z 484 stránek
Titul
I
II
III
Úvod
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
Kronika o Brunczwikowi
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
Ezopus
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
Arnošt
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
Tandariáš a Floribella
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
345
346
347
348
349
350
351
352
Píseň o Jetřichovi Berúnském
353
354
355
356
357
358
359
360
361
362
363
364
365
366
367
368
369
370
371
372
373
374
375
376
377
378
379
380
381
382
383
384
385
386
387
388
389
390
391
392
393
394
395
396
397
398
399
400
401
402
403
404
405
406
Apollon král Tyrský
407
408
409
410
411
412
413
414
415
416
417
418
419
420
421
422
423
424
425
426
427
428
429
Seznam slov a věcí
430
431
432
433
434
435
436
437
438
439
440
441
442
443
444
445
446
447
448
449
450
451
452
453
454
455
456
457
458
459
460
461
462
463
464
465
466
467
468
469
470
471
472
473
474
475
476
Errata
477
478
479
480
481
Název:
Sborník hraběte Baworowského
Autor:
Loriš, Jan
Rok vydání:
1903
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
484
Počet stran předmluvy plus obsahu:
III+481
Obsah:
- I: Titul
- 1: Úvod
- 25: Kronika o Brunczwikowi
- 52: Ezopus
- 146: Arnošt
- 301: Tandariáš a Floribella
- 353: Píseň o Jetřichovi Berúnském
- 407: Apollon král Tyrský
- 430: Seznam slov a věcí
- 477: Errata
upravit
Strana I
SPERKA PRAMENOV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. SKUPINA I. PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY CESKÉ. ŘADA I. ČÍSLO 6. SBORNIK HRABÉTE BAWOROWSKÉHO. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1903.
SPERKA PRAMENOV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. SKUPINA I. PAMÁTKY ŘEČI A LITERATURY CESKÉ. ŘADA I. ČÍSLO 6. SBORNIK HRABÉTE BAWOROWSKÉHO. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1903.
Strana II
SBORNIK HRABÉTE BAWOROWSKÉHO. PŘE JAN LORIŠ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMENI. 1903.
SBORNIK HRABÉTE BAWOROWSKÉHO. PŘE JAN LORIŠ. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMENI. 1903.
Strana III
Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění.
Strana 1
UVOD. Nalezení kodexu, jejž podle posledního majetníka jeho nazýváme sborníkem hraběte Baworowského a jenž nyní se chová v ústavě Ossoliň- ských ve Lvově (č. 421), učiněné r. 1887, způsobilo mezi filology českými důvodné vzrušení. Objevenyť tu mezi jiným tři rozsáhlé skladby, o nichž literární historikové čeští do té doby neměli ani tušení. Sborník byl také hned nálezcem jeho professorem A. Brücknerem v Archivu f. slav. Philol. sv. XI.—XIII. vydán. Vydání toto však jest valnou měrou pouze pro- zatímní. Vydavatel vynechal totiž kroniku o Bruncvíkovi, skládání o Tan- dariášovi a román o Apollonovi Tyrském a přijal do vydání svého četné konjektury, arci mnohdy samozřejmé, aniž udal čtení rukopisné. Konečně se do vydání toho vloudily některé chyby, dílem tiskovým omylem, dílem odchylným čtením rukopisu. I byla již dlouho cítěna potřeba vydání nového, jež tuto veřejnosti předkládáme.1) I. Rukopis náš jest kodex papírový malého kvartu a pochází, jak z data na listě 66a vysvítá, z r. 1472. Asi v XVIII. století byl svázán v desky lepenkové s koženým hřbetem. Při vazbě byly kraje silně ořezány, takže kustody, připsané na spodním kraji posledního listu každé složky, skoro vesměs zmizely. Šířka vázaného rukopisu obnáší nyní 15 cm, délka 20 cm. Na hořejším řezu napsal kdosi v nové době inkoustem jakýsi znak složený z písmen NO. Knihař přivázal v předu tři listy, v zadu sedm listů, jež jsou tedy nepopsány. Papír vlastního rukopisu liší se od těchto listů i jakostí svou i vodotiskem. Všemi složkami jest na něm patrný kříž. Kodex skládá se z devatenácti složek po šesti arších neboli po 12 listech a obsahuje tudíž, ježto dva listy jsou vytrženy, celkem 226 listů. Listy jsou nyní tužkou znamenány číslicemi od 1—226.2) 1) Odchylky Brücknerovy uvádím pod čarou (Br.) *) Prof. Brückner nalezl listy nečíslované. Sborník Baworowského.
UVOD. Nalezení kodexu, jejž podle posledního majetníka jeho nazýváme sborníkem hraběte Baworowského a jenž nyní se chová v ústavě Ossoliň- ských ve Lvově (č. 421), učiněné r. 1887, způsobilo mezi filology českými důvodné vzrušení. Objevenyť tu mezi jiným tři rozsáhlé skladby, o nichž literární historikové čeští do té doby neměli ani tušení. Sborník byl také hned nálezcem jeho professorem A. Brücknerem v Archivu f. slav. Philol. sv. XI.—XIII. vydán. Vydání toto však jest valnou měrou pouze pro- zatímní. Vydavatel vynechal totiž kroniku o Bruncvíkovi, skládání o Tan- dariášovi a román o Apollonovi Tyrském a přijal do vydání svého četné konjektury, arci mnohdy samozřejmé, aniž udal čtení rukopisné. Konečně se do vydání toho vloudily některé chyby, dílem tiskovým omylem, dílem odchylným čtením rukopisu. I byla již dlouho cítěna potřeba vydání nového, jež tuto veřejnosti předkládáme.1) I. Rukopis náš jest kodex papírový malého kvartu a pochází, jak z data na listě 66a vysvítá, z r. 1472. Asi v XVIII. století byl svázán v desky lepenkové s koženým hřbetem. Při vazbě byly kraje silně ořezány, takže kustody, připsané na spodním kraji posledního listu každé složky, skoro vesměs zmizely. Šířka vázaného rukopisu obnáší nyní 15 cm, délka 20 cm. Na hořejším řezu napsal kdosi v nové době inkoustem jakýsi znak složený z písmen NO. Knihař přivázal v předu tři listy, v zadu sedm listů, jež jsou tedy nepopsány. Papír vlastního rukopisu liší se od těchto listů i jakostí svou i vodotiskem. Všemi složkami jest na něm patrný kříž. Kodex skládá se z devatenácti složek po šesti arších neboli po 12 listech a obsahuje tudíž, ježto dva listy jsou vytrženy, celkem 226 listů. Listy jsou nyní tužkou znamenány číslicemi od 1—226.2) 1) Odchylky Brücknerovy uvádím pod čarou (Br.) *) Prof. Brückner nalezl listy nečíslované. Sborník Baworowského.
Strana 2
Rukopis byl kdysi bez vazby. To se dá souditi z toho, že první list jest víc ohmatán než ostatní listy a že se v poslední složce jeví účinky vlhka. Zejména tři poslední listy jsou prosáklé vlhkem. Kraje některých listů byly roztrhány a jsou, patrně při vazbě, přelepeny papírem. Tak spodní roh prvního listu, vrchní a spodní kraj listu 226. a vrchní kraje několika listů předcházejících, ač trhliny zde nesahají do psaného textu. Jak již dotčeno, dva listy jsou z rukopisu patrně již vázaného vytrženy, a to: list sledující za listem nynějšího číslování 36. a za listem 199. Na vnitřní straně přední desky jest v nejnovější době tužkou napsáno: »rekopis z r. 1472. cf. o niem Brückner A., Böhmische Studien w Archiw f. slav. Philologie t. XI. str. 81 sqq.« Za rukopisem na prvním přivázaném listě touž rukou: »NB! W tym rękopisie kart liczonych i zapisanych 226 (dwieście dwadzieścia sześć) a 7 białych«. Pisatel zapomněl na tři bílé listy v předu. Rukopis jest o jednom sloupci. Na každém listě jest vylinkován čtverhran 16—17 cm výšky a 9.5 cm šířky, do něhož jest zpravidla vepsáno 29 řádek, řidčeji 28 řádek; napočítal jsem však také 27 (l. 180b, 181a) a 31 řádek (l. 183a). Písař, než počal psáti, každý sloupec napřed vy- linkoval černým inkoustem podle bodův ostrou rafií vypíchaných, jež na mnohých listech u pravého řezu jest ještě znáti. Iniciálky jednotlivých skladeb jsou barvami pečlivě provedeny, iniciálky jednotlivých oddílů (kapitol) jsou červené a vyplňují co do výšky 3—4 řádky, zřídka kdy pouze dvě řádky, jako na počátku Ar. kap. XXXIIII. a na poč. Ar. kap. 44. Červené jsou také všeliké nadpisy a přípisky a latinské verše, jež se vy- skytují v Ezopu. Písmo rukopisu jest úhledné a pečlivé, nahodilé chyby jsou vyškrtány. Jen v poslední složce jeví se jistý spěch, takže z rukopisu, jak Brückner poznamenal, již asi mnoho nechybí. Písař trochu skrblil místem, takže málokde najdeš kus prázdného řádku nebo dokonce celý prázdný řádek. Prázdná mezera tří řádků jest mezi kronikou o Bruncvíkovi a Ezopem na 1. 15b. Vytknouti sluší také tu zvláštnost, že písař části červeně psaných nadpisův a veršův, kdykoli se mu nevešly na řádek, psal na konec řádku následujícího. Tak na př. hned na začátku rukopisu červeně psaný nadpis Pocina se řeč piekna o Bruncwikowi nevešel se celý na první řádek; proto písař slabiku wi napsal na konec řádku druhého. Na zbylou část tohoto řádku pak teprve napsal slova Když bieſe poſmrti. Vypadají tedy první dva řádky takto: Pocina ſe řeč piekna o Bruncwiko Kdyż bieſe poſmrti wi Přes kolmou čáru na pravém kraji psal písař málokdy, a to nejčastěji jen jednotivé litery, řidčeji celé slabiky, jen v několika případech celá slova. Ve skladbách veršovaných na začátku jednotlivých veršů jsou psána veliká písmena, jež jsou vždy rubrikována. To jest velmi důležité, neboť tam,
Rukopis byl kdysi bez vazby. To se dá souditi z toho, že první list jest víc ohmatán než ostatní listy a že se v poslední složce jeví účinky vlhka. Zejména tři poslední listy jsou prosáklé vlhkem. Kraje některých listů byly roztrhány a jsou, patrně při vazbě, přelepeny papírem. Tak spodní roh prvního listu, vrchní a spodní kraj listu 226. a vrchní kraje několika listů předcházejících, ač trhliny zde nesahají do psaného textu. Jak již dotčeno, dva listy jsou z rukopisu patrně již vázaného vytrženy, a to: list sledující za listem nynějšího číslování 36. a za listem 199. Na vnitřní straně přední desky jest v nejnovější době tužkou napsáno: »rekopis z r. 1472. cf. o niem Brückner A., Böhmische Studien w Archiw f. slav. Philologie t. XI. str. 81 sqq.« Za rukopisem na prvním přivázaném listě touž rukou: »NB! W tym rękopisie kart liczonych i zapisanych 226 (dwieście dwadzieścia sześć) a 7 białych«. Pisatel zapomněl na tři bílé listy v předu. Rukopis jest o jednom sloupci. Na každém listě jest vylinkován čtverhran 16—17 cm výšky a 9.5 cm šířky, do něhož jest zpravidla vepsáno 29 řádek, řidčeji 28 řádek; napočítal jsem však také 27 (l. 180b, 181a) a 31 řádek (l. 183a). Písař, než počal psáti, každý sloupec napřed vy- linkoval černým inkoustem podle bodův ostrou rafií vypíchaných, jež na mnohých listech u pravého řezu jest ještě znáti. Iniciálky jednotlivých skladeb jsou barvami pečlivě provedeny, iniciálky jednotlivých oddílů (kapitol) jsou červené a vyplňují co do výšky 3—4 řádky, zřídka kdy pouze dvě řádky, jako na počátku Ar. kap. XXXIIII. a na poč. Ar. kap. 44. Červené jsou také všeliké nadpisy a přípisky a latinské verše, jež se vy- skytují v Ezopu. Písmo rukopisu jest úhledné a pečlivé, nahodilé chyby jsou vyškrtány. Jen v poslední složce jeví se jistý spěch, takže z rukopisu, jak Brückner poznamenal, již asi mnoho nechybí. Písař trochu skrblil místem, takže málokde najdeš kus prázdného řádku nebo dokonce celý prázdný řádek. Prázdná mezera tří řádků jest mezi kronikou o Bruncvíkovi a Ezopem na 1. 15b. Vytknouti sluší také tu zvláštnost, že písař části červeně psaných nadpisův a veršův, kdykoli se mu nevešly na řádek, psal na konec řádku následujícího. Tak na př. hned na začátku rukopisu červeně psaný nadpis Pocina se řeč piekna o Bruncwikowi nevešel se celý na první řádek; proto písař slabiku wi napsal na konec řádku druhého. Na zbylou část tohoto řádku pak teprve napsal slova Když bieſe poſmrti. Vypadají tedy první dva řádky takto: Pocina ſe řeč piekna o Bruncwiko Kdyż bieſe poſmrti wi Přes kolmou čáru na pravém kraji psal písař málokdy, a to nejčastěji jen jednotivé litery, řidčeji celé slabiky, jen v několika případech celá slova. Ve skladbách veršovaných na začátku jednotlivých veršů jsou psána veliká písmena, jež jsou vždy rubrikována. To jest velmi důležité, neboť tam,
Strana 3
kde jsou psána malá písmena, obyčejně lze také konstatovati porušení původního textu. Tak na př. v písni o Tand. v. 1210—1213 lze z velikého písmene S poznati, že slovo Swada původně patřilo do verše následují- cího. Předloha totiž, z níž písař kodexu našeho vypisoval, měla také na počátku verše velká písmena. Když opisovatel text nějak porušil, nechal často veliké písmeno u slova, které se porušením se začátku verše dostalo do prostřed verše. Podobně lze zpravidla vyložiti malá písmena na počátku veršů. — Rubrikované litery nenalézají se však pouze na začátku veršů, ale také zhusta uprostřed veršů Jména vlastní bývají označena velikými počátečními písmeny, nezřídka však jsou psána písmeny malými. Velká písmena h, l, n, p, z, y se nehrubě liší od malých. Verše jsou napořád psány, ale odděleny od sebe šikmými, tu černými, tu červenými čárkami, zřídka kdy tečkou. Šikmá černá čárka na konci řádku bývá často znamén- kem nedopsaného slova. Jiných rozdělovacích znamének v rukopise není. Pravopis rukopisu jest v podstatě Husův, s některými modifikacemi. Měkkost souhlásek označuje se tečkami. Tečka vypadá buď jako malý čtvereček »~«, buď jako slabá čárka téže délky jako strana onoho čtve- rečku»«,1) a to dle toho, jak písař více nebo méně pérem přitlačil. Nad z tečka někdy bývá, někdy nebývá. Zřídka kdy jest í čárkováno; čárky jsou nad míru dlouhé, obloukovité a vyskytají se pouze nahodile. Nejčastěji schází tečka nad i ve slabikách si, ši, ti, zřídka kdy ve slabikách mi, ni, mie, nie. Co do jednotlivostí budiž poznamenáno toto: Měkkost souhlásek označuje se tečkou. Tečka bývá často vynechána. Tečka nebývá vždy přesně nad souhláskou, nýbrž někdy trochu na pravo, někdy na levo. Vždy poněkud na levo bývá u ; poněkud na pravo zpra- vidla ve slabikách ři, ře, řa, či, če, ča. Písař totiž píše tyto slabiky spřež- kami a klade tečku nad ně do prostřed. Porůznu se také některé sou- hlásky označují spřežkami. Někdy i nad tvrdou souhláskou jest napsána tečka. Předložky jednoslabičné se vždy píší se svými slovy dohromady,2) rovněž i jiná jednoslabičná slůvka, jako spojka i (y). A. Sykavky se označují: 1. s se píše: a) nejčastěji ſ na začátku i uprostřed slov: poſmrti, ſyn, ſe, mieſi- ciech B. 1a, paſu B. 9b, ſtebu B. 3a. b) na konci slov s: nas B. 2b, podnes B. 8a atd. Tak se také píše předložka s před následující sykavkou ƒ, z: sſebu E. 323, sſwym E. 149, sstrachem E. 636, szemany Ar. 143, sstupa E. 8 atd. c) nezřídka ſſ: hlaſſy B. 4a, paſſow B. 7b, leſſy B. 5b, maſſo E. 408, roſſu E. 208 atd. 1) Brückner ve vydání svém tyto čárečky transskribuje tu tečkou, tu čárkou. 2) Způsob ten zachován z vážných příčin i v tomto vydání.
kde jsou psána malá písmena, obyčejně lze také konstatovati porušení původního textu. Tak na př. v písni o Tand. v. 1210—1213 lze z velikého písmene S poznati, že slovo Swada původně patřilo do verše následují- cího. Předloha totiž, z níž písař kodexu našeho vypisoval, měla také na počátku verše velká písmena. Když opisovatel text nějak porušil, nechal často veliké písmeno u slova, které se porušením se začátku verše dostalo do prostřed verše. Podobně lze zpravidla vyložiti malá písmena na počátku veršů. — Rubrikované litery nenalézají se však pouze na začátku veršů, ale také zhusta uprostřed veršů Jména vlastní bývají označena velikými počátečními písmeny, nezřídka však jsou psána písmeny malými. Velká písmena h, l, n, p, z, y se nehrubě liší od malých. Verše jsou napořád psány, ale odděleny od sebe šikmými, tu černými, tu červenými čárkami, zřídka kdy tečkou. Šikmá černá čárka na konci řádku bývá často znamén- kem nedopsaného slova. Jiných rozdělovacích znamének v rukopise není. Pravopis rukopisu jest v podstatě Husův, s některými modifikacemi. Měkkost souhlásek označuje se tečkami. Tečka vypadá buď jako malý čtvereček »~«, buď jako slabá čárka téže délky jako strana onoho čtve- rečku»«,1) a to dle toho, jak písař více nebo méně pérem přitlačil. Nad z tečka někdy bývá, někdy nebývá. Zřídka kdy jest í čárkováno; čárky jsou nad míru dlouhé, obloukovité a vyskytají se pouze nahodile. Nejčastěji schází tečka nad i ve slabikách si, ši, ti, zřídka kdy ve slabikách mi, ni, mie, nie. Co do jednotlivostí budiž poznamenáno toto: Měkkost souhlásek označuje se tečkou. Tečka bývá často vynechána. Tečka nebývá vždy přesně nad souhláskou, nýbrž někdy trochu na pravo, někdy na levo. Vždy poněkud na levo bývá u ; poněkud na pravo zpra- vidla ve slabikách ři, ře, řa, či, če, ča. Písař totiž píše tyto slabiky spřež- kami a klade tečku nad ně do prostřed. Porůznu se také některé sou- hlásky označují spřežkami. Někdy i nad tvrdou souhláskou jest napsána tečka. Předložky jednoslabičné se vždy píší se svými slovy dohromady,2) rovněž i jiná jednoslabičná slůvka, jako spojka i (y). A. Sykavky se označují: 1. s se píše: a) nejčastěji ſ na začátku i uprostřed slov: poſmrti, ſyn, ſe, mieſi- ciech B. 1a, paſu B. 9b, ſtebu B. 3a. b) na konci slov s: nas B. 2b, podnes B. 8a atd. Tak se také píše předložka s před následující sykavkou ƒ, z: sſebu E. 323, sſwym E. 149, sstrachem E. 636, szemany Ar. 143, sstupa E. 8 atd. c) nezřídka ſſ: hlaſſy B. 4a, paſſow B. 7b, leſſy B. 5b, maſſo E. 408, roſſu E. 208 atd. 1) Brückner ve vydání svém tyto čárečky transskribuje tu tečkou, tu čárkou. 2) Způsob ten zachován z vážných příčin i v tomto vydání.
Strana 4
d) řidčeji sſ na počátku slov: sſtrci B. 11b, stawil Ar. 1027, Sſtraft E. 1097, Sstraftne E. 424, E. 3090, Sstrastna E. 317, Sstkwoft E. 1601. e) někdy také z: zſani B. 5a, ztraſti E. 2865, wzklepie J. 1671 a jinde. ƒ) porůznu ſ nebo § (na konci slov): caſow B. 11b, ocafow B. 10b, Sſebu T. 57, fam T. 265, wesel J. 1719, wsedfe Ar. 1410, byfte Ar. 780, braſta ſe E. 2307, čaš E. 807. 2. š se označuje a) zpravidla ſ nebo s (na konci slov): ſkodu E. 409, ſpilu E. 914, vſlyſewſi B. 12a, naſi B. 1a; racis B. 3 , budeš B. 13b, rozkoś E. 714, ne- zadaš E. 1608, maš T. 70 atd. b) velmi často ſſ nebo ſs (na konci slov): pieſſi B. 4a, wſſie B. 15a, ſedſſi T. 668, tiefsiese E. 990, sskoden E. 3105, ssibennice E. 2970, sstebty E. 990, ſſpalek E. 1055 atd.; rozkofs E. 703, myſs E. 317, weſs E. 364, maſs B. 10a, nechceſs B. 9b, widiſs E. 708 atd. c) řidčeji sí (na počátku slov): síkody E. 983, Síkoda E. 356, Sſle- chetnoft E. 77, Sstiestie E. 692, Sſpehere Ar. 1098 atd. d) dosti často ſ nebo s (na konci slov): neſluſie B. 1a, priſiti E. 335, Awſak B. 12a, pokuſeni E. 1093, ſpilu E. 917, poſle B. 15a, Dopuſtie Ar. 2289, nestiestie B. 2b, gestierow B. 10a atd. ; Kleofas B. 14b, wies B. 11a, chces B. 1b, wels Ar. 1302, Slys E. 1441, hodis E. 246 atd. e) v jednotlivých případech ſſ, Sſ, ſs: towariffi Ar. 3909, biefſe T. 1408, Sfipowe Ar. 3534, chodiſs E. 2287. 3. s se píše a) zpravidla z: rozkazanie: B 1a, zemiech ib., rozpomenuw ib., střez E. 471 atd. b) často také ż: Střež E. 329, woż E. 2139, wiż E. 1079, 3142, B. 9b, hroż B. 10a, noże B. 7a, oswobożena Ar. 4374, wżel Ar. 2250, žed Ar. 2355, mržkofti E. 624, Skrże E. 311, žemie J. 103, žetie J. 878 atd. c) zřídka kdy ſ nebo s: sſlibu T. 1734 (vedle zſlibu ib. 1740), mrſky E. 931. d) jednou zſ: rozſetniechu Ar. 3459. 4. ž se píše a) obyčejně z: když, vwaže, knieże, protož B. 1a atd. b) často také z: zbozie, kazdeho B. 1a, ziw B. 1b, lezel Ar. 1099, zen Ar. 1735, nozy J. 1654, muzow J. 1827, awſakz E. 693, kazi B. 13b, za- ſluzil ib., gednezt ib., wiezyz B. 11b, zadna B. 12a, znieſe E. 993, druzko E. 667, wyrazy E. 344 atd. c) velmi zřídka ſ nebo s (na konci slov): ſecy Ar. 687, 1023, 1050, nedrzis E. 2330, yakehos B. 10a, nes B. 3b. d) jednou zs: genzs E. 2051.
d) řidčeji sſ na počátku slov: sſtrci B. 11b, stawil Ar. 1027, Sſtraft E. 1097, Sstraftne E. 424, E. 3090, Sstrastna E. 317, Sstkwoft E. 1601. e) někdy také z: zſani B. 5a, ztraſti E. 2865, wzklepie J. 1671 a jinde. ƒ) porůznu ſ nebo § (na konci slov): caſow B. 11b, ocafow B. 10b, Sſebu T. 57, fam T. 265, wesel J. 1719, wsedfe Ar. 1410, byfte Ar. 780, braſta ſe E. 2307, čaš E. 807. 2. š se označuje a) zpravidla ſ nebo s (na konci slov): ſkodu E. 409, ſpilu E. 914, vſlyſewſi B. 12a, naſi B. 1a; racis B. 3 , budeš B. 13b, rozkoś E. 714, ne- zadaš E. 1608, maš T. 70 atd. b) velmi často ſſ nebo ſs (na konci slov): pieſſi B. 4a, wſſie B. 15a, ſedſſi T. 668, tiefsiese E. 990, sskoden E. 3105, ssibennice E. 2970, sstebty E. 990, ſſpalek E. 1055 atd.; rozkofs E. 703, myſs E. 317, weſs E. 364, maſs B. 10a, nechceſs B. 9b, widiſs E. 708 atd. c) řidčeji sí (na počátku slov): síkody E. 983, Síkoda E. 356, Sſle- chetnoft E. 77, Sstiestie E. 692, Sſpehere Ar. 1098 atd. d) dosti často ſ nebo s (na konci slov): neſluſie B. 1a, priſiti E. 335, Awſak B. 12a, pokuſeni E. 1093, ſpilu E. 917, poſle B. 15a, Dopuſtie Ar. 2289, nestiestie B. 2b, gestierow B. 10a atd. ; Kleofas B. 14b, wies B. 11a, chces B. 1b, wels Ar. 1302, Slys E. 1441, hodis E. 246 atd. e) v jednotlivých případech ſſ, Sſ, ſs: towariffi Ar. 3909, biefſe T. 1408, Sfipowe Ar. 3534, chodiſs E. 2287. 3. s se píše a) zpravidla z: rozkazanie: B 1a, zemiech ib., rozpomenuw ib., střez E. 471 atd. b) často také ż: Střež E. 329, woż E. 2139, wiż E. 1079, 3142, B. 9b, hroż B. 10a, noże B. 7a, oswobożena Ar. 4374, wżel Ar. 2250, žed Ar. 2355, mržkofti E. 624, Skrże E. 311, žemie J. 103, žetie J. 878 atd. c) zřídka kdy ſ nebo s: sſlibu T. 1734 (vedle zſlibu ib. 1740), mrſky E. 931. d) jednou zſ: rozſetniechu Ar. 3459. 4. ž se píše a) obyčejně z: když, vwaže, knieże, protož B. 1a atd. b) často také z: zbozie, kazdeho B. 1a, ziw B. 1b, lezel Ar. 1099, zen Ar. 1735, nozy J. 1654, muzow J. 1827, awſakz E. 693, kazi B. 13b, za- ſluzil ib., gednezt ib., wiezyz B. 11b, zadna B. 12a, znieſe E. 993, druzko E. 667, wyrazy E. 344 atd. c) velmi zřídka ſ nebo s (na konci slov): ſecy Ar. 687, 1023, 1050, nedrzis E. 2330, yakehos B. 10a, nes B. 3b. d) jednou zs: genzs E. 2051.
Strana 5
5 5. c se píše a) zpravidla c, jež jest velmi podobno k t: Bruncwik B. 1a, wſecko ib., otce ib. atd. b) nezřídka č: Arkuč Ar. 407, dčeri B. 11b, wſečka B. 14a, J. 814, obečnie Ar. 1946, wſičkni J. 1368, wzaćno E. 2803 atd. 6. č se píše a) zpravidla č: wiečnu peči E. 704, mrači Ar. 3657, račí Ar. 3658, řeči Ar. 1216 atd. b) často c: vcinil B. 1a, řeci B. 15b, ctwrt B. 2a, cafu E. 135, mlcal E. 1249, hubence E. 1696, pannice T. 415, ctieſe T. 1419. c) na dvou místech cz: cztiti Ar. 5056, wecz J. 1956. B. Měkkost souhlásek d, t, n označuje se tečkou na konci slov a uprostřed slov před souhláskou. Třeba však podotknouti, že u ď a t tečka ve většině případů schází, kdežto u ň zpravidla se nevynechává. Tečka nad d a ť jest: tot E. 403, Ar. 463, 470, 1365, 2346, 3143, 3369, anat Ar. 3164, anot Ar. 1604, 4012, cot E. 2786, tut E. 1549, Ar. 1086, 2536, 3131, 5243, hynt Ar. 3481, 3643, nerod E. 914, bud E. 1372, at J. 1654, put Ar. 1949 (ale put Ar. 1939). Měkkost u ď a ť není označena: hrad E. 837, neblud E. 1412, bud E. 1430, nat B. 9b, žet B. 1b, 13b, iat B. 1a, ont B. 1b, cot B. 1b, tohot B. 1b, bycht B 1b, tit Ar. 1093, ondet Ar. 1112, wecestat Ar. 5380, Sfed T. 71, ged T. 1092 atd. Naproti tomu je na dvou místech tečka nad tvrdým t: Arnoft Ar. 774, ftit J. 642. Měkké ň s tečkou jsem nalezl: haňba E. 3088, 2781 (tak pravidelně i na mnohých jiných místech), kuoň E. 2110 a jinde, konmi Ar. 2138, ohen Ar. 3970, 3998, nan B. 11b, T. 1580, zan Ar 1327, preden T. 752, wen T. 317, Ar. 186, pon Ar. 399, pron Ar. 716, bran Ar. 2427, nehon J. 503, zahyň E. 1891, promien E. 1081. Označení měkkosti schází: nadra B. 5a, nadricko Ar. 3059, kuon B. 14a, E. 2070 a jinde, ohen J. 775, wiezen Ar. 4702, hanba E. 1214, J. 596, konmi Ar. 97, hnetes E. 1738, stan T. 1803, wstante E. 3199, zen E. 239, priklon E. 629, poden Ar. 4012, ſkrzenż Ar. 4650, nan Ar. 105, 2067, pron Ar. 1095, T. 1664, pronż Ar. 1472, wen Ar. 1645, J. 685, naden E. 853. Nad tvrdým n je tečka: hyn Ar. 2322, wen T. 137, an T. 145, zakon E. 1022. Měkkost souhlásek ď, t, ň před i se neoznačuje; přece však nalezli jsme na dvou místech: matí E. 638, cti Ar. 2117. Měkkost týchže sou- hlásek před e, a, o, u značí se písmenem i: dobrodienie B. 1a, tie B. 1b luniak E. 349, wiezniow Ar. 1126. Vyjímky jsem nalezl: přetieſe E. 94, komniate Ar. 3328, cteni Ar. 3463, poctenie Ar. 5425, styste J. 1679; priteze E. 48, te E. 1428, wta E. 293, medenicy Ar. 3126, oblenuge Ar. 5601, wieznow Ar. 1705. C. V některých slovích k t se přidává h: leth B. 12a, 14a, E. 284, 290, T. 821, feth Ar. 675, 983, 1068, 1117, 1120, 3537, 3545, katha
5 5. c se píše a) zpravidla c, jež jest velmi podobno k t: Bruncwik B. 1a, wſecko ib., otce ib. atd. b) nezřídka č: Arkuč Ar. 407, dčeri B. 11b, wſečka B. 14a, J. 814, obečnie Ar. 1946, wſičkni J. 1368, wzaćno E. 2803 atd. 6. č se píše a) zpravidla č: wiečnu peči E. 704, mrači Ar. 3657, račí Ar. 3658, řeči Ar. 1216 atd. b) často c: vcinil B. 1a, řeci B. 15b, ctwrt B. 2a, cafu E. 135, mlcal E. 1249, hubence E. 1696, pannice T. 415, ctieſe T. 1419. c) na dvou místech cz: cztiti Ar. 5056, wecz J. 1956. B. Měkkost souhlásek d, t, n označuje se tečkou na konci slov a uprostřed slov před souhláskou. Třeba však podotknouti, že u ď a t tečka ve většině případů schází, kdežto u ň zpravidla se nevynechává. Tečka nad d a ť jest: tot E. 403, Ar. 463, 470, 1365, 2346, 3143, 3369, anat Ar. 3164, anot Ar. 1604, 4012, cot E. 2786, tut E. 1549, Ar. 1086, 2536, 3131, 5243, hynt Ar. 3481, 3643, nerod E. 914, bud E. 1372, at J. 1654, put Ar. 1949 (ale put Ar. 1939). Měkkost u ď a ť není označena: hrad E. 837, neblud E. 1412, bud E. 1430, nat B. 9b, žet B. 1b, 13b, iat B. 1a, ont B. 1b, cot B. 1b, tohot B. 1b, bycht B 1b, tit Ar. 1093, ondet Ar. 1112, wecestat Ar. 5380, Sfed T. 71, ged T. 1092 atd. Naproti tomu je na dvou místech tečka nad tvrdým t: Arnoft Ar. 774, ftit J. 642. Měkké ň s tečkou jsem nalezl: haňba E. 3088, 2781 (tak pravidelně i na mnohých jiných místech), kuoň E. 2110 a jinde, konmi Ar. 2138, ohen Ar. 3970, 3998, nan B. 11b, T. 1580, zan Ar 1327, preden T. 752, wen T. 317, Ar. 186, pon Ar. 399, pron Ar. 716, bran Ar. 2427, nehon J. 503, zahyň E. 1891, promien E. 1081. Označení měkkosti schází: nadra B. 5a, nadricko Ar. 3059, kuon B. 14a, E. 2070 a jinde, ohen J. 775, wiezen Ar. 4702, hanba E. 1214, J. 596, konmi Ar. 97, hnetes E. 1738, stan T. 1803, wstante E. 3199, zen E. 239, priklon E. 629, poden Ar. 4012, ſkrzenż Ar. 4650, nan Ar. 105, 2067, pron Ar. 1095, T. 1664, pronż Ar. 1472, wen Ar. 1645, J. 685, naden E. 853. Nad tvrdým n je tečka: hyn Ar. 2322, wen T. 137, an T. 145, zakon E. 1022. Měkkost souhlásek ď, t, ň před i se neoznačuje; přece však nalezli jsme na dvou místech: matí E. 638, cti Ar. 2117. Měkkost týchže sou- hlásek před e, a, o, u značí se písmenem i: dobrodienie B. 1a, tie B. 1b luniak E. 349, wiezniow Ar. 1126. Vyjímky jsem nalezl: přetieſe E. 94, komniate Ar. 3328, cteni Ar. 3463, poctenie Ar. 5425, styste J. 1679; priteze E. 48, te E. 1428, wta E. 293, medenicy Ar. 3126, oblenuge Ar. 5601, wieznow Ar. 1705. C. V některých slovích k t se přidává h: leth B. 12a, 14a, E. 284, 290, T. 821, feth Ar. 675, 983, 1068, 1117, 1120, 3537, 3545, katha
Strana 6
Ar. 3218 kathu Ar. 1139 a jinde; ale také: let Ar. 1850, leta Ar. 4844, 5456, lety B. 14b, set Ar. 1950, 3577 atd. Da t se matou na dvou místech: hnet E. 156, dkan J. 309. D. Po retnicích b, p, v, f, m se za nynější ě píše ie (1e): Bieda B. 1b, opiet E. 357, wieru E. 360, offierowal Ar. 5469, mienim B. 12 atd. Zřídka kdy jest i vynecháno: medenicy Ar. 3126, kropeřow Ar. 1979, vwezenie T. 1169, Mestíka E. 653. — Ojedinělý je případ, kde ě po retnici se píše ye: nemilostiwye Ap. 222 . E. Po l jotace někdy označena bývá, někdy nebývá: ſyle E. 839, naſyle E. 726, kwiele Ar. 2226, stelie E. 2151, milie E. 725, kratochwilie J. 1195, weselie Ar. 2092 atd. F. Měkké ř se označuje: a) pravidelně ř: wepř E. 621, řkuce B. 11b, oř T. 1031 atd. Ve spřežce ři píše se někdy tečka nad ři nad i (srov. str. 3.): přigeti B. 6b Prigide B. 12b, přibieže E. 1962, Přikaza Ar. 960, třiſta B. 7b, prielis E. 1457, křiweho Ar. 1221, kterizto Ar. 4229, dařil T. 1784, twaři J. 1741 a jinde. Častěji však je pouze jedna tečka psána, a to asi uprostřed mezi řai, řidčeji nad ř. Někdy však je tečka teprve nad druhou částí spřežky.1 Podobně se děje i ve spřežkách ře, řa; tečka je na druhé části spřežky ve slovích: vzréchu J. 1475, Trébali J. 1404, prédhoru J. 1405, Prála Ar. 917 b) na dvou místech ř: přigel Ar. 1656, bratři Ar. 5038. c) na několika místech rz, rž: weprz B. 6b, Orz Ar. 4223, T. 1464, J. 938 (jinde oř), orze J. 935, zwierz J. 465, hoſpodarz Ar. 5011, lekarzi Ap. 218a, ctirzi Ar. 5439, Trzi J. 1865, mierze T. 1071, horze J. 203, berz J. 412, berze Ap. 220a; Orž T. 929, orze J. 202, paſtyrż E. 2308, lekarż T. 1254. d) na třech místech rs, rs, rſ: Weprs E. 617, weprs E. 614, trſpafl- kem T. 920. e) často bez tečky r: wier E. 773, a rka B. 2b, tretie E. 455, wecere E. 1574, wiere E. 1830, wetrech B. 4a, prege Ar. 1531, zetresta T. 1059, whore J. 1825 atd. Naopak jest na několika místech ř místo r: hořky E. 833, řekowe Ar. 2464, Arnoft Ar. 4893, rwati E. 2455. G. Samohlasné r se označuje všady tak jako nyní. Zaznamenati sluší pouze: PRrwu E. 219, crweny B. 7a vedle cirweny Ar. 2458. H. Hrdelné h a ch se někdy matou: netruhliž E. 3095, truhlie T. 611, prichod Ap. 225a, lechka E. 2794, lechce Ar. 5128, T. 1161, E. 1036. 3130, polechciti Ar. 2878. 1) V přepise svém vždy spřežku tuto píši s tečkou nad i.
Ar. 3218 kathu Ar. 1139 a jinde; ale také: let Ar. 1850, leta Ar. 4844, 5456, lety B. 14b, set Ar. 1950, 3577 atd. Da t se matou na dvou místech: hnet E. 156, dkan J. 309. D. Po retnicích b, p, v, f, m se za nynější ě píše ie (1e): Bieda B. 1b, opiet E. 357, wieru E. 360, offierowal Ar. 5469, mienim B. 12 atd. Zřídka kdy jest i vynecháno: medenicy Ar. 3126, kropeřow Ar. 1979, vwezenie T. 1169, Mestíka E. 653. — Ojedinělý je případ, kde ě po retnici se píše ye: nemilostiwye Ap. 222 . E. Po l jotace někdy označena bývá, někdy nebývá: ſyle E. 839, naſyle E. 726, kwiele Ar. 2226, stelie E. 2151, milie E. 725, kratochwilie J. 1195, weselie Ar. 2092 atd. F. Měkké ř se označuje: a) pravidelně ř: wepř E. 621, řkuce B. 11b, oř T. 1031 atd. Ve spřežce ři píše se někdy tečka nad ři nad i (srov. str. 3.): přigeti B. 6b Prigide B. 12b, přibieže E. 1962, Přikaza Ar. 960, třiſta B. 7b, prielis E. 1457, křiweho Ar. 1221, kterizto Ar. 4229, dařil T. 1784, twaři J. 1741 a jinde. Častěji však je pouze jedna tečka psána, a to asi uprostřed mezi řai, řidčeji nad ř. Někdy však je tečka teprve nad druhou částí spřežky.1 Podobně se děje i ve spřežkách ře, řa; tečka je na druhé části spřežky ve slovích: vzréchu J. 1475, Trébali J. 1404, prédhoru J. 1405, Prála Ar. 917 b) na dvou místech ř: přigel Ar. 1656, bratři Ar. 5038. c) na několika místech rz, rž: weprz B. 6b, Orz Ar. 4223, T. 1464, J. 938 (jinde oř), orze J. 935, zwierz J. 465, hoſpodarz Ar. 5011, lekarzi Ap. 218a, ctirzi Ar. 5439, Trzi J. 1865, mierze T. 1071, horze J. 203, berz J. 412, berze Ap. 220a; Orž T. 929, orze J. 202, paſtyrż E. 2308, lekarż T. 1254. d) na třech místech rs, rs, rſ: Weprs E. 617, weprs E. 614, trſpafl- kem T. 920. e) často bez tečky r: wier E. 773, a rka B. 2b, tretie E. 455, wecere E. 1574, wiere E. 1830, wetrech B. 4a, prege Ar. 1531, zetresta T. 1059, whore J. 1825 atd. Naopak jest na několika místech ř místo r: hořky E. 833, řekowe Ar. 2464, Arnoft Ar. 4893, rwati E. 2455. G. Samohlasné r se označuje všady tak jako nyní. Zaznamenati sluší pouze: PRrwu E. 219, crweny B. 7a vedle cirweny Ar. 2458. H. Hrdelné h a ch se někdy matou: netruhliž E. 3095, truhlie T. 611, prichod Ap. 225a, lechka E. 2794, lechce Ar. 5128, T. 1161, E. 1036. 3130, polechciti Ar. 2878. 1) V přepise svém vždy spřežku tuto píši s tečkou nad i.
Strana 7
I. j se píše a) nejčastěji y: yazyku B. 1a, yako B. 4b, E. 892, yakz B. 2b, yakehos B. 10a, yuz J. 1320, boy Ar. 1160, gey B. 1b, kleyt Ar. 5339, twoy Ap. 218b, taynie T. 214, ſeyda B. 6a, woynu E. 20, woyſko Ar. 1106, priyal Ar. 5916, naymileyfi B. 1a, Biehay E. 430, kay ſe E. 881, day E. 1286, nemeſkayz B. 9b, znamenayz B. 1b, nedbayme Ar. 3276 atd. b) velmi často g: gey B. 1b, Ge B. 1b, gehoz E. 1100, meg E. 863, mog, twog Ap. 218b, klegt Ar. 5368, kwogfku Ar. 1097, wognu E. 27, ſogka E. 1663, nepreg E. 1565, znamenag E. 1285, nemeſkagme Ar. 3279, wogſka B. 13b, pohledagme Ar. 3816, nepřegtež Ar. 45 atd. Na třech místech g: gey B. 11a, gede Ar. 2157, tage E. 1413. c) řidčeji i (1): ia, 1at B. 1b, iat B. 1a, iakz B. 12b, Jakzt B. 1b, iazy- kem E. 925, borowati Ar. 1885, priiaw Ar. 5013, poia T. 88, poial T. 994 atd. K. Samohlásky i a y se celkem tak rozeznávají a označují jako v jazyce novém, jen že se po c, z. s vždy píše v kromě dvou slov: tific Ar. 1597, tificow Ar. 621, tificow B. 12b, tifice Ar. 3547, mieficiech B. 1a, v nichž je vždycky i; dále ſeci E. 3136. Dvojhláska ie se ovšem píše i po c, z, ſ: prichazieſe B. 3a, wzieti B. 4a, tresiese B. 5b, miesiecow B. 7b, ciefar Ar. 181 atd. Samohláska i se tedy píše a) zpravidla i nebo i (to nejčastěji po ſ a t): prigide, gedni, welike, diwati, ſnami, wida, ſkoci B. 12b atd. b) na některých místech v, a to: byl J. 667, byti E. 1706, dobyti Ar. 4700, J. 1885, hoſpodynie Ar. 602, pakofty E. 729, 1020, bohaty E. 3013, whlemyzdy E. 775, ty E. 866, prykryta T. 1242, wyrazy E. 344, koly J. 1833, ſmyfly Ar. 2867, myflyś Ar. 2882, tmy E. 1634, zestlany Ar. 2717. Jsou to vesměs patrné omyly a vnikly do našeho kodexu z předlohy, již písař měl před sebou. Spojku i však písař úmyslně psal všady y. c) někdy ie (te): wiezie (gen. pl.), Ar. 2364, panie (dat.) B. 1a, wnestiestie (lok.) Ap. 216b, postiestie T. 1552, stiestie twemu E. 2105, tie (dat.) E. 1112, gie (akk.) Ar. 130, o nie (fem. akk.) Ar. 3193, dietie (pl. akk.) J. 1665, biezie (rým lezi) J. 1919, matie (rým ptati) Ar. 421 atd. Z příkladův těch a podobných lze souditi, že i na jiných místech, kde je psáno je, čísti jest í (i), to jest, že úžení dlouhého je v í v té době, když kodex náš byl psán, aspoň z velké části již bylo provedeno. d) Dlouhé í psáno jest na několika místech ij: panij Ar. 1182, T. 1202, J. 1478, zemij Ar. 4075, Lidij J. 2035, mužij T. 779, o nij Ar. 5453, prawij J. 1281. Tvrdé v se označuje jako v novém pravopise; jen na několika místech jest místo něho i: fliſte J. 994, byli Ar. 3563, T. 1304, byli
I. j se píše a) nejčastěji y: yazyku B. 1a, yako B. 4b, E. 892, yakz B. 2b, yakehos B. 10a, yuz J. 1320, boy Ar. 1160, gey B. 1b, kleyt Ar. 5339, twoy Ap. 218b, taynie T. 214, ſeyda B. 6a, woynu E. 20, woyſko Ar. 1106, priyal Ar. 5916, naymileyfi B. 1a, Biehay E. 430, kay ſe E. 881, day E. 1286, nemeſkayz B. 9b, znamenayz B. 1b, nedbayme Ar. 3276 atd. b) velmi často g: gey B. 1b, Ge B. 1b, gehoz E. 1100, meg E. 863, mog, twog Ap. 218b, klegt Ar. 5368, kwogfku Ar. 1097, wognu E. 27, ſogka E. 1663, nepreg E. 1565, znamenag E. 1285, nemeſkagme Ar. 3279, wogſka B. 13b, pohledagme Ar. 3816, nepřegtež Ar. 45 atd. Na třech místech g: gey B. 11a, gede Ar. 2157, tage E. 1413. c) řidčeji i (1): ia, 1at B. 1b, iat B. 1a, iakz B. 12b, Jakzt B. 1b, iazy- kem E. 925, borowati Ar. 1885, priiaw Ar. 5013, poia T. 88, poial T. 994 atd. K. Samohlásky i a y se celkem tak rozeznávají a označují jako v jazyce novém, jen že se po c, z. s vždy píše v kromě dvou slov: tific Ar. 1597, tificow Ar. 621, tificow B. 12b, tifice Ar. 3547, mieficiech B. 1a, v nichž je vždycky i; dále ſeci E. 3136. Dvojhláska ie se ovšem píše i po c, z, ſ: prichazieſe B. 3a, wzieti B. 4a, tresiese B. 5b, miesiecow B. 7b, ciefar Ar. 181 atd. Samohláska i se tedy píše a) zpravidla i nebo i (to nejčastěji po ſ a t): prigide, gedni, welike, diwati, ſnami, wida, ſkoci B. 12b atd. b) na některých místech v, a to: byl J. 667, byti E. 1706, dobyti Ar. 4700, J. 1885, hoſpodynie Ar. 602, pakofty E. 729, 1020, bohaty E. 3013, whlemyzdy E. 775, ty E. 866, prykryta T. 1242, wyrazy E. 344, koly J. 1833, ſmyfly Ar. 2867, myflyś Ar. 2882, tmy E. 1634, zestlany Ar. 2717. Jsou to vesměs patrné omyly a vnikly do našeho kodexu z předlohy, již písař měl před sebou. Spojku i však písař úmyslně psal všady y. c) někdy ie (te): wiezie (gen. pl.), Ar. 2364, panie (dat.) B. 1a, wnestiestie (lok.) Ap. 216b, postiestie T. 1552, stiestie twemu E. 2105, tie (dat.) E. 1112, gie (akk.) Ar. 130, o nie (fem. akk.) Ar. 3193, dietie (pl. akk.) J. 1665, biezie (rým lezi) J. 1919, matie (rým ptati) Ar. 421 atd. Z příkladův těch a podobných lze souditi, že i na jiných místech, kde je psáno je, čísti jest í (i), to jest, že úžení dlouhého je v í v té době, když kodex náš byl psán, aspoň z velké části již bylo provedeno. d) Dlouhé í psáno jest na několika místech ij: panij Ar. 1182, T. 1202, J. 1478, zemij Ar. 4075, Lidij J. 2035, mužij T. 779, o nij Ar. 5453, prawij J. 1281. Tvrdé v se označuje jako v novém pravopise; jen na několika místech jest místo něho i: fliſte J. 994, byli Ar. 3563, T. 1304, byli
Strana 8
8 Ar. 3414, prirodili Ar. 806, narodili Ar. 807, ſkakali B. 12a, biti J. 1016, zbili T. 645, Ar. 3770, ſwimi T. 1787, prawi Ar. 2151, Iftiwi Ar. 976, mu- żowi E. 2454, znowi E. 2423, wybrani J. 1603, wynimani Ar. 82, zbaweni E. 874, ſkodi Ar. 4297, nikdi J. 324, T. 2, Ar. 4975, ti Ar. 2111, neosta- wimi Ar. 4527, Miffie E. 322, dceri Ap. 209a, ftrice T. 1690. — Zvláště uvésti třeba, že číslovka čtyři vždy se píše jen čtiri B. 14a, E. 436 atd. L. Samohláska u se píše a) na počátku slova pravidelně v: vzris B. 1b, vda B. 6b, vdatne B. 8a, bezvrazu B. 14a, vzrie E. 1816, vwelike B. 6b atd. Vyjímkou u: kuſyli T. 1107, wumyfl T. 124, wustech B. 11a; někdy také w: whoni B. 5b, Wbohy E. 3089, Wkrutny E. 2242, Wchopichu E. 952, Wrozomieg E. 1844, Wzře E. 2882; b) jinde ve slově všady u, jen na dvou místech v: myſym J. 1857, Tomv E. 1387. M. Dlouhé ó zpravidla se zachovává, jen v některých kmenech se někdy rozvádí; to jsou: buoh Ar. 3392, 3845, 3906, 3965, 4015, 4881, J. 1803, Ap. 212b a jinde; buoſti E. 1538, Ar. 4227 a jinde; duom B. 13a, Ap. 226a; dwuor T. 87, 229, 1527; huoře J. 1909; hruozu J. 1557; kuon B. 4a, 8a, 13b, 14a, E. 2056 a jinde; kuože E. 2138, 2662, kuozi B. 4a, E. 2312, Ar. 1819, J. 1653 a jinde; naluonu B. 5b; muož J. 2029, muoże E. 2823; puol B. 3a, 10a, Ar. 1105, 2635, 2771, 3883, 4844, 4899, T. 455, J. 979; pruochod Ar. 2817; ruoże J. 176, ruozi J. 130, 138, 201, 207, 1535, ruožene Ar. 3058 a jinde; ſkuoro J. 1519, 1615, Ar. 2341; stuol E. 1577, 1733, 2678, 3042, Ar. 667; wuol E. 2845, 2902; wuole J. 1520, wuoli J. 857; wuoz E. 1686, Ar. 629, 5085, T. 1344. V příponách ohýbacích jest o pouze dvakráte rozvedeno: bohuom Ar. 4842, ziwotuow Ar. 4154. N. Délka samohlásky označuje se zdvojením pouze ve slově Balaad B. 3a, a tak všude. Čárku nad dlouhým á našel jsem ve slově meſkánie Ar. 5725. Čárka ta jest ovšem nahodilá. O. Dvojení souhlásek vyskýtá se dosti hojně, a to buď na po- čátku neb uprostřed slova: a) Abbatyfi Ap. 219a; radda Ar. 428, 471, J. 417, raddie T. 897, 1258, 1671 a jinde (vedle rada, radu B. 3b, rady J. 511 a j.), paddeſate B. 2b, paddesat Ar. 2833, dewaddesata Ar. kap. 90; Teoffil Ap. 220b, Effezu Ap. 217a, zaffir J. 270, zuffa E. 2597, zuffati E. 3089, dovffamt B. 13b (vedle dovfam B. 13b, Vfag T. 1010), offierowal Ar. 5469, offiero- wat Ar. 5620, Rozfaffnost E. 2550, Wolffarta J. 587; cinilli Ar. 1675; pannu Ar. 3052 (a tak vždy), panic T. 222, pannice T. 148, zapanice T. 670, ku pannicy T. 361 (vedle panic T. 983, 409, 358, 157 a j.) a jinde, Bu-
8 Ar. 3414, prirodili Ar. 806, narodili Ar. 807, ſkakali B. 12a, biti J. 1016, zbili T. 645, Ar. 3770, ſwimi T. 1787, prawi Ar. 2151, Iftiwi Ar. 976, mu- żowi E. 2454, znowi E. 2423, wybrani J. 1603, wynimani Ar. 82, zbaweni E. 874, ſkodi Ar. 4297, nikdi J. 324, T. 2, Ar. 4975, ti Ar. 2111, neosta- wimi Ar. 4527, Miffie E. 322, dceri Ap. 209a, ftrice T. 1690. — Zvláště uvésti třeba, že číslovka čtyři vždy se píše jen čtiri B. 14a, E. 436 atd. L. Samohláska u se píše a) na počátku slova pravidelně v: vzris B. 1b, vda B. 6b, vdatne B. 8a, bezvrazu B. 14a, vzrie E. 1816, vwelike B. 6b atd. Vyjímkou u: kuſyli T. 1107, wumyfl T. 124, wustech B. 11a; někdy také w: whoni B. 5b, Wbohy E. 3089, Wkrutny E. 2242, Wchopichu E. 952, Wrozomieg E. 1844, Wzře E. 2882; b) jinde ve slově všady u, jen na dvou místech v: myſym J. 1857, Tomv E. 1387. M. Dlouhé ó zpravidla se zachovává, jen v některých kmenech se někdy rozvádí; to jsou: buoh Ar. 3392, 3845, 3906, 3965, 4015, 4881, J. 1803, Ap. 212b a jinde; buoſti E. 1538, Ar. 4227 a jinde; duom B. 13a, Ap. 226a; dwuor T. 87, 229, 1527; huoře J. 1909; hruozu J. 1557; kuon B. 4a, 8a, 13b, 14a, E. 2056 a jinde; kuože E. 2138, 2662, kuozi B. 4a, E. 2312, Ar. 1819, J. 1653 a jinde; naluonu B. 5b; muož J. 2029, muoże E. 2823; puol B. 3a, 10a, Ar. 1105, 2635, 2771, 3883, 4844, 4899, T. 455, J. 979; pruochod Ar. 2817; ruoże J. 176, ruozi J. 130, 138, 201, 207, 1535, ruožene Ar. 3058 a jinde; ſkuoro J. 1519, 1615, Ar. 2341; stuol E. 1577, 1733, 2678, 3042, Ar. 667; wuol E. 2845, 2902; wuole J. 1520, wuoli J. 857; wuoz E. 1686, Ar. 629, 5085, T. 1344. V příponách ohýbacích jest o pouze dvakráte rozvedeno: bohuom Ar. 4842, ziwotuow Ar. 4154. N. Délka samohlásky označuje se zdvojením pouze ve slově Balaad B. 3a, a tak všude. Čárku nad dlouhým á našel jsem ve slově meſkánie Ar. 5725. Čárka ta jest ovšem nahodilá. O. Dvojení souhlásek vyskýtá se dosti hojně, a to buď na po- čátku neb uprostřed slova: a) Abbatyfi Ap. 219a; radda Ar. 428, 471, J. 417, raddie T. 897, 1258, 1671 a jinde (vedle rada, radu B. 3b, rady J. 511 a j.), paddeſate B. 2b, paddesat Ar. 2833, dewaddesata Ar. kap. 90; Teoffil Ap. 220b, Effezu Ap. 217a, zaffir J. 270, zuffa E. 2597, zuffati E. 3089, dovffamt B. 13b (vedle dovfam B. 13b, Vfag T. 1010), offierowal Ar. 5469, offiero- wat Ar. 5620, Rozfaffnost E. 2550, Wolffarta J. 587; cinilli Ar. 1675; pannu Ar. 3052 (a tak vždy), panic T. 222, pannice T. 148, zapanice T. 670, ku pannicy T. 361 (vedle panic T. 983, 409, 358, 157 a j.) a jinde, Bu-
Strana 9
benniky B. 13b, Ar. 5105, pſennice Ap. 211a, puſtennika Ar. 5730, pusten- nicie B. 14b, winna E. 872, winnu E. 298, 2639, winny E. 2190, winu T. 671, winy Ar. 1275, newinna E. 1828, winnie E. 870, 900, winil E. 1265, zawinni E. 1310, dowinnis E. 876, winniechu E. 2724 a jinde, fibennice E. 2428, 2970, 2457; oppony Ar. 2532, Appollon, Appolon Ap. 212b (vedle Apolon Ap. 209b); Sarracenom Ar. 5456 (vedle Saracenom Ar. 5053), tyrran T. 951; platta J. 2035, zlatto E. 2923, zlatta B. 9a, zlattie T. 1717, zlatty E. 122, zlattu J. 656, zlattych B. 9b a jinde, wratta B. 7b a jinde (vedle wrata B. 7b a jinde), getti T. 1145, Attenagor Ap. 220b. Naopak písař jednou napsal jednoduché l místo dvojího: ſlychalis Ar. 2955. b) ffilomachya Ap. 220a, fflorybella T. 74, kfflorybele T. 1405 a jinde (vedle Florybella T. 1572), ffrankreych Ar. 5629, 109, ffranſku Ar. 1172, ffuntow Ap. 210b; lleč T. 594, Llepe Ar. 1479, llew E. 1215, 1233, Llu- niakowym E. 1126, Luſka E. 709, Llabut E. 819, Lluciftie T. 1305, Llan- krabie Ar. 1308, Llawryn J. 379, Llawrynek J. 727. P. Skratek v kodexu není mnoho, a to obyčejně na konci řádků. Nejčastěji bývá vynecháno m na konci slova, jako: pie E. 1735, fowoce E. 196, Kleofaffe B. 14b, wlkö E. 2593; ale také na jiných místech slova: oděne B. 1b, fenu T. 930, předenu J. 690, kenie J. 1592, postil J. 1539, pöni T. 1596, donienie T. 1710, köniaty B. 12a, zlowidöcy B. 13b vkö- niatie Ap. 208b. Velmi často se také n označuje pouhou skratkou, a to zpravidla uprostřed slova: měsieho E. 2801, neküftug E. 627, hawräku E. 817, slüce E. 481, stiece E. 551, ſpelüce B. 10a, pana B. 11a, pfënice Ap. 211a Brücwik B. 3a, flcestwie Ar. 4811, Gidrich Ar. 926, Tädaryafs T. 940, 1133, 1180, podoběstwim T. 1499, bezhäby J. 480, Hilbrät J. 728, Berü- ſkemu J. 870, milofrdestwie Ar. 5306, Sestrece Ar. 1487; ale také na konci slova: pane T. 1202, prieze E. 2975, hube E. 2170, prſte B. 14b, J. 1563, tě B. 1b, Ar. 5233, T. 648, plame Ar 4011, pa Ar. 4764, Apollo Ap. 210a, gede Ap. 224a a j. Koncovka -mu se označuje povýšením samohlásky ve slovích: to Ar. 42, 1213, 2123, 2538, J. 63, 1806, 2032, 2052, swe Ar. 1478, ge T. 728, 1168, 1666, wietfie E. 2585. Podobně koncovka -na ve slově Lawrya J. 964 a koncovka -ho: ge° J. 117, 682 Ar. 1389, E. 1522, swe" E. 1721. Koncovka -us = 9: Astryoll9 B. 14a. Zcela ojedinělé jsou skratky nb = neb J. 1426, Ar. 3041 a Tandaias T. 1447. Silněji krácena jsou slova: jest — gt B. 1a, 7b, E. 2652 a na mnohých jiných místech; pro = p Ar. 32, 21, 25, 580, 728, 3261 a jinde1): právo = pwo Ap. 224b; praviti = pwiti T. 554; panna = pá T. 1025; devátá = 1) Skratku P v tomto vydání jsem všady rozvedl.
benniky B. 13b, Ar. 5105, pſennice Ap. 211a, puſtennika Ar. 5730, pusten- nicie B. 14b, winna E. 872, winnu E. 298, 2639, winny E. 2190, winu T. 671, winy Ar. 1275, newinna E. 1828, winnie E. 870, 900, winil E. 1265, zawinni E. 1310, dowinnis E. 876, winniechu E. 2724 a jinde, fibennice E. 2428, 2970, 2457; oppony Ar. 2532, Appollon, Appolon Ap. 212b (vedle Apolon Ap. 209b); Sarracenom Ar. 5456 (vedle Saracenom Ar. 5053), tyrran T. 951; platta J. 2035, zlatto E. 2923, zlatta B. 9a, zlattie T. 1717, zlatty E. 122, zlattu J. 656, zlattych B. 9b a jinde, wratta B. 7b a jinde (vedle wrata B. 7b a jinde), getti T. 1145, Attenagor Ap. 220b. Naopak písař jednou napsal jednoduché l místo dvojího: ſlychalis Ar. 2955. b) ffilomachya Ap. 220a, fflorybella T. 74, kfflorybele T. 1405 a jinde (vedle Florybella T. 1572), ffrankreych Ar. 5629, 109, ffranſku Ar. 1172, ffuntow Ap. 210b; lleč T. 594, Llepe Ar. 1479, llew E. 1215, 1233, Llu- niakowym E. 1126, Luſka E. 709, Llabut E. 819, Lluciftie T. 1305, Llan- krabie Ar. 1308, Llawryn J. 379, Llawrynek J. 727. P. Skratek v kodexu není mnoho, a to obyčejně na konci řádků. Nejčastěji bývá vynecháno m na konci slova, jako: pie E. 1735, fowoce E. 196, Kleofaffe B. 14b, wlkö E. 2593; ale také na jiných místech slova: oděne B. 1b, fenu T. 930, předenu J. 690, kenie J. 1592, postil J. 1539, pöni T. 1596, donienie T. 1710, köniaty B. 12a, zlowidöcy B. 13b vkö- niatie Ap. 208b. Velmi často se také n označuje pouhou skratkou, a to zpravidla uprostřed slova: měsieho E. 2801, neküftug E. 627, hawräku E. 817, slüce E. 481, stiece E. 551, ſpelüce B. 10a, pana B. 11a, pfënice Ap. 211a Brücwik B. 3a, flcestwie Ar. 4811, Gidrich Ar. 926, Tädaryafs T. 940, 1133, 1180, podoběstwim T. 1499, bezhäby J. 480, Hilbrät J. 728, Berü- ſkemu J. 870, milofrdestwie Ar. 5306, Sestrece Ar. 1487; ale také na konci slova: pane T. 1202, prieze E. 2975, hube E. 2170, prſte B. 14b, J. 1563, tě B. 1b, Ar. 5233, T. 648, plame Ar 4011, pa Ar. 4764, Apollo Ap. 210a, gede Ap. 224a a j. Koncovka -mu se označuje povýšením samohlásky ve slovích: to Ar. 42, 1213, 2123, 2538, J. 63, 1806, 2032, 2052, swe Ar. 1478, ge T. 728, 1168, 1666, wietfie E. 2585. Podobně koncovka -na ve slově Lawrya J. 964 a koncovka -ho: ge° J. 117, 682 Ar. 1389, E. 1522, swe" E. 1721. Koncovka -us = 9: Astryoll9 B. 14a. Zcela ojedinělé jsou skratky nb = neb J. 1426, Ar. 3041 a Tandaias T. 1447. Silněji krácena jsou slova: jest — gt B. 1a, 7b, E. 2652 a na mnohých jiných místech; pro = p Ar. 32, 21, 25, 580, 728, 3261 a jinde1): právo = pwo Ap. 224b; praviti = pwiti T. 554; panna = pá T. 1025; devátá = 1) Skratku P v tomto vydání jsem všady rozvedl.
Strana 10
10 dewã Ar. kap. 49; dwadcã E. kap. 20; vzhledávati = wſhledati Ar. 2692 kapitola = Capitoa E. kap. 52 (v registru), J. kap. 42, Ar. kap. 118 Kapia E. kap. 51, Kapi J. kap. 44, E. kap. 24; Amen = Am Ar. 3600. II. Kodex hraběte Baworowského obsahuje: kroniku o Bruncvíkovi Ezopa, píseň o Arnoštovi, píseň o Tandariášovi a Florybelle, píseň o Jetřichovi Berúnském a román o Apollonovi, králi Tyrském. I. Kronika o Bruncvíkovi na listech 18—15b, nadepsaná slovy Počíná se řeč pěkná o Bruncvíkovi. O původci a pramenech skladby této přes důkladné práce Menčíkovy 1) a Prusíkovy2) ještě nic není na jisto postaveno. Dle mínění Menčíkova jest to erbovní pověst česká, podobně jako kronika o Štilfridovi, jsouc několika a rozličnými pověstmi západními proniknuta. Zejména se přibližuje k německé písni o Arnoštovi a známé západní pověsti o rytíři se lvem, již Michal Wyssen- here zpracoval v básni Heinrich der Löwe (v XV. stol.). Bruncvíka ne- sestavil český skladatel teprv na základě různých pověstí, nýbrž na základě nějaké hotové básně německé, nikoli však dle Reinfrieda z Brunšvíku. Ale skladatel náš aspoň na některých místech něco sám ze sebe přidal nebo všelijak změnil. Prusík klade složení Bruncvíka v dobu krále Přemysla II., kdy jiné básně o podobných dobrodružstvích, jako Alexandreis, vznik braly, přidá- vaje se k mínění, že český Bruncvík spočívá na německé skladbě Reinfrit von Brůnsvíc. Ale český skladatel nespokojil prý se pouze touto básní, nýbrž sahal i k jiným skladbám; možná, že použil i Arnošta samého. Přes tato zcela rozdílná mínění o původu Bruncvíka to jisto jest, že skladatel měl cizí, německou předlohu před sebou, ač žádnou z příslušných básní nyní známých. Česká skladba nejvíce se blíží básni Wyssenherově v rkp. z r. 1474 dochované, ale původu staršího. Báseň tato se s Bruncví- kem celkem shoduje, až na to, že v ní není zmínky o sedmileté lhůtě, kterou odjíždějící Bruncvík dává své choti, ani o hoře Jakštýnu. Také tendence vlastenecká, jež v české skladbě tak znamenitě vyniká, u Wyssen- hera schází, jakož i v jiných známých skladbách německých. Moment tento byl patrně teprve v Čechách přibásněn. I dalo by se mysliti, že český skladatel užil nějaké starší skladby o rytíři se lvem, jež sloužila i Wyssen- herovi za předlohu, a že látku rozhojnil živlem patriotickým. Také boj Bruncvíkův s drakem Baziliškem o pannu Afriku byl asi teprve v Čechách do naší kroniky vložen, protože žádné známé německé zpracování pověsti 1) F. Menčík, Kronika o Štilfridovi a Bruncvíkovi. Krok 1889, str. 195—198, 235 - 240, 282—286, 322—325. 2) Fr. Prusík, Kronika o Bruncvíkovi. Krok 1890, str. 88—94. Příspěvky ku kritice textové, Krok 1890.
10 dewã Ar. kap. 49; dwadcã E. kap. 20; vzhledávati = wſhledati Ar. 2692 kapitola = Capitoa E. kap. 52 (v registru), J. kap. 42, Ar. kap. 118 Kapia E. kap. 51, Kapi J. kap. 44, E. kap. 24; Amen = Am Ar. 3600. II. Kodex hraběte Baworowského obsahuje: kroniku o Bruncvíkovi Ezopa, píseň o Arnoštovi, píseň o Tandariášovi a Florybelle, píseň o Jetřichovi Berúnském a román o Apollonovi, králi Tyrském. I. Kronika o Bruncvíkovi na listech 18—15b, nadepsaná slovy Počíná se řeč pěkná o Bruncvíkovi. O původci a pramenech skladby této přes důkladné práce Menčíkovy 1) a Prusíkovy2) ještě nic není na jisto postaveno. Dle mínění Menčíkova jest to erbovní pověst česká, podobně jako kronika o Štilfridovi, jsouc několika a rozličnými pověstmi západními proniknuta. Zejména se přibližuje k německé písni o Arnoštovi a známé západní pověsti o rytíři se lvem, již Michal Wyssen- here zpracoval v básni Heinrich der Löwe (v XV. stol.). Bruncvíka ne- sestavil český skladatel teprv na základě různých pověstí, nýbrž na základě nějaké hotové básně německé, nikoli však dle Reinfrieda z Brunšvíku. Ale skladatel náš aspoň na některých místech něco sám ze sebe přidal nebo všelijak změnil. Prusík klade složení Bruncvíka v dobu krále Přemysla II., kdy jiné básně o podobných dobrodružstvích, jako Alexandreis, vznik braly, přidá- vaje se k mínění, že český Bruncvík spočívá na německé skladbě Reinfrit von Brůnsvíc. Ale český skladatel nespokojil prý se pouze touto básní, nýbrž sahal i k jiným skladbám; možná, že použil i Arnošta samého. Přes tato zcela rozdílná mínění o původu Bruncvíka to jisto jest, že skladatel měl cizí, německou předlohu před sebou, ač žádnou z příslušných básní nyní známých. Česká skladba nejvíce se blíží básni Wyssenherově v rkp. z r. 1474 dochované, ale původu staršího. Báseň tato se s Bruncví- kem celkem shoduje, až na to, že v ní není zmínky o sedmileté lhůtě, kterou odjíždějící Bruncvík dává své choti, ani o hoře Jakštýnu. Také tendence vlastenecká, jež v české skladbě tak znamenitě vyniká, u Wyssen- hera schází, jakož i v jiných známých skladbách německých. Moment tento byl patrně teprve v Čechách přibásněn. I dalo by se mysliti, že český skladatel užil nějaké starší skladby o rytíři se lvem, jež sloužila i Wyssen- herovi za předlohu, a že látku rozhojnil živlem patriotickým. Také boj Bruncvíkův s drakem Baziliškem o pannu Afriku byl asi teprve v Čechách do naší kroniky vložen, protože žádné známé německé zpracování pověsti 1) F. Menčík, Kronika o Štilfridovi a Bruncvíkovi. Krok 1889, str. 195—198, 235 - 240, 282—286, 322—325. 2) Fr. Prusík, Kronika o Bruncvíkovi. Krok 1890, str. 88—94. Příspěvky ku kritice textové, Krok 1890.
Strana 11
11 o rytíři se lvem episody této nezná. Episoda ta je vzata z německé pověsti o Rohovém Siegfriedovi, jež v době, kdy Bruncvík byl skládán, v Čechách byla dobře známa. Dá se tak souditi z míst u Dalimila, kde básník po- ukazuje na Dětřicha Berúnského a z překladů velké a malé Růžené zahrady a vévody Arnošta. Mimo sborník hraběte Baworowského text Bruncvíka dochovaly nám: 1. Papírový rukopis univ. knihovny v Praze ve velkém kvartu, ob- sahující latinský Nový Zákon na 197 listech, psaný Zikmundem z Husince, jak svědčí přípis na konci rukopisu: Explicit novum teftamentum per manus Sigiſmundi Dehuſſynecz Anno Domini mileſimo Quadringentesimo Octavo inia fillä be. Na některých místech vidí se meziřádkové překlady české. Na 1. 197a počíná za Apokalypsou sv. Jana Kronica o Stilffri- dowy, po ní následuje Kronica o Brunczwikowi na 1. 203a—208b za ní ještě Kronika welmi piekna a przykladna o Jovianovi na 1. 208b—210a. České skladby jsou později a jinou rukou psány než Nový Zákon, nikoli však tak pozdě, aby bylo oprávněno tvrzení prof. Prusíka,1) že ve sborníku hrab. Baworowského zachován jest nejstarší rukopis Brun- cvíka dosud známý. Že české skladby rukopisu univ. knihovny dlužno klásti ještě do první polovice 15 století, soudím z toho důvodu, že písmo jejich se skoro na vlas podobá písmu Žižkova listu bratřím Bartošovi a Bernartovi ze dne 26. března 1423 (v museu král. Českého). Rkp. universitní vydán jest V. Hankou v Praze nákladem J. Pospíšila 1827, 16°. 72 jazykem obnoveným. Ježto i druhé vydání ve Výboru II. 55—74 jest málo věrné, ba namnoze chybné, někdy s opravami pod textem nevyznačenými, podávajíc někdy špatné i smyslu odporné čtení, a ježto i Prusíkovy opravy v Kroku 1890 nejsou přehledné, uvádím text rukopisu universitního vedle textu kodexu hrab. Baworowského. Z toho postavení vedle sebe vyjde hned také na jevo, že oba texty se hrubě neliší. Rukopis Baworowského má pouze nepatrné přídavky a změny od písaře pocháze- jící; zejména sluší vytknouti manýru, že se praeteritum přečasto vyjadřuje futurem historickým. Teprve v poslední části skladby rkp. univ. jest na některých místech obšírnější. Oba texty se také liší doslovem. 2. Rukopis musejní z nové doby, o němž Jungmann v Hist. lit. III. 96. činí zmínku. Kromě těchto rukopisů uvádějí se mnohé tisky, zejména: 3. Editio princeps, již neznámá, ale ještě před Cestou Oldřicha Prefáta z Vlkanova r. 1563 pořízená.2) 4. Vydání Jana Guntera v Olomouci z r. 1565 v 8°. 5. Vydání Evy Polyxeny Michálkové v Praze z r. 1691 pod titulem Kronyky dvě I. O Stylffrýdovi statečném rytíři, knížeti a pánu českém. II. O Bruncvíkovi, synu jeho, též knížeti a pánu českém; m. 8° C 7b (od nedávna v majetku Č. Musea). 1) Krok 1890. 2) Fr. Prusík, Kronika o Bruncvíkovi, Krok 1890.
11 o rytíři se lvem episody této nezná. Episoda ta je vzata z německé pověsti o Rohovém Siegfriedovi, jež v době, kdy Bruncvík byl skládán, v Čechách byla dobře známa. Dá se tak souditi z míst u Dalimila, kde básník po- ukazuje na Dětřicha Berúnského a z překladů velké a malé Růžené zahrady a vévody Arnošta. Mimo sborník hraběte Baworowského text Bruncvíka dochovaly nám: 1. Papírový rukopis univ. knihovny v Praze ve velkém kvartu, ob- sahující latinský Nový Zákon na 197 listech, psaný Zikmundem z Husince, jak svědčí přípis na konci rukopisu: Explicit novum teftamentum per manus Sigiſmundi Dehuſſynecz Anno Domini mileſimo Quadringentesimo Octavo inia fillä be. Na některých místech vidí se meziřádkové překlady české. Na 1. 197a počíná za Apokalypsou sv. Jana Kronica o Stilffri- dowy, po ní následuje Kronica o Brunczwikowi na 1. 203a—208b za ní ještě Kronika welmi piekna a przykladna o Jovianovi na 1. 208b—210a. České skladby jsou později a jinou rukou psány než Nový Zákon, nikoli však tak pozdě, aby bylo oprávněno tvrzení prof. Prusíka,1) že ve sborníku hrab. Baworowského zachován jest nejstarší rukopis Brun- cvíka dosud známý. Že české skladby rukopisu univ. knihovny dlužno klásti ještě do první polovice 15 století, soudím z toho důvodu, že písmo jejich se skoro na vlas podobá písmu Žižkova listu bratřím Bartošovi a Bernartovi ze dne 26. března 1423 (v museu král. Českého). Rkp. universitní vydán jest V. Hankou v Praze nákladem J. Pospíšila 1827, 16°. 72 jazykem obnoveným. Ježto i druhé vydání ve Výboru II. 55—74 jest málo věrné, ba namnoze chybné, někdy s opravami pod textem nevyznačenými, podávajíc někdy špatné i smyslu odporné čtení, a ježto i Prusíkovy opravy v Kroku 1890 nejsou přehledné, uvádím text rukopisu universitního vedle textu kodexu hrab. Baworowského. Z toho postavení vedle sebe vyjde hned také na jevo, že oba texty se hrubě neliší. Rukopis Baworowského má pouze nepatrné přídavky a změny od písaře pocháze- jící; zejména sluší vytknouti manýru, že se praeteritum přečasto vyjadřuje futurem historickým. Teprve v poslední části skladby rkp. univ. jest na některých místech obšírnější. Oba texty se také liší doslovem. 2. Rukopis musejní z nové doby, o němž Jungmann v Hist. lit. III. 96. činí zmínku. Kromě těchto rukopisů uvádějí se mnohé tisky, zejména: 3. Editio princeps, již neznámá, ale ještě před Cestou Oldřicha Prefáta z Vlkanova r. 1563 pořízená.2) 4. Vydání Jana Guntera v Olomouci z r. 1565 v 8°. 5. Vydání Evy Polyxeny Michálkové v Praze z r. 1691 pod titulem Kronyky dvě I. O Stylffrýdovi statečném rytíři, knížeti a pánu českém. II. O Bruncvíkovi, synu jeho, též knížeti a pánu českém; m. 8° C 7b (od nedávna v majetku Č. Musea). 1) Krok 1890. 2) Fr. Prusík, Kronika o Bruncvíkovi, Krok 1890.
Strana 12
12 6. Vydání z r. 1716 (bez místa), nyní v Č. Museu: Dvě kroniky, první o Štylfrydovi, druhá o synu jeho Bruncvíkovi, knížetech českých. 8°. 7. Vydání jindřichohradecké Fr. Pet. Hilgartena z r. 1733, 8°. 8. Vydání uherskoskalické z konce 18. stol. (1779?), věrný otisk vy- dání z r. 1716. 9. Vydání asi z 2. čtvrti 19. stol. (bez místa) s titulem: Dvě kronyky: První: o Stylfrýdovi knížeti pánu českém. Druhá: o jeho, též knížeti a pánu Bruncvíkovi, synu českém (sic) 8°, 48. Jest to otisk vydání jindřicho- hradeckého; Landfras v Jindřichově Hradci z něho později učinil opětné výtisky. 10. Vydání královéhradecké (bez roku) 8° pod titulem: Dvě kroniky o knížatech českých: Stylfrýda a druhého Bruncvíka (sic). Vydání to asi z počátku 19. stol. valně se liší od tiskův právě uvedených, shodujíc se v některých přídavcích s ruským Bruncvíkem.1) Text Bruncvíka ze sborníku hraběte Baworowského vydal Dr. Jiří Polívka r. 1892 v Rozpravách České Akademie, třída III. ročník I. č. 5. v příloze ke spisu Kronika o Bruncvíkovi v ruské literatuře. Jak byl Bruncvík na Rusi oblíben, o tom svědčí hojné rukopisy v Polív- kově spise uvedené. To, že kronika o Bruncvíkovi ve sborníku hrab. Bawo- rowského se nachází bez Štilfrida, dalo podnět k domněnce, že Bruncvík přešel z tohoto sborníku do ruské literatury. Domněnka tato však není podstatná, jak Dr. Polívka dokazuje.2) II. Druhá skladba našeho sborníku jest veršovaný Ezopus na 1. 15b až 66a o 3242 verších, počínající slovy: »Počíná se knieha velmi pěkná a užitečná, kteráž slove Ezopus«, a zakončená rejstříkem, po němž násle- dují slova již nahoře vzpomenutá: A tak jest konec registrum na Ezopa Anno Domini MCCCCLXXII ten čtvrtek ante Margarete. Bajky Ezopovy zůstaly po celý středověk neznámy a jako ztraceny. O polomythickém básníku řeckém zachovaly se jen zmatené tradice ne- soucí se nikoli ke znalosti bájek jeho, nýbrž k bajkám Augustova pro- puštěnce Phaedra, a to nikoli k jeho iambickým veršům, nýbrž k pozděj- ším převodům v prosu, zejména k parafrasím Romulovým, jich nejstarší text znám jest z 10. století,3) obsahující 84 bajek rozdělených na 4 knihy po 20 bajkách (čtvrtá se 24 bajkami). Tato recense Romulova stala se zase základem nepřehledné řady nových sbírek, jsouc pozdějšími opisovači a skladateli všelijak měněna a doplňována. Mezi nejdůležitější přímé parafrase Romula patří skladba tak zvaného Anonyma, nazvaná Anonymus Neveletův dle Neveletova otisku z r. 1610 pořízeného ve Frankfurtě v díle Mythologia Aesopica na str. 486—530. 1) Viz Fr. Prusík na udaném místě. 3) Vydání Polívkovo se celkem shoduje s naším. Kde se přece ve čtení růz- níme, poznamenávám to pod čarou. 3) Hermann Österley, Romulus. Berlín 1870, str. X.
12 6. Vydání z r. 1716 (bez místa), nyní v Č. Museu: Dvě kroniky, první o Štylfrydovi, druhá o synu jeho Bruncvíkovi, knížetech českých. 8°. 7. Vydání jindřichohradecké Fr. Pet. Hilgartena z r. 1733, 8°. 8. Vydání uherskoskalické z konce 18. stol. (1779?), věrný otisk vy- dání z r. 1716. 9. Vydání asi z 2. čtvrti 19. stol. (bez místa) s titulem: Dvě kronyky: První: o Stylfrýdovi knížeti pánu českém. Druhá: o jeho, též knížeti a pánu Bruncvíkovi, synu českém (sic) 8°, 48. Jest to otisk vydání jindřicho- hradeckého; Landfras v Jindřichově Hradci z něho později učinil opětné výtisky. 10. Vydání královéhradecké (bez roku) 8° pod titulem: Dvě kroniky o knížatech českých: Stylfrýda a druhého Bruncvíka (sic). Vydání to asi z počátku 19. stol. valně se liší od tiskův právě uvedených, shodujíc se v některých přídavcích s ruským Bruncvíkem.1) Text Bruncvíka ze sborníku hraběte Baworowského vydal Dr. Jiří Polívka r. 1892 v Rozpravách České Akademie, třída III. ročník I. č. 5. v příloze ke spisu Kronika o Bruncvíkovi v ruské literatuře. Jak byl Bruncvík na Rusi oblíben, o tom svědčí hojné rukopisy v Polív- kově spise uvedené. To, že kronika o Bruncvíkovi ve sborníku hrab. Bawo- rowského se nachází bez Štilfrida, dalo podnět k domněnce, že Bruncvík přešel z tohoto sborníku do ruské literatury. Domněnka tato však není podstatná, jak Dr. Polívka dokazuje.2) II. Druhá skladba našeho sborníku jest veršovaný Ezopus na 1. 15b až 66a o 3242 verších, počínající slovy: »Počíná se knieha velmi pěkná a užitečná, kteráž slove Ezopus«, a zakončená rejstříkem, po němž násle- dují slova již nahoře vzpomenutá: A tak jest konec registrum na Ezopa Anno Domini MCCCCLXXII ten čtvrtek ante Margarete. Bajky Ezopovy zůstaly po celý středověk neznámy a jako ztraceny. O polomythickém básníku řeckém zachovaly se jen zmatené tradice ne- soucí se nikoli ke znalosti bájek jeho, nýbrž k bajkám Augustova pro- puštěnce Phaedra, a to nikoli k jeho iambickým veršům, nýbrž k pozděj- ším převodům v prosu, zejména k parafrasím Romulovým, jich nejstarší text znám jest z 10. století,3) obsahující 84 bajek rozdělených na 4 knihy po 20 bajkách (čtvrtá se 24 bajkami). Tato recense Romulova stala se zase základem nepřehledné řady nových sbírek, jsouc pozdějšími opisovači a skladateli všelijak měněna a doplňována. Mezi nejdůležitější přímé parafrase Romula patří skladba tak zvaného Anonyma, nazvaná Anonymus Neveletův dle Neveletova otisku z r. 1610 pořízeného ve Frankfurtě v díle Mythologia Aesopica na str. 486—530. 1) Viz Fr. Prusík na udaném místě. 3) Vydání Polívkovo se celkem shoduje s naším. Kde se přece ve čtení růz- níme, poznamenávám to pod čarou. 3) Hermann Österley, Romulus. Berlín 1870, str. X.
Strana 13
13 Skladba Anonymova jest zpracování prvních tří knih Romulových 1) latin- ským dvojverším elegickým, jež po dlouhou dobu velice jsouc oblíbeno a rozšířeno, opět se stalo pramenem četných jiných skladeb. Kdo je skladatelem tohoto veršovaného zpracování bajek Romulových, není známo. Také kdy skladba vznikla, není na jisto postaveno; nikoli však po 12. sto- letí. V různých rukopisích skladby samé i také jinde uvádějí se různá jména. Leopold Hervieux2) se domnívá, že našel pravé jméno skladatele těchto veršů elegických v jistém rukopise. Byl prý to Walter Anglický (Waltherus Anglicus), kaplan Jindřicha II, krále anglického (* 1133, † 1189), jenž později jmenován byl arcibiskupem palermským. Jindřich II., než provdal svou dceru Johannu za Viléma mladšího, krále obou Sicilií, uložil mu, aby šel k jeho budoucímu zeti a vyučoval jej krásným uměnám. Jest k víře podobno, že ony básně v rozměrech elegických byly plodem toho vyučování; že byly mladým princem dle Romula složeny a Walterem potom opraveny. Tomu by dle Hervieuxa nasvědčovalo i to, že básně tyto jsou vadné i co do formy, i co do obsahu. Nejen veršování jest barbarské, ale i původní myšlenka jest v nich skoro veskrze chlapeckým způsobem travestována. O oblíbenosti Anonyma svědčí nejen přečetné rukopisy a tisky,3) jež nám skladbu tu zachovaly, ale také hojné překlady do jiných jazykův, tak zejména do jazyka italského, francouzského, nizozemského, anglického a českého. Překlad český podává nám právě kodex hrab. Baworowského, a to překlad všech 60 bajek Anonymových, ač jich v českém rukopise napo- čteno jen 59, což se stalo tím omylem, že písař na 1. 36b napsal O pfu starem Capitola dwadcata fefta místo ſedma, což v rejstříku na 1. 66a novým omylem hleděl srovnati tak, že kapitolu o psu starém a následující kapitolu o zajících napsal pod jedno číslo (27): O pſu ſtarem a o zagiciech Capitola XXVII. Tak se stalo, že i v rejstříku napočteno celkem 59 bajek. Pořádek bajek jest celkem týž, jako skoro ve všech latinských rukopisích, kromě bajek 16—25. Tu totiž český překlad podává bajky latinského textu Steinhöwlova v pořádku 16, 19, 17, 20, 21, 22, 24, 18, 23, 25, textu Hervieuxova v pořádku 16, 18, 23, 17, 19, 20, 21, 24, 22, 25. 1) Vlastně 58 bajek Romulových, neboť 59. a 60. bajka Anonymova jsou povídky odjinud vzaté. 1) Les fabulistes latins depuis le siècle d'Auguste jusqu' à la fin du moyen âge. Paříž, ve třech dílech, 2. vydání z r. 1893 a 1894. 3) První vydání Anonyma bylo v Římě r. 1473. V Německu byl Anonymus tiskem vydán Steinhöwlem mezi r. 1472—1482. Mimo Anonyma obsahuje vydání to také recensi bajek Romulových ve starších rukopisích nikde nedoloženou a její ně- mecký překlad Steinhöwlův. Latinský text byl předlohou českého překladu vydaného ke konci XV. stol. v Praze, nepochybně r. 1488; z němčiny pochází pozdější překlad v tak zvaném sborníku Prostějovském r. 1556. Srv. Jana Albína Ezopovy fabule a Brantovy rozprávky, vydal Ant. Truhlář ve Sbírce pramenův ku poznání lit. života v Čechách, na Moravě a v Slezsku, skupina I. řada II. čís. 3.
13 Skladba Anonymova jest zpracování prvních tří knih Romulových 1) latin- ským dvojverším elegickým, jež po dlouhou dobu velice jsouc oblíbeno a rozšířeno, opět se stalo pramenem četných jiných skladeb. Kdo je skladatelem tohoto veršovaného zpracování bajek Romulových, není známo. Také kdy skladba vznikla, není na jisto postaveno; nikoli však po 12. sto- letí. V různých rukopisích skladby samé i také jinde uvádějí se různá jména. Leopold Hervieux2) se domnívá, že našel pravé jméno skladatele těchto veršů elegických v jistém rukopise. Byl prý to Walter Anglický (Waltherus Anglicus), kaplan Jindřicha II, krále anglického (* 1133, † 1189), jenž později jmenován byl arcibiskupem palermským. Jindřich II., než provdal svou dceru Johannu za Viléma mladšího, krále obou Sicilií, uložil mu, aby šel k jeho budoucímu zeti a vyučoval jej krásným uměnám. Jest k víře podobno, že ony básně v rozměrech elegických byly plodem toho vyučování; že byly mladým princem dle Romula složeny a Walterem potom opraveny. Tomu by dle Hervieuxa nasvědčovalo i to, že básně tyto jsou vadné i co do formy, i co do obsahu. Nejen veršování jest barbarské, ale i původní myšlenka jest v nich skoro veskrze chlapeckým způsobem travestována. O oblíbenosti Anonyma svědčí nejen přečetné rukopisy a tisky,3) jež nám skladbu tu zachovaly, ale také hojné překlady do jiných jazykův, tak zejména do jazyka italského, francouzského, nizozemského, anglického a českého. Překlad český podává nám právě kodex hrab. Baworowského, a to překlad všech 60 bajek Anonymových, ač jich v českém rukopise napo- čteno jen 59, což se stalo tím omylem, že písař na 1. 36b napsal O pfu starem Capitola dwadcata fefta místo ſedma, což v rejstříku na 1. 66a novým omylem hleděl srovnati tak, že kapitolu o psu starém a následující kapitolu o zajících napsal pod jedno číslo (27): O pſu ſtarem a o zagiciech Capitola XXVII. Tak se stalo, že i v rejstříku napočteno celkem 59 bajek. Pořádek bajek jest celkem týž, jako skoro ve všech latinských rukopisích, kromě bajek 16—25. Tu totiž český překlad podává bajky latinského textu Steinhöwlova v pořádku 16, 19, 17, 20, 21, 22, 24, 18, 23, 25, textu Hervieuxova v pořádku 16, 18, 23, 17, 19, 20, 21, 24, 22, 25. 1) Vlastně 58 bajek Romulových, neboť 59. a 60. bajka Anonymova jsou povídky odjinud vzaté. 1) Les fabulistes latins depuis le siècle d'Auguste jusqu' à la fin du moyen âge. Paříž, ve třech dílech, 2. vydání z r. 1893 a 1894. 3) První vydání Anonyma bylo v Římě r. 1473. V Německu byl Anonymus tiskem vydán Steinhöwlem mezi r. 1472—1482. Mimo Anonyma obsahuje vydání to také recensi bajek Romulových ve starších rukopisích nikde nedoloženou a její ně- mecký překlad Steinhöwlův. Latinský text byl předlohou českého překladu vydaného ke konci XV. stol. v Praze, nepochybně r. 1488; z němčiny pochází pozdější překlad v tak zvaném sborníku Prostějovském r. 1556. Srv. Jana Albína Ezopovy fabule a Brantovy rozprávky, vydal Ant. Truhlář ve Sbírce pramenův ku poznání lit. života v Čechách, na Moravě a v Slezsku, skupina I. řada II. čís. 3.
Strana 14
14 Překlad jest věrný, ale samostatnými přídavky českého básníka roz- šířený. Málo co není z toho přeloženo, co jest v textu Anonymově; tak na př. český překladatel vynechal v kap. 23. Anonymovy v. 11—12: Si tamen hoc decus est et laus sic vincere, laus est Et decus hoc minimo fiet ab hoste minus — a poslední dvojverší skladby Anonymovy: Fine fruor, uersu gemino, quod cogitat omnis Fabula declarat, datque quod intus habet. Přídavky se jeví předně v celém úvodě, obsahujícím 188 veršův a líčícím boj ctnosti s lakomstvím, a v závěru celé skladby (v. 3228—3242), jenž se obsahem těsně přimyká k úvodu. Jiné přídavky českého skladatele jsou v úvodech k jednotlivým bajkám o 4 až 18 verších, jichž ve skladbě Anonymově není. Tyto úvody však již nejsou jedině majetkem českého skladatele. Ač totiž Anonymus podobných promythií nemá, nýbrž pouze epimythia, má je za to skoro každý rukopis Romula, a to buď v nadpise neb v úvodě, připínaje je k bajce samé slovy: de hoc talem audite fabu- lam; de quo sic testatur fabula; de talibus sic narrat; ut haec fabula narrat; de hac re talem auctor posuit fabulam a p. Mnohá promythia Romulových rukopisů pak obsahem částečně se shodují s úvody českého překladu Anonyma. Stačí uvésti dva příklady: v bajce III. (v. 309—313): Také to pravi tobě: neměj i jedné lsti v sobě, neb ktož družci osidlo pokládá, častokrát sám v ňe upadá. Skrze žábu nám dává znáti. Qui aliis fodit foueam, ipse se- pius incidit in eam. Aliter: Qui de salute alterius adversa cogitat, non effugiet ea (Romulus v rkp. vídeň- ském, Hervieux II. str. 417—454). V bajce V. (v. 399—400): neb ktož zbožie žádá cizieho, strach, aby nezbyl vlastnieho. Qui cupit alienum, hic sepe amittit proprium (rkp. víd.). Shody ty a mnohé jiné dají se jen tím vyložiti, že český překladatel při práci své upotřebil nejen Anonyma, ale také Romula. To bylo tím spíše možno, ježto prosa Romulova s verši Anonymovými se často nachá- zejí psány v témž rukopise.1) Že český překladatel vedle Anonyma i Romula měl za předlohu, dá se souditi i z míst, jako v bajce 23. (v. 1187—1194). jedna tovařiška zblúdi, vběhši na lva jeho ubudi. Přichváti myš lev svú nohú, chtieše zabiti ubohú Poče myš lva velmi prositi, aby ji ráčil propustiti: »Nevědomě sem tě ubudila, proč bych toho neužila?« Romulus: Unus ex illis super leonem non voluntarie transiit. Expergefactus leo celeri manu miserum murem arripuit. Rogabat ille ueniam sibi dari, quia non uoluntarie fecerat. 1) Z takového rukopisu asi Steinhöwel vydal bajky Ezopovy, přidav k nim svůj německý překlad.
14 Překlad jest věrný, ale samostatnými přídavky českého básníka roz- šířený. Málo co není z toho přeloženo, co jest v textu Anonymově; tak na př. český překladatel vynechal v kap. 23. Anonymovy v. 11—12: Si tamen hoc decus est et laus sic vincere, laus est Et decus hoc minimo fiet ab hoste minus — a poslední dvojverší skladby Anonymovy: Fine fruor, uersu gemino, quod cogitat omnis Fabula declarat, datque quod intus habet. Přídavky se jeví předně v celém úvodě, obsahujícím 188 veršův a líčícím boj ctnosti s lakomstvím, a v závěru celé skladby (v. 3228—3242), jenž se obsahem těsně přimyká k úvodu. Jiné přídavky českého skladatele jsou v úvodech k jednotlivým bajkám o 4 až 18 verších, jichž ve skladbě Anonymově není. Tyto úvody však již nejsou jedině majetkem českého skladatele. Ač totiž Anonymus podobných promythií nemá, nýbrž pouze epimythia, má je za to skoro každý rukopis Romula, a to buď v nadpise neb v úvodě, připínaje je k bajce samé slovy: de hoc talem audite fabu- lam; de quo sic testatur fabula; de talibus sic narrat; ut haec fabula narrat; de hac re talem auctor posuit fabulam a p. Mnohá promythia Romulových rukopisů pak obsahem částečně se shodují s úvody českého překladu Anonyma. Stačí uvésti dva příklady: v bajce III. (v. 309—313): Také to pravi tobě: neměj i jedné lsti v sobě, neb ktož družci osidlo pokládá, častokrát sám v ňe upadá. Skrze žábu nám dává znáti. Qui aliis fodit foueam, ipse se- pius incidit in eam. Aliter: Qui de salute alterius adversa cogitat, non effugiet ea (Romulus v rkp. vídeň- ském, Hervieux II. str. 417—454). V bajce V. (v. 399—400): neb ktož zbožie žádá cizieho, strach, aby nezbyl vlastnieho. Qui cupit alienum, hic sepe amittit proprium (rkp. víd.). Shody ty a mnohé jiné dají se jen tím vyložiti, že český překladatel při práci své upotřebil nejen Anonyma, ale také Romula. To bylo tím spíše možno, ježto prosa Romulova s verši Anonymovými se často nachá- zejí psány v témž rukopise.1) Že český překladatel vedle Anonyma i Romula měl za předlohu, dá se souditi i z míst, jako v bajce 23. (v. 1187—1194). jedna tovařiška zblúdi, vběhši na lva jeho ubudi. Přichváti myš lev svú nohú, chtieše zabiti ubohú Poče myš lva velmi prositi, aby ji ráčil propustiti: »Nevědomě sem tě ubudila, proč bych toho neužila?« Romulus: Unus ex illis super leonem non voluntarie transiit. Expergefactus leo celeri manu miserum murem arripuit. Rogabat ille ueniam sibi dari, quia non uoluntarie fecerat. 1) Z takového rukopisu asi Steinhöwel vydal bajky Ezopovy, přidav k nim svůj německý překlad.
Strana 15
15 Anonymus tu krátce praví: Pressus mure leo, murem rapit; ille precatur. Také v. 681—682 bajky 12. klíčník do pivnice seže, aby potřebu vzal tudieže nemají obdoby v Anonymově versi: Ecce sere clauis immurmurat, ostia latrant (dle Herv. laxat). Za to v Romulovi čteme: Cumque multis cibariis uterentur, uenit cellarius festinans et ostium cellarii impulit. V téže bajce českého překladu v. 691. a na příslušném místě Romula jest klíčník výslovně jmenován, v Anonymově zpracování nikoliv. Klíčník pivnici zatvoři, štěstie se jima pokoři. Romulus: At ubi exiit cellarius et domum clausit, sic mus urbanus agrario dixit. Anon.: Blanda penu clauso parcit fortuna timenti (Herv. timori). Také verš 1632 v bajce 33.: »mozku nenie v této hlavě« nemá ob- doby v Anonymovi, ale v Romulovi (II. 15): O quanta species, ait, et cerebrum non habet! Konečně budiž poukázáno k v. 589—590 bajky 10.: netěže had k síle přijíti, poče hned vešken dóm jedem pržniti srovnávají se s textem Romulovým: Refectusque ad tempus cepit esse iniuriosus et feneno multa fedare. Český básník měl tedy také Romula za předlohu, a to zejména v promythiích, ale sluší dodati, že je zpravidla značně rozšiřoval, jak se na př. vidí v bajce 6. v. 427—437: Tato básnice praví tobě, aby rovně hledal sobě. Střez se společstvie mocného, běhaj tovařišstvie zlého. Kdež nerovna voly budú, nedobře ta s vozem pojedú. Takéž ač co s mocnějším dobudeš, nerovný s ním diel mieti budeš Romulus: Dicitur nymquam esse fidelis cvm potente divisio. Videamus, qvid haec fabula narrat.
15 Anonymus tu krátce praví: Pressus mure leo, murem rapit; ille precatur. Také v. 681—682 bajky 12. klíčník do pivnice seže, aby potřebu vzal tudieže nemají obdoby v Anonymově versi: Ecce sere clauis immurmurat, ostia latrant (dle Herv. laxat). Za to v Romulovi čteme: Cumque multis cibariis uterentur, uenit cellarius festinans et ostium cellarii impulit. V téže bajce českého překladu v. 691. a na příslušném místě Romula jest klíčník výslovně jmenován, v Anonymově zpracování nikoliv. Klíčník pivnici zatvoři, štěstie se jima pokoři. Romulus: At ubi exiit cellarius et domum clausit, sic mus urbanus agrario dixit. Anon.: Blanda penu clauso parcit fortuna timenti (Herv. timori). Také verš 1632 v bajce 33.: »mozku nenie v této hlavě« nemá ob- doby v Anonymovi, ale v Romulovi (II. 15): O quanta species, ait, et cerebrum non habet! Konečně budiž poukázáno k v. 589—590 bajky 10.: netěže had k síle přijíti, poče hned vešken dóm jedem pržniti srovnávají se s textem Romulovým: Refectusque ad tempus cepit esse iniuriosus et feneno multa fedare. Český básník měl tedy také Romula za předlohu, a to zejména v promythiích, ale sluší dodati, že je zpravidla značně rozšiřoval, jak se na př. vidí v bajce 6. v. 427—437: Tato básnice praví tobě, aby rovně hledal sobě. Střez se společstvie mocného, běhaj tovařišstvie zlého. Kdež nerovna voly budú, nedobře ta s vozem pojedú. Takéž ač co s mocnějším dobudeš, nerovný s ním diel mieti budeš Romulus: Dicitur nymquam esse fidelis cvm potente divisio. Videamus, qvid haec fabula narrat.
Strana 16
16 V epimythiu užil překladatel Romula vedle Anonyma na př. v bajce 7. v. 491—492: Tato pověst brání tobě řkúc: zlých lidí neviň k sobě, zlého se střez jakžto meče, ač chceš silné zbýti péče. Anon.: Hic prohibet sermo letum prebere fauorem, Qui mala fecerunt uel mala facta parant. Rom.: Admonet haec locutio malis hominibus non gratulari. Další přídavky shledáváme u českého básníka v bajkách samých. Kde se překladatel věrně drží předlohy, tam zpravidla jeden verš Ano- nymův podává dvěma osmislabičnými verši, rýmem sdruženými, tedy elegické dvojverší latinské čtyřmi verši českými, na př. v bajce 2. v. 265—268 1) Jěhně pije zdola stáše, In summo bibit amne lupus, bibit vlk nad ním vodu loktáše; agnus in imo. beránek se báti poče, Hunc timor impugnat, uerba mouente když vlk mluvi se zatoče. lupo. Často však překladatel čtyřmi verši českými nedovede lat. dvojverší vystihnouti, dodávaje pouze rýmující doplňkové verše, v nichž jen to jinými slovy podává, co již dříve jinak řekl. Na př. v prologu v. 189—194: Protož aby nám probylo a v kochání srdce bylo, tato knieha nás k tomu učí: kdežto zpurnost se polúčí, snáze se zasměje tehdy, když špilú se ozdobí vezdy. Verše prologu 214—218 podávají podrobnější výklad veršů 195—199 a nemají v Anonymovi obdoby. Zejména rád rozšiřuje překladatel úvodní verše jednotlivých bajek, vyličuje situaci podrobněji, ovšem často zbytečně, ba nevhodně. Rozšíření takové vidíme na počátku 41. bajky v. 1936—1945: Kdyžto lev po lesu běháše, zvieřátek zde i onde seháše, aby měl pokrm v lačném času a užíval svého kvasu, když se běhav silně ztrudi, až i po lese zablúdi. Což se pak lvu sta ubohu: trn mu rani silně nohu, i dojide k strastné núzi, když se mu trn v nohu vrazi. Ut iuuet, ut prosit, conatur pagina praesens: Dulcius arrident seria picta iocis. Sollicitus prede currit leo, spina leonem Vulnerat, offendit in pede mersa pedem. 1) Zřídka kdy stačí jeden verš latinský přeložiti jedním veršem českým, na př. v bajce 26. v. 1320: vlk je lstivú řečí chváti — jest u Anon.: Tendit in hunc menti dissona verba lupus.
16 V epimythiu užil překladatel Romula vedle Anonyma na př. v bajce 7. v. 491—492: Tato pověst brání tobě řkúc: zlých lidí neviň k sobě, zlého se střez jakžto meče, ač chceš silné zbýti péče. Anon.: Hic prohibet sermo letum prebere fauorem, Qui mala fecerunt uel mala facta parant. Rom.: Admonet haec locutio malis hominibus non gratulari. Další přídavky shledáváme u českého básníka v bajkách samých. Kde se překladatel věrně drží předlohy, tam zpravidla jeden verš Ano- nymův podává dvěma osmislabičnými verši, rýmem sdruženými, tedy elegické dvojverší latinské čtyřmi verši českými, na př. v bajce 2. v. 265—268 1) Jěhně pije zdola stáše, In summo bibit amne lupus, bibit vlk nad ním vodu loktáše; agnus in imo. beránek se báti poče, Hunc timor impugnat, uerba mouente když vlk mluvi se zatoče. lupo. Často však překladatel čtyřmi verši českými nedovede lat. dvojverší vystihnouti, dodávaje pouze rýmující doplňkové verše, v nichž jen to jinými slovy podává, co již dříve jinak řekl. Na př. v prologu v. 189—194: Protož aby nám probylo a v kochání srdce bylo, tato knieha nás k tomu učí: kdežto zpurnost se polúčí, snáze se zasměje tehdy, když špilú se ozdobí vezdy. Verše prologu 214—218 podávají podrobnější výklad veršů 195—199 a nemají v Anonymovi obdoby. Zejména rád rozšiřuje překladatel úvodní verše jednotlivých bajek, vyličuje situaci podrobněji, ovšem často zbytečně, ba nevhodně. Rozšíření takové vidíme na počátku 41. bajky v. 1936—1945: Kdyžto lev po lesu běháše, zvieřátek zde i onde seháše, aby měl pokrm v lačném času a užíval svého kvasu, když se běhav silně ztrudi, až i po lese zablúdi. Což se pak lvu sta ubohu: trn mu rani silně nohu, i dojide k strastné núzi, když se mu trn v nohu vrazi. Ut iuuet, ut prosit, conatur pagina praesens: Dulcius arrident seria picta iocis. Sollicitus prede currit leo, spina leonem Vulnerat, offendit in pede mersa pedem. 1) Zřídka kdy stačí jeden verš latinský přeložiti jedním veršem českým, na př. v bajce 26. v. 1320: vlk je lstivú řečí chváti — jest u Anon.: Tendit in hunc menti dissona verba lupus.
