Strana 1
ŠTAROČESKÝ LUCIDAR. TEXT RUKOPISU FURSTENBERSKÉHO A PRVOTISKU Z ROKU 1498. VYDAL Dæ ČENĚK ZIBRT. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1903.

Strana 2
SBIRKA PRAMENOV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TRIDA ČESKÉ AKADEMIE CISARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ V PRAZE. SKUPINA PRVNÍ. PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY ČESKÉ. ŘADA II. ČÍSLO 5. STAROČESKÝ LUCIDÁR. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VÉDY, SLOVESNOST A UMÉNI. 1903.

Strana 3

Strana 4

Strana 5
PREDMLUVA. době, kdy jsem dotiskoval II. díl »Bibliografie české historie«, vyjednávalo Museum království Českého podle návrhu p. bibliothekáře Ad. Patery s p. Maxem ryt. Neuberkem o koupí vzácných rukopisův a tisků staročeských. Mezi nimi byl zakoupen prvotisk Lucidáře z r. 1498. O Luci- dáři v literaturách slovanských psal jsem již před tím několikrát v Českém Lidu. Jsa unaven namahavou korrekturou uvedeného II. dílu Bibliografie, ve volných chvilkách se zájmem pročítal jsem staročeský text Lucidáře a srovnával s vydáními pozdějšími. Toužil jsem po zjištění poměru mezi textem inkunabule a textem rukopisu Fürstenberského, chovaného na Křivoklátu. Vzdávám uctivé, nelíčené díky J. J. Maxovi Egonovi knížeti Fürsten- berkovi za to, že mi laskavě půjčil rukopis ke studiu do Prahy. J. O. Janu hraběti Harrachovi, presidentovi Musea království Českého, děkuji vřele za úspěšnou podporu žádosti za půjčení téhož rukopisu. Konám dále milou povinnost, děkuje sl. výboru Musea za svolení ku vydání prvotisku unikátu z r. 1498. Pročetl jsem a srovnal oba nejstarší texty Lucidáře staročeského a upravil oba texty i úvod k nim do tisku. Doufám, že vydání obou textů (posud pokládaných za nepřístupné i za ztracené) přijde vhod přátelům literatury staročeské a zvláště pak že se zavděčím těm, kdož studují litera- turu lidové četby u nás. Slavné III. třídě České Akademie, zejména její Kommissi pro vydá- vání »Památek řeči a literatury české« sluší poděkovati za podporu, s jakou doporučila spis ku vydání. Pp. řed. Ant. Truhlářovi a p. bibl. Ad. Pate- rovi mimo to ještě zvláště projevuji upřímný dík za všecko, čím práci tuto zdokonalili. Č. Z. V Praze 28. ledna 1903.

Strana 6
UVOD. I. O Lucidáři vůbec. Lucidář byl oblíbenou četbou prostonárodní, vedle Ezopa, Meluzíny, Markolta, Magelony, Enšpigla, Bruncvíka, Štilfrýda, Kryzeldy a jiných knížek podobných, jež podnes jsou vydávány švabachem, s úpravou za- chovanou věrně podle starodávného způsobu, s hranatými, kostrbatými obrázky, neúhlednými dřevoryty na titulním listu. 1) Zdá se to víře nepo- dobné, že přetiskován bývá text staročeský skoro doslovně podle starých předloh až ze XVI. století. Srovnání starých vydání s novějšími nás poučí, že knížky tyto, jež posud o poutích, na trzích i jinde jdou takořka na dračku, s neumenšenou zálibou jsou čítány. Lid sytí se touže četbou, jakou se bavili a vzdělávali jeho předkové před sty lety, žije zvláště v krajích odlehlých přese všecky vyspělosti moderní kultury, přese všecko školské vzdělání v ovzduší dávných primitivních názorů, v okruhu podiv- ných představ, houževnatě zakotvených a udržovaných prostonárodní četbou podnes v tradici lidové. Zdá se nám, že čteme úryvky středověké kosmografie nebo středo- věké učebnice: »Mládenec: Které řeči po onom nenadálém jazykův zma- tení (u věže Babylonské) až po dnes zůstaly? Mistr: Tyto následující: hebrejská, řecká, latinská, slovanská, německá, tatarská; které matky řečí slují, protože jiné z nich se zrodily a pošly. — Mlád. Nyní mi pověz, jaká jest podoba země? Mistr. Zem jest okrouhlá jako nějaké kolo. — Slovanská (řeč), od které 1. česká, 2. polská, 3. slovenská, 4. ruská řeč pochází. — Mlád. Jaký pak obchod aneb handl vede Europa? Mistr. Co se dotýče handle v Europě, ta má u jiných dílů světa předek. — Mlád. Jaké jsou povahy lidé v Azii? Mistr ... Nynějšího času jsou tam obyvatelé větším 1) Viz studii řed. Ant. Truhláře, O některých knihách prostonárodní četby české v XVI. stol. ČČMus. 1890, str. 42—65, 1891, str. 426—34.

Strana 7
dílem smilstvu oddaní, líní, nemravní a tyranský.« . . . . Ukázky tyto vy- pisujeme z knihy »Lucidář«, tištěné v Skalici — r. 1877! Nasvědčují tomu, co bylo již všeobecně napověděno, že oblíbené knížky prostoná- rodní, mezi nimi Lucidář, jsou podnes mezi lidem rozšířeny nejen v úpravě staré, nýbrž i s textem starodávným, zastaralým, málo jen opraveným podle nynějšího pokroku, podle požadavků nynějšího vzdělání. O původu Lucidáře, o jeho prvotní podobě a dalších potom úpra- vách i překladech textu latinského a německého ve všech literaturách evropských (ze slovanských uvedeno pouze české zpracování) sestavil zna- menitou studii s bibliografickým výpočtem rukopisův i tisků K. Schorbach. 1) Nemíníme plýtvati místem, abychom snad zevrubně seznamovali s obsahem tohoto spisu. V úvodě podává Schorbach výsledky svého bádání o Lucidáři. Upozorňuje, že pod názvy Elucidarium, Elucidarius, Lucidarius (Lucidaire, Lucidario, Lucydary atd., jak si je jednotlivé řeči přizpůsobily) chovají se snad ve všech literaturách evropských, počínajíc ve XII. století, rukopisy a tisky, jejichž obsah nebývá totožný. Týká se někdy jen theologických otázek, jindy obírá se Lucidarius záhadami přírodními, lékařstvím, hvěz- dářstvím, alchymií, hudbou, právnictvím, filosofií, zeměpisem atd. Celkem asi dlužno pokládati tyto snůšky vědomostí rozmanitých za pokus, shrnouti v jaký taký přehled encyklopaedii tehdejšího věření a vědění. Původní zpracování bylo potom přepisováno a přetiskováno s nezbytnými opravami, s časovými narážkami, s přídavky ze středověkých herbářů, fysiologů, kosmografií a z knih astrologických. Překlady byly upravovány podle po- žadavků, podle představ souvěkých u jednotlivých národů. Kniha, zvláště ve formě rozmluvy mezi mistrem a žákem (mladším), byla záhy velice oblíbena, čítána. Podle původních vzorů děly se pokusy, sestaviti Lucidáře na základě novějším a novějším, doplniti mezery vý- těžkem pokračujících věd a změněných názorů. Často pak jen populární, vábivé jméno a forma zbyla, obsah, skoro z brusu nový, naprosto se liší od původního, starého textu. Není divu, že o Lucidářích bylo nestejné mínění, že zmatek, pokud se týče různorodého obsahu ve vydáních starých až nejnovějších, nelákal k rozboru, k dějinám oblíbené této četby lidové. k stanovení poměru mezi jednotlivými texty a varianty. S uznáním sluší vzpomínati, s jakou důkladností věnoval se Schor- bach studiu všech druhů Lucidáře, ať tištěných nebo v rukopise chova- 1) Quellen und Forschungen zur Sprach- und Culturgeschichte der germani- schen Völker, herausgegeben von Al. Brandl, Ernst Martin, Erich Schmidt, LXXIV: Studien über das deutsche Volksbuch Lucidarius und seine Bearbeitungen in fremden Sprachen, von Karl Schorbach, Strassburg, 1894, 8°, str. IX, (1), 276, (1). Na str. 216 až 223: C. Der böhmische Lucidarius.

Strana 8
ných, na základě rozsáhlé znalosti literatury příslušné. Shrnuje výsledek svého studia. Dlouhou řadu textů (Elucidarium, Lucidarius), možná roz- tříditi na dvě skupiny: 1. Latinská skladba, Elucidarium Honoria Autunského (Augustodu- nensis), z počátku XII. století, jest dogmatická rukověť pro theology. 2. Německá skladba, Lucidarius, z konce XII. století, jest katechismus souvěké víry a vědy pro laiky, zvláště pro školy tehdejší. Jednak vyučováním ve škole, jednak mimo školu přístupnou formou rozšířil se německý Lucidarius záhy mezi lidem, byl překládán, rozma- nitě upravován. Není divu, proč tak brzy všude zdomácněl. Rozlušťoval jasným způsobem, srozumitelně a hravě největší záhady o člověku a pří- rodě. Nebylo jiné knihy, která by mohla učiniti zadost vrozené zvěda- vosti, jako Lucidář, kde mistr několika slovy vyložil vznik světa, původ člověka, tajemství víry, základy všehomíra, příčiny všech změn a pravi- delných i podivných zjevů v přírodě. Odkazujíce ke knize Schorbachově, koho by zajímaly podrobnosti, podáme jen tuto postup, jak jest rozdělena látka v staré, původní úpravě německého Lucidáře a jak potom toto původní rozdělení ve vydáních pozdějších, upravovaných pro lid, bylo přejinačeno. Staročeský Lucidář byl sestaven podle Lucidáře německého. Poměr českého textu, jak byl upravován v jednotlivých vydáních, vysvitne ze srovnání s texty německými, jak byla původně rozvržena látka Lucidáře dosti nesouměrně ve tři knihy a jak postupem času, hlavně vlivem refor- mačního hnutí, byly do knížky, určené pro četbu a poučení prostého lidu, vsunovány vložky pozdější, nezřídka s netajenou tendencí, luštěny otázky rázu eschatologického. Podáváme tedy v dalším přehled obsahu Lucidáře v původní podobě a pak tresť vydání pozdějšího, aby se mohlo při vý- kladu o dějinách textu staročeského již jen odkazovati k těmto dvěma schematům u podrobností, příbuzných aneb odchylných. Schorbach pokládá 1. c. str. 5—7 za vzor úplného Lucidáře rukopis Berlínský s názvy u jednotlivých oddílů: Buch I. 1. von unserme herren gote (von dem gelouben). — 2. warumbe got die welt gescüf vnde wie. — 3. Von der helle. — 4. von den namen der helle. — 5. von dem himele. — 6. von dem himel vnd den sternen. — 7. von dem paradise. — 8. von der ordenunge der welte. — 9. wie die welt geteilit ist. — 10. von India vnd von jr ynselen. — 11. daz drú yndian sint. — 12. wa von wunderliche lúte werdent. — 13. von wunderlichen tieren. — 14. von dem lande parthia. 15. von dem lande syria. — 16. von Europa dem andern teile. — 17. von dem Rine. — 18. von affrica dem dritten teile. — 19. von den ynsulen (in dem mer). — 20. von den elementen. — 21. von dem mer. — 22. von den winden. — 23. von der sunnen loufe. — 24. von den planeten. — 25. von den sternen. — 26. von des manen schin. — 27. von den cometen. — 28. von den wundern des luftes. — 29. von dem wethere vnd dunre. —

Strana 9
30. von dem regenbogene. — 31. von der geburte. — 32. von dem kinde vor geburte. — 33. wes daz kint lebe vngeborn. — 34. von dem ende der lúte. — 35. wie allú dinc ende nement. — 36. von Gotis riche. Buch II. 1. von der cristenheit. — 2. von der heiligen Gotheit. — 3. von der menscheit vnseres herren. — 4. von der ersten súnde (Adames). — 5. von wûcher vnd simonien. — 6. von den bezeichenungen der cristenheit. — 7. von der dagezit. — 8. von der metin zit. — 9. von dem messegewande. — 10. von der heilikeit der messen. — 11. von der stillen messe. — 12. von dem segene in der messe. — 13. von dem opfere. — 14. von dem crisemen. — 15. von dem grûnen dunres dage. — 16. von vinster mettin. — 17. von dem carfritage. — 18. von dem ambt des carfritages. — 19. von dem osterabende. — 20. von deme toufe. — 21. von unsers herren urstende. — 22. von der letanien vnd den crúcen (Kreuztagen). — 23. von den pfingesten. Buch III. 1. von den toten. — 2. von dem sibenden vnd drizichesten. — 3. von dem wegefúre. — 4. von den verlornen in der helle. — 5. von den wisenen der helle. — 6. von den in der hellin. — 7. von den güten den behalten. — 8. von der güten froide. — 9. von den troimen. — 10. von dem endecriste. — 11. von der iungesten urstende. — 12. von dem iungesten gerihte. — 13. von dem iungesten tage. — 14. waz nach dem gerihte geschiht. — 15. von dem ende der welte. — 16. von der heiligen lichame. — 17. von der heiligen froide. 18. von der verlornen pine. Kritické vydání staroněmeckého Lucidáře chystá Schorbach na zá- kladě nejlepších textů. Bohužel dosud nic nevydal a proto zatím dopo- ručuje vydání Simrockovo, kde však jest upraven text libovolně, moderně a způsob vydání nesnese vůbec měřítka, stanoveného pro vědecké studium. Pro náš účel postačí, seznámiti se s obrazem, jak v úplnosti byla knížka uspořádána, jak zvláště v otázkách ve druhé polovici německého Lucidáře stránka náboženská vyniká a skoro zastiňuje prvotní účel Luci- dáře. Vysvětlíme to vlivem latinského Elucidaria, z něhož byly do po- zdějších vydání německých přebírány, místy doslovně, stati liturgické a stati obsahu ryze náboženského vůbec. Bylo již napověděno, že tu propuká i zřejmá tendence nejen, pokud se týče obsahu, nýbrž i ve formě, která se někde přiostřuje skoro až ve hrot polemický. Jaký poměr se ustálil mezi touto úpravou Lucidáře a Lucidářem českým v pozdějších vydáních, bude vyloženo dále na příslušném místě. Tam bude potřeba dovolávati se následujícího postupu, jakým jsou otázky skupeny, jednotlivých kapitol, přebíraných do textu staročeského 1): — 1. Was sollen wir glauben? - 2. Wie mag sich Gott in drei zertheilen? 3. Da die drei Personen sich nicht scheiden können, nahm denn, als der Sohn die Menschheit annahm, sie damit auch der Vater und der heilige Geist an? — 4. Wie kommt es, dass Gott überall ist und doch an einer Statt? — 5. Bescheide mich von der Schöpfung Himmels und der Erde? — 6. War Gott allein, ehe er die Welt und die Erde erschuf? — 7. Wozu erschuf er die Welt? — 8. Wie stand es, ehe die Welt er- — 10. Was erschuf Gott schaffen ward? — 9. Welches waren die vier Elemente? 1) K. Simrock, Die deutschen Volksbücher, gesammelt und in ihrer ursprüng- lichen Echtheit wiederhergestellt, XIII. Band, Frankfurt, 1867, str. 373—442: Meister Lucidarius, Von den wunderbaren Dingen der Welt.

Strana 10
10 — 11. Wie hiess der erste Engel? — 12. Wie lange war er im Himmel? — zuerst? 13. Warum erschuf ihn Gott, da er wohl wuste, dass er fallen würde? — 14. Wie kam es? — 15. Wann ward die Hölle erschaffen? — 16. Wo ist die Hölle? — 17. Wie ist die Hölle beschaffen? — 18. Wie manchen Namen hat die Hölle? — 19. Wie sind sie genannt? — 20. Wo ist die obere Hölle? — 21. Wie ist der Himmel beschaffen? — 22. Wie kommt das, wir sehen doch Sonne und Mond von Osten gen Westen laufen? — 23. Warum schuf das Gott also ? — 24. Woher kommt das, dass der Himmel immer läuft? — 25. Woraus besteht der Himmel? — 26. Wie viel sind der Himmel? — 27. Ist in den zwei ersten Himmeln etvas Erschaffenes? — 28. Die Sonne ward am vierten Tage geschaffen; was für Licht war aber, ehe die Sonne schien? — 29. Wo ward Adam geschaffen? — 30. Wo ward Eva geschaffen? — 31. Wo ist das Paradies? — 32. Da nun das Paradies auf Erden ist, warum mögen wir nicht hinein kommen? — 33. Wie lange war Adam im Paradies? — 34. Das Obst, das im Paradies wächst, ward das Alles für den Menschen geschaffen, und wozu diente es, seit der Mensch ausgestossen war? — 35. Die Geister bedürfen keiner Speise, denn wer da isst, muss auch verdauen? — 36. Wie verdauen sie das Essen? — 37. Wie hätten die Menschen Kinder gewonnen, wenn sie im Paradies geblieben wären? — 38. Wie alt war Adam, als er starb? — 39. Wie alt war Abel, als ihn sein Bruder Kain erschlug? — 40. Wer war es, der die Buchstaben erfand? — 41. Wer war es, der zuerst das Zählen erdachte? - 42. Wer 43. Wie die Welt beschaffen ist? war der erste König nach der Sündflut? — 44. Wodurch ist die Erde befestigt, dass sie nicht weicht? — 45. Von wannen kommen diese Quellen? — 46. Wie ist die Welt eingetheilt? — 47. Wie ist der dritte Theil getheilt, den wir bewohnen? — 48. Nun sage mir von dem Theil, der Asien heisst. — 49. Wo entspringen die anderen Wasser? — 50. Welches Land liegt dem Paradies am nächsten? — 51. Woher kommt das? — 52. Wie kommt es, dass so mancherlei Leute auf Erden sind, die doch einander nichts thun? — 53. Die h. Schrift sagt uns, dass alles menschliche Geschlecht von Adam und Eva kommen; wie sind sie nun verwandelt? — 54. Wie die Thiere genannt sind in jenem Lande? — 55. Du hast mir gesagt von India; nun sage mir auch von Parthia? — 56. Sage mir von dem Lande Mesopotamien? — 57. Sage mir von dem andern Theil der Welt (Europa? — 58. Sage mir auch von dem dritten Theil (Africa)? — 59. Sage mir von den Inseln im Meere? — 60. Du hast mir gesagt, dass vom Mond bis ans Gestirn alles Feuer sei und über dem Feuer gefrorenes Wasser. Nun sage mir, wie das komme? — 61. Wie er- weist sich das? — 62. Welche Eigenschaft hat das Wasser? — 63. Wie steht es um das Meer? — 64. Wovon kommt das? - 65. Wovon kommt der Wind? — 66. Woher kommen die Erdbeben? — 67. Es geschehen auch Erdbeben an den Orten und Stätten, wo keine Löcher in der Erde sind? — 68. Wie kommt es, dass sich die Erde auf- thut? — 69. Wie steht es um Sicilien? — 70. Im Meer ist eine Statt, da bellen die Hunde unter dem Wasser, wovon kommt das? — 71. Wovon kommt die Kälte oder der Frost? — 72. Wie kommt es dass die Sonne im Winter so hoch steht und im Sommer so nieder, und im Winter die Tage so kurz und im Sommer so lang sind? — 73. Was sprichst von den Leuten, die man Antipoden nennt? — 74. Was hält denn 75. Wovon haben wir die Nacht? — 76. Wie ja die Leute, dass sie nicht fallen? kommts, dass die Sonne quer läuft an dem Himmel? — 77. Warum schuf diess Gott also? — 78. Da die Sonne immer auf die zwölf Zeichen kommt, wie geschieht es denn, dass die Monate alle Jahre so ungleich sind? — 79. Nun sage mir von den Planeten? — 80. Wie kommt es, dass der Abendstern auch Morgenstern heisst? — 81. Welcher Stern ist Abendstern, wenn Venus Morgenstern ist? — 82. Nun sage mir ganz von den Planeten? — 83. In welcher Grösse sind die Planeten? — 84. Warum dünken uns dei Sterne so schmal? — 85. Welcher Natur sind die Sterne? — 86. Wie erweist sich das? — 87 Nun sage mir von dem Mond? — 88. Wie kommt das? — 89. Wie kommt es, dass der Mond bald voll wird, bald abnimmt? — 90. Wie kommt es, dass der Mond die Zeichen so schnell durchläuft, und die Sonne so langsam? — 91. Was ist das

Strana 11
11 Schwarze im Mond? — 92. Warum verwandelt sich der Mond? — 93. Was sprichst du von den Cometen? — 94. Wie kommt das, dass wir Sterne vom Himmel fallen sehen? — 95. Woher entsteht die Sonnenfinsterniss? — 96. Woher entsteht die Mond- finsterniss? — 97. Wovon kommt der Donner und das Feuer? — 98. Woher kommen die Steine, die da fallen? — 99. Wie kommt es, dass der Hagel im Sommer schlägt und im Winter nicht? — 100. Wovon kommt der Schnee? — 101. Woher kommt das dass es Blut regnet? — 102. Wovon kommt es, dass es an manchen Orten wohl Frösche und Würme regnet? — 103. Welcher Art ist der Regenbogen? — 104. Wie kommt es, dass die Brunnen des Sommers so kalt sind und des Winters so warm? — 105. Wovon ist das Meer gesalzen? — 106. Woher kommt Thau und Reif? — 107. Wie kommt es, dass der Menschen Etliche so kurz sind? — 108. Wie kommt es, dass alle Thiere von gleicher Materie kommen und doch einander so ungleich sind? — 109. Wie manche Tage wird das Kind geschaffen im Mutterleibe? — 110. Wenn das Kind lebendig wird, wovon lebt es denn bis es geboren wird? — 111. Wie ist des Menschen Hirn geschaffen? — 112. Wovon wächst das Haar? — 113. Wovon wächsen die Nägel? — 114. Wovon grauen die Haare? — 115. Nun hast du mir gesagt, wie alle Dinge geschaffen sind; nun sage mir, wie sie Ende nehmen sollen? — 116. Wie steht es um des Menschen Ende? — 117. Wer peinigt die Seelen, die da genesen sollen? — 118. Wie steht es um das Gottesreich nach dem jüngsten Tage? — 119. Welche Gnaden gewinnen die Seelen nach dem jüngsten Tage? — 120. Nun sage mir von der Unterweisung des h. Geistes, wie die heilige Christenheit erhoben wird... — 121. Ist dem Menschen nicht nütze, dass er gute Dinge verstehe? — 122. Ist uns das nicht gut, wenn wir der drei Namen einen anrufen, ohne den andern? — 123. Warum spricht man der heilige Geist und nicht der heilige Vater, der heilige Sohn? — 124. Da Gott für die Menschheit leiden wollte, warum nahm der Sohn die Menschheit an und nicht vielmehr der Vater oder der heilige Geist? 125. Da sich Gott über den Menschen erbarmte und ihn erlösen wollte, warum erlöst er den Teufel nicht, so gut als den Menschen? — 126. Wie kam es, dass Gott den Menschen nicht anders erle- digen konnte als mit seinem Tode? — 127. Welches war die erste Sünde in der Christenheit? — 128. Wie mancher Weise wird Simonie begangen? — 129 Welche Sünde ist grösser: Wucher oder Simonie? — 130. Nun sage mir, ob es dem Menschen nicht nütze sei, dass er all diese Dinge wohl verstehe? — 131. So wäre manch heilig Amt unbegangen, denn Mancher begeht das Amt und hilft es begehen, der doch die Bedeutung nicht weiss? — 132. Was sprichst du von denen, welche die h. Bedeutung nicht verstehen können? — 133. Was die Ordnung bedeutet, die wir täglich begehen in der Christenheit? — 134. Wozu wurden die sieben Tageszeiten eingesetzt, Mette, Prim, Terz, Sext, None, Vesper, Complet?... — 135. Was bedeuten die Glocken? — 136. Was das Kirchengewand bedeutet? — 137. Was bedeutet das Humeral? — 138. Was bedeutet die Albe? Was bedeutet die Stola? — 139. Was bedeutet die Ca- sula? — 140. Was sprichst du von denen, die ohne Ernst und mit Spott stehen hinter der Messe? — 141. Warum entblössen wir den Altar die drei Tage, Gründonnerstag, Karfreitag und Osterabend? — 142. Was bedeutet, dass wir die Tageszeit so stille singen? — 143. Warum singen wir die Mette so laut? — 144. Warum ward unser Herr gemartert an dem sechsten Tage? — 145. Warum weihen die Priester des Tages die Hostien nicht?— 146. Was bedeutet das Kreuz? — 147. Was bedeutet, dass unser Herr Trinken heischte und es ihm gebracht ward, und dass er nicht trinken wollte? — 148. Was bedeutet, dass wir desselben Tages bei jeder Bitte knieen, und wenn wir für die Juden bitten, da knieen wir nicht? — 149. Was bedeutet die Antiphone, die wir des Tages singen vor dem Kreuz? — 150. Nun hast du mich unterwiesen von dem h. Amte des Karfreitags; nun sollst du mich auch unterweisen von dem h. Amt am Osterabend? — 151. Da unser Herr Jesus die Taufe an sich nahm an dem Freitag, so war auch billig, dass wir die Taufe desselben Tages begiengen? — 152. Was be- deutet die Osterkerze, die man desselben Tages weihet? — 153. Was bedeutet, dass

Strana 12
12 man die Osterkerze vor den Kindern in die Taufe stösst? — 154. Was bedeutet die Taufe — 155. Wie kommt es, dass uns die Taufe nicht sowohl erlöst von des Leibes Tod als von der Seele Tod? — 156. Wann wurden die zwölf Boten getauft? — 157. Was sagst du von dem Opfer, das wir in der Messe begehen? — 158. Etliche sprechen. es sei besser, dass man es armen Dürftigen gebe, denn dass man es den Priestern opfere? — 159. Wenn wir Almosen geben, so geben wir sie in Gottes Namen: welches mag denn Gott lieber sein, das Almosen oder das Opfer? 160. Warum erstand unser Herr am dritten Tage? — 161. Warum erstand er in der Nacht? — 162. Warum erstand er im Erdbeben? — 163. Warum heissen wir den siebenten Tag Sonntag? — 164. Warum segnet man das Weihwasser am Sonntage ? — 165. Wozu ward die Kreuz- woche eingesetzt? — 166. Warum fallen die heiligen Tage, Ostern und Pfingsten, so ungleich vertheilt? — 167. Wie es mit den Todten nach dem Tode ergehen soll? — 168. Ist diess Paradies eine Statt, die man begreifen mag, oder nicht? — 169. Werden alle Seelen hineingeführt? — 170. Welches sind die? — 171. Welches sind die Ge- rechten? — 172. Womit werden die erlöst? — 173. Warum begeht man diese drei Tage, den siebenten, den dreissigsten und den Jahrestag, lieber als andere Zeiten? — 174. Welches Feuer ist das, worin die Seelen geläutert werden? — 175. Wie viel Seelen kommen in den Himmel? — 176 Wie es den bösen Menschen ergeht, wenn sie sterben? — 177. Was ist die Hölle oder wo ist sie? — 178. Welcherlei Weisen sind das? — 179. Welche sind seine (Teufel) Leute? — 180. Mögen die Guten die Bösen in der Hölle sehen? — 181. Bitten die Guten für die Bösen? — 182. In welcher Hölle waren die Guten vor Christi Geburt? — 183. Erkannten sich die Seelen untereinander mit Namen und Geschlecht, die sie hier geführt? — 184. Bitten die Seelen für die Lebendigen? — 185. Freuen sich die Seelen?... — 186. Mögen sie erscheinen, wem sie wollen? — 187. Wovon kommen die Träume? — 188. Ich hätte dich gerne, dass du mir sagtest von dem Endechrist. — 189. Erstehen auch die Kinder, die todt ge- boren sind? — 190. Sehen die Juden Gott nicht am jüngsten Tage? — 191. Sage mir von den Freuden der Seligen?... — 192. Wissen die Heiligen Alles, dass jeder Mensch je that oder dachte? ... — 193 O bis wann werd ich St. Peter sehen? II. O Lucidáři ve slovanských literaturách. Výsledky záslužného Schorbachova studia o rozšíření Lucidáře po evropských literaturách dlužno doplniti zprávami o tom, že Lucidář byl upraven také pro čtenáře v zemích slovanských. Schorbach zná zpracování Lucidáře německé, dánské, francouzské, provençalské, italské, anglické, islandské, švédské, nizozemské atd. Z Lucidářů slovanských však uvádí pouze zpracování české, nevěda nic o rozšíření Lucidáře jakožto oblíbené lidové četby na Rusi, v Polsku a o Lucidáři chorvatském, jenž se honosí značným stářím (byl přeložen z Lucidáře českého). V literaturách slovanských došel Lucidář poměrně dosti brzy po- všimnutí a byl již na počátku století XV. (pokud zjištěno) zpracován po česku. O českém Lucidáři viz další oddíl. O ruském Lucidáři podal studii N. S. Tichonravov, vydávaje staroruský text jeho.1) Jiný obšírnější a úplný text vydal I. J. Porfir- 1) Н. С. Тихонравовъ, Лѣтописи Русской литературь и Древности, томъ I., 1859, отд. IІ., str. 33—68. Úvod k tomuto vydání vydán znova v souborném vydání Tichonravových spisů I., viz poznámku 5. na str. 13.

Strana 13
13 jev.1) Jejich mínění, že text staroruský byl upraven z německého, opakovali pak jiní, v rozmanitých článcích. Vyskytují se v textu staroruském hrubé germanismy, slova, patrně přebíraná z předlohy německé. Literaturu příslušnou sestavil přehledně Vsev. Miller.2) O původu německém, o vlivu Lucidáře německého při úpravě textu ruského podal některé příspěvky Pětuchov.3) Vedle těchto obíral se studiemi Lucidáře vůbec a ruského i českého zvláště prof. A. Archangelskij, návodem Dra. V. Jagiće. Seznamuje s trestí spisu Schorbachova a srovnává potom texty pozdních vydání českých s němec- kými texty. V další rozpravě vyšetřuje vzájemný poměr textů staroruských i poměr jejich k Lucidáři německému. Na závěrku zmiňuje se též o po- měru Lucidáře ruského k Lucidáři staročeskému. Shledává některé shody; značnější jsou však odchylky, jež utvrzují spisovatele v přesvědčení, že text staroruský jest odvislý od textu německého. Pro bádání o Lucidáři českém má práce Archangelského důležitý význam. S mravenčí pečlivostí seřadil jednotlivá znění textu staročeského k obdobným statím Lucidáře němec- kého. 4) Lucidář přeložil do ruštiny Georgij (Iv. Tokmakov, podle dohadu Tichonravova) z němčiny. Zaslal překlad známému Maksimovi Grekovi († 1556). Grek jej přečetl a brojil ve zvláštním listu proti obsahu západ- nické knihy, že prý lže, že se protiví zřejmě zásadám pravoslavným. Měla by prý se jmenovati knížka raději »Tenebrarius« (Těmnitěl), nikoli »Luci- darius« (Prosvětitěl). Odpor Grekův byl málomocný proti šíření oblíbené knížky, která obsahem i formou hověla vkusu čtenářstva vrstev nejširších a jako jinde, i na Rusi rozšířila se a nabyla všeobecné důvěry, jakožto zdánlivě srozumitelné poučení o Bohu, o světu, o člověku.5) 1) И. Я. Порфирьевъ, Сборникъ Отдѣленія русскаго языка н словесности Имп. Ака- деміи Наукъ, томъ LIІ, No. 4, С.�Петербургъ, 1890, text na str. 417—71, úvod str. 127—35 („Апокрифическія сказанія о новозавѣтныхъ лицахъ и событіяхъ по рукописямъ Соловецкой библіотски). Název ruského Lucidáře: Книга именуемая Лусидаріосъ сирѣчь златы бисеръ“. 2) Вс. Миллеръ, Знциклопедическій Словарь, ХVIII. С �Петербургъ 1896, str. 112. 3) Пптуховъ, Слѣды непосредственнаго вліянія нѣмецкой литературы на древне- русскую. Журналъ Мин. Нар. Просв. č. 312, 1897, iюль, str. 152—3. 4) А. Архангелъскій, Къ исторіи нѣмецкаго и славянскихъ луцидаріусовъ. Ученыя Записки Импер. Казанскаго Университета. LXIV, 1897, č. 2, str. 89—132; č. 4, 171—223. — LXV, 1898, č. 1, str. 145—88; srv. též č. 3, str. 5—6, Универс. лѣтопись; č. 10, str. 71—114; č. 12, str. 38—74. — LXVI, 1899, č. 2, str. 111-44; č 4, str. 37—82; č. 5—6, str. 27—72. — — Z ročníku 1897 byl vydán otisk s názvem: Къ исторіи нѣ менкаго и чешскаго луцидаріусовъ, Казань, 1897, 8°, str. 106. (Signatura bibliotheky Musea král. Českého: 76. B. 149.) — Srv. též, Zur Geschichte des deutschen Lucida- rius, Zeitschrift für deutsches Alterthum und Litteratur, Berlin, 1897, str. 296- 300. 5) Сочиненія Н. С. Тихонравова, ред. М. Сперанскій, Томъ І., Москва, 1898, str. 300—7, poznámky str. 92—4: Луцидаpiуcъ. Z odmítavého posudku Maksima Greka: „ ... И въ томъ лжетъ явѣ твой не луцидаріусъ, но паче небрарнусъ (tenebrarius), еже есть темнитель, а не просвѣтитель“. („Посланіе къ нѣкоему мужу поучительно на обѣтъ нѣкоего латыника мудреца“, Сочиненія Максима Грека, Казань, 1859 —62, III, str. 235).

