z 198 stránek
Titel
I
II
III
IV
V
VI
VII
VIII
Einleitung
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
XVII
XVIII
XIX
XX
XXI
XXII
XXIII
XXIV
XXV
XXVI
XXVII
XXVIII
XXIX
XXX
XXXI
XXXII
St. Veiter Bruchtstück
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
Neuhauser Bruchtsück
32
33
34
35
36
37
38
39
40
Budweiser Bruchtstück
41
42
43
44
45
Budweiser Museumsbruchtstückt
46
47
48
49
50
Museumsbruchtstückt
51
52
Das Bruchstück Šafařík´s
53
54
Glossar
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
- s. VII: ...auch Bibliotheks- und Museumsverwaltungen, besonders Herrn Dr. Podlaha, Domherren zu St. Veit in Prag, der mir zweimal den Sammelband mit dem St....
- s. IX: ...Uberliefert in der Sammelhs. des allezeit getreuen Metrop. Domkapitels zu St. Veit in Prag. Sign. N. 10. Diese Papierhs. in Folio, in...
Název:
Die alttschechische Alexandreis mit Einleitung und Glossar
Autor:
Trautmann, Reinhold
Rok vydání:
1916
Místo vydání:
Heidelberg
Počet stran celkem:
198
Obsah:
- I: Titel
- IX: Einleitung
- 1: St. Veiter Bruchtstück
- 32: Neuhauser Bruchtsück
- 41: Budweiser Bruchtstück
- 46: Budweiser Museumsbruchtstückt
- 51: Museumsbruchtstückt
- 53: Das Bruchstück Šafařík´s
- 55: Glossar
upravit
Strana I
DIE ALTTSCHECHISCHE ALEXANDREIS MIT EINLEITUNG UND GLOSSAR HE RAUSGEGEBEN VON DR. REINHOLD TRAUTMANN PROFESSOR AN DER DEUTSCHEN UNIVERSITAT IN PRAG HEIDELBERG 1916 CARL WINTERS UNIVERSITATSBUCHHANDLUNG
DIE ALTTSCHECHISCHE ALEXANDREIS MIT EINLEITUNG UND GLOSSAR HE RAUSGEGEBEN VON DR. REINHOLD TRAUTMANN PROFESSOR AN DER DEUTSCHEN UNIVERSITAT IN PRAG HEIDELBERG 1916 CARL WINTERS UNIVERSITATSBUCHHANDLUNG
Strana II
SAMMLUNG SLAVISCHER LEHR- UND HANDBÜCHER HERAUSGEGEBEN VON A. LESKIEN UND E. BERNEKER TEXTE UND UNTERSUCHUNGEN DIE ALTTSCHECHISCHE ALEXANDREIS HEIDELBERG 1916 CARL WINTERS UNIVERSITATSBUCHHANDLUNG
SAMMLUNG SLAVISCHER LEHR- UND HANDBÜCHER HERAUSGEGEBEN VON A. LESKIEN UND E. BERNEKER TEXTE UND UNTERSUCHUNGEN DIE ALTTSCHECHISCHE ALEXANDREIS HEIDELBERG 1916 CARL WINTERS UNIVERSITATSBUCHHANDLUNG
Strana III
Strana IV
Strana V
Strana VI
Strana VII
Vorwort. Der Text und das Glossar der vorliegenden Ausgabe lagen zum Teil im Reindruck, zum Teil in der Handschrift fertig vor, als ich im März dieses Jahres zur militärischen Dienstleistung herangezogen wurde. Die Ein- leitung, deren ersten Entwurf ich im Herbst 1914 niedergeschrieben hatte, war recht ausführlich geplant: sie sollte vor allem Untersuchungen über das Alter der Alexandreis und das Verhältnis des St. Veiter Bruchstückes zum Neuhauser bringen. Jetzt, wo ich aus mancherlei Gründen die Aus- gabe abschließen will, bin ich nicht imstande, diese schwierigen Fragen zu behandeln. So bleibt nur die ausführliche Beschreibung der Bruchstücke übrig. Die Ausgabe verfolgt zwei Zwecke: sie will den Bedürfnissen der Stu- denten entgegenkommen, die sich mit der tschechischen Sprache und Literatur beschäftigen. Darum strebte ich darnach, den Text möglichst lesbar zu gestalten, nahm also bei sonstiger treuer Wiedergabe der handschriftlichen Uberlieferung manche äußeren Eingriffe am überlieferten Texte vor. Dem Lernenden soll auch die genaue Transkription der Sprachformen im Glossar dienen. Ferner aber wollte ich die alte Ausgabe von Hattala-Patera der Forschung ersetzen; ich hoffe, was seit derselben an Fortschritten zu ver- zeichnen war, einigermaßen vollständig gesammelt und gesichtet zu haben. Das ausführliche Glossar wird der Interpretation und der Grammatik in ihren verschiedenen Zweigen von Nutzen sein : soweit Gebauers Wörterbuch vorlag, bildet es die Vorlage; wo es aufhörte, trat mehr die eigene Arbeit ein, wobei mir namentlich Jungmanns unübertreffliches Wörterbuch gute Dienste leistete. Dank schuldig bin ich vielen Personen, wie auch Bibliotheks- und Museumsverwaltungen, besonders Herrn Dr. Podlaha, Domherren zu St. Veit in Prag, der mir zweimal den Sammelband mit dem St. Veiter Bruchstück zugänglich machte. Vor allem aber Erich Berneker: er hat mir, wie auch sonst so vielfach, stets beratend zur Seite gestanden, und dann im Sommer das große Opfer gebracht, allein den Druck des Glossars zu besorgen. Möge es uns beiden vergönnt sein, in Freundschaft und in Zeiten, die leidenschaftsloser und vertiefter Forschung nicht so feind sind, die ge- meinsame Arbeit weiterhin gemeinsam zu fördern. Lublin, im Dezember 1915. Reinhold Trautmann.
Vorwort. Der Text und das Glossar der vorliegenden Ausgabe lagen zum Teil im Reindruck, zum Teil in der Handschrift fertig vor, als ich im März dieses Jahres zur militärischen Dienstleistung herangezogen wurde. Die Ein- leitung, deren ersten Entwurf ich im Herbst 1914 niedergeschrieben hatte, war recht ausführlich geplant: sie sollte vor allem Untersuchungen über das Alter der Alexandreis und das Verhältnis des St. Veiter Bruchstückes zum Neuhauser bringen. Jetzt, wo ich aus mancherlei Gründen die Aus- gabe abschließen will, bin ich nicht imstande, diese schwierigen Fragen zu behandeln. So bleibt nur die ausführliche Beschreibung der Bruchstücke übrig. Die Ausgabe verfolgt zwei Zwecke: sie will den Bedürfnissen der Stu- denten entgegenkommen, die sich mit der tschechischen Sprache und Literatur beschäftigen. Darum strebte ich darnach, den Text möglichst lesbar zu gestalten, nahm also bei sonstiger treuer Wiedergabe der handschriftlichen Uberlieferung manche äußeren Eingriffe am überlieferten Texte vor. Dem Lernenden soll auch die genaue Transkription der Sprachformen im Glossar dienen. Ferner aber wollte ich die alte Ausgabe von Hattala-Patera der Forschung ersetzen; ich hoffe, was seit derselben an Fortschritten zu ver- zeichnen war, einigermaßen vollständig gesammelt und gesichtet zu haben. Das ausführliche Glossar wird der Interpretation und der Grammatik in ihren verschiedenen Zweigen von Nutzen sein : soweit Gebauers Wörterbuch vorlag, bildet es die Vorlage; wo es aufhörte, trat mehr die eigene Arbeit ein, wobei mir namentlich Jungmanns unübertreffliches Wörterbuch gute Dienste leistete. Dank schuldig bin ich vielen Personen, wie auch Bibliotheks- und Museumsverwaltungen, besonders Herrn Dr. Podlaha, Domherren zu St. Veit in Prag, der mir zweimal den Sammelband mit dem St. Veiter Bruchstück zugänglich machte. Vor allem aber Erich Berneker: er hat mir, wie auch sonst so vielfach, stets beratend zur Seite gestanden, und dann im Sommer das große Opfer gebracht, allein den Druck des Glossars zu besorgen. Möge es uns beiden vergönnt sein, in Freundschaft und in Zeiten, die leidenschaftsloser und vertiefter Forschung nicht so feind sind, die ge- meinsame Arbeit weiterhin gemeinsam zu fördern. Lublin, im Dezember 1915. Reinhold Trautmann.
Strana VIII
Strana IX
Einleitung. Die Reste der alttschechischen Alexandreis sind uns in 7 Bruchstücken überliefert, deren Umfang ganz verschiedenartig ist, und die aus ver- schiedenen Zeiten stammen. 1. Das umfangreichste, der Uberlieferung nach aber jüngste Bruch- stück, das St. Veiter Bruchstück (Zlomek Svatovítský, abgekürzt mit V1): 2460 Verse. Uberliefert in der Sammelhs. des allezeit getreuen Metrop. Domkapitels zu St. Veit in Prag. Sign. N. 10. Diese Papierhs. in Folio, in starkes Schweinsleder gebunden, enthält 7 Stücke: 1. Glossa super Psalterium Remigii; 2. Sermo Adam abbatis de passione Domini; 3. Glossa super Miserere mei Deus beati Anselmi; 4. Epistola Nidhard ad S. Bernardum de modo praedicandi; 5. Liber fratris Odorici de moribus hominum universorum; 6. Item Bohemicalis Alexander; 7. Bi. Bernardi meditationes. Die Hs. ist von 8 Händen geschrieben; ein Schreiber hat Nr. 5 und 6 geschrieben und zwar so — auf der Seite sind 2 Kolumnen —, daß sich in der Mitte von Seite 314b der ganzen Hs. ohne Absatz Nr. 6 an Nr. 5 anschließt und bis 338b läuft (mit Hattala-Patera bezeichne ich S. 314b als 1b, S. 338b als 25b). S. 339—343 waren augenscheinlich für die Fortsetzung bestimmt, sind aber leer geblieben; auf S. 344 schließt sich dann Nr. 7 an. Das Bruchstück stammt aus dem 15. Jahrhundert, wohl aus dessen Anfang (s. Gebauer, L. F. 11, 249; Staroč. Sl. I, p. X), worauf auch die Sprache von V hinweist. V. ist wiederholt herausgegeben. Zuerst von Wáclaw Hanka, Staro- bylá Skládánie. Památka XIII. a. XIV. wěku z naywzácněgfíjch ruko- pisów. Djl druhý (Prag 1818), S. 151—264 (abgekürzt mit Hanka oder H). Der Abdruck hält sich in der Orthographie nicht an die Hs. und hat viele Fehler (Hattala-Patera p. IV). Davon ein Abdruck (ohne Neu- vergleichung der Hs.) in: Výbor z literatury české. Díl I (Prag 1845) und zwar V. 1—672 und 1188—2460 auf Sp. 1091—1144 und V. 673—1187 auf Sp. 135—150. Ebenfalls mit vielen Fehlern (s. Hattala-Patera p. IV), aber durch die große Anzahl glücklicher Verbesserungen noch heute wert- voll. Genaunach der Hs. und zuverlässig erscheint V. in der Gesamtausgabe von Martin Hattala und Adolf Patera, Zbytky rýmovaných Alexandreid staročeských. Díl I: Texty a Transkripce (Prag 1881), S.1—59 mit heute veralteter Transkription, aber mit zahlreichen guten Verbesserungen (ab- gekürzt H-P.). Schließlich in Transkription hrsg. von F. X. Prusík, Staro- české Alexandreidy Rýmované (Prag 1896), mit Herstellung des Verses und Reimes und mit Anmerkungen (abgekürzt Prusík oder Prus.). — 1 Der Kürze wegen ist im Glossar das St. Veiter Bruchstück gar nicht bezeich- net, so daß jede alleinstehende Zahl auf den betreffenden Vers von V. verweist.
Einleitung. Die Reste der alttschechischen Alexandreis sind uns in 7 Bruchstücken überliefert, deren Umfang ganz verschiedenartig ist, und die aus ver- schiedenen Zeiten stammen. 1. Das umfangreichste, der Uberlieferung nach aber jüngste Bruch- stück, das St. Veiter Bruchstück (Zlomek Svatovítský, abgekürzt mit V1): 2460 Verse. Uberliefert in der Sammelhs. des allezeit getreuen Metrop. Domkapitels zu St. Veit in Prag. Sign. N. 10. Diese Papierhs. in Folio, in starkes Schweinsleder gebunden, enthält 7 Stücke: 1. Glossa super Psalterium Remigii; 2. Sermo Adam abbatis de passione Domini; 3. Glossa super Miserere mei Deus beati Anselmi; 4. Epistola Nidhard ad S. Bernardum de modo praedicandi; 5. Liber fratris Odorici de moribus hominum universorum; 6. Item Bohemicalis Alexander; 7. Bi. Bernardi meditationes. Die Hs. ist von 8 Händen geschrieben; ein Schreiber hat Nr. 5 und 6 geschrieben und zwar so — auf der Seite sind 2 Kolumnen —, daß sich in der Mitte von Seite 314b der ganzen Hs. ohne Absatz Nr. 6 an Nr. 5 anschließt und bis 338b läuft (mit Hattala-Patera bezeichne ich S. 314b als 1b, S. 338b als 25b). S. 339—343 waren augenscheinlich für die Fortsetzung bestimmt, sind aber leer geblieben; auf S. 344 schließt sich dann Nr. 7 an. Das Bruchstück stammt aus dem 15. Jahrhundert, wohl aus dessen Anfang (s. Gebauer, L. F. 11, 249; Staroč. Sl. I, p. X), worauf auch die Sprache von V hinweist. V. ist wiederholt herausgegeben. Zuerst von Wáclaw Hanka, Staro- bylá Skládánie. Památka XIII. a. XIV. wěku z naywzácněgfíjch ruko- pisów. Djl druhý (Prag 1818), S. 151—264 (abgekürzt mit Hanka oder H). Der Abdruck hält sich in der Orthographie nicht an die Hs. und hat viele Fehler (Hattala-Patera p. IV). Davon ein Abdruck (ohne Neu- vergleichung der Hs.) in: Výbor z literatury české. Díl I (Prag 1845) und zwar V. 1—672 und 1188—2460 auf Sp. 1091—1144 und V. 673—1187 auf Sp. 135—150. Ebenfalls mit vielen Fehlern (s. Hattala-Patera p. IV), aber durch die große Anzahl glücklicher Verbesserungen noch heute wert- voll. Genaunach der Hs. und zuverlässig erscheint V. in der Gesamtausgabe von Martin Hattala und Adolf Patera, Zbytky rýmovaných Alexandreid staročeských. Díl I: Texty a Transkripce (Prag 1881), S.1—59 mit heute veralteter Transkription, aber mit zahlreichen guten Verbesserungen (ab- gekürzt H-P.). Schließlich in Transkription hrsg. von F. X. Prusík, Staro- české Alexandreidy Rýmované (Prag 1896), mit Herstellung des Verses und Reimes und mit Anmerkungen (abgekürzt Prusík oder Prus.). — 1 Der Kürze wegen ist im Glossar das St. Veiter Bruchstück gar nicht bezeich- net, so daß jede alleinstehende Zahl auf den betreffenden Vers von V. verweist.
Strana X
X Einleitung. Ausgewählte Stücke sind hrsg. z. B. von Jos. Jireček, Anthologie ze staré literatury české (Prag 1860), S. 24—39 (abgekürzt mit Jir.); Antho- logie z literatury české, Bd. I, 3. Aufl. (Prag 1878), S. 32—49 und 4. Aufl. (Prag 1879), S. 33—50 (abgekürzt mit Jir.3, Jir.4); Grim-Pelikán, Výbor z literatury české, Doba Stará (Prag 1886), S. 31—43 (abgekürzt: Grim-Pelikán). Die Orthographie von V. ist die Ligatur-Orthographie (Pravopis spřežkový) und zwar im wesentlichen in der Form, in der sie in Hss. des 14./15. Jahrh. begegnet. Bei den Vokalen ist i und y nicht gesondert, für beide erscheint 1 und y: z. B. y als y in bylo 3, nrawy 236, swych 261, ſmyſlem 6, kratky 113, zhynu 158, maly 217, hory 189 und als i in kteri 239, ſlichal 143, noh1 186, plachi 990, pricz 765; i als 1 in bluzi 23, wyzi 196, przi — häufig, polozi 112, darzi 76, ſtrzieczi 201, aſpis 219, lydi 26 und als y in czyzy 144, fyrobu 123, czyſla 139, wyno 372, przy — häufig, proty 256, trudy 254, woly 213, myle 271, krwy 171, zhuby 134. — r erscheint einmal noch als ur in firdcze 7, sonst als r, ! nur als l. — Bei den Konso- nanten erscheint j als a in za 170, y in yenz 98, g in geden 219, gmene 897. — s und s werden bezeichnet durch [, ff, z und s im Auslaut z. B. š in frsy 264, byeſye 74, pyſne 1037 — doſfel 187, rozkofſy 22 — zalmyegy 1201 und znas 197, czeſes 973, nas 1950; s in ſmyſla 39, czaſa 324, pſal 1034 — poſſel 942, ſmyffl 243, fſecze 211 — was 1301, czas 113 (auch in gest 58) und zye 2009, kdaz 633, czoz 899, naz 2337 (z für s ist häufiger als für š). — c und č sind gewöhnlich durch cz bezeichnet z. B. czyefti 15, czele 24, wyecz 5, pomoczy 2270 (c in rocy 2269, ch in nych 66 s. dazu Geb. I, 497) und č in czas 113, czlun 11, acz 57, rzyecz 194, puczy 309, zmraczy 276. — z und ž bezeichnet die Hs. gewöhnlich durch z z. B. z in zemy 4, za 381, znaty 22, kaza 456, gezdu 1169, wyz 444 und ž in zenu 71, zada 51, lezy 714, moze 141, kazda 16, muz 1466; dazu kommt ƒ = z in ſed 482, ſaztupy 2440, fluſye 967, geſdu 1127, = ž in ſluſye 1673. — rz = ř. Die Sprache von V. ist die jüngste aller Alexandreishss. Gegenüber der Sprache des Dichters kann man folgende Veränderungen innerhalb der etwa hundert jährigen Uberlieferung anmerken. Der Diphthong iu, iu ist häufig zum Monophthongen geworden: gynosye 345, gy 98 (neben yu 2197), gyz 149 (: gyuz 294), magy 35 (:dbayu 241), gytrzye 1286 (: yutrzye 1870), czyzy 144 (: czuzye 41), moczy 1327, chci 63, wyzi 196, muzi 81, zemy 139, wsydy 132 (:wsudy 485), wnyz 210 (: wnyuz 2045). Im Reim lydy 843 (: blúdí), lydi 26 (: blúdí 25) s. Glossar. Vgl. yu in lyute 2207, poklyudyw 2145, kozyu 2118. — ó erscheint als uo nur in duol 1727. — Die Vokale e und ě sowie é und ie sind nicht mehr streng geschieden. Und zwar erscheint in é und ie häufig die Jotation geschwunden (s. Geb. I, 202f.) z. B. éerscheint als e in moge, woge 518, gel 536, gmage 364, gez 1248; knyeze 725, leze 863, byezety 1776, gynoſemy 1258, fliffety 715; mecze 172, pocze 168, pecze 365, pycze 833, lechczeyſy 1279, oblyczey 50; vzrze 188, dobrze 235, morze 605, rzecz 992, Rzekom 789; brzyeze 528, lze 537, wzely 1491, woze 1218, wzely 2136, fſecze 211, ſe 542, offenye 371, leffe 728, deffet 795, fsem 1486; czele 24, fyrocze 232, czefte 552, fluncze 600, otcze 174, poſkocze 1513, czep 2249. — Langes ie ist zu é geworden hinter j, ž, č, z, s, c vgl. z. B. gezdu 2328, gmyegesye 307, przygety 572, bezpokoge 507, mozeſye 164, bozemu 607, lezefye 1219, drzechu 1252, czlowyeczeho 2157, swyedcze 2406, naywyeczeho 127, czlowyecze 619,
X Einleitung. Ausgewählte Stücke sind hrsg. z. B. von Jos. Jireček, Anthologie ze staré literatury české (Prag 1860), S. 24—39 (abgekürzt mit Jir.); Antho- logie z literatury české, Bd. I, 3. Aufl. (Prag 1878), S. 32—49 und 4. Aufl. (Prag 1879), S. 33—50 (abgekürzt mit Jir.3, Jir.4); Grim-Pelikán, Výbor z literatury české, Doba Stará (Prag 1886), S. 31—43 (abgekürzt: Grim-Pelikán). Die Orthographie von V. ist die Ligatur-Orthographie (Pravopis spřežkový) und zwar im wesentlichen in der Form, in der sie in Hss. des 14./15. Jahrh. begegnet. Bei den Vokalen ist i und y nicht gesondert, für beide erscheint 1 und y: z. B. y als y in bylo 3, nrawy 236, swych 261, ſmyſlem 6, kratky 113, zhynu 158, maly 217, hory 189 und als i in kteri 239, ſlichal 143, noh1 186, plachi 990, pricz 765; i als 1 in bluzi 23, wyzi 196, przi — häufig, polozi 112, darzi 76, ſtrzieczi 201, aſpis 219, lydi 26 und als y in czyzy 144, fyrobu 123, czyſla 139, wyno 372, przy — häufig, proty 256, trudy 254, woly 213, myle 271, krwy 171, zhuby 134. — r erscheint einmal noch als ur in firdcze 7, sonst als r, ! nur als l. — Bei den Konso- nanten erscheint j als a in za 170, y in yenz 98, g in geden 219, gmene 897. — s und s werden bezeichnet durch [, ff, z und s im Auslaut z. B. š in frsy 264, byeſye 74, pyſne 1037 — doſfel 187, rozkofſy 22 — zalmyegy 1201 und znas 197, czeſes 973, nas 1950; s in ſmyſla 39, czaſa 324, pſal 1034 — poſſel 942, ſmyffl 243, fſecze 211 — was 1301, czas 113 (auch in gest 58) und zye 2009, kdaz 633, czoz 899, naz 2337 (z für s ist häufiger als für š). — c und č sind gewöhnlich durch cz bezeichnet z. B. czyefti 15, czele 24, wyecz 5, pomoczy 2270 (c in rocy 2269, ch in nych 66 s. dazu Geb. I, 497) und č in czas 113, czlun 11, acz 57, rzyecz 194, puczy 309, zmraczy 276. — z und ž bezeichnet die Hs. gewöhnlich durch z z. B. z in zemy 4, za 381, znaty 22, kaza 456, gezdu 1169, wyz 444 und ž in zenu 71, zada 51, lezy 714, moze 141, kazda 16, muz 1466; dazu kommt ƒ = z in ſed 482, ſaztupy 2440, fluſye 967, geſdu 1127, = ž in ſluſye 1673. — rz = ř. Die Sprache von V. ist die jüngste aller Alexandreishss. Gegenüber der Sprache des Dichters kann man folgende Veränderungen innerhalb der etwa hundert jährigen Uberlieferung anmerken. Der Diphthong iu, iu ist häufig zum Monophthongen geworden: gynosye 345, gy 98 (neben yu 2197), gyz 149 (: gyuz 294), magy 35 (:dbayu 241), gytrzye 1286 (: yutrzye 1870), czyzy 144 (: czuzye 41), moczy 1327, chci 63, wyzi 196, muzi 81, zemy 139, wsydy 132 (:wsudy 485), wnyz 210 (: wnyuz 2045). Im Reim lydy 843 (: blúdí), lydi 26 (: blúdí 25) s. Glossar. Vgl. yu in lyute 2207, poklyudyw 2145, kozyu 2118. — ó erscheint als uo nur in duol 1727. — Die Vokale e und ě sowie é und ie sind nicht mehr streng geschieden. Und zwar erscheint in é und ie häufig die Jotation geschwunden (s. Geb. I, 202f.) z. B. éerscheint als e in moge, woge 518, gel 536, gmage 364, gez 1248; knyeze 725, leze 863, byezety 1776, gynoſemy 1258, fliffety 715; mecze 172, pocze 168, pecze 365, pycze 833, lechczeyſy 1279, oblyczey 50; vzrze 188, dobrze 235, morze 605, rzecz 992, Rzekom 789; brzyeze 528, lze 537, wzely 1491, woze 1218, wzely 2136, fſecze 211, ſe 542, offenye 371, leffe 728, deffet 795, fsem 1486; czele 24, fyrocze 232, czefte 552, fluncze 600, otcze 174, poſkocze 1513, czep 2249. — Langes ie ist zu é geworden hinter j, ž, č, z, s, c vgl. z. B. gezdu 2328, gmyegesye 307, przygety 572, bezpokoge 507, mozeſye 164, bozemu 607, lezefye 1219, drzechu 1252, czlowyeczeho 2157, swyedcze 2406, naywyeczeho 127, czlowyecze 619,
Strana XI
Einleitung. XI myefſecz 2390, wzety 1049, ſehne 548, kaczerſtwo 320, buducze 547, ſkutczech 836. Durch diesen Jotationsverlust des ie wird V. ins 15. Jahrh. verwiesen, ebenso durch die relativ bedeutende Anzahl von Fallen, wo ie schon als i erscheint (s. Geb. I, 191): ptaczi 674, przyczy 415, myſye 71, tym 1233, 1459, drzyzhy 1577. Derselben Zeit gehört auch der Ubergang von auslautendem -é im Dat. Lok. Sing. Fem. in -ý an (aus alterem -éj s. Geb. III, 1, 545, 495): rzeczky 69, ſwyeczky 70, taky 458, knyeſky 204, ſlybny 284, ty 613, gedny 681, ktery 748, ſwy 894, hedwabny 1236, ny 2289, kazdy 1464, lewy 1663. Daß zur Zeit des Schreibers von V. altes é und e in bestimmten Fällen zusammengefallen war, ergibt sich außer den oben erwähnten Tatsachen auch daraus, daß altes e als ye, ie geschrieben er- scheint nach j, ň, ž, š, č, ř, z, s und c: gyenz 26, dwogye 949, nygye 1876; nanyez 2304, pronyez 2081, knyemu 1626, onyem 1410, wnyem 1915 (für altes ňež, ňemu, ňem neben nanye 1441 aus altem naně s. Gebauer I, 202f.); drazye 1860, kazye 1908, tyezye 2326, brzye 1523, blyzye 328, wrzye 582; wſyel 26, wſyeczko 3, ruſyeny 506, wſyemu 838 und das Imperfektum in der 3. Sing., das durchgehends auf -sye endet; wleczye 1760, uczyena 1624; trzyem 644, trzyety 740, morzye 622, horzte 465, morziem 32, vmrzyes 1872; zyemy 2151, ſsyem 33, nyczsye 618; flunczye 2209. Betreffs der Geschichte der Konsonanten ist zu beachten, daß gemäß der Sprache des Originals altes šč noch zum Teil erhalten ist, z. B. in sczep 244, gezczes 1265, puſczy 732, sczenczy 1421. Viel häufiger freilich erscheint št, z. B. in geſtye 151, huſty 732 (im Reim auf puſczy), styenecz 184, ftyt 1560, deſt 2394. Sonst sind für die Sprache des St. Veiter Bruchstückes charakteristisch: Formen von chtieti und zwar solche, die im Anlaut kc- für chc- in kczy 394, ktye 1683, ktyel 667 und c- aus chc- in cze 846 zeigen: heute ist kceš nach Pastrnek, Beiträge zur Lautlehre S. 146 slovakisch. — Dialektisch ist auch das aus ry entwickelte ři in kterziz 229, przycz 555, rzityerzom 1025, ſtrzicze 779, s. Geb. I, 347; dialektisch ferner hoftawen 817 (Geb. I, 464), sowie e, é aus y, y in czefte 552, newelykem 2309, fteftye 1813, was auf mährischen Boden weist (Geb. I, 283) : Eigentümlichkeiten, die dem Dichter zweifellos fremd waren. Bemerkenswert als Anderung der Sprache des Originals durch einen Abschreiber ist, daß žs als s in knyeſky 204, dobro- druſtwo 1825 (Belege aus dem 14. und 15. Jahrh. bei Geb. I, 516) er- erscheint, ž in wdy 1252 ausgefallen ist und Metathesis in wzuk 1210 begeg- net. In diesen Zusammenhang gehören einige zum Teil gesamttschechische, zum Teil nur dialektische Erscheinungen aus der Flexion. Zu den ersteren Erscheinungen gehört vor allem, daß zweimal vom Verbum bíti die jün- geren, analogischen Formen des Präsens begegnen: pobygete 1070 und zabygy 2046, wo das Metrum und der Reim pobiete und zabiú fordern (s. L. F. 8, 103 und zabyu in W 3). Analogiebildung liegt auch vor in den verbreiteten Formen wydyal 893, 918 (Belege aus dem 14. und 15. Jahrh. bei Geb. III, 2, 298) und in przyffal 1498, doffal 1643, neſfal 2239 (d. h. nur in zweisilbigen Formen, niemals in šel s. Geb. ib. 143). Ein ausgespro- chener Morawismus hingegen ist der Lok. Sing. auf -i aus -é in leffy 879 und der Dat. Sing. woyny 1673, der Lok. Sing. ftrany 1455 s. Spina, Kathar.- Leg. p. XXIX m. Liter. — Der Einschlag an dialektischen Formen ist also sehr gering. Das sogenannte „mährische“ ci für ti ist jedenfalls nicht,
Einleitung. XI myefſecz 2390, wzety 1049, ſehne 548, kaczerſtwo 320, buducze 547, ſkutczech 836. Durch diesen Jotationsverlust des ie wird V. ins 15. Jahrh. verwiesen, ebenso durch die relativ bedeutende Anzahl von Fallen, wo ie schon als i erscheint (s. Geb. I, 191): ptaczi 674, przyczy 415, myſye 71, tym 1233, 1459, drzyzhy 1577. Derselben Zeit gehört auch der Ubergang von auslautendem -é im Dat. Lok. Sing. Fem. in -ý an (aus alterem -éj s. Geb. III, 1, 545, 495): rzeczky 69, ſwyeczky 70, taky 458, knyeſky 204, ſlybny 284, ty 613, gedny 681, ktery 748, ſwy 894, hedwabny 1236, ny 2289, kazdy 1464, lewy 1663. Daß zur Zeit des Schreibers von V. altes é und e in bestimmten Fällen zusammengefallen war, ergibt sich außer den oben erwähnten Tatsachen auch daraus, daß altes e als ye, ie geschrieben er- scheint nach j, ň, ž, š, č, ř, z, s und c: gyenz 26, dwogye 949, nygye 1876; nanyez 2304, pronyez 2081, knyemu 1626, onyem 1410, wnyem 1915 (für altes ňež, ňemu, ňem neben nanye 1441 aus altem naně s. Gebauer I, 202f.); drazye 1860, kazye 1908, tyezye 2326, brzye 1523, blyzye 328, wrzye 582; wſyel 26, wſyeczko 3, ruſyeny 506, wſyemu 838 und das Imperfektum in der 3. Sing., das durchgehends auf -sye endet; wleczye 1760, uczyena 1624; trzyem 644, trzyety 740, morzye 622, horzte 465, morziem 32, vmrzyes 1872; zyemy 2151, ſsyem 33, nyczsye 618; flunczye 2209. Betreffs der Geschichte der Konsonanten ist zu beachten, daß gemäß der Sprache des Originals altes šč noch zum Teil erhalten ist, z. B. in sczep 244, gezczes 1265, puſczy 732, sczenczy 1421. Viel häufiger freilich erscheint št, z. B. in geſtye 151, huſty 732 (im Reim auf puſczy), styenecz 184, ftyt 1560, deſt 2394. Sonst sind für die Sprache des St. Veiter Bruchstückes charakteristisch: Formen von chtieti und zwar solche, die im Anlaut kc- für chc- in kczy 394, ktye 1683, ktyel 667 und c- aus chc- in cze 846 zeigen: heute ist kceš nach Pastrnek, Beiträge zur Lautlehre S. 146 slovakisch. — Dialektisch ist auch das aus ry entwickelte ři in kterziz 229, przycz 555, rzityerzom 1025, ſtrzicze 779, s. Geb. I, 347; dialektisch ferner hoftawen 817 (Geb. I, 464), sowie e, é aus y, y in czefte 552, newelykem 2309, fteftye 1813, was auf mährischen Boden weist (Geb. I, 283) : Eigentümlichkeiten, die dem Dichter zweifellos fremd waren. Bemerkenswert als Anderung der Sprache des Originals durch einen Abschreiber ist, daß žs als s in knyeſky 204, dobro- druſtwo 1825 (Belege aus dem 14. und 15. Jahrh. bei Geb. I, 516) er- erscheint, ž in wdy 1252 ausgefallen ist und Metathesis in wzuk 1210 begeg- net. In diesen Zusammenhang gehören einige zum Teil gesamttschechische, zum Teil nur dialektische Erscheinungen aus der Flexion. Zu den ersteren Erscheinungen gehört vor allem, daß zweimal vom Verbum bíti die jün- geren, analogischen Formen des Präsens begegnen: pobygete 1070 und zabygy 2046, wo das Metrum und der Reim pobiete und zabiú fordern (s. L. F. 8, 103 und zabyu in W 3). Analogiebildung liegt auch vor in den verbreiteten Formen wydyal 893, 918 (Belege aus dem 14. und 15. Jahrh. bei Geb. III, 2, 298) und in przyffal 1498, doffal 1643, neſfal 2239 (d. h. nur in zweisilbigen Formen, niemals in šel s. Geb. ib. 143). Ein ausgespro- chener Morawismus hingegen ist der Lok. Sing. auf -i aus -é in leffy 879 und der Dat. Sing. woyny 1673, der Lok. Sing. ftrany 1455 s. Spina, Kathar.- Leg. p. XXIX m. Liter. — Der Einschlag an dialektischen Formen ist also sehr gering. Das sogenannte „mährische“ ci für ti ist jedenfalls nicht,
Strana XII
XII wie Pastrnek, Archiv 12, 208 angibt, zu belegen: denn knyezety 784 für kněžici erklärt sich aus Verwechslung von kniežě und kněžic durch einen Abschreiber, otplaczyz 271 gehört zu otplacovati (s. Glossar) und sowohl ketſczy 970 als auch wfytey sind einfache Schreibfehler. Einleitung. Der Text, den uns V. bietet, ist nicht das Original, sondern eine Ab- schrift. Der Vers, der Reim und die zahlreichen Abschreibefehler erweisen das deutlich und belehren uns über die Verderbnisse, denen unser Text im Laufe einer etwa hundertjährigen Uberlieferung ausgesetzt war. a) Der Vers der Alexandreis ist der achtsilbige, viertaktige Reim- vers mit Zäsur in der Mitte und meist weiblichem Reim. Ein 7silbiges Verspaar ist nur 1972/3 mit männlichem Reim überliefert und als fehler- los anzuerkennen. Die fehlerhafte Uberlieferung von V. erkennt man aus der Tatsache, daß von den übrigbleibenden 2458 Versen 8 sechs-, 178 sieben-, 173 neun-, 8 zehn- und 2 elfsilbig überliefert sind. Alle diese Verse sind zu emendieren, vgl. Jireček, ČČM. 1861, 320ff., Tuma, O významu Alexandreidy české po stránce aestheticky-básnické a histo- ricko-literární (Programm des Gymnasiums in Taus 1885), S. 35ff. und Prusík, Ausgabe. Für die Verbesserung leisten uns große Dienste W. und N, deren Uberlieferung älter ist. ") Nach W ist zu korrigieren der 6silb. Vers V. 2096 awfakz: W 32 awſfakoze. Ahnlich ist auslautendes -e in ursprünglich zwei- und mehr- silbigen Worten wiederherzustellen in: az V. 2055, 2329: aze W 12, 103 (danach kann man aže statt des überlieferten az lesen in V. 790, 813, 986); takoz 2085: yakoze W 21 (vgl. zakoze V. 335, 1272); wſſakz 2319: wſsakze W 93; gymz 2332: gymze W 106 (vgl. gyze V 329. Danach sind weitere 7silbige Verse in V. zu verbessern s. Glossar); nycz 2321: nycse W 95 (vgl. nyczse V 224 und Glossar); pyczyucz 2333: piczyucze W 107. — Ferner ist -o abge- fallen in neb 2053 = nebo W 10 und schließlich vgl. man die Verse 2122, 2212 mit W 37, 85. Auch 9silbige Verse in V. sind in W. noch als 8silbige über- liefert : zabygy 2046: zabyu 3 (vgl. pobigete 1070 s. o. p. XI); poteku 2049: teku W 6; peczyugycze 2334: ſepczyucze W 108 und schließlich omyeſto 2140: wmyeſto W 55, 2205 opolodne: wpoledne W 78 (danach ist in V. an zahl- reichen Stellen v als v zu lesen, s. Glossar). g) Auch nach N. läßt sich das Versmaß in V. verbessern: so ergänze 2394 im sechssilbigen Vers nafkot aus N. 436. — Im zehnsilbigen Vers 1266 ist mnoho nach N. 123 zu streichen. — Siebensilbige Verse lassen sich korrigieren : 1176 Tyrze : N. 7 Thyrte, das dreisilbig ist; 1190 wnyez lies u niež nach N. 21 vnyes; 1216 tahnucz : N. 47 tahníechu; 1242 proſtraczstwo: N 76 pro oraſztwo; in 1287 statt kda das altertümlichere gedas nach N. 156; 2001 toho lies te wieczi mit N. 290; 2329 lies für az mit N. 368 as y und 2332 für gymz mit N. 371 gimzto ; der Vers 1975 wird durch N. 247 dem Metrum, wie auch dem Sinne nach verbessert, und die volleren Formen řkúce, jakže und všakže sind in 1228, 1293 und 2319 nach N. 61, 162 und 360 einzu- setzen. — Neunsilbige Verse sind nach den achtsilbigen von N. leicht zu verbessern: Anegeden 1202 : Negeden N. 33; byesye 1248: bie N. 91; 1255 gynochow : N. 96 iunoff; 1922 mylostywy : N. 217 miloztyw; 2000 sezzyeczy: N. 289 zseczi; 1244 wesken: N. 79 weff (vgl. V. 327 wsyczkny, wo vši zu lesen ist), 1170 wſyczkny wtu : N. 1 wtu wffu; 1991, 2367 ze
XII wie Pastrnek, Archiv 12, 208 angibt, zu belegen: denn knyezety 784 für kněžici erklärt sich aus Verwechslung von kniežě und kněžic durch einen Abschreiber, otplaczyz 271 gehört zu otplacovati (s. Glossar) und sowohl ketſczy 970 als auch wfytey sind einfache Schreibfehler. Einleitung. Der Text, den uns V. bietet, ist nicht das Original, sondern eine Ab- schrift. Der Vers, der Reim und die zahlreichen Abschreibefehler erweisen das deutlich und belehren uns über die Verderbnisse, denen unser Text im Laufe einer etwa hundertjährigen Uberlieferung ausgesetzt war. a) Der Vers der Alexandreis ist der achtsilbige, viertaktige Reim- vers mit Zäsur in der Mitte und meist weiblichem Reim. Ein 7silbiges Verspaar ist nur 1972/3 mit männlichem Reim überliefert und als fehler- los anzuerkennen. Die fehlerhafte Uberlieferung von V. erkennt man aus der Tatsache, daß von den übrigbleibenden 2458 Versen 8 sechs-, 178 sieben-, 173 neun-, 8 zehn- und 2 elfsilbig überliefert sind. Alle diese Verse sind zu emendieren, vgl. Jireček, ČČM. 1861, 320ff., Tuma, O významu Alexandreidy české po stránce aestheticky-básnické a histo- ricko-literární (Programm des Gymnasiums in Taus 1885), S. 35ff. und Prusík, Ausgabe. Für die Verbesserung leisten uns große Dienste W. und N, deren Uberlieferung älter ist. ") Nach W ist zu korrigieren der 6silb. Vers V. 2096 awfakz: W 32 awſfakoze. Ahnlich ist auslautendes -e in ursprünglich zwei- und mehr- silbigen Worten wiederherzustellen in: az V. 2055, 2329: aze W 12, 103 (danach kann man aže statt des überlieferten az lesen in V. 790, 813, 986); takoz 2085: yakoze W 21 (vgl. zakoze V. 335, 1272); wſſakz 2319: wſsakze W 93; gymz 2332: gymze W 106 (vgl. gyze V 329. Danach sind weitere 7silbige Verse in V. zu verbessern s. Glossar); nycz 2321: nycse W 95 (vgl. nyczse V 224 und Glossar); pyczyucz 2333: piczyucze W 107. — Ferner ist -o abge- fallen in neb 2053 = nebo W 10 und schließlich vgl. man die Verse 2122, 2212 mit W 37, 85. Auch 9silbige Verse in V. sind in W. noch als 8silbige über- liefert : zabygy 2046: zabyu 3 (vgl. pobigete 1070 s. o. p. XI); poteku 2049: teku W 6; peczyugycze 2334: ſepczyucze W 108 und schließlich omyeſto 2140: wmyeſto W 55, 2205 opolodne: wpoledne W 78 (danach ist in V. an zahl- reichen Stellen v als v zu lesen, s. Glossar). g) Auch nach N. läßt sich das Versmaß in V. verbessern: so ergänze 2394 im sechssilbigen Vers nafkot aus N. 436. — Im zehnsilbigen Vers 1266 ist mnoho nach N. 123 zu streichen. — Siebensilbige Verse lassen sich korrigieren : 1176 Tyrze : N. 7 Thyrte, das dreisilbig ist; 1190 wnyez lies u niež nach N. 21 vnyes; 1216 tahnucz : N. 47 tahníechu; 1242 proſtraczstwo: N 76 pro oraſztwo; in 1287 statt kda das altertümlichere gedas nach N. 156; 2001 toho lies te wieczi mit N. 290; 2329 lies für az mit N. 368 as y und 2332 für gymz mit N. 371 gimzto ; der Vers 1975 wird durch N. 247 dem Metrum, wie auch dem Sinne nach verbessert, und die volleren Formen řkúce, jakže und všakže sind in 1228, 1293 und 2319 nach N. 61, 162 und 360 einzu- setzen. — Neunsilbige Verse sind nach den achtsilbigen von N. leicht zu verbessern: Anegeden 1202 : Negeden N. 33; byesye 1248: bie N. 91; 1255 gynochow : N. 96 iunoff; 1922 mylostywy : N. 217 miloztyw; 2000 sezzyeczy: N. 289 zseczi; 1244 wesken: N. 79 weff (vgl. V. 327 wsyczkny, wo vši zu lesen ist), 1170 wſyczkny wtu : N. 1 wtu wffu; 1991, 2367 ze
Strana XIII
Einleitung. XIII sye : N. 276, 410 s zie (ž' für že ist auch sonst häufig einzusetzen, vgl. Glossar). Y) Außer diesen Fällen, wo direkt ein Vergleich mit W. und N. uns über die Art der Verbesserung des von späteren Abschreibern verschlech- terten Textes von V. belehrt, gewinnt man häufig den ursprünglichen Text ohne Schwierigkeit, wenn man ältere atschech. Formen des frühen 14. Jahrhunderts, sowie von Doppelformen die jeweils passende einsetzt oder später hinzugefügte Worte streicht. Auf diese Weise lassen sich zu- nächst 9silbige Verse leicht verbessern für prziezen 48, 58, 105, chczete 857, tehdy und wzbuzugye 1313 muß man die Formen přiezn, chcte, tdy und vzbúzie einsetzen; neo- und neu- sind nó-und nú- zu lesen (vgl. Glossar und Jireček, ČČM. 1861, S. 330), ze gſſy 971, 1949 lies že' js und ze gye 1883, ze yeſt 2421 že' j (Jireček ib. 326). In den Versen nyczemu nehody 1436 und nykte nebyefye 2250 stand in älterer syntaktischer Weise ničemu hodí, nikte bieše (s. Glossar v. ne III). Ferner lies jmieše statt gmye- geſye (s. Glossar), neb statt nebo 1141, jmu statt gemu z. B. 735. Zu streichen ist a z. B.31, 685, y z. B. 1534, 1718, 2372, 1az 86. Durch Anwendung zweier oder dreier solcher Verbesserungen werden die zehnsilbigen Verse 307, 594 und der elfsilbige 1079 zu guten Versen. Die elf Silben von 804 belehren uns, daß das durch den Fehler eines Abschreibers in den Vers geratene myleho (vgl. 806) zu streichen ist. Durch Umstellung eines Wortes sind die 7- resp. 9silbigen Verse 1368/9, 1871/2, 2358/9, 2430/32 zu verbessern. Ebenso liegt ein Abschreibefehler vor, wenn ottad in den Vers 560 geraten ist. Auch die siebensilbigen Verse lassen sich wie die neunsilbigen häufig leicht herstellen. Fälle, wo auslautendes -e, das im 15. Jahrh. in bestimm- ten Fällen abgefallen war, wiederherzustellen ist, waren oben schon be- sprochen; zu ihnen kommen noch weitere: -že statt -ž lies in kdyz (vgl. Glossar und kdyze 404 im Reim); protoz 434, 657 lies protože; tez lies téže (vgl. Glossar und teze 1409); acz lies ače (vgl. Glossar und acze M. 117); nay- wyecz 290, 433 lies najviece. Statt protyw 673 lies protivu, das im 14. Jahrh. belegt ist, für pomyffl te 1325 das alte pomyslite (vgl. auch poſpyeſmyz 1520), wynde 1533 lies vynide Aorist. In Doczylyczy 704 ist für -y das zweisilbige -ie des 14. Jahrh. einzusetzen. Andere siebensilbige Verse verdanken wir lediglich der Unachtsamkeit der Abschreiber, vgl. byty 636 für bydliti, sta 2117 für sta sé, vgl. ferner 612, 1114 usw., 2415, wo za ausge- lassen, und 2230 wo für wlyby wlybyy zu lesen ist. b) Ebenso hat der Reim durch die hundert jährige Abschreibetätigkeit gelitten, wenn auch naturgemäß nicht so stark wie das Metrum. Insbe- sondere haben die Lautgesetze des 14./15. Jahrh. ihren Niederschlag gefunden und den ursprünglichen Reim getrübt, vgl. den Aufsatz von Pastrnek, Archiv 10, 582ff., der nicht ganz vollständig ist und der Korrektur bedarf. Ich bespreche nur einige für die Uberlieferung von V. besonders charakteri- stische Fälle. Sprachveränderungen des 14./15. Jahrh. spiegeln sich gele- gentlich wider und stören den Reim: so rzyeczy : przyczy 414/5 (mit y aus ie), wſfaka : czeka : laka 119—21, tyeleſtnye : weſnye 917/8 (für tělesně), opuſczy : huſty 731/2. Vor allem der Umlaut: kralewſtwo : blaznowstwo 1033/4, Daryowu : kralewu 1896/7. Neben lyudy : zbudy 1914/5, lyudy :klyudy 2366/7, nepozbozyu : kozyu 2117/8 begegnen Reimpaare, wo in nur einem oder beiden Reimen der Umlaut in V. erscheint: lyudi : wyklydy 2281/2,
Einleitung. XIII sye : N. 276, 410 s zie (ž' für že ist auch sonst häufig einzusetzen, vgl. Glossar). Y) Außer diesen Fällen, wo direkt ein Vergleich mit W. und N. uns über die Art der Verbesserung des von späteren Abschreibern verschlech- terten Textes von V. belehrt, gewinnt man häufig den ursprünglichen Text ohne Schwierigkeit, wenn man ältere atschech. Formen des frühen 14. Jahrhunderts, sowie von Doppelformen die jeweils passende einsetzt oder später hinzugefügte Worte streicht. Auf diese Weise lassen sich zu- nächst 9silbige Verse leicht verbessern für prziezen 48, 58, 105, chczete 857, tehdy und wzbuzugye 1313 muß man die Formen přiezn, chcte, tdy und vzbúzie einsetzen; neo- und neu- sind nó-und nú- zu lesen (vgl. Glossar und Jireček, ČČM. 1861, S. 330), ze gſſy 971, 1949 lies že' js und ze gye 1883, ze yeſt 2421 že' j (Jireček ib. 326). In den Versen nyczemu nehody 1436 und nykte nebyefye 2250 stand in älterer syntaktischer Weise ničemu hodí, nikte bieše (s. Glossar v. ne III). Ferner lies jmieše statt gmye- geſye (s. Glossar), neb statt nebo 1141, jmu statt gemu z. B. 735. Zu streichen ist a z. B.31, 685, y z. B. 1534, 1718, 2372, 1az 86. Durch Anwendung zweier oder dreier solcher Verbesserungen werden die zehnsilbigen Verse 307, 594 und der elfsilbige 1079 zu guten Versen. Die elf Silben von 804 belehren uns, daß das durch den Fehler eines Abschreibers in den Vers geratene myleho (vgl. 806) zu streichen ist. Durch Umstellung eines Wortes sind die 7- resp. 9silbigen Verse 1368/9, 1871/2, 2358/9, 2430/32 zu verbessern. Ebenso liegt ein Abschreibefehler vor, wenn ottad in den Vers 560 geraten ist. Auch die siebensilbigen Verse lassen sich wie die neunsilbigen häufig leicht herstellen. Fälle, wo auslautendes -e, das im 15. Jahrh. in bestimm- ten Fällen abgefallen war, wiederherzustellen ist, waren oben schon be- sprochen; zu ihnen kommen noch weitere: -že statt -ž lies in kdyz (vgl. Glossar und kdyze 404 im Reim); protoz 434, 657 lies protože; tez lies téže (vgl. Glossar und teze 1409); acz lies ače (vgl. Glossar und acze M. 117); nay- wyecz 290, 433 lies najviece. Statt protyw 673 lies protivu, das im 14. Jahrh. belegt ist, für pomyffl te 1325 das alte pomyslite (vgl. auch poſpyeſmyz 1520), wynde 1533 lies vynide Aorist. In Doczylyczy 704 ist für -y das zweisilbige -ie des 14. Jahrh. einzusetzen. Andere siebensilbige Verse verdanken wir lediglich der Unachtsamkeit der Abschreiber, vgl. byty 636 für bydliti, sta 2117 für sta sé, vgl. ferner 612, 1114 usw., 2415, wo za ausge- lassen, und 2230 wo für wlyby wlybyy zu lesen ist. b) Ebenso hat der Reim durch die hundert jährige Abschreibetätigkeit gelitten, wenn auch naturgemäß nicht so stark wie das Metrum. Insbe- sondere haben die Lautgesetze des 14./15. Jahrh. ihren Niederschlag gefunden und den ursprünglichen Reim getrübt, vgl. den Aufsatz von Pastrnek, Archiv 10, 582ff., der nicht ganz vollständig ist und der Korrektur bedarf. Ich bespreche nur einige für die Uberlieferung von V. besonders charakteri- stische Fälle. Sprachveränderungen des 14./15. Jahrh. spiegeln sich gele- gentlich wider und stören den Reim: so rzyeczy : przyczy 414/5 (mit y aus ie), wſfaka : czeka : laka 119—21, tyeleſtnye : weſnye 917/8 (für tělesně), opuſczy : huſty 731/2. Vor allem der Umlaut: kralewſtwo : blaznowstwo 1033/4, Daryowu : kralewu 1896/7. Neben lyudy : zbudy 1914/5, lyudy :klyudy 2366/7, nepozbozyu : kozyu 2117/8 begegnen Reimpaare, wo in nur einem oder beiden Reimen der Umlaut in V. erscheint: lyudi : wyklydy 2281/2,
Strana XIV
XIV Einleitung. obogyu : knepokogy 2231/2 und bludy : lydi 25/6, wſydy : onudy 493/4, lydy : przypudy 2003/4, wzemi: ſwemu 935/6, bluzi : poſuzy 23/4. — Be- sprochen sind schon Reime wie pobygete : nepomyete 1070/1 und zabygy : hraby 2045/6 (vgl. W.), wo die kürzeren Formen einzusetzen sind. Im Reimpaar mlade : wladne 1461/2 gebrauchte der Dichter das ältere Präsens olade (s. Glossar), in lyde : poſudye 35/6 das altere l'udie, in horzala : dyela 825/6 die ursprüngliche Form hořéla. Dagegen standen in den Reimen doſtane : ſpomene 596/7 und brzychu: potahu 544/5 die analogischen Formen spomane und potéhú, in krzyczyecze: wyeducze 2061/2 die seltene Form vědiece. — Syntaktisch bemerkenswert ist drahu : tahnu 1878/9, wo der Aorist tahú, und gyny : wtu hodynu 651/2, wo der Genitiv té hodiny einzu- setzen ist. — Betreffs des Wortschatzes ist anzumerken, daß die Reime vnycho by : zby 1608/9 und wybra : ſebra 376/7 der Veränderung des ur- sprünglichen Textes durch einen Abschreiber ihre Entstehung verdanken (s. Glossar). — Schließlich haben auch Schreibfehler den Reim gestört, von denen einige leicht zu bessern sind, z. B. nezradu : nehodu 178/9, zalo- zenye : neho 198/9, wogt : brody 1043/4, mlade : wlde 345/6 u. a. m. c) Außer den besprochenen Veränderungen und Verderbnissen des ursprünglichen Textes, die den Abschreibern zur Last fallen, kommen noch weitere Abschreibefehler, zahlreiche Fälle, wo Worte ausgestrichen oder Buchstaben unterpunktiert und ausgekratzt sind. Ferner sind Verse beim Abschreiben ausgefallen und zwar je ein Reimvers nach 36 und 1443. In falscher Reihenfolge sind die Verse 1966/7 überliefert. Andere Lücken und Umstellungen, die man angenommen hat (am weitgehendsten Prusik), sind nicht sicher. 2. Das Neuhauser Bruchstück (Zlomek Jindřichohradecký, ab- gekürzt N.), heute im Museum des Königreichs Böhmen in Prag, nach der Angabe von Šembera, Dějiny řeči a literatury S. 97 im Jahre 1842 von einem Prager Buchhändler vom Deckel eines Buches losgelöst: drei nicht zusammenhängende Blätter aus einer in zwei Kolumnen geschriebe- nen Pergamenths. des 14. Jahrhunderts. Höhe der Blätter etwa 30 cm, Breite 19 cm ; die Initialen am Anfang eines Abschnittes rot ; in der Kolumne je 41 Verse, so daß N. 492 Verse hat (nicht 487, wie Výbor I, 1071/2 angibt, auch nicht 493, wie Hattala-Patera angeben, die den zwischen 423 und 424 zu ergänzenden Vers V. 2383 fälschlich mitzählen). Blatt 1 und 2 (1 a bis 4b) sind tadellos erhalten. Dagegen ist Blatt 3 (5 a bis 6b) arg beschädigt: es ist wie Blatt 1 und 2 in dünne Streifen von oben bis unten geplatzt. Bei Blatt 3 nun sind zunächst in der linken Hälfte 2 solcher Streifen, etwa 11/2 cm breit, verloren gegangen, so daß bei 5 a und 6b in der Mitte der Verse 2—7 Buchstaben fehlen und andere Buchstaben verstümmelt sind. Ferner fehlen aus der Mitte dieses Blattes 2 oder 3 Streifen, wodurch die Zeilen- anfänge von 5b, 30, 32—39 (N. 399, 401—8) und von 6b, 1—19 (N. 452 bis 70) verletzt sind. Schließlich fehlt die rechte Seite des Blattes, so daß bei 5b die Enden der längeren Verse und bei 6a alle Zeilenanfänge fehlen. N. ist hrsg. zuerst im Výbor I, 1071—86 (in Transkription), wobei sich Šafařík um die Wiederherstellung der lückenhaft überlieferten Verse von 5 a bis 6b ein besonderes Verdienst erworben hat. — Genau nach der Hs. von Hattala-Patera, wo aber N. 111 (2a, 29) fälschlich auf 113
XIV Einleitung. obogyu : knepokogy 2231/2 und bludy : lydi 25/6, wſydy : onudy 493/4, lydy : przypudy 2003/4, wzemi: ſwemu 935/6, bluzi : poſuzy 23/4. — Be- sprochen sind schon Reime wie pobygete : nepomyete 1070/1 und zabygy : hraby 2045/6 (vgl. W.), wo die kürzeren Formen einzusetzen sind. Im Reimpaar mlade : wladne 1461/2 gebrauchte der Dichter das ältere Präsens olade (s. Glossar), in lyde : poſudye 35/6 das altere l'udie, in horzala : dyela 825/6 die ursprüngliche Form hořéla. Dagegen standen in den Reimen doſtane : ſpomene 596/7 und brzychu: potahu 544/5 die analogischen Formen spomane und potéhú, in krzyczyecze: wyeducze 2061/2 die seltene Form vědiece. — Syntaktisch bemerkenswert ist drahu : tahnu 1878/9, wo der Aorist tahú, und gyny : wtu hodynu 651/2, wo der Genitiv té hodiny einzu- setzen ist. — Betreffs des Wortschatzes ist anzumerken, daß die Reime vnycho by : zby 1608/9 und wybra : ſebra 376/7 der Veränderung des ur- sprünglichen Textes durch einen Abschreiber ihre Entstehung verdanken (s. Glossar). — Schließlich haben auch Schreibfehler den Reim gestört, von denen einige leicht zu bessern sind, z. B. nezradu : nehodu 178/9, zalo- zenye : neho 198/9, wogt : brody 1043/4, mlade : wlde 345/6 u. a. m. c) Außer den besprochenen Veränderungen und Verderbnissen des ursprünglichen Textes, die den Abschreibern zur Last fallen, kommen noch weitere Abschreibefehler, zahlreiche Fälle, wo Worte ausgestrichen oder Buchstaben unterpunktiert und ausgekratzt sind. Ferner sind Verse beim Abschreiben ausgefallen und zwar je ein Reimvers nach 36 und 1443. In falscher Reihenfolge sind die Verse 1966/7 überliefert. Andere Lücken und Umstellungen, die man angenommen hat (am weitgehendsten Prusik), sind nicht sicher. 2. Das Neuhauser Bruchstück (Zlomek Jindřichohradecký, ab- gekürzt N.), heute im Museum des Königreichs Böhmen in Prag, nach der Angabe von Šembera, Dějiny řeči a literatury S. 97 im Jahre 1842 von einem Prager Buchhändler vom Deckel eines Buches losgelöst: drei nicht zusammenhängende Blätter aus einer in zwei Kolumnen geschriebe- nen Pergamenths. des 14. Jahrhunderts. Höhe der Blätter etwa 30 cm, Breite 19 cm ; die Initialen am Anfang eines Abschnittes rot ; in der Kolumne je 41 Verse, so daß N. 492 Verse hat (nicht 487, wie Výbor I, 1071/2 angibt, auch nicht 493, wie Hattala-Patera angeben, die den zwischen 423 und 424 zu ergänzenden Vers V. 2383 fälschlich mitzählen). Blatt 1 und 2 (1 a bis 4b) sind tadellos erhalten. Dagegen ist Blatt 3 (5 a bis 6b) arg beschädigt: es ist wie Blatt 1 und 2 in dünne Streifen von oben bis unten geplatzt. Bei Blatt 3 nun sind zunächst in der linken Hälfte 2 solcher Streifen, etwa 11/2 cm breit, verloren gegangen, so daß bei 5 a und 6b in der Mitte der Verse 2—7 Buchstaben fehlen und andere Buchstaben verstümmelt sind. Ferner fehlen aus der Mitte dieses Blattes 2 oder 3 Streifen, wodurch die Zeilen- anfänge von 5b, 30, 32—39 (N. 399, 401—8) und von 6b, 1—19 (N. 452 bis 70) verletzt sind. Schließlich fehlt die rechte Seite des Blattes, so daß bei 5b die Enden der längeren Verse und bei 6a alle Zeilenanfänge fehlen. N. ist hrsg. zuerst im Výbor I, 1071—86 (in Transkription), wobei sich Šafařík um die Wiederherstellung der lückenhaft überlieferten Verse von 5 a bis 6b ein besonderes Verdienst erworben hat. — Genau nach der Hs. von Hattala-Patera, wo aber N. 111 (2a, 29) fälschlich auf 113
Strana XV
Einleitung. XV folgt, und wo in 5 a bis 6b die noch lesbaren Reste von Buchstaben nicht sorgfältig angegeben sind. Ich habe versucht, das nachzuholen, bemerke aber, daß in einer zukünftigen großen Ausgabe auch da noch manches nachzutragen ist. Seiner Orthographie und Sprache nach schließt sich N. am näch- sten an B und BM an, deckt sich aber keineswegs mit ihnen. Betreffs der Orthographie ist zunächst hervorzuheben, daß der Unter- schied zwischen i und y in N. durchaus nicht mit der Schärfe gewahrt ist wie in B und BM; einen Unterschied kann man aber doch beobachten. Man findet i und y wiedergegeben durch i, € und y. Nur i, € für i findet man: hinter r, r, ř, s, z, č, z. B. zawína 344, chwile 134; Daríus 17, przí 99, krzik 40; zím 254, ozidlo 267, twirzí 365, zizk 278; vchzíný 201, chzizla 149. Nebeneinander i und y findet man: hinter p (2 1 : 1 y), b (2 1 : 5 y), m (28 í, 6 1 :2 y), l (5 í, 34 - :6 y), j (17 í, 26 z : 3 y), š (7 1: 1 y), ž (3í, 1 u: 5 y), c (8 í, 24 1 : 1 y), vgl. pilnye 127 : pycy(e) 342; pobitych 314 : blydamy 322; mínu 364, minulo 284 : blydamy 322; polí 339, blise 461 : blyz 19; gíneho 396, gich 243 : gyty 27; wffi 114 : odtuſfy 275; zboſſím 222, bosich 65: sywí 61; doziecí 350, vteczi 393: (zw)tecy 465. Im großen und ganzen stimmt in diesem Punkte die Orthographie von N. mit der von B. und BM. überein, ebenso in der Darstellung des i als ý, y hinter t, d, n, wobei aber das häu- figere Vorkommen von i, 1 als Abweichung zu notieren ist. Wir finden wiedergegeben ti 6mal als thy, 55mal als ty : 2mal ti; hinter d 20 y : 7 i und hinter n 2 ý, 41 y : 8 í, 1 v z. B. prothy 27, gyty 27 : byti 402; twirdy 205 : gedíne 65, vchzíný 201, nym 211, znyde 371 : wníchſto 382, nícz 396, nicz 411. — Im Anlaut erscheint i „und" immer als y, dagegen inhed 66, 386, inhed 211. In der orthographischen Wiedergabe des y weicht aber N. von dem alten Gebrauch in B. und BM. ab und erinnert an die spätere Manier des 14. Jahrhunderts (z. B. des Klementiner Psalters), wo y als i und y erscheint : hinter p 1 1, hinter b 50 y : 1 1, hinter o 5 y : 6 1, 8 1, hinter m 3 y : 5 í, 2 1 z. B. zaztupi 68; by 43 : bi 336; nrawy 233 : zwím 107, zwich 344; myzlu 227: zedmí 285, hluſchními 68. Hinter k 21 y : 2 1, hinter ch 2 y : 3 1, hinter h 1 í, 1 1, hinter s 2 y : 2 i, hinter z 4 í, 1 1 (kein y), hinter l 5 y : 1 í, 8 1, hinter r 2 y : 1 í, 2 z z. B. hrzeczky 201 : w/feczki 39; ztrachy 191 : przuchile 211; drahím 113, zhinuchu 262; syn 214 : hlazí 37; wzíwal 230, wziwaty 228; koly 83 : zborzilí 39, pozli 235; offiery 52 : wierí 51, mudrich 416. Dagegen hinter Dentalen wird y wie i ausgedrückt, ja sogar thy gilt für ti und ty, wodurch ein alter Gegensatz verwischt wird, vgl. pozlathy 116 mit thy 288. Auch i, 1 begegnet für y z. B. zwatínie 50, twirdími 323, 7mal di z. B. gediſto 6 und 3mal i (: 9 y); hinter n z. B. hluſchími 68. — Auch in der Darstellung des r und I weicht N. von B, besonders aber von BM. (und der Gruppe der Apost.-Leg.) ab, indem es ir, ur und al bevorzugt, z. B. zmírt 251, hírzí 366, dirstecze 107, pirwe 309 und pilna 317, wilnye 71 : byrzo 10, hyrzal 33, obyrtli 320; zu ztytrplety 229 s. Geb. I, 293 (dem steht nach alter Weise krwu 391 mit konsonantischem r gegenüber). In der orthographischen Wiedergabe der Konsonanten tritt der Unter- schied zwischen c und č hervor, wobei sich N. an BM., noch näher an B. an- schließt: c erscheint fast immer als cz, č als chz z. B. zemiczu 5, cziezt 34, zluncze 156, ruczie 165, nocz 9 und chzakagte 8, chzaz 248, chzezt 24, pechzu
Einleitung. XV folgt, und wo in 5 a bis 6b die noch lesbaren Reste von Buchstaben nicht sorgfältig angegeben sind. Ich habe versucht, das nachzuholen, bemerke aber, daß in einer zukünftigen großen Ausgabe auch da noch manches nachzutragen ist. Seiner Orthographie und Sprache nach schließt sich N. am näch- sten an B und BM an, deckt sich aber keineswegs mit ihnen. Betreffs der Orthographie ist zunächst hervorzuheben, daß der Unter- schied zwischen i und y in N. durchaus nicht mit der Schärfe gewahrt ist wie in B und BM; einen Unterschied kann man aber doch beobachten. Man findet i und y wiedergegeben durch i, € und y. Nur i, € für i findet man: hinter r, r, ř, s, z, č, z. B. zawína 344, chwile 134; Daríus 17, przí 99, krzik 40; zím 254, ozidlo 267, twirzí 365, zizk 278; vchzíný 201, chzizla 149. Nebeneinander i und y findet man: hinter p (2 1 : 1 y), b (2 1 : 5 y), m (28 í, 6 1 :2 y), l (5 í, 34 - :6 y), j (17 í, 26 z : 3 y), š (7 1: 1 y), ž (3í, 1 u: 5 y), c (8 í, 24 1 : 1 y), vgl. pilnye 127 : pycy(e) 342; pobitych 314 : blydamy 322; mínu 364, minulo 284 : blydamy 322; polí 339, blise 461 : blyz 19; gíneho 396, gich 243 : gyty 27; wffi 114 : odtuſfy 275; zboſſím 222, bosich 65: sywí 61; doziecí 350, vteczi 393: (zw)tecy 465. Im großen und ganzen stimmt in diesem Punkte die Orthographie von N. mit der von B. und BM. überein, ebenso in der Darstellung des i als ý, y hinter t, d, n, wobei aber das häu- figere Vorkommen von i, 1 als Abweichung zu notieren ist. Wir finden wiedergegeben ti 6mal als thy, 55mal als ty : 2mal ti; hinter d 20 y : 7 i und hinter n 2 ý, 41 y : 8 í, 1 v z. B. prothy 27, gyty 27 : byti 402; twirdy 205 : gedíne 65, vchzíný 201, nym 211, znyde 371 : wníchſto 382, nícz 396, nicz 411. — Im Anlaut erscheint i „und" immer als y, dagegen inhed 66, 386, inhed 211. In der orthographischen Wiedergabe des y weicht aber N. von dem alten Gebrauch in B. und BM. ab und erinnert an die spätere Manier des 14. Jahrhunderts (z. B. des Klementiner Psalters), wo y als i und y erscheint : hinter p 1 1, hinter b 50 y : 1 1, hinter o 5 y : 6 1, 8 1, hinter m 3 y : 5 í, 2 1 z. B. zaztupi 68; by 43 : bi 336; nrawy 233 : zwím 107, zwich 344; myzlu 227: zedmí 285, hluſchními 68. Hinter k 21 y : 2 1, hinter ch 2 y : 3 1, hinter h 1 í, 1 1, hinter s 2 y : 2 i, hinter z 4 í, 1 1 (kein y), hinter l 5 y : 1 í, 8 1, hinter r 2 y : 1 í, 2 z z. B. hrzeczky 201 : w/feczki 39; ztrachy 191 : przuchile 211; drahím 113, zhinuchu 262; syn 214 : hlazí 37; wzíwal 230, wziwaty 228; koly 83 : zborzilí 39, pozli 235; offiery 52 : wierí 51, mudrich 416. Dagegen hinter Dentalen wird y wie i ausgedrückt, ja sogar thy gilt für ti und ty, wodurch ein alter Gegensatz verwischt wird, vgl. pozlathy 116 mit thy 288. Auch i, 1 begegnet für y z. B. zwatínie 50, twirdími 323, 7mal di z. B. gediſto 6 und 3mal i (: 9 y); hinter n z. B. hluſchími 68. — Auch in der Darstellung des r und I weicht N. von B, besonders aber von BM. (und der Gruppe der Apost.-Leg.) ab, indem es ir, ur und al bevorzugt, z. B. zmírt 251, hírzí 366, dirstecze 107, pirwe 309 und pilna 317, wilnye 71 : byrzo 10, hyrzal 33, obyrtli 320; zu ztytrplety 229 s. Geb. I, 293 (dem steht nach alter Weise krwu 391 mit konsonantischem r gegenüber). In der orthographischen Wiedergabe der Konsonanten tritt der Unter- schied zwischen c und č hervor, wobei sich N. an BM., noch näher an B. an- schließt: c erscheint fast immer als cz, č als chz z. B. zemiczu 5, cziezt 34, zluncze 156, ruczie 165, nocz 9 und chzakagte 8, chzaz 248, chzezt 24, pechzu
Strana XVI
XVI Einleitung. 103, achz 239. Daneben begegnet ſch für č nur in hluſchnimi 68 (nach Geb. I, 519 ist es ein Fehler) und 7mal ſz (wie in B.) vgl. zwyfzey 130, maleſzkem 176, vteſze 270; schließlich sogar schon cz in lecz 163 und procz 398 (: (p)rochz 402). Eine Ausnahme in der Schreibung von c bildet nur fünf- maliges c, z. B. ztogrece 193, chcu 425, sowie zc in chzce 394, chzceme 408 (sonst nicht belegt und vielleicht nur Schreibfehler). — Auch in der Darstellung von z und ž, s und š schließt sich N. fast ganz an B. und BM. an. Für z gilt z z. B. zemíczu 5, kaza 12, weza 140 (nur samiſſliw 231, satyem 148 vgl. BM.), für ž weitaus überwiegend s (darin also mit Apost.-Leg. mehr übereinstimmend als B. und BM., vgl. Geb. I, 515) z. B. se 13, senu 136, musí 55, kase 197, tes 20. Daneben 13mal ſ z. B. leſala 50, kaſdy 56, giſto 183, tedyfto 30 (nur im Inlaut); 16mal ff (ebenfalls nur im Inlaut) z. B. wſſdy 16, yakſſe 162, kaſſdy 190, zboſfím 222, zaſſhu 328, weſfdy 470 und auch schon 5mal z z. B. venzto 24, kazdi 57. ff = š ist die Regel. vgl. z. B. ſſcrzínye 49, ffalmiegy 32, wſfu 1, byeffe 7, zlyffu 20. Daneben aber auch ss in ssezt 284, z in zamyzlen(ye) 334 (s. Geb. I, 510), f vor t in fturm 309, s in znasie 345 und im Auslaut z. B. rozkos 77, ſch in schal 32 und zweimal ſz in po- zluſzenztwím 100, kurſzitem 113 (auch in M. 87). Wie in B. und BM. gilt am häufigsten für s z z. B. zebe 150, zam 75, hlazí 37, chzaz 248, chzezt 24, gezt 19, ludzky 223, während das zz der Apost.-Leg. nur noch 6mal in N. belegt ist, z. B. zzebra 22, pozzla 272, ozzm 47. Daneben das nur hier belegte ſzz in trzaſzzl 42, ſſ in samíffliw 231 (vgl. B., BM.), ƒ 7mal z. B. ſlusy 56, ſobye 212, czieſta 26, s 5mal z. B. seztru 136, syna 180, (chz)as 430 (vgl. B., BM.). — ř wird im Gegensatz zu B. und BM. durch das junge rz aus- gedrückt. — Für j gilt g vor den palatalen Vokalen und Diphthongen e, i, é — ie und vor Konsonanten vgl. ge 299, gense 376, ginu 57, gím 154, gis 288, gynym 266, przigreda 18, grety 183, ogyemi 83 und gho 18, gmieſſe 93, przigmu 239. Alles wie in B. und BM., auch die Beispiele sey gmu 143, toy gmu 301. Vor a und u hingegen erscheint i, 1, am meisten y z. B. ius 175, iunoff 96, tadis 329, takos 86, yamu 264, yunoffiemí 105, gmayu 59 (Ausnahmen sind 1 vor e z. B. ies 20, tezt 31 und y — statt g — in ydyeffe 75). Wie in orthographischer, so steht auch in sprachlicher Hinsicht N. den beiden Bruchstücken B. und BM. sehr nahe. Altes u, ú hinter weichen Konsonanten ist durchaus erhalten; geschrieben wird aber durchwegs u, wodurch N. von B. und BM., besonders von Apost.-Leg. usw. ab- weicht und z. B. an Dalimil Han. erinnert, vgl. ludie 60, myzlu 227, zkludyty 254, lubo 442, tunoff 96, gmayu 59, wſfu 1, pechzu 103, ſzuſf 258, chcu 425, krwu 391, (ze)mu 333, wnus 42, wnu 265. — Betreffs der Diphthonge ě und ie ist in orthographischer Hinsicht zu bemerken, daß parallel i die Schrei- bung ie, ie und ye begegnet. Nur te findet man hinter p, v, f, ř, s, z, š, ž, c und č z. B. kropterzí 115, wiera 46, zwieta 428, offiery 52, przedku 74, rzieka 19, zie häufig, wozie 49, wffie 364, ruſfie 72, lestefſe 8, dirste 361, czieſta 329, orliczie 90 und chzieztye 311. Dagegen finden wir beides hinter b (23 te : 15 ye), m (häufig ie, 8mal te : 1 ye), j (nur 2 ye : 27 1e) z. B. bre 81 : bye 127, kromie 120, miewal 52 : promyeneno 441, greli 133, gmagie 57 : ogyemi 83. Wie beim i findet sich hinter t, d, n am meisten ye, aber auch ie und ie, und zwar hinter t 24 ye : 4 ie, hinter d 16 ye : 24 te und hinter n 35 ye : 7 ie z. B. tyech 66, zlatye 80 : ztie 96, ztrechu 263; dyeffe 41, tudyes 183 : gedtefse 55, zdielan 81; ponye 108, hnyewate 415 : odenie 94. In der überwiegenden
XVI Einleitung. 103, achz 239. Daneben begegnet ſch für č nur in hluſchnimi 68 (nach Geb. I, 519 ist es ein Fehler) und 7mal ſz (wie in B.) vgl. zwyfzey 130, maleſzkem 176, vteſze 270; schließlich sogar schon cz in lecz 163 und procz 398 (: (p)rochz 402). Eine Ausnahme in der Schreibung von c bildet nur fünf- maliges c, z. B. ztogrece 193, chcu 425, sowie zc in chzce 394, chzceme 408 (sonst nicht belegt und vielleicht nur Schreibfehler). — Auch in der Darstellung von z und ž, s und š schließt sich N. fast ganz an B. und BM. an. Für z gilt z z. B. zemíczu 5, kaza 12, weza 140 (nur samiſſliw 231, satyem 148 vgl. BM.), für ž weitaus überwiegend s (darin also mit Apost.-Leg. mehr übereinstimmend als B. und BM., vgl. Geb. I, 515) z. B. se 13, senu 136, musí 55, kase 197, tes 20. Daneben 13mal ſ z. B. leſala 50, kaſdy 56, giſto 183, tedyfto 30 (nur im Inlaut); 16mal ff (ebenfalls nur im Inlaut) z. B. wſſdy 16, yakſſe 162, kaſſdy 190, zboſfím 222, zaſſhu 328, weſfdy 470 und auch schon 5mal z z. B. venzto 24, kazdi 57. ff = š ist die Regel. vgl. z. B. ſſcrzínye 49, ffalmiegy 32, wſfu 1, byeffe 7, zlyffu 20. Daneben aber auch ss in ssezt 284, z in zamyzlen(ye) 334 (s. Geb. I, 510), f vor t in fturm 309, s in znasie 345 und im Auslaut z. B. rozkos 77, ſch in schal 32 und zweimal ſz in po- zluſzenztwím 100, kurſzitem 113 (auch in M. 87). Wie in B. und BM. gilt am häufigsten für s z z. B. zebe 150, zam 75, hlazí 37, chzaz 248, chzezt 24, gezt 19, ludzky 223, während das zz der Apost.-Leg. nur noch 6mal in N. belegt ist, z. B. zzebra 22, pozzla 272, ozzm 47. Daneben das nur hier belegte ſzz in trzaſzzl 42, ſſ in samíffliw 231 (vgl. B., BM.), ƒ 7mal z. B. ſlusy 56, ſobye 212, czieſta 26, s 5mal z. B. seztru 136, syna 180, (chz)as 430 (vgl. B., BM.). — ř wird im Gegensatz zu B. und BM. durch das junge rz aus- gedrückt. — Für j gilt g vor den palatalen Vokalen und Diphthongen e, i, é — ie und vor Konsonanten vgl. ge 299, gense 376, ginu 57, gím 154, gis 288, gynym 266, przigreda 18, grety 183, ogyemi 83 und gho 18, gmieſſe 93, przigmu 239. Alles wie in B. und BM., auch die Beispiele sey gmu 143, toy gmu 301. Vor a und u hingegen erscheint i, 1, am meisten y z. B. ius 175, iunoff 96, tadis 329, takos 86, yamu 264, yunoffiemí 105, gmayu 59 (Ausnahmen sind 1 vor e z. B. ies 20, tezt 31 und y — statt g — in ydyeffe 75). Wie in orthographischer, so steht auch in sprachlicher Hinsicht N. den beiden Bruchstücken B. und BM. sehr nahe. Altes u, ú hinter weichen Konsonanten ist durchaus erhalten; geschrieben wird aber durchwegs u, wodurch N. von B. und BM., besonders von Apost.-Leg. usw. ab- weicht und z. B. an Dalimil Han. erinnert, vgl. ludie 60, myzlu 227, zkludyty 254, lubo 442, tunoff 96, gmayu 59, wſfu 1, pechzu 103, ſzuſf 258, chcu 425, krwu 391, (ze)mu 333, wnus 42, wnu 265. — Betreffs der Diphthonge ě und ie ist in orthographischer Hinsicht zu bemerken, daß parallel i die Schrei- bung ie, ie und ye begegnet. Nur te findet man hinter p, v, f, ř, s, z, š, ž, c und č z. B. kropterzí 115, wiera 46, zwieta 428, offiery 52, przedku 74, rzieka 19, zie häufig, wozie 49, wffie 364, ruſfie 72, lestefſe 8, dirste 361, czieſta 329, orliczie 90 und chzieztye 311. Dagegen finden wir beides hinter b (23 te : 15 ye), m (häufig ie, 8mal te : 1 ye), j (nur 2 ye : 27 1e) z. B. bre 81 : bye 127, kromie 120, miewal 52 : promyeneno 441, greli 133, gmagie 57 : ogyemi 83. Wie beim i findet sich hinter t, d, n am meisten ye, aber auch ie und ie, und zwar hinter t 24 ye : 4 ie, hinter d 16 ye : 24 te und hinter n 35 ye : 7 ie z. B. tyech 66, zlatye 80 : ztie 96, ztrechu 263; dyeffe 41, tudyes 183 : gedtefse 55, zdielan 81; ponye 108, hnyewate 415 : odenie 94. In der überwiegenden
Strana XVII
Einleitung. XVII Anzahl von Fällen ist è — ie erhalten. Dennoch begegnet in N. schon Jotationsverlust und zwar in größerem Maßstabe als in B. und BM.: hinter j z. B. in gedyeffe 55 : przigteda 18, raduge 298 : magte 117, chzaka- gie 8; hinter n, wie die Schreibung wnyems 46, wnyem 283: przinem 99, onem 410, ponems 173 und neztatechzne 331, hinter d, wie die Schreibung odeníe 94, wzhirde 222 beweist. Ferner hinter š z. B. wsfeczki 39, wsfe 194: wffie 4, vgl. auch die Schreibung znaste 345, (z)rziewaffie 346; hinter č: zwyfzey 130, woyschze 12: obychziegie 286; hinter ř : rzechz 57, rzechzi 62: rztechzi 385; Hrzeczí 288 usw., hrzeczke 151; horze 408 und hinter c gemäß der Schreibung putczie 281. Sogar všé ist schon belegt : wffe 383. — Im Bereiche des Konsonantismus ist bemerkenswert die Erhaltung von šč; die teilweise von čs vgl. chzty 5mal, chztnu 414, ſzthy 100, oraſztwo 76, das schon in hrzeczke 151, hrzeczky 201 und beständig beim alten čso z. B. czo 29, 198, czos 64, 245, nyeczo 122, nícz 87 assimiliert erscheint, so daß N. speziell mit B. vollständig übereinstimmt (auch in der Orthographie). — Dialektischer Wandel von t zu c vor i begegnet, auch nur gelegentlich wie in B. und BM., in Zahlworten: dwadczteczi 70, 108, trzidczteczi 348 und czizucz 313, 315, vgl. 70, 108. Sonst ist etwa bemerkenswert das na- des Superlativs nawiecze 310, das é in chzieztech 381, chzieztye 311, das nó von nodpochzinu 319, ž' in sny 406 und der alte Genit. Pluralis woz N. 142 (vóz). Die Uberlieferung des achtsilbigen Verses ist einigemale gestört, häufi- ger als in B. und BM.: lies ž' für handschriftliches se 13, 60, 273, 299, 380; 462 und 485 lies tdy für tehdy, wofern die Verse richtig ergänzt sind ; řkúc für rzkucze lies 61 und 373, 408 lies cheme für chzceme, wie auch 424 chzctell richtiger zu ergänzen ist. Der siebensilbige Vers 131 ist leicht zu ver- bessern (1. pogymaly für poygmaly), 238 lies beze. Und ebenso, wie Verse in V. durch N. korrigiert werden können (p. XII), ist zweimal in V. der Vers richtiger überliefert: 252 wird durch V. 1980 und 272 durch V. 1987 verbessert. Der neunsilbige Vers 78 gegenüber dem regelrechten acht- silbigen V. 1243 gehört wohl der späteren Bearbeitung des Originals an, die uns in N. bruchstückweise vorliegt. — Auch der Reim ist 5mal gestört: 76/7 orafztwo : bohacztwo hat der Dichter sicherlich ozractwo ge- braucht; in 165/66 ruczte : zmutye steckt ein Schreibfehler, der nach V. 1893 zu verbessern ist. Der Reim koly : (sp)olu 353/4 kehrt im V. 2314/5 wieder und weist auf eine gemeinsame, schon fehlerhafte Abschrift hin (s. Havlík L. F. 11,60f). In gleicher Weise hat N. 464/5 (miezi)eczu : (zw)tecy ein Abschreiber die jüngere Lokativendung auf -u für die auf -i eingesetzt. In 474/5 (wpo)lodne : wedne muß man die altere Form poledne einsetzen (vgl. W. 78). N. ist wie alle Alexandreisbruchstücke eine Abschrift: dies erkennt man z. B. daraus, daß zwischen 291 und 292 vier Verse, hinter 423 ein Vers fehlt. Was das Alter von N. betrifft, so wird man in Erwägung aller Umstände es etwa in das dritte Dezennium des 14. Jahrhunderts, durch ein Dezennium von B. und BM. getrennt, setzen dürfen. 3. Das Wiener Bruchstück (Zlomek Vídeňský, abgekürzt: W.) in der k. k. Hofbibliothek in Wien (Ser. nov. Nr. 3431), der Rest einer Trautmann. Alexandreis. II
Einleitung. XVII Anzahl von Fällen ist è — ie erhalten. Dennoch begegnet in N. schon Jotationsverlust und zwar in größerem Maßstabe als in B. und BM.: hinter j z. B. in gedyeffe 55 : przigteda 18, raduge 298 : magte 117, chzaka- gie 8; hinter n, wie die Schreibung wnyems 46, wnyem 283: przinem 99, onem 410, ponems 173 und neztatechzne 331, hinter d, wie die Schreibung odeníe 94, wzhirde 222 beweist. Ferner hinter š z. B. wsfeczki 39, wsfe 194: wffie 4, vgl. auch die Schreibung znaste 345, (z)rziewaffie 346; hinter č: zwyfzey 130, woyschze 12: obychziegie 286; hinter ř : rzechz 57, rzechzi 62: rztechzi 385; Hrzeczí 288 usw., hrzeczke 151; horze 408 und hinter c gemäß der Schreibung putczie 281. Sogar všé ist schon belegt : wffe 383. — Im Bereiche des Konsonantismus ist bemerkenswert die Erhaltung von šč; die teilweise von čs vgl. chzty 5mal, chztnu 414, ſzthy 100, oraſztwo 76, das schon in hrzeczke 151, hrzeczky 201 und beständig beim alten čso z. B. czo 29, 198, czos 64, 245, nyeczo 122, nícz 87 assimiliert erscheint, so daß N. speziell mit B. vollständig übereinstimmt (auch in der Orthographie). — Dialektischer Wandel von t zu c vor i begegnet, auch nur gelegentlich wie in B. und BM., in Zahlworten: dwadczteczi 70, 108, trzidczteczi 348 und czizucz 313, 315, vgl. 70, 108. Sonst ist etwa bemerkenswert das na- des Superlativs nawiecze 310, das é in chzieztech 381, chzieztye 311, das nó von nodpochzinu 319, ž' in sny 406 und der alte Genit. Pluralis woz N. 142 (vóz). Die Uberlieferung des achtsilbigen Verses ist einigemale gestört, häufi- ger als in B. und BM.: lies ž' für handschriftliches se 13, 60, 273, 299, 380; 462 und 485 lies tdy für tehdy, wofern die Verse richtig ergänzt sind ; řkúc für rzkucze lies 61 und 373, 408 lies cheme für chzceme, wie auch 424 chzctell richtiger zu ergänzen ist. Der siebensilbige Vers 131 ist leicht zu ver- bessern (1. pogymaly für poygmaly), 238 lies beze. Und ebenso, wie Verse in V. durch N. korrigiert werden können (p. XII), ist zweimal in V. der Vers richtiger überliefert: 252 wird durch V. 1980 und 272 durch V. 1987 verbessert. Der neunsilbige Vers 78 gegenüber dem regelrechten acht- silbigen V. 1243 gehört wohl der späteren Bearbeitung des Originals an, die uns in N. bruchstückweise vorliegt. — Auch der Reim ist 5mal gestört: 76/7 orafztwo : bohacztwo hat der Dichter sicherlich ozractwo ge- braucht; in 165/66 ruczte : zmutye steckt ein Schreibfehler, der nach V. 1893 zu verbessern ist. Der Reim koly : (sp)olu 353/4 kehrt im V. 2314/5 wieder und weist auf eine gemeinsame, schon fehlerhafte Abschrift hin (s. Havlík L. F. 11,60f). In gleicher Weise hat N. 464/5 (miezi)eczu : (zw)tecy ein Abschreiber die jüngere Lokativendung auf -u für die auf -i eingesetzt. In 474/5 (wpo)lodne : wedne muß man die altere Form poledne einsetzen (vgl. W. 78). N. ist wie alle Alexandreisbruchstücke eine Abschrift: dies erkennt man z. B. daraus, daß zwischen 291 und 292 vier Verse, hinter 423 ein Vers fehlt. Was das Alter von N. betrifft, so wird man in Erwägung aller Umstände es etwa in das dritte Dezennium des 14. Jahrhunderts, durch ein Dezennium von B. und BM. getrennt, setzen dürfen. 3. Das Wiener Bruchstück (Zlomek Vídeňský, abgekürzt: W.) in der k. k. Hofbibliothek in Wien (Ser. nov. Nr. 3431), der Rest einer Trautmann. Alexandreis. II
Strana XVIII
XVIII Einleitung. Pergamenths. etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts, bestehend aus 2 kleinen Pergamentstreifen, die einst auf den Deckeln eines Wiegen- druckes aufgeklebt waren. Die Höhe der Hs. war etwa 20 cm, ihre Breite beträgt 14,8 cm; auf der Seite 2 Kolumnen mit ursprünglich je 39—40 Zeilen. Die beiden Streifen sind der kleinere Teil eines Doppelblattes, und zwar dessen obere Hälfte; vom 2. Blatt ist nur die linke Kolumne (3 a und 4b) erhalten. Der 2. Streifen schließt unmittelbar an den 1. an: der 1. enthält 9 Verse, ebenso der 2. vom 2. Blatt. Der 2. Streifen, 1. Blatt hat 10 Verse, doch ist nur noch von 2a der 10. Vers ganz erhalten, sonst liest man nur die oberen Buchstabenenden. Die verlorene untere Hälfte des Doppel- blattes hatte in jeder Kolumne 21 Verse. W. enthält Reste desselben Textes wie V. und zwar 2044—61, 2083—2100, 2122—40, 2162—79, 2201—18, 2318—35, Aufgefunden und hrsg. von Ferd. Menčík, Nový zlomek Alexandreidy (ČČM. 1889, S. 369—373). Hinsichtlich seiner Orthographie und Sprache schließt sich W. der Zeit nach am nächsten an M. und Š. an: alle drei stammen aus der Zeit vor 1350. Orthographie. Vokale. i und y sind ohne Unterschied als 1, i, y be- zeichnet, z. B. piſmo 20, prziſſlo 24, nikak 97, gymz 28, ſnyde 106 und bi 14, paczyucze 107, tehdiz 45, bity 29, bby 69, swymy 55. — r erscheint zweimal in alter Weise als yr in hyrdoft 33, naypyrwe 96, als r in twrdofty 35, prwe 85, przidrzy 94. — Die Länge ist in kraalem 38 bezeichnet. — Bei den Konso- nanten ist bemerkenswert: s und š werden durch ƒ und ff bezeichnet, je- doch ist ff = š häufiger, vgl. s in ſlepte 1, ſta 15, ſwatey 24, myefta 8, tyfucz 48, preſek 70, muſſy 91, bieſfu 90 und š in fturmowachu 11, awſak 4, ſturmo- wawſe 39, ſſturm 9, ſſkodu 31, awſsak 6, wſsudy 17, byeſſe 63, chtyefſe 61 usw. — c und č sind gewöhnlich durch cz bezeichnet, z. B. ptaczy 2, wyecze 10, ruczie 53 und cziſla 7, czas 49, tecze 99, jedoch ist c auch durch c ausge- drückt in cyeſtye 102, sepcyuce 108, Hrzecy 37, msfycie 18 (Geb. I, 497). — Bemerkenswert ist die häufige Doppelschreibung einfacher Konso- nanten: bb. 68, bby 69, bbilo 23, bbillo 69, wedll 19, wzpllywa 70, Arbyella 103, flluncze 75, 78, zlle 108. — Sprachlich gehört W. entschieden noch in die 1. Halfte des 14. Jahrhunderts. Bei den Vokalen ist der Diphthong iu immer erhalten, vgl. wnyuz 2, guz 16, gruz 25, ludmy 55, tyfucz 48, potte- zucze 52, liutye 80 usw. Der Umlaut begegnet nur in kraly 19, 34. — ě und ie sind in den meisten Fällen erhalten, z. B. myefreczie 9, f€e 13, potrzieba 16, rzyeka 68, wierzie 25, pogrety 61. Daher auch die Erhaltung der alten Gegensätze in z. B. gescze 10, geft 22, negeden 14, spyege 75 : gie 19, giez 61, gegye 76, gmagte 34 (freilich auch schon gielyz 86); wz neho 29, onem 108, pronez 41 : sotnye 109; wſfe 24, owſem 27, gdyefse 48 : nawſfie 45, wssyem 43;fluncze 75, piczyucze 107 : cyeftye 102. Jotationsverlust findet man bei obyczegye 74, Hrzecy 37, zaſtrzelychu 40, wzely 51, sogar in bieze 18 (aus běžie). — Beim Konsonantismus ist bemerkenswert: die Erhaltung von šč in geſcze 10, von čs in cfoz 23, nycfe 95, von r in morſka 68. Sonst erhellt das Alter von W. aus der Bewahrung von wz- in wzpllywa 70, wzpaly 71 und vs- in wſpyefy 82; aus der Trennung von altem s- und z- in ſbyehne 98 : ztoho 107 und der Form zabyu 3.
XVIII Einleitung. Pergamenths. etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts, bestehend aus 2 kleinen Pergamentstreifen, die einst auf den Deckeln eines Wiegen- druckes aufgeklebt waren. Die Höhe der Hs. war etwa 20 cm, ihre Breite beträgt 14,8 cm; auf der Seite 2 Kolumnen mit ursprünglich je 39—40 Zeilen. Die beiden Streifen sind der kleinere Teil eines Doppelblattes, und zwar dessen obere Hälfte; vom 2. Blatt ist nur die linke Kolumne (3 a und 4b) erhalten. Der 2. Streifen schließt unmittelbar an den 1. an: der 1. enthält 9 Verse, ebenso der 2. vom 2. Blatt. Der 2. Streifen, 1. Blatt hat 10 Verse, doch ist nur noch von 2a der 10. Vers ganz erhalten, sonst liest man nur die oberen Buchstabenenden. Die verlorene untere Hälfte des Doppel- blattes hatte in jeder Kolumne 21 Verse. W. enthält Reste desselben Textes wie V. und zwar 2044—61, 2083—2100, 2122—40, 2162—79, 2201—18, 2318—35, Aufgefunden und hrsg. von Ferd. Menčík, Nový zlomek Alexandreidy (ČČM. 1889, S. 369—373). Hinsichtlich seiner Orthographie und Sprache schließt sich W. der Zeit nach am nächsten an M. und Š. an: alle drei stammen aus der Zeit vor 1350. Orthographie. Vokale. i und y sind ohne Unterschied als 1, i, y be- zeichnet, z. B. piſmo 20, prziſſlo 24, nikak 97, gymz 28, ſnyde 106 und bi 14, paczyucze 107, tehdiz 45, bity 29, bby 69, swymy 55. — r erscheint zweimal in alter Weise als yr in hyrdoft 33, naypyrwe 96, als r in twrdofty 35, prwe 85, przidrzy 94. — Die Länge ist in kraalem 38 bezeichnet. — Bei den Konso- nanten ist bemerkenswert: s und š werden durch ƒ und ff bezeichnet, je- doch ist ff = š häufiger, vgl. s in ſlepte 1, ſta 15, ſwatey 24, myefta 8, tyfucz 48, preſek 70, muſſy 91, bieſfu 90 und š in fturmowachu 11, awſak 4, ſturmo- wawſe 39, ſſturm 9, ſſkodu 31, awſsak 6, wſsudy 17, byeſſe 63, chtyefſe 61 usw. — c und č sind gewöhnlich durch cz bezeichnet, z. B. ptaczy 2, wyecze 10, ruczie 53 und cziſla 7, czas 49, tecze 99, jedoch ist c auch durch c ausge- drückt in cyeſtye 102, sepcyuce 108, Hrzecy 37, msfycie 18 (Geb. I, 497). — Bemerkenswert ist die häufige Doppelschreibung einfacher Konso- nanten: bb. 68, bby 69, bbilo 23, bbillo 69, wedll 19, wzpllywa 70, Arbyella 103, flluncze 75, 78, zlle 108. — Sprachlich gehört W. entschieden noch in die 1. Halfte des 14. Jahrhunderts. Bei den Vokalen ist der Diphthong iu immer erhalten, vgl. wnyuz 2, guz 16, gruz 25, ludmy 55, tyfucz 48, potte- zucze 52, liutye 80 usw. Der Umlaut begegnet nur in kraly 19, 34. — ě und ie sind in den meisten Fällen erhalten, z. B. myefreczie 9, f€e 13, potrzieba 16, rzyeka 68, wierzie 25, pogrety 61. Daher auch die Erhaltung der alten Gegensätze in z. B. gescze 10, geft 22, negeden 14, spyege 75 : gie 19, giez 61, gegye 76, gmagte 34 (freilich auch schon gielyz 86); wz neho 29, onem 108, pronez 41 : sotnye 109; wſfe 24, owſem 27, gdyefse 48 : nawſfie 45, wssyem 43;fluncze 75, piczyucze 107 : cyeftye 102. Jotationsverlust findet man bei obyczegye 74, Hrzecy 37, zaſtrzelychu 40, wzely 51, sogar in bieze 18 (aus běžie). — Beim Konsonantismus ist bemerkenswert: die Erhaltung von šč in geſcze 10, von čs in cfoz 23, nycfe 95, von r in morſka 68. Sonst erhellt das Alter von W. aus der Bewahrung von wz- in wzpllywa 70, wzpaly 71 und vs- in wſpyefy 82; aus der Trennung von altem s- und z- in ſbyehne 98 : ztoho 107 und der Form zabyu 3.
Strana XIX
Einleitung. XIX Der Wert von W. ist trotz seines geringen Umfanges ein bedeutender : über den für die Textkritik ist oben p. XII gesprochen. Weiter ist es wichtig, daß W. gegenüber N. vollkommen die Textgestalt von V. bietet, was beim Vergleich von W. 1—18 = V. 2044—61 mit N. 312—17 und von W. 92—109 = V. 2318—35 mit N. 357—72 klar hervortritt. Schließlich führt der Vergleich von W. 87 mit V. 2214 zu einem wichtigen Ergebnis. W. 87 lautet in der Hs. [moczyl przybude, wo die Striche darauf hinweisen, daß die Worte umzustellen sind. In V. 2214 heißt es moczy przybude: nimmt man an, der unachtsame Schreiber von V. habe die Striche seiner Vorlage weggelassen, so kommt man zu dem Ergebnis, daß W. die Vorlage von V. war: mag man nun diese einfache oder eine kompliziertere Erklärung akzeptieren, in jedem Falle gehören die Bruch- stücke W. und V. eng zusammen (Menčík, ČČM. 1889, S. 370): es wird auch kein Zufall sein, daß W. 46 genau wie V. 2131 metrisch unkorrekt ist. 4. Das Budweiser Bruchstück (Zlomek Budějovický, abgekürzt B.) im Städtischen Museum (Sign. P. 44), früher im Städtischen Archiv zu Budweis, wo es 1841 von A. Krejči aufgefunden wurde. Zwei gut erhal- tene Blätter einer in 2 Kolumnen geschriebenen Pergamenths. aus dem 1. Viertel des 14. Jahrhunderts; jedes Blatt ist 15 cm breit, etwa 22 cm hoch, die Initialen am Anfang eines Abschnittes mit Rot bezeichnet. In der Kolumne je 43 Verse, nur 1 a und 4a hat je 42. B. enthält also 342 Verse. Seinem Inhalt nach beginnt B. am Ende des 4. Buches Walthers, das V. 2454—60 begann, mit Gu. IV, 571 und zwar mitten in der Ansprache die Alexander vor der Schlacht bei Arbela an sein Heer hält. B. 1—69 entspricht Gu. IV, 571—93 und 532—41. Die Uberschrift „Hic est distinc- tio quinta“, durch die sich die Hs. B. sowohl von V. als auch von M. und Š. unterscheidet, steht also nicht an der rechten Stelle (vgl. bes. Gu. IV, 593 mit B. 67). Das Ende des 1. Blattes (70—171) enthält Szenen aus der Schlacht nach Gu. V, 1—45. — Zwischen dem 1. und 2. Blatte fehlen mehrere Blätter der Hs., die Gu. V, 46—455 entsprachen (s. dazu P. Lang, L. F. 10, 78—84). B. 172—244 bildet das Ende des 5. Buches (frei nach Gu. V, 456—520). Den Aufenthalt in Babilon und den Auf- bruch erzählen B. 245—342 nach Gu. VI, 1—54, so daß das „Incipit distinctio sexta“ wieder nicht an der rechten Stelle steht. B. wurde zuerst herausgegeben von Koubek, Nověnalezený zlomek českého Alexandra (ČČM. 1841, S. 73—90) nach der Hs. und in Transkrip- tion, aber nicht ganz sorgfältig (abgekürzt: Koubek). Bemerkungen dazu gab Hanka, ČČM. 1841, S. 337—40. Transkribiert hrsg. im Výbor I, 159—70, ganz sorgfältig von Hattala-Patera. Daß B. eine Abschrift ist, erweisen zahlreiche Schreibfehler wie poztanu 162, placze 84, gímſto 206, zaſtupem 293 usw. (ČČM. 1841, S. 339); ferner die Korrekturen wie za in zda 34, korſena 140 in korſen usw. Der Orthographie nach steht B. auf alter Stufe. — Vokale. Da B. und BM. zeitlich den Hss. nahestehen, die i und y noch streng unterscheiden (s. Dolanský, L. F. 20, 370ff.), so ist auch in B. der Unter-
Einleitung. XIX Der Wert von W. ist trotz seines geringen Umfanges ein bedeutender : über den für die Textkritik ist oben p. XII gesprochen. Weiter ist es wichtig, daß W. gegenüber N. vollkommen die Textgestalt von V. bietet, was beim Vergleich von W. 1—18 = V. 2044—61 mit N. 312—17 und von W. 92—109 = V. 2318—35 mit N. 357—72 klar hervortritt. Schließlich führt der Vergleich von W. 87 mit V. 2214 zu einem wichtigen Ergebnis. W. 87 lautet in der Hs. [moczyl przybude, wo die Striche darauf hinweisen, daß die Worte umzustellen sind. In V. 2214 heißt es moczy przybude: nimmt man an, der unachtsame Schreiber von V. habe die Striche seiner Vorlage weggelassen, so kommt man zu dem Ergebnis, daß W. die Vorlage von V. war: mag man nun diese einfache oder eine kompliziertere Erklärung akzeptieren, in jedem Falle gehören die Bruch- stücke W. und V. eng zusammen (Menčík, ČČM. 1889, S. 370): es wird auch kein Zufall sein, daß W. 46 genau wie V. 2131 metrisch unkorrekt ist. 4. Das Budweiser Bruchstück (Zlomek Budějovický, abgekürzt B.) im Städtischen Museum (Sign. P. 44), früher im Städtischen Archiv zu Budweis, wo es 1841 von A. Krejči aufgefunden wurde. Zwei gut erhal- tene Blätter einer in 2 Kolumnen geschriebenen Pergamenths. aus dem 1. Viertel des 14. Jahrhunderts; jedes Blatt ist 15 cm breit, etwa 22 cm hoch, die Initialen am Anfang eines Abschnittes mit Rot bezeichnet. In der Kolumne je 43 Verse, nur 1 a und 4a hat je 42. B. enthält also 342 Verse. Seinem Inhalt nach beginnt B. am Ende des 4. Buches Walthers, das V. 2454—60 begann, mit Gu. IV, 571 und zwar mitten in der Ansprache die Alexander vor der Schlacht bei Arbela an sein Heer hält. B. 1—69 entspricht Gu. IV, 571—93 und 532—41. Die Uberschrift „Hic est distinc- tio quinta“, durch die sich die Hs. B. sowohl von V. als auch von M. und Š. unterscheidet, steht also nicht an der rechten Stelle (vgl. bes. Gu. IV, 593 mit B. 67). Das Ende des 1. Blattes (70—171) enthält Szenen aus der Schlacht nach Gu. V, 1—45. — Zwischen dem 1. und 2. Blatte fehlen mehrere Blätter der Hs., die Gu. V, 46—455 entsprachen (s. dazu P. Lang, L. F. 10, 78—84). B. 172—244 bildet das Ende des 5. Buches (frei nach Gu. V, 456—520). Den Aufenthalt in Babilon und den Auf- bruch erzählen B. 245—342 nach Gu. VI, 1—54, so daß das „Incipit distinctio sexta“ wieder nicht an der rechten Stelle steht. B. wurde zuerst herausgegeben von Koubek, Nověnalezený zlomek českého Alexandra (ČČM. 1841, S. 73—90) nach der Hs. und in Transkrip- tion, aber nicht ganz sorgfältig (abgekürzt: Koubek). Bemerkungen dazu gab Hanka, ČČM. 1841, S. 337—40. Transkribiert hrsg. im Výbor I, 159—70, ganz sorgfältig von Hattala-Patera. Daß B. eine Abschrift ist, erweisen zahlreiche Schreibfehler wie poztanu 162, placze 84, gímſto 206, zaſtupem 293 usw. (ČČM. 1841, S. 339); ferner die Korrekturen wie za in zda 34, korſena 140 in korſen usw. Der Orthographie nach steht B. auf alter Stufe. — Vokale. Da B. und BM. zeitlich den Hss. nahestehen, die i und y noch streng unterscheiden (s. Dolanský, L. F. 20, 370ff.), so ist auch in B. der Unter-
Strana XX
XX Einleitung. schied noch gewahrt, freilich nicht mit derselben Schärfe : i (außer nach t, d, n) wird meist durch i und i, y und i nach t, d, n durch ý, i, y bezeich- net. Z. B. inhed 73; hí und hi „und“; velmí 10: zmilftwem 268; zkopím 77, pilných 331 und hlupíf 150; zhubíla 129 : bytým 130; wzduíſe 51, vdyetý 242 : vynje 311; firmamenta 66; paklí 16, velika 121 und veſſelíí 202 : koly 66; trfi 17, crsik 61 und upatrfij 16; waſſím 11 und lepſij 342; rſieſzí 12, rachzil 226 : czynyl 87; zí 10, zila 128; moczí 92, Buctfale 78; ſíuotye 124, poſiw 266 und lefij 152; ginu 49, grch 244, ſtogij 314, mdlegij 285. In Summa im Anlaut í 3mal (dazu hí 28, hi 1mal); nach m í 6, 1 1 (� 1), nach p í 5, 1 2, íj 1, nach b í 2, 1 1 (:§ 2), nach v í 11, 13 (: i 1), nach ƒ (ph) í 3mal; nach lí 31, 15, íí 1 (: y 3, � 1), nach r u1, nach ř í 18, íj 1, u 11mal; nach š í 5, 1 1, íƒ 1, nach č í 14, 13 (: § 1), nach s í 6, z 6, nach z 1 1, nach cí 11, u 1 (j 1), nach ž í 4, 1 3, íƒ 1, nach j í 18, z 2, íj 2, 1/ 1mal. Die Dar- stellung des i ist also in B. noch vortrefflich und y begegnet überhaupt nur hinter Lippenlauten, l, und hinter Zischlauten: die Fälle sind so selten, daß es sich um phonetische Erscheinungen hierbei noch nicht handeln wird, zumal ja nach Lippenlauten noch das jüngere Passional i und y scharf auseinanderhält (s. Dolanský, L. F. 19, 65—69). Hinter t, d und n wird i und y in der Regel durch ý, i, y bezeichnet, z. B. bradatýcze 106, proty 3, (: chzíti 221); hody 83, pofſcody 82; znytý 31, bodeným 130, nyzko 88 und ſztyrſi 67; wffdy 14, gdýs 97, tdy 23 (: gdís 91); ſtrany 56, zchraný 197, praſnych 146. Der Unterschied, wie er in Judas, Pilatus und Heil. Geist zwischen Dental + i und Dental + y in der Orthographie hervor- tritt, ist demnach nicht mehr vorhanden (dy = di und dy = dy) oder nur noch teilweise, nämlich beim t (ti = ti und thi = ty) : denn das eine ſztirſi 67 ausgenommen, wird ty 2mal durch thý (Phílothý 152, pothýkowalí 173), 1mal durch thý (drahothý 190) und 1mal durch thí (rothi 153) ausgedrückt, während sich bei ti das h nicht findet (s. L. F. 20, 373). — Nach den anderen Konsonanten erscheint in den weitaus meisten Fallen y als ý, i, y; i und i bei Lippenlauten hinter v in zwich 236 (: � 2, y 9, y 4mal), hinter b in biwſi 181, bích 229, 316, prſvebíwaw 282, buch 18, 319 (: ý 5, i 35, y 37mal), h in nohí 256, druhí 117 (: ý 1, y 1mal), l in chwalí 172, nahlím 55, bylí 32, letyelí 144, ftrfielí 56 und vzliſſiety 226, do- zzliſſieſſe 306 (: ý 1, � 1, y 1mal), hinter s in Sírzka 119 (: y 2), ch in pochtlíl 225. Sonst nur y z. B. zkoky 87, zkýta 20, taky 257, darý 185, mýzlí 291, víemy 276, myta 271, zaſtupy 104. — r wird in altertümlicher Weise aus- gedrückt durch ýr (býrs 243, sýrd 307), ýr (zmýrt 114, nepotwýrzeny 233, zýrdczíe 326, ztýrnu 164), ír 11mal z. B. dírſe 52, zírd 168, czírnu 165, ur in twirdýe 65, czirweneho 160. Ebenso gilt auch ýl, il für ! in pylny 206, píln 147, im Gegensatz zu r in krwi 103 (s. dazu Gebauer, L. F. 5, 227; Havlík, L. F. 16, 443f.; Geb. I, 292f.; Dolanský, ČČM. 73, S. 305 N.). Länge der Vokale ist nur gelegentlich bei auslautendem -é und -i bezeichnet: té 9, thé 287, zamé 84, nemalé 185 (die Beispiele für -i s. o. vgl. Gebauer, L. F. 5, 221, 223; 6, 211 ff.). Die Orthographie der Konsonanten ist ebenfalls durch Sorgfalt ausge- zeichnet und steht auf dem Fundament von Apost.-Leg. Judas, Pil. und Heil. Geist, weist aber auf etwas jüngere Zeit hin. c und č werden streng getrennt als cz und chz resp. ſz z. B. moczí 3, dczí 272, czekczowany 43, senucz 25 und chzaſto 330, chzilegi) 286, chzus 253, chzlouíekem 27, ptachzíe
XX Einleitung. schied noch gewahrt, freilich nicht mit derselben Schärfe : i (außer nach t, d, n) wird meist durch i und i, y und i nach t, d, n durch ý, i, y bezeich- net. Z. B. inhed 73; hí und hi „und“; velmí 10: zmilftwem 268; zkopím 77, pilných 331 und hlupíf 150; zhubíla 129 : bytým 130; wzduíſe 51, vdyetý 242 : vynje 311; firmamenta 66; paklí 16, velika 121 und veſſelíí 202 : koly 66; trfi 17, crsik 61 und upatrfij 16; waſſím 11 und lepſij 342; rſieſzí 12, rachzil 226 : czynyl 87; zí 10, zila 128; moczí 92, Buctfale 78; ſíuotye 124, poſiw 266 und lefij 152; ginu 49, grch 244, ſtogij 314, mdlegij 285. In Summa im Anlaut í 3mal (dazu hí 28, hi 1mal); nach m í 6, 1 1 (� 1), nach p í 5, 1 2, íj 1, nach b í 2, 1 1 (:§ 2), nach v í 11, 13 (: i 1), nach ƒ (ph) í 3mal; nach lí 31, 15, íí 1 (: y 3, � 1), nach r u1, nach ř í 18, íj 1, u 11mal; nach š í 5, 1 1, íƒ 1, nach č í 14, 13 (: § 1), nach s í 6, z 6, nach z 1 1, nach cí 11, u 1 (j 1), nach ž í 4, 1 3, íƒ 1, nach j í 18, z 2, íj 2, 1/ 1mal. Die Dar- stellung des i ist also in B. noch vortrefflich und y begegnet überhaupt nur hinter Lippenlauten, l, und hinter Zischlauten: die Fälle sind so selten, daß es sich um phonetische Erscheinungen hierbei noch nicht handeln wird, zumal ja nach Lippenlauten noch das jüngere Passional i und y scharf auseinanderhält (s. Dolanský, L. F. 19, 65—69). Hinter t, d und n wird i und y in der Regel durch ý, i, y bezeichnet, z. B. bradatýcze 106, proty 3, (: chzíti 221); hody 83, pofſcody 82; znytý 31, bodeným 130, nyzko 88 und ſztyrſi 67; wffdy 14, gdýs 97, tdy 23 (: gdís 91); ſtrany 56, zchraný 197, praſnych 146. Der Unterschied, wie er in Judas, Pilatus und Heil. Geist zwischen Dental + i und Dental + y in der Orthographie hervor- tritt, ist demnach nicht mehr vorhanden (dy = di und dy = dy) oder nur noch teilweise, nämlich beim t (ti = ti und thi = ty) : denn das eine ſztirſi 67 ausgenommen, wird ty 2mal durch thý (Phílothý 152, pothýkowalí 173), 1mal durch thý (drahothý 190) und 1mal durch thí (rothi 153) ausgedrückt, während sich bei ti das h nicht findet (s. L. F. 20, 373). — Nach den anderen Konsonanten erscheint in den weitaus meisten Fallen y als ý, i, y; i und i bei Lippenlauten hinter v in zwich 236 (: � 2, y 9, y 4mal), hinter b in biwſi 181, bích 229, 316, prſvebíwaw 282, buch 18, 319 (: ý 5, i 35, y 37mal), h in nohí 256, druhí 117 (: ý 1, y 1mal), l in chwalí 172, nahlím 55, bylí 32, letyelí 144, ftrfielí 56 und vzliſſiety 226, do- zzliſſieſſe 306 (: ý 1, � 1, y 1mal), hinter s in Sírzka 119 (: y 2), ch in pochtlíl 225. Sonst nur y z. B. zkoky 87, zkýta 20, taky 257, darý 185, mýzlí 291, víemy 276, myta 271, zaſtupy 104. — r wird in altertümlicher Weise aus- gedrückt durch ýr (býrs 243, sýrd 307), ýr (zmýrt 114, nepotwýrzeny 233, zýrdczíe 326, ztýrnu 164), ír 11mal z. B. dírſe 52, zírd 168, czírnu 165, ur in twirdýe 65, czirweneho 160. Ebenso gilt auch ýl, il für ! in pylny 206, píln 147, im Gegensatz zu r in krwi 103 (s. dazu Gebauer, L. F. 5, 227; Havlík, L. F. 16, 443f.; Geb. I, 292f.; Dolanský, ČČM. 73, S. 305 N.). Länge der Vokale ist nur gelegentlich bei auslautendem -é und -i bezeichnet: té 9, thé 287, zamé 84, nemalé 185 (die Beispiele für -i s. o. vgl. Gebauer, L. F. 5, 221, 223; 6, 211 ff.). Die Orthographie der Konsonanten ist ebenfalls durch Sorgfalt ausge- zeichnet und steht auf dem Fundament von Apost.-Leg. Judas, Pil. und Heil. Geist, weist aber auf etwas jüngere Zeit hin. c und č werden streng getrennt als cz und chz resp. ſz z. B. moczí 3, dczí 272, czekczowany 43, senucz 25 und chzaſto 330, chzilegi) 286, chzus 253, chzlouíekem 27, ptachzíe
Strana XXI
Einleitung. XXI 194, ozrachzí 279 (auch chzſ in nechzſtem 212) neben 5maligem ſz in aſz 10, ufzazten 12 usw. Jedoch findet man auch schon cz = č, z. B. in czeft 15, precz 171, omraczí 280. — Ferner ist z von ž, s von š unterschieden (vgl. L. F. 20, 371f.): z = z z. B. za 17, zemí 94, prſicaza 38 (aber auch ſ vgl. Geb. I, 490 z. B. zawaſaw 51, pokaſala 219) und ſ, s = ž z. B. fyrd 302, feleza 111, lefal 136, lefie 151, nufil 342, und senucz 25, se 239; gdys 214, wnus 66, mus 153, býrs 243 (aber schon zírd 168, zadal 261); 29mal zz und häufiger z = s z. B. zz 175, zza 12, zzta 80, zztrata 121, nezza 168, Pruzzí 232, gdezz 169, lezz 137 und zto 64, zkýta 20, zlul 11, zí 10, zam 319, rſímzka 214, dozty 36, uſzazten 12, waz 16 (ƒ erscheint schon häufiger z. B. ftrany 32, wlaſtnu 15, czeſt 15, czeſkym 228, auch ſſ in muſſí 288, leſſa 169, veſſelíi 202); š wird überwiegend durch ff wiedergegeben z. B. fſcoden 44, fſlo 113, zdaſſe 63, waſſie 1, wſſeczko 4, duſfie 144, weſf 261, wzieſſta 114, weßp 261 (f erscheint in wfie 8, lepfím 156, im Auslaut s in wes 225, bies 158 vgl. Geb. I, 510). — ř drückt rf aus z. B. rfula 197, morfie 160, korſen 140 (Geb. I, 328), rs erscheint im Auslaut in twars 165, neviers 318. — Altertümlich ist der häufige Gebrauch von c neben geläufigerem k (Geb. I, 446), vgl. copie 53, crſik 69, croſziegie 17, prſicaza 38, ſſcoden 44, rſca 313. — An die Gruppe der genannten Denkmäler schließt sich B. auch in der Ortho- graphie des j an (L. F. 20, 372; Geb. I, 528 f.) : es wird durch g ausgedrückt vor den palatalen Vokalen e, č und i z. B. geft 13, gemu 38, bogie 19, zgide 210 (aber auch iedno 296, reſt 272); auch vor Konsonanten gmu 23, gmie 116. In diesem Falle wird, wenn ein auf Vokal auslautendes Wort voran- geht, das mit dem folgenden im Satzzusammenhang eine akzentuelle Einheit bildet Vokal + y + g geschrieben: toi gmu 201, ktoi gho 311, auch poigmiew 223. Vor a und u wird überwiegend i geschrieben: iaks 52, iawor 92, iakehos 203, iu 169, ius 34, (aber pſíyala 218, bори 31). Auch sprachlich tritt das Alter von B. hervor. Beim Vokalismus ist die Behandlung von u hinter weichem Konsonant bemerkenswert: hier wird nämlich in Wurzelsilben und häufig in Endsilben u hinter den weichen Konsonanten geschrieben, z. B. lud 105 und ludye 313 (ausschließ- lich so), prſielute 195, rſula 197, lubeho 199, necluda 223; ius häufig, iu 169, zuſto 164 und chzztu 186, meczu 6, peczu 7, kadczu 167, boju 31, auch wnus Adv. fünfmal, wnus Du. 121 (d. h. l'u, l’ú usw. parallel wnems 80 = oŘemž s. Havlík, L. F. 14, 247; Geb. I, 270). Anders aber liegt die Sache in den Endsilben, wo neben -u häufig iu (nach t und n iu, yu) begegnet d. h. iu, iú : zemíu 135, kralíu 39, waſſíu 15, wſſiu 274, lepſſiu 328 und hrabíu 26, zboſtu 265, wieczíu 224, materſiu 272, branju 7, chutoztyu 208. In dieser Eigentümlichkeit geht B. mit BM. zusammen, weicht aber darin ab, daß an sechs Stellen im Auslaut stehendes -iu/ -iu durch Rasur zu -i/ -i gemacht ist, vgl. ztrſielenj 46, kralí 97, 122, gegí 128, zíeſzí 130, rſieſzí 131 und die Anmerkungen der Ausgabe dazu. Ich glaube mit Havlik, L. F. 14, 248, daß diese Rasuren nicht vom Schreiber von B. stammen, da BM. nichts Ahnliches zeigt und B. dann nicht vor dem 3. Dezennium des 14. Jahr- hunderts geschrieben sein könnte: B. und damit BM. so spät anzusetzen, hindert aber der altertümliche Charakter der Orthographie und Sprache. Man muß also mit Hattala p. IX daran erinnern, daß auch im Klemen- tiner Psalter ein späterer Leser das auslautende u gelegentlich (wie in
Einleitung. XXI 194, ozrachzí 279 (auch chzſ in nechzſtem 212) neben 5maligem ſz in aſz 10, ufzazten 12 usw. Jedoch findet man auch schon cz = č, z. B. in czeft 15, precz 171, omraczí 280. — Ferner ist z von ž, s von š unterschieden (vgl. L. F. 20, 371f.): z = z z. B. za 17, zemí 94, prſicaza 38 (aber auch ſ vgl. Geb. I, 490 z. B. zawaſaw 51, pokaſala 219) und ſ, s = ž z. B. fyrd 302, feleza 111, lefal 136, lefie 151, nufil 342, und senucz 25, se 239; gdys 214, wnus 66, mus 153, býrs 243 (aber schon zírd 168, zadal 261); 29mal zz und häufiger z = s z. B. zz 175, zza 12, zzta 80, zztrata 121, nezza 168, Pruzzí 232, gdezz 169, lezz 137 und zto 64, zkýta 20, zlul 11, zí 10, zam 319, rſímzka 214, dozty 36, uſzazten 12, waz 16 (ƒ erscheint schon häufiger z. B. ftrany 32, wlaſtnu 15, czeſt 15, czeſkym 228, auch ſſ in muſſí 288, leſſa 169, veſſelíi 202); š wird überwiegend durch ff wiedergegeben z. B. fſcoden 44, fſlo 113, zdaſſe 63, waſſie 1, wſſeczko 4, duſfie 144, weſf 261, wzieſſta 114, weßp 261 (f erscheint in wfie 8, lepfím 156, im Auslaut s in wes 225, bies 158 vgl. Geb. I, 510). — ř drückt rf aus z. B. rfula 197, morfie 160, korſen 140 (Geb. I, 328), rs erscheint im Auslaut in twars 165, neviers 318. — Altertümlich ist der häufige Gebrauch von c neben geläufigerem k (Geb. I, 446), vgl. copie 53, crſik 69, croſziegie 17, prſicaza 38, ſſcoden 44, rſca 313. — An die Gruppe der genannten Denkmäler schließt sich B. auch in der Ortho- graphie des j an (L. F. 20, 372; Geb. I, 528 f.) : es wird durch g ausgedrückt vor den palatalen Vokalen e, č und i z. B. geft 13, gemu 38, bogie 19, zgide 210 (aber auch iedno 296, reſt 272); auch vor Konsonanten gmu 23, gmie 116. In diesem Falle wird, wenn ein auf Vokal auslautendes Wort voran- geht, das mit dem folgenden im Satzzusammenhang eine akzentuelle Einheit bildet Vokal + y + g geschrieben: toi gmu 201, ktoi gho 311, auch poigmiew 223. Vor a und u wird überwiegend i geschrieben: iaks 52, iawor 92, iakehos 203, iu 169, ius 34, (aber pſíyala 218, bори 31). Auch sprachlich tritt das Alter von B. hervor. Beim Vokalismus ist die Behandlung von u hinter weichem Konsonant bemerkenswert: hier wird nämlich in Wurzelsilben und häufig in Endsilben u hinter den weichen Konsonanten geschrieben, z. B. lud 105 und ludye 313 (ausschließ- lich so), prſielute 195, rſula 197, lubeho 199, necluda 223; ius häufig, iu 169, zuſto 164 und chzztu 186, meczu 6, peczu 7, kadczu 167, boju 31, auch wnus Adv. fünfmal, wnus Du. 121 (d. h. l'u, l’ú usw. parallel wnems 80 = oŘemž s. Havlík, L. F. 14, 247; Geb. I, 270). Anders aber liegt die Sache in den Endsilben, wo neben -u häufig iu (nach t und n iu, yu) begegnet d. h. iu, iú : zemíu 135, kralíu 39, waſſíu 15, wſſiu 274, lepſſiu 328 und hrabíu 26, zboſtu 265, wieczíu 224, materſiu 272, branju 7, chutoztyu 208. In dieser Eigentümlichkeit geht B. mit BM. zusammen, weicht aber darin ab, daß an sechs Stellen im Auslaut stehendes -iu/ -iu durch Rasur zu -i/ -i gemacht ist, vgl. ztrſielenj 46, kralí 97, 122, gegí 128, zíeſzí 130, rſieſzí 131 und die Anmerkungen der Ausgabe dazu. Ich glaube mit Havlik, L. F. 14, 248, daß diese Rasuren nicht vom Schreiber von B. stammen, da BM. nichts Ahnliches zeigt und B. dann nicht vor dem 3. Dezennium des 14. Jahr- hunderts geschrieben sein könnte: B. und damit BM. so spät anzusetzen, hindert aber der altertümliche Charakter der Orthographie und Sprache. Man muß also mit Hattala p. IX daran erinnern, daß auch im Klemen- tiner Psalter ein späterer Leser das auslautende u gelegentlich (wie in
Strana XXII
XXII Einleitung. B.) ausgekratzt hat, z. B. wolany(u), krali(u) V, 2, 3 (: wzmodliu 8, milugiu 12); prſikazany(u) VII, 7 usw. Zu den Diphthongen é und ie ist in orthographischer Beziehung zu bemerken, daß sie parallel der Wiedergabe von i und i, nach t, d, n durch ie, ye, ye, sonst überwiegend durch ie, te wiedergegeben werden. Nach t, d und n z. B. tjem 192, chtýela 68, letje 56, letýe 57, chtyeczí 143; twirdýe 65, zedýel 76, pudye 77 und nýeczo 35, gednýem 26, mnje 9, konye 71. Sonst z. B. copie 53, piezty 81; bíeffe 71, zbierſí 337 (aber auch býe 110, bye 69, bychal 171); míe 16, mieſchzan 182, gmíe 116 und zloute 10, viecze 126; prſted 184, trfiezk 61, zrſuecze 327 (aber auch prſýeyte 9) ; wffie 56, wſfiem 156; leſíe 151, zboſie 187; ptachzíe 194, woyſchzie 304; zieſzí 13, zíeka 105; wzie 124, wziefſta 114; bradatyczie 102 und bogie 19, obogie 100. Man ersieht aus diesen Belegen aber auch, daß é und ie meistens in alter Weise erhalten sind, was auch die folgenden Gegensätze illustrieren: geft 13, gens 118, gehos 28, gemu 38, negeden 42, gelis 210, geliks 176 : bogie 19, obogie 100, grezdczow 24; otneho 114, onems 249, knemuſto 322 : pronyjefto 88 (A. Pl. M.), konye 71; wſſe 50, wſſeczko 113, wſſeho 247, wſſemu 123, owſſem 27 : wſie 8 (A. Pl. N.), wffiem 156, wfsiech 248; horſe 161, korsen 140, zrſekla 142: morſíe 160 und zedlo 177, zen 45 : zíe 19, zíeka 105. Trotz dieser klaren Erhaltung von é und ie ist doch zu konstatieren, daß der Jotationsverlust in B. schon überliefert ist: wsfe 32 (A. Pl. F.), ffztezty 113 und zfzety 80, trſeſſzie 58 : trſiezk 61, Hrſeczí 95, Hrſekow 129, Hrſekom 132, hrſeczky 48, 108 : Hrfieky 149 und bradaticze 106. Belege für die Monophthongi- sierung von ie zu i (über solche vor oder um 1300 s. Geb. I, 191) sind folgende vorhanden: ludy 150, rijtýrſke 178 und lepſiho 198. Im Konsonantismus ist bemerkenswert die Erhaltung von šč; dagegen ist čs nur teilweise erhalten, z. B. in chzſti 221, chzztu 186, fztij 1, ſzty 9, chztneho 325 ; teilweise zu c geworden ist es in hrſeczky 48, hrſeczkeho 156 und durchaus in czo, czos, nýeczo 35, njecz 80, nýcze 295, nýcz 21. Dialek- tischer Einfluß (s. o. p. XI) macht sich darin geltend, daß in einigen Fallen t vor i, ie als c erscheint, wobei bemerkenswert ist, daß unter den 10 Fällen nur 3 sind, wo i, ie durch i, ie ausgedrückt wird: sonst erscheinen sie als i, y, ye, je im Gegensatz dazu, daß hinter altem c i sonst 12mal als í, i nur einmal y, é immer als ie erscheint: hnuczí 54, radoſczí 216, moczíe 240: doſcy 179, luboſcy 189, cznoſcy 217, dozdaczy 240, radoſcy 207 und hoſcýe 239, trſcie 59. Aus dieser Tatsache läßt sich nur der Schluß ziehen (was ja eigentlich von sich aus klar ist), daß in der Vorlage von B. noch t, also z. B. gemäß der alten Orthographie lubofty stand, woraus der Abschreiber von B. sein lubofcy machte. — Zu sonstiger Beleuchtung des Alters von B. erwähne ich s 30 = že, tdy 23, das pkelna 139, chczte 2, den präpositions- losen Lokativ Prazie 241 und die kontrahierten Formen nudatny 327, nudatneho 326 und nusil 342. Der Reim ist niemals, das Metrum dreimal gestört: 54 netahil, wo statt des zweisilbigen tahil das einsilbige táhl zu lesen ist; 277 u mlynye lies o mlýné; in 183 ist entweder panow oder ludy zu streichen. 5. Das Budweiser Museumsbruchstück (Zlomek Budějovicko- musejný, abgekürzt BM.), wie B. früher im Städtischen Museum zu Bud- weis, dann dem Museum des Königreichs Böhmen in Prag geschenkt, 1824
XXII Einleitung. B.) ausgekratzt hat, z. B. wolany(u), krali(u) V, 2, 3 (: wzmodliu 8, milugiu 12); prſikazany(u) VII, 7 usw. Zu den Diphthongen é und ie ist in orthographischer Beziehung zu bemerken, daß sie parallel der Wiedergabe von i und i, nach t, d, n durch ie, ye, ye, sonst überwiegend durch ie, te wiedergegeben werden. Nach t, d und n z. B. tjem 192, chtýela 68, letje 56, letýe 57, chtyeczí 143; twirdýe 65, zedýel 76, pudye 77 und nýeczo 35, gednýem 26, mnje 9, konye 71. Sonst z. B. copie 53, piezty 81; bíeffe 71, zbierſí 337 (aber auch býe 110, bye 69, bychal 171); míe 16, mieſchzan 182, gmíe 116 und zloute 10, viecze 126; prſted 184, trfiezk 61, zrſuecze 327 (aber auch prſýeyte 9) ; wffie 56, wſfiem 156; leſíe 151, zboſie 187; ptachzíe 194, woyſchzie 304; zieſzí 13, zíeka 105; wzie 124, wziefſta 114; bradatyczie 102 und bogie 19, obogie 100. Man ersieht aus diesen Belegen aber auch, daß é und ie meistens in alter Weise erhalten sind, was auch die folgenden Gegensätze illustrieren: geft 13, gens 118, gehos 28, gemu 38, negeden 42, gelis 210, geliks 176 : bogie 19, obogie 100, grezdczow 24; otneho 114, onems 249, knemuſto 322 : pronyjefto 88 (A. Pl. M.), konye 71; wſſe 50, wſſeczko 113, wſſeho 247, wſſemu 123, owſſem 27 : wſie 8 (A. Pl. N.), wffiem 156, wfsiech 248; horſe 161, korsen 140, zrſekla 142: morſíe 160 und zedlo 177, zen 45 : zíe 19, zíeka 105. Trotz dieser klaren Erhaltung von é und ie ist doch zu konstatieren, daß der Jotationsverlust in B. schon überliefert ist: wsfe 32 (A. Pl. F.), ffztezty 113 und zfzety 80, trſeſſzie 58 : trſiezk 61, Hrſeczí 95, Hrſekow 129, Hrſekom 132, hrſeczky 48, 108 : Hrfieky 149 und bradaticze 106. Belege für die Monophthongi- sierung von ie zu i (über solche vor oder um 1300 s. Geb. I, 191) sind folgende vorhanden: ludy 150, rijtýrſke 178 und lepſiho 198. Im Konsonantismus ist bemerkenswert die Erhaltung von šč; dagegen ist čs nur teilweise erhalten, z. B. in chzſti 221, chzztu 186, fztij 1, ſzty 9, chztneho 325 ; teilweise zu c geworden ist es in hrſeczky 48, hrſeczkeho 156 und durchaus in czo, czos, nýeczo 35, njecz 80, nýcze 295, nýcz 21. Dialek- tischer Einfluß (s. o. p. XI) macht sich darin geltend, daß in einigen Fallen t vor i, ie als c erscheint, wobei bemerkenswert ist, daß unter den 10 Fällen nur 3 sind, wo i, ie durch i, ie ausgedrückt wird: sonst erscheinen sie als i, y, ye, je im Gegensatz dazu, daß hinter altem c i sonst 12mal als í, i nur einmal y, é immer als ie erscheint: hnuczí 54, radoſczí 216, moczíe 240: doſcy 179, luboſcy 189, cznoſcy 217, dozdaczy 240, radoſcy 207 und hoſcýe 239, trſcie 59. Aus dieser Tatsache läßt sich nur der Schluß ziehen (was ja eigentlich von sich aus klar ist), daß in der Vorlage von B. noch t, also z. B. gemäß der alten Orthographie lubofty stand, woraus der Abschreiber von B. sein lubofcy machte. — Zu sonstiger Beleuchtung des Alters von B. erwähne ich s 30 = že, tdy 23, das pkelna 139, chczte 2, den präpositions- losen Lokativ Prazie 241 und die kontrahierten Formen nudatny 327, nudatneho 326 und nusil 342. Der Reim ist niemals, das Metrum dreimal gestört: 54 netahil, wo statt des zweisilbigen tahil das einsilbige táhl zu lesen ist; 277 u mlynye lies o mlýné; in 183 ist entweder panow oder ludy zu streichen. 5. Das Budweiser Museumsbruchstück (Zlomek Budějovicko- musejný, abgekürzt BM.), wie B. früher im Städtischen Museum zu Bud- weis, dann dem Museum des Königreichs Böhmen in Prag geschenkt, 1824
Strana XXIII
Einleitung. XXIII von Palacký gefunden: zwei gut erhaltene Blätter derselben Pergamenths. wie B., dasselbe Format, dieselbe Einrichtung und dieselbe Hand (s. Hanka, ČČM. 1841, S. 337); in der Kolumne 43 Verse, nur 1 b und 4 a hat 44, weil der Schreiber am Ende der Kolumne die vergessenen Verse 72 und 293 nachtrug: BM. hat also 346 Verse. BM. beginnt am Ende des 6. Buches von Gu., dessen Anfang M. 1—80 bildet: zu der Lücke zwischen M. 80 und BM. 1 (Gu. 6, 163—450) s. P. Lang, L. F. 10, 277—81. BM. 1 beginnt mit Gu. 6, 451 und erzählt vom Verrat des Bessus und Narbazones und der Warnung des Darius durch den Griechen Patron (BM. 1—254 = Gu. 6, 451—552 Schluß). BM. 255—346 erzählt frei nach Gu. 7, 1—49 die Ereignisse weiter, die Sorge und innere Qual des Königs. Es ist hier gegenüber B. zu bemerken, daß eine Bezeichnung des neuen Buches ganz fehlt. BM. ist zuerst herausgegeben von Palacký, Zrada Bessova a Nabar- zanova nad Dariem, králem Perským. Zlomek nevydaný českého Alexandra ČČM. 1828, S. 84—86 (in Transkription; abgekürzt: Palacký); dann in Výbor I, 150—59; genau nach der Hs. zuerst von Hattala-Patera s. als Ergänzung ČČM. 1881, S. 138. Orthographie. Wie B. unterscheidet BM. im ganzen noch i und y. y und i hinter t, d, n wird ý, y, y geschrieben; i sonst in der Regel i (auch i, was B. nicht begegnet) und 1 z. B. inhed 51; hi und hi im ganzen 26mal : hy 52, hy 103; velmí 8, minuw 77, mi 91 : mylí 79, mýmo 321; zaztupí 180 : lepý 136, ochabí 171, vína 309, vízíu 209; líczie 35, mijzzli 245, nedli 339 : prolyl 316; Darius 30; krfiuie 320, prſide 251; zbywſſi 323, bywſſi 205; chzí 6, chziſla 198 : rozpacy 195; zí 99, zl 104; zíſku 168, mezi 22, ziſk 46; ptaczí 220, pomoczí 296; síw 94, siuot 335, nuzil 318; gís 105, gich 65. Zu den Ausnahmen ist zu bemerken, daß neben 24 hí, 2 hi dreimal hi, einmal y belegt ist, s. dazu Geb. I, 215; hinter Labialen sind wie in B. Ausnahmen vorhanden und zwar my 4, m’ 1mal neben 24 mí, je 1 mi und mi und einmal pi neben 4 pí (dagegen nur bí, nur ví und vi); nach l zweimal ly neben 16 lí, 1 li, 6 li; hinter Zischlauten begegnet nach č ein- mal j zu 19 í, 4 i und nach s einmal j zu 7 í, 2 z (nach z, ž, c nur í, t, 1, ebenso nach j). Hinter t, d und n wird ausnahmslos y, ý, y geschrieben vgl. chzty 217, týto 219, zztaty 66; ludý 289, wadyl 84 und nycz 58, otných 136, nykte 22. Dementsprechend auch y, doch tritt der Unter- schied zwischen ti und ty auch in BM. hervor : thi 97, zzthijzíu 210, ftrathy 299, otjathy 300, thý 82, zzthyfſchzie 280 und einmal das jüngere und unsorg- faltige ftydy 193. dy erscheint wie auch n ohne dies h, vgl. wsdy 150, ſscodij 268 und víny 43, nynje 212 (1mal moczní 293). Nach den anderen Konso- nanten erscheint y als i, ý, y, selten í, 1. Hinter Lippenlauten ist das letztere belegt hinter m in mích 97 : myzl 58, myzl 290 (12 y, 2 y); hinter v in zwích 132, zwím 150, twími 84, zwich 284 : zwych 281, wý 123 und zwijmi 302 (7 j, 1 jj, 2 ý); hinter b in bích 83, brcht 114 : by 9, býlo 326, zbylí 80 (36 y, 2 ý, 22 y); ferner hinter l in mylí 79, zbylí 80, prſiezzliſſal 82 : mdli 292, zly 193 (1 j, 5 y); hinter ch in pochílí 233: zzchýlí 234; hinter k, h, z und r begegnet nur y, ý, y; z. B. mraky 27, pohynu 136, mnohý 196, wzyjwas 211, dary 321. Bei der Wiedergabe von r und | erscheint in BM., im Gegen- satz zu B, nur yr (8mal), yr (4mal) und einmal jl, vgl. zmýrt 130, mýrtw 94, zýrdecznje 21, zyrdcze 158 und zzijlz 50. — Länge der Vokale ist ge-
Einleitung. XXIII von Palacký gefunden: zwei gut erhaltene Blätter derselben Pergamenths. wie B., dasselbe Format, dieselbe Einrichtung und dieselbe Hand (s. Hanka, ČČM. 1841, S. 337); in der Kolumne 43 Verse, nur 1 b und 4 a hat 44, weil der Schreiber am Ende der Kolumne die vergessenen Verse 72 und 293 nachtrug: BM. hat also 346 Verse. BM. beginnt am Ende des 6. Buches von Gu., dessen Anfang M. 1—80 bildet: zu der Lücke zwischen M. 80 und BM. 1 (Gu. 6, 163—450) s. P. Lang, L. F. 10, 277—81. BM. 1 beginnt mit Gu. 6, 451 und erzählt vom Verrat des Bessus und Narbazones und der Warnung des Darius durch den Griechen Patron (BM. 1—254 = Gu. 6, 451—552 Schluß). BM. 255—346 erzählt frei nach Gu. 7, 1—49 die Ereignisse weiter, die Sorge und innere Qual des Königs. Es ist hier gegenüber B. zu bemerken, daß eine Bezeichnung des neuen Buches ganz fehlt. BM. ist zuerst herausgegeben von Palacký, Zrada Bessova a Nabar- zanova nad Dariem, králem Perským. Zlomek nevydaný českého Alexandra ČČM. 1828, S. 84—86 (in Transkription; abgekürzt: Palacký); dann in Výbor I, 150—59; genau nach der Hs. zuerst von Hattala-Patera s. als Ergänzung ČČM. 1881, S. 138. Orthographie. Wie B. unterscheidet BM. im ganzen noch i und y. y und i hinter t, d, n wird ý, y, y geschrieben; i sonst in der Regel i (auch i, was B. nicht begegnet) und 1 z. B. inhed 51; hi und hi im ganzen 26mal : hy 52, hy 103; velmí 8, minuw 77, mi 91 : mylí 79, mýmo 321; zaztupí 180 : lepý 136, ochabí 171, vína 309, vízíu 209; líczie 35, mijzzli 245, nedli 339 : prolyl 316; Darius 30; krfiuie 320, prſide 251; zbywſſi 323, bywſſi 205; chzí 6, chziſla 198 : rozpacy 195; zí 99, zl 104; zíſku 168, mezi 22, ziſk 46; ptaczí 220, pomoczí 296; síw 94, siuot 335, nuzil 318; gís 105, gich 65. Zu den Ausnahmen ist zu bemerken, daß neben 24 hí, 2 hi dreimal hi, einmal y belegt ist, s. dazu Geb. I, 215; hinter Labialen sind wie in B. Ausnahmen vorhanden und zwar my 4, m’ 1mal neben 24 mí, je 1 mi und mi und einmal pi neben 4 pí (dagegen nur bí, nur ví und vi); nach l zweimal ly neben 16 lí, 1 li, 6 li; hinter Zischlauten begegnet nach č ein- mal j zu 19 í, 4 i und nach s einmal j zu 7 í, 2 z (nach z, ž, c nur í, t, 1, ebenso nach j). Hinter t, d und n wird ausnahmslos y, ý, y geschrieben vgl. chzty 217, týto 219, zztaty 66; ludý 289, wadyl 84 und nycz 58, otných 136, nykte 22. Dementsprechend auch y, doch tritt der Unter- schied zwischen ti und ty auch in BM. hervor : thi 97, zzthijzíu 210, ftrathy 299, otjathy 300, thý 82, zzthyfſchzie 280 und einmal das jüngere und unsorg- faltige ftydy 193. dy erscheint wie auch n ohne dies h, vgl. wsdy 150, ſscodij 268 und víny 43, nynje 212 (1mal moczní 293). Nach den anderen Konso- nanten erscheint y als i, ý, y, selten í, 1. Hinter Lippenlauten ist das letztere belegt hinter m in mích 97 : myzl 58, myzl 290 (12 y, 2 y); hinter v in zwích 132, zwím 150, twími 84, zwich 284 : zwych 281, wý 123 und zwijmi 302 (7 j, 1 jj, 2 ý); hinter b in bích 83, brcht 114 : by 9, býlo 326, zbylí 80 (36 y, 2 ý, 22 y); ferner hinter l in mylí 79, zbylí 80, prſiezzliſſal 82 : mdli 292, zly 193 (1 j, 5 y); hinter ch in pochílí 233: zzchýlí 234; hinter k, h, z und r begegnet nur y, ý, y; z. B. mraky 27, pohynu 136, mnohý 196, wzyjwas 211, dary 321. Bei der Wiedergabe von r und | erscheint in BM., im Gegen- satz zu B, nur yr (8mal), yr (4mal) und einmal jl, vgl. zmýrt 130, mýrtw 94, zýrdecznje 21, zyrdcze 158 und zzijlz 50. — Länge der Vokale ist ge-
Strana XXIV
XXIV Einleitung. legentlich nur bei -é und -i bezeichnet: thé 258, prfiehrubé 268, zlé 134, dobré 239, zradné 266 und gij 326. Konsonanten: c wird durch cz und č durch chz wiedergegeben, z. B. czuzích 223, vecze 12, rſeczí 117, noczí 175, trucze 159, víecz 48 (1mal c in wßfecka 161, vgl. N. p. XVI) und č in chzazz 188, chzela 164, chzí 9, mechzíe 165, obachz 24, prechz 31 (Ausnahmen sind nur rozpacy 195 am Ende einer Zeile und zyrdecznje 21 gegen rozlichznyjch 299, während in B. Beispiele für cz : č häufiger sind. Es macht den Eindruck, als ob der Schreiber der Handschrift, von der uns B. und BM. erhalten sind, sich im Laufe seiner Abschreibetätigkeit immer enger an seine ältere Vorlage anschloß, die wie die Hss. von Apost.-Leg., Judas usw. wohl konsequent č als chz schrieb). — Weiter sind z und ž in der Regel auseinandergehalten, vgl. z = z in zornyu 29, zem 331, wozem 34, pobiezíe 269 (aber auch ſ z. B. meſi 301, brſiefie 270 und im Auslaut s in ias 103, wíes 93) und , s = ž, z. B. ƒ 19, síw 94, seleuíe 21; boſe 297, moſem 105, ufiw 345; mus 61, ius 88, as 137 (s begegnet wie in B. nur im An- und Auslaut. Daneben ff in kaffdy 282 und z in dyrzaw 342, nuzil 318). — s und s werden wie in B. überwiegend streng unter- schieden; für s gilt in 33 Fällen noch das alte zz z. B. zz 84, zzylz 50, zzuíe 18, zztaty 66, ozzud 139, dopuzztyl 297, chzazz 188; häufiger ist z z. B. in zobíe 50, zlow 115, zwíe 17, myzl 58, wlazt 133 (daneben auch ſ z. B. po- ſkyſczí 152, oſtala 10, chzaſto 177, im Auslaut s in chzas 75, dnes 89, sogar ſſ in chzaſſu 276, chzaſſa 202, pokuſfím 238). Uberwiegend gilt für š ſ/ z. B. ſſed 207, ſſcodýe 141, wſſtiu 70, lepſſíeho 114, zlyffiu 101 (seltener z. B. lepſe 18, chzuſto 87, vgl. L. F. 20, 372, im Auslaute s in budes 94, wes 171). Es ist nicht ohne Wichtigkeit, sich betreffs der Orthographie von c—č; z—ž; s—šdas Verhältnis von B. und BM. zur Gruppe vonApost.-Leg. usw. klar zu machen : die Grundlage ist die gleiche, aber in der Gruppe von Apost.— Leg. ist sie genau erhalten, während B. und BM. schon deutlichen Verfall und den Ubergang zur späteren gewöhnlichen Orthographie des 14. Jahr- hunderts zeigen, d. h. jünger als Apost.-Leg. usw. sind. — ř wird durch r/ ausgedrückt, z. B. uzrfiew 29, rſkucze 39, pokorſíe 49, im Auslaut -rs in uwiers 102. — J vor e, é, i erscheint als g z. B. geft 107, chzugem 242, bogie 56, giezdu 30, gích 138, giny 235, otgide 205 (Ausnahme ist €eft 40). Auch vor Konsonanten: gho 308, gmu 338, gmyety 150. Hierher gehören die Beispiele neygmas 98, sey gho 177, nei gmagie 229, prawoy gmamy 239, potaknuy gmu 249. Vor a und u findet man í, 1 und ý, y, y z. B. íaks 178, tam 233, yas 320, yaz 235 und ius 88, zmyeíu 218, znaýu 123, yu 40. — Altertümlich ist c = k in z. B. cromie 59, placala 322, rſca 79. Charakteristisch für die Sprache von BM. ist die volle Erhaltung von u nach palatalen Konsonanten, wobei bemerkenswert ist, daß in den Wurzelsilben durchaus, seltener in Endsilben nur u hinter dem Kon- sonanten erscheint (s. dazu oben p. XXI) vgl. chzugem 242, lud 25, czuzích 223, tus 25, yu 40, zemu 278, wnu 131, moyu 82 und kralíu 17, chuilíu 182, mýzliu 343, zornyu 29, poztatiju 45, 70, miloztiu 47, wſſiu 70, 187, zlyffíu 101, lepſſíu 173, muſíu 259, vizíu 209, meczíu 221, zzlunczíu 278, lícziu 328. — Parallel der orthographischen Wiedergabe von i läuft die der Diphthonge é und ie d. h. hinter t, d, n je, je, ye z. B. matije 189, chtyjelo 66, týem 43, tyem 340, dyeka 247, radye 286, nýgdýe 55, zudye 320, hnyew 171, mnyel 84, domnýela 18, viernye 324 (chtýjel 122, dijekugem 241). Sonst erscheint weit
XXIV Einleitung. legentlich nur bei -é und -i bezeichnet: thé 258, prfiehrubé 268, zlé 134, dobré 239, zradné 266 und gij 326. Konsonanten: c wird durch cz und č durch chz wiedergegeben, z. B. czuzích 223, vecze 12, rſeczí 117, noczí 175, trucze 159, víecz 48 (1mal c in wßfecka 161, vgl. N. p. XVI) und č in chzazz 188, chzela 164, chzí 9, mechzíe 165, obachz 24, prechz 31 (Ausnahmen sind nur rozpacy 195 am Ende einer Zeile und zyrdecznje 21 gegen rozlichznyjch 299, während in B. Beispiele für cz : č häufiger sind. Es macht den Eindruck, als ob der Schreiber der Handschrift, von der uns B. und BM. erhalten sind, sich im Laufe seiner Abschreibetätigkeit immer enger an seine ältere Vorlage anschloß, die wie die Hss. von Apost.-Leg., Judas usw. wohl konsequent č als chz schrieb). — Weiter sind z und ž in der Regel auseinandergehalten, vgl. z = z in zornyu 29, zem 331, wozem 34, pobiezíe 269 (aber auch ſ z. B. meſi 301, brſiefie 270 und im Auslaut s in ias 103, wíes 93) und , s = ž, z. B. ƒ 19, síw 94, seleuíe 21; boſe 297, moſem 105, ufiw 345; mus 61, ius 88, as 137 (s begegnet wie in B. nur im An- und Auslaut. Daneben ff in kaffdy 282 und z in dyrzaw 342, nuzil 318). — s und s werden wie in B. überwiegend streng unter- schieden; für s gilt in 33 Fällen noch das alte zz z. B. zz 84, zzylz 50, zzuíe 18, zztaty 66, ozzud 139, dopuzztyl 297, chzazz 188; häufiger ist z z. B. in zobíe 50, zlow 115, zwíe 17, myzl 58, wlazt 133 (daneben auch ſ z. B. po- ſkyſczí 152, oſtala 10, chzaſto 177, im Auslaut s in chzas 75, dnes 89, sogar ſſ in chzaſſu 276, chzaſſa 202, pokuſfím 238). Uberwiegend gilt für š ſ/ z. B. ſſed 207, ſſcodýe 141, wſſtiu 70, lepſſíeho 114, zlyffiu 101 (seltener z. B. lepſe 18, chzuſto 87, vgl. L. F. 20, 372, im Auslaute s in budes 94, wes 171). Es ist nicht ohne Wichtigkeit, sich betreffs der Orthographie von c—č; z—ž; s—šdas Verhältnis von B. und BM. zur Gruppe vonApost.-Leg. usw. klar zu machen : die Grundlage ist die gleiche, aber in der Gruppe von Apost.— Leg. ist sie genau erhalten, während B. und BM. schon deutlichen Verfall und den Ubergang zur späteren gewöhnlichen Orthographie des 14. Jahr- hunderts zeigen, d. h. jünger als Apost.-Leg. usw. sind. — ř wird durch r/ ausgedrückt, z. B. uzrfiew 29, rſkucze 39, pokorſíe 49, im Auslaut -rs in uwiers 102. — J vor e, é, i erscheint als g z. B. geft 107, chzugem 242, bogie 56, giezdu 30, gích 138, giny 235, otgide 205 (Ausnahme ist €eft 40). Auch vor Konsonanten: gho 308, gmu 338, gmyety 150. Hierher gehören die Beispiele neygmas 98, sey gho 177, nei gmagie 229, prawoy gmamy 239, potaknuy gmu 249. Vor a und u findet man í, 1 und ý, y, y z. B. íaks 178, tam 233, yas 320, yaz 235 und ius 88, zmyeíu 218, znaýu 123, yu 40. — Altertümlich ist c = k in z. B. cromie 59, placala 322, rſca 79. Charakteristisch für die Sprache von BM. ist die volle Erhaltung von u nach palatalen Konsonanten, wobei bemerkenswert ist, daß in den Wurzelsilben durchaus, seltener in Endsilben nur u hinter dem Kon- sonanten erscheint (s. dazu oben p. XXI) vgl. chzugem 242, lud 25, czuzích 223, tus 25, yu 40, zemu 278, wnu 131, moyu 82 und kralíu 17, chuilíu 182, mýzliu 343, zornyu 29, poztatiju 45, 70, miloztiu 47, wſſiu 70, 187, zlyffíu 101, lepſſíu 173, muſíu 259, vizíu 209, meczíu 221, zzlunczíu 278, lícziu 328. — Parallel der orthographischen Wiedergabe von i läuft die der Diphthonge é und ie d. h. hinter t, d, n je, je, ye z. B. matije 189, chtyjelo 66, týem 43, tyem 340, dyeka 247, radye 286, nýgdýe 55, zudye 320, hnyew 171, mnyel 84, domnýela 18, viernye 324 (chtýjel 122, dijekugem 241). Sonst erscheint weit
Strana XXV
Einleitung. XXV überwiegend ie, îe, ze z. B. zíem 62, miezziecz 268, zie 19, bozíe 32, rſiechz 253, prſied 34, muſíe 33, muſie 207, zboſie 329, wſfie 27, wffiem 7, obczíe 331, buduczie 265, bogie 56, giety 6, gre 100. Hinter č siebenmal ie (mechzíe 165 usw.): obychzyej 250; besonders hinter Labial begegnet ye: hinter o nur einmal in vyeducze 4 zu 55 ie, 5 ie, 6 te (wies 93, hnyeuíe 163, víecz 96, viery 98); hinter m zweimal ye, einmal ye in zmyerſí 52, mije 298, gmyety 150 (: míe 139, zemíe 110); hinter b 5mal je z. B. býe 161, byeha 264, tobye 83: 11 ie z. B. tobíe 217 (hinter p nur ie, ie in opiet 255, odſtuptecze 48). Der alte Gegensatz von e und é ist auch in BM. noch fast rein erhalten, vgl. geden 67, geft 107, 346, gens 69, geho 194, gemus 72 : gie 100, gies 302, mogie 309; proneſto 8, onem 57, nanem 168, wnems 192, knemu 37: nanje 134, branje 341; wſſe 144, wſſeho 238, wssemu 189, sedyefse 31, lehſfe 180 : wssiem 7, wzdyfſíe 292; byrſe 345 : muſie 33; chzem 313 : mechzíe 165; rſeczí 117, drfewe 224, horſe 272 : morfie 271, dobrfie 253; zem 136 : zíem 62 und zluncze 206 : tieſchczie 298. Doch auch hier ist é nicht unversehrt geblieben. Zu i ist es geworden in mnozí 6 und nevírneho 2 (s. Geb. I, 194 mit Belegen aus Apost.-Leg. und Pil.), nach m erscheint es in zemenin 68 s. Geb. I, 199. Wichtiger ist, daß nach ž, č und ř schon Jotationsverlust eingetreten ist in seleuíe 21, Hrſechzenin 67, hrſechzkým 71 : hrſtechzky 154. Dazu kommt als Bestätigung, daß in zwei Fällen nach č altes e als ie geschrieben erscheint, in ruchzíe 53: ponuchzíe 54. — Der Konsonantismus steht völlig auf dem Standpunkt von B:šč ist erhalten ; čs ist teils erhalten z. B. in hrsiechzkij 154, chzctý 99, chzetný 61 (man bemerkt im Vergleich zu chzztu B. 186, ſzty B. 1 eine Abweichung in der Orthographie. Zu BM. chze = čs vgl. ptachzctwie Z Mar. 59, chzetnye Apost.-Leg. P. 75); teils zu c geworden, letz- teres konsequent in czo und nycz 116. — Auch das dialektische c für t ist vor i belegt: ſtaczí 23, ugíſczíl 25, zchzizcyl 26, myloſcy 41, ugizzcy 151, poſkijſczi 152 neben häufig erhaltenem t. Lehrreich und das bestätigend, was o. p. XXII hinsichtlich der Schreibung cy aus altem ti gesagt ist, ist zmyrtcy 345, zmyrtcy 147, wo in der Vorlage augenscheinlich zzmyrty stand. Sonst ist etwa bemerkenswert tbaiucze 33 mit dem etymologischen t; hpaný 235 mit Erhaltung des anlautenden h; das nur hier belegte €am 233; nyjwchzems 343 im Gegensatz zu jüngerem wnywczemz M. 54; die Erhaltung des lautlich berechtigten r in morſkem 270; s = že in szem 300; die Erhaltung des alten c in nocznie 27 und nó-, nú aus neo-, neu z. B. in nodſtupiwie 44 und nudatny 192. Der Vers ist neunsilbig in 194, wo für sgeho ž'ho und 233, wo für vieter einsilbiges vietr zu lesen ist. Der Reim ist gestört in 243/4 zmirfíl : neuvierſil, wo smieřil zu lesen ist. 6. Das Museumsbruchstück (Zlomek Musejní, abgekürzt: M.), im Museum des Königreichs Böhmen in Prag, von Hanka 1828 vom Deckel eines der k. k. Universitätsbibliothek in Prag gehörenden Wiegendruckes losgelöst. Reste von 2 nicht zusammenhängenden Blättern einer in 2 Kolum- nen geschriebenen Pergamenths., etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts ; es sind 3 Pergamentstreifen, von denen das 2. und 3. zu einem Blatt gehört. M. enthält 124 Verse. — Der 1. Pergamentstreifen, der vom unteren Ende eines Blattes stammt, hat eine Höhe von 10 cm, eine Breite von ur- sprünglich etwa 151/2 cm; in jeder Kolumne 20 Verse. Der 2. Streifen, von der Mitte des Blattes, von dem der 3. das untere Stück bildet, herstam-
Einleitung. XXV überwiegend ie, îe, ze z. B. zíem 62, miezziecz 268, zie 19, bozíe 32, rſiechz 253, prſied 34, muſíe 33, muſie 207, zboſie 329, wſfie 27, wffiem 7, obczíe 331, buduczie 265, bogie 56, giety 6, gre 100. Hinter č siebenmal ie (mechzíe 165 usw.): obychzyej 250; besonders hinter Labial begegnet ye: hinter o nur einmal in vyeducze 4 zu 55 ie, 5 ie, 6 te (wies 93, hnyeuíe 163, víecz 96, viery 98); hinter m zweimal ye, einmal ye in zmyerſí 52, mije 298, gmyety 150 (: míe 139, zemíe 110); hinter b 5mal je z. B. býe 161, byeha 264, tobye 83: 11 ie z. B. tobíe 217 (hinter p nur ie, ie in opiet 255, odſtuptecze 48). Der alte Gegensatz von e und é ist auch in BM. noch fast rein erhalten, vgl. geden 67, geft 107, 346, gens 69, geho 194, gemus 72 : gie 100, gies 302, mogie 309; proneſto 8, onem 57, nanem 168, wnems 192, knemu 37: nanje 134, branje 341; wſſe 144, wſſeho 238, wssemu 189, sedyefse 31, lehſfe 180 : wssiem 7, wzdyfſíe 292; byrſe 345 : muſie 33; chzem 313 : mechzíe 165; rſeczí 117, drfewe 224, horſe 272 : morfie 271, dobrfie 253; zem 136 : zíem 62 und zluncze 206 : tieſchczie 298. Doch auch hier ist é nicht unversehrt geblieben. Zu i ist es geworden in mnozí 6 und nevírneho 2 (s. Geb. I, 194 mit Belegen aus Apost.-Leg. und Pil.), nach m erscheint es in zemenin 68 s. Geb. I, 199. Wichtiger ist, daß nach ž, č und ř schon Jotationsverlust eingetreten ist in seleuíe 21, Hrſechzenin 67, hrſechzkým 71 : hrſtechzky 154. Dazu kommt als Bestätigung, daß in zwei Fällen nach č altes e als ie geschrieben erscheint, in ruchzíe 53: ponuchzíe 54. — Der Konsonantismus steht völlig auf dem Standpunkt von B:šč ist erhalten ; čs ist teils erhalten z. B. in hrsiechzkij 154, chzctý 99, chzetný 61 (man bemerkt im Vergleich zu chzztu B. 186, ſzty B. 1 eine Abweichung in der Orthographie. Zu BM. chze = čs vgl. ptachzctwie Z Mar. 59, chzetnye Apost.-Leg. P. 75); teils zu c geworden, letz- teres konsequent in czo und nycz 116. — Auch das dialektische c für t ist vor i belegt: ſtaczí 23, ugíſczíl 25, zchzizcyl 26, myloſcy 41, ugizzcy 151, poſkijſczi 152 neben häufig erhaltenem t. Lehrreich und das bestätigend, was o. p. XXII hinsichtlich der Schreibung cy aus altem ti gesagt ist, ist zmyrtcy 345, zmyrtcy 147, wo in der Vorlage augenscheinlich zzmyrty stand. Sonst ist etwa bemerkenswert tbaiucze 33 mit dem etymologischen t; hpaný 235 mit Erhaltung des anlautenden h; das nur hier belegte €am 233; nyjwchzems 343 im Gegensatz zu jüngerem wnywczemz M. 54; die Erhaltung des lautlich berechtigten r in morſkem 270; s = že in szem 300; die Erhaltung des alten c in nocznie 27 und nó-, nú aus neo-, neu z. B. in nodſtupiwie 44 und nudatny 192. Der Vers ist neunsilbig in 194, wo für sgeho ž'ho und 233, wo für vieter einsilbiges vietr zu lesen ist. Der Reim ist gestört in 243/4 zmirfíl : neuvierſil, wo smieřil zu lesen ist. 6. Das Museumsbruchstück (Zlomek Musejní, abgekürzt: M.), im Museum des Königreichs Böhmen in Prag, von Hanka 1828 vom Deckel eines der k. k. Universitätsbibliothek in Prag gehörenden Wiegendruckes losgelöst. Reste von 2 nicht zusammenhängenden Blättern einer in 2 Kolum- nen geschriebenen Pergamenths., etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts ; es sind 3 Pergamentstreifen, von denen das 2. und 3. zu einem Blatt gehört. M. enthält 124 Verse. — Der 1. Pergamentstreifen, der vom unteren Ende eines Blattes stammt, hat eine Höhe von 10 cm, eine Breite von ur- sprünglich etwa 151/2 cm; in jeder Kolumne 20 Verse. Der 2. Streifen, von der Mitte des Blattes, von dem der 3. das untere Stück bildet, herstam-
Strana XXVI
XXVI Einleitung. mend, ist 2—2,3 cm hoch, 151/2 cm breit und enthält in jeder Kolumne 5 Verse. Der 3. Streifen ist 4,5 cm hoch, 15 cm breit; in jeder Kolumne 6 Verse. M. 1—80 (mit Lücken von je etwa 20 Versen hinter Vers 20, 40 und 60) enthält Stücke aus Walthers 6. Buch und erzählt, wie Alexander nach der Besitznahme von Susa ins Land der Uxier zieht. M. setzt mitten in der an- feuernden Rede Alexanders ein (Gu. VI, 94). 61 ff. erzählt den beschwerlichen Zug durch die Persis bis zum Araxes: zu den Lücken und dem weiteren Zusammenhang vergleiche P. Lang, L. F. 10 (1883), S. 275—277. — M. 81—124 enthält Stücke aus dem 7. Buch, die Erzählung vom Tode des Darius, die lückenhaft ist, da von dem Blatte nicht nur der obere Teil fehlt, sondern auch zwischen dem 2. und 3. Streifen (nach 85, 96, 102, 118) einige Verse verloren gegangen sind. M. 81 setzt Gu. VII, 238 ein; s. über die Lücken P. Lang, L. F. 10, 285—86. Aufgefunden und hrsg. von W. Hanka, Druhý nevydaný zlomek Alexandra českého. ČČM. 1828, 4. Heft, S. 109—14 (in Transkription); ferner abgedruckt in Výbor I, 1085—90. Mit Kommentar hrsg. von Kořínek (ebenfalls transkribiert) zusammen mit Š.: České Alexan- dreidy zlomek Musejní a zlomek Šafaříkův (Výroční zpráva c. k. Gym- nasia v Jindřichově Hradci 1870; abgekürzt Kořínek). Genau nach der Hs. von Hattala-Patera; dazu vgl. noch ČČM. 1881, S. 137 ff. Zur Orthographie : i und y werden unterschiedlos durch i und y ausgedrückt, doch überwiegt der Gebrauch von y, vgl. widyely 3, probawill 26, gimz 120, chwyle 62, gych 70, kdaſſy 101, boczy 83 und bbilo 21, bych 1, myſl 47, nynye 40, kazdy 25. Für i begegnet zweimal i: nikdie 68, wityezſky 70. — r erscheint 1mal noch als ur geschrieben in twardna 47, 3mal als yr in obdyrzala 58, hyrdoft 106, stwyrzenye 123 (dazu das verbesserte pyrſy 83), 4mal als r in mylofrdna 46, ſrdce 92, prwe 72, twrzye 112. — Länge des Vokals ist bezeichnet: gmaa 13, odolaa 16 und neymytel 62. (s. Geb. I, 188). — Bei den Konsonanten ist bemerkenswert: s und s werden durch f und ff ausgedrückt, jedoch gilt überwiegend f für s, vgl. ſwe 8, ſobye 24, ſtrachu 37, proſye 30, wyſoft 13, proſbu 31, geft 6, waſ 2; ſſ nur in czassu 57, nassye 118, kdafsy 101; dagegen ſſ = š z. B. in ſſkody 8, wſſye 17, waſsye 16, gmyeſſe 32, wysſe 120, nechczeſf 42 (auch wſzem 87) und wſeho 1, owſem 50, wsak 71, ſhrzefyll 44. — c und č werden durch cz bezeichnet, indessen ist der Unterschied teilweise gewahrt, da č nur durch cz, c häufig auch durch c bezeichnet wird, vgl. czaku 39, cza/ 87, acze 117, peczie 24, rzyecz 121 und chcze 7, wyeczy 34, boczy 83 gegen pyсzuce 85, cyefty 61, lycye 37, vtecy 21, frdce 92, rzkucy 38. — Bemerkens- wert ist, wie bei W., die häufige Doppelschreibung einfacher Konsonanten: bby 33, bbilo 21, pomohll 1, gmyell 71, wyplanull 22, zapomanull 23, probawill 26, wyprawyll 27 (vgl. auch 44/5, 109/10), przyekoppi 14. Sprachlich steht M. auf derselben Stufe wie W. Der Diphthong in ist überwiegend erhalten : geschrieben v in wnoz 85, wzdyffvce 84, wffe 106; iu in zdíu 18, kralíu 38, liud 49, neprzetelíu 101; tu in liud 60, gruz 23, ludy 74, gmagiuczy 37, dyegiu 78, ſpyegiu 79; umgelautet erscheint er nur in prony 52 und wyeczy 34 (also wie inW. nur in Endsilben). — é und ie sind in den meisten Fallen erhalten, z. B. ſyem 27, lzye 21, meczie 25, radcye 28, przye- 1, nadyegye 33. Daher die Erhaltung der alten Gegensätze von
XXVI Einleitung. mend, ist 2—2,3 cm hoch, 151/2 cm breit und enthält in jeder Kolumne 5 Verse. Der 3. Streifen ist 4,5 cm hoch, 15 cm breit; in jeder Kolumne 6 Verse. M. 1—80 (mit Lücken von je etwa 20 Versen hinter Vers 20, 40 und 60) enthält Stücke aus Walthers 6. Buch und erzählt, wie Alexander nach der Besitznahme von Susa ins Land der Uxier zieht. M. setzt mitten in der an- feuernden Rede Alexanders ein (Gu. VI, 94). 61 ff. erzählt den beschwerlichen Zug durch die Persis bis zum Araxes: zu den Lücken und dem weiteren Zusammenhang vergleiche P. Lang, L. F. 10 (1883), S. 275—277. — M. 81—124 enthält Stücke aus dem 7. Buch, die Erzählung vom Tode des Darius, die lückenhaft ist, da von dem Blatte nicht nur der obere Teil fehlt, sondern auch zwischen dem 2. und 3. Streifen (nach 85, 96, 102, 118) einige Verse verloren gegangen sind. M. 81 setzt Gu. VII, 238 ein; s. über die Lücken P. Lang, L. F. 10, 285—86. Aufgefunden und hrsg. von W. Hanka, Druhý nevydaný zlomek Alexandra českého. ČČM. 1828, 4. Heft, S. 109—14 (in Transkription); ferner abgedruckt in Výbor I, 1085—90. Mit Kommentar hrsg. von Kořínek (ebenfalls transkribiert) zusammen mit Š.: České Alexan- dreidy zlomek Musejní a zlomek Šafaříkův (Výroční zpráva c. k. Gym- nasia v Jindřichově Hradci 1870; abgekürzt Kořínek). Genau nach der Hs. von Hattala-Patera; dazu vgl. noch ČČM. 1881, S. 137 ff. Zur Orthographie : i und y werden unterschiedlos durch i und y ausgedrückt, doch überwiegt der Gebrauch von y, vgl. widyely 3, probawill 26, gimz 120, chwyle 62, gych 70, kdaſſy 101, boczy 83 und bbilo 21, bych 1, myſl 47, nynye 40, kazdy 25. Für i begegnet zweimal i: nikdie 68, wityezſky 70. — r erscheint 1mal noch als ur geschrieben in twardna 47, 3mal als yr in obdyrzala 58, hyrdoft 106, stwyrzenye 123 (dazu das verbesserte pyrſy 83), 4mal als r in mylofrdna 46, ſrdce 92, prwe 72, twrzye 112. — Länge des Vokals ist bezeichnet: gmaa 13, odolaa 16 und neymytel 62. (s. Geb. I, 188). — Bei den Konsonanten ist bemerkenswert: s und s werden durch f und ff ausgedrückt, jedoch gilt überwiegend f für s, vgl. ſwe 8, ſobye 24, ſtrachu 37, proſye 30, wyſoft 13, proſbu 31, geft 6, waſ 2; ſſ nur in czassu 57, nassye 118, kdafsy 101; dagegen ſſ = š z. B. in ſſkody 8, wſſye 17, waſsye 16, gmyeſſe 32, wysſe 120, nechczeſf 42 (auch wſzem 87) und wſeho 1, owſem 50, wsak 71, ſhrzefyll 44. — c und č werden durch cz bezeichnet, indessen ist der Unterschied teilweise gewahrt, da č nur durch cz, c häufig auch durch c bezeichnet wird, vgl. czaku 39, cza/ 87, acze 117, peczie 24, rzyecz 121 und chcze 7, wyeczy 34, boczy 83 gegen pyсzuce 85, cyefty 61, lycye 37, vtecy 21, frdce 92, rzkucy 38. — Bemerkens- wert ist, wie bei W., die häufige Doppelschreibung einfacher Konsonanten: bby 33, bbilo 21, pomohll 1, gmyell 71, wyplanull 22, zapomanull 23, probawill 26, wyprawyll 27 (vgl. auch 44/5, 109/10), przyekoppi 14. Sprachlich steht M. auf derselben Stufe wie W. Der Diphthong in ist überwiegend erhalten : geschrieben v in wnoz 85, wzdyffvce 84, wffe 106; iu in zdíu 18, kralíu 38, liud 49, neprzetelíu 101; tu in liud 60, gruz 23, ludy 74, gmagiuczy 37, dyegiu 78, ſpyegiu 79; umgelautet erscheint er nur in prony 52 und wyeczy 34 (also wie inW. nur in Endsilben). — é und ie sind in den meisten Fallen erhalten, z. B. ſyem 27, lzye 21, meczie 25, radcye 28, przye- 1, nadyegye 33. Daher die Erhaltung der alten Gegensätze von
Strana XXVII
Einleitung. XXVII e und é (ie) in z. B. geden 5, 89, geft 6 : gegye 32, krigye 67; k nemuze 102: zanye 31 (freilich begegnet auch schon pronyez 4); wſſe 53, wsfemu 16, owſem 50, wyſſe 120, gmyeſſe 32 : wssiech 18, wssye 17, waſsye 16; wzdwyze 96 : zyel 7; wnywczemz 54 : peczie 24; frdce 92 : cyefty 61 (beachte aber lycye 37). Geschwunden ist die Jotation in mecze 108; przed 79, zrzenym 92, Hrzek 89, hrzeczkemu 100, ſhrzefyll 44, przyprzew 94 (neben rzyecye 78, rzyecz 121, vzrzyew 96, przie- 73, przyed 36); flowcze 86 und in neprzeteliu 101 (ie zu é vgl. aber przyezny 123). — Im Konsonantismus ist bemerkens- wert die durchgängige Erhaltung von čs z. B. cfoz 8, cfo 103, cſna 36, dye- dyczſtwo 53, cſty 104. Sonst verdient Erwähnung die Erhaltung des Präfixes wz- in wzdwyze 96, wzdyffvce 84, wzplodyl 120; des Unterschiedes von s- und z- in szyely 2, ſlewe 19, ſrzebrzymy 20, ſhrzeſyll 44, ſbozen 102 und zproſty 41, ztratu 54, ztratye 57, zproſtrziela 31 (aber schon zneſty 99); die Erhaltung von tdy 77 und z = ž 86. Wichtig würde pomluwym 97 sein, falls es 1. Sing. wäre (s. Glossar). 7. Das Bruchstück Šafařík's (Zlomek Šafaříkův, abgekürzt Š) im Museum des Königreichs Böhmen in Prag, von Šafařík vom Deckel eines Buches losgelöst, sehr schlecht erhalten, stellenweise schwer oder gar nicht lesbar, Reste des Doppelblattes einer in 2 Kolumnen geschriebe- nen Pergamenths., etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts. Es sind 3 Streifen verschiedener Größe und Form, die inhaltlich ein Ganzes bilden. — Der 1. Streifen, etwa 21 cm breit, 0,9—1,1 cm hoch, 2 Zeilen in der Ko- lumne mit darüber sichtbaren Resten einer 3. Er stammt von einem Doppel- blatt, doch fehlt die Hälfte des 1. Blattes (1b und 2a), so daß nur 1 a, 2b, 3a—4b überliefert sind. — Der 2. Streifen, 20 cm breit, 2,8—3,2 cm hoch, unmittelbar an 1 anschließend, 6 Zeilen in der Kolumne, d. h. die Verse 3—8, 16—21 (hier ist das Pergament zerfetzt und rechts abgerissen, so daß die Zeilenenden fehlen), 29 mit 5 folgenden unlesbaren Zeilen, 39—44, 54—59, 70—75 (wo wieder nur die Zeilenanfänge erhalten sind) und 80—85. Die 6 Zeilenenden y—y—u—elu—a—a bei Hattala-Patera 93ff. sind heute mit Papier überklebt. — Der 3. Streifen, etwa 20 cm breit, 3—3,3 em hoch, unmittelbar an 2 anschließend, 7 Zeilen in jeder Kolumne; es fehlt die Hälfte des 2. Blattes (3b und 4a), außerdem fehlen die Zeilen- enden resp. die Zeilenanfänge von 1b und 2a. Š. steht äußerlich und innerlich M. am nächsten, ohne daß aber die beiden Bruchstücke von einer Hs. stammen; jedenfalls rühren sie nicht von einem Schreiber her. Besonders wichtig sind in dieser Hinsicht die lateinischen Inhaltsangaben am Rande der tschechische Verse in M. und Š. (vgl. die Anmerkungen der Ausgabe. Auch am rechten Rande von S. 67 stand eine solche, die aber nicht mehr lesbar ist). Das Bruchstück ist herausgegeben nach der Hs., in Transkription und mit Anmerkungen von Šafařik, CČM. 1847 (wieder abgedruckt in seinen Sebrané spisy III, 336—342, abgekürzt: Šafařík). — Zusammen mit M. von Kořínek (o. p. XXVI). — Nach sorgfältiger Reinigung und chemischer Untersuchung von Hattala-Patera, deren Text so der endgültige ist, ausgenommen Vers 67 (s. den Bericht in ihrer Ausgabe p. V.). — Von Prusik mit einigen neuen Ergänzungen der korrupten Verse.
Einleitung. XXVII e und é (ie) in z. B. geden 5, 89, geft 6 : gegye 32, krigye 67; k nemuze 102: zanye 31 (freilich begegnet auch schon pronyez 4); wſſe 53, wsfemu 16, owſem 50, wyſſe 120, gmyeſſe 32 : wssiech 18, wssye 17, waſsye 16; wzdwyze 96 : zyel 7; wnywczemz 54 : peczie 24; frdce 92 : cyefty 61 (beachte aber lycye 37). Geschwunden ist die Jotation in mecze 108; przed 79, zrzenym 92, Hrzek 89, hrzeczkemu 100, ſhrzefyll 44, przyprzew 94 (neben rzyecye 78, rzyecz 121, vzrzyew 96, przie- 73, przyed 36); flowcze 86 und in neprzeteliu 101 (ie zu é vgl. aber przyezny 123). — Im Konsonantismus ist bemerkens- wert die durchgängige Erhaltung von čs z. B. cfoz 8, cfo 103, cſna 36, dye- dyczſtwo 53, cſty 104. Sonst verdient Erwähnung die Erhaltung des Präfixes wz- in wzdwyze 96, wzdyffvce 84, wzplodyl 120; des Unterschiedes von s- und z- in szyely 2, ſlewe 19, ſrzebrzymy 20, ſhrzeſyll 44, ſbozen 102 und zproſty 41, ztratu 54, ztratye 57, zproſtrziela 31 (aber schon zneſty 99); die Erhaltung von tdy 77 und z = ž 86. Wichtig würde pomluwym 97 sein, falls es 1. Sing. wäre (s. Glossar). 7. Das Bruchstück Šafařík's (Zlomek Šafaříkův, abgekürzt Š) im Museum des Königreichs Böhmen in Prag, von Šafařík vom Deckel eines Buches losgelöst, sehr schlecht erhalten, stellenweise schwer oder gar nicht lesbar, Reste des Doppelblattes einer in 2 Kolumnen geschriebe- nen Pergamenths., etwa aus der Mitte des 14. Jahrhunderts. Es sind 3 Streifen verschiedener Größe und Form, die inhaltlich ein Ganzes bilden. — Der 1. Streifen, etwa 21 cm breit, 0,9—1,1 cm hoch, 2 Zeilen in der Ko- lumne mit darüber sichtbaren Resten einer 3. Er stammt von einem Doppel- blatt, doch fehlt die Hälfte des 1. Blattes (1b und 2a), so daß nur 1 a, 2b, 3a—4b überliefert sind. — Der 2. Streifen, 20 cm breit, 2,8—3,2 cm hoch, unmittelbar an 1 anschließend, 6 Zeilen in der Kolumne, d. h. die Verse 3—8, 16—21 (hier ist das Pergament zerfetzt und rechts abgerissen, so daß die Zeilenenden fehlen), 29 mit 5 folgenden unlesbaren Zeilen, 39—44, 54—59, 70—75 (wo wieder nur die Zeilenanfänge erhalten sind) und 80—85. Die 6 Zeilenenden y—y—u—elu—a—a bei Hattala-Patera 93ff. sind heute mit Papier überklebt. — Der 3. Streifen, etwa 20 cm breit, 3—3,3 em hoch, unmittelbar an 2 anschließend, 7 Zeilen in jeder Kolumne; es fehlt die Hälfte des 2. Blattes (3b und 4a), außerdem fehlen die Zeilen- enden resp. die Zeilenanfänge von 1b und 2a. Š. steht äußerlich und innerlich M. am nächsten, ohne daß aber die beiden Bruchstücke von einer Hs. stammen; jedenfalls rühren sie nicht von einem Schreiber her. Besonders wichtig sind in dieser Hinsicht die lateinischen Inhaltsangaben am Rande der tschechische Verse in M. und Š. (vgl. die Anmerkungen der Ausgabe. Auch am rechten Rande von S. 67 stand eine solche, die aber nicht mehr lesbar ist). Das Bruchstück ist herausgegeben nach der Hs., in Transkription und mit Anmerkungen von Šafařik, CČM. 1847 (wieder abgedruckt in seinen Sebrané spisy III, 336—342, abgekürzt: Šafařík). — Zusammen mit M. von Kořínek (o. p. XXVI). — Nach sorgfältiger Reinigung und chemischer Untersuchung von Hattala-Patera, deren Text so der endgültige ist, ausgenommen Vers 67 (s. den Bericht in ihrer Ausgabe p. V.). — Von Prusik mit einigen neuen Ergänzungen der korrupten Verse.
Strana XXVIII
XXVIII Einleitung. Inhaltlich gehört S. zum 9. Buche Walthers und erzählte zuerst (vgl. S. 1—36) den Zug Alexanders nach Indien und den Zweikampf mit Porus (Gu. IX, 203—325), vgl. über den in Š. lückenhaften Gang der Handlung Lang, L. F. 10, 299—301 (vor Vers 1 stand etwa „naskytl se mi nepřítel“). Es folgt die Schilderung, wie Alexanders Kühnheit durch diesen Sieg wuchs, und wie er alle Länder zu unterjochen wünschte (Š. 37—51 vgl. Gu. IX, 325—40). Nach Š. 51 war erzählt, wie Alexander ins Gebiet der Sudraker kommt; bei der Belagerung ihrer Stadt setzt Š. 52 ein (bis 75 = Gu. IX, 346—453 s. L. F. 10, 398—400). Der Schluß 76—91 (wo zwi- chen 77 und 78 eine größere Lücke anzunehmen ist) beginnt die Erzäh- lung von der Heilung Alexanders durch Křistobol (Gu. IX, 465—476 vgl. L. F. 10, 400). Zur Orthographie : i und y werden durch y ausgedrückt, vgl. przy- 2, sy 8, gych 7, ſkoczy 7, mluwy 36, myſtra 77 und myſly 1, by 4, lewy 2, ſwym 84, rychle 8, mraky 41; i nur in Indyen 13. — 1 erscheint als yr in ſyrdczíe 1, ztyrly 64 : zmyrly 65, ſmyrty 78, ſmyrtedlna 86, aus r in yr korri- giert in twyrdy 12, hyrdy 13, als r nur in podrzyety 85. — s und s werden durch f und ff ausgedrückt, jedoch ist ff = š häufiger: ſyrdczie 1, ftranye 12, myſly 1, ofudem 15, gfu 7, czaf 85 und gſſa 34, ſkodu 10, wſyech 44, chczef 80 und ſtraffy 46, wſsak 59, wſse viermal, wssak 59, weſf 46, bogyſl 78 : zhogyff 79. — c und č drückt cz aus, vgl. fyrdczíe 1, ſkoczy 7, weczye 90, gmagiucze 8, mocz 38 und czynyecze 10, oczyta 49, acz 80, rzyecz 36. Nur vzcye 54 mit c. — Verdoppelung eines Konsonanten begegnet nur in zpalyll 51. Sprachlich steht S. ungefähr auf derselben Stufe wie W. und M., jedoch ist der Umlaut von iu zu i etwas weiter durchgeführt: giuz 22, ftogiu 68, liud 3, liudye 60, 65, liudem 84, giuz 81, 82, yuz 35, gmagiucze 8 und -gmagycze 66, wnyz 60, kraly 27, 83 (Vok.) und 66 (Dat.), wyetſy 89. — ě und ie sind überwiegend erhalten z. B. fyeka 68, fie 39, syem 81, poprzyety 84 und es fehlt die Jotation nur in: hrzec(zky) 19 (neben przie- 14, vzrzyew 20, rzyecz 36; daher auch schon rzyebrzye 64 : rzebrzymy M. 20), przyezeſt 44 und krocze 31 (neben fyrdczie 1). Deswegen ist der alte Gegensatz erhalten in geſt 43 gehoz 50, negeden 13, geſcze 26, znogem 23 : gyez 43; knemu 21, (pro)nezto 37, mene 41, kone(m) 21, ohnem 48, ranen 34, oplanen 35 : konye 8, 20, ſotnye 5 ; wſſe viermal, wſſem 40: wsyech 44, (w)ſye 38; ſem 81 : ſyem 81. — Im Konsonantismus ist bemerkenswert die Erhaltung von šč und čs, vgl. geſcze 26 und cſoz 47, cfty 35, nycfe 33, nycf 41. — Sonst ist bemerkenswert, daß wz- einmal schon als z- erscheint: zpomyna 56 neben wzbuoh 28, wzwody 22, wzmluwy 27 und der alte Aorist hbe ſye 5 noch erhal- ten ist (sonst hnu sé). Metrisch ist 9silbig S. 2 und 89, wo opadneš zu lesen ist.
XXVIII Einleitung. Inhaltlich gehört S. zum 9. Buche Walthers und erzählte zuerst (vgl. S. 1—36) den Zug Alexanders nach Indien und den Zweikampf mit Porus (Gu. IX, 203—325), vgl. über den in Š. lückenhaften Gang der Handlung Lang, L. F. 10, 299—301 (vor Vers 1 stand etwa „naskytl se mi nepřítel“). Es folgt die Schilderung, wie Alexanders Kühnheit durch diesen Sieg wuchs, und wie er alle Länder zu unterjochen wünschte (Š. 37—51 vgl. Gu. IX, 325—40). Nach Š. 51 war erzählt, wie Alexander ins Gebiet der Sudraker kommt; bei der Belagerung ihrer Stadt setzt Š. 52 ein (bis 75 = Gu. IX, 346—453 s. L. F. 10, 398—400). Der Schluß 76—91 (wo zwi- chen 77 und 78 eine größere Lücke anzunehmen ist) beginnt die Erzäh- lung von der Heilung Alexanders durch Křistobol (Gu. IX, 465—476 vgl. L. F. 10, 400). Zur Orthographie : i und y werden durch y ausgedrückt, vgl. przy- 2, sy 8, gych 7, ſkoczy 7, mluwy 36, myſtra 77 und myſly 1, by 4, lewy 2, ſwym 84, rychle 8, mraky 41; i nur in Indyen 13. — 1 erscheint als yr in ſyrdczíe 1, ztyrly 64 : zmyrly 65, ſmyrty 78, ſmyrtedlna 86, aus r in yr korri- giert in twyrdy 12, hyrdy 13, als r nur in podrzyety 85. — s und s werden durch f und ff ausgedrückt, jedoch ist ff = š häufiger: ſyrdczie 1, ftranye 12, myſly 1, ofudem 15, gfu 7, czaf 85 und gſſa 34, ſkodu 10, wſyech 44, chczef 80 und ſtraffy 46, wſsak 59, wſse viermal, wssak 59, weſf 46, bogyſl 78 : zhogyff 79. — c und č drückt cz aus, vgl. fyrdczíe 1, ſkoczy 7, weczye 90, gmagiucze 8, mocz 38 und czynyecze 10, oczyta 49, acz 80, rzyecz 36. Nur vzcye 54 mit c. — Verdoppelung eines Konsonanten begegnet nur in zpalyll 51. Sprachlich steht S. ungefähr auf derselben Stufe wie W. und M., jedoch ist der Umlaut von iu zu i etwas weiter durchgeführt: giuz 22, ftogiu 68, liud 3, liudye 60, 65, liudem 84, giuz 81, 82, yuz 35, gmagiucze 8 und -gmagycze 66, wnyz 60, kraly 27, 83 (Vok.) und 66 (Dat.), wyetſy 89. — ě und ie sind überwiegend erhalten z. B. fyeka 68, fie 39, syem 81, poprzyety 84 und es fehlt die Jotation nur in: hrzec(zky) 19 (neben przie- 14, vzrzyew 20, rzyecz 36; daher auch schon rzyebrzye 64 : rzebrzymy M. 20), przyezeſt 44 und krocze 31 (neben fyrdczie 1). Deswegen ist der alte Gegensatz erhalten in geſt 43 gehoz 50, negeden 13, geſcze 26, znogem 23 : gyez 43; knemu 21, (pro)nezto 37, mene 41, kone(m) 21, ohnem 48, ranen 34, oplanen 35 : konye 8, 20, ſotnye 5 ; wſſe viermal, wſſem 40: wsyech 44, (w)ſye 38; ſem 81 : ſyem 81. — Im Konsonantismus ist bemerkenswert die Erhaltung von šč und čs, vgl. geſcze 26 und cſoz 47, cfty 35, nycfe 33, nycf 41. — Sonst ist bemerkenswert, daß wz- einmal schon als z- erscheint: zpomyna 56 neben wzbuoh 28, wzwody 22, wzmluwy 27 und der alte Aorist hbe ſye 5 noch erhal- ten ist (sonst hnu sé). Metrisch ist 9silbig S. 2 und 89, wo opadneš zu lesen ist.
Strana XXIX
Abkürzungeni. Aesop. Baw. = Der alttschechische Aesop der Baworowski-Hs. hrsg. von Loriš. Prag 1903. Alx. R. = Die alttschechische Ubersetzung des Alexanderromans hrsg. von Prusík, Krok Bd. 9/10. Apost.-Leg. = Das Bruchstück der alttschechischen Apostellegende (hrsg. von Flajšhans Nejstarší památky. Prag 1903). Arch. = Archiv für slavische Philologie hrsg. von V. Jagić. Berlin 1877 ff. Arnošt Baw. = Das alttschechische Lied vom Herzog Ernst der Baworowski- Hs. hrsg. von Loriš. Athenaeum = Athenaeum hrsg. von Masaryk und Kaizl. Prag 1884—93. Cestop. Mandev. = Cestopis t. zv. Mandevilla hrsg. von Šimek. Prag 1911. Com. oder Comest. = Die alttschechische Ubersetzung von Peter Comestors Historia Scholastica. Teil I hrsg. von J. V. Novák. Prag 1910. ČČM. = Časopis Českého Musea. Prag 1827 ff. Čelakovský Dodavky = Dodavky ke Slovníku Josefa Jungmanna. 1851. Dal. = Die Reimchronik des sogen. Dalimil hrsg. von Jos. Jireček. Prag 1878. Div. Klem. ed. Máchal = Klementinský sborník her velikonočních hrsg. von Máchal, Staroč. skl. Div. Vít. ed. Máchal = Svatovítský zlomek, hrsg. von Máchal, Staroč skl. Geb. I; III, 1, 2 = J. Gebauer, Historická mluvnice jazyka českého. I (1894); III, 1 (1896), 22 (1909). Prag-Wien. Gebauer Sl. = Slovník staročeský. Prag 1903ff. I (1903); II (letztes Heft 1913 bis netbalivost). Gu. = M. Philippi Gualtheri ab Insulis, dicti de Castellione, Alexandreis, hrsg. von Müldener. (Leipzig 1863) [von den daselbst zitierten Hss. und Ausgaben benutzte ich die Erfurther und Gothaer Hss. und die Ingolstädter Ausg. abgekürzt Erf., Goth. Hs., Ed. Ingolst.] Heil. Geist = Das Bruchstück der alttschechischen Legende vom Heiligen Geist (Svatý Duch) hrsg. von Dolanský L. F. 20, 379. Hrad. Ruk. = Hradecký Rukopis. Hrsg. von Patera. Prag 1881. Judas = Das Bruchstück der alttschechischen Judas-Legende, abgedruckt von Patera, ČČM. 62 (1888), 94. Jungmann oder Jungm. = Slovník česko-nemecký. Bd. 1—5. Prag 1835—39. Kathar.-Leg. = Die alttschechische Katharinenlegende hrsg. von Spina. Prag 1913. Klem. Ps. oder Ž. Klem. = Zaltář Klementinský hrsg. von Patera. Prag 1890. Kott = Kott, Česko-německý slovník. Bd. 1—7. Prag 1878—1893. Krok = Krok hrsg. von Prusík. Prag 1887—1899. Laurin Baw. = Der alttschechische Laurin der Baworowski-Hs. hrsg. von Loriš. L. F. = Listy filologické. Prag 1874ff. MVG. = Miklosich, Vergleichende Grammatik der slavischen Sprachen. Bd. 1—4. Wien 1868—83. 1 Uber andere Abkürzungen siehe die Einleitung passim.
Abkürzungeni. Aesop. Baw. = Der alttschechische Aesop der Baworowski-Hs. hrsg. von Loriš. Prag 1903. Alx. R. = Die alttschechische Ubersetzung des Alexanderromans hrsg. von Prusík, Krok Bd. 9/10. Apost.-Leg. = Das Bruchstück der alttschechischen Apostellegende (hrsg. von Flajšhans Nejstarší památky. Prag 1903). Arch. = Archiv für slavische Philologie hrsg. von V. Jagić. Berlin 1877 ff. Arnošt Baw. = Das alttschechische Lied vom Herzog Ernst der Baworowski- Hs. hrsg. von Loriš. Athenaeum = Athenaeum hrsg. von Masaryk und Kaizl. Prag 1884—93. Cestop. Mandev. = Cestopis t. zv. Mandevilla hrsg. von Šimek. Prag 1911. Com. oder Comest. = Die alttschechische Ubersetzung von Peter Comestors Historia Scholastica. Teil I hrsg. von J. V. Novák. Prag 1910. ČČM. = Časopis Českého Musea. Prag 1827 ff. Čelakovský Dodavky = Dodavky ke Slovníku Josefa Jungmanna. 1851. Dal. = Die Reimchronik des sogen. Dalimil hrsg. von Jos. Jireček. Prag 1878. Div. Klem. ed. Máchal = Klementinský sborník her velikonočních hrsg. von Máchal, Staroč. skl. Div. Vít. ed. Máchal = Svatovítský zlomek, hrsg. von Máchal, Staroč skl. Geb. I; III, 1, 2 = J. Gebauer, Historická mluvnice jazyka českého. I (1894); III, 1 (1896), 22 (1909). Prag-Wien. Gebauer Sl. = Slovník staročeský. Prag 1903ff. I (1903); II (letztes Heft 1913 bis netbalivost). Gu. = M. Philippi Gualtheri ab Insulis, dicti de Castellione, Alexandreis, hrsg. von Müldener. (Leipzig 1863) [von den daselbst zitierten Hss. und Ausgaben benutzte ich die Erfurther und Gothaer Hss. und die Ingolstädter Ausg. abgekürzt Erf., Goth. Hs., Ed. Ingolst.] Heil. Geist = Das Bruchstück der alttschechischen Legende vom Heiligen Geist (Svatý Duch) hrsg. von Dolanský L. F. 20, 379. Hrad. Ruk. = Hradecký Rukopis. Hrsg. von Patera. Prag 1881. Judas = Das Bruchstück der alttschechischen Judas-Legende, abgedruckt von Patera, ČČM. 62 (1888), 94. Jungmann oder Jungm. = Slovník česko-nemecký. Bd. 1—5. Prag 1835—39. Kathar.-Leg. = Die alttschechische Katharinenlegende hrsg. von Spina. Prag 1913. Klem. Ps. oder Ž. Klem. = Zaltář Klementinský hrsg. von Patera. Prag 1890. Kott = Kott, Česko-německý slovník. Bd. 1—7. Prag 1878—1893. Krok = Krok hrsg. von Prusík. Prag 1887—1899. Laurin Baw. = Der alttschechische Laurin der Baworowski-Hs. hrsg. von Loriš. L. F. = Listy filologické. Prag 1874ff. MVG. = Miklosich, Vergleichende Grammatik der slavischen Sprachen. Bd. 1—4. Wien 1868—83. 1 Uber andere Abkürzungen siehe die Einleitung passim.
Strana XXX
XXX Abkürzungen. Máchal Staroč. skl. = Staročeské skladby dramatické původu liturgického. Prag 1908. Mam. B. = Mammotrekt vom Ende des 15. Jahrhunderts hrsg. von Flajšhans, L. F. 20. Mast. = Mastičkář hrsg. bei Máchal, Staroč. skl. Meillet Études = Meillet, Études sur l'étymologie et le vocabulaire du vieux slave. Paris 1902/5. Otc. = Staročeské životy svatých otcův hrsg. von Smetánka. Prag 1909. Pass. = Die Stücke der alttschechischen Ubersetzung des Passionals aus der Mitte des 14. Jahrhunderts, an verschiedenen Stellen herausgegeben s. L. F. 14, 261. Pilatus oder Pil. = Das Bruchstück der alttschechischen Pilatuslegende hrsg. von Dolanský, L. F. 20, 375. Prusík Pram. (auch nur Pram.) = Prusík, Českých Alexandreid rýmovaných pramen a obapolný poměr. Prag 1891. Rajhr. Sl. = Slovník Rajhradský hrsg. von Hanka, Zbírka nejdávnějších slov- níků latinsko-českých. Prag 1833. Sborník filol. = Sborník filologický. Bd. Iff. Prag 1910ff. Ulr. = Ulrichs von Eschenbach Alexander hrsg. von Toischer, Tübingen 1888. Um. Št. = Umučení Páně, Zlomek Štitného, abgedruckt in Výbor I, 752. Vít. = Svatovitský Rukopis hrsg. von Patera. Prag 1886. Vondrák S. Gr. oder nur Vondrák 1, 2 = Vondrák, Vergleichende Slavische Grammatik. Bd. 1/2. Göttingen 1906/8. Výbor oder Výb. = Výbor z literatury české. Bd. I (Prag 1845). Ž. Mar. = Život Mariin. Das Bruchstück des alttschechischen Marienlebens, hrsg. bei Flajšhan's Nejstarší památky.
XXX Abkürzungen. Máchal Staroč. skl. = Staročeské skladby dramatické původu liturgického. Prag 1908. Mam. B. = Mammotrekt vom Ende des 15. Jahrhunderts hrsg. von Flajšhans, L. F. 20. Mast. = Mastičkář hrsg. bei Máchal, Staroč. skl. Meillet Études = Meillet, Études sur l'étymologie et le vocabulaire du vieux slave. Paris 1902/5. Otc. = Staročeské životy svatých otcův hrsg. von Smetánka. Prag 1909. Pass. = Die Stücke der alttschechischen Ubersetzung des Passionals aus der Mitte des 14. Jahrhunderts, an verschiedenen Stellen herausgegeben s. L. F. 14, 261. Pilatus oder Pil. = Das Bruchstück der alttschechischen Pilatuslegende hrsg. von Dolanský, L. F. 20, 375. Prusík Pram. (auch nur Pram.) = Prusík, Českých Alexandreid rýmovaných pramen a obapolný poměr. Prag 1891. Rajhr. Sl. = Slovník Rajhradský hrsg. von Hanka, Zbírka nejdávnějších slov- níků latinsko-českých. Prag 1833. Sborník filol. = Sborník filologický. Bd. Iff. Prag 1910ff. Ulr. = Ulrichs von Eschenbach Alexander hrsg. von Toischer, Tübingen 1888. Um. Št. = Umučení Páně, Zlomek Štitného, abgedruckt in Výbor I, 752. Vít. = Svatovitský Rukopis hrsg. von Patera. Prag 1886. Vondrák S. Gr. oder nur Vondrák 1, 2 = Vondrák, Vergleichende Slavische Grammatik. Bd. 1/2. Göttingen 1906/8. Výbor oder Výb. = Výbor z literatury české. Bd. I (Prag 1845). Ž. Mar. = Život Mariin. Das Bruchstück des alttschechischen Marienlebens, hrsg. bei Flajšhan's Nejstarší památky.
Strana XXXI
Inhaltsangabe. Seite Einleitung . Abkürzungen Text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St. Veiter Bruchstück Neuhauser Bruchstück Wiener Bruchstück Budweiser Bruchstück Budweiser Museumsbruchstück Museumsbruchstück Das Bruchstück Šafaříks . . Glossar IX-XXVIII XXIX—XXX 1— 54 1— 31 32— 38 39 — 40 41— 45 46— 50 51— 52 53— 54 55—166
Inhaltsangabe. Seite Einleitung . Abkürzungen Text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . St. Veiter Bruchstück Neuhauser Bruchstück Wiener Bruchstück Budweiser Bruchstück Budweiser Museumsbruchstück Museumsbruchstück Das Bruchstück Šafaříks . . Glossar IX-XXVIII XXIX—XXX 1— 54 1— 31 32— 38 39 — 40 41— 45 46— 50 51— 52 53— 54 55—166
Strana XXXII
Strana 1
St. Veiter Bruchstück. Hic incipitur Boemicalis Alexander. 30 1akz prziedelwem zwyerz vſtali, a przied ſlunczem woſſcztyena [1') Genz zeymene byl wyehlaſſny, ſwyeczka, gehoz rozum byl tak yaſny, myelka neb prziedmorziem ze gmu bylo wſyeczko znamo rzieczka. wzemy, vmorzi, whwyezdach Wſak ſſyem to zmladoſti ſlychal, tamo, gehoz ſſemſſye wzdi vſtichal: 5 ten wſak tiftweru wyecz wyczita, tu myſl magy mnozi lyde, 35 gez przied geho ſmyſlem ſkrita: — ze tak brzo zle poſudye — „Kak mam“, prawye, „firdcze Wtom rziedko wynde zprzifſlowye: radne, gedný proto nepochwale, wſak mam trzy wyeczi neſnadne, ze, mayucz ſmyſla vmale, a pak owſyem cztwrte wyeczi 40 ne rozumyegycz ſkladanye, 10 ſmyſlem nemohu doſſyeczi: czuzye ſlowa brzo wzhanye; kdez ſſye czlun v wodach plazi, druzi take, gyez neprziegy, akdez had poſkalach lazí, ty ſye ſnad ſwyetle newſmyegi, kdez orel wſtupi woblaky. wobecz mych flow ſnad pochwale, Kto ma tako ſwyetla zraky, 45 a yakz otstupie dale, 15 by mohl ty czyefti poznaty, czoz nayhorſyeho wyedye, ande ſye kazda potraty? o mych ſlowyech propowyedye ; Iakz ta trogye wyecz pomyne, ty przezen magy nawezrzieny, tako y gich ſled pohyne. aſſrdcze wzdy zloby myeny; Ty trzy czieſti znaty pylno; 50 oblyczey magy pokoyny, 20 ale ze owſſyem vſylno amyſſlczé wzdy zada woyny. czyeftu czlowyeka mladeho To ſſye wſſye bez dywa dyege : znaty wrozkofſy chowaleho, ktoz kak vmye, ten tak pyege; wtoho myſſly wezdy bluzi, krrt wdobrich lukach rad ryge, ny gye kdy czele poſuzy." 55 wlk na owcze rad wzdy wyge, A kdyz ten wnyeczem bludy, 25 tez zawyſtywy zloby tyge. A wſſak, acz wczem moge ſlowa gyenz ſmyſlem wſyel nawſye lydi, zbludye, prziezen gest wzdi hoto- [2a) acz ſye kde vmych ſlowyech po- wa, tknu, ſnad mne pron wtom nycz nedo- czoz by ſproſtneho wydyela, tknu; 60 by to ſwym plaſtyem zaſtrziela. Proto, ktoz chcze, ten pochwaly, neb ſſem prziednym tako maly, 16. ſy. 18. gye. 19. Zur Interpunktion s. LF. 12, 269. 26. wyel wol = vzšel. 28. t in nedotknu über der Zeile nachgetragen. 31. a ist Metri causa zu streichen; flüczem. 36. Zwischen 36 und 37 fehlt ein Vers, etwa „kdaž kto co učiní v nově.“ nach Gu. Vorrede „cum in auribus multi- tudinis aliquid novi recitatur“ (s. Krok 6, 337; LF. 14, 40). 46. Vor nay- ist nahy gestrichen. 48. Ny, lies ty = 43 mit Výbor; LF. 9, 104. 56. tez strich Jir. Metri causa.
St. Veiter Bruchstück. Hic incipitur Boemicalis Alexander. 30 1akz prziedelwem zwyerz vſtali, a przied ſlunczem woſſcztyena [1') Genz zeymene byl wyehlaſſny, ſwyeczka, gehoz rozum byl tak yaſny, myelka neb prziedmorziem ze gmu bylo wſyeczko znamo rzieczka. wzemy, vmorzi, whwyezdach Wſak ſſyem to zmladoſti ſlychal, tamo, gehoz ſſemſſye wzdi vſtichal: 5 ten wſak tiftweru wyecz wyczita, tu myſl magy mnozi lyde, 35 gez przied geho ſmyſlem ſkrita: — ze tak brzo zle poſudye — „Kak mam“, prawye, „firdcze Wtom rziedko wynde zprzifſlowye: radne, gedný proto nepochwale, wſak mam trzy wyeczi neſnadne, ze, mayucz ſmyſla vmale, a pak owſyem cztwrte wyeczi 40 ne rozumyegycz ſkladanye, 10 ſmyſlem nemohu doſſyeczi: czuzye ſlowa brzo wzhanye; kdez ſſye czlun v wodach plazi, druzi take, gyez neprziegy, akdez had poſkalach lazí, ty ſye ſnad ſwyetle newſmyegi, kdez orel wſtupi woblaky. wobecz mych flow ſnad pochwale, Kto ma tako ſwyetla zraky, 45 a yakz otstupie dale, 15 by mohl ty czyefti poznaty, czoz nayhorſyeho wyedye, ande ſye kazda potraty? o mych ſlowyech propowyedye ; Iakz ta trogye wyecz pomyne, ty przezen magy nawezrzieny, tako y gich ſled pohyne. aſſrdcze wzdy zloby myeny; Ty trzy czieſti znaty pylno; 50 oblyczey magy pokoyny, 20 ale ze owſſyem vſylno amyſſlczé wzdy zada woyny. czyeftu czlowyeka mladeho To ſſye wſſye bez dywa dyege : znaty wrozkofſy chowaleho, ktoz kak vmye, ten tak pyege; wtoho myſſly wezdy bluzi, krrt wdobrich lukach rad ryge, ny gye kdy czele poſuzy." 55 wlk na owcze rad wzdy wyge, A kdyz ten wnyeczem bludy, 25 tez zawyſtywy zloby tyge. A wſſak, acz wczem moge ſlowa gyenz ſmyſlem wſyel nawſye lydi, zbludye, prziezen gest wzdi hoto- [2a) acz ſye kde vmych ſlowyech po- wa, tknu, ſnad mne pron wtom nycz nedo- czoz by ſproſtneho wydyela, tknu; 60 by to ſwym plaſtyem zaſtrziela. Proto, ktoz chcze, ten pochwaly, neb ſſem prziednym tako maly, 16. ſy. 18. gye. 19. Zur Interpunktion s. LF. 12, 269. 26. wyel wol = vzšel. 28. t in nedotknu über der Zeile nachgetragen. 31. a ist Metri causa zu streichen; flüczem. 36. Zwischen 36 und 37 fehlt ein Vers, etwa „kdaž kto co učiní v nově.“ nach Gu. Vorrede „cum in auribus multi- tudinis aliquid novi recitatur“ (s. Krok 6, 337; LF. 14, 40). 46. Vor nay- ist nahy gestrichen. 48. Ny, lies ty = 43 mit Výbor; LF. 9, 104. 56. tez strich Jir. Metri causa.
Strana 2
2 St. Veiter Bruchstück. [V. 62—144. 75 [2b] 85 90 neprzietel tenſſye oddali. Iaz naty gyſtye nechczi dbaty, chczy zyewnye wyedyety daty 65 tyem wſyem, kterzyz poczſſty stogye, aneczítnych ſye nych nebogye, okraly, czſſty ſeho ſwyeta, geſto wty czaſy oſwyeta. Kral Philypp byl wzemy rzieczky 70 muz ſlowutny weczſty ſwyeczky; poſwem prawu myſye zenu, wzbozi, weczſty porozenu; Olympyas tak ſlowyeſye, owſſem dywne kraſy byeſye. Daru ma otboha mnoho, kdyz czítnu zenu darzi koho; ktera z zalozenye kazny, tey netrzieba czaſte bazny. Vſtaly rad pytye ſaha, 8o zeſchlym lukam czaſſna wlaha, czítna zena muzi prziedraha. Powſye czaſy toho krale, gez pokoyny lyde chwale, rzyeczíka zemye vmyrzíe ſtafye, neprzatel ſye nycz nebaſye. Tehdy przigide czſtna hodyna, kralowa porody ſyna, Allexander wzdyechu gemu. By ſyn rob kralewy czſtnemu; nebo by yuz natey dobye, iakoz mu trzieba poſſobye byeſye oſtawyty hlawu ſwey dyedynye naoprawu. Tehdy pomalem czaſye 95 kraly zla przihoda ſtaſye, pronyz vpade woſidlo. Poſſla zenu wgyne bydlo, a ten, yenz gy prowodyefye, Pauzonyas — tak ſlowyeſye — 100 wzem ſſobye protywnu radu, zawrzie ſye ſny naſwem hradu. Ktoſſye moze toho ſtrzieczi, 120 125 13a) 130 135 140 komuz porucze ſwe wyeczi? Nenyet nycz tak protywneho, iakz neprziezen czlowyeka ſweho; neb ma oto potaz ſnadny, ktoz geſt wkterem domu wnadny, ten moz „kdyz chcze, byty zradny. By kral wſmutcze ywzaloſty, 110 pycze poruczene czſtnoſty, azſſye ſwe rady dolozi, przied tyem ſye hradem polozi. Kratky czas toho wynyde, az kral Philyp ſwyeta ſnyde: 115 zradu to neprzietel doby, ſmalem lydy krale poby. Ach czlowyecze, kak ſy krziwy, kak gſſy ſwey hoſpodie lſtywy! Gehozty czeſt wzdana wſſaka, genz ottebe wyeri czeka, toho hlawy twoy mecz laka! Knyez Allexander wtu dobu ſpade v welyku ſyrobu. Otczyka yuz neymyegeſye, matky take newydyeſie; gedno myeſye myſtra ſweho, naywyeczeho ſwyeta ſeho, gemuz gey byl kral poruczyl, by gey czíty, mudrofti vczyl. Myegeſye wſobye ſmyſſl mlady, neumye ſſobye daty radi. Neprzietele wſydy wſtachu, ſwogy onyem nepodbachu. Tak ſſye zemye zhuby wſyeczka, gez prwe byeſye plneczka. Neby dofty ot blyznych horzie, az yſone ſtrany morzie kral Darius lydy wyſla, gyze tu zemy bez czyſla zbawychu kazdeho dobra. Ktoz czo moze, ten to pobra konmy, ſkotem, zbozym, ruchem, gehoz kto neſlichal ſluchem, lakz, czoz czyzy nepogechu, 105 63. Iaz ist wol Metri causa zu streichen. 66. nych = nic. 77. Kteraz zalozenye (s. LF. 12, 269). 84. In rzyeczſka ist f über der Zeile nach- getragen. 93. In dyedynye ist das erste y zwischen d und e über der Zeile nachgetragen. 94. Tehdyl = tehdy i. 114. ſwyeta = s světa mit Jir.3. 139. ze (s. LF. 14, 251). 140. Vor dobra ist prawa gestrichen.
2 St. Veiter Bruchstück. [V. 62—144. 75 [2b] 85 90 neprzietel tenſſye oddali. Iaz naty gyſtye nechczi dbaty, chczy zyewnye wyedyety daty 65 tyem wſyem, kterzyz poczſſty stogye, aneczítnych ſye nych nebogye, okraly, czſſty ſeho ſwyeta, geſto wty czaſy oſwyeta. Kral Philypp byl wzemy rzieczky 70 muz ſlowutny weczſty ſwyeczky; poſwem prawu myſye zenu, wzbozi, weczſty porozenu; Olympyas tak ſlowyeſye, owſſem dywne kraſy byeſye. Daru ma otboha mnoho, kdyz czítnu zenu darzi koho; ktera z zalozenye kazny, tey netrzieba czaſte bazny. Vſtaly rad pytye ſaha, 8o zeſchlym lukam czaſſna wlaha, czítna zena muzi prziedraha. Powſye czaſy toho krale, gez pokoyny lyde chwale, rzyeczíka zemye vmyrzíe ſtafye, neprzatel ſye nycz nebaſye. Tehdy przigide czſtna hodyna, kralowa porody ſyna, Allexander wzdyechu gemu. By ſyn rob kralewy czſtnemu; nebo by yuz natey dobye, iakoz mu trzieba poſſobye byeſye oſtawyty hlawu ſwey dyedynye naoprawu. Tehdy pomalem czaſye 95 kraly zla przihoda ſtaſye, pronyz vpade woſidlo. Poſſla zenu wgyne bydlo, a ten, yenz gy prowodyefye, Pauzonyas — tak ſlowyeſye — 100 wzem ſſobye protywnu radu, zawrzie ſye ſny naſwem hradu. Ktoſſye moze toho ſtrzieczi, 120 125 13a) 130 135 140 komuz porucze ſwe wyeczi? Nenyet nycz tak protywneho, iakz neprziezen czlowyeka ſweho; neb ma oto potaz ſnadny, ktoz geſt wkterem domu wnadny, ten moz „kdyz chcze, byty zradny. By kral wſmutcze ywzaloſty, 110 pycze poruczene czſtnoſty, azſſye ſwe rady dolozi, przied tyem ſye hradem polozi. Kratky czas toho wynyde, az kral Philyp ſwyeta ſnyde: 115 zradu to neprzietel doby, ſmalem lydy krale poby. Ach czlowyecze, kak ſy krziwy, kak gſſy ſwey hoſpodie lſtywy! Gehozty czeſt wzdana wſſaka, genz ottebe wyeri czeka, toho hlawy twoy mecz laka! Knyez Allexander wtu dobu ſpade v welyku ſyrobu. Otczyka yuz neymyegeſye, matky take newydyeſie; gedno myeſye myſtra ſweho, naywyeczeho ſwyeta ſeho, gemuz gey byl kral poruczyl, by gey czíty, mudrofti vczyl. Myegeſye wſobye ſmyſſl mlady, neumye ſſobye daty radi. Neprzietele wſydy wſtachu, ſwogy onyem nepodbachu. Tak ſſye zemye zhuby wſyeczka, gez prwe byeſye plneczka. Neby dofty ot blyznych horzie, az yſone ſtrany morzie kral Darius lydy wyſla, gyze tu zemy bez czyſla zbawychu kazdeho dobra. Ktoz czo moze, ten to pobra konmy, ſkotem, zbozym, ruchem, gehoz kto neſlichal ſluchem, lakz, czoz czyzy nepogechu, 105 63. Iaz ist wol Metri causa zu streichen. 66. nych = nic. 77. Kteraz zalozenye (s. LF. 12, 269). 84. In rzyeczſka ist f über der Zeile nach- getragen. 93. In dyedynye ist das erste y zwischen d und e über der Zeile nachgetragen. 94. Tehdyl = tehdy i. 114. ſwyeta = s světa mit Jir.3. 139. ze (s. LF. 14, 251). 140. Vor dobra ist prawa gestrichen.
Strana 3
V. 145—223.] St. Veiter Bruchstück. 3 155 160 170 175 [30] 180 145 to wſye ponych ſwogy wzyechu. 185 genz geftye nenye naftawye, agenz geſtye netwrd wnoh, Kdazto bude wzlem pobyeda, ny mu doſſel zubek mnohi, nenye kto czo powyeda, vzrze nyekde ſtado wolow, gedno kazdy: „Horzie, byeda!“ wſak pochcze knym ſhory dolow; nemoha te moczi gmyety, ftana ypoczne tam chtyety; czoz neſkona, nanyez myeny, wſak to pokaze wſwem chtyeny. Tehdy myſtr ſlyſſaw rzyecz taku, 195 wyda wnyem mocz negednaku: „Wyzi“, wecze, „moy knyezycze, ze gyz doſty znas czſty lycze; dobreho gſſy zalozenye, nyczty tak filneho nenye, bytoho nemohl doſſyeczi, acz budes me rady ſtrzieczi. Hic soluebatur tributum Cesari. 190 Gyz zemye vporobye ſtaſye 150 azamorze dan dawaſye ; neb ten byefye geftye dyetye, wgehoz gye ſtaty oſwyetye, newyeda, czo zdyety ſſobye wtey ſtrafty, wtey porobye. Tak wzdy bywa wtaku dobu,: kdyz hlawa wſtonye mdlobu, vdy ſotnye wladnu ſſobu. Tyech let zemye welmy zhynu, az knyezeczye mladoſt mynu aſmyſla wyecze prziſtupy. Kdaz zdyetynych let wyſtupi, vrozomye dobrzie tomu, zlo vporobye byty komu. Snad mozeſye tak gyz gmyety 165 druhe leto podeſety; vzrzie, ze zemye porobena, wſyeho dobreho zbawena, pocze kſobye ſam mluwyty rzka: „Ach, kda geſt tomu byty, iakz bych a ſwoy kon okroczyl, ſweho wraha krwy vtoczyl ſylnu ranu meho mecze — tepruw byl bych tu bezpecze — toho, genz my otcze pobyl, 1 gens mu zemy porobyl. ,Gſſy Neptalabowo plemye!" mnyecze wyecz tak, nezwole mye kralem protaku nezrodu. Boh my neday tu nehodu dele oſſobye ſſlyſſyety, radyegy bych chtyel vmrziety!“ 220 To mluwyeſye, hroznye lkaye, na ſwu zaloſt ſpomynage, lakzto lwowy ftyenecz prawye, 200 Hic docet magister Alexandrum. Poſluchay mne tuto ſſada, tot geſt moge prwnye rada: gmyeg dwor ſwoy po knyeſky wnadye, 205 fwe ſlechtycze gmyey wſwey radye ; chowayfſye obogetnykow, hoſpodnye czſty proradnykow! Ty toho gſſu obyczege: oko ſye gych wezdy ſmyegie, 210 1azyk gmagy wnyz mecz wſſobye, genz ſſecze ſtranye naobye. Zchlapeho rzada nykoly igednoho wezeſt newoly; nebo chlap kdyz yeſt powyſſen, neſnadnye bude vtyſſen: zle kolo naywyecze ſkrzipa, maly had naywyecze ſypa achlapye naywyecze chlypa. Afpis flowe hadek geden, ten yeft tak welmy nezbeden, iakz nedba ygednyech kuzel, hlawu ſtahne yako vzel; kdyz kto kuzly ktye gey gyety, 215 145. Vor wzyechu ist czizy gestrichen, swogy links am Rande nachge- tragen. 161. zdetynych. 163. zlo = ž'zlo ogl. K athar. Leg. 138 f. (s. Krok 7, 260). 175. Interpunktion von 171—75 nach LF. 9, 105 f. (anders Krok 6, 338; LF. 22, 478). 176. neptalabomo. 178. nezradu. 199. neho (den Schreibfehler veranlaßte das vorausgehende filneho. 201. Vor strzieczi ist kdy gestrichen. 212. Zchlapiecho. 216. Ze (s. Krok 6, 340). 220. Vor ten ist Tek gestrichen. 223. ktye wol = chce.
V. 145—223.] St. Veiter Bruchstück. 3 155 160 170 175 [30] 180 145 to wſye ponych ſwogy wzyechu. 185 genz geftye nenye naftawye, agenz geſtye netwrd wnoh, Kdazto bude wzlem pobyeda, ny mu doſſel zubek mnohi, nenye kto czo powyeda, vzrze nyekde ſtado wolow, gedno kazdy: „Horzie, byeda!“ wſak pochcze knym ſhory dolow; nemoha te moczi gmyety, ftana ypoczne tam chtyety; czoz neſkona, nanyez myeny, wſak to pokaze wſwem chtyeny. Tehdy myſtr ſlyſſaw rzyecz taku, 195 wyda wnyem mocz negednaku: „Wyzi“, wecze, „moy knyezycze, ze gyz doſty znas czſty lycze; dobreho gſſy zalozenye, nyczty tak filneho nenye, bytoho nemohl doſſyeczi, acz budes me rady ſtrzieczi. Hic soluebatur tributum Cesari. 190 Gyz zemye vporobye ſtaſye 150 azamorze dan dawaſye ; neb ten byefye geftye dyetye, wgehoz gye ſtaty oſwyetye, newyeda, czo zdyety ſſobye wtey ſtrafty, wtey porobye. Tak wzdy bywa wtaku dobu,: kdyz hlawa wſtonye mdlobu, vdy ſotnye wladnu ſſobu. Tyech let zemye welmy zhynu, az knyezeczye mladoſt mynu aſmyſla wyecze prziſtupy. Kdaz zdyetynych let wyſtupi, vrozomye dobrzie tomu, zlo vporobye byty komu. Snad mozeſye tak gyz gmyety 165 druhe leto podeſety; vzrzie, ze zemye porobena, wſyeho dobreho zbawena, pocze kſobye ſam mluwyty rzka: „Ach, kda geſt tomu byty, iakz bych a ſwoy kon okroczyl, ſweho wraha krwy vtoczyl ſylnu ranu meho mecze — tepruw byl bych tu bezpecze — toho, genz my otcze pobyl, 1 gens mu zemy porobyl. ,Gſſy Neptalabowo plemye!" mnyecze wyecz tak, nezwole mye kralem protaku nezrodu. Boh my neday tu nehodu dele oſſobye ſſlyſſyety, radyegy bych chtyel vmrziety!“ 220 To mluwyeſye, hroznye lkaye, na ſwu zaloſt ſpomynage, lakzto lwowy ftyenecz prawye, 200 Hic docet magister Alexandrum. Poſluchay mne tuto ſſada, tot geſt moge prwnye rada: gmyeg dwor ſwoy po knyeſky wnadye, 205 fwe ſlechtycze gmyey wſwey radye ; chowayfſye obogetnykow, hoſpodnye czſty proradnykow! Ty toho gſſu obyczege: oko ſye gych wezdy ſmyegie, 210 1azyk gmagy wnyz mecz wſſobye, genz ſſecze ſtranye naobye. Zchlapeho rzada nykoly igednoho wezeſt newoly; nebo chlap kdyz yeſt powyſſen, neſnadnye bude vtyſſen: zle kolo naywyecze ſkrzipa, maly had naywyecze ſypa achlapye naywyecze chlypa. Afpis flowe hadek geden, ten yeft tak welmy nezbeden, iakz nedba ygednyech kuzel, hlawu ſtahne yako vzel; kdyz kto kuzly ktye gey gyety, 215 145. Vor wzyechu ist czizy gestrichen, swogy links am Rande nachge- tragen. 161. zdetynych. 163. zlo = ž'zlo ogl. K athar. Leg. 138 f. (s. Krok 7, 260). 175. Interpunktion von 171—75 nach LF. 9, 105 f. (anders Krok 6, 338; LF. 22, 478). 176. neptalabomo. 178. nezradu. 199. neho (den Schreibfehler veranlaßte das vorausgehende filneho. 201. Vor strzieczi ist kdy gestrichen. 212. Zchlapiecho. 216. Ze (s. Krok 6, 340). 220. Vor ten ist Tek gestrichen. 223. ktye wol = chce.
