semnau spolu erbujice Orel 99. falšieř: (upáliti) falšéře Sova př. fermežovati: hned se fermežuje, líčí <že- na>> Hrdl. př. Iormansk y na fformanskijm voze M y& 28. fükati: nefákaj mu pod nos Sviné 49. liasaéert: Ze se ji ten hasacert zjestrábil Hrdl. pr. hemzati: v3i hemzic vybuzuji jej Veš př. hemzavý: té hemzavé čeládky Veš pf. hlahol: straślivym Alaholem vece Ned- věd 5 (1578; 1528 lalokem jistě chyb- ně; opravu “hlaholem* i Dobrovský.
160 SLOVNÍČEK Doklady se označují zkratkou jména :vířete (Hrdl. =: Hrdlička atd.), číslem verše; zkratka př. označuje předcházející výklad prosaický; zkratka úv. cituje verše úvodu před Radou; Opak. uvádí verše ‚Opakoväni‘ po Radě. Text Fran- tových práv podle vydání Zíbrtova se uvádí označením listu. an, ano: patř < na ženu >>, an hned dru- hého dne se fermežuje Hrdl. př., < obchodníci >, ano se zdluzic . . pra- cují Čáp př.; — ano chlap z chlapa duši vyrazil Sviné 58. Podobné an — ano se střídá Frant. 4 a, b, 5a, 11b, 16a. aťby: (Bůh dopustil), ať by tobě povolno nebylo Krdva 35; hoden, afby visal Myš 26. Podobně Frant. 26 ať muož. . Jednor. 46; smrti se nebuoj (rym: nestuj) Opak. 43. háti se: Buoj se tu. biznivy: vosel . . . bdznive] Kini 10. běda: A bíéda člověku tomu Opice př. během utiekají Zajíc 41. bláznice: potvoman bláznici Beran 8. botan: ja sem Gap, Sathan i bocan (1578 bocán) Cáp 3. boéiti se: sedlák ježí se a bocie Sviné 44. bodlavý ježek Ježek 1, pf.; zvierfátko bodlavé Ježek pf. bok: až mi se ztřeští oba boky Ježek 26; naklada oba boky Liśka 19. braň: žádnau braní přirozenau Zajíc 8. Podobně Frant. 8b: netfeba brané. branba: pazauruov k branbé drápavych Zajic 11. broditi: v hnoji sem i tam brodim Sviné 60. brükati: ani vréeti ani brükati Véela 234. brž: a brž vrchovaté Orel př. búčeti: chodí, bauëi (1578 bauri) Sova pr. bych: bychne býti mohli Jednor. př.; kdybychme Krkavec př.; abychme Svině př., Kozel př.: — zřídka též bychom. Podobně Frant. 1b—2b střídá bych- me, abychme’ 1 ‘abychom’. bystrota: k bystroté cvičí úv. 52. býti: jesti stvořil Žába 37; a já snad již zůstal z zadu Kohout 2 <jsem vyne- cháno>. o cíditi: krásně cizen Kuri 45. erli vrli Skřivanec 37 < hlas ptači>. evičiti: cvič se Kočka př. častokrát Lev 14. čeládka: poslyš té hemzavé čeládky Veš dčsiti: já se tebe děsím Noh 34. dielný: dal jim dílné obyčeje Opak. 5. divotina: vSelikterakau divoëinan <= zvéri> Leo 58. doha: aZ svà ďobu uhlédá Hrdl. př. <= rovneho>. dobrotivost: své dobrotivosti Lev 41. dočekati toho Hrdlička př. domie: v svrchek na domi Koćka 21. dopomahatel spravedlnosti Orel pf. draé: nebudiz drdéem Orel pf. dräpavÿ: pazauruov drépavÿch Zajic 11. drůžka: má draužka Myš 16. dtée v. tkáti. du-du-du Dudek 69 (hlas ptačí). erhovati: semnau spolu erbujice Orel 99. falšieř: (upáliti) falšéře Sova př. fermežovati: hned se fermežuje, líčí <že- na>> Hrdl. př. Iormansk y na fformanskijm voze M y& 28. fükati: nefákaj mu pod nos Sviné 49. liasaéert: Ze se ji ten hasacert zjestrábil Hrdl. pr. hemzati: v3i hemzic vybuzuji jej Veš př. hemzavý: té hemzavé čeládky Veš pf. hlahol: straślivym Alaholem vece Ned- věd 5 (1578; 1528 lalokem jistě chyb- ně; opravu “hlaholem* i Dobrovský.
Strana 161
hlavice: nezabolí tě hlavice Hus 62. hlavička: hlavičky neskrútím Hrdl. 34. hodně mu panství ujato Úv. 21. hochna: hlaupá hochna Sviné 26 (1578 kmochna). horšiti se, nehoršiž se od žádného Opice hrdlice: nenásledujiť hrdlice (rým: vrab- čice) Hrdl. 27 (jinak hrdlička). hromážditi: (zvěř) se ke mnè hromdzdi Rys 15. hromáždně: Beran 44. hroždic: ostrým hroždím Kozel 16 (novoč. rošti). hřad(a): skočí z řadu Kohout 1; posedaj na řadé Kohout 64. hůba: haubu zavienau mam Nedvéd 12. hükati: kdyZ Aaukám nebo vrkám Ho- lub 7. husinee: nahlédámt do husince Vlk 14. hus, lius! hanebné káně! Luňák 53. hvíždi hladem Luňák 19. liybéti starym! Sova 36. hyndrováu nebudes Hus pf. chladiti: mne kyjem chladiś Pes 50. chrochna: jsem tvé chrochna Svině 25. Podobně 'chochrda' Frant. 3a. ehtieti: chome, nechcme ( Kozel pf. ) atd., pravidelně; 1578 chcem atp. Podobně chcte Frant. 3b atd. eliudX: malé à chudé zvierátko Zajíc 5. chülostivy: jest straślivy, chaulostwy Zajic př. churavý: že tě churavého vidi Kozel 72. jakž v. skóro. jedinú: jedinau toliko světlo uhlédá Krt. pi. jednak: když čas jednak ztratíš.. nikdy nenabudeš Jestřáb př. Podobně Franta 2b ode všech jednak lidí. jedno: nemóž mluviti, jedno voziti Včela 212. jevo: na jevu jest Krt. pf. jeż: ty dobry jezi! (rým běží) Ježek 43 (jindy ‘jezek’). jináč Kůň 49 (ale též jinak Liška 67). 161 jiný: jako jiná mrcha Jestřáb př. Tak i Frant. 5a: je jiný člověk <ne čert! > jistebnice: tvé doméci jistebnice Ves 36. jíti: po živnosti deš nebo jedeš Ježek př.; (lidé) dau na zatracení Jestřáb př. Po- dobně Frant. 7a děte, dětež atd. kdes: ihned se kdes vezme Ježek 1. klap! na člověka nosem klap! Cap 2 < hlas ptačí >. kleštiti: sám sebe kleští Bobr př. kliditi: z chlevuo hnoje klidim Sviné 6. Podobně Frant. 6a kdy s pole klidite. knihy: v 3. kněhách svého zármutku Lev př. kokrhati: kdyZ by <slepice>> kokrhaly Kohout 57. kól: na kuol vbíti Sova př. kolem se zatočí Liška 5. kolesa (zláme) Kůň 37. kolivěk: což sobě dějí kolivék Lev 80. kord dlouhy Sviné 50 (a j.). krádež f.; též masc: kradezem VIk 30, Jestřáb př., Myš 21 atd.: krádeží žieře Myš př. atd. V. t. lúpež. kradmo nepomlúvaj Had př. Franta často 3a, 6b atd. krákorati krákoří jako slepice <ženy> Kohout 61. král včel : Včela př., 116 atd. krásný: není nade mne kráššie Opice 11. krčemný: nechaje krčemného vožralství Holub př. kredencovati kredencuji, koštuji Myš 43. kreliov: na kyrchovich Krkavec 25. krtice, zpravidla (Krtice . .); podle lt. talpa. křepelice: Křepelice 77. křepký: křepká veveřice Opice 59. křikavě se vadily Jednor. př. kuku, kuku! Zezulka 25 (hlas ptačí). kura: kaury ráda žieře Opak. 28. kúře: ani kauře Luňák 58. kvá, kvá Vrána 87 (hlas ptačí). kvetnüti: kdyZ kvetne p3enice Had 130. kyjovánie trpím Pes 45.
hlavice: nezabolí tě hlavice Hus 62. hlavička: hlavičky neskrútím Hrdl. 34. hodně mu panství ujato Úv. 21. hochna: hlaupá hochna Sviné 26 (1578 kmochna). horšiti se, nehoršiž se od žádného Opice hrdlice: nenásledujiť hrdlice (rým: vrab- čice) Hrdl. 27 (jinak hrdlička). hromážditi: (zvěř) se ke mnè hromdzdi Rys 15. hromáždně: Beran 44. hroždic: ostrým hroždím Kozel 16 (novoč. rošti). hřad(a): skočí z řadu Kohout 1; posedaj na řadé Kohout 64. hůba: haubu zavienau mam Nedvéd 12. hükati: kdyZ Aaukám nebo vrkám Ho- lub 7. husinee: nahlédámt do husince Vlk 14. hus, lius! hanebné káně! Luňák 53. hvíždi hladem Luňák 19. liybéti starym! Sova 36. hyndrováu nebudes Hus pf. chladiti: mne kyjem chladiś Pes 50. chrochna: jsem tvé chrochna Svině 25. Podobně 'chochrda' Frant. 3a. ehtieti: chome, nechcme ( Kozel pf. ) atd., pravidelně; 1578 chcem atp. Podobně chcte Frant. 3b atd. eliudX: malé à chudé zvierátko Zajíc 5. chülostivy: jest straślivy, chaulostwy Zajic př. churavý: že tě churavého vidi Kozel 72. jakž v. skóro. jedinú: jedinau toliko světlo uhlédá Krt. pi. jednak: když čas jednak ztratíš.. nikdy nenabudeš Jestřáb př. Podobně Franta 2b ode všech jednak lidí. jedno: nemóž mluviti, jedno voziti Včela 212. jevo: na jevu jest Krt. pf. jeż: ty dobry jezi! (rým běží) Ježek 43 (jindy ‘jezek’). jináč Kůň 49 (ale též jinak Liška 67). 161 jiný: jako jiná mrcha Jestřáb př. Tak i Frant. 5a: je jiný člověk <ne čert! > jistebnice: tvé doméci jistebnice Ves 36. jíti: po živnosti deš nebo jedeš Ježek př.; (lidé) dau na zatracení Jestřáb př. Po- dobně Frant. 7a děte, dětež atd. kdes: ihned se kdes vezme Ježek 1. klap! na člověka nosem klap! Cap 2 < hlas ptačí >. kleštiti: sám sebe kleští Bobr př. kliditi: z chlevuo hnoje klidim Sviné 6. Podobně Frant. 6a kdy s pole klidite. knihy: v 3. kněhách svého zármutku Lev př. kokrhati: kdyZ by <slepice>> kokrhaly Kohout 57. kól: na kuol vbíti Sova př. kolem se zatočí Liška 5. kolesa (zláme) Kůň 37. kolivěk: což sobě dějí kolivék Lev 80. kord dlouhy Sviné 50 (a j.). krádež f.; též masc: kradezem VIk 30, Jestřáb př., Myš 21 atd.: krádeží žieře Myš př. atd. V. t. lúpež. kradmo nepomlúvaj Had př. Franta často 3a, 6b atd. krákorati krákoří jako slepice <ženy> Kohout 61. král včel : Včela př., 116 atd. krásný: není nade mne kráššie Opice 11. krčemný: nechaje krčemného vožralství Holub př. kredencovati kredencuji, koštuji Myš 43. kreliov: na kyrchovich Krkavec 25. krtice, zpravidla (Krtice . .); podle lt. talpa. křepelice: Křepelice 77. křepký: křepká veveřice Opice 59. křikavě se vadily Jednor. př. kuku, kuku! Zezulka 25 (hlas ptačí). kura: kaury ráda žieře Opak. 28. kúře: ani kauře Luňák 58. kvá, kvá Vrána 87 (hlas ptačí). kvetnüti: kdyZ kvetne p3enice Had 130. kyjovánie trpím Pes 45.