Strana 14
14 Pěkný výklad o vzniku a osudech Lucidáře ruského podal Al. Pypin v dějinách ruské literatury, kdež stručně shrnul výsledky posavadního bádání.6) Látka v staroruském Lucidáři jest takto sestavena: I. 1. О безначалпомъ бо- жестве. — 2. О сотвореніи небеси н земли. — 3. О сверженни днавола съ небеси. — 4. О сотворенни ада. — 5. О сотворении верхняго ада. — 6. Како небо сотворено. — 7. О светломъ облакѣ, прежде солнца сотворенномъ. — 8. На коемъ месте Адамъ сотворенъ; въ неи же и о Еве. — 9. Где есть адъ? — 10. Како Адамъ былъ въ ран? — 11. Како бы человѣкомъ родитися до преступления Адамля, въ сеи главе, сколко быгло летъ Ада- мовьхъ? — 12. О убыенни и о летехъ Авеля. — 13. О Енохе, обретшемъ писания. — 14. Кто первы царь по потопе? — 15. О устроении сего мира вселеннья. — 16. Како земля стоитъ? — 17. О источнице водномъ. — 18. О раздѣленни мира на три части и о родехъ. — 19. О зверехъ и о змиехъ. — 20. О едннороге. — 21. О земли Индійскои и Персиi. — 22. О земли Месопотаміи и о Аравіи — 23. О другои части сего мпра. — 24. О третне части сего мира. — 25. О островехъ и о моряхъ и что въ нихъ. — 27. Кое естество имать вода? — 28. О мори. — 29. Отчего 26. О разделеніи мира. — бываетъ земли трясение? — 30. Како земля зевастъ? — 31. О западнемъ крае все- ленньгя. — 32. Еже сльшшатися въ мори, аки собаки лаютъ. — 33. Откуду приходитъ студеность? — 34. Како солнце въ зиме высоко течетъ, а въ лете нижапше? — 35. О людехъ, иже нарицаются антипедесъ, которьи подъ нами. — 36. Како солнце течетъ? — 37. О звезде утреннеи и о вечернеп. — 38. О утреннеи звезде. — 39. Колко суть планитъ? — 40. Какова естъ естества звѣзды небесныя? — 41. О луне. 42. О луне, еже полна бываетъ. — 43. Еже како солнце за луною течетъ. — 44. Еже видимъ черность въ лунѣ. — 45. Како луна пременяется? — 46. О звезде комнте. — 47. Како видитея, еже звезды падаютъ съ небѣсъ? — 48 Како громъ бьваетъ? — 49. О градномъ камени. — 50. Откуду приходитъ снегъ? — 51. О дожде крававомъ. — 52. Еже дождь черви отъ воздуха дождитъ. — 53. Отчего сутъ на облацехь дуга чстве- ровидная? — 54. О нсточникахъ, еже въ лете студены, а въ зиме тепль. — 55. Чесо ради море солоно? — 56. Откуду приходитъ роса i пней? — 57. О людехъ кроткіихъ нравомъ. — 58. О звѣрехъ i скотехъ. — 59. Во много ли дней детище во утробѣ женстеи воображается въ совершенство? — 60. Како младенецъ во утробѣ матернеи питается? — 61. Гле желание мужское сотворено? — 62. Откуду власы растутъ? — 63. Откуда растутъ нохти? — 64. Како люди въ старости власами седы бываютъ? — 65. О дивныхъ вещехъ. — 66. О душахъ праведныхъ, како імутъ конецъ. — 67. Колнку благодать імети будутъ святіи ангели? — ІI. 1. Како жити христианомъ и хранити заповеди? — 2. О убненіи Каннове. — 3. О священствѣ. — 4. О уставе въ божественнои церкви. — 5. О первомъ часе i о третьемъ i о девятомъ. — 6. Еже прежде грешную душу въ раи введе. — 7. О вечерне. — 8. О утрене. — 9. Чего ради Отче нашъ глаголемъ? — 10. Чего ради колокола? — 11. О литоргіи. — 12. Которы люди бѣзъ страха стоятъ во время святыя литоргіи. — 13. О страданіи Христове. — 14. О литоргіи, еже не поемъ въ пятокъ. — 15. О кресте. — 16. Како Христосъ на кресте пити просилъ. — 17. О великои субботе. 18. О крещеніи. — 19. О апостолехъ, въ кое время крещень. — 20. О приношеніи въ церковь. — 21. О милостьни, еже нищимъ давати. — 22. О Христовѣ воскресеніи. — 23. О празднестве Воскресеніи Христови. — 24. О уготованныхъ местехъ. — 25. О пом- яновеніи умершихъ. — 26. О аде и где место его. — 27. О адскихъ мукахъ. — 28. О диавольскихъ людехъ. — 29. 30. (vynecháno). — 31. Могутъ ли святіи видети грешныхъ въ муки? — 32. Молятлися души святыхъ за живыхъ человѣкъ? — 33. О святыхъ душахъ? — 34. Могутъ ли души являтися спящимъ? — 35. О соніи. — 36. О антихристе, где родится? — 37. О младенцахъ, иже мертви рождени. — 38. О Иудеохъ. — 39. Какова будетъ тварь (по судномъ дни)? — 40. О будущеи радосте (святьхъ). 6 ) Исторія русской литературь, I. С.�Петербургъ, 1898, str. 466—7.

Strana 15
15 Ruští učenci shodují se v dohadu, že ruský Lucidář byl pořízen z předlohy německé, jak již bylo uvedeno. Pro srovnání s textem staro- českým zajímá nás zmínka o české zemi a o Češích v odstavci, kde se mluví o Evropě. Ve všech Lucidářích jsou na tomto místě zmateny názvy zeměpisné. V ruském textu představa o české zemi jest popletena na- dobro. 1) Pro dějiny styků literatury české a jihoslovanské zajímavý jest osud chorvatského Lucidáře. Prof. Ivan Milčetić nalezl jeho rukopis ze XVI. století na ostrově Krku (Veglia). Soudí, že chorvatský překlad Lucidáře byl pořízen asi v první polovici století XV. Divil se, jak mohl chorvatský glagolita, neuměje německy, překládati německý text Lucidáře. Z ukázek staročeského Lucidáře, uveřejněných od Schorbacha (l. c.) z Fürstenber- ského rukopisu, vyrozuměl, že chorvatský Lucidář byl přeložen z Lucidáře českého. Dokazují to vedle jiného četné a nápadné bohemismy v chorvatském překladě.2) Překladatel Chorvát nerozuměl asi dobře českému textu, po- držoval česká slova a úsloví, jež mají v chorvatském buď docela jiný význam, anebo nebyly nikdy a nejsou vůbec v jazyku chorvatském obvyklé, známé. Některé věty oplývají bohemismy tak, že bez pomoci českých slov byl by text chorvatský vůbec nejasný, nesrozumitelný.3) Objev tento svědčí o vlivu literatury staročeské na chorvatskou. Prof. Milčetić soudí, že Lucidář chorvatský byl přeložen na začátku věku XV. v slovanském klášteře v Emausích v Praze, kdež meškali chorvatští glagolité. Některý mohl bud Lucidář z češtiny přeložiti nebo mohl český Lucidář po vypuzení z kláštera za válek husitských přinésti do Chorvatska nebo do Istrie a tam pak byl přeložen. Text hodlá Milčetić vydati ve sbírce »Starine«, nákladem Jihoslovanské Akademie v Záhřebě. Zpráv o polském Lucidáři nemohl jsem se nikde dopátrati. P. prof. Dr. Al. Brückner v Berlíně, vynikající znalec středověké literatury polské 1) 23. »Вторая часть мира сего зоветця Европа, иже простреся ся по горамъ. Тамо языкъ Германскіи, Готфы; тамо величаншая гора Дунаи; а отъ моря языкъ благо- избранныи людис храбри Словенстіи Русь; тамо же Бенряне. Чехи, Ляхи, Поляки, Борин- чаны, Фриги, Микнане, Датцы и Керентяне, Фриландия i иныя многая земли. На другои земли тое жъ Европы земли: Остерландия, Унгария, Боемия, Чехове, Греки ...« 2) Iv. Milčetič, Ueber den kroatischen und böhmischen Lucidarius. Jagićův Archiv für slavische Philologie, XIX. B., Berlin 1897, str. 556—563, též otisk zvláštní. Srv. zprávu Iv. Milčetiće, Český a chorvatský Lucidář, Český Lid V, 1896, str. 95; Český Lid VIII, 1898, Literatura, č. 146, str. 24. 3) Milčetić, 1. c, str. 562: »како то придет', да месеца прибива и убива“ (doslovně z českého: přibývá i ubývá, kteréžto významy nejsou v chorvatštině nikde jinde doloženy).

Strana 16
16 a zvláště prostonárodní četby polské, odpověděl mi laskavě, že kromě roztroušených zmínek nikdo v polské literatuře nepsal o Lucidáři. Latinský text Lucidáře byl vydáván v Krakově v XVI. století. Jsou také četné rukopisy (textu latinského) v Petrohradě, ve Lvově v universitní knihovně atd. Polské překlady tohoto latinského textu (tištěné i rukopisné) zná p. Dr. A. Brückner teprve z r. 1640 a z let dalších. Lucidář polský patrně není nijak příbuzný s českou úpravou Lucidáře, o 200 a ještě více let starší. III. Staročeský Lucidář. 1. Posavadní zprávy o něm. Literatura o Lucidáři českém není hojná. Na rukopis ve Fürsten- berské knihovně (v Praze), jakož i na prvotisk z r. 1498 upozornil Jos. Dobrovský v dějinách řeči a literatury české r. 1818.1) Zpráva Dobrov- ského byla pak často uvozována, na doklad, že Dobrovský měl v rukou obadva texty, jež se pokládaly, zejména v novější době, za nepřístupné. J. Jungmann 2) doplnil zprávy Dobrovského o Lucidáři výpočtem po- zdějších vydání. Jeho domněnka, že prvotisk z r. 1498 uložen jest v Museu království Českého, šířila později nesprávné tvrzení, že se unikát tento v Museu zničil nebo ztratil. Viz o tom v další (3.) stati. 1) Jos. Dobrovský, Geschichte der Böhmischen Sprache und ältern Literatur, Prag, 1818, str. 179, č. 32: »Elucidarius (Luczidarz o wssech wieczech) in der Fürsten- bergischen Handschrift der Chronik von Dalemil. Es ward ein beliebtes Volksbuch häufig gedruckt, und selbst noch in den neuesten Zeiten 1783.« Udán pak název ně- meckého vydání z r. 1544 v Augšpurku a ukázka z rukopisu: »Každá žena má jednu komoru.« — Str. 313. č. 21.: »1498, 8, Neupilsen. Lucidarz o rozlicnych wietczech genž su na nebi na zemi y v wodach. A B C zu 8, D zu 6 Blatt. In der Schlussformel wird Neupilsen und Niklas Bakalař genannt.« 2) Historie literatury české, 2. vydání, v Praze, 1849, str. 33—4, II. č. 80 »Lu- cidář (Elucidarius). Byla kniha lidu oblíbená, také v němčině známa (Augsburg 1544, 4); slabý obraz encyklopedie. V rk. Fürstenb. bibl. připsán jest k Dalimilu Lucidář o všech věcech atd. Tištěn mnohokráte, jako: Lucidář o rozličných věcech jenž sú na nebi, na zemi i v vodách A. B. C. v 8. D. 6 listův. V Plzni 1498 u Mikuláše Baka- láře. V Museum jest jeden exemplář toliko bez dvou listů. Dále vyšel před r. 1567 dle dovolení bisk. Olom. jej prodávati, později v Holomouci u Josefy Hirnlové. v. 8. 1779 (a—c) a s nadpisem: Lucidář t. knížka osvěcující a otvírající mysl etc. o po- čátku a stvoření všech věcí. 1783. v 8. V Litomyšli u Václ. Turečka (3 archy) r. 1811. v 8. V Jindřichově Hradci b. r. u Ignace Hilgartnera. v 8. s nadpisem: Lucidář t. j. krátké vypsání o počátku a stvoření všech věcí ... Častým vydáváním řeč velmi změněna; sama věc skrovné ceny.« Schorbach opisuje název tohoto Hilgartnerova vydání (1. c., str. 219.), nerozuměl patrně, že Jungmann přidal na konec posudek Luci- dáře vůbec (»Častým vydáváním«); připojil to k názvu Lucidáře jako text listu titul- ního a odtud potom šíří se nedopatření dále, bývá takto uváděn domnělý název Hil- gartnerova vydání v Jindř. Hradci. — Zpráv o Lucidáři českém, jako má Doucha v Knihopisném slovníku str. 129. s. v. (vesměs čerpány jsou z Jungmanna), pomíjíme.

Strana 17
17 Z Jungmannovy zprávy čerpali domácí i cizí badatelé o Lucidáři. Ustálila se charakteristika jeho obsahu podle výroku Hanuše, že to byl pokus středověkého slovníku naučného (J. Jungmann: »slabý obraz ency- klopedie.« 1) Teprve Antonín Truhlář pod heslem »Lucidář« v Ottově Slovníku Naučném XVI. str. 414-5. krátce, avšak úplně a jasně podal přehled, co to jest Lucidář vůbec, jak vzniklo zpracování staročeské, jaký jest poměr mezi třemi druhy recensí českého Lucidáře. Chválí prvotisk, že vyniká »nevšední jadrností v mluvě a svědčí o soudném názoru vzděla- vatelově.« Jako Schorbach konečně objasnil vznik a vývoj Lucidáře ně- meckého, tak také u nás vyložil Ant. Truhlář po kusých zmínkách sou- stavně a správně vznik a vydání Lucidáře českého. V literatuře německé před Schorbachem jsou o českém Lucidáři zmínky jen nepatrné. 2) 2. Rukopis Fürstenberský, nyní na Křivoklátě. O nejstarším textu českého Lucidáře, chovaném v bibliothece Für- stenberské (tenkráte byla uložena3) v Praze), zmínil se Dobrovský v historii literatury české. 4) Po něm, zdá se, nikdo nevěnoval pozornost rukopisu, až nynější bibliothekář Musea království Českého p. Adolf Patera, chystaje soupis rukopisů Fürstenberských, r. 1874 kromě jiných popsal pro svou potřebu rukopis Dalimilovy kroniky, při němž mimo jiné na konci při- pojen Lucidář. Popisu tohoto však nikde posud neotiskl. 5) K. Schorbach použil při své studii o Lucidáři Fürstenberského ruko- pisu, popsal jej a uveřejnil z něho ukázky. Neznalost češtiny zavinila četné poklesky a nesrozumitelnosti v těchto ukázkách. Chtěje vydati text prvotisku Lucidáře z r. 1498, snažil jsem se, aby mně bylo dovoleno nahlédnouti do staršího rukopisu Fürstenberského, jenž byl z Prahy přestěhován na Křivoklát. Praesidium Musea království Českého v čele s J. O. Janem hrabětem Harrachem (p. t.), jenž ochotně 1) I. J. Hanuš, Dodavky a doplňky k Jungmannově Historii literatury české, 1869, str. 14: »Lucidář, čili vysvětlení rozličných věcí. Byly to středověké pokusy naučných slovníků.« 2) Grässe, Literärgeschichte. II. 2., str. 979. Srv. C. J. Brandt, Lucidarius, en Folkebog fra Middelalderen, Kjobenhavn, 1849, str. XIII. 3) Viz Zibrt, Bibliografie České Historie I. v Praze, 1900, str. 193, č. 3437 —41. 4) Viz citát na str. 16, v pozn. 1. 5) Pí. Šafaříková, vdova po professorovi, zaslala na Křivoklát rukopis: »Die Manuskripte der Fürstlich Fürstenbergschen Bibliothek zu Prag, beschrieben von R. Glaser, fürstlichen Bibliothekar, Prag, 1868«, kdež vedle jiných popisů jest uložen také stručný jen popis rukopisu, z něhož vydáváme Lucidář. Tento soupis Fürsten- berských rukopisů zaslal r. 1869 J. F. Dambeck z pozůstalosti † bibl. I. J. Hanuše od pí. Hanušové prof. V. Šafaříkovi s listem, který jest přidán. (»... In ihren Händen wird also wohl dies Verzeichniss in der rechten Stelle sein...«) Č. Zíbrt: Staročeský Lucidář. 2

Strana 18
18 hned věnoval svou podporu a přímluvu, žádalo J. J. Max. Egona knížete Fürstenberka za půjčení drahocenného rukopisu do Prahy, do Musea. J. J. kníže Fürstenberk ihned vyhověl (»výjimečně«) žádosti. Podle výslov- ného přání a dané podmínky dojel podepsaný dne 10. října 1902 na Křivoklát a tam převzal pro museum rukopis, 1) jehož pak používal v míst- nostech bibliotheky musejní. Po ukončení studia podepsaný odvezl Fürsten- berský rukopis opět na Křivoklát. Poněvadž posavadní zprávy o obsahu tohoto rukopisu jsou jen kusé a nebude asi míti hned někdo příležitost, rukopis tak důkladně prohlížeti a studovati, dovoluji si podati obšírnější jeho popis, při jehož sestavení kontroloval jednotlivosti s osvědčenou ochotou a znalostí bibliothekář p. Ad. Patera. Rukopis papírový má formát 4°, obsahuje 142 listy a na začátku list pergamenový, s hebrejským písmem (při nové úpravě desek byl patrně odlepen s přídeští). Původní kožená vazba (dřevěné desky potaženy tmavou koží) je značně porouchána. Puklice s desek zmizely; růžicovité a liliovité okrasy na kožených deskách jsou otřelé. Ze dvou sponek zachovaly se tři součásti. Při nové vazbě byla přilepena na hřbet bílá neúhledná kůže, na ní nahoře nalepen papírový štítek s novějším nápisem, černě tištěným: »Dalemila Kronika«. Na rubu přední desky poznamenáno zběžně tužkou: 6499. Pod tím umístěno »Ex libris« se znakem Fürstenberským, s ná- pisem: »Fürstlich Fürstenbergische Bibliothek.« Stará signatura pod znakem D. V. 11. jest dvěma čárkami přetržena a připsána dole nová: I. d. 36. Na papíru zahlédneme vodní znak: býčí hlavu, se čtverolístkem jetelovým nahoře. Vrstvy jdou po 12 listech, bez kustod, s označením počtu vrstev. Celkem: nonus (devět) a 3 listy neoznačené. Listy jsou číslovány, zdá se, od F. L. Čelakovského, jenž sestavil katalog bibliotheky Fürsten- berské, nyní uložený na Křivoklátě v místnostech bibliotheky tamější. Listy 14.—36. (část Dalimilovy kroniky) byly psány na začátku nebo zcela určitě v první polovici století XV. Ostatek byl psán později, ve druhé polovici nebo na sklonku XV. století. Zdá se, že starší část tvořila celek, z něhož zbytek (1. 14.—36.) byl převzat do nové úpravy rukopisu; začátek Dalimilovy kroniky byl dopsán a pak písař za 1. 36. pokračoval v kronice i v dalších opisech. Lucidář je též psán touto pozdější rukou. Na 1. 1—89a: Dalimilova Kronika. Nahoře na pravo písmem století XVIII. poznamenáno švabachem: Dalemila Kronika Boleslavská. Incipit: »Mnozi powieſti hledagi alle ze ſwe zemie pronicz netbagi w tom nemudrzie ydwornie czini tiem ſwoy rod sproſtenſtwim wynie.« 1) Vzdávám povinné díky p. Vilémovi Magrovi, ústřednímu řediteli panství Für- stenberských na Křivoklátě, za laskavou ochotu, s jakou půjčení rukopisu urychlil, a p. registrátorovi J. Schückrovi.

Strana 19
19 Při inicialce M nakreslena jest okrasa, prostá, dvojitá rozvilina. Text Dalimilovy kroniky psán jest po verších na jednotlivých řádcích, na strán- kách, pečlivě a pravidelně čárkovaných. Místy pozdější čtenáři vedle značek N. B., ukazatelů v podobě ručiček, křížků a pod. připisovali po stra- nách poznámky, týkající se obsahu, na př. 1. 11a: dewky muze zbili; l. 15a: oſliczy ſnedly; 1. 16a: Bijtwa Vturſka z luczanſkými to geſt z žateczkými atd. Pozornosti zasluhuje na l. 6a (při pověsti o Přemyslovi Oráčovi) náčrtek rohatého zvířete zelenou a růžovou barvou, zdá se, býka z Přemy- slova spřežení, o jehož zmizení pověst vypravuje. Listy 50.—55. jsou poněkud ohořelé. Byly však dosti obratně vyspra- veny a text doplněn starým písmem. Konec Dalimilovy Kroniky na 1. 89a: »Pak nadrziewi kolebky s dietmy nalezachu anadobie a gine wieczi pod drzievim ſbierachu, ty praſlem mnoho wſſi zkazila a mnoho lidy ztopila Smýluý sie Pan buod nadnými y nadewſfiemy gýnými krzeſtany. Tak ſie doknowa kronika Boleſlawſka.« Na 1. 89 b—112b: Tuto ſie czte omdrczich przirozenich kteruzto mu- droſti bili obdarzeni od pana naſſeho mileho gieziſſe Krista. Sales mudrzecz genz gt bil wathenach on naíprwniezffy mudrzecz nazwan mezi ginimy ſedmi mudrczi Rekl geſt ze duſsie gsſu neſmrtedlne.....« Na l. 112b: »Pomahaz nam mily pan buoh abichom y my ſwich ziwotuow poleſſily a zdrawi bily na tiele y na duſſy Amen.« L. 112 b—129 b: prosaické skládání o králi Alexandrovi. Na l. 112 b: »list kalexandrowi omudrczuow, Buoh genz gt ſtworzil wſſeczkno na ſwiete mnohe wieczi rozlicznoſti vstanowil gt....« Na 1. 113 a: »odepſal Alex- ander zaſie Alexander kral nad krali a pan panugiczich ſyn boha Amona...« Text další začíná inicialkou červenou A, pro ostatní místo naznačeno, teprve na začátku posledního oddílu (Lucidáře): inic. P. Konec listu Alexandrova na 1. 113 b: »... uczinili bichom was muzie udatne odieným Rithierzſkym a k tomu okraſſlenym.« Na 1. 113b: »(M)ezi tiem przikaza Allexander abi na tom mieſtie ſlup mramorowi wiſokoſti poſtawily ....“ L. 129b: »Ale porozumegicze narodil sie Alexander Sedm mezczietmy den profinczowi a umrzel dewati mezczietmy den brzieznowi. Prwnie Alexandrzie genz slowe Ypisarýtas.... Atak maſs deſſiet Alexandrzi kterichzto bil Alexander wdrzieni Atak ſie onem ſkonawa Amen." Na 1. 129b—141b: Lucidář. Začátek: »Tuto ſie poczina lucidarz owſſech wieczech anayprwe owierze obohu ...« Konec: »Tuto ſie dokonawa lucsidars gemuzt ſluſsie wierzity lecz by czo piſſarzem bylo omyleno. Bone deus fac iustum Scriptorem meliorem Amen.« Text psal písař na začátku v netržitosti, pak od 1. 132 a jsou odstavce u jednotlivých otázek a ná- 2*

Strana 20
20 mitek, jimiž se »Mladší« dotazuje mistra. Písmeno M(ladší) bývá červeně vyznačeno a při něm jsou červeně napsána záhlaví, udávající, čeho se odstavec týká. L. 142 a není popsán, pouze vyčárkován. Na l. 142 b nahoře přípisek pozdější: »alleluia Deus omnipotens a morte resurgens, Deus omnipotens a morte resurgens.« Přes to, že je písmo dosti pečlivě a zřetelně psáno, vynechává písař písmena v některých slovech, zkracuje libovolně, nepravidelně. Snad nechybíme pravdy, usuzujíce podle písma pevného, bez oprav že písař Lucidáře opisoval z hotové předlohy starší. Je-li tento dohad (jak se podobá pravdě) správný, měli bychom posunuto stáří Lucidáře staro- českého do počátku století XV. S tím by se také shodoval dohad Milče- tićův o příbuznosti staročeského a starochorvatského Lucidáře, kdež se pravděpodobně předpokládá, že vznikl Lucidář starochorvatský ze staro- českého na začátku století XV. Patrně v této době Čechové již měli oblí- benou tehdejší četbu středověkou »Lucidarius« po česku upravenou. Jednotlivá slova, hlavně zeměpisné názvy a jména osob, jsou značně zkomolena, někdy znetvořena naprosto. Výklad pozoruhodných slov, cha- rakteristických zvláštností jazykových a zkomolených názvů zeměpisných i jiných podáváme v abecedním pořádku na konci a sice jsou tu zařaděna slova tak psaná, jak v rukopise a v příbuzném prvotisku, s revokací na znění správné, kdež bývá u hesla, jehož se týče, příslušné objasnění i věcný výklad připojen. Oceniti text Fürstenberského rukopisu i prvotisku z r. 1498 (viz dalš stať) po stránce jazykové mohou jen odborníci; vydavateli-kulturnímu histo- rikovi vymyká se práce ta z oboru jeho činnosti a zodpovědnosti. Po stránce lexikální ovšem se vynasnaží, aby slovník, připojený na konci knihy zahrnul všecky významy rázovitější a podal přehledný obraz, jakou zají- mavou kořisť poskytuje Lucidář staročeský pro pokladnici jazyka staro- českého. Pravopis neliší se nijak od souvěkých rukopisů českých věku XV V otisku jsou zkratky rozvedeny a interpunkce přiměřeně jest upravena. 3. Prvotisk z r. 1498, věnovaný od Jos. Dobrovského ryt. Neuberkovi, nyní v Museu království Českého v Praze. Jos. Dobrovský (1. c.) a po něm J. Jungmann (1. c.) zmiňují se o nej- starším vydání Lucidáře v Plzni r. 1498. V. Hanka (viz dále) uveřejnil jeho začátek a konec: »Pocžina se Lucidars O rozlicžnych wieczech genž su na nebi na zemi v vwodach ... Tlacženo w Nowem Plzni od Mikulasse Bakalaře Leta od porodu panenskeho oc cecclxxxxviii,« 12°. Ustálilo se mínění, že prvotisk Lucidáře jest uložen v bibliothece Musea království Ceského. Kromě jiných opakoval toto mínění důrazně

Strana 21
21 v novější době A. Archangelskij, jenž výslovně lituje, že se unikát beze stopy z Musea ztratil.1) Po Archangelském domněnka ta znova byla pře- třásána 2) a zvláště z knihy Schorbachovy3) rozšířila se všeobecně v cizině i u nás. Neprávem děly se také přímo bibliothece musejní výčitky, že snad unikát Lucidáře zmizel anebo že se tam skrývá před tím, kdo po něm v Museu pátral podle tvrzení Jungmannova. Až do r. 1902 udržovala se domněnka, že prvotisk Lucidáře byl do Musea království Českého odevzdán, odkudž potom další podezření vznikalo u těch, kdož ho v bibliothece musejní marně hledali, že prý se bohužel v Museu vzácný tento tisk neuchoval. V studii o českých prvotiscích 4) r. 1852 při- pomíná V. Hanka: »Tento a následujících 9 kusů, ježto unica jsou, vy- svobodil sem 1817 od blízké zkázy a daroval sem je k svátku mistru svému Dobrovskému, odkudž p. ryt. Neuberkovi a do Museum přišly, a sice č. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 17. a 19.« Pod číslem 10. pak popisuje prvotisk Lucidáře. Vysvítá ze zevrubného popisu, že Hanka knížku viděl měl a z ní ukázku vypisoval. Poněvadž se zmiňuje o věnování unikátů těch (vedle ryt. Neuberka) do Musea a mimo to zastával úřad bibliothekáře musejního, poukazovalo se obyčejně k tomu s jistotou, že Dobrovský odevzdal prvotisk Lucidáře do Musea. Zatím však Dobrovský knížku tu věnoval do knihovny ryt. Neuberka (jakž to Hanka na uvedeném místě poněkud nejasně napovídá). Teprve r. 1902 zakoupilo Museum pro bibliotheku všecky nejvzácnější rukopisy a tisky od p. ryt. Neu- berka a teprve od té doby unikát prvotisku Lucidáře chová se v bi- bliothece musejní. Z exempláře tohoto otiskujeme text v této knize Z Neuberkovy knihovny dodán byl do Musea exemplář Lucidáře nevázaný, 12°, 27 listů (A—D, 6 l.), dva listy jsou vytrženy. Na prvním listu napsána stará signatura Neuberkovy knihovny: No. 21. V Museu opatřena byla knížka novou vazbou, hřbet v kůži hnědé, rohy v hnědém plátnu. Nynější jeho signatura: Staré tisky, 25. E. 22. Z prvotisků německých (Schorbach podává jejich přesné názvy a popis) shodoval by se obsahem s prvotiskem českým z r. 1498 prvotisk (č. 17) 1) Архангельскій, Отчетъ о научныхъ занятіяхъ во время заграничной командировки въ 1894—6 гг. Ученыя Записки Импер. Казанскаго Университета, LXV, 1898, Универс. лѣтопись, str. 5—6: „.... Наиболѣе ранне изданіе чешскаго Луцидаріуса, 1498 года, для изсѣдователя пропало безслѣдно — едпнственный, хранившійся въ Музеѣ, окземпляръ стого изданія оказался потеряинѣмъ! . ..“ (Vykřičník a proložení od spisovatele.) 2) Srv. Archiv f. slav. Philologie, XXI, 1899, str. 255—6: »Ein Exemplar der ersten Ausgabe befand sich in der Musealbibliothek zu Prag, Jungmann hatte es in der Hand... 3) Schorbach, 1. c, str. 219: »Nach Jungmann ein def. Exemplar im böhm. Museum zu Prag. Ich habe mich vergeblich um dasselbe bemüht.« *) České prvotisky, Čas. Čes. Mus. 1852, III. str. 114, 115. Byl vydán též otisk (v něm na str 6—7).

Strana 22
22 z r. 1491, vydaný v Augšpurku: »Maister Elucidarius, von den wunderbern sachen der welt. Dises Buch heysset Lucidarius. das spricht zu teütsch also vil. als ein erleüter In disem buche vindet man mange grosse lere die an- deren büchern verborgen sind ...« S týmž vydáním shodují se další pře- tisky německého Lucidáře v Reutlingen r. 1491, v Heidelberce r. 1491, v Augšpurku r. 1494, v Ulmu r. 1494, 1496, 1497 atd. Text prvotisku českého (viz otisk) i postupem otázek i obsahem, až na odchylky nepatrné a jazykové rozdíly, souhlasí se starším textem rukopisu Fürstenberského. Poměr staročeského prvotisku ku prvotisku staroněmeckému nemůže býti stanoven dříve, pokud se nezjistí předloha společná oběma nejstarším textům staročeským, Fürstenberskému i Neu- berkovu. Byla to asi předloha příbuzná s versí německou, vydanou v prvo- tisku v Augšpurku 1491 a v uvedených dalších vydáních. Pokud se týče shody, viz na str. 24., kdež »Simr.« značí Simrockovo vydání inkunabule německé z r. 1491. 4. Poměr obou textů. Ve své knize podává Schorbach u jednotlivých rukopisů vždy obsah, naznačuje, zdali se všecky tři knihy původního Lucidáře podržely, nebo jen výběr z nich a jaký. První kniha pravidelně bývá v úplnosti přepsána; za to však z druhé a třetí (viz obsah na str. 9.) bývají vybrány kusy jen některé, ba někdy děje se to docela nahodile, bez rozmyslu. Kniha druhá a třetí bývá také někdy vůbec vynechána a kniha první zkracována. Jsou též rukopisy, kde otázky z jednotlivých knih jsou libovolně přemístěny a původní celistvý obsah naprosto jest rozdroben a rozmetán, až skoro stává se nepřehledný i nesrozumitelný. Nejúplněji zachoval se obsah Lucidáře v Berlínském rukopise (viz str. 8.), kdež také jest důvtipné odůvodnění, proč se dělí Lucidář na tři knihy. Každá kniha prý se týká jedné ze tří osob božských: První kniha Boha Otce, druhá Boha Syna, třetí Ducha Svatého.1) Podle tohoto rozvrhu2) první kniha poučuje o Bohu, o Trojici, o stvo- ření světa, o čtyřech živlech, o anjelích, o pádu Luciferově, o pekle, o nebi o ráji, o Adamovi, kdo co první vynalezl, o rozdělení světa na tři částky (Asie, Europa, Afrika) a o obyvatelstvu jejich, o ostrovech. Dále vykládá mistr o moři, o větru, o hvězdách, o slunci a měsíci, zatmění, o hromu a blesku, o krupách, o sněhu, o dešti krvavém, o duze, o početí a výživě 1) ». .. diz buch ist in driu geteilt: In dem ersten buche seite ich dir wie die welt geteilet ist: die rede hört an den vater; an dem anderen buche habe ich dir geseit, wie er die welt habe erlidiget und wie er die cristenheit geordinet habe: die rede gat an den sun; an dem triten teile sol ich dir sagin, welch recht vnd welche er der cristenheite geheisen hat vnd wie sie gerihtet werden sol mit der krefte des heiligen Geistes. 2) Schorbach, 1. c., str. 3 5.

Strana 23
23 dítěte v lůně mateřském, jak vzniká mozek, jak rostou vlasy, nehty, proč lidé šedivějí a pod., o konci všech věcí. Ve druhé knize mistr poučuje o pojmu božství, o Kristově člově- čenství, o hříchu Adamovu; allegoricky vysvětluje církevní řády, obřadní roucho, mši, křest, obřady velikonočních dnů, křížové dni, letnice. Třetí kniha obírá se životem po smrti, odměnou dobrých, pokutou (mukami) zlých: očistec, peklo, sídlo blažených, antikrist, poslední soud, zkáza světa. Z latinského Elucidaria jsou některé části doslovně přeloženy. Lucidář staročeský, jak se nám jeho text zachoval v rukopise Fürsten- berském a v prvotisku r. 1498, obsahuje knihu první dosti úplně, z druhé a třetí knihy jen vybrané otázky a v libovolné úpravě. Dokud není Lucidář německý vydán kriticky, není možná (jak již bylo uvedeno na str. 9.) přesně vyšetřiti poměr textu staročeského k předloze německé. Schorbach popisuje 42 německé rukopisy Lucidáře.1) Který z nich (ze stol. XII.—XV.) anebo snad jiný byl předlohou tomu, kdo upravil staročeský text, jak se zachoval v přepise z originálu ještě staršího v rukopisu z druhé polovice XV. století, ve Fürstenberském rukopise, není možná uhádnouti. Simrockovo vydání, pořízené hlavně na základě tisku německého z r. 1491, nesprávně a modernisované,2) přese všecku příbuznost některých otázek a místy do- slovnou shodu s textem staročeským (viz parallelní otisky textů v studii Archangelského na str. 13.) nepoučí nijak, který ze zachovaných rukopisů nebo jejich přepisů byl podkladem českému upravovateli Lucidáře. Srovnání obou zachovaných textů staročeských toliko přesvědčuje nade vši pochybnost, že byly po česku upraveny ze stejné předlohy německe a že tato recense německého Lucidáře byla již jen zkráceným výtahem z úplného Lucidáře (viz str. 8.), kdež podle obyčeje (viz o tom na str. 22.) první kniha dosti úplně se podržela, z druhé a třetí knihy však byly vzaty jen libovolné otázky. Předloha německá byla tedy stejná, ale překladatelé nejsou druh na druhu závislý. Text rukopisu Fürstenberského jest, co do jazyka, starší, zachovalejší (jsou tu zvláštnosti dialektické), přidržuje se věrně textu německého. Text prvotisku doplňoval český vzdělavatel ze svých vědomostí, vede si volněji, přidává z lidové tradice zkazky, že na měsíci hraje David (černé skvrny), že draci lítají v povětří a pod. V ně- meckých Lucidářích tyto zkazky nejsou vloženy. Z vyložených důvodů dlužno otisknouti oba nejstarší texty českého Lucidáře, i kdyby nebylo jiné závažné příčiny, že totiž prvotisk má 2 listy vytrženy a mezera tato, aspoň, pokud se týče souvislosti textové, z ruko- pisu vhodně se doplňuje. Prvotisk zachoval se v jediném exempláři jako unikát a proto jeho cena a význam vyrovnají se úplně vzácnosti rukopisu. 1) V universitní knihovně v Praze zachovalo se několik latinských rukopisův a též německý rukopis Lucidáře z XV. století (sign. XVI. E. 33). Obsahuje první knihu a druhou neúplně. Viz J. Kelle, Serapeum, XX. 1859, 44 ad.; Schorbach, 1. c., str. 46, č. 27. Je to svědectví, že byl Lucidář u nás čítán, oblíben. ) Schorbach, I. c., str. 15, pozn. 2.