Strana 4
4 St. Veiter Bruchstück. [V. 224—303. [4a] nemoze nyczſe proſpyety; 225 gedno vcho kzemy ſtuly adruhe chwoftem zatuly. A takez chlap kdyz bude wyſſy, dobrzie ſlyſſye, wſak neſliſy. Kterzíz potok woden bude, 230 ten fsye wzdy wyecze zabude nez ktera hluboka rzyeka, geſto ſyrocze wytyeka: takez chlap kdyz obohatye, kdyz ſyedy, dany neplatye, 235 dobrze znaw, wſak nepoſna tye. Awſak ktoz gma dobre nrawy, ktolyz geft ſwe wyeri prawy, nebo acz y pokolenye nyekteri zbozneho nenye: wſak gſſu doſtoyny ezſtnoſty, kdyz dbayu omudrofty; neb naywyeczſye ſlechta tu gye, kdez ſmyſſl nrawy okraſlyge. Slechetny ſczep bywa ſplany, kdyzſſye ſtari pen oplany: tak zchuzſych byuagy pany. Kdyz zbozye neb ſmyſla nenye, wſlechtye bude poruſenye. A paklyſye kdy to vda vtazowaty tobye ſſuda, prodar neprziewraczuy prawa, iakz yuz pohrzyechu ſye ſtawa. Kteruz ſtranu penyez ſſudy, druha ſye napraſdno trudy, negeden sye tyem obludy. Bud lehek proty chudemu, protywen bud protywnemu; nenyet nykde tako tuhy, chczeffly, budes gemu druhy. Przyedzaſtupem prwny byway, ſwych ſye lydy nepokryway; akdyz tyto vzrzye twogy, tu rad kazdy tobye ſtogy. Kdyz paſtyrz przied wlkem ſrſy, 265 toho ſye ſtado rozprſy, 240 245 250 255 260 ten yeft nehoden swe wrſy. Potom, moy knyezycze, wyez to: acz kde dobudes myeſto, dobytek, poklad wybera, wſyeczky ſwoge lydy zbera, otplaczyz kazdemu myle podle ſkutkow, vſyle. Iuz wſluzbye nynye otplatka, [4b y ze hoſpodnye myloſt wratka, 275 zlefſye brz nez dobrzie zraczy; akfſye zmraczna nebe zmraczy, takſye hoſpoda rozpaczy. Znad gſſy chud, ze neymas daty; vezczſſye wtom rady chowaty: kdyz dobudes, tehdy daway, a kdyz neymas, obyeczeway. Lekarz wzdy gma czaku kſſyeczy, ptak rad ſlyſſy, kdezto ſkrzyeczy, ſluha wyerzi ſlybny wyeczy. Toty napoſled powyedye, genz ktwey czſty naylepſye 270 280 285 wyedye: wrozkoſy ſye neoblozyg, vpanoſty neumnozyg; aczfſye wtom dwem neoſtrzyezes, ſam ſye tyem naywyecz ſwyezes. Plodu neda mokle pole, a czeſt y wrozkoſy wole neſſedy nagednom ſtole. Gyuzty wſyczku radu kraczy, 295 wgedno ſlowo ſye nawraczi: mylofrdden bud knewynnemu, naywyecze kczlowyeku ſwemu. Chowayz twrdye moge ſlowa, budet ſluzba wzdy hotowa 300 aweczty wzdy obnowa." 290 Hic consentit magistro Allexander. On tu radu przige myle, wſtupy ſrdcze kewſy ſyle; neb yakoztu ſmyſtrem ſtaſye, 227. Metri causa ist A zu streichen (aus 226 in den Vers geraten). 232. wyteka. 238. gye (ogl. V 18). 244. Vor Slechetny ist Ch gestrichen. 250. vtaz. = vztazovati (?). 260. bywal. 262. H. und Výbor lesen für když tyto když toto; LF. 12, 271: když tě tu; Krok 6, 342: když - ti to. 263. ſtogy = sstojí. 272. Lies i úsilé (Krok 6, 342) oder a úsilé (H, Výb.). 273. nynye = nenie. 284. In fluha ist vor h ein c ausgekratzt. 286. ktey (Verbesserung im Výb.). 290. tye (Verbesserung im Výb.). 292. czeft wrozkofy (s. Krok 6, 343). 296. knewynemu. 298. twrde. 303. ſmyſtram.
4 St. Veiter Bruchstück. [V. 224—303. [4a] nemoze nyczſe proſpyety; 225 gedno vcho kzemy ſtuly adruhe chwoftem zatuly. A takez chlap kdyz bude wyſſy, dobrzie ſlyſſye, wſak neſliſy. Kterzíz potok woden bude, 230 ten fsye wzdy wyecze zabude nez ktera hluboka rzyeka, geſto ſyrocze wytyeka: takez chlap kdyz obohatye, kdyz ſyedy, dany neplatye, 235 dobrze znaw, wſak nepoſna tye. Awſak ktoz gma dobre nrawy, ktolyz geft ſwe wyeri prawy, nebo acz y pokolenye nyekteri zbozneho nenye: wſak gſſu doſtoyny ezſtnoſty, kdyz dbayu omudrofty; neb naywyeczſye ſlechta tu gye, kdez ſmyſſl nrawy okraſlyge. Slechetny ſczep bywa ſplany, kdyzſſye ſtari pen oplany: tak zchuzſych byuagy pany. Kdyz zbozye neb ſmyſla nenye, wſlechtye bude poruſenye. A paklyſye kdy to vda vtazowaty tobye ſſuda, prodar neprziewraczuy prawa, iakz yuz pohrzyechu ſye ſtawa. Kteruz ſtranu penyez ſſudy, druha ſye napraſdno trudy, negeden sye tyem obludy. Bud lehek proty chudemu, protywen bud protywnemu; nenyet nykde tako tuhy, chczeffly, budes gemu druhy. Przyedzaſtupem prwny byway, ſwych ſye lydy nepokryway; akdyz tyto vzrzye twogy, tu rad kazdy tobye ſtogy. Kdyz paſtyrz przied wlkem ſrſy, 265 toho ſye ſtado rozprſy, 240 245 250 255 260 ten yeft nehoden swe wrſy. Potom, moy knyezycze, wyez to: acz kde dobudes myeſto, dobytek, poklad wybera, wſyeczky ſwoge lydy zbera, otplaczyz kazdemu myle podle ſkutkow, vſyle. Iuz wſluzbye nynye otplatka, [4b y ze hoſpodnye myloſt wratka, 275 zlefſye brz nez dobrzie zraczy; akfſye zmraczna nebe zmraczy, takſye hoſpoda rozpaczy. Znad gſſy chud, ze neymas daty; vezczſſye wtom rady chowaty: kdyz dobudes, tehdy daway, a kdyz neymas, obyeczeway. Lekarz wzdy gma czaku kſſyeczy, ptak rad ſlyſſy, kdezto ſkrzyeczy, ſluha wyerzi ſlybny wyeczy. Toty napoſled powyedye, genz ktwey czſty naylepſye 270 280 285 wyedye: wrozkoſy ſye neoblozyg, vpanoſty neumnozyg; aczfſye wtom dwem neoſtrzyezes, ſam ſye tyem naywyecz ſwyezes. Plodu neda mokle pole, a czeſt y wrozkoſy wole neſſedy nagednom ſtole. Gyuzty wſyczku radu kraczy, 295 wgedno ſlowo ſye nawraczi: mylofrdden bud knewynnemu, naywyecze kczlowyeku ſwemu. Chowayz twrdye moge ſlowa, budet ſluzba wzdy hotowa 300 aweczty wzdy obnowa." 290 Hic consentit magistro Allexander. On tu radu przige myle, wſtupy ſrdcze kewſy ſyle; neb yakoztu ſmyſtrem ſtaſye, 227. Metri causa ist A zu streichen (aus 226 in den Vers geraten). 232. wyteka. 238. gye (ogl. V 18). 244. Vor Slechetny ist Ch gestrichen. 250. vtaz. = vztazovati (?). 260. bywal. 262. H. und Výbor lesen für když tyto když toto; LF. 12, 271: když tě tu; Krok 6, 342: když - ti to. 263. ſtogy = sstojí. 272. Lies i úsilé (Krok 6, 342) oder a úsilé (H, Výb.). 273. nynye = nenie. 284. In fluha ist vor h ein c ausgekratzt. 286. ktey (Verbesserung im Výb.). 290. tye (Verbesserung im Výb.). 292. czeft wrozkofy (s. Krok 6, 343). 296. knewynemu. 298. twrde. 303. ſmyſtram.
Strana 5
V. 304—385.] St. Veiter Bruchstück. 5 Potyech ſtachu malem dale wſtranu podle ſweho krale gynoſye, rytyerſtwo mlade, gymyz geftye mladoft wlade; ty czoz neuczynye mudrofty, to oblepſye ſwu rychloſty. Awſfak przyedſtarymy tyemy itake mladſymy wſyemy Aryftotyles ſfedyefye, genz tehdy kralew myſtr byeſye, ſweho myſtrowſtwa vzywagye, brzyeczſtanowy wyenecz magye. Ten gmyegeſye nato znamenye, ze ponyem wyeczſyeho nenye: iakz ſſye brzyeczſtan wzdy zelena, tak ho mudroſt powyſſena nebude wyecz polepſena. Tehdy kral mezy nymy ftogye, wezrzyew narytyerſtwo ſwoge, neſnad bych mohl wylezety, iakz tyem pocze weſſel byty, tak ſlechetne lydy gmage. Staſye wſye pecze neymage; neb acz by byl tak pokogen, by nedbal ygednyech wogen, awſak take lydy gmyeſye, pronyez drz byty muſyefye. Wten czas taczy dny byechu, wnychz wſye oſſenye ktwyechu: zyto, wyno, drzyewye, trawa, kazde podle ſweho prawa. Allexander czaſa toho ſebra lydy owſyem mnoho, a kdys ſye nawoynu wybra, wſyech lydy pyet tyffycz ſebra. Gedne byechu wſy te wole, rakz, kdy wyndu na pole, dobrzye by zato prziſahl, ze bratrow zaſtup wytahl. A yakz yey rada nauczy, faſtupy lepſym poruczy, tak genz zaſtup oprawyeſye, „wrata.“ 385 zftyech zewſyech geden nebyefye, tako ſye mu gyſtye zdaſye, 305 ze nenye wſwyetye gedna ſtrana, by mu nebyla poddana; nebo obrowe ſrdcze gmyegeſye, kakz koly dyetatko byeſye. Trn ſſye zmladu oſtrzye puczy, ſam ſye wnady ſtyenecz ruczy, ſlechta ſye wzdy keczty luczy. 350 Hic Rex Allexander coronatur. Geſt Koryntus myeſto dawne, wſy weczſty welmy vprawne, krzyeczky zemy yako hlawa, ze ſſye wnyem dyegye poprawa. Iakoz ſwyedczy pyſmo ſwate, bylo to myeſto proklate; ale ſwaty Pawel potom poymyel mnoho truda otom, 320 rakzſtu kaczerſtwo zatratyl, pobozye lydy obratyl. Tehdy Allexander knyezye [5a) ſwym fye rytyerzftwem potyeze, 365 oſypaty ſye tu kaza, 325 wewſye kralowſtwo ſye vwaza. A kdyz geho oſſypachu, wſyczkny okolo nyeho ſtachu, ale wſakoty nayblyzye pozyte rytyerſtwo, gyze wſy zemſku wyecz vprawychu, a gyz geho rada byechu. Ty bydlechu vpokogy, ze ſſye yuz nehodyechu kbogy. Bye obyczey czaſa toho, rakoze vzrziechu koho, genz byl dobry wſwey mladoſty, a yakz doſſel ſtaroſty, dano mu zbozye tolyko, doſmrty trzyeba kolyko. Iuz malo zapenyez zlatta, neb na kohoz ſpadne ſtrata: „Zawrzy przyednym“, dyegy, 355 360 370 1 5b ] 375 380 310 315 330 335 345 340 308. In dyetatko ist das t vor k über der Zeile nachgetragen. 319. mnuho. 323. ſwym = s svým (mit Výb.). 328. wſakoty = všako ti. 346. wlde. 362. nefnad hat die Hs. s. LF. 11, 62. — wylezety wohl = vylíčiti nach H., Výbor und Arch. 10, 588; nach Krok 7, 261 vyložiti. 372. drzyewe. 378. wſy te lies wol mit Prus., Grim-Pelikán wſytey d. i. všitci (ogl. 1236). 380. prziſahal.
V. 304—385.] St. Veiter Bruchstück. 5 Potyech ſtachu malem dale wſtranu podle ſweho krale gynoſye, rytyerſtwo mlade, gymyz geftye mladoft wlade; ty czoz neuczynye mudrofty, to oblepſye ſwu rychloſty. Awſfak przyedſtarymy tyemy itake mladſymy wſyemy Aryftotyles ſfedyefye, genz tehdy kralew myſtr byeſye, ſweho myſtrowſtwa vzywagye, brzyeczſtanowy wyenecz magye. Ten gmyegeſye nato znamenye, ze ponyem wyeczſyeho nenye: iakz ſſye brzyeczſtan wzdy zelena, tak ho mudroſt powyſſena nebude wyecz polepſena. Tehdy kral mezy nymy ftogye, wezrzyew narytyerſtwo ſwoge, neſnad bych mohl wylezety, iakz tyem pocze weſſel byty, tak ſlechetne lydy gmage. Staſye wſye pecze neymage; neb acz by byl tak pokogen, by nedbal ygednyech wogen, awſak take lydy gmyeſye, pronyez drz byty muſyefye. Wten czas taczy dny byechu, wnychz wſye oſſenye ktwyechu: zyto, wyno, drzyewye, trawa, kazde podle ſweho prawa. Allexander czaſa toho ſebra lydy owſyem mnoho, a kdys ſye nawoynu wybra, wſyech lydy pyet tyffycz ſebra. Gedne byechu wſy te wole, rakz, kdy wyndu na pole, dobrzye by zato prziſahl, ze bratrow zaſtup wytahl. A yakz yey rada nauczy, faſtupy lepſym poruczy, tak genz zaſtup oprawyeſye, „wrata.“ 385 zftyech zewſyech geden nebyefye, tako ſye mu gyſtye zdaſye, 305 ze nenye wſwyetye gedna ſtrana, by mu nebyla poddana; nebo obrowe ſrdcze gmyegeſye, kakz koly dyetatko byeſye. Trn ſſye zmladu oſtrzye puczy, ſam ſye wnady ſtyenecz ruczy, ſlechta ſye wzdy keczty luczy. 350 Hic Rex Allexander coronatur. Geſt Koryntus myeſto dawne, wſy weczſty welmy vprawne, krzyeczky zemy yako hlawa, ze ſſye wnyem dyegye poprawa. Iakoz ſwyedczy pyſmo ſwate, bylo to myeſto proklate; ale ſwaty Pawel potom poymyel mnoho truda otom, 320 rakzſtu kaczerſtwo zatratyl, pobozye lydy obratyl. Tehdy Allexander knyezye [5a) ſwym fye rytyerzftwem potyeze, 365 oſypaty ſye tu kaza, 325 wewſye kralowſtwo ſye vwaza. A kdyz geho oſſypachu, wſyczkny okolo nyeho ſtachu, ale wſakoty nayblyzye pozyte rytyerſtwo, gyze wſy zemſku wyecz vprawychu, a gyz geho rada byechu. Ty bydlechu vpokogy, ze ſſye yuz nehodyechu kbogy. Bye obyczey czaſa toho, rakoze vzrziechu koho, genz byl dobry wſwey mladoſty, a yakz doſſel ſtaroſty, dano mu zbozye tolyko, doſmrty trzyeba kolyko. Iuz malo zapenyez zlatta, neb na kohoz ſpadne ſtrata: „Zawrzy przyednym“, dyegy, 355 360 370 1 5b ] 375 380 310 315 330 335 345 340 308. In dyetatko ist das t vor k über der Zeile nachgetragen. 319. mnuho. 323. ſwym = s svým (mit Výb.). 328. wſakoty = všako ti. 346. wlde. 362. nefnad hat die Hs. s. LF. 11, 62. — wylezety wohl = vylíčiti nach H., Výbor und Arch. 10, 588; nach Krok 7, 261 vyložiti. 372. drzyewe. 378. wſy te lies wol mit Prus., Grim-Pelikán wſytey d. i. všitci (ogl. 1236). 380. prziſahal.
Strana 6
6 St. Veiter Bruchstück. [V. 386—464. by nebyl ftar let pyetydczat nebo naywyecze feftydczat. Iakoz gych ftaroſty byechu, kdyz kbogy pogedyechu, by kto tehdy patrzyl nanye, zagyſte przyſahlby zanye: ne rytyerſku gſſu poſtawu, ale wſy knyezſku vprawu. Ktomu kczy powyedyety: 395 gmyegyeſye tyfyczow trzydczety, ato wſye pyeſyeho lyda, gez nehledachu klyda. Kazdy tyech oruzye gmyechu, hraly, mecz, puklerz neſſyechu 400 azelezny klobuk ktomu, hlawy ſtrzyeha yako wdomu, kabat twrdy nebo platy; mnohy proty doſfel ſtraty. Hic Allexander surgit ad expedi- tionem. Wten den, Allexander kdyze 405 nawoynu ſye ſmoczy zdwyzye, wſye ſye rzyeczka zemye wzhrozy; 445 awſak gedno ſye ohrozy myeſto, chtyeſye mu przyeczyty, ſwu hrdofty wznyeho byty. 410 Atene ſye to wzywaſye, vwelykey ſye moczi znaſye wlydech, vpokladyech, wtwrdofty 1 wewſyey welykey czſtnoſty. Allexander kdyzty rzyeczy 415 wzwyedye, ze muſye myeſto przyczy, 455 nyſye ſkym oto potaza, nhed wtom myeftye rozkaza, aby ſye hotowy gmyely, fakz by nahle kmyeſtu gely. 420 Netak brzo kral rozkaza, az zye woy przyedmyeſtem ſkaza. Snadno ktomu ponuczety, ktoz czo ſam bude chtyety, acz yſkodu, wſak tam gyety. 390 [6a) Woy fye pocze hotowaty 426 achtye myefta dobywaty. Tu ſpade ſtrach lydy nawſye ; ſtarzyeyſy ſye potazawſye rzechu: „Doſtupym wſye ſkody, 430 neprzymemly ſwe hoſpody. Vſylnoſye wzwodu braty aſye oſtnowy ſpyeraty, naywyecz wzhozpodu ſtaty. Protoz tu radu wzemſye, 435 krale ſmyloſty przygemſye, dobychu wyeczne twrdofty, by neopaczyl gych hrdofty. De juramento facto ab Allexandro pro nunciis interfectis. 440 450 Kdyz ſye ſtyem myeſtem vmyrzy, poſla ottad poſly cztyrzy kmyeſtu, gemuz Teba dyechu, gez take wznyeho byechu, aby gey myle przigely nebo mu otpowyedyely. Wyz, kak byl to lyd neſmyerny aſwy hoſpodye newyerny, gez poſly ſweho krale, nepomeſkawſye nemale, kazachu zywy zahrzyeſty, nedawſye poſelſtwa ſneſty. Krale rzyecz dogyde taka, tyech poſlow rodyna wzplaka. Wecze kral: „Boh ſſeſly ranu namye, acz toho zapomanu!" Wtey rzyeczi nycz nevmnozy, przyedtyem myeſtem ſye polozy, kaza ſye wſyem hotowaty a chtye myeſta dobywaty. To myeſto by wtaky myſly, branyti ſye gmu pomyſly; 460 a kdyz kſturmu poteku, vmyeſtye ſye wſyczkny leku, a nawyecze proten ſkutek, z nyehoz kral gmyeſye ſmutek; bychu wſychny beznadyegye, 387. Interpunktion nach H. 394. kczy = chci. — Vor powyedyety er- gänzt Metri causa Výbor to. 407. chorozy. 412. Vor vpokladyech ist vplak gestrichen. 414. kdyzty = když ty. 424. yſkodu = i s škodú mitlir. 433. Naywecz. 435. Interp. nach H-P. 439. Vor cztyrzy ist tr gestrichen. 441. wnyeho. 461. wſykny.
6 St. Veiter Bruchstück. [V. 386—464. by nebyl ftar let pyetydczat nebo naywyecze feftydczat. Iakoz gych ftaroſty byechu, kdyz kbogy pogedyechu, by kto tehdy patrzyl nanye, zagyſte przyſahlby zanye: ne rytyerſku gſſu poſtawu, ale wſy knyezſku vprawu. Ktomu kczy powyedyety: 395 gmyegyeſye tyfyczow trzydczety, ato wſye pyeſyeho lyda, gez nehledachu klyda. Kazdy tyech oruzye gmyechu, hraly, mecz, puklerz neſſyechu 400 azelezny klobuk ktomu, hlawy ſtrzyeha yako wdomu, kabat twrdy nebo platy; mnohy proty doſfel ſtraty. Hic Allexander surgit ad expedi- tionem. Wten den, Allexander kdyze 405 nawoynu ſye ſmoczy zdwyzye, wſye ſye rzyeczka zemye wzhrozy; 445 awſak gedno ſye ohrozy myeſto, chtyeſye mu przyeczyty, ſwu hrdofty wznyeho byty. 410 Atene ſye to wzywaſye, vwelykey ſye moczi znaſye wlydech, vpokladyech, wtwrdofty 1 wewſyey welykey czſtnoſty. Allexander kdyzty rzyeczy 415 wzwyedye, ze muſye myeſto przyczy, 455 nyſye ſkym oto potaza, nhed wtom myeftye rozkaza, aby ſye hotowy gmyely, fakz by nahle kmyeſtu gely. 420 Netak brzo kral rozkaza, az zye woy przyedmyeſtem ſkaza. Snadno ktomu ponuczety, ktoz czo ſam bude chtyety, acz yſkodu, wſak tam gyety. 390 [6a) Woy fye pocze hotowaty 426 achtye myefta dobywaty. Tu ſpade ſtrach lydy nawſye ; ſtarzyeyſy ſye potazawſye rzechu: „Doſtupym wſye ſkody, 430 neprzymemly ſwe hoſpody. Vſylnoſye wzwodu braty aſye oſtnowy ſpyeraty, naywyecz wzhozpodu ſtaty. Protoz tu radu wzemſye, 435 krale ſmyloſty przygemſye, dobychu wyeczne twrdofty, by neopaczyl gych hrdofty. De juramento facto ab Allexandro pro nunciis interfectis. 440 450 Kdyz ſye ſtyem myeſtem vmyrzy, poſla ottad poſly cztyrzy kmyeſtu, gemuz Teba dyechu, gez take wznyeho byechu, aby gey myle przigely nebo mu otpowyedyely. Wyz, kak byl to lyd neſmyerny aſwy hoſpodye newyerny, gez poſly ſweho krale, nepomeſkawſye nemale, kazachu zywy zahrzyeſty, nedawſye poſelſtwa ſneſty. Krale rzyecz dogyde taka, tyech poſlow rodyna wzplaka. Wecze kral: „Boh ſſeſly ranu namye, acz toho zapomanu!" Wtey rzyeczi nycz nevmnozy, przyedtyem myeſtem ſye polozy, kaza ſye wſyem hotowaty a chtye myeſta dobywaty. To myeſto by wtaky myſly, branyti ſye gmu pomyſly; 460 a kdyz kſturmu poteku, vmyeſtye ſye wſyczkny leku, a nawyecze proten ſkutek, z nyehoz kral gmyeſye ſmutek; bychu wſychny beznadyegye, 387. Interpunktion nach H. 394. kczy = chci. — Vor powyedyety er- gänzt Metri causa Výbor to. 407. chorozy. 412. Vor vpokladyech ist vplak gestrichen. 414. kdyzty = když ty. 424. yſkodu = i s škodú mitlir. 433. Naywecz. 435. Interp. nach H-P. 439. Vor cztyrzy ist tr gestrichen. 441. wnyeho. 461. wſykny.
Strana 7
V. 465 —546.] 465 ze fye gym wfyeczko horzie dyege. Tu {ye wtu dobu fturm pocze, gyz zewfyech ftran twarzy toczye, podnymyz pyefczem ftaty, gymz zed bylo podebraty. Neprzyetele wfydy oftupy; ktoz ffye kde nazdy wykupy, ottoho pak ftrzyelczi byechu, 1akz wyzrzyety nedadyechu. By krzyk vmyeftye welyky, poddal by fye rad wfyelyky, ale toho czafa nenye, by oto myely pomluwenye; neb kdyz wczem bude powada, [6%] any potaz, any rada, 480 nenye kto czaky przydada. Zamaleczko pomefkachu, az fed wfydy podebrachu; tak byechu ftrachu poddany, przyemohu gye bez wfye brany. By proftrana wfudy czyefta, ktoz kady chtye, gde domyefta; a kdez kto koho potka, tu neyma przyednym zywotka. Wfyem bye ftrachi frdeze znylo, rado by fye dyetye fkrylo; a kdez kto kam przybyehne, tu neprzyetele dofyehne. Tehdy myefto zazhu wfydy, neprzyetel fta zde onudy; a ktoz kde zohnye vtecze, ten obak vpadne vmecze; a ktoz fye meczow vkradne, ten wielyk wohen vpadne. Powyedye ty wfyeczko fprofta: geden czlowyek zyw neofta; neb yakoz zdyely byechu, takuz otplatu wzyechu. Zloba zlym fye wzdy obraty, dobre fye dobrym wzdy otplaty, a ktoz zle myeny, ten wzdy ftraty. 47 o 47 o" 48 en 49 © 49 ел 50 o 50 o St. Veiter Bruchstick. Porufyeny toho myefta, kdyz wfye bezpokoge przyefta, iakoz yuz nykte nebyefye, genz proty gmu fmyety byefye, pomefkaw rok welmy maly, kaza, by fye hotowaly, a chtyefye zamorzie braty, netolyk ftyem bogewaty, genz geho zemy ochudyl, ale tak fye byefye wzbudyl, wfyem kralem wzdawagye przyetu, a czoz knyezat nawfyem fwyetu. Zatyem febra wfye fwe woge 1 wfelyke lydy fwoge; a kterzyz kak nedofpyely nebo kwoynye neumyely, tyem poruezy myefta, hrady wíwey zemy zde yonady. Wtu dobu bye yuz dofpyelo 0 korabyech wfyeczko dyelo, 1akoz, czoz trzyeba ftrawy 1 wfyelyke vprawy, to wfye przymorfkem by brzyeze, wkorabyech na kotwach wyeze. Kral kaza kotwy wynyety awyetrnyky wfye rozpyety. Wztrze fyc wyetr owfyem czafny [7%] iby ten den welmy yafny. A kdyz pogydu koraby, 535 negeden fwu myfíl oflaby, genz pro korzyft rad gel zdomu; bybylo lze opyet tomu doma byty vfwych dyetek, przygal byto zaffen fwyetek. 540 À trzyeba gym byefye toho, ze, kakz gych bye welmy mnoho, zefta geden fe newratyl, a to kazdy zywot ftratyl. Neb zagyfte kdyz otbrzyehu 545 wfyrzy koraby potahu, zprozftrzyechu hlas az podzorzye, 510 51 on 52 o 52 o 53 o 468. Vor pyefczem fügt H-P. bé ein (2). 475. Hinter by ist e getilgt. 485. proftana. 489. zhnylo. ftyhne. 498. Vor wohen ist wog 252 richtig erklärt. 490. Hinter by ist e ausgekratzt. 492. do- gestrichen. 499. Powyedyety; LF. 14, 504. wzdy ist Metri causa und wegen Mast. 102 zu streichen (es ist aus 908 in den Vers geraten). Mast. 108. 509. fmyety byefye lies wohl býti smieše. 505. Dasselbe gilt von a, vgl. 527. Metri causa liest Výbor statt wfyelyke všelikaké; Krok 6, 385 všeliké jiné und streicht 1. 546. Vor az ist ad gestrichen.
V. 465 —546.] 465 ze fye gym wfyeczko horzie dyege. Tu {ye wtu dobu fturm pocze, gyz zewfyech ftran twarzy toczye, podnymyz pyefczem ftaty, gymz zed bylo podebraty. Neprzyetele wfydy oftupy; ktoz ffye kde nazdy wykupy, ottoho pak ftrzyelczi byechu, 1akz wyzrzyety nedadyechu. By krzyk vmyeftye welyky, poddal by fye rad wfyelyky, ale toho czafa nenye, by oto myely pomluwenye; neb kdyz wczem bude powada, [6%] any potaz, any rada, 480 nenye kto czaky przydada. Zamaleczko pomefkachu, az fed wfydy podebrachu; tak byechu ftrachu poddany, przyemohu gye bez wfye brany. By proftrana wfudy czyefta, ktoz kady chtye, gde domyefta; a kdez kto koho potka, tu neyma przyednym zywotka. Wfyem bye ftrachi frdeze znylo, rado by fye dyetye fkrylo; a kdez kto kam przybyehne, tu neprzyetele dofyehne. Tehdy myefto zazhu wfydy, neprzyetel fta zde onudy; a ktoz kde zohnye vtecze, ten obak vpadne vmecze; a ktoz fye meczow vkradne, ten wielyk wohen vpadne. Powyedye ty wfyeczko fprofta: geden czlowyek zyw neofta; neb yakoz zdyely byechu, takuz otplatu wzyechu. Zloba zlym fye wzdy obraty, dobre fye dobrym wzdy otplaty, a ktoz zle myeny, ten wzdy ftraty. 47 o 47 o" 48 en 49 © 49 ел 50 o 50 o St. Veiter Bruchstick. Porufyeny toho myefta, kdyz wfye bezpokoge przyefta, iakoz yuz nykte nebyefye, genz proty gmu fmyety byefye, pomefkaw rok welmy maly, kaza, by fye hotowaly, a chtyefye zamorzie braty, netolyk ftyem bogewaty, genz geho zemy ochudyl, ale tak fye byefye wzbudyl, wfyem kralem wzdawagye przyetu, a czoz knyezat nawfyem fwyetu. Zatyem febra wfye fwe woge 1 wfelyke lydy fwoge; a kterzyz kak nedofpyely nebo kwoynye neumyely, tyem poruezy myefta, hrady wíwey zemy zde yonady. Wtu dobu bye yuz dofpyelo 0 korabyech wfyeczko dyelo, 1akoz, czoz trzyeba ftrawy 1 wfyelyke vprawy, to wfye przymorfkem by brzyeze, wkorabyech na kotwach wyeze. Kral kaza kotwy wynyety awyetrnyky wfye rozpyety. Wztrze fyc wyetr owfyem czafny [7%] iby ten den welmy yafny. A kdyz pogydu koraby, 535 negeden fwu myfíl oflaby, genz pro korzyft rad gel zdomu; bybylo lze opyet tomu doma byty vfwych dyetek, przygal byto zaffen fwyetek. 540 À trzyeba gym byefye toho, ze, kakz gych bye welmy mnoho, zefta geden fe newratyl, a to kazdy zywot ftratyl. Neb zagyfte kdyz otbrzyehu 545 wfyrzy koraby potahu, zprozftrzyechu hlas az podzorzye, 510 51 on 52 o 52 o 53 o 468. Vor pyefczem fügt H-P. bé ein (2). 475. Hinter by ist e getilgt. 485. proftana. 489. zhnylo. ftyhne. 498. Vor wohen ist wog 252 richtig erklärt. 490. Hinter by ist e ausgekratzt. 492. do- gestrichen. 499. Powyedyety; LF. 14, 504. wzdy ist Metri causa und wegen Mast. 102 zu streichen (es ist aus 908 in den Vers geraten). Mast. 108. 509. fmyety byefye lies wohl býti smieše. 505. Dasselbe gilt von a, vgl. 527. Metri causa liest Výbor statt wfyelyke všelikaké; Krok 6, 385 všeliké jiné und streicht 1. 546. Vor az ist ad gestrichen.
Strana 8
8 St. Veiter Bruchstůck. fnad nafwe buducze horzye. Czlowyek wzdy nawfye fehne, dobreho fpyefe pobyehne, wezlem gffa, pak fye nehne. Kazdy, yakoz ty fem prawyl, rad byfye te czefte zbawyl profwe dyetky yrodynu. Gedyny kral wtu hodynu 55 © 55 e kromye gedna zadoft geho: poznaty neprzyetele fweho. Hic transfretat mare Allexander. Gyuz byechu pomynuly, 56 o czafy gednoho myeffyecze nebo ktomu malem wyecze, az ten, genz korab oprawye, zbyeze, tu rzyecz kraly prawye, 56 o ze gyz achfke zemye znaty, tu kdez bylo gym przyftaty. By kralowa radoft wele, fpade v wog to wefele, az wyprawyty nemohu, kaku wzdachu chwalu bohu. Tehdyz kral wkoraby wefla, kaza wfyem przygety wefla; czoz hnaty wyetr nemozefye, wefly dopomoczy chtyefye. 575 Netak brzo wefl dofyehu, az byechu blyz przybrzyehu; by otbrzyeha planye taka, 1akz by mohl dowrczy fpraka. 57 o Kral fye wfwey radofty wíchopye, 58 o wzchity podle febe kopye, moczy takeho wytyeze wrzye, az vitrnu vbrzyezye. Wtu dobu ftachu namyele [7] dwyeftye korabow dofpyele, tam fye przycz obratyl byefye, 1akz otom wfyem nedbagyefye, ottad, yakoz namorze wzplynuly, 585 590 59 o 600 60 on 610 615 62 o [V. 547 — 622. gez wfy naplnyeny hoynye, czoz ktera potrzyeba woynye. Tu fye nabrzyeh polozychu, ftanowyftye {wa rozbychu, pokrmyecze dofty febe; ayakz fye omraczy nebe, fotnye mohu doczekaty, kdy bybylo leczy fpaty. Tak byechu trudem hynuly, ze byechu dluho vmorzy pluly; nebo kdyz czlowyek vítane apoftaty fye doftane, dyety ny domu fpomene. Hic nominat terras. Trzyetye fyeho fwyeta ftrana Azya geft gmenowana. Tu ftranu otíluncze wzchoda Okczeana, morze, woda 1, otnadze wzchody wzorzye, obtecze polednye morzye. Otnas gy dyely hluboka profrzyednyeho morze ftoka, toho morze, ponyemz plowu putnyczy kbozemu hrobu. Ot polnoczy gy zatyeka ta nayflowutnyeyfye rzyeka, 1 genz Meothides flowe, ta gy take y oplowe. Tonam lyde wyznawagy, gyze wty ftranye bywagy. Su wny wlafty negednake, wnychz geft bohatftwo wfake: dwakrat leta ktwu offenye, gehoz wtyechto zemyech nenye; nyczfye wnych nedoftawa, gymz zywa czlowyecze hlawa. Czoz kamenye wyborneho nebo zlatta przyedraheho, gez morzye neb zemye plody, 560. Ottat. Metri causa ust mit Krok 6, 388 ottad in V. 559 vor pomynuly zu stellen und statt dessen mynuly zu lesen. ist ein. Buchstabe ausgekratzt: k ? 603. poflednye. 609. I. wohl Tanajs, slovutnéjsie. 611. ypplowe. ist getilgt. 589. pokrmye-ffobu. 584. dwyefte. 586. Vor woynye 594. vmorzye, e Der Schreiber schrieb zuerst falsch pplowe, korrigierte es durch Uberschreiben des 0, vergaß aber das p zu tilgen. 612. wznawagy. 613. Ze (vgl. V. 139; von Jir.* verbessert). — In ftranye ist das r über der Zeile nachgetragen. 615. Wnyz (von H-P. verbessert). 616. Vor ktwu ist tkwu gestrichen.
8 St. Veiter Bruchstůck. fnad nafwe buducze horzye. Czlowyek wzdy nawfye fehne, dobreho fpyefe pobyehne, wezlem gffa, pak fye nehne. Kazdy, yakoz ty fem prawyl, rad byfye te czefte zbawyl profwe dyetky yrodynu. Gedyny kral wtu hodynu 55 © 55 e kromye gedna zadoft geho: poznaty neprzyetele fweho. Hic transfretat mare Allexander. Gyuz byechu pomynuly, 56 o czafy gednoho myeffyecze nebo ktomu malem wyecze, az ten, genz korab oprawye, zbyeze, tu rzyecz kraly prawye, 56 o ze gyz achfke zemye znaty, tu kdez bylo gym przyftaty. By kralowa radoft wele, fpade v wog to wefele, az wyprawyty nemohu, kaku wzdachu chwalu bohu. Tehdyz kral wkoraby wefla, kaza wfyem przygety wefla; czoz hnaty wyetr nemozefye, wefly dopomoczy chtyefye. 575 Netak brzo wefl dofyehu, az byechu blyz przybrzyehu; by otbrzyeha planye taka, 1akz by mohl dowrczy fpraka. 57 o Kral fye wfwey radofty wíchopye, 58 o wzchity podle febe kopye, moczy takeho wytyeze wrzye, az vitrnu vbrzyezye. Wtu dobu ftachu namyele [7] dwyeftye korabow dofpyele, tam fye przycz obratyl byefye, 1akz otom wfyem nedbagyefye, ottad, yakoz namorze wzplynuly, 585 590 59 o 600 60 on 610 615 62 o [V. 547 — 622. gez wfy naplnyeny hoynye, czoz ktera potrzyeba woynye. Tu fye nabrzyeh polozychu, ftanowyftye {wa rozbychu, pokrmyecze dofty febe; ayakz fye omraczy nebe, fotnye mohu doczekaty, kdy bybylo leczy fpaty. Tak byechu trudem hynuly, ze byechu dluho vmorzy pluly; nebo kdyz czlowyek vítane apoftaty fye doftane, dyety ny domu fpomene. Hic nominat terras. Trzyetye fyeho fwyeta ftrana Azya geft gmenowana. Tu ftranu otíluncze wzchoda Okczeana, morze, woda 1, otnadze wzchody wzorzye, obtecze polednye morzye. Otnas gy dyely hluboka profrzyednyeho morze ftoka, toho morze, ponyemz plowu putnyczy kbozemu hrobu. Ot polnoczy gy zatyeka ta nayflowutnyeyfye rzyeka, 1 genz Meothides flowe, ta gy take y oplowe. Tonam lyde wyznawagy, gyze wty ftranye bywagy. Su wny wlafty negednake, wnychz geft bohatftwo wfake: dwakrat leta ktwu offenye, gehoz wtyechto zemyech nenye; nyczfye wnych nedoftawa, gymz zywa czlowyecze hlawa. Czoz kamenye wyborneho nebo zlatta przyedraheho, gez morzye neb zemye plody, 560. Ottat. Metri causa ust mit Krok 6, 388 ottad in V. 559 vor pomynuly zu stellen und statt dessen mynuly zu lesen. ist ein. Buchstabe ausgekratzt: k ? 603. poflednye. 609. I. wohl Tanajs, slovutnéjsie. 611. ypplowe. ist getilgt. 589. pokrmye-ffobu. 584. dwyefte. 586. Vor woynye 594. vmorzye, e Der Schreiber schrieb zuerst falsch pplowe, korrigierte es durch Uberschreiben des 0, vergaß aber das p zu tilgen. 612. wznawagy. 613. Ze (vgl. V. 139; von Jir.* verbessert). — In ftranye ist das r über der Zeile nachgetragen. 615. Wnyz (von H-P. verbessert). 616. Vor ktwu ist tkwu gestrichen.
Strana 9
V. 623—702.] St. Veiter Bruchstück. 9 to wſyeczko ottad przichody: ryzye zlatto z Arabye, 625 drahe kamenye z Indye. Wſye ſam ſobye czlowyek drazy, ſam ſſa nadewſye zlatto drazy, wſak pronye czeſt, duſy wazy. To my take zpyſma znamo, 630 lez bylo wtey ſtranye tamo Babylon, myefto welyke, wnyemz bye bohatſtwo wſelyke. 18 ] Tu ſye kdaz obrzy ſebraly, kdyz ſu ſye potopy baly, 635 wyezy czynity poczechu, nanyzto bydlyty chtyechu, acz byſye kdy boh rozhnyewal, 1 poſlal naſwyet drzyewny przyewal, iakoz to geſt byl vczynyl, 640 kdyz proty gmu byl lyd zawynyl. Tu nykomu neotpuſtyl — neb weſken ſwyet byl opuſtyl — kromye Noe gedyneho a ktomu trzyem ſynom geho; itake gich cztyrzy zeny ty gſfu potopy zbaweny. Tyech obrow myſlenye dywne bohu by welmy protywne; o to ſye ſnadno potaza, 650 wſyem ſye gym rozgyti kaza, daw kazdemu hlahol gyny. To ſye ſta wtu hodynu, gez prwe rzecz gednu gmyechu, druh druhu nerozumyechu. Dwa aſedmdeſſat gych bylo, tolykez rzyeczy przibylo. Protoz Babylon flowe promyena rzyeczy obrowe. Gefty take wtey ſtranye 660 wſyeho ſwyeta wnyz rozhranye, Ierufalem, myefto dawne, probozy ſmrt owſyem ſlawne. Tu prony nas tworzyecz mily, 645 655 ponyzyw ſwe ſwate ſyly, 665 raczyl zany ſmrt podgety, nechtye dyablu moczy przyety. Ktyelli bych to wſye klaſty, czo wtey ftranye myeft ywlafty, dotadty bych rzyecz rozwlaczyl, az byſye ſnad yrozpaczyl. Protoz tu rzeczy ukraczi, wſwe prawenye ſye nawraczy. Hic contra diescentem. Gyz by czas protywzorzy, kdyz bywa krzyk ptaczi zborzy, kdaſto ſye nocz ſednem dyely, akdyz ſluncze naſwyet ſpyely. Allexander wzweda zraky, wezrzye nazorzie oblaky; vzrzyew den, yako ſye lecze, wſtana, rucze ſye oblecze. Sed yſta nagedny horzye, obezrzye tu wlaſt otmorzie; potom ſye wzemy obraty, pocze myeſta ſhledowaty; [ 8b ] akamſye koly obratyeſye, 686 tu nawſye ſtrany wydyeſye, kdeſto wyna, zyta ktwyechu, kdez ktera lowyſtye byechu. Zrzyew wſady dly ynaprzieky, vzrzye, ande fylne rzyeky, znych tecze ſyrocze woda, amoczna wnych ryboproda. Wyda to, welmy ſye ſzada, wzmluwy tak kſwym lydem ſada: „Zrzyete nawſye ſtrany vpole, kaka wtyechto zemyech wole; zde kralowſtwo, zde chczi gmyety, awam chczi ſwe zemye prziety!" Rzka tak, nycz neotyeze, 700 da, ktoz czo doſtogen byeſe. Wtom ffye nycz byl nerozpaczyl, wnyz by weſwyet byl podtlaczyl. 690 670 675 680 695 624. zarabye. 625. zydye. 632. welyke (von H. verbessert). 636. byty. 638. 1 Metri causa mit Iir. zu streichen. 640. zawýnyl. 646. Interpunk- tion nach Krok 6, 390; LF. 19, 80. 649. potaze, das e ist aber ausgekratzt. 651. hlaol. 663. Vor mily ist swaty gestrichen. 667. Ktyelli = chtel li. 671. rzecz yukraczi (von Výb. verbessert). 673. protywzorzy = protivu zoři. 685. a Metri causa mit Iir. zu streichen. 699. neotyeze = neottěže.
V. 623—702.] St. Veiter Bruchstück. 9 to wſyeczko ottad przichody: ryzye zlatto z Arabye, 625 drahe kamenye z Indye. Wſye ſam ſobye czlowyek drazy, ſam ſſa nadewſye zlatto drazy, wſak pronye czeſt, duſy wazy. To my take zpyſma znamo, 630 lez bylo wtey ſtranye tamo Babylon, myefto welyke, wnyemz bye bohatſtwo wſelyke. 18 ] Tu ſye kdaz obrzy ſebraly, kdyz ſu ſye potopy baly, 635 wyezy czynity poczechu, nanyzto bydlyty chtyechu, acz byſye kdy boh rozhnyewal, 1 poſlal naſwyet drzyewny przyewal, iakoz to geſt byl vczynyl, 640 kdyz proty gmu byl lyd zawynyl. Tu nykomu neotpuſtyl — neb weſken ſwyet byl opuſtyl — kromye Noe gedyneho a ktomu trzyem ſynom geho; itake gich cztyrzy zeny ty gſfu potopy zbaweny. Tyech obrow myſlenye dywne bohu by welmy protywne; o to ſye ſnadno potaza, 650 wſyem ſye gym rozgyti kaza, daw kazdemu hlahol gyny. To ſye ſta wtu hodynu, gez prwe rzecz gednu gmyechu, druh druhu nerozumyechu. Dwa aſedmdeſſat gych bylo, tolykez rzyeczy przibylo. Protoz Babylon flowe promyena rzyeczy obrowe. Gefty take wtey ſtranye 660 wſyeho ſwyeta wnyz rozhranye, Ierufalem, myefto dawne, probozy ſmrt owſyem ſlawne. Tu prony nas tworzyecz mily, 645 655 ponyzyw ſwe ſwate ſyly, 665 raczyl zany ſmrt podgety, nechtye dyablu moczy przyety. Ktyelli bych to wſye klaſty, czo wtey ftranye myeft ywlafty, dotadty bych rzyecz rozwlaczyl, az byſye ſnad yrozpaczyl. Protoz tu rzeczy ukraczi, wſwe prawenye ſye nawraczy. Hic contra diescentem. Gyz by czas protywzorzy, kdyz bywa krzyk ptaczi zborzy, kdaſto ſye nocz ſednem dyely, akdyz ſluncze naſwyet ſpyely. Allexander wzweda zraky, wezrzye nazorzie oblaky; vzrzyew den, yako ſye lecze, wſtana, rucze ſye oblecze. Sed yſta nagedny horzye, obezrzye tu wlaſt otmorzie; potom ſye wzemy obraty, pocze myeſta ſhledowaty; [ 8b ] akamſye koly obratyeſye, 686 tu nawſye ſtrany wydyeſye, kdeſto wyna, zyta ktwyechu, kdez ktera lowyſtye byechu. Zrzyew wſady dly ynaprzieky, vzrzye, ande fylne rzyeky, znych tecze ſyrocze woda, amoczna wnych ryboproda. Wyda to, welmy ſye ſzada, wzmluwy tak kſwym lydem ſada: „Zrzyete nawſye ſtrany vpole, kaka wtyechto zemyech wole; zde kralowſtwo, zde chczi gmyety, awam chczi ſwe zemye prziety!" Rzka tak, nycz neotyeze, 700 da, ktoz czo doſtogen byeſe. Wtom ffye nycz byl nerozpaczyl, wnyz by weſwyet byl podtlaczyl. 690 670 675 680 695 624. zarabye. 625. zydye. 632. welyke (von H. verbessert). 636. byty. 638. 1 Metri causa mit Iir. zu streichen. 640. zawýnyl. 646. Interpunk- tion nach Krok 6, 390; LF. 19, 80. 649. potaze, das e ist aber ausgekratzt. 651. hlaol. 663. Vor mily ist swaty gestrichen. 667. Ktyelli = chtel li. 671. rzecz yukraczi (von Výb. verbessert). 673. protywzorzy = protivu zoři. 685. a Metri causa mit Iir. zu streichen. 699. neotyeze = neottěže.
Strana 10
10 70 o" 71 o 715 720 c 72 730 735 [9%] druhu, 740 St. Veiter Bruchstůck. To fdyew, kaza wogem wftaty, do Czylyczye ffye braty. Pofla kmyeftom ynahrady aktwrzem zde y onady; ayakz ho nahle zwyedyechu, tak gey fmylofty przigechu. Tehdy ffye wtu wlaft vwyeze, hlube tam przyedcze potyeze. Vda fye gmu gyety tady, kdefto fu troyfke ohrady, geftye gedynke znamenye tu, kdezto lezy kamenye. Nynyelytye len fliffety, aty budu wyprawyty, procz ffye mu ruffyenye ftalo, proczty fegye to wfye dalo. Hic commendat ducem. Byl geft Paris, knyezycz w Trogy, wzchowan weczfty, vpokogy, gehoz otczyk ymatka prolafku fweho dyetatka tak byechu myle wzchowaly, iakz mu woly wewfyem daly. Gmyegefye to knyeze klowu mymo wfyeczko myífl hotowu. Sta ífie to czafa gednoho, kdyz gezdy wleffe mnoho, az ffye otlowczow zbludy akon fye mu welmy ztrudy; przyboda fye fezyefty vpufezy pod krafny buk wgednu hufty, wzwrha naffuk vzdu fkonye, pocze fpaty, drzyewu fye klonye. Zdyefe fye gemu wtey hodynye, vzrzye wefnye trzy bohynye: gednu, genz wladne mylofty, genz wladne mudrofty 1 ffeho fwyeta vdatítwem, trzyety, yenz wladne bohatftwem. Aty zlatte yablko gmyechu, 74 o" 750 75 e 76 o 76 o" 77 o 775 780 [V. 703—780. o nyezto fye welmy prziechu; nebo byefye nanyem pyfano: „Ktera kraffye, tey bude dano.“ Wzwolychu ho fudczy ffobye, rzkucz: „Dawame tu mocz tobye, at ffye neprzyem dele oto, day, ktery chczes, yablko toto; anadczym nas ktera moze, toho tobye wzdy pomozye.** Tehdy ffye fta wtu dobu, on pocze fye radyty fam ffobu, wecze: „Czo ffye nedoftawa mnye podle knyezeczyeho praua? Mam przyelis mnoho bohatftwa, atake fe gmam podle vdatftwa, podle gynych fmyfla dofty: czoz wyecz trzyeba mudrofty? Wfítyefty take mam woly czaffnu, bych gedno gmyel zenu krafnu!““ Rzka tak, tey yablka dohody, gez nadmylofty wewody. Ayakz brzo gye rozífudy, wztrhna fye wyetr, gey vbudy, pronz muffy pricz ottad gyety, gmagye tu wyecz napamyety, kak by fye mu to doftalo, gefto fye gmu wefnye dalo. Tehdy mu namyfl tanu, nagednu wyecz rozpomanu, znyez myefye flycznu przyczynu, proty Rzyekom zgyewnu wynu. De dampno Troye. Stala fye geft byla kdaffy fkoda Trogy wdawne czaffy. Hercules byl knyezycz rzyeczky, wudatftwye wybrany, dyetfky; ten byl Trogy prwnye byeda, pobyl Pariffowa dyeda, ktomu zabyl gemu dwa ftrzicze, pronyez lezy Trogye nyczye; 704. Doezylyezy. 708. c in przygechu iiber der Zeile nachgetragen. 714. Interpunktion mit H-P. (anders Krok 6, 391). 740. In bohat{twem ist das erste t über der nenie li té. 719. wtrogy. Zeile nachgetragen. (von Výb. verbessert). und fam zu streichen. 773. Dtala. 744. Statt bude I. Metri causa mit Vyb. bud'. 752. Im 10silbigen Vers ist wohl mit Prusik on 756. a ist Metri causa wohl zu streichen. 774. dwne : iiber dem w steht das Abkürzungszeichen für ra, nicht a. 715. Nynyelytye — 741. Acz 772. wynu.
10 70 o" 71 o 715 720 c 72 730 735 [9%] druhu, 740 St. Veiter Bruchstůck. To fdyew, kaza wogem wftaty, do Czylyczye ffye braty. Pofla kmyeftom ynahrady aktwrzem zde y onady; ayakz ho nahle zwyedyechu, tak gey fmylofty przigechu. Tehdy ffye wtu wlaft vwyeze, hlube tam przyedcze potyeze. Vda fye gmu gyety tady, kdefto fu troyfke ohrady, geftye gedynke znamenye tu, kdezto lezy kamenye. Nynyelytye len fliffety, aty budu wyprawyty, procz ffye mu ruffyenye ftalo, proczty fegye to wfye dalo. Hic commendat ducem. Byl geft Paris, knyezycz w Trogy, wzchowan weczfty, vpokogy, gehoz otczyk ymatka prolafku fweho dyetatka tak byechu myle wzchowaly, iakz mu woly wewfyem daly. Gmyegefye to knyeze klowu mymo wfyeczko myífl hotowu. Sta ífie to czafa gednoho, kdyz gezdy wleffe mnoho, az ffye otlowczow zbludy akon fye mu welmy ztrudy; przyboda fye fezyefty vpufezy pod krafny buk wgednu hufty, wzwrha naffuk vzdu fkonye, pocze fpaty, drzyewu fye klonye. Zdyefe fye gemu wtey hodynye, vzrzye wefnye trzy bohynye: gednu, genz wladne mylofty, genz wladne mudrofty 1 ffeho fwyeta vdatítwem, trzyety, yenz wladne bohatftwem. Aty zlatte yablko gmyechu, 74 o" 750 75 e 76 o 76 o" 77 o 775 780 [V. 703—780. o nyezto fye welmy prziechu; nebo byefye nanyem pyfano: „Ktera kraffye, tey bude dano.“ Wzwolychu ho fudczy ffobye, rzkucz: „Dawame tu mocz tobye, at ffye neprzyem dele oto, day, ktery chczes, yablko toto; anadczym nas ktera moze, toho tobye wzdy pomozye.** Tehdy ffye fta wtu dobu, on pocze fye radyty fam ffobu, wecze: „Czo ffye nedoftawa mnye podle knyezeczyeho praua? Mam przyelis mnoho bohatftwa, atake fe gmam podle vdatftwa, podle gynych fmyfla dofty: czoz wyecz trzyeba mudrofty? Wfítyefty take mam woly czaffnu, bych gedno gmyel zenu krafnu!““ Rzka tak, tey yablka dohody, gez nadmylofty wewody. Ayakz brzo gye rozífudy, wztrhna fye wyetr, gey vbudy, pronz muffy pricz ottad gyety, gmagye tu wyecz napamyety, kak by fye mu to doftalo, gefto fye gmu wefnye dalo. Tehdy mu namyfl tanu, nagednu wyecz rozpomanu, znyez myefye flycznu przyczynu, proty Rzyekom zgyewnu wynu. De dampno Troye. Stala fye geft byla kdaffy fkoda Trogy wdawne czaffy. Hercules byl knyezycz rzyeczky, wudatftwye wybrany, dyetfky; ten byl Trogy prwnye byeda, pobyl Pariffowa dyeda, ktomu zabyl gemu dwa ftrzicze, pronyez lezy Trogye nyczye; 704. Doezylyezy. 708. c in przygechu iiber der Zeile nachgetragen. 714. Interpunktion mit H-P. (anders Krok 6, 391). 740. In bohat{twem ist das erste t über der nenie li té. 719. wtrogy. Zeile nachgetragen. (von Výb. verbessert). und fam zu streichen. 773. Dtala. 744. Statt bude I. Metri causa mit Vyb. bud'. 752. Im 10silbigen Vers ist wohl mit Prusik on 756. a ist Metri causa wohl zu streichen. 774. dwne : iiber dem w steht das Abkürzungszeichen für ra, nicht a. 715. Nynyelytye — 741. Acz 772. wynu.
Strana 11
V. 781 —858.] St. Veiter Bruchstick. 14 awzal mu byl wtez czaffy bezprzifflowye krafna zena. tetku owffyem dywne krafy, To take pyfmo wyklada, Efyonye, czftnu dyewyczy. ftoho myefta czftna ohrada Tu dal gednomu knyezety, 825 deffet let plnye horzala. 785 Telamonu, genz fny knyezye Skoda geft takeho dyela! doby, Ayaka wytyeze. Tak fye geft ftalo ruffyenye. To geft byla wyna troge, Gyz ffye wraczy wfwe prauenye. [9] proty Rzekom frdczem ftonal, 790 az geft to ydokonal, 79 80 80 81 81 82 o" o c o e o P T pronyz Parys, knyeze z Trogye Iakoz naprzyed prawy, 830 Allexander tu ffye ftawy. Wtu dobu genz fnym tu byechu, k ftl lakoz gye gym vnell! zenu taku zahubu vzrzyechu; naykraffy wiwyetye, Helenu, pronyz fye geft ftala voyna neby geden tu nepycze Rzyekom f Trogy nepokoyna. azalofty lomye rucze. Gffu przyedny deffet let ftaly, 835 Wyducz nawytyezikych rowyech tu wytyezy wogewaly. o gych fkutczech, ogych flowyech, Negeden toho zlym vzyl, kdez nakameny wyryto, genz tu fwoy zywotek flozyl, kdez wfyemu fwyetu nefkryto, tyech wytyezow ffobu ftranu, rzeku: „Doydem tez ftrafty; nanyez kdyz ffye rozpomanu, 840 weflyfmy wnezname wlafty, az myfye wfrdezy zawyne. znych fye wyecz newyprawyme, Protak malu wyecz gedyne [104Jaz ffye zywota zbawyme. plakala negedna matka, Kral vflyffaw rzyecz fwych lydy, fbywffy tu fweho dyetatka; wecze: ,,Proez was fmyffl wtom lkalo frdezem mnohe druzye, bludy“ zbyw fweho myleho muzye. 845 Nykdy nenye czfty doftogen, Ach frdcze czlowyecze bludne, kto cze byty wzdy pokogen. ach zamyflenye neklydne, Donadz konye nepokuffy, gez progednu zenu — peczy wzdy nan gmyety muffy; gmyela krafu przyemnozenu — ten ffye takez fkazy ftanym, wefken fye fwyet byl zbudyl, 850 jakoz czaftym offedlanym. deffet let ffye woynu trudyl, Takez yeft kazdy czlowyek, az wgedenadezte leto — maly pokoyny tento wyek; kak my zpomanuty zle to! — pokoyu (ve tak oblozy, czftne myefto Trogye dobyto. az fnad wlenofty vmorzy. Tu bezczyfla lydy zbyto, 855 Protoz me frdcze tam fpyege, 1akoz rzyedky kto hoftawen, kdez myfye, bohda, czeft zdyege. ftary ymlady zywota zbawen, napofled myefto ffezzeno. Hic loquitur de visione. Rzyedko geft kdy pochwaleno: Gedno chezeteh pohowyety, beztrawy luka feczena, chezy wam nyeczfo powyedyety, 782. In tetku ist das zweite t über der Zeile nachgetragen. 787. woyna. 788. ztrogye. 794.ftrogy. 804. Hinter fweho steht myleho, das Metri causa mit Vb. zu streichen ist; es ist aus 806 in den Vers geraten. 809. Der Vers ist korrupt. V4jb. las: jednu smrtnü Zenu. 818. Vor zbawen ist zbyl ge- strichen. 820—22 ist vielleicht nicht richtig überliefert. Die obige Inter- punktion nach H-P., während nach Krok 6, 394 hinter ffezzeno ein Doppel- punkt, hinter pochwaleno 820 ein Punkt zu setzen und hinter 820 etwa zu ergänzen ist: nikdy nenie nalezena. Unsicher. 824. ftoho = Z’ toho. 840. weflyfmy = vešli smy. 846. cze = chce. 856. zdegye.
V. 781 —858.] St. Veiter Bruchstick. 14 awzal mu byl wtez czaffy bezprzifflowye krafna zena. tetku owffyem dywne krafy, To take pyfmo wyklada, Efyonye, czftnu dyewyczy. ftoho myefta czftna ohrada Tu dal gednomu knyezety, 825 deffet let plnye horzala. 785 Telamonu, genz fny knyezye Skoda geft takeho dyela! doby, Ayaka wytyeze. Tak fye geft ftalo ruffyenye. To geft byla wyna troge, Gyz ffye wraczy wfwe prauenye. [9] proty Rzekom frdczem ftonal, 790 az geft to ydokonal, 79 80 80 81 81 82 o" o c o e o P T pronyz Parys, knyeze z Trogye Iakoz naprzyed prawy, 830 Allexander tu ffye ftawy. Wtu dobu genz fnym tu byechu, k ftl lakoz gye gym vnell! zenu taku zahubu vzrzyechu; naykraffy wiwyetye, Helenu, pronyz fye geft ftala voyna neby geden tu nepycze Rzyekom f Trogy nepokoyna. azalofty lomye rucze. Gffu przyedny deffet let ftaly, 835 Wyducz nawytyezikych rowyech tu wytyezy wogewaly. o gych fkutczech, ogych flowyech, Negeden toho zlym vzyl, kdez nakameny wyryto, genz tu fwoy zywotek flozyl, kdez wfyemu fwyetu nefkryto, tyech wytyezow ffobu ftranu, rzeku: „Doydem tez ftrafty; nanyez kdyz ffye rozpomanu, 840 weflyfmy wnezname wlafty, az myfye wfrdezy zawyne. znych fye wyecz newyprawyme, Protak malu wyecz gedyne [104Jaz ffye zywota zbawyme. plakala negedna matka, Kral vflyffaw rzyecz fwych lydy, fbywffy tu fweho dyetatka; wecze: ,,Proez was fmyffl wtom lkalo frdezem mnohe druzye, bludy“ zbyw fweho myleho muzye. 845 Nykdy nenye czfty doftogen, Ach frdcze czlowyecze bludne, kto cze byty wzdy pokogen. ach zamyflenye neklydne, Donadz konye nepokuffy, gez progednu zenu — peczy wzdy nan gmyety muffy; gmyela krafu przyemnozenu — ten ffye takez fkazy ftanym, wefken fye fwyet byl zbudyl, 850 jakoz czaftym offedlanym. deffet let ffye woynu trudyl, Takez yeft kazdy czlowyek, az wgedenadezte leto — maly pokoyny tento wyek; kak my zpomanuty zle to! — pokoyu (ve tak oblozy, czftne myefto Trogye dobyto. az fnad wlenofty vmorzy. Tu bezczyfla lydy zbyto, 855 Protoz me frdcze tam fpyege, 1akoz rzyedky kto hoftawen, kdez myfye, bohda, czeft zdyege. ftary ymlady zywota zbawen, napofled myefto ffezzeno. Hic loquitur de visione. Rzyedko geft kdy pochwaleno: Gedno chezeteh pohowyety, beztrawy luka feczena, chezy wam nyeczfo powyedyety, 782. In tetku ist das zweite t über der Zeile nachgetragen. 787. woyna. 788. ztrogye. 794.ftrogy. 804. Hinter fweho steht myleho, das Metri causa mit Vb. zu streichen ist; es ist aus 806 in den Vers geraten. 809. Der Vers ist korrupt. V4jb. las: jednu smrtnü Zenu. 818. Vor zbawen ist zbyl ge- strichen. 820—22 ist vielleicht nicht richtig überliefert. Die obige Inter- punktion nach H-P., während nach Krok 6, 394 hinter ffezzeno ein Doppel- punkt, hinter pochwaleno 820 ein Punkt zu setzen und hinter 820 etwa zu ergänzen ist: nikdy nenie nalezena. Unsicher. 824. ftoho = Z’ toho. 840. weflyfmy = vešli smy. 846. cze = chce. 856. zdegye.
Strana 12
o o e o e St. Veiter Bruchstück. pronyez gmam wfyczku nadyegy, 860 ze tam kneprzyetely fpyegy. Kdaz my moy otczyk pohynu, zdye myfye wnoczny hodynu; myflech leze fam gedyny — neczygefye nykte gyny — czo bymy bylo fobye zdyety, newyedyech ffye czo przygety: wrahom lyfye otpyeraty czyly tak vporobye ftaty. Tak my myfflcze wobem ftafye; ktoz tu byechu, kazdy fpafye. Myflech iakzto ptak nyektery, genz ffobye nedoyme wyery, kdyzto fobye pta pokogye, kde by chowal dyetky fwogye, nefmyegye lap hnyezda fklafty, bogye fye wfyelyke napafty, aby hnyezda wyetr neoborzyl, neb fye had kdyetem newznorzyl, letye dluho wleffy, vpoly, az fnad nyekde myefto zwoly. Tak my fye vda vzrzyety, ande fye tako profwyety, 1akzto kdyz bude zhromu blefk, pronyez ffobye tak welmy ftefk, az zapomanuch fam febe; rwezrzyech, nalyty znebe geden krainy czlowyek ftupy, genz kemnye blyz prziftupy; wfyeczka nanyem czftnoft byefye, atak dywne rucho gmyefye, 1akz myfye nezda nykake, by kdy czlowyek wydal take. To ffyem tak wydyal prawye, gez gmyefye nafwy hlawye o o o o" [V. 859—946. podamt wfy czeft fwyeta feho, 905 akdez mye vzrzys potom, nemyfíl zleho lydu otom.' Tehdy yak brzo to powyedye, kam fye podye, zyw newyedye; ale yakz ffye przicz obraty, 910 wfyeffye ta fwyetloft zatraty. Wtomz twrda geft ma nadyege, czoz geft mluwyl, ze myfye zdyegye."' To ffye wkrateze wfyeczko zlyczy, ta rzyecz, gyz gym kral wylyczy, ze, kdyz ffye vda gemu przygety k Jeruzalemu, tu gey ten potka tyeleftnye, gehoz byefye wydyal wefnye, ftakym znamenym welykym, fzydowikym zaftupem wielykym; ayakoz gey nahle potka, pade przyednym welmy fkrotka. Tomu fye dywyty gechu ty wfyczkny, genz inym byechu. Akdyz mu tu czeft pokaza, wogem doftanow rozkaza. Sed domyefta fmalem lydy, myloftywye fye poklydy, 1 yakz gey ten muz nauczi, tak fye tu bohu poruczy. Daw prawe przyezny ftwrzenye, wzem fímylofty otpuftyenye, kaza wogem ottad wftaty, chtye fye kneprzatelom braty. Gyz byl wtahl daleko wzemi proty neprzyetely fwemu Maczedo, ten oprawytel 895 korunu zlatta fwyetleho [10*jazkamenye przyedraheho. Nemoh gmu gmene zwyedyety, 94 we wlafty obranytel. Akdyz przyde powyeft ta wperfke hrady y vmyefta, o gedno to mohu fpomnyety: czoz mu bye naczele pfano, 900 gezmy wydyety nedano. Kdyz ho chtyech potazaty, on prwe fwu rzyecz vchwaty: ‚Wynyd, wecze, z krage fweho, o" tehdy ftyech okolnych twrzy potoczychu poffel brzy, aby fye kral Darius ftrzyehl, ze geho neprzyetel przytyehl. Akdyz ftyem poffel przytecze, Darıus ffe welmy lecze. 859. Pronyz. 862. Zde. 865. my ist wol Metri causa mit Prusik zu streichen. 887. ftupy — sstüpi. 888. prziftupye. 893. tak lies mit Prusik take? 907. pak (von V4b. verbessert). 916. kyeruzalemu. 926. doftonow.
o o e o e St. Veiter Bruchstück. pronyez gmam wfyczku nadyegy, 860 ze tam kneprzyetely fpyegy. Kdaz my moy otczyk pohynu, zdye myfye wnoczny hodynu; myflech leze fam gedyny — neczygefye nykte gyny — czo bymy bylo fobye zdyety, newyedyech ffye czo przygety: wrahom lyfye otpyeraty czyly tak vporobye ftaty. Tak my myfflcze wobem ftafye; ktoz tu byechu, kazdy fpafye. Myflech iakzto ptak nyektery, genz ffobye nedoyme wyery, kdyzto fobye pta pokogye, kde by chowal dyetky fwogye, nefmyegye lap hnyezda fklafty, bogye fye wfyelyke napafty, aby hnyezda wyetr neoborzyl, neb fye had kdyetem newznorzyl, letye dluho wleffy, vpoly, az fnad nyekde myefto zwoly. Tak my fye vda vzrzyety, ande fye tako profwyety, 1akzto kdyz bude zhromu blefk, pronyez ffobye tak welmy ftefk, az zapomanuch fam febe; rwezrzyech, nalyty znebe geden krainy czlowyek ftupy, genz kemnye blyz prziftupy; wfyeczka nanyem czftnoft byefye, atak dywne rucho gmyefye, 1akz myfye nezda nykake, by kdy czlowyek wydal take. To ffyem tak wydyal prawye, gez gmyefye nafwy hlawye o o o o" [V. 859—946. podamt wfy czeft fwyeta feho, 905 akdez mye vzrzys potom, nemyfíl zleho lydu otom.' Tehdy yak brzo to powyedye, kam fye podye, zyw newyedye; ale yakz ffye przicz obraty, 910 wfyeffye ta fwyetloft zatraty. Wtomz twrda geft ma nadyege, czoz geft mluwyl, ze myfye zdyegye."' To ffye wkrateze wfyeczko zlyczy, ta rzyecz, gyz gym kral wylyczy, ze, kdyz ffye vda gemu przygety k Jeruzalemu, tu gey ten potka tyeleftnye, gehoz byefye wydyal wefnye, ftakym znamenym welykym, fzydowikym zaftupem wielykym; ayakoz gey nahle potka, pade przyednym welmy fkrotka. Tomu fye dywyty gechu ty wfyczkny, genz inym byechu. Akdyz mu tu czeft pokaza, wogem doftanow rozkaza. Sed domyefta fmalem lydy, myloftywye fye poklydy, 1 yakz gey ten muz nauczi, tak fye tu bohu poruczy. Daw prawe przyezny ftwrzenye, wzem fímylofty otpuftyenye, kaza wogem ottad wftaty, chtye fye kneprzatelom braty. Gyz byl wtahl daleko wzemi proty neprzyetely fwemu Maczedo, ten oprawytel 895 korunu zlatta fwyetleho [10*jazkamenye przyedraheho. Nemoh gmu gmene zwyedyety, 94 we wlafty obranytel. Akdyz przyde powyeft ta wperfke hrady y vmyefta, o gedno to mohu fpomnyety: czoz mu bye naczele pfano, 900 gezmy wydyety nedano. Kdyz ho chtyech potazaty, on prwe fwu rzyecz vchwaty: ‚Wynyd, wecze, z krage fweho, o" tehdy ftyech okolnych twrzy potoczychu poffel brzy, aby fye kral Darius ftrzyehl, ze geho neprzyetel przytyehl. Akdyz ftyem poffel przytecze, Darıus ffe welmy lecze. 859. Pronyz. 862. Zde. 865. my ist wol Metri causa mit Prusik zu streichen. 887. ftupy — sstüpi. 888. prziftupye. 893. tak lies mit Prusik take? 907. pak (von V4b. verbessert). 916. kyeruzalemu. 926. doftonow.
Strana 13
V. 947—1025.] Kak by mnoho przyczynnyegy, pokladem, lydmy fylnyegy — neb gmyefye kralowftwo dwogye, 950 znych naden mohl gmyety wogye — [11%Jale ze wzdy byl pokogen, ze nedbal ygednyech wogen, tyem proty mu byefye mdlegy, gymz by mohl byty fylnyegy, acz bybyl frdcze toho, knyemuz gmyegefye lydy mnoho. Wfak nechtye, byfye kto domnyel, by wczem fwe moczy zapomnyel, kaza fye wfíyem hotowaty, chtye neprzately potkaty. Ayakz brzo prowolachu, tak wfyczkny nawoynu wftachu. Zatyem fye take potaza, Allexandru lyft rozkaza, 95 e 96 o Hic Darius mittit Alexandro lite- ram eum donis videlicet. frenum eum bursa ef pila. 96 o rzka: ,,Kral Darius, kral nad kraly, gehoz fye moczy wfye newzdaly, Allexandru, flufye fwemu, dyetyety obak czftnemu, fpowyedayu myloft fwogy keczfty radye ypokogy. Wyedye, ze gffy poletech mlady, pronyez geftye neymas rady, czefes yablka nedofpyela, waruyffe takeho dyela! Kdez owocze nedofpyelo, czefefly to, tratis dyelo. Poddal ffye v wogenfke bydlo, chowayfe, byt neoftydlo! Ale nayakezffy dobye, gyez fluzye, poflal ffem tobye: vzdu, myeffecz, myecz okruhly, gez obrownan nawfye vhly; ten ffye twym letom podoba. Pakly ktera twa chudoba, myefcze fye gedno dotyezes, az {potrziebu wywyezes. 97 o 975 980 98 e St. Veiter Bruchstück. 13 Affnad fy fye tako fplafyl, mnys, bytye nykte neuftrafyl: vzdy fye nato dotyeze, 990 wnyz plachi kon, tak tye fwyeze.'' o Hic perlegit literam Alexander et ymaginans construit eam. Allexander lyfty przyeczta, vílyfaw, kaka geft rzecz ta, wecze: „Lepe rozumyegy, kak fye ty darzy wyprawugy. 995 Tento fye myecz nato magye, genz okruhly nawfye kragye; ftogyte wfyczkny wyducze, [11*]ze gyey drzy twrdye wrucze, takezto wyezte prawye, ze gyz wes fwyet gmam wíwey oprawye. Tento myeffecz to wyklada, ze, czoz was kral ma poklada, fkrze ten mozte wyedyety, ze to wfyeczko budu gmyety. Vzda my fye hody ktomu, kdyz yuz fadu wgeho domu, wfyeczko, czoz gma, fye rozpleny, ayey fwyezy wnyz wol leny.“ Rozkazaw poflom ta flowa, da gym lyfty ktomu znowa; potom darzy y kazdeho podle prawa kralewikeho. Wzemfye pofly lyfty geho, nefu gye przyedkrale fweho. Przyeczíta lyfty kral pohanfky, gezmu bye poflal kral rzyeczfky, pocze fye tomu dywyty, ze fmyel kdy to powyedyety arzka: ,,Gmam fwyet wfwey porucze, 1akz ten myecz drzy wrucze.“ Podywyfye take tomu, ze rzekl: „Sadu wgeho domu, wladna wfyemy myefty, hrady wgeho zemy zde yonady.“ 1025 Swym rzityerzom to rozprawye, 1000 1005 1010 1015 1020 947. przycz$nyegy. sé. 980. fluzye = sluśie. 1003. moz te. 1015. pohàfky. 970. Ketfezy. 987. H inter 1y ist e ausgekratzt. 977. Poddal {fye — poddal's 1000. porawye.
V. 947—1025.] Kak by mnoho przyczynnyegy, pokladem, lydmy fylnyegy — neb gmyefye kralowftwo dwogye, 950 znych naden mohl gmyety wogye — [11%Jale ze wzdy byl pokogen, ze nedbal ygednyech wogen, tyem proty mu byefye mdlegy, gymz by mohl byty fylnyegy, acz bybyl frdcze toho, knyemuz gmyegefye lydy mnoho. Wfak nechtye, byfye kto domnyel, by wczem fwe moczy zapomnyel, kaza fye wfíyem hotowaty, chtye neprzately potkaty. Ayakz brzo prowolachu, tak wfyczkny nawoynu wftachu. Zatyem fye take potaza, Allexandru lyft rozkaza, 95 e 96 o Hic Darius mittit Alexandro lite- ram eum donis videlicet. frenum eum bursa ef pila. 96 o rzka: ,,Kral Darius, kral nad kraly, gehoz fye moczy wfye newzdaly, Allexandru, flufye fwemu, dyetyety obak czftnemu, fpowyedayu myloft fwogy keczfty radye ypokogy. Wyedye, ze gffy poletech mlady, pronyez geftye neymas rady, czefes yablka nedofpyela, waruyffe takeho dyela! Kdez owocze nedofpyelo, czefefly to, tratis dyelo. Poddal ffye v wogenfke bydlo, chowayfe, byt neoftydlo! Ale nayakezffy dobye, gyez fluzye, poflal ffem tobye: vzdu, myeffecz, myecz okruhly, gez obrownan nawfye vhly; ten ffye twym letom podoba. Pakly ktera twa chudoba, myefcze fye gedno dotyezes, az {potrziebu wywyezes. 97 o 975 980 98 e St. Veiter Bruchstück. 13 Affnad fy fye tako fplafyl, mnys, bytye nykte neuftrafyl: vzdy fye nato dotyeze, 990 wnyz plachi kon, tak tye fwyeze.'' o Hic perlegit literam Alexander et ymaginans construit eam. Allexander lyfty przyeczta, vílyfaw, kaka geft rzecz ta, wecze: „Lepe rozumyegy, kak fye ty darzy wyprawugy. 995 Tento fye myecz nato magye, genz okruhly nawfye kragye; ftogyte wfyczkny wyducze, [11*]ze gyey drzy twrdye wrucze, takezto wyezte prawye, ze gyz wes fwyet gmam wíwey oprawye. Tento myeffecz to wyklada, ze, czoz was kral ma poklada, fkrze ten mozte wyedyety, ze to wfyeczko budu gmyety. Vzda my fye hody ktomu, kdyz yuz fadu wgeho domu, wfyeczko, czoz gma, fye rozpleny, ayey fwyezy wnyz wol leny.“ Rozkazaw poflom ta flowa, da gym lyfty ktomu znowa; potom darzy y kazdeho podle prawa kralewikeho. Wzemfye pofly lyfty geho, nefu gye przyedkrale fweho. Przyeczíta lyfty kral pohanfky, gezmu bye poflal kral rzyeczfky, pocze fye tomu dywyty, ze fmyel kdy to powyedyety arzka: ,,Gmam fwyet wfwey porucze, 1akz ten myecz drzy wrucze.“ Podywyfye take tomu, ze rzekl: „Sadu wgeho domu, wladna wfyemy myefty, hrady wgeho zemy zde yonady.“ 1025 Swym rzityerzom to rozprawye, 1000 1005 1010 1015 1020 947. przycz$nyegy. sé. 980. fluzye = sluśie. 1003. moz te. 1015. pohàfky. 970. Ketfezy. 987. H inter 1y ist e ausgekratzt. 977. Poddal {fye — poddal's 1000. porawye.
Strana 14
14 St. Veiter Bruchstück. [V. 1026—1103. 1030 ſwu korunu naſye wſtawye : „Wſak ya ſſem,“ wecze, „kral nadkraly, 1065 mne ſſye powſyem ſwyetu baly wſy kralowe yknyezata, dawagycze dan otzlatta. Kak mu moze to przygyty, by mohl wtaku czeſt kdy wnyty, 1070 iakz by obyal me kralewſtwo ? Wyzte, kake pſal blaznowſtwo!" 1035 Rzka to, kaza poſlom ſyeſty, vzel maku gemu neſty Hic mittit papauer Alexandro. arzka: „Wyezto, pyſne robye, poſyelagy ten mak tobye, aby wyedyel, czo gmam moczy wlaſtnych lydy bezpomoczy. Tu geſt owſyem maku mnoho, ty nemozes czyfty toho; tolykez gmam ya wogi, wſudy lyd ſye wnyz rog brogy 1045 okolo mne zatrzy myle; [12a nynye czyſla tey wſyey ſyle. Tyſſycz nagednoho tweho gmam rytyerzſtwa wyborneho. Kako chczes boy ſſemnu wzety, 1090 nemoha te moczy gmyety ? Razyt, byſye mnye pokorzye bral ſſye zaſye przycz zamorzye, acz zbyti chczes zde horzye; chtye kralowſtwa zde dobyty, 1055 mozes tam ſweho zbyty." Alexander tu rzyecz ſlyſfye — ande poſſel mluwy tyſſye — kaza vzel rozwazaty 1 pocze ten mak zobaty 1060 aſwym Rzyekom vdawaty. Kazdy geho hrſt nachwaty. „Zobte,“ wecze, „mogy Rzyeczy, 1040 1085 1080 1050 czy wem nyeczſſo dobreho rzyeczy, znyehoz wam bude wſyem radoſt apohanom wſrdczy zaloſt. Tento mak to znamenawa, ze nam boh gye wſye poddawa. Gelykoz ho zrn zzobete, kdyz vbogy yuz budete, tolykez pohan pobygete, wtom fye wam nycz nepomyete. Jakoz ten mak zuby zetrzyem, tak zaſtupy gych wſye potrzyem." Potom poſlom tyem powyedye: „To yaz gyftye,“ wecze, „wyedye, ze mnoho lyda geſt przykraly; ale to ya welmy chwaly, ze tak myekke lydy wody; vffagy vboh, ze my neuſkody. Iakzto ten mak Rzyeczy zoby, tak waſeho krale poby." Rzka to, kaza poſlom wſtaty apeprzye gym vzlyk daty, aby neſly kraly ſwemu, zpowyedagye tu rzyecz gemu rzka: „Poſlals ſmy maku myeru aprawye to nawſy wyeru, ze tolykez gmas ſwych lydy; wſak otobye zle ſye klydy. Acz gych ſtobu geſt przyemnoho, czoz yeſt obak dotoho, kdaz gſſu myekczy wnyz mak zraly, wnychz gmas vbogy ſtatek maly ? Powyz rucze vzla meho: 1095 czymt geft twrzy maku tweho ? [12bJa taka gde horzkoſt znyeho, wnyemz bybylo nyeczſſo zleho. Tyech yeſt zrnecz welmy malo, wſak by ozywot tobye ſtalo, nemohl by gych wſyech zzobaty. Skrzye to racz znamenaty: malot lydy gmam prziſſobye, budut vbogy horczy tobye!“ 1075 1100 1027. Wſak vielleicht Metri causa mit Prusík zu streichen. 1033. Ikaz (LF. 19, 82 verbessert). 1044. brody. 1046. nynye = nenie. 1063. Czy = chci. 1071. In pomyete ist zwischen t und e ein y getilgt. 1076. In mnoho ist das erste o über der Zeile nachgetragen. 1079. In neufkody ist o über der Zeile nachgetragen. 1080. Iakz to. 1086. Poſlals ſmy = poslal' s' mi. 1092. myekey. 1095. twrze. 1096. In horzkoft ist z über der Zeile nachgetragen.
14 St. Veiter Bruchstück. [V. 1026—1103. 1030 ſwu korunu naſye wſtawye : „Wſak ya ſſem,“ wecze, „kral nadkraly, 1065 mne ſſye powſyem ſwyetu baly wſy kralowe yknyezata, dawagycze dan otzlatta. Kak mu moze to przygyty, by mohl wtaku czeſt kdy wnyty, 1070 iakz by obyal me kralewſtwo ? Wyzte, kake pſal blaznowſtwo!" 1035 Rzka to, kaza poſlom ſyeſty, vzel maku gemu neſty Hic mittit papauer Alexandro. arzka: „Wyezto, pyſne robye, poſyelagy ten mak tobye, aby wyedyel, czo gmam moczy wlaſtnych lydy bezpomoczy. Tu geſt owſyem maku mnoho, ty nemozes czyfty toho; tolykez gmam ya wogi, wſudy lyd ſye wnyz rog brogy 1045 okolo mne zatrzy myle; [12a nynye czyſla tey wſyey ſyle. Tyſſycz nagednoho tweho gmam rytyerzſtwa wyborneho. Kako chczes boy ſſemnu wzety, 1090 nemoha te moczy gmyety ? Razyt, byſye mnye pokorzye bral ſſye zaſye przycz zamorzye, acz zbyti chczes zde horzye; chtye kralowſtwa zde dobyty, 1055 mozes tam ſweho zbyty." Alexander tu rzyecz ſlyſfye — ande poſſel mluwy tyſſye — kaza vzel rozwazaty 1 pocze ten mak zobaty 1060 aſwym Rzyekom vdawaty. Kazdy geho hrſt nachwaty. „Zobte,“ wecze, „mogy Rzyeczy, 1040 1085 1080 1050 czy wem nyeczſſo dobreho rzyeczy, znyehoz wam bude wſyem radoſt apohanom wſrdczy zaloſt. Tento mak to znamenawa, ze nam boh gye wſye poddawa. Gelykoz ho zrn zzobete, kdyz vbogy yuz budete, tolykez pohan pobygete, wtom fye wam nycz nepomyete. Jakoz ten mak zuby zetrzyem, tak zaſtupy gych wſye potrzyem." Potom poſlom tyem powyedye: „To yaz gyftye,“ wecze, „wyedye, ze mnoho lyda geſt przykraly; ale to ya welmy chwaly, ze tak myekke lydy wody; vffagy vboh, ze my neuſkody. Iakzto ten mak Rzyeczy zoby, tak waſeho krale poby." Rzka to, kaza poſlom wſtaty apeprzye gym vzlyk daty, aby neſly kraly ſwemu, zpowyedagye tu rzyecz gemu rzka: „Poſlals ſmy maku myeru aprawye to nawſy wyeru, ze tolykez gmas ſwych lydy; wſak otobye zle ſye klydy. Acz gych ſtobu geſt przyemnoho, czoz yeſt obak dotoho, kdaz gſſu myekczy wnyz mak zraly, wnychz gmas vbogy ſtatek maly ? Powyz rucze vzla meho: 1095 czymt geft twrzy maku tweho ? [12bJa taka gde horzkoſt znyeho, wnyemz bybylo nyeczſſo zleho. Tyech yeſt zrnecz welmy malo, wſak by ozywot tobye ſtalo, nemohl by gych wſyech zzobaty. Skrzye to racz znamenaty: malot lydy gmam prziſſobye, budut vbogy horczy tobye!“ 1075 1100 1027. Wſak vielleicht Metri causa mit Prusík zu streichen. 1033. Ikaz (LF. 19, 82 verbessert). 1044. brody. 1046. nynye = nenie. 1063. Czy = chci. 1071. In pomyete ist zwischen t und e ein y getilgt. 1076. In mnoho ist das erste o über der Zeile nachgetragen. 1079. In neufkody ist o über der Zeile nachgetragen. 1080. Iakz to. 1086. Poſlals ſmy = poslal' s' mi. 1092. myekey. 1095. twrze. 1096. In horzkoft ist z über der Zeile nachgetragen.
Strana 15
V. 1104—1187.] St. Veiter Bruchstück. 15 Hic numerat exercitum Darius. [13a/gez Sardys ydnes flowe. To ſgedne ſtrany oplowe Sagarius, fylna rzyeka, zdruhe ſſye ſny morzye ſtyeka. Atu byechu kola dawna, tak chytra ytak vprawna, iakz gych nykte nemozeſye rozebraty ny vmyeſye. Wtom ty lyde myechu wyeru, ktoz by poznal gych rozmyeru, ze te zemye kralem bude ito, czoz chtye, to dobude. Ta byl vſtawyl kral Myda. Tehdy Alexander wnyda, ohledaw kola ywzdwyze, wzpodeyma ypuſty nyze; toczyw gymy ſſyem ytamo: „Nycz my,“ wyecze, „geft wnych znamo; czo wyeczeho trzyeba trudu? Iakz mohu, tak gych dobudu!“ Wyma mecz, poczen otwrchu, roztye kola, az wſye prchu. Akdyz tu wſy wyecz poklydy, poſla ottad wgezdu lydy, 1170 aby wſyczkny wtu wlaſt we- hnaly, myeft yhradow dobywaly. Sta ſſye to nakratke roky, podbychu wſye Kapadoky agednu zemyczy Lydu. Ottad kdyz zaſye przigydu do Tyrze, kdez kral byeſye, kdez gych czekage lezeſye, przeczekaw tu nocz gedynu, ayakz brzo ta nocz mynu aden ſſye naſwyet pokaza, tak wogem wſtaty kaza. Doſty dywno, ze to mohl zdyety, hna toho dne myl trzydczety, kneprzyetely poſpyechagye, wzdy ſye toho domnyewagye, zda by, to Darius zwyeda, potkal gey whorach, przyedgeda. Wtu dobu Darius ftaſye, 1105 kdez ſwych lydy mocz zbyerafye; a kdyz gyz ſſebra woge, chtye zwyedyety, lyda czo gye, ſpudy wſye wgednu ohradu, iakz to paſtyrz czyny ſtadu; czyte zgytra az donoczy, wſak nezwyedye wſye ſwe moczy. 1155 Tak nyektera domownycze zgytra przeczte ſwe owczycze, aby paſtyrz tez przyhnal owczycze, gez wſtado wyhnal; ale mnoha, newſye przydu owczycze, gez wſtado wydu: nyektera ſnad ſkaly ſpadne, anyekteru wlk popadne. Takez ſſye tyem lydem doſta, rzyedky opyet domow poſta. Zatyem wybera lechczeyſych lydy nakonych ruczeyſych feftdeſfat tyffyczew ponye, ſ nymyz poſla ſwe podkonye, czſtneho rytyerze Menona, genz ſwu geſdu zle dokona. Tento rozkazanye gmyeſye, zemu ſledaty woy byeſye, kdebyſye ſebraly Rzyeczy, proty gym gemu byefye leczy. Kral Maczedo kdyz to wzwyedye, ſwe lydy kbogy porzyedye — gez vwyerzyty protywno itake zagyſte dywno ze tak mage lydy malo, awſak ſye mu to doſtalo, gez poby ty wſye woge, iakoz brzo doſſyel boge, 1140 tak yakz, czoz neprzatel bylo, nycz nebo welmy malo zbylo. Akdyz ten bog odrzye, woynu ottad nahle wrze. Kakz byl vſtal, wzakz neprzyeſta, 1145 hnaw, doby gednoho myeſta, 1150 1110 1160 1120 1165 1130 1175 1135 1180 1115 1125 1185 1114. paſtrz; przychnal. 1118. ſkaly = s skály. 1139. woge. 1142 ist 7silbig, lies für ten tento, vgl. V. 2423 (nach Prusík kdyžto, nach LF. 19, 82 když tu). 1172. kratte. 1178. In der Hs. ist vor cz in Przeczekaw cz getilgt. 1181. wstaky. Der 7silbige Vers ist vielleicht durch N 12 zu er- setzen (Krok 6, 399). 1186. byto; in Darius ist r über der Zeile nachgetragen.
V. 1104—1187.] St. Veiter Bruchstück. 15 Hic numerat exercitum Darius. [13a/gez Sardys ydnes flowe. To ſgedne ſtrany oplowe Sagarius, fylna rzyeka, zdruhe ſſye ſny morzye ſtyeka. Atu byechu kola dawna, tak chytra ytak vprawna, iakz gych nykte nemozeſye rozebraty ny vmyeſye. Wtom ty lyde myechu wyeru, ktoz by poznal gych rozmyeru, ze te zemye kralem bude ito, czoz chtye, to dobude. Ta byl vſtawyl kral Myda. Tehdy Alexander wnyda, ohledaw kola ywzdwyze, wzpodeyma ypuſty nyze; toczyw gymy ſſyem ytamo: „Nycz my,“ wyecze, „geft wnych znamo; czo wyeczeho trzyeba trudu? Iakz mohu, tak gych dobudu!“ Wyma mecz, poczen otwrchu, roztye kola, az wſye prchu. Akdyz tu wſy wyecz poklydy, poſla ottad wgezdu lydy, 1170 aby wſyczkny wtu wlaſt we- hnaly, myeft yhradow dobywaly. Sta ſſye to nakratke roky, podbychu wſye Kapadoky agednu zemyczy Lydu. Ottad kdyz zaſye przigydu do Tyrze, kdez kral byeſye, kdez gych czekage lezeſye, przeczekaw tu nocz gedynu, ayakz brzo ta nocz mynu aden ſſye naſwyet pokaza, tak wogem wſtaty kaza. Doſty dywno, ze to mohl zdyety, hna toho dne myl trzydczety, kneprzyetely poſpyechagye, wzdy ſye toho domnyewagye, zda by, to Darius zwyeda, potkal gey whorach, przyedgeda. Wtu dobu Darius ftaſye, 1105 kdez ſwych lydy mocz zbyerafye; a kdyz gyz ſſebra woge, chtye zwyedyety, lyda czo gye, ſpudy wſye wgednu ohradu, iakz to paſtyrz czyny ſtadu; czyte zgytra az donoczy, wſak nezwyedye wſye ſwe moczy. 1155 Tak nyektera domownycze zgytra przeczte ſwe owczycze, aby paſtyrz tez przyhnal owczycze, gez wſtado wyhnal; ale mnoha, newſye przydu owczycze, gez wſtado wydu: nyektera ſnad ſkaly ſpadne, anyekteru wlk popadne. Takez ſſye tyem lydem doſta, rzyedky opyet domow poſta. Zatyem wybera lechczeyſych lydy nakonych ruczeyſych feftdeſfat tyffyczew ponye, ſ nymyz poſla ſwe podkonye, czſtneho rytyerze Menona, genz ſwu geſdu zle dokona. Tento rozkazanye gmyeſye, zemu ſledaty woy byeſye, kdebyſye ſebraly Rzyeczy, proty gym gemu byefye leczy. Kral Maczedo kdyz to wzwyedye, ſwe lydy kbogy porzyedye — gez vwyerzyty protywno itake zagyſte dywno ze tak mage lydy malo, awſak ſye mu to doſtalo, gez poby ty wſye woge, iakoz brzo doſſyel boge, 1140 tak yakz, czoz neprzatel bylo, nycz nebo welmy malo zbylo. Akdyz ten bog odrzye, woynu ottad nahle wrze. Kakz byl vſtal, wzakz neprzyeſta, 1145 hnaw, doby gednoho myeſta, 1150 1110 1160 1120 1165 1130 1175 1135 1180 1115 1125 1185 1114. paſtrz; przychnal. 1118. ſkaly = s skály. 1139. woge. 1142 ist 7silbig, lies für ten tento, vgl. V. 2423 (nach Prusík kdyžto, nach LF. 19, 82 když tu). 1172. kratte. 1178. In der Hs. ist vor cz in Przeczekaw cz getilgt. 1181. wstaky. Der 7silbige Vers ist vielleicht durch N 12 zu er- setzen (Krok 6, 399). 1186. byto; in Darius ist r über der Zeile nachgetragen.
Strana 16
16 Hic congregat Darius exercitum. Geft tu blyz Eufrates rzyeka, gez, flyfy, zragye wytyeka, 1190 vnyez kral Darius woge febra nafwe bezpokogye. Wzwyedyew, ze ten blyz przytaha, genz nageho wfy czeft faho, [13% ]hnu ffye fwoymi ftoho myefta, 1195 kadyz mu vprzyemna czycita proty Alexandru gyty. Byt fye vdalo tu byty, czo by tu vflyffal hrozy, kdyz fye hnuchu ottud wozy! Ato by take vflyffal: fzalmyegy, zbubnow hrozny fal. Anegeden tu komon hrzal, fwu podkowu czeft. potwrzal, kdyz ffye wznymal, lomye zuby. Negedny zubrowe truby wikalach fwe proftrziely hlaffy, iakz fye zdafye, by wtyczaffy wfyeczky fye fkaly borzyly. Taky byechu krzyk ftworzily, taky dyefye wzuk podzorzye, 1200 1205 1210 wnyz byfye trzaffl fwyet ymorzye.. Tak fye bye wyprawyl hrdye, wfy wyeczy fylnye ytwrdye. Przedfaftupem prawye wczele, genz pohanfka wyera wele, tahnyechu woz ofm kony, aty byechu wfyczkny brony. Natom woze zlatta fkrzynye, wnyez lezefye gych fwaezynye. Sobu ftranu toho woza, kdez gych wyera ywfye hroza, gedyefye dwanadczet muzy, gych kazdy tey fkrzyny fluzy, akazdy gmagye rzecz gynu, 1245 1220 St. Veiter Bruchstück. [V. 1188 — 1262. 1225 rucho rozlyczneho czynu. Pohanftwo tak zato gmagy, ze ty lyde neumyeragy, rzkucz: „Su nawyeky zywy”, awfak gffu wtey wyerzye krzywy; neb rzyeky, morzye, wfye fplyne, czoz nafwyetye, wíyeczko myne kromye flow bozych gedyne. Zatym wozem blyz gedyechu, gez rodyna kraly byechu, dwadczety tyffyczow vplnye awfytczy w hedwabny wlnye byechu y przyedrahem rufye, iakz hrabyem, knyezatom flufye. Ty wfyczkny byechu naprzyedku. Sam kral gedyefye vprofrzyedku, genz prowelyke bohatftwo, pro rozkos yproozraczftwo nazlattem woze gedyefye, aten problefk wefken horzyefye. [14"]Nadwozem proletny zparu 1246 proty flunecznemu waru orlycze bye powyeffena, gez byefye chitrze wymyfílena, aby podny horkoft ftydla. 1250 Ta gmyegefye zlatta krzidla. Podle woza genz byechu, gez ffye wdy krale drzechu, geho blyffye przyrozenye kralowfkeho pokolenye, 1255 dwye ftye gynochow wybornyey- fych, fwu flechtu przyrozenyeyfich. Malo dale pak przyedtyemy kralowfkymy gynofemy deffettyffyczew wzaftupye, 1260 gyez dyechu wfy wgednom flupye. To wfye wyborny rytyerzy, tyech komonftwo podkropyerzy, 1230 1235 1240 1188. Deftu (von Vgb. verbessert nach N 19). 1190. Wnyez (vgl. N 21). zu verbessern? 1224. vmye, von nach N 61 mit Vgb. in Ze jsü zu verbessern. 1237. yprzyedrahem, vielleicht nach N 72 in u piíédrahém 1242. yproftraczftwo, nach N 76 zu verbessern. w nach N 71. zu verbessern. 1201. fzalmyegy = z śalmóji. nach N 33 zu streichen. — rzal vgl. hyrzal M 33. der Schreiber schrieb wzyy- und korrigierte das erste y inn. (egl. N 47). — ofmy vgl. ozzm N 47. 1202. A ist Metri causa mit Vb. 1204. Zu wznymal: 1216. tahnucz 1223. gych, nach N 56 in jichż H-P. nach N 57 verbessert. 1228 fu 1236. wfytey. — hedwabny: 1251. woze; statt genz liest LF. 19, 83 pak (= N 94), Jir. paky.
16 Hic congregat Darius exercitum. Geft tu blyz Eufrates rzyeka, gez, flyfy, zragye wytyeka, 1190 vnyez kral Darius woge febra nafwe bezpokogye. Wzwyedyew, ze ten blyz przytaha, genz nageho wfy czeft faho, [13% ]hnu ffye fwoymi ftoho myefta, 1195 kadyz mu vprzyemna czycita proty Alexandru gyty. Byt fye vdalo tu byty, czo by tu vflyffal hrozy, kdyz fye hnuchu ottud wozy! Ato by take vflyffal: fzalmyegy, zbubnow hrozny fal. Anegeden tu komon hrzal, fwu podkowu czeft. potwrzal, kdyz ffye wznymal, lomye zuby. Negedny zubrowe truby wikalach fwe proftrziely hlaffy, iakz fye zdafye, by wtyczaffy wfyeczky fye fkaly borzyly. Taky byechu krzyk ftworzily, taky dyefye wzuk podzorzye, 1200 1205 1210 wnyz byfye trzaffl fwyet ymorzye.. Tak fye bye wyprawyl hrdye, wfy wyeczy fylnye ytwrdye. Przedfaftupem prawye wczele, genz pohanfka wyera wele, tahnyechu woz ofm kony, aty byechu wfyczkny brony. Natom woze zlatta fkrzynye, wnyez lezefye gych fwaezynye. Sobu ftranu toho woza, kdez gych wyera ywfye hroza, gedyefye dwanadczet muzy, gych kazdy tey fkrzyny fluzy, akazdy gmagye rzecz gynu, 1245 1220 St. Veiter Bruchstück. [V. 1188 — 1262. 1225 rucho rozlyczneho czynu. Pohanftwo tak zato gmagy, ze ty lyde neumyeragy, rzkucz: „Su nawyeky zywy”, awfak gffu wtey wyerzye krzywy; neb rzyeky, morzye, wfye fplyne, czoz nafwyetye, wíyeczko myne kromye flow bozych gedyne. Zatym wozem blyz gedyechu, gez rodyna kraly byechu, dwadczety tyffyczow vplnye awfytczy w hedwabny wlnye byechu y przyedrahem rufye, iakz hrabyem, knyezatom flufye. Ty wfyczkny byechu naprzyedku. Sam kral gedyefye vprofrzyedku, genz prowelyke bohatftwo, pro rozkos yproozraczftwo nazlattem woze gedyefye, aten problefk wefken horzyefye. [14"]Nadwozem proletny zparu 1246 proty flunecznemu waru orlycze bye powyeffena, gez byefye chitrze wymyfílena, aby podny horkoft ftydla. 1250 Ta gmyegefye zlatta krzidla. Podle woza genz byechu, gez ffye wdy krale drzechu, geho blyffye przyrozenye kralowfkeho pokolenye, 1255 dwye ftye gynochow wybornyey- fych, fwu flechtu przyrozenyeyfich. Malo dale pak przyedtyemy kralowfkymy gynofemy deffettyffyczew wzaftupye, 1260 gyez dyechu wfy wgednom flupye. To wfye wyborny rytyerzy, tyech komonftwo podkropyerzy, 1230 1235 1240 1188. Deftu (von Vgb. verbessert nach N 19). 1190. Wnyez (vgl. N 21). zu verbessern? 1224. vmye, von nach N 61 mit Vgb. in Ze jsü zu verbessern. 1237. yprzyedrahem, vielleicht nach N 72 in u piíédrahém 1242. yproftraczftwo, nach N 76 zu verbessern. w nach N 71. zu verbessern. 1201. fzalmyegy = z śalmóji. nach N 33 zu streichen. — rzal vgl. hyrzal M 33. der Schreiber schrieb wzyy- und korrigierte das erste y inn. (egl. N 47). — ofmy vgl. ozzm N 47. 1202. A ist Metri causa mit Vb. 1204. Zu wznymal: 1216. tahnucz 1223. gych, nach N 56 in jichż H-P. nach N 57 verbessert. 1228 fu 1236. wfytey. — hedwabny: 1251. woze; statt genz liest LF. 19, 83 pak (= N 94), Jir. paky.
Strana 17
V. 1263—1343.] ratyftye gych poftrzyebrzyena a kopye wfye pozzlaczena. 1265 Gezczes kromye toho wfycho gmyegyefye lyda pyefyeho dwakrat tyffyczew trzydczety; ty byechu nato pogyety, aby protyech lydy hrozu 1270 neprotrzyel ffye nykte kwozu. Bye obyezey czafa toho, 1iakoze doma nykoho fwe czeledy neoftawyly, zeny, dyety, wfye pogely. 1275 Abyefye kral wzal wtu dobu matku, zenu, dyety ffobu, aczot mzhow patfet mozechu, to ffnym poklada neffyechu. Zatyem lechczeyfy lyd przyde, 1280 genz mnozftwem zczyfla wynyde. Iuz blyz febe ftachu dwogye, rzyeczfke ypohanfke woge, czekayucze ffobu ftranu druheho dne fwyetloft ranu; 1285 neb gym bye wyedyety dano, ze, yakz gytrzye bude rano, kdaffye fluncze profwyety, tu {ye fpolu wogem fnyty idogyty bylo bogye. 1290 Tehdy kral Darius ftogye, kfwym wogyem przygedny horzye mluwy v wely pokorzye, [14^ hakz, ktoz tu byefye, taky — lecz bohat ychudy — wfaky 1295 geho rzyecz pokornu flyfye — an knym mluwy velmy tyfye — neby tak frdcze twrdeho, by nepolitowal geho. 1305 1310 1315 1320 1325 1330 1335 »Slyfte'', wecze, ,,czftny otczyczy, 1340 1300 wfye flechty przyedfy dyedyczy! kazdy was fwu flechtu wzwyeda wzpomyenfye nafweho dyeda, St. Veiter Bruchstück. 17 zkakehos poffel poroda. Nenye tak twrda przyhoda, by te nemohl podrzety, chezefly fwu flechtu pomnyety, kak yeft fpaczyty doftoyna, 1ez ffye nynye dyege woyna, kdezfto yeft fluha wzhofpodu, wnyz mlady zwyerz plowe wzwodu, neb ypoflez wezme fkodu. Takez to blaznywe robye, gyez mye wzbuzugye proty fobye, nanyehoz nalehu tako, 1akz mne nezbude nykako. Czo gye wzpachal, famy wyzte, gyez protywno gyeft zagyfte; ıwas kazdy dywfye tomu, kdyz ffe kto przyeczy komu, gehoz fu fye moczny kraly ımoczna knyezata baly. Wzpomyentez, ze fte fwobodny, atyto hoftye nehodny, gyz ffu porobeny wamy. Pomyfflyte nato famy profwu czeft ytake promye: acz ny fwu moczy polomye, ezeft yzbozye potratyme, 1akz ffye wyecz neoprawyme. V wyerzye fobye wfytezy ftoyte 1 memu {ye {nu okoyte; nebo {ye ten, acz boh raczy, pomey czfty nagyewye zraczy. Wydyech wefnye rzyeczfke ftany, gez fu nam, bohda, poddany, ande ponych ohen taky ot zemye az podoblaky; agych kral ftafye przyedemnu, chtye czoffy mluwyty femnu, ananyem zlatte okowy aplaft akfamyta nowy; ipofta przyedemnu malo. [15°] Tot myfye yeft wefnye zdalo. 1264. Apye, von H. verbessert. 1266. Hinter pyefyeho steht noch mnoho, das schon H. strich. wyety, von H. verbessert. Vor tyfye ist in der Hs. myle gestrichen. 1306—11: Interpunktion nach Vÿb. und H-P. (anders 1323/4: Interpunktion nach Vyb. 1302. Wzpyenfye. Krok 7, 2; LF. 19, 84). te. 1330. wfytey. — ftoyte = sstojte. 1340. Anyem, von H. verbessert. {., das zu tilgen ist. 1278. In neffyechu ist hinter n ein y getilgt. 1294. Zur Interpunktion s. Krok 6, 436. 1285. 1296. 1297. Neb, eon H. verbessert. 1325. Pomyffl 1333. Vor czíty steht in der Hs.
V. 1263—1343.] ratyftye gych poftrzyebrzyena a kopye wfye pozzlaczena. 1265 Gezczes kromye toho wfycho gmyegyefye lyda pyefyeho dwakrat tyffyczew trzydczety; ty byechu nato pogyety, aby protyech lydy hrozu 1270 neprotrzyel ffye nykte kwozu. Bye obyezey czafa toho, 1iakoze doma nykoho fwe czeledy neoftawyly, zeny, dyety, wfye pogely. 1275 Abyefye kral wzal wtu dobu matku, zenu, dyety ffobu, aczot mzhow patfet mozechu, to ffnym poklada neffyechu. Zatyem lechczeyfy lyd przyde, 1280 genz mnozftwem zczyfla wynyde. Iuz blyz febe ftachu dwogye, rzyeczfke ypohanfke woge, czekayucze ffobu ftranu druheho dne fwyetloft ranu; 1285 neb gym bye wyedyety dano, ze, yakz gytrzye bude rano, kdaffye fluncze profwyety, tu {ye fpolu wogem fnyty idogyty bylo bogye. 1290 Tehdy kral Darius ftogye, kfwym wogyem przygedny horzye mluwy v wely pokorzye, [14^ hakz, ktoz tu byefye, taky — lecz bohat ychudy — wfaky 1295 geho rzyecz pokornu flyfye — an knym mluwy velmy tyfye — neby tak frdcze twrdeho, by nepolitowal geho. 1305 1310 1315 1320 1325 1330 1335 »Slyfte'', wecze, ,,czftny otczyczy, 1340 1300 wfye flechty przyedfy dyedyczy! kazdy was fwu flechtu wzwyeda wzpomyenfye nafweho dyeda, St. Veiter Bruchstück. 17 zkakehos poffel poroda. Nenye tak twrda przyhoda, by te nemohl podrzety, chezefly fwu flechtu pomnyety, kak yeft fpaczyty doftoyna, 1ez ffye nynye dyege woyna, kdezfto yeft fluha wzhofpodu, wnyz mlady zwyerz plowe wzwodu, neb ypoflez wezme fkodu. Takez to blaznywe robye, gyez mye wzbuzugye proty fobye, nanyehoz nalehu tako, 1akz mne nezbude nykako. Czo gye wzpachal, famy wyzte, gyez protywno gyeft zagyfte; ıwas kazdy dywfye tomu, kdyz ffe kto przyeczy komu, gehoz fu fye moczny kraly ımoczna knyezata baly. Wzpomyentez, ze fte fwobodny, atyto hoftye nehodny, gyz ffu porobeny wamy. Pomyfflyte nato famy profwu czeft ytake promye: acz ny fwu moczy polomye, ezeft yzbozye potratyme, 1akz ffye wyecz neoprawyme. V wyerzye fobye wfytezy ftoyte 1 memu {ye {nu okoyte; nebo {ye ten, acz boh raczy, pomey czfty nagyewye zraczy. Wydyech wefnye rzyeczfke ftany, gez fu nam, bohda, poddany, ande ponych ohen taky ot zemye az podoblaky; agych kral ftafye przyedemnu, chtye czoffy mluwyty femnu, ananyem zlatte okowy aplaft akfamyta nowy; ipofta przyedemnu malo. [15°] Tot myfye yeft wefnye zdalo. 1264. Apye, von H. verbessert. 1266. Hinter pyefyeho steht noch mnoho, das schon H. strich. wyety, von H. verbessert. Vor tyfye ist in der Hs. myle gestrichen. 1306—11: Interpunktion nach Vÿb. und H-P. (anders 1323/4: Interpunktion nach Vyb. 1302. Wzpyenfye. Krok 7, 2; LF. 19, 84). te. 1330. wfytey. — ftoyte = sstojte. 1340. Anyem, von H. verbessert. {., das zu tilgen ist. 1278. In neffyechu ist hinter n ein y getilgt. 1294. Zur Interpunktion s. Krok 6, 436. 1285. 1296. 1297. Neb, eon H. verbessert. 1325. Pomyffl 1333. Vor czíty steht in der Hs.
Strana 18
18 St. Veiter Bruchstück. [V. 1344—1418. 1350 1355 1360 1365 1370 Gyeftye wyecz lepſyeho wyedye, gefto wam potom powyedye. On tak gyeftye ſtogye mluwy, az przytecze zrzyeczkych wogy poſſel, prawye ty nowyny, ze gyz rzyeczíke hrdyny ſwym kralem yſwu wſy moczy zaſſye byezye y dnem ynoczy kromye czeſty whory, ſkaly. By krzyk vwogyech nemaly, ande sye wſyczkny weſſele akonye przydaty wele. Ayakz gym kony przydachu aprzyeſrzyeku ſye przyebrachu kromye rozmyſlenye wſyeho, netbagycz nakrale ſweho, czoz mohu wyboſty ſkony, to bez czeſty kazdy hony, chtye ponych prwe vteczy, mnyecze, by byezely Rzyeczy. 1400 Kam twa, kraly, mocz poſpyecha, kdezty nebude doſmyecha ? Kam tam newyehlaſnye byezys ? Kamo taku zbrogy ſtyezys ? Za mnys, by tam vtyezal? Za mnys, ze by przyedtobu byezal, gehoz geſt gedyna pecze, byty nezbyl geho mecze? 1385 [15b 1390 1395 Iuz blyz Saraczeny byechu kmyeſtu, gemuz Jíkon dyechu, 1410 wnyemz kral rzyeczíky tehdy byeſye, 1375 kdez ſwymy woyny lezeſye. Tehdy rzyeczſka ſtrazye pozna, ze pohanſtwa zbrogye hrozna. Aſnadno byeſye poznaty, komuz bylo nato ptaty; 1380 neb gych bye mnoho bezcziſla, 1405 1415 kazdy zena bezrozmyſla; akadyz koly hnachu, 1akzto mhla byeſye otprachu. Sehna gezdecz, ſtrazye nahly, prawye, ze pohany przitahly. Tu krzyk ſproſtrzyechu welyky, odyeny chcze rad wſyelyky; ayakz ktery panoſye ſlowe, tak toho pan yeho zowe : on Radwana, zen Mladotu afſen Jana, on Radotu. On ſpalnyerz yuz naſye wlecze, aſſen potrzyebugye mecze; nanom gyz zeleza brnye, aſſen tepruw vſypa brnye; nyektery gyz wzpyna platy, aſſen yuz drzy ſtyt zlatty; onen yuz ſſedy nakony, aſſen doſpyew, orz yuz prohony. Druh druhu konye przydawa podle wogenſkeho prawa. Zamaly czas pohowyechu, az wſychny zayedno doſpyechu; wſak nayprwe kral byl doſpyel, aktoz mohl, ten ponyem poſpyel. Wtu dobu ſpolu ſye potkachu, zporzyedywſye wſychnu ſwu drahu. Kral rzyeczſky naprwe wzwaza awſyem ſwym teze rozkaza; rytyerſtwo ſye onyem ſhrnu. Tu kneprzatelom poprnu takzto koly wlk zamrly, ienz prohlad otwyefi krly, zanymz laczny ftyenczy teku, hladem fotnye nohy wleku, poteku zanym mlaſtyecze, przygyeſti ſye rady chtyecze; akdez vzrzye ſtado vpoly, 1345 1346. ftogye mluwy lies mluvě stojí, des Reimes wegen von Jir. ver- bessert. 1347. Acz, von H-P. verbessert. 1348. Aprawye: von Jir. ver- bessert (vgl. Gu. 2, 372 „nuntius“). 1350. ſwym = s svým mit H; ſwu = s svú mit Prusík. 1351. Das erste y ist Metri causa mit H. zu streichen. 1363. rzyczy. 1368/69: ze 1369 gehört in den Vers 1368 vor by; durch die Umstellung werden beide Verse achtsilbig (Krok 7, 3). 1375. swymy = s svými mit Výb. 1386. ſproftryechu. 1388. a ist Metri causa mít Prusík zu streichen. 1396. Nektery. 1399. Vor orz ist z ausgekratzt. 1410. Interpunktion nach LF. 19, 86. 1413. Ursprünglich stand otwyefy, durch Rasur ist aus dem y ein 1 gemacht. 1414. ftyencz. 1417. Vor chtyecze ist ein k getilgt (ogl. kczy V. 394).
18 St. Veiter Bruchstück. [V. 1344—1418. 1350 1355 1360 1365 1370 Gyeftye wyecz lepſyeho wyedye, gefto wam potom powyedye. On tak gyeftye ſtogye mluwy, az przytecze zrzyeczkych wogy poſſel, prawye ty nowyny, ze gyz rzyeczíke hrdyny ſwym kralem yſwu wſy moczy zaſſye byezye y dnem ynoczy kromye czeſty whory, ſkaly. By krzyk vwogyech nemaly, ande sye wſyczkny weſſele akonye przydaty wele. Ayakz gym kony przydachu aprzyeſrzyeku ſye przyebrachu kromye rozmyſlenye wſyeho, netbagycz nakrale ſweho, czoz mohu wyboſty ſkony, to bez czeſty kazdy hony, chtye ponych prwe vteczy, mnyecze, by byezely Rzyeczy. 1400 Kam twa, kraly, mocz poſpyecha, kdezty nebude doſmyecha ? Kam tam newyehlaſnye byezys ? Kamo taku zbrogy ſtyezys ? Za mnys, by tam vtyezal? Za mnys, ze by przyedtobu byezal, gehoz geſt gedyna pecze, byty nezbyl geho mecze? 1385 [15b 1390 1395 Iuz blyz Saraczeny byechu kmyeſtu, gemuz Jíkon dyechu, 1410 wnyemz kral rzyeczíky tehdy byeſye, 1375 kdez ſwymy woyny lezeſye. Tehdy rzyeczſka ſtrazye pozna, ze pohanſtwa zbrogye hrozna. Aſnadno byeſye poznaty, komuz bylo nato ptaty; 1380 neb gych bye mnoho bezcziſla, 1405 1415 kazdy zena bezrozmyſla; akadyz koly hnachu, 1akzto mhla byeſye otprachu. Sehna gezdecz, ſtrazye nahly, prawye, ze pohany przitahly. Tu krzyk ſproſtrzyechu welyky, odyeny chcze rad wſyelyky; ayakz ktery panoſye ſlowe, tak toho pan yeho zowe : on Radwana, zen Mladotu afſen Jana, on Radotu. On ſpalnyerz yuz naſye wlecze, aſſen potrzyebugye mecze; nanom gyz zeleza brnye, aſſen tepruw vſypa brnye; nyektery gyz wzpyna platy, aſſen yuz drzy ſtyt zlatty; onen yuz ſſedy nakony, aſſen doſpyew, orz yuz prohony. Druh druhu konye przydawa podle wogenſkeho prawa. Zamaly czas pohowyechu, az wſychny zayedno doſpyechu; wſak nayprwe kral byl doſpyel, aktoz mohl, ten ponyem poſpyel. Wtu dobu ſpolu ſye potkachu, zporzyedywſye wſychnu ſwu drahu. Kral rzyeczſky naprwe wzwaza awſyem ſwym teze rozkaza; rytyerſtwo ſye onyem ſhrnu. Tu kneprzatelom poprnu takzto koly wlk zamrly, ienz prohlad otwyefi krly, zanymz laczny ftyenczy teku, hladem fotnye nohy wleku, poteku zanym mlaſtyecze, przygyeſti ſye rady chtyecze; akdez vzrzye ſtado vpoly, 1345 1346. ftogye mluwy lies mluvě stojí, des Reimes wegen von Jir. ver- bessert. 1347. Acz, von H-P. verbessert. 1348. Aprawye: von Jir. ver- bessert (vgl. Gu. 2, 372 „nuntius“). 1350. ſwym = s svým mit H; ſwu = s svú mit Prusík. 1351. Das erste y ist Metri causa mit H. zu streichen. 1363. rzyczy. 1368/69: ze 1369 gehört in den Vers 1368 vor by; durch die Umstellung werden beide Verse achtsilbig (Krok 7, 3). 1375. swymy = s svými mit Výb. 1386. ſproftryechu. 1388. a ist Metri causa mít Prusík zu streichen. 1396. Nektery. 1399. Vor orz ist z ausgekratzt. 1410. Interpunktion nach LF. 19, 86. 1413. Ursprünglich stand otwyefy, durch Rasur ist aus dem y ein 1 gemacht. 1414. ftyencz. 1417. Vor chtyecze ist ein k getilgt (ogl. kczy V. 394).
Strana 19
V. 1419—1503.] wyffunucze fye nanye zdoly. 1420 Takz wlku przybude fyly afezenczy mu budu czyly; ayakz fye kftadu przyprne, kazde fkotye ftrachi ftrne, nefmyeti fye bude hnuty 1425 any kamo pobyehnuty. Iakoz wlczye czynye ftadu, tak Rzyeczy vpohany fpadu. Kral pohanfky by tyem wzruzen; vzrzyew to, ze yeft obluzen, 1430 otftupy ho wfye nadyegye, newyedyefye, czo zyw zdyegye. Tak fye byefye hroznye vftrafyl aktomu wefken lyd fplafyl, pocze fye ftawyety ochotnye, 1435 ze ftrachy mluwyefye fotnye! Nahloft fye nyczemu nehody; ktoz fye fkrotkofty obchody, nadneprzately wewody. Awfak fye domyfly toho, 1440 magye wyecze lydy mnoho, arzka: ,,Jakz naftupy nanye, offadye gye fkazde ftranye polomy gye bezpakofty, — — — Dobrzye bye vmylílyl tako, 1445 ale wfak fye fta gynako; nebo ktoz fam ffobye hrzyma, [162]tomu burzye nycz neotgyma, lecz bud leto lecz bud zyma. Iuz nafpyezy prawye ftafye 1450 kralrzyeczfky, kdez boge czekafye, zporzyedyw kazdeho ktomu, wkterem krzydle byty komu, afam przyedfaftupem wczele, kboyowy hotow dofpyele. 1455 Podle nyeho vprawe ftrany byechu wytyezy ftawany: fyn Permenyow, Nykanor, ayeho bratr Polykanor, zatym Czenos, Ptolomeus, 1460 Perdykas, Klytus, Tydeus. 1465 1470 1475 1480 1485 1490 1495 St. Veiter Bruchstück. 19 To wfyeczko gynofye mlade akazdy zaftupem wladne. Potyech pak nalewey ftranye, kdez poczatek kazdy ranyc, Permenyo byefye poftawen, pozyty muz, wfak nezbawen, zatym geho fyn Phylota. To pak byefye lepfye rota. Tu byefye Antygon, Kraterus apotyech wytyez Sewerus. lakz ty prawy, to ty byechu, gez zaftupy wladnyechu. Tehdy kral kopye dofahna, maleezko orzye powftahna, fwe flechtyeze vpomanu, zrzye nanu ynaffy ftranu, chtye poznaty gych vtrobu, kto fnym myeny wtu dobu: neb czo ktere frdeze myeny, wkterey woly neb wechtyeny, to wfye znaty nawezrzyeny. Pany prozbu ochotywye a chuzfym dary flybugye. Zatyem maleczko poftogye, prwe nez dogyedu bogye: „Ktoz fte,'* wecze, „ffem pozwany, chuzífye panoftwo ypany! wafy dyedowe yprzyedezy — rozlyczny fu nato fwyedczy — gfu nepokoy wezdy ftrzyely, pronyezto gfu yezeft wzely; ayakz gífu byly dyedowe, takez budte ywnukowe, kazdy nafwoy rod fpomana. Dnes wam yeft czeft wrucze dana, acz yedno budete chtyety fwu flechtu yrod pomnyety. Dnes yeft yuz czas przyffal toho, 1ehoz ffyem zadal przyemnoho; [16b]Jdnes nepokoy bude kraczen 1501 awas kazdy pobohaczen; mnye dobreho flowa przyeyte affobye wfye zbozye myeyte! 1420. Kakz, LF. 19, 87 gebessert egl. V. 1922. Es ist direkte Rede s. LF. 19, 87. überliefert. 1441—43 ist fehlerhaft 1441 Ayakz. 1442 Offady. 1443. Polomyw; hinter 1443 fehlt der Reimvers : etwa mit Krok 7, 6 „majč na to moci dosti'* nach Gu. 2, 416 ,,vi .. . multa''. 1482. ochotywye wol — ochocuje. 1480. wkterey — v které j'. Pronyez to. 1459. zenos. 1467. pylota. 1491.
V. 1419—1503.] wyffunucze fye nanye zdoly. 1420 Takz wlku przybude fyly afezenczy mu budu czyly; ayakz fye kftadu przyprne, kazde fkotye ftrachi ftrne, nefmyeti fye bude hnuty 1425 any kamo pobyehnuty. Iakoz wlczye czynye ftadu, tak Rzyeczy vpohany fpadu. Kral pohanfky by tyem wzruzen; vzrzyew to, ze yeft obluzen, 1430 otftupy ho wfye nadyegye, newyedyefye, czo zyw zdyegye. Tak fye byefye hroznye vftrafyl aktomu wefken lyd fplafyl, pocze fye ftawyety ochotnye, 1435 ze ftrachy mluwyefye fotnye! Nahloft fye nyczemu nehody; ktoz fye fkrotkofty obchody, nadneprzately wewody. Awfak fye domyfly toho, 1440 magye wyecze lydy mnoho, arzka: ,,Jakz naftupy nanye, offadye gye fkazde ftranye polomy gye bezpakofty, — — — Dobrzye bye vmylílyl tako, 1445 ale wfak fye fta gynako; nebo ktoz fam ffobye hrzyma, [162]tomu burzye nycz neotgyma, lecz bud leto lecz bud zyma. Iuz nafpyezy prawye ftafye 1450 kralrzyeczfky, kdez boge czekafye, zporzyedyw kazdeho ktomu, wkterem krzydle byty komu, afam przyedfaftupem wczele, kboyowy hotow dofpyele. 1455 Podle nyeho vprawe ftrany byechu wytyezy ftawany: fyn Permenyow, Nykanor, ayeho bratr Polykanor, zatym Czenos, Ptolomeus, 1460 Perdykas, Klytus, Tydeus. 1465 1470 1475 1480 1485 1490 1495 St. Veiter Bruchstück. 19 To wfyeczko gynofye mlade akazdy zaftupem wladne. Potyech pak nalewey ftranye, kdez poczatek kazdy ranyc, Permenyo byefye poftawen, pozyty muz, wfak nezbawen, zatym geho fyn Phylota. To pak byefye lepfye rota. Tu byefye Antygon, Kraterus apotyech wytyez Sewerus. lakz ty prawy, to ty byechu, gez zaftupy wladnyechu. Tehdy kral kopye dofahna, maleezko orzye powftahna, fwe flechtyeze vpomanu, zrzye nanu ynaffy ftranu, chtye poznaty gych vtrobu, kto fnym myeny wtu dobu: neb czo ktere frdeze myeny, wkterey woly neb wechtyeny, to wfye znaty nawezrzyeny. Pany prozbu ochotywye a chuzfym dary flybugye. Zatyem maleczko poftogye, prwe nez dogyedu bogye: „Ktoz fte,'* wecze, „ffem pozwany, chuzífye panoftwo ypany! wafy dyedowe yprzyedezy — rozlyczny fu nato fwyedczy — gfu nepokoy wezdy ftrzyely, pronyezto gfu yezeft wzely; ayakz gífu byly dyedowe, takez budte ywnukowe, kazdy nafwoy rod fpomana. Dnes wam yeft czeft wrucze dana, acz yedno budete chtyety fwu flechtu yrod pomnyety. Dnes yeft yuz czas przyffal toho, 1ehoz ffyem zadal przyemnoho; [16b]Jdnes nepokoy bude kraczen 1501 awas kazdy pobohaczen; mnye dobreho flowa przyeyte affobye wfye zbozye myeyte! 1420. Kakz, LF. 19, 87 gebessert egl. V. 1922. Es ist direkte Rede s. LF. 19, 87. überliefert. 1441—43 ist fehlerhaft 1441 Ayakz. 1442 Offady. 1443. Polomyw; hinter 1443 fehlt der Reimvers : etwa mit Krok 7, 6 „majč na to moci dosti'* nach Gu. 2, 416 ,,vi .. . multa''. 1482. ochotywye wol — ochocuje. 1480. wkterey — v které j'. Pronyez to. 1459. zenos. 1467. pylota. 1491.
Strana 20
20 St. Veiter Bruchstück. [V. 1504—1585. 1510 1515 1520 1525 1530 1535 patrzye, by ſye czítny nahodyl, Patrzy kazdy nany wogye, 1545 gehoz by ſye kopym hodyl. 1505 kakt ſye vzlatywſye ſtogye! Sta ſye mu czítna przyhoda, Snad gſſu ſye nayhru wybraly aneproto, by boy braly ? potka gey ſyrſky wewoda, Wyzte, kakt nanych zlatto horzy, Aretas bye menowany, naylepſy mezy pohany; pronyezto dnes budu whorzy, kdyzto prokorzyſt gye ſwlaczye 1550 ten gmyefye nahelmye kamen akonmy gye nahy ſtlaczye. pyrop, genz swyety wnyz plamen. Ten potka krale rzyeczkeho; Kakt ſtogye ſebe ſyrocze! prwu ranu kopye ſweho Wyzy, ze ſu napoſkocze. 1170 Czoz mluwy, dobrzie poznate, proſrzyed ſtyta ſye ho hody, 1555 zetrzye kopye, wſak neuſkody. az ſkrzye gych ſtyty zlatte zelezna kopye proſkoczye, Kral ſye mu brzo oplaty a z gych ſrdcze krwe vtoczye. arychle mu zywotka vkraty; neb yakoz gyey rychle potka, Gyeftye bych kwam mluwyl neymye przyednym zywotka: wyecze, ale ſtrach, ze pobyehnu krzyeczye. 1560 ſtyt, platy, brnye gmu protcze, on ſpade, kon ſyemu potcze, Poſpyeſmyz — yuzty ſſrſſye — drzyewe nezſſye prycz rozprſſye." wſamem ſrdczy kopye przyekla; Rzka tak, kopye nawrzye, ten prwy gyde dopekla. ſpade wneprzately brzye, Tehdy ſye zaſtup zamyeſy — 1565 byechu v woyſtye lyty czyeſy — nez kdy kamen wrhu zpraka. Taky krzyk yhroza taka ande Ptolomeus f Klytem, ifſen yon zlattym ftytem, by v wogyech ſtranu obu, akoz ſſye zdaſye wtu dobu, fakzto dwa lwy hladowyta nebo dwa wlky neſſyta by ſſye yuz weſwyet borzyl, profrzyed ſtada owczye ſwyeze, 1570 taky ſye tu krzyk bye ſtworzyl, takez ona dwa wytyeze ande kony wtyeſkny rzyechczy nakoho ſye obratyta, ameczy wodyeny ſkrzyechczy, ande zluczyſt negedna ſtrzyela tomu zywotka vkratyta. wynde yffamoſtrzyela. Neb kdyz Klytus f Artofilem, 1575 ſen yon naorzy czylem, Nykdy zprzyewala ygednoho neſpadne kropy tak mnoho. bodeta naſye kopyma, wznydu drzyzhy mezy nyma; zatyem ſye potkaſta ſama Iuz bye trub nycz neſliſyety, konmy, prſmy yhlawama, proprach nebe newydyety. 1580 ayakz ſſye druh zdruhem ſrazy, Tehdy naprwnyem pohnany, ſpadeſta konma przyez wazy. kdez lepſy ſtachu pohany, Tak ſſye twrdye ſeſla byeſta, kdeztoſye koruhwy ſtwyechu, iakz zaumrla lezyeſta, kdez ſſye ſtyty zlattem lſknyechu, tam ſſye kral rzyeczſky oborzy, nemohucze wlaſty ſſobu 1585 zotrapa welyku mdlobu. wznymagye ſye naſwem orzy, 1540 1509. Pronyz to. 1510. Kdyz to — wzwlaczye. 1511. wſtlaczye. 1515. ſkrzycze. 1516. Zelena. 1517. Az (richtig erklärt von Jir.4). 1519. Vor krzyeczye ist krz ausgekratzt. 1530 wtyefknye. 1531 Vor wodyeny ist wod gestrichen. 1533. yffamoſtrzyela = i z samostřiela mit Jir. 1544. Hinter by ist ein e getilgt. 1557. Metri causa streicht Krok 7, 8 a und mu(?). 1566. ſklytem. 1567. zlattym = s zlatým mit Výb. 1572. Nakoh. 1574. fartofilem.
20 St. Veiter Bruchstück. [V. 1504—1585. 1510 1515 1520 1525 1530 1535 patrzye, by ſye czítny nahodyl, Patrzy kazdy nany wogye, 1545 gehoz by ſye kopym hodyl. 1505 kakt ſye vzlatywſye ſtogye! Sta ſye mu czítna przyhoda, Snad gſſu ſye nayhru wybraly aneproto, by boy braly ? potka gey ſyrſky wewoda, Wyzte, kakt nanych zlatto horzy, Aretas bye menowany, naylepſy mezy pohany; pronyezto dnes budu whorzy, kdyzto prokorzyſt gye ſwlaczye 1550 ten gmyefye nahelmye kamen akonmy gye nahy ſtlaczye. pyrop, genz swyety wnyz plamen. Ten potka krale rzyeczkeho; Kakt ſtogye ſebe ſyrocze! prwu ranu kopye ſweho Wyzy, ze ſu napoſkocze. 1170 Czoz mluwy, dobrzie poznate, proſrzyed ſtyta ſye ho hody, 1555 zetrzye kopye, wſak neuſkody. az ſkrzye gych ſtyty zlatte zelezna kopye proſkoczye, Kral ſye mu brzo oplaty a z gych ſrdcze krwe vtoczye. arychle mu zywotka vkraty; neb yakoz gyey rychle potka, Gyeftye bych kwam mluwyl neymye przyednym zywotka: wyecze, ale ſtrach, ze pobyehnu krzyeczye. 1560 ſtyt, platy, brnye gmu protcze, on ſpade, kon ſyemu potcze, Poſpyeſmyz — yuzty ſſrſſye — drzyewe nezſſye prycz rozprſſye." wſamem ſrdczy kopye przyekla; Rzka tak, kopye nawrzye, ten prwy gyde dopekla. ſpade wneprzately brzye, Tehdy ſye zaſtup zamyeſy — 1565 byechu v woyſtye lyty czyeſy — nez kdy kamen wrhu zpraka. Taky krzyk yhroza taka ande Ptolomeus f Klytem, ifſen yon zlattym ftytem, by v wogyech ſtranu obu, akoz ſſye zdaſye wtu dobu, fakzto dwa lwy hladowyta nebo dwa wlky neſſyta by ſſye yuz weſwyet borzyl, profrzyed ſtada owczye ſwyeze, 1570 taky ſye tu krzyk bye ſtworzyl, takez ona dwa wytyeze ande kony wtyeſkny rzyechczy nakoho ſye obratyta, ameczy wodyeny ſkrzyechczy, ande zluczyſt negedna ſtrzyela tomu zywotka vkratyta. wynde yffamoſtrzyela. Neb kdyz Klytus f Artofilem, 1575 ſen yon naorzy czylem, Nykdy zprzyewala ygednoho neſpadne kropy tak mnoho. bodeta naſye kopyma, wznydu drzyzhy mezy nyma; zatyem ſye potkaſta ſama Iuz bye trub nycz neſliſyety, konmy, prſmy yhlawama, proprach nebe newydyety. 1580 ayakz ſſye druh zdruhem ſrazy, Tehdy naprwnyem pohnany, ſpadeſta konma przyez wazy. kdez lepſy ſtachu pohany, Tak ſſye twrdye ſeſla byeſta, kdeztoſye koruhwy ſtwyechu, iakz zaumrla lezyeſta, kdez ſſye ſtyty zlattem lſknyechu, tam ſſye kral rzyeczſky oborzy, nemohucze wlaſty ſſobu 1585 zotrapa welyku mdlobu. wznymagye ſye naſwem orzy, 1540 1509. Pronyz to. 1510. Kdyz to — wzwlaczye. 1511. wſtlaczye. 1515. ſkrzycze. 1516. Zelena. 1517. Az (richtig erklärt von Jir.4). 1519. Vor krzyeczye ist krz ausgekratzt. 1530 wtyefknye. 1531 Vor wodyeny ist wod gestrichen. 1533. yffamoſtrzyela = i z samostřiela mit Jir. 1544. Hinter by ist ein e getilgt. 1557. Metri causa streicht Krok 7, 8 a und mu(?). 1566. ſklytem. 1567. zlattym = s zlatým mit Výb. 1572. Nakoh. 1574. fartofilem.
Strana 21
V. 1586—1671.] St. Veiter Bruchstück. 21 1590 1595 1600 1615 lowecz gey yako vkradne: 1630 takez wytyeze onoho potka Saraczenstwa mnoho. Wten czas budyeſye beznyeho, by nebylo otcze geho. Ten ſ Kraterem a f Wolkonem, ſ Czenofſem a ſ Antygonem przyſpyechu brzo k Fylotye. Czoz ſy gych ſlychal wty rotye, wtom pobyty ywtom hluku, ten kazdy ſam naſwu ruku czlowyekow blyz doſta zaby, wſak ſwe ſyly nepoſlaby. Tu ten boy poſta nadluzye, mnohy proto doſfal nuzye. Zdruhe ſtrany tu blyz ſtaſye bratr Philotow, genz boy braſye, ſeka lydy zde onady. Tu nan wytyeze gynoch mlady, gemus Endynyus dyechu; zly mu czas przygyde pohrzyechu! Neb yakz potka Nykanora, nakratcze ſobu obora, kopym gemu ſtyt obrazy, wſak ho nyczſye nepokazy; tak ſye mdle otruty kopye, fakzto kdyz zburzye kropye nyekde natwrdy dom ſpadne: tak ono dyetye neradne Nykanoru ſye otruty. Hnyewy fye Nykanor ſmuty. Zle ſye ſtawa proty zlemu: brzo ſye oplaty gyemu; bezewſyeho pomeſkanye puſty mecz polewy ſtranye, poczen ot oka leweho, przyepuſty az dodruheho. Staſſye take blyz ottoho zaſtup wewody gednoho, genz Neguzar flowyefye ; ten Rzyeky wſye tu udywyeſye, 1670 k woynye naſylnye rozumny, kazdy ſyeczy welmy vmny, Inhed Clytus wtu hodynu, fakz malo ho mdloba mynu, drzyewe ſye nez on oprawye, przyſtupye mu blyzye khlawye, prwe nezly ſye nadwyzye, hlawu gemu meczem ſtrzyzye. By boy twrdy ſkazde ſtrany mezy Rzyeky ypohany, az Mazeus pohan wytecze, proty neprzatelom krzycze. Ten naprwnyem ſwem potkany pyet Rzyekow doſmrty rany: o gednoho kopye przyekla, wdruheho noz dopyeſty wekla, trzyetyeho meczem vhlawy, cztwrteho mlatem vnawy, napateho ſye nawraty, toho yſkonyem przyewraty. Tu ſyecz kdyz vzrzye Phylota, 1605 by gmu lyto ſwych zywota; [17b na Mazea tam pomyeny, an ſye ftwye wzlattem odyeny. Prwe nezly vnyeho by, deſſet pohan mlatem zby. 1610 Ottyech ſye tam przycz obratye, wytyezſky ſwoy mecz wychwatye, tu ſye mu ſeſt namyerzy, ty wſyczkny byechu rytyerzy; ty gey wezly czas potkachu, Phylotafow mecz poznachu. [18a Nedluho onych oſtupa, az dogylecz mecz wnych ſkupa 1660 awſedmem mecze otehna; tu gey pohanſtwo obehna! 1620 Iakzto koly weprz dywoky, enzto ma ſyroke ſkoky, kdyz nan wywru lagy nyekde wluzye nebo whagy, budely neuczyena lagye, ftane weprz, nycz nedbagye; acz ktery pes knyemu wnoczy, wezma ranu yotſkoczy; pakly nan wywru pſy wnadne, 1635 1640 1645 1650 1655 1665 1625 1594. Nach pohan schrieb der Schreiber zuerst wytyezye, das er dann strich. 1612. Vor feft ergänzen des Metrums wegen H., Výb., H-P. jich. 1620. Iakz to. 1622. Der Vers ist korrupt: vor láji ergänzte H., Výb. rychlú, Krok 7, 9 psovú. 1634. ſkraterem afwolkonem. 1635. Sczenoffen afantygonem. 1636. kfylotye. 1647. tu strich Jir.3 Metri causa. 1650. nykonora. 1655. zbo- rzye. 1668. neguzal. 1669. ſwyetu dywyefye. 1671. kazdy = k každý.
V. 1586—1671.] St. Veiter Bruchstück. 21 1590 1595 1600 1615 lowecz gey yako vkradne: 1630 takez wytyeze onoho potka Saraczenstwa mnoho. Wten czas budyeſye beznyeho, by nebylo otcze geho. Ten ſ Kraterem a f Wolkonem, ſ Czenofſem a ſ Antygonem przyſpyechu brzo k Fylotye. Czoz ſy gych ſlychal wty rotye, wtom pobyty ywtom hluku, ten kazdy ſam naſwu ruku czlowyekow blyz doſta zaby, wſak ſwe ſyly nepoſlaby. Tu ten boy poſta nadluzye, mnohy proto doſfal nuzye. Zdruhe ſtrany tu blyz ſtaſye bratr Philotow, genz boy braſye, ſeka lydy zde onady. Tu nan wytyeze gynoch mlady, gemus Endynyus dyechu; zly mu czas przygyde pohrzyechu! Neb yakz potka Nykanora, nakratcze ſobu obora, kopym gemu ſtyt obrazy, wſak ho nyczſye nepokazy; tak ſye mdle otruty kopye, fakzto kdyz zburzye kropye nyekde natwrdy dom ſpadne: tak ono dyetye neradne Nykanoru ſye otruty. Hnyewy fye Nykanor ſmuty. Zle ſye ſtawa proty zlemu: brzo ſye oplaty gyemu; bezewſyeho pomeſkanye puſty mecz polewy ſtranye, poczen ot oka leweho, przyepuſty az dodruheho. Staſſye take blyz ottoho zaſtup wewody gednoho, genz Neguzar flowyefye ; ten Rzyeky wſye tu udywyeſye, 1670 k woynye naſylnye rozumny, kazdy ſyeczy welmy vmny, Inhed Clytus wtu hodynu, fakz malo ho mdloba mynu, drzyewe ſye nez on oprawye, przyſtupye mu blyzye khlawye, prwe nezly ſye nadwyzye, hlawu gemu meczem ſtrzyzye. By boy twrdy ſkazde ſtrany mezy Rzyeky ypohany, az Mazeus pohan wytecze, proty neprzatelom krzycze. Ten naprwnyem ſwem potkany pyet Rzyekow doſmrty rany: o gednoho kopye przyekla, wdruheho noz dopyeſty wekla, trzyetyeho meczem vhlawy, cztwrteho mlatem vnawy, napateho ſye nawraty, toho yſkonyem przyewraty. Tu ſyecz kdyz vzrzye Phylota, 1605 by gmu lyto ſwych zywota; [17b na Mazea tam pomyeny, an ſye ftwye wzlattem odyeny. Prwe nezly vnyeho by, deſſet pohan mlatem zby. 1610 Ottyech ſye tam przycz obratye, wytyezſky ſwoy mecz wychwatye, tu ſye mu ſeſt namyerzy, ty wſyczkny byechu rytyerzy; ty gey wezly czas potkachu, Phylotafow mecz poznachu. [18a Nedluho onych oſtupa, az dogylecz mecz wnych ſkupa 1660 awſedmem mecze otehna; tu gey pohanſtwo obehna! 1620 Iakzto koly weprz dywoky, enzto ma ſyroke ſkoky, kdyz nan wywru lagy nyekde wluzye nebo whagy, budely neuczyena lagye, ftane weprz, nycz nedbagye; acz ktery pes knyemu wnoczy, wezma ranu yotſkoczy; pakly nan wywru pſy wnadne, 1635 1640 1645 1650 1655 1665 1625 1594. Nach pohan schrieb der Schreiber zuerst wytyezye, das er dann strich. 1612. Vor feft ergänzen des Metrums wegen H., Výb., H-P. jich. 1620. Iakz to. 1622. Der Vers ist korrupt: vor láji ergänzte H., Výb. rychlú, Krok 7, 9 psovú. 1634. ſkraterem afwolkonem. 1635. Sczenoffen afantygonem. 1636. kfylotye. 1647. tu strich Jir.3 Metri causa. 1650. nykonora. 1655. zbo- rzye. 1668. neguzal. 1669. ſwyetu dywyefye. 1671. kazdy = k každý.
Strana 22
22 St. Veiter Bruchstück. [V. 1672—1756. 1680 1685 1690 1695 1700 1710 takz, czoz kazdeho oruzye geſt kwoyny ykbogy ſluſye, ktomu wſyemu byl doſpyely madyw owſyem vmyely, kopym boda naproftranye, wtyeſkny mlatem, nozem ranye; 1720 kam ſye ten obraty ſſeka, tu krew tecze yako rzyeka. A kdyz to vzrzye Phylota, ze proty gmu mdle ta rota, ande krwawy gdu potoczy, hna tam aktye ſwym pomoczy, k Neguzaru ſye przyboda. Stat ſye mu dobra przyhoda: vderzy gey whelm powrchu, az gyſkry wyſſoko zprchu. Neuderzyl byeſye lechcze, pogyde mecz zhelma ſkrzyehczye; geftye byes ruky neotrhl, kteruztoſye byeſye zawrhl, tak ho byeſye doſſahl krutye, ruku mu poloket vtye. Neguzar ſye welmy ſmuty, iakz mozeſye, to wſak ſkuty: zdwyhna ſye zprzyednyeho luku, geſtye ſtu ſpoſledny ruku, oborzy ſye po Philotye, gyez yuz bye vwelykem potye; hna nan ſſuoſtru bradatyczy, chtye gey zatyety polyczy; aſſnad by ho tu byl zabyl, by gemu rany neoſlabyl Amyntas, yez ſczyt nawrzye; 1705 wtye gmu wſczyt, az newytrzye. [18b/On tu wztrha bradatyczy, an mu ſtye druhu ruczyczy; by Neguzar yakzto klada, pogyde, ſebu newlada. Czaſto ſye to welmy ſtawa, ze boleſt moczy przydawa. Tak ſye Neguzaru doſta, kdyz yuz ſam bez ruky oſta. Wzdechna wzwey zalofty kbohu: 1715 „Zdyegy,“ wecze, „gyeſto mohu." Wneprzately kon oborzy, wzwem neſtyeſty ywſwem horzy hnaw ypolomy cztyry ſſobu aſſam tu ſpade promdlobu. Tyem polepſy ſweho ſmutka ztak przyewaznyeho ſkutka: kdyz yuz nelzye zbyty zleho, nyſye moz ſtaty gyneho, nelytuyz zywota ſweho. Gyuz byeſye neznaty trawy zlydy tu propotok krwawy, iakz kazdy duol krwy natekl, adruhde ſye prach krwy ſpekl, awſak wyecze ſſone ſtrany, otnyadſto ſekly pohany. By zaſtup pohaníky rzyedek, obraty ſye tylem vprzyedek; zamaly czas przycz pobyehu tam keufrateſkemu brzyehu. Kakz gych koly mnoho bylo, wſak kſyeczy gych malo zbylo. Maczedonſky kral to wyda, iako ſye gmu moczy przyda; vzrzyewſye to take Rzyeczy, wſyeku gye yzbodu vpleczy. Kdez mecz ynegedna ſtrzyela, kdez lezye ybyta tyela, tady hnachu bezrozpaczi. Ach, czo ſſye tu cztnych tyel 1745 Kam ſye kto obraty koly, byly zbytczow hory, doly. Negeden vmrzyel bezczaſa, on yuz lezy, nohu trzyaſa; druhy yuz lezye vmyera, aſſen gyeſtye duſſy zbyera; nyektereho konmy tlaczye, apoſſem ſye droby wlaczye; on lezy zbytu hlawu, aſſen mra wtyal zuby wtrawu; 1755 on lezy zabyt otmlata, aſſemu pak hlawa ſtata; 1725 1730 1735 1740 ſtlaczy! 1750 1675 1673. ſluſye = slúže. 1677. Am Anfange der Zeile ist Wk gestrichen. noze. 1683. aktye = a chtě. 1684. Kneguzaru. 1690. neotrhl = neottrhl. 1698. pophilotye. 1703. Hinter rany ist o getilgt. 1707. an mu lies viel- leicht jemu mit Krok 7, 11. 1718. y streicht Jir. Metri causa. 1725. twarzy. 1735. Kaz. 1743. hnahu. 1744. Vor cztnych ist cztychych gestrichen. 1746. Pyly. 1753. zbytu = s zbitú mit Jir.4.
22 St. Veiter Bruchstück. [V. 1672—1756. 1680 1685 1690 1695 1700 1710 takz, czoz kazdeho oruzye geſt kwoyny ykbogy ſluſye, ktomu wſyemu byl doſpyely madyw owſyem vmyely, kopym boda naproftranye, wtyeſkny mlatem, nozem ranye; 1720 kam ſye ten obraty ſſeka, tu krew tecze yako rzyeka. A kdyz to vzrzye Phylota, ze proty gmu mdle ta rota, ande krwawy gdu potoczy, hna tam aktye ſwym pomoczy, k Neguzaru ſye przyboda. Stat ſye mu dobra przyhoda: vderzy gey whelm powrchu, az gyſkry wyſſoko zprchu. Neuderzyl byeſye lechcze, pogyde mecz zhelma ſkrzyehczye; geftye byes ruky neotrhl, kteruztoſye byeſye zawrhl, tak ho byeſye doſſahl krutye, ruku mu poloket vtye. Neguzar ſye welmy ſmuty, iakz mozeſye, to wſak ſkuty: zdwyhna ſye zprzyednyeho luku, geſtye ſtu ſpoſledny ruku, oborzy ſye po Philotye, gyez yuz bye vwelykem potye; hna nan ſſuoſtru bradatyczy, chtye gey zatyety polyczy; aſſnad by ho tu byl zabyl, by gemu rany neoſlabyl Amyntas, yez ſczyt nawrzye; 1705 wtye gmu wſczyt, az newytrzye. [18b/On tu wztrha bradatyczy, an mu ſtye druhu ruczyczy; by Neguzar yakzto klada, pogyde, ſebu newlada. Czaſto ſye to welmy ſtawa, ze boleſt moczy przydawa. Tak ſye Neguzaru doſta, kdyz yuz ſam bez ruky oſta. Wzdechna wzwey zalofty kbohu: 1715 „Zdyegy,“ wecze, „gyeſto mohu." Wneprzately kon oborzy, wzwem neſtyeſty ywſwem horzy hnaw ypolomy cztyry ſſobu aſſam tu ſpade promdlobu. Tyem polepſy ſweho ſmutka ztak przyewaznyeho ſkutka: kdyz yuz nelzye zbyty zleho, nyſye moz ſtaty gyneho, nelytuyz zywota ſweho. Gyuz byeſye neznaty trawy zlydy tu propotok krwawy, iakz kazdy duol krwy natekl, adruhde ſye prach krwy ſpekl, awſak wyecze ſſone ſtrany, otnyadſto ſekly pohany. By zaſtup pohaníky rzyedek, obraty ſye tylem vprzyedek; zamaly czas przycz pobyehu tam keufrateſkemu brzyehu. Kakz gych koly mnoho bylo, wſak kſyeczy gych malo zbylo. Maczedonſky kral to wyda, iako ſye gmu moczy przyda; vzrzyewſye to take Rzyeczy, wſyeku gye yzbodu vpleczy. Kdez mecz ynegedna ſtrzyela, kdez lezye ybyta tyela, tady hnachu bezrozpaczi. Ach, czo ſſye tu cztnych tyel 1745 Kam ſye kto obraty koly, byly zbytczow hory, doly. Negeden vmrzyel bezczaſa, on yuz lezy, nohu trzyaſa; druhy yuz lezye vmyera, aſſen gyeſtye duſſy zbyera; nyektereho konmy tlaczye, apoſſem ſye droby wlaczye; on lezy zbytu hlawu, aſſen mra wtyal zuby wtrawu; 1755 on lezy zabyt otmlata, aſſemu pak hlawa ſtata; 1725 1730 1735 1740 ſtlaczy! 1750 1675 1673. ſluſye = slúže. 1677. Am Anfange der Zeile ist Wk gestrichen. noze. 1683. aktye = a chtě. 1684. Kneguzaru. 1690. neotrhl = neottrhl. 1698. pophilotye. 1703. Hinter rany ist o getilgt. 1707. an mu lies viel- leicht jemu mit Krok 7, 11. 1718. y streicht Jir. Metri causa. 1725. twarzy. 1735. Kaz. 1743. hnahu. 1744. Vor cztnych ist cztychych gestrichen. 1746. Pyly. 1753. zbytu = s zbitú mit Jir.4.
Strana 23
V. 1757 —1835.] [19%]on {ye gyeftye zyw obraczye, 1760 1765 1770 1775 1780 1785 1790 1795 afen gyuz mra, krwy wraczye; onomu krew frdcze tecze, feho kon poffobye wleczye; onomu vtata ruka, fenfye fotnye drzy luka; zaoftrohu wyffy mnohy, amnohemu ftaty nohy; mnohy geftye cztwerzno lazy, adruzi yuz lezye nazy. Nykdy otedne prweho az fnad ydodne fudneho any bude ny geft byla, 1akoz tu by, zbytych fyla. Geftye ftachu, boy berucze, opobyezye newyeduczye, wgednom krzydle pohan malo, genz byefye geftye oftalo. Ty proczeft zen y dyety nechtyechu rady byezety. Wyetr protywny wíye rozwyegye, lap fye ktery fkutek dyegye, kdyz lepfye nenye nadyegye. Tak fye fta tomu oftatku, gyemuz dyefye kuprzyewratku; neb gyuz fkonye kral gych zboden, genz toho byefye nehoden, by fye kryl kda vpyefyey zbrogy; ny onyem yuz dbagy fwogy, az Aníon, rytyerz gyeho, fyede gemu fkonye fweho; ten ho przyefrzyeku przyenefye, do Babylona polezye. Vdatftwo fye wftrach promeny, ktoz kam wye, ten tam pomyeny. Wfyelika fye nemocz wzbudy, kdazto fye hlawa ztrudy, tu zemdlyegy wfyczkny vdy. Takez gych czfty by namale, kdyz pomdle mocz gych krale. Akdyz yuz przybyehu krzyecze, St. Veiter Bruchstück. 23 tu knym nalehu naywyecze. Naywyeczy tu wzyechu fkodu, 1800 iakz ye vpleczy wfyeku, wzbodu, tak, acz kto zbude mecze, ten wfak wrzyeku naimrt tecze. Nyektery by rad zbyl rzyeky, awíak tam gyety bezdyeky; 1805 neb, acz fye lekne wody, wíak wzdy nezbyty fkody. Ach, nelzye wyedyety brodu [19*]nebo kde myelezyeyffy wodu: mnoho tyffycz by przyepluly, 1810 gez hanebnye tu ftonuly. Druh druha fye tona lapa, natyfycz ftran kazdy tapa, anegeden fobye fteftye, podnymzto kon tona pryftye, 1815 ande druh druha doffycha, chtyefye rad dobraty brzycha. Kaka fkoda, famy wyzte! Izdamy fye to zagyfte, ze tyech lydy napobyezye 1820 tu ftonu whlubokem brzyezye tolykez, nemalem menye, gelykoz gych zbogye nenye. Awfak fye gych dofty obra, wnychz czftne frdcze ymyfl dobra, 1825 nadobrodruftwo pomnyecze, hanebnye fnity nechtyecze, boy nafamem brzyezye wzyechu. Ty ezítnyegye obak vmrzyechu; nebo fnad neby beztoho, 1830 by Rzyekow nezbyli mnoho. Hie post bellum rapiunt bona. Iuz bye lyud ykony ftaly, gyefto byechu bogyewaly, vífylym wefken lyd wznogen ikazdy mecz krwy napogen, 1835 genz yeft krwy poplul tako, 1759. frdeze — z srdce mit H., Vyb. 1766. druh, h ist ausgekratzt und z darüber geschrieben. 1775 zeny. Davor fehlt vielleicht svych nach H., Vyb., Tir. 1780. In oftatku ist das zweite t über der Zeile nachgetragen. 1781. Gyemz. 1787. Syede — sséde. 1789. Dobabylona. — polezye — ponese (2). 1793. Kdaz to. 1795. Vor ezíty ist chezy gestrichen. 1800. Interp. nach H. und Krok 7, 11. 1814. Podnymz to. 1815. druh, das der Schreiber vergaß, ist rechts Krok 7, 12 verbessert. am Rande nachgetragen. 1821. takz ze,
V. 1757 —1835.] [19%]on {ye gyeftye zyw obraczye, 1760 1765 1770 1775 1780 1785 1790 1795 afen gyuz mra, krwy wraczye; onomu krew frdcze tecze, feho kon poffobye wleczye; onomu vtata ruka, fenfye fotnye drzy luka; zaoftrohu wyffy mnohy, amnohemu ftaty nohy; mnohy geftye cztwerzno lazy, adruzi yuz lezye nazy. Nykdy otedne prweho az fnad ydodne fudneho any bude ny geft byla, 1akoz tu by, zbytych fyla. Geftye ftachu, boy berucze, opobyezye newyeduczye, wgednom krzydle pohan malo, genz byefye geftye oftalo. Ty proczeft zen y dyety nechtyechu rady byezety. Wyetr protywny wíye rozwyegye, lap fye ktery fkutek dyegye, kdyz lepfye nenye nadyegye. Tak fye fta tomu oftatku, gyemuz dyefye kuprzyewratku; neb gyuz fkonye kral gych zboden, genz toho byefye nehoden, by fye kryl kda vpyefyey zbrogy; ny onyem yuz dbagy fwogy, az Aníon, rytyerz gyeho, fyede gemu fkonye fweho; ten ho przyefrzyeku przyenefye, do Babylona polezye. Vdatftwo fye wftrach promeny, ktoz kam wye, ten tam pomyeny. Wfyelika fye nemocz wzbudy, kdazto fye hlawa ztrudy, tu zemdlyegy wfyczkny vdy. Takez gych czfty by namale, kdyz pomdle mocz gych krale. Akdyz yuz przybyehu krzyecze, St. Veiter Bruchstück. 23 tu knym nalehu naywyecze. Naywyeczy tu wzyechu fkodu, 1800 iakz ye vpleczy wfyeku, wzbodu, tak, acz kto zbude mecze, ten wfak wrzyeku naimrt tecze. Nyektery by rad zbyl rzyeky, awíak tam gyety bezdyeky; 1805 neb, acz fye lekne wody, wíak wzdy nezbyty fkody. Ach, nelzye wyedyety brodu [19*]nebo kde myelezyeyffy wodu: mnoho tyffycz by przyepluly, 1810 gez hanebnye tu ftonuly. Druh druha fye tona lapa, natyfycz ftran kazdy tapa, anegeden fobye fteftye, podnymzto kon tona pryftye, 1815 ande druh druha doffycha, chtyefye rad dobraty brzycha. Kaka fkoda, famy wyzte! Izdamy fye to zagyfte, ze tyech lydy napobyezye 1820 tu ftonu whlubokem brzyezye tolykez, nemalem menye, gelykoz gych zbogye nenye. Awfak fye gych dofty obra, wnychz czftne frdcze ymyfl dobra, 1825 nadobrodruftwo pomnyecze, hanebnye fnity nechtyecze, boy nafamem brzyezye wzyechu. Ty ezítnyegye obak vmrzyechu; nebo fnad neby beztoho, 1830 by Rzyekow nezbyli mnoho. Hie post bellum rapiunt bona. Iuz bye lyud ykony ftaly, gyefto byechu bogyewaly, vífylym wefken lyd wznogen ikazdy mecz krwy napogen, 1835 genz yeft krwy poplul tako, 1759. frdeze — z srdce mit H., Vyb. 1766. druh, h ist ausgekratzt und z darüber geschrieben. 1775 zeny. Davor fehlt vielleicht svych nach H., Vyb., Tir. 1780. In oftatku ist das zweite t über der Zeile nachgetragen. 1781. Gyemz. 1787. Syede — sséde. 1789. Dobabylona. — polezye — ponese (2). 1793. Kdaz to. 1795. Vor ezíty ist chezy gestrichen. 1800. Interp. nach H. und Krok 7, 11. 1814. Podnymz to. 1815. druh, das der Schreiber vergaß, ist rechts Krok 7, 12 verbessert. am Rande nachgetragen. 1821. takz ze,
Strana 24
24 1840 1845 1850 1855 St. Veiter Bruchstůck. [V. 1836—1916. anegedna horzyem nygye, ande fgyegye byele fygye krzno nebo komzy drahu panofye ypanofky tahnu. Negedna flowutna zena nedoftoynye obnazena, azagyfte dyw otdywa, ze gye mohla kdy byty zywa; ande wedu nawfye ftrany dyewky, zeny mezy ftany; negedna fwe czftnofty zele, ande gy pogyty wele, kdezto gyey wydyety wraha: auwech, przyepufto neblaha! Negedna fwych flez vnorzy wiwey zalofty ywiwem horzy alomyeczy byele ruczye, ande gyu neznamoft fmuczye. Akdyz ffye yuz wíyeczko to fta, zamaleczko kral tu pofta, az powedu Daryowu matku, feftru ykralewu ze nemoz wnoznycze nykako. Tehdy wfye mecze powrhu, tam fye mezy korzyft wrhu. Kto by mohl tolyk poczyfty, gyelykoz wzyechu korzyfty! Kdyz yuz korzyft fkladu wfyuczknu nagednu hromadu, tu kral darzy kazdeho podle doftogyenftwye geho. Tu korzyft wzkladu nakonye, kazdy kon pogyde ftonye; wztrzyeftyechu offy ykola, nebo gym korzyft odola. Kazdy myech, tlumok natlaczen, awfak czlowyek wezdy laczen. Wfye tyelo bera vftalo, awfiak fye zda gyeftye malo. Branym ruka yakzto zbyta, wfak berucze wzdy neffyta; akdyz neymyechu wecz braty, poczechu zanadra klafty. Dyw, czlowyecze, kak fye trudys 1880 1885 1890 1895 ikak fobu fam wtom fludys, [202]prozbozye fwoy zywot wazye, 1860 1t0, ezoz gyeft welmy drazye, 1900 awiedmylet dyetye male fpolu przyed rzyeczkeho krale. Stachu przyednym wimutnem 1865 1870 1875 fwu duffy, den zadnem topyff! lyczy Prozbozye fye nafmrt wffchopys, byezys wohen y v wody, neftrzyeha fye ygedne fkody awzdy zbozye chtye nabyty, gehoz mufys obak zbyty; nebo gyeft twoy zywotek kratek. Wyz, kak yeft tento fwyet wratek: dnes fnad chodys zdraw y yaffen, awyutrzye budes fnad vhaffen. Wyz, ze czo nalydech dobudes, 1akz vmrzyes, wfyeho zbudes, fhoramy fye neprzyebudes. afrdcze gde rozno czftyczy, ande nenye kto ottufye — dyw, ze newyfkoczy duffye — wtakem ftogyecze ohromye, kdezto nawfye ftrany lomye ruczye, czeft, zbozye ftratywfye 1iwfeho dobreho zbywfye. [20°]Sama {ye wzdy flechta kazye; czo gye mylofrdye drazye, 1910 kdez kto ottuffy fmutnemu anaywyecze neznamemu, acz kto komu yzawyny ? Takez kral rzyeczky yvczyny: vzrzyew tak flechetne lyudy, 1915 mylofrdye fye wnyem zbudy; gych nebyefye kto gyuz branye; ochotnye fye knym przychyle, 1841. fkadu. — Vor kofist ergdnzt Prusik vzatü (?). 1843. Vor kaz- deho füge vielleicht ein i, egl. V. 1011 ( Krok 7, 12). | 1852. Vor zda ist d getilgt. 1855. Hinter w in wecz ist y ausgekratzt. 1870. a ist Metri causa mit. Jir.? zu streichen. 1871/72. ze in 1871 ist des Metrums wegen mit Krok 7, 12 f. an den Anfang von 1872 zu stellen. 1879. y streicht Metri causa Krok 7, 13. 1893. neznamoz, von H-P. nach N 166 verbessert. 1898. Vor male ist mlade gestrichen, vgl. N 179. 1942. Interpunktion nach Vybor. 1913. y ist Metri causa mit H., Výbor zu streichen. 1914. Vor flechetne ist chl gestrichen. 1905 Hie vadunt ad dominas. Potom gydu mezy panye,
24 1840 1845 1850 1855 St. Veiter Bruchstůck. [V. 1836—1916. anegedna horzyem nygye, ande fgyegye byele fygye krzno nebo komzy drahu panofye ypanofky tahnu. Negedna flowutna zena nedoftoynye obnazena, azagyfte dyw otdywa, ze gye mohla kdy byty zywa; ande wedu nawfye ftrany dyewky, zeny mezy ftany; negedna fwe czftnofty zele, ande gy pogyty wele, kdezto gyey wydyety wraha: auwech, przyepufto neblaha! Negedna fwych flez vnorzy wiwey zalofty ywiwem horzy alomyeczy byele ruczye, ande gyu neznamoft fmuczye. Akdyz ffye yuz wíyeczko to fta, zamaleczko kral tu pofta, az powedu Daryowu matku, feftru ykralewu ze nemoz wnoznycze nykako. Tehdy wfye mecze powrhu, tam fye mezy korzyft wrhu. Kto by mohl tolyk poczyfty, gyelykoz wzyechu korzyfty! Kdyz yuz korzyft fkladu wfyuczknu nagednu hromadu, tu kral darzy kazdeho podle doftogyenftwye geho. Tu korzyft wzkladu nakonye, kazdy kon pogyde ftonye; wztrzyeftyechu offy ykola, nebo gym korzyft odola. Kazdy myech, tlumok natlaczen, awfak czlowyek wezdy laczen. Wfye tyelo bera vftalo, awfiak fye zda gyeftye malo. Branym ruka yakzto zbyta, wfak berucze wzdy neffyta; akdyz neymyechu wecz braty, poczechu zanadra klafty. Dyw, czlowyecze, kak fye trudys 1880 1885 1890 1895 ikak fobu fam wtom fludys, [202]prozbozye fwoy zywot wazye, 1860 1t0, ezoz gyeft welmy drazye, 1900 awiedmylet dyetye male fpolu przyed rzyeczkeho krale. Stachu przyednym wimutnem 1865 1870 1875 fwu duffy, den zadnem topyff! lyczy Prozbozye fye nafmrt wffchopys, byezys wohen y v wody, neftrzyeha fye ygedne fkody awzdy zbozye chtye nabyty, gehoz mufys obak zbyty; nebo gyeft twoy zywotek kratek. Wyz, kak yeft tento fwyet wratek: dnes fnad chodys zdraw y yaffen, awyutrzye budes fnad vhaffen. Wyz, ze czo nalydech dobudes, 1akz vmrzyes, wfyeho zbudes, fhoramy fye neprzyebudes. afrdcze gde rozno czftyczy, ande nenye kto ottufye — dyw, ze newyfkoczy duffye — wtakem ftogyecze ohromye, kdezto nawfye ftrany lomye ruczye, czeft, zbozye ftratywfye 1iwfeho dobreho zbywfye. [20°]Sama {ye wzdy flechta kazye; czo gye mylofrdye drazye, 1910 kdez kto ottuffy fmutnemu anaywyecze neznamemu, acz kto komu yzawyny ? Takez kral rzyeczky yvczyny: vzrzyew tak flechetne lyudy, 1915 mylofrdye fye wnyem zbudy; gych nebyefye kto gyuz branye; ochotnye fye knym przychyle, 1841. fkadu. — Vor kofist ergdnzt Prusik vzatü (?). 1843. Vor kaz- deho füge vielleicht ein i, egl. V. 1011 ( Krok 7, 12). | 1852. Vor zda ist d getilgt. 1855. Hinter w in wecz ist y ausgekratzt. 1870. a ist Metri causa mit. Jir.? zu streichen. 1871/72. ze in 1871 ist des Metrums wegen mit Krok 7, 12 f. an den Anfang von 1872 zu stellen. 1879. y streicht Metri causa Krok 7, 13. 1893. neznamoz, von H-P. nach N 166 verbessert. 1898. Vor male ist mlade gestrichen, vgl. N 179. 1942. Interpunktion nach Vybor. 1913. y ist Metri causa mit H., Výbor zu streichen. 1914. Vor flechetne ist chl gestrichen. 1905 Hie vadunt ad dominas. Potom gydu mezy panye,
Strana 25
V. 1917—1991.] St. Veiter Bruchstück. 25 1925 1930 1935 1940 1945 zleho gmu opyet dohodys. Wtom ſye dobrzye dawas znaty, ze nemozes nadluzye trwaty; Jezo natobye kde przyebywa, [219 1960 iwgedny czfty neprzyebywa. Zle ſſye namy, ſwyete, peczes, fakzto ptaczkom pruhla leczes, ayakzto rozye brzo ſteczes. zagyſte przygma gye myle, matku ſobye wzye zamatku, „Syn my bud!“ wecze dyetatku, a ktomu pak onye obye ſeſtru myeſto przygye ſſobye. Tak byl myloſtywy zamladu, donyadz newzye horſy wnadu. Nad wſye krale ſyeho ſwyeta bylby yakozto oſwyeta: take bye wnyem mylofrdye. Ale kdyz yuz zbozym wzhrdye, dobroſt wzlobu ſye obrazy, dobra waſnye ſye pokazy, Pogyednom dny toho bogye 1pocze ſwych byty dawczye, potoczy kral poſly ſwogye 1965 do Damaſka, ktomu myeſtu, genz prwe byes oprawczye; wzkazugye gym tu rzyecz wyeſtu, poruſyw wſye prwnye ſlowa 1zamyſly prawa nowa, aby gyey myle przygely — nebo gmu otpowyedyely — promeny wſye lepſye prawa; 1970 letak, yakz by ſye poddaly neb ſye ygeſtye to ſtawa, ze czeſt nrawy promenyewa. itako plat wydawaly, Ach, ſwyete, kak ſy obludny, genz yeft kral Darius gmyel. Naly yuz fam tomu chtyel kak yeft twoy przyebytek trudny! Wyedye, ze wzdy pecze nabywa, zly oprawcze toho myeſta, gemuzto poſluzbye ſye ſta, 1975 ktoz natobye czſty dobywa; mdle poſſedy natom ftole, wyda, ze fſye czas promyenyl, ktoz czíty zada natwem kole. an ynhed nazle pomyenyl. Ochoten gſfy napoczatcze, Wſyeczky, czoz tu byeſye lydy, alle wſak welmy kratczye: przyedmyeſto ſobu wyludy podvmluwenym przyelftywym, acz kde poczatek oſladys, 1980 zradu myſly, ſrdczem krzywym gyedem ſkonczyenye obnadys; podda naſmrt ty wſye lydy. poddas ſſebe ſprwa lacznye, czeft danu otplatys pracznye. Zle ſye to obak poklydy, Dobrzye flowes ſwyet, ze gſſy neb yakz ty lyudy pobychu, gemſye ho, nakolo zbychu. ſwyetel, 1985 1950 ze gffy nas zgyewny neprzyetel; A kdyz to Darius wzwyedye protywnye ſye wſak ſwyet wzywas, popoſle, genz mu powyedye, nebo newzdy ſwyetel bywas: ze ſſye tak tomu zradczi ſtalo, acz ſſye komu wezem proſwyetys, kak bye yuz ſtratyl nemalo, tyem gedno lyd kſobye drzyetis; 1990 wſak ottuſſy ſrdczy ſwemu, 1955 1akz brzo czlowyeka wzplodys, ze ſye tak byeſye ſtalo zlemu. In crastino post bellum mittit Damascum nuntios. 1920 1919. Syn my wecze bud, von Výb., H-P. verbessert. 1920. kto, von Výbor nach N 215 verbessert. 1922. Kak nach N 217 zu verbessern, agl. Gu. 3, 241 tantus (LF. 12, 412; Krok 7, 14). 1931. obranczye, nach N 224 verbessert (Krok 7, 14). 1948. data. 1960. In neprzyebywa ist freilich przye in der Hs. gestrichen, aber Sinn und Metrum nötigen, es beizubehalten. Zum Reime přěbýwá: nepřěbýwá vgl. jmaje: nejmaje V. 364/5. 1963. a ist Metri causa zu streichen. 1967. Dodamaſka. 1966/67. In der Hs. folgt 1967 auf 66, doch sind die Verse mit H-P. nach N 236/37 umzustellen. 1969. otpowyedely. 1975. Gemuz poſly byefyefta, LF. 11, 62 nach N 247 verbessert. 1979. ſobu = s sobú mit H., Výb.
V. 1917—1991.] St. Veiter Bruchstück. 25 1925 1930 1935 1940 1945 zleho gmu opyet dohodys. Wtom ſye dobrzye dawas znaty, ze nemozes nadluzye trwaty; Jezo natobye kde przyebywa, [219 1960 iwgedny czfty neprzyebywa. Zle ſſye namy, ſwyete, peczes, fakzto ptaczkom pruhla leczes, ayakzto rozye brzo ſteczes. zagyſte przygma gye myle, matku ſobye wzye zamatku, „Syn my bud!“ wecze dyetatku, a ktomu pak onye obye ſeſtru myeſto przygye ſſobye. Tak byl myloſtywy zamladu, donyadz newzye horſy wnadu. Nad wſye krale ſyeho ſwyeta bylby yakozto oſwyeta: take bye wnyem mylofrdye. Ale kdyz yuz zbozym wzhrdye, dobroſt wzlobu ſye obrazy, dobra waſnye ſye pokazy, Pogyednom dny toho bogye 1pocze ſwych byty dawczye, potoczy kral poſly ſwogye 1965 do Damaſka, ktomu myeſtu, genz prwe byes oprawczye; wzkazugye gym tu rzyecz wyeſtu, poruſyw wſye prwnye ſlowa 1zamyſly prawa nowa, aby gyey myle przygely — nebo gmu otpowyedyely — promeny wſye lepſye prawa; 1970 letak, yakz by ſye poddaly neb ſye ygeſtye to ſtawa, ze czeſt nrawy promenyewa. itako plat wydawaly, Ach, ſwyete, kak ſy obludny, genz yeft kral Darius gmyel. Naly yuz fam tomu chtyel kak yeft twoy przyebytek trudny! Wyedye, ze wzdy pecze nabywa, zly oprawcze toho myeſta, gemuzto poſluzbye ſye ſta, 1975 ktoz natobye czſty dobywa; mdle poſſedy natom ftole, wyda, ze fſye czas promyenyl, ktoz czíty zada natwem kole. an ynhed nazle pomyenyl. Ochoten gſfy napoczatcze, Wſyeczky, czoz tu byeſye lydy, alle wſak welmy kratczye: przyedmyeſto ſobu wyludy podvmluwenym przyelftywym, acz kde poczatek oſladys, 1980 zradu myſly, ſrdczem krzywym gyedem ſkonczyenye obnadys; podda naſmrt ty wſye lydy. poddas ſſebe ſprwa lacznye, czeft danu otplatys pracznye. Zle ſye to obak poklydy, Dobrzye flowes ſwyet, ze gſſy neb yakz ty lyudy pobychu, gemſye ho, nakolo zbychu. ſwyetel, 1985 1950 ze gffy nas zgyewny neprzyetel; A kdyz to Darius wzwyedye protywnye ſye wſak ſwyet wzywas, popoſle, genz mu powyedye, nebo newzdy ſwyetel bywas: ze ſſye tak tomu zradczi ſtalo, acz ſſye komu wezem proſwyetys, kak bye yuz ſtratyl nemalo, tyem gedno lyd kſobye drzyetis; 1990 wſak ottuſſy ſrdczy ſwemu, 1955 1akz brzo czlowyeka wzplodys, ze ſye tak byeſye ſtalo zlemu. In crastino post bellum mittit Damascum nuntios. 1920 1919. Syn my wecze bud, von Výb., H-P. verbessert. 1920. kto, von Výbor nach N 215 verbessert. 1922. Kak nach N 217 zu verbessern, agl. Gu. 3, 241 tantus (LF. 12, 412; Krok 7, 14). 1931. obranczye, nach N 224 verbessert (Krok 7, 14). 1948. data. 1960. In neprzyebywa ist freilich przye in der Hs. gestrichen, aber Sinn und Metrum nötigen, es beizubehalten. Zum Reime přěbýwá: nepřěbýwá vgl. jmaje: nejmaje V. 364/5. 1963. a ist Metri causa zu streichen. 1967. Dodamaſka. 1966/67. In der Hs. folgt 1967 auf 66, doch sind die Verse mit H-P. nach N 236/37 umzustellen. 1969. otpowyedely. 1975. Gemuz poſly byefyefta, LF. 11, 62 nach N 247 verbessert. 1979. ſobu = s sobú mit H., Výb.
Strana 26
26 1995 2000 2005 St. Veiter Bruchstůck. Zyfk zeztratu wzdy nawazye, neb fye to czafto przyhazye, gyez zle zdobrym przychazye. Gyuz bye feft dny pomynulo anafedmy den fye hnulo, podle pohan obyczegye, 1akz fye geftye vnych dyegye, kterzy byechu zbyty Rzyeczy, Íkladffe, kral kaza gye fezzyeczy. Akdyz toho pokona, obraty fye do Sydona; czoz wtey wlafty byefye lydy, wfyeczky podfwu mocz przypudy. Ottad prycz obraty wogye, nechtye kdy gmycty pokogye, kmyeftu, gemuz Tyrus dyechu. Ty gyey protywnye przygechu. [21°]Ktozye mozye wztoho braty, 2010 2015 2020 2025 2030 komuz boh chcze czo daty? Tomu nemoz nycz oftaty. Allexander kdyz to wzwyedye, ze ty lyude kbrany rzyedye, by tyem radoften tolyko, newyedy rzyeczy kolyko. Wyz frdeze wytyeze toho! Vzrzye nazdy lydy mnoho, gezífye gynym zda pakoftno, tyem gmu by welmy radoftno. Wyda czafte wyeze wezdy, wíak fye muto nyczfye nezdy. Negedna fmrtedlna ftrzyela przyety fezdy famoftrzyela. Wfyudy fye ftwye ftyty zlatty, gymyz fye bye zaftyeraty; huftye ftachu nazdy kopye iakzto trztye neb flama wínopye. Kdyzto kfturmu poteku, vmyeftye fye nycz neleku: gedny fezdy kamen wale, druzy pak fkytu hrale, ot trzyetych pak ftrzyely letye 2002. dofydona. 19, 89) ist Krok 7, 56). 2010. chze. überflüssig. Vzrzye lies uzróv nach N 299 (? s. LF. 12, 415; 2019. tyem, lies to? (LF. 19, 89). famoftrzyela = z samostfiela mit H-P. [V. 1992 — 2074. 1akzto kropye zdezftye letye. Kral {ye tym nycz nerozpaczy, 2035 kaza, by tekly kopaczy, nadnymyzto twarzy neffu owífyem fprzyetwrdeho leffu. Zewfyech ftran fye kezdy tyftye iakzto zyzely zmrawyftye; 2040 tyufycz fye gych rzyebrzye chwaty chtyecze fye nazed wzebraty; obogy fye ofmrt dyele anegeden fyp wyftrzyele. Tako nafmrt teku flepye, 2045 wnyuz ptaczy waznu nalepye. Sto gych gednu fezdy zabygy, awíak fye wzdy kezdy hraby; pobytych dwyeftye powleku, awiak zawfye podzed poteku. 2050 Tu bezezifla lyudy zbychu drzyewe, nez myefta dobychu. Ten fturm fta zadwa myefyecze neb geftye ktomu wyecze. Nakazdy den fturmowachu, 2055 az wfak zed podebrachu; nafto ftran fye zed oborzy anegeden by tu whorzy. Sta neprzyetel fkazde ftrany, neby yuz potrzyeba brany; 2060 wfyudy horzye, wfyudy czftyczye, [??"]wíady byezye yako mifyczye zeny, dyety akrzyczyecze, kam fye dyety newyeduczye. Tehdy zazhu nafto czefty; 2065 by fye bylo Izye zahrzyefty, tyufyez by nalezl takych dyety, zen, muzy wfakych. Tak gym bye przyffal czas trudny, kazdy mny, by byl den ffudny, 2070 neb lecz dyetye, muz, zena, wífyem zagedno fmrt flozena. Neflychany dyw otdywa: gedna hlawa neby zywa! Ne bez wyny fye gym to fta, 2016/7: eine Umstellung der Verse (LF. 2023. 2043. witrzyele. 2020. czafta. 2038. ftan. 2067. Vor muzy ergdnze i mit Vyb.; vor wiakych ist takych gestrichen. 2069. dez. 2074. winy.
26 1995 2000 2005 St. Veiter Bruchstůck. Zyfk zeztratu wzdy nawazye, neb fye to czafto przyhazye, gyez zle zdobrym przychazye. Gyuz bye feft dny pomynulo anafedmy den fye hnulo, podle pohan obyczegye, 1akz fye geftye vnych dyegye, kterzy byechu zbyty Rzyeczy, Íkladffe, kral kaza gye fezzyeczy. Akdyz toho pokona, obraty fye do Sydona; czoz wtey wlafty byefye lydy, wfyeczky podfwu mocz przypudy. Ottad prycz obraty wogye, nechtye kdy gmycty pokogye, kmyeftu, gemuz Tyrus dyechu. Ty gyey protywnye przygechu. [21°]Ktozye mozye wztoho braty, 2010 2015 2020 2025 2030 komuz boh chcze czo daty? Tomu nemoz nycz oftaty. Allexander kdyz to wzwyedye, ze ty lyude kbrany rzyedye, by tyem radoften tolyko, newyedy rzyeczy kolyko. Wyz frdeze wytyeze toho! Vzrzye nazdy lydy mnoho, gezífye gynym zda pakoftno, tyem gmu by welmy radoftno. Wyda czafte wyeze wezdy, wíak fye muto nyczfye nezdy. Negedna fmrtedlna ftrzyela przyety fezdy famoftrzyela. Wfyudy fye ftwye ftyty zlatty, gymyz fye bye zaftyeraty; huftye ftachu nazdy kopye iakzto trztye neb flama wínopye. Kdyzto kfturmu poteku, vmyeftye fye nycz neleku: gedny fezdy kamen wale, druzy pak fkytu hrale, ot trzyetych pak ftrzyely letye 2002. dofydona. 19, 89) ist Krok 7, 56). 2010. chze. überflüssig. Vzrzye lies uzróv nach N 299 (? s. LF. 12, 415; 2019. tyem, lies to? (LF. 19, 89). famoftrzyela = z samostfiela mit H-P. [V. 1992 — 2074. 1akzto kropye zdezftye letye. Kral {ye tym nycz nerozpaczy, 2035 kaza, by tekly kopaczy, nadnymyzto twarzy neffu owífyem fprzyetwrdeho leffu. Zewfyech ftran fye kezdy tyftye iakzto zyzely zmrawyftye; 2040 tyufycz fye gych rzyebrzye chwaty chtyecze fye nazed wzebraty; obogy fye ofmrt dyele anegeden fyp wyftrzyele. Tako nafmrt teku flepye, 2045 wnyuz ptaczy waznu nalepye. Sto gych gednu fezdy zabygy, awíak fye wzdy kezdy hraby; pobytych dwyeftye powleku, awiak zawfye podzed poteku. 2050 Tu bezezifla lyudy zbychu drzyewe, nez myefta dobychu. Ten fturm fta zadwa myefyecze neb geftye ktomu wyecze. Nakazdy den fturmowachu, 2055 az wfak zed podebrachu; nafto ftran fye zed oborzy anegeden by tu whorzy. Sta neprzyetel fkazde ftrany, neby yuz potrzyeba brany; 2060 wfyudy horzye, wfyudy czftyczye, [??"]wíady byezye yako mifyczye zeny, dyety akrzyczyecze, kam fye dyety newyeduczye. Tehdy zazhu nafto czefty; 2065 by fye bylo Izye zahrzyefty, tyufyez by nalezl takych dyety, zen, muzy wfakych. Tak gym bye przyffal czas trudny, kazdy mny, by byl den ffudny, 2070 neb lecz dyetye, muz, zena, wífyem zagedno fmrt flozena. Neflychany dyw otdywa: gedna hlawa neby zywa! Ne bez wyny fye gym to fta, 2016/7: eine Umstellung der Verse (LF. 2023. 2043. witrzyele. 2020. czafta. 2038. ftan. 2067. Vor muzy ergdnze i mit Vyb.; vor wiakych ist takych gestrichen. 2069. dez. 2074. winy.
Strana 27
V. 2075—2156.1 2075 2080 2085 2090 2095 2100 2105 2110 ze tu zyw nygeden ofta, ze, kdyz kral chtyel kmyeftu gyety, poflal, dawagye wyedyety, by gyey przigyely myloftnye; any wzemfye radu fproftnye, fefty poflom oczy zbodu, pronyez wzyechu wfyczku fkodu; gedno nechachu fedmemu, genz by gye wedl k kraly fwemu. Awfak fwyedczy pyfmo otom, takoz to myefto potom opyet fye geft oprawylo, 1akz, czoz tu pohanftwa bylo, to wfye przyflo kfwatey wyerzye, 1akz yuz dobrzye vboh wyerzye. Kak fye tu bye pomfta ftala i0wfyem pakoft nemala, gymz fye kazdy mohl wftrafyty, 1akz by nefmyel wznyeho byty protak protywnu przyhodu ipak toho myefta fkodu, awfakz myefto Gaza tu hrdoft nafye pokaza, kfwemu kraly wyeru magye iwfwey twrdofty fye znagye, Allexandru otpowyedye. Ayakz on to brzo zwyedye, przyed to myefto fye polozy. Kak mu gdyefye wfye pozbozy, awíak fye wtom neoftrzyeze. Geden myeftyenyn przybyezye, 1akzto czlowyek wypowyedny, mezy fwymy ftogye gyedyny, da kralowy meczem ranu, ftogye proffrzyed geho ftanu. To geft prawda wewfyey wyeczy, ze kohoz boh chcze oftrzyeczy, nemoz ho kto lap doffyeczy. [22°] Tak fye fta tomu czlowyeku, 2415 gehoz potom rozífyeku: vderzy krale pohlawye, chtye gemu otgyety zdrawye; 2083. kraly kfwemu, eon Vb. verbessert, egl. W 19. St. Veiter Bruchstück. 2120 2125 2130 2135 2140 2145 2150 2155 27 fta fye gyemu nepozbozyu, fotnye kralowy protye kozyu, pronyez gyey rozffyeczy kaza. Tehdyz lyudem yrozkaza achtye fnymy kfturmu teczy. Inhed poteku Rzyeczy wfyczkny zagedno fwym kralem. Tu fturmowawfye zamalem, krale wruku zaftrzyelychu, pronyez ffye wfyczkny fmutychu, ıfam kral fye wyecze fmuty, wíyem fye gednu kaza hnuty, nycz nedbagye nafwe rany. Tehdyz mhed nawfye ftrany poteku yakzto ptaczy klepu; acz gych kde fto potepu, wfiak wto mycfto tyffycz gdyeffye. Wten czas bezmyefta budyefye, byfye lepe nedomnyely afkralem przymyerzye wzely; zatyem fye pak potyezyucze, dachufye kralowy wrucze. On gych myffl pokornu wyda, fwymy lyudmy vmyefto wnyda, wogyem dobrzye otpoczynu, az ponye feft nedyel mynu. Hic dirigit gressus in Egiptum. Tehdys fye dotaza rady, obfady myefta yhrady; poklyudyw wiye zemfke wyeczy, pocze nawyetczy czeft {fyeczy do Egypta przyedfye dale. Pomefkaw tu dofty vmale, tu wfyu zemy podfye poby. Zatyem dale przyedfye whloby do Lybye, wzyemy taku, kdez wzye fkodu negednaku. Ieft ta zemye wfye bezwody, pufta otewfye vrody, any kde wny ptaczek fpyewa, any kde wydyety drzyewa, 2095. Hinter fkodu Komma mit Krok 7, 58. 2112. Nemoh, von H. und Vj9bor,ger- bessert. 1900, S. 421. svymi mit H, Vb. 2117. Sta, verbessert LF. 12, 282f; 19, 89; Krok 7, 58; CC M. 2123. fwym = s svym mit H., Vib. 2151. Dolybye. 2140. fwymy — 8
V. 2075—2156.1 2075 2080 2085 2090 2095 2100 2105 2110 ze tu zyw nygeden ofta, ze, kdyz kral chtyel kmyeftu gyety, poflal, dawagye wyedyety, by gyey przigyely myloftnye; any wzemfye radu fproftnye, fefty poflom oczy zbodu, pronyez wzyechu wfyczku fkodu; gedno nechachu fedmemu, genz by gye wedl k kraly fwemu. Awfak fwyedczy pyfmo otom, takoz to myefto potom opyet fye geft oprawylo, 1akz, czoz tu pohanftwa bylo, to wfye przyflo kfwatey wyerzye, 1akz yuz dobrzye vboh wyerzye. Kak fye tu bye pomfta ftala i0wfyem pakoft nemala, gymz fye kazdy mohl wftrafyty, 1akz by nefmyel wznyeho byty protak protywnu przyhodu ipak toho myefta fkodu, awfakz myefto Gaza tu hrdoft nafye pokaza, kfwemu kraly wyeru magye iwfwey twrdofty fye znagye, Allexandru otpowyedye. Ayakz on to brzo zwyedye, przyed to myefto fye polozy. Kak mu gdyefye wfye pozbozy, awíak fye wtom neoftrzyeze. Geden myeftyenyn przybyezye, 1akzto czlowyek wypowyedny, mezy fwymy ftogye gyedyny, da kralowy meczem ranu, ftogye proffrzyed geho ftanu. To geft prawda wewfyey wyeczy, ze kohoz boh chcze oftrzyeczy, nemoz ho kto lap doffyeczy. [22°] Tak fye fta tomu czlowyeku, 2415 gehoz potom rozífyeku: vderzy krale pohlawye, chtye gemu otgyety zdrawye; 2083. kraly kfwemu, eon Vb. verbessert, egl. W 19. St. Veiter Bruchstück. 2120 2125 2130 2135 2140 2145 2150 2155 27 fta fye gyemu nepozbozyu, fotnye kralowy protye kozyu, pronyez gyey rozffyeczy kaza. Tehdyz lyudem yrozkaza achtye fnymy kfturmu teczy. Inhed poteku Rzyeczy wfyczkny zagedno fwym kralem. Tu fturmowawfye zamalem, krale wruku zaftrzyelychu, pronyez ffye wfyczkny fmutychu, ıfam kral fye wyecze fmuty, wíyem fye gednu kaza hnuty, nycz nedbagye nafwe rany. Tehdyz mhed nawfye ftrany poteku yakzto ptaczy klepu; acz gych kde fto potepu, wfiak wto mycfto tyffycz gdyeffye. Wten czas bezmyefta budyefye, byfye lepe nedomnyely afkralem przymyerzye wzely; zatyem fye pak potyezyucze, dachufye kralowy wrucze. On gych myffl pokornu wyda, fwymy lyudmy vmyefto wnyda, wogyem dobrzye otpoczynu, az ponye feft nedyel mynu. Hic dirigit gressus in Egiptum. Tehdys fye dotaza rady, obfady myefta yhrady; poklyudyw wiye zemfke wyeczy, pocze nawyetczy czeft {fyeczy do Egypta przyedfye dale. Pomefkaw tu dofty vmale, tu wfyu zemy podfye poby. Zatyem dale przyedfye whloby do Lybye, wzyemy taku, kdez wzye fkodu negednaku. Ieft ta zemye wfye bezwody, pufta otewfye vrody, any kde wny ptaczek fpyewa, any kde wydyety drzyewa, 2095. Hinter fkodu Komma mit Krok 7, 58. 2112. Nemoh, von H. und Vj9bor,ger- bessert. 1900, S. 421. svymi mit H, Vb. 2117. Sta, verbessert LF. 12, 282f; 19, 89; Krok 7, 58; CC M. 2123. fwym = s svym mit H., Vib. 2151. Dolybye. 2140. fwymy — 8
Strana 28
28 St. Veiter Bruchstůck. nykde fledu czlowyeczeho any take zwyerzyeczeho; othorkofty wfye wnyey poly, 2160 nykde czefty znaty vpoly, gedno pyeffek znaty wfady wtey zemy zde yonady. Kral Maczedo kdyz to pozna, [23%]ze wtey zemy wyecz tak hrozna, 2165 nechtye fye wíak rozpaczyty, kaza fye wfyem hotowyty, gez chtyefye ffobu pogyety, wezdy tamo chtye dogyety, kdez pohanfka modla byefye, — 2170 tu wgednom dubye fedyefye wtey zemy welmy daleko — kak tam dogyety nelehko. Negednoho zby czlowyeka. By fyez byla morzka rzyeka, 2175 afy bybylo bezdywa; ande gedno pyeffek zplywa, ato otfluneczne {paly tak fye onen pyefek kaly, mutye fye wnyz morzyefamo. 2180 Akdyz yuz pogydu tamo, kony gducz czeftu vbychu, wyetrowe fye oborzychu; mnoho fto kony vwazu, Ínymyz ylyude zahrzazu 2185 wonom pyefcze, an fye muty, 1akz fye lepke morzye kruty. Drzyewe nez feft dny pomynu, az ftraty lydu trzyetynu, gyez wtom pyefeze ftonuchu. 2190 Akdyz feft dny pomynuchu afedmy fluncze ofwyety, vda fye mu tu przygyety, kdezto ta modla przyebywa, vnyez lyudy fyla bywa, 2195 wleffye, yenz Hamon flowe. Tu kraffye ftudnycze plowe, nez yu wydal czlowyek ktery. Tu podle pohanfke wyery, ktoz chcze vte modly byty, 2161. znady. 2167. bogyety (s. dazu H-P. p. XXI). chtye steht 1, das zu streichen ist. lyute. 2200 2205 2210 2215 [V. 2157 —2237. muffy fte ftudnyczye pyty. Geft ta toho obyezegye, zekdyz fluneze zhory fpyegye, tak fye gegye woda wzwarzy, 1akz horky vkrop, tak parzy; 1akz fluncze vpolodne wzmyeny, tak fye ta woda promeny, tak lyutye bude ftudena, 1akzto ledu nakladena; akdyz flunczye khorzye fpyefy, opyet fye woda rozrzyefy, tu gyey horkofty przybude; te pakly prwe nezbude, gyelyz bude kupolnoczy, opyet gyey przybude moczy; ftudenofty gyey przybywa, wnyufto kdyz poledne bywa. [23 JTehdyz kral, daw byeffu obyet, 2220 2225 2230 2235 2477. onfluneczne vgl. W 71. 2212. Pakly, te nach W 85. 2214. moczy przybude, nach W 87 ver- muffy fye wratyty opyet, kak bye przycz przyedfye po- myenyl, by byl toho nepromyenyl poffel, genz ffye zanym przybral, prawye, ze fye Darius febral, chtye ho podftupyty bogyem: kaza fye wratyty wogyem, fnymyz chtyefye na Murzyny, by nezwyedyel te nowyny. Toho fye naywyecze vba, ze fye ponyem woyna hruba byefye wzbudyla wtey chwyly, donyadzto w Lybyy byly, gyez gdyefye lydu obogyu kftrafty, kfmutku, knepokogy, kezafu owfyem vkrutnemu, zagyíte przyelys kfmutnemu. Hie Darius nulli ex suis parcit, omnes conveniunt. Mezy tyem yakzto yuz ozyw Darius, fwu mocz przyemnozyw, byefye wfye zemye opuftyl, 2168. Vor 2207. bessert (vgl. LF. 12,281). 2216. poledna, nach W 89 verbessert. 2218. Hinter opyet Komma mit Krok 7, 97. 2 2223. potftupyty. 2225. namurzyny. 0. wlyby. 2233. Am Anfange der Zeile ist Kf gestrichen.
28 St. Veiter Bruchstůck. nykde fledu czlowyeczeho any take zwyerzyeczeho; othorkofty wfye wnyey poly, 2160 nykde czefty znaty vpoly, gedno pyeffek znaty wfady wtey zemy zde yonady. Kral Maczedo kdyz to pozna, [23%]ze wtey zemy wyecz tak hrozna, 2165 nechtye fye wíak rozpaczyty, kaza fye wfyem hotowyty, gez chtyefye ffobu pogyety, wezdy tamo chtye dogyety, kdez pohanfka modla byefye, — 2170 tu wgednom dubye fedyefye wtey zemy welmy daleko — kak tam dogyety nelehko. Negednoho zby czlowyeka. By fyez byla morzka rzyeka, 2175 afy bybylo bezdywa; ande gedno pyeffek zplywa, ato otfluneczne {paly tak fye onen pyefek kaly, mutye fye wnyz morzyefamo. 2180 Akdyz yuz pogydu tamo, kony gducz czeftu vbychu, wyetrowe fye oborzychu; mnoho fto kony vwazu, Ínymyz ylyude zahrzazu 2185 wonom pyefcze, an fye muty, 1akz fye lepke morzye kruty. Drzyewe nez feft dny pomynu, az ftraty lydu trzyetynu, gyez wtom pyefeze ftonuchu. 2190 Akdyz feft dny pomynuchu afedmy fluncze ofwyety, vda fye mu tu przygyety, kdezto ta modla przyebywa, vnyez lyudy fyla bywa, 2195 wleffye, yenz Hamon flowe. Tu kraffye ftudnycze plowe, nez yu wydal czlowyek ktery. Tu podle pohanfke wyery, ktoz chcze vte modly byty, 2161. znady. 2167. bogyety (s. dazu H-P. p. XXI). chtye steht 1, das zu streichen ist. lyute. 2200 2205 2210 2215 [V. 2157 —2237. muffy fte ftudnyczye pyty. Geft ta toho obyezegye, zekdyz fluneze zhory fpyegye, tak fye gegye woda wzwarzy, 1akz horky vkrop, tak parzy; 1akz fluncze vpolodne wzmyeny, tak fye ta woda promeny, tak lyutye bude ftudena, 1akzto ledu nakladena; akdyz flunczye khorzye fpyefy, opyet fye woda rozrzyefy, tu gyey horkofty przybude; te pakly prwe nezbude, gyelyz bude kupolnoczy, opyet gyey przybude moczy; ftudenofty gyey przybywa, wnyufto kdyz poledne bywa. [23 JTehdyz kral, daw byeffu obyet, 2220 2225 2230 2235 2477. onfluneczne vgl. W 71. 2212. Pakly, te nach W 85. 2214. moczy przybude, nach W 87 ver- muffy fye wratyty opyet, kak bye przycz przyedfye po- myenyl, by byl toho nepromyenyl poffel, genz ffye zanym przybral, prawye, ze fye Darius febral, chtye ho podftupyty bogyem: kaza fye wratyty wogyem, fnymyz chtyefye na Murzyny, by nezwyedyel te nowyny. Toho fye naywyecze vba, ze fye ponyem woyna hruba byefye wzbudyla wtey chwyly, donyadzto w Lybyy byly, gyez gdyefye lydu obogyu kftrafty, kfmutku, knepokogy, kezafu owfyem vkrutnemu, zagyíte przyelys kfmutnemu. Hie Darius nulli ex suis parcit, omnes conveniunt. Mezy tyem yakzto yuz ozyw Darius, fwu mocz przyemnozyw, byefye wfye zemye opuftyl, 2168. Vor 2207. bessert (vgl. LF. 12,281). 2216. poledna, nach W 89 verbessert. 2218. Hinter opyet Komma mit Krok 7, 97. 2 2223. potftupyty. 2225. namurzyny. 0. wlyby. 2233. Am Anfange der Zeile ist Kf gestrichen.
Strana 29
V. 2238—2311.] ze nykomu neotpuftyl, by neffal nawoynu ftraftnu, 2240 wfyem fwym chwyly naneftyaftnu. Kmet, yenz oral powfye leta, 1genz robyl, ploty pleta, wony vpokoyne czafy, nemohl vzyty nekrafy, 2245 mufyl gyty, neffa kopye, jenz lepe wyedyel ofnopye, iten, yenz wyedyel oczepu nebo kdy czas wzyety rzyepu. Prazden czep kazdy lezyefye, 2250 kto by mlatyl, nykte nebyefye; lezyechu prazdny motyky, awzdychafye wol wfyelyky, ande nenye kto gym orzye, nebyefye kto hromad borzye 2255 any krzowye kto kopagye; opadly byechu wfye ftagye, nebyefye zyw kto gych pleta, przyíla byechu fmutna leta! Lydy myefye owfyem mnoho, 2260 ale czo bylo dotoho ? Straty czlowyek wkazdem myeftye, kdyz ktomu nenye ftyeftye; wyezto kazdy, wyezto wyeitye. Mnoho bye lyuda fproftneho 2265 atak dofty twrdeho, gymyz by mohl boy zdyety, [24°]by mu boh chtyel toho przyety. Ale czo doktere moczy? Wynydu mdle wfytczy rocy, 2270 kdyz bozye nenye pomoczy. Gdyefye ffobu flony ftyezye, nanych byechu dobre wyezye; blyz gmyefye tyffycz buwolow, gez wzhoru ydolow 2275 nawozyech wyezye tahnyechu, nanychzto ftrzyelczy fedyechu, St. Veiter Bruchstiick. 2280 2285 2290 2295 2300 2305 2310 29 anegedna ottad ftrzyela flechetny kon proletyela. Dofty fye wyprawy fylnye, wfyelyku wyeczy pylnye, wyecze nez fto tyffycz lyudi fobu nawoynu wyklydy. Wfak fye wfye gyeffyutnye dyegye, acz kto nakteru czeft dyegye, kdyz czo boh komu neprzyegye. Hic Sarraceni committunt ignem, ut Alexander reuerteretur. Wtu dobu paky kral rzyeczky, kewfyemu przyewazny, dye- teczfky, fwu moczy yfwymy Rzyeky ftafye nany ftranye rzyeky te, yefto Eufrates flowe, gyez fkrzye ty zemye plowe. Tehdyz pocze dale nafaraczenfkeho krale. Naly ten yuz kazal zeczy, kadyz chtyely gyety Rzyeczy, ikadyz gych byla czyefta, tady fezhu wify ymyefta; wíye tyezenye ohnyem poly vmyeftech, wewfyech yupoly. Dofty byla fproftna rada, zaby yuz, fye bogye hlada, przyedfye tamo netahl hlube; ale zamyflenye hrube, nanyezbye frdeze obratyl, kromye zby fye zywot kratyl, tak by fnad mufyl przyeftaty inhed tu nahle chwataty. Kaza brzo wftaty wogyem, hna fnewelykem nepokogyem, przyewazyw fye wfye fwe wyeczy, chtye neprzyetele dofyeczy; 2240. In neftyaftnu steht statt a das Abkürzungszeichen für ra über y egl. dawne V. 774. 2265. Am Anfange der Zeile ist Atad gestrichen; tak lies také mit H- P.? 2269. wfytey. 2274. Der Vers ist korrupt; H, Vb. erginzten eor dolow také. — whoru, von H-P. und LF 12, 271 verbessert. 2276. Nanyemz to, von Výb. verbessert. und fwymy = s svû und s svými mit Výbor. 2292. Der Vers ist korrupt, I. wohl hnati dale mit H, Vyb. 2305. bessern. Kromye by — tratyl, nach N 336 verbessert. 2282. fobu = s sobů. 2288. fwu 2290. ta mit H-P zu ver- 2307. chwaty lies chvatati nach Vÿb.; nach Prusik ist hinter przyeftaty 2306 ein Punkt zu setzen und statt nahle poéé zu lesen. s velikym; Krok 7, 101: s 2309. Ein ne- ist zu streichen; H, Vjb., H- P. lesen .. pokojem.
V. 2238—2311.] ze nykomu neotpuftyl, by neffal nawoynu ftraftnu, 2240 wfyem fwym chwyly naneftyaftnu. Kmet, yenz oral powfye leta, 1genz robyl, ploty pleta, wony vpokoyne czafy, nemohl vzyty nekrafy, 2245 mufyl gyty, neffa kopye, jenz lepe wyedyel ofnopye, iten, yenz wyedyel oczepu nebo kdy czas wzyety rzyepu. Prazden czep kazdy lezyefye, 2250 kto by mlatyl, nykte nebyefye; lezyechu prazdny motyky, awzdychafye wol wfyelyky, ande nenye kto gym orzye, nebyefye kto hromad borzye 2255 any krzowye kto kopagye; opadly byechu wfye ftagye, nebyefye zyw kto gych pleta, przyíla byechu fmutna leta! Lydy myefye owfyem mnoho, 2260 ale czo bylo dotoho ? Straty czlowyek wkazdem myeftye, kdyz ktomu nenye ftyeftye; wyezto kazdy, wyezto wyeitye. Mnoho bye lyuda fproftneho 2265 atak dofty twrdeho, gymyz by mohl boy zdyety, [24°]by mu boh chtyel toho przyety. Ale czo doktere moczy? Wynydu mdle wfytczy rocy, 2270 kdyz bozye nenye pomoczy. Gdyefye ffobu flony ftyezye, nanych byechu dobre wyezye; blyz gmyefye tyffycz buwolow, gez wzhoru ydolow 2275 nawozyech wyezye tahnyechu, nanychzto ftrzyelczy fedyechu, St. Veiter Bruchstiick. 2280 2285 2290 2295 2300 2305 2310 29 anegedna ottad ftrzyela flechetny kon proletyela. Dofty fye wyprawy fylnye, wfyelyku wyeczy pylnye, wyecze nez fto tyffycz lyudi fobu nawoynu wyklydy. Wfak fye wfye gyeffyutnye dyegye, acz kto nakteru czeft dyegye, kdyz czo boh komu neprzyegye. Hic Sarraceni committunt ignem, ut Alexander reuerteretur. Wtu dobu paky kral rzyeczky, kewfyemu przyewazny, dye- teczfky, fwu moczy yfwymy Rzyeky ftafye nany ftranye rzyeky te, yefto Eufrates flowe, gyez fkrzye ty zemye plowe. Tehdyz pocze dale nafaraczenfkeho krale. Naly ten yuz kazal zeczy, kadyz chtyely gyety Rzyeczy, ikadyz gych byla czyefta, tady fezhu wify ymyefta; wíye tyezenye ohnyem poly vmyeftech, wewfyech yupoly. Dofty byla fproftna rada, zaby yuz, fye bogye hlada, przyedfye tamo netahl hlube; ale zamyflenye hrube, nanyezbye frdeze obratyl, kromye zby fye zywot kratyl, tak by fnad mufyl przyeftaty inhed tu nahle chwataty. Kaza brzo wftaty wogyem, hna fnewelykem nepokogyem, przyewazyw fye wfye fwe wyeczy, chtye neprzyetele dofyeczy; 2240. In neftyaftnu steht statt a das Abkürzungszeichen für ra über y egl. dawne V. 774. 2265. Am Anfange der Zeile ist Atad gestrichen; tak lies také mit H- P.? 2269. wfytey. 2274. Der Vers ist korrupt; H, Vb. erginzten eor dolow také. — whoru, von H-P. und LF 12, 271 verbessert. 2276. Nanyemz to, von Výb. verbessert. und fwymy = s svû und s svými mit Výbor. 2292. Der Vers ist korrupt, I. wohl hnati dale mit H, Vyb. 2305. bessern. Kromye by — tratyl, nach N 336 verbessert. 2282. fobu = s sobů. 2288. fwu 2290. ta mit H-P zu ver- 2307. chwaty lies chvatati nach Vÿb.; nach Prusik ist hinter przyeftaty 2306 ein Punkt zu setzen und statt nahle poéé zu lesen. s velikym; Krok 7, 101: s 2309. Ein ne- ist zu streichen; H, Vjb., H- P. lesen .. pokojem.
Strana 30
30 hna zanym wezdy pofledu, kadyzto gyey wodcze wedu. Iakzto wnadny flednyk koly [24 Jnyekde wleffe neb vpolyu 2316 ftopy fye gelenye chopye, wzdy fyc ho drzy poftopye, acz yeft mnoho gyne zwyerzy, wifakz gyney neuwyerzy; wezdy fye przydrzy truda, wtom neyma nycz obluda; nanyez nayprwe pomyeny, nykak toho nepromeny, acz zwyerz ydaleko zbyehne, wíak tecze, az ho dofyehne: takez Alexander tyezye, az wíak neprzatel dofyezye; dotad gezdu wcyeftye dyela, az przyhna do Arbyela, wnyuzto dobu fye fumraczy. Tu fye gych dofty rozpaczy, gymz kony fnyde mnoho, pyczyucz nakrale ftoho, onyem wfeczko zle fepczyucze, mnozy mdlobu fotnye gducze, kazdy rzka: „Czo to pomozye, acz naz kazdy zywot zmozye proczlowyeka gyedyneho, ienz tak frdcze lakomcho, gyemuz fye zda wfyeczko malo, czoz wiwyetye by mufye dalo ?* Tak pykachu fweho truda. Za tyem fye pak ynhed vda: 2320 2325 2330 2335 2340 Hic luna permutatur. pokaza fye zwycrzynycze 1akzto zyutra domownycze; potom pak myeffyecz wznyde, 2345 St. Veiter Bruchstück. [V. 2312— 2381. mhed mu wfwyetlofty fnyde; tako fye promeny owfyem, ze by tma po fwyetu powfyem. 2350 To fye gyeftye czafto ftawa, ze fye ho fwyetloft promyenyewa ; imluwye to fproftny dyedy, by gyey tehdy gyedly wyedy. Tehdy fye wes lyud zamuty, 2355 rzka: ,,Czo fye nadnamy fkuty? Tato tma gyeft przyklad toho, ze nas vmrzye zagytra mnoho. Toho kral nas doprawy, ze ny nafych zywotow zbawy; 2360 podeymem fkodu nemalu, wfyeczko gyednomu nachwalu. Ze kto nam gyeft to poruczył by fye nas kazdy pron muczyl? Lepy yeft fam vmra zany, [254/nezto horzye fpadne nany.'* 2366 Kral vflyfaw rzyecz fwych lyudy, vzrzye, ze fye zle onyem klyudy, nycz fye tyem neuftrafye: „I czo fu,“ wecze, ,,rzeczy wafye ? 2370 Pronyuz cztete mogyu wynu? Kazda wyecz gma fwu hodynu, ikak gyu ftworzytel vftawyl. Kto yeft wam taku rzyecz prawyl, byto bylo zle znamenye, 2375 vmyefyeczy promenyenye ? Myftrzy otom dobrzye wyedye, kak fye wfyczkny czafy rzyedye, 1akz gye boh vitawyl tako, ze fye nepromyenye gynako.'' Hie Aristotiles de luna exponit. 2380 Tak powyedye Alexander. Tehdy prziftupye Aryftander, 2329. doarbyela. verbessert. verbessert. verbessern mit H-P nach V. 2401. 2357. Vor zagytra ist gı getilgt. Unser Schreiber hatte in 2356. przyklat. 2330. Wnyuz to. 2337. Az, nach N 374 verbessert (Krok 7, 103). pak ergänzt H, Vyb.i, Krok 7, 145 jak, Grim- Pelikán když. von Výb. und LF. 19, 89 verbessert. 2351. Am Anfange des Verses ist T getilgt. — Ze in £e sé zu 2334. peczyugyeze, nach W 108 2346. Hinter 2348. Jako, 2349. fwyetu powfyem, von Výbor 2352. dyety, nach N 446 verbessert. seiner Vorlage gıtrzye = iutrzıe N 397, das er in das ihm geldufige za jitra veränderte (Krok 7, 146). 2358/59. ny in V. 2359 ist mit LF. 12, 283 vor kral in V. 2358 zu stellen. — nafych lies vielleicht näs 1 mit LF. 12, 283 Anm. 2362. Ze richtig überliefert? H-P. liest a, lir.* aj. 2369. Iczo (I von H, Vyb. Metri causa gestrichen); fu ist zwischen czo und wecze über der Zeile nachgetragen. 2370. wynu. 2372. 1 eon Iir.? und LF. 19, 89 ge- strichen. 2378. Ikaz, mit Krok 7, 147 wohl in ıakz zu ändern.
30 hna zanym wezdy pofledu, kadyzto gyey wodcze wedu. Iakzto wnadny flednyk koly [24 Jnyekde wleffe neb vpolyu 2316 ftopy fye gelenye chopye, wzdy fyc ho drzy poftopye, acz yeft mnoho gyne zwyerzy, wifakz gyney neuwyerzy; wezdy fye przydrzy truda, wtom neyma nycz obluda; nanyez nayprwe pomyeny, nykak toho nepromeny, acz zwyerz ydaleko zbyehne, wíak tecze, az ho dofyehne: takez Alexander tyezye, az wíak neprzatel dofyezye; dotad gezdu wcyeftye dyela, az przyhna do Arbyela, wnyuzto dobu fye fumraczy. Tu fye gych dofty rozpaczy, gymz kony fnyde mnoho, pyczyucz nakrale ftoho, onyem wfeczko zle fepczyucze, mnozy mdlobu fotnye gducze, kazdy rzka: „Czo to pomozye, acz naz kazdy zywot zmozye proczlowyeka gyedyneho, ienz tak frdcze lakomcho, gyemuz fye zda wfyeczko malo, czoz wiwyetye by mufye dalo ?* Tak pykachu fweho truda. Za tyem fye pak ynhed vda: 2320 2325 2330 2335 2340 Hic luna permutatur. pokaza fye zwycrzynycze 1akzto zyutra domownycze; potom pak myeffyecz wznyde, 2345 St. Veiter Bruchstück. [V. 2312— 2381. mhed mu wfwyetlofty fnyde; tako fye promeny owfyem, ze by tma po fwyetu powfyem. 2350 To fye gyeftye czafto ftawa, ze fye ho fwyetloft promyenyewa ; imluwye to fproftny dyedy, by gyey tehdy gyedly wyedy. Tehdy fye wes lyud zamuty, 2355 rzka: ,,Czo fye nadnamy fkuty? Tato tma gyeft przyklad toho, ze nas vmrzye zagytra mnoho. Toho kral nas doprawy, ze ny nafych zywotow zbawy; 2360 podeymem fkodu nemalu, wfyeczko gyednomu nachwalu. Ze kto nam gyeft to poruczył by fye nas kazdy pron muczyl? Lepy yeft fam vmra zany, [254/nezto horzye fpadne nany.'* 2366 Kral vflyfaw rzyecz fwych lyudy, vzrzye, ze fye zle onyem klyudy, nycz fye tyem neuftrafye: „I czo fu,“ wecze, ,,rzeczy wafye ? 2370 Pronyuz cztete mogyu wynu? Kazda wyecz gma fwu hodynu, ikak gyu ftworzytel vftawyl. Kto yeft wam taku rzyecz prawyl, byto bylo zle znamenye, 2375 vmyefyeczy promenyenye ? Myftrzy otom dobrzye wyedye, kak fye wfyczkny czafy rzyedye, 1akz gye boh vitawyl tako, ze fye nepromyenye gynako.'' Hie Aristotiles de luna exponit. 2380 Tak powyedye Alexander. Tehdy prziftupye Aryftander, 2329. doarbyela. verbessert. verbessert. verbessern mit H-P nach V. 2401. 2357. Vor zagytra ist gı getilgt. Unser Schreiber hatte in 2356. przyklat. 2330. Wnyuz to. 2337. Az, nach N 374 verbessert (Krok 7, 103). pak ergänzt H, Vyb.i, Krok 7, 145 jak, Grim- Pelikán když. von Výb. und LF. 19, 89 verbessert. 2351. Am Anfange des Verses ist T getilgt. — Ze in £e sé zu 2334. peczyugyeze, nach W 108 2346. Hinter 2348. Jako, 2349. fwyetu powfyem, von Výbor 2352. dyety, nach N 446 verbessert. seiner Vorlage gıtrzye = iutrzıe N 397, das er in das ihm geldufige za jitra veränderte (Krok 7, 146). 2358/59. ny in V. 2359 ist mit LF. 12, 283 vor kral in V. 2358 zu stellen. — nafych lies vielleicht näs 1 mit LF. 12, 283 Anm. 2362. Ze richtig überliefert? H-P. liest a, lir.* aj. 2369. Iczo (I von H, Vyb. Metri causa gestrichen); fu ist zwischen czo und wecze über der Zeile nachgetragen. 2370. wynu. 2372. 1 eon Iir.? und LF. 19, 89 ge- strichen. 2378. Ikaz, mit Krok 7, 147 wohl in ıakz zu ändern.
Strana 31
V. 2382—2460.] St. Veiter Bruchstück. 31 2390 2395 2400 2405 tak tento boy obdrzyte.“ To powyedye ten ſtaroſta, byeſye to wſye rzyecz proſta, neb to dolyczichu ſſamy ftarych kralow przyhodamy. Tyemz przyeſta zle vmyſlenye ſtak radneho promluwenye; tyemz zawrhu wſye ſtrachy. Ktoz byl poczal byty plachy, ten przyeſta wſye ſwe drzyewnye rzieczy, iſſa yuz hotow kewſyey ſſyeczy. On vzrzyew myſſl ſweho lyuda, ze ruz nezada klyda, kaza, by ſye lyud oblaczyl, by sye opyet nerozpaczyl. Proſrzyed noczy nahle wſtachu, iakz trubaczy hlas poznachu, aſam kral hna przyedſaztupy. Negeden panoſye hlupy geftye lezyefye achrapye, ande geho fnowe trapye. Nyektereho ſwoy pan wola, an drzyemye lezye podkola achtye geftye rad poſpaty; awſak, by czo bylo braty, nebiloby gmu doſpanye. Ale tu neby czas branye, nebo dyeſye kczaſſu tomu, kdez bye pecze neodomu, gyedno zywotye gyedynem, ato ny oczemz gynem. gyenz byefye myſtr welyky: „Slyſto,“ wecze, „was wſyeliky, nedrzteſye wtom obluda! Ten ſtworzytel wſeho lyuda iwſye wyeczy ſwyeta ſeho, czoz gyeft vſtawenye gyeho ot nayprwnyeho poczatka, wtom nenye nyczſye przyewratka. 2430 Slunczye, myefſecz yplanety otpoczatka wſyemy lety wzdy ſye drzye ſweho byeha, morzye, rzyeky ſweho brzyeha. Acz kdy zly deſt naſkot ſpadne, neb ſye kde myeſto propadne, 2435 nebo mor wſtupy nalyudy, nebo ſye kde walka wzbudy: iakz prwny den vſtaweno, tak nebude promenyeno. Wyztez, proczty ſye to ſtawa, lez ſye myeſyecz promyenawa: nyeterdy kdyz tak przybyehne, ze kdyz rohem hor doſyehne apodzemy yuz pomyeny, wtu dobu ſye wzdy promeny. Swyedcze take myſtrzy vmny, ze ſye gmu ſwyetloſty vmny, kdyz przyſtupy kſlunczy blyzye. Imluwye tak myſtrzy tyze: 2410 iakz pochodnye ſwyety wyecze 2450 nezly przynyey mala ſwyeczye, [25b takez yakz ſye ſlunczem ſſeyme, ſlunczye gmu ſwyetloſt oteyme. Nycz ty wtom gyneho nenye, 2415 ledno gmyeyte za znamenye, ze, kdyz ſye myeſſyecz omraczy, tehdy ſye pohan czeſt potlaczy; akdyz ſlunczye pobledye, tehdy Rzyeczy ſwu ſkodu wzwyedye. 2420 Gmyeytez,“ wecze, „wſyczkny zato, ze yeſt pobledyel myeſſecz nato: iakoz gyſtye to wydyte, 2383. Slyſto = slyš to. 2394. nafkot ist aus N 436 zu ergänzen. 2402. przybyehna. 2403. Für kdyz lies wohl mit Krok, 7, 148 und LF. 19, 90 již. 2407. ſwyetloft. 2408. pryſtupy. 2412. flunczem = s sluncem mit Iir.“ 2415. znamenye, za ergänzt von Krok 7, 148 und LF. 19, 91, vgl. V. 2420. 2430/2: swe ist wohl mit Krok 7, 149 in 2430 vor strachy einzusetzen, wo- durch beide Verse metrisch korrekt werden. 2445. lezye = leze. 2457. Gyezt, von Výb. verbessert. 2440 2445 Hic intrat Alexander montium altitudines. Wtu dobu kral Maczedonye, 2455 geho woy, geho podkonye wtake ſye hory tahnyefye, gychzto wyſſoſt taka byeſye, iakz gych fotnye moz dozrzyety, tahdy gyemu byefye gyety. 2460 Tehdy, gyemuzbye newykla — 2425 2385
V. 2382—2460.] St. Veiter Bruchstück. 31 2390 2395 2400 2405 tak tento boy obdrzyte.“ To powyedye ten ſtaroſta, byeſye to wſye rzyecz proſta, neb to dolyczichu ſſamy ftarych kralow przyhodamy. Tyemz przyeſta zle vmyſlenye ſtak radneho promluwenye; tyemz zawrhu wſye ſtrachy. Ktoz byl poczal byty plachy, ten przyeſta wſye ſwe drzyewnye rzieczy, iſſa yuz hotow kewſyey ſſyeczy. On vzrzyew myſſl ſweho lyuda, ze ruz nezada klyda, kaza, by ſye lyud oblaczyl, by sye opyet nerozpaczyl. Proſrzyed noczy nahle wſtachu, iakz trubaczy hlas poznachu, aſam kral hna przyedſaztupy. Negeden panoſye hlupy geftye lezyefye achrapye, ande geho fnowe trapye. Nyektereho ſwoy pan wola, an drzyemye lezye podkola achtye geftye rad poſpaty; awſak, by czo bylo braty, nebiloby gmu doſpanye. Ale tu neby czas branye, nebo dyeſye kczaſſu tomu, kdez bye pecze neodomu, gyedno zywotye gyedynem, ato ny oczemz gynem. gyenz byefye myſtr welyky: „Slyſto,“ wecze, „was wſyeliky, nedrzteſye wtom obluda! Ten ſtworzytel wſeho lyuda iwſye wyeczy ſwyeta ſeho, czoz gyeft vſtawenye gyeho ot nayprwnyeho poczatka, wtom nenye nyczſye przyewratka. 2430 Slunczye, myefſecz yplanety otpoczatka wſyemy lety wzdy ſye drzye ſweho byeha, morzye, rzyeky ſweho brzyeha. Acz kdy zly deſt naſkot ſpadne, neb ſye kde myeſto propadne, 2435 nebo mor wſtupy nalyudy, nebo ſye kde walka wzbudy: iakz prwny den vſtaweno, tak nebude promenyeno. Wyztez, proczty ſye to ſtawa, lez ſye myeſyecz promyenawa: nyeterdy kdyz tak przybyehne, ze kdyz rohem hor doſyehne apodzemy yuz pomyeny, wtu dobu ſye wzdy promeny. Swyedcze take myſtrzy vmny, ze ſye gmu ſwyetloſty vmny, kdyz przyſtupy kſlunczy blyzye. Imluwye tak myſtrzy tyze: 2410 iakz pochodnye ſwyety wyecze 2450 nezly przynyey mala ſwyeczye, [25b takez yakz ſye ſlunczem ſſeyme, ſlunczye gmu ſwyetloſt oteyme. Nycz ty wtom gyneho nenye, 2415 ledno gmyeyte za znamenye, ze, kdyz ſye myeſſyecz omraczy, tehdy ſye pohan czeſt potlaczy; akdyz ſlunczye pobledye, tehdy Rzyeczy ſwu ſkodu wzwyedye. 2420 Gmyeytez,“ wecze, „wſyczkny zato, ze yeſt pobledyel myeſſecz nato: iakoz gyſtye to wydyte, 2383. Slyſto = slyš to. 2394. nafkot ist aus N 436 zu ergänzen. 2402. przybyehna. 2403. Für kdyz lies wohl mit Krok, 7, 148 und LF. 19, 90 již. 2407. ſwyetloft. 2408. pryſtupy. 2412. flunczem = s sluncem mit Iir.“ 2415. znamenye, za ergänzt von Krok 7, 148 und LF. 19, 91, vgl. V. 2420. 2430/2: swe ist wohl mit Krok 7, 149 in 2430 vor strachy einzusetzen, wo- durch beide Verse metrisch korrekt werden. 2445. lezye = leze. 2457. Gyezt, von Výb. verbessert. 2440 2445 Hic intrat Alexander montium altitudines. Wtu dobu kral Maczedonye, 2455 geho woy, geho podkonye wtake ſye hory tahnyefye, gychzto wyſſoſt taka byeſye, iakz gych fotnye moz dozrzyety, tahdy gyemu byefye gyety. 2460 Tehdy, gyemuzbye newykla — 2425 2385
Strana 32
[V. 1—66. Neuhauser Bruchstück. zwu podkowu cziezt potwirzal, [1a] aby wtu wſſu wlazt wehnalí, miezt yhradow dobywaly. 35 kdys zie wznymal, lomie zuby; Zta ze to pokratke roky, anegedne hlazne truby wzkalach zwe zproztrzieli hlazí. podbychu wſſie Kapadoky agednu zemíczu Lydu, Tak zie zdaſſe, by wty chzazí wſſeczki zie zkali zborzili. odnads gediſto przigidu 40 Taky bechu krzik ztworzilí, do Thyrie, kdes kral byeſſe, taky dyeſſe zwk podzorzie, kdes gich chzakagie lesieſſe, wnus by zie trzaſzzl zwiet ymorze. prziechzakaw tu nocz gedínu, [1b 10 ayaks byrzo ta nocz mínu Tak zie by wiprawil hyrdye, wſfu wieczu zilnye ytwirdye. aden zie nazwiet pokaza, woyſchze odtad wztaty kaza. Dywno dozty, se to mohl zdyety, 45 Prziedzaztupem wzamem chzele, wnyems pohanzka wiera wele, hna toho dne míl trziedcziety, 15 kneprzatelom pozpiechagie, tahniechu woz ozzm kony, toho zie wſſdy domnawagye, athy byli wſſiczi brony. Natom wozie zlata ſſcrzínye, zda by, to Darius wzwieda, 50 wnys lefala gich zwatínie, potkal gho whorach, przigieda. ohen, prons podle gich wierí pop miewal chzazte offiery. Gezt tu blyz Eufrates rzieka, 20 res, zlyffu, zragie wytyeka, Zobu ztranu toho woza, vnyes Babylonzky wogie ies gich wiera ygich hroza, 55 zzebra nazwe bezpokogie. gedieffe dwanaczte musí, Wzwiediew, se ten bliz przitaha, gichs kaſdy tey ſſerzíný ſlusy, ienzto nageho chzezt zaha, akazdi gmagie rzechz gínu, 25 hnu zle ínhed ztoho míezta, rucho rozlichzneho chzinu. Pohanztwo tak zato gmayu, kadys mu vprziema czieſta se ty ludie nevmierayu, 60 prothy neprzatelom gyty. rzkucze, sey zu nawieky sywi, Komu ze tu dalo byty, awſfaks zv wte rzechzi krziwi; czo gezt tu vzliffal hrozí, 30 iedyto rus hnuchu wozí! neb rzieky ymorze zplyne, Aczo lezt take vzliffal? czos nazwietye, wſſecko mine zſſalmiegy, zbubnow wzuchzni 65 kromie zlow bosich gedine. ſchal. Negeden tu komon hyrzal, Potyech inhed malem dale, 15. knepraztelom. 27. In neprzatelom ist das z über der Zeile nach- getragen. 28. tu dalo = tu udalo. 46. In pohanzka ist z über der Zeile nachgetragen. 61. bez naywieky konczie. Im Texte stand ursprünglich nawieky = V. 1228; bez konczie war dazu eine Glosse, die durch einen Ab- schreiber in den Text geriet.