Strana 17
17 Podobně jest rozšířen začátek 1. bajky v. 227—236 (u Anon. dva verše), bajky 3. v. 314—324 (u Anon. dva verše), bajky 9. v. 537—546 (u Anon. dva verše), bajky 12. v. 646—660 (u Anon. dva verše), bajky 23. v. 1174—1181 u Anon. není obdoby) a jinde. Ale také uprostřed ve vypravování samém jsou všeliké přídavky: podrobnější provedení příliš stručného textu Anonymova, dialogy, reflexe a sentence. Tak v bajce 4. v. 381—384 překladatel, chtě znázorniti pra- videlný soud, dává ovci hrdličku za obhájce, čehož u Anonyma není. V téže bajce provedena ještě jiná změna tím, že vlk jest soudcem, kdežto u Anon. jest pouhým svědkem spolu s luňákem a supem. V bajce 8. v. 508—517 českým překladatelem vylíčeno jest vyjednávání jeřábovo s vlkem, než mu kost vytáhne z hrdla, proti čemuž jest v Anonymovi pouze jeden verš: Grus promissa petit de faucibus osse refulso. V bajce 9. v. 537— 546 distichon latinské předlohy: De partu querulam, uerborum nectare plenum, Pro cane mota, canis suscipit ede canem rozvedeno jest v rozmluvu obou psů. Zajímavá pak jest v téže bajce v. 565—568 vložená reflexe o poměru přistěhovalých Němcův k Čechům. V bajce o žabách v. 1088—1098 uvedená reflexe nemá u Anonyma ob- doby. Atd. Ze všeho toho dá se skoro jistě souditi, že český skladatel měl před sebou předlohu, v níž vedle veršovaného Anonyma byl také prosaický text Romula. Dle Brücknera 1) pak blížila se předloha ta nikoli rukopisům ve Francii, nýbrž v Německu psaným. Sborník hrab. Baworowského nezachoval nám originál překladu, nýbrž jeho opis. Zajímavo jest, že písař do textu českého vepsal některá disticha, totiž skoro všecky sentence latinské předlohy. Disticha vložena jsou před jejich český překlad. Často však bývají na místě nenáležitém, od českého překladu vzdáleném. V bajce 3. písař dokonce celý 12. verš Anonymův »Naufragio: uires suggerit ipse (v rkp. illo) timor« vzal za sentenci, kdežto slovo naufragio patří ku předcházející větě: sed mus emergit et obstat naufragio; ba na jednom místě v bajce 35. vepsal distichon, jež ani není přeloženo a jehož jsem v textech Anonymových u Hervieuxa a Stein- höwla nenalezl, totiž: Qui plus esse putat suo quam natura ministrat Posse suum, superans se minor esse putet. To vše by se nedalo vyložiti, kdyby překladatel sám již byl všecky sentence Anonymovy do svého překladu vpisoval, dá se však snadno vy- ložiti tak, že teprve některý pozdější opisovatel latinské sentence do če- 1) Archiv f. slav. Phil. XI. str. 94. Sborník Baworowského 2
17 Podobně jest rozšířen začátek 1. bajky v. 227—236 (u Anon. dva verše), bajky 3. v. 314—324 (u Anon. dva verše), bajky 9. v. 537—546 (u Anon. dva verše), bajky 12. v. 646—660 (u Anon. dva verše), bajky 23. v. 1174—1181 u Anon. není obdoby) a jinde. Ale také uprostřed ve vypravování samém jsou všeliké přídavky: podrobnější provedení příliš stručného textu Anonymova, dialogy, reflexe a sentence. Tak v bajce 4. v. 381—384 překladatel, chtě znázorniti pra- videlný soud, dává ovci hrdličku za obhájce, čehož u Anonyma není. V téže bajce provedena ještě jiná změna tím, že vlk jest soudcem, kdežto u Anon. jest pouhým svědkem spolu s luňákem a supem. V bajce 8. v. 508—517 českým překladatelem vylíčeno jest vyjednávání jeřábovo s vlkem, než mu kost vytáhne z hrdla, proti čemuž jest v Anonymovi pouze jeden verš: Grus promissa petit de faucibus osse refulso. V bajce 9. v. 537— 546 distichon latinské předlohy: De partu querulam, uerborum nectare plenum, Pro cane mota, canis suscipit ede canem rozvedeno jest v rozmluvu obou psů. Zajímavá pak jest v téže bajce v. 565—568 vložená reflexe o poměru přistěhovalých Němcův k Čechům. V bajce o žabách v. 1088—1098 uvedená reflexe nemá u Anonyma ob- doby. Atd. Ze všeho toho dá se skoro jistě souditi, že český skladatel měl před sebou předlohu, v níž vedle veršovaného Anonyma byl také prosaický text Romula. Dle Brücknera 1) pak blížila se předloha ta nikoli rukopisům ve Francii, nýbrž v Německu psaným. Sborník hrab. Baworowského nezachoval nám originál překladu, nýbrž jeho opis. Zajímavo jest, že písař do textu českého vepsal některá disticha, totiž skoro všecky sentence latinské předlohy. Disticha vložena jsou před jejich český překlad. Často však bývají na místě nenáležitém, od českého překladu vzdáleném. V bajce 3. písař dokonce celý 12. verš Anonymův »Naufragio: uires suggerit ipse (v rkp. illo) timor« vzal za sentenci, kdežto slovo naufragio patří ku předcházející větě: sed mus emergit et obstat naufragio; ba na jednom místě v bajce 35. vepsal distichon, jež ani není přeloženo a jehož jsem v textech Anonymových u Hervieuxa a Stein- höwla nenalezl, totiž: Qui plus esse putat suo quam natura ministrat Posse suum, superans se minor esse putet. To vše by se nedalo vyložiti, kdyby překladatel sám již byl všecky sentence Anonymovy do svého překladu vpisoval, dá se však snadno vy- ložiti tak, že teprve některý pozdější opisovatel latinské sentence do če- 1) Archiv f. slav. Phil. XI. str. 94. Sborník Baworowského 2
Strana 18
18 ského textu vkládal. A tu se dá mysliti, že je vybíral ze zvláštního ruko- pisu Anonyma, anebo z rukopisu, v němž byl před českým překladem každé bajky napsán latinský text Anonyma. Pro druhou možnost svědčí dle Brücknera první verš bajky 52. Slova »svrchní básni« nemohou prý se vztahovati k bajce 51., nýbrž ku předcházejícímu latinskému textu bajky 52. Není to jisté. V bajce 51. ovce, učinivše s vlky příměří, vydaly jim své ochrance psy za rukojmí a dostaly od vlků mladé vlčky v zástavu. Mladí vlci počnou výti, staří udeří na ovce a spožírají je. Není zcela ne- možné, aby se na tuto bajku nevztahovaly počáteční verše bajky následující: Svrchní básni svěda tato, aby ty zpomínaje na to, i nesílil vraha svého, jenž by rád zhubenie tvého. Ať jest jakkoli, to jisto jest, že latinské sentence do textu českého vpisoval některý pozdější písař, nikoli překladatel sám. Český Anonymus rozdělen jest na dvě nestejné části (knihy), první o 19, druhá o 41 bajkách. Bajka dvacátá má totiž nadpis: Počínají se druhé kniehy. O svobodě Athenských. Kapitola XX. Latinské rukopisy Anonyma mívají rozdělení na tři knihy. Byl-li také český překlad původně rozdělen na tři knihy, Brückner nechává nerozhodnuto; poukazuje však ku pařížskému rukopisu tak zvaného Romula Nilantova, jenž má podobné rozdělení jako český Anonymus. Kdo byl český překladatel, o tom nelze nic určitého říci. Ježto ve skladbě jeho bouře náboženské, jež na počátku 15. stol. v Čechách my- slemi hýbaly, nenalezly ohlasu, žil patrně dříve. Přes některé starobylé tvary skladba jazykem se hlásí do druhé polovice 14. století.1) III. Třetí místo v našem kodexu zaujímá Píseň o Arnoštovi na 1. 66b—150a, počínající slovy: »Tuto se počíná o Arnoštovi takto« a ob- sahující 5968 veršů. Jest to překlad střhn. recence pověsti o Arnoštovi, knížeti švábském, jež byla ve středověku po celém Německu velmi oblíbena, jak souditi lze ze skladeb poměrně velmi četných, v nichž tato pověst od poslední čtvrti 12. stol. až do konce 15. stol. byla zpracována. Jsou to: 1. Báseň dolnorýnská, Bartschem (Herzog Ernst. Wien 1869) zname- naná literou A, v pěti nevalných zlomcích vesměs v Praze nalezených, po- cházející z doby mezi r. 1173—1180. Otisk v Hofmannových Fundgruben I. 228—230; Pfeiffer, Germania VI. 350—357; Bartsch, Herzog Ernst 1—8. 2. Báseň středohornoněmecká ve dvou opisích z 15. stol. v Norim- berce a ve Vídni zachovaná (u Bartsche B), dle jmenované starší dolno- rýnské básně ještě ve 12. stol. okolo r. 1190 zpracovaná. Otisk u Bartsche str. 13—126. 1) Ostatně viz Brücknerovo pojednání na u. m. str. 99 sll.
18 ského textu vkládal. A tu se dá mysliti, že je vybíral ze zvláštního ruko- pisu Anonyma, anebo z rukopisu, v němž byl před českým překladem každé bajky napsán latinský text Anonyma. Pro druhou možnost svědčí dle Brücknera první verš bajky 52. Slova »svrchní básni« nemohou prý se vztahovati k bajce 51., nýbrž ku předcházejícímu latinskému textu bajky 52. Není to jisté. V bajce 51. ovce, učinivše s vlky příměří, vydaly jim své ochrance psy za rukojmí a dostaly od vlků mladé vlčky v zástavu. Mladí vlci počnou výti, staří udeří na ovce a spožírají je. Není zcela ne- možné, aby se na tuto bajku nevztahovaly počáteční verše bajky následující: Svrchní básni svěda tato, aby ty zpomínaje na to, i nesílil vraha svého, jenž by rád zhubenie tvého. Ať jest jakkoli, to jisto jest, že latinské sentence do textu českého vpisoval některý pozdější písař, nikoli překladatel sám. Český Anonymus rozdělen jest na dvě nestejné části (knihy), první o 19, druhá o 41 bajkách. Bajka dvacátá má totiž nadpis: Počínají se druhé kniehy. O svobodě Athenských. Kapitola XX. Latinské rukopisy Anonyma mívají rozdělení na tři knihy. Byl-li také český překlad původně rozdělen na tři knihy, Brückner nechává nerozhodnuto; poukazuje však ku pařížskému rukopisu tak zvaného Romula Nilantova, jenž má podobné rozdělení jako český Anonymus. Kdo byl český překladatel, o tom nelze nic určitého říci. Ježto ve skladbě jeho bouře náboženské, jež na počátku 15. stol. v Čechách my- slemi hýbaly, nenalezly ohlasu, žil patrně dříve. Přes některé starobylé tvary skladba jazykem se hlásí do druhé polovice 14. století.1) III. Třetí místo v našem kodexu zaujímá Píseň o Arnoštovi na 1. 66b—150a, počínající slovy: »Tuto se počíná o Arnoštovi takto« a ob- sahující 5968 veršů. Jest to překlad střhn. recence pověsti o Arnoštovi, knížeti švábském, jež byla ve středověku po celém Německu velmi oblíbena, jak souditi lze ze skladeb poměrně velmi četných, v nichž tato pověst od poslední čtvrti 12. stol. až do konce 15. stol. byla zpracována. Jsou to: 1. Báseň dolnorýnská, Bartschem (Herzog Ernst. Wien 1869) zname- naná literou A, v pěti nevalných zlomcích vesměs v Praze nalezených, po- cházející z doby mezi r. 1173—1180. Otisk v Hofmannových Fundgruben I. 228—230; Pfeiffer, Germania VI. 350—357; Bartsch, Herzog Ernst 1—8. 2. Báseň středohornoněmecká ve dvou opisích z 15. stol. v Norim- berce a ve Vídni zachovaná (u Bartsche B), dle jmenované starší dolno- rýnské básně ještě ve 12. stol. okolo r. 1190 zpracovaná. Otisk u Bartsche str. 13—126. 1) Ostatně viz Brücknerovo pojednání na u. m. str. 99 sll.
Strana 19
19 3. Latinská prosa (u Bartsche C) ve třech rukopisích zachovaná: v strassburském pergamenovém z konce 14. stol. a ve dvou mnichovských papírových z 2. polovice 15. stol. Zpracování toto povstalo asi ve 13. stol. přímo z básně dolnorýnské. Otisk v Hauptově Zeitschrift VII. 193—252. 4. Báseň středohornoněmecká (u Bartsche D) v Gotě chovaná, jejíž původ se klade na rozhraní 13. a 14. stol. Otištěna v Hagenových Deutsche Gedichte des Mittelalters I. Berlín 1808. 5. Latinská báseň kněze Ody z doby mezi r. 1206—1233, zpraco- vaná dle básně dolnorýnské, jak všechny ostatní dříve jmenované. Otiskl Martene v Thesaurus novus anecdotorum 3, 307—366 v Toursu. 6. Prosaické zpracování pro lid dle lat. prosy (C) v papírovém rkp. mnichovském a 4 tiscích zachované. 7. Jarmareční píseň o 89 slohách a jiná kratší o 54 slohách. Viz Bartsch str. LXXIX. sl. Český vzdělavatel zpracoval střhn. recensi té pověsti, již Bartsch označil literou D; předloha jeho však byla jiná než rukopis v Gotě do- chovaný a Hagenem vydaný, což vysvítá ze dvou mezer rukopisu gothaj- ského, jichž v českém překladě není. Mezery ty vyplňují v českém vzdě- lání verše 173—276 a 605—689. Vzdělání české jest pouhý překlad, ku předloze těsně se přimykající a jen v nepatrných věcech od ní se odchylující. Odchylky, někdy dosti nejapné, učiněny většinou jen pro rým. Překladatel totiž touž věc často jen jinými slovy opakuje, aby mezeru mezi první a druhou částí rýmu vyplnil. Tak povstal valný počet nepatrnějších od- chylek, a tak český překlad se stal na mnohých místech rozvláčnějším a vodnatějším. Nejpatrněji snad se to vidí v modlitbě Adletině ku P. Marii ve v. 5494—5506, jimž v něm. předloze D odpovídají v. 5139—5146: Maria, milá matko, uslyš mě, by mé děťátko ve zdraví se ke mně vrátil. Maria plná milosti, slyš pro tvých sedm radostí, jimižs ty obradována a synem svým obdařena, račiž mě obdarovati a tiem darem darovati, bych uzřěla syna svého, jedináčka jediného, dřieve než se má dušička rozdělí z mého srdečka. Maria, vrouwe mîn, maget, muoter, durch die freude dîn, die dir dîn kint hât gegeben, gedenke an mîn betrüebtes leben und láz mir, vrouwe, daz geschehen, daz ich mîn kint müeze sehen, ehir daz mîn sêle wende von dem lîbe úz disem ellende. Tak se stalo, že česká báseň má o celých 400 veršů víc než ně- mecká, ač ovšem dvě valnější mezery v D obsažené tento rozdíl v počtu veršů poněkud zmenšují. 2*
19 3. Latinská prosa (u Bartsche C) ve třech rukopisích zachovaná: v strassburském pergamenovém z konce 14. stol. a ve dvou mnichovských papírových z 2. polovice 15. stol. Zpracování toto povstalo asi ve 13. stol. přímo z básně dolnorýnské. Otisk v Hauptově Zeitschrift VII. 193—252. 4. Báseň středohornoněmecká (u Bartsche D) v Gotě chovaná, jejíž původ se klade na rozhraní 13. a 14. stol. Otištěna v Hagenových Deutsche Gedichte des Mittelalters I. Berlín 1808. 5. Latinská báseň kněze Ody z doby mezi r. 1206—1233, zpraco- vaná dle básně dolnorýnské, jak všechny ostatní dříve jmenované. Otiskl Martene v Thesaurus novus anecdotorum 3, 307—366 v Toursu. 6. Prosaické zpracování pro lid dle lat. prosy (C) v papírovém rkp. mnichovském a 4 tiscích zachované. 7. Jarmareční píseň o 89 slohách a jiná kratší o 54 slohách. Viz Bartsch str. LXXIX. sl. Český vzdělavatel zpracoval střhn. recensi té pověsti, již Bartsch označil literou D; předloha jeho však byla jiná než rukopis v Gotě do- chovaný a Hagenem vydaný, což vysvítá ze dvou mezer rukopisu gothaj- ského, jichž v českém překladě není. Mezery ty vyplňují v českém vzdě- lání verše 173—276 a 605—689. Vzdělání české jest pouhý překlad, ku předloze těsně se přimykající a jen v nepatrných věcech od ní se odchylující. Odchylky, někdy dosti nejapné, učiněny většinou jen pro rým. Překladatel totiž touž věc často jen jinými slovy opakuje, aby mezeru mezi první a druhou částí rýmu vyplnil. Tak povstal valný počet nepatrnějších od- chylek, a tak český překlad se stal na mnohých místech rozvláčnějším a vodnatějším. Nejpatrněji snad se to vidí v modlitbě Adletině ku P. Marii ve v. 5494—5506, jimž v něm. předloze D odpovídají v. 5139—5146: Maria, milá matko, uslyš mě, by mé děťátko ve zdraví se ke mně vrátil. Maria plná milosti, slyš pro tvých sedm radostí, jimižs ty obradována a synem svým obdařena, račiž mě obdarovati a tiem darem darovati, bych uzřěla syna svého, jedináčka jediného, dřieve než se má dušička rozdělí z mého srdečka. Maria, vrouwe mîn, maget, muoter, durch die freude dîn, die dir dîn kint hât gegeben, gedenke an mîn betrüebtes leben und láz mir, vrouwe, daz geschehen, daz ich mîn kint müeze sehen, ehir daz mîn sêle wende von dem lîbe úz disem ellende. Tak se stalo, že česká báseň má o celých 400 veršů víc než ně- mecká, ač ovšem dvě valnější mezery v D obsažené tento rozdíl v počtu veršů poněkud zmenšují. 2*
Strana 20
20 Na některých místech český překladatel však předlohu nejen roz- sahem, ale také obsahem rozhojnil. Tak na příklad vyznačuje se rytířskou dvorností ještě úzkostlivější než D. Jde to hlavně z oněch reflexí na jevo, kde básník rozjímá o poměru mužův k ženám, zejména ve v. 44—52. Udávaje čas a čísla, miluje překladatel větší určitost než D. V líčení slav- ností a bitev vede si namnoze podrobněji, ač ne plastičtěji. Také se- strojení splavu na skále Magnes popisuje obšírněji. Zejména pak přirovnání některá přidává ze své zásoby, z nichž nejkrásnější jsou přirovnání indické panny k luně v. 3054—3058 a ke zvonu, jemuž hlasu neubývá v. 3202 až 3204. Také tím dal překladatel značnou míru básnického umění na jevo, že osobní poznámky v D dosti hojné buď vynechal anebo ve všeobecné gnomické propovědi proměnil, ustupuje tak epicky správně do pozadí, takže skladba jeho nejlepší básně staré literatury české nám uvádí na mysl. Kdo český překladatel byl, nedá se z básně stanoviti. Z obeznalosti jeho s dvornými způsoby a rytířským smýšlením a ze zvláštní záliby v líčení bitev a slavností dalo by se souditi na rytíře. Ačkoli germanismů v díle jeho jest hojně, vládl češtinou dokonale. Ale jeho nevědomost zeměpisná až zaráží. Nemělť ponětí ani o nejbližším sousedstvu své vlasti. Tak na př. mu patrně nebylo jasno, je-li Rýn řeka nebo země nebo město, a z území, jež obývají Frankové, učinil Frankrejch. Jiných známek pro autorství není. Český překlad Arnošta jest mnohem starší než opis jeho v rkp. hrab. Baworowského. Tomu nasvědčují tyto věci: V rýmech na mnohých místech nic tomu nebrání, abychom neměli za to, že tam původně bylo nepřehlaso- vané u. Na čtyřech místech rým u přímo vymáhá, a to: v. 657 sl. běle- júce — rucě, v. 2271 sl. obklúči — rozlúči, v. 2596 sl. jedúce — vzdávajúce, v. 3745 sl. čěkajúce — nemohúce. Proti těmto případům jest pouze jedna jistá přehláska v. 3111 sl. vida — lida. Za druhé přehláska a —ě jest na- skrze náležitá a pravidelná. V rýmech jsem našel jen dva tvary analogií utvořené, totiž: v. 3301 sl. slyšěli — kázali, kde rým žádá slyšali, a v. 4905 sl. vsedú — pojedú. Za třetí počítáme proti přehojným pří- padům nesúženého ie jen několik míst, kde rým nasvědčuje úžení již pro- vedenému, totiž: v. 297 sl. vítánie — poslaný, v. 311 sl. bez meškánie — paní, v. 1979 sl. od oděnie — připraveni. Za čtvrté rýmy vykazují u sloves jen samohláskové zakončení 1. os. sg., jako v. 205 sl., 2345 sl., 2973 sl., 3639 sl., 3863 sl., 4152 sl., 4522 sl. (k tomu srv. v. 4576 sl, 4798 sl., 4823 sl., 4985 sl., 5878 sl.), 4817 sl., 4843 sl., 5541 sl., 5559 sl., 5917 sl. Kde se vyskýtá zakončení na -m, tam všady můžeme se domnívati, že bylo původně zakončení samohláskové. Jen v. 5687 sl. tomu odporuje. Dále sem počí- táme archaismy: pronom. instr. sobú v. 4336, 2179, 4189, 5037, 5204, 5441, 5547, 5625; užívání zájmena sen v 119, 1087, 1860, 3288 a j. pronom. akk. pl. ny v. 1040, 1041, 2408, 2487, 2573, 3711, 3713, 3928 a j.; užívání starobylého slova tále v. 2119, 2977, 5328. Konečně sem klademe důvod palaeografický. Ve v. 987, 1023, 1050 jest psáno ſecy
20 Na některých místech český překladatel však předlohu nejen roz- sahem, ale také obsahem rozhojnil. Tak na příklad vyznačuje se rytířskou dvorností ještě úzkostlivější než D. Jde to hlavně z oněch reflexí na jevo, kde básník rozjímá o poměru mužův k ženám, zejména ve v. 44—52. Udávaje čas a čísla, miluje překladatel větší určitost než D. V líčení slav- ností a bitev vede si namnoze podrobněji, ač ne plastičtěji. Také se- strojení splavu na skále Magnes popisuje obšírněji. Zejména pak přirovnání některá přidává ze své zásoby, z nichž nejkrásnější jsou přirovnání indické panny k luně v. 3054—3058 a ke zvonu, jemuž hlasu neubývá v. 3202 až 3204. Také tím dal překladatel značnou míru básnického umění na jevo, že osobní poznámky v D dosti hojné buď vynechal anebo ve všeobecné gnomické propovědi proměnil, ustupuje tak epicky správně do pozadí, takže skladba jeho nejlepší básně staré literatury české nám uvádí na mysl. Kdo český překladatel byl, nedá se z básně stanoviti. Z obeznalosti jeho s dvornými způsoby a rytířským smýšlením a ze zvláštní záliby v líčení bitev a slavností dalo by se souditi na rytíře. Ačkoli germanismů v díle jeho jest hojně, vládl češtinou dokonale. Ale jeho nevědomost zeměpisná až zaráží. Nemělť ponětí ani o nejbližším sousedstvu své vlasti. Tak na př. mu patrně nebylo jasno, je-li Rýn řeka nebo země nebo město, a z území, jež obývají Frankové, učinil Frankrejch. Jiných známek pro autorství není. Český překlad Arnošta jest mnohem starší než opis jeho v rkp. hrab. Baworowského. Tomu nasvědčují tyto věci: V rýmech na mnohých místech nic tomu nebrání, abychom neměli za to, že tam původně bylo nepřehlaso- vané u. Na čtyřech místech rým u přímo vymáhá, a to: v. 657 sl. běle- júce — rucě, v. 2271 sl. obklúči — rozlúči, v. 2596 sl. jedúce — vzdávajúce, v. 3745 sl. čěkajúce — nemohúce. Proti těmto případům jest pouze jedna jistá přehláska v. 3111 sl. vida — lida. Za druhé přehláska a —ě jest na- skrze náležitá a pravidelná. V rýmech jsem našel jen dva tvary analogií utvořené, totiž: v. 3301 sl. slyšěli — kázali, kde rým žádá slyšali, a v. 4905 sl. vsedú — pojedú. Za třetí počítáme proti přehojným pří- padům nesúženého ie jen několik míst, kde rým nasvědčuje úžení již pro- vedenému, totiž: v. 297 sl. vítánie — poslaný, v. 311 sl. bez meškánie — paní, v. 1979 sl. od oděnie — připraveni. Za čtvrté rýmy vykazují u sloves jen samohláskové zakončení 1. os. sg., jako v. 205 sl., 2345 sl., 2973 sl., 3639 sl., 3863 sl., 4152 sl., 4522 sl. (k tomu srv. v. 4576 sl, 4798 sl., 4823 sl., 4985 sl., 5878 sl.), 4817 sl., 4843 sl., 5541 sl., 5559 sl., 5917 sl. Kde se vyskýtá zakončení na -m, tam všady můžeme se domnívati, že bylo původně zakončení samohláskové. Jen v. 5687 sl. tomu odporuje. Dále sem počí- táme archaismy: pronom. instr. sobú v. 4336, 2179, 4189, 5037, 5204, 5441, 5547, 5625; užívání zájmena sen v 119, 1087, 1860, 3288 a j. pronom. akk. pl. ny v. 1040, 1041, 2408, 2487, 2573, 3711, 3713, 3928 a j.; užívání starobylého slova tále v. 2119, 2977, 5328. Konečně sem klademe důvod palaeografický. Ve v. 987, 1023, 1050 jest psáno ſecy
Strana 21
21 m. žéci (německá předloha tu má v. 719, 757, 784 brant, brande, branten). Písař sborníku hrab. Baworowského opisoval patrně z předlohy, která hlásku ž označovala písmenem ſ. Tento způsob psaní vyskýtá se jen v rukopisích starších, jako Alex. B. (v 1. pol. 14. stol.). Shrneme-li všecko to dohromady a povážíme-li, že od časů krále Janových geografické vědomosti o sousedních zemích mezi rytířstvem kde- koli v Čechách asi dokonalejší byly, než jaké nám překladatel Arnošta prozrazuje, nechybíme, položíme-li překlad do druhé čtvrti 14. stol. Verš Arnošta jest obvyklá řádka osmislabičná. Rým se nehonosí velikou rozmanitostí. Dobrých rýmů jest ve skladbě asi čtvrtina celku; některé opakují se velmi často, jako toho — mnoho, tomu — domu a j. Pravidelně rýmují se slabiky dvě, zřídka jedna. Velmi oblíben jest po- hodlný tak zvaný rým grammatický nebo planý, zakládající se na stejném znění ohýbacích přípon -ého, -úti, -iti atd.; takové rýmy má skoro polo- vina všech veršů. Také rýmů slovných, jako bude — zbude, tomu — k tomu a p. jest dosti hojně. I pouhých assonancí a rýmů nesprávných vůbec jest hojně (asi šestina celku).1) IV. Na listech 150b—175b následuje romantická báseň Tandariáš a Floribella, nadepsaná slovy: Tuto se počíná řeč velmi pěkná o králi Artušovi a o Tandariášovi. Báseň tato složena byla, jak prof. Dr. V. E Mourek2) a prof. Dr. Arnošt Kraus 3) dokázali, dle Pleierovy básně Tan- darius und Flordibel z druhé polovice 13. století. Kdy česká skladba vznikla, není ještě zjištěno. Šembera v Dějinách literatury české (I. 84) soudí na dobu posledních dvou Přemyslovcův a dobrodružného krále Jana mezi lety 1280—1350, prof. Mourek ve spise vzpomenutém na dobu mez r. 1270—1330, prof. Gebauer (Filologické Listy 1879 str. 139) z důvodů jazykových na první polovici 15. století. Proti tomu prof. Mourek správně namítá, že důvody jazykové zde nemají váhy, ježto rukopisy Tandariuše ukazují neomylně, že tradici v nich obsaženou nelze najisto prohlásiti za prvotnou podobu skladby. Dále sluší také povážiti, že by za tak krátkou dobu (od první do druhé polovice 15. století) sotva byly vznikly tak po- rušené opisy, jaké se nám dochovaly v rukopise stockholmském a v kodexu našem. Dejme tomu, že se v pohnutých dobách první polovice 15. století někdo nalezl, kdo by byl měl dosti klidné mysli na přepracování látky k myšlenkám té doby nijak se nehodící, tož sotva lze pochopiti, že by se bylo tolik lidí našlo, kteří skladbu opisovali. A porušenost textů dochova- ných předpokládá opis několikonásobný. Báseň tedy jistě patří ještě do století čtrnáctého. 1) Viz mé pojednání: Staročeská píseň o Arnoštovi ve výroční zprávě hradecké reálky z r. 1892. 2) Tandariuš a Floribella. V Pojednáních Král. české společnosti nauk, VII. řada 1. sv. V Praze 1887. *) Tandarois a Tandariuš, v ČČM. r. 1887.
21 m. žéci (německá předloha tu má v. 719, 757, 784 brant, brande, branten). Písař sborníku hrab. Baworowského opisoval patrně z předlohy, která hlásku ž označovala písmenem ſ. Tento způsob psaní vyskýtá se jen v rukopisích starších, jako Alex. B. (v 1. pol. 14. stol.). Shrneme-li všecko to dohromady a povážíme-li, že od časů krále Janových geografické vědomosti o sousedních zemích mezi rytířstvem kde- koli v Čechách asi dokonalejší byly, než jaké nám překladatel Arnošta prozrazuje, nechybíme, položíme-li překlad do druhé čtvrti 14. stol. Verš Arnošta jest obvyklá řádka osmislabičná. Rým se nehonosí velikou rozmanitostí. Dobrých rýmů jest ve skladbě asi čtvrtina celku; některé opakují se velmi často, jako toho — mnoho, tomu — domu a j. Pravidelně rýmují se slabiky dvě, zřídka jedna. Velmi oblíben jest po- hodlný tak zvaný rým grammatický nebo planý, zakládající se na stejném znění ohýbacích přípon -ého, -úti, -iti atd.; takové rýmy má skoro polo- vina všech veršů. Také rýmů slovných, jako bude — zbude, tomu — k tomu a p. jest dosti hojně. I pouhých assonancí a rýmů nesprávných vůbec jest hojně (asi šestina celku).1) IV. Na listech 150b—175b následuje romantická báseň Tandariáš a Floribella, nadepsaná slovy: Tuto se počíná řeč velmi pěkná o králi Artušovi a o Tandariášovi. Báseň tato složena byla, jak prof. Dr. V. E Mourek2) a prof. Dr. Arnošt Kraus 3) dokázali, dle Pleierovy básně Tan- darius und Flordibel z druhé polovice 13. století. Kdy česká skladba vznikla, není ještě zjištěno. Šembera v Dějinách literatury české (I. 84) soudí na dobu posledních dvou Přemyslovcův a dobrodružného krále Jana mezi lety 1280—1350, prof. Mourek ve spise vzpomenutém na dobu mez r. 1270—1330, prof. Gebauer (Filologické Listy 1879 str. 139) z důvodů jazykových na první polovici 15. století. Proti tomu prof. Mourek správně namítá, že důvody jazykové zde nemají váhy, ježto rukopisy Tandariuše ukazují neomylně, že tradici v nich obsaženou nelze najisto prohlásiti za prvotnou podobu skladby. Dále sluší také povážiti, že by za tak krátkou dobu (od první do druhé polovice 15. století) sotva byly vznikly tak po- rušené opisy, jaké se nám dochovaly v rukopise stockholmském a v kodexu našem. Dejme tomu, že se v pohnutých dobách první polovice 15. století někdo nalezl, kdo by byl měl dosti klidné mysli na přepracování látky k myšlenkám té doby nijak se nehodící, tož sotva lze pochopiti, že by se bylo tolik lidí našlo, kteří skladbu opisovali. A porušenost textů dochova- ných předpokládá opis několikonásobný. Báseň tedy jistě patří ještě do století čtrnáctého. 1) Viz mé pojednání: Staročeská píseň o Arnoštovi ve výroční zprávě hradecké reálky z r. 1892. 2) Tandariuš a Floribella. V Pojednáních Král. české společnosti nauk, VII. řada 1. sv. V Praze 1887. *) Tandarois a Tandariuš, v ČČM. r. 1887.
Strana 22
22 Český básník zkrátil německou předlohu značně, při čemž dal dosti značnou rozvahu básnickou na jevo. Z toho, jakož i z některých odchylek, jež česká skladba proti předloze vykazuje, soudili někteří, mezi nimi Arn. Kraus, že český básník pracoval nějaký čas po přečtení originálu po pa- měti, německého vzoru před sebou nemaje. Proti tomu prof. Mourek1) právem uvádí, že české verše i slovným zněním na tolika místech s ně- meckými se sbíhají, že toho prací pouze po paměti vysvětliti nelze. Tandariuš český zachoval se mimo kodex hrab. Baworowského také ještě ve sbírce Zebererově, kodexu papírovém ve čtverci v knihovně Č. Musea 4. D. 4, psaném Janem Pinvičkou z Domažlic r. 1463, a v ruko- pise papírovém malé osmerky, psané mistrem Janem řečeným Jebsou r. 1483. Druhý rukopis býval ve Stockholmě a nyní se nalézá v zemském archivu v Brně. Dle něho Hanka Tandariuše vydal ve Starobylých skládání díle V. Všecky tři rukopisy jsou zcela samostatné kopie na sobě nezávislé, nejsouce opsány jeden ze druhého ani ze společné předlohy třetí. Z nich rukopis stockholmský podává text nejhorší, rukopis musejní nejlepší.2) V. Dále obsahuje kodex náš na listech 176a—206b píseň o Jetři chovi Berúnském o 2052 verších, nazvanou také Laurin nebo také Malá růžená zahrada. I tato skladba vznikla z německé předlohy, a to v druhé polovici 14. stol. Německá báseň složena byla dle pověsti tyrolské původně asi ve 12. stol., byla později přepracována, a jak veliké množství zachovaných rukopisů svědčí, velmi oblíbena. V patnáctém století byla nově zpracována a ještě se třemi jinými básněmi (Ortnitem, Wolfdietrichem a Velkou růžovou zahradou) ve sborníku Der Helden Buch často vy- dávána. Kritické vydání Laurina s upotřebením všech rukopisův a tiskův vyšlo v Deutsches Heldenbuch, díl I., vydáním Oskara Jänicke v Berlíně 1866, a bylo opět otištěno Kellerem ve Stuttgartě r. 1867 (Litter. Verein, 87. publikace). Zvláštní vydání Laurina pořídil Karel Müllenhoff v Berlíně 1874 pod názvem Laurin, ein historisches Heldenmärchen aus dem An- fange des XIII. Jahrhunderts. České zpracování přimyká se volně k recensi zachované v rukopisích skupiny B (t. j. skupiny bavorsko-rakouské, vyjímajíc rukopis kodaňský), ale liší se ode všech známých textův německých na jedné straně úsečností, na druhé straně všelikými přídavky, zejména pěknými příměry. Podrobné srovnání českého překladu s německými recensemi provedl Karel J. Černý v pojednání Staročeská báseň o Laurînovi a její orginál, v Pardubicích 1) Tandariuš a Floribella, str. 72. 2) Varianty rkp. musejního uvádím pod čarou dle citetů Mourkových (M) ve spise Tandariuš a Floribella. Rukopisu stockholmského dbám jen tam, kde jsou v Mourkových citatech mezery, a uvádím jej dle vydání Hankova (H).
22 Český básník zkrátil německou předlohu značně, při čemž dal dosti značnou rozvahu básnickou na jevo. Z toho, jakož i z některých odchylek, jež česká skladba proti předloze vykazuje, soudili někteří, mezi nimi Arn. Kraus, že český básník pracoval nějaký čas po přečtení originálu po pa- měti, německého vzoru před sebou nemaje. Proti tomu prof. Mourek1) právem uvádí, že české verše i slovným zněním na tolika místech s ně- meckými se sbíhají, že toho prací pouze po paměti vysvětliti nelze. Tandariuš český zachoval se mimo kodex hrab. Baworowského také ještě ve sbírce Zebererově, kodexu papírovém ve čtverci v knihovně Č. Musea 4. D. 4, psaném Janem Pinvičkou z Domažlic r. 1463, a v ruko- pise papírovém malé osmerky, psané mistrem Janem řečeným Jebsou r. 1483. Druhý rukopis býval ve Stockholmě a nyní se nalézá v zemském archivu v Brně. Dle něho Hanka Tandariuše vydal ve Starobylých skládání díle V. Všecky tři rukopisy jsou zcela samostatné kopie na sobě nezávislé, nejsouce opsány jeden ze druhého ani ze společné předlohy třetí. Z nich rukopis stockholmský podává text nejhorší, rukopis musejní nejlepší.2) V. Dále obsahuje kodex náš na listech 176a—206b píseň o Jetři chovi Berúnském o 2052 verších, nazvanou také Laurin nebo také Malá růžená zahrada. I tato skladba vznikla z německé předlohy, a to v druhé polovici 14. stol. Německá báseň složena byla dle pověsti tyrolské původně asi ve 12. stol., byla později přepracována, a jak veliké množství zachovaných rukopisů svědčí, velmi oblíbena. V patnáctém století byla nově zpracována a ještě se třemi jinými básněmi (Ortnitem, Wolfdietrichem a Velkou růžovou zahradou) ve sborníku Der Helden Buch často vy- dávána. Kritické vydání Laurina s upotřebením všech rukopisův a tiskův vyšlo v Deutsches Heldenbuch, díl I., vydáním Oskara Jänicke v Berlíně 1866, a bylo opět otištěno Kellerem ve Stuttgartě r. 1867 (Litter. Verein, 87. publikace). Zvláštní vydání Laurina pořídil Karel Müllenhoff v Berlíně 1874 pod názvem Laurin, ein historisches Heldenmärchen aus dem An- fange des XIII. Jahrhunderts. České zpracování přimyká se volně k recensi zachované v rukopisích skupiny B (t. j. skupiny bavorsko-rakouské, vyjímajíc rukopis kodaňský), ale liší se ode všech známých textův německých na jedné straně úsečností, na druhé straně všelikými přídavky, zejména pěknými příměry. Podrobné srovnání českého překladu s německými recensemi provedl Karel J. Černý v pojednání Staročeská báseň o Laurînovi a její orginál, v Pardubicích 1) Tandariuš a Floribella, str. 72. 2) Varianty rkp. musejního uvádím pod čarou dle citetů Mourkových (M) ve spise Tandariuš a Floribella. Rukopisu stockholmského dbám jen tam, kde jsou v Mourkových citatech mezery, a uvádím jej dle vydání Hankova (H).
Strana 23
23 1893. O ceně českého vzdělání vyjadřuje se spisovatel takto: Vzdělavatel český libuje si v rozvláčnosti a nedovede vždy zmoci svého originálu, dopouští se leckdy všelikých nedopatření co do smyslu, nerozumí někdy své předloze, ale celkem vyrovná se jiným vzdělavatelům souvěkým, maje všecky jejich přednosti i vady.1) VI. Poslední skladba kodexu hrab. Baworowského jest prosaický román o Apollonovi králi Tyrském, jehož konec však (asi 7 stránek) v rkp. schází. Skladba tato byla původně řecky napsána, ale již ve 3. nebo 4. století po Kr. do latiny přeložena, za středověku hojně čítána, přešedši do všech literatur evropských. Tak známe kromě 4 latinských rukopisů překlad anglosaský, anglický, španělský, francouzský, dva vlašské a jeden novořecký. V německé literatuře známe četné rukopisy a tisky této skladby. Předně zaznamenati sluší veršované zpracování od Jindřicha von der Neuenstadt z počátku 14. stol. dle neznámé latinské předlohy 2) a dva prosaické texty, jeden středoněmecký, druhý hornoněmecký, oba vydané Karlem Schröderem v knize Griseldis, Apollonius von Tyrus, v Lipsku 1873, kde také o ostatních hojných rukopisích a tiscích pojednáno. Český Apollon zachoval se nám kromě rukopisu hrab. Baworowského! 1. v rkp. Zebererském z r. 1463 (v Nár. Museu 4. D. 4.), 2. v rkp. lvov- ském, r. 1537 vázaném (v ústavě Ossoliňských č. 1172), jehož facsimilo- vaný opis nachází se v bibliothece musejní (3. F. 31), 3. v několika tiscích, z nichž známe a) tisk jindřichohradecký z r. 1733, b) tři pražské tisky z let 1761, 1793, 1799, c) tisk olomoucký z r. 1769, vesměs v musejní knihovně v Praze. Mimo to máme vědomost o tisku, jehož prodej biskup olomoucký r. 1567 povoluje; toto snad nejstarší vydání Apollona však posud neobjeveno. Kritické vydání českého Apollona pořídil v Časopise Č. Musea r. 1863 A. Jarosl. Vrťátko dle rkp. Zebererského, udávaje varianty i z jiných textů. Skladba tato přešla z Čech překladem do litera- tury polské a z polské do ruské.3) Pramen českého vzdělání není posud znám. Dle svědectví Vrťátkova se naše skladba ode všech skladeb německých i latinských velmi podstatně liší, takže by představovala jaksi samostatné zpracování. V nejnovější době srovnal p. prof. Fr. Autrata český text s recensí středoněmeckou a horno- německou v práci podané v germanistickém semináři české university r. 1896.4) Ze srovnání toho poznáváme, že má česká skladba s recensí středoněmeckou dosti hojně míst společných (méně jich jest v recensi hornoněmecké). Ale jsou také místa, kde jest český text proti německému 1) Str. 32. 2) Vydal Jos. Strobl ve Vídni 1875. „ ) J. Polívka, Román o Apollonovi, králi Tyrském, v české, polské i ruské litera- tuře. Filol. Listy r. 1899. 4) Práci tu mi pan autor laskavě zaslal k použití, začež mu zde srdečně děkuji.
23 1893. O ceně českého vzdělání vyjadřuje se spisovatel takto: Vzdělavatel český libuje si v rozvláčnosti a nedovede vždy zmoci svého originálu, dopouští se leckdy všelikých nedopatření co do smyslu, nerozumí někdy své předloze, ale celkem vyrovná se jiným vzdělavatelům souvěkým, maje všecky jejich přednosti i vady.1) VI. Poslední skladba kodexu hrab. Baworowského jest prosaický román o Apollonovi králi Tyrském, jehož konec však (asi 7 stránek) v rkp. schází. Skladba tato byla původně řecky napsána, ale již ve 3. nebo 4. století po Kr. do latiny přeložena, za středověku hojně čítána, přešedši do všech literatur evropských. Tak známe kromě 4 latinských rukopisů překlad anglosaský, anglický, španělský, francouzský, dva vlašské a jeden novořecký. V německé literatuře známe četné rukopisy a tisky této skladby. Předně zaznamenati sluší veršované zpracování od Jindřicha von der Neuenstadt z počátku 14. stol. dle neznámé latinské předlohy 2) a dva prosaické texty, jeden středoněmecký, druhý hornoněmecký, oba vydané Karlem Schröderem v knize Griseldis, Apollonius von Tyrus, v Lipsku 1873, kde také o ostatních hojných rukopisích a tiscích pojednáno. Český Apollon zachoval se nám kromě rukopisu hrab. Baworowského! 1. v rkp. Zebererském z r. 1463 (v Nár. Museu 4. D. 4.), 2. v rkp. lvov- ském, r. 1537 vázaném (v ústavě Ossoliňských č. 1172), jehož facsimilo- vaný opis nachází se v bibliothece musejní (3. F. 31), 3. v několika tiscích, z nichž známe a) tisk jindřichohradecký z r. 1733, b) tři pražské tisky z let 1761, 1793, 1799, c) tisk olomoucký z r. 1769, vesměs v musejní knihovně v Praze. Mimo to máme vědomost o tisku, jehož prodej biskup olomoucký r. 1567 povoluje; toto snad nejstarší vydání Apollona však posud neobjeveno. Kritické vydání českého Apollona pořídil v Časopise Č. Musea r. 1863 A. Jarosl. Vrťátko dle rkp. Zebererského, udávaje varianty i z jiných textů. Skladba tato přešla z Čech překladem do litera- tury polské a z polské do ruské.3) Pramen českého vzdělání není posud znám. Dle svědectví Vrťátkova se naše skladba ode všech skladeb německých i latinských velmi podstatně liší, takže by představovala jaksi samostatné zpracování. V nejnovější době srovnal p. prof. Fr. Autrata český text s recensí středoněmeckou a horno- německou v práci podané v germanistickém semináři české university r. 1896.4) Ze srovnání toho poznáváme, že má česká skladba s recensí středoněmeckou dosti hojně míst společných (méně jich jest v recensi hornoněmecké). Ale jsou také místa, kde jest český text proti německému 1) Str. 32. 2) Vydal Jos. Strobl ve Vídni 1875. „ ) J. Polívka, Román o Apollonovi, králi Tyrském, v české, polské i ruské litera- tuře. Filol. Listy r. 1899. 4) Práci tu mi pan autor laskavě zaslal k použití, začež mu zde srdečně děkuji.
Strana 24
24 velmi stručný; ba leccos vzdělavatel český úplně vynechal. Za to má zase česká skladba některé věci, jichž v německém textu není. Z toho všeho autor soudí: Česká skladba není samostatné zpracování, ale pošla z téže (neznámé) předlohy, která byla pramenem německých recensí. Pramen tento byl asi latinský, povážíme-li některé latinismy české skladby. Ve vydání tomto uvádíme pod čarou varianty Vrťátkova vydání dle rkp. Zebererského (V).
24 velmi stručný; ba leccos vzdělavatel český úplně vynechal. Za to má zase česká skladba některé věci, jichž v německém textu není. Z toho všeho autor soudí: Česká skladba není samostatné zpracování, ale pošla z téže (neznámé) předlohy, která byla pramenem německých recensí. Pramen tento byl asi latinský, povážíme-li některé latinismy české skladby. Ve vydání tomto uvádíme pod čarou varianty Vrťátkova vydání dle rkp. Zebererského (V).
Strana 25
1a Pocina ſe řeč piekna o Brunowiko wi Kronika o Brunczwikowi (Dle rkp. univ. knihovny.) 203a K Dyż bieſe poſmrti| Stylfrydowie, Tehdy Bruncwik ſyn geho vſważe ſe wewſecko zbo|zie otce ſweho. I poće to zprawowati ſwehku I pilnoſti, Do- kladage ſe ſtarsich raddy podle nau- čenie a rozkazanie otce ſweho. vmiel kazde ho podle geho řadu vctiti: ſwietſke, duchowni, ſyrotky, wdowy, 10 panny, painie. A tak bieſe poctiwe knieże; we| wſech zemiech oniem dobre wiecy, prawiechu. A kdyż bieſe podwu leitu a po třech mieſiciech KDyz bieſſe poſmrti Sſtilffridowie, Thedy brunczwik ſyn geho vwazal ſe (we) wſſeczko zbozie y pocze to ſprawowati s wehku pilnoſtij, do- kla dage ſe ſtarſſich radý podle rozka- zanie a nauczenie otcze ſweho. Vmiel kaz deho podle rzadu geho vcztiti: ſwietſke y duchownye, ſyrotky, wdowie, panny y panie. Nebo bieſſe potcziwie knieze a welmi ſſlechetne, ze po wſſech ginych zemech oniem prawiechů dobru powieſt. A kdyz bylo po dwũ letu a potrzech mieſycziech po ſmrti otcze geho, rozpome- 15 menuw ſe nagelho dobrodienie, co nüwſe Brunczwik na dobrodinie otcze geſti on dobreho ſwe zemi vcinil ſweho, Czo gest dobreho on Czesike zemie vczi- nil a dobyl ſwy zywotem, y rzekl geſt k ſwe pany: »Ma Neomenia, Tot wiediet dawã, zet 1a myenym geti a hledati czti yazyku ſwe; Nebot neſluſſy zladne" dobre" tak vmrziti, Aby nicz pamatneho po ſobie neuczinil A protoz otecz mňog to mi radí y I przedkowe naſſy, abychom kdez mohůcz dobreho gmena dobywaly. otecz mug gmena dobreho dobywa li. Otec mog ten gt Orla ſwym ziwotem dobyl, ten geſt orla ſwym zywotem dobyl, otce geho ſmr ti, Bruncwik rozpo- a dobyl ſwym ziwoltem, I wece kſwe panie řka: »Naymiley ſi pani ma Neo- nymia, tot dawam wiedieti, zet mie- 20 nim geti a ohleda ti cti yazyku ſwemu čeſkemu; Neb ot neſluſie zad- nemu dobremu tak vmrieti, aby nic pamatneho poſobie ] neoſtawil. A protož Otec mog to mi] geſt radil 25 y předkowe naſi, Abycho kdež mohuc 5
1a Pocina ſe řeč piekna o Brunowiko wi Kronika o Brunczwikowi (Dle rkp. univ. knihovny.) 203a K Dyż bieſe poſmrti| Stylfrydowie, Tehdy Bruncwik ſyn geho vſważe ſe wewſecko zbo|zie otce ſweho. I poće to zprawowati ſwehku I pilnoſti, Do- kladage ſe ſtarsich raddy podle nau- čenie a rozkazanie otce ſweho. vmiel kazde ho podle geho řadu vctiti: ſwietſke, duchowni, ſyrotky, wdowy, 10 panny, painie. A tak bieſe poctiwe knieże; we| wſech zemiech oniem dobre wiecy, prawiechu. A kdyż bieſe podwu leitu a po třech mieſiciech KDyz bieſſe poſmrti Sſtilffridowie, Thedy brunczwik ſyn geho vwazal ſe (we) wſſeczko zbozie y pocze to ſprawowati s wehku pilnoſtij, do- kla dage ſe ſtarſſich radý podle rozka- zanie a nauczenie otcze ſweho. Vmiel kaz deho podle rzadu geho vcztiti: ſwietſke y duchownye, ſyrotky, wdowie, panny y panie. Nebo bieſſe potcziwie knieze a welmi ſſlechetne, ze po wſſech ginych zemech oniem prawiechů dobru powieſt. A kdyz bylo po dwũ letu a potrzech mieſycziech po ſmrti otcze geho, rozpome- 15 menuw ſe nagelho dobrodienie, co nüwſe Brunczwik na dobrodinie otcze geſti on dobreho ſwe zemi vcinil ſweho, Czo gest dobreho on Czesike zemie vczi- nil a dobyl ſwy zywotem, y rzekl geſt k ſwe pany: »Ma Neomenia, Tot wiediet dawã, zet 1a myenym geti a hledati czti yazyku ſwe; Nebot neſluſſy zladne" dobre" tak vmrziti, Aby nicz pamatneho po ſobie neuczinil A protoz otecz mňog to mi radí y I przedkowe naſſy, abychom kdez mohůcz dobreho gmena dobywaly. otecz mug gmena dobreho dobywa li. Otec mog ten gt Orla ſwym ziwotem dobyl, ten geſt orla ſwym zywotem dobyl, otce geho ſmr ti, Bruncwik rozpo- a dobyl ſwym ziwoltem, I wece kſwe panie řka: »Naymiley ſi pani ma Neo- nymia, tot dawam wiedieti, zet mie- 20 nim geti a ohleda ti cti yazyku ſwemu čeſkemu; Neb ot neſluſie zad- nemu dobremu tak vmrieti, aby nic pamatneho poſobie ] neoſtawil. A protož Otec mog to mi] geſt radil 25 y předkowe naſi, Abycho kdež mohuc 5
Strana 26
jb 10 15 20 25 30 2a A iat bohda lwa mien(im)?!) | do- byti. A tot príten na fwiedomie | dawam A twog ztweho prftu beru, ' Protoz aby zadnemu newierila, leć te | priten fama vzris. Znamenayz gey | welmi dobre. Gefth ze geho wfedmi | letech nevzriś, wiez,*) zet ziw nebudu. | A cot fem namu myfl vlożil, tohlot ginak nevci- nim, bycht miel hr dlo ztratiti«. Kralowna*) | Neomenyna Ge fe frdecnie plakati rkuc: »Bieda mnie nebozce! kom'uz pak mie chceś oftawiti, mog | mily pane? A 1at giz mileyfieho | nemam nez tie. Otec mog y matka ma odene gíu pre- daleko. S kyz | ia fe fmutna vtiefim?« Bruncwik | wece: »Kralowno mila, nemni fobie, | Bych tebe tak odgel, Jakzt fe zda. | Chcyt potweho otce poflati, Atby | namem mieftie zprawowal zbozie | me a tobie po- mocen a raden byl. Gi nemut tebe neporuciem nezli otcy | twemu; A wiez to zagifte, Geftli żet tojbie zel, Mniet geft y bude zelegi. Ale giz ginak byti nemoz«. Kralowna we|ce: Byt tobie zel bylo, Miel by fpra wem !) daleko kemnie prigiti a mie vjtiefiti. Ale giz pohriechu wizy, że | mne chces zapomenut ty a pryć geti. Biedla mnie toho docekawfi !« A obchytiwlji*) geho ') Konec slova utrZen. — *) e na- psano nad z. — *) Za slovem tím napsáno Krałov a Skrtnuto Cervené. — *) /2 zalito a opraveno červeně; Pol. 2rawem. *) Pol. obchytiewfi; v rkp. obchytieyfi. 26 a iat buohda myeny | lwa do- byti. A tot prften nafwiedomie dawa a twüg perflen z |tweho prítu beru, protoz aby ziadne“ newierzila, lecz ten príten fama vzrzifs. | znamenayz gey przewelmi dobrze. geftli ze geho w fedmi letech neurzifs, | wıez zet zyw negfem. A Czo fem nafwe myfly vmyflil, ginak toho neuczy- nim, bycht miel hrdlo ztratiti.« Neomenia pocze frdecznie rzkucz: »biedayz mne nebozcze! komüz mne oftawifs, mug naymilegffy pa*|? Otecz müg y matka ma gfu odene welmi daleko. komioz 1a fe (mutna | vtieffym ?< brunczwik wecze: »kralowna mila! Neodgedu tebe tak lehcze, | iako fe tobiezda.Chezyt po twehootcze poflati, at by na mem myefhe | zprawowal zbozie me a tobie po- moczen a raden byl. Gynemu tebe neporuczym nezly otczy twe"; a wiez to giftotnie, geftli tobie zel, | ze ya gedu prycz od tebe, Mniet geft daleko !) wietffy żel. Ale tot | gyz ginacze byti nemuoze.«?) »byt tobie žel bylo, | miel by fprawem z daleka kemnie przygeti A gyz po|hrziechu widym, ze mne chczeís zapomenuti. bieda mne toho doczekawffy !|« a obchytiwífe ho plakati | kralowna Neomenia wecze: a mne vtieffyti. ') A zalito. -- ?) o jest nadepsáno.
jb 10 15 20 25 30 2a A iat bohda lwa mien(im)?!) | do- byti. A tot príten na fwiedomie | dawam A twog ztweho prftu beru, ' Protoz aby zadnemu newierila, leć te | priten fama vzris. Znamenayz gey | welmi dobre. Gefth ze geho wfedmi | letech nevzriś, wiez,*) zet ziw nebudu. | A cot fem namu myfl vlożil, tohlot ginak nevci- nim, bycht miel hr dlo ztratiti«. Kralowna*) | Neomenyna Ge fe frdecnie plakati rkuc: »Bieda mnie nebozce! kom'uz pak mie chceś oftawiti, mog | mily pane? A 1at giz mileyfieho | nemam nez tie. Otec mog y matka ma odene gíu pre- daleko. S kyz | ia fe fmutna vtiefim?« Bruncwik | wece: »Kralowno mila, nemni fobie, | Bych tebe tak odgel, Jakzt fe zda. | Chcyt potweho otce poflati, Atby | namem mieftie zprawowal zbozie | me a tobie po- mocen a raden byl. Gi nemut tebe neporuciem nezli otcy | twemu; A wiez to zagifte, Geftli żet tojbie zel, Mniet geft y bude zelegi. Ale giz ginak byti nemoz«. Kralowna we|ce: Byt tobie zel bylo, Miel by fpra wem !) daleko kemnie prigiti a mie vjtiefiti. Ale giz pohriechu wizy, że | mne chces zapomenut ty a pryć geti. Biedla mnie toho docekawfi !« A obchytiwlji*) geho ') Konec slova utrZen. — *) e na- psano nad z. — *) Za slovem tím napsáno Krałov a Skrtnuto Cervené. — *) /2 zalito a opraveno červeně; Pol. 2rawem. *) Pol. obchytiewfi; v rkp. obchytieyfi. 26 a iat buohda myeny | lwa do- byti. A tot prften nafwiedomie dawa a twüg perflen z |tweho prítu beru, protoz aby ziadne“ newierzila, lecz ten príten fama vzrzifs. | znamenayz gey przewelmi dobrze. geftli ze geho w fedmi letech neurzifs, | wıez zet zyw negfem. A Czo fem nafwe myfly vmyflil, ginak toho neuczy- nim, bycht miel hrdlo ztratiti.« Neomenia pocze frdecznie rzkucz: »biedayz mne nebozcze! komüz mne oftawifs, mug naymilegffy pa*|? Otecz müg y matka ma gfu odene welmi daleko. komioz 1a fe (mutna | vtieffym ?< brunczwik wecze: »kralowna mila! Neodgedu tebe tak lehcze, | iako fe tobiezda.Chezyt po twehootcze poflati, at by na mem myefhe | zprawowal zbozie me a tobie po- moczen a raden byl. Gynemu tebe neporuczym nezly otczy twe"; a wiez to giftotnie, geftli tobie zel, | ze ya gedu prycz od tebe, Mniet geft daleko !) wietffy żel. Ale tot | gyz ginacze byti nemuoze.«?) »byt tobie žel bylo, | miel by fprawem z daleka kemnie przygeti A gyz po|hrziechu widym, ze mne chczeís zapomenuti. bieda mne toho doczekawffy !|« a obchytiwífe ho plakati | kralowna Neomenia wecze: a mne vtieffyti. ') A zalito. -- ?) o jest nadepsáno.
Strana 27
e 10 15 20 25 30 36 40 fplaéem welikym, Y bude geho | py- kati a profyti, aby fe rozpomenul' a | fni zoftal. Bruncwik wece zaplaklaw: »Nepla¢, naymileyfi pani ma! Gizt | fweho flowa nepromienim, Neb knie|zecy flowo nikdy nema fpiet giti, ani | bohda zafe pogde, coz fem iekl« A tak | tu chwil obefla otce gegieho, aby k | niemu prigel. A on kaza tridceti koni | fedlat, wfede y pogede dorozlic- nych ze|mi, gmena dobreho fobie hledage tak | daleko, ze pro wody nemohl dale get1. | A kdyz namote prigide, Bude gezdiltt pobrehu, myfle, co tomu vciniti. A | tak dobude fobie korabu y wfede s | fwu celedi y pogede. A kdyz biefe ct|wrt leta namori gezdie, Tehdy ged|ne nocy ztrze fe wietr weliky namojri, Y feyhra fe morte a wlny fe zdwijh- nu y budu korabem metati, ze druhidy natri lokty podwodu bude bywa'ti. Brücwik v welike nebezpećnofti bliefe, ze tak fe oniem pife: kdyz wtom | welikem bureni namori biefe, hluk fyl-| ny a zwuk morfky fwelikym wietrem | wrze korabem daleko zafe, ze fe giž | k hote Akftienowe bliziefe. Marynalri to znamenawfe, Tu tepruw odnich | plač a krik gdiefe weliky, y marynari pra- wiechu rkuce: »Giz tepruw nejftieftie nadnefhefti nas potkale A tak | fe gefti pohriechu ftalo. Kdyz padde fa- te mil biechu Odte hory, zarazy | ge welmi weliky blefk a wonie fyl|na z Akftienowe hory, Ze wokamżeni pritrze ge kfobie. Neb ta hora ma| s placzem welikym, y pykaffe geho A pocze projfyti, aby fe rozpomenul 203b a s ny oftal. Brunczwik wecze, zarzwa: »Neplacz, naymiley|ffy pany ma! Gizt fweho flibu nepromeni, Neb kniezeczye flowa nemagy | nykdy zpiet giti, aniz buohda zafe puogdu.« A za tiem obefla otczie gegy?, |! Aby kniemü przygel. a przykazal trzyczeti kony fedlati, y gel geft dorozlicz|- nych zemij gmena dobreho dobywage fobie,a to tak deleko, ze pro- wody | dale nemohl geti. A kdyz na morze przygeli, gezdie pobrzehu, myffle, czo to|mü vcziniti, a dobyw fobie korabu y gel s fwu czeledij. A kdyz byeffe | ctwrt letha na morze gezdie, Thedy gedne noczy ftrze fe wiett weliky | na morzi, y zehra fe morze, welmi fe zdwizechu wlny y metachu ko|rabem, az druhdy natrzy lokty podwodu bieffe. Brunczwik v welikem | nebezpeczenftwie byeffe, ze tak fe onié piffe, ze kdyz wtom welikem bu rzenym bieffe, hluk a fwuk morfky !) s welikem wietrem wrże korabe | daleko za fe, ze fe giż khorze yakfftynowe bliziffe. Marzinarzi to vz rzewffe, Tu tepruw odnich placz a zwuk a krzyk bieffe weliky, a pra wychu rzkucze: »Gyz tepru nefftieftie nas potka!« a tak fe geft po|hrziechu ftalo. Kdyz padefat mil biechu od te hory, zarazy ge prze|welmi welykij blefk a wuonie fylna z yakfftynowe hory, Ze w okalzenie k?) fobie przytrze ge wfeczky. A ta hora ma 1) V rkp. y velmi nejasné, spíSe e. — *) Zalito inkoustem.
e 10 15 20 25 30 36 40 fplaéem welikym, Y bude geho | py- kati a profyti, aby fe rozpomenul' a | fni zoftal. Bruncwik wece zaplaklaw: »Nepla¢, naymileyfi pani ma! Gizt | fweho flowa nepromienim, Neb knie|zecy flowo nikdy nema fpiet giti, ani | bohda zafe pogde, coz fem iekl« A tak | tu chwil obefla otce gegieho, aby k | niemu prigel. A on kaza tridceti koni | fedlat, wfede y pogede dorozlic- nych ze|mi, gmena dobreho fobie hledage tak | daleko, ze pro wody nemohl dale get1. | A kdyz namote prigide, Bude gezdiltt pobrehu, myfle, co tomu vciniti. A | tak dobude fobie korabu y wfede s | fwu celedi y pogede. A kdyz biefe ct|wrt leta namori gezdie, Tehdy ged|ne nocy ztrze fe wietr weliky namojri, Y feyhra fe morte a wlny fe zdwijh- nu y budu korabem metati, ze druhidy natri lokty podwodu bude bywa'ti. Brücwik v welike nebezpećnofti bliefe, ze tak fe oniem pife: kdyz wtom | welikem bureni namori biefe, hluk fyl-| ny a zwuk morfky fwelikym wietrem | wrze korabem daleko zafe, ze fe giž | k hote Akftienowe bliziefe. Marynalri to znamenawfe, Tu tepruw odnich | plač a krik gdiefe weliky, y marynari pra- wiechu rkuce: »Giz tepruw nejftieftie nadnefhefti nas potkale A tak | fe gefti pohriechu ftalo. Kdyz padde fa- te mil biechu Odte hory, zarazy | ge welmi weliky blefk a wonie fyl|na z Akftienowe hory, Ze wokamżeni pritrze ge kfobie. Neb ta hora ma| s placzem welikym, y pykaffe geho A pocze projfyti, aby fe rozpomenul 203b a s ny oftal. Brunczwik wecze, zarzwa: »Neplacz, naymiley|ffy pany ma! Gizt fweho flibu nepromeni, Neb kniezeczye flowa nemagy | nykdy zpiet giti, aniz buohda zafe puogdu.« A za tiem obefla otczie gegy?, |! Aby kniemü przygel. a przykazal trzyczeti kony fedlati, y gel geft dorozlicz|- nych zemij gmena dobreho dobywage fobie,a to tak deleko, ze pro- wody | dale nemohl geti. A kdyz na morze przygeli, gezdie pobrzehu, myffle, czo to|mü vcziniti, a dobyw fobie korabu y gel s fwu czeledij. A kdyz byeffe | ctwrt letha na morze gezdie, Thedy gedne noczy ftrze fe wiett weliky | na morzi, y zehra fe morze, welmi fe zdwizechu wlny y metachu ko|rabem, az druhdy natrzy lokty podwodu bieffe. Brunczwik v welikem | nebezpeczenftwie byeffe, ze tak fe onié piffe, ze kdyz wtom welikem bu rzenym bieffe, hluk a fwuk morfky !) s welikem wietrem wrże korabe | daleko za fe, ze fe giż khorze yakfftynowe bliziffe. Marzinarzi to vz rzewffe, Tu tepruw odnich placz a zwuk a krzyk bieffe weliky, a pra wychu rzkucze: »Gyz tepru nefftieftie nas potka!« a tak fe geft po|hrziechu ftalo. Kdyz padefat mil biechu od te hory, zarazy ge prze|welmi welykij blefk a wuonie fylna z yakfftynowe hory, Ze w okalzenie k?) fobie przytrze ge wfeczky. A ta hora ma 1) V rkp. y velmi nejasné, spíSe e. — *) Zalito inkoustem.
Strana 28
10 15 20 25 3a 30 35 40 tu moc, coz gefti vpaddefati milech | fe wfech ftran, Okamzenie kfobie plritrhne, Budto lidi, ryby, ptaky, drie wie y wíecky wiecy a twaře morfke | y zwietata. A tomu nelze nez wieénie | pritom Akftienu wieky wiekoma | oftati. Gineho podtu horu nenie n|ez geden oftrow welmi krafny, Ten | zelator flowe, yako by tekl radolftny. Nakteremzto Bruncwik wida | fe s (wu čeledi a koňmi, poče fobie | prewelmi ftyfkati. Tu vzie natom o|ftrowie mnozftwie ftarych zetlelych | korabow a lid- fkych i ginych kofti | hromady welike. Wida to Bruncwik, | Poce fobie prewelmi ftyfkati a ge dnak weseliti arka: »Ktoz doma na- f|wem pokogi fedi, Ten fe zle priho|dy fchodi, A tak onicemz prawiti ne|wie; Ale ktoz priho- dy zwie, ten potom ge ginym prawi. A dokawadz mijeli ftra- wu, dotawad wefeh byli; Ale yakz ftrawy neftawalo, Tak fe | gim prewelmi ftyfkalo. Tu fe rozllićnie pokufeli miftrow- ftwim welikÿ, | chtrece odgeti. Ale to miftrowftwie malo gim pomocno bylo: Kdyz giz fe pjuol milie odpluli, Ihned okamżeni na | tom oftrowie podhoru fe widielt. Te|hdy newieduc, co tomu dofti vciniti, Sitrawy gim neftawalo, Poéechu fwe | wlaftnie konie giefti, A wzdy éekagice | fmilowanie bo- zieho. A kdyz gednu ch|wil vda fe Bruncwikow1 pote hote | fa- memu gezditi gedinemu a pro- cha|zeti fe, vzte gednu panenfku hlawu | a ruce, y oftatek wíecko 28 tu mocz, czoz geft | v padefate milech fewffech ftran, w okamffenye k fobie przytahneé (!) , budto lydi, ptaky, rybij y drzywy y twarzy morzke. a tomu nelze nez | wiecznie przytom 1akfftijnu zuoftati. Gyneho podtu horu nenye nez ge|den oftrow welmi krafny a flowe zelator, Iakoby rzekl radoftny ne bo milowny. Nakteremzto wida fe Brunczwik s fwu czeledij, pocze fobie | welmi ftyfkati, a tu vzrze na tom oftrowie mnoho zetlelych korabuow a | take lidfkych koftij y gynich hromady welyke. Wida to Brunczwik, | pocze fobie przewelmi ftyfkati a gednak fe wefehti rzka: »kto doma | wfwem pokogi fedy, ten fe zle przyhody (chody, a tak o nieczemž zad|ny mluviti nefmye, lecz przyhody zwie; ten poto ge gynym zprawy. | A dokawadz meli ztrawu, dotud wzdy wefele bili; ale 1akz fe ztra|wy nedoftane, tak fe gim przewelmi ftyfka. tu fe rozheznie pokuffeli milftrowftws (!) welikem, chticze odgeti. Ale to miftrowftwie malo gim | platno bylo: kdyz fu gyz puol mile odpluli, hnedky wokamffenij | natom oftrowie fe widieli. Thedy newieducz tomu czo vczyniti, | a giz fe gim nedoftawalo ztrawy, poczechu fwe wlaftnye konie | gifti, a wzdy czekagicze fmilowanie bo- zieho. A Kdyz gednu vda | fe gemu fame" pote horze gezditi a prochazeti fe, Vzrze gednu panentká | hlawu a rucze, a oftatek wífeczko
10 15 20 25 3a 30 35 40 tu moc, coz gefti vpaddefati milech | fe wfech ftran, Okamzenie kfobie plritrhne, Budto lidi, ryby, ptaky, drie wie y wíecky wiecy a twaře morfke | y zwietata. A tomu nelze nez wieénie | pritom Akftienu wieky wiekoma | oftati. Gineho podtu horu nenie n|ez geden oftrow welmi krafny, Ten | zelator flowe, yako by tekl radolftny. Nakteremzto Bruncwik wida | fe s (wu čeledi a koňmi, poče fobie | prewelmi ftyfkati. Tu vzie natom o|ftrowie mnozftwie ftarych zetlelych | korabow a lid- fkych i ginych kofti | hromady welike. Wida to Bruncwik, | Poce fobie prewelmi ftyfkati a ge dnak weseliti arka: »Ktoz doma na- f|wem pokogi fedi, Ten fe zle priho|dy fchodi, A tak onicemz prawiti ne|wie; Ale ktoz priho- dy zwie, ten potom ge ginym prawi. A dokawadz mijeli ftra- wu, dotawad wefeh byli; Ale yakz ftrawy neftawalo, Tak fe | gim prewelmi ftyfkalo. Tu fe rozllićnie pokufeli miftrow- ftwim welikÿ, | chtrece odgeti. Ale to miftrowftwie malo gim pomocno bylo: Kdyz giz fe pjuol milie odpluli, Ihned okamżeni na | tom oftrowie podhoru fe widielt. Te|hdy newieduc, co tomu dofti vciniti, Sitrawy gim neftawalo, Poéechu fwe | wlaftnie konie giefti, A wzdy éekagice | fmilowanie bo- zieho. A kdyz gednu ch|wil vda fe Bruncwikow1 pote hote | fa- memu gezditi gedinemu a pro- cha|zeti fe, vzte gednu panenfku hlawu | a ruce, y oftatek wíecko 28 tu mocz, czoz geft | v padefate milech fewffech ftran, w okamffenye k fobie przytahneé (!) , budto lydi, ptaky, rybij y drzywy y twarzy morzke. a tomu nelze nez | wiecznie przytom 1akfftijnu zuoftati. Gyneho podtu horu nenye nez ge|den oftrow welmi krafny a flowe zelator, Iakoby rzekl radoftny ne bo milowny. Nakteremzto wida fe Brunczwik s fwu czeledij, pocze fobie | welmi ftyfkati, a tu vzrze na tom oftrowie mnoho zetlelych korabuow a | take lidfkych koftij y gynich hromady welyke. Wida to Brunczwik, | pocze fobie przewelmi ftyfkati a gednak fe wefehti rzka: »kto doma | wfwem pokogi fedy, ten fe zle przyhody (chody, a tak o nieczemž zad|ny mluviti nefmye, lecz przyhody zwie; ten poto ge gynym zprawy. | A dokawadz meli ztrawu, dotud wzdy wefele bili; ale 1akz fe ztra|wy nedoftane, tak fe gim przewelmi ftyfka. tu fe rozheznie pokuffeli milftrowftws (!) welikem, chticze odgeti. Ale to miftrowftwie malo gim | platno bylo: kdyz fu gyz puol mile odpluli, hnedky wokamffenij | natom oftrowie fe widieli. Thedy newieducz tomu czo vczyniti, | a giz fe gim nedoftawalo ztrawy, poczechu fwe wlaftnye konie | gifti, a wzdy czekagicze fmilowanie bo- zieho. A Kdyz gednu vda | fe gemu fame" pote horze gezditi a prochazeti fe, Vzrze gednu panentká | hlawu a rucze, a oftatek wífeczko
Strana 29
10 15 20 3b 25 30 35 40 ryba. Ta gelíti flula Europa. I promluwi knie a | wece: »Dobrelis cili zle? mluw femnul« | A ona gemu wece: »Bruncwice, gfemt | tak, yakz mie widis, ani dobre ani zle.« |- »Powiez mi, mohul: ftebu kte- re vtiefe|nie mieti?« Ona gemu wece: »Cafem molześ, a éafem ne- mozes.« Slyfe to Bri cwik, prigme fe gie a budce fni preby|wat A to za vtiefenie mieti. A když | potom koni neftalo, Poćechu fe fami | giefti, wzdy cekagice fmilowanie bozie|ho. Tretie leto giz prichaziefe, Brun|cwik giż gedine fam treti biefe fged- | niem ftarym rytierem, gemuzto rielkachu Balaad. die k Brun- cwikowi: >Pa ne mily! Tot teto!) twe zle prihody ne'wie twa mila kralowa ?) neonymia || ani twogi zemane, co fe gefti nam pilhodilo.« Slyfew to Bruncwik, zbudi | fobie weliku zaloft. Tehdy Balaad we|ce: »Neftytkay fobie, mog mily pane! Gejftlli ze mne chceš poflechnuti, Chcyt tu | ra- du dati, ze geftie odfud wygdes. Ale | newiem, bliżeli odfwych wlafti cili dale budes. Iat giz ftary ne- dbam ofe; Miniet gefti giz zde oftati. neb?) ty prigdelíli kdy k- fuefti, Profym, rozpomen fe | namu wiernu fluzbu.« Bruncwik wece: | »Wierny rytieri mog! kterak by to mohjlo byti, Bych ia odfud wyfel? A 1a gefüe dietietem gfa ilychal- fem, Ze coz | prigde khote Akftie- nowe, to wiecnie | prinie oftati mufy.< Balaad wece: >Palne mily! geft geden ptak, ten flowe | noh, " Pol. toto. — *) Pol. kralowna. — 8%) Jest možno čísti také zes. ryba. Ta gt ilula Europa. y pro[mluwi kny arzka: »zleeli gfy czili dobre? mluw femná!« A ona gem | wecze: » Brunczwicze, gfem tak, iakz mie widifs, ani zle ani dobree.« | Wecze Brunczwik: » Mohuli s tebu yake vtieffenie myeti?« Ona wecze: | »czafem muozefs,a cziafem nemuzefs.« Slyffe to Brunczwik, y przyal | fe gy a przebywal s ny a to za vtieffeny miel. A kdyz fe potom || Konie Nedoftalo, poczechu 204. fe fami gyefti, czekagice wzdy fmilowany Bozi?. Trzetye leto giz przichazyífe, Brunczwik giz gediny!) byeffe s gednym ftarem rytirzem gmenem Balaad. y Rzekl gt Brunczwikowy: »Pane mily! Teto twe przylhody newie pany twa mila ani twogi zemane, czo fe gt nam przyhodilo.« | Slyffe to Brunczwik y byl welmi zialoftiw. Thedy Balaad wecze: »Neftikay fo bie, muog mili pane! Geftli ze ty mne chczefs poíluchati, chczyt tu raddu dati, | ze od fud wygdefs. ale newym blizeli czili dale budefs. Iat gyz ftary net|bam; Mniet geft giz zde oftati. Nes przidefsli kdy kfftiefts, rozpomenfe na | mu wiernu iluzbu.< Brunczwik wiecze: »wierny Rytierzi müg! kterak | by to mohlo byti, bych ya odfud wyffel? Neb fem flychal, kto kyak|fftynowe horze przigde, ten tu wiecznie oftati mufy.« Wecze ballaad: »gt ptak geden, noh flowe. ') V rkp. gedinn.
10 15 20 3b 25 30 35 40 ryba. Ta gelíti flula Europa. I promluwi knie a | wece: »Dobrelis cili zle? mluw femnul« | A ona gemu wece: »Bruncwice, gfemt | tak, yakz mie widis, ani dobre ani zle.« |- »Powiez mi, mohul: ftebu kte- re vtiefe|nie mieti?« Ona gemu wece: »Cafem molześ, a éafem ne- mozes.« Slyfe to Bri cwik, prigme fe gie a budce fni preby|wat A to za vtiefenie mieti. A když | potom koni neftalo, Poćechu fe fami | giefti, wzdy cekagice fmilowanie bozie|ho. Tretie leto giz prichaziefe, Brun|cwik giż gedine fam treti biefe fged- | niem ftarym rytierem, gemuzto rielkachu Balaad. die k Brun- cwikowi: >Pa ne mily! Tot teto!) twe zle prihody ne'wie twa mila kralowa ?) neonymia || ani twogi zemane, co fe gefti nam pilhodilo.« Slyfew to Bruncwik, zbudi | fobie weliku zaloft. Tehdy Balaad we|ce: »Neftytkay fobie, mog mily pane! Gejftlli ze mne chceš poflechnuti, Chcyt tu | ra- du dati, ze geftie odfud wygdes. Ale | newiem, bliżeli odfwych wlafti cili dale budes. Iat giz ftary ne- dbam ofe; Miniet gefti giz zde oftati. neb?) ty prigdelíli kdy k- fuefti, Profym, rozpomen fe | namu wiernu fluzbu.« Bruncwik wece: | »Wierny rytieri mog! kterak by to mohjlo byti, Bych ia odfud wyfel? A 1a gefüe dietietem gfa ilychal- fem, Ze coz | prigde khote Akftie- nowe, to wiecnie | prinie oftati mufy.< Balaad wece: >Palne mily! geft geden ptak, ten flowe | noh, " Pol. toto. — *) Pol. kralowna. — 8%) Jest možno čísti také zes. ryba. Ta gt ilula Europa. y pro[mluwi kny arzka: »zleeli gfy czili dobre? mluw femná!« A ona gem | wecze: » Brunczwicze, gfem tak, iakz mie widifs, ani zle ani dobree.« | Wecze Brunczwik: » Mohuli s tebu yake vtieffenie myeti?« Ona wecze: | »czafem muozefs,a cziafem nemuzefs.« Slyffe to Brunczwik, y przyal | fe gy a przebywal s ny a to za vtieffeny miel. A kdyz fe potom || Konie Nedoftalo, poczechu 204. fe fami gyefti, czekagice wzdy fmilowany Bozi?. Trzetye leto giz przichazyífe, Brunczwik giz gediny!) byeffe s gednym ftarem rytirzem gmenem Balaad. y Rzekl gt Brunczwikowy: »Pane mily! Teto twe przylhody newie pany twa mila ani twogi zemane, czo fe gt nam przyhodilo.« | Slyffe to Brunczwik y byl welmi zialoftiw. Thedy Balaad wecze: »Neftikay fo bie, muog mili pane! Geftli ze ty mne chczefs poíluchati, chczyt tu raddu dati, | ze od fud wygdefs. ale newym blizeli czili dale budefs. Iat gyz ftary net|bam; Mniet geft giz zde oftati. Nes przidefsli kdy kfftiefts, rozpomenfe na | mu wiernu iluzbu.< Brunczwik wiecze: »wierny Rytierzi müg! kterak | by to mohlo byti, bych ya odfud wyffel? Neb fem flychal, kto kyak|fftynowe horze przigde, ten tu wiecznie oftati mufy.« Wecze ballaad: »gt ptak geden, noh flowe. ') V rkp. gedinn.
Strana 30
10 15 4 20 25 30 35 40 A mat obyéeg ten, ze na kaz- dy r|lok wgednu chwili prileti natu horu; | A coz mrchy zofta- ne, wokamzeni pochyti y let pryč. A tu hodinu on dobře w|ie, kdy ma priletieti. Ten tie ma wywefti geftli ze tomu raciś. Ale dalet pak | newiem, Kterakt fe dieti bude.« Brüc- wik wece: »wierny Balaade mog! Y ow|fem dobra to rada geft. Bych gedine | mohl ztohoto wiezenie wygiti, Neby|lo by mi żel vmrie- ti. A (nad by mi fe | geftie niekdy vdalo, ze bych kfwym | wlaftem mohl dogiti.« Tehdy Bala ad!) wezma konfku kuozi, I zmaza gi kr|wi dobte welmi y wfadi Bruncwika do | nie, wloze meč Kniemu, Y zafige dobie | reme- nem y polozi gey natu horu. w | dewaty den noh priletie wfwem cafu, | okamzeni po- chytiw gey y priletie?) fnim | daleko napufte hory, ze by ledwa piejffi wetrech letech mohl tan dogiti od | te hory. A noh wtrtetim dni prinefa gley, y powrze gey mezy fwe dieti, aby | gedli. A powrha y leti fam naginu | wnadu. Tu owfem Brücwik biefe o|piet vwe- like nebezpećnofti, Kdyz pltacy mladi trhachu tu kożi mezy felbu, hniewiwie Kricice hlaffy fwymi, | neb hladowiti biechu. A kdyz tu kuojzi okolo nieho ztrhachu, Brucwik ne - wiedie gine rady A dobuda mece, wy/fkoci a fruba gim hlawy. Tu fe owíe | Brücwik vdatnie gmie- *) Pol. Baalaad. — *) V rkp. e napsáno nad 7 cervenć. A mat obyczeg, ze glem nakazdy | rok geden przyleti, a czoz mrchy oftane, wokamzeny pochiti y lety | precz. a tu on hody* dobrze wye, kdy ma przyletiti. Ten tie ma wy|wefti, geftli ze raczifs. ale dale pak newym, kterak fe bude dyeti.< | wiecze Brunczwik: »wierny Balade! y owffem dobra geft to radda. bycht ' gedine mohl z toho wiezenie wigiti, neb!) byloby mi zel vmrzeti! | a fnad by mi fe gefftie nyekdy vdalo, ze bych k fwym wlaftem | mohl przygiti.« Thedy Balaad wzaw koniku kuozi, y zmazal gy krwi | welmi dobrze y wfadi donye Brunczwika, mecz knieY wlozyw, y zalffyl ge dobrze rzemene, a wlozyw ho na tu horu. W dewaty den noh | przyletie w czafu fwe, wokamzeny po- chytiw gey y przyletie s nym | daleko na pufte hory, ze by gedwa pieffy wetrzech letech mohl tam | dogiti odte hory. a noh trzeti den przynefe gey a vwrze mezy fwe dieti, aby | gedli; a tu ge? powrna y leticl fam na ginü wnadu. Tu owffem bieffe Brunezwik v welikem nebezpeczenitwie, kdyz ptaczy trhachu | tu kuozie mezy febau, hniewiwie krziczycze hlafy fwymi, nebo hlajdowiti biechu. A kdyz tu kuozie okolo neho trhachu, Brunczwik ne- | wieda gine rady, dobyw mecze a wyffkoczyw, y fruba gim hlawy. | Tu fe owffem Brunczwik ftatecznie mie- !) V rkp. 2 zalito.
10 15 4 20 25 30 35 40 A mat obyéeg ten, ze na kaz- dy r|lok wgednu chwili prileti natu horu; | A coz mrchy zofta- ne, wokamzeni pochyti y let pryč. A tu hodinu on dobře w|ie, kdy ma priletieti. Ten tie ma wywefti geftli ze tomu raciś. Ale dalet pak | newiem, Kterakt fe dieti bude.« Brüc- wik wece: »wierny Balaade mog! Y ow|fem dobra to rada geft. Bych gedine | mohl ztohoto wiezenie wygiti, Neby|lo by mi żel vmrie- ti. A (nad by mi fe | geftie niekdy vdalo, ze bych kfwym | wlaftem mohl dogiti.« Tehdy Bala ad!) wezma konfku kuozi, I zmaza gi kr|wi dobte welmi y wfadi Bruncwika do | nie, wloze meč Kniemu, Y zafige dobie | reme- nem y polozi gey natu horu. w | dewaty den noh priletie wfwem cafu, | okamzeni po- chytiw gey y priletie?) fnim | daleko napufte hory, ze by ledwa piejffi wetrech letech mohl tan dogiti od | te hory. A noh wtrtetim dni prinefa gley, y powrze gey mezy fwe dieti, aby | gedli. A powrha y leti fam naginu | wnadu. Tu owfem Brücwik biefe o|piet vwe- like nebezpećnofti, Kdyz pltacy mladi trhachu tu kożi mezy felbu, hniewiwie Kricice hlaffy fwymi, | neb hladowiti biechu. A kdyz tu kuojzi okolo nieho ztrhachu, Brucwik ne - wiedie gine rady A dobuda mece, wy/fkoci a fruba gim hlawy. Tu fe owíe | Brücwik vdatnie gmie- *) Pol. Baalaad. — *) V rkp. e napsáno nad 7 cervenć. A mat obyczeg, ze glem nakazdy | rok geden przyleti, a czoz mrchy oftane, wokamzeny pochiti y lety | precz. a tu on hody* dobrze wye, kdy ma przyletiti. Ten tie ma wy|wefti, geftli ze raczifs. ale dale pak newym, kterak fe bude dyeti.< | wiecze Brunczwik: »wierny Balade! y owffem dobra geft to radda. bycht ' gedine mohl z toho wiezenie wigiti, neb!) byloby mi zel vmrzeti! | a fnad by mi fe gefftie nyekdy vdalo, ze bych k fwym wlaftem | mohl przygiti.« Thedy Balaad wzaw koniku kuozi, y zmazal gy krwi | welmi dobrze y wfadi donye Brunczwika, mecz knieY wlozyw, y zalffyl ge dobrze rzemene, a wlozyw ho na tu horu. W dewaty den noh | przyletie w czafu fwe, wokamzeny po- chytiw gey y przyletie s nym | daleko na pufte hory, ze by gedwa pieffy wetrzech letech mohl tam | dogiti odte hory. a noh trzeti den przynefe gey a vwrze mezy fwe dieti, aby | gedli; a tu ge? powrna y leticl fam na ginü wnadu. Tu owffem bieffe Brunezwik v welikem nebezpeczenitwie, kdyz ptaczy trhachu | tu kuozie mezy febau, hniewiwie krziczycze hlafy fwymi, nebo hlajdowiti biechu. A kdyz tu kuozie okolo neho trhachu, Brunczwik ne- | wieda gine rady, dobyw mecze a wyffkoczyw, y fruba gim hlawy. | Tu fe owffem Brunczwik ftatecznie mie- !) V rkp. 2 zalito.
Strana 31
10 4b 15 20 25 30 35 40 giefe, neb fe | otiech ptaciech w- ginych kniehach pife, ze gefti Kazdy tak fylen, ze nakazldy paznecht moz kuoñ naywietfi wzieti. A gt tak weliky, ze fged- ne hory | nadruhu kroci; A ma nakazde noze tri | paznehty. Tiech ptakow nenie mnojho, neb fe fami ztepu a zgedie. A kdyż | to Briicwik vcinil a Boh gemu pom'ohl, ze ge zbil, Pozdwihna fe ztoho | miefta y ge fe vwelikem ftrachu bie żeti potiech puftych horach; neb ani | ptaka ani zwietete nebiefe, Neb ten pitak to wiecko pogedl biefe. A kdyzto . Brücwik odtawad dewiet dni a dewiet nocy bieziefe, A wzdycky dowiet fich a puftych hor gdiefe, A kdyz fe | gemu vda nagednu debet hluboku | git1, Zaflyfe zwuk a htmot wte debi | weli- ky, y zaftawi fe pofiuchage, ano z wuk wzdy wietci. I vda fe gemu Nahledati, priftupi blize y vzte, ano lew a | Sañ preprudce fe tepu. Tehdy Briic wik ftoge poce myllti atka takto: »Nuz, | mily boze, Kteremuz pomocy? pro- toto | zwiere, Prolwa fem zfwe ze- mie wygel a wehke ftrachy miel y mam, A geftie newiem, Kterak mi fe ftane. Protoz | nelzet geft ginak, nez ]jwowi geftt | pomocy, dieg fe iakz fe dieg.« A dobujda fweho mee, prifkoci kfani y poće | fe fni biti, Iwa zaftłupiw; Neb giz biefe | Iwowi welmi tiezko. À ten drak mie'giefe hlaw dewiet, A z kazde oheń giffe, nebo mu toho potrzieby | bieffe. A piffefe otiech ptacziech wginych knyhach, ze kazdy ten ptak | geft tak fylny, ze nakazdy paznecht muoz geden kuon wzieti; a tak | geft weliky, ze zgedne hory na druhu kroczy. A ma nakazde noze | trzy paznechty. Tiech ptakuow nenie mnoho, neb fe fami ztepu a | fniedie. A kdyz to Brunczwik vczini a pan buoh gemu pomuze,ze gt |ge zbyl, podiwife tomü y pozdwihl fe z toho myefta a pocze v wejlikem ftrachu biezieti po tiech puftych horach, neb ani ptaka ani | zwierzata tu byeffe. A kdyz Brunczwik odtad dewied dny a dewiet | noczy bieziffe a. wdyczky do wieéffich a puftffych hor gdyeffe y | vda fe gemu do gednoho vdole hluboke? wgiti. tu zatliffy zwuk a hrzmot weliky, zaftawife pofluchage, ano hrzmot wzdy wietffy. A | prziftupiw blize y vzrze, ano lew a fan przeprudcze fe tepu. Thedy | Brunczwik ftoge y pocze myflti rzka takto: »>Nuz, mily buozie, kteremuz | Pomoczy ? pro 2045 to zwierzie, pro lwa wygel fem z fwe zemie y weliky ftrach ma, | a geffcze newiem, kterak mi fe ftane. protoz Nelzet geft ginak nez lwu po|moczy, diejs fe, yak fe diege.« y dobyw fweho mecze, przyfkoczy k fani y pocze (fe) fny | biti,!) Iwa zaftupiw; Neb bieffe lwowi Welmi tieffko. A ten drak gmiegiffe dejwiet hlaw; z kazde ohen !) V rkp. à zalito.
10 4b 15 20 25 30 35 40 giefe, neb fe | otiech ptaciech w- ginych kniehach pife, ze gefti Kazdy tak fylen, ze nakazldy paznecht moz kuoñ naywietfi wzieti. A gt tak weliky, ze fged- ne hory | nadruhu kroci; A ma nakazde noze tri | paznehty. Tiech ptakow nenie mnojho, neb fe fami ztepu a zgedie. A kdyż | to Briicwik vcinil a Boh gemu pom'ohl, ze ge zbil, Pozdwihna fe ztoho | miefta y ge fe vwelikem ftrachu bie żeti potiech puftych horach; neb ani | ptaka ani zwietete nebiefe, Neb ten pitak to wiecko pogedl biefe. A kdyzto . Brücwik odtawad dewiet dni a dewiet nocy bieziefe, A wzdycky dowiet fich a puftych hor gdiefe, A kdyz fe | gemu vda nagednu debet hluboku | git1, Zaflyfe zwuk a htmot wte debi | weli- ky, y zaftawi fe pofiuchage, ano z wuk wzdy wietci. I vda fe gemu Nahledati, priftupi blize y vzte, ano lew a | Sañ preprudce fe tepu. Tehdy Briic wik ftoge poce myllti atka takto: »Nuz, | mily boze, Kteremuz pomocy? pro- toto | zwiere, Prolwa fem zfwe ze- mie wygel a wehke ftrachy miel y mam, A geftie newiem, Kterak mi fe ftane. Protoz | nelzet geft ginak, nez ]jwowi geftt | pomocy, dieg fe iakz fe dieg.« A dobujda fweho mee, prifkoci kfani y poće | fe fni biti, Iwa zaftłupiw; Neb giz biefe | Iwowi welmi tiezko. À ten drak mie'giefe hlaw dewiet, A z kazde oheń giffe, nebo mu toho potrzieby | bieffe. A piffefe otiech ptacziech wginych knyhach, ze kazdy ten ptak | geft tak fylny, ze nakazdy paznecht muoz geden kuon wzieti; a tak | geft weliky, ze zgedne hory na druhu kroczy. A ma nakazde noze | trzy paznechty. Tiech ptakuow nenie mnoho, neb fe fami ztepu a | fniedie. A kdyz to Brunczwik vczini a pan buoh gemu pomuze,ze gt |ge zbyl, podiwife tomü y pozdwihl fe z toho myefta a pocze v wejlikem ftrachu biezieti po tiech puftych horach, neb ani ptaka ani | zwierzata tu byeffe. A kdyz Brunczwik odtad dewied dny a dewiet | noczy bieziffe a. wdyczky do wieéffich a puftffych hor gdyeffe y | vda fe gemu do gednoho vdole hluboke? wgiti. tu zatliffy zwuk a hrzmot weliky, zaftawife pofluchage, ano hrzmot wzdy wietffy. A | prziftupiw blize y vzrze, ano lew a fan przeprudcze fe tepu. Thedy | Brunczwik ftoge y pocze myflti rzka takto: »>Nuz, mily buozie, kteremuz | Pomoczy ? pro 2045 to zwierzie, pro lwa wygel fem z fwe zemie y weliky ftrach ma, | a geffcze newiem, kterak mi fe ftane. protoz Nelzet geft ginak nez lwu po|moczy, diejs fe, yak fe diege.« y dobyw fweho mecze, przyfkoczy k fani y pocze (fe) fny | biti,!) Iwa zaftupiw; Neb bieffe lwowi Welmi tieffko. A ten drak gmiegiffe dejwiet hlaw; z kazde ohen !) V rkp. à zalito.
Strana 32
yako zwyhnie wychaziefe. Opiet Bric wik weliku nebez- pećnoft gmiegiefe. | Sanie gey welmi paleffe, A zdruhe | ftra- 5 ny lwa fe take bafe. Takz oba- pol'nie febu nebezpecen biefe ; Awfak | fe fani muzfky bra- 5* niefe. Wida lew || wieru weli- ku Brücwikowu, padna na | 10 zemi y bude odpociwati, neb gey fan | welmi biefe vbila. a Brücwik wzdy fe | z fani tepiefe A giZ fnie feft hlaw | obrubal biefe. Tut fe tepruw fan | 15 prawie rozhniewa, y poce Brü- cwika p rewelmi opalowatt a k zemi plamené | mnohokrat po- razeti, Tak ze gey biefe prewel- mi vmdlila, ze giz fweliku nul- 20 zy fe branil. Tehdy lew wida take, | ano gemu tieżko, Roz- biehna fe hniewy | welikymi y roztrhne gi napoly A na | male fleky a nakufy gi roz- 25 mece. wieda | Brücwik fylu donieho tak weliku, po'ce fe lwa prewelmi bati, aby gemu też | nevcinil; Y pogde pryć, chtie Iwa rad | zbyti. Ale lew 30 pronic geho nechtiel oftati, neb kamz fe koliwiek Bruncwik | obratil, wzdy zafebu lwa wi- diel, A k|dez koliwiek niekoliko dni fel wedne | y wnocy, zdaliby 35 mohl odbyti geho. na braw febu żaludow a Bukwe wnadra, | Genzto ztrawy gine nemiegiefe, I | witupi nawyfoke diewo, zdaby wte ch|wili lew kam odfel, 40 aby on fegda dolow y fel pryé. ') Pol. źako. 1ako zwyhnie wychazyffe. Opiet Brunczwik wejliku nebez- pecznoft miegiffe, Nebo fan ge welmi paleffe. A z druhe ftrany | take lwa fe baffe, a tak dwienafob wyecze febu nebezpeczen bieffe. wida lew weliku wieru Brunczwikowu, padl nazemi y odpoczynul fobie, | Neb ge fan welmi byeffe vbila. A Brunczwik fe wzdy fany tepiffe, ze gyz | Sfeft hlaw zny obrubal byeffe. Tu fe tepru fan rozhniewa, y pocze | Brunczwika az k zemie mnokrat (!) plamenem po- razeti, że gey byla przewelmi vmdlila, ze giz s weliku nuzy fe branil. y wida to lew, rozbieh fe | y roztrze gy wehkem hniewem napoly, y na male kufy gy roz- meta. | wyda Brunczwik fylu do nieho tak weliku, pocze (fe) lwa welmi bati, aby | gemu tez neuczinil; y ffel geft precz, chtie lwa rad zbiti. Ale lew pro | nicz nechtiel oftati, Nebo kamz kolwiek brunczwik fe obratil, za fe bu wzdy lwa wi- diel. A niekoliko dny ffel wzdiczky wedne y w noczy, | zdaliby kde mohl odbyti toho lwa. y Nabraw s febu ztaluduow a bu kwie w nadra, Neb ftrawy tu gine zadne nemiegiffe, y witupil gt na welmi wyfoke drzewo, zdaby wtee chwile lew kam odffel, aby on | feyda doluow przycz odffel.
yako zwyhnie wychaziefe. Opiet Bric wik weliku nebez- pećnoft gmiegiefe. | Sanie gey welmi paleffe, A zdruhe | ftra- 5 ny lwa fe take bafe. Takz oba- pol'nie febu nebezpecen biefe ; Awfak | fe fani muzfky bra- 5* niefe. Wida lew || wieru weli- ku Brücwikowu, padna na | 10 zemi y bude odpociwati, neb gey fan | welmi biefe vbila. a Brücwik wzdy fe | z fani tepiefe A giZ fnie feft hlaw | obrubal biefe. Tut fe tepruw fan | 15 prawie rozhniewa, y poce Brü- cwika p rewelmi opalowatt a k zemi plamené | mnohokrat po- razeti, Tak ze gey biefe prewel- mi vmdlila, ze giz fweliku nul- 20 zy fe branil. Tehdy lew wida take, | ano gemu tieżko, Roz- biehna fe hniewy | welikymi y roztrhne gi napoly A na | male fleky a nakufy gi roz- 25 mece. wieda | Brücwik fylu donieho tak weliku, po'ce fe lwa prewelmi bati, aby gemu też | nevcinil; Y pogde pryć, chtie Iwa rad | zbyti. Ale lew 30 pronic geho nechtiel oftati, neb kamz fe koliwiek Bruncwik | obratil, wzdy zafebu lwa wi- diel, A k|dez koliwiek niekoliko dni fel wedne | y wnocy, zdaliby 35 mohl odbyti geho. na braw febu żaludow a Bukwe wnadra, | Genzto ztrawy gine nemiegiefe, I | witupi nawyfoke diewo, zdaby wte ch|wili lew kam odfel, 40 aby on fegda dolow y fel pryé. ') Pol. źako. 1ako zwyhnie wychazyffe. Opiet Brunczwik wejliku nebez- pecznoft miegiffe, Nebo fan ge welmi paleffe. A z druhe ftrany | take lwa fe baffe, a tak dwienafob wyecze febu nebezpeczen bieffe. wida lew weliku wieru Brunczwikowu, padl nazemi y odpoczynul fobie, | Neb ge fan welmi byeffe vbila. A Brunczwik fe wzdy fany tepiffe, ze gyz | Sfeft hlaw zny obrubal byeffe. Tu fe tepru fan rozhniewa, y pocze | Brunczwika az k zemie mnokrat (!) plamenem po- razeti, że gey byla przewelmi vmdlila, ze giz s weliku nuzy fe branil. y wida to lew, rozbieh fe | y roztrze gy wehkem hniewem napoly, y na male kufy gy roz- meta. | wyda Brunczwik fylu do nieho tak weliku, pocze (fe) lwa welmi bati, aby | gemu tez neuczinil; y ffel geft precz, chtie lwa rad zbiti. Ale lew pro | nicz nechtiel oftati, Nebo kamz kolwiek brunczwik fe obratil, za fe bu wzdy lwa wi- diel. A niekoliko dny ffel wzdiczky wedne y w noczy, | zdaliby kde mohl odbyti toho lwa. y Nabraw s febu ztaluduow a bu kwie w nadra, Neb ftrawy tu gine zadne nemiegiffe, y witupil gt na welmi wyfoke drzewo, zdaby wtee chwile lew kam odffel, aby on | feyda doluow przycz odffel.
Strana 33
Tu natom dřewie fe diefe tri dni a tri nocy; A lew wzdycky | fediefe potiem dřewem nano- hach, | hledafe wzhoru. Tomu 5b 5 Iwu toho pre|welmi žel biefe, ze gemu Brücwik | newieriefe. A wte zalofü lew zatwa | tak fylnie, az fe wíecka zemie tře- fiefe. | A Brücwik welikymi 10 ftrachy dolow v|pade y ztluce fe welmi, ze febu hnuti | nemo- hl. Wida to lew, Odbiehna ry- | chlie y nakopa kotenie, yakoz on wie|diel, prinefe wuftech, 15 rozzige y obkla|de Brücwika, Tak że vmale chwili | zhogi fe. Tu opiet Brucwika zle byllo po- tkalo, neb zwyfokeho dtewa dolow vpadl. Ale iakz gemu 20 lew do pamohl, Tak lwa prewel- mi milowal; | Ale geftie gemu wzdy prawie nevjwieril. A kdyz biefe potom vrazu, | Sedie Brücwik vwelike mdlobíe | 25 odhladu, nemage co giefti. A wida | lew hlad naniem, Bieżaw y whoni | frnu, Prinefa y roz- trhne napoly a | wlozi wufta. I poée tak horce tu frnu pecy 30 yako wnayhorceyfi pecy; | A wygma y polozi preden. Wi- da giz | Bruncwik weliku wieru lwowu, Bude | geho prewelmi milowati. A lew 35 poctiwie zpolehna, polozi gemu hlawu | naluonu, A Brücwik bude gey hla|diti a krotiti. A potom pofyliw fe Blruncwik, wftana y po- 40 gide mezy leífy doleffa,!) !) Není škrtnuto. Sborník Baworowského. Tu natom wyfokem drzewie fediel gt trzy | dny a trzy noczy; a lew wzdiczky fedieffe podtrem drzewem na nohach, hledie na huoru. Tomu lwu welmi toho żel byeffe, ze gemu Brunczw* | newierziffe. y zarzwa wte zialofti lew tak fylnie, ze fe podnym zemie | welmi za- trzafla. A brunczwik welikem ftrachem zdrzewa doluow vpadl, | ftlukl fe welmi. wida to lew, odbiehl rychle y Narzypa korzenie, przy nefl geft wuftech a obkladal gt brunczwika, tak ze wmale chwily fe | zhogi. Tu opiet brunczwika zlee bylo po- tkalo, Neb geft z wyfokeho | drzewa doluow vpadl. ale iakz gemu lew pomohl, tak ho welmi milowal ; A geffée gemu prawie nikdy nedowierzil. A kdyz byeffe po to vrazu, | fede brunczwik v wehke mdlobie odhladu, nemage czo gifti. a wida | lew nanie hlad, biezew y vhony írnu a przynefe y roz- tne ( gi na | poli y wlozy wufta. pocze frnu tu tak horcze peczy, iako w nayhor|czegífie peczy; a wyniaw y polozy przeden. Wida giz brunczwik wejliku wieru lwowu, y milowawffe (!) gei opiet przewelmi; a lew poczltiwie przilenna, hlawu fwu gemu nalono polozy. tu brunczwik | pocze geho hladiti a krotiti. a potom pofylniw fe Brunczwik, wftaw y gyde mezy welyke lefy,
Tu natom dřewie fe diefe tri dni a tri nocy; A lew wzdycky | fediefe potiem dřewem nano- hach, | hledafe wzhoru. Tomu 5b 5 Iwu toho pre|welmi žel biefe, ze gemu Brücwik | newieriefe. A wte zalofü lew zatwa | tak fylnie, az fe wíecka zemie tře- fiefe. | A Brücwik welikymi 10 ftrachy dolow v|pade y ztluce fe welmi, ze febu hnuti | nemo- hl. Wida to lew, Odbiehna ry- | chlie y nakopa kotenie, yakoz on wie|diel, prinefe wuftech, 15 rozzige y obkla|de Brücwika, Tak że vmale chwili | zhogi fe. Tu opiet Brucwika zle byllo po- tkalo, neb zwyfokeho dtewa dolow vpadl. Ale iakz gemu 20 lew do pamohl, Tak lwa prewel- mi milowal; | Ale geftie gemu wzdy prawie nevjwieril. A kdyz biefe potom vrazu, | Sedie Brücwik vwelike mdlobíe | 25 odhladu, nemage co giefti. A wida | lew hlad naniem, Bieżaw y whoni | frnu, Prinefa y roz- trhne napoly a | wlozi wufta. I poée tak horce tu frnu pecy 30 yako wnayhorceyfi pecy; | A wygma y polozi preden. Wi- da giz | Bruncwik weliku wieru lwowu, Bude | geho prewelmi milowati. A lew 35 poctiwie zpolehna, polozi gemu hlawu | naluonu, A Brücwik bude gey hla|diti a krotiti. A potom pofyliw fe Blruncwik, wftana y po- 40 gide mezy leífy doleffa,!) !) Není škrtnuto. Sborník Baworowského. Tu natom wyfokem drzewie fediel gt trzy | dny a trzy noczy; a lew wzdiczky fedieffe podtrem drzewem na nohach, hledie na huoru. Tomu lwu welmi toho żel byeffe, ze gemu Brunczw* | newierziffe. y zarzwa wte zialofti lew tak fylnie, ze fe podnym zemie | welmi za- trzafla. A brunczwik welikem ftrachem zdrzewa doluow vpadl, | ftlukl fe welmi. wida to lew, odbiehl rychle y Narzypa korzenie, przy nefl geft wuftech a obkladal gt brunczwika, tak ze wmale chwily fe | zhogi. Tu opiet brunczwika zlee bylo po- tkalo, Neb geft z wyfokeho | drzewa doluow vpadl. ale iakz gemu lew pomohl, tak ho welmi milowal ; A geffée gemu prawie nikdy nedowierzil. A kdyz byeffe po to vrazu, | fede brunczwik v wehke mdlobie odhladu, nemage czo gifti. a wida | lew nanie hlad, biezew y vhony írnu a przynefe y roz- tne ( gi na | poli y wlozy wufta. pocze frnu tu tak horcze peczy, iako w nayhor|czegífie peczy; a wyniaw y polozy przeden. Wida giz brunczwik wejliku wieru lwowu, y milowawffe (!) gei opiet przewelmi; a lew poczltiwie przilenna, hlawu fwu gemu nalono polozy. tu brunczwik | pocze geho hladiti a krotiti. a potom pofylniw fe Brunczwik, wftaw y gyde mezy welyke lefy,
Strana 34
62 10 15 20 25 30 35 ihory nahoru. A tak?) | opriet bude bluditi plna tri leta || potiech puftych horach wyfokych, A | lew wzdycky za- nim, ftrawu gemu ob|myfluge. A kdyz fe?) gemu vda naged- nu | horu prewelmi wyfoku wgiti, Weglde nadfewo, zdaby kde mohl hrad ane|bo miefto widieti. A patie nawie ftra- | ny, y vzte geden hrad wmot1 prewelmi | daleko. A feyda, klekna nakolena, Y bu|de profyti pana boha,?) | aby mu racil pomocnik ztoho bludu byti.*) | neb gineho newidiel, nez kamż gey oci nefli a myll wedla, tam fel. y vmie[niw fobie ceftu ktomu hradu, y gide. A | kdyz patnadfte dni chodil, y wygide z | tiech puftych hor k- mori puftemu. A | ftoge nadmo- rem, poće mylliti, kterak | by ktomu hradu mohl dogiti. A newielda gine mylli, poce mecem kole*) a pru|tie rubati; A lew poce nahromadu | fmykati. A tak vpleta fobie lefu firoku, | wlozi nawodu y fede. A lew wte chwili | ztrawu honie ob- melka fe malo. Te|hda Brücwik, chtie lwa zbyti, y odftr|ci fe od- brehu. A wtu chwili lew, nefa | wepi diwoky wuftech, Rozhniewa fe | y wfkoci po Brücwikowi; drze weprz | wuftech, ledwy ze pred- nima nohama | dofkoci. A tak lew dwiema nohama drge fe lefy, y plowe dobru chwili. Brüc- | 1) Písař připsal Jz a škrtnul černě. — ?) Napsáno nad řádkem. — *) Písař při- psal ay gemu raci/ a S$krtnul éerné. — *) yt: napsáno již na kraji. — 5) Pol. Zo7e. zhory na horu. a Tak opiet pocze | bluditi plnee trzy letha po tiech wyfokych a puftych horach, a | lew wzdiczky zanym, ftrawu geho obmyffluge. A kdyz fe gemu vda | na gednu horu przewelmi wyfoku giti, wffed na drzewo, zdaliby kde || Hrad a Nebo muefto vzrzieti 205? mohl, A patrze na wife ftrany, y vzrze | geden hrad w morzi welmi daleko. a zfled dolu, poklek na fwa kolena | y profyl pana buoha, aby gemu raczil pomocznik Буй г toho blu|zeny. nebo gineho nicz newiedie, nez kam gey oczy nelli a myfl wejdla, tam ffel. y vmieniw fobie czeftu k tomu hradu, y gide tam. A kdyz | patnaczte dny gide, y wyffed gt z tiech puftich hor k morzi pufte*. | A ftoge nadmorzem, pocze myfliti, kterak by ktomu hradu mohl przi'giti. A newieda gineho wymilliti, y pocze meczem !) kuolye a prutye | rubati a lew nahromadu fmykati. y vpletl geft fobie lefu ffyro|ku, a wlozy gy nawodu y wfede. A wtu chwili lew ftrawu honie | ob- meffka fe malo. Thedy brunczwik chtie Iwa zbyti, odftrczy fe od | brzeha. a wtu chwili lew, nefa weprz diwoky wuftech, rozhniewa | fe y wifkoczy po brunczwikowi; nefa weprz wuftech, ledwy ze przejd- nima nohama dofkoczi. A tak lew dwiema nohama drze fe lefy, | y plul dobru chwili. wida opiet 1) První x napsáno nad pův. 7.