Strana 24
24 Oba texty jsou otištěny vedle sebe tak, aby příbuznost jejich u jedno- tlivých otázek byla patrna. Není snad proto třeba v úvodě znova tyto četné shody přetiskovati a u jednotlivých textů upozorňovati na příbuznost. Vybrali jsme z obou textů jen otázky a položili jsme je vedle sebe na srovnanou. Do závorek u nejstaršího textu (Fürstenberského) připojili jsme odkaz k úplnému Lucidáři (viz str. 8.), aby bylo jasno, jak si český pře- kladatel upravil a přizpůsobil originál celkový k zpracování částečnému. Římská číslice značí knihu, arabské číslo otázky. Za pomlčkou zkratka »Simr.« značí: Simrockovo vydání (viz na str. 9.) a číslo značí číslo otázky ve vydání tomto (viz obsah a doslovné znění otázek str. 9.—12.). Pověsti o dřevě sv. kříže a lebce Adamově, malované pod křížem, třikrát prokleté a třikrát chválené od Šalamouna (otázka 50—53), nejsou v staroněmeckém Lucidáři do původní osnovy vetkány. Byly asi čerpány přímo z apokryfů středověkých. Pouštěti se do jiných podrobností, kde jsou v staročeském textu názvy jiné než v předloze německé, jak jsou otázky přemístěny a pod., není účelem tohoto úvodu. Jde tu pouze o srovnání obou textů nejstarších a o vyšetření jejich závislosti od společné předlohy. Nyní, kdy budou oba texty staročeského Lucidáře, posud pokládané za ztracené a nepřístupné, vydány tiskem, otvírá se vděčné pole k srovnávacím studiím dalším o jedno- tlivostech, pokud se týče vzájemného poměru textů českých i cizích. Znova však dlužno opakovati přání, aby Lucidář staroněmecký byl co nejdříve vydán v kritické úpravě, aby obsah rukopisů nejstarších se všemi varianty byl v přehledný celek sestaven. Jinak nedojde ten, kdo bude studovati jednotlivosti v poměru textu německého a českého, konečného, zaručeného výsledku. Rukopis Fürstenberský. Prvotisk z r. 1498. 1. Kterak jest nám věřiti u buoh? 1. Kterak nám věřiti o bohu? (I. kniha, otázka 1. — Simr. 1.) 2. Kterak se muož' božstvie na tré rozděliti? (I. 1. — Simr. 2.) 3. Když sě ti třie mohú rozděliti, kdyžto jest Syn přijal člověčenstvie, také-li je přijal Otec a Sv. Duch? (I. 1. — Simr. 3.) (Srv. v prvotisku otázku 4) 4. Pověz mi o stvoření. (I. 2. — Simr. 5.) 2. Kterak se muože na tré roz- děliti jedno bostvie? 3. Pověz mi o stvoření. 4. Když se ti třie nemohú rozděliti, když Syn přijal člověčenstvie, také-li Otec i Duch Svatý? (Srv. Fürstenb. ruk. ot. 3.)

Strana 25
25 5. Byl-li je dřieve Buoh než svět? (I. 2. — Simr. 6.) 6. Proč svět stvořil? (I. 2. — Simr. 7.) 7. Kterak jest bylo dřieve, než jest svět stvořil? (I. 2. — Simr. 8.) 8. Co jest Buoh stvořil najprve? (I. 2. — Simr. 10.) 9. Kterak jest slul první anjel? (I. 2. — Simr. 11.) 10. Kterak byl dlúho v nebesiech? (I. 2. — Simr. 12.) 11. Proč jej tehdy stvořil, když jej chtěl tak skuoro vystrčiti? (I. 2. — Simr. 13.) 12. Kterak je peklo stvořeno? (I. 3. Simr. 15.) 13. Co jest peklo? (I. 3. — Simr. 16.) 14. Má-li peklo dne? (I. 3. — Simr. 17.) 15. Kolik má jmen peklo? (I. 4. — Simr. 18.-20.) 16. Kde jsú muky? (I. 4. — Simr. ibid.) 17. Také-li muky přijímají, kteréž duše mají vykúpeny býti? (I. 3. — Simr. ibid.; 117.) 18. Nebe slove firmamentum. (l. 5. Simr. 21.) 19. Kterak to přijde, že měsiec běží a nebe také? (I. 6. — Simr. 22.-25.) 20. Kterakého jest ustavenie (nebe)? (Simr. 26.) 21. Jestli v tu dvú co? (Simr. 27.) 22. Kdy je stvořeno slunce? (Simr. 28.) 23. Kde je stvořen Adam? (Simr. 29.) [Srv. ot. 32.] 24. Kde jest Eva stvořena? (Simr. 30.) 25. Kde jest ráj? (I. 7. — Simr. 31.) 26. Když jest ráj na tomto světě, proč nemóžem veň vníti? (Simr. 32.) 27. Kterak jest Adam byl v ráji dlúho? (Simr. 33.) 28. To ovoce, ješto byl jest Adam pro ně z ráje vystrčen? (Simr. 34.) 6. Byl-li jest Bóh dřieve, než tento svět stvořil? 7. Proč svět stvořil? 8. Kterak bylo prve, než jest svět stvořen? 9. Co jest Bóh najprve stvořil? 10. Kterak jest slul první anjel? 11. Kterak dlúho byl Lucifer na nebi ? 12. Proč jej stvořil, když jej chtěl tak brzo strčiti z nebe? 13. Kdy jest peklo stvořeno? 14. Co jest peklo? 15. Má-li peklo dno? 16. Koliko má jmen peklo? 17. Kde sú muky? . . . A ty muky duše přijímají, kteréž mají vykúpeny býti ... 18. Nebe slove firmamentum. 19. Kterak to přijde, že nebe běží a měsiec též? 20. Kterak jest ustaveno nebe? 21. Jestli v tu dvú nebi co? 22. Kda jest slunce stvořeno? 23. Kde jest Adam stvořen? 24. A kto jemu přezděl Adam? 25. Kde jest Eva stvořena? 26. Kde jest ráj? 27. Když jest ráj na tomto světě, proč do něho nemuožem' vníti? 28. Kterak dlúho Adam byl v ráji? 29. To ovoce, ježto jest v ráji stvořeno pro člověka čemu?

Strana 26
29. Těm (duším) jest netřčba, ani jiesti ani pieti, neb ktož jie nebo pie, ten musí krmě žíti? (Simr. 35.) 30. Kterak by sé lidé plodili, by ostali v ráji? (Simr. 37.) 31. Kterak byl dlúho živ Adam? (Simr. 38.) 32. Kto je prvé slovo nalezl Ada- movi? [Srv. ot. 23 v prvotisku.] 33. Kto je nalezl hudbu? 34. Kto jest byl najprvní král? (Simr. 42.) 35. Kterak jest ten slul črt, ježto Adama Evu přčlstil? 36. Pověz mi od sestavení tohoto světa? (I. 8. — Simr. 43.) 37. V čem jest země potvrzena, že nemuož potonouti, když plavá v mofi? (Simr. 44.) 38. Na koliko čiesti rozdčlen jest svét? (L 9. — Simr. 46) 39. Kde sé poéíná Azia? (Simr. 48.) 40. Kam ty tekü feky? (Simr. 49.) 41. Které země najblíž ležie od ráje? (Simr. 50.) 42. Bydleli ti lidé spolu? (Simr. 52.) 43. Ano nám p smo praví, Ze mnoho set lidí poslo ot Adama, a kterak jsü ti lidé divné proménéni? (I. 10. 12. 13. — Simr. 53.) 44. Již sme slyšeli ot Indie, pověz mi o té zemi, ješto slove Patris? (I. 14. — Simr. 55.) 45. Pověz mi o tej zemi, ježto slove Mezopotanya? (Simr. 56.) 46. Pověz o té straně, ježto slove Europia? (l. 16. — Simr. 57.) 47. Kterak je široká země a kterak tlustá? 48. Pověz mi o třetie (Africe)? (I. 18. — Simr. 58.) 49. Pověz mi o vostroviech v moři? (I. 19. — Simr. 59.) straně 26 30. Těm netřeba jiesti ani píti, anebo ktož pije a jie, musí zažívati pokrm? 31. Kterak by se lidé byli plodili, by byli ostali v ráji? 32. Kterak jest dlúho živ byl Adam? [Srv. ot. 24.] 33. Kto jest najprve nalezl hudbu ? 34. Kto jest byl najprvní král? 35. Kterak jest slul ten čert, ježto Adama a Evu přelstil ? 36. Pověz mi o ustavení světa tohoto ? 37. Cím jest země potvrzena, že nemóż potonúti, když plaváme jako žlútek u vajci? 38. Na koliko se jest čestí tento svět rozdělil ? 39. Pověz mi o té straně, ježto slove Azia? 40. Kam teki ty feky? 41. Které sú země najblíž od ráje? (List vytržen.) 42. Bydleli ti lidé spolu, že se neztepú? 43. Ano nám písmo praví, že mnoho lidí pošlo ot Adama, kterak sú pak tito lidé proménéni? 44. Již sem dosti slyšel o té zemi, ježto slove India, pověz mi o té zemi, ježto slove Patria? 45. Pověz mi o té zemi, jenž slove Mezopotania? 46. Pověz mi již o té straně, jenž slove Europa? 47. Kterak jest země široká a také pověz mi, kterak jest dlúhá? 48. Pověz mi o třetie straně světa? 49. Pověz mi o ostroviech, ježto sú v moii? 

Strana 27
27 50. Které šlechty to dřevo bylo, z něhož jest svatý kříž stvořen? 51. Kterak jest vyneseno. 52. Co sě znamenává, ta leb, ježto píší Bohu pod nohami, když stojí na kříži? (Adamova lebka.) 53. Což jesti tiem mienil, že jest třikrát chválil a třikrát klel? 54. Pověz mi od přirození vody? (I. 21. — Simr. 62.) 55. Kterak to muož přijíti? 56. Odkud prijde vietr? (I. 22. Simr. 65.) 57. Proč sě země třese? (Simr. 66.) 58. Proč sě země otevře? (Simr. 68.) 59. Pověz mi o tej vlasti, ježto slove Sytilla (Sicilia)? (Simr. 69.) 60. U moři jest jedno miesto, tu psi ščekají pod vodú, pověz mi, kterak to přijde? (Simr. 70.) 61. Odkud přichodí zima? (Simr. 71.) 62. Když jest letě (slunce) tak nízko a zimě tak vysoko, kterak to přijde, že jest letě tak dlúh den a zimě krátek? (I. 23. — Simr. 72.) 63. Od čeho mámy noc? (Simr. 75.) 64. Kterak přijde, že slunce na bok běží na nebi? (Simr. 76.) 65. Proč jest to Buoh daleko stvořil? (Simr. 77. 66. Pověz mi od planet? (I. 24. — Simr. 79.) 67. Kterak muož jedna hvězda býti denice i zvieředlnice? (I. 25. — Simr. 80.) 68. Jsú veliké planety? (Simr. 82.) 69. Proč sě nám tak zdají malé hvězdy? (Simr. 84.) 70. Kterého jsú přirozenie planety a hvězdy? (Simr. 85.) 71. Pověz mi od měsiece? (I. 26. Simr. 87.) 72. Kak to přijde, že měsiece při- bývá i ubývá? (Simr. 89.) — 55. Kerak to přijde? 56. Odkud pride vietr? 57. Proč se země třese? 58.Kterak to přijde, že se země otevře? 59. Pověz mi o té zemi, ježto slove Sicilla? 60. V moři jest jedno miesto, v tom psi štěkají pod vodú, pověz mi, co jest to ? 61. Odkud zima přijde? 62. Proč bývá v letě den dlúhý a v zimě krátký? 63. Ot čeho máme noc? 64. Kterak přide, že slunce nám běží na bok? 65. Kterak jest daleko od země až do měsiece? 66. Pověz mi o planetách? 67. Kterak muože býti jedna hvězda zvieřecí a denice? 68. Kterak sú zviec planety? 69. Proč se nám tak zdají hvězdy malé? 70. Kterého sú přirozenie hvězdy? (Vytrženo.) 71. Pověz mi o měsieci? 72. Kterak to přijde, že měsiece ubývá a přibývá?

Strana 28
73. Co jest to črveného, ježto ví- dámy u mésieci? (Simr. 91.) 74. Co tomu die$, Ze sé mésiec proměňuje? (Simr. 92.) 75. Co dieš o kometě hvězdě? (L 27. — Simr. 93.) 76. Kterak to přijde, že hvězdy vidímy letajíce? (Simr. 94.) 77. Kterak to přijde, že krúpy tepů letě a zimě nic? (Simr. 99.) 78. Odkud přicházie hrom a blý- skánie? (I. 29. — Simr. 97.) 79. Odkud přide snieh? (Simr. 100.) 80. Kterak přijde dešť? 81. Proč krvavý dešť jde? (Simr. 101.) 82. Proč s črvi dest chodí? (Simr. 102.) 83. Co jest duha? (I. 30. — Simr. 103.) 84. Kterak přijde, že studnice zimě jsú teplé a letě studené? (Simr. 104.) 85. Proč jest jedna studnice teplejšie než druhá? 86. Proč jest mořě slano ? (Simr. 105.) 87. Odkud přichodí rosa a mráz? (Simr. 106.) 88. Odkud přichodí tma, ježto bude ve dne? 89. Proč nenie měsiec světlý? 90. Proč jsú někteří lidé krátcí a druzí dlúzí, a někteří mudří a někteří nemüdií? (I 31. — Simr. 107.) 91. V koliko dnech bude stvořeno dietě u mateři? (I. 32. — Simr. 109.) 92. Když to dietě bude počato, čím bude živo u mateřině životě, doniž se nenarodí? (I. 33. — Simr. 110.) 93. Kterak jest stvořen mozk člo- véCie? (Simr. 111.) 94. Proč rostů vlasy? (Simr. 112.) 28 73. Co jest to černého v měsieci, ježto řiekají sprostní: David hude. 74. Proč se měsiec proměňuje? 75. Co dieš o kometě? 76. Kterak to přijde, že my vidíme hvězdy letiece a někteří sú tak hlüpi lidé, že se domnievají, by to drakové létali. 77. Proé v leté krüpy jdá a v zimě nic? 78. Odkud přide hrom? 79. Odkud přide snieh? 80. Proč jde krvavý dešť? 81. Kterak to přijde, že jde s červy dešť? 82. Co jest to duha? 83. Kterak to přijde, že některé sú studnice v letč studené a v zimě teplé? 84. Proč jest jedna studnice zdra- včišie než druhá? 85. Proč jest moře slano? 86. Odkud přide rosa a mráz? 87. Odkud přide tma, ježto bývá ve dne? 88. Proč nesvietí měsiec v tu dobu? 89. Proč jedni lidé sú kratší a dlúzí nemůúdří ? 90. V koliko dnech dietě bude stvořeno v mateřiném životě? 901. Když jest dietě počato, čím jest živo v mateřiném životě? druzí a někteří můúdří a druzí 92. Kterak jest stvořen mozg člo- věčí ? 

Strana 29
29 95. Proč rostú nehty? (Simr. 113.) [Simr. 114.] 96. Pověz mi od přirozenie zvie- řěcieho? (Simr. 108.) 97. Již s'mi pověděl, kterak každá věc počátek má, pověz mi, kterak konec vezme? (I. 35. —. Simr. 115.) 98. Kterak bude člověčie věc v po- slední čas? (I. 34. — Simr. 116.) [Simr. 117. — Srv. ot. 17.] 99. Kterak bude hřiešné duši? 100. Co znamenává zvon? (Simr. 135.) 101. Co nám znamenává měšné rúcho? (II. 9. — Simr. 136.) 102. Co nám znamenává skrzě řízi? (Simr. 138.) 103. Co nám znamenává kažila (Simr. 139.) 104. Co nám znamenává infula? 93. Proč rostú nechty? 94. Proč lidé šedivějí? 95. Pověz mi od přirození zvieřat? 96. Juž si mi pověděl, kterak která věc počátek má, pověz mi, kterak konec vezme? 97. Kterak bude s člověkem po- slední čas? 98. Kto mučí ty duše, ježto vy- kúpeny býti mají? 99. Kterak stojí o hřiešné duši? 100. Co nám znamená zvon? 101. Co nám znamenává rúcho mešné, ježto biskupové nosie? 102. Co nám znamenává skrze řízi? 103. Co nám znamenává kažula? 105. Pověz mi, kterak súdný den stane o Božiem království? (III. 11. — Simr. 118.) 106. Kterak velikú budú mieti 106. Kterak velikú radost budú mieti zbožné duše v súdný den? (III. milost s Bohem duše v súdný den? 17. — Simr. 191.) 104. Co nám znamenává biskupská infula ? 105. Pověz mi, kterak se stane v súdný den? 5. Pozdější vydání Lucidáře. J. Jungmann 1) uvádí, že byl Lucidář vydán podruhé v Olomouci, před r. 1567. Téhož roku dovoluje biskup olomoucký prodávati knihy pro lid a mezi nimi výslovně jest jmenován také Lucidář. Bohužel přese všecko pátrání po knihovnách a archivech, přese všecky dotazy nemohli jsme zjistiti nikde, zdali se zachoval exemplář tohoto vydání neb aspoň jsou-li zmínky o něm nebo stopy jeho obsahu. Než se to podaří někomu snad jinému, nutno přestati na studiu zachovaných exemplářů jiných, ovšem pozdějších. Jsou však stejně vzácné, jako jiné knížky staročeské, určené pro lidovou četbu. Nepokládaly se za knihy důležité, aby zasluhovaly zvláštní pozornosti a ochrany. Čítaly se hojně, listy zvetšely, knížka se 1) Viz pozn. 2. na str 16.

Strana 30
30 roztrhala, rozpadla, pohodila. Zdá se to víře nepodobné, že na př. české vydání Meluziny, Enšpigla, Aezopa a pod. patří mezi unikáty literatury české. Jest opravdu s podivením, že knížka tak oblíbená a mezi lidem českým rozšířená, tak často vydávaná ve stol. XVII. a XVIII., jako Lucidář, za- chovala se rovněž v několika jen málo exemplářích. Jsou dnes tak vzácné, že na př. v universitní knihovně v Praze chová se jediné Škarniclovo vy- dání Lucidáře teprve z r. — 1877 (viz str. 7.). Bibliotheka Musea království Českého má vedle tohoto pozdního vydání několik starších vydání. 1. Jsou to nejdříve dva defekty, 12°, bez titulního listu; zachoval se list druhý (a,): Začátek Lucidáře. Jeden (signatura, staré tisky: 27. E. 30) až na titulní list jest úplný. Podle úpravy a formy tiskové bylo by to vydání asi z polovice XVIII. století. Druhý defekt (signatura, staré tisky: 27. E. 7.), beze dvou posledních listů, podle výzdoby záhlavní jest patrně o něco mladší, z druhé polovice nebo spíše z konce století XVIII. nebo snad i ze začátku století XIX. Knížky tohoto druhu, určené pro lidovou četbu, byly věrně napodobeny, ornamenty staré i v pozdějších vydáních byly otiskovány. Proto jest dosti nesnadno stanoviti jejich stáří a vzájemný poměr. Pokud se týče textu, shodují se doslovně. Texty zachované v těchto dvou exemplářích, poskytly zejména prof. Archangelskému (viz str. 13.), látku k srovnávací studii o poměru Lucidáře českého a německého. Přehled obsahu (otázek, jimiž se otazuje »mládenec« svého »mistra«): 1. Kterak jest věřiti v jednoho Boha? — 2. Kdo nás stvořil? — 3. Kdo nás vykoupil od hříchů, a od věčné pokuty vysvobodil? — 4. Co tehdy Duch Svatý nám učinil? — 5. Je-li která z těch třech osob božských starší neb mocnější? — 6. Byl-li jest prve Bůh, nežli svět? — 7. O Stvořiteli a proč Bůh svět stvořil? — 8. Kterak jest bylo prve, nežli svět stvořen byl? — 9. Co Pán Bůh nejprve stvořil? — 10. Kterak první anjel (Lucifer) sloul? — 11. Jak dlouho v nebi bydlel a zdaž jiné anjeli s ním zvržené byli? — 12. Proč pak je Bůh stvořil, když je tak brzy vystrčiti chtěl? — 13. Kdy jest bylo peklo stvořené a pro koho? — 14. Kde jest peklo? — 15. Kde jest očistec? — 16. Co jest nebe? — 17. Zdaliž pak slunce okolo světa, neb svět okolo slunce svůj běh má? — 18. Z čeho oblaky pocházejí? — 19. Kterak jest stvořeno slunce? — 20. Kde jest stvořen první člověk Adam? — 21. Kde jest stvořená Eva? — 22. Jak dlouho byl Adam s Evou v ráji? — 23. To ovoce, které bylo stvořené pro člověka, k čemuž nyní jest, když již Adam vyhnán jest? — 24. Kterak Adam dlouho živ byl? — 25. Kdo jest nejprve jméno začal Adamovi? — 26. Kdo jest nejprve hudbu vynalezl? — 27. Kdo jest byl nejprvnějším králem (Noe)? — 28. Jaké jest ustanovení okršlku tohoto světa? — 29. Čím jest zem utvrzená, že nemůže potonouti? — 30. Na kolik

Strana 31
31 částek jest svět rozdělený? — 31. V kterou stranu leží Azie a jakého jest položení? — 32. Bydlejí-li ty lidé bez záhuby? — 33. Kterak to pochází, po- něvadž všichni lidé od Adama pocházejí a předce rozličné podobnosti jsou? — 34. Jaká jest to zem, ježto sluje Parsydym Magna? — 35. Jaká jest ta země, jenž sluje Mezopotánya? — 36. Kterak jest široká země a jak tlustá? — 37. Jakého položení jest třetí díl světa, jenž sluje Afrika? — 38. Jaké jsou ty ostrovy, které se v moři nacházejí? — 39. Jakou přirozenost má voda a co v sobě obsahuje? — 40. Co jest vítr a odkud přichází? — 41. Proč se země časem třese a puká? — 42. Kterak to pochází, že se zem otvírá? — 43. Je-li pak pod mořem také nějaké město, nebo marináři pravějí, když ticho jest, že slyšejí psy štěkati? — 44. Odkud pak zima pochází? — 45. Odkud to po- chází, že jest slunce v letě tak blízko a v zimě tak vzdálené? — 46. Jak se stává, že noc jest? — 47. Kterak jest to, že vždycky z jiné strany slunce vychází? — 48. Jak jest daleko slunce od měsíce? — 49. Kolik jest nebeský planet a jaký jest běh jejich? — 50. Kterak může jedna hvězda býti denice a zvířetedlnice? — 51. Jak ostatní planety slují? — 52. Jak jsou veliké pla- nety? — 53. Proč se nám zdají tak malé hvězdy? — 54. Jakého ale jsou přirození hvězdy? — 55. Poněvadž jest měsíc nejmenší planeta mezi jinými a nejblíže od země, kterak to přichází, že lidé berou rozum od měsíce? — 56. Kterak to přichází, že měsíce přibývá a ubývá? — 57. Co jest to černého v měsíci? — 58. Jakým způsobem se to děje, že se někdy měsíc zatmívá? — 59. Co jest to za hvězdu, která za sebou jako ocas táhne? — 60. Kterak se to stává, že vidíme hvězdy létati? — 61. Kterak to bývá, že v létě padají kroupy a ne v zimě? — 62. Odkud pochází ržhmění aneb hromobití? — 63. Odkud pochází sních? — 64. Kterak dešť přichází? — 65. Proč ale časem také jako krvavý dešť prší? — 66. Proč také rozličné červi, žáby a jiné žižali s déštěm padají? — 67. Jak se to stává, že obyčejně v létě po dešti na obloze duhu vidíme? — 68. Kterak to pochází, že v létě jsou v studnicích vody studené a v zimě teplé? — 69. Odkud přichází rosa aneb ta šedivost mrazu? — 70. Odkud se stává, že někdy jest tak tmavý a pošmourný den a předce neprší? — — 71. Kterak jest bylo ušlechtilé to dřevo, z něhož svatý kříž učiněn jest? — 72. Kterak jest z ráje vynešeno a od koho? — 73. Co nám ta lepka (Adamova) znamená, kterážto pod nohama Božího umučení se maluje? — 74. Proč jsou někteři lide kratší a jini větší, jiné moudří, jiní tupí? — 75. Od čeho to pochází, že rostou lidem vlasy? — 76. Proč lide, kteří již starého věku jsou, šedivějí? — 77. Zdaliž také jest takové přirození při zvířatech a ho- vadech? — 78. Kterak jedna každá věc, která svůj počátek měla, zase bere konec? — 79. Když duše nesmrtelná jest, kam tehdy přijde, aby mohla věčně živá býti? — 80. Co se stane v soudný den, s nebem a zemí? Obsah defektního exempláře druhého (sign. 27. E. 7.) shoduje se s uve- deným přehledem. Jsou jen některé otázky a odpovědi přemístěny. Oba texty, dochované v těchto defektech, shodují se s oběma texty nejstaršími. Otázka 50.—53. (Fürstenberského rukopisu) o dřevu sv. kříže

Strana 32
32 a o Adamově lebce, malované pod křížem, přeložena jest z původní sou- vislosti vypravování o Adamovi na konec na nevhodné místo mezi otázku 70 (proč bývá den pošmourný) a otázku 74. (proč jsou lidé kratší a dlouzí otázky 71.—73. Otázky 91.—93. (o početí dítěte, výživě v lůně mateřském, o mozku) jsou v obou defektech vynechány. Rovněž jsou vynechány litur- gické otázky (100—103) o zvonu, o mešním rouchu, o infuli. Rozumí se, že jazyk jest úplně změněn a přizpůsoben novějším po- žadavkům. Přídavky obsahu ryze theologického, jak je v dalších vydáních seznáme, nejsou v těchto dvou vydáních vsunuty v původní text. Proto se druží obě tato vydání k starším versím Lucidáře staročeského. 2. Lucidář, totiž: Knížka osvěcující, a otvírajicí smysl: nebo co v jiných knihách zatmělého jest, o počátku, a stvoření všech věcí, na nebi, na zemi, v oblacích, i v moři, to Lucidář všeckno vypravuje, Vytištěná v Holomouci u Jozeffy Hirnlový, skrz Jozeffa Františka Losertha, faktora, léta 1783, 12°, 20 l. Dřevorytina znázorňuje, jak pán (mistr?) maje před sebou na stole tabulky početní, rozmlouvá s písařem (žákem?), jenž se hotoví k práci písařské. (Signatura bibliotheky Musea království Českého, staré tisky: 27. E. 17.) Vydání z r. 1779 v Olomouci u J. Hirnlové (uvádí Jungmann a po něm jiní) nemohl jsem se dopátrati. Text asi shoduje se s vydáním z r. 1783, pořízeným v době tak krátké, tamtéž a od téže firmy. Přehled obsahu: 1. Kterak jest věřiti, že jest Pán Bůh jeden v Trojici? — 2. Poněvadž se ty tři věci nemohou rozděliti, když Syn přijal člověčenství, také-liž je přijal Otec a Svatý Duch? — 3. Pověz mi o stvoření? — 4. Byl-li je Bůh prve nežli svět? — 5. Kterak jest bylo prve, nežli byl svět stvořen? — 6. Co jest Pán Bůh nejprvé stvořiti ráčil? — 7. Kterak jest první anjel sloul? — 8. Jak jest dlouho byl v nebi? — 9. Kdy jest peklo stvořeno? — 10. Co jest peklo? — 11. Má-li peklo dno? — 12. Kolik má jmen peklo? — 13. Kde jsou muky? — 14. Co jest nebe? — 15. Kterak to pochází, že nebe jde i měsíc? — 16. Kterého jest postavení nebe? — 17. Jestli co v těch dvouch nebích? — 18. Kterak jest stvořeno slunce? — 19. Kde jest stvořen Adam? — 20. Kde jest pak Eva stvořená? — 21. Když jest ráj na tomto světě, proč tam nemůžem vjíti? — 22. Kterak jest byl dlouho Adam v ráji? — 23. To ovotce, které bylo stvořeno pro člověka, k čemu jest již, když Adam z ráje vystrčen? — 24. Těm (duším) jest netřeba jísti, ani píti, nebo kdož jí a pije, ten musí i pracovati? — 25. Kterak by se byli lidé rodili, kdyby Adam byl v ráji zůstal? — 26. Jak Adam dlouho živ byl? — 27. Kdo jest nejprvé jméno nalezl Adamovi? — 28. Kdo jest nejprv hudbu nalezl? — 29. Kdo jest nej- prvnějším králem byl (Noe)? — 30. Kterak sloul ten čert, který Adama a Evu podvedl? — 31. Pověz mi o ustanovení tohoto světa? — 31. Čím je

Strana 33
33 země utvrzená, že nemůž potonouti, poněvadž zplýváme v moři, jako žloutek v vejci? — 32. Na kolik částek jest svět rozdělen? — 33. Pověz mi o té straně, ježto slove Azija? — 34. Kam tekou ty řeky? — 35. Která země nejblíž od ráje? — 36. Bydlejí-li ti lidé spolu bez záhuby? — 37. Ano Písmo svaté praví, že všickni lidé pošli od Adama, a kterak to jest, že jsou divně proměnění? — 38. Pověz mi o té zemi, ješto slove Parsidia? — 39. Pověz mi o té zemi, která slove Mezopotánya? — 40. Pověz mi o té straně, ješto slove Evropa? — 41. Kterak jest široká země a kterak tlustá? — 42. Pověz mi o třetí straně, ješto slove Afrika? — 43. Pověz mi o těch ostrovích, kteří jsou v moři? — 44. Kterak jest ušlechtilé bylo to dřevo, z něhož svatý kříž učiněn? — 45. Kterak jest vynešeno, to mi pověz? — 46. Co znamená lebka, ješto ji pod nohama Božímu umučení malují? — 47. Co jest tím mínil, že ji třikrát chválil a třikrát klel? — 48. Pověz mi o přirození vody? — 49. Kterak to přichází (příliv, odliv)? — 50. Odkud přichází vítr? — 51. Proč se země třese? — 52. Kterak to pochází, že se země otvírá? — 53. Pověz mi o té vlasti, ješto slove Sicilia? — 54. V moři jest jedno místo pod vodou, kdež vždy psi štěkají, pověz mi, odkud to přichází? — 55. Odkud zima po- chází? — 56. Když jest slunce v létě tak blízko a v zimě tak daleko, kterak to přichází, že jest v létě den dlouhý a v zimě krátký? — 57. Od čeho máme noc? — 58. Kterak jest to, že slunce běží na straně? — 59. Proč to Bůh tak daleko rozdělil? — 60. Pověz mi o planetách? — 61. Kterak může jedna hvězda býti dennicí i zvířetedlnicí? — 62. Tehdy jest vše jedna hvězda, den- nice a zvířetedlnice? — 63. Kterak jsou planety veliké? — 64. Proč se nám zdají tak malé hvězdy? — 65. Jakého jsou přirození hvězdy? — 66. Poněvadž jest měsíc nejmenší planeta mezi jinými a nejblíže od země, kterak to přichází, že lidé berou rozum od měsíce? — 67. Kterak to přichází, že měsíce ubývá? — 68. Co jest to černého v měsíci? — 69. Proč se pak měsíc zatmívá? 70. Co díš o kometě hvězdě ocasaté? — 71. Kterak se to stává, že vidíme hvězdy letící? — 72. Kterak to bývá, že v létě tepou kroupy a zimě nic? — 73. Odkud pochází hromobití? — 74. Odkud přichází sníh? — 75. Kterak déšť přicházívá? — 76. Proč krvavý prší déšť? — 77. Proč červy prší deštěm? — 78. Co jest duha? — 79. Kterak to přichází, že v létě jsou studničné vody studené a v zimě teplé? — 80. Proč jest z jedné studnice zdravější voda než z druhé? — 81. Proč jest moře slané? — 82. Odkud přicházívá rosa a mráz? — 83. Odkud přicházívá tma ve dne? — 84. Proč jsou někteří lidé krátký a druzí dlouzí, a někteří moudří a někteří nemoudří? — 85. V kolika dnech stvořeno bude dítě v mateřském životě? — 86. Dítě počaté čím se živí v životě, dokud se nenarodí na tento svět? — 87. Kterak jest stvořen mozek v člověku? — 88. Proč rostou lidem vlasy? — 89. Proč pak rostou nehty? — 90. Proč lidé šedivějí? — 91. Pověz mi přirození zvířat? — 92. Již si mi pověděl, kterak každá věc má svůj počátek, pověz mi, kterak vezmou konec? — 93. Kterak bude člověčí věc v nejposlednější čas, to jest v den soudný? — 94. Co nám znamenává zvon? — 95. Kterak stane v soudný den nebe a země? — 96. Kterak velikou milost budou míti zbožné duše od Boha v soudný den? Č. Zíbrt: Staročeský Lucidář. 3

Strana 34
34 Vydání toto z r. 1783 (a snad shodné s ním vydání r. 1779) v Olo- mouci u J. Hirnlové přese všecky novotvary v řeči, zkrácení a zmatky stojí nejblíže u nejstaršího zpracování Lucidáře českého. Pověsti o dřevě sv. kříže, o lebce Adamově jsou na témž místě, jako v nejstarším textu. Z otázek III. knihy Lucidáře převzata jen otázka o zvonu, ostatní litur- gické o rouchu obřadném jsou vypuštěny. Rovněž zkazky o Davidovi v měsíci, o létajících dracích jsou vynechány. Omyly snad tiskové nebo vzniklé neporozuměním (kostnatá místo původního: kosmatá, zlou váhu místo: zlú vláhu atd.) jsou nepatrné. V ostatních vydáních nebývá shoda s textem nejstarším tak skoro do- slovná — vydání v Olomouci r. 1783 (1779) je proto nejdůležitější ze všech. Obsahovalo snad olomoucké vydání (ztracené) z r. 1567 týž text? 3. Lucidář, to jest krátké vypsání o počátku a stvoření všech věcí, totiž o zemi, jejím jménovitém rozdílu, vlastního a velikosti; za druhé o nebi a přirozenostech planetních; o spusobech národu, o náboženství kde jaké uvedeno jest i též spolu vysvětlení nejhlavnější příběhu narození a smrti Krista Pána, z písma svatého vybrané a k obzvláštní užitečné potřebě jak mladého tak i dospělého lidu nově v tisk uvedené, Vytištěná v Jindřicho Hradci u Ignacia Hilgartnera, s. a., 12°, 24 1. (Signatura bibliotheky Musea král. Českého 68. G 284). V tomto exempláři musejním první arch (A) s titulním listem jsou vytištěny později, než archy druhý a třetí (B, C), jež podle tisku byly tištěny již ve druhé polovici století XVIII. Text tohoto vydání značně se liší od nejstarší recense. Pověsti o Luciferovi, o dřevě sv. kříže, o lebce Adamově, o skvrnách na měsíci, o lidech přepodivných, o zplození a zrození dítěte jsou vůbec vynechány Líčení pekla přeloženo jest na konec (ot. 100). Za to rozhojněn začátek z bible o Adamovi, o jeho pádu, o jeho potomcích. Staré rozdělení světa jest opraveno v pořádku: 1. Evropa, 2. Asie, 3. Afrika a přidán poprvé díl 4. — Amerika! Konec jest rozšířen obšírným líčením o zvěstování Panny Marie, o narození Kristovu, o Kristově mládí a činnosti další, o jeho zázracích, utrpení a ukřižování. Podobá se pravdě, že vzdělavatel tohoto vydání neměl za předlohu staročeský tisk Lucidáře a upravil knížku docela samostatně a místy úplně nově z originalu německého, ovšem na základě vydání pozdního, až ze XVII. století, pokud jsme srovnávali texty oba český i německý v těchto pozdějších vydáních. Sloh hemží se germanismy. Přehled obsahu: 1. Kterak jest věřiti v jednoho Boha? — 2. Kdo nás stvořil? — 3. Kdo nás vykoupil? — 4. Co tedy Duch svatý nám učinil? — 5. Je-li která z těch třech osob božských starší neb mocnější? — 6. Byl-li jest prve Bůh nežli svět? — 7. Jak Bůh stvořil tento svět? — 8. Kterak Bůh — Adama učinil? — 9. Co Bůh sedmého dne po stvoření světa dáleji činil?