Strana 162
162 lalok v. hlahol. laštovice Kohout 62, zpravidla. léceti: tenato léčeji Jelen př., 46 (1578 liceji): Frant. 9a: osidla lece na mne. léný Kočka 55 (1578 liny). linati: ptak lind Jestidb pF. lititi se: jedno se vždy ... liti VIk 60. lúpež f., i masc. ľúpežem Vik 31; laupe- žem a krádežem Jestřáb př. — ale i lú- peží živí se Vlk př. V. t. krádež. málo: máloť . . , sklidil bych je Noh 17. maniti se: tobé se manim Orel 5, 23. masso pravidelně: massem Jelen 20. miera: zklamán bývám v této mieře Jed- nor. 20. miesto: (aby) zločincóm miesta nedal Čáp 28: Frant. 1b: žertóm místa dáti. misterny: misternejść kucharka Liska 47; <Zena> misternéjsi se Ginie Hrdl. př. <= kräsnëjsi>. mnohokrát uškodím Nedvéd 39. moci: 3. sg. móž, 1. pl. muožme Holub 60, nemůžme Jednor. př. atd. (pravidlem; 1578 můžem atd.). Podobně Frant. 2b muozme, 3b muožte atd. mordérka: béda mordéfkám Hrdl. pf. mrzeti: (hospodyné) hospodáróm mrzeji Sviné 14, ja tebe mrzim Sviné 59 <= o8klivim se>. Podobně Frant. 1b jest zrejpéna, že mrzi. inrzuty hfiech Lufíák pf.; mrzutá svini Sviné pf. můka <= trápení>: veliká můúka při- pravena jest Kohout př. mumlavý Nedvěd př.; stvoření mumlavé Nedvěd 7. mušenie: z mušení <zvíře>> bývá pod- dano Uv. 42; pravidlem *mużeti': snó- seti museji Orel pr. atd. mýš;: na nas maść Myś 12; mlsnó mejśi Slon 17 (rym: uslyśi); nómeckó mejśi Kočka 45 (rym: skrejśi). nadpadati: my je nadpaddme Sova 33. naküsiti: tohot já nakausim Myš 39. národ: držím se urozeného národu Opi- ce 28. návěštie: dávám to návěští Jednor. 25. nebezpečný: jsem nebezpečná od svého ptactva Orel 72. nedbánlivý, zpravidla; že nedbacliví pan Jestřáb př. (snad chybně m. nedbánli- vý; tak 1578). Podobně Fr. 2a: nedba- čivost . . nedbalivost. nedótklivost: varuj se nedotklivosti Ned- věd př. neforemné chodí Bobr př.; neforemný zpravidla (Opice 2, Páv pr. atd.). nech jest jich hauf Kohout 22 (1578 nechť). Podobně Fr. 2b necht, 8b ne- chajť atd. nechati: polovici necháno za to Uv. 22. neehmelnÿ: vodau nechmelnau Hus pf. neláska: nelásku plodi$ Véely pf. nemilostivost: v nemilostivosti Řeřáb př. némota: upil jej aZ do němoty Luňák pr. nenabyty : ukrutnosti nenabytć Jednor.6. nepríestále trvá Hus př. nepříčina: z příčiny nebo ne z příčiny Orel př. neřest: veš.. a ta jiná neřest Veš př. neskóro: jsem neskuoro přišel Slon 4. nevidomý: proti nevidomým diablom Had př. nevraž(d)iti: na nás nevražiš Myš 12, Had 29; ten na mne nevrazdi Liska 24 (1578 nevrażi). nezdielny: psa závistivého a nozdülného Vik 58. nezdrZe(d)livost: smilnó nezdrzelivosti Hrdl. pf.; nezdrżedlivost (tamtćż). nikoli: svého místa nikoli neústupný Nedved 21, poddati se nikoli nemini Óv. 38. ny: póći na ny (rym: nami) Had 69. obdlüZny: obdlauzndá řeč by jse sešla Drobné ptactvo př. obežralý člověk Luňák př., Sup př. obhrůbný: obhraubnau stravau Kozel 15. obývati zpravidla: v horách obýváme Jelen 12; právě obývaj Holub 49; místa obývajícího <= civitatem>> Řeř. př. atd.
162 lalok v. hlahol. laštovice Kohout 62, zpravidla. léceti: tenato léčeji Jelen př., 46 (1578 liceji): Frant. 9a: osidla lece na mne. léný Kočka 55 (1578 liny). linati: ptak lind Jestidb pF. lititi se: jedno se vždy ... liti VIk 60. lúpež f., i masc. ľúpežem Vik 31; laupe- žem a krádežem Jestřáb př. — ale i lú- peží živí se Vlk př. V. t. krádež. málo: máloť . . , sklidil bych je Noh 17. maniti se: tobé se manim Orel 5, 23. masso pravidelně: massem Jelen 20. miera: zklamán bývám v této mieře Jed- nor. 20. miesto: (aby) zločincóm miesta nedal Čáp 28: Frant. 1b: žertóm místa dáti. misterny: misternejść kucharka Liska 47; <Zena> misternéjsi se Ginie Hrdl. př. <= kräsnëjsi>. mnohokrát uškodím Nedvéd 39. moci: 3. sg. móž, 1. pl. muožme Holub 60, nemůžme Jednor. př. atd. (pravidlem; 1578 můžem atd.). Podobně Frant. 2b muozme, 3b muožte atd. mordérka: béda mordéfkám Hrdl. pf. mrzeti: (hospodyné) hospodáróm mrzeji Sviné 14, ja tebe mrzim Sviné 59 <= o8klivim se>. Podobně Frant. 1b jest zrejpéna, že mrzi. inrzuty hfiech Lufíák pf.; mrzutá svini Sviné pf. můka <= trápení>: veliká můúka při- pravena jest Kohout př. mumlavý Nedvěd př.; stvoření mumlavé Nedvěd 7. mušenie: z mušení <zvíře>> bývá pod- dano Uv. 42; pravidlem *mużeti': snó- seti museji Orel pr. atd. mýš;: na nas maść Myś 12; mlsnó mejśi Slon 17 (rym: uslyśi); nómeckó mejśi Kočka 45 (rym: skrejśi). nadpadati: my je nadpaddme Sova 33. naküsiti: tohot já nakausim Myš 39. národ: držím se urozeného národu Opi- ce 28. návěštie: dávám to návěští Jednor. 25. nebezpečný: jsem nebezpečná od svého ptactva Orel 72. nedbánlivý, zpravidla; že nedbacliví pan Jestřáb př. (snad chybně m. nedbánli- vý; tak 1578). Podobně Fr. 2a: nedba- čivost . . nedbalivost. nedótklivost: varuj se nedotklivosti Ned- věd př. neforemné chodí Bobr př.; neforemný zpravidla (Opice 2, Páv pr. atd.). nech jest jich hauf Kohout 22 (1578 nechť). Podobně Fr. 2b necht, 8b ne- chajť atd. nechati: polovici necháno za to Uv. 22. neehmelnÿ: vodau nechmelnau Hus pf. neláska: nelásku plodi$ Véely pf. nemilostivost: v nemilostivosti Řeřáb př. némota: upil jej aZ do němoty Luňák pr. nenabyty : ukrutnosti nenabytć Jednor.6. nepríestále trvá Hus př. nepříčina: z příčiny nebo ne z příčiny Orel př. neřest: veš.. a ta jiná neřest Veš př. neskóro: jsem neskuoro přišel Slon 4. nevidomý: proti nevidomým diablom Had př. nevraž(d)iti: na nás nevražiš Myš 12, Had 29; ten na mne nevrazdi Liska 24 (1578 nevrażi). nezdielny: psa závistivého a nozdülného Vik 58. nezdrZe(d)livost: smilnó nezdrzelivosti Hrdl. pf.; nezdrżedlivost (tamtćż). nikoli: svého místa nikoli neústupný Nedved 21, poddati se nikoli nemini Óv. 38. ny: póći na ny (rym: nami) Had 69. obdlüZny: obdlauzndá řeč by jse sešla Drobné ptactvo př. obežralý člověk Luňák př., Sup př. obhrůbný: obhraubnau stravau Kozel 15. obývati zpravidla: v horách obýváme Jelen 12; právě obývaj Holub 49; místa obývajícího <= civitatem>> Řeř. př. atd.
Strana 163
163 obžívati: všecko znovu obžívá Drobné ptactvo 126. odjíti: (svině) odjide Kráva 1 (rým: příjde t. 2) — 1578 odejde. odporný: nebývaj jemu odporen Lev 40. Podobně Fr. 1b: nechtě odporen býti. odpověděti: krátce tobě takto odpovědě Nedv. 48 (= odpovím; rým nedvě- de"). ohava: k nádobě ohavy Jelen př., jeho ohavu oznamuje Uvod 35. ohniváč: (fenyks aneb) ohniváč Fenyks I (1578 ohniváček). oholiti: hlavu tvau s koží oholím Nedv. 18. ochudnúti: ochudne Kočka 55. oje: zlámiť vuoji Kůň 37 (1578 voji'). okolé: olivy v uokoli stolu tvého Holub okrotnúti: okrotnu Jednor. 22. okřikati: hlasem mají vokřikati Řeř. 23. omladnúti: tak omladne Had př. onen: křičíc co ona telata Sova př. (1578 ňáká). orati: mnau vuoře Kůň 50. orlice (podle aquila); za to 1578 Orel. orliční: vorliční dráb Jestřáb 2; ale vor- ličin dvořák' Noh 8. oružic: bez oružie Zajíc 56. osa: čmel, osa Včela 143 (nyní vosa; osa 1578 též). osoba: jsem potvorná osoba Bobr 7. ostřieš: vostříš Orel př. osvětiti: dám tě osvětiti Holub 64. ošemětný Jelen př. (1578 ošemetný). ošklubati: je ošklubie Orel 86. oštiep: sudlic a voštípuov svých Zajíc 18; mocný voštíp Nedvěd atd. pán: se pánem svým Včela 127; ode pa- nuov Jestřáb př. pankharti vydědění Jelen př. páteř: zaň páteře pěji Kočka 10. páždě: pod paždmi zalechci Čáp 14. peklo: tu se tvé peklo hned počne Ho- lub př. pětpeněz křepelice Dudek 77 (hlas ptačí). plac: čtyří na placu zůstávají Svině 56. plúh: plauhy, vozy Strnad 58; za plau- hem chodě Skřivan 40. pobrániti: abych se mohl trochu pobrá- niti Zajíc 13. počichovati: všudy počichuje a povoní Liška 34. podezřený: podezřenejch žen Holub př. (1578 podezřelých). podletie: na podletie, Drobné ptactvo 124; také: podletní čas' Strnad 59. podmaniti: (Bůh) řádu stvořenie pod- manil Včela př. podveseliti se: když se podveselím Krka- vec 2. póhodlný: služebníky puohodlné Kůň 12 (pohodlné 1578). Pod. Frant. 3b: po- hodlný život. pojímati se: anebo se s ní pojímal Holub 38; manželóv pojímání Hrdl. př. polámati: kosti polámi Nedvěd 19. poléci: zálohy poléče Jednor. 14. Srovn. léceti. polný: s polnými (myšmi) Myš 47. položenie: v druhém položení Orel př. (= kapitola). polúhlavie: sníšli polauhlaví Svině 41. ponocný: kterej ponocnej bedlivější? Pes př.; ustaví mezi sebau ponocný Řeř. př. ponocovánie: nepilnost v ponocování Řeř. př. ponukovati: ku práci tebe ponukuje Včela 217. popudnost: ku hněvu a popudnosti Zajíc 45. posedati: posedaj na řadě Kohout 64. poslušný: to jemu bývá poslušno Úv. 25; buď jemu poslušen Včela př. postolka Orel př. povaha: povah zlých se varoval Lev př.; ale i sg.: té povahy neměj Myš př. Podobně Fr. 1b povahy osob znaje. povískati: jemu v hlavě povískám Opice 38. povolný: my jsme sobě povolné Včela 93. Podobně Fr. 2a tak jse povolen nalé- zám; povolnost 2a, 3b.