62 10 15 20 25 30 35 ihory nahoru. A tak?) | opriet bude bluditi plna tri leta || potiech puftych horach wyfokych, A | lew wzdycky za- nim, ftrawu gemu ob|myfluge. A kdyz fe?) gemu vda naged- nu | horu prewelmi wyfoku wgiti, Weglde nadfewo, zdaby kde mohl hrad ane|bo miefto widieti. A patie nawie ftra- | ny, y vzte geden hrad wmot1 prewelmi | daleko. A feyda, klekna nakolena, Y bu|de profyti pana boha,?) | aby mu racil pomocnik ztoho bludu byti.*) | neb gineho newidiel, nez kamż gey oci nefli a myll wedla, tam fel. y vmie[niw fobie ceftu ktomu hradu, y gide. A | kdyz patnadfte dni chodil, y wygide z | tiech puftych hor k- mori puftemu. A | ftoge nadmo- rem, poće mylliti, kterak | by ktomu hradu mohl dogiti. A newielda gine mylli, poce mecem kole*) a pru|tie rubati; A lew poce nahromadu | fmykati. A tak vpleta fobie lefu firoku, | wlozi nawodu y fede. A lew wte chwili | ztrawu honie ob- melka fe malo. Te|hda Brücwik, chtie lwa zbyti, y odftr|ci fe od- brehu. A wtu chwili lew, nefa | wepi diwoky wuftech, Rozhniewa fe | y wfkoci po Brücwikowi; drze weprz | wuftech, ledwy ze pred- nima nohama | dofkoci. A tak lew dwiema nohama drge fe lefy, y plowe dobru chwili. Brüc- | 1) Písař připsal Jz a škrtnul černě. — ?) Napsáno nad řádkem. — *) Písař při- psal ay gemu raci/ a S$krtnul éerné. — *) yt: napsáno již na kraji. — 5) Pol. Zo7e. zhory na horu. a Tak opiet pocze | bluditi plnee trzy letha po tiech wyfokych a puftych horach, a | lew wzdiczky zanym, ftrawu geho obmyffluge. A kdyz fe gemu vda | na gednu horu przewelmi wyfoku giti, wffed na drzewo, zdaliby kde || Hrad a Nebo muefto vzrzieti 205? mohl, A patrze na wife ftrany, y vzrze | geden hrad w morzi welmi daleko. a zfled dolu, poklek na fwa kolena | y profyl pana buoha, aby gemu raczil pomocznik Буй г toho blu|zeny. nebo gineho nicz newiedie, nez kam gey oczy nelli a myfl wejdla, tam ffel. y vmieniw fobie czeftu k tomu hradu, y gide tam. A kdyz | patnaczte dny gide, y wyffed gt z tiech puftich hor k morzi pufte*. | A ftoge nadmorzem, pocze myfliti, kterak by ktomu hradu mohl przi'giti. A newieda gineho wymilliti, y pocze meczem !) kuolye a prutye | rubati a lew nahromadu fmykati. y vpletl geft fobie lefu ffyro|ku, a wlozy gy nawodu y wfede. A wtu chwili lew ftrawu honie | ob- meffka fe malo. Thedy brunczwik chtie Iwa zbyti, odftrczy fe od | brzeha. a wtu chwili lew, nefa weprz diwoky wuftech, rozhniewa | fe y wifkoczy po brunczwikowi; nefa weprz wuftech, ledwy ze przejd- nima nohama dofkoczi. A tak lew dwiema nohama drze fe lefy, | y plul dobru chwili. wida opiet 1) První x napsáno nad pův. 7.
Strana 35
35 5 12 wik opiet wida, ze wzdy lew poniem oſtati nechce, I poče gemu pomahati ] ſweliku ne- ſnadnoſti, Až gemu y nale ſu pomoz. Tu opiet Brücwik we- lijku nebezpečnoſt gmiegieſe, že ledwa ] nate leſe ſe obdržal, že domoře nevpajde. A iakz koli ſe obdrzal, že domoře nejv- 10 padl, Wſak wzdycky vwodie gednak | dohrdla a gednak do- paſu ſedieſe. A | tak wte wodie oſmnadſte dni tak plo wieſe. lew ſ gednoho konce a on ſdru- 15 heho konce sediese, A tak geden drulhemu vtonuti nedadieſe. Dewiet dini a dewiet nocy moře ſnimi poſwiet le hraſe, A druhych dewiet dni a nocy 20 vwelike tmie mezy horami ſe widieſe. A kdyz ſe gemu vda kgedne hoře přijgeti, zdaleka vzře, ano ta hora ſwieti| iako plamen. Dobuda meče, podgeda ! 25 podni, I vderi ſylnu ranu, ze gie vtine iako hlawu. A ta hora Karbunku likus pře- welmi ciſta bieſe; A to ſwietlo odte hory gim ſwitieſe, Az 30 ztrech hor a ztech tmawych mieſt wygeli. A kdyz ſe kto- mu hradu blizieſe, Poče| ſe diwiti, Ano rozlične promie- ny moriſke okolo nieho biechu. 35 hrad prewelmi ] kraſny bieſe, Ale naniem potwory | morſke wſecko biechu. I wece kſolbie Bruncwik: »Bud zhe nebo dobře, mniet gefti natom hradie byti, 40 Bycht | miel newiem co trpieti.« A kdyz bieſe| natom hradie, Tu gey opiet weliky | ſtrach podgide. Vzře, Brunczwik, ze ho wzdy lew oſtati ] nechcze, y pocze mu pomahati s weliku ne- ſnadnoſti, až gemu na leſu pomuze. Tu opiet Brunczwik we- liku nebeſpecznoſt miegiſſe, I tak ze ſe gedwa na te leſe obdrzal, ze domorze neupadl. a yakz ko|li ſe obdrziel, wſſak wzdy v wodie gednak do hrdla gednak do- pa ſu ſediſſe. A tak wte wodie oſmnaczte dny pluwal geſt. lew z gedno° 1 koncze a on z druheo ſediel, a tak geden druhemu vtonuti nedal. de wiet dny a dewiet noczy morze s nimi hraſſe, A druhich dewiet ! dny a noczy v welike tmie mezy horami ſe wiedieli. kdyz przyge de kgedne horze, z daleka vzrze, ano ſe ta hora ſwiti tako plamen. y dobyw mecze a podplynuw podny, vderzi ſylnu ranu, ze gevtie| kus yako czlowieczy hlawa.A ta hora karbunculus prze- welmi ] cziſta byeſſe; a to ſwietlo od tee hory gt ſwietiſſe, az z trech hor a [ mieſt tmawich wigely. A kdyz ſe ktomu hradu bliziſſe, pocze ſe dilwiti, ano rozliczne promieny morſke okolo nieho byechu. Hrad prewelmi kraſny bieſſe, ale nanym potwory morſke wſſeczko biechu. y] wecze ſam k ſobie Brunczwik: »bud zle nebo dobre, mnet geſt na] tom hradie byti, bych miel newiem czo trpieti.« A kdyz giz byeſſe natom hradie, tu opiet gey weliky strach podgide. y vzrze, 6b 3*
35 5 12 wik opiet wida, ze wzdy lew poniem oſtati nechce, I poče gemu pomahati ] ſweliku ne- ſnadnoſti, Až gemu y nale ſu pomoz. Tu opiet Brücwik we- lijku nebezpečnoſt gmiegieſe, že ledwa ] nate leſe ſe obdržal, že domoře nevpajde. A iakz koli ſe obdrzal, že domoře nejv- 10 padl, Wſak wzdycky vwodie gednak | dohrdla a gednak do- paſu ſedieſe. A | tak wte wodie oſmnadſte dni tak plo wieſe. lew ſ gednoho konce a on ſdru- 15 heho konce sediese, A tak geden drulhemu vtonuti nedadieſe. Dewiet dini a dewiet nocy moře ſnimi poſwiet le hraſe, A druhych dewiet dni a nocy 20 vwelike tmie mezy horami ſe widieſe. A kdyz ſe gemu vda kgedne hoře přijgeti, zdaleka vzře, ano ta hora ſwieti| iako plamen. Dobuda meče, podgeda ! 25 podni, I vderi ſylnu ranu, ze gie vtine iako hlawu. A ta hora Karbunku likus pře- welmi ciſta bieſe; A to ſwietlo odte hory gim ſwitieſe, Az 30 ztrech hor a ztech tmawych mieſt wygeli. A kdyz ſe kto- mu hradu blizieſe, Poče| ſe diwiti, Ano rozlične promie- ny moriſke okolo nieho biechu. 35 hrad prewelmi ] kraſny bieſe, Ale naniem potwory | morſke wſecko biechu. I wece kſolbie Bruncwik: »Bud zhe nebo dobře, mniet gefti natom hradie byti, 40 Bycht | miel newiem co trpieti.« A kdyz bieſe| natom hradie, Tu gey opiet weliky | ſtrach podgide. Vzře, Brunczwik, ze ho wzdy lew oſtati ] nechcze, y pocze mu pomahati s weliku ne- ſnadnoſti, až gemu na leſu pomuze. Tu opiet Brunczwik we- liku nebeſpecznoſt miegiſſe, I tak ze ſe gedwa na te leſe obdrzal, ze domorze neupadl. a yakz ko|li ſe obdrziel, wſſak wzdy v wodie gednak do hrdla gednak do- pa ſu ſediſſe. A tak wte wodie oſmnaczte dny pluwal geſt. lew z gedno° 1 koncze a on z druheo ſediel, a tak geden druhemu vtonuti nedal. de wiet dny a dewiet noczy morze s nimi hraſſe, A druhich dewiet ! dny a noczy v welike tmie mezy horami ſe wiedieli. kdyz przyge de kgedne horze, z daleka vzrze, ano ſe ta hora ſwiti tako plamen. y dobyw mecze a podplynuw podny, vderzi ſylnu ranu, ze gevtie| kus yako czlowieczy hlawa.A ta hora karbunculus prze- welmi ] cziſta byeſſe; a to ſwietlo od tee hory gt ſwietiſſe, az z trech hor a [ mieſt tmawich wigely. A kdyz ſe ktomu hradu bliziſſe, pocze ſe dilwiti, ano rozliczne promieny morſke okolo nieho byechu. Hrad prewelmi kraſny bieſſe, ale nanym potwory morſke wſſeczko biechu. y] wecze ſam k ſobie Brunczwik: »bud zle nebo dobre, mnet geſt na] tom hradie byti, bych miel newiem czo trpieti.« A kdyz giz byeſſe natom hradie, tu opiet gey weliky strach podgide. y vzrze, 6b 3*
Strana 36
10 15 20 25 30 nb 35 ano kral toho h|radu gmenem Olibryus miegiefe d|woge víta a dwoge oci nazad y napred, | a prftow nanohach nakazde ofmnadifte a wruku tolikeż. A okolo nieho rozlićjnych lidi mnoho widiefe, Gedny oged|nom oce A druhe ogedne nože, A mno'zy orozych nadoé¢ima rohate,!) Mnohe | odwu hlawu, Mnohe fepfyma hlawa|ma, Mno- he polowice fediwe a polo|wicy ?) biele, Mnohe hrbowate?) yako wel|bludowe, A niektere yako lif- ka ćrwene. | A tak Brucwik wida fe mezy tiemi roz lićnymi potworami, Bude gey ftrach we- liky podchazeti, Ano krik a zwuk odnich | weliky, Ano gedni wygi, druzy wrcie, | tretie fku- cie iako pfy, fwemu krali | tiem fluziec. Y bude opackem po- ftupalti, chtie ztoho hradu fgiti. Wida to kral | Olibryus, Kaze ge- mu piedfe a projmluwi arka takto: >Ty Bruncwice, tiwe gmeno dobre wiem. diwnieyfi | wiecy (fe) nepridalo mezy nami nikdy w | nafich wlaftech, Gefto by ta- ky clowiek | mezy nami mohl widien byti. A proto powolili fy fem prifel cili ponuzy, || to mi powiez.« Brücwik wece: »I owfem | prwe fem powoli z fwe wlafti wyfel | Ale giz mi fe po- hriechu ponuzy diege.« | A on: >wiezyz, ze fnami mufys wnu- zy | prebywati. Awfak chcefli ') Pol. rokate y. — *) Pol. polowice. — 3) Pol. krdlowate. ano kral?) toho mefta Olibrius miegiffe Otczi naprzed y nazat, a przftuow na | kazdey Noze XVIII y na ruku tolikes. A okolo neho mnoho rozlicznich | lidi widiel, Gedny o gednom oczy a gine o?) gedne nozie a | mnozy rohati nadoczima, Gine odwu hlawu, Gine s fpima hlawalma, Gine polowicze ffediwe a polowicze byle, Gine herbowate | 1ako welbludowe, Gine 1ako liffky Czerwe. Thedy pocze Bruncz|wika ftrach podgimati, ano krzik a zwuk odnich welyky; Nebo gedni || wygy, druzy wrczye, trzety fkuczye, 205^ tak fweY krali fluzycz. y pocze Brunczwik zlpiet poftupati, chtie z toho hradu fgiti. wida to olibrius, promluwy kne": | »Brunczwicze, twe gméo dobrze wyem, Acz toho fe wnaffych wlaftech nikdy ne- | przihodilo,?) By ta- kowy czlowıek mohl mezy nami wieden byti. A protoz z wuolejli gfy fem *) prziffel czili z nuze?« Brunezwik wecze : >kraly mily! y owffem po | wuoli gfem zfwe wlafti wen wygel, a giz mi fe po- hrziechu tato ma nefftijaffna przy- hoda z welyke nuze diege.« y wecze kral Olibrius : »Brunczwicze, wie|ziz to, ze s nami mufyfs ?) Kr zalito. — *) V rkp. o dwu ; dwu Skrtnuto. — ?) V rkp. prze przekoazło. — *) V rkp. /zy.
10 15 20 25 30 nb 35 ano kral toho h|radu gmenem Olibryus miegiefe d|woge víta a dwoge oci nazad y napred, | a prftow nanohach nakazde ofmnadifte a wruku tolikeż. A okolo nieho rozlićjnych lidi mnoho widiefe, Gedny oged|nom oce A druhe ogedne nože, A mno'zy orozych nadoé¢ima rohate,!) Mnohe | odwu hlawu, Mnohe fepfyma hlawa|ma, Mno- he polowice fediwe a polo|wicy ?) biele, Mnohe hrbowate?) yako wel|bludowe, A niektere yako lif- ka ćrwene. | A tak Brucwik wida fe mezy tiemi roz lićnymi potworami, Bude gey ftrach we- liky podchazeti, Ano krik a zwuk odnich | weliky, Ano gedni wygi, druzy wrcie, | tretie fku- cie iako pfy, fwemu krali | tiem fluziec. Y bude opackem po- ftupalti, chtie ztoho hradu fgiti. Wida to kral | Olibryus, Kaze ge- mu piedfe a projmluwi arka takto: >Ty Bruncwice, tiwe gmeno dobre wiem. diwnieyfi | wiecy (fe) nepridalo mezy nami nikdy w | nafich wlaftech, Gefto by ta- ky clowiek | mezy nami mohl widien byti. A proto powolili fy fem prifel cili ponuzy, || to mi powiez.« Brücwik wece: »I owfem | prwe fem powoli z fwe wlafti wyfel | Ale giz mi fe po- hriechu ponuzy diege.« | A on: >wiezyz, ze fnami mufys wnu- zy | prebywati. Awfak chcefli ') Pol. rokate y. — *) Pol. polowice. — 3) Pol. krdlowate. ano kral?) toho mefta Olibrius miegiffe Otczi naprzed y nazat, a przftuow na | kazdey Noze XVIII y na ruku tolikes. A okolo neho mnoho rozlicznich | lidi widiel, Gedny o gednom oczy a gine o?) gedne nozie a | mnozy rohati nadoczima, Gine odwu hlawu, Gine s fpima hlawalma, Gine polowicze ffediwe a polowicze byle, Gine herbowate | 1ako welbludowe, Gine 1ako liffky Czerwe. Thedy pocze Bruncz|wika ftrach podgimati, ano krzik a zwuk odnich welyky; Nebo gedni || wygy, druzy wrczye, trzety fkuczye, 205^ tak fweY krali fluzycz. y pocze Brunczwik zlpiet poftupati, chtie z toho hradu fgiti. wida to olibrius, promluwy kne": | »Brunczwicze, twe gméo dobrze wyem, Acz toho fe wnaffych wlaftech nikdy ne- | przihodilo,?) By ta- kowy czlowıek mohl mezy nami wieden byti. A protoz z wuolejli gfy fem *) prziffel czili z nuze?« Brunezwik wecze : >kraly mily! y owffem po | wuoli gfem zfwe wlafti wen wygel, a giz mi fe po- hrziechu tato ma nefftijaffna przy- hoda z welyke nuze diege.« y wecze kral Olibrius : »Brunczwicze, wie|ziz to, ze s nami mufyfs ?) Kr zalito. — *) V rkp. o dwu ; dwu Skrtnuto. — ?) V rkp. prze przekoazło. — *) V rkp. /zy.
Strana 37
o 10 15 20 25 82 30 35 40 fe wgednu w|iec vwazati A me dcery Affryky doby|ti, kte- га? mi gt wzata g1Z tretie leto od | draka Bazylfka na- hrad, gemuz rieka|gi Arabia, napufte more odene trifta | mil: Wiez, zet chcy dopomocy ktwe zelmi a puftiti tie fkrze zelezna wrata. neb | předtiem hradem biechu zelezna wra|ta, Kterychzto mocen biefe ten Kral O|hbryus. A ginudy ne- bylo lze Brunc|wikowi giti nez fkrze ta wratta. Teh|dy fly- fe to Brücwik, y wece krali: »To|to mi geft prwe diwno, ze newidaw | mne y gmenuge$ mie. A to, iakoz od|ceri mluwis, wnefnadne wie- cy mne | poddawaś. Awíak chcef- li mi to fplni[ti, co mi flibuges, chcyt fe oto pokufyti, | Wezma napomoc pana boha fweho.« | A kral poce gemu wiec flibowati a Bjruncwika welice ctit. A tretie den kalza Bracwik pri- prawiti korabec, Nak teryzto ftrawy pobraw, geíto by piet | mie- fiecow trwala, A wfeda felwem | y pogede. A kdyz prigide podten hlrad welmi krafny, priwazaw Korab y pogde a lew zanim. A kdyz biechu vprwnich wrat, Tu vzte dwe hroznych a vkruit- nych zwietat, Ani naftrieber nych ie|tezech leziechu, ftre- huc toho hradu. Ta | zwierata flula Monetrus. Owfem we like potwory biechu, Nebo kazde miegie|fe hlawu yako ćlowiek, Tielo iako kuoń | a ocas iako w nuzy przebywati. a wffak chczefsli fe w gednu wilecz vwazati a me dczery affryky dobyti, kteraz mi geft wzata trzietiho letha od | draka bazyliffka nahrad, gemuz Rzıkagy arabıa, napuftem morzi odene trzyfta | mil: wiezyfs, żet chczy pomoczy k twe zemie a puftiti tie fkrze zelezna | wrata, gichz to bieffe moczen ten kral Olibrius. a ginudij nebylo lze Brüjczwikowi giti nez fkrze ta wrata. Theda wieczy Brunczwik krali: »toto mi gt nay prwe diwno, ze newidawffe mrhe, gmenügefs mie. A to, yakoz o dczerzi mluwifs, | wneznadne mie wieczy poddawafs. a wffak chczefs li to plniti, czoz mi flibugefs, chczyt fe o to pokufyti, wezma napomocz pana buoha fweho<. a kral | pocze !) ge" flibowati a geho welicze cztiti. Brunczwik kaza trzeti den przy- | prawiti korabecz, na ktery nabraw ftrawy, aby mu za pyet mie- fyczuow | trwala, wfed felwem y gel geft. A kdyz przigel pod ten hrad welmi krafny, | przywazaw korab y ffel a lew za nym. A kdyz Biechu v prwnich wrat, | tu vzrzy vkrutnich dwie zwierzat, any na ftrzybernych rzetizych lezichu, | ftrzehucz toho hradu. Ta zwierziata flula Monetrus. welyke potwory Biechu, | Nebo kazda miegiffe hlawu 1ako czlo*, tielo yako kuon, oczas yako !) V rkp. napsáno dvakrát.
o 10 15 20 25 82 30 35 40 fe wgednu w|iec vwazati A me dcery Affryky doby|ti, kte- га? mi gt wzata g1Z tretie leto od | draka Bazylfka na- hrad, gemuz rieka|gi Arabia, napufte more odene trifta | mil: Wiez, zet chcy dopomocy ktwe zelmi a puftiti tie fkrze zelezna wrata. neb | předtiem hradem biechu zelezna wra|ta, Kterychzto mocen biefe ten Kral O|hbryus. A ginudy ne- bylo lze Brunc|wikowi giti nez fkrze ta wratta. Teh|dy fly- fe to Brücwik, y wece krali: »To|to mi geft prwe diwno, ze newidaw | mne y gmenuge$ mie. A to, iakoz od|ceri mluwis, wnefnadne wie- cy mne | poddawaś. Awíak chcef- li mi to fplni[ti, co mi flibuges, chcyt fe oto pokufyti, | Wezma napomoc pana boha fweho.« | A kral poce gemu wiec flibowati a Bjruncwika welice ctit. A tretie den kalza Bracwik pri- prawiti korabec, Nak teryzto ftrawy pobraw, geíto by piet | mie- fiecow trwala, A wfeda felwem | y pogede. A kdyz prigide podten hlrad welmi krafny, priwazaw Korab y pogde a lew zanim. A kdyz biechu vprwnich wrat, Tu vzte dwe hroznych a vkruit- nych zwietat, Ani naftrieber nych ie|tezech leziechu, ftre- huc toho hradu. Ta | zwierata flula Monetrus. Owfem we like potwory biechu, Nebo kazde miegie|fe hlawu yako ćlowiek, Tielo iako kuoń | a ocas iako w nuzy przebywati. a wffak chczefsli fe w gednu wilecz vwazati a me dczery affryky dobyti, kteraz mi geft wzata trzietiho letha od | draka bazyliffka nahrad, gemuz Rzıkagy arabıa, napuftem morzi odene trzyfta | mil: wiezyfs, żet chczy pomoczy k twe zemie a puftiti tie fkrze zelezna | wrata, gichz to bieffe moczen ten kral Olibrius. a ginudij nebylo lze Brüjczwikowi giti nez fkrze ta wrata. Theda wieczy Brunczwik krali: »toto mi gt nay prwe diwno, ze newidawffe mrhe, gmenügefs mie. A to, yakoz o dczerzi mluwifs, | wneznadne mie wieczy poddawafs. a wffak chczefs li to plniti, czoz mi flibugefs, chczyt fe o to pokufyti, wezma napomocz pana buoha fweho<. a kral | pocze !) ge" flibowati a geho welicze cztiti. Brunczwik kaza trzeti den przy- | prawiti korabecz, na ktery nabraw ftrawy, aby mu za pyet mie- fyczuow | trwala, wfed felwem y gel geft. A kdyz przigel pod ten hrad welmi krafny, | przywazaw korab y ffel a lew za nym. A kdyz Biechu v prwnich wrat, | tu vzrzy vkrutnich dwie zwierzat, any na ftrzybernych rzetizych lezichu, | ftrzehucz toho hradu. Ta zwierziata flula Monetrus. welyke potwory Biechu, | Nebo kazda miegiffe hlawu 1ako czlo*, tielo yako kuon, oczas yako !) V rkp. napsáno dvakrát.
Strana 38
10 15 20 25 gb 30 35 40 fwinie. Ta prewelmi fylna | bie- chu. Ta vziewfe Brücwika felwem, | hniewy fe zattefie- chu, az fe wefken hrad | hybaíe. Wida to Brücwik, dobuda fwe- ho | mece, Muzfky fe fnimi ota wrata tepie fe. Wida to lew, ze pan geho mdly, Rozlbiehna fe, roztrhne gedno napoly hnie|wy welikymi A potom y druhe. A tak | prwa wratta!) obdrżewie, y pogdu dale. | A kdyz vdruhych wrat biechu, Opiet | vzrechu dwe fylnych zwietat; tiem rie- | kachu Glato. Kazde mielo dwa rohy | dluha nadwa lokty, oftra yako Britwa. | To zwiete y podnes, kdyz fe fkym fwadi,*) Tehdy ged- niem rohem fece A dru hy?) nachibet polozi. kdyz gemu ten | vftane, Tehdy ten polozi a druhym fe | brani. To zwiere nebogi fe nic gineho, | gedine cerwene barwy, A geftit tak | vdatne nawodie iako nazemi. S kteryzito Bruncwik opiet pracy weliku miegiefe. Awfak dobyw meče, I poče fe | fnimi opiet biti zaweliku chwili Tak | prudce, az fe hrad trefiefe. Tu owfem | lew wdiecen biefe, Nebo ge opiet hiniewem roztr- haffe a domote vmietafe. À tak dluha (!) wratta obdrzew- fe, gi|dechu ktietiem wratom. Tu vziechu | tepruw ftrafli- wych zwiefat a welik|ych, genz flowiechu likforaowe. Ta | zwietata takych írfti biechu yako nedwied. Ti rohy 1ako ') Pol. wrata. — *) Pův. psáno y a opra- veno; Pol. /wady. — ?) V rkp. druhym. fwinie. A ta | welmi fylna bye- chu. vzrzewífy Brunczwika zelwem, hniewiwe fe trzefechu, az fe | weffkern hrad hybaffe. wyda to Brunczwik, dobuda fweho mecze, mufky le | s nima oty wrata tepyffe. Wyda to lew, ze pan geho mdleffe, rozbiehna | fe, gedno naprawa pole hnewy welikymi roztrze a poto y druhe. tak | prwny wrata obdrzawffe, y gidechu dale. a kdyz v druhych vrat biejchu, Opiet vzrze dwie fylneyffy, a tiem. Rziekachu Glato. kazde mielo | dwa rohy nadwa lokty dluha, oftra iako brzytwa. Ta zwierz y podnes,| kdyz (fe) z kym fwady, gednym rohem fecze a druhy nahrzbet polozy. | A!) kdyz gemu geden vftane, theda ten polozy a druhem fe | Brany. To zwierze nebogife nicz gine? nez czerwene barwy, A gefüt | tak vdatne na wodie 1ako na zemie. s tiemi opiet Brunczwik prace miegiffe. Awffak dobyw mecze, pocze fe opiet f nimi bytu weliku | chwili tak prudcze. ze fe hrad trzvefyffe. Tu owffe lew gemü wdieczen Byeffe, Nebo ge optet hniewem roztrhal.?) a tak druha wrata obdrzawffe, a giedechu | k trzietym wratom. Tu vzrzechuS) tepru ftraffliwa zwierziata a welika, | Genz flowu Sidfforowe.*) Ta zwierziata takowich frfty Byechu 1ako nedwied, | A rohy yako ?) V rkp. 4 druhym. — 7?) W rkp. ruztrhal. — *) V rkp. ozrzewchu. — *) V rkp. Sidforawe. --
10 15 20 25 gb 30 35 40 fwinie. Ta prewelmi fylna | bie- chu. Ta vziewfe Brücwika felwem, | hniewy fe zattefie- chu, az fe wefken hrad | hybaíe. Wida to Brücwik, dobuda fwe- ho | mece, Muzfky fe fnimi ota wrata tepie fe. Wida to lew, ze pan geho mdly, Rozlbiehna fe, roztrhne gedno napoly hnie|wy welikymi A potom y druhe. A tak | prwa wratta!) obdrżewie, y pogdu dale. | A kdyz vdruhych wrat biechu, Opiet | vzrechu dwe fylnych zwietat; tiem rie- | kachu Glato. Kazde mielo dwa rohy | dluha nadwa lokty, oftra yako Britwa. | To zwiete y podnes, kdyz fe fkym fwadi,*) Tehdy ged- niem rohem fece A dru hy?) nachibet polozi. kdyz gemu ten | vftane, Tehdy ten polozi a druhym fe | brani. To zwiere nebogi fe nic gineho, | gedine cerwene barwy, A geftit tak | vdatne nawodie iako nazemi. S kteryzito Bruncwik opiet pracy weliku miegiefe. Awfak dobyw meče, I poče fe | fnimi opiet biti zaweliku chwili Tak | prudce, az fe hrad trefiefe. Tu owfem | lew wdiecen biefe, Nebo ge opiet hiniewem roztr- haffe a domote vmietafe. À tak dluha (!) wratta obdrzew- fe, gi|dechu ktietiem wratom. Tu vziechu | tepruw ftrafli- wych zwiefat a welik|ych, genz flowiechu likforaowe. Ta | zwietata takych írfti biechu yako nedwied. Ti rohy 1ako ') Pol. wrata. — *) Pův. psáno y a opra- veno; Pol. /wady. — ?) V rkp. druhym. fwinie. A ta | welmi fylna bye- chu. vzrzewífy Brunczwika zelwem, hniewiwe fe trzefechu, az fe | weffkern hrad hybaffe. wyda to Brunczwik, dobuda fweho mecze, mufky le | s nima oty wrata tepyffe. Wyda to lew, ze pan geho mdleffe, rozbiehna | fe, gedno naprawa pole hnewy welikymi roztrze a poto y druhe. tak | prwny wrata obdrzawffe, y gidechu dale. a kdyz v druhych vrat biejchu, Opiet vzrze dwie fylneyffy, a tiem. Rziekachu Glato. kazde mielo | dwa rohy nadwa lokty dluha, oftra iako brzytwa. Ta zwierz y podnes,| kdyz (fe) z kym fwady, gednym rohem fecze a druhy nahrzbet polozy. | A!) kdyz gemu geden vftane, theda ten polozy a druhem fe | Brany. To zwierze nebogife nicz gine? nez czerwene barwy, A gefüt | tak vdatne na wodie 1ako na zemie. s tiemi opiet Brunczwik prace miegiffe. Awffak dobyw mecze, pocze fe opiet f nimi bytu weliku | chwili tak prudcze. ze fe hrad trzvefyffe. Tu owffe lew gemü wdieczen Byeffe, Nebo ge optet hniewem roztrhal.?) a tak druha wrata obdrzawffe, a giedechu | k trzietym wratom. Tu vzrzechuS) tepru ftraffliwa zwierziata a welika, | Genz flowu Sidfforowe.*) Ta zwierziata takowich frfty Byechu 1ako nedwied, | A rohy yako ?) V rkp. 4 druhym. — 7?) W rkp. ruztrhal. — *) V rkp. ozrzewchu. — *) V rkp. Sidforawe. --
Strana 39
diablowe miegie chu, A zuby cerne yako konfti hnato|we biechu vnich. A kazde znich vfta | prewelika miegiefe, ze 5 pogednu gelden pohltiefe A prefmore plowiefe. | Tiech zwierat wiech zwietata mor- | (ka y zemfka fe gich bachu; Snimizto !) | opiet vbohy Brü- 10 cwik ciniti miegie|fe. wfak bohu fe poruciw, y bude fe | (nimi biti tak prudce, že zwuk vmorfkych zatokach flyfiechu. Ale pohlriechu! by 15 lwa nebylo a boha napřed, | Byloby giz namale zdrawie Brüc wikowa. Tu fwu wfecku fylu febraw | lew, Y poce fe (nimi prudce biti a ge | rozno 20 trhati, tak że gim boh pomoz, ze | wfecky lew roztrhafe. A tak 9* dobyw|íe wfech wrat, Gidechu dopraweho h'radu. Tu owfem krafy mnoho widie chu, Ale 25 żadneho ćlowieka naniem | nebiefe. Striebra, zlatta dofti naniem | biefe, Ale gineho nic naniem newildiefe. A kdyz prigidechu nageden palac, | 30 vzie Brlcwik pannu pře- welmi kraflnu. hlawa gegie a ruce aż popas, A | oftatek hadowi dwa ocafowe vnie | biechu. Ta vzrewfi Brücwi- 35 ka y wece: | » Mladenecku mily! Tu?) fe diw naddiwy | ftal! Powiez, kterak fy fe fem dottal? | Brücwik wece: » Affry- ko panno milal | Otec twog 40 Olibryus ten mie pof;lal a fli- bil mie fkrze wratta zelezna puiftiti, geftli ze tebe budu YY V rkp. Sninizto. — ?) Pol. Zo. dyablowe miegichu a zuby czerne iako konfke. A kazde znich vfta') przewelika mielo, ze pogednu czlowieka pohltilo. Tiech | zwierziat wfeczka gina zwierziata zem- fka y morfka fe Bachu; s nimizto | fe Brunczwik miegiffe byti. Wífak bohu fe poruczyw, y byl fe geft s nimi | Tak prudcze, ze zwuk v morfkych zatokach flyffechu. ale pohrziechul || By 206* Buoha Naprzed a lwa Nebylo, Byloby giz na male zdrawie Bruncz|wikowa. tu lew wífeczku fwu fylu febraw, y pocze fe s nimi welmi | byti a ge ruzno trhati, tak ze gim buoh pomoz, ze wifeczky lew | roztrha. A tak dobywffe wffech wrat, Gydechu dopraweho hradu.| Tu krafy mnoho wiediechu, ale ziadneho Czlowieka naniem nebyeffe. | Strziebra a zlata tu dofti Byeffe, a Gineho nicz Newiedieffi. A kdyz | przigidechu Na ten pallacz, vzrze Brunczwik pannu welmi krafnu. | gegy hlawa a Rucze az do pafu, a oczafowe hadowy dwa myefto noh | v nye Byechu. Ona vzrzewífy Brunczwika y wecze: »Mladeneézku | mily! tu fe diw nad dywij ftal! powiez mi, kterak gfy fe fem dojftal, Brunczwicze?« »Affryko,?) panno milal Otecz twug Olibrius | ten mie gt fem poflal a fly- bil mi fkrze wrata zelezna po- puftiti, geftly ze tebe budu ?) V rkp. z/a | kazda znich ofla. — ?) Ko zalito.
diablowe miegie chu, A zuby cerne yako konfti hnato|we biechu vnich. A kazde znich vfta | prewelika miegiefe, ze 5 pogednu gelden pohltiefe A prefmore plowiefe. | Tiech zwierat wiech zwietata mor- | (ka y zemfka fe gich bachu; Snimizto !) | opiet vbohy Brü- 10 cwik ciniti miegie|fe. wfak bohu fe poruciw, y bude fe | (nimi biti tak prudce, že zwuk vmorfkych zatokach flyfiechu. Ale pohlriechu! by 15 lwa nebylo a boha napřed, | Byloby giz namale zdrawie Brüc wikowa. Tu fwu wfecku fylu febraw | lew, Y poce fe (nimi prudce biti a ge | rozno 20 trhati, tak że gim boh pomoz, ze | wfecky lew roztrhafe. A tak 9* dobyw|íe wfech wrat, Gidechu dopraweho h'radu. Tu owfem krafy mnoho widie chu, Ale 25 żadneho ćlowieka naniem | nebiefe. Striebra, zlatta dofti naniem | biefe, Ale gineho nic naniem newildiefe. A kdyz prigidechu nageden palac, | 30 vzie Brlcwik pannu pře- welmi kraflnu. hlawa gegie a ruce aż popas, A | oftatek hadowi dwa ocafowe vnie | biechu. Ta vzrewfi Brücwi- 35 ka y wece: | » Mladenecku mily! Tu?) fe diw naddiwy | ftal! Powiez, kterak fy fe fem dottal? | Brücwik wece: » Affry- ko panno milal | Otec twog 40 Olibryus ten mie pof;lal a fli- bil mie fkrze wratta zelezna puiftiti, geftli ze tebe budu YY V rkp. Sninizto. — ?) Pol. Zo. dyablowe miegichu a zuby czerne iako konfke. A kazde znich vfta') przewelika mielo, ze pogednu czlowieka pohltilo. Tiech | zwierziat wfeczka gina zwierziata zem- fka y morfka fe Bachu; s nimizto | fe Brunczwik miegiffe byti. Wífak bohu fe poruczyw, y byl fe geft s nimi | Tak prudcze, ze zwuk v morfkych zatokach flyffechu. ale pohrziechul || By 206* Buoha Naprzed a lwa Nebylo, Byloby giz na male zdrawie Bruncz|wikowa. tu lew wífeczku fwu fylu febraw, y pocze fe s nimi welmi | byti a ge ruzno trhati, tak ze gim buoh pomoz, ze wifeczky lew | roztrha. A tak dobywffe wffech wrat, Gydechu dopraweho hradu.| Tu krafy mnoho wiediechu, ale ziadneho Czlowieka naniem nebyeffe. | Strziebra a zlata tu dofti Byeffe, a Gineho nicz Newiedieffi. A kdyz | przigidechu Na ten pallacz, vzrze Brunczwik pannu welmi krafnu. | gegy hlawa a Rucze az do pafu, a oczafowe hadowy dwa myefto noh | v nye Byechu. Ona vzrzewífy Brunczwika y wecze: »Mladeneézku | mily! tu fe diw nad dywij ftal! powiez mi, kterak gfy fe fem dojftal, Brunczwicze?« »Affryko,?) panno milal Otecz twug Olibrius | ten mie gt fem poflal a fly- bil mi fkrze wrata zelezna po- puftiti, geftly ze tebe budu ?) V rkp. z/a | kazda znich ofla. — ?) Ko zalito.
Strana 40
o 10 15 ob 20 25 30 35 40 mocy dobyti.« | Affryka pan- na wece: >O mily Brucwicel nefnadnat geft to wiec. By ty miel | fylu tifice mużow, Ge- hoz toho byti ne moż, Geftiet bych radiegi fe kazala | ftie- mi fewiemi biti nez ftiemi rozlićinymi potworami. A pro- toz, mily Brun|cwice, powiez mi, Spieli ta zwierata | vpřed- nich trogich wrat, Zes fem piro mie tak fnadnie wfel?« Brü- cwik wejce: »Affryko pano mila! y owfem fpie | a fpatit budu.« Pana wece: »Kdyzt (pie, Brücwice mily, beriz fe fhradu || a powiez otcy memu zdrawie me. A klterak mie gefti chowal, tak gemu die,kugi.< Briicwik wece: »Affryko, panno | mila! Bud ia ziw nebo mrtew, Staň fe | wole bozie, zlie neb dobře, Beztebet zto|hoto hradu ne- pogedu.« Slyfewfi to | panna, hlediecy nan I poce geho | welmi milowati. A pofadiwfi gey podle febe, Obgewń gey f- placem weice: »Bruncwice mi- ly! Kdyz nechcefs be'zemne giti, Nat prften mog; A pro- | fym tebe, pomni nato, kdyz tie bude | ktery ftrach podgimati a natie poćnu | biti, neme- fkayz geho naprawy pallec wzieti. Ten prften ma ctii- miedcyt ma muzow fyly. Ale nic toho nenie! | By miel tako- wych fto prftenow na | kazdem prítu, Nict nefpomoz proti | ta- kowe fylie; nebot gefti otec mog | nato niekoliko tificow nalozil, moczy dobyti.« affrica panna wiecze: | »O mily Brunczwicze! Nefnadnat!) geft wiecz to. by miel fylu ty|lficce muozuow, ge- ffcziet bych fe kazala s nimi fewffemi radiege | byti nezli s tiemito rozlicznymi a morfkymi *) potworami. A protoz, mily Brunczwicze, powiez mi, Spy ly ta zwierzata v prwnich trogich wrat, ze fy fem pronie (I) tak ínadno przyffel ?« Wiecze Brü|czwik: »Affrico panno mila! owffemt fpye a fpati budu.« Panna welcze: »kdyz fpye, brunczwicze mily, berziffe z hradu a otczy memu po wiez, ze lem zdrawa, a kterak mne chowal, tak gemu diekugi.« | brunczwik wecze: » Affrico panno mila! Bud 1a ztw nebo mrtew, | ftan fe wuole buozy, zle nebo dobre, Bez tebe z tohoto hradu ne- |! pogedu.« a kdyz geftto fflyffala panna, hlediecze nań y pocze ge | welmi milowati. a pozadiwffe gey wedle febe, s placzem | gey ob- gewffe y wecze: »Mily Brunczwiczet kdyz nechczefs bez emne giti, Nat prften muog; a profim tebe poni nato, kdyz | tie bude kdery ftrach podgimati a na tie pocznu?) biti, nemeffkay geho na prawy palecz wzeti. Ten prften ma XXIIII muzuw | fylu. Ale nicz proti to” neny! by takowich mel fto prftenuw | Nakazdem prftu, nicz nefpoinuz proti ta- kowe fyle. Nebo otecz müg | Nato nyekoliko tyficzuow nalozyl, y) V rkp. :.Ve/zaduatuat. — *) V rkp. morfkynni. — *) V rkp. poczmu.
o 10 15 ob 20 25 30 35 40 mocy dobyti.« | Affryka pan- na wece: >O mily Brucwicel nefnadnat geft to wiec. By ty miel | fylu tifice mużow, Ge- hoz toho byti ne moż, Geftiet bych radiegi fe kazala | ftie- mi fewiemi biti nez ftiemi rozlićinymi potworami. A pro- toz, mily Brun|cwice, powiez mi, Spieli ta zwierata | vpřed- nich trogich wrat, Zes fem piro mie tak fnadnie wfel?« Brü- cwik wejce: »Affryko pano mila! y owfem fpie | a fpatit budu.« Pana wece: »Kdyzt (pie, Brücwice mily, beriz fe fhradu || a powiez otcy memu zdrawie me. A klterak mie gefti chowal, tak gemu die,kugi.< Briicwik wece: »Affryko, panno | mila! Bud ia ziw nebo mrtew, Staň fe | wole bozie, zlie neb dobře, Beztebet zto|hoto hradu ne- pogedu.« Slyfewfi to | panna, hlediecy nan I poce geho | welmi milowati. A pofadiwfi gey podle febe, Obgewń gey f- placem weice: »Bruncwice mi- ly! Kdyz nechcefs be'zemne giti, Nat prften mog; A pro- | fym tebe, pomni nato, kdyz tie bude | ktery ftrach podgimati a natie poćnu | biti, neme- fkayz geho naprawy pallec wzieti. Ten prften ma ctii- miedcyt ma muzow fyly. Ale nic toho nenie! | By miel tako- wych fto prftenow na | kazdem prítu, Nict nefpomoz proti | ta- kowe fylie; nebot gefti otec mog | nato niekoliko tificow nalozil, moczy dobyti.« affrica panna wiecze: | »O mily Brunczwicze! Nefnadnat!) geft wiecz to. by miel fylu ty|lficce muozuow, ge- ffcziet bych fe kazala s nimi fewffemi radiege | byti nezli s tiemito rozlicznymi a morfkymi *) potworami. A protoz, mily Brunczwicze, powiez mi, Spy ly ta zwierzata v prwnich trogich wrat, ze fy fem pronie (I) tak ínadno przyffel ?« Wiecze Brü|czwik: »Affrico panno mila! owffemt fpye a fpati budu.« Panna welcze: »kdyz fpye, brunczwicze mily, berziffe z hradu a otczy memu po wiez, ze lem zdrawa, a kterak mne chowal, tak gemu diekugi.« | brunczwik wecze: » Affrico panno mila! Bud 1a ztw nebo mrtew, | ftan fe wuole buozy, zle nebo dobre, Bez tebe z tohoto hradu ne- |! pogedu.« a kdyz geftto fflyffala panna, hlediecze nań y pocze ge | welmi milowati. a pozadiwffe gey wedle febe, s placzem | gey ob- gewffe y wecze: »Mily Brunczwiczet kdyz nechczefs bez emne giti, Nat prften muog; a profim tebe poni nato, kdyz | tie bude kdery ftrach podgimati a na tie pocznu?) biti, nemeffkay geho na prawy palecz wzeti. Ten prften ma XXIIII muzuw | fylu. Ale nicz proti to” neny! by takowich mel fto prftenuw | Nakazdem prftu, nicz nefpoinuz proti ta- kowe fyle. Nebo otecz müg | Nato nyekoliko tyficzuow nalozyl, y) V rkp. :.Ve/zaduatuat. — *) V rkp. morfkynni. — *) V rkp. poczmu.
Strana 41
o 10 10% 15 20 25 30 35 40 chtie m[ne zafe dobyti, nic tomu nemohl vciniti. Kterak ty pak fam!) gediny ch|ceś mne dobyti? zly newieiny Otée! mohls mie temer fam nafwem ! hradie zahubiti, nez fy mi tu wel- ku | zaloft obnowil! Nebo hled a wiz, miog mily Brücwice, tiechto mych zlattych paffow. Ted dwa hadowa ocafy me noby obklicili az dopafu. || Tot nakazdy den odpoledne az do | wećera mog pan Bazy- lifkus tiemi | hady obklicuge mie, A pak celu noc | az dopo- ledne opiet cifta panna a k|rafna Beztiech hadow fem. A tot ma | zaobyceg, zet pri- wali fe kemnie f | poledne tri hodiny y lezi namem | lonie az donefporow. Gineho nic nez | {enu to vtiefenie ma. a pief- puol ho|diny, neboztiku! ne- pogdefli pryc, twe | fe hore a twa bieda poćne.< Wftaw B rii- cwik росе fe panu bohu modli, | aby gemu ztiech hroż racil fpo- mocnik | byti. A kdyz prichaziefe ktomu ¢afu, | Drak Bazyhfkus hne fe wfwe fpe|llüce, Az fe we- fkeren hrad trefiefe. Telhdy Affryka panna wece: »Pomni | fe, nepoftupay! giż mafs wtako- wem | nebezpecenftwi byti, ya- kehos fy ni|kdy neflychal ani widal« A wtu do|bu krik, fkok a pifk odhadow wzen|de, ze kdyzby ctiri trubaci naram- nie | trubili, proten krik a pifk hadow | trubenie by ne- flytel. A kdyz powa|li [e fe- wfech ftran mnozftwie hadow | 1) U Pol. schází. chtie mie zafe dobyti, Nycz to" | nemoh vcziniti, Kterak ty pak, gfa fam gediny, chczefs mie dobyti? | O zly newierny otcze! mohl fy mie temierz fam na fwem hradie | zahubyti nez fy mi tu weliku zaloft obnowil! Nebo pohled a | wiez, mug mily brunczwicze, Tiech mych zlatych pafuow. Ted | dwa oczafy hadowe me nohy obkliczyli az do pafu. a Nakaz dy den odpoledne az do weczera Muog pan Bafi- lifcus tiemi | Hady obkliczuge mie, a pak czelu nocz az do po- ledne czifta panna | a krafna bez tiech haduow gfem A tot ma za obyczeg, ze fc | przy- wali kemne fpoledne trzy hodyni y lezy az do neffporuow | namem luonie. Gineho nicz nez femnu to vtieffenie ma. a przes | puol hodyni, nebozcziczku! ne- puogdefs ly przycz, twe fe horze a | twa Bieda poczne.« Wfta Brunczwik y pocze (fe) panu modliti, aby | gemu z tiech hruoz raczil fpo- moczy. A kdyz przychazyeffe kto” | Czafu, drak Bafilifcus hne fe wte fwe gefkynie, az fe we- ffk|ern hrad trzefyffe. Thedy panna affrica wecze: »pomni fe a | nepoftupay! gyz mafs wtakem nebefpeczenftwie byti, ia kehoz gfy nikdy neflychal ani wyediel.« A w tu chwile wzeyde | krzik, pyfkanie, zwuk od hadow, ze kdy by cztyrzy trubaczy welmi | fylnie trubili, pro ten pifk a zwuk bylby gych neflychal. A | kdyz?) fe powali fewffech ftran mnoftwie haduow 206^ ') Kd zalito.
o 10 10% 15 20 25 30 35 40 chtie m[ne zafe dobyti, nic tomu nemohl vciniti. Kterak ty pak fam!) gediny ch|ceś mne dobyti? zly newieiny Otée! mohls mie temer fam nafwem ! hradie zahubiti, nez fy mi tu wel- ku | zaloft obnowil! Nebo hled a wiz, miog mily Brücwice, tiechto mych zlattych paffow. Ted dwa hadowa ocafy me noby obklicili az dopafu. || Tot nakazdy den odpoledne az do | wećera mog pan Bazy- lifkus tiemi | hady obklicuge mie, A pak celu noc | az dopo- ledne opiet cifta panna a k|rafna Beztiech hadow fem. A tot ma | zaobyceg, zet pri- wali fe kemnie f | poledne tri hodiny y lezi namem | lonie az donefporow. Gineho nic nez | {enu to vtiefenie ma. a pief- puol ho|diny, neboztiku! ne- pogdefli pryc, twe | fe hore a twa bieda poćne.< Wftaw B rii- cwik росе fe panu bohu modli, | aby gemu ztiech hroż racil fpo- mocnik | byti. A kdyz prichaziefe ktomu ¢afu, | Drak Bazyhfkus hne fe wfwe fpe|llüce, Az fe we- fkeren hrad trefiefe. Telhdy Affryka panna wece: »Pomni | fe, nepoftupay! giż mafs wtako- wem | nebezpecenftwi byti, ya- kehos fy ni|kdy neflychal ani widal« A wtu do|bu krik, fkok a pifk odhadow wzen|de, ze kdyzby ctiri trubaci naram- nie | trubili, proten krik a pifk hadow | trubenie by ne- flytel. A kdyz powa|li [e fe- wfech ftran mnozftwie hadow | 1) U Pol. schází. chtie mie zafe dobyti, Nycz to" | nemoh vcziniti, Kterak ty pak, gfa fam gediny, chczefs mie dobyti? | O zly newierny otcze! mohl fy mie temierz fam na fwem hradie | zahubyti nez fy mi tu weliku zaloft obnowil! Nebo pohled a | wiez, mug mily brunczwicze, Tiech mych zlatych pafuow. Ted | dwa oczafy hadowe me nohy obkliczyli az do pafu. a Nakaz dy den odpoledne az do weczera Muog pan Bafi- lifcus tiemi | Hady obkliczuge mie, a pak czelu nocz az do po- ledne czifta panna | a krafna bez tiech haduow gfem A tot ma za obyczeg, ze fc | przy- wali kemne fpoledne trzy hodyni y lezy az do neffporuow | namem luonie. Gineho nicz nez femnu to vtieffenie ma. a przes | puol hodyni, nebozcziczku! ne- puogdefs ly przycz, twe fe horze a | twa Bieda poczne.« Wfta Brunczwik y pocze (fe) panu modliti, aby | gemu z tiech hruoz raczil fpo- moczy. A kdyz przychazyeffe kto” | Czafu, drak Bafilifcus hne fe wte fwe gefkynie, az fe we- ffk|ern hrad trzefyffe. Thedy panna affrica wecze: »pomni fe a | nepoftupay! gyz mafs wtakem nebefpeczenftwie byti, ia kehoz gfy nikdy neflychal ani wyediel.« A w tu chwile wzeyde | krzik, pyfkanie, zwuk od hadow, ze kdy by cztyrzy trubaczy welmi | fylnie trubili, pro ten pifk a zwuk bylby gych neflychal. A | kdyz?) fe powali fewffech ftran mnoftwie haduow 206^ ') Kd zalito.
Strana 42
oa 10^ 10 15 20 2 o 30 35 a geftierow welikych a ginych potw'or gedowatych, Chtiece Brücwika v|biti, Tu fe gim Brücwik poce fwym | mecem muzfky braniti, ze podefie- t1 || gednu ranu poće pietinati. A ciem to | gich wiece bigiefe, Tiem gich wiece | pribywafe. A druzy tlufti yakożto | brewna biechu, A druzy *) diabel|fky- mi hlaffy kriciechu. Bruncwik | nato nic nedbafe, Ale muzfky fe { | nimi poftthafe, A dopafu wgedu birodiefe ; Awfak gemu nic nefkodielfe. Lew ge piewel- mi trhafe, Okny | fhradu do- low metafe. wida to Balzyl- fkus, ze geho fluhy zmordowa- | chu, Tepruw fe fam hne hnie- wy we hkymi, chtie gich po- mftiti. Podzlajttu korunu po- wali fe tlufty yako | drelink, A miegiefe ofmnadfte ocalfow a obnozi hadowych, a to tak o|ftrych a gedowatych, ze gednu ranu | biewno tlufte premrfko- wal. Tut | owfem tepruw vbohy Brücwik fte | welike hore miegiefe. Sylnie gey | drak ra- niefe, Az kzemi caftokrat | nafwu twat padafe, a lew gey | zaftupowafe. Tu fe fnim fylnie telpiefe. Brücwik wzhoru wfta, lwowi | pomoże, A tak geden druhemu wliernie pomahafe. Odnefporow | celu noc az dopo- ledne fnim fe tepiejchu, Ale zdrake dofli ciniti miegie|chu. Brücwik giz wefken krwaw || % Písať napsal ďruhzy a 4 Skrtnul. a Geffcierow | welikych a ginych potwor Gedowatych, chtycze Brunczwika vbiti, | tu fe gim Brunczwik pocze Braniti fwym meczem, ze po padefati pocze | Gednu ranu przeunati. A czim gych wiecze byl, tiem gich wiecze przybywallo, a drzuzy tlufty yakzto brzewno, a druzy diabelfkymi hlafy krziczechu. Brü|nczwik nato nicz netbaffe, ale fe mufky s nimi po(tyk)affe ') a az do palu w | gedu prodiffe, a lew ge przewelmi trhaffe a okni z hradu methaffe. wyda | To drak Bazihfcus, ze fluhy geho mordowaffe, tepru fe fam hniewy welikimi chtie gich po- mfuti, podzlatu ?) korunu fe powal Tlufty yako dre ling.) a muegiffe ofmnaczte oczafuow a obnozy hadowych, a to tak | oftrzych, ze gednu ranu welike brzewno przefekawaffe. Tu tepra | v bogy Brunczwik welike horze muegiffe. Silnie gei drak ra- niffe, | Az*) k zemi czaftokrat na fwu twarz padaffe, a lew gey zaftupo|waffe. Tut fe s tiem drakem Bazyh- ffkem fylnie tepyffe. Brüc|wik z Боги wfta, k lwowi pobiezie, a tak geden druhemü wier|nie pomahaffe. Od neffporuw czelu nocz az do po- ledne snim fe te|pyechu. Brunczwik giz weffken krwawy a y Cást v závorkách netitelná. — *) V rkp. podziała. — *) V rkp. je tečka nad druhým sloupečkem písmene æ.—“) V rkp. 4.
oa 10^ 10 15 20 2 o 30 35 a geftierow welikych a ginych potw'or gedowatych, Chtiece Brücwika v|biti, Tu fe gim Brücwik poce fwym | mecem muzfky braniti, ze podefie- t1 || gednu ranu poće pietinati. A ciem to | gich wiece bigiefe, Tiem gich wiece | pribywafe. A druzy tlufti yakożto | brewna biechu, A druzy *) diabel|fky- mi hlaffy kriciechu. Bruncwik | nato nic nedbafe, Ale muzfky fe { | nimi poftthafe, A dopafu wgedu birodiefe ; Awfak gemu nic nefkodielfe. Lew ge piewel- mi trhafe, Okny | fhradu do- low metafe. wida to Balzyl- fkus, ze geho fluhy zmordowa- | chu, Tepruw fe fam hne hnie- wy we hkymi, chtie gich po- mftiti. Podzlajttu korunu po- wali fe tlufty yako | drelink, A miegiefe ofmnadfte ocalfow a obnozi hadowych, a to tak o|ftrych a gedowatych, ze gednu ranu | biewno tlufte premrfko- wal. Tut | owfem tepruw vbohy Brücwik fte | welike hore miegiefe. Sylnie gey | drak ra- niefe, Az kzemi caftokrat | nafwu twat padafe, a lew gey | zaftupowafe. Tu fe fnim fylnie telpiefe. Brücwik wzhoru wfta, lwowi | pomoże, A tak geden druhemu wliernie pomahafe. Odnefporow | celu noc az dopo- ledne fnim fe tepiejchu, Ale zdrake dofli ciniti miegie|chu. Brücwik giz wefken krwaw || % Písať napsal ďruhzy a 4 Skrtnul. a Geffcierow | welikych a ginych potwor Gedowatych, chtycze Brunczwika vbiti, | tu fe gim Brunczwik pocze Braniti fwym meczem, ze po padefati pocze | Gednu ranu przeunati. A czim gych wiecze byl, tiem gich wiecze przybywallo, a drzuzy tlufty yakzto brzewno, a druzy diabelfkymi hlafy krziczechu. Brü|nczwik nato nicz netbaffe, ale fe mufky s nimi po(tyk)affe ') a az do palu w | gedu prodiffe, a lew ge przewelmi trhaffe a okni z hradu methaffe. wyda | To drak Bazihfcus, ze fluhy geho mordowaffe, tepru fe fam hniewy welikimi chtie gich po- mfuti, podzlatu ?) korunu fe powal Tlufty yako dre ling.) a muegiffe ofmnaczte oczafuow a obnozy hadowych, a to tak | oftrzych, ze gednu ranu welike brzewno przefekawaffe. Tu tepra | v bogy Brunczwik welike horze muegiffe. Silnie gei drak ra- niffe, | Az*) k zemi czaftokrat na fwu twarz padaffe, a lew gey zaftupo|waffe. Tut fe s tiem drakem Bazyh- ffkem fylnie tepyffe. Brüc|wik z Боги wfta, k lwowi pobiezie, a tak geden druhemü wier|nie pomahaffe. Od neffporuw czelu nocz az do po- ledne snim fe te|pyechu. Brunczwik giz weffken krwawy a y Cást v závorkách netitelná. — *) V rkp. podziała. — *) V rkp. je tečka nad druhým sloupečkem písmene æ.—“) V rkp. 4.
Strana 43
11° biefe, weliku mdlobu nazemi letiefe. | Wida to lew, ze pan leziefe, zaloftiemi | welikymi zatwaíe welice, I poce fe | z- drakem prudce biti A ocafy okolo | rieho rubati a hniewie trhati. wieciky obnoże zdra- ka obtrhal biefe.") B|rücwik fwelikymi boleftmi Awfak | wzhoru wfkociefe, y budeta fe tepruw | oba vdatnie f drakem biti, neb gich | giz nemiel cim raniti. A nakufy gey | roztrha- chu,?) Az znieho pramenowe ?) | 15 yako zdrylinka gedu fhra- du pla wachu. A kdyz drak za- bit biefe, Brücwik odweltkych ran kzemi letiefe. Tri dni a tri nocy flowa nepro mluwiefe,*) A lew wzdycky | nadniem *) za- loftiwie ftafe. Affryka | panna welmi geho zelefe a fmut nie nadnim ftala y fediela. Newie- | da lew, co tomu vciniti, nemefka (h radu pokofeni 5) bieżeti. Nakopaw | korenie, wuftech prinefe panu fwe mu. Tu pana lekarftwie vcini ge mu. Wde- wietr dnech gey hogiefe a | po- tom prewelmi zdraw biefe. A kdyz Brücwik te panny pre- welmi ne fnadnie dobyl, I wece: »Nuze, Affryko panno mila! Wies, zet fem miel | protie wel- ll*35ke nefnaze. Protoż nemef:kayz Kotcy fwemu radoftnie giti.« A olna obgemfi Bruncwika wece: »Tiem | dobie gift bud, naymiley- fi mog Brruncwićel zet ftebu o 10 20 25 30 V rkp. bie/a. -- *) Druhé »-nadepsáno. — ?) V rkp. pramenonowe. *) V rkp. nepro (mieniefe)mluwiefe ; Cást v závorkách Skrtnuta. — 5) 2 nàdepsáno; Pol. ма ziem. — 9) Za slovem tím jest w; Skrtnuto. 48 weliku mdlobu na | zemi letyeffe. Wyda to lew, ze pan giz leziffe, zalofftiemi we|likimi zarzwa welmi, y pocze fe s drakem prudcze biti a ocalfy okolo neho rubati a hnewy trhal, z vffeczky obnozye z draka | obtrhal Byeffe.!) Brunezwik s welikymi boleftmi a wífak z | huoru fkoczy, y tu (fe) tepru vdatnie s drakem tepiechu, Nb gich giz | nemohl czim raniti. a Na kufy gey roztrhachu, az znieho prameno we 1ako potokowe teczyechu. A kdyz drak zabit Bieffe, od wehkych ran | Brunczwik k zemi letiffe. Trzy dny a trzy noczy flowa nepromluwil, || A lew nad nim wzdy zialo- thwie ftaffe. Affrika panna welmi geho żeleffe | a fmutnie nad nim ftaffe. Newieda lew, czo tomu vcziniti, nemeffka 2078 z | hradu po korzenie biezieti. Narzyw korzenie, wuftech przynefe, a päna affrica lekarzftwie усл: ?) gemu, ze gey w dewyeti dnech zhojgi. A potom Brunczwik k tee panie wecze: »Nuze, afryko pàno mila! ! Mielt fem protie welike nefnaze. protoz nemeffkay k otczy fwe" | radoftme geti.« A ona obgewffe Brunczwika wecze: o Naymileyffy | muog Brunczwicze! Chczy ') V rkp. napsáno dvakrát. — *) V rkp. uczeni.
11° biefe, weliku mdlobu nazemi letiefe. | Wida to lew, ze pan leziefe, zaloftiemi | welikymi zatwaíe welice, I poce fe | z- drakem prudce biti A ocafy okolo | rieho rubati a hniewie trhati. wieciky obnoże zdra- ka obtrhal biefe.") B|rücwik fwelikymi boleftmi Awfak | wzhoru wfkociefe, y budeta fe tepruw | oba vdatnie f drakem biti, neb gich | giz nemiel cim raniti. A nakufy gey | roztrha- chu,?) Az znieho pramenowe ?) | 15 yako zdrylinka gedu fhra- du pla wachu. A kdyz drak za- bit biefe, Brücwik odweltkych ran kzemi letiefe. Tri dni a tri nocy flowa nepro mluwiefe,*) A lew wzdycky | nadniem *) za- loftiwie ftafe. Affryka | panna welmi geho zelefe a fmut nie nadnim ftala y fediela. Newie- | da lew, co tomu vciniti, nemefka (h radu pokofeni 5) bieżeti. Nakopaw | korenie, wuftech prinefe panu fwe mu. Tu pana lekarftwie vcini ge mu. Wde- wietr dnech gey hogiefe a | po- tom prewelmi zdraw biefe. A kdyz Brücwik te panny pre- welmi ne fnadnie dobyl, I wece: »Nuze, Affryko panno mila! Wies, zet fem miel | protie wel- ll*35ke nefnaze. Protoż nemef:kayz Kotcy fwemu radoftnie giti.« A olna obgemfi Bruncwika wece: »Tiem | dobie gift bud, naymiley- fi mog Brruncwićel zet ftebu o 10 20 25 30 V rkp. bie/a. -- *) Druhé »-nadepsáno. — ?) V rkp. pramenonowe. *) V rkp. nepro (mieniefe)mluwiefe ; Cást v závorkách Skrtnuta. — 5) 2 nàdepsáno; Pol. ма ziem. — 9) Za slovem tím jest w; Skrtnuto. 48 weliku mdlobu na | zemi letyeffe. Wyda to lew, ze pan giz leziffe, zalofftiemi we|likimi zarzwa welmi, y pocze fe s drakem prudcze biti a ocalfy okolo neho rubati a hnewy trhal, z vffeczky obnozye z draka | obtrhal Byeffe.!) Brunezwik s welikymi boleftmi a wífak z | huoru fkoczy, y tu (fe) tepru vdatnie s drakem tepiechu, Nb gich giz | nemohl czim raniti. a Na kufy gey roztrhachu, az znieho prameno we 1ako potokowe teczyechu. A kdyz drak zabit Bieffe, od wehkych ran | Brunczwik k zemi letiffe. Trzy dny a trzy noczy flowa nepromluwil, || A lew nad nim wzdy zialo- thwie ftaffe. Affrika panna welmi geho żeleffe | a fmutnie nad nim ftaffe. Newieda lew, czo tomu vcziniti, nemeffka 2078 z | hradu po korzenie biezieti. Narzyw korzenie, wuftech przynefe, a päna affrica lekarzftwie усл: ?) gemu, ze gey w dewyeti dnech zhojgi. A potom Brunczwik k tee panie wecze: »Nuze, afryko pàno mila! ! Mielt fem protie welike nefnaze. protoz nemeffkay k otczy fwe" | radoftme geti.« A ona obgewffe Brunczwika wecze: o Naymileyffy | muog Brunczwicze! Chczy ') V rkp. napsáno dvakrát. — *) V rkp. uczeni.
Strana 44
o 10 15 20 25 35 40 chcy wefelie ge|ti.« A tak na- brawíe ftriebra, zlatta, d raheho kamenie a klenotow zanie ko- liko tificow, y pogedu kkrali tkuce: | »Krali mily! Brücwik y ftwu !) drahu djceru prigel a ftogit predhradem.« Kral weh- kymi radoftiemi dolow polbie- ze proti Brücwikowi a proti fwe | déeri, Da gim miloftiwe witanie a i|ka: »Zdraw bud, Briicwice fynu mily! | diekugit. wiezyz, zet chcy fwu dceru | y wiecko fwe zbozie dati.« Tu Brü- c|wik, a6 nerad, wfak priwoli. A k|dyz fni btefe niekoliko ćafow, wzdy | oto myflil, kte- rakby mohl kfwe ze|mi prig- ti. Tehdy vda fe gemu ge dnu chwili ftu pannu nanocleh | wgiti. I nahledne dogednoho ftalreho fklepu, Vzri geden meć wel|mi ftary bezgilce, wy- gma gey bu|de ohledowati, a- no naramnie oftiry, y fhbi fe сети. А fegma gilce | zfweho meée, y sítrci nań a wdiejge gey dofwych nożnic a fwog dofk|lepu polozi y lehne. A kdyz bude | te panny ptati, Ya- ky by to meć byl || wtom fklepu, A ona vflyfewfi, ze o | meci mluwi, wftawfi welmi rano y za|mkne fklep nadewiet zamkow y lehue podle nieho y wece: »Diwna to | opiet wiec, Kterak fy ten mec wid iel, Ano niekoliko fet leth zadna | muzfka hlawa toho mece newi- diela. | Aby ty wiediel, co ten mec mocy ma, | tomu by fe po- ") Pol. / fau. wefele s tebu geti.« A tak na- brawffe ftrzhiebra a zlata a drahe° kamenye a klenotow za nykoliko tifyezuow, | y ffly fu k kraly. A kdyz gfu przygely k hradu, kral welikymi radoffciemi pobileffe doluow proti Brunczwikowy a proti fwe dczerzy y da ge" miloftiwe wytanie | rzka: »zdraw bud, Brunczwicze fynu mily! Wieziz, żet chczy fwu dczeru dati y | wifeczko fwe zbozie.< A ktomu Brun- czwik, acz nerad, przywoli. A kdyz sni bieffe | nyekoliko czafuow, wzdy o to myflil, kterak by do fwe zemie mohl przigiti. y vda | fe gemu gednu chwili s tu pannu na noczleh giti. y Nahledl do gednoho fta|reho fklepu y vzrze '!) geden mecz welmi ftary bez gilczuow, a wy- niaw gey pocze | ohledowati, ano oftry naranie, y flibi fe сети. A on feyma gilcze z fweho mecze | y ftrczy nań a dofwich nozniecz gey wenda?) a fwog do fklepu. Ona to vff|lyffawffe, ze on omecze mluwy, wfta welmi rano, zamkla fklep Nadewicd | zamkuow y lehla zafe podle Brunczwika y wecze: »Dywno mi gt ta | wiecz, kterak fy ty ten mecz wiediel, ano nyekoliko leth zadna mufka hlawa ge* ] newidiela. kdy by ty wiediel, czo ten mecz mnoho moczy ma, tomi by fe ”) V rkp. o7ze. — *) V rkp. wozda.
o 10 15 20 25 35 40 chcy wefelie ge|ti.« A tak na- brawíe ftriebra, zlatta, d raheho kamenie a klenotow zanie ko- liko tificow, y pogedu kkrali tkuce: | »Krali mily! Brücwik y ftwu !) drahu djceru prigel a ftogit predhradem.« Kral weh- kymi radoftiemi dolow polbie- ze proti Brücwikowi a proti fwe | déeri, Da gim miloftiwe witanie a i|ka: »Zdraw bud, Briicwice fynu mily! | diekugit. wiezyz, zet chcy fwu dceru | y wiecko fwe zbozie dati.« Tu Brü- c|wik, a6 nerad, wfak priwoli. A k|dyz fni btefe niekoliko ćafow, wzdy | oto myflil, kte- rakby mohl kfwe ze|mi prig- ti. Tehdy vda fe gemu ge dnu chwili ftu pannu nanocleh | wgiti. I nahledne dogednoho ftalreho fklepu, Vzri geden meć wel|mi ftary bezgilce, wy- gma gey bu|de ohledowati, a- no naramnie oftiry, y fhbi fe сети. А fegma gilce | zfweho meée, y sítrci nań a wdiejge gey dofwych nożnic a fwog dofk|lepu polozi y lehne. A kdyz bude | te panny ptati, Ya- ky by to meć byl || wtom fklepu, A ona vflyfewfi, ze o | meci mluwi, wftawfi welmi rano y za|mkne fklep nadewiet zamkow y lehue podle nieho y wece: »Diwna to | opiet wiec, Kterak fy ten mec wid iel, Ano niekoliko fet leth zadna | muzfka hlawa toho mece newi- diela. | Aby ty wiediel, co ten mec mocy ma, | tomu by fe po- ") Pol. / fau. wefele s tebu geti.« A tak na- brawffe ftrzhiebra a zlata a drahe° kamenye a klenotow za nykoliko tifyezuow, | y ffly fu k kraly. A kdyz gfu przygely k hradu, kral welikymi radoffciemi pobileffe doluow proti Brunczwikowy a proti fwe dczerzy y da ge" miloftiwe wytanie | rzka: »zdraw bud, Brunczwicze fynu mily! Wieziz, żet chczy fwu dczeru dati y | wifeczko fwe zbozie.< A ktomu Brun- czwik, acz nerad, przywoli. A kdyz sni bieffe | nyekoliko czafuow, wzdy o to myflil, kterak by do fwe zemie mohl przigiti. y vda | fe gemu gednu chwili s tu pannu na noczleh giti. y Nahledl do gednoho fta|reho fklepu y vzrze '!) geden mecz welmi ftary bez gilczuow, a wy- niaw gey pocze | ohledowati, ano oftry naranie, y flibi fe сети. A on feyma gilcze z fweho mecze | y ftrczy nań a dofwich nozniecz gey wenda?) a fwog do fklepu. Ona to vff|lyffawffe, ze on omecze mluwy, wfta welmi rano, zamkla fklep Nadewicd | zamkuow y lehla zafe podle Brunczwika y wecze: »Dywno mi gt ta | wiecz, kterak fy ty ten mecz wiediel, ano nyekoliko leth zadna mufka hlawa ge* ] newidiela. kdy by ty wiediel, czo ten mecz mnoho moczy ma, tomi by fe ”) V rkp. o7ze. — *) V rkp. wozda.
Strana 45
o 10 15 20 25 12b 30 35 diwil.« Brücwik wece: | »Panno mila! možes mi dobře powie- | dieti; wfak gey!) mafs wfwe mocy.« Alffryka wece: »Kdyz to chces zwiedietı, | Ten mec ma ty mocy, kdyz by geho | znoznic potrhl a tekl: »»Hlawa ged|na, defet, dwadceti, tridceti, Ti- | fic hlaw dolow fkakayte!«« hned by okam|zeni wfecky hlawy dolow fkakali.« | Brü- cwik poce fe tomu fmieti, Aw|fak fobie to namyfl we- zme. A kdyz | gednu ty po- twory morfke prigdu *) do | koniaty, Brücwik dofah meče chtie | prawdu zwie- dieti, yako by meé oh|ledowal, I wece potrhna geho znoz- | nic: »Nuz, tiemto mecem prwnim pot|woram hlawy dolow!« A yhned okam żeni wiem hlawy fkakagi, coz gich | tu biefe. A on wrychlo- fti domore ge | vmetal, y bu- de tepruw prawdu wieldieti. A poniekoliko dnech, kdy Kral || Olibryus 3) zaftolem fewfemi fe- diefe, | Pinftupil Briicwik, wy- trhna meé y we|ce: »Nuz, mily meci! Tiemto potworam | y krah fepany hlawy dolow fkakay|[te!« A yhned okamzeni wfecky hlawy | gim fkakachu. Tu Brun- cwik nabera | Tlumokow nieko- liko Striebra, zlatita, draheho kamenie zaniekolikonad|fte Tificow, Odemkna zelezna wrat|ta, feda felwem a 1bozim nakorab ') y nad fádkou. — ^) Pol. prigedu. — *) Pol. Olzberyus. podi|wil.« Brunczwik wecze: »Panno mila! muozefs mi powtedteti ; wffak gey ; mafs w fwe moczy.« Panna affrica wecze: »kdyz chczefs zwiedieti, powymt. | Ten mecz ma tyto moczy, kdyz by geho z noznicz potrhal a Rzecl:!) »»hlawa | gedna, defet, dwadczeti, trziczeti, fto tificz hlaw doluow!«« hnedky by doluow hlawy | fkakaly.« Brunczwik fe pocze tomu fmieti, A to fobie na myfl wze. poto geden | Czas ty potwory morfke przyffly bily doko- niatky. Dofah Brunczwik mecze, | Chtie prawdu zwiedieti, iako by recz ohledal, a potrna geho z noznicz | rzekl: »Nuz, tiemto meczem prwnym potwora hlawy doluow!«ahnedky bie ffe: wokamffeny hlawy fkakaly, czoz gich tu bieffe. A on ge rychle domorze v]metal a tak zwiedie prawdu. Potom po male czafu, kdyz kral fe wffemi | za ftolem fedieffe, Wytrze Brunczwik mecz y wecze: »Nuz, mily meczi müoy!|Tiemto potworam y krali fe pany wffem hlawy duoluow fkakayte!« | A hnedky wokamffenie wffem hlawy doluow fkakachu. Tu Bruncz (l) nabr|aw tlumokuow zlata a draheho kamenie za nykoliko mnoho tificzuow, | y odmekl zelezna wrata, wfed felwem a s tiem zbozim na korab *) Z opraveno z 4.
o 10 15 20 25 12b 30 35 diwil.« Brücwik wece: | »Panno mila! možes mi dobře powie- | dieti; wfak gey!) mafs wfwe mocy.« Alffryka wece: »Kdyz to chces zwiedietı, | Ten mec ma ty mocy, kdyz by geho | znoznic potrhl a tekl: »»Hlawa ged|na, defet, dwadceti, tridceti, Ti- | fic hlaw dolow fkakayte!«« hned by okam|zeni wfecky hlawy dolow fkakali.« | Brü- cwik poce fe tomu fmieti, Aw|fak fobie to namyfl we- zme. A kdyz | gednu ty po- twory morfke prigdu *) do | koniaty, Brücwik dofah meče chtie | prawdu zwie- dieti, yako by meé oh|ledowal, I wece potrhna geho znoz- | nic: »Nuz, tiemto mecem prwnim pot|woram hlawy dolow!« A yhned okam żeni wiem hlawy fkakagi, coz gich | tu biefe. A on wrychlo- fti domore ge | vmetal, y bu- de tepruw prawdu wieldieti. A poniekoliko dnech, kdy Kral || Olibryus 3) zaftolem fewfemi fe- diefe, | Pinftupil Briicwik, wy- trhna meé y we|ce: »Nuz, mily meci! Tiemto potworam | y krah fepany hlawy dolow fkakay|[te!« A yhned okamzeni wfecky hlawy | gim fkakachu. Tu Brun- cwik nabera | Tlumokow nieko- liko Striebra, zlatita, draheho kamenie zaniekolikonad|fte Tificow, Odemkna zelezna wrat|ta, feda felwem a 1bozim nakorab ') y nad fádkou. — ^) Pol. prigedu. — *) Pol. Olzberyus. podi|wil.« Brunczwik wecze: »Panno mila! muozefs mi powtedteti ; wffak gey ; mafs w fwe moczy.« Panna affrica wecze: »kdyz chczefs zwiedieti, powymt. | Ten mecz ma tyto moczy, kdyz by geho z noznicz potrhal a Rzecl:!) »»hlawa | gedna, defet, dwadczeti, trziczeti, fto tificz hlaw doluow!«« hnedky by doluow hlawy | fkakaly.« Brunczwik fe pocze tomu fmieti, A to fobie na myfl wze. poto geden | Czas ty potwory morfke przyffly bily doko- niatky. Dofah Brunczwik mecze, | Chtie prawdu zwiedieti, iako by recz ohledal, a potrna geho z noznicz | rzekl: »Nuz, tiemto meczem prwnym potwora hlawy doluow!«ahnedky bie ffe: wokamffeny hlawy fkakaly, czoz gich tu bieffe. A on ge rychle domorze v]metal a tak zwiedie prawdu. Potom po male czafu, kdyz kral fe wffemi | za ftolem fedieffe, Wytrze Brunczwik mecz y wecze: »Nuz, mily meczi müoy!|Tiemto potworam y krali fe pany wffem hlawy duoluow fkakayte!« | A hnedky wokamffenie wffem hlawy doluow fkakachu. Tu Bruncz (l) nabr|aw tlumokuow zlata a draheho kamenie za nykoliko mnoho tificzuow, | y odmekl zelezna wrata, wfed felwem a s tiem zbozim na korab *) Z opraveno z 4.
Strana 46
a 10 15 20 y | pogede. A kdyz opiet pomori daleko | gezdiefe, Vda fe gemu mi- mo geden | oftrow geti. A ten ofirow flul Try|partita. Vflyfe Trubenie, Bubnowajnie a roz- licne zpiewanie. A chtie to zlwiedieti, co by to bylo, Gide naten ojftrow. A kdyż tam pri- gide, Tu vztel | mnoho zaftupow nakoniech, Ano ge|dni kole, druzy tancugi a welike wejfeie magi mezy febu. Bruncwik ftolge poce fe tomu diwati. Pri- gide geden | znich y wece: »O, Bruncwiée! kterak fy | fem pii- fel mezy nas? A iakz fy pak | koliwiek prifel, Tobiet geft fnami | tancowati a wiecnie fnami zde pieby|wati.« y poda Brücwikowi ruky y f pali gey welice. A wi- da giz opiet, ze | dobie nenie, I potrhna mećce y die: »Nuż, | to- muto prwniemu hlawa dolow ge|mu fkocil« A yhned fe tak fta- 13^251o. Widu|ce to zaftupowe, że 30 35 40 hlawa dolie, I wece|chu mnozy: »Obruncwice! Tiem na]fich ruku nevgdeś! Tobiet gefti fna|mi tancowati A fnami natiechto konich | gezditi.« Neb to biechu Azmodeowe dia|belfti a tu fe muciechu. Wida Brunc|wik, ano gey nutie, Dobude opiet melée y wece: »Nuz, tiemto wlem dia- blom | hlawy dolow!« Tu opiet wfem dia|blom hlawy fkakagi dolow. A on o|piet felwem wfeda wkorab y pogede |. A kdyz opiet namori bude bluditi, wzidy ée- kage, zdaby mohl kfwym wlaft|em kdy prigeti, Patnadfte nedieli | y gel | prycz. A kdyz opiet po morzi daleko gezdiffe, y vda fe gemu mimo geden || Oftrow geti, genz flul Trypatrita. y vfliffe trubenye, Bubnowanie y rozliczne | zpywanie. y chtie zwiedieti, czo by to by!o, gide ?) na ten oftrow. A kdyz tam przilgide, tu vzrze mnoho zaftupuow na konych, ano gedni koly, druzy tanczugi | a welika wefelee magy s febu. Stoge Bruncwik y pocze fe to" diwati. Theda | przida geden z nich wecze gemü: O brunczwicze! y kterak fy fém prziffel mezy | nas? a yakz fy pak kolwiek przyffel, tobiet geft tanczowati a zde s nami | przebywati.« a podawffe Brunczwi- kowy rucze y fpali gei welmi. Wida to Brü'czwik, zie opiet dobrze neny, potrna mecze y dye: »Nuz, tomuto prwnemu | hlawa doluow fkocz!« a hnedky fe tak ftalo. Widucz to zaftupowe, ze | hlawa dole, Mnozy z nich weczechu: »O brunczwicze! tiem naffych ruku | neugdefs! tobiet gt znami Tanczowati?) a s nami natiechto konich gezditi.« | A to biechu azmodeowee diabli a tu fe mucziechu. Wyda to Bruczwik, | ano gey niti, dobyw mecze y wecze: »Nuz, tiemto wffem diablom hla wy doluow!« Tu opiet tiem wífem diablom fkakali hlawy doluow. a on opiet wfede w korab sfelwem a gel geft prycz. A opiet geft | namorze bludil patnafte *) nediely. tu fe gemu opiet !) V rkp. gzda. — *) cz zalito. — *) V rkp. patnafine. 207*
a 10 15 20 y | pogede. A kdyz opiet pomori daleko | gezdiefe, Vda fe gemu mi- mo geden | oftrow geti. A ten ofirow flul Try|partita. Vflyfe Trubenie, Bubnowajnie a roz- licne zpiewanie. A chtie to zlwiedieti, co by to bylo, Gide naten ojftrow. A kdyż tam pri- gide, Tu vztel | mnoho zaftupow nakoniech, Ano ge|dni kole, druzy tancugi a welike wejfeie magi mezy febu. Bruncwik ftolge poce fe tomu diwati. Pri- gide geden | znich y wece: »O, Bruncwiée! kterak fy | fem pii- fel mezy nas? A iakz fy pak | koliwiek prifel, Tobiet geft fnami | tancowati a wiecnie fnami zde pieby|wati.« y poda Brücwikowi ruky y f pali gey welice. A wi- da giz opiet, ze | dobie nenie, I potrhna mećce y die: »Nuż, | to- muto prwniemu hlawa dolow ge|mu fkocil« A yhned fe tak fta- 13^251o. Widu|ce to zaftupowe, że 30 35 40 hlawa dolie, I wece|chu mnozy: »Obruncwice! Tiem na]fich ruku nevgdeś! Tobiet gefti fna|mi tancowati A fnami natiechto konich | gezditi.« Neb to biechu Azmodeowe dia|belfti a tu fe muciechu. Wida Brunc|wik, ano gey nutie, Dobude opiet melée y wece: »Nuz, tiemto wlem dia- blom | hlawy dolow!« Tu opiet wfem dia|blom hlawy fkakagi dolow. A on o|piet felwem wfeda wkorab y pogede |. A kdyz opiet namori bude bluditi, wzidy ée- kage, zdaby mohl kfwym wlaft|em kdy prigeti, Patnadfte nedieli | y gel | prycz. A kdyz opiet po morzi daleko gezdiffe, y vda fe gemu mimo geden || Oftrow geti, genz flul Trypatrita. y vfliffe trubenye, Bubnowanie y rozliczne | zpywanie. y chtie zwiedieti, czo by to by!o, gide ?) na ten oftrow. A kdyz tam przilgide, tu vzrze mnoho zaftupuow na konych, ano gedni koly, druzy tanczugi | a welika wefelee magy s febu. Stoge Bruncwik y pocze fe to" diwati. Theda | przida geden z nich wecze gemü: O brunczwicze! y kterak fy fém prziffel mezy | nas? a yakz fy pak kolwiek przyffel, tobiet geft tanczowati a zde s nami | przebywati.« a podawffe Brunczwi- kowy rucze y fpali gei welmi. Wida to Brü'czwik, zie opiet dobrze neny, potrna mecze y dye: »Nuz, tomuto prwnemu | hlawa doluow fkocz!« a hnedky fe tak ftalo. Widucz to zaftupowe, ze | hlawa dole, Mnozy z nich weczechu: »O brunczwicze! tiem naffych ruku | neugdefs! tobiet gt znami Tanczowati?) a s nami natiechto konich gezditi.« | A to biechu azmodeowee diabli a tu fe mucziechu. Wyda to Bruczwik, | ano gey niti, dobyw mecze y wecze: »Nuz, tiemto wffem diablom hla wy doluow!« Tu opiet tiem wífem diablom fkakali hlawy doluow. a on opiet wfede w korab sfelwem a gel geft prycz. A opiet geft | namorze bludil patnafte *) nediely. tu fe gemu opiet !) V rkp. gzda. — *) cz zalito. — *) V rkp. patnafine. 207*
Strana 47
10 15 13b 20 25 35 40 bludiefe. Tu fe opiet gemu prewel- | mi bude ftyfkati, A wtom ftyfka- ni vzfe miefto welmi Krafne, ano fe fwieti odzlatta a draheho kamenie, Ze za|te odnieho de- fet mil namori pochazie|fe. Tu Bruncwik priplowe Kniemu | I wgide domiefta. A kdyż wmie- ftie | biefe, genz flulo Egbatanys, Pielkrafni domowe wtom mieftie biechu, | Ale żadneho ćlowieka wniem nebiefe. Y bude choditi duom oddomu, | Ano wffudy gie- fü, piti dofti; Stolo we kryti ftachu a giedla wkuchynich | dofti nachyftano. Tomu fe Brü- cwik || prewelmi diwiefe, ze zad- neho wtom | mieftie newidiefe. Gednezt pomalle chwili vflyfe trubace, Bubenniky,!) | ano na- ramnie trubie, A wogfka po | wogfku dotoho miefta gediechu. neb | to biechu Aftryolowe, to- tizto zlow:do cy, kterizto wtom mieftie prebywachu. | Tu opiet Bruncwik znamenaw, ze | do- bre nenie, Wfakz mezy nimi poce | choditi. Tehdy gedni k- niemu wecechu: »Brücwiku neboztiku! powiez, kterak fy fe fem doftal?« À on wece: »Iakz | fem koli prifel, wiem, zet fe was | nebo- gim.« A oni vchytiwle gey y po- | wedu predfweho pana Aftryolla. | Tehdy Afiryollus wece: »Bruncwi- če! | nebo mi flib zde fnami byt wiećnie, | neb tie Kazi naohni- wy kuon wfaiditi, A tak wiec- nie budes naniem horeti.« Brü- cwik wece: »Newierny Aftryolle! ?) Pol. Bubeniky. 47 welmi ftyfkaffe. y vz|rzy miefto welmi krafne, ano fe fwyeti od zlata a od draheho kamenie, ze | zarzi od neho po morze defeth mil wzchaziffe. Tu Brücwik przyplul y wgide | do miefta. Miefto to flulo Egbatanis. przekrafne domowe wto mieftie bie chu, ale zadneho czlowieka wnem nebylo. y chodiffe duom od domü, ano wiffudy gyefli a piti dofti; Stolowe kryti byechu a gydla w kuchynich dofti | nachyftano. tomu fe Brücwik welmi diwiffe, ze zadneho wtom mueftie ne|widiel. Gednoft pomale chwili vflyffe trubacze, bübeniky, ano naramne !) | welmi trubye, a woyfko do toho miefta gelo. A to biechu aftryolowe, to gt | newidoczy, genz w tom mieftie przebywali. znamenaw opiet Brůcwik, | ze dobrze neny, a proto mezy nimi pocze choditi. Oni weczechu gemu: | »Brunczwiku nebozcziku! powiez, kerak gfy fe fem doftal?< a on wecze: >wyem, | ze fe was nebogim, 1akz fem kolwiek mezy was prziffel.« Thedy ony vchitiiwffe gey y wedli przed fweho pana Aftryola, kteryzto wecze: »Nebo nam flib | zde s nami byti wiecznie, nebo tie kazi na ohniewy kuon wfaditi, a tak | wiecznie naniem budefs horzeti.< Wecze Brunczwik: >Newierny aftryole! !) V rkp. zarawze.
10 15 13b 20 25 35 40 bludiefe. Tu fe opiet gemu prewel- | mi bude ftyfkati, A wtom ftyfka- ni vzfe miefto welmi Krafne, ano fe fwieti odzlatta a draheho kamenie, Ze za|te odnieho de- fet mil namori pochazie|fe. Tu Bruncwik priplowe Kniemu | I wgide domiefta. A kdyż wmie- ftie | biefe, genz flulo Egbatanys, Pielkrafni domowe wtom mieftie biechu, | Ale żadneho ćlowieka wniem nebiefe. Y bude choditi duom oddomu, | Ano wffudy gie- fü, piti dofti; Stolo we kryti ftachu a giedla wkuchynich | dofti nachyftano. Tomu fe Brü- cwik || prewelmi diwiefe, ze zad- neho wtom | mieftie newidiefe. Gednezt pomalle chwili vflyfe trubace, Bubenniky,!) | ano na- ramnie trubie, A wogfka po | wogfku dotoho miefta gediechu. neb | to biechu Aftryolowe, to- tizto zlow:do cy, kterizto wtom mieftie prebywachu. | Tu opiet Bruncwik znamenaw, ze | do- bre nenie, Wfakz mezy nimi poce | choditi. Tehdy gedni k- niemu wecechu: »Brücwiku neboztiku! powiez, kterak fy fe fem doftal?« À on wece: »Iakz | fem koli prifel, wiem, zet fe was | nebo- gim.« A oni vchytiwle gey y po- | wedu predfweho pana Aftryolla. | Tehdy Afiryollus wece: »Bruncwi- če! | nebo mi flib zde fnami byt wiećnie, | neb tie Kazi naohni- wy kuon wfaiditi, A tak wiec- nie budes naniem horeti.« Brü- cwik wece: »Newierny Aftryolle! ?) Pol. Bubeniky. 47 welmi ftyfkaffe. y vz|rzy miefto welmi krafne, ano fe fwyeti od zlata a od draheho kamenie, ze | zarzi od neho po morze defeth mil wzchaziffe. Tu Brücwik przyplul y wgide | do miefta. Miefto to flulo Egbatanis. przekrafne domowe wto mieftie bie chu, ale zadneho czlowieka wnem nebylo. y chodiffe duom od domü, ano wiffudy gyefli a piti dofti; Stolowe kryti byechu a gydla w kuchynich dofti | nachyftano. tomu fe Brücwik welmi diwiffe, ze zadneho wtom mueftie ne|widiel. Gednoft pomale chwili vflyffe trubacze, bübeniky, ano naramne !) | welmi trubye, a woyfko do toho miefta gelo. A to biechu aftryolowe, to gt | newidoczy, genz w tom mieftie przebywali. znamenaw opiet Brůcwik, | ze dobrze neny, a proto mezy nimi pocze choditi. Oni weczechu gemu: | »Brunczwiku nebozcziku! powiez, kerak gfy fe fem doftal?< a on wecze: >wyem, | ze fe was nebogim, 1akz fem kolwiek mezy was prziffel.« Thedy ony vchitiiwffe gey y wedli przed fweho pana Aftryola, kteryzto wecze: »Nebo nam flib | zde s nami byti wiecznie, nebo tie kazi na ohniewy kuon wfaditi, a tak | wiecznie naniem budefs horzeti.< Wecze Brunczwik: >Newierny aftryole! !) V rkp. zarawze.
Strana 48
Twet fe hrozy nebogim; do vffamt ia fwemu bohu, poniewadz | mi fwelikych ftrachow a fnebezpec- | nofti racil pomocy. Geftiet geho fjwate miloft dovfam, zet mi odtudto | take pomoz. A ty zly Aftryolle, tys | toho zafluzil, Ty mafs tu byti a | budes.« Tehdy Aftry- ollus wece: »Hrides myfli! Awfak 14a10twe hrdoft pokulfym.« I kaza kuoñ ohniwy priweft. A | Brü- cwika, prifkociwfe ctiti, budu fe f | nim trhati, chtiece gey na- teń kuon wjaditi. Tehda Brun- o 15 cwik nemoha dele mefkati, Po- trhne mec y wece: »Nuz, | tiemto ctirom hlawy dolow!« A yhned | hlawy fkocie. A prifkociw lew yhned ge roztrha. To wida A- 20 ftryollus, ze | nenie klam, Po- krikne nagedno wogfko. Tu gey welikymi kriky obfuchu | niekoliko tific. Opiet Brücwik wece: »Nuz, dwadcet muzow, nuz 25 tridcet, nuz | fto tific hlawy dolow!« A yhned taky | hrmot odhlaw wznide, az fe wfec ka zemie trefiefe. Wida to Aftry- ollus, | ano zlie, y wece: »Pomni 30 fe, mily Bruc|wice! Pomni fe profweho boha a f|choway mee! Slibugit tie dotwe zemie | donefti, Gedine nemordug wie- ce!« Tehdy Brücwik wece: »y 35 owfem Tot pro | fweho Boha vcinim, ale ne protie, Gelftl ze mi to fplnis, co flibuges, be- zewifeho ftrachu y bezvrazu ftem fewfi,| coz mam y fe- 40 lwem dome zemie pri|nefti.« A on gemu wiece flibi. A tak | fe ftalo, że wectwrtek prwy fu- twet | fe hruze nebogim; doufamt 1a fweY buohu, poniewadz mi z welykych ftrachuow | pomohl a z nebezpeczenftwie, ze mi odtawad take pomuoz. À ty zly aftry|ole, tys toho zafluzyl, ty mafs tu byti a budefs.< wecze aftryolus: »hrdes myfli! | a wffak twe hrdofti pokuffym.« y kazal kuon ohniwy przywefti, a przyf|koczywffe cztirze poczechu fe s Brunczwikem trhati, chtycze geho naten kuon | wfaditi. Nemoha Brunczwik dele meffkati, potrna mecze y wecze: »Nuz, tiem | cztyrzem hlawy doluow!« a hnedky hlawy fkakachu. y przyfkoczy lew hnedky | ge roztrhu. Wyda to aftriolus, ze neny klamu, pokrzykne na gedno woyjfko. tu gey s welykymi krzyky obklyczychu nyekoliko tifyczuow. Opiet| Brunczwik wecze: »Nuz XX muzom, Nuz XXX, Nuz fto, Nuz tyfycze hlaw | doluow!« a hnedky takowy hrzmot od hlaw wzeyde, az fe wffeczka || zeme rzefyeffe. Wyda to aftriolus y wecze: »poni fe Brunczwicze! poni fe 2082 pro | fweho buoha a zchoway mecz! flibugi tie do twe zemie dowefti, gedno | nemorduy wyeczel« Thedy Brunczwik wecze: »Owffemt tot pro fweho | Boha vczynym, ale ne pro tie, geftly ze my fpinyfs to, czo flybugefs, | beze- wffeho ftrachu a vrazu s trem fewffym, czoz mam, y felwem: do me zemie przynefti.* Or gemu wiecze fhbi. y ftalo fe, ze wecztwrtek w prwny fumrak
Twet fe hrozy nebogim; do vffamt ia fwemu bohu, poniewadz | mi fwelikych ftrachow a fnebezpec- | nofti racil pomocy. Geftiet geho fjwate miloft dovfam, zet mi odtudto | take pomoz. A ty zly Aftryolle, tys | toho zafluzil, Ty mafs tu byti a | budes.« Tehdy Aftry- ollus wece: »Hrides myfli! Awfak 14a10twe hrdoft pokulfym.« I kaza kuoñ ohniwy priweft. A | Brü- cwika, prifkociwfe ctiti, budu fe f | nim trhati, chtiece gey na- teń kuon wjaditi. Tehda Brun- o 15 cwik nemoha dele mefkati, Po- trhne mec y wece: »Nuz, | tiemto ctirom hlawy dolow!« A yhned | hlawy fkocie. A prifkociw lew yhned ge roztrha. To wida A- 20 ftryollus, ze | nenie klam, Po- krikne nagedno wogfko. Tu gey welikymi kriky obfuchu | niekoliko tific. Opiet Brücwik wece: »Nuz, dwadcet muzow, nuz 25 tridcet, nuz | fto tific hlawy dolow!« A yhned taky | hrmot odhlaw wznide, az fe wfec ka zemie trefiefe. Wida to Aftry- ollus, | ano zlie, y wece: »Pomni 30 fe, mily Bruc|wice! Pomni fe profweho boha a f|choway mee! Slibugit tie dotwe zemie | donefti, Gedine nemordug wie- ce!« Tehdy Brücwik wece: »y 35 owfem Tot pro | fweho Boha vcinim, ale ne protie, Gelftl ze mi to fplnis, co flibuges, be- zewifeho ftrachu y bezvrazu ftem fewfi,| coz mam y fe- 40 lwem dome zemie pri|nefti.« A on gemu wiece flibi. A tak | fe ftalo, że wectwrtek prwy fu- twet | fe hruze nebogim; doufamt 1a fweY buohu, poniewadz mi z welykych ftrachuow | pomohl a z nebezpeczenftwie, ze mi odtawad take pomuoz. À ty zly aftry|ole, tys toho zafluzyl, ty mafs tu byti a budefs.< wecze aftryolus: »hrdes myfli! | a wffak twe hrdofti pokuffym.« y kazal kuon ohniwy przywefti, a przyf|koczywffe cztirze poczechu fe s Brunczwikem trhati, chtycze geho naten kuon | wfaditi. Nemoha Brunczwik dele meffkati, potrna mecze y wecze: »Nuz, tiem | cztyrzem hlawy doluow!« a hnedky hlawy fkakachu. y przyfkoczy lew hnedky | ge roztrhu. Wyda to aftriolus, ze neny klamu, pokrzykne na gedno woyjfko. tu gey s welykymi krzyky obklyczychu nyekoliko tifyczuow. Opiet| Brunczwik wecze: »Nuz XX muzom, Nuz XXX, Nuz fto, Nuz tyfycze hlaw | doluow!« a hnedky takowy hrzmot od hlaw wzeyde, az fe wffeczka || zeme rzefyeffe. Wyda to aftriolus y wecze: »poni fe Brunczwicze! poni fe 2082 pro | fweho buoha a zchoway mecz! flibugi tie do twe zemie dowefti, gedno | nemorduy wyeczel« Thedy Brunczwik wecze: »Owffemt tot pro fweho | Boha vczynym, ale ne pro tie, geftly ze my fpinyfs to, czo flybugefs, | beze- wffeho ftrachu a vrazu s trem fewffym, czoz mam, y felwem: do me zemie przynefti.* Or gemu wiecze fhbi. y ftalo fe, ze wecztwrtek w prwny fumrak
Strana 49
14^ o 10 15 20 25 30 mrak | Pofadi Bruncwika na- rozhrani ftiem | fewhim zboziem y felwem. A kdyz | fe Bruncwik vzie piedprahu, wezma nafe faty puftennicie aneb put ni- cie, I pogde felwem. A w te chwi-; li Kral Aflronomus teft geho wda' wal fwu dceru Neonymi a geho żenu | zagedno knieże Afyrfke Kleofas | gmenem, neb giż fedm let minulo | biefe, iakz Bruncwika newidiela. | Zwieda !) to Brücwik y pogide nahrad | a lew fnim. A kdyz vzie fwu kralo,wu, ana ftiem knie- zetem Kleofaffe | fedi, Bylo ge- mu toho piewelmi lito; Awfak éafu éekafe. kdyz biefe | po- ftole, ponefu ”) pitie wftrieber- ni ciech a wzlatniciech, po- dachu gelmu take. A Bricwik fegma príte | fruky y wlozi doftribernice. A yhn ed fhra- du gide a napife nadwraty, | ze ten, genz predfedmi lety wygel, b;yl nahradie. Y po- écchu otom fobie | prawiti, kto by to byl. A kralowa f- | chowawagic ftriebernicy y nagide | príten a pozna gey, ze gefti gegieho | mileho Bruncwika, y powie otcy f|wemu. A tu oniem welike !, Pol. Z v7eda. — *) V rkp. pone/e; nad koncovým cz jest červeně napsáno 72. Sborník Baworowského 49 Pofadi Brunczwika na rozhrany | s tiem fewffym zbozym !) y felwem. kdyz fe vzrze Brunczwik | przed prahu, Wzaw nafe ffaty pufteniczye y pogyde felwem. | Wty czafy kral aftronomus wdawal fwu dczeru a geho manzelku Neomeny za gedno knieze Afyrfke gmenem kleofafs, Neb giz fedm ?) | leth minulo byeffe, 1ak Brunczwika newidiela. zwidiew to brac (|) | y ffel geft na hrad a lew s nim. A kdyz vzrzew fwu kralownu, kleofafem fedy, y Bylo gemu to welmi lito; a | wffak czekaffe czafu. a kdyz bylo po ftole, przinefechu pitye w | ftrziebernyczich y w zlatniczech. y ana s tiem kniezetem hlediewffe na Brunczwika o fobů, | podachu mu pity z zlatnicze, z nyzto pyl Knezie Kleofafs s knieznu | Neomeny. a Brunczwik fniaw prften z ruky, y wlozy gey do zlat- | nycze a hnedky z hradu gide, vczinie gim pocztiwolt. y da z hradu, | Napfal nadwraty, ze ten, kterez przed fedmi lety wyffel byeffe, byl | geft na hradie. y poczechu otom fobie prawiti, kto by to byl. A kralowna fchowa- wagycz zlatniczy nalezla príten, pozna gey, ze geft | Gegiho mileho Brunczwika, y powiediela to otcze fwemu, a tepru | oniem welike " V rkp. s Bozvm. -- *) V rkp. fe dna. 4
14^ o 10 15 20 25 30 mrak | Pofadi Bruncwika na- rozhrani ftiem | fewhim zboziem y felwem. A kdyz | fe Bruncwik vzie piedprahu, wezma nafe faty puftennicie aneb put ni- cie, I pogde felwem. A w te chwi-; li Kral Aflronomus teft geho wda' wal fwu dceru Neonymi a geho żenu | zagedno knieże Afyrfke Kleofas | gmenem, neb giż fedm let minulo | biefe, iakz Bruncwika newidiela. | Zwieda !) to Brücwik y pogide nahrad | a lew fnim. A kdyz vzie fwu kralo,wu, ana ftiem knie- zetem Kleofaffe | fedi, Bylo ge- mu toho piewelmi lito; Awfak éafu éekafe. kdyz biefe | po- ftole, ponefu ”) pitie wftrieber- ni ciech a wzlatniciech, po- dachu gelmu take. A Bricwik fegma príte | fruky y wlozi doftribernice. A yhn ed fhra- du gide a napife nadwraty, | ze ten, genz predfedmi lety wygel, b;yl nahradie. Y po- écchu otom fobie | prawiti, kto by to byl. A kralowa f- | chowawagic ftriebernicy y nagide | príten a pozna gey, ze gefti gegieho | mileho Bruncwika, y powie otcy f|wemu. A tu oniem welike !, Pol. Z v7eda. — *) V rkp. pone/e; nad koncovým cz jest červeně napsáno 72. Sborník Baworowského 49 Pofadi Brunczwika na rozhrany | s tiem fewffym zbozym !) y felwem. kdyz fe vzrze Brunczwik | przed prahu, Wzaw nafe ffaty pufteniczye y pogyde felwem. | Wty czafy kral aftronomus wdawal fwu dczeru a geho manzelku Neomeny za gedno knieze Afyrfke gmenem kleofafs, Neb giz fedm ?) | leth minulo byeffe, 1ak Brunczwika newidiela. zwidiew to brac (|) | y ffel geft na hrad a lew s nim. A kdyz vzrzew fwu kralownu, kleofafem fedy, y Bylo gemu to welmi lito; a | wffak czekaffe czafu. a kdyz bylo po ftole, przinefechu pitye w | ftrziebernyczich y w zlatniczech. y ana s tiem kniezetem hlediewffe na Brunczwika o fobů, | podachu mu pity z zlatnicze, z nyzto pyl Knezie Kleofafs s knieznu | Neomeny. a Brunczwik fniaw prften z ruky, y wlozy gey do zlat- | nycze a hnedky z hradu gide, vczinie gim pocztiwolt. y da z hradu, | Napfal nadwraty, ze ten, kterez przed fedmi lety wyffel byeffe, byl | geft na hradie. y poczechu otom fobie prawiti, kto by to byl. A kralowna fchowa- wagycz zlatniczy nalezla príten, pozna gey, ze geft | Gegiho mileho Brunczwika, y powiediela to otcze fwemu, a tepru | oniem welike " V rkp. s Bozvm. -- *) V rkp. fe dna. 4
Strana 50
15* 20 30 powiefti | pogdu. A knieze ten Kleofas, kteryz | to miel geho manzelku pogimati, | poéel proto naramnie welmi fmuten byti. wfeda natridceti koni y bude honiti Bruncwi- ka; A kdyz geho v hom, Bude gey chteti zabiti. Briicwik | wida to, potrhna mece y wece: »Nuz, to|muto żenichowi hla- wa dolow y fge ho fluhami!« À tak fewfech hlawy | fkaka- chu, A lew oftatek roztrhaíe. | A koniowe domiefta biezechu. Brun cwik nageden hrad gide A tu poze many taynie pofle. Tehdy pani | a zemane fweliku radofti yakożto | Ku panu fwemu milemu prigi dechu |. A priprawiw fe y po- tieże fe fepany. | A kral fedceri zwieda prawdu, fwe liku ra- dofti daleko proti niemu wy'gide, Stari y mladi take. Tu fe radoft | wehka ftala wffie zemi, Ze lwa prinefl, A kterak miel pracy weliku. | A zwlaftie Kralowna, Te fe naywietlfi ra- doft ftala. Tu kaze powfech mielftech wolati A lwa na- branach píati A nazemfke koruhwi fgedne ftrany lwa lereho wéerwenem poli. | Geho otec Stylfryd mnoho dobre|ho powiefti pogidechu. A knieze kleofats pocze tiem | naramne fmuten byti. y wfedal gt fam trzyczaty na konie y hony|ffe Brunczwika ; a kdyz geho vhony, gemffe !) Brunczwika, ze chcze ge” | zahubiti. Wyda to Brunczwik, potrhna mecze y wecze: »Nuz, tomuto | zenichowy hlawa doluow y s geho fluzebniky !« a tak zewffech hla wy fkakachu, a lew oftatek roztrhal. a koni do miefta biezeli. | potom ffel Brunczwik na geden hrad a tu po pany zemfke | taynie poflal. Thedy pani a zemane s radofti weliku 1ako k panü | fwemu milemu przigeli gfu a doprahy s nym geli. Thedy kdyz : geft kral aftronomus s dczeru fwu Ncomeny prawdu zwie- diely, | s weliku radofti proti niemu daleko wygely. Mnoho take ginych zprahy, ftarych y take mladech, wygelo geft proti niem. Tu fe | radoft welyka ftala wffy zemy, ze knieze gegich Iwa przy || Nefl. 208” A kterak geft miel weliku praczy, wffem geft to zwieftowal. ziwlaffce geho mila kralowna Neomema tat geft naywietffy rajdoft miela. Potom kazal Brunczwik po wffech mieftech wo- lati a lwa na Branach malowati A na zemfke koruhwi s gedne ftrany | Iwa ffere- ho w czernem poli. | 5!) V rkp. zeme.