Strana 35
35 10. Jaké místo bylo ráj? — 11. Kde a jak Bůh Evu vzdělal? — 12. Jak pak se obadva za tak veliká dobrodiní Bohu odměnili? — 13. Jaká pak pokuta následovala za tu neposlušnost? — 14. Pověz mi o potomcích Adamových? — 15. Co se po spáchané vraždě s Kainem stalo? — 16. Kteří pak jsou byli synové Boží? — 17. Kteří pak z těch znamenitější byli? — 18. Kteří se v písmě svatém synové lidští nazývají? — 19. Kterak synové Boží s syny lidskými mohli se srovnávati? — 20. Co se pak před potupou (potopou) světa dálo? — 21. Co se rok po vzdělání korábu dálo? — 22. Jaký pak konec ten žalostivý příběh vzal? — 23. Co pamětihodného o těch třech po potopě řícti se může? — 24. Jak daleko se vztahoval věk života lidského (p)o potopě? — 25. Zdali pak synové Noe stále na jednom místě a v jedné krajině přebývali? — 26. Jak pak se při stavení té věže dařilo? — 27. Jakou pak skázu na to vzali? — 28. Kdo pak město Babylon založil? — 29. Které řeči po oným ne- nadálým jazykův zmatení, až po dnes zůstaly? — 30. Nyní mi pověz, jaká jest podoba země? — 31. Jak pak máme důkaz, že jest zem okrouhlá? — 32. Jak pak jest zem velká? — 33. Na kolik dílů se dělí zem? — 34. Co pak mimo toho žádná zem není? — 35. Jak jest Europa veliká? — 36. Od koho dostala Europa jméno své? — 36. Jak leží Europa? — 37. Kterak se rozděluje? — 38. Jaké mají povahy obyvatele? — 39. Jaké jsou řeči v celé Europě? — 40. Jaký pak obchod aneb handl vede Europa? — 41. Jakého náboženství je Europa? — 42. Jaké jest panování v Europě? — 43. Jak je mocná Europa? — 44. Jak se jmenuje druhý díl světa? — 45. Od koho dostala jméno své? — 46. Jaké má položení Azia? — 47. Jak jest velká? — 48. Jaké jsou povahy lidé v Azii? — 49. Jaké pak řeči panujou v Azii? — 50. Jaké mají lidé v Azii náboženství? — 51. Jaké je panování v Azii? — 52. Jak se dělí Azie? — 53. Jak se jmenuje třetí díl světa? — 54. Od koho dostala jméno své? — 55. Jaké má položení Afrika? — 56. Jak jest velká? — 57. Jaké jsou povahy lidu v Africe? — 58. Jaké řeči panujou v Africe? — 59. Jakého sou náboženství Afrikánové? — 60. Jaké jest panování v Africe? — 61. Na kolik vlastí se dělí Afrika? — 62. Jak se jmenuje čtvrtý díl světa? — 63. Od koho dostala jméno své? — 64. Jak leží Amerika? — 65. Jak je velká? — 66. Kdo a jaké povahy maji tam obyvatele? — 67. Jaké řeči panujou v Americe? — 68. Jakého jsou tam lidé náboženství? — 69. Jaké je řízení v Americe? — 70. Jak se dělí Amerika? — 71. Pověz mi o obloze nebeské? — 72. Kolik jest nebeských planet a jaký běh jejich? — 73. Jak ostatní planety slují? — 74. Jak pak je veliké slunce a měsíc? — 75. Co jsou to za hvězdy ocasaté? — 76. Jakou přirozenost má voda a co v sobě obsahuje? — 77. Co jest vítr a odkud po- chází? — 78. Proč se země časem třese a puká? — 79. Jakým způsobem se to děje, že bejvá měsíčné neb slunečné zatmění? — 80. Kterak to bývá, že v létě padají kroupy a ne v zimě? — 81. Odkud pochází hřmění nebo hromo- bití? — 82. Kterak déšť přichází v zimě neb v létě? — 83. Jak se to stává, že obyčejně v letě po dešti na obloze duhu vidíme? — 84. Odkud pochází sníh? — 85. Odkud přichází rosa aneb ta šedivost mrazu? — 86. Proč ne- vidíme mlhu, když se dělá? — 87. Jakou příčinou stane se mlha? — 87. Odkud 3*)

Strana 36
36 se stává, že někdy jest tak tmavý a pošmourný den a předce neprší? 88. Jaká to příčina jest, že máme někdy jasné noci? — 89. Co se přitrefilo před příštím Krista na svět? — 90. Jaké to poselství přinesl anjel? — 91. Co na to Maria odpověděla? — 92. Kdy se Ježíš narodil? — 93. Co se při tom milostným narození přihodilo? — 94. Což se stalo při tom narození? — 95. Co se znamenitého stalo za mladosti Krista? — 96. Jak pak se Kristu Ježíši za tak veliké dobrodiní židé odměnili? — 97. Pod kterými tak trpěl Kristus Pán? — 98. Jak se jmenuje ta hora, kde Kristus Pán byl ukřižován? — 99. Co jest království nebeské? — 100. Co jest peklo? — 101. Kde a jakým způsobem bude držán soud boží? 4. Lucidář, to jest světle vedoucí smysl člověka, v kterýmžto co v jinších knihách obšírně jedná ze starého i z nového zákoná, též o zemi a rozděleni, o planetách, všecko to v krátkosti v tuto knižku uvedené. V Litomyšli u Václava Turečka, 1811, 12°, 24 l. s hrubou dřevorytinou bez významu (signatura bibliotheky Musea království Českého, staré tisky: 27. E. 8). Vydání toto shoduje se s vydáním předchozím. Původní hlavní stránka Lucidáře, poučovati o zjevech přírodních, skutečných i domnělých, o zvlášt- nostech zeměpisných a národopisných, ustupuje v pozadí před silnější stránkou náboženskou, při čemž věnována jest zvláštní pozornost narození, životu a smrti Krista Pána. Přehled obsahu: 1. Kterak jest věřiti, že jest jeden Bůh? — 2. Co Bůh sedmého dne po světa stvoření dáleji učinil? — 3. Jak Bůh Adama a Evu stvořil? — 4. Jaké místo bylo ráj? — 5. Jak se pak obadva za tak velká dobrodiní Bohu odměnili? — 6. Jaká pak pokuta následovala za tu nepo- slušnost? — 7. Pověz mi o potomcích Adamových? — 8. Co se pak po spá- chané vraždě s Kainem stalo? — 9. Kteří pak byli synové Boží? — 10. Kteří pak z těch znamenitější byli? — 11. Kteří se v písmě svatém synové lidský nazývají? — 12. Kterak synové Boží mohli se s syny lidskými srovnati? — 13. Co se pak před potopou světa dálo? — 14. Co se pak po vzdělání ko- rábu dále přihodilo? — 15. Jaký pak konec ten žalostivý příběh vzal? — 16. Co se dále po té potopě světa konalo? — 17. Jak daleko se vztahoval věk života lidského po potopě světa? — 18. Zdali pak synové Noe stále na jednom místě a v jedné krajině přebývali? — 19. Zdali pak svého předsevzetí dosáhli. A co dále činili? — 20. Kdo pak město Babylonské založil? — 21. Které věci po oným nenadálým jazykův zmatení až podnes zůstaly? — 22. Co pak v písmě svatém o Abrahamovi psáno stojí? — 23. Jak Sodoma trestána byla? — 24. Jak jest Evropa velká? — 25. Jak se rozděluje Evropa? — 26. Jaké jsou věci v Evropě? — 27. Jaké mají povahy obyvatelé? — 28. Jaký pak obchod aneb handl vede Evropa? — 29. Jaké náboženství v Evropě jest? — 30. Jaké panování jest v Evropě? — 31. Jak jest mocná Evropa? — 32. Jak se jmenuje druhý díl světa? — 33. Jaké má položení Azie? — 34. Jak jest

Strana 37
37 — 35. Jak jest ourodná Azie? — 36. Jaké jsou povahy lidé velká Azie? v Azii? — 37. Jaké řeči panujou v Azii? — 38. Jakého náboženství jsou tam lidé? — 39. Jaké jest panování v Azii? — 40. Jak se dělí Azie? — 41. Jak se jmenuje třetí díl světa? — 42. Jaké má položení? — 43. Jak jest ourodná? — 44. Jaké jsou povahy lidé v Africe? — 45. Jaké řeči panujou v Africe? — 46. Jakého jsou náboženství Afrikánové? — 47. Jaké jest panování v Africe? — 48. Na kolik vlastí se dělí Afrika? — 49. Jak se jmenuje čtvrtý díl světa? — 50. Od koho pak dostala jméno Amerika? — 51. Jak leži? — 52. Jak jest velká? — 53. Jaké povahy mají tamější obyvatelé? — 54. Jaké řeči panujou v Americe? — 55. Jakého jsou tam lidé náboženství? — 56. Jaké jest řízení — v Americe? — 57. Jak se dělí Amerika? — 58. Pověz mi o obloze? 59. Kolik jest nebeských planet a jaký jest běh jejich? — 60. Jak se ostatní planety jmenují? — 61. Jak jest veliké slunce a měsíc? — 62. Co jsou to za hvězdy ocasaté? — 63. Jakou přirozenost má voda a co v sobě obsahuje? — 64. Co jest vítr a odkud pochází? — 65. Proč pak se země časem třese a puká? — 66. Jakým způsobem se to děje, že bývá slunce a měsíce za- tmění? — 66. Kterak to býti může, že v letě a ne v zimě kroupy padají? — 67. Odkud pochází hřmění neb hromobití? — 68. Od čeho pochází déšť bud v létě neb v zimě? — 69. Jak se to stává, že obyčejně v létě po dešti na obloze duhu často vidíme? — 70. Odkud pochází sníh? — 71. Odkud pochází rosa, aneb ta šedivost mrazu? — 72. Proč nevidíme rosu, když se dělá? — 73. Jakou příčinou stane se, že mlha jest? — 74. Odkud se stává, že jest někdy tmavý a někdy pošmourný den, a přece neprší? — 75. Jaká jest pří- čina, že máme někdy světlé noci? — 76. Co se před příštím Krista na světě přitrefilo? — 77. Jaké to poselství přinesl archanjel Gabriel? — 78. Co na to Maria odpověděla? — 79. Kdy pak se Ježíš narodil? Co pak se při tom mi- lostivém narození přitrefilo? Také-li Kristus dle zákona Mojžíšového obřezán byl? Zdaliž Kristus toliko pro lid židovský, kterémuž připověděn byl, na svět přišel? Co pak při příchodu svém (tři králové) do Betléma činili? Co se znameni- tého s Kristem stalo, když byl dvanácte let starý? Co činil Ježíš Kristus dříve, než kázat začal? Co se stalo při tom křtu? Co činil Kristus dále? Jak pak se Kristu Ježíši (lid židovský) za tak veliké dobrodiní odměnil? Co se s Kristem před umučením jeho přihodilo? Co se na to s Kristem stalo? Kdy byl Ježíš ukřižován? V kterém roku věku svého Kristus umřel. — Co jest království nebeské? — Co jest peklo? — Kde a jakým způsobem bude držen soud Boží? 5. Lucidář, to jest krátké vypsání o počátku a stvoření všech věcí, v Skalici, písmem Jozefa Škarnicla, 1877, 16°, str. 46, na titulním listu starý dřevoryt, znázorňující hvězdáře, jak se dívá na hvězdnatou oblohu (přetisk z planetářů, vydávaných od tiskárny Škarniclovy). Signatura dvou exemplářů v bibliothece Musea království Českého: 67. H. 350, 88. H. 326. Též universitní knihovna v Praze má jeden Škarniclovský exemplář (signa- tura: 54. G. 2118).

Strana 38
38 Poslední toto vydání českého Lucidáře souhlasí s oběma předcho- zími. Stránka náboženská převládá, zatlačuje starší stránku hlavně kosmo- grafickou. Přes to některé archaismy v řeči a úpravě vůbec nasvědčují, že asi vzdělavatel měl po ruce vedle novějších zpracování českého Luci- dáře text starý, původnější. Knížka jest také zajímava jako důležitý ko- nečný článek v celkovém řetězu rozmanitých vydání Lucidáře českého od r. 1498. Podává zajímavý důkaz, jak středověká skladba z XII. století v hlavních rysech a v základní úpravě (mládenec se táže mistra) přečkala řadu století a jako přežitek kulturní udržuje se houževnatě posud a pů- sobí svými názory mezi prostým lidem nahrazujíc mu poučení správnější podle požadavků vědy moderní. Přehled obsahu: 1. Kterak jest věřiti v jednoho Boha. — 2. Kdo nás stvořil? — 3. Kdo nás vykoupil od hříchu a věčné pokuty vysvobodil? — 4. Co Duch Svatý nám učinil? — 5. Je-li která z těch třech osob božských starší neb mocnější? — 6. Byl-li jest prvé Bůh nežli svět? — 7. Jak Bůh stvořil tento svět? — 8. Kterak Bůh Adama učinil? — 9. Co Bůh sedmého dne po stvoření světa dáleji činil? — 10. Jaké místo bylo ráj? — 11. Kde a jak Bůh Evu vzdělal? — 12. Jak se obadva za tak veliká dobrodiní Bohu odměnili? — 13. Jaká pokuta následovala za tu neposlušnost? — 14. Pověz mi o potomcích Adamových? — 15. Co se po spáchané vraždě s Kainem stalo? — 16. Kteří jsou byli synové Boží? — 17. Kteří z těch znamenitějších byli? — 18. Kteří se v Písmě svatém synové lidští nazývají? — 19. Kterak synové Boží s syny lidskými mohli se srovnávati? — 20. Co se před potopou světa dělo? — 21. Co se po vzdělání korábu dálo? — 22. Jaký konec ten žalostivý příběh vzal? — 23. Co paměti hodného se o těch třech po potopě řícti může? — 24. Jak daleko se vztahoval věk života lidského po potopě? — — 25. Zdali synové Noe stále na jednom místě a v jedné krajině přebývali? — 26. Jak se při stavění té věže dařilo? — 27. Jakou zkázu na to vzali? 28. Kdo město Babylonské položil? — 29. Které řeči po onom nenadálém jazy- kův zmatení až po dnes zůstaly? — 30. Jaká jest podoba země? — 31. Jaký máme důkaz, že jest zem okrouhlá? — 32. Jak jest zem veliká? — 32. Na kolik dílů se dělí zem? — 33. Co pak mimo toho žádná zem není? — 34. Jak jest Europa veliká? — 35. Od koho dostala Europa jméno své? — 36. Jak leží Europa? — 37. Kterak se rozděluje Europa? — 38. Jaké mají povahy oby- vatelé? — 39. Jaké jsou řeči v celé Europě? — 40. Jaký obchod aneb handl vede Europa? — 41. Jakého náboženství jest Europa? — 42. Jaké jest pano- vání v Europě? — 43. Jak je mocná Europa? — 44. Jak se jmenuje druhý díl světa? — 45. Od koho dostala jméno své? — 46. Jaké má položení? — 47. Jak jest velká? — 48. Jaké jsou povahy lidé v Azii? — 49. Jaké řeči panujou v Azii? — 50. Jaké mají lidé v Azii náboženství? — 51. Jaké je panování v Azii? — 52. Jak se dělí? — 53. Jak se jmenuje třetí díl světa? — 54. Od koho dostala jméno své? — 55. Jaké má položení Afrika? — 56. Jak jest velká? — 57. Jaké jsou povahy lidé v Africe? — 58. Jaké pak řeči pa-

Strana 39
39 nujou v Africe? — 59. Jakého jsou náboženství Afrikánové? — 60. Jaké jest panování v Africe? — 61. Na kolik vlastí se dělí Afrika? — 62. Jak se jme- nuje čtvrtý díl světa? — 63. Od koho dostala jméno své? — 64. Jak leží Amerika? — 65. Jak je velká? — 66. Které a jaké povahy mají tam oby- vatelé? — 67. Jaké řeči panujou v Americe? — 68. Jakého jsou tam lidé nábo- ženství? — 69. Jaké jest řízení v Americe? — 70. Jak se dělí Amerika? — 91. Pověz mi také o obloze nebeské? — 91. Kolik jest nebeských planet a jaký běh jejich? — 2. Jak ostatní planety slují? — 93. Jak je veliké slunce a měsíc? — 94. Co jsou to za hvězdy ocasaté? — 95. Jakou přirozenost má voda a co v sobě obsahuje? — 96. Co jest vítr a odkud pochází? — 97. Proč se země časem třese a puká? — 98. Jakým způsobem se to děje, že bývá měsíčné neb slunečné zatmění? — 99. Kterak to bývá, že v létě padají kroupy a ne v zimě? — 100. Odkud pochází hřmění nebo hromobití? — 101. Kterak déšť přichází v zimě neb v létě? — 102. Jak se to stává, že obyčejně v létě po dešti na obloze duhu vidíme? — 103. Odkud pochází sníh? — 104. Odkud pochází rosa neb ta šedivost mrazu? — 105. Proč nevidíme mlhu, když se dělá? — 106. Jakou příčinou stane se mlha? — 107. Odkud se stává, že někdy jest tak tmavý a pošmourný den a předce neprší? — 108. Jaká to pří- čina jest, že máme někdy jasné noci? — 109. Co se přitrefilo před příštím Krista na svět? — 110. Jaké to poselství přinesl anděl? — 111. Co na to Maria odpověděla? — 112. Kdy se Ježíš narodil? — 113. Co se při tom milostném narození přihodilo? — 114. Což se stalo při tom narození? — 115. Co se znamenitého stalo za mladosti Krista? — 116. Co činil Kristus dále? — 117. Jak se Kristu Ježíši za tak veliké dobrodiní Židé odměnili? — 118. Pod kterým vladařem trpěl Kristus Pán? — 119. Jak se jmenuje ta hora, — kde Kristus Pán byl ukřižován? — 120. Co jest království nebeské? 121. Co jest peklo? — 122. Kde a jakým způsobem bude držán soud Boží? 6. »Lucidář t. j. knížka osvicující a otvírající smysl, která všecky věci od počátku a stvoření světa jak na nebi, tak i na semi, v oblacích i na moři vysvětluje, Vydáno roku tohoto«, 12°, 30 l. S tímto názvem uveřejňuje J. Horňanský v časopisu »Selský Archiv«, I., v Olomouci, 1902, č. 4., str. 245—52, ukázky z vydání, o němž nic určitého jinak nepovídá. 1) Úvod o Lucidáři jest podán podle článku Ant. Truhláře (viz str. 17). Poněvadž není možná kontrolovati, pokud z celku jsou ukázky vytrženy, přestáváme na pouhém uvedení názvu. Amerika není mezi »stranami« světa jmenována, proto asi řadí se tento exemplář k recensi druhé (str. 30). 1) » .... Vydání I. 1783 u Josefy Hirnlovy v Olomouci pořízené bylo tuším vzorem pro otisky, jež vydával Škarnicl ve Skalici. A takového Lucidáře z novější doby máme před rukama.« (?)

Strana 40
40 Podle vzoru starodávného Lucidáře byly skládány pak podobné knížky, kde rovněž ve formě otázek a odpovědí podává se poučení o záhadách všehomíra, o složení světa, o lidech, jejich vlastnostech, s domnělým vý- kladem zjevů přírodních, s vložkami zeměpisnými a hvězdářskými. Některé otázky a odpovědi byly přebírány z Lucidáře. V literatuře české stal se podle cizích vzorů podobný pokus. Míníme zajímavou a vzácnou knihu: »Curiosus tolerabilis t. j. Všesvěd snesitedlný, jemužto z mnohých latinských učitelův na sta otázek rozličných odpovědí se dává, od Leopolda Benedikta Červenky, collegiatního kostela v král. Novém Městě Pražském u sv. Apollinářiše, vikariusa, J. U. kandidata, v Starém Městě Pražském«, 1697, 16°. Ukázky z této knihy podali jsme v čas. Český Lid XII. 1902, str. 87—95. 1) 6. Poměr vydání pozdějších k nejstarším dvěma textům. Pokusili jsme se ve stati 5 naznačiti charakteristiku posavadních vydání českého Lucidáře i poměr ku vydání nejstaršímu. Shrneme-li vý- sledky toho v celek, vysvitne, jak zdařile a přesně roztřídil verse českého Lucidáře Ant. Truhlář (viz str. 17). Nejstarší text, zachovaný v rukopise Fürstenberském a v prvotisku r. 1498, s příslušnými změnami časovými doložen jest ve vydání J. Hirn- lové v Olomouci r. 1783 (1779). Patrně tato první verse byla přetiskována a v této původní úpravě po třech stech letech koluje ještě jako lidová četba po krajích československých. Viz o tom na str. 32. Druhá verse zachována v obou nejstarších defektech bibliotheky musejní (viz str. 30). Otázky jsou již přeházeny, místa zdánlivě závadná (o zplození a zrození dítěte atd.), jakož i místa méně pozoruhodná (o obřadném rouchu) jsou vynechána. A. Truhlář soudí, že je to recense, která byla vydána r. 1567 v Olomouci (viz str. 29.), kterýžto exemplář bohužel se nadobro ztratil. Třetí verse odchyluje se již nápadně od verse první. Původní účel knihy mizí před líčením příběhů náboženských. České zpracování shoduje se tu s textem pozdních vydání lidových knížek německých (viz str. 34). Vydávají tyto knížky firma Škarniclova v Uh. Skalici, Ign. Hilgartner a Landfras v Jindř. Hradci, firma Turečkova v Litomyšli, J. Spurného v Praze atd. v úpravě známých knížek pro lid, švabachem tištěných, ozdo- bených na titulním listě starodávnou dřevořezbou. Při tom zasluhuje po- všimnutí, že každá z tiskáren jmenovaných, přetiskujíc starý text, zachovává zároveň zvláštní tradice svoje, zvláštnosti pravopisné i slohové. To jsou podrobnosti již menšího významu, kterými obírati se nemíníme. 1) Srv. též Lad. Peprný, K dějinám mathematiky v Čechách, Čas. Č. Mathemat., 1902, Příloha, str. 63.

Strana 41
TEXT RUKOPISU FURSTENBERSKÉHO A PRVOTISKU Z R. 1498.

Strana 42
Text rukopisu Fürstenberského. [l. 129 b] Tuto ſie poczina luczidarz owſſech wiecsech a nayprwe owierze obohu. Buoh, genz geſt ybude wiecznie, ten racz naſs poczatek bity na- tiechto knyzkach. ktoz gie uſliſſie, neb bude cziſti, tomu geſt znamenaty 5 kterak gie otgieho wieczech uſtaweno geſt. mladi proſil ſweho myſtra, aby gemu zgewil wſſeczki wieczi, geſto gſu naginich knyhach ſkryty, naneby ynazemy ywuoblacziech ywodach. Tiemto knyham ſwietloſt diegi, neb czo geſt naginich knyhach ſkryto, to geſt luczidarz wſſe oſwietil. A take [I. 130 a] giny drahi kamen diegy, Neb tyto knyhi drazíſe gſu, nezli zlatto 10 akto gie bude cziſti, ten bude mnoho mudroſtij gmyety. Owierze. Nayprwe otaza mlazſſy ſweho myſtra arzka: kterak nam wierziti obohu, ze geſt trogicze ſwata ata trogicze geſt gedno aprawe bozſtwie. Mlazſfi wecze: kterak ſie muoz bozſtwie na tre rozdielity. miſtr wecze: naſlunczi geſt ſwietloſt, kraſa ahorkoſt akde ztiech trzy wieczi 15 gedna geſt, tu gſu wſſeczky. Takez geſt Swata trogicze gedno aprawe bozstwie, kdez gest syn, tu gest otecz akde gest Swaty duch, tu gest otecz y Syn. mlazſſy wecze: kdiz ſie ty trzie mohu rozdielity, kdiz to geſt Syn przigial czloweczenstwie, Takelige przigial otecz aSwaty duch. mistr wecze: kdiz to Sluncze widyme, Tehdi muozem dobrzie znamenaty, kterak tawiecz 20 przilezy, nebo Sluncze nemoz ſie nykdi rozdielity, nebo ma sſobu Swietloſt akraſu ahorkoſt. A ty trzi wieczi magi zwlaſſtnye trzi dary. Otec ten geſt ny Stworzil a Syn wikupil aSwati duch oſwietil, a Swata trogicze tak w ſſwich Swatich dielech Anebila geſt nykdi rozdielena, anyz bude. mlazſſy

Strana 43
Text prvotisku z r. 1498. [L. 1a.] Pocžina se Lucidarz O rozlicžnych wieczech, genž su na nebi na zemi v vwodach. (B)Voh, genž gest byl y bude bez končenie, Ten racž nam počatek byti na tiechto knihach. A tak gest wtiechto knihach vsta- noweno, že mladssy tazalse mistra sweho, aby gemu zgewil a zname včinil wssychny wieczy, genž su nanebi, Nazemi y vwodach y woblaciech. A tiemto kniham diegi swietlost, Nebo czo gest wginych knihach skryto, To gest wtiechto Lucidarius oswietil. Atake gim diegi drahy kamen, Nebo tyto knihy dražssie su než zlato. Ktož ge bude čisti nebo posluchati, ten bude mnoho mudrosti vmieti. Nayprwe mladssy gest tazal sweho mistra arzka: Kterak gest nam wie[L. 1b.Jrzyti vbuoh. Mistr wece: nam gest wierziti 10 vbuoh, že boh gest troy, A ta trogice gedno a prawe bostwie. Mladssy wetze: Kterakse muože na tre rozdieliti gedno bostwie Mistr wece: Na- slunczy gest troge wiecz: Swietlost, Krasa a horkost, Akdež z tiech wiecy gedna gest, tusu wssychny. Tymž obyčegem s. trogice gest gedno a prawe bostwie. Kde gest otec, tu gest syn aduch s. a kde gest s. duch, tu gest 15 otec ysyn. Mladssy wece: Juž sy mi powiediel ostwořiteli, Powiez mi ostwořeni. mistr wece: O boze nesmieme hluboce mluviti, nebo sprostni lidee weydu vblud, když uslyssie rzecž hluboku, gižto dobrze nerozumiegi. A wssak nam gest wiedieti y wierzyti, že buoh wždy byl y bude bez- končenie. Tato otazka ma [L. 2a.] byti przed prwni. Mladssy wecze: 20 Když se ty trzie nemohu rozdieliti, když syn prziyal člowečenstwie, takeli otecz y duch swaty. Mistr wecze: když slunce widime, tehdy muožem znamenati, kterakse ta wiec ma, nebo slunce nemuož se rozdieliti, nebo ma spolu Swietlost, krasu a horzkost, 1) A odtiech trzy wiecy mame zwlasstnie trzy dary: Otec ny gest stworzil, Syn wykupil a duch s. oswietil 25 a tak gest s. trogice wgednotie, ani gest byla kdy rozdielena. Mladssy 5 1) Místo: horkost.

Strana 44
44 Rukopis Fürstenberský. wecze: giz ſmy prawil odboha, powiez my oſtworzeny, miſtr wecze: otboha neſmyeme hluboko mluwiti, any wiemy plnye, Nebo ſproſtny lide wendu wblud, kdiz to uſliſſy hluboku rziecz, geſſto dobrzie nerozomyegy, awſſak gie nam wierzity, ze geſt wezde bil abude bezkoncze. mlazſſy wecze: billy gie drziewe buoh, nez Swiett. mystr wecze: bil sam wsobie [l. 130 b] Tehdi, yako nynye wſſwe oſobie, mladſſi wecze: procz Swiet Stworzil. myſtr wecze Bozie geſt troge przirozenye, mocz amudroft amyloſt, Aproto gest stworzil, abi truogie przirozenye ukazal. Swu moczi ſtworzil Swiett, Swu mudroſti uczinyl uſtawicznu zemy, Swu myloſti gie potwrdil. mlazſſi otaza: kterak 10 gest bilo drziewe, nez gest Swiett stworzil. mistr wecze: nebilo gest nycz wiecze, gedno tma, nebo lata ſlowe zle, nebo ſtilla, nebo prwooſnowa, chaos, (troye) bily cztirzi elementa, to geſt ohen a woda, zemye awietr. mlazſſi wecze: czo geſt buoh ſtworzil nayprwe, mistr wecze: nebe azemy, Apotom ſtworzil angeli Apotom gine ſtworzenye wſſechno Apotom czlo- 15 weka. mlazssi wecze: kterak gest slul prwny angel. mistr wecze: ten ge ſlul lucziffer, yako Swietlonoſſe, toho geſt buoh tak kraſneho uczinyl, ze geſt obliczegem potupen, Nebo proweliku kraſu pomyſlil geſt, chtie ſie bohu wrownaty, proto gie ſtrczen ſnebe w horuczie peklo, mlazſſy wecze: kterak bil dluho wnebeſſiech, miſtr wecze: gedno puol czaſa, mladssy wecze: 20 Procz gei tehdi Stworzil, kdiz gei chtiel tak ſkuoro wiſtrczity, miſtr wecze: Proto, abi wibrany angele tiem bili wiecze potwrzeny, Neb kdiz gie lucziffer ſpadl propichu, Tehdi gſu angele tak potwrzeny umyloſti bily bozie, ze wiecz nemohu ſſtupity smyloſti bozie. Mladſſy wecze: kterag gie peklo Stworzieno. Miſtr wecze: wtu dobu, kdi gie lucziffer pomyſlil, chtie ſie bohu 25 [l. 131a] protiwiti, Tehdi geſt peklo Stworzeno ſudem bozim. czo geſt peklo. Mladſſi wecze: czo, geſt peklo. Mistr odpowiedie: praczie hrzieſſnich, Ato gest natomto Swietie, Ato gest prziednim tma amlha, ze geden ziwi czlowek tam nemoz dogiti. Mladſy wecze: maly peklo dno. Miſtr wecze: Peklo geſt Swrchu uzko awezpod ſſiroko, ze te ſſirokosti 30 czlowek Nemoz konczie pocziſti, kromye buoh, gie dywny, Atak gie hlu- boko, ze mnoha duſſe wzdi lety a wſſak dna nedolety. Mladſfi wecze: kolik ma gmen peklo. Miſtr wecze: Sluowe vpiſmye lacus mortis, to gest lużie ſmrty, Neb duſſe potonu yako wlużi. Take Sluowe ſtagnum ignis, to geſt gezero ohnye, Nebo duſſe hrzieſſne wnyem horžie. Sluowe take terra 35 tenebroſa, To geſt zemye temnoſti, Nebo ta czieſta, geſſto gde dopekla, geſt plna ſmoly aſyry a dymu aſmradu. Take Slowe terra obliuionis, To geſt zapomenuta zemye, Nebo ty duſſe, geſſto wendu vpeklo, tiech nebude wiecz pamyet przied kralem nebeſkym. Slowe take tartharus, to ſlowe muka, Neb tu geſt placz oczima aſſkrziepenye zubuom odte zymy aodhor- 40 koſti, geſto geſt vpekle. Slowe take Gehenna, to gest pekelny ohen, Neb ten ohen gest tak filny, ze naſs ohen Sluowe geho ſtien. Slowe take Ba- ratum, to geſt temnoſt, neb tu tma bezkoncze. Slowe take Achrron, to geſt muczenye, ze czrtye muczie duſſe, ze tam yako giſkry zwihnie wichodie. Slowe take debrus, to geſt cżrw ſmrtedlny, nebo yako ten cżrw pożrzie 5

Strana 45
45 Prvotisk z r. 1498. wecze: Bylly gest boh dřieve, než tento swiet stworzil. mistr wece: že byl odwiečnosti tu, kde nynie, to gest, sam w sobie, neb on gest tak dosta- tecžny, že žadneho sworzenie2) nepotřebuge, ale my geho potřebugem. Mladssy wece: proč swiet stworzil. Mistr odpowiedie: [L. 2b.] wboze gest troge przirozenie: mocz, mudrost amilost, aproto swiet stworzil, aby ukazal troge swe přirozenie: Swu mocy stwořilgest swiet, mudrosti swu vstawil gest zemi, milosti swu ge potwrdil. Mladssy wece: kterak bylo prwe, než gest swiet stworzen. Mistr wece: nebylo gest nic gineho, gedno tma, ta slowe kaos. A w te tmie bylisu cžtyřy žiwly, to gest, oheň, woda a po- wetrzie. Mladssy wece: czo gest boh nayprwe stwořil. Mistr: nebe a zemi 10 a potom angely a potom člowieka a potom wssechna stwořenie. Mladssy wece: kterak gest slul prwni angel. Mistr wece: ten gest slul Luciffer, Atoho gest buoh včinil tak krasneho, že proswu weliku krasu pomyslil gest, chtie se bohu protiwiti y wrownati, a proto gest [L. 3a.] strožen z nebes až do pekla. Mladssy wece: Kterak dluho byl Lucifer nanebi. 15 Mistr wece: gedno puol cžasu. Mladssy wece: procž gey stworzil, když gey chtiel tak brzo strčiti znebe. Mistr wecze: aby wybrani angele tiem byli potwrzeni, Nebo když gest Luciffer padl pychu, tehdy su angelee dobrzi potwrzeni tak milosti boži, že wiec nemohu hřessiti. Mladssi wece: kdy gest peklo stworzeno. Mistr wece: wtu dobu, kdy Luciffer pomyslel 20 protiwiti se bohu. Mladssy wece: czo gest peklo. Mistr wece: peklo prawe gest natomto swietie, Agest przednim tma amhla, y pusstie, že žadny žiwy nemuož tam przigiti. Mladssy wece: a mali peklo dno. Mistr wece: peklo gest swrchu vske a wespod ssyroke, že te ssirokosti žad[L. 3b Jny nemuož konce dogiti, ani widieti, kromie buoh gediny. A tak gest hluboke, že 25 mnoha dusse leti wždy mučiecze se, a wssak nikdy dna nedoleti. Mladssy wece: koliko ma gmen peklo. Mistr wece: Nayprwe slowe upisme Lacus mortis, to gest luže smrti, Nebo hrziessne dusse wniem tonu iako wluži. Druhe slowe stagnum ignis, to gest gezero ohnie, nebo tak wniem dusse hřiessne horzie yako wohni. Trzetie slowe terra tenebrosa, to gest zemie 30 temnosti, neb ta czesta, gessto gde kpeklu, gest plna syry, Smoly, Dymu a smradu. Cztwrte slowe terra obliuionis, to gest zemie zapomenuta, nebo ty dusse, gessto weydu vpeklo, tiech wietz pamieti nebude przed kralem nebeskym. Pate slowe Thartarus, to gest muſL. 4a.]ka otcžitie, nebo tu gest placž očima a skrzipenie zubow ot zymy a od horkosti, gessto gest 35 vpekle. Sseste slowe gehenna, to gest pekelni oheň, nebo ten oheň pekelni gest tak lity a silny, že naš oheň proti niemu gest iakožto stien. Slowe take baratrum, to gest temnost, Nebo tu gest newymluwna tma. Slowe take osmestix, to gest newesele, Nebo tu gest weliky smutek a welika truchlost. Dewate slowe Atheron, to se wyklada micženie, Nebo wpekle 40 se cžerti micži sem y tam, iako giskry zwyhnie. Desate slowe Cerberus, To gest čerw smrtedlny, Nebo yakoten čerw požrze tielo, Tymž oby- 5 2) Místo: stworzenie.