[V. 1—66. Neuhauser Bruchstück. zwu podkowu cziezt potwirzal, [1a] aby wtu wſſu wlazt wehnalí, miezt yhradow dobywaly. 35 kdys zie wznymal, lomie zuby; Zta ze to pokratke roky, anegedne hlazne truby wzkalach zwe zproztrzieli hlazí. podbychu wſſie Kapadoky agednu zemíczu Lydu, Tak zie zdaſſe, by wty chzazí wſſeczki zie zkali zborzili. odnads gediſto przigidu 40 Taky bechu krzik ztworzilí, do Thyrie, kdes kral byeſſe, taky dyeſſe zwk podzorzie, kdes gich chzakagie lesieſſe, wnus by zie trzaſzzl zwiet ymorze. prziechzakaw tu nocz gedínu, [1b 10 ayaks byrzo ta nocz mínu Tak zie by wiprawil hyrdye, wſfu wieczu zilnye ytwirdye. aden zie nazwiet pokaza, woyſchze odtad wztaty kaza. Dywno dozty, se to mohl zdyety, 45 Prziedzaztupem wzamem chzele, wnyems pohanzka wiera wele, hna toho dne míl trziedcziety, 15 kneprzatelom pozpiechagie, tahniechu woz ozzm kony, toho zie wſſdy domnawagye, athy byli wſſiczi brony. Natom wozie zlata ſſcrzínye, zda by, to Darius wzwieda, 50 wnys lefala gich zwatínie, potkal gho whorach, przigieda. ohen, prons podle gich wierí pop miewal chzazte offiery. Gezt tu blyz Eufrates rzieka, 20 res, zlyffu, zragie wytyeka, Zobu ztranu toho woza, vnyes Babylonzky wogie ies gich wiera ygich hroza, 55 zzebra nazwe bezpokogie. gedieffe dwanaczte musí, Wzwiediew, se ten bliz przitaha, gichs kaſdy tey ſſerzíný ſlusy, ienzto nageho chzezt zaha, akazdi gmagie rzechz gínu, 25 hnu zle ínhed ztoho míezta, rucho rozlichzneho chzinu. Pohanztwo tak zato gmayu, kadys mu vprziema czieſta se ty ludie nevmierayu, 60 prothy neprzatelom gyty. rzkucze, sey zu nawieky sywi, Komu ze tu dalo byty, awſfaks zv wte rzechzi krziwi; czo gezt tu vzliffal hrozí, 30 iedyto rus hnuchu wozí! neb rzieky ymorze zplyne, Aczo lezt take vzliffal? czos nazwietye, wſſecko mine zſſalmiegy, zbubnow wzuchzni 65 kromie zlow bosich gedine. ſchal. Negeden tu komon hyrzal, Potyech inhed malem dale, 15. knepraztelom. 27. In neprzatelom ist das z über der Zeile nach- getragen. 28. tu dalo = tu udalo. 46. In pohanzka ist z über der Zeile nachgetragen. 61. bez naywieky konczie. Im Texte stand ursprünglich nawieky = V. 1228; bez konczie war dazu eine Glosse, die durch einen Ab- schreiber in den Text geriet.
Strana 33
V. 67—4146.] patruyueze zweho krale, hlufchními zaztupi diechu, gis geho rodína biechu, 70 dwadezieezi ezizuczow pilnye, gis wíficzi whedbabney wilnye biechu, vprziedrahem ruffie, 1aks takym knyesatom zluffie. Ty wífiezi biechu. naprziedku. 75 Zam kral ydyeffe naprozrziedku, 1ens prowelike ozrafztwo, prorozkos yprobohacztwo gedyeffe nawozie wizatem, aten weff horzieffe zlatem. 80 Awffak netohk pozlatye, gims bie woz zdielan bohatye powifiech ztranach obapoli, [2%] yaks ogyemi, tako koly, ale podrahem kameny 85 dal zie bie wtakem znameny, 1akos wte vprawie bylo, se gho moczu nicz nezbylo. Nadwozem pak wzletnu zparu prothy zlunechznemu waru orliczie bye powiffena, ges bie chitrzie wimifflena, aby podnu horkozt ztydla, a ta gmíeffe zlata krzidla. Owozie pak bez odieníe geho blizne przirozenye, dwieztie íunoff wiborneyffich, zwu fflechtu przirozeneyffich, biechu mu przizluhuyucze, obychzenye przinem zucze zpozlufzenztwim izthy nemale wkomornyfztwie zweho krale. Ty wífdy bydlhlí przidworzie, mayucz pechzu okomorzie. Awifak naprzied prziedewifiemi knyezieczimi yunoffiemi diechu zpolu yako ztlupem, 9 o 9 ov 10 o 10 a 75. naprozriedku. 76. orafztwo. Neuhauser Bruchstück. 33 dirsiecze zie zwim zaztupem dwadczieczi czizuczow ponye, kaffdy vzweho komonye, 110 zdrahotu przieliff nemalu wiprawiw zie naprziechwalu zwim odyenym yzwim fchzitem ypak prziedrahím kurfzitem. Athy wifi byl rytyerzi, 115 tyech komonztwo podkropierzi bez pozlathy poluzene, kopie magie neruzene barbu od czinobra wzatu, ale wlaztnye rudu zlatu. 120 Geffchzes wiecze kromie toho luda zeho neb onoho nyeczo malem zproztneyffieho míegieffe luda pieffieho, [2] przifzinye wdobrem odieny 125 wnus ten, 1ens wffu moczu mieny potkaty zie bogem zilnye. Tak ty bye wyprawil pilnye, by progich mocz yprohrozu neprotrziel zie lap kto kwozu. Ibyl ten zwyfzey wtudobu, se wffd1 pogymaly zobu, czos kake chzeledy mieli, kdyfto nawoynu kam gnelí. Iwzal byl kral tese chwile 135 zobie nawietffie vzile maters yzwu seztru, senu, naztratu zobie zuzenu; nechtye, by czo wtom byl mina poyal bye zobu y zina, weza zie take zewifiemi zwe kralowe yunoffiemi, czos gich paddezat woz tahlo; wífe, sey gmu kboyu nenahlo. Aczos pak trzizta welbludow apatezet mzhow zilnych vdow poklada znym mohli nezzty, 13 o 14 o 14 o" 94. odenie. 107. zwim == s svym mit Vyb. 111. In prziechwalu ist w iiber der Zeile nachgetragen. 124. odienu: u in y verbessert. Gu. 2, 124 ,neve sit in promptu." 128. yprogich, von H-P. verbessert vgl. V. 1269 und 129. nepotrzıel, von H-P. nach V. 1270 verbessert. 131. poygmaly, von Vyb. verbessert. — zobu = s sobů. 135. Hinter na ist y getilgt. 136. Hinter maters ist senu gestrichen, vgl. dazu CCM. 1900, S. 415 (Výbor las i s svú sestrú ženu). 138. by mina, von H-P. verbessert. 139. zobu s sobú mit Výb.
V. 67—4146.] patruyueze zweho krale, hlufchními zaztupi diechu, gis geho rodína biechu, 70 dwadezieezi ezizuczow pilnye, gis wíficzi whedbabney wilnye biechu, vprziedrahem ruffie, 1aks takym knyesatom zluffie. Ty wífiezi biechu. naprziedku. 75 Zam kral ydyeffe naprozrziedku, 1ens prowelike ozrafztwo, prorozkos yprobohacztwo gedyeffe nawozie wizatem, aten weff horzieffe zlatem. 80 Awffak netohk pozlatye, gims bie woz zdielan bohatye powifiech ztranach obapoli, [2%] yaks ogyemi, tako koly, ale podrahem kameny 85 dal zie bie wtakem znameny, 1akos wte vprawie bylo, se gho moczu nicz nezbylo. Nadwozem pak wzletnu zparu prothy zlunechznemu waru orliczie bye powiffena, ges bie chitrzie wimifflena, aby podnu horkozt ztydla, a ta gmíeffe zlata krzidla. Owozie pak bez odieníe geho blizne przirozenye, dwieztie íunoff wiborneyffich, zwu fflechtu przirozeneyffich, biechu mu przizluhuyucze, obychzenye przinem zucze zpozlufzenztwim izthy nemale wkomornyfztwie zweho krale. Ty wífdy bydlhlí przidworzie, mayucz pechzu okomorzie. Awifak naprzied prziedewifiemi knyezieczimi yunoffiemi diechu zpolu yako ztlupem, 9 o 9 ov 10 o 10 a 75. naprozriedku. 76. orafztwo. Neuhauser Bruchstück. 33 dirsiecze zie zwim zaztupem dwadczieczi czizuczow ponye, kaffdy vzweho komonye, 110 zdrahotu przieliff nemalu wiprawiw zie naprziechwalu zwim odyenym yzwim fchzitem ypak prziedrahím kurfzitem. Athy wifi byl rytyerzi, 115 tyech komonztwo podkropierzi bez pozlathy poluzene, kopie magie neruzene barbu od czinobra wzatu, ale wlaztnye rudu zlatu. 120 Geffchzes wiecze kromie toho luda zeho neb onoho nyeczo malem zproztneyffieho míegieffe luda pieffieho, [2] przifzinye wdobrem odieny 125 wnus ten, 1ens wffu moczu mieny potkaty zie bogem zilnye. Tak ty bye wyprawil pilnye, by progich mocz yprohrozu neprotrziel zie lap kto kwozu. Ibyl ten zwyfzey wtudobu, se wffd1 pogymaly zobu, czos kake chzeledy mieli, kdyfto nawoynu kam gnelí. Iwzal byl kral tese chwile 135 zobie nawietffie vzile maters yzwu seztru, senu, naztratu zobie zuzenu; nechtye, by czo wtom byl mina poyal bye zobu y zina, weza zie take zewifiemi zwe kralowe yunoffiemi, czos gich paddezat woz tahlo; wífe, sey gmu kboyu nenahlo. Aczos pak trzizta welbludow apatezet mzhow zilnych vdow poklada znym mohli nezzty, 13 o 14 o 14 o" 94. odenie. 107. zwim == s svym mit Vyb. 111. In prziechwalu ist w iiber der Zeile nachgetragen. 124. odienu: u in y verbessert. Gu. 2, 124 ,neve sit in promptu." 128. yprogich, von H-P. verbessert vgl. V. 1269 und 129. nepotrzıel, von H-P. nach V. 1270 verbessert. 131. poygmaly, von Vyb. verbessert. — zobu = s sobů. 135. Hinter na ist y getilgt. 136. Hinter maters ist senu gestrichen, vgl. dazu CCM. 1900, S. 415 (Výbor las i s svú sestrú ženu). 138. by mina, von H-P. verbessert. 139. zobu s sobú mit Výb.
Strana 34
34 Neuhauser Bruchstück. [V. 147—227. to bylo wíídy znym nalezty. Satyem gina zbrogie wſſdi sla, les zobie neymiela chzizla. 150 Tv bliz zebe ztachu dwogie, hrzeczke ypohanzke wogie, chzakayucze zobu ztranu druheho dne zwietlozt ranu; neb gim bye wiediety dano, se, iaks iutrzie bude rano, gedas zie zluncze prozwiety, tu zie zpolu wogem znyety ydogiti bylo bogie. Tehdy kral Darius ztogie, kzwim wogem przigedne horzie wzmluwi welikey pokorzie, yakſſe, ktos tu byeſſe, taky — lecz bohat ychudy — wſſaky geho rzechz pokornu zlyffie — 160 155 [3a/ alomieczi byele ruczie, 166 ande iu neznamozt zmuczíe, kdes rus nebyl kto pomoha, ny rady przidaty moha. Wchwilu tak ztraztne hodíny, zbywſſe chzty yzwe rodyny, ona zweho neby musie, tato zwe zmilele drusie, ponems zirdczem wiecz ztonala, as y zobu pokonala. 170 175 Akdys wſſeczko ius zie to zta, zamaleſzkem kral tu pozta, as powedu Dariowu matku, zeztru y kralowu awzedmi let dyetye male, 180 syna pohanzkeho krale, aktomu bratra wlaztneho zmnohem knyesat rodu geho, giſto byechu tudyes giety, zzprzieweliku zbroyu dyety, 185 wewod, knyesat y markraby, 190 200 205 [3%] 210 215 220 zwobodnych panow yhraby. Tak kdys gie przied kral prziwedu, azirdcze gim yakſto wledu wone hrozie ywsiezty, kde zie kafídy muzil trzezty, kdes zirdcze ſſlo ztrachy rozno, tu, kdes bylo byty hrozno, wtakem ztogiece ohromie, ande nawſſe ztrany lomie 195 ruczie, taku chzezt ztratywſſe, zbosie yrodíny zbywfſe. Zama zie wſſdy ſſlechta kase; czo gezt milozirdye drase, kdys kto odtufſi zmutnemu anaywiecze neznamemu, yaks tu kral hrzeczky vchzíný, y yaks take chzíníe gyny, gimzto rezt prziede dnem rano pogich przirozenyu dano, yaks nemohu byty twirdy, pochzenſſe zie vmilozirdy, wnems zie y gemu tu sziely, wida, se onen bor kwiely, gemus zie wſſie salozt zkladla, agich chzty corona zpadla. Taks mhed knym zie przichile, zprzigie kſobye wſſeczky mile, matku zobye wzie za matku, „Syn bud mí!“ wecze kdyetatku, aktomu pak onye obye wzeztru miezto przigie zobye. Tak bye miloztyw zamladu, donads newzie horffu wnadu. Nadwſſie krale zeho zwieta byl by wiecz yako ozwieta chzty, kazny y mílozirdie. Ale kdys pak zboſſím wzhirdie, pochzie byty ludzky dawczie, byw drzewe gich chzty oprawczie, y zmieny wſſie pirwnye zlowa, zamizliw gim prawa nowa, wzbludy zie myzlu wemnohem, 225 154. widiety, von Vib. verbessert ogl. V. 1285. 155. Vor rano ist an gestrichen. 161. welikey = v velikéj mit Výbor vgl. V. 1292. 165. lomiecze, von Výb. nach V. 1892 verbessert. 166. zmutye, von Výb. nach V. 1893 verbessert. 174. pokonola. 179. Der Schreiber schrieb zuerst mlade (vgl. V. 1898), strich lade und schrieb dahinter ale. 189. ywsiezty = i v úžésti. 206. ziey, von Výb. verbessert. 222. wzhirde.
34 Neuhauser Bruchstück. [V. 147—227. to bylo wíídy znym nalezty. Satyem gina zbrogie wſſdi sla, les zobie neymiela chzizla. 150 Tv bliz zebe ztachu dwogie, hrzeczke ypohanzke wogie, chzakayucze zobu ztranu druheho dne zwietlozt ranu; neb gim bye wiediety dano, se, iaks iutrzie bude rano, gedas zie zluncze prozwiety, tu zie zpolu wogem znyety ydogiti bylo bogie. Tehdy kral Darius ztogie, kzwim wogem przigedne horzie wzmluwi welikey pokorzie, yakſſe, ktos tu byeſſe, taky — lecz bohat ychudy — wſſaky geho rzechz pokornu zlyffie — 160 155 [3a/ alomieczi byele ruczie, 166 ande iu neznamozt zmuczíe, kdes rus nebyl kto pomoha, ny rady przidaty moha. Wchwilu tak ztraztne hodíny, zbywſſe chzty yzwe rodyny, ona zweho neby musie, tato zwe zmilele drusie, ponems zirdczem wiecz ztonala, as y zobu pokonala. 170 175 Akdys wſſeczko ius zie to zta, zamaleſzkem kral tu pozta, as powedu Dariowu matku, zeztru y kralowu awzedmi let dyetye male, 180 syna pohanzkeho krale, aktomu bratra wlaztneho zmnohem knyesat rodu geho, giſto byechu tudyes giety, zzprzieweliku zbroyu dyety, 185 wewod, knyesat y markraby, 190 200 205 [3%] 210 215 220 zwobodnych panow yhraby. Tak kdys gie przied kral prziwedu, azirdcze gim yakſto wledu wone hrozie ywsiezty, kde zie kafídy muzil trzezty, kdes zirdcze ſſlo ztrachy rozno, tu, kdes bylo byty hrozno, wtakem ztogiece ohromie, ande nawſſe ztrany lomie 195 ruczie, taku chzezt ztratywſſe, zbosie yrodíny zbywfſe. Zama zie wſſdy ſſlechta kase; czo gezt milozirdye drase, kdys kto odtufſi zmutnemu anaywiecze neznamemu, yaks tu kral hrzeczky vchzíný, y yaks take chzíníe gyny, gimzto rezt prziede dnem rano pogich przirozenyu dano, yaks nemohu byty twirdy, pochzenſſe zie vmilozirdy, wnems zie y gemu tu sziely, wida, se onen bor kwiely, gemus zie wſſie salozt zkladla, agich chzty corona zpadla. Taks mhed knym zie przichile, zprzigie kſobye wſſeczky mile, matku zobye wzie za matku, „Syn bud mí!“ wecze kdyetatku, aktomu pak onye obye wzeztru miezto przigie zobye. Tak bye miloztyw zamladu, donads newzie horffu wnadu. Nadwſſie krale zeho zwieta byl by wiecz yako ozwieta chzty, kazny y mílozirdie. Ale kdys pak zboſſím wzhirdie, pochzie byty ludzky dawczie, byw drzewe gich chzty oprawczie, y zmieny wſſie pirwnye zlowa, zamizliw gim prawa nowa, wzbludy zie myzlu wemnohem, 225 154. widiety, von Vib. verbessert ogl. V. 1285. 155. Vor rano ist an gestrichen. 161. welikey = v velikéj mit Výbor vgl. V. 1292. 165. lomiecze, von Výb. nach V. 1892 verbessert. 166. zmutye, von Výb. nach V. 1893 verbessert. 174. pokonola. 179. Der Schreiber schrieb zuerst mlade (vgl. V. 1898), strich lade und schrieb dahinter ale. 189. ywsiezty = i v úžésti. 206. ziey, von Výb. verbessert. 222. wzhirde.
Strana 35
V. 228—308.] 23 23 24 24 0 o" 0 5 achtye zıe wzıwaty bohem, ztyırpıety to moha wıekem, by zıe ıus wziwal chzlowıekem, samiffliw wffie horffie prawa; neb tak zie y geffchze ztawa, se chzezt nrawy promíenawa. Pogednom dnu toho bogie potochzi kral pozli zwogie do Damazka, ktomu mieztu, wzkazuge gim tu rzechz zwieztu, se bez wífeho vzile, achz gho kralem przigmu míle y chtye zie gemu poddaty, s da gim przi vffie chzty oztaty yprziwffem gich drzewnyem prawie gie y gich dyety oztawie, atak, achz gemu widadie, czos tu gich kral gmíel vpokladye. Nah ius purgrabie zmíezta, [4°] gemufto pozluzbye zie zta, 25 25 26 26 o 5 o e vzrzie, se zie chzaz promíenyl, an take nazle pomíenyl, wifie mieffczke wisie ozadyw, azie zam na zmirt proradyw, podvmluwenym lztywim, zwe mizli potazem krzıwim chtye zie zkludyty zim kralem vpomluweny dozty malem zobu lud zmiezta wyludy. Zle zie tak obafz pokludy: chtye fzuff zhonczi zie pobyty, akdys rus by tomu byty, prziwede lud as wzaztawu zwe pohuby, nenazbawu, se zi zhinuchu, boy wzemffe, gemu hlawu ztiechu, gemffe. Tak yaks onyem wzkopal yamu, tak tudies vpadl wnu zamu; vztlaw gynym wnawi bydlo yvpadl zam wtes ozidlo: Neuhauser Bruchstück. 27 o 27 o" 28 e 35 neb kto zie zle druhem pechze aozidlo gínym lechze, rziedko zam geho vtefze. Kral Darius kdys to wzwiedie odpozzla, gens powiedye, se zie tak tomu zradczi ztalo, kak bye ius ztratyl nemalo, wifaks odtuffy zirdezu zwemu, s zie tak bylo ztalo zlemu. Nebo nenye níez tak zleho, by wtom nebyl zizk gineho; protos yprzikaffdem zkutczie zizk weztratye, radozt wzmutczie zu zprziezena wgedno putezie. Wteys rzechzi kral doby míezta, tus wnyem nyekolk dny prziefta. Jak 1s ssezt dny bie minulo anazedmi den zie hnulo, tehdy podle zwich obychziegie, yak zie ydnes w Litwie diege, [4] thy, gis biechu zbity Hrzeczi, 290 305 zneffe, kral rozkaza zscczi. Akdys te wieczi pokona, obraty zie do Zidona — — — kmieztu, gemus Tyrus diechu. Ty gho protywnie vzrziechu, poddaty zie gmu nechtyecze aobranyty zie mniecze. Aws nazdy luda tolik, yaks newiedie rzeczi kolik, gíms zie by wzirdezu raduge, vzrziew, se tolik luda tu ge. Wffaks czos ginemu vzilno, toy gmu zie zda wife pochilno; neb kaks mnoho wies bie wezdy, wifak zie gemu nicz to nezdy. Negedna zmirtelna ztrziela prziety zezdy zamoztrziela; wifady huftye ztala copie yakfto trezt neb zlama wznopie; gims nicz mizli nezatochzie, 236. dodamazka. 250. wine — vézé. 254. zim = s sim mit Vyb. 255. pomluwenym. verbessert. Pilatus D. 20. 274. neym wlıtwıe. 256. zobu = s sobü mit Vib. 272. Vor powiedye fiige ein mu mit Vyb. nach V. 1987 und alo egl. V. 1989. 201. Zwischen 291/2 ist mit LF. 11, 61 eine Lücke (V. 2008—86) 258. chty, von Vib. 283. wnym nykohk. 287. anzunehmen. 293. vzrziechu lies wohl pfijéchu nach V. 2008 ( Krok 7, 55). 305. zamoztrziela = z samostFiela mit H-P.
V. 228—308.] 23 23 24 24 0 o" 0 5 achtye zıe wzıwaty bohem, ztyırpıety to moha wıekem, by zıe ıus wziwal chzlowıekem, samiffliw wffie horffie prawa; neb tak zie y geffchze ztawa, se chzezt nrawy promíenawa. Pogednom dnu toho bogie potochzi kral pozli zwogie do Damazka, ktomu mieztu, wzkazuge gim tu rzechz zwieztu, se bez wífeho vzile, achz gho kralem przigmu míle y chtye zie gemu poddaty, s da gim przi vffie chzty oztaty yprziwffem gich drzewnyem prawie gie y gich dyety oztawie, atak, achz gemu widadie, czos tu gich kral gmíel vpokladye. Nah ius purgrabie zmíezta, [4°] gemufto pozluzbye zie zta, 25 25 26 26 o 5 o e vzrzie, se zie chzaz promíenyl, an take nazle pomíenyl, wifie mieffczke wisie ozadyw, azie zam na zmirt proradyw, podvmluwenym lztywim, zwe mizli potazem krzıwim chtye zie zkludyty zim kralem vpomluweny dozty malem zobu lud zmiezta wyludy. Zle zie tak obafz pokludy: chtye fzuff zhonczi zie pobyty, akdys rus by tomu byty, prziwede lud as wzaztawu zwe pohuby, nenazbawu, se zi zhinuchu, boy wzemffe, gemu hlawu ztiechu, gemffe. Tak yaks onyem wzkopal yamu, tak tudies vpadl wnu zamu; vztlaw gynym wnawi bydlo yvpadl zam wtes ozidlo: Neuhauser Bruchstück. 27 o 27 o" 28 e 35 neb kto zie zle druhem pechze aozidlo gínym lechze, rziedko zam geho vtefze. Kral Darius kdys to wzwiedie odpozzla, gens powiedye, se zie tak tomu zradczi ztalo, kak bye ius ztratyl nemalo, wifaks odtuffy zirdezu zwemu, s zie tak bylo ztalo zlemu. Nebo nenye níez tak zleho, by wtom nebyl zizk gineho; protos yprzikaffdem zkutczie zizk weztratye, radozt wzmutczie zu zprziezena wgedno putezie. Wteys rzechzi kral doby míezta, tus wnyem nyekolk dny prziefta. Jak 1s ssezt dny bie minulo anazedmi den zie hnulo, tehdy podle zwich obychziegie, yak zie ydnes w Litwie diege, [4] thy, gis biechu zbity Hrzeczi, 290 305 zneffe, kral rozkaza zscczi. Akdys te wieczi pokona, obraty zie do Zidona — — — kmieztu, gemus Tyrus diechu. Ty gho protywnie vzrziechu, poddaty zie gmu nechtyecze aobranyty zie mniecze. Aws nazdy luda tolik, yaks newiedie rzeczi kolik, gíms zie by wzirdezu raduge, vzrziew, se tolik luda tu ge. Wffaks czos ginemu vzilno, toy gmu zie zda wife pochilno; neb kaks mnoho wies bie wezdy, wifak zie gemu nicz to nezdy. Negedna zmirtelna ztrziela prziety zezdy zamoztrziela; wifady huftye ztala copie yakfto trezt neb zlama wznopie; gims nicz mizli nezatochzie, 236. dodamazka. 250. wine — vézé. 254. zim = s sim mit Vyb. 255. pomluwenym. verbessert. Pilatus D. 20. 274. neym wlıtwıe. 256. zobu = s sobü mit Vib. 272. Vor powiedye fiige ein mu mit Vyb. nach V. 1987 und alo egl. V. 1989. 201. Zwischen 291/2 ist mit LF. 11, 61 eine Lücke (V. 2008—86) 258. chty, von Vib. 283. wnym nykohk. 287. anzunehmen. 293. vzrziechu lies wohl pfijéchu nach V. 2008 ( Krok 7, 55). 305. zamoztrziela = z samostFiela mit H-P.
Strana 36
36 Neuhauser Bruchstück. [V. 309—373. zewffiech naypirwe fturm pochzie, 310 kdes nawiecze kamen wale akdes chzieztye zkytu hrale; zto znym pogednu odtepu, aczizucz wnus ptaczi klepu; zto gich pobitych odwleku 315 aczizucz gich podzed teku. Taks ten ſturm zta geſſchze wiecze nesli pilna dwa miezieczie; dnem ynoczu bezprzieztanye nodpochzinu ſturmowanye; yaks obyrtli tako praky, nodpochzinucze chzaz wſſaky, yakſto kluky tak blydamy, tak y twirdími koſzkamy, dne ny noczi przieztanucze, 325 kbranam zie zawſſe berucze, pokogie zobie nedachu, as wſfak vmíezto zie webrachu. Tehdys miezto zaſſhu wſſady — — 360 [5a] iadis wzem(1 byla) czieſta, 330 tahdy wzeſſhu (wſi) ymiezta, neztatechznye (wzemfſe) radu, zda by chzus, (bogie) ze hladu, netahl zany(m wze)mu hlube; ale zamyzlen(ye hr)ube, 335 nanes bie z (rdcze o)bratyl, kromíe sbi z(se sy)wot kratyl, tak by znad (muzil) vztaty. Jaks nato (pochzie) netbaty, achz zi wſſe (tyesen)ye polí 340 vmieztiech w(e wz)ech ynapoli, 320 345 350 355 365 [ 5b ) 371 kdes nedal b(raty pot)rawie konzke pycy(e ku pot)rawie. An pak wíſ(reczky o)hny mína, zwich koruh(wi n)ezawina, yakſto ten, ge(ns wſſe) ius znasie, nazizk, naztr(atu z)rziewaſfie, hna chzi toh(o dle) nemnoho, trzidczieczi m(il dn)e gednoho, prziewasiw (zie wſ)fie zwe wieczi, chtye wſſdy n(eprza)tel doziecí, bera zle yak (o poz)ledu, nadyſto ho w(odczie) wedu. Wnuſto wna(dny z)lednyk koly nyekde wlezi(e neb vp)olu chwatyw zie (ztopy) gelenye, tyehne zie po(ny) nelenye netbagie wſſe(ho ob)luda; neb achz ze g(emu kdy) vda, se zle chzili z(wier)s namierzí, wſſakſſe ge(mu n)evwierzí, dirsie zie w(ffdy tr)uda zweho, as wſſak y do(ziehn)e geho: takes koli w(tu ho)dynu wſſie hradi y (miezt)a mínu y ztrzielníczie (horz)kich twirzí, pokazuge zie (wſſd)i hírzí, se netbal vzi(lna) dyela, as yprzihna (do A)rbiela, wnuſto dobu (zie z)umrachzí. (Tu zie gich dozty rozpachzí), gímzto kony znyde mnoho, zle pomluwaiucz nan ztoho, rzkucze: „Czo zobie pomose(my), 312. podgednu, Krok 7, 57 verbessert. 314. In pobitych ist vor tych clh gestrichen. 320. pracky. 330. In wzefſhu ist vom u nur der erste Strich erhalten, in ymiezta vom y nur der rechte Bogen. 331. ne- ztatechzne. 334. In zamyzlen(ye) ist vom n nur der erste Strich erhalten. 336. z und w zum Teil erhalten. 337. vztaty: vom v fehlt die erste Hälfte. 340. In we ist vom w der erste Strich erhalten. 341—342: so ergänzte Šafařík im Výbor; nach Prus., Ausg. „kdež nedal býti ni trávě koňské píci ani stravě.“ Anders Krok 7, 102 (ogl. Gu. 3, 446). 347. In toho ist vom zweiten o nur die linke Hälfte sichtbar. 350. In n(eprza)tel ist vom n der erste Strich erhalten. 353. wla ..., nach V. 2314 l. vnadný mit Výbor. 356. In po ist vom o die linke Hälfte erhalten. 357. e in wſſe(ho) und 1 in (ob)luda teilweise erhalten. 360. wſſak zie, nach W 93 zu verbessern. 361. w(ffdy): das erste f teilweise erhalten. 362. do: vom o ist die erste Hälfte erhalten. 363. (ho)dynu: vom d der senkrechte Strich erhalten. 368. Arbiela: vom r nur das Häckchen erhalten. 369. Von u in dobu und (z)umrachzi der erste resp. zweite Strich erhalten. 370. Vom Verse sind nur einige Buchstaben lesbar; im Výb. nach V. 2331 ergänzt. 372. zrzkucze.
36 Neuhauser Bruchstück. [V. 309—373. zewffiech naypirwe fturm pochzie, 310 kdes nawiecze kamen wale akdes chzieztye zkytu hrale; zto znym pogednu odtepu, aczizucz wnus ptaczi klepu; zto gich pobitych odwleku 315 aczizucz gich podzed teku. Taks ten ſturm zta geſſchze wiecze nesli pilna dwa miezieczie; dnem ynoczu bezprzieztanye nodpochzinu ſturmowanye; yaks obyrtli tako praky, nodpochzinucze chzaz wſſaky, yakſto kluky tak blydamy, tak y twirdími koſzkamy, dne ny noczi przieztanucze, 325 kbranam zie zawſſe berucze, pokogie zobie nedachu, as wſfak vmíezto zie webrachu. Tehdys miezto zaſſhu wſſady — — 360 [5a] iadis wzem(1 byla) czieſta, 330 tahdy wzeſſhu (wſi) ymiezta, neztatechznye (wzemfſe) radu, zda by chzus, (bogie) ze hladu, netahl zany(m wze)mu hlube; ale zamyzlen(ye hr)ube, 335 nanes bie z (rdcze o)bratyl, kromíe sbi z(se sy)wot kratyl, tak by znad (muzil) vztaty. Jaks nato (pochzie) netbaty, achz zi wſſe (tyesen)ye polí 340 vmieztiech w(e wz)ech ynapoli, 320 345 350 355 365 [ 5b ) 371 kdes nedal b(raty pot)rawie konzke pycy(e ku pot)rawie. An pak wíſ(reczky o)hny mína, zwich koruh(wi n)ezawina, yakſto ten, ge(ns wſſe) ius znasie, nazizk, naztr(atu z)rziewaſfie, hna chzi toh(o dle) nemnoho, trzidczieczi m(il dn)e gednoho, prziewasiw (zie wſ)fie zwe wieczi, chtye wſſdy n(eprza)tel doziecí, bera zle yak (o poz)ledu, nadyſto ho w(odczie) wedu. Wnuſto wna(dny z)lednyk koly nyekde wlezi(e neb vp)olu chwatyw zie (ztopy) gelenye, tyehne zie po(ny) nelenye netbagie wſſe(ho ob)luda; neb achz ze g(emu kdy) vda, se zle chzili z(wier)s namierzí, wſſakſſe ge(mu n)evwierzí, dirsie zie w(ffdy tr)uda zweho, as wſſak y do(ziehn)e geho: takes koli w(tu ho)dynu wſſie hradi y (miezt)a mínu y ztrzielníczie (horz)kich twirzí, pokazuge zie (wſſd)i hírzí, se netbal vzi(lna) dyela, as yprzihna (do A)rbiela, wnuſto dobu (zie z)umrachzí. (Tu zie gich dozty rozpachzí), gímzto kony znyde mnoho, zle pomluwaiucz nan ztoho, rzkucze: „Czo zobie pomose(my), 312. podgednu, Krok 7, 57 verbessert. 314. In pobitych ist vor tych clh gestrichen. 320. pracky. 330. In wzefſhu ist vom u nur der erste Strich erhalten, in ymiezta vom y nur der rechte Bogen. 331. ne- ztatechzne. 334. In zamyzlen(ye) ist vom n nur der erste Strich erhalten. 336. z und w zum Teil erhalten. 337. vztaty: vom v fehlt die erste Hälfte. 340. In we ist vom w der erste Strich erhalten. 341—342: so ergänzte Šafařík im Výbor; nach Prus., Ausg. „kdež nedal býti ni trávě koňské píci ani stravě.“ Anders Krok 7, 102 (ogl. Gu. 3, 446). 347. In toho ist vom zweiten o nur die linke Hälfte sichtbar. 350. In n(eprza)tel ist vom n der erste Strich erhalten. 353. wla ..., nach V. 2314 l. vnadný mit Výbor. 356. In po ist vom o die linke Hälfte erhalten. 357. e in wſſe(ho) und 1 in (ob)luda teilweise erhalten. 360. wſſak zie, nach W 93 zu verbessern. 361. w(ffdy): das erste f teilweise erhalten. 362. do: vom o ist die erste Hälfte erhalten. 363. (ho)dynu: vom d der senkrechte Strich erhalten. 368. Arbiela: vom r nur das Häckchen erhalten. 369. Von u in dobu und (z)umrachzi der erste resp. zweite Strich erhalten. 370. Vom Verse sind nur einige Buchstaben lesbar; im Výb. nach V. 2331 ergänzt. 372. zrzkucze.
Strana 37
V. 324 —437.] 37 38 38 39 ov o o" 0 395 40 40 0 or achz zie wsywotiech zmose(my), wííeczko gednomu nachwal(u), gense to chzta wiecz zamal(u), zobie ny nam odpochzine any lakomztwem czo mine. Jaks y mluwie giny mno(zi), se zie 1us hnyewayu yboz(y), yakos ypochzieziech znam(y), wníchfto zazraky widamy, giz zu wífe ztraty zname(nye), achz bohow mílozty nen(ye).' Te rziechzi mnoho przieg(ide), zatyem inhed mieziecz (wznide); pokazaw zie welmie yazzn(ie), inheds, malo poztaw kraz(nie), by zwu zwietlozt welmie (rziedye), as pak owifem ypobledye, wnus by krwu zie oblil w(ffady). Hrzeczi rzechu: „Ius nykady Ztraty nam gezt nevteczi; ktos nas kam chzce, tam z(mie teczi); neb to, ges widim znamen(ye), wtom 1us nicz gineho ne(nye), se weffdy boy iutrzie ztrat(ym); procz zami zwoy siuot k(ratym)? (L)epi zam gezt vmra zany, nes ta ztrata zpadne nany. (K)affdy nas zwe horze wnda, (p)rochz gmu sywu byt1 kdy (da), (p)rochz l: 1us meffkaty wnie(cze) ? (Ne)b ezos w1dim odmuezieezee, (se) 1us nam neprziege zw(ietla), (to) gezt, sny bude zmirt zt(rzietla). (N)edaymes gmu sywu byty, 374. wsywotieh. 103? nur teilweise erhalten. erhalten. V. 2367 verbessert. (proml)uwiw: der zweite Strich des u ist erhalten. Neuhauser Bruchstück. 377. odpchzine. 381. In znam(y) ist vom m der erste Strich erhalten. vom zweiten n der erste Strich erhalten. 391. bie. — wífady: eom w nur der erste Strich 395. In znamen(ye) ist vom zweien n der erste Strich erhalten. 404. (Ne)b: vom b nur der rechte Teil erhalten. 420. wginem: w ist nur teilweise erhalten. 37 (a)chz chzceme zweho horze z(byty).** Kral vffhffaw rzechz zwich (ludy), 410 wida, szie onem Zle kludy, [6%] (wfíak zie tyem) nicz nevztraffie: (,,Czo zu,'* wecze), ,,rzechzi waffie ? (Kteru m)í dawate wínu? (Kaffda wiecz gma) chztnu przichzinu. 415 (Se zie) otomto hnyewate, (malo rzechzi) mudrich znate. (Myftrzy tyt)o wam powiedzie, (gifto hwi)ezdi zrziecze wiedie, (se, yaks zie kte)r1 chzas míeny, 420 (mieziecz gezt) wginem wnidieny.'' (Tak proml)uwiw Allexander, (tehdy prz)ida Arftander, (miftr wc)hytrofty wehky: ,,— — — (chzcteliw)tom prawdu wzwiediety, 425 (yaz wam 1)u chcu powiediety, (a wy druh dr)uhu powiete, (yakos 1u o)demne wzwiete. (Netba two)rzecz zwieta wífeho (oduztawen)ye pirweho. 430 (Jaks chz)as poffel odpochzatka, (wtom nen)ye wiecz nicz przie- wratka. (Tak zu wífieczky) wieczi ztale, (yaks wem)nozie tak vmale; (tak gezt wez z)wiet wgeho chtyeny, 435 (se zie 1us) wiecz nepromeny. (Achz kdy zl)y mor nazkot zpadne, (neb kde miez)to zie propadne, 379. Iaks = takż mit Krok 7, 384. nen(ye): 386. Das zweite z in mieziecz 440. zie, von. V db. nach 421. 423. In der Hs. folgt 424 sofort auf 423; schon des Reimes wegen ist nach V. 2383 mit Výbor einzusetzen: „Slyš to“, vece, „vás všeliký“. 433. (m)nozie vom n ist der zweite Strich er- 434. (z)wıet: beim w fehlt der erste Strich. zweite Strich erhalten. halten. 425. ())u: eom u ist der
V. 324 —437.] 37 38 38 39 ov o o" 0 395 40 40 0 or achz zie wsywotiech zmose(my), wííeczko gednomu nachwal(u), gense to chzta wiecz zamal(u), zobie ny nam odpochzine any lakomztwem czo mine. Jaks y mluwie giny mno(zi), se zie 1us hnyewayu yboz(y), yakos ypochzieziech znam(y), wníchfto zazraky widamy, giz zu wífe ztraty zname(nye), achz bohow mílozty nen(ye).' Te rziechzi mnoho przieg(ide), zatyem inhed mieziecz (wznide); pokazaw zie welmie yazzn(ie), inheds, malo poztaw kraz(nie), by zwu zwietlozt welmie (rziedye), as pak owifem ypobledye, wnus by krwu zie oblil w(ffady). Hrzeczi rzechu: „Ius nykady Ztraty nam gezt nevteczi; ktos nas kam chzce, tam z(mie teczi); neb to, ges widim znamen(ye), wtom 1us nicz gineho ne(nye), se weffdy boy iutrzie ztrat(ym); procz zami zwoy siuot k(ratym)? (L)epi zam gezt vmra zany, nes ta ztrata zpadne nany. (K)affdy nas zwe horze wnda, (p)rochz gmu sywu byt1 kdy (da), (p)rochz l: 1us meffkaty wnie(cze) ? (Ne)b ezos w1dim odmuezieezee, (se) 1us nam neprziege zw(ietla), (to) gezt, sny bude zmirt zt(rzietla). (N)edaymes gmu sywu byty, 374. wsywotieh. 103? nur teilweise erhalten. erhalten. V. 2367 verbessert. (proml)uwiw: der zweite Strich des u ist erhalten. Neuhauser Bruchstück. 377. odpchzine. 381. In znam(y) ist vom m der erste Strich erhalten. vom zweiten n der erste Strich erhalten. 391. bie. — wífady: eom w nur der erste Strich 395. In znamen(ye) ist vom zweien n der erste Strich erhalten. 404. (Ne)b: vom b nur der rechte Teil erhalten. 420. wginem: w ist nur teilweise erhalten. 37 (a)chz chzceme zweho horze z(byty).** Kral vffhffaw rzechz zwich (ludy), 410 wida, szie onem Zle kludy, [6%] (wfíak zie tyem) nicz nevztraffie: (,,Czo zu,'* wecze), ,,rzechzi waffie ? (Kteru m)í dawate wínu? (Kaffda wiecz gma) chztnu przichzinu. 415 (Se zie) otomto hnyewate, (malo rzechzi) mudrich znate. (Myftrzy tyt)o wam powiedzie, (gifto hwi)ezdi zrziecze wiedie, (se, yaks zie kte)r1 chzas míeny, 420 (mieziecz gezt) wginem wnidieny.'' (Tak proml)uwiw Allexander, (tehdy prz)ida Arftander, (miftr wc)hytrofty wehky: ,,— — — (chzcteliw)tom prawdu wzwiediety, 425 (yaz wam 1)u chcu powiediety, (a wy druh dr)uhu powiete, (yakos 1u o)demne wzwiete. (Netba two)rzecz zwieta wífeho (oduztawen)ye pirweho. 430 (Jaks chz)as poffel odpochzatka, (wtom nen)ye wiecz nicz przie- wratka. (Tak zu wífieczky) wieczi ztale, (yaks wem)nozie tak vmale; (tak gezt wez z)wiet wgeho chtyeny, 435 (se zie 1us) wiecz nepromeny. (Achz kdy zl)y mor nazkot zpadne, (neb kde miez)to zie propadne, 379. Iaks = takż mit Krok 7, 384. nen(ye): 386. Das zweite z in mieziecz 440. zie, von. V db. nach 421. 423. In der Hs. folgt 424 sofort auf 423; schon des Reimes wegen ist nach V. 2383 mit Výbor einzusetzen: „Slyš to“, vece, „vás všeliký“. 433. (m)nozie vom n ist der zweite Strich er- 434. (z)wıet: beim w fehlt der erste Strich. zweite Strich erhalten. halten. 425. ())u: eom u ist der
Strana 38
38 Neuhauser (nebo zi)e kde walka wzbudy, (nebo zmirtcz)ie zpadne wludy: 440 (yakoz pi)rwny den ztaweno, (tak neb)ude promyeneno (uztaw)enye lubo bohu, (gemus wie(dy wzen nemohu. (Wiztes, pr)ochzty zie to ztawa, 445 (ges zie mie)ziecz promienawa, (onems ml)uwie ztarzi diedy, (by gey teh)dy zniedli wiedy, (konopie) potmic przaducze. (Tomu m)iezta nedaducze, 450 (wiezte, se) to wife zobluda. (Neb niekdy zie gemu vda [6^] (kh)oram wzapad przie(biehn)uty ; (ch)tye gich proluky (minu)ty (k)zapadu dolow p(omien)y; 455 (tu) zie mnohokrat p(romie)ny, (m)ínuge proluky h(orzke), (ta)hna zie pod mezie (morz)ke. (N)íekdy zie pak ztaw(a tak)e, (n)e wfifaks chwile (wffelik)ake, (y)akos mluwie m(iftrzi) tyse, (se kdys przide kzlu(nezu) blise, (te)hdy zie gmu zwie(tlozti) vmny. (J) mlIuwie tak míft(rzi v)mny, (se yaks zluneze prz(1 miez1)eczu, (y)aks pochodnye p(rothy zw)iecy (z)wu zwietlozt wie(cze wy)dawa, o 46 46 ov 440. (pi)rwny: vom r nur das Hákchen erhalten. 444. (pr)ochz: vom o ist die rechte Hálfte u ist der zweite Strich erhalten. erhalten. 446. (ml)uwie: vom u ist der zweite Strich erhalten. der Hs. stand zuerst hwiezdy; h und z sind getilgt. ist nur der Strich über dem 1 erhalten. halten. — In p(omuien)y ist hinter p ein r getilgt. zuerst podzeme, strich ze und trug zw über der Zeile nach. Bruchstück. [V. 438—492. (t)akes podle zweho (praw)a, (y)aks pochodnye p(odle z)wieczie, (t)ak zluncze podle (miezi)ecze 470 weffdy welim wie(cze zw)iety. J gezt wam to zato (gmiet)y se pohanztwo kwa(ffey) moczi gezt, wnus kupoch(odny) wnoczi zwiechzka, awnus(to wpo)lodne (m)ieziecz bywa kz(luncz)v wedne. Protos giztye mi(eyte z)ato, se mieziecz poble(dye) nato, yakos to giztye w(idyte), tak tento boy obdir(site). J rzku geffchze na(dto wy)ffe, se pohanzka wffie (mocz) zmiffe, zbledie, rozbiehffi zie. (pla)ffie Zinu hrozu moczi (waffi)e. Pakli kda zluncze (poble)die, tehdy Hrzeczi zwu (ffcodu) wzwiedie.“ J byla to wffıe rzec(hz pr)ozta, czos gıe mluwil te(n ftar)ofta; neb to zlıffıcchu y (zamí) dawnich Hrzekow p(rzıho)dami. Jminu zle zamıf(fleny)e ztak mudreho roz(mluwe)nye. Tak zrziecze wfficzi (zwich) panow — — 47 c 48 o 48 or 490 441. (bjude: vom 447. In 449. (m)iezta: vom 1 454. zapadu: z nur teilweise er- 457. Der Schreiber schrieb 458. ztaw(a): vom W ist nur der erste Teil erhalten. 459/60. (wffelik)ake und (y)akos: vom a nur ein Teil erhalten. halten. d nur teilweise erhalten. Teil erhalten. 475. z(luncz)v: n der zweite Strich erhalten. 461. zlu(nczu): 463. (v)mny: eom m ist der dritte Strich erhalten. 468/70. (zjwieczie — wefidy: vom w ist der rechte 412. In moczi sind vom m die beuden letzten Striche erhalten. vom v nur der rechte Teil erhalten. 485. vom u ist der zweite Strich er- 466. (wy)dawa: 411. In nato ist vom ffcodu nach V. 2419 ergänzt. 486. In rzec(hz) ist der linke Bogen des c erhalten, in (pr)ozta der rechte des o.
38 Neuhauser (nebo zi)e kde walka wzbudy, (nebo zmirtcz)ie zpadne wludy: 440 (yakoz pi)rwny den ztaweno, (tak neb)ude promyeneno (uztaw)enye lubo bohu, (gemus wie(dy wzen nemohu. (Wiztes, pr)ochzty zie to ztawa, 445 (ges zie mie)ziecz promienawa, (onems ml)uwie ztarzi diedy, (by gey teh)dy zniedli wiedy, (konopie) potmic przaducze. (Tomu m)iezta nedaducze, 450 (wiezte, se) to wife zobluda. (Neb niekdy zie gemu vda [6^] (kh)oram wzapad przie(biehn)uty ; (ch)tye gich proluky (minu)ty (k)zapadu dolow p(omien)y; 455 (tu) zie mnohokrat p(romie)ny, (m)ínuge proluky h(orzke), (ta)hna zie pod mezie (morz)ke. (N)íekdy zie pak ztaw(a tak)e, (n)e wfifaks chwile (wffelik)ake, (y)akos mluwie m(iftrzi) tyse, (se kdys przide kzlu(nezu) blise, (te)hdy zie gmu zwie(tlozti) vmny. (J) mlIuwie tak míft(rzi v)mny, (se yaks zluneze prz(1 miez1)eczu, (y)aks pochodnye p(rothy zw)iecy (z)wu zwietlozt wie(cze wy)dawa, o 46 46 ov 440. (pi)rwny: vom r nur das Hákchen erhalten. 444. (pr)ochz: vom o ist die rechte Hálfte u ist der zweite Strich erhalten. erhalten. 446. (ml)uwie: vom u ist der zweite Strich erhalten. der Hs. stand zuerst hwiezdy; h und z sind getilgt. ist nur der Strich über dem 1 erhalten. halten. — In p(omuien)y ist hinter p ein r getilgt. zuerst podzeme, strich ze und trug zw über der Zeile nach. Bruchstück. [V. 438—492. (t)akes podle zweho (praw)a, (y)aks pochodnye p(odle z)wieczie, (t)ak zluncze podle (miezi)ecze 470 weffdy welim wie(cze zw)iety. J gezt wam to zato (gmiet)y se pohanztwo kwa(ffey) moczi gezt, wnus kupoch(odny) wnoczi zwiechzka, awnus(to wpo)lodne (m)ieziecz bywa kz(luncz)v wedne. Protos giztye mi(eyte z)ato, se mieziecz poble(dye) nato, yakos to giztye w(idyte), tak tento boy obdir(site). J rzku geffchze na(dto wy)ffe, se pohanzka wffie (mocz) zmiffe, zbledie, rozbiehffi zie. (pla)ffie Zinu hrozu moczi (waffi)e. Pakli kda zluncze (poble)die, tehdy Hrzeczi zwu (ffcodu) wzwiedie.“ J byla to wffıe rzec(hz pr)ozta, czos gıe mluwil te(n ftar)ofta; neb to zlıffıcchu y (zamí) dawnich Hrzekow p(rzıho)dami. Jminu zle zamıf(fleny)e ztak mudreho roz(mluwe)nye. Tak zrziecze wfficzi (zwich) panow — — 47 c 48 o 48 or 490 441. (bjude: vom 447. In 449. (m)iezta: vom 1 454. zapadu: z nur teilweise er- 457. Der Schreiber schrieb 458. ztaw(a): vom W ist nur der erste Teil erhalten. 459/60. (wffelik)ake und (y)akos: vom a nur ein Teil erhalten. halten. d nur teilweise erhalten. Teil erhalten. 475. z(luncz)v: n der zweite Strich erhalten. 461. zlu(nczu): 463. (v)mny: eom m ist der dritte Strich erhalten. 468/70. (zjwieczie — wefidy: vom w ist der rechte 412. In moczi sind vom m die beuden letzten Striche erhalten. vom v nur der rechte Teil erhalten. 485. vom u ist der zweite Strich er- 466. (wy)dawa: 411. In nato ist vom ffcodu nach V. 2419 ergänzt. 486. In rzec(hz) ist der linke Bogen des c erhalten, in (pr)ozta der rechte des o.
Strana 39
V. 1—61.] Wiener Bruchstück. awſſakoze myeſto Gaza tu hyrdoſt na ſie pokaza, kſwemu kraly wieru gmagie y wſwey twrdoſty ſie znagie, Alexandru otpowiedye. [2a) Jnhedze poteku Hrzecy wſſiczny zagedno ſwym kraalem. Tu ſturmowawſe zamalem, 40 krale wruku zaſtrzelychu, pronez ſie wſſiczny ſmutychu y ſam kral ſie wiecze ſmuty, wſſyem ſie gednu kaza hnuty, nycz netbagie naſwe rany. Tehdiz ynhed nawſſie ſtrany poteku yako ptaczy klepu; a(cze) gych kde ſto potepu, wſſak wto myeſto tyſucz gdyeſſe. Wten czas bezmyeſta budyefſe, 50 by ſie lepe nedomnyely [1b] genz by gie wedll kraly ſwemu. 20 Awſſak ſwiedczy piſmo otom, aſkralem przymyerzie wzely; zatyem ſie pak potiezucze, yakoze to myeſto potom dachu ſie kralowy wruczie. opiet fie geft oprauylo, On gych myſl pokornu wyda yakz, cſoz tu pohanſtwa bbilo, to wſſe przifſlo kſwatey wyerzye, 55 ſwymy liudmy wmyeſto wnyda, yakz giuz dobrzie u boh wierzie. Kak ſie tu bie pomſta ſtala [2b] wtey zemy zde yonady. y owſem pakoſt nemala, Kral Maczedo kdyz to pozna, ze wtey zemy wyecz tak hrozna, gymz ſie kazdy mohl wzſtraſſity, nechtye ſie wſſak rozpaczyty, yakz bi neſmyel wz neho bity 60 kaza ſie wſſiem hotowyty, 30 pro tak protywnu przyhodu giez chtyeſſe ſobu pogiety, ypak toho myeſta ſſkodu, [1a) Tako na ſmrt teku ſlepie, wnyuz ptaczy waznu nalepie. Sto gych gednu ſezdy zabyu, awſak powzdy kezdy hrabyu; pobytych dwie ſtye powleku, awſſak zawſſe pod zed teku. Tu bezcziſla hudy zbychu drzyewe, nez myeſta dobichu. Ten fſturm ſta zadwa myefieczie nebo geſcze ktomu wyecze. Nakazdy den fturmowachu, aze wſſak zed podebrachu; naſto ſtran ſie zed oborzy anegeden bi tu whorzy. Sta neprzyetel ſkazde ſtrany, nebi guz potrzieba brany; wſſudy horzye, wſſudy cſſcziczie, wſſady bieze yako mſſycie — 35 45 10 15 25 — 1. In smrt ist zwischen m und r das Abkürzungszeichen für ra über- geschrieben. 4. powzdy lies s� vždy mit V. 2047. 7. Der Zeilenanfang ist schwer lesbar. 18. Von der folgenden Zeile sind die oberen Enden der Buch- staben zu erkennen. 19. kraly = k králi. 38. ſwym = s svým. 47. Hinter a ist ein kleines Loch im Pergament mit Platz für 2 oder 3 Buchstaben; das durch das Metrum geforderte acze (s. Krok 7, 59) hat also vielleicht einmal dagestanden. 50. n in domnyely ist über der Zeile nachgetragen. 55. ſwymy = s svými. 61. ſobu = s sobú.
V. 1—61.] Wiener Bruchstück. awſſakoze myeſto Gaza tu hyrdoſt na ſie pokaza, kſwemu kraly wieru gmagie y wſwey twrdoſty ſie znagie, Alexandru otpowiedye. [2a) Jnhedze poteku Hrzecy wſſiczny zagedno ſwym kraalem. Tu ſturmowawſe zamalem, 40 krale wruku zaſtrzelychu, pronez ſie wſſiczny ſmutychu y ſam kral ſie wiecze ſmuty, wſſyem ſie gednu kaza hnuty, nycz netbagie naſwe rany. Tehdiz ynhed nawſſie ſtrany poteku yako ptaczy klepu; a(cze) gych kde ſto potepu, wſſak wto myeſto tyſucz gdyeſſe. Wten czas bezmyeſta budyefſe, 50 by ſie lepe nedomnyely [1b] genz by gie wedll kraly ſwemu. 20 Awſſak ſwiedczy piſmo otom, aſkralem przymyerzie wzely; zatyem ſie pak potiezucze, yakoze to myeſto potom dachu ſie kralowy wruczie. opiet fie geft oprauylo, On gych myſl pokornu wyda yakz, cſoz tu pohanſtwa bbilo, to wſſe przifſlo kſwatey wyerzye, 55 ſwymy liudmy wmyeſto wnyda, yakz giuz dobrzie u boh wierzie. Kak ſie tu bie pomſta ſtala [2b] wtey zemy zde yonady. y owſem pakoſt nemala, Kral Maczedo kdyz to pozna, ze wtey zemy wyecz tak hrozna, gymz ſie kazdy mohl wzſtraſſity, nechtye ſie wſſak rozpaczyty, yakz bi neſmyel wz neho bity 60 kaza ſie wſſiem hotowyty, 30 pro tak protywnu przyhodu giez chtyeſſe ſobu pogiety, ypak toho myeſta ſſkodu, [1a) Tako na ſmrt teku ſlepie, wnyuz ptaczy waznu nalepie. Sto gych gednu ſezdy zabyu, awſak powzdy kezdy hrabyu; pobytych dwie ſtye powleku, awſſak zawſſe pod zed teku. Tu bezcziſla hudy zbychu drzyewe, nez myeſta dobichu. Ten fſturm ſta zadwa myefieczie nebo geſcze ktomu wyecze. Nakazdy den fturmowachu, aze wſſak zed podebrachu; naſto ſtran ſie zed oborzy anegeden bi tu whorzy. Sta neprzyetel ſkazde ſtrany, nebi guz potrzieba brany; wſſudy horzye, wſſudy cſſcziczie, wſſady bieze yako mſſycie — 35 45 10 15 25 — 1. In smrt ist zwischen m und r das Abkürzungszeichen für ra über- geschrieben. 4. powzdy lies s� vždy mit V. 2047. 7. Der Zeilenanfang ist schwer lesbar. 18. Von der folgenden Zeile sind die oberen Enden der Buch- staben zu erkennen. 19. kraly = k králi. 38. ſwym = s svým. 47. Hinter a ist ein kleines Loch im Pergament mit Platz für 2 oder 3 Buchstaben; das durch das Metrum geforderte acze (s. Krok 7, 59) hat also vielleicht einmal dagestanden. 50. n in domnyely ist über der Zeile nachgetragen. 55. ſwymy = s svými. 61. ſobu = s sobú.
Strana 40
40 Wiener Bruchstück. [V. 62—109. weſſdy tamo chtye dogiety, kdez pohanſka modla byeſſe tu wgednom dubye ſedyeſſe 65 wtey zemy welmy daleko — kak tam dogyety nelehko. Negednoho zby czlowieka. Bbiſy bbila morſka rzyeka, aſy bby bbillo bezdywa; 70 ande gedno pieſek wzpllywa, a to otſluneczne wzpaly tak ſie onen pieſek kaly, mutye ſie vnyuz morze ſamo. [3a) Geft ta toho obyczegye, 75 ze kdyz ſlluncze zhory ſpyege, tak ſie gegye woda wzwarzy, yak horky ukrop tak parzy; yakz ſlluncze wpoledne wzmyeny, tak ſie ta woda promyeny, 80 tak liutye bude ſtudena, yakto ledu nakladena; akdyz ſluncze khorzie wſpyeſy, opyet ſie woda rozrzieſy, tu gyey horkoſty przybude; 85 te pakly prwe nezbude, gielyz bude kupolnoczy, opyet giey przybude moczy; ſtudenoſty giey przibiwa, wnyuzto kdyz poledne bbiwa. 90 Tehdyz kral, daw bieſſu obiet, muſfy fie wratyty opyet, [4°) (a)cz geſt mnoho gyne zwyerzy, wſſakze gyney nevwyerzy; weſdy ſie przidrzy truda, 95 wtom neyma nycſe obluda; nanez naypyrwe pomyeny, nikak toho nepromyeny, acz zwierz ydaleko ſbyehne, wſak tecze, az ho doſiehne: takez Alexander tyeze, az wſak neprzatel doſyeze; (dotad) giezdu wcyeftye dy(ela), aze przihna do Arbyella, wnyuzto dobu ſie fumraczy. Tu ſie gych doſty rozpaczy, gymze kony ſnyde mnoho, piczyucze nakrale ztoho, onem wſſeczko zlle ſepcyuce, mnozy mdlobu fotnye gducze — 100 105 65. Vor daleko steht in der Hs. da. 71. In sluneczne ist vor ez ein z gestrichen. 87. [moczy| przybude: die Striche deuten an, daß die Stellung von moczy zu verändern ist, ogl. V. 2214. 92. Der Anfang der Zeile ist ab- geschnitten; lies acz = V. 2318. 102. Anfang und Ende des Verses sind nicht lesbar; nach V. 2328 ergänzt. 103. doarbyella.
40 Wiener Bruchstück. [V. 62—109. weſſdy tamo chtye dogiety, kdez pohanſka modla byeſſe tu wgednom dubye ſedyeſſe 65 wtey zemy welmy daleko — kak tam dogyety nelehko. Negednoho zby czlowieka. Bbiſy bbila morſka rzyeka, aſy bby bbillo bezdywa; 70 ande gedno pieſek wzpllywa, a to otſluneczne wzpaly tak ſie onen pieſek kaly, mutye ſie vnyuz morze ſamo. [3a) Geft ta toho obyczegye, 75 ze kdyz ſlluncze zhory ſpyege, tak ſie gegye woda wzwarzy, yak horky ukrop tak parzy; yakz ſlluncze wpoledne wzmyeny, tak ſie ta woda promyeny, 80 tak liutye bude ſtudena, yakto ledu nakladena; akdyz ſluncze khorzie wſpyeſy, opyet ſie woda rozrzieſy, tu gyey horkoſty przybude; 85 te pakly prwe nezbude, gielyz bude kupolnoczy, opyet giey przybude moczy; ſtudenoſty giey przibiwa, wnyuzto kdyz poledne bbiwa. 90 Tehdyz kral, daw bieſſu obiet, muſfy fie wratyty opyet, [4°) (a)cz geſt mnoho gyne zwyerzy, wſſakze gyney nevwyerzy; weſdy ſie przidrzy truda, 95 wtom neyma nycſe obluda; nanez naypyrwe pomyeny, nikak toho nepromyeny, acz zwierz ydaleko ſbyehne, wſak tecze, az ho doſiehne: takez Alexander tyeze, az wſak neprzatel doſyeze; (dotad) giezdu wcyeftye dy(ela), aze przihna do Arbyella, wnyuzto dobu ſie fumraczy. Tu ſie gych doſty rozpaczy, gymze kony ſnyde mnoho, piczyucze nakrale ztoho, onem wſſeczko zlle ſepcyuce, mnozy mdlobu fotnye gducze — 100 105 65. Vor daleko steht in der Hs. da. 71. In sluneczne ist vor ez ein z gestrichen. 87. [moczy| przybude: die Striche deuten an, daß die Stellung von moczy zu verändern ist, ogl. V. 2214. 92. Der Anfang der Zeile ist ab- geschnitten; lies acz = V. 2318. 102. Anfang und Ende des Verses sind nicht lesbar; nach V. 2328 ergänzt. 103. doarbyella.
Strana 41
V. 1—56.] Budweiser Bruchstück. [1%] achz podle waffie fzty prawa 1 1 2 2 o 0 5 o o chczte zobie viernye pomoczi proty tey nezztaley moczi hi to wifeczko zzobie zlahte, gefto 1akfto wruku mate; achz ruka takefe kmeczu gma iakito kebranyu peczu, vy zobie wfie zbofie mieyte, amnye gedno té fzty priyeyte wzlouie afz zi velmí malem, bych gedno zlul waffim kralem, zza ufzazten {zty wtey rfiefzi. Ale czos geft wkterey ziefzi, te mi wifdy dayte uczaftnu byty pro waifiu czeft wlaftnu. Pakli mie waz kto upatrfij, zaduie neb crofziegie zatrfi bich poftupil wzaftup zazie, ktereho bogie lekna zie, zkÿta prfied zie waz ktereho: ne prfieyte mi nycz dobreho.* Hi byl by znad mluuil viecze; tdy zie gmu uda vezrfiecze znamenaty giezdczow mnoho, senucz ot krale onoho zgednyem hrabíu velmí mocznym, zchzlouiekem owifem pomocznym, gehos on kral vypouíedyel. Aten byl to zrady wzuiedyel, 30 s chtyet neprfately prfielztyty: gdes zíe bylo boyu znyty, kotwy byli nawffe ftrany kralem pohanzkym metany, zdaby tofzus az ius tady 35 vczinyl nyeczo prfiewady uprfielfzenÿ doztÿ malem. Taks ten hrabie mluwiw zkralem, wzlufbu zie prficaza gemu, odpouíedyew kralíu zwemu, 40 Patron, ten zlowutny hrabíe. Hie est distinetio quinta. Aíus wífady ztranye nabie negeden zboden nahnany [1°] prfied zaftupy wczekczowany, chtye druh druhu byty ffcoden: 45 zen zaztrfielen, onen zboden wtoms ztrfieleny hi wtey ziefzi. Uwierfiw fus wewffieÿ rfiefzi kral hrfeczký tomu pohanu, hnu zaftupem wginu ftranu. 50 Czos mu trfieba, wife rozkazaw, wzduife zie, zwoy helm zawafaw; taks iaks gey nahle zadirfe, priigem copie hi nawirie. Netahil by kto hnuczi okem, 55 tak zie nahlim znydu zkokem. Nawffie ftrany ftrííeli letye 1. In fztÿ ist hinter t ein t getilgt. das zweite e über der Zeile nachgetragen. 14 geschrieben, eon uczaítnu durch einen feinen Strich getrennt. 29. zrady wohl — z zrady. moczny — pomoezny. 3. ne zztaley. 13. In kterey ist 15. byty ist schon am Ende von 26/27. 30. ne prfately. 34. Das d in zdaby ist über der Zeile nachgetragen; die Vorlage hatte wohl zaby. 37. zkrale. 39. In odpouíedyew ist vor dem u ein d getilgt. 42. ne geden. 46. Die Hs. hatte zuerst ztrfielenyu; das u ist ausgekratzt. — Vor wtey ist w ausgekratzt. 47. In wewífiey ist 1 über der Zeile nachgetragen. 50. Statt rozkazaw «war zuerst rozgazaw geschrieben; das k ist über das g herübergeschrieben. 51. wduife, von H-P. verbessert. ^ 52. za dirfe. 54. ne tahil.
V. 1—56.] Budweiser Bruchstück. [1%] achz podle waffie fzty prawa 1 1 2 2 o 0 5 o o chczte zobie viernye pomoczi proty tey nezztaley moczi hi to wifeczko zzobie zlahte, gefto 1akfto wruku mate; achz ruka takefe kmeczu gma iakito kebranyu peczu, vy zobie wfie zbofie mieyte, amnye gedno té fzty priyeyte wzlouie afz zi velmí malem, bych gedno zlul waffim kralem, zza ufzazten {zty wtey rfiefzi. Ale czos geft wkterey ziefzi, te mi wifdy dayte uczaftnu byty pro waifiu czeft wlaftnu. Pakli mie waz kto upatrfij, zaduie neb crofziegie zatrfi bich poftupil wzaftup zazie, ktereho bogie lekna zie, zkÿta prfied zie waz ktereho: ne prfieyte mi nycz dobreho.* Hi byl by znad mluuil viecze; tdy zie gmu uda vezrfiecze znamenaty giezdczow mnoho, senucz ot krale onoho zgednyem hrabíu velmí mocznym, zchzlouiekem owifem pomocznym, gehos on kral vypouíedyel. Aten byl to zrady wzuiedyel, 30 s chtyet neprfately prfielztyty: gdes zíe bylo boyu znyty, kotwy byli nawffe ftrany kralem pohanzkym metany, zdaby tofzus az ius tady 35 vczinyl nyeczo prfiewady uprfielfzenÿ doztÿ malem. Taks ten hrabie mluwiw zkralem, wzlufbu zie prficaza gemu, odpouíedyew kralíu zwemu, 40 Patron, ten zlowutny hrabíe. Hie est distinetio quinta. Aíus wífady ztranye nabie negeden zboden nahnany [1°] prfied zaftupy wczekczowany, chtye druh druhu byty ffcoden: 45 zen zaztrfielen, onen zboden wtoms ztrfieleny hi wtey ziefzi. Uwierfiw fus wewffieÿ rfiefzi kral hrfeczký tomu pohanu, hnu zaftupem wginu ftranu. 50 Czos mu trfieba, wife rozkazaw, wzduife zie, zwoy helm zawafaw; taks iaks gey nahle zadirfe, priigem copie hi nawirie. Netahil by kto hnuczi okem, 55 tak zie nahlim znydu zkokem. Nawffie ftrany ftrííeli letye 1. In fztÿ ist hinter t ein t getilgt. das zweite e über der Zeile nachgetragen. 14 geschrieben, eon uczaítnu durch einen feinen Strich getrennt. 29. zrady wohl — z zrady. moczny — pomoezny. 3. ne zztaley. 13. In kterey ist 15. byty ist schon am Ende von 26/27. 30. ne prfately. 34. Das d in zdaby ist über der Zeile nachgetragen; die Vorlage hatte wohl zaby. 37. zkrale. 39. In odpouíedyew ist vor dem u ein d getilgt. 42. ne geden. 46. Die Hs. hatte zuerst ztrfielenyu; das u ist ausgekratzt. — Vor wtey ist w ausgekratzt. 47. In wewífiey ist 1 über der Zeile nachgetragen. 50. Statt rozkazaw «war zuerst rozgazaw geschrieben; das k ist über das g herübergeschrieben. 51. wduife, von H-P. verbessert. ^ 52. za dirfe. 54. ne tahil.
Strana 42
42 Budweiser Bruchstück. [V. 57—131. fakſto cropie zburfie letýe, zde hí onde copie trſeſſzíe iakſto trſcýe neb zechle leſſzie 60 ahlaz zíe wzduíhl as woblaký. Taký zwuk, trſíezk hí crſik taký bý wzaſtupíech ſtranu obu, iaks zíe zdaſſe, by wtu dobu zto hromow zpolu wzehrſmielí; 65 tak zíe bíechu twirdýe znýelí, wnus bý kolý zfirmamenta wſſeczka ſztýrſí elementa chtýela zíe výdríetý zkorſen, taký bye zwk hí crſik ſtworſen. 70 Wtu dobu kral z Maczedonýe pobodl bíeſſe zweho konýe wzaſtup, iakſto lew ne zkrotka; tehdýſe zíe inhed potka zgednýem zlowutným pohanem z Indíe, z Ariftomanem. A ten zedýel na welbludýe, vítýezký zíe zkopím pudýe, akral na zwem Bucifale. Tens pak pohan potka krale, 80 wnems zíe gmu zzta nýecz po sízeztý, zetrfíe copíe as dopíeztý, gíms obacz nýcz nepoſícody. Kral zíe pak welbluda hodý podle plecze wzame hrudý, 85 wnemfto take nepobludý; [2a nebo bíe welblud výzzoký aktomu pak czýnyl zkoký, pronýefto zíe nyzko uda copíe znezztý na welbluda. 90 Inheds zie welblud prfiewratý, wnus kolý gdís zie výwratý iawor ot moczi vietrowe: tak to týelo welbludowe 75 vczíný lom, kzemí zpadna. 95 „Znadna,“ crſiku Hrſeczí, „znadna ſtane zíe nam czeſt hí chwala, gdýs zie kralí ta czeſt ſtala!“ Bý boý twírdý zzobu ſtranu, negednu zmírtelnu ranu 100 obogie zobíe tu dachu, gdes zíe naýpírwe potkachu, ande bradatýczie, hrale ve krwí akftotvodýe kale. Akral hrſeczký tam wzaſtupý trfiel zíe, zíeka on lud hlupý, gdes mecz, hrale, bradatýcze, zíekucze nan tak hí zícze, geho hlauíe zíe otrutý, gíms zíe mýzl ho nýcz nezkrutý. Tak býe kzieſzi prſihotowan, wnus by byl zſeleza zkowan; aznadno gmu wíſe pak zneztý, se gmu ſſlo wſſeczko poſſzteztý. Taks tu otneho zmýrt wziefſta, ges naýlepííe ztyech tu býefta: Phares gednomu gmie bieffe, druhí Elíphar zlouíefſe, gens byl ot Egypta hrabie, azen pak z Sírzka marcrabíe, 120 czlowieký obíe bohata, wnus zie zzta velika zztrata tomu kralí pohanzkemu hí geho pak ludu wſſemu, czo gích wzie wfiuotýe ſtratu, zrſíecze dvu vdacztwo natu, gis zíe zíeklí welím víecze, onu dwu udacztwa zrfiecze! Neb gegí prſiemoczna zila mnoho Hrſekow býe zhubíla [2b] 130 býtým, bodeným hí zíeſzí. Ale wſſakos, takſto rſieſzi, 105 125 110 115 58. Vor copie ist cro ausgekratzt. 59. zechle lies zeschlé? 60. wzduíehl. 63. Vor wtu ist t ausgekratzt. 68. Hinter zkorſen ist a ausgekratzt, ogl. B. 140. 70. zmaczedonýe. 75. zíndie zariftomanem. 80. sízetý. 82. ne pofícody. 84. placze. 85. ne pobludý. 97. In der Hs. stand zuerst kralíu; das u ist ausgekratzt. 99. ne gednu. 103. vodýe = v vodě? (Krok 7, 263, anders MV G. 4, 638). 115. naý lepfíe. 119. zfírzka. 122. Von kralí gilt dasselbe wie B. 97. 125. rfiecze, von Koubek verbessert. 124/5 stellt LF. 19, 93 um und liest: zřiece dvú udactvo na tú. Co jich vzě v životě strátu, — 128. In der Hs. stand zuerst gegiu; u ist ausgekratzt. 130/1. In der Hs. stand erst zieſzíu und rſieſzíu: beidemal ist u ausgekratzt.
42 Budweiser Bruchstück. [V. 57—131. fakſto cropie zburfie letýe, zde hí onde copie trſeſſzíe iakſto trſcýe neb zechle leſſzie 60 ahlaz zíe wzduíhl as woblaký. Taký zwuk, trſíezk hí crſik taký bý wzaſtupíech ſtranu obu, iaks zíe zdaſſe, by wtu dobu zto hromow zpolu wzehrſmielí; 65 tak zíe bíechu twirdýe znýelí, wnus bý kolý zfirmamenta wſſeczka ſztýrſí elementa chtýela zíe výdríetý zkorſen, taký bye zwk hí crſik ſtworſen. 70 Wtu dobu kral z Maczedonýe pobodl bíeſſe zweho konýe wzaſtup, iakſto lew ne zkrotka; tehdýſe zíe inhed potka zgednýem zlowutným pohanem z Indíe, z Ariftomanem. A ten zedýel na welbludýe, vítýezký zíe zkopím pudýe, akral na zwem Bucifale. Tens pak pohan potka krale, 80 wnems zíe gmu zzta nýecz po sízeztý, zetrfíe copíe as dopíeztý, gíms obacz nýcz nepoſícody. Kral zíe pak welbluda hodý podle plecze wzame hrudý, 85 wnemfto take nepobludý; [2a nebo bíe welblud výzzoký aktomu pak czýnyl zkoký, pronýefto zíe nyzko uda copíe znezztý na welbluda. 90 Inheds zie welblud prfiewratý, wnus kolý gdís zie výwratý iawor ot moczi vietrowe: tak to týelo welbludowe 75 vczíný lom, kzemí zpadna. 95 „Znadna,“ crſiku Hrſeczí, „znadna ſtane zíe nam czeſt hí chwala, gdýs zie kralí ta czeſt ſtala!“ Bý boý twírdý zzobu ſtranu, negednu zmírtelnu ranu 100 obogie zobíe tu dachu, gdes zíe naýpírwe potkachu, ande bradatýczie, hrale ve krwí akftotvodýe kale. Akral hrſeczký tam wzaſtupý trfiel zíe, zíeka on lud hlupý, gdes mecz, hrale, bradatýcze, zíekucze nan tak hí zícze, geho hlauíe zíe otrutý, gíms zíe mýzl ho nýcz nezkrutý. Tak býe kzieſzi prſihotowan, wnus by byl zſeleza zkowan; aznadno gmu wíſe pak zneztý, se gmu ſſlo wſſeczko poſſzteztý. Taks tu otneho zmýrt wziefſta, ges naýlepííe ztyech tu býefta: Phares gednomu gmie bieffe, druhí Elíphar zlouíefſe, gens byl ot Egypta hrabie, azen pak z Sírzka marcrabíe, 120 czlowieký obíe bohata, wnus zie zzta velika zztrata tomu kralí pohanzkemu hí geho pak ludu wſſemu, czo gích wzie wfiuotýe ſtratu, zrſíecze dvu vdacztwo natu, gis zíe zíeklí welím víecze, onu dwu udacztwa zrfiecze! Neb gegí prſiemoczna zila mnoho Hrſekow býe zhubíla [2b] 130 býtým, bodeným hí zíeſzí. Ale wſſakos, takſto rſieſzi, 105 125 110 115 58. Vor copie ist cro ausgekratzt. 59. zechle lies zeschlé? 60. wzduíehl. 63. Vor wtu ist t ausgekratzt. 68. Hinter zkorſen ist a ausgekratzt, ogl. B. 140. 70. zmaczedonýe. 75. zíndie zariftomanem. 80. sízetý. 82. ne pofícody. 84. placze. 85. ne pobludý. 97. In der Hs. stand zuerst kralíu; das u ist ausgekratzt. 99. ne gednu. 103. vodýe = v vodě? (Krok 7, 263, anders MV G. 4, 638). 115. naý lepfíe. 119. zfírzka. 122. Von kralí gilt dasselbe wie B. 97. 125. rfiecze, von Koubek verbessert. 124/5 stellt LF. 19, 93 um und liest: zřiece dvú udactvo na tú. Co jich vzě v životě strátu, — 128. In der Hs. stand zuerst gegiu; u ist ausgekratzt. 130/1. In der Hs. stand erst zieſzíu und rſieſzíu: beidemal ist u ausgekratzt.
Strana 43
V. 132—209.] Budweiser Bruchstück. 43 135 150 165 [3a] gís dobrodruſnýe dle chwalí zilnýe zíe pothýkowalí prſietwirdeho copie ranu, gdeſto mnohý zzobu ſtranu, gelíks rozumíetý mohu, zboden drſíel zedlo oſtrohu. To rýtýrſke kratochwile poſta doſcý dluhe chwile, 180 as zam kral ludem pokýnu; taks ta chwile bíwfí, mínu. protý Hrſekom nýcz nebylo, czos zíe bíe pohan zhubilo. Wíſadý poprachu, potrauíe tekl potok, zemíu krwauíe, wnems ius lefal lud hubený wnus lezz neb haý porubený. Zobu ſtranu zzta zíe ſtrata; ſtala cztwera pkelna vrata 140 otworſena as do korſen, taký byl krſík dyablý ztworſen, mnýecze, bý zíe zemíe zrſekla, chtyeczí gíe vyhnatý zpekla. Tak dufſíe letyelí huztýe, 145 iakíto gdýs ſtada rozpuztýe. Czos bylo gde praſnych kutow, mohl geft bytý píln dom Plutow; neb wtom boyu rſíedký zbawen, 185 bý nebyl Hrfieký unawen. Ande wſfudý ludý hlupíj lefíe zzieſzený wnus trupí: leſíj Enos od Phílothý, zlowutný mus zpohan rothí, zabíw tudýes Efiphíla, 155 wnemfto wele pomocz byla wſſíem lepſím hrſeczkeho krale, zſed zabýtych ne umale. 175 Tehdý czos bíe mieſchzan prſied- ných hí gíných panow ludy urſíedných, pogidu prſied zweho krale, neſfucze darý nemalě zzechzztu doſtoyenſtwa geho zboſie onoho hí zeho, geſto chzlouíeczíemu oku luboſcý dawa pozzoku, ot darow drahothy wſſake prfiechwalu chzzty negednake. Zatýem powezu parduzý, lwý hí mnohe wele ſſtruzzý hí czos gíne ptachzíe zbierſí 195 hí prſielute dýwie zwierſí, geſto kletczíemí lomieczí rfula, zwe zchraný nechtýecý. Czos bý lepſiho gde gmielí neb czo lubeho viedýelí, geſto by gmu bylo wzaczno, toý gmu bíe datý wíſe laczno. Ato wſſe wtakem veſſelíi, fakehos nygdy neýmíelí, ot herczow, ot metczow wſfakych, pieſnotworow wſſelikakych, gímíſto pýlný ulíczíe radoſcy take hi zíczíe hí chutoztyu wſſake hudby. Tohos veſſele dotud bý, 190 Bies tu take ober geden, kralem pohanzkým výueden 160 tam odczirweneho morſíe; ten bie prſiſſel na zwe horſe, czlouíek poztawu nekratku, Murſín otczem, ober matku, gehos ktos uzrfíel, ten ztýrnu pronu twars mocznu hí czírnu hí pro tak zilnu poſtawu. Iakſto kadczu magie hlawu azírd wnus pawuzu nezza, faks iu gdezz byl wytírhl zleſfa, taks, iadýs fſel, tadý pírſíe prſiedným býchal precz lud, zírſfíe 200 205 170 132. ne býlo. 134. In poprachu ist zwischen p und o ein r getilgt. 140. Wie 68 ist hinter korſen ein a ausgekratzt. 149 ne byl. 157. zfed = sšed. 162. poztanu, von Koubek verbessert. — ne kratku. 169. Hinter zleſſa Komma mit Krok 7, 152. 183. panow, das den Vers überladet, ist wohl mit Krok 7, 154 zu streichen. 186. In zze ist hinter zz ein p getilgt. 189. Hinter luboſcý ist ein y ausgekratzt. 191. chzety negednaka. 204. Das t in metczow ist über der Zeile nachgetragen. 206. Gimfto, von Koubek verbessert.
V. 132—209.] Budweiser Bruchstück. 43 135 150 165 [3a] gís dobrodruſnýe dle chwalí zilnýe zíe pothýkowalí prſietwirdeho copie ranu, gdeſto mnohý zzobu ſtranu, gelíks rozumíetý mohu, zboden drſíel zedlo oſtrohu. To rýtýrſke kratochwile poſta doſcý dluhe chwile, 180 as zam kral ludem pokýnu; taks ta chwile bíwfí, mínu. protý Hrſekom nýcz nebylo, czos zíe bíe pohan zhubilo. Wíſadý poprachu, potrauíe tekl potok, zemíu krwauíe, wnems ius lefal lud hubený wnus lezz neb haý porubený. Zobu ſtranu zzta zíe ſtrata; ſtala cztwera pkelna vrata 140 otworſena as do korſen, taký byl krſík dyablý ztworſen, mnýecze, bý zíe zemíe zrſekla, chtyeczí gíe vyhnatý zpekla. Tak dufſíe letyelí huztýe, 145 iakíto gdýs ſtada rozpuztýe. Czos bylo gde praſnych kutow, mohl geft bytý píln dom Plutow; neb wtom boyu rſíedký zbawen, 185 bý nebyl Hrfieký unawen. Ande wſfudý ludý hlupíj lefíe zzieſzený wnus trupí: leſíj Enos od Phílothý, zlowutný mus zpohan rothí, zabíw tudýes Efiphíla, 155 wnemfto wele pomocz byla wſſíem lepſím hrſeczkeho krale, zſed zabýtych ne umale. 175 Tehdý czos bíe mieſchzan prſied- ných hí gíných panow ludy urſíedných, pogidu prſied zweho krale, neſfucze darý nemalě zzechzztu doſtoyenſtwa geho zboſie onoho hí zeho, geſto chzlouíeczíemu oku luboſcý dawa pozzoku, ot darow drahothy wſſake prfiechwalu chzzty negednake. Zatýem powezu parduzý, lwý hí mnohe wele ſſtruzzý hí czos gíne ptachzíe zbierſí 195 hí prſielute dýwie zwierſí, geſto kletczíemí lomieczí rfula, zwe zchraný nechtýecý. Czos bý lepſiho gde gmielí neb czo lubeho viedýelí, geſto by gmu bylo wzaczno, toý gmu bíe datý wíſe laczno. Ato wſſe wtakem veſſelíi, fakehos nygdy neýmíelí, ot herczow, ot metczow wſfakych, pieſnotworow wſſelikakych, gímíſto pýlný ulíczíe radoſcy take hi zíczíe hí chutoztyu wſſake hudby. Tohos veſſele dotud bý, 190 Bies tu take ober geden, kralem pohanzkým výueden 160 tam odczirweneho morſíe; ten bie prſiſſel na zwe horſe, czlouíek poztawu nekratku, Murſín otczem, ober matku, gehos ktos uzrfíel, ten ztýrnu pronu twars mocznu hí czírnu hí pro tak zilnu poſtawu. Iakſto kadczu magie hlawu azírd wnus pawuzu nezza, faks iu gdezz byl wytírhl zleſfa, taks, iadýs fſel, tadý pírſíe prſiedným býchal precz lud, zírſfíe 200 205 170 132. ne býlo. 134. In poprachu ist zwischen p und o ein r getilgt. 140. Wie 68 ist hinter korſen ein a ausgekratzt. 149 ne byl. 157. zfed = sšed. 162. poztanu, von Koubek verbessert. — ne kratku. 169. Hinter zleſſa Komma mit Krok 7, 152. 183. panow, das den Vers überladet, ist wohl mit Krok 7, 154 zu streichen. 186. In zze ist hinter zz ein p getilgt. 189. Hinter luboſcý ist ein y ausgekratzt. 191. chzety negednaka. 204. Das t in metczow ist über der Zeile nachgetragen. 206. Gimfto, von Koubek verbessert.
Strana 44
44 Budweiser Bruchstück. [V. 210—282. [3 ] 216 235 210 gelis wſſeczka ta nocz zgide, tolis lud pak domow gide. Nýgdýe nechzítem, bý tak wele býwalo wzuietýe weffele, aný gdýs ríímzka mocz zweho wolila krale ktereho, bý wtak welikeý radoſczí hí wtak prſíemnoſeneý cznoſcý zweho cziefarſíe prſíyala neb taku czeſt pokaſala. 220 Azprawem zíe gmu to dalo, czos zie gmu geſt chzíti gde ſtalo, se zíe výbraw zmalem luda hí poýgmiew mnoho necluda, zwu wieczíu tak znaſnýe pílil, 225 as zie gmu wes zuiet pochilíl. Bý boh vzliſſíety rachzil zwe krſeztyenſtwo hí to zrachzil, bý takys byl czeſkým kralem: vphal bích wto, ſby za malem, 230 lecz bud Lithwa lecz Thaterfí, kaks zu menowaný kteríí, Bezzermene nebo Pruzzí lecz nepotwýrzený Ruzzí prfifſlý bý ktakeý prſíprſíetýe iaks bý, zíe krzta prſichopíecze, bylí zwich modl odſtupiecze. Hí to bý zíe ſtatý mohlo, achz by to czo ius pomohlo, se Nyemczí, gís zu zde hofcýe, 240 chtýe dozdaczý, bý namoſczie Prazie, gehos boh znad necha, nebylo vidýetý Chzecha: hí mohlo bý zíe býrs ſtatý, bý gich bylo nevídatý. twoy kral, prſiewal wſſeho zuieta, wſfiech ginych kralow prſiprſieta, onems Danýelem prorokem geft píſano dawným rokem, fakos gemu odpolnoczí bylo prſítý wzilneý moczí, chzus ogednom rozíe kozlu tomu beranowí pozlu, 255 genſto gmiel zilna dwa rohý; ten prſied ným zpadl, zehnuw nohí. Tens ius taky hí tak moczný 14a) hí zzweý pozztatý pomoczný, Babilo! twým kralem bude, 260 podnýmſto twa czeſt probude, gehoſto by weſſ zuiet zadal, bý zíe tomu gedno nadal, bý stal wte myzlí dobrotýe, nuſto geft promienyl protýe, twemu zie zboſiu obloſiw, iehos byl geſt malo poſiw, zradyw zíe nechzttným opilstwem hí take týem zradnym zmýltwem, gehos víecze nenýe ponýe nygdýe nes v Babilonýe, gdeſto maleho dle myta dczí materſíu leſt nezkrýta. Týem wſſiem twoy kral zíe olenyw, by wſſíu mocz zyrdczie wýplenýw. Ale, achz prawdu powíemý, hí ginde toho nyechz víemý, onems byu mlynye czo hudlí, znad bý podzztrſíechu oſſcludlí. 250 265 270 275 Incipit distinctio sexta. 245 Dýws zíe, Babýlone miefto! kdywuth geſt podoben, víez to, Wteys rozkoffí, wteýs ozrachzí 280 Alexander mýzl omraczí, trſidcziety dnow odpochziwaw, pozzwey woli tu prſiebíwaw, 216. tak, von H-P. nach 217 gebessert. 219. nes, von H-P. verbessert. 221. Hinter chzfti ist y ausgekratzt. 223. ne cluda. 227. Der Schreiber schrieb krſeztyenftwa, dann o über a, ohne es zu tilgen. 234. Es fehlt der Reimvers s. Krok 7, 155. 240. namoczie. 242. ne bude, von H-P. verbessert. 244. ne vídatý. 251. odpol noczí. 255. hrohý. 263. stal = sstál. 267/8. opilftwě. — zmýltwě. 270. vbabilonýe. 272. ne zkrýta. 273. nyw ist über der Zeile über le aus Raummangel geschrieben. 275. In pra- wdu ist hinter p ro, hinter w o getilgt. 278. znad hat die Hs. s. LF. 11, 62. 281. Der Schreiber schrieb zuerst odpochziwaný, radierte ny aus und schrieb darüber w. 282. prfibiwaw, von Koubek verbessert.
44 Budweiser Bruchstück. [V. 210—282. [3 ] 216 235 210 gelis wſſeczka ta nocz zgide, tolis lud pak domow gide. Nýgdýe nechzítem, bý tak wele býwalo wzuietýe weffele, aný gdýs ríímzka mocz zweho wolila krale ktereho, bý wtak welikeý radoſczí hí wtak prſíemnoſeneý cznoſcý zweho cziefarſíe prſíyala neb taku czeſt pokaſala. 220 Azprawem zíe gmu to dalo, czos zie gmu geſt chzíti gde ſtalo, se zíe výbraw zmalem luda hí poýgmiew mnoho necluda, zwu wieczíu tak znaſnýe pílil, 225 as zie gmu wes zuiet pochilíl. Bý boh vzliſſíety rachzil zwe krſeztyenſtwo hí to zrachzil, bý takys byl czeſkým kralem: vphal bích wto, ſby za malem, 230 lecz bud Lithwa lecz Thaterfí, kaks zu menowaný kteríí, Bezzermene nebo Pruzzí lecz nepotwýrzený Ruzzí prfifſlý bý ktakeý prſíprſíetýe iaks bý, zíe krzta prſichopíecze, bylí zwich modl odſtupiecze. Hí to bý zíe ſtatý mohlo, achz by to czo ius pomohlo, se Nyemczí, gís zu zde hofcýe, 240 chtýe dozdaczý, bý namoſczie Prazie, gehos boh znad necha, nebylo vidýetý Chzecha: hí mohlo bý zíe býrs ſtatý, bý gich bylo nevídatý. twoy kral, prſiewal wſſeho zuieta, wſfiech ginych kralow prſiprſieta, onems Danýelem prorokem geft píſano dawným rokem, fakos gemu odpolnoczí bylo prſítý wzilneý moczí, chzus ogednom rozíe kozlu tomu beranowí pozlu, 255 genſto gmiel zilna dwa rohý; ten prſied ným zpadl, zehnuw nohí. Tens ius taky hí tak moczný 14a) hí zzweý pozztatý pomoczný, Babilo! twým kralem bude, 260 podnýmſto twa czeſt probude, gehoſto by weſſ zuiet zadal, bý zíe tomu gedno nadal, bý stal wte myzlí dobrotýe, nuſto geft promienyl protýe, twemu zie zboſiu obloſiw, iehos byl geſt malo poſiw, zradyw zíe nechzttným opilstwem hí take týem zradnym zmýltwem, gehos víecze nenýe ponýe nygdýe nes v Babilonýe, gdeſto maleho dle myta dczí materſíu leſt nezkrýta. Týem wſſiem twoy kral zíe olenyw, by wſſíu mocz zyrdczie wýplenýw. Ale, achz prawdu powíemý, hí ginde toho nyechz víemý, onems byu mlynye czo hudlí, znad bý podzztrſíechu oſſcludlí. 250 265 270 275 Incipit distinctio sexta. 245 Dýws zíe, Babýlone miefto! kdywuth geſt podoben, víez to, Wteys rozkoffí, wteýs ozrachzí 280 Alexander mýzl omraczí, trſidcziety dnow odpochziwaw, pozzwey woli tu prſiebíwaw, 216. tak, von H-P. nach 217 gebessert. 219. nes, von H-P. verbessert. 221. Hinter chzfti ist y ausgekratzt. 223. ne cluda. 227. Der Schreiber schrieb krſeztyenftwa, dann o über a, ohne es zu tilgen. 234. Es fehlt der Reimvers s. Krok 7, 155. 240. namoczie. 242. ne bude, von H-P. verbessert. 244. ne vídatý. 251. odpol noczí. 255. hrohý. 263. stal = sstál. 267/8. opilftwě. — zmýltwě. 270. vbabilonýe. 272. ne zkrýta. 273. nyw ist über der Zeile über le aus Raummangel geschrieben. 275. In pra- wdu ist hinter p ro, hinter w o getilgt. 278. znad hat die Hs. s. LF. 11, 62. 281. Der Schreiber schrieb zuerst odpochziwaný, radierte ny aus und schrieb darüber w. 282. prfibiwaw, von Koubek verbessert.
Strana 45
V. 283—342.] bý byl gho kto tdý nadtrutýw nebo kteru walku mutyw, 285 byl by velím víecze mdlegíj, gimfto zie mnyel za chzilegy. Awfíaks, kak nerad, zthě vole muffi wen dyety na pole. Tehdy gdys wytahu wogie, 290 na farapzzkých polich ftogie, gednu viecz wybraw zwe mýzlí, nebýwalu víecz zamýzlí, 1aks zaftupom zztras vywolí, gís ufturma hí na polí 295 nebyli nycze chzinyecze, iedno zawífe nato zrfiecze, aby ukafdeho zkutka, kohos ktera víecz kak utka, genfto by wztahl nebo prfiechzil, [4^] by ten ftrafny na to zzwiechchzil. 301 Ktomu zamyzlí viecz druhu: kaza wzwezzty fyrd prfiedluhu, ponyeyfto by bylo znaty, gdys by bylo woyíchzie wztaty; 30 e neb tak mnoho luda byeffe, 1aks jus trub nedozzliffieffe. Tus syrd zauíezt vedne gmieli, wnoczí dymem víezt víedyelí. Prothyechs zamyzlow nowiny 310 chtye kludem byty bez víny, o zda bý byl ktoý gho czo výnýe wtom, czos byl bez radý chzínýe, e en e e o Budweiser Bruchstůck. 45 wzmluui a rfca: „Ludye mogi! zdali kto was, gens tu ftogij, geft, gens by zie czo domyfflel, bich bez rady czo zamyfflel, ges by bylo ffcodno komu? Hi geden z was neviers tomu, bich tuto viecz zam ozzobie zamyzlil, chtye kterey zlobie, cromies chzin teto nadzady, knemufto bud waffie rady, tyem wifakym byl naprfihrozu, gifto ftrachem nebo hrozu nezzdyeyu lap zkutka chztneho myzzliw zyrdczie nudatneho, by nudatny, lepfich zrfiecze, byli take lepffiu chtyecze, gehofto geft trfieba tuto, gdes chzafto bÿwa prfiecruto, uprfihod wemnozie pilnych, waffich dyegem zkutkow zilnych, onychs by nykte nevyedyel, gdys by gich kto nepowiediel. Protos tato víecz neffcodna bud wam luba, achz geft hodna, prfi tak mnohey teyto zbierfi, gdes druh druhu malo vierfi, aczos dobry zkuty siwie, to zly nazzie potkna Ifiuie, wezme to, czos nezazlufil, gehos lepfij bude nufil.” 286. za — sa (jsa). 287. In der Hs. stand zuerst kako; o ist aus- gekratzt. — ne rad. 288. dyety 293. zaftupem. 295. ne byli. = jéti? 291. zwe = z své mit Koubek. 306. ne dozzliffieffe. 321. cromies = kromě Z.— nad zady. 322. Hinter rady Komma mit Gebauer, Śl. 2, 154. 326.ne vdatneho: das Metrum fordert nüdatneho. 330. In prfiecruto ist hinter prfie ein s getilgt. 333. ne vyedyel. 335. ne ffcodna. 339. Vor siwie ist zi gestrichen. 341. ne zazlufil.
V. 283—342.] bý byl gho kto tdý nadtrutýw nebo kteru walku mutyw, 285 byl by velím víecze mdlegíj, gimfto zie mnyel za chzilegy. Awfíaks, kak nerad, zthě vole muffi wen dyety na pole. Tehdy gdys wytahu wogie, 290 na farapzzkých polich ftogie, gednu viecz wybraw zwe mýzlí, nebýwalu víecz zamýzlí, 1aks zaftupom zztras vywolí, gís ufturma hí na polí 295 nebyli nycze chzinyecze, iedno zawífe nato zrfiecze, aby ukafdeho zkutka, kohos ktera víecz kak utka, genfto by wztahl nebo prfiechzil, [4^] by ten ftrafny na to zzwiechchzil. 301 Ktomu zamyzlí viecz druhu: kaza wzwezzty fyrd prfiedluhu, ponyeyfto by bylo znaty, gdys by bylo woyíchzie wztaty; 30 e neb tak mnoho luda byeffe, 1aks jus trub nedozzliffieffe. Tus syrd zauíezt vedne gmieli, wnoczí dymem víezt víedyelí. Prothyechs zamyzlow nowiny 310 chtye kludem byty bez víny, o zda bý byl ktoý gho czo výnýe wtom, czos byl bez radý chzínýe, e en e e o Budweiser Bruchstůck. 45 wzmluui a rfca: „Ludye mogi! zdali kto was, gens tu ftogij, geft, gens by zie czo domyfflel, bich bez rady czo zamyfflel, ges by bylo ffcodno komu? Hi geden z was neviers tomu, bich tuto viecz zam ozzobie zamyzlil, chtye kterey zlobie, cromies chzin teto nadzady, knemufto bud waffie rady, tyem wifakym byl naprfihrozu, gifto ftrachem nebo hrozu nezzdyeyu lap zkutka chztneho myzzliw zyrdczie nudatneho, by nudatny, lepfich zrfiecze, byli take lepffiu chtyecze, gehofto geft trfieba tuto, gdes chzafto bÿwa prfiecruto, uprfihod wemnozie pilnych, waffich dyegem zkutkow zilnych, onychs by nykte nevyedyel, gdys by gich kto nepowiediel. Protos tato víecz neffcodna bud wam luba, achz geft hodna, prfi tak mnohey teyto zbierfi, gdes druh druhu malo vierfi, aczos dobry zkuty siwie, to zly nazzie potkna Ifiuie, wezme to, czos nezazlufil, gehos lepfij bude nufil.” 286. za — sa (jsa). 287. In der Hs. stand zuerst kako; o ist aus- gekratzt. — ne rad. 288. dyety 293. zaftupem. 295. ne byli. = jéti? 291. zwe = z své mit Koubek. 306. ne dozzliffieffe. 321. cromies = kromě Z.— nad zady. 322. Hinter rady Komma mit Gebauer, Śl. 2, 154. 326.ne vdatneho: das Metrum fordert nüdatneho. 330. In prfiecruto ist hinter prfie ein s getilgt. 333. ne vyedyel. 335. ne ffcodna. 339. Vor siwie ist zi gestrichen. 341. ne zazlufil.
Strana 46
[V. 1—62. Budweiser Museumsbruchstiick. [1°] Wtudobu ta dwa proradczie, nevírneho zkutka zkladczie, radyefta zie negednako, nevyeducze gefchze, kako bylo gima zweho krale gietÿ, vmnozi chzi umale; neb kewffiem tu neuphafta, pronefto zie velmi bafta, achz by gho kak mietnye yala, by zama wtom neoftala. Taks otom mluuíwífe mnoho, Beffus vecze: ,,Czo dotoho, achz bychwíe myzhlay dele? Rano, gdyft wftane fpoftele, poyduie prfieden, wifaks nez- bornye, e 10 poftauiecze zie pokornye, reziemes: ,Kraliu! czo zwie zdyela, wtom zie zzuie lepfe domnyela, mnyecze, {byt zie to zlubilo; agdyft to protywno bylo toho zyrdecznye seleuie.‘ Amezi tyem nykte newie, czo zie ftaczi moczi bude, 1aks nayu obachz nezbude.* 2 = 2 o Ius bye lud dnem zie ugifczil, azzuiet obachz zie nezchzizcyl otewffie mrakÿ thmÿ nocznye. Tehdy obachz nepomocznye rano uzrfiew zornyu huiezdu, kral Darius, nahlu giezdu chtye prechz, fedyeffe na wozie. 3 o Tdý ný ochzctý ny obozíe tbaýucze ta mufie zradna, zen hi on prfıed wozem padna, 35 poftawu zmutneho liczıe lefeta prfied wozem nýczíe, mluuiecze knemu zpokoru, wzduihffe knemu hlawy wzhoru, rfkucze: ,,Kraliu! nayu wína 40 1eft vehka, wifaks yu mina, vezrfi ztwe mylofcy na to, se, donads zuie ziwa, zato tyem the viny pokupiwie, [1%] 1aks tebe viecz nodftupiwie 45 zpoztatyu naffeho rodu, ztobu na zifk hí na(fc)odu zmíloztyu oztaty chtyecze, tebe viecz neodftupiecze.** Tdy vida gie wtey pokorfie, ztefchze zobíe, zzylz unorfie; tus gima inhed uwierfi, tufe zie znyma hy zmyerfi. 5 o Dokonchzaw to zzýma ruchzíe, wozatayom prechz ponuchzíe, hna prechz, nygdye nepoftogie, zawife neprfatel zie bogie. Ana, czos onem ukladla, wtom gima myzl nycz nupadla, cromie zawife toho ztrfiehla, kak by the zrady dotyehla. Achzctny mus chwata prechz zpieffie, woy pak ziem hi tam zie mieffie, 55 6 o 3. ne gednako. nachgetragen. 4. Ne výducze. 13. myzhlay — myshla-j (aus i). 19. Vor zie ist to ausgekratzt s. 7. ne uphafta. 10. ne oftala. 15. In príied , ist e über der Zeile CCM. 1881, S. 138. 21. Hinter seleuíe Punkt mit Palacký, Výb., H-P. (SchluB der Rede zu Darius). 22. ne wie. nye. 48. ne odftupiecze. 24. ne zbude. 1. In fedyeffe ist das zweite e über der Zeile nachgetragen. 35. In liczie ist 1 über der Zeile nachgetragen. Zeichen, daß die Worte umzustellen sind. 53. zzyma = s sima mit Vybor. 26. ne zchzizcyl. 28. ne pomocz- 42. „zíwa zuje,“ die Striche zum 46. nafcodu ist beschädigt.
[V. 1—62. Budweiser Museumsbruchstiick. [1°] Wtudobu ta dwa proradczie, nevírneho zkutka zkladczie, radyefta zie negednako, nevyeducze gefchze, kako bylo gima zweho krale gietÿ, vmnozi chzi umale; neb kewffiem tu neuphafta, pronefto zie velmi bafta, achz by gho kak mietnye yala, by zama wtom neoftala. Taks otom mluuíwífe mnoho, Beffus vecze: ,,Czo dotoho, achz bychwíe myzhlay dele? Rano, gdyft wftane fpoftele, poyduie prfieden, wifaks nez- bornye, e 10 poftauiecze zie pokornye, reziemes: ,Kraliu! czo zwie zdyela, wtom zie zzuie lepfe domnyela, mnyecze, {byt zie to zlubilo; agdyft to protywno bylo toho zyrdecznye seleuie.‘ Amezi tyem nykte newie, czo zie ftaczi moczi bude, 1aks nayu obachz nezbude.* 2 = 2 o Ius bye lud dnem zie ugifczil, azzuiet obachz zie nezchzizcyl otewffie mrakÿ thmÿ nocznye. Tehdy obachz nepomocznye rano uzrfiew zornyu huiezdu, kral Darius, nahlu giezdu chtye prechz, fedyeffe na wozie. 3 o Tdý ný ochzctý ny obozíe tbaýucze ta mufie zradna, zen hi on prfıed wozem padna, 35 poftawu zmutneho liczıe lefeta prfied wozem nýczíe, mluuiecze knemu zpokoru, wzduihffe knemu hlawy wzhoru, rfkucze: ,,Kraliu! nayu wína 40 1eft vehka, wifaks yu mina, vezrfi ztwe mylofcy na to, se, donads zuie ziwa, zato tyem the viny pokupiwie, [1%] 1aks tebe viecz nodftupiwie 45 zpoztatyu naffeho rodu, ztobu na zifk hí na(fc)odu zmíloztyu oztaty chtyecze, tebe viecz neodftupiecze.** Tdy vida gie wtey pokorfie, ztefchze zobíe, zzylz unorfie; tus gima inhed uwierfi, tufe zie znyma hy zmyerfi. 5 o Dokonchzaw to zzýma ruchzíe, wozatayom prechz ponuchzíe, hna prechz, nygdye nepoftogie, zawife neprfatel zie bogie. Ana, czos onem ukladla, wtom gima myzl nycz nupadla, cromie zawife toho ztrfiehla, kak by the zrady dotyehla. Achzctny mus chwata prechz zpieffie, woy pak ziem hi tam zie mieffie, 55 6 o 3. ne gednako. nachgetragen. 4. Ne výducze. 13. myzhlay — myshla-j (aus i). 19. Vor zie ist to ausgekratzt s. 7. ne uphafta. 10. ne oftala. 15. In príied , ist e über der Zeile CCM. 1881, S. 138. 21. Hinter seleuíe Punkt mit Palacký, Výb., H-P. (SchluB der Rede zu Darius). 22. ne wie. nye. 48. ne odftupiecze. 24. ne zbude. 1. In fedyeffe ist das zweite e über der Zeile nachgetragen. 35. In liczie ist 1 über der Zeile nachgetragen. Zeichen, daß die Worte umzustellen sind. 53. zzyma = s sima mit Vybor. 26. ne zchzizcyl. 28. ne pomocz- 42. „zíwa zuje,“ die Striche zum 46. nafcodu ist beschädigt.
Strana 47
V. 63—132.] Budweiser Museumsbruchstück. 47 gdeſto byl mnohý nevíeda, kam chtýel kral, kamlí býl gieda; 65 neb gich víecze nevíedýelo, czos zíe ot zzich zztaty chtýelo. neb ius neygmas vierý nanyech, gíms zí, 1aks ríku, chzetý dohodýl, agie zchudých ludy wzplodyl, laks zlyfííu hí iaks mí prauíe. Protos mi wtom uwiers prauie, Wſfaks byl tu geden Hrfechzenyn, se hý fas hí ma rodyna, — chztneho plemene zemenýn, gíchs zi thý chzaka gedýna, 105 hí gís ius nemoſem dale gens byl kteruzzí nahodu zwíſíu poztatýu zweho rodu cromie tebe, zweho krale, kralem hrſechzkým výpowiedyen, knemus geft pozzlednýe chzaka, Patron, gemus býl powiedýen gdýs nem prfiſla chuíle taka, — te wíſie zrady zklad nevíerný. se nem geft nelzie nýcame Tens chzlowiek, hoſpodýe míerný, 110 ottebe wzemie nezname, wnychs zíe nelzíe bude zkrýtý, tey rſiechzi zwoy chzas uhledaw, nycomu viedýety nedaw, geſt li nam tebe kak zbýty; minuw wffíu týech zradecz hrozu, nýt bych ztras twoý bytý sadal, prſitrſie zie kkralowu wozu bicht zíe czo lepíſíeho nadal.“ hí wzmluuí rſca: „Kralíu mýlí! ya chzlouíek zwých prſatel zbylí, 115 Bý tyech zlow víecze nes mnoho; wſſaks on nýcz netbagie toho, gens znad toho nedoztoýu, by thý prſiezzlſfal rniechz moýu; iaks mohu to znaze rſeczí, neb czos bích tobýe poradyl, sozzuda nelzíe uteczí; mnýel bý, bych týe zztwími wadyl, neb czos zie Patron pomodlil, 85 gift zu zluſbu prſirozený czos lí prozzíe rííechzí prodll, 120 nemohl nýcz te rſiechzí datý, atwu chzetýu dawno wzplozený, Beſfus chzuſto z Narbazonem, bý ho chtýel upozzluchatý gífto ius zwelikým zhonem 12a) arſca: „Kak wý dobrſíe znaýu, se kwam víernýe douphaýu, — nato dnes zu zíe zebralí 90 hí to ius zu uzeptalí, iaks zte mi zíe prſikazalí, 125 — tak zte víernýe zemnu ztalí, achz mi chczes wtom vieru gietý, ale boh naýlepe to víe, se týe chtye, achz mohu, giety. Tohos, wíes, snýkaks nezbudes, se, ne bych wtake prſizlowie se dnes hí síw hí mýrtw budes. ías hí moy lud byl upadna, 130 95 Protos, achz rachzís, prſikaſí, kak geſt zmýrt velmí neznadna, abych byl viecz prſi tweý ztraſí, [2b) wſſak radygie wnu upadnu, athý víecz bud umích ftanýech, neſlí zíe tak zwích ukradnu, 70 75 80 100 65. ne viedýelo. 68. z in chztneho über der Zeile nachgetragen. 71. In výpowiedyen ist das zweite e über der Zeile nachgetragen. 72. Der Schreiber hatte den Vers 72 ausgelassen, bemerkte es aber und trug ihn am Ende der Seite hinter 87 (1b, 43) nach, worauf das Zeichen a links am Rande zwischen 71/73 und von 72 hinweist. 81. Vor ne ist ein d ausge- kratzts. ČČM. 1881, S. 138. — ne doztoýu. 85. prfirozeneý. 87. znarba- zonem. 102. tom, Krok 7, 161 verbessert ogl. auch LF. 19, 96; Výbor las tomu věr. 104. Hinter zi ist etwas ausgekratzt s. ČČM. a. a. O. 105. ne moſem. 108. Der Schreiber hatte zuerst take geschrieben, kratzte e aus und schrieb darüber a. 110. ne zname. 111. Hinter bude ist zbyty ausgekratzt s. ČČM. a. a. O.; tý ist in zkrýtý aus Platzmangel über der Zeile, über ý, nachgetragen. 115. viecza: a ist ausgekratzt und e hinübergeschrieben. 116. netbtbagie s. ČČM. a. a. O. 119. pat on. 121. ne mohl. 126. Die Inter- punktion nach Krok 7, 161. 127. naý lepe.
V. 63—132.] Budweiser Museumsbruchstück. 47 gdeſto byl mnohý nevíeda, kam chtýel kral, kamlí býl gieda; 65 neb gich víecze nevíedýelo, czos zíe ot zzich zztaty chtýelo. neb ius neygmas vierý nanyech, gíms zí, 1aks ríku, chzetý dohodýl, agie zchudých ludy wzplodyl, laks zlyfííu hí iaks mí prauíe. Protos mi wtom uwiers prauie, Wſfaks byl tu geden Hrfechzenyn, se hý fas hí ma rodyna, — chztneho plemene zemenýn, gíchs zi thý chzaka gedýna, 105 hí gís ius nemoſem dale gens byl kteruzzí nahodu zwíſíu poztatýu zweho rodu cromie tebe, zweho krale, kralem hrſechzkým výpowiedyen, knemus geft pozzlednýe chzaka, Patron, gemus býl powiedýen gdýs nem prfiſla chuíle taka, — te wíſie zrady zklad nevíerný. se nem geft nelzie nýcame Tens chzlowiek, hoſpodýe míerný, 110 ottebe wzemie nezname, wnychs zíe nelzíe bude zkrýtý, tey rſiechzi zwoy chzas uhledaw, nycomu viedýety nedaw, geſt li nam tebe kak zbýty; minuw wffíu týech zradecz hrozu, nýt bych ztras twoý bytý sadal, prſitrſie zie kkralowu wozu bicht zíe czo lepíſíeho nadal.“ hí wzmluuí rſca: „Kralíu mýlí! ya chzlouíek zwých prſatel zbylí, 115 Bý tyech zlow víecze nes mnoho; wſſaks on nýcz netbagie toho, gens znad toho nedoztoýu, by thý prſiezzlſfal rniechz moýu; iaks mohu to znaze rſeczí, neb czos bích tobýe poradyl, sozzuda nelzíe uteczí; mnýel bý, bych týe zztwími wadyl, neb czos zie Patron pomodlil, 85 gift zu zluſbu prſirozený czos lí prozzíe rííechzí prodll, 120 nemohl nýcz te rſiechzí datý, atwu chzetýu dawno wzplozený, Beſfus chzuſto z Narbazonem, bý ho chtýel upozzluchatý gífto ius zwelikým zhonem 12a) arſca: „Kak wý dobrſíe znaýu, se kwam víernýe douphaýu, — nato dnes zu zíe zebralí 90 hí to ius zu uzeptalí, iaks zte mi zíe prſikazalí, 125 — tak zte víernýe zemnu ztalí, achz mi chczes wtom vieru gietý, ale boh naýlepe to víe, se týe chtye, achz mohu, giety. Tohos, wíes, snýkaks nezbudes, se, ne bych wtake prſizlowie se dnes hí síw hí mýrtw budes. ías hí moy lud byl upadna, 130 95 Protos, achz rachzís, prſikaſí, kak geſt zmýrt velmí neznadna, abych byl viecz prſi tweý ztraſí, [2b) wſſak radygie wnu upadnu, athý víecz bud umích ftanýech, neſlí zíe tak zwích ukradnu, 70 75 80 100 65. ne viedýelo. 68. z in chztneho über der Zeile nachgetragen. 71. In výpowiedyen ist das zweite e über der Zeile nachgetragen. 72. Der Schreiber hatte den Vers 72 ausgelassen, bemerkte es aber und trug ihn am Ende der Seite hinter 87 (1b, 43) nach, worauf das Zeichen a links am Rande zwischen 71/73 und von 72 hinweist. 81. Vor ne ist ein d ausge- kratzts. ČČM. 1881, S. 138. — ne doztoýu. 85. prfirozeneý. 87. znarba- zonem. 102. tom, Krok 7, 161 verbessert ogl. auch LF. 19, 96; Výbor las tomu věr. 104. Hinter zi ist etwas ausgekratzt s. ČČM. a. a. O. 105. ne moſem. 108. Der Schreiber hatte zuerst take geschrieben, kratzte e aus und schrieb darüber a. 110. ne zname. 111. Hinter bude ist zbyty ausgekratzt s. ČČM. a. a. O.; tý ist in zkrýtý aus Platzmangel über der Zeile, über ý, nachgetragen. 115. viecza: a ist ausgekratzt und e hinübergeschrieben. 116. netbtbagie s. ČČM. a. a. O. 119. pat on. 121. ne mohl. 126. Die Inter- punktion nach Krok 7, 161. 127. naý lepe.
Strana 48
48 Budweiser Museumsbruchstück. [V. 133—209. pronefto wes hnyew ochabí, mýzle wedý nato, zabý prſiſlo gmu zlepſſíu prſichzínu. Ten wíſdý umýzl zleho chzínu geſchze kteý noczí otloſí, gehos hý zam chztný kmet poſi, seý gho chtýel zabytý chzaſto, faks zíe tu nezta zawlazto. hí býl zwu wlazt tak pohanýe, prſiweda zlé zlowo nanýe. Protos nes zie gích otwinu, lepý zem, sotných pohýnu; as kaſdý znad dýe to pomnýe, seý zem gích chzeſt wíſdý byl pomnýe. Paklí míe tak ozzud honý, 140 se mne tak chtýe zbýtý oný, ktereýs kolí prſidu ſſcodýe, to fus bude pozdýehodýe, smí síwu býtý nesadno: protos czos chtýe, wſſe mi znadno." 13a 175 Ten den mínu, nocz prfiſtupí, 180 awſtanýech lehſſe zaztupí, pomluualí rniechz rozpachznu, ze hí ono chuílíu mrachznu. Ande zie zla viezt pronaſſie wonom zamutnem rozpraſſie, 145 Vída to Patron, zíe zmutý; zlyfííe, snechcze výuinutý 185 gdeſto Beſfus z Narbazonem, ot zmyrtcý, knyeys zíe byl blyfie zawſſe zíe radýecze onem, hna prechz; inheds zwu mocz zzgifíe zobie wſfiu nocz zzetky nedal, chtýe wíída, bý zwoý chzazz hí rozkaſa wnahlem zlowíe uhledal. zwím zie gmyetý wſdý whotowie. Nocz geft dýeýu wſſemu matýe, Geſchzes krale hnaw ugizzcý, chtýe zie wzmyrt prſieden po- 190 1akſto ziſku tako ſtratýe; ſkýſczí. nocz geft zlemu chzaz utrathný, wnems udaten geft nudatný; nocz geft, wnems zie zly neſtydy, pobdýe, sgeho dobrý nevidý. Awſfaks chzaſto wteý rozpacý mnohý zkutek zíe otwlachzí podle ludzkeho domýzla, gehoſto býwa bez chziſla; gdýs ius mný kto, by byl ziſſchzíe, wſſaks ho ſtrach bude odtyſſchzie, laks ten ziſk, genſto mný magie, otloſí, chzaſſa chzakagíe. Taks ona zwe dyenye dluhe dolofiſta noczí druhe. Beffus pak, iaks nerozumíel, wztaza, geníto hrfiechzký vmíel 155 hí gens byl gíma tlumachzil, czo by byl Patron napachzil kterých zlow neb ktere rſíechzí. Azyrdcze ius sada zziechzí, trucze zíe tam na Patrona, 160 mienyecze nan zlowa prona, gieſto wſſecka ius bye wzuiedyel tak, 1aks Patron byl pouiedýel. Wtoms hnýeuie zie woza dotra, potu zchzela ruku potra, 165 mnohokrat mechzie zie lapaw, na Patrona zie pochapaw, gehos ho znadno odtýzzku, se nebylo nanem zíſku, proto se chtyel nan nevinnýe 170 atake se giel prſichzínnýe; 195 200 Ta nocz býwſſi hí otgide. Mezí týem, iaks zluncze wznýde, Beſſus ſſed prſied chztneho muſie, wzmluuí, na Patrona tuſíe arſca: „Kralíu! iuſto vizíu — 205 150 135 133. In zwu ist hinter z ein i getilgt. 141. ktereýs = k kteréjž. 143. ne sadno. 147. bylfie, von Palacký verbessert. 148. zzgífíe = stiže? 150. wzhotowie. 153. nerozumiel. 157. Interpunktion der Stelle nach LF. 19,97. 165. Mnoho krat. 168. ne bylo. 169. ne vinnýe. 170. príí chzínnýe; dahinter Semikolon mit Palacký, Výbor, LF. 19, 99. 175. ot loſí. 178. ne zta. 185. znarbazonem. 193. ne ſtydy. 194. ne vídý. 202. In der Hs. stand zuerst Otlofie: e ist ausgekratzt s. ČČM. 1881, S. 138. 209. fuſto = juž to.
48 Budweiser Museumsbruchstück. [V. 133—209. pronefto wes hnyew ochabí, mýzle wedý nato, zabý prſiſlo gmu zlepſſíu prſichzínu. Ten wíſdý umýzl zleho chzínu geſchze kteý noczí otloſí, gehos hý zam chztný kmet poſi, seý gho chtýel zabytý chzaſto, faks zíe tu nezta zawlazto. hí býl zwu wlazt tak pohanýe, prſiweda zlé zlowo nanýe. Protos nes zie gích otwinu, lepý zem, sotných pohýnu; as kaſdý znad dýe to pomnýe, seý zem gích chzeſt wíſdý byl pomnýe. Paklí míe tak ozzud honý, 140 se mne tak chtýe zbýtý oný, ktereýs kolí prſidu ſſcodýe, to fus bude pozdýehodýe, smí síwu býtý nesadno: protos czos chtýe, wſſe mi znadno." 13a 175 Ten den mínu, nocz prfiſtupí, 180 awſtanýech lehſſe zaztupí, pomluualí rniechz rozpachznu, ze hí ono chuílíu mrachznu. Ande zie zla viezt pronaſſie wonom zamutnem rozpraſſie, 145 Vída to Patron, zíe zmutý; zlyfííe, snechcze výuinutý 185 gdeſto Beſfus z Narbazonem, ot zmyrtcý, knyeys zíe byl blyfie zawſſe zíe radýecze onem, hna prechz; inheds zwu mocz zzgifíe zobie wſfiu nocz zzetky nedal, chtýe wíída, bý zwoý chzazz hí rozkaſa wnahlem zlowíe uhledal. zwím zie gmyetý wſdý whotowie. Nocz geft dýeýu wſſemu matýe, Geſchzes krale hnaw ugizzcý, chtýe zie wzmyrt prſieden po- 190 1akſto ziſku tako ſtratýe; ſkýſczí. nocz geft zlemu chzaz utrathný, wnems udaten geft nudatný; nocz geft, wnems zie zly neſtydy, pobdýe, sgeho dobrý nevidý. Awſfaks chzaſto wteý rozpacý mnohý zkutek zíe otwlachzí podle ludzkeho domýzla, gehoſto býwa bez chziſla; gdýs ius mný kto, by byl ziſſchzíe, wſſaks ho ſtrach bude odtyſſchzie, laks ten ziſk, genſto mný magie, otloſí, chzaſſa chzakagíe. Taks ona zwe dyenye dluhe dolofiſta noczí druhe. Beffus pak, iaks nerozumíel, wztaza, geníto hrfiechzký vmíel 155 hí gens byl gíma tlumachzil, czo by byl Patron napachzil kterých zlow neb ktere rſíechzí. Azyrdcze ius sada zziechzí, trucze zíe tam na Patrona, 160 mienyecze nan zlowa prona, gieſto wſſecka ius bye wzuiedyel tak, 1aks Patron byl pouiedýel. Wtoms hnýeuie zie woza dotra, potu zchzela ruku potra, 165 mnohokrat mechzie zie lapaw, na Patrona zie pochapaw, gehos ho znadno odtýzzku, se nebylo nanem zíſku, proto se chtyel nan nevinnýe 170 atake se giel prſichzínnýe; 195 200 Ta nocz býwſſi hí otgide. Mezí týem, iaks zluncze wznýde, Beſſus ſſed prſied chztneho muſie, wzmluuí, na Patrona tuſíe arſca: „Kralíu! iuſto vizíu — 205 150 135 133. In zwu ist hinter z ein i getilgt. 141. ktereýs = k kteréjž. 143. ne sadno. 147. bylfie, von Palacký verbessert. 148. zzgífíe = stiže? 150. wzhotowie. 153. nerozumiel. 157. Interpunktion der Stelle nach LF. 19,97. 165. Mnoho krat. 168. ne bylo. 169. ne vinnýe. 170. príí chzínnýe; dahinter Semikolon mit Palacký, Výbor, LF. 19, 99. 175. ot loſí. 178. ne zta. 185. znarbazonem. 193. ne ſtydy. 194. ne vídý. 202. In der Hs. stand zuerst Otlofie: e ist ausgekratzt s. ČČM. 1881, S. 138. 209. fuſto = juž to.
Strana 49
V. 210—283.] Budweiser Museumsbruchstück. 49 210 gehos zie rſeczí nezzthýzíu — se zíe zbofnýe wzýwas kralem, laks nýnýe pokazal malem, seyz gho zlyffietý nerodýl wtom, wnems bý nam rad po- ſſcodyl, 215 ludem chztnýe tobu wzchowaným hí tobíe víernýe poddaným, giſto tobíe wſſie chztý prſieyu [367 aprotýe wffie zzdyetý zmýeíu. Ale týto, gís zu taczí, 220 gís pomýríííe takſto ptaczí zíem hí tamo zobu meczíu a zízku dle wſſadý leczíu, zda bý zných kto czuzích usíw byl tu, gdes byl drfewe zlufíw; 225 hí geft to, kralíu, bez dýwa, szíe taký wzuýnu rſiechz wzzíwa, tobie na naffíu chzeſt radýe — zle ný geft tak zztobu wadýe — neýgmagíe zam nygdýe ſtawu, 230 wnems by mohl gde zkryty hlawu. Ten pro zbieſtwo, pro chudobu zíem hí tamo tochzíe zobu iakſto treſt, iam vîeter pochílí, tam taky chzlouíek zíe zzchýlí. Ale yaz hí gíný hpaný, giſto zme tobu wzchowany, tobíe víerný býtý muzzím hí ſtobu wſſeho pokuſſím, knemus dobré prawoý gmamý, szíe protýe hý na zmyrt damý. Protoſto tobíe dyekugem, se ius na tobíe to chzugem, laks zíe víernýe znamý zmýrííl, gdýs zí naný neuvierfil tak nevierne mýzzli ludem, gíms ius bezpechznýeýffi budem.“ 235 240 an, chztný kmet, yaks znal chzlouíeka, potaknuý gmu wewffíeý rſiechzí, 250 1aks geft obychzýeý chzlouíeczí, gemuſto ius prſide ktomu, se newíe kak rſechzí komu; vieda dobrſíe, se rſíechz crſíwa, wſſak gie, kaks moha, pozbýwa. Ten den opiet býw hi mínu zleho zamýzla wtems chzínu, gens týemí ludmí ulofen — a do the noczí otloſen — chztnemu muſíu welmi ztraſtnýe [4a/ ot geho poztatý wlaſtnýe. 261 Afus zluncze wzwem zapadýe poſſed ne wzweý zwýchzneý wnadye, prſiprfielo zíe býe ubrſíeha powzdalugie zweho býcha buduczie vîeczí zamutkem hí tak zradně víeczí zkutkem, gdeſto zluha zwe hoſpodý hledal tak prſíehrubě ſſcodý. Miezzíecz take wzwem pobíezíe wzpietý zie na morſkem brſíeſíe, nechtýe zíe wzduíhnutý zmorííe, wſſe proto buduczie horſe the prſienewierne proradý, gies nelzíe fus zbýtý kadý, taks iaks geſt pogítý wſſemu wſſdý kchzaſſu uſtawenemu. Miezzíeczíu zíe uda wznýtý azzlunczíu pod zemu znýtý, awoýzka ſſla wztanowíſſchzie; 280 zde pak chztný kmet zobíe zzthyſſchzíe zedy zam, zwých ſtanow ztrſieha, andeý gho kaſídý pobieha, gdes zam zobu wzímal radu 255 270 275 265 245 Wteý rniechzí mínu ta dýeka; 210. Hinter zie ist zſec ausgekratzt. 211. Sey, von H-P. verbessert. — kralě. 212. In iaks ist das a über das 1 geschrieben, vor 1 und zwischen k und s ist ein a getilgt s. CČM. 1841, S. 340; lies jak s'. 213. rodýl, von Palacký gebessert. 217. z in chztý über der Zeile nachgetragen. 222. apo: po ist mit Palacký, Výbor zu streichen. 229. Neý gmagíe. 243. 1aks = jaks'. 244. ne . uvierfil. — zie, von Výb. verbessert. 246. bez pechznýeýffi. 252. rſechzi = réci. 259. Chztemu, von Výb. verbessert. 272. In horſe ist zwischen f und e ein i getilgt. 280. Da die Zeile zu Ende war, ist ie über der Zeile über chz nachgetragen. 283. zobu = s sobú mit Palacký.
V. 210—283.] Budweiser Museumsbruchstück. 49 210 gehos zie rſeczí nezzthýzíu — se zíe zbofnýe wzýwas kralem, laks nýnýe pokazal malem, seyz gho zlyffietý nerodýl wtom, wnems bý nam rad po- ſſcodyl, 215 ludem chztnýe tobu wzchowaným hí tobíe víernýe poddaným, giſto tobíe wſſie chztý prſieyu [367 aprotýe wffie zzdyetý zmýeíu. Ale týto, gís zu taczí, 220 gís pomýríííe takſto ptaczí zíem hí tamo zobu meczíu a zízku dle wſſadý leczíu, zda bý zných kto czuzích usíw byl tu, gdes byl drfewe zlufíw; 225 hí geft to, kralíu, bez dýwa, szíe taký wzuýnu rſiechz wzzíwa, tobie na naffíu chzeſt radýe — zle ný geft tak zztobu wadýe — neýgmagíe zam nygdýe ſtawu, 230 wnems by mohl gde zkryty hlawu. Ten pro zbieſtwo, pro chudobu zíem hí tamo tochzíe zobu iakſto treſt, iam vîeter pochílí, tam taky chzlouíek zíe zzchýlí. Ale yaz hí gíný hpaný, giſto zme tobu wzchowany, tobíe víerný býtý muzzím hí ſtobu wſſeho pokuſſím, knemus dobré prawoý gmamý, szíe protýe hý na zmyrt damý. Protoſto tobíe dyekugem, se ius na tobíe to chzugem, laks zíe víernýe znamý zmýrííl, gdýs zí naný neuvierfil tak nevierne mýzzli ludem, gíms ius bezpechznýeýffi budem.“ 235 240 an, chztný kmet, yaks znal chzlouíeka, potaknuý gmu wewffíeý rſiechzí, 250 1aks geft obychzýeý chzlouíeczí, gemuſto ius prſide ktomu, se newíe kak rſechzí komu; vieda dobrſíe, se rſíechz crſíwa, wſſak gie, kaks moha, pozbýwa. Ten den opiet býw hi mínu zleho zamýzla wtems chzínu, gens týemí ludmí ulofen — a do the noczí otloſen — chztnemu muſíu welmi ztraſtnýe [4a/ ot geho poztatý wlaſtnýe. 261 Afus zluncze wzwem zapadýe poſſed ne wzweý zwýchzneý wnadye, prſiprfielo zíe býe ubrſíeha powzdalugie zweho býcha buduczie vîeczí zamutkem hí tak zradně víeczí zkutkem, gdeſto zluha zwe hoſpodý hledal tak prſíehrubě ſſcodý. Miezzíecz take wzwem pobíezíe wzpietý zie na morſkem brſíeſíe, nechtýe zíe wzduíhnutý zmorííe, wſſe proto buduczie horſe the prſienewierne proradý, gies nelzíe fus zbýtý kadý, taks iaks geſt pogítý wſſemu wſſdý kchzaſſu uſtawenemu. Miezzíeczíu zíe uda wznýtý azzlunczíu pod zemu znýtý, awoýzka ſſla wztanowíſſchzie; 280 zde pak chztný kmet zobíe zzthyſſchzíe zedy zam, zwých ſtanow ztrſieha, andeý gho kaſídý pobieha, gdes zam zobu wzímal radu 255 270 275 265 245 Wteý rniechzí mínu ta dýeka; 210. Hinter zie ist zſec ausgekratzt. 211. Sey, von H-P. verbessert. — kralě. 212. In iaks ist das a über das 1 geschrieben, vor 1 und zwischen k und s ist ein a getilgt s. CČM. 1841, S. 340; lies jak s'. 213. rodýl, von Palacký gebessert. 217. z in chztý über der Zeile nachgetragen. 222. apo: po ist mit Palacký, Výbor zu streichen. 229. Neý gmagíe. 243. 1aks = jaks'. 244. ne . uvierfil. — zie, von Výb. verbessert. 246. bez pechznýeýffi. 252. rſechzi = réci. 259. Chztemu, von Výb. verbessert. 272. In horſe ist zwischen f und e ein i getilgt. 280. Da die Zeile zu Ende war, ist ie über der Zeile über chz nachgetragen. 283. zobu = s sobú mit Palacký.
Strana 50
50 Budweiser Museumsbruchstück. [V. 284—346. aby kto pron zwu krew prolyl? zwich pozzledných dnow wzapadu, 285 gdes fus chzetý miefta nedadýe, Chzi zem ten byl, nanems ktos bý zwe pokorne nuzil proſbý zedý zam ze zobu radýe; príi kterem prauie neb zudýe ale nezztatechzna rada aýas byl czo krfíuie zudye, 320 geſt, gdes zpadne ta prſiewada wechzctý od zwých wlaſtných ludý, mýmo prawo darý bera? Chzí placala wdowa ktera, 290 tu hí kafda myzl zabludý. Taks prſiebieragie rſiechz mnohu, zbywſſí promie zweho muſíe, genſto mí byl víernye zlufíe, zedý mdlý kral wzdyfíe kbohu 325 amnu, nepomnýecze nato, arzka: „Moczní hoſpodýne, býlo gíj zboſíe otýato? gehos chtýenýe nycz nemíne, Chzí zíe ſtalo gda dvedýczíu, 295 any kto mos lap czo moczí, bý promíe ztal wzmutnem lícziu, knemus twe nenýe pomoczí! Chzím zem, boſe, zíe dopuzztýl, zweho zbofieý za wýweden? seýs namýe týeſchczíe prſíepuztýl Bud týech wiecze nebo geden, 330 czos geft bylo mých zem obczíe, tak rozlichzných pohub ſtrathý, výſtupte na míe salobczíe, 300 szem chzlouek wífíe chztý otýathý aya, czos zíe neoprawíu, ny gmam mieſta meſí mýmí, wtom zie zprawem zwe chztý gies zem wzplodýl dary zwými? zbawiu, Ty mí neprfieyucze zdrauíe, [4b ] ztrogie zmýrt meý ztareý hlawíe; 335 szem byl nechztnýe sîuot weda; 305 aten moý nevíerny zluha, prochz mí síwu býtý tehda? Buds inhed Beffus udaten gehos zem otýal otpluha, hi ten, gens gmu geft poztaten, ten na míe mechzíe pobruzzil ten zným prſída, vieczes nedl achtýe, by gho mnu pokuzzil. tyem, czos zu zla namíe zwedlí. 340 Ktera, boſe, mogíe vína? Paklí zem byl prawdý branýe, 310 Chzí zem býl wchzem prauo mína, se promíe kto zbyl dyedýný dýrzaw zwoý lud víerney zchranýe, bez prawa nebo bez víný, nebýw nywchzems mýzhu krfíwu, prochz mí tdý nebytý siwu? aya zud gdý wchzem prſiewratýl, bý proto kto zbofíe ztratýl? 345 Bud ten býrſe zmýrtcý ufíw, 315 Chzí zem gdy komu powolyl, ktos geſt gie zprawem zazlufiw 284. dnech. 285. Hinter chzcty ist ein y getilgt. 286. zobu = s sobú mit Prusík (?). 287. ne zztanechzna. 288. Hinter geft ist in der Hs. ein Punkt. 293. Diesen Vers vergaß der Schreiber und trug ihn hinter Vers 303 (4a, 43) nach, indem ein a links am Rande von 292 und 293 darauf verwies. 294. ne mine; hinter i ist ein e getilgt. 295. Hinter mos ist in der Hs. ein Punkt. 298 c in tyefchezie über der Zeile nachgetragen. 305. ne víerny. 322. hí, LF. 9, 115 verbessert. 325. ne pomnýecze. 326. Vor zbofie scheint ein s ausgekratzt. s. CCM. 1881, S. 138. 329. zweho = z svého mit Iir.s. 330. chtýech, von Palacký verbessert. 331. Komma hinter obczie mit LF. 9, 116. 333. ne oprawiu. 334. chztý vergaß der Schreiber hinter zwe und trug es über der Zeile über zbawiu nach. 341. byl ist zwischen zem und prawdy über der Zeile nachgetragen. 342. vierney = v věrnéj mit Palacký; -nye ist über die Zeile über zchra- geschrieben. 343. Ne býw. 344. ne bytý. 346. zprawě.
50 Budweiser Museumsbruchstück. [V. 284—346. aby kto pron zwu krew prolyl? zwich pozzledných dnow wzapadu, 285 gdes fus chzetý miefta nedadýe, Chzi zem ten byl, nanems ktos bý zwe pokorne nuzil proſbý zedý zam ze zobu radýe; príi kterem prauie neb zudýe ale nezztatechzna rada aýas byl czo krfíuie zudye, 320 geſt, gdes zpadne ta prſiewada wechzctý od zwých wlaſtných ludý, mýmo prawo darý bera? Chzí placala wdowa ktera, 290 tu hí kafda myzl zabludý. Taks prſiebieragie rſiechz mnohu, zbywſſí promie zweho muſíe, genſto mí byl víernye zlufíe, zedý mdlý kral wzdyfíe kbohu 325 amnu, nepomnýecze nato, arzka: „Moczní hoſpodýne, býlo gíj zboſíe otýato? gehos chtýenýe nycz nemíne, Chzí zíe ſtalo gda dvedýczíu, 295 any kto mos lap czo moczí, bý promíe ztal wzmutnem lícziu, knemus twe nenýe pomoczí! Chzím zem, boſe, zíe dopuzztýl, zweho zbofieý za wýweden? seýs namýe týeſchczíe prſíepuztýl Bud týech wiecze nebo geden, 330 czos geft bylo mých zem obczíe, tak rozlichzných pohub ſtrathý, výſtupte na míe salobczíe, 300 szem chzlouek wífíe chztý otýathý aya, czos zíe neoprawíu, ny gmam mieſta meſí mýmí, wtom zie zprawem zwe chztý gies zem wzplodýl dary zwými? zbawiu, Ty mí neprfieyucze zdrauíe, [4b ] ztrogie zmýrt meý ztareý hlawíe; 335 szem byl nechztnýe sîuot weda; 305 aten moý nevíerny zluha, prochz mí síwu býtý tehda? Buds inhed Beffus udaten gehos zem otýal otpluha, hi ten, gens gmu geft poztaten, ten na míe mechzíe pobruzzil ten zným prſída, vieczes nedl achtýe, by gho mnu pokuzzil. tyem, czos zu zla namíe zwedlí. 340 Ktera, boſe, mogíe vína? Paklí zem byl prawdý branýe, 310 Chzí zem býl wchzem prauo mína, se promíe kto zbyl dyedýný dýrzaw zwoý lud víerney zchranýe, bez prawa nebo bez víný, nebýw nywchzems mýzhu krfíwu, prochz mí tdý nebytý siwu? aya zud gdý wchzem prſiewratýl, bý proto kto zbofíe ztratýl? 345 Bud ten býrſe zmýrtcý ufíw, 315 Chzí zem gdy komu powolyl, ktos geſt gie zprawem zazlufiw 284. dnech. 285. Hinter chzcty ist ein y getilgt. 286. zobu = s sobú mit Prusík (?). 287. ne zztanechzna. 288. Hinter geft ist in der Hs. ein Punkt. 293. Diesen Vers vergaß der Schreiber und trug ihn hinter Vers 303 (4a, 43) nach, indem ein a links am Rande von 292 und 293 darauf verwies. 294. ne mine; hinter i ist ein e getilgt. 295. Hinter mos ist in der Hs. ein Punkt. 298 c in tyefchezie über der Zeile nachgetragen. 305. ne víerny. 322. hí, LF. 9, 115 verbessert. 325. ne pomnýecze. 326. Vor zbofie scheint ein s ausgekratzt. s. CCM. 1881, S. 138. 329. zweho = z svého mit Iir.s. 330. chtýech, von Palacký verbessert. 331. Komma hinter obczie mit LF. 9, 116. 333. ne oprawiu. 334. chztý vergaß der Schreiber hinter zwe und trug es über der Zeile über zbawiu nach. 341. byl ist zwischen zem und prawdy über der Zeile nachgetragen. 342. vierney = v věrnéj mit Palacký; -nye ist über die Zeile über zchra- geschrieben. 343. Ne býw. 344. ne bytý. 346. zprawě.
Strana 51
V. 1—60.] Museumsbruchstück. [1a) wſeho bych wam przyerad pomohll. Kazdemu ſie waſ wtom ſzyely, yakz gſte ſwoy rod dneſ widyely, pronyez my zywot nezaden. Ny geden hrad tak neſnaden any myefto geft dobyty, acz chcze wam zyel toho byty, cſoz ſte ſwe widyely ſſkody; any ohny any wody 10 any ſkaly any hory wtom nebude nycſ przypory, wſſeczko wam bude porownv. Jakoz gmaa wyſoſt neſkrownu toto myeſto yprzyekoppi, 15 cſoz ſie waſ kazdy przychopy, waſſye mocz wſſemu odolaa." Rzek tako, na wſſye zawola yſta podzdíu wſſiech naydrzyewe; ande ſprawe ftrany, flewe 20 teku ſrzebrzymy, ſmotyky — — [1b) by bbilo kam lzye vtecy, kazdy by rad prycz wyplanull. Druh druzczye gruz zapomanull, kazdemu oſobye peczie, 25 kazdy ſam podawa meczie, af by tyem zywot probawill. Afyem giuz taynye wyprawyll Medateſ poſly, ſwe radcye, wſtany k Daryowye matczye, 30 proſye zato, zda by ſmyela, 5 by zanye proſbu zproſtrziela; nebo gmyeſſe wnuku gegye, pronyuz mu bby ta nadyegye, acz by kteru wyeczy mohla, by gmu zywota pomohla. Gyde przyed kral cſna kmetyczye agmagiuczy ſtrachu lycye a rzkucy: „Moy zadny kralíu! kak gmam ktomu czaku malu, 40 bych nynye wtom byla hodna — 35 12a) Raczyſly, ty hudy zprofty, acz koho nechczeſſ gyneho, Medatyefſe gedyneho, genz ge protytobye ſhrzeſyll, by mye tyem gednyem vtyeffyll." Kaka wole myloſrdna ykaka myſl owſſem twirdna yſkutek zagyſte dywny, ze liud, genz mu byl protywny ytak owſem zawynyly, gyz ſu giuz ſwazany byly, myloft prony obdrzyely, ſwe dyedyczſtwo wſſe przygyely, yakz wnywczemz newzyely ztratu, 55 ny wpokladye ny wſwem platu! Nezda my fie, by wlaſtna matye przytom czaffu, przytey ztratye kde taku wiecz obdyrzala, yakoz ſye tey zenye ſtala. 45 50 60 Tehdyz ten hud oſwobodye 7. toho ist rechts von der Zeile nachgetragen (s. H-P. p. XIV). 12. Interpunktion nach Kořínek. 17. zawolaa, -aa durch odolaa der voran- gehenden Zeile veranlaßt. 25. myeczie. 26. Hinter ſ in af (= as) ist ein z ausgekratzt. 29. kdaryowye. 29/30: rechts am Rande stehen die Worte: Me- dates nunctios ad matrem Darii misit gratiam ab Alexandro. 36. kmyetyczye. 41. zproſtrzy. 47. ykak: dahinter z getilgt. 57. z in przytom ist über der Zeile nachgetragen. 59. Hinter zenye ist z ausgekratzt s. ČČM. 1881, S. 139. 60. In der Hs. folgt auf 2a, 20 noch: Rex Alexander dirigit in Persiam.
V. 1—60.] Museumsbruchstück. [1a) wſeho bych wam przyerad pomohll. Kazdemu ſie waſ wtom ſzyely, yakz gſte ſwoy rod dneſ widyely, pronyez my zywot nezaden. Ny geden hrad tak neſnaden any myefto geft dobyty, acz chcze wam zyel toho byty, cſoz ſte ſwe widyely ſſkody; any ohny any wody 10 any ſkaly any hory wtom nebude nycſ przypory, wſſeczko wam bude porownv. Jakoz gmaa wyſoſt neſkrownu toto myeſto yprzyekoppi, 15 cſoz ſie waſ kazdy przychopy, waſſye mocz wſſemu odolaa." Rzek tako, na wſſye zawola yſta podzdíu wſſiech naydrzyewe; ande ſprawe ftrany, flewe 20 teku ſrzebrzymy, ſmotyky — — [1b) by bbilo kam lzye vtecy, kazdy by rad prycz wyplanull. Druh druzczye gruz zapomanull, kazdemu oſobye peczie, 25 kazdy ſam podawa meczie, af by tyem zywot probawill. Afyem giuz taynye wyprawyll Medateſ poſly, ſwe radcye, wſtany k Daryowye matczye, 30 proſye zato, zda by ſmyela, 5 by zanye proſbu zproſtrziela; nebo gmyeſſe wnuku gegye, pronyuz mu bby ta nadyegye, acz by kteru wyeczy mohla, by gmu zywota pomohla. Gyde przyed kral cſna kmetyczye agmagiuczy ſtrachu lycye a rzkucy: „Moy zadny kralíu! kak gmam ktomu czaku malu, 40 bych nynye wtom byla hodna — 35 12a) Raczyſly, ty hudy zprofty, acz koho nechczeſſ gyneho, Medatyefſe gedyneho, genz ge protytobye ſhrzeſyll, by mye tyem gednyem vtyeffyll." Kaka wole myloſrdna ykaka myſl owſſem twirdna yſkutek zagyſte dywny, ze liud, genz mu byl protywny ytak owſem zawynyly, gyz ſu giuz ſwazany byly, myloft prony obdrzyely, ſwe dyedyczſtwo wſſe przygyely, yakz wnywczemz newzyely ztratu, 55 ny wpokladye ny wſwem platu! Nezda my fie, by wlaſtna matye przytom czaffu, przytey ztratye kde taku wiecz obdyrzala, yakoz ſye tey zenye ſtala. 45 50 60 Tehdyz ten hud oſwobodye 7. toho ist rechts von der Zeile nachgetragen (s. H-P. p. XIV). 12. Interpunktion nach Kořínek. 17. zawolaa, -aa durch odolaa der voran- gehenden Zeile veranlaßt. 25. myeczie. 26. Hinter ſ in af (= as) ist ein z ausgekratzt. 29. kdaryowye. 29/30: rechts am Rande stehen die Worte: Me- dates nunctios ad matrem Darii misit gratiam ab Alexandro. 36. kmyetyczye. 41. zproſtrzy. 47. ykak: dahinter z getilgt. 57. z in przytom ist über der Zeile nachgetragen. 59. Hinter zenye ist z ausgekratzt s. ČČM. 1881, S. 139. 60. In der Hs. folgt auf 2a, 20 noch: Rex Alexander dirigit in Persiam.
Strana 52
52 Museumsbruchstück. [V. 61—124. 95 Agakz by vwoza blyze, vzrzyew ho kral, hlawu wzdwyze [2b] any ktere cyefty take. Nykdy neymyel horffye chwyle any wietſſyeho vſyle. Poymye owſſem mnoho ſtraſty 65 drzyewe, nez doby te wlaſty, ande tako przykrzy plazy, kdez ſie on hud krigye lazy, ande nenye nikdie ſledu, gedno plaz yako poledu. Kakz gych dobywal wítyezſky, wſak proto ze gmyell liud tyezky, prwe nez gye mohl przyemocy, neprzieſtaw wedne ny wnoczy, mnozſtwo hudy zywot ſkona; wſſak ſye podda wlaſtcye ona. Wtu dobu ſie den oſwiety. Tdy ſie gmu vda przygyety krzyecye, gyez Araxef dyegiu, ande druh przed druhem ſpyegiu 80 a chtye rad byty zamoſtem 70 75 aſponye pomluwym ſtobu. Odlehczyſ tyem mey boleſty, raczyz me poſelſtwo zneſty 100 ktomu kralowy hrzeczkemu, kdaſſy neprzetelíu memu, k nemuze bych tak byl ſbozen — [4a] nezly bych gye cſo przal tobye. Proto, cſoz ſmy cſty pokazal, 105 yakz ſye vmu czeſt uwazal, ze gſy wſſv hyrdoſt vkrotyw ybyl kſwym wyeznom dobrotyw [3a) otkudz wiecz nemohly dale mdlobu pro welyke rany, neb boczy, pyrſy proklany. Nyema twarz ſtogye wzdyfſvce, — 85 ſweho krale wnvz pycziuce z nenye kto ſlowcze przydada. Az dluhy czaſ powſzem bogy woney wzpale, wonom znogy geden Hrzek sye pytye ſzadaw, 90 whorach, wdolech wody hladaw, na mnoho ſtran ſyem tam honyw Ten pobruſyw namye mecze, meho zywota vkratyll, 110 zle my me cíty tak poplatyll; cſoz mych zemy bylo wſſady wlaſty, myeſta, twrzye, hrady tyem wſſym myeſto mne obwladal [4b] pakly mne wtom nepoprawy, 115 ſobye tez pomnye oſtawy, ze pomdly te wffye ſwe chwaly ; acze te pomfty odaly, czakayz tehoz weſdy naſſye — [3b/ afrdce gmu zrzenym znylo. Nahlym ſkokem nakon wſyede, przyprzew ſye, wſſak tam pogyede. 120 poſlednye my cíty dohodyl, gimz by ſwe gmye wyſſe wzplodyl." Pomluwyw tak, rzyecz potraty, fotnye moz prawe podaty ruky przyezny naſtwyrzenye ywffye rzieczy naznamenye 76/77: rechts am Rande steht: hic applicauit Alexander ad aquam Araxem. 78. In krzyecye ist das erste e über der Zeile nachgetragen. 81: der Vers ist schwer lesbar. 82. Hinter mdlobu in der Hs. ein Punkt. 83. In pyrſy ist das erste y über der Zeile nachgetragen. 95. v ist über der Zeile nachgetragea. 97. Af ponye. 104. Hinter csoz ist ein f ausgekratzt s. CČM. 1881, S. 139. 105. yakz = jakž s'. — Zuerst stand in der Hs. wmu, der linke Strich des w ist ausgekratzt. — wazal, von Výb. verbessert. 113. Da das Pergament zu Ende war, hat der Schreiber adal unter obwl geschrieben. 117. odaly = otdali. 122/3: vor prawe und hinter ruky steht in der Hs. ein Punkt. Nach Krok 7, 214 haben die beiden Worte ihren Platz zu tauschen.
52 Museumsbruchstück. [V. 61—124. 95 Agakz by vwoza blyze, vzrzyew ho kral, hlawu wzdwyze [2b] any ktere cyefty take. Nykdy neymyel horffye chwyle any wietſſyeho vſyle. Poymye owſſem mnoho ſtraſty 65 drzyewe, nez doby te wlaſty, ande tako przykrzy plazy, kdez ſie on hud krigye lazy, ande nenye nikdie ſledu, gedno plaz yako poledu. Kakz gych dobywal wítyezſky, wſak proto ze gmyell liud tyezky, prwe nez gye mohl przyemocy, neprzieſtaw wedne ny wnoczy, mnozſtwo hudy zywot ſkona; wſſak ſye podda wlaſtcye ona. Wtu dobu ſie den oſwiety. Tdy ſie gmu vda przygyety krzyecye, gyez Araxef dyegiu, ande druh przed druhem ſpyegiu 80 a chtye rad byty zamoſtem 70 75 aſponye pomluwym ſtobu. Odlehczyſ tyem mey boleſty, raczyz me poſelſtwo zneſty 100 ktomu kralowy hrzeczkemu, kdaſſy neprzetelíu memu, k nemuze bych tak byl ſbozen — [4a] nezly bych gye cſo przal tobye. Proto, cſoz ſmy cſty pokazal, 105 yakz ſye vmu czeſt uwazal, ze gſy wſſv hyrdoſt vkrotyw ybyl kſwym wyeznom dobrotyw [3a) otkudz wiecz nemohly dale mdlobu pro welyke rany, neb boczy, pyrſy proklany. Nyema twarz ſtogye wzdyfſvce, — 85 ſweho krale wnvz pycziuce z nenye kto ſlowcze przydada. Az dluhy czaſ powſzem bogy woney wzpale, wonom znogy geden Hrzek sye pytye ſzadaw, 90 whorach, wdolech wody hladaw, na mnoho ſtran ſyem tam honyw Ten pobruſyw namye mecze, meho zywota vkratyll, 110 zle my me cíty tak poplatyll; cſoz mych zemy bylo wſſady wlaſty, myeſta, twrzye, hrady tyem wſſym myeſto mne obwladal [4b] pakly mne wtom nepoprawy, 115 ſobye tez pomnye oſtawy, ze pomdly te wffye ſwe chwaly ; acze te pomfty odaly, czakayz tehoz weſdy naſſye — [3b/ afrdce gmu zrzenym znylo. Nahlym ſkokem nakon wſyede, przyprzew ſye, wſſak tam pogyede. 120 poſlednye my cíty dohodyl, gimz by ſwe gmye wyſſe wzplodyl." Pomluwyw tak, rzyecz potraty, fotnye moz prawe podaty ruky przyezny naſtwyrzenye ywffye rzieczy naznamenye 76/77: rechts am Rande steht: hic applicauit Alexander ad aquam Araxem. 78. In krzyecye ist das erste e über der Zeile nachgetragen. 81: der Vers ist schwer lesbar. 82. Hinter mdlobu in der Hs. ein Punkt. 83. In pyrſy ist das erste y über der Zeile nachgetragen. 95. v ist über der Zeile nachgetragea. 97. Af ponye. 104. Hinter csoz ist ein f ausgekratzt s. CČM. 1881, S. 139. 105. yakz = jakž s'. — Zuerst stand in der Hs. wmu, der linke Strich des w ist ausgekratzt. — wazal, von Výb. verbessert. 113. Da das Pergament zu Ende war, hat der Schreiber adal unter obwl geschrieben. 117. odaly = otdali. 122/3: vor prawe und hinter ruky steht in der Hs. ein Punkt. Nach Krok 7, 214 haben die beiden Worte ihren Platz zu tauschen.
Strana 53
V. 1—53.] Das Bruchstück Šafařík's. [1a meho ſyrdczíe myſly rowny“. Rzka tak, przytecze nabok lewy, potrzye hud yakozto plewy. An by rad vtekl (na)teka, ſotnye ſye hbe nohy wleka. Neb welbludy, acz wyſoczy, a wſakz gſu gych leny ſkoczy. Sy gmagiucze rychle konye, ſwobodnye, kdez chtye, przyhonye, 10 kteruz chtye ſkodu czynyecze. Neby pomeſkanye wiecze. By boy wobye ſtranye twyrdy. Negeden Indyen hyrdy by prziewraczen yſwelbludem. 15 Stachu ſneſczaſtnym oſudem — [1b] ſwoy welblud, pyef ... Az pak (przie)welyku ... vderzy ſam hnyew . . . Tuz gey kral hrzec(zky) ... 20 vzrzyew ho ſkonye .. . blyze knemu kone(m ſkoczi), an giuz fotnye wzwody ocz(1) znogem, mdlobu wyftrzielow ... [2"] ...... na wſſe honye 30 „...... dale neklopocze (my)fl tak, ze acz gde krocze." (By Alexandr)owy dywna (rzyecz ta)nycſe neprotywna, (ze kakkol)wyek gſſa welmy ranen (y wſye) ſwe cſty yuz oplanen, (taku)z mluwy rzyecz wytyezſku 35 [2b) (Pro)nezto puſtyw odtyezy (naw)ſye ſtrany ſwu mocz ſtyezy, lomye podfie ſwu przyprzyetu 40 poſledny kray nawſſem ſwyetu nycí mene, nez kdyzto wmraky wſtupy hrom, mutye oblaky — ta wyecz newycdoma, gyez geft wſyech ſtworzeny hrozna przye- zeſt — 45 zha, nacz ſpadne, ſwu blyſkotu, ſtraſſy weſſ ſwyet ſwu hrzymotu, ze, cſoz kolywyek zamane, to wſſe geho ohnem ſplane: takez on, burzye oczyta, 50 gehoz myſl nykdy neſyta, genzto, kdez byl, to wſſe zpalyll . . . . . . 25 Tehdyze kral z Maczedonye geſcze tak, neſſada ſkonye, wzmluwy arzka: „Kraly Porz(e)! [3a) Naly ſye gmu to doſtalo, wzbuoh ſy vpadl wtoto horz(e) — kdez nemohl ſtaty zamalo, — 1. Von der vorausgehenden Zeile sieht man noch die Enden einiger Buch- staben. 2. Die Zeile ist stark beschädigt. 3. In yakozto ist oz über der Zeile nachgetragen. 4. Das Pergament ist beschädigt. 12. Vor twyrdy ist t ausge- kratzt; das erste y von twyrdy ist über der Zeile nachgetragen. 13. In hyrdy ist das erste y über der Zeile nachgetragen. 20. In ſkonye ist vom e der linke Bogen noch zu lesen. 23. wyftrzielow schwer lesbar. 24. Die Zeile ist unleserlich. 25. tehdy ze. 29. Darüber sind Reste einer vorausgehenden Zeile zu sehen. Es folgen 5 ganz unlesbare Zeilen. 31. takze. 35. yuz ist über der Zeile nachgetragen. 37. Hinter puftyw ist se ausgekratzt. 37. Darüber sind Reste einer vorausgehenden Zeile zu sehen (wie vor 52). — In (Pro)nezto ist vom n der rechte Strich erhalten. 44. Interpunktion nach Krok 7, 215. 46. hrymotu. 52. Darüber sind Reste einer vorausgehenden Zeile zu sehen.
V. 1—53.] Das Bruchstück Šafařík's. [1a meho ſyrdczíe myſly rowny“. Rzka tak, przytecze nabok lewy, potrzye hud yakozto plewy. An by rad vtekl (na)teka, ſotnye ſye hbe nohy wleka. Neb welbludy, acz wyſoczy, a wſakz gſu gych leny ſkoczy. Sy gmagiucze rychle konye, ſwobodnye, kdez chtye, przyhonye, 10 kteruz chtye ſkodu czynyecze. Neby pomeſkanye wiecze. By boy wobye ſtranye twyrdy. Negeden Indyen hyrdy by prziewraczen yſwelbludem. 15 Stachu ſneſczaſtnym oſudem — [1b] ſwoy welblud, pyef ... Az pak (przie)welyku ... vderzy ſam hnyew . . . Tuz gey kral hrzec(zky) ... 20 vzrzyew ho ſkonye .. . blyze knemu kone(m ſkoczi), an giuz fotnye wzwody ocz(1) znogem, mdlobu wyftrzielow ... [2"] ...... na wſſe honye 30 „...... dale neklopocze (my)fl tak, ze acz gde krocze." (By Alexandr)owy dywna (rzyecz ta)nycſe neprotywna, (ze kakkol)wyek gſſa welmy ranen (y wſye) ſwe cſty yuz oplanen, (taku)z mluwy rzyecz wytyezſku 35 [2b) (Pro)nezto puſtyw odtyezy (naw)ſye ſtrany ſwu mocz ſtyezy, lomye podfie ſwu przyprzyetu 40 poſledny kray nawſſem ſwyetu nycí mene, nez kdyzto wmraky wſtupy hrom, mutye oblaky — ta wyecz newycdoma, gyez geft wſyech ſtworzeny hrozna przye- zeſt — 45 zha, nacz ſpadne, ſwu blyſkotu, ſtraſſy weſſ ſwyet ſwu hrzymotu, ze, cſoz kolywyek zamane, to wſſe geho ohnem ſplane: takez on, burzye oczyta, 50 gehoz myſl nykdy neſyta, genzto, kdez byl, to wſſe zpalyll . . . . . . 25 Tehdyze kral z Maczedonye geſcze tak, neſſada ſkonye, wzmluwy arzka: „Kraly Porz(e)! [3a) Naly ſye gmu to doſtalo, wzbuoh ſy vpadl wtoto horz(e) — kdez nemohl ſtaty zamalo, — 1. Von der vorausgehenden Zeile sieht man noch die Enden einiger Buch- staben. 2. Die Zeile ist stark beschädigt. 3. In yakozto ist oz über der Zeile nachgetragen. 4. Das Pergament ist beschädigt. 12. Vor twyrdy ist t ausge- kratzt; das erste y von twyrdy ist über der Zeile nachgetragen. 13. In hyrdy ist das erste y über der Zeile nachgetragen. 20. In ſkonye ist vom e der linke Bogen noch zu lesen. 23. wyftrzielow schwer lesbar. 24. Die Zeile ist unleserlich. 25. tehdy ze. 29. Darüber sind Reste einer vorausgehenden Zeile zu sehen. Es folgen 5 ganz unlesbare Zeilen. 31. takze. 35. yuz ist über der Zeile nachgetragen. 37. Hinter puftyw ist se ausgekratzt. 37. Darüber sind Reste einer vorausgehenden Zeile zu sehen (wie vor 52). — In (Pro)nezto ist vom n der rechte Strich erhalten. 44. Interpunktion nach Krok 7, 215. 46. hrymotu. 52. Darüber sind Reste einer vorausgehenden Zeile zu sehen.
Strana 54
54 Das Bruchstück Šafařík's. [V. 54—91. [3] ze ſye vzcye tu zed ſtahla. 55 Ale cſoz to, ze myſl nahla, geze nanycſ nezpomyna? To wſſe, cſoz ſye ſtane, myna, wyda, ze tam byty wſtrafty, wſſak zwoly vmyeſto paſty; 60 awnyz dobu hudye zanym welykym vſylowanym chtyecze ſye nazed wzebraty, kazdy ſye opyet otwraty, nebo ſie gym rzyebrzye ztyrly: 65 byechu hudye yako zmyrly neygmagycze kkraly czaky ...... genzto wk ... le ſtogiu, ſyeka nabye ſtranye, welykey fye lagy branye 70 a zuſt gem(u) . . . (A) ktoz ... wyecze w ... Poty(effien) ... [4a) az lekarzye ſam zawola, ſweho myſtra Krzyſtobola [4b) Czy ſie promye ſmyrty bogyſſ? Czakanym mye malo zhogyſſ; 80 budz, acz chczeſ pomoczy, ſnazen, giuz ſem ſyem ytam przyewazen, negmyegz wobem giuz rozpaczy!" Tdy myſtr weczie: „Kraly! raczy ſwym hudem toho poprzyety 85 ſebe naczaſ podrzyety, donadz ta ſmyrtedlna ſtrzyela newygme fie ztweho tyela; neb (z) boleſty acz hneſ ſobu, vpadneſſ ſnad uwyetſy mdlobu." 90 Tu kral weczye: „Crziſſtobole! geſty wzdy ſwobodna wole — Pawezy p ... 75 by ſye zk . . . " 59. Rechts am Rande steht: hic Alexander cecidit in ciuitatem. 67. Nach Šafařík: ... genzto w k .. e; Krok 7, 259: genzto wk'ale d. i. u krále. Die Lesung und Deutung des Verses ist nicht sicher (er fehlt bei H-P.). Zwischen a und e ist nur für einen Buchstaben Platz. Vor genzto sind einige Buchstaben zu erkennen. 76. Darüber noch die Reste einer Zeile erkennbar. Rechts am Rande steht: hic Alexander vocat medicum ad se. 77. 2. Fragment 4a: Von den ersten 6 Zeilen lasen H-P. noch die letzten Buchstaben: y — y — u — elu — a — a. 87. t in ztweho über der Zeile nachgetragen. 88. Vor bolefty ist das Pergament beschädigt. 91. Die folgende Zeile ist ganz unleserlich.
54 Das Bruchstück Šafařík's. [V. 54—91. [3] ze ſye vzcye tu zed ſtahla. 55 Ale cſoz to, ze myſl nahla, geze nanycſ nezpomyna? To wſſe, cſoz ſye ſtane, myna, wyda, ze tam byty wſtrafty, wſſak zwoly vmyeſto paſty; 60 awnyz dobu hudye zanym welykym vſylowanym chtyecze ſye nazed wzebraty, kazdy ſye opyet otwraty, nebo ſie gym rzyebrzye ztyrly: 65 byechu hudye yako zmyrly neygmagycze kkraly czaky ...... genzto wk ... le ſtogiu, ſyeka nabye ſtranye, welykey fye lagy branye 70 a zuſt gem(u) . . . (A) ktoz ... wyecze w ... Poty(effien) ... [4a) az lekarzye ſam zawola, ſweho myſtra Krzyſtobola [4b) Czy ſie promye ſmyrty bogyſſ? Czakanym mye malo zhogyſſ; 80 budz, acz chczeſ pomoczy, ſnazen, giuz ſem ſyem ytam przyewazen, negmyegz wobem giuz rozpaczy!" Tdy myſtr weczie: „Kraly! raczy ſwym hudem toho poprzyety 85 ſebe naczaſ podrzyety, donadz ta ſmyrtedlna ſtrzyela newygme fie ztweho tyela; neb (z) boleſty acz hneſ ſobu, vpadneſſ ſnad uwyetſy mdlobu." 90 Tu kral weczye: „Crziſſtobole! geſty wzdy ſwobodna wole — Pawezy p ... 75 by ſye zk . . . " 59. Rechts am Rande steht: hic Alexander cecidit in ciuitatem. 67. Nach Šafařík: ... genzto w k .. e; Krok 7, 259: genzto wk'ale d. i. u krále. Die Lesung und Deutung des Verses ist nicht sicher (er fehlt bei H-P.). Zwischen a und e ist nur für einen Buchstaben Platz. Vor genzto sind einige Buchstaben zu erkennen. 76. Darüber noch die Reste einer Zeile erkennbar. Rechts am Rande steht: hic Alexander vocat medicum ad se. 77. 2. Fragment 4a: Von den ersten 6 Zeilen lasen H-P. noch die letzten Buchstaben: y — y — u — elu — a — a. 87. t in ztweho über der Zeile nachgetragen. 88. Vor bolefty ist das Pergament beschädigt. 91. Die folgende Zeile ist ganz unleserlich.
Strana 55
Glossar. a Konj. — „aber“ 45 (l. ale?), 49, ó1, 491, 534, 1418 (s. LF. 19,87), BM 20, 26, Ś 7; a—pak „jedoch, aber‘ 9, 1756. — „und 150, 218, 300, 445, 890, 1106, 1458, N 11, B 60, BM 100, 261. — „und zwar” M 48; a to 543, 2177 — W 71, 2453. — „so“ 716 (zur Einleitung des Hauptsatzes nach einem Nebensatze s. LF. 19, 81). — Es verbindet ein Prt. Prs. Akt. mit einer voraus- gehenden finiten Verbalform: 426, 457, 512. 1683, N 228, BM 308, M 80. — 2442. — 2062. — 1019, 1037, B 313, BM 123, 209, 298, Ś 27 (a ika „sagend; also, folgender- maßen‘‘). abych, aby s. bych, by. ače, ač Konj. — Zur Einleitung eines Bedingungssatzes ,,wenn, wofern‘‘: acze M 117; acz 27, 201, 289, 458, 1327, 1496, 1626, 2284, 2394, M 7, 42, S 80, 88; achz N 239, B 6, 336, BM 91, 92, 95; Metri causa |. ace fiir acz 268, 1053; statt acz l. ać i 1801, 1805 (s. u.). — Zur Ein- leitung eines konzessiven Satzes ,,wie- wohl, obschon'*: acz 1090, 2318 = M 358 = «a»ez W 92, 2132 = a<cze> W 47 (wo man auch ać .i lesen kann). — aé mit Kondit. zur Einleitung von potentialen und ir- realen Bedingungssdtzen: 3. Sg. acz by 366, 637, 955 ( Metri causa l. ace), M 34; achz by B 238; 3. Du. achz by BM 9 (s. Geb. III, 2, 429); 1. Du. achz bychwie BM 13. — aé i „wenn auch’: acz y 424, 1912, 2324 = W 98; acz gye 238 (l. ač i). — ać si „wenn gleich, wenn auch: afz zi B 10; achz zi N 339. ach Jnierj. „ach!*: 117, 169, 807, 1744, 1937. achsky Adj. ,,aus Aachen: API. F. achfke 565 (der Dichter hat das ,,ab Inachiis terris" Gu. 1,977 müfveer- standen, s. Prusík, Pram. 11,33; Geb., Sl. 1, 6). Ajax münnl.Eigenn.: GSg.Ayaka 786. aksamit M ,,Sammet'": GSg. akfía- myta 1341. ale Konj. ,,aber, sondern‘: 318, 393, 476, 909, 1077, 2268, 2449, N 222, B 18, BM 127, 287, S 55; netolik— ale IN 84 ,,nicht nur — sondern auch'*; ale vsak, vsako, vsakoż „aber denn- noch, jedoch": ale wíak 1445; alle wfak 1944; ale wíako 328; ale wífakos B 131. Alexander männl. Eigenn.: Alexan- der 1159, 2326 = W 100, 2380, B 280; Allexander 88, 122, 322, 677, N 421; D. Alexandru 1196, W 36; Allexandru 964, 967, 2100. Amyntas mánnl. Eigenn.: 1704 (Gu. 3, 108 Amyntas). an Pron. „und er, aber er; welcher'': NSg.M an 1296, 1607, 1977 = M 249, 2185, 2445, N 343, B M 248, $ 4 (d. i. hud 3), 22; Du. ana BM 47; Pl. any 2079 (s.Geb., Sl. 1, 11; L F. 36, 25ff.). ande Konj. ,,aber dort, und dort: 1057, 1336, 1354, 1682, 1893 = N 166, 2176 = W 70, 2448, B 102, 150, B M 282, 183 (im Lager des Bessus und Nar- bazones s. Krok 7,210), M 19,68. — „wo“: 16, 1530, 1902, N 194 (= kdeżto 1905; ande 1532 im 9silb. Vers l. kde). — Hinter uztieti etwa „wie, daf: 690, 882. — ,,wüh- rend, als, wenn, weil": 1877, 1887, 2253 (die Grenzen in der Bedeutung von ande sind sehr fließend). ani Konj. „auch nicht" reiht einen zweiten negierten Satz an einen voraus- gehenden negierten an: any 1425, 2158 (any take ,,noch auch‘), 2255, N 378, BM 295, M 6, 63; any B213. — ani — ani und ani — ni ,,weder — noch": any — any 479, 2156/66; any — ny 1769.
Glossar. a Konj. — „aber“ 45 (l. ale?), 49, ó1, 491, 534, 1418 (s. LF. 19,87), BM 20, 26, Ś 7; a—pak „jedoch, aber‘ 9, 1756. — „und 150, 218, 300, 445, 890, 1106, 1458, N 11, B 60, BM 100, 261. — „und zwar” M 48; a to 543, 2177 — W 71, 2453. — „so“ 716 (zur Einleitung des Hauptsatzes nach einem Nebensatze s. LF. 19, 81). — Es verbindet ein Prt. Prs. Akt. mit einer voraus- gehenden finiten Verbalform: 426, 457, 512. 1683, N 228, BM 308, M 80. — 2442. — 2062. — 1019, 1037, B 313, BM 123, 209, 298, Ś 27 (a ika „sagend; also, folgender- maßen‘‘). abych, aby s. bych, by. ače, ač Konj. — Zur Einleitung eines Bedingungssatzes ,,wenn, wofern‘‘: acze M 117; acz 27, 201, 289, 458, 1327, 1496, 1626, 2284, 2394, M 7, 42, S 80, 88; achz N 239, B 6, 336, BM 91, 92, 95; Metri causa |. ace fiir acz 268, 1053; statt acz l. ać i 1801, 1805 (s. u.). — Zur Ein- leitung eines konzessiven Satzes ,,wie- wohl, obschon'*: acz 1090, 2318 = M 358 = «a»ez W 92, 2132 = a<cze> W 47 (wo man auch ać .i lesen kann). — aé mit Kondit. zur Einleitung von potentialen und ir- realen Bedingungssdtzen: 3. Sg. acz by 366, 637, 955 ( Metri causa l. ace), M 34; achz by B 238; 3. Du. achz by BM 9 (s. Geb. III, 2, 429); 1. Du. achz bychwie BM 13. — aé i „wenn auch’: acz y 424, 1912, 2324 = W 98; acz gye 238 (l. ač i). — ać si „wenn gleich, wenn auch: afz zi B 10; achz zi N 339. ach Jnierj. „ach!*: 117, 169, 807, 1744, 1937. achsky Adj. ,,aus Aachen: API. F. achfke 565 (der Dichter hat das ,,ab Inachiis terris" Gu. 1,977 müfveer- standen, s. Prusík, Pram. 11,33; Geb., Sl. 1, 6). Ajax münnl.Eigenn.: GSg.Ayaka 786. aksamit M ,,Sammet'": GSg. akfía- myta 1341. ale Konj. ,,aber, sondern‘: 318, 393, 476, 909, 1077, 2268, 2449, N 222, B 18, BM 127, 287, S 55; netolik— ale IN 84 ,,nicht nur — sondern auch'*; ale vsak, vsako, vsakoż „aber denn- noch, jedoch": ale wíak 1445; alle wfak 1944; ale wíako 328; ale wífakos B 131. Alexander männl. Eigenn.: Alexan- der 1159, 2326 = W 100, 2380, B 280; Allexander 88, 122, 322, 677, N 421; D. Alexandru 1196, W 36; Allexandru 964, 967, 2100. Amyntas mánnl. Eigenn.: 1704 (Gu. 3, 108 Amyntas). an Pron. „und er, aber er; welcher'': NSg.M an 1296, 1607, 1977 = M 249, 2185, 2445, N 343, B M 248, $ 4 (d. i. hud 3), 22; Du. ana BM 47; Pl. any 2079 (s.Geb., Sl. 1, 11; L F. 36, 25ff.). ande Konj. ,,aber dort, und dort: 1057, 1336, 1354, 1682, 1893 = N 166, 2176 = W 70, 2448, B 102, 150, B M 282, 183 (im Lager des Bessus und Nar- bazones s. Krok 7,210), M 19,68. — „wo“: 16, 1530, 1902, N 194 (= kdeżto 1905; ande 1532 im 9silb. Vers l. kde). — Hinter uztieti etwa „wie, daf: 690, 882. — ,,wüh- rend, als, wenn, weil": 1877, 1887, 2253 (die Grenzen in der Bedeutung von ande sind sehr fließend). ani Konj. „auch nicht" reiht einen zweiten negierten Satz an einen voraus- gehenden negierten an: any 1425, 2158 (any take ,,noch auch‘), 2255, N 378, BM 295, M 6, 63; any B213. — ani — ani und ani — ni ,,weder — noch": any — any 479, 2156/66; any — ny 1769.
Strana 56
56 Glossar. Anson männl. Eigenn.: Anfon 1786 (vgl. Gu. 3, 201: ab Ausone; Krok 7, II liest Metri causa Ansoneš. Besser wäre Ausones = Ulr. 8569, doch kann man in dem 7silbigen Vers auch aže lesen). Antigon männl. Eigenn.: Antygon 1469; I. Antygonem 1635 (Gu. 2, 432 Antigonus). Arabie F „Arabien‘‘: GSg. Arabye 624 (4silbig s. LF. 8, 99 f.). Araxes M, Flufname: Araxef M 78 (Gu. 6, 162 in Araxen). Arbél M Stadiname: G. Arbyela 2329 = Arbyella W 103; <adrbiela N 368 (Gu. 3, 459 Arbela; s. Geb., Sl. 1, 16). Aretas männl. Eigenn.: 1548 (Gu. 3, 12 Erf. Goth. Hs. Arethas). Aristander männli. Eigenn.: Ary- ftander 2381 = Ariftander N 422 (Gu. 3, 502 Aristander). Aristoman männl. Eigenn.: I. Arifto- manem B 75 (Gu. 5, 12 Aristomenes; -mancm statt -menem Reimes auf pohanem B 74 willen s. CC M. 1896, 961). Aristotiles màánnl. Eigenn.: Aryfto- tyles 351 (Gu. 1, 223 Aristotiles Erf. Hs. vgl. Aryftotylefs Com. 3, 26; Geb., Sl. 1, 17). Artofil männl. Eigenn.: I. Arto- fılem 1574 (Erf. Hs. 3, 45 Artofilo, ebenso Ed. Ingolst.) asi, as Ade. ,,wenigstens'': afy 2175 — W 69; az B 34; af M 26 (l. as mit H-P., Geb., Sl. 1, 18; as by — aby as „damit wenigstens"; H., Vyb. liest a£, Prusik aé, wührend schon die Orthographie as sichert); as BM 137 (nach Geb. ib., der dann hinter pohynu 136 Semikolon setzt; -S = -s wie dnes 89, chzas 75. — Möglich ist auch a'ž mit Prusik „und daß“). Aspis M, hier mißverständlicher- weise als Eigenname genommen aus einer Glosse „Aspis est quoddam genus serpentis“ (s. Prusik, Pram. 33, 42f.): Afpis 219. asponé Adv. ,,wenigstens'!: aífponye M 97. at’ Konj. ,damit': 747 für acz zu lesen. Atene F ,,Athen'' : 410 (lat. Athenae). auveeh Znterj. „oh weh'': auwech 1889. avšak, aviakz Konj. „aber, jedoch": awfak 236, 368, 1137, 1804, 1852, 2104, 2447; 1229 = awffaks M 62; awffak 349, 2084 — W 20, N 80; awíakz 2096 — awffakoze W 32 (wo- nach auch 2096 zu verbessern ist); awffaks BM 195. — awffaks B 287 (l. a všakž mit Prusik — kak), viel- leicht auch awfak 2047 — W4l.a však = ale v$ako 328 ,,aber denn- noch". Azya F ,,Asien'' : Azya 699 (3silbig). aZ Kon]. — 1. „bis” (rdumlich und zeitlich) in: az pod 546, 1337; az do 1110, 1617, 1665, 1768; as do B 61, 140; as w N 260, B 60. — Tem- poral „bis“: az 111, 114, 159, 482, 563, 842, 880, 1403, 1594, 2142; aze W 103 = az 2329 (l. aże Metri causa); az 813, 986 (I. Metri causa aże); as M 177, 390, B 180; az y 137, 790 (l. Metri causa aże); as y M 174, 368; az y 670 mit dem Konditional. — 2. konsekutiv „da, so daß‘: az 569, 582, 854, 885, 1167, 1705; as B 225; az 801. — az 729 = že hinter sta sé (Krok 6, 391 liest ez: das begegnet in un- serem Denkmal nicht; die Kor- rektur ist unnótig s. Geb., Sl. 1, 21b; Vondrák SGr. 2, 495). — 3. „wenn (temporal): az 1515. — 4. ursprüng- lich kopulatie: ne tak brzo ... az 421, 576 (l. aze) ,,kaum — als, da''; drieve nez ... az 2188 „ehe ... so, da“ ( Vondrák ib. 2, 508; LF. 10, 274). Babylon M | Babylon: Babylon 631, 657; G. Babylona 1789; V. Babilo B 259 und Babylone B 245; L. Babilonye B 270. babylonský Adj. ,,babylonisch*: ba- bylonzky N 21 (scil. král = 1190 král Darius). barba F „Farbe“: ISg. barbu N 118 (barbi). bati s6 impftiv. „sich fürchten‘“ (teho — vor etw.): 2. Sg. Prs. bogyff fie $ 78 (bojíš sé); 3. Pl. bogye fye 66 (bojie sé); 3. Sg. Impf. batye {ye 85 (baże se); 3. Du. bafta zie BM 8 (básta sé). — 3. Pl. Prf. baly fu fye
56 Glossar. Anson männl. Eigenn.: Anfon 1786 (vgl. Gu. 3, 201: ab Ausone; Krok 7, II liest Metri causa Ansoneš. Besser wäre Ausones = Ulr. 8569, doch kann man in dem 7silbigen Vers auch aže lesen). Antigon männl. Eigenn.: Antygon 1469; I. Antygonem 1635 (Gu. 2, 432 Antigonus). Arabie F „Arabien‘‘: GSg. Arabye 624 (4silbig s. LF. 8, 99 f.). Araxes M, Flufname: Araxef M 78 (Gu. 6, 162 in Araxen). Arbél M Stadiname: G. Arbyela 2329 = Arbyella W 103; <adrbiela N 368 (Gu. 3, 459 Arbela; s. Geb., Sl. 1, 16). Aretas männl. Eigenn.: 1548 (Gu. 3, 12 Erf. Goth. Hs. Arethas). Aristander männli. Eigenn.: Ary- ftander 2381 = Ariftander N 422 (Gu. 3, 502 Aristander). Aristoman männl. Eigenn.: I. Arifto- manem B 75 (Gu. 5, 12 Aristomenes; -mancm statt -menem Reimes auf pohanem B 74 willen s. CC M. 1896, 961). Aristotiles màánnl. Eigenn.: Aryfto- tyles 351 (Gu. 1, 223 Aristotiles Erf. Hs. vgl. Aryftotylefs Com. 3, 26; Geb., Sl. 1, 17). Artofil männl. Eigenn.: I. Arto- fılem 1574 (Erf. Hs. 3, 45 Artofilo, ebenso Ed. Ingolst.) asi, as Ade. ,,wenigstens'': afy 2175 — W 69; az B 34; af M 26 (l. as mit H-P., Geb., Sl. 1, 18; as by — aby as „damit wenigstens"; H., Vyb. liest a£, Prusik aé, wührend schon die Orthographie as sichert); as BM 137 (nach Geb. ib., der dann hinter pohynu 136 Semikolon setzt; -S = -s wie dnes 89, chzas 75. — Möglich ist auch a'ž mit Prusik „und daß“). Aspis M, hier mißverständlicher- weise als Eigenname genommen aus einer Glosse „Aspis est quoddam genus serpentis“ (s. Prusik, Pram. 33, 42f.): Afpis 219. asponé Adv. ,,wenigstens'!: aífponye M 97. at’ Konj. ,damit': 747 für acz zu lesen. Atene F ,,Athen'' : 410 (lat. Athenae). auveeh Znterj. „oh weh'': auwech 1889. avšak, aviakz Konj. „aber, jedoch": awfak 236, 368, 1137, 1804, 1852, 2104, 2447; 1229 = awffaks M 62; awffak 349, 2084 — W 20, N 80; awíakz 2096 — awffakoze W 32 (wo- nach auch 2096 zu verbessern ist); awffaks BM 195. — awffaks B 287 (l. a všakž mit Prusik — kak), viel- leicht auch awfak 2047 — W4l.a však = ale v$ako 328 ,,aber denn- noch". Azya F ,,Asien'' : Azya 699 (3silbig). aZ Kon]. — 1. „bis” (rdumlich und zeitlich) in: az pod 546, 1337; az do 1110, 1617, 1665, 1768; as do B 61, 140; as w N 260, B 60. — Tem- poral „bis“: az 111, 114, 159, 482, 563, 842, 880, 1403, 1594, 2142; aze W 103 = az 2329 (l. aże Metri causa); az 813, 986 (I. Metri causa aże); as M 177, 390, B 180; az y 137, 790 (l. Metri causa aże); as y M 174, 368; az y 670 mit dem Konditional. — 2. konsekutiv „da, so daß‘: az 569, 582, 854, 885, 1167, 1705; as B 225; az 801. — az 729 = že hinter sta sé (Krok 6, 391 liest ez: das begegnet in un- serem Denkmal nicht; die Kor- rektur ist unnótig s. Geb., Sl. 1, 21b; Vondrák SGr. 2, 495). — 3. „wenn (temporal): az 1515. — 4. ursprüng- lich kopulatie: ne tak brzo ... az 421, 576 (l. aze) ,,kaum — als, da''; drieve nez ... az 2188 „ehe ... so, da“ ( Vondrák ib. 2, 508; LF. 10, 274). Babylon M | Babylon: Babylon 631, 657; G. Babylona 1789; V. Babilo B 259 und Babylone B 245; L. Babilonye B 270. babylonský Adj. ,,babylonisch*: ba- bylonzky N 21 (scil. král = 1190 král Darius). barba F „Farbe“: ISg. barbu N 118 (barbi). bati s6 impftiv. „sich fürchten‘“ (teho — vor etw.): 2. Sg. Prs. bogyff fie $ 78 (bojíš sé); 3. Pl. bogye fye 66 (bojie sé); 3. Sg. Impf. batye {ye 85 (baże se); 3. Du. bafta zie BM 8 (básta sé). — 3. Pl. Prf. baly fu fye
Strana 57
Glossar. 57 634, 1321; baly ffye 1028 (bâli sé). — Prt. Prs., NSg.M. bogye {ye 876, 2301; bogie zie BM 56 (bojé sé). bázn F ,,Furcht': G Sg. bazny 78 (-i). béda Interj. ,,wehe “: byeda 148. bóh M „Lauf”: GSg. byeha 2392; byeha BM 264. bóhati impftie. ,laufen, fliehen'* (vor jdm. — pred kym): 3. Sg. Prf. bye- hal B 171. di e Priv beran M , Widder: DSg. beranowi B 254 (beranovi; s. Prusik, Pram.41). bès M ,,Dämon, Teufel“: DSg. byeffu 2217 = bieffu W 90. Besermené M. PI. „die Bisur- manen": Bezzermene B 232 (s. Krok 10, 53ff.). Bessus M Eigenn. ,,Bessus“: Bef- fus BM 12, 87. bez Präp. c. Gen. „ohne“: bez 821, 1713, N 94, 116. — 139, 464, 2074, M 318, B 310, BM 312, W 7. — beze 1662 (bez N 238 I. M. c. beze). — bez 1361 ,jauferhalb. — bez éasa 1747 ,,eor der Zeit. —neby bez toho 1829 „es fehlte nicht daran (bez diva s. div). — budiese bez ného 1632 ,,es wäre um ihn geschehen gewesen" (ühnlich 2134, W 49) s. ; LF. 9, 128; Arch. 25, 348 f. bezpeény Adj. ,sicher': | Komp., MPI. M. bezpechznycyfi BM 246 (bezpečnější). bezpokojie N ,,Ruhelosigkeit, Un- ruhe, Krieg: bezpokoge 507 (-j6); ASg. bezpokogye 1191 = bezpo- kogie M 22. bézéti impftiv. ,laufen, fliehen“: byezety 1776 (im Reim auf déti); 2. Sg. Prs. byezys 1366, 1863 (bézíi); 3. Pl. byezye 1351, 2061; bieze W 18 (bézie, b&zé); 3. Sg. Kond. Prs. by byezal 1369 (běžal); 3. Pl. by byezely 1363 (běželi). bieda F , Elend, Not“: byeda 777. biely Adj. ,,weif': GSg. F. byele 1877; ADu. F.byele 1892 — N 165(-6). bitie M ,,das Schlagen" : ISg. by- tym B 130 (bitim). blázniv$ Adj. ,tóricht": | NSg.N. blaznywe 1312. bláznovstvo NN ,Torheit: ASg. blaznowftwo 1034. blesk M ,,Glanz; Blitz“: blefk ASg. 1244; Nom. 883. blida F , Steinschleuder“: IPI. blydamy N 322. bliz Ade. ,,nahe“: blyz 576, 888, 1188 = N 19, 1192 = N 23, 1233, 1372, 1644. — ,,ungefähr, etwa“: 1640, 2273. — Als Präpos. blyz febe 1281 — N 1950 ,nahe einander; blyz ottoho 1666 „nahe dabei". blíže Komp. Ado. „nůher“: blyzye 1589, 2408 — bhse N 461; blyze M 95; $ 21. — Superl. najblize ,,am nächsten““: nayblyzye 328. bliżiti sé impftiv. ,,sich nähern“‘ (einer Sache — k éemu): Prt. Prs., N Sg. M. bylfie zie B M 147 l. blizé sé. blizny Adj. ,naheé: NSg. N. bhzne N 95 (-e). — Substantiviert GPI.M. blyznych 136 „die eignen Untertanen‘“ (-ÿch). bližší Komp. zu blízký ,,näher“ : NSg.N. blyffye 1253 (bližšíc), im Sinne des Superlativs. blüditi impftie. ,,irren* (in etw. — v éem): I. Sg. Prs. bluzi 23 (blüzi); 3. bludy $44 (bládí); 3. Sg. Aor. 25 (i). bludný Adj. ,,irrend*: NSg.N.bludne 807 (bludné). blýskota F „Glanz, Blitz‘: ISg. blyfkotu Š 45 (-û). bodenie NV „das Stechen'*: ISg. bo- denym B 130 (-im). bóh M „Gott: boh 179, 452, 1067, 2010, 2285, B 226, 241, B M 127; ASg. boh 1079, 2089 = W 25; GSg. boha 75; DSg. bohu 930, 1714, N 442, BM 292; VSg. bofe BM 297, 309 (boze); ISg. bohem N 228; LSg. bozye 321; bozie BM 32 (bozë). — NPL. boz<1> N 380 (bozi); G. bohow N 384 (-6v). bohatstvo N ,, Reichtum": bohat- ftwo 615, 632; ASg. 1241 = bo- hacztwo N 77; G. bohatftwa 755; I. bohatitwem 740. bohatý Adj. ,,reich“: NSg. M. bohat 1294 = M 163; NDu.M. bohata B 120 (-à). — Ade. bohatě: bohatye N 81. bohdâ Adv. ,,wills Gott‘“: bohda 856, 1335. bohyni PF ,Goóttin": API. bohynye 736 (-&). boj M „Kampf, Schlacht, Krieg": boy 1592, 1642; S 12; boy B 98;
Glossar. 57 634, 1321; baly ffye 1028 (bâli sé). — Prt. Prs., NSg.M. bogye {ye 876, 2301; bogie zie BM 56 (bojé sé). bázn F ,,Furcht': G Sg. bazny 78 (-i). béda Interj. ,,wehe “: byeda 148. bóh M „Lauf”: GSg. byeha 2392; byeha BM 264. bóhati impftie. ,laufen, fliehen'* (vor jdm. — pred kym): 3. Sg. Prf. bye- hal B 171. di e Priv beran M , Widder: DSg. beranowi B 254 (beranovi; s. Prusik, Pram.41). bès M ,,Dämon, Teufel“: DSg. byeffu 2217 = bieffu W 90. Besermené M. PI. „die Bisur- manen": Bezzermene B 232 (s. Krok 10, 53ff.). Bessus M Eigenn. ,,Bessus“: Bef- fus BM 12, 87. bez Präp. c. Gen. „ohne“: bez 821, 1713, N 94, 116. — 139, 464, 2074, M 318, B 310, BM 312, W 7. — beze 1662 (bez N 238 I. M. c. beze). — bez 1361 ,jauferhalb. — bez éasa 1747 ,,eor der Zeit. —neby bez toho 1829 „es fehlte nicht daran (bez diva s. div). — budiese bez ného 1632 ,,es wäre um ihn geschehen gewesen" (ühnlich 2134, W 49) s. ; LF. 9, 128; Arch. 25, 348 f. bezpeény Adj. ,sicher': | Komp., MPI. M. bezpechznycyfi BM 246 (bezpečnější). bezpokojie N ,,Ruhelosigkeit, Un- ruhe, Krieg: bezpokoge 507 (-j6); ASg. bezpokogye 1191 = bezpo- kogie M 22. bézéti impftiv. ,laufen, fliehen“: byezety 1776 (im Reim auf déti); 2. Sg. Prs. byezys 1366, 1863 (bézíi); 3. Pl. byezye 1351, 2061; bieze W 18 (bézie, b&zé); 3. Sg. Kond. Prs. by byezal 1369 (běžal); 3. Pl. by byezely 1363 (běželi). bieda F , Elend, Not“: byeda 777. biely Adj. ,,weif': GSg. F. byele 1877; ADu. F.byele 1892 — N 165(-6). bitie M ,,das Schlagen" : ISg. by- tym B 130 (bitim). blázniv$ Adj. ,tóricht": | NSg.N. blaznywe 1312. bláznovstvo NN ,Torheit: ASg. blaznowftwo 1034. blesk M ,,Glanz; Blitz“: blefk ASg. 1244; Nom. 883. blida F , Steinschleuder“: IPI. blydamy N 322. bliz Ade. ,,nahe“: blyz 576, 888, 1188 = N 19, 1192 = N 23, 1233, 1372, 1644. — ,,ungefähr, etwa“: 1640, 2273. — Als Präpos. blyz febe 1281 — N 1950 ,nahe einander; blyz ottoho 1666 „nahe dabei". blíže Komp. Ado. „nůher“: blyzye 1589, 2408 — bhse N 461; blyze M 95; $ 21. — Superl. najblize ,,am nächsten““: nayblyzye 328. bliżiti sé impftiv. ,,sich nähern“‘ (einer Sache — k éemu): Prt. Prs., N Sg. M. bylfie zie B M 147 l. blizé sé. blizny Adj. ,naheé: NSg. N. bhzne N 95 (-e). — Substantiviert GPI.M. blyznych 136 „die eignen Untertanen‘“ (-ÿch). bližší Komp. zu blízký ,,näher“ : NSg.N. blyffye 1253 (bližšíc), im Sinne des Superlativs. blüditi impftie. ,,irren* (in etw. — v éem): I. Sg. Prs. bluzi 23 (blüzi); 3. bludy $44 (bládí); 3. Sg. Aor. 25 (i). bludný Adj. ,,irrend*: NSg.N.bludne 807 (bludné). blýskota F „Glanz, Blitz‘: ISg. blyfkotu Š 45 (-û). bodenie NV „das Stechen'*: ISg. bo- denym B 130 (-im). bóh M „Gott: boh 179, 452, 1067, 2010, 2285, B 226, 241, B M 127; ASg. boh 1079, 2089 = W 25; GSg. boha 75; DSg. bohu 930, 1714, N 442, BM 292; VSg. bofe BM 297, 309 (boze); ISg. bohem N 228; LSg. bozye 321; bozie BM 32 (bozë). — NPL. boz<1> N 380 (bozi); G. bohow N 384 (-6v). bohatstvo N ,, Reichtum": bohat- ftwo 615, 632; ASg. 1241 = bo- hacztwo N 77; G. bohatftwa 755; I. bohatitwem 740. bohatý Adj. ,,reich“: NSg. M. bohat 1294 = M 163; NDu.M. bohata B 120 (-à). — Ade. bohatě: bohatye N 81. bohdâ Adv. ,,wills Gott‘“: bohda 856, 1335. bohyni PF ,Goóttin": API. bohynye 736 (-&). boj M „Kampf, Schlacht, Krieg": boy 1592, 1642; S 12; boy B 98;
Strana 58
58 Glossar. ASg. bog 1142; boy 2423, N 397 (s. bráti, vzieti); GSg. bogye 1289, 1485; boge 1450; bogıe N 158, 234; bogie B 19; DSg. boyu N 148; boyu B 31; bogy 333, 389, 1133, 1673; boyowy 1454; LSg. boyu B 148; bogy 1069, 1103, M 87; 1Sg. bogyem 2223; bogem N 126 (woge 1139 l. boge GSg. mit H., Vÿyb.). bojévati impftie. ,,kämpfen‘ : boge- waty 513; 3. Pl. Plusquampf. bye- chu bogyewaly 1832 (biechu bojé- vali). bok M , Seite: NPI. boczy M 83 (boci). — ,,Flügel des Heeres'* : A Sg. bok § 2 ( — Gu. 9, 206 inlaevum ... cornu). bolest F , Schmerz‘: boleft 1711; GSg.bolefty 5$ 88; D. bolefty M 98 (-1). bor M ,JSchar": N 208 (Nom.). bofiti impftiv. ,einreiflen, ausein- anderwerfen“: Prt. Prs., NSg. M. borzye 2254 (bofé). — bofiti sé ,,ein- stürmen, einfallen": 3. Sg. Kond. Prs. by fyc borzyl 1528 (by sé boril); 3. Pl. by fye borzyly 1208 (-y). bósti impftw. ,stechen" (mit etw. — ¢im): 3. Du. Aor. bodeta 1576; Prt. Prs., NSg. M. boda 1676. boii Adj. „Gottes-, góttlich": DSę. M. bozemu 607 (bozému); GSg. F. bozye 2270 (-ic); ASg. F. bozy 662 (i); GPl. bozych 1232 = bosich N 65 (-ich). bradaticé F ,,Streitaxt‘: brada- tyeze B 106 (-tice); ASg. bra- datyezy 1706 (bradatici); /. bra- datyczy 1700 (-tici); A Pl. brada- tyczie B 102 ( — Gu. 5, 24 bipennis). bran F ,Widerstand'*: GSg. brany 484, 2059 — W 16; D. brany 2013 (s. LF. 14, 251). bránie N „das Nehmen“: GSg. branye 2449 (branie); /. branym 1853 (-im); D. branÿu B 7 (-1ü). bräniti zmpftiv. ‚verteidigen‘ (etw. — éeho): Prt. Prs., NSg. M. (zem byl) branÿe BM 341. — brániti sé »Sich verteidigen gegen'* (komu, če- mu): Inf. branytifye 459; Prt. Prs., NSg. M. branye fye $ 69 (bráné sé). brány F. Pl. ,,Tor“: DPI. branam N 325 (branám). bräti impftiv. „nehmen““ (etw. — co): Inf. braty 1855; Prt. Prs., NSg. M. bera BM 321, N. 1851; F. berucze 1854 (-üce). — boj bráti „káampfen“: 3. Sg. Impf. brafye 1645 (bräse); 3. Pl. Kond. Prs. by braly 1507 (by brali); Prt. Prs., NPl. M. berucze 1771 (berúce). — bráti sě „sich begeben, sich auf- machen, kommen'*: braty fye 512, 704, 934; 2. Sg. Kond. Prs. by ffye bral 1052; Prt. Prs., NSg. M. bera zie N 351; Pl. berucze zie N 325. — brâti sé vz ,ankämpfen gegen, widerstehn‘ (s. LF. 12, 282): braty fye 431, 2009. bratr M „Bruder“ : bratr 1458, 1645; G.-ASg. bratra N181; GPl. bratrow 381 (bratróv). bréétan M ,,Epheu': brzyeczítan 357 (s. d. Folg.). bféétanovÿ Adj. ,,Epheu-*: ASg. M. brzyeczftanowy 854 (Gu. 1, 225 laurea s. Prusik, Pram. 43. Dabei ist zu beachten, daf im Z Mar. 40 v hruscé das ,,in arbore lauri” der Quelle wiedergibt. Pass. 297 begegnet schon v laurovém věnci). břéh M „Ufer“: A Sg. brzyeh 557; GSg. brzyeha 577, 1816, 2393;brfieha BM 263; brzychu 544; D. brzychu 1734; L.brzyeze 528 (brèze); brzyezye 582, 1820 (hier ,,sumpfiges Ufer, Sumpf', s. Krok 7, 12), 1827; brfiefie BM 270; brzychu 576. brné F. Pl. ,, Panzerhemd‘‘: A. brnye 1395, 1560 (lat. lorica; neben pláti genannt). brnéti impftie. ,,dumpf klirren, tô- nen‘: 3. Pl. Prs. brnye 1394 (-ie). brod M , Furt‘: GSg. brodu 1807. brojiti sé impftio. ,wimmeln“ : 3. Sg. Prs. brody fye 1044 (l. mit H. brojí sě). brony Adj. ,,weif": NPL M. brony 1217 (-i). brzo Adv. „schnell, rasch'*: 36, 41, 1556, 1636, 1661, 1963, 2308 (vgl. jakož, jakž). — ne tak brzo — az „kaum — als“ 420. — Ado. Komp. brZe, br£ ,schneller, eher'': brzye 1523; byrfe BM 345; brz 275; byrs B 243. brzy Adj. , schnell’: ASg. M.brzy942. buben M ,Trommel": GPl. bub- now 1201 — N 32 (bubnóv; tym- panis s. Prusik, Pram. 45).
58 Glossar. ASg. bog 1142; boy 2423, N 397 (s. bráti, vzieti); GSg. bogye 1289, 1485; boge 1450; bogıe N 158, 234; bogie B 19; DSg. boyu N 148; boyu B 31; bogy 333, 389, 1133, 1673; boyowy 1454; LSg. boyu B 148; bogy 1069, 1103, M 87; 1Sg. bogyem 2223; bogem N 126 (woge 1139 l. boge GSg. mit H., Vÿyb.). bojévati impftie. ,,kämpfen‘ : boge- waty 513; 3. Pl. Plusquampf. bye- chu bogyewaly 1832 (biechu bojé- vali). bok M , Seite: NPI. boczy M 83 (boci). — ,,Flügel des Heeres'* : A Sg. bok § 2 ( — Gu. 9, 206 inlaevum ... cornu). bolest F , Schmerz‘: boleft 1711; GSg.bolefty 5$ 88; D. bolefty M 98 (-1). bor M ,JSchar": N 208 (Nom.). bofiti impftiv. ,einreiflen, ausein- anderwerfen“: Prt. Prs., NSg. M. borzye 2254 (bofé). — bofiti sé ,,ein- stürmen, einfallen": 3. Sg. Kond. Prs. by fyc borzyl 1528 (by sé boril); 3. Pl. by fye borzyly 1208 (-y). bósti impftw. ,stechen" (mit etw. — ¢im): 3. Du. Aor. bodeta 1576; Prt. Prs., NSg. M. boda 1676. boii Adj. „Gottes-, góttlich": DSę. M. bozemu 607 (bozému); GSg. F. bozye 2270 (-ic); ASg. F. bozy 662 (i); GPl. bozych 1232 = bosich N 65 (-ich). bradaticé F ,,Streitaxt‘: brada- tyeze B 106 (-tice); ASg. bra- datyezy 1706 (bradatici); /. bra- datyczy 1700 (-tici); A Pl. brada- tyczie B 102 ( — Gu. 5, 24 bipennis). bran F ,Widerstand'*: GSg. brany 484, 2059 — W 16; D. brany 2013 (s. LF. 14, 251). bránie N „das Nehmen“: GSg. branye 2449 (branie); /. branym 1853 (-im); D. branÿu B 7 (-1ü). bräniti zmpftiv. ‚verteidigen‘ (etw. — éeho): Prt. Prs., NSg. M. (zem byl) branÿe BM 341. — brániti sé »Sich verteidigen gegen'* (komu, če- mu): Inf. branytifye 459; Prt. Prs., NSg. M. branye fye $ 69 (bráné sé). brány F. Pl. ,,Tor“: DPI. branam N 325 (branám). bräti impftiv. „nehmen““ (etw. — co): Inf. braty 1855; Prt. Prs., NSg. M. bera BM 321, N. 1851; F. berucze 1854 (-üce). — boj bráti „káampfen“: 3. Sg. Impf. brafye 1645 (bräse); 3. Pl. Kond. Prs. by braly 1507 (by brali); Prt. Prs., NPl. M. berucze 1771 (berúce). — bráti sě „sich begeben, sich auf- machen, kommen'*: braty fye 512, 704, 934; 2. Sg. Kond. Prs. by ffye bral 1052; Prt. Prs., NSg. M. bera zie N 351; Pl. berucze zie N 325. — brâti sé vz ,ankämpfen gegen, widerstehn‘ (s. LF. 12, 282): braty fye 431, 2009. bratr M „Bruder“ : bratr 1458, 1645; G.-ASg. bratra N181; GPl. bratrow 381 (bratróv). bréétan M ,,Epheu': brzyeczítan 357 (s. d. Folg.). bféétanovÿ Adj. ,,Epheu-*: ASg. M. brzyeczftanowy 854 (Gu. 1, 225 laurea s. Prusik, Pram. 43. Dabei ist zu beachten, daf im Z Mar. 40 v hruscé das ,,in arbore lauri” der Quelle wiedergibt. Pass. 297 begegnet schon v laurovém věnci). břéh M „Ufer“: A Sg. brzyeh 557; GSg. brzyeha 577, 1816, 2393;brfieha BM 263; brzychu 544; D. brzychu 1734; L.brzyeze 528 (brèze); brzyezye 582, 1820 (hier ,,sumpfiges Ufer, Sumpf', s. Krok 7, 12), 1827; brfiefie BM 270; brzychu 576. brné F. Pl. ,, Panzerhemd‘‘: A. brnye 1395, 1560 (lat. lorica; neben pláti genannt). brnéti impftie. ,,dumpf klirren, tô- nen‘: 3. Pl. Prs. brnye 1394 (-ie). brod M , Furt‘: GSg. brodu 1807. brojiti sé impftio. ,wimmeln“ : 3. Sg. Prs. brody fye 1044 (l. mit H. brojí sě). brony Adj. ,,weif": NPL M. brony 1217 (-i). brzo Adv. „schnell, rasch'*: 36, 41, 1556, 1636, 1661, 1963, 2308 (vgl. jakož, jakž). — ne tak brzo — az „kaum — als“ 420. — Ado. Komp. brZe, br£ ,schneller, eher'': brzye 1523; byrfe BM 345; brz 275; byrs B 243. brzy Adj. , schnell’: ASg. M.brzy942. buben M ,Trommel": GPl. bub- now 1201 — N 32 (bubnóv; tym- panis s. Prusik, Pram. 45).