15* 20 30 powiefti | pogdu. A knieze ten Kleofas, kteryz | to miel geho manzelku pogimati, | poéel proto naramnie welmi fmuten byti. wfeda natridceti koni y bude honiti Bruncwi- ka; A kdyz geho v hom, Bude gey chteti zabiti. Briicwik | wida to, potrhna mece y wece: »Nuz, to|muto żenichowi hla- wa dolow y fge ho fluhami!« À tak fewfech hlawy | fkaka- chu, A lew oftatek roztrhaíe. | A koniowe domiefta biezechu. Brun cwik nageden hrad gide A tu poze many taynie pofle. Tehdy pani | a zemane fweliku radofti yakożto | Ku panu fwemu milemu prigi dechu |. A priprawiw fe y po- tieże fe fepany. | A kral fedceri zwieda prawdu, fwe liku ra- dofti daleko proti niemu wy'gide, Stari y mladi take. Tu fe radoft | wehka ftala wffie zemi, Ze lwa prinefl, A kterak miel pracy weliku. | A zwlaftie Kralowna, Te fe naywietlfi ra- doft ftala. Tu kaze powfech mielftech wolati A lwa na- branach píati A nazemfke koruhwi fgedne ftrany lwa lereho wéerwenem poli. | Geho otec Stylfryd mnoho dobre|ho powiefti pogidechu. A knieze kleofats pocze tiem | naramne fmuten byti. y wfedal gt fam trzyczaty na konie y hony|ffe Brunczwika ; a kdyz geho vhony, gemffe !) Brunczwika, ze chcze ge” | zahubiti. Wyda to Brunczwik, potrhna mecze y wecze: »Nuz, tomuto | zenichowy hlawa doluow y s geho fluzebniky !« a tak zewffech hla wy fkakachu, a lew oftatek roztrhal. a koni do miefta biezeli. | potom ffel Brunczwik na geden hrad a tu po pany zemfke | taynie poflal. Thedy pani a zemane s radofti weliku 1ako k panü | fwemu milemu przigeli gfu a doprahy s nym geli. Thedy kdyz : geft kral aftronomus s dczeru fwu Ncomeny prawdu zwie- diely, | s weliku radofti proti niemu daleko wygely. Mnoho take ginych zprahy, ftarych y take mladech, wygelo geft proti niem. Tu fe | radoft welyka ftala wffy zemy, ze knieze gegich Iwa przy || Nefl. 208” A kterak geft miel weliku praczy, wffem geft to zwieftowal. ziwlaffce geho mila kralowna Neomema tat geft naywietffy rajdoft miela. Potom kazal Brunczwik po wffech mieftech wo- lati a lwa na Branach malowati A na zemfke koruhwi s gedne ftrany | Iwa ffere- ho w czernem poli. | 5!) V rkp. zeme.
Strana 51
51 zemi ſwe česke vcinil, A Brun- cſwik ſyn geho owſem dobru pamiet| oſtawil. Piet a ctiridce- ti leth ziw glſa, Potom ſyna gedineho s ſwu krallownu gmiegieſe. Tomu kazal řeka ti ladiſlaw. A potom wdobre ſta- roſti | ſkonal. A lew weliku wie- 15b ru a teſkno ſtiemi nechtíel po- 10 niem ziw zoſtati; Welikymi zaloſtiemi zařwal, az yl v- 5 Cztyrzyeczeti a pieth leth ziw gſa, po tom gedineho ſyna s ſwu kralownu gmiegiſſe a tomu przezdiel ladiſlaw. A pak w dobre ſtaroſti dni ſwe dokonal. A lew weliku wieru a kneſknoſtmi nechtiel gest. Chwala Bud buohu na wyſoſtech. mřel. A tak geſt konec řeci wel- mi piekne o Bruncwikowi, 15 kterak geſti welike neſnaze a nebezpečnoſti trpiel na- tomto ſwiette, A pan boh gemu ztoho zewſeho pomohl; A kterak gemu lew wiernie 20 pomahal wgeho neſnazech az dogeho ſmrti; A kterak Cecho 1) ]lwa ſwu ſtatecnoſti dobyl, Aby čechowe2) noſyli lwa naſwe koruhwi. 3) 1) Pol. čecho. — 2) Pol. Čechowe. — 3) Následují tři prázdné řádky. Na druhé z nich připsán rukou asi ze XVI. stol. polský povzdech. 4
51 zemi ſwe česke vcinil, A Brun- cſwik ſyn geho owſem dobru pamiet| oſtawil. Piet a ctiridce- ti leth ziw glſa, Potom ſyna gedineho s ſwu krallownu gmiegieſe. Tomu kazal řeka ti ladiſlaw. A potom wdobre ſta- roſti | ſkonal. A lew weliku wie- 15b ru a teſkno ſtiemi nechtíel po- 10 niem ziw zoſtati; Welikymi zaloſtiemi zařwal, az yl v- 5 Cztyrzyeczeti a pieth leth ziw gſa, po tom gedineho ſyna s ſwu kralownu gmiegiſſe a tomu przezdiel ladiſlaw. A pak w dobre ſtaroſti dni ſwe dokonal. A lew weliku wieru a kneſknoſtmi nechtiel gest. Chwala Bud buohu na wyſoſtech. mřel. A tak geſt konec řeci wel- mi piekne o Bruncwikowi, 15 kterak geſti welike neſnaze a nebezpečnoſti trpiel na- tomto ſwiette, A pan boh gemu ztoho zewſeho pomohl; A kterak gemu lew wiernie 20 pomahal wgeho neſnazech az dogeho ſmrti; A kterak Cecho 1) ]lwa ſwu ſtatecnoſti dobyl, Aby čechowe2) noſyli lwa naſwe koruhwi. 3) 1) Pol. čecho. — 2) Pol. Čechowe. — 3) Následují tři prázdné řádky. Na druhé z nich připsán rukou asi ze XVI. stol. polský povzdech. 4
Strana 52
Panie Boze wſzechmogocy! Pocina le knieha welmi piekna a vzitečna, kteraz flowe Ezopus. PLatno nenie giz prawenie, Neb giz tak poſluſno nenie Iakoz to za dawneho wieka, Kdaz ſkladanie byla dieka. Giz lide nic gineho nedbagi, Gedinet bohatstwie hledagi, Genż geſti ctnym mrawom potupa A do pekla nahla sſtupa; Giz ten, ktož peniez ma dosti, 10 Ten gesti dostoge ctnosti. Lakomſtwie giz ctnoſt pobi lo a gi w ſwu moc porobilo Bogem ſylnym. prawi tobie, że ctnoſt giz lezi yako w hrobie. O tom bogi wam powiedie Malo, coz ſwym ſmyſlem wiedie. — Lakomſtwie ſe rozplodilo, Genž ctnoſti podrobeno bylo. Srdcy geho hniew odola; 1) 20 Tuż hned na woynu zawola, Proti ctnoſti walku wzbudi, Poſla po ſwe wſecky lidi. Kriwda k niemu 2) ſe pritoci, Po wſech zemiech liſt potoci 25 Prawiecy, ze by w gednom ſlowie Wſicek ge byl lid whotowie. 5 15 16a 1) Za tímto v. napsáno Tuž hned na woynu odola, ale škrtnuto červeným inkoustem. — *) V rkp. khniewu; Br. k nemu.
Panie Boze wſzechmogocy! Pocina le knieha welmi piekna a vzitečna, kteraz flowe Ezopus. PLatno nenie giz prawenie, Neb giz tak poſluſno nenie Iakoz to za dawneho wieka, Kdaz ſkladanie byla dieka. Giz lide nic gineho nedbagi, Gedinet bohatstwie hledagi, Genż geſti ctnym mrawom potupa A do pekla nahla sſtupa; Giz ten, ktož peniez ma dosti, 10 Ten gesti dostoge ctnosti. Lakomſtwie giz ctnoſt pobi lo a gi w ſwu moc porobilo Bogem ſylnym. prawi tobie, że ctnoſt giz lezi yako w hrobie. O tom bogi wam powiedie Malo, coz ſwym ſmyſlem wiedie. — Lakomſtwie ſe rozplodilo, Genž ctnoſti podrobeno bylo. Srdcy geho hniew odola; 1) 20 Tuż hned na woynu zawola, Proti ctnoſti walku wzbudi, Poſla po ſwe wſecky lidi. Kriwda k niemu 2) ſe pritoci, Po wſech zemiech liſt potoci 25 Prawiecy, ze by w gednom ſlowie Wſicek ge byl lid whotowie. 5 15 16a 1) Za tímto v. napsáno Tuž hned na woynu odola, ale škrtnuto červeným inkoustem. — *) V rkp. khniewu; Br. k nemu.
Strana 53
53 To řekſi na wognu ſe zbudi, ſwu chudinu berni ztrudi. Pomoc ſ naſylim ſe 1) ſnia�ta, 30 Coz ona newza, to pobraſta. Tak wſecek ſwiet ochudichu. Tuż ſe k niemu pripudichu.2 Leſt kriwdie take pritieze, Hned ſknieni 3) tu ſe ſpreže, Sladku řeči ſe obleče, Wnitr 4) horſi ostreho meče ; Prielis mnoho ſtrelcow gmieſe, Vnich chytroſt w tulech bieſe. Newiera gie ſe prikaza, 40 Leſt k nie twrdie ſe priwaza, Geſto zagiſte ſlibieſe, Sto wier daduc, wſak ſkriwieſe. Kriwda knieni ſ oniem ſborem Pred lakomſtwi pade dworem. Yhned take peſka zloba, Naduwſi ſe yako koba, Swe wlaſſy wzdraſtiw ſi 5) wzhoru, Take priteze k tomu dworu; Na přechwalu ſe wyklidi, 50 genżto bez ćiſla by ſ ni lidi. Nečeſt take by v nieho S mnohymi reky dwora ſweho. Skupoſt podkoni geho bieſe, S mocnym wogſkem tam gedieſe. Pece wradie ſni ſedala, Genz geho tagemstwie wiediela. — Kdyz giz ſebra moc wſeliku, wzkaza ctnoſti moc weliku Arkuc: »ſtrez ſe wteto dobie, 60 Giż wſi mocy tahnu ktobie!« Ctnoſt, negſucy giz bezpeče, Ktey řeči ſe welmi leče, Poſla kſluham poſel nahly, Aby welmi brzo přitahli, 65 Ze lakomſtwie, zpleniw krage, Lezi boge giž čekage. Prawda kdyz ge poſla zoći, 35 45 55 16b 1) Napsáno dvakrát; druhé ſe není škrtnuto. — 2) Na konci verše červená tečka. — *) V rkp. ſkninieni. — 4) V rkp. Zewnitř. — 5) Br. rozdrastiwši.
53 To řekſi na wognu ſe zbudi, ſwu chudinu berni ztrudi. Pomoc ſ naſylim ſe 1) ſnia�ta, 30 Coz ona newza, to pobraſta. Tak wſecek ſwiet ochudichu. Tuż ſe k niemu pripudichu.2 Leſt kriwdie take pritieze, Hned ſknieni 3) tu ſe ſpreže, Sladku řeči ſe obleče, Wnitr 4) horſi ostreho meče ; Prielis mnoho ſtrelcow gmieſe, Vnich chytroſt w tulech bieſe. Newiera gie ſe prikaza, 40 Leſt k nie twrdie ſe priwaza, Geſto zagiſte ſlibieſe, Sto wier daduc, wſak ſkriwieſe. Kriwda knieni ſ oniem ſborem Pred lakomſtwi pade dworem. Yhned take peſka zloba, Naduwſi ſe yako koba, Swe wlaſſy wzdraſtiw ſi 5) wzhoru, Take priteze k tomu dworu; Na přechwalu ſe wyklidi, 50 genżto bez ćiſla by ſ ni lidi. Nečeſt take by v nieho S mnohymi reky dwora ſweho. Skupoſt podkoni geho bieſe, S mocnym wogſkem tam gedieſe. Pece wradie ſni ſedala, Genz geho tagemstwie wiediela. — Kdyz giz ſebra moc wſeliku, wzkaza ctnoſti moc weliku Arkuc: »ſtrez ſe wteto dobie, 60 Giż wſi mocy tahnu ktobie!« Ctnoſt, negſucy giz bezpeče, Ktey řeči ſe welmi leče, Poſla kſluham poſel nahly, Aby welmi brzo přitahli, 65 Ze lakomſtwie, zpleniw krage, Lezi boge giž čekage. Prawda kdyz ge poſla zoći, 35 45 55 16b 1) Napsáno dvakrát; druhé ſe není škrtnuto. — 2) Na konci verše červená tečka. — *) V rkp. ſkninieni. — 4) V rkp. Zewnitř. — 5) Br. rozdrastiwši.
Strana 54
54 75 80 85 90 100 Welmi brzo na or ſkoči, Shoni malo doſti 1) lidi. Tuż ſe wiera knie pripudi, Snizto ſkrowny lid přitieze; Tuz ſe kprawdie pak připřeze. Zporidiwſi wſicku ſwu drahu. yhned k tomu dworu přitahu, Priprawi ſe welmi hrdie. Knim pritieże doſti twrdie Sſlechetnoſt, witieze take Gmagic, lidi wſelikake ; Pritazechu take kbogi, Magic s ſebu kraſnu zbrogi. Stiedroſt take ſe priprawi, Kbogi twrdie ſe poſtawi Sſwymi ſe wſemi ry tieri. A gich oři pod kropieri. Swobodenstwie tu take bieſe. we 2) ctnosti wradie ſedieſe. Biechu truchlie tu mluwiece A ſwu ſtraſtnu wiec3) ſudiece. — Kriwda ſe priprawi k bogi, Poriedi wſichnu ſwu zbrogi; Takz wgich zemicy pritieże, Wſicku wlaſt 4) lidmi 5) obleże. Newiera naſpicy bieſe, Leſt pak zaſtup giny pretieſe; 95 Kriwda ſe naſtranu zboci. Kdyz ten zaſtup prawda6) zoci, Stogieſe tak ſmutna gſucy, Tak mnoho lida widucy. Ozře ſe naſtranu prawu, Nalit wiera sſwu zaſtawu Ku prawdie poſpieſi ſebu. Tehdy yhned wtu dobu Prawda kwrahom ſe pripudi; Ać y ſmalem welmi lidi, Hrdinnie ſe tam porazy," Bezmal kriwdy ſoře neſrazy. Leſtny ſtrelec giz bez čiſla Strielechu gi bezrozmyſla. 173 70 105 1) V rkp. doſta. — 2) Písař e nadepsal. 3) V rkp. wiece. — 4) V rkp. wlaſt wzemi. — 5) Jest na kraji menším písmem, ale touž rukou připsáno. — 6) V rkp. prawdu. — 7) V rkp. prasy.
54 75 80 85 90 100 Welmi brzo na or ſkoči, Shoni malo doſti 1) lidi. Tuż ſe wiera knie pripudi, Snizto ſkrowny lid přitieze; Tuz ſe kprawdie pak připřeze. Zporidiwſi wſicku ſwu drahu. yhned k tomu dworu přitahu, Priprawi ſe welmi hrdie. Knim pritieże doſti twrdie Sſlechetnoſt, witieze take Gmagic, lidi wſelikake ; Pritazechu take kbogi, Magic s ſebu kraſnu zbrogi. Stiedroſt take ſe priprawi, Kbogi twrdie ſe poſtawi Sſwymi ſe wſemi ry tieri. A gich oři pod kropieri. Swobodenstwie tu take bieſe. we 2) ctnosti wradie ſedieſe. Biechu truchlie tu mluwiece A ſwu ſtraſtnu wiec3) ſudiece. — Kriwda ſe priprawi k bogi, Poriedi wſichnu ſwu zbrogi; Takz wgich zemicy pritieże, Wſicku wlaſt 4) lidmi 5) obleże. Newiera naſpicy bieſe, Leſt pak zaſtup giny pretieſe; 95 Kriwda ſe naſtranu zboci. Kdyz ten zaſtup prawda6) zoci, Stogieſe tak ſmutna gſucy, Tak mnoho lida widucy. Ozře ſe naſtranu prawu, Nalit wiera sſwu zaſtawu Ku prawdie poſpieſi ſebu. Tehdy yhned wtu dobu Prawda kwrahom ſe pripudi; Ać y ſmalem welmi lidi, Hrdinnie ſe tam porazy," Bezmal kriwdy ſoře neſrazy. Leſtny ſtrelec giz bez čiſla Strielechu gi bezrozmyſla. 173 70 105 1) V rkp. doſta. — 2) Písař e nadepsal. 3) V rkp. wiece. — 4) V rkp. wlaſt wzemi. — 5) Jest na kraji menším písmem, ale touž rukou připsáno. — 6) V rkp. prawdu. — 7) V rkp. prasy.
Strana 55
55 Newiera ſe tam obori, 110 Kdezto wiera naſwem oři Brani ſe, yakż može koli, Zdaby mohla ſtati naſwem poli. Leſt wieru 1) ſylne zarmuti, Oſtiepem gi ſwym otruti; Takž gi ſ pole pryč odpudi, Zgimawſi gi wſecky lidi. Kdyzto vzře miloſrdie, prihna tam wbog welmi twrdie ; Chtiecy tam prawdie pomocy, Poce ſecy|| ſe wſie ſwe mocy. Welmi drahy helm miegieſe, Stit zlatty narami drzieſe. Zloba kdyz tu ſwadu zoči, K bogi s ſwymi ſe pritoči Wynikſi tam kmiloſrdi, Potoći nani ſwu zerdi; Y zbi ge welmi zla hoſti, Ztrupa wnich poſlednie koſti. Slechetnost ten bog widucy, Smutka ſobie pridaducy, We wſe ſe odienie priprawi, Preſtkwucy helm nahlawu wſtawi. Miloſrdie by gie lito, Yakz hned vkaza tuto. 135 Tam kbogi hna caſu natem, Zlobu ſylnie pobi mlatem. Wtuz dobu beznie bieſe, Leč by nečeſt nepriſla ſpieſe; Y pomoże peſke zloſti. 140 Dawfi ranu ſlechetnoſti. Tam pak bliže knie pritieže, Az gi wſwu moc y doſieże. Stiedroſt widucy to hore, Nepotiehſi ſweho oře, Tam ſe nanečeſt obori, Bezmala gie nevmori, Sſwym mlatem knie priteče. Doſiehſi pak ſkupoſt meče, Tam ſe sſwym zaſtupem pudi, 150 Stiedroſt ſečbu welmi ſtrudi, 115 120 125 145 130 173 1) V rkp wiera.
55 Newiera ſe tam obori, 110 Kdezto wiera naſwem oři Brani ſe, yakż može koli, Zdaby mohla ſtati naſwem poli. Leſt wieru 1) ſylne zarmuti, Oſtiepem gi ſwym otruti; Takž gi ſ pole pryč odpudi, Zgimawſi gi wſecky lidi. Kdyzto vzře miloſrdie, prihna tam wbog welmi twrdie ; Chtiecy tam prawdie pomocy, Poce ſecy|| ſe wſie ſwe mocy. Welmi drahy helm miegieſe, Stit zlatty narami drzieſe. Zloba kdyz tu ſwadu zoči, K bogi s ſwymi ſe pritoči Wynikſi tam kmiloſrdi, Potoći nani ſwu zerdi; Y zbi ge welmi zla hoſti, Ztrupa wnich poſlednie koſti. Slechetnost ten bog widucy, Smutka ſobie pridaducy, We wſe ſe odienie priprawi, Preſtkwucy helm nahlawu wſtawi. Miloſrdie by gie lito, Yakz hned vkaza tuto. 135 Tam kbogi hna caſu natem, Zlobu ſylnie pobi mlatem. Wtuz dobu beznie bieſe, Leč by nečeſt nepriſla ſpieſe; Y pomoże peſke zloſti. 140 Dawfi ranu ſlechetnoſti. Tam pak bliže knie pritieže, Az gi wſwu moc y doſieże. Stiedroſt widucy to hore, Nepotiehſi ſweho oře, Tam ſe nanečeſt obori, Bezmala gie nevmori, Sſwym mlatem knie priteče. Doſiehſi pak ſkupoſt meče, Tam ſe sſwym zaſtupem pudi, 150 Stiedroſt ſečbu welmi ſtrudi, 115 120 125 145 130 173 1) V rkp wiera.
Strana 56
56 za obogek gie doſeže A za wrch gi ſoře ſtieže. Swobodenſtwie ſe welmi ſmuti, Nechtie ſe y ſmiesta hnuti, 155 Az y prihna tam naſwem oři, Tuż hnet wſkupoſt mlat obori.li Ihned peče, geho radce, By hniewiwa iako zradce, Naſwobodu ta ſe ſnazi, 160 Az 1) gegieho gi odienie obnazi. Prawda tu żaloſt widucy, Sylnie giż raniena gſucy, Prihna nahlie tam kectnoſtí Rkucy: »krali! ztwe miloſti Berme ſe pryc ſpole toho! Giž nam zbili hrdin mnoho.« Ctnoſt, newiduc ſirſi rady, Poſtupi natwrde hrady, Aby byla wrahem neznama 170 A tam přebywala sama. Giź teto řeči vkracy A wdřewni vmyſl ſe nawracy. Giz platno nenie prawenie, Neb giz tak poſluſno nenie; Neb ctnoſt welmi geſt ponikla, Wſickna temer wlakomſtwie wnikla. Ztey koże mi řemen ſkrogi, z niezto y wnecney zbrogi Wſak nieco dobreho ſlozi, 180 Zaloże ſe wmiloſt bozi. Nadřewni ſe bog napačí, Prikladcy gey lepe zrači, Kdezto rka, że by wlk neb owce Nebo kohut mluwil ſlowce. To geſt wtiechto kniehach pſano A napriklad geſt nam dano, Abychom ſe ſtriecy vmieli A tak wſtraſtech nehlupieli. 165 175 182 185 Giz ſe tuto pocina Prolog, A to takto: PRotoz aby nam probylo 190 A wkochani ſrdce bylo, 1) Br. a z gegieho.
56 za obogek gie doſeže A za wrch gi ſoře ſtieže. Swobodenſtwie ſe welmi ſmuti, Nechtie ſe y ſmiesta hnuti, 155 Az y prihna tam naſwem oři, Tuż hnet wſkupoſt mlat obori.li Ihned peče, geho radce, By hniewiwa iako zradce, Naſwobodu ta ſe ſnazi, 160 Az 1) gegieho gi odienie obnazi. Prawda tu żaloſt widucy, Sylnie giż raniena gſucy, Prihna nahlie tam kectnoſtí Rkucy: »krali! ztwe miloſti Berme ſe pryc ſpole toho! Giž nam zbili hrdin mnoho.« Ctnoſt, newiduc ſirſi rady, Poſtupi natwrde hrady, Aby byla wrahem neznama 170 A tam přebywala sama. Giź teto řeči vkracy A wdřewni vmyſl ſe nawracy. Giz platno nenie prawenie, Neb giz tak poſluſno nenie; Neb ctnoſt welmi geſt ponikla, Wſickna temer wlakomſtwie wnikla. Ztey koże mi řemen ſkrogi, z niezto y wnecney zbrogi Wſak nieco dobreho ſlozi, 180 Zaloże ſe wmiloſt bozi. Nadřewni ſe bog napačí, Prikladcy gey lepe zrači, Kdezto rka, że by wlk neb owce Nebo kohut mluwil ſlowce. To geſt wtiechto kniehach pſano A napriklad geſt nam dano, Abychom ſe ſtriecy vmieli A tak wſtraſtech nehlupieli. 165 175 182 185 Giz ſe tuto pocina Prolog, A to takto: PRotoz aby nam probylo 190 A wkochani ſrdce bylo, 1) Br. a z gegieho.
Strana 57
57 18b Tatol knieha nas ktomu vči: Kdezto zpurnoſt ſe poluči, Snaze ſe zaſmiege tehdy, Kdyż ſpilu ſe ozdobi wezdi. 195 Tatot zahradka wſobie plodi Kwiet ſowocē priezen ćiniecy; Ono wonie, ono ſwieti. 1) Coz ſe tobie libi koli, Owoce aneb kwiet, to woli; 200 pakli obe libe tobie, Kwiet ſowocem, ceſs ge ſobie. Az by 2) mu myſl gednoſtaynu Nezadſila mrzkoſt nocy3) taynu, Toto dielo geſt zpacila, 205 Aby wmudroſti byla cila. Mzdu znież 4) by vtiezala5) ſobie Plana rolice na tobie, Boze, roſſu ſweho ducha Skropiz ſlowce tato ſucha. 210 Sproſtnoſt ſlownie 6) neſe take Mrawow ctne briemie wſake, Y 7) ſkeripka welmi twrda Zatopuge yaderce hrda. Baſen8) ſkeripku ſe nacita, 215 Yaderce gest mudroſt wni ſkryta; Knieha zahradkut ſe nazywa, Baſnice za kwiet wzata bywa, Mudroſt owocem ſe nazywa. De Gallo et Iaſpide. Okohutu a o Iaſpidu kamenu drahem. In gallo ſtolidum, In Iaſpide dona zofie pulcre notes. ſtolido nil fapit ifta seges.2) Capitolum primum ſequitur. Rrwu baſnicy dawa znati, 220 ze mudroſti blaznom neſluſie! dati 19a 1) V rkp. gine wiecy; lat. hic sapit, ille nitet. — 2) Místo az by má Br. aby. — 3 V rkp. mocy. — 4) Br. znic. — 5) V rkp. vticzal. — 6) V rkp. slawnie. — 7) Br. vynechal. — 8) V rkp. bažeň. — 3) Br. latinské verše položil za verš 250. a opravil: Tu gallo stolidum, tu iaspide dona sofie pulchra notes. stolido nil sapit ista seges.
57 18b Tatol knieha nas ktomu vči: Kdezto zpurnoſt ſe poluči, Snaze ſe zaſmiege tehdy, Kdyż ſpilu ſe ozdobi wezdi. 195 Tatot zahradka wſobie plodi Kwiet ſowocē priezen ćiniecy; Ono wonie, ono ſwieti. 1) Coz ſe tobie libi koli, Owoce aneb kwiet, to woli; 200 pakli obe libe tobie, Kwiet ſowocem, ceſs ge ſobie. Az by 2) mu myſl gednoſtaynu Nezadſila mrzkoſt nocy3) taynu, Toto dielo geſt zpacila, 205 Aby wmudroſti byla cila. Mzdu znież 4) by vtiezala5) ſobie Plana rolice na tobie, Boze, roſſu ſweho ducha Skropiz ſlowce tato ſucha. 210 Sproſtnoſt ſlownie 6) neſe take Mrawow ctne briemie wſake, Y 7) ſkeripka welmi twrda Zatopuge yaderce hrda. Baſen8) ſkeripku ſe nacita, 215 Yaderce gest mudroſt wni ſkryta; Knieha zahradkut ſe nazywa, Baſnice za kwiet wzata bywa, Mudroſt owocem ſe nazywa. De Gallo et Iaſpide. Okohutu a o Iaſpidu kamenu drahem. In gallo ſtolidum, In Iaſpide dona zofie pulcre notes. ſtolido nil fapit ifta seges.2) Capitolum primum ſequitur. Rrwu baſnicy dawa znati, 220 ze mudroſti blaznom neſluſie! dati 19a 1) V rkp. gine wiecy; lat. hic sapit, ille nitet. — 2) Místo az by má Br. aby. — 3 V rkp. mocy. — 4) Br. znic. — 5) V rkp. vticzal. — 6) V rkp. slawnie. — 7) Br. vynechal. — 8) V rkp. bažeň. — 3) Br. latinské verše položil za verš 250. a opravil: Tu gallo stolidum, tu iaspide dona sofie pulchra notes. stolido nil sapit ista seges.
Strana 58
58 Genż gie ctiti nerozomiegi Aniz gie vziwati vmiegi; Neb tak by wezle mieſtie padla A wſwe mocy by zawadla. 225 A tot Iaſpis kamen drahy vkazuge A kohut toho doličuge. Zřadu ſletiew wſmetech ſediſe), Kohut, ſotnie hladem hledie, Twrdym noſem poće hnog hryzſti, 230 zdaby žrace 1) mohl tu naleztí, Gimż by hlad zahnal odſebe. Nohami hnog ſem y tam hrabal Y naleze drahy kamen, An ſe blſti tako plamen. Użaſe ſe prieliś ſylnie, Awſak promluwi doſti pilnie Rka: »draha wiecy, leziſs whnogi, Genz gt pritmil kraſu twogi, Zen ma ztebe oprſela, „240 žaloſt mi geſt gi požala Ey by byl nalezytel tobie, Tot by tie wzchwatil ſobie ! Gehoz zemie geſt pokryla, Skwoſtnoſt chytroſti by ſwietila. Tebe 2) hoden ſem nikake, Aniz mnie ſe hodis take, Ani ia tobie co proſpiegi Aniz ty mnie, kam ſe diegi. Milegit bych zrnko 3) zchytil, 250 Giz 4) bych ſwe wole naſytil." 235 245 Iaſpis mudroſt znamenawa, Kohut blazna nam wyznawa. Sequitur de lupo et agno. O wlku a o beranu Tuto ſe pocina Kapitola druha. 19b TOmuto tie vči baſnice druha, Aby ty nemſtil ſweho druha, 255 A naywiece newinneho ; 1) Br. zrnce; lat. dum queritat escam — 2) V rkp. take. — 3) V rkp. zruky; Br. zrnek. — 4) Br. gmiz.
58 Genż gie ctiti nerozomiegi Aniz gie vziwati vmiegi; Neb tak by wezle mieſtie padla A wſwe mocy by zawadla. 225 A tot Iaſpis kamen drahy vkazuge A kohut toho doličuge. Zřadu ſletiew wſmetech ſediſe), Kohut, ſotnie hladem hledie, Twrdym noſem poće hnog hryzſti, 230 zdaby žrace 1) mohl tu naleztí, Gimż by hlad zahnal odſebe. Nohami hnog ſem y tam hrabal Y naleze drahy kamen, An ſe blſti tako plamen. Użaſe ſe prieliś ſylnie, Awſak promluwi doſti pilnie Rka: »draha wiecy, leziſs whnogi, Genz gt pritmil kraſu twogi, Zen ma ztebe oprſela, „240 žaloſt mi geſt gi požala Ey by byl nalezytel tobie, Tot by tie wzchwatil ſobie ! Gehoz zemie geſt pokryla, Skwoſtnoſt chytroſti by ſwietila. Tebe 2) hoden ſem nikake, Aniz mnie ſe hodis take, Ani ia tobie co proſpiegi Aniz ty mnie, kam ſe diegi. Milegit bych zrnko 3) zchytil, 250 Giz 4) bych ſwe wole naſytil." 235 245 Iaſpis mudroſt znamenawa, Kohut blazna nam wyznawa. Sequitur de lupo et agno. O wlku a o beranu Tuto ſe pocina Kapitola druha. 19b TOmuto tie vči baſnice druha, Aby ty nemſtil ſweho druha, 255 A naywiece newinneho ; 1) Br. zrnce; lat. dum queritat escam — 2) V rkp. take. — 3) V rkp. zruky; Br. zrnek. — 4) Br. gmiz.
Strana 59
59 Nezahubug 1) drużce ſweho. Gizt geſt mnoho tiech naſwietie, Ze promalu koriſt zabigi tie, Iakoz to giehnie wlčie zloba. 260 Kdyz giz ſyta bieſta oba, Vda ſe gim kupotoku Pritecy gednoho roku. Obat tehdy negednu ceſtu Pritečeſta k tomu mieſtu. 265 Giehnie pige zdola ſtaſe, Wlk nad nim wodu loktaſe. Beranek ſe bati poče, Kdyz wlk mluwi ſe zatoce: »Berane! piti § 2) mi ſkalil, 270 Ciſtotu wodnu kalem wzplazyl.« Smyſlnu řeci ſe hradieſe, Seho y 3) onoho pyciſſe 4) : »Neb negſem tobie ničehoz kſkodie Aniż pitie ani wodie; Woda ceſty opak newie A ciſtotu woda ſe ſtkwie. Wlk ſe hniewiwie nan obrte Arka: »geſtie hrozyš mi, ty čerte?« Giehnie pokornie odpowiedie: 280 »Yat y gedne hrozy newiedie.« Oſupiw oči, poče wlk bleſti: »Y chceſs mie zwiery wyweſti? Nenie to wed diw memu neſtreſtie! Twog otec zly leth pred ſeſti 285 Tez mi cinieſe bezprawa! Kdyz ſe drzis geho mrawa,5) Muſys wgeho zlobie!| ſniti.« Beran wlku poće mluwiti Rka: »naſylniče, nemluw toho! Nebyl ſem ziw leth tak mnoho!" »Geſtie mluwiš?« wlk tak bleče, »Ty rohatče!« tuž přiteče Y wta zuby wmaſſo geho, Tak y ſeżra newinneho. 275 290 20a 295 Takeż zly prawemu ſkodi, 1) Slabika hu jest nadepsána. — 2) Pův. psáno pít s; opraveno červeným inkoustem touž rukou. — 3) V rkp. sebe y: lat. agnus utrumque negat. — 4) Patrně m. přieše. — 5) V rkp. vraha.
59 Nezahubug 1) drużce ſweho. Gizt geſt mnoho tiech naſwietie, Ze promalu koriſt zabigi tie, Iakoz to giehnie wlčie zloba. 260 Kdyz giz ſyta bieſta oba, Vda ſe gim kupotoku Pritecy gednoho roku. Obat tehdy negednu ceſtu Pritečeſta k tomu mieſtu. 265 Giehnie pige zdola ſtaſe, Wlk nad nim wodu loktaſe. Beranek ſe bati poče, Kdyz wlk mluwi ſe zatoce: »Berane! piti § 2) mi ſkalil, 270 Ciſtotu wodnu kalem wzplazyl.« Smyſlnu řeci ſe hradieſe, Seho y 3) onoho pyciſſe 4) : »Neb negſem tobie ničehoz kſkodie Aniż pitie ani wodie; Woda ceſty opak newie A ciſtotu woda ſe ſtkwie. Wlk ſe hniewiwie nan obrte Arka: »geſtie hrozyš mi, ty čerte?« Giehnie pokornie odpowiedie: 280 »Yat y gedne hrozy newiedie.« Oſupiw oči, poče wlk bleſti: »Y chceſs mie zwiery wyweſti? Nenie to wed diw memu neſtreſtie! Twog otec zly leth pred ſeſti 285 Tez mi cinieſe bezprawa! Kdyz ſe drzis geho mrawa,5) Muſys wgeho zlobie!| ſniti.« Beran wlku poće mluwiti Rka: »naſylniče, nemluw toho! Nebyl ſem ziw leth tak mnoho!" »Geſtie mluwiš?« wlk tak bleče, »Ty rohatče!« tuž přiteče Y wta zuby wmaſſo geho, Tak y ſeżra newinneho. 275 290 20a 295 Takeż zly prawemu ſkodi, 1) Slabika hu jest nadepsána. — 2) Pův. psáno pít s; opraveno červeným inkoustem touž rukou. — 3) V rkp. sebe y: lat. agnus utrumque negat. — 4) Patrně m. přieše. — 5) V rkp. vraha.
Strana 60
60 Oniemż wedne wnocy chodi, Klada rozlíčnu příčinu, Zdaby mohl mieti kteru winnu; Iakż ſe koliwiek newinnie poſtawi, 300 wſak gey zly geho cti zbawi. Tiech wlkow geſt geſtie mnoho Wkażdem mieſtie; ſtrez ſe toho! De mure et Rana. O myſſi a o zabie kapitola třeti.1) Sic nocet innocuo nocuus,2) causamque 3) nocendi Invenit. hij regnant qualibet vrbe lupi.4) Omne genus pestis fuperat mens diffona uerbis.5) Sic pereant, qui se prodeffe fatentur et obsfunt. Diſcat in auctorem 6) pena redire fuum.7) 305 310 GEſtie wiece ia powiedie, Coz tweho lepſieho wiedie: Sladke řeči lidi brehay, Gich lſti ſladke ſe wyſtriehay, Genz ſwu řeč ſtrdi pomazugi, Pod kteruz pak natie ged wypuſtiegi. Take to prawi tobie : Ne mieg 8) y gedne lfti wſobie, Neb ktoz druzcy oſydlo poklada, Caſtokrat ſa wnie vpada. Skrže zabu nam dawa znati. Kdyz gezero zbrieha9) chwati, 315 Na cyzie pole wytieże, Wſecky ſkuly myſſie oſeże. Sſtraſtna myſs ſmutnie ſtogieſe, Ze kſwym bydlom přes wodu nemozieſe. Swietomluwna žaba prigide, 320 Tu kdez truchlu myſs nadgide, I promluwi řkucy takto: »Netruchliz, myſko, nikako!« Rkuc: »ia tie přeplawim sſebu,« Magic wſrdcy leſtnu zlobu. 20b 1) V rukopise následuje prázdný řádek. — 2) V rkp. nocius. — 3) V rkp. causam. *) Dvojverší toto položil Br. za v. 294. Slovo nocendi písař napsal na konec před- — cházejícího prázdného řádku. — 5) Verš tento Br. položil za verš 324. — ) V rkp. actorem. — 7) Toto dvojverši Br. položil za v. 352. — s) Br. nemeg. — 2) V rkp. bricha.
60 Oniemż wedne wnocy chodi, Klada rozlíčnu příčinu, Zdaby mohl mieti kteru winnu; Iakż ſe koliwiek newinnie poſtawi, 300 wſak gey zly geho cti zbawi. Tiech wlkow geſt geſtie mnoho Wkażdem mieſtie; ſtrez ſe toho! De mure et Rana. O myſſi a o zabie kapitola třeti.1) Sic nocet innocuo nocuus,2) causamque 3) nocendi Invenit. hij regnant qualibet vrbe lupi.4) Omne genus pestis fuperat mens diffona uerbis.5) Sic pereant, qui se prodeffe fatentur et obsfunt. Diſcat in auctorem 6) pena redire fuum.7) 305 310 GEſtie wiece ia powiedie, Coz tweho lepſieho wiedie: Sladke řeči lidi brehay, Gich lſti ſladke ſe wyſtriehay, Genz ſwu řeč ſtrdi pomazugi, Pod kteruz pak natie ged wypuſtiegi. Take to prawi tobie : Ne mieg 8) y gedne lfti wſobie, Neb ktoz druzcy oſydlo poklada, Caſtokrat ſa wnie vpada. Skrže zabu nam dawa znati. Kdyz gezero zbrieha9) chwati, 315 Na cyzie pole wytieże, Wſecky ſkuly myſſie oſeże. Sſtraſtna myſs ſmutnie ſtogieſe, Ze kſwym bydlom přes wodu nemozieſe. Swietomluwna žaba prigide, 320 Tu kdez truchlu myſs nadgide, I promluwi řkucy takto: »Netruchliz, myſko, nikako!« Rkuc: »ia tie přeplawim sſebu,« Magic wſrdcy leſtnu zlobu. 20b 1) V rukopise následuje prázdný řádek. — 2) V rkp. nocius. — 3) V rkp. causam. *) Dvojverší toto položil Br. za v. 294. Slovo nocendi písař napsal na konec před- — cházejícího prázdného řádku. — 5) Verš tento Br. položil za verš 324. — ) V rkp. actorem. — 7) Toto dvojverši Br. položil za v. 352. — s) Br. nemeg. — 2) V rkp. bricha.
Strana 61
61 325 Kdez ſlowa ſmyſli neſpata, Každu nemoc přemahata, Kdyz ſladky yazyk oſladi trnie myſlne y ohladi. Takez mohu řecy tu to: 330 leſt wsladkosti lecie puto. Tuz žaba niti doſieże, Miſſie nohu kſobie pritieže. O hubena zabo Iſtiwa! proč twa myſl geſt tak kriwa? Smieś 1) ſwu nohu kgegie priſiti A ſmies lsti wieru zruſſiti! Onot powodie 2) plowiechu Slyš boge podobna kſmiechu! Zaba ſe pohrizi wzlobie, 340 Chtiecy myſs wluditi k ſobie; prietele potopu lapa, Ach, giż mila wiera tapa! Zaba ſe ku potopie ſnazi, Myſka ſe wen zwodyI wyrazy, Potopie ſe welmi zprieci; Zaba tahne a myſs wzkřiči. Neb ſe to po mnoho ſtawa, Caſto ſtrach ſyly pridawa. Tuž ſe pak luniak knie primieri, 350 Oney neſtatečneg zbieři, Oſtrym nechtem ten bog pobi, Obie hroznu ſmrti zabí.3) 335 345 21a Naufragium amico faciens naufragat ipfa fides.4) Naufragio. vires fuggerit illo5) timor.6) 355 Ktoż koho pomoci 7) kogi, Poniewadz geho zahubiti ſtrogi, Takez to wſwe newieře ſnażſie Sſkoda wtez rozmieře Kſwemu ſtroycy opiet prigiti a 8) ſam muſy wſtraſtí ſniti. Sprawedlnie takuž wezmeš mieru, 360 Iakuż wſwietie ſeges wieru. 1) Za slovem tím písař napsal lsti a přetrhl červeně. — 2) V rkp. powiedie. — 3) Konec řádku jest prázdný. — 4) Br. opravil: Amico naufragium ... a položil za v. 340. 5) V rkp. ille. — 6) Br. opravil: (NNaufragio), vires suggerit ipse timor a po- ložil za v. 346. — 7) V rkp. pomori. — 3) V rkp. aby.
61 325 Kdez ſlowa ſmyſli neſpata, Každu nemoc přemahata, Kdyz ſladky yazyk oſladi trnie myſlne y ohladi. Takez mohu řecy tu to: 330 leſt wsladkosti lecie puto. Tuz žaba niti doſieże, Miſſie nohu kſobie pritieže. O hubena zabo Iſtiwa! proč twa myſl geſt tak kriwa? Smieś 1) ſwu nohu kgegie priſiti A ſmies lsti wieru zruſſiti! Onot powodie 2) plowiechu Slyš boge podobna kſmiechu! Zaba ſe pohrizi wzlobie, 340 Chtiecy myſs wluditi k ſobie; prietele potopu lapa, Ach, giż mila wiera tapa! Zaba ſe ku potopie ſnazi, Myſka ſe wen zwodyI wyrazy, Potopie ſe welmi zprieci; Zaba tahne a myſs wzkřiči. Neb ſe to po mnoho ſtawa, Caſto ſtrach ſyly pridawa. Tuž ſe pak luniak knie primieri, 350 Oney neſtatečneg zbieři, Oſtrym nechtem ten bog pobi, Obie hroznu ſmrti zabí.3) 335 345 21a Naufragium amico faciens naufragat ipfa fides.4) Naufragio. vires fuggerit illo5) timor.6) 355 Ktoż koho pomoci 7) kogi, Poniewadz geho zahubiti ſtrogi, Takez to wſwe newieře ſnażſie Sſkoda wtez rozmieře Kſwemu ſtroycy opiet prigiti a 8) ſam muſy wſtraſtí ſniti. Sprawedlnie takuž wezmeš mieru, 360 Iakuż wſwietie ſeges wieru. 1) Za slovem tím písař napsal lsti a přetrhl červeně. — 2) V rkp. powiedie. — 3) Konec řádku jest prázdný. — 4) Br. opravil: Amico naufragium ... a položil za v. 340. 5) V rkp. ille. — 6) Br. opravil: (NNaufragio), vires suggerit ipse timor a po- ložil za v. 346. — 7) V rkp. pomori. — 3) V rkp. aby.
Strana 62
62 De ouc, Cane et lupo. O owcy, pſu a wlku Capitola Ctwrta. WIz, kterak ſwiet tento bludi, Ze giz kazdy kriwdu ſudi. Kde ſy prawdo ſe ſkryla? Kriwda weſs ſwiet oſlepila; 365 Promaly dar ſud přewrati, lakoz ſe tuto dawa znati. 370 375 385 390 Kdez pes owcy kſudu pudi, A wlk ſedieſe zaſudy ; Newinu owcicku wzrudi, Kdyz proti nieg tu řeč wzbudi Rka: »tys vmne chleb zarala, Oplatitis mi nedbala.« Poče owce řeči te přieti Rkuc: »nynie chcy tak přiſiecy.« Podle pſa luniak ſtaſe, Sup take wlku pomahaſe. Wlk ſe na owcy oboři Rka: »nahle ſe pſu pokoři! Chleb, genžtos pſu byla ſlibila, 380 Aby gemu odplatila!« hrdlička ſowčicku bieſe a tak tomu zboru prawieſe: »Owčička vpſa nic nezaiala, Aniz ma co, genz by dala.« Wſickni owcy powinichu A gi wzaplatu porobichu. Iakz horucy zyma koli, Wſak ſwu wlnu s ſebe ſholi. Ać y ſprawedliwie nevmie dati, Prodawſi pak wlnu y zaplati. Vkrutnie gi zyma ſmuti, Sweho runce naha gſucy. 21b Sepe fidem falſo mendicat inhercia teſte, Sepe folet1) pietas criminis 2) arte capi. Čaſto kriwy prawo drzi, Kriwym ſwiedkem geż obdrzi; 1) Br. dolet. — 2) V rkp. crie.
62 De ouc, Cane et lupo. O owcy, pſu a wlku Capitola Ctwrta. WIz, kterak ſwiet tento bludi, Ze giz kazdy kriwdu ſudi. Kde ſy prawdo ſe ſkryla? Kriwda weſs ſwiet oſlepila; 365 Promaly dar ſud přewrati, lakoz ſe tuto dawa znati. 370 375 385 390 Kdez pes owcy kſudu pudi, A wlk ſedieſe zaſudy ; Newinu owcicku wzrudi, Kdyz proti nieg tu řeč wzbudi Rka: »tys vmne chleb zarala, Oplatitis mi nedbala.« Poče owce řeči te přieti Rkuc: »nynie chcy tak přiſiecy.« Podle pſa luniak ſtaſe, Sup take wlku pomahaſe. Wlk ſe na owcy oboři Rka: »nahle ſe pſu pokoři! Chleb, genžtos pſu byla ſlibila, 380 Aby gemu odplatila!« hrdlička ſowčicku bieſe a tak tomu zboru prawieſe: »Owčička vpſa nic nezaiala, Aniz ma co, genz by dala.« Wſickni owcy powinichu A gi wzaplatu porobichu. Iakz horucy zyma koli, Wſak ſwu wlnu s ſebe ſholi. Ać y ſprawedliwie nevmie dati, Prodawſi pak wlnu y zaplati. Vkrutnie gi zyma ſmuti, Sweho runce naha gſucy. 21b Sepe fidem falſo mendicat inhercia teſte, Sepe folet1) pietas criminis 2) arte capi. Čaſto kriwy prawo drzi, Kriwym ſwiedkem geż obdrzi; 1) Br. dolet. — 2) V rkp. crie.
Strana 63
63 395 Čaſto dobrota ponikne, Kdyz wzlobna oſydla wznikne. Opſu a Omaſſu Kapitola pata. 400 NEmilug negiste wiecy, Zagiſte nerod gie wzieti, Neb ktoż zbożie zada cyzieho, Strach, aby nezbyl wlaſtneho. Platnieyſit gest wrabec wruce Nezli ſto řeřabow naluce. Tot tre vči wkratkem ſlowie. 22" 405 410 Kdezto pes po wodie plowe, vkruch maſſa wuſtech gmiegieſe, Gehoż stien vwodie bieſe. Y zdaſe ſe wietčie tamo Nezli prawe maſſo ſamo. Zly pes, wida zřegmu ſkodu, Chtieſe hltati onu wodu, Zadage nadiege onoho wiece nezli maſſa ſameho; znamenče 1) maſne miluge Wiece nez zyſk, genžto tu ge. 415 Víta ſwoge y otwori, Maſſo ſe gemu zuſt wynoři. Takż podwodu maſſo zhynu, Stiemž nadiege geho minu. Non ergo debent pro vanis certa relinqui. Non fua quiſquis amet, mox caret ipſe 2) fuis. Protoż wſudy giſte wiecy 420 Sluſie ſe wiece držeti, Nezli geſto kdes bludi, Geſto čaſto tie obludi. Ktoz ſwych wiecy nemiluge, Straſtne ſkody nani ſſtige; 425 A ktoz cyzie miluge, ten čaſto y ſwe ztracuge. 1) V rkp. znamevče. — 2) V rkp. careat ipſa.
63 395 Čaſto dobrota ponikne, Kdyz wzlobna oſydla wznikne. Opſu a Omaſſu Kapitola pata. 400 NEmilug negiste wiecy, Zagiſte nerod gie wzieti, Neb ktoż zbożie zada cyzieho, Strach, aby nezbyl wlaſtneho. Platnieyſit gest wrabec wruce Nezli ſto řeřabow naluce. Tot tre vči wkratkem ſlowie. 22" 405 410 Kdezto pes po wodie plowe, vkruch maſſa wuſtech gmiegieſe, Gehoż stien vwodie bieſe. Y zdaſe ſe wietčie tamo Nezli prawe maſſo ſamo. Zly pes, wida zřegmu ſkodu, Chtieſe hltati onu wodu, Zadage nadiege onoho wiece nezli maſſa ſameho; znamenče 1) maſne miluge Wiece nez zyſk, genžto tu ge. 415 Víta ſwoge y otwori, Maſſo ſe gemu zuſt wynoři. Takż podwodu maſſo zhynu, Stiemž nadiege geho minu. Non ergo debent pro vanis certa relinqui. Non fua quiſquis amet, mox caret ipſe 2) fuis. Protoż wſudy giſte wiecy 420 Sluſie ſe wiece držeti, Nezli geſto kdes bludi, Geſto čaſto tie obludi. Ktoz ſwych wiecy nemiluge, Straſtne ſkody nani ſſtige; 425 A ktoz cyzie miluge, ten čaſto y ſwe ztracuge. 1) V rkp. znamevče. — 2) V rkp. careat ipſa.
Strana 64
64 Owlku (1), krawie, koze a o owcy Capitola ſeſta. Ato baſnice prawi tobie, Aby rownie hledal ſobie. Strez ſe ſpolecſtwie mocneho, Biehay towariſtie 1) zleho. I Kdeż nerowna woly budu, Nedobre ta ſwozem pogedu; Takeż ač co ſmocnieyſim dobudeš, Nerowny ſ nim diel mieti budes. 435 lakoz ſe ſta teto riſſi. Biechu ctiri towariſſie O kterak geſt nerowne doſti, kdyz ſylny mdleyſim pakoſti2)! lew, krawa, koza, owce 440 pritwrdichu tato ſlowce Rkuc: »co bychom vhonili, Abychom rownie rozdielih.« Kdyż tak mluwie mezy ſebu, Ihned gelen wtu dobu 445 vkaza ſe gim napoli. Nepomeſkawſe nikoli, Nahlym ſkokem tam pudichu A gey wſwu moc porazychu. Powiedie lew nadnim stoge : »Nayprwni čeſt ta geſt moge! Woleni mi prawo dawa, ze ſem mezy wami hlawa. Proč by ma druha nebyla? Nade wſecky ma geſt ſyla! 455 Ktoz by mie tretie odſudil. A ia ſe naywiece trudil? Ktoz pak čtwrtu čeſt chce wzieti, Mut nepriezen bude mieti!« 430 450 — 225 Ne forti fociet iragilis, wlt pagina preſens; Nam fragili fidus neſciet3) eſſe potens. Publica ſolus habet forcior, yma premens.4) Obecnie mocny ſobie oſobuge 460 A nizſim 5) kriwdu vkazuge. 1) Br. towariftwie. — 2) Verše 437—438 Br. položil za v. 434. — 3) V rkp neſcit. — 4) V rkp. prebens. Poslední lat. verš položil Br. napřed. — 5) V rkp. nizſi.
64 Owlku (1), krawie, koze a o owcy Capitola ſeſta. Ato baſnice prawi tobie, Aby rownie hledal ſobie. Strez ſe ſpolecſtwie mocneho, Biehay towariſtie 1) zleho. I Kdeż nerowna woly budu, Nedobre ta ſwozem pogedu; Takeż ač co ſmocnieyſim dobudeš, Nerowny ſ nim diel mieti budes. 435 lakoz ſe ſta teto riſſi. Biechu ctiri towariſſie O kterak geſt nerowne doſti, kdyz ſylny mdleyſim pakoſti2)! lew, krawa, koza, owce 440 pritwrdichu tato ſlowce Rkuc: »co bychom vhonili, Abychom rownie rozdielih.« Kdyż tak mluwie mezy ſebu, Ihned gelen wtu dobu 445 vkaza ſe gim napoli. Nepomeſkawſe nikoli, Nahlym ſkokem tam pudichu A gey wſwu moc porazychu. Powiedie lew nadnim stoge : »Nayprwni čeſt ta geſt moge! Woleni mi prawo dawa, ze ſem mezy wami hlawa. Proč by ma druha nebyla? Nade wſecky ma geſt ſyla! 455 Ktoz by mie tretie odſudil. A ia ſe naywiece trudil? Ktoz pak čtwrtu čeſt chce wzieti, Mut nepriezen bude mieti!« 430 450 — 225 Ne forti fociet iragilis, wlt pagina preſens; Nam fragili fidus neſciet3) eſſe potens. Publica ſolus habet forcior, yma premens.4) Obecnie mocny ſobie oſobuge 460 A nizſim 5) kriwdu vkazuge. 1) Br. towariftwie. — 2) Verše 437—438 Br. položil za v. 434. — 3) V rkp neſcit. — 4) V rkp. prebens. Poslední lat. verš položil Br. napřed. — 5) V rkp. nizſi.
Strana 65
65 Baſen tato, řku, tie vči, At mdly k mocnemu ſe nepriluči; Nebo mocny wſwe hrdoſti Čini mdlemu kriwdy doſti. 23а O żenie a ozlodiegi Capitola ſedma. 465 TAto baſen ktomu trudi, Aby neplodil zlych lidi; neb kdyz ſe Iſtiwi rozplodie, Twe zbozie ſobie zdiedie. Genž tobie byli poddani, Tit pak budu twogi paní. Střez ſe tehož nadpaſti, Iakz ſe ſtalo 1) wgedne wlaſti. 470 Hic fermo prohibet2) letum prebere fauorem, Qui mala fecerunt uel mala facta parant.3) Kdyz żena zlodiege poge, Radoſtni biechu wſickni gegie ſuſede,4) 475 ze by giž nekradl, to mniece; An poče kraſti gestie wiece. Geden mudry muž to wida, khlupemu lidu přida Y powiedie gim powieſt tu 480 Rka: »Slüce poialo newieſtu. Wſecka ſe zemie ſtrachem ſtrudi, 5) Swu żalobu boha wzbudi, I zaluge gemu ſweho hore A rkuc:,Slüce gedno geſt mnie moře. Co mi pak potom vſkodi, Ač ſe druhe ſlüce vrodi! Co včini wedro horucie, Kdyz tak budu ſlúce wrucie!« 485 Tato powieſt brani tobie 490 Rkuc: zlych lidi newin kſobie; Zleho ſe ſtrez iakžto meče, Ač chceſs 6) fylne zbyti peče. 1) V rkp. ſtalo nadpaſli; druhé slovo škrtnuto. — 2) Br. Hic prohibet sermo. — 3) V rkp. parunt; Br. položil tyto verše za v. 488. — 4) Místo pokažené. Jak opraviti, ukazuje rým zlodiege: gegre nebo poge: gegie. Lat. text: Femina dum nubit furi, vicinia gaudet. — 5) Br. ztrudi. — 6) Br. chcess. V rkp. chichceſs. Sborník Baworowského. 5
65 Baſen tato, řku, tie vči, At mdly k mocnemu ſe nepriluči; Nebo mocny wſwe hrdoſti Čini mdlemu kriwdy doſti. 23а O żenie a ozlodiegi Capitola ſedma. 465 TAto baſen ktomu trudi, Aby neplodil zlych lidi; neb kdyz ſe Iſtiwi rozplodie, Twe zbozie ſobie zdiedie. Genž tobie byli poddani, Tit pak budu twogi paní. Střez ſe tehož nadpaſti, Iakz ſe ſtalo 1) wgedne wlaſti. 470 Hic fermo prohibet2) letum prebere fauorem, Qui mala fecerunt uel mala facta parant.3) Kdyz żena zlodiege poge, Radoſtni biechu wſickni gegie ſuſede,4) 475 ze by giž nekradl, to mniece; An poče kraſti gestie wiece. Geden mudry muž to wida, khlupemu lidu přida Y powiedie gim powieſt tu 480 Rka: »Slüce poialo newieſtu. Wſecka ſe zemie ſtrachem ſtrudi, 5) Swu żalobu boha wzbudi, I zaluge gemu ſweho hore A rkuc:,Slüce gedno geſt mnie moře. Co mi pak potom vſkodi, Ač ſe druhe ſlüce vrodi! Co včini wedro horucie, Kdyz tak budu ſlúce wrucie!« 485 Tato powieſt brani tobie 490 Rkuc: zlych lidi newin kſobie; Zleho ſe ſtrez iakžto meče, Ač chceſs 6) fylne zbyti peče. 1) V rkp. ſtalo nadpaſli; druhé slovo škrtnuto. — 2) Br. Hic prohibet sermo. — 3) V rkp. parunt; Br. položil tyto verše za v. 488. — 4) Místo pokažené. Jak opraviti, ukazuje rým zlodiege: gegre nebo poge: gegie. Lat. text: Femina dum nubit furi, vicinia gaudet. — 5) Br. ztrudi. — 6) Br. chcess. V rkp. chichceſs. Sborník Baworowského. 5
Strana 66
66 23b Sol genuit folem et omnis natura imgem uit dicens: l Unicus fol erat nobis, et vix prae calore viuere potuimus; Nunc autem multiplicatus tollet vitam noſtram. O wlku a o Rerabu Capitola Oſma. TUto nam geſt znamenati: zlemu geſt nepomahati, 495 neb coż gemu ty včiniſs dobreho, Ont vcini tolikez zleho. Kdyz zleho wytahneš znuze, An tie proſtred nie pohrize, Yakoz ſe ſta řeřabowi. 500 Kdyzto ſe vda wlkowi Tak lakotnie mrchu hltati, Zniezto koſti poče 1) wymietati, Koſtka mu ſe whrdle ſtawi.2) Hubeny wlk ſem y tam ſe zdawi,3) 505 lekarnie zadage pomocy, Zda by mohl zbyti te nemocy, A ſlibuge daru mnoho. Když řeřab zaſlyſe toho, Ruče ſe kwiku připudi, Proti niemu tuto řeč wzbudi Rka: »chceſs mi tento ſlib zprawiti, Chcy tie te boleſti zbawiti.« Wlk wece: »coż zadaſs koli, To mieg odene kſwe woli.« Ihned Rerab ſwu ſigi ſtreže, Koſt wlku zhrdla wytieże. Reřab wlka zſlbu znutí, wlk tak mluwie poče ſe duti: »wſaks žiw! wezmi ten dar ſobie, Zadar bud twog žiwot tobie. Możech 4) zuby hlawu ſtreti, Rać ſwu hlawu za dar wzieti.5)« 510 515 520 Protoz řku: nazlem neproſpie geſs, 24a 525 Aż 6) mu co dobreho zdiegeſs. dobrodienie lſtiwa hlawa Zapomina, genž ſe ſtawa. 1) V rkp. po l poče. — 2) Br. zdawi. — 3) Br. stawi. — 4) V rkp. Možet. — 5) Br. sem položil lat. verše: Nil prodest prodesse malis. mens praua malorum im- memor accepti non timet esse boni. — 6) Br. ac.
66 23b Sol genuit folem et omnis natura imgem uit dicens: l Unicus fol erat nobis, et vix prae calore viuere potuimus; Nunc autem multiplicatus tollet vitam noſtram. O wlku a o Rerabu Capitola Oſma. TUto nam geſt znamenati: zlemu geſt nepomahati, 495 neb coż gemu ty včiniſs dobreho, Ont vcini tolikez zleho. Kdyz zleho wytahneš znuze, An tie proſtred nie pohrize, Yakoz ſe ſta řeřabowi. 500 Kdyzto ſe vda wlkowi Tak lakotnie mrchu hltati, Zniezto koſti poče 1) wymietati, Koſtka mu ſe whrdle ſtawi.2) Hubeny wlk ſem y tam ſe zdawi,3) 505 lekarnie zadage pomocy, Zda by mohl zbyti te nemocy, A ſlibuge daru mnoho. Když řeřab zaſlyſe toho, Ruče ſe kwiku připudi, Proti niemu tuto řeč wzbudi Rka: »chceſs mi tento ſlib zprawiti, Chcy tie te boleſti zbawiti.« Wlk wece: »coż zadaſs koli, To mieg odene kſwe woli.« Ihned Rerab ſwu ſigi ſtreže, Koſt wlku zhrdla wytieże. Reřab wlka zſlbu znutí, wlk tak mluwie poče ſe duti: »wſaks žiw! wezmi ten dar ſobie, Zadar bud twog žiwot tobie. Możech 4) zuby hlawu ſtreti, Rać ſwu hlawu za dar wzieti.5)« 510 515 520 Protoz řku: nazlem neproſpie geſs, 24a 525 Aż 6) mu co dobreho zdiegeſs. dobrodienie lſtiwa hlawa Zapomina, genž ſe ſtawa. 1) V rkp. po l poče. — 2) Br. zdawi. — 3) Br. stawi. — 4) V rkp. Možet. — 5) Br. sem položil lat. verše: Nil prodest prodesse malis. mens praua malorum im- memor accepti non timet esse boni. — 6) Br. ac.
Strana 67
67 Otiſtie tehotne Kapi dewata. 530 KTož rad to chce znamenati, Me učenie chcy mu dati, Aby ſe ſtriehl pochlebne reči, Wſie mudroſt 1) odnie ſe ſprieci.2) Budiż dobr druzcy, prawi tobie, Wſak naylepſi bywag ſobie. Gehoz ſy byl ſwy zbozim plodie, Tent pak tobie bude kſkodie. 535 To ſe giz pohriechu ſtawa, Yakoz ſe tuto znati dawa, že gedna tiſtka tiezka bieſe A giż ſwog plod gmieti chtieſe. Sem tam bieha wſwe napaſti, 540 hledagic, kde by stience mohla zklaſti. Tuz priteče kſwe ſuſedie, Proſecy gie tak powiedie: »Wtwem domku, ſuſedko mila, Popreg mi, abych ſe oſtienila!« 545 Welmi milie vſlyſe gi, wece gi: »tohot rada pregi.« Pod gegie pokog hned zabieže, Tiezka pak oſta tudieže. Wſakz pokogi prigide konec, Kdyż porodi ctwero ſtienec. Tuż to ony ſtiëce ſchowa.3) Pak pribiehſi ona znowa, Proſbu wſi nutieſe ktomu, Aby gie poſtupila zdomu. Netolik tu ſwoy ſluch zatře, Yakožto dom twrdie zapře; Wſwe hrozy welmi vfaſe, Protoz proſbu zamietaſe. Onomu plodu ſe 1. kogecy, Chtieſe ſonu giz bog mieti. Teto ſe żaloſt wſrdce wſadi, Ona ſe ſnimi 4) ohradi; Sama pak před ſtadem zabieže. Takż zloſt prawdu giż wieże. 565 Takeż niemcy cinie nam, 550 555 560 24b 1) V rkp. mudroſti. — 2) ſ nadepsáno. — 3) V rkp. wſchowa; w přetrženo čer- veně. — 4) V rkp. ſni. 5*)
67 Otiſtie tehotne Kapi dewata. 530 KTož rad to chce znamenati, Me učenie chcy mu dati, Aby ſe ſtriehl pochlebne reči, Wſie mudroſt 1) odnie ſe ſprieci.2) Budiż dobr druzcy, prawi tobie, Wſak naylepſi bywag ſobie. Gehoz ſy byl ſwy zbozim plodie, Tent pak tobie bude kſkodie. 535 To ſe giz pohriechu ſtawa, Yakoz ſe tuto znati dawa, že gedna tiſtka tiezka bieſe A giż ſwog plod gmieti chtieſe. Sem tam bieha wſwe napaſti, 540 hledagic, kde by stience mohla zklaſti. Tuz priteče kſwe ſuſedie, Proſecy gie tak powiedie: »Wtwem domku, ſuſedko mila, Popreg mi, abych ſe oſtienila!« 545 Welmi milie vſlyſe gi, wece gi: »tohot rada pregi.« Pod gegie pokog hned zabieže, Tiezka pak oſta tudieže. Wſakz pokogi prigide konec, Kdyż porodi ctwero ſtienec. Tuż to ony ſtiëce ſchowa.3) Pak pribiehſi ona znowa, Proſbu wſi nutieſe ktomu, Aby gie poſtupila zdomu. Netolik tu ſwoy ſluch zatře, Yakožto dom twrdie zapře; Wſwe hrozy welmi vfaſe, Protoz proſbu zamietaſe. Onomu plodu ſe 1. kogecy, Chtieſe ſonu giz bog mieti. Teto ſe żaloſt wſrdce wſadi, Ona ſe ſnimi 4) ohradi; Sama pak před ſtadem zabieže. Takż zloſt prawdu giż wieże. 565 Takeż niemcy cinie nam, 550 555 560 24b 1) V rkp. mudroſti. — 2) ſ nadepsáno. — 3) V rkp. wſchowa; w přetrženo čer- veně. — 4) V rkp. ſni. 5*)
Strana 68
68 Kdyż ge zmek prineſe knam, Zet čechy zdomu wyſazugi A ſami ſe wnie vwazugi. Protoż nenie giz bezpečne doſti, 570 Sladke wieriti Chytroſti. Z ſladkych ſlow newiera wzchodi, Genz dobremu prieliš ſkodi. Non fatis eft tutum mellitis credere uerbis; Ex hoc melle folet peſtis amara ſequi.1) Pocina ſe Kapitola deſata ohadu a muzi. 575 585 Ato baſnice ten lid hanie, Geſto geſt kym ſchowany, Wpamieti toho nemagi Ani gemu odplatiti dbagi 2); Nebrž radugit ſe zlobie, Kdyžto zleho zdiegi tobie. Iakoż ſe ſta gednomu člowieku, 580 Gemuz had da ged za dieku. Giz ſe zemie ſniehem ſtkwieſe A mraz wody vſpil bieſe ; Zyma wrucy hada pobi, Geho ſrdce mrazem znobi. Muż geden gin ſe ſlitowa, Wzem ten had wſwem domie chowa. Tut 3) gemu teplotu howieſe, Miloſtiwie gey wzkrmieſe.4) Netieže had kſyle i přigiti, 590 Poce hned weſken dom gedem pržniti. Hoſpodař poče gemu lati Rka:»gdi pryc a zaſe ſe knam newratí!« leto ſteplem ſe pribralo, Straſtnu zymu giž zahnalo, 595 Slunce znogem zže napoli, Had nechce zdomu nikoli, Ale muże ſe ochwati, Poče vkrutnie nan ſypati. 25a 1) Verše lat. Br. položil za v. 568. — 2) V rkp. dadie. — 3) Písmeno t připsáno červeně. — 4) V rkp. wzkrmuge.
68 Kdyż ge zmek prineſe knam, Zet čechy zdomu wyſazugi A ſami ſe wnie vwazugi. Protoż nenie giz bezpečne doſti, 570 Sladke wieriti Chytroſti. Z ſladkych ſlow newiera wzchodi, Genz dobremu prieliš ſkodi. Non fatis eft tutum mellitis credere uerbis; Ex hoc melle folet peſtis amara ſequi.1) Pocina ſe Kapitola deſata ohadu a muzi. 575 585 Ato baſnice ten lid hanie, Geſto geſt kym ſchowany, Wpamieti toho nemagi Ani gemu odplatiti dbagi 2); Nebrž radugit ſe zlobie, Kdyžto zleho zdiegi tobie. Iakoż ſe ſta gednomu člowieku, 580 Gemuz had da ged za dieku. Giz ſe zemie ſniehem ſtkwieſe A mraz wody vſpil bieſe ; Zyma wrucy hada pobi, Geho ſrdce mrazem znobi. Muż geden gin ſe ſlitowa, Wzem ten had wſwem domie chowa. Tut 3) gemu teplotu howieſe, Miloſtiwie gey wzkrmieſe.4) Netieže had kſyle i přigiti, 590 Poce hned weſken dom gedem pržniti. Hoſpodař poče gemu lati Rka:»gdi pryc a zaſe ſe knam newratí!« leto ſteplem ſe pribralo, Straſtnu zymu giž zahnalo, 595 Slunce znogem zže napoli, Had nechce zdomu nikoli, Ale muże ſe ochwati, Poče vkrutnie nan ſypati. 25a 1) Verše lat. Br. položil za v. 568. — 2) V rkp. dadie. — 3) Písmeno t připsáno červeně. — 4) V rkp. wzkrmuge.
Strana 69
69 Takez ſe zly člowiek raduge, 600 Kdyz ged zaſtred nawracuge, Za vzitek muku dawá, Za dobrotu zlobiwoſt rozdawá.1) Reddere gaudet homo nequam pro melle venenum, pro fructu penam, pro pietate donum.2) Capitola gedenadſta okancy a oſlu. POwieſt tato takto piege: Mdleyſiemu bud wzdy howiege. Hanba pobiti menſieho, Ale čest gest sylnieysieho. A blaznowym ſmiechem take Mudreho neznob nikake, Neb ač ſe toho neſtrezeš, 610 Sam ſe ſwym blaznowſtwim ſwiezes. Tohot tato powieſt dotyka. 605 Kdyz Kanec ſtřete oſlika, Pyſnym ſmiechem wepře ſmutí; Wepis naoſla poče ſe duti. Y ſmie oſlik řecy gemu3): »Dobre gitro bratru memu!« Weprs mieſto ſlow wzdwiże hlawu, nepromluwi pychu prawu. Hniewy 4) oſtry zub ſotnie �ta wi, 25b 620 że oſlika nevnawi. Wſakz wece wepi: »zuba ſweho Neoprżnim maſſem geho, Aniž geho lenu 5) koſti. Jsy bezpečen ſwu mržkoſti!« 625 Y ſproſtnym ſmíechem, prawi tobie, Mudřeyíieho nebud 6) znobie. Aniz kazdy mudry take Sblazně neküftug nikake. 615 Non debet ſtolido riſu prudentia ledi,7) Nec ſtolidus doctum8) debet adire2) iocis. 1) Br. wzdawa. — 2) Br. opravil dolum, položiv dvojverší to za v. 598. — 2) V rkp. gemu řecy. — 4) Br. hniew. — 5) V rkp. lenych. — 6) V rkp. nebude. — 7) Br. vyměnil slova riſu a ledi. — 8) Br. stolidum doctus. — 2) V rkp. odire.
69 Takez ſe zly člowiek raduge, 600 Kdyz ged zaſtred nawracuge, Za vzitek muku dawá, Za dobrotu zlobiwoſt rozdawá.1) Reddere gaudet homo nequam pro melle venenum, pro fructu penam, pro pietate donum.2) Capitola gedenadſta okancy a oſlu. POwieſt tato takto piege: Mdleyſiemu bud wzdy howiege. Hanba pobiti menſieho, Ale čest gest sylnieysieho. A blaznowym ſmiechem take Mudreho neznob nikake, Neb ač ſe toho neſtrezeš, 610 Sam ſe ſwym blaznowſtwim ſwiezes. Tohot tato powieſt dotyka. 605 Kdyz Kanec ſtřete oſlika, Pyſnym ſmiechem wepře ſmutí; Wepis naoſla poče ſe duti. Y ſmie oſlik řecy gemu3): »Dobre gitro bratru memu!« Weprs mieſto ſlow wzdwiże hlawu, nepromluwi pychu prawu. Hniewy 4) oſtry zub ſotnie �ta wi, 25b 620 że oſlika nevnawi. Wſakz wece wepi: »zuba ſweho Neoprżnim maſſem geho, Aniž geho lenu 5) koſti. Jsy bezpečen ſwu mržkoſti!« 625 Y ſproſtnym ſmíechem, prawi tobie, Mudřeyíieho nebud 6) znobie. Aniz kazdy mudry take Sblazně neküftug nikake. 615 Non debet ſtolido riſu prudentia ledi,7) Nec ſtolidus doctum8) debet adire2) iocis. 1) Br. wzdawa. — 2) Br. opravil dolum, položiv dvojverší to za v. 598. — 2) V rkp. gemu řecy. — 4) Br. hniew. — 5) V rkp. lenych. — 6) V rkp. nebude. — 7) Br. vyměnil slova riſu a ledi. — 8) Br. stolidum doctus. — 2) V rkp. odire.
Strana 70
70 Non menſe cultum, sed dantis reſpice vultum; dat bene, dat multum, qui dat cum munere vultum. In tenui mensa 1) fatis eſt fincera voluntas; nobilitat viles frons generosa dapes.2) Omyſſi ſedlſke a mieſtſke Kapitola dwanadſta. PRiklon ſwogi vſſi bliże, 630 Tato ſlowa pilnie klize, Znichzto mudroſti dobudeš, Ać ge w myſlí mieti budeš. Tato ſlowa takto zwućie A wſi mudroſti tie včie: lepe bezpeče malo mieti Neż s ſtrachem mnoho obſecy. Bezpečenstwie ctna poſtaty Geſtit wſie rozkoſſi mati. Rozkoś čiſta nenie, wiez to, Strach gi poſkwrnuge kdyzto. Ta krmie mi nic neſladne, kteraz ſ peči wuſtech padne. Wbezpecny ziwot ſe poſtawi, Chcyli byti wčilem z drawi; 645 Bezpečenstwie zaſtrach woli. 635 640 26a Iakzto kdyz by myſka wpoli, Priprawiwſi krmi mnoho, Bieze do mieſta gednoho, Zwawſi drużku, pryć ſe pudi. 650 za tiem wdomku ſtuol priklidi, Aby vctila onu hoſti, přieliš přemoženu ctnosti. Meſtſka3) myſs pomale chwili w oney domku ſe pochyli. 655 Hoſpodynie, kdyz onu zoči, Yhned gi k ſtolu pritoči. Poče naſylnie druzku ctiti Rkuc: »rač gieſti nebo piti!« Kakž na ſtole mnoho ſtalo, 660 Wſak hoſpodie zda ſe malo. Emendat conditque cibos clemencia vultus; conviuam faciat 4) plus dape frontis honor.*) 1) Br. mensa tenui. — 2) Br. první dva lat. verše položil za v. 624, ostatní za v. 660. — 3) Br. miestska. — 4) V rkp. facias. — 5) Br. lat. verše položil za v. 674.
70 Non menſe cultum, sed dantis reſpice vultum; dat bene, dat multum, qui dat cum munere vultum. In tenui mensa 1) fatis eſt fincera voluntas; nobilitat viles frons generosa dapes.2) Omyſſi ſedlſke a mieſtſke Kapitola dwanadſta. PRiklon ſwogi vſſi bliże, 630 Tato ſlowa pilnie klize, Znichzto mudroſti dobudeš, Ać ge w myſlí mieti budeš. Tato ſlowa takto zwućie A wſi mudroſti tie včie: lepe bezpeče malo mieti Neż s ſtrachem mnoho obſecy. Bezpečenstwie ctna poſtaty Geſtit wſie rozkoſſi mati. Rozkoś čiſta nenie, wiez to, Strach gi poſkwrnuge kdyzto. Ta krmie mi nic neſladne, kteraz ſ peči wuſtech padne. Wbezpecny ziwot ſe poſtawi, Chcyli byti wčilem z drawi; 645 Bezpečenstwie zaſtrach woli. 635 640 26a Iakzto kdyz by myſka wpoli, Priprawiwſi krmi mnoho, Bieze do mieſta gednoho, Zwawſi drużku, pryć ſe pudi. 650 za tiem wdomku ſtuol priklidi, Aby vctila onu hoſti, přieliš přemoženu ctnosti. Meſtſka3) myſs pomale chwili w oney domku ſe pochyli. 655 Hoſpodynie, kdyz onu zoči, Yhned gi k ſtolu pritoči. Poče naſylnie druzku ctiti Rkuc: »rač gieſti nebo piti!« Kakž na ſtole mnoho ſtalo, 660 Wſak hoſpodie zda ſe malo. Emendat conditque cibos clemencia vultus; conviuam faciat 4) plus dape frontis honor.*) 1) Br. mensa tenui. — 2) Br. první dva lat. verše položil za v. 624, ostatní za v. 660. — 3) Br. miestska. — 4) V rkp. facias. — 5) Br. lat. verše položil za v. 674.
Strana 71
71 Takez geſt prichudem ſtole, kdyż hoſpodynie dobra wole; Sproſtne krmi wkazde dobie Ochotenstwie gt kozdobie. 665 hoſti wece pogedeni: »včin take pomem chtieni; Proſſi tebe, druzko mila, Aby take ma hoſti byla.« hned ſni tam domieſta bieže. 670 Pak ſe ſni w piwnicy tieze, Na ony hody pomniecy, Snażnie gi bieſe ſlużecy. přiſedſe kftiedremu 1) dworu, Tuz pak y gideſta kſtolu, Genz ſe ochotnie postawuge; Krmie chytroſt oprawuge. Neb weſela myſl hoſtie wiece ſyti Než krmie2) neb pitie. Wiz, onot klič wzamce zkřechta, 26b Obie ſe welmi leceſta. kličnik do piwníce ſeże, Aby potřebu wzal tudieže. Obie ſe wbieh vderiſta, Ale ne obie ſe ſkryſta. Hoſpodynie ſe pokry wſklepie. Hoſti 3) biehagic nelepie, Temnych kutow poče hledati; Tuz ſe pak y zdi přichwati, Powi ſe myſie břemiecko, Stociw ſe iakzto klubečko. Kličnik piwnicy zatwoři, Sſtieſtie 4) ſe gima pokori. Awſakz hoſti ſe treſieſe Oniem strachem, genz tu biese. Kdyz hoſpodynie zdupce klonu Poče teſiti ſtraſtnu onu Rkuc: »drużko, prawi tobie, Sladku krmi wezmi ſobie!« »Smutna,« wece, »tato krmie! Geſt plna oſtreho trnie! kteraz geſt peči zhorčena, Sladka rozkofs ne řečena. Wiece žadam bob hlodati 675 680 685 690 695 700 1) Br. stiedromu. — 2) V rkp. lanie. — 3) V rkp. hoſte. — 4) Br. stiestie.
71 Takez geſt prichudem ſtole, kdyż hoſpodynie dobra wole; Sproſtne krmi wkazde dobie Ochotenstwie gt kozdobie. 665 hoſti wece pogedeni: »včin take pomem chtieni; Proſſi tebe, druzko mila, Aby take ma hoſti byla.« hned ſni tam domieſta bieže. 670 Pak ſe ſni w piwnicy tieze, Na ony hody pomniecy, Snażnie gi bieſe ſlużecy. přiſedſe kftiedremu 1) dworu, Tuz pak y gideſta kſtolu, Genz ſe ochotnie postawuge; Krmie chytroſt oprawuge. Neb weſela myſl hoſtie wiece ſyti Než krmie2) neb pitie. Wiz, onot klič wzamce zkřechta, 26b Obie ſe welmi leceſta. kličnik do piwníce ſeże, Aby potřebu wzal tudieže. Obie ſe wbieh vderiſta, Ale ne obie ſe ſkryſta. Hoſpodynie ſe pokry wſklepie. Hoſti 3) biehagic nelepie, Temnych kutow poče hledati; Tuz ſe pak y zdi přichwati, Powi ſe myſie břemiecko, Stociw ſe iakzto klubečko. Kličnik piwnicy zatwoři, Sſtieſtie 4) ſe gima pokori. Awſakz hoſti ſe treſieſe Oniem strachem, genz tu biese. Kdyz hoſpodynie zdupce klonu Poče teſiti ſtraſtnu onu Rkuc: »drużko, prawi tobie, Sladku krmi wezmi ſobie!« »Smutna,« wece, »tato krmie! Geſt plna oſtreho trnie! kteraz geſt peči zhorčena, Sladka rozkofs ne řečena. Wiece žadam bob hlodati 675 680 685 690 695 700 1) Br. stiedromu. — 2) V rkp. lanie. — 3) V rkp. hoſte. — 4) Br. stiestie.
Strana 72
72 Nezli wiečnu peči lkati. Nayſlazſi krmi ohawi, Kdyż ſe peće wſrdcy ſtawi. To zbozie bud ſame tobie, ze rada widiſs ſmutek w ſobie. Bud bohatie 1) mu chudobu 710 Hoyny pokog wkazdu dobu. Nechat twa myſl ſama wpadne Wto zbozie, gez ſame 2) ſladne Bezpečenſtwie mzda bud moge, Rozkos wiečneho pokoge.« 715 Kdyz giż wſicku řeč dokona, zabieże wſwa bydla ona, Bezpečenſtwie za ſtrach wzchyti, Poće wſwem poli bez peče byti; Aneb ſe ſylneho bogi, 720 Bezpečniegi mdlemu ſtogi 705 27a Kdez chudoba geſt wradoſti, Bezpečna wiec geſtit predoſti. naywiec ſe 3) zbozie ochudi,4 Kdez vzitek truchloſt ztrudi. Paupertas ſi leta venit, tutiſſima res eſt; Pauperat immenſas triſtior vsus opes.5) O liſce a Orlu Kapitola Trinadſta. 725 POſluchay tu ſedie milie: Nizſiemu nečin naſyle, Aniz gemu ruſeg bydla, Chceſh zbyti geho oſydla. Caſto mdly cini pakoſty 730 Mocnieyſiemu prieliš doſti, Yakoż ſe tuto dawa znati. Kdyż orel líſence wzchwati I neſe ge kplodu ſwemu, Aby byl ſladky pokrm gemu. 735 Kdyżto zwiedie liſka ſmucena, 1) V rkp. bohatci; lat. pauperiem ditat pax opulenta mihi. — 2) V rkp. ſamo. — 3) Tak v rkp.; Br. naywiecse; v lat. textu: tristior immensas pauperat usus opes. — 4) V rkp. vchodi. — 5) Br. tristior immensas pauperat...Br. položil lat. dvojverší za v. 720.
72 Nezli wiečnu peči lkati. Nayſlazſi krmi ohawi, Kdyż ſe peće wſrdcy ſtawi. To zbozie bud ſame tobie, ze rada widiſs ſmutek w ſobie. Bud bohatie 1) mu chudobu 710 Hoyny pokog wkazdu dobu. Nechat twa myſl ſama wpadne Wto zbozie, gez ſame 2) ſladne Bezpečenſtwie mzda bud moge, Rozkos wiečneho pokoge.« 715 Kdyz giż wſicku řeč dokona, zabieże wſwa bydla ona, Bezpečenſtwie za ſtrach wzchyti, Poće wſwem poli bez peče byti; Aneb ſe ſylneho bogi, 720 Bezpečniegi mdlemu ſtogi 705 27a Kdez chudoba geſt wradoſti, Bezpečna wiec geſtit predoſti. naywiec ſe 3) zbozie ochudi,4 Kdez vzitek truchloſt ztrudi. Paupertas ſi leta venit, tutiſſima res eſt; Pauperat immenſas triſtior vsus opes.5) O liſce a Orlu Kapitola Trinadſta. 725 POſluchay tu ſedie milie: Nizſiemu nečin naſyle, Aniz gemu ruſeg bydla, Chceſh zbyti geho oſydla. Caſto mdly cini pakoſty 730 Mocnieyſiemu prieliš doſti, Yakoż ſe tuto dawa znati. Kdyż orel líſence wzchwati I neſe ge kplodu ſwemu, Aby byl ſladky pokrm gemu. 735 Kdyżto zwiedie liſka ſmucena, 1) V rkp. bohatci; lat. pauperiem ditat pax opulenta mihi. — 2) V rkp. ſamo. — 3) Tak v rkp.; Br. naywiecse; v lat. textu: tristior immensas pauperat usus opes. — 4) V rkp. vchodi. — 5) Br. tristior immensas pauperat...Br. položil lat. dvojverší za v. 720.
Strana 73
73 740 745 750 Ze ſwych dietek giż zbawena, Tam kdřewu ſmutnie pribieże, Orla ſwu proſbu doleze, Sſtrednu 1) proſbu geho proſecy, Aby giey orel wratil dieti. Orel gegie proſbu wzhrdie. hſatka kwielechu twrdie. Orlíčenec 2) ſe bogiechu, Neb gich krmie byti gmiechu. Liſka, mudra gſucy mati, Chytroſti dietky wyplati. Beruc zſtrniſtie y prutie, Okolo dřewa okutie Hlawni hromadu oſwieti. Weliky ſe ohen rozniti; Orličencom včini wzdoru Dym, kdyż huſty gdieſe wzhoru. 27b Ptak vtřefi líſku tehdy, dletky gie nawrati kehdy.3) Non ſit qui ſtudeat maior4) obeſſe minori, Cum bene maiori poſſet obeſſe minor. 755 Protoz radim mocnieyſiemu: Nepakoſt ſebe menſiemu, Kdyz mdly mož činiti tobie Mnoho zleho wkażde dobie. O hlemyżdu a O orlicy Kapito“ Ctrnadſta. COz tobie neprirozeno, 760 To ztwe myſli bud ſlozeno. Neſahay doſtogne wiecy, Gież nemozeš ty dofiecy. Ktoz wyſſieho wzchodu żada. Caſto tiezce ſnieho ſpada. 765 Střezyz ſe hlemyzdowy ſtraſti, Genz leze wpieſku rohy zdrasti. Tuz gey Orel nohu wztrże, Podoblaky ſe ſním wrże. *) V rkp. Sſtredmu; v lat. aquilam pro rapta prole perungit melle precum. — V rkp. orliſenec. — 3) V rkp. keydy. — 1) Br. quia maior.
73 740 745 750 Ze ſwych dietek giż zbawena, Tam kdřewu ſmutnie pribieże, Orla ſwu proſbu doleze, Sſtrednu 1) proſbu geho proſecy, Aby giey orel wratil dieti. Orel gegie proſbu wzhrdie. hſatka kwielechu twrdie. Orlíčenec 2) ſe bogiechu, Neb gich krmie byti gmiechu. Liſka, mudra gſucy mati, Chytroſti dietky wyplati. Beruc zſtrniſtie y prutie, Okolo dřewa okutie Hlawni hromadu oſwieti. Weliky ſe ohen rozniti; Orličencom včini wzdoru Dym, kdyż huſty gdieſe wzhoru. 27b Ptak vtřefi líſku tehdy, dletky gie nawrati kehdy.3) Non ſit qui ſtudeat maior4) obeſſe minori, Cum bene maiori poſſet obeſſe minor. 755 Protoz radim mocnieyſiemu: Nepakoſt ſebe menſiemu, Kdyz mdly mož činiti tobie Mnoho zleho wkażde dobie. O hlemyżdu a O orlicy Kapito“ Ctrnadſta. COz tobie neprirozeno, 760 To ztwe myſli bud ſlozeno. Neſahay doſtogne wiecy, Gież nemozeš ty dofiecy. Ktoz wyſſieho wzchodu żada. Caſto tiezce ſnieho ſpada. 765 Střezyz ſe hlemyzdowy ſtraſti, Genz leze wpieſku rohy zdrasti. Tuz gey Orel nohu wztrże, Podoblaky ſe ſním wrże. *) V rkp. Sſtredmu; v lat. aquilam pro rapta prole perungit melle precum. — V rkp. orliſenec. — 3) V rkp. keydy. — 1) Br. quia maior.
Strana 74
74 770 775 Wplazy hlemyzd tielo y nohy, Stiemž zatagi dluhe rohy. Wrana wece neſmyſlnemu Orlowi, take lačnemu: »Wier mi, ze neſes briemie, Ty poziwes 1) toho zregmie. Genz ſe geſt tu whlemyzdy ſkrylo, Proč by twu krmi nebylo, Ta koſtka genż kryge wſobie? Zbi hlemyzd! krmie bude tobie. Ač gey chceſs rozbiti,2) wiez to, 780 Smyſla poziw ſyly 3) mieſto. Sic ſublatus homo ſubuerſo turbine lingit Corruit et fortes iſta: Procella rapit.4) 28a 785 Zwyſoſti gey wſkalu ſnoři, Yhned gey kamen y rozbori.« Prigem Orel wrani radu, Ihned wſta wzhoru sſtaru wnadu; Střelí wzhoru až podnebe, Tuz pak hlemyzd puſti od ſebe. Hlemyzd letienim tezkym doſti Oſkalu zbi twrde koſti. Kdez pokog gest wemdle ſyle, 790 Kochay ſe ſnim bez vſyle; Bud wzdy proſpiecha hledage, Genzt ſe hodi, pokog mage. Blazniwy člowiek tudieze Nectnym iazyke ſe ſwieże. 795 Ta napaſt, prawicy take, Znobi y mocnieyſi wſſake. Oliſce a ohawranu Kapitola patnadſta. KDyz tie počne kto chwaliti, Pomni ſam ſwog ſudce byti. Nerod wieriti ginemu 800 wiece nezli ſwiedomie ſwemu. Kazdy mudry znamenawa, 1) Br. poziwess. — 2) V rkp. rozbi. — 3) V rkp. gſyli. — 4) Br. opravil De se stultus homo subversus turbine lingue corruit... a položil za v. 792.
74 770 775 Wplazy hlemyzd tielo y nohy, Stiemž zatagi dluhe rohy. Wrana wece neſmyſlnemu Orlowi, take lačnemu: »Wier mi, ze neſes briemie, Ty poziwes 1) toho zregmie. Genz ſe geſt tu whlemyzdy ſkrylo, Proč by twu krmi nebylo, Ta koſtka genż kryge wſobie? Zbi hlemyzd! krmie bude tobie. Ač gey chceſs rozbiti,2) wiez to, 780 Smyſla poziw ſyly 3) mieſto. Sic ſublatus homo ſubuerſo turbine lingit Corruit et fortes iſta: Procella rapit.4) 28a 785 Zwyſoſti gey wſkalu ſnoři, Yhned gey kamen y rozbori.« Prigem Orel wrani radu, Ihned wſta wzhoru sſtaru wnadu; Střelí wzhoru až podnebe, Tuz pak hlemyzd puſti od ſebe. Hlemyzd letienim tezkym doſti Oſkalu zbi twrde koſti. Kdez pokog gest wemdle ſyle, 790 Kochay ſe ſnim bez vſyle; Bud wzdy proſpiecha hledage, Genzt ſe hodi, pokog mage. Blazniwy člowiek tudieze Nectnym iazyke ſe ſwieże. 795 Ta napaſt, prawicy take, Znobi y mocnieyſi wſſake. Oliſce a ohawranu Kapitola patnadſta. KDyz tie počne kto chwaliti, Pomni ſam ſwog ſudce byti. Nerod wieriti ginemu 800 wiece nezli ſwiedomie ſwemu. Kazdy mudry znamenawa, 1) Br. poziwess. — 2) V rkp. rozbi. — 3) V rkp. gſyli. — 4) Br. opravil De se stultus homo subversus turbine lingue corruit... a položil za v. 792.
Strana 75
75 Proč gemu kto chwalu wzdawa. Genz tie Iſtiwu chwalu kogi, Twemu zbozí oſydlo ſtrogi. 805 Iakz kdes hawran krmi drže Wuſtech, ſniż ſe nadub wrże, Aby tu načaš odpocíwal, A ſwe krmie tam poziwal. Lliſka welmi hladowita Popoli ſe ſem y tam mkyta, Atby mohla mrchu nadgiti, Giz by mohla ſyta byti. Vzře, nalit gegie doba, Vwrchu ſedi ſkrmi koba. 815 Poce mu řeč podmietati, Hawran poce poſluchati, Rkuc: »hawraku! kteraks kraſen A wewſie lepotie iasen! Llabut premahas wbieloſti, 820 Nadewſe ptaky kraſens doſti! Ey! by zpiewal hawran taky, Byl by mil nadewſe ptaky!« Wieriw hawran ſladke reci, Onot nemudry koba ſkřeci; ze by ſe ſlibil, poče krkati, Liſka ſyra poče čkati. Syr ſe gemu 1) zuſt 2) wynori. Popadſi gey liſka ſmoři, Y zabieže ona do luha; Hawrankowi by poſyrcy tuha. Střed boleſti hanba 3) ſedi A ſkodu oſtrotu gedi. Horky ſmiech trpieti bude, Kohoz chwale, kdyz ctí zbude. 835 Lftiwa chwala chlubu plodi, Genz ſproſtnemu přewelmi ſkodi. 810 825 830 28b Ffellitum patitur rifum, quem mellit inanis Gloria; nam 4) parit tedia falfus hono r.5) Olwu a Obyku Capitola XVI. HRad ſe přately, kdez možes, Kdyz ſe wktere cti rozmożes. 1) V rkp. gemi. — 2) Br. s ust. — 3) V rkp. haňbu. — *) Br. vera. — 5) Br. lat. verše položil za v. 832.
75 Proč gemu kto chwalu wzdawa. Genz tie Iſtiwu chwalu kogi, Twemu zbozí oſydlo ſtrogi. 805 Iakz kdes hawran krmi drže Wuſtech, ſniż ſe nadub wrże, Aby tu načaš odpocíwal, A ſwe krmie tam poziwal. Lliſka welmi hladowita Popoli ſe ſem y tam mkyta, Atby mohla mrchu nadgiti, Giz by mohla ſyta byti. Vzře, nalit gegie doba, Vwrchu ſedi ſkrmi koba. 815 Poce mu řeč podmietati, Hawran poce poſluchati, Rkuc: »hawraku! kteraks kraſen A wewſie lepotie iasen! Llabut premahas wbieloſti, 820 Nadewſe ptaky kraſens doſti! Ey! by zpiewal hawran taky, Byl by mil nadewſe ptaky!« Wieriw hawran ſladke reci, Onot nemudry koba ſkřeci; ze by ſe ſlibil, poče krkati, Liſka ſyra poče čkati. Syr ſe gemu 1) zuſt 2) wynori. Popadſi gey liſka ſmoři, Y zabieže ona do luha; Hawrankowi by poſyrcy tuha. Střed boleſti hanba 3) ſedi A ſkodu oſtrotu gedi. Horky ſmiech trpieti bude, Kohoz chwale, kdyz ctí zbude. 835 Lftiwa chwala chlubu plodi, Genz ſproſtnemu přewelmi ſkodi. 810 825 830 28b Ffellitum patitur rifum, quem mellit inanis Gloria; nam 4) parit tedia falfus hono r.5) Olwu a Obyku Capitola XVI. HRad ſe přately, kdez možes, Kdyz ſe wktere cti rozmożes. 1) V rkp. gemi. — 2) Br. s ust. — 3) V rkp. haňbu. — *) Br. vera. — 5) Br. lat. verše položil za v. 832.
Strana 76
76 Ač kdy budes wemdle ſyle, 1) 840 Prietelce prigmi kſobie milie. Naymenſiemu bud howiege, Aniz komu žaloſti diege. Tot gest tuto znamenati. 29a Kdyz ſe lwa ſta roſt prichwati, 845 Geyz tiezkoſt ſtaroſtna ſmuti, že ſebu može ſotnie hnuti, Zmrazy ſtaroſt geho tielo A ſrdce gemu giż zle dielo. Takz leže lenoſti ſtydne. Přibich kanec pieny naň kydne; Na dawne rany pomnieſe, Sylne rany lwu ſečieſe. Byk naden take priteče,2) Rohami lwowi bok proſeče. Mrzky oſlik ſe ſrdieſe, Nohu lwa wčelo tepieſe. Lew kwiel zapoprawu mage, poče mluwiti odlikage : »Gehoz byl ſem driewe přemoha, Toho mie giz tlaći noha. Wſecka moc ma giż vſnula, Wſelika ma čeſt wſen ſe hnula. Vſnuli ſkutcy meg ctnoſti, Giž mam hoře prieliš doſti. 865 Gimżto ſem byl driewe ſkodie, Ty mie giż wſicku nuzy plodie. Mnohym ſem odpuſtiel take, Giż mi rany cinie wſake ; Za dobrotu rany cinie 870 Newieduce, cim mie winnie. 850 860 855 Genz ſe priezni neopina, Natom lwowa lezi winna. wiec muſy fluti 3) hubeny, Genż geſt wſie priezni zbaweni. Hunc timeat caſum, qui ſe non fubit 4) amico. Nec dare vult felix, quam mifer optat opem.5) O luniakowi nemocne Kapí XVII. 875 K Dyz koli co zleho ciniš, Bozie pomſty ſe dowinniś. 1) Br. sylie. — 2) V rkp. pribieże. — 3) Br. sluty. — 4) Br. fulsit. — 5) Br. lat. dvojverší položil za v. 870.
76 Ač kdy budes wemdle ſyle, 1) 840 Prietelce prigmi kſobie milie. Naymenſiemu bud howiege, Aniz komu žaloſti diege. Tot gest tuto znamenati. 29a Kdyz ſe lwa ſta roſt prichwati, 845 Geyz tiezkoſt ſtaroſtna ſmuti, že ſebu može ſotnie hnuti, Zmrazy ſtaroſt geho tielo A ſrdce gemu giż zle dielo. Takz leže lenoſti ſtydne. Přibich kanec pieny naň kydne; Na dawne rany pomnieſe, Sylne rany lwu ſečieſe. Byk naden take priteče,2) Rohami lwowi bok proſeče. Mrzky oſlik ſe ſrdieſe, Nohu lwa wčelo tepieſe. Lew kwiel zapoprawu mage, poče mluwiti odlikage : »Gehoz byl ſem driewe přemoha, Toho mie giz tlaći noha. Wſecka moc ma giż vſnula, Wſelika ma čeſt wſen ſe hnula. Vſnuli ſkutcy meg ctnoſti, Giž mam hoře prieliš doſti. 865 Gimżto ſem byl driewe ſkodie, Ty mie giż wſicku nuzy plodie. Mnohym ſem odpuſtiel take, Giż mi rany cinie wſake ; Za dobrotu rany cinie 870 Newieduce, cim mie winnie. 850 860 855 Genz ſe priezni neopina, Natom lwowa lezi winna. wiec muſy fluti 3) hubeny, Genż geſt wſie priezni zbaweni. Hunc timeat caſum, qui ſe non fubit 4) amico. Nec dare vult felix, quam mifer optat opem.5) O luniakowi nemocne Kapí XVII. 875 K Dyz koli co zleho ciniš, Bozie pomſty ſe dowinniś. 1) Br. sylie. — 2) V rkp. pribieże. — 3) Br. sluty. — 4) Br. fulsit. — 5) Br. lat. dvojverší položil za v. 870.