Strana 46
46 Rukopis Fürstenberský. tielo, takez peklo pożrżie duſſi. Slowe take Fflegeton, to geſt rżieka, geſſto tecże ſkrzie peklo. [I. 131 b] Ta woda ſmrdy odſmoly aodfiry, ageſt tak litnye ſtudena, až wſſe pekelne ohnie prziemaha. Mladſſy wecze: kde gſu muky. Miſtr wecze: muky gſu nazemy uboziem tagemſtwy. Mladſſy wecze: 5 takely muky przigimagi, kterez duſſe magi wikupeny bity. Miſtr wecze podle tazanye mladſſieho: Nebo Slowe Ffirmamentum, to gest twrdoſt, nebo zaklad, nebo to geſt tak ſtwrzeno, ze wzdi bieży odwichodu nazapad ana- nyem Sluncze amyeſiecz. Mladſſy otaza: kterak to przigde, ze mieſiecz bieży anebe take. Mistr wecze: podnebem nycz nenye, nanyemz by ſtalo, 10 nebo geſt okruhlo rownye, Aproto geſt ſtworzil, ze nemoz nagednom myestie staty. Mladssy wecze: kterakeho gest ustawenye. Mistr wecze: Nebe gest ustaweno zecztirz element, agest podobno kzelene wodie. Znamenay, nebe gſu trzi. Gedno nebe geſt odSluncze az domyeſiecze, Druhe nebe gest odmiesiecze az dohwiezd. Trzetie nebe geſt, kdez to gest nadzakladem, 15 kdez to ſam buoh prziebiwa sſwymy Apoſſtoly, ſewſſemy ſwatimy. Mladſſy wecze: geſtli wtu dwu czo. Miſtr odpowiedie: Odzemye az domyeſiecze gſu zly duchowe, ty gſu nato uſtaweny, aby nam prziekaziely wdobrych dielech akezlemu ny nutily, aty flowu demones, to geſt zlowiedwienyczi, ty beru naſie tiela do powietrżie, kdiz to ſie nam chtie ziewity. Ty cżrtye 20 muczie ſie wuoblacziech az dosudneho dne. Odmyeſiecze az dohwiezd, tu gſu angele, ty gſu nato uſtaweny, Aby nas oſtrziehaly, Atu geſt nebe yasne awohnywe barwi. Mladſſy otaza: kdi gie ſtworzeno Sluncze. Mistr odpo- wiedie: Sluncze gest stworzeno cztwrty den aod Sluncze wessken swiett oſwieczen. Oadamowj. [l. 132 a] Mladſſi otaza: kde gie stworzen Adam. Mistr wecze: wtom miestie, gessto slowe ebron. Akdiz to gest stworzen, Tehdi ge buoh wedl dorage atu gest wzdiel gmena wſſem wieczem, czo buoh stworzil, akdi gest umržiel wgieruzalemye, neſen gest dotoho myesta, gesto stworzen, ynaplnyena ta jama gieho tielem, z nyehoz geſt uczinien. Mladſſy wecze 30 kde geſt ewa ſtworzena. Miſtr wecze: wragy zadamova zebra. Mladſſy wecze: kde gest ray. Mistr wecze: Ray lezi nawichod ſluncze natomto ſwietie. Alezy tak wisoko, ze gest wissy nez wessken swiett. Mladssy wecze: kdiz geſt ray natomto ſwietie, procz nemozem wen wnyty. Miſtr wecze: neb prziednym gſu hory welike aleſſowe apiesczi amlhy, ze nemoz tam 35 zadny wnyti. Mladſſy wecze: kterak geſt Adam bil wragi dluho. Miſtr wecze: gedno czaſuow Sedm. Mladssy wecze: to owocze, gesto bil gest adam pronye zragie wiſtrczen. Mistr wecze: to giſtie naprazdno nenye, nebo giedie tu duſſe, geſſto gſu wragi. Mladſsy wecze: tyem geſt netrzieba any gieſti any pity, neb ktoz gie, nebo pie, ten muſſy krmye żity. Miſtr 40 wecze: tato geſt rziecz odtieleſneho pokrmu, toho neważi duſſe, geſſto gſu 25

Strana 47
47 Prvotisk z r. 1498. cžegem peklo požiera dusse zatracene. Gedenaczte [L. 4b.] slowe flegeton, tose znamenawa řeka, gessto teče skrze peklo. Ta woda smrdi ot smoly a ot syry a gest tak litie studena, že ohnie pekelne przemaha. Mlassy wecze: Kde su muky, gessto se dusse mucžye. Mistr wecze: ty muky su nazemi wbožiem tagemstwi, Aty muky ty dusse przigimagi, kterež magi wykupeny byti. Mistr wece wedle mlassieho tazanie: nebe slowe firma- mentum, to gest twrdost, nebo zaklad, Nebo nebe gest tak stworzeno, že wždy bieži ot wschodu slunce až nazapad, ananiem bieži slunce amiesyecz. Mlassy wecze: Kterak to przigde, že nebe bieži a miesvecz tež. Mistr wece: Podnebem nic nenie, naniemžby stalo, nebo gest rownie okruhle a proto 10 ge tak stworzil buoh, že nemuož na gednom [L. 5 a.] mistie stati. Mlassy wece: Kterak gest vstaweno nebe. Mistr wece: nebe gest stwořeno ze cžtyr žiwluow a gest podobno k zelene wodie. A mass znamenati, že trzy su nebe, Gedno nebegest odzemie domiesiece, Druhe nebe gest otmiesiece až do hwiezd, třetie gest nebe nadzakladem, naniemž sam buoh přebywa 15 swymi swatymi angely. Mlassy wece : gestli wtu dwu nebi czo. Mistr wece : otzemie až domiesyece, tu su zli duchowe, A ti su nato vstaweni, aby nam překaželi wdobrych skutciech akzlemu nas nutili, ati slowu kakademones, to gest zleho widomcy, nebo czožkoli mi zleho včinime, to oni wssechno widie, a ti čertie beru nasse tiela woblacziech, kdyžto nam se chtie zge- 20 witi, ati cžertie mučiese tako wo[L. 5b.]blaciech až dosudneho dne. Ot miesyetze až dohwiezd, tu su angele, Ati su nato vstaweni, aby nas ostrzie- hali ot zleho, A tu gest nebe iasne a ohniwe barwy. Mladssy wecze: Kda gest sluncze stwořeno. Mistr odpowiedie: Cžtwrty den potom, když to gest swiet stwořen. A ot sluncze gest wessken swiet osweczen. Mladssy se 25 otaza: Kde gest Adam stworzen. Mistr wecze: wtom miestie, gessto slowe Ebron. A kdyžto gest byl vmrzel, tehdy gest opiet nesen dote yamy, znižto gest byl stworzen a naplniena gest opiet ta yama geho tielem. Mladssy wecze: A kto gemu przezdiel Adam. Mistr gest odpowiediel: Když gest byl Adam stworzen, tehdy wedl gey buoh do rage a tu gest wzdiel gmena 30 wssem we[L. 6a.]czem, czož gest buoh kda stworzil. Mladssy se gest otazal: Kde gest Ewa stworzena. Mistr wecze: wragi zadamowa žebra. Mladssy se otaza: Kde gest ray. mistr wecze: Ray leži nawychod sluncze natomto swietie a leži tak wysoko, že gest wyssy než tento swiet. Mladssy wece: když gest ray natomto swietie, procž donieho nemuožem wniti. mistr 35 wecze: Neb su przednim hory welmi welike a lesowe naramně weliczy a pusstie, tma welika a mhla a bahna, že žadny živy nemuoz tam wgiti. Mladssy se gest tazl mistra sweho: mily mistrze, powiez mi, kterak dluho adam byl wragi. Mistr gemu odpowiedie: Sedm časuow. Mladssy wece : To owoce, gessto gest wragi stwořeno pro člowieka, čemv [L. 6b.] gest 40 giž, když gest adam zrage wystrežen. Mistr wece: to owocze gesstie ne- roste nadarmo, Nebo to owotze gedie dusse zbožne, gessto su wragi. Mladssy wecze: Tiem netrzeba giesti ani piti, Anebo ktož pige a gie, musy zaživati pokrm. Mistr wece: ta řecž gest otielesnem pokrmu, toho nebažegi 5

Strana 48
48 Rukopis Fürstenberský. wragi, Nebo yako gſu duſſe duchowne, takez geſt gich pokrm duchowny, Takez zywi ſwuog pokrm, yako Sluncze witahne wodu z ſtruhi. Mladſſi wecze: kterak by ſie lide plodily, by oſtaly wragi. Mistr wecze: odradoſti nebeſkey, Nebo yakz Adam bil ſhrzieſſil Aopiett gemu buoh odpuſtil, takez by ſie lide plodily bezhrziecha. Mladíſi wecze: kterak bil dluho żiw Adam. Mistr wecze: dewiett seth leth ageho syn Abel trzidcziety afsest leth, [l. 132 b kdiz to geho bratr kayn zabil gey. Odtoho pocziely gſu ſie wrazedlnicżi. Mladſſy wecze: kto gie prwe ſlowo nalezl adamowi. Miſtr wecze: cztirzie angelowe, Michael nawichod ſluncze, Gabriel napoledne, Raphael nazapad 10 ſluncze, Uryel napuol noczi, tiech kazdy gedno ſlowo przineſl. kto geſt hudbu nalezl. Mladſſy otaza: kto gie nalezl hudbu. Miſtr wecze: lameth, ten gest miel trzi Syny, Geden slul tubal, ten gest nayprwe nalezl hudbu, Druhi geſt ſlul pobel, ten geſt nalezl muziku, Trziety geſt ſlul tubay kayn, to geſt naprwny kowarz, geſto gest poczal kowatý od- 15 miedi aodželeza. Aty trzie bratrzie miegiechu gednu Seſtru, ta geſt ſlula- Nocziwa, ta geſt nayprwe nalezla tu leſt, abi diety kolebaly. Mladſſi otaza: kto geſt bil nayprwny kral. Miſtr wecze: to gest bil Samuelow ſyn, A za- toho krale rozdieleny gſu lide natre. Odtoho krale plodu poſſla gſu knye- zata ahrabie awewody. ten gie gmyel gednoho bratra, ten gest flul kaphet, 20 Odtoho prziſſli gſu wladiky, apany. Potom geſt geden Slul cham, odtoho gſu prziſſli ſproſtny lide, to gest chlapstwo. Mladſsi wecze: kterak gest ten ſlul cżrtt, gesto adama aewu przielstil. Mistr wecze: henes motalon, agest naywissy geden, gesto gest strczen s nebe. Mladssi wecze: Powiez my od- ustaweny tohoto ſwieta. Mistr wecze: Tento swiett prawie okruhel gest, 25 obyat weſſken morżem, Aproto my plawamy wmorżi, yako zlutek vwayczi. Mladſſy wecze: wcżem geſt zemye potwrzena, ze nemuoz potonauty, kdiz plawa vmorżi. Miſtr wecze: zemye nedrży nycz wzhuoru gyneho, nebo plawa hluboczie atak mnoho wod tecže [l. 133a] okolo zemye, ktoz bybil wuoblacziech, tomu by ſie nezdal ſwiett nycz ſſyrży, neż yako penyez, 30 Nebo wſſichny pramyenowe gdu zmorzie, Awſſeczky rzieky opieth teku vmorzie. Mladſſi otaza: nakoliko cziesty rozdielen gest swiett. Mistr wecze: natrżi, Gedna ſtrana ſlowe azia, Druha Evropia, Trzetie afryga. Mladſſi wecze: kde ſie poczina azia. Miſtr wecze: azia ſie poczina tu, kdez to ſluncze wzchody. wragi geſt gedna ſtudnyczie, zte teku cztyrżi rżieky, 35 Gedna ſlowe Fizon, Druha ſlowe Geon, Trzietie ſlowe nyklus, Ctwrta effrates. Mladſfi wecze: kam ty teku rzieky. Mistr wecze: Geon teczie ſkrzie Indýy ateczie ſkrzie gednu horu, ta ſlowe karykazus. Druha, geſto ſlowe niklus, ta tecže ſkrzie Murzenynſku zemý wożrwene morże atecže ſkrzie gednu horu, ta ſlowe Eglas. Ffyzon aeuffrates tie tecžeta ſkrzie 40 gednu horu, ta ſlowe patrata Aodtud ſkrzie gednu zemy, ta ſlowe Ner- menya, aty wzdi neteku zrage, gedno pozemy az dotiech hor, geſto ſmy gie gmenowaly. Mladffi wecze: ktere zemye naybliž lezie odragie. Mistr wecze: yako nam piſmo ſwiedczi, Doragie nemuoz nyzadny przigity, Nebo 5

Strana 49
49 Prvotisk z r. 1498. dusse swate, gessto su w ragi, Nebo iakož dusse su duchownie, takež gich pokrm gest duchowni, Atakež oni zaživu swuog pokrm, Jakož sluncze wy- tahne wodu zruchy. Mlassy wecze: Kterakby se lidee byli plodili, by byli ostali w Ragi Adam a Ewa. Mistr gest odpowiediel rzka: Odžadosti, Nebo iakžby adam žženu ruče sklesli wžadosti a opiet rozpustili, takby se byli lide plodili ato bezwsseliakeho hřiechu. [L. 7a] Mladssy otaza: Kterak gest dluho živ byl Adam. Mistr wece: leccc a xxxviiij let, Asyn geho Abel bylgest xxx let starzy, když geho bratr kayn zabil, Aodtoho počelisuse mordy. Mladssy wece: kto gest nayprwe nalezl hudbu. Mistr wecze: Lamech, ten gest miel trzy syny, geden slul Jobel, druhy Johal, trzeti 10 Boza. Jobel gest nayprwe nalezl hudbu. Boza byl nayprwni kowarz, genž gest počel kowati od železa a ot miedi. Jobal gest byl muž, gessto nalezl muziku. Ati bratrzie mieli su sestru, ta gest nayprwe nalezla, aby dieti kolebali. Mladssy wecze: Kto gest byl nayprwni kral. Mistr wecze: to gest byl Semow syn, Aza toho krale rozdieleni su lide natre. Splodu toho 15 krale posslisu kniežata ahrabie a sslechticzy. Aten miegie L. 7 b sse bratra, ten slul Jafet, a ztoho plodu posslisu wladyky apani. Potom byl geden, ten slul Cham a odtoho posslisu sprostni lidee, to gest chlapstwo. Mladssy wece: kterak gest slul ten čert, gessto adama a Ewu přelstil, že owoce toho okusyli, proniež sme vpadli wssichni vboži hniew. mistr wece: Heuz- 20 makalion a gest znaywyssych geden, genž su stroženi z nebes. Mladssy wece: mily mistře, powiez mi ovstaweni swieta tohoto. mistr wece : tento gest swiet okruhly iako kolo a gest obiat wessken morzem amy plawame iako žlutek vwaycy. Mladssy wece: mistrze, powiez mi, čym gest zemie potwrzena, že nemož potonuti, když plawame iako žlutek vwaycy, mistr 25 wece: Zemi nicz nedržy wzhuoru, než boska mocz, neſL. 8a]bo plawa whluboke wodie. A tak mnoho wod tecže okolo zemie, že ktožby byl wuoblacziech, Tomuby se tento swiet nezdal nicz wietssy, než yako gedno kolo, Neb wody wssychny atake wssychny pramenowe gdu zmorze A wssechny rzeky teku opiet do morze. Mladssy wece: mily mistrze, po- 30 wiez mi to, Nakoliko se gest cžestij tento swiet rozdielil. Mistr wece: na tre, Gedna strana slowe Azya, Druha Europa, Trzetie Affrika. Mladssy wece: powiez mi ote stranie, gessto slowe Azia. Mistr wece: azia se po- cžina tu, kdež slunce wychodi a gde až napoledne až do moře. Wte stranie leži ray, A wragi gest gedna studnicze, z te studnicze teku cžtyrzi 35 rzeky, Gedna slowe ffizon, Druha Geon, Tretie Nilus, [L. 8b] Cžwrta slowe Euffrates. Mladssy wece: Kam teku ty řeky. Mistr wecze: Geon tečže skrze Indij, a tecže skrze gednu horu ta slowe Kaukasus. Druha, gessto slowe Nilus, ta tecže skrze gednu horu, ta slowe Eklas, A odtud teče skrze murzeninsku zemi wožerwene morze. Tigris a Evffrates, tie 40 tecžeta skrze gednu horu, ta slowe Parchaka, Odtud tecže skrze gednu zemi, ta slowe Nermenia, Aty wody neteku gedno vždy podzemi, až dohor, gessto sme ge gmenowali. Mladssy wecze: ktere su zemie nayblyž od rage. Mistr wece: iako nam pismo prawi, Wray nemož žadny wgiti, 5 Č. Zíbrt: Staročeský Lucidář.

Strana 50
50 Rukopis Fürstenberský. gſu okolo nyeho hory wiſoke, wnychz to lezie hadowe aſanowe, aty branye, ze nemuoz nyzadny wnyty wray. Podle toho leży gedna zemye, ta ſlowe yndie, ta ma gmeno pogedne wodie, ta ſlowe yndizz, Ata plowe zgedne hory, ta ſlowe kaukazus, a tecże wczrwene morżie. wto geſt neſnadno wgity, Neb ſgedney ſtrany tecże diwoczie morżie aſdruhe ſtrany yndiſs, atak gſu welyke puſítie, ze ledwa wecztyrzech letech muoz tam bity. Ata zemye gest rozdielena wetrzidcziety wlasty agsu wnye rozdieleny lide. wte zemy gſu trzi hory, Gedna flowe Karmanyus, Druha coatras a [l. 133 b Trzietie oretas. to drziwie, geſſto rozſte natiech horach, to biwa tak wiſoko, 10 ze gie powietrzie opaluge. natiech horach gſu lide, ty gſu dwu latru wzdely, Aty lide walegy ſamy ſſebu. wte zemy ſta dwa oſtrowi, geden ſlowe thryza, Druhi ſlowe klygris, ta oſtrowi mata mnoho zlatta aſtrziebra aſta przie- ſletho zelena. Podle toho oſtrowa gſu zlatte hory. Toho zlatta nemož nyzadny dobiti proſanye aproczrwi, geſſto toho ſtrziehu. Mezi tu horu, 15 gessto ſlowe kaſyus, amezi morzem, Tu geſt zazdil kral Alexander dwoge lidy aty ſlowu Gog a magog, ty lide negiedie nicz gyneho, nez zwierzata ſyrowa a gine ſyrowe maſſo. Trzi gſu yndie, Wdruhe yndyy gſu lide, ty ſlowu Marcoby, ty gſu dwanadſt loket wzdely, ty lide ſprziedu gſu yako lew amagi peržie apaznehty yako kanye. Podle toho gſu lide wgednom 20 myeſtie, ty ſlowu agrote, ty magi wſſobie tak weliku horko�t, kdiz ſie ſendu, ze ſie ſamy ſeżhu. Potom leży gedna wlaſt, wte gſu lide, ty zabigiegy Otcze ymaterz, kdiz to ſtarzi budu, y warżie dobrzie, yzowu ſwe přateli, yuczinye welike hodi akdiz ſnyedie otcże amaterz. Ta wlaſt, wnyez to perż roſte, ta geſt plna haduow, kdiz giz perz zral bude, tehdi ty lide uczinye weliky 25 dym atiem dymem zapudy wſſeczkny hadi aodtoho dymu bude perż cżrn, Ale odprzirozenye biwa biel. a ty lide myewagi diety a ty diety gedno docztyrz leth neb naywecz doſedmy leth ziwi biwagy. Wte zemy gſu lide, ty gſu obratily paty naprzed aprſty nazad, ty magi oſmnadſte prſtuow wnohach aſeſtnaſte wruku, Aty lide magi pſie hlawý aodiewagi ſie chlu- 30 patimy kożiemy, geſſto dru zwierzata, Akdiz chtie mluvity, tehdi kſobie yako pſy ſſczekagy, [1. 134 a] Aproto gim diegy pſie hlawi. Podle toho gſu lide, kdiz ſie to gich diety urodie, Tehdi gſu cżrnij. Akdiz budu ſtarzi, tehdi budu biely, Apotom ſie ſamy ztepu. Potom gſu lide, geſſto gich zeny gmyewagy pogednu pateronadste diety. Potom gfu lide, gmyewagi ty diety, 35 ty gſu naſtaroſt cżrny, azamladu ſſedywy. Potom gſu lide, ty magy gednu nohu, ty bieżie brzo yako ptak, muoz biezity 1) aletiety, akdiz to ſedy, tehdi ſobie ucžiny chlad tu nohu. Take gſu lide, ty magi geden roh na- cžele a podtiem rohem gedno oko. Mladſſi wecze: bidlely ty lide ſpolu. Mistr wecze: buoh gie gest tak stworzil a rozdielil wodamy ahoramy apu- 40 ſſtiemy, ze ſpolu negſu, any mohu bity. Mladſſy wecze: ano nam piſmo prawi, ze mnoho ſſett lidy poſſlo otadama, akterak gſu ty lide dywnie promienyeny. Miſtr wecze: Adam 5 1) Přetrženo.

Strana 51
51 Prvotisk z r. 1498. Nebo su okolo hory welmi welike, wnichž ležie Sanowe a ti branie, že tam žadny nemož wgiti. Podle toho leži gedna zemie [Vytržen 1 list.] [L. 9a]gi, kdyžto budu starzi a zowu wssechny przately y učinie hrozne hody, když gedie otcze a materz. Ta wlast, gessto wni peprz roste, gest plna haduow a gesstieruow, akdyž peprž bude zral, tehdy tam lidee vožinie dym weliky atiem dymem zapudie wssecky hady aodtoho dymu bywa peprz cžerny a smraskaly, Nebo podle przirozenie gest biely. Ati lidee miewagi dieti, gessto nerostu než do trzy let a nebudu gedno osm let starzy. Wtrzeti Indij su lidee, ti su obratili paty napřed a prsty nazad, ati magi osmnaczte prstuow nanohach a sedmnaczte naruku, Ati miewagi psie 10 hlawy a odiewagise chlupatymi kožmi, gessto dru zwieřata, akdyž mluwie, tehda iako psi sstiekagi a proto gim rziekagi psohlawczy. Podle [L. 9b) toho su lidee, když dieti vrodie, tehdy su čerwene akdyž su starzi, tehda su broni apotom se sami stepu. Podle toho su lidee, gichžto ženy mie- wagi pogednu patnaczte dieti; podle toho su lidee, ti miewagi dieti sse- 15 diwe a k starosti černe. Su take tu gedni lide, ti miewagi gednu nohu a bežie tak brzo, iako muož ptak letieti, a když sede, tehdy sobie chlad včini tu nohu. A take su gedni lidee, ti magi geden roh načele a podnim gedno oko. Mladssy wece: bydleli ti lidee spolu, že se nestepu. mistr wece: buoh gie gest tak rozdielyl, že su rozlučeni wodami, horami a pu- 20 sstiemi, že spolu nemohu byti. Mladssy wece: ano nam pismo prawi, že mnoho lidij posslo ot adama, kteraksu pak tito lidee promienieni, mistr 5 4*

Strana 52
52 Rukopis Fürstenberský. gie bil muz naymudrzieyſſy, nez ſie kdy urodil kto, Akdiz to zrage wipuzen, tehdy gie znal wſſeczkno korzenye, yznal geſt gedno korzenye, kterazby gieho zena wokuſila, takby ſie giegy plod promyenyl newczloweczi twarzi. Tehdy geſt oſtrziehl gednu zenu dczeru ſwu, abi toho korzienye neokuſſala, tehdi ona nemudra blaznycze, vala ſie toho korzienye hryzty, Aynhed gie ſie plod promyenyl newczloweczi twarz. wte zemy, geſſto ſlowe yndyel, gſu hadowe a Sanowe, ty gſu tak weliczi, az gelen pożru, agſu tak ſylny, az plowu przieſmorzie. wtey zemy geſt gedno zwierzie, to ſlowe Elad, to geſt naprzied yako lew, anazad yako welblud, to ma dwa rohy, ten geſt 10 geden kazdi dwu latru zdely, Akdiz to ſie ſkym ſwady, tehdi polozy geden roh [l. 134b] nachrzbett adruhim ſecze. To zwierzie sie nebogy ageſt cżrne barwy ageſt tak udatno vwodie, yako nazemy. wte zemy geſt gedno zwierzie, to ſlowe Monetrus, to ma hlawu yako czlowek, nohi yako lwi aoczas yako ſwynye, to ma geden roh nacžele, ten geſt gedno cztirz noh zdely 15 Ageſt tak ſwietly, yako karbunkulus ageſt oſtry yako brzitwa, to zwierzie geſt welmy lite, czoz potka, to wſſe tiem rohem zabie. Ztezemye przi- chody geden kamen, ten przitrhuge kſobie zelezo. Take gſu wte zemy hlemyzdiowe, ty gſu tak weliczi, ze zgich ſſkorzepyn czinye ſobie lide domy. Mladſſy wecze: giz ſme ſlyſsiely ot yndie, Powiez my ote zemy, geſſto ſlowe patris. ta zemye poczina ſie vte rzieky, geſſto flowe tygris. Wte zemy leży geden hrad, ten slowe parsida, wtom gest nayprwe nalezeno kuzlo. zte zemye przichody geden kamen, ten ſlowe ſyleus, toho przibiwa yubywa yako myeſſiecze. Mladſſi wecze: Powiez my otey zemy, geſſto ſlowe mezo- 25 potanya. Miſtr wecze: ma gmeno podwu rzieku, geſto ſkrzie tu zemy te- cżeta. wte zemy gest geden hrad, nemyemeny, ten gest tak dluh, czoz muoz czlowiek zatrzi dny gity. Awte zemy geſt gedno mye�to, toho myeſta gest zed padeſsath loket wssyrzy atrzi sta lokett zwiſſy Ama ſedmdessat mylwzdely ama ſto moſaznych wrat. wte zemy gest gedna wlast, ta flowe 30 Arabia, odtud przichody kadidlo. wte zemy geſt gedna hora, ta ſlowe Oreb, Anatey horzie dal buoh moyzieſſowy zakon. Potom leżi gedna hora, ta ſlowe Syirs. Wte zemy leži gedno mieſto, to ſlowe damagdus. to myeſto uſtawil [l. 135a] Abrahamuow ziett. podle toho leži geden hrad, ten slowe libanus, tu ſie poczina Jordan, wte zemy geſt gedno myeſto, to ſlowe Ge- 35 ruzalem, to myeſto geſt uſtawil Syn prwey kral. Potom lezi gedna zemye, ta ſlowe pallemia, tu zplywa Czrwene morzie, tu geſt tak Swietlo, ze geſt naymenſſy rybku widiety nadnye, yako nadlan. Potom ſie pocžina Egipth, potom lezi gedno myeſto, to ſlowe teba, wtom myeſtie bil Swati Martin wewodu. Potom ſta dwie horzie, tie ſloweta azmenye. Wte horzie leži 40 menſſie archa ato drziewo nykdi nezhyne. zatiem leži gedna wlaſt, ta ſlowe kapadoczia. Wte zemy leži menſſie azia. Potom leži gedna wlaſt ta ſlowe Sirtys, wte zemy leżi welika truogie. Potom leżi morzie, wtom morzi lezi gedna wlaſt, ta ſlowe pontus, Tu ſta potopena ſwaty Clyment aſwaty Egidius. Potom lezi Effeſie, tu Swaty Jan Ewangelista odpoczywal. wtom 5 20

Strana 53
53 Prvotisk z r. 1498. wece: adam gest byl [L. 10a] naymudrzeyssy muž mezi wssemi, genž su se kdy narodili, A když gest byl wypuzen zrage, tehdy gest znal korzenie wssechno, y bylogest gedno kořenie toho przirozenie, že kteražby ho žena okusila, ynhedby se plod gegi promienil natwarzi. Tehdy adam byl za- powiediel dcerkam to kořenie hrzisti, Ale gedna wssetecžna gelase ho hrysti a hnedkyse gegi plod promienil natwaři člowiečie. Wte zemi, gessto slowe India, gsu tak weliczy saňowe a hadowe, že gelen požru asu sylni, že plowu přes moře. Wte zemi gest gedno zwieře a slowe Ela, to gest naprzed iako lew a nazad iako welblud a ma dwa rohy a gest dwu latru wzdeli, Akdyž se skym swadi, položi geden roh nahrzbetie adruhymse 10 brani atepe, ato zwierze nebogi[L. 10b se nicz gineho, gedno cžerwene barwy a gest sylne a vdatne wodie iako y nazemi. Wte zemi gest gedno zwieře, to slowe Monstrakos, to ma hlawu iako cžlowiek a tielo iako kuoň a oczas iako swinie, to ma gedno geden roh načele cžtyrz noh wzdel a gest tak swietly, iako Karbunkulus a gest ostry iako brzitwa. To gest 15 zwierze tak lite, že czož koli ge potka, to wsse tiem rohem prorazy. Zte zemie przichodi geden kamen, ten slowe Adamas, ten železo k sobie przi- tabuge. Take wte zemi su welicy hrmieždy, tak že z gegich sskorzipek lidee sobie domy dielagi. Mladssy wece: giž sem dosti slyssel ote zemi, gessto slowe India, powiez mi ote zemi, gessto slowe Patria. Mistr wece : 20 patria se počina vte rzeky, genž slo[L. 11alwe Indus agde dote rzeky, genž slowe tigris. Wte zemi leži geden hrad, ten slowe parsidia, wtom gest nayprwe nalezeno kuzlo. Zte zemie přichodi geden kamen, že žže iako kopřiva. Take gest wte zemi geden kamen drahy, ten swieti wnocy iako oheň a slowe Sileus, toho kamene przibywa y vbywa iako miesyece. 25 Mladssy wece: powiez mi ote zemi, genž slowe Mezopotania. mistr wece : Mezopotania ma gmie podwu rzeku, gessto tecžeta skrze tu zemi, wte zemi gest geden hrad, tomv rziekagi Niniwe, ten hrad gest tak dluhy, czo člowiek muož zatrzy dni vgiti. A wte zemi gest Babilon, to miesto ma zed 1 loket ssyři acc zwyssy agest lx mil wzdeli a ma c mostnych vrat, 30 a tu leži gedna wlast ta slowe Arabia, [l. 11b] odtad przichodi kadidlo. wte zemi leži gedna hora, ta slowe Oreb, A nate horze dal buoh moy- žiessowi zakon. Potom leži gedna zemie, ta slowe Siria, wte zemi leži gedno miesto, řečene Damasskus, to miesto ustawil gest Abrahamow zet. podle toho leži geden hrad, ten slowe Libanus, V toho hradu počinase 35 yordan, A wte zemi gest Jerusalem a to miesto vstawil Sem prwni kral. A potom leži gedna zemie, ta slowe Palistina. Tu zplywa cžerwene moře, to gest tak swietle, že naymienssi rybku widieti wniem nadnie. Potom se počina Egipt. Potom gedno miesto, řečene Tebe. Wtom miestie byl s. Mau- ricius wewoda. Přitom miestie leži gedna hora, řečena Geon. Potom sta 40 dwie hoře, řečene armenie, na tu [L. 12a] dwu horu stogi archa Noe a to drziewie nykdy neshnige. zatiem leži gedna wlast, ta slowe Kapadocia. Wte wlasti leži wlast menssie Azya a pak Effesus, tu s. Jan ewangelista odpočiwa. Potom leži wlast, řečena Trucia, wte leži welika troya. Potom 5

Strana 54
54 Rukopis Fürstenberský. oſtrowie bil gest pilatt wewodu, a proto ſlowe ponſky pilatt. Mladſſy wecze: Powiez ote ſtranye, geſſto ſlowe europia. Miſtr wecze: Europia ſie poczina podle morzie agde podle dunage doluow, az domorzie. wte ſtranye lezi zemye ffranſka, Sſwabſka, Baworſka, Baſileyſka, Miſſenſka, Durynſka, Kar- 5 melitſka, Sſtirſka, Temnarſka, Korymſka, Lampartſka, Rakuſka, Uherſka, Sedmyhradſka, Morawſka, Czeſka. Apotom wrzieczkey zemy geſt gedna wlaſt, ta ſlowe damatya, tu geſt gedna Studnycze, wte zazehagi pochodnye, az zhorzie wyſoko. tu lezi gedna hora, ta ſlowe olymphia, zte hory gde wiſoko�t az podoblaky. Podle toho poczina ſie ytazia, awte zemy lezi ryn. 10 Potom leži gedna wlaſt, ta ſlowe Turkan, potom leži polem ambryka [1. 135b], Atu ſie dokonawa zemye lampartſka. Potom lezie Benatky, ty geſt uſtawil kral Eneclius. Potom zdywokich hor wichody Ryn atecze ſkrzie Ffranſku zemy. Podle ryna ſylna myeſta leżie Mohucz, Koſſyn, Ffranſpurk aginych mnoho myeſt dobrych. Podle Dunage leży Rziezno a Wieden, 15 Budýn. Podle Ryna Poczina ſie Yſpanya agde az dowſtekleho morzie. wte zemy leżie welike wlaſti Tarayna, Fortana, Tuſſybana, Colatyana, Retika, Brytanya, Angliczka zemye, Berunſka zemye, ktoz odtud przichody, ty gſu lide dobreho obicziegie. Ata zemye, geſto ſlowe Skoczia, Tu geſt oſwie- czenye, trzidcziety dny wzdy den uſtawicznye Aoſmna�te wzdi noczy uſta- 20 wicznye. Podle toho gest geden les, stoho nykdy liſt neſpaduge atu sye dokonawa zmrzle morzie. Mladſſy wecze: kterak gie ſſyroka zemye akterak tluſta. Miſtr wecze: tak ſwiedſſie myſtrzi, geſſto magi pſano oprzirozeny zemſkem, kto by wzal nytt ymyerzil okolo zemye, ta nytt bilaby Trzymez- czietma tyſſicz myl aſſestt ſſeth tyſſiczow myl tluſta. Mladſſy wecze: kdiz 25 gſy my powiedal odwu ſtranu, powiez my otrzetie ſtranye. Miſtr wecze: Affriga ſie poczina wte wodie, geſſto flowe yndis a gde az do lepkeho morzie. wte ſtranye gſu welike wlaſty. Gedna zemye slowe Lybia, ta gest plna haduow agyneho cżrwu, ze wnye ygeden nemoz bity. Potom gest gedna zemye, ta Slowe pentapolis agyne welike zemye. Zatiem leży gedna 30 wlaſt, ta ſlowe byzazie, wte ſta welika dwa hrady, geden ſlowe Odromes, druhy ſlowe branczyum. Potom leżi Sſkoczillia. Wte zemy giedie lide konye agyna zwierzata ſyrowa. Potom leży murzenynſka zemye. Potom leži jedna wlaſt, ta flowe Sfalla, gefſto geſt przyſla byla kralewa zte zemye naradu kralowy Sſalomunowy. Zatyem leży geden hrad, ten slowe grawys, tu gest 35 gedna [l. 136a] ſtudnycze, ta geſt wedne ſtudena, ze gie geden nemoz pity, awnuoczi tak horka, ze gie geden nemoz dotknuty. Podle Jordana geſt gedna puſta zemye, ta geſt plna ſany ahadow, atu ſie przieczita wſtekle morżie a tak geſt zhorzalo odſluncze, az wrże yako wkotle. wtom morzi geſt welika hora, ze gde vpowietrzie, atu geſt konecz Swieta. Woſtrowiech wmuorżi. Mladſſy wecze: giz ſmy prawil odewſſeho ſwieta, Powiez my owoſtrowiech wmorżi. Miſtr wecze: Cziprus geſt prwny Apotom 40

Strana 55
55 Prvotisk z r. 1498. morze a wtom leži gedna wlast, rzečena pontus. Tu sta vtopena s. Kliment a s. Ouidius, a tu byl pilat wewodu a proto slowe ponsky pilat. Mladssy wece: Powieziž mi giž o te stranie, genž slowe Europa, mistr wece: Europa počinase wedle moře agde až dohor skrze gednu zemi, ta slowe Sskocia a Dacia a germania agde podle dunage doluow až opiet domoře. Wte stranie leži zemie ffranska, Sswabska, Bawory, Elzeczka, Missenska, Durinska, Carwaczka, [L. 12b] Temarska, Styrska, Trayska, Wlaska, Karlinska, Sedm hradow, Rakuska, Cžeska, Vherska, Syrweyska, Rzeczka, agine zemie. A wuherske zemi gest gedna wlast, ta slowe Dalmacia, a tu gest gedna stud- nice a leži nawysoke horze, wte zažiehagi pochodnie a horzie wysoko. Opiet 10 gest gedna hora řecžena olimpus, zte hory gde wysokost až podoblaky. Apodle te hory pocžina se Italia a wte zemi leži Rzym. Apotom leži gedna wlast, ta slowe Tusskania a odtud przichodi sseffran, potom leži podle Amy- brika a tu se przibližuge zemie Lambardska. A potom ležie Benatky, ty ge vstawil kral Enectus. potom zdiwokych hor teče Ryn agde skrze ffransku 15 zemi. podle Ryna leži gedno miesto Mohucž, Kolin, ffran[l. 13a fford a ginych mnoho miest, podle Dunage Rzezno, pasow, wieden. A podle Ryna take počina se Ispania a gde až dodiwokeho moře. Wte zemi ležie welike wlasti Taxania, Certana, Ruskana, Kollacia, Getika, Britania, Anglia, werina. A nadtu zemi, gessto slowe Sskocia, tu gest o swatem Janie xxx dni wždy den 20 A o wanocech vždy tolikež nocy. Podle toho gest geden ostrow, zstoho nikdy list nespada. Podle toho ostrowa pocžina se zmrzle morze. Mladssy se gest otazal mistra sweho: mily mistrze, powiez mi to, Kterak gest zemie ssyroka a take powiezmi, kterak geſt dluha. Mistr gemu odpowiedie: Tak swiedcžie mistrowe, gessto magi psano o przirozeni zemskem, ze kdy by niekto, wezma 25 dednu 1) nit, [L. 13b] ymierzil okolo zemie, ta nyt byla by xxiiij tisyczuow mil wzdeli a vi tisyczuow mil tlusta. Mladssy wece: mistrze, powiez mi otřetie stranie swieta. Mistr wece: Affrika se pocžina v te wody Indus a gde až dolepkeho moře. Wte stranie leži mnoho wlasti. Gedna slowe Libia, ta gest plna haduow a gesstieruow, že wni žadny nemuož wniti. Apak leži 30 gedna zemie, ta slowe Pentapolis, Agina, welika zemie, ta slowe Byzaže. Wte sta dwa welika hrady, geden slowe Adremos adruhy Bizankus. Potom leži Gausis A Kartago A podle zemie rzecžena Cecilia. Wte zemi lidee gedie konie a gina surowa zwierzata. Pak potom leži Murzeninska zemie. A pak potom leži gedna [L. 14a] wlast, ta slowe Sabahot, tu gest 35 byla kralowa Saba, gessto gest prissla z dary k krali Ssalamunowi. Zatiem leži geden hrad, ten slowe Grania, tu gest studnice, že wedne z nie piti nemuož a wnocy tak horka, že geden se gie dotknuti nemuož. Podle Jordana gest gedna pusstie plna hadow a sanow, atu teče wstekle moře, A tak gest zhorzelo ot slunce, že wře iako wkotle, Awtom morzi gest tak welika hora, že gde až podoblaky, a tu gest konetz swieta. Mladssy wece: powiez mi o ostrowiech, gesstosu wmorzi, mistr wece : Tiprus gest nay- 5 40 1) Gednu.