Strana 59
Glossar. 59 Bucifal M ,Bucephalus': LS$g. bucıfale B 78 (Bucifal Alx. R. Krok 10, 239). budüci Adj. „künftig“: ASg. N. buduczie BM 272 (budücie); bu- ducze 547 (budúcé); GSg. F. bu- duezie BM 265. buk M ,,Buche": ASg. buk 732. bûté F Sturm": burzye 1447, $ 49; GSg. burfíe B 57. buvol M ,Büffel': GPl. buwolow 2273 (Gu. 3, 422 bubalus). bydliti impftio. ,,leben, wohnen‘: 3. Pl. Impf. bydlechu 332 (byd- léchu); 3. Pl. Prf. bydhli N 102 (bydlili). bydlo MN ,,Aufenthaltsort, Aufent- halt": ASg. bydlo 97, 977, N 266. bych zur Bildung des Konditionals. Ferner zur Einleitung eines abhüngi- gen Satzes: 1. = né. Ze bych „daß“ nach den Verben ,,s scheint mir; bereit sein zu ; glauben, vermuten, hof- fen, meinen; lesen; offenbaren; raten'' : bich zamýzhl B 319; bych byla M 40; 2. Sg. by fye bral 1051; 3. Sg. by vydal 892; by zapomnyel 958; by byl B228, BM 199; by bywala B 212f.; 3. Pl. by fye hotowaly 511 (Vondrák SGr. 2, 285f.). — Ferner by mohl 15; by zaftrzela 90; by bylo B 244. — 2. — kdy- bych zur Einleitung eines Bedin- gungssatzes: 3. Sg. by chtyel 2267; by neoflabyl 7703; by nezwyedyel 2226; bý byla 2174; by bylo lze 537 (vgl. M 21); by nebylo 1633; bý byl B 283; by fye vdalo 1197; 3. Pl. by fye nedomnyely 2135. — 3. „daß, damit" zur Einleitung von Final- sdtzen: 3. Sg. by vczyl 129. — aby nach ,sich fürchten: aby nóbofil $77; senden" (mit der Nachricht, dem Auftrag): 3. Sg. aby sé stréhl 943; 3. Pl. aby přijeli 442; aby vehnali 1170 = N 1; „befehlen‘‘: 3. Pl. aby se jméli 418; nach ,,r- lauben'': 3. Sg. aby prolil BM 816. býti impftie. ‚sein, werden, ge- schehen, sich befinden, vorhanden sein, dasein‘“ (das zugehörige prädi- kative Adj. hat unbestimmte oder be- stimmte Form): Inf. byty BM 143; byty B 147; byty 108, 846, N 28 407, B 14, M 80; 1. Sg. Prs. ffem 29, 1027; fem $ 81; zem 136; 2. gffy 118, 278; ífy 979 (ze gffy 1949 I. že'js' egl. BM 213); fy 117, 1937; zx BM 104; 3. geft 58, 2110, B 315, BM 130; gezt N 19; 1eít BM 40; yeft 220, 851; gyeit 1317, 1860; gefty 659, Ś 91; ge N 299; gye 242, 1909; y 1480 (in kterć-j); I. Du. zuie BM 42 (své); 2. Pl. fte 1322; 3. Pl. gífu 240; gíu S 7; yzu N 61 (ze jsû); zu N 62, B 239, BM 219; fu 614, 712 (su); — 2. Sg. Fut. budes 259, BM 94; 3. bude 227, 478, 883, 1286 = N 155, BM 111; 1. Pl. budem BM 246; 2. budete 1069; 3. budu 1421. — 2. Sg. Imper. budz 256, 1919 = N 214, BM 97; budz S 80 (bud'ž /. budiž Metri causa); 3. bud B 336, BM 330; buds BM 337; 3. Pl. budte 1493. — 3. Sg. Aor. bie B 86, 182; bie N 302; bye 334, 1380, 1926 (be); by B 62, BM 115; by 89, 109, 528, 1353, 2014, M 95; bi W 14; 3. Pl. byechu 576 (béchu); bychu 464. — 83. Sg. Impf. bies B 158; byes 1931 (bieś); bycife B 305; byefe 700; byeffe M 7, 162, W 63; budyefye 1632, 2134 = bu- dyeffe W 49 (budicse hat konditio- nale Bedeutung, s. Arch. 25, 349); 3. Du. byefta B 115 (biesta); Pl. byechu 331, 388, 1150, 2272, S 65; biechu N 69, 74 (bicchu); — 1. Sg. Prf. byl zem BM 317, 3. Sg. byl geft 719; byl 1, 444, 1674, B 118, M 107; byla geít 787, 1769; byla 2296, B 155; bylo geft BM 331; bylo 3, 630, M 111; bbilo W 23; 3. PI. byly gffu 1492; byli M 48; byly 2230. — 1. Sg. Kond. byl bych 173, M 102; 3. Sg. by byl 366, 955; bybylo 2175 — bbilo bby W 69: Pri. Prs., NSg. M. gíía $ 34, jffa 2433; ffa 627; zza B 12; za B 286 (sa mů Výbor und LF. 9, 114f.); NPl. zucze N 99 (súce); Pri. Prf., NSg. M. byw BM 255; F. biwli B 181; bywifi BM 205. — Sehr häufig in periphrastischen A usdriicken mit Prt. Prs. Akt. z. B. geft BM 228; biechu NV 98; by M 298; byl zem BM 335; byl BM 64; bych byl BM 127; by byli B 236; mit Prf. z. B. geft BM 346; byl BM 224;
Glossar. 59 Bucifal M ,Bucephalus': LS$g. bucıfale B 78 (Bucifal Alx. R. Krok 10, 239). budüci Adj. „künftig“: ASg. N. buduczie BM 272 (budücie); bu- ducze 547 (budúcé); GSg. F. bu- duezie BM 265. buk M ,,Buche": ASg. buk 732. bûté F Sturm": burzye 1447, $ 49; GSg. burfíe B 57. buvol M ,Büffel': GPl. buwolow 2273 (Gu. 3, 422 bubalus). bydliti impftio. ,,leben, wohnen‘: 3. Pl. Impf. bydlechu 332 (byd- léchu); 3. Pl. Prf. bydhli N 102 (bydlili). bydlo MN ,,Aufenthaltsort, Aufent- halt": ASg. bydlo 97, 977, N 266. bych zur Bildung des Konditionals. Ferner zur Einleitung eines abhüngi- gen Satzes: 1. = né. Ze bych „daß“ nach den Verben ,,s scheint mir; bereit sein zu ; glauben, vermuten, hof- fen, meinen; lesen; offenbaren; raten'' : bich zamýzhl B 319; bych byla M 40; 2. Sg. by fye bral 1051; 3. Sg. by vydal 892; by zapomnyel 958; by byl B228, BM 199; by bywala B 212f.; 3. Pl. by fye hotowaly 511 (Vondrák SGr. 2, 285f.). — Ferner by mohl 15; by zaftrzela 90; by bylo B 244. — 2. — kdy- bych zur Einleitung eines Bedin- gungssatzes: 3. Sg. by chtyel 2267; by neoflabyl 7703; by nezwyedyel 2226; bý byla 2174; by bylo lze 537 (vgl. M 21); by nebylo 1633; bý byl B 283; by fye vdalo 1197; 3. Pl. by fye nedomnyely 2135. — 3. „daß, damit" zur Einleitung von Final- sdtzen: 3. Sg. by vczyl 129. — aby nach ,sich fürchten: aby nóbofil $77; senden" (mit der Nachricht, dem Auftrag): 3. Sg. aby sé stréhl 943; 3. Pl. aby přijeli 442; aby vehnali 1170 = N 1; „befehlen‘‘: 3. Pl. aby se jméli 418; nach ,,r- lauben'': 3. Sg. aby prolil BM 816. býti impftie. ‚sein, werden, ge- schehen, sich befinden, vorhanden sein, dasein‘“ (das zugehörige prädi- kative Adj. hat unbestimmte oder be- stimmte Form): Inf. byty BM 143; byty B 147; byty 108, 846, N 28 407, B 14, M 80; 1. Sg. Prs. ffem 29, 1027; fem $ 81; zem 136; 2. gffy 118, 278; ífy 979 (ze gffy 1949 I. že'js' egl. BM 213); fy 117, 1937; zx BM 104; 3. geft 58, 2110, B 315, BM 130; gezt N 19; 1eít BM 40; yeft 220, 851; gyeit 1317, 1860; gefty 659, Ś 91; ge N 299; gye 242, 1909; y 1480 (in kterć-j); I. Du. zuie BM 42 (své); 2. Pl. fte 1322; 3. Pl. gífu 240; gíu S 7; yzu N 61 (ze jsû); zu N 62, B 239, BM 219; fu 614, 712 (su); — 2. Sg. Fut. budes 259, BM 94; 3. bude 227, 478, 883, 1286 = N 155, BM 111; 1. Pl. budem BM 246; 2. budete 1069; 3. budu 1421. — 2. Sg. Imper. budz 256, 1919 = N 214, BM 97; budz S 80 (bud'ž /. budiž Metri causa); 3. bud B 336, BM 330; buds BM 337; 3. Pl. budte 1493. — 3. Sg. Aor. bie B 86, 182; bie N 302; bye 334, 1380, 1926 (be); by B 62, BM 115; by 89, 109, 528, 1353, 2014, M 95; bi W 14; 3. Pl. byechu 576 (béchu); bychu 464. — 83. Sg. Impf. bies B 158; byes 1931 (bieś); bycife B 305; byefe 700; byeffe M 7, 162, W 63; budyefye 1632, 2134 = bu- dyeffe W 49 (budicse hat konditio- nale Bedeutung, s. Arch. 25, 349); 3. Du. byefta B 115 (biesta); Pl. byechu 331, 388, 1150, 2272, S 65; biechu N 69, 74 (bicchu); — 1. Sg. Prf. byl zem BM 317, 3. Sg. byl geft 719; byl 1, 444, 1674, B 118, M 107; byla geít 787, 1769; byla 2296, B 155; bylo geft BM 331; bylo 3, 630, M 111; bbilo W 23; 3. PI. byly gffu 1492; byli M 48; byly 2230. — 1. Sg. Kond. byl bych 173, M 102; 3. Sg. by byl 366, 955; bybylo 2175 — bbilo bby W 69: Pri. Prs., NSg. M. gíía $ 34, jffa 2433; ffa 627; zza B 12; za B 286 (sa mů Výbor und LF. 9, 114f.); NPl. zucze N 99 (súce); Pri. Prf., NSg. M. byw BM 255; F. biwli B 181; bywifi BM 205. — Sehr häufig in periphrastischen A usdriicken mit Prt. Prs. Akt. z. B. geft BM 228; biechu NV 98; by M 298; byl zem BM 335; byl BM 64; bych byl BM 127; by byli B 236; mit Prf. z. B. geft BM 346; byl BM 224;
Strana 60
60 Glossar. bud BM 345. — Subjektlos mit einem Infin. zur Bezeichnung der Móglichkeit: 3. Sg. Impf. byefye 1725; Aor. bye 2025; Kond. bybylo 592; by bylo B 303; by bylo B 244. — Jest mi c. Infin. zur Bezeichnung der Not- wendigkeit oder Möglichkeit: jest 169, N 471, BM 112, 275; bieše 1131, 2459; by N 259; bylo 469, 566, 1379, 1289= M 158, B 31, 252, BM 5 (im Sinne des Kondit.; ergünze bylo 152; bylo jmu 7804); by bylo B 304; — ebenso, aber als Prädikat zu einem Subjekt gebraucht, steht bicse 1129. Jest mi co ,,ich habe etwas‘: bby M 33; bude 1064 (by ist N 26 zu ergänzen) s. jme. — býti králem „König sein: bude 1156, B 259. — jsem écho ,,ich habe, besitze etw." : jsû 208; biese 74. — In positiven Existenzialsätzen steht das Subjekt im Gen.: by 1795, B 209; bud' B 322. — Mit dem Instrum. qualitatis: jsü 392f.; nebyv BM 343. — to jest N 406 „das bedeutet". — nebyti — ne- giertem býti (meist subjektlos mit dem Gen. gebraucht): 3. Sg. Prs. nenye ВМ 296, В 269; пепуе 185, 247, 305, 356, 617, 845, 1779, N 277, M 68; nenyet 104, 258; nynye 278, 715, 1046 (nynie s. Geb. 111, 2, 417); Impf. ncbycfye 508; Aor. neby 2059 — nebi W 16; neby 1829, № 171; Fut. ncbude M 11; Prf. ne- bylo B 1382; ne byty BM 344. In periphrastischen Ausdrücken mit dem Prt. Prs.: nenye 480, 2253, M $6; nebyefye 1875; neby 833. — v tom nic jiného ne<nye>, se N 396 „das hat keine andere Bedeu- tung, als dag —''; jelikoZ jich z bojé nenie 1822 | wie viele von thnen aus dem Kampfe entkamen"' (nenie für ne- bylo ausReimzwang); nebylo na ném zisku BM 168 „er hatte keinen Er- folg*. — Häufig ist das Verbum sub- stantivum zu ergänzen: etwa jest 2248; jsü 1323; by 68, 2164; bylo 2160/1, B 112, 202; biechu 1259 (aus 1251 s. LF. 19, 83). — S. ferner do, v, vz und nebyti. byvati impftie., ,zu sein pflegen, ent- stehen, werden‘: 2. Sg. Prs. bywas 1952 (-a8); 3. bywa BM 198; bywa 155, 674, N 475; bbiwa W 89; 3. PI. byuagy 246; bywagy 613; 2. Sg. Imper. bywal 260 (l. mit H. byvaj im Reim zu pokryvaj); 3. Sg. Kond. Prs. by bywalo B 212. cekeovánie N „das Scharmützeln‘‘: LSg. czekczowany B 43 (-äni). cele Adv. „ganz, vollständig‘: czele 24 (cele). Cenos Männl. Eigenn.: I. Czenoffen 1635 l. Cenosem; N. zenos 1459 1. czenos (Gu. 3, 55 cenos Hs. Erfurt). cép M „Dreschflegel': NSg. czep 2249 (cep); LSg. czepu 2247 (im Reim auf rzyepu). costa F ,\ Weg“: czyelta 485, 1199, 2296; czefta № 26, 329; GSg. czyefty 731; czefty 1352, 1361, 2160 (cesty); cyefty M 61; czeíte 552 (ceste; das e dialektisch s. Geb. I, 283); A. czyeftu 21; czeftu 2181 (s. LF.14, 250); L.cyeftye 2828 — W 102. — A Pl. czyefti 15; cziefti 19; G. czeft 1203 — czwzt N 34. eiesaf М , Kaiser: G.-ASg. czie- farfie B 218 (ciesaré). Cilicie F ,,Cilicien“: GSg. Czylyezy 704 (l. mů H, Vÿb., H-P. Cilicie, dsilbig; Cilici mit -i aus älterem -ie, das einAbschreiber einsilbig las, s.Geb.1II, 1, 245, 247; Gu. 1, 447 Cilicum). einobr M ,Zinnober": GSg. czi- nobra N 118. cuzi Adj. ,,fremd‘“ (auch substanti- viert): API. N. czuzye 41 (cuzie); NPI. M. czyzy 144 (cizi); GPL. М. czuzich BM 223 (cuzich). -6 s. proč, vec. бака F „Hoffnung” (auf jdn., etw. — k komu, ¢emu) : chzaka BM 104, 107; ASg. czaku 282, M 39; G. czaky 480, $ 66. čakánie N „das Warten‘: ISg. cza- kanym S 79 (-ânim). Gakati impftiv. ,,warten‘ (auf jdn, etw. — koho, čeho; N 158 c. Akk.): 3. Sg. Prs. czeka 120 (l. Reimes wegen Gakó, s. Arch. 10, 587); 3. Sg. Impf. czekafye 1450 (Gekaże); Prt. Prs., NSg. M. chzakagie BM 202; chzakagie N 8 (éakajé) — czekage 1177 (éekaje); N Pl. M. czekayucze 1283 = chzakayucze N 152 (¢akaju- ce). — 3. Sg. Imper. czakayz M 118
60 Glossar. bud BM 345. — Subjektlos mit einem Infin. zur Bezeichnung der Móglichkeit: 3. Sg. Impf. byefye 1725; Aor. bye 2025; Kond. bybylo 592; by bylo B 303; by bylo B 244. — Jest mi c. Infin. zur Bezeichnung der Not- wendigkeit oder Möglichkeit: jest 169, N 471, BM 112, 275; bieše 1131, 2459; by N 259; bylo 469, 566, 1379, 1289= M 158, B 31, 252, BM 5 (im Sinne des Kondit.; ergünze bylo 152; bylo jmu 7804); by bylo B 304; — ebenso, aber als Prädikat zu einem Subjekt gebraucht, steht bicse 1129. Jest mi co ,,ich habe etwas‘: bby M 33; bude 1064 (by ist N 26 zu ergänzen) s. jme. — býti králem „König sein: bude 1156, B 259. — jsem écho ,,ich habe, besitze etw." : jsû 208; biese 74. — In positiven Existenzialsätzen steht das Subjekt im Gen.: by 1795, B 209; bud' B 322. — Mit dem Instrum. qualitatis: jsü 392f.; nebyv BM 343. — to jest N 406 „das bedeutet". — nebyti — ne- giertem býti (meist subjektlos mit dem Gen. gebraucht): 3. Sg. Prs. nenye ВМ 296, В 269; пепуе 185, 247, 305, 356, 617, 845, 1779, N 277, M 68; nenyet 104, 258; nynye 278, 715, 1046 (nynie s. Geb. 111, 2, 417); Impf. ncbycfye 508; Aor. neby 2059 — nebi W 16; neby 1829, № 171; Fut. ncbude M 11; Prf. ne- bylo B 1382; ne byty BM 344. In periphrastischen Ausdrücken mit dem Prt. Prs.: nenye 480, 2253, M $6; nebyefye 1875; neby 833. — v tom nic jiného ne<nye>, se N 396 „das hat keine andere Bedeu- tung, als dag —''; jelikoZ jich z bojé nenie 1822 | wie viele von thnen aus dem Kampfe entkamen"' (nenie für ne- bylo ausReimzwang); nebylo na ném zisku BM 168 „er hatte keinen Er- folg*. — Häufig ist das Verbum sub- stantivum zu ergänzen: etwa jest 2248; jsü 1323; by 68, 2164; bylo 2160/1, B 112, 202; biechu 1259 (aus 1251 s. LF. 19, 83). — S. ferner do, v, vz und nebyti. byvati impftie., ,zu sein pflegen, ent- stehen, werden‘: 2. Sg. Prs. bywas 1952 (-a8); 3. bywa BM 198; bywa 155, 674, N 475; bbiwa W 89; 3. PI. byuagy 246; bywagy 613; 2. Sg. Imper. bywal 260 (l. mit H. byvaj im Reim zu pokryvaj); 3. Sg. Kond. Prs. by bywalo B 212. cekeovánie N „das Scharmützeln‘‘: LSg. czekczowany B 43 (-äni). cele Adv. „ganz, vollständig‘: czele 24 (cele). Cenos Männl. Eigenn.: I. Czenoffen 1635 l. Cenosem; N. zenos 1459 1. czenos (Gu. 3, 55 cenos Hs. Erfurt). cép M „Dreschflegel': NSg. czep 2249 (cep); LSg. czepu 2247 (im Reim auf rzyepu). costa F ,\ Weg“: czyelta 485, 1199, 2296; czefta № 26, 329; GSg. czyefty 731; czefty 1352, 1361, 2160 (cesty); cyefty M 61; czeíte 552 (ceste; das e dialektisch s. Geb. I, 283); A. czyeftu 21; czeftu 2181 (s. LF.14, 250); L.cyeftye 2828 — W 102. — A Pl. czyefti 15; cziefti 19; G. czeft 1203 — czwzt N 34. eiesaf М , Kaiser: G.-ASg. czie- farfie B 218 (ciesaré). Cilicie F ,,Cilicien“: GSg. Czylyezy 704 (l. mů H, Vÿb., H-P. Cilicie, dsilbig; Cilici mit -i aus älterem -ie, das einAbschreiber einsilbig las, s.Geb.1II, 1, 245, 247; Gu. 1, 447 Cilicum). einobr M ,Zinnober": GSg. czi- nobra N 118. cuzi Adj. ,,fremd‘“ (auch substanti- viert): API. N. czuzye 41 (cuzie); NPI. M. czyzy 144 (cizi); GPL. М. czuzich BM 223 (cuzich). -6 s. proč, vec. бака F „Hoffnung” (auf jdn., etw. — k komu, ¢emu) : chzaka BM 104, 107; ASg. czaku 282, M 39; G. czaky 480, $ 66. čakánie N „das Warten‘: ISg. cza- kanym S 79 (-ânim). Gakati impftiv. ,,warten‘ (auf jdn, etw. — koho, čeho; N 158 c. Akk.): 3. Sg. Prs. czeka 120 (l. Reimes wegen Gakó, s. Arch. 10, 587); 3. Sg. Impf. czekafye 1450 (Gekaże); Prt. Prs., NSg. M. chzakagie BM 202; chzakagie N 8 (éakajé) — czekage 1177 (éekaje); N Pl. M. czekayucze 1283 = chzakayucze N 152 (¢akaju- ce). — 3. Sg. Imper. czakayz M 118
Strana 61
Glossar. 61 (téhoz vezdy na sé ,,er móge immer erwarten, daß ihn dasselbe — wie mich — treffen wird", egl. Alz. R. Krok 9, 44). čas M „Zeiť“: czas 113, 673, 1649, 2248; chzaz N 248, BM 191; ASg. czas 1402, 1614; chzaz N 321; chzas BM 75; chzazz BM 188; czaí M 87; G. czafa 476, chzaífa BM 202; DSg. czafu 2233; czaffu 2450; chzaffu BM 276; L. czaffu M 57; czafye 94. — INPI. ezyefy 1565 (čěsi s. zur Stelle Gebauer, Otpověď na přídavek p. Martina Hattaly, Prag 1881, S. 19ff.; Arch. 5, 674); czafy 561, 2377 (časi); A. czafy 62, 2243; czaffy 774 (časy); L. chzie- ziech N 381 (tésiech). — czafa toho 334, 374, 1271 „damals“; czafa ednoho 727 „einst‘‘; bez Casa s. ez; naczaf S 85 „eine Weile‘‘; w ten czas 370, 1632, 2134 = W 49 und wty czafy 68, wtyczaffy 1207 = wty chzazí N 38 (v ty časy) ,,da- mals“; wtez czaffy ( v téže časy) 781 „zur selben Zeit‘. časný Adj. „rechtzeitig, günstig‘: czafny 532; NSg. F. czaffna 80 (-a); ASg. F. czafínu 759 (-ú). často Ade. „oft, häufig‘: czafto 1710, 1993, 2350; chzaíto B 330, BM 195. €asty Adj. ,,hàufig, dicht: GSg. F. czafte 78 (-é); ISg. N. czaftym 850 (-ým); A Pl. F. chzazte N 52; czafta 2020 (l. časté). Cech M „der Tscheche“: GSg. chze- cha B 242. éekati s. éakati. èeled F ,,Familie“: GSg. czeledy 1273 — chzeledy N 132 (êeledi). éelo N ,Stirn': GSg. chzela BM 164; LSg. czele 899. — v čele „an der Spitze des Heeres‘“ : wezele 1214, 1453; w chzele N 45. 6esati impftie. ,,pflücken“: (etw. — co): 2. Sg. Prs. czefes 973, 976 (èeses). český Adj. „böhmisch‘: ISg. M. czefkým B 228 (českým). čest F „Ehre, ehrenvoller Ruf, Ruhm, Ansehen, Würde': czeft 119, 856, 1495, 2417, B 96, 260; ASg. 213, 628, 904, 1032, 1326, 2146, B 16, M 105; chzezt N 24, 195; chzeft BM 138; GSg. czity 197, 845, 1795; chzty N 170, 210, 224; {zthy N 100; chzíti B 221; chzctý BM 99; chztý BM 217, 300; cíty M 104, 110 (mé čsti „die Ehre, die ich ihm erwies"); fzty B 1, 12; fzty B 9; chzety B 191 (l. chzzty d.i. čsti, egl. chzztu B 186); DSg. czíty 129, 286; chzty BM 285 (ésti); ezty 311 (cti; L. ezffty 65, 67: ezfty 70, 313; chzty N 241; chzcty BM 32, 289 (Esti); czty 300 (cti); I. chzztu B 186; chzctyu BM 86 (éstiû; tvû éstiû ,,durch die von Dir ihnen ver- liehenen Ehren'*). €ésté Ade. — éasto: chzieztye N 311. & Fragepart. a) zur Einleitung eines direkten Fragesatzes: chzíi BM 310, 315,327; ezy S 78. — b) im indirekten Fragesatz eor dem zweiten Gliede oder: chzi BM 6 (chz N 347 ist unklar; Krok 7, 101 liest Cie = odpoëivaje, was undenkbar ist; ci H-P. verbietet die Orthographe). éiest F ,, Teil, Seite“: GPI. czefty 2064 (éésti). čili = či „oder“, zur Fortsetzung eines mit -li eingeleiteten indirekten Frage- satzes: czyly 868. čilý Adj. „frisch, munter, flink‘‘: chzili N 359; LSg. M. ezylem 1575 (-ém); NPl. M. czyly 1421 (-i). — Kompar., NSg. M. chzilegy B 286 (éileji). čin M „Art, Weise“: GSg. czynu 1225 = chzinu N 58; L. chzinu BM 256. — ,Handlung': NSg. chzín B 321; G. chzinu BM 174. éiniti impftie. ,,tun, machen'' (etw. — co, mit jdm. — komu): ezynity 635; 3. Sg. Prs. ezyny 1109 (-i); 3. Pl. ezynye 1426; chzinie N 202 (-ie); à. Sg. Prf. czynyl B 87; Prt. Prs., NSg. M. chzínye B 312 (čině); Pl. ezynyeeze S 10; chzinyecze B 295 (nebyli činiece). číslo N „Zahl‘: GSg. czyfla 1046 (nýnie čísla téj všiéj síle „diese ganze Menge ist nicht zu zühlen"), 1280 (s. vyjíti); chzizla N 149 (jež sobě nejméla čísla, „die unzáhlbar war'*). — bezezyíla 816; bezezifla 2050 = bezezifla W 7 (ludi ,,unzählig viele Leute'' ); bezezifla 1380 ( ,, ihrer waren unzühlig viele); bez czyfla 139
Glossar. 61 (téhoz vezdy na sé ,,er móge immer erwarten, daß ihn dasselbe — wie mich — treffen wird", egl. Alz. R. Krok 9, 44). čas M „Zeiť“: czas 113, 673, 1649, 2248; chzaz N 248, BM 191; ASg. czas 1402, 1614; chzaz N 321; chzas BM 75; chzazz BM 188; czaí M 87; G. czafa 476, chzaífa BM 202; DSg. czafu 2233; czaffu 2450; chzaffu BM 276; L. czaffu M 57; czafye 94. — INPI. ezyefy 1565 (čěsi s. zur Stelle Gebauer, Otpověď na přídavek p. Martina Hattaly, Prag 1881, S. 19ff.; Arch. 5, 674); czafy 561, 2377 (časi); A. czafy 62, 2243; czaffy 774 (časy); L. chzie- ziech N 381 (tésiech). — czafa toho 334, 374, 1271 „damals“; czafa ednoho 727 „einst‘‘; bez Casa s. ez; naczaf S 85 „eine Weile‘‘; w ten czas 370, 1632, 2134 = W 49 und wty czafy 68, wtyczaffy 1207 = wty chzazí N 38 (v ty časy) ,,da- mals“; wtez czaffy ( v téže časy) 781 „zur selben Zeit‘. časný Adj. „rechtzeitig, günstig‘: czafny 532; NSg. F. czaffna 80 (-a); ASg. F. czafínu 759 (-ú). často Ade. „oft, häufig‘: czafto 1710, 1993, 2350; chzaíto B 330, BM 195. €asty Adj. ,,hàufig, dicht: GSg. F. czafte 78 (-é); ISg. N. czaftym 850 (-ým); A Pl. F. chzazte N 52; czafta 2020 (l. časté). Cech M „der Tscheche“: GSg. chze- cha B 242. éekati s. éakati. èeled F ,,Familie“: GSg. czeledy 1273 — chzeledy N 132 (êeledi). éelo N ,Stirn': GSg. chzela BM 164; LSg. czele 899. — v čele „an der Spitze des Heeres‘“ : wezele 1214, 1453; w chzele N 45. 6esati impftie. ,,pflücken“: (etw. — co): 2. Sg. Prs. czefes 973, 976 (èeses). český Adj. „böhmisch‘: ISg. M. czefkým B 228 (českým). čest F „Ehre, ehrenvoller Ruf, Ruhm, Ansehen, Würde': czeft 119, 856, 1495, 2417, B 96, 260; ASg. 213, 628, 904, 1032, 1326, 2146, B 16, M 105; chzezt N 24, 195; chzeft BM 138; GSg. czity 197, 845, 1795; chzty N 170, 210, 224; {zthy N 100; chzíti B 221; chzctý BM 99; chztý BM 217, 300; cíty M 104, 110 (mé čsti „die Ehre, die ich ihm erwies"); fzty B 1, 12; fzty B 9; chzety B 191 (l. chzzty d.i. čsti, egl. chzztu B 186); DSg. czíty 129, 286; chzty BM 285 (ésti); ezty 311 (cti; L. ezffty 65, 67: ezfty 70, 313; chzty N 241; chzcty BM 32, 289 (Esti); czty 300 (cti); I. chzztu B 186; chzctyu BM 86 (éstiû; tvû éstiû ,,durch die von Dir ihnen ver- liehenen Ehren'*). €ésté Ade. — éasto: chzieztye N 311. & Fragepart. a) zur Einleitung eines direkten Fragesatzes: chzíi BM 310, 315,327; ezy S 78. — b) im indirekten Fragesatz eor dem zweiten Gliede oder: chzi BM 6 (chz N 347 ist unklar; Krok 7, 101 liest Cie = odpoëivaje, was undenkbar ist; ci H-P. verbietet die Orthographe). éiest F ,, Teil, Seite“: GPI. czefty 2064 (éésti). čili = či „oder“, zur Fortsetzung eines mit -li eingeleiteten indirekten Frage- satzes: czyly 868. čilý Adj. „frisch, munter, flink‘‘: chzili N 359; LSg. M. ezylem 1575 (-ém); NPl. M. czyly 1421 (-i). — Kompar., NSg. M. chzilegy B 286 (éileji). čin M „Art, Weise“: GSg. czynu 1225 = chzinu N 58; L. chzinu BM 256. — ,Handlung': NSg. chzín B 321; G. chzinu BM 174. éiniti impftie. ,,tun, machen'' (etw. — co, mit jdm. — komu): ezynity 635; 3. Sg. Prs. ezyny 1109 (-i); 3. Pl. ezynye 1426; chzinie N 202 (-ie); à. Sg. Prf. czynyl B 87; Prt. Prs., NSg. M. chzínye B 312 (čině); Pl. ezynyeeze S 10; chzinyecze B 295 (nebyli činiece). číslo N „Zahl‘: GSg. czyfla 1046 (nýnie čísla téj všiéj síle „diese ganze Menge ist nicht zu zühlen"), 1280 (s. vyjíti); chzizla N 149 (jež sobě nejméla čísla, „die unzáhlbar war'*). — bezezyíla 816; bezezifla 2050 = bezezifla W 7 (ludi ,,unzählig viele Leute'' ); bezezifla 1380 ( ,, ihrer waren unzühlig viele); bez czyfla 139
Strana 62
62 Glossar. (,,unmdpig); bez chzifla BM 198 („was unzühlige Male zu geschehn flegt™). isti impftie. ,lesen": 1. Pl. Prs. chzftem B 212 (étem). — — „zůhlen““ : czyfty 1042; 3. Sg. Aor. czyte 1110 (Gite). — ,,halten" (für etw. — zač, proc): 2. Pl. Prs. cztete 2370 (étete); Prt. Prs., NSg. M. chzta N 376. člověčí Adj. ,Menschen-, mensch- lich : NSg. M. chzlouieczi B.M 250; F. czlowyecze 619; N. czlowyecze 807 (6); GSg. M. czlowyeczeho 2157 (-6ho); DSg.N. chzlouiecziemu B 188 (-iemu). člověk M „Mensch“ : czlowyek 548, 2106; czlouiek B 162; chzlowiek B.M 74; chzlouiek BM 80; chzlouiek BM 300; GSg. czlowycka 21, 2173; G.-A. czlowyeka 1955, 2337; chzlo- uíeka BM 248; D. czlowyeku 2118; V. czlowyecze 117, 1857 (-če); I. chzlowiekem N 230; chzlouiekem В 27 GPl. czlowyekow 1640; NDu. czlowieky B 130. — „je- mand, ein, man‘: czlowyek 595, 892 (jeden czlowyek 500 im negati- een Satz ,,niemand"). — ,,Untertan'' : Co: czlowyeka 105; D. czlowyeku 297. člun M ,, Kahn“: érny Adj. Schwarz" : czírnu B 165 (-ú črvený Adj. „roť“: GSg.N. czirwene- ho B 160 (B 160 = Gu. 5, 39 maris incola rubri). éso, eo ,,was". 1. Fragepronomen: N. czo 1909, 2260, 2268, 2336, M 31, BM 12; czoz 785, 1091 (coż); cfoz $ 55 (čsož); G. czo 753; I. chzím BM 297; czymt 1095 (¢imt’). — 2. beim Ausruf mit abhüngigem G Pl. „wie vel“ > N. czo 1744. — 3. relati- visch „was: N. czo 1959; czoz 1231; czos M 800; G. czo 1479, 1871; czoz 144, 192; cíoz M 15; czos B 341, BM 333; G. czo 1316; czot 1277; czoz 912, 1007; czos N 404, BM 57, 144; I. czym 749 (čím). — mit ab- hüngigem G. „was, wie viel“: №. сло 668: czoz 517, 620; cfoz M 111, W 23; czos B 146, 221; A. czo 1039, 'B 199: czoz 46; czos N 132, 142, B 198, BM 340; G. czoz 526. — A. cíoz kolywyek S 47 „was immer". — czlun 11. ASg. F. 4. Indefinit: A. czo B 277, 316, BM 295, N 138; G. czo 2285; L. czem ó7, 478, 1953; chzem B M 310, 313; mit abhingigem Gen.: G. czo BM 114; cio M 103. — N. czoz 899 (d.i. cos aus cosi: so Jir., LF. 14, 39); A. czoffy 1339 (cosi). éstné Ade. ,,hrbar, ehrenvoll": chztnye B M 215. — Komp. czítnye- gye 1828 (ćstnójie). éstnost F ,,Ehrbarkeit, Tugend, Adel, Ehre": czfitnoft 889; GSg. czftnofty 110, 240, 1886; L. czft- nofty 413 (éstnosti); cznofcy B 217 (cnosci). — 240 lies Metri causa mit Výb., Krok 6, 341 čestnosti, 889 čest- nost mit Jir.?/* Krok ib., egl.LF.16, 49. ćstny, ésny, etny Adj. ,ehrlich, ehrsam, tugendhaft, edel": chztny BM 61, 176, 248, 280; NSg.F. czftna 81, 86, 824, 1546 (Cstna); спа M 36 (¢snd); N. czftne 819, 1824; GSg. M. czftneho 1126; chztneho BM 207, B 325; N. chzt- neho BM 68; DSg. M. czftnemu 89; chztemu BM 259 (l. éstnému); ASg. F. czftnu 783; chztnu № 414; I. czftnu 76 (ćstni); NPLM. czftny 1299 (-i); G Pl. N. cztnych 1744 (ctnych). — Substantieiert „der Edle'': ezftny 1544. čščice F „Angsů“: cffezicie W 17 = czftyczye 2060 (éSticé); ISg. czíty- czy 1901 (ćśtici; zum Lautlichen s. Geb. I, 394, 514). étver Adj., Kollektivzahl ASg.F. tfftweru 5 (étveru); N. cztwera B 139 (-a). étvefno Ade. ,,auf allen Vieren'': cztwerzno 1765. z cc. „vier“ : N PI. étvrtÿ Ordinalzahl ,,vierter“: G Sg. M. cztwrteho 1601; F. cztwrte 9 (-é). étyfie Kardinalzahl „vier“: N.F. cztyrzy 645; N. fztyrfi B 67 (ćtyfi); A.M. cztyrzy 439; cztyry 1718 (Geb. III, 1, 402f.). 668 Ado. „ndmlich”: chzus № 332: fzuff N 258; chzus B 253 (vgl. toéüs s. L F. 7, 295, Krok čúš. — s in B — $ wie bíes 158, wes 225). — Gusto dss.: chzufto BM 87. бай струи». ,, fühlen; wachen'' : 1 Pl. Prs. chzugem BM 242; 3. Sg. Impf. ezygefye 864 (čijéše s. LF. 12, 273).
62 Glossar. (,,unmdpig); bez chzifla BM 198 („was unzühlige Male zu geschehn flegt™). isti impftie. ,lesen": 1. Pl. Prs. chzftem B 212 (étem). — — „zůhlen““ : czyfty 1042; 3. Sg. Aor. czyte 1110 (Gite). — ,,halten" (für etw. — zač, proc): 2. Pl. Prs. cztete 2370 (étete); Prt. Prs., NSg. M. chzta N 376. člověčí Adj. ,Menschen-, mensch- lich : NSg. M. chzlouieczi B.M 250; F. czlowyecze 619; N. czlowyecze 807 (6); GSg. M. czlowyeczeho 2157 (-6ho); DSg.N. chzlouiecziemu B 188 (-iemu). člověk M „Mensch“ : czlowyek 548, 2106; czlouiek B 162; chzlowiek B.M 74; chzlouiek BM 80; chzlouiek BM 300; GSg. czlowycka 21, 2173; G.-A. czlowyeka 1955, 2337; chzlo- uíeka BM 248; D. czlowyeku 2118; V. czlowyecze 117, 1857 (-če); I. chzlowiekem N 230; chzlouiekem В 27 GPl. czlowyekow 1640; NDu. czlowieky B 130. — „je- mand, ein, man‘: czlowyek 595, 892 (jeden czlowyek 500 im negati- een Satz ,,niemand"). — ,,Untertan'' : Co: czlowyeka 105; D. czlowyeku 297. člun M ,, Kahn“: érny Adj. Schwarz" : czírnu B 165 (-ú črvený Adj. „roť“: GSg.N. czirwene- ho B 160 (B 160 = Gu. 5, 39 maris incola rubri). éso, eo ,,was". 1. Fragepronomen: N. czo 1909, 2260, 2268, 2336, M 31, BM 12; czoz 785, 1091 (coż); cfoz $ 55 (čsož); G. czo 753; I. chzím BM 297; czymt 1095 (¢imt’). — 2. beim Ausruf mit abhüngigem G Pl. „wie vel“ > N. czo 1744. — 3. relati- visch „was: N. czo 1959; czoz 1231; czos M 800; G. czo 1479, 1871; czoz 144, 192; cíoz M 15; czos B 341, BM 333; G. czo 1316; czot 1277; czoz 912, 1007; czos N 404, BM 57, 144; I. czym 749 (čím). — mit ab- hüngigem G. „was, wie viel“: №. сло 668: czoz 517, 620; cfoz M 111, W 23; czos B 146, 221; A. czo 1039, 'B 199: czoz 46; czos N 132, 142, B 198, BM 340; G. czoz 526. — A. cíoz kolywyek S 47 „was immer". — czlun 11. ASg. F. 4. Indefinit: A. czo B 277, 316, BM 295, N 138; G. czo 2285; L. czem ó7, 478, 1953; chzem B M 310, 313; mit abhingigem Gen.: G. czo BM 114; cio M 103. — N. czoz 899 (d.i. cos aus cosi: so Jir., LF. 14, 39); A. czoffy 1339 (cosi). éstné Ade. ,,hrbar, ehrenvoll": chztnye B M 215. — Komp. czítnye- gye 1828 (ćstnójie). éstnost F ,,Ehrbarkeit, Tugend, Adel, Ehre": czfitnoft 889; GSg. czftnofty 110, 240, 1886; L. czft- nofty 413 (éstnosti); cznofcy B 217 (cnosci). — 240 lies Metri causa mit Výb., Krok 6, 341 čestnosti, 889 čest- nost mit Jir.?/* Krok ib., egl.LF.16, 49. ćstny, ésny, etny Adj. ,ehrlich, ehrsam, tugendhaft, edel": chztny BM 61, 176, 248, 280; NSg.F. czftna 81, 86, 824, 1546 (Cstna); спа M 36 (¢snd); N. czftne 819, 1824; GSg. M. czftneho 1126; chztneho BM 207, B 325; N. chzt- neho BM 68; DSg. M. czftnemu 89; chztemu BM 259 (l. éstnému); ASg. F. czftnu 783; chztnu № 414; I. czftnu 76 (ćstni); NPLM. czftny 1299 (-i); G Pl. N. cztnych 1744 (ctnych). — Substantieiert „der Edle'': ezftny 1544. čščice F „Angsů“: cffezicie W 17 = czftyczye 2060 (éSticé); ISg. czíty- czy 1901 (ćśtici; zum Lautlichen s. Geb. I, 394, 514). étver Adj., Kollektivzahl ASg.F. tfftweru 5 (étveru); N. cztwera B 139 (-a). étvefno Ade. ,,auf allen Vieren'': cztwerzno 1765. z cc. „vier“ : N PI. étvrtÿ Ordinalzahl ,,vierter“: G Sg. M. cztwrteho 1601; F. cztwrte 9 (-é). étyfie Kardinalzahl „vier“: N.F. cztyrzy 645; N. fztyrfi B 67 (ćtyfi); A.M. cztyrzy 439; cztyry 1718 (Geb. III, 1, 402f.). 668 Ado. „ndmlich”: chzus № 332: fzuff N 258; chzus B 253 (vgl. toéüs s. L F. 7, 295, Krok čúš. — s in B — $ wie bíes 158, wes 225). — Gusto dss.: chzufto BM 87. бай струи». ,, fühlen; wachen'' : 1 Pl. Prs. chzugem BM 242; 3. Sg. Impf. ezygefye 864 (čijéše s. LF. 12, 273).
Strana 63
Glossar. 63 daleko Ado. ,,weit, entfernt": 935, 2171, 2324 — W 98. — Kompar. dale: dale 45, 343, 2292, N 66, BM 105, M 81, § 30. Damask M ,,Damaskus : G. Da- mafka 1966 = Damazka N 236. dan F ,Tribut': ASg. dan 150, 1030. — GPL. dany 234 (-i) ,,Steu- ern’. Daniel M ,, Daniel“: ISg. Danÿelem B 249 (3 silb.). dar M ,,Gabe, Geschenk: ASg. dar 251; G. daru 75; NPI. darzy 994 (dari); G. darow B 190; A. dary 1483; dary B 185, BM 321; I. dary BM 802. datiti impftiv. ,,beschenken“ (jdn. mit etw. — koho čím): 3. Sg. Prs. darzi 76 (-i); 3. Sg. Aor. darzy 1011, 1843 (-i). Darióv Adj. von Darius (3 silb.): ASg. F. daryowu 1896 — dariowu M 177; D. daryowye M 29. Darius mdnni. Eigenn. „Darius: à silbig: Darius 138, 946, 1104, 1290 — N 159, 1986 — N 271; Darius M 17, BM 30. — 2 silbig: Danus 943, 965 (event. 2222, wo aber auch Zsé gelesen werden kann). dati pftiv. I. „geben'“ (komu co = jdm. etw.): daty 131, 278, 2010; daty B 201; 3. Sg. Prs. da 291 (da); 3. Pl. dadye BM 285 (dadie); 2. Sg. Imper. day 748; 3. Sg. Aor. da 700, 1010, 2108; 3. Pl. dachu N 326; B 100; Prt. Prs., NPI.M. daducze N 449 (dadüce); Prf., NSg. M. daw 651, 931, 2217 — W 90; 3. Sg. Prf. dal 784, BM 187; 3. PI. daly 724 (dali); Prt. Prf. Pass., ASg. F. data 1948 (I. daniu: ać. ist nur das n- Part. belegt); 3. Sg. Prf. Pass. dana yeft 1495 (dana jest); dano 1eztN203;3. Prf. Pass.:dano338. — 2. dáti sé ,,sich geben, sich hinbege- ben“: 1. Pl. Prs. damy zie BM 240; 3. PI. Aor. dachu fye 2138 = W 53; 3. Sg. Plusquampf. dal zie bie N 85 (v takém znamení etwa „er war so průchtig ausgezogení“ s. Geb., Sl. 1, 210b). — 3. mit Dativ und Inf. lassen" : Inf. daty 64; 3. Sg. Prs. da N 241; 3. Sg. Imper. day 179; 2. Pl. dayte B 14; 1. Pl.daymes N 407 (dajmeż); 3. Pl. Impf. dadyechu 473 (dadiechu). — Prt. Prf., NSg. M. daw BM 76; NPI M. dawfye 449 (davse); 3. Sg. Prf. dal N 341; 3. Prf. Pass. dano 900. dávati impftiv. 1. ,geben": 3. Sg. Prs. dawa B 189 (-à); 1. Pl. dawame 746 (-áme); 2. Pl. dawate N 418 (-áte); 2. Sg. Imper. daway 280; 3. Sg. Impf. dawafye 150 (-ase); Prt. Prs, NPl. M. dawa- gycze 1030 (-ajice). — 2. , lassen’: Prt. Prs., NSg. M. dawagye 2077 (-ajé). — 3. dávati sé. mit Inf. ,,sich lassen: 2. Sg. Prs. dawas fye 1957 (-áš). dâveé M „„Bedriicker““ : dawczyc 1930 = dawczie N 223 (Gu. 3, 250 hostis). dávno Ado. „lange“: dawno BM $6. dávný Adj. „alt, uralí“: NSg. N. dawne 312, 661 (-é); I.M. dawnÿm B 250; NPl. N. dawna 1150 (-á); GPl. M. dawnich N 489 (= starych 2427); API. M. dawne 774 (-é). dei F ,,Tochter“: dezi B 272. déd M ,,GroBvater, Ahn, alter Mann'*: G.-ASg. dyeda 778, 1302; NPI. dyedowe 1488, 1492 (-ové); diedy N 446 = dyety 2352 (I. dédi). dódie M „Erbe: DSg. dyedycziu BM 327; VPl. dyedyczy 1300 (-i). dědičstvo N „Erbschaft, ererbter Besitz'*: ABSg. dyedyczftwo M 53 (= Gu. 6, 140 ,,patrios agros'*). d8dina F |, Erbschaft, Erbgut, Land‘: DSg. dyedynye 93 (vgl. Ulr. 201 sin lant); G. dyedyny BM 311 (-y). déj M ,Handlung': DSg. dyeyu BM 189; I. dyegem B 332 (dějem). dékovati impftiv. ,,danken'* (jdm. — komu): 1. Pl. Prs. dyekugem BM 241 (-ujem). délati impftiv. „machen: 3. Sę. Aor. dyela 2328 (-a; jézdu d. »dahinziehen'*). déle Ade. Komp. , linger: dele 180. déliti impftie. ,,teilen, trennen'* (etw. eon jdm. — co ot koho): 3. Sg. Prs. dyely 604 . — déliti sé: ,,sich teilen (in etw. — o6): 3. Pl. Prs. dyele fye 2042 (-6); „sich trennen von etw. (s ¢im): 3. Sg. Prs. dyely fye 675. den M ,,Tag‘‘: den 533, 1180 = N 11, BM 255, M 76; ASg. den
Glossar. 63 daleko Ado. ,,weit, entfernt": 935, 2171, 2324 — W 98. — Kompar. dale: dale 45, 343, 2292, N 66, BM 105, M 81, § 30. Damask M ,,Damaskus : G. Da- mafka 1966 = Damazka N 236. dan F ,Tribut': ASg. dan 150, 1030. — GPL. dany 234 (-i) ,,Steu- ern’. Daniel M ,, Daniel“: ISg. Danÿelem B 249 (3 silb.). dar M ,,Gabe, Geschenk: ASg. dar 251; G. daru 75; NPI. darzy 994 (dari); G. darow B 190; A. dary 1483; dary B 185, BM 321; I. dary BM 802. datiti impftiv. ,,beschenken“ (jdn. mit etw. — koho čím): 3. Sg. Prs. darzi 76 (-i); 3. Sg. Aor. darzy 1011, 1843 (-i). Darióv Adj. von Darius (3 silb.): ASg. F. daryowu 1896 — dariowu M 177; D. daryowye M 29. Darius mdnni. Eigenn. „Darius: à silbig: Darius 138, 946, 1104, 1290 — N 159, 1986 — N 271; Darius M 17, BM 30. — 2 silbig: Danus 943, 965 (event. 2222, wo aber auch Zsé gelesen werden kann). dati pftiv. I. „geben'“ (komu co = jdm. etw.): daty 131, 278, 2010; daty B 201; 3. Sg. Prs. da 291 (da); 3. Pl. dadye BM 285 (dadie); 2. Sg. Imper. day 748; 3. Sg. Aor. da 700, 1010, 2108; 3. Pl. dachu N 326; B 100; Prt. Prs., NPI.M. daducze N 449 (dadüce); Prf., NSg. M. daw 651, 931, 2217 — W 90; 3. Sg. Prf. dal 784, BM 187; 3. PI. daly 724 (dali); Prt. Prf. Pass., ASg. F. data 1948 (I. daniu: ać. ist nur das n- Part. belegt); 3. Sg. Prf. Pass. dana yeft 1495 (dana jest); dano 1eztN203;3. Prf. Pass.:dano338. — 2. dáti sé ,,sich geben, sich hinbege- ben“: 1. Pl. Prs. damy zie BM 240; 3. PI. Aor. dachu fye 2138 = W 53; 3. Sg. Plusquampf. dal zie bie N 85 (v takém znamení etwa „er war so průchtig ausgezogení“ s. Geb., Sl. 1, 210b). — 3. mit Dativ und Inf. lassen" : Inf. daty 64; 3. Sg. Prs. da N 241; 3. Sg. Imper. day 179; 2. Pl. dayte B 14; 1. Pl.daymes N 407 (dajmeż); 3. Pl. Impf. dadyechu 473 (dadiechu). — Prt. Prf., NSg. M. daw BM 76; NPI M. dawfye 449 (davse); 3. Sg. Prf. dal N 341; 3. Prf. Pass. dano 900. dávati impftiv. 1. ,geben": 3. Sg. Prs. dawa B 189 (-à); 1. Pl. dawame 746 (-áme); 2. Pl. dawate N 418 (-áte); 2. Sg. Imper. daway 280; 3. Sg. Impf. dawafye 150 (-ase); Prt. Prs, NPl. M. dawa- gycze 1030 (-ajice). — 2. , lassen’: Prt. Prs., NSg. M. dawagye 2077 (-ajé). — 3. dávati sé. mit Inf. ,,sich lassen: 2. Sg. Prs. dawas fye 1957 (-áš). dâveé M „„Bedriicker““ : dawczyc 1930 = dawczie N 223 (Gu. 3, 250 hostis). dávno Ado. „lange“: dawno BM $6. dávný Adj. „alt, uralí“: NSg. N. dawne 312, 661 (-é); I.M. dawnÿm B 250; NPl. N. dawna 1150 (-á); GPl. M. dawnich N 489 (= starych 2427); API. M. dawne 774 (-é). dei F ,,Tochter“: dezi B 272. déd M ,,GroBvater, Ahn, alter Mann'*: G.-ASg. dyeda 778, 1302; NPI. dyedowe 1488, 1492 (-ové); diedy N 446 = dyety 2352 (I. dédi). dódie M „Erbe: DSg. dyedycziu BM 327; VPl. dyedyczy 1300 (-i). dědičstvo N „Erbschaft, ererbter Besitz'*: ABSg. dyedyczftwo M 53 (= Gu. 6, 140 ,,patrios agros'*). d8dina F |, Erbschaft, Erbgut, Land‘: DSg. dyedynye 93 (vgl. Ulr. 201 sin lant); G. dyedyny BM 311 (-y). déj M ,Handlung': DSg. dyeyu BM 189; I. dyegem B 332 (dějem). dékovati impftiv. ,,danken'* (jdm. — komu): 1. Pl. Prs. dyekugem BM 241 (-ujem). délati impftiv. „machen: 3. Sę. Aor. dyela 2328 (-a; jézdu d. »dahinziehen'*). déle Ade. Komp. , linger: dele 180. déliti impftie. ,,teilen, trennen'* (etw. eon jdm. — co ot koho): 3. Sg. Prs. dyely 604 . — déliti sé: ,,sich teilen (in etw. — o6): 3. Pl. Prs. dyele fye 2042 (-6); „sich trennen von etw. (s ¢im): 3. Sg. Prs. dyely fye 675. den M ,,Tag‘‘: den 533, 1180 = N 11, BM 255, M 76; ASg. den
Strana 64
64 Glossar. 404, 199% = N 285; prvni den 2398 = № 440 ‚ат ersten Tage‘; G. dne 1767, 1768; dne toho 1183 = N 13 ,,an diesem Tage", áhnl. 1284 == M 153; ISg. dnem 675, 1861, N 203, BM 25; dnem 1351, N 318 „am Tage'; LSg. dny 1964 = dnu N 234 (dňu ist aus der 1. Hälfte des 14. Jh. belegt, während ein alter Beleg für dnu fehlt, s. Geb. III, 1, 412); dne in dne ny noez N 324 «eder bei Tage noch bei Nacht" (s. MVG. 4, 651), ebenso wedne ny wnoczy M 73; we dne N 475, B 307 „am Tage. — N Pl. dny 370 (1. М. с. mit Jir *^ dnové s. Geb. III, 1, 412); G. dny 1995, 2187, N 283 (dni); dnow B 281 (dnôv; dnech BM 284 I. dnów). dénie N ,das Tun": ASg. dyenye BM 203. desët F ,,zehn“‘: deffet 1259; A. 795, 1608 (desct); L. defety 165 (deséti aus desieti, i. R. auf jmieti 164). déšť M ,,Regen“: deft 2394; GSg. dezítyc 2033 (deště). děťátko N , Kindlein": dyetatko 308; GSg. dyetatka 722, 804; D. dyetatku 1919 — N 214. déteésky Adj. ,tapfer": dyeteczfky 2287 (Heim und Metrum fordern dětský s. d.; Krok 6, 393). détiny Adj. ,Kinder-": detynych 161 (-ych). détsky Adj. ,tapfer*: dyetfky 776 (vgl. 2287). dóvicć F ,,Mddchen'*: wyczy 783 (-i). diábel M ,,Teufel“: DSg. dyablu 666; IPI. dyably B 141 (2 silb.). dieka F ,,Dank': dyeka BM 247. — Ade. bezdyeky 1804 ,,wider Willen'* (bezdéky). dielo N „Werk, Arbeit; Tat‘: dyclo 525; ASg. dyelo 976; G. dyela 826, 974, N 367. @е № ,, Kind, Knabe, Jüngling": dyetye 151, 490, 2070; ASg. 1898 — N 179; D. dyetyety 968 (dietéti). — Plur. s.d. f. déti F. PI. ,, Kinder; Jungen'' : N. dye- ty 2062; G. dyety 597, 1775, 2067, N 184 (déti); A. dyety 1274, 1276, N 243; D. dyetem 878. dieti impftie. ,,sagen": 3. Pl. Prs. GPL. №. ASg. dye- dyegy 342 „man sagt‘ (deji); pftiv. 3. Sg. Prs. dÿe BM 137 (die). — impftie. ,,nennen'* (etw. — čemu, das Wie im Nom.): 3. Pl. Prs. dyegiu M 78 (déjià); Impf. dyechu 440, 1373, 1648, 2007; diechu N 292 (diechu). — 3. Sg. Prs. dyegye 2284 (nać) behólt Prusik bei, H. u. Vyb. lesen zděje (děje im Reim auf děje 2283 verbietet die Reimtechnik; zdieti nač ist unbelegt; H-P. lesen spěje zu speti, was auch unsicher ist). ieti sé zmpftiv. 1. „geschehn“: 3. Sg. Prs. dyege ffye 52, 1308, 465 (|. zdèje mit Jir. 1860, Krok 6, 344); dyegye ffye 315, 1778, 2283, 1998 — diege zie N 287 (dèje sć); 3. Sg. Prf. dalo fye gye 718; dalo zie N 28; dalo zie В 220 (dálo sé); 3. Sg. Копа. by fye dalo 2341 (jdm. — komu). — 2. „sich hinbegeben'* (wohin — kam): Inf. dyety fyc 2063 (dyety B 288 s. Jéti). — 8. „trdumen” (jdm. — komu): 3. Sg. Prí. dalo fye 768. dietky F. Pl. , Kinder; Jungen": A. dyetky 558, 874; G. dyetek 538 (dietek). dievka F , Mädchen“: A PL. dyewky 1885. div M ,Wunderbares, Wunder'': D Sg. dywu B 246. — dyw (scil. jest) 1857, 1903 ,,es ist wunderbar ' ;|dyw ot dywa 1882 (scil. jest), „es ist sehr wunderbar ; egl. dyw otdywa 2072; nadyw 1675 „bewunderungswiirdig”'. — to geft bezdywa BM 225 „das ist nicht verwunderlich‘‘ (ebenso = Gu. 6, 544 nec mirum; ähnlich bez dywa 62); by bylo bezdywa 2175 = W 69 „es wäre nicht wunderbar‘‘. diví Adj. ‚wild‘; GSg. F. dywie B 195 (-ie). diviti sé umpftio. „sich wundern‘‘ (über etw. — éemu): dywyty fye 1017; 3. Sg. Imper. dyw fye 1318; 2. dyws zie B 245 (divZ sé; Metri causa für diviž sé). divny Adj. ,,wunderbar, sonderbar'' : dywny M 48; NSg. F. dywna Ś 32 (divna); N.-ASg. N. dywne 890, 647 (myšlenie divné = superbiam der Glosse s. Prusik, Pram. 44); GSg. F. dywne 74, 782 (-é); dywno (scil. jest) „es ist wunderbar“ 1135, 1182 = N 18.
64 Glossar. 404, 199% = N 285; prvni den 2398 = № 440 ‚ат ersten Tage‘; G. dne 1767, 1768; dne toho 1183 = N 13 ,,an diesem Tage", áhnl. 1284 == M 153; ISg. dnem 675, 1861, N 203, BM 25; dnem 1351, N 318 „am Tage'; LSg. dny 1964 = dnu N 234 (dňu ist aus der 1. Hälfte des 14. Jh. belegt, während ein alter Beleg für dnu fehlt, s. Geb. III, 1, 412); dne in dne ny noez N 324 «eder bei Tage noch bei Nacht" (s. MVG. 4, 651), ebenso wedne ny wnoczy M 73; we dne N 475, B 307 „am Tage. — N Pl. dny 370 (1. М. с. mit Jir *^ dnové s. Geb. III, 1, 412); G. dny 1995, 2187, N 283 (dni); dnow B 281 (dnôv; dnech BM 284 I. dnów). dénie N ,das Tun": ASg. dyenye BM 203. desët F ,,zehn“‘: deffet 1259; A. 795, 1608 (desct); L. defety 165 (deséti aus desieti, i. R. auf jmieti 164). déšť M ,,Regen“: deft 2394; GSg. dezítyc 2033 (deště). děťátko N , Kindlein": dyetatko 308; GSg. dyetatka 722, 804; D. dyetatku 1919 — N 214. déteésky Adj. ,tapfer": dyeteczfky 2287 (Heim und Metrum fordern dětský s. d.; Krok 6, 393). détiny Adj. ,Kinder-": detynych 161 (-ych). détsky Adj. ,tapfer*: dyetfky 776 (vgl. 2287). dóvicć F ,,Mddchen'*: wyczy 783 (-i). diábel M ,,Teufel“: DSg. dyablu 666; IPI. dyably B 141 (2 silb.). dieka F ,,Dank': dyeka BM 247. — Ade. bezdyeky 1804 ,,wider Willen'* (bezdéky). dielo N „Werk, Arbeit; Tat‘: dyclo 525; ASg. dyelo 976; G. dyela 826, 974, N 367. @е № ,, Kind, Knabe, Jüngling": dyetye 151, 490, 2070; ASg. 1898 — N 179; D. dyetyety 968 (dietéti). — Plur. s.d. f. déti F. PI. ,, Kinder; Jungen'' : N. dye- ty 2062; G. dyety 597, 1775, 2067, N 184 (déti); A. dyety 1274, 1276, N 243; D. dyetem 878. dieti impftie. ,,sagen": 3. Pl. Prs. GPL. №. ASg. dye- dyegy 342 „man sagt‘ (deji); pftiv. 3. Sg. Prs. dÿe BM 137 (die). — impftie. ,,nennen'* (etw. — čemu, das Wie im Nom.): 3. Pl. Prs. dyegiu M 78 (déjià); Impf. dyechu 440, 1373, 1648, 2007; diechu N 292 (diechu). — 3. Sg. Prs. dyegye 2284 (nać) behólt Prusik bei, H. u. Vyb. lesen zděje (děje im Reim auf děje 2283 verbietet die Reimtechnik; zdieti nač ist unbelegt; H-P. lesen spěje zu speti, was auch unsicher ist). ieti sé zmpftiv. 1. „geschehn“: 3. Sg. Prs. dyege ffye 52, 1308, 465 (|. zdèje mit Jir. 1860, Krok 6, 344); dyegye ffye 315, 1778, 2283, 1998 — diege zie N 287 (dèje sć); 3. Sg. Prf. dalo fye gye 718; dalo zie N 28; dalo zie В 220 (dálo sé); 3. Sg. Копа. by fye dalo 2341 (jdm. — komu). — 2. „sich hinbegeben'* (wohin — kam): Inf. dyety fyc 2063 (dyety B 288 s. Jéti). — 8. „trdumen” (jdm. — komu): 3. Sg. Prí. dalo fye 768. dietky F. Pl. , Kinder; Jungen": A. dyetky 558, 874; G. dyetek 538 (dietek). dievka F , Mädchen“: A PL. dyewky 1885. div M ,Wunderbares, Wunder'': D Sg. dywu B 246. — dyw (scil. jest) 1857, 1903 ,,es ist wunderbar ' ;|dyw ot dywa 1882 (scil. jest), „es ist sehr wunderbar ; egl. dyw otdywa 2072; nadyw 1675 „bewunderungswiirdig”'. — to geft bezdywa BM 225 „das ist nicht verwunderlich‘‘ (ebenso = Gu. 6, 544 nec mirum; ähnlich bez dywa 62); by bylo bezdywa 2175 = W 69 „es wäre nicht wunderbar‘‘. diví Adj. ‚wild‘; GSg. F. dywie B 195 (-ie). diviti sé umpftio. „sich wundern‘‘ (über etw. — éemu): dywyty fye 1017; 3. Sg. Imper. dyw fye 1318; 2. dyws zie B 245 (divZ sé; Metri causa für diviž sé). divny Adj. ,,wunderbar, sonderbar'' : dywny M 48; NSg. F. dywna Ś 32 (divna); N.-ASg. N. dywne 890, 647 (myšlenie divné = superbiam der Glosse s. Prusik, Pram. 44); GSg. F. dywne 74, 782 (-é); dywno (scil. jest) „es ist wunderbar“ 1135, 1182 = N 18.
Strana 65
Glossar. 65 divoky Adj. ,,wild": dywoky 1620. dle 7. F ,,Lànge": ISg.dly 689 ,der Lánge nach" (dM). — 2. Própos. c. Gen. ,um — willen". Dem Subst. nachgestellt BM 222; zwischen Adj. und Subst. gestellt B 172, 271. dlíti impftie. ,,zôgern““: (mit etw. — Gim): 3. Sg. Imper. dh B M 339 (dli). dlühy Adj. , Jang": ASg. M. dluhy M 87; GSg. F. dluhe B 179 (dlühé); ASg. N. dluhe B M 208 (etwa ,,saum- selig‘). — Adv. dlüho „lange Zeit‘: dluho 594, 879; na-dlüzé dss.: na- dluzye 1642, 1958. dnes Ado. , heute’: dnes 1146, 1869, N 287, BM 89; dnef M 3. do Präpos. c. Gen. 1. die Hinbewe- gung zu einem Gegenstand bezeich- nend „nach etwas zu, hinwürts'' : 704, 1176 — N 7,1967 — N 236 (do — k), 2329 = W 103. — 2. die örtliche oder zeitliche Grenze bezeichnend: 839, 1110, 1599 (9silb. Vers; Prusik |. po pést; Jar. /* w druha, was un- móglich ist), 1768, BM 258; do fmrti raniti 1597 „zu Tode ver- wunden‘‘; in der Bedeutung „etwa“ do sta 1640. — 3. das Eindringen in das Innere eines Gegenstandes be- zeichnend (= v c. Akk. s. MVG. 4, 396f., LF.9, 125): 486, 926 (rozkáza do stanóv ,,r befahl ins Lager zu gehn'' ), 1563, 2151 (do Lybie, v zemi taka). — 4. jest mi do čeho „ich habe Lust zu etw.": 1365, 2448; co jest do toho „was hat das für einen Zweck, was nützt das, «was liegt daran!": 1091, 2260, 2268, BM 12. doba F 1. ,Zeitabschnitt, Zeit": wtu dobu „zu der Zeit, damals'* 122, 466, 583, 2405, N 130, B 63, 70, BM 1, M 76; wtaku dobu 155 „zu solcher Zeit‘ (danach verbessert Prusik den 7silbigen V. 751). — wnyuzto dobu 2330 = wnufto dobu N 369 = wnyuzto dobu W 104, wnyz dobu S$ 60 „zu welcher Zeit, als‘. — 2. »Alter": LSg. dobye 90, 979 (= Gu. 2, 26 aetati). dobrati 8& pftiv. ,,etw. erreichen (čeho): dobraty fye 1816. dobfé Adv. ,,gut, wohl'*: dobrzie 162, 275, 1514, W 25; dobrzye 380, 1444, 2089; dobrfie BM 123, 253; dobrze 235 (dobře). Trautmann, Alexandreis, dobro, dobré N „das Gute, das Gut‘: NSg. dobre 504; G. dobra 140; dobreho 167, 549, 1907, B 21 (dobré- ho); ZSg. dobrym 504, 1994 (do- brym). dobrodrustvo N ,, T'apferkeit“: ASg. dobrodruftwo 1825. dobrodruzni Adj. ,,ritterlich“: GSg. F. dobrodrufnÿe B 172 (-ie). dobrost F ,,Güte‘““: dobroft 1928. dobrota F dss.: LSg. dobrotÿe B 263 (dobroté). dobrotivf Adj. ,,gütig^: (zu jdm. — ke komu): dobrotyw M 107. dobrý Adj. „gut, tüchtig, tapfer“ (auch substantieiert): dobry 336; dobry B 389, BM 194; NSg. F. dobra 1685, 1824, 1929 (dobrá); ASg. N. dobre BM 239; GSg. N. dobreho 198, 1502; LSg. N. dobrem N 124 (-ém); NPI. F. dobre 2272 (-é); LPI. F. dobrich 54 (-ych); A Pl. M. dobre 236 (dobré). dobytek M ,, Vieh": ASg. 269. dobyti pftiv. I. „erwerben, erlangen‘‘ (etw. — mit Akk. 115, 1157, Gen. 436, 1165, 1871): 2. Sg. Prs. dobudes 280, 1871; 1. Sg. dobudu 1165; 3. Sg. dobude 1157; 3. Sg. Aor. doby 115, 786 (786 ,erzeugte'*); Pl. dobychu 436. — 2. ,,erobern'* (etw. — écho; 268 Akk. Reimes wegen): Inf. dobyty 1054, M 6; 2. Sg. Prs. dobudcs 268; 3. Sg. Aor. doby 1145, N 252, M 65; 3. Pl. dobychu 2051 = dobichu W 8. — 3. Sg. Prf. Pass. dobyto 815. dobjvati impftio: 1. erlangen" (Geho — etw.): 3. Sg. Prs. dobywa 1940 (dobyvá). — 2. ,,erobern'' ( etw.— écho): dobywaty 426, 457; 3. PI. Kond. Prs. aby dobywaly 1171 = N 1 (dobyvali); 3. Sg. Prf. dobywal M 70 ,,zu überwinden versuchte““ (vgl. prémoci 72). doéekati pftiv. ,,erwarten": docze- katy 591. dohoditi pftiv. ,,zuwerfen, zukommen lassen, verschaffen’ (jdm. etw. — komu čeho): 2. Sg. Prs. dohodys 1956 (-díš); 3. Sg. Aor. dohody 761 (-di); 2. Sg. Prf. dohodýl zí BM 39 (dohodil jsi); dohodyl M 119 scil. aby 3. Sg. Kond. Prs. (vgl. Gu. 7, 5
Glossar. 65 divoky Adj. ,,wild": dywoky 1620. dle 7. F ,,Lànge": ISg.dly 689 ,der Lánge nach" (dM). — 2. Própos. c. Gen. ,um — willen". Dem Subst. nachgestellt BM 222; zwischen Adj. und Subst. gestellt B 172, 271. dlíti impftie. ,,zôgern““: (mit etw. — Gim): 3. Sg. Imper. dh B M 339 (dli). dlühy Adj. , Jang": ASg. M. dluhy M 87; GSg. F. dluhe B 179 (dlühé); ASg. N. dluhe B M 208 (etwa ,,saum- selig‘). — Adv. dlüho „lange Zeit‘: dluho 594, 879; na-dlüzé dss.: na- dluzye 1642, 1958. dnes Ado. , heute’: dnes 1146, 1869, N 287, BM 89; dnef M 3. do Präpos. c. Gen. 1. die Hinbewe- gung zu einem Gegenstand bezeich- nend „nach etwas zu, hinwürts'' : 704, 1176 — N 7,1967 — N 236 (do — k), 2329 = W 103. — 2. die örtliche oder zeitliche Grenze bezeichnend: 839, 1110, 1599 (9silb. Vers; Prusik |. po pést; Jar. /* w druha, was un- móglich ist), 1768, BM 258; do fmrti raniti 1597 „zu Tode ver- wunden‘‘; in der Bedeutung „etwa“ do sta 1640. — 3. das Eindringen in das Innere eines Gegenstandes be- zeichnend (= v c. Akk. s. MVG. 4, 396f., LF.9, 125): 486, 926 (rozkáza do stanóv ,,r befahl ins Lager zu gehn'' ), 1563, 2151 (do Lybie, v zemi taka). — 4. jest mi do čeho „ich habe Lust zu etw.": 1365, 2448; co jest do toho „was hat das für einen Zweck, was nützt das, «was liegt daran!": 1091, 2260, 2268, BM 12. doba F 1. ,Zeitabschnitt, Zeit": wtu dobu „zu der Zeit, damals'* 122, 466, 583, 2405, N 130, B 63, 70, BM 1, M 76; wtaku dobu 155 „zu solcher Zeit‘ (danach verbessert Prusik den 7silbigen V. 751). — wnyuzto dobu 2330 = wnufto dobu N 369 = wnyuzto dobu W 104, wnyz dobu S$ 60 „zu welcher Zeit, als‘. — 2. »Alter": LSg. dobye 90, 979 (= Gu. 2, 26 aetati). dobrati 8& pftiv. ,,etw. erreichen (čeho): dobraty fye 1816. dobfé Adv. ,,gut, wohl'*: dobrzie 162, 275, 1514, W 25; dobrzye 380, 1444, 2089; dobrfie BM 123, 253; dobrze 235 (dobře). Trautmann, Alexandreis, dobro, dobré N „das Gute, das Gut‘: NSg. dobre 504; G. dobra 140; dobreho 167, 549, 1907, B 21 (dobré- ho); ZSg. dobrym 504, 1994 (do- brym). dobrodrustvo N ,, T'apferkeit“: ASg. dobrodruftwo 1825. dobrodruzni Adj. ,,ritterlich“: GSg. F. dobrodrufnÿe B 172 (-ie). dobrost F ,,Güte‘““: dobroft 1928. dobrota F dss.: LSg. dobrotÿe B 263 (dobroté). dobrotivf Adj. ,,gütig^: (zu jdm. — ke komu): dobrotyw M 107. dobrý Adj. „gut, tüchtig, tapfer“ (auch substantieiert): dobry 336; dobry B 389, BM 194; NSg. F. dobra 1685, 1824, 1929 (dobrá); ASg. N. dobre BM 239; GSg. N. dobreho 198, 1502; LSg. N. dobrem N 124 (-ém); NPI. F. dobre 2272 (-é); LPI. F. dobrich 54 (-ych); A Pl. M. dobre 236 (dobré). dobytek M ,, Vieh": ASg. 269. dobyti pftiv. I. „erwerben, erlangen‘‘ (etw. — mit Akk. 115, 1157, Gen. 436, 1165, 1871): 2. Sg. Prs. dobudes 280, 1871; 1. Sg. dobudu 1165; 3. Sg. dobude 1157; 3. Sg. Aor. doby 115, 786 (786 ,erzeugte'*); Pl. dobychu 436. — 2. ,,erobern'* (etw. — écho; 268 Akk. Reimes wegen): Inf. dobyty 1054, M 6; 2. Sg. Prs. dobudcs 268; 3. Sg. Aor. doby 1145, N 252, M 65; 3. Pl. dobychu 2051 = dobichu W 8. — 3. Sg. Prf. Pass. dobyto 815. dobjvati impftio: 1. erlangen" (Geho — etw.): 3. Sg. Prs. dobywa 1940 (dobyvá). — 2. ,,erobern'' ( etw.— écho): dobywaty 426, 457; 3. PI. Kond. Prs. aby dobywaly 1171 = N 1 (dobyvali); 3. Sg. Prf. dobywal M 70 ,,zu überwinden versuchte““ (vgl. prémoci 72). doéekati pftiv. ,,erwarten": docze- katy 591. dohoditi pftiv. ,,zuwerfen, zukommen lassen, verschaffen’ (jdm. etw. — komu čeho): 2. Sg. Prs. dohodys 1956 (-díš); 3. Sg. Aor. dohody 761 (-di); 2. Sg. Prf. dohodýl zí BM 39 (dohodil jsi); dohodyl M 119 scil. aby 3. Sg. Kond. Prs. (vgl. Gu. 7, 5
Strana 66
66 Glossar. 298f.: oro ... ut ... mihi ... ex- tremi non invideantur honores). dojéti pftiv. „bis wohin gefahren kommen, geraten" : dogyety 2168 = dogety W 62, 2172 = W 66; 3. Pl. Aor. dogyedu 1485 (dojédu). dojieti pftiv. in 3. Sg. Prs. nedoyme ffobye wyery 672 „er wird sich nicht getrauen". dojiti pftiv. ,, kommen zu, gelangen; erlangen, erreichen" (etw. — éeho): dogyty 1289 = dogıtı N 158; 1. PI. Prs. doydem 839 (dojdem); 3. Sg. Aor. dogyde 450 (dojide); 3. Sg. Pry. doffel 337, 403; doffyel 1139; doffal 1643 (-8al s. Geb. III, 2, 143). — doffel 187 ,,wuchs aus'' (Geb., Sl. 1, 284). dokonati pfiiv. ,,vollenden‘“ (etw. — co): 3. Sg. Aor. dokona 1127; 3. Sg. Prf. dokonal geft 790. dokontéti pftiv. ,,beendigen‘“ (etw. — co): Prt. Prf., NSg. M. dokonchzaw BM 53 (dokoncav). dól M ,,Grube, Tal" : NSg. duol 1727; PI. doly 1746 (doli): L. dolech M 90. — N$g. duol 1727. dole F ,Glück': 1Sg. zdoly 1419 (z doli) „mit Erfolg'* s. Geb., SI. 1, 287f. — Fiir z-doly — z-dolu, das Geb. alternativ vorschldgt, ist ein Beleg erst vom Ende des 15. Jh., im Mam. B., vorhanden. dolititi pftiv. ‚beweisen‘: 3. Pl. Aor. dolyczichu 2426 (dolíčichu). dolév Ady. „herab, herunter““: dolow 189, 2274, N 454. dolożiti pftiv. ,,aufschieben" (etw. bis wohin — co Geho): 3. Du. Aor. dolofifta BM 204 (dolozista) — dolo£iti sé ,,sich berufen, zu Rate ziehen'* (etw. — 6éeho): 3. Sg. Aor. doloz ffye 111. dóm M „Haus: dom B 147; ASg. dom 1656; L. domu 107, 1006, 1022, 2451; G. domu 536, 597. doma Ade. ,zu Hause‘‘: 538, 1272. domnieti sé p/tiv. ,,meinen, glauben“ : 3. Sg. Kond. Prs. by fye domnyel 957.— 1. Du. Prf. domnyela zzuíe zíe BM 18 (domnéla jsvè së) mit lepse (s. d.) ,,dabei hat uns die beste Ab- sicht geleitet“ (s. LF. 10, 281 N. 1) — ,,sich bedenken‘‘: 3. Pl. Kond. Prs. by fye domnyely 2135 — W 50. domnievati sé, domiiávati sÉ impftiv. „meinen, vermuten‘ (etw. — 6eho): Prt. Prs., NSg. M. domnyewagye fye 1185 — domnawagye zie N 16. domév Ady. ,,nach Hause": domow 1121, B 211. domovnicé F ,,Haushälterin‘‘: do- mownycze 1112, 2345 (-ice). dómysl M ,,Meinung, Einsicht‘: GSg. domÿzla BM 197 (podlé l’ud- ského d. ,,entsprechend der Einsicht der Menschen, weil man die rechte Zeit noch nicht gekommen glaubt" s. Geb., Sl. 1, 296). domysliti sé pftiv. ,,beschliefen, beabsichtigen'* (etw. — éeho): 3. Sg. Aor. domyíly fye 1439 (Gu. 2, 415 secum deliberat). domÿésleti sé impfiiv. ,,vermuten, arg- wôhnen‘‘: 3. Sg. Kond. Prs. by zie domyfflel B 315. doñadZ Konj.: donads BM 42; do- nyadzto 2230 ,,so lange als, wihrend‘. — donadz ne 847; donyadz ne 1923 = donads ne JV 215; donadz ne S 92f. „so lange nicht, bis". dopomoci pítiv. ,,nachhelfen" : (mit etw. — cim): dopomoczy 574. dopraviti p/tiv. ,,jdn. zu etw. bringen, jdm. zu etw. eerhelfen'* (koho éeho): 3. Sg. Prs. doprawy 2358 (-i s. LF. 12, 283). dopustiti sé pftie. „etwas Bóses be- gehn, sich versündigen‘‘ (mit etw. — cim): 1. Sg. Prf. zem zíc dopuzztýl BM 297 (jsem sé dopustil). dosáhati ımpftiv. „greifen“ (nach etw. — čeho): 3. Sg. Prs. doffyeha 1815 (dosiehá f. dosáhá Reimes willen). dosähnüti pftiv. „erreichen, treffen‘‘ (auf jdn. — koho; etw. — éeho): 3. Sg. Prs. dofyehne 2403, 2325 = dofiehne W 99 (vgl. N 362); 3. Sg. Prs. doftyhne 492: der Reim fordert dosiehne (Arch. 10, 588; LF. 12, 280f).— Prt. Prs., NSg. M. dofahna 1473 (-sahna). dosieei pftie. ,,erreichen, ergreifen““ (etw. — Geho): doffyeczi 200, 2112; dofyeczy 2311 = dozieci N 350; 3. Sg. Aor. dofyezye 2327 = do- fyeze W 101 (doséze); 3. Pl. Aor. dofyehu 575 (doséhü f. -sahü Reimes willen); 3. Sg. Plusquampf. byefye
66 Glossar. 298f.: oro ... ut ... mihi ... ex- tremi non invideantur honores). dojéti pftiv. „bis wohin gefahren kommen, geraten" : dogyety 2168 = dogety W 62, 2172 = W 66; 3. Pl. Aor. dogyedu 1485 (dojédu). dojieti pftiv. in 3. Sg. Prs. nedoyme ffobye wyery 672 „er wird sich nicht getrauen". dojiti pftiv. ,, kommen zu, gelangen; erlangen, erreichen" (etw. — éeho): dogyty 1289 = dogıtı N 158; 1. PI. Prs. doydem 839 (dojdem); 3. Sg. Aor. dogyde 450 (dojide); 3. Sg. Pry. doffel 337, 403; doffyel 1139; doffal 1643 (-8al s. Geb. III, 2, 143). — doffel 187 ,,wuchs aus'' (Geb., Sl. 1, 284). dokonati pfiiv. ,,vollenden‘“ (etw. — co): 3. Sg. Aor. dokona 1127; 3. Sg. Prf. dokonal geft 790. dokontéti pftiv. ,,beendigen‘“ (etw. — co): Prt. Prf., NSg. M. dokonchzaw BM 53 (dokoncav). dól M ,,Grube, Tal" : NSg. duol 1727; PI. doly 1746 (doli): L. dolech M 90. — N$g. duol 1727. dole F ,Glück': 1Sg. zdoly 1419 (z doli) „mit Erfolg'* s. Geb., SI. 1, 287f. — Fiir z-doly — z-dolu, das Geb. alternativ vorschldgt, ist ein Beleg erst vom Ende des 15. Jh., im Mam. B., vorhanden. dolititi pftiv. ‚beweisen‘: 3. Pl. Aor. dolyczichu 2426 (dolíčichu). dolév Ady. „herab, herunter““: dolow 189, 2274, N 454. dolożiti pftiv. ,,aufschieben" (etw. bis wohin — co Geho): 3. Du. Aor. dolofifta BM 204 (dolozista) — dolo£iti sé ,,sich berufen, zu Rate ziehen'* (etw. — 6éeho): 3. Sg. Aor. doloz ffye 111. dóm M „Haus: dom B 147; ASg. dom 1656; L. domu 107, 1006, 1022, 2451; G. domu 536, 597. doma Ade. ,zu Hause‘‘: 538, 1272. domnieti sé p/tiv. ,,meinen, glauben“ : 3. Sg. Kond. Prs. by fye domnyel 957.— 1. Du. Prf. domnyela zzuíe zíe BM 18 (domnéla jsvè së) mit lepse (s. d.) ,,dabei hat uns die beste Ab- sicht geleitet“ (s. LF. 10, 281 N. 1) — ,,sich bedenken‘‘: 3. Pl. Kond. Prs. by fye domnyely 2135 — W 50. domnievati sé, domiiávati sÉ impftiv. „meinen, vermuten‘ (etw. — 6eho): Prt. Prs., NSg. M. domnyewagye fye 1185 — domnawagye zie N 16. domév Ady. ,,nach Hause": domow 1121, B 211. domovnicé F ,,Haushälterin‘‘: do- mownycze 1112, 2345 (-ice). dómysl M ,,Meinung, Einsicht‘: GSg. domÿzla BM 197 (podlé l’ud- ského d. ,,entsprechend der Einsicht der Menschen, weil man die rechte Zeit noch nicht gekommen glaubt" s. Geb., Sl. 1, 296). domysliti sé pftiv. ,,beschliefen, beabsichtigen'* (etw. — éeho): 3. Sg. Aor. domyíly fye 1439 (Gu. 2, 415 secum deliberat). domÿésleti sé impfiiv. ,,vermuten, arg- wôhnen‘‘: 3. Sg. Kond. Prs. by zie domyfflel B 315. doñadZ Konj.: donads BM 42; do- nyadzto 2230 ,,so lange als, wihrend‘. — donadz ne 847; donyadz ne 1923 = donads ne JV 215; donadz ne S 92f. „so lange nicht, bis". dopomoci pítiv. ,,nachhelfen" : (mit etw. — cim): dopomoczy 574. dopraviti p/tiv. ,,jdn. zu etw. bringen, jdm. zu etw. eerhelfen'* (koho éeho): 3. Sg. Prs. doprawy 2358 (-i s. LF. 12, 283). dopustiti sé pftie. „etwas Bóses be- gehn, sich versündigen‘‘ (mit etw. — cim): 1. Sg. Prf. zem zíc dopuzztýl BM 297 (jsem sé dopustil). dosáhati ımpftiv. „greifen“ (nach etw. — čeho): 3. Sg. Prs. doffyeha 1815 (dosiehá f. dosáhá Reimes willen). dosähnüti pftiv. „erreichen, treffen‘‘ (auf jdn. — koho; etw. — éeho): 3. Sg. Prs. dofyehne 2403, 2325 = dofiehne W 99 (vgl. N 362); 3. Sg. Prs. doftyhne 492: der Reim fordert dosiehne (Arch. 10, 588; LF. 12, 280f).— Prt. Prs., NSg. M. dofahna 1473 (-sahna). dosieei pftie. ,,erreichen, ergreifen““ (etw. — Geho): doffyeczi 200, 2112; dofyeczy 2311 = dozieci N 350; 3. Sg. Aor. dofyezye 2327 = do- fyeze W 101 (doséze); 3. Pl. Aor. dofyehu 575 (doséhü f. -sahü Reimes willen); 3. Sg. Plusquampf. byefye
Strana 67
Glossar. 67 doffahl 1692 (biese dosahl: , hatte getroffen““ d. i. Filota den Neguzar); — doífyeczi smyflem čeho 10 „etw. begreifen". doslySéti p/tiv. ,,vollends vernehmen, ganz hören“ : 3. Sg. Impf. dozzlhiffieffe B 306 (doslyšieše). dospóły Adj. „reif, fůhig““ (zu etwas — k čemu): dofpyely 1674. — dospéle Adv». ,,eollstándig'' : dofpyele 584, 1454. dospéti pftie. ,fertig, reif werden": 3. Pl. Aor. dofpyechu 1403 (dospé- chu); 3. Sg. Prf. dospyelo 975; 3. Pl. dofpyely 520 (dospëli; ,,welche in irgend einer Beziehung zum Kriege nicht taugten‘“ s. Geb., Sl. 1, 306); 3. Sg. Plusquampf. byl dofpyel 1404 (dospél); bye dofpyelo 524; Prt. Prf., NSg. M. dofpyew 1399 (dospév). dostati sč pfii. „zu Teil werden, ergehen, gelingen" (komu —jdm.): 3. Sg. Prs. doftane fye 596; 3. Sg. Aor. dofta ffye 1120, 1712; 3. Sg. Prf. doftalo fye 1137; Š 52; 3. Sg. Kond. Prs. by fye doftalo 767. dostáti impftie. ,,einer Sache würdig sein, etw. verdienen" (Ceho): 1. Sg. Prs. doztoyu BM 81 (dostoju). dosti Adv. „genug'*: dofty 136 (|. M. c. dost, vor ot), 589, 757, 1182; dozty M 13, 255; dozty B 36; dofcy B 179. dóstojenstvie und -stvo N ,,Würdig- keit, Würde, Verdienst‘: | GSg. doftogyenftwye 1844; doftoyen- ftwa B 186 (se ćstiu d. jeho „um sein Verdienst recht zu ehren‘‘). dóstojný Adj. ,,würdig, wert‘“ (einer Sache — éeho): doftogen 700, 845; NSg. F. doftoyna 1307 (dôstojna); NPI. M. doftoyny 240 (dôstojni). dostüpiti pftiv. ,,etw. erreichen, er- leiden‘‘ (čeho): 1. Pl. Prs. doftupym 429 (-im). dotad Ad». ,,so lange'' : 669, 2328. — dotud B 209. dotáhnüti pftiv. ,,vollenden'' (etw. — čeho): 3. Du. Kond. Prs. by dotyehla BM 60 (dotiehla f. -táhla Reimes wegen). dotázati sé pftiv. „erfragen, befra- gen" (etw. — ¢&eho): 3. Sg. Aor. dotaza fye 2743 (-a). — „etw. zu etw. gebrauchen'“ (čeho nač): 2. Sg. Prs. dotyezes fye 985 (dotiežeš); 3. Sg. dotyeze fye 989 (dotieZe; Subjekt ist nikte 988). dotknüti pftiv. „einen Vorwurf machen‘‘ (jdm. — koho, wegen einer Sache — v Gem): 3. Pl. Prs. do- tknu 28 (dotknü). dotFieti sb pftiv. ,,sich drüngend ge- langen zu‘ (6eho): Prt. Prs., NSg. M. dotra zie BM 163. doufati impftie. ,, Vertrauen haben‘“ (zu jdm. — ke komu): 1. Sg. Prs. douphayu B M 124 (doufaju 4silbig). dovrci pftiv. „bis wohin werfen‘: dowrezy 578. dozFieti pftiv. „bis wohin sehen, etw. erblicken" (éeho): dozrzyety 2458. doŻdati pftiv. „erwarten'*: dozdaczy dróha F char“: ASg. drahu 1407. drahota F „großer Wert, Kostbar- Кей‘: GSg. drahothy B 196 (drahoty); ZSg. drahotu N 110 (drahotüû). drahý Adj. „teuer, kostbar‘‘: NSg. N. drahe 625 (-é); LSg. N. drahem N 84 (-ém); ASg. F. drahu 1878 (-û). — Kompar., NSg. M. drazy 627 (drazi); N. drazye 1860, 1909 = drase N 198 (draze). dražiti ımpftiv. ‚schätzen, wert- schátzení* (etw. — co): 3. Sg. Prs. drazy 626 (-i). dféve Adv. ,,früher‘“: drzewe N 224; drfewe BM 224; drzyewe 1521. — dřieve nez ,,bevor, ehe“: drzyewe 1521, 1588, 2051 — W 8, 2187, M 65. — Superl. Ade. najdfieve „am frühsten‘‘: naydrzyewe M 18. dfevni Adj. ,,einstig, früher“: ASg. M. drzyewny 638; GSg. F. drzyew- nye 2432 (drevnie); LSg. N. drzew- nyem N 242 (dfevniem). dfévo N , Baum": GSg. drzyewa 2156; D. drzyewu 734. dfieti impftie. ,schàlen, schinden'': 3. Sg. Prf. drfiel B 177 (drél). dFietiti (oder dfetiti) impftiv. etwa ,,locken‘“ (k sobë ,,zu dir‘): 2. Sg. Prs. drzyetis 1954 (vgl. slovak. dretiti ,,vábiti" Kott 6, 139; Krok 7, 16; Geb., Sl. 1, 335). d¥iemati impftiv. ,,schlummern'"': Prt. Prs., NSg. M. drzyemye 2445 (dřiemě). 5°
Glossar. 67 doffahl 1692 (biese dosahl: , hatte getroffen““ d. i. Filota den Neguzar); — doífyeczi smyflem čeho 10 „etw. begreifen". doslySéti p/tiv. ,,vollends vernehmen, ganz hören“ : 3. Sg. Impf. dozzlhiffieffe B 306 (doslyšieše). dospóły Adj. „reif, fůhig““ (zu etwas — k čemu): dofpyely 1674. — dospéle Adv». ,,eollstándig'' : dofpyele 584, 1454. dospéti pftie. ,fertig, reif werden": 3. Pl. Aor. dofpyechu 1403 (dospé- chu); 3. Sg. Prf. dospyelo 975; 3. Pl. dofpyely 520 (dospëli; ,,welche in irgend einer Beziehung zum Kriege nicht taugten‘“ s. Geb., Sl. 1, 306); 3. Sg. Plusquampf. byl dofpyel 1404 (dospél); bye dofpyelo 524; Prt. Prf., NSg. M. dofpyew 1399 (dospév). dostati sč pfii. „zu Teil werden, ergehen, gelingen" (komu —jdm.): 3. Sg. Prs. doftane fye 596; 3. Sg. Aor. dofta ffye 1120, 1712; 3. Sg. Prf. doftalo fye 1137; Š 52; 3. Sg. Kond. Prs. by fye doftalo 767. dostáti impftie. ,,einer Sache würdig sein, etw. verdienen" (Ceho): 1. Sg. Prs. doztoyu BM 81 (dostoju). dosti Adv. „genug'*: dofty 136 (|. M. c. dost, vor ot), 589, 757, 1182; dozty M 13, 255; dozty B 36; dofcy B 179. dóstojenstvie und -stvo N ,,Würdig- keit, Würde, Verdienst‘: | GSg. doftogyenftwye 1844; doftoyen- ftwa B 186 (se ćstiu d. jeho „um sein Verdienst recht zu ehren‘‘). dóstojný Adj. ,,würdig, wert‘“ (einer Sache — éeho): doftogen 700, 845; NSg. F. doftoyna 1307 (dôstojna); NPI. M. doftoyny 240 (dôstojni). dostüpiti pftiv. ,,etw. erreichen, er- leiden‘‘ (čeho): 1. Pl. Prs. doftupym 429 (-im). dotad Ad». ,,so lange'' : 669, 2328. — dotud B 209. dotáhnüti pftiv. ,,vollenden'' (etw. — čeho): 3. Du. Kond. Prs. by dotyehla BM 60 (dotiehla f. -táhla Reimes wegen). dotázati sé pftiv. „erfragen, befra- gen" (etw. — ¢&eho): 3. Sg. Aor. dotaza fye 2743 (-a). — „etw. zu etw. gebrauchen'“ (čeho nač): 2. Sg. Prs. dotyezes fye 985 (dotiežeš); 3. Sg. dotyeze fye 989 (dotieZe; Subjekt ist nikte 988). dotknüti pftiv. „einen Vorwurf machen‘‘ (jdm. — koho, wegen einer Sache — v Gem): 3. Pl. Prs. do- tknu 28 (dotknü). dotFieti sb pftiv. ,,sich drüngend ge- langen zu‘ (6eho): Prt. Prs., NSg. M. dotra zie BM 163. doufati impftie. ,, Vertrauen haben‘“ (zu jdm. — ke komu): 1. Sg. Prs. douphayu B M 124 (doufaju 4silbig). dovrci pftiv. „bis wohin werfen‘: dowrezy 578. dozFieti pftiv. „bis wohin sehen, etw. erblicken" (éeho): dozrzyety 2458. doŻdati pftiv. „erwarten'*: dozdaczy dróha F char“: ASg. drahu 1407. drahota F „großer Wert, Kostbar- Кей‘: GSg. drahothy B 196 (drahoty); ZSg. drahotu N 110 (drahotüû). drahý Adj. „teuer, kostbar‘‘: NSg. N. drahe 625 (-é); LSg. N. drahem N 84 (-ém); ASg. F. drahu 1878 (-û). — Kompar., NSg. M. drazy 627 (drazi); N. drazye 1860, 1909 = drase N 198 (draze). dražiti ımpftiv. ‚schätzen, wert- schátzení* (etw. — co): 3. Sg. Prs. drazy 626 (-i). dféve Adv. ,,früher‘“: drzewe N 224; drfewe BM 224; drzyewe 1521. — dřieve nez ,,bevor, ehe“: drzyewe 1521, 1588, 2051 — W 8, 2187, M 65. — Superl. Ade. najdfieve „am frühsten‘‘: naydrzyewe M 18. dfevni Adj. ,,einstig, früher“: ASg. M. drzyewny 638; GSg. F. drzyew- nye 2432 (drevnie); LSg. N. drzew- nyem N 242 (dfevniem). dfévo N , Baum": GSg. drzyewa 2156; D. drzyewu 734. dfieti impftie. ,schàlen, schinden'': 3. Sg. Prf. drfiel B 177 (drél). dFietiti (oder dfetiti) impftiv. etwa ,,locken‘“ (k sobë ,,zu dir‘): 2. Sg. Prs. drzyetis 1954 (vgl. slovak. dretiti ,,vábiti" Kott 6, 139; Krok 7, 16; Geb., Sl. 1, 335). d¥iemati impftiv. ,,schlummern'"': Prt. Prs., NSg. M. drzyemye 2445 (dřiemě). 5°
Strana 68
68 Glossar. drievie N „die Bäume‘: drzyewe dfiezha F ,,Splitter“: NPl. drzyzhy 1577 (drizhy; ogl. Gu. 3, 36f.). drobi M. Pl. ,,Eingeweide": droby 1752. druh M „,Genosse, Freund": druhy 259 (Reimes wegen für druh); IS. druhem N 268. — druh druha „einander‘‘ 1811, 1815; druh druhu D. 654, B 44; druh z druhem 1560 und druh przed druhem 7. M 79. — druh druzczye M 23 „„einander“ (druzcó G. = druha). druhde Ado. „„stellenweise“: 1728. druhý Adj. „der andere, zweite“: druhy 1749; druhi B 117; NSg. F. druha 254 (-á); ASg. N. druhe 226 (-6); F. druhu 738, 1707, B 301 (-à); G.-ASg. M. druheho 1599; GSg. M. druheho 7284 — N 153 (-ého); GSg. F. druhe 1149, 1644, BM 204; NPI. M. druz 42, 1766, 20381 (4). — druhy po deséti ,,zwôlfter“: ASg. N. druhe 165. druZ6 N ,,Geliebter, Gatte“: ASg. drusie N 172. — ,,Ehefrau ^: NSg. druzye 805. drzý Adj. ,,eerwegen, kühn'' : drz 369. drZéti impftie. ,,halten"* (etw. — co): 1. Sg. Prs. drzy 998, 1020 (drži); 3. Sg. drzy 1397 (drzi); Prt. Prf., NSg. M. dyrzaw BM 342 (drzav). — drzéti sé ,,sich halten (an etw., jdm. — éeho, koho): 3. Sg. Prs. drzy fye 1762, 2817; 3. Pl. drzye fye 2392 (-ie); 3. Pl. Impf. drzechu ffye 1252 (drzéchu sé; I. drżiechu im Reim auf biechu 7251); 2. Pl. Imper. drzte fye 2384; Prt. Prs., NSg. M. dırsıe zıe N 361 (drzé sé). — drzéti s¢ s kym „sich halten bei jdm.': Prt. Prs., NPl. M. dirsiecze. zie N 107 (drziece sé). dub M ,,Eiche“: LSg. dubye 2170 = W 64 (dubé). du8&6 F , Atem": ASg. duffy 1750 (s. zbierati). — Seele‘: NsSg. duffye 1903; A. dufy 628; duffy 1861; N Pl. duffíe B 144 (duść). dva „zwei: N. M. dwa 655, 1568, 1569; A. dwa 779, 2052 = W 9 = N 317, B 255; A.F. duie B 17; N. N. dwye 584, 1255 — dwie N 96; A. N. dwye 2048 = dwie W 6 (dvè); L.M. dvu B 125; G.M. dwu B 127 (dvi). dvadełti „zwanzig”: dwadczety 1236 (dvadceti); dwadczieczi M 70, 107. dvakrát Ade. „zweimal'*: dwakrat 616, 1267. dvanście „zwólf”*: dwanaczte N 55; dwanadczet 7222 (dvanadcet s. Geb., SI. 1, 361). dvój kollekt. Zahlwort zu dva: ASg.N. dwogye 949 (dvoje); LSg. N. dwem 289 (dvém); NPI. M. dwogye 1281 — dwogie N 150 (dvojé). dvór M | Hof‘: ASg. dwor 204; LSg. dworzie N 102 (dvorè). dým M , Rauch“: ISg. dymem B 308. Ejipt M „ÁAgypten“': GSg. Egypta 2147, B 118. elementa MN. Pl. „die Elemente": B 67 (= elementa Gu. 4, 593). Elifar männl. Eigenn.: Eliphar B 117 (Eliphas Gu. 5, 29. — Die Form ist vielleicht umgestaltet nach Eliphar, dem Sohn Esaus, Genes. 36 s. Comest. 158, 5). Endiniuá ebso.: Endynyus 1648 (Goth. Hs. Gu. 3, 81. Eudemius; 4silbig). Enoś ebso.: Enos B 152 (Enos Gu. 5, 36). Esionie weibl. Eigenn.: A. Efyonye 783 (4silb.; Hesione, Esione). Eufrate8 Flufn. ,,Eufrat': 1188 = N 19, 2290. eufratesky Adj. e. vorigen: DSg. M. eufratefkemu 1734. Ezifil männl. Eigenn.: G.-ASg. Efiphila B 154 (Gu. 5, 37 Edit. Ingolst. Efiphilum; f = ž in B). Fares ebso.: Phares B 116 (= Pha- res Gu. 5, 30, Ed. Ingolst.). Filip ebso. , Philippus": Philypp 69; Philyp 114. Filota ebso. ,, Philotas* (Gu. 5, 36): Phylota 1604, 1680; Pylota 1467 (Pilota) ; D.Philotye 1636; L.Philotye 1698; G. Philothy B 152 [-ota nach tech. Namen wie Radota]. Filotasóv Adj. z. Vor.: ASg. M. Phylotafow 1615 (vom lat. Philotas aus gebildet). — Filotov: Philotow
68 Glossar. drievie N „die Bäume‘: drzyewe dfiezha F ,,Splitter“: NPl. drzyzhy 1577 (drizhy; ogl. Gu. 3, 36f.). drobi M. Pl. ,,Eingeweide": droby 1752. druh M „,Genosse, Freund": druhy 259 (Reimes wegen für druh); IS. druhem N 268. — druh druha „einander‘‘ 1811, 1815; druh druhu D. 654, B 44; druh z druhem 1560 und druh przed druhem 7. M 79. — druh druzczye M 23 „„einander“ (druzcó G. = druha). druhde Ado. „„stellenweise“: 1728. druhý Adj. „der andere, zweite“: druhy 1749; druhi B 117; NSg. F. druha 254 (-á); ASg. N. druhe 226 (-6); F. druhu 738, 1707, B 301 (-à); G.-ASg. M. druheho 1599; GSg. M. druheho 7284 — N 153 (-ého); GSg. F. druhe 1149, 1644, BM 204; NPI. M. druz 42, 1766, 20381 (4). — druhy po deséti ,,zwôlfter“: ASg. N. druhe 165. druZ6 N ,,Geliebter, Gatte“: ASg. drusie N 172. — ,,Ehefrau ^: NSg. druzye 805. drzý Adj. ,,eerwegen, kühn'' : drz 369. drZéti impftie. ,,halten"* (etw. — co): 1. Sg. Prs. drzy 998, 1020 (drži); 3. Sg. drzy 1397 (drzi); Prt. Prf., NSg. M. dyrzaw BM 342 (drzav). — drzéti sé ,,sich halten (an etw., jdm. — éeho, koho): 3. Sg. Prs. drzy fye 1762, 2817; 3. Pl. drzye fye 2392 (-ie); 3. Pl. Impf. drzechu ffye 1252 (drzéchu sé; I. drżiechu im Reim auf biechu 7251); 2. Pl. Imper. drzte fye 2384; Prt. Prs., NSg. M. dırsıe zıe N 361 (drzé sé). — drzéti s¢ s kym „sich halten bei jdm.': Prt. Prs., NPl. M. dirsiecze. zie N 107 (drziece sé). dub M ,,Eiche“: LSg. dubye 2170 = W 64 (dubé). du8&6 F , Atem": ASg. duffy 1750 (s. zbierati). — Seele‘: NsSg. duffye 1903; A. dufy 628; duffy 1861; N Pl. duffíe B 144 (duść). dva „zwei: N. M. dwa 655, 1568, 1569; A. dwa 779, 2052 = W 9 = N 317, B 255; A.F. duie B 17; N. N. dwye 584, 1255 — dwie N 96; A. N. dwye 2048 = dwie W 6 (dvè); L.M. dvu B 125; G.M. dwu B 127 (dvi). dvadełti „zwanzig”: dwadczety 1236 (dvadceti); dwadczieczi M 70, 107. dvakrát Ade. „zweimal'*: dwakrat 616, 1267. dvanście „zwólf”*: dwanaczte N 55; dwanadczet 7222 (dvanadcet s. Geb., SI. 1, 361). dvój kollekt. Zahlwort zu dva: ASg.N. dwogye 949 (dvoje); LSg. N. dwem 289 (dvém); NPI. M. dwogye 1281 — dwogie N 150 (dvojé). dvór M | Hof‘: ASg. dwor 204; LSg. dworzie N 102 (dvorè). dým M , Rauch“: ISg. dymem B 308. Ejipt M „ÁAgypten“': GSg. Egypta 2147, B 118. elementa MN. Pl. „die Elemente": B 67 (= elementa Gu. 4, 593). Elifar männl. Eigenn.: Eliphar B 117 (Eliphas Gu. 5, 29. — Die Form ist vielleicht umgestaltet nach Eliphar, dem Sohn Esaus, Genes. 36 s. Comest. 158, 5). Endiniuá ebso.: Endynyus 1648 (Goth. Hs. Gu. 3, 81. Eudemius; 4silbig). Enoś ebso.: Enos B 152 (Enos Gu. 5, 36). Esionie weibl. Eigenn.: A. Efyonye 783 (4silb.; Hesione, Esione). Eufrate8 Flufn. ,,Eufrat': 1188 = N 19, 2290. eufratesky Adj. e. vorigen: DSg. M. eufratefkemu 1734. Ezifil männl. Eigenn.: G.-ASg. Efiphila B 154 (Gu. 5, 37 Edit. Ingolst. Efiphilum; f = ž in B). Fares ebso.: Phares B 116 (= Pha- res Gu. 5, 30, Ed. Ingolst.). Filip ebso. , Philippus": Philypp 69; Philyp 114. Filota ebso. ,, Philotas* (Gu. 5, 36): Phylota 1604, 1680; Pylota 1467 (Pilota) ; D.Philotye 1636; L.Philotye 1698; G. Philothy B 152 [-ota nach tech. Namen wie Radota]. Filotasóv Adj. z. Vor.: ASg. M. Phylotafow 1615 (vom lat. Philotas aus gebildet). — Filotov: Philotow
Strana 69
Glossar. 69 1645 (bratr Filotöv ist Nikanor, vgl. 1457, 1467 und Gu. 3, 78). firmament M „Firmament‘: GSg. firmamenta B 66. Gaza F Stadin.: (Gaza Gu. à, 345). gda s. kda. 2096 = W 32 had M „Schlange“: 12, 217, 878. hádek M Demin z. Vor.: hadek 219. háj M ,Hain": haÿ B 137; LSg. hagy 1623 (háji). Hamon M ‚Waldname‘: Hamon 2195 (Hammonis nemus Gu. 3, 389; s. Prusík, Pram. 36). hanebně Adv. „schimpflich‘‘: haneb- nye 1810, 1826. hedvábny und hedbábny Adj. ,sei- den": LSg. F. hedwabny 1236 (hedvábný) = hedbabney N 71 (hedbábnéj). Helena Eigenn.: A. Helenu 792. helm M ,,Helm": ASg. helm 1666, B 51; G. helma 1689; L. helmye 1550. hefee M ,,Spielmann": GPl. her- czow B 204 (hercóv). Herkules männl. Eigenn.: Hercules 775. hlad M „Hunger“: ASg.hlad 1413; G. hlada 2301: hladu N 332; I. hladem 1415. hladati und hledati impítiv. „suchen“ (etw. — čeho): 3. Pl. Impf. hle- dachu 397 (nehledächu klida ,,sie waren kampfesbegierig‘“); 3. Sg. Pri. hledal BM 268; Prt. Prf., NSg. M. hladaw M 90. hladovity Adj. ,hungrig': NDu. hladowyta 1568 (-tá). hlahol M , Sprache: ASg. hlaol 651. hlas M ,,Stimme'': hlaz B 60; ASg. hlas 546, 2439; API. hlaffy 1206 = hlazi N 37 (-y). hlasny Adj. ,laut, tónend" : NPI. F. hlazne N 36 (-é). hlava F ,Kopf, Haupt‘: NSę. hlawa 156, 1793; A. hlawu 222, 1591, B 167, BM 230, M 96; G. hlawy 121, 401; D. hlawye 1589; hlauie B 108; L. hlawye 894, 2115; I. hlawu 1758 (-à); API. hlawy BM 38; IDu. hlawama 1579. — In übertragener Bedeutung ,,Haupt' : N. hlawa 314; ASg. hlawu 92. — czlowyecze hlawa NSg. 619 = člověk; gedna hlawa 2073 im nega- tiven Satz ,,kein Mensch‘; DSg. mey ztarey hlawie BM 304 „mir altem Manne“. hlube Ado. Kompar. ,,tiefer: hlube 710, 2302 = N 333. hluboky Adj. ,tief ^: NSg. F. hlubo- ka 231, 604 (-ká); LSg. M. hlubo- kem 1820 (-kém). hluény Adj. ,lärmend, groß‘: IPI. M. hlufchnimi N 68. hluk M ,,Lirm*: LSg. hluku 1638. hlápy Adj. ,dumm; einfach; ge- mein“: hlupy 2441; ASg. M. hlupy B 105; NPI. M. hlupij B 150 (hlúpí). hnánie N ,Angriff': LSg. hnany B 42. hnáti impftie. ,,laufen, treiben, jagen, schnell dahinziehen; angreifen; ein- holen'* (jdn. — koho): hnaty 573; 3. Sg. Aor. hna 1183, 1683, 1700, 2440, N 13, 347, BM 55, 148; 3. Pl. Impf. hnachu 1382; hnahu 1743 (hnachu); Prt. Prs., NSg. M. zena 1381; NPI. M.{enucz B 25 (żenie); Prt. Prf., NSg. M. hnaw 1145, 1718, BM 151. hnév M ,Zorn": ASg. hnyew BM 171; LSg. hnyeuie BM 163 (hné- vé), I Pl. hnyewy 1659 ,,vor Zorn''. hnévati sé impftiv. ,,zürnen““ (über etw. — o Gem): 2. PI. Prs. hnye- wate <zie> N 415; 3. Pl. hnye- wayu zie N 380 (hnévaju sé). hniezdo N ,,Nest“: GSg. hnyezda 875, 877. hnüti pftie. ,,bewegen, regen' (etw. — čím): Inf. hnuczi B 54 (okem „mit dem Auge blinken““); 3.Sg. Aor. hnu B 49 (zastupem „ziehen mit dem Heer''); 2. Sg. Prs. hnef fobu 94 ,sich bewegen". — hnüti sé „Sich bewegen, regen, in Bewegung setzen": hnuty fye 1424, 2128 = W 43; 3. Sg. Prs. hne fye 550 (der Vers ist 7silbig, der Reim schlecht s. Arch. 10, 584, wo ein Kompositum zu táhnüti gefordert wird; Prus. nevztiehne sč „nevybaví se“ s. aber zu ztáhnüti sé Jungm. 5, 781; Otc. ed. Smetánka S. 680); 3. Sg. Aor. hbe fye Ś 5 (s. LF. 11, 58) und
Glossar. 69 1645 (bratr Filotöv ist Nikanor, vgl. 1457, 1467 und Gu. 3, 78). firmament M „Firmament‘: GSg. firmamenta B 66. Gaza F Stadin.: (Gaza Gu. à, 345). gda s. kda. 2096 = W 32 had M „Schlange“: 12, 217, 878. hádek M Demin z. Vor.: hadek 219. háj M ,Hain": haÿ B 137; LSg. hagy 1623 (háji). Hamon M ‚Waldname‘: Hamon 2195 (Hammonis nemus Gu. 3, 389; s. Prusík, Pram. 36). hanebně Adv. „schimpflich‘‘: haneb- nye 1810, 1826. hedvábny und hedbábny Adj. ,sei- den": LSg. F. hedwabny 1236 (hedvábný) = hedbabney N 71 (hedbábnéj). Helena Eigenn.: A. Helenu 792. helm M ,,Helm": ASg. helm 1666, B 51; G. helma 1689; L. helmye 1550. hefee M ,,Spielmann": GPl. her- czow B 204 (hercóv). Herkules männl. Eigenn.: Hercules 775. hlad M „Hunger“: ASg.hlad 1413; G. hlada 2301: hladu N 332; I. hladem 1415. hladati und hledati impítiv. „suchen“ (etw. — čeho): 3. Pl. Impf. hle- dachu 397 (nehledächu klida ,,sie waren kampfesbegierig‘“); 3. Sg. Pri. hledal BM 268; Prt. Prf., NSg. M. hladaw M 90. hladovity Adj. ,hungrig': NDu. hladowyta 1568 (-tá). hlahol M , Sprache: ASg. hlaol 651. hlas M ,,Stimme'': hlaz B 60; ASg. hlas 546, 2439; API. hlaffy 1206 = hlazi N 37 (-y). hlasny Adj. ,laut, tónend" : NPI. F. hlazne N 36 (-é). hlava F ,Kopf, Haupt‘: NSę. hlawa 156, 1793; A. hlawu 222, 1591, B 167, BM 230, M 96; G. hlawy 121, 401; D. hlawye 1589; hlauie B 108; L. hlawye 894, 2115; I. hlawu 1758 (-à); API. hlawy BM 38; IDu. hlawama 1579. — In übertragener Bedeutung ,,Haupt' : N. hlawa 314; ASg. hlawu 92. — czlowyecze hlawa NSg. 619 = člověk; gedna hlawa 2073 im nega- tiven Satz ,,kein Mensch‘; DSg. mey ztarey hlawie BM 304 „mir altem Manne“. hlube Ado. Kompar. ,,tiefer: hlube 710, 2302 = N 333. hluboky Adj. ,tief ^: NSg. F. hlubo- ka 231, 604 (-ká); LSg. M. hlubo- kem 1820 (-kém). hluény Adj. ,lärmend, groß‘: IPI. M. hlufchnimi N 68. hluk M ,,Lirm*: LSg. hluku 1638. hlápy Adj. ,dumm; einfach; ge- mein“: hlupy 2441; ASg. M. hlupy B 105; NPI. M. hlupij B 150 (hlúpí). hnánie N ,Angriff': LSg. hnany B 42. hnáti impftie. ,,laufen, treiben, jagen, schnell dahinziehen; angreifen; ein- holen'* (jdn. — koho): hnaty 573; 3. Sg. Aor. hna 1183, 1683, 1700, 2440, N 13, 347, BM 55, 148; 3. Pl. Impf. hnachu 1382; hnahu 1743 (hnachu); Prt. Prs., NSg. M. zena 1381; NPI. M.{enucz B 25 (żenie); Prt. Prf., NSg. M. hnaw 1145, 1718, BM 151. hnév M ,Zorn": ASg. hnyew BM 171; LSg. hnyeuie BM 163 (hné- vé), I Pl. hnyewy 1659 ,,vor Zorn''. hnévati sé impftiv. ,,zürnen““ (über etw. — o Gem): 2. PI. Prs. hnye- wate <zie> N 415; 3. Pl. hnye- wayu zie N 380 (hnévaju sé). hniezdo N ,,Nest“: GSg. hnyezda 875, 877. hnüti pftie. ,,bewegen, regen' (etw. — čím): Inf. hnuczi B 54 (okem „mit dem Auge blinken““); 3.Sg. Aor. hnu B 49 (zastupem „ziehen mit dem Heer''); 2. Sg. Prs. hnef fobu 94 ,sich bewegen". — hnüti sé „Sich bewegen, regen, in Bewegung setzen": hnuty fye 1424, 2128 = W 43; 3. Sg. Prs. hne fye 550 (der Vers ist 7silbig, der Reim schlecht s. Arch. 10, 584, wo ein Kompositum zu táhnüti gefordert wird; Prus. nevztiehne sč „nevybaví se“ s. aber zu ztáhnüti sé Jungm. 5, 781; Otc. ed. Smetánka S. 680); 3. Sg. Aor. hbe fye Ś 5 (s. LF. 11, 58) und
Strana 70
70 Glossar. hnu ífye 1194 — N 25; 3. PI. hnuchu fye 1199 (— N 30, wo hnuchu steht; statt ws hnuchu I. zie hnuchu); 3. Sg. Prf. hnulo fye 1996 = N 285 (subjektlos; na sedmy den „der siebente Tag brach an‘). hod M | Zeit“: LSg. hodye BM 142 (juz pozdé hodé = iam sero Gu. 6, 524 s. Krok 7, 162). hodina F ,,Zeit, Augenblick’: hody- na 86; ASg. hodynu 862, 2371 (vgl. N 262); L. hodynye 735; G. hodíny N 169. — wtu hodynu 554, 1586 „in diesem Augenblick, damals“ (wtu hodynu 652 im Reim auf jiny 651: lies mů H., Výb. té hodiny GSg. s. LF. 12, 281). hoditi sé impftie. „taugen, sich eig- nen, nützen" (zu etw. — k cemu): 3. 8g. Prs. hody fye 1005, 1436 (ne-, das acech. fehlen kann, ist M. c. zu streichen s. ne 111); 3. Pl. Impf. hodyechu ffye 333 (-iechu). — hoditi sé (koho éím) pftie. ,,jdn. mit etw. treffen": 3. Sg. Aor. hody fye 1554; hody zíe B 83; 3. Sg. Kond. by fye hodyl 1545. hodny Adj. ,,würdig, nützlich": NSg. F. hodna B 336; M 40 (hodna byti v cem ,,ener Sache würdig sein"). hojné Adv. ,,reichlich" : hoynye 585. honci M. Pl. ,,Vorhut": Instr. honez N 258. honiti impftie. ,,dahinjagen": 3. Sg. Prs. hony 1361; Prt. Prs., NSg. M. honyw M 91. — „verfolgen“ (jdn. — Akk.): 3. Sg. Prs. hony BM 139. hora F ,,Berg“: LSg. horzye 681, 1291 = horzic N 160; NPl. hory 1746, M 10; A. hory 1352, 2456; G. hor 2403; D. <h>oram N 452; L. horach 1187 = N 18, M 90; I. horamy 1873. — Vom Auj- und Untergang der Sonne (LF. 14, 251; Geb., Sl. 1, 460): GSg. hory 2202 — W 75 (s. spéti); D. horzye 2209 — W 82 (s. spésiti). — Adverbiell s-hóry ,,von oben her“: { hory 189 und vz-hóru „empor“: w horu 2274 (von H-P. gebessert). hoře N „Jammer, Elend, Weh“: horzie 465; horzye 2060 — W 17, 2365; ASg. horzye 547; horze N 401; horz<e> 3$ 28; horfe B 161, B M 272; G. horze 136; horzye 1053; horze M 408; L. horzy 1509, 1717, 1891, 2057 = W 14; I. horzyem 1876. — Interj. ,,wehe '*: horzie 148. hoféti impftie. ,,brennen' (intrans.) : 3. Sg. Prs. horzy 1508 (horí); Impf. horzyefye 1244 = horzieffe N 79 (horiese); 3. Sg. Prf. horzala 825 (im Reim auf diela 826; l. mitArch. 10, 587 hoïèla vgl. Geb. III, 2, 282). horkost F ,, Hitze": horkoft 7249 — horkozt N 93; GSg. horkofty 2159, 2211 — W 84 (Gu. 3, 397 tepescit s. Prusík, Pram. 86; Ulr. 9852 richtiger). hofkost F ,,Bitterkeit, Schárfe* (com Pfeffer): horzkoit 1096. horký Adj. „heif“: horky 2204 (falsch für „tepidos“ Gu. 8, 391 s. Prusik, Pram. 36). — ,,scharf, beifend": NPl. M. horezy 1108 (horci s. LF. 18, 203; vgl. acriores sunt der Quelle; Prusik, Pram. 45). horsky Adj. ,Berg-, der Berge'': APLF. h<orzke> M 456; G. <horz>kich N 365. horší Kompar. ,,schlimmer“: ASg. F. horffu N 218 — horfy 1923 (-à, -i); G. horffye M 62 (ie); API. N. horffie N 231. — Superl., GSg. N. nayhorfyeho 46 (najhorsieho). hospoda F , Herr: hofpoda 277; GSg. hofpody 430; hofpody BM 267; D. hofpodie 118; hofpodye 445; hofpodye BM 74; A. hozpodu 433; hofpodu 1309. hospodin M „Herr Gott“: VSg. hofpodyne BM 293. hospodni Adj. ,,Herren““-: NSg. F. hofpodnye 274; G. 207. host M ,,Fremdling“: NPl. hoftye 13823; hofcye B 239 (hoscie). hotovati sé mpftie. „sich fertig machen, riisten'*: hotowaty fye 425, 456, 959; 3. Pl. Kond. Prs. by fye hotowaly 511 (hotovali). hotoviti sé — Vor.: hotowyty fye 2166 = W 60. hotovÿ Adj. ,,bereit, fertig“: hotow 1454, 2433; NSg. F. hotowa 58, 299 (-a); ASg. F. hotowu 726 (-u); API. M. hotowy 418. — v hotové »in Bereitschaft, bereit: so zu lesen f. wzhotowie B M 150 (LF. 12, 286). hpán s. pán. hrabati sé impftiv. ,,sich drängen zu'*
70 Glossar. hnu ífye 1194 — N 25; 3. PI. hnuchu fye 1199 (— N 30, wo hnuchu steht; statt ws hnuchu I. zie hnuchu); 3. Sg. Prf. hnulo fye 1996 = N 285 (subjektlos; na sedmy den „der siebente Tag brach an‘). hod M | Zeit“: LSg. hodye BM 142 (juz pozdé hodé = iam sero Gu. 6, 524 s. Krok 7, 162). hodina F ,,Zeit, Augenblick’: hody- na 86; ASg. hodynu 862, 2371 (vgl. N 262); L. hodynye 735; G. hodíny N 169. — wtu hodynu 554, 1586 „in diesem Augenblick, damals“ (wtu hodynu 652 im Reim auf jiny 651: lies mů H., Výb. té hodiny GSg. s. LF. 12, 281). hoditi sé impftie. „taugen, sich eig- nen, nützen" (zu etw. — k cemu): 3. 8g. Prs. hody fye 1005, 1436 (ne-, das acech. fehlen kann, ist M. c. zu streichen s. ne 111); 3. Pl. Impf. hodyechu ffye 333 (-iechu). — hoditi sé (koho éím) pftie. ,,jdn. mit etw. treffen": 3. Sg. Aor. hody fye 1554; hody zíe B 83; 3. Sg. Kond. by fye hodyl 1545. hodny Adj. ,,würdig, nützlich": NSg. F. hodna B 336; M 40 (hodna byti v cem ,,ener Sache würdig sein"). hojné Adv. ,,reichlich" : hoynye 585. honci M. Pl. ,,Vorhut": Instr. honez N 258. honiti impftie. ,,dahinjagen": 3. Sg. Prs. hony 1361; Prt. Prs., NSg. M. honyw M 91. — „verfolgen“ (jdn. — Akk.): 3. Sg. Prs. hony BM 139. hora F ,,Berg“: LSg. horzye 681, 1291 = horzic N 160; NPl. hory 1746, M 10; A. hory 1352, 2456; G. hor 2403; D. <h>oram N 452; L. horach 1187 = N 18, M 90; I. horamy 1873. — Vom Auj- und Untergang der Sonne (LF. 14, 251; Geb., Sl. 1, 460): GSg. hory 2202 — W 75 (s. spéti); D. horzye 2209 — W 82 (s. spésiti). — Adverbiell s-hóry ,,von oben her“: { hory 189 und vz-hóru „empor“: w horu 2274 (von H-P. gebessert). hoře N „Jammer, Elend, Weh“: horzie 465; horzye 2060 — W 17, 2365; ASg. horzye 547; horze N 401; horz<e> 3$ 28; horfe B 161, B M 272; G. horze 136; horzye 1053; horze M 408; L. horzy 1509, 1717, 1891, 2057 = W 14; I. horzyem 1876. — Interj. ,,wehe '*: horzie 148. hoféti impftie. ,,brennen' (intrans.) : 3. Sg. Prs. horzy 1508 (horí); Impf. horzyefye 1244 = horzieffe N 79 (horiese); 3. Sg. Prf. horzala 825 (im Reim auf diela 826; l. mitArch. 10, 587 hoïèla vgl. Geb. III, 2, 282). horkost F ,, Hitze": horkoft 7249 — horkozt N 93; GSg. horkofty 2159, 2211 — W 84 (Gu. 3, 397 tepescit s. Prusík, Pram. 86; Ulr. 9852 richtiger). hofkost F ,,Bitterkeit, Schárfe* (com Pfeffer): horzkoit 1096. horký Adj. „heif“: horky 2204 (falsch für „tepidos“ Gu. 8, 391 s. Prusik, Pram. 36). — ,,scharf, beifend": NPl. M. horezy 1108 (horci s. LF. 18, 203; vgl. acriores sunt der Quelle; Prusik, Pram. 45). horsky Adj. ,Berg-, der Berge'': APLF. h<orzke> M 456; G. <horz>kich N 365. horší Kompar. ,,schlimmer“: ASg. F. horffu N 218 — horfy 1923 (-à, -i); G. horffye M 62 (ie); API. N. horffie N 231. — Superl., GSg. N. nayhorfyeho 46 (najhorsieho). hospoda F , Herr: hofpoda 277; GSg. hofpody 430; hofpody BM 267; D. hofpodie 118; hofpodye 445; hofpodye BM 74; A. hozpodu 433; hofpodu 1309. hospodin M „Herr Gott“: VSg. hofpodyne BM 293. hospodni Adj. ,,Herren““-: NSg. F. hofpodnye 274; G. 207. host M ,,Fremdling“: NPl. hoftye 13823; hofcye B 239 (hoscie). hotovati sé mpftie. „sich fertig machen, riisten'*: hotowaty fye 425, 456, 959; 3. Pl. Kond. Prs. by fye hotowaly 511 (hotovali). hotoviti sé — Vor.: hotowyty fye 2166 = W 60. hotovÿ Adj. ,,bereit, fertig“: hotow 1454, 2433; NSg. F. hotowa 58, 299 (-a); ASg. F. hotowu 726 (-u); API. M. hotowy 418. — v hotové »in Bereitschaft, bereit: so zu lesen f. wzhotowie B M 150 (LF. 12, 286). hpán s. pán. hrabati sé impftiv. ,,sich drängen zu'*
Strana 71
Glossar. 71 (k čemu): 3. Pl. Prs. hraby fye 2047 (hrabí aus hrabiú im Reim auf zabiú 2046) — hrabyu W 4 (hrabiú), wo der Vers nach V zu verbessern ist. hrabie M „Graf“: hrabie B 37, 40, 118; ISg. hrabiu B 26 (-iû); GPI. hraby N 186 (-i); D. hrabyem 1238 (-iem). hrad M „Burg“: hrad M 5; LSg. hradu 101; I. hradem 112; NPI. hrady M 112 (-y im Reim auf vsady s. Geb. III, 1, 47); A. hrady 522, 2144; hradi N 364; I. hrady 1023; G. hradow 1171 — N 2. hrále F ,Lanze': hrale B 106; ASg. hraly 399 (hráli); A PI. hrale B 102 (Gu. 5, 24 gaesa), 2081 — N 231. hrdina M ,,Held‘“ (das attribut. Adj. im Fem.): N Pl. hrdyny 1349. hrdost F ,,Stolz, Hochmut“: ASg. hrdoft 2097; hyrdoft W 33, M 106; G. hrdofty 437; I. hrdofty 409. hrdý Adj. ,,stolz‘: hyrdy S 13. — Ade. hrdé: hrdye 1212 — hyrdye N 43. — Komp. hrzi: hirzi N 366. Hrëténin M ,,Grieche“ : Hrfechzenyn BM 67 (Hřečenín). hřččský und hřčeký A dj. „griechisch“: hrfeczký B 48, 104; hrzeczky N 201; rzyeczíky 1016, 1374, 1450 (řěčský); rzyeczky 775, 1918, 2286 (řčcký); NSg. F. rzyeezífka 84, 1376; rzyeczka 406 (-à); G Sg. M. hrfeczke- ho B 156; rzyeczkeho 1552, 1899; D. hrzeczkemu M 100; DSg. F. rzyeczky 314; L. rz1eczky 69 (fécky); ISg. M. hrfechzkym BM 71 (htrec- skym). — N Pl. M. hrzeczke N 151— rzyeczíke 1282; G. rzyeczkych 1347; N Pl. F. rzyeczíke 1349; API. M. rzyeczfke 1334. — hfréésky Adve.: hrfiechzky BM 154. Hfék M ,Grieche": hrzek M 89. — N Pl. hrzeczí N 288; hrzecz .N 392, 485; hrzecy W 37; hrfeczí B 95 (Hreci); rzyeczy 1062, 1130, 1427, 1739, 2295 (Réci); G. hrfekow B 129; hrzekow N 498; rzyekow 1597, 1830; D. hrfekom B 131; rzyekom 772, 1060; rzekom 789 (Rekôm); A. rzyeky 1669, I. hrfiekÿ B 149; rzyeky 1593, 2288. hfimati impftiv. ,,donnern“: 3. Sg. Prs. hrzyma 1446. hfimota F ,das Donnern‘‘: ISg. hrymotu S 46 (Gu. 9, 339 tonitruo). hrob M „Grab“: DSg. hrobu 607 (H, Výb., Jir. lesen rovu — von rov M dss. wegen des Reimes auf plovü 606). U hrom M ,,Donner‘: S 42; GSg. hromu 883; GPl. hromow B 64. hromada F ,,Haufen": ASg. hroma- du 1842; GPI. hromad 2254 (,,Erd- schollen““). hróza F ,,Graus, Grauen, Entsetzen, Schrecken": hroza 1221, 1525. — N 54; GSg. hrozy 1198 = hrozí N 29; L. hroze N 189; A. hrozu 1269 — N 128 (koho ,,Furcht vor jdm.‘“); I. hrozu N 483, B 324. hrozny Adj. ,,schrecklich, ungeheuer'' : AS$g. M. hrozny 1201; NSg. F. hrozna 1377 (-a); 2164 — W 58; $ 44 (-à); NSg. N. hrozno N 192. — hrozné Ade.: hroznye 182, 1432. hrst F ,,Handveoll": ASg. hrft 1061 (geho d. i. máku). hruby Adj. „grop“ (wie heute noch můhr. s. Bartoš, Sl. Mor. 1, 216): NSg. F. hruba 2228 (-à); N. hrube 2302 — <hr> ube N 334. hrud F ,,Brust“: LSg. hrudÿ B 84. hrzéti impftie. ,,wiehern'' : 3. Sg. Prf. hyrzal N 33 — rzal 1202 (l. hrzal 2silb. im Reim auf -tvrzal 1203; vgl. Geb. III, 2, 360; LF. 18, 241f.; 19, 364). hubeny Adj. ,arm, elend": hubeny B 136. hudba F ,,Musik': GSg. hudby B 208. hüsti impftie. ,auf einem Saiten- instrument spielen'': 3. Pl. Kond. by hudlí B 277 (by hudli) za v mlýně hüsti ,,in der Mühle geigen‘“, d. i. etwas Unnótiges, Vergebliches tun (s. Geb., Sl. II, 382). husté Ade. , dicht": huftye 2026 — N $06; huztye B 144. hüSé6 F ,,Dickicht, Gebüsch": ASg. hufty 732 (1l. háséi im Reim auf púšči 731). hvézda F „Stern“: ASg. huiezdu BM 29; LPI. hwyezdach 4; API. <hwi>ezd1 N 418. hynûti impftiv. ,,yerkommen“ : 3. PI. Plusquampf. byechu hynuly 593 (béchu hynuli).
Glossar. 71 (k čemu): 3. Pl. Prs. hraby fye 2047 (hrabí aus hrabiú im Reim auf zabiú 2046) — hrabyu W 4 (hrabiú), wo der Vers nach V zu verbessern ist. hrabie M „Graf“: hrabie B 37, 40, 118; ISg. hrabiu B 26 (-iû); GPI. hraby N 186 (-i); D. hrabyem 1238 (-iem). hrad M „Burg“: hrad M 5; LSg. hradu 101; I. hradem 112; NPI. hrady M 112 (-y im Reim auf vsady s. Geb. III, 1, 47); A. hrady 522, 2144; hradi N 364; I. hrady 1023; G. hradow 1171 — N 2. hrále F ,Lanze': hrale B 106; ASg. hraly 399 (hráli); A PI. hrale B 102 (Gu. 5, 24 gaesa), 2081 — N 231. hrdina M ,,Held‘“ (das attribut. Adj. im Fem.): N Pl. hrdyny 1349. hrdost F ,,Stolz, Hochmut“: ASg. hrdoft 2097; hyrdoft W 33, M 106; G. hrdofty 437; I. hrdofty 409. hrdý Adj. ,,stolz‘: hyrdy S 13. — Ade. hrdé: hrdye 1212 — hyrdye N 43. — Komp. hrzi: hirzi N 366. Hrëténin M ,,Grieche“ : Hrfechzenyn BM 67 (Hřečenín). hřččský und hřčeký A dj. „griechisch“: hrfeczký B 48, 104; hrzeczky N 201; rzyeczíky 1016, 1374, 1450 (řěčský); rzyeczky 775, 1918, 2286 (řčcký); NSg. F. rzyeezífka 84, 1376; rzyeczka 406 (-à); G Sg. M. hrfeczke- ho B 156; rzyeczkeho 1552, 1899; D. hrzeczkemu M 100; DSg. F. rzyeczky 314; L. rz1eczky 69 (fécky); ISg. M. hrfechzkym BM 71 (htrec- skym). — N Pl. M. hrzeczke N 151— rzyeczíke 1282; G. rzyeczkych 1347; N Pl. F. rzyeczíke 1349; API. M. rzyeczfke 1334. — hfréésky Adve.: hrfiechzky BM 154. Hfék M ,Grieche": hrzek M 89. — N Pl. hrzeczí N 288; hrzecz .N 392, 485; hrzecy W 37; hrfeczí B 95 (Hreci); rzyeczy 1062, 1130, 1427, 1739, 2295 (Réci); G. hrfekow B 129; hrzekow N 498; rzyekow 1597, 1830; D. hrfekom B 131; rzyekom 772, 1060; rzekom 789 (Rekôm); A. rzyeky 1669, I. hrfiekÿ B 149; rzyeky 1593, 2288. hfimati impftiv. ,,donnern“: 3. Sg. Prs. hrzyma 1446. hfimota F ,das Donnern‘‘: ISg. hrymotu S 46 (Gu. 9, 339 tonitruo). hrob M „Grab“: DSg. hrobu 607 (H, Výb., Jir. lesen rovu — von rov M dss. wegen des Reimes auf plovü 606). U hrom M ,,Donner‘: S 42; GSg. hromu 883; GPl. hromow B 64. hromada F ,,Haufen": ASg. hroma- du 1842; GPI. hromad 2254 (,,Erd- schollen““). hróza F ,,Graus, Grauen, Entsetzen, Schrecken": hroza 1221, 1525. — N 54; GSg. hrozy 1198 = hrozí N 29; L. hroze N 189; A. hrozu 1269 — N 128 (koho ,,Furcht vor jdm.‘“); I. hrozu N 483, B 324. hrozny Adj. ,,schrecklich, ungeheuer'' : AS$g. M. hrozny 1201; NSg. F. hrozna 1377 (-a); 2164 — W 58; $ 44 (-à); NSg. N. hrozno N 192. — hrozné Ade.: hroznye 182, 1432. hrst F ,,Handveoll": ASg. hrft 1061 (geho d. i. máku). hruby Adj. „grop“ (wie heute noch můhr. s. Bartoš, Sl. Mor. 1, 216): NSg. F. hruba 2228 (-à); N. hrube 2302 — <hr> ube N 334. hrud F ,,Brust“: LSg. hrudÿ B 84. hrzéti impftie. ,,wiehern'' : 3. Sg. Prf. hyrzal N 33 — rzal 1202 (l. hrzal 2silb. im Reim auf -tvrzal 1203; vgl. Geb. III, 2, 360; LF. 18, 241f.; 19, 364). hubeny Adj. ,arm, elend": hubeny B 136. hudba F ,,Musik': GSg. hudby B 208. hüsti impftie. ,auf einem Saiten- instrument spielen'': 3. Pl. Kond. by hudlí B 277 (by hudli) za v mlýně hüsti ,,in der Mühle geigen‘“, d. i. etwas Unnótiges, Vergebliches tun (s. Geb., Sl. II, 382). husté Ade. , dicht": huftye 2026 — N $06; huztye B 144. hüSé6 F ,,Dickicht, Gebüsch": ASg. hufty 732 (1l. háséi im Reim auf púšči 731). hvézda F „Stern“: ASg. huiezdu BM 29; LPI. hwyezdach 4; API. <hwi>ezd1 N 418. hynûti impftiv. ,,yerkommen“ : 3. PI. Plusquampf. byechu hynuly 593 (béchu hynuli).
Strana 72
72 Glossar. chlap M „Bauer“: 214, 227, 233. chip N ,Bauernkind": chlapye 1 ehlapí Adj. ,JBauern"-: GSg. M. chlapiecho 212 (l. -icho). chlipati impftiv. ,,übermütig sein": 3. Sg. Prs. chlypa 218 (- á). choditi impftiv. ,,gehn'*: 2. Sg. Prs. chodys 1869 (-i8). chopiti s6 pftiv. (éeho): Prt. Prs., fye 2316. ehovaly Adj. ,,erzogen, auferzogen" : GSg. M. chowaleho 22 (die in Arch. 32, 313 vorgeschlagene Konjek- tur in trvaleho ist verfehlt; vgl. einer- seits znäti, anderseits €. vychovaly, vzchovaly bei Kott 4, 945, 1224; zachovalého in Arnošt Baw. 877 s. Krok 6, 58; vzchovalý Nová Rada 493; narodily Pass. 415 „„geboren““ und prodalý = prodaný bez Výb. 1, „etw. erfassen‘‘ NSg. M. chopye 1048). chovati impftiv. ,,etw. bewahren, befolgen‘ (co und écho): chowaty 279; 2. Sg. Imper. chowayz 298 (chovajż; der Imper. zur Einleitung eines Bedingungssatzes). — ,,auf- ziehen” (jdn. — Akk.): 3. Sg. Kond. chowal by 874. — chovati sé „sich hüten vor‘ (Gen.): 2. Sg. Im choway ffye 206; chowayfe 978. Pri. chrópali impftie. „śchnarchen N Sg. M 2442 i ape). chrapye ehténie JV ,,das Wollen, der Wille*: ASg. chtyenye BM 294 (Akk. wegen woliu Leben Mar. 47); LSg. chtyeny 193, 1480, N 434 (chténi). chtieti impftiv. wollen" (etwas c. Akk., Dat. — Bisweilen mit der Be- deutung von budu, um mit dem Infin. periphrastische Futura zu bilden; vgl. 1306, N 425, BM 66, M 7 und MVG. 4, 863; Geb. III, 2, 426; Slov. 1,661. Eine scharfe Grenze zu ziehen, ist häufig nicht möglich): chtyety 191; I. Sg. Prs. chczı 63, 698; chezy 64; cbcu N 425; kezy 394 und czy 1063’ (kci, ci s. Geb. III, 2, 283); 2. Sg. chezes 748, 1049; cheeff 259, M 42; chcef 1306, S 86; chezes BM 91; p Sg. chcze 61, 1387, BM 146, M 7; chce N 394 (l cheze); cze 846 (ce); ktye 223 (I. kcye d. i. kce s. Krok 6, 340); 1. Pl. chzceme N 408 ( Metri causa I. cheme); 2. chezte B 2; chezete 857 (l. chcte); 3. chtye N 240, BM 92, $ 9; chtyet B 30; chtye B 240 (chtie von již 239 abhängig), BM 140; 3. Sg. Fut. bude chtyety 423; 2. Pl. budete chtyety 1496: 1. Sg. Impf. chtyech 901 (chtiech); 3. chtye- fye 574, 2167; chtyeffe W61 (chtiese); 3. Pl. ‘chtyechu 636, 1776; 3. Sg. Prf. chtyel 1973, BM 109; chtyel BM 64; chtyelo BM 66; 3. PI. chtyely '2295 (chtéli); 1. LS Kond. ktyel bych 667 (ktěl); tyel by 2267; chtyel by BM 722; 3. Pl. chtyela by B 68 (chtěla). — Prt. Prs., NSg.M. chtye 426, 457, 486. 512, 666, 960, 1054, 1107, 1157, 1477, 1816,2121, 2168 — W 62, 2311 = N 350, N 138, 228, M 80; chtye B 44, 320, BM 31, 152, 271, 308; ktye 1683 (kté); NN. chtye 408; F. chtyeczi B 143; chtyeczy B 197; NPl. M. chtyecze 1417, 1826, N 294, Š 62; chtýecze B 328; chtyecze BM 47 (statt Du.). chtieti na koho „auf jdn. losgehen“: 3. Sg. Prf. chtyel BM 169. chudoba F ,Armut": 984; ASg. chudobu BM 231 (Gu. 6, 546 pauper). chudý Adj. „arm“ (auch substanti- viert): chudy 1294 = N 168; chud 278; DSg. M. chudemu 296; GPl. M. chudých BM 100. — Kompar. NSg. N. chuzífye 1487 (chuzsie); DPI. M. chuzfym 1483; GPI. M. chuzfych 246 (chuzśich). ehutost F Lieblichkeit“: IS. chutoztyu B 208 (nach Geb., SI. 1, 567 vielleicht Fehler für das sonst. acech. chutnost). chvála F , Ruhm, Lob“: chwala B 96; ASg. chwalu 570, 2361 = N 375; G. chwali B 172; chwaly M 116. ehváliti impftie. ,loben, preisen‘ (ete. — co): 1. Sg. Prs. chwaly 1077 (chvali); 3. Pl. chwale 83 (-é). chvśtati impftie. ,,eilen“: 3. Sg. Aor. chwata BM 61 (vgl. chwaty 2307 1. chvatati Inf.). chvśtiti sé pftiv. ,,greifen, fassen, erfassen" (etw. — éeho): 3. Sg. P
72 Glossar. chlap M „Bauer“: 214, 227, 233. chip N ,Bauernkind": chlapye 1 ehlapí Adj. ,JBauern"-: GSg. M. chlapiecho 212 (l. -icho). chlipati impftiv. ,,übermütig sein": 3. Sg. Prs. chlypa 218 (- á). choditi impftiv. ,,gehn'*: 2. Sg. Prs. chodys 1869 (-i8). chopiti s6 pftiv. (éeho): Prt. Prs., fye 2316. ehovaly Adj. ,,erzogen, auferzogen" : GSg. M. chowaleho 22 (die in Arch. 32, 313 vorgeschlagene Konjek- tur in trvaleho ist verfehlt; vgl. einer- seits znäti, anderseits €. vychovaly, vzchovaly bei Kott 4, 945, 1224; zachovalého in Arnošt Baw. 877 s. Krok 6, 58; vzchovalý Nová Rada 493; narodily Pass. 415 „„geboren““ und prodalý = prodaný bez Výb. 1, „etw. erfassen‘‘ NSg. M. chopye 1048). chovati impftiv. ,,etw. bewahren, befolgen‘ (co und écho): chowaty 279; 2. Sg. Imper. chowayz 298 (chovajż; der Imper. zur Einleitung eines Bedingungssatzes). — ,,auf- ziehen” (jdn. — Akk.): 3. Sg. Kond. chowal by 874. — chovati sé „sich hüten vor‘ (Gen.): 2. Sg. Im choway ffye 206; chowayfe 978. Pri. chrópali impftie. „śchnarchen N Sg. M 2442 i ape). chrapye ehténie JV ,,das Wollen, der Wille*: ASg. chtyenye BM 294 (Akk. wegen woliu Leben Mar. 47); LSg. chtyeny 193, 1480, N 434 (chténi). chtieti impftiv. wollen" (etwas c. Akk., Dat. — Bisweilen mit der Be- deutung von budu, um mit dem Infin. periphrastische Futura zu bilden; vgl. 1306, N 425, BM 66, M 7 und MVG. 4, 863; Geb. III, 2, 426; Slov. 1,661. Eine scharfe Grenze zu ziehen, ist häufig nicht möglich): chtyety 191; I. Sg. Prs. chczı 63, 698; chezy 64; cbcu N 425; kezy 394 und czy 1063’ (kci, ci s. Geb. III, 2, 283); 2. Sg. chezes 748, 1049; cheeff 259, M 42; chcef 1306, S 86; chezes BM 91; p Sg. chcze 61, 1387, BM 146, M 7; chce N 394 (l cheze); cze 846 (ce); ktye 223 (I. kcye d. i. kce s. Krok 6, 340); 1. Pl. chzceme N 408 ( Metri causa I. cheme); 2. chezte B 2; chezete 857 (l. chcte); 3. chtye N 240, BM 92, $ 9; chtyet B 30; chtye B 240 (chtie von již 239 abhängig), BM 140; 3. Sg. Fut. bude chtyety 423; 2. Pl. budete chtyety 1496: 1. Sg. Impf. chtyech 901 (chtiech); 3. chtye- fye 574, 2167; chtyeffe W61 (chtiese); 3. Pl. ‘chtyechu 636, 1776; 3. Sg. Prf. chtyel 1973, BM 109; chtyel BM 64; chtyelo BM 66; 3. PI. chtyely '2295 (chtéli); 1. LS Kond. ktyel bych 667 (ktěl); tyel by 2267; chtyel by BM 722; 3. Pl. chtyela by B 68 (chtěla). — Prt. Prs., NSg.M. chtye 426, 457, 486. 512, 666, 960, 1054, 1107, 1157, 1477, 1816,2121, 2168 — W 62, 2311 = N 350, N 138, 228, M 80; chtye B 44, 320, BM 31, 152, 271, 308; ktye 1683 (kté); NN. chtye 408; F. chtyeczi B 143; chtyeczy B 197; NPl. M. chtyecze 1417, 1826, N 294, Š 62; chtýecze B 328; chtyecze BM 47 (statt Du.). chtieti na koho „auf jdn. losgehen“: 3. Sg. Prf. chtyel BM 169. chudoba F ,Armut": 984; ASg. chudobu BM 231 (Gu. 6, 546 pauper). chudý Adj. „arm“ (auch substanti- viert): chudy 1294 = N 168; chud 278; DSg. M. chudemu 296; GPl. M. chudých BM 100. — Kompar. NSg. N. chuzífye 1487 (chuzsie); DPI. M. chuzfym 1483; GPI. M. chuzfych 246 (chuzśich). ehutost F Lieblichkeit“: IS. chutoztyu B 208 (nach Geb., SI. 1, 567 vielleicht Fehler für das sonst. acech. chutnost). chvála F , Ruhm, Lob“: chwala B 96; ASg. chwalu 570, 2361 = N 375; G. chwali B 172; chwaly M 116. ehváliti impftie. ,loben, preisen‘ (ete. — co): 1. Sg. Prs. chwaly 1077 (chvali); 3. Pl. chwale 83 (-é). chvśtati impftie. ,,eilen“: 3. Sg. Aor. chwata BM 61 (vgl. chwaty 2307 1. chvatati Inf.). chvśtiti sé pftiv. ,,greifen, fassen, erfassen" (etw. — éeho): 3. Sg. P
Strana 73
Glossar. 73 chwaty fye 2040; Prt. Prf., NSg. M. chwatyw zıe N 355. chvíle F „Weile, Zeit‘: B 181; chuile BM 108; GSg. chwile B 179; chwyle M 62; A. chwyly 2240; L. chwyly 2229. — G. tese chwile N 134 „zur selben Zeit"; chwile —wfífehk- ake N 459 „zu einer jeden Zeit“; A. wchwilu N 169 c. Gen. ,,wáhrend"'; I. chuiliu mrachznu BM 182 „zu nächtlicher Stunde". chvost M ,JSchwanz'': ftem 226. chytrost F ,Klugheit": <c>hytrofty V 423. chytry Adj. „klug ausgedacht‘: NPl. N. chytra 1151 (-á; — Gu. 2, 77 ante latenti). — chytré Ado. »klug : chitrne N 91 = chtrze 1248 (chytře). chwile ISg. chwo- LSg. i Konj. 1. ,und": y 109, 523, 668 usw.; hi B 4, 22, 69 usw., BM 34, 79, 149; hi BM 216; h1 B 46. — 2. auch: y z. B. 670, 1146, 1912, 1935, 2120, N 139, 279, S 14; 1 94; hí B 76, BM 290; hy BM 52, 176, 240; y BM 13 (lies s s. Geb. I, 211; Krok 7, 158; s. ać, aż und onady). — Zur Verbindung einer finiten Verbal- form mit einem vorausgehenden Parti- zip: y 191, 681, 1160, 1627; hi B 58, BM 205; hi BM 255. —4. i—i „„so- wohl — als auch! : y—y 1567; hy—hí BM 103; hi—hi BM 94 (ze dnes 1 Ziv i mrtv bude$ etwa ,daf du heute vom Leben zum Tode kommen wirst, egl. Gu. 6, 497f.). — 5. in i-jeden in negativen Sätzen ‚keiner, niemand"! (s. LF. 10, 261f.; Arch. 8, 183): hi geden B 318; GSg. M. 1gednoho 213 (ygednoho 1534 I. Metri c. mit H., Vgb. jednoho); GSg. F. ygedne 1864 (I. M. c. jedné mit Jir2, Krok 7,7); LSg. F. 1iwgedny 1960 (d. i. i-v-jedny) ; G.PL. F.-N. ygednyech 367 — 952, 221 (i-jedn&ch). Indie F „Zndien'* (3silbig): GS. ydye 625; indie B 75. Indien_ M ,Indier'': (3silbig). inhed Ad». ,„sogleich'*: inhed M 25, 66, B 73, BM 51; mhed 417, 2122, mdyen S 13 2130, N 211; ynhed 1977, 2343, W 45. — ynhedze W 37 (inhedże); inheds N 388, B 90, BM 148 (inhedZ). Iskon Stadtname: Yfkon 1373 (Gu. 2, 388 Isson; Akk. als Nom. ge- nommen wie auch bei Ulr.6682; s. Prusik, Pram. $5). jablko N ,,Apfel': ASg. yablko 741; G. yablka 761; API. yablka 973 (immer 2silbig). jadyZ Ade. ,,wo": 1adis N 829 (:tahdy ,dort'*). — ,,wohin'': iadys B 170: (:tady ,,dorthin"); iadyfto N 352 (jadyzto — kadyzto 23123). jako, jakož, jak, jakz, jakito Konj. 1. ,,wie* modal (mit korrespon- dierendem tak, tako, takéze):yak 276; jakoz 1072, 1426, 2422 — yakos M 478; yakz 30, 357, 929, 1165, 1388, 1492, 2398, 2410; yaks N 264, BM 125, 162; yakzto 883, 1080, 1655; iakfto B 7; mit taký: yakoz M 59 (501 I. M. c. jakoże ?); mit ten: jakz 1695; yakz M 3. — Zu tak, tako, takéz ,,sowohl — als auch" (im negativen Satz ,,weder — noch" ) : yaks JV 320; yakíto N 322, BM 190; yakoz 850. — Alleinstehend: yak N 287; yakoz 316, 551, 639, 829, 1770; yakos N 381; jakz 252, 382, 1238, 1471, 1998, 2186; yaks N 201; iaks B 169; 1aks BM 99, 101, 250; 1akzto 1568; 1akfto B 131; yako 222, 314, 401, 1679, 2061 = W 18, 2131 = W 46, N 106, M 69, S 65; yakozto 1925, S 3; yakzto 184, 1708, 1962, 2033, 2345, 2027 = yakíto M 307; 1akzto 871, 1383, 2039; yakfto N 188; íakfto B 57; 1akfto B 5; jakzto koly 1412, 1620, 2314. — ,,wie, sozusagen, gleichsam"" (vor Verben): yako 679, 1629, 1738 (s. Geb., SI. 1, 533 a). — 2. konzessiv: yakoz M13; yaks BM 248. 3. konsekutiv „daß‘‘. — Hinter tak, tako: yakz 221, 724, 1152, 1315, 1583; 1aks B 306; tak yakz 1140. — Hinter taký: yakz 2458; iaks B 63, 235; ıakos MN 86; jakoz 1527. — Hinter ten: yakoz 91; yakz 473; 1aks BM 44; tolik: yaks N 297. — Allein- stehend: jakoze 1272; jakoz 526 (l. jakože), 817; yakz 144, 320, 379, 1207, 1329, 2093, 2089 — W 25,
Glossar. 73 chwaty fye 2040; Prt. Prf., NSg. M. chwatyw zıe N 355. chvíle F „Weile, Zeit‘: B 181; chuile BM 108; GSg. chwile B 179; chwyle M 62; A. chwyly 2240; L. chwyly 2229. — G. tese chwile N 134 „zur selben Zeit"; chwile —wfífehk- ake N 459 „zu einer jeden Zeit“; A. wchwilu N 169 c. Gen. ,,wáhrend"'; I. chuiliu mrachznu BM 182 „zu nächtlicher Stunde". chvost M ,JSchwanz'': ftem 226. chytrost F ,Klugheit": <c>hytrofty V 423. chytry Adj. „klug ausgedacht‘: NPl. N. chytra 1151 (-á; — Gu. 2, 77 ante latenti). — chytré Ado. »klug : chitrne N 91 = chtrze 1248 (chytře). chwile ISg. chwo- LSg. i Konj. 1. ,und": y 109, 523, 668 usw.; hi B 4, 22, 69 usw., BM 34, 79, 149; hi BM 216; h1 B 46. — 2. auch: y z. B. 670, 1146, 1912, 1935, 2120, N 139, 279, S 14; 1 94; hí B 76, BM 290; hy BM 52, 176, 240; y BM 13 (lies s s. Geb. I, 211; Krok 7, 158; s. ać, aż und onady). — Zur Verbindung einer finiten Verbal- form mit einem vorausgehenden Parti- zip: y 191, 681, 1160, 1627; hi B 58, BM 205; hi BM 255. —4. i—i „„so- wohl — als auch! : y—y 1567; hy—hí BM 103; hi—hi BM 94 (ze dnes 1 Ziv i mrtv bude$ etwa ,daf du heute vom Leben zum Tode kommen wirst, egl. Gu. 6, 497f.). — 5. in i-jeden in negativen Sätzen ‚keiner, niemand"! (s. LF. 10, 261f.; Arch. 8, 183): hi geden B 318; GSg. M. 1gednoho 213 (ygednoho 1534 I. Metri c. mit H., Vgb. jednoho); GSg. F. ygedne 1864 (I. M. c. jedné mit Jir2, Krok 7,7); LSg. F. 1iwgedny 1960 (d. i. i-v-jedny) ; G.PL. F.-N. ygednyech 367 — 952, 221 (i-jedn&ch). Indie F „Zndien'* (3silbig): GS. ydye 625; indie B 75. Indien_ M ,Indier'': (3silbig). inhed Ad». ,„sogleich'*: inhed M 25, 66, B 73, BM 51; mhed 417, 2122, mdyen S 13 2130, N 211; ynhed 1977, 2343, W 45. — ynhedze W 37 (inhedże); inheds N 388, B 90, BM 148 (inhedZ). Iskon Stadtname: Yfkon 1373 (Gu. 2, 388 Isson; Akk. als Nom. ge- nommen wie auch bei Ulr.6682; s. Prusik, Pram. $5). jablko N ,,Apfel': ASg. yablko 741; G. yablka 761; API. yablka 973 (immer 2silbig). jadyZ Ade. ,,wo": 1adis N 829 (:tahdy ,dort'*). — ,,wohin'': iadys B 170: (:tady ,,dorthin"); iadyfto N 352 (jadyzto — kadyzto 23123). jako, jakož, jak, jakz, jakito Konj. 1. ,,wie* modal (mit korrespon- dierendem tak, tako, takéze):yak 276; jakoz 1072, 1426, 2422 — yakos M 478; yakz 30, 357, 929, 1165, 1388, 1492, 2398, 2410; yaks N 264, BM 125, 162; yakzto 883, 1080, 1655; iakfto B 7; mit taký: yakoz M 59 (501 I. M. c. jakoże ?); mit ten: jakz 1695; yakz M 3. — Zu tak, tako, takéz ,,sowohl — als auch" (im negativen Satz ,,weder — noch" ) : yaks JV 320; yakíto N 322, BM 190; yakoz 850. — Alleinstehend: yak N 287; yakoz 316, 551, 639, 829, 1770; yakos N 381; jakz 252, 382, 1238, 1471, 1998, 2186; yaks N 201; iaks B 169; 1aks BM 99, 101, 250; 1akzto 1568; 1akfto B 131; yako 222, 314, 401, 1679, 2061 = W 18, 2131 = W 46, N 106, M 69, S 65; yakozto 1925, S 3; yakzto 184, 1708, 1962, 2033, 2345, 2027 = yakíto M 307; 1akzto 871, 1383, 2039; yakfto N 188; íakfto B 57; 1akfto B 5; jakzto koly 1412, 1620, 2314. — ,,wie, sozusagen, gleichsam"" (vor Verben): yako 679, 1629, 1738 (s. Geb., SI. 1, 533 a). — 2. konzessiv: yakoz M13; yaks BM 248. 3. konsekutiv „daß‘‘. — Hinter tak, tako: yakz 221, 724, 1152, 1315, 1583; 1aks B 306; tak yakz 1140. — Hinter taký: yakz 2458; iaks B 63, 235; ıakos MN 86; jakoz 1527. — Hinter ten: yakoz 91; yakz 473; 1aks BM 44; tolik: yaks N 297. — Allein- stehend: jakoze 1272; jakoz 526 (l. jakože), 817; yakz 144, 320, 379, 1207, 1329, 2093, 2089 — W 25,
Strana 74
74 Glossar. N 205, M 54; 1aks B M 24, 117, 201; yakífe N 162 — yakz 1293 (l. Metri causa jakże). 4. jakż-by final „damit: 419. 5. deklarativ ,daf (= £e): yakoz 791; yakoze W 21 = yakoz 2085 (l. jakoze); íakos B 251; 1aks BM 243, B 293. 6. temporal (danach auch hypothe- tisch) „als, sobald als, wenn": yak N 284; yakz 17, 45, 337, 590, 909, 1422, 1587, 1800 (s. Krok 7, 11), 1872, 2205 = W 78, 2412, 2439, M 105; 1aks N 155, BM 206; yakz M 95; yaks MN 466 (scil. jest); yakoze 335; yakoz 303, 560. — vakz brzo 763, 961, 1179, 1955, 2101; yakoz brzo 1139; yaks byrzo N 10; yakz nahle 707; iaks nahle B 52; yakoz nahle 921; yakoz rychle 1558. 7. kausal ,,weil" : 556; aks BM 153 iaky% relat. Adj. ,was fir ein“: LSg. F. yakez 979 (-éz); GSg. N. íakchos B 203 (mit taký korrespon- dierend). jam relat. Ado. „wohin”: am BM 233 (mit tam korrespondierend). jáma F „Grube“: ASg. yamu N 264. Jan mànnl. Eigenn.: G.-A. Jana 1391. jasný Adj. , klar” (vom Wetter, vom Verstand): yafny 2, 533. — heiter, munter": yaffon 1869 ( vgl. slov. Jasna devójka „„munleres Mádchen"). Ado. jasně „klar”: yazzn<ie> N 387. javo in na-jévé Ade. — ,,imWachen'*: nagyewye 1333. javor M ,Ahorn': íawor B 92. jaz Pron. der 1. Person: NSg. 1az 63, BM 235; ias BM 103, 129; yas BM 320; 1a 170; ya 1027, 1077, BM 80, '313, 333 (ja); G. mne 28, 202, 1315, N 427, BM 140, M 118; A. míe B 16, BM 139, 311; mye BM 298; mye 177, 905, M 108, $ 85 (mi); D. mnye B 9; mnye 754, 1051; mi N 214, B 14, 21, BM 101, 303; mi BM 91; my 174, 629, 801, 'M 4, 119; L.mnye BM 136; mnye M 115; I. mnu 1049, 1338, BM 126, 325 (mná). — GDu. nayu BM 24; nayu BM 39 (naju). — yakz by yakoz 508; yakz G Pl. nas 604, 749, N 394; naz 2337 (nás); D. nam 612, N 377, B 96, BM 112 (nam); nem BM 108, 109 (nem s. Geb. III, 1, 531); I. namy 1961, 2355; namy BM 243. jazyk M | Zunge": A Sg. 1azyk 210. jéd M JGift" : ISg. gyedem 1946. jedaż Konj. „wenn' (zeitlich) : gedas M 156 (s. kda). jeden Zahlw. ,,ein: geden BM 330; NSg. F. gedna 557; N.-ASg. N. žadné 407, 225, N 281; GSg. M. gednoho 561, N 348; F. 'gedne 378, 1147 (jedne); G. -A Sg. M. gednoho 1598; DSg. M. gyednomu 2361; gednomu M 875, B 116; ASg. F. jednu 809; LSg. M.-N. gednom 293, 1260, 1773, B 253; ISg. gednu N 312 (jedni). — „die einen — die andern": gedny 38, 2030 (: druzí). — „allein““: : ISg. M. gednyem M 45 (jedniem). — ,,irgend ein, ein gewisser: NSg. M. geden 219, 887, 2105, BM 67, M 5, 89; G. gednoho 727, 1667; D. gednomu 784; I. gednyem B 26; gednyem B 74; L. gednom 2170 — W 64, N 234 — gyednom 1964 (po jednom diüiu — Gu. 3, 258 interea); GSg. N. gednoho 1145; ASg. F. gednu 732, 770, 1174 = N 5; L. gedny 681, 1291 (jedný) = gedne N 160 (jedné). — Im negativen Satze keiner": NSg. M. geden 385 (jeden nebieše — Gu. 1, 252 nullus erat), 542, 833; F. gedna 305 (s. LF. 10, 261 und i-jeden bei i, &lovék, hlava, ni). jedenáctý Zahlw. „elfter“: 'ASĘ. N. gedenaczte 813. jediné Ade. ,nur': gedyne 802, 12382— gedíne N 65. jedinky Adj. ,,ein einziger": NSg. N. gedynke 713. Jediny Adj. ,,einzig, allein": gedyny 564; gyedyny 2107 (im 9 silbigen Vers, im hewun auf výpovědný F jedný mů Výb., Krok 7, 58); F. gedyna 1370; gedýna BM 104 (-á); GSg. M. gyedyneho 643, 2338, M 43; ASg. F. gedynu 1178 = gedinu N 9; LSg. M. gyedynem 2452 (jediném); NSg. M. fam gedyny 863 ( —Gu. 1, 506 solus). jedno Ade. ,nur': gyedno 2452; gedno 126, 760, 2176 — W 70,
74 Glossar. N 205, M 54; 1aks B M 24, 117, 201; yakífe N 162 — yakz 1293 (l. Metri causa jakże). 4. jakż-by final „damit: 419. 5. deklarativ ,daf (= £e): yakoz 791; yakoze W 21 = yakoz 2085 (l. jakoze); íakos B 251; 1aks BM 243, B 293. 6. temporal (danach auch hypothe- tisch) „als, sobald als, wenn": yak N 284; yakz 17, 45, 337, 590, 909, 1422, 1587, 1800 (s. Krok 7, 11), 1872, 2205 = W 78, 2412, 2439, M 105; 1aks N 155, BM 206; yakz M 95; yaks MN 466 (scil. jest); yakoze 335; yakoz 303, 560. — vakz brzo 763, 961, 1179, 1955, 2101; yakoz brzo 1139; yaks byrzo N 10; yakz nahle 707; iaks nahle B 52; yakoz nahle 921; yakoz rychle 1558. 7. kausal ,,weil" : 556; aks BM 153 iaky% relat. Adj. ,was fir ein“: LSg. F. yakez 979 (-éz); GSg. N. íakchos B 203 (mit taký korrespon- dierend). jam relat. Ado. „wohin”: am BM 233 (mit tam korrespondierend). jáma F „Grube“: ASg. yamu N 264. Jan mànnl. Eigenn.: G.-A. Jana 1391. jasný Adj. , klar” (vom Wetter, vom Verstand): yafny 2, 533. — heiter, munter": yaffon 1869 ( vgl. slov. Jasna devójka „„munleres Mádchen"). Ado. jasně „klar”: yazzn<ie> N 387. javo in na-jévé Ade. — ,,imWachen'*: nagyewye 1333. javor M ,Ahorn': íawor B 92. jaz Pron. der 1. Person: NSg. 1az 63, BM 235; ias BM 103, 129; yas BM 320; 1a 170; ya 1027, 1077, BM 80, '313, 333 (ja); G. mne 28, 202, 1315, N 427, BM 140, M 118; A. míe B 16, BM 139, 311; mye BM 298; mye 177, 905, M 108, $ 85 (mi); D. mnye B 9; mnye 754, 1051; mi N 214, B 14, 21, BM 101, 303; mi BM 91; my 174, 629, 801, 'M 4, 119; L.mnye BM 136; mnye M 115; I. mnu 1049, 1338, BM 126, 325 (mná). — GDu. nayu BM 24; nayu BM 39 (naju). — yakz by yakoz 508; yakz G Pl. nas 604, 749, N 394; naz 2337 (nás); D. nam 612, N 377, B 96, BM 112 (nam); nem BM 108, 109 (nem s. Geb. III, 1, 531); I. namy 1961, 2355; namy BM 243. jazyk M | Zunge": A Sg. 1azyk 210. jéd M JGift" : ISg. gyedem 1946. jedaż Konj. „wenn' (zeitlich) : gedas M 156 (s. kda). jeden Zahlw. ,,ein: geden BM 330; NSg. F. gedna 557; N.-ASg. N. žadné 407, 225, N 281; GSg. M. gednoho 561, N 348; F. 'gedne 378, 1147 (jedne); G. -A Sg. M. gednoho 1598; DSg. M. gyednomu 2361; gednomu M 875, B 116; ASg. F. jednu 809; LSg. M.-N. gednom 293, 1260, 1773, B 253; ISg. gednu N 312 (jedni). — „die einen — die andern": gedny 38, 2030 (: druzí). — „allein““: : ISg. M. gednyem M 45 (jedniem). — ,,irgend ein, ein gewisser: NSg. M. geden 219, 887, 2105, BM 67, M 5, 89; G. gednoho 727, 1667; D. gednomu 784; I. gednyem B 26; gednyem B 74; L. gednom 2170 — W 64, N 234 — gyednom 1964 (po jednom diüiu — Gu. 3, 258 interea); GSg. N. gednoho 1145; ASg. F. gednu 732, 770, 1174 = N 5; L. gedny 681, 1291 (jedný) = gedne N 160 (jedné). — Im negativen Satze keiner": NSg. M. geden 385 (jeden nebieše — Gu. 1, 252 nullus erat), 542, 833; F. gedna 305 (s. LF. 10, 261 und i-jeden bei i, &lovék, hlava, ni). jedenáctý Zahlw. „elfter“: 'ASĘ. N. gedenaczte 813. jediné Ade. ,nur': gedyne 802, 12382— gedíne N 65. jedinky Adj. ,,ein einziger": NSg. N. gedynke 713. Jediny Adj. ,,einzig, allein": gedyny 564; gyedyny 2107 (im 9 silbigen Vers, im hewun auf výpovědný F jedný mů Výb., Krok 7, 58); F. gedyna 1370; gedýna BM 104 (-á); GSg. M. gyedyneho 643, 2338, M 43; ASg. F. gedynu 1178 = gedinu N 9; LSg. M. gyedynem 2452 (jediném); NSg. M. fam gedyny 863 ( —Gu. 1, 506 solus). jedno Ade. ,nur': gyedno 2452; gedno 126, 760, 2176 — W 70,
Strana 75
Glossar. 75 2415, B 9, 262, M 69; iedno B 296. — acz yedno 1496 ,,wenn nur*. — za-jedno Ade. „in gleicher Weise, ohne Unterschied": zayedno 1408; zagedno 2071, 2123 = W 38. jednü Ade. ,auf einmal": gednu 2046, 2128 — W 3,43 (po- jednů = = jednů ist nach Krok 7,97 für pod- gednu N 312 zu lesen). jedy£to Konj. ,wenn" (zeitlich): gedifto IN 6; iedyfto N 30 ( — kdyZ 1175, 1199). jelení possess. Adj. „Hirsch-“: GSg. F. gelenye 2816 — N 355 (-ie; Gu. 8, 456 Actaeona vestigat s. Prusík, Pram. 368). jelikož Ady. ,,wie viel": gclykoz 1068, 1822; gyelykoz 1840 (: tolikéz, tolik; mit abhàngigem GPl.). — jelikZ dss.: geliks B 176. jeli£ Konj. ,,bis, wann'': gyelyz 2218 — gielyz W 86; gelis B 210. jenž Pron. — 1. demonstratie: N.Sg. M. gens B 118 ,jener'' (jenz —sen vgl. Gu. 5, 31 hic—ille). — 2. relativ „welcher“ : NSg. M. genz 1, 174, W 19, M 44; gens 175, N 272, B 314, 315, BM81, 257; yenz 96; gyenz 26; iens N 76, 125; gense N 376 (genz 888, 1668, 1835; yenz 2195; gyenz 2382 l. Metri causa jenZe; genz 1215 l. mit N 46 v liemz; s. aber Krok 6, 400); genfto B 255, 299, BM 1954, 324; genzto S$ 60; ienzto 1621, N 24. — A. genz 1972; genfto B M 201; -iZ in pronz 765; prons N 5l; N$g. F. gyez 2281, 2291, S 43 (jéZ); gez 6, 135, 762, 1189, 1248 (jez); yefto 2290 (jesto); A. gyz 914 (jiZ); iufto B 264; nyz 96, 788, 793, S 60; pronyuz M 34 (pronuz; pronyuz 2370 l. pro néz ASg. N. mit L F. 12, 283); nufto IN 369 — nyuzto 2330, W 89; NSg. N. gez 900, 1134 (1146 l. jeze); ges B 317; gyez 980, 1318; gefto 768, 1345, B 188, 200; A. ges N 495; pronyez 2081, 780, M 4, 2126 — pronez W 41; nanes N 385 — nanyez 2304; nanez W 96 — nanyez 2322 (pronyz 859 l. pro néz mit H-P.; geíto B 5; gyefto 1715; -nezto S 46; nefto BM 8, 171 (pronyzto 1509 |. pro neZto mit H); nyezto 742, 1491. — G.-ASg. M. gehos 28, B 165, BM 167 (d.i. Patron); gehoz 918; gehofto B M 198, B 261; na nyehoz 1314; G. gehoz 2, 119, 1820, S 50; gehos BM 294 (gehoz 721 l. jehoze); N. gehoz 44, 617, 1866; gehos B 241, BM 176, 210; iehos B 266, 269; ge- hofto B 329; znyehoz 1064; F. gies B M 274 (jieZ); u nyez 1190 — nyes N 21, 2194 (u nieZ); znyez 771. — DSg. M. gemuz 128; gemus 1648, N 209, BM 72; gyemuz 2340, 2460; k nemuze M 102 (k ňemuže); knemus BM 107,296; N. gemuz 440, 1373, 2007 — gemus N 292; gemufto N 247, BM 251; knyemuz 956; knemus B.M 239; k nemufto B 322; F. gyez M 78 (jiež); knyeys BM 147 (k niejZ). — LSg. M. onems B 249 (o iíemz) wnyemz 1097 (d. i. v pepfi ,,wie wenn ihm"); wnyems N 46; wnems BM 192, 193 (wo čas zu ergünzen ist s. H-P. p. XX), B 136; nanems BM 317; ponems N 1738; wnemfto B 155; N. ponyemz 606; wnyemz 632, 13874; onems B 277; wnems N 207, B 80, B M 214; nemfto B $4; F. wnys N 50 — wnyez 1219 (v niz, v nieZ); nyzto 636 (nízto); nyeyfto B 309 (niejsto); ISg. M. zanymz 1414 (za nímz); nymfto B 260; nymzto 1814; N. gymz 619, W 28; gíms NN 81, 998, B 82, 109, BM 246; gimz M 120 (jímZ); gímfto B 286. — LDu. M. wnus B 121 (v nüz). — NPI. M. gyze 329; gis B 126, 239, 294, BM 105, 219; gs N 69, 71; gu N 383; gyz M 51 (331 l. jize); gift BM 85 (jit s. -t); gifto B 324, BM $8; giíto N 188, BM 216, 236; gez 1335 (auf stany bezüglich). — API. M. giez W 61; gez 88, 2167, 1016; gies BM 302 (j&z, jeZ); F. gez 1115 (jež); nýefto B 88; N. gíefto BM 161 (jésto); GPl. M. giíchs BM 104; D.gymz 469; gíms ved 99; ze W 106 — gymz 2332 (l. fane); gímzto JV 370; L. onychs B 343; wnychz 1098, 1824 (371 l. v nichZeJ; níchfto JN 382; I. gymyz 346, 1025; snymyz 1125, 2225; nymyzto 2036 (nimizto); LPl. F. wnychs BM 111; I. podnymyz 4668. — 4. jenZ absolutes Relatiepronomen: statt jiZ (NPl. M.) genz 831, 924
Glossar. 75 2415, B 9, 262, M 69; iedno B 296. — acz yedno 1496 ,,wenn nur*. — za-jedno Ade. „in gleicher Weise, ohne Unterschied": zayedno 1408; zagedno 2071, 2123 = W 38. jednü Ade. ,auf einmal": gednu 2046, 2128 — W 3,43 (po- jednů = = jednů ist nach Krok 7,97 für pod- gednu N 312 zu lesen). jedy£to Konj. ,wenn" (zeitlich): gedifto IN 6; iedyfto N 30 ( — kdyZ 1175, 1199). jelení possess. Adj. „Hirsch-“: GSg. F. gelenye 2816 — N 355 (-ie; Gu. 8, 456 Actaeona vestigat s. Prusík, Pram. 368). jelikož Ady. ,,wie viel": gclykoz 1068, 1822; gyelykoz 1840 (: tolikéz, tolik; mit abhàngigem GPl.). — jelikZ dss.: geliks B 176. jeli£ Konj. ,,bis, wann'': gyelyz 2218 — gielyz W 86; gelis B 210. jenž Pron. — 1. demonstratie: N.Sg. M. gens B 118 ,jener'' (jenz —sen vgl. Gu. 5, 31 hic—ille). — 2. relativ „welcher“ : NSg. M. genz 1, 174, W 19, M 44; gens 175, N 272, B 314, 315, BM81, 257; yenz 96; gyenz 26; iens N 76, 125; gense N 376 (genz 888, 1668, 1835; yenz 2195; gyenz 2382 l. Metri causa jenZe; genz 1215 l. mit N 46 v liemz; s. aber Krok 6, 400); genfto B 255, 299, BM 1954, 324; genzto S$ 60; ienzto 1621, N 24. — A. genz 1972; genfto B M 201; -iZ in pronz 765; prons N 5l; N$g. F. gyez 2281, 2291, S 43 (jéZ); gez 6, 135, 762, 1189, 1248 (jez); yefto 2290 (jesto); A. gyz 914 (jiZ); iufto B 264; nyz 96, 788, 793, S 60; pronyuz M 34 (pronuz; pronyuz 2370 l. pro néz ASg. N. mit L F. 12, 283); nufto IN 369 — nyuzto 2330, W 89; NSg. N. gez 900, 1134 (1146 l. jeze); ges B 317; gyez 980, 1318; gefto 768, 1345, B 188, 200; A. ges N 495; pronyez 2081, 780, M 4, 2126 — pronez W 41; nanes N 385 — nanyez 2304; nanez W 96 — nanyez 2322 (pronyz 859 l. pro néz mit H-P.; geíto B 5; gyefto 1715; -nezto S 46; nefto BM 8, 171 (pronyzto 1509 |. pro neZto mit H); nyezto 742, 1491. — G.-ASg. M. gehos 28, B 165, BM 167 (d.i. Patron); gehoz 918; gehofto B M 198, B 261; na nyehoz 1314; G. gehoz 2, 119, 1820, S 50; gehos BM 294 (gehoz 721 l. jehoze); N. gehoz 44, 617, 1866; gehos B 241, BM 176, 210; iehos B 266, 269; ge- hofto B 329; znyehoz 1064; F. gies B M 274 (jieZ); u nyez 1190 — nyes N 21, 2194 (u nieZ); znyez 771. — DSg. M. gemuz 128; gemus 1648, N 209, BM 72; gyemuz 2340, 2460; k nemuze M 102 (k ňemuže); knemus BM 107,296; N. gemuz 440, 1373, 2007 — gemus N 292; gemufto N 247, BM 251; knyemuz 956; knemus B.M 239; k nemufto B 322; F. gyez M 78 (jiež); knyeys BM 147 (k niejZ). — LSg. M. onems B 249 (o iíemz) wnyemz 1097 (d. i. v pepfi ,,wie wenn ihm"); wnyems N 46; wnems BM 192, 193 (wo čas zu ergünzen ist s. H-P. p. XX), B 136; nanems BM 317; ponems N 1738; wnemfto B 155; N. ponyemz 606; wnyemz 632, 13874; onems B 277; wnems N 207, B 80, B M 214; nemfto B $4; F. wnys N 50 — wnyez 1219 (v niz, v nieZ); nyzto 636 (nízto); nyeyfto B 309 (niejsto); ISg. M. zanymz 1414 (za nímz); nymfto B 260; nymzto 1814; N. gymz 619, W 28; gíms NN 81, 998, B 82, 109, BM 246; gimz M 120 (jímZ); gímfto B 286. — LDu. M. wnus B 121 (v nüz). — NPI. M. gyze 329; gis B 126, 239, 294, BM 105, 219; gs N 69, 71; gu N 383; gyz M 51 (331 l. jize); gift BM 85 (jit s. -t); gifto B 324, BM $8; giíto N 188, BM 216, 236; gez 1335 (auf stany bezüglich). — API. M. giez W 61; gez 88, 2167, 1016; gies BM 302 (j&z, jeZ); F. gez 1115 (jež); nýefto B 88; N. gíefto BM 161 (jésto); GPl. M. giíchs BM 104; D.gymz 469; gíms ved 99; ze W 106 — gymz 2332 (l. fane); gímzto JV 370; L. onychs B 343; wnychz 1098, 1824 (371 l. v nichZeJ; níchfto JN 382; I. gymyz 346, 1025; snymyz 1125, 2225; nymyzto 2036 (nimizto); LPl. F. wnychs BM 111; I. podnymyz 4668. — 4. jenZ absolutes Relatiepronomen: statt jiZ (NPl. M.) genz 831, 924
Strana 76
76 Glossar. (l. jenże); statt jóż (NSg. F.) 610, 737/8, 740; statt je£ (N.-ASg. N.) 286, 1774. Jeruzalem, Jerusalem M ,,Jerusa- lem“: N. Jerufalem 661; D. Jeruza- lemu 916. ješče, ješčež, jesté Ade. ,,noch, jetzt, Jetzt noch": geífchze N 232, 316; gefeze W 10, S 26; gefchze BM 4, 1750; gezczes 1965 — geffchzes N '120; gefchzes BM 1651. geftyc 185, 713; gyeftye 1344, 1518. jesto absolutes Helatiepron.: statt jenżto (NSg. M.) gefto 68; statt Mr (F.) B 196; statt jizto (N PI. ) gycito 1582. jššata Ade. ,,eitel, gyeffyutnyc 2283. Jeti impftiv. fahren" (intrans.): gycty 424, 765, 1804, 2459; 3. Sg. Impf. ge dyefyc 1222, 1243 = ge- dieffe N 99, 768; ge ‘dyefye 1240; 3. Pl. gedyechu 1233 (-icchu); 3. Sg. Prf. gd BM 170 (jél, d. i. Patron); gel 536 (jel); 3. PL geli N 183 (jél); 3. Pl. Kond. Prs. by gely 419 (joli); Prt. Prs., NSg. M. gieda BM 604 (jéda) — Hierher auch nach LF. 12, 285 wen dyety B 288 für ven jéti (mit -nd'- aus -nj- im. Satzzusammenhang); ebenso Geb., Sl. 1, 639b. zie M „Reiter: gezdecz 1384 eergeblich'' : (jezdec); GPI. gezdczow B 24 (jézdcôv). jézditi impftiv. ,,reiten“: 3. Sg. Aor. gezdy 728 (jezdi). jeż absol. Relatwpronomen: statt jenż (NSg. M.) gcz 982; ycz 1704; gyez 1699; es N 54; = jéz (NSg. F.), ges N 91; 1es N 20, 149; = jéz (NPI. Du.) ges B 115; — iz (NPl. M.) gyez 42, 1260 (s. LF. 12, 274), 2189; gez 585, 653, 1234, 1252, 2274 (397, 441, 446, 1472 I. jeże). je£ Konj. ,,daf": nach einem Ver- bum des Sehens gez 894, des Bekannt- seins 1ez 630, des Zuteilwerdens gez 1138, Geschehens gyez 1994 (1. je£e); 1ez 2401. jhra F ,Spiel": ASg. yhru 1506. Jiesti impfiiv. fressen": 3. PI. Kond. Prs. by gyedly 2353 (by jédly, wohl nach N 447 in by snédly zu bessern). jieti pftiv. „fangen”* (jdn. — koho): giety BM 6; giety BM 92; gyety 223; 3. Du. Kond. Prs. by yala BM9; Prt. Prf., NPl. M. gemíye 1985; 'gemffe N 263 (jemše); 3. PI. Aor. Pass. byechu giety M 183 (béchu jéti). — vieru jieti ,,glauben*‘ (an eiw. — v Cem): gietÿ BM 91 (= aksl. véro jeti s. AH-P. p. IX). — Jieti s6 „beginnen”": 3. Pl. Aor. gechu fye 923 (jechu sé). jiezda P ,Fahrt, Rütt, Kriegszug"': ISg. giezdu BM 830 (jiezdu); A. giezdu W 102 = gezdu 2328; gefdu 1127; gezdu 1169 (jézdu). jileé M. PI. Griff am Schwert'': G. gylecz 1617 (jilec). jinako Ade. ,,anders'*: gynako 1445, 2379. jinde Ad». ,,anderswo'': ginde B 276. jinoch M ,,Jüngling“ : gynoch 1647; GPl. gynochow 1255 (im 9silb. Vers; l. mt N 96 junoś s. LF. 19, 83). jiný Adj. „anderer“ : gyny 864; ASg. M. 651; NSg. F. gina N 148 (-á); A. gynu 1224; gínu N 57, B 49 (-à); ASg. N. gyne 97; GSg. M. gyneho M 42; N. 1728, 2414; gineho N 278; F. gyne 2318; ginc B 194; DSg. M. ginemu N 300; F. gyney 2319 — W 93 (-éj); LSg. N. gynem 2453; ginem MN 420; NPI. M. giny BM 235, giny N 379; G. ginÿch B 183; ginych B 248; gynych 757; D. ginym N 269; gynym 2018; gynym N 266. jiskra F ,,Funke': NPl. gyfkry 1687. jisté Ade. ,,gewif, fürwahr'': gyítye 63, 304, 1075, jiztye N 476, 478. jíti impftiv. ,gehen": gyty 1196, 2245, M 27; 3. Sg. Prs. gde 486, 1096, 1901; 3. Pl. gdu 1682 (jdû »flieBen'*); 3. Sg. Aor. gíide B 211; gyde 1563, M 36 (M 36: Gu. 6, 133 scribit Alexandro s. Prusik, Pram. 36); 3. Pl. gydu 1874 (jidà); 3. Sg. Impf. gdyeffye 2133 -— gdyeffe W 48; gdyefye 2271 (jdieże); dyefye 1210 = zwk dyeffe N 41 (diese „breitete sich aus); ydyeffe N 75 (vgl. 1240); 3. Pl. dyechu 1260; diechu N 68, 106 (diechu); Prt. Prs., NPl. M. gdueze 2335; gduez 2181
76 Glossar. (l. jenże); statt jóż (NSg. F.) 610, 737/8, 740; statt je£ (N.-ASg. N.) 286, 1774. Jeruzalem, Jerusalem M ,,Jerusa- lem“: N. Jerufalem 661; D. Jeruza- lemu 916. ješče, ješčež, jesté Ade. ,,noch, jetzt, Jetzt noch": geífchze N 232, 316; gefeze W 10, S 26; gefchze BM 4, 1750; gezczes 1965 — geffchzes N '120; gefchzes BM 1651. geftyc 185, 713; gyeftye 1344, 1518. jesto absolutes Helatiepron.: statt jenżto (NSg. M.) gefto 68; statt Mr (F.) B 196; statt jizto (N PI. ) gycito 1582. jššata Ade. ,,eitel, gyeffyutnyc 2283. Jeti impftiv. fahren" (intrans.): gycty 424, 765, 1804, 2459; 3. Sg. Impf. ge dyefyc 1222, 1243 = ge- dieffe N 99, 768; ge ‘dyefye 1240; 3. Pl. gedyechu 1233 (-icchu); 3. Sg. Prf. gd BM 170 (jél, d. i. Patron); gel 536 (jel); 3. PL geli N 183 (jél); 3. Pl. Kond. Prs. by gely 419 (joli); Prt. Prs., NSg. M. gieda BM 604 (jéda) — Hierher auch nach LF. 12, 285 wen dyety B 288 für ven jéti (mit -nd'- aus -nj- im. Satzzusammenhang); ebenso Geb., Sl. 1, 639b. zie M „Reiter: gezdecz 1384 eergeblich'' : (jezdec); GPI. gezdczow B 24 (jézdcôv). jézditi impftiv. ,,reiten“: 3. Sg. Aor. gezdy 728 (jezdi). jeż absol. Relatwpronomen: statt jenż (NSg. M.) gcz 982; ycz 1704; gyez 1699; es N 54; = jéz (NSg. F.), ges N 91; 1es N 20, 149; = jéz (NPI. Du.) ges B 115; — iz (NPl. M.) gyez 42, 1260 (s. LF. 12, 274), 2189; gez 585, 653, 1234, 1252, 2274 (397, 441, 446, 1472 I. jeże). je£ Konj. ,,daf": nach einem Ver- bum des Sehens gez 894, des Bekannt- seins 1ez 630, des Zuteilwerdens gez 1138, Geschehens gyez 1994 (1. je£e); 1ez 2401. jhra F ,Spiel": ASg. yhru 1506. Jiesti impfiiv. fressen": 3. PI. Kond. Prs. by gyedly 2353 (by jédly, wohl nach N 447 in by snédly zu bessern). jieti pftiv. „fangen”* (jdn. — koho): giety BM 6; giety BM 92; gyety 223; 3. Du. Kond. Prs. by yala BM9; Prt. Prf., NPl. M. gemíye 1985; 'gemffe N 263 (jemše); 3. PI. Aor. Pass. byechu giety M 183 (béchu jéti). — vieru jieti ,,glauben*‘ (an eiw. — v Cem): gietÿ BM 91 (= aksl. véro jeti s. AH-P. p. IX). — Jieti s6 „beginnen”": 3. Pl. Aor. gechu fye 923 (jechu sé). jiezda P ,Fahrt, Rütt, Kriegszug"': ISg. giezdu BM 830 (jiezdu); A. giezdu W 102 = gezdu 2328; gefdu 1127; gezdu 1169 (jézdu). jileé M. PI. Griff am Schwert'': G. gylecz 1617 (jilec). jinako Ade. ,,anders'*: gynako 1445, 2379. jinde Ad». ,,anderswo'': ginde B 276. jinoch M ,,Jüngling“ : gynoch 1647; GPl. gynochow 1255 (im 9silb. Vers; l. mt N 96 junoś s. LF. 19, 83). jiný Adj. „anderer“ : gyny 864; ASg. M. 651; NSg. F. gina N 148 (-á); A. gynu 1224; gínu N 57, B 49 (-à); ASg. N. gyne 97; GSg. M. gyneho M 42; N. 1728, 2414; gineho N 278; F. gyne 2318; ginc B 194; DSg. M. ginemu N 300; F. gyney 2319 — W 93 (-éj); LSg. N. gynem 2453; ginem MN 420; NPI. M. giny BM 235, giny N 379; G. ginÿch B 183; ginych B 248; gynych 757; D. ginym N 269; gynym 2018; gynym N 266. jiskra F ,,Funke': NPl. gyfkry 1687. jisté Ade. ,,gewif, fürwahr'': gyítye 63, 304, 1075, jiztye N 476, 478. jíti impftiv. ,gehen": gyty 1196, 2245, M 27; 3. Sg. Prs. gde 486, 1096, 1901; 3. Pl. gdu 1682 (jdû »flieBen'*); 3. Sg. Aor. gíide B 211; gyde 1563, M 36 (M 36: Gu. 6, 133 scribit Alexandro s. Prusik, Pram. 36); 3. Pl. gydu 1874 (jidà); 3. Sg. Impf. gdyeffye 2133 -— gdyeffe W 48; gdyefye 2271 (jdieże); dyefye 1210 = zwk dyeffe N 41 (diese „breitete sich aus); ydyeffe N 75 (vgl. 1240); 3. Pl. dyechu 1260; diechu N 68, 106 (diechu); Prt. Prs., NPl. M. gdueze 2335; gduez 2181
Strana 77
Glossar. 77 (jdúce). — 3. Sg. Prf. ffel B 170 (Sel); sla N 148; ffla BM 279; íflo NN. 191 (slo; s. rózno); Kond. Prs. by neffal 2239 (zu sal s. Geb. I, 149); Prt. Prf., NSg. M. ffed BM 207; fed 681, 927 (sed). — co jde komu po stěstí, zboží „jdm. schlägt etw. glůcklich aus“: gdyefye 2103; fflo N 113. — co jde komu k strasti »etw. bringt jdm. Leid": gdyefye 2241. — komu jde ku piévratku »j]d. gerát ins Verderben": dyefye 1781. — jde k éasu tomu ,,es ist an der Zeit": dyefye 2450. jmě N ,Namen‘: ASg. gmye M 120; G. gmene $97; N. gmíe B 116 (bies&e jemu ,,er hief'') — Adeerbiell zeymeme — ,besonders'' (ze jmene). jmenovati impftie. ,,nennen" (im Passie ,,heifen'' ): 3. Sg. Prs. Pass. geft gmenowana 599; 3. Pl. zu menowanÿ B 231 (sû menovâni); 3. $g. Aor. bye menowany 1548 (bé menovany: hier steht des Reimes wegen das aus dem Partizip ent- wickelte bestimmte Adj. statt jmeno- ván). jmieti impftie. ,,haben'* (etw. — co): gmyety 164, 848, 2006; 1. Sg. Prs. gmam 859, 1019, 1102, BM 301, M 89; mam 7, 8 (etwa „uh kenne“), 755 (jmám, mám); 2. Sg. gmas 1088, 1093; negiert neymas 278, 971; neygmas BM 98 (nejmôs); 3. gmaa M 13; gma 236, 1007, 2371, B 7?; ma 14, 106 (jmá); neyma 488, W 95; 1. Pl. gmamy BM 239 (mámy); 2. mate B 5 (máte); 3. Pl. gmagy 210; magy 35, 50 (mají). — 2. Sg. Imper. gmyeg 204; gmyey 205; negmyegz S 88 (ne- jméjz); 2. Pl. myeyte 1508. — 34. Sg. Impf. gmyefye 2368, 890, 1128; gmíefíe N 93; myefye 126, 771, 2259; myfye 71 (mise); die längere Form: miegieffe N 123 = gmyegyefye 1266 (jméjiese); gmye- gefye 725; myegefye 130 (mëjése); neymyegefye 124; die kürzere Form ist Metri causa zu lesen f. gmyegefye: 307, 355, 956 und gmyegyefye 395; 3. Pl. gmyechu 398, 653, 741, myechu 1154; neymyechu 1855 (nejmiechu). — 3. Sg. Aor. neymye 1559 (nejmé). — 3. Sg. Prf. geít gmyel 1972; gmiel N 245, B 255; gmyell M 71 (jmél); gmyela 810; neymyiel M 62 (d. i. nejmiel s. Geb. I, 188); 3. Pl. miel N 132; neÿmieli B 208 (nejméli); 1. Sg. Kond. Prs. bych gmyel 760; 3. Pl. by gmuelí B 198; by myely 477 (1l. by mél mit Krok 6, 345, d. i. vseliky 475); 1l. Sg. Fut. budu gmyety 1004. — Prt. Prs., NSg. M. gmagie N 57; gmagye 766; magie B 167, BM 201; magye 354, 1440 (majé); gmage 364; mage 354, 1136 (maje; ,,wieviel er hatte" — avsak vgl. Gu. 2, 67 licet inferior numero); neÿgmagie BM 229; N. magye 2098 — gmagie W 34; F. gmagiuezy M 37 (jmajiû- ci); NPl. M. mayuez 39, N 103; gmagiueze S $8; neygmagyeze S 66 (nejma]íce). — jmieti durch sobë verstärkt: 3. Sg. Prf. zobie neymiela N 149; jmieti sobé co ,,etw. für sich behalten" : 2. Pl. Imper. míeyte B 8. — jmieti ,,zur Gattin haben'' : 3. Sg. Impf. gmycífe M 32. — jmieti zaé ,,halten, meinen, glauben'' : <gmiet>y N 471; 3. Pl. Prs. gmayu N 59 (jmajû) = gmagy 1226; 2. PI. Imper. gmyeytez 2420 ( vgl. gmyeyte 2415); 3. Pl. Prf. gmieli B 307 und N 476. — jmieti së ,,sich verhalten, sich benehmen, handeln": 1. Sg. Prs. mam fe 756. — jmieti sé v hotové, otov „sich bereit halten": Inf. gmyety zie BM 150; 3. Pl. Kond. Prs. by fye gmyely 418. — Prt. Prs., NSg. M. magye fye 995 ,,etw. be- deuten'* (naé, egl. Gu. 2, 39). Nach Krok 6, 397 und Prusík, Ausg. l. tento mieé to znamenaje; 3. Sg. Prs. zu znamenati ,jbezeichnen, bedeuten'* ( vgl. das significat der Wiener Hs.zu Gu. 2, 99; egl. aber zur Stelle CC M. 1896, S. 443; LF. 26, 236). jmievati impftie. ,haben, halten" (etw. — co): 3. Sg. Prf. miewal N 52 (mieval). junosé M ,,Jüngling*: N Pl. gyno- fye 345, 1461 (jinosë); G. iunoff N 96; I. yunoffiemi N 141 (z. Stelle s. Pram. 40), 105 — gynofemy 1258 (jinosemi). jutro, jitro N ,,Morgen‘“: | GSg. gytra 1110. — Adverbiell zyutra
Glossar. 77 (jdúce). — 3. Sg. Prf. ffel B 170 (Sel); sla N 148; ffla BM 279; íflo NN. 191 (slo; s. rózno); Kond. Prs. by neffal 2239 (zu sal s. Geb. I, 149); Prt. Prf., NSg. M. ffed BM 207; fed 681, 927 (sed). — co jde komu po stěstí, zboží „jdm. schlägt etw. glůcklich aus“: gdyefye 2103; fflo N 113. — co jde komu k strasti »etw. bringt jdm. Leid": gdyefye 2241. — komu jde ku piévratku »j]d. gerát ins Verderben": dyefye 1781. — jde k éasu tomu ,,es ist an der Zeit": dyefye 2450. jmě N ,Namen‘: ASg. gmye M 120; G. gmene $97; N. gmíe B 116 (bies&e jemu ,,er hief'') — Adeerbiell zeymeme — ,besonders'' (ze jmene). jmenovati impftie. ,,nennen" (im Passie ,,heifen'' ): 3. Sg. Prs. Pass. geft gmenowana 599; 3. Pl. zu menowanÿ B 231 (sû menovâni); 3. $g. Aor. bye menowany 1548 (bé menovany: hier steht des Reimes wegen das aus dem Partizip ent- wickelte bestimmte Adj. statt jmeno- ván). jmieti impftie. ,,haben'* (etw. — co): gmyety 164, 848, 2006; 1. Sg. Prs. gmam 859, 1019, 1102, BM 301, M 89; mam 7, 8 (etwa „uh kenne“), 755 (jmám, mám); 2. Sg. gmas 1088, 1093; negiert neymas 278, 971; neygmas BM 98 (nejmôs); 3. gmaa M 13; gma 236, 1007, 2371, B 7?; ma 14, 106 (jmá); neyma 488, W 95; 1. Pl. gmamy BM 239 (mámy); 2. mate B 5 (máte); 3. Pl. gmagy 210; magy 35, 50 (mají). — 2. Sg. Imper. gmyeg 204; gmyey 205; negmyegz S 88 (ne- jméjz); 2. Pl. myeyte 1508. — 34. Sg. Impf. gmyefye 2368, 890, 1128; gmíefíe N 93; myefye 126, 771, 2259; myfye 71 (mise); die längere Form: miegieffe N 123 = gmyegyefye 1266 (jméjiese); gmye- gefye 725; myegefye 130 (mëjése); neymyegefye 124; die kürzere Form ist Metri causa zu lesen f. gmyegefye: 307, 355, 956 und gmyegyefye 395; 3. Pl. gmyechu 398, 653, 741, myechu 1154; neymyechu 1855 (nejmiechu). — 3. Sg. Aor. neymye 1559 (nejmé). — 3. Sg. Prf. geít gmyel 1972; gmiel N 245, B 255; gmyell M 71 (jmél); gmyela 810; neymyiel M 62 (d. i. nejmiel s. Geb. I, 188); 3. Pl. miel N 132; neÿmieli B 208 (nejméli); 1. Sg. Kond. Prs. bych gmyel 760; 3. Pl. by gmuelí B 198; by myely 477 (1l. by mél mit Krok 6, 345, d. i. vseliky 475); 1l. Sg. Fut. budu gmyety 1004. — Prt. Prs., NSg. M. gmagie N 57; gmagye 766; magie B 167, BM 201; magye 354, 1440 (majé); gmage 364; mage 354, 1136 (maje; ,,wieviel er hatte" — avsak vgl. Gu. 2, 67 licet inferior numero); neÿgmagie BM 229; N. magye 2098 — gmagie W 34; F. gmagiuezy M 37 (jmajiû- ci); NPl. M. mayuez 39, N 103; gmagiueze S $8; neygmagyeze S 66 (nejma]íce). — jmieti durch sobë verstärkt: 3. Sg. Prf. zobie neymiela N 149; jmieti sobé co ,,etw. für sich behalten" : 2. Pl. Imper. míeyte B 8. — jmieti ,,zur Gattin haben'' : 3. Sg. Impf. gmycífe M 32. — jmieti zaé ,,halten, meinen, glauben'' : <gmiet>y N 471; 3. Pl. Prs. gmayu N 59 (jmajû) = gmagy 1226; 2. PI. Imper. gmyeytez 2420 ( vgl. gmyeyte 2415); 3. Pl. Prf. gmieli B 307 und N 476. — jmieti së ,,sich verhalten, sich benehmen, handeln": 1. Sg. Prs. mam fe 756. — jmieti sé v hotové, otov „sich bereit halten": Inf. gmyety zie BM 150; 3. Pl. Kond. Prs. by fye gmyely 418. — Prt. Prs., NSg. M. magye fye 995 ,,etw. be- deuten'* (naé, egl. Gu. 2, 39). Nach Krok 6, 397 und Prusík, Ausg. l. tento mieé to znamenaje; 3. Sg. Prs. zu znamenati ,jbezeichnen, bedeuten'* ( vgl. das significat der Wiener Hs.zu Gu. 2, 99; egl. aber zur Stelle CC M. 1896, S. 443; LF. 26, 236). jmievati impftie. ,haben, halten" (etw. — co): 3. Sg. Prf. miewal N 52 (mieval). junosé M ,,Jüngling*: N Pl. gyno- fye 345, 1461 (jinosë); G. iunoff N 96; I. yunoffiemi N 141 (z. Stelle s. Pram. 40), 105 — gynofemy 1258 (jinosemi). jutro, jitro N ,,Morgen‘“: | GSg. gytra 1110. — Adverbiell zyutra
Strana 78
78 Glossar. 2345; zgytra 1113 ,,morgens, am Morgen"; iutrne N 155 = gytrzye 1286 dss. (jutřě). — Adverbiell w yutrzye 1870 ,,morgen‘“ (im Gegen- saiz zu dnes); íutrzie № 397 dss. (= zagytra 2357 s. z. St.). juž, již Ade. „nun, schon; jetzt": ius B 34, 136, 238, BM 88, 142, 199, N 274; ws N 30, 230, 284, BM 25; wz 2435; yuz 90, 340, 1006, S 35; guz W 16; giuz W 25; gyuz 294, 1782; gyz 149, 467, 565. k Próp. c. Dat. „zu. — 1. bezeichnet den Gegenstand, zu welchem hin eine Tätigkeit gerichtet ist: k 419, 440, 860, 1589, 1270 = N 129, 1519, 2028, N 15, 211, M 78, 100, S 21; ke 888, 2038, 2047 — W 4. — 2. iibertragen: k 311, 389, 422, 2088 = W 24, B 234; ke 302; ku 1781; „sprechen zu”: k 694, 168, 1291 = N 160, 1518; ,,vertrauen auf: k BM 124; kc BM 7; ,,Hoffnung auf": 282, M 89; „Sorge um": k B6; ke B 7; ,Kundig einer Sache": 1670 (1671 k zu ergänzen). — 3. das, dem etwas hinzugefügt wird: k 400, 562, 1438, 2058, N 181, B 87(k tomu „dann, auflerdem'*). — 4. die Zeit, der sich eine Handlung náhert: 2213 — W 86, 2450, BM 276. — 5. das, zu dem ein anderes in einem bestimmten Verhältnis steht: im Verhältnis, ge- genůber: k 296, 314, N 472, 475, B 310; ku N 473. — 6. den Zweck: „bereit zu“: k 725, 1454; ke 2433; „sich eignen zu": k 833, 1005; „dienen zu“ 1673; ,,rüsten zu*': 2018; ,,ordnen zu“: 1133, 1451; „haben zu“: 956: z přer zu“ 2287; „das Beste zu‘‘: 8 kabat M ,,Waffenrock“: ASg. kabat kacérstvo N ,Ketzerei: — ASg. kaczerftwo 320. kádeé F , Bottich': ASg. kadczu B 167. kady Ade. ,,wohin' (relativisch): kady 486; kadyz 2295, 1195 — kadys MN 26; kadyzto 2313. — kadyz koly 1382 „wohin immer“ (l. M. c. mit Jir.3 kadyże). — Indef init im negativen Satze kady B.M 274 „auf keine Weise“ (LF.10,253). kako, kak, kakż Adv., Konj. I. „wie? in direkten Fragesätzen: kako 1049; kak 1081. — 2. ,,wie* beim Ausruf: kak 117/18, 814, 1937/38; (kak(z) M 47 im 7silb. Vers I. i kaka mysl ovšem tvrdná = Gu. 6, 136 quae constantia regis). — 3. ,,wie'*, Objekt- sütze nach den Verben der Wahr- nehmung einleitend: kako BM 4; kak 444, 994, 1868, 2377, BM 232; kakt 1505, 1508; kak by 767, BM 60. — 4. ,,wiewohl" konzessie: 2172, 2219, B 287, M 39; kakz 541; kakz koly 308. — Mit korrespon- dierendem vsak, avśsakż: kak 7, 1989 = N 274, 2090 = W 26; kakz 1144, M 70; kaks N 302, BM 254; kacz koly 1735; mit ale 947, BM 123. — 5. ,,wie" relativ (: tak): kak 53, 2372 (scil. tak). — 6. unbestimmtes Adv. ‚irgendwie‘: kak 520, BM 9, 112. kaky Adj. ,was fiir ein, wie be- schaffen" (relativisch): NSg. F. kaka 696, 992; 1817 und M 46 (beim Ausruf); ASg. N. kake 1034; GSg. M. kakeho 1303 (H-P. kakéhos’; Prusik kakého s’ posel); ASg. F. kaku 570. — Indefinitw: »irgend ein": GSg. F. kake M 132. kaliti impftie. ,,stàhlen, hàrten"* (etw. — co): 3. Pl. Prs. kale B 103 (-6; Subj. ist obojé 100). — kaliti sé „sich triiben'*: 3. Sg. Prs. kaly fye 2178 = kaly fie W 72. kámen M ,,Stein': ASg. kamen 1524, 1550, 2030 = N 310; L. kameny 837. kamenie N. kollekt. „„Steine“ : ka- menye 625, 714; G. 620, 896; L. kameny N 84 (-i). Като, kam Adv. ,,wohin““, in unab- hángigen Fragesützen: kam 1364; kamo 1367; im abhängigen Fragesatz: kam 908, 2068, BM 64; relativisch: kam 1678, 1791, N 394; kam koly 685 ‚1745; indefinitie: kam 491, N 133, M 21; kamo 1425. Kapadok M ,,Kapadokien": API. Kapadoky 1173 = N 4 (Gu. 2, 92 Capadocum gentes). kâzati impftio. ,,befehlen“: 3. Sg. Aor. kaza 324, 511, 703, 1082, 2128, N 12, W 60, B 302; 3. PI. kazachu 448; 3. Sg. Prf. kazal 2294.
78 Glossar. 2345; zgytra 1113 ,,morgens, am Morgen"; iutrne N 155 = gytrzye 1286 dss. (jutřě). — Adverbiell w yutrzye 1870 ,,morgen‘“ (im Gegen- saiz zu dnes); íutrzie № 397 dss. (= zagytra 2357 s. z. St.). juž, již Ade. „nun, schon; jetzt": ius B 34, 136, 238, BM 88, 142, 199, N 274; ws N 30, 230, 284, BM 25; wz 2435; yuz 90, 340, 1006, S 35; guz W 16; giuz W 25; gyuz 294, 1782; gyz 149, 467, 565. k Próp. c. Dat. „zu. — 1. bezeichnet den Gegenstand, zu welchem hin eine Tätigkeit gerichtet ist: k 419, 440, 860, 1589, 1270 = N 129, 1519, 2028, N 15, 211, M 78, 100, S 21; ke 888, 2038, 2047 — W 4. — 2. iibertragen: k 311, 389, 422, 2088 = W 24, B 234; ke 302; ku 1781; „sprechen zu”: k 694, 168, 1291 = N 160, 1518; ,,vertrauen auf: k BM 124; kc BM 7; ,,Hoffnung auf": 282, M 89; „Sorge um": k B6; ke B 7; ,Kundig einer Sache": 1670 (1671 k zu ergänzen). — 3. das, dem etwas hinzugefügt wird: k 400, 562, 1438, 2058, N 181, B 87(k tomu „dann, auflerdem'*). — 4. die Zeit, der sich eine Handlung náhert: 2213 — W 86, 2450, BM 276. — 5. das, zu dem ein anderes in einem bestimmten Verhältnis steht: im Verhältnis, ge- genůber: k 296, 314, N 472, 475, B 310; ku N 473. — 6. den Zweck: „bereit zu“: k 725, 1454; ke 2433; „sich eignen zu": k 833, 1005; „dienen zu“ 1673; ,,rüsten zu*': 2018; ,,ordnen zu“: 1133, 1451; „haben zu“: 956: z přer zu“ 2287; „das Beste zu‘‘: 8 kabat M ,,Waffenrock“: ASg. kabat kacérstvo N ,Ketzerei: — ASg. kaczerftwo 320. kádeé F , Bottich': ASg. kadczu B 167. kady Ade. ,,wohin' (relativisch): kady 486; kadyz 2295, 1195 — kadys MN 26; kadyzto 2313. — kadyz koly 1382 „wohin immer“ (l. M. c. mit Jir.3 kadyże). — Indef init im negativen Satze kady B.M 274 „auf keine Weise“ (LF.10,253). kako, kak, kakż Adv., Konj. I. „wie? in direkten Fragesätzen: kako 1049; kak 1081. — 2. ,,wie* beim Ausruf: kak 117/18, 814, 1937/38; (kak(z) M 47 im 7silb. Vers I. i kaka mysl ovšem tvrdná = Gu. 6, 136 quae constantia regis). — 3. ,,wie'*, Objekt- sütze nach den Verben der Wahr- nehmung einleitend: kako BM 4; kak 444, 994, 1868, 2377, BM 232; kakt 1505, 1508; kak by 767, BM 60. — 4. ,,wiewohl" konzessie: 2172, 2219, B 287, M 39; kakz 541; kakz koly 308. — Mit korrespon- dierendem vsak, avśsakż: kak 7, 1989 = N 274, 2090 = W 26; kakz 1144, M 70; kaks N 302, BM 254; kacz koly 1735; mit ale 947, BM 123. — 5. ,,wie" relativ (: tak): kak 53, 2372 (scil. tak). — 6. unbestimmtes Adv. ‚irgendwie‘: kak 520, BM 9, 112. kaky Adj. ,was fiir ein, wie be- schaffen" (relativisch): NSg. F. kaka 696, 992; 1817 und M 46 (beim Ausruf); ASg. N. kake 1034; GSg. M. kakeho 1303 (H-P. kakéhos’; Prusik kakého s’ posel); ASg. F. kaku 570. — Indefinitw: »irgend ein": GSg. F. kake M 132. kaliti impftie. ,,stàhlen, hàrten"* (etw. — co): 3. Pl. Prs. kale B 103 (-6; Subj. ist obojé 100). — kaliti sé „sich triiben'*: 3. Sg. Prs. kaly fye 2178 = kaly fie W 72. kámen M ,,Stein': ASg. kamen 1524, 1550, 2030 = N 310; L. kameny 837. kamenie N. kollekt. „„Steine“ : ka- menye 625, 714; G. 620, 896; L. kameny N 84 (-i). Като, kam Adv. ,,wohin““, in unab- hángigen Fragesützen: kam 1364; kamo 1367; im abhängigen Fragesatz: kam 908, 2068, BM 64; relativisch: kam 1678, 1791, N 394; kam koly 685 ‚1745; indefinitie: kam 491, N 133, M 21; kamo 1425. Kapadok M ,,Kapadokien": API. Kapadoky 1173 = N 4 (Gu. 2, 92 Capadocum gentes). kâzati impftio. ,,befehlen“: 3. Sg. Aor. kaza 324, 511, 703, 1082, 2128, N 12, W 60, B 302; 3. PI. kazachu 448; 3. Sg. Prf. kazal 2294.
Strana 79
Glossar. 79 — kázati sě „sich zetgen, offen- baren‘‘: 3. Sg. Prs. kazye fye 1908 = kase zıe N 197 (káže sě). kázn F „Zuchů“: GSg. kazny N 221. kázniti impftie. ,,züchtig sein, züch- tig leben": 3. Sg. Prs. kazny 77 (so LF. 12, 269. Sonst kommt das Verbum im Cech. nach Krok 1, 680 nur als ,züchtigen" vor). każdy Adj. ,jeder': kazdy 14$, 851, 1846, M 15, Ś 63; kafdy M 56; kaffdy N 109, 190; kaffdy BM 282; kafdy BM 137; 'NSg. F. kazda 16, 2371; kafda BM 290; N. kazde 373, 1423; GSg. M. kaídeho B 297; F. kazde 2058 — W 15; G.-ASg. M. kazdeho 1451, 1843; GSg. N. kazdeho 140, 1672; D Sg. M. kaz- demu 271, 651, M 2, 24; F. kazdy 1464, 1671 (każdy); L Sg. M. kaffdem M 279; N. kazdem 2261. kda Adv., Konj.: interrogatie ,,wann''? 169. — refleziv: wenn”: 1287 (l. Metri causa jedaż M 196). — in- definit. ,,manchmal, je": kda 1784, N 484; gda BM 327 — kdasi, kdas „einst“: kdaz 633; kdaffy 773, M 101. kdaž und kdažto Konj. „wann, als, wenn" (bedingend und zeitlich): kdaz 161, 861, 1092; kdazto 146, 1793; kdafto 675. kde, -ż, -żto Ade. Kon]. „wo“ (relative): kde 874, 1130, N 190; kdez 11-18, 838, 1176, S 9, 62; kdes N 7, 167, 310; gdes B 31, 106, B M 283. — kdez —tu 248, 566, 688; gdes B 101, 330, B M 224; tam —kdez 856, W 63; kdez—tady 1741 (kdez 487, 491, 905 l. kdeże); kdezto 283, 1905; kdefto 687; kdezfto 1309 (= vniż d. z. u vojně s. LF. 19, 85); gdefto B 175, 271, BM 63 (= ve voji s. LF. 19, 95); 267; tady—kdefto 772; tu—kdezto 714, 2193. — kde, gde „irgendwo‘‘: kde 27, 268, 495, 2155/6, 2395, N 438, M 58; 'gde B 146, 221, BM 230; gdezz B 169 (gdes aus kde-si); nach Krok 6, 395 l. kdez 837 kdes. — „wenn, als‘ (zeitlich) kdez 975, 1910 (= kdys N 199), 2451. kdy, když, kdyžto 1. Konj. „wann, wenn, als“ (temporal und hypothe- tisch): kdy 379, 592, 1524, 2248; kdyz 108, 233, 247, 280, 438, 674, 901, 2202 — W 45; kdys M 35, 175; gdys B 289; gdys B 97, 145, 334, BM 244; gdis B 91 gd ys B 304; gdyft BM 206; visit BM 14 (gdys-t'); kdyzto 873. 1510, 2028, ED: kdyz (l. kdyże) 25, 156, 241, 389, 460, 728, 915, 939, 1106, 1796, 2262. — 2. Adv. ,,jemals, irgend einmal'*: kdy 24, 249, 637, 820, 892, 1018, 1032, 1883, '2394, N 402; gdy BM 313; 'gdy BM 315. — Im negativen Satz kdy 2006 — nikdy (LF. 10, 253). kláda F „Block, Baumstumpf‘: klada 7708. klästi impftiv. „legen‘‘: klafty 1856. — „auslegen, aufzählen‘: klafty 667 (Gu. I, 425 exavet). klete& F , Káfig^: IPl. kletcziemi B 196 (Gu. 5, 477 caveis). Klitus männl. Eigenn.: N. Klytus 1460, 1574; Clytus 1586; ISg. Klytem 1566 (Gu. 2, 248: Clitus). klobik M „Hut, Helm‘: ASg. klobuk 400. kloniti 88 zmpftiv. „sich neigen zu, sich lehnen an‘ (etw. —temu): Prt. Prs., NSg. M. klonye fye 734. klopotati m ftiv. ,,eilen, stürzen‘“ 3. Sg. Prs. klopoeze S 30 (klopo kl’ud, klid M ,,Ruhe“: GSg. p. 397, 2435 (im Heim auf lyuda 2434). kl’uditi sé impftie. mit zle „Schlecht um jdn. bestellt. sein" (o0 kom): 3. Sg. Prs. klydy fye 1089; klyudy fye 2367 — kludy zie N 410. kluk M , Pfeil": I Pl. kluky N 322. kmet M ,,Greis“: BM 176, 248, 280. — ,,Bauer“: 2241 (vgl. Gu. 3. 417 agricolis). kmetic& F „Greisin‘: M 36 (ye = e). knéz M ,,Fürst': knyez 122; G. knyezye 785 (knézé). kněžic M ,,Fürstensohn" : knyezycz 719, 775; "y. knyezycze 196, 267 (kněžiče) s. knieZé. kněžský Adj. ,,Fürsten-, fürstlich" : ISg. F. knyeziku 893 (knóżski); L. knyefky 204 (knésky). kniezé N „Fürstensohn, Fürst‘: knyezye 322; knyeze 725, 788 (knieže); N Pl. knyezata 1029, 1321 kmyetyczye
Glossar. 79 — kázati sě „sich zetgen, offen- baren‘‘: 3. Sg. Prs. kazye fye 1908 = kase zıe N 197 (káže sě). kázn F „Zuchů“: GSg. kazny N 221. kázniti impftie. ,,züchtig sein, züch- tig leben": 3. Sg. Prs. kazny 77 (so LF. 12, 269. Sonst kommt das Verbum im Cech. nach Krok 1, 680 nur als ,züchtigen" vor). każdy Adj. ,jeder': kazdy 14$, 851, 1846, M 15, Ś 63; kafdy M 56; kaffdy N 109, 190; kaffdy BM 282; kafdy BM 137; 'NSg. F. kazda 16, 2371; kafda BM 290; N. kazde 373, 1423; GSg. M. kaídeho B 297; F. kazde 2058 — W 15; G.-ASg. M. kazdeho 1451, 1843; GSg. N. kazdeho 140, 1672; D Sg. M. kaz- demu 271, 651, M 2, 24; F. kazdy 1464, 1671 (każdy); L Sg. M. kaffdem M 279; N. kazdem 2261. kda Adv., Konj.: interrogatie ,,wann''? 169. — refleziv: wenn”: 1287 (l. Metri causa jedaż M 196). — in- definit. ,,manchmal, je": kda 1784, N 484; gda BM 327 — kdasi, kdas „einst“: kdaz 633; kdaffy 773, M 101. kdaž und kdažto Konj. „wann, als, wenn" (bedingend und zeitlich): kdaz 161, 861, 1092; kdazto 146, 1793; kdafto 675. kde, -ż, -żto Ade. Kon]. „wo“ (relative): kde 874, 1130, N 190; kdez 11-18, 838, 1176, S 9, 62; kdes N 7, 167, 310; gdes B 31, 106, B M 283. — kdez —tu 248, 566, 688; gdes B 101, 330, B M 224; tam —kdez 856, W 63; kdez—tady 1741 (kdez 487, 491, 905 l. kdeże); kdezto 283, 1905; kdefto 687; kdezfto 1309 (= vniż d. z. u vojně s. LF. 19, 85); gdefto B 175, 271, BM 63 (= ve voji s. LF. 19, 95); 267; tady—kdefto 772; tu—kdezto 714, 2193. — kde, gde „irgendwo‘‘: kde 27, 268, 495, 2155/6, 2395, N 438, M 58; 'gde B 146, 221, BM 230; gdezz B 169 (gdes aus kde-si); nach Krok 6, 395 l. kdez 837 kdes. — „wenn, als‘ (zeitlich) kdez 975, 1910 (= kdys N 199), 2451. kdy, když, kdyžto 1. Konj. „wann, wenn, als“ (temporal und hypothe- tisch): kdy 379, 592, 1524, 2248; kdyz 108, 233, 247, 280, 438, 674, 901, 2202 — W 45; kdys M 35, 175; gdys B 289; gdys B 97, 145, 334, BM 244; gdis B 91 gd ys B 304; gdyft BM 206; visit BM 14 (gdys-t'); kdyzto 873. 1510, 2028, ED: kdyz (l. kdyże) 25, 156, 241, 389, 460, 728, 915, 939, 1106, 1796, 2262. — 2. Adv. ,,jemals, irgend einmal'*: kdy 24, 249, 637, 820, 892, 1018, 1032, 1883, '2394, N 402; gdy BM 313; 'gdy BM 315. — Im negativen Satz kdy 2006 — nikdy (LF. 10, 253). kláda F „Block, Baumstumpf‘: klada 7708. klästi impftiv. „legen‘‘: klafty 1856. — „auslegen, aufzählen‘: klafty 667 (Gu. I, 425 exavet). klete& F , Káfig^: IPl. kletcziemi B 196 (Gu. 5, 477 caveis). Klitus männl. Eigenn.: N. Klytus 1460, 1574; Clytus 1586; ISg. Klytem 1566 (Gu. 2, 248: Clitus). klobik M „Hut, Helm‘: ASg. klobuk 400. kloniti 88 zmpftiv. „sich neigen zu, sich lehnen an‘ (etw. —temu): Prt. Prs., NSg. M. klonye fye 734. klopotati m ftiv. ,,eilen, stürzen‘“ 3. Sg. Prs. klopoeze S 30 (klopo kl’ud, klid M ,,Ruhe“: GSg. p. 397, 2435 (im Heim auf lyuda 2434). kl’uditi sé impftie. mit zle „Schlecht um jdn. bestellt. sein" (o0 kom): 3. Sg. Prs. klydy fye 1089; klyudy fye 2367 — kludy zie N 410. kluk M , Pfeil": I Pl. kluky N 322. kmet M ,,Greis“: BM 176, 248, 280. — ,,Bauer“: 2241 (vgl. Gu. 3. 417 agricolis). kmetic& F „Greisin‘: M 36 (ye = e). knéz M ,,Fürst': knyez 122; G. knyezye 785 (knézé). kněžic M ,,Fürstensohn" : knyezycz 719, 775; "y. knyezycze 196, 267 (kněžiče) s. knieZé. kněžský Adj. ,,Fürsten-, fürstlich" : ISg. F. knyeziku 893 (knóżski); L. knyefky 204 (knésky). kniezé N „Fürstensohn, Fürst‘: knyezye 322; knyeze 725, 788 (knieže); N Pl. knyezata 1029, 1321 kmyetyczye
Strana 80
80 Glossar. (kniežata); G. knyezat 517; knyesat N 182, 185; D. knyezatom 1238 = knyesatom N 73 (DSg. knyezety 784 l. mit Vÿb. und Arch. 10, 588 knóżiciu : kneżie, im Heim auf déviciu 783). knie£écí Adj. ,,Fürsten-, fürstlich": NSg. F. knyczeczye 159; GSg. N. knyezeczycho 754 (knieżecieho; im 9silb. Vers l. kneZského? s. LF. 22, 479); IPL knyezieczimi № 105. kołka F ,,Sturmkatze‘“: IPI. kofz- kamy N 323 (nach mhd. katzen Ulr. 2515). koliko und kolik Adv. „wie viel“ (reflexiv), korrespondierend mit toli- ko, tolik: kolyko 339, 2015; kolik N 297. kolo V „Raď“: kolo 216; LSg. kole 1942; N Pl. kola 1847; I. koly N 83 ( Instr. der Beziehung). — Als Mar- terinstrument: ASg. kolo 1985. — Plur. ,,Wagen'': kola 1150; A. kola 1160, 1167, 2445 (1150: der gordi- sche Knoten ist aus MiBverstandnis des Dichters zam Wagen geworden, s. Geb., Sl. 2, 84 und Gu. 2, 76 plaustra). Котой M ,Pferd": komon 1202— M 33; GSg. komonye M 109. komonstvo N ,,Pferde'' : komonftwo 1262 — komonztwo M 115 (1262 .„Pferde” ; der Bearbeiter von N fafte das Wort auch als ,Gefolge" auf; egl. majé N 117 und Výb. I, 1226; s. aber LF. 19, 91). komora F ,,Rentkammer“: komorzie M 108. komorniéstvo № ,,Kàmmereramt'': LSg. komornyfztwie N 101. kom£é F ,, Hemd" : ASg. komzy 1878. kóń M ,,Pferd“: kon 730; ASg. kon 170, 990, 2278, M 93; G. konye 733, 847, S 20; konye B 71; I. konyem 1603; kone<m> $ 21; L. kony 1398. — I Du. konma 1591 (koňma). — N Pl. kony 1580, 1831; G. kony 1216 — N 47,2332 — W 106 = N 371 (4); A. konye 1845, S 8; L. konych 1123 (konich); /. konmy 142, 1511, 1751 (końmi); (Tkony 1360 lesen H, Vyb., Krok 7,3 s koni I Pl., aber ewe solche Form ist erst néech. belegt s. Geb. III, 1, 125f.; mit H-P. lies z koní). LSg. konec M „,Ende': GSg. koncze N 61. koüsky Adj. ,,Pferde‘‘-: G. oder D. Sg. F. konzke M 342. kopał M .„Gráber“: NPI. kopaczy 2035 (kopać). kopati impftiv. ,,karsten, hacken'': Pri. Prs., N Sg. M. kopagye 2255 (kopajś). kopie M „Lanze*: kopye 1654; copie B 58; ASg. kopye 1522; kopie M 117; copíe B 59, 81; G. kopye 1473, 1553; copie B 174; I. kopym 1545, 1652; kopim B 77 (kopim); / Du. kopyma 1576; NPI. kopye 1516, 2026 == copie M 306. koráb M „Schiff“: ASg. korab 563; N Pl. koraby 534, 545 (-i; A. mit LF. 19, 80); A. koraby 571; G. korabow 584; L. korabyech 525, 529 (-iech). kořen M ,,Wurzel‘, nur im GPL: z korfen B 68 „von Grund aus“ und do korfen B 140 ,óllig, ganz". Korintus M ,,Korinth“: Koryntus 312. kořist F ,,Beute": korzyft 1848; ASg. 536, 1510, 1845; G. korzyfty 1840. korona, koruna F Krone”: corona M 210; ASg. korunu 895, 1026. korühev, korühva F ,,Fahne'': N PI. koruhwy 1540 (-y oder -i s. Geb. 111, 1, 840); GPl. koruh-wi N 344 (-i). kotva F ,,Anker‘“: NPI kotwy B 32 (als Fufangeln = muricibus Gu. 4, 536); A. kotwy 530; LPI. kotwach 529. kozel M ,,Ziegenbock": DSg. kozlu B 258 (Apposition zu jemu B 251; Gu. 6, à hircum). kôzé F ,, Haut“: ASg. kozyu 2118. kraj M ,,Rand‘““: API. kragye 996; ,Land‘: ASg. kray S 40; G. krage 903. král M ,,Känig‘: kral 69, 109, N 7, W 42, B 78, BM 292, S 96; ASg. kral N 187, M 36 (préd král); G. krale 82, 344, N 101, B 25, BM 106; G.-A. 116, 1014, 1899, B 184, BM 5; D. kraliu B 39; krali<u> B 97, 122; kraly 95, 1084, W 19, Ś 66; kralowy 2108, 2138 = W 53, M 100 (2118 1.
80 Glossar. (kniežata); G. knyezat 517; knyesat N 182, 185; D. knyezatom 1238 = knyesatom N 73 (DSg. knyezety 784 l. mit Vÿb. und Arch. 10, 588 knóżiciu : kneżie, im Heim auf déviciu 783). knie£écí Adj. ,,Fürsten-, fürstlich": NSg. F. knyczeczye 159; GSg. N. knyezeczycho 754 (knieżecieho; im 9silb. Vers l. kneZského? s. LF. 22, 479); IPL knyezieczimi № 105. kołka F ,,Sturmkatze‘“: IPI. kofz- kamy N 323 (nach mhd. katzen Ulr. 2515). koliko und kolik Adv. „wie viel“ (reflexiv), korrespondierend mit toli- ko, tolik: kolyko 339, 2015; kolik N 297. kolo V „Raď“: kolo 216; LSg. kole 1942; N Pl. kola 1847; I. koly N 83 ( Instr. der Beziehung). — Als Mar- terinstrument: ASg. kolo 1985. — Plur. ,,Wagen'': kola 1150; A. kola 1160, 1167, 2445 (1150: der gordi- sche Knoten ist aus MiBverstandnis des Dichters zam Wagen geworden, s. Geb., Sl. 2, 84 und Gu. 2, 76 plaustra). Котой M ,Pferd": komon 1202— M 33; GSg. komonye M 109. komonstvo N ,,Pferde'' : komonftwo 1262 — komonztwo M 115 (1262 .„Pferde” ; der Bearbeiter von N fafte das Wort auch als ,Gefolge" auf; egl. majé N 117 und Výb. I, 1226; s. aber LF. 19, 91). komora F ,,Rentkammer“: komorzie M 108. komorniéstvo № ,,Kàmmereramt'': LSg. komornyfztwie N 101. kom£é F ,, Hemd" : ASg. komzy 1878. kóń M ,,Pferd“: kon 730; ASg. kon 170, 990, 2278, M 93; G. konye 733, 847, S 20; konye B 71; I. konyem 1603; kone<m> $ 21; L. kony 1398. — I Du. konma 1591 (koňma). — N Pl. kony 1580, 1831; G. kony 1216 — N 47,2332 — W 106 = N 371 (4); A. konye 1845, S 8; L. konych 1123 (konich); /. konmy 142, 1511, 1751 (końmi); (Tkony 1360 lesen H, Vyb., Krok 7,3 s koni I Pl., aber ewe solche Form ist erst néech. belegt s. Geb. III, 1, 125f.; mit H-P. lies z koní). LSg. konec M „,Ende': GSg. koncze N 61. koüsky Adj. ,,Pferde‘‘-: G. oder D. Sg. F. konzke M 342. kopał M .„Gráber“: NPI. kopaczy 2035 (kopać). kopati impftiv. ,,karsten, hacken'': Pri. Prs., N Sg. M. kopagye 2255 (kopajś). kopie M „Lanze*: kopye 1654; copie B 58; ASg. kopye 1522; kopie M 117; copíe B 59, 81; G. kopye 1473, 1553; copie B 174; I. kopym 1545, 1652; kopim B 77 (kopim); / Du. kopyma 1576; NPI. kopye 1516, 2026 == copie M 306. koráb M „Schiff“: ASg. korab 563; N Pl. koraby 534, 545 (-i; A. mit LF. 19, 80); A. koraby 571; G. korabow 584; L. korabyech 525, 529 (-iech). kořen M ,,Wurzel‘, nur im GPL: z korfen B 68 „von Grund aus“ und do korfen B 140 ,óllig, ganz". Korintus M ,,Korinth“: Koryntus 312. kořist F ,,Beute": korzyft 1848; ASg. 536, 1510, 1845; G. korzyfty 1840. korona, koruna F Krone”: corona M 210; ASg. korunu 895, 1026. korühev, korühva F ,,Fahne'': N PI. koruhwy 1540 (-y oder -i s. Geb. 111, 1, 840); GPl. koruh-wi N 344 (-i). kotva F ,,Anker‘“: NPI kotwy B 32 (als Fufangeln = muricibus Gu. 4, 536); A. kotwy 530; LPI. kotwach 529. kozel M ,,Ziegenbock": DSg. kozlu B 258 (Apposition zu jemu B 251; Gu. 6, à hircum). kôzé F ,, Haut“: ASg. kozyu 2118. kraj M ,,Rand‘““: API. kragye 996; ,Land‘: ASg. kray S 40; G. krage 903. král M ,,Känig‘: kral 69, 109, N 7, W 42, B 78, BM 292, S 96; ASg. kral N 187, M 36 (préd král); G. krale 82, 344, N 101, B 25, BM 106; G.-A. 116, 1014, 1899, B 184, BM 5; D. kraliu B 39; krali<u> B 97, 122; kraly 95, 1084, W 19, Ś 66; kralowy 2108, 2138 = W 53, M 100 (2118 1.