Strana 77
77 29b Nenie tak li male ſhreſenie, By geho nebylo pomſtienie Tobie prawí nynie take 880 Bez odplaty dobre wſake: Kay ſe hriecha, dokadz wſylie, At te tworec prigme mihe. Pozdie wrześ kbohu oci, Kdyz tie giz nemoc ſtoči. 885 lako kdas luniak byl nemocen A tezku boleſti ſkrocen. Powiedie Luniak ſwe materi: »Nahle ſe wproſbu vderi, Wzday bohom obiet a modlenie, At by zdrawie bylo prodlenie. Matie wece: »ty vbohy! Hniewals lidi yako bohy. Zpominagic ſkutka zleho, Bohowet mſtie hniewu ſweho, 895 Genz ſe ku pomſtie ſnazie, Rownie muku zahriech wazie. Kdyzto kuřence ty braſe, Čemu ſe muky nebaſe? Zkuřenec oblet bohom ciníe, 900 Protoz tie giz ſmrti winnie. Swatoſt bohom geſt zobieta, Protoz tobie pomſta geſt ta. 890 Qui maculat vitam, mundas cur recolit1) aras? Quem fua facta premunt, cur aliena leuat 2)? Genz ſwog ziwot whrieſiech ka'i, Proč ſe wciſtu ſwatoſt wali? 905 Ktoż ſe ſwym ſkutkem zdawuge, Proč cyzie hriech oprawuge ? Opſu a Owoſlu Kapitola XVIII. NEſluſie te ſluzby zadati, Giezto člowiek nemoz do ſtati; Nebo ty wtu ſlużbu wzkluzna, 910 Geſto tobie gest nepriſluſna, 302 1) Br. incolit. — 2) Br. leuant
77 29b Nenie tak li male ſhreſenie, By geho nebylo pomſtienie Tobie prawí nynie take 880 Bez odplaty dobre wſake: Kay ſe hriecha, dokadz wſylie, At te tworec prigme mihe. Pozdie wrześ kbohu oci, Kdyz tie giz nemoc ſtoči. 885 lako kdas luniak byl nemocen A tezku boleſti ſkrocen. Powiedie Luniak ſwe materi: »Nahle ſe wproſbu vderi, Wzday bohom obiet a modlenie, At by zdrawie bylo prodlenie. Matie wece: »ty vbohy! Hniewals lidi yako bohy. Zpominagic ſkutka zleho, Bohowet mſtie hniewu ſweho, 895 Genz ſe ku pomſtie ſnazie, Rownie muku zahriech wazie. Kdyzto kuřence ty braſe, Čemu ſe muky nebaſe? Zkuřenec oblet bohom ciníe, 900 Protoz tie giz ſmrti winnie. Swatoſt bohom geſt zobieta, Protoz tobie pomſta geſt ta. 890 Qui maculat vitam, mundas cur recolit1) aras? Quem fua facta premunt, cur aliena leuat 2)? Genz ſwog ziwot whrieſiech ka'i, Proč ſe wciſtu ſwatoſt wali? 905 Ktoż ſe ſwym ſkutkem zdawuge, Proč cyzie hriech oprawuge ? Opſu a Owoſlu Kapitola XVIII. NEſluſie te ſluzby zadati, Giezto člowiek nemoz do ſtati; Nebo ty wtu ſlużbu wzkluzna, 910 Geſto tobie gest nepriſluſna, 302 1) Br. incolit. — 2) Br. leuant
Strana 78
78 Ta tobie ſmiech y hanbu plodi, Caſto y ſkodu priwodi. Take tobie to chcy řecy: Nerod tu ſpilu ſpileti, 915 Gestot ſluſna nenie tobie, Chceſh ſwog stud mieti ſobie. Kdyz ſe mnis ſpilu ozdobie, Nenawiſt pak wezmes ſobie lakzto pſyček geden bieſe, 920 Genzto ſlibiti ſe chtieſe Swemu panu hričku mnohu Gednak gey drapaſe nohu, Načas ſkomlie, chwoſtkem klapa, Opiet geho zarucho lapa, Chwili geho iazykem liże, Priſkakuge kupanu bliže. Pan pſykow tiem 1) weſel bieſe A ruku pſyka hladieſe. Krmí pſu dawage A čaſto ſnim ſpolu hrage. Oſlik mrſky to wiedieſe A tak ſam prawieſe, Zadage tuz krmi wzieti A ſweho dwora priezen mieti: »Wſak ſem kſlużbie podobnieyſi, Swym chrbetem vzitečnieyſi. la ſem panu dielem mily, Pſyk ſe libi gedno ſpihi. Protoz,« wece, »budu hrati, 940 Dam ſe ſwu hru panu znati.« Tuż poče hrati, čas ſwog wida, Aby ſe ſlibil, kupanu prigda; Mni, że by geho vſmieſil řwanim A vſylim ſwym ſkakanim. Vplwa gey ſlnami ſwymi, Wſkoci naň nohami přednimi Y rani vboha muže, Mnie ſe welmi dworna iuże.2) Pan k ſwym ſluham krikem wznahlí, 950 By gemu pomoc pritahli. Pribreze panoſi mnoho, Wchopichu oſla toho, 925 930 935 945 30b 1) V rkp. ltech. 2) V rkp. niże. Br. giže. —
78 Ta tobie ſmiech y hanbu plodi, Caſto y ſkodu priwodi. Take tobie to chcy řecy: Nerod tu ſpilu ſpileti, 915 Gestot ſluſna nenie tobie, Chceſh ſwog stud mieti ſobie. Kdyz ſe mnis ſpilu ozdobie, Nenawiſt pak wezmes ſobie lakzto pſyček geden bieſe, 920 Genzto ſlibiti ſe chtieſe Swemu panu hričku mnohu Gednak gey drapaſe nohu, Načas ſkomlie, chwoſtkem klapa, Opiet geho zarucho lapa, Chwili geho iazykem liże, Priſkakuge kupanu bliže. Pan pſykow tiem 1) weſel bieſe A ruku pſyka hladieſe. Krmí pſu dawage A čaſto ſnim ſpolu hrage. Oſlik mrſky to wiedieſe A tak ſam prawieſe, Zadage tuz krmi wzieti A ſweho dwora priezen mieti: »Wſak ſem kſlużbie podobnieyſi, Swym chrbetem vzitečnieyſi. la ſem panu dielem mily, Pſyk ſe libi gedno ſpihi. Protoz,« wece, »budu hrati, 940 Dam ſe ſwu hru panu znati.« Tuż poče hrati, čas ſwog wida, Aby ſe ſlibil, kupanu prigda; Mni, że by geho vſmieſil řwanim A vſylim ſwym ſkakanim. Vplwa gey ſlnami ſwymi, Wſkoci naň nohami přednimi Y rani vboha muže, Mnie ſe welmi dworna iuże.2) Pan k ſwym ſluham krikem wznahlí, 950 By gemu pomoc pritahli. Pribreze panoſi mnoho, Wchopichu oſla toho, 925 930 935 945 30b 1) V rkp. ltech. 2) V rkp. niże. Br. giže. —
Strana 79
79 Sylnie zbichu hubeneho, Ze vrazyl pana ſweho. 955 Rzemdihy, 1) kygi gey tepiechu, Sem y tam gim obratiechu. Quod natura negat, nemo feliciter audet. Diſplicet inprudens, vnde placere putet.2 Čehozt prirozenie nechce prieti, Wſwe vdatenstwie nerod wzieti. Blazen tiem nenawiſtnieyfi, 960 Odniažto ſe mni libieyſi. Owlaſowicy a o Semenu lnienem Kapi XIX. NEpohrday proſpieſne rady, Ac chces zbyti ſkody tady; Neb ktozt mudru řeč potupí, Sprawnie geho ſkoda ceſt lupi. 965 A coz ſmudru radu cinis, Wſwe ſe ſkodie menie winiſs. Kdyz iakz ſiemie Iniene krmi zemie, Chtiecy ſploditi plemie. Wlaſtowice to widucy, 970 prielis welmi ſmutna gſucy, Wſecky welmi wzhrozy ptaky Rkucy: »ſiemie toto take Vcini nam mnoho zleho, Dočekali čaſu ſweho. Nahlie plewmy3) zle ſiemie to, Genz geſt nanaſi ſkodu wſieto!« Zdrawe rady biezie ptacy, Počechu ſproſtne hrozy lati. Kdyz i ſe poce len z zemie zkyſti. 31a 980 Wzelenoſti steblce kwiesti, Wlaſtowice gim wece druhe: »Giž nam roſtu ſtraſti tuhe! Ač chce ſkody te vtecy, Slufie nam ten len wypleti.« 985 Zaſmiechu 4) ſe opiet ptacy Rkuc: »nechcem ſe toho bati!« 1) V rkp. Vzem dihy. Br. vzem dlhy. — 2) Br. putat. — 3) V rkp. plewiny — *Br. rasmiechu. 975
79 Sylnie zbichu hubeneho, Ze vrazyl pana ſweho. 955 Rzemdihy, 1) kygi gey tepiechu, Sem y tam gim obratiechu. Quod natura negat, nemo feliciter audet. Diſplicet inprudens, vnde placere putet.2 Čehozt prirozenie nechce prieti, Wſwe vdatenstwie nerod wzieti. Blazen tiem nenawiſtnieyfi, 960 Odniažto ſe mni libieyſi. Owlaſowicy a o Semenu lnienem Kapi XIX. NEpohrday proſpieſne rady, Ac chces zbyti ſkody tady; Neb ktozt mudru řeč potupí, Sprawnie geho ſkoda ceſt lupi. 965 A coz ſmudru radu cinis, Wſwe ſe ſkodie menie winiſs. Kdyz iakz ſiemie Iniene krmi zemie, Chtiecy ſploditi plemie. Wlaſtowice to widucy, 970 prielis welmi ſmutna gſucy, Wſecky welmi wzhrozy ptaky Rkucy: »ſiemie toto take Vcini nam mnoho zleho, Dočekali čaſu ſweho. Nahlie plewmy3) zle ſiemie to, Genz geſt nanaſi ſkodu wſieto!« Zdrawe rady biezie ptacy, Počechu ſproſtne hrozy lati. Kdyz i ſe poce len z zemie zkyſti. 31a 980 Wzelenoſti steblce kwiesti, Wlaſtowice gim wece druhe: »Giž nam roſtu ſtraſti tuhe! Ač chce ſkody te vtecy, Slufie nam ten len wypleti.« 985 Zaſmiechu 4) ſe opiet ptacy Rkuc: »nechcem ſe toho bati!« 1) V rkp. Vzem dihy. Br. vzem dlhy. — 2) Br. putat. — 3) V rkp. plewiny — *Br. rasmiechu. 975
Strana 80
80 Wlaſtowice, mudra gſucy, Yhned ſe poče klidem winuti; Præbywagic wdomiech ſnimi, 990 Tieſſieſe ge ſſtebty ſwymi. Namque1) preuifa nimis2) ledere tela folent. Vtile confilium qui ſpernit, invtile ſvmit. Qui nimis3) tutus, recia iure ſubit.4) Neb předwiediene střely Kdyzto, Menie tie zaſtrele,5) wiez to. Giż ſe len wzraloſti znieſe, Giz ſe ſiet nanie činieſe, 995 Giż muz ptaky ſieti lſtieſe, Giż ſe treſkcy ſtraſtni ptacy, ze rady nechtieli chowati. Genz ſtatecne rady bieha A nezyſtnu ſobie ſeha, 1000 Kdyz ſe bezpečen wnie prawiś, Sprawnie ſe wte sieti stawis. Pocinagi ſe druhe knichy. oſwobodie Athenſkych Kapitola dwadca. 1005 KDyz ſwoboden możes byti, Nerodiz ſwobodſtwie zbyti. Sediz radce zapan ſobie, Nezli wſlużbie, ktomu robie. Nerod wcyzy moc podlecy, Ač chces wſie ſtrafti vtecy. Tato baſnice vci takto, Ozdobil by ziwot kako, 1010 Neb ktere by ceſty ſahal, ktere by take biehal. 31b Athene by mieſto hrde, Wſt oprawu welmi twrde, Ale krale nemiegieſe, 1015 Neb geho potřebno nebieſe. 1) Br. nam. — 1) Br. minus. — 3) Br. nimis est. — 4) Br. druhý a třetí lat. verš položil za v. 997. — 5) Za slovem zaſtřele jest K červeně škrtnuté.
80 Wlaſtowice, mudra gſucy, Yhned ſe poče klidem winuti; Præbywagic wdomiech ſnimi, 990 Tieſſieſe ge ſſtebty ſwymi. Namque1) preuifa nimis2) ledere tela folent. Vtile confilium qui ſpernit, invtile ſvmit. Qui nimis3) tutus, recia iure ſubit.4) Neb předwiediene střely Kdyzto, Menie tie zaſtrele,5) wiez to. Giż ſe len wzraloſti znieſe, Giz ſe ſiet nanie činieſe, 995 Giż muz ptaky ſieti lſtieſe, Giż ſe treſkcy ſtraſtni ptacy, ze rady nechtieli chowati. Genz ſtatecne rady bieha A nezyſtnu ſobie ſeha, 1000 Kdyz ſe bezpečen wnie prawiś, Sprawnie ſe wte sieti stawis. Pocinagi ſe druhe knichy. oſwobodie Athenſkych Kapitola dwadca. 1005 KDyz ſwoboden możes byti, Nerodiz ſwobodſtwie zbyti. Sediz radce zapan ſobie, Nezli wſlużbie, ktomu robie. Nerod wcyzy moc podlecy, Ač chces wſie ſtrafti vtecy. Tato baſnice vci takto, Ozdobil by ziwot kako, 1010 Neb ktere by ceſty ſahal, ktere by take biehal. 31b Athene by mieſto hrde, Wſt oprawu welmi twrde, Ale krale nemiegieſe, 1015 Neb geho potřebno nebieſe. 1) Br. nam. — 1) Br. minus. — 3) Br. nimis est. — 4) Br. druhý a třetí lat. verš položil za v. 997. — 5) Za slovem zaſtřele jest K červeně škrtnuté.
Strana 81
81 1030 Zakon gmieſe bezzakona, Bez tiezkoſti, bez promiena; Ale ſamo wſobie kraluge A naſyle níc nečige. 1020 Swobodno gſuc bez pakoſty, Wniće woſydlo tiezke doſti, Ze prozakon 1) haňba, peče Oſtreyfi by oſtra meče. Aby neplnil wlaſtni woli, 1025 Blazniwy lid krale zwoli. Prawa, genz ſmutnie noſiechu, Giz gich ſwrcy nemozechu. Kral poče dobre milowati, Zlym zlu odplatu dawati. Takz 2) powyſi doſtoynieyſ A wrobotu da ſproſtnieyſi. Wzakonie Krale noweho Trpiechu giz mnoho zleho. Vrbem trifte iugum querula3) ceruice gerentem Ezopus tetigit, confona uerba mouens 4) O 5) mieſtiane prehubeni, 1035 Taku ſtraſti obtieženi! Genż prwe lechce ſpiechu, Sotnie giz ſneſti mozechu. Wieda mieſto wſtraſtnem ſmutce, Ze leżi w blaznowem ſmutce, 1040 Miſtr Ezopus ogich biedie Tuto powieſt gim powiedie: Baſen. 1045 ZAby, kdyz ſe ſmočidla brachu A bez ſtrachu na břehu Hrachu, Wzechu ſproſtnu radu ſobie, že ſkřičechu ote dobie, Od Iupitera proſiece, Bez krale byti nechtiece. Pripudichu boha kſmiechu 322 1) Br. pro zakon. — 2) Br. taky. — 3) V rkp. querela. — 4) Br. latinské to dvojverší položil za v. 1037. — 5) Br. a. Sborník Baworowského. 6
81 1030 Zakon gmieſe bezzakona, Bez tiezkoſti, bez promiena; Ale ſamo wſobie kraluge A naſyle níc nečige. 1020 Swobodno gſuc bez pakoſty, Wniće woſydlo tiezke doſti, Ze prozakon 1) haňba, peče Oſtreyfi by oſtra meče. Aby neplnil wlaſtni woli, 1025 Blazniwy lid krale zwoli. Prawa, genz ſmutnie noſiechu, Giz gich ſwrcy nemozechu. Kral poče dobre milowati, Zlym zlu odplatu dawati. Takz 2) powyſi doſtoynieyſ A wrobotu da ſproſtnieyſi. Wzakonie Krale noweho Trpiechu giz mnoho zleho. Vrbem trifte iugum querula3) ceruice gerentem Ezopus tetigit, confona uerba mouens 4) O 5) mieſtiane prehubeni, 1035 Taku ſtraſti obtieženi! Genż prwe lechce ſpiechu, Sotnie giz ſneſti mozechu. Wieda mieſto wſtraſtnem ſmutce, Ze leżi w blaznowem ſmutce, 1040 Miſtr Ezopus ogich biedie Tuto powieſt gim powiedie: Baſen. 1045 ZAby, kdyz ſe ſmočidla brachu A bez ſtrachu na břehu Hrachu, Wzechu ſproſtnu radu ſobie, že ſkřičechu ote dobie, Od Iupitera proſiece, Bez krale byti nechtiece. Pripudichu boha kſmiechu 322 1) Br. pro zakon. — 2) Br. taky. — 3) V rkp. querela. — 4) Br. latinské to dvojverší položil za v. 1037. — 5) Br. a. Sborník Baworowského. 6
Strana 82
82 Onu proſbu, kteruz ćiniechu. 1050 Boh gim dobreho dohodi, Krale gim dati nerodi. Zkričechu zaby take,1) Vcinichu proſby take dluhe. Tuź vſlyſechu zwuk protiwny, Nalit leti ſſpalek diwny Znebes, gez w Gezero pade, Wodu nabřehy wyklade. Zaba ſe leče wſelika, Neb bazen gi trapi welika. Kdyz ſe woda vpokogi, Tuz zdwihawſe oći ſwogi, Onu kladu y zočichu, Kniez ſe bliže pritočichu; Podal ſtogiece odniehe, Bogiechu ſe krale ſweho. Pak znamenawſe wtu dobu, ze ſſpalek newladne ſebu, Třetie proſbu bohu dachu, Gineho krale zadachu. 1070 Rozhniewachu boha ſweho, Y da gim krale gineho. Da gim hada 2) wgich oprawu, Genż vkrutnu ſwu wzdwih hlawu, Okolo gezera plzaſe A hubene žaby hltaſſe. Tehdy ta ſbieř zkřiče kbohu, Naſtrogiwſſi proſbu mnohu, Rkuč: »Sezri knam, hoſpodine! Wiz, kterak twe ſtwořenie hyne! Vſlyſe tak trudne hlaſſy, Promienl naſe ſmutne caſy! Rač nam ſwu ſwatu pomoc ſeſlati A račiž nam dřewni pokog dati! Giż ſme krmie wraha ſweho, 1085 Giz nas zžeře hrdlo geho. Rač ohyzdnu ſmrt odgieti, Pokogika nam poprieti!« Tak kdyz člowiek ſteſtie ſaha, Caſto on zſtieſtie pobieha, 1055 1060 1065 1075 1080 32b 1) Místo porušeno. Verš končil patrně slovem druhé. Lat. text: Iupiter huic voto risum dedit, ausa secundas Rana preces, subito sensit in amne sonum. Srov. v. 981. — 2) V lat. originale ydrus.
82 Onu proſbu, kteruz ćiniechu. 1050 Boh gim dobreho dohodi, Krale gim dati nerodi. Zkričechu zaby take,1) Vcinichu proſby take dluhe. Tuź vſlyſechu zwuk protiwny, Nalit leti ſſpalek diwny Znebes, gez w Gezero pade, Wodu nabřehy wyklade. Zaba ſe leče wſelika, Neb bazen gi trapi welika. Kdyz ſe woda vpokogi, Tuz zdwihawſe oći ſwogi, Onu kladu y zočichu, Kniez ſe bliže pritočichu; Podal ſtogiece odniehe, Bogiechu ſe krale ſweho. Pak znamenawſe wtu dobu, ze ſſpalek newladne ſebu, Třetie proſbu bohu dachu, Gineho krale zadachu. 1070 Rozhniewachu boha ſweho, Y da gim krale gineho. Da gim hada 2) wgich oprawu, Genż vkrutnu ſwu wzdwih hlawu, Okolo gezera plzaſe A hubene žaby hltaſſe. Tehdy ta ſbieř zkřiče kbohu, Naſtrogiwſſi proſbu mnohu, Rkuč: »Sezri knam, hoſpodine! Wiz, kterak twe ſtwořenie hyne! Vſlyſe tak trudne hlaſſy, Promienl naſe ſmutne caſy! Rač nam ſwu ſwatu pomoc ſeſlati A račiž nam dřewni pokog dati! Giż ſme krmie wraha ſweho, 1085 Giz nas zžeře hrdlo geho. Rač ohyzdnu ſmrt odgieti, Pokogika nam poprieti!« Tak kdyz člowiek ſteſtie ſaha, Caſto on zſtieſtie pobieha, 1055 1060 1065 1075 1080 32b 1) Místo porušeno. Verš končil patrně slovem druhé. Lat. text: Iupiter huic voto risum dedit, ausa secundas Rana preces, subito sensit in amne sonum. Srov. v. 981. — 2) V lat. originale ydrus.
Strana 83
83 1090 Pak padne wſtraſtne oſydlo. A komuz ſe da co dobreho, Wdluhem čaſe mrzy geho. Pozlem pokuſeni take Slazſie bywa ſladke wſake. Takeż zaby, prazdnoſt magic, Biechu 1) diela ſobie zadagic; Sſtraſt za pokog y prigechu, Kdyz wſwu ſkodu krale wzechu. Boh ſboru 2) wece vbohu: »Krale, gehoz ſte proſbu mnohu Priyali wſwu ſtraſt ſobie, Ten gest hoden wasie zlobie. Wiecna bazen bud pomſta moge, Neb ſte nechtieh pokoge.« 1095 1100 1105 Ač kto ma, genž ſluſie gmieti, Rač v weſeli to drzeti. Kdyżto mozes ſam ſwog byti, Nerod ginemu ſlužiti. Si quis habet, quod habere decet, fit letus habendo. Alterius non fit, qui ſuus eſſe poteſt.3) Oholubiech a o Geſtrabowi Capitola dwadcata I. KDyz ty mezy dwym zlym leziś 1110 A nebezpečna ſe widiś, Slufiet menſie zle woliti, Když tie!] nelze toho zbyti. 33a 1115 Ne yakz kdaſy holube, Mniec vtecy ſtraſti hrube, Za kral wzeli geſtrab ſobie, Chtiec ſtati luniakowie zlobie. Kral poče priciny hledati, Kterak by mohl holuby zgimati. Vſkodi gim wiece 1120 nezli ktery wrah na ſwietie. Počechu holubie pykati, Sami naſe žalowati, Ze krale wolili toho, 1) V rkp. bichu. — 2) Br. zboru. — 3) Br. lat. dvojverší položil za v. 1104. 6*)
83 1090 Pak padne wſtraſtne oſydlo. A komuz ſe da co dobreho, Wdluhem čaſe mrzy geho. Pozlem pokuſeni take Slazſie bywa ſladke wſake. Takeż zaby, prazdnoſt magic, Biechu 1) diela ſobie zadagic; Sſtraſt za pokog y prigechu, Kdyz wſwu ſkodu krale wzechu. Boh ſboru 2) wece vbohu: »Krale, gehoz ſte proſbu mnohu Priyali wſwu ſtraſt ſobie, Ten gest hoden wasie zlobie. Wiecna bazen bud pomſta moge, Neb ſte nechtieh pokoge.« 1095 1100 1105 Ač kto ma, genž ſluſie gmieti, Rač v weſeli to drzeti. Kdyżto mozes ſam ſwog byti, Nerod ginemu ſlužiti. Si quis habet, quod habere decet, fit letus habendo. Alterius non fit, qui ſuus eſſe poteſt.3) Oholubiech a o Geſtrabowi Capitola dwadcata I. KDyz ty mezy dwym zlym leziś 1110 A nebezpečna ſe widiś, Slufiet menſie zle woliti, Když tie!] nelze toho zbyti. 33a 1115 Ne yakz kdaſy holube, Mniec vtecy ſtraſti hrube, Za kral wzeli geſtrab ſobie, Chtiec ſtati luniakowie zlobie. Kral poče priciny hledati, Kterak by mohl holuby zgimati. Vſkodi gim wiece 1120 nezli ktery wrah na ſwietie. Počechu holubie pykati, Sami naſe žalowati, Ze krale wolili toho, 1) V rkp. bichu. — 2) Br. zboru. — 3) Br. lat. dvojverší položil za v. 1104. 6*)
Strana 84
84 Genz gim cini kriwdy mnoho. 1125 »Lepe bylo«, wecechu, »ptacy, Lluniakowym boiom ſtati, Nezli bezſmrti vmrieti A ſtraſtne čaſy trpieti.« Quidquid agis, prudenter agas et reſpice finem. fferre minora volo, ne grauiora feram. A coż kdy cinis, cin mudře, 1130 Wzdy konec bud ſmyſlnie vzře. Slufiet menſie zle trpieti, Nechceſli tezſieho trpieti. Owlku a Oſwini Capitola XXII. 1135 1140 1145 1150 Liz pohřiechu znamename I napiſmie nalezame, Ze mluwi giż kriwdu mnohy. Wiż,1) kterak bludi ſwiet vbohy! Giž tie kraſnu řeči kogi, Neb tuž twu čeſt lupiti strogi. Iakzto kdyz wlk s 2) ſwini gdieſe, Genż ſe opraſyti chtieſe : »Opras ſe, ſwinko, bezbazni! Iat ſem wlček giz wtwe każni. Budu ſtraže twemu plodu A ſlibugit za wſi ſkodu." Swinie wlku poče prawiti: »Rać ſe te prace zbawiti! Nechcy, by mi poſluhowal, Ani mych praſatek chowal; Mog ſe plod twe ſtraže bogi. Protoz dalek odnas ſtogi, Abych bezpečnie předtebu byla A ſwe praſce porodila. Ač mie chces wéem vtiefiti, Tehdyt ſluſie pryč odgiti. 3) 33b Pro natis natura iubet timuiſſe parentem. 1155 Kazdu mater wſtraſtneg woli proſwe dietky ſrdce boli.« 1) Br. wiz. — 2) U Br. schází. — 3) V rkp. odgeti.
84 Genz gim cini kriwdy mnoho. 1125 »Lepe bylo«, wecechu, »ptacy, Lluniakowym boiom ſtati, Nezli bezſmrti vmrieti A ſtraſtne čaſy trpieti.« Quidquid agis, prudenter agas et reſpice finem. fferre minora volo, ne grauiora feram. A coż kdy cinis, cin mudře, 1130 Wzdy konec bud ſmyſlnie vzře. Slufiet menſie zle trpieti, Nechceſli tezſieho trpieti. Owlku a Oſwini Capitola XXII. 1135 1140 1145 1150 Liz pohřiechu znamename I napiſmie nalezame, Ze mluwi giż kriwdu mnohy. Wiż,1) kterak bludi ſwiet vbohy! Giž tie kraſnu řeči kogi, Neb tuž twu čeſt lupiti strogi. Iakzto kdyz wlk s 2) ſwini gdieſe, Genż ſe opraſyti chtieſe : »Opras ſe, ſwinko, bezbazni! Iat ſem wlček giz wtwe każni. Budu ſtraže twemu plodu A ſlibugit za wſi ſkodu." Swinie wlku poče prawiti: »Rać ſe te prace zbawiti! Nechcy, by mi poſluhowal, Ani mych praſatek chowal; Mog ſe plod twe ſtraže bogi. Protoz dalek odnas ſtogi, Abych bezpečnie předtebu byla A ſwe praſce porodila. Ač mie chces wéem vtiefiti, Tehdyt ſluſie pryč odgiti. 3) 33b Pro natis natura iubet timuiſſe parentem. 1155 Kazdu mater wſtraſtneg woli proſwe dietky ſrdce boli.« 1) Br. wiz. — 2) U Br. schází. — 3) V rkp. odgeti.
Strana 85
85 Kdyź giż wſichnu řeč dokona, Opraſſy ſe ſwinie ona A wlka zahna pryc doleſa, 1160 Zyſku nic sſebu neneſa. Newier wſeho, prawi tobie, Kazdemu ne wkazdeg dobie. Genž hubenemu wieři 1) komu, Prielis diegi huben tomu. Tempore non omni non2) omnibus omnia credas. Qui miſero credit, creditur eſſe miſer.3) Olwu a Myſſi Kapitola Trimiedcytma. 1165 ODpuſt nepřieteli ſwemu, Kdyz ſe wzmodli hniewu twemu. Tak wietcie priezni dobudes A geho ſluzbu mieti budeš. Zhniewu nenawiſt wychodi, Ale priezen wzdy miloſt plodi. Kdyz tie kto ſwu proſbu kwieli, Miloſrdnie gie vdieli. To tie vci bez obluda. 1170 343 Iako kdy ſe lwowi vda 1175 Trpieti hlad přeweliky, wpolí zhleda kut wſeliky, Aby mohl ſobie krmí wzíeti, Wniemž nemoze lap 4) proſpieti. A ſlunce ſe chce až vzżecy, Ze ſe chce lew znogem wztecy. Sem y tam bieha wpoli, Studeny mu les powoli; Podchladne ſe drewo ſklade, Welmi wtiezky ſen vpade. Myſſi zaſtup tu biehaſe A okolo 5) geho hraſſe. Gedna towařiſka zbludi, Wzbiehſi na lwa geho vbudí. Přichwati myś lew ſwu nohu, 1180 1185 1) Br. wiere. — 2) V rkp. Tempore non. — 3) Br. lat. dvojverší položil za v. 1160. — *) V rkp. lep. — 5) V rkp. okogí.
85 Kdyź giż wſichnu řeč dokona, Opraſſy ſe ſwinie ona A wlka zahna pryc doleſa, 1160 Zyſku nic sſebu neneſa. Newier wſeho, prawi tobie, Kazdemu ne wkazdeg dobie. Genž hubenemu wieři 1) komu, Prielis diegi huben tomu. Tempore non omni non2) omnibus omnia credas. Qui miſero credit, creditur eſſe miſer.3) Olwu a Myſſi Kapitola Trimiedcytma. 1165 ODpuſt nepřieteli ſwemu, Kdyz ſe wzmodli hniewu twemu. Tak wietcie priezni dobudes A geho ſluzbu mieti budeš. Zhniewu nenawiſt wychodi, Ale priezen wzdy miloſt plodi. Kdyz tie kto ſwu proſbu kwieli, Miloſrdnie gie vdieli. To tie vci bez obluda. 1170 343 Iako kdy ſe lwowi vda 1175 Trpieti hlad přeweliky, wpolí zhleda kut wſeliky, Aby mohl ſobie krmí wzíeti, Wniemž nemoze lap 4) proſpieti. A ſlunce ſe chce až vzżecy, Ze ſe chce lew znogem wztecy. Sem y tam bieha wpoli, Studeny mu les powoli; Podchladne ſe drewo ſklade, Welmi wtiezky ſen vpade. Myſſi zaſtup tu biehaſe A okolo 5) geho hraſſe. Gedna towařiſka zbludi, Wzbiehſi na lwa geho vbudí. Přichwati myś lew ſwu nohu, 1180 1185 1) Br. wiere. — 2) V rkp. Tempore non. — 3) Br. lat. dvojverší položil za v. 1160. — *) V rkp. lep. — 5) V rkp. okogí.
Strana 86
86 1190 Chtieſe zabiti vbohu. Poće myſs lwa welmi proſyti, Aby gi račil propuſtiti »Newiedomie ſem tie vbudila, Proč bych toho nevzila?« 1195 lew giey kproſbie wahu ſtrogi, Proſba hniew modlenim kogi. Si vincat minimum1) ſummus, ſic vincere vinci eſt. Vincere poſſe decet,2) vincere crimen habet.3) Sam wſobie lew poce myſliti: »Vdali ſe myſs zabiti, Co dobudeš chwaly ztoho ? 1200 Gedno wezmeš haňby mnoho! Hańba mnoho mocnieyſieho, Kdyz chce přemocy mdleyſieho. Ać lew myſku ſmrti pobie, Mnoho hańby wezme ſobie. 1205 Kdez ſylny potepe mdleho, Mala chwala bude geho. Ale li myſka čeſt podegme, Kdyż gie lew žiwot odegme. Cest wniekterem premahani, 1210 premahanie 4) take hanie.5)« 34b De precio victi pendet victoria, victor Tantus erit,6) victi gloria quanta fuit. Witiezſtwie wpobitem 7) ſtogi. Iakehoz přemozeš wbogi, Tehoz chwalu wezmes ſobie, Hanba neb čeſt prigde tobie. 1215 llew propuſti myſs vbohu, (myſs) Wzda lwowi dieku mnohu: Poče lwu pomoc ſlibowati, Acby ge 8) mohla doſtati. Wmale chwili čaſu toho 1220 Tenato gie lwa onoho, Kdez nemož ſylu proſpieti Nez ſproſtnie ſwu ſkodu vpieti. 1) V rkp. inimicum. — 2) V rkp. licet. — *) Br. lat. dvojverší položil za v. 1206. — *) V rkp. přemahage. — 5) Br. opravil pořádek veršů takto: 2004, 2007, 2008, 2005 2006, 2009, 2010. — 6) V rkp. est. — 7) V rkp. vpobitem bogi. — 8) Červená tečka.
86 1190 Chtieſe zabiti vbohu. Poće myſs lwa welmi proſyti, Aby gi račil propuſtiti »Newiedomie ſem tie vbudila, Proč bych toho nevzila?« 1195 lew giey kproſbie wahu ſtrogi, Proſba hniew modlenim kogi. Si vincat minimum1) ſummus, ſic vincere vinci eſt. Vincere poſſe decet,2) vincere crimen habet.3) Sam wſobie lew poce myſliti: »Vdali ſe myſs zabiti, Co dobudeš chwaly ztoho ? 1200 Gedno wezmeš haňby mnoho! Hańba mnoho mocnieyſieho, Kdyz chce přemocy mdleyſieho. Ać lew myſku ſmrti pobie, Mnoho hańby wezme ſobie. 1205 Kdez ſylny potepe mdleho, Mala chwala bude geho. Ale li myſka čeſt podegme, Kdyż gie lew žiwot odegme. Cest wniekterem premahani, 1210 premahanie 4) take hanie.5)« 34b De precio victi pendet victoria, victor Tantus erit,6) victi gloria quanta fuit. Witiezſtwie wpobitem 7) ſtogi. Iakehoz přemozeš wbogi, Tehoz chwalu wezmes ſobie, Hanba neb čeſt prigde tobie. 1215 llew propuſti myſs vbohu, (myſs) Wzda lwowi dieku mnohu: Poče lwu pomoc ſlibowati, Acby ge 8) mohla doſtati. Wmale chwili čaſu toho 1220 Tenato gie lwa onoho, Kdez nemož ſylu proſpieti Nez ſproſtnie ſwu ſkodu vpieti. 1) V rkp. inimicum. — 2) V rkp. licet. — *) Br. lat. dvojverší položil za v. 1206. — *) V rkp. přemahage. — 5) Br. opravil pořádek veršů takto: 2004, 2007, 2008, 2005 2006, 2009, 2010. — 6) V rkp. est. — 7) V rkp. vpobitem bogi. — 8) Červená tečka.
Strana 87
87 1225 1230 Mdlym wrcenim ſwu ſtraſt prawi. hned ſe myſka vlwa ſtawi, I naleze lwa ſmutneho A ſtraſti obtieženeho. Hledagic ſkodneho mieſta, Teneta hryzti nepřeſta; wzpominagic napriezen geho, Zbawí lwa oſydla ſtraſtneho. Chytroſti maleho zuba Zruſſi ſe tak napaſt hruba. llew gie welmi diekowaſe A wgegie ſe moc poddawaſe. Tu qui summa potes, non1) deſpice parua potentem; Nam 2) prodeſſe poteſt, ſi quis obeſſe nequit. Genz ſwu mocy nadewſe wſtupil, 1235 Aby menſieho nepotupil! Caſto tobie ten ſpomože, Genzt vſkoditi ne može. 35a Ozlodiegi a pſu Kapi XXIIII. NEſtale wiecy nezaday mieti, 1240 Zawiečnu nerod gie wzieti. Neſtala wiec 3) brzo mine, Iakzto ſniezna woda ſplyne. Caſto prorozkoſs gedinu stratis zíwot y dedinu. 1245 Nehlupie wtom prawim tobie. Iakż kdys zlodieg pozwa kſobie Gednoho pſa, chleb mu mece, Pohrdaw chlebem pes tak wece : »Abych ia mlcal, twog dar žada, 1250 A ty bezpeč byl pak krada. Ać poziwu daru tweho, Ty poziwes zbozie wſeho. Ffert mea dampna tuum munus, latet hamus in eſca. Me4) priuare cibo cogitat5) ifte cibus. 1) Br. ne. — 2) V rkp. Non. — 3) Br. wec. — 4) V rkp. Mea. — 5) V rkp. rogital.
87 1225 1230 Mdlym wrcenim ſwu ſtraſt prawi. hned ſe myſka vlwa ſtawi, I naleze lwa ſmutneho A ſtraſti obtieženeho. Hledagic ſkodneho mieſta, Teneta hryzti nepřeſta; wzpominagic napriezen geho, Zbawí lwa oſydla ſtraſtneho. Chytroſti maleho zuba Zruſſi ſe tak napaſt hruba. llew gie welmi diekowaſe A wgegie ſe moc poddawaſe. Tu qui summa potes, non1) deſpice parua potentem; Nam 2) prodeſſe poteſt, ſi quis obeſſe nequit. Genz ſwu mocy nadewſe wſtupil, 1235 Aby menſieho nepotupil! Caſto tobie ten ſpomože, Genzt vſkoditi ne može. 35a Ozlodiegi a pſu Kapi XXIIII. NEſtale wiecy nezaday mieti, 1240 Zawiečnu nerod gie wzieti. Neſtala wiec 3) brzo mine, Iakzto ſniezna woda ſplyne. Caſto prorozkoſs gedinu stratis zíwot y dedinu. 1245 Nehlupie wtom prawim tobie. Iakż kdys zlodieg pozwa kſobie Gednoho pſa, chleb mu mece, Pohrdaw chlebem pes tak wece : »Abych ia mlcal, twog dar žada, 1250 A ty bezpeč byl pak krada. Ać poziwu daru tweho, Ty poziwes zbozie wſeho. Ffert mea dampna tuum munus, latet hamus in eſca. Me4) priuare cibo cogitat5) ifte cibus. 1) Br. ne. — 2) V rkp. Non. — 3) Br. wec. — 4) V rkp. Mea. — 5) V rkp. rogital.
Strana 88
88 Wieru,« wece, »mu straft fylnu Twog dar neſe, ſkodu mylnu. 1255 Vdicy mi strogis wchlebie; Neſkyt mi ſe, proſym tebe. »Myſli mie krmie zbawiti Tato krmie, ac moz byti.« Gestie wiece pes mluwiese: »Nemilugi nocnie,« dieſe, »Krmie, nez dnowu milugi, Wniemzto rozkoſs prawu ćigi. Negfem gestie tak neſmieren, Abych byl pro vkruch newieren. Čim bych pana ſweho winil, Genz mi gt wſe dobre činil? Nez bych mu priel ſkody geho, Neſcedi ziwota ſweho. Milugit pana znameho Wiece neż tie, wraha ſweho. 35b Nebeřiz mi gedne nocy Tiſic dnow rozkoſney mocy! Nechcy byti wzdy wchudobie, A ſyt byti wgedne dobie. Nechceſli zdwora poſpieſiti, Stiekanim te dam wiedieti. Nez bych ſtrpiel ſtraſtnu ranu, Stiekanim tie oznamim panu.« Donidz gedno pes mlcieſe, Zlodieg rad vkraſti chtieſe; A yakz gedno pes zaſtreka, Zlodieg ſe by pak preč wleka. Si tibi quid detur, cur detur, reſpice; si des,1) Cui des, ipſe nota, teque gulose doma.2) 1280 1275 1270 1265 1260 Ač kto darem kogi koho, Proč to dawa, hledag toho. 1285 Gemuž co daś, rad znamenag,3) Genz co da, tomu take day. Onadymani zemie a Myſi Kapitola dwadcata V. NErod ſe te hrozy bati, Gez wſwe mocy nemoz ſtati. 1) V rkp. respice finem. — 2) V rkp. te glorioſe dona. — 3) Br. znamenay.
88 Wieru,« wece, »mu straft fylnu Twog dar neſe, ſkodu mylnu. 1255 Vdicy mi strogis wchlebie; Neſkyt mi ſe, proſym tebe. »Myſli mie krmie zbawiti Tato krmie, ac moz byti.« Gestie wiece pes mluwiese: »Nemilugi nocnie,« dieſe, »Krmie, nez dnowu milugi, Wniemzto rozkoſs prawu ćigi. Negfem gestie tak neſmieren, Abych byl pro vkruch newieren. Čim bych pana ſweho winil, Genz mi gt wſe dobre činil? Nez bych mu priel ſkody geho, Neſcedi ziwota ſweho. Milugit pana znameho Wiece neż tie, wraha ſweho. 35b Nebeřiz mi gedne nocy Tiſic dnow rozkoſney mocy! Nechcy byti wzdy wchudobie, A ſyt byti wgedne dobie. Nechceſli zdwora poſpieſiti, Stiekanim te dam wiedieti. Nez bych ſtrpiel ſtraſtnu ranu, Stiekanim tie oznamim panu.« Donidz gedno pes mlcieſe, Zlodieg rad vkraſti chtieſe; A yakz gedno pes zaſtreka, Zlodieg ſe by pak preč wleka. Si tibi quid detur, cur detur, reſpice; si des,1) Cui des, ipſe nota, teque gulose doma.2) 1280 1275 1270 1265 1260 Ač kto darem kogi koho, Proč to dawa, hledag toho. 1285 Gemuž co daś, rad znamenag,3) Genz co da, tomu take day. Onadymani zemie a Myſi Kapitola dwadcata V. NErod ſe te hrozy bati, Gez wſwe mocy nemoz ſtati. 1) V rkp. respice finem. — 2) V rkp. te glorioſe dona. — 3) Br. znamenay.
Strana 89
89 Riedko tie ten pes vgieda, 1290 Genz ſe natie ſtiekem geda. Mlčedliwy 1) pes ſwu zlobu Welmi ſpieſe trhne tebu. Na poly ſe zemie dmieſe A wzhoru ſe welmi ſpieſe. 1295 Ono dutie poče kwieliti, Ze chce ſwog plod poroditi. Wſtraſichu ſe żeny, mużie, Mnice zahynutí iuže.2) Nato ſe ta zemie dmieſe, Ze ſwietu diwy dati chtieſe. On lid hlupy polſce ſe bati A bliž tu neſmieſe ſtati. Zemie myſs malu wywrże, wſemu lidu ſmiech ſe wztrže. 1305 Geſto driewe zaſtrach miegiechu, Tomu ſe giz wſichni ſmiechu. Sepe minus3) faciunt homines, qui multa locuntur. Sepe gerit4) nimios cauſa pufilla metus. 1300 36a Caſto ten naymenie ſkodi, Genz rad mnoho řeci plodi; Caſto prieliſny ſtrach cini 1310 Mala wiec, ktyz kto zawinni. Owlku a o Berankowi Capitola dwadcata ſeſta. STrez ſe wſady Iſtiwe rady, Ač chceš zbyti ſtraſti tady. zly te lſtiwu radu chopi, Giz prieliſnu ſkodu ſkropi. 1315 Genz mluwi tobie ſladce,5) Ten geſt 6) twe wſecky ſkody ſkladce. Iakzto kdys wkoziem stadie Stoge 7) gehniatko a gim ſe koge, Poče mezy kozami hrati. 0312 Wlk ge Iſtiwu řeci chwati, 1) V rkp. mučedliwy. — 2) V rkp. niże. Br. giże. — 3) V rkp. munus. — 4) V rkp. gemit. — 5) V rkp. ſladce tobie. — 6) Br. iest. — 7) V rkp. Stogi
89 Riedko tie ten pes vgieda, 1290 Genz ſe natie ſtiekem geda. Mlčedliwy 1) pes ſwu zlobu Welmi ſpieſe trhne tebu. Na poly ſe zemie dmieſe A wzhoru ſe welmi ſpieſe. 1295 Ono dutie poče kwieliti, Ze chce ſwog plod poroditi. Wſtraſichu ſe żeny, mużie, Mnice zahynutí iuže.2) Nato ſe ta zemie dmieſe, Ze ſwietu diwy dati chtieſe. On lid hlupy polſce ſe bati A bliž tu neſmieſe ſtati. Zemie myſs malu wywrże, wſemu lidu ſmiech ſe wztrže. 1305 Geſto driewe zaſtrach miegiechu, Tomu ſe giz wſichni ſmiechu. Sepe minus3) faciunt homines, qui multa locuntur. Sepe gerit4) nimios cauſa pufilla metus. 1300 36a Caſto ten naymenie ſkodi, Genz rad mnoho řeci plodi; Caſto prieliſny ſtrach cini 1310 Mala wiec, ktyz kto zawinni. Owlku a o Berankowi Capitola dwadcata ſeſta. STrez ſe wſady Iſtiwe rady, Ač chceš zbyti ſtraſti tady. zly te lſtiwu radu chopi, Giz prieliſnu ſkodu ſkropi. 1315 Genz mluwi tobie ſladce,5) Ten geſt 6) twe wſecky ſkody ſkladce. Iakzto kdys wkoziem stadie Stoge 7) gehniatko a gim ſe koge, Poče mezy kozami hrati. 0312 Wlk ge Iſtiwu řeci chwati, 1) V rkp. mučedliwy. — 2) V rkp. niże. Br. giże. — 3) V rkp. munus. — 4) V rkp. gemit. — 5) V rkp. ſladce tobie. — 6) Br. iest. — 7) V rkp. Stogi
Strana 90
90 Rka: »moge gehniatko mile, Cot geſti 1) zde biehati pile Skozly ſmrdutymi takto? Matku ćiſtu 2) maſs ty wſako. Tu bliź ſtogi twoge mati, Slažli mleko chcet tobie dati. Hledayz gie, poſpieſe ſebu, lat tam knie poteku ſtebu. Tam tebe naluce čeka, Aby pozilo gegieho mleka. Zdržetí ge vſylno neb v wymeni geſt3) mleka plno.« Wece giehnie geho zloſti li 36b Wpromluweni mudře doſti: »Kozycka mie ſwym mlekem kogi,4) Milostiwa genz ted stogi. Mie mieſto matky wykrmuge, Mieſto matky mie miluge. Wieru wiece prawi tobie : 1340 Negſem ziwo ſamo ſobie, Ale kmeho pana woli, Genz mnoho run 5) ſemne holi. ziwu kozie mleko radfi, Nad materino mi ſlazſi, 1345 I geſt mi to zde milo, Nez bych twog hrtan naplnilo.« Omnes vincit opes fecuram ducere vitam Pauperius 6) nichil eft, quam miſer ufus7) opum. 1325 1330 1335 1350 Wſecko zbozie to 8) přemoze, Genz bezpečen 9) byti može. Welike zbozie ochudí, Kdez pozitek biedny ztrudi.10) Naſwietie nenie tak zleho Iako rada muze leſtneho. Giſta ſkoda wleſney radie, Kdyz ſe budes ſam wni wſadie. Nil melius ſano monitu, nil peius iniquo. Confilium ſequitur certa ruina malum.11) 1) Br. gest. — 2) V rkp. matko čiſta. — 3) Br. vložil gest do předcházejícího verše za slovo ge. — 4) V rkp. krmi. — 5) V rkp. ran. — 6) V rkp. Pauperibus. — 7) V rkp. riſus. — 3) Br. vynechal. — 9) V rkp. bepečen. — 10) V rkp. ztrati. — 11) Br. lat. verše připojil k veršům před v. 1347.
90 Rka: »moge gehniatko mile, Cot geſti 1) zde biehati pile Skozly ſmrdutymi takto? Matku ćiſtu 2) maſs ty wſako. Tu bliź ſtogi twoge mati, Slažli mleko chcet tobie dati. Hledayz gie, poſpieſe ſebu, lat tam knie poteku ſtebu. Tam tebe naluce čeka, Aby pozilo gegieho mleka. Zdržetí ge vſylno neb v wymeni geſt3) mleka plno.« Wece giehnie geho zloſti li 36b Wpromluweni mudře doſti: »Kozycka mie ſwym mlekem kogi,4) Milostiwa genz ted stogi. Mie mieſto matky wykrmuge, Mieſto matky mie miluge. Wieru wiece prawi tobie : 1340 Negſem ziwo ſamo ſobie, Ale kmeho pana woli, Genz mnoho run 5) ſemne holi. ziwu kozie mleko radfi, Nad materino mi ſlazſi, 1345 I geſt mi to zde milo, Nez bych twog hrtan naplnilo.« Omnes vincit opes fecuram ducere vitam Pauperius 6) nichil eft, quam miſer ufus7) opum. 1325 1330 1335 1350 Wſecko zbozie to 8) přemoze, Genz bezpečen 9) byti može. Welike zbozie ochudí, Kdez pozitek biedny ztrudi.10) Naſwietie nenie tak zleho Iako rada muze leſtneho. Giſta ſkoda wleſney radie, Kdyz ſe budes ſam wni wſadie. Nil melius ſano monitu, nil peius iniquo. Confilium ſequitur certa ruina malum.11) 1) Br. gest. — 2) V rkp. matko čiſta. — 3) Br. vložil gest do předcházejícího verše za slovo ge. — 4) V rkp. krmi. — 5) V rkp. ran. — 6) V rkp. Pauperibus. — 7) V rkp. riſus. — 3) Br. vynechal. — 9) V rkp. bepečen. — 10) V rkp. ztrati. — 11) Br. lat. verše připojil k veršům před v. 1347.
Strana 91
91 Opſu ſtarem Capitola dwadcata ſeſta (1) 1355 GEnz tobie geſt zmladi ſluzil, Aby naſtaroſt toho 1) vzil. Zpomena geho ſluzbu milie, Neciniz gemu nic naſyle, Genz ſe pohriechu ſtawa. Kdyz giz ſluze ſegde hlawa, Gemuz třeba giz odplaty, Stog 2) . . .. (poče)chu ſlib myſli wazíti, Slibichu ſe pohriziti. Tehdy zdwihſe ſwe straſtne oči, Wſelikaky gich to zoći, Nalit zaba, kdez by ktera, Strachy ſkače do Gezera. I powiedie zoniech geden, 1370 Genz mudroſtí nadewſe wzweden »Racte wſichni to ſlyſeti! Bud nam lze nadiegi mieti. 1360 1365 37 1) Br. teho. — 2) Následující list vytržen. Na kraji dole v kustodě připsáno: cy diegi, ale při ořezávání knihy polovička písmen byla odříznuta. Obsau vytrženého listu jest dle lat. originalu: De cane vigoroso. Armavit natura canem pede, dente, iuventa, Hinc levis, hinc mordax, fortis et inde fuit. Tot bona furatur senium, nam robore privat Corpus, dente genas et levitate pedes. Hic leporem prendit, fauces lepus exit inermes, Elumbem domini verberat ira canem. Reddit verba canis: Dum me pia protulit etas, Nulla meos potuit fallere preda pedes. Defendit senii culpam laus ampla iuvente, Pro sene qui cecidit, facta priora vigent. Nullus amor durat, nisi fructus servet amorem, Quilibet est tantus, munera quanta facit. Magnus eram, cum magna dedi, nunc muscidus annis Vileo, fit veteris mentio nulla boni. Si laudas, quod eram, quod sum damnare protervum est, Si iuvenem recipis, pellere turpe senem est. Se misere servire sciat, qui servit iniquo, Parcere subiectis nescit iniquus homo. De leporibus. Silva sonat, fugiunt lepores, palus obviant, herent, Fit mora, respiciunt ante retroque, timent. Dum librant....
91 Opſu ſtarem Capitola dwadcata ſeſta (1) 1355 GEnz tobie geſt zmladi ſluzil, Aby naſtaroſt toho 1) vzil. Zpomena geho ſluzbu milie, Neciniz gemu nic naſyle, Genz ſe pohriechu ſtawa. Kdyz giz ſluze ſegde hlawa, Gemuz třeba giz odplaty, Stog 2) . . .. (poče)chu ſlib myſli wazíti, Slibichu ſe pohriziti. Tehdy zdwihſe ſwe straſtne oči, Wſelikaky gich to zoći, Nalit zaba, kdez by ktera, Strachy ſkače do Gezera. I powiedie zoniech geden, 1370 Genz mudroſtí nadewſe wzweden »Racte wſichni to ſlyſeti! Bud nam lze nadiegi mieti. 1360 1365 37 1) Br. teho. — 2) Následující list vytržen. Na kraji dole v kustodě připsáno: cy diegi, ale při ořezávání knihy polovička písmen byla odříznuta. Obsau vytrženého listu jest dle lat. originalu: De cane vigoroso. Armavit natura canem pede, dente, iuventa, Hinc levis, hinc mordax, fortis et inde fuit. Tot bona furatur senium, nam robore privat Corpus, dente genas et levitate pedes. Hic leporem prendit, fauces lepus exit inermes, Elumbem domini verberat ira canem. Reddit verba canis: Dum me pia protulit etas, Nulla meos potuit fallere preda pedes. Defendit senii culpam laus ampla iuvente, Pro sene qui cecidit, facta priora vigent. Nullus amor durat, nisi fructus servet amorem, Quilibet est tantus, munera quanta facit. Magnus eram, cum magna dedi, nunc muscidus annis Vileo, fit veteris mentio nulla boni. Si laudas, quod eram, quod sum damnare protervum est, Si iuvenem recipis, pellere turpe senem est. Se misere servire sciat, qui servit iniquo, Parcere subiectis nescit iniquus homo. De leporibus. Silva sonat, fugiunt lepores, palus obviant, herent, Fit mora, respiciunt ante retroque, timent. Dum librant....
Strana 92
92 Negſme ſami ſtrachu dani, I zaba geſt take wbazní.« 1375 Wſaky nadiegi wzſchyt 1) ſobie, Prwat gest (cesta)2) zdrawie tobie. Speret, qui metuit; morituros viuere vidi Spe duce, victuros ſpe moriente mori. 1380 Caſto strach well ſe bati, Kakz wſwe hroze nemoż ſtati. Nevſtawične tielo naſe To nas wzdy kſtrachu prinaſe,3) A bazen mrzkoſt myſlna 4) čimi: Tiem ta dwoge wiec nas winni. Sic metuat, quicunque timet, ne mole timoris Spe careat.5) grauis eft spe fugiente timor. Spem decet amplecti, ſpes eſt via6) prima falutis. Sepe facit metui non metuenda metus.7) 1385 1390 Tak ſe bog, genz ſe bogi koli, Aby tu tezkoſti nikoli Nadiegi ty ztratil ſobie. Tiezky strach geſt wkazde dobie Tomv, genż wzdy wbazni ſtogi A nadiegi ſe nehogi. 8) Ia tobie to recy ſmiegi: wſtraſti mieti gest nadiegi. Genżto nadiege poziwa, Vmrly lid wnie oziwa. Mnohe take geſt widati Bez nadiege vmierati. 37 Okozlíku a okoze Kapitola dwadcata VIII. 1395 BVd poſluſen otce y matky, Ač chceš zbyti zle prewratky: To ſalomun mudry prawi. 1) Br. wzsthyt. — 2) V rkp. geft; v lat. orig. spem decet amplecti, spes est prima via salutis; Br. prwat cesta. — 3) V rkp. prineſe. — 4) V rkp. mylnu. V lat. orig.: Corporis est lenitas et mentis inertia nobis, Ista fugae causam suggerit, illa necem. — 5) V rkp. terreat. — 6) V rkp. vita. — 7) Br. obě disticha vyměnil; připojiv dvojverší nahoře uvedené, položil je za v. 1374. — 3) Br. nekogi.
92 Negſme ſami ſtrachu dani, I zaba geſt take wbazní.« 1375 Wſaky nadiegi wzſchyt 1) ſobie, Prwat gest (cesta)2) zdrawie tobie. Speret, qui metuit; morituros viuere vidi Spe duce, victuros ſpe moriente mori. 1380 Caſto strach well ſe bati, Kakz wſwe hroze nemoż ſtati. Nevſtawične tielo naſe To nas wzdy kſtrachu prinaſe,3) A bazen mrzkoſt myſlna 4) čimi: Tiem ta dwoge wiec nas winni. Sic metuat, quicunque timet, ne mole timoris Spe careat.5) grauis eft spe fugiente timor. Spem decet amplecti, ſpes eſt via6) prima falutis. Sepe facit metui non metuenda metus.7) 1385 1390 Tak ſe bog, genz ſe bogi koli, Aby tu tezkoſti nikoli Nadiegi ty ztratil ſobie. Tiezky strach geſt wkazde dobie Tomv, genż wzdy wbazni ſtogi A nadiegi ſe nehogi. 8) Ia tobie to recy ſmiegi: wſtraſti mieti gest nadiegi. Genżto nadiege poziwa, Vmrly lid wnie oziwa. Mnohe take geſt widati Bez nadiege vmierati. 37 Okozlíku a okoze Kapitola dwadcata VIII. 1395 BVd poſluſen otce y matky, Ač chceš zbyti zle prewratky: To ſalomun mudry prawi. 1) Br. wzsthyt. — 2) V rkp. geft; v lat. orig. spem decet amplecti, spes est prima via salutis; Br. prwat cesta. — 3) V rkp. prineſe. — 4) V rkp. mylnu. V lat. orig.: Corporis est lenitas et mentis inertia nobis, Ista fugae causam suggerit, illa necem. — 5) V rkp. terreat. — 6) V rkp. vita. — 7) Br. obě disticha vyměnil; připojiv dvojverší nahoře uvedené, položil je za v. 1374. — 3) Br. nekogi.
Strana 93
93 Chceſli byti wdluhě zdrawí, Y chceſs wſie ſtraſti zbyti, 1400 Tehdyt flufie starofty ctiti. Tak řku, ačt radie kdobremu A nenutie kſkutku zlemu. Iakožto kdyz koza kozelce zuči, Tehdy gey owcincy poruci, Chtiec ſobie krmie hledati, Aby mohla mleko ſebrati, Gimż by ſyna pokrmila, Sama take ſyta byla. Zawřewfi gey wchlewie hrdie, 1410 I zamkem gey zawře twrdie. »Mily ſynu!« wece takto, »Wſwu ſkodu neblud nikako, Ale bud ſe wchlewie tage,1) I bezpeč bud tudiez hrage.« Poče tu kozlec taynie byti. Wlk chtieſe kniemu prigiti, Poce tlucy nachlewne dwery, Rka: »otewri ſwe materi!« Otewřenie žada pokornie, Promieniw ſwe hrdlo dwornie. Kozlec wece křeci geho: »Iat nežadam priſtie tweho! Negſy kme materi podoben. Stog da leko! negſy mne hoden. 38a Kriwy hlas twog dawa znati, Ze ty negſy moge mati. Skulka, giż tie wizy hrdie, Znamena te wlka twrdie« 1405 1415 1420 1425 Inſyta natorum cordi doctrina parentum Cum pariat 2) fructum, ſpreta nocere ſolet. Kdyz ſtaroſty dobře radie, 1430 Tu radu bud (w) pamiet wſadie. Gich radu ty wzwrżeś kehdy, Mnoho ſkody wezmeſs tehdy. Oſedlaku a hadu Kapitola dewataadwadcata. SYnačku, newieř mnohemu, Naywiec muzi newiernemu. 1) Nad g červená tečka. — 2) V rkp. pareal.
93 Chceſli byti wdluhě zdrawí, Y chceſs wſie ſtraſti zbyti, 1400 Tehdyt flufie starofty ctiti. Tak řku, ačt radie kdobremu A nenutie kſkutku zlemu. Iakožto kdyz koza kozelce zuči, Tehdy gey owcincy poruci, Chtiec ſobie krmie hledati, Aby mohla mleko ſebrati, Gimż by ſyna pokrmila, Sama take ſyta byla. Zawřewfi gey wchlewie hrdie, 1410 I zamkem gey zawře twrdie. »Mily ſynu!« wece takto, »Wſwu ſkodu neblud nikako, Ale bud ſe wchlewie tage,1) I bezpeč bud tudiez hrage.« Poče tu kozlec taynie byti. Wlk chtieſe kniemu prigiti, Poce tlucy nachlewne dwery, Rka: »otewri ſwe materi!« Otewřenie žada pokornie, Promieniw ſwe hrdlo dwornie. Kozlec wece křeci geho: »Iat nežadam priſtie tweho! Negſy kme materi podoben. Stog da leko! negſy mne hoden. 38a Kriwy hlas twog dawa znati, Ze ty negſy moge mati. Skulka, giż tie wizy hrdie, Znamena te wlka twrdie« 1405 1415 1420 1425 Inſyta natorum cordi doctrina parentum Cum pariat 2) fructum, ſpreta nocere ſolet. Kdyz ſtaroſty dobře radie, 1430 Tu radu bud (w) pamiet wſadie. Gich radu ty wzwrżeś kehdy, Mnoho ſkody wezmeſs tehdy. Oſedlaku a hadu Kapitola dewataadwadcata. SYnačku, newieř mnohemu, Naywiec muzi newiernemu. 1) Nad g červená tečka. — 2) V rkp. pareal.
Strana 94
94 1435 Ktoz gednu ſlib zruſſi komu, Poſtu letech newieř tomu. Genź tie gednu proradi Neb tie w kteru ſkodu wſadi, Kak ſe ſmieš nan wiece ſpuſtiti 1440 nebo gemu wiece wieriti? Slys tu powieſt, tuto ſeda. Ieden ſedlak krmil hada Dluhe caſſy 1) sſweho ſtolu, I bydleſta wdomie ſpolu. Had kgeho ruce chodieſe, Kdyz piti aneb gieſti chtieſe. Dluha miloſt ſe přewrati, Kdyz ſe wukrutny hniew obrati. Muż wzem oſtru bradaticy, Rani hada pogeho licy. Iakz brzo to hadu vcini, Chudoba geho welmi ſkloni, Ze tak il prielis giž chud bieſe, 38b Ze chleba mieti nemozieſe. Domyſli ſe muzik ſmutny, ze by pro onen ſkutek geſitny 2) Chudoby miel přielis mnoho. Domyſli ſe take toho, Zdaby powzate miloſti Opiet by miel priels dofti. Tut hada poce proſyti, Aby gemu miloſt racil dati. had wece tomu člowieku: »negſem bezpeč wſemu wieku; Kdyz ty maſs oſtru ſekyru, Nevfagi twemu mieru. Ktoz ſwe ſkody giſte widi, Darmo ſe gich ſtriecy neſtydi. Nelze tobie wiece wieriti, 1470 NI ſe nam vwiere ſniti. 1450 1445 1455 1460 1465 Qui me lefit, idem ledet, fi ledere poſſit. Expedit infido3) non iterare fidem.4) To ma hlawa napacuge Onu ranu, genz to tu ge. 1) Br. čassy. — 2) V rkp. negeſitny. — 3) V rkp. in fide. — 4) Br. lat. dvojverši položil za v. 1472.
94 1435 Ktoz gednu ſlib zruſſi komu, Poſtu letech newieř tomu. Genź tie gednu proradi Neb tie w kteru ſkodu wſadi, Kak ſe ſmieš nan wiece ſpuſtiti 1440 nebo gemu wiece wieriti? Slys tu powieſt, tuto ſeda. Ieden ſedlak krmil hada Dluhe caſſy 1) sſweho ſtolu, I bydleſta wdomie ſpolu. Had kgeho ruce chodieſe, Kdyz piti aneb gieſti chtieſe. Dluha miloſt ſe přewrati, Kdyz ſe wukrutny hniew obrati. Muż wzem oſtru bradaticy, Rani hada pogeho licy. Iakz brzo to hadu vcini, Chudoba geho welmi ſkloni, Ze tak il prielis giž chud bieſe, 38b Ze chleba mieti nemozieſe. Domyſli ſe muzik ſmutny, ze by pro onen ſkutek geſitny 2) Chudoby miel přielis mnoho. Domyſli ſe take toho, Zdaby powzate miloſti Opiet by miel priels dofti. Tut hada poce proſyti, Aby gemu miloſt racil dati. had wece tomu člowieku: »negſem bezpeč wſemu wieku; Kdyz ty maſs oſtru ſekyru, Nevfagi twemu mieru. Ktoz ſwe ſkody giſte widi, Darmo ſe gich ſtriecy neſtydi. Nelze tobie wiece wieriti, 1470 NI ſe nam vwiere ſniti. 1450 1445 1455 1460 1465 Qui me lefit, idem ledet, fi ledere poſſit. Expedit infido3) non iterare fidem.4) To ma hlawa napacuge Onu ranu, genz to tu ge. 1) Br. čassy. — 2) V rkp. negeſitny. — 3) V rkp. in fide. — 4) Br. lat. dvojverši položil za v. 1472.
Strana 95
95 Sluſie wieru newiernemu neopačiti muzi ctnemu; 1475 Awſak kdyz mi ſe prekladaš A me miloſti zadaš, Y kdyz želes zleho čina, Budiz ſlożena wſe twa wina. Nebo boleſt ſrdce tweho 1480 Miloſt bere vraza ſweho. Qui primo nocuit, vult poſíe nocere1) ſecundo. Qui dedit infidus mella venena puto. 39a Genz geſt komu prwe ſkodie A ſwu mocy nadeń wzchodie, Druhe ſe geſt geho bati, Aniž geho wiere gt vfati. 1485 Strednu 2) řeči giz tie kogi, Pod tu pak ged giz tobie ſtrogi. Ogelenu a Oowcy Capitola tridcata. 1490 TOho neſluſie plniti, Coż hrozu muſyl ſlibiti. Kdyz ſy poddan leſtney hrozy, Yakz możeſs, tak gi ſpomozy. Aby mohl ſwog ziwot odgieti, Neſtyd ſe tu y priſiecy. Kudyz możes, zbywag zleho, lituge ziwota ſweho. 1495 Iakoz kdyz wlk wſudie ſedieſe A řeč preſlyſeti chtieſe,3) Kdyzto gelen owcy ſmuſſi, Ze ſnim wſudie ſtati muſſi. Poce gelen žalowati: »Owce mi geſt dluzna dati Pſenice ſud přeweliky, Aniz mi dala wſeliky.« Rozhniewa ſe nani ſudi A gi kzaplatie pripudi. 1505 Owcicka ſe welmi baſe, 1500 1) V rkp. nocere posse. — 2) V rkp. Stredmu. — 3) Verš tento napsán dvakrát; poprvé škrtnut.
95 Sluſie wieru newiernemu neopačiti muzi ctnemu; 1475 Awſak kdyz mi ſe prekladaš A me miloſti zadaš, Y kdyz želes zleho čina, Budiz ſlożena wſe twa wina. Nebo boleſt ſrdce tweho 1480 Miloſt bere vraza ſweho. Qui primo nocuit, vult poſíe nocere1) ſecundo. Qui dedit infidus mella venena puto. 39a Genz geſt komu prwe ſkodie A ſwu mocy nadeń wzchodie, Druhe ſe geſt geho bati, Aniž geho wiere gt vfati. 1485 Strednu 2) řeči giz tie kogi, Pod tu pak ged giz tobie ſtrogi. Ogelenu a Oowcy Capitola tridcata. 1490 TOho neſluſie plniti, Coż hrozu muſyl ſlibiti. Kdyz ſy poddan leſtney hrozy, Yakz możeſs, tak gi ſpomozy. Aby mohl ſwog ziwot odgieti, Neſtyd ſe tu y priſiecy. Kudyz możes, zbywag zleho, lituge ziwota ſweho. 1495 Iakoz kdyz wlk wſudie ſedieſe A řeč preſlyſeti chtieſe,3) Kdyzto gelen owcy ſmuſſi, Ze ſnim wſudie ſtati muſſi. Poce gelen žalowati: »Owce mi geſt dluzna dati Pſenice ſud přeweliky, Aniz mi dala wſeliky.« Rozhniewa ſe nani ſudi A gi kzaplatie pripudi. 1505 Owcicka ſe welmi baſe, 1500 1) V rkp. nocere posse. — 2) V rkp. Stredmu. — 3) Verš tento napsán dvakrát; poprvé škrtnut.
Strana 96
96 Pogeho reči poſtupaſe. Wzemſi ſobie rok zagiſte, Slibi gemu pſenice ciſte, yakz by nayſpieš mohla dati, Rkuc: »driewe muſy prodati Swe runce ſholecy sſebe. Tiem gelenku zbudu te be." Kdyz přigide rok ſlibu tomu, Gelen přibieh kgegiemu domu, Z 1) ſlibu gi ſweho trudieſe, Kakz newinna gemu bieſe. Owce řkucy řeč naſtrogi: »Slibeny wbazni2) ſlib neſtogi. Pripuzena gſuc ſem ſlibila. 1520 Proč bych toho nevzila? Coz gedno wlk dieſe koli, To 1a mluwiech po ge° woli. Cum timor in pacto ſedeat,3) promiſſa timoris Arent. nil fidei uerba timoris4) habent.5). 1510 1515 39b lítí leſt ſluſie zapuditi, Wiere wiernu ſluſie byti." 1525 Kdeż koli bazen w ſlužbie ſedi, Slib ſtraſliwy Kriwie hledi. Bazliwy ſlib nema wiery, Ani ſlib nu ny giſte miery. O Muſſe a liſſem Capitola XXXI. BVd miloſtiw wſelkemu, 1530 Nebud ſkoden nizadnemu. Kdyzs nadkoho wietči wzweden, Nebud nizſiemu nezbeden. Genz ſe wemdle ſyhe poſtawi, Caſto ſe ziwota zbawi. 1535 Iakzto Kdys mucha wzloſtnem činie Sedſi lyſcy nalyſynie, Y by geho welmi zla hoſti, 1) Opraveno z I. — 2) V rkp. wkazni. — 3) V rkp. in pactu federat. — 4) V rkp. timoris uerba — 5) Br. položil lat. dvojverší za v. 1524.
96 Pogeho reči poſtupaſe. Wzemſi ſobie rok zagiſte, Slibi gemu pſenice ciſte, yakz by nayſpieš mohla dati, Rkuc: »driewe muſy prodati Swe runce ſholecy sſebe. Tiem gelenku zbudu te be." Kdyz přigide rok ſlibu tomu, Gelen přibieh kgegiemu domu, Z 1) ſlibu gi ſweho trudieſe, Kakz newinna gemu bieſe. Owce řkucy řeč naſtrogi: »Slibeny wbazni2) ſlib neſtogi. Pripuzena gſuc ſem ſlibila. 1520 Proč bych toho nevzila? Coz gedno wlk dieſe koli, To 1a mluwiech po ge° woli. Cum timor in pacto ſedeat,3) promiſſa timoris Arent. nil fidei uerba timoris4) habent.5). 1510 1515 39b lítí leſt ſluſie zapuditi, Wiere wiernu ſluſie byti." 1525 Kdeż koli bazen w ſlužbie ſedi, Slib ſtraſliwy Kriwie hledi. Bazliwy ſlib nema wiery, Ani ſlib nu ny giſte miery. O Muſſe a liſſem Capitola XXXI. BVd miloſtiw wſelkemu, 1530 Nebud ſkoden nizadnemu. Kdyzs nadkoho wietči wzweden, Nebud nizſiemu nezbeden. Genz ſe wemdle ſyhe poſtawi, Caſto ſe ziwota zbawi. 1535 Iakzto Kdys mucha wzloſtnem činie Sedſi lyſcy nalyſynie, Y by geho welmi zla hoſti, 1) Opraveno z I. — 2) V rkp. wkazni. — 3) V rkp. in pactu federat. — 4) V rkp. timoris uerba — 5) Br. položil lat. dvojverší za v. 1524.
Strana 97
97 1540 1545 Poče geho ſwym žahadlem buoſti. Lyſec ruku whlawu wperi, Chtie gi chopiti, ſe vdeři. Mu cha ſe tomu poče ſmieti, Sſtíeny na ſtíenu letieti. Lyfec oney tak poče řecy: »Bliżnie ſmrt welit ſpileti. Smiech twog gest, ač ſe vrazy; Pakli tie ranu porazy, Hned zahyneš,1) twaři licha! Pohubi tie twa pycha, A tut pak nebude tobie doſmiecha. 1550 Ač ia deſet ran dam ſobie, Wſak zdraw budu, prawi tobie ; A gedinuli tebe doſahnu, Ohyzdnu tie ſmrti ztahnu. Mnie polechči moge ruka, 1555 Ale tobiet bude muka.« 403 lure poteft ledi ledens,2) ut ledat. in illum, Unde breuis cepit, leſio magna redit.3) Genž vrazem znobi koho, Sprawnie vraz ſtiha toho. Odkadz prigde ranka mala, Nawrati ſe ſtraſtna wzpala. Očapu a Oliſce Kapitola XXXII. 1560 COz bywa protiwno tobie, nebud družce tiem zlym znobie. Iakoż druzcy ſtrogiś oſydlo, Caſto ſpadas wtieyſi bydlo. Milug družce zſrdce wſeho, Nepřeg gemu nicehož zleho! To geſt prikazanie bozie. Bud nadruzce wzdy ceſt wloże. 1565 Ne iakozto liſka ſkuti, Kdyzto čapa kſobie nuti, 1570 Rkucy: »mog mily fatane, Wſet ſe dobre vm ne ſtane, 40b 1) Br. zahineš. — *) Br. ludens. — 6) V rkp ledit. Sbornik Baworowského.
97 1540 1545 Poče geho ſwym žahadlem buoſti. Lyſec ruku whlawu wperi, Chtie gi chopiti, ſe vdeři. Mu cha ſe tomu poče ſmieti, Sſtíeny na ſtíenu letieti. Lyfec oney tak poče řecy: »Bliżnie ſmrt welit ſpileti. Smiech twog gest, ač ſe vrazy; Pakli tie ranu porazy, Hned zahyneš,1) twaři licha! Pohubi tie twa pycha, A tut pak nebude tobie doſmiecha. 1550 Ač ia deſet ran dam ſobie, Wſak zdraw budu, prawi tobie ; A gedinuli tebe doſahnu, Ohyzdnu tie ſmrti ztahnu. Mnie polechči moge ruka, 1555 Ale tobiet bude muka.« 403 lure poteft ledi ledens,2) ut ledat. in illum, Unde breuis cepit, leſio magna redit.3) Genž vrazem znobi koho, Sprawnie vraz ſtiha toho. Odkadz prigde ranka mala, Nawrati ſe ſtraſtna wzpala. Očapu a Oliſce Kapitola XXXII. 1560 COz bywa protiwno tobie, nebud družce tiem zlym znobie. Iakoż druzcy ſtrogiś oſydlo, Caſto ſpadas wtieyſi bydlo. Milug družce zſrdce wſeho, Nepřeg gemu nicehož zleho! To geſt prikazanie bozie. Bud nadruzce wzdy ceſt wloże. 1565 Ne iakozto liſka ſkuti, Kdyzto čapa kſobie nuti, 1570 Rkucy: »mog mily fatane, Wſet ſe dobre vm ne ſtane, 40b 1) Br. zahineš. — *) Br. ludens. — 6) V rkp ledit. Sbornik Baworowského.
Strana 98
98 1575 1580 1585 1590 1595 1600 Kdyz prigdes kmemu obiedu: Zażenes ſwu lačnu biedu.« Cap ſe wecere nadiege, Yhned ſebu kliſče poſpiege. Zidka krmie gey omyli, Kdyz gi liſka naſtuol wyli. Liſka krmi ſama lzaſe. Cap gedno ſliny pozieraſe, Ze nemoz gie noſem požiti Ani zktere ſtrany piti, Nez ſtoge tu wzaloſti, Myſle zaplat geho zloſti. Pochwili caſu onoho Cap wece: »mame mnoho Sladke krmie, liſſo mila! Prosym tebe, aby ma hoſti byla.« Nezameſka liſka prigiti, Nadiegic ſe ſyta byti. Cap krmie wonne priprawi, Wuſticy ge wſklennu wſtawi, A ta vzku ſigi miegieſe. Cap gie, liſka nemozieſe. Krmie by weſkle ſe ſtkwiecy A welmi ſe dobra mniecy; Ze liſka nemoż wni vſt wrcy. To ſe gie rownaſe ſmrti. Y by welmi laćna gſucy, Tak žadnu krmi widiecy. To widucy ſmutna �togi, Sſtkwoſt y kraſa hlad gi dwogi. Radoſt ſe gi wſmutek obrati, Kdyz ſe domow lačna wrati. Sic fallitur audens fallere, fic telo leditur ipta1) ſuo. Fallere fallentem nulla arte prohibetur.2) Quod tibi non vis, alijs feciſſe caueto; Wulnera ne3) facias, que nequis ipſe pati. Kdyzs družce tak lítiti ſmiela, 1605 Proč by leſt iſti nepomſtila? W ſe ſwu ſtrelu ſama wſtřeli. Kdyzto ſwu lſti druzce wzkwieli. 413 1) V rkp. ipſe. — 2) Br. dal řádek ten do závorek. — 3) V rkp. Wlnera non.
98 1575 1580 1585 1590 1595 1600 Kdyz prigdes kmemu obiedu: Zażenes ſwu lačnu biedu.« Cap ſe wecere nadiege, Yhned ſebu kliſče poſpiege. Zidka krmie gey omyli, Kdyz gi liſka naſtuol wyli. Liſka krmi ſama lzaſe. Cap gedno ſliny pozieraſe, Ze nemoz gie noſem požiti Ani zktere ſtrany piti, Nez ſtoge tu wzaloſti, Myſle zaplat geho zloſti. Pochwili caſu onoho Cap wece: »mame mnoho Sladke krmie, liſſo mila! Prosym tebe, aby ma hoſti byla.« Nezameſka liſka prigiti, Nadiegic ſe ſyta byti. Cap krmie wonne priprawi, Wuſticy ge wſklennu wſtawi, A ta vzku ſigi miegieſe. Cap gie, liſka nemozieſe. Krmie by weſkle ſe ſtkwiecy A welmi ſe dobra mniecy; Ze liſka nemoż wni vſt wrcy. To ſe gie rownaſe ſmrti. Y by welmi laćna gſucy, Tak žadnu krmi widiecy. To widucy ſmutna �togi, Sſtkwoſt y kraſa hlad gi dwogi. Radoſt ſe gi wſmutek obrati, Kdyz ſe domow lačna wrati. Sic fallitur audens fallere, fic telo leditur ipta1) ſuo. Fallere fallentem nulla arte prohibetur.2) Quod tibi non vis, alijs feciſſe caueto; Wulnera ne3) facias, que nequis ipſe pati. Kdyzs družce tak lítiti ſmiela, 1605 Proč by leſt iſti nepomſtila? W ſe ſwu ſtrelu ſama wſtřeli. Kdyzto ſwu lſti druzce wzkwieli. 413 1) V rkp. ipſe. — 2) Br. dal řádek ten do závorek. — 3) V rkp. Wlnera non.
Strana 99
99 Coz ſobie nezadaś mieti, Nerod druzcy toho ciniti; 1610 Nerod bratrcy rany wtieti Te, kterezto ſam nechceš trpieti. Owlku a hlawie Capitola Tridcata třetie. 1615 Chcy ia rozum powſem caſu Neb mudroſt wzieti za kraſu; Smudroſtit geſt dogiti wſeho, I take kralowſtwie nebeſkeho. Mudroſt geſt za ſylu wzieti, Slufiet y zazbozie gi prigiti. Clowiek mudry lepſit bywa nezli ten, genž hradow dobywa. 1620 To ſe tuto dawa znati. 1625 Kdes wlk poče wleſſe biehati, I naleze pyſnu hlawu, Přewelmi kraſnu priprawu Lidſku ruku ozdobenu, Drahu maſti položenu, Gegiz kraſa yako oheň niti A iaſnu ſe twari ſwieti. Walege gi ſem y tam nohu, Wece: »bud tebe žel bohu, 1630 O ličko bezřeci wſake, O hlawo bezſmyſla take! Mozku nenie w teto hlawie, Kdezto ſe wſecka mudroſt stawie.« Fuſcat et extinguit cordis caligo nitorem Corporis; eſt animi ſolus in orbe nitor. Smutne ſrdce tmy y 1) haſſy 1) 1635 treleſtny ſmyſl po wſem 2) čaſſy. drazſie nenie natom ſwietie. Nez kdez rozum wſmyſle ſwiti. 41b O Soyce Capi ola Tridcata IIII. NEprigimag toho mrawu, Genz nehoden twebo stawu. 1) V rkp. vhaſſy. — 2) Br. wše.
99 Coz ſobie nezadaś mieti, Nerod druzcy toho ciniti; 1610 Nerod bratrcy rany wtieti Te, kterezto ſam nechceš trpieti. Owlku a hlawie Capitola Tridcata třetie. 1615 Chcy ia rozum powſem caſu Neb mudroſt wzieti za kraſu; Smudroſtit geſt dogiti wſeho, I take kralowſtwie nebeſkeho. Mudroſt geſt za ſylu wzieti, Slufiet y zazbozie gi prigiti. Clowiek mudry lepſit bywa nezli ten, genž hradow dobywa. 1620 To ſe tuto dawa znati. 1625 Kdes wlk poče wleſſe biehati, I naleze pyſnu hlawu, Přewelmi kraſnu priprawu Lidſku ruku ozdobenu, Drahu maſti položenu, Gegiz kraſa yako oheň niti A iaſnu ſe twari ſwieti. Walege gi ſem y tam nohu, Wece: »bud tebe žel bohu, 1630 O ličko bezřeci wſake, O hlawo bezſmyſla take! Mozku nenie w teto hlawie, Kdezto ſe wſecka mudroſt stawie.« Fuſcat et extinguit cordis caligo nitorem Corporis; eſt animi ſolus in orbe nitor. Smutne ſrdce tmy y 1) haſſy 1) 1635 treleſtny ſmyſl po wſem 2) čaſſy. drazſie nenie natom ſwietie. Nez kdez rozum wſmyſle ſwiti. 41b O Soyce Capi ola Tridcata IIII. NEprigimag toho mrawu, Genz nehoden twebo stawu. 1) V rkp. vhaſſy. — 2) Br. wše.
Strana 100
100 1640 Genzto wiece chce pychati, Nezli pychy mož doſtati, Strach geſt, aby ſmiechu nezyſkal I w 1) leſtne 1) iſti sobie styſkal. Genż ſie 2) wcyzie pychu wieze, 1645 Ten ſwe mrawy ſkodu ſwieże. Iakzto kdyz perce nalezſi ſoge Pawowe, genz tielce swoge Ozdobiwſi y poče letati A ſwych druziček pohrdati. Perce překraſneho pawa Pawem 3) gi byti wyznawa. Prilučiti ſe neſtydi Kginym pawom,4) neb ſe widi Tak hrda, mnieg, ze by naſwietie Kraſſie giz nebylo wiece. Paw znamenaw kraſu kriwu, Poče treſktati pychu lſtiwu: Mnohu gi ranu vderi, Obnazi gi wſeho perie. Naha taynie poce bywati, Onu hanbu ſe ſtydieſe, Kſwym drużkam prigiti neſmieſe. Poče gi ſogka treſktati A twrdymi ſlowy lati, 1665 Ze cyzy kraſu naſe wzdiewſi, By druzkami ſe �tydiewſi. 423 Afcenfor nimius nimium ruit, aptus in ymis Eft locus. hic 5) leuis eft, illa ruina grauis. Genz wyſoſti prieliſne zada ... 6) Nizky wzchod lep ſe hodi, Poniemż člowiek wolnie chodi. Kdyz ty nawyſoſti ſedis, Smnohym strachem dolow hledis. Ey, by byla ſama ſe znala, Wſwe cti byla by zoſtala, Aniz by byla tak chuda, Aniz tak byla by licheho vda. Geſtie by ſwe ruſce miela, Ze by družkami nehrdiela 1) Br. wlastnie. — 2) V rkp. tie. — 3) V rkp. Prawem. — *) V rkp. prawom. — 5) Br. hec. — 6) Zde schází verš. 1650 1655 1660 1670 1675
100 1640 Genzto wiece chce pychati, Nezli pychy mož doſtati, Strach geſt, aby ſmiechu nezyſkal I w 1) leſtne 1) iſti sobie styſkal. Genż ſie 2) wcyzie pychu wieze, 1645 Ten ſwe mrawy ſkodu ſwieże. Iakzto kdyz perce nalezſi ſoge Pawowe, genz tielce swoge Ozdobiwſi y poče letati A ſwych druziček pohrdati. Perce překraſneho pawa Pawem 3) gi byti wyznawa. Prilučiti ſe neſtydi Kginym pawom,4) neb ſe widi Tak hrda, mnieg, ze by naſwietie Kraſſie giz nebylo wiece. Paw znamenaw kraſu kriwu, Poče treſktati pychu lſtiwu: Mnohu gi ranu vderi, Obnazi gi wſeho perie. Naha taynie poce bywati, Onu hanbu ſe ſtydieſe, Kſwym drużkam prigiti neſmieſe. Poče gi ſogka treſktati A twrdymi ſlowy lati, 1665 Ze cyzy kraſu naſe wzdiewſi, By druzkami ſe �tydiewſi. 423 Afcenfor nimius nimium ruit, aptus in ymis Eft locus. hic 5) leuis eft, illa ruina grauis. Genz wyſoſti prieliſne zada ... 6) Nizky wzchod lep ſe hodi, Poniemż člowiek wolnie chodi. Kdyz ty nawyſoſti ſedis, Smnohym strachem dolow hledis. Ey, by byla ſama ſe znala, Wſwe cti byla by zoſtala, Aniz by byla tak chuda, Aniz tak byla by licheho vda. Geſtie by ſwe ruſce miela, Ze by družkami nehrdiela 1) Br. wlastnie. — 2) V rkp. tie. — 3) V rkp. Prawem. — *) V rkp. prawom. — 5) Br. hec. — 6) Zde schází verš. 1650 1655 1660 1670 1675
Strana 101
101 Cui fua non fapiunt, alieni fedulus1) auceps Quod non eft cupiens, definit effe, quod eft. Genz ſe ſwym mrawem ſtydi A pyſſen ſe ginym cini, 1680 Gimžto nenie, tiem ſe cinie, Strach, aby nezhynul wſwe winnie. Omezku a Muſe Capitola Tridcata pata. SYlnieyſieho nebud ſkoden, Chceſh ſkodie byti nehoden. Mochieyſiemu nehroz take, 1685 Ač chces zbyti kraſy (?) wſake. Iakżto kdyz mezek wuoz tahnieſe, neb gey wozatag bodieſe, I přiletie muſka kwozu, Trudieſe mezka ranu, hrozu.2) Ciniecy mu hrozy doſti, Poče gey ſwy žahadlem buoſti A rkuc: »proč leniwie bieziś? Swemu panu malo tie žiš A čas trawis lenie takto! Oſtnem ia te dawi wſako, Aby, hubence, ruce biežel A wlenoſti tak nedriezel.« Mezek gi wece: »mnoho zwucis, Tiem ſe hrozna byti vcis. Twa mi ſlowa, ſkutky take, Skoditi mohu nikake. Aniz tebe trpim zawlas mnoho, Genż woz weze, gedno toho, Gězto mu vzdu oprawie 1705 A genzto mog chrbet gest dawie." 1690 1695 1700 42b Qui plus eſſe putat, fua quam natura miniſtrat Poſſe, ſuum ſuperans, ſe minor eſſe putet.3) Moz mdly filnieyſieho byti4,) Kdyz vidi čas, y hrozyti. Sylny kdyz newladne ſebu, Mdly gey čaſto trudi zlobu. 1) V rkp ſedula. — 2) V rkp. hroznu. — 3) Br. dvojverší toto vynechal a nahradil dvojverším, jež následuje za v. 1709. — *) Br. biti.
101 Cui fua non fapiunt, alieni fedulus1) auceps Quod non eft cupiens, definit effe, quod eft. Genz ſe ſwym mrawem ſtydi A pyſſen ſe ginym cini, 1680 Gimžto nenie, tiem ſe cinie, Strach, aby nezhynul wſwe winnie. Omezku a Muſe Capitola Tridcata pata. SYlnieyſieho nebud ſkoden, Chceſh ſkodie byti nehoden. Mochieyſiemu nehroz take, 1685 Ač chces zbyti kraſy (?) wſake. Iakżto kdyz mezek wuoz tahnieſe, neb gey wozatag bodieſe, I přiletie muſka kwozu, Trudieſe mezka ranu, hrozu.2) Ciniecy mu hrozy doſti, Poče gey ſwy žahadlem buoſti A rkuc: »proč leniwie bieziś? Swemu panu malo tie žiš A čas trawis lenie takto! Oſtnem ia te dawi wſako, Aby, hubence, ruce biežel A wlenoſti tak nedriezel.« Mezek gi wece: »mnoho zwucis, Tiem ſe hrozna byti vcis. Twa mi ſlowa, ſkutky take, Skoditi mohu nikake. Aniz tebe trpim zawlas mnoho, Genż woz weze, gedno toho, Gězto mu vzdu oprawie 1705 A genzto mog chrbet gest dawie." 1690 1695 1700 42b Qui plus eſſe putat, fua quam natura miniſtrat Poſſe, ſuum ſuperans, ſe minor eſſe putet.3) Moz mdly filnieyſieho byti4,) Kdyz vidi čas, y hrozyti. Sylny kdyz newladne ſebu, Mdly gey čaſto trudi zlobu. 1) V rkp ſedula. — 2) V rkp. hroznu. — 3) Br. dvojverší toto vynechal a nahradil dvojverším, jež následuje za v. 1709. — *) Br. biti.
Strana 102
102 Audet in audacem timidus fortique minatur Debilis, audendi dum videt esse locum. Omrawency a muſe Capitola Tridcata ſeſta. 1710 POmni ſam ſebe nechwaliti Ani drużce cim winniti. Wlaſtni chwalu ſe ohawiš, Proſtred hanby gi ſe stawis. Poſkwrni mie ma bezciſla 1715 chwala, Geſto zmych vſt wyſla. Genz ſem řekl, geſtre chcy řecy: Družce nerod oprawieti. Nenie giz naſwietie toho, Genż by poſkwrny nemiel mnoho. 1720 Zpominage na ſwe winny, nezprawug druzce ſwe° ciny. Kdes mucha ſwar hrozny wzbudi Mrawence ſwu řeci wzrudi; Sdobiecy ſe chwalu liſſe, 1725 Wece mrawency wſwe pyſe: »Hniges wzemſke ſkule pohrižen, Ze ſy mnohu robotu ſužen. Me perce mie neſe wzhoru, Gſem lepſi ptačieho ſboru. Iamka ſe twog domek wzywa, kralowa ſien mog dom bywa. Zrnce rozkos tobie zda ſe, Mie pak kralow ſtuol čaſto paſſe. Tobie pitie dawa hlina, Ia gedno pië dobra draha wina. Co preš gedno, to pieš zblata, Mie napagi cieſſe zlatta. Sebu pieſek oſtry hnetes, Kdyz popieſku ſem tam meteš; Ia hnetu tkanky 1) kralowe I gegie ſlogiere 2) nowe. Geftiet wiece tobie prawi: Kolikrat chcy, ſwa vſta wdawi (w) Kralowe ličko přektwucie 1745 Neb wgegie retky horucie.« 1730 1735 1740 43a 1) V rkp. tlanky. — 2) Br. slogeře.
102 Audet in audacem timidus fortique minatur Debilis, audendi dum videt esse locum. Omrawency a muſe Capitola Tridcata ſeſta. 1710 POmni ſam ſebe nechwaliti Ani drużce cim winniti. Wlaſtni chwalu ſe ohawiš, Proſtred hanby gi ſe stawis. Poſkwrni mie ma bezciſla 1715 chwala, Geſto zmych vſt wyſla. Genz ſem řekl, geſtre chcy řecy: Družce nerod oprawieti. Nenie giz naſwietie toho, Genż by poſkwrny nemiel mnoho. 1720 Zpominage na ſwe winny, nezprawug druzce ſwe° ciny. Kdes mucha ſwar hrozny wzbudi Mrawence ſwu řeci wzrudi; Sdobiecy ſe chwalu liſſe, 1725 Wece mrawency wſwe pyſe: »Hniges wzemſke ſkule pohrižen, Ze ſy mnohu robotu ſužen. Me perce mie neſe wzhoru, Gſem lepſi ptačieho ſboru. Iamka ſe twog domek wzywa, kralowa ſien mog dom bywa. Zrnce rozkos tobie zda ſe, Mie pak kralow ſtuol čaſto paſſe. Tobie pitie dawa hlina, Ia gedno pië dobra draha wina. Co preš gedno, to pieš zblata, Mie napagi cieſſe zlatta. Sebu pieſek oſtry hnetes, Kdyz popieſku ſem tam meteš; Ia hnetu tkanky 1) kralowe I gegie ſlogiere 2) nowe. Geftiet wiece tobie prawi: Kolikrat chcy, ſwa vſta wdawi (w) Kralowe ličko přektwucie 1745 Neb wgegie retky horucie.« 1730 1735 1740 43a 1) V rkp. tlanky. — 2) Br. slogeře.
Strana 103
103 Nic nemenie tam potoci Plaměnych ſtřel, kdyzto zoci Mrawenec, zhorićiw ſlowa, A wſrdcy ſwar mu ſe ſkowa: 1750 »Bezpečnie hram, pohrizen wſkule; Twe le pero ſtraſi wtule.1) Ać mam malo, wſak mam doſti, Ty maſs mnoho wneſytoſti. Mie dupiegka ma weſeli, Pyſna ſien tobie truchliti well. Zrnce mie wiece ſyti nezli tie Kralowo pitie. dielo mnie krmie dobywa, Kradeż pak twa krmie bywa. Pokog ſtrdi mu krmi howi, Strach twe Krmie pak ged strogi. Ciſtych zrnec 2) iat poziwam, Zaduciemu ſkoden bywam; Kdez ſe hubenice gedno ſtawiś, Swym dotknutim wſe ohawiś. Nenawidi tebe wſeltky, Tez maly iako weliky. Mog ziwot geſt priklad tomu, Aby neſkodil zadny komu; 3) Twog ziwot priklad pakoſti, Take wſie neſlechetnoſti. Iat poziwam zbozie ſweho, Kradez zeřes, nic gineho. Aby 4) żrala, proto ſy ziwa, Abych ziw byl, ma krmie bywa Negſem ſkoden nikomemu, A ty ſkodiś wſelikemu. Odkadż zadaś ziwa byti, Tobie to twog ziwot wzchyti. 1755 1760 1765 1770 1775 43b Dulcia pro dulci, pro turpi turpia reddi Verba ſolent; odium lingwa fidemque parit.5) 1780 Sladka wina ty pies Kdyzto, horke ſmrti zlutci ptes, wiez to. 1) Písař psal původně ſt m. t, pak to vyškrábal a přepsal červeným inkoustem t. 2) V rkp. ſrdcy; v lat. orig.: mundo farre utor. — 3) V rkp. následuje: Twog ziwot — přiklad tomu aby neſkodil zadny komu; škrtnuto není. — 4) Br. abych. — 5) Br. lat. dvojverší položil za v. 1789.
103 Nic nemenie tam potoci Plaměnych ſtřel, kdyzto zoci Mrawenec, zhorićiw ſlowa, A wſrdcy ſwar mu ſe ſkowa: 1750 »Bezpečnie hram, pohrizen wſkule; Twe le pero ſtraſi wtule.1) Ać mam malo, wſak mam doſti, Ty maſs mnoho wneſytoſti. Mie dupiegka ma weſeli, Pyſna ſien tobie truchliti well. Zrnce mie wiece ſyti nezli tie Kralowo pitie. dielo mnie krmie dobywa, Kradeż pak twa krmie bywa. Pokog ſtrdi mu krmi howi, Strach twe Krmie pak ged strogi. Ciſtych zrnec 2) iat poziwam, Zaduciemu ſkoden bywam; Kdez ſe hubenice gedno ſtawiś, Swym dotknutim wſe ohawiś. Nenawidi tebe wſeltky, Tez maly iako weliky. Mog ziwot geſt priklad tomu, Aby neſkodil zadny komu; 3) Twog ziwot priklad pakoſti, Take wſie neſlechetnoſti. Iat poziwam zbozie ſweho, Kradez zeřes, nic gineho. Aby 4) żrala, proto ſy ziwa, Abych ziw byl, ma krmie bywa Negſem ſkoden nikomemu, A ty ſkodiś wſelikemu. Odkadż zadaś ziwa byti, Tobie to twog ziwot wzchyti. 1755 1760 1765 1770 1775 43b Dulcia pro dulci, pro turpi turpia reddi Verba ſolent; odium lingwa fidemque parit.5) 1780 Sladka wina ty pies Kdyzto, horke ſmrti zlutci ptes, wiez to. 1) Písař psal původně ſt m. t, pak to vyškrábal a přepsal červeným inkoustem t. 2) V rkp. ſrdcy; v lat. orig.: mundo farre utor. — 3) V rkp. následuje: Twog ziwot — přiklad tomu aby neſkodil zadny komu; škrtnuto není. — 4) Br. abych. — 5) Br. lat. dvojverší položil za v. 1789.
Strana 104
104 1785 Kridlo twe nic tobie neſpomoże, Kdyz tie vhoniec přemože; Neb duſe 1) lezis ſkowana, Nebo ſmrtedlnie vtlučena. Ač giż letie mozes trwati, Darem letnim wteplie hrati. Ač giż wſechno ſhowie tobie, Wſak mraz ſzymu geſt tie znobie.«2) 1790 Sladku řeč zaſladku dati, Zla řeč wzdyckyt ſe zlym odplati. Iazyk priezeň v nepřiezen zplodi, Zyſk y ztratu tobie hodi. 44a Owlku, owcy (1)3) a Oopicy Kapi XXXVII. IAkżto ſwinie neb wepi koli 1795 Niekde howna 4) ma powoli, Wieč prielazu neoſtane, Az y prawie z ſwieta ſkane: lſtiwy ſwe zloby takeze Neoſtane nikakeže. Protoz choway ſe Iſtiweho, lakžto hada kryg ſe geho. Iakozto 5) kdes wlk liſku chwati, kdyz nani Kradez obrati. Pripudi gi kſudu proto, Chtie ſe ſni ſuditi oto. Wece wlk, predſudem stoge: »Tys wzdy byla ſudce moge!« Tak poče wſudie zalowati, Zřegmy kradež nani cpati: »Nawrat kradeż, prawi tobie, Ač chces ſwu ceſt mietí ſobie!« Newinna liſka ſtogecy, Poče te řeci twrdie prieti. Giż pohriechu to widamy, Takych wlkow mnoho zname. Kdyz wierneho vzrie koho, lſtiwu řeci chopie toho; Radi by geho mieli whrobie, 1800 1810 1805 1815 1) Br. dyſe; lat. orig. aut nece vinceris, aut semiviva iaces. 3) Br. liśce. — 4) V rkp. hawrana. — 5) Br. Jakezto. 2) V rkp. zobie. —
104 1785 Kridlo twe nic tobie neſpomoże, Kdyz tie vhoniec přemože; Neb duſe 1) lezis ſkowana, Nebo ſmrtedlnie vtlučena. Ač giż letie mozes trwati, Darem letnim wteplie hrati. Ač giż wſechno ſhowie tobie, Wſak mraz ſzymu geſt tie znobie.«2) 1790 Sladku řeč zaſladku dati, Zla řeč wzdyckyt ſe zlym odplati. Iazyk priezeň v nepřiezen zplodi, Zyſk y ztratu tobie hodi. 44a Owlku, owcy (1)3) a Oopicy Kapi XXXVII. IAkżto ſwinie neb wepi koli 1795 Niekde howna 4) ma powoli, Wieč prielazu neoſtane, Az y prawie z ſwieta ſkane: lſtiwy ſwe zloby takeze Neoſtane nikakeže. Protoz choway ſe Iſtiweho, lakžto hada kryg ſe geho. Iakozto 5) kdes wlk liſku chwati, kdyz nani Kradez obrati. Pripudi gi kſudu proto, Chtie ſe ſni ſuditi oto. Wece wlk, predſudem stoge: »Tys wzdy byla ſudce moge!« Tak poče wſudie zalowati, Zřegmy kradež nani cpati: »Nawrat kradeż, prawi tobie, Ač chces ſwu ceſt mietí ſobie!« Newinna liſka ſtogecy, Poče te řeci twrdie prieti. Giż pohriechu to widamy, Takych wlkow mnoho zname. Kdyz wierneho vzrie koho, lſtiwu řeci chopie toho; Radi by geho mieli whrobie, 1800 1810 1805 1815 1) Br. dyſe; lat. orig. aut nece vinceris, aut semiviva iaces. 3) Br. liśce. — 4) V rkp. hawrana. — 5) Br. Jakezto. 2) V rkp. zobie. —
Strana 105
105 Aby ceſt geho wzchytili ſobie. 1820 Opice 1) tu ſedi zaſudy, Swym rozomem nepobludi. Vchopi leſt taynu geho, Nevčini nic gineho, Neż tak wlkowi powiedie: »Hledas prawa, lſti wa hlawo, A tobiet ſe brani prawo. liſſo, dobře přies2) kradeže, Newinna tie zbawi wieże.« 1825 44b Simplicitas veri, fraus eftque puerpera3) falfi. Eſſe ſolent vite conſona uerba ſue.4) Protoz wam geſt znamenati: 1830 Sproſtnoſt wiere bywa matie, Lest newiere ſe prichwatie. Ktery ziwot geſt yakyże, Toho 5) hlahol geſt takyze. Ctny ſlechetnu řeč wzdy plodi, Zly nectnu řeči6) wewodi. Giz ſu naplnieni zloſti, Nemohut gie zſebe zboſti. Genż ſe welzi winna cige, wzdy družce lſtiti miluge. 1835 Okolčawie a muzi Capitola Tridcata Oſma. 1840 WOle ſkutek wzdy přewazi, Kdeż ſe wole kſkutku ſnazi. Ochotna myſl wazi wiece Nez ktery ſkutek naſwietie. Wrozomieg 7) take ſobie, Zlemu neſluž, prawi tobie; Coż gemu činis dobreho, nedoſahneš nic gineho Nez kriwdy, żadaw,8) peče, ſmutka. To tie wgeho ſkutku vtka.9) 1845 1) V rkp. opnt; v lat. orig.: Simius et iudex. — 2) Písař e červeně napsal nad řádkou; rovněž tečta nad s jest červená. — 3) V rkp. et paupera. — 4) Br. přidal verše: Sordibus imbuti nequeant dimittere sordes. Fallere qui didicit, fallere semper amat. — 5) Br. teho. — 6) V rkp. řeč. — 7) V rkp. Wrozomneg. — 8) To jest zádav. Br. zadawu. — 2) V rkp.vpta vtka.
105 Aby ceſt geho wzchytili ſobie. 1820 Opice 1) tu ſedi zaſudy, Swym rozomem nepobludi. Vchopi leſt taynu geho, Nevčini nic gineho, Neż tak wlkowi powiedie: »Hledas prawa, lſti wa hlawo, A tobiet ſe brani prawo. liſſo, dobře přies2) kradeže, Newinna tie zbawi wieże.« 1825 44b Simplicitas veri, fraus eftque puerpera3) falfi. Eſſe ſolent vite conſona uerba ſue.4) Protoz wam geſt znamenati: 1830 Sproſtnoſt wiere bywa matie, Lest newiere ſe prichwatie. Ktery ziwot geſt yakyże, Toho 5) hlahol geſt takyze. Ctny ſlechetnu řeč wzdy plodi, Zly nectnu řeči6) wewodi. Giz ſu naplnieni zloſti, Nemohut gie zſebe zboſti. Genż ſe welzi winna cige, wzdy družce lſtiti miluge. 1835 Okolčawie a muzi Capitola Tridcata Oſma. 1840 WOle ſkutek wzdy přewazi, Kdeż ſe wole kſkutku ſnazi. Ochotna myſl wazi wiece Nez ktery ſkutek naſwietie. Wrozomieg 7) take ſobie, Zlemu neſluž, prawi tobie; Coż gemu činis dobreho, nedoſahneš nic gineho Nez kriwdy, żadaw,8) peče, ſmutka. To tie wgeho ſkutku vtka.9) 1845 1) V rkp. opnt; v lat. orig.: Simius et iudex. — 2) Písař e červeně napsal nad řádkou; rovněž tečta nad s jest červená. — 3) V rkp. et paupera. — 4) Br. přidal verše: Sordibus imbuti nequeant dimittere sordes. Fallere qui didicit, fallere semper amat. — 5) Br. teho. — 6) V rkp. řeč. — 7) V rkp. Wrozomneg. — 8) To jest zádav. Br. zadawu. — 2) V rkp.vpta vtka.