Strana 56
56 Rukopis Fürstenberský. druhi, ten ſlowe kreta. Potom ſlowe paramz, odtud przichody naylepſſi mramor Afflechetny kamen, ten flowe Sardynys. Potom leži, ten slowe zamor, odtud geſt bila Sybilla rodem. Potom leži Sella aſyczilla. tu geſt gedna hora, ta ſlowe equa, zte hory widiety gest Syru horżiczy, gesto sie 5 duſſe mucżie, gefſto magy wykupeny bity. Podle toho gest geden oftrow, wtom gſu kowarzi. tak ſwiedczie Pohanſke knyhy, ze ty kowarzi kugy hro- mowe rany, Ageft tahora plna ohnye, ty kowarzi proſtrzied toho ohnye kugy aty flowu relapes, wtom oftrowie bil gest wlkanus, geſto strziehl pekelnych wratt. Naſſe knyhi chtie tomu, by to bily cżrtye amucžie tu duſſe. Potom 10 gest geden ostrow, ten slowe sardyna, wtom ostrowie nenye sany, any geſsożerow, tu gest gedno zle, ktoz toho okuſsy, ten fie musy smyety až doſmrty. Wtom oſtrowie geſt gedna ſtudnyczie, kterzi nemoczny gie okuſſie, ten bude zbawen wssie nemoczi, Aktery zlodieg gie okusy, ten hned oslne. Potom gest ostrow, ten gest potopen sbozym yslidmy, ten gest bil wietsfy, 15 nez ſſeſt zemy czeſkich, ageſſcze tu plawa lepke morżie. Podle toho geſt oftrow, ten slowe ebanus, to nykdy neſhorzy, any zhyne. Potom geſt gedna hora, ta ſlowe Syna, tu geſt gedna ſtudnycze, ta gest ssestdesat lokett wzhluby, wte ſtudnyczi Swiety ſluncze az na dno. Potom gest geden ostrow, tyfidita, ten gest zelen przieſleto, ageſt tak [l. 136b] rozkofſny, yako ray. 20 wten ostrow bil gest geden wssel przyhodu, ten gest bil nassel te wonye, ze bil patnaste leth tyem dele žiw. Wten oftrow wiecz yzadny newchazel, az geſt buoh poſlal Swateho Brandana. Mistr wecze: gižt ſem prawil, kterak tento ſwiett stworzen, czo giz otiezeſs, to tobie powiem. Otazka okrzizi ſwatem, z cżeho geſt ſlworzen. Mladſſy otaza: ktere 25 ſllechty to drziewo bilo, znyehoz gest ſwaty krziz ſtworzen. Mistr wecze: toho zadny newie, kromye tawietew, znyez to drziewo wzroſtlo, to geſt prziſſlo zrage. Mladſſi wecze: kterak gest wyneseno. Mistr wecze: Adam bieſſe nemoczen, ypoſla Syna ſweho gednoho, gemuz diechu Seth, kange- lowi, gemuz diechu cherubyn, genz ſtrziezieſſe ragie, aby gemu poſlal lekar- 30 ſtwie, odnyehoz by mohl žiw bity. Tehdi angel ulomyw wietew wragy, akdiz przigide knyemu, da gemu arzka: nes ſwemu otczy, potknyz gemu whlawach. Akdiz przigide knyemu, naly(t)bil giz umrzel, wſak naplny an- gelowo przikazanye, ypotknu gemu whlawach, azte wietwie wyfſlo gest drżiewo, znyehoz ge�t ſwaty krziz uczinyen, odnyehoz geſt Adam uzdrawen, 35 apotom weſſken lid. Mladſſi wecze: czo ſie znamenawa ta leb, geſto pyſſy bohu podnohamy, kdiz ſtogy nakrżiżi. Miſtr wecze: Salomun mudry, ten gednoho czasu bil geſt napole prokratochwil wygel, uzrzie, ano geden czlowek worze, ywyworal adamowu hlawu, ypoznal gy, yzdwizegi arzka: bud pochwalena odboha, yodemne, yprzityſſtie gy kſobie, ypoczielowa gye, 40 ypowrże gy prziedſie, yſtrczi gy nohu, ywecze: bud prokleta nawieky, ywzdwyże gy opiett, ywzch(w)aly gy yako drziewe, ywrże gy opiet, yſtrcżi gy nohu, ypocze gi klety yako drziewe, [1. 137 a] Atak gichwality trzikrat aklety trzikrat, atak gi klew, ywrze gi dogeruſalema, ywlożi gy wroſedly kamen apotom wtu rozſiedlynu byl geſt krziz bożi wſtawen, nanyemz buoh pnyel.

Strana 57
57 Prvotisk z r. 1498. prwni, potom gest geden rzečeny Katera, potom geden, ten slowe dolkus, ten gest byl prwni popotopie. potom ležy geden, ten slowe param, ztoho ostrowa přichodi naylepssy mramor a sslechet[L. 14 b]ny kamen Sardius. Potom leži geden, ten slowe Samos, ottud byla Sybilla rodem. potom leži Silla a Sicilla, tu gest gedna hora, ta slowe Ethna, sste gest hory widieti syru horzicze, gessto se mucžie dusse, genž magi wykupeny byti. Potom ležita dwie horze weliczie, gedna slowe Ascilla a druha Garganus. Mezy tiemi horami widieti gest dym weliky, ale plamene nicz a tu smrdi ot syry a otsmoly, že žadny dwanaczte mil nemuož bliže byti, a tu se take mucžie dusse, gessto magi wykupeny byti. Podle toho gest geden ostrow, 10 wtom su kowarzi, Jakož prawie pohanska pisma, že ti kowaři kugi hro- mowe rany. A gest ta hora plna ohnie atu kowaři prostrzed toho ohnie kugi a slowu Ciklopes. Wtom ostrowie 5 (Vytrženo.)

Strana 58
58 Rukopis Fürstenberský. Tehdy geſt adam uzdrawen ywſſe krzeſtanstwo. Mladſſi wecze: czoż gesty tyem myenyl, ze gest trzikrat chwalil atrzikrat klel. Mistr wecze: gesto gest chwalil, to geſt, geſſto ſmy wſſiczkny odnyeho poſíly, Geſto gy klel, to geſt, geſto ſmy wſſichny pron ubozy hnyew upadly. Mladſſi wecze: po- 5 wiezmy odprzirozeny wody. Miſtr wecze: woda ma przirozenye truoge, Slowe Natabilis, labilis, Potabilis, to gest, ze wnye plawagi, aže peru, aze gi pigy. Ale morżie ma ſwe przirozenye podle myeſieczie, kdiz myeſiecz roſte, tehdy ymorżie roſte, akdiz mieſiecze ubywa, tehdy ymorżie ubywa. Mladſſy wecze: kterak to muoz przigity. Miſtr wecze: umorżi ſta weliczie 10 dwie horżie agynych mnoho hor, ygdu welike diery ſkrżie ty hory. kdiz to ſie woda zdwyhne zedna, tehdy morżie welmy wynde zbrziehuow, atak przietrpy ſedm dny. Mladſſi wecze: odkud przigde wietr. Mistr wecze: wietrowe gſu cztyrżie, ty ſlowu Cardynales, Odtiech przichodita dwa, ta ſloweta Colatales, akdiz ſie potkata ypuoydeta tak ſilnye, az ſie rozdielita, 15 ybude gich dwanaſte. Take gſu mnohe zemye, znychz to przichodie obeczny wietrowe, Nebo wnych welike diery gſu, kdiz powietrzie tyſkne ſie, tehdi to powietrzie popada druhe powietrzie aodtoho ſie ucziny obeczny wietr. Mladſſy wecze: Procz ſie zemye trzeſe. Miſtr wecze: kdiz ſie wody zberu podzemy tak weliku moczi, ze ſie zemye pohne. Mladſſi wecze: Procz ſie 20 zemye otewrzie. Miſtr wecze: zemye geſt yako maſſo, Nebo yako czlowek, zemye ma kameny myeſto koſty, korzienye myeſto żil, drziewie atrawa myeſto wlaſuow, akdiz przigde wietr naholu zemy, tehdy ſie żyli ztrhagi arozneſe gie wietr yako nemoczneho czloweka. Mladſſi wecze: powiez my otey wlaſty, geſſto ſlowe Sytilla. Miſtr wecze: ſytylla geſt [l. 137b 25 Podzemy dierawa, anamnohich myestech gest plna syry, ze ohen na- mnohich mieſtech tepe skrzie zemy. Mladſsy wecze: vmorži gest gedno mye�to, tu pſi ſſcżekagy podwodu, Powiez my, kterak to przigde. Miſtr wecze: to myeſto ſlowe ſtylla, tak nam prawie Pohanſke knyhi, ze tu morżie ſkrze kamenye tecze, kdiz to prziewoznyczy uſliſſie, tehdi mnye, 30 by pſy ſſczekaly. Mladſſy otaza: odkud przichody zyma. Miſtr wecze: yako horkoſt przichody odohnye, takez zyma otwody, Akdiz nam ſluncze bliz, tehdi mamy horko, Akdiz daleko, tehdy mamy zymu. Odtiechto wieczy diely ſie letho nadwe, wleto awzymu. Mladſſy wecze: kdiz geſt letye tak nyzko, 35 azymie tak wiſoko, kterak to przigde, ze geſt lethie tak dluh den a zymie kratek. Miſtr wecze: tento fwiet geſt okruhel, yako waycze, Amy ſmy proſtrzied nyeho, yako zlutek vwayczi, Akdiz to ſluncze naynyże bieży, Tehdy biezy prawie nadnamy, a tehdi ſluncze widymy naydale, aproto geſt letie dluh den, Azymie biezy sluncze naywisse naneby, anam ſie zda, 40 by nam nabok biežalo, Atehdy ſkoro myne podzemy, Atehdy gest den kratek. Mladſſy wecze: odcżeho mamy nocż. Miſtr wecze: kdiżto ſluncze gest nadzemy, tehdi gest den, akdiz to gest podzemy, tehdy gest nocz. Mladſſi wecze: kterak przigde, ze ſluncze nabok bieży naneby. Miſtr wecze: Powiediellit gſem, zet geſt nebe okruhlo, yako waycze, ananyem bieži

Strana 59
59 Prvotisk z r. 1498. (Vytrženo.) [L. 15a] rze ma swe przirozenie podle miesiece. Když miesyecz roste, tehda ymoře, Když vbywa, tehda y moře vbywa. Mladssy wece: Kerak to přygde. Mistr wece: v moři sta dwie horze welike aginych hor mnoho, ygdu wty hory welike diery a ssyroke a když se woda wyzdwihne zedna, tehdy moře wynde zbřehow atak stogi sedm dni. Mladssy wece: odkud przyde wietr. Mistr wece: wietrowe su čtyrzie, ti slowu Kardinales, Odtiech přydeta dwa, ta slowu colaterales a když se potkata, y budeta tak sylna, ažse rozdielie, y bude gich xij. A z niekterych zemi přichodie obyčeynie wetrowe, neb su wnich welike diery akdyž powietřie tisknese wdiery, ypotka hogine powietřie atakse včini obeczny wietr. Mladssy wece: procž 10 se zemie [L. 15b] trzese. mistr wece: Kdyžto se wody seydu pod zemi a nemohu wen, tehdy rozdieliese weliku mocy, až se potrzese zemie. Mladssy wece: kterak to przigde, že se zemie otewrze. Mistr wece: že zemie gest iako masso anebo člowiek, a zemie ma kamenie miesto kostij a korzenie miesto žyl atrawu miesto wlasuow, Akdyž přigde wietr naholu 15 zemi, tehdy se žily strhagi, tocžiž kořenie, y rosnese gy wietr iako nemocz člowieka. Mladssy wece: powiez mi ote zemi, gessto slowe Sicilla, mistr wece: Sicilla gest zemie pod zemi apoddrziewim agest plna syry, že na- niekterych miestech ohen tepe skrze zemi. Mlassy wece: w moři gest gedno miesto, wtom psi sstiekagi podwodu, powiez mi, czo gest to, mistr 20 wece: to miesto slowe Si[L. 16 a]cilla apohanske knihy nam tak swiedčie, že teče moře skrze kamenie akdyž mařynarzie vslyssie, mnie, by sstiekali psy. Mladssy wece: odkud zyma przigde, mistr wece: Jakož horkost přyde od ohňe, takež zyma otwody. kdyžto mame blizko slunce, tehdy gest horko a když daleko, tehdy zyma. Mladssy wece: procž bywa wletie den dluhy 25 a wzymie kratky, mistr wece: tento swiet gest okruhel, iako kolo, amy sme vprostřed a když naybliže gest slunce otnas, tehdy bieži prawie nad- nami a widime slunce naydele aproto gest wletie dluhy den, ale wzymie bieži slunce nayniže a nam se zda, by nam nabok bieželo askoro mine podzemi aproto gest den wzymie kratek. Mladssy wecze: ot cžeho mame 30 nocz. Mistr wece: kdyžto gest [L. 16b] slunce nadnami, tehdy gest den akdyž gest podnami, tehdy gest nocz. Mladssy wece: kterak przyde, že slunce nam biežy nabok. Mistr wece: powiediel sem, že gest nebe okruhle iako wayce a na niem bieži slunce a miesiecz ahwiezdy a každe bieži 5

Strana 60
60 Rukopis Fürstenberský. ſluncze ahwiezdi bieżie gynu czieſtu aſluncze gynu, hwiezdy bieżie uprziemo, naboky ſobie, Neb by bieziely gednu czieſtu, prziekazely bi ſobie, azby ſie poruſſilo. Mladſſy wecze: Procż geſt to buoh daleko ſtworżil. Miſtr wecze: yako daleko gest odmyelfiecze nazemy, takez trzikrat gest daleko 5 odſluncze, az dohwiezd, Aproto hwiezdy magi naywiſſy mocz, neb gſu nay- blyż nebe.Mladſſi wecze: Powiez my odplanet. Mistr wecze: kolikez mame dny wtem dny, tolykez mamy planet menssich, Mezynymyz gest Miesiecz, apotom Sluncze. Tie dwie nam ſluzita naywiecze Agynich pieth, ty bieżie wyſoko [I. 138 a] naneby. Mezynimy geſt gedna, ta ſlowe Saturnus, ta bieży tak 10 wiſoko naneby, ze bieżi trzidcziety leth, nez ſwoy bieh dokona. Druha ſlowe venus, ate my rziekamy denycze. Mladſſi wecze: kterak muoz gedna hwiezda bity denycze y zwierzedlnycze. Mistr wecze: nyektere knyhi prawie, ze ta hwyezda bižey prziedſlunczem a druhe poſlunczi. Toho letha kdiz ta wenus prziedſlunczem bieży, tehdy geſt denycze, Akdiz poſlunczi bieżi, tehdi ſlowe 15 zwierziedlnycze. Pata planeta gest mars, ta geſt kdenyczi podobna, ze gich ygeden nemoze rozeznaty. Nyektere knyhi prawie, zeta giſta hwiezda welmy wiſoko bieżi, Naneby gi widamy z gitra prziedſlunczem, awecżer poſlunczi. Sſeſta hwiezda ſlowe mercurius, ta bieży ſedm let, nez ſwuoy bieh dokona. Ote hwiezdie prawie nam myſtrzi, ze ta wladne mudroſti, kterak to przigde, 20 potom powiem. Sedma hwiezda, ta ſlowe Juno, ta ma ſwoy bieh, dwadczieti leth, ta bieżi poſaturnowy naywiſſe. Mladſſi wecze: gſu welike planeti. Miſtr wecze: hwiezdarzi prawie, ze Mieſiecz geſt tak welik, yako weſſken ſwiet, odmoržie az domorže. Sluncze geſt tak weliko akazda planeta tolikrat yako ſluncze. Mladſſi wecze: Procz ſie nam tak zdagy male hwiezdy. Miſtr 25 wecze: cżyny welika wiſo�t, nebo by bilo ſluncze tak wiſoko, yako hwiezdi, zdalo by ſe nam takez, yako hwiezdy uzke. Oprzirozeny planet aczloweka. Mladſſi wecze: ktereho gſu przirozenye planety ahwiezdy. Miſtr wecze: zecztirz element, Aznamenay, ze wſſeczky duſſe przichodie odboha wſſemohuczieho natento swiett, aten gest nade- 30 wſſemy hwiezdamy, Apodle ktere hwiezdy ktera duſſe nayblize puoyde doluow, zte przigme przirozenye. Mladſſi wecze: kterak to przigde. Mistr wecze: Nyektere gſu hwiezdy ſtudeneho przirozenye, nyektere mokreho, nyektere ſucheho, nyektere horkeho. Takez kazdy cžlowek tahne naſie przirozenye podle hwiezdy. ktery czlowek geſt studeny aſuchye naturi, ten 35 rad mlcži ageſt nemoczny. Aktery gfu studeneho a [l. 138 b] mokreho przirozenye, Ty mluwie mnoho, alzy rady, apowiedagi rady vproſbie. kterzi gſu horkeko aſucheho przirozenye, Nahly a udatny gſu amyewagi rady mnoho žen. Akterziz gſu horkeho amokreho przirozenye, ty gſu naylepſſieho przirozenye, ty gſu rady ſſczedrży awierny agſu uſtawiczny vmyloſti amyli 40 lidem. Aproto nam prawie knyhi Pohanſke, ze venus wladne mudroſti amyloſti, nebo geſt horkeho amokreho przirozenye. Atake prawi piſſmo, ze ta planeta, geſto ſlowe mars, ze ta wladne walku, nebo geſt ſucheho amokreho przyrozenye, Aprotoz naylep ſluſſie khnyewu akwalcze. Mladſſi wecze: powiez my odmyefiecze. Mistr wecze: Miesiecz gest naymenſſi mezy

Strana 61
61 Prvotisk z r. 1498. ginu cestu. A když slunce bieži nabok, tehdy hwiezdy biežie vprziemo, nebo by hwiezdy spolu sluncem bieželi, tehdy by sobie przekaželi, žeby se wsseczko porussilo. Mladssy wece: kterak gest daleko odmiesiece až do hwiezd. Mistr wece: kterak gest daleko odzemie až domiesiece, tak třikrat dale otmiesiece dohwiezd aproto hwiezdy magi wietssy mocz, neb su nay- blyže k nebi, gessto sam buoh přebywa sswymi swatymi. Mladssy wece: powiez mi o planetach, to gest ohwiezdach. Mistr wece: Koli[L. 17aJko gest dni wtemdni, toliko gest planet. Naymenssy gest znich miesiecz a potom slunce a tie dwie služita nam naywiecze, A ginych piet, ty biežie wysoko nanebi. Mezy nimi gedna, ta slowe Saturnus, ta bieži tak wysoko, 10 že bieži xxx let, než swuby bieh naplni. Druha gest rzecžena Venus, to gest denicze. Mladssy wece: kterak muože byti gedna hwiezda zwieřecy a Denicze. Mistr wece: Tak nam nasse knihy prawie, že venus gedno leto bieži przed slunczem a druhe po slunczy. A když ta hwiezda bieži před slunczem, Tehdy gi rziekame Denicze, A kerehož leta bieži po slunczy, 15 Tehdy my gie rziekame zwierzeczie hwiezda. Mladssy wecze: tehdy gest wsse gedna hwiezda, denicze a zwierzecie. Mistr odpowiedie: An gest. [L. 17b] Pata planeta, ta slowe Mars, ta gest hwiezda kdeniczy tak po- dobna, že geden gi rozeznati nemuož a hwiezdarzi prawie, že ta hwiezda biežy wysoko nanebi a widime gi rano przed sluncem a wečer poslunczy. 20 Opiet gest gedna hwiezda, ta slowe mercurius, ta bieži sedm let, než naplni swuoy bieh. o te hwiezde prawie nam mistrzi, že ta hwiezda wladne mudrosti akterak to pride, powiem potom. Sedma planeta gest, ta slowe Jupiter, ta bieži dwanaczte let, než swoy bieh dokona, ata byežy po satur- nowi naywysse. Mladssy wece: kteraksu zwiecz planety, mistr wece: 25 hwiezdarzi prawie, že miesiecz gest tak weliky, iako wessken swiet ot morze až domorze, A slunce dwakrat wietcžie a každa planeta iako slunce weli[L. 18 alka. Mladssy wece: procž se nam tak zdagi hwiezdy male. mistr wece: to cžini wysokost, nebo bybylo slunce tak wysoko, iako hwiezdy, teež byse nam tak male zdalo iako hwiezdy. Mladssy wece: 30 kterehosu przirozenie hwiezdy, mistr wece: ze cžtyrz element. A znamenay, že když se dietie narodi, podkteru hwiezdu, otte wezme naswe tielo przi- rozenie. Mladssy wece: kterak to przide, mistr wece: niektere su toho przirozenie sucheho aniektere horkeho a niektere mokreho aniektere stu- deneho, takež každy cžlowiek. A ktery gest člowiek studeneho a sucheho 35 przirozenie, ten rad mlcžy, a ktery studeneho a mokreho, ten rad lže a mnoho mluwi a otpowieda rad wprosbie, Akterzi gsu horkeho a sucheho przirozenie, ti su nahli a vdat L. 18b]ni a miewagi mnoho žen, A kterzi su mokreho a horkeho przirozenie, ti su radi sstiedrzi a wierni a vstawični a milostiwi asu mili lidem. A proto nam prawie pohanske knihy, že Venus 40 wladne milosti, Nebo gest mokreho a horkeho przirozenie, nebo natury. Prawie nam take knihy, že ta planeta, gessto slowe mars, wladne walku, Nebo gest horke asuche natury. Mladssy wecze: Powiez mi o miesieczy. Mistr wece: Naymenssy miesiecz mezy planetami a biežy naybliže vzemie 5

Strana 62
62 Rukopis Fürstenberský. planetamy abieži naybliže vzemye a proto beru lide rozom odmyeſieczie. Mladſſi wecze: kak to przigde. Mistr wecze: nebeſke przirozenye gest tak ſilne, ze prziemuoz zemſke przirozenye. Ataket gſem powiedal, ze mieſiecz gest tak weliky, yako wessken swiet aberze swietlo otſluncze, Aproto nenye 5 to dywne, ze ſie morżie znamenawa pomyeſieczi, nebo gest ſtworzen zecztirz elementt. Mladſſi wecze: kak to przigde, ze mieſiecze przibiwa yubywa. Miſtr wecze: kdiz to gſu ſtworzeny planety, Tehdi gest Miesiecz yal mnoho wody azemye, aproto nema przirozenye ſwietloſty, gedno czoz wezme od- ſluncze, Akdiz daleko geſt od ſluncze, tehdi geſt pln, Akdiz geſt bliž, tehdi 10 geſt mal, nebo gemu Sluncze otgyma ſwietloſt, az opiet odeyde odſluncze, tehdi opiet bude pln. Mladſſi wecze: czo gest to cżrweneho, gessto widamy vmyessieczi. Mistr wecze: powiedielt sem, ze myesiecz berze swietlost od- ſluncze atakez berže yhorkoſt, wſſak kdiz bude pln, tehdi gemu oſtane ſtudenoſt zzemye azwody, to geſt, geſſto widamy vmieſieczy. Meſiecz kdiz ſie promienuge. Mladſſy wecze: czo tomu dieſs, ze ſie myeſiecz promienuge. Myſtr wecze: kdiz to myeſiecz bude dwie nediely ſtar, tehdi czaſto przigde, kdiz to ſluncze bude ſgedne strany zemie amyesiecz ſdruhe, Protoſs ſobie prziekazita. Sluncze ma taku mocz, ze oteyme ſwietloſt myeſieczi. Mladſfi wecze: czo dieſs okometye hwiezdie. Miſtr wecze: kometa, 20 ta nykdi ſie nezgewi, gedno, kdiz ſie kralowſtwie chcze promyenyty, Atu hwiezdu znamenawagi, ze puſty odſebe paprſky, ata hwiezda nebieży mezi ginymy hwiezdamy. Prawi nam piſmo, ze gest ſwietlo, geſsto gest buoh rozzehl wuoblacziech. Mladſſi wecze: kterak to przigde, ze hwiezdi wydymy letagicze. Mistr wecze: Powiediellit sem, ze gsu hwiezdy wietfsie, nez swiet. 25 Proto muozeſs wiediety, by gedna hwiezda ſpadla, zabilaby naymene puol ſwieta. Przide, ze tak bywa tycho czaſto nazemy a woblacziech tak welike potkanye wietruow, Tehdi ſie powetrzie ſmyeſſie wuohen, yſtrziely ſebu doluow podle hwiezd. Mladſſi wecze: kterak to przigde, ze krupy tepu letie azymye nycz. Mistr wecze: letie geſt ſluncze ſylno azymye mdlo, 30 y tahne letie wlahu kſobie ayakz ſie powietrzie ztrhne, to ſie ſmrzne, ze budu krupi, Nebo ſluncze geſt nam letye blizko, azymie daleko. Ohromu aobliſkany. Mladſſy wecze: odkud przichazie hrom ablyſkanie. Miſtr wecze: kdiz to cztyrzie wetrowe wyndu zmorze, tehdy ſie potkagi tak ſylnye vpowietrzy, ybude tu potkanye welike, ze ſie ohen obwine 35 wuoblak, Akdiz ſie to ſrazy, tehdi ſie rozedrzie, ytrzieſkne, ze lide uſliſſie tehdy ſie ukaze powietrzie aohen, ybleſkne ſie, az bude czrweno. Mladſſi 15

Strana 63
63 Prvotisk z r. 1498. a proto lidee beru rozum ot miesiece. Mladssy wece: kterak to przyde. Mistr wece: Nebeske przirozenie tak gest sylne, že przemaha zemsku mocz, a iako sem powiediel, že miesiecz gest tak ssyrok iako wessken swiet a beře ot slunce krasu a swiet[L. 19a]lost, A proto nenie diw, že se morze y lidee y weswiet 1) znamenawagi po miesyecy, nebo gest stworzen ze čtyrz element. Mladssy wece: kterak to přide, že miesyece vbywa a przybywa. Mistr wece: Nebo kdyžto su planety stwořeny, tehdy gest miesyecz ial wody mnoho azemie, Aprotož nemaswietlosti, gedno czož wezme ot sluncze, A když gest daleko ot sluncze, tehdy gest pln, Akdyž gest blizko, tehdy gest mal, nebo gemu slunce oteyme swietlost, Až opiet slunce oteyde, 10 tehdy bude pln. Mladssy wece: co gest to černeho wmiesyecy, gessto řie- kagi sprostni: Dawid hude. Mistr wece: Jakož miesiecz beře swietlo ot- slunce, takež horkost, awssak wniem zuostane nieiaka studenost zemie a wody, A to gest ta černost, kteružto widame wmiesiecy. [L. 19b] Mladssy wece: mily mistrze, powiez mi, procž se miesyecz promienuge. Mistr wece: 15 kdyžto miesyecz bude nediele dwie wstarzi, tehdy často przide, že sluncze bude zgedne strany zemie a miesiecz zdruhe proti sobie a slunce ma takowu mocz, že oteyme swietlost miesieczy atak se promieni. Mladssy wece: czo dieš o kometie. Mistr wece: Kometa gest hwiezda, ta se nikdy nezgewi, gedno když se stane nieiaka welika promiena kralowstwie anebo 20 niecžeho gineho znameniteho a tu hwiezdu znamenagi hwiezdarzi, že pusti ot sebe paprsleky a ta hwiezda nebiežy zginymi hwiezdami. Mladssy wece: kterak to przide, že my widime hwiezdy letiecze, Aniekterzi su tak hlupi lidee, že se domniewagi, by to drakowe letali. [L. 20 a] Mistr wece: po- wiediel sem, že každa hwiezda gest wietssy než miesyecz, a proto muožem 25 wiedieti, by gedna hwiezda spadla, zabilabi naymenie puol swieta. A przi- chodi s toho, že často bude tak ticho nazemi a woblacziech bude welike potkanie wietruow wpowietři, tehdy se smiessy ohen spowietrzym a když se ohen od powietrzie oddieli, tehdy ohen strzeli doluow, pak lidee mnie, by hwiezda spadla. Mladssy wece: proč wletie krupy gdu a wzymie nicz. 30 mistr wece : wletie gest slunce sylno a wzymie mdlo, ytahne wletie wlahu k sobie a iakse powietřie wstrhne, tehdy se to smrzne, že budu krupy, Nebo gest k nam slunce wletie bliže a wzymie dale. Mladssy wece: odkud przide hrom. mistr wece: toho newie yža[L. 20b]ny 2) (newie), Ale wssak mistrzi prawie, že když cžtyřie wietrowe wyndu z moře, tehdy se potkagi 35 vpowietrzi a bude tak welike potkanie, žese oheň obeyme woblak, Akdyž se to zayže, tehda se roztrhne ytrzeskne ableskne se, až bude cžerweno. Take prawie, že když moczy slunečnu tahne se para od zemie studena a horka, až to przyde nahoru do powietrzie a zawře se to wuoblace a tak radoby wen, y tepe se sem ytam wuoblace a ottoho bywa hrzimanie, 40 a když rozrazy oblak, tehdy welmi strzeskne a vdeři hrom. A tuto maš 5 1) wes swiet. yžadny.