Strana 81
Glossar. 81 Metri causa mit Krok 7, 59 krali); kralewy $9 (králevi); L. kraly 67, 1076; I. kralem 178, 1156. N 239, B 11, BM 71; kraalem W 38; V. kraliu BM 17, 209, M 38; kraly 1364, 5 27. — NPI. kraly 1320; kralowe 1029; A. krale 1924 — N 219; G. kralow 2427, B 248; D. kralem 516 (králém); Z. kraly 965, 1027 (i). králóv, králév Adj. ,des Kónigs': kralew 352; NSg. F. kralowa 567; DSg. M. kralowu BM 78. králová, králevá F Königin‘: kralowa 87; GSg. kralowe N 141; A. kralowu N 178 = kralewu 1897 (l. krälovü zm Reim auf Dariovu). kralovsky, krälevskÿ Adj. ,,kônig- lich": GSg. N. kralowfkeho 1254; kralewfkeho 1012; IPl. M. kra- lowfkymy 1258. královstvo, králevstvo N ,,Kônig- reich: kralowftwo 697; ASg. 325, 949; kralewftwo 1033 (l. -ovstvo mit H., Vjb. imReim auf bláznovstvo 1034; s. Arch. 10, 587); G. kra- lowftwa 1054. krâsa F ,,Schônheit“: GSg. krafy 74, 782; A. krafu 810. krásny Adj. ,schón : krafny 887; NSg. F. krafna 822 (-à); ASg. M. krafny 732; F. krafnu 760 (-à). — Ado. krasné hell: kraz<<nie> M 388. — Kompar., NSg. F. kraffye 744 (im Sinne des Superl.), 2196 (kraśsie). — Superlatie, ASg. F. naykraffy 792 (najkraśśi). Kraterus männl. Eigenn.: 1469; I. Kraterem 1634 (Gu. 2, 431; 3, 55 Craterus). krâtiti impftiv. „kiirzen, beenden'* (etw. — co): I. Sg. Prs. kraczy 294 (kraci); I. Pl. k<ratym> N 398. — 3. Sg. Fut. Pass. bude kraczen 1500 (krácen). — krátitisé ,,aufhóren'': 3. Sg. Kond. Prs. bi z<1€e> kratyl N 336; danach ist mit Krok 7, 101, LF. 20, 328 by fye tratyl 2305 zu verbessern. kratky Adj. „kurz“: kratky 113; kratek 1667; A Pl. M. kratke N 3 = kratte 1172 (l. krátké H.). — w kratcze 913 „in Kurzem, bald“; na krátcé 1944 f. überliefertes kratezye mit H., Vb. ,auf kurze Zeit"; na krateze 1651. kratoehvílé N ,,Zeitvertreib"“: kra- tochwile B 178. kfest M ,Taufe': GSg. B 235 (krsta s. LF. 18, 199). kfesténstvo N , Christenheit" : NSg. krfeztyenftwo B 227. krev PF , Blut": krew 1679; ASg. krew BM 316; G. krwi 171; krwe 1517 (einsilb.); I. krwu M 391 (krviń einsilb.); krwy 1727, 1728, 1758, 1834 (zweisilb. vielleicht 1835; doch liest man besser jenże); L. krwi B 103 (einsilb.). krit&ti impftie. ,,schreien"' : Prt. Prs., NPI. krzyczyecze 2062 (kriciece). křídlo N , Fligel“: API. krzidla 1250 = N 93. — „Flügel des Heeres‘‘: LSg. krzydle 1452, 1773. kfik M ,Geschrei': krfik B 141; erfik B 61, 69; krzyk 474, 1529; ASg. krzyk 1209 = krzik M 41. kFiknüti pftiv. ,,schreien'' : 3. Pl. Aor. crfiku B95 (křikú); 3.Sg. krzycze 1595. Křistobol mánnl. Eigenn.: G.-ASg. Krzyftobola S 77; V. Crifftobole S 96 (Gu. 9, 456, 475 Goth. und Erfurt. Hs. Criftoboluf, Criftobole). kfivy Adj. ,,unrichtig, unwahr, falsch, eerráterisch": kvrzwy 117; NSg. F. erfiwa BM 253 (a); ISg. M. krzwim M 253, krzywym 1981; F. krfiwu BM 343. — Ado. krivé: krfiuie BM 320. krle F in ASg. krly 1413 mit Čelakovský, Dodavky 12; Geb. Sl. 2, 151 ‚Kehle, Schlund‘ (vgl. Gu. 2, 398 „iciuna fauce“. — Nach Krok 6, 437; 7, 4 „Euter“, mit unsinniger Etymologie). kroččje F „Schruť“: A Pl. crofziegie B 17. kromě 1. Adv. ,,aufer, nur“ : cromie BM 59 (s. że); 2. Prip. c. Gen. „außer, ausgenommen, außerhalb, neben, ohne": kromye 643, 1232, 1265; kromie M 65, 120; cromie BM 106. krôpé F ,,Tropfen‘‘: kropye 1655; NPI. kropye 2033; cropie B 57; G. kropy 1535 (kropi). kropier M „,Zierdecke des Ritter- ferdes*: IPl. kropyerzy 1262 — Lropierzi N 115. krzta
Glossar. 81 Metri causa mit Krok 7, 59 krali); kralewy $9 (králevi); L. kraly 67, 1076; I. kralem 178, 1156. N 239, B 11, BM 71; kraalem W 38; V. kraliu BM 17, 209, M 38; kraly 1364, 5 27. — NPI. kraly 1320; kralowe 1029; A. krale 1924 — N 219; G. kralow 2427, B 248; D. kralem 516 (králém); Z. kraly 965, 1027 (i). králóv, králév Adj. ,des Kónigs': kralew 352; NSg. F. kralowa 567; DSg. M. kralowu BM 78. králová, králevá F Königin‘: kralowa 87; GSg. kralowe N 141; A. kralowu N 178 = kralewu 1897 (l. krälovü zm Reim auf Dariovu). kralovsky, krälevskÿ Adj. ,,kônig- lich": GSg. N. kralowfkeho 1254; kralewfkeho 1012; IPl. M. kra- lowfkymy 1258. královstvo, králevstvo N ,,Kônig- reich: kralowftwo 697; ASg. 325, 949; kralewftwo 1033 (l. -ovstvo mit H., Vjb. imReim auf bláznovstvo 1034; s. Arch. 10, 587); G. kra- lowftwa 1054. krâsa F ,,Schônheit“: GSg. krafy 74, 782; A. krafu 810. krásny Adj. ,schón : krafny 887; NSg. F. krafna 822 (-à); ASg. M. krafny 732; F. krafnu 760 (-à). — Ado. krasné hell: kraz<<nie> M 388. — Kompar., NSg. F. kraffye 744 (im Sinne des Superl.), 2196 (kraśsie). — Superlatie, ASg. F. naykraffy 792 (najkraśśi). Kraterus männl. Eigenn.: 1469; I. Kraterem 1634 (Gu. 2, 431; 3, 55 Craterus). krâtiti impftiv. „kiirzen, beenden'* (etw. — co): I. Sg. Prs. kraczy 294 (kraci); I. Pl. k<ratym> N 398. — 3. Sg. Fut. Pass. bude kraczen 1500 (krácen). — krátitisé ,,aufhóren'': 3. Sg. Kond. Prs. bi z<1€e> kratyl N 336; danach ist mit Krok 7, 101, LF. 20, 328 by fye tratyl 2305 zu verbessern. kratky Adj. „kurz“: kratky 113; kratek 1667; A Pl. M. kratke N 3 = kratte 1172 (l. krátké H.). — w kratcze 913 „in Kurzem, bald“; na krátcé 1944 f. überliefertes kratezye mit H., Vb. ,auf kurze Zeit"; na krateze 1651. kratoehvílé N ,,Zeitvertreib"“: kra- tochwile B 178. kfest M ,Taufe': GSg. B 235 (krsta s. LF. 18, 199). kfesténstvo N , Christenheit" : NSg. krfeztyenftwo B 227. krev PF , Blut": krew 1679; ASg. krew BM 316; G. krwi 171; krwe 1517 (einsilb.); I. krwu M 391 (krviń einsilb.); krwy 1727, 1728, 1758, 1834 (zweisilb. vielleicht 1835; doch liest man besser jenże); L. krwi B 103 (einsilb.). krit&ti impftie. ,,schreien"' : Prt. Prs., NPI. krzyczyecze 2062 (kriciece). křídlo N , Fligel“: API. krzidla 1250 = N 93. — „Flügel des Heeres‘‘: LSg. krzydle 1452, 1773. kfik M ,Geschrei': krfik B 141; erfik B 61, 69; krzyk 474, 1529; ASg. krzyk 1209 = krzik M 41. kFiknüti pftiv. ,,schreien'' : 3. Pl. Aor. crfiku B95 (křikú); 3.Sg. krzycze 1595. Křistobol mánnl. Eigenn.: G.-ASg. Krzyftobola S 77; V. Crifftobole S 96 (Gu. 9, 456, 475 Goth. und Erfurt. Hs. Criftoboluf, Criftobole). kfivy Adj. ,,unrichtig, unwahr, falsch, eerráterisch": kvrzwy 117; NSg. F. erfiwa BM 253 (a); ISg. M. krzwim M 253, krzywym 1981; F. krfiwu BM 343. — Ado. krivé: krfiuie BM 320. krle F in ASg. krly 1413 mit Čelakovský, Dodavky 12; Geb. Sl. 2, 151 ‚Kehle, Schlund‘ (vgl. Gu. 2, 398 „iciuna fauce“. — Nach Krok 6, 437; 7, 4 „Euter“, mit unsinniger Etymologie). kroččje F „Schruť“: A Pl. crofziegie B 17. kromě 1. Adv. ,,aufer, nur“ : cromie BM 59 (s. że); 2. Prip. c. Gen. „außer, ausgenommen, außerhalb, neben, ohne": kromye 643, 1232, 1265; kromie M 65, 120; cromie BM 106. krôpé F ,,Tropfen‘‘: kropye 1655; NPI. kropye 2033; cropie B 57; G. kropy 1535 (kropi). kropier M „,Zierdecke des Ritter- ferdes*: IPl. kropyerzy 1262 — Lropierzi N 115. krzta
Strana 82
82 Glossar. kroteč Adv. „ruhig, sanft'': krocze S 31 (kroce s. Geb. I, 394). krotkost F s Sanftmut" : I Sg. krotkofty 1437. kfovie N ,Dorngestrüpp': GSg. krzowye 2255 (= trnisté vgl. Gu. 3, 418 sentibus). krt M „Maulwurf“: krrt 54 (rr = s. Geb. I, 287). krutě Adv. „hart, 1692. krûtiti 88 impftiv. „sich drehen": 3. Sg. Prs. kruty fye 2186 (vom Lebermeer gesagt). krvaviti impftiv. „blutig machen”: Pri. Prs., NSg. M. krwauie B 136 (2silbig: krva-v6; LF. 12, 284). krvavý Adj. ,bluüg': ASg M. krwawy 1726; NPl. krwawy 1682 (krvavi; beidemal 2silb.). kryti sé impftie. „sich verbergen, sich verstecken" : 3. Sg. Kond. Prs. by fye kryl 1784; Prt. prs. ,NSg. M. krigye fie M 67 (d. i. heimlich*; z Stelle s. Kořínek, S. 11). krzno N ‚Pelzkleid‘‘: ASg. 1878. který, kterýž, kterýžto Adj. Pron. l. fragend ,,welcher?": NSg. F. ktera B.M 309. — 2.relatie: NSg. F. ktera 77, 744; A. kteruz Ś 10; D. ktery 748 (který); L. ktere 1480; I. kteruzto 1691; LSg. N. kterem 1452; NPI. M. kterzy 1999; kte- rzyz 65, 520. — MNSg. M. kterziz 229 (: ten = když který; rzi aus rý s. Geb. III, 1, 555); ASg. F. kteruz 253 (= když kterú). — LSg. F. ktereýs kolí BM 141 „welcher auch immer‘‘. — 3. indifinit. ,,irgend ein“ : ktery 1388, 1626, 2197; <kte>ri M 419; NSg. F. ktera 231, 586, 749, 984; B 298; BM 322; N. ktere 1479; GSĘ. M. ktercho B 19, 20, 215) F. ktere 2268, BM 157; DSg. F. kterey B 320 (kterćj); ASg. F. kteru 2284; LSg. M. kterem 107; N. BM 319; F. kterey B 13; ISęg. F. kteru B 284, M 34; NPI. M. kterfi B 231; GPI. N. kterych BM 157. — ISg. F. kteruzzi BM 69 (kterü-si). kto Pron. 1. beim direkten Fragesatz ,wer?": 14, 2009, 2362, 2378. — 2. eor einem Ausruf: kto 1839. — 3. relativisch: kto 237, 846, 2250, N 268; ktoz 53, 61, 107, 141, 236, heftig‘“: krutye 423, 495, 505, 700, 870, 1405, 1486, 1940; ktos N 162, B 164, BM 346; G.-A. koh 1572 (l. koho s. Geb. LIT, 1, 462); kohoz 341, 2111; kohos B 298; D. komu N 28; komuz 108, 1379, 2010. — 4. Indef init. „jemand“: N. kto 223, 817, 957, 1801, 2284, B 16, 283, BM 199, 311, 316; G.-A. koho 76, 335, 487; D. komu 1319, 1452, 1912, 2285, B 317, BM 252, 315. — ktos BM 317 (ktos by i. R. auf prosby, aus kto-si). — Neben einem negierten Verbum „niemand“ : kto 143, 147, 480, 1875, 1902, 2112, 2253, N 129, 167, B 54, 334, M 86; koho M 42. kursit M „ein Kleidungsstück des Ritters, das über der Brünne getragen wurde“: ISg. kurfzıtem N 113 (Instr. der Beziehung kút M „Winkel: GPL kutow B 146. küzla NPl. ,Zauber': G. kuzel 221; I. kuzly 223. kvieliti impftiv. „jammern”: 3. Sg. Prs. kwiely N 208 (kvieli).. kvisti impftio. ,,blühen‘‘: 3. PI. Prs. ktwu 616 (ktvà); Impf. ktwyechu 371, 687 (ktviechu). laeny Adj. ,leicht" : NSg. N. laczno B 201. — lacně Adv.: lacznye 1947. laény Adj. ,,hungrig ': N Pl. M. laezny 1414. lâjé F „Meute Hunde; Menge, Schar‘: lagye 1624; ASę. lagy 1622; D. lagy Š 69. lákati (pre »trachten, verlangen laczen 1850; nach“ 0): 3. Sg. Prs. laka 121 (láká). lakomý Adj. „gierig”: GSg. N. lakomeho 2339. lakomstvo N ,,Begierde, Gier‘“: ISg. lakomztwem N 378. lap Adv. „sogleich, schnell, aufs Geratewohl"' : 875, B 325 (nesměje lap durchaus nicht wagend"; nesdéJà lap „sle werden durchaus nicht tun" = nelap). — lap co BM 295 „irgend etwas'* (Gen.); Jap který 1778 ,,irgend ein, mancher"; kto lap 2112 und lap kto N 129 im negativen Satz niemand. (N 129 = nikte 1270). lapati sé impftio. „greifen nach“
82 Glossar. kroteč Adv. „ruhig, sanft'': krocze S 31 (kroce s. Geb. I, 394). krotkost F s Sanftmut" : I Sg. krotkofty 1437. kfovie N ,Dorngestrüpp': GSg. krzowye 2255 (= trnisté vgl. Gu. 3, 418 sentibus). krt M „Maulwurf“: krrt 54 (rr = s. Geb. I, 287). krutě Adv. „hart, 1692. krûtiti 88 impftiv. „sich drehen": 3. Sg. Prs. kruty fye 2186 (vom Lebermeer gesagt). krvaviti impftiv. „blutig machen”: Pri. Prs., NSg. M. krwauie B 136 (2silbig: krva-v6; LF. 12, 284). krvavý Adj. ,bluüg': ASg M. krwawy 1726; NPl. krwawy 1682 (krvavi; beidemal 2silb.). kryti sé impftie. „sich verbergen, sich verstecken" : 3. Sg. Kond. Prs. by fye kryl 1784; Prt. prs. ,NSg. M. krigye fie M 67 (d. i. heimlich*; z Stelle s. Kořínek, S. 11). krzno N ‚Pelzkleid‘‘: ASg. 1878. který, kterýž, kterýžto Adj. Pron. l. fragend ,,welcher?": NSg. F. ktera B.M 309. — 2.relatie: NSg. F. ktera 77, 744; A. kteruz Ś 10; D. ktery 748 (který); L. ktere 1480; I. kteruzto 1691; LSg. N. kterem 1452; NPI. M. kterzy 1999; kte- rzyz 65, 520. — MNSg. M. kterziz 229 (: ten = když který; rzi aus rý s. Geb. III, 1, 555); ASg. F. kteruz 253 (= když kterú). — LSg. F. ktereýs kolí BM 141 „welcher auch immer‘‘. — 3. indifinit. ,,irgend ein“ : ktery 1388, 1626, 2197; <kte>ri M 419; NSg. F. ktera 231, 586, 749, 984; B 298; BM 322; N. ktere 1479; GSĘ. M. ktercho B 19, 20, 215) F. ktere 2268, BM 157; DSg. F. kterey B 320 (kterćj); ASg. F. kteru 2284; LSg. M. kterem 107; N. BM 319; F. kterey B 13; ISęg. F. kteru B 284, M 34; NPI. M. kterfi B 231; GPI. N. kterych BM 157. — ISg. F. kteruzzi BM 69 (kterü-si). kto Pron. 1. beim direkten Fragesatz ,wer?": 14, 2009, 2362, 2378. — 2. eor einem Ausruf: kto 1839. — 3. relativisch: kto 237, 846, 2250, N 268; ktoz 53, 61, 107, 141, 236, heftig‘“: krutye 423, 495, 505, 700, 870, 1405, 1486, 1940; ktos N 162, B 164, BM 346; G.-A. koh 1572 (l. koho s. Geb. LIT, 1, 462); kohoz 341, 2111; kohos B 298; D. komu N 28; komuz 108, 1379, 2010. — 4. Indef init. „jemand“: N. kto 223, 817, 957, 1801, 2284, B 16, 283, BM 199, 311, 316; G.-A. koho 76, 335, 487; D. komu 1319, 1452, 1912, 2285, B 317, BM 252, 315. — ktos BM 317 (ktos by i. R. auf prosby, aus kto-si). — Neben einem negierten Verbum „niemand“ : kto 143, 147, 480, 1875, 1902, 2112, 2253, N 129, 167, B 54, 334, M 86; koho M 42. kursit M „ein Kleidungsstück des Ritters, das über der Brünne getragen wurde“: ISg. kurfzıtem N 113 (Instr. der Beziehung kút M „Winkel: GPL kutow B 146. küzla NPl. ,Zauber': G. kuzel 221; I. kuzly 223. kvieliti impftiv. „jammern”: 3. Sg. Prs. kwiely N 208 (kvieli).. kvisti impftio. ,,blühen‘‘: 3. PI. Prs. ktwu 616 (ktvà); Impf. ktwyechu 371, 687 (ktviechu). laeny Adj. ,leicht" : NSg. N. laczno B 201. — lacně Adv.: lacznye 1947. laény Adj. ,,hungrig ': N Pl. M. laezny 1414. lâjé F „Meute Hunde; Menge, Schar‘: lagye 1624; ASę. lagy 1622; D. lagy Š 69. lákati (pre »trachten, verlangen laczen 1850; nach“ 0): 3. Sg. Prs. laka 121 (láká). lakomý Adj. „gierig”: GSg. N. lakomeho 2339. lakomstvo N ,,Begierde, Gier‘“: ISg. lakomztwem N 378. lap Adv. „sogleich, schnell, aufs Geratewohl"' : 875, B 325 (nesměje lap durchaus nicht wagend"; nesdéJà lap „sle werden durchaus nicht tun" = nelap). — lap co BM 295 „irgend etwas'* (Gen.); Jap který 1778 ,,irgend ein, mancher"; kto lap 2112 und lap kto N 129 im negativen Satz niemand. (N 129 = nikte 1270). lapati sé impftio. „greifen nach“
Strana 83
Glossar. 83 (koho, čeho): 3. Sg. Prs. lapa fye 1811; Prt. Prf., NSg. M. lapaw zie BM 165. láska F „Liebe“ (zu jdm. — koho): ASg. lafku 722. laziti impftio. ,,kriechen'' : 3. Sg. Prs. lazi 12 (Aor. nach Krok 7, 259); lazy 1765; M 67. le Konj. in le tak 1970 „und so, doch so“ (= atak N 244). léeéti impftiv. ,,Schlingen legen (pruhla, osidlo; jdm. — komu): 2. Sg. Prs. leczes 1962 (léée&, scil. nam); 3. Sg. lechze N 269 (léce). leci pftiv. „sich niederlegen, sich niederlassen" : leczy 592, 1131; 3. Du. Aor. lefeta B M 36 (lezeta); Prt.Prf., N Pl. lehffe BM 180 (lehse). leć Konj. in lecz bud — lecz bud 1448 (leé bud) „sei es — sei es''; lecz bud — lecz — lecz B 230 „sel es — sei es — set es'*; lecz —y 1294 — N 163 „sel es — sel es'*; lecz 2070 statt leć — leć — leć dss. led M „Eis: GSg. ledu 2208 = W 81; L. ledu M 188, M 69. lehky Adj. „leicht; freundlich'*: lehek 256. — Ade. leheé: lechcze 1688 leicht" (lehce). — Kompar., NSg. M.: lechczeyfy 1279 (lehcejśi; lid = Gu. 2, 137 „levis armatura viro- rum"); GPl. lechezeyfych 1122 (lehéejsich). lekar M ,,Arzt‘‘: lekarz 282 (ver- fehlt ist die Stelle LF. 14, 40 be- handelt; sie wird durch die von Geb., Sl. 2, 222 herangezogene Stelle aus Hus, Sebrané spisy české, hrsg. von Erben, Bd. 3, 196 erklüàrt); GSg. lekarzye Ś 76. lekniti s6 pftiv. ,,erschrecken‘“ (vor etw. — Geho): 3. Sg. Prs. lekne {ye 1805; 3. Sg. Aor. leczefye 679; -ffe 946 (lece sé); 3. PI. leku fye 461, 2029 (leki se); Prt. Prs., NSg. M. lekna zie B 19. lén F ,,Faulheit" in nenie mé lén „ich habe Lust'* 715. leni Adj. ,,träge“: ASg. M. leny 1008 (léni des Heimes wegen, nicht leny s. Arch. 10, 585f.); NPI. M. leny Ś 7 (leni). Jenost F Trághei": LSg. lenofty lep M „Leim, Vogelleim": DSę. lepu 2131 = W 46, N 313; L. lepye 2045 = lepie W 2. lepkÿ Adj. ,,klebrig“: NSg. N. lepke 2186 (lepké moře „das Lebermeer“ ; s. Krok 5, 246; Miillenhoff-Scherer Denkm. II, 190). lepi Kompar. ,,besser, tapferer“ : 1.un- bestimmt: lepÿ BM 136 (lepi jsem, ze . . „besser ist es, daB*‘“); lepy 2364 = <I>epr N 399 (lepí jest sám umra „es ist besser, daf er selbst stirbt"); DSg. N. lepifiu B 328 (-šiu); NPLM. (fir Du.) lepfe BM 18 (-8c). — 2. bestimmt: a) ad- jektivisch: NSg.F. lepfye 1468 ( —naj- lepsie); G. lepfye 1779; ISg. lepffiu BM 178 (-8ià); NPI.M. lepfy 1539 (= najlepsi); A. lepfye 1934. — b) substantiviert: lepfij B 342; GSg. N. lepfyeho 1344; lepffieho BM 114; lepfiho B 198 (= najlepsiho; i aus ie); DPI.M. lepfym 383; lepfím B 156 (— najlepsim); G. lepfich B 327. — Superl. najlepsi: nay- lepfy 1549; ASg. N. naylepfye 286 (s. LF. 18, 408); NDu. M. naÿlepfie B 115 (-sie s. LF. 13, 402; Geb. 111, 1, 307). — lépe Ado. , besser: lepe 993, 2135 = W 50; najlépe „am Besten": naylepe BM 127. les M ,Wald, Holz': lezz B 137; GSg. leffa B 169; leffu 2037; L. leffyc 2195; len-e- N 354; leffe 728, 2315; leffy 879 (lesé, lese, lesi). léščie XN. kollekt. ,,Haselstauden" : leffzie B 59. 1étati impftio. | fliegen“: 3. PL. Prs. lecziu BM 222 (lec). letéti impftie. fliegen“: 3. Pl. Prs. letye 2032; letÿe B 56 (letic); 3. Pl. Prf. letyeli B 144 (-ly); Prt. Prs., NSg. M. letye 879 (letë). letni Adj. ,sommerlich": ASg.F. letnu N 88 = letny 1245 (letniu — letní). léto N „Sommer“ : leto 1448; GSg. leta 616 und L. let$e B 57; letye 2033 „im Sommer** ( MVG. 4, 510). — „Jahr“: ASg. leto 165, 813; N Pl. leta 2258; A. 2241; G. let 158 (téch let ,,in diesen Jahren), 161, 795, 1898 = N 179; L. letech 971 (létech); D. letom 983 (létóm); I. lety 2391 (vsémi léty „alle Zeit hindurch").
Glossar. 83 (koho, čeho): 3. Sg. Prs. lapa fye 1811; Prt. Prf., NSg. M. lapaw zie BM 165. láska F „Liebe“ (zu jdm. — koho): ASg. lafku 722. laziti impftio. ,,kriechen'' : 3. Sg. Prs. lazi 12 (Aor. nach Krok 7, 259); lazy 1765; M 67. le Konj. in le tak 1970 „und so, doch so“ (= atak N 244). léeéti impftiv. ,,Schlingen legen (pruhla, osidlo; jdm. — komu): 2. Sg. Prs. leczes 1962 (léée&, scil. nam); 3. Sg. lechze N 269 (léce). leci pftiv. „sich niederlegen, sich niederlassen" : leczy 592, 1131; 3. Du. Aor. lefeta B M 36 (lezeta); Prt.Prf., N Pl. lehffe BM 180 (lehse). leć Konj. in lecz bud — lecz bud 1448 (leé bud) „sei es — sei es''; lecz bud — lecz — lecz B 230 „sel es — sei es — set es'*; lecz —y 1294 — N 163 „sel es — sel es'*; lecz 2070 statt leć — leć — leć dss. led M „Eis: GSg. ledu 2208 = W 81; L. ledu M 188, M 69. lehky Adj. „leicht; freundlich'*: lehek 256. — Ade. leheé: lechcze 1688 leicht" (lehce). — Kompar., NSg. M.: lechczeyfy 1279 (lehcejśi; lid = Gu. 2, 137 „levis armatura viro- rum"); GPl. lechezeyfych 1122 (lehéejsich). lekar M ,,Arzt‘‘: lekarz 282 (ver- fehlt ist die Stelle LF. 14, 40 be- handelt; sie wird durch die von Geb., Sl. 2, 222 herangezogene Stelle aus Hus, Sebrané spisy české, hrsg. von Erben, Bd. 3, 196 erklüàrt); GSg. lekarzye Ś 76. lekniti s6 pftiv. ,,erschrecken‘“ (vor etw. — Geho): 3. Sg. Prs. lekne {ye 1805; 3. Sg. Aor. leczefye 679; -ffe 946 (lece sé); 3. PI. leku fye 461, 2029 (leki se); Prt. Prs., NSg. M. lekna zie B 19. lén F ,,Faulheit" in nenie mé lén „ich habe Lust'* 715. leni Adj. ,,träge“: ASg. M. leny 1008 (léni des Heimes wegen, nicht leny s. Arch. 10, 585f.); NPI. M. leny Ś 7 (leni). Jenost F Trághei": LSg. lenofty lep M „Leim, Vogelleim": DSę. lepu 2131 = W 46, N 313; L. lepye 2045 = lepie W 2. lepkÿ Adj. ,,klebrig“: NSg. N. lepke 2186 (lepké moře „das Lebermeer“ ; s. Krok 5, 246; Miillenhoff-Scherer Denkm. II, 190). lepi Kompar. ,,besser, tapferer“ : 1.un- bestimmt: lepÿ BM 136 (lepi jsem, ze . . „besser ist es, daB*‘“); lepy 2364 = <I>epr N 399 (lepí jest sám umra „es ist besser, daf er selbst stirbt"); DSg. N. lepifiu B 328 (-šiu); NPLM. (fir Du.) lepfe BM 18 (-8c). — 2. bestimmt: a) ad- jektivisch: NSg.F. lepfye 1468 ( —naj- lepsie); G. lepfye 1779; ISg. lepffiu BM 178 (-8ià); NPI.M. lepfy 1539 (= najlepsi); A. lepfye 1934. — b) substantiviert: lepfij B 342; GSg. N. lepfyeho 1344; lepffieho BM 114; lepfiho B 198 (= najlepsiho; i aus ie); DPI.M. lepfym 383; lepfím B 156 (— najlepsim); G. lepfich B 327. — Superl. najlepsi: nay- lepfy 1549; ASg. N. naylepfye 286 (s. LF. 18, 408); NDu. M. naÿlepfie B 115 (-sie s. LF. 13, 402; Geb. 111, 1, 307). — lépe Ado. , besser: lepe 993, 2135 = W 50; najlépe „am Besten": naylepe BM 127. les M ,Wald, Holz': lezz B 137; GSg. leffa B 169; leffu 2037; L. leffyc 2195; len-e- N 354; leffe 728, 2315; leffy 879 (lesé, lese, lesi). léščie XN. kollekt. ,,Haselstauden" : leffzie B 59. 1étati impftio. | fliegen“: 3. PL. Prs. lecziu BM 222 (lec). letéti impftie. fliegen“: 3. Pl. Prs. letye 2032; letÿe B 56 (letic); 3. Pl. Prf. letyeli B 144 (-ly); Prt. Prs., NSg. M. letye 879 (letë). letni Adj. ,sommerlich": ASg.F. letnu N 88 = letny 1245 (letniu — letní). léto N „Sommer“ : leto 1448; GSg. leta 616 und L. let$e B 57; letye 2033 „im Sommer** ( MVG. 4, 510). — „Jahr“: ASg. leto 165, 813; N Pl. leta 2258; A. 2241; G. let 158 (téch let ,,in diesen Jahren), 161, 795, 1898 = N 179; L. letech 971 (létech); D. letom 983 (létóm); I. lety 2391 (vsémi léty „alle Zeit hindurch").
Strana 84
84 Glossar. lev M ,Lówe": lew B 72; ISg. lwem 30; NDu. lwy 1568; AP. lwy B 193. levy Adj. ,link*: ASg. M. lewy S 1; GSg.N. leweho 1664; F. lewe M 19; LSg.F. lewey 1463 (-éj); lewy 1663 (-Ÿ). lézti empftiv. ,,kriechen“: 3. Sg. Aor. lezye 2445 (leze). lezéti impftiv. , liegen, lagern“ : 3. Sg. Prs. lezy 714, 1748; lefij B 152 (lezi); 3. Pl. lezye 1742, 1766; lefie B 151 (lezie); 3. Sg. Impf. lezycfye 2249, 2442; lezefye 1219, 1375 (l.leziese im Reim auf bieše), 1177 = lesieffe N 8 (leziese, lezése); 3. Du. lezyefta 1583 (leZicsta); 3. Pl. lezyechu 2251 (lezicchu); 3. Sg.Prf. lefala N 50; lefal B 136; Prt. Prs., NSg.M. lezye 1749 (-é); leze 863 (-c). -li Konj. 1. zur Einleitung einer zweigliedrigen indirekten Frage; wenn kein Fragewort vorhanden, hat das 1. Glied -li, das 2. čili: -ly 867; ist ein solches eorhanden, so steht -li hinter dem Fragewort des zweiten Gliedes: ,,oder“: kam — kamli BM 64; czos — czos li BM 120; ktoz — ktolyz 237; <p>rochz — <p>rochz h N 402/3. — 2. zur Einleitung | eines | Bedingungssatzes ,Cenn' : -ly 259, 430, 715, 852, 976, 1306, 1624, M 41; -h 857, BM 112; und -h 667 (mit Kondi- tional). Libye F ,,Libyen'': GSg. Lybye 2151 (3sub.); L. Lyby 2230 (l. M. c. mit H-P. Libyi 3silb.). lice N ,,Angesicht, Antlitz“: LSg. lyezy 1701. — ASg. lycye M 37 (jmajiúci strachu lice ,,voller Furcht"); LSg. lyezy 1900; licziu B M 328 (v smutném líciu ,traurig'*). — ASg. lycze 197 (čsti líce „das Wesen der Ehre; egl. Gu. 1, 83 ,Iateriam virtutis habes'*). list M (Sg. u. Pl.) ,Brief': ASg. lyft 964; Pl. lyfty 991, 1010, 1013, 1015. Litva F ,Litauen, die Litauer“: lithwa B 230; L. htwie N 287. Ikáti empftie „wehklagen“* : 3. Sg. Prf. Ikalo 805; Prt. Prs., NSg.M. lkaye 182 (lkaje). loket F ,Ellbogen": ASg. 1693. lom M ,Krach": ASg. B 94. lomiti impftio. in lomiti rucé , die Hünde ringen": Prt. Prs., NSg.F. lomyeczy 1892 = lomiecze N 165 (1. lomieci); 3. Pl. Prs. lomye 834, (so nach LF. 19, 81f., wihrend man frither lomé Prt. Prs., koordiniert dem nepyče 833, las. Das ist môg- lich; wegen des Fehlens der Negation s. ne I 7), 1905 = lomie N 194 (lomie). — lomiti čím „an etw. riitteln**: Prt. Prs., NSg.F. lomieczi B 196. — lomiti zuby „mit den Zühnen knirschen": Prt. Prs., NSg. M. lomye 1204 = lomie N 35. — lomiti pod sé ,,sich etw. unterwerfen““ (co): Prt. Prs., NSg. M. lomye S 39. lov M ,,Jagd": DSg. lowu 723. lovee M „Jager“: lowecz 1629; G Pl. lowezow 729 (-côv). lovisté N ,,Jagdgrund": N Pl. lowy- ftye 688 (s. Prusik, Pram. 40). Isknüti sé impftiv. ,,glánzen": 3. Pl. Impf.Mknyecha ffye 1541 (Iskniechu). Istivy Ad]. ,listig“ : Mtywy 118; (15g. N. lztywim N 252 l. prelstivÿm nach 1980). Pubost F ,,Wohlgefallen, Liebe, An- mut‘: GSg. lubofcy B 189 (l'ubosci). Puby Adj. ,lieb, angenehm" : NSg.F. luba B 336 (-a); N. lubo N 442; GSg.N. lubeho B 199 (l'ubého). luéiti sé impftie. ,,sich neigen zu“ (k éemu): 3. Sg. Prs. luczy fye 311. lutisté V ,,Bogen": GPl. luezyft 1532. Pud M ,,Volk, Kriegseolk; Leute, Mannen'': !yud 1831, 2354, 2436; hud M 67; liud M 49; lud B 136, 211, BM 25, 129; lyd 444, 1044, 1833 (lid); ASg. hud M 60, $ 3; líud M 71; lud N 256, 260, B 105, BM 342; lyd 1954; G. lyuda 2264, 2385, 2434; luda N 121, 123, 299, B 222, 305; lyda 396, 1076, 1107, 1266; lydu 2188; D. ludu B 123; lydu 2231; L. lydu 906. — NPI. hudye $ 60, 65; ludÿe B 313; ludie N 60 (I'udie); lyude 2184, 2013; lyde 83, 612, 1154 (35 1. Reimes wegen ludie); ludy BM 150 i. l'udie (Geb. III, 1, 93); G. ludy B 188, BM 100; ludy BM 289; lyudy 2194, 2050, 2365; hudy M 74,
84 Glossar. lev M ,Lówe": lew B 72; ISg. lwem 30; NDu. lwy 1568; AP. lwy B 193. levy Adj. ,link*: ASg. M. lewy S 1; GSg.N. leweho 1664; F. lewe M 19; LSg.F. lewey 1463 (-éj); lewy 1663 (-Ÿ). lézti empftiv. ,,kriechen“: 3. Sg. Aor. lezye 2445 (leze). lezéti impftiv. , liegen, lagern“ : 3. Sg. Prs. lezy 714, 1748; lefij B 152 (lezi); 3. Pl. lezye 1742, 1766; lefie B 151 (lezie); 3. Sg. Impf. lezycfye 2249, 2442; lezefye 1219, 1375 (l.leziese im Reim auf bieše), 1177 = lesieffe N 8 (leziese, lezése); 3. Du. lezyefta 1583 (leZicsta); 3. Pl. lezyechu 2251 (lezicchu); 3. Sg.Prf. lefala N 50; lefal B 136; Prt. Prs., NSg.M. lezye 1749 (-é); leze 863 (-c). -li Konj. 1. zur Einleitung einer zweigliedrigen indirekten Frage; wenn kein Fragewort vorhanden, hat das 1. Glied -li, das 2. čili: -ly 867; ist ein solches eorhanden, so steht -li hinter dem Fragewort des zweiten Gliedes: ,,oder“: kam — kamli BM 64; czos — czos li BM 120; ktoz — ktolyz 237; <p>rochz — <p>rochz h N 402/3. — 2. zur Einleitung | eines | Bedingungssatzes ,Cenn' : -ly 259, 430, 715, 852, 976, 1306, 1624, M 41; -h 857, BM 112; und -h 667 (mit Kondi- tional). Libye F ,,Libyen'': GSg. Lybye 2151 (3sub.); L. Lyby 2230 (l. M. c. mit H-P. Libyi 3silb.). lice N ,,Angesicht, Antlitz“: LSg. lyezy 1701. — ASg. lycye M 37 (jmajiúci strachu lice ,,voller Furcht"); LSg. lyezy 1900; licziu B M 328 (v smutném líciu ,traurig'*). — ASg. lycze 197 (čsti líce „das Wesen der Ehre; egl. Gu. 1, 83 ,Iateriam virtutis habes'*). list M (Sg. u. Pl.) ,Brief': ASg. lyft 964; Pl. lyfty 991, 1010, 1013, 1015. Litva F ,Litauen, die Litauer“: lithwa B 230; L. htwie N 287. Ikáti empftie „wehklagen“* : 3. Sg. Prf. Ikalo 805; Prt. Prs., NSg.M. lkaye 182 (lkaje). loket F ,Ellbogen": ASg. 1693. lom M ,Krach": ASg. B 94. lomiti impftio. in lomiti rucé , die Hünde ringen": Prt. Prs., NSg.F. lomyeczy 1892 = lomiecze N 165 (1. lomieci); 3. Pl. Prs. lomye 834, (so nach LF. 19, 81f., wihrend man frither lomé Prt. Prs., koordiniert dem nepyče 833, las. Das ist môg- lich; wegen des Fehlens der Negation s. ne I 7), 1905 = lomie N 194 (lomie). — lomiti čím „an etw. riitteln**: Prt. Prs., NSg.F. lomieczi B 196. — lomiti zuby „mit den Zühnen knirschen": Prt. Prs., NSg. M. lomye 1204 = lomie N 35. — lomiti pod sé ,,sich etw. unterwerfen““ (co): Prt. Prs., NSg. M. lomye S 39. lov M ,,Jagd": DSg. lowu 723. lovee M „Jager“: lowecz 1629; G Pl. lowezow 729 (-côv). lovisté N ,,Jagdgrund": N Pl. lowy- ftye 688 (s. Prusik, Pram. 40). Isknüti sé impftiv. ,,glánzen": 3. Pl. Impf.Mknyecha ffye 1541 (Iskniechu). Istivy Ad]. ,listig“ : Mtywy 118; (15g. N. lztywim N 252 l. prelstivÿm nach 1980). Pubost F ,,Wohlgefallen, Liebe, An- mut‘: GSg. lubofcy B 189 (l'ubosci). Puby Adj. ,lieb, angenehm" : NSg.F. luba B 336 (-a); N. lubo N 442; GSg.N. lubeho B 199 (l'ubého). luéiti sé impftie. ,,sich neigen zu“ (k éemu): 3. Sg. Prs. luczy fye 311. lutisté V ,,Bogen": GPl. luezyft 1532. Pud M ,,Volk, Kriegseolk; Leute, Mannen'': !yud 1831, 2354, 2436; hud M 67; liud M 49; lud B 136, 211, BM 25, 129; lyd 444, 1044, 1833 (lid); ASg. hud M 60, $ 3; líud M 71; lud N 256, 260, B 105, BM 342; lyd 1954; G. lyuda 2264, 2385, 2434; luda N 121, 123, 299, B 222, 305; lyda 396, 1076, 1107, 1266; lydu 2188; D. ludu B 123; lydu 2231; L. lydu 906. — NPI. hudye $ 60, 65; ludÿe B 313; ludie N 60 (I'udie); lyude 2184, 2013; lyde 83, 612, 1154 (35 1. Reimes wegen ludie); ludy BM 150 i. l'udie (Geb. III, 1, 93); G. ludy B 188, BM 100; ludy BM 289; lyudy 2194, 2050, 2365; hudy M 74,
Strana 85
Glossar. 85 W 7; lydy 116, 377, 843 (l. l’udi: bludi 844), 1040, 1269, 1726, 1978 (l. Pudí: vyludi 1979), 2003 (: při- Cdi 2004). A. iyudy 1984, 9396; hudy M 41; ludy N 439; lydy 138 519, 1169, 1982) tydi 26 (l. Pudi: blúdí 25); D. ludem B 180, 310, BM 215, 245; hudem S 90; lyudem 2120; lydem 694, 1120; I. lydech 412, 1871; I. ludmi BM 257; lyudmy 2140 = liudmy W 55; lydmy 947. Pudsky Adj. ,,Menschen-, mensch- lich“: ludzky N 223 (s. LF. 13, 377); GSg. M. ludzkeho BM 197. luh M ,,Waldwiese" : L$g.luzye 1623. luk M ,,Sattelbogen“ : GSg. luka 1762; luku 1696. lüka F ,Wiese': luka 821; DPI. lukam 80 (lukám); L. lukach 54 (lukách). Půto Adj., NSg.N.: lyto 1605 (by jmu líto éeho ,,es tat ihm leid um"). Putovati impftie. ,bedauern, scho- není“ (etw. — écho): 2. Sg. Imper. lytuyz 1724 (litujZ). Püty Adj. ,heftig, bóse*: NPI.M. lyty 1565 (liti). — Ade. Pats heftig, sehr‘: liutye W 80 = lyute 2207. lvovy Adj. ,Lówen-': lwowy 184 (štěnec = Gu. 1, 49 leunculus). Lyda F ,Lydien‘: ASg. Lydu 1174 = N 5 (irrtümlich statt Cilicien s. Gu. 2, 97; Ulr. 6009 Cilicön). 1z& Ady. mit byti „möglich sein‘: lze 437; lzye 2065, M 21. — nelzé byti „unmöglich sein'' : nelzye 1722, 1807; nelzie BM 109, 111, 118, 274. lživě Ado. „lůgnerisch“ : Miuie B 340. Maeedo M eigtl. ,,der Mazedonier'', zur Bezeichnung Alexanders: Maczedo 937, 1132, 2163 = W 57 (vgl. Macedo Gu. 1, 532, Ulr. 4922). Maeedonie F », Mazedonien (4 sib.) : G. Maczedonye 2454, B 70, S 25. macedonsky Adj. „mazedonisch“ : maczedoníky 1737. mák M ,,Mohn‘‘: mak 1066, 1092; ASg. mak 1038, 1080; G. maku 1036, 1041, 1086, 1095 ( egl. per bone sementem papaveris" Pram. malečko Adv. „ein klein wenig‘; maleczko 1474, 1484. — za malečko 481, 1895 = za malefzkem N 176 „eine kleine Weile‘‘. málo substantie. Adj. und Adv. „Weniges, wenig‘ (häufig mit ab- hängigem Gen.): malo 1098, 1141, 1736, 1773; ASg. malo 340, 1136; malot 1102 (mälo-t’); I. 'malem 116, 927, B 222, BM 212. — Adv. malo 1342, 2340, N 388, B 266, 338, S 85. — malem (vor einem Kompar.) „um ein Weniges'': 343, 562, N 66, 122; malo 1257. — na male 1795 in jich ésti by na mále „ihre Ehre war dahin ; za malo S 53 „kurze Zeit lang“; za malem 2124 = W 39, B 229 „in kurzem, kurze Zeit lang''. — u-mále (mit abhäng. Gen.): ,C«enig": vmale 39; vmale N 433 „lm Kleinen"; vmale 2148 c(l. vmále) ,,kurze Zeit"; umale BM 6 (scil. l’udi) „unter Wenigen". maly Adj. ,klein": maly 29, 217; ASg.M. maly 510, 1402; NSg.F. mala 2411 (-à); ASg. N. male 1898 — N 179; G. maleho B 271; ASg.F. malu 802; mal<u> M 839; N 376 (-à); LSg.N. malem N 255, B 10, 36; M. malem 94. markrabie M ,, Markgraf‘“ : marcrabie B 119; GPl. markraby N 185 (-1). mâté F ,, Mutter“: matÿe BM 189; matye M 56 (im Reim); ASg. maters N 136 (mâtef); I. materfiu B 272 (matetiü). matka F ,,Mutter“: 721, 803; G. matky 125; D. matezye M 29 (matcé); A. 'matku 1897 — N 178, 1918 — N 218; I. matku B 163 (.,von Mutterseite'*). Mazeus männl. Eigenn. „„Mazaeus“ N. 1594 (2silb.), G.-A. Mazea 1606 (3silb.; Gu. 3, 49 Mazacus). mdléti impftie, „schwach werden, ermatten'*: 3. Sg. Prs. mdle 1681 (mdlé). mdloba F ,Schwiche, Mattigkeit, Ohnmacht‘ : mdloba 1587; I Sg. mdlo- bu 156, 1586, 2335, M 82, € 24; A. mdlobu 1719, Š 95. mdlý Adj. „schwach, matt": mdly BM 292. — Kompar.: mdlegy 953; mdlegij B 285 (mdleji). — Adv. mdle 7654, 1941 (etwa ,,unsicher*'), 2269. meé M ,,Schwert'' : mecz 121, B 106;
Glossar. 85 W 7; lydy 116, 377, 843 (l. l’udi: bludi 844), 1040, 1269, 1726, 1978 (l. Pudí: vyludi 1979), 2003 (: při- Cdi 2004). A. iyudy 1984, 9396; hudy M 41; ludy N 439; lydy 138 519, 1169, 1982) tydi 26 (l. Pudi: blúdí 25); D. ludem B 180, 310, BM 215, 245; hudem S 90; lyudem 2120; lydem 694, 1120; I. lydech 412, 1871; I. ludmi BM 257; lyudmy 2140 = liudmy W 55; lydmy 947. Pudsky Adj. ,,Menschen-, mensch- lich“: ludzky N 223 (s. LF. 13, 377); GSg. M. ludzkeho BM 197. luh M ,,Waldwiese" : L$g.luzye 1623. luk M ,,Sattelbogen“ : GSg. luka 1762; luku 1696. lüka F ,Wiese': luka 821; DPI. lukam 80 (lukám); L. lukach 54 (lukách). Půto Adj., NSg.N.: lyto 1605 (by jmu líto éeho ,,es tat ihm leid um"). Putovati impftie. ,bedauern, scho- není“ (etw. — écho): 2. Sg. Imper. lytuyz 1724 (litujZ). Püty Adj. ,heftig, bóse*: NPI.M. lyty 1565 (liti). — Ade. Pats heftig, sehr‘: liutye W 80 = lyute 2207. lvovy Adj. ,Lówen-': lwowy 184 (štěnec = Gu. 1, 49 leunculus). Lyda F ,Lydien‘: ASg. Lydu 1174 = N 5 (irrtümlich statt Cilicien s. Gu. 2, 97; Ulr. 6009 Cilicön). 1z& Ady. mit byti „möglich sein‘: lze 437; lzye 2065, M 21. — nelzé byti „unmöglich sein'' : nelzye 1722, 1807; nelzie BM 109, 111, 118, 274. lživě Ado. „lůgnerisch“ : Miuie B 340. Maeedo M eigtl. ,,der Mazedonier'', zur Bezeichnung Alexanders: Maczedo 937, 1132, 2163 = W 57 (vgl. Macedo Gu. 1, 532, Ulr. 4922). Maeedonie F », Mazedonien (4 sib.) : G. Maczedonye 2454, B 70, S 25. macedonsky Adj. „mazedonisch“ : maczedoníky 1737. mák M ,,Mohn‘‘: mak 1066, 1092; ASg. mak 1038, 1080; G. maku 1036, 1041, 1086, 1095 ( egl. per bone sementem papaveris" Pram. malečko Adv. „ein klein wenig‘; maleczko 1474, 1484. — za malečko 481, 1895 = za malefzkem N 176 „eine kleine Weile‘‘. málo substantie. Adj. und Adv. „Weniges, wenig‘ (häufig mit ab- hängigem Gen.): malo 1098, 1141, 1736, 1773; ASg. malo 340, 1136; malot 1102 (mälo-t’); I. 'malem 116, 927, B 222, BM 212. — Adv. malo 1342, 2340, N 388, B 266, 338, S 85. — malem (vor einem Kompar.) „um ein Weniges'': 343, 562, N 66, 122; malo 1257. — na male 1795 in jich ésti by na mále „ihre Ehre war dahin ; za malo S 53 „kurze Zeit lang“; za malem 2124 = W 39, B 229 „in kurzem, kurze Zeit lang''. — u-mále (mit abhäng. Gen.): ,C«enig": vmale 39; vmale N 433 „lm Kleinen"; vmale 2148 c(l. vmále) ,,kurze Zeit"; umale BM 6 (scil. l’udi) „unter Wenigen". maly Adj. ,klein": maly 29, 217; ASg.M. maly 510, 1402; NSg.F. mala 2411 (-à); ASg. N. male 1898 — N 179; G. maleho B 271; ASg.F. malu 802; mal<u> M 839; N 376 (-à); LSg.N. malem N 255, B 10, 36; M. malem 94. markrabie M ,, Markgraf‘“ : marcrabie B 119; GPl. markraby N 185 (-1). mâté F ,, Mutter“: matÿe BM 189; matye M 56 (im Reim); ASg. maters N 136 (mâtef); I. materfiu B 272 (matetiü). matka F ,,Mutter“: 721, 803; G. matky 125; D. matezye M 29 (matcé); A. 'matku 1897 — N 178, 1918 — N 218; I. matku B 163 (.,von Mutterseite'*). Mazeus männl. Eigenn. „„Mazaeus“ N. 1594 (2silb.), G.-A. Mazea 1606 (3silb.; Gu. 3, 49 Mazacus). mdléti impftie, „schwach werden, ermatten'*: 3. Sg. Prs. mdle 1681 (mdlé). mdloba F ,Schwiche, Mattigkeit, Ohnmacht‘ : mdloba 1587; I Sg. mdlo- bu 156, 1586, 2335, M 82, € 24; A. mdlobu 1719, Š 95. mdlý Adj. „schwach, matt": mdly BM 292. — Kompar.: mdlegy 953; mdlegij B 285 (mdleji). — Adv. mdle 7654, 1941 (etwa ,,unsicher*'), 2269. meé M ,,Schwert'' : mecz 121, B 106;
Strana 86
86 Glossar. ASg. meez 210, 1166; G. mechzie BM 165, 307; mecze 172, 1371, 1801, M 108; myeczie M 25 (ye—e); D. meczu B 6; I. meczem 1591, 2108; NPI. meczy 1531 (i); A. mecze 496, 1837; G. meczow 497 (meéôv). Medates männl. Eigenn.: Medatef M 28; G. Medatyeffe M 43 (ye = e; Gu. Goth. und Erfurt. Hs. 6, 68 Medatef; Ulr. 149351 ,Medates^). měch M ,,Sack'' : myech 1849 (Gu. 3, 222 sacculus). mékky Adj. ,,weich": A Pl.M. myek- ke 1078; N. myekey 1092 (l. mékci; egl. ,,sed sicut hoc semen molles sunt^, Pram. 45). ml M ,Untiefe": LSg. myele 583. mélky Adj. ,seicht" : NSg.F. myelka ezyeyffy 1808 (méléëjsi). méñe Adv. Komp. ,,weniger‘ : menye 1821; mene Š 41. méniti sé impftiv. ,,sich andern, wechseln'' : 3. de. Prs. mieny<z1€e > N 419. Menon männl. Eigenn.: G.-A. Me- nona 1126 (Gu. 2, 46 Memnon, aber Ulr. 5616 Mennon). Meotideà ,,die Maeotis‘‘: Meothides 610 (als Nom. entnommen aus Gu. 1, 400 ,,Maeotidos unda" wie auch Ulr. 1415 ,,Métidós" als Nom.). méseky Adj. ,Stadt-": A PLF. mie- Ífczke N 250 (s. Geb., Sl. 2, 342). mdsiec M ,, Mond, Monat“ : miezziecz BM 269; mieziecz N 475, 477; myefyeez 2401; myeífyecz 2347, 2416; myeffecz 2390, 2421 (méséc); mieziecz N 386; GSg. miezieczie V 404; myeífyecze 561 (mésiece); D. míezziecziu B.M 277; L. myefyeczy 2375; <miezi>eczu N 464 (l. mésieci im Heim auf svieci 465 vgl. Geb. III, 1, 102); ADu. miezieczie N 317 = myefieczie W 9 = mye- fyecze 2052. město N ,, Stadt“: myefto 312, 661, W 21, M 6; miefto B 245; ASg. myefto 268, 1979, Š 59; miezto N 327, 328; G. myefta 426, 506, W 8, 31; miezta N 246, 282; D. myeftu 419, 1373; mieztu N 236; mieztu N 292; L. myeftye 461, 2029; I. myeftem 421, 455. — NPI. myefta M 112; A. 522; miezta N 330; G. myeft 668, 1171 = miezt N 1; D. myeftom 705; L.míeztiech N 340 = myeftech 2299 (méstiech — méstech); /. myefty 1023. méséénin, mésténin M ,,Bürger“: myeftyenyn 2105; GPl. miefchzan B 182 (méséan; Geb. III, 1, 74). měšec M ,,Geldbeutel‘“: myeffecz 1001; ASg 981; G. myefcze 985 (měšce). meskati impftiv. ,,säumen‘‘: meffka- ty N 403. metati impftio. ,,werfen“ : 3. Pl. Prí. Pass. metany bylí B 33 (metáay byly). — metati sobů „„suh hin- und herbewegen'*: 3. Pl. Prs. meczíu BM 221 (meciù). metee M ,,Tünzer': GPl. metczow B 204 (metcóv). métné Ade. ,schlecht, ungeschickt" : mictnye BM 9. mez F „Grenze“ : A Pl. mezie N 457. mezh M ,,Maulesel" : GPl. mzhow 1277 = N 145 (mzhóv). mezi Präp. ,,unten, zwischen‘; c. Akk. (Richtung anzeigend): mezy 1838, 1874; c. Instr. (Ruhe anz.; s. auch LF. 13,423): mezy 360, 1549, 1577, 1593, 2107; meífi BM 301. — mezi-tiemAÂdv.,,inzwischen‘‘: mezy tyem 2235; mezi tyem BM 22; mezí tyem BM 206. mhla F | Nebel“: 1383. Mida mâännl. Eigenn.: , Midas”: Myda 1158 (Ulr. 5898 Mida; Gu. 2, 76 Midae patris). mie¢ M , Ball“: myecz 995; ASg. myecz 981, 1020 (Gu. 2, 27 pilam). mieniti impftie.: 3. Sg. Prs. myeny 49, 1479 (sinnen auf etw. — éeho); myeny 192 ,,sinnen auf, etw. wollen (naë); zle mieniti ,,Bóses wollen": myeny 505; mieny N 125 ,,beab- sichtigen‘“ (mit Infin.); myeny 1478 ,€s mit jdm. gut meinen, halten" (s kym); Prt. Prs., allgemeine Form míenyecze B.M 160 ,,nach jds. Leben trachten" (na koho). miera F „Mag“: ASg. myeru 1086. miernÿ Adj. „ergeben“ (jdm. — komu): mierný BM 74 (Geb., SI. 2, 439 liest vérny — Gu. 6, 491 stabilis fidei).
86 Glossar. ASg. meez 210, 1166; G. mechzie BM 165, 307; mecze 172, 1371, 1801, M 108; myeczie M 25 (ye—e); D. meczu B 6; I. meczem 1591, 2108; NPI. meczy 1531 (i); A. mecze 496, 1837; G. meczow 497 (meéôv). Medates männl. Eigenn.: Medatef M 28; G. Medatyeffe M 43 (ye = e; Gu. Goth. und Erfurt. Hs. 6, 68 Medatef; Ulr. 149351 ,Medates^). měch M ,,Sack'' : myech 1849 (Gu. 3, 222 sacculus). mékky Adj. ,,weich": A Pl.M. myek- ke 1078; N. myekey 1092 (l. mékci; egl. ,,sed sicut hoc semen molles sunt^, Pram. 45). ml M ,Untiefe": LSg. myele 583. mélky Adj. ,seicht" : NSg.F. myelka ezyeyffy 1808 (méléëjsi). méñe Adv. Komp. ,,weniger‘ : menye 1821; mene Š 41. méniti sé impftiv. ,,sich andern, wechseln'' : 3. de. Prs. mieny<z1€e > N 419. Menon männl. Eigenn.: G.-A. Me- nona 1126 (Gu. 2, 46 Memnon, aber Ulr. 5616 Mennon). Meotideà ,,die Maeotis‘‘: Meothides 610 (als Nom. entnommen aus Gu. 1, 400 ,,Maeotidos unda" wie auch Ulr. 1415 ,,Métidós" als Nom.). méseky Adj. ,Stadt-": A PLF. mie- Ífczke N 250 (s. Geb., Sl. 2, 342). mdsiec M ,, Mond, Monat“ : miezziecz BM 269; mieziecz N 475, 477; myefyeez 2401; myeífyecz 2347, 2416; myeffecz 2390, 2421 (méséc); mieziecz N 386; GSg. miezieczie V 404; myeífyecze 561 (mésiece); D. míezziecziu B.M 277; L. myefyeczy 2375; <miezi>eczu N 464 (l. mésieci im Heim auf svieci 465 vgl. Geb. III, 1, 102); ADu. miezieczie N 317 = myefieczie W 9 = mye- fyecze 2052. město N ,, Stadt“: myefto 312, 661, W 21, M 6; miefto B 245; ASg. myefto 268, 1979, Š 59; miezto N 327, 328; G. myefta 426, 506, W 8, 31; miezta N 246, 282; D. myeftu 419, 1373; mieztu N 236; mieztu N 292; L. myeftye 461, 2029; I. myeftem 421, 455. — NPI. myefta M 112; A. 522; miezta N 330; G. myeft 668, 1171 = miezt N 1; D. myeftom 705; L.míeztiech N 340 = myeftech 2299 (méstiech — méstech); /. myefty 1023. méséénin, mésténin M ,,Bürger“: myeftyenyn 2105; GPl. miefchzan B 182 (méséan; Geb. III, 1, 74). měšec M ,,Geldbeutel‘“: myeffecz 1001; ASg 981; G. myefcze 985 (měšce). meskati impftiv. ,,säumen‘‘: meffka- ty N 403. metati impftio. ,,werfen“ : 3. Pl. Prí. Pass. metany bylí B 33 (metáay byly). — metati sobů „„suh hin- und herbewegen'*: 3. Pl. Prs. meczíu BM 221 (meciù). metee M ,,Tünzer': GPl. metczow B 204 (metcóv). métné Ade. ,schlecht, ungeschickt" : mictnye BM 9. mez F „Grenze“ : A Pl. mezie N 457. mezh M ,,Maulesel" : GPl. mzhow 1277 = N 145 (mzhóv). mezi Präp. ,,unten, zwischen‘; c. Akk. (Richtung anzeigend): mezy 1838, 1874; c. Instr. (Ruhe anz.; s. auch LF. 13,423): mezy 360, 1549, 1577, 1593, 2107; meífi BM 301. — mezi-tiemAÂdv.,,inzwischen‘‘: mezy tyem 2235; mezi tyem BM 22; mezí tyem BM 206. mhla F | Nebel“: 1383. Mida mâännl. Eigenn.: , Midas”: Myda 1158 (Ulr. 5898 Mida; Gu. 2, 76 Midae patris). mie¢ M , Ball“: myecz 995; ASg. myecz 981, 1020 (Gu. 2, 27 pilam). mieniti impftie.: 3. Sg. Prs. myeny 49, 1479 (sinnen auf etw. — éeho); myeny 192 ,,sinnen auf, etw. wollen (naë); zle mieniti ,,Bóses wollen": myeny 505; mieny N 125 ,,beab- sichtigen‘“ (mit Infin.); myeny 1478 ,€s mit jdm. gut meinen, halten" (s kym); Prt. Prs., allgemeine Form míenyecze B.M 160 ,,nach jds. Leben trachten" (na koho). miera F „Mag“: ASg. myeru 1086. miernÿ Adj. „ergeben“ (jdm. — komu): mierný BM 74 (Geb., SI. 2, 439 liest vérny — Gu. 6, 491 stabilis fidei).
Strana 87
Glossar. 87 miesto N „Ort, Stelle, Stůtte“: ASg. myefto 880, 2133 = W 48; G. myefta 1194 = miezta N 25; miefta BM 301; L. myeftye 2261. — nedati miesta ,,nicht stattgeben“ : <m>iezta N 449: miefta BM 285. — wtom myeftye 417 ,,auf der Stelle, sofort. — miesto, v-miesto c. Gen. ,,anstelle“: ^ myefto 1921, M 118; w-mezto N 216. mieséti sé impftiv., „sich mischen, sich unordentlich bewegen": 3. Sg. Aor. mieffie zie BM 62 (mieść s. LF. 19, 95). mile F „Meile*: API. myle 1045; G. myl 1183 — mil N 13 (mil). milosrdie JV ,, Barmherzigkeit' : mylo- frdye 1915, 1926; GSg. mylofrdye 1909 = milozirdye N 198; milo- zirdie N 221; L. milozirdy N 206 (-srdi). milosrdný Adj. „barmherzig““: mylo- frdden 296; NSg.F. mylofrdna M 46 (-à). milost F „Liebe, Gunst, Gnade, Freundlichkeit“: myloft 274; ASg. myloft 969, M 52; G. milozty N 384, myloscy BM 41; I. mylofty 435, 708, 932; miloztyu BM 47. milostivý Adj. ,gnádig, gütig": miloztyw N 217 — myloftywy 1922 (l. milostiv M. c.). — milostivě Adv. dss.: myloftywye 928. milostn& Adv. „freundlich“ : myloft- nye 2078. milÿ Adj. ,,lieb‘“: mily 663; GSg.M. myleho 806. — mile Adv. ,,lieb, freundlich, gern: myle 271, 442, 1968; mile N 212, 239. mimo Próp. c. Akk.: mymo wiyeczko 726.,,vor allem; m$mo prawo BM 321 ,,widerrechtlich’* (Sbornik filol. 1, 169, 171). minovati impftiv. ,,vorbeigehn‘“ (an etw. — co): $ Sg. Prs. <m>inuge N 456 (minuje). minüti pftie. ,,vorbeigehn, vergehn; an etw. eorübergehn, etw. unterlassen, iibertreten, aufer Acht lassen’ (co): 3. Sg. Prs. myne 1231; mine N 64, 378, BM 294; 3. Sg. Aor. mynu 159, 1179, 2142; minu N 10, 364, 490, B 181, BM 179, 247; 3. Sg. Plusquampf. minulo bie N 284 (1995 pomynulo); Prt. Prs., NSg. M. mina M 343; BM 40 (,,ver- zeihen"); myna 57; byl jsem mina BM 310; by byl mna N 138; Prt. Prf. NSg.M. minuw BM 77. mir M ,,Frieden": LSg. myrzie 84. mistr M ,, Meister": myftr 194, 352, Ś 89 (1silb.); 2382 2 silb., wenn nicht jenże zu lesen (s. LF. 16, 110); ISg. myftram 303 (l. mistrem mit H.); G.-A. myftra 126, S 77; NPI. myftrzy 2376, 2406, 2409 = mift- <rzy> N 463. mistrovstvo JV ,,Meisterschaft" : G. myftrowitwa 353 (M. c. lies mit Jir.? mistrstva, 2silb. s. Geb., Sl. 2, 372; vgl. Kath.-Leg. 2184, wo das Metrum mistrvstvim verlangt und Evang. sv. Matouše ed. Holub S. 324). mladost F ,,Jugend‘‘: mladoft 159, 346; GSg. mladoftu 33; L. mlado- fty 336. Mladota männl. tschech. Eigenn.: ASg. Mladotu 1390 (s. Geb., Sl. 2, 376). mladý Adj. ,jung': mlady 130, 1310; ASg.M. 130; G. mladeho 21; NSg.N. mlade 345; NPLF. mlade 1461 (-é). — Ade. zmladu 309 ,,von klein an‘; zamladu 1922 — N 217 Un der Jugend" (s. Geb. III, 1, 329). — Kompar., I Pl.M. mlad- fymy 350 (mladšími). mlastéti impftie. ,,schmatzen, mit der Zunge schnalzen'': Prt. Prs., N Pl.M. mlaityecze 1416 (mlasticce. — Zur Bedeutung s. noch Sborn. filol. IV, 252 Anm.). mlat M , Hammer, Streithammer: GSg. mlata 1755; I. mlatem 1601, 1677. mlátiti impft. ,dreschen": 3. Sg. Kond. mlatyl by 2250. mluviti impftie. ,.reden, sprechen" : mluwyty 168, 1339; 1. Sg. Prs. mluwy 1514 (mluvi); 3. Sg. mluwy S 36; 3. Pl. mluwye 2352, 2409; mluwi? N 379, 460 (mluvic) — 3. Sg. Aor. mluwy 1057, 1292, 1296 (mluvi); 3. Sg. Impf. mluwyefye 182, 1435 (mluviese); 3. Sg. Prí. mluwyl geft 912; mluwil gie N 487. — I. Sg. Kond. Prs. mluwyl bych 1518; 3. Sg. Kond. Prf. byl by mluuil B 22. — Prt. Prs., NSg.M. mluwy 1346 (l. raluvé); NPI.M.
Glossar. 87 miesto N „Ort, Stelle, Stůtte“: ASg. myefto 880, 2133 = W 48; G. myefta 1194 = miezta N 25; miefta BM 301; L. myeftye 2261. — nedati miesta ,,nicht stattgeben“ : <m>iezta N 449: miefta BM 285. — wtom myeftye 417 ,,auf der Stelle, sofort. — miesto, v-miesto c. Gen. ,,anstelle“: ^ myefto 1921, M 118; w-mezto N 216. mieséti sé impftiv., „sich mischen, sich unordentlich bewegen": 3. Sg. Aor. mieffie zie BM 62 (mieść s. LF. 19, 95). mile F „Meile*: API. myle 1045; G. myl 1183 — mil N 13 (mil). milosrdie JV ,, Barmherzigkeit' : mylo- frdye 1915, 1926; GSg. mylofrdye 1909 = milozirdye N 198; milo- zirdie N 221; L. milozirdy N 206 (-srdi). milosrdný Adj. „barmherzig““: mylo- frdden 296; NSg.F. mylofrdna M 46 (-à). milost F „Liebe, Gunst, Gnade, Freundlichkeit“: myloft 274; ASg. myloft 969, M 52; G. milozty N 384, myloscy BM 41; I. mylofty 435, 708, 932; miloztyu BM 47. milostivý Adj. ,gnádig, gütig": miloztyw N 217 — myloftywy 1922 (l. milostiv M. c.). — milostivě Adv. dss.: myloftywye 928. milostn& Adv. „freundlich“ : myloft- nye 2078. milÿ Adj. ,,lieb‘“: mily 663; GSg.M. myleho 806. — mile Adv. ,,lieb, freundlich, gern: myle 271, 442, 1968; mile N 212, 239. mimo Próp. c. Akk.: mymo wiyeczko 726.,,vor allem; m$mo prawo BM 321 ,,widerrechtlich’* (Sbornik filol. 1, 169, 171). minovati impftiv. ,,vorbeigehn‘“ (an etw. — co): $ Sg. Prs. <m>inuge N 456 (minuje). minüti pftie. ,,vorbeigehn, vergehn; an etw. eorübergehn, etw. unterlassen, iibertreten, aufer Acht lassen’ (co): 3. Sg. Prs. myne 1231; mine N 64, 378, BM 294; 3. Sg. Aor. mynu 159, 1179, 2142; minu N 10, 364, 490, B 181, BM 179, 247; 3. Sg. Plusquampf. minulo bie N 284 (1995 pomynulo); Prt. Prs., NSg. M. mina M 343; BM 40 (,,ver- zeihen"); myna 57; byl jsem mina BM 310; by byl mna N 138; Prt. Prf. NSg.M. minuw BM 77. mir M ,,Frieden": LSg. myrzie 84. mistr M ,, Meister": myftr 194, 352, Ś 89 (1silb.); 2382 2 silb., wenn nicht jenże zu lesen (s. LF. 16, 110); ISg. myftram 303 (l. mistrem mit H.); G.-A. myftra 126, S 77; NPI. myftrzy 2376, 2406, 2409 = mift- <rzy> N 463. mistrovstvo JV ,,Meisterschaft" : G. myftrowitwa 353 (M. c. lies mit Jir.? mistrstva, 2silb. s. Geb., Sl. 2, 372; vgl. Kath.-Leg. 2184, wo das Metrum mistrvstvim verlangt und Evang. sv. Matouše ed. Holub S. 324). mladost F ,,Jugend‘‘: mladoft 159, 346; GSg. mladoftu 33; L. mlado- fty 336. Mladota männl. tschech. Eigenn.: ASg. Mladotu 1390 (s. Geb., Sl. 2, 376). mladý Adj. ,jung': mlady 130, 1310; ASg.M. 130; G. mladeho 21; NSg.N. mlade 345; NPLF. mlade 1461 (-é). — Ade. zmladu 309 ,,von klein an‘; zamladu 1922 — N 217 Un der Jugend" (s. Geb. III, 1, 329). — Kompar., I Pl.M. mlad- fymy 350 (mladšími). mlastéti impftie. ,,schmatzen, mit der Zunge schnalzen'': Prt. Prs., N Pl.M. mlaityecze 1416 (mlasticce. — Zur Bedeutung s. noch Sborn. filol. IV, 252 Anm.). mlat M , Hammer, Streithammer: GSg. mlata 1755; I. mlatem 1601, 1677. mlátiti impft. ,dreschen": 3. Sg. Kond. mlatyl by 2250. mluviti impftie. ,.reden, sprechen" : mluwyty 168, 1339; 1. Sg. Prs. mluwy 1514 (mluvi); 3. Sg. mluwy S 36; 3. Pl. mluwye 2352, 2409; mluwi? N 379, 460 (mluvic) — 3. Sg. Aor. mluwy 1057, 1292, 1296 (mluvi); 3. Sg. Impf. mluwyefye 182, 1435 (mluviese); 3. Sg. Prí. mluwyl geft 912; mluwil gie N 487. — I. Sg. Kond. Prs. mluwyl bych 1518; 3. Sg. Kond. Prf. byl by mluuil B 22. — Prt. Prs., NSg.M. mluwy 1346 (l. raluvé); NPI.M.
Strana 88
88 Glossar. (für Du.) mluuiecze BM 37; Prt. Prf., NSg. M. mluwiw B 37; NPI.M. (für. Du.): mluuíwffe BM 11. mlyn M ,Mühle": LSg. mlynye B 277 (mlyné s. hüsti). mnieti impftte. „meinen, glauben, beabsichtigen": 2. Sg. Prs. mmys 988, 1368/9; à. mny 2069; mny BM 199, 201; 2. Sg. Kond. Prs. mnyel by BM 84. — Pri Prs., NPI.M. mnyecze 177, 1363; mníecze N 295; mnýecze B 142, BM 19 (hier für Du.; mniece). — mnieti sé ,,meinen"' ( ,,etw. zu sein'*wird durch den Nom. des Adj. und Partiüzipi- ums ausgedrückt, s. LF. 9, 114.: Geb., Sl. 2, 384): 3. Sg. Prj. mnycl zie B 286. mnoho substant. Adj. und Ado. „vieľ“. Mit abhüng. Gen.: 541, 1076, 1380, 1535 (bei abháng. Plural kann auch das Verb im Plural stehen: 1809, 2183); ASg. mnoho 75, 375, 956, 1830, 2259, N 302, B 24, 129, M 64, 91 (mnuho 819); IJ. mnohem N 182. — Adv. mnoho 728, BM 11; vor dem Kompar. = mnohem 947, 1440. — vmnozí BM 6 (scil. Pudi) „unter vielen Leuten" (u- mnozi); we mnozie B 331 ,,hàufig'; <<wem>nozie N 433 „im Grofen''. mnohokrát Adv. ,,vzelmals, ófters'* : mnohokrat N 455, BM 165. mnohy Adj. „manch, viel‘: mnohı 187; mnohy 403, 1763; mnohý B 175, BM 196; mnohy BM 63; NSg.F. mnoha 1116 (-á); N. mnohe 805; ASg.F. mnohu BM 291 (-ú); DSg.M. mnohemu 1764; LSg.F. mnohey B 337 (mnohéj; NPI.M. mnozi 35; mnozy 2335; mno<z1> N 379 (-zí); A. mnohe B 193. — wemnohem MN 227 (ve-mnohém) „ln mancher Beziehung". množstvo N ,Menge”: mnozftwo M 74; ISg. mnozítwem 1280. moe F „Macht, Gewalt, Kraft, Stdrke'* : mocz 1796, B 214, M 16; A. mocz 195, 746, 2236, N 128, B 274, Š 38; G. mocz 190, N 87, 483; moczi B 92; moczy 666, 958, 1711, 2268; D. moczi M 472, B 3; L. moezí B 252; moczi 411; I. moczy 405, 581, 1327 (moci); moczu M 125 (mocu). — „Herrschaft'*: ASg. mocz 2004. — ,, Menge" : GSg. moczy 1039; ,,Kriegsheer': NSg. mocz 1364; A. mocz BM 148; I. moczy 1350. moci impftiv. ‚können, vermögen, Macht haben": moczí BM 295; 1. Sg. Prs. mohu 10, 569, 1165, B 176, BM 117; 2. Sg. mozes 1042, 1958; 3. Sg. moz 108, 1723, 2011, 2458, M 122; mos BM 295; moze 102, 224, 1031; mozye 2009 (móže); 1. Pl. mofem BM 105; 2. mozte 1003 (móžte); 3. Pl. mohu 1360, BM 92, N 205, 443. — 1. Sg. Aor. moh 897; 3. Sg. moze 141; 3. Pl. mohu 591 (mohü); 3. Sg. Impf. mozefye 164, 978, 1152, 1695 (možéše); 3. PL mozechu 1277 (możechu; I. możiechu im Reim auf nesiechu); 3. Sg. Prf. mohl 950, 1405, 1182 — N 18, 2092, 2244, BM 121, M 72, S 53; mohl geft B 147 (stets 1silb.); mohla gye 1883 (1. Metri causa žej' mohla; egl. Geb. III, 2, 415); 3. Pl. mohh N 146; mohly M 81 (mohli). — 3. Sg. Kond. Prs. mohl by 15, 578, 954, 1032, 1838; mohl by BM 230; 1. Sg. mohl bych 362; 2. mohl by 200, 1100, 1305; 3. Sg. mohla by M 34; mohlo by B 237; —- bý B 243 (mohl nur 2266 zweisilb., wo aber eielleicht jimizto zu lesen ist s. LF. 16, 113). — 23. Sg. Fut. bude moczi BM 23. — Prt. Prs., NSg. M. moha 190, 1050, N 168, 229, BM 254; PL (fiir Du.) mohucze 1584 (mo- hüce). mocný Adj. ,máchtig, stark, ge- waltig*: moczny B 257; moczni BM 223; NSg.F. moczna 692 (-à); ASg.F. mocznu B 165 (-à); ISg.M. moczny B 26 (mocným), NPL.M. moczny 1320 (-i); N. moczna 1321 (-á). modla F „Gôize, Gôtzenbilď“: modla 2169 — W 63, 2193: GSg. modly 2199; GPl. modl B 236 (1silb.). mój Pron. ,mein": moy 196, 861, BM 129, M $8; moy BM 305; F. mogie BM 309; moge 203; ma 911, BM 108 (má); N.-ASg.N. me 555, 1033, M 99 (mé); ASg.F. BM 82; mogyu 2370 (moju); mu 175, M 105 (mà); GSg.M--N. meho 172, M 109, S 1; F. me 201;
88 Glossar. (für Du.) mluuiecze BM 37; Prt. Prf., NSg. M. mluwiw B 37; NPI.M. (für. Du.): mluuíwffe BM 11. mlyn M ,Mühle": LSg. mlynye B 277 (mlyné s. hüsti). mnieti impftte. „meinen, glauben, beabsichtigen": 2. Sg. Prs. mmys 988, 1368/9; à. mny 2069; mny BM 199, 201; 2. Sg. Kond. Prs. mnyel by BM 84. — Pri Prs., NPI.M. mnyecze 177, 1363; mníecze N 295; mnýecze B 142, BM 19 (hier für Du.; mniece). — mnieti sé ,,meinen"' ( ,,etw. zu sein'*wird durch den Nom. des Adj. und Partiüzipi- ums ausgedrückt, s. LF. 9, 114.: Geb., Sl. 2, 384): 3. Sg. Prj. mnycl zie B 286. mnoho substant. Adj. und Ado. „vieľ“. Mit abhüng. Gen.: 541, 1076, 1380, 1535 (bei abháng. Plural kann auch das Verb im Plural stehen: 1809, 2183); ASg. mnoho 75, 375, 956, 1830, 2259, N 302, B 24, 129, M 64, 91 (mnuho 819); IJ. mnohem N 182. — Adv. mnoho 728, BM 11; vor dem Kompar. = mnohem 947, 1440. — vmnozí BM 6 (scil. Pudi) „unter vielen Leuten" (u- mnozi); we mnozie B 331 ,,hàufig'; <<wem>nozie N 433 „im Grofen''. mnohokrát Adv. ,,vzelmals, ófters'* : mnohokrat N 455, BM 165. mnohy Adj. „manch, viel‘: mnohı 187; mnohy 403, 1763; mnohý B 175, BM 196; mnohy BM 63; NSg.F. mnoha 1116 (-á); N. mnohe 805; ASg.F. mnohu BM 291 (-ú); DSg.M. mnohemu 1764; LSg.F. mnohey B 337 (mnohéj; NPI.M. mnozi 35; mnozy 2335; mno<z1> N 379 (-zí); A. mnohe B 193. — wemnohem MN 227 (ve-mnohém) „ln mancher Beziehung". množstvo N ,Menge”: mnozftwo M 74; ISg. mnozítwem 1280. moe F „Macht, Gewalt, Kraft, Stdrke'* : mocz 1796, B 214, M 16; A. mocz 195, 746, 2236, N 128, B 274, Š 38; G. mocz 190, N 87, 483; moczi B 92; moczy 666, 958, 1711, 2268; D. moczi M 472, B 3; L. moezí B 252; moczi 411; I. moczy 405, 581, 1327 (moci); moczu M 125 (mocu). — „Herrschaft'*: ASg. mocz 2004. — ,, Menge" : GSg. moczy 1039; ,,Kriegsheer': NSg. mocz 1364; A. mocz BM 148; I. moczy 1350. moci impftiv. ‚können, vermögen, Macht haben": moczí BM 295; 1. Sg. Prs. mohu 10, 569, 1165, B 176, BM 117; 2. Sg. mozes 1042, 1958; 3. Sg. moz 108, 1723, 2011, 2458, M 122; mos BM 295; moze 102, 224, 1031; mozye 2009 (móže); 1. Pl. mofem BM 105; 2. mozte 1003 (móžte); 3. Pl. mohu 1360, BM 92, N 205, 443. — 1. Sg. Aor. moh 897; 3. Sg. moze 141; 3. Pl. mohu 591 (mohü); 3. Sg. Impf. mozefye 164, 978, 1152, 1695 (možéše); 3. PL mozechu 1277 (możechu; I. możiechu im Reim auf nesiechu); 3. Sg. Prf. mohl 950, 1405, 1182 — N 18, 2092, 2244, BM 121, M 72, S 53; mohl geft B 147 (stets 1silb.); mohla gye 1883 (1. Metri causa žej' mohla; egl. Geb. III, 2, 415); 3. Pl. mohh N 146; mohly M 81 (mohli). — 3. Sg. Kond. Prs. mohl by 15, 578, 954, 1032, 1838; mohl by BM 230; 1. Sg. mohl bych 362; 2. mohl by 200, 1100, 1305; 3. Sg. mohla by M 34; mohlo by B 237; —- bý B 243 (mohl nur 2266 zweisilb., wo aber eielleicht jimizto zu lesen ist s. LF. 16, 113). — 23. Sg. Fut. bude moczi BM 23. — Prt. Prs., NSg. M. moha 190, 1050, N 168, 229, BM 254; PL (fiir Du.) mohucze 1584 (mo- hüce). mocný Adj. ,máchtig, stark, ge- waltig*: moczny B 257; moczni BM 223; NSg.F. moczna 692 (-à); ASg.F. mocznu B 165 (-à); ISg.M. moczny B 26 (mocným), NPL.M. moczny 1320 (-i); N. moczna 1321 (-á). modla F „Gôize, Gôtzenbilď“: modla 2169 — W 63, 2193: GSg. modly 2199; GPl. modl B 236 (1silb.). mój Pron. ,mein": moy 196, 861, BM 129, M $8; moy BM 305; F. mogie BM 309; moge 203; ma 911, BM 108 (má); N.-ASg.N. me 555, 1033, M 99 (mé); ASg.F. BM 82; mogyu 2370 (moju); mu 175, M 105 (mà); GSg.M--N. meho 172, M 109, S 1; F. me 201;
Strana 89
Glossar. 89 DSg.M. memu 1332, M 101; F. me M 110 (mé); meý BM 304; mey M 98 (méj; LSg.F. mey 1333; NPI.M. mogi B 813; mogy 1062 (moji), N.-APLN. moge 57, 298 (moje); GPI.N. mych 44; F. mych M 111; mych BM 331; LPLN. mich BM 97 (mych); N. mych 27, 47. — M. Plural ,die Meinen": IPl. mymi BM 301 (mymi). mokly Adj. ,,feucht" : NSg.N. mokle mor JM ,,Pest*: 2396 = M 436. more NV ,, Meer“: morzye 603, 1211, 2179; morze N 42, 63, W 73; ASg. morze 150, 560; morzye 1052; morzie 512; G. morzie 137, 682; morze 606, 601 [mofe neben Okceana stammt aus einer Glosse der Vorlage, vgl. z. B. Erfurt. Hs.Gu. 9, 333 Occeani (am Rande maris), Gu. 1, 399 occeanuf (am Rande mare mundum circumiens)]; morfie B160, BM271; L. morz 4; morzy 594 (mori); 1. morziem 32 (mořem). morsky Adj. „„Meer-“: NSg.F. morz- ka 2174 (mořká) = morfka W 68 (morska); LSg.M. morfkem 528 (morském); morfkem BM 270; (motkém s. LF. 18, 204); APLF. <<morz>ke M 457. most M ,,Brücke': ISg. moftem M 80; L. moczíe B 240 (1. moscé). motyka F ,,Hacke‘“: NPl. motyky 2251 (= Gu. 3, 417 ligones); IPI. motyky M 20 (statt motykamu; s. Geb. III, 1, 182; Comest. 150, 11 fwymy modli, wo K modlami Aat; fhorkymy flzy Museum 1898, S. 57). mraéno N ,Jdunkle Wolke": GSg. mraczna 276. mraény Adj. ,fiünster": ISg.F. mrachznu BM 162 (-à). mrak M „Wolke” : A Pl. mraky S 41. mrâka F ,,Dunkel‘: GSg. mrakÿ BM 27. mravisté N ,,Ameisenhaufen‘““: GSg. mrawyftye 2039. mrcha F ,,Aas‘“: LSg. myrffie BM 220 (mrść). mfPieti umpftiv. „sterben: Prt. Prs., NSg.M. mra 1754, 1758. mrivy Adj. ,tot': myrtw BM 94 (mrtv 1silbig s. CC M. 1861, S. 333). шыеё РГ , Laus ': NPI. mffyczye 2061 — mifyce W 18. mučiti sč impftiv. „sich peinigen, qudlen'*: 3. Sg. Kond. Prs. by fye muczyl 2363. müdrost F ,,Weisheit“: mudroft 3858; GSg. mudrofty 758; D. mu- droftu 129; L. mudrofty 241; I. mudrofty 347, 738 (347/8 — Gu. 1, 221 Nestor sueccumbit Achilli s. Prusik, Pram. 38). müdry Adj. ‚weise‘: GSg.N. mu- dreho N 491; GPl. mudrich N 416 (-ych). mürfin M ,,Mohr": murfin B 163; A Pl. murzyny 2225 (hier = Gu. 3, 406 ,,Aethiopum gentes). musiti impftie. ,Lmüssen'' : 1. Sg. Prs. muffy 848 (musi); 2. mufys 1866; 3. muffy 2200; 1. Pl. muzzim BM 237 (-im); 3. Sg. Aor. muffy 765, 2218 — W 91, muffi B 288; 3. Sg. Impf. mufyefye 369; 3. Sg. Prf. mufyl 2245; muzıl N 190; 3. Sg. Kond. Prs. mufyl by 2306 (vgl. N 337). mûtiti impftiv. ,,aufrühren,verwirren, beunruhigen, verfinstern‘“ (etw. — co, jdn. — koho): Prt. Prs., NSg.M. mutye $ 42 (-6); Prf., NSg. M. by byl mutyw B 284 (Geb. III, 2, 435). — mütiti sé ,,sich aufrühren, wallen, wogen'*: 3. Sg. Prs. muty fye 2185; Prt. Prs., N Sg. M. mutye fye 2179 = W 73 (Krok 7, 60). muž M .,Mann, Gemahl'*: muz 70, 1466, 2070; mus B 153, BM 61; GSg. muzye 806; musie M 171; maufie B M 323; G.-A. mufie B M 207; D. muzi 81; mufiu BM 259; NDu. mufie BM 33 (muzé); GPl. muzy 2067, 1222 — musi N 55. mysl F. , Sinn, Gesinnung, Mut“: myfl 1824, M 47, S 50, 55; myzl B M 290; myzl B 109, BM 58; ASg. myffl 535, 726, 2139, 2434; myfl 35, 769, W 54; myzl B 280 (1silb., 2silb. 769, M 47 s. LF. 16, 113f.); G. myíly 1981 — muzh N 253, myzli B 263; mizh N 308; myzlí B 291; myzzli BM 245; D. myfly S 1; L. myfíly 23; myfly 458; I. myzlu N 227; myzhu BM 343 (Instr. der Eigenschaft bei byti s.
Glossar. 89 DSg.M. memu 1332, M 101; F. me M 110 (mé); meý BM 304; mey M 98 (méj; LSg.F. mey 1333; NPI.M. mogi B 813; mogy 1062 (moji), N.-APLN. moge 57, 298 (moje); GPI.N. mych 44; F. mych M 111; mych BM 331; LPLN. mich BM 97 (mych); N. mych 27, 47. — M. Plural ,die Meinen": IPl. mymi BM 301 (mymi). mokly Adj. ,,feucht" : NSg.N. mokle mor JM ,,Pest*: 2396 = M 436. more NV ,, Meer“: morzye 603, 1211, 2179; morze N 42, 63, W 73; ASg. morze 150, 560; morzye 1052; morzie 512; G. morzie 137, 682; morze 606, 601 [mofe neben Okceana stammt aus einer Glosse der Vorlage, vgl. z. B. Erfurt. Hs.Gu. 9, 333 Occeani (am Rande maris), Gu. 1, 399 occeanuf (am Rande mare mundum circumiens)]; morfie B160, BM271; L. morz 4; morzy 594 (mori); 1. morziem 32 (mořem). morsky Adj. „„Meer-“: NSg.F. morz- ka 2174 (mořká) = morfka W 68 (morska); LSg.M. morfkem 528 (morském); morfkem BM 270; (motkém s. LF. 18, 204); APLF. <<morz>ke M 457. most M ,,Brücke': ISg. moftem M 80; L. moczíe B 240 (1. moscé). motyka F ,,Hacke‘“: NPl. motyky 2251 (= Gu. 3, 417 ligones); IPI. motyky M 20 (statt motykamu; s. Geb. III, 1, 182; Comest. 150, 11 fwymy modli, wo K modlami Aat; fhorkymy flzy Museum 1898, S. 57). mraéno N ,Jdunkle Wolke": GSg. mraczna 276. mraény Adj. ,fiünster": ISg.F. mrachznu BM 162 (-à). mrak M „Wolke” : A Pl. mraky S 41. mrâka F ,,Dunkel‘: GSg. mrakÿ BM 27. mravisté N ,,Ameisenhaufen‘““: GSg. mrawyftye 2039. mrcha F ,,Aas‘“: LSg. myrffie BM 220 (mrść). mfPieti umpftiv. „sterben: Prt. Prs., NSg.M. mra 1754, 1758. mrivy Adj. ,tot': myrtw BM 94 (mrtv 1silbig s. CC M. 1861, S. 333). шыеё РГ , Laus ': NPI. mffyczye 2061 — mifyce W 18. mučiti sč impftiv. „sich peinigen, qudlen'*: 3. Sg. Kond. Prs. by fye muczyl 2363. müdrost F ,,Weisheit“: mudroft 3858; GSg. mudrofty 758; D. mu- droftu 129; L. mudrofty 241; I. mudrofty 347, 738 (347/8 — Gu. 1, 221 Nestor sueccumbit Achilli s. Prusik, Pram. 38). müdry Adj. ‚weise‘: GSg.N. mu- dreho N 491; GPl. mudrich N 416 (-ych). mürfin M ,,Mohr": murfin B 163; A Pl. murzyny 2225 (hier = Gu. 3, 406 ,,Aethiopum gentes). musiti impftie. ,Lmüssen'' : 1. Sg. Prs. muffy 848 (musi); 2. mufys 1866; 3. muffy 2200; 1. Pl. muzzim BM 237 (-im); 3. Sg. Aor. muffy 765, 2218 — W 91, muffi B 288; 3. Sg. Impf. mufyefye 369; 3. Sg. Prf. mufyl 2245; muzıl N 190; 3. Sg. Kond. Prs. mufyl by 2306 (vgl. N 337). mûtiti impftiv. ,,aufrühren,verwirren, beunruhigen, verfinstern‘“ (etw. — co, jdn. — koho): Prt. Prs., NSg.M. mutye $ 42 (-6); Prf., NSg. M. by byl mutyw B 284 (Geb. III, 2, 435). — mütiti sé ,,sich aufrühren, wallen, wogen'*: 3. Sg. Prs. muty fye 2185; Prt. Prs., N Sg. M. mutye fye 2179 = W 73 (Krok 7, 60). muž M .,Mann, Gemahl'*: muz 70, 1466, 2070; mus B 153, BM 61; GSg. muzye 806; musie M 171; maufie B M 323; G.-A. mufie B M 207; D. muzi 81; mufiu BM 259; NDu. mufie BM 33 (muzé); GPl. muzy 2067, 1222 — musi N 55. mysl F. , Sinn, Gesinnung, Mut“: myfl 1824, M 47, S 50, 55; myzl B M 290; myzl B 109, BM 58; ASg. myffl 535, 726, 2139, 2434; myfl 35, 769, W 54; myzl B 280 (1silb., 2silb. 769, M 47 s. LF. 16, 113f.); G. myíly 1981 — muzh N 253, myzli B 263; mizh N 308; myzlí B 291; myzzli BM 245; D. myfly S 1; L. myfíly 23; myfly 458; I. myzlu N 227; myzhu BM 343 (Instr. der Eigenschaft bei byti s.
Strana 90
90 Glossar. MVG. 4, 725f.); myzzhw B 326 (l. mit Krok 7, 157 mysl’ù). mysleé F ,,Sinn, Gesinnung“: my- ffleze 51, 869 (myslce, 2silb.). mysliti impftiv. „denken, überlegen, sinnen auf“ (čeho, nač): 1. Sg. Impf. myílech 863, 871 (mysléch); 2. Sg. Imper. myil 906 (Isilb.; nemysl zlého — parce Gu. 1, 535); 1. Du. Kond. Prs. myzhla bychwie B.M 13 (bychvé); Prt. Prs., NSg.M. myzle BM 172. myślenie NV „Denken, myflenye 647. mýto M „Lohn”: GSg. myta B 271 (Gu. 6, 24 pretium). Trachten“ : -ň s. on. na Präp. — Mit Akk. 1. „auf, nach, nach hin“ (die Richtung der Be- wegung bei Verben der Bewegung, des Schauens, Rufens bezeichnend) : 55, 211, 341, 361, 379, 390, 453, 560, 587, 686, 705, 1026, 1392, 1622, 1700, 1845, 1996 = N 285, 2130 = W 45, B 32, 56, 89, 107, BM 134, 159, M 91, 93, S 45, 62; vgl. naléci, nastüpiti, pokázati; na tisíc stran 1812, vgl. 1905 = N 194, 2064, S 35; prépustiti. — 2. ,zu', Zweck, Ab- sicht, auch das Resultat bezeichnend : 93, 355, 405, 547, 962, 989, 1191 = N 22, 2240, 2361, 2421, N 135, 137, 477, BM 89, M 123. — 3. »gegen" (Handlung in feindlichem Sinne bez.) : 1047, 1572, 1576, 2225, N 372, BM 166, 208, 227, 307, 340. — 4. in, an" (zum Ausdruck der Zeiterstreckung): 1172, 1228, 2054. — 5. „an, nach, auf“ ber ver- schiedenen Verben: 183, 192, 770, 848, 1302, 1325, 1379, 1606, 2322 = W 96, B 300, B M 160. — 6. „iiber'': 26 (s. Geb., Sl. 2, 433a; die Korrektur in nad von Jir., Krok 7, 260 ist unnótig). — 7. na vši vieru 1087 s. viera; na svu ruku 1639 „mit eigner Hand"; strané na "bé B 41 »,aQuf beiden Seiten". — Mit Lok.: I. „an, auf” (den Ort bezeichnend, auf oder an dem sich etwas befindet oder geschieht): 471, 517, 529, 583, 636, 681, 743, 894, 1123, 1218 — N 49, 1449, 1827, 2045 = W 2, B 76, 290, BM 31, 270; (s. přědek, prostrana); na stole 293, 1941 — pti stole ( Krok 6, 343). — 2. auf Personen, Handlungen und Zustünde über- tragen: 766, 889, 1513, 1538, 1940, BM 242; na veziéni 48, 1481 „in ihrem Blick, auf ihrem Antluz'* (s. stav). — 3. Zur Zeitbezeichnung 979, 1943 (biese na tój dobe 90 es war Zeit"). na- Superlatiepartikel s. prvé, viece (Geb., Sl. 2, 437; LF. 37, 223). nabyti p/tze. ,,erlangen" (etw. — éeho): nabyty 1865. nabyvati impftie. dss.: 3. Sg. Prs. nabywa 1939. nat „worauf” (relativisch): nacz S 45. nad Práp. .,über'"; c. Akk.: 1924 = N 219 und nadeü 950 ,,mehr als''; nach Kompar. „als: nade 627 (M. c. l. nad s. LF. 16, 348); na<d> M 480; c. Instr. nad 749, 965, 1245 = M 88, 2365. nádéjé F ,Hoffnung‘: nadyegye 1430, M 33; nadyege 911; GSę. nadyegye 464, 1779; A. nadyegy 859. nadieti sé impftiv. ,,hoffen auf“ (čeho, čemu): I. Sg. Kond. Prs. bicht zie nadal B M 114 (bych- t’ sé nadal „wenn ich für dich etwas Besseres erhofft hátie*; s. ty und Gu. 6, 505); 3. Sg. by zie nadal B 262 (= kdyby sé nadál: Subjekt ist veš svět 261). nadra MN. Pl. „Busen“: A. 1856. nadsada F ,.Darübersetzen‘* (eines Waüchters): GSg. nadzady B 321. nadtrütiti pftie. ,,angreifen" (koho): Prt. Prf., NSg.M. in by byl nadtru- tÿw B 283 (s. Vyb. 1, 1233). nadvihnûti sé pftiv. ,,sich erheben“‘: 3. Sg. Aor. nadwyzye fye 1590 (na- dvize sé). náhlost F ,,Jähe, Raschheit, Hast'': NSg. nahloft 1436 (Gegensatz zu krotkost; vgl. ochotně 1434). náhly Adj. ,,schnell, rasch, hastig, unbedacht'*: NSg.F. nahla Š 55 (-4); ISg.F. nahlu BM 30; M. nahlym M 93; nahlím B 55; LSg.N. nahlem BM 149. — NSg.M. nahly 1384 in ftrazye n., als Apposition zu jezdec mit LF. 12, 276; Geb., SI. 1, 456. Anders Krok 7, 3 als nahly nadra
90 Glossar. MVG. 4, 725f.); myzzhw B 326 (l. mit Krok 7, 157 mysl’ù). mysleé F ,,Sinn, Gesinnung“: my- ffleze 51, 869 (myslce, 2silb.). mysliti impftiv. „denken, überlegen, sinnen auf“ (čeho, nač): 1. Sg. Impf. myílech 863, 871 (mysléch); 2. Sg. Imper. myil 906 (Isilb.; nemysl zlého — parce Gu. 1, 535); 1. Du. Kond. Prs. myzhla bychwie B.M 13 (bychvé); Prt. Prs., NSg.M. myzle BM 172. myślenie NV „Denken, myflenye 647. mýto M „Lohn”: GSg. myta B 271 (Gu. 6, 24 pretium). Trachten“ : -ň s. on. na Präp. — Mit Akk. 1. „auf, nach, nach hin“ (die Richtung der Be- wegung bei Verben der Bewegung, des Schauens, Rufens bezeichnend) : 55, 211, 341, 361, 379, 390, 453, 560, 587, 686, 705, 1026, 1392, 1622, 1700, 1845, 1996 = N 285, 2130 = W 45, B 32, 56, 89, 107, BM 134, 159, M 91, 93, S 45, 62; vgl. naléci, nastüpiti, pokázati; na tisíc stran 1812, vgl. 1905 = N 194, 2064, S 35; prépustiti. — 2. ,zu', Zweck, Ab- sicht, auch das Resultat bezeichnend : 93, 355, 405, 547, 962, 989, 1191 = N 22, 2240, 2361, 2421, N 135, 137, 477, BM 89, M 123. — 3. »gegen" (Handlung in feindlichem Sinne bez.) : 1047, 1572, 1576, 2225, N 372, BM 166, 208, 227, 307, 340. — 4. in, an" (zum Ausdruck der Zeiterstreckung): 1172, 1228, 2054. — 5. „an, nach, auf“ ber ver- schiedenen Verben: 183, 192, 770, 848, 1302, 1325, 1379, 1606, 2322 = W 96, B 300, B M 160. — 6. „iiber'': 26 (s. Geb., Sl. 2, 433a; die Korrektur in nad von Jir., Krok 7, 260 ist unnótig). — 7. na vši vieru 1087 s. viera; na svu ruku 1639 „mit eigner Hand"; strané na "bé B 41 »,aQuf beiden Seiten". — Mit Lok.: I. „an, auf” (den Ort bezeichnend, auf oder an dem sich etwas befindet oder geschieht): 471, 517, 529, 583, 636, 681, 743, 894, 1123, 1218 — N 49, 1449, 1827, 2045 = W 2, B 76, 290, BM 31, 270; (s. přědek, prostrana); na stole 293, 1941 — pti stole ( Krok 6, 343). — 2. auf Personen, Handlungen und Zustünde über- tragen: 766, 889, 1513, 1538, 1940, BM 242; na veziéni 48, 1481 „in ihrem Blick, auf ihrem Antluz'* (s. stav). — 3. Zur Zeitbezeichnung 979, 1943 (biese na tój dobe 90 es war Zeit"). na- Superlatiepartikel s. prvé, viece (Geb., Sl. 2, 437; LF. 37, 223). nabyti p/tze. ,,erlangen" (etw. — éeho): nabyty 1865. nabyvati impftie. dss.: 3. Sg. Prs. nabywa 1939. nat „worauf” (relativisch): nacz S 45. nad Práp. .,über'"; c. Akk.: 1924 = N 219 und nadeü 950 ,,mehr als''; nach Kompar. „als: nade 627 (M. c. l. nad s. LF. 16, 348); na<d> M 480; c. Instr. nad 749, 965, 1245 = M 88, 2365. nádéjé F ,Hoffnung‘: nadyegye 1430, M 33; nadyege 911; GSę. nadyegye 464, 1779; A. nadyegy 859. nadieti sé impftiv. ,,hoffen auf“ (čeho, čemu): I. Sg. Kond. Prs. bicht zie nadal B M 114 (bych- t’ sé nadal „wenn ich für dich etwas Besseres erhofft hátie*; s. ty und Gu. 6, 505); 3. Sg. by zie nadal B 262 (= kdyby sé nadál: Subjekt ist veš svět 261). nadra MN. Pl. „Busen“: A. 1856. nadsada F ,.Darübersetzen‘* (eines Waüchters): GSg. nadzady B 321. nadtrütiti pftie. ,,angreifen" (koho): Prt. Prf., NSg.M. in by byl nadtru- tÿw B 283 (s. Vyb. 1, 1233). nadvihnûti sé pftiv. ,,sich erheben“‘: 3. Sg. Aor. nadwyzye fye 1590 (na- dvize sé). náhlost F ,,Jähe, Raschheit, Hast'': NSg. nahloft 1436 (Gegensatz zu krotkost; vgl. ochotně 1434). náhly Adj. ,,schnell, rasch, hastig, unbedacht'*: NSg.F. nahla Š 55 (-4); ISg.F. nahlu BM 30; M. nahlym M 93; nahlím B 55; LSg.N. nahlem BM 149. — NSg.M. nahly 1384 in ftrazye n., als Apposition zu jezdec mit LF. 12, 276; Geb., SI. 1, 456. Anders Krok 7, 3 als nahly nadra
Strana 91
Glossar. 91 GSg.F. ,,jáh, steil, hoch", als attribu- tives, aber unbestimmtes Adj. zu ftrazye s. d., was syntaktisch im Acech. unmóglich scheint s. LF. 22, 287). — náhle Ade.: nahle 479, 1143, 2307, 2438, B 52 (s. jakž). náhoda F „Zufall‘‘: ISg. nahodu BM 69. nahoditi s& pftiv. „in den Wurf kommen, begegnen": 3. Sg. Kond. Prs. by fye nahodyl 1544. nahy Adj. ,nackt": NPI.M. nazy 1766 (nazi). naehvátiti pftie. ,,ergreifen" (etw. —co): 3. Sg. Aor. nachwaty 1061. naklásti pftie. ,,belegen mit" (éeho): Prt. Prf. Pass., NSg.F. nakladena 2208 — W 81 (nakladena ledu ,,voller Eis", s. Krok 7, 62). naléei pftiv. ,andringen, hart be- drángen'* (jdn. — na koho, ke komu): I. Sg. Prs. nalehu 1314; 3. Pl. Aor. nalehu 1798 (nalehu). nalézti pftiv. ,,finden‘‘: nalezty N 147; 2. Sg. Kond. Prs. by nalezl 2066 (-lezl 2silb.). nali Ade. und Konj. ,siehe; aber; daf": naly 2294, 1973 = nah N 246 (nali_juz = Gu. 3, 260 sed iam); naly $ 62; nalyty 886 (naliti; s. LF. 37, 217). nam6&riti s& pftie. ,sich treffen, be- gegnen'' (jdm. — komu): 3. Sg. Prs. namíerzí zie IN 359; Aor. namyerzy fye 1612. napáéiti pfüe. ,,vorbringen, sagen" (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prät. by byl napachzil BM 156 (so Jungmann 2, 592; Krok 7, 2; Geb., SI. 2, 477. — Nach LF. 19, 98 ,,ver- kehrt, unwahr reden''; egl. nslov. näpacen „verkehrt, unrichtig‘‘). nápast F ,,Falle": GSg. napafty 876 (im 9silb. Vers ist wohl pasti zu lesen: past F dss.). naplniti pftie. ,,anfüllen'' : 3. Pl. Prf. Pass. naplnyeny 5685 (-ni). napojiti pftiv. ,,tränken“ : 3. Sg. Aor. Pass. napogen 1834 (scil. bé aus 1831). naposled Ade. „am Ende, zuletzt, endlich": napofled 285, 819. napféd Ade. ,,vorn, voran, im Vor- aus'' : naprzyed 829; naprzied N 104. Narbazon männl. Eigenn.: ISg. Narbazonem BM 37, 185 (Gu. 6, 496 Goth. Hs., Ed. Ingolstadt. Narba- zones. Daher unrichtig LF. 26, 357). násilné Ade. ,,gewaltsam, sehr, über- aus“: nafylnye 1670. nastipiti pftiv. ,,jdn. angreifen" (na koho): 1. Sg. Prs. naftupy 1441 (zur Stelle s. LF. 19, 88). nas Pron. ,unser’: nas 663, 1950, 2358; GSg.M. naffeho BM 45; ASg.F. naffiu BM 227. natéei pftie. ,,durch EinflieBen voll werden” (von etw. — cim): 3. Sg. Prf. natekl 1727 (3silb.; Gu. 3, 120 replentur sanguine valles). nátek M nach Safarik SSp. 3, 340 vielleicht in <na>teka Š 4 „Schlag“ (2). Unsicher (Korinek S. 16 ne teka, Prt. Prs. zu téci). natlaéiti pftiv. ,,eollstopfen" : 3. Sg. Prf. Pass. natlaczen 1849. naućiti pftiv. „belehren* (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. nauczy 382; na- uczi 929 (nauti). náv M ,,Hôlle“: LSg. nawi N 266. navrâtiti se pftiv. ,,zurückkehren, sich zurückwenden‘“ (zu etw. —več; gegen jdn. — na koho): 1. Sg. Prs. nawracz1 {ye 295; nawraczy {ye 672 (navráci sé); 3. $g. Aor. nawraty {ye 1602. navrei pftiv. ,,vorhalien““ (etw.—co) : 3. Sg. Aor. nawirfe B 53; nawrzye 1522, 1704 (navrze; 1704 — oppo- suit clipeum Gu. 3, 109). ne Negationspartikel. — I. verkehrt den Begriff eines Verbums oder Adjektivums in sein Gegenteil, vgl. hledati, üfati, byti und die Kompo- sita mit ne-. — II. ne- allein, eer- neinend: 1. eor dem Verbum, z. B. 42, 291, 1227, 1873, BM 4, 194; 2. ne steht vor dem Worte, auf dem der Nachdruck liegt: nevzdy 1952, ne proto 7507, ne málem méiie 1821 (d. h. gerade so viel), ne rytiersku jsú postavů 392; 3. steht eor einem Präpositionalausdruck: ne u mâle B 157, ne na zbavu N 261, ne bez viny 2074, ne po zboïziû 2117, ne z krotka B 72, ne v svéj zvyénéj vnadé BM 262; 4. in periphrastischen Aus- drücken steht ne voor dem Hilfszeit- wort oder dem Partizip resp. Infini-
Glossar. 91 GSg.F. ,,jáh, steil, hoch", als attribu- tives, aber unbestimmtes Adj. zu ftrazye s. d., was syntaktisch im Acech. unmóglich scheint s. LF. 22, 287). — náhle Ade.: nahle 479, 1143, 2307, 2438, B 52 (s. jakž). náhoda F „Zufall‘‘: ISg. nahodu BM 69. nahoditi s& pftiv. „in den Wurf kommen, begegnen": 3. Sg. Kond. Prs. by fye nahodyl 1544. nahy Adj. ,nackt": NPI.M. nazy 1766 (nazi). naehvátiti pftie. ,,ergreifen" (etw. —co): 3. Sg. Aor. nachwaty 1061. naklásti pftie. ,,belegen mit" (éeho): Prt. Prf. Pass., NSg.F. nakladena 2208 — W 81 (nakladena ledu ,,voller Eis", s. Krok 7, 62). naléei pftiv. ,andringen, hart be- drángen'* (jdn. — na koho, ke komu): I. Sg. Prs. nalehu 1314; 3. Pl. Aor. nalehu 1798 (nalehu). nalézti pftiv. ,,finden‘‘: nalezty N 147; 2. Sg. Kond. Prs. by nalezl 2066 (-lezl 2silb.). nali Ade. und Konj. ,siehe; aber; daf": naly 2294, 1973 = nah N 246 (nali_juz = Gu. 3, 260 sed iam); naly $ 62; nalyty 886 (naliti; s. LF. 37, 217). nam6&riti s& pftie. ,sich treffen, be- gegnen'' (jdm. — komu): 3. Sg. Prs. namíerzí zie IN 359; Aor. namyerzy fye 1612. napáéiti pfüe. ,,vorbringen, sagen" (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prät. by byl napachzil BM 156 (so Jungmann 2, 592; Krok 7, 2; Geb., SI. 2, 477. — Nach LF. 19, 98 ,,ver- kehrt, unwahr reden''; egl. nslov. näpacen „verkehrt, unrichtig‘‘). nápast F ,,Falle": GSg. napafty 876 (im 9silb. Vers ist wohl pasti zu lesen: past F dss.). naplniti pftie. ,,anfüllen'' : 3. Pl. Prf. Pass. naplnyeny 5685 (-ni). napojiti pftiv. ,,tränken“ : 3. Sg. Aor. Pass. napogen 1834 (scil. bé aus 1831). naposled Ade. „am Ende, zuletzt, endlich": napofled 285, 819. napféd Ade. ,,vorn, voran, im Vor- aus'' : naprzyed 829; naprzied N 104. Narbazon männl. Eigenn.: ISg. Narbazonem BM 37, 185 (Gu. 6, 496 Goth. Hs., Ed. Ingolstadt. Narba- zones. Daher unrichtig LF. 26, 357). násilné Ade. ,,gewaltsam, sehr, über- aus“: nafylnye 1670. nastipiti pftiv. ,,jdn. angreifen" (na koho): 1. Sg. Prs. naftupy 1441 (zur Stelle s. LF. 19, 88). nas Pron. ,unser’: nas 663, 1950, 2358; GSg.M. naffeho BM 45; ASg.F. naffiu BM 227. natéei pftie. ,,durch EinflieBen voll werden” (von etw. — cim): 3. Sg. Prf. natekl 1727 (3silb.; Gu. 3, 120 replentur sanguine valles). nátek M nach Safarik SSp. 3, 340 vielleicht in <na>teka Š 4 „Schlag“ (2). Unsicher (Korinek S. 16 ne teka, Prt. Prs. zu téci). natlaéiti pftiv. ,,eollstopfen" : 3. Sg. Prf. Pass. natlaczen 1849. naućiti pftiv. „belehren* (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. nauczy 382; na- uczi 929 (nauti). náv M ,,Hôlle“: LSg. nawi N 266. navrâtiti se pftiv. ,,zurückkehren, sich zurückwenden‘“ (zu etw. —več; gegen jdn. — na koho): 1. Sg. Prs. nawracz1 {ye 295; nawraczy {ye 672 (navráci sé); 3. $g. Aor. nawraty {ye 1602. navrei pftiv. ,,vorhalien““ (etw.—co) : 3. Sg. Aor. nawirfe B 53; nawrzye 1522, 1704 (navrze; 1704 — oppo- suit clipeum Gu. 3, 109). ne Negationspartikel. — I. verkehrt den Begriff eines Verbums oder Adjektivums in sein Gegenteil, vgl. hledati, üfati, byti und die Kompo- sita mit ne-. — II. ne- allein, eer- neinend: 1. eor dem Verbum, z. B. 42, 291, 1227, 1873, BM 4, 194; 2. ne steht vor dem Worte, auf dem der Nachdruck liegt: nevzdy 1952, ne proto 7507, ne málem méiie 1821 (d. h. gerade so viel), ne rytiersku jsú postavů 392; 3. steht eor einem Präpositionalausdruck: ne u mâle B 157, ne na zbavu N 261, ne bez viny 2074, ne po zboïziû 2117, ne z krotka B 72, ne v svéj zvyénéj vnadé BM 262; 4. in periphrastischen Aus- drücken steht ne voor dem Hilfszeit- wort oder dem Partizip resp. Infini-
Strana 92
92 Glossar. tiv: by nebyl N 278, — nezvédél 2226, aby neoboril 877, nesméti bude 1424, bie8 neottrhl 1690, neudefil bieše 7688, bude nüzil B 342, jest neskryta B 272, neskryto 839 (= né. není skryto), bude neučena 1624; 5. in prádikativen Sátzen, aus dem Verbum substantivum und Ad- jektie bestehend, kann ne vor dem Adj. stehen: netvrd 186 (= neni tvrd egl. Gu. 1, 52 nec pede firmus adhuc), jest nehoden 266 — nenie hoden, bieše nehoden 1783 = ne- bieše hoden, nesyta Š 50 — nenie 8yta, vZdy nesyta 1854 — nikdy není syta; 6. in subjektlosen Sätzen: nelzé bude BM 111 = nebude lzé, jest nelzé BM 109 — nenie lzé; bé nesly&éti 1536, biese neznâti 1725, by bylo nevídati B 244 und nebude vidéti B 242; 7. in einem Satze mit zwei nebengeordneten negier- ten Verben steht ne eor dem ersten: by se nedomnéli a vzéli 2185/06, vielleicht auch 833/4 nepycze — lomye (s. lomiti); 8. ne- eor Verben mit Pro- nomen oder Adverbien ohne ni- vgl. i-jeden, jeden, kde, kdy, kto, kady, obój, veš, všaký, vždy. — III. Die Verneinung geschieht durch ni allein: nic mi Jest známo 1163; nijeden hrad (jest) M 5; nijeden osta 2075; nikde (jest) cesty znáti 2160; ni sé s kym potáza 416; bei ni—ni B M 32f., ani— ni 1769, m 1723, 1785, 597, N 377, N 324. — IV. In III erhält zur Verstärkung das Verbum noch ne-: bei nikte 508, 864, BM 22; nikomu 641; nic 66, 199, 1625, 2029, B M 294; nivéemz M 54; nikak 2323, nikako 1315, nikaki BM 93; nigdy B 203, nikdy 1535, M 62; nigdé BM 55, 229. — IV. ne — ne£ nach dem Komparatie BM 128 (vgl. besonders Dal. C. 112a, Z. 9 radéji ne, wo L., V. etc. nez haben s. Jirecek zur Stelle und Krok 7, 162). — [Zur Syntaz s. Gebauer, LF. 10, 240; Arch. 8, 177; Sloen. 2, 521. Mit folgendem o-, u- kann sich ne- zu nô-, nû- verbinden s. opééiti, oslabiti, ostavéti, otjimati, otpotinûti, ottrhnûti, otstüpiti; uéi- niti, umierati, upadnûti, ustrasiti, uskoditi, uZiti; nûtenÿ, nûdatnÿ s. CC M. 1861, S. 330; Gebauer I, 564. ]. nebe N , Himmel“: 276, 590; GSg. 886, 1537. neblahy Adj. ,,unglücklich": NSg.F. neblaha 1889 (-á). nebo, neb Konj. 1. ,,oder'*: neb 32, 622, 878, 1480, 2315, N 121, 307, B 17,59, BM 157,319 (20531. M. c. nebo mit W 10); nebo 387, 443, 621, 1569, 1808, 2248, B 232, 284, 299, BM 312 (1141 l. neb). — 2. „denn“ neb 29, 106, 242, 341, 642, 1479, 2426, N 63, 488, B 128, 148, B M 65, M 83, Š 6, 94; nebo 90, 214, 238, 1332, 2450, N 277, B 86, Š 64 (nebo l. neb 307, 1867, vielleicht 743). nebyti pftie. ,,verlieren" (— zbyti): 3. Sg. Aor. neby N 171. nebývalý Adj. ,,noch nicht dagewe- sen, unerhórt": ASg.F. nebywalu B 292. nééso Pron. ,,etwas'': N. nyecz B 80 (néc); A. nyeczío 868. — Mu zu- gehórigem Substantie, Adj., Pron. im Gen.: N. nyeczífo 1097; A. nyeczo N 122; nyeczo B 35; nyechz B 276 (náé s. Geb. I1I, 1, 464). neëstnÿ Adj. ,,ehrlos": ISg.N. nechzttným B 267; GPI.M. ne- czftnych 66. — Ade. nechztnye BM 335. neděle F „Woche“:GPl.nedyel 2142. nedlůho Adv. „kurze Zeit" : nedluho 1616. nedospély Adj. ,unreif': APLN. nedofpyela 973 (Gu. 2, 28 quae non maturuit arbor). nedostává sč impjtie. ,,es mangelt, fehlt" (etw. jdm. — čeho komu): 3. Sg. Prs. nedoftawa fye 618, 753. nedôstojné Adv. ,,unwürdig‘‘: nedo- ftoynye 1881. Neguzar mannl. Eigenn.: N. 1694, 1708; D. Neguzaru 1684, 1712 (Neguzal 1668 verschrieben f. Ne- guzar; Gu. 3, 91 Negusar). nehoda F ,,Ubel, Bóses': ASg. nehodu 179. nehodny Adj. ,ungeeignet, unwür- dig“ (éeho): NSg.M. nehoden 266 und 1783 (jest, bieše nehoden = nenie, nebieše hoden s. LF. 10, 249); NPI.M. nehodny 1323 (-i). nechati pftiv. ,,lassen, belassen (jdm. etw. — komu); ,,etw. nicht zulassen" (éeho): 3. Sg. Prs. necha B 241
92 Glossar. tiv: by nebyl N 278, — nezvédél 2226, aby neoboril 877, nesméti bude 1424, bie8 neottrhl 1690, neudefil bieše 7688, bude nüzil B 342, jest neskryta B 272, neskryto 839 (= né. není skryto), bude neučena 1624; 5. in prádikativen Sátzen, aus dem Verbum substantivum und Ad- jektie bestehend, kann ne vor dem Adj. stehen: netvrd 186 (= neni tvrd egl. Gu. 1, 52 nec pede firmus adhuc), jest nehoden 266 — nenie hoden, bieše nehoden 1783 = ne- bieše hoden, nesyta Š 50 — nenie 8yta, vZdy nesyta 1854 — nikdy není syta; 6. in subjektlosen Sätzen: nelzé bude BM 111 = nebude lzé, jest nelzé BM 109 — nenie lzé; bé nesly&éti 1536, biese neznâti 1725, by bylo nevídati B 244 und nebude vidéti B 242; 7. in einem Satze mit zwei nebengeordneten negier- ten Verben steht ne eor dem ersten: by se nedomnéli a vzéli 2185/06, vielleicht auch 833/4 nepycze — lomye (s. lomiti); 8. ne- eor Verben mit Pro- nomen oder Adverbien ohne ni- vgl. i-jeden, jeden, kde, kdy, kto, kady, obój, veš, všaký, vždy. — III. Die Verneinung geschieht durch ni allein: nic mi Jest známo 1163; nijeden hrad (jest) M 5; nijeden osta 2075; nikde (jest) cesty znáti 2160; ni sé s kym potáza 416; bei ni—ni B M 32f., ani— ni 1769, m 1723, 1785, 597, N 377, N 324. — IV. In III erhält zur Verstärkung das Verbum noch ne-: bei nikte 508, 864, BM 22; nikomu 641; nic 66, 199, 1625, 2029, B M 294; nivéemz M 54; nikak 2323, nikako 1315, nikaki BM 93; nigdy B 203, nikdy 1535, M 62; nigdé BM 55, 229. — IV. ne — ne£ nach dem Komparatie BM 128 (vgl. besonders Dal. C. 112a, Z. 9 radéji ne, wo L., V. etc. nez haben s. Jirecek zur Stelle und Krok 7, 162). — [Zur Syntaz s. Gebauer, LF. 10, 240; Arch. 8, 177; Sloen. 2, 521. Mit folgendem o-, u- kann sich ne- zu nô-, nû- verbinden s. opééiti, oslabiti, ostavéti, otjimati, otpotinûti, ottrhnûti, otstüpiti; uéi- niti, umierati, upadnûti, ustrasiti, uskoditi, uZiti; nûtenÿ, nûdatnÿ s. CC M. 1861, S. 330; Gebauer I, 564. ]. nebe N , Himmel“: 276, 590; GSg. 886, 1537. neblahy Adj. ,,unglücklich": NSg.F. neblaha 1889 (-á). nebo, neb Konj. 1. ,,oder'*: neb 32, 622, 878, 1480, 2315, N 121, 307, B 17,59, BM 157,319 (20531. M. c. nebo mit W 10); nebo 387, 443, 621, 1569, 1808, 2248, B 232, 284, 299, BM 312 (1141 l. neb). — 2. „denn“ neb 29, 106, 242, 341, 642, 1479, 2426, N 63, 488, B 128, 148, B M 65, M 83, Š 6, 94; nebo 90, 214, 238, 1332, 2450, N 277, B 86, Š 64 (nebo l. neb 307, 1867, vielleicht 743). nebyti pftie. ,,verlieren" (— zbyti): 3. Sg. Aor. neby N 171. nebývalý Adj. ,,noch nicht dagewe- sen, unerhórt": ASg.F. nebywalu B 292. nééso Pron. ,,etwas'': N. nyecz B 80 (néc); A. nyeczío 868. — Mu zu- gehórigem Substantie, Adj., Pron. im Gen.: N. nyeczífo 1097; A. nyeczo N 122; nyeczo B 35; nyechz B 276 (náé s. Geb. I1I, 1, 464). neëstnÿ Adj. ,,ehrlos": ISg.N. nechzttným B 267; GPI.M. ne- czftnych 66. — Ade. nechztnye BM 335. neděle F „Woche“:GPl.nedyel 2142. nedlůho Adv. „kurze Zeit" : nedluho 1616. nedospély Adj. ,unreif': APLN. nedofpyela 973 (Gu. 2, 28 quae non maturuit arbor). nedostává sč impjtie. ,,es mangelt, fehlt" (etw. jdm. — čeho komu): 3. Sg. Prs. nedoftawa fye 618, 753. nedôstojné Adv. ,,unwürdig‘‘: nedo- ftoynye 1881. Neguzar mannl. Eigenn.: N. 1694, 1708; D. Neguzaru 1684, 1712 (Neguzal 1668 verschrieben f. Ne- guzar; Gu. 3, 91 Negusar). nehoda F ,,Ubel, Bóses': ASg. nehodu 179. nehodny Adj. ,ungeeignet, unwür- dig“ (éeho): NSg.M. nehoden 266 und 1783 (jest, bieše nehoden = nenie, nebieše hoden s. LF. 10, 249); NPI.M. nehodny 1323 (-i). nechati pftiv. ,,lassen, belassen (jdm. etw. — komu); ,,etw. nicht zulassen" (éeho): 3. Sg. Prs. necha B 241
Strana 93
Glossar. 93 (nechá); 3. Pl. Aor. nechachu 2082. nejeden Zahlw. ,,mancher“ : negeden 255, 797, N 38, B 42, Ś 13; F. negedna 803, 1532, 1880, 2022 = N 3804 (-a); GSg. M. negednoho 2173; ASg.F. negednu B 99 (-u); NPLF. negedny 1205 = negedne NV 36 (lies nejedny mit H-P.). nejednakÿ Adj. ,,verschieden““: ASg. F. negednaku 195, 2152; G. ne- gednaka B 191 (lies -aké); NPLF. negednake 614. — Ade. negednako BM 3 (radiesta sé n. ,,sie berieten hin und her). nékde Ade. ,jirgendwo': nyekde 187, 880, 1623, 2315 — N 354. nékdy Ade. ,bisweilen, manchmal" : <n>iekdy N 458. neklidný Adj. ,unruhig": NSg.N. neklydne 808 (l. nekl'udné: bludné 807). nekl'ud M „Unruhe, Kampf“: GSg. necluda B 223. několik Ado. „emige“ (mit abhäng. GPlur.): nyekohk N 283. nekrasa F ,, Ungeschicklichkeit“ : GSg. nekrafy 2244. nekrátky Adj. kratku B 162. néktery Adj. ,,irgend einer, mancher““: nyektery $71, 1808; nektery 1396; nyekteri 2389; F. nyektera 1112, 1118 (à); G.-ASg.M. nyektereho 1751, 2444; ASg.F. nyekteru (-à) 1119. nelehko Ade. ,schwer' 2172 = W 66. neléné Ado. „nicht träge, nelenye N 356 nemäle Adv. „beinahe, schier‘: ne- male 447 (nepomeškavše n. etwa „ohne alles Zaudern, soforť*; s. LF. 40, 441. Konjektur mit Výbor, H-P. und Prusík in na mále oder ni mále ist zu verwerfen). nemálo Adv. „nicht wenig‘: nemalo 1989 = neymalo N 274. — ne umale B 157 (mit Gen.) „unter einer großen Menge von" (s. LF. 10, 248); nemalem 1821 nach Krok 7, 12 ,,um nichts" (besser ist es ni málem zu lesen „auch nicht um weniges weni- ger”). nemaly Adj. ,,grof‘‘: nemaly 1353; NSg.F. nemala 2091 = W 27 (-a &); GSg.F. nemale N 100; A. nemalu „lang“: ISg.F. ne- rasch'' : 2360 (-u); ISg.F. N 110; API.M. nemalé B 185 (s. LF. 10, 244). Némee M ,,Deutscher'' : NPIL Nyem- czi B 239 (Němci). nemnoho Ade. „nicht viel, wenig‘: N 347. nemoe 7 ,, Krankheit" : nemocz 1792. némy Adj. ,,stumm'"' : NSg.F. nyema M 84 (-à). nenáhly Adj. „nicht eilig‘: NSg.N. nenahlo N 143 (scil. by; jmu ,,er hatte es nicht eilig‘). nepokoj M „Unruhe, Unfriede, Krieg'' : nepokoy 1500; A. 1490; I Sg. nepokogyem 2309; D. nepokogy 2232 (l. nepokojiu: obojiu 2231). nepokojny Adj. ,,unruhig, stürmisch'*: NSg.F. nepokoyna 794 (-i). nepomoené Ade. „ohne fremde Hilfe, eon selbst“: ne pomocznye BM 28. nepotvrzeny Ad). „nicht bestätigt, vom Papste nicht anerkannt": NPIl.M. nepotwyrzeny B 233 (-tvrzeni). nepfietel M | Feind“: neprzietel 62, 115; neprzyetel 494, 944, 2058 = W 15; D. neprzeteliu M 101 (ne- pfételiu); neprzyetely 860, 936, 1184; G.-A. neprzyetele 470 ( Metri causa liest Krok 6, 345 neptietel N Sg. d. i. Alexander), 568; G. 492, 2311; N Pl. neprzietele 132 (-6); G. neprzatel 85, 1140, 2827 — W 101, egl. N 350; D. neprzatelum 934, 1595, N 27; A. neprfately B 30; neprzately 960, 1523; I. 1438. nepriezn F ,,Ungunst,Feindseligkeit'': neprziezen 705 (2silbig!). neprotivny Adj. ,,nicht unangenehm'': NSg.F. neprotywna Ś 33 (-á). Neptalabóv Adj. ,zu Neptalab ge- hôrig“: NSg.N. Neptalabomo 176 (l. -ovo; vgl. Gu. 1, 47 Goth. und Er- furt. Hs. Neptanabi, Ulr. 235 Neptánabus. Dissimilation von n-n zu n-1?). nerad Adj. ,ungern": B 287. neradny Adj. ,toricht, unklug“: NSg. N. neradne 1657. neroditi impftie. „nicht wollen": 2. Sg. Prf. rodyl yz BM 218 (l. mit Pal., Vjb. nerodil js’). neruzeny Adj. „nicht rot gefärbt‘: Sg.N. neruzene N 117 (von it „rot firben'* s. Krok 6, 434 und Dal. Kap. 55, 34).
Glossar. 93 (nechá); 3. Pl. Aor. nechachu 2082. nejeden Zahlw. ,,mancher“ : negeden 255, 797, N 38, B 42, Ś 13; F. negedna 803, 1532, 1880, 2022 = N 3804 (-a); GSg. M. negednoho 2173; ASg.F. negednu B 99 (-u); NPLF. negedny 1205 = negedne NV 36 (lies nejedny mit H-P.). nejednakÿ Adj. ,,verschieden““: ASg. F. negednaku 195, 2152; G. ne- gednaka B 191 (lies -aké); NPLF. negednake 614. — Ade. negednako BM 3 (radiesta sé n. ,,sie berieten hin und her). nékde Ade. ,jirgendwo': nyekde 187, 880, 1623, 2315 — N 354. nékdy Ade. ,bisweilen, manchmal" : <n>iekdy N 458. neklidný Adj. ,unruhig": NSg.N. neklydne 808 (l. nekl'udné: bludné 807). nekl'ud M „Unruhe, Kampf“: GSg. necluda B 223. několik Ado. „emige“ (mit abhäng. GPlur.): nyekohk N 283. nekrasa F ,, Ungeschicklichkeit“ : GSg. nekrafy 2244. nekrátky Adj. kratku B 162. néktery Adj. ,,irgend einer, mancher““: nyektery $71, 1808; nektery 1396; nyekteri 2389; F. nyektera 1112, 1118 (à); G.-ASg.M. nyektereho 1751, 2444; ASg.F. nyekteru (-à) 1119. nelehko Ade. ,schwer' 2172 = W 66. neléné Ado. „nicht träge, nelenye N 356 nemäle Adv. „beinahe, schier‘: ne- male 447 (nepomeškavše n. etwa „ohne alles Zaudern, soforť*; s. LF. 40, 441. Konjektur mit Výbor, H-P. und Prusík in na mále oder ni mále ist zu verwerfen). nemálo Adv. „nicht wenig‘: nemalo 1989 = neymalo N 274. — ne umale B 157 (mit Gen.) „unter einer großen Menge von" (s. LF. 10, 248); nemalem 1821 nach Krok 7, 12 ,,um nichts" (besser ist es ni málem zu lesen „auch nicht um weniges weni- ger”). nemaly Adj. ,,grof‘‘: nemaly 1353; NSg.F. nemala 2091 = W 27 (-a &); GSg.F. nemale N 100; A. nemalu „lang“: ISg.F. ne- rasch'' : 2360 (-u); ISg.F. N 110; API.M. nemalé B 185 (s. LF. 10, 244). Némee M ,,Deutscher'' : NPIL Nyem- czi B 239 (Němci). nemnoho Ade. „nicht viel, wenig‘: N 347. nemoe 7 ,, Krankheit" : nemocz 1792. némy Adj. ,,stumm'"' : NSg.F. nyema M 84 (-à). nenáhly Adj. „nicht eilig‘: NSg.N. nenahlo N 143 (scil. by; jmu ,,er hatte es nicht eilig‘). nepokoj M „Unruhe, Unfriede, Krieg'' : nepokoy 1500; A. 1490; I Sg. nepokogyem 2309; D. nepokogy 2232 (l. nepokojiu: obojiu 2231). nepokojny Adj. ,,unruhig, stürmisch'*: NSg.F. nepokoyna 794 (-i). nepomoené Ade. „ohne fremde Hilfe, eon selbst“: ne pomocznye BM 28. nepotvrzeny Ad). „nicht bestätigt, vom Papste nicht anerkannt": NPIl.M. nepotwyrzeny B 233 (-tvrzeni). nepfietel M | Feind“: neprzietel 62, 115; neprzyetel 494, 944, 2058 = W 15; D. neprzeteliu M 101 (ne- pfételiu); neprzyetely 860, 936, 1184; G.-A. neprzyetele 470 ( Metri causa liest Krok 6, 345 neptietel N Sg. d. i. Alexander), 568; G. 492, 2311; N Pl. neprzietele 132 (-6); G. neprzatel 85, 1140, 2827 — W 101, egl. N 350; D. neprzatelum 934, 1595, N 27; A. neprfately B 30; neprzately 960, 1523; I. 1438. nepriezn F ,,Ungunst,Feindseligkeit'': neprziezen 705 (2silbig!). neprotivny Adj. ,,nicht unangenehm'': NSg.F. neprotywna Ś 33 (-á). Neptalabóv Adj. ,zu Neptalab ge- hôrig“: NSg.N. Neptalabomo 176 (l. -ovo; vgl. Gu. 1, 47 Goth. und Er- furt. Hs. Neptanabi, Ulr. 235 Neptánabus. Dissimilation von n-n zu n-1?). nerad Adj. ,ungern": B 287. neradny Adj. ,toricht, unklug“: NSg. N. neradne 1657. neroditi impftie. „nicht wollen": 2. Sg. Prf. rodyl yz BM 218 (l. mit Pal., Vjb. nerodil js’). neruzeny Adj. „nicht rot gefärbt‘: Sg.N. neruzene N 117 (von it „rot firben'* s. Krok 6, 434 und Dal. Kap. 55, 34).
Strana 94
94 Glossar. nesborně A dv. „nicht mit andern zu- sammen, allein““ : nezbornye B M 15. neskrovnÿ Adj. ,unmäBig, grok“: ASg.F. nefkrownu M 13 (-à). neslychany Adj. ,unerhort”: ne- flychany 2072. nesmiernÿ Adj. „übermäßig, über- mütig‘“: nefmyerny 444. nesnad Adv. „„schwerlich“ : nefnad362. nesnadny Adj. „schwierig, schwer'': nefnaden M 5; NSg.F. neznadna BM 130 (-a); A Pl.F. nefnadne 8. — Adv. nefnadnye 215. nesstálý Adj. „unbestůndig“ : DSg.F. nezztaleý B 3 (-éj). nestatečný Adj. „schwach, unnůtz, schlecht'* : NSg.F. nezztanechzna BM 287 (l. mit V4b. 1, 1236, H-P. nestatećna; Gu. 6, 15/6 sed debile... consilium). — Ade. neztatechzne N 331 (-é). nésti impftiv. ,,tragen, bringen‘“ (etw. —co): nefty 1036— nezzty N 146; 3. Pl. Aor. nefu 1014; neffu 2036 (-ú); Impf. neffyechu 399, 1278; 3. Pl. Kond. Prs. aby nefly 1084 (-li); Prt. Prs., NSg. M. neffa 2245; nezza B 168; Pl. neffucze B 165 (nesûce). nesyty Adj. ,unersáttlich, hungrig'' : N Du. M. neffyta 1569 (-à). — NSg.F. neffyta 1854 und nefyta S 50 (vzdy neffyta — nykdy nefyta scil. jest — nikdy nenie syta s. LF. 10, 249). nestastnÿ Adj. ,,unselig, unglück- lich“: ISg.M. nefczaftnym Ś 15 (fcz = sè ?); ASg.F. neftyaftnu 2240 (nešťastnú). neškodný Adj. „unschádlich“: NSg. F. neffcodna B 335 (-ä). neštčstie N , Unglück": LSg. ne- ftyefty 1717. néterdy Ado. ,,manchmal" : nyeterdy 2402 (vgl. Otc. 555 und Dal. C 81a 4f.; nétery im Comest. passim). netolik Ade. ,nicht nur: netolyk 313: netolik N 80 (—ale ,,sondern auch). netvrdy Adj. ,,nicht fest, unsicher: NSg. M. netwrd 186 (v nohy = Gu. 1, 52 nec pede firmus adhuc; = nenie tvrd s. LF. 10, 249). nevědomý Adj. ,unbekannt“: NSg. F. newyedoma Š 43 (-á). nevéhlasné Adv. ,,unklug‘“: newye- hlafnye 1366. nevelikÿ Adj. ,,klein, gering‘: ISg. M. newelykem 2309 (-ém dialekt. aus -ym s. Geb. III, 1, 278; LF. 13, 415. — 2309 entspricht der Vers N 347, der nicht klar ist). nevěrný Adj. ,,untreu, treulos‘‘: newyerny 445; nevierny BM 73; nevierny 305; GSg.M. nevirneho BM 2; F. nevierne BM 245. nevinné Ade. ,,ohne Schuld, Grund" : nevinnye B M 169 (newynnemu 296 l. mit Krok 6, 343 vinnemu vgl. Gu. 1, 180 ,civiliter argue sontes“). nevždy Ade. ,nicht immer": ne- wzdy 1952. nezbaveny Adj. ,jnicht schwach, stattlich'*: nezbawen 1466. nezbedny Adj. ,ungestüm, wild”: nezbeden 220 (Gu. 1, 90 truculen- tior). neznámost F ,Unbekanntschaft" : neznamozt N 166 = neznamozt 1893 (hier = neznämi lide vgl. Kott 2, 165; 6, 1192 und die er- läuternden Verse N 167/8). neznamy Adj. ,,unbekannt“: DSg.M. neznamemu 1911 = N 200; A PLF. nezname 840, BM 110. nezroda F „unedle Geburt, Ab- kunft': ASg. nezradu 178 (l. mit Vyb. nezrodu: nehodu 179 vgl. mhd. ungeburt und Gu. 1, 47 degener). než, -li Adv. „als“ (nach dem Kom- par.): nez 231, 1521, 2365, W 8, M 65, 72, S 41; nes N 400, B 270, BM 115 und 135 (von lepí jsem 136 abhängig; doch ist auch die Auf- fassung als Konj. ,,ehe'* móglich). — nezly 1590, 1608, 2411; nesh N 317; neflí BM 132 (nezly M 103, wo der Komparativ nicht überliefert ist, vgl. Prus.: „mě potkala nehoda překrutá; ale raději ji snáším, neżli...**). nezádny Adj. „unerwünscht, ver- haft": nezaden M 4; NSg.N. ne- sadno BM 143 (scil. je). ni Kon]. ,auch nicht": nygeden 2075 (ni jeden) „auch nicht einer, keiner“; ny geden M 5. — Reiht einen negativen Satz an einen posi- tiven: ny 24, 1785, BM 301; nýt
94 Glossar. nesborně A dv. „nicht mit andern zu- sammen, allein““ : nezbornye B M 15. neskrovnÿ Adj. ,unmäBig, grok“: ASg.F. nefkrownu M 13 (-à). neslychany Adj. ,unerhort”: ne- flychany 2072. nesmiernÿ Adj. „übermäßig, über- mütig‘“: nefmyerny 444. nesnad Adv. „„schwerlich“ : nefnad362. nesnadny Adj. „schwierig, schwer'': nefnaden M 5; NSg.F. neznadna BM 130 (-a); A Pl.F. nefnadne 8. — Adv. nefnadnye 215. nesstálý Adj. „unbestůndig“ : DSg.F. nezztaleý B 3 (-éj). nestatečný Adj. „schwach, unnůtz, schlecht'* : NSg.F. nezztanechzna BM 287 (l. mit V4b. 1, 1236, H-P. nestatećna; Gu. 6, 15/6 sed debile... consilium). — Ade. neztatechzne N 331 (-é). nésti impftiv. ,,tragen, bringen‘“ (etw. —co): nefty 1036— nezzty N 146; 3. Pl. Aor. nefu 1014; neffu 2036 (-ú); Impf. neffyechu 399, 1278; 3. Pl. Kond. Prs. aby nefly 1084 (-li); Prt. Prs., NSg. M. neffa 2245; nezza B 168; Pl. neffucze B 165 (nesûce). nesyty Adj. ,unersáttlich, hungrig'' : N Du. M. neffyta 1569 (-à). — NSg.F. neffyta 1854 und nefyta S 50 (vzdy neffyta — nykdy nefyta scil. jest — nikdy nenie syta s. LF. 10, 249). nestastnÿ Adj. ,,unselig, unglück- lich“: ISg.M. nefczaftnym Ś 15 (fcz = sè ?); ASg.F. neftyaftnu 2240 (nešťastnú). neškodný Adj. „unschádlich“: NSg. F. neffcodna B 335 (-ä). neštčstie N , Unglück": LSg. ne- ftyefty 1717. néterdy Ado. ,,manchmal" : nyeterdy 2402 (vgl. Otc. 555 und Dal. C 81a 4f.; nétery im Comest. passim). netolik Ade. ,nicht nur: netolyk 313: netolik N 80 (—ale ,,sondern auch). netvrdy Adj. ,,nicht fest, unsicher: NSg. M. netwrd 186 (v nohy = Gu. 1, 52 nec pede firmus adhuc; = nenie tvrd s. LF. 10, 249). nevědomý Adj. ,unbekannt“: NSg. F. newyedoma Š 43 (-á). nevéhlasné Adv. ,,unklug‘“: newye- hlafnye 1366. nevelikÿ Adj. ,,klein, gering‘: ISg. M. newelykem 2309 (-ém dialekt. aus -ym s. Geb. III, 1, 278; LF. 13, 415. — 2309 entspricht der Vers N 347, der nicht klar ist). nevěrný Adj. ,,untreu, treulos‘‘: newyerny 445; nevierny BM 73; nevierny 305; GSg.M. nevirneho BM 2; F. nevierne BM 245. nevinné Ade. ,,ohne Schuld, Grund" : nevinnye B M 169 (newynnemu 296 l. mit Krok 6, 343 vinnemu vgl. Gu. 1, 180 ,civiliter argue sontes“). nevždy Ade. ,nicht immer": ne- wzdy 1952. nezbaveny Adj. ,jnicht schwach, stattlich'*: nezbawen 1466. nezbedny Adj. ,ungestüm, wild”: nezbeden 220 (Gu. 1, 90 truculen- tior). neznámost F ,Unbekanntschaft" : neznamozt N 166 = neznamozt 1893 (hier = neznämi lide vgl. Kott 2, 165; 6, 1192 und die er- läuternden Verse N 167/8). neznamy Adj. ,,unbekannt“: DSg.M. neznamemu 1911 = N 200; A PLF. nezname 840, BM 110. nezroda F „unedle Geburt, Ab- kunft': ASg. nezradu 178 (l. mit Vyb. nezrodu: nehodu 179 vgl. mhd. ungeburt und Gu. 1, 47 degener). než, -li Adv. „als“ (nach dem Kom- par.): nez 231, 1521, 2365, W 8, M 65, 72, S 41; nes N 400, B 270, BM 115 und 135 (von lepí jsem 136 abhängig; doch ist auch die Auf- fassung als Konj. ,,ehe'* móglich). — nezly 1590, 1608, 2411; nesh N 317; neflí BM 132 (nezly M 103, wo der Komparativ nicht überliefert ist, vgl. Prus.: „mě potkala nehoda překrutá; ale raději ji snáším, neżli...**). nezádny Adj. „unerwünscht, ver- haft": nezaden M 4; NSg.N. ne- sadno BM 143 (scil. je). ni Kon]. ,auch nicht": nygeden 2075 (ni jeden) „auch nicht einer, keiner“; ny geden M 5. — Reiht einen negativen Satz an einen posi- tiven: ny 24, 1785, BM 301; nýt
Strana 95
Glossar. 95 BM 113 (nit’); an einen negativen ny 187, 1153, 1723, N 168. — ný — ny BM 32; ny — ny M 55; ny — any M 5/6 ,,weder — noch", im selben Sinne einfaches ny 597, N 324, 377, M 73 (s. LF. 10, 257). nici Adj. „auf die Erde, nieder*': NSg.F. nyezye 780; N Du. M. nyczie BM 36 (nicé; Gu. 6, 477 prona). niése, nie Pron. ,nichts/. 1. N. nycz 1141, 1163, BM 294; nycz B 132; nicz M 87; nycz 618 (nyczfye l. nyezfye fye d. i. niése sé s. LF. 9, 108f.); nyczfye 2021; nicz N 303; G. nyczfe 224; nycze B 295 (nice s. Geb. III, 1, 466); nycz 454; A. nycf Ś 56 (nićs); D. nyczemu 1436; Lok. mit enklitischem -že, -ž: ný- wchzems BM 343 (ni v èemz); wnywezemz M 54 (v-ni-v-éemz s. LF. 10, 255). — 2. Im N., A., Gen. mit abhängigem Substantiv oder Ad- jektiv im Genitiv: nycziye 2389 = nicz N 431; nycf M 11 (ničs); nycz 1536, 2321 — nyczíe W 95 (1. niése); nycz 104, 199, 2414; nicz M 277, 396; nycz B 21 (im Lok. ny oczemz gy- nem 2453 lies Metri causa ni o ćemże jiném). — 3. Zur Verstärkung von ne- neben einem Verbum oder Ad- jektie ,,gar nicht, durchaus nicht‘: nyczfye S 33; nyczfye 1653; nyez 85, 2029, 2034; nycz B 109, BM 58; nycz BM 116; nych 66; nycz 1625 (l. Metri causa nićse); nycz 2368 (nycz fye I. ničse sé mit Výbor, LF. 14, 254); nícz N 307. — 4. ničs = ne: nycf mene Š 41. nikady Ade. ,auf keine Weise": nykady N 392. nikak Adv. „keineswegs, auf keine Weise‘: nykak 2323 = nikak W 97; nykaks BM 93 (nikakZ); nykako 1315, 1836; nykake 891 (nikake). nikame Adv. ,,nirgendshin“ : nycame BM 109. Nikanor männl. Eigenn.: Nykanor 1457, 1659; G.-A. Nykonora 1650 (-onora statt -anora Schreibfehler, durch das Reimwort obora veran- laft); D. Nykanoru 1658 (Gu. 2, 426 Nicanor). nikde, nikdie Ade. ,,nirgends'': ny- kde 2157, 2160. — nikdie M 68; nygdye B 212; nygdye BM 55; ny- gdye B 270, BM 229. nikdy Ade. ,,niemals: nykdy $45, 1534, M 62, S 50; nygdy B 203. nikoli Adv. „unter keinen Umstän- den“: nykoly 212. nikte Pron. ,niemand": nykte B 333; nykte 508, 988, 1152, BM 22; nykde 258 (s. Geb. III, 1, 462. — Für nykte 2250 liest Prus. nikt' s. Geb. a.a. O0. mit Verweis auf UmR. wo auf nikt? ob folgt. Ich ziehe nikte biese vor, vgl. ne III); G. ny- koho 1272; D. nykomu 641, 2238; nycomu BM 76; I. ny .. fkym 416 (ni s kym). nízko Ade. ,,niedrig': nyzko B 68. — Kompar. nyze 1161 (niże). noe F „Nacht: nocz 675, 1179 N 10, B 210, BM 179; A. 1178 N 9; BM 187 (v&iu noc „die ganze Nacht hindurch'*); D. noczíi BM 175; G. noczí BM 204, 258; noczy 1110, 2438; L. noczí N 478, B 308 (v noci „in der Nacht"); noczy M 73 (ve dne ni v noci); noczi JV 324 (s. den); I. noczu N 318; noczy 1351 (dnem i noci „łags und nachtsy''. noení Adj. ,,náchtlich!: ASg.F. no- ezny 862; G. nocznÿe BM 27 (im Reim auf pomocné BM 28, vgl. LF. 12, 281 und Otc. 558). Noe màánnl. Eigenn. „Noah“: 613 Gen. (aus lat. Noe s. Pram. 44 und z. B. Cestopis Mandevilla edid. Šimek S. 248). noha F „Fuß, Bein‘: ISg. nohu 1748; NPl. nohy 1764: A. nohy 1415, S 5; nohí B 256; nohi 186. novina F ,,Neuheit“: A Pl. nowinÿ B 309. — ,,Neuigkeit, Nachricht‘: GSg. nowyny 2226; A Pl. 1348. nov$ Adj. „neu“: nowy 1341; API.N. nowa 1933 = N 226. nóż M , Messer": ASg. noz 1599; I. nozem 1677 (nožem). no£nieé F. Pl. ,,Scheide des Schwer- tes“: A. noznycze 1836. nrav M ,,Sitte“: API. nrawy 236, 243, 1936 — N 233. nûèenÿ Adj. „ungelehrt, nicht ab- gerichtet“: NSg.F. neuczyena 1624 (L M. c. núčená). nüdatny Adj. „feig‘‘: nudatný BM
Glossar. 95 BM 113 (nit’); an einen negativen ny 187, 1153, 1723, N 168. — ný — ny BM 32; ny — ny M 55; ny — any M 5/6 ,,weder — noch", im selben Sinne einfaches ny 597, N 324, 377, M 73 (s. LF. 10, 257). nici Adj. „auf die Erde, nieder*': NSg.F. nyezye 780; N Du. M. nyczie BM 36 (nicé; Gu. 6, 477 prona). niése, nie Pron. ,nichts/. 1. N. nycz 1141, 1163, BM 294; nycz B 132; nicz M 87; nycz 618 (nyczfye l. nyezfye fye d. i. niése sé s. LF. 9, 108f.); nyczfye 2021; nicz N 303; G. nyczfe 224; nycze B 295 (nice s. Geb. III, 1, 466); nycz 454; A. nycf Ś 56 (nićs); D. nyczemu 1436; Lok. mit enklitischem -že, -ž: ný- wchzems BM 343 (ni v èemz); wnywezemz M 54 (v-ni-v-éemz s. LF. 10, 255). — 2. Im N., A., Gen. mit abhängigem Substantiv oder Ad- jektiv im Genitiv: nycziye 2389 = nicz N 431; nycf M 11 (ničs); nycz 1536, 2321 — nyczíe W 95 (1. niése); nycz 104, 199, 2414; nicz M 277, 396; nycz B 21 (im Lok. ny oczemz gy- nem 2453 lies Metri causa ni o ćemże jiném). — 3. Zur Verstärkung von ne- neben einem Verbum oder Ad- jektie ,,gar nicht, durchaus nicht‘: nyczfye S 33; nyczfye 1653; nyez 85, 2029, 2034; nycz B 109, BM 58; nycz BM 116; nych 66; nycz 1625 (l. Metri causa nićse); nycz 2368 (nycz fye I. ničse sé mit Výbor, LF. 14, 254); nícz N 307. — 4. ničs = ne: nycf mene Š 41. nikady Ade. ,auf keine Weise": nykady N 392. nikak Adv. „keineswegs, auf keine Weise‘: nykak 2323 = nikak W 97; nykaks BM 93 (nikakZ); nykako 1315, 1836; nykake 891 (nikake). nikame Adv. ,,nirgendshin“ : nycame BM 109. Nikanor männl. Eigenn.: Nykanor 1457, 1659; G.-A. Nykonora 1650 (-onora statt -anora Schreibfehler, durch das Reimwort obora veran- laft); D. Nykanoru 1658 (Gu. 2, 426 Nicanor). nikde, nikdie Ade. ,,nirgends'': ny- kde 2157, 2160. — nikdie M 68; nygdye B 212; nygdye BM 55; ny- gdye B 270, BM 229. nikdy Ade. ,,niemals: nykdy $45, 1534, M 62, S 50; nygdy B 203. nikoli Adv. „unter keinen Umstän- den“: nykoly 212. nikte Pron. ,niemand": nykte B 333; nykte 508, 988, 1152, BM 22; nykde 258 (s. Geb. III, 1, 462. — Für nykte 2250 liest Prus. nikt' s. Geb. a.a. O0. mit Verweis auf UmR. wo auf nikt? ob folgt. Ich ziehe nikte biese vor, vgl. ne III); G. ny- koho 1272; D. nykomu 641, 2238; nycomu BM 76; I. ny .. fkym 416 (ni s kym). nízko Ade. ,,niedrig': nyzko B 68. — Kompar. nyze 1161 (niże). noe F „Nacht: nocz 675, 1179 N 10, B 210, BM 179; A. 1178 N 9; BM 187 (v&iu noc „die ganze Nacht hindurch'*); D. noczíi BM 175; G. noczí BM 204, 258; noczy 1110, 2438; L. noczí N 478, B 308 (v noci „in der Nacht"); noczy M 73 (ve dne ni v noci); noczi JV 324 (s. den); I. noczu N 318; noczy 1351 (dnem i noci „łags und nachtsy''. noení Adj. ,,náchtlich!: ASg.F. no- ezny 862; G. nocznÿe BM 27 (im Reim auf pomocné BM 28, vgl. LF. 12, 281 und Otc. 558). Noe màánnl. Eigenn. „Noah“: 613 Gen. (aus lat. Noe s. Pram. 44 und z. B. Cestopis Mandevilla edid. Šimek S. 248). noha F „Fuß, Bein‘: ISg. nohu 1748; NPl. nohy 1764: A. nohy 1415, S 5; nohí B 256; nohi 186. novina F ,,Neuheit“: A Pl. nowinÿ B 309. — ,,Neuigkeit, Nachricht‘: GSg. nowyny 2226; A Pl. 1348. nov$ Adj. „neu“: nowy 1341; API.N. nowa 1933 = N 226. nóż M , Messer": ASg. noz 1599; I. nozem 1677 (nožem). no£nieé F. Pl. ,,Scheide des Schwer- tes“: A. noznycze 1836. nrav M ,,Sitte“: API. nrawy 236, 243, 1936 — N 233. nûèenÿ Adj. „ungelehrt, nicht ab- gerichtet“: NSg.F. neuczyena 1624 (L M. c. núčená). nüdatny Adj. „feig‘‘: nudatný BM
Strana 96
96 Glossar. 192; Pl. B 327; GSg.N. ne vda- tneho B 326 (l. M. c. nú-). nûzé F ,,Not‘: GSg. nuzye 1643. nynie Ade. ,jetzt, heute": nynye 1308, M 40; nynye BM 212. n$ti impftiv. „schmachten, vergehen'* (horem „vor Kummer''): 3. Sg. Prs. nygye 1876 (nyje). -hž s. jenž. o Präp. — I. c. Akk. „an“, beim Verbum des Berührens das bezeich- nend, woran sich die Handlung voll- zieht: 1598; ,sich in etw. teilen‘: 2042; bez. den Gegenstand einer geistigen Tätigkeit: ,,sich beraten über, sich streiten um'': 106, 416, 477, 649; 742, 747 (s. státi oc). — II. c. Lok. 1. das, um das herum eine Handlung vor sich geht: 1410, 1616, N 94; 2. ,,über, eon", das, wor- auf sich eine Tätigkeit bezieht B 277; bei den Verben „reden, wissen, hören, schreiben, denken‘‘: 47, 67, 180, 836, 906, 1772, 2084 = W 20, 2334 = W 108, B 249, 333, BM 11, 156; „Arbeit, um, mit‘: 319, 525 (s. dbáti, pééé, podbati). 3. o sobě B 319 „für sich, aus eigenem An- triebe“ (s. kPuditi sě). oba Zahlw. „beide“: A.M. oba N 82; obie B 120 (1. mit Vyb. und Geb. 111, 1, 457 oba); F. obye 211, 1920 = N 215, S 12; "bue B 41, S 68 (na 'bé); G.F. obu 799, 1220 — N 53, 1283 = N 153, B 62 (-û). obáé Ade. ,doch, jedoch": obafz N 257; obacz B 82; obachz BM 24, 26, 28 (— aksl. obaée ,,jedoch‘“, von obak früh verdrängt). obak Adv. „aber, doch, jedoch‘‘: 496, 968, 1828, 1983 (1091 im 7silbigen Vers l. obaky egl. Wittenb. Ps. 61, 5, 6 und paky). obdrz&ti pftiv. „erhalten, bekommen‘‘ (etw. — co): 3. Pl. Prf. obdrzyely M 52 (obdrzéli; 3. Sg. Kond. Prs. by obdyrzala M 58. — 3. PI. Prs. obdrzyte 2423 (tento boj ,,/n diesem Kampfe siegen‘; egl. N 479). obec I" , Gemeinde, Volk: GSg. obezie BM 331 (obcé). obécávati impftiv. ,,versprechen“: 2. Sg. Imper. obyeczeway 281 (vgl. Gu. 1, 155; — Reimes wegen lies mit Výbor und Arch. 10, 587 obécáva], vgl. aruss. obéséavati ,,versprechen‘“ bei Srezneeskij, Materialy II, 589 und slov. obečávati, s. obećśwati, ,, Versprechungen machen’; zu obéce- vati, oběcovati s. Jungmann 2, 754 und ksl. oběštevati). obehnati pftie. , umgeben, umringen" (jdn. — koho) : 4. Sg. Aor. obehna 1619 (Gu. 3, 54 cingunt). ober M , Riese“: B 158, 163 (2 silbig s. CC M. 1861, S. 336); N Pl. obrzy 633 (obfi); G. obrow 647 (-óv). obět F „Opfer”*: ASg. obyet 2217 = obiet W 90. obezFieti pftiv. ‚besichtigen‘ (etw. — co): 3. Sg. Aor. obezrzye 682 (-zřě; oder Prt. Prs.?). obchoditi sé impftie. ., umgehen, sich bescháftigen" (mit etw. — s Gim): 3. Sg. Prs. obchody fye 1437. objieti pftie. , umfassen, übernehmen, in Besitz nehmen"! (co): 3. Sg. Kond. Prs. by obyal 1033. oblaëiti së impftie. ,,sich ankleiden, sich riisten'*: 3. Sg. Kond. Prs. by fye oblaczyl 2436( Jungmann 2, 771). oblak M „Wolke”: API. oblaky B 60; oblaky 13, 678, S 42. obléei sé pftie. ,sich ankleiden': 3. Sg. Aor. oblecze fye 680 (-lece). oblepsiti pftiv. ,,verbessern“: 3. Pl. Prs. oblepfye 348 (oblepsie). obliééj M ,,Antlitz, Gesicht": ASg. oblyczey $0 (-ej). obliti sé pftie. ,,um-, begossen wer- den“: 3. Sg. Kond. Prs. by ... bie oblil N 391 (l. mit LF. 14, 251; Krok 7, 146 by .. . sé oblil; vgl. Gu. 3, 473 sanguineo penitus suffusa rubore). obloziti sé pftiv. ,,sich ergeben*“ (einer Sache — cemu): 3. Sg. Prs. oblozy fye 853; Prt. Prf., NSg.M. oblofiw zie B 265. oblo£ovati sí impftie. dss.: 2. Sg. Imper. oblozyg fye 287 (oblozij sé aus -uj, egl. Geb. III, 2, 400. — Statt v rozko&i lies mit Výb., Kott 6, 343 rozkoši, da das Verbum sonst mit dem Dativ verbunden ist). oblud M „Irrtum, Tduschung'*: GSg. obluda 2321 = W 95 = <ob>- luda N 357; 2384 (N 450 zobluda scil. jest „es ist ein Irrtum‘, vgl.
96 Glossar. 192; Pl. B 327; GSg.N. ne vda- tneho B 326 (l. M. c. nú-). nûzé F ,,Not‘: GSg. nuzye 1643. nynie Ade. ,jetzt, heute": nynye 1308, M 40; nynye BM 212. n$ti impftiv. „schmachten, vergehen'* (horem „vor Kummer''): 3. Sg. Prs. nygye 1876 (nyje). -hž s. jenž. o Präp. — I. c. Akk. „an“, beim Verbum des Berührens das bezeich- nend, woran sich die Handlung voll- zieht: 1598; ,sich in etw. teilen‘: 2042; bez. den Gegenstand einer geistigen Tätigkeit: ,,sich beraten über, sich streiten um'': 106, 416, 477, 649; 742, 747 (s. státi oc). — II. c. Lok. 1. das, um das herum eine Handlung vor sich geht: 1410, 1616, N 94; 2. ,,über, eon", das, wor- auf sich eine Tätigkeit bezieht B 277; bei den Verben „reden, wissen, hören, schreiben, denken‘‘: 47, 67, 180, 836, 906, 1772, 2084 = W 20, 2334 = W 108, B 249, 333, BM 11, 156; „Arbeit, um, mit‘: 319, 525 (s. dbáti, pééé, podbati). 3. o sobě B 319 „für sich, aus eigenem An- triebe“ (s. kPuditi sě). oba Zahlw. „beide“: A.M. oba N 82; obie B 120 (1. mit Vyb. und Geb. 111, 1, 457 oba); F. obye 211, 1920 = N 215, S 12; "bue B 41, S 68 (na 'bé); G.F. obu 799, 1220 — N 53, 1283 = N 153, B 62 (-û). obáé Ade. ,doch, jedoch": obafz N 257; obacz B 82; obachz BM 24, 26, 28 (— aksl. obaée ,,jedoch‘“, von obak früh verdrängt). obak Adv. „aber, doch, jedoch‘‘: 496, 968, 1828, 1983 (1091 im 7silbigen Vers l. obaky egl. Wittenb. Ps. 61, 5, 6 und paky). obdrz&ti pftiv. „erhalten, bekommen‘‘ (etw. — co): 3. Pl. Prf. obdrzyely M 52 (obdrzéli; 3. Sg. Kond. Prs. by obdyrzala M 58. — 3. PI. Prs. obdrzyte 2423 (tento boj ,,/n diesem Kampfe siegen‘; egl. N 479). obec I" , Gemeinde, Volk: GSg. obezie BM 331 (obcé). obécávati impftiv. ,,versprechen“: 2. Sg. Imper. obyeczeway 281 (vgl. Gu. 1, 155; — Reimes wegen lies mit Výbor und Arch. 10, 587 obécáva], vgl. aruss. obéséavati ,,versprechen‘“ bei Srezneeskij, Materialy II, 589 und slov. obečávati, s. obećśwati, ,, Versprechungen machen’; zu obéce- vati, oběcovati s. Jungmann 2, 754 und ksl. oběštevati). obehnati pftie. , umgeben, umringen" (jdn. — koho) : 4. Sg. Aor. obehna 1619 (Gu. 3, 54 cingunt). ober M , Riese“: B 158, 163 (2 silbig s. CC M. 1861, S. 336); N Pl. obrzy 633 (obfi); G. obrow 647 (-óv). obět F „Opfer”*: ASg. obyet 2217 = obiet W 90. obezFieti pftiv. ‚besichtigen‘ (etw. — co): 3. Sg. Aor. obezrzye 682 (-zřě; oder Prt. Prs.?). obchoditi sé impftie. ., umgehen, sich bescháftigen" (mit etw. — s Gim): 3. Sg. Prs. obchody fye 1437. objieti pftie. , umfassen, übernehmen, in Besitz nehmen"! (co): 3. Sg. Kond. Prs. by obyal 1033. oblaëiti së impftie. ,,sich ankleiden, sich riisten'*: 3. Sg. Kond. Prs. by fye oblaczyl 2436( Jungmann 2, 771). oblak M „Wolke”: API. oblaky B 60; oblaky 13, 678, S 42. obléei sé pftie. ,sich ankleiden': 3. Sg. Aor. oblecze fye 680 (-lece). oblepsiti pftiv. ,,verbessern“: 3. Pl. Prs. oblepfye 348 (oblepsie). obliééj M ,,Antlitz, Gesicht": ASg. oblyczey $0 (-ej). obliti sé pftie. ,,um-, begossen wer- den“: 3. Sg. Kond. Prs. by ... bie oblil N 391 (l. mit LF. 14, 251; Krok 7, 146 by .. . sé oblil; vgl. Gu. 3, 473 sanguineo penitus suffusa rubore). obloziti sé pftiv. ,,sich ergeben*“ (einer Sache — cemu): 3. Sg. Prs. oblozy fye 853; Prt. Prf., NSg.M. oblofiw zie B 265. oblo£ovati sí impftie. dss.: 2. Sg. Imper. oblozyg fye 287 (oblozij sé aus -uj, egl. Geb. III, 2, 400. — Statt v rozko&i lies mit Výb., Kott 6, 343 rozkoši, da das Verbum sonst mit dem Dativ verbunden ist). oblud M „Irrtum, Tduschung'*: GSg. obluda 2321 = W 95 = <ob>- luda N 357; 2384 (N 450 zobluda scil. jest „es ist ein Irrtum‘, vgl.
Strana 97
Glossar. 97 Pil. b 19 1ezzt to zobychziegie ,,das ist Brauch). oblüditi p/tiv. ,,betrügen, täuschen“ : 3. Sg. Prf. Pass. yeít obluzen 1429 (oblüzen). — oblüditi sé ,,sich tdu- schen, irren (durch etw. — cim): 3. Sg. Prs. obludy fye 255. obludný Adj. „betrůgerisch““: oblud- ny 1937. obnaditi pftie. in 2. Sg. Prs. obnadys 1946 unklar. Jungm. 2, 783 ,,kódern, aufstellen" (aus ob-vnaditi: vnada »Käder‘“); Krok 7, 16 jédem o. ,,mit Gift wie mit einem Köder belegen‘, d. i. „vergiftení“. obnaziti pftiv. ‚„entblößen‘: 3. Sg. Prf. Pass. obnazena 1881. obnova F,,Erneuerung‘‘: obnowa 300. obohatéti pftiv. „reich werden‘‘: 3. Sg. Prs. obohatye 233 (-ie). obój kollekt. Zahlw. ,,beide‘“: LSg.N. obem 869, S 88 (obém; im negativen Satz „in keinem von Beidem"); N PI. M.obogy 2042 (oboj1); N Du. M. obogie B 100 (obojé ,,die Kämpfer von beiden Seiten"); GDu. M. obogyu 2281 (obojú lidu „dem beiderseitigen Heere'' s. Krok 7, 151; Geb. III, 1, 501.— V b. las u boju „im Kampfe''). obojétnik M ,,Heuchler“: GPL. obo- getnykow 206 (obojetnikôv, vgl. Gu. 1, 80 ,servos contemne bilingues"). obora 7651 wohl 3. Sg. Aor. zu oborati sobü ,sich stürzen" (auf Nikanor), vgl. vrci sobi: oboriti (vgl. , cech. chytati: chytiti s. Meillet, Etudes 51). Unsicher (s. noch Jungm. II, 787, Výb. I, 1238; Krok 7, 263). oboriti pftiv. „einreißen, zerstören‘‘ (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prs. aby neoborzyl 877 (das Metrum verlangt nóbořil); 3. Sg. Aor. oborzy 1716 (kón v nepřátely „das Pferd in die Feinde sprengen‘). — oboriti sé „einstürzen‘‘: 3. Sg. Aor. oborzy fye 2056 = W 13; 3. Pl. oborzychu fye 2182 (von den Winden: ,,los- stürmen“); ,,einstürmen*‘“ (auf jdn. — po kom): 3. Sg. Aor. oborzy fye 1542, 1698. obracéti sé impftiv. ,,sich herum- wülzen': 3. Sg. Prs. obraczye fye 1757 (-cie). obranitel M ,Beschützer, diger": obranytel 938. Vertei- obrâniti sé pftiv. ,,Widerstand leis- ten": obranyty zie N 295. obrati sé p/tiv. ,,sich aufmachen, sich einfinden, sich finden": 3. Sg. Aor. obra fye 1823 (vgl. Aesop Baw. 3056; Dal. C. 15b, 8/4; 117a, 5). obrátiti pftiv. ,,umwenden, umkehren lassen" (jdn. — Akk.): 3. Sg. Aor. obraty 2005; ,,bekehren‘“ (jdn. zu jdm. — koho po kom): 3. Sg. Prf. obratyl 321; srdce obr. nać „seinen Sinn auf etw. richten'*: 3. Sg. Plus- quampf. bye obratyl 2304 — bie <<o>bratyl N 335 (d. i. Alexander). — obratiti sé , sich wenden’ (gegen jdn. — na koho, nach etw. hin — veé, do éehoJ): 3. Du. Prs. obratyta fye 1572; 3. Sg. Impf. obratyefye fye 685; Aor. obraty fye 683, 909, 1678, 1732, 2002 = N 291; 3. Sg. Plusquampf. obratyl fye byefye 555. — Pri. Prs., NSg.M. obratye fye 1610. — 3. Sg. Prs. Pass. obraty fye 503 „wird zurückerstattet werden‘‘. obraziti pftiv. ,,verletzen, beschädi- gen'' : (jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Aor. obrazy 1652. — obraziti sé „sich gestalten, sich verändern (in etw. — več): 3. Sg. Aor. obrazy fye 1928. obrovy Adj. ,RHiesen-': ASg.N. obrowe 307; GSg.F. 658. obrovnati pftiv. „gleich machen”: 3.Sg. Prf. Pass. obrownan 982 (-nan). obrtel M ,, Kreisel*‘“ (als Belagerungs- maschine): IPI. obyrth M 320. obsaditi pftiv. ,,besetzen‘“ (etw. — co): 3. Sg. Aor. obfady 2144 (-i). obtéci pftiv. ,,umflieBen‘“ (etw. —co) : 3. Sg. Prs. obtecze 603. obvladati pftiv. „beherrschen” (etw. — Gim): 3. Sg. Prf. obwladal M 113 (d. i. Bessus, vgl. BM 305-8). obyééj M „Gewohnheit, Brauch‘‘: obychzyey BM 250; obyczey 334, 1271 (obyée]; GS$g. obychziegie N 286; obyczegye 1997, 2201 = W 74 (obyéejé); obyczege 208 (oby- Geje). | obyčeně Adv. ,,gewôhnlich‘‘: oby- chzenye N 99 (Otc. ed. Smetänka $. 564; Jungmann 2, 812). otity Adj. ,,sichtbar'': NSg.F. oczyta S 49 (-à; im Gegensatz zu nevédomá 43).
Glossar. 97 Pil. b 19 1ezzt to zobychziegie ,,das ist Brauch). oblüditi p/tiv. ,,betrügen, täuschen“ : 3. Sg. Prf. Pass. yeít obluzen 1429 (oblüzen). — oblüditi sé ,,sich tdu- schen, irren (durch etw. — cim): 3. Sg. Prs. obludy fye 255. obludný Adj. „betrůgerisch““: oblud- ny 1937. obnaditi pftie. in 2. Sg. Prs. obnadys 1946 unklar. Jungm. 2, 783 ,,kódern, aufstellen" (aus ob-vnaditi: vnada »Käder‘“); Krok 7, 16 jédem o. ,,mit Gift wie mit einem Köder belegen‘, d. i. „vergiftení“. obnaziti pftiv. ‚„entblößen‘: 3. Sg. Prf. Pass. obnazena 1881. obnova F,,Erneuerung‘‘: obnowa 300. obohatéti pftiv. „reich werden‘‘: 3. Sg. Prs. obohatye 233 (-ie). obój kollekt. Zahlw. ,,beide‘“: LSg.N. obem 869, S 88 (obém; im negativen Satz „in keinem von Beidem"); N PI. M.obogy 2042 (oboj1); N Du. M. obogie B 100 (obojé ,,die Kämpfer von beiden Seiten"); GDu. M. obogyu 2281 (obojú lidu „dem beiderseitigen Heere'' s. Krok 7, 151; Geb. III, 1, 501.— V b. las u boju „im Kampfe''). obojétnik M ,,Heuchler“: GPL. obo- getnykow 206 (obojetnikôv, vgl. Gu. 1, 80 ,servos contemne bilingues"). obora 7651 wohl 3. Sg. Aor. zu oborati sobü ,sich stürzen" (auf Nikanor), vgl. vrci sobi: oboriti (vgl. , cech. chytati: chytiti s. Meillet, Etudes 51). Unsicher (s. noch Jungm. II, 787, Výb. I, 1238; Krok 7, 263). oboriti pftiv. „einreißen, zerstören‘‘ (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prs. aby neoborzyl 877 (das Metrum verlangt nóbořil); 3. Sg. Aor. oborzy 1716 (kón v nepřátely „das Pferd in die Feinde sprengen‘). — oboriti sé „einstürzen‘‘: 3. Sg. Aor. oborzy fye 2056 = W 13; 3. Pl. oborzychu fye 2182 (von den Winden: ,,los- stürmen“); ,,einstürmen*‘“ (auf jdn. — po kom): 3. Sg. Aor. oborzy fye 1542, 1698. obracéti sé impftiv. ,,sich herum- wülzen': 3. Sg. Prs. obraczye fye 1757 (-cie). obranitel M ,Beschützer, diger": obranytel 938. Vertei- obrâniti sé pftiv. ,,Widerstand leis- ten": obranyty zie N 295. obrati sé p/tiv. ,,sich aufmachen, sich einfinden, sich finden": 3. Sg. Aor. obra fye 1823 (vgl. Aesop Baw. 3056; Dal. C. 15b, 8/4; 117a, 5). obrátiti pftiv. ,,umwenden, umkehren lassen" (jdn. — Akk.): 3. Sg. Aor. obraty 2005; ,,bekehren‘“ (jdn. zu jdm. — koho po kom): 3. Sg. Prf. obratyl 321; srdce obr. nać „seinen Sinn auf etw. richten'*: 3. Sg. Plus- quampf. bye obratyl 2304 — bie <<o>bratyl N 335 (d. i. Alexander). — obratiti sé , sich wenden’ (gegen jdn. — na koho, nach etw. hin — veé, do éehoJ): 3. Du. Prs. obratyta fye 1572; 3. Sg. Impf. obratyefye fye 685; Aor. obraty fye 683, 909, 1678, 1732, 2002 = N 291; 3. Sg. Plusquampf. obratyl fye byefye 555. — Pri. Prs., NSg.M. obratye fye 1610. — 3. Sg. Prs. Pass. obraty fye 503 „wird zurückerstattet werden‘‘. obraziti pftiv. ,,verletzen, beschädi- gen'' : (jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Aor. obrazy 1652. — obraziti sé „sich gestalten, sich verändern (in etw. — več): 3. Sg. Aor. obrazy fye 1928. obrovy Adj. ,RHiesen-': ASg.N. obrowe 307; GSg.F. 658. obrovnati pftiv. „gleich machen”: 3.Sg. Prf. Pass. obrownan 982 (-nan). obrtel M ,, Kreisel*‘“ (als Belagerungs- maschine): IPI. obyrth M 320. obsaditi pftiv. ,,besetzen‘“ (etw. — co): 3. Sg. Aor. obfady 2144 (-i). obtéci pftiv. ,,umflieBen‘“ (etw. —co) : 3. Sg. Prs. obtecze 603. obvladati pftiv. „beherrschen” (etw. — Gim): 3. Sg. Prf. obwladal M 113 (d. i. Bessus, vgl. BM 305-8). obyééj M „Gewohnheit, Brauch‘‘: obychzyey BM 250; obyczey 334, 1271 (obyée]; GS$g. obychziegie N 286; obyczegye 1997, 2201 = W 74 (obyéejé); obyczege 208 (oby- Geje). | obyčeně Adv. ,,gewôhnlich‘‘: oby- chzenye N 99 (Otc. ed. Smetänka $. 564; Jungmann 2, 812). otity Adj. ,,sichtbar'': NSg.F. oczyta S 49 (-à; im Gegensatz zu nevédomá 43).
Strana 98
98 Glossar. odénie N ,,Rüstung, Harnisch“: GSg. odenie N 94; D. odyeny 1387; L. odyeny 1531, 1607; odieny N 124; I. odyenym N 112 (odéním; Znstr. der Beziehung). odlehéiti pftie. ,,erleichtern" (etw. durch etw. — éemu éím): 2. Sg. Prs. odlehezyf M 98 (odlehéis. — Da f in M 8 bedeutet, lese ich so mit H, Vÿb., Kořínek. H-P. odlehčiž als 2. Sg. Imper.). odolati pftie. ,,widerstehen, über- winden'' (etw. — éemu) : 3. Sg. Prs. odolaa M 16; ,,beschweren, belasten" : 3. Sg. Aor. odola 1846. odpocivati impftiv. ,,ausruhen, ras- ten“ : Prt. Prf., NSg.M. odpochziwaw B 281. odrzéti = obdrzèti: 3. Sg. Aor. odrzye 1142 (ten boj, vgl. 2423; nach Výbor und LF. 19, 82 l. obdrZé, egl. aber vielleicht ksl. odroza- ti — obedre£zati). odtepati pftie. ,,ab-, zurückschlagen““ (etw. — co): 3. Pl. Prs. oder Aor. odtepu V 312 (odtepü s. Hus ed. Erben II, 200; Kott 7, 69; Krok 7, 57. — In N 313 ist tekû zu er- gänzen, egl. 2044, N 315). odtisknûti pftiv. ,,wegdrängen“ (jdn. von jdm. — koho koho): 3. Pl. Aor. odtyzzku BM 167 (odtiskü). odtiscéti impftie. dss. (koho): Prt. Prs., NSg. M. in bude odtyffchzie BM 200 (odti$Cé) „er wird weg- drängen“ (Geb. III, 2, 294 und 434). odvléei pftiv. ,,wegschleppen‘“ (etw. — co): 3. Pl. Aor. odwleku N 314. offéra F ,Opfer“: A Pl. offiery N 52. oheñ M ,,Feuer‘“: ohen 1336, N 51; ASg. ohen 498, 1863; G. ohnye 495; I. ohnem 48; ohnyem 2298 (ohnèm); NPI. ohny M 9 (-i); A. <o>hny N 343. ohledati pftiv. ,,besehen‘“ (etw. — co): Prt. Pr. NSe M. ohledaw 1160. ohrada F ,,Umzäunung, Befesti- gung“: 824; ASg. ohradu 1108 (Gu. 2, 52 vallum); IN Pl. ohrady 712. ohrom M ,Bestürzung': LSg. o- hromye 1904 — ohromie N 193. ohroziti sé pftiv. ,,Mut fassen“: 3. Sg. Aor. chorozy fye 407 (I. ohrozi sé mit LF. 12, 280). ochabiti p/tiv. ,,schwach machen, ab- schwüchen'' (etw. — co): 3. Sg. Aor. ochabi BM 171 (zum Vers vgl. Gu. 6, 535). ochocovati impftie. ,,anlocken, will- führig machen" (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. ochotywye 1482 ( im Rem auf slibuje 1843 l. ochocuje mit Jir3, Krok 7, 7; ochotuje H-P. ist lautlich unhalibar. — 1482 ent- spricht genau Gu. 2, 440 ,,praefectos prece sollicitat““). ochotný Adj. „freundlich““: ochoten 1943. — Ade. ochotné ,geschwind, freundlich" : ochotnye 1434, 1916. ochuditi pftie. ,,arm machen'! (etw. — c0): 5 Sg. Prf. ochudyl 514. ojé F ,,Deichsel“: IPI. ogyemi N 83 (ojémi; Instr. der Beziehung). Okceanus M ,,Ozean‘ : GSg. okeze- ana 601 (s. Cestop. Mandev. 252. Mi Krok 6, 389 nach ma.- lat. occeanuf z. B. Gu. Erfurt. 1, 399). oko N ,,Auge‘: oko 209; GSg. oka 1664; D. oku B 188; I. okem B 54; ADu. oczy 2080; oez<y> $ 22. okojiti sé pftiv. ,,sich beruhigen, sich zufrieden geben'' ( mit etw. — éemu) : Pl. Imper. okoyte fye 1331 (okojte sé). okolní Adj. ,,umliegend" : G Pl. okol- nych 941. okolo Präp. c. Gen. ,,um — herum" : 327, 1045. okova 7 ,,Fessel'*: N Pl. okowy 1340 (s. Geb. III, 1, 193; scil. byly). okraslovati | impftie. ,,verschônern, schmücken'' (etw. — co): 3. Sg. Prs. okraflyge 243 (okraslije !. okra&l'uje: tu je 242 s. Arch. 10, 582; 242/3 sind Krok 6, 341 falsch aufgefaft; die Verse entsprechen nicht genau Gu. 1, 104). okroëiti pftiv. ,,mit beiden Beinen umklammern‘“ (kóň „das RofB be- steigen"): 1. Sg. Kond. Prs. bych okroczyl 170. okrůhlý Adj. „rund“: N.-ASg.M. okruhly 981, 996 (981 — Gu. 2, 27 teretem). oleniti sé pftiv. ,,faul werden'': Prt. Prf., NSg. M. olenyw zie B 273. Olympias weibl. Eigenn.: N. Olym- pyas 73 ( 4silb.; Ulr. 216 Olimpiades). omrâtiti pfliv. ,,verdunkeln, ver- düstern, eerblenden" (mysl): 3. Sg.
98 Glossar. odénie N ,,Rüstung, Harnisch“: GSg. odenie N 94; D. odyeny 1387; L. odyeny 1531, 1607; odieny N 124; I. odyenym N 112 (odéním; Znstr. der Beziehung). odlehéiti pftie. ,,erleichtern" (etw. durch etw. — éemu éím): 2. Sg. Prs. odlehezyf M 98 (odlehéis. — Da f in M 8 bedeutet, lese ich so mit H, Vÿb., Kořínek. H-P. odlehčiž als 2. Sg. Imper.). odolati pftie. ,,widerstehen, über- winden'' (etw. — éemu) : 3. Sg. Prs. odolaa M 16; ,,beschweren, belasten" : 3. Sg. Aor. odola 1846. odpocivati impftiv. ,,ausruhen, ras- ten“ : Prt. Prf., NSg.M. odpochziwaw B 281. odrzéti = obdrzèti: 3. Sg. Aor. odrzye 1142 (ten boj, vgl. 2423; nach Výbor und LF. 19, 82 l. obdrZé, egl. aber vielleicht ksl. odroza- ti — obedre£zati). odtepati pftie. ,,ab-, zurückschlagen““ (etw. — co): 3. Pl. Prs. oder Aor. odtepu V 312 (odtepü s. Hus ed. Erben II, 200; Kott 7, 69; Krok 7, 57. — In N 313 ist tekû zu er- gänzen, egl. 2044, N 315). odtisknûti pftiv. ,,wegdrängen“ (jdn. von jdm. — koho koho): 3. Pl. Aor. odtyzzku BM 167 (odtiskü). odtiscéti impftie. dss. (koho): Prt. Prs., NSg. M. in bude odtyffchzie BM 200 (odti$Cé) „er wird weg- drängen“ (Geb. III, 2, 294 und 434). odvléei pftiv. ,,wegschleppen‘“ (etw. — co): 3. Pl. Aor. odwleku N 314. offéra F ,Opfer“: A Pl. offiery N 52. oheñ M ,,Feuer‘“: ohen 1336, N 51; ASg. ohen 498, 1863; G. ohnye 495; I. ohnem 48; ohnyem 2298 (ohnèm); NPI. ohny M 9 (-i); A. <o>hny N 343. ohledati pftiv. ,,besehen‘“ (etw. — co): Prt. Pr. NSe M. ohledaw 1160. ohrada F ,,Umzäunung, Befesti- gung“: 824; ASg. ohradu 1108 (Gu. 2, 52 vallum); IN Pl. ohrady 712. ohrom M ,Bestürzung': LSg. o- hromye 1904 — ohromie N 193. ohroziti sé pftiv. ,,Mut fassen“: 3. Sg. Aor. chorozy fye 407 (I. ohrozi sé mit LF. 12, 280). ochabiti p/tiv. ,,schwach machen, ab- schwüchen'' (etw. — co): 3. Sg. Aor. ochabi BM 171 (zum Vers vgl. Gu. 6, 535). ochocovati impftie. ,,anlocken, will- führig machen" (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. ochotywye 1482 ( im Rem auf slibuje 1843 l. ochocuje mit Jir3, Krok 7, 7; ochotuje H-P. ist lautlich unhalibar. — 1482 ent- spricht genau Gu. 2, 440 ,,praefectos prece sollicitat““). ochotný Adj. „freundlich““: ochoten 1943. — Ade. ochotné ,geschwind, freundlich" : ochotnye 1434, 1916. ochuditi pftie. ,,arm machen'! (etw. — c0): 5 Sg. Prf. ochudyl 514. ojé F ,,Deichsel“: IPI. ogyemi N 83 (ojémi; Instr. der Beziehung). Okceanus M ,,Ozean‘ : GSg. okeze- ana 601 (s. Cestop. Mandev. 252. Mi Krok 6, 389 nach ma.- lat. occeanuf z. B. Gu. Erfurt. 1, 399). oko N ,,Auge‘: oko 209; GSg. oka 1664; D. oku B 188; I. okem B 54; ADu. oczy 2080; oez<y> $ 22. okojiti sé pftiv. ,,sich beruhigen, sich zufrieden geben'' ( mit etw. — éemu) : Pl. Imper. okoyte fye 1331 (okojte sé). okolní Adj. ,,umliegend" : G Pl. okol- nych 941. okolo Präp. c. Gen. ,,um — herum" : 327, 1045. okova 7 ,,Fessel'*: N Pl. okowy 1340 (s. Geb. III, 1, 193; scil. byly). okraslovati | impftie. ,,verschônern, schmücken'' (etw. — co): 3. Sg. Prs. okraflyge 243 (okraslije !. okra&l'uje: tu je 242 s. Arch. 10, 582; 242/3 sind Krok 6, 341 falsch aufgefaft; die Verse entsprechen nicht genau Gu. 1, 104). okroëiti pftiv. ,,mit beiden Beinen umklammern‘“ (kóň „das RofB be- steigen"): 1. Sg. Kond. Prs. bych okroczyl 170. okrůhlý Adj. „rund“: N.-ASg.M. okruhly 981, 996 (981 — Gu. 2, 27 teretem). oleniti sé pftiv. ,,faul werden'': Prt. Prf., NSg. M. olenyw zie B 273. Olympias weibl. Eigenn.: N. Olym- pyas 73 ( 4silb.; Ulr. 216 Olimpiades). omrâtiti pfliv. ,,verdunkeln, ver- düstern, eerblenden" (mysl): 3. Sg.
Strana 99
Glossar. 99 Aor. omraczí B 2680. — omráčiti sě ,,Sich verdunkeln, dunkel werden‘: 3. Sg. Prs. omraczy {ye 2416; Aor. 590. on Pronomen der 3. Person „„er“: NSg.M. on 301, 752, 902, W 54, S 49; GSg. M. geho BM 194 (1. Metri causa jho, egl. Vjb. z ho); nach Prüpositionen neho B 114; nyeho 327, 1096, 1608, 1632; gho BM 213; ho 1430, W 99; mit possessiver Bedeu- tung: geho 6, 331, 514, N 24, B 108; yeho 1389; gyeho 2387; gho N 87; ho 358, B 109; ASg. geho 326, 2443; nyeho 409, 440, 2093 = neho W 29; gho N 239, B 283, 8311, BM 9, 177, 308; ho 707, 1587, BM 167, M 96, Š 22; -ň , eum’ nach Pri- positionen: nan 848, 1622, 1647, 1700, N 372, BM 160, 169, B 107; naden 950 (naden); prfieden BM 15, 152 (préden); pron 28, 2363, BM 316 (pron); ASg.N. -he in pronye 628; F. gyu 1893 = iu N 166; yu 2197; gyu 2372; iu B 169; yu BM 40 (ju); gy 98, 604, 608; -nu und -ni im wnu N 265, BM 131; prony M 52; GSg.F. gie BM 254, 446; gye 24, M 108 (wo etwa nehoda vorherging nach Prusik 74). Mit possessiver Bedeutung gegye 2203 = W 76, M 32; gyegye 1877 (Geb. 111, 1, 475); DSg.M. gemu 88, 259, 915, N 240, 263, B 38, 251; gyemu 1661, 2117; nemu BM 37, 38, S 21; nyemu 1626; gmu 459, 509, 711, N 148, B 28, 112, BM 178, 249, M 35, S 52; mu 91, 304, 958, N 26, 98, B 50, M 84 (gemu 735, 779 l. Metri causa jmu); F. gy 1887; gif BM 326 (ji); gyey 1888, 2211, 2214 — gy W 87, 2215 = giey W 88 (jiej); gye 152 (jie, abhdngig von bylo s. LF. 9, 105; Geb. 111, 1, 478); LSg.M. onyem 133, 1410; onem W 108, N 410, BM 57; wnyem 195, 1915; ponyem 356, 1405; nanem BM 168; nanyem 889; przinem N 99; N. wnyem 315; wnym N 283 (I. v iem); F. wny 614, 2155 (v ni; «ny» N 356 d.i. ni); wnyey 2159; przynyey 2411 (niej). — ISg.M. gym 2252 (jim); nym 342, 488, 831, 924, 1416, 2221; N 146, § 60; nym B 256, BM 339; ným B 171 (nim); F. -hü, -ni in podnu N 93 = podny 1249; przyed- ny 795; fny 101, 785, 1149. — ADu.M. gie BM 49 (jé);G. gegi<u> B 128; D. gima BM 5, 51, 58, 155 (jima); I. znyma BM 52 (s nima); mezy nyma 1577. — APl.M. gie B 143; ge N 187, 243, W 19, BM 100; gye 484, 1014, 1442, 1510, 1917, 2378, M 72 (j&); ye 1880 (je); zanye 391, M 31; nanye BM 134; nanye 390, 1419, 1441 (naně); F. gye 768; GPL.M.-F.-N. gích B 124, B M 65, 135; gich B 244, 334; gych 1100, 12238, 1875, N 142 (s. LF. 21, 472), M 70 (bezieht sich auf plazi 66, nicht auf on liud nach Korinek 11); unych 1998; otnych BM 136; znych BM 223; znych 691, 841, 950. Mit possessiver Bedeutg.: gich 645, N 51, 128; gych 209, § 7 (gye gich 18 I. i jich vgl. gye 238 = 1; jejich, wie H, Vyb. lesen, kommt erst in der 2. Hálfte 14. Jh. auf; s. Geb. III, 1, 481); DPI.M. gím N 237, 188; gym 465, 666, 1131, S 64; knym 189, 1798, N 211 (k nim); /Pl.M. mezy nymy 360; Ífnymy 2121; N. gymy 1162; LPI. M.-F.-N.wnych 618,692, 1163, 1617; onych 1616; ponych 145, 1362; nanych 1508. onady Adv. ,dorthin, dort“: 523, 706, 1646, 2162 = W 56 (zde i onady, zde onady ,,hier und dort”; 1024 lies Metri causa zdej onady = Pilatus b 14 s. CCM. 1896, S. 465). onde Ady. , dort“: B 58 (zde i onde „hier und dort’) s. ande. onen Pron. ,jener (Gegensatz zu sen): onen 1398, 2178, N 208; B 45; on 1390, 1748, B 28, BM 34, M 67, S 49; ASg.M. on B 105; NSg.N. ono 1657; A. BM 182; NSg.F. ona N 171, M 75; GSg.M. onoho 1630, N 121, B 25; N. onoho B 187; DSg.M. onomu 1759, 1761; GSg.F. one 137, 1729; L. one N 189; oney M $8 (onéj: LSg.M. onom 2185, BM 164, M 88; NDu.M. ona 1571, B M 208; G. onu B 127; A Du. F. onye 1920 = N 215; NPIL. M. ony BM 140; A. ony 2243; DPI. onyem N 264. — LSg.M. 'nom 1394; ASg.F. "nu 1476, B 166;
Glossar. 99 Aor. omraczí B 2680. — omráčiti sě ,,Sich verdunkeln, dunkel werden‘: 3. Sg. Prs. omraczy {ye 2416; Aor. 590. on Pronomen der 3. Person „„er“: NSg.M. on 301, 752, 902, W 54, S 49; GSg. M. geho BM 194 (1. Metri causa jho, egl. Vjb. z ho); nach Prüpositionen neho B 114; nyeho 327, 1096, 1608, 1632; gho BM 213; ho 1430, W 99; mit possessiver Bedeu- tung: geho 6, 331, 514, N 24, B 108; yeho 1389; gyeho 2387; gho N 87; ho 358, B 109; ASg. geho 326, 2443; nyeho 409, 440, 2093 = neho W 29; gho N 239, B 283, 8311, BM 9, 177, 308; ho 707, 1587, BM 167, M 96, Š 22; -ň , eum’ nach Pri- positionen: nan 848, 1622, 1647, 1700, N 372, BM 160, 169, B 107; naden 950 (naden); prfieden BM 15, 152 (préden); pron 28, 2363, BM 316 (pron); ASg.N. -he in pronye 628; F. gyu 1893 = iu N 166; yu 2197; gyu 2372; iu B 169; yu BM 40 (ju); gy 98, 604, 608; -nu und -ni im wnu N 265, BM 131; prony M 52; GSg.F. gie BM 254, 446; gye 24, M 108 (wo etwa nehoda vorherging nach Prusik 74). Mit possessiver Bedeutung gegye 2203 = W 76, M 32; gyegye 1877 (Geb. 111, 1, 475); DSg.M. gemu 88, 259, 915, N 240, 263, B 38, 251; gyemu 1661, 2117; nemu BM 37, 38, S 21; nyemu 1626; gmu 459, 509, 711, N 148, B 28, 112, BM 178, 249, M 35, S 52; mu 91, 304, 958, N 26, 98, B 50, M 84 (gemu 735, 779 l. Metri causa jmu); F. gy 1887; gif BM 326 (ji); gyey 1888, 2211, 2214 — gy W 87, 2215 = giey W 88 (jiej); gye 152 (jie, abhdngig von bylo s. LF. 9, 105; Geb. 111, 1, 478); LSg.M. onyem 133, 1410; onem W 108, N 410, BM 57; wnyem 195, 1915; ponyem 356, 1405; nanem BM 168; nanyem 889; przinem N 99; N. wnyem 315; wnym N 283 (I. v iem); F. wny 614, 2155 (v ni; «ny» N 356 d.i. ni); wnyey 2159; przynyey 2411 (niej). — ISg.M. gym 2252 (jim); nym 342, 488, 831, 924, 1416, 2221; N 146, § 60; nym B 256, BM 339; ným B 171 (nim); F. -hü, -ni in podnu N 93 = podny 1249; przyed- ny 795; fny 101, 785, 1149. — ADu.M. gie BM 49 (jé);G. gegi<u> B 128; D. gima BM 5, 51, 58, 155 (jima); I. znyma BM 52 (s nima); mezy nyma 1577. — APl.M. gie B 143; ge N 187, 243, W 19, BM 100; gye 484, 1014, 1442, 1510, 1917, 2378, M 72 (j&); ye 1880 (je); zanye 391, M 31; nanye BM 134; nanye 390, 1419, 1441 (naně); F. gye 768; GPL.M.-F.-N. gích B 124, B M 65, 135; gich B 244, 334; gych 1100, 12238, 1875, N 142 (s. LF. 21, 472), M 70 (bezieht sich auf plazi 66, nicht auf on liud nach Korinek 11); unych 1998; otnych BM 136; znych BM 223; znych 691, 841, 950. Mit possessiver Bedeutg.: gich 645, N 51, 128; gych 209, § 7 (gye gich 18 I. i jich vgl. gye 238 = 1; jejich, wie H, Vyb. lesen, kommt erst in der 2. Hálfte 14. Jh. auf; s. Geb. III, 1, 481); DPI.M. gím N 237, 188; gym 465, 666, 1131, S 64; knym 189, 1798, N 211 (k nim); /Pl.M. mezy nymy 360; Ífnymy 2121; N. gymy 1162; LPI. M.-F.-N.wnych 618,692, 1163, 1617; onych 1616; ponych 145, 1362; nanych 1508. onady Adv. ,dorthin, dort“: 523, 706, 1646, 2162 = W 56 (zde i onady, zde onady ,,hier und dort”; 1024 lies Metri causa zdej onady = Pilatus b 14 s. CCM. 1896, S. 465). onde Ady. , dort“: B 58 (zde i onde „hier und dort’) s. ande. onen Pron. ,jener (Gegensatz zu sen): onen 1398, 2178, N 208; B 45; on 1390, 1748, B 28, BM 34, M 67, S 49; ASg.M. on B 105; NSg.N. ono 1657; A. BM 182; NSg.F. ona N 171, M 75; GSg.M. onoho 1630, N 121, B 25; N. onoho B 187; DSg.M. onomu 1759, 1761; GSg.F. one 137, 1729; L. one N 189; oney M $8 (onéj: LSg.M. onom 2185, BM 164, M 88; NDu.M. ona 1571, B M 208; G. onu B 127; A Du. F. onye 1920 = N 215; NPIL. M. ony BM 140; A. ony 2243; DPI. onyem N 264. — LSg.M. 'nom 1394; ASg.F. "nu 1476, B 166;
Strana 100
100 API.M. 'ny 1504; LSg.F. 'ny 2289 (ny); LPl. M. "nyech BM 98 (hinter na, pro s. Geb. I, 249; III, 1, 454 und an). onudy Ade. ,dort'': 494. opâtiti pftiv. ,,vorwerfen, anrechnen““ (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prs. by neopaczyl 437 (l. by nópaćil; s. Kott 2, 377; opáéiti — imputare s. LF. 20, 296). opasti pftiv. ‚verfallen‘: 3. PI. Plusquampf. opadly byechu 2256 (béchu). opčt Adv. „zurück, wider”: opiet BM 255; opyet 537, 1956, 2210 = W 83, Š 63; opet W 22. opilstvo N ,,Trunkenheit, Vóllerei' : ISg. opilftwem B 267. oplaniti pftie. ,,entblóflen, berauben'* (eines Dinges — čeho; | egl. oplaniti Ruk. Hrad. 84a, 13; Safarik, SSp. 3): Prt. Pass. gffa oplanen S 35. — oplaniti sé in: 3. Sg. Prs. oplany ffye 245. Die Bedeutung des Verbs wie der Sinn des ganzen Ver- gleiches ist nicht klar; nach Jung- mann 2, 953 oplaniti = osekati; nach Výbor 1, 1240 = zplanéti „verwuldern““, s. Pich, Výroční správa vyššího gymnasta v Táboře 1906/7, S. 11-3; LF. 35, 76f. oplatiti sé pftiv. ,,abzahlen, vergelten““ (jdm.—komu): 3. Sg. Aor. oplaty {ve 1556 und 1661 (hier ist Subjekt Nikanor 1659). oplüti pftiv. ,umflieBen" (etw. — co): 3. Sg. Prs. oplowe 1147; opplowe 611 (l. oplove). oprava F „Obhut, Pflege, Verwaltung, Macht'': ASg. oprawu 93; L. porawye 1000 (l. mů Výb., Prus. opravě. H, H-P. lesen popravě). opráveč M „Verwalter, Schirmvogt, Beschützer‘‘: oprawcze 1974 (-e; Gu. 3, 261 praefectus); oprawczıe N 224 (danach ist 1931 zu ver- bessern). oprâvéti impftiv. ,lenken, leiten, kommandieren" (etw. — co): 3. Sg. Prs. oprawye 563 (opravie s. Jung- mann 2, 962; LF. 12, 272; ten, jenz koráb o- „der Steuermanní“); Impf. oprawyefye 563 (oprâviese). opraviti sé pftie. „sich wieder er- holen, wieder zu Kräften kommen'': Glossar. 1. Pl. Prs. neoprawyme ffye 1329; 3. Sg. Prf. oprawylo fye geft 2086 = W 22. — Prt. Prs., NSg.M. opra- wye fye 1588 (opravé sé); ,sich in einer Sache rechtfertigen" (éeho): I. Sg. Prs. oprawiu zie BM 333 (= r. oprávit'sja). opravitel M ,,Herrscher‘“: oprawytel 37. opustiti pftiv. ,,0de machen, ver- wüsten‘“ (co): 3. Sg. Plusquampf. opuftyl byl 642; — byefye 2237 (bieše). of M , Hof": ASg. orz 1399; G. orzye 1474; L. orzy 1543, 1575 (-1). orati impftie. ,,pflügen'*: 3. Sg. Prf. oral 2241; Prt. Prs., NSg. M. orzye 2253 (org). orel M Adler: 13. orlicé F. zum Vor.: = orlycze 1247 (-e). oruzie N , Waffen“: ASg. oruzye 398; G. 1672. os F „Achse‘: NPl. offy 1847 (osi; s. Geb. III, 1, 397). osaditi pftie. ,,besetzen'* (etw. — co): Prt. Prf., NSg. M. ozadyw N 250. — offady 1442 l. osadé Prt. Prs., N Sg. M. „umringen (= Gu. 2, 416 circumagere; jdn. — Akk.); nach LF. 19, 88 l. osazi 1. Sg. Prs. osedlänie N ,Satteln‘““: ISg. offedla- nym 850 (-im). osénie N ‚Saat, Saatfeld“: NPI. offenye 371, 616 (osenie). osidlo N „Schlinge, Fallstrick": N.-ASg. ofidlo 96; ozidlo N 267, 269. oslabiti pftiv. ,,abschwächen‘“ (etw. — eo): 8. Sg. Kond. Prs. by ne- oflabyl 1703 (l. nóslabil). — o. mysl „den Mut sinken lassen‘: 3. Sg. Aor. oflaby 535. osladiti pftie. ,,etw. eersüflen" (co): 2. Sg. Prs. ofladys 1945. osm Zahlw. „acht”: ozzm N 47 = ofmy 1216, was nach N zu ver- bessern ist (2silb. s. LF. 16, 116; Geb. 111, 1, 351). ostatek M „Rest, DSg. oftatku 1780. ostati pftiv. „bleiben, verbleiben, zu- rückbleiben, übrig bleiben": oztaty N 241, BM 47; 3. Sg. Aor. ofta 500, 1713, 2075; 3. Sg. Plusquampf. orliczie N 91 Überbleibsel“ :
100 API.M. 'ny 1504; LSg.F. 'ny 2289 (ny); LPl. M. "nyech BM 98 (hinter na, pro s. Geb. I, 249; III, 1, 454 und an). onudy Ade. ,dort'': 494. opâtiti pftiv. ,,vorwerfen, anrechnen““ (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prs. by neopaczyl 437 (l. by nópaćil; s. Kott 2, 377; opáéiti — imputare s. LF. 20, 296). opasti pftiv. ‚verfallen‘: 3. PI. Plusquampf. opadly byechu 2256 (béchu). opčt Adv. „zurück, wider”: opiet BM 255; opyet 537, 1956, 2210 = W 83, Š 63; opet W 22. opilstvo N ,,Trunkenheit, Vóllerei' : ISg. opilftwem B 267. oplaniti pftie. ,,entblóflen, berauben'* (eines Dinges — čeho; | egl. oplaniti Ruk. Hrad. 84a, 13; Safarik, SSp. 3): Prt. Pass. gffa oplanen S 35. — oplaniti sé in: 3. Sg. Prs. oplany ffye 245. Die Bedeutung des Verbs wie der Sinn des ganzen Ver- gleiches ist nicht klar; nach Jung- mann 2, 953 oplaniti = osekati; nach Výbor 1, 1240 = zplanéti „verwuldern““, s. Pich, Výroční správa vyššího gymnasta v Táboře 1906/7, S. 11-3; LF. 35, 76f. oplatiti sé pftiv. ,,abzahlen, vergelten““ (jdm.—komu): 3. Sg. Aor. oplaty {ve 1556 und 1661 (hier ist Subjekt Nikanor 1659). oplüti pftiv. ,umflieBen" (etw. — co): 3. Sg. Prs. oplowe 1147; opplowe 611 (l. oplove). oprava F „Obhut, Pflege, Verwaltung, Macht'': ASg. oprawu 93; L. porawye 1000 (l. mů Výb., Prus. opravě. H, H-P. lesen popravě). opráveč M „Verwalter, Schirmvogt, Beschützer‘‘: oprawcze 1974 (-e; Gu. 3, 261 praefectus); oprawczıe N 224 (danach ist 1931 zu ver- bessern). oprâvéti impftiv. ,lenken, leiten, kommandieren" (etw. — co): 3. Sg. Prs. oprawye 563 (opravie s. Jung- mann 2, 962; LF. 12, 272; ten, jenz koráb o- „der Steuermanní“); Impf. oprawyefye 563 (oprâviese). opraviti sé pftie. „sich wieder er- holen, wieder zu Kräften kommen'': Glossar. 1. Pl. Prs. neoprawyme ffye 1329; 3. Sg. Prf. oprawylo fye geft 2086 = W 22. — Prt. Prs., NSg.M. opra- wye fye 1588 (opravé sé); ,sich in einer Sache rechtfertigen" (éeho): I. Sg. Prs. oprawiu zie BM 333 (= r. oprávit'sja). opravitel M ,,Herrscher‘“: oprawytel 37. opustiti pftiv. ,,0de machen, ver- wüsten‘“ (co): 3. Sg. Plusquampf. opuftyl byl 642; — byefye 2237 (bieše). of M , Hof": ASg. orz 1399; G. orzye 1474; L. orzy 1543, 1575 (-1). orati impftie. ,,pflügen'*: 3. Sg. Prf. oral 2241; Prt. Prs., NSg. M. orzye 2253 (org). orel M Adler: 13. orlicé F. zum Vor.: = orlycze 1247 (-e). oruzie N , Waffen“: ASg. oruzye 398; G. 1672. os F „Achse‘: NPl. offy 1847 (osi; s. Geb. III, 1, 397). osaditi pftie. ,,besetzen'* (etw. — co): Prt. Prf., NSg. M. ozadyw N 250. — offady 1442 l. osadé Prt. Prs., N Sg. M. „umringen (= Gu. 2, 416 circumagere; jdn. — Akk.); nach LF. 19, 88 l. osazi 1. Sg. Prs. osedlänie N ,Satteln‘““: ISg. offedla- nym 850 (-im). osénie N ‚Saat, Saatfeld“: NPI. offenye 371, 616 (osenie). osidlo N „Schlinge, Fallstrick": N.-ASg. ofidlo 96; ozidlo N 267, 269. oslabiti pftiv. ,,abschwächen‘“ (etw. — eo): 8. Sg. Kond. Prs. by ne- oflabyl 1703 (l. nóslabil). — o. mysl „den Mut sinken lassen‘: 3. Sg. Aor. oflaby 535. osladiti pftie. ,,etw. eersüflen" (co): 2. Sg. Prs. ofladys 1945. osm Zahlw. „acht”: ozzm N 47 = ofmy 1216, was nach N zu ver- bessern ist (2silb. s. LF. 16, 116; Geb. 111, 1, 351). ostatek M „Rest, DSg. oftatku 1780. ostati pftiv. „bleiben, verbleiben, zu- rückbleiben, übrig bleiben": oztaty N 241, BM 47; 3. Sg. Aor. ofta 500, 1713, 2075; 3. Sg. Plusquampf. orliczie N 91 Überbleibsel“ :
Strana 101
Glossar. byefye oftalo 1774; 3. Du. Konj. Prs. bý oftala BM 10. ostâti pftiv. ,,Stand halten, siegen‘‘ (über jdn. — komu): oftaty 2011 (LF. 12, 282). ostávéti — impftie. — ,,zurücklassen" : 3. Pl. Prf. neoftawyly 1273 im Reim auf pojéli 2274 (1. nôstävéli mit H, Vÿyb., Arch. 10, 589f.). ostaviti pftiv. „lassen, hinterlassen, zurücklassen, übrig lassen‘ (etw. — co; jdn. — Akk.): oftawyty 92; 3. Sg. Prs. oftawy M 115 (sobě též po mně „es wird ihm ebenso wie mir ergehen‘); Prt. Prs., NSg.M. oztawıe N 243; 3. Sg. Prf. Pass. hoftawen $17. osten M | Stachel“: DSg. oftnowy 432. ostrieei pftiv. ,,behüten, beschiitzen (jdn. — koho): oftrzyeczy 2111. — ostrieci sé ,,sich hüten, sich be- wahren, sich in Acht nehmen‘: 2. Sg. Prs. oftrzyezes ífye 289 (ostřěžeš sé; vor etw. — v Cem); 3. Sg. Aor. oftrzyezye {ye 2104 (ostréze sé). ostroha F , Sporn“: ASg. oftrohu 1763; I. ostrohu B 177 (-à). ostrý Adj. „scharf“: ISg.F. ffuoftru 1700 (s uostrů s. Geb. I, 234). — Ade. ostré „spitzig“: oftrzye 309. ostûpati impftiv. „herumgehen” (um jdn. — o kom): 3. Sg. Aor. oftupa 1616. ostüpiti pftiv. ,herumireten. um- zingeln*: 3. Sg. Aor. oftupy 470. ostydniti pftiv. ,,zum Ekel werden" : 3. Sg. Kond. Prs. by oftydlo 978 (-t* „dir vgl. Kath.-Leg. 3233). osud M ‚Schicksal, Verhängnis‘: ozzud BM 139; G. ozzuda BM 118 (vgl. Gu. 6, 516 fati decreta secutus); 1. ofudem $ 15. osvěta F Erleuchtung, Licht, Ruhm'' : ofwyeta 68, 1925 = ozwieta M 220; L. ofwyetye 152 (LF. 9,105). osvietiti pftie. ,,beleuchten' (etw. — co): 3. Sg. Aor. ofwyety 2191. — osvietiti sé ,,anfangen zu leuchten, tagen": 3. Sg. Aor. ofwiety fie M 76. osvoboditi pftiv. befreien" (etw. — co): Pri. Prs., NSg. M. ofwobodye M 60 (osvobodé). 101 osypati impfliv. ,,umringen“ (jdn. — koho): ol y paty 324; 3. Pl. Aor. offypachu 326 (vgl. ,,stipat'* Gu. 1, 212; ofu Dal.C. 88b, 10f. = ,,vmb- gab", Deutsche Übers. Kap. 45, 35. Falsch Arch. 10, 659). oskludniti pius „abmagern, ver- hungern“: 3. Pl. Kond. Prs. by offcludli B 278 (by oskludl s. Výbor I, 1241; Geb. I, 366f.). ot, od Pràp. c. Gen. ,,eon'': 1. be- zeichnet das, wovon eine Trennung stattfindet: ot 544, 604, 729, 1610, 2032, B 25, BM 110, 147, 306; ote BM 27; „leer von‘: ote 2154; 2. das Entferntsein von einem Ort: ot 577; 3. die Person, von der man etwas empfängt, erwartet, erfährt: ot 75, 120, B 114; od N 272; <o>de N 427; 4. den Ort, wo etwas beginnt „von, von — her, von — an“: ot 600, 608, 682, 1337, 1664; od I60, B 251; 5. den Ausgangspunkt in der Zeit: ot 2388, 2391; od M 430; ote 1767; 6. die Herkunft: ot B 118; 7. das, woraus etwas besteht ot 1030; 8. „von, durch, wegen, vor‘, den Urheber oder die Ursache eines Zu- standes: ot 136, B 204, BM 66, 136; od BM 289; ot 1383, 2159, 2177 = W 71, B 92. — Beim Passiv: 1755, BM 260 (auch wohl od B 152, scil. zabit); 9. Zweck bezeichnend: ot 472 (s. Gebauer, Příruční mluvn.?, S. 364). otčík M Demin. z. otec: NSg. otezyk 721, 861; G. otczyka 124; NPI. otezyezy 1299 (otéici). otdáliti pftiv. ,,aufschieben, zügern“ (mit etw. — éeho): 3. Sg. Prs. odaly M 117 (Gu. 7, 287 distulerit). — oddâliti sé ,,sich entfernen‘“: 3. Sg. Prs. oddali ffye 62. otec M ,,Vater'' : G. otcze 1633; G.- A. otcze 174 (otce); /. otczem B 163 (Instr. der Beziehung). otehnûti pftiv. „„umbiegen” (etw. — Geho): Prt. Prs., NSg.M. otehna 1618 (Jungm. 11, 834). otěž F , Ziigel“: A PL. odtyezy Ś 37 (l. otóżi; Gu. 9, 331 laxis festinat habenis; egl. odtien LF. 20, 293). otjieti pftiv. „wegnehmen, berauben'* (jdm. etw. — komu co oder Geho): otgyety 2116; 3. Sg. Prs. oteyme
Glossar. byefye oftalo 1774; 3. Du. Konj. Prs. bý oftala BM 10. ostâti pftiv. ,,Stand halten, siegen‘‘ (über jdn. — komu): oftaty 2011 (LF. 12, 282). ostávéti — impftie. — ,,zurücklassen" : 3. Pl. Prf. neoftawyly 1273 im Reim auf pojéli 2274 (1. nôstävéli mit H, Vÿyb., Arch. 10, 589f.). ostaviti pftiv. „lassen, hinterlassen, zurücklassen, übrig lassen‘ (etw. — co; jdn. — Akk.): oftawyty 92; 3. Sg. Prs. oftawy M 115 (sobě též po mně „es wird ihm ebenso wie mir ergehen‘); Prt. Prs., NSg.M. oztawıe N 243; 3. Sg. Prf. Pass. hoftawen $17. osten M | Stachel“: DSg. oftnowy 432. ostrieei pftiv. ,,behüten, beschiitzen (jdn. — koho): oftrzyeczy 2111. — ostrieci sé ,,sich hüten, sich be- wahren, sich in Acht nehmen‘: 2. Sg. Prs. oftrzyezes ífye 289 (ostřěžeš sé; vor etw. — v Cem); 3. Sg. Aor. oftrzyezye {ye 2104 (ostréze sé). ostroha F , Sporn“: ASg. oftrohu 1763; I. ostrohu B 177 (-à). ostrý Adj. „scharf“: ISg.F. ffuoftru 1700 (s uostrů s. Geb. I, 234). — Ade. ostré „spitzig“: oftrzye 309. ostûpati impftiv. „herumgehen” (um jdn. — o kom): 3. Sg. Aor. oftupa 1616. ostüpiti pftiv. ,herumireten. um- zingeln*: 3. Sg. Aor. oftupy 470. ostydniti pftiv. ,,zum Ekel werden" : 3. Sg. Kond. Prs. by oftydlo 978 (-t* „dir vgl. Kath.-Leg. 3233). osud M ‚Schicksal, Verhängnis‘: ozzud BM 139; G. ozzuda BM 118 (vgl. Gu. 6, 516 fati decreta secutus); 1. ofudem $ 15. osvěta F Erleuchtung, Licht, Ruhm'' : ofwyeta 68, 1925 = ozwieta M 220; L. ofwyetye 152 (LF. 9,105). osvietiti pftie. ,,beleuchten' (etw. — co): 3. Sg. Aor. ofwyety 2191. — osvietiti sé ,,anfangen zu leuchten, tagen": 3. Sg. Aor. ofwiety fie M 76. osvoboditi pftiv. befreien" (etw. — co): Pri. Prs., NSg. M. ofwobodye M 60 (osvobodé). 101 osypati impfliv. ,,umringen“ (jdn. — koho): ol y paty 324; 3. Pl. Aor. offypachu 326 (vgl. ,,stipat'* Gu. 1, 212; ofu Dal.C. 88b, 10f. = ,,vmb- gab", Deutsche Übers. Kap. 45, 35. Falsch Arch. 10, 659). oskludniti pius „abmagern, ver- hungern“: 3. Pl. Kond. Prs. by offcludli B 278 (by oskludl s. Výbor I, 1241; Geb. I, 366f.). ot, od Pràp. c. Gen. ,,eon'': 1. be- zeichnet das, wovon eine Trennung stattfindet: ot 544, 604, 729, 1610, 2032, B 25, BM 110, 147, 306; ote BM 27; „leer von‘: ote 2154; 2. das Entferntsein von einem Ort: ot 577; 3. die Person, von der man etwas empfängt, erwartet, erfährt: ot 75, 120, B 114; od N 272; <o>de N 427; 4. den Ort, wo etwas beginnt „von, von — her, von — an“: ot 600, 608, 682, 1337, 1664; od I60, B 251; 5. den Ausgangspunkt in der Zeit: ot 2388, 2391; od M 430; ote 1767; 6. die Herkunft: ot B 118; 7. das, woraus etwas besteht ot 1030; 8. „von, durch, wegen, vor‘, den Urheber oder die Ursache eines Zu- standes: ot 136, B 204, BM 66, 136; od BM 289; ot 1383, 2159, 2177 = W 71, B 92. — Beim Passiv: 1755, BM 260 (auch wohl od B 152, scil. zabit); 9. Zweck bezeichnend: ot 472 (s. Gebauer, Příruční mluvn.?, S. 364). otčík M Demin. z. otec: NSg. otezyk 721, 861; G. otczyka 124; NPI. otezyezy 1299 (otéici). otdáliti pftiv. ,,aufschieben, zügern“ (mit etw. — éeho): 3. Sg. Prs. odaly M 117 (Gu. 7, 287 distulerit). — oddâliti sé ,,sich entfernen‘“: 3. Sg. Prs. oddali ffye 62. otec M ,,Vater'' : G. otcze 1633; G.- A. otcze 174 (otce); /. otczem B 163 (Instr. der Beziehung). otehnûti pftiv. „„umbiegen” (etw. — Geho): Prt. Prs., NSg.M. otehna 1618 (Jungm. 11, 834). otěž F , Ziigel“: A PL. odtyezy Ś 37 (l. otóżi; Gu. 9, 331 laxis festinat habenis; egl. odtien LF. 20, 293). otjieti pftiv. „wegnehmen, berauben'* (jdm. etw. — komu co oder Geho): otgyety 2116; 3. Sg. Prs. oteyme
Strana 102
102 2413 (otejme); I. Sg. Prf. zem otýal BM 306 (jsem otjal); 3. Sg. Prf. Pass. bylo otyato BM 326. — Prt. Prf. Pass., N Sg. M. otyathy B M 300. otjímati impf. ,,wegnehmen'' (jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Prs. ne- otgyma 1447 (l. nótjimá). otjiti pftiv. ,,vergehen: 3. Sg. Aor. otgide BM 205 (otjide). otkudž Ad». ,,woher, eon wo'' : otkudz M 81. otlożiti pftiv. ,,aufschieben" (etw. — co, bis zu — k éemu, do éeho): 3. Sg. Prs. otlofi BM 202; Aor. otlofi BM 175 (Gu. 6, 535 ,,distu- lit“); 3. Sg. Prf. Pass. otlofen BM 258. othad£e Ad». ,,woher'' : otnadze 602; odnadz N 6 (odnadz); otnyadfto 1730 (otnadzto). otpierati s6 impftiv. ‚sich wider- setzen‘‘ (komu): otpyeratyfye 867. otplacovati impftiv. ,abzahlen, ver- gelten" (jdm. — komu): 2. Sg. Imper. otplaczyz 271 (l. mit Geb. I, 384 otplacij-ž, vgl. III, 2, 400f, bes. bogyz, bogizz aus Lit. und Ol. und oblozyg 287. — Nach Krok 6, 342 1. otplácejž: otplácšti. Falsch nach Arch. 12, 208 aus otplatiž mit c aus t). otplata F „Vergeltung“: ASg. otpla- tu 502. otplátka F Dem. z. Vor.: ,,Beloh- nung“: 273. otplatiti pftio. ,,abzahlen, vergelten““ (etw. — co): 2. Sg. Prs. otplatys 1948. — 3. Sg. Prs. Pass. otplaty fye 504. otpo&inüti pftie. „ruhen, ausruhen, rasten; jdm. Rast geben" (komu): 3. Sg. Prs. odpchzine M 377 (1. odpocine); 3. Sg. Aor. otpoczynu 2141; nodpochzinu N 319 (nódpoci- nu), Pri. Prs., NPI.M. odpochzi- nucze N 321. otpov&döti pftiv. „absagen, die Freundschaft kündigen, Fehde, Krieg ansagen" (jdm. — komu): 3. Sg. Aor. otpowyedye 2100 = otpowie- dye W 36; 3. Pl. Kond. Prs. aby otpowyedyely 443; otpowyedely 196% Prt. Prf., NSg. M. odpouiedyew otpustiti pftiv. ,,vergeben, nachlassen, Glossar. erlassen" (jdm. — komu): 3. Sg. Prf. otpuftyl 641, 2238. otpuBténie N , Abschied": ASg. ot- puftyenye 932. otrap M „Qual; Betäubung‘: GSg. otrapa 1585. ottrhnüti pftie. ,,wegreissen'* (etw. — co): 3. Sg. Plusquampf. byes ne- otrhl 1690 (I. nóttrhl 3sib.). otrûtiti sé p/tiv. ,abprallen“ (an jdm., etw. — komu, čemu): 3. Sg. Aor. otruty fye 1654, 1658; otrutý zíe B 108 (vgl. Krok 1, 259; 1654 = respuit Gu. 3, 83). otskoéiti pftie. ,,wegspringen'' : 3. Sg. Prs. otíkoezy 1627. otstüpiti pftie. ,,wegtreten, sich ent- fernen; verlassen, abfallen" (von jdm. — koho): 1. Du. Prs. nodftu- píuíe BM 44 (nódstüpivé); 3. PI. otstupie 45; 3. Sg. Aor. otftupy 1430 (s. Arch. 11, 5 zum Vers); Prt. Prs., NPI.M. odftupiecze BM 48 und in Verbindung mit 3. Pl. Kond. by byli odftupiecze B 236. ottad Ade. „von da, von hier: 439, 623, 765; odtad N 12; ottat 560 (l. ottad). — ottud 1199. ottáhnüti pftie. ,,zógern" in otyeze 699 (im 7silbigen Vers); im Heim auf biese 700. — LF. 12, 272f. liest ottéze 3. Sg. Aor., wobei der Reim isoliert bleibt; daher Arch. 10, 591 ottéziese, was formell unmóg- lich ist. Möglich ist neottiehniese (s. Geb. III, 2, 255; dabei sind aber syntaktische Schwierigkeiten s. Arch. 25, 343ff.). Unklar. ottusiti pftie. ,,trôsten“ (jdn. komu): 3. Sg. Prs. ottuffy 1910 odtuffi N 199; Aor. ottuffy 1990 odtuffi N 275; Prt. Prs., NSg.M. ottufye 1902. otvésiti pftie. ,,herabhängen lassen“ (etw. — co): 3. Sg. Prs. otwyet 1413. otvinüti sé pfo». „Sich trennen‘ (von idm. — koho): I. Sg. Prs. otwinu zie BM 135. otvlačiti sč impftiv. | aufgeschoben werden‘: 3. Sg. Prs. otwlachzi zie BM 196. otvofiti pftiv. „óffnen”: Prt. Prf. Pass., N PLN . otworfena B 140 (-a). otvrátiti sč pítiv. „sich abwenden,
102 2413 (otejme); I. Sg. Prf. zem otýal BM 306 (jsem otjal); 3. Sg. Prf. Pass. bylo otyato BM 326. — Prt. Prf. Pass., N Sg. M. otyathy B M 300. otjímati impf. ,,wegnehmen'' (jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Prs. ne- otgyma 1447 (l. nótjimá). otjiti pftiv. ,,vergehen: 3. Sg. Aor. otgide BM 205 (otjide). otkudž Ad». ,,woher, eon wo'' : otkudz M 81. otlożiti pftiv. ,,aufschieben" (etw. — co, bis zu — k éemu, do éeho): 3. Sg. Prs. otlofi BM 202; Aor. otlofi BM 175 (Gu. 6, 535 ,,distu- lit“); 3. Sg. Prf. Pass. otlofen BM 258. othad£e Ad». ,,woher'' : otnadze 602; odnadz N 6 (odnadz); otnyadfto 1730 (otnadzto). otpierati s6 impftiv. ‚sich wider- setzen‘‘ (komu): otpyeratyfye 867. otplacovati impftiv. ,abzahlen, ver- gelten" (jdm. — komu): 2. Sg. Imper. otplaczyz 271 (l. mit Geb. I, 384 otplacij-ž, vgl. III, 2, 400f, bes. bogyz, bogizz aus Lit. und Ol. und oblozyg 287. — Nach Krok 6, 342 1. otplácejž: otplácšti. Falsch nach Arch. 12, 208 aus otplatiž mit c aus t). otplata F „Vergeltung“: ASg. otpla- tu 502. otplátka F Dem. z. Vor.: ,,Beloh- nung“: 273. otplatiti pftio. ,,abzahlen, vergelten““ (etw. — co): 2. Sg. Prs. otplatys 1948. — 3. Sg. Prs. Pass. otplaty fye 504. otpo&inüti pftie. „ruhen, ausruhen, rasten; jdm. Rast geben" (komu): 3. Sg. Prs. odpchzine M 377 (1. odpocine); 3. Sg. Aor. otpoczynu 2141; nodpochzinu N 319 (nódpoci- nu), Pri. Prs., NPI.M. odpochzi- nucze N 321. otpov&döti pftiv. „absagen, die Freundschaft kündigen, Fehde, Krieg ansagen" (jdm. — komu): 3. Sg. Aor. otpowyedye 2100 = otpowie- dye W 36; 3. Pl. Kond. Prs. aby otpowyedyely 443; otpowyedely 196% Prt. Prf., NSg. M. odpouiedyew otpustiti pftiv. ,,vergeben, nachlassen, Glossar. erlassen" (jdm. — komu): 3. Sg. Prf. otpuftyl 641, 2238. otpuBténie N , Abschied": ASg. ot- puftyenye 932. otrap M „Qual; Betäubung‘: GSg. otrapa 1585. ottrhnüti pftie. ,,wegreissen'* (etw. — co): 3. Sg. Plusquampf. byes ne- otrhl 1690 (I. nóttrhl 3sib.). otrûtiti sé p/tiv. ,abprallen“ (an jdm., etw. — komu, čemu): 3. Sg. Aor. otruty fye 1654, 1658; otrutý zíe B 108 (vgl. Krok 1, 259; 1654 = respuit Gu. 3, 83). otskoéiti pftie. ,,wegspringen'' : 3. Sg. Prs. otíkoezy 1627. otstüpiti pftie. ,,wegtreten, sich ent- fernen; verlassen, abfallen" (von jdm. — koho): 1. Du. Prs. nodftu- píuíe BM 44 (nódstüpivé); 3. PI. otstupie 45; 3. Sg. Aor. otftupy 1430 (s. Arch. 11, 5 zum Vers); Prt. Prs., NPI.M. odftupiecze BM 48 und in Verbindung mit 3. Pl. Kond. by byli odftupiecze B 236. ottad Ade. „von da, von hier: 439, 623, 765; odtad N 12; ottat 560 (l. ottad). — ottud 1199. ottáhnüti pftie. ,,zógern" in otyeze 699 (im 7silbigen Vers); im Heim auf biese 700. — LF. 12, 272f. liest ottéze 3. Sg. Aor., wobei der Reim isoliert bleibt; daher Arch. 10, 591 ottéziese, was formell unmóg- lich ist. Möglich ist neottiehniese (s. Geb. III, 2, 255; dabei sind aber syntaktische Schwierigkeiten s. Arch. 25, 343ff.). Unklar. ottusiti pftie. ,,trôsten“ (jdn. komu): 3. Sg. Prs. ottuffy 1910 odtuffi N 199; Aor. ottuffy 1990 odtuffi N 275; Prt. Prs., NSg.M. ottufye 1902. otvésiti pftie. ,,herabhängen lassen“ (etw. — co): 3. Sg. Prs. otwyet 1413. otvinüti sé pfo». „Sich trennen‘ (von idm. — koho): I. Sg. Prs. otwinu zie BM 135. otvlačiti sč impftiv. | aufgeschoben werden‘: 3. Sg. Prs. otwlachzi zie BM 196. otvofiti pftiv. „óffnen”: Prt. Prf. Pass., N PLN . otworfena B 140 (-a). otvrátiti sč pítiv. „sich abwenden,
Strana 103
Glossar. zurückfallen‘‘: 3. Sg. Aor. otwraty fye § 63 (= Gu. 9, 359 ruit ab alto). ove8 F „Schaf”: API. owczye 1570 (Gu. 3, 30 in tauros); owcze 55 (ovce). ovéicé F Dem. z. Vor.: owczycze 1117; A Pl. 1113, 1115 (ovèice, vgl. Gu. 2, 59 balantes). ovoce N „Obsť“: owocze 976. ovšem Adv. „gänzlich, ganz und gar, in jeder Beziehung, durchaus, sehr'': owfyem 9, 375, 1675; owffyem 20, 782, 2037; owfem W 27, M 50; owffem 74, N 390, M 47, 64, B 27. ozraé F „Glanz, Pracht‘: LSg. ozrachzi B 279. ozraëstvo N = d. Vor.: ASg. orafztwo N 76 (l. ozraéstvo: fz ist in N ès) — ftraczftwo 1242 (l. mit Vyb. ozraćstvo; der Reim verlangt aber ozractvo). oziti pftie. ,,sich erholen": Prt. Prf., NSg. M. ozyw 2235 (= Gu. 3, 413 reparato robore). padnûti pftie. ,,niederfallen": Prt. Prs., NSg. M. padna BM 34. pak XKonj. ,aber; dann, alsdann'': 472, 550, 1257, N 94, 222; B 83, BM 62, $ 19. pak-li Konj. ,wofern aber, wenn aber“: pakli B 16, BM 139, 341; pakh V 484; pakly 249, 984, 1628, 2212, M 114, W 85. pakost F „Schaden, Unheil‘: pakoft 2091 — W 27; GSg. pakofty 1443 (bez p. „ohne Schaden zu nehmen‘‘). pakostny Adj. ,unheileoll, schäd- Lich; schwer'*: NSg.N. pakoftno 2018 (= úsilno N 300). paky Ade. ,dann, alsdann': 2286 (— pak; aksl. paky). pamét F , Gedachtnis; Sinn“: LSg. pamyety 766 (Jungm. 3, 20; Kott 7, 182). pan M ,,Herr": pan 1389, 2444; N Pl. hpany BM 235 (hpáni s. LF. 31, 105); pany 246, 1487 (pani); A. pany 1482; G. panow M 186, 492, B 183 (panów). paní F „Frau: A Pl. panye 1874(-ie). panost F ,,Trunkenheit“: LSg. pa- nofty 288 (Gu. 1, 167 si Baccho... vacas; Ulr. 1615 trunkenheit s. 103 Krok 2, 160; Prusik, Pram. 11 N, 37). panostvo NN. kollekt. ,,Edelleute, Knappen‘: panoftwo 1487 (aus panośstvo s. Geb. I, 512). panosé M ,,Knappe‘‘: panofye 1388, 2441; N Pl. 1879. panoska M ‚Diener, Knecht‘: N Pl. panofky 1679. pardus M ,,Panter*: API. parduzy B 192 (Gu. 5, 476 pardi). Paris männl. Eigenn.: parıs 719; parys 788. Parišóv Adj. poss. z. Vor.: GSg.M. pariffowa 778 (Parišova). pařiti impfti. „dampfen“: 3. Sg. Prs. parzy 2204 = W 77. pästi pftiv. ‚fallen, niederfallen‘‘: pafty Š 59; 3. Sg. Aor. pade 922. pastýř M „Hirť“: paftyrz 264, 1109; paftirz 1114. patdesát Zahlw. ,,fünfzig: paddezat N 142; G. pyetydezat 386 (p&tidcát). patfiti impftie. ,,schauen, blicken" (auf jdn. — na koho): 3. Sg. Imper. patrzy 1504 (patfi); 3. Sg. Kond. Prs. by patrzyl 890; Prt. Prs., NSg.M. patrzye 1544 (-8). Patron männl. Eigenn.: B 40, BM 72, 162; G.-A. Patrona BM 159 (zum Verständnis der Stelle ist 151 ausschlaggebend), 208 (Gu. 6, 490: Patron). patrovati impftiv. „pflegen, behüten‘‘ (jdn. — koho): Prt. Prs., NPL patruyucze N 67 (patrujüce). patset Zahlw. ,,fünfhundert" : patfet 1277 — patezet N 145 (s. Geb. III, 1, 358). páty Zahlw. ,,fünfter'' : GSg. M. pate- ho 1602 (pátého). Pauzoniáš mánnl. Eigenn.: Pauzo- nyas 99 (4silb., Gu. 1, 503 Erfurt. Hs. Pausonias — Uir. 2023 Pau- sonias). Pavel männl. Eigenn.: Pawel 318. pavéza F , Schild“: unbest. Kasus pawezy S 74 (Gu. 9, 391 ,,clypeum" s. Jungm. 3, 49). pavuza F ,Wiesbaum": ASg. pa- wuzu B 168. péci sé impfitiv. ,,sorgen‘“ (für jdn. — kÿm): 2. Sg. Prs. pecies ffye 1961 (peées sé); 3. Sg. pechze zie N 268 (peče).