163 obžívati: všecko znovu obžívá Drobné ptactvo 126. odjíti: (svině) odjide Kráva 1 (rým: příjde t. 2) — 1578 odejde. odporný: nebývaj jemu odporen Lev 40. Podobně Fr. 1b: nechtě odporen býti. odpověděti: krátce tobě takto odpovědě Nedv. 48 (= odpovím; rým nedvě- de"). ohava: k nádobě ohavy Jelen př., jeho ohavu oznamuje Uvod 35. ohniváč: (fenyks aneb) ohniváč Fenyks I (1578 ohniváček). oholiti: hlavu tvau s koží oholím Nedv. 18. ochudnúti: ochudne Kočka 55. oje: zlámiť vuoji Kůň 37 (1578 voji'). okolé: olivy v uokoli stolu tvého Holub okrotnúti: okrotnu Jednor. 22. okřikati: hlasem mají vokřikati Řeř. 23. omladnúti: tak omladne Had př. onen: křičíc co ona telata Sova př. (1578 ňáká). orati: mnau vuoře Kůň 50. orlice (podle aquila); za to 1578 Orel. orliční: vorliční dráb Jestřáb 2; ale vor- ličin dvořák' Noh 8. oružic: bez oružie Zajíc 56. osa: čmel, osa Včela 143 (nyní vosa; osa 1578 též). osoba: jsem potvorná osoba Bobr 7. ostřieš: vostříš Orel př. osvětiti: dám tě osvětiti Holub 64. ošemětný Jelen př. (1578 ošemetný). ošklubati: je ošklubie Orel 86. oštiep: sudlic a voštípuov svých Zajíc 18; mocný voštíp Nedvěd atd. pán: se pánem svým Včela 127; ode pa- nuov Jestřáb př. pankharti vydědění Jelen př. páteř: zaň páteře pěji Kočka 10. páždě: pod paždmi zalechci Čáp 14. peklo: tu se tvé peklo hned počne Ho- lub př. pětpeněz křepelice Dudek 77 (hlas ptačí). plac: čtyří na placu zůstávají Svině 56. plúh: plauhy, vozy Strnad 58; za plau- hem chodě Skřivan 40. pobrániti: abych se mohl trochu pobrá- niti Zajíc 13. počichovati: všudy počichuje a povoní Liška 34. podezřený: podezřenejch žen Holub př. (1578 podezřelých). podletie: na podletie, Drobné ptactvo 124; také: podletní čas' Strnad 59. podmaniti: (Bůh) řádu stvořenie pod- manil Včela př. podveseliti se: když se podveselím Krka- vec 2. póhodlný: služebníky puohodlné Kůň 12 (pohodlné 1578). Pod. Frant. 3b: po- hodlný život. pojímati se: anebo se s ní pojímal Holub 38; manželóv pojímání Hrdl. př. polámati: kosti polámi Nedvěd 19. poléci: zálohy poléče Jednor. 14. Srovn. léceti. polný: s polnými (myšmi) Myš 47. položenie: v druhém položení Orel př. (= kapitola). polúhlavie: sníšli polauhlaví Svině 41. ponocný: kterej ponocnej bedlivější? Pes př.; ustaví mezi sebau ponocný Řeř. př. ponocovánie: nepilnost v ponocování Řeř. př. ponukovati: ku práci tebe ponukuje Včela 217. popudnost: ku hněvu a popudnosti Zajíc 45. posedati: posedaj na řadě Kohout 64. poslušný: to jemu bývá poslušno Úv. 25; buď jemu poslušen Včela př. postolka Orel př. povaha: povah zlých se varoval Lev př.; ale i sg.: té povahy neměj Myš př. Podobně Fr. 1b povahy osob znaje. povískati: jemu v hlavě povískám Opice 38. povolný: my jsme sobě povolné Včela 93. Podobně Fr. 2a tak jse povolen nalé- zám; povolnost 2a, 3b.
Strana 164
164 povoněti: všudy počichuje a povoní Liš- ka 34. povraz v. provaz. pozmeškati: jáť jsem pozmeškala Hus 3. pozřieti: (had) vola celého pozře Had pr. Srovn. Fr. 3a Pozřihovno. póžitečný, — tek: puožitečnost . . . zvieře puožitečné Kráva př.; puožitek veliký Opak. 47 atd. prase: desatero prasat zplodim Svině 28. preč v. pryč. projíti: tak za múdrého projdeš Zajíc 49. prokláti: bude proklán Jednor. př., 24. promírati: hladem promirám Luňák 12, Sup 50. promisiti: co sme promlsili Kozel pf. prostipnûti: prośtipna tólo Pelik. pf. protasiti: rohem protasiti Jednor. 10. provaz: provazem se zadusi Krkavec 18; ale ještě i 'povraz': kteří se povrazem zadusí č. př. (1578 provazem). prskavý: zvieře prskavé Ježek 34. prst: budešli skrze prsty hledčti a povo- líš Čáp př. pršeti: utiekají, pršic rózno Orel př. pryč letěti Čáp 51; ale ještě často preč (Orel 120 a j.). Podobně Frant. 10a ukradni se pryč. předkem omlauvám Lev 70; předkem předstaupit Lev 7. přeplatiti: chtěl bych to rád preplatiti Labuť 68. piesieci: meze přesekau Kozel př. Po- dobnè Frant. 3a aby nepñesikl. pfesuté: vrchovaté a pfesuté Orel př. převrhlý: ženské prfevrhlé chytrosti Jed- nor. 26; člověka převrhlé zlosti Opak. 33. V. zavrhly. pribéhnüti: pKibiéze rys Rys 1 (1578 při- béhne); pribéze Kuoñ 1 (1578 při- béhne) atd.; pfibézechu Jelen 3 (1578 přiběžichu). Podobné Fr. 10b ona při- běže. přibrati: včelstvo se přibralo Včela 2. přiemný: cestu přimnau Slon 47 (1578 přímau). přietelnice: jejich pritelnice Ves pi. přichvátiti: já k tobě přichváti Veš 12 (rým: státi) (v M není vůbec). piikladnice: dobrym vdovám příklad- nice Hrdl. 16. prikléeeti: hus také přikleče (rym “vleče") Hus 1. přikudliti: za vrch sobě přikudlime Pes 68. přimieřiti: spieš se <opice>> k potvoře přimieřie Beran 16. připochlebovati: se k tobě připochlebuje Liška 32. přísný: přisině trestej Opak. 91. Fr. 4a: prisné pfikazujem. pstros — tak pravidelně, ve všech vydá- nich. puklitka: misy, pukličky Kočka 37. rád: radéi Opice 56, Jednor. 33; ale i: najradsi Ve& 31 a: nejraději jídám Pelik. 8. Pod. Fr. 4a: radii propi. rada: uZívaj zajecie raddy Zafjic pf. rataj: pravý rataj a sedlák Páv 4. rmütiti Uv. 54 a casto. rok: (mne) za mrchw na roky prodá Kůň 60. rozbořenie: v rozboření domu Kůň př. rozdiel: v XIII. rozdílu Orel př. < = ka- pitola >. rozehráti: rozehraje se letí preč Orel 120. rozkol: v rozkol <stromu>> štěpuji Ko- zel 27. rozkińsiti: oheń rozkfisim Ohnivdé 16. rozmnohnüti: národ bych rozmmohla Myš 46 (1578 rozmnoźila; snad jen tiskovou chybou m. rozm(u)ohla k ‘rozmoci’). rozen: na roznu Pav 54. řád: na řad piti Hus 60. řežáb, přirozenie řežabí; zpravidla Řežáb (1578 Řeřáb zpravidla). řežábek: Holub př. (1578 jeřábek). samce umře Hrdl. př. Satanás Had. 121; Sataná&ovi synové Je- len pf. V. sathan.
164 povoněti: všudy počichuje a povoní Liš- ka 34. povraz v. provaz. pozmeškati: jáť jsem pozmeškala Hus 3. pozřieti: (had) vola celého pozře Had pr. Srovn. Fr. 3a Pozřihovno. póžitečný, — tek: puožitečnost . . . zvieře puožitečné Kráva př.; puožitek veliký Opak. 47 atd. prase: desatero prasat zplodim Svině 28. preč v. pryč. projíti: tak za múdrého projdeš Zajíc 49. prokláti: bude proklán Jednor. př., 24. promírati: hladem promirám Luňák 12, Sup 50. promisiti: co sme promlsili Kozel pf. prostipnûti: prośtipna tólo Pelik. pf. protasiti: rohem protasiti Jednor. 10. provaz: provazem se zadusi Krkavec 18; ale ještě i 'povraz': kteří se povrazem zadusí č. př. (1578 provazem). prskavý: zvieře prskavé Ježek 34. prst: budešli skrze prsty hledčti a povo- líš Čáp př. pršeti: utiekají, pršic rózno Orel př. pryč letěti Čáp 51; ale ještě často preč (Orel 120 a j.). Podobně Frant. 10a ukradni se pryč. předkem omlauvám Lev 70; předkem předstaupit Lev 7. přeplatiti: chtěl bych to rád preplatiti Labuť 68. piesieci: meze přesekau Kozel př. Po- dobnè Frant. 3a aby nepñesikl. pfesuté: vrchovaté a pfesuté Orel př. převrhlý: ženské prfevrhlé chytrosti Jed- nor. 26; člověka převrhlé zlosti Opak. 33. V. zavrhly. pribéhnüti: pKibiéze rys Rys 1 (1578 při- béhne); pribéze Kuoñ 1 (1578 při- béhne) atd.; pfibézechu Jelen 3 (1578 přiběžichu). Podobné Fr. 10b ona při- běže. přibrati: včelstvo se přibralo Včela 2. přiemný: cestu přimnau Slon 47 (1578 přímau). přietelnice: jejich pritelnice Ves pi. přichvátiti: já k tobě přichváti Veš 12 (rým: státi) (v M není vůbec). piikladnice: dobrym vdovám příklad- nice Hrdl. 16. prikléeeti: hus také přikleče (rym “vleče") Hus 1. přikudliti: za vrch sobě přikudlime Pes 68. přimieřiti: spieš se <opice>> k potvoře přimieřie Beran 16. připochlebovati: se k tobě připochlebuje Liška 32. přísný: přisině trestej Opak. 91. Fr. 4a: prisné pfikazujem. pstros — tak pravidelně, ve všech vydá- nich. puklitka: misy, pukličky Kočka 37. rád: radéi Opice 56, Jednor. 33; ale i: najradsi Ve& 31 a: nejraději jídám Pelik. 8. Pod. Fr. 4a: radii propi. rada: uZívaj zajecie raddy Zafjic pf. rataj: pravý rataj a sedlák Páv 4. rmütiti Uv. 54 a casto. rok: (mne) za mrchw na roky prodá Kůň 60. rozbořenie: v rozboření domu Kůň př. rozdiel: v XIII. rozdílu Orel př. < = ka- pitola >. rozehráti: rozehraje se letí preč Orel 120. rozkol: v rozkol <stromu>> štěpuji Ko- zel 27. rozkińsiti: oheń rozkfisim Ohnivdé 16. rozmnohnüti: národ bych rozmmohla Myš 46 (1578 rozmnoźila; snad jen tiskovou chybou m. rozm(u)ohla k ‘rozmoci’). rozen: na roznu Pav 54. řád: na řad piti Hus 60. řežáb, přirozenie řežabí; zpravidla Řežáb (1578 Řeřáb zpravidla). řežábek: Holub př. (1578 jeřábek). samce umře Hrdl. př. Satanás Had. 121; Sataná&ovi synové Je- len pf. V. sathan.