Strana 64
64 Rukopis Fürstenberský. wecze: odkud przide ſnyeh. Miſtr wecze: kdiz to wynde para zhuoru zemye vpowietrzie, tepegy powietrzie, ze bude huſta, Wſſak ztoho krupy nemohu byty, nebo tu nenye mlhy, Akdiz to doluow ſpadne, tehdy gest zemye tak studena. Mladssy wecze: kterak przigde defst. Mistr wecze: kdiz to sie 5 zemſka para ſeyme ſemlhu, to ſie nemoz ſmrznuty. Mladſſy wecze: procz krwawy deſſt gde. Miſtr wecze: kdiz to ſluncze puſty paprſlky wożrwene bahno, tehdi tahne kſobie roſu, akdiz weyde [l. 139 b] vpowietrzie, tehdi ſhorzy odpowietrzie, az bude deſſtcz cżrwen, yako krew. Mladſſi wecze: procz ſſcżrwi deſſcz chody. Miſtr wecze: to ſie nikdy neſtawa, gedno podle 10 bahen, nebo podle cżrweneho morżie, kdiz to ſluncze ſwu moczi ſwiety Akdiz wezme tu zlu wlahu, tehdi tahne horkoſt tak welmy kſobie, ze cżrwy ażabi ſebu tahne vpowietrżie, Atoho powietrzie nemuoz dluho drziety, muſy brzo doluow padnuty. Tuto prawi, czo geſt duha aodkud. Mladſſi wecze: czo geſt duha. Mistr 15 wecze: kdiz horkoſt aroſa gde wzhuoru odzemye, tehdi muſie vpowietrzie aztoho puoyde oblak, Tehdi ſie czaſto ſtawa, zeſluncze, kdiz to nabok biezi, tehdi ſie ten oblak promýčný pocztyrzech Elementiech, zelenu barwu ma powodie, modru popowietrżi, cżrwenu poohny, brunatnu pozemy. Mladſſy wecze: kterak prżigde, ze ſtudnycze zymie gſu teple aletye ſtudene. Miſtr 20 wecze: zyme ſie zapeczety zemye, że horkoſt wygity nemoz, Aproto gſu ſtudnycże teple, neb zymie geſt zemie tepla aletie geſt ſtudena, aproto gſu pramenowe a ſtudnicze ſtudene. Mladſſi wecze: procz geſt gedna studnycze tepleyſſie, nez druha. Miſtr wecze: Przigde czaſto, że cżrwie zly leżie pod- zemy vwodie, Tehdi ta woda bude gedowata odtiech cżrwuow. Mladſſi 25 wecze: Procz geſt morżie ſlano. Miſtr wecze: nebo lezy prawie proti ſlunczi, ywrżie vmorzi uſtawicznye, az bude ſlano. Mladſſi wecze: odkud przichodi roſa amraz. Mistr wecze: kdiz to przigde tak, ze horkoſt wende vpowietrzie akdiz studenost wygde zemye, tehdy ſpadne lehky nazemy, y ucziny ſie zte ſtudenoſti mraz, Pakli bude nazemy teplo, tehdi bude 30 nazemy gedno roſa. Mladſſi wecze: odkud przichodi tma, geſſto bude wedne. Miſtr wecze: kdiz to przigde, ze myeſiecz bude nazemy mezi ſlunczem amezi zemy, tehdy prziekazy ſluncze mieſſieczowi, ze nemoz ſwietloſty myety, ata tma bude, dokudz ſluncze myeſſiecze nemyne. Mladſſi wecze: procz nenye myesiecz swietly. Mistr wecze: nebo gemu swietlost sluncze odeyme [I. 140a] Tuto prawi, procz gedny lide kratczi a druzi dluzy. Mladſſi wecze arzka: wſſech myeſtrow myſtrze, powiez my, procz gſu nyekterzi lide kratczy adruzi dluzi, anyekterži mudrži anekterzi nemudrzi. Miſtr wecze: to przigde odprzirozenye kdiz przigde, ze dwa czloweky ſendeta 35

Strana 65
65 Prvotisk z r. 1498. wiedieti, že troiaky gest hrom. Geden gest, gessto tepe abořy, iakož widame, aten slowe kuneus, Druhy gest, gessto bode a ten spali penieze wmiesczy amiesczy nicz nevsskodi, Třeti pak gest, gessto zapalu[L. 21 alge. Mladssy wecze: odkud przide snieh. Mistr wecze: Kdyžto para weyde vpowietrzie, Tehdy tepe gi wietr, až bude husta, A wssak nemohu stoho krupy byti, nebo tu nenie mhly, A(d)když doluow padne, tehdy zemie gest tak studena, že nemuož stati, atak przyde desst, kdyžto se zemska para smiessy se- mhlu, to nemuož zmrznuti nasneze. Mladssy wecze: procž gde krwawy desst. Mistr wecze: powiediel sem, že čerwene moře tak gest zhořalo ot- slunce, že wře iako wkotle a gest čzerwene iako krew. Akdyž slunce pusti 10 paprsleky wto morze, Tehdy tahne tu wodu k sobie, A když weyde vpo- wietrzie, tehdy wiecze zhoři otslunce a tak gde čerweny desst. Mladssy wece: Kterak to przygde, že gde sčerwy desst. Mistr odpowiedie: to bywa [L. 21 b] wedle bahen, nebo podle čerweneho moře, kdyžto slunce swu mocy swieti wbahno a když pocžige zlu wlahu, tehdy tahne gi horkost tak welmi 15 ksobie, že male čerwy y žabky tahne ssebu w powietrzie, atoho powietrzie nemuož dluho držeti, musy brzo doluow padnuti a tak przygde ž žabkami gesst.1) Mladssy wecze: czo gest to duha, mistr wece: kdyžto horkost a rosa gde wzhuoru ot zemie mezy powietrzie a z toho bude oblak, tehdy se často stawa, že ten oblak bude proti sluncy a tak se promieni počtyrzech ele- 20 mentiech, zelenu barwu ma powodie, modru popowietrzi, cžerwenu po ohni a brunatnu pozemi. Mladssy wece: kterak to przigde, že niekteresu stud- nice wletie studene a w zymie teple, mistr we[L. 22 alce: nebo zemie su wzymie studeny a zapečetieny mrazem, ynemuož ta horkost znie wen wy- niti a proto su studnice teple, gessto zzemie teku, Ale wletie gest zemie 25 studena, proto gsu pramenowe studeni. Mladssy wece: procž gest gedna studnice zdraweyssy než druha. Mistr wecze: přečasto se stawa, že wedle pramenuow ležie cžerwie gedowati, Pakli čerwie ležie dale, tehdy se ta woda zrziedi skrze kamenie y bude ta woda zdrawa. Mladssy wece: procž gest moře slano. Mistr wece: neb leži prawe proti sluncy, y warzi se vsta- 30 wicžnie a tak bude slano. Mladssy wece: odkud przide rosa a mraz. Mistr wece : kdyžto przyde, že horkost weyde wpowietrzie, pak studenost wynide zzemie, tehdy spadne rosa lechky na zemi y včini se mraz. [L. 22 b] Pakli bude na zemi teplo, tehdy to bude rosa. Mladssy wecze: odkud přyde tma, gessto bywa wedne, to gest, gessto se mrkne. Mistr wece: kdyžto 35 przyde, že miesyecz prawe stogi nadzemi mezy sluncem amezy zemi, tehdy take miesyecz przekažie sluncy, že nemuož dati swietlosti a ta tma bude, dokud slunce nemine. Mladssy wece: aprocž neswieti miesyecz wtu dobu. Mistr odpowieda: nebo mu slunce swietlost otgima a tak sobie překažegi. Mladssy wece: procž gedni lidee su kratssy a druzy dluzy a niekterzi 40 mudrzi adruzi nemudrzi. Mistr wece: to gest odprzirozenie, když przide, žese dwa člowieky seymeta dobreho przirozenie a przemuožta se welikym 5 1) desst. Č. Zíbrt: Staročeský Lucidář.

Strana 66
66 Rukopis Fürstenberský. ſie dobre natury aprziemuozeta ſie pitym a giedlem, czoz plodu odnich puoyde wten cżas, ten wzdy muſſy ſtradawie bity, yakoz koli przieliſſny ohen utopy zemy, ze nemuoz daty dobreho plodu, takez przieliſſne pitye agedenye utopy przirozenye. Mladſſi wecze: wkoliko dnech bude ſtwo- rzeno dietive vmaterzi. Mistr wecze: tak gest to vboziem tagemstwy ane- ſluſſie gie ygednomu prawity gedno, ktoz geſt dobreho ſwiedomye, Panyem nebo muzuom mudrym. kazda zena ma gednu komoru, ta ſlowe matrix, ta geſt wnytrž koſmata, to geſt proto, abi mohla lepe plod držiety, ata komora ma wſobie ſedm pecżety, odnychz przigimagi twarzi diety, Aproto 10 nenye diw, ze gedna žena ma pogednu ſedmero diety. Akdiz geſt dietie pocżato, tehdi geſt ſedm dny mleko aſedm krew, Apotom wſedmy dnech sſyedne ſie ſpolu, yako poſyrzene mleko awſedmy dnech ſtwrdy sie podle obiczegie aſedmy den roſte tielo a vpiety dnech roſte kuože, atak bude czlowek ſtworzen wecztyrzidcziety dnech. Mladſſy wecze: kdiz to dietie bude pocžato, cżym bude zywo vmaterzinie żywotie, donyz ſie nenarody. Miſtr wecze: z ziwota zenſkeho gdeta dwie żyle tenczie wtu komoru, geſto ſlowe matrix, wnyez to leżi dietie aſkrzie ty żily gde menſtrum ſangwinis, atie žile gdeta dietieti prziedusta atie žile ſſe dietie, ato gest geho pokrm, donyz ſie nenarody, Ten giſti pokrm geſt tak ožift atak 20 ſtworzen, że ſie zzywe yako roſa odſluncze, wiedie panye dobrze adobre, ze gim przirozena nemocz nycz neſſkody, kdiz to gſu tieżky. Mladſſy wecze: kterak gest stworzen mozk czlowecżi. Mistr wecze: ten gest natre rozdielen. Gedna cżeſt wladne mudroſty, Druha rozumem, Trzetie ſſcże�tym, akdiz ty czieſty ſtogie prawie, tehdi gest czlowek zdraw. Mladſsi wecze: 25 procz roſtu wlaſy. [1. 140b] Miſtr wecze: kterzi gſu lide ſtudene amokre natury, ty rady myewagi dluhe wlaſy. Mladſſy wecze: procz roſtu nehty. Mistr wecze: odrosy, gessto gde odſrdcze. O przirozeny zwierziecziem. Mladſſi wecze: powiez my odprzirozenye zwierzieczieho. Miſtr wecze: zwierzata gſu take ſtworzena zecztirz element 30 kromye, ze gſu neprawie yala vmaterzinie zywotie. Nyekterzi ptaczi cho- pily mnoho wietra awody aproto rady leczi upowietrzi. Nyektera yala mnoho powietrzie, ta gſu ſtraſſlywa abrzo biezie, yako zagiecz. Nyektera mnoho ohnye azemye, ta gſu ſilna, udatna yako lew a nedwied, awſſak nedwied yal wiecze zemye, nez lew. Nyektera yala mnoho zemye awody, 35 ta gſu lenye alezie rada, Jako Oſel Awuol. apotiech trziech elementiech ma przirozenye, kdiz czlowek barwu aſmyſl ztraty, to magi lekarzi zna- menaty, kdiz to chcze nemocznemu pomoczi. kterak konecz wezme. Mladſſi wecze: giz ſmy powiediel, kterak kazda wiecz poczatek ma, Powiez my, kterak konecz wezme. Miſtr wecze: lide 40 gſu zuſtawyczenſtwye uſtaweny, Proto newieſs gemu koncze, kromye ze duſſe promienuge ſie, duſſe puoyde kbohu, odnyehoz geſt poſſla, Atielo opiet wzemy, znyeż geſt poſſlo, Awſudny den opiet ſie kſwe czty nawraty, tyelo kduſſy, aduſſe ktielu, Ale ten duch, geſſto ma dobitek, ten nenye zuſtawiczne wieczi, ten duch umrże yſtielem, Aproto dobitek muſſy tiezſſy 5 15

Strana 67
67 Prvotisk z r. 1498. pitim a przieližnym gedenim, czož pak plodu odtad przyde, musy sseredny byti, Jakož pržie[L. 22 a lissny hnoy vtopi zemi, že nemož dobreho plodu dati. A protož každy člowiek mase chowati odprzilissneho pitie a gedenie, chtieli mieti dieti dobreho przirozenie, krasne a mudre. Mladssy wece: wkoliko dnech dietie bude stwořeno wmaterzinem žiwotie. Mistr wece: tato gest wietz wbožiem tagemstwi a neslussy gi žadnemv mluwiti, ani pra- witi, gedno lidem mudrym, paniem sslechetnym, Nebo mužom mudrym. Nebo každa žena ma gednu komuorku a ta slowe matrix, wktereyžto dietie leži, A tagest wnitrz wsseczka kosmata, A to gest proto, aby se mohl plod lepe držeti, Ata komuorka ma sedm pecžeti wsobie a proto nenie diw, že 10 gedna žena vrodi pogednu sedmero dieti. A když se dietie počina, tehdy mleko [L. 23 b] gest sedm dni a sedm krew, Potom wsedmi dnech seyde se spolu a bude iako posyrzene mleko, A wsedmi dnech stwrdi se wedle obyčege, A wsedmi dnech roste gemv tielo a w pieti dnech roste gemv kuože atak když bude wecžtyřiceti dnech, pan buoh stwoři dussy awlege 15 wto tielo abude člowiek. Mladssy wece: když gest dietie pocžato, cžim gest žiwo wmateřinem žiwotie. Mistr wece: w ženskem žiwotie dwie žile gdieta wtu komuorku, gessto slowe matrix, a skrze tie žile gmenstrum sangwinis, Agdeta tie žile dwie prawe dietieti přezvsta, ktrežtozse a to gest geho pokrm, dokud se nenarodi. Ten gisty pokrm gest tak čist ytak skrowen, 20 že gym dietie žiwo, iako rosa sluncem, a to wedie panie dobrze, že gim přirozena nemocz nesskodi, [L. 24 a] když su tiehotny. Mladssy wece: kterak gest stwořen mozg člowiecži. Mistr wece: Tengest natre rozdielen Gedna strana wladne mudrosti, druha rozumem, Trzetie zčestim, a když ty prawie stogie, tehdy gest člowiek zdraw. Mladssy otaza: procž rostu nechty. 25 Mistr odpowieda: odpary, gessto gde z žalutka. Mladssy otaza: procž lidee ssediwegi. Mistr odpowieda: Kterak dieti miewagi biele wlasy, donudž ne- magi horkosti tielesne, Takež budu ssediwieti, až budu starzy, nebo gym tielesna horkost minuge. Mladssy: powiezmi od przirozeni zwierzat. mistr odpowieda: zwierzata su stwořena take zečtyrz element, gedno že su ne- 30 rowne yala materij, Niektera przivala su mnoho wietru, proto rada leczi popowietři, Niektera yala gsu mnoho [L. 24b] wody, iako hus a kacžicze, Niektera zwierzata yala mnoho powietrzie a ta su strassliwa iako zagiecz, Niektera yala mnoho ohnie a zemie, ta su sylna a vdatna iako lew a ned- wied, A wssak gest yal nedwied wiecze zemie nez lew, A niektera zwie- 35 rzata yala mnoho ohnie a wietru, ta su hniewiwa, yako welblud, Niektera yala mnoho zemie a wody, ta su lenie a ležie rada yako osel awuol. Po- tiech gistych elementiech ma przirozenie každy člowiek, A protož magi to lekaře znamenati, chtieli nemocznemu pomoczy. Mladssy wiecze: yuž sy mi powiediel, kterak ktera wiecz počatek ma, powiezmi, kterak konec wezme. 40 Mistr wece: lidee newezmu koncze, neb dusse puoydu k bohu, odkud su Przissli a tiela se obratie wzemi a w [L. 25a] sudny den opiet se zase na- wratie k swe czti. Ale ta dusse, kteruž ma dobytek, vmře y stielem, A protož 5 5*

Strana 68
68 Rukopis Fürstenberský. ſmrt wziety, nez czlowek. Mladſſi wecze: kterak bude czloweczie wiecz vpoſledny ożas. Miſtr wecze: yakoz geſt nabohu zaſluzil. prawi nam piſmo, ze kazdy czlowek ma ſweho angela azleho ducha, geſſto geho duſſe laka wzdy, akdiz czlowek umrze, geſtly ze geſt nabozie zaſluzil, tehdy angel 5 ſberze wſſe towaryſtwo [l. 141a] yodżene dably mocznye odte duſſe, y uwieże ſie wny a neoſtane gie, az bude odſuzena. Mladſſi wecze: kterak bude hrzieſſne dussy. Mistr wecze: kdiz to dusse hrzieſſna sende stohoto ſwieta, Tehdy przigde dyabel ſweliku hrozu, wſſak gie angel neoſtane, az bude odſuzena vpowietrzy, tepru gie angel oſtane ſweliku zaloſti, ta duſſe 10 nebude zapomenuta prziedbohem, wſſak nam piſmo prawy, dokudz duſſe umukach geſt, ze ty Swaty, gymz geſt ſluzila natomto ſwietye, przynoſie gye welike utyeſſenye, tak tiem duſſem odplacziegy ſiuzby gich. Mladſſi wecze: czo znamenawa zwon. Miſtr wecze: yakoz my nynye ważymy zwon, takez gſu ſtarzy wazily truby, to nam znamenawa zaloſtywe hrany, 15 nebo yako gerycho geſt dobito ſkrzie trubu, ze ſie wſſe zed zſiedala od- trub, az ſie wſſeczka rozwalila, Takez weſſken ſwiet prziemozen bude ſlowem bożim. Mladſſy wecze: czo nam znamenawa myeſſne rucho. Miſtr wecze: to rucho, geſto byſkupy noſie, to geſt podle ſtareho zakona ato gest barweno podle trzy element, agest dielano podle rozlicznych dywuow, 20 geſſto my widamy, Akazdy biſkup noſy gie wſtarem zakonye ſtary plech anatom gſu bily trzy gmena, že nas geſt hoſpodin stworzil, anebeyzemy y wſſe ſtworzienye, Ale to rucho, geſſto nynye noſie, to nam znamenawa nowy zakon. Mladſſy wecze: czo nam znamenawa ſkrzie rzyzy. Myſtr wecze: Swaty Jan piſſe wapokalypſy, ze gie widial kraſneho angela gducze 25 snebe aten andiel byl obynut wbiely oblak. Ten angel znamenawal nam geſukryſta, biely oblak znamenawa nam Swatu marży matku bożi. Mladſſi wecze: czo nam znamenawa każila. Miſtr wecze: ta nem znamenawa [I. 141b] Bozi ſukny, ta geſt bila wſlecka cziela, nebilo nanye ygednoho ſſwa, ta ſuknye znamenawa nam ſwate krzeſtanſtwo, to ma takez cielo 30 byty nakrzie�tanſtwie. Mladſſi wecze: czo nam znamenawa infula, geſto byſkupy noſie. Miſtr wecze: ynfula ma dwa oczaſi, ta znamenawa ſlowo aſkutek, nebo czo nas ſlowi uczie, to mamy ſkutky dokonaty Tuto ſie oſudnem dny bude konaty porzad. Mladſſy wecze: giz ſmy wſſe powiediel, Powiez my, kterak Sudny den ſtane obożiem kralowſtwy. 35 Miſtr wecze: tehdi bude nebe yzemie wſſeczko rowno, Nebude Sluncze any myesiecze, any nyyakeho ſwietla, kromye Swietlofti, gessto swietity bude odbohawſſemohuczieho. Mladſſy wecze: kterak weliku radoſt budu myety zbozne duſse wsudny den. Mistr wecze: zbožne dusse wezmu nasie tielo, yda gym buoh ſedm daruow natyelu aſedm naduſſi, budu ſedm 40 krat wyſſie, nez Sluncze, take krafſie budu ruczie, yako pomyſlity moż, budu take ſylne, ze by gedna duſſe prziemohla weſſken ſwieth, budu take Sylny,

Strana 69
69 Prvotisk z r. 1498. dobytek tiessy smrti mře, než člowiek. Mladssy wece: kterak bude zčlo- wiekem posledni cžas. Mistr wecze: kterak gest kto naboze zaslužil, Nebo nam pismo swiedcžy, že každy cžlowiek ma swateho angela a zleho ducha, gessto geho dusse strzežeta, A když člowiek kolwiek vmře, gestli že na- boze zaslužil, tehdy angel puoyma swe towarzistwo sebu, y otžene diabla moczy ot te dusse y vwieže se wni y neostane gie, geliž bude wragi. Mladssy wece: kto mucži ty dusse, gessto wykupeny byti magi. Mistr wece: To cžinie diabli. Mladssy wece: kterak stogi ohřiessne dussy. Mistr: když vmře cžlowiek, tehdy přydediabel, awssakgi angel neopusti, [L. 25 b] geliž bude otsuzena woblaciech, tehdy gie teprw ostane sweliku žalosti. A wssak 10 nam pismo prawi, Donidž gest dusse wmukach, že ti swieti, kterymž gest ona služila natomto swietie, nebo kteru chwalu včinila, te dussy častu przinesu vtiechu, že bude mieti menie bolestij. Take niekterzy swieti przi- nesu gim swietlost, když su w temnostech, A niekterzi chlal,1) když gsu w horkosti, atak gim službu otplacegi. Mladssy otaza: czo nam znamena 15 zwon. Mistr odpoweda: Jakož my bažyme zwony, takež starzi baželisu truby, to se nam znamenawa žalostiwe hrano, Neb iakož gest Gericho dobyto ot trub a skrze truby, že se gest wsseczka zed ztrzasla a zbořila, tak ma wssecek swiet przemožen byti slowem božim. Mladssy otaza: czo nam znamenawa ruſL. 26 a cho mesne, gessto biskupowe nosie. Mistr od- 20 powieda: podle stareho zakona gest barweno podle cžtyrz element, po- rozlicžnych wieczech diwnych dielano, gessto my widime. A každy biskup w starem zakonie nosyl (nakoni) nacžele zlaty plech a natom su byla trzy gmena božie atiech nevmiel yžadny znati, Ato se nam znamenawa, že gest nas stworzil hospodin, Nebe y zemi y wsseho swieta stwořenie, Ale gessto 25 nynie kniežie nosie, to nam znamenawa nowy zakon. Mladssy otaza: czo nam znamenawa skrze ryssi.2) Mistr odpowieda: Swaty Jan wapokalipsy widiel krasneho angela gduce aten byl obwynut vbiely oblak, ten oblak znamenawa nam swatu marzi marku boži. Mladssy otaza: czo nam zna- menawa kažula. Mistr odpowledie: ka L. 26 b]žula nam znamenawa boži 30 sukni, ta gest byla wssechna czela a nebylo nani yžadneho sswa, Ta sukne znamenawa nam skrzestianstwo, Neb to ma byti czelo nakrzestianske wieře. Mladssy wece: czo nam znamenawa biskupska Inffula. Mistr wece: Infula ma dwa ocasy, ta nam znamenawagi slowo askutek, neb czo slowy mlu- wime, to mame skutkem dokonati. Mladssy wece: powiez mi, kterak se 35 stane wsudny den. Mistr wece : bude nebe yzemie nowe, tehdy nebude slunce ani miesiecz ani swietla, kromie pan buoh sam bude swietiti. Mladssy wece: kterak weliku budu mieti milost zbohem dusse wsudny den. Mistr wece: wezmu nase swa tiela y da gim pan buoh sedm daruow natiele y nadussy ybudu sedmkrat krassie než sluncze, Abu[L. 27 ajdu tak rucžie, 40 iako pomysslenie, a budu tak sylne, žeby gedna dusse przemohla wsseczek 5 1) chlad. řízi.

Strana 70
70 Rukopis Fürstenberský. 5 ze proydu ſkrzie zed, yako pomyſſlenym, budu take myloſt kſobie myety, czo gedna duſſe neczty vzrzy nadruhe, to ſie gie zda, by naſobie widiala, budu myety weliku cżeſt, neb gie budu cztity wſſichny ſwiety, budu tak proſtorzeke a Slowutne, neb ſie wiecz nebudu baty ſmrty, ktakey radoſti gest nam wssem nadiegi myety, Neb nasse diedicztwie gest wnebeskem kralowſtwy. Bożie, pomoz nam tam gity, tu kdez gſu wſſichny ſwiety, Otecz, Syn a Swaty duch, wſſe geden hoſpodyn. Tuto ſie dokonawa luczi- darz, gemużt ſluſsie wierzity, lecs by czo piſfarzem bylo omyleno. Bone Deus, fac iuſtum Scriptorem meliorem, AMEN.

Strana 71
71 Prvotisk z r. 1498. swiet, A budu tak skrowne, že proydu skrze zed, Abudu tak milostiwe že když gedna dusse vzrzy iaku čest nadruhe iakoby sama nasobie widiela, Nebo gi sam buoh cztiti bude y geho mila matka. Tam nebude wiece smrti, ani placže, ani ktereho nedostatku, Ale tam bude radost, kteruž ani oko widielo, ani vcho slysselo, ani wsrdce cžlowiečie przissla, Do ktereyžto racž nam dopomocy, panno przeswata. Amen. Tlacženo w Nowem Plzni Od Mikulasse Bakalaře Leta od porodu panenskeho T cccc lxxxxviij. 5

Strana 72
SEZNAM AUTORU. Archangelskij A. 13, 21, 30 Brandt C. J. 17 Brückner Al. 15 Červenka Leop. Ben. 40 Dobrovský Jos. 16, 17, 20 Doucha Fr. 16 Georgij, viz Tokmakov Iv. 13 Grässe J. 17 Grek Maksim 13 Hanka V. 20, 21 Hanuš I. J. 17 Honorius Autunský (Augustodunensis) 8 Horňanský J. 39 Jagić V. 13 Jungmann Jos. 20 Kelle J. 23 Milčetić Ivan 15, 20 Miller Vsev. 13 Patera Ad. 17 Peprný Lad. 40 Pětuchov E. 13 Porfirjev J. J. 13 Pypin Al. 14 Schorbach K. 7, 21, 22, 23 Simrock K. 9, 23 Speranskij M. 13 Tichonravov N. S. 12 Tokmakov viz Georgij Truhlář Ant. 6, 17, 39, 40 Zíbrt Č. 17.

Strana 73
SEZNAM SLOV A VĚCI*) Abel, syn Adamův F 48, 6; N 49, 7 Abraham F 52, 33 Adam 25; 30; 32; 34; 35; 36; 38; F 46, 25; N 47, 26; F 50, 42; N 51, 22; F 56, 27; F 56, 34; F 58, 1 — Adamova hlava F 56, 38 — Adamova lebka 24; 27; 31; 32; 33; 34 — Adamův věk F 48, 5; N 49, 7 adamas, magnet N 53, 17 Adremos, hrad v Byzancii N 55, 32 Afrika 26; 31; 33; 34; 35; 37; 38; F 48, 32; N 49, 32; F 54, 26; N 55, 28 Agroté, lidé v Indii, s podivnou horkostí F 50, 20 achrron (acheron), název pekla, viz Athe- ron, srv. mycenie F 44, 42 Alexander, král F 50, 15 Alpy (divoké hory) F 54, 12; N 55, 15 Ambrika viz Umbrie F 54, 10; srv. Amy- brika Amerika 34, 35, 37, 39 Amybrika viz Umbrie N 55, 13; srv. Am- brika Anglická země viz Anglie (Angliczka zemye) F 54, 17 Anglie (Angliczka zemye) F 54, 17 — (Anglia) N 55, 19 Apokalypsis F 68, 24; N 69, 27 Apulie, země v Italii (Ambryka) F 54, 10 (Amybrika) N 55, 13 Arabia F 52, 30; N 53, 31 Ararat, hora (Azmenie) F 52, 39; (Armenie) N 53, 41 Argyra, ostrov (Klygris) F 50, 12 archa (Noemova) 35, 36, 38; wte horzie lezi menssie archa F 52, 40; archa Noe N 53, 41 Armenie viz Ararat: dwie hoře, řečene armenie N 53, 41 Armenie (Nermenia) F 48, 40; N 49, 42 Asie 26; 31; 33; 34; 35; 36; 37; 38; F 48, 32; N 49, 32; N 49, 33 Asie Malá (Menssie Azia) F 52, 41; N 53, 43 Asterot, název pekla (Achrron) F 44, 42; (Atheron) N 45, 40 Atheron (acheron, míčenie), název pekla, viz Asterot N 45, 40; srv. achrron, my- cenie Atlas, hora (Eglas) F 48, 39; (Eklas) N 49, 39 Azmenye viz Ararat F 52, 39 Babylon 35; 36; 38; N 53, 29 baratrum (temnost), název pekla. (Bara- tum) F 44, 41; N 45, 38 baratum, název pekla, viz baratrum Basilejská země F 54, 4 *) Zkratky: F s příslušnou první číslicí udává stránku a druhá číslice řádek rukopisu Fürstenberského. N znamená prvotisk ryt. Neuberka z r. 1498. Císlice jako při F. — Panu PhC. Engelbertovi Šubertovi vzdávám díky za pomoc při sestavení a p. prof. Dru V. Flajšhansovi děkuji za revisi při tisku Seznamu.

Strana 74
Bavory (Baworska zcmye) F 54, 4; (Ba- wory) N 55, 6 bažiti, toužiti, žádati, užívati : toho nebažegi dusse swate N 47,44; my bažyme zwony, starzi baželi su truby N69, 16; srv. vážití Benátky F 54, 11; N 55, 14 Berünská zemé viz Irsko, Verina F 54, 17 Bizankus viz Byzancie N 55, 32 Bizazie viz Byzancie F 54, 30 blyskání 28; F 62, 32 bosky, boisky (boska mocz) N 49, 26 Boza viz Tubalkain N 49,11 Brancium viz Byzancie F 54, 31 Brandan sv., legenda o ném F 56, 22 Britanie (Brytanya) F 54. 17; N 55, 19 brony, bíly (tehda su broni) N 51, 14; srv. F 50, 33 brunátný, hnědý, barva země (brunatnu barvu ma po zemy) F 64, 18 Brytanya viz Britania brzo, rychle (brzo biezie yako zagiecz) F 66, 32; (běžie tak brzo) N 51, 17 Budin, mésto F 54, 15 Büh 24; 30; 32; 34; 36; 38; N 43, 2; F 70, 6; N 71, 3 Byzancie (Brancyum) F 54, 31; (Byzaže) N 55, 31; (Bizankus) N 55, 32 Byzaže viz Byzancie N 55, 31 F 42,2 Cardynales, jméno čtyř hlavních větrů F 58, 13, viz Kardinales Carvatská země, Chorvatská (Carwoczka) N 55, 7 Cecilia viz Numidie N 55, 33 cerberus,název pekla, viz Erebus N 45, 41 Certana viz Lusitanie N 55, 19; srv. For- tana Coatras viz Croatras colatales viz colaterales colaterales, jména dvou pobočních větrů (colatales) F 58, 14; N 59, 7 Colatiana, krajina v Hispanii (Colatyana) F 54, 16; srv. Kollacia Croatras, Gedrosie (Coatras) F 50, 8 Curiosus Tolerabilis, Viezvéd snesitedIny, spis L. Cervenky, vyd. 1697, 40 Cyklopes (Relapes) F 56, 8; (Ciklopes) N 57, 18 Cyprus, ostrov (Cziprus) F 54, 41; (Tiprus) N 55, 42 čas, hodina: (gedno puol czasa) F 44, 19; (czasu) N 45, 16; (sedm časuow) F 46, 36; N 47, 39 červ smrtelný, název pekla, viz erebus (czrw, čerw smrtedlny) F 44, 44; N 45, 42 Česká země F 54, 6; N 55, 8; (ffest zemy czeskich) F 56, 15 ćest, Cist (gedna czest wladne mudrosty) F 66, 23 čitie, cítění N 45, 34 élovééenstvie :Syn pfijal czloweczenstwie 1 F 42, 18; N 43, 21 člověčí (czloweczie wiecz) I 68, 1 člověk (potom czloweka) F 44, 14; (ano geden czlowek worze) F 56, 38; (o przi- rozeny czloweka) F 60, 27; F 68, 1; F 68, 3; (člověka konec) 29; F 68, 1 Dacia, země N 55, 5 Dalimilova kronika (v rukopise Fůrsten- berském. 18 Dalmacia (Damatya) F 54, 7; N 55, 9 Damagdus (Damaskus) viz Damasek Damašek, město (Damagdus) F 52, 32; (Damasskus) N 53, 34 Damatya viz Dalmacie F 54, 7 Dánsko (Temnarská zemye) F 54, 5; (Te- marská zemie) N 55, 7 David hude (skvrny na mésici) 34; (gessto fiekagi sprostni: David hude) N 63, 12 dcerka (zapowiediel dcerkam) N 53, 5 debrus, název pekla, viz Erebus F 44, 44 Delos, ostrov (Dolkus) N 57, 1 demones F 46, 18; viz zlovédénici den soudny 31; 36: 37; 39; F 68,33; viz konec svéta denice, hvézda (jitfenka, zvifedlnice) 27; 31; F 60, 12; N 61, 15; viz Venus, zviefedlnice dést 28; 31; 33; 35; 37; 39; (kterak przigde desst) F 64, 4; N 65, 7 -- déšť červený N 65, 12; srv. další — déšť krvavý 28; 31; 33; (procz krwawy desst gde) F 64,6 — déšť s červy 28; 31; 33; (procz ssczrwi desscz chody) F 64, 9; (Ze gde s čerwy desst) N 65, 13 díly svéta 33; 35; 38; F 48, 31; N 49,31 dítka výživa před narozením 32; 33; F 66, 15; N 67, 16 Dolkus, ostrov N 57, 1; viz Delos doluov, dolů (dusse puoyde doluow) F 60, 31; (musy doluow padnuty) F 64, 13; N 65, 17 donidž, dokud, pokud N 69, i1 — (donyz) F 66, 15 — (donudž) N 67, 27 

Strana 75
dostatečný, dokonalý (Buoh gest tak do- statecžny) N 45, 2 draci v povětří (létající hvězdy), povětroně 23; 28; 31; 33; 34; N 63, 24 dřievie (dřevo), stromoví, lesy (drziewie, gessto rozste na tiech horach) F 50, 9; (pod zemi a pod drz ewim) N 59, 18 duha 28; 31; 33; 35; 37; 39; F 64, 14; N 65, 18 Dunaj F 54, 3; N 55, 5; N 55, 17 Durynská země F 54, 4; N 55, 7 duše 29; 31; N 67, 41 Eale (elealas: Truhlář, Ezopovy fabule 336, 17), zvíře báječné, (Elad) F 52, 8; ela N 53, 8 Ebanus, ostrov; viz Ebenus Ebenus, báječný ostrov v Atl. Oceanu (Ebanus) F 56, 16 Ebron F 46, 26; N 47, 27 Efesie viz Efesus Efesus město (Effesie, F 52, 44; (Effesus) N 53, 43 Effrates viz Eufrates Egidius sv. F 52, 44; viz Ovidius Eglas, hora, F 48, 39; viz Atlas; srv. Eklas Egypt F 52, 37; N 53, 39 Eklas, hora N 49, 39; viz Atlas, srv. Eglas Ela, zvífe N 53, 8; viz eale, srv. Elad Elad, zvíře F 52, 8; viz eale, srv. ela element, živel (bily cztirzi elementa) F 44, 12; F 46, 12; (ze cztirz element) F 60, 28; N61, 31; (po cztyrzech elementiech) F 64, 17; N 65, 20 (po tiech trziech ele- mentiech) F 66, 35; N 67, 30; N 67, 38; N 69, 21; srv. živel Elsasko (Elzeczka zemya) N 55, 6 Elzecká země viz Elsasko Eneclius, král F 54, 12; viz Venetus Enectus, král N 55, 15; viz Venetus Eneda, hora (Syna) F 56, 17 Equa, hora F 56, 4; viz Etna Erebus, název pekla (debrus) F 44, 44; (cerberus) N 45, 41 Etna, hora (Equa) F 56, 4; (Ethna) N 57, 5 Eufrates, feka (Effrates) F 48, 36; F 48, 39; N 49, 37; viz Effrates Europa 26; 33; 34; 35; 36; 38; F 48,32; N 49, 32; F 54, 2; N 55, 3; N 55, 4 Eva 30; 32; 35; 36; 38; F 46, 30; N 47,32 Firmamentum, nebe F 46, 6; N 47, 6; viz nebe Fiso viz Fison Fison (Fiso) řeka z ráje tekoucí F 48,35; F 48, 39; N 49, 36 Flegeton, řeka, jež teče peklem; název pekla F 46, 1; N 47, 1 Fortana, krajina v Hispanii (Lusitanie) F 54, 16; srv. Certana Franfort viz Frankfurt Frankfurt, město na Rvyné (Ffranfford; N 55, 16; :Franspurk,) F 54, 13 Franská země, Gallie F 54, 4; N 55, 6; N 55, 15 Franspurk viz Frankfurt Gabriel, archanděl F 48, 9 Gama, hrad v Africe (Gravis) F 54, 34; (Grania) N 55, 37 Ganges, řeka v Indii (Geon) F 48, 35; F 48, 35; srv. Geon Garganus, pohoří v Apulii (Karmanius) F 56, 8; (Garganus) N 57, 7 Gausis, země N 55, 33 Gedrosia (Coatras) F 50, 8 Gehenna, název pekla, pekelný oheň F 44, 40; N 45, 36 Geon, Ganges, jedna ze čtyř z ráje tekou- cích řek F 48, 35; N 49, 36; (hora ře- čena Geon) N 53, 40; viz Ganges Germania N 55, 5 Getika, Retika, Švýcary (Retika) F 54,16; N 55, 19 Gog a Magog F 55, 16 Grania, hrad N 55, 37; viz Gama Gravis, hrad F 54, 34; viz Gama Henesmotalon, jméno ďábla, který Evu přelstil F 48, 22; viz Heuzmakalion Heuzmakalion, dábel N 49, 20 viz Henes- motalon hlemyżdi obrovśti (gsu w te zemy hlemy- zdiowe) F 52, 18; hrmieżdi N 53, 18 hnoj, hnij (prZielissny hnoy) N 67, 2 Horeb, hora (Oreb) F 52, 31; N 53, 32 Hory divoké, Alpy (z dywokich hor wi- chody Ryn) F 54, 12; z diwokych hor teče Ryn N 55, 15 hory zlaté (zlatte) F 50, 13 hrano: žalostiwe hrano N 69, 17; zalo- stywe hrany F 68, 14 hrmiežd, hlemýžď: welicy hrmieždy N 53, 18; srv. hlemýžď hrom 28; 31; 33; 35; 37; 39; F 62, 32; N 63, 34 