Glossar. zurückfallen‘‘: 3. Sg. Aor. otwraty fye § 63 (= Gu. 9, 359 ruit ab alto). ove8 F „Schaf”: API. owczye 1570 (Gu. 3, 30 in tauros); owcze 55 (ovce). ovéicé F Dem. z. Vor.: owczycze 1117; A Pl. 1113, 1115 (ovèice, vgl. Gu. 2, 59 balantes). ovoce N „Obsť“: owocze 976. ovšem Adv. „gänzlich, ganz und gar, in jeder Beziehung, durchaus, sehr'': owfyem 9, 375, 1675; owffyem 20, 782, 2037; owfem W 27, M 50; owffem 74, N 390, M 47, 64, B 27. ozraé F „Glanz, Pracht‘: LSg. ozrachzi B 279. ozraëstvo N = d. Vor.: ASg. orafztwo N 76 (l. ozraéstvo: fz ist in N ès) — ftraczftwo 1242 (l. mit Vyb. ozraćstvo; der Reim verlangt aber ozractvo). oziti pftie. ,,sich erholen": Prt. Prf., NSg. M. ozyw 2235 (= Gu. 3, 413 reparato robore). padnûti pftie. ,,niederfallen": Prt. Prs., NSg. M. padna BM 34. pak XKonj. ,aber; dann, alsdann'': 472, 550, 1257, N 94, 222; B 83, BM 62, $ 19. pak-li Konj. ,wofern aber, wenn aber“: pakli B 16, BM 139, 341; pakh V 484; pakly 249, 984, 1628, 2212, M 114, W 85. pakost F „Schaden, Unheil‘: pakoft 2091 — W 27; GSg. pakofty 1443 (bez p. „ohne Schaden zu nehmen‘‘). pakostny Adj. ,unheileoll, schäd- Lich; schwer'*: NSg.N. pakoftno 2018 (= úsilno N 300). paky Ade. ,dann, alsdann': 2286 (— pak; aksl. paky). pamét F , Gedachtnis; Sinn“: LSg. pamyety 766 (Jungm. 3, 20; Kott 7, 182). pan M ,,Herr": pan 1389, 2444; N Pl. hpany BM 235 (hpáni s. LF. 31, 105); pany 246, 1487 (pani); A. pany 1482; G. panow M 186, 492, B 183 (panów). paní F „Frau: A Pl. panye 1874(-ie). panost F ,,Trunkenheit“: LSg. pa- nofty 288 (Gu. 1, 167 si Baccho... vacas; Ulr. 1615 trunkenheit s. 103 Krok 2, 160; Prusik, Pram. 11 N, 37). panostvo NN. kollekt. ,,Edelleute, Knappen‘: panoftwo 1487 (aus panośstvo s. Geb. I, 512). panosé M ,,Knappe‘‘: panofye 1388, 2441; N Pl. 1879. panoska M ‚Diener, Knecht‘: N Pl. panofky 1679. pardus M ,,Panter*: API. parduzy B 192 (Gu. 5, 476 pardi). Paris männl. Eigenn.: parıs 719; parys 788. Parišóv Adj. poss. z. Vor.: GSg.M. pariffowa 778 (Parišova). pařiti impfti. „dampfen“: 3. Sg. Prs. parzy 2204 = W 77. pästi pftiv. ‚fallen, niederfallen‘‘: pafty Š 59; 3. Sg. Aor. pade 922. pastýř M „Hirť“: paftyrz 264, 1109; paftirz 1114. patdesát Zahlw. ,,fünfzig: paddezat N 142; G. pyetydezat 386 (p&tidcát). patfiti impftie. ,,schauen, blicken" (auf jdn. — na koho): 3. Sg. Imper. patrzy 1504 (patfi); 3. Sg. Kond. Prs. by patrzyl 890; Prt. Prs., NSg.M. patrzye 1544 (-8). Patron männl. Eigenn.: B 40, BM 72, 162; G.-A. Patrona BM 159 (zum Verständnis der Stelle ist 151 ausschlaggebend), 208 (Gu. 6, 490: Patron). patrovati impftiv. „pflegen, behüten‘‘ (jdn. — koho): Prt. Prs., NPL patruyucze N 67 (patrujüce). patset Zahlw. ,,fünfhundert" : patfet 1277 — patezet N 145 (s. Geb. III, 1, 358). páty Zahlw. ,,fünfter'' : GSg. M. pate- ho 1602 (pátého). Pauzoniáš mánnl. Eigenn.: Pauzo- nyas 99 (4silb., Gu. 1, 503 Erfurt. Hs. Pausonias — Uir. 2023 Pau- sonias). Pavel männl. Eigenn.: Pawel 318. pavéza F , Schild“: unbest. Kasus pawezy S 74 (Gu. 9, 391 ,,clypeum" s. Jungm. 3, 49). pavuza F ,Wiesbaum": ASg. pa- wuzu B 168. péci sé impfitiv. ,,sorgen‘“ (für jdn. — kÿm): 2. Sg. Prs. pecies ffye 1961 (peées sé); 3. Sg. pechze zie N 268 (peče).
Strana 104
104 péčě F „Sorge“ (um — o c. L., na c. A.): pecze 1370, 2451; G. pecze 365, 1939; A. pechzu N 103; peczy 848. — GSg. pecze 173 (býti bez péée ,sicher sein"); A. peczu B 7 (jmieti p. k éemu ,,sich etw. angelegen sein lassen“); N. peczie M 24 (komu jest p. o kom ,,jmd. ist besorgt um'*). peklo N ,,Hólle*: GSg. pekla 1563, B 143. peń M „Baumstamm'*: pen 245. peniez M ,,Pfennig": penyez 253; ASg. 340. pert M ,, Pfeffer‘: GSg. peprzye 1083. erdikas männl. Eigenn.: Perdykas 1460 (Gu. 2, 428; Erfurt. Hs., Ingolst. Ausg. Perdicas). Permenio männl. Eigenn.: Permenyo 1465 (3silb.; Gu. 2, 431, Goth. Hs. Permenio, Ulr. 8080 Permenio). Permenióv possess. Adj. z. Vor.: NSg.M. Permenyow 1457 (4silb.; Gu. 2, 426f. Goth. Hs. Nicanor Permenionis). persky Adj. ,,persisch“: API.M. perfke 940. рев М Hund“: pes 1626; API. pfy 1628. piesek M ,,Sand": pyeffek 2176; pyefek 2178; piefek W 70, 72; A. pyeffek 2161; L. pyefeze 2185, 2189. piesnotvor M ,,Musikant": GPI. piefnotworow B 205 (vgl. Krok 8, 285 hudec anebo piesnotvorec). p8st F , Faust”: GSg. piezty В 81 (für pyefty 1599 l. M. c. mit Prusík pěst). pěší Adj. „zu FuB“: pyef Š 18 (vgl. Gu. 9, 284 .. . eum — Porum — hosti- bus obiecit peditem); GSg. M. pye- fyeho 396, 1266 = pieffieho N 123 (lid pěší „FuBoolk'”; Gu. 1, 256; 2, 125 peditum); LSg.F. pyefyey 1784 (pesiej s. Geb. III, 1, 559; vgl. Ulr. 8562 mit den fuczgengeln er flôch). pésec M ,,FuBsoldat“: DPI. pyef- czem 468 (péscém s. Geb. III, 1, 110). p6t Zahlw. ,fünf': ASg. pyet 377, Во fünf &. py picë F Futter“: unbest. Kasus русу N 842 (entweder picé G. oder pici DSg.). Glossar. pieti impftiv. „singen”*: 3. Sg. Prs. pyege ód (póje). piliti zmpftze. ,,sich befleiBigen'' (einer Sache — Gim) : 3. Sg. Prf. pill B 224. pilny Adj. „notwendig, wichtig‘ (s. Kott II, 552): NSg.N. pylno 19; GPI. pilnych B 331. — pilne Ado. „emsig, eifrig‘: pylnye 2280, pilnye N 127 Pilota s. Filota. pisäno s. psäti. pismo N ,,Schrift‘“ (mit oder ohne svaté ,die heilige Schrift, Bibel"): pyfmo 316, 823, 2084; piímo W 20; G. pyfma 629. piti umpfiio. ,,trinken‘“: pyty 2200. ре M „das Trinken; Getränk, Trank'': GSg. pytye 79, M 89. pkelny Adj. .JHóllen-*: NPLN. pkelna B 139 (vgl. Vit., Sedm. R.711, wo M. c. pkelná's zu lesen ist s. CC M. 1861, S. 331; LF. 16, 51). plachý Adj. ,,scheu, schüchtern, furchtsam, wild": plachy 2431; A. plachi 990. — Ade. plasé: — pla ffe N 482. plakati impftie. ,,weinen'' : 8. Sg. Prf. plakala 808; placala BM 321. plamen M ,,Flamme": 1551. plán F ,,unfruchtbarer, wilder Baum'': GSg. plany 244 (-i). planéta F , Planet": N Pl. planety 2390. plané F ,,Fláche, Strecke": planye 577 (= slov. plänja „offene, freie Fläche‘‘ s. LF. 12, 348). plášť M | Mantel“: plaft 1341; ISg. plaftyem 60. plat M „Abgabe: LSg. platu M 55 (Gu. 6, 141 absque tributo); A. plat 1971 (l. poklad, vgl. Gu. 3, 260 „gaza”, pokladé N 245 und LF. 12, 413). platiti impftie. ,,zahlen": Prt. Prs., NSg.M. platye 234. plati M.Pl. | Platten zum Schutze der Briinne“: A. platy 402, 1396, 1560 (402 = Gu. 1, 262 thorace; Slovn. Rajhradský 3100 „torax pla- ty“, ebenso Bohemarius 547 s. LF. 19, 482). plaz M „schliipfriger Weg": 69; NPIL. plazy M 66 (plazi). plaziti sé impftiv. ,,kriechen, schlei- chen, dahingleiten": 3. Sg. Prs.
104 péčě F „Sorge“ (um — o c. L., na c. A.): pecze 1370, 2451; G. pecze 365, 1939; A. pechzu N 103; peczy 848. — GSg. pecze 173 (býti bez péée ,sicher sein"); A. peczu B 7 (jmieti p. k éemu ,,sich etw. angelegen sein lassen“); N. peczie M 24 (komu jest p. o kom ,,jmd. ist besorgt um'*). peklo N ,,Hólle*: GSg. pekla 1563, B 143. peń M „Baumstamm'*: pen 245. peniez M ,,Pfennig": penyez 253; ASg. 340. pert M ,, Pfeffer‘: GSg. peprzye 1083. erdikas männl. Eigenn.: Perdykas 1460 (Gu. 2, 428; Erfurt. Hs., Ingolst. Ausg. Perdicas). Permenio männl. Eigenn.: Permenyo 1465 (3silb.; Gu. 2, 431, Goth. Hs. Permenio, Ulr. 8080 Permenio). Permenióv possess. Adj. z. Vor.: NSg.M. Permenyow 1457 (4silb.; Gu. 2, 426f. Goth. Hs. Nicanor Permenionis). persky Adj. ,,persisch“: API.M. perfke 940. рев М Hund“: pes 1626; API. pfy 1628. piesek M ,,Sand": pyeffek 2176; pyefek 2178; piefek W 70, 72; A. pyeffek 2161; L. pyefeze 2185, 2189. piesnotvor M ,,Musikant": GPI. piefnotworow B 205 (vgl. Krok 8, 285 hudec anebo piesnotvorec). p8st F , Faust”: GSg. piezty В 81 (für pyefty 1599 l. M. c. mit Prusík pěst). pěší Adj. „zu FuB“: pyef Š 18 (vgl. Gu. 9, 284 .. . eum — Porum — hosti- bus obiecit peditem); GSg. M. pye- fyeho 396, 1266 = pieffieho N 123 (lid pěší „FuBoolk'”; Gu. 1, 256; 2, 125 peditum); LSg.F. pyefyey 1784 (pesiej s. Geb. III, 1, 559; vgl. Ulr. 8562 mit den fuczgengeln er flôch). pésec M ,,FuBsoldat“: DPI. pyef- czem 468 (péscém s. Geb. III, 1, 110). p6t Zahlw. ,fünf': ASg. pyet 377, Во fünf &. py picë F Futter“: unbest. Kasus русу N 842 (entweder picé G. oder pici DSg.). Glossar. pieti impftiv. „singen”*: 3. Sg. Prs. pyege ód (póje). piliti zmpftze. ,,sich befleiBigen'' (einer Sache — Gim) : 3. Sg. Prf. pill B 224. pilny Adj. „notwendig, wichtig‘ (s. Kott II, 552): NSg.N. pylno 19; GPI. pilnych B 331. — pilne Ado. „emsig, eifrig‘: pylnye 2280, pilnye N 127 Pilota s. Filota. pisäno s. psäti. pismo N ,,Schrift‘“ (mit oder ohne svaté ,die heilige Schrift, Bibel"): pyfmo 316, 823, 2084; piímo W 20; G. pyfma 629. piti umpfiio. ,,trinken‘“: pyty 2200. ре M „das Trinken; Getränk, Trank'': GSg. pytye 79, M 89. pkelny Adj. .JHóllen-*: NPLN. pkelna B 139 (vgl. Vit., Sedm. R.711, wo M. c. pkelná's zu lesen ist s. CC M. 1861, S. 331; LF. 16, 51). plachý Adj. ,,scheu, schüchtern, furchtsam, wild": plachy 2431; A. plachi 990. — Ade. plasé: — pla ffe N 482. plakati impftie. ,,weinen'' : 8. Sg. Prf. plakala 808; placala BM 321. plamen M ,,Flamme": 1551. plán F ,,unfruchtbarer, wilder Baum'': GSg. plany 244 (-i). planéta F , Planet": N Pl. planety 2390. plané F ,,Fláche, Strecke": planye 577 (= slov. plänja „offene, freie Fläche‘‘ s. LF. 12, 348). plášť M | Mantel“: plaft 1341; ISg. plaftyem 60. plat M „Abgabe: LSg. platu M 55 (Gu. 6, 141 absque tributo); A. plat 1971 (l. poklad, vgl. Gu. 3, 260 „gaza”, pokladé N 245 und LF. 12, 413). platiti impftie. ,,zahlen": Prt. Prs., NSg.M. platye 234. plati M.Pl. | Platten zum Schutze der Briinne“: A. platy 402, 1396, 1560 (402 = Gu. 1, 262 thorace; Slovn. Rajhradský 3100 „torax pla- ty“, ebenso Bohemarius 547 s. LF. 19, 482). plaz M „schliipfriger Weg": 69; NPIL. plazy M 66 (plazi). plaziti sé impftiv. ,,kriechen, schlei- chen, dahingleiten": 3. Sg. Prs.
Strana 105
Glossar. plazi ffye 11 (Aor. nach Krok 7, 259). plece M Schulter": GSg. placze ps ( L plotě mit CC M. 1841, S.339, rok 7, 150); ADu. pleczy 1940. 1800 (pleci). plémě N „Nachkomme‘‘: 176 (Gu. 1, 47 proles). kommenschaft, Geschlecht: GSg. ple- mene BM 68. plésti impftiv. ,,flechten“: Prt. Prs., NSg.M. pleta 2242, 2257 (2257 ge- hórt in das Kapitel „Vom gefloch- tenen Haus“). plčvy F. Pl. „Spreu“: A. plewy Š 3. plnećky Adj. intens. zu plny „ganz voll“: NSg. F. plneczka 135 (-a; vgl. KZs. 46. 184). plny Adj. „eoll, erfiillt'' : piln B 147; ADu.M. pilna N 317 (plna); NPLF. pylny B 206 (von etw. — čeho und čím, Konstruktionsmischung; scil. bechu mit Vyb.). — Adv. plnye 825 — v plnye 1235 = pilnye N 70 „völlig, vollständig, voll'*. plod M „Fruchů“: GSg. plodu 291. ploditi impítiv. ,,erzeugen, hervor- bringen‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. plody 622. plot M ,Zaun': pluh M „Pflug“: 306. plûti impftiv. ,,flieBen“: 3. Sg. Prs. plowe 2196, 2291. — ,,schwimmen“ : 3. Sg. Prs. plowe 1310. — ,,schiffen“ : 3. Pl. Prs. plowu 606; 3. Pl. Plus- quampf. byechu pluly 594 (biechu pluli). Plûtôv possess. Adj. „des Plutus“: Plutow B 147 (s. Pram. 40f.). po Präp. — I. c. Akk. bezeichnet 1. die Grenze, bis zu welcher sich eine Tätigkeit erstreckt: 1693; 2. die Zeit, während, innerhalb welcher etwas geschieht: 82, 2241, N 3. — II. c. Dat. ,gemáf, zu'' : B 254 (rovno). — I1I.c. Lok. — 1. ,,in, auf, über*, den Raum bezeichnend, über den hin sich etwas erstreckt: 12, 606, 1028, 1336, 2349, B 184, M 69; — 2. bei den Verben des Schlagens den Teil, der von der Handlung unmittelbar getroffen wird, über, hin, auf": 1701, 2115. — 1663 po levy strané ,,an der linken Seite". — 3. das, hinter dem her, plemye — „WVach- A Pl. ploty 2242. GSg. pluha BM 105 nach dem hin eine Bewegung oder Tätigkeit stattfindet: 321, 1362, 1405, 1698, 1752, 1760, BM 220 (s. státi po čem, stonati po kom, dieti po kom). — 4. bez. das, hinter dem etwas ruht oder etwas geschieht: 343, 1463, 2228, N 66. — 5. bez. die Zeit, in deren Verlauf eine Handlung fällt, „während, in‘: N 448. — 6. bez. den Zeitpunkt, nach welchem etwas ein- tritt, „nach“: 94, 165 (druhé léto po deséti „das zwölfte Jahr‘), 1964 = N 234, 506, N 206, M 87, 91, 145 (s. potom). — 7. bez. das, demgemäß etwas geschieht, ,,gemáfl. entsprechend, nach'': 71, 204, 2108, 2117, N 204, B 80, 113, 282 (po 'slubé N 247 „wie er es verdient hatte'*, egl. 1975). — 8. beim Komparatie ,,als*: 356 (LF.18, 420). — 9. bez. das, durch das, an dem man etw. erkennt, er- fáhrt: 1987, M 80, 84, 381, B 303. — 10. bez. das, in Betreff dessen etwas ausgesagt wird: 971 (po letech mlady „Jung an Jahren'*). pobdieti pftiv. „fühlen‘‘: Prt. Prs., NSg.M. pobdye B M 194 ( Jungm. 3, 188; Krok 7, 210). poběda F Sieg": (146 „wenn das Böse pobyeda 146 überhand nimmt". — Nach LF. 12, 270 Kampf"). pobéh M Lauf, Flucht": LSg. pobyezye 1772, 1819; pobiezie BM 269 pobčhnúti pftio. ,kinlaufen; fliehen‘ (zu etw. — k čemu); „nicht achten‘ (auf — čeho): pobyehnuty 1425 ( — Gu. 2, 402 fugere); 3. Sg. Prs. pobyehne 549; 3. Pl. pobyehnu 1519; 3. Pl. Aor. pobyehu 1733 (-béhú). pobiehati impftiv. ,,verlassen, mei- den“ (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. pobieha BM 282. pobiti pftiv. „schlagen, erschlagen‘ (jdn. — koho): 2. Pl. Prs. pobigete 1070 (Reim und Metrum fordern pobiete s. LF. 8, 103); 3. Pl. poby 1081 (pobi s. ib.); 3. Sg. Aor. poby 116, 1138 und 2149 (zemi od sé „er unterwarf sich das Land‘, vgl. Gu. 3,371 „gua subditione redacta"); 3. Pl. pobychu 1984 (pobichu) s. zbiti. — pobiti sě s kým „sich mit jdm. schlagen": pobyty zie N 258.
Glossar. plazi ffye 11 (Aor. nach Krok 7, 259). plece M Schulter": GSg. placze ps ( L plotě mit CC M. 1841, S.339, rok 7, 150); ADu. pleczy 1940. 1800 (pleci). plémě N „Nachkomme‘‘: 176 (Gu. 1, 47 proles). kommenschaft, Geschlecht: GSg. ple- mene BM 68. plésti impftiv. ,,flechten“: Prt. Prs., NSg.M. pleta 2242, 2257 (2257 ge- hórt in das Kapitel „Vom gefloch- tenen Haus“). plčvy F. Pl. „Spreu“: A. plewy Š 3. plnećky Adj. intens. zu plny „ganz voll“: NSg. F. plneczka 135 (-a; vgl. KZs. 46. 184). plny Adj. „eoll, erfiillt'' : piln B 147; ADu.M. pilna N 317 (plna); NPLF. pylny B 206 (von etw. — čeho und čím, Konstruktionsmischung; scil. bechu mit Vyb.). — Adv. plnye 825 — v plnye 1235 = pilnye N 70 „völlig, vollständig, voll'*. plod M „Fruchů“: GSg. plodu 291. ploditi impítiv. ,,erzeugen, hervor- bringen‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. plody 622. plot M ,Zaun': pluh M „Pflug“: 306. plûti impftiv. ,,flieBen“: 3. Sg. Prs. plowe 2196, 2291. — ,,schwimmen“ : 3. Sg. Prs. plowe 1310. — ,,schiffen“ : 3. Pl. Prs. plowu 606; 3. Pl. Plus- quampf. byechu pluly 594 (biechu pluli). Plûtôv possess. Adj. „des Plutus“: Plutow B 147 (s. Pram. 40f.). po Präp. — I. c. Akk. bezeichnet 1. die Grenze, bis zu welcher sich eine Tätigkeit erstreckt: 1693; 2. die Zeit, während, innerhalb welcher etwas geschieht: 82, 2241, N 3. — II. c. Dat. ,gemáf, zu'' : B 254 (rovno). — I1I.c. Lok. — 1. ,,in, auf, über*, den Raum bezeichnend, über den hin sich etwas erstreckt: 12, 606, 1028, 1336, 2349, B 184, M 69; — 2. bei den Verben des Schlagens den Teil, der von der Handlung unmittelbar getroffen wird, über, hin, auf": 1701, 2115. — 1663 po levy strané ,,an der linken Seite". — 3. das, hinter dem her, plemye — „WVach- A Pl. ploty 2242. GSg. pluha BM 105 nach dem hin eine Bewegung oder Tätigkeit stattfindet: 321, 1362, 1405, 1698, 1752, 1760, BM 220 (s. státi po čem, stonati po kom, dieti po kom). — 4. bez. das, hinter dem etwas ruht oder etwas geschieht: 343, 1463, 2228, N 66. — 5. bez. die Zeit, in deren Verlauf eine Handlung fällt, „während, in‘: N 448. — 6. bez. den Zeitpunkt, nach welchem etwas ein- tritt, „nach“: 94, 165 (druhé léto po deséti „das zwölfte Jahr‘), 1964 = N 234, 506, N 206, M 87, 91, 145 (s. potom). — 7. bez. das, demgemäß etwas geschieht, ,,gemáfl. entsprechend, nach'': 71, 204, 2108, 2117, N 204, B 80, 113, 282 (po 'slubé N 247 „wie er es verdient hatte'*, egl. 1975). — 8. beim Komparatie ,,als*: 356 (LF.18, 420). — 9. bez. das, durch das, an dem man etw. erkennt, er- fáhrt: 1987, M 80, 84, 381, B 303. — 10. bez. das, in Betreff dessen etwas ausgesagt wird: 971 (po letech mlady „Jung an Jahren'*). pobdieti pftiv. „fühlen‘‘: Prt. Prs., NSg.M. pobdye B M 194 ( Jungm. 3, 188; Krok 7, 210). poběda F Sieg": (146 „wenn das Böse pobyeda 146 überhand nimmt". — Nach LF. 12, 270 Kampf"). pobéh M Lauf, Flucht": LSg. pobyezye 1772, 1819; pobiezie BM 269 pobčhnúti pftio. ,kinlaufen; fliehen‘ (zu etw. — k čemu); „nicht achten‘ (auf — čeho): pobyehnuty 1425 ( — Gu. 2, 402 fugere); 3. Sg. Prs. pobyehne 549; 3. Pl. pobyehnu 1519; 3. Pl. Aor. pobyehu 1733 (-béhú). pobiehati impftiv. ,,verlassen, mei- den“ (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. pobieha BM 282. pobiti pftiv. „schlagen, erschlagen‘ (jdn. — koho): 2. Pl. Prs. pobigete 1070 (Reim und Metrum fordern pobiete s. LF. 8, 103); 3. Pl. poby 1081 (pobi s. ib.); 3. Sg. Aor. poby 116, 1138 und 2149 (zemi od sé „er unterwarf sich das Land‘, vgl. Gu. 3,371 „gua subditione redacta"); 3. Pl. pobychu 1984 (pobichu) s. zbiti. — pobiti sě s kým „sich mit jdm. schlagen": pobyty zie N 258.
Strana 106
106 pobitie N ‚Schlacht‘: LSg. pobyty 1638 (pobiti). pobity Adj. ,erschlagen": GPIl.M. pobytych 2048 — pobitych N 314. pobledéti pftiv. ,bleich werden, er- bleichen'' : 8. Sg. Prs. pobledye 2418 (-ie, vgl. N 484); Aor. N 390 (-à); poble<dye> N 477; Prf. poble-- dyel yeft 2422 (Gu. 3, 472 palluit). pobladiti p/tiv. ,,irren, fehlen" (in etw. — v éem): 3. Sg. Aor. pobludy B 85. pobósti pftiv. ,,anspornen‘“ (koně Gen.): 3. Sg. Plusquampf. pobodl bíefíe B 71 (-bodl Isilbig). pobohatiti pftiv. ,,bereichern'' : 3. Sg. Fut. Pass. (bude) pobohaczen 1501 (-acen). pobrati pftiv. „alles wegnehmen, rauben'* (etw. — co): 3. Sg. Aor. pobra 141. pobrûsiti pftiv. ,,schärfen““ (metè na koho „das Schwert gegen jdn.‘): 3. Sg. Prf. pobruzzíl BM 307; Prt. Prf., NSg.M. pobrufyw M 108 (pobrúsiv). počátek M Anfang: poczatek 1464; ASg. 1945; G. poczatka 2388, 2391 — pochzatka N 430; L. po- czatcze 1943 (pocatce). poëieti pftiv. ,,anfangen, beginnen" (etw. — co): 3. Sg. Prs. poczne 191; Aor. pochzie N 223, 309 (poćć); pocze 168, 363, 684; 3. Pl. Aor. poczechu 636 (im Reim auf chtiechu l. -¢échu), 1856 (pocechu); 3. Sg. Plusquampf. byl poczal 2431. — Prt. Prf., NSg.M. poczen 1165, 1664. — pocieti sé ,,empfangen werden: Prt. Prf., NSg.M. pochzenffe zie N 206 (vgl. Judas 126 pochzen zzie). potisti pftiv. ,,zählen‘ : poczyfty1839. pod Próp. „unter. — I. c. Akk. den Gegenstand bezeichnend, unter den eine Bewegung geschieht: 1210 = M 41, 2049 = W 6, 2404, 2445, N 815, 457, BM 278; aż pod „bis unter 546, 1337. — 2. c. Instr. den Gegenstand bez., unter dem etwas ruht oder geschieht‘: 468, 1249 — N 92, 1262 = N 115, 1814, B 278, M 18; Art und Weise anzeigend: 1980 = N 252; das bez., dem etwas unter- geordnet ist: B 260. podati p/tiv. ,,geben““ (etw. — co, Glossar. ¢eho): podaty M 122; 1. Sg. Prs. podam 904 (podam). — p. koho na smrt ,jdn. dem Tode überliefern': 3. Sg. Aor. podda 1982 I. poda. — podati sebe „sich hingeben'": 2. Sg. Prs. poddas 1947 (1. podas; oder poddas?). podâvati impftiv. ,langen (nach etw. — ¢eho): 3. Sg. Prs. podawa M 25. podbati pftiv. „sich kümmern" (um jdn. — o kom): 3. Pl. Aor. podbachu 133. podbiti pftiv. „„unterjochen”* (jdn. — Akk.): à. Pl. Aor. podbychu 1173 = N 8. poddany Adj. ,,untertan, untergeben"' : DPI.M. poddaným BM 216. poddati pftiv. ,,unterwerfen, unterge- ben“ : 3. PI. Prs. Pass.fu poddany1335 (-dany im Reim auf stany 1334); 3. Sg. Kond. Pass. by byla poddana 306 (poddána); 3. Pl. Impf. Pass. byechu poddany 483 (béchu pod- dani); poddati sé ,,sich unterwerfen, sich ergeben" (einer Sache — vec): poddaty zie NV 240, 294; 3. Sg. Aor. podda fye M 75; 2. Sg. Prf. pod- dalffye 977 (1. mit Vyb. poddals sé; s = Jsi); 3. Sg. Kond. Prs. by {ye poddal 475; 3. Pl. by {ye poddaly 1970 (-dali). poddávati ımpftiv. „,,unterwerfen” (jdn. — Akk.) : 3. Sg. Prs. poddawa 1067. podebrati p/tiv. ,,untergraben, unter- minieren'* (etw. — co): podebraty 469; 3. Pl. Aor. podebrachu 482, 2055 = W 12. podieti sé pftio. „wohin geraten, sich wenden“ : 3. Sg. Aor. podye {ye 908 (podé sé). podiviti sé pftiv. ,,sich verwundern‘‘ (über etw. — temu): 3. Sg. Aor. podywy fye 1021. podjieti pftiv. „nehmen, bemeistern‘‘ (etw. — co): podgety 665 (-jéti; im Reim zu pfieti I. -jieti); 1. PI. Prs. podeymem 2360 (skodu ,,Scha- den leiden). podkonie /V,,Stallmeister, Marschall‘: podkonye 2455; ASg. 1125, 2455 (s. Geb. III, 1, 172). podkova F ,,Hufeisen‘“: ISg. pod- kowu 1203 — N 34 (-û).
106 pobitie N ‚Schlacht‘: LSg. pobyty 1638 (pobiti). pobity Adj. ,erschlagen": GPIl.M. pobytych 2048 — pobitych N 314. pobledéti pftiv. ,bleich werden, er- bleichen'' : 8. Sg. Prs. pobledye 2418 (-ie, vgl. N 484); Aor. N 390 (-à); poble<dye> N 477; Prf. poble-- dyel yeft 2422 (Gu. 3, 472 palluit). pobladiti p/tiv. ,,irren, fehlen" (in etw. — v éem): 3. Sg. Aor. pobludy B 85. pobósti pftiv. ,,anspornen‘“ (koně Gen.): 3. Sg. Plusquampf. pobodl bíefíe B 71 (-bodl Isilbig). pobohatiti pftiv. ,,bereichern'' : 3. Sg. Fut. Pass. (bude) pobohaczen 1501 (-acen). pobrati pftiv. „alles wegnehmen, rauben'* (etw. — co): 3. Sg. Aor. pobra 141. pobrûsiti pftiv. ,,schärfen““ (metè na koho „das Schwert gegen jdn.‘): 3. Sg. Prf. pobruzzíl BM 307; Prt. Prf., NSg.M. pobrufyw M 108 (pobrúsiv). počátek M Anfang: poczatek 1464; ASg. 1945; G. poczatka 2388, 2391 — pochzatka N 430; L. po- czatcze 1943 (pocatce). poëieti pftiv. ,,anfangen, beginnen" (etw. — co): 3. Sg. Prs. poczne 191; Aor. pochzie N 223, 309 (poćć); pocze 168, 363, 684; 3. Pl. Aor. poczechu 636 (im Reim auf chtiechu l. -¢échu), 1856 (pocechu); 3. Sg. Plusquampf. byl poczal 2431. — Prt. Prf., NSg.M. poczen 1165, 1664. — pocieti sé ,,empfangen werden: Prt. Prf., NSg.M. pochzenffe zie N 206 (vgl. Judas 126 pochzen zzie). potisti pftiv. ,,zählen‘ : poczyfty1839. pod Próp. „unter. — I. c. Akk. den Gegenstand bezeichnend, unter den eine Bewegung geschieht: 1210 = M 41, 2049 = W 6, 2404, 2445, N 815, 457, BM 278; aż pod „bis unter 546, 1337. — 2. c. Instr. den Gegenstand bez., unter dem etwas ruht oder geschieht‘: 468, 1249 — N 92, 1262 = N 115, 1814, B 278, M 18; Art und Weise anzeigend: 1980 = N 252; das bez., dem etwas unter- geordnet ist: B 260. podati p/tiv. ,,geben““ (etw. — co, Glossar. ¢eho): podaty M 122; 1. Sg. Prs. podam 904 (podam). — p. koho na smrt ,jdn. dem Tode überliefern': 3. Sg. Aor. podda 1982 I. poda. — podati sebe „sich hingeben'": 2. Sg. Prs. poddas 1947 (1. podas; oder poddas?). podâvati impftiv. ,langen (nach etw. — ¢eho): 3. Sg. Prs. podawa M 25. podbati pftiv. „sich kümmern" (um jdn. — o kom): 3. Pl. Aor. podbachu 133. podbiti pftiv. „„unterjochen”* (jdn. — Akk.): à. Pl. Aor. podbychu 1173 = N 8. poddany Adj. ,,untertan, untergeben"' : DPI.M. poddaným BM 216. poddati pftiv. ,,unterwerfen, unterge- ben“ : 3. PI. Prs. Pass.fu poddany1335 (-dany im Reim auf stany 1334); 3. Sg. Kond. Pass. by byla poddana 306 (poddána); 3. Pl. Impf. Pass. byechu poddany 483 (béchu pod- dani); poddati sé ,,sich unterwerfen, sich ergeben" (einer Sache — vec): poddaty zie NV 240, 294; 3. Sg. Aor. podda fye M 75; 2. Sg. Prf. pod- dalffye 977 (1. mit Vyb. poddals sé; s = Jsi); 3. Sg. Kond. Prs. by {ye poddal 475; 3. Pl. by {ye poddaly 1970 (-dali). poddávati ımpftiv. „,,unterwerfen” (jdn. — Akk.) : 3. Sg. Prs. poddawa 1067. podebrati p/tiv. ,,untergraben, unter- minieren'* (etw. — co): podebraty 469; 3. Pl. Aor. podebrachu 482, 2055 = W 12. podieti sé pftio. „wohin geraten, sich wenden“ : 3. Sg. Aor. podye {ye 908 (podé sé). podiviti sé pftiv. ,,sich verwundern‘‘ (über etw. — temu): 3. Sg. Aor. podywy fye 1021. podjieti pftiv. „nehmen, bemeistern‘‘ (etw. — co): podgety 665 (-jéti; im Reim zu pfieti I. -jieti); 1. PI. Prs. podeymem 2360 (skodu ,,Scha- den leiden). podkonie /V,,Stallmeister, Marschall‘: podkonye 2455; ASg. 1125, 2455 (s. Geb. III, 1, 172). podkova F ,,Hufeisen‘“: ISg. pod- kowu 1203 — N 34 (-û).
Strana 107
Glossar. podlé Präp. c. Gen. 1. „neben“, den Gegenstand bezeichnend, an dem hin, neben dem sich etwas bewegt oder befindet: podle 344, 580, 1251, 1455, B 84. — 2. „gemäß, nach‘‘: podle 272, 754, 756 (l. Metri causa dle), 1997, N 51, 286, BM 197 (s. právo). — „Im Vergleich zu, gegenúber“: 757, N 468/9. podobati sč impítiv. ,,gefallen, an- stehen (= südruss. podobät’sja), „passen zu“ (čemu): 3. Sg. Prs. podoba ffye 983 (Gu. 2, 26 tuae aetati congrua). podobny Adj. in p. k divu „geeignet, daf man sich wundert, der Bewunde- rung würdig‘: NSg.M. podoben B 246. podrzéti pftie. ,ein wenig halten‘ (jdn. — koho); „behalten, gewinnen, siegen‘“ (in etw. — Ceho): podrzety 1305 (l. -držéti: pomnéti 1306); podrzyety Š 91. podstüpiti pftiv. in bojem koho p. „Jdn. angreifen‘: potftupyty 2223. podtlałiti pfiiv. „unterdrücken, un- terwerfen'* (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prf. by byl podtlaczyl 702. pohan M „Heide‘“ (häufig den Perser im Gegensatz zum Mazedo- nier bezeichnend): 1594, B 79; D. pohanu B 48; I. pohanem B 74; NPI. pohany ' 1385, 1539 (-ni; A. pohany 1427, 1730; G. pohan 1070, 1609, 1997, "2417 (= Gu. 3, 525 Persarum), B 133, 152; D. pohanom 1065; I. pohany 1549, 1593. pohaniti pftiv. ,,beschimpfen‘“ (etw. — co): Prt. Prs., NSg. M. pohanye BM 133 (pohaně). pohanský Adj. ,heidnisch : po- hanfky 1015, 1428, 1731; F. po- hanfka 1215, 2169 — W 63; po- hanzka N 46, 481 (-à); GSg.M. pohanzkeho N 180; F. pohanfke 2198; DSg.M. pohanskemu B 122; ISg M. pohanzkym B 32, 159; N Bl. M. pohanfke 1282 = pohanzke N 151. pohanstvo kollekt. N ,die Heiden'': pohanftwo 1226; pohanztwo N 59, 472; G. pohanftwa 1377, 2087 = W 23. pohnánie N „das Jagen, der An- sturm": LSg. pohnany 1538 (-i). 107 pohovüti pftiv. ‚warten, sich ge- dulden'' : pohowyety 857; 3. Pl. Aor. pohowyechu 1402 (- śchu). poh¥iechu Ade. leider: chu 252, 1649. pohuba F ,,Verderben, Unglück“ GSg. pohuby N 261; Pl. pohub BM 299. pohynüti pftiv. „zugrunde gehen, eergehen" : à. Sg. Prs. pohyne 18; 1. Sg. pohynu BM 136; 3. Sg. Aor. pohynu 861. pochâpati së impftiv. raffen, wütend angreifen" (jdn. — na koho): Pri. Tf NSg.M. po- chapaw zie BM 166 pochodně F racket: pochodnye MIO, N 465/8 ; DSg. poch<odny > pohrzye- „sich auf- pochtieti pftiv. „eine zeitlang wollen, wollen, verlangen": 3. Sg. Prs. pochcze 189. pochvâliti pftiv. ,loben‘“ (etw. — ceho): 3. Sg. Prs. pochwaly 61 (pochváli); 3. PI. poh ale 38, 44 (pochválé); 3. Sg. Prs. Pass. ‘eft pochwaleno 820 (jest Poghváleno). poehyliti pftiv. ,,neigen'' : 3. Sg. Prs. pochili BM 233 (pochyli). — po- chyliti se „sich neigen‘ (vor jdm. — komu): 3. Sg. Prf. pochilil zie B 229. pochylny Adj. leicht": NSg.N. pochilno N 301. pojéti p/tie. ,reiten" (zu etw. — k čemu): 3. Sg. Aor. pogyede M 94; 3. Pl. Impf. pogedyechu 389 (po- jediechu). pojieti pftiv. nehmen” (etw. — co; jdn. — koho): 3. PI. Aor. ogechu 144 (-jechu im Reim auf vzechu lies -jéchu); 3. Pl. Prf. pogely 1274 (-jeli); 3. Sg. Plusquampf. bye poyal N 139 (bë pojal); 3. Pl. Aor. Pass. byechu pogyety 1268 (béchu po- jeti). — pojieti s sobi koho „jdn. mit sich nehmen'*: pogiety W 61 = bogyety 2167. pojimati 8 soi impress. „mu eos nehmen" : rf. po y N 131 (l. -gymaly). poByEm pojiti pitiv. „gehen, kommen, heran- kommen“ : pogitÿ BM 275; 'pogyty 1887; 1. Du. Imper. poyduíe BM 15 (pojd và) ; 3. 8g. Aor. pogyde 1689,
Glossar. podlé Präp. c. Gen. 1. „neben“, den Gegenstand bezeichnend, an dem hin, neben dem sich etwas bewegt oder befindet: podle 344, 580, 1251, 1455, B 84. — 2. „gemäß, nach‘‘: podle 272, 754, 756 (l. Metri causa dle), 1997, N 51, 286, BM 197 (s. právo). — „Im Vergleich zu, gegenúber“: 757, N 468/9. podobati sč impítiv. ,,gefallen, an- stehen (= südruss. podobät’sja), „passen zu“ (čemu): 3. Sg. Prs. podoba ffye 983 (Gu. 2, 26 tuae aetati congrua). podobny Adj. in p. k divu „geeignet, daf man sich wundert, der Bewunde- rung würdig‘: NSg.M. podoben B 246. podrzéti pftie. ,ein wenig halten‘ (jdn. — koho); „behalten, gewinnen, siegen‘“ (in etw. — Ceho): podrzety 1305 (l. -držéti: pomnéti 1306); podrzyety Š 91. podstüpiti pftiv. in bojem koho p. „Jdn. angreifen‘: potftupyty 2223. podtlałiti pfiiv. „unterdrücken, un- terwerfen'* (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prf. by byl podtlaczyl 702. pohan M „Heide‘“ (häufig den Perser im Gegensatz zum Mazedo- nier bezeichnend): 1594, B 79; D. pohanu B 48; I. pohanem B 74; NPI. pohany ' 1385, 1539 (-ni; A. pohany 1427, 1730; G. pohan 1070, 1609, 1997, "2417 (= Gu. 3, 525 Persarum), B 133, 152; D. pohanom 1065; I. pohany 1549, 1593. pohaniti pftiv. ,,beschimpfen‘“ (etw. — co): Prt. Prs., NSg. M. pohanye BM 133 (pohaně). pohanský Adj. ,heidnisch : po- hanfky 1015, 1428, 1731; F. po- hanfka 1215, 2169 — W 63; po- hanzka N 46, 481 (-à); GSg.M. pohanzkeho N 180; F. pohanfke 2198; DSg.M. pohanskemu B 122; ISg M. pohanzkym B 32, 159; N Bl. M. pohanfke 1282 = pohanzke N 151. pohanstvo kollekt. N ,die Heiden'': pohanftwo 1226; pohanztwo N 59, 472; G. pohanftwa 1377, 2087 = W 23. pohnánie N „das Jagen, der An- sturm": LSg. pohnany 1538 (-i). 107 pohovüti pftiv. ‚warten, sich ge- dulden'' : pohowyety 857; 3. Pl. Aor. pohowyechu 1402 (- śchu). poh¥iechu Ade. leider: chu 252, 1649. pohuba F ,,Verderben, Unglück“ GSg. pohuby N 261; Pl. pohub BM 299. pohynüti pftiv. „zugrunde gehen, eergehen" : à. Sg. Prs. pohyne 18; 1. Sg. pohynu BM 136; 3. Sg. Aor. pohynu 861. pochâpati së impftiv. raffen, wütend angreifen" (jdn. — na koho): Pri. Tf NSg.M. po- chapaw zie BM 166 pochodně F racket: pochodnye MIO, N 465/8 ; DSg. poch<odny > pohrzye- „sich auf- pochtieti pftiv. „eine zeitlang wollen, wollen, verlangen": 3. Sg. Prs. pochcze 189. pochvâliti pftiv. ,loben‘“ (etw. — ceho): 3. Sg. Prs. pochwaly 61 (pochváli); 3. PI. poh ale 38, 44 (pochválé); 3. Sg. Prs. Pass. ‘eft pochwaleno 820 (jest Poghváleno). poehyliti pftiv. ,,neigen'' : 3. Sg. Prs. pochili BM 233 (pochyli). — po- chyliti se „sich neigen‘ (vor jdm. — komu): 3. Sg. Prf. pochilil zie B 229. pochylny Adj. leicht": NSg.N. pochilno N 301. pojéti p/tie. ,reiten" (zu etw. — k čemu): 3. Sg. Aor. pogyede M 94; 3. Pl. Impf. pogedyechu 389 (po- jediechu). pojieti pftiv. nehmen” (etw. — co; jdn. — koho): 3. PI. Aor. ogechu 144 (-jechu im Reim auf vzechu lies -jéchu); 3. Pl. Prf. pogely 1274 (-jeli); 3. Sg. Plusquampf. bye poyal N 139 (bë pojal); 3. Pl. Aor. Pass. byechu pogyety 1268 (béchu po- jeti). — pojieti s sobi koho „jdn. mit sich nehmen'*: pogiety W 61 = bogyety 2167. pojimati 8 soi impress. „mu eos nehmen" : rf. po y N 131 (l. -gymaly). poByEm pojiti pitiv. „gehen, kommen, heran- kommen“ : pogitÿ BM 275; 'pogyty 1887; 1. Du. Imper. poyduíe BM 15 (pojd và) ; 3. 8g. Aor. pogyde 1689,
Strana 108
108 1709, 1846 (pojide); 3. Pl. pogydu 534, 2180; pogidu B 184 (-Jidü); 3. Sg. Prf. poffel N 430 (pošel); Prt. Prf., NSg.N. poffel BM 262 (posed). — pojiti ,,herkommen, ent- springen‘‘: 2. Sg. Prf. poffel 1303 (mit Vÿb., H-P.; 8 = jsi in kakehos). pojméti p/tiv. ,,eine Zeit lang haben‘‘ (etw. — co): 3. Sg. Aor. poymye M 64 (pojmé); Prf. poymyel 319; Prt. Prf., NSg. M. poygmíew B 223 (pojmév). pokázati pftie. ,,zeigen (etw. — co); erweisen'' ( jdm. Ehre — komu éest) : 3. Sg. Prs. pokaze 193 (-káze); Aor. pokaza 925, 2097 — W 34 (pokáza na sè „zeigte, erwies an sich"); 2. Sg. Prf. pokazal s BM 212; po- kazal f M 104; 3. Sg. Kond. by po- kafala B 219. — pokázati sé ,,sich zeigen, erscheinen": 3. Sg. Aor. pokaza ffye 1180 — N 11 (zie); po- kaza fye 2844; Pri. Prf., NSg.M. pokazaw zie N 367. pokaziti pftie. ,,verderben, verletzen (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. pokazy 16538 (ho d. i. Nikanor). — 3. Sg. Aor. Pass. pokazy fye 1929. pokazovati sé impftiv. ,,sich zeigen“ : Pri. Prs., NSg.M. pokazuge ze N 366 (-uje). poklad M ,,Schatz‘: ASg. 269; G. poklada 1002 (Gu. 2, 42 gazas), 1278 = N 146 (Gu. 2, 133 pecunia, Uir. 6225 mit horde); I. pokladem 948; L. pokladye JV 245 (s. plat); M 55; L Pl. pokladyech 412. pokl’uditi p/tiv. ,,säubern, in Ord- nung bringen" (etw. — co): Pri. Prf, NSg.M. poklyudyw 2145; 3. Sg. Aor. poklydy 1168. — pokl’uditi sé ,sich beruhigen, sich eersóhnen": 3. Sg. Aor. poklydy fye 928; p. sé zle ,,ein schlechtes Ende nehmen": 3. Sg. Aor. poklydy fye 1983 — pokludy zie N 257. pokoj M ,,Ruhe, Frieden": GSg. pokogye $73, 2006; pokogie N 326; . pokoyu $53; pokogy 970; L. pokogy 332, 720. pokojný Adj. ,,ruhig, friedlich, fried- fertig": pokogen 366, 846, 951 (pokojen); ASg.M. pokoyny 50, 852; NPI.M. pokoyny 83 (-i); A. pokoyne 2243 (-é). Glossar. pokolenie N ‚Geschlecht, Abstam- mung“: GSg. pokolenye 238, 1254. pokonati pftiv. ,,beendigen‘‘ (etw. — ceho): 3. Sg. Aor. pokona 2001 — N 290. — pokonati sobû ,,sterben“ : 3. Sg. Prf. pokonola N 174 (lies -konala). pokora F „Demuť“: ISg. pokoru BM 37, L. pokorzie 1292 = po- korzie N 161; pokorfie BM 49 (-kořě). pokotiti sE pftiv. „sich demütigen‘‘ (vor jdm. — komu): Pri. Prs., NSg.M. pokorzye fye 1051. pokorny Adj. ,demütig': ASg. F. pokornu 7295 — N 164, 2139 = W 54 (-0); G. pokorne BM 318. — Ade. pokorné: pokornye BM 16. pokrmiti pftie. „füttern, nähren‘‘ (jdn. — Gen.): pokrmye 589 in fehlerhaftem Vers l. mit Vyb., Jir., Grim-Pel. pokrmivse dosti sebe (:nebe 590) oder pokrmiece sebe mit Prus., Pri. Prs. oder Pr[., NPI.M. egl. LF. 9, 107f. (vgl. chtíe febe pokrmutí Otc. 8a). pokryvati sé impftie. ,,sich eor jdm. eerstecken" (koho): 2. Sg. Imper. pokryway fye 261 (-aj). poküpiti pftie. ,,sich loskaufen"* (von etw. — éeho): 1. Du. Prs. pokupiuie BM 43 (poküpivé). pokusiti pftiv. „erfahren, leiden" (etw. — čeho): 1. Pl. Prs. po- kuffím BM 238 (pokusím; vgl. Gu. 6, 468 extrema pati pro rege para- tos); „erproben“ (jdn. — koho; an jdm. etw. — kym éeho): 1. Sg. Prs. pokuffy 847 (pokuëi); 3. Sg. Kond. Prs. by pokuzzil BM 308. pokynüti pftie. ,,nicken, zuwinken'' (jdm. — komuj: 3. Sg. Aor. po- kynu B 180. pô1l M ,,Hälfte, Seite“: ADu. oba poli N 82 ,,von beiden Seiten‘ (d. h. „außen und innen‘; Gu. 2, 115 utrimque, vgl. Ulr. 6158 vorne hinden und besit. — poly s. Geb. III, 1, 330). pole M ,,Feld; Krieg“: pole 291; ASg. 379, B 288; L. poli B 294, N 340; poly 879, 1418, 2160, 2299; polyu 2315 = <p>olu N 354 (poPu: koli s. LF. 11, 60f.); A Pl. pole 695; L. polích B 290 (polích).
108 1709, 1846 (pojide); 3. Pl. pogydu 534, 2180; pogidu B 184 (-Jidü); 3. Sg. Prf. poffel N 430 (pošel); Prt. Prf., NSg.N. poffel BM 262 (posed). — pojiti ,,herkommen, ent- springen‘‘: 2. Sg. Prf. poffel 1303 (mit Vÿb., H-P.; 8 = jsi in kakehos). pojméti p/tiv. ,,eine Zeit lang haben‘‘ (etw. — co): 3. Sg. Aor. poymye M 64 (pojmé); Prf. poymyel 319; Prt. Prf., NSg. M. poygmíew B 223 (pojmév). pokázati pftie. ,,zeigen (etw. — co); erweisen'' ( jdm. Ehre — komu éest) : 3. Sg. Prs. pokaze 193 (-káze); Aor. pokaza 925, 2097 — W 34 (pokáza na sè „zeigte, erwies an sich"); 2. Sg. Prf. pokazal s BM 212; po- kazal f M 104; 3. Sg. Kond. by po- kafala B 219. — pokázati sé ,,sich zeigen, erscheinen": 3. Sg. Aor. pokaza ffye 1180 — N 11 (zie); po- kaza fye 2844; Pri. Prf., NSg.M. pokazaw zie N 367. pokaziti pftie. ,,verderben, verletzen (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. pokazy 16538 (ho d. i. Nikanor). — 3. Sg. Aor. Pass. pokazy fye 1929. pokazovati sé impftiv. ,,sich zeigen“ : Pri. Prs., NSg.M. pokazuge ze N 366 (-uje). poklad M ,,Schatz‘: ASg. 269; G. poklada 1002 (Gu. 2, 42 gazas), 1278 = N 146 (Gu. 2, 133 pecunia, Uir. 6225 mit horde); I. pokladem 948; L. pokladye JV 245 (s. plat); M 55; L Pl. pokladyech 412. pokl’uditi p/tiv. ,,säubern, in Ord- nung bringen" (etw. — co): Pri. Prf, NSg.M. poklyudyw 2145; 3. Sg. Aor. poklydy 1168. — pokl’uditi sé ,sich beruhigen, sich eersóhnen": 3. Sg. Aor. poklydy fye 928; p. sé zle ,,ein schlechtes Ende nehmen": 3. Sg. Aor. poklydy fye 1983 — pokludy zie N 257. pokoj M ,,Ruhe, Frieden": GSg. pokogye $73, 2006; pokogie N 326; . pokoyu $53; pokogy 970; L. pokogy 332, 720. pokojný Adj. ,,ruhig, friedlich, fried- fertig": pokogen 366, 846, 951 (pokojen); ASg.M. pokoyny 50, 852; NPI.M. pokoyny 83 (-i); A. pokoyne 2243 (-é). Glossar. pokolenie N ‚Geschlecht, Abstam- mung“: GSg. pokolenye 238, 1254. pokonati pftiv. ,,beendigen‘‘ (etw. — ceho): 3. Sg. Aor. pokona 2001 — N 290. — pokonati sobû ,,sterben“ : 3. Sg. Prf. pokonola N 174 (lies -konala). pokora F „Demuť“: ISg. pokoru BM 37, L. pokorzie 1292 = po- korzie N 161; pokorfie BM 49 (-kořě). pokotiti sE pftiv. „sich demütigen‘‘ (vor jdm. — komu): Pri. Prs., NSg.M. pokorzye fye 1051. pokorny Adj. ,demütig': ASg. F. pokornu 7295 — N 164, 2139 = W 54 (-0); G. pokorne BM 318. — Ade. pokorné: pokornye BM 16. pokrmiti pftie. „füttern, nähren‘‘ (jdn. — Gen.): pokrmye 589 in fehlerhaftem Vers l. mit Vyb., Jir., Grim-Pel. pokrmivse dosti sebe (:nebe 590) oder pokrmiece sebe mit Prus., Pri. Prs. oder Pr[., NPI.M. egl. LF. 9, 107f. (vgl. chtíe febe pokrmutí Otc. 8a). pokryvati sé impftie. ,,sich eor jdm. eerstecken" (koho): 2. Sg. Imper. pokryway fye 261 (-aj). poküpiti pftie. ,,sich loskaufen"* (von etw. — éeho): 1. Du. Prs. pokupiuie BM 43 (poküpivé). pokusiti pftiv. „erfahren, leiden" (etw. — čeho): 1. Pl. Prs. po- kuffím BM 238 (pokusím; vgl. Gu. 6, 468 extrema pati pro rege para- tos); „erproben“ (jdn. — koho; an jdm. etw. — kym éeho): 1. Sg. Prs. pokuffy 847 (pokuëi); 3. Sg. Kond. Prs. by pokuzzil BM 308. pokynüti pftie. ,,nicken, zuwinken'' (jdm. — komuj: 3. Sg. Aor. po- kynu B 180. pô1l M ,,Hälfte, Seite“: ADu. oba poli N 82 ,,von beiden Seiten‘ (d. h. „außen und innen‘; Gu. 2, 115 utrimque, vgl. Ulr. 6158 vorne hinden und besit. — poly s. Geb. III, 1, 330). pole M ,,Feld; Krieg“: pole 291; ASg. 379, B 288; L. poli B 294, N 340; poly 879, 1418, 2160, 2299; polyu 2315 = <p>olu N 354 (poPu: koli s. LF. 11, 60f.); A Pl. pole 695; L. polích B 290 (polích).
Strana 109
Glossar. poledne NN ,, Mittag": W 89 — ledna 2216 (l. poledne); Ag. poledne W 78 — polodne 2205; - po-lodne N 474 (: ve dne 475 l. also poledne; zu polodne vgl. Cestop. Mandev. 268; Geb. III, 1, 330f.; Eveangel. se. Matouše ed. Holub S. 353). polední Adj. ,,mittáglich, südlich": NSg.N. poflednye 603 (1. polednie mit Výb., LF. 9, 108; polednie more ,las Indische Meer''). polepsiti pftie. ,,bessern, gut machen'* (etw. durch etw. — éeho cim): 3. Sg. Aor. polepfy 7720 (-$i); 3. Sg. Fut. Pass. bude polepfena 359. poleti impftiv. „brennen, verbrennen‘ (intrans.): 3. Sg. Prs. poly 2159, 2298 = poli N 339 (ohniem polí; vgl. aksl. pol&ti, nslov. poleti „,Lichter- loh brennen'* s. Jungmann 3, 264; Geb. III, 2, 289). politovati pítie. Oedauern'' (jdn. — koho): 3. Sg. Kond. Prs. by po- lıtowal 7298. pólnoe F „Mitternacht; Norden": GSg. polnoezy 608 (Gu. 1, 400 borea); polnoczi B 251 ( — Gu. 5, 9 a.. Aquilonibus); D. polnoezy 2213 V $6. polomiti pftie. ,,zerbrechen, besiegen' (jdn. — koho); ,niederreissen'' (jdn. — koho): 3. PI. Prs. polomye 1327 (polomie); 3. Sg. Aor. polomy 1718. — polomyw 1443 (falsch über- liefert; lies polomiu 1. Sg. Prs. vgl. myzzliw B 326 l. myslià. — Nach LF.19, 88 polomé Prt. Prs., NSg.M.). poloziti sé pftie. ,,sich niederlegen'' (auf etw. — naé): 3. Pl. Aor. po- lozychu fye 587 (poloZichu sé). — „ein Lager 587. (položic (vor — pféd c. Akk. oder Instr.): 3. Sg. Aor. polozi fye 112; polozy fye 455, 2102. polůzený Adj. in poluzene N 116 GSg.F. am Besten mit Výb. I, „gefälscht, unechů“ (anders LF. 19, 91 und Krok 6, 436f.: zu r. poludíť „verzinnení“). Polykanor männl. Eigenn.: 1458 (nicht bei Gu. und des Reimes wegen hinzugefügt). pomdléti pftie. „můde werden, er- matten‘‘: 3. Sg. Aor. pomdle 1796 (s. Geb. III, 2, 270). 109 pomdliti pftiv. „müde machen, ab- schwächen‘ (etw. — čeho): 3. Sg. Prs. pomdly M 116 (s. Geb. L1, 2, 416). pome&kánie N „Warten, Säumnis‘‘ : GSg. pomefkanye 1662 (beze všeho P „ohne einen Augenblick zu zögern‘‘) 11. pomeskati pftiv. „ein wenig warten, zaudern': 3. Pl. Aor. pomefkachu 481; Prt. Prf., NSg.M. pomefkaw 510, 2148; NPI.M. pomefkawfye pomieniti pftie. ,,denken, trachten"' : (nach etw. — naé, gegen jdn. — na koho): 3. Sg. Prs. pomyeny 2322 = W 96, 2404 — p-—omie2ny N 455 (i); Aor. pomyeny 1606, 1791; 34. Sg. Plusquampf. bye pomyenil 2219; Prf. pomyenyl 1977 = po- míenyl N 249. pomiesti pftie. ,,eerwirren": 3. Sg. Prs. pomyete fye 1071 (v tom sé vám nic nepométe „daran wird Euch nichts hindern‘‘). pominüti pftiv. ‚vergehen‘: 3. Sg. Prs. pomyne 17; 3. Sg. Aor. po- mynu 2167; 3. Pl. pomynuchu 2190 (Subjekt šest dni wie 2187, 1995; Plural des Reimes wegen); 3. Sg. Plusquampf. bye pomynulo 1995 (s. minüti)j; Pl. byechu pomy- nuly 559 (1l. béchu minuli). pomlávat: ;mpftie. ,sich unterhal- ten, reden" (mit Akk. des inneren Objekts): 3. Pl. Prf. pomluualí BM 181; p. na koho z éeho ,,jdm. wegen einer Sache Bóses nachsagen'' : Prt. Prs, NPLM. pomluwaiuez N $72 (pomluüvajüc). pomluvenie NW ,,Unterredung": LSg. pomluwenym X 255 (I. pomluvení); ASg. pomluwenye 477 (p. jmieti oc ,Unterredung über etw. haben'*). pomluviti pftie. „sprechen, reden‘ (mit jdm. — s k$m): 1. Sg. Prs. pomluwym M 97 (pomluvím; s. LF. 13, 47; Geb. III, 2, 7); Prt. Prf., NSg.M. pomluwyw M 121. pomnieti pftiv. ‚sich erinnern, ge- denken" yon Sache — co, naé): pomnyety 1306, 1497; Prt. Prs., NSg.M. pomnye BM 138 (byl jsem pomné); N Pl. M. pomnyeecze 1825; Neutr. statt des ISg. M. pomnyecze
Glossar. poledne NN ,, Mittag": W 89 — ledna 2216 (l. poledne); Ag. poledne W 78 — polodne 2205; - po-lodne N 474 (: ve dne 475 l. also poledne; zu polodne vgl. Cestop. Mandev. 268; Geb. III, 1, 330f.; Eveangel. se. Matouše ed. Holub S. 353). polední Adj. ,,mittáglich, südlich": NSg.N. poflednye 603 (1. polednie mit Výb., LF. 9, 108; polednie more ,las Indische Meer''). polepsiti pftie. ,,bessern, gut machen'* (etw. durch etw. — éeho cim): 3. Sg. Aor. polepfy 7720 (-$i); 3. Sg. Fut. Pass. bude polepfena 359. poleti impftiv. „brennen, verbrennen‘ (intrans.): 3. Sg. Prs. poly 2159, 2298 = poli N 339 (ohniem polí; vgl. aksl. pol&ti, nslov. poleti „,Lichter- loh brennen'* s. Jungmann 3, 264; Geb. III, 2, 289). politovati pítie. Oedauern'' (jdn. — koho): 3. Sg. Kond. Prs. by po- lıtowal 7298. pólnoe F „Mitternacht; Norden": GSg. polnoezy 608 (Gu. 1, 400 borea); polnoczi B 251 ( — Gu. 5, 9 a.. Aquilonibus); D. polnoezy 2213 V $6. polomiti pftie. ,,zerbrechen, besiegen' (jdn. — koho); ,niederreissen'' (jdn. — koho): 3. PI. Prs. polomye 1327 (polomie); 3. Sg. Aor. polomy 1718. — polomyw 1443 (falsch über- liefert; lies polomiu 1. Sg. Prs. vgl. myzzliw B 326 l. myslià. — Nach LF.19, 88 polomé Prt. Prs., NSg.M.). poloziti sé pftie. ,,sich niederlegen'' (auf etw. — naé): 3. Pl. Aor. po- lozychu fye 587 (poloZichu sé). — „ein Lager 587. (položic (vor — pféd c. Akk. oder Instr.): 3. Sg. Aor. polozi fye 112; polozy fye 455, 2102. polůzený Adj. in poluzene N 116 GSg.F. am Besten mit Výb. I, „gefälscht, unechů“ (anders LF. 19, 91 und Krok 6, 436f.: zu r. poludíť „verzinnení“). Polykanor männl. Eigenn.: 1458 (nicht bei Gu. und des Reimes wegen hinzugefügt). pomdléti pftie. „můde werden, er- matten‘‘: 3. Sg. Aor. pomdle 1796 (s. Geb. III, 2, 270). 109 pomdliti pftiv. „müde machen, ab- schwächen‘ (etw. — čeho): 3. Sg. Prs. pomdly M 116 (s. Geb. L1, 2, 416). pome&kánie N „Warten, Säumnis‘‘ : GSg. pomefkanye 1662 (beze všeho P „ohne einen Augenblick zu zögern‘‘) 11. pomeskati pftiv. „ein wenig warten, zaudern': 3. Pl. Aor. pomefkachu 481; Prt. Prf., NSg.M. pomefkaw 510, 2148; NPI.M. pomefkawfye pomieniti pftie. ,,denken, trachten"' : (nach etw. — naé, gegen jdn. — na koho): 3. Sg. Prs. pomyeny 2322 = W 96, 2404 — p-—omie2ny N 455 (i); Aor. pomyeny 1606, 1791; 34. Sg. Plusquampf. bye pomyenil 2219; Prf. pomyenyl 1977 = po- míenyl N 249. pomiesti pftie. ,,eerwirren": 3. Sg. Prs. pomyete fye 1071 (v tom sé vám nic nepométe „daran wird Euch nichts hindern‘‘). pominüti pftiv. ‚vergehen‘: 3. Sg. Prs. pomyne 17; 3. Sg. Aor. po- mynu 2167; 3. Pl. pomynuchu 2190 (Subjekt šest dni wie 2187, 1995; Plural des Reimes wegen); 3. Sg. Plusquampf. bye pomynulo 1995 (s. minüti)j; Pl. byechu pomy- nuly 559 (1l. béchu minuli). pomlávat: ;mpftie. ,sich unterhal- ten, reden" (mit Akk. des inneren Objekts): 3. Pl. Prf. pomluualí BM 181; p. na koho z éeho ,,jdm. wegen einer Sache Bóses nachsagen'' : Prt. Prs, NPLM. pomluwaiuez N $72 (pomluüvajüc). pomluvenie NW ,,Unterredung": LSg. pomluwenym X 255 (I. pomluvení); ASg. pomluwenye 477 (p. jmieti oc ,Unterredung über etw. haben'*). pomluviti pftie. „sprechen, reden‘ (mit jdm. — s k$m): 1. Sg. Prs. pomluwym M 97 (pomluvím; s. LF. 13, 47; Geb. III, 2, 7); Prt. Prf., NSg.M. pomluwyw M 121. pomnieti pftiv. ‚sich erinnern, ge- denken" yon Sache — co, naé): pomnyety 1306, 1497; Prt. Prs., NSg.M. pomnye BM 138 (byl jsem pomné); N Pl. M. pomnyeecze 1825; Neutr. statt des ISg. M. pomnyecze
Strana 110
110 BM 325 (vgl. Gebauer, Sitz.- Ber. der Wiener Ak., Bd. 89, S. 324). pomoc F „Hilfe, Beistand'': po- mocz B 155; GSg. pomoczy 2270; po- moczi BM 296; bez pomoczy 1040 ,Ohne fremde Hilfe". pomoci pítiv. helfen, beistehen" (jdm. — komu); ,,verhelfen’ (jdm. zu etw. — komu ¢eho): pomoczy 1683, S 86; pomoczi B 2; 3. Sg. Prs. pomozye 750, 2336 (pomoze); 1. Pl. pomose<my> N 373; 1. Sg. Kond. Prs. bych pomohll M 1 (2silb.); 3. Sg. by pomohla M 35; by po- mohlo B 238 (zu diesem ,,pessimisti- schen'* Vers s. CC M. 1896, S. 467); Pri. Prs., NSg. M. pomoha N 167. pomoeny Adj. ,jhelfend, hilfreich" (jdm. — komu): pomoczny B 258; ISg. M. pomocznym B 27. pomodliti sł pftiv. bitten’ (um etw. — &eho): 3. Sg. Prf. pomodlil zie BM 119 (s. Krok 7, 162). pomsta F ,,Rache'!: pomíta 2090 — W 26; GSg. pomfty M 117. pomysliti pftie. ,,denken, gedenken'' (einer Sache — nać): 3. Sg. Aor. pomyfly 459; 2. Pl. Imper. po- myfflte 1325 (4silb. lies pontyslite s. Geb. 111, 2, 305). poné Ado. „etwa, vielleicht, mich deucht": ponye 1124, 2142, N 108; ponye B 269. ponósti pftiv. „tragen: 3. Sg. Aor. polezye 1789 l. ponese (s. LF. 12, 279: Bedeutung und Reim werden so verbessert, s. aber Athenaeum 9, 132a). poniżiti pftiv. „erniedrigen, demiiti- gen" (etw. — co): Prt. Prf., NSg.M. ponyzyw 664. ponüebti impftie. ,antreiben" (zu elw. — k éemu): ponuczety 422 (im Reim auf chtieti: jéti). ponukniti pftiv. „,anireiben, ein Zeichen geben" (jdm. — komu): Sg. Aor. ponuchzie BM 54 (ponuée; prec hier ,,fortzufahren’). pop M ,, Priester: N 52. popadniti pftiv. „herfallen, ergrei- fen" (etw. — co): 3. Sg. Prs. po- padne 1119. poplatiti p/tiv. „bezahlen, vergelten'* (jdm. etw. — komu čeho): 3. Sg. Prf. poplatyl M 110. Glossar. poplüti pftie. ,.flieBen'* (von etw. — Gim): 3. Sg. Prf. poplul yeft 1835. poprava F „Gerichisbarkeit, Gericht'' : poprawa 816. popraviti pftiv. ,„oerbessern, rdchen'* ( jdn. in etw. — koho v éem): 3. Sg. Prs. poprawy M 114 (s. Krok 7,214; v tom ,,/n dem, was mir angetan ist" ). poprieti pftiv. ,gónnen, erlauben'* (jdm. etw. — komu čeho): po- przyety Ś 90. poprnüti pfZe. ,,rennen, anstürmen'* (auf jdn. — ke komu): 3. Sg. Aor. poprnu 1411 (Subjekt ist Alexander s. LF. 19, 86). poraditi pftiv. „rate“ (jdm. — komu): 1. Sg. Kond. Prs. poradyl bich BM 83. Pofe VSg. eines müànnl. Eigenn.: Porz<e> Ś 27 (Pore Gu. 9, 294). poriediti pftie. „ordnen'* (jdn. zu etw. — koho k ¢emu): Prt. Prs., NSg.M. porzyedye 1133. poroba F ,, Knechtschaft'' : LSg. poro- bye 149, 154, 163, 868. porobiti pftiv. ,„unierwerfen” (etw. — co): 3. Sg. Prf. porobyl 175; 3. Sg. Prs. Pass. porobena; 3. Pl. Prf. Pass. porobeny ffu 1324 (po- robeni su). porod M , Abstammung, Geschlecht: GSg. poroda 1303. poroditi pftie. ,,gebüren" (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. porody 87. porozeny Adj. „geboren“: ASg.F. porozenu 72 (-à). porübeny Adj. ,niedergeschlagen" : NSg.M. porubeny B 137. poruéiti pftie. , übertragen, auftra- gen, aneertrauen, befehlen" (jdm. — komu, etw. — co): 3. Sg. Aor. po- ruczy 383, 522; 3. Sg. Prf. poruczyl gyeft 2362; Plusquampf. byl po- ruczyl 128; Prt. Prf. Pass., GSg.F. poruczene 110 (scil. żeny aus 97: „klagend iiber die Tugend der An- eertrauten, der, die er dem Pausonias aneertraul hatte. Nach Výb., Krok 6, 338 l. porušené: porušiti s. H- P. p. V). — poručiti sě bohu „sich Gott anempjfehlen“: 3. Sg. Aor. poruczy fye 930. — porucze 103 wohl 3. Sg. Prs. zu porücéti impftie. „jdm. etw. anvertrauen'" (komu co; porúčé aus porúčie egl. swyedcze
110 BM 325 (vgl. Gebauer, Sitz.- Ber. der Wiener Ak., Bd. 89, S. 324). pomoc F „Hilfe, Beistand'': po- mocz B 155; GSg. pomoczy 2270; po- moczi BM 296; bez pomoczy 1040 ,Ohne fremde Hilfe". pomoci pítiv. helfen, beistehen" (jdm. — komu); ,,verhelfen’ (jdm. zu etw. — komu ¢eho): pomoczy 1683, S 86; pomoczi B 2; 3. Sg. Prs. pomozye 750, 2336 (pomoze); 1. Pl. pomose<my> N 373; 1. Sg. Kond. Prs. bych pomohll M 1 (2silb.); 3. Sg. by pomohla M 35; by po- mohlo B 238 (zu diesem ,,pessimisti- schen'* Vers s. CC M. 1896, S. 467); Pri. Prs., NSg. M. pomoha N 167. pomoeny Adj. ,jhelfend, hilfreich" (jdm. — komu): pomoczny B 258; ISg. M. pomocznym B 27. pomodliti sł pftiv. bitten’ (um etw. — &eho): 3. Sg. Prf. pomodlil zie BM 119 (s. Krok 7, 162). pomsta F ,,Rache'!: pomíta 2090 — W 26; GSg. pomfty M 117. pomysliti pftie. ,,denken, gedenken'' (einer Sache — nać): 3. Sg. Aor. pomyfly 459; 2. Pl. Imper. po- myfflte 1325 (4silb. lies pontyslite s. Geb. 111, 2, 305). poné Ado. „etwa, vielleicht, mich deucht": ponye 1124, 2142, N 108; ponye B 269. ponósti pftiv. „tragen: 3. Sg. Aor. polezye 1789 l. ponese (s. LF. 12, 279: Bedeutung und Reim werden so verbessert, s. aber Athenaeum 9, 132a). poniżiti pftiv. „erniedrigen, demiiti- gen" (etw. — co): Prt. Prf., NSg.M. ponyzyw 664. ponüebti impftie. ,antreiben" (zu elw. — k éemu): ponuczety 422 (im Reim auf chtieti: jéti). ponukniti pftiv. „,anireiben, ein Zeichen geben" (jdm. — komu): Sg. Aor. ponuchzie BM 54 (ponuée; prec hier ,,fortzufahren’). pop M ,, Priester: N 52. popadniti pftiv. „herfallen, ergrei- fen" (etw. — co): 3. Sg. Prs. po- padne 1119. poplatiti p/tiv. „bezahlen, vergelten'* (jdm. etw. — komu čeho): 3. Sg. Prf. poplatyl M 110. Glossar. poplüti pftie. ,.flieBen'* (von etw. — Gim): 3. Sg. Prf. poplul yeft 1835. poprava F „Gerichisbarkeit, Gericht'' : poprawa 816. popraviti pftiv. ,„oerbessern, rdchen'* ( jdn. in etw. — koho v éem): 3. Sg. Prs. poprawy M 114 (s. Krok 7,214; v tom ,,/n dem, was mir angetan ist" ). poprieti pftiv. ,gónnen, erlauben'* (jdm. etw. — komu čeho): po- przyety Ś 90. poprnüti pfZe. ,,rennen, anstürmen'* (auf jdn. — ke komu): 3. Sg. Aor. poprnu 1411 (Subjekt ist Alexander s. LF. 19, 86). poraditi pftiv. „rate“ (jdm. — komu): 1. Sg. Kond. Prs. poradyl bich BM 83. Pofe VSg. eines müànnl. Eigenn.: Porz<e> Ś 27 (Pore Gu. 9, 294). poriediti pftie. „ordnen'* (jdn. zu etw. — koho k ¢emu): Prt. Prs., NSg.M. porzyedye 1133. poroba F ,, Knechtschaft'' : LSg. poro- bye 149, 154, 163, 868. porobiti pftiv. ,„unierwerfen” (etw. — co): 3. Sg. Prf. porobyl 175; 3. Sg. Prs. Pass. porobena; 3. Pl. Prf. Pass. porobeny ffu 1324 (po- robeni su). porod M , Abstammung, Geschlecht: GSg. poroda 1303. poroditi pftie. ,,gebüren" (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. porody 87. porozeny Adj. „geboren“: ASg.F. porozenu 72 (-à). porübeny Adj. ,niedergeschlagen" : NSg.M. porubeny B 137. poruéiti pftie. , übertragen, auftra- gen, aneertrauen, befehlen" (jdm. — komu, etw. — co): 3. Sg. Aor. po- ruczy 383, 522; 3. Sg. Prf. poruczyl gyeft 2362; Plusquampf. byl po- ruczyl 128; Prt. Prf. Pass., GSg.F. poruczene 110 (scil. żeny aus 97: „klagend iiber die Tugend der An- eertrauten, der, die er dem Pausonias aneertraul hatte. Nach Výb., Krok 6, 338 l. porušené: porušiti s. H- P. p. V). — poručiti sě bohu „sich Gott anempjfehlen“: 3. Sg. Aor. poruczy fye 930. — porucze 103 wohl 3. Sg. Prs. zu porücéti impftie. „jdm. etw. anvertrauen'" (komu co; porúčé aus porúčie egl. swyedcze
Strana 111
Glossar. 2406 aus svědčie). Nach Vyb. 1. porucze (Part. Prs., NSg.M. zu poručiti s. LF. 12, 270), nach H-P. porúče (3. Sg. Aor. zu porüt&ti); nach Krok 6, 338 l. poruczi (3. Sg. Aor. zu poručiti). poruka F ,,Macht‘: LSg. porucze 1019 (poruce; s. Kott 7, 364 = opravé 1000). porušenie N ,,Verderbnis, gang": porufenye 24$. porusiti pftiv. ,,verletzen‘“ (etw. — co): Prt. Prf., NSg.M. porufyw 1932. posedéti pftiv. „ein wenig sitzen‘: 3. Sg. Prs. poffedy 1941. posel M | Bote“: poffel 945, 1057, 2221; ASg. 942; G. pozzla N 272; L. pofle 1988; NPI. pofly 1013 (posli); G. poflow 451; D. poflom 1009, 1074, 2080; A. pofly 439, 1965, M 28; pozh M 235. poselstvo NV , Botschaft": ASg. po- felftwo M 99; G. pofelftwa 449. posielati impftiv. ‚senden‘ (jdm. etw. — komu co): I. Sg. Prs. po- fyelagy 1038. poskok M Sprung“: LSg. po- skocze 1513 (poskoce; byti na po- skoce ,,bereit sein). poskysti s pftiv. ,sich darbieten, sich werfen": pofkyfezi zie BM 152 (poskysci sé). poslabiti pftiv. ,,schwächen‘“ (etw. — co): 3. Sg. Aor. poflaby 1641. poslati pftie. „senden“ (jdn. — koho, jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Aor. poffla 97; pofla 439, 705; 1. Sg. Prf. poflal ffem 980; 2. Sg. poflals 1086; 3. Sg. poflal 2077; 3. Sg. Plusquampf. bye po- flal 1016; 3. Sg. Kond. Prs. by po- flal 638 (by aus 637 zu ergänzen). poslední Adj. letzter: ASg.M. pofledny S 40; NSg.F. pozzlednye BM 107; G. poflednye M 119 (-ie); I. pofledny 1697 (-i); GPI.M. po- zzlednych BM 284 (-ich). posléz Adv. Komp. „später, zuletzt‘‘: poflez 1311 (= aksl. posléide dss.). poslüehati impftiv. „anhören‘ (jdn. — koho): 2. Sg. Imper. pofluchay 202 (-aj). poslusenstvie N „Gehorsam‘‘: ISg. pozlufzenztwim N 100 (s poslusen- Unter- 111 stvim ésti nemalé ,,in Gehorsam und großer Ehre‘). posoka F ,,Saft"; bildlich „„Lebens- saft, Nahrung" : ASg. pozzoku B 189 (vgl. Umué. St. 29/30; CC M. 1841, S. 840: Výbor I, 1247). pospati pftiv. „ein wenig schlafen‘: pofpaty 2446. pospiechati impjtie. ,,eilen*: 3. Sg. Prs. pofpyecha 1364 (-à); Prt. Prs., NSg.M. pofpyechagye 1184 — po- zpiechagie M 15 (pospiechajé). pospieśiti pftiv. „eilen': 1. Pl. Imper. pofpyefmyz 1520 (pospěšmyž im 7silb. Vers; der Dichter gebrauchte wohl pospésimyz s. Geb. III, 2, 304f.). pospéti pftie. ,eilen" (hinter jdm. her — po kom): 3. Sg. Prf. pofpyel 1405. postáti pftie. „ein wenig stehen, sich aufhalten, stehen bleiben, dauern": poftaty 596; 3. Sg. Aor. pofta 1342, 1642, 1895; pozta N 176, B 179 (posta); Prt. Prs., NSg. M. poftogie BM 55; poftogye 1484; Prt. Prf., NSg.M. poztaw N 388 (postáv). — »gelangen, kommen": 3. Sg. Aor. pofta 1121 (Krok 6, 398). postat F ,, Menge, Haufe" (svá oder vlastnie p. „die eigenen Leute): GSę. poztaty BM 260; D. pozztaty B 258; I. poztatyu BM 45, 70 (postati — postatiû). postatny Adj. „helfend“: poztaten BM 338 (p. byti komu „jdm. helfen*). postava F „Gestalt, Miene“: ASg. poftawu B 166; I. poftawu 392, BM 35 (postavú smutného licé „mit trauriger Miene“): poztanu B 162 (l. postavü). postaviti pftiv. ,,aufstellen“- 3. Sg. Impf. Pass. poftawen byeiye 1465. — postaviti sé „sich stellen, sich anstellen*‘: Prt. Prs., NPL.M. (statt Du.) poftauiecze zie BM 16. postele F ,,Bett, Lager": GSg. po- ftele BM 14. postfiebfeny Adj. ,,eersilbert'': N Pl. N. poftrzyebrzyena 1263 (-a). postipiti pftiv. „zuriickweichen” (za 86): I. Sg. Kond. Prs. bich poftupil B 18. posiditi pftiv. „beurteilen” (etw. —
Glossar. 2406 aus svědčie). Nach Vyb. 1. porucze (Part. Prs., NSg.M. zu poručiti s. LF. 12, 270), nach H-P. porúče (3. Sg. Aor. zu porüt&ti); nach Krok 6, 338 l. poruczi (3. Sg. Aor. zu poručiti). poruka F ,,Macht‘: LSg. porucze 1019 (poruce; s. Kott 7, 364 = opravé 1000). porušenie N ,,Verderbnis, gang": porufenye 24$. porusiti pftiv. ,,verletzen‘“ (etw. — co): Prt. Prf., NSg.M. porufyw 1932. posedéti pftiv. „ein wenig sitzen‘: 3. Sg. Prs. poffedy 1941. posel M | Bote“: poffel 945, 1057, 2221; ASg. 942; G. pozzla N 272; L. pofle 1988; NPI. pofly 1013 (posli); G. poflow 451; D. poflom 1009, 1074, 2080; A. pofly 439, 1965, M 28; pozh M 235. poselstvo NV , Botschaft": ASg. po- felftwo M 99; G. pofelftwa 449. posielati impftiv. ‚senden‘ (jdm. etw. — komu co): I. Sg. Prs. po- fyelagy 1038. poskok M Sprung“: LSg. po- skocze 1513 (poskoce; byti na po- skoce ,,bereit sein). poskysti s pftiv. ,sich darbieten, sich werfen": pofkyfezi zie BM 152 (poskysci sé). poslabiti pftiv. ,,schwächen‘“ (etw. — co): 3. Sg. Aor. poflaby 1641. poslati pftie. „senden“ (jdn. — koho, jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Aor. poffla 97; pofla 439, 705; 1. Sg. Prf. poflal ffem 980; 2. Sg. poflals 1086; 3. Sg. poflal 2077; 3. Sg. Plusquampf. bye po- flal 1016; 3. Sg. Kond. Prs. by po- flal 638 (by aus 637 zu ergänzen). poslední Adj. letzter: ASg.M. pofledny S 40; NSg.F. pozzlednye BM 107; G. poflednye M 119 (-ie); I. pofledny 1697 (-i); GPI.M. po- zzlednych BM 284 (-ich). posléz Adv. Komp. „später, zuletzt‘‘: poflez 1311 (= aksl. posléide dss.). poslüehati impftiv. „anhören‘ (jdn. — koho): 2. Sg. Imper. pofluchay 202 (-aj). poslusenstvie N „Gehorsam‘‘: ISg. pozlufzenztwim N 100 (s poslusen- Unter- 111 stvim ésti nemalé ,,in Gehorsam und großer Ehre‘). posoka F ,,Saft"; bildlich „„Lebens- saft, Nahrung" : ASg. pozzoku B 189 (vgl. Umué. St. 29/30; CC M. 1841, S. 840: Výbor I, 1247). pospati pftiv. „ein wenig schlafen‘: pofpaty 2446. pospiechati impjtie. ,,eilen*: 3. Sg. Prs. pofpyecha 1364 (-à); Prt. Prs., NSg.M. pofpyechagye 1184 — po- zpiechagie M 15 (pospiechajé). pospieśiti pftiv. „eilen': 1. Pl. Imper. pofpyefmyz 1520 (pospěšmyž im 7silb. Vers; der Dichter gebrauchte wohl pospésimyz s. Geb. III, 2, 304f.). pospéti pftie. ,eilen" (hinter jdm. her — po kom): 3. Sg. Prf. pofpyel 1405. postáti pftie. „ein wenig stehen, sich aufhalten, stehen bleiben, dauern": poftaty 596; 3. Sg. Aor. pofta 1342, 1642, 1895; pozta N 176, B 179 (posta); Prt. Prs., NSg. M. poftogie BM 55; poftogye 1484; Prt. Prf., NSg.M. poztaw N 388 (postáv). — »gelangen, kommen": 3. Sg. Aor. pofta 1121 (Krok 6, 398). postat F ,, Menge, Haufe" (svá oder vlastnie p. „die eigenen Leute): GSę. poztaty BM 260; D. pozztaty B 258; I. poztatyu BM 45, 70 (postati — postatiû). postatny Adj. „helfend“: poztaten BM 338 (p. byti komu „jdm. helfen*). postava F „Gestalt, Miene“: ASg. poftawu B 166; I. poftawu 392, BM 35 (postavú smutného licé „mit trauriger Miene“): poztanu B 162 (l. postavü). postaviti pftiv. ,,aufstellen“- 3. Sg. Impf. Pass. poftawen byeiye 1465. — postaviti sé „sich stellen, sich anstellen*‘: Prt. Prs., NPL.M. (statt Du.) poftauiecze zie BM 16. postele F ,,Bett, Lager": GSg. po- ftele BM 14. postfiebfeny Adj. ,,eersilbert'': N Pl. N. poftrzyebrzyena 1263 (-a). postipiti pftiv. „zuriickweichen” (za 86): I. Sg. Kond. Prs. bich poftupil B 18. posiditi pftiv. „beurteilen” (etw. —
Strana 112
112 co): I. Sg. Prs. pofuzy 24 (posüzi); 3. Pl. pofudye 36 (posüdie; als Objekt ergänze sklädänie). poSkoditi pftiv. ‚Schaden zufügen‘ (jdm. — komu): 3. Sg. Aor. po- ficody B 82 (scil. králiu); 3. Sg. Kond. Prs. bý poffcodyl BM 214. pot M ,Schweif": GSg. potu BM 164; L. potye 1699. potähnüti pftiv. „ziehen, fahren‘ (intrans.): 3. Sg. Aor. potyeze 710 (potóże); 3. Pl. potahu 545 (l. potehü: brehu 544 s. LF. 19, 80; Arch. 10, 587; Geb. III, 2, 255). potakniti pftiv. „ja sagen, zunickend seine Beistimmung geben‘“ (zu etw. — v tem): 3. Sg. Aor. potaknu BM 249 (Gu. 6, 548 annuit; vgl. LF. 11, 59). potaz M „Beraten, Beratung‘: 479; ASg. 106; má o to potaz snadný „er vermag sich leicht darüber zu unterrichten'*; I. potazem N 253. potâzati pftiv. ,,befragen‘“ (jdn. — koho): potazaty 901. — potázati sé „sich beraten, sich bedenken" (mit jdm. über etw. — s kym où): 3. Sg. Aor. potaza fye 416, 649 (Hs. potaze), 963 (zur Stelle s. CC M. 70, 452); Prt. Prs., NSg.M. potyeze fye 323 (-tieże im Reim auf knieżć I. -tieżć); PI. potyezyucze fye 2137 == potiezucze fie W 52 (-tieżńce); Prt. Prf., NPI.M. potazawfye fye 428 (-tazavse). potóci pftiv. „laufen” (zu etw. — k emu): 8. PI. Prs. poteku 1416 (oder Aor.?): Aor. poteku 460, 1028, 2122 — W 37, 2131 = W 46, 2049 (l. teku mit W 6 und N 315). potepati pftiv. ,,erschlagen‘‘: 3. PI. Aor. potepu 2132 — W 47. potkánie N Begegnung": LSg. potkany 1596. potkati pftiv. treffen, begegnen" (jdm. — koho): potkaty 960; 3. Sg.Prs. potka 487; Aor. potka 917, 1547, 1558, 1631, 1650, B 79 (-a); 3. Pl. Aor. potkachu 1614; 3. Sg. Kond. Prs. by potkal 1187 — N 16. — potkati sé ,,zusammentreffen'' (mit jdm. — s kým); (bojem) ,eine Schlacht liefern" : potkaty zie N 126; 3. Sg. Aor. potka zie B 73; 3. Du. potkafta fye 1578 (-tkasta); 3. PI. Glossar. potkachu zíe B 101; potkachu fye 1406 (im Vers ist Reim und Metrum gestórt, s. Arch. 10, 590; Krok 7, 4 liest potahü zu potáhnüti vgl. pfitahü Ezop Baw. 74 an einer an die Alex. anklingenden Stelle). potknüti eo na sé pjtiv. ,,etw. sich aneignen‘: Prt. Prs., NSg. M. po- tkna B 340. — potknüti sé ,,strau- cheln, anstoflen" (in etw. — v tem): I. Sg. Prs. potknu fye 27; 3. Sg. Aor. poteze fye 1561 (potée sé). potlaëiti sé pftiv. „zusammendriicken, eernichten': 3. Sg. Prs. Pass. po- tlaczy fye 2417 (-i). potołiti pftiv. ‚absenden‘ (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. potoczy 1965 = potochzi M 235; 3. PI. potoczychu 42. potok M ,,Bach‘: 229, B 135; ASg. 1726; NPI. potoczy 1682. potom Adv. ,,nachher, hernach, nach- mals, dann": 267, 318, 683, 905, W 21. potopa F „Sundfluť“: GSg. po- topy 634, 646 (diluvium; 636 gibt das ,diluvium timentis futurum, quod fuerat in tempore Noe" der Glosse wieder s. Pram. 44). potratiti pftie. ,,verlieren" (etw. — co): 1. Pl. Prs. potratyme 1328; 3. Sg. Aor. potraty M 121 (řěč „die Sprache'*). — potratiti sě „sich ver- lieren, verschwinden'': 3. Sg. Prs. potraty fy 16. potrava F „Nahrung“: 260; DSg. <pot>rawıe N 341. potröba F ,,Bedürfnis, Notwendig- keit": NSg. potrzyeba 586; A. po- trziebu 986. — p. jest éeho ,,etw. ist nötig‘: potrzyeba 2059 = po- trzieba W 16. potřčbovati impftiv. ,,verlangen‘‘ (nach etw. — čeho): 3. Sg. Prs. potrzyebugye 1393 (potfébuje, s. Jungmann 3, 375b). potfieti pftie. ,,abwischen"" (etw. — čeho): Pri. Prs. potra BM 164. — ,aufreiben, eernichten"* (etw. — co): 1. Pl. Prs. potrzyem 1073 (potrem); 3. Sg. Aor. potrzye S 3 (potré s. Geb. III, 2, 195). potvrzéti impftiv. „hart machen, stampfen" (etw. — éeho): 3. Sg. Prf. potwrzal 1203 = potwirzal
112 co): I. Sg. Prs. pofuzy 24 (posüzi); 3. Pl. pofudye 36 (posüdie; als Objekt ergänze sklädänie). poSkoditi pftiv. ‚Schaden zufügen‘ (jdm. — komu): 3. Sg. Aor. po- ficody B 82 (scil. králiu); 3. Sg. Kond. Prs. bý poffcodyl BM 214. pot M ,Schweif": GSg. potu BM 164; L. potye 1699. potähnüti pftiv. „ziehen, fahren‘ (intrans.): 3. Sg. Aor. potyeze 710 (potóże); 3. Pl. potahu 545 (l. potehü: brehu 544 s. LF. 19, 80; Arch. 10, 587; Geb. III, 2, 255). potakniti pftiv. „ja sagen, zunickend seine Beistimmung geben‘“ (zu etw. — v tem): 3. Sg. Aor. potaknu BM 249 (Gu. 6, 548 annuit; vgl. LF. 11, 59). potaz M „Beraten, Beratung‘: 479; ASg. 106; má o to potaz snadný „er vermag sich leicht darüber zu unterrichten'*; I. potazem N 253. potâzati pftiv. ,,befragen‘“ (jdn. — koho): potazaty 901. — potázati sé „sich beraten, sich bedenken" (mit jdm. über etw. — s kym où): 3. Sg. Aor. potaza fye 416, 649 (Hs. potaze), 963 (zur Stelle s. CC M. 70, 452); Prt. Prs., NSg.M. potyeze fye 323 (-tieże im Reim auf knieżć I. -tieżć); PI. potyezyucze fye 2137 == potiezucze fie W 52 (-tieżńce); Prt. Prf., NPI.M. potazawfye fye 428 (-tazavse). potóci pftiv. „laufen” (zu etw. — k emu): 8. PI. Prs. poteku 1416 (oder Aor.?): Aor. poteku 460, 1028, 2122 — W 37, 2131 = W 46, 2049 (l. teku mit W 6 und N 315). potepati pftiv. ,,erschlagen‘‘: 3. PI. Aor. potepu 2132 — W 47. potkánie N Begegnung": LSg. potkany 1596. potkati pftiv. treffen, begegnen" (jdm. — koho): potkaty 960; 3. Sg.Prs. potka 487; Aor. potka 917, 1547, 1558, 1631, 1650, B 79 (-a); 3. Pl. Aor. potkachu 1614; 3. Sg. Kond. Prs. by potkal 1187 — N 16. — potkati sé ,,zusammentreffen'' (mit jdm. — s kým); (bojem) ,eine Schlacht liefern" : potkaty zie N 126; 3. Sg. Aor. potka zie B 73; 3. Du. potkafta fye 1578 (-tkasta); 3. PI. Glossar. potkachu zíe B 101; potkachu fye 1406 (im Vers ist Reim und Metrum gestórt, s. Arch. 10, 590; Krok 7, 4 liest potahü zu potáhnüti vgl. pfitahü Ezop Baw. 74 an einer an die Alex. anklingenden Stelle). potknüti eo na sé pjtiv. ,,etw. sich aneignen‘: Prt. Prs., NSg. M. po- tkna B 340. — potknüti sé ,,strau- cheln, anstoflen" (in etw. — v tem): I. Sg. Prs. potknu fye 27; 3. Sg. Aor. poteze fye 1561 (potée sé). potlaëiti sé pftiv. „zusammendriicken, eernichten': 3. Sg. Prs. Pass. po- tlaczy fye 2417 (-i). potołiti pftiv. ‚absenden‘ (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. potoczy 1965 = potochzi M 235; 3. PI. potoczychu 42. potok M ,,Bach‘: 229, B 135; ASg. 1726; NPI. potoczy 1682. potom Adv. ,,nachher, hernach, nach- mals, dann": 267, 318, 683, 905, W 21. potopa F „Sundfluť“: GSg. po- topy 634, 646 (diluvium; 636 gibt das ,diluvium timentis futurum, quod fuerat in tempore Noe" der Glosse wieder s. Pram. 44). potratiti pftie. ,,verlieren" (etw. — co): 1. Pl. Prs. potratyme 1328; 3. Sg. Aor. potraty M 121 (řěč „die Sprache'*). — potratiti sě „sich ver- lieren, verschwinden'': 3. Sg. Prs. potraty fy 16. potrava F „Nahrung“: 260; DSg. <pot>rawıe N 341. potröba F ,,Bedürfnis, Notwendig- keit": NSg. potrzyeba 586; A. po- trziebu 986. — p. jest éeho ,,etw. ist nötig‘: potrzyeba 2059 = po- trzieba W 16. potřčbovati impftiv. ,,verlangen‘‘ (nach etw. — čeho): 3. Sg. Prs. potrzyebugye 1393 (potfébuje, s. Jungmann 3, 375b). potfieti pftie. ,,abwischen"" (etw. — čeho): Pri. Prs. potra BM 164. — ,aufreiben, eernichten"* (etw. — co): 1. Pl. Prs. potrzyem 1073 (potrem); 3. Sg. Aor. potrzye S 3 (potré s. Geb. III, 2, 195). potvrzéti impftiv. „hart machen, stampfen" (etw. — éeho): 3. Sg. Prf. potwrzal 1203 = potwirzal
Strana 113
Glossar. N 34 (3sib.; s. 360). potykovati sé „streiten, ämpfen : 3. Pl. Prf. pothÿkowali ii 173 (-li sé). povada F , Fehler‘: powada 478 (so nach Hanka, Jungm. 3, 385; nach Prus. ,,Streit, Gegensatz" . povédéti pftiv. sagen, berichten (etw. — co): powyedyety 394, 858, 1018; powiediety N 425; 1. Sg. Prs. powyedye 285, 499, 1345; 1. Pl. powiemÿ B 275 (poviemy); 2. PI. powiete N 426; 3. Pl. powiedie M 417; Aor. powyedye 907, 1074, 1987 — powiedye N 272; 3. Sg. Kond. Prs. by powiediel B 324; 3. Sg. Plusquampf. byl pouiedyel BM 162; Prt. Prs., NSg.M. po- wyeda 147; 3. Sg. Prf. Pass. byl powiedyen BM 72. povö&siti pftiv. „aufhängen‘‘: 3. Sg. Aor. bye powyeffena 1247, danach verbessere N 90 bye powiffena (so schon V jb.; egl. Gu. 2, 119 ,,pendens'* und LF. 12, 283f.). pověst F , Nachricht“: powyeft 939. povésti pftie. ‚führen‘ (jdn. — Akk.): 3. Pl. Aor. powedu 1896 = N 177. povezti pftiv. dss. (jdn. — Akk.): 3. Pl. Aor. powezu B 192. povléci pftiv. ‚schleppen‘ (etw. — co): 3. Pl. Aor. powleku 2048 = W 5. povidčti pftiv. ‚sehen‘ (etw. čeho): 2. Sg. Imper. powyz 1094 (poviz). povoliti pftiv. „erlauben““ (jdm. — komu): I. Sg. Prf. powolyl zem BM 315 (zur Stelle s. LF. 26, 241). povrei pftiv. ,,wegwerfen‘“ (etw. — co): 3. Pl. Aor. powrhu 1837 (-à). povýšený Adj. ,erhóht": NSg.F. powyffena 358 (-à). pori pit. „erhöhen, erheben‘‘: Pass. yeft powyffen 2 s “ povésiti. povzdalovati impftiv. ,,aufhalten““ (etw. — 6éeho): Prt. Prs., NSg. M. powzdalugie BM 264 (povzdalujé; vgl. Gu. 7, 3 „retardabit‘‘). povztähnüti „pftiv. „an sich ziehen, emporreissen" (ofe GSg.): Prt. Prs., NSg.M. powftahna/474(povstahna). Geb. III, 2, impftio. 113 pozbÿvati impftiv. „verlieren; sich einer Sache erwehren‘‘ (einer S ache — čeho): 3. Sg. Prs. pozbywa B M 254. pozdě Ado. „späť“: : pozdye BM 142. pozlaceny Adj. „vergoldet“; NPLN. pozlaczena 1264 (-a; Gu. 2, 121 au- rum cuspis habet; Ulir. 6188 ver- gult ir sper). pozlata F ,Vergoldung'*: GSg. po- zlathy N 116 ( — p. poziota, s. pozlata, nslov. pozläta dss. — „Ohne unechte Vergoldung, mit echtem Gold verziert‘“‘, von den Decken gesagt. Anders Krok 7, 264f.). poznati pftiv. „erkennen“ (etw. — co), wahrnehmen" (jdn. — koho), „spiiren”: poznaty 15, 1378, 1477 (958 fordert das Metrum poznat mit Jir.3); 3. Sg. Prs. polna 235 (-zná); 2. Pl. poznate 1514; 3. Sg. Aor. pozna 1376, 2163 = W 57; 3. Pl. poznachu 1615, 2439; 3. Sg. Kond. Prs. by poznal 1155. pozvati pftiv. „laden“: 2. Pl. Prí. Pass. fte pozwany 1486 (ste po- zváni). požiti pftio. „genießen, einen Nutzen haben" (eon etw. — čeho): 3. Sg. Aor. potu BM 176 (pożi s. LF. 19, 99); Prt. Prf., NSg. M. potiw B 266 (byl jest p.). pozity Ady Halt“: NSg.M. pozyty 1466; N. pozyte 329 (Gegensatz mladé 345). praené Ade. ,,mühsam, mit Mühsal"': pracznye 1948. Praha F | , Prag”: LSg. Prazie B 241 „in Prag" (MVG. IV, 638). prach M „Staub“: prach 1728; ASg. 1537; G. "prachu 1383; L. prachu B 134. prak M ,Schleuder": GSg. praka 578, 1524; I Pl. pracky N 320 (pra- ky s. Geb. I, 446). pravda # ,,Wahrheit“: GSg. prawdy BM 341; A. prawdu N 424, B 275. — to jest pravda „das ist wahr*': NSg. prawda 2110. právě Ado. ,recht, richtig, völlig, gänzlich, wirklich, in der Tat; grad‘: rawye 164, 893, 999, 1214; prauíe BM 102. pravenie N ,,Erzählung“: ASg. pra- wenye 672; prauenie 828. praviti impftiv. ‚sagen, erzählen‘
Glossar. N 34 (3sib.; s. 360). potykovati sé „streiten, ämpfen : 3. Pl. Prf. pothÿkowali ii 173 (-li sé). povada F , Fehler‘: powada 478 (so nach Hanka, Jungm. 3, 385; nach Prus. ,,Streit, Gegensatz" . povédéti pftiv. sagen, berichten (etw. — co): powyedyety 394, 858, 1018; powiediety N 425; 1. Sg. Prs. powyedye 285, 499, 1345; 1. Pl. powiemÿ B 275 (poviemy); 2. PI. powiete N 426; 3. Pl. powiedie M 417; Aor. powyedye 907, 1074, 1987 — powiedye N 272; 3. Sg. Kond. Prs. by powiediel B 324; 3. Sg. Plusquampf. byl pouiedyel BM 162; Prt. Prs., NSg.M. po- wyeda 147; 3. Sg. Prf. Pass. byl powiedyen BM 72. povö&siti pftiv. „aufhängen‘‘: 3. Sg. Aor. bye powyeffena 1247, danach verbessere N 90 bye powiffena (so schon V jb.; egl. Gu. 2, 119 ,,pendens'* und LF. 12, 283f.). pověst F , Nachricht“: powyeft 939. povésti pftie. ‚führen‘ (jdn. — Akk.): 3. Pl. Aor. powedu 1896 = N 177. povezti pftiv. dss. (jdn. — Akk.): 3. Pl. Aor. powezu B 192. povléci pftiv. ‚schleppen‘ (etw. — co): 3. Pl. Aor. powleku 2048 = W 5. povidčti pftiv. ‚sehen‘ (etw. čeho): 2. Sg. Imper. powyz 1094 (poviz). povoliti pftiv. „erlauben““ (jdm. — komu): I. Sg. Prf. powolyl zem BM 315 (zur Stelle s. LF. 26, 241). povrei pftiv. ,,wegwerfen‘“ (etw. — co): 3. Pl. Aor. powrhu 1837 (-à). povýšený Adj. ,erhóht": NSg.F. powyffena 358 (-à). pori pit. „erhöhen, erheben‘‘: Pass. yeft powyffen 2 s “ povésiti. povzdalovati impftiv. ,,aufhalten““ (etw. — 6éeho): Prt. Prs., NSg. M. powzdalugie BM 264 (povzdalujé; vgl. Gu. 7, 3 „retardabit‘‘). povztähnüti „pftiv. „an sich ziehen, emporreissen" (ofe GSg.): Prt. Prs., NSg.M. powftahna/474(povstahna). Geb. III, 2, impftio. 113 pozbÿvati impftiv. „verlieren; sich einer Sache erwehren‘‘ (einer S ache — čeho): 3. Sg. Prs. pozbywa B M 254. pozdě Ado. „späť“: : pozdye BM 142. pozlaceny Adj. „vergoldet“; NPLN. pozlaczena 1264 (-a; Gu. 2, 121 au- rum cuspis habet; Ulir. 6188 ver- gult ir sper). pozlata F ,Vergoldung'*: GSg. po- zlathy N 116 ( — p. poziota, s. pozlata, nslov. pozläta dss. — „Ohne unechte Vergoldung, mit echtem Gold verziert‘“‘, von den Decken gesagt. Anders Krok 7, 264f.). poznati pftiv. „erkennen“ (etw. — co), wahrnehmen" (jdn. — koho), „spiiren”: poznaty 15, 1378, 1477 (958 fordert das Metrum poznat mit Jir.3); 3. Sg. Prs. polna 235 (-zná); 2. Pl. poznate 1514; 3. Sg. Aor. pozna 1376, 2163 = W 57; 3. Pl. poznachu 1615, 2439; 3. Sg. Kond. Prs. by poznal 1155. pozvati pftiv. „laden“: 2. Pl. Prí. Pass. fte pozwany 1486 (ste po- zváni). požiti pftio. „genießen, einen Nutzen haben" (eon etw. — čeho): 3. Sg. Aor. potu BM 176 (pożi s. LF. 19, 99); Prt. Prf., NSg. M. potiw B 266 (byl jest p.). pozity Ady Halt“: NSg.M. pozyty 1466; N. pozyte 329 (Gegensatz mladé 345). praené Ade. ,,mühsam, mit Mühsal"': pracznye 1948. Praha F | , Prag”: LSg. Prazie B 241 „in Prag" (MVG. IV, 638). prach M „Staub“: prach 1728; ASg. 1537; G. "prachu 1383; L. prachu B 134. prak M ,Schleuder": GSg. praka 578, 1524; I Pl. pracky N 320 (pra- ky s. Geb. I, 446). pravda # ,,Wahrheit“: GSg. prawdy BM 341; A. prawdu N 424, B 275. — to jest pravda „das ist wahr*': NSg. prawda 2110. právě Ado. ,recht, richtig, völlig, gänzlich, wirklich, in der Tat; grad‘: rawye 164, 893, 999, 1214; prauíe BM 102. pravenie N ,,Erzählung“: ASg. pra- wenye 672; prauenie 828. praviti impftiv. ‚sagen, erzählen‘
Strana 114
114 (jdm. etw. — komu co): I. Sg. Prs. prawy 1471; 3. Pl. Prs. prauíe B M 101 (pravie); 1. Sg. Prf. prawyl fem 551; 3. Sg. prawyl yeft 2373; Prt. Prs., NSg. M. prawye 7, 564, 1087, 1848, 2222 (pravé). — prawy 829 in 6silbigem Vers kann nicht richtig sein (s. LF. 14, 241); lies mit Krok6, 395: jakoż-ti sem napred pravil [t sé stavil 830, 1. Sg. Prf.). právo N „Recht, Gesetz; Gericht, Prozeß‘: ASg. prawo BM 239, 320; prauo BM 310; G. prawa 251, BM 312; praua 754; L. prauíe BM 319; prawie M 242; API. prawa 1933 226, 1934 — N 231. — ISg. s právem „mit Recht‘: zprawem B 220, BM 334, 346. — LSg. po svém a 71 (s. Arch. 9, 5597; Geb. III, 1, 187) ,,wie es sich für ihn gebührte". — GSg. podle svého práva 373 „ihrer Natur gemäß‘‘, vgl. N 467; podlé práva králevského 1012 ,,wie es sich für einen König schickt"; podlé vojenského práva 1401 ,,wie es im Kriege Brauch ist“; podlé vašie čsti práva B 1 „wie es eurer Ehre ziemť“. pravy Adj. ,,recht, echt, wahr; rechts'' : prawy 2837 (své viery ,,echt in seiner Treue", egl. MVG. IV, 467, 13; GSg.F. prawe 931, 1455, M 19, 122. prázdny Adj. ,leer; müflig': 2249; NPI.F. prazdny 2251; GPL.M. pra- fnych B 146 (préznÿch). — Adv. naprafdno 254 ,,vergebens' (na prá- zdno). prébéhnüti pftie. ,, durchlaufen" : : Inf. prne=bieh >nuty N 452 (vgl. pfi- ehnüti s. LF. 19, 90). prébierati impftiv. ,,durchklauben, hin und her erwägen‘“ (etw. — co): Prt. Prs., MNSg.M. prfiebieragie BM 291. prébrati sé pftiv. „iibersetzen”" (über einen Flufl — prés réku): 3. PI. Aor. przyebrachu fye 1357 (pfébrachu; Gu. 2, 379 flumine transmisso). přčbyti pftiv. „iiberdauern, über- leben" (s čím — etw.): 2. Sg. Prs. przyebudes fye 1873 (vgl. Seato- vitsky Ruk. 89a, 1, wo mit Jungmann 3, 496 s svétem zu lesen ist). pRébyvati impftivo. ,,eine Zeit hin- durch sein, bleiben, währen; wohnen, Glossar. leben, sich befinden: 3. Sg. Prs. przyebywa 1959/60, 2193; Prt. Prf., Sg. M. prfibiwaw B 282 (1. príie-). preč s. pryč. prétakati, -dekati pftiv. ,,abwarten‘‘ (etw. — co): Prt. Prf., NSg.M. prziechzakaw N 9 = przeczekaw 1178. pfééísti pftie. „durchzáhlen, durch- lesen" (elw. — co): 3. Sg. Prs. przeczte 1113 (pfecte); Prt. Prs., NSg.M. przyeczta 991; przyeczíta 1015 (prećta). přčd Průp. „vor“. I. c. Akk. den Gegenstand bezeichnend, vor den eine Bewegung geschieht: przyed 1014, 1899, 2102, M 36; przed M 187; prííed B 184; prfied BM p prfieden BM 15, 152 (préden s. on). — préd sé „vor sich kin, fort, vor- warts“ (zum Adv. erstarrt): prfied zie B 20; przyedfye 2147, 2150, 2219, 2302; przyedce 710 (přěce). — 2. mit Instr. den Gegenstand bez., vor dem etw. ruht, eine Bewegung stattfindet (auch bei položiti sě und skrytý): przyed 260, 455, 795, 922, 1369, 1900; przied 6, 112, 264, N 14; prfied B 43, 256, BM 34, 36; prfied 6; przyede 1338; prziede N 104; bez. den Gegenstand, mit dem ein anderer verglichen wird: przied 29, 31; przıede 30; die Zeit, vor der etwas geschehen ist: prziede N 203. přědčiti impftie. ,,vorgehen; sich auszeichnen" : 3. Sg. Kond. by prfiechzíl B 299 (chz — č aus dě s. Geb. I, 407. — Nicht priecil mit Krok 7, 157, da das Verbum reflexie ist in der Bedeutung ‚Widerstand leisten". — Es gibt Gu. 6, 44 qui gessit fortia fusi wieder; s. Jungmann 3, 461). pEidek M ,,Vorfahre'': N Pl. przyed- czy 14688 (prédoi). prédek M ,, Vorderteil‘“: LSg. przyed- ku 1239 — prziedku N 74 (na p. „eorn'*); A. przyedek 1732 (v p. „nach eorn'). prödjöti pftiv. ,reitend, fahrend zu- eorkommen'': Prt. Prs., NSg.M. przyedgeda 1187 (přědjeda; Gu. 2, 95 ,,praevertere‘“ s. LF. 12, 407; Prusík, Pram. 36).
114 (jdm. etw. — komu co): I. Sg. Prs. prawy 1471; 3. Pl. Prs. prauíe B M 101 (pravie); 1. Sg. Prf. prawyl fem 551; 3. Sg. prawyl yeft 2373; Prt. Prs., NSg. M. prawye 7, 564, 1087, 1848, 2222 (pravé). — prawy 829 in 6silbigem Vers kann nicht richtig sein (s. LF. 14, 241); lies mit Krok6, 395: jakoż-ti sem napred pravil [t sé stavil 830, 1. Sg. Prf.). právo N „Recht, Gesetz; Gericht, Prozeß‘: ASg. prawo BM 239, 320; prauo BM 310; G. prawa 251, BM 312; praua 754; L. prauíe BM 319; prawie M 242; API. prawa 1933 226, 1934 — N 231. — ISg. s právem „mit Recht‘: zprawem B 220, BM 334, 346. — LSg. po svém a 71 (s. Arch. 9, 5597; Geb. III, 1, 187) ,,wie es sich für ihn gebührte". — GSg. podle svého práva 373 „ihrer Natur gemäß‘‘, vgl. N 467; podlé práva králevského 1012 ,,wie es sich für einen König schickt"; podlé vojenského práva 1401 ,,wie es im Kriege Brauch ist“; podlé vašie čsti práva B 1 „wie es eurer Ehre ziemť“. pravy Adj. ,,recht, echt, wahr; rechts'' : prawy 2837 (své viery ,,echt in seiner Treue", egl. MVG. IV, 467, 13; GSg.F. prawe 931, 1455, M 19, 122. prázdny Adj. ,leer; müflig': 2249; NPI.F. prazdny 2251; GPL.M. pra- fnych B 146 (préznÿch). — Adv. naprafdno 254 ,,vergebens' (na prá- zdno). prébéhnüti pftie. ,, durchlaufen" : : Inf. prne=bieh >nuty N 452 (vgl. pfi- ehnüti s. LF. 19, 90). prébierati impftiv. ,,durchklauben, hin und her erwägen‘“ (etw. — co): Prt. Prs., MNSg.M. prfiebieragie BM 291. prébrati sé pftiv. „iibersetzen”" (über einen Flufl — prés réku): 3. PI. Aor. przyebrachu fye 1357 (pfébrachu; Gu. 2, 379 flumine transmisso). přčbyti pftiv. „iiberdauern, über- leben" (s čím — etw.): 2. Sg. Prs. przyebudes fye 1873 (vgl. Seato- vitsky Ruk. 89a, 1, wo mit Jungmann 3, 496 s svétem zu lesen ist). pRébyvati impftivo. ,,eine Zeit hin- durch sein, bleiben, währen; wohnen, Glossar. leben, sich befinden: 3. Sg. Prs. przyebywa 1959/60, 2193; Prt. Prf., Sg. M. prfibiwaw B 282 (1. príie-). preč s. pryč. prétakati, -dekati pftiv. ,,abwarten‘‘ (etw. — co): Prt. Prf., NSg.M. prziechzakaw N 9 = przeczekaw 1178. pfééísti pftie. „durchzáhlen, durch- lesen" (elw. — co): 3. Sg. Prs. przeczte 1113 (pfecte); Prt. Prs., NSg.M. przyeczta 991; przyeczíta 1015 (prećta). přčd Průp. „vor“. I. c. Akk. den Gegenstand bezeichnend, vor den eine Bewegung geschieht: przyed 1014, 1899, 2102, M 36; przed M 187; prííed B 184; prfied BM p prfieden BM 15, 152 (préden s. on). — préd sé „vor sich kin, fort, vor- warts“ (zum Adv. erstarrt): prfied zie B 20; przyedfye 2147, 2150, 2219, 2302; przyedce 710 (přěce). — 2. mit Instr. den Gegenstand bez., vor dem etw. ruht, eine Bewegung stattfindet (auch bei položiti sě und skrytý): przyed 260, 455, 795, 922, 1369, 1900; przied 6, 112, 264, N 14; prfied B 43, 256, BM 34, 36; prfied 6; przyede 1338; prziede N 104; bez. den Gegenstand, mit dem ein anderer verglichen wird: przied 29, 31; przıede 30; die Zeit, vor der etwas geschehen ist: prziede N 203. přědčiti impftie. ,,vorgehen; sich auszeichnen" : 3. Sg. Kond. by prfiechzíl B 299 (chz — č aus dě s. Geb. I, 407. — Nicht priecil mit Krok 7, 157, da das Verbum reflexie ist in der Bedeutung ‚Widerstand leisten". — Es gibt Gu. 6, 44 qui gessit fortia fusi wieder; s. Jungmann 3, 461). pEidek M ,,Vorfahre'': N Pl. przyed- czy 14688 (prédoi). prédek M ,, Vorderteil‘“: LSg. przyed- ku 1239 — prziedku N 74 (na p. „eorn'*); A. przyedek 1732 (v p. „nach eorn'). prödjöti pftiv. ,reitend, fahrend zu- eorkommen'': Prt. Prs., NSg.M. przyedgeda 1187 (přědjeda; Gu. 2, 95 ,,praevertere‘“ s. LF. 12, 407; Prusík, Pram. 36).
Strana 115
Glossar. přčdlůhý Adj. „sehr lang“: prfiedluhu B 302. přčdní Adj. „vorder, vorn befindlich; vornehmst“: GSg.M. przyednyeho 1696 (prédnieho): GPl. prfiednÿch B 182. prfédrahÿ Adj. ,,sehr teuer“: NSg.F. prziedraha 81 (-a); GSg.N. przye- draheho 621, 896; L. przyedrahem 1237 = prziedrahem Ň 72; ISg.M. prziedrahím N 113. přčdší M „der Vorfahre““ (substan- tie. Kompar.): Jroyediy 1300 (1. nach LF. I9, prédsich GPL; Krok 7,1 liest přědšie GSg.F. und faft svû slechtu 1301 als Korrelat dazu auf. — Zur Form s. Otc. 95b, Kott 2, 940). pRKhruby Adj. ,sehr grof': GSg.F. P rfiehrubé BM 268. préchvala F ,,Prahlereï“: | ASg. prziechwalu N 111; I. prfiechwalu B 191 (Instr. nach Krok 7, 155 „um zu prahlen'“; Akk. nach Výb., H-P. B 190/1 ist nicht durch- sichtig; egl. Ezop Baw. 49). pEjiti pftie. ,,eergehen" : 3. Sg. Aor. przieg<1de> NV 365 (pféjide). préklati pftiv. ,,spalten" (etw. —co): 3. Sg. Aor. przyekla 1562, 1598. přčkruto Ado. „sehr heftig" : prfie- cruto B 330. prëky in na przieky Adv. ,,quer‘“ 689 (dlí 1 n. ,,kreuz und guer“). prélstiti pftiv. ,,überlisten‘“ (jdn. — koho): prfíelztyty B 30. pFélstviy Adj. ,sehr listig": ISg.N. przyelftywym 1980. ASg.F. prélsèenie N » Überlistung" : LSg. przelfzeny B 36 (-ni). prélûtÿ Adj. ,sehr wild“: GSg.F. prfielute B 195. prémnoho substantive. Adj., Adv. »Sehr viel, sehr oft": przyemnoho 1090, 1499. pKémnoZzeny Adj. ,sehr vermehrt, sehr grof": ASg.F. przyemnozenu 810; L. prííemnofeney B 217 (-6j). ptémnoziti pftiv. ,sehr eermehren'* (etw. — co): Prt. Prf., NSg.M. przyemnozyw 2236. prémoci pftie. ,,überwältigen, über- winden'" (etw. — co, jdn. — koho): przyemoezy M 72; 4. Pl. Aor. przyemohu 484 (- ú). 115 přčmocný Adj. „sehr můchtig, sehr grof‘‘: NSg.F. prfiemoczna B 128 (-à). prénésti pftiv. ,kinübertragen“ (jdn. über den FluB — koho prés féku): 3. Sg. Aor. przyenefye 1788 (-nese). prénevérnÿy Adj. „sehr treulos“ : GSg. F. prfienewierne BM 273. pXépláti pftie. ,,herüberschwimmen" : à. Pl. fond. Prs. by przyepluly 1809 (-pluli). přčpusta F ,,Fügung, Verhängnis“: VSg. przyepufto 1889. Kamen | p „durchlassen, durch- auen'“ (met): 3. Sg. Aor. przye- pufty 1665; p. ‘co na koho ,,etw. über einen kommen lassen“: 2. Sg. Prf. prfiepuztyl ys BM 298 (in seys — Ze js’). pférád Adj. ,sehr gern": przyerad M 1. prés Präp. c. Akk. „Abe 1357, 1788; przyez 1581 vazy). prčslyščti pítiv. „bis zu Ende hôren“ (etw. — co): 2. Sg. Kond. Prs. by prfiezzhfíal BM 82. pféstánie N ,Aufhóren": | GSg. rich) Ya N 318 (bez p. ,,unauf- órlich'* pXéstati pftie. ,,aufhôren, ablassen, inne halten" (mit etw. — êeho): przyeftaty 2306; 3. Sg. Aor. przyeíta 507, 1144, 2428, 2432; Prt. Prs., NPl.M. przieztanucze N 324 (pfè- stanûce); Prf., NSg.M. przeítaw M 73. péstáti pftio. ,,eine Zeitlang bleiben": 3. Sg. Aor. prziefta N 283 (préstà). prétiti _impftio. ,drohen“: 3. Sg. Prs. przyety 2023 = prmety N 305 (pféti — Gu. 3, 287 minatur). přčtvrdý Adj. ,sehr hart, fest": GSg.M. przyetwrdeho 2037; MN. prfietwirdeho B 174. pKvada F , Hindernis": prfiewada BM 288; GSg. prííewady B 35. prévâziti sé pftio. ,,sich entschlieBen zu, wagen" (etw. — éeho): Prt. Prf., NSg.M. przyewazyw fye 2310 = przewasiw<z1e> N 349. préväznÿ Ad]. ,,sehr verwegen, tapfer“: przyewazny 2287; cog M. przye- waznyeho 1721 ( (-vážné o). — „ent- schlossen: przyewazen S 81 (sém pryef (pféz
Glossar. přčdlůhý Adj. „sehr lang“: prfiedluhu B 302. přčdní Adj. „vorder, vorn befindlich; vornehmst“: GSg.M. przyednyeho 1696 (prédnieho): GPl. prfiednÿch B 182. prfédrahÿ Adj. ,,sehr teuer“: NSg.F. prziedraha 81 (-a); GSg.N. przye- draheho 621, 896; L. przyedrahem 1237 = prziedrahem Ň 72; ISg.M. prziedrahím N 113. přčdší M „der Vorfahre““ (substan- tie. Kompar.): Jroyediy 1300 (1. nach LF. I9, prédsich GPL; Krok 7,1 liest přědšie GSg.F. und faft svû slechtu 1301 als Korrelat dazu auf. — Zur Form s. Otc. 95b, Kott 2, 940). pRKhruby Adj. ,sehr grof': GSg.F. P rfiehrubé BM 268. préchvala F ,,Prahlereï“: | ASg. prziechwalu N 111; I. prfiechwalu B 191 (Instr. nach Krok 7, 155 „um zu prahlen'“; Akk. nach Výb., H-P. B 190/1 ist nicht durch- sichtig; egl. Ezop Baw. 49). pEjiti pftie. ,,eergehen" : 3. Sg. Aor. przieg<1de> NV 365 (pféjide). préklati pftiv. ,,spalten" (etw. —co): 3. Sg. Aor. przyekla 1562, 1598. přčkruto Ado. „sehr heftig" : prfie- cruto B 330. prëky in na przieky Adv. ,,quer‘“ 689 (dlí 1 n. ,,kreuz und guer“). prélstiti pftiv. ,,überlisten‘“ (jdn. — koho): prfíelztyty B 30. pFélstviy Adj. ,sehr listig": ISg.N. przyelftywym 1980. ASg.F. prélsèenie N » Überlistung" : LSg. przelfzeny B 36 (-ni). prélûtÿ Adj. ,sehr wild“: GSg.F. prfielute B 195. prémnoho substantive. Adj., Adv. »Sehr viel, sehr oft": przyemnoho 1090, 1499. pKémnoZzeny Adj. ,sehr vermehrt, sehr grof": ASg.F. przyemnozenu 810; L. prííemnofeney B 217 (-6j). ptémnoziti pftiv. ,sehr eermehren'* (etw. — co): Prt. Prf., NSg.M. przyemnozyw 2236. prémoci pftie. ,,überwältigen, über- winden'" (etw. — co, jdn. — koho): przyemoezy M 72; 4. Pl. Aor. przyemohu 484 (- ú). 115 přčmocný Adj. „sehr můchtig, sehr grof‘‘: NSg.F. prfiemoczna B 128 (-à). prénésti pftiv. ,kinübertragen“ (jdn. über den FluB — koho prés féku): 3. Sg. Aor. przyenefye 1788 (-nese). prénevérnÿy Adj. „sehr treulos“ : GSg. F. prfienewierne BM 273. pXépláti pftie. ,,herüberschwimmen" : à. Pl. fond. Prs. by przyepluly 1809 (-pluli). přčpusta F ,,Fügung, Verhängnis“: VSg. przyepufto 1889. Kamen | p „durchlassen, durch- auen'“ (met): 3. Sg. Aor. przye- pufty 1665; p. ‘co na koho ,,etw. über einen kommen lassen“: 2. Sg. Prf. prfiepuztyl ys BM 298 (in seys — Ze js’). pférád Adj. ,sehr gern": przyerad M 1. prés Präp. c. Akk. „Abe 1357, 1788; przyez 1581 vazy). prčslyščti pítiv. „bis zu Ende hôren“ (etw. — co): 2. Sg. Kond. Prs. by prfiezzhfíal BM 82. pféstánie N ,Aufhóren": | GSg. rich) Ya N 318 (bez p. ,,unauf- órlich'* pXéstati pftie. ,,aufhôren, ablassen, inne halten" (mit etw. — êeho): przyeftaty 2306; 3. Sg. Aor. przyeíta 507, 1144, 2428, 2432; Prt. Prs., NPl.M. przieztanucze N 324 (pfè- stanûce); Prf., NSg.M. przeítaw M 73. péstáti pftio. ,,eine Zeitlang bleiben": 3. Sg. Aor. prziefta N 283 (préstà). prétiti _impftio. ,drohen“: 3. Sg. Prs. przyety 2023 = prmety N 305 (pféti — Gu. 3, 287 minatur). přčtvrdý Adj. ,sehr hart, fest": GSg.M. przyetwrdeho 2037; MN. prfietwirdeho B 174. pKvada F , Hindernis": prfiewada BM 288; GSg. prííewady B 35. prévâziti sé pftio. ,,sich entschlieBen zu, wagen" (etw. — éeho): Prt. Prf., NSg.M. przyewazyw fye 2310 = przewasiw<z1e> N 349. préväznÿ Ad]. ,,sehr verwegen, tapfer“: przyewazny 2287; cog M. przye- waznyeho 1721 ( (-vážné o). — „ent- schlossen: przyewazen S 81 (sém pryef (pféz
Strana 116
116 i tam „zum Leben oder zum Sterben‘ s. Kořínek 18). přčveliký Adj. „sehr grof“: ISg.F. przieweliku N 184. pfévracovati | impftie. ,,verkehren““ (etw. — co): 2. Sg. Imper. przie- wraczuy 251 (právo, vgl. BM 313). pFóvratek M ,,Verkehrung, Um- sturz, Verderben“ : GSg. przyewratka 2389 = prziewratka N 431; D. przyewratku 1781. prfévrâtiti pftio. „umkehren, um- werfen‘“ (jdn. — koho); ,,verkehren““ (etw. — co): 3. Sg. Aor. przyewraty 1603; 1. Sg. Prf. pifiewratyl BM 313 (scil. zem 310); 3. Sg. Aor. Pass. by przewraczen S 14. — prévrätiti sé ,,umstürzen'": 3. Sg. Aor. prfíewraty zie B 90. рев F Schrecken": przyezeft S 44 (Safafik, Sebr. Sp. 3, 340; Krok 7, 215; Gu. 9, 337 terror). prehnüti pftie. ,,auseinanderstieben, -fallen““: 3. Pl. Aor. prchu 1167 -û). pri Präp. c. Lok. ,,bei, an‘, in räum- licher und übertragener Bedeutung: przy 528, 576, 1076, 1291, 2411; prz N 160; przi N 99, 102, 241, 279; prfi B 337; pri BM 96, 319; zur Zeitbezeichnung: przy M 57. pfibéhnüti pftie. ,herbetaufen, ge- laufen kommen" (zu etw. k éemu): 3. Sg. Prs. przybyehne 491; 3. Sg. Aor. przybyezye 2105 (-béze); PI. przybyehu 7797 (-béhá); przybyeh- na 2402 |. pfébéhne mit LF. 19, 90 (s. prébéhnüti). pribôsti sé pftiv. „heranreiten” (zu jdm. — ke komu): Prt. Prs. przy- boda fye 731, 1684. pfibrati sé pftiv. ,,sich hermachen“ (hinter jdm. — za kÿm): 3. Sg. Prf. przybral ffye 2221. plibyti pftie. ,,zunehmen* , nur un- persönlich (mit dem Dativ dessen, was zunimmt, und dem Gen. dessen, woran es zunimmt): 3. Sg. Prs. przybude 1420, 2211, 2214 = W 87 (jié], d. i. horkosti 2211, vgl. Ulr. 9854/5 „dar nách viures hitze er an sich nimet‘; Curtius Rufus IV, 31 „media nocte favida exaestuat‘‘); 3. Sg. Prf. przıbylo 656. pfibyvati ımpftiv. = dem Vor.: Glossar. 3. Sg. Prs. przybywa 2215 = przı- bıwa 88. přič s. pryč. płitina F ,,Ursache, Grund": ASg. przichzinu NN. 414; przyezynu 771; Gelegenheit: ISg. priichzinu BM 173 (Gu. 6, 535 idonea tempora). příčinný Аа]. ‚gerüstet, mächtig, mit müchtigem Gefolge": Kompar., NSg.M. przyczynnyegy 947 (pří- &nnéjí — Gu. 2, ó munitior armis, egl. Jungm. II, 551; Výb. I, 1251; Krok 6, 434; LF. 19, 98). — Adv. příčinně: prfichzínnýe BM 170. — prfifzinye N 124 ist schwierig. Am besten lies pfitinné — BM 170; nach Krok 6, 434 Dativ des Zweckes von příčina = pomoc „zur Hilfe“ ; vgl. MVG. IV, 611f., Vondrák I, 864 und Kott 2, 1011f.; nach Geb., 51. 1, 1751. při čině (LSg.: čin s. d.) „in voller Ordnung‘ (indessen lautet der LSg. von čin činu, v čině erst Kath.-Leg. und beidemal im Reim s. LF. 17, 284). přidati pftie. ,,zugeben, hinzufügen, reichen" (etw. — co, čeho): przy- daty 1355; przidaty N 168; 3. Pl. Aor. przydachu 1356; Prt. Prs. przydada 480, M 86 (= kto by přidal „der ihn mit einem Worte erfreute“. Zur Syntax s. Kořínek S. 12).-- pridati sé „sich vornehmen““ : 3. Sg. Aor. przyda fye 1738 (jmu moci „seine Kraft'). pFidavati impftie. ,,hinzufügen, ver- mehren'* (etw. — Geho); „reichen'* (etw. — co): 3. Sg. Prs. przydawa 1400, 1711. přidržčti sé pftiv. ,,sich halien an” (etw. — teho): 3.Sg. Prs. przydrzy fye 2320 — przidrzy fie W 94. pfiebytek M „Wohnung, Wohnungs- státte, Aufenthalt" : przyebytek 1938 (tvój ,,das Wohnen auf dir'*). pfie&iti sé impftie. „sich widersetzen, Widerstand leisten! (jdm. — komu): przyeczyty fye 408: 3. Sg. Prs. przyeczy ffe 1319; przyczy fye 415 (příčí). přiekopa F ,,Graben‘“: NPl. przye- kopp: M 14. pfielis Ade. ,zu, zu sehr, allzu": przyelis 755, 2234; przieliff № 110. ptiesti impftie. ,,spinnen'' : Prt. Prs.,
116 i tam „zum Leben oder zum Sterben‘ s. Kořínek 18). přčveliký Adj. „sehr grof“: ISg.F. przieweliku N 184. pfévracovati | impftie. ,,verkehren““ (etw. — co): 2. Sg. Imper. przie- wraczuy 251 (právo, vgl. BM 313). pFóvratek M ,,Verkehrung, Um- sturz, Verderben“ : GSg. przyewratka 2389 = prziewratka N 431; D. przyewratku 1781. prfévrâtiti pftio. „umkehren, um- werfen‘“ (jdn. — koho); ,,verkehren““ (etw. — co): 3. Sg. Aor. przyewraty 1603; 1. Sg. Prf. pifiewratyl BM 313 (scil. zem 310); 3. Sg. Aor. Pass. by przewraczen S 14. — prévrätiti sé ,,umstürzen'": 3. Sg. Aor. prfíewraty zie B 90. рев F Schrecken": przyezeft S 44 (Safafik, Sebr. Sp. 3, 340; Krok 7, 215; Gu. 9, 337 terror). prehnüti pftie. ,,auseinanderstieben, -fallen““: 3. Pl. Aor. prchu 1167 -û). pri Präp. c. Lok. ,,bei, an‘, in räum- licher und übertragener Bedeutung: przy 528, 576, 1076, 1291, 2411; prz N 160; przi N 99, 102, 241, 279; prfi B 337; pri BM 96, 319; zur Zeitbezeichnung: przy M 57. pfibéhnüti pftie. ,herbetaufen, ge- laufen kommen" (zu etw. k éemu): 3. Sg. Prs. przybyehne 491; 3. Sg. Aor. przybyezye 2105 (-béze); PI. przybyehu 7797 (-béhá); przybyeh- na 2402 |. pfébéhne mit LF. 19, 90 (s. prébéhnüti). pribôsti sé pftiv. „heranreiten” (zu jdm. — ke komu): Prt. Prs. przy- boda fye 731, 1684. pfibrati sé pftiv. ,,sich hermachen“ (hinter jdm. — za kÿm): 3. Sg. Prf. przybral ffye 2221. plibyti pftie. ,,zunehmen* , nur un- persönlich (mit dem Dativ dessen, was zunimmt, und dem Gen. dessen, woran es zunimmt): 3. Sg. Prs. przybude 1420, 2211, 2214 = W 87 (jié], d. i. horkosti 2211, vgl. Ulr. 9854/5 „dar nách viures hitze er an sich nimet‘; Curtius Rufus IV, 31 „media nocte favida exaestuat‘‘); 3. Sg. Prf. przıbylo 656. pfibyvati ımpftiv. = dem Vor.: Glossar. 3. Sg. Prs. przybywa 2215 = przı- bıwa 88. přič s. pryč. płitina F ,,Ursache, Grund": ASg. przichzinu NN. 414; przyezynu 771; Gelegenheit: ISg. priichzinu BM 173 (Gu. 6, 535 idonea tempora). příčinný Аа]. ‚gerüstet, mächtig, mit müchtigem Gefolge": Kompar., NSg.M. przyczynnyegy 947 (pří- &nnéjí — Gu. 2, ó munitior armis, egl. Jungm. II, 551; Výb. I, 1251; Krok 6, 434; LF. 19, 98). — Adv. příčinně: prfichzínnýe BM 170. — prfifzinye N 124 ist schwierig. Am besten lies pfitinné — BM 170; nach Krok 6, 434 Dativ des Zweckes von příčina = pomoc „zur Hilfe“ ; vgl. MVG. IV, 611f., Vondrák I, 864 und Kott 2, 1011f.; nach Geb., 51. 1, 1751. při čině (LSg.: čin s. d.) „in voller Ordnung‘ (indessen lautet der LSg. von čin činu, v čině erst Kath.-Leg. und beidemal im Reim s. LF. 17, 284). přidati pftie. ,,zugeben, hinzufügen, reichen" (etw. — co, čeho): przy- daty 1355; przidaty N 168; 3. Pl. Aor. przydachu 1356; Prt. Prs. przydada 480, M 86 (= kto by přidal „der ihn mit einem Worte erfreute“. Zur Syntax s. Kořínek S. 12).-- pridati sé „sich vornehmen““ : 3. Sg. Aor. przyda fye 1738 (jmu moci „seine Kraft'). pFidavati impftie. ,,hinzufügen, ver- mehren'* (etw. — Geho); „reichen'* (etw. — co): 3. Sg. Prs. przydawa 1400, 1711. přidržčti sé pftiv. ,,sich halien an” (etw. — teho): 3.Sg. Prs. przydrzy fye 2320 — przidrzy fie W 94. pfiebytek M „Wohnung, Wohnungs- státte, Aufenthalt" : przyebytek 1938 (tvój ,,das Wohnen auf dir'*). pfie&iti sé impftie. „sich widersetzen, Widerstand leisten! (jdm. — komu): przyeczyty fye 408: 3. Sg. Prs. przyeczy ffe 1319; przyczy fye 415 (příčí). přiekopa F ,,Graben‘“: NPl. przye- kopp: M 14. pfielis Ade. ,zu, zu sehr, allzu": przyelis 755, 2234; przieliff № 110. ptiesti impftie. ,,spinnen'' : Prt. Prs.,
Strana 117
Glossar. NPI. przaducze N 448 (pfadüce). pHieta F ,JDrohung": ASg. przyetu 316. prietel M ,,Freund‘‘: GPL. prfatel BM 80. pFieti impftiv. ,,gewogen sein, gönnen, wünschen‘ (jdm. etw. — komu èeho) : przyety 666, 2267; 3. Sg. Prs. przyegye 2285; przıege IV 405 (preje); 3. Pl. prfieyu BM 217 (pfeju); prziegy 42 (přějí); 2. Pl. Imper. przyeyte 1502; prfyeyte B 9; prfieyte B 21 (préjte); 1. Sg. Kond. Prs. bych prza) M 103 (prál); Prt. Prs., PL.M. prííeyueze BM 303 (pté- jüce). _ pFieti sé impftie. ,,sich streiten'* (um etw. — o6): Pl. Prs. przyem ffye 747 (přem); 3. Pl.Impf. prziechu fye 742 (přiechu). přieval M „Gufregen, Platzregen'': prfiewal B 247 (im bildlichen Sinn= Gu. 6, 1 lues); ASg. przyewal 638; G. przyewala 1534. pfiezn F „Gunst, Huld, Wohlwollen‘‘ : prziezen 58; ASg. przezen 48 (beide- mal lsilb.); G. przyezny 9381, M 123 (pfiezni). pfiházéti s& umpftio. ,,sich ereignen““ : 3. Sg. Prs. przyhazye fye 1993 (-házie). pfihnati pftiv. ,,heranjagen, heran- eilen““ (intrans.) : 3. Sg. Aor. przyhna 2329 — przihna W 108, N 368. — Kond. Prs. aby przychnal 1114 (I1. pfihnal; pfihnati koho ,,jdn. herzu- treiben" — Gu. 2, 60 ,,ut reddat"). příhoda P ,,Ereignis, Begebenheit, Abenteuer: przyhoda 1546; GPI. prfihod B 331; I. przyhodamy 2427 = <priho>dami N 489. — „Ge- fahr, Kampf‘: przyhoda 1304 (vgl. LF. 19, 84f.); „Unglücksfall, Un- glück: przihoda 95 (zlä); ASg. przyhodu 2094 = W 30 (protivnü); und das Gegenteil ,,Glück'': przyhoda 1685 (dobrá). plihoniti impftie. ,,heranjagen'': 3. Pl. Prs. przyhonye S 9 (-honie). pÉihotovati pftie. ,,zubereiten, rüs- len" (zu elw. — k čemu): 3. Sg. Aor. Pass. bye prfihotowan B 110 (bé prihotován). pHhroza F ,,Drokung‘‘: ASg. prfi- hrozu B 323. 117 pficház&ti impftie. ,,herankommen'"' : 3. Sg. Prs. przychazye 1994 (-cházie). prichoditi impftie. ,,kommen'' : 3. Sg. Prs. przichody 623. pFichopiti s& pftiv. „ergreifen, sich heranmachen an, annehmen“ (etw. — éeho): 3. Sg. Prs. przychopy fie M 15; Pri. Prs., NPI.M. prhcho- piecze zie B 235. přichýliti s& pftiv. „sich hinneigen‘‘ (zu jdm. — ke komu): Prt. Prs. przychyle fye 7916 — przichile zie N 211 (-chyle). pfijéti pftio. ,,fahrend, reitend an- kommen": przygyety 2192, M 77; przygety 916 (-jeti); Prt. Prs. przigieda N 18 (pfijéda egl. pféd- Jéti). pfijiesti s& pftie. ,,sich satt fressen" : przygyeftu fye 1417 (H-P. p. V). pFijieti pftiv. „annehmen, empfangen, erhalten, in die Hand nehmen‘ (etw. — co, jdn. — koho): przygety 572 (-jéti); 1. Pl. Prs. przymem 430 (pfimem s. Geb. III, 2, 187); 3. PL. przgmu NV 239 (pfijmü); 3. Sg. Aor. przygye 1921 = yprzgie N 216 (pfije); przige 301 (prije); 3. Pl. prz- giechu 708; przygechu 2008 (-jechu); 3. PI. Prf. przygyely M 53 (-jéli); 3. Sg. Kond. Prs. by przygal 539; by prfíyala B 218 ( Konditionalsatz abhängig von neêtem B 212); 3. PL. aby przgely 442, 1968 (-jeli); by pragyely 2078 (-jél); Prt. Prs., NSg.M. przygma 1917 (piijma); Pri. Prf. prfigem B 53; NPI.M. przygemfye 435 (-jemse). — pfijieti se „Sich zu eigen machen, beginnen'* (etw. — Geho): przygety ifye 866 (pfijéti sé; im Reim auf zdieti 865). pfijíti pftie. ,, kommen; bekommen, ge- langen; zu Teil werden: przygyty 1031; prfity B 252 (priti s. Geb. 111, 2, 135); 1. Sg. Prs. prhdu BM 141 (pfídu); 3. Sg. przide N 461; prfide BM 251 (pride jemu k tomu „es wird mit ihm dazu kommen'*); 3. PI. przydu 1116 (pfidû); 3. Sg. Aor. przigide 86 (prijide 86 ist vielleicht pride zu lesen); przygyde 1649 ( M. c. l. pride); przyde 1279 (pride s. Geb. ib.); przyde 939 lesen H, Výb.; Prus. přijide s. aber když). — Prt. Prs. prfida BM 339 (přída);
Glossar. NPI. przaducze N 448 (pfadüce). pHieta F ,JDrohung": ASg. przyetu 316. prietel M ,,Freund‘‘: GPL. prfatel BM 80. pFieti impftiv. ,,gewogen sein, gönnen, wünschen‘ (jdm. etw. — komu èeho) : przyety 666, 2267; 3. Sg. Prs. przyegye 2285; przıege IV 405 (preje); 3. Pl. prfieyu BM 217 (pfeju); prziegy 42 (přějí); 2. Pl. Imper. przyeyte 1502; prfyeyte B 9; prfieyte B 21 (préjte); 1. Sg. Kond. Prs. bych prza) M 103 (prál); Prt. Prs., PL.M. prííeyueze BM 303 (pté- jüce). _ pFieti sé impftie. ,,sich streiten'* (um etw. — o6): Pl. Prs. przyem ffye 747 (přem); 3. Pl.Impf. prziechu fye 742 (přiechu). přieval M „Gufregen, Platzregen'': prfiewal B 247 (im bildlichen Sinn= Gu. 6, 1 lues); ASg. przyewal 638; G. przyewala 1534. pfiezn F „Gunst, Huld, Wohlwollen‘‘ : prziezen 58; ASg. przezen 48 (beide- mal lsilb.); G. przyezny 9381, M 123 (pfiezni). pfiházéti s& umpftio. ,,sich ereignen““ : 3. Sg. Prs. przyhazye fye 1993 (-házie). pfihnati pftiv. ,,heranjagen, heran- eilen““ (intrans.) : 3. Sg. Aor. przyhna 2329 — przihna W 108, N 368. — Kond. Prs. aby przychnal 1114 (I1. pfihnal; pfihnati koho ,,jdn. herzu- treiben" — Gu. 2, 60 ,,ut reddat"). příhoda P ,,Ereignis, Begebenheit, Abenteuer: przyhoda 1546; GPI. prfihod B 331; I. przyhodamy 2427 = <priho>dami N 489. — „Ge- fahr, Kampf‘: przyhoda 1304 (vgl. LF. 19, 84f.); „Unglücksfall, Un- glück: przihoda 95 (zlä); ASg. przyhodu 2094 = W 30 (protivnü); und das Gegenteil ,,Glück'': przyhoda 1685 (dobrá). plihoniti impftie. ,,heranjagen'': 3. Pl. Prs. przyhonye S 9 (-honie). pÉihotovati pftie. ,,zubereiten, rüs- len" (zu elw. — k čemu): 3. Sg. Aor. Pass. bye prfihotowan B 110 (bé prihotován). pHhroza F ,,Drokung‘‘: ASg. prfi- hrozu B 323. 117 pficház&ti impftie. ,,herankommen'"' : 3. Sg. Prs. przychazye 1994 (-cházie). prichoditi impftie. ,,kommen'' : 3. Sg. Prs. przichody 623. pFichopiti s& pftiv. „ergreifen, sich heranmachen an, annehmen“ (etw. — éeho): 3. Sg. Prs. przychopy fie M 15; Pri. Prs., NPI.M. prhcho- piecze zie B 235. přichýliti s& pftiv. „sich hinneigen‘‘ (zu jdm. — ke komu): Prt. Prs. przychyle fye 7916 — przichile zie N 211 (-chyle). pfijéti pftio. ,,fahrend, reitend an- kommen": przygyety 2192, M 77; przygety 916 (-jeti); Prt. Prs. przigieda N 18 (pfijéda egl. pféd- Jéti). pfijiesti s& pftie. ,,sich satt fressen" : przygyeftu fye 1417 (H-P. p. V). pFijieti pftiv. „annehmen, empfangen, erhalten, in die Hand nehmen‘ (etw. — co, jdn. — koho): przygety 572 (-jéti); 1. Pl. Prs. przymem 430 (pfimem s. Geb. III, 2, 187); 3. PL. przgmu NV 239 (pfijmü); 3. Sg. Aor. przygye 1921 = yprzgie N 216 (pfije); przige 301 (prije); 3. Pl. prz- giechu 708; przygechu 2008 (-jechu); 3. PI. Prf. przygyely M 53 (-jéli); 3. Sg. Kond. Prs. by przygal 539; by prfíyala B 218 ( Konditionalsatz abhängig von neêtem B 212); 3. PL. aby przgely 442, 1968 (-jeli); by pragyely 2078 (-jél); Prt. Prs., NSg.M. przygma 1917 (piijma); Pri. Prf. prfigem B 53; NPI.M. przygemfye 435 (-jemse). — pfijieti se „Sich zu eigen machen, beginnen'* (etw. — Geho): przygety ifye 866 (pfijéti sé; im Reim auf zdieti 865). pfijíti pftie. ,, kommen; bekommen, ge- langen; zu Teil werden: przygyty 1031; prfity B 252 (priti s. Geb. 111, 2, 135); 1. Sg. Prs. prhdu BM 141 (pfídu); 3. Sg. przide N 461; prfide BM 251 (pride jemu k tomu „es wird mit ihm dazu kommen'*); 3. PI. przydu 1116 (pfidû); 3. Sg. Aor. przigide 86 (prijide 86 ist vielleicht pride zu lesen); przygyde 1649 ( M. c. l. pride); przyde 1279 (pride s. Geb. ib.); przyde 939 lesen H, Výb.; Prus. přijide s. aber když). — Prt. Prs. prfida BM 339 (přída);
Strana 118
118 <prz>ida N 422; 3. Sg. Prf. przyffal yeft 1498 (přišal s. Geb. III, 2, 143); prfûifla BM 108; przyflo 2088 = prufflo W 24; 3. Sg. Plus- quampf. bie prfiffel B 161; bye przyffal 206$ ; 8. Pl. byechu przyfla 2258; 3. Sg. Kond. Prs. bÿ prfílo BM 173; 3. Pl. bý prfifflý B 234 (by přišli). přikázati pjtiv. ,,befehlen“: 2. Sg. Imper. prfikafi BM 95 (přikaži). — přikázati sé ,,sich anempfehlen, sich ergeben‘“ (jdm. — komu; p. sě v službu „seinen Dienst anbietení“ ): 3. Sg. Aor. prfícaza zíe B 38; 2. Pl. Prf. prfikazali zie zte BM 125. Hiklad M ,,Beispiel, Zeichen“‘ : przy- lat 2356 (-t vor toho). pfikrÿ Adj. ,,steil, jähe‘“: NPI.M. przykrzy M 66 (prikri). příměřie N,, Waffenstillstand,Friede“*; ASg. przymyerzye 2136 = przy- myerzie W 51. pfipora F ,,Hindernis‘“: GSg. przy- pory M 11 (nach Vyb.; H-P. lasen pfiepory). přípřčta F ,,Furcht, Schrecken“: NSg. prfiprfieta B 248 (= timor Gu. 6, 1); D. prfiprfietÿe B 234; 1. prayprayotu 89 (svů „durch den Schrecken, den er verbreitete“). připřieti sé pftiv. ,,stutzen, stocken, stehen bleiben‘“: 3. Sg. Plusquampf. prfiprfielo zie bye B M 263 (pfiprélo sé bè — haerebat Gu. 7, 7 s. Krok 7, 212); Prt.Prf., NSg.M. przyprzew fye M 94 (priprev sé; der Partizipial- satz gleich konzessivem Nebensatz „wwewohl er sich erschreckt haite . . — Anders Korinek 13, bei dessen Erklärung aber vsak unverständ- lich ist). pfiprnûti sé pftiv. ,,herbeirennen““ (zu etw. — k čemu): 3. Sg. Prs. przyprne fve 1422. pfipuditi p/tiv. ,,antreiben, zwingen““ (jdn. — Akk.): 3. Sg. Aor. przy- pudy 2004. pfirozenie N ,,Naturwesen; Bluts- verwandten“: przyrozenye 1253 = N 95; L. przirozenyu N 204 (-ro- zeniüû). prirozenÿ Adj. ,angeboren“ : NPI.M. prfirozeneÿ BM 85 I. -rozený (při- rozeni); sluzbû p. ,,welche durch ihre Glossar. Geburt, als deine Landsleute zu deinem Dienste bestimmt sind“ s. služba). — Kompar. (= Superl.), GPIL.M.: przyrozenyeyfich 1256 = przirozeneyffich N 97 (svû slechtûü p. „adligsi“ = Gu. 2, 122 praeclaros). prisieci pftiv. ,,schwôren““ (bei etw. — zaë): 2. Sg. Kond. Prs. by przifahal 380 (l. mit Vÿb. priséhl 3sülb.); 3. Sg. by przyfahl 391 (2silb.). pfislovie N ,,Nachrede, schlechter Ruf‘: GSg. przfflowye 37, 822; A. prfizlowie BM 128. pKisluhovati impftiv. , dienen‘° (jdm. — komu): Prt. Prs., NPI.M. prz1- zluhuyucze N 98 (biechu pfisluhu- jûce). prispèti pftie. ,,eilen‘“ (zu jdm. — e komu): 3. Pl. Aor. przyfpyechu 1636 (pfispéchu). pfistati p/tiv. ,landen‘‘: przyftaty 566. pFistûpiti pftiv. ,,hinzutreten, heran- nahen, sich. náhern““ (einer Sache — k čemu, jdm. — ke komu): 3. Sg. Prs. przyftupy 2408; 3. Sg. Aor. prfiftupí BM 179; pruftupy 160; Prt. Prs., NSg.M. przyftupye 1589, 2381. přitáhati inpfiiv. „heranziehen, an- rücken““: 3. Sg. Prs. przytaha 1192 = przitaha N 23. pfitéhnûti p/tiv. ,,heranrücken““: 3. Sg. Prf. przytyehl 944 (-tiehl, 2silb., statt -tâhl Reimes wegen s. LF. 11, 271f., Arch. 10, 583, Geb. III, 2, 255); 3. Pl. przitahly 1385 (při- táhli, f. -tiehli Reimes wegen). přitéci pftiv. ,,herbeilaufen‘“: 3. Sg. Aor. przytecze 945, 1347, Š 1 (im 9silb. Vers liest Korínek 16 přitče = přiteče s. vytéci. Vielleicht ist teče zu lesen). pKitrieti sè pftiv. ,,sich herandrängen*““ (zu etw. — k éemu): 3. Sg. Aor. prfitrfie zie BM 78 (-tfë). ptivésti pftiv. ,,herbeiführen, zu- führen, bringen““: 3. Sg. Aor. prz- wede N 260; 3. Pl. prziwedu N 187 (-vedû); Prt. Prs. prfweda BM 134. pro Präp. c. Akk. bez. das, ,weswegen, wodurch, um wessent willen, wofür etwas geschieht: 178, 251, 536, 628, 662, 722, 809, 884, 1241 = N 76, 7119, B 15, 165, 309, BM 8, 160,
118 <prz>ida N 422; 3. Sg. Prf. przyffal yeft 1498 (přišal s. Geb. III, 2, 143); prfûifla BM 108; przyflo 2088 = prufflo W 24; 3. Sg. Plus- quampf. bie prfiffel B 161; bye przyffal 206$ ; 8. Pl. byechu przyfla 2258; 3. Sg. Kond. Prs. bÿ prfílo BM 173; 3. Pl. bý prfifflý B 234 (by přišli). přikázati pjtiv. ,,befehlen“: 2. Sg. Imper. prfikafi BM 95 (přikaži). — přikázati sé ,,sich anempfehlen, sich ergeben‘“ (jdm. — komu; p. sě v službu „seinen Dienst anbietení“ ): 3. Sg. Aor. prfícaza zíe B 38; 2. Pl. Prf. prfikazali zie zte BM 125. Hiklad M ,,Beispiel, Zeichen“‘ : przy- lat 2356 (-t vor toho). pfikrÿ Adj. ,,steil, jähe‘“: NPI.M. przykrzy M 66 (prikri). příměřie N,, Waffenstillstand,Friede“*; ASg. przymyerzye 2136 = przy- myerzie W 51. pfipora F ,,Hindernis‘“: GSg. przy- pory M 11 (nach Vyb.; H-P. lasen pfiepory). přípřčta F ,,Furcht, Schrecken“: NSg. prfiprfieta B 248 (= timor Gu. 6, 1); D. prfiprfietÿe B 234; 1. prayprayotu 89 (svů „durch den Schrecken, den er verbreitete“). připřieti sé pftiv. ,,stutzen, stocken, stehen bleiben‘“: 3. Sg. Plusquampf. prfiprfielo zie bye B M 263 (pfiprélo sé bè — haerebat Gu. 7, 7 s. Krok 7, 212); Prt.Prf., NSg.M. przyprzew fye M 94 (priprev sé; der Partizipial- satz gleich konzessivem Nebensatz „wwewohl er sich erschreckt haite . . — Anders Korinek 13, bei dessen Erklärung aber vsak unverständ- lich ist). pfiprnûti sé pftiv. ,,herbeirennen““ (zu etw. — k čemu): 3. Sg. Prs. przyprne fve 1422. pfipuditi p/tiv. ,,antreiben, zwingen““ (jdn. — Akk.): 3. Sg. Aor. przy- pudy 2004. pfirozenie N ,,Naturwesen; Bluts- verwandten“: przyrozenye 1253 = N 95; L. przirozenyu N 204 (-ro- zeniüû). prirozenÿ Adj. ,angeboren“ : NPI.M. prfirozeneÿ BM 85 I. -rozený (při- rozeni); sluzbû p. ,,welche durch ihre Glossar. Geburt, als deine Landsleute zu deinem Dienste bestimmt sind“ s. služba). — Kompar. (= Superl.), GPIL.M.: przyrozenyeyfich 1256 = przirozeneyffich N 97 (svû slechtûü p. „adligsi“ = Gu. 2, 122 praeclaros). prisieci pftiv. ,,schwôren““ (bei etw. — zaë): 2. Sg. Kond. Prs. by przifahal 380 (l. mit Vÿb. priséhl 3sülb.); 3. Sg. by przyfahl 391 (2silb.). pfislovie N ,,Nachrede, schlechter Ruf‘: GSg. przfflowye 37, 822; A. prfizlowie BM 128. pKisluhovati impftiv. , dienen‘° (jdm. — komu): Prt. Prs., NPI.M. prz1- zluhuyucze N 98 (biechu pfisluhu- jûce). prispèti pftie. ,,eilen‘“ (zu jdm. — e komu): 3. Pl. Aor. przyfpyechu 1636 (pfispéchu). pfistati p/tiv. ,landen‘‘: przyftaty 566. pFistûpiti pftiv. ,,hinzutreten, heran- nahen, sich. náhern““ (einer Sache — k čemu, jdm. — ke komu): 3. Sg. Prs. przyftupy 2408; 3. Sg. Aor. prfiftupí BM 179; pruftupy 160; Prt. Prs., NSg.M. przyftupye 1589, 2381. přitáhati inpfiiv. „heranziehen, an- rücken““: 3. Sg. Prs. przytaha 1192 = przitaha N 23. pfitéhnûti p/tiv. ,,heranrücken““: 3. Sg. Prf. przytyehl 944 (-tiehl, 2silb., statt -tâhl Reimes wegen s. LF. 11, 271f., Arch. 10, 583, Geb. III, 2, 255); 3. Pl. przitahly 1385 (při- táhli, f. -tiehli Reimes wegen). přitéci pftiv. ,,herbeilaufen‘“: 3. Sg. Aor. przytecze 945, 1347, Š 1 (im 9silb. Vers liest Korínek 16 přitče = přiteče s. vytéci. Vielleicht ist teče zu lesen). pKitrieti sè pftiv. ,,sich herandrängen*““ (zu etw. — k éemu): 3. Sg. Aor. prfitrfie zie BM 78 (-tfë). ptivésti pftiv. ,,herbeiführen, zu- führen, bringen““: 3. Sg. Aor. prz- wede N 260; 3. Pl. prziwedu N 187 (-vedû); Prt. Prs. prfweda BM 134. pro Präp. c. Akk. bez. das, ,weswegen, wodurch, um wessent willen, wofür etwas geschieht: 178, 251, 536, 628, 662, 722, 809, 884, 1241 = N 76, 7119, B 15, 165, 309, BM 8, 160,
Strana 119
Glossar. 272, 311, M 33, 52, 82, Š 84. — 403 pro ty wohl mit Prusik „trotz ihrer" (nach H, V$b.l. proto; vgl. Otc. G. pro to = pies to s. Smet. 613), vgl. proč, proto, jenž, on. probaviti pftiv. ‚verlängern‘ (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prs. by pro- bauill M 26 (vgl. J. Baw. 818). probyti pftiv. „gedeihen“: 3. Sg. Prs. probudé B 260 (— s. próbiti dss.). proó ,,warum, wefhalb?' (pro -¢ s. čso): procz 844, M 398; prochz BM 336, 344; <p>rochz a 402; relativ: procz 717, 718, 2400. prodliti pftze. , eerlàngern, fortfahren'' (mit etw. — čeho s. Aesop Baw. 2286): 3. Sg. Prf. prodhl BM 120. prohoniti impftie. ,,das Rof tum- meln" (of): 3. Sg. Prs. prohony 1399. proklati pftie. ,,durchbohren'' : 3. Pl. Prf. Pass. proklany M 83 (-klany mit H., Výbor: rány 82; Fem. s. Arch. 10, 585). proklatÿ Adj. ,,verflucht“: NSg.N. proklate 317. prolet8ti pftiv. „durchfliegen, durch- bohren'* (etw. — co): 3. Sg. Prf. proletyela 2278. proluka F in A Pl. proluky N 453/6 (horské) ,,Biegung, Senkung" (s. CC M. 1863, S. 166; Kott 2, 1152; Kathar.-Leg. 3027; nebeské pro- luky „die himmlischen Gefilde‘‘; slae. loka). proměna F „„Verwirrung'“; promyena 658 (= lat. confusio s. Pram. 44). proméñäavati zmpfiie. ‚verändern, umwandeln‘‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. promenyewa 1936 = promienawa N 233 (proměňává: stává 1935). — proměňávati s& „sich verändern‘‘: 3. Sg. Prs. promyenawa fye 2401 = promienawa zıe N445; promyenyewa 2351 (l. proměňává sě vgl. Arch. 10, 887; die Verse 2350/51 unterbrechen den Zusammenhang und sind aus 2400/1 durch einen Abschreiber hier- her geraten s. LF. 12, 416). promenénie N ,,Veränderung‘‘: pro- menyenye 2375 (aus -mén- s. Geb. I, 199). prom&niti, promeniti pftiv. ,,ver- ändern, umwandeln‘ (etw. — n&co): 119 3. Sg. Prs. promeny N 435, 2323 = promyeny 97; Aor. promenı 1934; Prf. promienyl geft B 264; Kond. Prt. by byl promyenyl 2220; Fut. Pass. bude promenyeno 2399 = -myeneno /V 441. — promeniti, pro- meniti sé ,,sich eerándern'' ( in etw. — već): 3. Sg. Prs. promeny fye 2405 (im Reim auf pomiení /. proméní); promyeny fie W 79 — promeny fye 2206 (im Reim auf vzmiení); pro- meny - ze N 435 (im Heim auf chtění |. -méni); 3. Pl. promyenye fye 2379; 3. Sg. Aor. promeny fye 2348 (1790 im Reim auf pomieni); Prf. promyenyl ffye 1976 = pro- míenyl zie N 248. promluvenie N ,,Ansprache": GSg. promluwenye 2429. promluviti pftie. , sprechen": Prf. <promlu>wiw N 421. proná3éti sé impftie. „an den Tag kommen, ruchbar werden'' : 9. Sg. Prs. pronaffie zie BM 183 (-ná&ie sé). proněž s. pro und jenž. propadnûti sé pfiiv. „versinken““: 3. Sg. Prs. propadne fye 2395 = -zie M 437. propověděti pfiiv. „aussprechen, aus- sagen'*: 3. Pl. Prs. propowyedye 47 (-vědie). prorada F ‚Verrat‘: GSg. proradý BM 273. prorâdeé M ,,Verräter“: NDu. pro- radczíe BM 1. proraditi sé pftiv. ,,sich verratem'': Prt. Prf., NSg.M. proradyw zie N 251 (na smrt „sich durch Verrat dem Tode iiberliefern'*). proradnik M , Verrdter: GPl. pro- radnykow 207. prorok M , Prophet’: 1Sg. prorokem B 249. prosba F „Bitte“ : ASg. profbu M 31; G. profby BM 318; I. prozbu 1482. prositi pftiv. bitten (um etw. — čeho, zač): Pri. Prs. profye M 30; prozzie BM 120 (prosě). proskoéiti pftie. ,,durchspringen, hin- durchdringen‘ (durch etw. — skrzé néco): 3. Pl. Prs. profkoczye 1516 (-ie). prospéti pftie. , Erfolg haben, aus- richten": profpyety 224 (Jungmann 3, 694). Prt.
Glossar. 272, 311, M 33, 52, 82, Š 84. — 403 pro ty wohl mit Prusik „trotz ihrer" (nach H, V$b.l. proto; vgl. Otc. G. pro to = pies to s. Smet. 613), vgl. proč, proto, jenž, on. probaviti pftiv. ‚verlängern‘ (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prs. by pro- bauill M 26 (vgl. J. Baw. 818). probyti pftiv. „gedeihen“: 3. Sg. Prs. probudé B 260 (— s. próbiti dss.). proó ,,warum, wefhalb?' (pro -¢ s. čso): procz 844, M 398; prochz BM 336, 344; <p>rochz a 402; relativ: procz 717, 718, 2400. prodliti pftze. , eerlàngern, fortfahren'' (mit etw. — čeho s. Aesop Baw. 2286): 3. Sg. Prf. prodhl BM 120. prohoniti impftie. ,,das Rof tum- meln" (of): 3. Sg. Prs. prohony 1399. proklati pftie. ,,durchbohren'' : 3. Pl. Prf. Pass. proklany M 83 (-klany mit H., Výbor: rány 82; Fem. s. Arch. 10, 585). proklatÿ Adj. ,,verflucht“: NSg.N. proklate 317. prolet8ti pftiv. „durchfliegen, durch- bohren'* (etw. — co): 3. Sg. Prf. proletyela 2278. proluka F in A Pl. proluky N 453/6 (horské) ,,Biegung, Senkung" (s. CC M. 1863, S. 166; Kott 2, 1152; Kathar.-Leg. 3027; nebeské pro- luky „die himmlischen Gefilde‘‘; slae. loka). proměna F „„Verwirrung'“; promyena 658 (= lat. confusio s. Pram. 44). proméñäavati zmpfiie. ‚verändern, umwandeln‘‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. promenyewa 1936 = promienawa N 233 (proměňává: stává 1935). — proměňávati s& „sich verändern‘‘: 3. Sg. Prs. promyenawa fye 2401 = promienawa zıe N445; promyenyewa 2351 (l. proměňává sě vgl. Arch. 10, 887; die Verse 2350/51 unterbrechen den Zusammenhang und sind aus 2400/1 durch einen Abschreiber hier- her geraten s. LF. 12, 416). promenénie N ,,Veränderung‘‘: pro- menyenye 2375 (aus -mén- s. Geb. I, 199). prom&niti, promeniti pftiv. ,,ver- ändern, umwandeln‘ (etw. — n&co): 119 3. Sg. Prs. promeny N 435, 2323 = promyeny 97; Aor. promenı 1934; Prf. promienyl geft B 264; Kond. Prt. by byl promyenyl 2220; Fut. Pass. bude promenyeno 2399 = -myeneno /V 441. — promeniti, pro- meniti sé ,,sich eerándern'' ( in etw. — već): 3. Sg. Prs. promeny fye 2405 (im Reim auf pomiení /. proméní); promyeny fie W 79 — promeny fye 2206 (im Reim auf vzmiení); pro- meny - ze N 435 (im Heim auf chtění |. -méni); 3. Pl. promyenye fye 2379; 3. Sg. Aor. promeny fye 2348 (1790 im Reim auf pomieni); Prf. promyenyl ffye 1976 = pro- míenyl zie N 248. promluvenie N ,,Ansprache": GSg. promluwenye 2429. promluviti pftie. , sprechen": Prf. <promlu>wiw N 421. proná3éti sé impftie. „an den Tag kommen, ruchbar werden'' : 9. Sg. Prs. pronaffie zie BM 183 (-ná&ie sé). proněž s. pro und jenž. propadnûti sé pfiiv. „versinken““: 3. Sg. Prs. propadne fye 2395 = -zie M 437. propověděti pfiiv. „aussprechen, aus- sagen'*: 3. Pl. Prs. propowyedye 47 (-vědie). prorada F ‚Verrat‘: GSg. proradý BM 273. prorâdeé M ,,Verräter“: NDu. pro- radczíe BM 1. proraditi sé pftiv. ,,sich verratem'': Prt. Prf., NSg.M. proradyw zie N 251 (na smrt „sich durch Verrat dem Tode iiberliefern'*). proradnik M , Verrdter: GPl. pro- radnykow 207. prorok M , Prophet’: 1Sg. prorokem B 249. prosba F „Bitte“ : ASg. profbu M 31; G. profby BM 318; I. prozbu 1482. prositi pftiv. bitten (um etw. — čeho, zač): Pri. Prs. profye M 30; prozzie BM 120 (prosě). proskoéiti pftie. ,,durchspringen, hin- durchdringen‘ (durch etw. — skrzé néco): 3. Pl. Prs. profkoczye 1516 (-ie). prospéti pftie. , Erfolg haben, aus- richten": profpyety 224 (Jungmann 3, 694). Prt.
Strana 120
120 prosřčd Průp. c. Gen. „in der Mitte, mitten in": profrzyed 1554, 1570, 2438; proffrzyed 2109. prosfédek M ,,Mitte“: LSg. pro- frzyedku 1240 = prozriedku N 75 (Gu. 2, 114 medius). prosMédní Adj. ,,Mittel-“: GSg.N. profrzyednyeho 605 (-sfédnieho). prostrano N ,,Raum, Spielraum“: LSg. na proftranye 1676 (,,wo er Raum hatte‘“. — Substantiv. Adj. s. LF. 22, 291). prostrany Adj. „räumig, weit, offen‘‘ : NSg.F. proftana 485 (l. -strana). prostFieti p/tiv. ,,ausbreiten; (hlas) die Stimme ertónen lassen‘: 3. Pl. Prf. proftrziely 1206 (s. zprostřieti). prosty Adj. „einfach, verständig‘‘: NSg.F. profta 2425 = <pr>ozta N 486 (-ä). rosvietiti sé pfiiv. ,,sich hell machen, ell erscheinen" (jdm. — komu): 2. Sg. Prs. profwyetys ffye 1953 (vgl. světel 1952); „hell werden, durchleuchtení': 3. Sg. Prs. pro- fwyety {fye 1287 = prozwiety zie N 156; Aor. profwyety fye 882. proti Práp. c. Dat. „gegen, wider” (bez. das, gegen das eine Handlung im freundlichen und feindlichen Sinne gerichtet ist): proty 256, 509, 640, 1196, 1246, M 44; prothy N 27, 89; proty B 3. — „Im Vergleich zu‘: p<rothy> N 465 (= podle 468), protieti pftiv. ,,durchhauen" (jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Aor. pro- tye 2118 (-té). protivny Adj. „entgegengesetzt, wid- rig, widerwärtig, fatal; feindlich; widersinnig'!: protywny 1777, M 49; protywen 2507; NSg.N. protywne 648; protywno 1134, 1317; pro- tywnoB M 20(komu ,,jdm. zuwider'*); GSg.N. protywneho 104; DSg.N. protywnemu 257; ASg.F. protywnu 2094 = W 30. — protivné Adve.: protywnye 1951, 2008 = protywnie N 293. protivu Präp. c. Dat. gegen": protyw 673 (l. M. c. mit H-P. proti- vu s. ZWitt. ed. Gebauer S. 248 = aksl. protivo, protivu s. Doritsch, Abulg. Ady. 124. — w = vu nach alter Weise vgl. zwk N 41; ŽKlem. Glossar. p. XVI; DalH. ed. Jir. 245; LF. 16, 27). protknáti pftie. ,,durchstoBen'' (etw. — co): 3. Sg. Aor. protcze 1560 (protče). proto, -£ Konj. ,,deswegen, darum": proto 38, 61, 1507, BM 169, 134, M 104; protoz 671, 855 (434, 657 l. protoże); protos M 279, 476, B 235, BM 95, 144; protofto BM 241. protFieti s p/tiv. „sich durchdringen”" (zu etw. — k éemu): 3. Sg. Kond. Prs. aby ffye protrzyel 1270 — 3. Sg. Prf. by zie potrziel N 129 (by sé protíél; vgl. Gu. 2, 124 penetrare). provoditi impftiv. ,begleiten" (jdn. — koho): 3. Sg. Impf. prowodyefye 98 (-vodiese). provolati pftiv. „ausrufen, verkün- digen“: 3. Pl. Aor. prowolachu 961. prééti impftiv. ,,stieben, auseinander- stieben'*: Prt. Prs., NSg.M. pirfie B 170 (prsé; oder prsiti — p.pierszyć „stieben*? s. LF. 14, 95). prsi F. Pl. „Brust“: pyrfy M 83; I. primy 1579 (prsmi). pruhlo NV „Śchlinge”: API. prulla 1962. Prusi M. Pl. Pruzzi B 232. prvé Adv. „zuerst, anfangs, früher, zuvor, vorher‘: prwe 135, 653, 902, 1931, W 85. — Adv. Superl. naprwe 1408; nayprwe 1404, 2322 = nay- pyrwe W 96; naypırwe N 309; naypirwe B 101 ,zuerst". — prvé nez Konj. ,ehe, bevor": prwe nez 1455, M 72; prwe nezly 1590, 1608. první Adj. „erster, der vorige": prwny 260; ASg.M.2398= <p1>rw- ny N 440; NSg.F. prwnye 203, 777 (prvnie); LSg.N. prwnyem 1538, 1596; A PLN. prwnye 1932 = pirwnye N 225 (prvnie). — najprvní „die Preussen": „allererst*: GSg.M. nayprwnyeho 2388. prvy Adj. ,,erster“: prwy 1563; ISg.F. prwu 1553; GSg.M. prweho 1767; N. pirweho N 429. — s prva Ade. ,zuerst': Í prwa 1947. pryé Ade. ,,weg, davon, fort, hinweg" : pryez 1521, 2005, M 22. — pfiè (s. Geb. I, 347): przycz 555, 1052,
120 prosřčd Průp. c. Gen. „in der Mitte, mitten in": profrzyed 1554, 1570, 2438; proffrzyed 2109. prosfédek M ,,Mitte“: LSg. pro- frzyedku 1240 = prozriedku N 75 (Gu. 2, 114 medius). prosMédní Adj. ,,Mittel-“: GSg.N. profrzyednyeho 605 (-sfédnieho). prostrano N ,,Raum, Spielraum“: LSg. na proftranye 1676 (,,wo er Raum hatte‘“. — Substantiv. Adj. s. LF. 22, 291). prostrany Adj. „räumig, weit, offen‘‘ : NSg.F. proftana 485 (l. -strana). prostFieti p/tiv. ,,ausbreiten; (hlas) die Stimme ertónen lassen‘: 3. Pl. Prf. proftrziely 1206 (s. zprostřieti). prosty Adj. „einfach, verständig‘‘: NSg.F. profta 2425 = <pr>ozta N 486 (-ä). rosvietiti sé pfiiv. ,,sich hell machen, ell erscheinen" (jdm. — komu): 2. Sg. Prs. profwyetys ffye 1953 (vgl. světel 1952); „hell werden, durchleuchtení': 3. Sg. Prs. pro- fwyety {fye 1287 = prozwiety zie N 156; Aor. profwyety fye 882. proti Práp. c. Dat. „gegen, wider” (bez. das, gegen das eine Handlung im freundlichen und feindlichen Sinne gerichtet ist): proty 256, 509, 640, 1196, 1246, M 44; prothy N 27, 89; proty B 3. — „Im Vergleich zu‘: p<rothy> N 465 (= podle 468), protieti pftiv. ,,durchhauen" (jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Aor. pro- tye 2118 (-té). protivny Adj. „entgegengesetzt, wid- rig, widerwärtig, fatal; feindlich; widersinnig'!: protywny 1777, M 49; protywen 2507; NSg.N. protywne 648; protywno 1134, 1317; pro- tywnoB M 20(komu ,,jdm. zuwider'*); GSg.N. protywneho 104; DSg.N. protywnemu 257; ASg.F. protywnu 2094 = W 30. — protivné Adve.: protywnye 1951, 2008 = protywnie N 293. protivu Präp. c. Dat. gegen": protyw 673 (l. M. c. mit H-P. proti- vu s. ZWitt. ed. Gebauer S. 248 = aksl. protivo, protivu s. Doritsch, Abulg. Ady. 124. — w = vu nach alter Weise vgl. zwk N 41; ŽKlem. Glossar. p. XVI; DalH. ed. Jir. 245; LF. 16, 27). protknáti pftie. ,,durchstoBen'' (etw. — co): 3. Sg. Aor. protcze 1560 (protče). proto, -£ Konj. ,,deswegen, darum": proto 38, 61, 1507, BM 169, 134, M 104; protoz 671, 855 (434, 657 l. protoże); protos M 279, 476, B 235, BM 95, 144; protofto BM 241. protFieti s p/tiv. „sich durchdringen”" (zu etw. — k éemu): 3. Sg. Kond. Prs. aby ffye protrzyel 1270 — 3. Sg. Prf. by zie potrziel N 129 (by sé protíél; vgl. Gu. 2, 124 penetrare). provoditi impftiv. ,begleiten" (jdn. — koho): 3. Sg. Impf. prowodyefye 98 (-vodiese). provolati pftiv. „ausrufen, verkün- digen“: 3. Pl. Aor. prowolachu 961. prééti impftiv. ,,stieben, auseinander- stieben'*: Prt. Prs., NSg.M. pirfie B 170 (prsé; oder prsiti — p.pierszyć „stieben*? s. LF. 14, 95). prsi F. Pl. „Brust“: pyrfy M 83; I. primy 1579 (prsmi). pruhlo NV „Śchlinge”: API. prulla 1962. Prusi M. Pl. Pruzzi B 232. prvé Adv. „zuerst, anfangs, früher, zuvor, vorher‘: prwe 135, 653, 902, 1931, W 85. — Adv. Superl. naprwe 1408; nayprwe 1404, 2322 = nay- pyrwe W 96; naypırwe N 309; naypirwe B 101 ,zuerst". — prvé nez Konj. ,ehe, bevor": prwe nez 1455, M 72; prwe nezly 1590, 1608. první Adj. „erster, der vorige": prwny 260; ASg.M.2398= <p1>rw- ny N 440; NSg.F. prwnye 203, 777 (prvnie); LSg.N. prwnyem 1538, 1596; A PLN. prwnye 1932 = pirwnye N 225 (prvnie). — najprvní „die Preussen": „allererst*: GSg.M. nayprwnyeho 2388. prvy Adj. ,,erster“: prwy 1563; ISg.F. prwu 1553; GSg.M. prweho 1767; N. pirweho N 429. — s prva Ade. ,zuerst': Í prwa 1947. pryé Ade. ,,weg, davon, fort, hinweg" : pryez 1521, 2005, M 22. — pfiè (s. Geb. I, 347): przycz 555, 1052,
Strana 121
Glossar. 1610, 1733, 2219; przicz 909. — preé (ib. 284): precz B 171; prechz BM 31, 54, 55, 61, 148. pryskati impftiv. ,,spritzen, spru- deln'*: 3. Sg. Prs. pryftye 1814 (prÿsté vgl. r. pryskat’, pry&éu). psáti impftie. ,schreiben" (etw. — co): 3. Sg. Prf. pial 1034; 3. Sg. Prf. Pass. geft pifano B 250 (pisano s. Geb. III, 2, 363); Aor. bye piano 699 (bé psáno); /mpf. byefye pyfano 743 (wo vielleicht psáno zu lesen ist). ptáček M, Demin. zu pták: pta- czek 2155; DPI. ptaczkom 1962 (ptáčkóm). ptaéí Adj. ,Vogel-': GSg.F. pta- chzie B 194 (ptacie); ptaczi 674 (ptaći). ptak M | Vogel“: ptak 283, 871; NPL. ptaczy 2045, 2131 = W 2, 46; ptaczi M 313; ptaczi BM 220 (ptáci). ptáti impftie. ,,fragen'* (nach etw. — nač), suchen (etw. — čeho): ptaty 1379; 3. Sg. Prs. pta 873. Ptolomeus männl. Eigenn.: N. 1566 (Gu. 3, 28 Erfurt Hs. Ptholomeus, Ingolst. Ausg. Ptolomaeus, Alex. R. Ptolomeus s. Krok 10, 160; Ulr. 14684 Ptolomeo). pučiti sč impftiv. „keimen, treiben, sprossen'': 3. Sg. Prs. puczy ffye 309 (pući). puditi sé impftiv. ,dahinjagen'': Prt. Prs., NSg. M. pudye zie B 77 (pudé). pukléř M ,,underhabener Schild": ASg. puklerz 399 ( Rajhr. Sl. 3134 scutum puklerz). purgrabie M ,,Burggraf': purgra- bie M 246 (= Gu. 3, 261 prae- fectus). pustiti pftie. ,,lassen, loslassen" (etw. — co): 3. Sg. Aor. pufty 1161, 1663; Prt. Prf., NSg.M. puityw $ 37. pustý Adj. „leer, freť“ (von etw. — ot éeho): NSg.F. pufta 2154 (-a; 2154 — Gu. à, 384 nusquam culta virent). püscé F „wůste liegendes, unbebautes Land‘: ASg. pufezy 731 (püséi). pütee N ,,Fessel": ASg. putczie N 281. pütník M | Pilgrim“: NPI. put- nyczy 607 (putnici). 121 dykati impftio. ,bereuen, bedauern'* (etw. — čeho): 3. Pl., Impf. pykachu 2342 (pykáchu); Prt. Prs. pycze 110, 833 (pyče aus pyté); NPI. pycziucze M 85; piczyucze W 107 = pyczyucz 2333 (l. Metri causa pyéüce mit W; hier etwa »grollen"; jdm. wegen einer Sache: na koho z čeho). Pyrop M „Granať“: ASg. pyrop 1551 (Gu. à, 14 „carbunculus“ s. LF. 15, 162; vgl. Gu. 3, 100 gua super conum lucem vomit igne pyropus). pysny Adj. ,stolz, hochmütig" : NSg. N. pyfne 1037. ráčili impftiv. „wollen, belieben, geruhen‘‘: 2. Sg. Prs. rachzis BM 95 (râtis); raczyf M 41; 3. Sg. raczy 1332; 2. Sg. Imper. raczy S$ 89 (rati; im Reim), racz 1101 (rac); raczyz M 98 (raciz); 3. Sg. Kond. Prs. rachzl by B 226 (= kdyby ráčil); Prf. raczył 665. rád Adj. gern" (unbestimmtes Adj. s. LF. 13, 411): rad 54, 55, 79, 475, BM 214, M 22, 80, S 4; NSg.N. rado 490 (rádo); NPI.M. rady 1417, 1776 (rádi). — Komp. radyegy 181; radygie BM 131 l. radyegi (radéji. Anders LF. 22, 319). řád M Stand“: GSg. rzada 212. rada F „Rat, Beratung‘: 203, 479, BM 287; GSg. rady B 312, 322; radi 131; rady 201, 279, 2143, N 168; A. radu 294, 301, 2079, N 331, BM 283. — „Klugheu”: GSg. rady 972. — , Entschlup, Ge- danke: rada 2300. — ,,Ratsver- sammlung, der Rat, Ratgeber" : rada asl, 382; GSg. rady 111; L. radye 05. râdeé M , Ratgeber: A Pl. radcye M 28. raditi impfiiv. „rate“ (jdm. — komu): 1. Sg. Prs. razy 1051 (razi); Prt. Prs. radye BM 227; radye 970 (radé; s. LF. 12, 274). — raditi se „sich beratschlagen, sich beraten": radyty fye 752; 3. Du. Impf. radyefta zie BM 3 (radiesta); Pri. Prs. radye zie BM 286; NPL.M.
Glossar. 1610, 1733, 2219; przicz 909. — preé (ib. 284): precz B 171; prechz BM 31, 54, 55, 61, 148. pryskati impftiv. ,,spritzen, spru- deln'*: 3. Sg. Prs. pryftye 1814 (prÿsté vgl. r. pryskat’, pry&éu). psáti impftie. ,schreiben" (etw. — co): 3. Sg. Prf. pial 1034; 3. Sg. Prf. Pass. geft pifano B 250 (pisano s. Geb. III, 2, 363); Aor. bye piano 699 (bé psáno); /mpf. byefye pyfano 743 (wo vielleicht psáno zu lesen ist). ptáček M, Demin. zu pták: pta- czek 2155; DPI. ptaczkom 1962 (ptáčkóm). ptaéí Adj. ,Vogel-': GSg.F. pta- chzie B 194 (ptacie); ptaczi 674 (ptaći). ptak M | Vogel“: ptak 283, 871; NPL. ptaczy 2045, 2131 = W 2, 46; ptaczi M 313; ptaczi BM 220 (ptáci). ptáti impftie. ,,fragen'* (nach etw. — nač), suchen (etw. — čeho): ptaty 1379; 3. Sg. Prs. pta 873. Ptolomeus männl. Eigenn.: N. 1566 (Gu. 3, 28 Erfurt Hs. Ptholomeus, Ingolst. Ausg. Ptolomaeus, Alex. R. Ptolomeus s. Krok 10, 160; Ulr. 14684 Ptolomeo). pučiti sč impftiv. „keimen, treiben, sprossen'': 3. Sg. Prs. puczy ffye 309 (pući). puditi sé impftiv. ,dahinjagen'': Prt. Prs., NSg. M. pudye zie B 77 (pudé). pukléř M ,,underhabener Schild": ASg. puklerz 399 ( Rajhr. Sl. 3134 scutum puklerz). purgrabie M ,,Burggraf': purgra- bie M 246 (= Gu. 3, 261 prae- fectus). pustiti pftie. ,,lassen, loslassen" (etw. — co): 3. Sg. Aor. pufty 1161, 1663; Prt. Prf., NSg.M. puityw $ 37. pustý Adj. „leer, freť“ (von etw. — ot éeho): NSg.F. pufta 2154 (-a; 2154 — Gu. à, 384 nusquam culta virent). püscé F „wůste liegendes, unbebautes Land‘: ASg. pufezy 731 (püséi). pütee N ,,Fessel": ASg. putczie N 281. pütník M | Pilgrim“: NPI. put- nyczy 607 (putnici). 121 dykati impftio. ,bereuen, bedauern'* (etw. — čeho): 3. Pl., Impf. pykachu 2342 (pykáchu); Prt. Prs. pycze 110, 833 (pyče aus pyté); NPI. pycziucze M 85; piczyucze W 107 = pyczyucz 2333 (l. Metri causa pyéüce mit W; hier etwa »grollen"; jdm. wegen einer Sache: na koho z čeho). Pyrop M „Granať“: ASg. pyrop 1551 (Gu. à, 14 „carbunculus“ s. LF. 15, 162; vgl. Gu. 3, 100 gua super conum lucem vomit igne pyropus). pysny Adj. ,stolz, hochmütig" : NSg. N. pyfne 1037. ráčili impftiv. „wollen, belieben, geruhen‘‘: 2. Sg. Prs. rachzis BM 95 (râtis); raczyf M 41; 3. Sg. raczy 1332; 2. Sg. Imper. raczy S$ 89 (rati; im Reim), racz 1101 (rac); raczyz M 98 (raciz); 3. Sg. Kond. Prs. rachzl by B 226 (= kdyby ráčil); Prf. raczył 665. rád Adj. gern" (unbestimmtes Adj. s. LF. 13, 411): rad 54, 55, 79, 475, BM 214, M 22, 80, S 4; NSg.N. rado 490 (rádo); NPI.M. rady 1417, 1776 (rádi). — Komp. radyegy 181; radygie BM 131 l. radyegi (radéji. Anders LF. 22, 319). řád M Stand“: GSg. rzada 212. rada F „Rat, Beratung‘: 203, 479, BM 287; GSg. rady B 312, 322; radi 131; rady 201, 279, 2143, N 168; A. radu 294, 301, 2079, N 331, BM 283. — „Klugheu”: GSg. rady 972. — , Entschlup, Ge- danke: rada 2300. — ,,Ratsver- sammlung, der Rat, Ratgeber" : rada asl, 382; GSg. rady 111; L. radye 05. râdeé M , Ratgeber: A Pl. radcye M 28. raditi impfiiv. „rate“ (jdm. — komu): 1. Sg. Prs. razy 1051 (razi); Prt. Prs. radye BM 227; radye 970 (radé; s. LF. 12, 274). — raditi se „sich beratschlagen, sich beraten": radyty fye 752; 3. Du. Impf. radyefta zie BM 3 (radiesta); Pri. Prs. radye zie BM 286; NPL.M.
Strana 122
122 (für Du.) radýecze zíe BM 186 (radiece). radny Adj. „Rat wissend, klug‘ ASg.N. radne 7; G. radneho 2429 (= mudreho N 491). radost F ,„Freude'': radoft 567, 1064; radozt N 280; GSg. radofczy B 207; L. radofty 579; radofczi B 216 (radosci). radostný Adj. ,jroh" (über etw. — Cim): radoften 2014; NSg.N. ra- doftno 2019. Radota männl. cech. Eigenn.: ASg. Radotu 1391 (vgl. den Ortsnamen Radotin). radovati sé impftiv. „sich freuen’ (über etw. — čím): Pri. Prs. by zie raduge V 298 (raduje s. Geb. III, 2, 433). Radvan männl. cech. Eigenn.: G.-A. Sg. Radwana 1390 (Ortsnamen, die den Namen enthalten, s. Kott 3, 16). ráj M ,,Paradies" : GSg. ragye 1189 = ragie N 20 (râjé). rana F | Schlag, Hieb; Schlag, Plage; Wunde“: GSg. rany 1703; D. ranye 1464; A. ranu 1627, B 99; I. ranu 172, 1553 (Stich = ictu Gu. 3, 15), B 174 (ranu); API. rany 2129 = W 44, M 82. raniti pftiv. ,,verwunden“: 3. Sg. Aor. rany 1597; Prt. Prs. ranye 1677 (rané); Prt. Pass. gífa ranen S 34 (jsa raňen). ráno Adv. ,„morgens, in der Frühe; früh": rano BM 14, 29; 1286 = N 155; N 203. raný Adj. „frůh“: ASg.F. ranu 1284 = N 153 (ranü). ratiště /V ,,Lanzenschaft'" : N Pl. ra- tyftye 1263 (vgl. Ulr. 6188 versilbert in Schefte; — Gu. 2, 121 arundo. — Rajhr. Sl. 3136 hastile ratysczej. Yeb¥i M Leiter": GSg. rzyebrzye 2040 (Febrie); NPI. rzyebrye Š 64; l. rzebrzymy M 20 (řebřími; s. Geb. 111, 1, 130). Yéci impftio. und pftie. „sagen: rzfechzi BM 252 (s. Geb. I, 498f. ): rfeczi BM 117, 210; rzecz N 297 = rzyeczy 1063. — 1. Sg. Prs. rzku N 480; 3. Pl. rfku BM 99 (fkü); Aor.rzeku 839 (feküû); rzechu 429, N 392 (fechu); 1. PI. Imper. rcziemes B M 17 (rcèmez; statt Du.); Glossar. 3. Sg. Prf. rzekl 1022 (fekl 1 silb.). — Prt. Prs., NSg.M. tka, hdufig in der Bedeutung von „also, folgender- maBen'*: rzka 169, 699, 761, 1035, 2336, S 2: ríca BM 79 (s. a); F. rzkucy M 38 (¥kuci); NPLM. zrzkucze M 373 (l. M. c. řkůc); rfkuce BM 39 (fiir Du.); rzkucz 1228 = rzkucze N 61 (1228 ist 7 silb., lies řkúc, že jsú nach N 61, das 9silbig ist, l. tkac); Prt. Prf., NSg.M. rzek M 17 (řek). Fóć F „Sprache, Rede, Gespräch‘: rfiechz BM 253; rzyecz 2425; rzecz 992 (rec); ASg. rfiechz BM 82, 181, 291; rzyecz 194; 843, 1085, M 121, S 36; rzechz N 57, 164; rzecz 653, 1224 (feć); G. rfiechzi BM 120, 157; rzıechzı N 385; rzyeczy 668, 671 (mů Výb.); rzieczy 2432; D. rfiechzi BM 75, 121; L. rfiechzi BM 247; rzechzi N 62 (Feci); N PI. rzeczy 2369 = rzechzı N 412; G. rzyeczy 696 (řěčí); A. rzyeczy 414. — „Sache“: tu rzyecz 564 „dies“ vgl. 1966 = rzechz M 237; taku rzyecz 2373 solches‘; Lt. v téj rzyeczi 454 „dem“: v tej rzechzi kfivi M 62 „sie irren darin", egl. B 12 (rfiefzí); v téjZ rzechzi N 282 „darin, wührend dessen" (vgl. v te] mluvé Sesl. 29); ve và&iéj rfiefzi B 47 „in allem'* (bisweilen ist es schwer zu entscheiden, ob noch die 1. oder schon die 2. Bedeutung vorliegt, z. B. 814, 1056, 1083, B 47). řečití impftiv. reden, sagen": 1. Sg. Prs. rfiefzi(u) B 131 (řéči(u); s. Ezop Baw. 3192; Kott 7, 566). Fóditi impftiv. im Prt. Prs. <rzye- dye M 389; „dünner, schwächer machen‘. Yehtati impftie. „wiehern'*: 3. Pl. Prs. rzyechezy 1530 (Fehei). Kika F ,,Flug, Strom": NSg. rzyeka 231, 609, 1188; rzeka N 19; A. rzyeku 1357, 1788, 1802; G. rzycky 1803, 2289; D. rzyecye M 78 (Fécé); rzyecze 1519, 1797 (féce); N Pl. rzyeky 690, 2393; rzıeky N 63. — ,,Flut": NSg. rzyeka 2174 = W 68. Fépa F ,,Rübe": ASg. rzyepu 2248. řiečka F „FliiBchen“ : rzieczka 32. Hiediti impftie. ,,rüsten" : 3. Pl. Prs.
122 (für Du.) radýecze zíe BM 186 (radiece). radny Adj. „Rat wissend, klug‘ ASg.N. radne 7; G. radneho 2429 (= mudreho N 491). radost F ,„Freude'': radoft 567, 1064; radozt N 280; GSg. radofczy B 207; L. radofty 579; radofczi B 216 (radosci). radostný Adj. ,jroh" (über etw. — Cim): radoften 2014; NSg.N. ra- doftno 2019. Radota männl. cech. Eigenn.: ASg. Radotu 1391 (vgl. den Ortsnamen Radotin). radovati sé impftiv. „sich freuen’ (über etw. — čím): Pri. Prs. by zie raduge V 298 (raduje s. Geb. III, 2, 433). Radvan männl. cech. Eigenn.: G.-A. Sg. Radwana 1390 (Ortsnamen, die den Namen enthalten, s. Kott 3, 16). ráj M ,,Paradies" : GSg. ragye 1189 = ragie N 20 (râjé). rana F | Schlag, Hieb; Schlag, Plage; Wunde“: GSg. rany 1703; D. ranye 1464; A. ranu 1627, B 99; I. ranu 172, 1553 (Stich = ictu Gu. 3, 15), B 174 (ranu); API. rany 2129 = W 44, M 82. raniti pftiv. ,,verwunden“: 3. Sg. Aor. rany 1597; Prt. Prs. ranye 1677 (rané); Prt. Pass. gífa ranen S 34 (jsa raňen). ráno Adv. ,„morgens, in der Frühe; früh": rano BM 14, 29; 1286 = N 155; N 203. raný Adj. „frůh“: ASg.F. ranu 1284 = N 153 (ranü). ratiště /V ,,Lanzenschaft'" : N Pl. ra- tyftye 1263 (vgl. Ulr. 6188 versilbert in Schefte; — Gu. 2, 121 arundo. — Rajhr. Sl. 3136 hastile ratysczej. Yeb¥i M Leiter": GSg. rzyebrzye 2040 (Febrie); NPI. rzyebrye Š 64; l. rzebrzymy M 20 (řebřími; s. Geb. 111, 1, 130). Yéci impftio. und pftie. „sagen: rzfechzi BM 252 (s. Geb. I, 498f. ): rfeczi BM 117, 210; rzecz N 297 = rzyeczy 1063. — 1. Sg. Prs. rzku N 480; 3. Pl. rfku BM 99 (fkü); Aor.rzeku 839 (feküû); rzechu 429, N 392 (fechu); 1. PI. Imper. rcziemes B M 17 (rcèmez; statt Du.); Glossar. 3. Sg. Prf. rzekl 1022 (fekl 1 silb.). — Prt. Prs., NSg.M. tka, hdufig in der Bedeutung von „also, folgender- maBen'*: rzka 169, 699, 761, 1035, 2336, S 2: ríca BM 79 (s. a); F. rzkucy M 38 (¥kuci); NPLM. zrzkucze M 373 (l. M. c. řkůc); rfkuce BM 39 (fiir Du.); rzkucz 1228 = rzkucze N 61 (1228 ist 7 silb., lies řkúc, že jsú nach N 61, das 9silbig ist, l. tkac); Prt. Prf., NSg.M. rzek M 17 (řek). Fóć F „Sprache, Rede, Gespräch‘: rfiechz BM 253; rzyecz 2425; rzecz 992 (rec); ASg. rfiechz BM 82, 181, 291; rzyecz 194; 843, 1085, M 121, S 36; rzechz N 57, 164; rzecz 653, 1224 (feć); G. rfiechzi BM 120, 157; rzıechzı N 385; rzyeczy 668, 671 (mů Výb.); rzieczy 2432; D. rfiechzi BM 75, 121; L. rfiechzi BM 247; rzechzi N 62 (Feci); N PI. rzeczy 2369 = rzechzı N 412; G. rzyeczy 696 (řěčí); A. rzyeczy 414. — „Sache“: tu rzyecz 564 „dies“ vgl. 1966 = rzechz M 237; taku rzyecz 2373 solches‘; Lt. v téj rzyeczi 454 „dem“: v tej rzechzi kfivi M 62 „sie irren darin", egl. B 12 (rfiefzí); v téjZ rzechzi N 282 „darin, wührend dessen" (vgl. v te] mluvé Sesl. 29); ve và&iéj rfiefzi B 47 „in allem'* (bisweilen ist es schwer zu entscheiden, ob noch die 1. oder schon die 2. Bedeutung vorliegt, z. B. 814, 1056, 1083, B 47). řečití impftiv. reden, sagen": 1. Sg. Prs. rfiefzi(u) B 131 (řéči(u); s. Ezop Baw. 3192; Kott 7, 566). Fóditi impftiv. im Prt. Prs. <rzye- dye M 389; „dünner, schwächer machen‘. Yehtati impftie. „wiehern'*: 3. Pl. Prs. rzyechezy 1530 (Fehei). Kika F ,,Flug, Strom": NSg. rzyeka 231, 609, 1188; rzeka N 19; A. rzyeku 1357, 1788, 1802; G. rzycky 1803, 2289; D. rzyecye M 78 (Fécé); rzyecze 1519, 1797 (féce); N Pl. rzyeky 690, 2393; rzıeky N 63. — ,,Flut": NSg. rzyeka 2174 = W 68. Fépa F ,,Rübe": ASg. rzyepu 2248. řiečka F „FliiBchen“ : rzieczka 32. Hiediti impftie. ,,rüsten" : 3. Pl. Prs.
Strana 123
Glossar. rzyedye 2013 (řiedie s. Gu. 3, 278 paratos). — „ordnen, lenken‘: 3. Pl. Prs. Pass. rzyedye fye 2377. Fiedky Adj. „seliten, wenig‘: rzyedky 817, 1121; rfiedký B 148; rzyedek 1731 (by r. = Gu. 3, 122 vanescit). — Adv. řiedko „selten“*: rzyedko 37, 820; rziedko N 270. Fimsky Adj. „römisch‘‘: NSg. F. rfímzka B 214 (-á). řitieř s. rytieř. rob 89 ein unklares Wort. Nach H. und Jungmann 3, 834 M., NSg. „Knabe‘‘ (was kaum in den Zusam- menhang paft); Jir.* kob F., NSę. „glückliches Ereignis, Glück‘‘ (doch iebt es alech. nur po kobe „nach Wunsch“ s.Geb. Sl. 2, 70, zu slav. kobe s.Bern. Wb. 535); nach Krok 7, 260; 9, 177 I. dob ,,zupaf, ge- legen (aus slae. dobe, doch gibt es nur ein aksl. bezdobe, udobe!). rob6 N „Kind, Knabe‘: robye 1037 (vgl. 968 dietěti), 1312. robiti impftiv. ,,arbeiten'' : 3. Sg. Prf. robyl 2242. rod M „Geburt, Abkunft, Geschlecht, Familie" : ASg. 1494, 1497, M 3; G. rodu N 182, BM 45, 70. rodina F ,,Familie, die Verwandten" : rodyna 451, 1234 ( — Gu. 2, 112 con- sanguinei regis, C. Rufus III, 7 cognatos regis), BM 103; rodina N 69; ASg. rodynu 553; G. rodiny N 196; rodyny N 170. roh M „Horn“: ISg. rohem 2403 (Horn des Mondes); L. rozíe B 253 (rozě); ADu. hrohý B 255 (rohy s. Geb. I, 464). roj M ,Bienenschwarm'' : rog 1044. rok M ,Zeit, Frist: ASg. rok 510: PI. roky 1172 = N 3. — ISg. rokem B 250 (Instr. der Zeit: ,,vor langer Zeit“) ; N Pl. rocy 2269 (nach Prusik roci ,,Beratschlagungen"' s. Kott 3, 88). rota F ,, Rotte, Haufen‘‘: 1681, 1468; GSg. rothi B 153: L. rotye 1687. rov M ,Grab': LPl. rowyech 835 (s. hrob). rovno Adv. in porowno M 12 ,gleich, eben“ (po c. Dat., Art und Weise bezeichnend s. MVG. 4, 630). rovny Adj. ,gleich'': rowny S 1 (er- gänze davor etwa: naskytl se mi ne- 123 přítel (s. Kořínek 14 N, LF. 10, 299). rozbéhnüti sÓ pftiv. ,,auseinander- laufen: Prt. Prf., NSg. F. roz- biehffi zie N 482 (-béhsi sé). rozbiti pftiv. ,,aufschlagen“ (etw. cod: 3. Pl. Aor. rozbychu 588 (-bichu). rozebrati pftiv. —,,auseinanderneh- men‘‘: rozebraty 1153. rozhnëvati sé pftiv. ,,zornig werden“: 3. Sg. Kond. Prs. by fye rozhnye- wal 637. rozhranie N ,Wegscheide, Mittel- punkt" (wo die Wege auseinander- laufen): rozhranye 660 (— Gu. 1, 421 f. in centro). rozjiti sé pftie. ,auseinandergehn, sich trennen" : rozgyti fye 650. rozkázanie NN ,,Befehl": ASg. roz- kazanye 1128. rozkäzati pftiv. ,,befehlen, gebieten‘“ (jdm. etw. —komu co): 83. Sg. Aor. rozkaza 417, 926, 1409, 2120, N 289; rozkafa BM 149; Prt. Prf., NSg M. rozkazaw 1009, B 50. — 3. Sg. Aor. rozkaza 964 „er dik- tierte‘“ (vgl. Ulr. 5481—83 ,,schriben hieB'* s. CC M. 1896, S. 452). rozko8 F „Lust, Wollust, Luxzus'': ASg. rozkos 1242 — N 77; L. roz- koffy 22 (zur St. s. Archie 12, 315); rozkofy 287 (glossiertes luxurie s. Prusik, Pram. 37), 292; rozkoffí B 279. rozličný Adj. ,,verschieden“: GSg. M. rozlyczneho 1225 — rozhezneho M 68; NPI. M. rozlyczny 1489; G PI. rozhchznych B M 299. rozm&ra F „Ausmaß, Verhältnis‘: ASg. rozmyeru 1155 ( Jungmann 3, 895 rozmluvenie N ,,Unterredung": G Sg. roz <mluwe> nye N 491. rozmysl M „Uberlegung“: GSg. roz- myfla 1381. . rozmyślenie N „das Überlegen‘: G Sg. rozmyflenyc 1368. rózno Adv. ,,auseinander“: rozno 1901 — N 191 (srdce jde rózno „das Herz zerspringt‘‘). rozpaé F , Bedenken, Zaudern, Ver- legenheit": LSg. rozpacy BM 195; G. rozpaczi. 1743 (bez r. ,,unver-
Glossar. rzyedye 2013 (řiedie s. Gu. 3, 278 paratos). — „ordnen, lenken‘: 3. Pl. Prs. Pass. rzyedye fye 2377. Fiedky Adj. „seliten, wenig‘: rzyedky 817, 1121; rfiedký B 148; rzyedek 1731 (by r. = Gu. 3, 122 vanescit). — Adv. řiedko „selten“*: rzyedko 37, 820; rziedko N 270. Fimsky Adj. „römisch‘‘: NSg. F. rfímzka B 214 (-á). řitieř s. rytieř. rob 89 ein unklares Wort. Nach H. und Jungmann 3, 834 M., NSg. „Knabe‘‘ (was kaum in den Zusam- menhang paft); Jir.* kob F., NSę. „glückliches Ereignis, Glück‘‘ (doch iebt es alech. nur po kobe „nach Wunsch“ s.Geb. Sl. 2, 70, zu slav. kobe s.Bern. Wb. 535); nach Krok 7, 260; 9, 177 I. dob ,,zupaf, ge- legen (aus slae. dobe, doch gibt es nur ein aksl. bezdobe, udobe!). rob6 N „Kind, Knabe‘: robye 1037 (vgl. 968 dietěti), 1312. robiti impftiv. ,,arbeiten'' : 3. Sg. Prf. robyl 2242. rod M „Geburt, Abkunft, Geschlecht, Familie" : ASg. 1494, 1497, M 3; G. rodu N 182, BM 45, 70. rodina F ,,Familie, die Verwandten" : rodyna 451, 1234 ( — Gu. 2, 112 con- sanguinei regis, C. Rufus III, 7 cognatos regis), BM 103; rodina N 69; ASg. rodynu 553; G. rodiny N 196; rodyny N 170. roh M „Horn“: ISg. rohem 2403 (Horn des Mondes); L. rozíe B 253 (rozě); ADu. hrohý B 255 (rohy s. Geb. I, 464). roj M ,Bienenschwarm'' : rog 1044. rok M ,Zeit, Frist: ASg. rok 510: PI. roky 1172 = N 3. — ISg. rokem B 250 (Instr. der Zeit: ,,vor langer Zeit“) ; N Pl. rocy 2269 (nach Prusik roci ,,Beratschlagungen"' s. Kott 3, 88). rota F ,, Rotte, Haufen‘‘: 1681, 1468; GSg. rothi B 153: L. rotye 1687. rov M ,Grab': LPl. rowyech 835 (s. hrob). rovno Adv. in porowno M 12 ,gleich, eben“ (po c. Dat., Art und Weise bezeichnend s. MVG. 4, 630). rovny Adj. ,gleich'': rowny S 1 (er- gänze davor etwa: naskytl se mi ne- 123 přítel (s. Kořínek 14 N, LF. 10, 299). rozbéhnüti sÓ pftiv. ,,auseinander- laufen: Prt. Prf., NSg. F. roz- biehffi zie N 482 (-béhsi sé). rozbiti pftiv. ,,aufschlagen“ (etw. cod: 3. Pl. Aor. rozbychu 588 (-bichu). rozebrati pftiv. —,,auseinanderneh- men‘‘: rozebraty 1153. rozhnëvati sé pftiv. ,,zornig werden“: 3. Sg. Kond. Prs. by fye rozhnye- wal 637. rozhranie N ,Wegscheide, Mittel- punkt" (wo die Wege auseinander- laufen): rozhranye 660 (— Gu. 1, 421 f. in centro). rozjiti sé pftie. ,auseinandergehn, sich trennen" : rozgyti fye 650. rozkázanie NN ,,Befehl": ASg. roz- kazanye 1128. rozkäzati pftiv. ,,befehlen, gebieten‘“ (jdm. etw. —komu co): 83. Sg. Aor. rozkaza 417, 926, 1409, 2120, N 289; rozkafa BM 149; Prt. Prf., NSg M. rozkazaw 1009, B 50. — 3. Sg. Aor. rozkaza 964 „er dik- tierte‘“ (vgl. Ulr. 5481—83 ,,schriben hieB'* s. CC M. 1896, S. 452). rozko8 F „Lust, Wollust, Luxzus'': ASg. rozkos 1242 — N 77; L. roz- koffy 22 (zur St. s. Archie 12, 315); rozkofy 287 (glossiertes luxurie s. Prusik, Pram. 37), 292; rozkoffí B 279. rozličný Adj. ,,verschieden“: GSg. M. rozlyczneho 1225 — rozhezneho M 68; NPI. M. rozlyczny 1489; G PI. rozhchznych B M 299. rozm&ra F „Ausmaß, Verhältnis‘: ASg. rozmyeru 1155 ( Jungmann 3, 895 rozmluvenie N ,,Unterredung": G Sg. roz <mluwe> nye N 491. rozmysl M „Uberlegung“: GSg. roz- myfla 1381. . rozmyślenie N „das Überlegen‘: G Sg. rozmyflenyc 1368. rózno Adv. ,,auseinander“: rozno 1901 — N 191 (srdce jde rózno „das Herz zerspringt‘‘). rozpaé F , Bedenken, Zaudern, Ver- legenheit": LSg. rozpacy BM 195; G. rozpaczi. 1743 (bez r. ,,unver-
Strana 124
124 zůglich““); rozpaczy Š 88 (nejmieti r. „zaudern, bedenklich sein‘). rozpâtiti sé pftiv. ,,bedenklich, wan- kelmütig werden, Anstand nehmen (an, durch etw. — čím, v čem); auf- gebracht werden‘‘: 3. Sg. Prs. roz- paczy fyc 277; Aor. 2034, 2331; Inf. rozpaczyty fye 2165 = r. fıe W 59; 3. Sg. Plusguampf. rozpaczyl ffye byl 701; 2. Sg. Kond. Prs. by fye rozpaczyl 670; 3. Sg. 2437. rozpačný Adj. ,unschliissig, ver- zweifelt": ASg. F. rozpachznu BM 181 (s. Kott à, 158; N Rada 1618; Krok 7, 210). rozpieti pfiw. ,,aufspannen“ — co): rozpyety 531. rozpleniti sé p/tiv.,,verwüstet werden“ : 3. Sg. Prs. rozpleny fyc 1007. rozpomaniti pftiv. „sich besinnen, denken" (auf, an etw.—nać, an jdn. —na koho): 3. Sg. Aor. rozpomanu 770. — r. se dss.: 1. Sg. Prs. roz- pomanu [fe 800. rozprach M ,,Zerstreuung, Verwir- rung“: LSg. rozpraffie BM 184 (rozpraść s. LF. 19, 99). rozprâvéti impftiv. ,,erzählen‘“ (jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Aor. rozpra- wye 1025 (-právé). rozpr&éti sé pftie. ,zerstieben, aus- einanderlaufen‘‘: à. Sg. Prs. rozpríy fye 265 (-prsi 2silb.); 3. Pl. roz- prifyc ffye 1521 (-pršie 2silb.). rozpustiti pftiv. ,,auseinanderlassen““ (etw. — co): 3. Pl. Prs. rozpuztye B 145 (-pustie). rozFésiti sé pftiv. ,,auftauen“: 3. Sg. Prs. rozrzyefy fye 2210=rozrzicfy fie W 83 (Gu. 3, 397 frigoris excusso paulum torpore). rozsieci pftiv. ,,zerhauen‘’ (jdn.—ko- ho): rozffyeezy 2119; 3. Pl. Aor. rozffyeku 2114 (rozséku). rozsûditi p/tiv. „entscheiden, urtei- len'* (über jdn. —koho): 3. Sg. Aor. rozffudy 763. roztieti pftiv. „entzweihauen‘‘ (etw. —co): 3. Sg. Aor. roztye 1167 (roztě). rozum M ,,Verstand, Vernunft": 2. rozumdti impftiv. ,,verstehen‘“ (jdn. — komu):rozumietÿ B176; 1.Sg. Prs. rozumyegy 993 (-èji); 3. Pl. Impf. rozumyechu 654 (-umiechu); 3. Sg. Prf. rozumiel BM 153; Prt. Prs., (etw. Glossar. NPI. M. rozumyegycz 40 (-uméjic). rozumný Adj. „verstůndig, kundig“ (einer Sache—k čemu): rozumny 1670. rozvázati pftiv. ,aufbinden'* — co): rozwazaty 1058. rozvieti pie. ,,zerwehen*‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. rozwyegye 1777 (-vóje). rozvláciti pftie. ,,verschleppen; (réc) weitschweifig reden'': 1. (n Kond. Prs. bych rozwlaczyl 669. różć F „Rose: rozye 1963. rice Adv. „schnell, rasch": rucze 680, 1094; ruchzie BM 53 (s. Geb. III, 1, 315; Móchal, Staroć. skl. 228; LF. 13, 392; 22, 325). rûci Аа]. „schnell, rasch‘: ruczy 310; Komp., LPl. M. ruczeyfych 1123 (rúčejších). ručicé F Demin. zu ruka: ASg.ruczy- czy 1707. ruda F „Erz“: ISg. rudu N 119 (ruda zlatá „Golderz“). rücho N „Gewand, Kleid‘: ASg. rucho 890, 1225 = N 58; I. ruchem 142; L. rufye 1237 = ruffie N 72 (ruse). ruka F „Arm, Hand‘: 1761, B 6; GSg. ruky 1690, 1713, M 123; A. ruku 1693, 2125 = W 40; I. ruku 1697, BM 164; L. rucze 998, 1020 (ruce). — ADu. ruczye 1892, 1906 = ruczie N 165, 195 (rucé); L. ruku B 5 (rukû). Rusi M. Pl. ,die Russen": Ruzzi B 233. rušenie N „Zerstórung”: ruffyenye 717, 827; L. rufyeny 606 (-i). Fati impftiv. „briillen": 3. Sg. Prf. rfula B 197 (fula s.Geb. 111, 2, 234). ryboproda Fil. mit H, Vÿb., Jir., H-P., Grim- Pelikán ryboploda d. i. plod ryb ,,Fischreichtum" (nach Krok 7, 261 l. ryboroda = úroda ryb). Unklar. rychlost F ‚Schnelligkeit, Hurtig- keit: ISg. rychlofty 348. ryehly Adj. ,schnell': API. M. rychle S 8. — rychle Ade. 1557 (s. jakož). ryti impftie. ,,wühlen" : 3. Sg. Prs. ryge 54 (ryje). гуйеЁ M Rutter’: rytyerz 1786; NPl. rytyerzy 1613, 1261 = ry- tyerzi M 114; G.- ASg. rytyerze (etw.
124 zůglich““); rozpaczy Š 88 (nejmieti r. „zaudern, bedenklich sein‘). rozpâtiti sé pftiv. ,,bedenklich, wan- kelmütig werden, Anstand nehmen (an, durch etw. — čím, v čem); auf- gebracht werden‘‘: 3. Sg. Prs. roz- paczy fyc 277; Aor. 2034, 2331; Inf. rozpaczyty fye 2165 = r. fıe W 59; 3. Sg. Plusguampf. rozpaczyl ffye byl 701; 2. Sg. Kond. Prs. by fye rozpaczyl 670; 3. Sg. 2437. rozpačný Adj. ,unschliissig, ver- zweifelt": ASg. F. rozpachznu BM 181 (s. Kott à, 158; N Rada 1618; Krok 7, 210). rozpieti pfiw. ,,aufspannen“ — co): rozpyety 531. rozpleniti sé p/tiv.,,verwüstet werden“ : 3. Sg. Prs. rozpleny fyc 1007. rozpomaniti pftiv. „sich besinnen, denken" (auf, an etw.—nać, an jdn. —na koho): 3. Sg. Aor. rozpomanu 770. — r. se dss.: 1. Sg. Prs. roz- pomanu [fe 800. rozprach M ,,Zerstreuung, Verwir- rung“: LSg. rozpraffie BM 184 (rozpraść s. LF. 19, 99). rozprâvéti impftiv. ,,erzählen‘“ (jdm. etw. — komu co): 3. Sg. Aor. rozpra- wye 1025 (-právé). rozpr&éti sé pftie. ,zerstieben, aus- einanderlaufen‘‘: à. Sg. Prs. rozpríy fye 265 (-prsi 2silb.); 3. Pl. roz- prifyc ffye 1521 (-pršie 2silb.). rozpustiti pftiv. ,,auseinanderlassen““ (etw. — co): 3. Pl. Prs. rozpuztye B 145 (-pustie). rozFésiti sé pftiv. ,,auftauen“: 3. Sg. Prs. rozrzyefy fye 2210=rozrzicfy fie W 83 (Gu. 3, 397 frigoris excusso paulum torpore). rozsieci pftiv. ,,zerhauen‘’ (jdn.—ko- ho): rozffyeezy 2119; 3. Pl. Aor. rozffyeku 2114 (rozséku). rozsûditi p/tiv. „entscheiden, urtei- len'* (über jdn. —koho): 3. Sg. Aor. rozffudy 763. roztieti pftiv. „entzweihauen‘‘ (etw. —co): 3. Sg. Aor. roztye 1167 (roztě). rozum M ,,Verstand, Vernunft": 2. rozumdti impftiv. ,,verstehen‘“ (jdn. — komu):rozumietÿ B176; 1.Sg. Prs. rozumyegy 993 (-èji); 3. Pl. Impf. rozumyechu 654 (-umiechu); 3. Sg. Prf. rozumiel BM 153; Prt. Prs., (etw. Glossar. NPI. M. rozumyegycz 40 (-uméjic). rozumný Adj. „verstůndig, kundig“ (einer Sache—k čemu): rozumny 1670. rozvázati pftiv. ,aufbinden'* — co): rozwazaty 1058. rozvieti pie. ,,zerwehen*‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. rozwyegye 1777 (-vóje). rozvláciti pftie. ,,verschleppen; (réc) weitschweifig reden'': 1. (n Kond. Prs. bych rozwlaczyl 669. różć F „Rose: rozye 1963. rice Adv. „schnell, rasch": rucze 680, 1094; ruchzie BM 53 (s. Geb. III, 1, 315; Móchal, Staroć. skl. 228; LF. 13, 392; 22, 325). rûci Аа]. „schnell, rasch‘: ruczy 310; Komp., LPl. M. ruczeyfych 1123 (rúčejších). ručicé F Demin. zu ruka: ASg.ruczy- czy 1707. ruda F „Erz“: ISg. rudu N 119 (ruda zlatá „Golderz“). rücho N „Gewand, Kleid‘: ASg. rucho 890, 1225 = N 58; I. ruchem 142; L. rufye 1237 = ruffie N 72 (ruse). ruka F „Arm, Hand‘: 1761, B 6; GSg. ruky 1690, 1713, M 123; A. ruku 1693, 2125 = W 40; I. ruku 1697, BM 164; L. rucze 998, 1020 (ruce). — ADu. ruczye 1892, 1906 = ruczie N 165, 195 (rucé); L. ruku B 5 (rukû). Rusi M. Pl. ,die Russen": Ruzzi B 233. rušenie N „Zerstórung”: ruffyenye 717, 827; L. rufyeny 606 (-i). Fati impftiv. „briillen": 3. Sg. Prf. rfula B 197 (fula s.Geb. 111, 2, 234). ryboproda Fil. mit H, Vÿb., Jir., H-P., Grim- Pelikán ryboploda d. i. plod ryb ,,Fischreichtum" (nach Krok 7, 261 l. ryboroda = úroda ryb). Unklar. rychlost F ‚Schnelligkeit, Hurtig- keit: ISg. rychlofty 348. ryehly Adj. ,schnell': API. M. rychle S 8. — rychle Ade. 1557 (s. jakož). ryti impftie. ,,wühlen" : 3. Sg. Prs. ryge 54 (ryje). гуйеЁ M Rutter’: rytyerz 1786; NPl. rytyerzy 1613, 1261 = ry- tyerzi M 114; G.- ASg. rytyerze (etw.