Strana 165
satrapa: tu dvorskou satrapu Orel pr. seepenčti: aby <muž> scepenél Hrdl. pf. sen <= spaní>>: z těžkosti sna Veš př. shladiti: (aby) pokolenie z světa neshla- dil Jelen 14. schladiti: mne <<kozla> kyjem schladi$ Kozel 34. sehúmlati: (nedvěd) schúmlá tě Nedvěd sieje: kdyZ se do sije zabére Hus pf. sjímati: aby se <ženy>> s jinými sjima- ly Hrdl. př. siíti: tudy nepřízeň naše sešla Had 28. skála: na škále Jednor. př. (1578 skále). skliditi: sklidilť bych je s tebau Noh 17. sklizovati: sklizovalať sem mláto Svině 7. skóro: jakž skuoro pohledí Páv př.; jakož skuoro snese Sup. př. skropenie <= conspersio>>: aby byl nové skropenie Had pr. <= 1. Cor. 92. skrütiti: a6 hlaviéky neskrütim Hrdl. 34. skrýš m.: pekelných skrýšuov Rys 28 (vedle toho “skrýše' f.). skřivance Skřiv. 37 (1578 škřivánek). sleptati : hned ji slepce Žába 28. slza: na ûdoli slzi Sup pr. <= vallis lacrimarum. smlsiti: véecko smlstš Kočka 68. sobiti: aby sobč nesobil Veš 51; sam sobé sobim Vlk 17, (aby) málo sobč sobil Orel 39 atd. sohol: Kuna, sokol a veveřice Opice 59 (omylem tiskovým, 1578 správné so- bol). spčváček: domáci, milý spéváček Veš 30. spolubratří a spoludědici s Kristem Orel př. Pod. spolupautnikom Frant. 6b. spolutovařišstvo: z spolutovařistva Jelen pf. Podobné spolutovar y&ie Frant. 16a. sprosiny: ty jsi sprosten Ref. 62. sprotiviti se: jest se on Bohu sprotivil . . . Ze se élovéku sprotivilo Üv. 17 .. 15. spurný: jemu jest všecko spurno... samému spurnému Úv. 26/7. srnina: ty, vzácná srnino Jelen 50, o ptactvo nebo srninu Luňák 8 (v rý- mu). 165 sstarati se: kdyZ jse sstarám Cáp 38. státi: když nám < kral> nestane, vojsko za málo stane Včela 119/20. Podobně Fr. 11b čas staneš u pokání. stesknúti: mohloť by se pětkrát stesk- núti Opak. 122. Podobné Fr. 1a ne- stedté sobs. stracovati: aby éasuov nestracoval Véela 220. strahovinie: opusti potiebné strahovdnie Liška 46. strážlivý: psa sirážlivého Beran 98. střiedmě vyslyšeti Lev 63. studánka: běž k studánce Hus př. studiti se: svym chudym lidem se nestud Opak. 70 (rym: bud!). Podobnó Fr. 9a at nevadie ani mne k Vaśi Milosti studie. stüliti: nikdyt bych hrdla nestaulila Zá- ba 24. stupéti: jeho nos tak mu stupi Odp př. (1578 se stupi). sukně: netřeba sukeň jednati Kůň 26. súkromný: saukromného místa Lev 16. súžiti sě: když jse sstarám a súžím Čáp 38. svět: (obchodníci) pracují přes svět Čáp svévolný: svývolnému poblüzení Hef. př. svodný: svodné radě Kozel 52. svrček Veš př., 29 (1578 cvrček). Sanovati: bycht tebe nešanovala Kočka 17. Sart: do nejmenšího šartu Sup př. šathan: čáp, šathan i bočan Čáp př., 3. šibenice: hoden, aby na šibenici visal Myš 26. šípatý: šípatých rohuo Zajic 57 (omy- lem; 1578 správně špičatých). škála v. skála. šle: jel bych vorat, nemám šlí Strnad 56. škřiv- v. skřiv-. šlechtičný: rodu šlechtičného Žežh. 30. šňupka: bych mu dobrú śnupku dala Kočka 18. štos: dalby štos kordem Swviné 46.
satrapa: tu dvorskou satrapu Orel pr. seepenčti: aby <muž> scepenél Hrdl. pf. sen <= spaní>>: z těžkosti sna Veš př. shladiti: (aby) pokolenie z světa neshla- dil Jelen 14. schladiti: mne <<kozla> kyjem schladi$ Kozel 34. sehúmlati: (nedvěd) schúmlá tě Nedvěd sieje: kdyZ se do sije zabére Hus pf. sjímati: aby se <ženy>> s jinými sjima- ly Hrdl. př. siíti: tudy nepřízeň naše sešla Had 28. skála: na škále Jednor. př. (1578 skále). skliditi: sklidilť bych je s tebau Noh 17. sklizovati: sklizovalať sem mláto Svině 7. skóro: jakž skuoro pohledí Páv př.; jakož skuoro snese Sup. př. skropenie <= conspersio>>: aby byl nové skropenie Had pr. <= 1. Cor. 92. skrütiti: a6 hlaviéky neskrütim Hrdl. 34. skrýš m.: pekelných skrýšuov Rys 28 (vedle toho “skrýše' f.). skřivance Skřiv. 37 (1578 škřivánek). sleptati : hned ji slepce Žába 28. slza: na ûdoli slzi Sup pr. <= vallis lacrimarum. smlsiti: véecko smlstš Kočka 68. sobiti: aby sobč nesobil Veš 51; sam sobé sobim Vlk 17, (aby) málo sobč sobil Orel 39 atd. sohol: Kuna, sokol a veveřice Opice 59 (omylem tiskovým, 1578 správné so- bol). spčváček: domáci, milý spéváček Veš 30. spolubratří a spoludědici s Kristem Orel př. Pod. spolupautnikom Frant. 6b. spolutovařišstvo: z spolutovařistva Jelen pf. Podobné spolutovar y&ie Frant. 16a. sprosiny: ty jsi sprosten Ref. 62. sprotiviti se: jest se on Bohu sprotivil . . . Ze se élovéku sprotivilo Üv. 17 .. 15. spurný: jemu jest všecko spurno... samému spurnému Úv. 26/7. srnina: ty, vzácná srnino Jelen 50, o ptactvo nebo srninu Luňák 8 (v rý- mu). 165 sstarati se: kdyZ jse sstarám Cáp 38. státi: když nám < kral> nestane, vojsko za málo stane Včela 119/20. Podobně Fr. 11b čas staneš u pokání. stesknúti: mohloť by se pětkrát stesk- núti Opak. 122. Podobné Fr. 1a ne- stedté sobs. stracovati: aby éasuov nestracoval Véela 220. strahovinie: opusti potiebné strahovdnie Liška 46. strážlivý: psa sirážlivého Beran 98. střiedmě vyslyšeti Lev 63. studánka: běž k studánce Hus př. studiti se: svym chudym lidem se nestud Opak. 70 (rym: bud!). Podobnó Fr. 9a at nevadie ani mne k Vaśi Milosti studie. stüliti: nikdyt bych hrdla nestaulila Zá- ba 24. stupéti: jeho nos tak mu stupi Odp př. (1578 se stupi). sukně: netřeba sukeň jednati Kůň 26. súkromný: saukromného místa Lev 16. súžiti sě: když jse sstarám a súžím Čáp 38. svět: (obchodníci) pracují přes svět Čáp svévolný: svývolnému poblüzení Hef. př. svodný: svodné radě Kozel 52. svrček Veš př., 29 (1578 cvrček). Sanovati: bycht tebe nešanovala Kočka 17. Sart: do nejmenšího šartu Sup př. šathan: čáp, šathan i bočan Čáp př., 3. šibenice: hoden, aby na šibenici visal Myš 26. šípatý: šípatých rohuo Zajic 57 (omy- lem; 1578 správně špičatých). škála v. skála. šle: jel bych vorat, nemám šlí Strnad 56. škřiv- v. skřiv-. šlechtičný: rodu šlechtičného Žežh. 30. šňupka: bych mu dobrú śnupku dala Kočka 18. štos: dalby štos kordem Swviné 46.
Strana 166
166 štrafovati: v neduotklivosti Opak. 16. Strafuje téci: po všech kautech teče Liška 38. temnosti plur. zpravidla (podle ‘tene- brae') Kočka př. atd. tenata lécejí Jelen př. tepru Sup 24 (jindy ‘tepruov’ Sup př. atd.) Srovn. aby ‘epruov nesla. Fr. 10a, vidél tepruv v pekle otce 5b atd. tetěný: jsme sobě teténi <bratf!> Pes 76. těžký: jáť sem každému tézek Ježek 2 (rym: ježek). tištěnice i tvarohy Kráva 17. tkati: kterak dice své sieti Včela 165. tknüti: kdyZ se jezdce ikne Had 87. tlachna: <žena> zastaví tlachnu Zába tlustnûti: brani ilustnauti Sup pf. tmy plur. zpravidla (podle 'tenebrae') Kočka pf. tmavý: (živočichové) žraví, imavi, noční Sova př. 7. tovařišský: (létáme) v haufich tovarisky Holub př. (1578 tovaryšsky); bývej také tovaryšský t. 51. troky: na trokách opafenau Sviné 71. trudný: když byl velmi trúden Opice 31 (rým: huben). Pod. Fr. 13a udělala se náramně traudna. tuhdy muadrejsi Hus 68 (1578 tudy). tuch-tuch-tueh Slavik 11 (hlas ptaci). tvář: poslyšiž němé tváři Orel př. ty-ty-ty Strnad 55 (hlas ptačí). ubodnůúti: kopím jeho ubodne Had 88. učitel (= doctor): knihy mudrcuo a uči- teluo Holub př.; jmenovaní učitelové (Virgil, Plinius) Včela př. ujieti: ujal mu bůh toho panství Úv. 13; (vlk) vola vždycky po zadku ujme Vlk úv. ujíti: když tebe síla ujde Čáp př. ukälenau svini Slon 12. uküsnûti: mys ukausne Zajic 19. ulśti: ulaje mne Kiń 55. Uli: z auly ven (1578 aulu) Včela pf. (nanos) plné aule Včela 243. ulíčilať sem své tváře Opice 7. umlknüti: hned wmlkne Žába př. unmrlý: nedopauštějíc wmrlého věku vésti Veš př. upadovati: v moc lidské upaduji Vik 47. upiti: upije jej i sam se Luňák př.; upije se a užéře Kůň 57. upi ati: mne upéře Kůň 58. upřemný: upřemnou řeč Rys 20 (1578 uprimnau). upříkřiti: (člověk) mnohokrát upřikřie hovado Kráva př. uřas- v. užas. ustřeliti: jiného usiřeliti Had 97. ustipnûti: blecha ustipne Zajic 20. uteèenie: (bréni se) uteéeniem nebolizto rohama. Uv. 48. utepali: utepe je a ulaje Kiń 55. użasnuli: (oni) se ji uťasú Beran 20 (1578 użasń). vápenice: v toběž játry a plíce hoří co u vápenici Hus př. vážiti: ani na mně ze všech stran vážie Zajic 25. včelstvo jse přibralo Včela 2. vděk: buď pak vděk nebo nevděk Drobné ptactvo 108. vdoviti: (ženy) edoviti by chtély Hrdlic- ka pf. věk: s tebau jsme každý věk Drobné ptacivo 107. veliký často, ale i: stodolu veľkú Slon 58 (1578 velikau). velryb: krom velryba najvětšieho Žába 57; ovelryba nesmí se pokusiti Žába př. véska v. víska. vidim-vidim Laśtovice 19 (hlas ptaći). vidly: s vidlami svýma K ozel 60. víska: na výskách Sova př. (i 1578). vinobitie: v vinobitt mořském Zajíc př. vnaditi: ani <aby> jich vnadil v svuoj dôm Hus 40. vojansk y: v vojanském béhu Véela pf. volavee: sem prorok i volavec Krkavec 2.