Strana 106
106 1850 Iakoz ſe kdy kolčawie vda, Kdyz pogmiewſi mnoho truda, Zlowi myſſi prielis mnoho Wdomie muże vgednoho, Milugicy ono bydlo, Tu vpade y wge ho oſydlo. Chopi muž kolčawu vbohu. naſtrogi 1) přednim proſbu mnohu, Mezy proſbu poče mluwiti A řkuc: »Sprawnie maš mie propuſtiti. Wyprawie mie z teto nuze, Dayz miloſt ſwemu ſluze! Neprately twe ſem zbi a, Twog ſem domek vćiſtila. Tut me bydlo. proſi tebe, Aby mie puſtil odſebe. Wſwu ſlużbu mie opiet wratie, Budiž mi ſluzby odplatie. Zadar nechcyt nic gineho nezl zdrawie ziwota meho.« Onen muzik wece takto: »Sluzila ſy, wiedie kako. Miloſt ſluſie myſli ciſte, Skutečne ſlužbie take giſte. 1855 1860 1865 1870 45a Nemo licet proſit, nisi vult prodeſſe, meretur. Nam prodeſſe poteít hoftis obesse volens. Nema odplaty y geden, 1875 Iakz koli geſt wſlużbie zbeden, Kromie než wſkutečnem chtieni, Kdežto zſrdce ſlużbu mieni. Możet wrah proſpieti tomu, Kdyz chtiel ſkoden byti Komu. Kdyz mi ty proſpiech ćinieſe, Sama prospiech mieti chtieſe; hubieſe me wrahy wſake, Gſuc wrahynie moge take. Potworne twari gſy hubila, Aby ſwog tiem pokrm miela. Mohlas tako mog chleb gieſti, Protoz tie chcy s ſwieta ſweſti. Dayz mi tluſtoſt tiela ſweho, 1880 1885 45b Br. na strogi.
106 1850 Iakoz ſe kdy kolčawie vda, Kdyz pogmiewſi mnoho truda, Zlowi myſſi prielis mnoho Wdomie muże vgednoho, Milugicy ono bydlo, Tu vpade y wge ho oſydlo. Chopi muž kolčawu vbohu. naſtrogi 1) přednim proſbu mnohu, Mezy proſbu poče mluwiti A řkuc: »Sprawnie maš mie propuſtiti. Wyprawie mie z teto nuze, Dayz miloſt ſwemu ſluze! Neprately twe ſem zbi a, Twog ſem domek vćiſtila. Tut me bydlo. proſi tebe, Aby mie puſtil odſebe. Wſwu ſlużbu mie opiet wratie, Budiž mi ſluzby odplatie. Zadar nechcyt nic gineho nezl zdrawie ziwota meho.« Onen muzik wece takto: »Sluzila ſy, wiedie kako. Miloſt ſluſie myſli ciſte, Skutečne ſlužbie take giſte. 1855 1860 1865 1870 45a Nemo licet proſit, nisi vult prodeſſe, meretur. Nam prodeſſe poteít hoftis obesse volens. Nema odplaty y geden, 1875 Iakz koli geſt wſlużbie zbeden, Kromie než wſkutečnem chtieni, Kdežto zſrdce ſlużbu mieni. Możet wrah proſpieti tomu, Kdyz chtiel ſkoden byti Komu. Kdyz mi ty proſpiech ćinieſe, Sama prospiech mieti chtieſe; hubieſe me wrahy wſake, Gſuc wrahynie moge take. Potworne twari gſy hubila, Aby ſwog tiem pokrm miela. Mohlas tako mog chleb gieſti, Protoz tie chcy s ſwieta ſweſti. Dayz mi tluſtoſt tiela ſweho, 1880 1885 45b Br. na strogi.
Strana 107
107 Genz geſt tluſto z chleba meho! 1890 Chcy ſmrt s ſkodu na wahy wrcy: zahyň! nebs doſtoyna ſmrti.« Nil decorat factum nifi facti fola voluntas. Non operis fructum, sed noto mentis opus. Nič tak ſkutka neoſwieti, nez kdez ſkutek wole2) roznieti. Ne ſkutecne vcinienie 1895 mieni, gedno ſkutka mnienie.3) Ozabie nadute Kapitola Tridcata dewata. RAdu mogi day menſiemu, Aby ſe newrownal wietčiemu, Tociz wſtrawie, w mocy, ruſe I tem, coż kmocnemu ſluſie. 1900 Ac chceſs zbyti hrube ſtraſti, Střezyz ſe žabie napaſti.4) 1905 1910 1915 Zaba widuc přetluſteho Wola, take welikeho, Chtiec ſe kniemu prirownati, Poče ſe welmi nadymati. Syn gie wece: »rač preſtati! Nemožes ſe ſnim ſgednati.« Zaba tiem zaloſtna gſucy, Poce ſe wiece duti. Opiet gie syn wece tako: »nepřemožeš geho nikako. Budeſli ſe přeſmoc 5) duti, Snad ſe mozeſs rozpuknuti.« Třetie hniewnu boleſt ztrudi, Swym vmyſlem nepobludi; nakrepkoſt ſe duti poce, Az mnozſtwo dutie ſe zatoče Rozdieli ſe ceſty natri. Gegie droby wſaky opatri. 46a Cum maiore minor contendere 6) definat et se Confulat et vires temperet ipse fuas. 1) V rkp. opes. — 2) V rkp. woli. — 3) V rkp. nenie. — *) V rkp. nepasti. — 5 V rkp. přeſnoc. — 6) V rkp. condere.
107 Genz geſt tluſto z chleba meho! 1890 Chcy ſmrt s ſkodu na wahy wrcy: zahyň! nebs doſtoyna ſmrti.« Nil decorat factum nifi facti fola voluntas. Non operis fructum, sed noto mentis opus. Nič tak ſkutka neoſwieti, nez kdez ſkutek wole2) roznieti. Ne ſkutecne vcinienie 1895 mieni, gedno ſkutka mnienie.3) Ozabie nadute Kapitola Tridcata dewata. RAdu mogi day menſiemu, Aby ſe newrownal wietčiemu, Tociz wſtrawie, w mocy, ruſe I tem, coż kmocnemu ſluſie. 1900 Ac chceſs zbyti hrube ſtraſti, Střezyz ſe žabie napaſti.4) 1905 1910 1915 Zaba widuc přetluſteho Wola, take welikeho, Chtiec ſe kniemu prirownati, Poče ſe welmi nadymati. Syn gie wece: »rač preſtati! Nemožes ſe ſnim ſgednati.« Zaba tiem zaloſtna gſucy, Poce ſe wiece duti. Opiet gie syn wece tako: »nepřemožeš geho nikako. Budeſli ſe přeſmoc 5) duti, Snad ſe mozeſs rozpuknuti.« Třetie hniewnu boleſt ztrudi, Swym vmyſlem nepobludi; nakrepkoſt ſe duti poce, Az mnozſtwo dutie ſe zatoče Rozdieli ſe ceſty natri. Gegie droby wſaky opatri. 46a Cum maiore minor contendere 6) definat et se Confulat et vires temperet ipse fuas. 1) V rkp. opes. — 2) V rkp. woli. — 3) V rkp. nenie. — *) V rkp. nepasti. — 5 V rkp. přeſnoc. — 6) V rkp. condere.
Strana 108
108 1920 Protoz menſi ſe vſkrownie hleday ſobie wſudy rownie. nezli ſe ſwietcim nikoli, Chceſl byti ziw powoli. Ovrazu lwa a opaſtyri Kapitola Ctiridcata. GEnž vcini dobře tobie, 1925 Snaż ſe nato wkazde dobie, Aby gemu odplatil tez, Gemu potřebno bude kdez. Dawno ty ſy mohl to ſlychati, W nuzyt gest prietele poznati. Sprawnie ctiti toho mame, Gehoż w nuzy potřebna zname. Tomu nas powieſt vci tato, Abychom ſpominagice na to, Dobrodieyce wſrdcy mieli 1935 A odplatiti gim vmieli. 1930 Kdyzto lew po leſu biehaſe, Zwieratek zde y onde ſehaſe, Aby miel pokrm 1) wlačnem čaſu A vziwal ſweho kwaſſu. Kdyz ſe biehaw ſylnie ztrudi, Aż y poleſe zabludí, Coz ſe pak lwu ſta vbohu: Trn 2) mu rani ſylnie nohu, I do gide k ſtraſtne nuzy, Kdyz ſe mu trn w nohu wrazy. I odpociwanie boleſt čaka, Čaſto natri nohy kleka; Geſt boleſtnu nohu hoge, Čaſto natřech nohach ſtoge. 1950 Boleſt ztrudi geho vtrobu, Sotnie giz pogide mdlobu, A talow gey wnoze lepce, A geho bolest wzdy gest wietčie. Boleſt ranna take boli; 1955 Zaloſtiwie naboh wſkuci. 1940 1945 46b 1) Písař pův. napsal pokogi, škrtl gi červeným inkoustem, změnil o v r a nade- psal černým inkoustem m. — 2) V rkp. Ten.
108 1920 Protoz menſi ſe vſkrownie hleday ſobie wſudy rownie. nezli ſe ſwietcim nikoli, Chceſl byti ziw powoli. Ovrazu lwa a opaſtyri Kapitola Ctiridcata. GEnž vcini dobře tobie, 1925 Snaż ſe nato wkazde dobie, Aby gemu odplatil tez, Gemu potřebno bude kdez. Dawno ty ſy mohl to ſlychati, W nuzyt gest prietele poznati. Sprawnie ctiti toho mame, Gehoż w nuzy potřebna zname. Tomu nas powieſt vci tato, Abychom ſpominagice na to, Dobrodieyce wſrdcy mieli 1935 A odplatiti gim vmieli. 1930 Kdyzto lew po leſu biehaſe, Zwieratek zde y onde ſehaſe, Aby miel pokrm 1) wlačnem čaſu A vziwal ſweho kwaſſu. Kdyz ſe biehaw ſylnie ztrudi, Aż y poleſe zabludí, Coz ſe pak lwu ſta vbohu: Trn 2) mu rani ſylnie nohu, I do gide k ſtraſtne nuzy, Kdyz ſe mu trn w nohu wrazy. I odpociwanie boleſt čaka, Čaſto natri nohy kleka; Geſt boleſtnu nohu hoge, Čaſto natřech nohach ſtoge. 1950 Boleſt ztrudi geho vtrobu, Sotnie giz pogide mdlobu, A talow gey wnoze lepce, A geho bolest wzdy gest wietčie. Boleſt ranna take boli; 1955 Zaloſtiwie naboh wſkuci. 1940 1945 46b 1) Písař pův. napsal pokogi, škrtl gi červeným inkoustem, změnil o v r a nade- psal černým inkoustem m. — 2) V rkp. Ten.
Strana 109
109 Cum ledit miſeros fortuna, medetur eifdem. Hinc eft, cur medicum plaga leonis habet. Pomnohu ſe ſtawa toho, Kdez neſtieſtie rani koho, Tehoz ſtieſtie1) vlečuge. Protoz rana lwowa čige, Sobie hleda giž lekaře. Vbohy lew zleſſa ſe bere, Tuz přibieže ku paſtyři, Genż paſieſe ſwogi zwieri. Paſtyř ſe přewelmi leče, Wzchytiw owcy přednim kleče, A mnie, ze by chtiel krmi wzieti. Lew krmi pohrda prigieti, nez pokloni gemu ſwu hlawicy, Wzdwihna boleſtnu nozicy, 1970 Rany poče vkazowati, Aby gemu pomoc racil dati. Muż boleſtnu nohu wida, Ohrozyw ſe, kniemu prigda, wyniem gehlu prodie rany, Puſti ſe hnog nawſe strany. Taż boleſt ſhnogě wyteče, Tiem geho zbawi sſtraſt ne peče. Slys, co vciní lew vbohy, Kdyz wze zdrawie ſmutne nohy. 1980 Kupaſtyri ſe približe, Swogi lekarnicy wzliże, Tociž ruku muze toho. Nemohat2) řecy tak mnoho, Coz gemu wzdawati chwaly, Klekne přednim čas nemaly, Opiet mu poklon hlawu, Vkazuge miloſt prawu. 1960 1965 1975 472 1985 Tempore deleri gracia firma nequit.3) 1990 Pak bieże pryć, zdrawie wzaw, Geho ſlużbu wſrdce wzloziw. Prawa miloſt nezahyne, Ač y dluhy čas pomine. Sta ſe čaſu nepodluhem, 1. V rkp. flietie. — 2) V rkp. nemohut. — 3) Br. lat. verš položil za v. 1989.
109 Cum ledit miſeros fortuna, medetur eifdem. Hinc eft, cur medicum plaga leonis habet. Pomnohu ſe ſtawa toho, Kdez neſtieſtie rani koho, Tehoz ſtieſtie1) vlečuge. Protoz rana lwowa čige, Sobie hleda giž lekaře. Vbohy lew zleſſa ſe bere, Tuz přibieže ku paſtyři, Genż paſieſe ſwogi zwieri. Paſtyř ſe přewelmi leče, Wzchytiw owcy přednim kleče, A mnie, ze by chtiel krmi wzieti. Lew krmi pohrda prigieti, nez pokloni gemu ſwu hlawicy, Wzdwihna boleſtnu nozicy, 1970 Rany poče vkazowati, Aby gemu pomoc racil dati. Muż boleſtnu nohu wida, Ohrozyw ſe, kniemu prigda, wyniem gehlu prodie rany, Puſti ſe hnog nawſe strany. Taż boleſt ſhnogě wyteče, Tiem geho zbawi sſtraſt ne peče. Slys, co vciní lew vbohy, Kdyz wze zdrawie ſmutne nohy. 1980 Kupaſtyri ſe približe, Swogi lekarnicy wzliże, Tociž ruku muze toho. Nemohat2) řecy tak mnoho, Coz gemu wzdawati chwaly, Klekne přednim čas nemaly, Opiet mu poklon hlawu, Vkazuge miloſt prawu. 1960 1965 1975 472 1985 Tempore deleri gracia firma nequit.3) 1990 Pak bieże pryć, zdrawie wzaw, Geho ſlużbu wſrdce wzloziw. Prawa miloſt nezahyne, Ač y dluhy čas pomine. Sta ſe čaſu nepodluhem, 1. V rkp. flietie. — 2) V rkp. nemohut. — 3) Br. lat. verš položil za v. 1989.
Strana 110
110 Gechu lwa naleſſe puhem. Rimene gey oſobichu A gey wzwierinec puſtichu; Neb zwierinec gmiechu taky, Wniëz bieſe zwieř wſeliky. Wiź,1) neminu čaſu mnoho, Winna paſtyre onoho Poda ſmrti podle prawa. Tehdy ten, genź prawo dawa, Kaza paſtyře wzwierinec puſtiti, Aby mohl gim zwier naſytiti.2) A kdyz paſtyře ſtraſtneho Zwierinec prige ſmutneho, Poznaw geho, lew kniemu teče, Paſtyrik ſe welmi vleče. Ochotnie ſe lew poſtawi, Tiem gey wſake bazni zbawi; Wza nadiegi lepſi ſobie, Kdyz geho pozna wſmutne dobie. Poče ſe gemu lew radowati, Weſelie ocaſem hrati ; Nemage nic wſobie zloſti, 2015 V kaza gemu priezni doſti. 1995 2000 2005 2010 47b Cum 3) fera manſueſcit, ſe negat eſſe feram. 2020 2025 Nebo kdyzto zwieř opitomie, Geſt wſſe diwie zloſti kromie. Wſwe ſtrazi ma ſmutneho I razykem liže geho. Swe zdrawie proti geho wazi, Kzdrawi geho wzdy ſe ſnazi. Kteraz ſe zwier kniemu zboci, Prigmuc ranu pryć odſkoci. Kdyz ktera zwier vraz wzkropi, Toho lew yhned vchopi I brani geho wſſeho zwiere, Chtie gemu ſtati lew wſwe wiere. Rimenine ſe powzdiwichu,4) Proten diw 5) oba puſtichu. 2030 Lew zabieže preč doleſa A muż domow, zdrawie neſa. 1) Červená čárka. — 2) V rkp. naſyti. — 3) Br. Dum. — *) V rkp. pozdwižechu; at orig.: Roma stupet. — 3) V rkp. daw.
110 Gechu lwa naleſſe puhem. Rimene gey oſobichu A gey wzwierinec puſtichu; Neb zwierinec gmiechu taky, Wniëz bieſe zwieř wſeliky. Wiź,1) neminu čaſu mnoho, Winna paſtyre onoho Poda ſmrti podle prawa. Tehdy ten, genź prawo dawa, Kaza paſtyře wzwierinec puſtiti, Aby mohl gim zwier naſytiti.2) A kdyz paſtyře ſtraſtneho Zwierinec prige ſmutneho, Poznaw geho, lew kniemu teče, Paſtyrik ſe welmi vleče. Ochotnie ſe lew poſtawi, Tiem gey wſake bazni zbawi; Wza nadiegi lepſi ſobie, Kdyz geho pozna wſmutne dobie. Poče ſe gemu lew radowati, Weſelie ocaſem hrati ; Nemage nic wſobie zloſti, 2015 V kaza gemu priezni doſti. 1995 2000 2005 2010 47b Cum 3) fera manſueſcit, ſe negat eſſe feram. 2020 2025 Nebo kdyzto zwieř opitomie, Geſt wſſe diwie zloſti kromie. Wſwe ſtrazi ma ſmutneho I razykem liže geho. Swe zdrawie proti geho wazi, Kzdrawi geho wzdy ſe ſnazi. Kteraz ſe zwier kniemu zboci, Prigmuc ranu pryć odſkoci. Kdyz ktera zwier vraz wzkropi, Toho lew yhned vchopi I brani geho wſſeho zwiere, Chtie gemu ſtati lew wſwe wiere. Rimenine ſe powzdiwichu,4) Proten diw 5) oba puſtichu. 2030 Lew zabieže preč doleſa A muż domow, zdrawie neſa. 1) Červená čárka. — 2) V rkp. naſyti. — 3) Br. Dum. — *) V rkp. pozdwižechu; at orig.: Roma stupet. — 3) V rkp. daw.
Strana 111
111 Non debet1) meritum turpis delere vetuſtas. Accepti memores nos decet eſſe boni.2) Wiżte wiery zwieřete toho! Giz pohriechu lidi mnoho Gest horſich zwierat naſwietie; Neb wzwieri gt wiery wiece. Nakoho ſe geſt wzpuſtiti? Giz nelze wiery vžiti! Tobie lwowi priklad wzieti, Sluſie ſlužbu wiernu wpamieti mieti. 2040 Cos dobreho wzal odkoho, Nikoli nezapominay toho. 2035 Olwu a okoni Capitola Ctiridcata a prwa ſe piſe. 2045 PRoč ſe naten ſkutek tahneš, Gehoż ſwym ſmyſlem nedoſahnes? Proto beřes čaſte ſkody I vpadas wſtraſtne prihody. Genz chce ſmyſla wiece mieti, Nezli geho moze doſiecy, Sam ſe ſwym blaznowſtwim wieze I beře ſkodu tudieze. 48a 2060 2050 Stawa ſe iakożto lwowi Kdaſy,3) genzs prohlad ſwe wzdraſtil wlaſſy. Popoli ſem y tam bieha, Sweho zyſku wſudy ſtřeha, Aby ſe gemu co zocilo, Geſto by gey naſytilo. Onożt kuon gie, trawu chodie. Poluce zde y onde brodie. Vzřew geho, kniemu poteče, A to bieſe geho peče, Aby mohl mieti krmi w koni. pribieh 4) hlawy gemu pokloni, Rka: »dobry den bratru mieti! Tobie, mog bratre, gest wiedieti, Zet ſem lekar welmi vmny,) 2065 Kewſem ranam y rozomny. 2055 1) V rkp. decet. — 2) Br. lat. dvojverší položil za v. 2037. — 3) V rkp. Kde ſy. — V rkp. pribich kuoň. — 3) V rkp. winny.
111 Non debet1) meritum turpis delere vetuſtas. Accepti memores nos decet eſſe boni.2) Wiżte wiery zwieřete toho! Giz pohriechu lidi mnoho Gest horſich zwierat naſwietie; Neb wzwieri gt wiery wiece. Nakoho ſe geſt wzpuſtiti? Giz nelze wiery vžiti! Tobie lwowi priklad wzieti, Sluſie ſlužbu wiernu wpamieti mieti. 2040 Cos dobreho wzal odkoho, Nikoli nezapominay toho. 2035 Olwu a okoni Capitola Ctiridcata a prwa ſe piſe. 2045 PRoč ſe naten ſkutek tahneš, Gehoż ſwym ſmyſlem nedoſahnes? Proto beřes čaſte ſkody I vpadas wſtraſtne prihody. Genz chce ſmyſla wiece mieti, Nezli geho moze doſiecy, Sam ſe ſwym blaznowſtwim wieze I beře ſkodu tudieze. 48a 2060 2050 Stawa ſe iakożto lwowi Kdaſy,3) genzs prohlad ſwe wzdraſtil wlaſſy. Popoli ſem y tam bieha, Sweho zyſku wſudy ſtřeha, Aby ſe gemu co zocilo, Geſto by gey naſytilo. Onożt kuon gie, trawu chodie. Poluce zde y onde brodie. Vzřew geho, kniemu poteče, A to bieſe geho peče, Aby mohl mieti krmi w koni. pribieh 4) hlawy gemu pokloni, Rka: »dobry den bratru mieti! Tobie, mog bratre, gest wiedieti, Zet ſem lekar welmi vmny,) 2065 Kewſem ranam y rozomny. 2055 1) V rkp. decet. — 2) Br. lat. dvojverší položil za v. 2037. — 3) V rkp. Kde ſy. — V rkp. pribich kuoň. — 3) V rkp. winny.
Strana 112
112 2070 2075 Wtowariſtwi ſtebu chodie, Chcyt to mieti wſwem prowodie. Kuoň pochlebi řeci geho, Rka: »nebreham ſpolku tweho.« Kuon left lwowu znati poče, Bieſe myſh ſem tam toce, Čím by mohl dogiti toho, Aby mohl zbyti cti onoho. Polekl gemu tez teneto, Rka: »ptal ſem ſe dawino nato. 48b Zadnies mi přiſel y libie; Giż bych tie byl dawno ſnubie. O niemzto ſem dluho chodil, Toho mi geſt giž čas dohodil. 2080 Ze mi gt trn ranil nohu, protoz tak fylnie 1) nemohu. Proſſi tebe, zbaw mie toho!« Vſlyſaw reć lew onoho, Skloni ſwu hlawu vbohu. 2085 Kuon gey paril w čelo nohu, Sylnu ranu gemu wzbudi, Az mu wztrnuchu wſecky vdy. Sotnie ztrnoſt ona minu, Sotnie mu ſyla priplynu, Sotnie ſigi wzhoru wztieżi, Vzře, ano wrah pryč blezi. Sam ſe poče lew w niem klaſti: »Sprawnie prozloſt trpim ſtraſti. neb ia, mieru lice mage, 2095 Bych nadruzce oſydlo tkage.« 2090 Quod non es, non eſſe velis; quod2) es, efſe fateris.3) Eft male quod non eft, qui negat effe 4) quod eft. Gimzto negſy, tiem nebywag, A gimż gſy, tymz ſe wzywag, Welmi zle geſt, giz to nenie, Genz pri ſweho prirozenie. O Koni a o oſlu Capitola XLII. 2100 POſluchayz ſnaznie toho Kdyz chuzſieho vzris koho, 1) Písmeno 1 nadepsáno. — 2) V rkp. quod tu. — 3) V rkp. faſſe videris. — *) V rkp. schází.
112 2070 2075 Wtowariſtwi ſtebu chodie, Chcyt to mieti wſwem prowodie. Kuoň pochlebi řeci geho, Rka: »nebreham ſpolku tweho.« Kuon left lwowu znati poče, Bieſe myſh ſem tam toce, Čím by mohl dogiti toho, Aby mohl zbyti cti onoho. Polekl gemu tez teneto, Rka: »ptal ſem ſe dawino nato. 48b Zadnies mi přiſel y libie; Giż bych tie byl dawno ſnubie. O niemzto ſem dluho chodil, Toho mi geſt giž čas dohodil. 2080 Ze mi gt trn ranil nohu, protoz tak fylnie 1) nemohu. Proſſi tebe, zbaw mie toho!« Vſlyſaw reć lew onoho, Skloni ſwu hlawu vbohu. 2085 Kuon gey paril w čelo nohu, Sylnu ranu gemu wzbudi, Az mu wztrnuchu wſecky vdy. Sotnie ztrnoſt ona minu, Sotnie mu ſyla priplynu, Sotnie ſigi wzhoru wztieżi, Vzře, ano wrah pryč blezi. Sam ſe poče lew w niem klaſti: »Sprawnie prozloſt trpim ſtraſti. neb ia, mieru lice mage, 2095 Bych nadruzce oſydlo tkage.« 2090 Quod non es, non eſſe velis; quod2) es, efſe fateris.3) Eft male quod non eft, qui negat effe 4) quod eft. Gimzto negſy, tiem nebywag, A gimż gſy, tymz ſe wzywag, Welmi zle geſt, giz to nenie, Genz pri ſweho prirozenie. O Koni a o oſlu Capitola XLII. 2100 POſluchayz ſnaznie toho Kdyz chuzſieho vzris koho, 1) Písmeno 1 nadepsáno. — 2) V rkp. quod tu. — 3) V rkp. faſſe videris. — *) V rkp. schází.
Strana 113
113 nepohrday gim nikoli, Chceſli gey mieti poſwe woli. Kdyz ſy ochoten kſproſtnemu Raduget se stiestie twemu, Powieda druh druhu wſady, plodiet twu čeſt (zde) onady. Pakli mogi radu mineš, Sa wſwe pyſſe wzdy zahynes. 2110 Kdaſy kuon pyſny tečieſe, nakteremz Kropier 1) zdekem bieſe, Sedlo, vzda ſtkwucie take, Giz drazſieho wiec nikake. Wſe odienie zlattem hori, Geſto bieſe natom ori. Oſlik ſtřete konie toho Wvličce přetieſne2) mnoho, Gehoz trudieſe hrozne briemie.3) dielem tezkym gde iako driemie, Tak gemu ceſtu zawrže ſebu. Skriče kuon naoſla zlobu, Poče řecy, podnim ſtana: »Pſotniče! ſtrietaſs ſweho pana! Sotnies hoden me 4) milosti Prowinu take hrdoſti. la ſem byl doſtogen toho, Abych wte ceſtie neſtřetl koho.« Oſlik tech hroz nepoſlechna, Onu hrozu yako oddechna, Bezpečniegi on ſtrach minu, Zatkaw vſſi preč ſebu ſſinu. Konie toho přemnožena Zahyne čeſt přemožena 5): Nabiehu 6) ſe kuon preſadi, Toz geho te cti y odſadi.7) Sedla, vzdy geho zbawichu, Kropieř, dek ſnieho ſlozichu. Kuoże mu kkoſtem priſwadne, Tiezky woż nawſak den tahne, 2140 Libiwoſt mu chrbet oboſtri. Tam kniemu bliže prigda, 2115 2125 2130 2135 2120 49a 2105 49b 1) V rkp. Kopier. — 2) V rkp. přetiezke. — 3) V rkp. zwieře. — 4) V rkp. nic. - 5) V rkp. přemnožena. — 6) V rkp. nabřehu. — 7 Za tímto v. následuje v rkp.: Se dla wzdy geho zbawi. Sborník Baworowského 8
113 nepohrday gim nikoli, Chceſli gey mieti poſwe woli. Kdyz ſy ochoten kſproſtnemu Raduget se stiestie twemu, Powieda druh druhu wſady, plodiet twu čeſt (zde) onady. Pakli mogi radu mineš, Sa wſwe pyſſe wzdy zahynes. 2110 Kdaſy kuon pyſny tečieſe, nakteremz Kropier 1) zdekem bieſe, Sedlo, vzda ſtkwucie take, Giz drazſieho wiec nikake. Wſe odienie zlattem hori, Geſto bieſe natom ori. Oſlik ſtřete konie toho Wvličce přetieſne2) mnoho, Gehoz trudieſe hrozne briemie.3) dielem tezkym gde iako driemie, Tak gemu ceſtu zawrže ſebu. Skriče kuon naoſla zlobu, Poče řecy, podnim ſtana: »Pſotniče! ſtrietaſs ſweho pana! Sotnies hoden me 4) milosti Prowinu take hrdoſti. la ſem byl doſtogen toho, Abych wte ceſtie neſtřetl koho.« Oſlik tech hroz nepoſlechna, Onu hrozu yako oddechna, Bezpečniegi on ſtrach minu, Zatkaw vſſi preč ſebu ſſinu. Konie toho přemnožena Zahyne čeſt přemožena 5): Nabiehu 6) ſe kuon preſadi, Toz geho te cti y odſadi.7) Sedla, vzdy geho zbawichu, Kropieř, dek ſnieho ſlozichu. Kuoże mu kkoſtem priſwadne, Tiezky woż nawſak den tahne, 2140 Libiwoſt mu chrbet oboſtri. Tam kniemu bliže prigda, 2115 2125 2130 2135 2120 49a 2105 49b 1) V rkp. Kopier. — 2) V rkp. přetiezke. — 3) V rkp. zwieře. — 4) V rkp. nic. - 5) V rkp. přemnožena. — 6) V rkp. nabřehu. — 7 Za tímto v. následuje v rkp.: Se dla wzdy geho zbawi. Sborník Baworowského 8
Strana 114
114 Oſlik geho biedu wida, Smie klam, ſmiech znieho 1) ciniti A takto gemu mluwiti: »Towariſko, powiez mi to, Kde gt ſedlo Iſtiawe ſkryto? Kde geſt vzda kraſna twoge? Proč gſy whbiwoſti ſtoge ? proč zabiehla ſtkwoſt odienie, 2150 Giez giz natwě tele nenie? Proč taka ſe žaloſt ſtelie? Proč odplula pycha wele? Pomſti ſtraſti one pychy, Aby doſmrti oſtal lichy. Nic naſwietie wiećno nenie, Ziwot, kraſa ni ſtawenie; Moc, ceſt giż w powietri plawa, Wſecko hyne podle ſweho prawa. Kuoni, dluho ziw prebyway2) A wzdy te biedy poziway 3)! Nauć ſe ctiti take Menſie towariſky wſake! Kudyz koli budes chodie, Twog ziwot mi bud ſmiech plodie!« 4) Newieř zbozi welikemu, Bud wzdy mocen ſmyſlu ſwemu. Nadiegi mocneho ſtatka nepotupug chudeho nebozatka. Kdyzt geſt wrtko zbożie wſake, 2170 Mozes byti hubě take. 2160 2155 2165 2145 Onetopyri Capitola XLIII. 2175 Sluſie wiece prieti tomu, Pribuznieyſi gſy ty komu. Maš znameho milowati, Gehoz odmladoſti miel ſy il znati, Než cyzozemce ktereho Nebo neprietele ſweho. Poſluchayz tu ſedie milie, Přikladcem dam znati w čile. 50a 1) Br. s nieho. — 2) V rkp. kuon dluho ziw prebywa. Lat. orig.: Vive diu, sed vive miser. — 3) V rkp. poziwa. — 4) Br. vložil sem násl. verše, jichž v rkp. není: Pennatis ne crede bonis, te nulla potestas in miseros armet. Nam miser esse poles.
114 Oſlik geho biedu wida, Smie klam, ſmiech znieho 1) ciniti A takto gemu mluwiti: »Towariſko, powiez mi to, Kde gt ſedlo Iſtiawe ſkryto? Kde geſt vzda kraſna twoge? Proč gſy whbiwoſti ſtoge ? proč zabiehla ſtkwoſt odienie, 2150 Giez giz natwě tele nenie? Proč taka ſe žaloſt ſtelie? Proč odplula pycha wele? Pomſti ſtraſti one pychy, Aby doſmrti oſtal lichy. Nic naſwietie wiećno nenie, Ziwot, kraſa ni ſtawenie; Moc, ceſt giż w powietri plawa, Wſecko hyne podle ſweho prawa. Kuoni, dluho ziw prebyway2) A wzdy te biedy poziway 3)! Nauć ſe ctiti take Menſie towariſky wſake! Kudyz koli budes chodie, Twog ziwot mi bud ſmiech plodie!« 4) Newieř zbozi welikemu, Bud wzdy mocen ſmyſlu ſwemu. Nadiegi mocneho ſtatka nepotupug chudeho nebozatka. Kdyzt geſt wrtko zbożie wſake, 2170 Mozes byti hubě take. 2160 2155 2165 2145 Onetopyri Capitola XLIII. 2175 Sluſie wiece prieti tomu, Pribuznieyſi gſy ty komu. Maš znameho milowati, Gehoz odmladoſti miel ſy il znati, Než cyzozemce ktereho Nebo neprietele ſweho. Poſluchayz tu ſedie milie, Přikladcem dam znati w čile. 50a 1) Br. s nieho. — 2) V rkp. kuon dluho ziw prebywa. Lat. orig.: Vive diu, sed vive miser. — 3) V rkp. poziwa. — 4) Br. vložil sem násl. verše, jichž v rkp. není: Pennatis ne crede bonis, te nulla potestas in miseros armet. Nam miser esse poles.
Strana 115
115 Sebralo ſe čtweronohe 2180 A ptacſtwo proti nim mnohe; Kbogi mieniec 1) welmi twrdie, Priprawichu ſe tak hrdie. Chtiece ſpolu giż bog brati, ptacſtwo poče ſe welmi bati. Netopyr ptacſtwo potupie, Kprotiwnie ſtrane priſtupie, Poće gim pomoc ſlibowati, Wiernie ſnimi wbogi ſtati. Cyzozemcom pomoc cini, Tupie zemany bezwinny. Orel k ptacſtwu wrże ſebu, Poče tieſiti gich vtrobu, Dobre ſrdce gim dawage, Kudatenſtwi napominage. Přeweſeli ptacy biechu. Kdyż ge bogem porazychu, Sletichu 2) ſe nagednu luku, Netopyř wza začeſt muku. Zklibachu gey na wſſe ſtrany, Zapericko braſe rany, Zſebe gey wypowiediechu: »Nemieg zadne wedne mocy, neletag gedine wnocy!« 2185 2190 2195 2200 Non bonus eft ciuis, qui prefert ciuibus hoſtem. Vtiliter ſeruit nemo duobus heris.3) Suſedom ſe ten nehodi, 2205 Genz giz wraha nad nie plodi. Kteryz panoma ſluzi dwiema, Strach, aby nepromrzal obiema. 50b Oſlawiku a o Geſtrabu Kapi XLIIII. ACh ſwiete, tot gſy bezprawa, Kdez giž ſlib pořeče plawa 4)! 2210 Wſaky geſt kniewieře twrdy, neb giž wiera kdes bludi. Riedky giz wſwem ſlibu ſtogi, ) V rkp. nemieniec. — 2) V rkp. Slechtichu. — 3) V rkp. horis. — 4) V rkp ſlowa. 8*
115 Sebralo ſe čtweronohe 2180 A ptacſtwo proti nim mnohe; Kbogi mieniec 1) welmi twrdie, Priprawichu ſe tak hrdie. Chtiece ſpolu giż bog brati, ptacſtwo poče ſe welmi bati. Netopyr ptacſtwo potupie, Kprotiwnie ſtrane priſtupie, Poće gim pomoc ſlibowati, Wiernie ſnimi wbogi ſtati. Cyzozemcom pomoc cini, Tupie zemany bezwinny. Orel k ptacſtwu wrże ſebu, Poče tieſiti gich vtrobu, Dobre ſrdce gim dawage, Kudatenſtwi napominage. Přeweſeli ptacy biechu. Kdyż ge bogem porazychu, Sletichu 2) ſe nagednu luku, Netopyř wza začeſt muku. Zklibachu gey na wſſe ſtrany, Zapericko braſe rany, Zſebe gey wypowiediechu: »Nemieg zadne wedne mocy, neletag gedine wnocy!« 2185 2190 2195 2200 Non bonus eft ciuis, qui prefert ciuibus hoſtem. Vtiliter ſeruit nemo duobus heris.3) Suſedom ſe ten nehodi, 2205 Genz giz wraha nad nie plodi. Kteryz panoma ſluzi dwiema, Strach, aby nepromrzal obiema. 50b Oſlawiku a o Geſtrabu Kapi XLIIII. ACh ſwiete, tot gſy bezprawa, Kdez giž ſlib pořeče plawa 4)! 2210 Wſaky geſt kniewieře twrdy, neb giž wiera kdes bludi. Riedky giz wſwem ſlibu ſtogi, ) V rkp. nemieniec. — 2) V rkp. Slechtichu. — 3) V rkp. horis. — 4) V rkp ſlowa. 8*
Strana 116
116 2220 2225 2230 2235 2240 2245 Neż odrużcy wſe zle ſtrogi. Ktoż geſt druzcy oſydlo klada, Prečaſto wtež ſam vpada. Poſluchayz 1) teto powieſti, Tu předemnu račiz ſieſti. Kdes ſlawiček ſwe zpiewanie Takeż wečer iakoz ranie2) Prieliš rozkoſnie notieſe, Aż iako ohluſiti 3) chtieſe, Snimiż ſwe hniezce poče tieſiti, Sam ſe take weſeliti. Knim přiletie geſtrab wybogce, Genz gich ſmutka biese strogce4); Chtieſe to hniezce zhubiti, Gim ſwe wole naſytiti. Slawiček proſyti poče, Swe hniezce ſmutne okroče, Aby mohl ſwe dietky ziwiti. Geſtrab gemu tak poče mluwiti: »Wiece nadproſbu twe pienie wažie.5) Ni kproſbie, ni kemzdie ſe ſnażi! 6) Miloſti me nelze mieti, Gedne 7) budeš ſladce pieti.« Slawik wſtrogi nowe pienie, Chtie zruſiti geho chtienie; Vſty piege, ſrdcem stonie, Geho myſlenie w tuhach tone, Z gehozto vſt pochazie Strdi ji tekucie, pienie take přežaducíe. 8) Wkrutny ptak tak powiedie: Dietek ſnieſti ſe neſtydie, Ano gich ſmrt matka widi. Zaloſt ſwu matka widucy, Až nemož vmřieti mrucy, Ale ziwot ſwog tak ztaha, Ze giz iako ſmrt přemaha. Ma wſrdcy wiece bolefti, 2250 nezl gie ſmrt može přemocy.9) O matko! čemus naſwietie, Genż boleſti welmi wiece 512 2215 1) V rkp. poſluchaytez. — 2) V rkp. iako z Araranie; Br. zaranie. — 3) Br. zahlušiti. — 4) V rkp. ſtogce. — 5) Br. waže. — 6) V rkp. ſnaže. — 7) Br. gedno. — 8) Zde schází verš; v lat. orig. sordet iste modus canendi. — 2) Rým žádá: ſneſti.
116 2220 2225 2230 2235 2240 2245 Neż odrużcy wſe zle ſtrogi. Ktoż geſt druzcy oſydlo klada, Prečaſto wtež ſam vpada. Poſluchayz 1) teto powieſti, Tu předemnu račiz ſieſti. Kdes ſlawiček ſwe zpiewanie Takeż wečer iakoz ranie2) Prieliš rozkoſnie notieſe, Aż iako ohluſiti 3) chtieſe, Snimiż ſwe hniezce poče tieſiti, Sam ſe take weſeliti. Knim přiletie geſtrab wybogce, Genz gich ſmutka biese strogce4); Chtieſe to hniezce zhubiti, Gim ſwe wole naſytiti. Slawiček proſyti poče, Swe hniezce ſmutne okroče, Aby mohl ſwe dietky ziwiti. Geſtrab gemu tak poče mluwiti: »Wiece nadproſbu twe pienie wažie.5) Ni kproſbie, ni kemzdie ſe ſnażi! 6) Miloſti me nelze mieti, Gedne 7) budeš ſladce pieti.« Slawik wſtrogi nowe pienie, Chtie zruſiti geho chtienie; Vſty piege, ſrdcem stonie, Geho myſlenie w tuhach tone, Z gehozto vſt pochazie Strdi ji tekucie, pienie take přežaducíe. 8) Wkrutny ptak tak powiedie: Dietek ſnieſti ſe neſtydie, Ano gich ſmrt matka widi. Zaloſt ſwu matka widucy, Až nemož vmřieti mrucy, Ale ziwot ſwog tak ztaha, Ze giz iako ſmrt přemaha. Ma wſrdcy wiece bolefti, 2250 nezl gie ſmrt može přemocy.9) O matko! čemus naſwietie, Genż boleſti welmi wiece 512 2215 1) V rkp. poſluchaytez. — 2) V rkp. iako z Araranie; Br. zaranie. — 3) Br. zahlušiti. — 4) V rkp. ſtogce. — 5) Br. waže. — 6) V rkp. ſnaže. — 7) Br. gedno. — 8) Zde schází verš; v lat. orig. sordet iste modus canendi. — 2) Rým žádá: ſneſti.
Strana 117
117 2255 Twe ſrdecko geſt trpielo, Nez twych wlaſtnich dietek tielo! By tielce ptak vſty klige, Twe ſrdečko bolest cige, Horſi welmi oſtra meče Twe ſrdce brzo proteče. Geſtrab ſwog hriech poſtize, 2260 Kdyz geg ptaćnik ſelpu zdwiże. Zleho konce geſt zaſluze Zly ziwot leſtneho muže. Gez newinneho lſti lapa, Prečaſto ſam wtez vpada. Ffine malo claudi mala vita meretur...1) Qua capit2) infontes, ſe dolet arte capi.3) Owlku a liſce Kapitola XLV. 2265 GEnż rad bywa zyſku ſwemu, Ten klade oſydlo zlemu. Přečaſto cyzieho žadage, Gſy časte priſahy mage. Genż geſt drużcy cinie iamu, Caſto pada wtuze 4) ſamu. Tato powieſt to dawa znati. 2270 51b 2275 Když i plen wlka obohati, Gimż wzwede mnoho prazdnoſti, I by liſſka geho hoſti. Geho ſtieſtie zawidiecy, Poče kniemu takto řecy: »Dobre gitro bratru memu! Radugit ſe stiesti twemu. Diw mie drżi welmi tuhy, 2280 ze ſy ſemnu nebyl giz čas dluhy. Nelze tebe zapomnieti, Mam tie wzdycky wſwe pamieti.« Wlk liſce powiedie takto: »Nehřeſiš toho níkako, 2285 Rač boha zamie proſyti, 1) Br. meretur iniquis. — 2) V rkp. rapit. — 3) Br. lat. dvojverší položil za v. 2260. — 4) Br. w tuže.
117 2255 Twe ſrdecko geſt trpielo, Nez twych wlaſtnich dietek tielo! By tielce ptak vſty klige, Twe ſrdečko bolest cige, Horſi welmi oſtra meče Twe ſrdce brzo proteče. Geſtrab ſwog hriech poſtize, 2260 Kdyz geg ptaćnik ſelpu zdwiże. Zleho konce geſt zaſluze Zly ziwot leſtneho muže. Gez newinneho lſti lapa, Prečaſto ſam wtez vpada. Ffine malo claudi mala vita meretur...1) Qua capit2) infontes, ſe dolet arte capi.3) Owlku a liſce Kapitola XLV. 2265 GEnż rad bywa zyſku ſwemu, Ten klade oſydlo zlemu. Přečaſto cyzieho žadage, Gſy časte priſahy mage. Genż geſt drużcy cinie iamu, Caſto pada wtuze 4) ſamu. Tato powieſt to dawa znati. 2270 51b 2275 Když i plen wlka obohati, Gimż wzwede mnoho prazdnoſti, I by liſſka geho hoſti. Geho ſtieſtie zawidiecy, Poče kniemu takto řecy: »Dobre gitro bratru memu! Radugit ſe stiesti twemu. Diw mie drżi welmi tuhy, 2280 ze ſy ſemnu nebyl giz čas dluhy. Nelze tebe zapomnieti, Mam tie wzdycky wſwe pamieti.« Wlk liſce powiedie takto: »Nehřeſiš toho níkako, 2285 Rač boha zamie proſyti, 1) Br. meretur iniquis. — 2) V rkp. rapit. — 3) Br. lat. dvojverší položil za v. 2260. — 4) Br. w tuže.
Strana 118
118 Atby mych dnow racil prodliti. Wſak wzdy ſelſti kemnie chodiſs Giż mi mnoho ſſkody plodiš, Pod ſtrdi ged dluhy nosecy, Memu mnoſtwi zawidiecy. Wydrieti giz nieco zadaš, Kdyz ty namie kradez wzkladaś Vſta ma, to wſichni wiedie, Kradeneho nic negedie.« Kdyż liſku wlk giż pohrze, Smutna by přewelmi twrdie. Boleſt gí mrchu wzbudi, Ku paſtyrowi gi pripudi. Rkuc: »ſluſie wiedieti tobie, Chceſl ſwu ceſt mieti ſobie, Chcy twu miloſt zadar wzieti A chcyt wlka powiedieti. Zahub ſweho wrażedlnika, Twym owcem protiwnika ! 2305 Ondet lezi giż bezpece, Wonomno dupieti kleče.« I braſta ſe kone chraſti, Paſtyrż wlka cepem ſ chlaſti. Prikaza ſe hſka k mrſe; Zamaly čas wſwe lſti ſrſe, Kdežto ſe wteneto wrazy A lowec gi kuożi ſplazy. Wſak wtenetie giż wiezecy. Sama naſe poče vpieti, 2315 Rkuč: »Bieda mnie hubenicy! Sprawedliwie mi wte ſkodie byti. Giz ſem ſkodu byla ſkodna, Taż mne ſkoda giž geſt hodna. Iakoż geſtí wlk zhynul ſtraſti, 2320 Sprawnie zhynu tuz napaſti.« 2290 2295 2300 2310 52a Viuere de rapto vitam rapit. invidus2) initans Alterius damnis,3) in fua dampna4) redit. Genz kradežem ſe obchodi, Ten wzdy wſwem ſkutce ſkodi. Zawiſtiwy ſkodu klada, Čaſto tieże wſamu pada.5) 1) Br. wražedlnyka. — 2) V rkp. invida. — 3) Br. dampnis. — 4) Br. damna. — 5) Br. wpada.
118 Atby mych dnow racil prodliti. Wſak wzdy ſelſti kemnie chodiſs Giż mi mnoho ſſkody plodiš, Pod ſtrdi ged dluhy nosecy, Memu mnoſtwi zawidiecy. Wydrieti giz nieco zadaš, Kdyz ty namie kradez wzkladaś Vſta ma, to wſichni wiedie, Kradeneho nic negedie.« Kdyż liſku wlk giż pohrze, Smutna by přewelmi twrdie. Boleſt gí mrchu wzbudi, Ku paſtyrowi gi pripudi. Rkuc: »ſluſie wiedieti tobie, Chceſl ſwu ceſt mieti ſobie, Chcy twu miloſt zadar wzieti A chcyt wlka powiedieti. Zahub ſweho wrażedlnika, Twym owcem protiwnika ! 2305 Ondet lezi giż bezpece, Wonomno dupieti kleče.« I braſta ſe kone chraſti, Paſtyrż wlka cepem ſ chlaſti. Prikaza ſe hſka k mrſe; Zamaly čas wſwe lſti ſrſe, Kdežto ſe wteneto wrazy A lowec gi kuożi ſplazy. Wſak wtenetie giż wiezecy. Sama naſe poče vpieti, 2315 Rkuč: »Bieda mnie hubenicy! Sprawedliwie mi wte ſkodie byti. Giz ſem ſkodu byla ſkodna, Taż mne ſkoda giž geſt hodna. Iakoż geſtí wlk zhynul ſtraſti, 2320 Sprawnie zhynu tuz napaſti.« 2290 2295 2300 2310 52a Viuere de rapto vitam rapit. invidus2) initans Alterius damnis,3) in fua dampna4) redit. Genz kradežem ſe obchodi, Ten wzdy wſwem ſkutce ſkodi. Zawiſtiwy ſkodu klada, Čaſto tieże wſamu pada.5) 1) Br. wražedlnyka. — 2) V rkp. invida. — 3) Br. dampnis. — 4) Br. damna. — 5) Br. wpada.
Strana 119
119 OGelenu, genz ſe vwodu nahledal Capitola XLVI. 2325 KToz kteru wiec tak miluge, Ze ſkrze ni ſkodu cige, Snad zahyne wte miloſti, Nebot wezme ſkody doſti. Geſtli ktera wiec mila tobie 2330 A ſkodna, nedrziz gie ſobie. Iakoz ſe gelenowi vda. Pogmiew giż přemnoho truda, Priteče kgedne ſtudnicy, Ano mu ſe chce welmi piti; A ta ſtudnice giſta Iako ſtriebro bieſe ciſta. Napi ſe gie, okolo chodie Ohleda ſe wone wodie; Vzře rozlochate rohy A nanich 1) parožek mnohy. Tuż ſe onu kraſu rozpale, Bieſe ſe gi welmi chwale. Kdyż giż ſpatri ony rohy, Ohleda take y nohy, Vzře, nalit chodi take, hibiwieyſie wiec niekake; I poče tem welmi ſmuten byti A ony2) nohy hyzditi. Dluho tu ſtaw doſwe wole, 2350 Vſlyſe, nalit pſy ſkucie, hniewiwie popoli biehagice A zwieri ſnażnie hledagice. Probazen neſmie dale ſtati, Bazliwy ſe biehu chwati, Poče noh ſwych pomocy żadati, Gimż driewe ſmieſe lati. Doleſowych priebytkow teče, Ano podgima gey peče. A kdyz gey wzdy zdrżowachu 2360 A bieh gemu ztracowachu, Nohy preč odſmrti teku, Rohowe gey kſmrti wleku. 2335 2340 2345 2355 52b 1) V rkp. naniem. — 2) Br. one.
119 OGelenu, genz ſe vwodu nahledal Capitola XLVI. 2325 KToz kteru wiec tak miluge, Ze ſkrze ni ſkodu cige, Snad zahyne wte miloſti, Nebot wezme ſkody doſti. Geſtli ktera wiec mila tobie 2330 A ſkodna, nedrziz gie ſobie. Iakoz ſe gelenowi vda. Pogmiew giż přemnoho truda, Priteče kgedne ſtudnicy, Ano mu ſe chce welmi piti; A ta ſtudnice giſta Iako ſtriebro bieſe ciſta. Napi ſe gie, okolo chodie Ohleda ſe wone wodie; Vzře rozlochate rohy A nanich 1) parožek mnohy. Tuż ſe onu kraſu rozpale, Bieſe ſe gi welmi chwale. Kdyż giż ſpatri ony rohy, Ohleda take y nohy, Vzře, nalit chodi take, hibiwieyſie wiec niekake; I poče tem welmi ſmuten byti A ony2) nohy hyzditi. Dluho tu ſtaw doſwe wole, 2350 Vſlyſe, nalit pſy ſkucie, hniewiwie popoli biehagice A zwieri ſnażnie hledagice. Probazen neſmie dale ſtati, Bazliwy ſe biehu chwati, Poče noh ſwych pomocy żadati, Gimż driewe ſmieſe lati. Doleſowych priebytkow teče, Ano podgima gey peče. A kdyz gey wzdy zdrżowachu 2360 A bieh gemu ztracowachu, Nohy preč odſmrti teku, Rohowe gey kſmrti wleku. 2335 2340 2345 2355 52b 1) V rkp. naniem. — 2) Br. one.
Strana 120
120 Spernere, quod 1) profit, et amare, quod obfit,2) ineptum eft. Prodeſt, quod fugimus, et quod amamus, obeft. Newzhrday tiem, genż geſt hodne, A nemilug, genž gt ſkodne. 2365 Sam ſobie teneto ſtrogiš, Ać wmiloſti ſkodne ſtogiš. Proſpiechu wſudy biehame, Milugic to, gehoz ſkodu mame. Omuzi a ożenie Kapitola XLVII. NEvfag dozeny mnoho, 2370 Prawi tobie, ſtřez ſe toho. Wſwem vmyſhe nenie wiečna, Gegie miloſt nebez lpečna. Neb iakožto ſnieh od ſlunce ſplyne, Takež zenſka miloſt mine. 2375 Tato powieſt tomu tie vči. Kdyz ſe muż kżenie priluci, Wtwrde wieře přebywaſta, horhwieyſi milowaſta, Kdyż lita zwier ſmrt ſe stawi, A gie mileho muze zbawi. Kterakż gi ſmrt zbawi koli, Obgemſi hrob ona žena Sweho muże, ta ſmucena, Biele ličko nechty ſchudi, 2385 Kraſne oci plačem ztrudi. Plačem ſrdce poče gektati, Ze by kamen mohl zplakati. Tuha boleſt gi pomaha, Ze odhrobu nepobieha. Nemože gie odhrozyti, Aby odhrobu chtiela (giti), Ani buře, ani tma lita, ni proſba, ani hroza kruta.3) Wtemż caſu wybogce pochopichu 2395 A gey ſsige odſudichu. Poprawa gey poda ſmrti 2380 2390 53а 1) V rkp. quid — 2) V rkp. obeſt. — 3) V rkp tma kruta; tma škrtnuto. Před- cházející hroza připsáno na pravý kraj.
120 Spernere, quod 1) profit, et amare, quod obfit,2) ineptum eft. Prodeſt, quod fugimus, et quod amamus, obeft. Newzhrday tiem, genż geſt hodne, A nemilug, genž gt ſkodne. 2365 Sam ſobie teneto ſtrogiš, Ać wmiloſti ſkodne ſtogiš. Proſpiechu wſudy biehame, Milugic to, gehoz ſkodu mame. Omuzi a ożenie Kapitola XLVII. NEvfag dozeny mnoho, 2370 Prawi tobie, ſtřez ſe toho. Wſwem vmyſhe nenie wiečna, Gegie miloſt nebez lpečna. Neb iakožto ſnieh od ſlunce ſplyne, Takež zenſka miloſt mine. 2375 Tato powieſt tomu tie vči. Kdyz ſe muż kżenie priluci, Wtwrde wieře přebywaſta, horhwieyſi milowaſta, Kdyż lita zwier ſmrt ſe stawi, A gie mileho muze zbawi. Kterakż gi ſmrt zbawi koli, Obgemſi hrob ona žena Sweho muże, ta ſmucena, Biele ličko nechty ſchudi, 2385 Kraſne oci plačem ztrudi. Plačem ſrdce poče gektati, Ze by kamen mohl zplakati. Tuha boleſt gi pomaha, Ze odhrobu nepobieha. Nemože gie odhrozyti, Aby odhrobu chtiela (giti), Ani buře, ani tma lita, ni proſba, ani hroza kruta.3) Wtemż caſu wybogce pochopichu 2395 A gey ſsige odſudichu. Poprawa gey poda ſmrti 2380 2390 53а 1) V rkp. quid — 2) V rkp. obeſt. — 3) V rkp tma kruta; tma škrtnuto. Před- cházející hroza připsáno na pravý kraj.
Strana 121
121 2405 2410 2415 2420 2425 2430 Y kaza nadřewo wzwrcy. Prikaza kral primiloſti Rytierowi twrdie doſti, By wnocy toho ſtriehl muże. Kdyz dobře by wnocy guże,1) Tu ſe vwiſelce ſklada, Piti ſe gemu welmi zzada. Zaſlyſe krik a ohen widi A tam giti ſe neſtydi. Zadar wody poče proſyti, Pani da a rytieř poče piti. Poče trefiti přeſladkymi Smutne ſrdce ſlowy ſwymi, Rka: »netruchleg, žadna, take! Stati ſe nemož ginake.« Wiſelce gey pece ſhriewa, By li ho niekto neſnial ſdrewa. Obezřew zaſe ſe wrati, Sladku řeci ſmutnu chwati. Vtieſenie gie ſrdce ſchladi, Wſmutne ſrdce ſwu miloſt wſadi. Bazeň, peče podge rytieře. Sam ſobie giż nedowieře, Opiet kwiſelcowi teče, Ano gey giż miloſt peče Prehoruciey oney wdowy. Nawrati ſe kſmutne znowi, Miloſtneho daru žada, Nemeſkagic yhned gemu da. I by mala chwilie toho, Rodina muže onoho Sſibennice gey ſtrzechu A kleſſu ſe ſnim wrzechu. Rytieř zwieda, ze ho nenie, By gemu boleſti kwielenie; Wece: »zadna pani moge Ktera ktomu rada twoge, Ze zlodiege mi nelze mieti, Gehoz mi kral prikazal ſtriecy? Kralow mie mec welmi rmuti A ktomu mie ta bazen nuti, By byl ſbiehem, prawi tobie. 53b 2400 2435 1) V rkp. grže.
121 2405 2410 2415 2420 2425 2430 Y kaza nadřewo wzwrcy. Prikaza kral primiloſti Rytierowi twrdie doſti, By wnocy toho ſtriehl muże. Kdyz dobře by wnocy guże,1) Tu ſe vwiſelce ſklada, Piti ſe gemu welmi zzada. Zaſlyſe krik a ohen widi A tam giti ſe neſtydi. Zadar wody poče proſyti, Pani da a rytieř poče piti. Poče trefiti přeſladkymi Smutne ſrdce ſlowy ſwymi, Rka: »netruchleg, žadna, take! Stati ſe nemož ginake.« Wiſelce gey pece ſhriewa, By li ho niekto neſnial ſdrewa. Obezřew zaſe ſe wrati, Sladku řeci ſmutnu chwati. Vtieſenie gie ſrdce ſchladi, Wſmutne ſrdce ſwu miloſt wſadi. Bazeň, peče podge rytieře. Sam ſobie giż nedowieře, Opiet kwiſelcowi teče, Ano gey giż miloſt peče Prehoruciey oney wdowy. Nawrati ſe kſmutne znowi, Miloſtneho daru žada, Nemeſkagic yhned gemu da. I by mala chwilie toho, Rodina muže onoho Sſibennice gey ſtrzechu A kleſſu ſe ſnim wrzechu. Rytieř zwieda, ze ho nenie, By gemu boleſti kwielenie; Wece: »zadna pani moge Ktera ktomu rada twoge, Ze zlodiege mi nelze mieti, Gehoz mi kral prikazal ſtriecy? Kralow mie mec welmi rmuti A ktomu mie ta bazen nuti, By byl ſbiehem, prawi tobie. 53b 2400 2435 1) V rkp. grže.
Strana 122
122 Giż newië, co zdieti ſobie.« 2440 Obgemsi gey, wece gemu: »Odtuſs, pane, ſrdcy ſwemu ! Nalezla ſem chytroſt taku, że knadiegi giz mieg čaku. Wyhřebuge muže meho, Obieſmez ho mieſto nieho!« Wykopawſi gey z hrobu, gim trże, Hużwi mu ohrdlo zadrze. Rytier wece: »ztwe miloſti Neproſpiege wte chytroſti, Nebot zlu mame pricinu. Zlodieg ſe ſtkwieſe lyſſynu, Muz twog ma nakſticy w laſſy.« Zena ſe khlawie pritaſſy, Mużowi ſe kſtice chwati, Ruku, zuby poče řwati. Tiem gemu lyſſynu prokwieti, Siběnicy gim oſwieti. Rytier wmilost gegie wpade, Nowa miloſt gi podkrade; Miloſtny gi pramen ſwaza, Kdyz druh druhu ſe prikaza. Wetcha miloſt ſkoro minu, Kdyż nowa miloſt priplynu. Zenſka myſl nema wiery 2465 Neb geſt nevſtawične miery. 2445 2450 2455 2460 54a Sola premit viros metuque pena fepltes(1)hec agit que fpecies gerat artem.1) Sama wſakym mužem2) ludi, Mrtwe take muči lidi. Takž žena diela zenſkeho Dobře neſkona wſſakeho. Ochytroſti zle zeny a omladency, Kteražto žena ſlula Tayda3) Kapi XLVIII. Tayda 4) fi quis amat, fua, non ſe credat amari. Tays amore caret, munus amantis amat.5) 1) Br. opravil: Sola premit vivosque metu penaque sepultos femina, femineum nil bene finit opus (hec agit que species gerat artem). — 2) V rkp. mukžem; k škrtnuto — červeně. — 3) Br. O chytrosti zle ženy, kteražto žena slula Tayda, a o mladency. *) V rkp. Taydam. — 5) V rkp. nam munus amal amantis. — Br. dvojverší lat. položil za v. 2505.
122 Giż newië, co zdieti ſobie.« 2440 Obgemsi gey, wece gemu: »Odtuſs, pane, ſrdcy ſwemu ! Nalezla ſem chytroſt taku, że knadiegi giz mieg čaku. Wyhřebuge muže meho, Obieſmez ho mieſto nieho!« Wykopawſi gey z hrobu, gim trże, Hużwi mu ohrdlo zadrze. Rytier wece: »ztwe miloſti Neproſpiege wte chytroſti, Nebot zlu mame pricinu. Zlodieg ſe ſtkwieſe lyſſynu, Muz twog ma nakſticy w laſſy.« Zena ſe khlawie pritaſſy, Mużowi ſe kſtice chwati, Ruku, zuby poče řwati. Tiem gemu lyſſynu prokwieti, Siběnicy gim oſwieti. Rytier wmilost gegie wpade, Nowa miloſt gi podkrade; Miloſtny gi pramen ſwaza, Kdyz druh druhu ſe prikaza. Wetcha miloſt ſkoro minu, Kdyż nowa miloſt priplynu. Zenſka myſl nema wiery 2465 Neb geſt nevſtawične miery. 2445 2450 2455 2460 54a Sola premit viros metuque pena fepltes(1)hec agit que fpecies gerat artem.1) Sama wſakym mužem2) ludi, Mrtwe take muči lidi. Takž žena diela zenſkeho Dobře neſkona wſſakeho. Ochytroſti zle zeny a omladency, Kteražto žena ſlula Tayda3) Kapi XLVIII. Tayda 4) fi quis amat, fua, non ſe credat amari. Tays amore caret, munus amantis amat.5) 1) Br. opravil: Sola premit vivosque metu penaque sepultos femina, femineum nil bene finit opus (hec agit que species gerat artem). — 2) V rkp. mukžem; k škrtnuto — červeně. — 3) Br. O chytrosti zle ženy, kteražto žena slula Tayda, a o mladency. *) V rkp. Taydam. — 5) V rkp. nam munus amal amantis. — Br. dvojverší lat. položil za v. 2505.
Strana 123
123 2470 Zlych żen chytroſti wzdy biehay, Tiech miloſti ſe oſtriehay. Wiez, ciſta miloſt to nenie, Kdezto bywa darow chtienie. Kdyz zla żena ſwu chytroſti Wieże mlade ſwu miloſti, A ta Iſtiwa miloſt breſe, Genžto mnoho darow gmiegieſe. Odſnubakow beře darow mnoho, Wywoli s ſebe 1) zewſech gednoho, Genż by bohatieyſi I poſtawu; Tomu ſlibowaſe miloſt prawu, Rkucy: »bud mog, a twa budu, Nebos ty mnie mil zewſeho lidu. Zawſe dary chcy tie mieti A twych darow nechcy mieti." On pozna miloſt boleſtnu, Poda gie take reč leſtnu, Iakuž odnie vchytil bieſe; One ženie tak mluwieſe: »Iat ſem twog a tys ma ſama, Miloſt rowna ſluſie nama. Nechcy ziw byti te chwile, Kdyz nebudeš ſemnu milie. Sama tys me zdrawie wiećne, Tys me odpociwanie wdiečne. Wſſak ſe bogim twe lſti wſſake, Neb twog razyk lſtil 2) mie take. Rozum minule giz wiecy Buducie wiec wel widieti.« Ptak bleha toho dřewa, Gehos horkoſti čaſto ziwa; 3) Genz geſt geho hrdlu 4) znamo, Giz neleti druhe tamo. Zena dnes chce lítiti toho, 2505 Kteraz5) wčera lſtila koho. 2475 2480 2485 2490 2495 2500 54b Kteryz zlu ženu miluge, Ana vtebe co cige, Wiez, zet zada twog dar gmieti 1) Patrně m. z nich. — 2) Br. Istie. — 3) Lat. orig. Vitat avis taxum, quam gustu sepe probavit. — 4) V rkp. hrdlo. — 5) V rkp. kterez.
123 2470 Zlych żen chytroſti wzdy biehay, Tiech miloſti ſe oſtriehay. Wiez, ciſta miloſt to nenie, Kdezto bywa darow chtienie. Kdyz zla żena ſwu chytroſti Wieże mlade ſwu miloſti, A ta Iſtiwa miloſt breſe, Genžto mnoho darow gmiegieſe. Odſnubakow beře darow mnoho, Wywoli s ſebe 1) zewſech gednoho, Genż by bohatieyſi I poſtawu; Tomu ſlibowaſe miloſt prawu, Rkucy: »bud mog, a twa budu, Nebos ty mnie mil zewſeho lidu. Zawſe dary chcy tie mieti A twych darow nechcy mieti." On pozna miloſt boleſtnu, Poda gie take reč leſtnu, Iakuž odnie vchytil bieſe; One ženie tak mluwieſe: »Iat ſem twog a tys ma ſama, Miloſt rowna ſluſie nama. Nechcy ziw byti te chwile, Kdyz nebudeš ſemnu milie. Sama tys me zdrawie wiećne, Tys me odpociwanie wdiečne. Wſſak ſe bogim twe lſti wſſake, Neb twog razyk lſtil 2) mie take. Rozum minule giz wiecy Buducie wiec wel widieti.« Ptak bleha toho dřewa, Gehos horkoſti čaſto ziwa; 3) Genz geſt geho hrdlu 4) znamo, Giz neleti druhe tamo. Zena dnes chce lítiti toho, 2505 Kteraz5) wčera lſtila koho. 2475 2480 2485 2490 2495 2500 54b Kteryz zlu ženu miluge, Ana vtebe co cige, Wiez, zet zada twog dar gmieti 1) Patrně m. z nich. — 2) Br. Istie. — 3) Lat. orig. Vitat avis taxum, quam gustu sepe probavit. — 4) V rkp. hrdlo. — 5) V rkp. kterez.
Strana 124
124 Wiece, nez tie wmilost wzieti. 2510 Zla žena miloſti ſtrada, Smilnikowa 1) daru zada.2) O ſynu nemudrem Kapi XLIX. GEnz ma ſyna nezbedneho, Kteru ceſtu zwede geho, Aby byl kazan, krotek take, 2515 Vmiel ctiti lidi Il wſake, Tu powieſti dam wiedieti, Giż chcy nynie powiedieti. 55а Non placet, ut ſudes,3) ſed des exempla minori. A maiori boue 4) difcat arare minor.5) OTec geden syna gmiegiese A ten gemu nezbeden bieſe; 2520 Coż ſluſne gemu to ciniti, Tomu ſe ial protiwiti, A což gemu biehati bylo, Tomu 6) bieſe welmi milo. Bludna myſl w zabylſtwi plawa 2525 A zroſt myſli ſe ſrownawa; Wzabylſtwi ſmyſla a wzro�ta Kazni bieha. tehda ſtaroſta W hniewie bítí ſluhy poče Prohriech ſynow. tehdy to zoce7) Clowiek mudry y by vče Staroſtu,8) tuto baſen zwuce: »Mudra ruka telce ſwolkem?) Vpřeže ge wpluh oba ſpolkem. Hniew ſtareho wola ztiha, 1 o 2535 že mlady nechce neſti giha." Orac wece: ,ſtary wole, Weſelit ſe, or, mog buwole! Neb zuciti chcy od ſtareho Orati wola mladeho. 2540 Aby ſe 11) potil, nechcy tomu, 2530 1) V rkp. smilnikowu; u jest nadepsáno — 2 Pův. napsáno dawa a opraveno v zada. — 3) V rkp. ſtudeas. — 4) V rkp. oue. — 5) Br. lat. dvojverší položil za v. 2537. — 6) Čti: to mu. — 7) V rkp. zboče. — 3) V rkp. ſtarosta. — 2) V rkp. ſpolkem. 1°) V rkp. diela. — 11) V rkp. ſa. —
124 Wiece, nez tie wmilost wzieti. 2510 Zla žena miloſti ſtrada, Smilnikowa 1) daru zada.2) O ſynu nemudrem Kapi XLIX. GEnz ma ſyna nezbedneho, Kteru ceſtu zwede geho, Aby byl kazan, krotek take, 2515 Vmiel ctiti lidi Il wſake, Tu powieſti dam wiedieti, Giż chcy nynie powiedieti. 55а Non placet, ut ſudes,3) ſed des exempla minori. A maiori boue 4) difcat arare minor.5) OTec geden syna gmiegiese A ten gemu nezbeden bieſe; 2520 Coż ſluſne gemu to ciniti, Tomu ſe ial protiwiti, A což gemu biehati bylo, Tomu 6) bieſe welmi milo. Bludna myſl w zabylſtwi plawa 2525 A zroſt myſli ſe ſrownawa; Wzabylſtwi ſmyſla a wzro�ta Kazni bieha. tehda ſtaroſta W hniewie bítí ſluhy poče Prohriech ſynow. tehdy to zoce7) Clowiek mudry y by vče Staroſtu,8) tuto baſen zwuce: »Mudra ruka telce ſwolkem?) Vpřeže ge wpluh oba ſpolkem. Hniew ſtareho wola ztiha, 1 o 2535 že mlady nechce neſti giha." Orac wece: ,ſtary wole, Weſelit ſe, or, mog buwole! Neb zuciti chcy od ſtareho Orati wola mladeho. 2540 Aby ſe 11) potil, nechcy tomu, 2530 1) V rkp. smilnikowu; u jest nadepsáno — 2 Pův. napsáno dawa a opraveno v zada. — 3) V rkp. ſtudeas. — 4) V rkp. oue. — 5) Br. lat. dvojverší položil za v. 2537. — 6) Čti: to mu. — 7) V rkp. zboče. — 3) V rkp. ſtarosta. — 2) V rkp. ſpolkem. 1°) V rkp. diela. — 11) V rkp. ſa. —
Strana 125
125 Gedno aby priklad dal gemu, Genż wpluhu ſkodi mnohem, Tak nohami yako rohem." Takez tiem ſkroti nezbedneho 2545 Wolem krotkym y placheho. Proficit exempli merito1) cautela docendi, Maiorique fua credat in arte minor.2) TAkz mlady ſtarce doſpiele Naſleduge wgeho diele.« Tiem otec by ſyna zkazaw, Starſiemu geho prikazaw.3) 55b 2550 Rozſaffnoſt včenie wſeho Geſt odpriklada dobreho. Wřemeſlu ſwem, řku, ſtarſiemu 4) Vwier wſſudy mudreyſiemu. O pilniku a o Hadu Kapitola paddeſata. DObre ſluſie to menſiemu, 2555 Nebyti ſkodnu wietciemu. Vſylno ſe wzhoru brati, Proti lwowi krawie ſtati; Mdly ſylnemu takež Neodola nikakež. 2565 2560 Yako kdes zmie hladowita Powyhni ſe ſem tam ſkyta, Aby mohla co tu nalezti, Gimż by mohla hlad odweſti. Wzemíi pilnik, poče hlodati, Pila na zmi 5) poče wolati: »Blazniwa zmie! zda newies toho, Ze mam chwaly, mocy mnoho? Wiece tie ſwym zubem krpi, Než odtweho zuba trpi. 2570 Predmym zubem ocel ſrſſi, Kdyz z nie iaka muka mielna prſſi. 1) V rkp. exemplo veterum. — 2) Br. lat. dvojverší položil za v. 2549. — 3) V rkp. prikazal. — 4) Br. mladsiemu. — 5) V rkp. zemi.
125 Gedno aby priklad dal gemu, Genż wpluhu ſkodi mnohem, Tak nohami yako rohem." Takez tiem ſkroti nezbedneho 2545 Wolem krotkym y placheho. Proficit exempli merito1) cautela docendi, Maiorique fua credat in arte minor.2) TAkz mlady ſtarce doſpiele Naſleduge wgeho diele.« Tiem otec by ſyna zkazaw, Starſiemu geho prikazaw.3) 55b 2550 Rozſaffnoſt včenie wſeho Geſt odpriklada dobreho. Wřemeſlu ſwem, řku, ſtarſiemu 4) Vwier wſſudy mudreyſiemu. O pilniku a o Hadu Kapitola paddeſata. DObre ſluſie to menſiemu, 2555 Nebyti ſkodnu wietciemu. Vſylno ſe wzhoru brati, Proti lwowi krawie ſtati; Mdly ſylnemu takež Neodola nikakež. 2565 2560 Yako kdes zmie hladowita Powyhni ſe ſem tam ſkyta, Aby mohla co tu nalezti, Gimż by mohla hlad odweſti. Wzemíi pilnik, poče hlodati, Pila na zmi 5) poče wolati: »Blazniwa zmie! zda newies toho, Ze mam chwaly, mocy mnoho? Wiece tie ſwym zubem krpi, Než odtweho zuba trpi. 2570 Predmym zubem ocel ſrſſi, Kdyz z nie iaka muka mielna prſſi. 1) V rkp. exemplo veterum. — 2) Br. lat. dvojverší položil za v. 2549. — 3) V rkp. prikazal. — 4) Br. mladsiemu. — 5) V rkp. zemi.
Strana 126
126 2575 Zelezny wrch 1) mog zub ſrazy, Kdyz ſe poniem mocnie plazy; A oſtrotu hladim tuhu, Take rubam ocel dluhu, A coz nenie dierawito, Muſy mnu byti probito. Protoz, hade, wtom ty bludis, Kdyz mie2) ſwym mdlym zubem trudis. 2580 Smiecht bywa vrazu meho, Pak plačeš vra zu ſweho. 56a Ffortis fortem amat, nam fortem fortior 4) angit. Maiori timeat obvius ire minor. Sylny ſylnemu ſe libi, Sylnieyſi ſylneho 5) hubi. Zdrawu radu da menſiemu, 2585 Neprotiw ſe nikda wietfie. O owcyech a wlcych Kapi“ paddeſata prwa. Rawimt tobie toto take : Nehleday přiezni nikake Vwraha neb neprietele, Nebot ſe zlie wgich priezni ſtele. 2590 Kdyż mu podal6) nadſebu mocy, Chcet ſkoditi wedne wnocy. lako kdys ſe 7) w bog ſebrachu Owce, proti wlko ſtachu; Pſy zberany branie owce, Chtiec pobiti ducholowce. Witiezſtwo ſpaſe nadluze, Rziſſe wlcie zuffa tuże. Tuż priemierie leſtne wzechu, Pod nimz owce lítiti chtiechu. Pak priſahſe s ſtranu obu,8) Vlozichu mezy ſebu. To priſahna 9) wlk y owce, Tah 10) pritwrdichu ſlowce. 2600 2595 1) V rkp. wrah. — 2) V rkp. ſwym mie. — 3) V rkp. oſtris. — 4) V rkp. amal, non fortior. — 5) V rkp. ſylnie. — 6) V rkp. podalo. — 7) V rkp. kdy ſu ſe. — s V rkp. onu. — 2) V rkp. priſezna. — 1°) V rkp. Tak; lat. orig: id simplex obside firmat ovis.
126 2575 Zelezny wrch 1) mog zub ſrazy, Kdyz ſe poniem mocnie plazy; A oſtrotu hladim tuhu, Take rubam ocel dluhu, A coz nenie dierawito, Muſy mnu byti probito. Protoz, hade, wtom ty bludis, Kdyz mie2) ſwym mdlym zubem trudis. 2580 Smiecht bywa vrazu meho, Pak plačeš vra zu ſweho. 56a Ffortis fortem amat, nam fortem fortior 4) angit. Maiori timeat obvius ire minor. Sylny ſylnemu ſe libi, Sylnieyſi ſylneho 5) hubi. Zdrawu radu da menſiemu, 2585 Neprotiw ſe nikda wietfie. O owcyech a wlcych Kapi“ paddeſata prwa. Rawimt tobie toto take : Nehleday přiezni nikake Vwraha neb neprietele, Nebot ſe zlie wgich priezni ſtele. 2590 Kdyż mu podal6) nadſebu mocy, Chcet ſkoditi wedne wnocy. lako kdys ſe 7) w bog ſebrachu Owce, proti wlko ſtachu; Pſy zberany branie owce, Chtiec pobiti ducholowce. Witiezſtwo ſpaſe nadluze, Rziſſe wlcie zuffa tuże. Tuż priemierie leſtne wzechu, Pod nimz owce lítiti chtiechu. Pak priſahſe s ſtranu obu,8) Vlozichu mezy ſebu. To priſahna 9) wlk y owce, Tah 10) pritwrdichu ſlowce. 2600 2595 1) V rkp. wrah. — 2) V rkp. ſwym mie. — 3) V rkp. oſtris. — 4) V rkp. amal, non fortior. — 5) V rkp. ſylnie. — 6) V rkp. podalo. — 7) V rkp. kdy ſu ſe. — s V rkp. onu. — 2) V rkp. priſezna. — 1°) V rkp. Tak; lat. orig: id simplex obside firmat ovis.
Strana 127
127 2615 2610 Owce yako bezvma gſucy, 2605 Wlkom wtali ſwe pſy zmuci. Wlkowe gim dachu take Swoge dietky wſelikake. Wlcie počechu powywati, napriemieri nic nedbati. Wlcie riſſe, gſuc diwoka, Ruſſi ſwog ſlib wemżeni oka. Protoz owcicy ſmucenu, Gegiech obrancow zbawenu, Wlcie wſwog brich pohriżichu, Kriwomierce owcie biechu. Sweho obrance 1) naha gſucy, Muſy owce ii zahynuti. 56b Tutorem retinere ſuum2) tutiſſima res eſt. Nam ſi tutor abe t, hoſtis obeſſe poteſt. Obrancy geſt držeti ſweho, Ktož chce zdrawie bezpečneho. 2620 Když obrance nemaš priſobie, Moz wrah byti ſkoden tobie. O hagi a o Sekyre Kapitola paddeſata II. SWrchni baſni ſwieda tato, Aby ty zpominage na to, I neſylil wraha ſweho, 2625 Gěz by rad zhubenie tweho. Panugeli geho wrah komu, Gedina ſmrt hodna tomu. lako kdežto ſekyra bieſe, Ta toporiſtie negmiegieſe. 2630 Nelze gie bylo co ſekati, Poče ſe ſni 3) muž kleſu brati, A chtie onu naſaditi, Poče toporiſtie proſyti. Les gemu powoli držadla.4) 2635 Ge ſe muž ſecy bezradla, Wſelike drewo ſrubi, 1) Br. ohrance. — 2) V rkp. tuum. — 3) V rkp. kwie ſni; kwie škrtnuto červeně. — 4) V rkp. držela.
127 2615 2610 Owce yako bezvma gſucy, 2605 Wlkom wtali ſwe pſy zmuci. Wlkowe gim dachu take Swoge dietky wſelikake. Wlcie počechu powywati, napriemieri nic nedbati. Wlcie riſſe, gſuc diwoka, Ruſſi ſwog ſlib wemżeni oka. Protoz owcicy ſmucenu, Gegiech obrancow zbawenu, Wlcie wſwog brich pohriżichu, Kriwomierce owcie biechu. Sweho obrance 1) naha gſucy, Muſy owce ii zahynuti. 56b Tutorem retinere ſuum2) tutiſſima res eſt. Nam ſi tutor abe t, hoſtis obeſſe poteſt. Obrancy geſt držeti ſweho, Ktož chce zdrawie bezpečneho. 2620 Když obrance nemaš priſobie, Moz wrah byti ſkoden tobie. O hagi a o Sekyre Kapitola paddeſata II. SWrchni baſni ſwieda tato, Aby ty zpominage na to, I neſylil wraha ſweho, 2625 Gěz by rad zhubenie tweho. Panugeli geho wrah komu, Gedina ſmrt hodna tomu. lako kdežto ſekyra bieſe, Ta toporiſtie negmiegieſe. 2630 Nelze gie bylo co ſekati, Poče ſe ſni 3) muž kleſu brati, A chtie onu naſaditi, Poče toporiſtie proſyti. Les gemu powoli držadla.4) 2635 Ge ſe muž ſecy bezradla, Wſelike drewo ſrubi, 1) Br. ohrance. — 2) V rkp. tuum. — 3) V rkp. kwie ſni; kwie škrtnuto červeně. — 4) V rkp. držela.
Strana 128
128 Potře leſu powal hruby. Les powiedie: »giż zahynu, Sam ſobie dawage winnu. 2640 Giz mie ſmuti chlapie ruka, Zmeho daru geſt mnie muka.« Vnde perire queas, hoftem munire caueto. Qui dat, quo pereat, quem iuuat hoſte perit.1) Odkawadzt może nuze prigiti, Wraha trem nerod hraditi. Genz ſwemu wrahu pomoc dawa, 2645 Sprawedliwie ſe gemu doſtawa. O wlku a opſu Kapitola Paddeſata treti tuto. 2650 SWobodenstwie ber zarobotu, Ač chceš dobr byti na ziwotu; Neb robota ziwot krpi, Mnoho wraſk na celie trpi. Swobody nic drazſieho nenie, Premahat drahe kamenie. Genž gt podroben kteru ſluzbu, Obkličen geſt ſylnu tužbu. 57a Dicior eft liber mendicus diuite feruo; Seruus habet nec ſe nec fua, liber habet.2) POſluchayz tu ſedie milie, 2655 Chcyt to doliciti čilie. Kdez to pes poleſſe biezi A wlk ſe tuz ceſtu zanim ſtiezi. Kdyz ſe druh priluci kdruhu, Počeſta giti ceſtu dluhu. Wlk towariſi powiedie: »Tys wſytoſti, giſtie wiedie; 3) Neb twa ſe kože kraſu leſkne." Pes ſobie tiem yakozto ſteſkne Slowa wlku zaſlowa da, 2665 Rka: »krmit mie ma hoſpoda, krmi mie dom pana meho, 2660 1) V rkp. hoſtem parit. — 2) Br. lat. dvojverší položil za v. 2693. — 3) V rkp. widie.
128 Potře leſu powal hruby. Les powiedie: »giż zahynu, Sam ſobie dawage winnu. 2640 Giz mie ſmuti chlapie ruka, Zmeho daru geſt mnie muka.« Vnde perire queas, hoftem munire caueto. Qui dat, quo pereat, quem iuuat hoſte perit.1) Odkawadzt może nuze prigiti, Wraha trem nerod hraditi. Genz ſwemu wrahu pomoc dawa, 2645 Sprawedliwie ſe gemu doſtawa. O wlku a opſu Kapitola Paddeſata treti tuto. 2650 SWobodenstwie ber zarobotu, Ač chceš dobr byti na ziwotu; Neb robota ziwot krpi, Mnoho wraſk na celie trpi. Swobody nic drazſieho nenie, Premahat drahe kamenie. Genž gt podroben kteru ſluzbu, Obkličen geſt ſylnu tužbu. 57a Dicior eft liber mendicus diuite feruo; Seruus habet nec ſe nec fua, liber habet.2) POſluchayz tu ſedie milie, 2655 Chcyt to doliciti čilie. Kdez to pes poleſſe biezi A wlk ſe tuz ceſtu zanim ſtiezi. Kdyz ſe druh priluci kdruhu, Počeſta giti ceſtu dluhu. Wlk towariſi powiedie: »Tys wſytoſti, giſtie wiedie; 3) Neb twa ſe kože kraſu leſkne." Pes ſobie tiem yakozto ſteſkne Slowa wlku zaſlowa da, 2665 Rka: »krmit mie ma hoſpoda, krmi mie dom pana meho, 2660 1) V rkp. hoſtem parit. — 2) Br. lat. dvojverší položil za v. 2693. — 3) V rkp. widie.
Strana 129
129 Ze ſem wnocy ſtrażce geho. Kdyz zlodiege wdomu cigi, Stiekanim nan lidi ſtigi. Strazce domu wmem 1) ſe ſloże, Slamice mi dawa lože.« Wlk powiedie: »mieg mie s ſebu! Zadam welmi byti ſtebu. Obecnu krmi wprazdnoſti 2675 Budem giesti y wradofti.« Pes pak wece wlku tomu: »Chcy rad byti stebu wdomu. Geden ſtuol y ruka ſama Poda gedne krmie nama.“ 2680 Kdyz pes powoli onomu, Poteče wlk zanim kdomu; Vzre, ano li ſrſti malo napſowie ſigi zoſtalo. »Proč ſu ſpadli?« wlk tazaſe. Pes gemu bieże powiedaſe,2) Rka: »aby nemohl kuſati lidi, Wedne mie okowy trudi, Wnocy pak (ſem) ſem tam dlawie ; Wedne mie okowy dawie.« Wlk pſowi tak odpowiedie: »Toho zbozie ia newiedie, Aby promiloſt bricha ſweho Zadal bydla robotneho. Bohatyt geſt zebrak ſwobodny 2695 Nezli přebohaty robotny; 3) Neb robotny ſam ſwog nenie, Swobodny ma wſſe ſwe chtienie. 2670 2685 2690 57b Libertas predulce bonum bona cetera condit.4) Qua5) nifi conditur,6) non 7) ſapit eſca michi.8) Nolo velle meum pro turpi vendere lucro. Has qui vendit opes, hoc agit ut fit inops. non bene pro toto libertas venditur auro; Hoc celefte bonum precellit orbis opes. Zbozie preſladke ſwoboda, Chutnoſt wſelike krmi poda. 2700 Kteraż ſpeci wuſta padne, 1) Br. strazce w domu mem. — 2) V rkp. podawaſe. — 3) V rkp. rozkoſny. — 1) V rkp. tondit. — 5) V rkp. Qui. — 5) V rkp. condatur. — 7) Br. nil. — 3) Br. mihi. Sborník Baworowského. 9
129 Ze ſem wnocy ſtrażce geho. Kdyz zlodiege wdomu cigi, Stiekanim nan lidi ſtigi. Strazce domu wmem 1) ſe ſloże, Slamice mi dawa lože.« Wlk powiedie: »mieg mie s ſebu! Zadam welmi byti ſtebu. Obecnu krmi wprazdnoſti 2675 Budem giesti y wradofti.« Pes pak wece wlku tomu: »Chcy rad byti stebu wdomu. Geden ſtuol y ruka ſama Poda gedne krmie nama.“ 2680 Kdyz pes powoli onomu, Poteče wlk zanim kdomu; Vzre, ano li ſrſti malo napſowie ſigi zoſtalo. »Proč ſu ſpadli?« wlk tazaſe. Pes gemu bieże powiedaſe,2) Rka: »aby nemohl kuſati lidi, Wedne mie okowy trudi, Wnocy pak (ſem) ſem tam dlawie ; Wedne mie okowy dawie.« Wlk pſowi tak odpowiedie: »Toho zbozie ia newiedie, Aby promiloſt bricha ſweho Zadal bydla robotneho. Bohatyt geſt zebrak ſwobodny 2695 Nezli přebohaty robotny; 3) Neb robotny ſam ſwog nenie, Swobodny ma wſſe ſwe chtienie. 2670 2685 2690 57b Libertas predulce bonum bona cetera condit.4) Qua5) nifi conditur,6) non 7) ſapit eſca michi.8) Nolo velle meum pro turpi vendere lucro. Has qui vendit opes, hoc agit ut fit inops. non bene pro toto libertas venditur auro; Hoc celefte bonum precellit orbis opes. Zbozie preſladke ſwoboda, Chutnoſt wſelike krmi poda. 2700 Kteraż ſpeci wuſta padne, 1) Br. strazce w domu mem. — 2) V rkp. podawaſe. — 3) V rkp. rozkoſny. — 1) V rkp. tondit. — 5) V rkp. Qui. — 5) V rkp. condatur. — 7) Br. nil. — 3) Br. mihi. Sborník Baworowského. 9
Strana 130
130 Tat mi krmie nic neſladne. Swobodenstwie 6) geſt tweho ſmyſla Krmie i rozkoſs bezciſla. Genz ſe ſwobodu rozmoze, 2705 Bohatieyſi byti nemože. Nezadam bydla robotneho Pro lichy zyſk bricha ſweho. Genzto ſwobodſtwie prodawa, Vwiečne chudobie zoſtawa. 2710 Swobodſtwie zawſecko zlatto Nedobře ſe proda zato. Nebeſjket geſt zbožie take, Preſaha ſwietſke zbozie wſehkake. 583 O Brichu, nohach a ruku Capitola LIIII. POmahay prieteli znuze, 2715 Když potřeba geho pripuzie. W nuzyt geſt prietele poznati, Swu pomoc gest gemu dati. A když toho nevciniſs, Sam ſe ſwe chudobie winnis ; 2720 Neb genz ſe ſwu priezni nehradi, K ſwe ſkodie ſam ſe proradi. Iakozto kde ruce y noze, Gſuce lakome wemnoze, Prazdnoſt brichowu winniechu A takto brichu mluwiechu: »Wſecko, coż kde mozem mieti, Tobie ſamemu ſezriti. Gednoho diela nemage, Chodiš prazdnoſti pychage. 2730 Hrube dielo gt nas hoge, Tie pak krmi mrzkoſt twoge; Coz my wydielame koli, To wſe ſlepces wprazdne woli. A giz muſyš hlad trpieti, Ze nechceš diela prigieti. A zdaby to hriech dohodil, Aby ty tak wzdy prazden chodil. 2725 2735 1 V rkp. Sbodenſwie.
130 Tat mi krmie nic neſladne. Swobodenstwie 6) geſt tweho ſmyſla Krmie i rozkoſs bezciſla. Genz ſe ſwobodu rozmoze, 2705 Bohatieyſi byti nemože. Nezadam bydla robotneho Pro lichy zyſk bricha ſweho. Genzto ſwobodſtwie prodawa, Vwiečne chudobie zoſtawa. 2710 Swobodſtwie zawſecko zlatto Nedobře ſe proda zato. Nebeſjket geſt zbožie take, Preſaha ſwietſke zbozie wſehkake. 583 O Brichu, nohach a ruku Capitola LIIII. POmahay prieteli znuze, 2715 Když potřeba geho pripuzie. W nuzyt geſt prietele poznati, Swu pomoc gest gemu dati. A když toho nevciniſs, Sam ſe ſwe chudobie winnis ; 2720 Neb genz ſe ſwu priezni nehradi, K ſwe ſkodie ſam ſe proradi. Iakozto kde ruce y noze, Gſuce lakome wemnoze, Prazdnoſt brichowu winniechu A takto brichu mluwiechu: »Wſecko, coż kde mozem mieti, Tobie ſamemu ſezriti. Gednoho diela nemage, Chodiš prazdnoſti pychage. 2730 Hrube dielo gt nas hoge, Tie pak krmi mrzkoſt twoge; Coz my wydielame koli, To wſe ſlepces wprazdne woli. A giz muſyš hlad trpieti, Ze nechceš diela prigieti. A zdaby to hriech dohodil, Aby ty tak wzdy prazden chodil. 2725 2735 1 V rkp. Sbodenſwie.
Strana 131
131 Gmieyz ſam peci giż oſobie! Gižt nedame krmie tobie.« 2740 Vbohy břich, tu řeč zwieda, Newie ſobie co powieda. Kdyz gemu giż nedachu krmie, Hlad zbode gey iakzto trnie. Poče pomocy gich zadati, Skupa ruka nechce dati. Brich proſbu druhe opaci, Ruka gemu nic dati neraci. Wżaludku horkoſt 1) mine, Prirozenie wſwe mocy zhyne. Ziezen hrdla ſuchotu ſuži,2) Dopudi žaludka nuzi. Zwykle krmie nemoż ſneſti, Ani ſuchych rtow moż prolezti. Hladem hrubym přemožena Biechu ſuchotu ſužena. Ruka krmi dati chtieſe, A giż pozdie hodie bieſe, nebo moc nemocného tiela Giż wſecka bieſe wywrżela. 2760 Takž hubeny brich zahynu, Kdyz gich pomoc geho minu. Wſwem ſtatku nemas ty čaky; Potřebie bude prietele wſudy. Ač nechces komu howieti, 2765 Maś ſam ſobie wzdycky prieti. Neb ktoz geſti ſam ſobie zly, Ten ginemu nebude dobry. Nemo ſibi fatis eſt, eget3) omnis amicus amico. Si non vis alijs4) parcere, parce tibi.5) 2745 2750 2755 58b Oliſce a o Opicy kapi LV. KDyz ty maś prielíſne zbozie, Ze tie dari miloſt bozi, 2770 Nebywayz ſkupcem takym, 1) V rkp. horkoft; lat. orig.: in stomachi fundo torpet obitque calor. — 2) Lat. orig,: sitis arida fauces Obserat. — 3) V rkp. aget. — 4) Br. alij. — 5) Br. lat. dvoj- verší položil za v. 2761. 9*
131 Gmieyz ſam peci giż oſobie! Gižt nedame krmie tobie.« 2740 Vbohy břich, tu řeč zwieda, Newie ſobie co powieda. Kdyz gemu giż nedachu krmie, Hlad zbode gey iakzto trnie. Poče pomocy gich zadati, Skupa ruka nechce dati. Brich proſbu druhe opaci, Ruka gemu nic dati neraci. Wżaludku horkoſt 1) mine, Prirozenie wſwe mocy zhyne. Ziezen hrdla ſuchotu ſuži,2) Dopudi žaludka nuzi. Zwykle krmie nemoż ſneſti, Ani ſuchych rtow moż prolezti. Hladem hrubym přemožena Biechu ſuchotu ſužena. Ruka krmi dati chtieſe, A giż pozdie hodie bieſe, nebo moc nemocného tiela Giż wſecka bieſe wywrżela. 2760 Takž hubeny brich zahynu, Kdyz gich pomoc geho minu. Wſwem ſtatku nemas ty čaky; Potřebie bude prietele wſudy. Ač nechces komu howieti, 2765 Maś ſam ſobie wzdycky prieti. Neb ktoz geſti ſam ſobie zly, Ten ginemu nebude dobry. Nemo ſibi fatis eſt, eget3) omnis amicus amico. Si non vis alijs4) parcere, parce tibi.5) 2745 2750 2755 58b Oliſce a o Opicy kapi LV. KDyz ty maś prielíſne zbozie, Ze tie dari miloſt bozi, 2770 Nebywayz ſkupcem takym, 1) V rkp. horkoft; lat. orig.: in stomachi fundo torpet obitque calor. — 2) Lat. orig,: sitis arida fauces Obserat. — 3) V rkp. aget. — 4) Br. alij. — 5) Br. lat. dvoj- verší položil za v. 2761. 9*
Strana 132
132 Aby nevdielil chudym wſelikakym A ſwym pribuznym naywiece, Ač ſu chudi. tak mluwiece, Swate piſmo vci tomu, 2775 Neodpowiedayz zadnemu. 2780 2785 2790 2795 Iakoż opice zalowaſe, prizalobie liſka ſtaſe, Ze nenie ſlíčna szadu, Rkucy: »liſſo! day mi radu, Kterak bych mohla ktomu prigiti, Genž bych mohla haňbu ſkryti. Malu čaſtku chwoſta tweho Bych miela přewelikeho, Bylo by mi priehš doſti, Kdyz by mi gi dala ztwe miloſti. Cot platno welikym chwoſtem, Snim ſe popolt wlaciti iako ſmoſtem? Proſpiege to me chudobie, Genż geſt prieliš tiezko tobie.« Liſka proſbu prige vchem, Aniz myſli, gedno ſluchem ; Die opicy: »ze ſe neſtydis, Ze mog ocas tiezkoſti hyzdiš, Gehoz kratka y lechka cigi? Z tu dwu ſkodu iat zalugi. Nechayzt radieyſi zemi plazy, Nezliby byl ktwe 1) kraſſi.2) Nezakryget tak wiec ciſta Ohyzdna mieſta ta giſta. 59a 2800 Genž by bylo prieliš malo, Menſi meſieho ſe zdalo, Chudeho by bohatilo I prielis gemu wzačno bylo, Ay, ty3) ſkupce! chceſs zamnoho 2805 Genz geſt 4) malo menſi toho. Ille 5) necem fperat nece promittente quietem, Sed nece completa viuere pena poteſt.6) 1) V rkp. krwe. — 2) Br. krasie. — 3) Br. ty to. — 4) V rkp. ſy. — 5) V rkp. Eſt qui. — 6) Br. lat. verše položil do násl. kapitoly za v. 2818 a za v. 2799 vložil dvojverší: Id minimum minimoque minus ditaret egenum, Quod nimium minimo credis, avare, minus.
132 Aby nevdielil chudym wſelikakym A ſwym pribuznym naywiece, Ač ſu chudi. tak mluwiece, Swate piſmo vci tomu, 2775 Neodpowiedayz zadnemu. 2780 2785 2790 2795 Iakoż opice zalowaſe, prizalobie liſka ſtaſe, Ze nenie ſlíčna szadu, Rkucy: »liſſo! day mi radu, Kterak bych mohla ktomu prigiti, Genž bych mohla haňbu ſkryti. Malu čaſtku chwoſta tweho Bych miela přewelikeho, Bylo by mi priehš doſti, Kdyz by mi gi dala ztwe miloſti. Cot platno welikym chwoſtem, Snim ſe popolt wlaciti iako ſmoſtem? Proſpiege to me chudobie, Genż geſt prieliš tiezko tobie.« Liſka proſbu prige vchem, Aniz myſli, gedno ſluchem ; Die opicy: »ze ſe neſtydis, Ze mog ocas tiezkoſti hyzdiš, Gehoz kratka y lechka cigi? Z tu dwu ſkodu iat zalugi. Nechayzt radieyſi zemi plazy, Nezliby byl ktwe 1) kraſſi.2) Nezakryget tak wiec ciſta Ohyzdna mieſta ta giſta. 59a 2800 Genž by bylo prieliš malo, Menſi meſieho ſe zdalo, Chudeho by bohatilo I prielis gemu wzačno bylo, Ay, ty3) ſkupce! chceſs zamnoho 2805 Genz geſt 4) malo menſi toho. Ille 5) necem fperat nece promittente quietem, Sed nece completa viuere pena poteſt.6) 1) V rkp. krwe. — 2) Br. krasie. — 3) Br. ty to. — 4) V rkp. ſy. — 5) V rkp. Eſt qui. — 6) Br. lat. verše položil do násl. kapitoly za v. 2818 a za v. 2799 vložil dvojverší: Id minimum minimoque minus ditaret egenum, Quod nimium minimo credis, avare, minus.
Strana 133
133 O kramaři a owlku Capi LVI. Kdyż tie neſtieſtie poddieſſi, newhaniey ſe proto wbieſſy. Wſtraſti zaday lepe ſobie, Wzdy ſe tieſſe w ſmutne dobie. 2810 Newies, ac wpokogi staneſs, Kdyż ztohoto ſwieta ſkaneś. 2815 2820 2825 Ne iakożto oſlik cinieſe. Kdyz kramař ktrhu poſpiechaſe, Chtie hledati zyſku ſweho, Nutie kbiehu robotneho, Rka: »gdi ruče naſwe nohy!« Samy gey da wie oblohy, Sam kygem geho 1) tepieſe. Oſlik ſmrti ſe nadiegieſe, Mnie 2) poſmrti pokog mieti A ran wiece giz netrpieti. Ano kdyzto ſmrt přemoże, Geſtie 3) wiece muka muoże. kramař vbi hubeneho, Buben prige kuoži geho. Geſtiet muka kuozi ztrudi, Giz buběnik kygem zchludi.4 Vſtala wiec ztrudi obu, Buben zwukem, ruka zlobu 59b Cui ſua vita nocet, caveat ſibi rumpere vitam. Nec nece, ſed merito iure5) quieſcit homo. 2830 Protoż gemużto ſwog ziwot ſkodi, Zahubiti ſe ſam nerodi; neb ne ſmrti, ale zaſluhu Clowiek ſe pomigi ſtuhu. O Gelenu a owolech Capitola paddeſata ſedma. LEpe zekře wyhledati 2835 Neż ſe wrahom wruce dati. Geż geſt kromie wraha ſweho, 1) V rkp. samo kygem ge. — 2) V rkp. mie. — 3) Br. gesti. — 4) V rkp. zchladi; srov. E. v. 2913. — 5) Br. mere.
133 O kramaři a owlku Capi LVI. Kdyż tie neſtieſtie poddieſſi, newhaniey ſe proto wbieſſy. Wſtraſti zaday lepe ſobie, Wzdy ſe tieſſe w ſmutne dobie. 2810 Newies, ac wpokogi staneſs, Kdyż ztohoto ſwieta ſkaneś. 2815 2820 2825 Ne iakożto oſlik cinieſe. Kdyz kramař ktrhu poſpiechaſe, Chtie hledati zyſku ſweho, Nutie kbiehu robotneho, Rka: »gdi ruče naſwe nohy!« Samy gey da wie oblohy, Sam kygem geho 1) tepieſe. Oſlik ſmrti ſe nadiegieſe, Mnie 2) poſmrti pokog mieti A ran wiece giz netrpieti. Ano kdyzto ſmrt přemoże, Geſtie 3) wiece muka muoże. kramař vbi hubeneho, Buben prige kuoži geho. Geſtiet muka kuozi ztrudi, Giz buběnik kygem zchludi.4 Vſtala wiec ztrudi obu, Buben zwukem, ruka zlobu 59b Cui ſua vita nocet, caveat ſibi rumpere vitam. Nec nece, ſed merito iure5) quieſcit homo. 2830 Protoż gemużto ſwog ziwot ſkodi, Zahubiti ſe ſam nerodi; neb ne ſmrti, ale zaſluhu Clowiek ſe pomigi ſtuhu. O Gelenu a owolech Capitola paddeſata ſedma. LEpe zekře wyhledati 2835 Neż ſe wrahom wruce dati. Geż geſt kromie wraha ſweho, 1) V rkp. samo kygem ge. — 2) V rkp. mie. — 3) Br. gesti. — 4) V rkp. zchladi; srov. E. v. 2913. — 5) Br. mere.
Strana 134
134 Geſt nadiege dobra geho. Wolniegi rak zbřehu hledi, Neż Kdyż giż wečbanie ſedi. 2840 Kdyſy pſowym ſkučenim wzbuzen 1) Gelen, take hrozu popuzen, Zpuſti leſu bez ſwe wole I odda ſe wcyzie pole. Wchlew ſe mezy woly pudi, Wuol proti niemu tuto řeč wzbudi, Rka: »bezpečniegi byl by wleſſe, Nez w i cyziem poli kdeſy! Zde iakz ſwazan budeš kolí, Tam by biehal poſwe woli. Prigdeli pan wteto dobie Nebo otrok, bieda tobie! Kteryz znich tie gedno zoći, Ohyzdnu tie ſmrti zbočí.« Gelen řka poče proſyti: »Ey, bych mohl priezni waſie poziti! Mog ziwot gest vwasie ruce, Prikryte mie wtemnem kutie, Nechayt tma mog stien 2) zacloni!« Wwalichu gey wſeno oni. Tuż otrok ſe kgeſlem wrati, Rozdie, ſena wgeſle chwati, Naklad wolom, prec poſpieſſi. Gelen weſelim ſe vſmieſi, Wolom podiekowa take, 2865 Mnie, ze by zbyl giz ztraſti wſake. Geden zwolow poče mluwiti: »Snadno geſt ſlepeho zbiti, Genz nedba zyſku ani ſkody! Kromie zbudeſli hoſpody 2870 A možeſli geho prelſtiti, Wiec witiezem muſys byti. 2845 2850 2855 2860 60a Eft leue vitare cecum, fed veniet argus; Argum fi poteris fallere, victor eris.3) Hoſpodar ma naſto oci, Gimiż wſake kuty zoci, Gemuż poddan dom y ſluhy 1) Br. zbuzen. — 2) Br. sten.— 3) Br. lat. verše položil za v. 2866.
134 Geſt nadiege dobra geho. Wolniegi rak zbřehu hledi, Neż Kdyż giż wečbanie ſedi. 2840 Kdyſy pſowym ſkučenim wzbuzen 1) Gelen, take hrozu popuzen, Zpuſti leſu bez ſwe wole I odda ſe wcyzie pole. Wchlew ſe mezy woly pudi, Wuol proti niemu tuto řeč wzbudi, Rka: »bezpečniegi byl by wleſſe, Nez w i cyziem poli kdeſy! Zde iakz ſwazan budeš kolí, Tam by biehal poſwe woli. Prigdeli pan wteto dobie Nebo otrok, bieda tobie! Kteryz znich tie gedno zoći, Ohyzdnu tie ſmrti zbočí.« Gelen řka poče proſyti: »Ey, bych mohl priezni waſie poziti! Mog ziwot gest vwasie ruce, Prikryte mie wtemnem kutie, Nechayt tma mog stien 2) zacloni!« Wwalichu gey wſeno oni. Tuż otrok ſe kgeſlem wrati, Rozdie, ſena wgeſle chwati, Naklad wolom, prec poſpieſſi. Gelen weſelim ſe vſmieſi, Wolom podiekowa take, 2865 Mnie, ze by zbyl giz ztraſti wſake. Geden zwolow poče mluwiti: »Snadno geſt ſlepeho zbiti, Genz nedba zyſku ani ſkody! Kromie zbudeſli hoſpody 2870 A možeſli geho prelſtiti, Wiec witiezem muſys byti. 2845 2850 2855 2860 60a Eft leue vitare cecum, fed veniet argus; Argum fi poteris fallere, victor eris.3) Hoſpodar ma naſto oci, Gimiż wſake kuty zoci, Gemuż poddan dom y ſluhy 1) Br. zbuzen. — 2) Br. sten.— 3) Br. lat. verše položil za v. 2866.