Strana 125
Glossar. 1126 (rytieře). — DPI. rzityerzom 1025 (řitieřóm s. Geb. I, 347). rytiersky Adj. ,,ritterlich“: ISg. F. rytyerfku 392; NSg. N. rytyríke B 178 (rytirské). rytierstvo, rytiefstvo N ,,Ritter- schaft, die Ritter“: rytyerftwo 329, 345, 1410; ASg. 361; G. rytyerzftwa 1048; I. rytyerzftwem 323 (zum Lautlichen s. LF. 18, 198). ryzi Adj. ,gediegen, echt": NSg. N. ryzye 624 (ryzie). s Präpos. — 1. mit Akkus. das Maß anzeigend: 1 986 (s potrebu ,,so- viel du brauchst‘). — 2. mit Gen. den Ort bezeichnend, von dem eine Bewegung ausgeht: 1 137, 189, 731, 733, 1220, 1877, M 19, S26, BM 14; íf 799, 1288; zz B 98; z M 25, 53, B 188, BM 164 (z 686, 1149, 1644 aus s vor n und d); fe 2046— W 3, 2023 = ze N 305 (ze 467, 2088 statt se. — s ist zu ergänzen bei folgendem s-Anlaut 114, 1118 s. Geb. I, 479). — Den Aus- gangspunkt in der Zeit bez. z 1110 (aus s eor j-). — 3. mit Instr. be- zeichnet Beisammensein, Verbindung, Gemeinschaft: 1 101, 803, 438, 513, 794, 920, 1478, 2121, M 97; 11 1278 — z N 146; z N 182, 258, 312, B 26, 222, BM 45, 52 (z 1994 aus s eor d); fe 675, 1339; ff 1049; ze N 150, BM 126 (ze für se 1992). Die die Handlung be- gleitenden Umstände, das Mittel bezeichnend: f 405, 919, 932, 2309; ff 1700; z N 100, 110, BM 37, 47 (z 1419 vor d- aus s); zze B 1686; doppelt gesetzt 1 1697 (s zu ergdnzen 323, 425, 1350, 1375, 1567, 1753, 1979, 2123, 2140, 2282, 2288, 2412, W 48, 55, 61, N 107, 131, 134, 254, 256, BM 286). Sagarius Flufname 1148 (4 silb.; Gu. 2, 73 Sangarius; Il. Sagarius = Sangariuś vgl. pohäfky 1015 = po- hansky; flüczem 31). sahati impftie. ,,Hand ausstrecken, greifen (nach etw.— éeho); trachten* (nach etw. — naë): 3. Sg. Prs. faha 79, 1193 — zaha N 24. sáhnüti pftie. ,,greifen" (nach etw. 125 — nać): 3. Sg. Prs. fehne 548 (séhne, im Reim auf -béhne 1. siehne). sám Pron. ,elbst": fam 168, 290, 310, 627, W 42, M 25, S 18; ffam 1719; zam N 75, 267, 399, B 180, BM 176, 281/3 (BM 281/3 = Gu. 7, 14 solus) 286; fam gedyny 863 „ganz allein"; zam ozzobie B 319 „aus [freiem Antriebe"; F. fama 1908 = zama N 197; N. famo 2179 = W 73; ASg. F. zamu N 265; L. zamé B 84 (same); LSg. M. famem 1827: N. 1562 (samem); NDu. M. fama 1578; zama BM 10; NPl. M. famy 1316, 1325, 1817; ífamy 2426; zami N 398 (sami). samostfiel M ,Armbrust": GSg. famoftrzyela 1533, 2023; zamoztrziela M 305 (2023 = N 305: ballista Gu. 3, 287: Ulr. 9229 selbstschosn). Saracen M ,,Sarazene“ (zur Be- zeichnung der Perser gebraucht): N Pl. Saraczeny 1372 (s. Pram. 45). saracenskÿ Adj. ,,sarazenisch“: G Sg. M. faraczenfkeho 2298. Saracenstvo kollekt. N. „die Sara- cenen““: GSg. faraczenitwa 1631 (Gu. 3, 54 Hyrcani — equites). sarapsky Adj. (Gu. 6, 34 Satrapenis arvis): LPl. farapzzkych B 290 (vgl. C. Rufus V, 7 in regionem, quae satrapea Littacene vocatur, pervenit). Sardi$ Stadtname: Sardys 1146 (Gu. 2, 70 Gordium veteres, Sar- dim dixere moderni. Die Schilde- rung der Lage der Stadt ist unsinnig, auch Gu. 2, 71—74 hat Curtius Rufus III, 1, 12/38 miBverstanden). sbóhniti pftiv. ,,herunterlaufen, ent- laufen": à. Sg. Prs. fbyehne W 98 = zbyehne 2324 (z- aus s- eor b-); Aor. zbyeze 664 (zbóże). sběř F „Haufe, Schar': GSg. zbierfí B. 194; L. B 337 (sbéri). sboF s. zbof. sbofiti sé pftiv. ,,einstürzen'*: 3. PI. Kond. Prs. by ze zbormili N 39 (sbofili vgl. bořiti sě). sbožie, zbožie N „Gut, Vermögen, Heichtum": zbofie BM 326; ASg. BM 314; zbozye 1328, 1859/62; G. zbofie B 187 (von dary 185 ab- hängig), BM 329; zbose M 196,
Glossar. 1126 (rytieře). — DPI. rzityerzom 1025 (řitieřóm s. Geb. I, 347). rytiersky Adj. ,,ritterlich“: ISg. F. rytyerfku 392; NSg. N. rytyríke B 178 (rytirské). rytierstvo, rytiefstvo N ,,Ritter- schaft, die Ritter“: rytyerftwo 329, 345, 1410; ASg. 361; G. rytyerzftwa 1048; I. rytyerzftwem 323 (zum Lautlichen s. LF. 18, 198). ryzi Adj. ,gediegen, echt": NSg. N. ryzye 624 (ryzie). s Präpos. — 1. mit Akkus. das Maß anzeigend: 1 986 (s potrebu ,,so- viel du brauchst‘). — 2. mit Gen. den Ort bezeichnend, von dem eine Bewegung ausgeht: 1 137, 189, 731, 733, 1220, 1877, M 19, S26, BM 14; íf 799, 1288; zz B 98; z M 25, 53, B 188, BM 164 (z 686, 1149, 1644 aus s vor n und d); fe 2046— W 3, 2023 = ze N 305 (ze 467, 2088 statt se. — s ist zu ergänzen bei folgendem s-Anlaut 114, 1118 s. Geb. I, 479). — Den Aus- gangspunkt in der Zeit bez. z 1110 (aus s eor j-). — 3. mit Instr. be- zeichnet Beisammensein, Verbindung, Gemeinschaft: 1 101, 803, 438, 513, 794, 920, 1478, 2121, M 97; 11 1278 — z N 146; z N 182, 258, 312, B 26, 222, BM 45, 52 (z 1994 aus s eor d); fe 675, 1339; ff 1049; ze N 150, BM 126 (ze für se 1992). Die die Handlung be- gleitenden Umstände, das Mittel bezeichnend: f 405, 919, 932, 2309; ff 1700; z N 100, 110, BM 37, 47 (z 1419 vor d- aus s); zze B 1686; doppelt gesetzt 1 1697 (s zu ergdnzen 323, 425, 1350, 1375, 1567, 1753, 1979, 2123, 2140, 2282, 2288, 2412, W 48, 55, 61, N 107, 131, 134, 254, 256, BM 286). Sagarius Flufname 1148 (4 silb.; Gu. 2, 73 Sangarius; Il. Sagarius = Sangariuś vgl. pohäfky 1015 = po- hansky; flüczem 31). sahati impftie. ,,Hand ausstrecken, greifen (nach etw.— éeho); trachten* (nach etw. — naë): 3. Sg. Prs. faha 79, 1193 — zaha N 24. sáhnüti pftie. ,,greifen" (nach etw. 125 — nać): 3. Sg. Prs. fehne 548 (séhne, im Reim auf -béhne 1. siehne). sám Pron. ,elbst": fam 168, 290, 310, 627, W 42, M 25, S 18; ffam 1719; zam N 75, 267, 399, B 180, BM 176, 281/3 (BM 281/3 = Gu. 7, 14 solus) 286; fam gedyny 863 „ganz allein"; zam ozzobie B 319 „aus [freiem Antriebe"; F. fama 1908 = zama N 197; N. famo 2179 = W 73; ASg. F. zamu N 265; L. zamé B 84 (same); LSg. M. famem 1827: N. 1562 (samem); NDu. M. fama 1578; zama BM 10; NPl. M. famy 1316, 1325, 1817; ífamy 2426; zami N 398 (sami). samostfiel M ,Armbrust": GSg. famoftrzyela 1533, 2023; zamoztrziela M 305 (2023 = N 305: ballista Gu. 3, 287: Ulr. 9229 selbstschosn). Saracen M ,,Sarazene“ (zur Be- zeichnung der Perser gebraucht): N Pl. Saraczeny 1372 (s. Pram. 45). saracenskÿ Adj. ,,sarazenisch“: G Sg. M. faraczenfkeho 2298. Saracenstvo kollekt. N. „die Sara- cenen““: GSg. faraczenitwa 1631 (Gu. 3, 54 Hyrcani — equites). sarapsky Adj. (Gu. 6, 34 Satrapenis arvis): LPl. farapzzkych B 290 (vgl. C. Rufus V, 7 in regionem, quae satrapea Littacene vocatur, pervenit). Sardi$ Stadtname: Sardys 1146 (Gu. 2, 70 Gordium veteres, Sar- dim dixere moderni. Die Schilde- rung der Lage der Stadt ist unsinnig, auch Gu. 2, 71—74 hat Curtius Rufus III, 1, 12/38 miBverstanden). sbóhniti pftiv. ,,herunterlaufen, ent- laufen": à. Sg. Prs. fbyehne W 98 = zbyehne 2324 (z- aus s- eor b-); Aor. zbyeze 664 (zbóże). sběř F „Haufe, Schar': GSg. zbierfí B. 194; L. B 337 (sbéri). sboF s. zbof. sbofiti sé pftiv. ,,einstürzen'*: 3. PI. Kond. Prs. by ze zbormili N 39 (sbofili vgl. bořiti sě). sbožie, zbožie N „Gut, Vermögen, Heichtum": zbofie BM 326; ASg. BM 314; zbozye 1328, 1859/62; G. zbofie B 187 (von dary 185 ab- hängig), BM 329; zbose M 196,
Strana 126
126 zbozye 338, 1865; I. zboffim N 222; zbozym 142, 1927; D. zbofiu B 265; L. zbozi 72 (zboZi); API. zbofíe B 8; zbozye 1503. — ,,Glück'': LSg. zbozy 2103; zbozyu 2117 (-i, -1ü). (z in N, B, BM bedeutet s s.Geb. 1, 323; in V ist sb- zu zb- gewor- den). sbozny Adj. ,,reich": GSg. N. zboz- neho 239; „ergeben““: fbozen M 102 (sbožen s. Gu. 7, 266 obnoxius). — sbožně Ado. „in vollem Maße‘‘: zbo- fnye BM 211 ( Krok 7, 211). sbrojé, zbrojé F „Schar“: zbrogie N 148 (z- = s-); zbrogye 1377; A. zbrogy 1367; L. 1784 (-i); I. zbroyu N 184 (sbrojû; s. LF. 12, 275). sde, zde Adv. ,,hier‘““: zde B 58, 239, BM 280 (wohl sde); zdc 494, 523, 697, 1024. sdélati pftiv. ,,verfertigen, belegen““ (mit etw. — im): 3. Sg. Aor. Pass. bie zdiclan N 81 (be sdelän). sdieti, zdieti p/tiv. ,,tun, handeln‘‘ (etw.—co): zzdyctÿ BM 218; zdyety 153, 865, 1182, N 13; 1. Sg. Prs. zdyegy 1715 (zdeji); 3. Sg. zdyegye 1431; 3. Pl. zzdýeyu B 325; 1. Du. Prf. zdyela zwie BM 17; 3. Pl. Plusquampf. byechu zdyely 501 (béchu zdél); Prt. Prf. ídyew 703 (sdév). — zdyety boj 2266 ,,sie- gen‘. — sdieti sé ,,geschehen, wider- fahren (jdm. — komu): 8. Sg. Prs. zdegyc fye 856 (l. zdyege); zdyegye fye 912 (zdéje sé). sdravie, zdravie N , Gesundheit, Le- ben*‘: GSg. zdrauic BM 303; zdra- wye 2116. 88 substantieisches Reflexivprono- men. 1. Das Subjekt steht im Sing.: G. febe 885 (für Akk.); L. zzobie B 319; ffobye 1102. — G. fíebe 1947 (für Akk.); febe S 91 (statt tebe s. fye 324); D. fobye 1954; I. fobu 1869. — A. fye 1026, 1392, 2149, 2097 = fe W 33; zzie B 340; {{ye M 118 (s. ptéd sé; fye 324 steht statt jho; von einem Infinitiv ab- hängig, auf das Subjekt des Verbums finitum bezogen s. Kott à, 277a); G. febe 580; D. zobie N 135, 149 (137 statt jmu s. o.); flobye 131, 872; fobye 168, 626, 1313, N 212; L. ffobye 91, 180, 1760; íobye 130, Glossar. M 24; I. fobu 1276, 1718, 1979, 2167 — W 61; zobu N 256, 139, BM 232, 283; febu 1709. — 2. Auf Plural bezogen: zobie N 373. — D. zzobíe B 4; zobie B 8; ffobye 1503. — D. zobie N 326; {fobye 745; L. ffobye 210; 1. ffobu 157; zobu N 131, 174 BM 221. — Im reziproken Sinne: G. tebe 1512 (Gen. der Trennung ,,von einander entfernt" s. MVG. 4, 453); 1281 = zebe N 1560; A. {ye 1576 (bodeta na sé = Gu. 3, 36 in vicem sese feriunt); D. zobie B 2, 100. sebrati pftive. ,,sammeln* (etw.— co, jdn.—koho): 3. Sg. Aor. {ebra 375, 518, 1191; ffebra 1106; zzebra N 22; Prt. Prs. zbera 270 (zbera). — sebrati sé ,,sich eersammeln, sich aufraffen'!: 3. Sg. Prf. febral {ye 2222 ( im Reim zu přibral I. mit Arch. 10, 590 vybral sé s. vybrati sé); 3. Pl. febraly fye 633; zu zíe zebrali BM 89 (su sé sebrali); 3. Pl. Kond. Prs. by {ye febraly 1130 (-li). sé6 F , Niederhauen, Gemetzel, Ge- fecht“; ASg.{yecz 1604; G. zziechzi BM 158, D. fyeezy 1671, 1736; ffyeczy 282, 2433; ziefzi B 110; L. B 13, 46; I. zieízi(u) B 130 (séci). sedéti impftie. sitzen": 3. Sg. Prs. ffedy 293, 1398, zedÿ BM 281; zedy BM 286, 292; fyedy 234 (d. i. sedi; nach Prusik hier ,,ansifig sein, seine eigene Besitzung haben); 3. Sg. Impf. fíedyefye 351; fe- 2170 = fedyeffe W 64; fedÿffe BM 31 (sediese); 3. Pl. fedyechu 2276; 3. Sg. Prf. zedyel B 76. sedlo N ,,Sattel" : ASg. zedlo B 177. sedm Zahlw. ,ieben": L. íedmy 1898 — zedmi N 179. sedmdesát Zahlw. „siebzig“: fedm- deffat 655. sedmý Zahlw. ,siebenter": ASg. M. fedmy 2191, 1996 = zedmi N 285; D. fedmemu 2082; L. fedmem 1618. sehnati pftiv. „herunterjagen, schnell herunterreiten‘‘: 3. Sg. Aor. sehna 1384 (s. LF. 12, 276 f.). sehnûti pftiv. ,,biegen, beugen‘ (etw. — co): Prt. Prf.. NSg. M. zehnuw B 256. sém Adv. „hierher“: fyem M 27; ffem 1486 (sem). — sem i tamo
126 zbozye 338, 1865; I. zboffim N 222; zbozym 142, 1927; D. zbofiu B 265; L. zbozi 72 (zboZi); API. zbofíe B 8; zbozye 1503. — ,,Glück'': LSg. zbozy 2103; zbozyu 2117 (-i, -1ü). (z in N, B, BM bedeutet s s.Geb. 1, 323; in V ist sb- zu zb- gewor- den). sbozny Adj. ,,reich": GSg. N. zboz- neho 239; „ergeben““: fbozen M 102 (sbožen s. Gu. 7, 266 obnoxius). — sbožně Ado. „in vollem Maße‘‘: zbo- fnye BM 211 ( Krok 7, 211). sbrojé, zbrojé F „Schar“: zbrogie N 148 (z- = s-); zbrogye 1377; A. zbrogy 1367; L. 1784 (-i); I. zbroyu N 184 (sbrojû; s. LF. 12, 275). sde, zde Adv. ,,hier‘““: zde B 58, 239, BM 280 (wohl sde); zdc 494, 523, 697, 1024. sdélati pftiv. ,,verfertigen, belegen““ (mit etw. — im): 3. Sg. Aor. Pass. bie zdiclan N 81 (be sdelän). sdieti, zdieti p/tiv. ,,tun, handeln‘‘ (etw.—co): zzdyctÿ BM 218; zdyety 153, 865, 1182, N 13; 1. Sg. Prs. zdyegy 1715 (zdeji); 3. Sg. zdyegye 1431; 3. Pl. zzdýeyu B 325; 1. Du. Prf. zdyela zwie BM 17; 3. Pl. Plusquampf. byechu zdyely 501 (béchu zdél); Prt. Prf. ídyew 703 (sdév). — zdyety boj 2266 ,,sie- gen‘. — sdieti sé ,,geschehen, wider- fahren (jdm. — komu): 8. Sg. Prs. zdegyc fye 856 (l. zdyege); zdyegye fye 912 (zdéje sé). sdravie, zdravie N , Gesundheit, Le- ben*‘: GSg. zdrauic BM 303; zdra- wye 2116. 88 substantieisches Reflexivprono- men. 1. Das Subjekt steht im Sing.: G. febe 885 (für Akk.); L. zzobie B 319; ffobye 1102. — G. fíebe 1947 (für Akk.); febe S 91 (statt tebe s. fye 324); D. fobye 1954; I. fobu 1869. — A. fye 1026, 1392, 2149, 2097 = fe W 33; zzie B 340; {{ye M 118 (s. ptéd sé; fye 324 steht statt jho; von einem Infinitiv ab- hängig, auf das Subjekt des Verbums finitum bezogen s. Kott à, 277a); G. febe 580; D. zobie N 135, 149 (137 statt jmu s. o.); flobye 131, 872; fobye 168, 626, 1313, N 212; L. ffobye 91, 180, 1760; íobye 130, Glossar. M 24; I. fobu 1276, 1718, 1979, 2167 — W 61; zobu N 256, 139, BM 232, 283; febu 1709. — 2. Auf Plural bezogen: zobie N 373. — D. zzobíe B 4; zobie B 8; ffobye 1503. — D. zobie N 326; {fobye 745; L. ffobye 210; 1. ffobu 157; zobu N 131, 174 BM 221. — Im reziproken Sinne: G. tebe 1512 (Gen. der Trennung ,,von einander entfernt" s. MVG. 4, 453); 1281 = zebe N 1560; A. {ye 1576 (bodeta na sé = Gu. 3, 36 in vicem sese feriunt); D. zobie B 2, 100. sebrati pftive. ,,sammeln* (etw.— co, jdn.—koho): 3. Sg. Aor. {ebra 375, 518, 1191; ffebra 1106; zzebra N 22; Prt. Prs. zbera 270 (zbera). — sebrati sé ,,sich eersammeln, sich aufraffen'!: 3. Sg. Prf. febral {ye 2222 ( im Reim zu přibral I. mit Arch. 10, 590 vybral sé s. vybrati sé); 3. Pl. febraly fye 633; zu zíe zebrali BM 89 (su sé sebrali); 3. Pl. Kond. Prs. by {ye febraly 1130 (-li). sé6 F , Niederhauen, Gemetzel, Ge- fecht“; ASg.{yecz 1604; G. zziechzi BM 158, D. fyeezy 1671, 1736; ffyeczy 282, 2433; ziefzi B 110; L. B 13, 46; I. zieízi(u) B 130 (séci). sedéti impftie. sitzen": 3. Sg. Prs. ffedy 293, 1398, zedÿ BM 281; zedy BM 286, 292; fyedy 234 (d. i. sedi; nach Prusik hier ,,ansifig sein, seine eigene Besitzung haben); 3. Sg. Impf. fíedyefye 351; fe- 2170 = fedyeffe W 64; fedÿffe BM 31 (sediese); 3. Pl. fedyechu 2276; 3. Sg. Prf. zedyel B 76. sedlo N ,,Sattel" : ASg. zedlo B 177. sedm Zahlw. ,ieben": L. íedmy 1898 — zedmi N 179. sedmdesát Zahlw. „siebzig“: fedm- deffat 655. sedmý Zahlw. ,siebenter": ASg. M. fedmy 2191, 1996 = zedmi N 285; D. fedmemu 2082; L. fedmem 1618. sehnati pftiv. „herunterjagen, schnell herunterreiten‘‘: 3. Sg. Aor. sehna 1384 (s. LF. 12, 276 f.). sehnûti pftiv. ,,biegen, beugen‘ (etw. — co): Prt. Prf.. NSg. M. zehnuw B 256. sém Adv. „hierher“: fyem M 27; ffem 1486 (sem). — sem i tamo
Strana 127
Glossar. ,Aierhin und dorthin'': ffyem 1162; ziem BM 221, 232; sëm i tam: ziem BM 62; sém tam dss: fyem M 91; fyem ytam $ 87 ,in utrumque" (Šafařík, Sebr. Sp. 3, 341). sen M „Schlaf, Traum“: DSg. inu 1331; L. inye 736, 768, 918, 1334, 1343 (ve sné); NPI. fnowe 2443 (snové). sen Pron. „dieser“: fen 1575, 1758, 1762; ffen 1391, 1393, 1754; zen 1390, B 45, BM 34 (zen B 119 „Jener“ vgl. Gu. 5, 31 und Krok 7, 151); ASg. M. ffen 539; N. ze BM 182; GSg. M. ffeho 739; feho 67, 127, 904, 1760; zeho N 121,219 (seho; fyeho 598, 1924 liest Geb. III, 1, 510 sieho, Jedoch kann man nach der Orthographie von V auch seho lesen, das bestimmt fürs Original anzu- nehmen ist, egl. die Reime 903/4, B 186/87); N. zeho B 187; DSg. M. ífemu 1756; LSg. M. {fem 1752; ISg. M. zim M 254 (sim); ASg. F. ffy 1476 (si s. Geb. ib. 509); N. fy W 68 (si = aksl. si; 2174 fehlerhaftsycz). — N Pl. M. fy S 8 (si d. i. die Griechen, egl. Gu. 9, 220; G. zzich B M 66 statt Du.). seslati pftiv. , herabsenden’ (etw. — co): 2. Sg. Imper. ffefly 452 (seëli). sestra F ‚Schwester‘: ASg. feftru 1897 = zeztru N 178; seztru N 136; GDu. festru 1921 = zeztru N 216 (sestrü). setka F in zzetky BM 187 GSg.; unklarer Herkunft und Bedeutung. Nach Výbor I, 1258 und Geb., Sl. 1, 209 b ,Rast" (aus sedky); nach LF. 19, 99 ,,Zusammentreffen'' (vgl. pótka); noch anders Prusik Ausg. z. St. setrieti sé pftiv. ,,zusammenbrechen“ : 3. Pl. Prf. ztyrly fie Š 64 (ztrli sé s. Krok 7, 216). Severus männl. Eigenn.: fewerus 1470 (ist Einschiebsel des čech. Dich- ters, aber der lat. Eigenname paft schlecht unter die griechischen). shledovati impftiv. ,,ansehen, be- schauen‘ (etw.—co): fhledowaty 684. shon M | Menge”: ISg. zhonem BM 88 (nach LF. 19, 96 „Mühe, Anstrengung‘ vgl. Jungmann 4, 77). shFO8iti pftiv. | siindigen (gegen 127 jdn. — proti komu): 3. Sg. Prf. fhrzefyll ge M 44 (shrésil je). shrnüti sé pftiv. ,,sich sammeln‘ (um jdn. — o kom): 3. Sg. Aor. fhrnu {ye 1410. schrâna F ,,Behältnis, Kafig, Schutz, Sicherheit': GSg. zchrany B 197 (Gu. 5, 475 claustro indignata); L. zchranye B M 342. sehyliti s& pftie. ,,sich neigen": : 3. Sg. Prs. zzchylí zie BM 234. si Ade. s. ac. sice Ado. „so“: zícze B 107 (tak i s. „auf jegliche Weise‘). sici Pron. „dieser“: GSg. F. zíczíe B 207 (sicié; taky i s. „jeglicher“). Sidon M Stadtname: GSg. Sydona 2002 — Zadona N291 (Gu. 3, 276 Si- dona; Akk. als Gen. genommen). sieei pftiv. ,,greifen, trachten‘“ (nach etw. — nać): ffyeczy 2146. sieci impftiv. ,,hauen, niederhauen, mühen'' (etw.— co, jdn. —koho): 3. Sg. Prs. ffecze 211 (sece); 3. Pl. Prf. fekly 1730 (sekli); Prt. Prs. zieka B 105; {eka 1646; {feka 1678 (séka im Reim auf féka); N Pl. ziekucze B 107 (séküce); Prt. Prf. Pss., NSg. F. feczena 821 (scéená). — sicci sé „sich schlagen'': 3. Pl. Prf. ziekli zie B 126 (sékli). — fyeka S 68 an einer lückenhaft überlieferten Stelle lesen Saf. und H-P. s&ka s. o.; Prusik séká 3. Sg. Prs. von sékati — sieci. siesti pftiv. ,sich setzen" (in etw. —v éem; zu jdn. — ke komu): fyefty 1035, 1. Sg. Prs. fadu 1006/22; Prt. Prs. ífada 202; fada 694. sila F ,Stárke, Kraft; Menge": zla B 128; G. fyly 1420, 1641; D. fyle 302; A Pl. tyly 664. — ,, Menge": fyla 1770, 2194 (vgl. Ulr. 9774 f. „dar brähte manic Sarrazin); DSg. fyle 1046 (síle). silny Adj. „stark, kräftig; gewaltig“ : NSg. F. {ylna 1148 (-4); A. zinu B 166 (-à); L. zilney B 252 (-éj); I. fylnu 172; zilnu N 484; GSg. N. filneho 199; ADu. M. zilna B 255 (-4); GPI.M. zilnych N 145; zilnych B 332. — Kompar. {ylnyegy 948, 954 (silnéji). — silně Ado.: zilnÿe B 173; fylnye 1213, 2279; zilnye N 44, 126.
Glossar. ,Aierhin und dorthin'': ffyem 1162; ziem BM 221, 232; sëm i tam: ziem BM 62; sém tam dss: fyem M 91; fyem ytam $ 87 ,in utrumque" (Šafařík, Sebr. Sp. 3, 341). sen M „Schlaf, Traum“: DSg. inu 1331; L. inye 736, 768, 918, 1334, 1343 (ve sné); NPI. fnowe 2443 (snové). sen Pron. „dieser“: fen 1575, 1758, 1762; ffen 1391, 1393, 1754; zen 1390, B 45, BM 34 (zen B 119 „Jener“ vgl. Gu. 5, 31 und Krok 7, 151); ASg. M. ffen 539; N. ze BM 182; GSg. M. ffeho 739; feho 67, 127, 904, 1760; zeho N 121,219 (seho; fyeho 598, 1924 liest Geb. III, 1, 510 sieho, Jedoch kann man nach der Orthographie von V auch seho lesen, das bestimmt fürs Original anzu- nehmen ist, egl. die Reime 903/4, B 186/87); N. zeho B 187; DSg. M. ífemu 1756; LSg. M. {fem 1752; ISg. M. zim M 254 (sim); ASg. F. ffy 1476 (si s. Geb. ib. 509); N. fy W 68 (si = aksl. si; 2174 fehlerhaftsycz). — N Pl. M. fy S 8 (si d. i. die Griechen, egl. Gu. 9, 220; G. zzich B M 66 statt Du.). seslati pftiv. , herabsenden’ (etw. — co): 2. Sg. Imper. ffefly 452 (seëli). sestra F ‚Schwester‘: ASg. feftru 1897 = zeztru N 178; seztru N 136; GDu. festru 1921 = zeztru N 216 (sestrü). setka F in zzetky BM 187 GSg.; unklarer Herkunft und Bedeutung. Nach Výbor I, 1258 und Geb., Sl. 1, 209 b ,Rast" (aus sedky); nach LF. 19, 99 ,,Zusammentreffen'' (vgl. pótka); noch anders Prusik Ausg. z. St. setrieti sé pftiv. ,,zusammenbrechen“ : 3. Pl. Prf. ztyrly fie Š 64 (ztrli sé s. Krok 7, 216). Severus männl. Eigenn.: fewerus 1470 (ist Einschiebsel des čech. Dich- ters, aber der lat. Eigenname paft schlecht unter die griechischen). shledovati impftiv. ,,ansehen, be- schauen‘ (etw.—co): fhledowaty 684. shon M | Menge”: ISg. zhonem BM 88 (nach LF. 19, 96 „Mühe, Anstrengung‘ vgl. Jungmann 4, 77). shFO8iti pftiv. | siindigen (gegen 127 jdn. — proti komu): 3. Sg. Prf. fhrzefyll ge M 44 (shrésil je). shrnüti sé pftiv. ,,sich sammeln‘ (um jdn. — o kom): 3. Sg. Aor. fhrnu {ye 1410. schrâna F ,,Behältnis, Kafig, Schutz, Sicherheit': GSg. zchrany B 197 (Gu. 5, 475 claustro indignata); L. zchranye B M 342. sehyliti s& pftie. ,,sich neigen": : 3. Sg. Prs. zzchylí zie BM 234. si Ade. s. ac. sice Ado. „so“: zícze B 107 (tak i s. „auf jegliche Weise‘). sici Pron. „dieser“: GSg. F. zíczíe B 207 (sicié; taky i s. „jeglicher“). Sidon M Stadtname: GSg. Sydona 2002 — Zadona N291 (Gu. 3, 276 Si- dona; Akk. als Gen. genommen). sieei pftiv. ,,greifen, trachten‘“ (nach etw. — nać): ffyeczy 2146. sieci impftiv. ,,hauen, niederhauen, mühen'' (etw.— co, jdn. —koho): 3. Sg. Prs. ffecze 211 (sece); 3. Pl. Prf. fekly 1730 (sekli); Prt. Prs. zieka B 105; {eka 1646; {feka 1678 (séka im Reim auf féka); N Pl. ziekucze B 107 (séküce); Prt. Prf. Pss., NSg. F. feczena 821 (scéená). — sicci sé „sich schlagen'': 3. Pl. Prf. ziekli zie B 126 (sékli). — fyeka S 68 an einer lückenhaft überlieferten Stelle lesen Saf. und H-P. s&ka s. o.; Prusik séká 3. Sg. Prs. von sékati — sieci. siesti pftiv. ,sich setzen" (in etw. —v éem; zu jdn. — ke komu): fyefty 1035, 1. Sg. Prs. fadu 1006/22; Prt. Prs. ífada 202; fada 694. sila F ,Stárke, Kraft; Menge": zla B 128; G. fyly 1420, 1641; D. fyle 302; A Pl. tyly 664. — ,, Menge": fyla 1770, 2194 (vgl. Ulr. 9774 f. „dar brähte manic Sarrazin); DSg. fyle 1046 (síle). silny Adj. „stark, kräftig; gewaltig“ : NSg. F. {ylna 1148 (-4); A. zinu B 166 (-à); L. zilney B 252 (-éj); I. fylnu 172; zilnu N 484; GSg. N. filneho 199; ADu. M. zilna B 255 (-4); GPI.M. zilnych N 145; zilnych B 332. — Kompar. {ylnyegy 948, 954 (silnéji). — silně Ado.: zilnÿe B 173; fylnye 1213, 2279; zilnye N 44, 126.
Strana 128
128 sipati impftie. „zischen”*: 3. Sg. Prs. fypa 217. siroba F ,,Waisenstand, Verlassen- heit" : ASg. fyrobu 123. skala F ,,Felsen‘‘: GSg. fkaly 1118; N Pl. fkaly 1208, M 10; zkah N 39; A. fkaly 1352; L. fkalach 12, 1206; zkalach M 37 (skalach). skâzati sé pftiv. ,,sich zeigen, er- scheinen“*: 3. Sg. Aor. fkaza zye 421 (-a). skaziti sé pftiv. ,,verdorben werden“: 3. Sg. Prs. fkazy ffyc 849 (-i). sklad M | Gefuge”: zklad BM 73 (zu BM 72/3 egl. Gu. 6, 492 iam parricidarum comperta fraude). skladanie N ,,Gedicht": GSg. fkla- danye 40. skládeé M ,,Urheber*: N Du. zklad- czíc B M 2. sklasti pftiv. ,,zusammenlegen; bau- en“: {klafty 875; Prt. Prf., NPL. M. fkladffe 2000; 3. Pl. Aor. fkadu 1841 (Il. skladu). — sklästi sé ,,berei- tet werden, zuteil werden": 3. Sg. Prf. zkladla zie N 209. skl’uditi sé pftiv. ,,sich ecersóhnen'' ( mit jdm. — s kym): zkludyty zw N 254 (s. Výb. I, 1258). skok M „Sprung, Satz'*: ISg. fko- kem M 93; zkokom B 55 (nahlym skokem „rasch, schnell“); NPI. fkoczy Š 7 (skoci); A. fkoky 1621; zkoký B $7. skonati pftiv. „„vollenden” (etw. — co); (život sk.) „sterben: 3. Sg. Prs. fkona 192; Aor. M 74. skončenie N , Ende“: ASg. fkon- czycnye 1946. skot M ,,Vieh“: ASg. zkot N 436; I. fkotem 142. skotě N „Stück jungen Viehs‘: fko- tye 1423. Skovati pftic. ,,zusammenschmieden'' : 3. Sg. Kond. Pass. by byl zkowan B 111. Skféééti — impftie. — ,,durchdringend schreien, quecken": 8. . Prs. fkrzyeczy 283 (skřěčí; im Vergleich „der Vogel hórt gerne, wo es schreit, laut ruft, ruft; s. LF. 14, 41). skFehtati impftio. pknirschen“ : 3. PI. Prs.f{fkrzyechezy 1531(skrehci): Prt. Prs., NSg. M. fkrzyehczye 1689 (skiehcó). Glossar. skFipati impftiv. „knarren': 3. Sg. Prs. Íkrzipa 216. skrotka Ado. „sanft, demiitig'' : fkrot- ka 922 (aus z krotka). skrûtiti sé pftiv. ,,sich umdrehen' : 3. Sg. Aor. zkrutÿ zie B 108 (mysl- ho se neskrüti „sein Mut geriet nicht ins Wanken‘‘). skrýti pítiv. „verbergen, verstecken‘ (etw. — co): zkryty BM 230; 3. Sg. Prs. Pass. eft zkryta B 272; Prf. fkrita 6: skryto 838. — skryti sé ,,sich eerbergen" : [nf. zkryty BM 111. skrzé Práüp. c. Akk. ,, durch’: {krzye 1101, 2291; fkrze 1003 (fkrzycze |. skrze mit Jir.*, verschrieben aus skryzye s. LF. 9, 111 f.). sküpati pftie. ,,abladen'* (etw. — co): 3. Sg. Aor. fkupa 1617 (-a). skutek M ,,Handlung, Tat; Begeben- heit": fkutek 1778, M 48; zkutek BM 196; ASg. skutek 462; G. fkutka 1721; zkutka B 297, 325, BM 2; L. zkuteze N 279; I. zkutkem BM 266; GPI. fkutkow 272: zkutkow B 332; L. fkutczech 836 (skutcéch). skutiti pftiv. „tun“ (etw. — co): 3. Sg. Prs. zkuty B 339 (1); Aor. fkuty 1695. — skutiti sé ,,gesche- hen'': 3. Sg. Prs. fkuty fye 2355. skÿsti impftiv. ,,eorhalten, zeigen; eorschieben'! (etw. — co, jdn. — ko- ho): 3. Pl. Aor. fkytu 2031 — zkytu N 231 (skytà); Prt. Prs., NSg. M. zkyta B 20 (skyta). slama F , Stroh’: {lama 2027 = zlama N 307. slavný Adj. ,beriihmt“: NSg. N. flawne 662. sled M ,,Spur‘‘: fled 18; GSg. fledu 2157, M 68; L. fledu 2312 = < z >- ledu N 351. slédati impftiv. in fledaty 1129 ,,su- chen, ausspähen‘“ (nach Jungmann 4, 142; ‚etwas — co‘. Nach Krok 6, 399 „die Spur verfolgen‘‘). slednik M ,,Spürhund“‘: flednyk 2314 = <z>lednyk N 353 (Gu. 3, 455 canis venaticus). slep Ado. „blind: flepye 2044 — flepie W 1. slibny Adj. ,,gelobt" : DSg. F. flybny 284 (slibny; slibná réé = slib ,, Ver- sprechen, Zusage" s. véc).
128 sipati impftie. „zischen”*: 3. Sg. Prs. fypa 217. siroba F ,,Waisenstand, Verlassen- heit" : ASg. fyrobu 123. skala F ,,Felsen‘‘: GSg. fkaly 1118; N Pl. fkaly 1208, M 10; zkah N 39; A. fkaly 1352; L. fkalach 12, 1206; zkalach M 37 (skalach). skâzati sé pftiv. ,,sich zeigen, er- scheinen“*: 3. Sg. Aor. fkaza zye 421 (-a). skaziti sé pftiv. ,,verdorben werden“: 3. Sg. Prs. fkazy ffyc 849 (-i). sklad M | Gefuge”: zklad BM 73 (zu BM 72/3 egl. Gu. 6, 492 iam parricidarum comperta fraude). skladanie N ,,Gedicht": GSg. fkla- danye 40. skládeé M ,,Urheber*: N Du. zklad- czíc B M 2. sklasti pftiv. ,,zusammenlegen; bau- en“: {klafty 875; Prt. Prf., NPL. M. fkladffe 2000; 3. Pl. Aor. fkadu 1841 (Il. skladu). — sklästi sé ,,berei- tet werden, zuteil werden": 3. Sg. Prf. zkladla zie N 209. skl’uditi sé pftiv. ,,sich ecersóhnen'' ( mit jdm. — s kym): zkludyty zw N 254 (s. Výb. I, 1258). skok M „Sprung, Satz'*: ISg. fko- kem M 93; zkokom B 55 (nahlym skokem „rasch, schnell“); NPI. fkoczy Š 7 (skoci); A. fkoky 1621; zkoký B $7. skonati pftiv. „„vollenden” (etw. — co); (život sk.) „sterben: 3. Sg. Prs. fkona 192; Aor. M 74. skončenie N , Ende“: ASg. fkon- czycnye 1946. skot M ,,Vieh“: ASg. zkot N 436; I. fkotem 142. skotě N „Stück jungen Viehs‘: fko- tye 1423. Skovati pftic. ,,zusammenschmieden'' : 3. Sg. Kond. Pass. by byl zkowan B 111. Skféééti — impftie. — ,,durchdringend schreien, quecken": 8. . Prs. fkrzyeczy 283 (skřěčí; im Vergleich „der Vogel hórt gerne, wo es schreit, laut ruft, ruft; s. LF. 14, 41). skFehtati impftio. pknirschen“ : 3. PI. Prs.f{fkrzyechezy 1531(skrehci): Prt. Prs., NSg. M. fkrzyehczye 1689 (skiehcó). Glossar. skFipati impftiv. „knarren': 3. Sg. Prs. Íkrzipa 216. skrotka Ado. „sanft, demiitig'' : fkrot- ka 922 (aus z krotka). skrûtiti sé pftiv. ,,sich umdrehen' : 3. Sg. Aor. zkrutÿ zie B 108 (mysl- ho se neskrüti „sein Mut geriet nicht ins Wanken‘‘). skrýti pítiv. „verbergen, verstecken‘ (etw. — co): zkryty BM 230; 3. Sg. Prs. Pass. eft zkryta B 272; Prf. fkrita 6: skryto 838. — skryti sé ,,sich eerbergen" : [nf. zkryty BM 111. skrzé Práüp. c. Akk. ,, durch’: {krzye 1101, 2291; fkrze 1003 (fkrzycze |. skrze mit Jir.*, verschrieben aus skryzye s. LF. 9, 111 f.). sküpati pftie. ,,abladen'* (etw. — co): 3. Sg. Aor. fkupa 1617 (-a). skutek M ,,Handlung, Tat; Begeben- heit": fkutek 1778, M 48; zkutek BM 196; ASg. skutek 462; G. fkutka 1721; zkutka B 297, 325, BM 2; L. zkuteze N 279; I. zkutkem BM 266; GPI. fkutkow 272: zkutkow B 332; L. fkutczech 836 (skutcéch). skutiti pftiv. „tun“ (etw. — co): 3. Sg. Prs. zkuty B 339 (1); Aor. fkuty 1695. — skutiti sé ,,gesche- hen'': 3. Sg. Prs. fkuty fye 2355. skÿsti impftiv. ,,eorhalten, zeigen; eorschieben'! (etw. — co, jdn. — ko- ho): 3. Pl. Aor. fkytu 2031 — zkytu N 231 (skytà); Prt. Prs., NSg. M. zkyta B 20 (skyta). slama F , Stroh’: {lama 2027 = zlama N 307. slavný Adj. ,beriihmt“: NSg. N. flawne 662. sled M ,,Spur‘‘: fled 18; GSg. fledu 2157, M 68; L. fledu 2312 = < z >- ledu N 351. slédati impftiv. in fledaty 1129 ,,su- chen, ausspähen‘“ (nach Jungmann 4, 142; ‚etwas — co‘. Nach Krok 6, 399 „die Spur verfolgen‘‘). slednik M ,,Spürhund“‘: flednyk 2314 = <z>lednyk N 353 (Gu. 3, 455 canis venaticus). slep Ado. „blind: flepye 2044 — flepie W 1. slibny Adj. ,,gelobt" : DSg. F. flybny 284 (slibny; slibná réé = slib ,, Ver- sprechen, Zusage" s. véc).
Strana 129
Glossar. Slibovati impftie. ,,eersprechen'' (jdm. etw. — komu co): 8. Sg. Prs. flybu- gye 1483 (slibuje). sliény Adj. „passend“: ASg. F. flycznu 771 (-ü). slon M ,Elephant": API. flony 2271 (Gu. 3, 420 elephantes). slovce N. Dem. z. Folg.: ASg. flow- cze M 86. slovo N „Wort; Zusage; Ruf“ (zlé sl. „„Schande“, dobré sl. ,, Ruhm"): A Sg. flowo 295; zlowo BM 134; G. flowa 1502 (1502 — Gu. 2, 485 mihi gloria sufficit una); L. zlouie B 10; zlowie B.M 149 (v náhlém s. ,,rasch'*); NPI. flowa 57; A. flowa 41, 298, 1009, 1932; zlowa N 225, BM 160; G. flow 44, 1232; zlow N 65, BM 115, 157 (von co 156 abhingig); L. flowyech 27, 47, 836 (sloviech). slovutny Adj. ,,angesehen, berühmt" : flowutny 70; zlowutny B 40, 158; NSg. F. flowutna 1880 (-à); ISg. M. zlowutnym B 74 (ta nayflowut- nyeyfye 609 l. mit Krok 6, 389 Ta- nais, slovutnéjsie = Gu. 1, 400; Ulr. 4515 Tanais; egl. auch LF 19, 80; "Tanais 2silb.; slovutnéjsie M Sg.F. Kompar. — Superl.). sloziti pftiv. (żivótek) „das Leben ver- lieren" : 3. Sg. Prf. flozyl 798. — Z2usammenlegen, bereiten": 3. Sg. Prs. Pass. flozena 2071. sPübiti sé pftie. gefallen" (jdm. — komu): 3. Sg. Kond. Prs. by zie zlubilo B M 19. slüditi pftiv. „verführen, betrügen‘‘ (sobû v Cem „sich in etw.‘): 2. Sg. Prs. fludys 1858. sliha M ,,Diener‘“: fluha 284, 1309; zluha BM 267, 305; D. flufye 967 (slûzé; Gu. 2, 21 famulo). sluch M ,„Gehôr“: ISg. fluchem 143. slunce V „Sonne'*: zluncze N 156, 484, BM 206, 261; flunczye 2209, 2390; fluncze 676, 1287, W 82; ffluncze 2202, W 75; G. {luncze 600; D. zzluncziu BM 278; flunczy 2408 (-i); Z. flunczem 31, 2412. sluneény Adj. ,,Sonnen-“: GSg. F. fluneczne 2177 — W 71; DSg. M. flunecznemu 7246 — zlunechznemu M 89. slip s. stóp. 129 sluséti impftie. ,zustehen, zukom- men’ (jdm. — komu): 3. Sg. Prs. flufye 1238 = zluffie N 73; fluzye 980 (1. mit LF. 9, 109 f. slu&ie). slûti impftio. ,,heiBen‘“ (das „wie im Nom. oder Instr.): 2. Sg. Prs. flowes 1949; 3. Sg. flowe 219, 610, 657, 1388, 2290; 3. Sg. Impf. zlo- uieffe B 117; flowyefye 73, 99, 1668 (sloviese); 1. Sg. Kond. Prs. bych zlul B 11 (slul). služba F „Dienst: NóSg. fluzba 299; A. zlufbu B 38; L. fluzbye 273, N 247; I. zlufbu BM 85 (s. z. St. pfirozeny). slaziti impftiv. ,,dienen““ (einer Sa- che — čemu; zu etw. — k demu): 3. Sg. Prs. fluzy 1223 = flusy N 56 (-i); Prt. Prs. byl zlufie BM 324 (à); NSg. N. geft flufye 1673 (slûzé, i. R. zu orużie s. Arch. 10, 591 gegen LF. 9, 112 f.). slyehati impftie. ,,hóren** (etw. —co): 1. Sg. Prf. {lychal ffyem 33; 2. Sg. flychal fy 1637; 3. Sg. fhchal 143. slyséti impftie. ,hóren, vernehmen, anhóren' (jdn. — koho, etw. über jdn.—co o kom): zlyffíety B M 218; flyffety 180; fhífety 715; fhfyety 1536; 1. Sg. Prs. zlyffiu BM 101; zlyíffu N 20 — flyfy 1189 (slyśi); 3. Sg. ilyffy 283; ilifty 228; 3. Sg. Imper. ilyf 2383; 2. Pl. ílyfíte 1299; 3. Pl. Impf. zhífiechu N 488 (-iechu); Prt. Prs. ílyffye 228, 1056; flyfye 1295 — zlyffie N 164; zlyffie BM 146; Prt. Prf. fly- ffaw 194 (-av). slza F ,, Träne‘‘: GPL. zzylz BM 50; flez 1890 (slz — slez s. LF. 9, 125; 16, 440). smiech M ,Lachen'*: GSg. Imyecha 1365 (s. do 4). smiefiti sé pftie. ,,sich versóhnen'': (mit jdm. — s kym): 3. Sg. Aor. zmyerfí zie BM 52; 2. Sg. Prf. zmyrfil-s zie BM 2493 (ks d. i. jak's; z. R. auf uvěřil l. smieřil s. Arch. 10, 587, zum Lautlichen ogl. Geb. I, 219 und p. smierzyc ,,be- sánfiigen“*; Jungmann 4, 179a). smieti impftiv. „wagen'': {myety 1424 ({myety byefye 509 l. mit Prus. býti smieše, 3. Sg. Impf.); 3. Pl. Prs. zmyeiu BM 218 (smejü); 3. Sg.
Glossar. Slibovati impftie. ,,eersprechen'' (jdm. etw. — komu co): 8. Sg. Prs. flybu- gye 1483 (slibuje). sliény Adj. „passend“: ASg. F. flycznu 771 (-ü). slon M ,Elephant": API. flony 2271 (Gu. 3, 420 elephantes). slovce N. Dem. z. Folg.: ASg. flow- cze M 86. slovo N „Wort; Zusage; Ruf“ (zlé sl. „„Schande“, dobré sl. ,, Ruhm"): A Sg. flowo 295; zlowo BM 134; G. flowa 1502 (1502 — Gu. 2, 485 mihi gloria sufficit una); L. zlouie B 10; zlowie B.M 149 (v náhlém s. ,,rasch'*); NPI. flowa 57; A. flowa 41, 298, 1009, 1932; zlowa N 225, BM 160; G. flow 44, 1232; zlow N 65, BM 115, 157 (von co 156 abhingig); L. flowyech 27, 47, 836 (sloviech). slovutny Adj. ,,angesehen, berühmt" : flowutny 70; zlowutny B 40, 158; NSg. F. flowutna 1880 (-à); ISg. M. zlowutnym B 74 (ta nayflowut- nyeyfye 609 l. mit Krok 6, 389 Ta- nais, slovutnéjsie = Gu. 1, 400; Ulr. 4515 Tanais; egl. auch LF 19, 80; "Tanais 2silb.; slovutnéjsie M Sg.F. Kompar. — Superl.). sloziti pftiv. (żivótek) „das Leben ver- lieren" : 3. Sg. Prf. flozyl 798. — Z2usammenlegen, bereiten": 3. Sg. Prs. Pass. flozena 2071. sPübiti sé pftie. gefallen" (jdm. — komu): 3. Sg. Kond. Prs. by zie zlubilo B M 19. slüditi pftiv. „verführen, betrügen‘‘ (sobû v Cem „sich in etw.‘): 2. Sg. Prs. fludys 1858. sliha M ,,Diener‘“: fluha 284, 1309; zluha BM 267, 305; D. flufye 967 (slûzé; Gu. 2, 21 famulo). sluch M ,„Gehôr“: ISg. fluchem 143. slunce V „Sonne'*: zluncze N 156, 484, BM 206, 261; flunczye 2209, 2390; fluncze 676, 1287, W 82; ffluncze 2202, W 75; G. {luncze 600; D. zzluncziu BM 278; flunczy 2408 (-i); Z. flunczem 31, 2412. sluneény Adj. ,,Sonnen-“: GSg. F. fluneczne 2177 — W 71; DSg. M. flunecznemu 7246 — zlunechznemu M 89. slip s. stóp. 129 sluséti impftie. ,zustehen, zukom- men’ (jdm. — komu): 3. Sg. Prs. flufye 1238 = zluffie N 73; fluzye 980 (1. mit LF. 9, 109 f. slu&ie). slûti impftio. ,,heiBen‘“ (das „wie im Nom. oder Instr.): 2. Sg. Prs. flowes 1949; 3. Sg. flowe 219, 610, 657, 1388, 2290; 3. Sg. Impf. zlo- uieffe B 117; flowyefye 73, 99, 1668 (sloviese); 1. Sg. Kond. Prs. bych zlul B 11 (slul). služba F „Dienst: NóSg. fluzba 299; A. zlufbu B 38; L. fluzbye 273, N 247; I. zlufbu BM 85 (s. z. St. pfirozeny). slaziti impftiv. ,,dienen““ (einer Sa- che — čemu; zu etw. — k demu): 3. Sg. Prs. fluzy 1223 = flusy N 56 (-i); Prt. Prs. byl zlufie BM 324 (à); NSg. N. geft flufye 1673 (slûzé, i. R. zu orużie s. Arch. 10, 591 gegen LF. 9, 112 f.). slyehati impftie. ,,hóren** (etw. —co): 1. Sg. Prf. {lychal ffyem 33; 2. Sg. flychal fy 1637; 3. Sg. fhchal 143. slyséti impftie. ,hóren, vernehmen, anhóren' (jdn. — koho, etw. über jdn.—co o kom): zlyffíety B M 218; flyffety 180; fhífety 715; fhfyety 1536; 1. Sg. Prs. zlyffiu BM 101; zlyíffu N 20 — flyfy 1189 (slyśi); 3. Sg. ilyffy 283; ilifty 228; 3. Sg. Imper. ilyf 2383; 2. Pl. ílyfíte 1299; 3. Pl. Impf. zhífiechu N 488 (-iechu); Prt. Prs. ílyffye 228, 1056; flyfye 1295 — zlyffie N 164; zlyffie BM 146; Prt. Prf. fly- ffaw 194 (-av). slza F ,, Träne‘‘: GPL. zzylz BM 50; flez 1890 (slz — slez s. LF. 9, 125; 16, 440). smiech M ,Lachen'*: GSg. Imyecha 1365 (s. do 4). smiefiti sé pftie. ,,sich versóhnen'': (mit jdm. — s kym): 3. Sg. Aor. zmyerfí zie BM 52; 2. Sg. Prf. zmyrfil-s zie BM 2493 (ks d. i. jak's; z. R. auf uvěřil l. smieřil s. Arch. 10, 587, zum Lautlichen ogl. Geb. I, 219 und p. smierzyc ,,be- sánfiigen“*; Jungmann 4, 179a). smieti impftiv. „wagen'': {myety 1424 ({myety byefye 509 l. mit Prus. býti smieše, 3. Sg. Impf.); 3. Pl. Prs. zmyeiu BM 218 (smejü); 3. Sg.
Strana 130
130 z<me> N 394 (d. i. smie); 3. Sg. Prf. fmyel 1018; 3. Sg. Kond. Prs. by fmyel 2093 = W 29; by fmyela M 30; Prt. Prs. fmyegye 875 (smějě). smieti st impftiv. „lachen”* : 3. Sg. Prs. fmyegie 209 (směje). smilstvo N ,,Unzucht, Hurereï‘‘: ISg. zmylítwem B 268. smrt F ,, Tod": {mrt 2071; zmyrt BM 130; ASg. fmrt 662, 1802, W 1; zmyrt BM 152, 240; zmirt M 251; zmyrt B 114, BM 304; GSg. fmrty 339, 1597; imyrty § 84; zmyrtcy BM 147; zmyrtcy B M 345 (da in BM sonst c immer cz ge- schrieben ist, liegt hier eine durch einen Abschreiber herbeigeführte Kon- taminationsform von zmyrti und zmyrczy eor). smrteé Demin. z. Vor.: <zmirtez>- 1e N 439. Unsicher. smrtelny, smrtedIny Ad;j. ,,tôdlich‘ : NSg. F. zmírtelna N 304 — fmrtedl- na 2022; fmyrtedina S 92 (-à, 3sil- big); A. zmirtelnu B 99 (-u). smücéti impftie. ,betrüben" (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. fmuczye 1893 == zmutye M 166 (l. mit Výb. und nach V smücie). smutek M ,,Trauer"*: ASg. fmutek 463; G. fmutka 1720; D. fmutku 2232; L. zmutezie IN. 280 (smutcé); fmuteze 109 (smutce). smûtiti sé p/tic. ,,unruhig, traurig werden'' : 3. Sg. Aor. fmuty {ye 1659, 1694, 2127 — W 42; zmuty zie BM 145; 3. Pl. fmutychu ffye 2126 — W 41 (smütichu). smutny Adj. „triibe, traurig: GSg. N. zmutneho BM 35; DSg. M. fmutnemu 1910, 2234; zmutnemu N 199; LSg. N. fmutnem 1900; zmutnem BM 328; NPI. N. fmutna 2258 (-4). smysl M „Sinn, Gesinnung, Ver- stand, Vernunft" : fmyfíl 243 (smysl nimmt auf müdrost 251 Bezug und kann nicht gleich animum Gu. 1, 164 sein, weil smysla 247 augenscheinlich auf 241 Bezug nimmt; falsch Krok 6, 341), 844; ASg. {myffl 130; G. fmyfla 39, 160, 247, 757; I. {my- flem 6, 10, 26. snad Adv. ,,vielleicht, etwa, hoffent- Glossar. lich'*: fnad 28, 44, 164, 547, S 95, fínad 987; znad 278, N 337, B 22, 241, BM 81. snadný Adj. leicht“: ASg. M. fnadny 106; NSg.F. znadna B 95 (-à); N. fnadno 422, 1378; znadno B 112, BM 144. — Adv. fnadno 649; znadno BM 167. — Ade. Kompar. znaze BM 117 ,eichter'* (snáze). snazny Adj. ,.eifrig, emsig, schnell“: fnazen $ 86. — Adv. snazné: znaf- nye B 224. snésti ımpftiv. ,,zusammentragen" (jdn. — koho): Prt. Prf., NPl. M. zneffe N 289 (snesse). — „ertragen'“ : znezty B 112. — ,,abbringen, über- bringen (etw.—co): fnefty 449; znefty M 99 (z- aus s- eor n). — »Schleudern'* (kopie): znezzty B 89. sniesti pluie. „auffressen'': 3. PI. Kond. Prs. <by> zníedh N 447 (snédly). snieti sł pftio. „sich versammeln, zu- sammenkommen‘“ (mit etw.—s cim): znyety zie N 157 (danach ist zu verbessern 1288 inyty fye i. R. auf prosvieti vgl. Arch. 10, 587); 3. Sg. Prs. ffeyme fye 2412 (sejme sé); 3. Pl. Plusquampf. znyeli zie biechu B 65 (snéli sé béchu. — Aksl. ssnemo saneti se). sníti pfti. „hinabgehen“: znýtý BM 278. — ,,eergehen'' : 8. Sg. Aor. zgide B 210 (sjide). — ,,zu Grunde gehen‘: fnyde 2332 = W 106 = znyde N 370 (snide) und ,,sterben‘ (mit und ohne s světa): fnity 1826; 3. Sg. Aor. fnyde 114; Prt. Prf. zfed B 157 (ssed, auf Enos bezüglich, mit Krok 7, 152; Geb. SI. 2, 523: zfed = zzffed in der sorgfiltigeren Ortho- graphie von Heil. Geist B 41). — „abnehmen““: 3. Sg. Aor. Ínyde 2347 (snide mésieci v svétlosti ,,der Mond nahm an Helligkeit ab‘). — sniti sé ,zusammenkommen, | -treffen'': znyty zie B 31; 3. Pl. Aor. znydu zie B 55 (snidu se); 3. Du. Plus- quampf. byefta ffye fefla 1582 (bésta sě sešla). snop M „Garbe“: LSg. fnopye 2027, 2246; znopie N 307 (snopé). sotné Adv. „kaum, mit Mühe‘: fotnye 157, 591, 1415, 2458, M 122, ó, 22.
130 z<me> N 394 (d. i. smie); 3. Sg. Prf. fmyel 1018; 3. Sg. Kond. Prs. by fmyel 2093 = W 29; by fmyela M 30; Prt. Prs. fmyegye 875 (smějě). smieti st impftiv. „lachen”* : 3. Sg. Prs. fmyegie 209 (směje). smilstvo N ,,Unzucht, Hurereï‘‘: ISg. zmylítwem B 268. smrt F ,, Tod": {mrt 2071; zmyrt BM 130; ASg. fmrt 662, 1802, W 1; zmyrt BM 152, 240; zmirt M 251; zmyrt B 114, BM 304; GSg. fmrty 339, 1597; imyrty § 84; zmyrtcy BM 147; zmyrtcy B M 345 (da in BM sonst c immer cz ge- schrieben ist, liegt hier eine durch einen Abschreiber herbeigeführte Kon- taminationsform von zmyrti und zmyrczy eor). smrteé Demin. z. Vor.: <zmirtez>- 1e N 439. Unsicher. smrtelny, smrtedIny Ad;j. ,,tôdlich‘ : NSg. F. zmírtelna N 304 — fmrtedl- na 2022; fmyrtedina S 92 (-à, 3sil- big); A. zmirtelnu B 99 (-u). smücéti impftie. ,betrüben" (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. fmuczye 1893 == zmutye M 166 (l. mit Výb. und nach V smücie). smutek M ,,Trauer"*: ASg. fmutek 463; G. fmutka 1720; D. fmutku 2232; L. zmutezie IN. 280 (smutcé); fmuteze 109 (smutce). smûtiti sé p/tic. ,,unruhig, traurig werden'' : 3. Sg. Aor. fmuty {ye 1659, 1694, 2127 — W 42; zmuty zie BM 145; 3. Pl. fmutychu ffye 2126 — W 41 (smütichu). smutny Adj. „triibe, traurig: GSg. N. zmutneho BM 35; DSg. M. fmutnemu 1910, 2234; zmutnemu N 199; LSg. N. fmutnem 1900; zmutnem BM 328; NPI. N. fmutna 2258 (-4). smysl M „Sinn, Gesinnung, Ver- stand, Vernunft" : fmyfíl 243 (smysl nimmt auf müdrost 251 Bezug und kann nicht gleich animum Gu. 1, 164 sein, weil smysla 247 augenscheinlich auf 241 Bezug nimmt; falsch Krok 6, 341), 844; ASg. {myffl 130; G. fmyfla 39, 160, 247, 757; I. {my- flem 6, 10, 26. snad Adv. ,,vielleicht, etwa, hoffent- Glossar. lich'*: fnad 28, 44, 164, 547, S 95, fínad 987; znad 278, N 337, B 22, 241, BM 81. snadný Adj. leicht“: ASg. M. fnadny 106; NSg.F. znadna B 95 (-à); N. fnadno 422, 1378; znadno B 112, BM 144. — Adv. fnadno 649; znadno BM 167. — Ade. Kompar. znaze BM 117 ,eichter'* (snáze). snazny Adj. ,.eifrig, emsig, schnell“: fnazen $ 86. — Adv. snazné: znaf- nye B 224. snésti ımpftiv. ,,zusammentragen" (jdn. — koho): Prt. Prf., NPl. M. zneffe N 289 (snesse). — „ertragen'“ : znezty B 112. — ,,abbringen, über- bringen (etw.—co): fnefty 449; znefty M 99 (z- aus s- eor n). — »Schleudern'* (kopie): znezzty B 89. sniesti pluie. „auffressen'': 3. PI. Kond. Prs. <by> zníedh N 447 (snédly). snieti sł pftio. „sich versammeln, zu- sammenkommen‘“ (mit etw.—s cim): znyety zie N 157 (danach ist zu verbessern 1288 inyty fye i. R. auf prosvieti vgl. Arch. 10, 587); 3. Sg. Prs. ffeyme fye 2412 (sejme sé); 3. Pl. Plusquampf. znyeli zie biechu B 65 (snéli sé béchu. — Aksl. ssnemo saneti se). sníti pfti. „hinabgehen“: znýtý BM 278. — ,,eergehen'' : 8. Sg. Aor. zgide B 210 (sjide). — ,,zu Grunde gehen‘: fnyde 2332 = W 106 = znyde N 370 (snide) und ,,sterben‘ (mit und ohne s světa): fnity 1826; 3. Sg. Aor. fnyde 114; Prt. Prf. zfed B 157 (ssed, auf Enos bezüglich, mit Krok 7, 152; Geb. SI. 2, 523: zfed = zzffed in der sorgfiltigeren Ortho- graphie von Heil. Geist B 41). — „abnehmen““: 3. Sg. Aor. Ínyde 2347 (snide mésieci v svétlosti ,,der Mond nahm an Helligkeit ab‘). — sniti sé ,zusammenkommen, | -treffen'': znyty zie B 31; 3. Pl. Aor. znydu zie B 55 (snidu se); 3. Du. Plus- quampf. byefta ffye fefla 1582 (bésta sě sešla). snop M „Garbe“: LSg. fnopye 2027, 2246; znopie N 307 (snopé). sotné Adv. „kaum, mit Mühe‘: fotnye 157, 591, 1415, 2458, M 122, ó, 22.
Strana 131
Glossar. spáčiti pftiv. unklarer Bedeutung. Am besten ist es spáčiti als „abwen- den, zurückschlagen‘‘ zu fassen (mit Jungmann 4, 224; Geb., Sl. 1, 310b) vgl. páčiti Kott 2, 465, vzpáčiti Kath.-Leg. 1302 („abwenden, um- stofen/*, aus dem s-páčiti direkt ent- standen sein kann, vgl. z. B. vzpoma- núti). — Nach LF. 19, 85 ,,erneu- ern" (das unbegründet ist), nach Krok 7, 2 „nennen” (= Gu. 2, 329 vocavi; indessen hat sich der Dich- ter, wie auch sonst, nicht streng ans Latein. gehalten). spadnüti pftie. ,,herabfallen, fallen*': (auf jdn.—na koho; in etw.—već): 3. Sg. Prs. fpadne 341, 1118, 1535, 1656, 2365, S 45; zpadne N 400, 436, 439, BM 288; 3. Sg. Aor. fpade 123, 427, 568, 1523, 1561; 3. Pl. fpadu 1427 (spadû); 3. Du. fpa- defta 1581; 3. Sg. Prf. zpadl B 256 (1silb.); zpadla M 210; Prt. Prs. zpadna B 94. Spála s. vzpála. spalnief M ,,Schulterblatt der Rü- stung‘‘: ASg. fpalnyerz 1392 (Kott 3, 545. — Bohem., LF. 19, 482 ,lorecemium"' wiedergebend). spanie N ,,Das Schlafen‘‘: GSg. fpa- nye 2448. Spáti impftie. ,,schlafen‘‘: fpaty 592 (734 l. Metri causa spát'); 3. Sg. Impf. fpafye 870 (spá&e). spóci sé pftie. ,,zusammenbacken ( in- trans.), dicht werden, zusammen- kleben'* (durch etw.— éim): 3. Sg. Prf. fpekl fye 1728 pei zweisilbig; — vgl. Jungmann 4, 234; LF. 5, Příloha S. 24, Z. 50; Wittenb. Ps. 43, 25; Div. Klem. ed. Máchal C 601). spéliti impftie. ,,eilen: 3. Sg. Prs. Ípyely 676. spěšiti impftie. „elen: Prt. Prs. zpieffíe BM 62 (spóść s. LF. 19, 95); vgl. vspésiti (aksl. spésiti). spéti impftie. ,,eilen" (zu jdm.—ke komu): 1. Sg. Prs. fpyegy 860 (spéji); 3. Sg. fpyege 855; fpyegye 2202 = fpyege W 765 (slunce spěje z hory = Gu. 3, 391 cum sol frenat equos = Curtius Rufus IV, 31 sub lucis ortum tepida manat s. Jungmann 4, 233); 3. Pl. fpyegiu M 79 (spójiń). 131 spierati sč impftiv. „sich widersetzen‘‘ (einer Sache — éemu): fpyeraty fye 432 (ksl. sspirati se ,,rixari'). spieśe Ado. „schnell, eilig'': fpyefe ó49 (LF. 13, 425). spievati impftie. ,,singen'' : 3. Sg. Prs. Ípyewa 2109. splanüti pftie. ,,auflodern'': 3. Sg. Prs.fplane S 48 ( Jungmann 4, 239). splasiti pftiv. ,,scheu machen, ver- wirren" (aus vz-plasiti s. Geb. I, 436): 3. Sg. Plusquampf. byefye fplafyl 1433 (biese splaśil). — spla- &iti sé ,,scheu, wild werden'': 2. Sg. Prí. fy fye fplafyl 987 (si: vgl. Gu. 2, 29 at si tanta tuam vexat vesania mentem). splynüti pftiv. ,,wegflieBen, ver- schwinden" : 3. Sg. Prs. fplyne 1230 — zplyne N 63. spolu Ade. zusammen, gemein- schaftlich'*: polu 1406, 1288, 1899; zpolu N 106, 158, B 64. spomaniti s. vzpomanüti. spomniti pftie. ,,sich erinnern'' (an etw. — co): fpomnyety 898. spoviedati s. zpoviedati. spFieci pftiv. „zusammenspannen” : 3. Pl. Prf. Pass. zu zprz1ezena N 281 (sú spřěžena). sprosta Ade. ,,schlechtweg, einfach" : fprofta 499 (aus z-prosta). sprostny Adj. ,einfáltig, schlecht; einfach, gemein'*: NSg. F. fproftna 2300 (-á); GSg. M. fproftneho 2264, N 59; N Pl. M. fproftny 2352 (-i). — Kompar., GSg. M. zproztney- ffieho N 122 (sprostnéjsieho). — Ade. fproftnye 2079. sprostKieti s. zprostricti. spuditi pftiv. ,,zusammentreiben'' (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. fpudy 1108 (-i). sraziti sé pftiv. „zusammenstoBen” : 3. Sg. Aor. frazy ffye 1580. srdee N „Herz; Gesinnung; Mut‘: frdcze 302, 489, 807, M 92; fírdcze 49; zwdeze N 188, 191; zyrdcze BM 158; A. frdeze 307, 955 (der Vers ist korrupt; Krok 6, 396 f. liest ac by byl jměl srdce toho „wenn er Mut zu dem gehabt hätte‘‘, zu 955/6 egl. Gu. 2, 12); firdeze 7; G. fyrd- czie Ś 1; zyrdczie B 274; zyrdczie B $26 (srdcé); frdeze 1297, 1517;
Glossar. spáčiti pftiv. unklarer Bedeutung. Am besten ist es spáčiti als „abwen- den, zurückschlagen‘‘ zu fassen (mit Jungmann 4, 224; Geb., Sl. 1, 310b) vgl. páčiti Kott 2, 465, vzpáčiti Kath.-Leg. 1302 („abwenden, um- stofen/*, aus dem s-páčiti direkt ent- standen sein kann, vgl. z. B. vzpoma- núti). — Nach LF. 19, 85 ,,erneu- ern" (das unbegründet ist), nach Krok 7, 2 „nennen” (= Gu. 2, 329 vocavi; indessen hat sich der Dich- ter, wie auch sonst, nicht streng ans Latein. gehalten). spadnüti pftie. ,,herabfallen, fallen*': (auf jdn.—na koho; in etw.—već): 3. Sg. Prs. fpadne 341, 1118, 1535, 1656, 2365, S 45; zpadne N 400, 436, 439, BM 288; 3. Sg. Aor. fpade 123, 427, 568, 1523, 1561; 3. Pl. fpadu 1427 (spadû); 3. Du. fpa- defta 1581; 3. Sg. Prf. zpadl B 256 (1silb.); zpadla M 210; Prt. Prs. zpadna B 94. Spála s. vzpála. spalnief M ,,Schulterblatt der Rü- stung‘‘: ASg. fpalnyerz 1392 (Kott 3, 545. — Bohem., LF. 19, 482 ,lorecemium"' wiedergebend). spanie N ,,Das Schlafen‘‘: GSg. fpa- nye 2448. Spáti impftie. ,,schlafen‘‘: fpaty 592 (734 l. Metri causa spát'); 3. Sg. Impf. fpafye 870 (spá&e). spóci sé pftie. ,,zusammenbacken ( in- trans.), dicht werden, zusammen- kleben'* (durch etw.— éim): 3. Sg. Prf. fpekl fye 1728 pei zweisilbig; — vgl. Jungmann 4, 234; LF. 5, Příloha S. 24, Z. 50; Wittenb. Ps. 43, 25; Div. Klem. ed. Máchal C 601). spéliti impftie. ,,eilen: 3. Sg. Prs. Ípyely 676. spěšiti impftie. „elen: Prt. Prs. zpieffíe BM 62 (spóść s. LF. 19, 95); vgl. vspésiti (aksl. spésiti). spéti impftie. ,,eilen" (zu jdm.—ke komu): 1. Sg. Prs. fpyegy 860 (spéji); 3. Sg. fpyege 855; fpyegye 2202 = fpyege W 765 (slunce spěje z hory = Gu. 3, 391 cum sol frenat equos = Curtius Rufus IV, 31 sub lucis ortum tepida manat s. Jungmann 4, 233); 3. Pl. fpyegiu M 79 (spójiń). 131 spierati sč impftiv. „sich widersetzen‘‘ (einer Sache — éemu): fpyeraty fye 432 (ksl. sspirati se ,,rixari'). spieśe Ado. „schnell, eilig'': fpyefe ó49 (LF. 13, 425). spievati impftie. ,,singen'' : 3. Sg. Prs. Ípyewa 2109. splanüti pftie. ,,auflodern'': 3. Sg. Prs.fplane S 48 ( Jungmann 4, 239). splasiti pftiv. ,,scheu machen, ver- wirren" (aus vz-plasiti s. Geb. I, 436): 3. Sg. Plusquampf. byefye fplafyl 1433 (biese splaśil). — spla- &iti sé ,,scheu, wild werden'': 2. Sg. Prí. fy fye fplafyl 987 (si: vgl. Gu. 2, 29 at si tanta tuam vexat vesania mentem). splynüti pftiv. ,,wegflieBen, ver- schwinden" : 3. Sg. Prs. fplyne 1230 — zplyne N 63. spolu Ade. zusammen, gemein- schaftlich'*: polu 1406, 1288, 1899; zpolu N 106, 158, B 64. spomaniti s. vzpomanüti. spomniti pftie. ,,sich erinnern'' (an etw. — co): fpomnyety 898. spoviedati s. zpoviedati. spFieci pftiv. „zusammenspannen” : 3. Pl. Prf. Pass. zu zprz1ezena N 281 (sú spřěžena). sprosta Ade. ,,schlechtweg, einfach" : fprofta 499 (aus z-prosta). sprostny Adj. ,einfáltig, schlecht; einfach, gemein'*: NSg. F. fproftna 2300 (-á); GSg. M. fproftneho 2264, N 59; N Pl. M. fproftny 2352 (-i). — Kompar., GSg. M. zproztney- ffieho N 122 (sprostnéjsieho). — Ade. fproftnye 2079. sprostKieti s. zprostricti. spuditi pftiv. ,,zusammentreiben'' (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. fpudy 1108 (-i). sraziti sé pftiv. „zusammenstoBen” : 3. Sg. Aor. frazy ffye 1580. srdee N „Herz; Gesinnung; Mut‘: frdcze 302, 489, 807, M 92; fírdcze 49; zwdeze N 188, 191; zyrdcze BM 158; A. frdeze 307, 955 (der Vers ist korrupt; Krok 6, 396 f. liest ac by byl jměl srdce toho „wenn er Mut zu dem gehabt hätte‘‘, zu 955/6 egl. Gu. 2, 12); firdeze 7; G. fyrd- czie Ś 1; zyrdczie B 274; zyrdczie B $26 (srdcé); frdeze 1297, 1517;
Strana 132
132 D. zwdezu N 275 — frdezy 1990; L. zardczu N 298; frdczy 801, 1065; I. frdczem 789, 805; ziwdezem N 173. srdečně Ado. „herrlich““: zýrdecznýe BM 21. sFóci 86 pftiv. „sich verabreden'" : 3. Sg. Kond. bis. by zíe zrfekla B 142. sréëti impftio. ,,fliehen‘ : 3. Sg. Prs. frfy 264; 3. Pl. fírffye 1520 (srší, sráie); Prt. Prs. zirffie B 171 (srść; LF. 12, 271). ssieci pftiv. ,,niederhauen": Prt. Prf., NPl. M. zzíeízeny B 151 (sséceni). ssiesti pftiv. ,,absitzen, absteigen“‘: 3. Sg. Aor. fyede 1787 (sséde s.Geb. I, 479. — gemu 1787 d. i. králi ,,zu seinen Gunsten, um ihm zu helfen''; nach Gu. 3, 201 ei); Prt. Prs. ffada Ś 26 (ssada). sstâti pftiv. „ausharren” (in etw. — v èem): 3. Sg. Prs. ftogy 263 (sstoji); 2. Pl. Imper. ftoyte 1330 (sstojte); 3. Sg. Kond. Prs. by {tal B 263 (by sstál = Gu. 6, 9 si perdurasset; s. LF. 12, 271). sstüpiti pftie. ,,niedersteigen" : 3. Sg. Aor. ftupy 887 (sstûpi). stádo N „Herde“: ftado 265; ASg. 188, 1115; G. ftada 1570; D. ftadu 1109, 1422; A Pl. ftada B 145. stahniti pfiiv. ,zusammenziehen” (etw.—co): 3. Sg. Prs. ftahne 222. — stáhnüti sé ,,sich zusammenziehen" : 3. Sg. Prf. {tahla fye S 54 (z. Vers vgl. Gu. 9, 346 „sed erat locus ar- tus'*). stájé F ,Wohnplatz, Wohnung": N Pl. ftagye 2256 (vgl. Dal C. 23a, 4). stály Adj. ,,bestándig, fest": N Pl. F. ztale N 432. stan M ,,Zelt‘“: GSg. ftanu 2109. — Pl. ,,Zelte, Lager: A. ftany 1334, M 29; G. ftanow BM 281; ftonow 926 (l. stanóv); L. ftanyech BM 97, 180 (staniech). stánie JV ,, Das Stehen": ISg. ftanym $49 (-im). stanoviséé N Pl. , Lager: A. zta- nowiffchzie BM 279. starost F | Alter: GSg. ftarofty 337 (-i). starosta M , Alter, Greis; Vorsteher, Befehlshaber'': {tarofta 2424 = Glossar. <ftar>ofta N 487 (vgl. Gu. 3, 502: sterili iam marcidus aevo; vgl. ksl. starosta „senex“; Ulr. 10099 „vor alter was er grise"); NPI. ftarofty 388 (-y). stary Adj. ,alt': stary 818; ftari 245; {tar 386 (star); DSg. F. zta- rey BM 304 (-é) ; NPI. M. ztarz M 446 (stari); G. ftarych 2427; I. ftarymy 349. — Substantiv. Kom- par., N PI. M. ftarzyeyfy 428 (sta- rejsi; — senibus Gu. 1, 276). statek M , Hilfe": ASg. ftatek 1093. stati pftiv. „stehen bleiben, sich hin- stellen, stehen** (auf etw. —na fem): s. Sg. Prs. ftane 1625; 3. Sg. Aor. fta 681, M 18; 3. Pl. ftachu 583 (stachu); Prt. Prs. ftana 191; 3. Sg. (Pl.) Plusquamperf. bye... ftaly 1831 (bé stali ,,sie waren stehen ge- blieben, hatten aufgehórt'', egl. Lau- rin Baw. 814, 1869). — stati sé »geschehen, sich ereignen, widerfah- ren, zuteil werden (jdm. — komu): ftaty fye 1723; ftaty zie B 237, 243; zztaty zie BM 66; ftaczi zie BM 23 (staci sé); 8. Sg. Prs. ftane zie B 96; ftane fye S 57; Aor. ftafye 95; fta fye 1445, 1546, 1780; fta ffie 727; fta ffye 751, 1172; zta zie N 9, 175, 247; zzta zie B 80, 121, 138; sta zie BM 178; ftat fye 1685 (stat? s&); " Prf. {tala fye geft 793; {tala zie B 97; {tala fye M 59; ftalo {ye geft 827; ftalo ffye 717, 1988 = ztalo zie N 273; ftalo zíe geft B 221, BM 327. — Plusquampf. ftala fye geft byla 773; ftala fye bye 2090 — W 26 (ze bio); italo fye byefye 1919 — ztalo zie bylo N 276. státi impftie. ,,stehen, sich befinden, sein“ (in etw. — v Cem); ,streben‘ (nach etw.— po tem); „„dauern, wäh- ren“ : ftaty 152, 468, 868,5 53; 3. Sg. Prs. ftogiÿ B 314 (stoji); 2. PI. ftogyte 997 (stojíte); 3. Pl. ftogye 65, 1505, M 84 (stojie); 3. Sg. Impf. ftafye 84, 149, 303, 1338; fatty 1666 (staże); 3. Pl. ftachu 327, 343, 1539, 1771, 1900, 2026, S 15, 1281 — ztachu N 150 (stáchu); 3. Sg. Aor. íta 494, 2052 — W 9 — zta N 316 (,,wáhrte*), 2058 — W 15 (std); 2. Pl. Prf. ztali zte BM 126
132 D. zwdezu N 275 — frdezy 1990; L. zardczu N 298; frdczy 801, 1065; I. frdczem 789, 805; ziwdezem N 173. srdečně Ado. „herrlich““: zýrdecznýe BM 21. sFóci 86 pftiv. „sich verabreden'" : 3. Sg. Kond. bis. by zíe zrfekla B 142. sréëti impftio. ,,fliehen‘ : 3. Sg. Prs. frfy 264; 3. Pl. fírffye 1520 (srší, sráie); Prt. Prs. zirffie B 171 (srść; LF. 12, 271). ssieci pftiv. ,,niederhauen": Prt. Prf., NPl. M. zzíeízeny B 151 (sséceni). ssiesti pftiv. ,,absitzen, absteigen“‘: 3. Sg. Aor. fyede 1787 (sséde s.Geb. I, 479. — gemu 1787 d. i. králi ,,zu seinen Gunsten, um ihm zu helfen''; nach Gu. 3, 201 ei); Prt. Prs. ffada Ś 26 (ssada). sstâti pftiv. „ausharren” (in etw. — v èem): 3. Sg. Prs. ftogy 263 (sstoji); 2. Pl. Imper. ftoyte 1330 (sstojte); 3. Sg. Kond. Prs. by {tal B 263 (by sstál = Gu. 6, 9 si perdurasset; s. LF. 12, 271). sstüpiti pftie. ,,niedersteigen" : 3. Sg. Aor. ftupy 887 (sstûpi). stádo N „Herde“: ftado 265; ASg. 188, 1115; G. ftada 1570; D. ftadu 1109, 1422; A Pl. ftada B 145. stahniti pfiiv. ,zusammenziehen” (etw.—co): 3. Sg. Prs. ftahne 222. — stáhnüti sé ,,sich zusammenziehen" : 3. Sg. Prf. {tahla fye S 54 (z. Vers vgl. Gu. 9, 346 „sed erat locus ar- tus'*). stájé F ,Wohnplatz, Wohnung": N Pl. ftagye 2256 (vgl. Dal C. 23a, 4). stály Adj. ,,bestándig, fest": N Pl. F. ztale N 432. stan M ,,Zelt‘“: GSg. ftanu 2109. — Pl. ,,Zelte, Lager: A. ftany 1334, M 29; G. ftanow BM 281; ftonow 926 (l. stanóv); L. ftanyech BM 97, 180 (staniech). stánie JV ,, Das Stehen": ISg. ftanym $49 (-im). stanoviséé N Pl. , Lager: A. zta- nowiffchzie BM 279. starost F | Alter: GSg. ftarofty 337 (-i). starosta M , Alter, Greis; Vorsteher, Befehlshaber'': {tarofta 2424 = Glossar. <ftar>ofta N 487 (vgl. Gu. 3, 502: sterili iam marcidus aevo; vgl. ksl. starosta „senex“; Ulr. 10099 „vor alter was er grise"); NPI. ftarofty 388 (-y). stary Adj. ,alt': stary 818; ftari 245; {tar 386 (star); DSg. F. zta- rey BM 304 (-é) ; NPI. M. ztarz M 446 (stari); G. ftarych 2427; I. ftarymy 349. — Substantiv. Kom- par., N PI. M. ftarzyeyfy 428 (sta- rejsi; — senibus Gu. 1, 276). statek M , Hilfe": ASg. ftatek 1093. stati pftiv. „stehen bleiben, sich hin- stellen, stehen** (auf etw. —na fem): s. Sg. Prs. ftane 1625; 3. Sg. Aor. fta 681, M 18; 3. Pl. ftachu 583 (stachu); Prt. Prs. ftana 191; 3. Sg. (Pl.) Plusquamperf. bye... ftaly 1831 (bé stali ,,sie waren stehen ge- blieben, hatten aufgehórt'', egl. Lau- rin Baw. 814, 1869). — stati sé »geschehen, sich ereignen, widerfah- ren, zuteil werden (jdm. — komu): ftaty fye 1723; ftaty zie B 237, 243; zztaty zie BM 66; ftaczi zie BM 23 (staci sé); 8. Sg. Prs. ftane zie B 96; ftane fye S 57; Aor. ftafye 95; fta fye 1445, 1546, 1780; fta ffie 727; fta ffye 751, 1172; zta zie N 9, 175, 247; zzta zie B 80, 121, 138; sta zie BM 178; ftat fye 1685 (stat? s&); " Prf. {tala fye geft 793; {tala zie B 97; {tala fye M 59; ftalo {ye geft 827; ftalo ffye 717, 1988 = ztalo zie N 273; ftalo zíe geft B 221, BM 327. — Plusquampf. ftala fye geft byla 773; ftala fye bye 2090 — W 26 (ze bio); italo fye byefye 1919 — ztalo zie bylo N 276. státi impftie. ,,stehen, sich befinden, sein“ (in etw. — v Cem); ,streben‘ (nach etw.— po tem); „„dauern, wäh- ren“ : ftaty 152, 468, 868,5 53; 3. Sg. Prs. ftogiÿ B 314 (stoji); 2. PI. ftogyte 997 (stojíte); 3. Pl. ftogye 65, 1505, M 84 (stojie); 3. Sg. Impf. ftafye 84, 149, 303, 1338; fatty 1666 (staże); 3. Pl. ftachu 327, 343, 1539, 1771, 1900, 2026, S 15, 1281 — ztachu N 150 (stáchu); 3. Sg. Aor. íta 494, 2052 — W 9 — zta N 316 (,,wáhrte*), 2058 — W 15 (std); 2. Pl. Prf. ztali zte BM 126
Strana 133
Glossar. (stáli ste); 3. Pl. gffu ftaly 795 (jsú stali); ztala N 306; 3. Sg. Kond. Prs. by ztal BM 328; by ftalo 1099 (by o život tobě stálo „es würde dir das Leben kosten‘). — Prt. Prs. itogye 360, 2107; ztogie N 159, ftogie B 290 (stoje; ftogye 1346 I. stojí 3. Sg. Prs. im Rem auf voji 1347); NPl. ftogyecze 1904 — ztogiecie N 198 (stojiece). — ftogiu 68 an mangelhaft iiberlieferter Stelle ist nach Šafařík, Sebr. Sp. 3, 3. Sg. Prs. statt stojí, egl. dann Geb. I, 217; s. sstáti. — myslce mi v obém stase 869 „mein Sinn war unent- schieden‘‘. stav M „Zustand, rechter Zustand, Kraft“: LSg. ftawye 185 (185=Gu. 1, 51 ,,cui nondum totos descendit robur in armos“). — „Aufenthalt, Wohnung“: GSg. ftawu BM 229 ( — Gu. 6, 546 sine lare). stávati s6 impftie. — státi sé: 3. Sg. Prs. ftawa fye 252, 1660, 1710, 1935; ztawa zie N 232, 458. stavéti impftie. ,.aufstellen: 3. PI. Aor. Pass. byechu ftawany 1456 (béchu stavani f. stavéni Reimes wegen s. LF. 14, 438; Geb. III, 2, 330, 344); ftawyety fye 1434 ,,ste- hen bleiben" (im 9sübigen Vers 1. mit Krok 7, S stavěti „das Heer zum Kampfe aufzustellen", vgl. Gu. 2, 414 f. agmine rursus disposito. — ochotné ,,eilig'', worauf sich der Drei- eers 143636 bezieht. 1435 motiviert ochotně). staviti pftiv. „stellen, aufrichten, festsetzen'*: 3. Sg. Prf. Pass. zta- weno N 440 ( —ustaveno 2398). — staviti sé ,stehen bleiben": 3. Sg. Aor. Ítawy ffyc 830. stéei pftiv. ,,herabflieflen, abfallen" : 2. Sg. Prs. fteczes 1963 (stečeš; s. Jungm. 4, 302). stiekati sł impftiv. „zusammenflie- Ben‘ (mit etw.— Gim): 3. Sg. Prs. ftyeka ffye 1149 (iibersetzt Gu. 2, 74 communicat s. CC M. 1896, S. 463). stesknüti sobÉ pftiv. ,,sich betrüben" : I. Sg. Aor. ftefk ffobye 884 (etwa „In Furcht geraten‘ vogl. Gu. 1, 514/5); 3. Sg. ztefchze zobie B M 50 (steśće); s. noch stýskati sobě. stéziti impftiv. ,,übersiedeln, bringen, 133 führen" ( jdn.—koho, etw. — co) : 2.Sg. Prs. ftyezys 1367 (-i8); 3. Sg. Aor. ftyezy S 38; Prt. Prs. ftyezye 2271 (s. Kořínek 16; LF. 12, 275; Kott 7, 780; Div. Vit. ed. Máchal 86). stieti pftiv. ,,abhauen‘“ (etw. — co): 3. Sg. Aor. ftye 1707 (stë); 3. PI. ztiechu N 263 (stëchu); 3. Sg. Prf. Pass. ftata 1756 (st’ata); 3. Pl. ftaty 1764 (st'aty). stihnüti píae. ,nachjagen, einholen, erreichen" (etw. — co) steckt viel- leicht in zzgífic BM 148 (im Reim zu blízé) d. i. sjizé l. stize 3. Sg. Aor. mit LF. 12, 286 ( — Gu. 6, 526 f. ad Graeca revertitur . . . agmina). Verfehlt Vÿb. I, 1258 und Krok 7, 208; egl. Kott 7, 684. stlaëiti p/tiv. ,,zusammendrücken, zer- treten" (jdn. — koho): 3. Pl. Prs. wftlaezye 1511 (1l. mit Krok 7, 262 stlatie); 3. Sg. Aor. Pass. ftlaczy ffye 1744. stlüp, slüp M „Säule, Pfeile; Reihe‘ : I. ztlupem N 106; L. flupye 1260. sto Zahlw. ,,hundert““: zto B 64; ASg. fto 2132, 2046, 2056 — W 3, 13; G. fta 542, 1640; NDu. fte 584 (l. ftyc); ftye 1255 = ztıe N 96; A. ftye 2048 — W 5; NPl. zta N 144 (fto 2183 statt sct GPL. s. Geb. III, 1, 158). stoka F „das ZusammenflieBen, der Sammelplatz der Wasser“ : ftoka 605 (hier etwa ,,Wassergürtel" ). stôl M ,, Tisch“: LSg. ftole 293, 1941. stonati impftiv. ,,stôhnen, seufzen““: 3. Sg. Prj. ftonal 789 (srdcem ,,in seinem Herzen"); ztonala N 173 (nach jdm. — po kom); Prt. Prs. ftonye 1846 (stôné). stonûti pftiv. ,,ertrinken“ : 3. Sg. Aor. ftonu 1820; 3. Pl. ftonuchu 2189 (-uchu); 3. PI. Prf. ftonuly 1810 (-li). stopa F ,,Führte'*: GSg. ftopy 2316; L. ftopye 2317. strach M ,,Schrecken, Furcht'' : ftrach 427, BM 200; ASg. ftrach 1790; G. ftrachu M 37; D. 483; API. ftrachy 2430. — ftrach 1519 scil. jest „es steht zu befürchten. — ISę. ftrachem B 324; Pl. ftrachı 489, 1423; ftrachy 1435; ztrachy M 191 „aus Schrecken, aus Furcht‘.
Glossar. (stáli ste); 3. Pl. gffu ftaly 795 (jsú stali); ztala N 306; 3. Sg. Kond. Prs. by ztal BM 328; by ftalo 1099 (by o život tobě stálo „es würde dir das Leben kosten‘). — Prt. Prs. itogye 360, 2107; ztogie N 159, ftogie B 290 (stoje; ftogye 1346 I. stojí 3. Sg. Prs. im Rem auf voji 1347); NPl. ftogyecze 1904 — ztogiecie N 198 (stojiece). — ftogiu 68 an mangelhaft iiberlieferter Stelle ist nach Šafařík, Sebr. Sp. 3, 3. Sg. Prs. statt stojí, egl. dann Geb. I, 217; s. sstáti. — myslce mi v obém stase 869 „mein Sinn war unent- schieden‘‘. stav M „Zustand, rechter Zustand, Kraft“: LSg. ftawye 185 (185=Gu. 1, 51 ,,cui nondum totos descendit robur in armos“). — „Aufenthalt, Wohnung“: GSg. ftawu BM 229 ( — Gu. 6, 546 sine lare). stávati s6 impftie. — státi sé: 3. Sg. Prs. ftawa fye 252, 1660, 1710, 1935; ztawa zie N 232, 458. stavéti impftie. ,.aufstellen: 3. PI. Aor. Pass. byechu ftawany 1456 (béchu stavani f. stavéni Reimes wegen s. LF. 14, 438; Geb. III, 2, 330, 344); ftawyety fye 1434 ,,ste- hen bleiben" (im 9sübigen Vers 1. mit Krok 7, S stavěti „das Heer zum Kampfe aufzustellen", vgl. Gu. 2, 414 f. agmine rursus disposito. — ochotné ,,eilig'', worauf sich der Drei- eers 143636 bezieht. 1435 motiviert ochotně). staviti pftiv. „stellen, aufrichten, festsetzen'*: 3. Sg. Prf. Pass. zta- weno N 440 ( —ustaveno 2398). — staviti sé ,stehen bleiben": 3. Sg. Aor. Ítawy ffyc 830. stéei pftiv. ,,herabflieflen, abfallen" : 2. Sg. Prs. fteczes 1963 (stečeš; s. Jungm. 4, 302). stiekati sł impftiv. „zusammenflie- Ben‘ (mit etw.— Gim): 3. Sg. Prs. ftyeka ffye 1149 (iibersetzt Gu. 2, 74 communicat s. CC M. 1896, S. 463). stesknüti sobÉ pftiv. ,,sich betrüben" : I. Sg. Aor. ftefk ffobye 884 (etwa „In Furcht geraten‘ vogl. Gu. 1, 514/5); 3. Sg. ztefchze zobie B M 50 (steśće); s. noch stýskati sobě. stéziti impftiv. ,,übersiedeln, bringen, 133 führen" ( jdn.—koho, etw. — co) : 2.Sg. Prs. ftyezys 1367 (-i8); 3. Sg. Aor. ftyezy S 38; Prt. Prs. ftyezye 2271 (s. Kořínek 16; LF. 12, 275; Kott 7, 780; Div. Vit. ed. Máchal 86). stieti pftiv. ,,abhauen‘“ (etw. — co): 3. Sg. Aor. ftye 1707 (stë); 3. PI. ztiechu N 263 (stëchu); 3. Sg. Prf. Pass. ftata 1756 (st’ata); 3. Pl. ftaty 1764 (st'aty). stihnüti píae. ,nachjagen, einholen, erreichen" (etw. — co) steckt viel- leicht in zzgífic BM 148 (im Reim zu blízé) d. i. sjizé l. stize 3. Sg. Aor. mit LF. 12, 286 ( — Gu. 6, 526 f. ad Graeca revertitur . . . agmina). Verfehlt Vÿb. I, 1258 und Krok 7, 208; egl. Kott 7, 684. stlaëiti p/tiv. ,,zusammendrücken, zer- treten" (jdn. — koho): 3. Pl. Prs. wftlaezye 1511 (1l. mit Krok 7, 262 stlatie); 3. Sg. Aor. Pass. ftlaczy ffye 1744. stlüp, slüp M „Säule, Pfeile; Reihe‘ : I. ztlupem N 106; L. flupye 1260. sto Zahlw. ,,hundert““: zto B 64; ASg. fto 2132, 2046, 2056 — W 3, 13; G. fta 542, 1640; NDu. fte 584 (l. ftyc); ftye 1255 = ztıe N 96; A. ftye 2048 — W 5; NPl. zta N 144 (fto 2183 statt sct GPL. s. Geb. III, 1, 158). stoka F „das ZusammenflieBen, der Sammelplatz der Wasser“ : ftoka 605 (hier etwa ,,Wassergürtel" ). stôl M ,, Tisch“: LSg. ftole 293, 1941. stonati impftiv. ,,stôhnen, seufzen““: 3. Sg. Prj. ftonal 789 (srdcem ,,in seinem Herzen"); ztonala N 173 (nach jdm. — po kom); Prt. Prs. ftonye 1846 (stôné). stonûti pftiv. ,,ertrinken“ : 3. Sg. Aor. ftonu 1820; 3. Pl. ftonuchu 2189 (-uchu); 3. PI. Prf. ftonuly 1810 (-li). stopa F ,,Führte'*: GSg. ftopy 2316; L. ftopye 2317. strach M ,,Schrecken, Furcht'' : ftrach 427, BM 200; ASg. ftrach 1790; G. ftrachu M 37; D. 483; API. ftrachy 2430. — ftrach 1519 scil. jest „es steht zu befürchten. — ISę. ftrachem B 324; Pl. ftrachı 489, 1423; ftrachy 1435; ztrachy M 191 „aus Schrecken, aus Furcht‘.
Strana 134
134 strana F „Seite; Gegend; Teil, Par- tei; Flügel des Heeres'': ftrana 305, 498 (strana svéta — Gu. 1, 396 pars mundi ,,Erdteil"'); A. ftranu 258, 444 (das Krok 6, 344 filschlich als v stranû LDu. auffaft), 600, 1476, B 49; G. ftrany 137, 1147, 1592, M 19; L. ftranye 613, 630, 668, 1463 (vgl. Gu. 2, 429f. laevum cor- nu), 1663, 2289 (strané) und ftrany 1455 (strani heteroklitisch s. Krok 6, 396; 7,6; Geb. 111, 1, 190); GDu. ftranu 799, 1526, B 22, 98, 138, 175 ; ztranu N 83, 153 (-à); ADu. ftranye 211, S 12, 68; zianye B 41 (-é); API. ftrany B 32, 56; ftrany 686, 1884, 1905, W 45, S 38; ztrany N 194; G. ftran 467, 1812, 2056 — W 18, M 91; L. ztranach N 82. — GSg. fkazde ftranye 1442 (im Reim zu na ne 1441) l. s každé stráně nach Výb., als GSg. zu stráně F = strana (né. strán „Bergseue“); besser ist es, mit Krok 7, 6 v každé straně zu lesen. Ebenso l. fkazde ftrany 2058 — W 15 w každé strani — 1455 (m Reim auf brani 2059. — H., V jb., H.-P., Prusík lesen s každé strany: brány, obwohl ein č. brána = braň nicht überliefert ist. Zum Reim s. Arch. 10, 585). strast F ,,Trübsal, Jammer, Not, Widerwärtigkeit, Bedrängnis‘: С. ftrafty 839, M 64; D. 2232; L. 154; Š 58 (v strasti (je) „es ist widerwärtig, gefährlich‘‘), strastnÿ Adj. ,,mühselig, trübselig, jJammervoll‘“: ASg. F. ftraftnu 2239; G. zwaztne N 169. — strastné Ade.: zwaftnye BM 259 (,zum Leid": jdm. — komu). straditi impftiv. „schreckení“ (etw. — co).: 3. Sg. Prs. ftraffy S 46. stráta s. ztráta. Strava F ,, Kost, Lebensmittel" : GSg. ftrawy 526. straz M ,,W'ächter‘‘: ztras BM 113 (zum Vers vgl. Gu. 6, 503 ,,esse tui custos numquam expeterem"': r. storo£ oder identisch mit d. Folg.?) stráž F „die Wache, Wáchter“ (Kol- lektivum vgl. gis B 294): ASg. zztras B 293 (vgl. Torbiörnsson LM. Glossar. 2, 69; Geb. III, 1, 128, 226. Alter i-Stamm). Strázé F ,,Wache‘‘: {trazye 1376; Г. Sg. ztrafi BM 96 (-i). — Mask.: ftrazye 1384 (s. LF. 12, 2761. vgl. náhlý und tvój stráže Otc. ed. Smetánka S. 642). ný M „,„Wachter““: ftrafný B stfécha F ,,Dach": ISg. zztrfiechu B 278. ва F ,, Pfeil“ : ftrzyela 1532, 1741, S 92; zzela N 304; NPi. ftrficli B 56; ftrzyely 2032. strčlec M ,,Bogenschütze" : N Pl. ftrzyelczi 472; -y 2276 (-ci). střelnice: F ,,Schiefscharte““: API. ztrzielníczie N 365. stFötnüti pftiv. ‚begegnen, treffen" (jdn. — koho) : 3. Sg. Fut. bude zt < rzietla> N 406 (s. dazu Geb. III, 2, 426 f. ) stfie M ,, Vetter‘“: A Du. ftrz1cze 779 (stríce s. Geb. I, 347; im Reim auf nicé [. strícé). stFici impftie. ,scheren, abschnei- den“ (etw. mit etw.— co Gim): 3. Sg. Aor. Ítrzyzye 1591 (strize; = Gu. 2, 47 demetit). stfieci impftiv. ,,Acht haben, beach- ten (auf etw., etw.—ceho), beschüt- zen” (etw. -éeho): 2. Sg. Fut. budes ftrzeezi 201; 3. Du. Prf. ztrfiehla BM 59 (stréhla); Prt. Prs. ftrzyeha 401; ztrfieha BM 281 (sttéha). — strieci sé ,,sich hüten‘“ (vor etw., jdm. — koho, éeho): ftrz1ecz1 ffye 102; 3. Sg. Kond Prs. aby fye ftrzyehl 943 (2sib.); Prt. Prs. {trzyeha fye 1864. stfielenie N ,,Bogenschiefen‘‘: LSg. ztrfielenÿ B 46 (-i). stfieti impftiv. ,,ausbreiten, verbrei- ten" (etw.— co): 3. Pl. Prf. gfu ftrzyely 1490 (jsú střěli). sirnüti pftie. ,,starr werden, erstar- ren, sich entsetzen'' : 3. Sg. Prs. {trne 1423; Aor. ztyrnu B 164 (-u). strojiti impftio. ,,bereiten, vorbe- reiten‘ (etw.—co): 3. Pl. Prs. ztro- gie BM 304 (strojie). strpéti p/tie. ,,ertragen'* (etw.— co): ztyirpiety N 229 (zu yw = r s. Geb. 1, 293). studenost F , Kalte“: GSg. ftu-
134 strana F „Seite; Gegend; Teil, Par- tei; Flügel des Heeres'': ftrana 305, 498 (strana svéta — Gu. 1, 396 pars mundi ,,Erdteil"'); A. ftranu 258, 444 (das Krok 6, 344 filschlich als v stranû LDu. auffaft), 600, 1476, B 49; G. ftrany 137, 1147, 1592, M 19; L. ftranye 613, 630, 668, 1463 (vgl. Gu. 2, 429f. laevum cor- nu), 1663, 2289 (strané) und ftrany 1455 (strani heteroklitisch s. Krok 6, 396; 7,6; Geb. 111, 1, 190); GDu. ftranu 799, 1526, B 22, 98, 138, 175 ; ztranu N 83, 153 (-à); ADu. ftranye 211, S 12, 68; zianye B 41 (-é); API. ftrany B 32, 56; ftrany 686, 1884, 1905, W 45, S 38; ztrany N 194; G. ftran 467, 1812, 2056 — W 18, M 91; L. ztranach N 82. — GSg. fkazde ftranye 1442 (im Reim zu na ne 1441) l. s každé stráně nach Výb., als GSg. zu stráně F = strana (né. strán „Bergseue“); besser ist es, mit Krok 7, 6 v každé straně zu lesen. Ebenso l. fkazde ftrany 2058 — W 15 w každé strani — 1455 (m Reim auf brani 2059. — H., V jb., H.-P., Prusík lesen s každé strany: brány, obwohl ein č. brána = braň nicht überliefert ist. Zum Reim s. Arch. 10, 585). strast F ,,Trübsal, Jammer, Not, Widerwärtigkeit, Bedrängnis‘: С. ftrafty 839, M 64; D. 2232; L. 154; Š 58 (v strasti (je) „es ist widerwärtig, gefährlich‘‘), strastnÿ Adj. ,,mühselig, trübselig, jJammervoll‘“: ASg. F. ftraftnu 2239; G. zwaztne N 169. — strastné Ade.: zwaftnye BM 259 (,zum Leid": jdm. — komu). straditi impftiv. „schreckení“ (etw. — co).: 3. Sg. Prs. ftraffy S 46. stráta s. ztráta. Strava F ,, Kost, Lebensmittel" : GSg. ftrawy 526. straz M ,,W'ächter‘‘: ztras BM 113 (zum Vers vgl. Gu. 6, 503 ,,esse tui custos numquam expeterem"': r. storo£ oder identisch mit d. Folg.?) stráž F „die Wache, Wáchter“ (Kol- lektivum vgl. gis B 294): ASg. zztras B 293 (vgl. Torbiörnsson LM. Glossar. 2, 69; Geb. III, 1, 128, 226. Alter i-Stamm). Strázé F ,,Wache‘‘: {trazye 1376; Г. Sg. ztrafi BM 96 (-i). — Mask.: ftrazye 1384 (s. LF. 12, 2761. vgl. náhlý und tvój stráže Otc. ed. Smetánka S. 642). ný M „,„Wachter““: ftrafný B stfécha F ,,Dach": ISg. zztrfiechu B 278. ва F ,, Pfeil“ : ftrzyela 1532, 1741, S 92; zzela N 304; NPi. ftrficli B 56; ftrzyely 2032. strčlec M ,,Bogenschütze" : N Pl. ftrzyelczi 472; -y 2276 (-ci). střelnice: F ,,Schiefscharte““: API. ztrzielníczie N 365. stFötnüti pftiv. ‚begegnen, treffen" (jdn. — koho) : 3. Sg. Fut. bude zt < rzietla> N 406 (s. dazu Geb. III, 2, 426 f. ) stfie M ,, Vetter‘“: A Du. ftrz1cze 779 (stríce s. Geb. I, 347; im Reim auf nicé [. strícé). stFici impftie. ,scheren, abschnei- den“ (etw. mit etw.— co Gim): 3. Sg. Aor. Ítrzyzye 1591 (strize; = Gu. 2, 47 demetit). stfieci impftiv. ,,Acht haben, beach- ten (auf etw., etw.—ceho), beschüt- zen” (etw. -éeho): 2. Sg. Fut. budes ftrzeezi 201; 3. Du. Prf. ztrfiehla BM 59 (stréhla); Prt. Prs. ftrzyeha 401; ztrfieha BM 281 (sttéha). — strieci sé ,,sich hüten‘“ (vor etw., jdm. — koho, éeho): ftrz1ecz1 ffye 102; 3. Sg. Kond Prs. aby fye ftrzyehl 943 (2sib.); Prt. Prs. {trzyeha fye 1864. stfielenie N ,,Bogenschiefen‘‘: LSg. ztrfielenÿ B 46 (-i). stfieti impftiv. ,,ausbreiten, verbrei- ten" (etw.— co): 3. Pl. Prf. gfu ftrzyely 1490 (jsú střěli). sirnüti pftie. ,,starr werden, erstar- ren, sich entsetzen'' : 3. Sg. Prs. {trne 1423; Aor. ztyrnu B 164 (-u). strojiti impftio. ,,bereiten, vorbe- reiten‘ (etw.—co): 3. Pl. Prs. ztro- gie BM 304 (strojie). strpéti p/tie. ,,ertragen'* (etw.— co): ztyirpiety N 229 (zu yw = r s. Geb. 1, 293). studenost F , Kalte“: GSg. ftu-
Strana 135
Glossar. denofty 2215 = W 88 (2215 jiéj d. i. vodě; 2215/6: „die Kilte des Wassers nımmt stetig zu, bis es so kalt ist, wie wenn es Mittag ist, wie es am Mittag zu sein pflegt‘‘; abwei- chend von Gu. 3, 400—403. Ein Ausfallen zweier Verse ist mit Krok 7, 61 nicht anzunehmen). studeny Adj. ,,kalt“: NSg. F. ftu- dena 2207 = W 80 (2205—8 = Gu. 3, 392/3 „frigidior glacie est, quando ferventior arva exurit Titan mediae fervore diei^ — Ulr. 9848/9 „nic kein is wart sÓ kalt, als er ze mit- tentage wirt" — Curtius Rufus IV, 31 .,medio die, cuius vehementissi- mus est calor, frigida eadem fluit). studnieé F , Brunnen, Quelle" (Gu. 3, 398 fons): {tudnycze 2196 (-ce); GSg. ftudnyczye 2200. stüliti — pftive. ,,zusammendrücken, drücken (etw.—co): 3. Sg. Prs. ftuly 225 (stûli; zu 225/6 vgl. Gu. 1,91 obturat precibus aures s. Pram. 96, 42 f.). stvieti sé impftiv. ,,glänzen, schim- mern'': 3. Pl. Prs. {twye {ye 2024 (stvie); 3. Sg. Aor. {twye {ye 1607 (stvé); 3. Pl. Impf. ftwyechu fye 1540 (stviechu). stvofenie NV „Geschópf”: GPL. ftworieny Ś 44 (-i). stvořitel M ,,Schôpfer‘‘: {tworzytel 2372, 2385. stvoïiti pftio. ,,machen, tun, hervor- bringen" (etw.— co): 3. Pl. Plus- quampf. byechu ftworzly 1209 = biechu ztworzili N 40 (béchu stvo- “ily); 3. Sg. Aor. Pass. byl ztworfen B 141; bye ftworfen B 69. — stvo- "iti sé Pass.: 3. Sg. Plusquampf. bye {ye ftworzyi 1529 (— B 141). stvrzenie N ,,Bekräftigung. Bestä- tigung" : ASg. ftwrzenye 931, M 123. stydnüti | impftie. ,,kalt werden": 3. Sg. Kond. Prs. aby {tydla 1249 = aby ztydla N 92. stydëti sé impftio. ,,sich schimen' (vor etw.— éeho): 1. Sg. Prs. zzthy- ziu zie BM 210 (styziu); 3. Sg. ftydy zie BM 193 (Gu. 6, 538 frons ignara ruboris). styskati sob impftio. , sich betrüben, trauern'‘: Prt. Prs., NSg. M. zzthy- ffchzie zobie BM 280 (stysce); 3. Sg. 135 Prs. fteftye fobye 1813 (im Reim auf pryste 1814) l. stysté s. Arch. 10, 587; Geb. III, 2, 367. sud M „Gericht; Prozeß‘: ASg. zud BM 313; G. ffuda 250; L. zudye BM 319 (s. Kott 3, 524 f.; Jungmann 4, 23). sudeł M Richter": ISg. fudezy 745 (-ci). süditi impftie. ,,richten'* (etw.— co): 3. Sg. Prs. ffudy 253 (-i); Prt. Prs. zudye B.M 320 (side). südny Adj. (den s.) ,, Tag des jüng- sten. Gerichts": ifudny 2069; GSg. M. fudneho 1768. sujny Adj. ,eitel, leer, nutzlos*: A Sg. F. zuynu BM 226 (sujnu s. Výb. 1, 1262; vgl. aksl. suje). suk M ,,Ast, Zweig: ASg. Ífuk 733. sûmraëiti sé impftio. ,,dämmern“: 3. Sg. Aor. fumraczy fye 2330 = W 104 = <z>umrachzi <ze> N 369 (vgl. Gu. 3, 463—66). süzeny Adj. bestimmt‘: ASg. F. zuzenu N 137 (-ü). svatý Adj. ,heilig': fwaty 318; N Sg. N. fwate 316; DSg. F. fwatey 2088 = W 24; A PI. F. fwate 664. svatyn& PF ,Heiligtum": zwatinie N 50 — fwaczynye 1219 (svaciné; durch Beeinflussung von svaceny entstanden s. Geb. I, 109). svázati pftie. ,,zusammenbinden, bin- den, einschlieflen" (jdn. — koho): 1. Sg. Prs. fwyezy 1008 (svieżi); 3. Sg. fwyeze 990 (svieie); 3. Pl. Prf. Pass. fu byly fwazany M 51 (si byli svazani). — svázati sé „sich binden'*: 2. Sg. Prs. Iwyezes fye 290 (sviezes; = Gu. 1, 168 sub iuga venisti). svédéiti impftie. ,,Zeugnis ablegen, bezeugen, beweisen" (etw.— o čem, nać): 3. Sg. Prs. Iwyedczy 316, 2084; fwiedczy W 21; 3. Pl. fwyedcze 2406 (svědčé); 3. Sg. Kond. Prs. by zzwiechchzil B 300 (svěčil s. Geb. I, 407). svědek M „Zeuge“: NPl. fwyedczy 1489 (-ci). gvésti pftie. ,,planen'* (gegen jdn. — na koho): 3. PI. Prf. zwedlí zu BM 340 (svedli sú). svět M „Welt, Erdkreis“: zvíet B 225, 261; zzvíct BM 26 (hier nach
Glossar. denofty 2215 = W 88 (2215 jiéj d. i. vodě; 2215/6: „die Kilte des Wassers nımmt stetig zu, bis es so kalt ist, wie wenn es Mittag ist, wie es am Mittag zu sein pflegt‘‘; abwei- chend von Gu. 3, 400—403. Ein Ausfallen zweier Verse ist mit Krok 7, 61 nicht anzunehmen). studeny Adj. ,,kalt“: NSg. F. ftu- dena 2207 = W 80 (2205—8 = Gu. 3, 392/3 „frigidior glacie est, quando ferventior arva exurit Titan mediae fervore diei^ — Ulr. 9848/9 „nic kein is wart sÓ kalt, als er ze mit- tentage wirt" — Curtius Rufus IV, 31 .,medio die, cuius vehementissi- mus est calor, frigida eadem fluit). studnieé F , Brunnen, Quelle" (Gu. 3, 398 fons): {tudnycze 2196 (-ce); GSg. ftudnyczye 2200. stüliti — pftive. ,,zusammendrücken, drücken (etw.—co): 3. Sg. Prs. ftuly 225 (stûli; zu 225/6 vgl. Gu. 1,91 obturat precibus aures s. Pram. 96, 42 f.). stvieti sé impftiv. ,,glänzen, schim- mern'': 3. Pl. Prs. {twye {ye 2024 (stvie); 3. Sg. Aor. {twye {ye 1607 (stvé); 3. Pl. Impf. ftwyechu fye 1540 (stviechu). stvofenie NV „Geschópf”: GPL. ftworieny Ś 44 (-i). stvořitel M ,,Schôpfer‘‘: {tworzytel 2372, 2385. stvoïiti pftio. ,,machen, tun, hervor- bringen" (etw.— co): 3. Pl. Plus- quampf. byechu ftworzly 1209 = biechu ztworzili N 40 (béchu stvo- “ily); 3. Sg. Aor. Pass. byl ztworfen B 141; bye ftworfen B 69. — stvo- "iti sé Pass.: 3. Sg. Plusquampf. bye {ye ftworzyi 1529 (— B 141). stvrzenie N ,,Bekräftigung. Bestä- tigung" : ASg. ftwrzenye 931, M 123. stydnüti | impftie. ,,kalt werden": 3. Sg. Kond. Prs. aby {tydla 1249 = aby ztydla N 92. stydëti sé impftio. ,,sich schimen' (vor etw.— éeho): 1. Sg. Prs. zzthy- ziu zie BM 210 (styziu); 3. Sg. ftydy zie BM 193 (Gu. 6, 538 frons ignara ruboris). styskati sob impftio. , sich betrüben, trauern'‘: Prt. Prs., NSg. M. zzthy- ffchzie zobie BM 280 (stysce); 3. Sg. 135 Prs. fteftye fobye 1813 (im Reim auf pryste 1814) l. stysté s. Arch. 10, 587; Geb. III, 2, 367. sud M „Gericht; Prozeß‘: ASg. zud BM 313; G. ffuda 250; L. zudye BM 319 (s. Kott 3, 524 f.; Jungmann 4, 23). sudeł M Richter": ISg. fudezy 745 (-ci). süditi impftie. ,,richten'* (etw.— co): 3. Sg. Prs. ffudy 253 (-i); Prt. Prs. zudye B.M 320 (side). südny Adj. (den s.) ,, Tag des jüng- sten. Gerichts": ifudny 2069; GSg. M. fudneho 1768. sujny Adj. ,eitel, leer, nutzlos*: A Sg. F. zuynu BM 226 (sujnu s. Výb. 1, 1262; vgl. aksl. suje). suk M ,,Ast, Zweig: ASg. Ífuk 733. sûmraëiti sé impftio. ,,dämmern“: 3. Sg. Aor. fumraczy fye 2330 = W 104 = <z>umrachzi <ze> N 369 (vgl. Gu. 3, 463—66). süzeny Adj. bestimmt‘: ASg. F. zuzenu N 137 (-ü). svatý Adj. ,heilig': fwaty 318; N Sg. N. fwate 316; DSg. F. fwatey 2088 = W 24; A PI. F. fwate 664. svatyn& PF ,Heiligtum": zwatinie N 50 — fwaczynye 1219 (svaciné; durch Beeinflussung von svaceny entstanden s. Geb. I, 109). svázati pftie. ,,zusammenbinden, bin- den, einschlieflen" (jdn. — koho): 1. Sg. Prs. fwyezy 1008 (svieżi); 3. Sg. fwyeze 990 (svieie); 3. Pl. Prf. Pass. fu byly fwazany M 51 (si byli svazani). — svázati sé „sich binden'*: 2. Sg. Prs. Iwyezes fye 290 (sviezes; = Gu. 1, 168 sub iuga venisti). svédéiti impftie. ,,Zeugnis ablegen, bezeugen, beweisen" (etw.— o čem, nać): 3. Sg. Prs. Iwyedczy 316, 2084; fwiedczy W 21; 3. Pl. fwyedcze 2406 (svědčé); 3. Sg. Kond. Prs. by zzwiechchzil B 300 (svěčil s. Geb. I, 407). svědek M „Zeuge“: NPl. fwyedczy 1489 (-ci). gvésti pftie. ,,planen'* (gegen jdn. — na koho): 3. PI. Prf. zwedlí zu BM 340 (svedli sú). svět M „Welt, Erdkreis“: zvíet B 225, 261; zzvíct BM 26 (hier nach
Strana 136
136 Prusík „das Licht". Belege s. LF. 18, 379; doch ist eine Entscheidung schwer) ; zwiet N 42; fwyet 811; ASg. fwyet 638, 1000, S 46; zwet N 11; G. zuieta B 247; zwieta N 219, js; fwyeta 67, 114, 498, 660; etu 838; L. fwyetu 517, 1028, č 40; zuietye B 212, fwyetye 305, 792, 1231; zwietye N 64; V. Íwyete 1937, 1961 (s. vesvót). Svétek M Dem. z. Vor.: ASg. fwye- tek 539 (Jungm. 4, 400; Vit. Ruk. 25b, Z. 10). světlo V „Licht: GSg. zw<ietla> M 405. sv6tlost F ,Glanz, Licht, Helle'': fwyetloft 910, 2350; ASg. 1284, 2413; zwietlozt N 153, 389, 466; L. fwyetlofty 2347 (fwyetloft 2407, egl. N 462, l. svétlosti GSg. mit H., Jungm. 4, 756a, V9b., Krok 7, 148). světlý Adj. „licht, hell, klar““ : fwyetel 1949, 1952; GSg. N. fwyetleho 895; ADu. M. fwyetla 14 (svétlá). — světle Ade.: fwyetle 43 (smieti sé „ns Gesicht lachen"). svétsky Adj. ,weltlich": LSg. F. fwyeczky 70 (-Y). svéziti unkKlares Grał Aeyówevov in fwyeze 1570, 3. Pl. Prs. svézé oder sviezé ,,würgen, morden'" (nach Ce- lakoesky, Dodavky 46, Kott 3, 800; aus svezie, sviezie i. R. zu vítěze 1571 aus vitézé. — Nach Vyb. I, 1262 svéziti ,,ergreifen, fassen" vgl. né. véziti »festhalten", das aber jun- gen Ursprungs ist, s. Geb. III, 2, 296. Noch anders Krok 7, 262). sviec6 P ,Licht": fwyeczye 2411; DSg. <zw>necy N 465; G. <z>- wieczie N 468. svieéka F Dem. z. Vor.: Ííwyeczka 31; zwiechzka N 474. svietiti impftie. ,leuchten': 3. Sg. Prs. o Co 1551, 2410; —zw ety N 470 (-i). svla£iti pftie. ,,ausziehen, entkleiden'* (jdn. —koho): 3. Pl. Prs. wzwlaczye 1510 (l. svlacie mit LF. 9, AT). svobodný Adj. ,jfrei": fwobodna Ś 97 (-a); N PI. M. gn bodny 1322 (-i); G. zwobodnych N 186. — svobodně Adv. frei, unbe- hindert'* : fwobodnye S 9. Glossar. svój Pron. „sein. — I. refl. Pro- nomen: ASg. M. fwoy 204, 798; zwoy B 5l, BM 342; F. fwogy 969 (svoji); fwu 183, 902, Ś 38; zwu N 136, BM 148 (svó); N. fwoge 361; fwe' 547, M 53; zwe M 22, B 161, 227, BM 208. — GSg. N. fweho 368, 722; zweho N 408, BM 329; M. fweho 126, 344, M 85, Ś 77; zweho N 67, B 184, BM 70; F. fwe 111, 237, M 8; zwe N 141, B 197, 291, BM 318. — DSg. M. fwemu 297, 2083 — W 19; zwemu B 39; N. fwemu 1990 — zwemu M 275; F. fwey 98, 118; zzwey B 258 (svéj); fwy 445 (svy); LSg. M. fwem 100; zwem BM 261; N. iwem 71, 193; zwem 1717 (svém); F. fwey 205, 336, 1000, 1891, W 35; zwey 1714; zzweý B 282; zweý BM 262 (svéj); fwy 894 (svy); ISg. M. fwym 60, 2123 = W 38; zwim MN 107; N. fwym 823; zwim M 112 (svym); F. fwu 348, S 39; zwu M 34, 97 (svà). — API. M. fwogye 1965 — zwogie N 285 (svojé) ; fwove 270, 519 (svoje); fwe 205, 518 (sv6); F. fwogye 874 (svoj&); fwe 108, 664, 1113, W 44 (své); MN. fwa 588 (svá); GPl. M. fwych 261, 8483, 1088; zwich N 409; zwych BM $80; zwych BM 281, 289; F. fwych 538; zwich N 844, B 236 (svych); DPI. M. fwym 694, M 107, S 90; zwim M 160 (svym); I. fwymy 1375, 2140 — W 55; zwymi B M 302 (svy- mi). — 2. „sein, eigen'' : fwoy 2444; GSg. M. fweho 105; N. 1055; ASg. F. fwu 1639 (s. na I, 6). — ASg. M. zwoy BM 75; zwoy BM 188 (svój éas ,die rechte, geeignete Zeit", vgl. Gu. 6, ó3ó idonea tempora) — 3. substantieierter Plural „die Seini- gen, die eignen Landsleute'*: N.fwogy 133, 145 (Gegensatz zu cizí), 1785; G. fwych 1605, 1930; zwich N 280; zwich BM 132 ,die Meinen"; D. fwym 1409, 1683, 2240; zwim BM 150; I. fwymy 2107. svyééj M „,Gewohnheit, Brauch'': zwyízey NN 130 (vgl. svyéej Kath. Leg. 1055; r.-ksl. sevyéóaje consue- tudo; Jungmann 4, 424). svyény Adj. .,gewohnt': LSg. F. zwychzney BM 262 (-néj).
136 Prusík „das Licht". Belege s. LF. 18, 379; doch ist eine Entscheidung schwer) ; zwiet N 42; fwyet 811; ASg. fwyet 638, 1000, S 46; zwet N 11; G. zuieta B 247; zwieta N 219, js; fwyeta 67, 114, 498, 660; etu 838; L. fwyetu 517, 1028, č 40; zuietye B 212, fwyetye 305, 792, 1231; zwietye N 64; V. Íwyete 1937, 1961 (s. vesvót). Svétek M Dem. z. Vor.: ASg. fwye- tek 539 (Jungm. 4, 400; Vit. Ruk. 25b, Z. 10). světlo V „Licht: GSg. zw<ietla> M 405. sv6tlost F ,Glanz, Licht, Helle'': fwyetloft 910, 2350; ASg. 1284, 2413; zwietlozt N 153, 389, 466; L. fwyetlofty 2347 (fwyetloft 2407, egl. N 462, l. svétlosti GSg. mit H., Jungm. 4, 756a, V9b., Krok 7, 148). světlý Adj. „licht, hell, klar““ : fwyetel 1949, 1952; GSg. N. fwyetleho 895; ADu. M. fwyetla 14 (svétlá). — světle Ade.: fwyetle 43 (smieti sé „ns Gesicht lachen"). svétsky Adj. ,weltlich": LSg. F. fwyeczky 70 (-Y). svéziti unkKlares Grał Aeyówevov in fwyeze 1570, 3. Pl. Prs. svézé oder sviezé ,,würgen, morden'" (nach Ce- lakoesky, Dodavky 46, Kott 3, 800; aus svezie, sviezie i. R. zu vítěze 1571 aus vitézé. — Nach Vyb. I, 1262 svéziti ,,ergreifen, fassen" vgl. né. véziti »festhalten", das aber jun- gen Ursprungs ist, s. Geb. III, 2, 296. Noch anders Krok 7, 262). sviec6 P ,Licht": fwyeczye 2411; DSg. <zw>necy N 465; G. <z>- wieczie N 468. svieéka F Dem. z. Vor.: Ííwyeczka 31; zwiechzka N 474. svietiti impftie. ,leuchten': 3. Sg. Prs. o Co 1551, 2410; —zw ety N 470 (-i). svla£iti pftie. ,,ausziehen, entkleiden'* (jdn. —koho): 3. Pl. Prs. wzwlaczye 1510 (l. svlacie mit LF. 9, AT). svobodný Adj. ,jfrei": fwobodna Ś 97 (-a); N PI. M. gn bodny 1322 (-i); G. zwobodnych N 186. — svobodně Adv. frei, unbe- hindert'* : fwobodnye S 9. Glossar. svój Pron. „sein. — I. refl. Pro- nomen: ASg. M. fwoy 204, 798; zwoy B 5l, BM 342; F. fwogy 969 (svoji); fwu 183, 902, Ś 38; zwu N 136, BM 148 (svó); N. fwoge 361; fwe' 547, M 53; zwe M 22, B 161, 227, BM 208. — GSg. N. fweho 368, 722; zweho N 408, BM 329; M. fweho 126, 344, M 85, Ś 77; zweho N 67, B 184, BM 70; F. fwe 111, 237, M 8; zwe N 141, B 197, 291, BM 318. — DSg. M. fwemu 297, 2083 — W 19; zwemu B 39; N. fwemu 1990 — zwemu M 275; F. fwey 98, 118; zzwey B 258 (svéj); fwy 445 (svy); LSg. M. fwem 100; zwem BM 261; N. iwem 71, 193; zwem 1717 (svém); F. fwey 205, 336, 1000, 1891, W 35; zwey 1714; zzweý B 282; zweý BM 262 (svéj); fwy 894 (svy); ISg. M. fwym 60, 2123 = W 38; zwim MN 107; N. fwym 823; zwim M 112 (svym); F. fwu 348, S 39; zwu M 34, 97 (svà). — API. M. fwogye 1965 — zwogie N 285 (svojé) ; fwove 270, 519 (svoje); fwe 205, 518 (sv6); F. fwogye 874 (svoj&); fwe 108, 664, 1113, W 44 (své); MN. fwa 588 (svá); GPl. M. fwych 261, 8483, 1088; zwich N 409; zwych BM $80; zwych BM 281, 289; F. fwych 538; zwich N 844, B 236 (svych); DPI. M. fwym 694, M 107, S 90; zwim M 160 (svym); I. fwymy 1375, 2140 — W 55; zwymi B M 302 (svy- mi). — 2. „sein, eigen'' : fwoy 2444; GSg. M. fweho 105; N. 1055; ASg. F. fwu 1639 (s. na I, 6). — ASg. M. zwoy BM 75; zwoy BM 188 (svój éas ,die rechte, geeignete Zeit", vgl. Gu. 6, ó3ó idonea tempora) — 3. substantieierter Plural „die Seini- gen, die eignen Landsleute'*: N.fwogy 133, 145 (Gegensatz zu cizí), 1785; G. fwych 1605, 1930; zwich N 280; zwich BM 132 ,die Meinen"; D. fwym 1409, 1683, 2240; zwim BM 150; I. fwymy 2107. svyééj M „,Gewohnheit, Brauch'': zwyízey NN 130 (vgl. svyéej Kath. Leg. 1055; r.-ksl. sevyéóaje consue- tudo; Jungmann 4, 424). svyény Adj. .,gewohnt': LSg. F. zwychzney BM 262 (-néj).
Strana 137
I Glossar. 137 syn M ,,Sohn‘“: fyn 89; syn N 214; G. fyna 87; syna M 180; zina N 134; D Pl. fynom 644 (-óm). Syrsko N,,S yrien'' : GSg.fírzka B119. syrský Adj. „syrisch'*: fyriky 1547. sżadati s6 pftiv. ,,sich zu sehnen, zu begehren anfangen" (etw.— eho): 3. 8g. Aor. {zada fye 693; Prt. Prf. fzadaw fye M 89 (Jungm. 4, 430). sZ6ci pftiv. „verbrennen” (etw. — co, jdn. — koho): zsecz M 289 = fe- zzyeczy 2000 (lies Metri causa sżć- ci); 3. Pl. Aor. fezhu 2297; 3. Sg. Prf. Pass. ffezzeno 819 (sezzeno s. Geb. III, 2, 175). SZéliti sé pftiv. in széli sé komu ,,es tut jdm. leid‘; — v éèem ,,jd. be- dauert etwas, schümt sich über etw.'': 3. Sg. Imper. ízyely f1e M2 (sZéli), vgl. Gu. 6, 94; L F. 10, 275 f.; à. Sg. Aor. sziely zie N 207 (wnems bezieht sich auf milosrdi 206). sal M , Schall“: ASg. fal 1201 = fchal N 32. áalméje F ,Schalmei": GPl. zal- myegy 1201 — fíalmiegy N 32 ( — lat. tibiis s. Prusik, Pram. 45). stenec M „Junge der Löwen, Hunde, Wölfe‘: ftyenecz 184, 310 (Stenec); NPI. {tyencz 1414 (1. sténci) ; fczen- czy 1421. 8¢ép M ,,Pfropfreis; Baum: {czep 244 (Step; vgl. Milion S. 281). sééstie, Stéstie N Glick”: GSg. štyeftye 2262; L. sízetý B 80 (Il. scesti); ffztezty B 113; ftyefty 759. ščít M „Schild“: ASg. fczyt 1704/5; ftyt 1397; G. {tyta 1554; I. {chzitem N 112 (Instr. der Beziehung); fty- tem 1567; NPI. {tyty 1541, 2024 (i); A. ftyty 1515. septati impfiio. ,,flüstern“ : Prt. Prs., NPl. M. íepcyuce W 108 (&epciü- ce; danach ist 2834 zu korrigieren: peczyugycze; nach Krok 8, 282 Anm. 11 ,murren"; Gu. 3, 482 rauco crudescunt murmure castra). &est Zahlw. ,,sechs: N. feft 1612; ssezt N 284; D. fefty 2080. &estdesát Zahlw. ,,sechzig‘“: A. feft- deffat 1124 (s. Prusik, Pram. 35); G. feftydczat 387 (sestidcât). 8ij6 F „Hals'*: GSg. fygye 1877. sip M ,, Pfeil“: ASg. fyp 2043. dirò F ,,Breite, Hohe des Meeres“: ASg. fyrzy 545. sirocé Adv. ,,breit‘“ : fyrocze 232, 691, 1512 (-ce). široký Adj. ,,breit, weit“: API. M. fyroke 1621. skoda F ,,Schaden‘‘: fkoda 774; A. fkodu 1311, 1799, S 10; ffkodu W 31; G. ffcody B M 268; ffkody M 8; fkody 429, 1806; D. ffcodye B M 141; I. fkodu 424. — škoda jest čeho 826 „es ist schade um etwas''. S8kodny Adj. ,,schádlich* (jdm. — ko- mu): ífcoden B 44; NSg. N. ffcodno B 317. $krine F ‚Kasten, Schrein‘: fkrzy- nye 1218 = fícrzinye N 49; D. Sg. fkrzyny 1223 = fferziny N 56 (śkrini). šlechetný Adj. ,,adlig, edel": {le- chetny 244; ASg. M. 2278; API. M. flechetne 364, 1914 (-6). &lechta F , Adel, Adelstand, adlige Gesinnung" : flechta 242, 311, 1908; fflechta M 197; GSg. flechty 1300; A. flechtu 1301, 1306, 1497; I. flechtu 1256 — íflechtu N 97; L. flechtye 248. ślechtie M ,,Adeliger“: API. flech- tycze 205, 1475 (-ce). špic M ,,Spitze des Heeres‘“: LSg. fpyczy 1449 (-1). strus M „Vogel Strau$'"': API. fftruzzÿ B 193 (vom Dichter als Reimwort zu pardusy hinzugefügt; tôricht Prusik, Pram. 34). Sturm M ,,Sturmangriff; Sturm‘: fturm 466, 2052 = N 316 = {{turm 9; ASg. fturm N 309; G. fturma B 294; D. fturmu 460, 2028, 2121. éturmovânie N ,,Stürmen, Sturm- laufen'' : ftarmowanye N 319. &turmovati impftie. ,stürmen": 3. Pl. Impf. iturmowachu 2054 = W 11 (-áchu); Prt. Prf., NPI. M. fturmowawfe W 39 = fturmowawfye 2124 (-&c). U enklit. Part. (aus ti s. d.) : -& zur Hervorhebung einer Verbalform 104, 258, 299, 1103, 1685, B 30; eines Pronomens 203, 1095, 1343; eines Substantivs B 246 (-th); einer Kon- junktion BM 113. tady Ado. „hier; hierhin; hier-
I Glossar. 137 syn M ,,Sohn‘“: fyn 89; syn N 214; G. fyna 87; syna M 180; zina N 134; D Pl. fynom 644 (-óm). Syrsko N,,S yrien'' : GSg.fírzka B119. syrský Adj. „syrisch'*: fyriky 1547. sżadati s6 pftiv. ,,sich zu sehnen, zu begehren anfangen" (etw.— eho): 3. 8g. Aor. {zada fye 693; Prt. Prf. fzadaw fye M 89 (Jungm. 4, 430). sZ6ci pftiv. „verbrennen” (etw. — co, jdn. — koho): zsecz M 289 = fe- zzyeczy 2000 (lies Metri causa sżć- ci); 3. Pl. Aor. fezhu 2297; 3. Sg. Prf. Pass. ffezzeno 819 (sezzeno s. Geb. III, 2, 175). SZéliti sé pftiv. in széli sé komu ,,es tut jdm. leid‘; — v éèem ,,jd. be- dauert etwas, schümt sich über etw.'': 3. Sg. Imper. ízyely f1e M2 (sZéli), vgl. Gu. 6, 94; L F. 10, 275 f.; à. Sg. Aor. sziely zie N 207 (wnems bezieht sich auf milosrdi 206). sal M , Schall“: ASg. fal 1201 = fchal N 32. áalméje F ,Schalmei": GPl. zal- myegy 1201 — fíalmiegy N 32 ( — lat. tibiis s. Prusik, Pram. 45). stenec M „Junge der Löwen, Hunde, Wölfe‘: ftyenecz 184, 310 (Stenec); NPI. {tyencz 1414 (1. sténci) ; fczen- czy 1421. 8¢ép M ,,Pfropfreis; Baum: {czep 244 (Step; vgl. Milion S. 281). sééstie, Stéstie N Glick”: GSg. štyeftye 2262; L. sízetý B 80 (Il. scesti); ffztezty B 113; ftyefty 759. ščít M „Schild“: ASg. fczyt 1704/5; ftyt 1397; G. {tyta 1554; I. {chzitem N 112 (Instr. der Beziehung); fty- tem 1567; NPI. {tyty 1541, 2024 (i); A. ftyty 1515. septati impfiio. ,,flüstern“ : Prt. Prs., NPl. M. íepcyuce W 108 (&epciü- ce; danach ist 2834 zu korrigieren: peczyugycze; nach Krok 8, 282 Anm. 11 ,murren"; Gu. 3, 482 rauco crudescunt murmure castra). &est Zahlw. ,,sechs: N. feft 1612; ssezt N 284; D. fefty 2080. &estdesát Zahlw. ,,sechzig‘“: A. feft- deffat 1124 (s. Prusik, Pram. 35); G. feftydczat 387 (sestidcât). 8ij6 F „Hals'*: GSg. fygye 1877. sip M ,, Pfeil“: ASg. fyp 2043. dirò F ,,Breite, Hohe des Meeres“: ASg. fyrzy 545. sirocé Adv. ,,breit‘“ : fyrocze 232, 691, 1512 (-ce). široký Adj. ,,breit, weit“: API. M. fyroke 1621. skoda F ,,Schaden‘‘: fkoda 774; A. fkodu 1311, 1799, S 10; ffkodu W 31; G. ffcody B M 268; ffkody M 8; fkody 429, 1806; D. ffcodye B M 141; I. fkodu 424. — škoda jest čeho 826 „es ist schade um etwas''. S8kodny Adj. ,,schádlich* (jdm. — ko- mu): ífcoden B 44; NSg. N. ffcodno B 317. $krine F ‚Kasten, Schrein‘: fkrzy- nye 1218 = fícrzinye N 49; D. Sg. fkrzyny 1223 = fferziny N 56 (śkrini). šlechetný Adj. ,,adlig, edel": {le- chetny 244; ASg. M. 2278; API. M. flechetne 364, 1914 (-6). &lechta F , Adel, Adelstand, adlige Gesinnung" : flechta 242, 311, 1908; fflechta M 197; GSg. flechty 1300; A. flechtu 1301, 1306, 1497; I. flechtu 1256 — íflechtu N 97; L. flechtye 248. ślechtie M ,,Adeliger“: API. flech- tycze 205, 1475 (-ce). špic M ,,Spitze des Heeres‘“: LSg. fpyczy 1449 (-1). strus M „Vogel Strau$'"': API. fftruzzÿ B 193 (vom Dichter als Reimwort zu pardusy hinzugefügt; tôricht Prusik, Pram. 34). Sturm M ,,Sturmangriff; Sturm‘: fturm 466, 2052 = N 316 = {{turm 9; ASg. fturm N 309; G. fturma B 294; D. fturmu 460, 2028, 2121. éturmovânie N ,,Stürmen, Sturm- laufen'' : ftarmowanye N 319. &turmovati impftie. ,stürmen": 3. Pl. Impf. iturmowachu 2054 = W 11 (-áchu); Prt. Prf., NPI. M. fturmowawfe W 39 = fturmowawfye 2124 (-&c). U enklit. Part. (aus ti s. d.) : -& zur Hervorhebung einer Verbalform 104, 258, 299, 1103, 1685, B 30; eines Pronomens 203, 1095, 1343; eines Substantivs B 246 (-th); einer Kon- junktion BM 113. tady Ado. „hier; hierhin; hier-
Strana 138
138 Glossar. durch“: 711, 1743, 2297; tady B — B 219, M 58; GSg. M. takeho 581; 170. N. 826, 974; F. take B 207, M 61; tahdy Ade. — d. Vor.: 2459; N 330 (— tady 2297; Jungmann 4, 539). tähnüti > té „ziehen, dahinziehen'* (intrans.): 3. Sg. Aor. tyeze W 100 = tyezye 2326 (těže); Kond. Prs. by netahl 2302 = N 333 (táhl 1 silb.). — „ziehen, retssen (etw. — co): 3. Pl. Aor. tahnu 1879 (lies tahû mit H., Vüb., im Reim zu drahú 1878); Impf. tahnyechu 2275; tah- niechu N 47 (danach ist mit H-P. tahnuez 1216 in táhniechu zu bes- sern); 3. Sg. Prf. tahlo N 142 (táhlo). — B etáhnüti co učiniti „kaum etw. zu tun eermógen'' : 3. Sg. Kond. Prs. netahil by B 54 (-táhl 1 silbig; s. LF. 10, 274). — tahniti s6 „sich begeben, ziehen'*; ,,streben, suchen'' (nach jdm. —po kom): 3. Sg. Prs. tychne zie M 356; Impf. tah- nycfye fye 2456 (tahnicse); Pri. Prs. <ta>hna ze M 457. tajn& Adv. „heimlich‘‘: taynye M 27. také Adv. „auch“: take 963. tako, tak, -Z Ade. ,,so, also, auf diese Art": tako 1444, M 17; tak 73, 246, 694, 827, 881, M 121; taks M 211, 316; taks B 37, 114, B M 11, 203. — kak — tak 63; jak —tak 277, 368, 1081; — tako N 83, BM 190 „wie — so“, tako — jakž 29 „so — wie". — tak jakz ,,sowie, sobalď“ (s. jakż); jakž brzo — tak „sobald — als“; jakož — tako 304 „als — da“. — tak — že 2, N 232; tako — Ze 1835, 2375; tak — by 189, 366, N 38, 277; tako — by14; tak — aż 853; tak — jakż 723, 1151; tako — jakż 1314 „so — da$''. — „In solchem Grade, der- mafen‘‘: tako 258, 987; tak 15435, 2178 = W 72, M 50. takéze, takéZ ,,ebenso‘‘: takez 227, 999 (l. Metri causa takéže), 1913, Š 49; takes kolı N 363; mit kor- respondierendem jakžto, jakož takefe B 6; takez 849 (take N 249 an Stelle von inhed 1977 eine schlechte Ver- änderun (dies U marbeiters). taky A solcher“: : taky 1210 = N 41, 1298 = N 162, "BM 234; taky B 61, BM 226; ASg. taky 1209 — N 40; NSg. F. taka 450, 577, BM 108; A. taku 155, N 195, DSg. F. takey B 234 (-éj); ASg. N. take 892, BM 128; LSg. M. takem 1904 — 'N 193. N. N° 85, B 202; F. taky 458 Cy) ISg. M. takym 919; NPI. M. taczy 370; taczi BM 219 (taci); G. takych 2066; D. ta- kym M 73; A. take 368; API. F. take 2456 (-é). takÿZ „eben solcher“: takys B 228; ASg. F. takuz 502 (l. M.c. taküze). íamo, tam Ad». ,Jdorthin, dahin": tamo 1162, 2168 — W 62, BM 221, 232; tam 424, 710, 855, W 66, N 394, B 104, BM 62, 234, M 91, 94 ( häufig mit "korrespondierendem kdež, kam, jam). — „dort, da“: tamo 4, 630, tam 565, 1055 (l. Metri causa tamo), Ś 58 (d. i. v městě vgl. 59. — 8. sem). Tanajs s. slovutny. tanüti impftiv. in t. komu na mysl „jdm. in den Sinn kommen‘‘: 3. Sg. Aor. tanu 769 (Geb. III, 2, 256). tápati impftie. ,,sinken, untergehen“: 3. Sg. Prs. tapa 1812 Tateři M. Pl. ,,Tataren““: Tha- terfi B 230 (Taterius tater Rajh. Slovn. 1604; Dal C. 38b, 7 taterom). tbáti, dbáti impftio. ,,achten““ (auf etw. — nač, čeho; auf jdn. — na koho), „sich kümmern“ (um jdn., etw. — o kom, čem): tbaty NV 338; dbaty 63; 3. Sg. Prs. dba 221, 3. Pl. dbagy 1755; dbayu 241 (dbajú); 3. Sg.Impf. dbagyefye 556 (dbajiese); Kond. Prs. by dbal 367; Prf. en 952; tbal N 367; Prt. Prs. dbagy 1625, 2129 — tbagie W 44, N 357; tbtbagie BM 116 (l. tbajé); NPL M. (statt Du.) tbagycz 1359; tba- yucze BM 33 (überwiegend mit ne- gebraucht, positie nur 241). tdy Adv. ,,da, dann, damals, zu der Zeit“: B 23, M 77, Ś 89; tdy B 283, BM 32, 49, '344 (s. tehdy). Teba F „Thebeni*: 440 (die Plurale 441ff. beziehen sich auf ein eorschwe- bendes „die Bewohner von Theben'*. — Teba Krok 8, 283). tóci impftiv. „laufen, rennen; flie- en‘‘: teczy 2121; 3. Sg. Prs. tecze 691, 1759, 2325 — W 99; Prs. teki
138 Glossar. durch“: 711, 1743, 2297; tady B — B 219, M 58; GSg. M. takeho 581; 170. N. 826, 974; F. take B 207, M 61; tahdy Ade. — d. Vor.: 2459; N 330 (— tady 2297; Jungmann 4, 539). tähnüti > té „ziehen, dahinziehen'* (intrans.): 3. Sg. Aor. tyeze W 100 = tyezye 2326 (těže); Kond. Prs. by netahl 2302 = N 333 (táhl 1 silb.). — „ziehen, retssen (etw. — co): 3. Pl. Aor. tahnu 1879 (lies tahû mit H., Vüb., im Reim zu drahú 1878); Impf. tahnyechu 2275; tah- niechu N 47 (danach ist mit H-P. tahnuez 1216 in táhniechu zu bes- sern); 3. Sg. Prf. tahlo N 142 (táhlo). — B etáhnüti co učiniti „kaum etw. zu tun eermógen'' : 3. Sg. Kond. Prs. netahil by B 54 (-táhl 1 silbig; s. LF. 10, 274). — tahniti s6 „sich begeben, ziehen'*; ,,streben, suchen'' (nach jdm. —po kom): 3. Sg. Prs. tychne zie M 356; Impf. tah- nycfye fye 2456 (tahnicse); Pri. Prs. <ta>hna ze M 457. tajn& Adv. „heimlich‘‘: taynye M 27. také Adv. „auch“: take 963. tako, tak, -Z Ade. ,,so, also, auf diese Art": tako 1444, M 17; tak 73, 246, 694, 827, 881, M 121; taks M 211, 316; taks B 37, 114, B M 11, 203. — kak — tak 63; jak —tak 277, 368, 1081; — tako N 83, BM 190 „wie — so“, tako — jakž 29 „so — wie". — tak jakz ,,sowie, sobalď“ (s. jakż); jakž brzo — tak „sobald — als“; jakož — tako 304 „als — da“. — tak — že 2, N 232; tako — Ze 1835, 2375; tak — by 189, 366, N 38, 277; tako — by14; tak — aż 853; tak — jakż 723, 1151; tako — jakż 1314 „so — da$''. — „In solchem Grade, der- mafen‘‘: tako 258, 987; tak 15435, 2178 = W 72, M 50. takéze, takéZ ,,ebenso‘‘: takez 227, 999 (l. Metri causa takéže), 1913, Š 49; takes kolı N 363; mit kor- respondierendem jakžto, jakož takefe B 6; takez 849 (take N 249 an Stelle von inhed 1977 eine schlechte Ver- änderun (dies U marbeiters). taky A solcher“: : taky 1210 = N 41, 1298 = N 162, "BM 234; taky B 61, BM 226; ASg. taky 1209 — N 40; NSg. F. taka 450, 577, BM 108; A. taku 155, N 195, DSg. F. takey B 234 (-éj); ASg. N. take 892, BM 128; LSg. M. takem 1904 — 'N 193. N. N° 85, B 202; F. taky 458 Cy) ISg. M. takym 919; NPI. M. taczy 370; taczi BM 219 (taci); G. takych 2066; D. ta- kym M 73; A. take 368; API. F. take 2456 (-é). takÿZ „eben solcher“: takys B 228; ASg. F. takuz 502 (l. M.c. taküze). íamo, tam Ad». ,Jdorthin, dahin": tamo 1162, 2168 — W 62, BM 221, 232; tam 424, 710, 855, W 66, N 394, B 104, BM 62, 234, M 91, 94 ( häufig mit "korrespondierendem kdež, kam, jam). — „dort, da“: tamo 4, 630, tam 565, 1055 (l. Metri causa tamo), Ś 58 (d. i. v městě vgl. 59. — 8. sem). Tanajs s. slovutny. tanüti impftiv. in t. komu na mysl „jdm. in den Sinn kommen‘‘: 3. Sg. Aor. tanu 769 (Geb. III, 2, 256). tápati impftie. ,,sinken, untergehen“: 3. Sg. Prs. tapa 1812 Tateři M. Pl. ,,Tataren““: Tha- terfi B 230 (Taterius tater Rajh. Slovn. 1604; Dal C. 38b, 7 taterom). tbáti, dbáti impftio. ,,achten““ (auf etw. — nač, čeho; auf jdn. — na koho), „sich kümmern“ (um jdn., etw. — o kom, čem): tbaty NV 338; dbaty 63; 3. Sg. Prs. dba 221, 3. Pl. dbagy 1755; dbayu 241 (dbajú); 3. Sg.Impf. dbagyefye 556 (dbajiese); Kond. Prs. by dbal 367; Prf. en 952; tbal N 367; Prt. Prs. dbagy 1625, 2129 — tbagie W 44, N 357; tbtbagie BM 116 (l. tbajé); NPL M. (statt Du.) tbagycz 1359; tba- yucze BM 33 (überwiegend mit ne- gebraucht, positie nur 241). tdy Adv. ,,da, dann, damals, zu der Zeit“: B 23, M 77, Ś 89; tdy B 283, BM 32, 49, '344 (s. tehdy). Teba F „Thebeni*: 440 (die Plurale 441ff. beziehen sich auf ein eorschwe- bendes „die Bewohner von Theben'*. — Teba Krok 8, 283). tóci impftiv. „laufen, rennen; flie- en‘‘: teczy 2121; 3. Sg. Prs. tecze 691, 1759, 2325 — W 99; Prs. teki
Strana 139
Glossar. 1414 (oder Aor.); 3. Sg. Aor. tecze 1679, 1802; 3. Pl. teku N 315 = W 6, 2044 = W I, M 20 (tekü); 3. Pl. Kond. Prs. by tekly 2035 (tekli); 3. Sg. Prf. tekl B 135 (2sb.? s. LF. 16, 113). tehda Ady. „alsdann“*“: BM 336 (im Reim auf veda 335 ist vielleicht in teda zu bessern s. Jungm. 4, 560). tehdy Ade. ,zu der Zeit, damals, dann’: tehdy B 182, 289; BM 28; tehdy 94, 194, 352, N 159. Lies M. c. tdy (s. d.) 360, 907, 2381, 2419, N 286; když — tehdy „wenn — so“: 280; l. tdy 2417, 2419, N 462. pakli — tehdy ,wofern —so'": N485 (l. tdy — 2419; 751 im 7silb. Vers l. tehdyże; Prus. liestfiir v tu dobu v taki dobu). tehdyże Ado. = d. Vor.: tehdyfe B 73, S25; tehdyz 571, 2120, 2130 = tehdiz W 45, 2217 = W 90, M 60; tehdys 2143, N 328. Telamon männl. Eigenn.: DSg. Telamonu 785. télestné Ado. „kórperlich, leibhaft' : tyeleftnye 917 (im Reim auf ve sně 918; tělesně s. Geb. I, 396). t&lo N „Körper, Leib‘: tyelo 1851; tyelo B 93; GSg. tyela § 93; NPI. 1742; G. tyel 1744. ten Pron. , der, dieser’: N Sg. M. ten 5, 25, 98, 141, 230, B 29, 76, BM 174, M 108; A. 370, 404, 1020, BM 201; NSg. F. ta 17, 611, 910, N 10, 93, W 74; A. tu 35, 301, 564, 1056, N 1; NSg.N. to 52, 203, 317, 410, 1343, N 3, W 24, B 178, 201, BM 178, Š 55; A. 33, 60, 193, N 13; GSg.M. toho 23, 82, 102, 374, N 13, 53; N. 113, 200, 453, N 16, W 97, BM 21,116, S 90; G.-ASg. M. toho 1389, 1603, 2009; DSg. M. tomu 537, 1447, 1780, B 122; N. 169, 394, 422, N 236, W 10, B 318, BM 251; GSg.F. t6 B 8; thé B 287, BM 256; te 190, 552, 1156, 1305 (s. dazu LF. 19, 85), W 85, N 290, B 14, BM 78, M 65, 116; khe BM 43, 60, 273 (té) (ty 646 aus té nach LF. 19, 81, während Krok 6, 390 es als IN PI. F. faBt); D. tey 78, 744, 761, 1046, N 56, BM 75; tey B 3, BM 175; LSg.M. tom 906, 1218 — N 49, B 148; N. 28, 37, 279, 319, W 20, 139 BM 11, 214, M 114, N 278, 396; F. tey 90, 154, 630, 659, W 55, 57, M 57; tey B 12, 46, BM 49, 195, 247 (tej); te M 62, 86, B 263, BM 121 (té); ty 613, 1637 (ty); ISg. M. tyem 112, 513, M 26 (tiem); tym 1233, 1467 (tim; tye 290 I. tiem mit H., Vyb.); N. tyem 255, 363, 945, BM 340, M 98; tyem B 268, BM 43; tyem B 273 (tiem); tym 2034 (tim); F. tu 1697 (tà); NDuM. ta BM I, 33; L. tu B 125 (tà); N Pl. M. ty 43, 208, 332, BM 303; thy N 48, 60, 114 (ti); F. ty 741; N. ta 1009, 1158; API. M. ty 63, 403, 1138, 1984, N 127, M 41; thy N 288; F. ty 15, 19, 414, 1348; GPL M. tyech 385, 398, 451, 799, N 115, B 115; výech BM 77; F. tyech 941; N.tyech 158, 1098, BM 115; LPI. M. tyech 343, 1463, 1470, N 66; D. tyem 65, 522, B 323; I. tyemy 349, 1257, tÿemi BM 257 (témi). tento JPron. ,dieser': 995, 1066, 1128; ASg.M. 852, 2423 = N 479; NSg.F. tato 2356, N 172, B 335; N. toto M 14; ASgN. 748, S 28; GSg.F. telo B 311; L. teyto B 337 (téjto); A. tuto B 319; LSg.N. tomto N 415, NPI.M. tÿto BM 219; tyto 1323; LPI.F. tyechto 617, 696. tenże, tenż Pron. dieser: tens B 79, 257, BM 74; GSg. N. tohos B 209, BM 93; ASg.F. tus B 307 (tuz); LSg.M. toms BM 163; N. tomz 911; toms B 46; F. teys N 282, B 279 (téjZ); NPIL M. tyse N 460 = tyze 2409 (tize; im Reim); G.thyechs B 309. — ISg.N. tyemz 2428 „daher, infolge dessen'* (1. Metri causa tiemże). tepruv Ado. „erst'*: 1395. tetka F , Tante": ASg. tetku 782. tézZenie N ,,Erwerb, Gewinn; Ernte": tyezenye 2296, egl. N 339 (vgl. Gu. 3, 448 ,in cinerem resoluta Ceres'' ; Uir. 9999/10000 der velde fruht und allez korn was von brande dá verlorn; s. Geb. 111, 2, 294). tézky Ado.,,schwer“ : ASg.M.tyezky M 71 (Pud t. „die Schwerbewaffneten'* s. lehky). —tézcé Adv. dss.:tyefchezie B M 298. tepruw 173,
Glossar. 1414 (oder Aor.); 3. Sg. Aor. tecze 1679, 1802; 3. Pl. teku N 315 = W 6, 2044 = W I, M 20 (tekü); 3. Pl. Kond. Prs. by tekly 2035 (tekli); 3. Sg. Prf. tekl B 135 (2sb.? s. LF. 16, 113). tehda Ady. „alsdann“*“: BM 336 (im Reim auf veda 335 ist vielleicht in teda zu bessern s. Jungm. 4, 560). tehdy Ade. ,zu der Zeit, damals, dann’: tehdy B 182, 289; BM 28; tehdy 94, 194, 352, N 159. Lies M. c. tdy (s. d.) 360, 907, 2381, 2419, N 286; když — tehdy „wenn — so“: 280; l. tdy 2417, 2419, N 462. pakli — tehdy ,wofern —so'": N485 (l. tdy — 2419; 751 im 7silb. Vers l. tehdyże; Prus. liestfiir v tu dobu v taki dobu). tehdyże Ado. = d. Vor.: tehdyfe B 73, S25; tehdyz 571, 2120, 2130 = tehdiz W 45, 2217 = W 90, M 60; tehdys 2143, N 328. Telamon männl. Eigenn.: DSg. Telamonu 785. télestné Ado. „kórperlich, leibhaft' : tyeleftnye 917 (im Reim auf ve sně 918; tělesně s. Geb. I, 396). t&lo N „Körper, Leib‘: tyelo 1851; tyelo B 93; GSg. tyela § 93; NPI. 1742; G. tyel 1744. ten Pron. , der, dieser’: N Sg. M. ten 5, 25, 98, 141, 230, B 29, 76, BM 174, M 108; A. 370, 404, 1020, BM 201; NSg. F. ta 17, 611, 910, N 10, 93, W 74; A. tu 35, 301, 564, 1056, N 1; NSg.N. to 52, 203, 317, 410, 1343, N 3, W 24, B 178, 201, BM 178, Š 55; A. 33, 60, 193, N 13; GSg.M. toho 23, 82, 102, 374, N 13, 53; N. 113, 200, 453, N 16, W 97, BM 21,116, S 90; G.-ASg. M. toho 1389, 1603, 2009; DSg. M. tomu 537, 1447, 1780, B 122; N. 169, 394, 422, N 236, W 10, B 318, BM 251; GSg.F. t6 B 8; thé B 287, BM 256; te 190, 552, 1156, 1305 (s. dazu LF. 19, 85), W 85, N 290, B 14, BM 78, M 65, 116; khe BM 43, 60, 273 (té) (ty 646 aus té nach LF. 19, 81, während Krok 6, 390 es als IN PI. F. faBt); D. tey 78, 744, 761, 1046, N 56, BM 75; tey B 3, BM 175; LSg.M. tom 906, 1218 — N 49, B 148; N. 28, 37, 279, 319, W 20, 139 BM 11, 214, M 114, N 278, 396; F. tey 90, 154, 630, 659, W 55, 57, M 57; tey B 12, 46, BM 49, 195, 247 (tej); te M 62, 86, B 263, BM 121 (té); ty 613, 1637 (ty); ISg. M. tyem 112, 513, M 26 (tiem); tym 1233, 1467 (tim; tye 290 I. tiem mit H., Vyb.); N. tyem 255, 363, 945, BM 340, M 98; tyem B 268, BM 43; tyem B 273 (tiem); tym 2034 (tim); F. tu 1697 (tà); NDuM. ta BM I, 33; L. tu B 125 (tà); N Pl. M. ty 43, 208, 332, BM 303; thy N 48, 60, 114 (ti); F. ty 741; N. ta 1009, 1158; API. M. ty 63, 403, 1138, 1984, N 127, M 41; thy N 288; F. ty 15, 19, 414, 1348; GPL M. tyech 385, 398, 451, 799, N 115, B 115; výech BM 77; F. tyech 941; N.tyech 158, 1098, BM 115; LPI. M. tyech 343, 1463, 1470, N 66; D. tyem 65, 522, B 323; I. tyemy 349, 1257, tÿemi BM 257 (témi). tento JPron. ,dieser': 995, 1066, 1128; ASg.M. 852, 2423 = N 479; NSg.F. tato 2356, N 172, B 335; N. toto M 14; ASgN. 748, S 28; GSg.F. telo B 311; L. teyto B 337 (téjto); A. tuto B 319; LSg.N. tomto N 415, NPI.M. tÿto BM 219; tyto 1323; LPI.F. tyechto 617, 696. tenże, tenż Pron. dieser: tens B 79, 257, BM 74; GSg. N. tohos B 209, BM 93; ASg.F. tus B 307 (tuz); LSg.M. toms BM 163; N. tomz 911; toms B 46; F. teys N 282, B 279 (téjZ); NPIL M. tyse N 460 = tyze 2409 (tize; im Reim); G.thyechs B 309. — ISg.N. tyemz 2428 „daher, infolge dessen'* (1. Metri causa tiemże). tepruv Ado. „erst'*: 1395. tetka F , Tante": ASg. tetku 782. tézZenie N ,,Erwerb, Gewinn; Ernte": tyezenye 2296, egl. N 339 (vgl. Gu. 3, 448 ,in cinerem resoluta Ceres'' ; Uir. 9999/10000 der velde fruht und allez korn was von brande dá verlorn; s. Geb. 111, 2, 294). tézky Ado.,,schwer“ : ASg.M.tyezky M 71 (Pud t. „die Schwerbewaffneten'* s. lehky). —tézcé Adv. dss.:tyefchezie B M 298. tepruw 173,
Strana 140
140 ti enklit. Part. zur Hervorhebung: ty 718 und 2400 = N 444 (proć-ti), 2414 (nic-ti; auch 262?; vgl. -t' und Kott 4, 82). tieskn F „Enge“ : LSg. tyefkny 1677; tyefknye 1530 (l. tieskni mit H.-P.). tis'üe, tisíe Zahlw. ,tausend": ty- ffycz 2133 = tyfucz W 48; czızucz N 313, 315 (cis’ûc); tyufyez 2040 (s. zum -yu- Geb. I, 218); ASg. tyufycz 2066; tyffycz 1047, 2273; tyfycz 1812; GPI. tyffycz 877, 1809, 2281 (tisic); tyffyczow 1235; tyfyczow 395; tyffyczew 1124, 1259, 1267 (tisicév); czizuczow № 70, 108 (cis'ücóv s. Geb. III, 1, 107). tisé Ado. ,,still, leise““: tyffye 1057; tyfye 1296. tistéti sé impftio. ,,sich drängen““ (zu etw. — k èemu): 3. Pl. Prs. tyftye Гус 2038 (tiśtie s. Geb. 111, 2, 294). tlaëiti impftio. ,,zertreten‘“ (jdn. — koho): 3. PL. Prs. tlaczye 1751 (-ie). tlumaćiti zmpftie. ,.dolmetschen““ (jdm. — komu): 3. Sg. Plusquampf. byl tlumachzl BM 155 (Gu. 6, 530 interpres). tlumok M ,,Reisesack‘‘: 1849. ima F ,,Finsternis": 2349, 2356; GSg. thmy BM 27; L. tmie № 448. to&iti impftie. „laufen machen, fort- bewegen, wenden, herannähern‘‘ (etw. — co, čím); 3. Pl. Prs. toczye 467 (-ie); Prt. Prf. toczyw 1162. — to- iti sobi „sich wenden'*: Prt. Рус. tochzie zobu B M 232 (tocé). toćńs Ady. = čúš: tofzus B 34 (s = š, vgl. wes B 225). tolikóż Ado. „ebensoviel'* (mit ab- hängigem G. Plur.): tolykez 656, 1043 (l. tolikéze), 1070, 1088 (zu korrespond. jelikož). toliko, tolik Ado. „so vieľ“: tolyk 1839; mit abhängigem Gen.: tolik N 296, 299; tolyko 338, 2014 (mit korrespondier. kolik, koliko, jelikož). toli£ Ade. ,,alsdann“ : tolis B 211. tonûti impftie. „ertrinken, unter- sinken'': Prt. Prs. tona 1811/4. topiti impftiv. ,,ertränken, zu Grunde richten" (etw.—co): 2. Sg. Prs. to- pyíf 1861. trápiti impftiv. „quälen, plagen“ (idn. — koho): 3. Pl. Prs. trapye 2443 (-ie). Glossar. tratiti impftiv. „verderben” (etw. — co): 2. Sg. Prs. tratis 976 (-is). [s. krâtitiJ. tráva F ,,Gras‘‘: trawa 372; GSg. trawy 821; A. trawu 1754; L. trauie B 134; <t>rawe N 240 (s. tvář). tféba Ade. ,nótig": čeho je tfeba „etwas ist notwendig”* : trfieba B 329; trzyeba 339, 526, 758, 1164 (scil. je). — Geho jest tf. komu „jdm. ist etw. nótig, jd. braucht etwas" : trfieba B 50 (sc. bylo); trzyeba 91 (zu 78 egl. LF. 12, 269 f.). tfésk M ,,Krachen" : trfiezk B 61. trest M „Rohr“ : treft B M 233 (jakż- to trest — Gu. 6, 457 ut. . . arundo); trezt N 307. třéščěti impftio. ,,krachen“: 3. PI. Prs. trfeffzie B 58 (trcsèie). tFeti Zahlw. , dritter“: NSg. F. trzye- tye 598 (-ie); A. trzyety 740 (-i); GSg.M. trzyetyeho 1600; GPI. M. trzyetych 2032 (třetích). třetina F „Drittel““: ASg. trzyetynu 2188. tfideéti Zahlw. ,dreifig': A. trfi- deziety B 281; trzydezety 895, 1267, 1183 = trzicdeziety N 13 (l. tri-); trzıdezıeczı M 348 (tfidcéci). třie Zahlw. „dre“: N. N.trzi N 144; A.F. trfí B 17; trzy 8, 19, 736, 1045 (tři); D. M. trzyem 644 (třem). třiesti impftie. ,schütteln, zucken'' (mit etw. — čím): Pri. Prs. trzyafa 1748 (tíaga). — tfriesti sé ,zittern beben': trznezty zie N 190; 3. Sg. Kond. Prs. by fye trzaff] 1211 = by zie trzafzzl № 42 (třásl 1 silb.). trieti sé impftio. ,,hineindringen‘“ (in etw. — već): 8. Sg. Prf. trfiel zie B 105. — „eindringen“ (auf jdn. — na koho): Prt. Prs., allgemeine Form trucze zie BM 159 (trüce sé s. Krok 7, 209). tm M „Dorn‘‘: 309. trój kollekt. Zahlw. ,drei^: NSg.F. trogye 17; (troje); troge 787 (troje; im Reim auf Troje). Trojé F Stadtn. „Troja: Trogye 780, 815; G. 788; L. Trogy 719; D. 774, 777; I. Trogy 794 (Troji). trojský Adj. ,,trojanisch“: N PI. F. troyfke 712. trstie N ,,Rohkr, Rôhricht““: tricÿe
140 ti enklit. Part. zur Hervorhebung: ty 718 und 2400 = N 444 (proć-ti), 2414 (nic-ti; auch 262?; vgl. -t' und Kott 4, 82). tieskn F „Enge“ : LSg. tyefkny 1677; tyefknye 1530 (l. tieskni mit H.-P.). tis'üe, tisíe Zahlw. ,tausend": ty- ffycz 2133 = tyfucz W 48; czızucz N 313, 315 (cis’ûc); tyufyez 2040 (s. zum -yu- Geb. I, 218); ASg. tyufycz 2066; tyffycz 1047, 2273; tyfycz 1812; GPI. tyffycz 877, 1809, 2281 (tisic); tyffyczow 1235; tyfyczow 395; tyffyczew 1124, 1259, 1267 (tisicév); czizuczow № 70, 108 (cis'ücóv s. Geb. III, 1, 107). tisé Ado. ,,still, leise““: tyffye 1057; tyfye 1296. tistéti sé impftio. ,,sich drängen““ (zu etw. — k èemu): 3. Pl. Prs. tyftye Гус 2038 (tiśtie s. Geb. 111, 2, 294). tlaëiti impftio. ,,zertreten‘“ (jdn. — koho): 3. PL. Prs. tlaczye 1751 (-ie). tlumaćiti zmpftie. ,.dolmetschen““ (jdm. — komu): 3. Sg. Plusquampf. byl tlumachzl BM 155 (Gu. 6, 530 interpres). tlumok M ,,Reisesack‘‘: 1849. ima F ,,Finsternis": 2349, 2356; GSg. thmy BM 27; L. tmie № 448. to&iti impftie. „laufen machen, fort- bewegen, wenden, herannähern‘‘ (etw. — co, čím); 3. Pl. Prs. toczye 467 (-ie); Prt. Prf. toczyw 1162. — to- iti sobi „sich wenden'*: Prt. Рус. tochzie zobu B M 232 (tocé). toćńs Ady. = čúš: tofzus B 34 (s = š, vgl. wes B 225). tolikóż Ado. „ebensoviel'* (mit ab- hängigem G. Plur.): tolykez 656, 1043 (l. tolikéze), 1070, 1088 (zu korrespond. jelikož). toliko, tolik Ado. „so vieľ“: tolyk 1839; mit abhängigem Gen.: tolik N 296, 299; tolyko 338, 2014 (mit korrespondier. kolik, koliko, jelikož). toli£ Ade. ,,alsdann“ : tolis B 211. tonûti impftie. „ertrinken, unter- sinken'': Prt. Prs. tona 1811/4. topiti impftiv. ,,ertränken, zu Grunde richten" (etw.—co): 2. Sg. Prs. to- pyíf 1861. trápiti impftiv. „quälen, plagen“ (idn. — koho): 3. Pl. Prs. trapye 2443 (-ie). Glossar. tratiti impftiv. „verderben” (etw. — co): 2. Sg. Prs. tratis 976 (-is). [s. krâtitiJ. tráva F ,,Gras‘‘: trawa 372; GSg. trawy 821; A. trawu 1754; L. trauie B 134; <t>rawe N 240 (s. tvář). tféba Ade. ,nótig": čeho je tfeba „etwas ist notwendig”* : trfieba B 329; trzyeba 339, 526, 758, 1164 (scil. je). — Geho jest tf. komu „jdm. ist etw. nótig, jd. braucht etwas" : trfieba B 50 (sc. bylo); trzyeba 91 (zu 78 egl. LF. 12, 269 f.). tfésk M ,,Krachen" : trfiezk B 61. trest M „Rohr“ : treft B M 233 (jakż- to trest — Gu. 6, 457 ut. . . arundo); trezt N 307. třéščěti impftio. ,,krachen“: 3. PI. Prs. trfeffzie B 58 (trcsèie). tFeti Zahlw. , dritter“: NSg. F. trzye- tye 598 (-ie); A. trzyety 740 (-i); GSg.M. trzyetyeho 1600; GPI. M. trzyetych 2032 (třetích). třetina F „Drittel““: ASg. trzyetynu 2188. tfideéti Zahlw. ,dreifig': A. trfi- deziety B 281; trzydezety 895, 1267, 1183 = trzicdeziety N 13 (l. tri-); trzıdezıeczı M 348 (tfidcéci). třie Zahlw. „dre“: N. N.trzi N 144; A.F. trfí B 17; trzy 8, 19, 736, 1045 (tři); D. M. trzyem 644 (třem). třiesti impftie. ,schütteln, zucken'' (mit etw. — čím): Pri. Prs. trzyafa 1748 (tíaga). — tfriesti sé ,zittern beben': trznezty zie N 190; 3. Sg. Kond. Prs. by fye trzaff] 1211 = by zie trzafzzl № 42 (třásl 1 silb.). trieti sé impftio. ,,hineindringen‘“ (in etw. — već): 8. Sg. Prf. trfiel zie B 105. — „eindringen“ (auf jdn. — na koho): Prt. Prs., allgemeine Form trucze zie BM 159 (trüce sé s. Krok 7, 209). tm M „Dorn‘‘: 309. trój kollekt. Zahlw. ,drei^: NSg.F. trogye 17; (troje); troge 787 (troje; im Reim auf Troje). Trojé F Stadtn. „Troja: Trogye 780, 815; G. 788; L. Trogy 719; D. 774, 777; I. Trogy 794 (Troji). trojský Adj. ,,trojanisch“: N PI. F. troyfke 712. trstie N ,,Rohkr, Rôhricht““: tricÿe
Strana 141
Glossar. B 59 (trscie 1silb.: fe = sc vgl. lubofcý B 169, dofcý B 179); trztye 2027 (třtie 1silb.; s. Geb. I, 349). trúba F „Trompete“: NPl. truby 1205 = N 36; G. trub 1536, B 306 (trub). trubaëi Adj. „der Trompeter“: ASg. M. trubaczy 2439 (s. LF. 13, 379), trud M ,,Mühe, Mühsal, Arbeit, Plage": GSg. truda 319, 2320 = W 94, 2342; <tr>uda N 361; trudu 1164; I. trudem 593. truditi sé impftie. ,,sich bemühen, ab- mühen'* (mit etw. — Gim) : 2. Sg. Prs. trudys fye 1857; 3. Sg. trudy fye 264 (-i); 3. Sg. Prf. trudyl ffye 812. irudny Adj. ,,schwer, mühselig'' : trud- ny 1938, 2068. trip M ,, Klotz, Stock: N Pl. trupí B 151 (trüpi). trväti impftiv. ‚dauern, währen‘‘: Inf. trwaty 1958 (2silb.; nach H., Vüb.; Krok 7, 17 l. tráti; vgl. Hrad Ruk. 47 b 13). tu, tuto, tuże, -ż Adv. 1. com Raume „da, hier": 803, 320, 587, N 9, 162, W 64, B 282, BM 67, Ś 54; ty N 150, 299; tu — kdez ,,dahin — wo‘: 2192; tu — kdez ,,da — wo“: 242, 488, 566, B 100; kam — tu „wohin — da‘ 1679; tuto 202, B 329. — tus N 283. — 2. Zeütlich , da‘: tu 263, 427, 917, W 7, B 114, S 96; tu tepruv „da erst‘ 173; tu ,da- mals‘ (in der ersten Nacht s. LF. 19,99). — tufe BM 52; tus BM 51; tuz Š 19. tudiež Ado. „hier, da“ : tudýes B 154: tudyes N 183; tudies N 265. tuhy Adj. „fest, unnachgiebig, un- zugdnglich” : tuhy 258. tüZiti ımpftiv. „Klage führen‘‘ (gegen jdn. — na koho): Prt. Prs. tufie BM 208 (túže). tvář F „Gesicht, Antlitz“: ASg. twars B 165. — něémá tvář „die un- vernünftige Kreatur““, kollektiwisch,,die Tiere“: NSg. twarz M 84. — „testu- dines, Schutzdácher für die Kümpfer'' : A Pl. twarzy 467, 2036 (in dieser Bedeutung aus mhd. tarsche , kleiner Schild" umgebildet, egl. Ulr. 2519 bis 2521, 3685. — (twarzy 1725 l. mit Jir.3, LF. 9, 113 travy GSg.; Gu. à, 119 herba). 141 iv6j adjekt. Pron. ,,dein*: twoy 121, B 247; twoy B 273, BM 113; NSg. F. twa 984, 1364, B 260 (tvá); GSg. M. tweho 1095; N. S 93 (tvého); F. twe BM 41, 296; G.-ASg.M. tweho 1047; DSg. N. twemu B 265 (tvému); LSg.N. twem 1942; F. tweÿ BM 96 (tvéj); ISg.M. twÿm B259; F. twu BM 86; DPI.N. twym 983. — Substantivierter Plural „die Deinen": N.M. twogy 262 (tvoji), I.M. twímií BM 84 (tvymi). ivofee M ,Schópfer': tworzyecz 663; <two>rzecz 428. tvrdny Adj. „hart, fest, standhaft‘‘ : NSg.F. twirdna M 47 (s. Kott 4, 245; kaká mysl ovšem tvrdna = Gu. 6, 136 quae constantia regis). tvrdost F „Festigkeit, Sicherheit" : GSg. twrdofty 436; L. 412, 2099 = W 35. tvrdý Adj. „hart, fest; heftig; gro": twrdy 1592; twyrdy Š 12; twirdy B 98; ASg.M. twrdy 402, 1656; NSg.F.twrda 911, 1304 (-a); GSg. M. twrdeho 1297; N. 2265; NPI.M. twirdy N 205 (tvrdi); IPLF. twir- dimi N 323. — Kompar. twrze 1095 (l.tvrzi H-P.).—Advo. tvrde: twrdye 998, 1582, 1213 = twirdye N 44; twirdye B 65; twrde 298 (1. twrdye). tvrzé F , Feste, Festung“: NPI. twrzye M 112; G. twwz N 365 (tvrzi); D. twrzem 706 (tvrzem s. Geb. III, 1, 212). ty Pronom. ,du': NSg. ty 1042; thy BM 82; thy BM 97, 164; A. tye BM 84, 92; tye 715, 990; tye B 264; G. tebe 120, BM 44, 48; L. tobye 1089; I. tobu 1090, BM 46, M 97. — DSg. tobye BM $3; tobie BM 216; tobye 250, 263, M 44 (tobye 1099 |. Metri causa mit Prusik ti); ty 119, 199, 944, 499 (ti) und daraus -t (-t) in podam-t 904; budet 299; bicht BM 114 (— Gu. 6, 505 si tibi); byt 978, 1197; razyt 1051; gift BM 85 (jiz-t' s. Krok 7, 160); byt BM 19 gdyft BM; 20 (vgl. Smetánka, Otc. 651). — A PI. Euch": wy BM 1283; N. wy B 8 „Ihr“; G. was 1301, 1318, B 314; waz B 16, 20; waf M 2, 15 (vás); D. wam 698, B 336, BM 124, M 1 (vam); wem 1063 (vem s. Geb.
Glossar. B 59 (trscie 1silb.: fe = sc vgl. lubofcý B 169, dofcý B 179); trztye 2027 (třtie 1silb.; s. Geb. I, 349). trúba F „Trompete“: NPl. truby 1205 = N 36; G. trub 1536, B 306 (trub). trubaëi Adj. „der Trompeter“: ASg. M. trubaczy 2439 (s. LF. 13, 379), trud M ,,Mühe, Mühsal, Arbeit, Plage": GSg. truda 319, 2320 = W 94, 2342; <tr>uda N 361; trudu 1164; I. trudem 593. truditi sé impftie. ,,sich bemühen, ab- mühen'* (mit etw. — Gim) : 2. Sg. Prs. trudys fye 1857; 3. Sg. trudy fye 264 (-i); 3. Sg. Prf. trudyl ffye 812. irudny Adj. ,,schwer, mühselig'' : trud- ny 1938, 2068. trip M ,, Klotz, Stock: N Pl. trupí B 151 (trüpi). trväti impftiv. ‚dauern, währen‘‘: Inf. trwaty 1958 (2silb.; nach H., Vüb.; Krok 7, 17 l. tráti; vgl. Hrad Ruk. 47 b 13). tu, tuto, tuże, -ż Adv. 1. com Raume „da, hier": 803, 320, 587, N 9, 162, W 64, B 282, BM 67, Ś 54; ty N 150, 299; tu — kdez ,,dahin — wo‘: 2192; tu — kdez ,,da — wo“: 242, 488, 566, B 100; kam — tu „wohin — da‘ 1679; tuto 202, B 329. — tus N 283. — 2. Zeütlich , da‘: tu 263, 427, 917, W 7, B 114, S 96; tu tepruv „da erst‘ 173; tu ,da- mals‘ (in der ersten Nacht s. LF. 19,99). — tufe BM 52; tus BM 51; tuz Š 19. tudiež Ado. „hier, da“ : tudýes B 154: tudyes N 183; tudies N 265. tuhy Adj. „fest, unnachgiebig, un- zugdnglich” : tuhy 258. tüZiti ımpftiv. „Klage führen‘‘ (gegen jdn. — na koho): Prt. Prs. tufie BM 208 (túže). tvář F „Gesicht, Antlitz“: ASg. twars B 165. — něémá tvář „die un- vernünftige Kreatur““, kollektiwisch,,die Tiere“: NSg. twarz M 84. — „testu- dines, Schutzdácher für die Kümpfer'' : A Pl. twarzy 467, 2036 (in dieser Bedeutung aus mhd. tarsche , kleiner Schild" umgebildet, egl. Ulr. 2519 bis 2521, 3685. — (twarzy 1725 l. mit Jir.3, LF. 9, 113 travy GSg.; Gu. à, 119 herba). 141 iv6j adjekt. Pron. ,,dein*: twoy 121, B 247; twoy B 273, BM 113; NSg. F. twa 984, 1364, B 260 (tvá); GSg. M. tweho 1095; N. S 93 (tvého); F. twe BM 41, 296; G.-ASg.M. tweho 1047; DSg. N. twemu B 265 (tvému); LSg.N. twem 1942; F. tweÿ BM 96 (tvéj); ISg.M. twÿm B259; F. twu BM 86; DPI.N. twym 983. — Substantivierter Plural „die Deinen": N.M. twogy 262 (tvoji), I.M. twímií BM 84 (tvymi). ivofee M ,Schópfer': tworzyecz 663; <two>rzecz 428. tvrdny Adj. „hart, fest, standhaft‘‘ : NSg.F. twirdna M 47 (s. Kott 4, 245; kaká mysl ovšem tvrdna = Gu. 6, 136 quae constantia regis). tvrdost F „Festigkeit, Sicherheit" : GSg. twrdofty 436; L. 412, 2099 = W 35. tvrdý Adj. „hart, fest; heftig; gro": twrdy 1592; twyrdy Š 12; twirdy B 98; ASg.M. twrdy 402, 1656; NSg.F.twrda 911, 1304 (-a); GSg. M. twrdeho 1297; N. 2265; NPI.M. twirdy N 205 (tvrdi); IPLF. twir- dimi N 323. — Kompar. twrze 1095 (l.tvrzi H-P.).—Advo. tvrde: twrdye 998, 1582, 1213 = twirdye N 44; twirdye B 65; twrde 298 (1. twrdye). tvrzé F , Feste, Festung“: NPI. twrzye M 112; G. twwz N 365 (tvrzi); D. twrzem 706 (tvrzem s. Geb. III, 1, 212). ty Pronom. ,du': NSg. ty 1042; thy BM 82; thy BM 97, 164; A. tye BM 84, 92; tye 715, 990; tye B 264; G. tebe 120, BM 44, 48; L. tobye 1089; I. tobu 1090, BM 46, M 97. — DSg. tobye BM $3; tobie BM 216; tobye 250, 263, M 44 (tobye 1099 |. Metri causa mit Prusik ti); ty 119, 199, 944, 499 (ti) und daraus -t (-t) in podam-t 904; budet 299; bicht BM 114 (— Gu. 6, 505 si tibi); byt 978, 1197; razyt 1051; gift BM 85 (jiz-t' s. Krok 7, 160); byt BM 19 gdyft BM; 20 (vgl. Smetánka, Otc. 651). — A PI. Euch": wy BM 1283; N. wy B 8 „Ihr“; G. was 1301, 1318, B 314; waz B 16, 20; waf M 2, 15 (vás); D. wam 698, B 336, BM 124, M 1 (vam); wem 1063 (vem s. Geb.
Strana 142
142 111, 1, 531); I. wamy 1324 (vámi). Tydeus männl. Eigenn.: N. 1460 (3silb.; der Name nicht bei Gu. 2, 428; des Reimes wegen zugefügt; Ulr. hat 3154 Thideus). tyl M „Rücken‘‘: ISg. tylem 1732. Tyrus Stadin.: 2007 = N 292; G. Thyrie N 7 (Tyrie, 3silb. s. Geb. 111, 1, 245), wonach Tyrze 1176 zu ver- bessern ist ( MiBverständnis des Dich- ters, vgl. Gu. 2, 91 ,,hinc venit An- cyram““, s. Prusik, Pram. 35). tyti impftiv. „dick werden; sich blä- hen“: 3. Sg. Prs. tyge 56 (tyje z zlo- by ,,vor Bosheit'*). ty£e,ty£ Pron. ,,ebenderselbe'' : GSg.F. tese IV 134; tez 839 (1. téze); GSg.N. tehoz M 118; A. tes N 267; tez M 115; teze 1409; LSg.M. tems BM 256 (témz); API. M. tez 781 und F. 1114 (l. téže). u Próp. c. Gen. „bei, zur Bezeich- nung des Gegenstandes, in dessen Nä- he etwas ist oder geschieht: v 538, 1608, 1998, 2194, 2199, N 109, M 95; u B 29, 331, BM 263; w 1190 (I. u) = v N 21. ubâti sé pftiv. „fiirchien” (etw. — éeho): 3. Sg. Aor. vba fye 2227 (ubá sé s. Geb. III, 2, 280). ubiti pftiv. schlagen, stampfen'' (cestu): 3. Pl. Aor. vbychu 2181 (ubichu s. LF. 14, 250). — „er- schlagen": Prt. Prf. Pss., NPI. N. vbyta 1742 (ubitá). ubuditi pfiiv. ,aufwecken" (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. vbudy 764. účastný Adj. „teilhaftig‘“ (einer Sache — ceho): ufzazten B 12 ( B 12 — Gu. 4, 578 participem me laudis habe); DSg.M. uczaítnu B 14 (mit byti). uéiniti pftie. tun, machen (etw. — c0): 3. Pl. Prs. neuczynye 347 (1. nücinie); 3. Sg. Aor. veziny B 94; uczyny 1913 = vchziny N 201 (-i); 3. Sg. Plusquampf. geft byl uczynyl 639; Kond. Prs. by vczinyl B 36. uditi impftiv. ,,lehren““ (jdn. etw. — koho čemu): 3. Sg. Kond. Prs. by vczyl 129.— ućiti s€ „lernen”: 2. Sg. Imper. vczczffye 279 (uć só). úd M „Glieď“: NPl. vdy 157, 1794 (údi); G. vdow N 145. Glossar. udâti sé pftiv. ,,sich zutragen, er- eignen, fügen; gelingen, glůckení“ (jdm. — komu): 3. Sg. Prs. vda fye 249; vda zie N 358, 451 (udá sě); Aor. vda fye 711, 881, 2192, 2343, — ffye 915; — fie M 77; uda zie B 23, 88, BM 277 (uda); 3. Sg. Kond. Prs. by fye udalo 1197 (udalo) = N 28 me tu dalo (l. mit Vb. tu (u)dalo mit Synhdrese, vgl. LF. 12,279). udatný Adj. ,tapfer, beherzt: uda- ten BM 192, 337. udatstvo M ,Tapferkeit": vdat- ftwo 1790; ASg. vdacztwo B 125; G. vdatítwa 756; udacztwa B 127; I. vdatftwem 7389; L. udatítwye 776. udâvati impftiv. ,,geben, zuteilen (jdm. — komu): vdawaty 1060. udefiti pftiv. ,,schlagen, stoBen, einen Hieb geben" (jdm.—koho): 3. Sg. Aor. vderzy 1686, 2115, S 20 (udeři); Plusquampf. byefye uderzyl 1688. udiviti pftiv. „in Verwunderung set- zen‘ (jdn. — koho): 3. Sg. Impf. tu dywyefye 1669 I. tu udiviese (mit LF. 12, 278 f.). üfati impftiv. ,,hoffen, vertrauen‘‘ (auf jdn.—v koho, ke komu, auf etw. — veé): 1. Sg. Prs. vifagy 1079 (ûfaji); 3. Du. Impf. uphafta BM 7 (ne-ufasta ke vsém ,,sie hatten zu keinem Vertrauen“ s. LF. 10, 244); 1. Sg. Kond. Prs. vphal bich B 229 (úfal bych). uhasiti pftiv. ,auslóschen”: 2. Sg. Fut. Pass. budes vhaffen 1870 (,,du wirst tot sein"; uhasen: jasen z. R. s. Arch. 10, 591). ühel M , Winkel, Seite“: A Pl. vhly 982 (na vść úhly — na v8é krajé 996 „nach allen Seiten hin, vollkommen; ganz"). uhlaviti pftiv. „kópfen” (jdm. — ko- ho): 3. sę. Aor. vhlawy 1600. uhlédati pftiv. „ersehen, abpassen‘‘ (svój éas ,,den rechten Augenblick" ) : 3. Sg. Kond. Prs. by uhledal BM 188; Prt. Prf., NSg.M. uhledaw BM 75. ucho N „Ohr”*: ASg. vcho 225. uchvätiti pftiv. „ergreifen, anpacken‘‘ (etw.— co): 3. Sg. Aor. vchwaty 902 (svû Féè ,,er begann zu sprechen‘).
142 111, 1, 531); I. wamy 1324 (vámi). Tydeus männl. Eigenn.: N. 1460 (3silb.; der Name nicht bei Gu. 2, 428; des Reimes wegen zugefügt; Ulr. hat 3154 Thideus). tyl M „Rücken‘‘: ISg. tylem 1732. Tyrus Stadin.: 2007 = N 292; G. Thyrie N 7 (Tyrie, 3silb. s. Geb. 111, 1, 245), wonach Tyrze 1176 zu ver- bessern ist ( MiBverständnis des Dich- ters, vgl. Gu. 2, 91 ,,hinc venit An- cyram““, s. Prusik, Pram. 35). tyti impftiv. „dick werden; sich blä- hen“: 3. Sg. Prs. tyge 56 (tyje z zlo- by ,,vor Bosheit'*). ty£e,ty£ Pron. ,,ebenderselbe'' : GSg.F. tese IV 134; tez 839 (1. téze); GSg.N. tehoz M 118; A. tes N 267; tez M 115; teze 1409; LSg.M. tems BM 256 (témz); API. M. tez 781 und F. 1114 (l. téže). u Próp. c. Gen. „bei, zur Bezeich- nung des Gegenstandes, in dessen Nä- he etwas ist oder geschieht: v 538, 1608, 1998, 2194, 2199, N 109, M 95; u B 29, 331, BM 263; w 1190 (I. u) = v N 21. ubâti sé pftiv. „fiirchien” (etw. — éeho): 3. Sg. Aor. vba fye 2227 (ubá sé s. Geb. III, 2, 280). ubiti pftiv. schlagen, stampfen'' (cestu): 3. Pl. Aor. vbychu 2181 (ubichu s. LF. 14, 250). — „er- schlagen": Prt. Prf. Pss., NPI. N. vbyta 1742 (ubitá). ubuditi pfiiv. ,aufwecken" (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. vbudy 764. účastný Adj. „teilhaftig‘“ (einer Sache — ceho): ufzazten B 12 ( B 12 — Gu. 4, 578 participem me laudis habe); DSg.M. uczaítnu B 14 (mit byti). uéiniti pftie. tun, machen (etw. — c0): 3. Pl. Prs. neuczynye 347 (1. nücinie); 3. Sg. Aor. veziny B 94; uczyny 1913 = vchziny N 201 (-i); 3. Sg. Plusquampf. geft byl uczynyl 639; Kond. Prs. by vczinyl B 36. uditi impftiv. ,,lehren““ (jdn. etw. — koho čemu): 3. Sg. Kond. Prs. by vczyl 129.— ućiti s€ „lernen”: 2. Sg. Imper. vczczffye 279 (uć só). úd M „Glieď“: NPl. vdy 157, 1794 (údi); G. vdow N 145. Glossar. udâti sé pftiv. ,,sich zutragen, er- eignen, fügen; gelingen, glůckení“ (jdm. — komu): 3. Sg. Prs. vda fye 249; vda zie N 358, 451 (udá sě); Aor. vda fye 711, 881, 2192, 2343, — ffye 915; — fie M 77; uda zie B 23, 88, BM 277 (uda); 3. Sg. Kond. Prs. by fye udalo 1197 (udalo) = N 28 me tu dalo (l. mit Vb. tu (u)dalo mit Synhdrese, vgl. LF. 12,279). udatný Adj. ,tapfer, beherzt: uda- ten BM 192, 337. udatstvo M ,Tapferkeit": vdat- ftwo 1790; ASg. vdacztwo B 125; G. vdatítwa 756; udacztwa B 127; I. vdatftwem 7389; L. udatítwye 776. udâvati impftiv. ,,geben, zuteilen (jdm. — komu): vdawaty 1060. udefiti pftiv. ,,schlagen, stoBen, einen Hieb geben" (jdm.—koho): 3. Sg. Aor. vderzy 1686, 2115, S 20 (udeři); Plusquampf. byefye uderzyl 1688. udiviti pftiv. „in Verwunderung set- zen‘ (jdn. — koho): 3. Sg. Impf. tu dywyefye 1669 I. tu udiviese (mit LF. 12, 278 f.). üfati impftiv. ,,hoffen, vertrauen‘‘ (auf jdn.—v koho, ke komu, auf etw. — veé): 1. Sg. Prs. vifagy 1079 (ûfaji); 3. Du. Impf. uphafta BM 7 (ne-ufasta ke vsém ,,sie hatten zu keinem Vertrauen“ s. LF. 10, 244); 1. Sg. Kond. Prs. vphal bich B 229 (úfal bych). uhasiti pftiv. ,auslóschen”: 2. Sg. Fut. Pass. budes vhaffen 1870 (,,du wirst tot sein"; uhasen: jasen z. R. s. Arch. 10, 591). ühel M , Winkel, Seite“: A Pl. vhly 982 (na vść úhly — na v8é krajé 996 „nach allen Seiten hin, vollkommen; ganz"). uhlaviti pftiv. „kópfen” (jdm. — ko- ho): 3. sę. Aor. vhlawy 1600. uhlédati pftiv. „ersehen, abpassen‘‘ (svój éas ,,den rechten Augenblick" ) : 3. Sg. Kond. Prs. by uhledal BM 188; Prt. Prf., NSg.M. uhledaw BM 75. ucho N „Ohr”*: ASg. vcho 225. uchvätiti pftiv. „ergreifen, anpacken‘‘ (etw.— co): 3. Sg. Aor. vchwaty 902 (svû Féè ,,er begann zu sprechen‘).
Strana 143
Glossar. ujistiti pftiv. „versicherní“ (jdm. — koho egl. Jungmann 4, 714; scil. etwa „seiner Treue‘): 3. Sg. Aor. ugızzcy BM 151 (ujisci. Zur Inter- pretation von BM 153 ff. ist es wich- tig zu beachten, daß 151 ausdrück- lich angibt, daß Patron seine Macht sammelt und mit ihr Darius wieder einholt. Der Dichter behandelt Gu. 6, 525 ff. sehr frei; hna preč 148 deutet nicht darauf hin, daß der Dichter sich Patron zu Roß dachte, vgl. BM 55 und 31. Demgemäß ist die Auffas- sung LF. 19, 96—99 ganz verfehlt) . — ujistiti sé ,,sich vergewissern‘ (eines Dinges): 3. Sg. Plusquampf. bye zie ugííczil B.M 25 (bé sé ujiscil). uklâsti pftiv. ,,festsetzen, beschlieBen“ (etw. über jdn. — co o kom): 3. Du. Prf. ukladla BM 57. ukradniti pfiiv. ,,stehlen, wegsteh- len'* (jdn. — koho) : 3.Sg. Prs. vkrad- ne 1629. — ukradniti sé ,,sich weg- stehlen, heimlich entfliehen, sich ent- ziehen, entgehen‘“ (jdm.—koho, einer Sache — éeho): 1. Sg. Prs. ukradnu zie BM 132 (Gu. 6, 519 recessurus); 3. Sg. vkradne fye 497 (Jungmann 4, 737). ukrátiti pftie. ,,abkürzen'* (etw.— Ge- ho): 1. Sg. Prs. ukracz 671 (ié6i »Uch will hier die Rede abkürzen''); 3. Sg. Prf. vkratyll M 109 (života). — u. komu Zivótka ,,jdn. des Lebens berauben‘“: 3. Du. Prs. vkratyta 1573; 3. Sg. Aor. ukraty 1557. ükrop M ,,heifes, siedendes Wasser“ : vkrop 2204 = ukrop W 77 (horký ukrop. Gu. 3, 391 heift es aber: cum sol frenat equos tepidos habet unda meatus, wo der Dichter tepidus falsch durch horky übersetzte, s. Prusik, Pram. 36). ukrotiti pftiv. „bandigen“ (etw.—co): Prt. Prf. vkrotyw gfy M 106. ukrutny Adj. ,streng, rauh, hart": DSg.M. vkrutnemu 2233. ulieś F ,,StraBe“: NPI. uliczie B 206. uloziti pftiv. ,,festsetzen, erdenken, er- sinnen": 3. Sg. Prf. Pass. ulofen BM 257. umělý Adj. ,,kundig, erfahren": vmyely 1675. uméti impftiv. ‚verstehen, können 143 (etw. — co), sich verstehen“ (auf etw. — k éemu): 3. Sg. Prs. vmye 53 (umie); Aor. umye 131 (neumye I. Metri causa nümé); Impf. vmyefye 1153; Prf. vmiel BM 154; 3. Pl. Prf. umyely 521 (Gu. 1, 352 f. „mi- nus peritos annorum'*). umierati zmpftiv. „sterben, im Ster- ben liegen*' : 8. Sg. Prs. vmyera 1749; 3. Pl. neumyeragy 1227 = nevmie- rayu N 60 (l. M. c. nümierajû). umifiti sé pftiv. ,,Frieden schlieflen'' (mit jdm. — s kÿm): 3. Sg. Aor. v- myrzy fye 438. umluvenie N ,,Verabredung, Vor- wand": IS$g. vmluwenym 1980 — N 252. umniti s& pftiv. „sich verringern, ab- nehmen‘ (was abnimmt, steht im Gen., s. Jungm. 4, 756): 3. Sg. Prs. vmny fye 2407 — N 462. umnożiti pftie. „sermehren” : neumnożi „dem fügte er nichts hin- zu'*). umnożovati s8 impftiv. „gróBer wer- den, zunehmen“ (an etw. — v tem): 2. Sg. Imper. umnozyg fye 288 (u- mnożij aus — uj s. Geb. 111, 2, 400; sé ist aus 287 zu ergänzen). umofiti pftie. ,,tóten": 3. Sg. Prs. vmorzy $54 an schlecht überlieferter Stelle. Am besten korrigiert Geb. SI. 2, 227 den Vers: a£ snad v lenosti umnożi z. R. zu oblożi 853 und er- gänzt se aus 853, so daß 853/854 den Versen 287/288 ähnlich sind. u- mnożiti sé v èem pftiv. vgl. umno- Zovati sé (andere Korrekturen Arch. 10, 589; Krok 7, 261 f.). umnÿ Adj. ,,verständig‘: NPL.M. vmny 2406 = <vm>ny N 463 (umní). — ,,eerstehend" (etw. — k éemu s. LF. 9, 112; 12, 279): vmny 1671. umfieti pftiv. ,,sterben‘““: vmrziety 181; 2. Sg. Prs. vmrzyes 1872 (u- mieś); 3. Sg. vmrzye 2357 (umre); 3. Pl. Aor. vmrzyechu 1828 (umré- chu); 3. Sg. Prf. vmrzyel 7147 (umfél); Prt. Prs. vmra 2364 = N 399. umrly Adj. ,tot": ADu. M. umrla 1583 (-la). ümysl M ,,Entschluf, Absicht : ASg.
Glossar. ujistiti pftiv. „versicherní“ (jdm. — koho egl. Jungmann 4, 714; scil. etwa „seiner Treue‘): 3. Sg. Aor. ugızzcy BM 151 (ujisci. Zur Inter- pretation von BM 153 ff. ist es wich- tig zu beachten, daß 151 ausdrück- lich angibt, daß Patron seine Macht sammelt und mit ihr Darius wieder einholt. Der Dichter behandelt Gu. 6, 525 ff. sehr frei; hna preč 148 deutet nicht darauf hin, daß der Dichter sich Patron zu Roß dachte, vgl. BM 55 und 31. Demgemäß ist die Auffas- sung LF. 19, 96—99 ganz verfehlt) . — ujistiti sé ,,sich vergewissern‘ (eines Dinges): 3. Sg. Plusquampf. bye zie ugííczil B.M 25 (bé sé ujiscil). uklâsti pftiv. ,,festsetzen, beschlieBen“ (etw. über jdn. — co o kom): 3. Du. Prf. ukladla BM 57. ukradniti pfiiv. ,,stehlen, wegsteh- len'* (jdn. — koho) : 3.Sg. Prs. vkrad- ne 1629. — ukradniti sé ,,sich weg- stehlen, heimlich entfliehen, sich ent- ziehen, entgehen‘“ (jdm.—koho, einer Sache — éeho): 1. Sg. Prs. ukradnu zie BM 132 (Gu. 6, 519 recessurus); 3. Sg. vkradne fye 497 (Jungmann 4, 737). ukrátiti pftie. ,,abkürzen'* (etw.— Ge- ho): 1. Sg. Prs. ukracz 671 (ié6i »Uch will hier die Rede abkürzen''); 3. Sg. Prf. vkratyll M 109 (života). — u. komu Zivótka ,,jdn. des Lebens berauben‘“: 3. Du. Prs. vkratyta 1573; 3. Sg. Aor. ukraty 1557. ükrop M ,,heifes, siedendes Wasser“ : vkrop 2204 = ukrop W 77 (horký ukrop. Gu. 3, 391 heift es aber: cum sol frenat equos tepidos habet unda meatus, wo der Dichter tepidus falsch durch horky übersetzte, s. Prusik, Pram. 36). ukrotiti pftiv. „bandigen“ (etw.—co): Prt. Prf. vkrotyw gfy M 106. ukrutny Adj. ,streng, rauh, hart": DSg.M. vkrutnemu 2233. ulieś F ,,StraBe“: NPI. uliczie B 206. uloziti pftiv. ,,festsetzen, erdenken, er- sinnen": 3. Sg. Prf. Pass. ulofen BM 257. umělý Adj. ,,kundig, erfahren": vmyely 1675. uméti impftiv. ‚verstehen, können 143 (etw. — co), sich verstehen“ (auf etw. — k éemu): 3. Sg. Prs. vmye 53 (umie); Aor. umye 131 (neumye I. Metri causa nümé); Impf. vmyefye 1153; Prf. vmiel BM 154; 3. Pl. Prf. umyely 521 (Gu. 1, 352 f. „mi- nus peritos annorum'*). umierati zmpftiv. „sterben, im Ster- ben liegen*' : 8. Sg. Prs. vmyera 1749; 3. Pl. neumyeragy 1227 = nevmie- rayu N 60 (l. M. c. nümierajû). umifiti sé pftiv. ,,Frieden schlieflen'' (mit jdm. — s kÿm): 3. Sg. Aor. v- myrzy fye 438. umluvenie N ,,Verabredung, Vor- wand": IS$g. vmluwenym 1980 — N 252. umniti s& pftiv. „sich verringern, ab- nehmen‘ (was abnimmt, steht im Gen., s. Jungm. 4, 756): 3. Sg. Prs. vmny fye 2407 — N 462. umnożiti pftie. „sermehren” : neumnożi „dem fügte er nichts hin- zu'*). umnożovati s8 impftiv. „gróBer wer- den, zunehmen“ (an etw. — v tem): 2. Sg. Imper. umnozyg fye 288 (u- mnożij aus — uj s. Geb. 111, 2, 400; sé ist aus 287 zu ergänzen). umofiti pftie. ,,tóten": 3. Sg. Prs. vmorzy $54 an schlecht überlieferter Stelle. Am besten korrigiert Geb. SI. 2, 227 den Vers: a£ snad v lenosti umnożi z. R. zu oblożi 853 und er- gänzt se aus 853, so daß 853/854 den Versen 287/288 ähnlich sind. u- mnożiti sé v èem pftiv. vgl. umno- Zovati sé (andere Korrekturen Arch. 10, 589; Krok 7, 261 f.). umnÿ Adj. ,,verständig‘: NPL.M. vmny 2406 = <vm>ny N 463 (umní). — ,,eerstehend" (etw. — k éemu s. LF. 9, 112; 12, 279): vmny 1671. umfieti pftiv. ,,sterben‘““: vmrziety 181; 2. Sg. Prs. vmrzyes 1872 (u- mieś); 3. Sg. vmrzye 2357 (umre); 3. Pl. Aor. vmrzyechu 1828 (umré- chu); 3. Sg. Prf. vmrzyel 7147 (umfél); Prt. Prs. vmra 2364 = N 399. umrly Adj. ,tot": ADu. M. umrla 1583 (-la). ümysl M ,,Entschluf, Absicht : ASg.
Strana 144
144 umyzl B M 174 (2silbig vgl. zu 174/5 C. Rufus V, 32 dilato in proximam noctem sceleris consilio). umysliti pftiv. ,,sich vornehmen, be- absichtigen‘‘: 3. Sg. Plusquampf. bye vmyflyl 1444. umyslenie N ,Entschluf: vmyíle- nye 2428. unaviti pftiv. ,,vernichten, tôten“ (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. vnawy 1601; 3. Sg. Kond. Prs. Pass. by byl unawen B 149. unésti pftie. ,,entführen"" (Zenu): 3. Sg. Prf. vnefíl gye 791 (-nesl 1sil- big). unoïiti pftiv. ,„oergieBen * (Trdnen — slez, slz): 3. Sg. Aor. vnorzy 1890; Prt. Prs. unorfie B M 50. upadniti pftiv. „fallen, verfallen, ge- raten'' (in etw. — veé): 1. Sg. Prs. upadnu B.M 131; 2. vpadnefí S 95; 3. vpadne 496, 498; 3. Sg. Aor. vpade 96; 2. Sg. Prf. zpadl fy S 28, 3. vpadl N 265, 267 (upadl 2silb.); nupadla BM 58 (v tom jima mysl nic nüpadla ,,das gaben sie durchaus nicht auf*); Prt. Prs. bych byl upadna B M 129. upatFiti pftie. ,,erblicken"* (jdn. — ko- ho): 3. Sg. Prs. upatrfij B 16. upomanáüti pftie. ,,ermahnen'' (jdn. —koho): 3. Sg. Aor. vpomanu 1475. uposlüehati pftiv. ,,gehorchen, fol- gen" (jdm. — koho): upozzluchaty BM 122. üprava F ,,Zubereitung, Ausrüstung, Pracht*' (Jungm. 1, 41): GSg. vpra- wy 527 (abhängig von coz); L. vpra- wie N 86; I. vprawu 393 (Instrumen- tal der Eigenschaft s. MVG. IV, 726). uprávéti impftie. ,,zubereiten, ver- walten** (etw. — co; = aksl. upra- vl’ati ,,ôtoixeiv‘“, r. upravljät” ,,ver- walten‘“, nslov. uprávljati dss., vgl. oprávéti): 3. Pl. Impf. vprawychu 330 (:biechu 331, l. upráviechu mit i aus ie s. Arch. 10, 587). üpravny Adj. ,,wohl zubereitet, aus- gerüstet, prüchtig: NSg.N. vprawne 313; Pl. vprawna 1151. upfiemy, upFiemny Adj. ,,gerade, direkt": NSg.F. vprzema N 26 — vprzyemna 1195 (-à). üfédni Adj. ,,Amts-" : GPl. M. urfied- Glossar. nych B 1883 (lidé úřědní ,,Beamte“). úroda F „Frucht, Fruchibarkeiť“: GSg. vrody 2154. urozomëti pftiv. ,,verstehen‘“ (etw. — éemu): 3. Sg. Aor. vrozomye 162 (-&). üsilé N , Mühe, Anstrengung, Ge- walt": ASg. vzle N 135; G. vfyle 272, M 63; vzle N 238; I. uffylym 1833 (úsilím). úsilný Adj. „můhsam, beschwerlich, schwer'*: NSg.N. vfylno 20; vfilno 431; valno N 300; G. vzi<Ilna> N 367 (syntaktisch ist die Ergän- zung nicht einwandfrei). usilovánie N ,,Anstrengung": ISg. vfylowanym Ś 61. usly&éti pftie. ,,hóren'* (etw. — co); „erhóren” (jdn. — Akk., Gen.): uzhífiety B 226; 2. Sg. Kond. Prs. by vílyífal 1798 und 1200, wáhrend in N 29 und 31 hier vzliffal gezt 3. Sg. Prf. steht; Prt. Prf. vílyfaw 992, 2365 = vífhífaw N 409; víly- ffaw 843. usta N.Pl. „Mund“: G. zvít Š 70 (z úst s. Geb. III, 1, 140 f.). ustaly Adj. „ermůdet, můde“: vítal 1144; vítah 30; vítaly 79. ustati pftiv. ,miide werden; auf- hóren": vztaty N 337 (— piéstati 2306); 3. Sg. Prs. vftane 595; 3. Sg. Pr}. vftalo 1851. ustavenie NN ,,Bestimmung, Satzung, Anordnung': vftawenye 2387, vgl. N 429, 442. ustaviti pftie. ,,eerordnen, festsetzen, bestimmen; erbauen'* (etw. — co): 3. Sg. Prf. vítawyl 2372, 2378; Plusquampf. vftawyl byl 1158; 3. Sg. Prf. Pass. vítaweno 23898. — Prt. Prf.Pass., DSg. M. uftawenemu BM 276. ustlati pftie. ,hinstreuen, bereiten'' (ete. — co): Prt. Prf. vztlaw N 266. ustrasiti pftie. ,,im Schrecken setzen, Furcht einjagen" (jdm. — koho): 3. Sg. Kond. Prs. by neuftrafyl 988 (l. Metri causa nüstra&il). — ustra- &iti sé ,,erschrecken, in Furcht ge- raten'* (durch etw. — cim): 83. Sg. Plusquampf. byefye fye vftrafyl 1432 (biese sé ustrasil Vyb.; bieś l. Prusik wegen des 9silbigen Verses; H-P. liest biese sé vstrasil s.
144 umyzl B M 174 (2silbig vgl. zu 174/5 C. Rufus V, 32 dilato in proximam noctem sceleris consilio). umysliti pftiv. ,,sich vornehmen, be- absichtigen‘‘: 3. Sg. Plusquampf. bye vmyflyl 1444. umyslenie N ,Entschluf: vmyíle- nye 2428. unaviti pftiv. ,,vernichten, tôten“ (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. vnawy 1601; 3. Sg. Kond. Prs. Pass. by byl unawen B 149. unésti pftie. ,,entführen"" (Zenu): 3. Sg. Prf. vnefíl gye 791 (-nesl 1sil- big). unoïiti pftiv. ,„oergieBen * (Trdnen — slez, slz): 3. Sg. Aor. vnorzy 1890; Prt. Prs. unorfie B M 50. upadniti pftiv. „fallen, verfallen, ge- raten'' (in etw. — veé): 1. Sg. Prs. upadnu B.M 131; 2. vpadnefí S 95; 3. vpadne 496, 498; 3. Sg. Aor. vpade 96; 2. Sg. Prf. zpadl fy S 28, 3. vpadl N 265, 267 (upadl 2silb.); nupadla BM 58 (v tom jima mysl nic nüpadla ,,das gaben sie durchaus nicht auf*); Prt. Prs. bych byl upadna B M 129. upatFiti pftie. ,,erblicken"* (jdn. — ko- ho): 3. Sg. Prs. upatrfij B 16. upomanáüti pftie. ,,ermahnen'' (jdn. —koho): 3. Sg. Aor. vpomanu 1475. uposlüehati pftiv. ,,gehorchen, fol- gen" (jdm. — koho): upozzluchaty BM 122. üprava F ,,Zubereitung, Ausrüstung, Pracht*' (Jungm. 1, 41): GSg. vpra- wy 527 (abhängig von coz); L. vpra- wie N 86; I. vprawu 393 (Instrumen- tal der Eigenschaft s. MVG. IV, 726). uprávéti impftie. ,,zubereiten, ver- walten** (etw. — co; = aksl. upra- vl’ati ,,ôtoixeiv‘“, r. upravljät” ,,ver- walten‘“, nslov. uprávljati dss., vgl. oprávéti): 3. Pl. Impf. vprawychu 330 (:biechu 331, l. upráviechu mit i aus ie s. Arch. 10, 587). üpravny Adj. ,,wohl zubereitet, aus- gerüstet, prüchtig: NSg.N. vprawne 313; Pl. vprawna 1151. upfiemy, upFiemny Adj. ,,gerade, direkt": NSg.F. vprzema N 26 — vprzyemna 1195 (-à). üfédni Adj. ,,Amts-" : GPl. M. urfied- Glossar. nych B 1883 (lidé úřědní ,,Beamte“). úroda F „Frucht, Fruchibarkeiť“: GSg. vrody 2154. urozomëti pftiv. ,,verstehen‘“ (etw. — éemu): 3. Sg. Aor. vrozomye 162 (-&). üsilé N , Mühe, Anstrengung, Ge- walt": ASg. vzle N 135; G. vfyle 272, M 63; vzle N 238; I. uffylym 1833 (úsilím). úsilný Adj. „můhsam, beschwerlich, schwer'*: NSg.N. vfylno 20; vfilno 431; valno N 300; G. vzi<Ilna> N 367 (syntaktisch ist die Ergän- zung nicht einwandfrei). usilovánie N ,,Anstrengung": ISg. vfylowanym Ś 61. usly&éti pftie. ,,hóren'* (etw. — co); „erhóren” (jdn. — Akk., Gen.): uzhífiety B 226; 2. Sg. Kond. Prs. by vílyífal 1798 und 1200, wáhrend in N 29 und 31 hier vzliffal gezt 3. Sg. Prf. steht; Prt. Prf. vílyfaw 992, 2365 = vífhífaw N 409; víly- ffaw 843. usta N.Pl. „Mund“: G. zvít Š 70 (z úst s. Geb. III, 1, 140 f.). ustaly Adj. „ermůdet, můde“: vítal 1144; vítah 30; vítaly 79. ustati pftiv. ,miide werden; auf- hóren": vztaty N 337 (— piéstati 2306); 3. Sg. Prs. vftane 595; 3. Sg. Pr}. vftalo 1851. ustavenie NN ,,Bestimmung, Satzung, Anordnung': vftawenye 2387, vgl. N 429, 442. ustaviti pftie. ,,eerordnen, festsetzen, bestimmen; erbauen'* (etw. — co): 3. Sg. Prf. vítawyl 2372, 2378; Plusquampf. vftawyl byl 1158; 3. Sg. Prf. Pass. vítaweno 23898. — Prt. Prf.Pass., DSg. M. uftawenemu BM 276. ustlati pftie. ,hinstreuen, bereiten'' (ete. — co): Prt. Prf. vztlaw N 266. ustrasiti pftie. ,,im Schrecken setzen, Furcht einjagen" (jdm. — koho): 3. Sg. Kond. Prs. by neuftrafyl 988 (l. Metri causa nüstra&il). — ustra- &iti sé ,,erschrecken, in Furcht ge- raten'* (durch etw. — cim): 83. Sg. Plusquampf. byefye fye vftrafyl 1432 (biese sé ustrasil Vyb.; bieś l. Prusik wegen des 9silbigen Verses; H-P. liest biese sé vstrasil s.
Strana 145
Glossar. vzstrašiti sé); Prt. Prs. vitrafye fye 2368 = vztraffıe zıe N 411. ustrnüti pftiv. .staunend stehen bleiben'' : 3. Sg. Aor. vftrnu 582 (-u). ustyehati s& impftie. ,,sich scheuen““ (vor etw. — éeho): 1. Sg. Prf.ffem ffve vitichal 34 (sem sé ustychal). usypati impftie. ,,aufschütten; schnell anziehen‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. vfypa 1395 (s. LF. 12, 27; im 9silbi- gen Vers l. vsypati, vzsypati). uskoditi pftiv. ,,Schaden zufügen‘ (jdm. — komu) : 3. Sg. Prs. neufkody 1079 (nûskodi); Aor. neufkody 1555 (das Metrum verlangt nü&kodi; scil. jmu d. i. králi). utéei pftiv. .,entfliehen, entrinnen (einer Sache — čeho, z čeho), flie- hen": vteczi .N. 893; vtecy M 21; uteczi BM 118; 3. Sg. Prs. vtecze 495; vtefze N 270; 3. Sg. Kond. Prs. by vtekl S 4. — | hinter jdm. her- eilen‘“: uteczy 1362 (po kom). utésiti pftiv. „trösten“ (jdm. mit etw. — koho ¢im): 2. Sg. Kond. Prs. by vtyeffyll M 45. utěžčti pftie. ,gewinnen": 2. Sg. Kond. Prs. by vtyezal 1368 (s. Krok 7,8; Kott 7, 986). utieti pftiv. ,,abhauen’ (etw. — co): 3. Sg. Aor. vtye 1693 (ute); 3. Sg. Prf. Pass. vtata 1761 (ut’ata). utisiti pftie. ,befriedigen": 3. Sg. Fut. Pass. bude vtyffen 215 (utisen). utkati pftiv. ,,begegnen‘“ (jdm. — ko- ho): 3. Sg. Prs. utka B 298 (utkä). utoéiti p/tiv. ,,fiie—en machen, ver- gieflen" (etw. — teho; Kausatieum vom nslov. uteci „abflieBen'*): 3. PL. Prs. vtoczye 1517 (-ie; Subjekt ist kopie 1516); 1. Sg. Kond. Prs. bych vtoczyl 171. ütratny Adj. teuer, kostbar'' : utrath- ny B M 191. ütroba F „das Innere, die Gesin- nung“: ASg. vtrobu 1477. uvazati sé pftiv. ,,in Besitz nehmen, sich aneignen‘ (etw. — vet): 3. Sg. Aor. vwaza fye 325 (das Metrum fordert vväza sé s. LF. 18, 60; Krok 7,261); wazal fye M 105 (1. uvázal; s’ aus jsi steckt in yakz s. Krok 7, 214); Prt. Prs. vwyeze ffye 709 uvieze sé). 145 uväznüti pftiv. „stecken bleiben‘: 3. Pl. Aor. vwazu 2163 (uvazu). uvéfiti pftie. ,,glauben (etw. — co; jdm. etw. — komu v éem); eertrauen'* (jdm.— komu): vwyerzyty 1134; 3. Sg. Prs. vwyerzy 2319 = W 93 = vwierzi N 360; Aor. uwierfi BM 31; 2. Sg. Imper. uwiers BM 102; Prt. Prf., NS8g. M. uwierfiw B 47.— 2. Sg. Prí. zie neuvierfil BM 244 (1. mit Vyb., H-P. kdyz si na ny neuvétil, indem zie für zi verschrieben ist, das BM 99 begegnet; BM 244/45 „als du Menschen von so treuloser Gesinnung das nicht glaubtest, was sich gegen uns richtete‘‘. Töricht Krok 7, 211). üze& Adv. „eng“: vzcye © 94. uzda F „Zaum“: vzda 1005; vzdu 733, 981 (Gu. 2, 27 lora); G. vzdy 989. uzel M ,,Knoten, Bündel'": ASg. vzel 222, 1036, 1058; G. vzla 1094. uzeptati pftie. „ausforschen” (etw. — c0) : 8. PL. Prí. zu uzeptali B.M 90 (sú uzeptali). uzlatiti sé pftiv. ,,sich mit Gold aus- zieren'' : Prt. Prf., N Pl. M. vzlatyw- {ye fye 1505 (uzlativse sé). uzlik M Demin. zu uzel: ASg. vz- lyk 1083 (pepté im Gegensatz zum uzel máku 1036). uzfieti pftie. ,,erblicken, sehen, an- sichtig werden"' ( jdn., jds.—koho; etw., einer Sache — co) : vzrzyety 881; 2.Sg. Prs. vzrzys 905 (uztis); 3. Pl. vzrzye 262, 1418 (uzfie); 3. Sg. Aor. vzrzye 690, 736, 1604, 1680 (uzré); 3. Pl. vzrziechu 335; vzrzyechu 832 (uzré- chu); 3. Sg. Prf. uzríiel B 164 (uzrfél); Prt. Prs. vzrzie 166, M 248; vzrzye 2017, 2367 (uzfe); vzrze 188 (uzre); Prf. uzrfiew B.M 29; vzrnew N 299; vzrzyew 679, 1429, 1914, 2434, M 96, S 20 (uziév); NPL. M. vzrzyewfye 1739 (uzrévse). úžčst F ,,Grauen, Entsetzen‘: LSg. wsiezty V 189 (d. i. v uzésti). użiti pftiv. „gebrauchen, genießen, Nutzen haben‘ (etw., von etw.— éeho) ; éeho zlÿm ,,Schaden von etw. haben‘ : vzyty 2244; 3. Sg. Prf. vzyl 797; 3. Sg. Kond. Prs. by nuzl BM 317 f. (by nuzil); Prt. Prf. bud vfiw BM 345 („der möge eher den Tod er- leiden“‘) ; bý býl usiw B M 223 (3. Sg.