166 štrafovati: v neduotklivosti Opak. 16. Strafuje téci: po všech kautech teče Liška 38. temnosti plur. zpravidla (podle ‘tene- brae') Kočka př. atd. tenata lécejí Jelen př. tepru Sup 24 (jindy ‘tepruov’ Sup př. atd.) Srovn. aby ‘epruov nesla. Fr. 10a, vidél tepruv v pekle otce 5b atd. tetěný: jsme sobě teténi <bratf!> Pes 76. těžký: jáť sem každému tézek Ježek 2 (rym: ježek). tištěnice i tvarohy Kráva 17. tkati: kterak dice své sieti Včela 165. tknüti: kdyZ se jezdce ikne Had 87. tlachna: <žena> zastaví tlachnu Zába tlustnûti: brani ilustnauti Sup pf. tmy plur. zpravidla (podle 'tenebrae') Kočka pf. tmavý: (živočichové) žraví, imavi, noční Sova př. 7. tovařišský: (létáme) v haufich tovarisky Holub př. (1578 tovaryšsky); bývej také tovaryšský t. 51. troky: na trokách opafenau Sviné 71. trudný: když byl velmi trúden Opice 31 (rým: huben). Pod. Fr. 13a udělala se náramně traudna. tuhdy muadrejsi Hus 68 (1578 tudy). tuch-tuch-tueh Slavik 11 (hlas ptaci). tvář: poslyšiž němé tváři Orel př. ty-ty-ty Strnad 55 (hlas ptačí). ubodnůúti: kopím jeho ubodne Had 88. učitel (= doctor): knihy mudrcuo a uči- teluo Holub př.; jmenovaní učitelové (Virgil, Plinius) Včela př. ujieti: ujal mu bůh toho panství Úv. 13; (vlk) vola vždycky po zadku ujme Vlk úv. ujíti: když tebe síla ujde Čáp př. ukälenau svini Slon 12. uküsnûti: mys ukausne Zajic 19. ulśti: ulaje mne Kiń 55. Uli: z auly ven (1578 aulu) Včela pf. (nanos) plné aule Včela 243. ulíčilať sem své tváře Opice 7. umlknüti: hned wmlkne Žába př. unmrlý: nedopauštějíc wmrlého věku vésti Veš př. upadovati: v moc lidské upaduji Vik 47. upiti: upije jej i sam se Luňák př.; upije se a užéře Kůň 57. upi ati: mne upéře Kůň 58. upřemný: upřemnou řeč Rys 20 (1578 uprimnau). upříkřiti: (člověk) mnohokrát upřikřie hovado Kráva př. uřas- v. užas. ustřeliti: jiného usiřeliti Had 97. ustipnûti: blecha ustipne Zajic 20. uteèenie: (bréni se) uteéeniem nebolizto rohama. Uv. 48. utepali: utepe je a ulaje Kiń 55. użasnuli: (oni) se ji uťasú Beran 20 (1578 użasń). vápenice: v toběž játry a plíce hoří co u vápenici Hus př. vážiti: ani na mně ze všech stran vážie Zajic 25. včelstvo jse přibralo Včela 2. vděk: buď pak vděk nebo nevděk Drobné ptactvo 108. vdoviti: (ženy) edoviti by chtély Hrdlic- ka pf. věk: s tebau jsme každý věk Drobné ptacivo 107. veliký často, ale i: stodolu veľkú Slon 58 (1578 velikau). velryb: krom velryba najvětšieho Žába 57; ovelryba nesmí se pokusiti Žába př. véska v. víska. vidim-vidim Laśtovice 19 (hlas ptaći). vidly: s vidlami svýma K ozel 60. víska: na výskách Sova př. (i 1578). vinobitie: v vinobitt mořském Zajíc př. vnaditi: ani <aby> jich vnadil v svuoj dôm Hus 40. vojansk y: v vojanském béhu Véela pf. volavee: sem prorok i volavec Krkavec 2.
Strana 167
vrabčice: té chlipné vrabčice Hrdl. 28. vreh: za vrch se s nimi vláčím Kohout 40, př. vrkati: haukám nebo vrkám Holub 7. všetek nejčastěji, též všecken; zřídka všecek Kóň př. všelikteraký Lev 58, Jelen 18, 48. výběrka: bez výběrky <loví>> Vik 20. vybuzuii jej Veš př. <možná tiskovou chybou m. vzb->. vydävati se: nevyddvaj se takového <= za neustupného> Nedvěd př. vylínati: z peří vylinám. Jestfáb 25. Vylüpiti: zrak očí . . nan vylaupil Lev 8. vymlavati: vymlauváš mi velmi mnoho Beran 71. výmluvník: maudrým vejmluvnikem Ko- hout 68. vypadnüti: aby pryč vypadl Had 112. vyprati: (ta) mne kyjem vypéře Kozel 40. vysléditi Bobr. 14, 15(podruhé 1578 po- lozil ‘vyhledis’). vysokomyslná pýcha Lev 51. vystrahovati: člověka vystrahuje Had 4. výtečný: výborná a výtečná Opice 24, srovn. Frant. 16b doktoře! vejlečný pane vytrhati: (aby) nikam jse nevytrhali Řeřáb př. vyvrátiti: na té oči vyvráti Lev 20. vyvýšený: mocem vyvýšeným buď pod- dana Orel pf. výžle: vyžlata na mně chovají Zajíc 25. vz- v. t. z-. vzieti se: hned se liška vezme kdes Liška 2; ihned se kdes vezme .. ježek Je- žek 1. vždycky často, vždýcky Liška 38, srovn. Frani. 3b. zabím jej Had 62. zableskne očima Vik 3. zahochceme Sova 69. záhubce tvoji Kočka 48. zaklátiti: žeť se hlava nezakláti Hus 64. zaklekei nad nimi Čáp 13. 167 zaleehei pod pazdmi Cdp 14. zaležeti: nočního času nezaležim Pes 24. zámutek své siroby Hrdl. 14 (ale 1578 zármutek; tak i jindy již 1528) Lev př. zanechávám řvání Lev 28. zanechutnati: tak mu zanechuind Ves pr. zapřicti: hned toho zapří Žába pf. zasobiti: královstvie jeho sobé zasobil Včela př.; aby zasobil Liska pf. (M. obliboval). zavrhlý: špatné zavrhlé zvieřátko Ježek 22. V. převrhlý. zběř: s mnohau zběři Lev 6. zbývati: pro pána hrdla zbývá Opak. 24. zdechniti: kdyż zdćchne Beran 29. zdieti: tvau cestu lépe zděje Labuť 44. zdlužiti se: ano jse zdluzic na řemeslo Čáp pf. Srovn. Frant. 3b, 6b, 17b... zdlužiti se. místo nízko zedrati: mnoho bojuov s nimi zděřem Včela 62. zehrati: ze se ji zjestrabil a zehral Hrdl. zezieni milého Vik 18. zhajovati: Nedvěd hněvu zhajuje Opak. zhlúpělý: jako zhlaupélej sedlék Hus 14. zhoditi: doluov tě zhodine Kůň 33 (1578 shodíme). zhovadily Gasto (Uv. 34, Beran pf. atd.). zehuravělý hladem Kůň 53. zimavá země Ref, 41, zjestiabiti: že se ji ten <muz> zjestra- bil a zehral Hrdl. př. zklamává chytrost sílu Jednor. 44. zlüpiti: na zadní se nohy vysoce zlaupi Nedvěd 2 (1578: zsaupí). znik: nedadi nam zmku Sova 39; (oni)mi znaku nedadie Ježek 5. zóčiti: když se zučí nebo uzfí Sova pf. (i 1578). zpátek: všecko na spatek puosobí Sova zpět: všecko se zpět děje Slon př. zróst: zrost zemský pohadau Kozel př.; srovn.: tak velicí zrosteme Had 99. zřejemně to vidíme Veš př.; srovn. hně- vivost zřejemna jest Holub př. a ‘zfejemné’ Frant. 14a.
vrabčice: té chlipné vrabčice Hrdl. 28. vreh: za vrch se s nimi vláčím Kohout 40, př. vrkati: haukám nebo vrkám Holub 7. všetek nejčastěji, též všecken; zřídka všecek Kóň př. všelikteraký Lev 58, Jelen 18, 48. výběrka: bez výběrky <loví>> Vik 20. vybuzuii jej Veš př. <možná tiskovou chybou m. vzb->. vydävati se: nevyddvaj se takového <= za neustupného> Nedvěd př. vylínati: z peří vylinám. Jestfáb 25. Vylüpiti: zrak očí . . nan vylaupil Lev 8. vymlavati: vymlauváš mi velmi mnoho Beran 71. výmluvník: maudrým vejmluvnikem Ko- hout 68. vypadnüti: aby pryč vypadl Had 112. vyprati: (ta) mne kyjem vypéře Kozel 40. vysléditi Bobr. 14, 15(podruhé 1578 po- lozil ‘vyhledis’). vysokomyslná pýcha Lev 51. vystrahovati: člověka vystrahuje Had 4. výtečný: výborná a výtečná Opice 24, srovn. Frant. 16b doktoře! vejlečný pane vytrhati: (aby) nikam jse nevytrhali Řeřáb př. vyvrátiti: na té oči vyvráti Lev 20. vyvýšený: mocem vyvýšeným buď pod- dana Orel pf. výžle: vyžlata na mně chovají Zajíc 25. vz- v. t. z-. vzieti se: hned se liška vezme kdes Liška 2; ihned se kdes vezme .. ježek Je- žek 1. vždycky často, vždýcky Liška 38, srovn. Frani. 3b. zabím jej Had 62. zableskne očima Vik 3. zahochceme Sova 69. záhubce tvoji Kočka 48. zaklátiti: žeť se hlava nezakláti Hus 64. zaklekei nad nimi Čáp 13. 167 zaleehei pod pazdmi Cdp 14. zaležeti: nočního času nezaležim Pes 24. zámutek své siroby Hrdl. 14 (ale 1578 zármutek; tak i jindy již 1528) Lev př. zanechávám řvání Lev 28. zanechutnati: tak mu zanechuind Ves pr. zapřicti: hned toho zapří Žába pf. zasobiti: královstvie jeho sobé zasobil Včela př.; aby zasobil Liska pf. (M. obliboval). zavrhlý: špatné zavrhlé zvieřátko Ježek 22. V. převrhlý. zběř: s mnohau zběři Lev 6. zbývati: pro pána hrdla zbývá Opak. 24. zdechniti: kdyż zdćchne Beran 29. zdieti: tvau cestu lépe zděje Labuť 44. zdlužiti se: ano jse zdluzic na řemeslo Čáp pf. Srovn. Frant. 3b, 6b, 17b... zdlužiti se. místo nízko zedrati: mnoho bojuov s nimi zděřem Včela 62. zehrati: ze se ji zjestrabil a zehral Hrdl. zezieni milého Vik 18. zhajovati: Nedvěd hněvu zhajuje Opak. zhlúpělý: jako zhlaupélej sedlék Hus 14. zhoditi: doluov tě zhodine Kůň 33 (1578 shodíme). zhovadily Gasto (Uv. 34, Beran pf. atd.). zehuravělý hladem Kůň 53. zimavá země Ref, 41, zjestiabiti: že se ji ten <muz> zjestra- bil a zehral Hrdl. př. zklamává chytrost sílu Jednor. 44. zlüpiti: na zadní se nohy vysoce zlaupi Nedvěd 2 (1578: zsaupí). znik: nedadi nam zmku Sova 39; (oni)mi znaku nedadie Ježek 5. zóčiti: když se zučí nebo uzfí Sova pf. (i 1578). zpátek: všecko na spatek puosobí Sova zpět: všecko se zpět děje Slon př. zróst: zrost zemský pohadau Kozel př.; srovn.: tak velicí zrosteme Had 99. zřejemně to vidíme Veš př.; srovn. hně- vivost zřejemna jest Holub př. a ‘zfejemné’ Frant. 14a.