Strana 135
135 2875 y chlewowe y dwor dluhy. Twog tie roh gemu vkaze, Genż wſech nas obezri ſnaze nebo drieme otrok tobie, Hoſpodar wie bdieti ſobie. Sotnie řeci přeſtal bieſe, Hoſpodar knim ſſpicy gdieſe ; Wzře,1) ani libiwieyſſí, Whniewie ſluham ſylnie wzhrozy. Wzhlede, ano dluzy rozy! »Co to,« wece, »ſkryto taky? Co ia wizy ſwymi zraky? Pozna zbieha hubeneho, Naniemż wze dar stieſtie ſweho.2) 2880 2885 60b 2900 Ctweru wiec nam znati tuto. 2890 Prwa ge�t: zbiehowi kruto. Wolen nawſe strany nenie. Nagelenu to znamenie. Hoſpodnie 3) geſt peče druha. Genż wſwem mieni, geſt gey tuha; Obezři ſnażnie wſelike, Takeż male iako welike. Třeti: otrocie dremota Nedba koni ani ſkota; Genżto iako ſlepy chodi, Obezrieti nic nerodi. Ctwrte: litoſtiwy člowiek Chce pomocy iakzto koliwiek.4 Ač y s ſkodu prigde gemu, Wſak chce pomocy kazdemu. 2895 O ſſenku a o zidu Kapitola paddeſata VIII. 2905 PRowſe zbozie ſwieta wſeho nezabigey drużce ſweho. Act se giz wesken swiet dostane, Po tobie wſſe zde oſtane. Kdyz chceš zbozie líti dobyti, 2910 Hrubu ſmrti muſyš ſniti. 1) Po slově wzře jest jakési velké písmeno červeně přetrženo. — 2) Sem Br. vložil verše: Exulis est non esse suum, vigilare potentis, stertere servorum, velle iuvare pii. — 3) V rkp. Hoſpodynie. — *) V rkp. wuol koliwiek.
135 2875 y chlewowe y dwor dluhy. Twog tie roh gemu vkaze, Genż wſech nas obezri ſnaze nebo drieme otrok tobie, Hoſpodar wie bdieti ſobie. Sotnie řeci přeſtal bieſe, Hoſpodar knim ſſpicy gdieſe ; Wzře,1) ani libiwieyſſí, Whniewie ſluham ſylnie wzhrozy. Wzhlede, ano dluzy rozy! »Co to,« wece, »ſkryto taky? Co ia wizy ſwymi zraky? Pozna zbieha hubeneho, Naniemż wze dar stieſtie ſweho.2) 2880 2885 60b 2900 Ctweru wiec nam znati tuto. 2890 Prwa ge�t: zbiehowi kruto. Wolen nawſe strany nenie. Nagelenu to znamenie. Hoſpodnie 3) geſt peče druha. Genż wſwem mieni, geſt gey tuha; Obezři ſnażnie wſelike, Takeż male iako welike. Třeti: otrocie dremota Nedba koni ani ſkota; Genżto iako ſlepy chodi, Obezrieti nic nerodi. Ctwrte: litoſtiwy člowiek Chce pomocy iakzto koliwiek.4 Ač y s ſkodu prigde gemu, Wſak chce pomocy kazdemu. 2895 O ſſenku a o zidu Kapitola paddeſata VIII. 2905 PRowſe zbozie ſwieta wſeho nezabigey drużce ſweho. Act se giz wesken swiet dostane, Po tobie wſſe zde oſtane. Kdyz chceš zbozie líti dobyti, 2910 Hrubu ſmrti muſyš ſniti. 1) Po slově wzře jest jakési velké písmeno červeně přetrženo. — 2) Sem Br. vložil verše: Exulis est non esse suum, vigilare potentis, stertere servorum, velle iuvare pii. — 3) V rkp. Hoſpodynie. — *) V rkp. wuol koliwiek.
Strana 136
136 2915 2920 2925 2930 2935 2940 2945 Iakoz kdys zid zbozie neſieſe, Wietcie briemie wprſech miegieſe, Kdyz pece gey wſrdcy chludi A zewniti ceſta nohu trudij.!) Proſyl ny ſtrach ſbozie toho Kralowi da darow mnoho, By mu prowod racil dati, Ze ſe gmiegieſe preſles brati. Kral ſenku prikaza, Prowoditi zida kaza. A kdyz giż poceſtie gdieſta A rozličnu reč mluwieſta. Sſenka zlatto podnietí, To zlatto žadaſe mieti; Vkladaſe giž ſmrt zidu. Zatiem whluboky les wegdu. Napřed kaza zidu giti, Zid ſe poče protiwiti. Zid pozna nageho wzezřeni, Ze ſſenk zle giż oniem mieni. Zid die: »Nerod vciniti, Ale rac ſwog vmyſl zly stawiti!« On wece, wyniem meč nahy : »Muſys dati ziwot drahy ! Newidit nas nižadny tuto!« Zidowi giż bieſe kruto. Zatiem bogice ſe koruptwy prchnu, Poletiechu k hoře wrchu. »Tento ptak geſt ſwiedek tomu, Zabiſli mie!« zid die gemu. »Twog tezky hriech powie natie!« A ſenk gey whlawu zatie. Zemie pokry ſmrtedlneho; Takz y wzchyti zlatto geho. Sotnie zarok minu čaſe, Tomu ſenkowi vda ſe Koruptwy předkral poſtawiti, Samemu pak vſtola ſtati. Wzezřew koruptwicy naonu, Zidowa ſlowa wzpomenu. Poče ſe tak ſylnie ſmieti, Ze mohl prieliš doſti mieti. 619 2950 1) Br. trudy.
136 2915 2920 2925 2930 2935 2940 2945 Iakoz kdys zid zbozie neſieſe, Wietcie briemie wprſech miegieſe, Kdyz pece gey wſrdcy chludi A zewniti ceſta nohu trudij.!) Proſyl ny ſtrach ſbozie toho Kralowi da darow mnoho, By mu prowod racil dati, Ze ſe gmiegieſe preſles brati. Kral ſenku prikaza, Prowoditi zida kaza. A kdyz giż poceſtie gdieſta A rozličnu reč mluwieſta. Sſenka zlatto podnietí, To zlatto žadaſe mieti; Vkladaſe giž ſmrt zidu. Zatiem whluboky les wegdu. Napřed kaza zidu giti, Zid ſe poče protiwiti. Zid pozna nageho wzezřeni, Ze ſſenk zle giż oniem mieni. Zid die: »Nerod vciniti, Ale rac ſwog vmyſl zly stawiti!« On wece, wyniem meč nahy : »Muſys dati ziwot drahy ! Newidit nas nižadny tuto!« Zidowi giż bieſe kruto. Zatiem bogice ſe koruptwy prchnu, Poletiechu k hoře wrchu. »Tento ptak geſt ſwiedek tomu, Zabiſli mie!« zid die gemu. »Twog tezky hriech powie natie!« A ſenk gey whlawu zatie. Zemie pokry ſmrtedlneho; Takz y wzchyti zlatto geho. Sotnie zarok minu čaſe, Tomu ſenkowi vda ſe Koruptwy předkral poſtawiti, Samemu pak vſtola ſtati. Wzezřew koruptwicy naonu, Zidowa ſlowa wzpomenu. Poče ſe tak ſylnie ſmieti, Ze mohl prieliš doſti mieti. 619 2950 1) Br. trudy.
Strana 137
137 2955 2965 Kral otaza: »ſmiech ten čemu?« Kaza po wiedieti gemu. By mieſto, ſedeſta oba. Kral wece: »čemu ta zloba? Proč ſe ty tak marnie ſmiegieſe?« Awſak to ztoho bieſe. Odpočatka gemu prawieſe, 2960 Gesto gemu Onen zid prawiese: »Kdyžto gey chtiech zahubiti, Ten ptak, wece, twog hriech bude prawiti!" Kral ſe weſele poſtawi A geho ſrdce boleſti nawi. Kaza naſien zawolati A ſud nań poče wztazowati. Tuż gey prawo poda ſmrti, Kazachu gey nadřewo wzwrcy. I wze ſmrt toho dle ſkutka, 2970 Kdyzto geho ſlibennice potka. 61b Vt perimas quemquam, nullum tibi fuadeat aurum. Nam decus et vitam meſtam rapina rapit. Prowſe zlatto ſwieta toho Ty nezabigeg nikoho! Kraſu, ziwot wſtraſtne dobie, Wſe kradez odegme tobie O mieſtieninu a Rytieri Kapitola padeſata dewata. 2975 K Dezto prieze přebywa ſama? Giż nam gt owſem neznama. Newieme gie kde hledati, Aniz ſe gie kto moz doptati. Nez gi tiem priludis kſobie, Geſtli peniez mnozſtwie tobie. Neb dotad tie priezen miluge, Doniewadz zyſk vtebe cige; A kdyz tie vzři wnuzy, Kdeſy ſe wmori pohri zi. Iakzto prawie zlatto wpecy, Zkuſuge ſe, muſy żecy, Takez wiera wnuzy ſwieti, Potřebenſtwie giž roznieti. Ach, pohriechu, giz ſe ſkrywa, 2980 2985 623
137 2955 2965 Kral otaza: »ſmiech ten čemu?« Kaza po wiedieti gemu. By mieſto, ſedeſta oba. Kral wece: »čemu ta zloba? Proč ſe ty tak marnie ſmiegieſe?« Awſak to ztoho bieſe. Odpočatka gemu prawieſe, 2960 Gesto gemu Onen zid prawiese: »Kdyžto gey chtiech zahubiti, Ten ptak, wece, twog hriech bude prawiti!" Kral ſe weſele poſtawi A geho ſrdce boleſti nawi. Kaza naſien zawolati A ſud nań poče wztazowati. Tuż gey prawo poda ſmrti, Kazachu gey nadřewo wzwrcy. I wze ſmrt toho dle ſkutka, 2970 Kdyzto geho ſlibennice potka. 61b Vt perimas quemquam, nullum tibi fuadeat aurum. Nam decus et vitam meſtam rapina rapit. Prowſe zlatto ſwieta toho Ty nezabigeg nikoho! Kraſu, ziwot wſtraſtne dobie, Wſe kradez odegme tobie O mieſtieninu a Rytieri Kapitola padeſata dewata. 2975 K Dezto prieze přebywa ſama? Giż nam gt owſem neznama. Newieme gie kde hledati, Aniz ſe gie kto moz doptati. Nez gi tiem priludis kſobie, Geſtli peniez mnozſtwie tobie. Neb dotad tie priezen miluge, Doniewadz zyſk vtebe cige; A kdyz tie vzři wnuzy, Kdeſy ſe wmori pohri zi. Iakzto prawie zlatto wpecy, Zkuſuge ſe, muſy żecy, Takez wiera wnuzy ſwieti, Potřebenſtwie giž roznieti. Ach, pohriechu, giz ſe ſkrywa, 2980 2985 623
Strana 138
138 2990 Riedko mezy nami bywa! Tato powieſt da to znati, Raciz gedno poſluchati. Byl miestienin geden take, Mage vrady ginake, Ctneho krale vgednoho, Genzto zbozie y cti miegieſe mnoho. Mieſtienin byl Kralow ſtrogce, Rytieř pak w bogich oſtogce. Ten wmladoſti gestie ktwieſe, A mieſtienin giž ſtar bieſe. Slyſs, co peſka zawiſt ſkuti! Iakzto prawie giſkra gſucy. Zawiſtiwymi vſty zduta, Gifkřecy boleſti, kruta Zawiſt rytiere ſuſieſe Protu čeſt, giz ſtarec miegieſe. Kralowu vchu čaſto ſeptaſe, Oſociti ſtarce zadaſe A řka: »Krali! ztwe miloſti Giz ſem toho tagil doſti, Tobie onen kmet oduty Nenie paſtyř nez wlk lity. Kradez bohaty ſtaroſtu, Pokladowe kradezem roſtu Coz koli ma ſbozie ſweho, To gemu priſlo zplatu tweho. Tu řec ſwu ruku oprawi, Geho kradez bogem zprawi; Sedanim ſe prawda zraci." Ta řeč ſtarce yako omraci A haňba gey welmi ſmuti.1) Wiece gey mdly wiek zarmuti, Proſtaroſt gey ſotnie widi. Ctny kmet2) tu ſe řeči ſtydi. Prawo gemu popře toho, Aby miel mieſto ſebe niekoho, Bud prietele neb gineho, Genż by ſedal ſwrahem geho. Zadna miloſt tu nebyla, 3030 Genz by ho ſedanie zbawila. 2995 3000 3005 3010 3015 3020 3025 62" 1) Po tomto v. napsána a červeně škrtnuta slova: Wiece gey welmi ſmuti. — V rkp. kwiet.
138 2990 Riedko mezy nami bywa! Tato powieſt da to znati, Raciz gedno poſluchati. Byl miestienin geden take, Mage vrady ginake, Ctneho krale vgednoho, Genzto zbozie y cti miegieſe mnoho. Mieſtienin byl Kralow ſtrogce, Rytieř pak w bogich oſtogce. Ten wmladoſti gestie ktwieſe, A mieſtienin giž ſtar bieſe. Slyſs, co peſka zawiſt ſkuti! Iakzto prawie giſkra gſucy. Zawiſtiwymi vſty zduta, Gifkřecy boleſti, kruta Zawiſt rytiere ſuſieſe Protu čeſt, giz ſtarec miegieſe. Kralowu vchu čaſto ſeptaſe, Oſociti ſtarce zadaſe A řka: »Krali! ztwe miloſti Giz ſem toho tagil doſti, Tobie onen kmet oduty Nenie paſtyř nez wlk lity. Kradez bohaty ſtaroſtu, Pokladowe kradezem roſtu Coz koli ma ſbozie ſweho, To gemu priſlo zplatu tweho. Tu řec ſwu ruku oprawi, Geho kradez bogem zprawi; Sedanim ſe prawda zraci." Ta řeč ſtarce yako omraci A haňba gey welmi ſmuti.1) Wiece gey mdly wiek zarmuti, Proſtaroſt gey ſotnie widi. Ctny kmet2) tu ſe řeči ſtydi. Prawo gemu popře toho, Aby miel mieſto ſebe niekoho, Bud prietele neb gineho, Genż by ſedal ſwrahem geho. Zadna miloſt tu nebyla, 3030 Genz by ho ſedanie zbawila. 2995 3000 3005 3010 3015 3020 3025 62" 1) Po tomto v. napsána a červeně škrtnuta slova: Wiece gey welmi ſmuti. — V rkp. kwiet.
Strana 139
139 Sedadlnika ptati poče, Mezy přately ſe toče; Nenaleze tu gednoho, Genž by podſtupil onoho. Dum fortuna tonat, fugitiuos terret amicos, Et quis amet,1) quis non, fola procella docet.2) Nam refugit viſo turbine falsus amor.3) 3035 Lſtiwa miloſt ſe netrudi, Widucy nuzy, prec 4) ſe pudi. Neb kdyz prihoda poſtraſſi, Brzy welmi priezen rozplaſſi. Da prihoda znati 5) tobie Priezen y nepriezen w ſmutne dobie. hledaw domow ſe nawrati. Stuol kwečeri poče geho zwati, Smuceneho mieſtienina, A mezy tiem noc gedina Tomu ſedani pracnemu. Starec ſteſkna ſrdcy ſwemu, Az y kzemi wrze ſebu, Zkwieli myſlicy tu zalobu A řka: »gich ſem priezni dobyl A wradoſti ſnimi pobyl Zaſluzenim tiezkym doſti, dluhym čaſem; trech miloſti Zbawi mie kratka hodina. Ktera knim gt ! moge winna? Ztolik mnozſtwi me rodiny Neobere ſe gediny, Genż by ſe ſlitowal nademnu, Tuto nuzy priyal ſemnu! Gimż ſem dawal pomoc mnohu, Nepoſtupie promie nohu. Domniewach 6) ſe giż wpokogi ſtoge, Staroſt ma hleda pokoge. Lita zawiſt nawſtiewiwſi, Mu radoſt geſt ſmutiwſi. Witiezſtwie wſe wrahu memu Slibuge pomocy gemu. lat ſem obtiezen ſtarofti, 3040 3045 3050 3055 3060 633 3065 1) V rkp. amat. — 2) V rkp. tenet docet; tenet škrtnuto černým inkoustem. — 3) Br. poslední lat. verš položil napřed. — 4) V rkp. proč. — 5) Br. znat. — 6) V rkp. Domniewage. Verš žádá mniech.
139 Sedadlnika ptati poče, Mezy přately ſe toče; Nenaleze tu gednoho, Genž by podſtupil onoho. Dum fortuna tonat, fugitiuos terret amicos, Et quis amet,1) quis non, fola procella docet.2) Nam refugit viſo turbine falsus amor.3) 3035 Lſtiwa miloſt ſe netrudi, Widucy nuzy, prec 4) ſe pudi. Neb kdyz prihoda poſtraſſi, Brzy welmi priezen rozplaſſi. Da prihoda znati 5) tobie Priezen y nepriezen w ſmutne dobie. hledaw domow ſe nawrati. Stuol kwečeri poče geho zwati, Smuceneho mieſtienina, A mezy tiem noc gedina Tomu ſedani pracnemu. Starec ſteſkna ſrdcy ſwemu, Az y kzemi wrze ſebu, Zkwieli myſlicy tu zalobu A řka: »gich ſem priezni dobyl A wradoſti ſnimi pobyl Zaſluzenim tiezkym doſti, dluhym čaſem; trech miloſti Zbawi mie kratka hodina. Ktera knim gt ! moge winna? Ztolik mnozſtwi me rodiny Neobere ſe gediny, Genż by ſe ſlitowal nademnu, Tuto nuzy priyal ſemnu! Gimż ſem dawal pomoc mnohu, Nepoſtupie promie nohu. Domniewach 6) ſe giż wpokogi ſtoge, Staroſt ma hleda pokoge. Lita zawiſt nawſtiewiwſi, Mu radoſt geſt ſmutiwſi. Witiezſtwie wſe wrahu memu Slibuge pomocy gemu. lat ſem obtiezen ſtarofti, 3040 3045 3050 3055 3060 633 3065 1) V rkp. amat. — 2) V rkp. tenet docet; tenet škrtnuto černým inkoustem. — 3) Br. poslední lat. verš položil napřed. — 4) V rkp. proč. — 5) Br. znat. — 6) V rkp. Domniewage. Verš žádá mniech.
Strana 140
140 3075 3080 3085 3090 3095 3100 3105 On gestie ktwe ſwu mladoſti. Mog ziwot giż ſyly zbywa, Gemu wzdy ſyly priplywa. Mnie odienie znamo nenie, On wzdy noſyl odienie. Staroſti mi poſle oci, Ten ſwymi yako ſokol toci. Nic mi pomocy nevda Nez miloſt 1) praweho ſuda.« Zaluget zemdleho prawa Onen ſtary werna hlawa. Kakz koli ſrdce mužneho, Nedoſtatkem tiela ſweho Chodi ſobie nevfage A nadewſe tu peci mage : Neb mužna myſl čaſto ſhřeſſi, Mdlu ruku kdyż kbogi ſpieſſi. Ac Iziwa ſoćba wierneho Oſoci družce ktereho. Boh wie, geſt mala čeſt tomu, nez haňba, hriech muzi ctnemu. Wbohy kmet poče zuffati, Sſtraſtne prihody plakatí. Ratag pana wida whori, Smutkem až plače vmori. Ihned kniemu I wrha ſebu. Poče teſiti geho vtrobu, Rka: »netruhliž, mily pane! Ač ſe gineho neſtane, Mieſto tebe chcy ſe dati.2) Ač mi ſtokrat vmierati, Protie ma ruka hotowa Kſedani gednoho ſlowa.« Wiz, anot ſe den priſwiet, Mieſto y čas bogi wzieti. Sedadlniky dwa ſtogita, Ruku, myſli ſe ſylita, Chtie byti ſſkoden druh druhu, Zato magic peci tuhu. Rytieřowi by protiwno, By gemu take přewelmi diwno, Ze Ratag ſnim ſe chce dati.3) 63b 3070 15 Br. ne z milost, patrně tiskovou chybou. —2 To jest ſedati. — 3) Srov. pozn. 2.
140 3075 3080 3085 3090 3095 3100 3105 On gestie ktwe ſwu mladoſti. Mog ziwot giż ſyly zbywa, Gemu wzdy ſyly priplywa. Mnie odienie znamo nenie, On wzdy noſyl odienie. Staroſti mi poſle oci, Ten ſwymi yako ſokol toci. Nic mi pomocy nevda Nez miloſt 1) praweho ſuda.« Zaluget zemdleho prawa Onen ſtary werna hlawa. Kakz koli ſrdce mužneho, Nedoſtatkem tiela ſweho Chodi ſobie nevfage A nadewſe tu peci mage : Neb mužna myſl čaſto ſhřeſſi, Mdlu ruku kdyż kbogi ſpieſſi. Ac Iziwa ſoćba wierneho Oſoci družce ktereho. Boh wie, geſt mala čeſt tomu, nez haňba, hriech muzi ctnemu. Wbohy kmet poče zuffati, Sſtraſtne prihody plakatí. Ratag pana wida whori, Smutkem až plače vmori. Ihned kniemu I wrha ſebu. Poče teſiti geho vtrobu, Rka: »netruhliž, mily pane! Ač ſe gineho neſtane, Mieſto tebe chcy ſe dati.2) Ač mi ſtokrat vmierati, Protie ma ruka hotowa Kſedani gednoho ſlowa.« Wiz, anot ſe den priſwiet, Mieſto y čas bogi wzieti. Sedadlniky dwa ſtogita, Ruku, myſli ſe ſylita, Chtie byti ſſkoden druh druhu, Zato magic peci tuhu. Rytieřowi by protiwno, By gemu take přewelmi diwno, Ze Ratag ſnim ſe chce dati.3) 63b 3070 15 Br. ne z milost, patrně tiskovou chybou. —2 To jest ſedati. — 3) Srov. pozn. 2.
Strana 141
141 3110 Poče nadiegi dobru brati. Vnahlíw ſe teče kniemu, Dovfage vdatenſtwi ſwemu. Secieſe nań ſewſi mocy, Weſken ſwog ziwot mdlobu zpoti. 3115 Prudce tepa, ſeka take, Wzlozi newzyſk rany wſſake. Sweho wraha ſečbu dlaže, Vzře onoho ratage, Genz bieſe ſwych ſyl wſobie tage, 3120 Giz kwietcie potřebie chowa, Nowu nepriezen gemu ſkowa, Chtie gi ſtatečnie ztrawiti, Kdyz bude potřebno byti. Neb ſe chybi, ranu ſkyta, Neb ſe chyti geho ſtita. Neż zrak ſwog neſe nawſſe ſtrany, A chtie zbyti ſkodne 1) rany. Ze by on zdriemal, kazdy to mni, An ſe welmi dobře pomni, Tepa lechce y preſtane, Rany wymyſluge stane. Geho ruka nezmučena Slićnych priſtupow znamena. Ono stanie pro bazen mniechu, 3135 Ne chytroſti. wſichni2) diechu: »Rytiere ſeci ſe ſtydi!« An gſa chytr, ſprosten ſe widi. Rytieř by weſel přemnoho, Mnie, že by přemohl onoho. 3140 Ratagem poče wzhrdati A pot ſ čela vtierati. Wiż! rytier mni ſe giz bezpeče. Sezřew geho ratag priteče, Rani gemu wrch loktowy y odſtupi zaſe znowy. Onu přeſmutnu poſkwrnu Wſecko tielo nanië ztrnu Wſie ſyly zhynu tu ranu. Rytieř poſtupiw naſtranu, 3150 I letie tako dřewo wſake. Ratagik tu ſede take. 3125 3130 3145 64 1 Br. sskodne. — 1) Napsáno dvakrát podruhé škrtnuto červeně.
141 3110 Poče nadiegi dobru brati. Vnahlíw ſe teče kniemu, Dovfage vdatenſtwi ſwemu. Secieſe nań ſewſi mocy, Weſken ſwog ziwot mdlobu zpoti. 3115 Prudce tepa, ſeka take, Wzlozi newzyſk rany wſſake. Sweho wraha ſečbu dlaže, Vzře onoho ratage, Genz bieſe ſwych ſyl wſobie tage, 3120 Giz kwietcie potřebie chowa, Nowu nepriezen gemu ſkowa, Chtie gi ſtatečnie ztrawiti, Kdyz bude potřebno byti. Neb ſe chybi, ranu ſkyta, Neb ſe chyti geho ſtita. Neż zrak ſwog neſe nawſſe ſtrany, A chtie zbyti ſkodne 1) rany. Ze by on zdriemal, kazdy to mni, An ſe welmi dobře pomni, Tepa lechce y preſtane, Rany wymyſluge stane. Geho ruka nezmučena Slićnych priſtupow znamena. Ono stanie pro bazen mniechu, 3135 Ne chytroſti. wſichni2) diechu: »Rytiere ſeci ſe ſtydi!« An gſa chytr, ſprosten ſe widi. Rytieř by weſel přemnoho, Mnie, že by přemohl onoho. 3140 Ratagem poče wzhrdati A pot ſ čela vtierati. Wiż! rytier mni ſe giz bezpeče. Sezřew geho ratag priteče, Rani gemu wrch loktowy y odſtupi zaſe znowy. Onu přeſmutnu poſkwrnu Wſecko tielo nanië ztrnu Wſie ſyly zhynu tu ranu. Rytieř poſtupiw naſtranu, 3150 I letie tako dřewo wſake. Ratagik tu ſede take. 3125 3130 3145 64 1 Br. sskodne. — 1) Napsáno dvakrát podruhé škrtnuto červeně.
Strana 142
142 Wiz one nowe ſproſtnoſti! Moha dobře zbiti koſti Rytierowi, wſak kricieſe: »Newſtanelí rytier,« prawieſe, »Ia ſe wſtati odpowiedam. Čas geſt nama giž ſedati!« Rytier wece: »nechcy wstati!« A ſedie ratag powiedie: »Take ſedie giſtie 1) wiedie. Sbor ſe gima poče diwiti.2) Kral kſedani rači prigiti, Rytieřowi kaza wſtati, Neb ſe wpřemožení znati. Coz koli kral mluwieſſe, Rytier wſtati nerodieſe. Kral rytieri wece take: »Nemeſkayz wſtati nikake! Pakli nechceš wteto dobie. Tehdy Ratag oſtal tobie.« By kralowi ta po prawa, Zgewi ſe giſtota prawa. »Nechcy dliti,« die kral stoge, »Toho počateho boge. Zgewtez bogem mezy ſebu, Ten neb onen, leſtnu zlobu!« Sſedanie se opiet wrati. Rytieř ſedi, nechce wſtati. Ratag wece : »ac newstanes, 3180 Wzhoru mie nikakz newzkaneš. Ale chceſli wzhoru wſtati, lat ſe nechcy zameſkati." Kral powiedie Rataiowi: »Nahle beř ſe k Rytieřowi!« Rytieř y Ratag ſediechu, Pripudichu weſken lid kſmiechu. »Sedanim obdrzis prawo, Neb gemu poſtup, ſproſtna hlawo!« Ratag wece: »nechayzt wstane 3)! Tot ſe gemu wzdy doſtane,4) Zet opiet zaſe leti.« »Vnahlí ſe!« tak kral řeci; »Seč rytieře, prawi tobie, 3160 3165 3170 3175 3185 64b 3155 3190 1) V rkp. geſtie. — 2) V rkp. diwati. — 3) V rkp. wſlanu. — *) V rkp. doſtanu. Br. změnil pořádek veršů: 3182, 3185, 3186, 3183, 3184, 3187, 3188, 3189.
142 Wiz one nowe ſproſtnoſti! Moha dobře zbiti koſti Rytierowi, wſak kricieſe: »Newſtanelí rytier,« prawieſe, »Ia ſe wſtati odpowiedam. Čas geſt nama giž ſedati!« Rytier wece: »nechcy wstati!« A ſedie ratag powiedie: »Take ſedie giſtie 1) wiedie. Sbor ſe gima poče diwiti.2) Kral kſedani rači prigiti, Rytieřowi kaza wſtati, Neb ſe wpřemožení znati. Coz koli kral mluwieſſe, Rytier wſtati nerodieſe. Kral rytieri wece take: »Nemeſkayz wſtati nikake! Pakli nechceš wteto dobie. Tehdy Ratag oſtal tobie.« By kralowi ta po prawa, Zgewi ſe giſtota prawa. »Nechcy dliti,« die kral stoge, »Toho počateho boge. Zgewtez bogem mezy ſebu, Ten neb onen, leſtnu zlobu!« Sſedanie se opiet wrati. Rytieř ſedi, nechce wſtati. Ratag wece : »ac newstanes, 3180 Wzhoru mie nikakz newzkaneš. Ale chceſli wzhoru wſtati, lat ſe nechcy zameſkati." Kral powiedie Rataiowi: »Nahle beř ſe k Rytieřowi!« Rytieř y Ratag ſediechu, Pripudichu weſken lid kſmiechu. »Sedanim obdrzis prawo, Neb gemu poſtup, ſproſtna hlawo!« Ratag wece: »nechayzt wstane 3)! Tot ſe gemu wzdy doſtane,4) Zet opiet zaſe leti.« »Vnahlí ſe!« tak kral řeci; »Seč rytieře, prawi tobie, 3160 3165 3170 3175 3185 64b 3155 3190 1) V rkp. geſtie. — 2) V rkp. diwati. — 3) V rkp. wſlanu. — *) V rkp. doſtanu. Br. změnil pořádek veršů: 3182, 3185, 3186, 3183, 3184, 3187, 3188, 3189.
Strana 143
143 Secenim gey wzwabiś kſobie. 3195 Sluſie natie neb nanieho Wzieti gmie přemozeneho.«1) Ratag die: »wbozie nadiegi To gmie ſobie ia newzdiegi.2) Wſtanut. wſtant,3) hubence, wzhoru ! Neb neſkuti me cti nawzdoru, Abych tie ſekl, a ty ſediel. Tez by ty haňbu nehlediel, Ać by chtiel ſedie vmrieti. Muſyl by wiec zlu pamiet wzieti." Ta ſlowa Ratag mluwieſe, Tië bazhwemu hrozieſe. Kdyż ſe rytier mdlobu zkoſſi, Snażnie ratagika z proſſi, Rka: »odpuſt mi, mog oſtogce, Wſech mych ſyl y me cti zbogce! Giż newiem co recy ſobie, lat ſem giż poddany tobie.« Slyſew kmet o te nowinie, Koney radoſtney hodinie Pozwa geho weſele ſceſtie.4) Tehdy yhned natemz mieſtie Wze ratage mieſto ſyna. Kdez ktery plat nebo diedina, Kdez zazřew kmet wieru naniem, 3220 Pripiſa gey nadewſim panem.5) 3200 3205 3210 3215 65a 3225 3230 Ctwera wiec ſe tu wycita, Genz wtey powieſti gest ſkryta. Prawo mocy wzdy oſtawa, Nuze prietele wyznawa. Zawiſt bywa podmiloſti, Wiera gest nadlstiwu zlofti. Tato knieha prawi take. Ale ta giz řku ginake, Kterak ſem prwe byl powiediel, Zet ſem leſt ſwietſku lepe zwiediel Moc prawo giz geſt podbila, Zawiſt miloſt giż zkazyla. Newiera nadprawdu ſchodi, 1) V rkp. prirozeneho. — 2) V rkp. nawzdiegi. — 3) V rkp. wſtante. — 4) Br. stestie. — 3) Br. sem položil verše: Ius superat vires, sors aspera monstrat amicum; plus confert odio gratia, fraude fides.
143 Secenim gey wzwabiś kſobie. 3195 Sluſie natie neb nanieho Wzieti gmie přemozeneho.«1) Ratag die: »wbozie nadiegi To gmie ſobie ia newzdiegi.2) Wſtanut. wſtant,3) hubence, wzhoru ! Neb neſkuti me cti nawzdoru, Abych tie ſekl, a ty ſediel. Tez by ty haňbu nehlediel, Ać by chtiel ſedie vmrieti. Muſyl by wiec zlu pamiet wzieti." Ta ſlowa Ratag mluwieſe, Tië bazhwemu hrozieſe. Kdyż ſe rytier mdlobu zkoſſi, Snażnie ratagika z proſſi, Rka: »odpuſt mi, mog oſtogce, Wſech mych ſyl y me cti zbogce! Giż newiem co recy ſobie, lat ſem giż poddany tobie.« Slyſew kmet o te nowinie, Koney radoſtney hodinie Pozwa geho weſele ſceſtie.4) Tehdy yhned natemz mieſtie Wze ratage mieſto ſyna. Kdez ktery plat nebo diedina, Kdez zazřew kmet wieru naniem, 3220 Pripiſa gey nadewſim panem.5) 3200 3205 3210 3215 65a 3225 3230 Ctwera wiec ſe tu wycita, Genz wtey powieſti gest ſkryta. Prawo mocy wzdy oſtawa, Nuze prietele wyznawa. Zawiſt bywa podmiloſti, Wiera gest nadlstiwu zlofti. Tato knieha prawi take. Ale ta giz řku ginake, Kterak ſem prwe byl powiediel, Zet ſem leſt ſwietſku lepe zwiediel Moc prawo giz geſt podbila, Zawiſt miloſt giż zkazyla. Newiera nadprawdu ſchodi, 1) V rkp. prirozeneho. — 2) V rkp. nawzdiegi. — 3) V rkp. wſtante. — 4) Br. stestie. — 3) Br. sem položil verše: Ius superat vires, sors aspera monstrat amicum; plus confert odio gratia, fraude fides.
Strana 144
144 Naddobrotu zloſt wewodi. 3235 Gižt tento ſwiet welmi bludi, Nečeſt ctnoſt giż zſwieta pudi. By lze bylo wſicku mudroſt mieti, Giż ſe nelze Iſti oſtriecy. Skladatelí, matko bozi, 3240 Dayż poſmrti rayſke zbozie. At nas nezže wiečny plamen, Vchowayz nas toho, pane Kryfte, Am. Expliciunt ffabule Magiſtri Ezopi. 65" Pocina ſe Regiſtrum na Ezoppa. 66a DEgallo et Iaſpide.1) Okohutu a Aſpidu. Capitola prwa. De lupo et agno. Owlku a Beranu. Capi II. De Mure et Rana. Omyſſi a žabie. Capí III. De Oue, cane et lupo. Oowcy, pſu a wlku. Capi IIII. De Cane et carne. Opſu a maſſu. Capitola pata. De leone, vacca, capra et owe. Capitola VI. O lwu, krawie, koze a owcy. De ffemina et ffure. Ozenie a ozlodiegi. Capia VII. De Grue 2) et lupo. O Reřabu a owulku.3) Capi VIII. Otiſtíe tiehotne. Capí IX. O hadu a Muzi. Capí X. Okancy a opſu (!) XI. Omyſſi ſedlſke a mieſtſke. XII. Ohſče a orlicy XIII. Ohlemyzdi a orlicy XIIII. O hawranu a oliſce XV O woſlu, Byku a kancy XVI. O luniakowi nemocnem XVII. Opſyku, oſlu a panu. Capí XVIII. Owlaſtowicy a ſemenu Inienem. Capí XIX. Oſwoboděſtwi Attenſkych a ozabach. Capi XX. Oholubiech a Ogeſtrabu. Capi XXI. Oſwini a wlku. Capi XXII. O lwu a Myſſi. Kapi XXIII. Ozlodiegi a pſu. Capi XXIIII. Onadymani zemie a myſſi. Capi XXV. Owlku a Berankowi. Capí XXVI. Opſu �tarem a ozagiciech. Capitola XXVII. Okozlku, koze a wlku. Capi XXVIII. Oſedlaku a hadu. kapí XXIX. Ogelenu a owcy. Capí XXX. Omuſe a liſſem Capi XXXI. O czapu a Liſcze. Capí XXXII. Owlku a hlawie. Capi XXXIII. Oſogce. Capí XXXIIII. Omezku a Muſſe. Capi XXXV. Omrawency 4) a muſe. Capia XXXVI. Owlku, liſce a Opicy. Capitola XXXVII. Okolčawie a Muzi. Capí XXXVIII. Ozabie nadute. Capi XXXIX. Olwu vraženem. Capitoa XL. Olwu a koni. Capí XLI. Okoni a oſlu. Capí XLII. Onetopyri. Capí XLIII. Oſlawiku a geſtrabu. Capí XLIIII.5) Owlku a liſce. Capitola XL pata.6) O Gelenu, genz ſe vwodu nahledal. 1) Tak v rkp. napsáno černým inkoustem, pak přes slabiku la napsáno červené A. 2) V rkp. Gruo. — 3) V rkp. olwulku; První 1 škrtnuto červeně; Br. o wlku. — 4) Br. o mrawenci. — 5) Oſlawiku . . . napsáno na pravém kraji drobnějším písmem, ale téže ruky. — 6) Slabika ta je nadepsána nad slabikou pa.
144 Naddobrotu zloſt wewodi. 3235 Gižt tento ſwiet welmi bludi, Nečeſt ctnoſt giż zſwieta pudi. By lze bylo wſicku mudroſt mieti, Giż ſe nelze Iſti oſtriecy. Skladatelí, matko bozi, 3240 Dayż poſmrti rayſke zbozie. At nas nezže wiečny plamen, Vchowayz nas toho, pane Kryfte, Am. Expliciunt ffabule Magiſtri Ezopi. 65" Pocina ſe Regiſtrum na Ezoppa. 66a DEgallo et Iaſpide.1) Okohutu a Aſpidu. Capitola prwa. De lupo et agno. Owlku a Beranu. Capi II. De Mure et Rana. Omyſſi a žabie. Capí III. De Oue, cane et lupo. Oowcy, pſu a wlku. Capi IIII. De Cane et carne. Opſu a maſſu. Capitola pata. De leone, vacca, capra et owe. Capitola VI. O lwu, krawie, koze a owcy. De ffemina et ffure. Ozenie a ozlodiegi. Capia VII. De Grue 2) et lupo. O Reřabu a owulku.3) Capi VIII. Otiſtíe tiehotne. Capí IX. O hadu a Muzi. Capí X. Okancy a opſu (!) XI. Omyſſi ſedlſke a mieſtſke. XII. Ohſče a orlicy XIII. Ohlemyzdi a orlicy XIIII. O hawranu a oliſce XV O woſlu, Byku a kancy XVI. O luniakowi nemocnem XVII. Opſyku, oſlu a panu. Capí XVIII. Owlaſtowicy a ſemenu Inienem. Capí XIX. Oſwoboděſtwi Attenſkych a ozabach. Capi XX. Oholubiech a Ogeſtrabu. Capi XXI. Oſwini a wlku. Capi XXII. O lwu a Myſſi. Kapi XXIII. Ozlodiegi a pſu. Capi XXIIII. Onadymani zemie a myſſi. Capi XXV. Owlku a Berankowi. Capí XXVI. Opſu �tarem a ozagiciech. Capitola XXVII. Okozlku, koze a wlku. Capi XXVIII. Oſedlaku a hadu. kapí XXIX. Ogelenu a owcy. Capí XXX. Omuſe a liſſem Capi XXXI. O czapu a Liſcze. Capí XXXII. Owlku a hlawie. Capi XXXIII. Oſogce. Capí XXXIIII. Omezku a Muſſe. Capi XXXV. Omrawency 4) a muſe. Capia XXXVI. Owlku, liſce a Opicy. Capitola XXXVII. Okolčawie a Muzi. Capí XXXVIII. Ozabie nadute. Capi XXXIX. Olwu vraženem. Capitoa XL. Olwu a koni. Capí XLI. Okoni a oſlu. Capí XLII. Onetopyri. Capí XLIII. Oſlawiku a geſtrabu. Capí XLIIII.5) Owlku a liſce. Capitola XL pata.6) O Gelenu, genz ſe vwodu nahledal. 1) Tak v rkp. napsáno černým inkoustem, pak přes slabiku la napsáno červené A. 2) V rkp. Gruo. — 3) V rkp. olwulku; První 1 škrtnuto červeně; Br. o wlku. — 4) Br. o mrawenci. — 5) Oſlawiku . . . napsáno na pravém kraji drobnějším písmem, ale téže ruky. — 6) Slabika ta je nadepsána nad slabikou pa.
Strana 145
145 Capí XLVI. Omuzi a ženie. Capitola XLVII. Ochytroſti zle ženie a mladency.1) Capí2) XLVIII. Oſynu nemudrě. Cap1a3) XLIX. Opilniku a hadu. Capi paddeſata. Owlciech a owciech. Capi paddeſata I. O hagi a ſekyře. Capitoa LII. Opſu a wlku. Capia LIII. O Brichu, nohach a ruku. Capí LIIII. Oliſce a opicy. Capitola LV. Okramari a oſlu. Capí LVI. Ogelenu a wolech. Capitola paddefata VII. Oſenku a zidu. Capitola LVIII. Omieſtieninu a o Rytieri. Capitola LIX. A tak gt konec Regiſtru na Ezopa. Anno dni MOCCCCLXXIIO Te ctwrtek an Margarete.4) 1) Br. vynechal slova: Capitola XL VII Ochytroſti sle ženie. — 3) Br. Capia . — 3) Br. Capi. — 4) Dle Br. to bylo dne 9. července. Sborník Baworowského. 10
145 Capí XLVI. Omuzi a ženie. Capitola XLVII. Ochytroſti zle ženie a mladency.1) Capí2) XLVIII. Oſynu nemudrě. Cap1a3) XLIX. Opilniku a hadu. Capi paddeſata. Owlciech a owciech. Capi paddeſata I. O hagi a ſekyře. Capitoa LII. Opſu a wlku. Capia LIII. O Brichu, nohach a ruku. Capí LIIII. Oliſce a opicy. Capitola LV. Okramari a oſlu. Capí LVI. Ogelenu a wolech. Capitola paddefata VII. Oſenku a zidu. Capitola LVIII. Omieſtieninu a o Rytieri. Capitola LIX. A tak gt konec Regiſtru na Ezopa. Anno dni MOCCCCLXXIIO Te ctwrtek an Margarete.4) 1) Br. vynechal slova: Capitola XL VII Ochytroſti sle ženie. — 3) Br. Capia . — 3) Br. Capi. — 4) Dle Br. to bylo dne 9. července. Sborník Baworowského. 10
Strana 146
Tuto le počína o Arnofftowi takto: 66b GEzu Kryſte, ſynu mocny boże, Twa miloſt nadewſecko może. Tys ſtworitel ſtworenie wſeho, Genż ſy pogcil ſwieta ſweho Každemu, ale ne kwiečnoſti, Wſak powiediel ſy z ſwe miloſti Toto ſlowo, geſto ſtogi pſano a wkniehach geſt wykladano A řka: »kto koli mne poproſy, 10 Coż żada a wſrdcy noſy, Ten vſlysen gistie bude A ktomu wſie żaloſti zbude.« Iakż każdy ſlowu tomu Weſel y radoſten ktomu 15 Ma byti, tieſſe ſe gemu, Tomu flowu předrahemu. Iakoz prawie gſu ſwieta wſeho lde ſmyſla rozličneho, Dobri 1) powieře wzdycky ſtogie 20 A poſkwrnienie ſe nebogie. Protoz prawu čaku magi, Coz naboze wzdy zadagi; Tit nawieky ſu napſani A wewſi proſbie vſlvſani. 25 Protoz wierni pocti ſtogie A tiem ſwu myſl wzdycky kogie, ze radi ſlyſie prawiece. Ale newierni, zli a lſtiwi, dwoynicy a lide kriwi, 30 Kdez vzrie, ano ctnie cinie, 5 1) Br. dobry.
Tuto le počína o Arnofftowi takto: 66b GEzu Kryſte, ſynu mocny boże, Twa miloſt nadewſecko może. Tys ſtworitel ſtworenie wſeho, Genż ſy pogcil ſwieta ſweho Každemu, ale ne kwiečnoſti, Wſak powiediel ſy z ſwe miloſti Toto ſlowo, geſto ſtogi pſano a wkniehach geſt wykladano A řka: »kto koli mne poproſy, 10 Coż żada a wſrdcy noſy, Ten vſlysen gistie bude A ktomu wſie żaloſti zbude.« Iakż każdy ſlowu tomu Weſel y radoſten ktomu 15 Ma byti, tieſſe ſe gemu, Tomu flowu předrahemu. Iakoz prawie gſu ſwieta wſeho lde ſmyſla rozličneho, Dobri 1) powieře wzdycky ſtogie 20 A poſkwrnienie ſe nebogie. Protoz prawu čaku magi, Coz naboze wzdy zadagi; Tit nawieky ſu napſani A wewſi proſbie vſlvſani. 25 Protoz wierni pocti ſtogie A tiem ſwu myſl wzdycky kogie, ze radi ſlyſie prawiece. Ale newierni, zli a lſtiwi, dwoynicy a lide kriwi, 30 Kdez vzrie, ano ctnie cinie, 5 1) Br. dobry.
Strana 147
147 Toho yhned lſtiwie winie. Prozloſt oniem počnu lhati, Ze ſe mu||ſy doſtati Čaſto ctnym paniem gich zloſti. 35 nemagice nafwe kriwdie doſti, Poćnu dobre zprawowati. Bieda, že kdy geho mati Naſwiet gey prowodila! neb gt tudy pohaniela Swe loże ziwota ſweho, Kdyz ſe zly narodil znieho. neb gest hanba, prawim, to Muži zlemu y wſelikemu, Ktoz koli kteru zenſku twar hanie. 45 nepregteż gemu žadne panie! nebt ten gest oblupen wsie ctnosti. Tohot vzrie wzdy wtruchle žaloſti Myſle zloſt ſwy ſrdcem Iſtiwym. Rač1) gey boże pohanieti, 50 kewſem dobrym tak zgewiti, Aby ſe gich apřednimi vmieli ſkryti! Rać wſem wiernym toho poprieti! 40 673 Capitola druha tuto ſe piſe. KTo chce odobrych ſlyſeti, O nichz ia chcy powiedieti, 55 lakoż ſem nalezl pſano A rozomnie wykladano, Ogich rozlićnych prihodach, Ozyſku y oſkodach, To muſym porad powiedieti, 60 yakz mi ſe zdalo zwiedieti. V Baworiech knieże bieſe, Ten ſlowutne gmeno miegieſe, neb byl zmladoſti wecti zchowan; Wte přebywal, až y pochowan. 65 Ten brzo ſkona ſwa leta. Poniem zoſtala i ctna a poctiwa Adleta neb Adlicka, kraſna zena. tem byla naplniena: 67b 1) V rkp. Raň. 10*
147 Toho yhned lſtiwie winie. Prozloſt oniem počnu lhati, Ze ſe mu||ſy doſtati Čaſto ctnym paniem gich zloſti. 35 nemagice nafwe kriwdie doſti, Poćnu dobre zprawowati. Bieda, že kdy geho mati Naſwiet gey prowodila! neb gt tudy pohaniela Swe loże ziwota ſweho, Kdyz ſe zly narodil znieho. neb gest hanba, prawim, to Muži zlemu y wſelikemu, Ktoz koli kteru zenſku twar hanie. 45 nepregteż gemu žadne panie! nebt ten gest oblupen wsie ctnosti. Tohot vzrie wzdy wtruchle žaloſti Myſle zloſt ſwy ſrdcem Iſtiwym. Rač1) gey boże pohanieti, 50 kewſem dobrym tak zgewiti, Aby ſe gich apřednimi vmieli ſkryti! Rać wſem wiernym toho poprieti! 40 673 Capitola druha tuto ſe piſe. KTo chce odobrych ſlyſeti, O nichz ia chcy powiedieti, 55 lakoż ſem nalezl pſano A rozomnie wykladano, Ogich rozlićnych prihodach, Ozyſku y oſkodach, To muſym porad powiedieti, 60 yakz mi ſe zdalo zwiedieti. V Baworiech knieże bieſe, Ten ſlowutne gmeno miegieſe, neb byl zmladoſti wecti zchowan; Wte přebywal, až y pochowan. 65 Ten brzo ſkona ſwa leta. Poniem zoſtala i ctna a poctiwa Adleta neb Adlicka, kraſna zena. tem byla naplniena: 67b 1) V rkp. Raň. 10*
Strana 148
148 wſie wiecy y lepoty take, 70 K tomu ctnoſti wſelikake, nabozna a plna ſtudu a bydlila bezewſeho bludu. Protož byla ucinila a ſwu ctnoſti 1) priprawila: Wſichni lide y zemene, Magice poctiwoſt zenſkeho gmene, Wſichni poſluſni byli, coz kazala, cinili. To knieże o�tawilo 2) bieſe 80 Syna, iakz gednoho gmiegieſe, Oniemz tyto kniehy pſany A zkronyky wynimani, Ze ten gestie zswe mladosti Wzdycky přebywal wectnoſti, Wlepotie, w knieżecy bazni. Poſluchal ſwe matky wkażni, Genz gey wzdy priprawowala, Kecti a tak gey wzchowala. Arnoſt to knieże ſlowieſe, 90 Pln ctnoſti y wiery biese. Protoz hrabie v zemene Toho kniezecieho kmene Poſluchachu, an gim take Cinieſe čti negednake. 95 Rozlicnie wſecky darieſe, hoſti y coż ſwych miegieſe, Ruchem, konmi y gedenim, Striebrem, zlattě y drahym kamenim. To obecnie wſſem dawaſe 100 A ſwu stiedroſt vkazowaſe. Protoz każdy podle wiery Milowaſe gey bezmiery. Neb geho matka Adlicka, Ta ſlowutna ſrdečnič ka, 105 nan geſt mnoho nalozila, Kdyz doſkoly geho byla Dala wrozlične včenie. A tu doſiehl wſeho vmienie Wffrankreychu a wřecke zemi, 110 lakoz zkronyky prawímy. 75 85 683 1) V rkp. ctnoſi. — 2) V rkp. oſtawila.
148 wſie wiecy y lepoty take, 70 K tomu ctnoſti wſelikake, nabozna a plna ſtudu a bydlila bezewſeho bludu. Protož byla ucinila a ſwu ctnoſti 1) priprawila: Wſichni lide y zemene, Magice poctiwoſt zenſkeho gmene, Wſichni poſluſni byli, coz kazala, cinili. To knieże o�tawilo 2) bieſe 80 Syna, iakz gednoho gmiegieſe, Oniemz tyto kniehy pſany A zkronyky wynimani, Ze ten gestie zswe mladosti Wzdycky přebywal wectnoſti, Wlepotie, w knieżecy bazni. Poſluchal ſwe matky wkażni, Genz gey wzdy priprawowala, Kecti a tak gey wzchowala. Arnoſt to knieże ſlowieſe, 90 Pln ctnoſti y wiery biese. Protoz hrabie v zemene Toho kniezecieho kmene Poſluchachu, an gim take Cinieſe čti negednake. 95 Rozlicnie wſecky darieſe, hoſti y coż ſwych miegieſe, Ruchem, konmi y gedenim, Striebrem, zlattě y drahym kamenim. To obecnie wſſem dawaſe 100 A ſwu stiedroſt vkazowaſe. Protoz każdy podle wiery Milowaſe gey bezmiery. Neb geho matka Adlicka, Ta ſlowutna ſrdečnič ka, 105 nan geſt mnoho nalozila, Kdyz doſkoly geho byla Dala wrozlične včenie. A tu doſiehl wſeho vmienie Wffrankreychu a wřecke zemi, 110 lakoz zkronyky prawímy. 75 85 683 1) V rkp. ctnoſi. — 2) V rkp. oſtawila.
Strana 149
149 Tut ſe geſti vcil ſlechetnoſti, Protoz prikniezecie ctnoſti Odmladoſti wzdy přebywal. Wſak ſe ſta, a ne vmale, 115 Ze potom od Rimſkeho krale Miel nemiloſt a wyhnan potom, Iakoż vſlyſite otom, Co geſt přemohl prihod mnoho odſeho 1) y odonoho. 120 na Oſtrowiech y namori, Tu geſt mnoho přebyl whoři, I wemnohych zemiech take Gmiel prihody negednake. Capitola tretie piſe ſe. Znamenaytez, kterak ta žena, 125 We wſech ctnostech zriezena, Swu lepotu y ſwu ctnoſti A ſwu předrahu ſlechetnoſti Byla geſtie vcinila I ſwu ctnoſti priprawila, Ze Rimſky kral byl gie ſlibil A tak přewelmi oblibil, Ze gi wzdy chtiel kżenie mieti, Iakz ſe muſylo zdieti. neb žena Cieſaře toho, Oniez ctnoſti pſano mnoho, Tak ze wzdy wkazane ctnoſti prebywala odmladoſti, Ta wzdy dobre ſlowo miela A poto dobře vmřela. 130 135 IIII. 68b 140 ADlička, ſlowutna zena, Bohë wecti potwrzena, Swe wdowſtwie obznamenawſi — A szemany ſe potazawſi Neb ktomu čaſu bieſe, 1) V rkp. ze odſweho.
149 Tut ſe geſti vcil ſlechetnoſti, Protoz prikniezecie ctnoſti Odmladoſti wzdy přebywal. Wſak ſe ſta, a ne vmale, 115 Ze potom od Rimſkeho krale Miel nemiloſt a wyhnan potom, Iakoż vſlyſite otom, Co geſt přemohl prihod mnoho odſeho 1) y odonoho. 120 na Oſtrowiech y namori, Tu geſt mnoho přebyl whoři, I wemnohych zemiech take Gmiel prihody negednake. Capitola tretie piſe ſe. Znamenaytez, kterak ta žena, 125 We wſech ctnostech zriezena, Swu lepotu y ſwu ctnoſti A ſwu předrahu ſlechetnoſti Byla geſtie vcinila I ſwu ctnoſti priprawila, Ze Rimſky kral byl gie ſlibil A tak přewelmi oblibil, Ze gi wzdy chtiel kżenie mieti, Iakz ſe muſylo zdieti. neb žena Cieſaře toho, Oniez ctnoſti pſano mnoho, Tak ze wzdy wkazane ctnoſti prebywala odmladoſti, Ta wzdy dobre ſlowo miela A poto dobře vmřela. 130 135 IIII. 68b 140 ADlička, ſlowutna zena, Bohë wecti potwrzena, Swe wdowſtwie obznamenawſi — A szemany ſe potazawſi Neb ktomu čaſu bieſe, 1) V rkp. ze odſweho.
Strana 150
150 145 Ze gegie syn leta gmiegiese, A ten w Recſke zemi ſtaſe A vcieſaře přebywaſe — Wyprawi Rytierſtwa mnoho, Ze gedu poknieže toho. 150 Gedu rytieri ſmiloſti, Gmagic ſtriebra, zlatta doſti. A kdyz do Recſke zemie prigedu A ktomu knieżatku pogdu, Nalezne gey whrozne ctnoſti, 155 An přebywa zdawne dawnoſti. neb mu řecſky cieſar knieżetſtwie Byl dal a Weclowi hrabſtwie, Ze tu hrozna pany bieſta A mnoho cti a panſtwie gmiegieſta. 160 Kdyz poſelſtwie vſlyſſechu, Gdu předcieſaře ſweho, Wrecſke řeci ſlowutneho; Wzechu oba odpuſtienie A preč ſe brachu bezmeſkanie. 165 Odtud zbohem přeč pogedu. Kdyz wſwu zemi zdrawi wgedu, Knieznie Adlićce wzkazachu A gie wiedieti giftie dachu, Ze syn gegi Arnost gede A sſebu ſwe wierne wede, Wecle a ktomu ginych mnoho. Bieſe Knieżna weſela ztoho. Príge ſyna welmi milie, Neb gie bieſe toho pihe, Neb li odtoho pana zemie Byla wſechna obdarowana welmie. Pocel ſecti stiedry byti, Poče wſechny dariti. Mier, pokog wzemi vcini 180 Tak že geho niżadny newinni. 170 175 69a Capitola Pata. WTen cas mocny cieſar bieſe, Otta ſobie gmeno gmiegieſe. Tomu kniezata y krali, Welicy y take mali,
150 145 Ze gegie syn leta gmiegiese, A ten w Recſke zemi ſtaſe A vcieſaře přebywaſe — Wyprawi Rytierſtwa mnoho, Ze gedu poknieže toho. 150 Gedu rytieri ſmiloſti, Gmagic ſtriebra, zlatta doſti. A kdyz do Recſke zemie prigedu A ktomu knieżatku pogdu, Nalezne gey whrozne ctnoſti, 155 An přebywa zdawne dawnoſti. neb mu řecſky cieſar knieżetſtwie Byl dal a Weclowi hrabſtwie, Ze tu hrozna pany bieſta A mnoho cti a panſtwie gmiegieſta. 160 Kdyz poſelſtwie vſlyſſechu, Gdu předcieſaře ſweho, Wrecſke řeci ſlowutneho; Wzechu oba odpuſtienie A preč ſe brachu bezmeſkanie. 165 Odtud zbohem přeč pogedu. Kdyz wſwu zemi zdrawi wgedu, Knieznie Adlićce wzkazachu A gie wiedieti giftie dachu, Ze syn gegi Arnost gede A sſebu ſwe wierne wede, Wecle a ktomu ginych mnoho. Bieſe Knieżna weſela ztoho. Príge ſyna welmi milie, Neb gie bieſe toho pihe, Neb li odtoho pana zemie Byla wſechna obdarowana welmie. Pocel ſecti stiedry byti, Poče wſechny dariti. Mier, pokog wzemi vcini 180 Tak že geho niżadny newinni. 170 175 69a Capitola Pata. WTen cas mocny cieſar bieſe, Otta ſobie gmeno gmiegieſe. Tomu kniezata y krali, Welicy y take mali,
Strana 151
151 185 Poſluſni ſwu ſlużbu biechu, Obecnie wen ſluſiechu. Neb ſwe knieżetſtwie byl vkazal A podſwu moc take 1) priwazal, Ze ſe geho wſichni bali A kgeho kazani ſtali. Nebo mier a pokog wſudy plodil, A ktoż koli gemu vſkodil, Nadnim kazal poprawiti A trem wſechny vmiel vhrozyti. Neb to tak byl oſnowal, Ze wſem ſtiedroſt vkazowal, Ktoż mu ſe neprotiwili. A kteri pak protiwni byli, Takowe tahl bezmeſkanie, 200 hledage gich zahubenie. Gehoż y dnes gmenem znagi, Wewſem dobrë zpominagi. Ten vſtawil mieſto ſtiaſtné, Wewſech prawiech owſſem wiehlaſne ; 205 Tiemto ſlowem potwrditi ſmiegi, Tomut mieſtu Maidburk 2) diegi Tu geſti vſtawil klaſter kraſny, Swatemu Maurycy ſtiaſtny II wſem towariſſom geho, 210 Tut pamatka geho. ctne Kanonicſtwo wyprawi, Biſkupa ſlawnie vſtawi, — Ktomu hradow, twrzy mnoho Y podnes gemu diekugi žtoho — 215 Dal y ſwymi liſty ſtwrdil A to nawiečnoſt potwrdil. holdugi Biſkupu tomu, Gemu ſluzie a nikomemu. To Biſkupſtwie oſnowano 220 A tak ſtiedre3) geſt nadano; 4) y zpominagit cieſaře toho, nebt geſt nadal zbozie prielis mnoho. 190 195 69b Kapitola Seſta tuto ſe piſſe. MAly caſek prigide, Tu mu zena sſwieta ſnide. 1) Br. tako. — 4) V rkp. nadadano. 2) Na kraji napsáno písmem novým Magdeburg. — 3) Br. ztiedře —
151 185 Poſluſni ſwu ſlużbu biechu, Obecnie wen ſluſiechu. Neb ſwe knieżetſtwie byl vkazal A podſwu moc take 1) priwazal, Ze ſe geho wſichni bali A kgeho kazani ſtali. Nebo mier a pokog wſudy plodil, A ktoż koli gemu vſkodil, Nadnim kazal poprawiti A trem wſechny vmiel vhrozyti. Neb to tak byl oſnowal, Ze wſem ſtiedroſt vkazowal, Ktoż mu ſe neprotiwili. A kteri pak protiwni byli, Takowe tahl bezmeſkanie, 200 hledage gich zahubenie. Gehoż y dnes gmenem znagi, Wewſem dobrë zpominagi. Ten vſtawil mieſto ſtiaſtné, Wewſech prawiech owſſem wiehlaſne ; 205 Tiemto ſlowem potwrditi ſmiegi, Tomut mieſtu Maidburk 2) diegi Tu geſti vſtawil klaſter kraſny, Swatemu Maurycy ſtiaſtny II wſem towariſſom geho, 210 Tut pamatka geho. ctne Kanonicſtwo wyprawi, Biſkupa ſlawnie vſtawi, — Ktomu hradow, twrzy mnoho Y podnes gemu diekugi žtoho — 215 Dal y ſwymi liſty ſtwrdil A to nawiečnoſt potwrdil. holdugi Biſkupu tomu, Gemu ſluzie a nikomemu. To Biſkupſtwie oſnowano 220 A tak ſtiedre3) geſt nadano; 4) y zpominagit cieſaře toho, nebt geſt nadal zbozie prielis mnoho. 190 195 69b Kapitola Seſta tuto ſe piſſe. MAly caſek prigide, Tu mu zena sſwieta ſnide. 1) Br. tako. — 4) V rkp. nadadano. 2) Na kraji napsáno písmem novým Magdeburg. — 3) Br. ztiedře —
Strana 152
152 225 Kraſnu ženu welmi miegieſſe A ta dyana ſlowieſe. Ta we cti byla ſchowana A wnabozenſtwi ſwrchowana. Wmaydburce wto kanownicstwi 230 Pochowana, wtom Biſkupſtwi, Geſto cieſar ſam vkladal A ge bohatſtwim byl nadal. Tut prawie giſte nowiny, ze boh diwne diwy cini Skrze twarnoſt te zaducie Cieſařowe, driewe kſtwucie. Potom ſta ſe dne gednoho — A newygide tomu čaſu mnoho — Cieſař podle přirozenie Vlozi ſwe wſechno myſlenie Namiloſrdnu porobu, Zadage pogieti robu, Sniżby přebywal wra do�ti Doſkončeni primiloſti. Wtom myſleni poče trwati Kaza ſlawny dwor wolati. Tu kniezata y kralowe Bohatie ſe prihotowie, Mnozſtwie hrabie, mnoho zboru, Take prigidechu ktomu dworu. A kdyz ſe ſylnie ſgeli biechu Wſichni creſari navtrechu, Zatiem kaza ſlužebnikom giti A kſwemu dworu gich zawolati; Kaza wſechny ſtiedře ctiti. Poobiedie kaza byti Knieżatom y wſem take, Aby byh přednim wſake. A kdyz tu wſichni přednim ſedu, Poče odnich brati radu Arka: »wiezte me myſlenie, cot ſem pogmiel pokuſenie. Ractez mi wſichni raditi, Bych ſe ia mohl ozeniti Tu, genż ſe gt wecti zachowala A ſwe gmeno čtnoſti ſwrchowala.« Paní ſe wſichni vradichu, Te řeci odpowiedrechu 245 255 260 235 240 250 70a 265
152 225 Kraſnu ženu welmi miegieſſe A ta dyana ſlowieſe. Ta we cti byla ſchowana A wnabozenſtwi ſwrchowana. Wmaydburce wto kanownicstwi 230 Pochowana, wtom Biſkupſtwi, Geſto cieſar ſam vkladal A ge bohatſtwim byl nadal. Tut prawie giſte nowiny, ze boh diwne diwy cini Skrze twarnoſt te zaducie Cieſařowe, driewe kſtwucie. Potom ſta ſe dne gednoho — A newygide tomu čaſu mnoho — Cieſař podle přirozenie Vlozi ſwe wſechno myſlenie Namiloſrdnu porobu, Zadage pogieti robu, Sniżby přebywal wra do�ti Doſkončeni primiloſti. Wtom myſleni poče trwati Kaza ſlawny dwor wolati. Tu kniezata y kralowe Bohatie ſe prihotowie, Mnozſtwie hrabie, mnoho zboru, Take prigidechu ktomu dworu. A kdyz ſe ſylnie ſgeli biechu Wſichni creſari navtrechu, Zatiem kaza ſlužebnikom giti A kſwemu dworu gich zawolati; Kaza wſechny ſtiedře ctiti. Poobiedie kaza byti Knieżatom y wſem take, Aby byh přednim wſake. A kdyz tu wſichni přednim ſedu, Poče odnich brati radu Arka: »wiezte me myſlenie, cot ſem pogmiel pokuſenie. Ractez mi wſichni raditi, Bych ſe ia mohl ozeniti Tu, genż ſe gt wecti zachowala A ſwe gmeno čtnoſti ſwrchowala.« Paní ſe wſichni vradichu, Te řeci odpowiedrechu 245 255 260 235 240 250 70a 265
Strana 153
153 A rkuce: »my wieme ženu 270 Wewſi ctnoſti vrozenu. Wlepotie nadgine ſaha. Tat ſwu ctnoſti wſecky premaha, neb tak kraſne my newieme Ani tak wecti kteru zwieme. 275 Tat ſe tobie ma hoditi, Tut ſe radime ożeniti. Diegit gie kraſna Adlicka, Twat ma byti ſrdečnicka.« Cieſař vſlyſe tu chwalu, Genż gie wzdawachu nema lu, Ztoho gim wſem diekowaſe, dariti ge ſlibowaſe. Počet zadobre mieti. Tut ſwym ſrdcem poće wrieti, A nemoha dočekati, Chtie knij 1) liſt brzo poſlati. Sam ſwu ruku poče pſati A liſt ſwym ſmyſlem wykladati, A tu takto ſe gie poddawage, 290 Mile odpowiedi zadage. Poſla wyprawi dobreho, Kewſi ctnoſti rozomneho. Ten ſe do Bawor ſbohem braſe. Yakz prigiti gemu ſe vdaſe, Předknieznu sſtrachě pogide. Yakz brzo předni přigide, Kniezna gemu da witanie Arkuc: »odkudz ſem 2) poſlany? Tot chcy od tebe zwiedieti, 300 Podle ctnoſti a vſlyſeti.« Poſel podle mrawu ctneho, Yakz poſlan odkrale ſweho, Tut ſe ial poſelſtwie dieti, Az gi poce wſrdcy wznieti, Arka: »poſlalt mie Cieſar ktobie, Myſhit wſechno dobre otobie. Swu ſlużbu tobie wzkazuge A temt ſe tobie zawazuge.« Ktomu poſel kgegie ctnoſti 310 Gmiegieſe klenotow doſti. 280 285 295 305 70b 1) Br. k ny. — 2) Br. sy.
153 A rkuce: »my wieme ženu 270 Wewſi ctnoſti vrozenu. Wlepotie nadgine ſaha. Tat ſwu ctnoſti wſecky premaha, neb tak kraſne my newieme Ani tak wecti kteru zwieme. 275 Tat ſe tobie ma hoditi, Tut ſe radime ożeniti. Diegit gie kraſna Adlicka, Twat ma byti ſrdečnicka.« Cieſař vſlyſe tu chwalu, Genż gie wzdawachu nema lu, Ztoho gim wſem diekowaſe, dariti ge ſlibowaſe. Počet zadobre mieti. Tut ſwym ſrdcem poće wrieti, A nemoha dočekati, Chtie knij 1) liſt brzo poſlati. Sam ſwu ruku poče pſati A liſt ſwym ſmyſlem wykladati, A tu takto ſe gie poddawage, 290 Mile odpowiedi zadage. Poſla wyprawi dobreho, Kewſi ctnoſti rozomneho. Ten ſe do Bawor ſbohem braſe. Yakz prigiti gemu ſe vdaſe, Předknieznu sſtrachě pogide. Yakz brzo předni přigide, Kniezna gemu da witanie Arkuc: »odkudz ſem 2) poſlany? Tot chcy od tebe zwiedieti, 300 Podle ctnoſti a vſlyſeti.« Poſel podle mrawu ctneho, Yakz poſlan odkrale ſweho, Tut ſe ial poſelſtwie dieti, Az gi poce wſrdcy wznieti, Arka: »poſlalt mie Cieſar ktobie, Myſhit wſechno dobre otobie. Swu ſlużbu tobie wzkazuge A temt ſe tobie zawazuge.« Ktomu poſel kgegie ctnoſti 310 Gmiegieſe klenotow doſti. 280 285 295 305 70b 1) Br. k ny. — 2) Br. sy.
Strana 154
154 Tut prineſe bezmeſkanie, Dawage to te ctne panie. Odpowiedie ta kniezna žaducie, Nadewſecky kniezny ſtkwucie Arkuc: »mog pan y ma hojſpoda, neb ſem in nizſieho roda, Nemat mi tak wzkazowati; Mat, co chce, mnie rozkazati. neb ia mam nato doſti, zet nageho gſem miloſti.« Poſel tuto řeč znamena, Vzre, ano gt mudra žena; Poće gi wyprawowati, Swe poſelſtwie wykladati 325 Arka: wiezto, zadna pani! Radilit ſu wſichni pani, Ač ia ſmiegi recy wiece, Zdopuſtienim tak mluwiece, ze maſs geho zamuže mieti 330 A take knam prigeti. Nebt ſu twu ctnoſt oſlawili, Tie nadgine pochwalili. A to wſe twa ceſt, ctna zeno, Cini, że gſy powyſena.« Kniezna poce diekowati, Chwalu wſem dobrym wzdawatí, Rkuc: »diekugit gich miloſti, že podle cti y wſie ſlechetnoſti Mie ſu miehi napamieti. Day gim boh odplatu mieti!« Zatiem poſel liſt vkaza. Kniezna geho ſnaznie otaza, Od koho geſt to poſlano, Coz natomto liſtie pſano. Samat geſt ſobie vkazala, Oč geſt poſla tazala; dobře kecti vmiela, Tot promiloſt powiediela. Tu řeč dobře znamenaſe, 350 natom liſtie takto ſtaſe: »Otta cieſař zſwe miloſti Wzkazuge Adlidcze wectnoſti Swu ſlużbu y millowanie, By racila prowſe panie 315 320 335 340 345 71a 71b
154 Tut prineſe bezmeſkanie, Dawage to te ctne panie. Odpowiedie ta kniezna žaducie, Nadewſecky kniezny ſtkwucie Arkuc: »mog pan y ma hojſpoda, neb ſem in nizſieho roda, Nemat mi tak wzkazowati; Mat, co chce, mnie rozkazati. neb ia mam nato doſti, zet nageho gſem miloſti.« Poſel tuto řeč znamena, Vzre, ano gt mudra žena; Poće gi wyprawowati, Swe poſelſtwie wykladati 325 Arka: wiezto, zadna pani! Radilit ſu wſichni pani, Ač ia ſmiegi recy wiece, Zdopuſtienim tak mluwiece, ze maſs geho zamuže mieti 330 A take knam prigeti. Nebt ſu twu ctnoſt oſlawili, Tie nadgine pochwalili. A to wſe twa ceſt, ctna zeno, Cini, że gſy powyſena.« Kniezna poce diekowati, Chwalu wſem dobrym wzdawatí, Rkuc: »diekugit gich miloſti, že podle cti y wſie ſlechetnoſti Mie ſu miehi napamieti. Day gim boh odplatu mieti!« Zatiem poſel liſt vkaza. Kniezna geho ſnaznie otaza, Od koho geſt to poſlano, Coz natomto liſtie pſano. Samat geſt ſobie vkazala, Oč geſt poſla tazala; dobře kecti vmiela, Tot promiloſt powiediela. Tu řeč dobře znamenaſe, 350 natom liſtie takto ſtaſe: »Otta cieſař zſwe miloſti Wzkazuge Adlidcze wectnoſti Swu ſlużbu y millowanie, By racila prowſe panie 315 320 335 340 345 71a 71b
Strana 155
155 355 I pro 1) ſwu cest geyg, prigieti A gey za prietele mieti, Rka: nemohut žadati dele, Neb mog ziwot y weſele Tot pobohu poručegi. 360 neb giſtie recy ſmiegi: Me ſrdce maś wſwe porobie. Wiez, zet zarmuceno gt wtobie, Nemož ſe nikame hnuti. Rač mie kſobie priwinuti, 365 Rac me ſrdce wſwem zawrieti! Tot chcy zawſe dary wzieti. nebot twa čeſt to wſſe plodi, Genż w mem ſrdcy rag vwodi,2) Genż mne ktomu wyprawuge A tie kemnie oblibuge, Ze ty, draha zwierinicko, Meho ſrdce ſrdečnicko, Maš byti žena y pani Aż donaſeho ſkonanie.3 Protoz, přežaducy holubičko! Proſwe drahe, mile ličko Raciz tento liſt prigieti, A coz geſt naniem pſano, wſrdcy mieti, By mie wſwu miloſt priyala. Coż by take požadala, Tot ſe wzdy ma ſtati tobie, nebt ſem ia tie zwolil ſobie. Tot ktwe priſluſie ctnoſti. Rac mie mieti wſwe miloſti! 385 korunu maſs naſe wzieti, Meho cieſarstwie prigieti, Neb ſy ktomu wywolena, Adlicka zmilitka žena. Tot ſu pani radili Y kniežata tie chwabili, Bych tie zwolil nadewſe panie. Wiez, zet li giſte me żadanie Tobiet se gest porucilo. Ach, by mnie ſlyſeti bylo 395 O tobie dobru nowinu, Diekowalbych hoſpodinu!« 390 370 375 380 722 1) V rkp. ro. — 2) V rkp. v jest červeně nadepsáno. — 3) V rkp. ſkončenie.
155 355 I pro 1) ſwu cest geyg, prigieti A gey za prietele mieti, Rka: nemohut žadati dele, Neb mog ziwot y weſele Tot pobohu poručegi. 360 neb giſtie recy ſmiegi: Me ſrdce maś wſwe porobie. Wiez, zet zarmuceno gt wtobie, Nemož ſe nikame hnuti. Rač mie kſobie priwinuti, 365 Rac me ſrdce wſwem zawrieti! Tot chcy zawſe dary wzieti. nebot twa čeſt to wſſe plodi, Genż w mem ſrdcy rag vwodi,2) Genż mne ktomu wyprawuge A tie kemnie oblibuge, Ze ty, draha zwierinicko, Meho ſrdce ſrdečnicko, Maš byti žena y pani Aż donaſeho ſkonanie.3 Protoz, přežaducy holubičko! Proſwe drahe, mile ličko Raciz tento liſt prigieti, A coz geſt naniem pſano, wſrdcy mieti, By mie wſwu miloſt priyala. Coż by take požadala, Tot ſe wzdy ma ſtati tobie, nebt ſem ia tie zwolil ſobie. Tot ktwe priſluſie ctnoſti. Rac mie mieti wſwe miloſti! 385 korunu maſs naſe wzieti, Meho cieſarstwie prigieti, Neb ſy ktomu wywolena, Adlicka zmilitka žena. Tot ſu pani radili Y kniežata tie chwabili, Bych tie zwolil nadewſe panie. Wiez, zet li giſte me żadanie Tobiet se gest porucilo. Ach, by mnie ſlyſeti bylo 395 O tobie dobru nowinu, Diekowalbych hoſpodinu!« 390 370 375 380 722 1) V rkp. ro. — 2) V rkp. v jest červeně nadepsáno. — 3) V rkp. ſkončenie.
Strana 156
156 400 A kdyz ten liſt přečetla bieſe, Odtud podal ſyna gmiegieſe. Poſla pon nemeſkagicy, Geho priſtie žadagicy. Zatiem poſſel gie mluwieſe, Genz od Cieſaře tu bieſe, Proſe, by odpowiediela, Coż by pri ſwe ctnoſti chtiela. Kapitola ſedma. 405 Zapyri ſe žena tato, Neb gie bieſe hanba zato, Arkuč: »newië tomu co řecy, Protož toto chcy powiedieti 1): Mam ſyna welmi mileho, 410 khoſpodařſtwi gedineho. K tomut ſem poſlala, nebt ſem twog liſt ohledala.« Kaza poſla welmi ctiti, Za trem geſtie ho proſyti, 415 Aby racil počekati a gegieho ſyna poznati: »Neb co mi ten bude raditi, Tot chcy rada vciniti." Panie rad ten poſel odpowiedie, 420 A zatiem gegie syn prigiede. Gide tam, kdez bieſe matie, I poce ſe nanowiny ptati. Wyniemſi liſt, da gemu prečiſti. A iakz mu ſe vda ciſti, Poče ztoho weſel byti I gel ſe materi raditi Ařka: »tys žena mlada, Slyš mie, tot geſti ma radda: Po niewadż tak welike knieże 430 Pta a na tie ſe tieže, Chtie tie zazenu pogieti, Smiegit wiernie powiedieti, By ſe gemu nezdrahala A kniemu ſtu řeci poſlala, 425 72b 1) V rkp. powiedieti chcy.
156 400 A kdyz ten liſt přečetla bieſe, Odtud podal ſyna gmiegieſe. Poſla pon nemeſkagicy, Geho priſtie žadagicy. Zatiem poſſel gie mluwieſe, Genz od Cieſaře tu bieſe, Proſe, by odpowiediela, Coż by pri ſwe ctnoſti chtiela. Kapitola ſedma. 405 Zapyri ſe žena tato, Neb gie bieſe hanba zato, Arkuč: »newië tomu co řecy, Protož toto chcy powiedieti 1): Mam ſyna welmi mileho, 410 khoſpodařſtwi gedineho. K tomut ſem poſlala, nebt ſem twog liſt ohledala.« Kaza poſla welmi ctiti, Za trem geſtie ho proſyti, 415 Aby racil počekati a gegieho ſyna poznati: »Neb co mi ten bude raditi, Tot chcy rada vciniti." Panie rad ten poſel odpowiedie, 420 A zatiem gegie syn prigiede. Gide tam, kdez bieſe matie, I poce ſe nanowiny ptati. Wyniemſi liſt, da gemu prečiſti. A iakz mu ſe vda ciſti, Poče ztoho weſel byti I gel ſe materi raditi Ařka: »tys žena mlada, Slyš mie, tot geſti ma radda: Po niewadż tak welike knieże 430 Pta a na tie ſe tieže, Chtie tie zazenu pogieti, Smiegit wiernie powiedieti, By ſe gemu nezdrahala A kniemu ſtu řeci poſlala, 425 72b 1) V rkp. powiedieti chcy.
Strana 157
157 440 445 455 435 ze chceš geho poſluſna byti, Wſecko, coz każe, vciniti, Neb ſe tudy 1) twa čeſt zplodi; Tot ſe mnie y wſi zemi hodi, Neb ty budes powyſena, Gſucy Cieſařowa żena.« Pani wece: »mily ſynu ! Ne pro tieleſtnu hodinu, Ale tahnuc kdoſtogenſtwi, Chcy byti wtwem poſluſenstwi. Syn gide a nemeſkage, Kde ten poſel, nan2) ſe ptage A když vzře poſla ctneho Odcieſare ſlowutneho, nalit poſel gt nezmatečny, 450 Knieże byl a welmi vdatny; 3) Tu poče gey welmi čtiti. Poſel take počel gemu mluwiti Rka: »cieſar mie poſlal ktobie, Tohoto zadage natobie: Chceſli geho zaprietele mieti, Rač ſemnu poſelſtwie zdieti Před kniežnu, předſwu mateři, At ona odemne zwie. A coż koli budu mluwiti, 460 Neday mi zlym poſlem bytí.« Capitola oſma. 465 470 Arnoſt odpowiedie gemu, Tomu poſlu ſtatečnemu, Arka: »tot rad chcy vciniti A chcyt ſtebu předni giti.« Tu ſe rukama obgeſta A předknieznu pogideſta. Kniezna vzře oba milie, Snad gie 4) bieſe toho pile. Arnoſt poče gi mluwiti Rka: »tot nemož ginak byti. Kdyzt geſt radda priſla, Poſluchayz tu meho ſmyſla. 73a 1) Pův. d m. t; pak opraveno. — 2) V rkp. a naň — 3) Rým žádá: ſtatečny. — *) Br. gi.
157 440 445 455 435 ze chceš geho poſluſna byti, Wſecko, coz każe, vciniti, Neb ſe tudy 1) twa čeſt zplodi; Tot ſe mnie y wſi zemi hodi, Neb ty budes powyſena, Gſucy Cieſařowa żena.« Pani wece: »mily ſynu ! Ne pro tieleſtnu hodinu, Ale tahnuc kdoſtogenſtwi, Chcy byti wtwem poſluſenstwi. Syn gide a nemeſkage, Kde ten poſel, nan2) ſe ptage A když vzře poſla ctneho Odcieſare ſlowutneho, nalit poſel gt nezmatečny, 450 Knieże byl a welmi vdatny; 3) Tu poče gey welmi čtiti. Poſel take počel gemu mluwiti Rka: »cieſar mie poſlal ktobie, Tohoto zadage natobie: Chceſli geho zaprietele mieti, Rač ſemnu poſelſtwie zdieti Před kniežnu, předſwu mateři, At ona odemne zwie. A coż koli budu mluwiti, 460 Neday mi zlym poſlem bytí.« Capitola oſma. 465 470 Arnoſt odpowiedie gemu, Tomu poſlu ſtatečnemu, Arka: »tot rad chcy vciniti A chcyt ſtebu předni giti.« Tu ſe rukama obgeſta A předknieznu pogideſta. Kniezna vzře oba milie, Snad gie 4) bieſe toho pile. Arnoſt poče gi mluwiti Rka: »tot nemož ginak byti. Kdyzt geſt radda priſla, Poſluchayz tu meho ſmyſla. 73a 1) Pův. d m. t; pak opraveno. — 2) V rkp. a naň — 3) Rým žádá: ſtatečny. — *) Br. gi.
Strana 158
158 480 495 510 Cieſařowi kdyz ſy zchwalena A ty gſy ktomu mlada zena, Smiem zato dobře ſlibiti, Ze gey mozeš dobre vtieſiti. A to take ſmiegi recy A ne taynie powiedieti: Tobiet cti mimo gine prege, kdyzt natie korunu wzdiege. Moześ gey pogieti rada, Neb gſy žena geſtie mlada; A mas gey rada zamuže mietí, Kdyz tie chce zazenu wzieti.« 485 Kniezna odpowiedie ſynu 1) Rkuc: »diekugit hoſpodinu, Owſem ktomu panu memu, Cieſařowi ſlowutnemu, Ze geſti mnu neracil zhrdati. 490 Mily poſle, ſmieyz mu to powiedieti, Že takž raci, chcy bydliti, A iakz kaže, tak vciniti. Coz mi mog ſyn ſmiel raditi, Tot chcy rada naplniti. Taket chcy nato liſt pſati, Ten maš memu panu dati.« Poſel odnie ſlyſel toto, Byl naramnie weſel proto, Chilwale boha, tworce ſweho, 500 Ztoho daru welikeho, ze mu ſe powoli dalo, Coz zadal, to ſe wſe ſtalo, A řka: »tot weſele pogedu, kudyzt napole wygedu. 505 Budut tepruw vmieti Otwe kraſe powiedieti A otwe ctnosti y olepotie. muſyt tepruw wrieti 2) pro tic3) wſrdecne miloſti! Sotniet dočeka te radoſti, By tie widiel naſwem dwoře, Wſwem pokogi I wſwe komoře. a take wſickni zemene, Genz ſu ſlawili otwem gmenie, 73b 475 1) V rkp. ſynu ſwemu. — 2) V rkp. wieriti. — 3) Br. dal pro tie do násl. verše.
158 480 495 510 Cieſařowi kdyz ſy zchwalena A ty gſy ktomu mlada zena, Smiem zato dobře ſlibiti, Ze gey mozeš dobre vtieſiti. A to take ſmiegi recy A ne taynie powiedieti: Tobiet cti mimo gine prege, kdyzt natie korunu wzdiege. Moześ gey pogieti rada, Neb gſy žena geſtie mlada; A mas gey rada zamuže mietí, Kdyz tie chce zazenu wzieti.« 485 Kniezna odpowiedie ſynu 1) Rkuc: »diekugit hoſpodinu, Owſem ktomu panu memu, Cieſařowi ſlowutnemu, Ze geſti mnu neracil zhrdati. 490 Mily poſle, ſmieyz mu to powiedieti, Že takž raci, chcy bydliti, A iakz kaže, tak vciniti. Coz mi mog ſyn ſmiel raditi, Tot chcy rada naplniti. Taket chcy nato liſt pſati, Ten maš memu panu dati.« Poſel odnie ſlyſel toto, Byl naramnie weſel proto, Chilwale boha, tworce ſweho, 500 Ztoho daru welikeho, ze mu ſe powoli dalo, Coz zadal, to ſe wſe ſtalo, A řka: »tot weſele pogedu, kudyzt napole wygedu. 505 Budut tepruw vmieti Otwe kraſe powiedieti A otwe ctnosti y olepotie. muſyt tepruw wrieti 2) pro tic3) wſrdecne miloſti! Sotniet dočeka te radoſti, By tie widiel naſwem dwoře, Wſwem pokogi I wſwe komoře. a take wſickni zemene, Genz ſu ſlawili otwem gmenie, 73b 475 1) V rkp. ſynu ſwemu. — 2) V rkp. wieriti. — 3) Br. dal pro tie do násl. verše.
Strana 159
159 515 Wiemet, zet ſe budu ptati A mne přeſnažnie tazati. Wſemt vmiem odpowiedieti, A tot budu radi ſlyſeti.« Adlička, ta kraſna žena, 520 Nadgine ctnoſti zwyſena, kaza panom liſt pſati A gim welmi diekowati, ze ſu wdobrem zpomenuli A cieſaři mie zwieſtowali. 525 Kaza poſlu liſt dati a gey welmi darowati. Poſel hrozne vtieſenie gmiegieſe, a wze odpuſtienie, Kſwemu panu giede. A iakz ho brzy dogide, driewe nez liſt vkaza, Cieſař geho otaza: »Poſle mily 1)! kterakt ſe geſt dalo? Dobreli ci zhe ſe ſtalo?« 535 Poſel wece: »prawimt toto, Maſs mi dati kolač zato! Mat ſe potwei woli ſtati, Cos zadal, to budes mieti A tedt gesti poſlan list kswiedecstwi ktwe cti, ktwemu dostogenſtwi. Taket liſty magi pani, Geſto gim odnie poſlani.« By cieſař radoſten ztoho Y ginych lidi premnoho, 545 I biese weſele nawſe strany Mezy kniežaty a mezy pany. 540 530 743 Capitola IX. Cleſar wzem liſt poče ciſti A wſrdečne radoſti kwieſti, Neb naliſtie bieſe pſano 550 Tato řeč y wykladano: »Ottowi Cieſari wegmie Adlička z Baworſke zemie. 1) Napsáno dvakrát.
159 515 Wiemet, zet ſe budu ptati A mne přeſnažnie tazati. Wſemt vmiem odpowiedieti, A tot budu radi ſlyſeti.« Adlička, ta kraſna žena, 520 Nadgine ctnoſti zwyſena, kaza panom liſt pſati A gim welmi diekowati, ze ſu wdobrem zpomenuli A cieſaři mie zwieſtowali. 525 Kaza poſlu liſt dati a gey welmi darowati. Poſel hrozne vtieſenie gmiegieſe, a wze odpuſtienie, Kſwemu panu giede. A iakz ho brzy dogide, driewe nez liſt vkaza, Cieſař geho otaza: »Poſle mily 1)! kterakt ſe geſt dalo? Dobreli ci zhe ſe ſtalo?« 535 Poſel wece: »prawimt toto, Maſs mi dati kolač zato! Mat ſe potwei woli ſtati, Cos zadal, to budes mieti A tedt gesti poſlan list kswiedecstwi ktwe cti, ktwemu dostogenſtwi. Taket liſty magi pani, Geſto gim odnie poſlani.« By cieſař radoſten ztoho Y ginych lidi premnoho, 545 I biese weſele nawſe strany Mezy kniežaty a mezy pany. 540 530 743 Capitola IX. Cleſar wzem liſt poče ciſti A wſrdečne radoſti kwieſti, Neb naliſtie bieſe pſano 550 Tato řeč y wykladano: »Ottowi Cieſari wegmie Adlička z Baworſke zemie. 1) Napsáno dvakrát.
Strana 160
160 565 570 575 580 Panu memu ia wzkazugi A naywiece ztoho diekugi Te hodinie y te chwili, Kdyz geſt mog boh, twořec mily. Tobie racil mie zgewiti A mie tobie oblibiti. Wtomt diekugi welmi tobie, 560 Zes mie chudu ženu ſobie Zwolil bezmeho myſlenie I bezmeho wſeho chtrenie, Ginet giż myſli nemagic, Neż wtobie ſe wzdycky kochagic. Awſak ać ſe kde podřeknu Aneb nemudře ſlowo řeknu, Toho rač ſam ſudce byti, Rač mi proboh odpuſtiti. nebo oboze prawiece, Podle me wiery mluwiece, Ze chcy rada wſe vciniti, Bezčehoz neraciš byti. neb yakz 1) ſem přezřela A twog lift otewrela, Prwe ſem wtwe ſluzbie byla, Ale gizt ſem ſe y poddala. Mog ziwot y me myſlenie, To maš podle ſweho chtienie. neb ſem vmyſlila ſobie: Protwu ctnoſt hotowa 1) tobie Chcyt byti, tot ſem myſhla. Nebo bycht tiſic liſtow poſlala, Nemohlat bych wyprawiti, kterak mog ziwot počel tuziti 585 Pro twu miloſt y protwe ctnoſti. Pritwe welike miloſti, Twat ſem, kdyz ty koli każeś, Iakz mi poſwem liſtie wzkaześ. nebt mi moy ſyn to radil, 590 Genz ſe ktomu take poſadil, Ze tobie chce rad ſluziti, Wſechno, co kazeš, vciniti.« 74b 555 1) Opraveno z takz. — 2) V rkp. hotowa ſem.
160 565 570 575 580 Panu memu ia wzkazugi A naywiece ztoho diekugi Te hodinie y te chwili, Kdyz geſt mog boh, twořec mily. Tobie racil mie zgewiti A mie tobie oblibiti. Wtomt diekugi welmi tobie, 560 Zes mie chudu ženu ſobie Zwolil bezmeho myſlenie I bezmeho wſeho chtrenie, Ginet giż myſli nemagic, Neż wtobie ſe wzdycky kochagic. Awſak ać ſe kde podřeknu Aneb nemudře ſlowo řeknu, Toho rač ſam ſudce byti, Rač mi proboh odpuſtiti. nebo oboze prawiece, Podle me wiery mluwiece, Ze chcy rada wſe vciniti, Bezčehoz neraciš byti. neb yakz 1) ſem přezřela A twog lift otewrela, Prwe ſem wtwe ſluzbie byla, Ale gizt ſem ſe y poddala. Mog ziwot y me myſlenie, To maš podle ſweho chtienie. neb ſem vmyſlila ſobie: Protwu ctnoſt hotowa 1) tobie Chcyt byti, tot ſem myſhla. Nebo bycht tiſic liſtow poſlala, Nemohlat bych wyprawiti, kterak mog ziwot počel tuziti 585 Pro twu miloſt y protwe ctnoſti. Pritwe welike miloſti, Twat ſem, kdyz ty koli każeś, Iakz mi poſwem liſtie wzkaześ. nebt mi moy ſyn to radil, 590 Genz ſe ktomu take poſadil, Ze tobie chce rad ſluziti, Wſechno, co kazeš, vciniti.« 74b 555 1) Opraveno z takz. — 2) V rkp. hotowa ſem.
Strana 161
161 Сарi X. 600 605 610 615 Cleſar wzdy naliſt hledaſe. Iakz zwiedie, co na niem ſtaſe, Poče bohu diekowati A poſlu chwalu wzdawati. Diekuge mu prewelmi ztoho, Da mu ſtriebra, zlatta mnoho, Zakolač mnoho da gemu, Tomu poſlu předrahemu, Rka: »chcyt prieti nadgine, Tot ſlibugi tobie,1) hoſpodynie.« A zatiem poſla pozemeny. Kdyż ſe ſgidechu, wece: »pani! Proſymt i was a wam dowiere — Slibugi wam prime wiere, Ze was wzdy chcy ploditi, Kto mne chtiegi poſluſni byti Byſte wy y waſe zeny Byli wſichni pripraweny Poſwietiem petře wnedieli, Abyſte pomu ženu geli Do Bawor, genż ſem zohrady Zwolil podle waſſie raddy. Mluwtez druh druhu prawiece A te ſwatby netagice." Slibichu to vciniti A geho woli naplniti A řkuč: »neniet to nikoli!« 620 Cieſar vſlyſew gich woli, Rozda mezy nie mnoho tificow Striebra, zlatta y wozow, Sukna draheho předoſti, Rozda wſem podle ſtiedroſti. ktomu čaſu to giż bieſe, Ze ſe kazdy hotow gmiegieſe. Gedu ſpiſcy y z Bubnowanim, Ktomu ſluſnym bnedowanim, Wzechu nawuoz tu kraſnicku, 630 Drahu y lepu Adlicku, Ktomu mnozſtwie ginych pani. By hluk weliky nawſe ſtrany. 625 — 75a 595 1) V rkp, tobie pane; pane škrtnuto. Sborník Baworowského. 11
161 Сарi X. 600 605 610 615 Cleſar wzdy naliſt hledaſe. Iakz zwiedie, co na niem ſtaſe, Poče bohu diekowati A poſlu chwalu wzdawati. Diekuge mu prewelmi ztoho, Da mu ſtriebra, zlatta mnoho, Zakolač mnoho da gemu, Tomu poſlu předrahemu, Rka: »chcyt prieti nadgine, Tot ſlibugi tobie,1) hoſpodynie.« A zatiem poſla pozemeny. Kdyż ſe ſgidechu, wece: »pani! Proſymt i was a wam dowiere — Slibugi wam prime wiere, Ze was wzdy chcy ploditi, Kto mne chtiegi poſluſni byti Byſte wy y waſe zeny Byli wſichni pripraweny Poſwietiem petře wnedieli, Abyſte pomu ženu geli Do Bawor, genż ſem zohrady Zwolil podle waſſie raddy. Mluwtez druh druhu prawiece A te ſwatby netagice." Slibichu to vciniti A geho woli naplniti A řkuč: »neniet to nikoli!« 620 Cieſar vſlyſew gich woli, Rozda mezy nie mnoho tificow Striebra, zlatta y wozow, Sukna draheho předoſti, Rozda wſem podle ſtiedroſti. ktomu čaſu to giż bieſe, Ze ſe kazdy hotow gmiegieſe. Gedu ſpiſcy y z Bubnowanim, Ktomu ſluſnym bnedowanim, Wzechu nawuoz tu kraſnicku, 630 Drahu y lepu Adlicku, Ktomu mnozſtwie ginych pani. By hluk weliky nawſe ſtrany. 625 — 75a 595 1) V rkp, tobie pane; pane škrtnuto. Sborník Baworowského. 11
Strana 162
162 A ktomu ſe take Arnoſt priprawi, Sſwymi ſe take wyprawi 635 Wruſe, wſtriebře, ktomu wzlattie, Draze a welmi bohatie. A chtie byti pritom dworu, Gede docíeſařowa dworu. Tut ſe mnozſtwie lidu ſgedu. 640 yakz ll s tuto knieznu prigedu, Powedut gi whrozne ſyle. Tut gi cieſar prige milie, neb wtiech zemi(ech) nebieſe Tak kraſna, tot kazdy prawieſe. Poće cieſar wſech proſyti, A chtie ſnimi weſel byti, neb mu domow přiſla bieſe, Genz wgeho ſrdcy wewodiese. Tut ſe ſtala welika ſlawa Podle kniežecieho prawa. Biſkupem ge oddachu, To manżelſtwo ſwrchowachu. A kdyz ſpat oba prowodichu, Mnoho ſwiec rozſwietichu. 655 Polozit ſe ta kraſnicka, Cieſařowa ſrdečnicka, Anot iako ſnieh ſe bielegice. Tut Ciefar lehne nagegíe ruce, Mage radoſt y weſele, Oniemż nechcy mluwiti dele. Nazaytrie ſta ſe dne toho, Prigide panij 1) přemnoho, Panen, hrabij,2) kniezat ktomu, Tak iakz wtom welikem domu Mnoho ſet ſlowutnych bieſe. A kdyz cieſař gieſti chtieſe, Wſechniem zaſtuol ſieſti kazachu. Tut gim wſem obecnie dachu Rozlićnych krmi prictnoſti, 670 Rozhčneho pitie doſti. Zatiem rytieri ſe brachu A ſwe helmy priprawowachu, Chtiec toho dne mieti klanie Propanny y take propanie. 645 650 660 665 75b 1) Br. pany. — 2) Br. hraby.
162 A ktomu ſe take Arnoſt priprawi, Sſwymi ſe take wyprawi 635 Wruſe, wſtriebře, ktomu wzlattie, Draze a welmi bohatie. A chtie byti pritom dworu, Gede docíeſařowa dworu. Tut ſe mnozſtwie lidu ſgedu. 640 yakz ll s tuto knieznu prigedu, Powedut gi whrozne ſyle. Tut gi cieſar prige milie, neb wtiech zemi(ech) nebieſe Tak kraſna, tot kazdy prawieſe. Poće cieſar wſech proſyti, A chtie ſnimi weſel byti, neb mu domow přiſla bieſe, Genz wgeho ſrdcy wewodiese. Tut ſe ſtala welika ſlawa Podle kniežecieho prawa. Biſkupem ge oddachu, To manżelſtwo ſwrchowachu. A kdyz ſpat oba prowodichu, Mnoho ſwiec rozſwietichu. 655 Polozit ſe ta kraſnicka, Cieſařowa ſrdečnicka, Anot iako ſnieh ſe bielegice. Tut Ciefar lehne nagegíe ruce, Mage radoſt y weſele, Oniemż nechcy mluwiti dele. Nazaytrie ſta ſe dne toho, Prigide panij 1) přemnoho, Panen, hrabij,2) kniezat ktomu, Tak iakz wtom welikem domu Mnoho ſet ſlowutnych bieſe. A kdyz cieſař gieſti chtieſe, Wſechniem zaſtuol ſieſti kazachu. Tut gim wſem obecnie dachu Rozlićnych krmi prictnoſti, 670 Rozhčneho pitie doſti. Zatiem rytieri ſe brachu A ſwe helmy priprawowachu, Chtiec toho dne mieti klanie Propanny y take propanie. 645 650 660 665 75b 1) Br. pany. — 2) Br. hraby.
Strana 163
163 680 675 Tu mnoho ſeth ten den klachu A přehroznie burdowachu Natom hradie y wtom 1) mieſtie, Oniemż y dnes prawie powieſti, Ze nikdy nebylo toho, By kdy tak rytierſtwa mnoho Poſpolu bylo widano, Aniž otom geſt kde pſano. Potom v wecer by tanec. A by tu rozličny kramec 685 Odſtriebra y odzlatta take, I od perel a draheho kamenie, Ondet ſe wzlattie zelenie, Byl vzřel, ktoz chtiel hledati A to prawie znamenati. Tut bylo take hlaſſow mnoho. Vſlyſel by čaſu toho, Ondet piſti y bubnugi A trubaci buderugi,3 Ondet hudu, hyn zpiewagi, Rozhčnu kratochwil magi. Tut rozličnu radoſt gmiegiechu A druh druhu ſe ſmiegiechu, Sweho mileho každa znagic, Druzka druzce 4) vkazugic, Zhledanim očka ſweho Proſtrelugic ſrdce geho. Iakoz by mohlo y dnes byti, Kdez by ſe vdalo byti Tu, kdez by byli pany y panie 705 A plodili tancowanie. Takez by ſe tu wſe ſtalo, Tak iakz ſe geſt tam dalo. Kdyz dluho weſeli brechu, Odtud ſe pak rozlucichu. Wzechu wſickni odpuſtienie, Magice ſwatby te 5) chwalenie. Arnoſt take tam prigide, A iakż předcieſaře wnide, Poče odpuſtienie brati. 715 Cie far ge ſe zaſhbowati 690 695 700 710 76a 76b 1) Br. a tom. — 2) V rkp. kraniec. — 3) Br. budečugi. — 4) V rkp. druzice. — 5) Za slovem te písař počal psáti k, ale nedokončil a přestal. 11*
163 680 675 Tu mnoho ſeth ten den klachu A přehroznie burdowachu Natom hradie y wtom 1) mieſtie, Oniemż y dnes prawie powieſti, Ze nikdy nebylo toho, By kdy tak rytierſtwa mnoho Poſpolu bylo widano, Aniž otom geſt kde pſano. Potom v wecer by tanec. A by tu rozličny kramec 685 Odſtriebra y odzlatta take, I od perel a draheho kamenie, Ondet ſe wzlattie zelenie, Byl vzřel, ktoz chtiel hledati A to prawie znamenati. Tut bylo take hlaſſow mnoho. Vſlyſel by čaſu toho, Ondet piſti y bubnugi A trubaci buderugi,3 Ondet hudu, hyn zpiewagi, Rozhčnu kratochwil magi. Tut rozličnu radoſt gmiegiechu A druh druhu ſe ſmiegiechu, Sweho mileho každa znagic, Druzka druzce 4) vkazugic, Zhledanim očka ſweho Proſtrelugic ſrdce geho. Iakoz by mohlo y dnes byti, Kdez by ſe vdalo byti Tu, kdez by byli pany y panie 705 A plodili tancowanie. Takez by ſe tu wſe ſtalo, Tak iakz ſe geſt tam dalo. Kdyz dluho weſeli brechu, Odtud ſe pak rozlucichu. Wzechu wſickni odpuſtienie, Magice ſwatby te 5) chwalenie. Arnoſt take tam prigide, A iakż předcieſaře wnide, Poče odpuſtienie brati. 715 Cie far ge ſe zaſhbowati 690 695 700 710 76a 76b 1) Br. a tom. — 2) V rkp. kraniec. — 3) Br. budečugi. — 4) V rkp. druzice. — 5) Za slovem te písař počal psáti k, ale nedokončil a přestal. 11*
Strana 164
164 720 725 Rka, že rad chce proň vciniti, Naniemž by ſmiel co požadati. Arnoſt pokloni ſe gemu Ztoho iako panu ſwemu Rka: »diekugit twe ctnoſti! Doſtit mam namiloſti.« Wzem odobu odpuſtienie, Bra ſe pryč bezmeſkanie. Zatiem Cieſař s ſwu Adlicku, Tu laſkawu gedinicku, Welmi premiloſtiwie bleſta, K ſobie prawu wieru miegieſta. Protoz promiloſt otaza ſe, Nagegieho ſyna pta ſe, 730 Chtie gey naſwu pracy wzieti A gey zaſweho ſyna wzieti. Capitola Gedenadſta. 735 740 745 POſla po Arnoſta ctneho, W ten čas welmi ſlowutneho. Ten vſlyſew to kazanie, Prigede bezmeſkanie. Protoz cieſar bez omyle Prige geho welmi milie. Tak mile mati gemu Da witanie, ſynu ſwemu. Tut prednimi ſkazni ſtaſe A obiema diekowaſe. I owſem hodno toto bieſe, ze Cieſař kniemu mluwieſe Rka: »beztoho nechcy byti, Ze wzdy muſyś vciniti. Chcy te iako ſyna mieti A odemne 1) mas prigieti, ze mas wzemi mocen byti A wſicku zemi ſuditi. 750 Nebot ſu mnie to mili Mogi zemane radili, By li ſudil podle gich raddy, Podle teto zemie wnady; 77a 1) Za slovem tím v rkp. něco neurčitého škrtnuto.
164 720 725 Rka, že rad chce proň vciniti, Naniemž by ſmiel co požadati. Arnoſt pokloni ſe gemu Ztoho iako panu ſwemu Rka: »diekugit twe ctnoſti! Doſtit mam namiloſti.« Wzem odobu odpuſtienie, Bra ſe pryč bezmeſkanie. Zatiem Cieſař s ſwu Adlicku, Tu laſkawu gedinicku, Welmi premiloſtiwie bleſta, K ſobie prawu wieru miegieſta. Protoz promiloſt otaza ſe, Nagegieho ſyna pta ſe, 730 Chtie gey naſwu pracy wzieti A gey zaſweho ſyna wzieti. Capitola Gedenadſta. 735 740 745 POſla po Arnoſta ctneho, W ten čas welmi ſlowutneho. Ten vſlyſew to kazanie, Prigede bezmeſkanie. Protoz cieſar bez omyle Prige geho welmi milie. Tak mile mati gemu Da witanie, ſynu ſwemu. Tut prednimi ſkazni ſtaſe A obiema diekowaſe. I owſem hodno toto bieſe, ze Cieſař kniemu mluwieſe Rka: »beztoho nechcy byti, Ze wzdy muſyś vciniti. Chcy te iako ſyna mieti A odemne 1) mas prigieti, ze mas wzemi mocen byti A wſicku zemi ſuditi. 750 Nebot ſu mnie to mili Mogi zemane radili, By li ſudil podle gich raddy, Podle teto zemie wnady; 77a 1) Za slovem tím v rkp. něco neurčitého škrtnuto.