Glossar. vzstrašiti sé); Prt. Prs. vitrafye fye 2368 = vztraffıe zıe N 411. ustrnüti pftiv. .staunend stehen bleiben'' : 3. Sg. Aor. vftrnu 582 (-u). ustyehati s& impftie. ,,sich scheuen““ (vor etw. — éeho): 1. Sg. Prf.ffem ffve vitichal 34 (sem sé ustychal). usypati impftie. ,,aufschütten; schnell anziehen‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. vfypa 1395 (s. LF. 12, 27; im 9silbi- gen Vers l. vsypati, vzsypati). uskoditi pftiv. ,,Schaden zufügen‘ (jdm. — komu) : 3. Sg. Prs. neufkody 1079 (nûskodi); Aor. neufkody 1555 (das Metrum verlangt nü&kodi; scil. jmu d. i. králi). utéei pftiv. .,entfliehen, entrinnen (einer Sache — čeho, z čeho), flie- hen": vteczi .N. 893; vtecy M 21; uteczi BM 118; 3. Sg. Prs. vtecze 495; vtefze N 270; 3. Sg. Kond. Prs. by vtekl S 4. — | hinter jdm. her- eilen‘“: uteczy 1362 (po kom). utésiti pftiv. „trösten“ (jdm. mit etw. — koho ¢im): 2. Sg. Kond. Prs. by vtyeffyll M 45. utěžčti pftie. ,gewinnen": 2. Sg. Kond. Prs. by vtyezal 1368 (s. Krok 7,8; Kott 7, 986). utieti pftiv. ,,abhauen’ (etw. — co): 3. Sg. Aor. vtye 1693 (ute); 3. Sg. Prf. Pass. vtata 1761 (ut’ata). utisiti pftie. ,befriedigen": 3. Sg. Fut. Pass. bude vtyffen 215 (utisen). utkati pftiv. ,,begegnen‘“ (jdm. — ko- ho): 3. Sg. Prs. utka B 298 (utkä). utoéiti p/tiv. ,,fiie—en machen, ver- gieflen" (etw. — teho; Kausatieum vom nslov. uteci „abflieBen'*): 3. PL. Prs. vtoczye 1517 (-ie; Subjekt ist kopie 1516); 1. Sg. Kond. Prs. bych vtoczyl 171. ütratny Adj. teuer, kostbar'' : utrath- ny B M 191. ütroba F „das Innere, die Gesin- nung“: ASg. vtrobu 1477. uvazati sé pftiv. ,,in Besitz nehmen, sich aneignen‘ (etw. — vet): 3. Sg. Aor. vwaza fye 325 (das Metrum fordert vväza sé s. LF. 18, 60; Krok 7,261); wazal fye M 105 (1. uvázal; s’ aus jsi steckt in yakz s. Krok 7, 214); Prt. Prs. vwyeze ffye 709 uvieze sé). 145 uväznüti pftiv. „stecken bleiben‘: 3. Pl. Aor. vwazu 2163 (uvazu). uvéfiti pftie. ,,glauben (etw. — co; jdm. etw. — komu v éem); eertrauen'* (jdm.— komu): vwyerzyty 1134; 3. Sg. Prs. vwyerzy 2319 = W 93 = vwierzi N 360; Aor. uwierfi BM 31; 2. Sg. Imper. uwiers BM 102; Prt. Prf., NS8g. M. uwierfiw B 47.— 2. Sg. Prí. zie neuvierfil BM 244 (1. mit Vyb., H-P. kdyz si na ny neuvétil, indem zie für zi verschrieben ist, das BM 99 begegnet; BM 244/45 „als du Menschen von so treuloser Gesinnung das nicht glaubtest, was sich gegen uns richtete‘‘. Töricht Krok 7, 211). üze& Adv. „eng“: vzcye © 94. uzda F „Zaum“: vzda 1005; vzdu 733, 981 (Gu. 2, 27 lora); G. vzdy 989. uzel M ,,Knoten, Bündel'": ASg. vzel 222, 1036, 1058; G. vzla 1094. uzeptati pftie. „ausforschen” (etw. — c0) : 8. PL. Prí. zu uzeptali B.M 90 (sú uzeptali). uzlatiti sé pftiv. ,,sich mit Gold aus- zieren'' : Prt. Prf., N Pl. M. vzlatyw- {ye fye 1505 (uzlativse sé). uzlik M Demin. zu uzel: ASg. vz- lyk 1083 (pepté im Gegensatz zum uzel máku 1036). uzfieti pftie. ,,erblicken, sehen, an- sichtig werden"' ( jdn., jds.—koho; etw., einer Sache — co) : vzrzyety 881; 2.Sg. Prs. vzrzys 905 (uztis); 3. Pl. vzrzye 262, 1418 (uzfie); 3. Sg. Aor. vzrzye 690, 736, 1604, 1680 (uzré); 3. Pl. vzrziechu 335; vzrzyechu 832 (uzré- chu); 3. Sg. Prf. uzríiel B 164 (uzrfél); Prt. Prs. vzrzie 166, M 248; vzrzye 2017, 2367 (uzfe); vzrze 188 (uzre); Prf. uzrfiew B.M 29; vzrnew N 299; vzrzyew 679, 1429, 1914, 2434, M 96, S 20 (uziév); NPL. M. vzrzyewfye 1739 (uzrévse). úžčst F ,,Grauen, Entsetzen‘: LSg. wsiezty V 189 (d. i. v uzésti). użiti pftiv. „gebrauchen, genießen, Nutzen haben‘ (etw., von etw.— éeho) ; éeho zlÿm ,,Schaden von etw. haben‘ : vzyty 2244; 3. Sg. Prf. vzyl 797; 3. Sg. Kond. Prs. by nuzl BM 317 f. (by nuzil); Prt. Prf. bud vfiw BM 345 („der möge eher den Tod er- leiden“‘) ; bý býl usiw B M 223 (3. Sg.
Strana 146
146 Kond. s. Geb. III, 2, 435); 3. Sg. Fut. bude nufil B 342 (nûzil; s. Geb. 111, 2, 427). uZivati impftiv. „genießen, sich er- freuen, Nutzen haben‘ (von etw. — čeho): Prt. Prs. — vzywagye 353 (uZivajé). v Präp. ,,in“.— I. c.Akk. bezeichnet: 1. das, nach dessen Innern eine Be- wegung, eine Tätigkeit gerichtet ist: w 13, 498, 732, 935, 940, 1170 — N 1, 1599, 1705, 2151 (= do), N 265, B 104, BM 279; u: v 568, 940, 1863, S 59; u S 95 (vor v, m); v (lies M.c. v): 128, 496, 731, 1427, 1800 (vor v, m, p); übertragen: v 977 (l. v); we 325; v M 105 (u); w B 38; 2. allgemein die Richtung: w 545; v 695 (v); w B 49; bzw. das, woran man glaubt, worauf man hofft: v 2089 — u W 25 (u bóh); v 1079 (v bóhY; 3. ,,zu/', den Zweck bezeichnend: w 213; 4. das, worin sich etwas eeründert: w 1790; o. eine nähere Bestimmung: w 186; 6. die Zeit, in die eine Handlung fällt: w 68, 404, 813, 862, N 38, 169; we 1614 (s. doba); 7. vobě straně Š 12 „auf beiden Seiten‘‘; wstranu 344 „zur Seite". — II. c. Lok. — 1. bez. den Raum, in dessen Innern eine Handlung ge- schieht oder sich etwas befindet: w 4, 54, 69, 305, 529, 719, 728, 998, 1022, 1187 = N 18, 1820, 2159, B 62, BM 180; we 2020 = N 302, 2299; v 11, 461, 1353, 2315; u B 270, BM 97 (l. u); v 582, 594, 1418; u B 277 lies Metri causa v; ve (krvi) B 108. — včele 1214 = N 45 „an der Spit- ze“'; v jednom křídle 17773; v pravé strani 7455 (= in cornu dextro Gu. 2, 426). — v zu ergänzen: B 103. 2. davon auf Handlungen, äußere und innere Zustände übertragen: w 458, 579, 759, 1509, 1530, 1714, N 86, B 279, BM 195, 261; we 550, 736, 1480, N 280, BM 289; v 149, 84, 1093 (l. v), 288, 332, 1069 (u); 3. das, worin man gekleidet ist: w M 71, v N 72 (u); $005 woran man glaubt: w 1154; we 7; Glossar. 5. die Art und Weise: w 22, 1260, B 252, BM 149; we 720; v 1292 (u); 6. das, hinsichtlich dessen einem Gegenstand ein Attribut oder Prä- dikat zugelegt wird: v 411/2 (v); we 413, 70, 313; w 412, 1229 = N 62, 776, BM 214; v N 433 (u); 7. die Zeit, in der eine Handlung vor sich geht: w 336, 2229, N 282, BM 192/3, M 73, 88; ve B 307; we N 475, M 73; 8. die Mehrheit, in der sich etwas be- findet: u BM 6 (LF. 4, 102 ff., 225 ff.). vaditi umpftie. ,,aufhetzen'' (jdn. gegen jdn. — koho s kym): I. Sg. Kond. Prs. bych wadyl BM 84; Prt. Prs. geft wadye B M 228. váha F ,Wage": LSg. wazye 1992 (vázé). valiti impftie. ,,wàlzen'* (etw. — co): 3. Pl. Prs. wale 2080 = N 310 (valé). válka F ,,Krieg‘“: walka 2397 = N 488; I. walku B 264 (válkü). var M ,,Hitze': DSg. waru 1246 — N 89. varovati sé ımpftiv. „sich hüten‘ (vor jdm. — čeho): 2. Sg. Imper. waruy ffe 974 (varuj se). váš Pron. „euer“: was 844, 1002; NSg. F. waffye M 16 (vasé); GSgM. wafeho 1081; F. waffie B 1, 322 (vasie); ASg.F. waffiu B 15; ISg.M. waffim B 11 (vasim); NPI.M. wafy 1488 (vaëi); F. wafye 2369 — waffie M 412 (vaść); GPI. M. waffich B 332 (vašich). väsn® F „innere Eigenschaft, Sitte, Art“: wafnye 1929. vaz M ,,Nacken“: A Pl. wazy 1581 (spadesta prfèz vazy ,,sie fielen nach hinten über‘). väznüti impftiv. „hängen, kleben blei- ben'': 8. Pl. Prs. waznu 2045 = W 2 (-nû). vâziti impftiv. ,,wagen‘“ (etw. — co): 3. Sg. Prs. wazy 628 (-i); Prt. Prs. wazye 1859 (-ë). vdova F „Witwe”: wdowa BM 322. vdy Adv. „ummer”: wdy 1252 (aus vždy s. Geb. I, 519). vebrati sé pftiv. ,hineindringen‘“ (in etw. — vec): 3. Pl. Aor. webrachu ze N 327.
146 Kond. s. Geb. III, 2, 435); 3. Sg. Fut. bude nufil B 342 (nûzil; s. Geb. 111, 2, 427). uZivati impftiv. „genießen, sich er- freuen, Nutzen haben‘ (von etw. — čeho): Prt. Prs. — vzywagye 353 (uZivajé). v Präp. ,,in“.— I. c.Akk. bezeichnet: 1. das, nach dessen Innern eine Be- wegung, eine Tätigkeit gerichtet ist: w 13, 498, 732, 935, 940, 1170 — N 1, 1599, 1705, 2151 (= do), N 265, B 104, BM 279; u: v 568, 940, 1863, S 59; u S 95 (vor v, m); v (lies M.c. v): 128, 496, 731, 1427, 1800 (vor v, m, p); übertragen: v 977 (l. v); we 325; v M 105 (u); w B 38; 2. allgemein die Richtung: w 545; v 695 (v); w B 49; bzw. das, woran man glaubt, worauf man hofft: v 2089 — u W 25 (u bóh); v 1079 (v bóhY; 3. ,,zu/', den Zweck bezeichnend: w 213; 4. das, worin sich etwas eeründert: w 1790; o. eine nähere Bestimmung: w 186; 6. die Zeit, in die eine Handlung fällt: w 68, 404, 813, 862, N 38, 169; we 1614 (s. doba); 7. vobě straně Š 12 „auf beiden Seiten‘‘; wstranu 344 „zur Seite". — II. c. Lok. — 1. bez. den Raum, in dessen Innern eine Handlung ge- schieht oder sich etwas befindet: w 4, 54, 69, 305, 529, 719, 728, 998, 1022, 1187 = N 18, 1820, 2159, B 62, BM 180; we 2020 = N 302, 2299; v 11, 461, 1353, 2315; u B 270, BM 97 (l. u); v 582, 594, 1418; u B 277 lies Metri causa v; ve (krvi) B 108. — včele 1214 = N 45 „an der Spit- ze“'; v jednom křídle 17773; v pravé strani 7455 (= in cornu dextro Gu. 2, 426). — v zu ergänzen: B 103. 2. davon auf Handlungen, äußere und innere Zustände übertragen: w 458, 579, 759, 1509, 1530, 1714, N 86, B 279, BM 195, 261; we 550, 736, 1480, N 280, BM 289; v 149, 84, 1093 (l. v), 288, 332, 1069 (u); 3. das, worin man gekleidet ist: w M 71, v N 72 (u); $005 woran man glaubt: w 1154; we 7; Glossar. 5. die Art und Weise: w 22, 1260, B 252, BM 149; we 720; v 1292 (u); 6. das, hinsichtlich dessen einem Gegenstand ein Attribut oder Prä- dikat zugelegt wird: v 411/2 (v); we 413, 70, 313; w 412, 1229 = N 62, 776, BM 214; v N 433 (u); 7. die Zeit, in der eine Handlung vor sich geht: w 336, 2229, N 282, BM 192/3, M 73, 88; ve B 307; we N 475, M 73; 8. die Mehrheit, in der sich etwas be- findet: u BM 6 (LF. 4, 102 ff., 225 ff.). vaditi umpftie. ,,aufhetzen'' (jdn. gegen jdn. — koho s kym): I. Sg. Kond. Prs. bych wadyl BM 84; Prt. Prs. geft wadye B M 228. váha F ,Wage": LSg. wazye 1992 (vázé). valiti impftie. ,,wàlzen'* (etw. — co): 3. Pl. Prs. wale 2080 = N 310 (valé). válka F ,,Krieg‘“: walka 2397 = N 488; I. walku B 264 (válkü). var M ,,Hitze': DSg. waru 1246 — N 89. varovati sé ımpftiv. „sich hüten‘ (vor jdm. — čeho): 2. Sg. Imper. waruy ffe 974 (varuj se). váš Pron. „euer“: was 844, 1002; NSg. F. waffye M 16 (vasé); GSgM. wafeho 1081; F. waffie B 1, 322 (vasie); ASg.F. waffiu B 15; ISg.M. waffim B 11 (vasim); NPI.M. wafy 1488 (vaëi); F. wafye 2369 — waffie M 412 (vaść); GPI. M. waffich B 332 (vašich). väsn® F „innere Eigenschaft, Sitte, Art“: wafnye 1929. vaz M ,,Nacken“: A Pl. wazy 1581 (spadesta prfèz vazy ,,sie fielen nach hinten über‘). väznüti impftiv. „hängen, kleben blei- ben'': 8. Pl. Prs. waznu 2045 = W 2 (-nû). vâziti impftiv. ,,wagen‘“ (etw. — co): 3. Sg. Prs. wazy 628 (-i); Prt. Prs. wazye 1859 (-ë). vdova F „Witwe”: wdowa BM 322. vdy Adv. „ummer”: wdy 1252 (aus vždy s. Geb. I, 519). vebrati sé pftiv. ,hineindringen‘“ (in etw. — vec): 3. Pl. Aor. webrachu ze N 327.
Strana 147
Glossar. vée F ,,Sache, Ding; Begebenheit, An- gelegenheit'' : wiecz B 298, 335; wyecz 2164 — W 58, S 43; ASg. viecz B 291; viecz B 301, 319; wiecz N 376, M 58; wyecz 5, 17, 766, 1168; G. vieczi BM 266; wiecu. N 290; wyeczi 9, 2310 = wieczi N 349 (vieczi BM 265 1. mit CCM. 1896, 446 N. noci vgl. Gu. 7, 3 venturae noctis); D. wyeczy 264 (l. fóci mit Výb. und LF. 14, 40 im Heim auf sěči und skréci); L. 2110; I. wieczu M 44; wiecziu B 228 (vécin); wyeczy 1212, 2280 (véci); M 34 kteru wye- czy „auf irgend eine Weise"; N Pl. wieczi V 432; A. wyeczi 8, 103, 2145. věce, vecč 3. Sg. Aor. ,,sagte““ (von vécéti impftw., mit Jotationsverlust in unbetonter Stellung) : wyecze 1163; wecze S 89, 96; vecze BM 12; wecze 196, 452, 844, N 214. veé ,,wohinein" (aus ve-6 s. éso): wecz 1659. véény Adj. ,,ewig'!: GSg.F. wyeczne 436 (-é). věčší Kompar. zu veliky „gróBer”: ASg.F. wyetfy S 95 (vétsi); N. wietffie N 135 (vétsie); GSg.M. wyeczfyeho 356 (véèsieho; Subjekt im negativen Satz); wyeczeho 1164 (vétého s. Geb. I, 500); N. wiet- ffyeho M 63 (vétsieho). — Superlat. NSg.F. naywyeczfye 242 (vóćsie); A. naywyeczy 1799 (-v66i); GSg. M. nay- wyeczeho 127 (-vééého). věd F ,Heze*: NPl. wyedy 2353; wiedy NV 447; <wie>dy N 443 (védi; vgl. aruss. ved» „Zaubereť“ und zur Sache Zlomek svatovítský ed. Máchal v. 177; s. Výb. I, 1210). věděti impftie. ,,wissen (etw. — co) eon et«w.— o éem), sich eerstehen'' (auf etw. — o Gem): viedyety BM 76; wyedyety 64, 1003, 2077 (zu 1807 s. LF. 9, 113; 12, 281). — 1. Sg. Prs. wyedye 286, 908, 1075, 1344, 1939; wiedie N 297 = wyedy 2015 (védi aus védé s. Geb. I, 194f.); 3. Pl. wiedie N 418; wyedye 46, 2376 (védie); 3. Sg. wie B.M 22, 252; wie BM 127; wye 1791 (vie); 1. PI. viemÿ B 276 (viemy); 2. Sg. Imper. viez B 246; wies BM 93; wyez 267, 1037; 3. Sg. 2263 (véz); 2. Pl. wyezte 999 (vézte). — 1. Sg. Impf. wyedyech 147 866 (védiech); 3. Sg. wyedyefye 1431 (védiese); 3. Sg. Prf. wyedyel 2246; viedyelo BM 65; 3. Pl. vie- dyeli B 199; viedyeli B 308; 3. Sg. Kond. Prs. by vyedyel B 333. — Prt. Prs. vieda B.M 63, 253; wyeda 153; NPI. vyducze BM 4 ( M Pl. statt Du.); wyeducze 1772; wyeduczye 2063 (im Reim auf kiiciece 2062, I. also védiece s. Arch. 10, 590, Geb. 111, 2, 295 und vor allem Dal C. 149a 4 ff.: chodiece: nevédüce, wo Z ne- védiece liest. — Schlecht will Krok 7, 07 unter Hinweis auf MVG. III, 376 und LF. 11, 449 křičúce: vě- dice lesen; aber die hier erwdhnten Formen sind Adjektiva s. LF. 14, 367 f. und Geb. III, 2, 90, auch ist ein solches Adj. kriéücí nicht belegt). véhlasny Adj. ,,klug, weise: wye- hlaffny 1. vehnati pftiv. „hineinjagen, hinein- reiten (inetw. — vec): 3. Pl. Kond. Prs. aby wehnaly 1170 = wehnali N 1 (-h). věk M , Lebenszeit, Leben: ASg. wyek 852. — Adverbiell 15g. wiekem N 229 , kaum" (LF. 9, 304); API. nawyeky 1228 ,,ewig"', wonach nay- wieky N 61 zu korrigieren ist. veklati pftie. ,,hineinstechen‘“ (in jdn. etw. —v koho co): 3. Sg. Aor. wekla 1599 (-a). velblad M ,, Kamel": welblud B 66, 90, S 16; G. welbluda B 83, 89; L. welbludye B 76; I. wellbludem S 14; NPL. welbludy S 6 (-i); G. welbludow N 144 (es ist an den B und S entsprechenden Stel- len eon Gu. vom Elephanten die Rede, vgl. Gu. 5, 12 elephanta und Ulr. 13073 ein schoener elephant; Gu. 9, 217 elephantes, wührend velblüdóv in N richtig camelos Gu. 2, 184 und slony 2271 elephantes Gu. 3, 420 wiedergibt; vgl. noch. CC M. 1864, S. 176; Prusik, Pram. 61). velbladovy Adj. z. Vor.: NSg.N. welbludowe B 93. veleti impftiv. ,,befehlen, gebieten'* (jdm.— komu): 3. Pl. Prs. wele 1355, 1887 (velé). velí Adj. ,grof': NSg.F. wele 567, 1215 = N 46, B 155 (velé); N. wele B 212 (velé); LSg.F. wely 1292
Glossar. vée F ,,Sache, Ding; Begebenheit, An- gelegenheit'' : wiecz B 298, 335; wyecz 2164 — W 58, S 43; ASg. viecz B 291; viecz B 301, 319; wiecz N 376, M 58; wyecz 5, 17, 766, 1168; G. vieczi BM 266; wiecu. N 290; wyeczi 9, 2310 = wieczi N 349 (vieczi BM 265 1. mit CCM. 1896, 446 N. noci vgl. Gu. 7, 3 venturae noctis); D. wyeczy 264 (l. fóci mit Výb. und LF. 14, 40 im Heim auf sěči und skréci); L. 2110; I. wieczu M 44; wiecziu B 228 (vécin); wyeczy 1212, 2280 (véci); M 34 kteru wye- czy „auf irgend eine Weise"; N Pl. wieczi V 432; A. wyeczi 8, 103, 2145. věce, vecč 3. Sg. Aor. ,,sagte““ (von vécéti impftw., mit Jotationsverlust in unbetonter Stellung) : wyecze 1163; wecze S 89, 96; vecze BM 12; wecze 196, 452, 844, N 214. veé ,,wohinein" (aus ve-6 s. éso): wecz 1659. véény Adj. ,,ewig'!: GSg.F. wyeczne 436 (-é). věčší Kompar. zu veliky „gróBer”: ASg.F. wyetfy S 95 (vétsi); N. wietffie N 135 (vétsie); GSg.M. wyeczfyeho 356 (véèsieho; Subjekt im negativen Satz); wyeczeho 1164 (vétého s. Geb. I, 500); N. wiet- ffyeho M 63 (vétsieho). — Superlat. NSg.F. naywyeczfye 242 (vóćsie); A. naywyeczy 1799 (-v66i); GSg. M. nay- wyeczeho 127 (-vééého). věd F ,Heze*: NPl. wyedy 2353; wiedy NV 447; <wie>dy N 443 (védi; vgl. aruss. ved» „Zaubereť“ und zur Sache Zlomek svatovítský ed. Máchal v. 177; s. Výb. I, 1210). věděti impftie. ,,wissen (etw. — co) eon et«w.— o éem), sich eerstehen'' (auf etw. — o Gem): viedyety BM 76; wyedyety 64, 1003, 2077 (zu 1807 s. LF. 9, 113; 12, 281). — 1. Sg. Prs. wyedye 286, 908, 1075, 1344, 1939; wiedie N 297 = wyedy 2015 (védi aus védé s. Geb. I, 194f.); 3. Pl. wiedie N 418; wyedye 46, 2376 (védie); 3. Sg. wie B.M 22, 252; wie BM 127; wye 1791 (vie); 1. PI. viemÿ B 276 (viemy); 2. Sg. Imper. viez B 246; wies BM 93; wyez 267, 1037; 3. Sg. 2263 (véz); 2. Pl. wyezte 999 (vézte). — 1. Sg. Impf. wyedyech 147 866 (védiech); 3. Sg. wyedyefye 1431 (védiese); 3. Sg. Prf. wyedyel 2246; viedyelo BM 65; 3. Pl. vie- dyeli B 199; viedyeli B 308; 3. Sg. Kond. Prs. by vyedyel B 333. — Prt. Prs. vieda B.M 63, 253; wyeda 153; NPI. vyducze BM 4 ( M Pl. statt Du.); wyeducze 1772; wyeduczye 2063 (im Reim auf kiiciece 2062, I. also védiece s. Arch. 10, 590, Geb. 111, 2, 295 und vor allem Dal C. 149a 4 ff.: chodiece: nevédüce, wo Z ne- védiece liest. — Schlecht will Krok 7, 07 unter Hinweis auf MVG. III, 376 und LF. 11, 449 křičúce: vě- dice lesen; aber die hier erwdhnten Formen sind Adjektiva s. LF. 14, 367 f. und Geb. III, 2, 90, auch ist ein solches Adj. kriéücí nicht belegt). véhlasny Adj. ,,klug, weise: wye- hlaffny 1. vehnati pftiv. „hineinjagen, hinein- reiten (inetw. — vec): 3. Pl. Kond. Prs. aby wehnaly 1170 = wehnali N 1 (-h). věk M , Lebenszeit, Leben: ASg. wyek 852. — Adverbiell 15g. wiekem N 229 , kaum" (LF. 9, 304); API. nawyeky 1228 ,,ewig"', wonach nay- wieky N 61 zu korrigieren ist. veklati pftie. ,,hineinstechen‘“ (in jdn. etw. —v koho co): 3. Sg. Aor. wekla 1599 (-a). velblad M ,, Kamel": welblud B 66, 90, S 16; G. welbluda B 83, 89; L. welbludye B 76; I. wellbludem S 14; NPL. welbludy S 6 (-i); G. welbludow N 144 (es ist an den B und S entsprechenden Stel- len eon Gu. vom Elephanten die Rede, vgl. Gu. 5, 12 elephanta und Ulr. 13073 ein schoener elephant; Gu. 9, 217 elephantes, wührend velblüdóv in N richtig camelos Gu. 2, 184 und slony 2271 elephantes Gu. 3, 420 wiedergibt; vgl. noch. CC M. 1864, S. 176; Prusik, Pram. 61). velbladovy Adj. z. Vor.: NSg.N. welbludowe B 93. veleti impftiv. ,,befehlen, gebieten'* (jdm.— komu): 3. Pl. Prs. wele 1355, 1887 (velé). velí Adj. ,grof': NSg.F. wele 567, 1215 = N 46, B 155 (velé); N. wele B 212 (velé); LSg.F. wely 1292
Strana 148
148 (velí); A Pl. M. wele B 193 (velé). — ISg.N. adverbiell: welim N 470, B 126; velim B 285 (velim viece viel mehr). veliký Adj. ,,grof: wehky N 423; welyky 474, 2382; ASg.M. 1386; NSg.F. vehka B 121 (-à, BM 40 (-a); N. welyke 631; ASg.N. 1241 — welike N 76; ASg.F. welyku 123; DSg.F. welykey S 69; L. 413; weh- key 411, N 161; wehkey B 216; I. welyku 1585; LSg.M. welykem 1699 (-ém); LSg. M. wehkym BM 88; N. welykym 979, S61; A PI. F. welyke M $2. velmé Ad». — d. Folg.: welmie N 387, 389. velmi Adv. ,,sehr, stark, viel‘“: velmi B 10, 26, B M 8, 130; welmi B M 259; welmy 158, 220, 533, 742. S 34. ven Ade. ,,hinaus, heraus: wen B 268. vinee M ,,Kranz': ASg. wyenecz 354. vepř M „Eber“: NSg. weprz 1620, 1625 (1sub., 1625 im 7 silb. Vers lies niése). véfiti impftiv. ,,glauben‘“ (einer Sa- che — čemu, an jdn.— v koho): 3. Sg. Prs. vierfi B 338; wyerzi 284; 3. Pl. wyerzye 2089 — wierze W 25 (véfie); 3. Sg. Imper. viers B 318 (věř). věrný Adj. „treu“: LSg.F. víerney BM 342 (věrnéj); N Pl. M. víerný BM 237 (-i. — verné Ado. ,,treu, treulich, aufrichtig‘: viernype BM 124, 243; viernye BM 216; viernye BM 126; viernye B 2, BM 324. ves F | Dorf“: A Pl. wffy 2297 (vsi); L. wfyech 2299 (vsech s. Geb. III, 1, 39$). veselé JV ,,Fróhlichkeit, Lustigkeit, Freude": wefele 568; weffele B 212; GSg. veffele B 209; L. veffelii B 202 (veselí). veseliti se impftiv. , sich freuen, froh- lich werden‘: 3. Pl. Prs. weffele {ye 1354 (veselé). veselý Adj. „frohlický“: weffel 363. veslati pftiv. „hineinschicken“ : 3. Sg. Aor. wefla 571. veslo V „Ruder“: APl. wefla 572; I. wefly 574; G. wefl 575 (1silb.). vést F ,,Nachricht, Botschaft, Kun- Glossa:. de": viezt BM 183; ASg. viezt B 307/8. vésti impftie. , führen'* ( jdn. — koho): 3. Pl. Aor. wedu 1884, 2313 = N 352 (veda); 3. Sg. Kond. Prs. by wedl 2083 — wedll W 19 (vedl 1silb.); Prt. Prs. weda BM 335 (sem byl život veda „ich habe mein Leben ver- bracht'*). vésty Adj. ,,bekannt, gewif, sicher: ASg. F. wyeftu 1966 (-à). — Adv. vésté: wyeftye 2263 (vgl. r.-ksl. véstyj und s. u. zvésty). vesvét M „die ganze Welt" : N.-A. Sg. wefwyet 702, 1528 (aus veš svět mit Assimilation des š an das s, vgl. wefwiet Kath.-Leg. 168; Pass. 360, 378, 404, 460). ves Pron. ,ganz, all, jeder: wes 2354, B 225; well B 261; A. wes 1000, BM 171; weff Š 46; NSg.N. wife N 301, B 201, BM 144, Š 48; wífye 52; wfye 396, 507, 1261, 2088 = wife W 24; A. wffe B 50, M 53, Ś 57; wfye 145, 328, 548; NSg.F. wífie N 209, 481; wiye 406, 910, 1221, 2153; A. wítiu B 274, B M 77, 187; wfyu 2149; wifv M 106 (vżu, vsiu); wfy 330, 904 (vsi). — GSg.M. wffeho N 428, B 247; wfeho 2385; wfyeho 660; N. wífeho N 238, BM 238; wfeho 1907, M 1; wfyeho 167, 1358, 1872; F. wífie BM 27, 73, 300; wifye M 116; wíye 429, 484, 1111 (vsie); wife N 383 (v$é). — DSg.M. wífemu B 128, BM 189; N. BM 275, M 16; wfyemu 1674, 2287; D. wfy 302 (v8i); wfyey 1046; wfyey 2433 (vśiej); ISg. N. wffym M 113 (vsim); wffiem B 273 (vsiem); F. wifiu BM 70 (vàià); wffu N 44, 125 (vsû); wfy 393, 1213, 1350 (v8i); LSg. M. wííem S 40; wfyem 517, 1028; wfzem M 87; N. wffem N 242; wfyem 556, 724, F. wfy 313 (vší); wffiey BM 249; wffieÿ B 47; wfyey 413, 2110 (vsiej); wifie N 241 (vśle); NPI. M. wifi M 114; wfy 378, 585 (mit Vyb.; anders Krok 6, 388), 1029, 1260; F. wiye 1116; N. wiye 371, 1264 (vś6); A PI. M. wifye M 17; wífie N 8, 219; wfye 26, 427, 1067, 1837; F. wifie B 56; wifie N 250; wfye 686, 1884, 2237, S 38; wife N 191, B 32; N. wfye 1167, 1932;
148 (velí); A Pl. M. wele B 193 (velé). — ISg.N. adverbiell: welim N 470, B 126; velim B 285 (velim viece viel mehr). veliký Adj. ,,grof: wehky N 423; welyky 474, 2382; ASg.M. 1386; NSg.F. vehka B 121 (-à, BM 40 (-a); N. welyke 631; ASg.N. 1241 — welike N 76; ASg.F. welyku 123; DSg.F. welykey S 69; L. 413; weh- key 411, N 161; wehkey B 216; I. welyku 1585; LSg.M. welykem 1699 (-ém); LSg. M. wehkym BM 88; N. welykym 979, S61; A PI. F. welyke M $2. velmé Ad». — d. Folg.: welmie N 387, 389. velmi Adv. ,,sehr, stark, viel‘“: velmi B 10, 26, B M 8, 130; welmi B M 259; welmy 158, 220, 533, 742. S 34. ven Ade. ,,hinaus, heraus: wen B 268. vinee M ,,Kranz': ASg. wyenecz 354. vepř M „Eber“: NSg. weprz 1620, 1625 (1sub., 1625 im 7 silb. Vers lies niése). véfiti impftiv. ,,glauben‘“ (einer Sa- che — čemu, an jdn.— v koho): 3. Sg. Prs. vierfi B 338; wyerzi 284; 3. Pl. wyerzye 2089 — wierze W 25 (véfie); 3. Sg. Imper. viers B 318 (věř). věrný Adj. „treu“: LSg.F. víerney BM 342 (věrnéj); N Pl. M. víerný BM 237 (-i. — verné Ado. ,,treu, treulich, aufrichtig‘: viernype BM 124, 243; viernye BM 216; viernye BM 126; viernye B 2, BM 324. ves F | Dorf“: A Pl. wffy 2297 (vsi); L. wfyech 2299 (vsech s. Geb. III, 1, 39$). veselé JV ,,Fróhlichkeit, Lustigkeit, Freude": wefele 568; weffele B 212; GSg. veffele B 209; L. veffelii B 202 (veselí). veseliti se impftiv. , sich freuen, froh- lich werden‘: 3. Pl. Prs. weffele {ye 1354 (veselé). veselý Adj. „frohlický“: weffel 363. veslati pftiv. „hineinschicken“ : 3. Sg. Aor. wefla 571. veslo V „Ruder“: APl. wefla 572; I. wefly 574; G. wefl 575 (1silb.). vést F ,,Nachricht, Botschaft, Kun- Glossa:. de": viezt BM 183; ASg. viezt B 307/8. vésti impftie. , führen'* ( jdn. — koho): 3. Pl. Aor. wedu 1884, 2313 = N 352 (veda); 3. Sg. Kond. Prs. by wedl 2083 — wedll W 19 (vedl 1silb.); Prt. Prs. weda BM 335 (sem byl život veda „ich habe mein Leben ver- bracht'*). vésty Adj. ,,bekannt, gewif, sicher: ASg. F. wyeftu 1966 (-à). — Adv. vésté: wyeftye 2263 (vgl. r.-ksl. véstyj und s. u. zvésty). vesvét M „die ganze Welt" : N.-A. Sg. wefwyet 702, 1528 (aus veš svět mit Assimilation des š an das s, vgl. wefwiet Kath.-Leg. 168; Pass. 360, 378, 404, 460). ves Pron. ,ganz, all, jeder: wes 2354, B 225; well B 261; A. wes 1000, BM 171; weff Š 46; NSg.N. wife N 301, B 201, BM 144, Š 48; wífye 52; wfye 396, 507, 1261, 2088 = wife W 24; A. wffe B 50, M 53, Ś 57; wfye 145, 328, 548; NSg.F. wífie N 209, 481; wiye 406, 910, 1221, 2153; A. wítiu B 274, B M 77, 187; wfyu 2149; wifv M 106 (vżu, vsiu); wfy 330, 904 (vsi). — GSg.M. wffeho N 428, B 247; wfeho 2385; wfyeho 660; N. wífeho N 238, BM 238; wfeho 1907, M 1; wfyeho 167, 1358, 1872; F. wífie BM 27, 73, 300; wifye M 116; wíye 429, 484, 1111 (vsie); wife N 383 (v$é). — DSg.M. wífemu B 128, BM 189; N. BM 275, M 16; wfyemu 1674, 2287; D. wfy 302 (v8i); wfyey 1046; wfyey 2433 (vśiej); ISg. N. wffym M 113 (vsim); wffiem B 273 (vsiem); F. wifiu BM 70 (vàià); wffu N 44, 125 (vsû); wfy 393, 1213, 1350 (v8i); LSg. M. wííem S 40; wfyem 517, 1028; wfzem M 87; N. wffem N 242; wfyem 556, 724, F. wfy 313 (vší); wffiey BM 249; wffieÿ B 47; wfyey 413, 2110 (vsiej); wifie N 241 (vśle); NPI. M. wifi M 114; wfy 378, 585 (mit Vyb.; anders Krok 6, 388), 1029, 1260; F. wiye 1116; N. wiye 371, 1264 (vś6); A PI. M. wifye M 17; wífie N 8, 219; wfye 26, 427, 1067, 1837; F. wifie B 56; wifie N 250; wfye 686, 1884, 2237, S 38; wife N 191, B 32; N. wfye 1167, 1932;
Strana 149
Glossar. wifie N 225, 231; wifie BM 218; wfie B 81; — GPl. M. wtyech 377, 385; wifiech N 309, B 248, M 18; F. wfyech 467, 2038; N. wfyech 1100, § 44; DPIM. wifiem B 156; wfyem 456, 516, 572; wífyem 2071, W 43; wífiem W 60; wfem 65; LPI. F. wffiech N 82; IPI.M. wffie- mi M 104, 140; wfyemy 350; N. wfyemy 10283, 2391. — NSg.M. wef- ken 811, 1833 (1244 I. mit Krok 6, 401 veš = weff N 79); A. wefken 642 (vešken). — MNSg.F. wfyeczka 134, 889 (vsécka); wifeczka B 210 (všecka); JN. wffeczko N 64, 375, B 113, M 12; wfyeczko 3, 465, 623, 1461; A. wífeczko W 108, B 4; wieczko 2334; wfyeczko 499, 726, 1004 (všecko). — NPl. M. wíficzi N 48, 71, 74, 492 (všicci s. Geb. III, l, 518); wfytey 1236, 1330, 2269 (l. vśitei mit LF. 9, 110); wificzny W 838, 41 (vsieni); wfyczkny 924, 962, 1239 (= vsici N 74), 2377; wiykny 461 (vsickni; 327 I. M. c. vši; wfyczkny 1170 ist zu streichen und mit N 1 zu lesen: v tu vsiu vlast); wfychny 464 (vsichni; 1403 l. mit Prusik v&); N.-A.N. wífeczka B 67, BM 161 (vsecka); F. wfyecz- ky 1208 — wffeczki N 39; API. M wfyeczky 270, 1978, 2004; wifeczky N 212. — ASg.F. wfyezku 294, 859, 2081; wfyuczknu 1842; wfychnu 1407 ( M.c.l. mit Krok 7, 4 vši). — Im negativen Satze ist veš = žádný (LF. 9, 106 f.; 10, 251 f.): NSĘ.N. wfye 966 „nichts“ (LF. 9, 109); GSg.F. 365 (vsie); M. wife<ho> N 357; DPI.M. wff{iem BM7; DSg.M wfyemu fwyetu 838 ,,niemandem auf der Welt". větrník M „Segel““: A Pl. wyetrnyky 531 (3silb.). vétrovy Adj. ,,des Windes": GSg.F. vietrowe B 92 (-é). vévoda M ,Heerführer, Herzog“: wewoda 1547 (syrský = Gu. 3, 12 Syriae praefectus); GSg. wewody 1667; GPl. wewod N 185. vévoditi impftiv. ,,herrschen‘“ (über etw. — nad ¢im): 3. Sg. Prs. we- wody 762, 1438. vézeli M ,Gefangener": DPI. wyez- 149 nom M 107 (vézhóm; vgl. dazu Gu. 7, 267/6). vézéli impftie. ,,stecken: Prt. Prs., NSg.N. wyeze 529 (véze). vezftnie N „Blick, Angesicht“: LSg. wezrzyeny 1481; wezrzieny 48 (-i). vezfieti pftiv. ,,aufblicken, blicken““ (auf etw.—naë): 2. Sg. Imper. vezrfi B M 41 (vezii); 1. Sg. Aor. wezrzyech 886 (vezrech); 3. Sg. wezrzye 678; Prt. Prs., allgemeine Form vezrfiecze B 28 (vezüiece); Prf. wezrzyew 361 (veztév). vézti sb impftiv. fahren: Prt. Prs. weza zie N 140. veżdy Adv. ,,immer, allezeit‘“ : wezdy 23, 209, 1490, 2312; wefdy W 94, M 118; weídy BM 172; weffdy N 397, W 62. vézé F ,Turm": ASg. wyezy 635; N Pl. wyezye 2272; A. wyezye 2275; wyeze 2020 (veże); wise N 250 (zu. beurteilen nach Geb. I, 194); G. wies N 302 (věž s. Geb. III, 1, 210). vhlobiti pftie. ,,eindringen": 3. Sg. Aor. whloby 2150. vidati impftiv. ,,sehen‘“ (etw.—co): vidatÿ B 244; 1. Pl.Prs. widamy N 382 (-amy); 3. Sg. Prf. wydal 2197; Kond. Prs. by wydal 892. vidénie JV ,, Erscheinung" : LSg. wi- dieny N 420 (4i). vidéti impftie. ,,sehen'* (jdn. —koho, etw. — co): wydyety 1537, 1888;vid ye- ty B 242 (widiety M 154 I. vódeti; wydyety 900 l. mit LF. 12, 273 f. védéti ,,verstehen‘“); 1. Sg. Prs.viziu BM 209 (viziu; wyz 196; wyzy 1518 (vizi; 3. Sg. vidy BM 194; 1. Pl. widim N 395, 404 (vidim); 2. wydyte 2422; 2. Sg. Imper. wyz 444, 1868, 2016; 2. Pl. wyzte 1034, 1316, 1817 (vizte); wyztez 2400 (-Z); 1. Sg. Impf. wydyech 1384 (vidiech); 3. Sg. wydyefye 125, 686 (vidie&e); 1. Sg. Prf. wydyal ffyem 893 (vid’al sem s. Geb. III, 2, 278, 298); 3. Sg. wydyela 59; 2. PI. widyely gfte M 3; -fte M 8 (viděli jste); 3. Sg. Plusquampf. wydyal byefye 918; Prt. Prs. vida BM 49, 145; wida N 208, 401; wyda 195, 1737, W 54, S 58 (vida... viak ,wiewohl er sah ... dock“); NPL M. wyducz 835; wyducze 997 (vidûce).
Glossar. wifie N 225, 231; wifie BM 218; wfie B 81; — GPl. M. wtyech 377, 385; wifiech N 309, B 248, M 18; F. wfyech 467, 2038; N. wfyech 1100, § 44; DPIM. wifiem B 156; wfyem 456, 516, 572; wífyem 2071, W 43; wífiem W 60; wfem 65; LPI. F. wffiech N 82; IPI.M. wffie- mi M 104, 140; wfyemy 350; N. wfyemy 10283, 2391. — NSg.M. wef- ken 811, 1833 (1244 I. mit Krok 6, 401 veš = weff N 79); A. wefken 642 (vešken). — MNSg.F. wfyeczka 134, 889 (vsécka); wifeczka B 210 (všecka); JN. wffeczko N 64, 375, B 113, M 12; wfyeczko 3, 465, 623, 1461; A. wífeczko W 108, B 4; wieczko 2334; wfyeczko 499, 726, 1004 (všecko). — NPl. M. wíficzi N 48, 71, 74, 492 (všicci s. Geb. III, l, 518); wfytey 1236, 1330, 2269 (l. vśitei mit LF. 9, 110); wificzny W 838, 41 (vsieni); wfyczkny 924, 962, 1239 (= vsici N 74), 2377; wiykny 461 (vsickni; 327 I. M. c. vši; wfyczkny 1170 ist zu streichen und mit N 1 zu lesen: v tu vsiu vlast); wfychny 464 (vsichni; 1403 l. mit Prusik v&); N.-A.N. wífeczka B 67, BM 161 (vsecka); F. wfyecz- ky 1208 — wffeczki N 39; API. M wfyeczky 270, 1978, 2004; wifeczky N 212. — ASg.F. wfyezku 294, 859, 2081; wfyuczknu 1842; wfychnu 1407 ( M.c.l. mit Krok 7, 4 vši). — Im negativen Satze ist veš = žádný (LF. 9, 106 f.; 10, 251 f.): NSĘ.N. wfye 966 „nichts“ (LF. 9, 109); GSg.F. 365 (vsie); M. wife<ho> N 357; DPI.M. wff{iem BM7; DSg.M wfyemu fwyetu 838 ,,niemandem auf der Welt". větrník M „Segel““: A Pl. wyetrnyky 531 (3silb.). vétrovy Adj. ,,des Windes": GSg.F. vietrowe B 92 (-é). vévoda M ,Heerführer, Herzog“: wewoda 1547 (syrský = Gu. 3, 12 Syriae praefectus); GSg. wewody 1667; GPl. wewod N 185. vévoditi impftiv. ,,herrschen‘“ (über etw. — nad ¢im): 3. Sg. Prs. we- wody 762, 1438. vézeli M ,Gefangener": DPI. wyez- 149 nom M 107 (vézhóm; vgl. dazu Gu. 7, 267/6). vézéli impftie. ,,stecken: Prt. Prs., NSg.N. wyeze 529 (véze). vezftnie N „Blick, Angesicht“: LSg. wezrzyeny 1481; wezrzieny 48 (-i). vezfieti pftiv. ,,aufblicken, blicken““ (auf etw.—naë): 2. Sg. Imper. vezrfi B M 41 (vezii); 1. Sg. Aor. wezrzyech 886 (vezrech); 3. Sg. wezrzye 678; Prt. Prs., allgemeine Form vezrfiecze B 28 (vezüiece); Prf. wezrzyew 361 (veztév). vézti sb impftiv. fahren: Prt. Prs. weza zie N 140. veżdy Adv. ,,immer, allezeit‘“ : wezdy 23, 209, 1490, 2312; wefdy W 94, M 118; weídy BM 172; weffdy N 397, W 62. vézé F ,Turm": ASg. wyezy 635; N Pl. wyezye 2272; A. wyezye 2275; wyeze 2020 (veże); wise N 250 (zu. beurteilen nach Geb. I, 194); G. wies N 302 (věž s. Geb. III, 1, 210). vhlobiti pftie. ,,eindringen": 3. Sg. Aor. whloby 2150. vidati impftiv. ,,sehen‘“ (etw.—co): vidatÿ B 244; 1. Pl.Prs. widamy N 382 (-amy); 3. Sg. Prf. wydal 2197; Kond. Prs. by wydal 892. vidénie JV ,, Erscheinung" : LSg. wi- dieny N 420 (4i). vidéti impftie. ,,sehen'* (jdn. —koho, etw. — co): wydyety 1537, 1888;vid ye- ty B 242 (widiety M 154 I. vódeti; wydyety 900 l. mit LF. 12, 273 f. védéti ,,verstehen‘“); 1. Sg. Prs.viziu BM 209 (viziu; wyz 196; wyzy 1518 (vizi; 3. Sg. vidy BM 194; 1. Pl. widim N 395, 404 (vidim); 2. wydyte 2422; 2. Sg. Imper. wyz 444, 1868, 2016; 2. Pl. wyzte 1034, 1316, 1817 (vizte); wyztez 2400 (-Z); 1. Sg. Impf. wydyech 1384 (vidiech); 3. Sg. wydyefye 125, 686 (vidie&e); 1. Sg. Prf. wydyal ffyem 893 (vid’al sem s. Geb. III, 2, 278, 298); 3. Sg. wydyela 59; 2. PI. widyely gfte M 3; -fte M 8 (viděli jste); 3. Sg. Plusquampf. wydyal byefye 918; Prt. Prs. vida BM 49, 145; wida N 208, 401; wyda 195, 1737, W 54, S 58 (vida... viak ,wiewohl er sah ... dock“); NPL M. wyducz 835; wyducze 997 (vidûce).
Strana 150
150 viece, viee Kompar. zu mnoho, sub- stantie. Adj. und Ade.: ,,mehr, ldn- ger, ferner, fortan" mit abhüngigem Gen.: N.-A. viecze B 269, BM 65 (v. jich ,,die meisten von ihnen‘); wiecze B M 330; wıecze N 120, S 11; wyecze 160; wyecz 1344; sonst: viecze B 22, 126, BM 115; wiecze W 42; wyecze 562, 2410, W 10; vieczes B M 339 (-Z); viecz B M 44, 96; viecz BM 48; wiecz N 173, 220, 435, M 81; wyecz 177, 359, 841. — Superlat. naviece, najviece: mit ab- hángigem Gen. vielleicht nawıecze N 310 (s. kämen); sonst nawyecze 462; naywyecze 216, 297, 387 (s. Prusik, Pram. 34); naywwiecze 1911 = N 200; naywyecz 290; nay- wecz 433 (lies mit H, Vyb. naj- viece). viera F „Glaube; Zutrauen, Ver- trauen; Treue": wyera 1215, 1221 — wiera N 46, 54; GSg. viery BM 98; wiery 872; wyery 2198; wyer 120, 237; wieri N 61; A. vieru BM 91; D. wyerzye 2088 = W 24; L. wyerzye 1229, 1330. — jmieti wyeru v čem 1154 „an etwas glauben"; jmieti wyeru (W 34 wieru) 2098 ke komu ,,jdm. Treue halten" s. do- Jieti, Jieti. — nawfy wyeru 1087 „bei aller Treue* (H, Vgb., Krok 6, 398 verbesserten in. na svú vieru „bez Deiner Treue‘; indessen ist acech. nur der Fall belegt, daß an Stelle von Formen von veš solche eon svój ge- ireten sind, nicht umgekehrt, s. LF. 9, 290 f.; Geb. I, 548; III, 1, 514). vieir M ,Wind": wyetr 532, 573, 764, 877, 1777; vieter B.M 233 (über- all 1silb.; -er ist dial. s. LF. 16, 111); N Pl. wyetrowe 2182. vina F „Schuld, Verschulden; Be- schwerdegrund‘‘: wina B M 39; vína BM 309; GSg. viny B 310, BM 43, 312; wyny 2074; A. wynu 772, 2370 = winu N 418. viniti impftiv. ‚„‚beschuldigen‘ (jdn. einer Sache — koho v čem): Prt. Prs. vynye B 311 (ving). vino N „Wein, Weinstock’: wyno 372; Pl. wyna 687 (Gu. 1, 439 Bac- chi frutices). visaty Adj. ,,hàngend" : LSg. M. wn- Glossar. zatem NN 78; ogl. visuty vóz „esse- da“ s. LF. 20, 230. visöti zmpftiv. ,hàngen" (an etw. — zaé): 3. Sg. Prs. wyffy 1763 (visi). vítéz M ,, Held": wytyez 1470; G. wy- tyeze 581 (im Heim auf brézé l. vi- tézé), 1630, 2016 (vitéze); NDu. wytyeze 1571; Pl. wytyezy 796, 1456, G. wytyezow 799 (vitézov). vitéisky Ado. , heldenhaft, siegreich* : wytyezfky 1611; wíityezíky M 70; wityezky B 77 (vitésky mit Assimi- lation des z an s egl. Geb. I, 493; — zur Bedeutung Kořínek 11, Krok 7, 9). vitfzsky Adj. ,,heldenhaft, des Hel- den, siegreich“: ASg.F. wytyezíku S 36 (egl. Gu. 9, 318 animum vic- toris); LPl. M. wytyezfíkych 835. vláčiti SÉ impftie. „sich schleppen; schleifen" : 3. Pl. Prs. wlaczye fye 1752 (vláčie sě). vlädnüti impftiv. „regieren, lenken, herrschen (über etw.— Gim); kom- mandieren" (etw.— im): 3. Sg. Prs. wladne 737—839; 1462 (im Heim auf mladé lies vlade: vlásti s. d. und V. 345/46; Arch. 10, 590; Kath.-Leg. 1243/44); 3. Pl. Impf. wladnyechu 7472 (vladniechu); Prt. Prs. wladna 1028. — vládnüti sobü „Sich bewegen, sich rühren können‘: 3. Pl. Prs. wladnu 157 (vladnu). vláha F | Ndsse, Feuchtigkeit" : wla- ha 80. vlas M ,Haar': ASg. wlaz BM 178 (ne za vlas ,,nicht um ein Haar, durchaus nicht", s. Jungmann 5, 123 b). vlast F , Land: ASg. wlalt 682, 709, 1170; wlazt N 1, BM 133 (,, Volk" s. Wittenb. Ps. 2, 1); G. wlafty 938, M 65; L. 2003; N PI. 614, M 112; A. 840; G. 668 (-i). vlastee F „Land: wlaitcye M 75. vlásti impftie. „lenken, beherrschen, kommandieren"* (jdn. — kym, etw. — čím): 3. Sg. Prs. wlde 346 (l. vlade). — vlásti sobü ,,sich bewegen, sich rühren kónnen': wlafty 1584; Prt. Prs. wlada 1709. vlastné Adv. ,,igentlich, eigens": wlaztnye N 119. vlastní Adj. ,,eigen": GSg.F. wlaft- nye BM 260 (vlastnie); GPL. M.
150 viece, viee Kompar. zu mnoho, sub- stantie. Adj. und Ade.: ,,mehr, ldn- ger, ferner, fortan" mit abhüngigem Gen.: N.-A. viecze B 269, BM 65 (v. jich ,,die meisten von ihnen‘); wiecze B M 330; wıecze N 120, S 11; wyecze 160; wyecz 1344; sonst: viecze B 22, 126, BM 115; wiecze W 42; wyecze 562, 2410, W 10; vieczes B M 339 (-Z); viecz B M 44, 96; viecz BM 48; wiecz N 173, 220, 435, M 81; wyecz 177, 359, 841. — Superlat. naviece, najviece: mit ab- hángigem Gen. vielleicht nawıecze N 310 (s. kämen); sonst nawyecze 462; naywyecze 216, 297, 387 (s. Prusik, Pram. 34); naywwiecze 1911 = N 200; naywyecz 290; nay- wecz 433 (lies mit H, Vyb. naj- viece). viera F „Glaube; Zutrauen, Ver- trauen; Treue": wyera 1215, 1221 — wiera N 46, 54; GSg. viery BM 98; wiery 872; wyery 2198; wyer 120, 237; wieri N 61; A. vieru BM 91; D. wyerzye 2088 = W 24; L. wyerzye 1229, 1330. — jmieti wyeru v čem 1154 „an etwas glauben"; jmieti wyeru (W 34 wieru) 2098 ke komu ,,jdm. Treue halten" s. do- Jieti, Jieti. — nawfy wyeru 1087 „bei aller Treue* (H, Vgb., Krok 6, 398 verbesserten in. na svú vieru „bez Deiner Treue‘; indessen ist acech. nur der Fall belegt, daß an Stelle von Formen von veš solche eon svój ge- ireten sind, nicht umgekehrt, s. LF. 9, 290 f.; Geb. I, 548; III, 1, 514). vieir M ,Wind": wyetr 532, 573, 764, 877, 1777; vieter B.M 233 (über- all 1silb.; -er ist dial. s. LF. 16, 111); N Pl. wyetrowe 2182. vina F „Schuld, Verschulden; Be- schwerdegrund‘‘: wina B M 39; vína BM 309; GSg. viny B 310, BM 43, 312; wyny 2074; A. wynu 772, 2370 = winu N 418. viniti impftiv. ‚„‚beschuldigen‘ (jdn. einer Sache — koho v čem): Prt. Prs. vynye B 311 (ving). vino N „Wein, Weinstock’: wyno 372; Pl. wyna 687 (Gu. 1, 439 Bac- chi frutices). visaty Adj. ,,hàngend" : LSg. M. wn- Glossar. zatem NN 78; ogl. visuty vóz „esse- da“ s. LF. 20, 230. visöti zmpftiv. ,hàngen" (an etw. — zaé): 3. Sg. Prs. wyffy 1763 (visi). vítéz M ,, Held": wytyez 1470; G. wy- tyeze 581 (im Heim auf brézé l. vi- tézé), 1630, 2016 (vitéze); NDu. wytyeze 1571; Pl. wytyezy 796, 1456, G. wytyezow 799 (vitézov). vitéisky Ado. , heldenhaft, siegreich* : wytyezfky 1611; wíityezíky M 70; wityezky B 77 (vitésky mit Assimi- lation des z an s egl. Geb. I, 493; — zur Bedeutung Kořínek 11, Krok 7, 9). vitfzsky Adj. ,,heldenhaft, des Hel- den, siegreich“: ASg.F. wytyezíku S 36 (egl. Gu. 9, 318 animum vic- toris); LPl. M. wytyezfíkych 835. vláčiti SÉ impftie. „sich schleppen; schleifen" : 3. Pl. Prs. wlaczye fye 1752 (vláčie sě). vlädnüti impftiv. „regieren, lenken, herrschen (über etw.— Gim); kom- mandieren" (etw.— im): 3. Sg. Prs. wladne 737—839; 1462 (im Heim auf mladé lies vlade: vlásti s. d. und V. 345/46; Arch. 10, 590; Kath.-Leg. 1243/44); 3. Pl. Impf. wladnyechu 7472 (vladniechu); Prt. Prs. wladna 1028. — vládnüti sobü „Sich bewegen, sich rühren können‘: 3. Pl. Prs. wladnu 157 (vladnu). vláha F | Ndsse, Feuchtigkeit" : wla- ha 80. vlas M ,Haar': ASg. wlaz BM 178 (ne za vlas ,,nicht um ein Haar, durchaus nicht", s. Jungmann 5, 123 b). vlast F , Land: ASg. wlalt 682, 709, 1170; wlazt N 1, BM 133 (,, Volk" s. Wittenb. Ps. 2, 1); G. wlafty 938, M 65; L. 2003; N PI. 614, M 112; A. 840; G. 668 (-i). vlastee F „Land: wlaitcye M 75. vlásti impftie. „lenken, beherrschen, kommandieren"* (jdn. — kym, etw. — čím): 3. Sg. Prs. wlde 346 (l. vlade). — vlásti sobü ,,sich bewegen, sich rühren kónnen': wlafty 1584; Prt. Prs. wlada 1709. vlastné Adv. ,,igentlich, eigens": wlaztnye N 119. vlastní Adj. ,,eigen": GSg.F. wlaft- nye BM 260 (vlastnie); GPL. M.
Strana 151
Glossar. wlaftnych 1040; wlaftných B M 259 (vlastních). — vlastný dss.: NSg.F. wlaftna M 56 (-á); A. wlaftnu B 15 (-à); GSg.M. wlaztneho N 181. vléei impftiv. ‚schleppen‘ (nohy): 3. Pl. Aor. wleku 1415 (vlekü; oder Präsens ?); Prt. Prs. wleka Ś 5. — „Schleifen“ (jdn. hinter sich her — koho po sobé): 3. Sg. Prs. wleczye 1760 (vlece).—,,sich anlegen'* (etw.—co na sé): 3. Sg. Prs. wlecze 1392 (vlete). vlk M .,Wolf“: wlk 55, 1119, 1412; D. wlku 1420; I. wlkem 264; NDu. wlkv 1569; Pl. wlezye 1426 (vlcie s. Geb. III, 1, 51). vlna F ,,Wolle“: LSg. wlnye 1236 — wilnye N 71. vnada F ,,Sitte, Gewohnheit, Weise" : ASg. wnadu 1923 = N 218; L. wnadye 204; wnadye BM 262. vnaditi s impftie. ,,sich üben": 3. Sg. Prs. wnady fye 810 (-i). vnadny Ad). „geiibt, kundig”' : wnad- ny 107, 2314 (danach ist N 853 wla<dny> mit Vyb. und LF. 9, 118 f. zu verbessern); APl.M. wnad- ne 1628. vniti pftiv. ,,khineingehen, betreten, ge- langen zu “ (etw.—veë) : wnyty 1032; 1. Pl. Prf. wefly smy 840 (vešli smy); Prt. Prs. wnyda 1159, 2140 — W 55 (vnida). vnoćiti pftiv. „eindringen” (auf jdn. — ke komu): 3. Sg. Prs. wnoczy 1626 (vnoëi). vnuk M ,,Enkel“: NPl. wnukowe 1493. vnuka F ,,Enkelin“: ASg. wnuku M 32 (— Gu. 6, 119 neptem). vnuż, vniż Adv. ,,wie, gleichsam wie" : wnyuz 2045 = W 2; wnvz M 85; wnus N 42, 125, 313, 391, 473, B 111, 137, 151; vnyuz W 73; wnyz 210, 1211, 2179. — Verstärkt durch koli: wnus B 66, 91; wnufto koly N 353; durch -to: wnyufto 2216 = wnyuzto W 89. vôbee Adv. ,,ôffenilich“: wobecz 44. voda F ,,Wasser“: woda 601, 2203 — W 76; GSg. wody 1805, 2153, M 90; A. wodu 431, 1310; L. vodÿe B 102; NPl. wody M 9; A. 1863; L. wodach 11 (-âch). vódet M ,,Führer": NPl. wodcze 151 2313 (vódce) = w<odczie> N 352. voditi impftie. ,,führen'' : (jdn. — ko- ho): 3. Sg. Prs. wody 1078 (-i). vodny Adj. ,voll Wasser, wasser- reich: woden 229 (Gu. 1, 87 f. „plu- vialibus undis intumuit“). voj M ,,Heer‘‘: NSg. woy 421, 2455; woy BM 62; A. woy 568. — Im Plur. „die Truppen": wogíe B 289; wogie N 151 = woge 1282 (vojé s. Geb. III, 1, 104); A. wogye 950, 1504; wogie M 21; woge 518, 1106; G. wogi 1043; wogy 1347 (voji); D: wogem 708, 926, N 157, 160; wo- gyem 1291, 2141, 2224, 2308 (vojem s. Geb. ib. 130); L. wogyech 1353, 1526 (vojech); /. woymi 1194 (vojmi). vojen M ,,Krieger“: IPl. woyny 1375 (vojny). vojensky ,, Kriegs-": ASg.N. wogen- fke 977; G. wogenfkeho 1401. vojevati impftiv. ,kämpfen“: 3. PI. Prf. wogewaly 796 (-h). vojna F' | Krieg”: voyna 793; woyna 1308; G. woyny 51; D. woynye 521 (vojně) und woyny 1673 (vojni s. Geb. III, 1, 190); A. woynu 376, 962, N 133; I. woynu 812(-u); GPL. wogen 867, 952 (vojen. — woyna 787 ist mit Krok 6, 392 zu lesen wyna = vina s. d.). vojska F ,,Heer“: woyzka BM 279; D. woyíchzie B 304; woyfchze N 12; L. woyftye 1565 (vojséé, -e, vojště s. Geb. III, 1, 176). vól M ,,Ochse“: wol 2252; ASg. 1008; GPl. wolow 188 (volóv; Gu. 1, 50 hat cervos). volati impftiv. „rufen” (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. wola 2444 (-à). vóle F ,,Wille, Wunsch, freier W ille": wole M 46 (kaká vóle milosrdná — Gu. 6, 136 quae pietas); S 97 (jesti vždy svobodna vóle — Gu. 9, 476 libera sit regis . . . potestas) ; G. wole 378; A. woly 724 (dati vóli komu „jdm. seinen Willen lassen"); L. woly 1480; woli B 282 (po svéj vóli „nach seinem Gefallen"). — Freiheit, Zügellosigkeit" : wole 292; G. vole B 287. — ,,Fülle'*: wole 696 (s. Prusik, Pram. 33); A. woly 759. voliti impftiv. ,,wählen‘“ (jdn. — ko- ho): 2. Sg. Imper. woly 213 (voli); 3. Sg. Prf. wolila B 215.
Glossar. wlaftnych 1040; wlaftných B M 259 (vlastních). — vlastný dss.: NSg.F. wlaftna M 56 (-á); A. wlaftnu B 15 (-à); GSg.M. wlaztneho N 181. vléei impftiv. ‚schleppen‘ (nohy): 3. Pl. Aor. wleku 1415 (vlekü; oder Präsens ?); Prt. Prs. wleka Ś 5. — „Schleifen“ (jdn. hinter sich her — koho po sobé): 3. Sg. Prs. wleczye 1760 (vlece).—,,sich anlegen'* (etw.—co na sé): 3. Sg. Prs. wlecze 1392 (vlete). vlk M .,Wolf“: wlk 55, 1119, 1412; D. wlku 1420; I. wlkem 264; NDu. wlkv 1569; Pl. wlezye 1426 (vlcie s. Geb. III, 1, 51). vlna F ,,Wolle“: LSg. wlnye 1236 — wilnye N 71. vnada F ,,Sitte, Gewohnheit, Weise" : ASg. wnadu 1923 = N 218; L. wnadye 204; wnadye BM 262. vnaditi s impftie. ,,sich üben": 3. Sg. Prs. wnady fye 810 (-i). vnadny Ad). „geiibt, kundig”' : wnad- ny 107, 2314 (danach ist N 853 wla<dny> mit Vyb. und LF. 9, 118 f. zu verbessern); APl.M. wnad- ne 1628. vniti pftiv. ,,khineingehen, betreten, ge- langen zu “ (etw.—veë) : wnyty 1032; 1. Pl. Prf. wefly smy 840 (vešli smy); Prt. Prs. wnyda 1159, 2140 — W 55 (vnida). vnoćiti pftiv. „eindringen” (auf jdn. — ke komu): 3. Sg. Prs. wnoczy 1626 (vnoëi). vnuk M ,,Enkel“: NPl. wnukowe 1493. vnuka F ,,Enkelin“: ASg. wnuku M 32 (— Gu. 6, 119 neptem). vnuż, vniż Adv. ,,wie, gleichsam wie" : wnyuz 2045 = W 2; wnvz M 85; wnus N 42, 125, 313, 391, 473, B 111, 137, 151; vnyuz W 73; wnyz 210, 1211, 2179. — Verstärkt durch koli: wnus B 66, 91; wnufto koly N 353; durch -to: wnyufto 2216 = wnyuzto W 89. vôbee Adv. ,,ôffenilich“: wobecz 44. voda F ,,Wasser“: woda 601, 2203 — W 76; GSg. wody 1805, 2153, M 90; A. wodu 431, 1310; L. vodÿe B 102; NPl. wody M 9; A. 1863; L. wodach 11 (-âch). vódet M ,,Führer": NPl. wodcze 151 2313 (vódce) = w<odczie> N 352. voditi impftie. ,,führen'' : (jdn. — ko- ho): 3. Sg. Prs. wody 1078 (-i). vodny Adj. ,voll Wasser, wasser- reich: woden 229 (Gu. 1, 87 f. „plu- vialibus undis intumuit“). voj M ,,Heer‘‘: NSg. woy 421, 2455; woy BM 62; A. woy 568. — Im Plur. „die Truppen": wogíe B 289; wogie N 151 = woge 1282 (vojé s. Geb. III, 1, 104); A. wogye 950, 1504; wogie M 21; woge 518, 1106; G. wogi 1043; wogy 1347 (voji); D: wogem 708, 926, N 157, 160; wo- gyem 1291, 2141, 2224, 2308 (vojem s. Geb. ib. 130); L. wogyech 1353, 1526 (vojech); /. woymi 1194 (vojmi). vojen M ,,Krieger“: IPl. woyny 1375 (vojny). vojensky ,, Kriegs-": ASg.N. wogen- fke 977; G. wogenfkeho 1401. vojevati impftiv. ,kämpfen“: 3. PI. Prf. wogewaly 796 (-h). vojna F' | Krieg”: voyna 793; woyna 1308; G. woyny 51; D. woynye 521 (vojně) und woyny 1673 (vojni s. Geb. III, 1, 190); A. woynu 376, 962, N 133; I. woynu 812(-u); GPL. wogen 867, 952 (vojen. — woyna 787 ist mit Krok 6, 392 zu lesen wyna = vina s. d.). vojska F ,,Heer“: woyzka BM 279; D. woyíchzie B 304; woyfchze N 12; L. woyftye 1565 (vojséé, -e, vojště s. Geb. III, 1, 176). vól M ,,Ochse“: wol 2252; ASg. 1008; GPl. wolow 188 (volóv; Gu. 1, 50 hat cervos). volati impftiv. „rufen” (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. wola 2444 (-à). vóle F ,,Wille, Wunsch, freier W ille": wole M 46 (kaká vóle milosrdná — Gu. 6, 136 quae pietas); S 97 (jesti vždy svobodna vóle — Gu. 9, 476 libera sit regis . . . potestas) ; G. wole 378; A. woly 724 (dati vóli komu „jdm. seinen Willen lassen"); L. woly 1480; woli B 282 (po svéj vóli „nach seinem Gefallen"). — Freiheit, Zügellosigkeit" : wole 292; G. vole B 287. — ,,Fülle'*: wole 696 (s. Prusik, Pram. 33); A. woly 759. voliti impftiv. ,,wählen‘“ (jdn. — ko- ho): 2. Sg. Imper. woly 213 (voli); 3. Sg. Prf. wolila B 215.
Strana 152
152 Volkon männl. Eigenn.: ISg. Wol- konem 1634 (der Name begegnet nicht bei Gu. 3, 55 und ist des Reimes auf Antigonem wegen zugesetzt). vosténÿ Adj. .,Wachs-“: NSg.F. wo- ffeztyena 31 (die Schreibung erklärt sich als Kontamination des älteren vo&ééná und jüngeren vosténá). vóz M ,Wagen"': woz N 81; A. 1216 — M 47 (zur Sache vgl. Curtius Rufus III, 3, 11 currum Jovi sacra- tum albentes vehebant equi: der Wagen ist der Gegenstand des Glau- bens und der Verehrung), N 142; G. woza 1220 — N 58, BM 163, M 95 (woze 1251 l. voza; -e ver- schrieben nach eorausgehendem podle s. noch Geb. III, 1, 86); D. wozu 1270 — N 129, BM 78; L. wozíe BM 31; wozie N 49, 78, 94 (vozé); woze 1218, 1243 (voze); I. wozem 1233, 1245 — N 88, BM 34; NPI. wozi N 30 = wozy 1199 (vozi); C. woz N 142 (vóz s. Geb. III, 1, 55); L. wozyech 2275 (voziech). vozataj M ,Wagenlenker“: DPI. wozatayom BM 54. vracčti impftiv. „erbrechen' (etw. — éim): 3. Sg. Prs. wraczye 1758 (vracie). vrah M ,,Feind‘‘: GSg. wraha 171, 1888; DPI. wrahom 867 (-öm). vrata N. Pl. „Tor“: vrata B 139; A. wrata 342. vrätiti s& pftiv. „zurückkehren, sich zurückwenden'' (zu etw. — veé): wra- tyty fye 2224, 2218 — W 91; 1. Sg. Prs. wraczy ffye 828 (vráci sé); 3. Sg. Prf. wratyl fye 542. vrátky Ad). „hinfällig, schwach“: wratek 1868 F. wratka 274 (vrätka). vrci pftie. ,,werfen'* (etw. — co): 3. $g. Aor. wrzye 582 (vrze); 3. Pl. wrhu 1524 (vrhu). — vrci vojnu ottad „den Krieg anderswohin wen- den'* : 3. Sg. Aor. wrze 1143 (vrże). — vrci sé mezi néco „sich auf etw. stürzen" : à. Pl. Aor. wrhu fye 1836. vrch M „das Oberste*: GSg. wrchu 1166 (ot vrchu „von oben'*); L. 1686 (po vrchu ,,oben'*). vrá F ,Getreide, Getreide als Lohn, Lohn“: GSg. wrfy 266 (vrsi: so Krok 5, 244 f.; LF. 12, 2711. mit unstät, (vrátek); Glossar. Hinweis auf nslov. vrš, r. verše „Ge- treide“, vgl. aksl. vrechą, vresti „dioävy‘““. — Nach Hanka, Starob. Skläd. 2, p. 32 vr& zu vrch „Amt, Würde"). vsieci pftie. „hineinhauen” (in etw. — već): 3. Pl. Aor. wíyeku 1740, 1800 (vsëkü). vsiesti pftiv. ,,sich setzen, besteigen'' (na kóň): 3. Sg. Aor. wfyede M 93 (vsede). vsmieti sé pftiv. ,lachen“ : 3. PL. Prs. wímyegi fye 43 (vsméji egl. vzsmáti sé Klem. Ps.; Jungmann 5, 420). vspésiti pftie. ,hinaufeilen" (aus vz-spéiiti): 3. Sg. Prs. wfpyefy W 82 = fpyefy 2209 (l. vspóśi; k horé ,untergehen"; ogl. zu 2209 bis 2211 Gu. 3, 394—98; Ulr. 9850 bis 9853 ,,wenn der tac abe birt und sich die sunne laezet nider, so vazzet er aber wirme wider den âbent als den morgen" J. vstáti pftie. ,,aufstehen, sich erhe- ben'*: witaty 703, 2308; wztaty N 12 (— wftaky 1181); wztaty B 304; 3. Sg. Prs. wítane BM 14; 3. Pl. Aor. wítachu 132, 962, 2438 (vstachu); Prt. Prs. witana 680. vstaviti pftie. ,.sich etw. aufsetzen'' (co na sé): Prt. Prs. wftawye 1026 (vstavè). vstonati pftiv. „erkranken“: 3. Sg. Prs. wftonye 156 (vstóné). vstrasiti sé s. vzstrasiti sé. vstüpiti pftiv. ,.hineinsteigen; in die Hóhe steigen, aufsteigen, emporstei- gen“ (in, zu etw. —več, k čemu): 3. Sg. Prs. wftupı 13 ( Aor. nach Krok 7, 259); witupy 2396 (na koho „iiber einen kommen) S42; Aor. witupy 302. vsÿvati sé impftiv. ,,sich hineindrän- gen, sich einlassen‘“ (auf etwas — veë) : 3. Sg. Prs. wzziwa zie BM 226 (: č. vsunouti s. Kott 4, 847; i — y wie sonst B M und B; vgl. besonders russ. dial. syvnût’= sûnut’ s. Dal 4, 677 auf Grund eines iterativen *syvât’. Zum Ablaut ć. syvati: ksl. suję, sovati egl. ksl. osnyvati: osnuję, osnovati. — S. noch Sborn. filol. IV, 250). vsady Adv. ,,überall‘“: wffady N 306, W 18, M 111; wffadÿ B 41, 134; wfady 689, 2061.
152 Volkon männl. Eigenn.: ISg. Wol- konem 1634 (der Name begegnet nicht bei Gu. 3, 55 und ist des Reimes auf Antigonem wegen zugesetzt). vosténÿ Adj. .,Wachs-“: NSg.F. wo- ffeztyena 31 (die Schreibung erklärt sich als Kontamination des älteren vo&ééná und jüngeren vosténá). vóz M ,Wagen"': woz N 81; A. 1216 — M 47 (zur Sache vgl. Curtius Rufus III, 3, 11 currum Jovi sacra- tum albentes vehebant equi: der Wagen ist der Gegenstand des Glau- bens und der Verehrung), N 142; G. woza 1220 — N 58, BM 163, M 95 (woze 1251 l. voza; -e ver- schrieben nach eorausgehendem podle s. noch Geb. III, 1, 86); D. wozu 1270 — N 129, BM 78; L. wozíe BM 31; wozie N 49, 78, 94 (vozé); woze 1218, 1243 (voze); I. wozem 1233, 1245 — N 88, BM 34; NPI. wozi N 30 = wozy 1199 (vozi); C. woz N 142 (vóz s. Geb. III, 1, 55); L. wozyech 2275 (voziech). vozataj M ,Wagenlenker“: DPI. wozatayom BM 54. vracčti impftiv. „erbrechen' (etw. — éim): 3. Sg. Prs. wraczye 1758 (vracie). vrah M ,,Feind‘‘: GSg. wraha 171, 1888; DPI. wrahom 867 (-öm). vrata N. Pl. „Tor“: vrata B 139; A. wrata 342. vrätiti s& pftiv. „zurückkehren, sich zurückwenden'' (zu etw. — veé): wra- tyty fye 2224, 2218 — W 91; 1. Sg. Prs. wraczy ffye 828 (vráci sé); 3. Sg. Prf. wratyl fye 542. vrátky Ad). „hinfällig, schwach“: wratek 1868 F. wratka 274 (vrätka). vrci pftie. ,,werfen'* (etw. — co): 3. $g. Aor. wrzye 582 (vrze); 3. Pl. wrhu 1524 (vrhu). — vrci vojnu ottad „den Krieg anderswohin wen- den'* : 3. Sg. Aor. wrze 1143 (vrże). — vrci sé mezi néco „sich auf etw. stürzen" : à. Pl. Aor. wrhu fye 1836. vrch M „das Oberste*: GSg. wrchu 1166 (ot vrchu „von oben'*); L. 1686 (po vrchu ,,oben'*). vrá F ,Getreide, Getreide als Lohn, Lohn“: GSg. wrfy 266 (vrsi: so Krok 5, 244 f.; LF. 12, 2711. mit unstät, (vrátek); Glossar. Hinweis auf nslov. vrš, r. verše „Ge- treide“, vgl. aksl. vrechą, vresti „dioävy‘““. — Nach Hanka, Starob. Skläd. 2, p. 32 vr& zu vrch „Amt, Würde"). vsieci pftie. „hineinhauen” (in etw. — već): 3. Pl. Aor. wíyeku 1740, 1800 (vsëkü). vsiesti pftiv. ,,sich setzen, besteigen'' (na kóň): 3. Sg. Aor. wfyede M 93 (vsede). vsmieti sé pftiv. ,lachen“ : 3. PL. Prs. wímyegi fye 43 (vsméji egl. vzsmáti sé Klem. Ps.; Jungmann 5, 420). vspésiti pftie. ,hinaufeilen" (aus vz-spéiiti): 3. Sg. Prs. wfpyefy W 82 = fpyefy 2209 (l. vspóśi; k horé ,untergehen"; ogl. zu 2209 bis 2211 Gu. 3, 394—98; Ulr. 9850 bis 9853 ,,wenn der tac abe birt und sich die sunne laezet nider, so vazzet er aber wirme wider den âbent als den morgen" J. vstáti pftie. ,,aufstehen, sich erhe- ben'*: witaty 703, 2308; wztaty N 12 (— wftaky 1181); wztaty B 304; 3. Sg. Prs. wítane BM 14; 3. Pl. Aor. wítachu 132, 962, 2438 (vstachu); Prt. Prs. witana 680. vstaviti pftie. ,.sich etw. aufsetzen'' (co na sé): Prt. Prs. wftawye 1026 (vstavè). vstonati pftiv. „erkranken“: 3. Sg. Prs. wftonye 156 (vstóné). vstrasiti sé s. vzstrasiti sé. vstüpiti pftiv. ,.hineinsteigen; in die Hóhe steigen, aufsteigen, emporstei- gen“ (in, zu etw. —več, k čemu): 3. Sg. Prs. wftupı 13 ( Aor. nach Krok 7, 259); witupy 2396 (na koho „iiber einen kommen) S42; Aor. witupy 302. vsÿvati sé impftiv. ,,sich hineindrän- gen, sich einlassen‘“ (auf etwas — veë) : 3. Sg. Prs. wzziwa zie BM 226 (: č. vsunouti s. Kott 4, 847; i — y wie sonst B M und B; vgl. besonders russ. dial. syvnût’= sûnut’ s. Dal 4, 677 auf Grund eines iterativen *syvât’. Zum Ablaut ć. syvati: ksl. suję, sovati egl. ksl. osnyvati: osnuję, osnovati. — S. noch Sborn. filol. IV, 250). vsady Adv. ,,überall‘“: wffady N 306, W 18, M 111; wffadÿ B 41, 134; wfady 689, 2061.
Strana 153
Glossar. všako, však Konj. „aber, doch, je- doch, dennoch“‘: wfak 5, 33, 189, 957, 1111, 1854, M 75; wifaks N 300, BM 15, 40, 116. — kak — vsak ,,wie- wohl — dennoch": wfak $, 1736, 1990 — wffaks N 275; wifak BM 131, 254; nach einem Partizipialsatz mit konzessivem Sinn: wfak 228, 235, 628, 2020 = wffak N 303; wffak Š 59, M 94. — ač i — však: wfak 240, 424, 2325 = W 99, 1802, 1806, 2133 — wifak W 48; ać —vsak: wfak 2133 = wifak W 48; wffak N 360; wffakze W 93 — wffakz 2319 (l. Metri causa vsakze); wfakz S 7. — až však ,,bis endlich: as wifak N 327, 362; az wiak 2327 = W 101; az wifak 2055 = aze wifak W 12 (wonach 2055 zu verbessern ist); s. avšak, ale. všaký Adj. „jeder, allerlei'*: wfaky 1294 — wffaky M 163; NSg. F. wífaka 119 (-a); N. wfake 615; GSg.F. wífake B 190, 208; GPI.M. wfakych 2067; wifakych B 204; D. wffakÿm B 323 („all diesen‘, DPI. mit Koubek; ISg. Vyb., H-P.). — [m negativen Saize ASg.M.wffaky N 321 (čas všaký = nikdy s. Arch. 8, 183). všelik Adv. „aber, doch‘‘ : wfelyk 498 (= obak 496, vgl. Celakovský, Do- davky 55; Kott 4, 861; 7, 1059). vÉelikaky Adj. ,allerhand" : GPIM. wífehkakych B 205. — ,jeglich": GSg.F <wffelik>ake N 459. vselikÿ Adj. ,,jeder, all‘: wfyelyky 475, 1387, 2252; F. wfvelika 1792; 18g. M. wielykym 920; F. wfyelyku 2280 (-à); API.M. wtelyke 519 (-é). v&udy Adv. , überall": wffudy W 17; wífudy B 150; wfudy 485, 1044; wfyudy 2024, 2060; wíydy 132, 470 (493 im Heim auf onudy |. všudy). vtähnüti pftiv. „hineinziehen‘“ (in etw. — već): 3. Sg. Plusquampf. byl wtahl 935 (vtáhl 1 silb.). vtieti pftiv. ,,hineinhauen'' (in etw. — veé): 8. Sg. Aor. wtye 1705 (vté d. i. Neguzar; jmu d. i. dem Amyn- tas). — 3. Sg. Prf. wtyal 1754 (vt'al zuby Akk. v trávu ,,mit den Zühnen ins Gras beiflen'*). vyborny Adj. ,vortrefflich, auserle- 153 sen, edel": GSg.N. wyborneho 620, 1048; N Pl.M. wyborny 1261 (-i). — Kompar. (im Sinne des Superlativs; LF. 13, 422): GPI. M. wybornyey- fych 7255 = wiborneyffich N 96. vybósti pftie. ,anspornen; dahin- jagen": wybofty 1560. vybrany Adj. „auserlesen” : wybrany 776. vybrati pftiv. ,,herausnehmen, aus- wdhlen'* (etw.—co): Prt. Prs. wybera 269, 1122; Prf. wybraw B 291 (vybrati co z svć mysli „etwas ersin- nen"). — vybrati sć „sich aufma- chen, ausziehen‘ (zu etw.— nać): 3. Pl. Prf. gffu fye wybraly 1506 (jsû sé vybrali); 3. Sg. Aor. wybra fye 376 (im Reim zu sebra 377: lies vzebra sé s. Arch. 10, 589 und vze- brati sé); Prt. Prf. vybraw zíe B 222. vyćitati impftie. „aufzdhlen” (etw. — co): 3. Sg. Prs. wyczıta S (vyčítá). vydati pftiv. „herausgeben, auslie- fern‘ (jdm.—komu): 3. Pl. Prs. wi- dadie V 244 (vydadie). vydávati impftie. ,,ausliefern'* (etw. — co): 3. Pl. Kond. Prs. by wyda- waly 1971 (l. mit Krok 7, 15 vydali Metri causa) — v. svétlost ,,Hellig- keit ausstrahlen“ : 3. Sg. Prs. <wyd> awa N 466. vydfieti s8 pftiv. „sich losreiBen“ (aus etw.—z teho): vÿdrfietÿ zie B 68. vyhnati pftiv. ,,hinaus-, heraustrei- ben“ (jdn. aus etw. — koho z éeho): vyhnaty B 143; 3. Sg. Prf. wyhnal 1115. vyehvátiti pftie. ,,herausreifjen" (et- was — co): Prt. Prs. wychwatye 1611. vyjiti pftiv. „herausgehn, hinaus- ziehen, herditskom men” (aus etw. — z čeho): 3. Pl. Prs. wydu 1117 (výdů s. Geb. I, 280); 3. Sg. Aor. wynyde 1280 (lid vynide z čísla „das Volk war unzählbar‘‘; 1280 = Gu. 2, 138 excedens numerum); wynde 1533 (im 7silb. Vers l. mit Vÿb. vynide) ; 3. Pl. wyndu 379 (im 7silb. Vers l. mit Vÿb. vynidû = winhidu DalH. 31 s. Geb. 111, 2,124); 2. Sg. Imper. wynyd 903 (vynid'). — ,,entgehen'' (einer Sache — z čeho): 3. Sg. Prs.
Glossar. všako, však Konj. „aber, doch, je- doch, dennoch“‘: wfak 5, 33, 189, 957, 1111, 1854, M 75; wifaks N 300, BM 15, 40, 116. — kak — vsak ,,wie- wohl — dennoch": wfak $, 1736, 1990 — wffaks N 275; wifak BM 131, 254; nach einem Partizipialsatz mit konzessivem Sinn: wfak 228, 235, 628, 2020 = wffak N 303; wffak Š 59, M 94. — ač i — však: wfak 240, 424, 2325 = W 99, 1802, 1806, 2133 — wifak W 48; ać —vsak: wfak 2133 = wifak W 48; wffak N 360; wffakze W 93 — wffakz 2319 (l. Metri causa vsakze); wfakz S 7. — až však ,,bis endlich: as wifak N 327, 362; az wiak 2327 = W 101; az wifak 2055 = aze wifak W 12 (wonach 2055 zu verbessern ist); s. avšak, ale. všaký Adj. „jeder, allerlei'*: wfaky 1294 — wffaky M 163; NSg. F. wífaka 119 (-a); N. wfake 615; GSg.F. wífake B 190, 208; GPI.M. wfakych 2067; wifakych B 204; D. wffakÿm B 323 („all diesen‘, DPI. mit Koubek; ISg. Vyb., H-P.). — [m negativen Saize ASg.M.wffaky N 321 (čas všaký = nikdy s. Arch. 8, 183). všelik Adv. „aber, doch‘‘ : wfelyk 498 (= obak 496, vgl. Celakovský, Do- davky 55; Kott 4, 861; 7, 1059). vÉelikaky Adj. ,allerhand" : GPIM. wífehkakych B 205. — ,jeglich": GSg.F <wffelik>ake N 459. vselikÿ Adj. ,,jeder, all‘: wfyelyky 475, 1387, 2252; F. wfvelika 1792; 18g. M. wielykym 920; F. wfyelyku 2280 (-à); API.M. wtelyke 519 (-é). v&udy Adv. , überall": wffudy W 17; wífudy B 150; wfudy 485, 1044; wfyudy 2024, 2060; wíydy 132, 470 (493 im Heim auf onudy |. všudy). vtähnüti pftiv. „hineinziehen‘“ (in etw. — već): 3. Sg. Plusquampf. byl wtahl 935 (vtáhl 1 silb.). vtieti pftiv. ,,hineinhauen'' (in etw. — veé): 8. Sg. Aor. wtye 1705 (vté d. i. Neguzar; jmu d. i. dem Amyn- tas). — 3. Sg. Prf. wtyal 1754 (vt'al zuby Akk. v trávu ,,mit den Zühnen ins Gras beiflen'*). vyborny Adj. ,vortrefflich, auserle- 153 sen, edel": GSg.N. wyborneho 620, 1048; N Pl.M. wyborny 1261 (-i). — Kompar. (im Sinne des Superlativs; LF. 13, 422): GPI. M. wybornyey- fych 7255 = wiborneyffich N 96. vybósti pftie. ,anspornen; dahin- jagen": wybofty 1560. vybrany Adj. „auserlesen” : wybrany 776. vybrati pftiv. ,,herausnehmen, aus- wdhlen'* (etw.—co): Prt. Prs. wybera 269, 1122; Prf. wybraw B 291 (vybrati co z svć mysli „etwas ersin- nen"). — vybrati sć „sich aufma- chen, ausziehen‘ (zu etw.— nać): 3. Pl. Prf. gffu fye wybraly 1506 (jsû sé vybrali); 3. Sg. Aor. wybra fye 376 (im Reim zu sebra 377: lies vzebra sé s. Arch. 10, 589 und vze- brati sé); Prt. Prf. vybraw zíe B 222. vyćitati impftie. „aufzdhlen” (etw. — co): 3. Sg. Prs. wyczıta S (vyčítá). vydati pftiv. „herausgeben, auslie- fern‘ (jdm.—komu): 3. Pl. Prs. wi- dadie V 244 (vydadie). vydávati impftie. ,,ausliefern'* (etw. — co): 3. Pl. Kond. Prs. by wyda- waly 1971 (l. mit Krok 7, 15 vydali Metri causa) — v. svétlost ,,Hellig- keit ausstrahlen“ : 3. Sg. Prs. <wyd> awa N 466. vydfieti s8 pftiv. „sich losreiBen“ (aus etw.—z teho): vÿdrfietÿ zie B 68. vyhnati pftiv. ,,hinaus-, heraustrei- ben“ (jdn. aus etw. — koho z éeho): vyhnaty B 143; 3. Sg. Prf. wyhnal 1115. vyehvátiti pftie. ,,herausreifjen" (et- was — co): Prt. Prs. wychwatye 1611. vyjiti pftiv. „herausgehn, hinaus- ziehen, herditskom men” (aus etw. — z čeho): 3. Pl. Prs. wydu 1117 (výdů s. Geb. I, 280); 3. Sg. Aor. wynyde 1280 (lid vynide z čísla „das Volk war unzählbar‘‘; 1280 = Gu. 2, 138 excedens numerum); wynde 1533 (im 7silb. Vers l. mit Vÿb. vynide) ; 3. Pl. wyndu 379 (im 7silb. Vers l. mit Vÿb. vynidû = winhidu DalH. 31 s. Geb. 111, 2,124); 2. Sg. Imper. wynyd 903 (vynid'). — ,,entgehen'' (einer Sache — z čeho): 3. Sg. Prs.
Strana 154
154 wynde 87. — ,,vergehn, zu Ende gehn, ein Ende nehmen" : 3. Pl. Prs. wynydu 2269 (wo die Syntax das Prásens verlangt, aber das eom Me- trum verlangte und iiberlieferte vyni- du Aorist zu sein scheint s. LF. 10, 445 N; Geb. 111, 2, 132); 3. Sg. Aor. wynyde 113. vykládati impftie. ,,erläutern, erklä- ren, deuten'* (etw. — co): 3. Sg. Prs. wyklada 828, 1001. vykliditi pftie. ,,.ausráumen; heraus- führen'' (etw.—co): 3. Sg. Aor. wy- klydy 2282 (im Reim auf ludi l. vykl'udi). vyknáüti pftie. ,sich gewóhnen' (an etw. — cemu): 3. Sg. Plusquampf. wykla bye 2460. vykupiti 88 pftiv. „sich aufmachen, aufstehen" : J Sg. Aor. wykupy ffye 471 (z. Stelle s. Pram. 43). vylititi pftie. ,,erzählen‘“ (etw. —co): 3. Sg. Aor. wylyczy 914 (-i). vylûditi p/tiv. ,,herauslocken‘“ (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. wyludy 1979 = N 256 (Gu. 3,262/3, ,,quos traderet hosti traxerat urbe suos‘‘). vymysliti pftiv. ,,erdenken, erfin- den": 3. Sg. Aor. Pass. bie wimi- fflena N 91 — byefye wymyflena 1248 (1248 ist 9silbig, lies bé vymy- Slena statt bieSe mit N . vynieti pftie. ,,herausnehmen" (aus etw. — z éeho); (mec) das Schwert ziehen; (kotvy) die Anker lichten'': wynyety 530; Prt. Prs. wyma 1166 (vyma). — 3. Sg. Prs. Pass. wygme fie Š 93 (vyjme sě). vyplanüti pftie. ,,entfliehen“: 3. Sg. Kond. Prs. by wyplanull M 22 (Jungmann 5, 309). vypleniti pftie. ,,ausrotten, vernich- ten” (etw. — co): Prt. Prf. by wy- plenyw B 274 (er hatte vernichtet). vypovédéti pftie. ,,verbannen" (jdn. — koho): 3. Sg. Prf. vypouiedyel B 28; Pass. byl vypowiedyn B M 71 (vypověděn). vypovědný Adj. „verbanný“: wypo- wyedny 2106 (2106 — Gu. 3, 350 ut transfuga wie auch B 28 das trans- fuga Gu. 4, 533 wiedergibt). vyprávěti impftie. ,erzühlen" (jdm. —komu; egl. p. wyprawiae, máhr. vypráviat? s. Kon 4, 1048): 1. Sg. Glossar. Fut. budu wyprawyty 716 (im Reim zu slyseti 775 I. vyprávéti mit H, Vgb.). — wyprawugy fye 994 ist falsch überliefert (im Reim zu rozu- meéji 993; der Vers ist 9silbig): LF. 14, 252 f. liest vyprávéji 3. Pl. Prs. Akt. und streicht fye „was diese Ge- schenke verkündigen, erläutern, be- deuten'* (vgl. besonders 1001). Die Auffassung des kak ist aber schwierig. Krok 6, 397 streicht ty (vyprávějí sé 3. Pl. Prs. Pass. „wie die Ge- schenke erläutert werden, zu erläutern sind‘), das man aber ungern ent- behrt. vypraviti pftie. ,,erzühlen": wypra- wyty $69; absenden, aussenden, ausrüsten‘“ (jdn. —koho) : 3. Sg. Prf. wyprawyll M 27; Plusquampf. bye wyprawi! N 127, — vypraviti sé „sich befreien, entkommen": 1. Pl. Prs. wyprawyme fye 841; „sich aufmachen, aufbrechen'': 3. Sg. Aor. wyprawy fye 2279; Plusquampf. by zie wiprawil V 43 = bye fye wy- prawyl 1212; Prt. Prf. wiprawiw zie M 118. vyryli pftie. ,,meifeln, eingraben“ : 3. Sg. Prf. Pass. wyryto 837. vyskoëiti p/tiv. ,,herausspringen, her- ausfahren": 3. Sg. Aor. wyfkoczy 1903 (Aor. mit Vgb., Prásens nach H-P., Prusik; vgl. LF. 5 Příloha S. 24, Z. 35). vyslati pftiv. ,,aussenden““ (jdn. —ko- ho): 3. Sg. Aor. wyfla 138 (-sla). vysoky Adj. „hoch“: vyzzoky B 86; NPI.M. wyfoczy Ś 6' (vysoci). — Kompar. wyffy 227 (vyśi s. Geb. I, 511; Arch. 10, 586); Adv. wyfloko 1687; Kompar. wyffe M 120 (vy8e); <<wy>ffe N 480 (nad to , überdies'*). vÿsost F ,,Hôhe“: wyffoft 2457; A. wyfoft M 13. výstřel M „Schufp“: GPl. wyftrzie- low $ 23. vystFéliti pftie. ,losschieflen" (etw. — co): 3. Pl. Prs. witrzyele 2043 (l. mit H-P. vysttélé). vystüpiti pfe. ,,heraustreten, auf- treten" ( wider jdn. — na koho); „hinter sich lassen’ (etw. —z éeho): 3. Sg. Aor. wyftupi 161 (vystupi); 3. Pl. Imper. vyítupte B.M 332 (vystupte). vysunûti sé pftie. ,,sich herausstür-
154 wynde 87. — ,,vergehn, zu Ende gehn, ein Ende nehmen" : 3. Pl. Prs. wynydu 2269 (wo die Syntax das Prásens verlangt, aber das eom Me- trum verlangte und iiberlieferte vyni- du Aorist zu sein scheint s. LF. 10, 445 N; Geb. 111, 2, 132); 3. Sg. Aor. wynyde 113. vykládati impftie. ,,erläutern, erklä- ren, deuten'* (etw. — co): 3. Sg. Prs. wyklada 828, 1001. vykliditi pftie. ,,.ausráumen; heraus- führen'' (etw.—co): 3. Sg. Aor. wy- klydy 2282 (im Reim auf ludi l. vykl'udi). vyknáüti pftie. ,sich gewóhnen' (an etw. — cemu): 3. Sg. Plusquampf. wykla bye 2460. vykupiti 88 pftiv. „sich aufmachen, aufstehen" : J Sg. Aor. wykupy ffye 471 (z. Stelle s. Pram. 43). vylititi pftie. ,,erzählen‘“ (etw. —co): 3. Sg. Aor. wylyczy 914 (-i). vylûditi p/tiv. ,,herauslocken‘“ (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. wyludy 1979 = N 256 (Gu. 3,262/3, ,,quos traderet hosti traxerat urbe suos‘‘). vymysliti pftiv. ,,erdenken, erfin- den": 3. Sg. Aor. Pass. bie wimi- fflena N 91 — byefye wymyflena 1248 (1248 ist 9silbig, lies bé vymy- Slena statt bieSe mit N . vynieti pftie. ,,herausnehmen" (aus etw. — z éeho); (mec) das Schwert ziehen; (kotvy) die Anker lichten'': wynyety 530; Prt. Prs. wyma 1166 (vyma). — 3. Sg. Prs. Pass. wygme fie Š 93 (vyjme sě). vyplanüti pftie. ,,entfliehen“: 3. Sg. Kond. Prs. by wyplanull M 22 (Jungmann 5, 309). vypleniti pftie. ,,ausrotten, vernich- ten” (etw. — co): Prt. Prf. by wy- plenyw B 274 (er hatte vernichtet). vypovédéti pftie. ,,verbannen" (jdn. — koho): 3. Sg. Prf. vypouiedyel B 28; Pass. byl vypowiedyn B M 71 (vypověděn). vypovědný Adj. „verbanný“: wypo- wyedny 2106 (2106 — Gu. 3, 350 ut transfuga wie auch B 28 das trans- fuga Gu. 4, 533 wiedergibt). vyprávěti impftie. ,erzühlen" (jdm. —komu; egl. p. wyprawiae, máhr. vypráviat? s. Kon 4, 1048): 1. Sg. Glossar. Fut. budu wyprawyty 716 (im Reim zu slyseti 775 I. vyprávéti mit H, Vgb.). — wyprawugy fye 994 ist falsch überliefert (im Reim zu rozu- meéji 993; der Vers ist 9silbig): LF. 14, 252 f. liest vyprávéji 3. Pl. Prs. Akt. und streicht fye „was diese Ge- schenke verkündigen, erläutern, be- deuten'* (vgl. besonders 1001). Die Auffassung des kak ist aber schwierig. Krok 6, 397 streicht ty (vyprávějí sé 3. Pl. Prs. Pass. „wie die Ge- schenke erläutert werden, zu erläutern sind‘), das man aber ungern ent- behrt. vypraviti pftie. ,,erzühlen": wypra- wyty $69; absenden, aussenden, ausrüsten‘“ (jdn. —koho) : 3. Sg. Prf. wyprawyll M 27; Plusquampf. bye wyprawi! N 127, — vypraviti sé „sich befreien, entkommen": 1. Pl. Prs. wyprawyme fye 841; „sich aufmachen, aufbrechen'': 3. Sg. Aor. wyprawy fye 2279; Plusquampf. by zie wiprawil V 43 = bye fye wy- prawyl 1212; Prt. Prf. wiprawiw zie M 118. vyryli pftie. ,,meifeln, eingraben“ : 3. Sg. Prf. Pass. wyryto 837. vyskoëiti p/tiv. ,,herausspringen, her- ausfahren": 3. Sg. Aor. wyfkoczy 1903 (Aor. mit Vgb., Prásens nach H-P., Prusik; vgl. LF. 5 Příloha S. 24, Z. 35). vyslati pftiv. ,,aussenden““ (jdn. —ko- ho): 3. Sg. Aor. wyfla 138 (-sla). vysoky Adj. „hoch“: vyzzoky B 86; NPI.M. wyfoczy Ś 6' (vysoci). — Kompar. wyffy 227 (vyśi s. Geb. I, 511; Arch. 10, 586); Adv. wyfloko 1687; Kompar. wyffe M 120 (vy8e); <<wy>ffe N 480 (nad to , überdies'*). vÿsost F ,,Hôhe“: wyffoft 2457; A. wyfoft M 13. výstřel M „Schufp“: GPl. wyftrzie- low $ 23. vystFéliti pftie. ,losschieflen" (etw. — co): 3. Pl. Prs. witrzyele 2043 (l. mit H-P. vysttélé). vystüpiti pfe. ,,heraustreten, auf- treten" ( wider jdn. — na koho); „hinter sich lassen’ (etw. —z éeho): 3. Sg. Aor. wyftupi 161 (vystupi); 3. Pl. Imper. vyítupte B.M 332 (vystupte). vysunûti sé pftie. ,,sich herausstür-
Strana 155
Glossar. zen" (auf jdn. — na koho): wy- ffunueze fye 1419 (im 9silbigen Vers) l. mit LF. 19, 87 vysunü sé (Jir., Krok ?, 4 lesen vysunüc sé Prt. Prs., NPl. М.). vytáhnüti pftie. ,,ausziehen, heraus- rücken" (intrans.): 3. Sg. Aor. wy- tyeze 1647 (vyteże; na koho „gegen jdn. vordringen'*; Gu. 3, 81 „cui obviat“); 3. Pl. wytahu B 289 (vytahá); 3. Sg. Prf. wytahl 381 (-táhl ist 2silbig im Heim auf zwei- silbiges -sáhl 380). vytéei pftie. ,,herauslaufen'*: 3. Sg. Aor. wytecze 1594 (-teée; im Reim auf kfiée 1593. — Krok 7, 8 f. liest vytícé Aor. eon vyticeti, das acech., auch ksl., nicht belegt ist; Hanka las vytée bei Jsilbigem Mazeus zu vy- tknüti scil. mec oder kopie ,,das Schwert, die Lanze schwingen" s. Jungm. 5, 371; Arch. 10, 584; Korinek 16 wytée — vyteée, was unmöglich ist). vytiekati zmpftiv. — ,,herausfliefen (aus etw. — z éeho), dahinstrómen"' : 3. Sg. Prs. wytyeka 1189 — N 20; wyteka 232 (im Reim auf feka wie 1189, l. mit H-P. -tieka). vyti impftie. ,,heulen": 3. Sg. Prs. wyge 93 (vyje). vytrhnáti pftie. ,,herausreifen'' (etw. — co): 3. $g. Aor. wytrzye 1705 (-trże; scil. Neguzar bradatici); 3. Sg. Plusquampf. byl wytirhl B 169 (-trhl ist I silbig). vyvázati pftie. „aufbinden und her- ausnehmen" : 2. Sg. Prs. wywyezes 986 (-vieżeś). vyvésti pftie. ,,herausführen'': Prt. Prf. Pass. vyueden B 159; ,einer Sache berauben'* (z čeho s. Krok 7, 213): Prt. Prf. Pass. wyweden BM 329 (zbofiey za d. i. sbożie jsa). vyvinüti —pftive. „ausweichen, eni- gehen" (einer Sache: ot čeho): vý- uinuty BM 146. vyvoliti pftiv. ,auswühlen" (etw. — co): 3. Sg. Aor. vywoli B 293. vyvratiti s8 pftie. „umfallen, um- stürzen" (intrans.): 8. Sg. Prs. vywraty zie B 91. vyvFieti pftiv. „loslassen” (jdn., etw. auf jdn. — koho, co na koho): 3. Pl. 155 Prs. wywru 1622/8 (vyvrà; Jung- mann 9, 391). vyznávati zmpftiv. ,bekennen, du- Bern'* (jdm. etw. — komu co): 3. Pl. Prs. winawagy 612 (Il. mit H. vy- znávají). vyzFieti pftiv. ,,heraussehen': wy- zrzyety 473. уз Ргар. c. Akk. ,,gegen"*, zur Bezeich- nung des Gegenstandes, wider dessen Richtung eine Bewegung geschieht: 431, 1310; zur Bezeichnung des Widerstandes: 409, 433, 1309, 2009, 2093 — W 29; w 441 lies mit LF. 12, 272 vz (s. vzbuoh). vzścny Adj. „angenehm, lieb, er- wünscht" : NSg.N. wzaczno B 200. vzblüditi, zblüditi pftie. ,,irre gehn, irren'' (in etw. — v éem): 3. Pl. Prs. zbludye 58 (-ie). — Reflexiv: „irren“ (v Gem); „sich verirren‘‘: 3. Sg. Aor. wzbludy zie IN 227; zbludy ffye 729. vzbósti, zbósti pftiv. „„hineinstoBen' : 3. Pl. Aor. wzbodu 1800; zbodu 1740 (zbodü). vzbuditi, zbuditi s& pftiv. „erweckt, erregt, aufgeregt, angefacht werden; erwachen; entstehen": 3. Sg. Prs. wzbudy fye 1792, 2397 = wzbudy <zı>e N 438 (-i); Aor. zbudy fye 1915 (3); Plusquampf. byefye fye wzbudyl 515; — wzbudyla 2229; byl fye zbudyl 811. vzbuoh Adv. ,,umsonst, vergebens'': Š 30 (LF. 12, 286 f.). vzbuzovati impftie. ,,aufbringen, er- regen‘ (jdn. gegen jdn. — koho proti sobé): 3. Sg. Prs. wzbuzugye 1313 (im 9silbigen Vers l. mit Prusik, Pram. 17 vzbůzie, 3. Sg. Prs. zu vzbüzeti — vzbuzovati s. Geb. 111, 2, 336). vzdáliti sé pftie. ,,sich entfernen, ent- gehen'' (einer Sache — ceho): 3. Sg. Prs. vzdaly fye 966. vzdáti pftie. übergeben": 3. Sg. Prs. Pass. wzdana 119 (vzdána). — chvälu bohu vzdäti „Gott preisen‘: 3. Pl. Aor. wzdachu 570 (vzdachu). vzdávati impftie., pfétu komu ,,jdm. drohen": Prt. Prs. wzdawagye 516 (vzdávajé). vzdechniti pftiv. ,,aufseufzen" (zu jdm. — ke komu): Prt. Prs. wzdech- na 1714.
Glossar. zen" (auf jdn. — na koho): wy- ffunueze fye 1419 (im 9silbigen Vers) l. mit LF. 19, 87 vysunü sé (Jir., Krok ?, 4 lesen vysunüc sé Prt. Prs., NPl. М.). vytáhnüti pftie. ,,ausziehen, heraus- rücken" (intrans.): 3. Sg. Aor. wy- tyeze 1647 (vyteże; na koho „gegen jdn. vordringen'*; Gu. 3, 81 „cui obviat“); 3. Pl. wytahu B 289 (vytahá); 3. Sg. Prf. wytahl 381 (-táhl ist 2silbig im Heim auf zwei- silbiges -sáhl 380). vytéei pftie. ,,herauslaufen'*: 3. Sg. Aor. wytecze 1594 (-teée; im Reim auf kfiée 1593. — Krok 7, 8 f. liest vytícé Aor. eon vyticeti, das acech., auch ksl., nicht belegt ist; Hanka las vytée bei Jsilbigem Mazeus zu vy- tknüti scil. mec oder kopie ,,das Schwert, die Lanze schwingen" s. Jungm. 5, 371; Arch. 10, 584; Korinek 16 wytée — vyteée, was unmöglich ist). vytiekati zmpftiv. — ,,herausfliefen (aus etw. — z éeho), dahinstrómen"' : 3. Sg. Prs. wytyeka 1189 — N 20; wyteka 232 (im Reim auf feka wie 1189, l. mit H-P. -tieka). vyti impftie. ,,heulen": 3. Sg. Prs. wyge 93 (vyje). vytrhnáti pftie. ,,herausreifen'' (etw. — co): 3. $g. Aor. wytrzye 1705 (-trże; scil. Neguzar bradatici); 3. Sg. Plusquampf. byl wytirhl B 169 (-trhl ist I silbig). vyvázati pftie. „aufbinden und her- ausnehmen" : 2. Sg. Prs. wywyezes 986 (-vieżeś). vyvésti pftie. ,,herausführen'': Prt. Prf. Pass. vyueden B 159; ,einer Sache berauben'* (z čeho s. Krok 7, 213): Prt. Prf. Pass. wyweden BM 329 (zbofiey za d. i. sbożie jsa). vyvinüti —pftive. „ausweichen, eni- gehen" (einer Sache: ot čeho): vý- uinuty BM 146. vyvoliti pftiv. ,auswühlen" (etw. — co): 3. Sg. Aor. vywoli B 293. vyvratiti s8 pftie. „umfallen, um- stürzen" (intrans.): 8. Sg. Prs. vywraty zie B 91. vyvFieti pftiv. „loslassen” (jdn., etw. auf jdn. — koho, co na koho): 3. Pl. 155 Prs. wywru 1622/8 (vyvrà; Jung- mann 9, 391). vyznávati zmpftiv. ,bekennen, du- Bern'* (jdm. etw. — komu co): 3. Pl. Prs. winawagy 612 (Il. mit H. vy- znávají). vyzFieti pftiv. ,,heraussehen': wy- zrzyety 473. уз Ргар. c. Akk. ,,gegen"*, zur Bezeich- nung des Gegenstandes, wider dessen Richtung eine Bewegung geschieht: 431, 1310; zur Bezeichnung des Widerstandes: 409, 433, 1309, 2009, 2093 — W 29; w 441 lies mit LF. 12, 272 vz (s. vzbuoh). vzścny Adj. „angenehm, lieb, er- wünscht" : NSg.N. wzaczno B 200. vzblüditi, zblüditi pftie. ,,irre gehn, irren'' (in etw. — v éem): 3. Pl. Prs. zbludye 58 (-ie). — Reflexiv: „irren“ (v Gem); „sich verirren‘‘: 3. Sg. Aor. wzbludy zie IN 227; zbludy ffye 729. vzbósti, zbósti pftiv. „„hineinstoBen' : 3. Pl. Aor. wzbodu 1800; zbodu 1740 (zbodü). vzbuditi, zbuditi s& pftiv. „erweckt, erregt, aufgeregt, angefacht werden; erwachen; entstehen": 3. Sg. Prs. wzbudy fye 1792, 2397 = wzbudy <zı>e N 438 (-i); Aor. zbudy fye 1915 (3); Plusquampf. byefye fye wzbudyl 515; — wzbudyla 2229; byl fye zbudyl 811. vzbuoh Adv. ,,umsonst, vergebens'': Š 30 (LF. 12, 286 f.). vzbuzovati impftie. ,,aufbringen, er- regen‘ (jdn. gegen jdn. — koho proti sobé): 3. Sg. Prs. wzbuzugye 1313 (im 9silbigen Vers l. mit Prusik, Pram. 17 vzbůzie, 3. Sg. Prs. zu vzbüzeti — vzbuzovati s. Geb. 111, 2, 336). vzdáliti sé pftie. ,,sich entfernen, ent- gehen'' (einer Sache — ceho): 3. Sg. Prs. vzdaly fye 966. vzdáti pftie. übergeben": 3. Sg. Prs. Pass. wzdana 119 (vzdána). — chvälu bohu vzdäti „Gott preisen‘: 3. Pl. Aor. wzdachu 570 (vzdachu). vzdávati impftie., pfétu komu ,,jdm. drohen": Prt. Prs. wzdawagye 516 (vzdávajé). vzdechniti pftiv. ,,aufseufzen" (zu jdm. — ke komu): Prt. Prs. wzdech- na 1714.
Strana 156
156 vzdieti pftiv. ,,benennen‘“ (jdn. — komu): 3. Pl. Aor. wzdyechu 88 (vzdéchu). vzdvihnüti pftiv. „in die Hóhe he- ben (etw.—co): 3. Sg. Aor. wzdwyze 1160 (Gu. 2, 84 extollens), M 96 (vzdvize); Prt. Prf., NPl. M. (für Du.): wzduíhffe BM 38. — vzdvih- nüti sé, zdvihnüti sé ,,sich erheben (aus etw. — z ¢eho); sich aufma- chen": wzduihnuty zie BM 271; 3. Sg. Aor. wduife zie B 51 (l. vzdvize sé mit H-P.), zdwyzye {ye 405 (zdvize sé); 3. Sg. Prf. wzduiehl zie B 60 (l. vzdvihl sé); Prt. Prs. zdwyhna {ye 1696. vzdyehati impftie. ,,aufseufzen'* (zu jdm. — ke komu): 8. Sg. Impf. wzdychafye 2252 (vzdycháse 2252/3 == Gu. 3, 419: der latein. Text ist mifeerstanden); Prt. Prs. wzdy- ffífe BM 292 (vzdÿsé), NPI. wzdyffvcze M 84 (vzdyśńce; Gu. 7, 239 gementes). vzebrati sč pftie. „sich aufmachen; heraufklettern" (auf etw. — nać): wzebraty fye 2041, S 62 (s. vybrati sé vzehfméti pftie. ,losdonnern'' : 3. Pl. Kond. Prs. by wzehrimieli B 64 (vzehrméli). vzhanéti pftiv. ,,tadeln'* (etw. — co): 3. Pl. Prs. wzhanye 41 (vzhanie). vzhóru Adv. „in die Hohe, empor": wzhoru BM 38 (vel. 2274). vzhrdéti p/tio. ,,stolz, hochmiitig wer- den‘ (durch etw. — ëim) : 3. Sg. Aor. wzhrdye 1927 = wzlurde M 222 (vzhrdć ogl. mit Prusik r. vozgor- dêt’ dss.). vzhroziti sé p/tiv. ,,schaudern'' : 9. Sg. Aor. wzhrozy fye 406 (-i). a M „Aufgang“:GSg. wzchoda 0 vzchoditi impftiv. ,,aufsteigen, auf- gehen'': 3. Sg. Prs. wzchody 602. vzehopiti sé pftie. „sich aufraffen, sich aufmachen'': 2. Sg. Prs. wif- chopys fye 1862 (i3); Prt. Prs. ropye fye 579 (-é). vzchovati pftio. „aufziehen, erzie- hen‘ (jdn. — koho): 3. Pl. Plus- quampf. byechu wzchowaly 723 (béchu vzchovali); 1. Pl. Prf. Pass. zme wzchowany B M236 (sme vzcho- Glossar. vani). — Prt. Prf. Pass. wzcho- wan 720 (vzchován); D Pl. M. wzcho- wanym BM 215 (-anym). vzehytiti pftie. ,,ergreifen" (etw. — A 3. Sg. Aor. wichity 580 (vzchy- ti). vzieti pftie. ,,nehmen"'. (etw. — co): 3. Sg. Prs. wezme B 341; 3. Pl. Aor. wzyechu 145 (vzéchu); 3. Sg. Plus- quampf. byl wzal 781; Prt. Prf. wzem 932; NPI.M. wzemfye 1013. — ,,herausnehmen‘‘: wzyety 2248. — vzieti s sobů „mit sich nehmen‘ (jdn. — koho): 3. Sg. Plusquampf. byefye wzal 1275 — byl wzal N 134. — vzieti koho sobé za koho ,.jdn. als etwas annehmen: 3. Sg. Aor. wzye 1918 — wze N 213 (vzé). — vzieti vnadu „Gewohnheit annehmen" *: 3. Sg. Aor. wzye 1923 = wzie N 218. — škodu ‚Schaden nehmen, zu Schaden kommen'': 3. Sg. Prs. wez- me 1311; Aor. wzye 2152 (vzé); 3. Pl. wzyechu 1799. — stratu einen Verlust erleiden'': 3. Sg. Aor. wzie B 124; 3. Pl. Prf. wzyely M 54 (vzéli). — radu ,JEntschluf fassen, sich beraten: Prt. Prf., NPl. M. wzemfye 434, 2079 (vzemse). — boj s kym „mit jdm. kümpfen": wzety 1049 (vzéti, l. vzieti im Reim auf jmieti); 3. Pl. Aor. wzyechu 1827; Pri. Prf., NPl. M. wzemífe N 262. — pfimerie „Frieden schließen‘‘: 3. Pl. Kond. Prs. by wzely 2136 = W 51 (vzeli. — gemacht": Prt. Prf. Pass., ISg.F. wzatu N 118 (vzatü). — ,,emp[angen" (etw. von jdm. — co ot koho): 3. Du. Aor. wzieffta B 114 (vzesta); 3. Pl. wzye- chu 502; 3. Pl. Prf. wzely gfu 1491 (vzeli in Reim auf stély l. vzéli); Prt. Prs. wezma 1627. vzimati impftie. = vzieti in vzimati radu s sobû ,,mit sich zu Rate gehn'': 3. Sg. Prf. wzimal BM 283. vzkazovati impftiv. ,,befehlen, auf- tragen““ (jdm. etw. — komu co): Prt. Prs. wzkazugye 1966 — wzkazuge N 237 (-ujě). vzklästi pftie. „hinauflegen‘ (etw. — co): 3. Pl. Aor. wzkladu 1845 (vzkladü). Vzkopati pftiv. ,,ausgraben, graben'' :
156 vzdieti pftiv. ,,benennen‘“ (jdn. — komu): 3. Pl. Aor. wzdyechu 88 (vzdéchu). vzdvihnüti pftiv. „in die Hóhe he- ben (etw.—co): 3. Sg. Aor. wzdwyze 1160 (Gu. 2, 84 extollens), M 96 (vzdvize); Prt. Prf., NPl. M. (für Du.): wzduíhffe BM 38. — vzdvih- nüti sé, zdvihnüti sé ,,sich erheben (aus etw. — z ¢eho); sich aufma- chen": wzduihnuty zie BM 271; 3. Sg. Aor. wduife zie B 51 (l. vzdvize sé mit H-P.), zdwyzye {ye 405 (zdvize sé); 3. Sg. Prf. wzduiehl zie B 60 (l. vzdvihl sé); Prt. Prs. zdwyhna {ye 1696. vzdyehati impftie. ,,aufseufzen'* (zu jdm. — ke komu): 8. Sg. Impf. wzdychafye 2252 (vzdycháse 2252/3 == Gu. 3, 419: der latein. Text ist mifeerstanden); Prt. Prs. wzdy- ffífe BM 292 (vzdÿsé), NPI. wzdyffvcze M 84 (vzdyśńce; Gu. 7, 239 gementes). vzebrati sč pftie. „sich aufmachen; heraufklettern" (auf etw. — nać): wzebraty fye 2041, S 62 (s. vybrati sé vzehfméti pftie. ,losdonnern'' : 3. Pl. Kond. Prs. by wzehrimieli B 64 (vzehrméli). vzhanéti pftiv. ,,tadeln'* (etw. — co): 3. Pl. Prs. wzhanye 41 (vzhanie). vzhóru Adv. „in die Hohe, empor": wzhoru BM 38 (vel. 2274). vzhrdéti p/tio. ,,stolz, hochmiitig wer- den‘ (durch etw. — ëim) : 3. Sg. Aor. wzhrdye 1927 = wzlurde M 222 (vzhrdć ogl. mit Prusik r. vozgor- dêt’ dss.). vzhroziti sé p/tiv. ,,schaudern'' : 9. Sg. Aor. wzhrozy fye 406 (-i). a M „Aufgang“:GSg. wzchoda 0 vzchoditi impftiv. ,,aufsteigen, auf- gehen'': 3. Sg. Prs. wzchody 602. vzehopiti sé pftie. „sich aufraffen, sich aufmachen'': 2. Sg. Prs. wif- chopys fye 1862 (i3); Prt. Prs. ropye fye 579 (-é). vzchovati pftio. „aufziehen, erzie- hen‘ (jdn. — koho): 3. Pl. Plus- quampf. byechu wzchowaly 723 (béchu vzchovali); 1. Pl. Prf. Pass. zme wzchowany B M236 (sme vzcho- Glossar. vani). — Prt. Prf. Pass. wzcho- wan 720 (vzchován); D Pl. M. wzcho- wanym BM 215 (-anym). vzehytiti pftie. ,,ergreifen" (etw. — A 3. Sg. Aor. wichity 580 (vzchy- ti). vzieti pftie. ,,nehmen"'. (etw. — co): 3. Sg. Prs. wezme B 341; 3. Pl. Aor. wzyechu 145 (vzéchu); 3. Sg. Plus- quampf. byl wzal 781; Prt. Prf. wzem 932; NPI.M. wzemfye 1013. — ,,herausnehmen‘‘: wzyety 2248. — vzieti s sobů „mit sich nehmen‘ (jdn. — koho): 3. Sg. Plusquampf. byefye wzal 1275 — byl wzal N 134. — vzieti koho sobé za koho ,.jdn. als etwas annehmen: 3. Sg. Aor. wzye 1918 — wze N 213 (vzé). — vzieti vnadu „Gewohnheit annehmen" *: 3. Sg. Aor. wzye 1923 = wzie N 218. — škodu ‚Schaden nehmen, zu Schaden kommen'': 3. Sg. Prs. wez- me 1311; Aor. wzye 2152 (vzé); 3. Pl. wzyechu 1799. — stratu einen Verlust erleiden'': 3. Sg. Aor. wzie B 124; 3. Pl. Prf. wzyely M 54 (vzéli). — radu ,JEntschluf fassen, sich beraten: Prt. Prf., NPl. M. wzemfye 434, 2079 (vzemse). — boj s kym „mit jdm. kümpfen": wzety 1049 (vzéti, l. vzieti im Reim auf jmieti); 3. Pl. Aor. wzyechu 1827; Pri. Prf., NPl. M. wzemífe N 262. — pfimerie „Frieden schließen‘‘: 3. Pl. Kond. Prs. by wzely 2136 = W 51 (vzeli. — gemacht": Prt. Prf. Pass., ISg.F. wzatu N 118 (vzatü). — ,,emp[angen" (etw. von jdm. — co ot koho): 3. Du. Aor. wzieffta B 114 (vzesta); 3. Pl. wzye- chu 502; 3. Pl. Prf. wzely gfu 1491 (vzeli in Reim auf stély l. vzéli); Prt. Prs. wezma 1627. vzimati impftie. = vzieti in vzimati radu s sobû ,,mit sich zu Rate gehn'': 3. Sg. Prf. wzimal BM 283. vzkazovati impftiv. ,,befehlen, auf- tragen““ (jdm. etw. — komu co): Prt. Prs. wzkazugye 1966 — wzkazuge N 237 (-ujě). vzklästi pftie. „hinauflegen‘ (etw. — co): 3. Pl. Aor. wzkladu 1845 (vzkladü). Vzkopati pftiv. ,,ausgraben, graben'' :
Strana 157
Glossar. (jdm. eine Grube — komu jamu): 3. Sg. Prf. wzkopal JV 264. vzmieniti p/tiv. ,,trachten, streben“‘ : 3. Sg. Prs. wzmyeny 2205 = W 78 (s. Krok 7, 62). vzmluviti p/tiv. ,,reden‘“ (zu jdn. — ke komu): 3. Sg. Aor. wzmluui B 313, BM 79, 208; wzmluwi N 161; wzmluwy 694, S 27. vznimati sé impftie. .,sich erheben, sich aufrichten, sich bàumen'' : 3. Sg. Prf. wznymal ffye 1204 — N 35; Pri. Prs. wznymagye fye 1543 (-aje). vzniti pftie. ,.aufgehen, aufsteigen; emporfliegen": wznyty B.M 277; 3. $g. Aor. wznyde BM 206; wznyde 2346 (vznide); 3. Pl. wznydu 1577 (vznidû). — vzniti nad koho ,,jdn. ibertreffen'*: 3. Sg. Prf. wfyel 26 (l. vzsel mit Krok 7, 260). vznojiti pftiv. „erhitzen” : 3. Sg. Aor. Pass. wznogen 1833 (vznojen; bé ist aus 1831 zu ergänzen). vznořiti sé pftiv. ,,auftauchen, sich emporstrecken‘ (zu jdm. — ke ko- mu): 3. Sg. Kond. Prs. aby fye wznorzyl 878 (s. Arch. 11, 4 f.). vzpáehati pftiv. „tun, verüben'* (etw. — co): 3. Sg. Prf. wzpachal gye 1316. vzpála F „Huze“ : GSg. wzpaly W 71 = fpaly 2177 (spaly aus zpaly s. Geb. I, 436); L. wzpale M 88 (vzpále). vzpótiti s6 pftiv. „sich umkehren, sich umwenden'' (vgl. r.-ksl. vespja- titi sja ,,£mavéoyeo0ai' | riickwen- den'*): 3. Sg. Aor. wzpiety zie BM 270. vzpínati impftie. .,ausdehnen''; hier wohl ,,anlegen’ (platy): 3. Sg. Prs. wzpyna 1396 (-à). vzplakati pftiv. ,,in Tränen ausbre- chen'*: 3. Sg. Aor. wzplaka 451. vzploditi pftiv. ‚vermehren, fördern, erhöhen, emporheben‘‘ (jdn. — koho, etw. — co): 2. Sg. Prs. wzplodys 1955 (-i8); 1. Sg. Prf. wzplodyl zem BM 302; 2. Sg. zi wzplodyl BM 100; 3. Sg. Kond. Prs. by wzplodyl M 120 (Subjekt ist Alexander); 3. Pl. Prf. Pass. zu wzplozeny BM 86 (su vzplozeni). vzplynüti pftiv. „hinauffahren‘‘ (aufs 157 Meer — na mote): 3. Pl. Prf. wzply- nuly 460 (-li). vzplyvati impftiv. ,in die Hohe schwimmen, aufwallen": 3. Sg. Prs. wzplywa W 70 = zplywa 2176 (zplyvá; vgl. wzplywa Apost.-Leg. S. 43, wo vzplyvati das „scaturire” der Quelle widergibt; s. CC M. 1896, S. 562 f.; LF. 26, 356). vzpodjieti pftiv. ,,aufheben": Prt. Prs. wzpodeyma 1161 (vzpodejma). vzpomanüti, zpomanüti, spomanüti pftie. ,,sich erinnern, gedenken'* (an etw. — éeho, nac): zpomanuty 814; 3. Sg. Prs. fpomene 597 (spomene, lies vzpomane im Reim auf dostane 596 s. Arch. 10, 587; Geb. III, 2, 249); 2. Pl. Imper. wzpomyentez 1322 (vzpomentez); Prt. Prs. fpo- mana 1494. — vzpomanuti sé dss. (an jdn. — na koho): 3. Sg. Imper. wzpyen{ye 1302 (lies mit Vyb. vzpo- men sé). vzraditi pfii. „betrůben“: 3. Sg. Aor. Pass. by wzruzen 1428 (by vzrüzen; s. Krok 6, 437 f.; LF. 17, 185). vzstraëiti sé pftiv. „in Furcht ge- raten, erschrecken'* (durch, über etw. — Cim): wzftraffity fie W 28 = wítrafyty 2092 (vstraśiti) s. ustra- Siti se. vztähnüti pftiv. „zurückziehen, -wei- chen‘: 3. Sg. Kond. Prs. by wztahl B 299 (vztáhl einsilbig; s. Krok 7, 158). vztäzati pftiv. „befragen, sich er- kundigen‘: 3. Sg. Aor. wztaza BM 154 (-a). vztazovati impftiv. ,,befragen‘“ (etw. —teho): Inf. vtazowaty 250 (uta- zovati scheint metrisch unmöglich, ebenso Hankas otazovati; s. LF. 12, 270 f.). vztřečštěti pjtiv. ‚„„knarren‘: 3. PI. Aor. wztrzyeftyechu 1847 (vztfe- stechu). vztrhati pftiv. ,,in die Hôhe reißen, emporschwingen'' (etw. — co) : 3. Sg. Aor. wztrha 1706 (-a). vztrhnûti së pftiv. ‚sich erheben‘ (vom Winde): 3. Sg. Aor. wztrze fye 532 (vztrże 2 silbig); Prt. Prs. wztrh- na fye 764. vzuén$ Adv. „schallend, laut“:
Glossar. (jdm. eine Grube — komu jamu): 3. Sg. Prf. wzkopal JV 264. vzmieniti p/tiv. ,,trachten, streben“‘ : 3. Sg. Prs. wzmyeny 2205 = W 78 (s. Krok 7, 62). vzmluviti p/tiv. ,,reden‘“ (zu jdn. — ke komu): 3. Sg. Aor. wzmluui B 313, BM 79, 208; wzmluwi N 161; wzmluwy 694, S 27. vznimati sé impftie. .,sich erheben, sich aufrichten, sich bàumen'' : 3. Sg. Prf. wznymal ffye 1204 — N 35; Pri. Prs. wznymagye fye 1543 (-aje). vzniti pftie. ,.aufgehen, aufsteigen; emporfliegen": wznyty B.M 277; 3. $g. Aor. wznyde BM 206; wznyde 2346 (vznide); 3. Pl. wznydu 1577 (vznidû). — vzniti nad koho ,,jdn. ibertreffen'*: 3. Sg. Prf. wfyel 26 (l. vzsel mit Krok 7, 260). vznojiti pftiv. „erhitzen” : 3. Sg. Aor. Pass. wznogen 1833 (vznojen; bé ist aus 1831 zu ergänzen). vznořiti sé pftiv. ,,auftauchen, sich emporstrecken‘ (zu jdm. — ke ko- mu): 3. Sg. Kond. Prs. aby fye wznorzyl 878 (s. Arch. 11, 4 f.). vzpáehati pftiv. „tun, verüben'* (etw. — co): 3. Sg. Prf. wzpachal gye 1316. vzpála F „Huze“ : GSg. wzpaly W 71 = fpaly 2177 (spaly aus zpaly s. Geb. I, 436); L. wzpale M 88 (vzpále). vzpótiti s6 pftiv. „sich umkehren, sich umwenden'' (vgl. r.-ksl. vespja- titi sja ,,£mavéoyeo0ai' | riickwen- den'*): 3. Sg. Aor. wzpiety zie BM 270. vzpínati impftie. .,ausdehnen''; hier wohl ,,anlegen’ (platy): 3. Sg. Prs. wzpyna 1396 (-à). vzplakati pftiv. ,,in Tränen ausbre- chen'*: 3. Sg. Aor. wzplaka 451. vzploditi pftiv. ‚vermehren, fördern, erhöhen, emporheben‘‘ (jdn. — koho, etw. — co): 2. Sg. Prs. wzplodys 1955 (-i8); 1. Sg. Prf. wzplodyl zem BM 302; 2. Sg. zi wzplodyl BM 100; 3. Sg. Kond. Prs. by wzplodyl M 120 (Subjekt ist Alexander); 3. Pl. Prf. Pass. zu wzplozeny BM 86 (su vzplozeni). vzplynüti pftiv. „hinauffahren‘‘ (aufs 157 Meer — na mote): 3. Pl. Prf. wzply- nuly 460 (-li). vzplyvati impftiv. ,in die Hohe schwimmen, aufwallen": 3. Sg. Prs. wzplywa W 70 = zplywa 2176 (zplyvá; vgl. wzplywa Apost.-Leg. S. 43, wo vzplyvati das „scaturire” der Quelle widergibt; s. CC M. 1896, S. 562 f.; LF. 26, 356). vzpodjieti pftiv. ,,aufheben": Prt. Prs. wzpodeyma 1161 (vzpodejma). vzpomanüti, zpomanüti, spomanüti pftie. ,,sich erinnern, gedenken'* (an etw. — éeho, nac): zpomanuty 814; 3. Sg. Prs. fpomene 597 (spomene, lies vzpomane im Reim auf dostane 596 s. Arch. 10, 587; Geb. III, 2, 249); 2. Pl. Imper. wzpomyentez 1322 (vzpomentez); Prt. Prs. fpo- mana 1494. — vzpomanuti sé dss. (an jdn. — na koho): 3. Sg. Imper. wzpyen{ye 1302 (lies mit Vyb. vzpo- men sé). vzraditi pfii. „betrůben“: 3. Sg. Aor. Pass. by wzruzen 1428 (by vzrüzen; s. Krok 6, 437 f.; LF. 17, 185). vzstraëiti sé pftiv. „in Furcht ge- raten, erschrecken'* (durch, über etw. — Cim): wzftraffity fie W 28 = wítrafyty 2092 (vstraśiti) s. ustra- Siti se. vztähnüti pftiv. „zurückziehen, -wei- chen‘: 3. Sg. Kond. Prs. by wztahl B 299 (vztáhl einsilbig; s. Krok 7, 158). vztäzati pftiv. „befragen, sich er- kundigen‘: 3. Sg. Aor. wztaza BM 154 (-a). vztazovati impftiv. ,,befragen‘“ (etw. —teho): Inf. vtazowaty 250 (uta- zovati scheint metrisch unmöglich, ebenso Hankas otazovati; s. LF. 12, 270 f.). vztřečštěti pjtiv. ‚„„knarren‘: 3. PI. Aor. wztrzyeftyechu 1847 (vztfe- stechu). vztrhati pftiv. ,,in die Hôhe reißen, emporschwingen'' (etw. — co) : 3. Sg. Aor. wztrha 1706 (-a). vztrhnûti së pftiv. ‚sich erheben‘ (vom Winde): 3. Sg. Aor. wztrze fye 532 (vztrże 2 silbig); Prt. Prs. wztrh- na fye 764. vzuén$ Adv. „schallend, laut“:
Strana 158
158 ASg.M. wzuchzni N 32 (s. zvuk). vzvatiti sé pftiv. ,aufwallen“: 3. Sg. Prs. wzwarzy fye 2203 = W 76 (= r. vzvarit’ ,,aufkochen“, p. wzwarzyé dss.). vzvśzati pftiv. „umbinden'*: 3. Sg. Aor. wzwaza 1408 (-a scil. „den Helm" s. LF. 19, 86). VZVÉdéti, zvédéti pftiv. ,,erfahren"* (etw. — co; von jdm. — koho): wzwiediety N 24; zwyedyety 897, 1107; 2. Sg. Prs. wzwiete N 427 (vzviete); 3. Pl. wzwyedye 2419; wzwiedie N 485 (vzvédie); 3. Sg. Aor. wzwyedye 415, 1132, 1986 = wzwiedie N 271; zwyedye 1111, 2101 (-6); 3. Pl. zwyedyechu 707 (zvé- déchu); 3. Sg. Plusquampf. byl wzuiedyel B 29; 3. Sg. Kond. Prs. by nezwyedyel 2226 (= kdyby ne- zvédél s. Krok 7, 97); Plusquampf. bye wzuiedyel BM 161; Prt. Prs. wzwyeda 1301; wzwieda N 17 = zwyeda 1186; Prf. wzwyedyew 1192 = wzwiediew N 23. vzvésti pftie. ,,aufrichten" (etw. — co); erheben" (Blicke — zraky): wzwezzty B 302; Prt. Prs. wzweda 677. vzvoditi impftie. ,,erheben" (Augen — 06): 3. Sg. Prs. wzwody Š 22 (Gu. 9, 293 attollentem oculos). vzvoliti, zvoliti pftiv. ,,erwählen“‘ (etw. — co; jdn. zu etw. — koho Cim): 3. Sg. Prs. zwoly 850 (-i); Pl. zwole 177 (-é); 3. Sg. Aor. zwoly S 59 (i); 3. Pl. wzwolychu 745 (-ichu). vzvrei pftie. ,hinaufwerfen" (etw. auf etw. — co nać): Prt. Prs. wzwrha 733. vzyvati sé impftiv. ,,heiBen‘“ (das Uie" im Nom. oder Instr.): wz- waty zie V 228; 2. Sg. Prs. wzywas fye 1951; wzywas zie B M 211 (-áš); 3. Sg. Impf. wzywatye fye 410 (-vá- Se); Kond. Prs. by zie wziwal M 230. vzèéei pftiv. ,,anzünden“ (etw. — co): 3. Pl. Aor. wzeffhu N 330 (vzezhû = sezhû 2297; aksl. vaide- $ti, r. vozzet). vida Ado. ,, immer: wifda BM 188. vždy Adv. „immer, allezeit^: wzd 34; wzdy 49, 55, § 97; wildy N 16, 102; widy BM 150; wildy N 131; Glossar. wífdy B 14, BM 138, 174 (wzdy 300, 548 1. vezdy mit Vyb., Krok 6, 343). — Im negativen Satz ,niemals”: wzdy 1806 (LF. 10, 253). z Prüp. c. Gen. ,aus". — 1. den Ort, Gegenstand — bezeichnend, aus dessen Innern eine Bewegung statt- findet: z 495, 536, 624, 691, 903, 1096, 1517, 1524, 2202 = W 82, N 20, 256, B 66, 169, BM 271, S 93; { 578, 941, 1533 (vor p, t, s). — Ubertragen 161, 629, 1303, 1534, 2033, B 57, BM 100; { 1201 = z N 32. — DenOrt, das Land bezeich- nend, aus dem jmd. stammt: z 788, B 70, 75, 119, S 27.—2. partitie.: z 212, 385, B 115, 318; ze 385, 542, N 309. — 3. bez. den Gegenstand, aus dem sich etwas zu etwas an- derem entwickelt: 7 246; f 244. — 4. den Stoff, aus dem ein Gegen- stand besteht: z 896; f 2037 (z 895 nach Jir. zu ergünzen wegen $96). — ó. den Ausgangspunkt in der Zeit „von — am": Z , 309. — 6. Grund, Ursache einer Handlung, eines Geschehnisses: z 276, 463, 771, 1064, 1721, N 372, 491, BM 41; f 2383 — z W 107 (zu zloby 66 s. zloba; z obluda N 450 s. oblud. — vgl. LF. 2, 145 ff.). za Prip. — 1. c. Akk.: 1. „hinter“, den Gegenstand bez., hinter welchen eine Bewegung vor sich geht: 150, 512, 1856 (vgl. za se); 2. ein Map, 1045, B 17; 3. die Zeit, während welcher eine Tdtigkeit dauert oder nach deren Vollendung sie stattfindet: 481, 1402, 2052 und 1733; 4. den Gegenstand, an dem etwas hängt 1763; worauf man schwórt 380, 391; 5. das, zu dessen Gunsten etwas geschieht, „fiir”: 665, 2364, M 31; 6. den Gegenstand, für welchen ein anderer Ersatz, Auslósung ist: 340, 539, BM 42, 178; 7. „bitten um etw." : M 30; 8. ,für, zu, statt, anstatt, als, das Prädikat bezeichnend: 1583, N 376, 1918 — N 213 (s. jmieti zał). — II. c. Instr. 1. ,,hinter““, bez. das, hinter dem etwas sich befindet oder geschieht: 1233, 1414, M 80; 2. den, hinter dem her eine Bewegung statt- findet: 1414, 2221, $. 60; 3. — 13:
158 ASg.M. wzuchzni N 32 (s. zvuk). vzvatiti sé pftiv. ,aufwallen“: 3. Sg. Prs. wzwarzy fye 2203 = W 76 (= r. vzvarit’ ,,aufkochen“, p. wzwarzyé dss.). vzvśzati pftiv. „umbinden'*: 3. Sg. Aor. wzwaza 1408 (-a scil. „den Helm" s. LF. 19, 86). VZVÉdéti, zvédéti pftiv. ,,erfahren"* (etw. — co; von jdm. — koho): wzwiediety N 24; zwyedyety 897, 1107; 2. Sg. Prs. wzwiete N 427 (vzviete); 3. Pl. wzwyedye 2419; wzwiedie N 485 (vzvédie); 3. Sg. Aor. wzwyedye 415, 1132, 1986 = wzwiedie N 271; zwyedye 1111, 2101 (-6); 3. Pl. zwyedyechu 707 (zvé- déchu); 3. Sg. Plusquampf. byl wzuiedyel B 29; 3. Sg. Kond. Prs. by nezwyedyel 2226 (= kdyby ne- zvédél s. Krok 7, 97); Plusquampf. bye wzuiedyel BM 161; Prt. Prs. wzwyeda 1301; wzwieda N 17 = zwyeda 1186; Prf. wzwyedyew 1192 = wzwiediew N 23. vzvésti pftie. ,,aufrichten" (etw. — co); erheben" (Blicke — zraky): wzwezzty B 302; Prt. Prs. wzweda 677. vzvoditi impftie. ,,erheben" (Augen — 06): 3. Sg. Prs. wzwody Š 22 (Gu. 9, 293 attollentem oculos). vzvoliti, zvoliti pftiv. ,,erwählen“‘ (etw. — co; jdn. zu etw. — koho Cim): 3. Sg. Prs. zwoly 850 (-i); Pl. zwole 177 (-é); 3. Sg. Aor. zwoly S 59 (i); 3. Pl. wzwolychu 745 (-ichu). vzvrei pftie. ,hinaufwerfen" (etw. auf etw. — co nać): Prt. Prs. wzwrha 733. vzyvati sé impftiv. ,,heiBen‘“ (das Uie" im Nom. oder Instr.): wz- waty zie V 228; 2. Sg. Prs. wzywas fye 1951; wzywas zie B M 211 (-áš); 3. Sg. Impf. wzywatye fye 410 (-vá- Se); Kond. Prs. by zie wziwal M 230. vzèéei pftiv. ,,anzünden“ (etw. — co): 3. Pl. Aor. wzeffhu N 330 (vzezhû = sezhû 2297; aksl. vaide- $ti, r. vozzet). vida Ado. ,, immer: wifda BM 188. vždy Adv. „immer, allezeit^: wzd 34; wzdy 49, 55, § 97; wildy N 16, 102; widy BM 150; wildy N 131; Glossar. wífdy B 14, BM 138, 174 (wzdy 300, 548 1. vezdy mit Vyb., Krok 6, 343). — Im negativen Satz ,niemals”: wzdy 1806 (LF. 10, 253). z Prüp. c. Gen. ,aus". — 1. den Ort, Gegenstand — bezeichnend, aus dessen Innern eine Bewegung statt- findet: z 495, 536, 624, 691, 903, 1096, 1517, 1524, 2202 = W 82, N 20, 256, B 66, 169, BM 271, S 93; { 578, 941, 1533 (vor p, t, s). — Ubertragen 161, 629, 1303, 1534, 2033, B 57, BM 100; { 1201 = z N 32. — DenOrt, das Land bezeich- nend, aus dem jmd. stammt: z 788, B 70, 75, 119, S 27.—2. partitie.: z 212, 385, B 115, 318; ze 385, 542, N 309. — 3. bez. den Gegenstand, aus dem sich etwas zu etwas an- derem entwickelt: 7 246; f 244. — 4. den Stoff, aus dem ein Gegen- stand besteht: z 896; f 2037 (z 895 nach Jir. zu ergünzen wegen $96). — ó. den Ausgangspunkt in der Zeit „von — am": Z , 309. — 6. Grund, Ursache einer Handlung, eines Geschehnisses: z 276, 463, 771, 1064, 1721, N 372, 491, BM 41; f 2383 — z W 107 (zu zloby 66 s. zloba; z obluda N 450 s. oblud. — vgl. LF. 2, 145 ff.). za Prip. — 1. c. Akk.: 1. „hinter“, den Gegenstand bez., hinter welchen eine Bewegung vor sich geht: 150, 512, 1856 (vgl. za se); 2. ein Map, 1045, B 17; 3. die Zeit, während welcher eine Tdtigkeit dauert oder nach deren Vollendung sie stattfindet: 481, 1402, 2052 und 1733; 4. den Gegenstand, an dem etwas hängt 1763; worauf man schwórt 380, 391; 5. das, zu dessen Gunsten etwas geschieht, „fiir”: 665, 2364, M 31; 6. den Gegenstand, für welchen ein anderer Ersatz, Auslósung ist: 340, 539, BM 42, 178; 7. „bitten um etw." : M 30; 8. ,für, zu, statt, anstatt, als, das Prädikat bezeichnend: 1583, N 376, 1918 — N 213 (s. jmieti zał). — II. c. Instr. 1. ,,hinter““, bez. das, hinter dem etwas sich befindet oder geschieht: 1233, 1414, M 80; 2. den, hinter dem her eine Bewegung statt- findet: 1414, 2221, $. 60; 3. — 13:
Strana 159
Glossar. N 175 und 1861 (den za dnem ,, Tag für Tag“). za, zda Konj. „ob, denn“, zur Ein- leitung von direkten Fragesätzen: za 1368, 1369; zdali B 314. — in in- direkten: za BM 172; 2301 = zda N 332; zda 1186 = N 17; B 34 (wo es aus za korrigiert ist), 311, BM 223, M 30. zabiti pftie. „erschlagen, töten‘ (jdn . — koho): zabyty BM 177, 3. Pl. Prs. zabyu W 3 (d. i. zabiü, wo- nach zabygy 2046 zu verbessern ist, s. LF. 8, 108; Krok 7, 56 f.); 3. Sg. Aor. zaby 1640 (zabi); Prf. zabyl 779 (zabil); Kond. Prt. by byl zabyl 1702; Prt. Prf. zabiw B 154; Prt. Prf. Pass. zabyt 1750; GPl. zaby- tych B 157 (zabitych). zablóditi pftiv. „in die Irre gehn, irren‘: à. Sg. Prs. zabludy BM 290. zabyti s& pftiv. „rasen, toben, wüten'' : 3. Sg. Prs. zabude ffye 230. zadrhnûti pftiv. ,,verknüpfen, ver- schlingen, zubinden" (etw. — co): 3. 8g. Aor. zadírfe B 52 (zadr£e; vgl. p. zadziergnąć „fest zubinden'*). zahFazniti pftiv. „stecken bleiben": 3. Pl. Aor. zahrzazu 2184 (zahtazu; vgl. r. zagrjaznut” „im Schlamm stecken bleiben, p. zagrzeznaé ,,stek- ken bleiben" (wie die Schiffe im lepké more). zahfésti pftiv. ,,begraben‘““ (jdn. — koho): zahrzyefty 448. — z. sé „sich verbergen‘‘: zahrzyefty {ye 2065 (Krok 7, 58). zähuba F ,, Verderben, Vernichtung“: ASg. zahubu 832. zajedno s. jedno. zajisté Ade. ,gewif, wirklich, für- wahr, sicherlich: zagyfte 391, 544, 1135, 1317, 1917, M 48. založenie N „Grund, Fundament, Natur'*: GSg. zalozenye 77, 198 (s. LF. 12, 269 f.). zamanüti pftiv. „einfallen, in den Sinn kommen‘‘: 3. Sg. Prs. zamane Š 47 (Jungmann 5, 496; Kott 5, 145). zamiesiti sé pftiv. ,,sich vermischen, in. Verwirrung geraten'': 3. Sg. Aor. zamyefy fye 1564 (zamiesi se vgl. Gu. 3, 28 ,,densantur cunei'* s. Arch. 159 11, 6; CC M. 1896, 216, 366; LF. 23, 280; 29, 57). zamrly Adj. ,kraftlos” (aus Hun- ger): zamrly 1412 ( Jungm. 5, 505). zámutek M ,,Betrübnis, Trauer'' (über etw. — Geho): /Sg. zamutkem B M 265. zamütiti s& pftiv. „unruhig, aufge- regt werden": 3. Sg. Aor. zamuty fye 2354 (-1). zamutny Adj. „traurig”: LSg.M. za- mutnem BM 184. zámysl M ,,Vorsatz, Plan, Absicht": GSg. zamyzla BM 256; Pl. zamy- zlow B 309 (zámyslóv). zamysliti pftie. ,,ersinnen, erfinden'' (etw. — co): 3. Sg. Aor. zamyíly 1933; zamyzli B 301; zamyzli B 292; 1. Sg. Kond. Prs. bich zamyzhl B 320; Prt. Prf. zamizhw N 226; samiffliw N 231. zamyslenie NV ,, Vorsatz, Entschluf‘: zamyflenye 808, 2303 = zamy- zlen<ye> N 334 (vgl. N 490). zamÿéleti impfti. = zamysliti: 1. Sg. Kond. Prs. bich zamyfflel B 316 (bych zamýšlel). zäpad M „Untergang (der Sonne), Westen'*: ASg. zapad M 452; D. zapadu N 454; L. zapadye BM 261; zapadu BM 284 (vgl. Gu. 7, 12 jin vespere vitae''). zapomanáüti pftie. ,,vergessen" (etw. — co, èeho; jdn. — koho): 1. Sg. Prs. zapomanu 453 (lI. Metri causa mit Krok 6, 344 to); 3. Sg. Prf. zapomanull M 23; 1. Sg. Aor. zapomanuch 885 (-uch; sém sebe „Sich vergessen, die Besinnung ver- lieren'*). zapomnieti pftie. = d. Vor.: 3. Sg. Kond. Prs. by zapomnyel 958 (by zapomnél). zasé Ade. hinter sich, zurück, wie- der“ : zafye 1052, 1175; zaítye 1351; zazie B 18. zaslûziti pftiv. „verdienen” (etw. — čeho): 3. Sg. Prf. zazlufil B 341; Prt. Prf. jest zazlufiw BM 346 (— zaslúžil). zastava F | Hinterhalt“: ASg. za- ztawu N 260 (vgl. Dal C. 24a, 14). zastierati 8% impftiv. ,,sich decken, sich schützen" (mit etw. — čím): zaítyeraty fye 2025.
Glossar. N 175 und 1861 (den za dnem ,, Tag für Tag“). za, zda Konj. „ob, denn“, zur Ein- leitung von direkten Fragesätzen: za 1368, 1369; zdali B 314. — in in- direkten: za BM 172; 2301 = zda N 332; zda 1186 = N 17; B 34 (wo es aus za korrigiert ist), 311, BM 223, M 30. zabiti pftie. „erschlagen, töten‘ (jdn . — koho): zabyty BM 177, 3. Pl. Prs. zabyu W 3 (d. i. zabiü, wo- nach zabygy 2046 zu verbessern ist, s. LF. 8, 108; Krok 7, 56 f.); 3. Sg. Aor. zaby 1640 (zabi); Prf. zabyl 779 (zabil); Kond. Prt. by byl zabyl 1702; Prt. Prf. zabiw B 154; Prt. Prf. Pass. zabyt 1750; GPl. zaby- tych B 157 (zabitych). zablóditi pftiv. „in die Irre gehn, irren‘: à. Sg. Prs. zabludy BM 290. zabyti s& pftiv. „rasen, toben, wüten'' : 3. Sg. Prs. zabude ffye 230. zadrhnûti pftiv. ,,verknüpfen, ver- schlingen, zubinden" (etw. — co): 3. 8g. Aor. zadírfe B 52 (zadr£e; vgl. p. zadziergnąć „fest zubinden'*). zahFazniti pftiv. „stecken bleiben": 3. Pl. Aor. zahrzazu 2184 (zahtazu; vgl. r. zagrjaznut” „im Schlamm stecken bleiben, p. zagrzeznaé ,,stek- ken bleiben" (wie die Schiffe im lepké more). zahfésti pftiv. ,,begraben‘““ (jdn. — koho): zahrzyefty 448. — z. sé „sich verbergen‘‘: zahrzyefty {ye 2065 (Krok 7, 58). zähuba F ,, Verderben, Vernichtung“: ASg. zahubu 832. zajedno s. jedno. zajisté Ade. ,gewif, wirklich, für- wahr, sicherlich: zagyfte 391, 544, 1135, 1317, 1917, M 48. založenie N „Grund, Fundament, Natur'*: GSg. zalozenye 77, 198 (s. LF. 12, 269 f.). zamanüti pftiv. „einfallen, in den Sinn kommen‘‘: 3. Sg. Prs. zamane Š 47 (Jungmann 5, 496; Kott 5, 145). zamiesiti sé pftiv. ,,sich vermischen, in. Verwirrung geraten'': 3. Sg. Aor. zamyefy fye 1564 (zamiesi se vgl. Gu. 3, 28 ,,densantur cunei'* s. Arch. 159 11, 6; CC M. 1896, 216, 366; LF. 23, 280; 29, 57). zamrly Adj. ,kraftlos” (aus Hun- ger): zamrly 1412 ( Jungm. 5, 505). zámutek M ,,Betrübnis, Trauer'' (über etw. — Geho): /Sg. zamutkem B M 265. zamütiti s& pftiv. „unruhig, aufge- regt werden": 3. Sg. Aor. zamuty fye 2354 (-1). zamutny Adj. „traurig”: LSg.M. za- mutnem BM 184. zámysl M ,,Vorsatz, Plan, Absicht": GSg. zamyzla BM 256; Pl. zamy- zlow B 309 (zámyslóv). zamysliti pftie. ,,ersinnen, erfinden'' (etw. — co): 3. Sg. Aor. zamyíly 1933; zamyzli B 301; zamyzli B 292; 1. Sg. Kond. Prs. bich zamyzhl B 320; Prt. Prf. zamizhw N 226; samiffliw N 231. zamyslenie NV ,, Vorsatz, Entschluf‘: zamyflenye 808, 2303 = zamy- zlen<ye> N 334 (vgl. N 490). zamÿéleti impfti. = zamysliti: 1. Sg. Kond. Prs. bich zamyfflel B 316 (bych zamýšlel). zäpad M „Untergang (der Sonne), Westen'*: ASg. zapad M 452; D. zapadu N 454; L. zapadye BM 261; zapadu BM 284 (vgl. Gu. 7, 12 jin vespere vitae''). zapomanáüti pftie. ,,vergessen" (etw. — co, èeho; jdn. — koho): 1. Sg. Prs. zapomanu 453 (lI. Metri causa mit Krok 6, 344 to); 3. Sg. Prf. zapomanull M 23; 1. Sg. Aor. zapomanuch 885 (-uch; sém sebe „Sich vergessen, die Besinnung ver- lieren'*). zapomnieti pftie. = d. Vor.: 3. Sg. Kond. Prs. by zapomnyel 958 (by zapomnél). zasé Ade. hinter sich, zurück, wie- der“ : zafye 1052, 1175; zaítye 1351; zazie B 18. zaslûziti pftiv. „verdienen” (etw. — čeho): 3. Sg. Prf. zazlufil B 341; Prt. Prf. jest zazlufiw BM 346 (— zaslúžil). zastava F | Hinterhalt“: ASg. za- ztawu N 260 (vgl. Dal C. 24a, 14). zastierati 8% impftiv. ,,sich decken, sich schützen" (mit etw. — čím): zaítyeraty fye 2025.
Strana 160
160 zastféliti pftie. ,,schieflen'" (jdm. in etw. kol oho veé); erschiefen": 3. Pl. . Aor. zaftrzyelychu 2125 = zaftrzelychu W 40; 3. Sg. Prs. Pass. zaztrfielen B 45 (zastiólen). zastFieti pftiv. ,,verhiillen, bedecken (etw. mit etw. — co éim) : 3. Sg. Kond. Prs. by zaftrziela 60 (zastré- la). zástup M ‚Schar, Haufen, Heer: zaftup 381, 1564, A. 384, B 18; I. zaftupem 260, B 49; faftupem 1214 == zaztupem M 45; L. zaftupye 1259. — NPL. zaztupi BM 180 (-1); zaftupy 383, 1078; zaftupy B 104; D. zaftupem B 293 (I. — 6m mit Koubek); 1. zaztup1 N 68; zaftupy 1472; faztupy 2440; zaftupy B 43; L. zaítupíech B 62 (-iech). zatiekati ımpftiv. „befließen, fließen‘ (etw. — co): 3. Sg. zatyeka 608. zatiem Adv. ,,hernach, danach, nach um- Prs. diesem": zatyem ó18, 963, 1484, 2343, W 52; zatyem B 192; satyem M 148. zatieti pftiv. „einen Hieb versetzen" (jdm. — koho): zatyety 1701. zatoditi pftio. ,,umdrehen, umwen- den'“ (mysl čím „den Mut wegen etw. sinken lassen‘): Prt. Prs. zatochzıe N 308. zatratiti pftiv. ‚verderben, vernich- ten'* (etw. — co): 3. Sg. Prf. zatra- tyl 320. — zatratiti sé ,,verschwin- den: 3. Sg. Aor. zatraty ffye 910 (vgl. Otc. ed. Smetánka 696). zaiüliti pftie. ,,zustopfen'* (etw. mit etw. — co Gim; egl. p. zatulić): 3. Sg. Prs. zatuly 226. zavázati pftie. ,,zubinden"* (etw. — co): Prt. Prf. zawaíaw B 51. zavinil$ Adj. „schuldig; strafenswiir- dig‘: zawynyly M 50. zaviniti pftiv. „sich vergehen, sich etwas zu Schulden kommen lassen‘‘ (green jdn. — komu, proti komu): 3. Sg. Aor. zawyny 1912; Prf. zawynyl 640 (das überlieferte byl zst Metri causa mit Jir. zu streichen). zavinûti pftiv. ,,einwickeln, einhül- len'* (etw. — co): Prt. Prs. zawina N 344. — zavinüti sé ,,sich herum- winden“: 3. Sg. Prs. zawyne fye Glossar. 801 (mi v srdci ,,es wird mir schwer ums Herz‘‘). závistivy Adj. ‚neidisch, mifgün- stig“: zawyftywy 56 (nachGu. Vorr. livoris aculeo). zavolati pftie. ,,anrufen, herbeirufen““ (jdn. — koho, na koho): 3. Sg. Áor. zawola S 76; zawolaa M 17 (1. zavola). zavrci pftiv. „wegwerfen, verlieren" (etw. — co): 3. Pl. Aor. zawrhu 2430 (zavrhü). — zavrci sé čím „sich mit etw. decken" (Jungmann 5, 600): 3. Sg. Plusquampf. byefye fye zawrhl 7691 (l. bie$ sé zavrhl, da- vrhl 2silbig ist, s. Krok 7, 10). zavfieti pftie. ,,schliefen" (etw. — co): 2. 5g. Imper. zawrzy 342 (za- vii) — zavfieti se „sich einschlie- Ben‘: 3. Sg. Aor. zawrzie fye 101 (zavřě). zavše Ado. „immer“ : zawífe W 6, N 325, B 296, BM 56, 59; zawfye 2049. zázrak M „,„Wunderzeichen*: API. zazraky N 362. zazéei pftiv. ,,anzünden‘“ (etw. — co): 3. Pl. Aor. zazhu 493, 2064 — zaffhu N 328 (zazhû). zbava F , Befreiung": ASg. zbawu N 261 (s. "Kott 5, 369; aksl. izbava). zbaviti pftiv. „berauben, bringen um, befreien, entheben'* (jdn. einer Sache — koho čeho): 3. Sg. Prs. zbawy 2359 (-i); 3. Pl. Aor. zbawychu 140 (zbavichu); 3. Sg. Prf. Pass. zba- wena 167; zbawen 818, B 148 (Geb. 111, 2, 432); 3. Pl. gffu zbaweny 646 (jsà zbaveny mit LF. 19, 81; Krok 6, 390). — zbaviti se ,,beraubt werden“ (einer Sache — éeho): 1. Sg. Prs. zbawiu zie BM 334 (zbaviu); 1. Pl. zbawyme ffye 842. — zbaviti se „sich losmachen' (eon etw. — éeho): 3. Sg. Kond. Prs. by fye zbawyl 552. zbéhnüti s. sbéhnüti. zbéstvo N ,Verbannung': ASg. zbieftwo BM 231 (Jungm. 5, 611; egl. aksl. béstvo ,,Flucht". — Gu. 6, 546 exul). zhierati impftie. ,,versammeln'' (ete. — co; aus s-bierati): 3. Sg. Impf. zbyerafye 1105 (-a3e). — zbierati dusi ,,mit dem Tode ringen“: 3. Sg. Prs.
160 zastféliti pftie. ,,schieflen'" (jdm. in etw. kol oho veé); erschiefen": 3. Pl. . Aor. zaftrzyelychu 2125 = zaftrzelychu W 40; 3. Sg. Prs. Pass. zaztrfielen B 45 (zastiólen). zastFieti pftiv. ,,verhiillen, bedecken (etw. mit etw. — co éim) : 3. Sg. Kond. Prs. by zaftrziela 60 (zastré- la). zástup M ‚Schar, Haufen, Heer: zaftup 381, 1564, A. 384, B 18; I. zaftupem 260, B 49; faftupem 1214 == zaztupem M 45; L. zaftupye 1259. — NPL. zaztupi BM 180 (-1); zaftupy 383, 1078; zaftupy B 104; D. zaftupem B 293 (I. — 6m mit Koubek); 1. zaztup1 N 68; zaftupy 1472; faztupy 2440; zaftupy B 43; L. zaítupíech B 62 (-iech). zatiekati ımpftiv. „befließen, fließen‘ (etw. — co): 3. Sg. zatyeka 608. zatiem Adv. ,,hernach, danach, nach um- Prs. diesem": zatyem ó18, 963, 1484, 2343, W 52; zatyem B 192; satyem M 148. zatieti pftiv. „einen Hieb versetzen" (jdm. — koho): zatyety 1701. zatoditi pftio. ,,umdrehen, umwen- den'“ (mysl čím „den Mut wegen etw. sinken lassen‘): Prt. Prs. zatochzıe N 308. zatratiti pftiv. ‚verderben, vernich- ten'* (etw. — co): 3. Sg. Prf. zatra- tyl 320. — zatratiti sé ,,verschwin- den: 3. Sg. Aor. zatraty ffye 910 (vgl. Otc. ed. Smetánka 696). zaiüliti pftie. ,,zustopfen'* (etw. mit etw. — co Gim; egl. p. zatulić): 3. Sg. Prs. zatuly 226. zavázati pftie. ,,zubinden"* (etw. — co): Prt. Prf. zawaíaw B 51. zavinil$ Adj. „schuldig; strafenswiir- dig‘: zawynyly M 50. zaviniti pftiv. „sich vergehen, sich etwas zu Schulden kommen lassen‘‘ (green jdn. — komu, proti komu): 3. Sg. Aor. zawyny 1912; Prf. zawynyl 640 (das überlieferte byl zst Metri causa mit Jir. zu streichen). zavinûti pftiv. ,,einwickeln, einhül- len'* (etw. — co): Prt. Prs. zawina N 344. — zavinüti sé ,,sich herum- winden“: 3. Sg. Prs. zawyne fye Glossar. 801 (mi v srdci ,,es wird mir schwer ums Herz‘‘). závistivy Adj. ‚neidisch, mifgün- stig“: zawyftywy 56 (nachGu. Vorr. livoris aculeo). zavolati pftie. ,,anrufen, herbeirufen““ (jdn. — koho, na koho): 3. Sg. Áor. zawola S 76; zawolaa M 17 (1. zavola). zavrci pftiv. „wegwerfen, verlieren" (etw. — co): 3. Pl. Aor. zawrhu 2430 (zavrhü). — zavrci sé čím „sich mit etw. decken" (Jungmann 5, 600): 3. Sg. Plusquampf. byefye fye zawrhl 7691 (l. bie$ sé zavrhl, da- vrhl 2silbig ist, s. Krok 7, 10). zavfieti pftie. ,,schliefen" (etw. — co): 2. 5g. Imper. zawrzy 342 (za- vii) — zavfieti se „sich einschlie- Ben‘: 3. Sg. Aor. zawrzie fye 101 (zavřě). zavše Ado. „immer“ : zawífe W 6, N 325, B 296, BM 56, 59; zawfye 2049. zázrak M „,„Wunderzeichen*: API. zazraky N 362. zazéei pftiv. ,,anzünden‘“ (etw. — co): 3. Pl. Aor. zazhu 493, 2064 — zaffhu N 328 (zazhû). zbava F , Befreiung": ASg. zbawu N 261 (s. "Kott 5, 369; aksl. izbava). zbaviti pftiv. „berauben, bringen um, befreien, entheben'* (jdn. einer Sache — koho čeho): 3. Sg. Prs. zbawy 2359 (-i); 3. Pl. Aor. zbawychu 140 (zbavichu); 3. Sg. Prf. Pass. zba- wena 167; zbawen 818, B 148 (Geb. 111, 2, 432); 3. Pl. gffu zbaweny 646 (jsà zbaveny mit LF. 19, 81; Krok 6, 390). — zbaviti se ,,beraubt werden“ (einer Sache — éeho): 1. Sg. Prs. zbawiu zie BM 334 (zbaviu); 1. Pl. zbawyme ffye 842. — zbaviti se „sich losmachen' (eon etw. — éeho): 3. Sg. Kond. Prs. by fye zbawyl 552. zbéhnüti s. sbéhnüti. zbéstvo N ,Verbannung': ASg. zbieftwo BM 231 (Jungm. 5, 611; egl. aksl. béstvo ,,Flucht". — Gu. 6, 546 exul). zhierati impftie. ,,versammeln'' (ete. — co; aus s-bierati): 3. Sg. Impf. zbyerafye 1105 (-a3e). — zbierati dusi ,,mit dem Tode ringen“: 3. Sg. Prs.
Strana 161
Glossar. zbyera 1750 (jésté dusi zbiera „er ringt noch mit dem Tode steht im Gegensatz zu 1749 już umiera „er liegt schon im Sterben"). zbitec M ,,Erschlagener" : G Pl. zbyt- czow 1746 (zbitcóv). zhiti pjtiv. „erschlagen, niederma- chen““ (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. zby 1609 (im 7silbigen Vers l. mit Jir.3 pobi zu pobiti s. d.; auch der Reim wird durch die Korrektur ver- bessert: pobi: -ho by 1608 s. Arch. 10, 582 f.); 3. Pl. zbÿchu 2050 = W 7 (zbichu); 3. Pl. Kond. Prs. by zbyh 1830; Aor. Pass. byechu zbyty 1999 = biechu zbity N 288 (béchu zbiti); 3. Sg. Prf. Pass. zbyto 816. — zbiti na kolo ,,aufs Rad flechten" : 3. Pl. Aor. zbychu 1985 (in dieser Bedeutung aus vz-bíti s. Krok 7, 16, vgl. DalC. 27a 3 f.). zbity Adj. „zerschlagen, gelähmt; er- schlagen": NSg.F. zbyta 1853 (-a); I. zbytu 1753 (-à); GPl. M. zbytych 1770. zbledétti pftic. ,,erblassen'': 3. Sg. Prs. zbledie N 482 (-ie). zblüditi s. vzblüditi. zbof F ,JSchar": GSg. zborzy 674 (aus s-bor; Geb. III, 1, 364). zbósti pftie. ,,ausstechen"* (jdm. die Augen — komu ofi): 3. Pl. Aor. zbodu 2080 (zbodû; vgl. ksl. izbosti oči dss.). — ,,wund stechen, zerste- chen“‘: 3. Sg. Prs. Pass. zboden B 42, 45. — zbósti „aus dem Sattel heben'' : 3. Sg. Prf. Pass. zboden 1782 (s koné); Prt. Prf. Pass. B 177 (s. vzbósti). zbožie, zbožný s. sboZie, sbozny. zbrojé s. sbrojé. zbuditi sé s. vzbuditi sé. zbyly Adj. ,,beraubt'* (jds. — koho): zbylí BM 60. zbyti pftiv. „loswerden, sich losma- chen, sich befreien von, entgehen, ent- kommen (jdm. — koho, einer Sache — éeho); verlieren" (jdn. — koho, etw. — 6eho): zbyty BM 140, 274; zbyty BM 112; zbyt 1058; zbyty 1055, 1722, 1806 (nezbyti — nenie zbyti), 1866; 2. Sg. Prs. zbudes 1872, BM 93; 3. Sg. zbude 1316, 1801, 2212 — W 85 (té d. i. horkosti, der Vers ist ein schlecht passender 161 Reimvers zu 2211 = W 84), BM 24. — 3. Sg. Aor. zby 2173; Prf. zbyl BM 311; zbylo 1141, 1736, N 87; 2. Sg. Kond. Prs. by zbyl 1371; 3. 1808. — Prt. Prf., NSg.N. zbyw $06; F. zbywifi BM 323; zbywify 804 (zbyv8i); N Pl. zbywfye 1907; zbywííe N 170, 196 (zbyvse). zéistiti sé pftiv. ,,sich reinigen, ge- reinigt werden'' (eon etw. — ot éeho): 3. Sg. Plusquampf. bye zie nezchi- zcyl B.M 26 (bé sé nezéiscil; es war noch Dàmmerung). zde s. sde. zdieti s. sdieti. zdieti sé impftiv. ,,scheinen, tràu- men“ (jdm. — komu): 3. Sg. Prs. zda fye 891, 1818, 1852, 2340; -ffye 2018; -he 1818, M 56; zda ze N 301 (zdá s&); zdy fye 2021 — -ze N 303 (zdí sé); Aor. zde fye 862 (zdé sé); Impf. zdafye fye 304, 1207 — zdaffe zie N 38; zdafye ffye 1527; zdaffe zie B 63 (zdase s€); zdyefye fye 735 (zdiese sé); Prf. zdalo {ye yeft 1343 (zdalo sé jest; s. Geb. 111, 2, 226 f.). zdravie s. sdravie. zdravý Adj. „gesunď“: zdraw 1869 (zdráv). zdvihnúti sč s. vzdvihnúti sé. zed F ,,Mauer'': zed 2056 — W 13, S 54; ASg. 469, 2049 — W 6, 2055 — W 12, N 315, S 62; fed 482; G. zdy 2023 = N 305, 2046 = W 3; D. zdy 2038; L. zdy 471, 2020 = N 296, 302 (zdi); I. zdiu M 18 (zdiń). zelenati 88 impftiv. ,,grünen“ : 3. Sg. Prs. zelena ffye 357 (-à). zemdleti pftiv. ,,schwack werden, er- matten“‘: 3. Pl. Prs. zemdlyegy 1794 (zemdleji). zem6 F „Erde, Land'' : zemie B 142; zemye 84, 134; GSg. zemye 698, 1156; D. zemi B 94; zemy 225, 314 (zemi); A. zemu B M 278; <ze>mu M 333 (zemu); zemi 935 (im Reim auf svćmu I. zemu); zemy 139, 514; zyemy 2151 (zemi); I. zemíu B 136 (zemiń); L. zemy 4, 69, 523, W 56 (zemi). — A Pl. zemie BM 110; zemye 565, 2237 ; G. zem BM 331 (zém s. LF. 9, 117); zemy M 111 (zemi); Z. zemyech 617 (v těchto
Glossar. zbyera 1750 (jésté dusi zbiera „er ringt noch mit dem Tode steht im Gegensatz zu 1749 już umiera „er liegt schon im Sterben"). zbitec M ,,Erschlagener" : G Pl. zbyt- czow 1746 (zbitcóv). zhiti pjtiv. „erschlagen, niederma- chen““ (jdn. — koho): 3. Sg. Aor. zby 1609 (im 7silbigen Vers l. mit Jir.3 pobi zu pobiti s. d.; auch der Reim wird durch die Korrektur ver- bessert: pobi: -ho by 1608 s. Arch. 10, 582 f.); 3. Pl. zbÿchu 2050 = W 7 (zbichu); 3. Pl. Kond. Prs. by zbyh 1830; Aor. Pass. byechu zbyty 1999 = biechu zbity N 288 (béchu zbiti); 3. Sg. Prf. Pass. zbyto 816. — zbiti na kolo ,,aufs Rad flechten" : 3. Pl. Aor. zbychu 1985 (in dieser Bedeutung aus vz-bíti s. Krok 7, 16, vgl. DalC. 27a 3 f.). zbity Adj. „zerschlagen, gelähmt; er- schlagen": NSg.F. zbyta 1853 (-a); I. zbytu 1753 (-à); GPl. M. zbytych 1770. zbledétti pftic. ,,erblassen'': 3. Sg. Prs. zbledie N 482 (-ie). zblüditi s. vzblüditi. zbof F ,JSchar": GSg. zborzy 674 (aus s-bor; Geb. III, 1, 364). zbósti pftie. ,,ausstechen"* (jdm. die Augen — komu ofi): 3. Pl. Aor. zbodu 2080 (zbodû; vgl. ksl. izbosti oči dss.). — ,,wund stechen, zerste- chen“‘: 3. Sg. Prs. Pass. zboden B 42, 45. — zbósti „aus dem Sattel heben'' : 3. Sg. Prf. Pass. zboden 1782 (s koné); Prt. Prf. Pass. B 177 (s. vzbósti). zbožie, zbožný s. sboZie, sbozny. zbrojé s. sbrojé. zbuditi sé s. vzbuditi sé. zbyly Adj. ,,beraubt'* (jds. — koho): zbylí BM 60. zbyti pftiv. „loswerden, sich losma- chen, sich befreien von, entgehen, ent- kommen (jdm. — koho, einer Sache — éeho); verlieren" (jdn. — koho, etw. — 6eho): zbyty BM 140, 274; zbyty BM 112; zbyt 1058; zbyty 1055, 1722, 1806 (nezbyti — nenie zbyti), 1866; 2. Sg. Prs. zbudes 1872, BM 93; 3. Sg. zbude 1316, 1801, 2212 — W 85 (té d. i. horkosti, der Vers ist ein schlecht passender 161 Reimvers zu 2211 = W 84), BM 24. — 3. Sg. Aor. zby 2173; Prf. zbyl BM 311; zbylo 1141, 1736, N 87; 2. Sg. Kond. Prs. by zbyl 1371; 3. 1808. — Prt. Prf., NSg.N. zbyw $06; F. zbywifi BM 323; zbywify 804 (zbyv8i); N Pl. zbywfye 1907; zbywííe N 170, 196 (zbyvse). zéistiti sé pftiv. ,,sich reinigen, ge- reinigt werden'' (eon etw. — ot éeho): 3. Sg. Plusquampf. bye zie nezchi- zcyl B.M 26 (bé sé nezéiscil; es war noch Dàmmerung). zde s. sde. zdieti s. sdieti. zdieti sé impftiv. ,,scheinen, tràu- men“ (jdm. — komu): 3. Sg. Prs. zda fye 891, 1818, 1852, 2340; -ffye 2018; -he 1818, M 56; zda ze N 301 (zdá s&); zdy fye 2021 — -ze N 303 (zdí sé); Aor. zde fye 862 (zdé sé); Impf. zdafye fye 304, 1207 — zdaffe zie N 38; zdafye ffye 1527; zdaffe zie B 63 (zdase s€); zdyefye fye 735 (zdiese sé); Prf. zdalo {ye yeft 1343 (zdalo sé jest; s. Geb. 111, 2, 226 f.). zdravie s. sdravie. zdravý Adj. „gesunď“: zdraw 1869 (zdráv). zdvihnúti sč s. vzdvihnúti sé. zed F ,,Mauer'': zed 2056 — W 13, S 54; ASg. 469, 2049 — W 6, 2055 — W 12, N 315, S 62; fed 482; G. zdy 2023 = N 305, 2046 = W 3; D. zdy 2038; L. zdy 471, 2020 = N 296, 302 (zdi); I. zdiu M 18 (zdiń). zelenati 88 impftiv. ,,grünen“ : 3. Sg. Prs. zelena ffye 357 (-à). zemdleti pftiv. ,,schwack werden, er- matten“‘: 3. Pl. Prs. zemdlyegy 1794 (zemdleji). zem6 F „Erde, Land'' : zemie B 142; zemye 84, 134; GSg. zemye 698, 1156; D. zemi B 94; zemy 225, 314 (zemi); A. zemu B M 278; <ze>mu M 333 (zemu); zemi 935 (im Reim auf svćmu I. zemu); zemy 139, 514; zyemy 2151 (zemi); I. zemíu B 136 (zemiń); L. zemy 4, 69, 523, W 56 (zemi). — A Pl. zemie BM 110; zemye 565, 2237 ; G. zem BM 331 (zém s. LF. 9, 117); zemy M 111 (zemi); Z. zemyech 617 (v těchto
Strana 162
162 zemiech 696. zeménín M ,,Edelmann": zemenyn BM 68. zemie8 F Landschaft, Provinz‘: ASg. zemiczu N 5 (zemicu) = zemy- ezy 1174 (zemici; Jungmann 5, 651). zemskÿ Adj.,,Landes-“ : ASg.F. zem- fku 3380 (zemskü); F. zemike 2145. zeschlÿ Adj. ,,eingetrocknet, vertrock- net“: DPI. zefchlym 80 (zeschlÿm); NSg.N. zechle B 59 (ist mit H- P. als Schreibfehler für zezchle aufzufassen; indeß kann es auch für zzechle stehn — zgechlé vgl. bochník welmi zfech- ly Otc. 8 a, das Smetánka falsch als zeschlý deutet, und die Perfektformen zfechly, zfechlo im Witt. Psalter ed. Gebauer S. 274 = r. izsóchlyj). zetFieti pftiv. ,zerknicken, zerbre- chen, zerreiben, zermalmen‘‘ (etw. — co; auch intrans.): 1. Pl. Prs. zetrzyem 1072 (zetfem); 3. Sg. Aor. zetrfie B 81 (d. i. Aristoman); ze- trzye 1555 (zetíé); 3. Pl. Prf. ztyrly S 64 (ztrli vgl. affractis Gu. 9, 359; Šafařík SSp. 3, 341; Geb. III, 2, 200 f.; aksl. sotralo Cod. Supr. 478, 1). zhojiti p/tie. ,,ausheilen, gesund ma- chen (jdn. — koho): 2. Sg. Prs. zhogyff Ś 85 (zhojiś). zhubiti pftiv. ‚vernichten, tôten“ (etw. — co): 3. Sg. Plusquampf. bye zhubíla B 129 (bé zhubila). — zhubiti s& „verwüstet, getôtet werden“ : 3. Sg. Aor. zhuby ffye 134; Plus- „bei uns zu Lande“), quampf. bie zie zhubilo B 133 (bé. sé zhubilo). zhynüti pftie. ,,zu Grunde gehn, ver- derben'' : 3. Sg. Aor. zhynu 158 (-u); Pl. zhinuchu N 262 (-uchu). zima F | Winter: zyma 1448. zisk M ,,Gewinn, Vorteil, Nutzen'': zzk N 278, 280; zík BM 201, zyfk 1992; A Sg. zizk N 346; zík BM 46; G. zifku BM 168, 222; D. zíku BM 190. zZiskati pftie. ,,gewinnen'': Prt. Prs. ziffchzie BM 199 (zisce). zjövny Ad). „offenbar, sichtbar, klar‘‘ : zgyewny 1950 (im Wortspiel mit svet, svetly); ASg. F. zgyewnu 772 (-ú). — zévné Ady. „öffentlich‘‘: zyewnye 64 (Geb. 1, 98, 530). Glossar. zkrotka Adv. ,, sanft, gelassen" : fkrot- ka 922 (skrotka); ne zkrotka B 72 ,ungestüm". zlato VW ,,Gold‘‘: zlatto 624, 1508; ASg. 627; G. zlatta 340, 621; I. zlattem 1541; zlatem N 79; L. zla- tye N 80. zlatý Adj. „golden“: NSg.F. zlata N 49 — zlatta 1218 (-à); ASg. M. zlatty 1397; N. zlatte 741; LSg.M. zlattem 1243; N. 1607 (-ém); ISg.N. zlattym 1567; F. zlatu N 119 (zla- tà). — N PI.M. zlatty 2024 (-i); F. zlatte 1340; A Pl. M. zlatte 1515; N. zlata N 93 — zlatta 1250 (-à). zlé N ,,Bóses, Übel": zle 1660 (LF. 12, 278), 1994; A. 1977 — N 248, 2384 — zle W 108; G. zleho 906, 1722, 1956, N 277; D. zlemu 1660; L. zlem 146; I. zlym 508, 797. zliéiti SÉ pftie. ,,sich ereignen'' : 3. Sg. Aor. zlyczy ffye 918 (s. H- P. Ausg. p. X XI, der aber sel'uciti se zu Grun- de liegt, was des Reimes zu vylíči wegen nicht möglich ist: die Herkunft ist unklar, egl. r. slucit'sja). Mit Berneker wohl zu č. sličný »hübsch, schón'' vgl. Bedeutungs- parallelen bei Berneker Wb. unter slae. gode, goditi und lucę, lućiti. zlo W — zle: zlo 763; GSg. zla BM 340; D. zlu B 245. zloba F ,,Bosheit": zloba 503; A. zlobu 1928; G. zloby 49; D. zlobie B 320. — Hierher auch zloby 56, wenn es für z zloby steht (,,aus, vor Bosheit'*: so H., Výb., Jir.; LF. 2, 148 und 10, 453; nach H-P., Prusík, Grim-Pelikän zlobi ISg. zu zlob F. = zloba s. Geb. III, 1, 361). zly Adj. „iibel, schlecht, böse; un- glücklich" (auch substantiviert): zly B 340; zly 1649, 1974, BM 193; F. zla 95, BM 183 (zla); N. zle 2374, 2428 — N 490; ASg.M. zly 1614; N. zle BM. 184; GSg.M. zleho B.M 174, 256; DSg.M. zlemu 1990 — N 276, BM 191. — zle Adv. „übel, schlecht, unangenehm" : N 36, 275, 505, 814, N 257, 268, BM 228, M 110. zméniti pftiv. ,,verändern““ (etw. — co): 3. Sg. Aor. zmieny N 225 (-i). zmilel$ Adj. ,,geliebt“: ASg.N. zmi- lele N 172 (-é).
162 zemiech 696. zeménín M ,,Edelmann": zemenyn BM 68. zemie8 F Landschaft, Provinz‘: ASg. zemiczu N 5 (zemicu) = zemy- ezy 1174 (zemici; Jungmann 5, 651). zemskÿ Adj.,,Landes-“ : ASg.F. zem- fku 3380 (zemskü); F. zemike 2145. zeschlÿ Adj. ,,eingetrocknet, vertrock- net“: DPI. zefchlym 80 (zeschlÿm); NSg.N. zechle B 59 (ist mit H- P. als Schreibfehler für zezchle aufzufassen; indeß kann es auch für zzechle stehn — zgechlé vgl. bochník welmi zfech- ly Otc. 8 a, das Smetánka falsch als zeschlý deutet, und die Perfektformen zfechly, zfechlo im Witt. Psalter ed. Gebauer S. 274 = r. izsóchlyj). zetFieti pftiv. ,zerknicken, zerbre- chen, zerreiben, zermalmen‘‘ (etw. — co; auch intrans.): 1. Pl. Prs. zetrzyem 1072 (zetfem); 3. Sg. Aor. zetrfie B 81 (d. i. Aristoman); ze- trzye 1555 (zetíé); 3. Pl. Prf. ztyrly S 64 (ztrli vgl. affractis Gu. 9, 359; Šafařík SSp. 3, 341; Geb. III, 2, 200 f.; aksl. sotralo Cod. Supr. 478, 1). zhojiti p/tie. ,,ausheilen, gesund ma- chen (jdn. — koho): 2. Sg. Prs. zhogyff Ś 85 (zhojiś). zhubiti pftiv. ‚vernichten, tôten“ (etw. — co): 3. Sg. Plusquampf. bye zhubíla B 129 (bé zhubila). — zhubiti s& „verwüstet, getôtet werden“ : 3. Sg. Aor. zhuby ffye 134; Plus- „bei uns zu Lande“), quampf. bie zie zhubilo B 133 (bé. sé zhubilo). zhynüti pftie. ,,zu Grunde gehn, ver- derben'' : 3. Sg. Aor. zhynu 158 (-u); Pl. zhinuchu N 262 (-uchu). zima F | Winter: zyma 1448. zisk M ,,Gewinn, Vorteil, Nutzen'': zzk N 278, 280; zík BM 201, zyfk 1992; A Sg. zizk N 346; zík BM 46; G. zifku BM 168, 222; D. zíku BM 190. zZiskati pftie. ,,gewinnen'': Prt. Prs. ziffchzie BM 199 (zisce). zjövny Ad). „offenbar, sichtbar, klar‘‘ : zgyewny 1950 (im Wortspiel mit svet, svetly); ASg. F. zgyewnu 772 (-ú). — zévné Ady. „öffentlich‘‘: zyewnye 64 (Geb. 1, 98, 530). Glossar. zkrotka Adv. ,, sanft, gelassen" : fkrot- ka 922 (skrotka); ne zkrotka B 72 ,ungestüm". zlato VW ,,Gold‘‘: zlatto 624, 1508; ASg. 627; G. zlatta 340, 621; I. zlattem 1541; zlatem N 79; L. zla- tye N 80. zlatý Adj. „golden“: NSg.F. zlata N 49 — zlatta 1218 (-à); ASg. M. zlatty 1397; N. zlatte 741; LSg.M. zlattem 1243; N. 1607 (-ém); ISg.N. zlattym 1567; F. zlatu N 119 (zla- tà). — N PI.M. zlatty 2024 (-i); F. zlatte 1340; A Pl. M. zlatte 1515; N. zlata N 93 — zlatta 1250 (-à). zlé N ,,Bóses, Übel": zle 1660 (LF. 12, 278), 1994; A. 1977 — N 248, 2384 — zle W 108; G. zleho 906, 1722, 1956, N 277; D. zlemu 1660; L. zlem 146; I. zlym 508, 797. zliéiti SÉ pftie. ,,sich ereignen'' : 3. Sg. Aor. zlyczy ffye 918 (s. H- P. Ausg. p. X XI, der aber sel'uciti se zu Grun- de liegt, was des Reimes zu vylíči wegen nicht möglich ist: die Herkunft ist unklar, egl. r. slucit'sja). Mit Berneker wohl zu č. sličný »hübsch, schón'' vgl. Bedeutungs- parallelen bei Berneker Wb. unter slae. gode, goditi und lucę, lućiti. zlo W — zle: zlo 763; GSg. zla BM 340; D. zlu B 245. zloba F ,,Bosheit": zloba 503; A. zlobu 1928; G. zloby 49; D. zlobie B 320. — Hierher auch zloby 56, wenn es für z zloby steht (,,aus, vor Bosheit'*: so H., Výb., Jir.; LF. 2, 148 und 10, 453; nach H-P., Prusík, Grim-Pelikän zlobi ISg. zu zlob F. = zloba s. Geb. III, 1, 361). zly Adj. „iibel, schlecht, böse; un- glücklich" (auch substantiviert): zly B 340; zly 1649, 1974, BM 193; F. zla 95, BM 183 (zla); N. zle 2374, 2428 — N 490; ASg.M. zly 1614; N. zle BM. 184; GSg.M. zleho B.M 174, 256; DSg.M. zlemu 1990 — N 276, BM 191. — zle Adv. „übel, schlecht, unangenehm" : N 36, 275, 505, 814, N 257, 268, BM 228, M 110. zméniti pftiv. ,,verändern““ (etw. — co): 3. Sg. Aor. zmieny N 225 (-i). zmilel$ Adj. ,,geliebt“: ASg.N. zmi- lele N 172 (-é).
Strana 163
Glossar. zmisati pftiv. „verschwinden““ : 3. Sg. Prs. zmiffe N 481 (zmi&e s. Geb. III, 2, 361 f.; Otc. ed. Smetänka 701). zmoci pftiv. „entkräften, erschöpfen‘‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. zmozye 2337 (zmóže; život etwa „das Leben opfern‘“). — zmoci sé ,entkräftet wer- den‘ (an etw. — v čem): 1. Pl. Prs. zmose<my> zıe N 374 (an der 2337 entsprechenden Stelle). zmračiti s& pftiv. „sich verfinstern‘: 3. Sg. Prs. zmraczy ffye 276 (-i). zmrly Adj. ,tod": NPl.M. zmyrly Š 65 (zmrli). znamenati impftiv. „bemerken, inne werden" (etw. — co): znamenaty 1101; -tý B 24. znamenśvati impftiv. „bedeuten'* (etw. — co): 3. Sg. Prs. znamenawa 1066 (-ává). znamenie N „Zeichen, Merkmal, Vor- zeichen‘: znamenye 713, 2374; A. 355, 2415, M 124; I. znamenym 919 (-im); L. znameny N 85 (-i); N Pl. znamenc ye N 383. znamy Adj. „bekanni” : NSg.N. zna- mo 3, 629, 1163. znáti impftiv. ,,kennen““ (etw. — co, jdn. — koho); ,erkennen'' (an etw. — po tem): znaty 19, 22, 565; znaty B 303; 1. Sg. Prs. znaÿu BM 123 (znaju); 2. Sg. znas 197 (zná&); 1. PI. zna<my> N 381 (znamy); 2. Pl. znate N 416 (znâte); 3. Sg. znasıe N 345 (znase); Prf. znal BM 248; Prt. Prf. znaw 235 ( Partizipialsatz gleich konzessivem Satz). — dávati sé znáti ,sich zu erkennen geben'': dawas fye znaty 1957. — znâti së v èem ,,sich einer Sache bewuft sein“ : 3. Sg. Impf. znafye fye 411; Prt. Prs. znagye fye 2099 — znagne fie W 85 (znajé sé). znoj M ,,Sonnenhitze": LSg. znogy M 88 (znoji); I. znogem S 24. znova Ade. ,,vcon neuem": znowa 1010. znyti pftiv. ,,schmachten, vergehen'' : 3. Sg. Prf. znylo M 92 (srdce jmu zfenim znylo ,,sein Herz erstarrte beim Anblick"); Plusquampf. bye zhnylo 489 (l. mit H-P. znylo, was der Heim auf skrylo 488 und die ganze Phrase empfiehlt, egl. M 92. — Der Überlieferung folgen H. und V 4b. 163 und lesen zhnilo, das nach Geb. I, 436 aus vz-hnilo entstand: das hier zitierte wzhny der Olmützer Bibel übersetzt aber ,,putrescat''!). zobati impftie. ,,essen'* (etw. — co): zobaty 1059; 3. Pl. Prs. zoby 1080 (zobí); 2. Pl. Imper. zobte 1062 (,,mandens'' der Glosse s. Pram. 44; egl. Jungmann 5, 732; Krok $, 248). zofé F , Morgenróte": GSg. zorze 678; D. zorzy 673 (zofi); NSg. viel- leicht in wzorzye 602, wenn es mit Krok 6, 389 als Schreibfehler für zofé aufzufassen ist: ,der Tages- stern'' ; der Vers giebt ab austro Gu. 1, 602 wieder; ist aber unklar. zoté als Sing. begegnet acech. im Witt. Ps. 73, 16. — Plur. dss. (s. LF. 9, 299): A. zorzye 546, 1210 — zorzie N 41. zorní Adj. ,, Morgen-“: ASg.F.zornyu BM 29 (zorniń). Zpâliti pftir. „verbrennen“ (etw. — co): 3. Sg. Prf. zpalyll S 41 (aksl. ispaliti ,,ezurere''). zpara PF ,Schwüle, Hitze": ASg. zparu 1245 — N 88 (vgl. Mastièkdr 66). zplyvati s. vzplyvati. zpomanüti s. vzpomanáüti. zpominati impfiiv. „denken**, sich erinnern‘ (an etw. — nać): 3. Sg. Prs. zpomyna Ś 66 (zpominá); Prt. Prs. fpomynage 183 (spominaje). zpoFiediti pftie. ,,ordnen'' (etw. — co); ,anweisen"* (jdm. etw. — koho k éemu): Prt. Prf. zporzyedyw 1451; NPI.M. zporzyedywiye 1407 (zpofiedivse). zpoviedati impftiv. „ankündigen, auf- tragen" (jdm etw. — komu co): 1. Sg. Prs. ipowyedayu 969 (spovieda- ju); Prt. Prs. zpowyedagye 1085 (zpoviedajě). zprehnüti pftiv. ‚hinauf spritzen, sprůhen“: 3. Pl. Aor. zprchu 1687 (zprchü, aus vz-prchü; s. Kott 4, 1238). zpfijieti p/tie. ,,annehmen'' (jdn. — koho): à. Sg. Aor. zprzgie N 212 (zpfije). zprostiti pftie. ,befreien'' (jdn. — koho) : 2. Sg. Imper. zproftrzy M 41 11*
Glossar. zmisati pftiv. „verschwinden““ : 3. Sg. Prs. zmiffe N 481 (zmi&e s. Geb. III, 2, 361 f.; Otc. ed. Smetänka 701). zmoci pftiv. „entkräften, erschöpfen‘‘ (etw. — co): 3. Sg. Prs. zmozye 2337 (zmóže; život etwa „das Leben opfern‘“). — zmoci sé ,entkräftet wer- den‘ (an etw. — v čem): 1. Pl. Prs. zmose<my> zıe N 374 (an der 2337 entsprechenden Stelle). zmračiti s& pftiv. „sich verfinstern‘: 3. Sg. Prs. zmraczy ffye 276 (-i). zmrly Adj. ,tod": NPl.M. zmyrly Š 65 (zmrli). znamenati impftiv. „bemerken, inne werden" (etw. — co): znamenaty 1101; -tý B 24. znamenśvati impftiv. „bedeuten'* (etw. — co): 3. Sg. Prs. znamenawa 1066 (-ává). znamenie N „Zeichen, Merkmal, Vor- zeichen‘: znamenye 713, 2374; A. 355, 2415, M 124; I. znamenym 919 (-im); L. znameny N 85 (-i); N Pl. znamenc ye N 383. znamy Adj. „bekanni” : NSg.N. zna- mo 3, 629, 1163. znáti impftiv. ,,kennen““ (etw. — co, jdn. — koho); ,erkennen'' (an etw. — po tem): znaty 19, 22, 565; znaty B 303; 1. Sg. Prs. znaÿu BM 123 (znaju); 2. Sg. znas 197 (zná&); 1. PI. zna<my> N 381 (znamy); 2. Pl. znate N 416 (znâte); 3. Sg. znasıe N 345 (znase); Prf. znal BM 248; Prt. Prf. znaw 235 ( Partizipialsatz gleich konzessivem Satz). — dávati sé znáti ,sich zu erkennen geben'': dawas fye znaty 1957. — znâti së v èem ,,sich einer Sache bewuft sein“ : 3. Sg. Impf. znafye fye 411; Prt. Prs. znagye fye 2099 — znagne fie W 85 (znajé sé). znoj M ,,Sonnenhitze": LSg. znogy M 88 (znoji); I. znogem S 24. znova Ade. ,,vcon neuem": znowa 1010. znyti pftiv. ,,schmachten, vergehen'' : 3. Sg. Prf. znylo M 92 (srdce jmu zfenim znylo ,,sein Herz erstarrte beim Anblick"); Plusquampf. bye zhnylo 489 (l. mit H-P. znylo, was der Heim auf skrylo 488 und die ganze Phrase empfiehlt, egl. M 92. — Der Überlieferung folgen H. und V 4b. 163 und lesen zhnilo, das nach Geb. I, 436 aus vz-hnilo entstand: das hier zitierte wzhny der Olmützer Bibel übersetzt aber ,,putrescat''!). zobati impftie. ,,essen'* (etw. — co): zobaty 1059; 3. Pl. Prs. zoby 1080 (zobí); 2. Pl. Imper. zobte 1062 (,,mandens'' der Glosse s. Pram. 44; egl. Jungmann 5, 732; Krok $, 248). zofé F , Morgenróte": GSg. zorze 678; D. zorzy 673 (zofi); NSg. viel- leicht in wzorzye 602, wenn es mit Krok 6, 389 als Schreibfehler für zofé aufzufassen ist: ,der Tages- stern'' ; der Vers giebt ab austro Gu. 1, 602 wieder; ist aber unklar. zoté als Sing. begegnet acech. im Witt. Ps. 73, 16. — Plur. dss. (s. LF. 9, 299): A. zorzye 546, 1210 — zorzie N 41. zorní Adj. ,, Morgen-“: ASg.F.zornyu BM 29 (zorniń). Zpâliti pftir. „verbrennen“ (etw. — co): 3. Sg. Prf. zpalyll S 41 (aksl. ispaliti ,,ezurere''). zpara PF ,Schwüle, Hitze": ASg. zparu 1245 — N 88 (vgl. Mastièkdr 66). zplyvati s. vzplyvati. zpomanüti s. vzpomanáüti. zpominati impfiiv. „denken**, sich erinnern‘ (an etw. — nać): 3. Sg. Prs. zpomyna Ś 66 (zpominá); Prt. Prs. fpomynage 183 (spominaje). zpoFiediti pftie. ,,ordnen'' (etw. — co); ,anweisen"* (jdm. etw. — koho k éemu): Prt. Prf. zporzyedyw 1451; NPI.M. zporzyedywiye 1407 (zpofiedivse). zpoviedati impftiv. „ankündigen, auf- tragen" (jdm etw. — komu co): 1. Sg. Prs. ipowyedayu 969 (spovieda- ju); Prt. Prs. zpowyedagye 1085 (zpoviedajě). zprehnüti pftiv. ‚hinauf spritzen, sprůhen“: 3. Pl. Aor. zprchu 1687 (zprchü, aus vz-prchü; s. Kott 4, 1238). zpfijieti p/tie. ,,annehmen'' (jdn. — koho): à. Sg. Aor. zprzgie N 212 (zpfije). zprostiti pftie. ,befreien'' (jdn. — koho) : 2. Sg. Imper. zproftrzy M 41 11*
Strana 164
164 l. zprosti mit LF. 10, 276 N 3, Krok , 213; Vyb. las zprostiti Infin.) zprostfieti pftie. ,,ausbreiten" (etw. — co): 3. Pl. Aor. zproftrzyechu 546; Íproftrzyechu 1386 (zpro- und sprostféchu); Prf. zproztrzieh N 37 (zprostfëly = prostiély 1206). — zprostFieti prosbu „eine Bitte vor- bringen‘: 3. Sg. Kond. Prs. by zpro- ftrzıela M 31 (s. Krok 7, 213). zratiti pftie. ,,offenbaren" (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prs. by zrachzil B 227 (by zraćil). — zraćiti sé „sich offenbaren, sich zeigen, sich erfüllen‘ : 3. Sg. Prs. zraczy ffye 275, 1333 (s. LF. 14, 253 zu 1333). zrada F ‚Verräterei, Verrat‘: GSg. zrady BM 60, 73; auch zrady B 29 (d. i. z zrady mit H-P., während Koubek, Výbor, Krok 7, 150 z rady „aus der Beratung" lesen); ISę. zradu 115, 1981 (zradúů mysli „mit verrdterischem Sinn‘). zrâdeè M ,,Verräter‘“: DSg. zradczi 1988 = N 273 (zrädci); G Pl. zradecz BM 77 (zrädec). zraditi s6 pftie. ,,sich eerraten": Prt. Prf. zradyw zíe B 267. zrâdnÿ Adj. ,,verräterisch“: zradny 108; GSg.F. zradnć B M 266; ISg.N. zradnym B 268; NDu. M. zradna B M 33 (zrádná). zraky Du. M. „die Augen'': A. 14, 677 (Jungmann 5, 766). zraly Adj. ,,reif ‘: zraly 1092. zFénie N ,,das Sehen‘‘: ISg. zrzenym M 92 (zïenim). zFieti impftiv. ,,schauen, sehen‘“ (auf etw. — naë; in etw. — vet): 2. PI. Imper. zrzyete 695 (zrête); Prt. Prs. zrzye 1476 (zi&); Pl. zrfiecze B 296; zrfiecze B 127, 327; zrziecze M 418, 492; rfiecze B 125 (l. mů Výb., H-P. zřiece s. zur Konstruktion LF. 19, 93); Prt. Prf. zrzyew 689 (zfév). zřievati impftie. ,,schauen'* (auf etw. — nać): 3. Sg. Impf. <z>rziewa- fíie N 346 (zrievase; fiir sonstiges čech. zírati vgl. russ. nazrevät’ = nazirát. — N 346 „Gewinn und Verlust gleichermaßen in Rech- nung zu ziehen pflegte‘‘). zrnce A Dem. z. Folg.: GPl. zrnecz Glossar. 1098 (im Gegensatz zu zrn máku 1068). zrno N ,, Korn“: GPL. zrn 1068. ztráta, strata F_,, Verlust“: ftrata 341, B 138; ztrata N 400; zztrata B 121; GSg. ztraty M 363, 393; ftraty 403; D. ftratye BM 190; A. ftratu B 124; ztratu M 137, M 54; I. ztratu 1992; L. ztratye N 280; A Pl. ftrathy BM 299 (z- in N, M, V sind z-). ztratiti, stratiti pftiv. »Ver- lieren“ (etw. — co): 3. Sg. Prs. ftraty 505, 2261 (-i); 1. Pl. ztra- t<ym> N $97 (im); Aor. ftraty 2188 (3); Prf. ftratyl 543; Plus- quampf. bye ftratyl 1989 — bye ztratyl N 274; Kond. Prs. by ztra- tyl BM 314; Pri. Prf., NPL ftra- tywfye 1906 = ztratywffe N 195. ztrl s. zetřieti. ztruditi sé pftiv. „ermůden“ (in- trans.): 3. Sg. Prs. ztrudy fye 1793 (-i, ogl. Gu. 3, 211 ,,cumque caput nutat'"); Aor. 730 (-i). zub M ,Zahn": APl. zuby 1754; I. 1072, 1204 — N 36. zübek Dem. z. Vor.: zubek 187. zubrovy Adj. ,,Auerochsen-'' : N PL.F. zubrowe 1203 (-é). zváti impftie. ,,rufen'' (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. zowe 1389. zvédéti s. vzvédéti. zv&ét ,, Tier, Wild", als Mask. zwyerz 30, 1310, 2324 = zwierz W 98. — Als Fem. G. zwierfi B 195; zwyerzy 2318 = W 92 (Geb. III, 1, 365). zvěstý Adj. „bekanní“: ASg.F. zwıe- ztu N 237 (= vestü 1966). zviefécí Adj. ,, Tier-““: GSg.M. zwye- rzyeczeho 2158 (-cého). zviefinicé F ,,Abendstern": zwye- rzynycze 2344 ( — Gu. 3, 467 „Hes- perus'. — Vgl. Kott 5, 721; CC M. 1863, 165 f.; Svatovit. Ruk. Alan 720 zwyerzydlnyczye; Stítng Sest. Kn. 186, 28: zviefennice; zwyerzye- dlniczye Rajh. 7). zvoliti s. vzvoliti. zvuk M , Klang, Schall: zwuk B 61; zwk N 41, B 69 (w — vu s. protivu); wzuk 1210 (durch Meta- these aus zvuk entstanden, s. vzuč- ny). zzobati pftiv. „aufpicken, aufessen'"
164 l. zprosti mit LF. 10, 276 N 3, Krok , 213; Vyb. las zprostiti Infin.) zprostfieti pftie. ,,ausbreiten" (etw. — co): 3. Pl. Aor. zproftrzyechu 546; Íproftrzyechu 1386 (zpro- und sprostféchu); Prf. zproztrzieh N 37 (zprostfëly = prostiély 1206). — zprostFieti prosbu „eine Bitte vor- bringen‘: 3. Sg. Kond. Prs. by zpro- ftrzıela M 31 (s. Krok 7, 213). zratiti pftie. ,,offenbaren" (etw. — co): 3. Sg. Kond. Prs. by zrachzil B 227 (by zraćil). — zraćiti sé „sich offenbaren, sich zeigen, sich erfüllen‘ : 3. Sg. Prs. zraczy ffye 275, 1333 (s. LF. 14, 253 zu 1333). zrada F ‚Verräterei, Verrat‘: GSg. zrady BM 60, 73; auch zrady B 29 (d. i. z zrady mit H-P., während Koubek, Výbor, Krok 7, 150 z rady „aus der Beratung" lesen); ISę. zradu 115, 1981 (zradúů mysli „mit verrdterischem Sinn‘). zrâdeè M ,,Verräter‘“: DSg. zradczi 1988 = N 273 (zrädci); G Pl. zradecz BM 77 (zrädec). zraditi s6 pftie. ,,sich eerraten": Prt. Prf. zradyw zíe B 267. zrâdnÿ Adj. ,,verräterisch“: zradny 108; GSg.F. zradnć B M 266; ISg.N. zradnym B 268; NDu. M. zradna B M 33 (zrádná). zraky Du. M. „die Augen'': A. 14, 677 (Jungmann 5, 766). zraly Adj. ,,reif ‘: zraly 1092. zFénie N ,,das Sehen‘‘: ISg. zrzenym M 92 (zïenim). zFieti impftiv. ,,schauen, sehen‘“ (auf etw. — naë; in etw. — vet): 2. PI. Imper. zrzyete 695 (zrête); Prt. Prs. zrzye 1476 (zi&); Pl. zrfiecze B 296; zrfiecze B 127, 327; zrziecze M 418, 492; rfiecze B 125 (l. mů Výb., H-P. zřiece s. zur Konstruktion LF. 19, 93); Prt. Prf. zrzyew 689 (zfév). zřievati impftie. ,,schauen'* (auf etw. — nać): 3. Sg. Impf. <z>rziewa- fíie N 346 (zrievase; fiir sonstiges čech. zírati vgl. russ. nazrevät’ = nazirát. — N 346 „Gewinn und Verlust gleichermaßen in Rech- nung zu ziehen pflegte‘‘). zrnce A Dem. z. Folg.: GPl. zrnecz Glossar. 1098 (im Gegensatz zu zrn máku 1068). zrno N ,, Korn“: GPL. zrn 1068. ztráta, strata F_,, Verlust“: ftrata 341, B 138; ztrata N 400; zztrata B 121; GSg. ztraty M 363, 393; ftraty 403; D. ftratye BM 190; A. ftratu B 124; ztratu M 137, M 54; I. ztratu 1992; L. ztratye N 280; A Pl. ftrathy BM 299 (z- in N, M, V sind z-). ztratiti, stratiti pftiv. »Ver- lieren“ (etw. — co): 3. Sg. Prs. ftraty 505, 2261 (-i); 1. Pl. ztra- t<ym> N $97 (im); Aor. ftraty 2188 (3); Prf. ftratyl 543; Plus- quampf. bye ftratyl 1989 — bye ztratyl N 274; Kond. Prs. by ztra- tyl BM 314; Pri. Prf., NPL ftra- tywfye 1906 = ztratywffe N 195. ztrl s. zetřieti. ztruditi sé pftiv. „ermůden“ (in- trans.): 3. Sg. Prs. ztrudy fye 1793 (-i, ogl. Gu. 3, 211 ,,cumque caput nutat'"); Aor. 730 (-i). zub M ,Zahn": APl. zuby 1754; I. 1072, 1204 — N 36. zübek Dem. z. Vor.: zubek 187. zubrovy Adj. ,,Auerochsen-'' : N PL.F. zubrowe 1203 (-é). zváti impftie. ,,rufen'' (jdn. — koho): 3. Sg. Prs. zowe 1389. zvédéti s. vzvédéti. zv&ét ,, Tier, Wild", als Mask. zwyerz 30, 1310, 2324 = zwierz W 98. — Als Fem. G. zwierfi B 195; zwyerzy 2318 = W 92 (Geb. III, 1, 365). zvěstý Adj. „bekanní“: ASg.F. zwıe- ztu N 237 (= vestü 1966). zviefécí Adj. ,, Tier-““: GSg.M. zwye- rzyeczeho 2158 (-cého). zviefinicé F ,,Abendstern": zwye- rzynycze 2344 ( — Gu. 3, 467 „Hes- perus'. — Vgl. Kott 5, 721; CC M. 1863, 165 f.; Svatovit. Ruk. Alan 720 zwyerzydlnyczye; Stítng Sest. Kn. 186, 28: zviefennice; zwyerzye- dlniczye Rajh. 7). zvoliti s. vzvoliti. zvuk M , Klang, Schall: zwuk B 61; zwk N 41, B 69 (w — vu s. protivu); wzuk 1210 (durch Meta- these aus zvuk entstanden, s. vzuč- ny). zzobati pftiv. „aufpicken, aufessen'"
Strana 165
Glossar. (etw. — co): zzobaty 7100; 2. Pl. Prs. zzobete 1068. -AVerstürkungspartikel ( Kott 5, 789); nach einem Imper.: chowayz 298; wyztez 2400; rcziemes B M 17; raczyz M 99; dyws B 245; buds BM 337; budz Ś 86 (Metri causa fiir diviż, budiż); negmyegz Š 88. — Nach Adverbium: vieczes BM 339. Zädati impftiv. ,,begehren, verlan- gen“ (nach etw. — čeho, nach jdm. — koho); ,,wünschen" (etw. — Geho): 3. Sg. Prs. sada BM 158; zada 51, 1942 (-4; zada 2453 lies mit LF. 19, 31 żadachu 3. PL. Impf.); 1. Sg. Prf. zadal ffyem 1499 (-al sem); 1. Sg. Kond. Prs. bych sadal BM 113; 3. by zadal B 261. žádný Adj. „lieb“: zadny M 38. žádost F , Verlangen, Wunsch'' : za- doft 557. Zalobcé M ,,Kläger“: NPI. salob- czie BM 332. zalost F | Leid, Schmerz, Traurig- keit': zaloft 1065; salozt N 209; ASg. zaloft 183; L. zalofty 109, 1714 (-i); I. zalofty 834 (-i). że Konj. — l. zur Einleitung eines Aussagesatzes nach den Verben ,ge- Schehen; dazu kommen; besser sein; bedeuten; scheinen, wahr sein; Ge- wohnheit sein; ist wunderbar; erfreut das Herz": ze 915, 1711, 2075; se N 233, B 239; se BM 252; s BM 136; s N 406; ze 1819 (ze 305 lies Metri causa £); ze 2111; se N 131; ze 1136, 1883 (ze 1182 = se N 131. £2); s M 276. — 2. nach den Verben ,,sehen; wissen, erkennen; erfahren; sagen; bezeugen; loben; glauben; hoffen; fürchten; erläutern; Gesinnung haben; meinen: ze 197, 998, S 58; se N 248, 208 (ze 166, se M 299 lies 2); 971, 1004, 1377, 2164 = W 58; se N 155, BM 128 (ze 1000, 1076, 1939 I. Metri causa 2’); s BM 93; se N 23; s B 30 (ze 4151. 2’); ze 565; se N 61, BM 138 (se N 273, 380 l. 2); s BM 118 (ze 1988 l. 2"); ze 2407, 1078; ze 1156; se BM 92; ze 912; 1 B 229 (ze 1079 lies 2°); ze 2229 (1519 lies 7’); ze 1002, 1067; 1 824; ze 36; { BM 19. — Nach den Verben ,hóren, fühlen; 165 sich wundern; dafür halten; den Befehl haben, das Recht haben": s BM 146, 194; ze 1018, 1022, 2421; se N 472, 477; ze 1129; s BM 240. — 3. zur Einleitung von Kausalsát- zen: ze 20, 274, 315, 541, 951, 2076, M 71, S 54; se N 143, B 118, 222, B M 108, 109 (s. LF. 19, 96), 169/70, 177 (s. LF. 19, 99); s BM 143 (Krok 7, 162), 335 (ze 333, 594, 944 lies 2’). — 4. konsekutiv „daß, so daf'': tak — ze 3; se BM 140; ze 278; se M 87, 367, B M 124, 168. — o. „ausgenommen, nur daß“: kro- mie s N 336 (wonach 2305 zu ver- bessern ist); cromies B 321 (lies mit Geb., Sl. 2, 154 kromě ž'). žéci impfiiw. „brennen““: zeczy 2294; Prt. Prs. zha Š 45 (bezieht sich auf hrom 42). ż61 F „Leid'*: zyel M 7 (ż6] mi jest Ceho ,,mir tut etwas leid‘‘). Zéleti impftiv. ,,beklagen, bedauern'' (etw. — éeho): 3. Sg. Prs. zele 1886 (Zelé); 1. Du. seleuie BM 21 (ze- lévě, s. Geb. 111, 2, 273). żelezo N „Eisen'*; Pl. „das Eisen der ganzen ritterlichen. Ausrüstung'' : GSg. feleza B 111; N Pl. zeleza 1394. lelezny Adj. ,eisern": ASg.M. ze- lezny 400; N Pl. N. zelena 1516 (1. Zelezná mit H., Vyb., Jir., LF. 9, 111 f.). žen F „Ernte“: ASg. zen M 443 (Geb. I, 515; III, 1, 370). žena F „Weib, Eheweib‘‘: zena 81, 822; ASg.zenu 71, 760; senu N 136; D. zenye M 59: I. zenu 76 (ženú), NPl. zeny 645, 2062, A. 1274; G. zen 1775, 2067. židovský Adj. „júdisch“: ISg. M. zydowfkym 920 ( Prusik verbessert Metri causa in Zidóv GPl. zu žid M ,,Jude"). zito N ,,Getreide": zyto 372; NPI. zyta 687. Zivot M ,,Leben‘‘: zywot M 4; ASg. 543, 1099, M 26; siuot BM 335; siuot N 398; G. zywota 818, 1605, M 35, 109; L. fiuotye B 124; zy- wotye 2452 (-e); GPL zywotow 2359; L. sywotieh N 874 (żivo- tiech). živótek M Dem. z. Vor.: zywotek
Glossar. (etw. — co): zzobaty 7100; 2. Pl. Prs. zzobete 1068. -AVerstürkungspartikel ( Kott 5, 789); nach einem Imper.: chowayz 298; wyztez 2400; rcziemes B M 17; raczyz M 99; dyws B 245; buds BM 337; budz Ś 86 (Metri causa fiir diviż, budiż); negmyegz Š 88. — Nach Adverbium: vieczes BM 339. Zädati impftiv. ,,begehren, verlan- gen“ (nach etw. — čeho, nach jdm. — koho); ,,wünschen" (etw. — Geho): 3. Sg. Prs. sada BM 158; zada 51, 1942 (-4; zada 2453 lies mit LF. 19, 31 żadachu 3. PL. Impf.); 1. Sg. Prf. zadal ffyem 1499 (-al sem); 1. Sg. Kond. Prs. bych sadal BM 113; 3. by zadal B 261. žádný Adj. „lieb“: zadny M 38. žádost F , Verlangen, Wunsch'' : za- doft 557. Zalobcé M ,,Kläger“: NPI. salob- czie BM 332. zalost F | Leid, Schmerz, Traurig- keit': zaloft 1065; salozt N 209; ASg. zaloft 183; L. zalofty 109, 1714 (-i); I. zalofty 834 (-i). że Konj. — l. zur Einleitung eines Aussagesatzes nach den Verben ,ge- Schehen; dazu kommen; besser sein; bedeuten; scheinen, wahr sein; Ge- wohnheit sein; ist wunderbar; erfreut das Herz": ze 915, 1711, 2075; se N 233, B 239; se BM 252; s BM 136; s N 406; ze 1819 (ze 305 lies Metri causa £); ze 2111; se N 131; ze 1136, 1883 (ze 1182 = se N 131. £2); s M 276. — 2. nach den Verben ,,sehen; wissen, erkennen; erfahren; sagen; bezeugen; loben; glauben; hoffen; fürchten; erläutern; Gesinnung haben; meinen: ze 197, 998, S 58; se N 248, 208 (ze 166, se M 299 lies 2); 971, 1004, 1377, 2164 = W 58; se N 155, BM 128 (ze 1000, 1076, 1939 I. Metri causa 2’); s BM 93; se N 23; s B 30 (ze 4151. 2’); ze 565; se N 61, BM 138 (se N 273, 380 l. 2); s BM 118 (ze 1988 l. 2"); ze 2407, 1078; ze 1156; se BM 92; ze 912; 1 B 229 (ze 1079 lies 2°); ze 2229 (1519 lies 7’); ze 1002, 1067; 1 824; ze 36; { BM 19. — Nach den Verben ,hóren, fühlen; 165 sich wundern; dafür halten; den Befehl haben, das Recht haben": s BM 146, 194; ze 1018, 1022, 2421; se N 472, 477; ze 1129; s BM 240. — 3. zur Einleitung von Kausalsát- zen: ze 20, 274, 315, 541, 951, 2076, M 71, S 54; se N 143, B 118, 222, B M 108, 109 (s. LF. 19, 96), 169/70, 177 (s. LF. 19, 99); s BM 143 (Krok 7, 162), 335 (ze 333, 594, 944 lies 2’). — 4. konsekutiv „daß, so daf'': tak — ze 3; se BM 140; ze 278; se M 87, 367, B M 124, 168. — o. „ausgenommen, nur daß“: kro- mie s N 336 (wonach 2305 zu ver- bessern ist); cromies B 321 (lies mit Geb., Sl. 2, 154 kromě ž'). žéci impfiiw. „brennen““: zeczy 2294; Prt. Prs. zha Š 45 (bezieht sich auf hrom 42). ż61 F „Leid'*: zyel M 7 (ż6] mi jest Ceho ,,mir tut etwas leid‘‘). Zéleti impftiv. ,,beklagen, bedauern'' (etw. — éeho): 3. Sg. Prs. zele 1886 (Zelé); 1. Du. seleuie BM 21 (ze- lévě, s. Geb. 111, 2, 273). żelezo N „Eisen'*; Pl. „das Eisen der ganzen ritterlichen. Ausrüstung'' : GSg. feleza B 111; N Pl. zeleza 1394. lelezny Adj. ,eisern": ASg.M. ze- lezny 400; N Pl. N. zelena 1516 (1. Zelezná mit H., Vyb., Jir., LF. 9, 111 f.). žen F „Ernte“: ASg. zen M 443 (Geb. I, 515; III, 1, 370). žena F „Weib, Eheweib‘‘: zena 81, 822; ASg.zenu 71, 760; senu N 136; D. zenye M 59: I. zenu 76 (ženú), NPl. zeny 645, 2062, A. 1274; G. zen 1775, 2067. židovský Adj. „júdisch“: ISg. M. zydowfkym 920 ( Prusik verbessert Metri causa in Zidóv GPl. zu žid M ,,Jude"). zito N ,,Getreide": zyto 372; NPI. zyta 687. Zivot M ,,Leben‘‘: zywot M 4; ASg. 543, 1099, M 26; siuot BM 335; siuot N 398; G. zywota 818, 1605, M 35, 109; L. fiuotye B 124; zy- wotye 2452 (-e); GPL zywotow 2359; L. sywotieh N 874 (żivo- tiech). živótek M Dem. z. Vor.: zywotek
Strana 166
166 Glossar. 1867; ASg. 798; G. zywotka 488, 1557/59, 1573. živý Adj. „lebend, am Leben“: zyw 500, 1757, 2075; A Pl. M. zywy 448 (živy). — zyw „so wahr ich lebe! 908; „in aller Welt“ 1431. — In Verbindung mit býti „am Leben sein, leben“: siw BM 94; zyw 2257 (an- ders Krok 7, 98); NSg.F. zywa 1883, 2073 und 619 (scil. jest „wodurch ein Mensch leben, sich ernähren kann“); NDu. M. zíwa BM 42 (ži- va); PlM. zywy 1228 = sywi N 61 (živi); DSg.M. živu mit Infinitiv neben einem anderen Dativ; živu býti: sywu N 402, 407; síwu BM 143, 336; siwu BM 344. — Ad. živě „lebendig, frisch, lebhaft“: síwíe B 339. žížela F „Ameise“: N Pl. zyzely 2039. žláti impftiv. „sich etw. wünschen" (sobie co): 2. Pl. Prs. zlahte B 4 (žláte; ah = á? — Zum aksl. že- lajo, želati? Nach ČČM. 1841, S. 339, Výb. und Kott 5, 787 l. ždáte, was deswegen nicht angeht, weil im Ačech. des 14. Jahrhunderts als Präsens ždu = aksl. žbdo gilt, s. LF. 11, 100; Geb. III, 2, 379. Alles unsicher, auch das ah weist auf eine Korruptel). žrd F „Stange“: ASg. zírd B 168 (Gu. 5, 45 clava; Ulr. 13252 stan- gen); sýrd B 307; fýrd B 302.
166 Glossar. 1867; ASg. 798; G. zywotka 488, 1557/59, 1573. živý Adj. „lebend, am Leben“: zyw 500, 1757, 2075; A Pl. M. zywy 448 (živy). — zyw „so wahr ich lebe! 908; „in aller Welt“ 1431. — In Verbindung mit býti „am Leben sein, leben“: siw BM 94; zyw 2257 (an- ders Krok 7, 98); NSg.F. zywa 1883, 2073 und 619 (scil. jest „wodurch ein Mensch leben, sich ernähren kann“); NDu. M. zíwa BM 42 (ži- va); PlM. zywy 1228 = sywi N 61 (živi); DSg.M. živu mit Infinitiv neben einem anderen Dativ; živu býti: sywu N 402, 407; síwu BM 143, 336; siwu BM 344. — Ad. živě „lebendig, frisch, lebhaft“: síwíe B 339. žížela F „Ameise“: N Pl. zyzely 2039. žláti impftiv. „sich etw. wünschen" (sobie co): 2. Pl. Prs. zlahte B 4 (žláte; ah = á? — Zum aksl. že- lajo, želati? Nach ČČM. 1841, S. 339, Výb. und Kott 5, 787 l. ždáte, was deswegen nicht angeht, weil im Ačech. des 14. Jahrhunderts als Präsens ždu = aksl. žbdo gilt, s. LF. 11, 100; Geb. III, 2, 379. Alles unsicher, auch das ah weist auf eine Korruptel). žrd F „Stange“: ASg. zírd B 168 (Gu. 5, 45 clava; Ulr. 13252 stan- gen); sýrd B 307; fýrd B 302.
- I: Array
- IX: Array
- 1: Array
- 32: Array
- 41: Array
- 46: Array
- 51: Array
- 53: Array
- 55: Array