Strana 168
168 zvěří: tělo jeho jest jako zvěřie Sup 26 (1578: zvěří). zvěřina: Jelene, slavná zvěřino! Jelen 19. zvésti: což sobě rozumem svým zvede Úv. 23. zvetšený: mnohá zvetéená baba Hrdl. př. (1578: napoly shnilá). zvolný: do příbytku zvolnějšího Ves 53; srovn.: vsude zvolnost bude Ves 56. ZVoziti i sklizovati Vrana 94. Zvrâtiti: div, Ze se velikým hořem ne- zvráti < = 1. sg. — tím; rým státi> Pes 4. žahadla v sobě máme Včela 97. žežhulka (jen tak). žid: huoře nežli žid lichví Krt. př. živnost: nezmeškal živnosti Opak. 64; srovn. živnost a obchod vésti Frant. 2b. SEZNAM JMEN Absolon nejkraší Jednor. př. Adama starého vyvrz Had př. Alexandra Macedonského Opice Alexandra kronika Včela pf. př.; Anna prorokyni <z Lukase 2. kap.> Hrdl. př. Atleta žena Orel př. Darya, krále perského Včela př. Demokryta mudrce naučení Kohout př. (citát z Cécer., v. t.). Klaudya cisafe Had pf. Kristus pokoje nám pozüstavil Zába pf.; v. Matouš, Jan atd. Macedonský v. Alexander. Megara, žena Sokratova Jednor. př. Maximus v. Valerius. mudrci, mudřec v. Aristoteles. Pavel učí Krista znáti Pelik.; v. Kor., Tit., Žid. atd. Přísloví v. t. Proverb. Quintus v. Curcius. Regulus cisar Had pf. Samson: Jednor. př., 39. Siculus v. Diodorus. Sokrates (a jeho ženy) Jednor. př. Šalomoun nejmoudřejší Jednor. př. Xantippa, žena Sokratova Jednor. př. SOUPIS CITÁTŮ Affrodyzeus (ok. r. 200): ‘vorlice zrak pfeostry' Orel pf.; 'koóka ve tmách vi- dí? Kočka př. Aristoteles 'zajíc strašivý, choulostivý' Zajic pf.; 'Lev jest silny” Lev pf. (v. t. Plinius, mudřec a mudrci). Augustýn, 1. kn. učenie křesť srovnání hříšníků s plavci v bouři Zajíc př.; 2. kn. uč. kř. 'had hlavy chrání' Had př.; (bez mista) nic jistšího než smrt Krkavec př. Cicero, Kn. o věšťtování < — De divi- nat.> 'kohout budí lidi k práci' Ko- hout pf. (cituje Demokrita); (bez mís- ta) 'sviné necistá, vie Zere' Sviné pr. Columella v. Kolumella. Cureius, Quintus “kronika o Alexandru uvádí Včela př. Diodorus Siculus o zivotd Alexandrové Opice př. Ejez. (Pavel) 4. kap. Slunce nezapadej nad hněvem Nedvěd př.; S. kap. chválil Boha Kráva př.; 1b. Muži mají milo- vati manželky Myš př.; 6 kap.; sná- šejte se v lásce Nedvěd př. Eklesiastik, 25. kap. Blahoslavený, kdo má Zenu smyslnau Jednor. pf.; ibid. Čeho v mladosti neshromáždí, v sta- rosti nenajde Ježek př.; 26. kap. Mi- lost nad milosti žena stydlivá Jed- nor. př. Exod. v. 2. kn. Mojż.
168 zvěří: tělo jeho jest jako zvěřie Sup 26 (1578: zvěří). zvěřina: Jelene, slavná zvěřino! Jelen 19. zvésti: což sobě rozumem svým zvede Úv. 23. zvetšený: mnohá zvetéená baba Hrdl. př. (1578: napoly shnilá). zvolný: do příbytku zvolnějšího Ves 53; srovn.: vsude zvolnost bude Ves 56. ZVoziti i sklizovati Vrana 94. Zvrâtiti: div, Ze se velikým hořem ne- zvráti < = 1. sg. — tím; rým státi> Pes 4. žahadla v sobě máme Včela 97. žežhulka (jen tak). žid: huoře nežli žid lichví Krt. př. živnost: nezmeškal živnosti Opak. 64; srovn. živnost a obchod vésti Frant. 2b. SEZNAM JMEN Absolon nejkraší Jednor. př. Adama starého vyvrz Had př. Alexandra Macedonského Opice Alexandra kronika Včela pf. př.; Anna prorokyni <z Lukase 2. kap.> Hrdl. př. Atleta žena Orel př. Darya, krále perského Včela př. Demokryta mudrce naučení Kohout př. (citát z Cécer., v. t.). Klaudya cisafe Had pf. Kristus pokoje nám pozüstavil Zába pf.; v. Matouš, Jan atd. Macedonský v. Alexander. Megara, žena Sokratova Jednor. př. Maximus v. Valerius. mudrci, mudřec v. Aristoteles. Pavel učí Krista znáti Pelik.; v. Kor., Tit., Žid. atd. Přísloví v. t. Proverb. Quintus v. Curcius. Regulus cisar Had pf. Samson: Jednor. př., 39. Siculus v. Diodorus. Sokrates (a jeho ženy) Jednor. př. Šalomoun nejmoudřejší Jednor. př. Xantippa, žena Sokratova Jednor. př. SOUPIS CITÁTŮ Affrodyzeus (ok. r. 200): ‘vorlice zrak pfeostry' Orel pf.; 'koóka ve tmách vi- dí? Kočka př. Aristoteles 'zajíc strašivý, choulostivý' Zajic pf.; 'Lev jest silny” Lev pf. (v. t. Plinius, mudřec a mudrci). Augustýn, 1. kn. učenie křesť srovnání hříšníků s plavci v bouři Zajíc př.; 2. kn. uč. kř. 'had hlavy chrání' Had př.; (bez mista) nic jistšího než smrt Krkavec př. Cicero, Kn. o věšťtování < — De divi- nat.> 'kohout budí lidi k práci' Ko- hout pf. (cituje Demokrita); (bez mís- ta) 'sviné necistá, vie Zere' Sviné pr. Columella v. Kolumella. Cureius, Quintus “kronika o Alexandru uvádí Včela př. Diodorus Siculus o zivotd Alexandrové Opice př. Ejez. (Pavel) 4. kap. Slunce nezapadej nad hněvem Nedvěd př.; S. kap. chválil Boha Kráva př.; 1b. Muži mají milo- vati manželky Myš př.; 6 kap.; sná- šejte se v lásce Nedvěd př. Eklesiastik, 25. kap. Blahoslavený, kdo má Zenu smyslnau Jednor. pf.; ibid. Čeho v mladosti neshromáždí, v sta- rosti nenajde Ježek př.; 26. kap. Mi- lost nad milosti žena stydlivá Jed- nor. př. Exod. v. 2. kn. Mojż.
Strana 169
Ezaias v. Izaiáš. Ezech. 3. kap.: Synu, strázcem sem tebe dal Ref. pr. Filip. 2. kap. Blahosl. jichž Bůh břicho jest Jelen př. (týž citát Franta 3b); ibid. ve jménu “Ježiš klekej každé koleno Slon př.; 8. kap. (3!) šetřte těch, kteří jsau nepřátelé kříže Krystova Lev př. Firmian v. Laktane. Gen. v. 2. kn. Mojž. Grapaldus Franc. Mar. (ok. 1500) ‘hrd- litka ptak uslechtily’ Hrdl. pf. IIoracius <<Epist. I> cokoli králové bláznivé spáši, toho lid zlým zakusiti musí Žába př.; < Epist.].> přes moře se plavíme, jakož Horacius dí Krt. př.; Hor. svini přítelkyní bláta nazývá Sviné pf. Ysaias 53. kap. 'jakžto beránek neotevře úst svých Nedvěd př. a Beran př. 56. kap. jako psi némi nemohuüce &té- kati Slon pf.; Ezaie 60. kap. oko nevi- dělo, ucho neslyšelo . . Noh př. <po- dobné HEzate 3. Běda vám, kteří vstá- váte ráno Franta 3b. Jan (v. t. Joannes) evang. 8. kap. kdo z světa jest, v hříších umře Nedvěd př.; 13. kap. Kristus se modlil před večeří Kráva př. Jerem. XI. A já jakžto beránek tichý Beran př. Jeron. epistola k ženě Atleté *o déti veli- ká péée' Vorlice pf. Joannes monachus, kronika o Alex. Včela př. Joh, 1. 3. 4. kap. jak trpěl Kůň př. <1. kap. cituje též Frant. 3/4; "Nahý sem vyšel z břicha matky'). Justinus, kronika o Alex. Včela př. Juvenalis: (14) ‘nic mrzkého pied détini’ Orel pf.; “dar boží žena dobrá .. Ho- lub př. Kolumella, Luc.: 'který jest větší milov- ník pána nežli pes?' Pes př. 169 Korint., 7. epist. kap. 2. Oko nevidělo, ucho neslyšelo <z Isai. 60 v. t.> 5. kap. 'vymet starý kvas" Had pf.; ibid. “Obnov se duchem Jestfáb pf.; kap 6 cizoložník nepřijde do nebes Kohout pf.; ibid. není slušné údy Kristovy učiniti údy nevěstky Vik pf. 12. kap. každý člověk od Boha dar svůj Páv př.; 13. bližního miluj Opice II.ep. kap. 12 Pavel do 3. nebe vtržen Noh pf.; kap. 5 mysl zvednouti k nebi Orel př. Kroniky římské: Regulus obehnal hada Had př. Laktancius Firmianus, široce o fénixovi Ohniváč př. Levit. v. 3. kn. MoiZ. Lukáš, evang., kap. 2 o Anné prorokyní Hrdlička př.;.kap. 10 milovati bližního Opice př.; kap. 11 kdo tluče, bude mu otevřeno Kohout př.; kap. 12: bohatec naplniv stodoly zemřel Myš př., Sup př.; přátely čiňte z mamony Kůň př., nevíme dne smrti Krkavec př., nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo Noh př.; kap. 17 zhresi-li kdo, odpust Lev př.; kap. 22 Kristus před večeří se modlil Kráva pf.; kap. 24 Kristus na kříži se modlil za nepřátely Nedvěd př. (Yaké Frant. cituje 6a kap. 9. a 18. z Luk.) Lukrecius: lev bojí se kokrhání kohou- tího Koh. pf. Marek, kap. 8 Kristus se modlil, než sy- til zástupy Kráva př.; kap. 12 miluj bližního jako se Opice př.; kap. 14 Kristus se před večeří modlil Kráva Matúš, kap. 5 Blahoslavení čistého srdce Sviné př., Orel př.; kdo se hnévá na bratra . . Nedvěd př., protivenství sná- šej, zlým čiň dobře Nedvěd př.; kap. 6, nelze sloužiti Bohu a mamoně Bobr př.; kap. 7. jakou měrou měříte Orel př.; kap. 10 kdo ztratí život pro Krista, na věky najde jej; Vlk. př. Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo Noh př., opatrní buďte jako hadi Had př.; kap. 11 bří-