Strana 76
hróza, hrůza, hrozba: przigde dyabel s we- liku hrozu F 68, 8 hrýzti, jísti: zapowiediel to kořenie hrzisti N 53, 5; (hrýzti F 52, 5) hudba, její vynalezení 26; 30; F 48, 11; N 49, 9 hvězdy létající, »draci«, povětroně 23; 28; 31; 33; 34; N 63, 24 Cham, syn Noemův, praotec chlapstva, sprostých lidí F 48, 20; N 49, 18; srv. chlapstvo chaos, tma (lata) F 44, 11; (stilla) F 44, 11; F 44, 12; (kaos) F 45, 9 Cherubin, archanděl F 56, 29 chlapstvo, lidé sprostí (sprostny lide, to gest chlapstwo) F 48, 21; N 49, 18; srv. Cham chopiti. přijati: ptaczi chopily mnoho wietra F 66, 30 Chorvatsko (Karmelitská zemč) F 54, 4; (Carwatská, Carwoczka země) N 55, 7 chovati se, varovati se, stříci se: člowiek ma se chowati od pitie N 67, 3 Chrysa, ostrov (Thrysa) F 50, 11 Indie 26; F 48, 37; N 49, 40; Indie druhä F 50, 17; trzy gsu yndie F 50, 17; Indie tfetí N 51, 9: yndyel F 52,6; F 52, 20; N 53, 20 Indis viz Indus Indus. feka (Indis) F 50, 3; (Yndizz) F 50, 5; F 54, 26; N 53, 21; N 55, 28 infule 29; 32; F 68, 30; N 69, 33 inhed, ihned N 53, 4 Irsko (Berunská země) F 54, 17; (Werina) N 55, 19 Ispania viz Španělsko F 54, 15; N 55, 18 Italie (Ytazia) F 54, 9; (Italia) N 55, 12; vlaská země N 55, 7 Itazia viz Italie ižádný, žádný N 69, 24 Jafet, syn Noemův, praotec vladyk a pánův (Kaphet) F 48, 19; N 49, 17 Jan sv. Evangelista F 52, 44; N 53, 43; N 55, 20; F 68, 24; N 69, 27 jedenie, jídlo: pitye a gedenye utopy przi- rozenye F 66, 4; przieliZnym gedenim N 67,1 jedno. jenom: nebilo gest nycz gedno tma F 44, 11; gedno cztirz noh zdely F 52, 14; gedno cżerwene barwy N 53, 11; 76 gedno, kdiz N 62, 20; gedno czoź wezme ot sluncze N 63, 8; gedno podle bahen F 64, 9 jeliż, aż, leć: jeliź bude w ragi N 69, 6 Jericho (Gerycho) F 68, 15; N 69, 17 Jerusalem F 46, 28; F 52, 34; N 53, 36; F 56, 43 jezero ohně, název pekla, viz stagnum ignis F 44, 34; N 45, 29 jieti. pojmouti: miesiecz yal mnoho wody F 62, 7; neprawie yala v materzinie zy- wotie F 66, 30; nerownie yala N 67,31 jmé. jméno N 53, 27 jmenstrum sagwinis N 67, 18; viz men- strum sanguinis jmieti, miti F 48, 19 jmievati, mívati F 50, 34 Jobel N 49, 10; N 49, 11; viz Joel, Jonal, Jubal Joel, syn Lamethüv, vynalezl hudbu ( Pobel) F 48, 13; Jobel N 49, 10; N 49, 11; srv. Jubal Johal N 49, 10; viz Jubal Jordan F 52, 34; F 54, 36; N 55, 39 Jubal, syn Lamethüv, vynálezce hudby (Tubal) F 48, 12; N 49, 10; srv. Joel Juno, hvézda F 60, 20 Jupiter, hvézda N 61, 24 kačice, kachna N 67, 32 kadidlo F 52, 30; N 53, 31 Kain 35; 36; 38; F 48, 7; N 49, 8 kak, jak F 62,2 kakademones, zlí duchové N 47, 18; viz zlého vidomci Kámen drahý název Lucidáře F 42, 9; N 43, 7 kaos viz chaos Kapadocie F 52, 41; N 53, 42 Kaphet F 48, 19; viz Jafet karbunkulus, kámen F 52, 15; N 53, 15 kardinales, jméno čtyř hlavních větrů N 59, 6; srv. cardynales F 58, 13 Karlinská země N 55, 7 Karmanyus (Karmanya) F 50, 8; viz Gar- ganus Karmelitská země F 54, 4; viz Chorvatsko Karthago N 55. 33 Karykazus viz Kavkaz Kasius viz Kaspius Kaspius. hora (Kasius) F 50, 15 kasula 29; (kažila) F 68, 27 Katera, ostrov viz Kythera; srv. Kréta 

Strana 77
Kavkaz (Kaukazus, Karykazus) F 48, 37; N 49, 38; F 50, 4 kažila viz kasula kda, kdy N 47, 23 Kliment sv. (tu sta potopena swaty Cly- ment) F 52, 43; N 55, 1 Klygris ostrov F 50, 12; viz Argyra kolébání dětí, kdy vynalezeno F 48, 16; N 49, 13 koliko, kolik N 45, 27; N 61, 7 Kolín, mésto (Kossyn) F 54, 13: N 55, 16 Kollacia, zemé v Hispanii N 55, 19; srv. Colatyana kometa 28; 31; 33; 35; 37; 39; F 62, 19; N 63, 19 konec svéta 29; 31; 33; F 66, 38; N 67, 40; viz den soudný Korutany (Korymská země) F 54, 5 Korymská země viz Korutany kosmatý, chlupatý F 66, 8: N 67, 9; srv. kostnatá 34 Kossin viz Kolín kovati, poczal kowaty od miedi a od železa F 48, 14; N 49 12 Kreta F 36, 1 ; (Katera, Kythera?) N 57,1 Kristovo narození 34; 36; 37; 39 — Kri- stovo mládí 34; 36; 37 ; 39 — Kristovo ukřižování 34; 36; 37; 39 — Kristovo utrpení 34; 36; 37; 39 — Kristovy zá- zraky 34; 36; 37; 39 kříž sv. 24; 27; 31; 33; 34; F 56, 24 kroupy 28; 31; 33;35; 37; 39; F 62, 28; N 63, 30 kuneus, hrom, který zabíjí (tepe) a boří N 65, 2 kúzlo, kouzlo nalezeno N 53, 23 Kyrenaika (Pentapolis) F 54, 29; N 55, 31 Kythera, ostrov (Katera) N 57, 1; srv. Kreta labilis, vlastnost vody (v níZ lze práti) F 58.6 lacus mortis, lúže smrti, název pekla F 44, 32: N 45, 27 Lambardská země viz Lombardie Lamech viz Lameth Lameth F 48, 12; (Lamech) N 49, 10 Lampartská země viz Lombardie lata F 44, 11; viz chaos látro, 4 lokte, míra délková (dwu latru wzdely) F 50, 10 lehky (lechky), lehce F 64, 28; N 65, 33 lení, lenivý, líný F 66, 35; N 67, 37 léto: letě = v létě (krupy tepu letie) F 62, 29 77 Libanon (Libanus) F 52, 34; N 53, 36 Libanus viz Libanon lidé: — jak by se v ráji množili 26; F 48, 3; N 49, 3; — podivní F 50, 16; N 51, 3; lidí rozdíly: malí a velcí, múdří a ne- müdií 28; 31; 33; F 64, 37; N 65, 40; pleť 31, 33; F 50, 42; N 51, 22; lidojedi F 50, 21; N 51, 3 (viz též Truhlář, Ezop 335, 7); lidská smrť F 66, 39; N 67, 41 list, listí (nykdy list nespaduge) F 54, 20 lítně, lité. velmi (woda gest litnye stu- dena) F 46, 3 Lombardie (Lampartská země) F 54, 5; F 54, 11; (Lambardska země) N 55, 14 Lucidář: Berlínský rkps 22; Elucidarius Maister 22 ; Elucidarium, Elucidarius 7; Fůrstenberský rkps 17; Lucidář 19; 38; 39; F 70, 7 ; Lucidarius N 43, 7; Lucidář český 34; — Holomúcký 32; — chorvat- ský 15; 32; — Jindřicho-Hradecký 34; — Litomyslsky 36; Lucidáíe název 7; obsah 22; — polský 15; pozdější 29; — ruský 12; Skalický z r. 1877 37; Lucidáře slovanské 12 ; — staročeský 16; Lucidáře staroněmeckého schema z rkp. Berlín- ského 8; Lucidáře začátek 30 Lucifer 25; 30; 32; 34; F 44, 16; N 45, 12; N 45, 15; N 45, 18; viz světlonoše Lusitanie (Tussibana) F 54, 16; (Ruskana) N 55, 19 lúžě smrti, název pekla (lacus mortis) F 44, 33; N 45, 28 Lybie F 54, 27; N 55, 29 magnet (adamas) N 53, 17; F 52, 17 Magog viz Gog Makrobii, bájeény národ v Indii (Marcoby) F 50, 18 Marcobi viz Makrobii Maří sv. viz Marie Panna Marie Panna (Máří sv.) F 68, 26; N 69, 29 — M. P. zvěstování 34; 36; 37; 39 mařinář, marinář, námořník N 59, 22 Mars, hvězda F 60, 15; F 60. 42; N 61, 18; N 61, 42 Martin sv F 52, 38 matrix: každá žena má jednu komoru, ta slove matrix F66,7 ; F 66,17 ;(komuorku) N 67, 8; N 67, 18 Mauricius sv. N 53, 39 menstrum sanguinis F 66, 17; N 67, 18 Mercurius, planeta F 60, 18; N 61, 21 měsíc: 27; 31; 33; měsíce čtvrti 27; 33; 

Strana 78
F 62, 6; F62,15; N63, 15; měsíce skvrny 23; 28; 31; 33; 34; F 62, 11; N63, 11; viz David hude, zatmění Mesopotamia (Mezopotania) 26; 31; 33; F 52, 24; N 53, 56; N 53, 27 Mezopotania viz Mesopotamia mhla, mlha N 47, 37 Michael, anděl F 48, 9 milostivý, plný milosti (budu tak milostiwe) N 71, 1 MíSenská zemé F 54, 4; N 55, 6 mlazší, mladší, učedník F 42, 11; F 42, 13; F 44, 4; F 44, 9; F 44, 15; N 47,6 mléko posýřené F 66, 12; N 67, 13 Mohuč F 54, 13; N 55, 16 Mojžíš F 52, 31; N 53, 32 monetrus, jméno báječného zvířete, viz monoceros monoceros, báječné zvíře (monetrus) F 52, 13; (monstrakos) N 53, 13 monstrakos, báječné zvíře, viz monoceros Moravská země F 54, 6 mord, vražda (začátek vražd) N 49, 9 moře F 58, 7; N 59, 1 - moře červené = Indické moïe (mare erythreum) F 48, 38; N 49. 40; F 50, 4; N 53, 37; F 64, 10; N 65, 9; N 65, 14 — di- voké — Atlantický oceán F 50,5; N 55, 18; lepké (Afrika jde až do l. m.) F 54, 26; N 55, 29 — vzteklé (Atlanticky oceán) F 54, 15; F 54, 38; N 55, 39; — zmrzlé (Ledové more) F 54, 21; N 55, 22; — slanost 28, 33; F 64, 25; N 65,30 mozek, jeho vznik 28, 32, 33; (mozk) F 66, 22; (mozg) N 67, 23 mramor, odkud F 56, 2; N 57, 3 mráz 28; 31; 33; 35; 37; 39; F 64, 27; N 65, 31 mrknüti se, setmíti se (tma we dne, gessto se mrkne) N 65, 35 mučenie, název pekla; viz Acheron F 44, 43; srv. mycenie muka, název pekla; viz tartharus F 44, 39; N 45, 39 muky, očistec 25; 32; F 46, 5; N 47, 4; F 68, 11 Mürenínská zemà F 48, 38; N 49, 40; F 54, 32; N 55, 34 muzika, kdo nalezl N 49, 13 mycenie, myceti, házeti (to se wyklada micżenie) N 45, 40; (w pekle se czerti micżi sem y tam) N 45, 41 muziku F 48, 13; 8 najprvní, naprvní, nejprvnéjsi (nayprvny kral) F 48, 17; (naprwni kowarz) F 48, 14; N 49, 11; N 49, 14; N 55, 42 nalit, tehdy, v tom F 56, 32 natabilis, vlastnost vody (v níž se plove) F 58, 6 natura, přirození F 60, 34; N 61, 41 nebe 25; 30; 32; 35; 37; 39; (nebo) F 46, 6; N 47, 6 nedvěd. medvěd F 66, 33; F 66, 34; N 67, 34; N 67, 35 nehty (proč rostou) 29; 33; F 66, 26; N 67, 25 Nemiemeni, viz Ninive Nermenia, viz Armenie F 48, 40; N 49, 42 neveselé, název pekla, stix N 45, 39 nevymluvny, nevyslovny, (newymluwna tma) N 45, 38 Niklus řeka; viz Nil Nil, řeka (Niklus) F 48, 35; F 48, 38; (Nilus) N 49, 36; N 49, 39 Nilus viz Nil Ninive, město (Nemyemeny) F 52, 26; Niniwe N 53, 28 noc 27; 31; F 58, 41; N 59, 31 Nociva viz Noemia Noe 30; 32; 35 Noemia, dcera Lamethova, vynalezla ko- lébání dětí, dle něm. Lucidáře vyd. Simrockova předení, (Nocziwa) F 48, 16 noha, míra délková (gest cztirz noh zdely) F 52, 14; N 53, 14 Numidie (Skocilia) F 54, 31; (Cecilia) N 55, 33 obejmouti se: se oheň obeyme woblak N 63, 36 ; srv. ob nûti se obinüti, obvinüti: andiel byl obynut w biely oblak F 68, 25; obwynut N 69, 28; ohen sie obwine w uoblak F 62, 34; srv. obejmouti se obrátiti se: tiela se N 67, 42 ocas, infula ma dwa ocasy F 68, 31; N 65, 34 očistec 25; 30; 32; F 46, 4; F 46, 5; N 47, 4; F 68, 11; viz muky odpovidati v prosbe, odfikati, zamitati prosbu: odpowieda rad w prosbie N 61,37 Odromes, hrad v Byzancii F 54, 30 oheň pekelný, název pekla, viz gehenna (pekelny ohen) F 44, 40; N 45, 36 okrúhlý, nebo gest okruhlo rownye F 46, obratie w zemi 

Strana 79
10; swiett prawie okruhel gest IF 48, 24; swiet okruhly N 49, 23; swiet gest okruhel iako kolo N 59, 26 Olymp, hora (Olymphia) F 54, 8; (Olimpus) N 55, 11 opalovati: F 50, 10 Oreb F 52, 31; N 53, 32, viz Horeb Orestras, hora (Oretas) F 50, 9 Oretas viz Orestras oslnuti: ten hned oslne F 56, 13 ostati, zanechati, opustiti: neostane gie F 68, 6; N 69, 10 ostrovy 26; 31; 33; F 54, 40; N 55, 42 otjímati: sluncze otgima swietlost N 65, 39 Ovidius N 55, 2; srv. Egidius ovoce rajské 25; 30; 32; N 47, 40 powietrzie opaluge drziwie F 46, 36; Palemia viz Palestina Palestina (Pallemia) F 52, 36; (Palistina) N 53, 37 pamét: tiech wietz pamieti nebude N 45, 33 Param, Paramz viz Paros Parchaka (vyd. Simrock: Parchorata) viz Taurus Paros, ostrov (Paramz) F 56, 1; (Param) N 57,2 Parsia, Parsidia viz Persis Parsidim Magna viz Persis Parthia, zemé (Patris) 26; F 52, 21; (Patria) N 53. 20 Pasov N 55, 17 Patrata viz Taurus Patria, zemé viz Parthia Patris, zemé viz Parthia pekla jména N 45, 127 — peklo 25; 30; 32; 34; F 44, 26; N 45, 21 pekelný oheň viz oheň pekelný Pentapolis (Kyrenaika) F 54, 29; N 55, 31 pepř (peř) F 50, 23; F 50, 24; F 50, 25; wlast, wni peprz roste N 51, 4 peř, pepř: wlast, v nyezto perz roste F 50, 23; kdiz giz perz zral bude F 50, 24; bude perz czrn F 50, 25 Perdica, ostrov (Tysidita) F 56, 19 Persis (Parsida) F 52, 22; (Parsidia) 33; N 53, 22; (Parsidim Magna) 31 piesek: przied nym gsu piesczi F 46, 34 Pilát F 54, 1; N 55,2 planety 27; 31; 33; 35; 37; 39; F 60, 6; F 60, 27; N 61, 7 plavati: tu plawa lepke morzie F 56, 15 Plzeň (tiskárna) N 71, 7 Pobel viz Joel (vynálezce muziky) F 48, 13 početí dítěte 28; 32; 33; 34: 40; F 66, 4; N 67, 5 počíti: když pocžige zlú vláhu N 65, 15; F 64, 11: když wezme tu zlú vláhu pojednü: vrodi pogednü sedmero dieti N 67,11 pomyślenie: budu rucżie iako pomysslenie N 69, 41; yako pomysliti móż F 68, 40 ponsky, pontsky: ponsky pilatt F 54, 1; N 55, 2 Pontus F 52, 43; N 53, 1; N 55, 1 porod panensky: Leta od porodu panen- skeho $498 N 71, 7 potabilis, vlastnost vody pitné F 58, 6 potkánie, potkati, potýkání, půtka: welike potkanye wietruow F 62, 27; F 62, 34; N 63, 28: N 63, 36 potknüti, zaraziti: potknvz gemu (vétev) w hlawach F 56, 31 potonüti: dusse potonu yako v luzi F 44, 33; F 48, 26; nemoż potonuti N 49, 25 potopa světa 35; 36; 38 potřásti se: až se potrzese zemie N 59, 12 potupiti: gest obliczegem potupen F 44, 17 potvrditi: swu mylosti (zemi) potwrdil F 44, 9; angele bili wiecze potvrzeny F 44, 21; N 45, 19; w čem gest zemye potwrzena F 48, 26; N 49, 25 povétroné 28; F 62, 23; N 63, 23; viz draci v povětří (hvězdy létající) požříti: čerw požrze tielo N 45, 42 propasti 27; 33; 35; 37; 39; (procz sie zemye otewrzie) F 58, 20; N 59, 13 prostoreky: dusse budu tak prostorzeke a slowutne F 70, 4 Prosvětitěl (ruský název Lucidáře) 13 prvoosnova, chaos F 44, 11 prezdieti: kto gemu przezdiel Adam N 47, 29 přievozník (námořník): kdiz to prziewozny- czy uslissie F 58, 29 příhoda, náhoda: wssel przyhodu F 56, 20 přichoditi: F 52, 23; F 52, 30; N 53, 23; N 53, 31; F 56, 1; F 58, 13; F 60, 29; N 63, 26; F 64, 27 přiležeti: kterak ta věc przilezy F 42, 20 příliv mořský 33; F 58, 7; N 59, 1 přinositi: swietye przynosie welike utye- ssenye F 68, 11 pritisknuti: przitysstie gy k sobie F 56, 39 

Strana 80
přitrhovati, přitahovati: kamen przitrhuge zelezo F 52, 17 psäti, malovati: ta leb, gesto pyssi bohu pod nohamy F 56, 35 psí hlavy viz psohlavci psi Stékot pod vodou 27; 31; 33; F 58, 27; N 59, 20 psohlavci, národ báječný v Indii: gim rzie- kagi psohlawczy N 51, 12; srv. psie hlavy F 50, 31; srv. Truhlář, Ezop 336 púště, poušť № 55, 39 га] 25; 32; 33; 35; Е 46, 31; N 47, 33; Х 49, 35 rajské ovoce viz ovoce rajské Rakúská země F 54, 5; N 55, 8 rány hromové, blesky: ty kowarzi kugv hromowe rany F 56, 6; N 57, 11 Raphael, anděl F 48, 9 Řecká země F 54, 6; N 55, 8 řeč hluboká, moudrá řeč, učená: uslissy hluboku rziecz F 44, 3; uslyssie rzecż hluboku N 43, 18 řeči u věže Babylonské 35; 36; 38 řeka pekelná viz flegeton: to se zname- nawa řeka, gessto teče skrze peklo N 47, 2 Relapes viz Cyklopes: a ty slowu relapes F 56,8 Retika, Svÿcary (?) F 54, 16; (Getika) N 55, 19 Rózno F 54, 14; N 55, 17 Rim (Ryn) F 54, 9; (Rzym) N 55, 12 fiza 29; F 68, 23 rosa 28; 31; 33; 35; 37; 39; F 64, 27; N 65, 31; F 66, 27 roucho meśni 29; 32; 34; 40; myessne rucho F 68, 17; mesne rucho N 69, 20 rozdily v pleti viz lidć rozom: beru lide rozom od myesieczie F 62, 1 rozométi: dobrzie nerozomyegy F 44, 3 rozsédlina: w tu rozsiedlynu F 56, 44 ručí: dusse budu ruczie F 68, 40 ; N 69, 40 rücha: wytahne wodu z ruchy N 49, 3 Ruskana viz Lusitanie N 55, 19 Rýn, řeka F 54, 12; N 55, 15; N 55, 16 srv. Řím F 54, 9 Saba. země, (Salla) F 54, 33; N 55, 35 Saba, královna N 55, 35 (Sabahot) Salla F 54, 33; viz Saba 80 Salomun, král F 56, 36; viz Salomün Samos ostrov (zamor) F 56, 3; N 57, 4 Samuel F 48, 17; viz Sem saň, saně, drak: sanowe branye F 50, 1; N 51, 1; F 52, 7 Sardinie, ostrov, Sardyna F 56, 10 Sardinis, kämen F 56, 2; viz Sardis Sardis, kámen (Sardinis) F 56, 2 ; (Sardius) N 57, 3 Sardius, kámen N 57, 3; viz Sardis Saturnus, planeta I? 60, 9; N 61, 10 Scylla, Sella F 56, 3; (Silla) N 57, 5: (Stylla) F 58, 28; (Sicilla) N 59, 21; N 57, 7 Sedm hradów, Sedmihrady N 55, 8 Sedmihradskázemé: Sedmyhradska zemye F 54, 6; Sedm hradov N 55, 8 Sella F 56, 3; viz Scylla Sem, syn Noemiv (Samuel) F 48, 17; N 49, 15; (Syn) F 52, 35; N 53, 36 Seth, syn Adamüv F 56, 28 Sicilie, ostrov (Sicilla) F 56, 3; N 57, 5; (Sytilla) 27; F 58, 24; N 59, 17; N 59, 18; N 59, 21 Silenis, kámen (Sileus) F 52, 23; N 53, 25 Silla N 57, 5; viz Scylla Siria N 53, 33; viz Syrie Sirtys F 52, 42 Sirveiska zemé N 55, 8; viz Srbsko Sitilla F 58, 24; viz Sicilie Skocia F 54, 18; N 55, 20; viz Skotsko Skocilia F 54. 31; viz Numidie Skotsko (Skocia) F 54, 18; N 55, 20 Skrípenie: sskrziepenye zubuom F 44, 39; tu gest skrzipenie zubow N 45, 35 skrovny: skrowne, Ze proydu skrze zed N 71, ! skuoro F 44, 20 slovutny: dusse budu tak slowutne F 70, 4 slunce 25; 30; 33; N 47, 24; F 58, 43 smieti sé: ten sie musy smyety F 56, 11 smraskaly: bywa peprz cżerny a smra- skaly N 51, 7 smrznouti se: se to smrzne N 63, 32 snieti sé: zemska para seyme sie se mlhu F 64, 5; N 65, 42 snih 28: (sních) 31; 33; 35; 37; 39; F 64, 1: N 65, 4; nemuoż zmrzniti na sneze N 65, 8 spadovati: nykdy list nespaduge F 54, 20 Srbsko (Syrweyska zemie) N 55, 8 ssáti: a tie zile sse dietie F 66, 18; ktre- żtozse N 67, 19 

Strana 81
ssédnüti sie: ssyedne sie spolu F 66, 12 stagnum ignis, název pekla, viz jezero ohné F 44, 33; N 45, 29 starost: gsu nastarost czrny F 50, 35; k starosti Cerne N 51, 16 státi: kterak Sudny den stane F 68, 34 stepati: se sami stepu N 51, 14; že se ne- stepu N 51, 19 stilla F 44, 11; viz chaos stix, název pekla, viz neveselé N 45, 39 strádavý, ošklivý: ten wzdy mussy stra- dawie bity F 66, 2 strašlivý, bázlivý: ta gsu strasslywa F 66, 32; N 67, 33 střeliti, rychle se spustiti: y strziely sebu doluow F 62, 27; strzeli doluow N63, 29 stresknüti: strzeskne a udeti hrom N 63, 41 studnice 28; 31; 33; F 64, 19 stvorení 24; 30; 32; 34; N 43,17; F 44,1; F 44, 6; N 45, 5 stvrditi: nebo to gest tak stwrzeno F 46, 7; stvrditi sé: stwrdy sie podle obiczegie F 66, 12; N 67, 13 Stylla F 58, 28; viz Scylla svět 26; 38; F 48, 24; N 49, 22 světlonoše viz Lucifer: lucziffer yako Swietlonosse F 44, 16 Světlost, název Lucidáře (Swietlost) F 42, 7; N 43, 6 Sybilla F 56, 3; N 57, 4 Syirs viz Svrie 52, 32 Syn F 52, 35; viz Sem Syna F 56, 17; viz Eneda Syrie (Syirs) F 52, 32; (Siria) N 53, 33 sžéci: agrote sie samy sezhu F 50, 21 Salomün F 54, 34; N 55, 36; F 56, 36 Sedivéni 31; 33; N 67, 27 Sefrán: odtud przichodi ssefran N 565, 13 skofipka (hlemyżdi): z gegich sskorzipek N 53, 18 Škotsko viz Skotsko škřípenie viz skřípenie šlechetný, ušlechtilý, vzácný: sslechetny kamen F 56, 2; N 57, 3 šlechta: ktere sslechty to drziewo bilo F 56, 25 Spanélsko (Ispania) F 54, 15; N 55, 18 Styrská zemé F 54, 5; N 55, 7 Svábská zemé F 54,4; N 55,6 Švýcary (Retika) F 54, 16; (Getika) N 55,19 tahnati, brati, pfijimati: czlowek tahne na sie przirozenye F 60, 33 C. Zíurt: Starocesky Lucidár. 81 Taragona, zemé v Hispanii (Tarayna) F 54, 16; (Taxania) N 55, 19 Taraina viz Taragona tartharus, název pekla; F 44, 38 Taurus (Patrata; Simrock: Parchorata) F 48, 40; (Parchaka) N 49, 41 Taxania, zemé viz Taragona N 55, 19 tázanie, otázka: tazanye mladssieho F 46,6 Teba, město F 52, 38; N 53, 39 Temarská zemie N 55, 7; viz Dánsko Temnarská zemie F 54, 5; viz Dánsko Těmnitěl, ruský název Lucidáre 13 temnost, název pekla; viz baratrum F 44, 35; N 45, 31 Tenebrarius, název Lucidáře 13 tepati: paru tepe powietrzie F 64, 2; ohen tepe skrze zemi N 59, 19 tepru, teprve: tepru gie angel F 68, 9 terra oblivionis, název pekla, viz země zapomenutí F 44, 34; N 45, 32 terra tenebrosa, název pekla, temnosti F 44, 34; N 45, 30 těžký, těhotný: kdizto gsu (Zeny) tiezky F 66, 21 thartarus, název pekla, viz tartharus N 45, 34 Thrakie (Trayská) N 55, 7 Thrysa, ostrov F 50, 11; viz Chrysa Tigris, řeka N 49, 40; N 53, 22 Tiprus N 55, 42; viz Cyprus tisknüti sé: kdiz powietrzie tyskne sie F 58, 16 tma, chaos: gedno tma, ta slove kaos N 45, 8 Trajská N 55, 7 tresknuti: y trzieskne, ze lide uslyssie F 62,35; y trzeskne a bleskne se N 63, 37 trój: boh gest troy N 43, 11; na slunci gest troge wiecz N 43, 13; srv. truoj Troja F 52, 42; (Truoje) N 53, 44 trojaky: troiaky gest hrom N 65, 1 Trucia, zemé N 53, 44 truchlost: tu gest welika truchlost N 45,40 truoj, trojí: abi trugie przirozenye uka- zal F 44, 8; woda ma przirozenye truoge F 58, 5; srv. trój Truoje viz Troja: w te zemy lezi welika truogie F 52, 42 Tubajkain viz Tubalkain Tubal viz Jubal F 48, 12 Tubalkain, syn Lamethüv, vynálezce uméní 6 viz thartarus ostane viz zemé zemie viz Thrakie: Trayska 

Strana 82
kovářského (Tubaikain) F 48, 14; (Boza) N 49, 11 Turkan viz Tuscie F 54, 10 Tuscie, země F 54, 10; Tusskania N 55, 13 Tussibana viz Lusitanie F 54, 16 tvrdost viz firmamentum: to gest twrdost F 46, 6; N 47, 7 Tygris (Tigris) F 52, 21 Tysidita viz Perdica F 56, 19 uherská zemie F 54, 5; N 55, 8 Umbrie (Ambryka) F 54, 10; (Amybrika) N 55, 13 upřiemo: hwiezdy biezie uprziemo F 60,1; N 61, 1 Uriel, anděl F 48, 10 uroditi: když dieti vrodie N 51, 13; žena vrodi pogednu sedmero dieti N 67, 11; kdiz sie to gich diety urodie F 50, 32 ustavení: ustaveny tohoto swieta F 48, 23; N 49, 22 ustavičenstvie: lide gsu z ustawyczenstwye ustaweny F 66, 40 ustavičný : ustawiční lide N 61, 39; uczinyl ustawicznu zemi F 44, 9; dobitek nenye z ustawiczne wieczi F 66, 44 ustaviti, ustanoviti, zfiditi: ustaweno gest ot gieho wieczech F 42, 5; mudrosti svu ustawil zemi N 45, 6; zly duchowe gsu na to ustaweny F 46, 17; ty gsu na to ustaweny F 46, 21; kterak gest ustaweno nebe N 47, 12; su na to usta- weni, aby N 47, 22; to myesto ustawil Abrahamuow ziett F 52, 33; Gerusalem ustawil Syn F 52, 35; to miesto ustawil Abrahamow zet N 53, 34; Benátky gest ustawil kral Eneclius F 54, 12; ty ge ustawil Enectus N 55, 12 uvázati se: y uwiezie sie w ny F 68, 6; y uwieże se w ni N 69, 6 úzký: uzke yako hwiezdy F 60, 26 vażiti, użivati: toho newazi dusse F 46. 40; yakoz my wazymy zwon F 68, 13; starzy wazily truby F 68, 14; srv. baźiti velblud: N 67, 36 Venetus,král, zakladatel Benátek (Eneclius) F 54, 12; (Enectus) N 55, 15 Venus, planeta 27; F 60, 11; F 60, 13; N 61, 11; N 61, 13 Verina N 55, 19; viz Irsko su hniewiwa yako welblud 82 veżde, vŻdy: gest wezde bil F 44, 4 Vídeň (Wieden) F 54, 14; N 55, 17 vítr 27; 31; 33; 35; 37; 39; F 58, 12; N 59, 6 Vlaská (zemé) Italie N 55, 7 vlasy 28; 31; 33; F 66, 25; viz Sedivéni Vlkanus viz Vulkan: w tom ostrowie bil gest wlkanus F 56, 8 voda 27; 31; 33; 37; F 58, 5 vóné : nassel te wonye F 56, 20 vrata: sto mosaznych wrat F 52, 29; sto mostnych wrat N 53, 30 vschod, vychod: bieżi ot wschodu slunce N 47, 8 Všezvěd snesitedlný, kniha česká 40 Vulkan (Vlkanus) F 56, 8 vysokost: z te hory gde wisokost F 54, 9; wysokost aZ pod oblaky N 55, 11; to czini wysokost N 61, 29 vysost: czyny welika wisost F 60, 25 vzdieti: wzdiel gmena F 46, 27; N 47, 30 vzhlübi: studnycze ssestdesat lokett wzhluby F 56, 18 vzchod viz vschod vzchoditi, vycházeti: F 48, 34 vzchvaliti: y wzch(w)aly gy F 56, 41 sluncze wzchody zaklad viz firmamentum: to gest twrdost nebo zaklad F 46, 7; N 47, 7 Zamor viz Samos F 56, 3 záře severní: tu gest o swatem Janie XXX dni wždy den a o wanocech wždy tolikež nocy N 55, 20 zatmění 28; 31; 33; 35; 37; 39; F 64, 30; N 65, 35 země 31; 33: 35: 38; F 54, 21; N 55, 23 země temnosti, název pekla (terra tenebrosa) F 44, 35; N 45, 30 — zemé zapomenutá, název pekla (terra obliuionis) F 44, 37; N 45, 32 zemétresení 27; 31: 33; 35; 37; 39; F 58, 18; N 59, 10 zhoróti: pochodnye zhorzie wysoko F 54, 8; morze zhorzalo od sluncze F 54, 38; zhorzelo N 55, 40; Gerwene mofe zho- falo N 65, 9 zima 31; 33; F 58, 31; N 59, 23; F 62,29 z(e)lé, zelina, bylina: tu gest gedno zle F 56, 11 zlého vidomci viz kakademones: to gest zleho widomcy N 47, 19; srv. dalsi 

Strana 83
83 zlověd(v)ěnici viz demones: to gest zlo- wied(w)ienyczi F 46, 18 znamenávati: tu hwiezdu znamenawagi F 62, 21, že se lidee znamenawagi N 63, 5; czo znamenawa zwon F 68, 13; N 69, 17; czo sie znamenawa ta leb F 56, 35 zsědati se: wsse zed sie zsiedala od trub F 68, 15 zviec: kterak su zwiecz planety N 61, 25 zvieřecí (hvězda), večernice, Venuše: hwiezda zwieřecy a Denicze N 61, 16; zvíředlnice 27; zwierzedlnycze F 60, 12; zwierziedlnycze F 60, 15 zvíře 29; 33; F 66, 28; F 66, 44; N 67, 29; N 67, 43 zvířetedlnice 31; viz zvieřecí: zvíředlnice zvon 29; 32; 33; 34; F 68, 13; N 69, 16 živel, viz element: w te tmie byli su čztyřy žiwly N 45 9; ze cžtyř žiwluow N 47, 13

Strana 84
OBSAH. Strana Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6—12 I. O Lucidáři vůbec . . . . II. O Lucidáři ve slovanských literaturách . . . . . . . . . . . . . . . . 12—16 (Lucidář ruský, chorvatský, polský). III. Staročeský Lucidář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16—40 . 1. Posavadní zprávy o něm . . . . . . . . . . . . . . . . . 16—17 . . . . . 17—20 2. Rukopis Fürstenberský, nyní na Křivoklátě . . . . . . . 3. Prvotisk z r. 1498, věnovaný od Jos. Dobrovského ryt. Neuberkovi, nyní v Museu království Českého . . . 20—22 . . . . . . . . . . 4. Poměr obou textů . 22—29 . . . . . . . 5. Pozdější vydání Lucidáře (1567, dva defekty starých vydání, 1779, 1783, v Jindř. Hradci bez roku, 1811, 1877, »vydáno roku tohoto«, Všezvěd snesitedlný) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29 40 6. Poměr vydání pozdějších k nejstarším vydáním . . . . . . . . . . . . 40 Lucidář: Text rukopisu Fürstenberského (na levé straně) a prvotisku z r. 1498 (na pravé straně) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41—71 Seznam autorů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 72 Seznam slov a věcí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 73—83