Ezaias v. Izaiáš. Ezech. 3. kap.: Synu, strázcem sem tebe dal Ref. pr. Filip. 2. kap. Blahosl. jichž Bůh břicho jest Jelen př. (týž citát Franta 3b); ibid. ve jménu “Ježiš klekej každé koleno Slon př.; 8. kap. (3!) šetřte těch, kteří jsau nepřátelé kříže Krystova Lev př. Firmian v. Laktane. Gen. v. 2. kn. Mojž. Grapaldus Franc. Mar. (ok. 1500) ‘hrd- litka ptak uslechtily’ Hrdl. pf. IIoracius <<Epist. I> cokoli králové bláznivé spáši, toho lid zlým zakusiti musí Žába př.; < Epist.].> přes moře se plavíme, jakož Horacius dí Krt. př.; Hor. svini přítelkyní bláta nazývá Sviné pf. Ysaias 53. kap. 'jakžto beránek neotevře úst svých Nedvěd př. a Beran př. 56. kap. jako psi némi nemohuüce &té- kati Slon pf.; Ezaie 60. kap. oko nevi- dělo, ucho neslyšelo . . Noh př. <po- dobné HEzate 3. Běda vám, kteří vstá- váte ráno Franta 3b. Jan (v. t. Joannes) evang. 8. kap. kdo z světa jest, v hříších umře Nedvěd př.; 13. kap. Kristus se modlil před večeří Kráva př. Jerem. XI. A já jakžto beránek tichý Beran př. Jeron. epistola k ženě Atleté *o déti veli- ká péée' Vorlice pf. Joannes monachus, kronika o Alex. Včela př. Joh, 1. 3. 4. kap. jak trpěl Kůň př. <1. kap. cituje též Frant. 3/4; "Nahý sem vyšel z břicha matky'). Justinus, kronika o Alex. Včela př. Juvenalis: (14) ‘nic mrzkého pied détini’ Orel pf.; “dar boží žena dobrá .. Ho- lub př. Kolumella, Luc.: 'který jest větší milov- ník pána nežli pes?' Pes př. 169 Korint., 7. epist. kap. 2. Oko nevidělo, ucho neslyšelo <z Isai. 60 v. t.> 5. kap. 'vymet starý kvas" Had pf.; ibid. “Obnov se duchem Jestfáb pf.; kap 6 cizoložník nepřijde do nebes Kohout pf.; ibid. není slušné údy Kristovy učiniti údy nevěstky Vik pf. 12. kap. každý člověk od Boha dar svůj Páv př.; 13. bližního miluj Opice II.ep. kap. 12 Pavel do 3. nebe vtržen Noh pf.; kap. 5 mysl zvednouti k nebi Orel př. Kroniky římské: Regulus obehnal hada Had př. Laktancius Firmianus, široce o fénixovi Ohniváč př. Levit. v. 3. kn. MoiZ. Lukáš, evang., kap. 2 o Anné prorokyní Hrdlička př.;.kap. 10 milovati bližního Opice př.; kap. 11 kdo tluče, bude mu otevřeno Kohout př.; kap. 12: bohatec naplniv stodoly zemřel Myš př., Sup př.; přátely čiňte z mamony Kůň př., nevíme dne smrti Krkavec př., nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo Noh př.; kap. 17 zhresi-li kdo, odpust Lev př.; kap. 22 Kristus před večeří se modlil Kráva pf.; kap. 24 Kristus na kříži se modlil za nepřátely Nedvěd př. (Yaké Frant. cituje 6a kap. 9. a 18. z Luk.) Lukrecius: lev bojí se kokrhání kohou- tího Koh. pf. Marek, kap. 8 Kristus se modlil, než sy- til zástupy Kráva př.; kap. 12 miluj bližního jako se Opice př.; kap. 14 Kristus se před večeří modlil Kráva Matúš, kap. 5 Blahoslavení čistého srdce Sviné př., Orel př.; kdo se hnévá na bratra . . Nedvěd př., protivenství sná- šej, zlým čiň dobře Nedvěd př.; kap. 6, nelze sloužiti Bohu a mamoně Bobr př.; kap. 7. jakou měrou měříte Orel př.; kap. 10 kdo ztratí život pro Krista, na věky najde jej; Vlk. př. Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo Noh př., opatrní buďte jako hadi Had př.; kap. 11 bří-
Strana 170
170 mě lehké, jho sladké Kůň př.; kap. 15 Kristus se modlil, než sytil zástupy Kráva př.; kap. 16 Co jest platno člo- věku, by svět získal Liška př.; kap. 18 Běda světu pro pohoršení Opice př.; kap. 19 Člověk půjde od otce k ženě (z 1. Mojž.); kap. 22: kde je pláč a skří- pění zubů Jestřáb př.; kap. 23 blaho- slavený sluha, jehož pán najde Pes př.; kap. 24, 25 nevíme dne ani hodiny smrti Krkavec př.; kap. 25 bližního miluj jako se Opice př.; co ste mému nejmenšímu učinili, i mně Jestřáb př.: kap. 26 Kristus před večeří se modlil Kráva př.. (Také Frani. cituje 3/4 a 6a Mat. 5,23; 6,26; 6,34; XIX). Moižíš, kn. I, kap. 2 člověk půjde od otce k ženě Myš př.; kap. 3 dábel jako had člověka svedl Had př., první rodi- čové promlsali ráj Kozel př.; kn.11, kap. 20 krádež zapověděna Bohem Vlk př.; kn. III., kap. 19 Nebudeš reptákem, žalobníkem Nedvěd př. (Ta- ké Frant. 7a cituje kn. II, 21 'zub za zub'). Mudfee (pravi): Stastni bychom byli, bychom bez žen mohli býti Jednor. př.; raději množství blech hlídati, nežli ženu těkající Holub př.; — mudrci (pravi): holub žluči nemá Holub př.; Krkavec př.; smilství ujímá života Kohout př. — (Také Frant. 1a „řeč müdrého, Ze hra a žert sú člověku potřebné k životu“). Ovidius, 3. kn. zámutku (= Tristium): Čím člověk větší, tím v hněvu má býti skrotlivější Lev př. Petr epišt. I, kap. ó5 Ďábel obchází jako lev řvoucí Rys př. (a j.); epist. II, kap. 2 poslední věci . .„horší prvních; pes navrátil se k svému vývratku Rys př. Plinius (starší) o hadech široce Had př.; labuť zpívá před smrtí Labuť př.; slon rád k vodám Slon př.; bobr je zvíře i ryba Bobr př.; včely pro člověka Včela př.; svině žere a je nečistá Svině př.; lev je silny Lev pf.; 8. kn.: slon nejvzácnější zvíře Slon př.; 8. kn. óó. kap. zajíc beze zbraně všem vydán Zajíc př.; 8 kn. 13 kap. had i jelena pozře Had př.; 10. kn., 23. kap. jeřábi letí v řadách Řeřáb př.; 20. kn. 15. kap. lasice jí routu, aby zabila hada Had př.; 28. kn., 10. kap. kozel je mlsný a škodlivý Kozel př.; 30. kn. 3. kap. krtice je slepá Art. pf. Proverb. v. Prísloví. Přísloví (Šalom.) kap. 3 koho Bůh milu- je, toho trestce Pes př.; kap. 26 vyčisť z srdce nečistotu Svině př.; kap. 30 žebroty a bohatství nedávej, Pane Bobr př. (Podobně Frant. 6b z Přísl. kap. 18 člověk veselý bývá dlouho- věký). přísloví (latinská v překladě i lidová): lepší vojsko jelenů pod vůdcem lvem, než lvů pod jelenem Včela př.; liška srst změní, ale ne obyčejů Liška př.; upadla jsem z louže v bláto Svine 8; skrojilť by on tobě kuklu Svině 52; Herkuleš neprotiví se dvěma Nedv. 29/30; páv peří jako anjel, krok jako zloděj, hlas jako čert Páv př.; kdož jest jednou nepřítelem, nesnadno bu- de přítelem Hus 41/2; svině pytel na- jde a mošna lotra Hrdl. př.; žena ožralá hotová <rufka>> Holub př. přísloví a pořekadla (vůbec) hudci nám v hrdle hudá Krt. př.; játry a plíce hoří co u vápenici Hus př.; sama jest pila, sama nechť platí Bobr 34; ryba rybu jie Zaba 55; schytralého člo- véka liškau nazýváme Liška př. (Po- dobné Frant. 3b vyraž klín klí- nem, 4b na svém muož seděti.., 7a vlk vlka neruje a vrána vráně oka nevykline ad.) Římanům (ep. Pavlova) 2. polož. každé- mu odplata podle skutků Orel př.; kap. 13 miluj bližního Opice př.; od- vrzmež skutky temností Luňák př.,
170 mě lehké, jho sladké Kůň př.; kap. 15 Kristus se modlil, než sytil zástupy Kráva př.; kap. 16 Co jest platno člo- věku, by svět získal Liška př.; kap. 18 Běda světu pro pohoršení Opice př.; kap. 19 Člověk půjde od otce k ženě (z 1. Mojž.); kap. 22: kde je pláč a skří- pění zubů Jestřáb př.; kap. 23 blaho- slavený sluha, jehož pán najde Pes př.; kap. 24, 25 nevíme dne ani hodiny smrti Krkavec př.; kap. 25 bližního miluj jako se Opice př.; co ste mému nejmenšímu učinili, i mně Jestřáb př.: kap. 26 Kristus před večeří se modlil Kráva př.. (Také Frani. cituje 3/4 a 6a Mat. 5,23; 6,26; 6,34; XIX). Moižíš, kn. I, kap. 2 člověk půjde od otce k ženě Myš př.; kap. 3 dábel jako had člověka svedl Had př., první rodi- čové promlsali ráj Kozel př.; kn.11, kap. 20 krádež zapověděna Bohem Vlk př.; kn. III., kap. 19 Nebudeš reptákem, žalobníkem Nedvěd př. (Ta- ké Frant. 7a cituje kn. II, 21 'zub za zub'). Mudfee (pravi): Stastni bychom byli, bychom bez žen mohli býti Jednor. př.; raději množství blech hlídati, nežli ženu těkající Holub př.; — mudrci (pravi): holub žluči nemá Holub př.; Krkavec př.; smilství ujímá života Kohout př. — (Také Frant. 1a „řeč müdrého, Ze hra a žert sú člověku potřebné k životu“). Ovidius, 3. kn. zámutku (= Tristium): Čím člověk větší, tím v hněvu má býti skrotlivější Lev př. Petr epišt. I, kap. ó5 Ďábel obchází jako lev řvoucí Rys př. (a j.); epist. II, kap. 2 poslední věci . .„horší prvních; pes navrátil se k svému vývratku Rys př. Plinius (starší) o hadech široce Had př.; labuť zpívá před smrtí Labuť př.; slon rád k vodám Slon př.; bobr je zvíře i ryba Bobr př.; včely pro člověka Včela př.; svině žere a je nečistá Svině př.; lev je silny Lev pf.; 8. kn.: slon nejvzácnější zvíře Slon př.; 8. kn. óó. kap. zajíc beze zbraně všem vydán Zajíc př.; 8 kn. 13 kap. had i jelena pozře Had př.; 10. kn., 23. kap. jeřábi letí v řadách Řeřáb př.; 20. kn. 15. kap. lasice jí routu, aby zabila hada Had př.; 28. kn., 10. kap. kozel je mlsný a škodlivý Kozel př.; 30. kn. 3. kap. krtice je slepá Art. pf. Proverb. v. Prísloví. Přísloví (Šalom.) kap. 3 koho Bůh milu- je, toho trestce Pes př.; kap. 26 vyčisť z srdce nečistotu Svině př.; kap. 30 žebroty a bohatství nedávej, Pane Bobr př. (Podobně Frant. 6b z Přísl. kap. 18 člověk veselý bývá dlouho- věký). přísloví (latinská v překladě i lidová): lepší vojsko jelenů pod vůdcem lvem, než lvů pod jelenem Včela př.; liška srst změní, ale ne obyčejů Liška př.; upadla jsem z louže v bláto Svine 8; skrojilť by on tobě kuklu Svině 52; Herkuleš neprotiví se dvěma Nedv. 29/30; páv peří jako anjel, krok jako zloděj, hlas jako čert Páv př.; kdož jest jednou nepřítelem, nesnadno bu- de přítelem Hus 41/2; svině pytel na- jde a mošna lotra Hrdl. př.; žena ožralá hotová <rufka>> Holub př. přísloví a pořekadla (vůbec) hudci nám v hrdle hudá Krt. př.; játry a plíce hoří co u vápenici Hus př.; sama jest pila, sama nechť platí Bobr 34; ryba rybu jie Zaba 55; schytralého člo- véka liškau nazýváme Liška př. (Po- dobné Frant. 3b vyraž klín klí- nem, 4b na svém muož seděti.., 7a vlk vlka neruje a vrána vráně oka nevykline ad.) Římanům (ep. Pavlova) 2. polož. každé- mu odplata podle skutků Orel př.; kap. 13 miluj bližního Opice př.; od- vrzmež skutky temností Luňák př.,
Strana 171
všeliká duše mocem poddána Orel př., Včela př.; kdo se úřadu protiví, i Bo- hu... Řeřáb př. Salustius (Jugurth.) svorností malé věci rostau Žaba př. Solinus (kolem r. 300): lvové hlasu ko- houta se bojí Kohout př. Thessal. (ep. Pavl.) I. ep., kap. 5 nejste v temnostech Kočka př.; zkus všecko Včela př. Ti<mo>t. (ep. Pavl.) I. ep., kap. 5 mladší vdovy se vdávejte Hrdl. pf. Titovi (ep. Pavl.) 2. kap. budte posluśni panu Pes př. slużebnici Valerius Maximus: Římané korunu stydlivosti vdovám dávali Hrdl. př. 171 Virgilius, 4. kn. o těžařství < = Georg.> včely pro člověka Včela pf. Volaterranus, Rafael (kolem 1500): vlk tělo nadme Vik př.; beránek zná máteř a pastýře Beran př.; svině žere a je nečistá Svině pf.; kn. 25 — ochy- trostech lišky Liška pf. Zjevení (Jana evang.). kap. 3 Bůh koho miluje, tohoť tresce a bičuje Pes př. Žalm 33: odvrať jazyk od zlého Rys př.; 127 synové tvoji jako nové olivy Ho- lub př. Židům (ep. Pavlova) kap. 12: koho Bůh miluje, tohoť tresce Pes př.; kap. 13: nemáme zde místa obývajícího Ře- řáb př. JMÉNA ZVÍŘAT ABECEDNĚ (Čísla označují stránky.) Beran 34/7, beránek opak. 155. Bleelia 141, opak. 158. Bobr (a vydra) 63/5, opak. 156. bočán v. čáp. Brauk 137. Býk v. kráva. cvrček v. svrček. Čáp 110/2, opak. 157. Červi 133/4. Cmel 137, Dedek 129. Drak 146. dudek v. Dedek. Fenyks 121/3, opak. 158 (v. ohnivdéek).. Hadi 143/50, opak. 158 (had ryśavy, drak skalni, had diabel). Ifolub(ice), holaubatka 103/7, opak. 157. Hrdlička, hrdlico 107/9, opak. 157. Hus (kačice) 112,5, opak. 157. chrt v. pes. Jednorožce 67/78, opak. 156. jehně v. beran. Jelen (srna, lanč) 61/3, opak. 156. Jestřáb 81/4 opak. 156; v. t. vorlice. jezvec v. rys. Ježek 70/2, opak. 156. kaëice v. hus. kalaus v. sova. káně v. luňák, vorlice. Kavka 130. Kočka 52/4, opak. 156. Kohaut 100/3, opak 157. Komár 142, opak. 158. Kozel 37/40, opak. 155. krahujec v. vorlice, jestřáb. Kráva 46/8, opak. 155. Krkavee 87/9, opak. 157. Krtiee 72/4, opak. 156. Krepeliee 129. Kuoń 48/52, opak. 155. kuna v. opice. Labuť 124/6, opak. 158. laně v. jelen. Laštovice 127. Lev 15/9, opak. 154. Liška 28—31, opak. 155. Luňák 84/7, opak. 156. Maucha 140/3, s včelou 139/40, opak. 158. medvěd v. nedvěd. Mravenee 139 Myš (černá a polní) 55/7, opak. 156.
všeliká duše mocem poddána Orel př., Včela př.; kdo se úřadu protiví, i Bo- hu... Řeřáb př. Salustius (Jugurth.) svorností malé věci rostau Žaba př. Solinus (kolem r. 300): lvové hlasu ko- houta se bojí Kohout př. Thessal. (ep. Pavl.) I. ep., kap. 5 nejste v temnostech Kočka př.; zkus všecko Včela př. Ti<mo>t. (ep. Pavl.) I. ep., kap. 5 mladší vdovy se vdávejte Hrdl. pf. Titovi (ep. Pavl.) 2. kap. budte posluśni panu Pes př. slużebnici Valerius Maximus: Římané korunu stydlivosti vdovám dávali Hrdl. př. 171 Virgilius, 4. kn. o těžařství < = Georg.> včely pro člověka Včela pf. Volaterranus, Rafael (kolem 1500): vlk tělo nadme Vik př.; beránek zná máteř a pastýře Beran př.; svině žere a je nečistá Svině pf.; kn. 25 — ochy- trostech lišky Liška pf. Zjevení (Jana evang.). kap. 3 Bůh koho miluje, tohoť tresce a bičuje Pes př. Žalm 33: odvrať jazyk od zlého Rys př.; 127 synové tvoji jako nové olivy Ho- lub př. Židům (ep. Pavlova) kap. 12: koho Bůh miluje, tohoť tresce Pes př.; kap. 13: nemáme zde místa obývajícího Ře- řáb př. JMÉNA ZVÍŘAT ABECEDNĚ (Čísla označují stránky.) Beran 34/7, beránek opak. 155. Bleelia 141, opak. 158. Bobr (a vydra) 63/5, opak. 156. bočán v. čáp. Brauk 137. Býk v. kráva. cvrček v. svrček. Čáp 110/2, opak. 157. Červi 133/4. Cmel 137, Dedek 129. Drak 146. dudek v. Dedek. Fenyks 121/3, opak. 158 (v. ohnivdéek).. Hadi 143/50, opak. 158 (had ryśavy, drak skalni, had diabel). Ifolub(ice), holaubatka 103/7, opak. 157. Hrdlička, hrdlico 107/9, opak. 157. Hus (kačice) 112,5, opak. 157. chrt v. pes. Jednorožce 67/78, opak. 156. jehně v. beran. Jelen (srna, lanč) 61/3, opak. 156. Jestřáb 81/4 opak. 156; v. t. vorlice. jezvec v. rys. Ježek 70/2, opak. 156. kaëice v. hus. kalaus v. sova. káně v. luňák, vorlice. Kavka 130. Kočka 52/4, opak. 156. Kohaut 100/3, opak 157. Komár 142, opak. 158. Kozel 37/40, opak. 155. krahujec v. vorlice, jestřáb. Kráva 46/8, opak. 155. Krkavee 87/9, opak. 157. Krtiee 72/4, opak. 156. Krepeliee 129. Kuoń 48/52, opak. 155. kuna v. opice. Labuť 124/6, opak. 158. laně v. jelen. Laštovice 127. Lev 15/9, opak. 154. Liška 28—31, opak. 155. Luňák 84/7, opak. 156. Maucha 140/3, s včelou 139/40, opak. 158. medvěd v. nedvěd. Mravenee 139 Myš (černá a polní) 55/7, opak. 156.
Strana 172
172 Nedvěd 19/21, opak. 154. netopejř v. sova. Noh 89/91, opak. 157. ohař v. pes. Ohniváč 121/3 = fenyks. Opice 31/4, opak. 155. orel, orlice v. vorlice. osa 137. osel v. kuoň. ovce v. beran. Páv 97—100, opak. 157. Pavauk 137/8. Pelikán 115/7, opak. 157. Pes 24,7, opak. 155. postolka v. vorlice, kohaut. Pstros (a sup) 91/4, opak. 157. Ptáéata drobná 126/131, opak. 158. raroh v. vorliee, jestráb. ropucha v. žába zemská Ryby 150/3, opak. 158. Rys (a jezvec) 65/7, opak. 156. Reżab 118/21, opak. 157. skopec v. beran. Skřivance 128. Slavík 137. slepice v. kohaut. Slon 57/61, opak. 156. sobol v. opiec. sokol v. vorliee, jestřáb; viz sobol. Sova 94/7, opak. 157. srna v. jelen. Sršeň 137. Stěnice 142, opak. 158. Straka 130. Strnad 128/9. Sum 152/3. Sup (a pstros) 91/4, opak. 157. Sviné 43/6, opak. 155. Svréek 141/2, opak. 158. sysel v. my&. Sathan v. čáp. Vajr (a sova) 94/7, opak. 157. Včela (a červi) 131—140, opak. 158. velblaud v. kuoň. Velryb 153. Veš 140/3, opak. 158. veveřice v. opice. vlaštovka v. laštovice. VIk 21/4, opak. 154. Vorliee 75—81, opak. 156. vosa v. osa. Vrabee 130. Vrána 129—130. vuol v. kráva. vydra v. bobr. výr v. vajr. Zajice 10/3, opak. 155. Zäba (vodni) 150/4, opak. 158. žába zemní 74 v. krtice. Zezhulka 127/8. — —
172 Nedvěd 19/21, opak. 154. netopejř v. sova. Noh 89/91, opak. 157. ohař v. pes. Ohniváč 121/3 = fenyks. Opice 31/4, opak. 155. orel, orlice v. vorlice. osa 137. osel v. kuoň. ovce v. beran. Páv 97—100, opak. 157. Pavauk 137/8. Pelikán 115/7, opak. 157. Pes 24,7, opak. 155. postolka v. vorlice, kohaut. Pstros (a sup) 91/4, opak. 157. Ptáéata drobná 126/131, opak. 158. raroh v. vorliee, jestráb. ropucha v. žába zemská Ryby 150/3, opak. 158. Rys (a jezvec) 65/7, opak. 156. Reżab 118/21, opak. 157. skopec v. beran. Skřivance 128. Slavík 137. slepice v. kohaut. Slon 57/61, opak. 156. sobol v. opiec. sokol v. vorliee, jestřáb; viz sobol. Sova 94/7, opak. 157. srna v. jelen. Sršeň 137. Stěnice 142, opak. 158. Straka 130. Strnad 128/9. Sum 152/3. Sup (a pstros) 91/4, opak. 157. Sviné 43/6, opak. 155. Svréek 141/2, opak. 158. sysel v. my&. Sathan v. čáp. Vajr (a sova) 94/7, opak. 157. Včela (a červi) 131—140, opak. 158. velblaud v. kuoň. Velryb 153. Veš 140/3, opak. 158. veveřice v. opice. vlaštovka v. laštovice. VIk 21/4, opak. 154. Vorliee 75—81, opak. 156. vosa v. osa. Vrabee 130. Vrána 129—130. vuol v. kráva. vydra v. bobr. výr v. vajr. Zajice 10/3, opak. 155. Zäba (vodni) 150/4, opak. 158. žába zemní 74 v. krtice. Zezhulka 127/8. — —
Strana 173
OBSAH: Str. Uvod . . . . . . . . . 5— 12 .. . . . . . . . . ........ . . ..................... .... Radda zhovadilých zvieřat ............................. ........ 13—159 13— 74 Zvířata čtvernohá .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74—153 Ptactvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. .. . .................. .. ... Opakování ... . .. .. . . . . . ......... ...................... ... 153—158 160—168 Rejstříky: Slovníček .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam jmen ..... ... ... . . . . . . .. . . ... . . . ............. 168 Soupis citátů ................................. ...... 168—171 Jména zvířat abecedně ....... . ....................... 171—172
OBSAH: Str. Uvod . . . . . . . . . 5— 12 .. . . . . . . . . ........ . . ..................... .... Radda zhovadilých zvieřat ............................. ........ 13—159 13— 74 Zvířata čtvernohá .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74—153 Ptactvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. .. . .................. .. ... Opakování ... . .. .. . . . . . ......... ...................... ... 153—158 160—168 Rejstříky: Slovníček .. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Seznam jmen ..... ... ... . . . . . . .. . . ... . . . ............. 168 Soupis citátů ................................. ...... 168—171 Jména zvířat abecedně ....... . ....................... 171—172
- 1: Array
- 5: Array
- 13: Array
- 160: Array
- 173: Array