Strana 165
165 By ſe mne take dotazal 755 A tudy kemnie ſe zawazal. Nebt chcy mieti tie powinna Tak yakozto wlaſtnieho ſyna. Capitola dwanadſta. 765 770 775 780 ARnoſt gemu odpowiedie A řka: »pane! tot powiedie, Ktomut ſem ia neprihoden Ani kſudom take hoden. Neniet caſow me mladoſti, A ty kniezat maš předoſti, Gimzt geſt ſlično poruciti. Raciz mie toho zbawiti!« Zemene ſe ſrazychu, Arnoſtowi powiediechu Rkuc: »tatot ſe řeč tobie nehodi, Neſpomahat, ale ſkodi. Nebot ſme natom priſiehli A otie ſe wſickni 1) ſmluwili, Ze maš naš obrance byti A wſicku zemi ſuditi.« Arnoſt wece: »mili pani! Proti tomu ia ſe nebrani, Kdyz ſe wa zda wſe podobno I memu cieſařowi hodno. Wto ſe rad chcy vwazati, A mnie mate holdowati, Byſte wzdy ſemnu ſtahi A mnie ſwieru pomahali.« To oni hned vcinichu A gemu wſickni ſhbichu. Tut ſe poče mužnie mieti, 785 A nerodieſet nikdiez peniez wzieti, Peniez zadnych proti prawu; Tudy miel odewſech ſlawu. Dobri dobře mu ſudiechu, Wſak geho zli nenawidiechu. A naty on nic nedbaſe, Gedine te čti hledaſe: 760 77b 790 1) Br. wsichni.
165 By ſe mne take dotazal 755 A tudy kemnie ſe zawazal. Nebt chcy mieti tie powinna Tak yakozto wlaſtnieho ſyna. Capitola dwanadſta. 765 770 775 780 ARnoſt gemu odpowiedie A řka: »pane! tot powiedie, Ktomut ſem ia neprihoden Ani kſudom take hoden. Neniet caſow me mladoſti, A ty kniezat maš předoſti, Gimzt geſt ſlično poruciti. Raciz mie toho zbawiti!« Zemene ſe ſrazychu, Arnoſtowi powiediechu Rkuc: »tatot ſe řeč tobie nehodi, Neſpomahat, ale ſkodi. Nebot ſme natom priſiehli A otie ſe wſickni 1) ſmluwili, Ze maš naš obrance byti A wſicku zemi ſuditi.« Arnoſt wece: »mili pani! Proti tomu ia ſe nebrani, Kdyz ſe wa zda wſe podobno I memu cieſařowi hodno. Wto ſe rad chcy vwazati, A mnie mate holdowati, Byſte wzdy ſemnu ſtahi A mnie ſwieru pomahali.« To oni hned vcinichu A gemu wſickni ſhbichu. Tut ſe poče mužnie mieti, 785 A nerodieſet nikdiez peniez wzieti, Peniez zadnych proti prawu; Tudy miel odewſech ſlawu. Dobri dobře mu ſudiechu, Wſak geho zli nenawidiechu. A naty on nic nedbaſe, Gedine te čti hledaſe: 760 77b 790 1) Br. wsichni.
Strana 166
166 Leč bud mlady neb ginoſe, Chudy, pan aneb panoſe, Kazdehot poprawdie ſudil. Protoz byl geſt wſecky zrudil, Tak że geho wſichni poſluchali, Welicy y take mali, A dobře gemu diekowachu, Kgeho kazani wſudy ſtachu. 800 Creſař, prawiece to, ten gey milowal Proto. y wſem obecnie byl mily, Tak že kniezata ſu byli Wzdy poſluſni wewſem geho 805 Tez iakozto pana ſweho, Genz by byl gich prirodili Neb wte zemi narodili. 795 Capitola Trinadſta. 810 825 GEdno knieże bliž tu bieſe, Gehoz prewelmi nerad ſlyſieſe Otö 1) ctnem a geho chwale, Kterak gey nawſe ſtrany chwale, Iak gest wierny, iak2) gest prawy Oniemz każdy ſlawnie prawi. Tiem ſe ten welmi rmutieſe 815 A gemu ſkoditi chtieſe. Wſak ſe wiernym zda podobne I kazdemu gt to hodne, By dobreho chwalili A geho ceſt wzdy wyſſili. 820 Znamenaytez, ktere gest ctnieyssie A kazdemu podobnieyſi, »Dobryt gt« kazdemu řecy, Cili »zly gt« powiedieti. »Zly gt,« tot zlym hotowo, Ci »dobry gt,« tot dobrych ſlowo. Protoz ktož chce poi cti ſtati, Onizadnem nema dbati, By ho kudy zprawowali Neb geho čti dotykali. 78a 1) V rkp. Wto. — 2) V rkp. tak.
166 Leč bud mlady neb ginoſe, Chudy, pan aneb panoſe, Kazdehot poprawdie ſudil. Protoz byl geſt wſecky zrudil, Tak że geho wſichni poſluchali, Welicy y take mali, A dobře gemu diekowachu, Kgeho kazani wſudy ſtachu. 800 Creſař, prawiece to, ten gey milowal Proto. y wſem obecnie byl mily, Tak že kniezata ſu byli Wzdy poſluſni wewſem geho 805 Tez iakozto pana ſweho, Genz by byl gich prirodili Neb wte zemi narodili. 795 Capitola Trinadſta. 810 825 GEdno knieże bliž tu bieſe, Gehoz prewelmi nerad ſlyſieſe Otö 1) ctnem a geho chwale, Kterak gey nawſe ſtrany chwale, Iak gest wierny, iak2) gest prawy Oniemz każdy ſlawnie prawi. Tiem ſe ten welmi rmutieſe 815 A gemu ſkoditi chtieſe. Wſak ſe wiernym zda podobne I kazdemu gt to hodne, By dobreho chwalili A geho ceſt wzdy wyſſili. 820 Znamenaytez, ktere gest ctnieyssie A kazdemu podobnieyſi, »Dobryt gt« kazdemu řecy, Cili »zly gt« powiedieti. »Zly gt,« tot zlym hotowo, Ci »dobry gt,« tot dobrych ſlowo. Protoz ktož chce poi cti ſtati, Onizadnem nema dbati, By ho kudy zprawowali Neb geho čti dotykali. 78a 1) V rkp. Wto. — 2) V rkp. tak.
Strana 167
167 830 Ale Arnoſt tento ſlawny, Dobry, wierny y opatrny Oprawu takez gt chtiel wzdy ctnie ciniti, Awſak toho nemohl zbyti, By ho zli nezprawowali 835 A geho zahubiti žadali. Capitola Ctrnadſta. STa ſe, že lankrabie bieſe, Gindrich od Ryna ſlowieſe Naſwe ſrdce wze zlu wnadu, Myſhe vciniti wadu Arnoſtowi tomu ctnemu, Wewſech ſkutciech prewiernemu. Seſtrenec ciefarow bieſe, Protoż bezſtrachu mluwieſe Cieſařowi ſlowa tato, 845 Aby to miel giſtie zato, Ze »wiem ćlowieka gednoho, Odnieho ſe bogim toho, Aby my 1) ſmrti neodpuſtil A gemu nawieky vſſkodil. Tot ſe pro twu miloſt diege, Genz ſe ktobie milie ſmiege. Protu ſnad budes vnawen 2) A ſweho ziwota zbawen. Tudy mie wſak kſmutku zbudis. Ach! iak tiezce ty wykupiś Tu wieru a tu miloſt prawu! Strach, byt nedali wtwu hlawu!« Cieſar iako pozbyw ſyly, Wece: »praw, prieteli mily! 860 Komu by to mielo byti, Genz by ſmiel to vciniti?« Gindrich odpowiedie gemu: »Tot byti pa ſtorku twemu, Genz tebe hleda wtwem domie, A natot mam dobre ſwiedomie." Cieſar Gindrichowi wece: »Nechay teto řeci wiece! 840 850 855 78b 865 1) Místo opravované. — 2) V rkp. smrtwen.
167 830 Ale Arnoſt tento ſlawny, Dobry, wierny y opatrny Oprawu takez gt chtiel wzdy ctnie ciniti, Awſak toho nemohl zbyti, By ho zli nezprawowali 835 A geho zahubiti žadali. Capitola Ctrnadſta. STa ſe, že lankrabie bieſe, Gindrich od Ryna ſlowieſe Naſwe ſrdce wze zlu wnadu, Myſhe vciniti wadu Arnoſtowi tomu ctnemu, Wewſech ſkutciech prewiernemu. Seſtrenec ciefarow bieſe, Protoż bezſtrachu mluwieſe Cieſařowi ſlowa tato, 845 Aby to miel giſtie zato, Ze »wiem ćlowieka gednoho, Odnieho ſe bogim toho, Aby my 1) ſmrti neodpuſtil A gemu nawieky vſſkodil. Tot ſe pro twu miloſt diege, Genz ſe ktobie milie ſmiege. Protu ſnad budes vnawen 2) A ſweho ziwota zbawen. Tudy mie wſak kſmutku zbudis. Ach! iak tiezce ty wykupiś Tu wieru a tu miloſt prawu! Strach, byt nedali wtwu hlawu!« Cieſar iako pozbyw ſyly, Wece: »praw, prieteli mily! 860 Komu by to mielo byti, Genz by ſmiel to vciniti?« Gindrich odpowiedie gemu: »Tot byti pa ſtorku twemu, Genz tebe hleda wtwem domie, A natot mam dobre ſwiedomie." Cieſar Gindrichowi wece: »Nechay teto řeci wiece! 840 850 855 78b 865 1) Místo opravované. — 2) V rkp. smrtwen.
Strana 168
168 Mluwiś nan, gemu zawidie A geho nenawidie.« 870 Gindrich ſhniewem odpowiedie A potwari pobledie, Arka: »ktozt přegi co dobreho A zadagi zdrawie tweho, Tiem ty nechces dowieriti.« 875 Ciefar wece: »Slufiet pryc giti! neb Arnoſta wiem wierneho, Wewſem dobrem zachowaleho.« A tak ſe oba rozluciſta A druh druhu newieriſta. 880 Otom Arnoft newiediese.1 Co zly odobrem mluwieſe. Capito a patnadſta. STa ſe, ze ten Gindrich wzloſt, Pln newiery y chytroſti, Wyprawi člowieka gednoho 885 Cieſařowi neznameho, Iakoz by newiediel o to. Ten poče mluwiti toto, Tak yakz Gindrich mluwil bieſe. Cieſar nato nic nedbaſe. Potom drahny čas prigide, Gindrich predcieſaře gide A řka: »muſyt mi diwno byti, Ze mi nechceś dowieriti, A wieda mie ſobie wierneho, Ke wſem lidem zachowaleho. Nebot by me cti wadilo A nawieky vſkodilo. Bych ia kriwdu chtiel mluwiti. Proč mi wtom nechceś wieriti? A wieris lepe newiernemu Paſtorku, člowieku zlemu, Genz tobie nic dobreho Prege, gedno wſſeho zleho, Genz tie myſhi zahubiti, 905 Tu kdez by mohl tebe dogiti." 890 895 900 79a 1) V rkp. dne nadepsáno červeně.
168 Mluwiś nan, gemu zawidie A geho nenawidie.« 870 Gindrich ſhniewem odpowiedie A potwari pobledie, Arka: »ktozt přegi co dobreho A zadagi zdrawie tweho, Tiem ty nechces dowieriti.« 875 Ciefar wece: »Slufiet pryc giti! neb Arnoſta wiem wierneho, Wewſem dobrem zachowaleho.« A tak ſe oba rozluciſta A druh druhu newieriſta. 880 Otom Arnoft newiediese.1 Co zly odobrem mluwieſe. Capito a patnadſta. STa ſe, ze ten Gindrich wzloſt, Pln newiery y chytroſti, Wyprawi člowieka gednoho 885 Cieſařowi neznameho, Iakoz by newiediel o to. Ten poče mluwiti toto, Tak yakz Gindrich mluwil bieſe. Cieſar nato nic nedbaſe. Potom drahny čas prigide, Gindrich predcieſaře gide A řka: »muſyt mi diwno byti, Ze mi nechceś dowieriti, A wieda mie ſobie wierneho, Ke wſem lidem zachowaleho. Nebot by me cti wadilo A nawieky vſkodilo. Bych ia kriwdu chtiel mluwiti. Proč mi wtom nechceś wieriti? A wieris lepe newiernemu Paſtorku, člowieku zlemu, Genz tobie nic dobreho Prege, gedno wſſeho zleho, Genz tie myſhi zahubiti, 905 Tu kdez by mohl tebe dogiti." 890 895 900 79a 1) V rkp. dne nadepsáno červeně.
Strana 169
169 Capitola Seſtnadſta.1) A Kdyz ten tak lſtiwie mluwieſe, Cieſar ſwym ſmyſlem bludieſſe,2) Newieda co powiedieti. Wſak wece: »tot muſym recy, 910 Tiem mie naywiec tuha wſobie, Mage matku geho zazenu ſobie, Ze mi ſe gt vnahliti, Gie a gemu newieriti. Neb mi ſe zda vme ſmyſle, An celie zhe omnie Arnoſt myſli, Ze by matie ſpieſe gemu Prála ſmrti tak zlemu, Nez by mi co mielo byti. Wtom gi celle chcy wieriti. Kromie kdyz geſt kto tak kriwy Clowiek neprawy a Iſtiwy, Chcy ſe geho wzdy warowati, Geho zleho wzdy ſe wyſtrehati. Raciz prawie obmyſliti, Kterak chceſs ſnim okolo giti.« Gidrich odpowiedie gemu, Cieſaro||wi y vgcy ſwemu, A rka: »myſlilt ſe takto ſobie, Iakz ia nynie prawim tobie: Priſiehli ſme tomu zlemu, Twemu paſtorku kriwemu, la y ginych kniezat mnoho. Poſhž po nie a nenechawag toho. Iakz ſe ſgedu kdworu twemu,3) Rcyż znamenitie každemu: Wgedne zemi dwa rychtaře Nechces mieti ani wladaře. 4) Tudy my priſahy zbudem A ſobie ſwobodni budem, 940 ze naň nebudeme dbati, Gedine ſe tebe bati. A taket mu vſkodi, Arnoſtowi, Neb wſudy plodi pozemiech turnage y klanie. 925 930 935 915 920 79b 1Br. sestnadeta. — 2) Napsáno dvakrát; poprvé škrtnuto. — 3) V rkp. ktwemu dworu — 4) ře na kraji připsáno červeně.
169 Capitola Seſtnadſta.1) A Kdyz ten tak lſtiwie mluwieſe, Cieſar ſwym ſmyſlem bludieſſe,2) Newieda co powiedieti. Wſak wece: »tot muſym recy, 910 Tiem mie naywiec tuha wſobie, Mage matku geho zazenu ſobie, Ze mi ſe gt vnahliti, Gie a gemu newieriti. Neb mi ſe zda vme ſmyſle, An celie zhe omnie Arnoſt myſli, Ze by matie ſpieſe gemu Prála ſmrti tak zlemu, Nez by mi co mielo byti. Wtom gi celle chcy wieriti. Kromie kdyz geſt kto tak kriwy Clowiek neprawy a Iſtiwy, Chcy ſe geho wzdy warowati, Geho zleho wzdy ſe wyſtrehati. Raciz prawie obmyſliti, Kterak chceſs ſnim okolo giti.« Gidrich odpowiedie gemu, Cieſaro||wi y vgcy ſwemu, A rka: »myſlilt ſe takto ſobie, Iakz ia nynie prawim tobie: Priſiehli ſme tomu zlemu, Twemu paſtorku kriwemu, la y ginych kniezat mnoho. Poſhž po nie a nenechawag toho. Iakz ſe ſgedu kdworu twemu,3) Rcyż znamenitie každemu: Wgedne zemi dwa rychtaře Nechces mieti ani wladaře. 4) Tudy my priſahy zbudem A ſobie ſwobodni budem, 940 ze naň nebudeme dbati, Gedine ſe tebe bati. A taket mu vſkodi, Arnoſtowi, Neb wſudy plodi pozemiech turnage y klanie. 925 930 935 915 920 79b 1Br. sestnadeta. — 2) Napsáno dvakrát; poprvé škrtnuto. — 3) V rkp. ktwemu dworu — 4) ře na kraji připsáno červeně.
Strana 170
170 945 Wtomt ma wſecko ſwe zadanie. Ak 1) zſwe zemie wygede, odtebe daleko odgede, Tut ia wzemi vpadnu; Kohoz koliwiek popadnu, 950 Dalit boh, přemohut geho. A pakliby gich bylo mnoho, Mas ſwe lidi mi poſlati, Genž mi budu pomahati.« Oto ſe oba ſmluwiſta 955 A ſe ſlibem vgiſtiſta. Capitola Sedmnadſta. 960 970 975 980 KAza liſty Cieſař pſati A kniežatom rozeſlati; Kaza, by brzo prigeli. Iak 2) ſe biechu prwe ſnieh, Přikaza wſem powiedieti, Ze wladaře nechce mieti Arnoſta, a ze gey zbawuge All wladarstwie odlucuge. A wty doby Arnoſt wſwe zemi bieſe. 965 Kdyz ty nowiny ſlyſieſe, Poče nato nic nedbati I poče ſe na Turnege ptati. Cieſar kniežatom prikaza A gim iakz dowieře kaza, A by Gindricha poſluſni byli A co kaže, to vcinili. Slbichu to vciniti Kniezata a poſluſni geho byti. Arnoſt podal turnieg zwiedie A ktomu welmi kraſnie gede. Zatië lankrabie lſtiwi, Iakożto člowiek křiwy,3) Poſla Arnoſtowi ctnemu A odpowiedage gemu Odſebe y odſwe pomocy, Od cieſarowy mocy. Tut gemu wzemi tahnieſe, 80a 1) Br. jak. — 2) V rkp. Tak. — 5) V rkp ſmiely.
170 945 Wtomt ma wſecko ſwe zadanie. Ak 1) zſwe zemie wygede, odtebe daleko odgede, Tut ia wzemi vpadnu; Kohoz koliwiek popadnu, 950 Dalit boh, přemohut geho. A pakliby gich bylo mnoho, Mas ſwe lidi mi poſlati, Genž mi budu pomahati.« Oto ſe oba ſmluwiſta 955 A ſe ſlibem vgiſtiſta. Capitola Sedmnadſta. 960 970 975 980 KAza liſty Cieſař pſati A kniežatom rozeſlati; Kaza, by brzo prigeli. Iak 2) ſe biechu prwe ſnieh, Přikaza wſem powiedieti, Ze wladaře nechce mieti Arnoſta, a ze gey zbawuge All wladarstwie odlucuge. A wty doby Arnoſt wſwe zemi bieſe. 965 Kdyz ty nowiny ſlyſieſe, Poče nato nic nedbati I poče ſe na Turnege ptati. Cieſar kniežatom prikaza A gim iakz dowieře kaza, A by Gindricha poſluſni byli A co kaže, to vcinili. Slbichu to vciniti Kniezata a poſluſni geho byti. Arnoſt podal turnieg zwiedie A ktomu welmi kraſnie gede. Zatië lankrabie lſtiwi, Iakożto člowiek křiwy,3) Poſla Arnoſtowi ctnemu A odpowiedage gemu Odſebe y odſwe pomocy, Od cieſarowy mocy. Tut gemu wzemi tahnieſe, 80a 1) Br. jak. — 2) V rkp. Tak. — 5) V rkp ſmiely.
Strana 171
171 Mnoho ſeth lidu branneho gmiegieſe. Gich ſe nevmiegieſe wyſtrehati Arnoſt ani ktomu prigieti. Zatrem Gindřich y geho recy Počechu wſe 1) naporad ſecy.2) A kteriz ſe koliwiek braniechu, Přemohuc yhned steprechu. Vffrankreychu toto ſe diegieſe, Ze naporad wſechno hubieſe. V wincenburka pak kdyz biechu A ten krag weſken hubiechu — A tu Arnoſt oddal kraginu 995 Proſwe hriechy y proſwu winnu, Biſkupowi tu dal bieſe, A proto dieku odboha gmiegieſe. Neb ten welmi mudře cini, Ktoz zaſwe hrie chy co vcini 1000 A Kkoſtelu oddawa zbozie Proſtieſtie a progmeno bozi. Gindrich nato nic nedbaſe, Gedine porad wſecko hubieſe Tu tri hradow dobrych doby A dobrych klenotow naby; Mnoho lidi nanich ſhladi A ſwymi lidmi oſadi. Swu koruhew kaza wzieti A nahradiech rozproſtřieti. Wolati pozemi kazal, Yakz ſe gt s ſwymi byl vtazal, Aby dele neſlyſeli Ani Arnoſta zapana mieli; Gedno aby wen ſluſeli A cieſaře zapana gmieli. Mnozy pak chtiece wieru gmieti A wſwe kniezatko ſiuſeti, Brachu ſe odzbozie kſwemu Arnoſtowi ſlechetnemu. Wiera gim mileyſſi bieſe Nez gich zbozie, każdy prawieſe. Potom Gindrich sſwymi pany Poce ſecy 3) nawſe ſtrany. Odtud pred Nurmbergk pogede, 1005 1010 1015 1020 990 80b 985 1) V rkp. wſeckny. — 2 Čti žéci. — 3) V orig. něm. brande.
171 Mnoho ſeth lidu branneho gmiegieſe. Gich ſe nevmiegieſe wyſtrehati Arnoſt ani ktomu prigieti. Zatrem Gindřich y geho recy Počechu wſe 1) naporad ſecy.2) A kteriz ſe koliwiek braniechu, Přemohuc yhned steprechu. Vffrankreychu toto ſe diegieſe, Ze naporad wſechno hubieſe. V wincenburka pak kdyz biechu A ten krag weſken hubiechu — A tu Arnoſt oddal kraginu 995 Proſwe hriechy y proſwu winnu, Biſkupowi tu dal bieſe, A proto dieku odboha gmiegieſe. Neb ten welmi mudře cini, Ktoz zaſwe hrie chy co vcini 1000 A Kkoſtelu oddawa zbozie Proſtieſtie a progmeno bozi. Gindrich nato nic nedbaſe, Gedine porad wſecko hubieſe Tu tri hradow dobrych doby A dobrych klenotow naby; Mnoho lidi nanich ſhladi A ſwymi lidmi oſadi. Swu koruhew kaza wzieti A nahradiech rozproſtřieti. Wolati pozemi kazal, Yakz ſe gt s ſwymi byl vtazal, Aby dele neſlyſeli Ani Arnoſta zapana mieli; Gedno aby wen ſluſeli A cieſaře zapana gmieli. Mnozy pak chtiece wieru gmieti A wſwe kniezatko ſiuſeti, Brachu ſe odzbozie kſwemu Arnoſtowi ſlechetnemu. Wiera gim mileyſſi bieſe Nez gich zbozie, każdy prawieſe. Potom Gindrich sſwymi pany Poce ſecy 3) nawſe ſtrany. Odtud pred Nurmbergk pogede, 1005 1010 1015 1020 990 80b 985 1) V rkp. wſeckny. — 2 Čti žéci. — 3) V orig. něm. brande.
Strana 172
172 1025 A kto namieſtie, kdyz to zwiedie, Zkaza gim wſem Iſtiwu raddu, Mnie, by sstawil tudy ſwadu, Chtieli ſe bezbitie dati, Ci chtie ſnimi boiowati? Aby to tak wiedieli: Kdyz by ſe braniti chtreli, Muſyte ziwoty dati! Tot chcem brzo okazati. Wtö mieſtie dobře ſediechu, Genž vtekli i take brechu, Wdobrodruzſtwi přewyborni, Whrdinſtwi prawie poznali. Wtwrdem mieſtie ſe widuce, Odpowiediechu a rkuce: »Chceſli ny tuto oblecy, Muſyš ny zapaty ſwlecy Drewe, nez ſe tobie dame Aneb cieſari poddame! nebt nam naš pan ginak kazal A to nam poſwych liſtech wzkazal, Zet nas wzdy chce retowati. nedbame, co budeš pachati!« Gindrich diw ſe newztece, Kdyz mu tak odpowiedie brzce. Kaza okolo wſeckno ſecy 1) A druhym kmieſtu tecy. Strielegice ſobu ſtranu, Tut mnohemu dadie ranu, Ze ſe wiec domow newratil A naydrazíi poklad ztratil. Tut ani ſedla ſlozili A wſechny ſtany rozbili. Tut bylo kraſne odienie; I na oriech prohonienie Byl by widiel, kto chtiel hledati 2) Aneb toho pozorowati. Ondet ſſturmem kmieſtu teku; Ondet obranu ſe ſeku; Ondet preſnaznie 3) cetkugi, 1065 Ktomu piſti y bubnugi: Ondet ſtrielegi wybornie, 1030 1035 1040 1045 1050 1055 1060 8 1a 1) V něm. orig. branten — 2) V rkp. hledieti. — 3) Br. přesnazie.
172 1025 A kto namieſtie, kdyz to zwiedie, Zkaza gim wſem Iſtiwu raddu, Mnie, by sstawil tudy ſwadu, Chtieli ſe bezbitie dati, Ci chtie ſnimi boiowati? Aby to tak wiedieli: Kdyz by ſe braniti chtreli, Muſyte ziwoty dati! Tot chcem brzo okazati. Wtö mieſtie dobře ſediechu, Genž vtekli i take brechu, Wdobrodruzſtwi přewyborni, Whrdinſtwi prawie poznali. Wtwrdem mieſtie ſe widuce, Odpowiediechu a rkuce: »Chceſli ny tuto oblecy, Muſyš ny zapaty ſwlecy Drewe, nez ſe tobie dame Aneb cieſari poddame! nebt nam naš pan ginak kazal A to nam poſwych liſtech wzkazal, Zet nas wzdy chce retowati. nedbame, co budeš pachati!« Gindrich diw ſe newztece, Kdyz mu tak odpowiedie brzce. Kaza okolo wſeckno ſecy 1) A druhym kmieſtu tecy. Strielegice ſobu ſtranu, Tut mnohemu dadie ranu, Ze ſe wiec domow newratil A naydrazíi poklad ztratil. Tut ani ſedla ſlozili A wſechny ſtany rozbili. Tut bylo kraſne odienie; I na oriech prohonienie Byl by widiel, kto chtiel hledati 2) Aneb toho pozorowati. Ondet ſſturmem kmieſtu teku; Ondet obranu ſe ſeku; Ondet preſnaznie 3) cetkugi, 1065 Ktomu piſti y bubnugi: Ondet ſtrielegi wybornie, 1030 1035 1040 1045 1050 1055 1060 8 1a 1) V něm. orig. branten — 2) V rkp. hledieti. — 3) Br. přesnazie.
Strana 173
173 1070 Obracegic mnohe wzdornie, Tak iakz gich mnoho ſeth leziechu, Sobu ſtranu ranieni biechu. Take mnohy naywiec ſtratil, Ze ſe wiece domow newl ratil. Mnoho čaſow tu leziechu A nawſaky den pobitie miegiechu. Na kazdy den cetkowachu 1075 A ſobu ſtranu ſe gimachu. 81b Capitola Oſmnadſta. 1080 1085 1090 1095 1100 YAkż to mieſto obehnal bieſe Gindrich, s ſwymi lezieſe, ktomu ſ Cieſařowu mocy, Tak poſel hnal dnem y nocy. K Arnoſtowi 1) yakż prigide, Zle mu nowiny powiedie, Ze »mieſto gt obehnano A tot ſe ſtalo wſtredu rano ; Tomut gesti den paty." Arnoſt nedba nic te ztraty, Tut rozeſla poſlow mnoho Poſeho 2) y po onoho, Coz gich mohl kde doſiecy, Chtie do nurmberka geti, Zda by mohl brzo wſtati A ſwe wierne retowati. Sebra ſtitow dwa tifice. Tit 3) priſezechu ſhbugice, Podle nieho chtrece ſtati, Pron 4) ziwoty y zbozie dati. Odtud welmi taynie gedu, A kdyz kwogſku blz prigedu, Sſpehere dobreho gmiegieſe, Kde kto lezel, wſecko wiedieſe. Zwiedie, kterak ponocugi A wſtanech ſe obracugi A welmi ſe honoſnie gmagice, Nizadneho ſe nebogice. By gednu pritemne nocy, 1) Br. Arnoštowi. — 2) V rkp. Poſweho; Br. sweho. — 3) Br. tut. — 4) Br. proň.
173 1070 Obracegic mnohe wzdornie, Tak iakz gich mnoho ſeth leziechu, Sobu ſtranu ranieni biechu. Take mnohy naywiec ſtratil, Ze ſe wiece domow newl ratil. Mnoho čaſow tu leziechu A nawſaky den pobitie miegiechu. Na kazdy den cetkowachu 1075 A ſobu ſtranu ſe gimachu. 81b Capitola Oſmnadſta. 1080 1085 1090 1095 1100 YAkż to mieſto obehnal bieſe Gindrich, s ſwymi lezieſe, ktomu ſ Cieſařowu mocy, Tak poſel hnal dnem y nocy. K Arnoſtowi 1) yakż prigide, Zle mu nowiny powiedie, Ze »mieſto gt obehnano A tot ſe ſtalo wſtredu rano ; Tomut gesti den paty." Arnoſt nedba nic te ztraty, Tut rozeſla poſlow mnoho Poſeho 2) y po onoho, Coz gich mohl kde doſiecy, Chtie do nurmberka geti, Zda by mohl brzo wſtati A ſwe wierne retowati. Sebra ſtitow dwa tifice. Tit 3) priſezechu ſhbugice, Podle nieho chtrece ſtati, Pron 4) ziwoty y zbozie dati. Odtud welmi taynie gedu, A kdyz kwogſku blz prigedu, Sſpehere dobreho gmiegieſe, Kde kto lezel, wſecko wiedieſe. Zwiedie, kterak ponocugi A wſtanech ſe obracugi A welmi ſe honoſnie gmagice, Nizadneho ſe nebogice. By gednu pritemne nocy, 1) Br. Arnoštowi. — 2) V rkp. Poſweho; Br. sweho. — 3) Br. tut. — 4) Br. proň.
Strana 174
174 1105 Tak iakz bieſe opuol nocy, Nawoyſko ſe bliž pribrachu. Tak yakż po nocni zaſpachu, Křiknu pořad a wſecky tepiechu A ſwe heſlo wolachu. Niektery procytil bieſe A giz bezluku lezieſe. Ondet bodu, ondet ſeku, A niekteri nazy teku, Ze by rad y nah vtekl, 1115 Ant ſe zeſna iako wztekl. hrozne rany gim dawachu, Taket mnoho ſeth zgimachu. Tut wyprawi ſwe zemany, Genż driewe byli zgimani. Mnoho ſeth gich tu leziechu, Genž pohriechu zbiti brechu. Tu gich konie y odienie, Striebro, zlatto, pitie y gedenie, Stiem ſe domieſta brachu A to zbozie bitowachu. Ktomu wiezniow miegiechu mnoho A diekugic panu bohu ztoho. Ale 1) Gindrich ten lankrabie, Iſtiwy a newierny hrabie, 1130 Ten vtekl ſlidmi malo. Ach tot by ſe zhe ſtalo! Neb mnohy hanebnie ſkonal, Genż pronieho ziwotem ſwym pracowal. Ti genz wmieſtie tu bíechu, Weſelec ſe welmi miegiechu, Neb y zadne peče2) negmiegiechu A Nalankrabi níc nedbachu, Nageho hniew y naztratu. Porucili ſu ho zlemu Kathu. Tuto ſkodu wzem lankrabie, Poſla polidi3) y pohrabie, Coz gich mohl kde doſiecy, A chtie bog ſArnostem ] wzieti. Tu ſe ſgide lidu mnoho. 1145 Arnoſt pak dopta ſe toho, Poče myſli ſnažen byti, 1120 1125 1135 1140 1110 823 825 1) Br. vynechal. — 2) Br. peci. — 3) V rkp. poliſty.
174 1105 Tak iakz bieſe opuol nocy, Nawoyſko ſe bliž pribrachu. Tak yakż po nocni zaſpachu, Křiknu pořad a wſecky tepiechu A ſwe heſlo wolachu. Niektery procytil bieſe A giz bezluku lezieſe. Ondet bodu, ondet ſeku, A niekteri nazy teku, Ze by rad y nah vtekl, 1115 Ant ſe zeſna iako wztekl. hrozne rany gim dawachu, Taket mnoho ſeth zgimachu. Tut wyprawi ſwe zemany, Genż driewe byli zgimani. Mnoho ſeth gich tu leziechu, Genž pohriechu zbiti brechu. Tu gich konie y odienie, Striebro, zlatto, pitie y gedenie, Stiem ſe domieſta brachu A to zbozie bitowachu. Ktomu wiezniow miegiechu mnoho A diekugic panu bohu ztoho. Ale 1) Gindrich ten lankrabie, Iſtiwy a newierny hrabie, 1130 Ten vtekl ſlidmi malo. Ach tot by ſe zhe ſtalo! Neb mnohy hanebnie ſkonal, Genż pronieho ziwotem ſwym pracowal. Ti genz wmieſtie tu bíechu, Weſelec ſe welmi miegiechu, Neb y zadne peče2) negmiegiechu A Nalankrabi níc nedbachu, Nageho hniew y naztratu. Porucili ſu ho zlemu Kathu. Tuto ſkodu wzem lankrabie, Poſla polidi3) y pohrabie, Coz gich mohl kde doſiecy, A chtie bog ſArnostem ] wzieti. Tu ſe ſgide lidu mnoho. 1145 Arnoſt pak dopta ſe toho, Poče myſli ſnažen byti, 1120 1125 1135 1140 1110 823 825 1) Br. vynechal. — 2) Br. peci. — 3) V rkp. poliſty.
Strana 175
175 Chtie gey bogem podſtupiti. Hrabie napomoc gmiegieſe, Ten sobie gmeno Weel gmiegiese. Wierna towariſe bieſta, Oba toho boge žadaſta A weſelie geho čekaſta A ktomu ſe priprawowaſta. Neb oba ſta poznali, Co ſu vbogi pokazowali. Napole wygedu obogi, ktomu diwu, ktomu bogi. Tu wogſko bliż ſebe tieze, A iakz ſe whromadu ſtrže To wogſko a bog bera Odgitra aż dowecera, Tot dawachu hrozne rany Obapolnie nawſe ſtrany. Ze tu mnohy člowiek y rytieri Podheimy y pod kropieri Swe hrdinſtwo vkazowali A wtom mnozy ſu ſkonali, Iakz prawim, ſobu ſtranu, Diekowati zlemu panu. 1170 Mnohy dobry byl vnawen, Wtom bogi ziwota zbawen. Arnoſt ffranſku rotu gmiegieſe, Wecl ſdruhe strany biese. Kteryz znich wgel wneprately, Ti wiece brani ſu negmieli. Neb ſu tak wiehlaſni byli, Ze ge yhned rozrazyhi. Tudy ten bog obdržechu 1) A mnoho dobrych wiezniow gechu. 1180 Arnoſt ztoho bohu diekowa ſe. Iakz geſt byl praw, Wſak pykaſe 2) Panen y panij3) od Ryna A rka: »yakz nenie 4) ma winna, Wſſak mi ſmutku gich zel bude. neb niektera nenabude Toho ſmutku y żaloſti. Tohot mi ge žel prime ctnoſti.« Opiet lankrabie y s ſwymi 1155 1160 1165 1175 83a 1150 1185 1) V rkp. obdrželi. — 2) V rkp. toho pykaſe. — 3) Br. pany — 4) V rkp. geſt.
175 Chtie gey bogem podſtupiti. Hrabie napomoc gmiegieſe, Ten sobie gmeno Weel gmiegiese. Wierna towariſe bieſta, Oba toho boge žadaſta A weſelie geho čekaſta A ktomu ſe priprawowaſta. Neb oba ſta poznali, Co ſu vbogi pokazowali. Napole wygedu obogi, ktomu diwu, ktomu bogi. Tu wogſko bliż ſebe tieze, A iakz ſe whromadu ſtrže To wogſko a bog bera Odgitra aż dowecera, Tot dawachu hrozne rany Obapolnie nawſe ſtrany. Ze tu mnohy člowiek y rytieri Podheimy y pod kropieri Swe hrdinſtwo vkazowali A wtom mnozy ſu ſkonali, Iakz prawim, ſobu ſtranu, Diekowati zlemu panu. 1170 Mnohy dobry byl vnawen, Wtom bogi ziwota zbawen. Arnoſt ffranſku rotu gmiegieſe, Wecl ſdruhe strany biese. Kteryz znich wgel wneprately, Ti wiece brani ſu negmieli. Neb ſu tak wiehlaſni byli, Ze ge yhned rozrazyhi. Tudy ten bog obdržechu 1) A mnoho dobrych wiezniow gechu. 1180 Arnoſt ztoho bohu diekowa ſe. Iakz geſt byl praw, Wſak pykaſe 2) Panen y panij3) od Ryna A rka: »yakz nenie 4) ma winna, Wſſak mi ſmutku gich zel bude. neb niektera nenabude Toho ſmutku y żaloſti. Tohot mi ge žel prime ctnoſti.« Opiet lankrabie y s ſwymi 1155 1160 1165 1175 83a 1150 1185 1) V rkp. obdrželi. — 2) V rkp. toho pykaſe. — 3) Br. pany — 4) V rkp. geſt.
Strana 176
176 Vtekl ſhdmi malymi, 1190 Tak iakz tu wzal ſkodu Natom bogi, natom brodu. Vwircenburga to ſe ſtalo, Geſto 1) pobitie ſe dalo. Сарi XIX. ARnoſt, coz tu biechu wzeli, 1195 To wſe mezy ſwe rozdieli A raniene ſhledati kaza. Tudy ſwu stiedroſt vkaza: leć byl ſwog, lec byl wiezen, Nawoze domieſta priwezen. Kaza wſem potřebu dati A dobrych lekařow ptati, Aby gim pohodle cinili A ge brzo vlecili. 1200 Capitola XX. Zatiem Arnoſt taynie poſla 1205 K ſwe materi mudreho poſla, By racila iako matie geho na 2) cieſařowi zwiedieti toho, Proč ſe geſt tak ſylnie odwratil. »Čim ſem geho miloſt ztratil?« Aby toho ſnažna byla A gey kmiloſti namluwila, Ze gie raci to zgewiti: »Proč bylo tov byti, Ze hleda meho zahubenie I mych lidi zatracenie? zdali ſem co řeči vcinil 3) Aneb ſkutkem co prowinnil? Chcyt ſe rad namiloſt dati A to wſechno vkladati. 1220 Pakli ſe geſti kto vtekl Anebo omnie co křiweho řekl, Toho mi ſe preg zprawiti. 1210 1215 83b 1) Br. gezto. — 2) V rkp. A na. — 3) V rkp. Nebo zdali ſem co vcinil řeči.
176 Vtekl ſhdmi malymi, 1190 Tak iakz tu wzal ſkodu Natom bogi, natom brodu. Vwircenburga to ſe ſtalo, Geſto 1) pobitie ſe dalo. Сарi XIX. ARnoſt, coz tu biechu wzeli, 1195 To wſe mezy ſwe rozdieli A raniene ſhledati kaza. Tudy ſwu stiedroſt vkaza: leć byl ſwog, lec byl wiezen, Nawoze domieſta priwezen. Kaza wſem potřebu dati A dobrych lekařow ptati, Aby gim pohodle cinili A ge brzo vlecili. 1200 Capitola XX. Zatiem Arnoſt taynie poſla 1205 K ſwe materi mudreho poſla, By racila iako matie geho na 2) cieſařowi zwiedieti toho, Proč ſe geſt tak ſylnie odwratil. »Čim ſem geho miloſt ztratil?« Aby toho ſnažna byla A gey kmiloſti namluwila, Ze gie raci to zgewiti: »Proč bylo tov byti, Ze hleda meho zahubenie I mych lidi zatracenie? zdali ſem co řeči vcinil 3) Aneb ſkutkem co prowinnil? Chcyt ſe rad namiloſt dati A to wſechno vkladati. 1220 Pakli ſe geſti kto vtekl Anebo omnie co křiweho řekl, Toho mi ſe preg zprawiti. 1210 1215 83b 1) Br. gezto. — 2) V rkp. A na. — 3) V rkp. Nebo zdali ſem co vcinil řeči.
Strana 177
177 1225 Byt mi ſe ſnim bylo biti Předkniežaty y předpany, Tot okazi nawſe ſtrany. Boht wie, zet mi kriwdu cinie, Zet ſe namie hniewa bezwinny. Chtielt bych radiegi vmrieti Nez newierne gmeno mieti. Capitola dwadcata I. 1230 ZAtiem prigdu nowiny Předcíefaře y ty ciny, Kterak Arnoſt prietele geho Pobil, ſeſtřence mileho. Vſlyſew to yhned ſlibi A to podwieru zalibi, Kdyz geho tak ſmiel rozhniewati, Ze gey chce y zzemie wyhnati. Adlička řeč vſlyſewſi, Odpoſla prawie zwiediewſi, 1240 Newiedieſe kam tiem hnuti, Tak ſe přenaramnie ſmuti. Wſak kdyz otom ſem tam myſlí, Gedno naylepſi wymyſli. Kdyz giz lezieſe nalozi 1245 A cieſar ſe knie prilozi, Y obge gey welmi pilnie, Pritiſtie gey kſobie ſylnie, Poče geho ſnaznie proſyti, By to racil vciniti, Což proſy mileho pana,1) Aby byla vſlyſana. »Proſymt, pane, by mie racil v ſlyſeti, Bych mohla natwe miloſti zwiedieti, Cimż gest Arnost ztratil milost twogi. Priwedlat gey knepokogi A priwedet wiecez wiece, A ty gey byl woldl zadietie brzce. Gednohot zada natwe miloſti A tak proſy twe ctnoſti, 1260 By mohl předtebu byti, Aby mu ſe prál zprawiti. 1235 1250 1255 843 1) V rkp. boha pana. Sbornik Baworowského. 12
177 1225 Byt mi ſe ſnim bylo biti Předkniežaty y předpany, Tot okazi nawſe ſtrany. Boht wie, zet mi kriwdu cinie, Zet ſe namie hniewa bezwinny. Chtielt bych radiegi vmrieti Nez newierne gmeno mieti. Capitola dwadcata I. 1230 ZAtiem prigdu nowiny Předcíefaře y ty ciny, Kterak Arnoſt prietele geho Pobil, ſeſtřence mileho. Vſlyſew to yhned ſlibi A to podwieru zalibi, Kdyz geho tak ſmiel rozhniewati, Ze gey chce y zzemie wyhnati. Adlička řeč vſlyſewſi, Odpoſla prawie zwiediewſi, 1240 Newiedieſe kam tiem hnuti, Tak ſe přenaramnie ſmuti. Wſak kdyz otom ſem tam myſlí, Gedno naylepſi wymyſli. Kdyz giz lezieſe nalozi 1245 A cieſar ſe knie prilozi, Y obge gey welmi pilnie, Pritiſtie gey kſobie ſylnie, Poče geho ſnaznie proſyti, By to racil vciniti, Což proſy mileho pana,1) Aby byla vſlyſana. »Proſymt, pane, by mie racil v ſlyſeti, Bych mohla natwe miloſti zwiedieti, Cimż gest Arnost ztratil milost twogi. Priwedlat gey knepokogi A priwedet wiecez wiece, A ty gey byl woldl zadietie brzce. Gednohot zada natwe miloſti A tak proſy twe ctnoſti, 1260 By mohl předtebu byti, Aby mu ſe prál zprawiti. 1235 1250 1255 843 1) V rkp. boha pana. Sbornik Baworowského. 12
Strana 178
178 Pakli geſt co ſam zawinnil A nemudře co vcinil Proti komu natwem dwoře, Proſit, at tobie ſe pokoře, Stiem chce na twog dwor prigeti, A iakz każes, ſ nim vloziti. Nebot ſem neznamenala Ani oniem kde ſlyſela, Byt newieru kudy plodil neb neprawie komu ſkodil. Byt kde bylo co ſlyſeti, Sama bych mu ſmrti chtiela prieti Radieyfi nez giny. Ale tot ma bezwiny.« Cieſař odnie ſe obrati, A onat geho poče hbati, Proſecy zaſyna ſweho, Za Arnoſta gedinkeho. Cieſar hole odpowiedie A rka: »tot ia dobře wiedie, zet gest prewelice winen, nebt gesti byl panem vcinien. Tot geſt ſtrogil tu newieru, Ze to prawim namu wieru: Nelzet mu miloſti mietí, Radiegit bych chtiel vmrieti.« Cieſar, iakz byl (Arnoſt) winny, wſak tu welmi zhe vcini, Ze nevſlyſel i tu Adlicky, te předrahe zmilelicky. Awſak ona proto ſtaſe A gey zſrdce ſweho obgimaſe, By naniem mohla zwiedieti, Proc ſyn ma nepriezen mieti. Tut mu laſkawie mluwi, Az gey natom y přemluwi, A řka: 1) »moge mila ženo Wiez to, żet mi powiedieno 1300 Giftie, ze mie chtiel zahnati A ſam ſe chtiel vwazati. Y welis mi prieti gemu, 1270 1275 1280 1285 1290 1295 84b 1265 1) Něm. orig. žádá: Proc ſyn ma nepriezen mieti, az gey natom y přemluwi. Ciesař gie lafkawie mluwi, A řka...
178 Pakli geſt co ſam zawinnil A nemudře co vcinil Proti komu natwem dwoře, Proſit, at tobie ſe pokoře, Stiem chce na twog dwor prigeti, A iakz każes, ſ nim vloziti. Nebot ſem neznamenala Ani oniem kde ſlyſela, Byt newieru kudy plodil neb neprawie komu ſkodil. Byt kde bylo co ſlyſeti, Sama bych mu ſmrti chtiela prieti Radieyfi nez giny. Ale tot ma bezwiny.« Cieſař odnie ſe obrati, A onat geho poče hbati, Proſecy zaſyna ſweho, Za Arnoſta gedinkeho. Cieſar hole odpowiedie A rka: »tot ia dobře wiedie, zet gest prewelice winen, nebt gesti byl panem vcinien. Tot geſt ſtrogil tu newieru, Ze to prawim namu wieru: Nelzet mu miloſti mietí, Radiegit bych chtiel vmrieti.« Cieſar, iakz byl (Arnoſt) winny, wſak tu welmi zhe vcini, Ze nevſlyſel i tu Adlicky, te předrahe zmilelicky. Awſak ona proto ſtaſe A gey zſrdce ſweho obgimaſe, By naniem mohla zwiedieti, Proc ſyn ma nepriezen mieti. Tut mu laſkawie mluwi, Az gey natom y přemluwi, A řka: 1) »moge mila ženo Wiez to, żet mi powiedieno 1300 Giftie, ze mie chtiel zahnati A ſam ſe chtiel vwazati. Y welis mi prieti gemu, 1270 1275 1280 1285 1290 1295 84b 1265 1) Něm. orig. žádá: Proc ſyn ma nepriezen mieti, az gey natom y přemluwi. Ciesař gie lafkawie mluwi, A řka...
Strana 179
179 Tak člowieku protiwnemu? Ktobiet ma wieru y nadiegi, 1305 zet tem nic hoře nepřegi.« Capitola dwam iedcytma. ARnoſt napolt lezieſe A hrady oblehl bieſe. Llankrabie ſwym zpowiedaſe A gim giſtie ſlibowaſe, Aby ſe 1) branili ſmielie, Chtie ge retowati celle. Adlička pracy gmiegieſe A zaſyna wzdy proſieſe, By ſe racil ſmilowati A gemu ſwu miloſt dati. Cieſař odpowiedie zmiloſti, A řka knie ſectnoſti: »Myſlilt ſem oniem mnoho, Nechtielt ſem prawiti toho Chtielt ſem, a tomut geft bylo byti, Rimſkym kralem vciniti. A to ſe chtiel protie wzdieti, Tot gesti miel celie mieti. Kdyzt ſe gt tak zhe obratil, Gizt gest gmeno y to wſe ztratil. A protoz nerodiz mie nutiti Ani zań wiece proſyti.« Adlička řkuc: »mily pane! Wzdyt ſe potwe woli ſtane. Awſak kdyz ma twog hniew mieti A prozle newiernym znieti, Zel mi toho; a přeſtanu A tebe wiec nevpomenu." Tut pak poſſle kſynu ſwemu, K Arnoſtowi wytečnemu, Rkuc: »počatek y twa wina Gest Gindrich lankrabie z Ryna. Ten tie welmi kriwa cini, Natie prawi hrozne winy. 1340 I dneſni den wzdy priwodi A wzdy hledage twe ſkody, 1310 1315 1320 1325 1330 1335 85a 1) V rkp. ſe bra; bra není škrtnuto. 12*
179 Tak člowieku protiwnemu? Ktobiet ma wieru y nadiegi, 1305 zet tem nic hoře nepřegi.« Capitola dwam iedcytma. ARnoſt napolt lezieſe A hrady oblehl bieſe. Llankrabie ſwym zpowiedaſe A gim giſtie ſlibowaſe, Aby ſe 1) branili ſmielie, Chtie ge retowati celle. Adlička pracy gmiegieſe A zaſyna wzdy proſieſe, By ſe racil ſmilowati A gemu ſwu miloſt dati. Cieſař odpowiedie zmiloſti, A řka knie ſectnoſti: »Myſlilt ſem oniem mnoho, Nechtielt ſem prawiti toho Chtielt ſem, a tomut geft bylo byti, Rimſkym kralem vciniti. A to ſe chtiel protie wzdieti, Tot gesti miel celie mieti. Kdyzt ſe gt tak zhe obratil, Gizt gest gmeno y to wſe ztratil. A protoz nerodiz mie nutiti Ani zań wiece proſyti.« Adlička řkuc: »mily pane! Wzdyt ſe potwe woli ſtane. Awſak kdyz ma twog hniew mieti A prozle newiernym znieti, Zel mi toho; a přeſtanu A tebe wiec nevpomenu." Tut pak poſſle kſynu ſwemu, K Arnoſtowi wytečnemu, Rkuc: »počatek y twa wina Gest Gindrich lankrabie z Ryna. Ten tie welmi kriwa cini, Natie prawi hrozne winy. 1340 I dneſni den wzdy priwodi A wzdy hledage twe ſkody, 1310 1315 1320 1325 1330 1335 85a 1) V rkp. ſe bra; bra není škrtnuto. 12*
Strana 180
180 A zet Cieſař milofti nechce dati, Nez zzemie chce tie wzdy wyhnati.« Capitola XXIII. ARnoſt ſlyſew tu nowinu, 1345 Wzdeſe ſnaznie khoſpodinu Rka: »bože! ty znaš kazdeho, Praweho y kriweho. Wſeckna ſrdce rozeznawas, Awſak prawemu wzdy pomahas. Raciz mie wyprawiti A nad Gindrichem mie pomstiti!« Pozwa Wecle y ſwych milych, Genz pri niem brechu y ginych, Poče gim toho tuziti, 1355 ze gey myſle wypuditi »neprawie a bezme winny, A ty ſu mi wzkazali nowiny. Ractez, proſym was, mnie raditi Co stiem geſti vciniti." 1360 Wfickni tuto raddu dachu A mluwie ce gemu bezſtrachu: »Dokawadż mi geho hlawa Wezdrawi bieſe prawa, Sweho ſe drż a ſwe zemie! Tot radime wſickni wiernie. A budeh tie chtieti wypuditi, Damet ſe radiegſe zbiti, Mily pane, podle tebe.« Tut wezřew kbohu nanebe, Poće welmi diekowati. I kaza ſe wſem zbierati, Ktož chtie podle nieho ſtati. Ze chce Cieſaře podſtupiti. Odtud taynie naryn gede. Iakz Spiři hradu dogiede, Tut cieſar pomluwu gmiegieſe, An ſam treti gedno bieſe Swiernym Weclem, třetiem 1) ktomu. A tut k Cieſařowu domu 1350 1365 1370 1375 85b 1) Br. třetiemu.
180 A zet Cieſař milofti nechce dati, Nez zzemie chce tie wzdy wyhnati.« Capitola XXIII. ARnoſt ſlyſew tu nowinu, 1345 Wzdeſe ſnaznie khoſpodinu Rka: »bože! ty znaš kazdeho, Praweho y kriweho. Wſeckna ſrdce rozeznawas, Awſak prawemu wzdy pomahas. Raciz mie wyprawiti A nad Gindrichem mie pomstiti!« Pozwa Wecle y ſwych milych, Genz pri niem brechu y ginych, Poče gim toho tuziti, 1355 ze gey myſle wypuditi »neprawie a bezme winny, A ty ſu mi wzkazali nowiny. Ractez, proſym was, mnie raditi Co stiem geſti vciniti." 1360 Wfickni tuto raddu dachu A mluwie ce gemu bezſtrachu: »Dokawadż mi geho hlawa Wezdrawi bieſe prawa, Sweho ſe drż a ſwe zemie! Tot radime wſickni wiernie. A budeh tie chtieti wypuditi, Damet ſe radiegſe zbiti, Mily pane, podle tebe.« Tut wezřew kbohu nanebe, Poće welmi diekowati. I kaza ſe wſem zbierati, Ktož chtie podle nieho ſtati. Ze chce Cieſaře podſtupiti. Odtud taynie naryn gede. Iakz Spiři hradu dogiede, Tut cieſar pomluwu gmiegieſe, An ſam treti gedno bieſe Swiernym Weclem, třetiem 1) ktomu. A tut k Cieſařowu domu 1350 1365 1370 1375 85b 1) Br. třetiemu.
Strana 181
181 1380 Geden se wečer sebrachu A třetiemu konie dachu. Do řeky 1) ſWeclem gideſta, A iakz komniety dogideſta, Pani giz w hoſpodach biechu. Nizadneho newidiechu, Nez Gindricha a Cieſaře. Arnoſt ſe knima vpaře, Vcini hroznu poprawu, Ze ſtie Gindrichowi ge° hlawu. Cieſař ruče odtud kroci, ſotnie dokaply vſkoci, Zamče ſe tam welmi ruče, Awſak Arnoſt naň newztluče Gindrich wece: »ach, cieſari! Tot mie protie zlym obdari!« Wiece nemoże mluwiti, Gedine by racil geho mſtiti. Cieſař bohu podiekowa, A tato biechu geho ſlowa: 1400 »Diekugit,« vda ſe gemu recy, »Boże, zes mi dal vtecy!« 1385 1390 1395 86a Capitola dwadcata Clwrta. 1405 1410 1415 BY leſt y poſuzowanie, zet wſudy magi zle ſkonanie. Tak přema(ha) wſſudy wiera, Zlodieg litych a kriwych geſt newiera. Zlet ſe ſtawa wzdycky zlemu, nebt boh pomaha wzdycky prawemu. Arnoſt ztoho domu gide, Bezbitie konomu prigide. Wſedſe ſweclem naſwe konie, Naty přerucie komonie, Gedu pryć zbozie pomocy, Poruciwſe ſe te nocy. Nawſe ſtrany zdi kriciechu A pani khradu 2) bieziechu, Ale proto, ze noc bieſe, nizadny nika negedieſe. Arnoſt ſwu ceſtu pogede,3) 1) Má býti: do domu; v něm. orig. ůf den pallas. — 2) Br. k hřadu. — 3) Pův. napsáno pogeda; pak opraveno Br. pogeda.
181 1380 Geden se wečer sebrachu A třetiemu konie dachu. Do řeky 1) ſWeclem gideſta, A iakz komniety dogideſta, Pani giz w hoſpodach biechu. Nizadneho newidiechu, Nez Gindricha a Cieſaře. Arnoſt ſe knima vpaře, Vcini hroznu poprawu, Ze ſtie Gindrichowi ge° hlawu. Cieſař ruče odtud kroci, ſotnie dokaply vſkoci, Zamče ſe tam welmi ruče, Awſak Arnoſt naň newztluče Gindrich wece: »ach, cieſari! Tot mie protie zlym obdari!« Wiece nemoże mluwiti, Gedine by racil geho mſtiti. Cieſař bohu podiekowa, A tato biechu geho ſlowa: 1400 »Diekugit,« vda ſe gemu recy, »Boże, zes mi dal vtecy!« 1385 1390 1395 86a Capitola dwadcata Clwrta. 1405 1410 1415 BY leſt y poſuzowanie, zet wſudy magi zle ſkonanie. Tak přema(ha) wſſudy wiera, Zlodieg litych a kriwych geſt newiera. Zlet ſe ſtawa wzdycky zlemu, nebt boh pomaha wzdycky prawemu. Arnoſt ztoho domu gide, Bezbitie konomu prigide. Wſedſe ſweclem naſwe konie, Naty přerucie komonie, Gedu pryć zbozie pomocy, Poruciwſe ſe te nocy. Nawſe ſtrany zdi kriciechu A pani khradu 2) bieziechu, Ale proto, ze noc bieſe, nizadny nika negedieſe. Arnoſt ſwu ceſtu pogede,3) 1) Má býti: do domu; v něm. orig. ůf den pallas. — 2) Br. k hřadu. — 3) Pův. napsáno pogeda; pak opraveno Br. pogeda.
Strana 182
182 Az ſwych wiernych y dogiede. 1420 Wece: »boze! ty wſe możeś, Komu racis, wzdy pomożes. Gindrich proſwe kriwe ciny doſſel ſmrti proſwe winy. 1) Ktomut ſem nemiel myſlenie, Stalot ſe bezmeho chtienie. nebot mi geſt welmi wadil, Ze mie k Cieſařowi zradil, Gemuz ſem (chtiel) rad ſluziti, ſwieru podle nieho byti. A on wieril tomu zlemu Gindrichowi newiernemu, Genż by mohl ziw geſtie byti, By byl racil mnie wieriti. Ale i giż nas oba ztratil, Ale tiem ho gt newyplatil. Tepruw namie muſy wſtati ! Driewe nez ſe dam wyhnati Zſwe zemie ſſwabom y gemu, Chcyt toho tuziti každemu, Zet mi ſe diege bezwinny. Awſſak ginak nevcini: Chcy gich zbogem dočekati, Mnohyt ſe domow newrati. Mnilit Cieſař, bycht byl ženu, driewe nezt mie tak wyzenu, Chcyt bog radiegi ſnimi mieti A wtom weſele vmrieti. Tot ſlibugi teto nocy, Boh prawemu rač pomocy!« 1425 1430 1435 1440 1445 86b Cаpi XXV. 1450 KDyz giz Gindrich vmřel bieſe, Kazdy nahradie kricieſe, Anot biezie nawſe ſtrany Panoſe y take pani. Tut nowiny vſlyſſechu 1455 A druh druhu powiediechu, Ze Gindrich ziwota zbawen 1) V rkp. kriwe ciny winny; první dvě slova škrtnuta.
182 Az ſwych wiernych y dogiede. 1420 Wece: »boze! ty wſe możeś, Komu racis, wzdy pomożes. Gindrich proſwe kriwe ciny doſſel ſmrti proſwe winy. 1) Ktomut ſem nemiel myſlenie, Stalot ſe bezmeho chtienie. nebot mi geſt welmi wadil, Ze mie k Cieſařowi zradil, Gemuz ſem (chtiel) rad ſluziti, ſwieru podle nieho byti. A on wieril tomu zlemu Gindrichowi newiernemu, Genż by mohl ziw geſtie byti, By byl racil mnie wieriti. Ale i giż nas oba ztratil, Ale tiem ho gt newyplatil. Tepruw namie muſy wſtati ! Driewe nez ſe dam wyhnati Zſwe zemie ſſwabom y gemu, Chcyt toho tuziti každemu, Zet mi ſe diege bezwinny. Awſſak ginak nevcini: Chcy gich zbogem dočekati, Mnohyt ſe domow newrati. Mnilit Cieſař, bycht byl ženu, driewe nezt mie tak wyzenu, Chcyt bog radiegi ſnimi mieti A wtom weſele vmrieti. Tot ſlibugi teto nocy, Boh prawemu rač pomocy!« 1425 1430 1435 1440 1445 86b Cаpi XXV. 1450 KDyz giz Gindrich vmřel bieſe, Kazdy nahradie kricieſe, Anot biezie nawſe ſtrany Panoſe y take pani. Tut nowiny vſlyſſechu 1455 A druh druhu powiediechu, Ze Gindrich ziwota zbawen 1) V rkp. kriwe ciny winny; první dvě slova škrtnuta.
Strana 183
183 A od Arnoſta ohawen, Gehoz nechcy ia plakati, Neb ſe wzdy to muſy ſtati, 1460 Ktoz oſydlo priprawuge druhemu a gey ſmucuge, Sam w nie čaſto vpaduge A tiem ſe ſam vnawuge. Cieſar ſmuten poče byti, Pani počechu geho kogiti. Tiem naywietſi ſmutek 1) gmiegieſe, ze gey před nim zabil breſe. Tiemt gest ſam byl naywiec winen, Neb kdyz přednim geſt mienien Arnoſt, to chtiel zato mieti, A neracil ho ſlyſeti, Pronż tu żaloſt muſyl neſti. Awſak geſt ho nemohl zwesti Gindricha, ſeſtrence ſweho, 1475 z Ryna pana welikeho. Pro take ſočebne ſkutky Prichazegi kniežatom ſmutky, Ze wieře ſoku ſwe zlemu, Llepe nez wiernemu dobremu. Počnut dobreho tupiti, Nedadiet ſe gemu zprawiti, Pronież gim ſmutek prichodi A čaſtokrat mnoho vſkodi, Iakoz ſe y tuto ſtalo A cieſařowi ſe dalo. Tut počne hroznie pykati Seſtřece ſweho a nařekati A řka: »mog prieteli mily Ach, ze ſu tie kdy zabili! O, by byl zabit kde vbogi, Spieſſet bych opykal, nemage wſrdcy teſknoſti. Tak mnoho ma moc geſt ponizena A ma koruna neučtena, Poniemz každy ma tuziti, Ktož chtie koli mnie ſluziti, Coz ſe ſtalo geſt nademnu, Ze toho mítiti budu ſemnu 1465 1470 1480 1485 1490 879 1495 *) V rkp. ſkutek.
183 A od Arnoſta ohawen, Gehoz nechcy ia plakati, Neb ſe wzdy to muſy ſtati, 1460 Ktoz oſydlo priprawuge druhemu a gey ſmucuge, Sam w nie čaſto vpaduge A tiem ſe ſam vnawuge. Cieſar ſmuten poče byti, Pani počechu geho kogiti. Tiem naywietſi ſmutek 1) gmiegieſe, ze gey před nim zabil breſe. Tiemt gest ſam byl naywiec winen, Neb kdyz přednim geſt mienien Arnoſt, to chtiel zato mieti, A neracil ho ſlyſeti, Pronż tu żaloſt muſyl neſti. Awſak geſt ho nemohl zwesti Gindricha, ſeſtrence ſweho, 1475 z Ryna pana welikeho. Pro take ſočebne ſkutky Prichazegi kniežatom ſmutky, Ze wieře ſoku ſwe zlemu, Llepe nez wiernemu dobremu. Počnut dobreho tupiti, Nedadiet ſe gemu zprawiti, Pronież gim ſmutek prichodi A čaſtokrat mnoho vſkodi, Iakoz ſe y tuto ſtalo A cieſařowi ſe dalo. Tut počne hroznie pykati Seſtřece ſweho a nařekati A řka: »mog prieteli mily Ach, ze ſu tie kdy zabili! O, by byl zabit kde vbogi, Spieſſet bych opykal, nemage wſrdcy teſknoſti. Tak mnoho ma moc geſt ponizena A ma koruna neučtena, Poniemz každy ma tuziti, Ktož chtie koli mnie ſluziti, Coz ſe ſtalo geſt nademnu, Ze toho mítiti budu ſemnu 1465 1470 1480 1485 1490 879 1495 *) V rkp. ſkutek.
Strana 184
184 Mily Gindriſe prieteli! 1500 Tot tebe nebudu žehnati prietele.1) Muſymt tebe mſtiti ſmielie, Nebos zabit prime ctnoſti. Ach, welika má žaloſti!« Nazaytrie geho ſchowachu A welmi poctiwie pochowachu; Podle knieżetſkeho prawa By pochowan tento zprawa. Kdyż | gey biechu pochowali, Přikaza, aby oſtali 1510 Knieżata y wſickni pani, Genž napohřeb blechu zwani. Chtiel ſnimi zgitra mluwiti. Slibichu to vciniti. Zaytra kaza wſechny ſwolati 1515 I poče gi zalowati Arka: »budiz wam žel meho ſmutka I toho zleho ſkutka! Arnoſt mie priprawil ktomu, Ze předemnu namem domu Meho mie ſeſtrence zbawil; Stial mu hlawu a gey vhawil. Bych ſe obmeſkal ſam malo, Tez by ſe ſnad y mnie ſtalo. Toho nikoli neſlychano 1525 Ani praweno ani pſano Wktere zemi az domoře, By na cieſařowie dwoře Stal ſe kdy takowy zly ſkutek I tak weliky zamutek, 1530 Yakoz ſe mnie tuto diege. Protoz ktoz mi prege, Rač mi pomocy pykati A toho poprawowati. Naleznietez mi za prawo, Zatot was proſym, co geſt prawo, Tomu zlemu vloziti, Genz kdy co ſmiel vciniti Pani vſlyſewſe wſtachu A brzy ſe potazachu, 1540 Potazawſe ſe y wratichu, 1520 1535 1505 87b 1)Rým a něm. orig. žádá za v. 1499: prawem tebe žena želi.
184 Mily Gindriſe prieteli! 1500 Tot tebe nebudu žehnati prietele.1) Muſymt tebe mſtiti ſmielie, Nebos zabit prime ctnoſti. Ach, welika má žaloſti!« Nazaytrie geho ſchowachu A welmi poctiwie pochowachu; Podle knieżetſkeho prawa By pochowan tento zprawa. Kdyż | gey biechu pochowali, Přikaza, aby oſtali 1510 Knieżata y wſickni pani, Genž napohřeb blechu zwani. Chtiel ſnimi zgitra mluwiti. Slibichu to vciniti. Zaytra kaza wſechny ſwolati 1515 I poče gi zalowati Arka: »budiz wam žel meho ſmutka I toho zleho ſkutka! Arnoſt mie priprawil ktomu, Ze předemnu namem domu Meho mie ſeſtrence zbawil; Stial mu hlawu a gey vhawil. Bych ſe obmeſkal ſam malo, Tez by ſe ſnad y mnie ſtalo. Toho nikoli neſlychano 1525 Ani praweno ani pſano Wktere zemi az domoře, By na cieſařowie dwoře Stal ſe kdy takowy zly ſkutek I tak weliky zamutek, 1530 Yakoz ſe mnie tuto diege. Protoz ktoz mi prege, Rač mi pomocy pykati A toho poprawowati. Naleznietez mi za prawo, Zatot was proſym, co geſt prawo, Tomu zlemu vloziti, Genz kdy co ſmiel vciniti Pani vſlyſewſe wſtachu A brzy ſe potazachu, 1540 Potazawſe ſe y wratichu, 1520 1535 1505 87b 1)Rým a něm. orig. žádá za v. 1499: prawem tebe žena želi.
Strana 185
185 Tot zaprawo potwrdichu: Arnoſta y zemi geho, I coz geſt miel kde zbozte ſweho, To wkralowu moc zapſachu A gey zapſance wywolachu, Aby nemohl wiec prawa mieti. Kazachu wſem to powiedie jti: Ktoz mu budu prikladati, Tež ſe tomu ma ſtati. Pak by dowſech zemi pſano A knieżatom rozkazano, By ſe kwoynie hotowali A do Bawor připrawowali, A chtie na Arnoſta geti. 1555 lidu tiſicow kgednomut čaſu prigedu,1) Tut ſnimi do Bawor gedu. Křeznu mieſtu přibra ſe, Predtiem mieſtem polozie ſe. Priprawni wniem lide biechu, 1560 Braniti ſe ſmielie ſmiegiechu. Tu předmieſtem cetkowachu, Gedni druhych líti hledachu. Strielechu tu take ſmielie, Ze tu ſobu ſtranu celie Mnoho ſeth by poſtreleno A doſmrti poraženo. Mnohyt ſe domow newratil, Genz tu swog ziwot ztratil. Ti genż wmieſtie biechu, Witiezowe welicy ſlowiechu. Protoz radu vcinichu, Kgednomu ſe dni ſmluwichu I kazachu ſe priprawiti, Chtieč Cieſaře podſtupiti. Kdyz by ſe vpokogili A předmieſtem bezpečni byli, Aby nanie vderili, Tu ſe biechu tak ſmluwihi. Koruhew zelenu miegiechu 1580 A rano gi wſwu moc wzechu. Priprawnie zmieſta wygdu. 1550 1565 1570 1575 1545 88a 1) Tu jsou vlastně verše dva: lidu tisícóv třidcěti k jednomuť času přijedú.
185 Tot zaprawo potwrdichu: Arnoſta y zemi geho, I coz geſt miel kde zbozte ſweho, To wkralowu moc zapſachu A gey zapſance wywolachu, Aby nemohl wiec prawa mieti. Kazachu wſem to powiedie jti: Ktoz mu budu prikladati, Tež ſe tomu ma ſtati. Pak by dowſech zemi pſano A knieżatom rozkazano, By ſe kwoynie hotowali A do Bawor připrawowali, A chtie na Arnoſta geti. 1555 lidu tiſicow kgednomut čaſu prigedu,1) Tut ſnimi do Bawor gedu. Křeznu mieſtu přibra ſe, Predtiem mieſtem polozie ſe. Priprawni wniem lide biechu, 1560 Braniti ſe ſmielie ſmiegiechu. Tu předmieſtem cetkowachu, Gedni druhych líti hledachu. Strielechu tu take ſmielie, Ze tu ſobu ſtranu celie Mnoho ſeth by poſtreleno A doſmrti poraženo. Mnohyt ſe domow newratil, Genz tu swog ziwot ztratil. Ti genż wmieſtie biechu, Witiezowe welicy ſlowiechu. Protoz radu vcinichu, Kgednomu ſe dni ſmluwichu I kazachu ſe priprawiti, Chtieč Cieſaře podſtupiti. Kdyz by ſe vpokogili A předmieſtem bezpečni byli, Aby nanie vderili, Tu ſe biechu tak ſmluwihi. Koruhew zelenu miegiechu 1580 A rano gi wſwu moc wzechu. Priprawnie zmieſta wygdu. 1550 1565 1570 1575 1545 88a 1) Tu jsou vlastně verše dva: lidu tisícóv třidcěti k jednomuť času přijedú.
Strana 186
186 Iakz brzo woyſka dogdu, hroznu gim ſkodu vcinichu, Mnohet zwoyſka ranichu, driewe nez ſe priprawichu Wſichni, genż vwogſtie biechu. Mnohy tu ſwog ziwot ztrati, Genz ſe do Ryna newrati. Sobu ſtranu, coz gich biechu, Krwawi potocy teciechu: To wſe protoho lankrabie, z Ryna newierneho hrabie, Genz mnohemu ſmrt priwedl. Wſak Cieſař geho nezwedl. To kbohu mame puſtiti, Neb ten ma ſam to ſuditi. Cieſar tific helmow ztratil, Awſak boge nevkratil. Potíſtie nanie wſylnoſti, A oni vciniwſe doſti, Kmieſtu ſe zaſe puſtichu 1) A domieſta ſe wrazychu. Tut vbranie mnoho kopie Rozdrizhachu, anot kropie krwawe wzchodie 2) A oni tu wekrwi brodie. Wſak tu branu obranichu, Mnohe ſobu ſtranu zbichu. Tut tri nediele ležechu A weliku ſkodu wzechu. Cieſař pak chytroſti kaza, Ctiri ſtřelnice rozkaza Dielati a mietí hotowu,3) Elenhy 4) niemecky ſlowu. Tyt nactwero poſtawichu A kmieſtſke zdi pritocichu. Tiem mieſtíku zed přewysichu, hroznu ſkodu vcinichu Miestienom wſem vmieſtie. 1620 Ktoz byli po mieſtu naceſtie, Tent wzal vraz odtad taky, Tak ze mieſtiene gſu ča ky 1590 1595 1600 1605 1610 1615 88 1585 89a 1) c nadepsáno. — 2) V rkp. wzchodie krwawe. — 3) Verše 1610—1613 napsány dvakrát — 4) Br. členchy.
186 Iakz brzo woyſka dogdu, hroznu gim ſkodu vcinichu, Mnohet zwoyſka ranichu, driewe nez ſe priprawichu Wſichni, genż vwogſtie biechu. Mnohy tu ſwog ziwot ztrati, Genz ſe do Ryna newrati. Sobu ſtranu, coz gich biechu, Krwawi potocy teciechu: To wſe protoho lankrabie, z Ryna newierneho hrabie, Genz mnohemu ſmrt priwedl. Wſak Cieſař geho nezwedl. To kbohu mame puſtiti, Neb ten ma ſam to ſuditi. Cieſar tific helmow ztratil, Awſak boge nevkratil. Potíſtie nanie wſylnoſti, A oni vciniwſe doſti, Kmieſtu ſe zaſe puſtichu 1) A domieſta ſe wrazychu. Tut vbranie mnoho kopie Rozdrizhachu, anot kropie krwawe wzchodie 2) A oni tu wekrwi brodie. Wſak tu branu obranichu, Mnohe ſobu ſtranu zbichu. Tut tri nediele ležechu A weliku ſkodu wzechu. Cieſař pak chytroſti kaza, Ctiri ſtřelnice rozkaza Dielati a mietí hotowu,3) Elenhy 4) niemecky ſlowu. Tyt nactwero poſtawichu A kmieſtſke zdi pritocichu. Tiem mieſtíku zed přewysichu, hroznu ſkodu vcinichu Miestienom wſem vmieſtie. 1620 Ktoz byli po mieſtu naceſtie, Tent wzal vraz odtad taky, Tak ze mieſtiene gſu ča ky 1590 1595 1600 1605 1610 1615 88 1585 89a 1) c nadepsáno. — 2) V rkp. wzchodie krwawe. — 3) Verše 1610—1613 napsány dvakrát — 4) Br. členchy.
Strana 187
187 1630 1635 1640 1645 1650 1655 mieli,1) by nepokonal Kazdy, take by retowal Ge kto, nečekachu toho. Protoz ſtrachu miegiechu mnoho. Oto gechu ſe raditi A zaprimierie proſyti. Ktomu obecnie priwolili A nacieſari toho žadali, By on toho racil prieti, By mohli mier dwa dni mietí. Cieſar potazaw ſe oto, Primierie powoll toto, Neb toho pani pochwalichu, A te ſmluwie powolichu. Mieſtiane pak podle prawa A podle chlapſkeho mrawa Snaznie ſe vradichu A tak obecnie wywol(chu), Ze ſe chtiegi Creſari dati A gemu wſickni holdowati, Kromie aby dwie nedieli gini bezpecnoſti mieli, Kteriz wen nechtiegi ſluſeti; By wtrech dnech mohli odgeti, Kamz kto chce bez překazenie, Beztraty y bezſtawenie.2) To wſichni oblibichu A te raddy pochwalichu; Kcreſařowi ſtíem poſlachu A gemu tu reč zwieſtowachu. Cieſar ſhniewem ſe potaza, napaniech toho wztaza. Paní toho pochwalichu, By to přigel poradichu. Cieſař kaza mier wolati A pokog powiedieti, Tak iakż mieſtiene proſyli, 1660 Aby wſichni mierni byli. Mieſtiene (ſe) gemu dachu, Podpriſahu holdowachu. Kaza mieſto oſaditi, A coż zkażeno, vtwrditi. 1625 ) V rkp. mnieli. — 2) V rkp. bezoſlawenie.
187 1630 1635 1640 1645 1650 1655 mieli,1) by nepokonal Kazdy, take by retowal Ge kto, nečekachu toho. Protoz ſtrachu miegiechu mnoho. Oto gechu ſe raditi A zaprimierie proſyti. Ktomu obecnie priwolili A nacieſari toho žadali, By on toho racil prieti, By mohli mier dwa dni mietí. Cieſar potazaw ſe oto, Primierie powoll toto, Neb toho pani pochwalichu, A te ſmluwie powolichu. Mieſtiane pak podle prawa A podle chlapſkeho mrawa Snaznie ſe vradichu A tak obecnie wywol(chu), Ze ſe chtiegi Creſari dati A gemu wſickni holdowati, Kromie aby dwie nedieli gini bezpecnoſti mieli, Kteriz wen nechtiegi ſluſeti; By wtrech dnech mohli odgeti, Kamz kto chce bez překazenie, Beztraty y bezſtawenie.2) To wſichni oblibichu A te raddy pochwalichu; Kcreſařowi ſtíem poſlachu A gemu tu reč zwieſtowachu. Cieſar ſhniewem ſe potaza, napaniech toho wztaza. Paní toho pochwalichu, By to přigel poradichu. Cieſař kaza mier wolati A pokog powiedieti, Tak iakż mieſtiene proſyli, 1660 Aby wſichni mierni byli. Mieſtiene (ſe) gemu dachu, Podpriſahu holdowachu. Kaza mieſto oſaditi, A coż zkażeno, vtwrditi. 1625 ) V rkp. mnieli. — 2) V rkp. bezoſlawenie.
Strana 188
188 1665 Y dneſ fſni den mieſto toto Holdy dawa Cieſarowi proto. 89b Capitola XXVI. 1695 1700 KDyz toho mieſta dobyl bieſe, Niżadny ſe neprotiwieſe. Kaza ſtany rozboriti, 1670 Tut poče kewſem mluwiti Rka: »diekugit waſſie ctnoſti I te welike wiernoſti, Genz ſte gi kemnie vkazali, Primnie ſnażnie pracowali. Neb ſte witieznie cinilli A tohoto mieſta dobyli, Genž ma take vtwrzenie, Daleko takehoz nenie Wbohatſtwi y wtwrdoſti, 1680 Wſeho dobreho wniem doſti. Protoz račtez obmyſliti A mnie ktomu poraditi, Tak yakz geſtie hradow mnoho I dobrych mieſt podle toho, 1685 Bychom ſe nato ſnazili A to wſecko zahubili Pro toho clowieka zleho A mnie welmi ſkodliweho, Genz ſe proti mnie poſtawil 1690 A mie kſkutku priprawil.« Tu wſecky poče darowati, Striebro, zlatto gim dawati, A řka: »wierut ſe zawazugi A wam wſem welmi diekugi, Ze ſte primnie ſwieru byli, Me zaloſti ſemnu mſtili. Chcyt wam to odplacowati A wſim dobrym zpominati.« Tut wſichni, coz gich tu biechu, Gemu y ſriſſi ſhbichu, Chtiece wzdy ſnaznie pomahati A podle nieho wiernie ſtati, By zbozie mieli ztratiti I ziwot. »tot chcem podle tebe wažiti!« 1675 90a
188 1665 Y dneſ fſni den mieſto toto Holdy dawa Cieſarowi proto. 89b Capitola XXVI. 1695 1700 KDyz toho mieſta dobyl bieſe, Niżadny ſe neprotiwieſe. Kaza ſtany rozboriti, 1670 Tut poče kewſem mluwiti Rka: »diekugit waſſie ctnoſti I te welike wiernoſti, Genz ſte gi kemnie vkazali, Primnie ſnażnie pracowali. Neb ſte witieznie cinilli A tohoto mieſta dobyli, Genž ma take vtwrzenie, Daleko takehoz nenie Wbohatſtwi y wtwrdoſti, 1680 Wſeho dobreho wniem doſti. Protoz račtez obmyſliti A mnie ktomu poraditi, Tak yakz geſtie hradow mnoho I dobrych mieſt podle toho, 1685 Bychom ſe nato ſnazili A to wſecko zahubili Pro toho clowieka zleho A mnie welmi ſkodliweho, Genz ſe proti mnie poſtawil 1690 A mie kſkutku priprawil.« Tu wſecky poče darowati, Striebro, zlatto gim dawati, A řka: »wierut ſe zawazugi A wam wſem welmi diekugi, Ze ſte primnie ſwieru byli, Me zaloſti ſemnu mſtili. Chcyt wam to odplacowati A wſim dobrym zpominati.« Tut wſichni, coz gich tu biechu, Gemu y ſriſſi ſhbichu, Chtiece wzdy ſnaznie pomahati A podle nieho wiernie ſtati, By zbozie mieli ztratiti I ziwot. »tot chcem podle tebe wažiti!« 1675 90a
Strana 189
189 Capi XXVII. TVt Cieſar mnoho wieznow Gmiegieſe y dobrych rytierow. Prikaza wſem hotowu byti A natre ſe rozdieliti. Wyprawi podle dunage Gedny 1) dodobreho krage, A druzy krakuſke zemí Gedu ſwitiezy wybornymi, Palece a hubiece nawſe strany Sedlaky y take zemany. A ſam cieſar, nic nemina, Zahubi wſecko aż do Ryna. Nato ſwu wſicku moc vlozi, Ze wſecko puſte polozi. Tu by mnohy člowiek znuzen A bezwiny zzemie wypuzen, Genz Gindricha nerozhniewal, Ani co kdy ſnim miewal. Arnost tiem zarmucen bieſe, neb hroznu zaloſt widieſe, Anot zemi geho hubie A coz přemohu, wſecko zahubie. Naywietſi tiem miel zamutek, Wida wiernych lidi ſmutek Y tu zaloſt, genz gi gmiegiechu A bezwiny mnozy trpiechu. Ta zahuba gey boleſe, Awſak napomſtu myſleſe. Kterak by mohl ſwych pomſtiti, Oto poče ſnaznie myſliti; Neb zen naywiec litowaſe A ktomu ſyrotkow pykaſe. Mnoha žena ſmutek miela Wty čaſſy, neb geſti oſyřela. Protoz ſmuten i muſyl byti 1740 Arnoſt, nemoha toho mſtiti. Mnozy tu walku hyżdiechu, Neb to zagiſte wiediechu, Ze gindrich zkriweho cinu Byl zabit od Arnoſta ſwinnu. 1710 1715 1720 1725 1730 1735 90b 1) V rkp. Gedu.
189 Capi XXVII. TVt Cieſar mnoho wieznow Gmiegieſe y dobrych rytierow. Prikaza wſem hotowu byti A natre ſe rozdieliti. Wyprawi podle dunage Gedny 1) dodobreho krage, A druzy krakuſke zemí Gedu ſwitiezy wybornymi, Palece a hubiece nawſe strany Sedlaky y take zemany. A ſam cieſar, nic nemina, Zahubi wſecko aż do Ryna. Nato ſwu wſicku moc vlozi, Ze wſecko puſte polozi. Tu by mnohy člowiek znuzen A bezwiny zzemie wypuzen, Genz Gindricha nerozhniewal, Ani co kdy ſnim miewal. Arnost tiem zarmucen bieſe, neb hroznu zaloſt widieſe, Anot zemi geho hubie A coz přemohu, wſecko zahubie. Naywietſi tiem miel zamutek, Wida wiernych lidi ſmutek Y tu zaloſt, genz gi gmiegiechu A bezwiny mnozy trpiechu. Ta zahuba gey boleſe, Awſak napomſtu myſleſe. Kterak by mohl ſwych pomſtiti, Oto poče ſnaznie myſliti; Neb zen naywiec litowaſe A ktomu ſyrotkow pykaſe. Mnoha žena ſmutek miela Wty čaſſy, neb geſti oſyřela. Protoz ſmuten i muſyl byti 1740 Arnoſt, nemoha toho mſtiti. Mnozy tu walku hyżdiechu, Neb to zagiſte wiediechu, Ze gindrich zkriweho cinu Byl zabit od Arnoſta ſwinnu. 1710 1715 1720 1725 1730 1735 90b 1) V rkp. Gedu.
Strana 190
190 1750 1745 Tudy cieſař proty ciny hubil Arnoſta bezwinny. Protoz ktozt ſe zmladi wede, Kecti ſwe mrawy priwede, Ten ſwu ſtaroſt zbożnie ſkona, Wſicknu proſpieſnie odchowa. Take ktož hotowe zbozie Whnog a neſtatečnie wlożi, Toho nema zaſtatečneho Ani zaclowieka mudreho. Taket 1) člowieka kriweho Chtie gmieti iako praweho, Obiema ten kriwie cini, Neb praweho kriwie winni. Ktoz počatek ſmyſlem 2) dawa, Ten ſwu wiec dobře ſkonawa. Ale Arnoſt nemiegieſe rownie, Neb to nebylo podobnie, ) Protoz sſtrachem bieſe A ktomu ſe nic nechyſtaſe, Awſak nato peci mage, Kterak by ſe mohl pomſtiti, A zadage ſmudroſti ſwitiezyti. »Pane boze, rač mi toho poprieti!« 1755 1760 1765 Capitola dwadcata VIII. Cleſar podle hniewu ſweho 1770 Vciniw tu mnoho zleho, Hradow y mieſt zboriw mnoho, Wſy y twrzy podle toho, Vciniw rozličnu ſkodu Wzemi Baworſkemu rodu Ohniem, bořením y bitim, — Vkazaw moc y zabitim Mnohy ziwotem pokonal A tu pohriechu ſkonal Sobu ſtranu, — ſtrachy mage, 1780 I bra ſe do ffranſkeho krage. Wſak ſwych lidi, coz gmiegieſe, 1775 913 1) V rkp. Tohot. — 2) Br. (s) smyslem. — 3) Smysl něm. originalu jest: Arnošt se nepřenahloval, nevida naděje vítězství; protož trpěl, co musil, a připravoval se s rozmyslem k boji.
190 1750 1745 Tudy cieſař proty ciny hubil Arnoſta bezwinny. Protoz ktozt ſe zmladi wede, Kecti ſwe mrawy priwede, Ten ſwu ſtaroſt zbożnie ſkona, Wſicknu proſpieſnie odchowa. Take ktož hotowe zbozie Whnog a neſtatečnie wlożi, Toho nema zaſtatečneho Ani zaclowieka mudreho. Taket 1) člowieka kriweho Chtie gmieti iako praweho, Obiema ten kriwie cini, Neb praweho kriwie winni. Ktoz počatek ſmyſlem 2) dawa, Ten ſwu wiec dobře ſkonawa. Ale Arnoſt nemiegieſe rownie, Neb to nebylo podobnie, ) Protoz sſtrachem bieſe A ktomu ſe nic nechyſtaſe, Awſak nato peci mage, Kterak by ſe mohl pomſtiti, A zadage ſmudroſti ſwitiezyti. »Pane boze, rač mi toho poprieti!« 1755 1760 1765 Capitola dwadcata VIII. Cleſar podle hniewu ſweho 1770 Vciniw tu mnoho zleho, Hradow y mieſt zboriw mnoho, Wſy y twrzy podle toho, Vciniw rozličnu ſkodu Wzemi Baworſkemu rodu Ohniem, bořením y bitim, — Vkazaw moc y zabitim Mnohy ziwotem pokonal A tu pohriechu ſkonal Sobu ſtranu, — ſtrachy mage, 1780 I bra ſe do ffranſkeho krage. Wſak ſwych lidi, coz gmiegieſe, 1775 913 1) V rkp. Tohot. — 2) Br. (s) smyslem. — 3) Smysl něm. originalu jest: Arnošt se nepřenahloval, nevida naděje vítězství; protož trpěl, co musil, a připravoval se s rozmyslem k boji.
Strana 191
191 mnoho 1) ſeth oſtawil bieſe Wzakladu, genz pokonali A od Baworſkych zlu ſmrt wzeli. Neb ſu ſe take branili, Swemu panu wierni byli, Sweho zbozie litugice A ſwe newiny žalugice. Witeznie ſu ſe branili 1790 A mnoho ſeth vnawili. Tak cieſař lidi rozpuſti A każdeho domow puſti Protu weliku ztrawu A boge ſe proti prawu. 1795 Budel mu ſe zhe weſti, Ten ma ſam tu ſkodu neſti.2) Kdyz cieſař rozpuſtil lid bieſe A wſecky, coz gich gmiegieſe, Arnoſtowi powiediechu 1800 ſſpeheri, gež to zwiediechu. Tut mu nebieſe doſpanie, Neb geho wſecko zadanie Podwieru potom ſtaſe, Mſtiti zemie ſwe hledaſe. Neb mu mnoho wiernych zbili Awſicku zemi zahubili Bez winny y bezewſeho prawa; Mnohemu tu by zbita hlawa. Poče ſnimi ſe tu raditi, Coż gich geſtie mohlo byti, A proſe gich welmi ſnażnie, Aby znich każdy přeważnie Podle nieho racil byti A geho zaloſti mſtiti. 1815 Promlu wichu wſickni ſmiele A chtiec pomocy celie Geho zaloſti pomſtiti,3) By ſ ſwieta gim bylo ſniti. Tut Arnoſt ſmluwiw ſe ſnimi, 1820 Slidmi welmi přeważnymi, Nacieſare ſe ptachu, Genz wgeho zemi wewodili 1805 1810 91b 1785 1) Místo nezřetelné; Br. a mnoho. — 2) Dle něm. orig. měl by obsah veršů 1794 sl- býti: Kdo bojuje proti právu, spravedlivou nese škodu. — 3) V rkp. pomítit zzalofli.
191 mnoho 1) ſeth oſtawil bieſe Wzakladu, genz pokonali A od Baworſkych zlu ſmrt wzeli. Neb ſu ſe take branili, Swemu panu wierni byli, Sweho zbozie litugice A ſwe newiny žalugice. Witeznie ſu ſe branili 1790 A mnoho ſeth vnawili. Tak cieſař lidi rozpuſti A każdeho domow puſti Protu weliku ztrawu A boge ſe proti prawu. 1795 Budel mu ſe zhe weſti, Ten ma ſam tu ſkodu neſti.2) Kdyz cieſař rozpuſtil lid bieſe A wſecky, coz gich gmiegieſe, Arnoſtowi powiediechu 1800 ſſpeheri, gež to zwiediechu. Tut mu nebieſe doſpanie, Neb geho wſecko zadanie Podwieru potom ſtaſe, Mſtiti zemie ſwe hledaſe. Neb mu mnoho wiernych zbili Awſicku zemi zahubili Bez winny y bezewſeho prawa; Mnohemu tu by zbita hlawa. Poče ſnimi ſe tu raditi, Coż gich geſtie mohlo byti, A proſe gich welmi ſnażnie, Aby znich każdy přeważnie Podle nieho racil byti A geho zaloſti mſtiti. 1815 Promlu wichu wſickni ſmiele A chtiec pomocy celie Geho zaloſti pomſtiti,3) By ſ ſwieta gim bylo ſniti. Tut Arnoſt ſmluwiw ſe ſnimi, 1820 Slidmi welmi přeważnymi, Nacieſare ſe ptachu, Genz wgeho zemi wewodili 1805 1810 91b 1785 1) Místo nezřetelné; Br. a mnoho. — 2) Dle něm. orig. měl by obsah veršů 1794 sl- býti: Kdo bojuje proti právu, spravedlivou nese škodu. — 3) V rkp. pomítit zzalofli.
Strana 192
192 A ge byli zahubili. Počechut ſmielie dobywati, 1825 Khradom kmieſtom ffturmowati. Welmi mnoho tech dobychu !) A hroznu ſkodu gim ucinichu. Cehoż koliwiek ſe dobrachu, To wſe ſmiele rozmetachu. 1830 A kohoz přemohli koli, Ten ginak nezbyl nikoli, Zaklad muſyl zaſtawiti Noh(u) aneb ruku zbyti. Tiemt ſe Baworsti mstili, 1835 Ktomu lidu mnoho zbili. Boh gim pomahaſe toho, Ze gich zbili welmi mnoho. Genz gim driewe prekaželi, Nad tiemi ſu ſwu woli gmieli. 1840 Neb coz ſe gim bylo ſtalo, To ſe gim bezwinny dalo. Protoz tuto ſwitiezychu, Nadnimi coz chtrec cinichu. Ktoz koli ſe pokuſieſe A gim ſe braniti chtieſe, Tohot bogem podſtupichu A wzdy ſ bohem ſwitiezychu. hroznu ſkodu vcinichu, Mnoho tiſic lidu zbichu. 1850 Piet let tato walka poſta, Pak ſe gi ſtrawy nedoſta. Kſwe zemi ſe wratili. Coz ſu byli nezahubili, To naceſtie zahubichu 1855 A doſwe ſe zemie wratichu, Diekugice bohu ztoho, Ze gim byl dal stieſtie mnoho, Wſeho ſmutka nedbagíce Ani ſwe ztraty pyciece, 1860 Coz ſu koli předſymż gmieli, Iakoby nic neztratili. neb ſe giž pomſtili biechu, Ztohot hroznu radost gmiegiechu. 1845 92a 1) V rkp. dobywachu.
192 A ge byli zahubili. Počechut ſmielie dobywati, 1825 Khradom kmieſtom ffturmowati. Welmi mnoho tech dobychu !) A hroznu ſkodu gim ucinichu. Cehoż koliwiek ſe dobrachu, To wſe ſmiele rozmetachu. 1830 A kohoz přemohli koli, Ten ginak nezbyl nikoli, Zaklad muſyl zaſtawiti Noh(u) aneb ruku zbyti. Tiemt ſe Baworsti mstili, 1835 Ktomu lidu mnoho zbili. Boh gim pomahaſe toho, Ze gich zbili welmi mnoho. Genz gim driewe prekaželi, Nad tiemi ſu ſwu woli gmieli. 1840 Neb coz ſe gim bylo ſtalo, To ſe gim bezwinny dalo. Protoz tuto ſwitiezychu, Nadnimi coz chtrec cinichu. Ktoz koli ſe pokuſieſe A gim ſe braniti chtieſe, Tohot bogem podſtupichu A wzdy ſ bohem ſwitiezychu. hroznu ſkodu vcinichu, Mnoho tiſic lidu zbichu. 1850 Piet let tato walka poſta, Pak ſe gi ſtrawy nedoſta. Kſwe zemi ſe wratili. Coz ſu byli nezahubili, To naceſtie zahubichu 1855 A doſwe ſe zemie wratichu, Diekugice bohu ztoho, Ze gim byl dal stieſtie mnoho, Wſeho ſmutka nedbagíce Ani ſwe ztraty pyciece, 1860 Coz ſu koli předſymż gmieli, Iakoby nic neztratili. neb ſe giž pomſtili biechu, Ztohot hroznu radost gmiegiechu. 1845 92a 1) V rkp. dobywachu.
Strana 193
193 Capitola dwadcata dewata. SMuten cieſař tiemto bieſe, 1865 A kazdy naň ztoho kricieſe, Ze nepomíti toho, Coz ſu gi cinili mnoho. lakz bieſe ta reč doſla, Powſecka kniezata poſla, 1870 Coz kde gich mohl doſiecy, Chtie na Arnoſta gieti. Kaza nawognu wolati, Chtie wzdy Arnoſta wyhnati I wſecku zemi zahubiti 1875 Nizadneho neziwiti, Coz by (gich) koli doſahl. natom Cieſar priſahl. Arnoſt pak vſlyſew toto, Pozemany poſla proto. 1880 Poče gim tu řeč liciti, Ge ſe gich wſech proſyti, Aby ktomu poradili A gey ktomu naucili, Ze ge cieſar chce wyhnati, A řka: »nam nelze borowati Proti niemu, wizte ſami. Pakli ſe oblehnutí damy, Kohozt znas přemohu koli, Wiezte, neziwiet nikoli. Protoz geſtlit wam čekati A hanebnie ſe zbiti dati, Ant nami yakz chce obluge, Kto nam ztoho podiekuge? Protoz rownie nemagice, Geho moc přemdliti chtiece, Nelze nam ſnim boge mieti Ani take obdržeti. Ktoz kde nemoż boiowati, Lepe ſecti gt nechati. Take mi ſe nezhe widi, Ze nas cieſař nenawidi. Bychom gey zapana prigeli A gemu holdowati chtieli, Nelze nam miloſti mieti, 1905 Tot ſmiem dobře powiedieti. 1885 1890 1895 1900 92b Sborník Baworowského. 13
193 Capitola dwadcata dewata. SMuten cieſař tiemto bieſe, 1865 A kazdy naň ztoho kricieſe, Ze nepomíti toho, Coz ſu gi cinili mnoho. lakz bieſe ta reč doſla, Powſecka kniezata poſla, 1870 Coz kde gich mohl doſiecy, Chtie na Arnoſta gieti. Kaza nawognu wolati, Chtie wzdy Arnoſta wyhnati I wſecku zemi zahubiti 1875 Nizadneho neziwiti, Coz by (gich) koli doſahl. natom Cieſar priſahl. Arnoſt pak vſlyſew toto, Pozemany poſla proto. 1880 Poče gim tu řeč liciti, Ge ſe gich wſech proſyti, Aby ktomu poradili A gey ktomu naucili, Ze ge cieſar chce wyhnati, A řka: »nam nelze borowati Proti niemu, wizte ſami. Pakli ſe oblehnutí damy, Kohozt znas přemohu koli, Wiezte, neziwiet nikoli. Protoz geſtlit wam čekati A hanebnie ſe zbiti dati, Ant nami yakz chce obluge, Kto nam ztoho podiekuge? Protoz rownie nemagice, Geho moc přemdliti chtiece, Nelze nam ſnim boge mieti Ani take obdržeti. Ktoz kde nemoż boiowati, Lepe ſecti gt nechati. Take mi ſe nezhe widi, Ze nas cieſař nenawidi. Bychom gey zapana prigeli A gemu holdowati chtieli, Nelze nam miloſti mieti, 1905 Tot ſmiem dobře powiedieti. 1885 1890 1895 1900 92b Sborník Baworowského. 13
Strana 194
194 Protoz mniet ſe zda to zdobno, Ać ſe y zda wam podobno, Zet chcy ſwami zzemie gedti, A iat chcy kriz naſe wzieti 1910 A chcy nemeſkage wſtati 1) K boziemu ſe hrobu brati. Rad chcy ten kriz wzieti namie Pro Boh, genz geſt trpiel zamie, By ſe racil ſmilowati A mu nuzy znamenati, Coz ſem od Cieſaře toho gmiel Zaloſti welmi mnoho. Protoz muſyt nas nechati, nemage ſkym boiowati. 1920 A nenit lepſieho, nez tam geti A ſwu zemi v pokogi oſtawiti.« 1915 Capitola Tridcata. HRabie wecl y ſginymi Wece ſTowařiſſi ſwymi Arka: »tu radu oblibugem. 1925 Padeſſat tobie ſlbugem: Chcem kriz podle tebe wzieti A stebu přeſmoře geti.« Ta ſmluwa ſe nevtagi Wniemcych y wtom wewſem kragi, 1930 Ze Arnost chce wſtati A mieni ſe zamo ře brati. Mnoho ginych, genż ſlyſiechu A ty nowiny zwiediechu, Pocechut ſe nato ptati, 1935 Chtiec zahriechy ſnim ſe brati. Cieſař iakz tu ſmluwu zwiedie, Ihned wognu odpowiedie Arka: »S kym chome boiowati, Kdyz chce Arnoſt na put wſtati?« 1940 Pani toho pochwalichu A tez gemu poradichu A řkuc: »kdyzt brezi, necht biezi 93a 1) Před slovem wſtati napsáno wzeti a škrtnuto.
194 Protoz mniet ſe zda to zdobno, Ać ſe y zda wam podobno, Zet chcy ſwami zzemie gedti, A iat chcy kriz naſe wzieti 1910 A chcy nemeſkage wſtati 1) K boziemu ſe hrobu brati. Rad chcy ten kriz wzieti namie Pro Boh, genz geſt trpiel zamie, By ſe racil ſmilowati A mu nuzy znamenati, Coz ſem od Cieſaře toho gmiel Zaloſti welmi mnoho. Protoz muſyt nas nechati, nemage ſkym boiowati. 1920 A nenit lepſieho, nez tam geti A ſwu zemi v pokogi oſtawiti.« 1915 Capitola Tridcata. HRabie wecl y ſginymi Wece ſTowařiſſi ſwymi Arka: »tu radu oblibugem. 1925 Padeſſat tobie ſlbugem: Chcem kriz podle tebe wzieti A stebu přeſmoře geti.« Ta ſmluwa ſe nevtagi Wniemcych y wtom wewſem kragi, 1930 Ze Arnost chce wſtati A mieni ſe zamo ře brati. Mnoho ginych, genż ſlyſiechu A ty nowiny zwiediechu, Pocechut ſe nato ptati, 1935 Chtiec zahriechy ſnim ſe brati. Cieſař iakz tu ſmluwu zwiedie, Ihned wognu odpowiedie Arka: »S kym chome boiowati, Kdyz chce Arnoſt na put wſtati?« 1940 Pani toho pochwalichu A tez gemu poradichu A řkuc: »kdyzt brezi, necht biezi 93a 1) Před slovem wſtati napsáno wzeti a škrtnuto.
Strana 195
195 1950 I ſwymi zemie y take ſginymi! 1) Kriwie bychom vcinili, Bychom chudinu hubili.« Obečnie tu raddu dachu, Tiem ſe mnozy radowachu. Zatiem Arnoſtowa matka, Zwieduc put ſweho dietiatka, Piet ſet hriwen poſla gemu, Swemu ſynu gedinemu, Protu wieru, genz gmiegieſe, Ze gie gediny bieſe. Ale widieti (gie) geho 1955 nelze bieſe ſyna ſweho. Potom naywietſi zaloſt miela, Ze geho wten cas newidiela. Awſak podle wiery geho Geſtie ſynu milemu ſwemu, Poſtawcow zlattych mnoho Y Akſamitow wedle toho, Přemnozſtwie hranoſtaiow take ciſtych damaſſkow,? Tkanic, perel y kamenie 1965 Podle geho wſeho chtienie, To mu poſla wectnoſti Podle wiery y miloſti Iakz ſynu wierna matie, By račil gie pozehnati. Tiſic krat tot wzkaza la gemu, Synackowi ſwemu zmilelemu a přewelmi nan(1) laſkawemu. 1960 1945 1970 93b Capitola Tridcata prwa. Kdyz naceſtu wſichni wſtachu, Arnoſt s ſwymi ſe wybrachu 1975 Draze a přewelmi bohatie, Wſtriebře, whedbabie3) a zlattie. To obecnie wſickni gmiegiechu A ktomu priprawni biechu 1) Místo pokaženo; patrně místo: A řkuc: Kdyzt biezi necht blezi s ſwymi z zemie y take ſginymi. 2) Br. damaskow. — 3) V rkp. whedbabiem. 13*
195 1950 I ſwymi zemie y take ſginymi! 1) Kriwie bychom vcinili, Bychom chudinu hubili.« Obečnie tu raddu dachu, Tiem ſe mnozy radowachu. Zatiem Arnoſtowa matka, Zwieduc put ſweho dietiatka, Piet ſet hriwen poſla gemu, Swemu ſynu gedinemu, Protu wieru, genz gmiegieſe, Ze gie gediny bieſe. Ale widieti (gie) geho 1955 nelze bieſe ſyna ſweho. Potom naywietſi zaloſt miela, Ze geho wten cas newidiela. Awſak podle wiery geho Geſtie ſynu milemu ſwemu, Poſtawcow zlattych mnoho Y Akſamitow wedle toho, Přemnozſtwie hranoſtaiow take ciſtych damaſſkow,? Tkanic, perel y kamenie 1965 Podle geho wſeho chtienie, To mu poſla wectnoſti Podle wiery y miloſti Iakz ſynu wierna matie, By račil gie pozehnati. Tiſic krat tot wzkaza la gemu, Synackowi ſwemu zmilelemu a přewelmi nan(1) laſkawemu. 1960 1945 1970 93b Capitola Tridcata prwa. Kdyz naceſtu wſichni wſtachu, Arnoſt s ſwymi ſe wybrachu 1975 Draze a přewelmi bohatie, Wſtriebře, whedbabie3) a zlattie. To obecnie wſickni gmiegiechu A ktomu priprawni biechu 1) Místo pokaženo; patrně místo: A řkuc: Kdyzt biezi necht blezi s ſwymi z zemie y take ſginymi. 2) Br. damaskow. — 3) V rkp. whedbabiem. 13*
Strana 196
196 Od kropeřow y ododienie. 1980 Wewſem biechu pripraweni, Coz kbogi geſt a ktomu gmieti, To by to mohl vzrieti. Takz podkrizem pogiedechu, A daleko negediechu, Aż prigede lidu mnoho Zginych zemi, teziec toho, Chtieli kto zamoře gieti, By racili powiedieti. Natyto gim vkazachu. A iakz ſe Arnoſta dobrachu, Počechu welmi proſyti, Aby racil laſkaw byti Nanie proboh a ge prigiti, Ze gey chtie radi zapana gmieti. Arnoſt ztoho podiekowa panu bohu, arka tato ſlowa: »Ia diekugi twe miloſti, Boze! zes mi lidi doſti Racil kemnie priwinuti. 2000 Raciz ty wſſem hriechy odpuſtiti, Bychom ſtiaſtnie putowali Y tobie ſe wſickni doſtali.« Pak kaza oniech powolati, Poče gim witanie dawati A řka: »witayte, pani mili! Kdyz ſte ſem ſe zahodili, Chcyt was zaſwe lidi gmieti A naſwu pracy přigieti. Kdyz was geſt ſem (boh) prihodil A mie wam geſti nahodil, Mate mie zabratra mieti, Neb podle was chcy vmrieti.« Diekowachu wſickni ztoho, Wzdawagic mu chwaly mnoho A řkuc: »Arnoſte, mily pane, O, kterakt ſe ginak neſtane! Tiet chcem wzdycky zapana gmieti A wtie wſichni chcem ſlyſeti, Nebs nas milie priyal kſobie. 2020 Boh day, by ſe ſtalo tobie, na boze co chces žadati!« A on toho pocel hledati, 1985 1990 1995 2005 2010 2015 94a
196 Od kropeřow y ododienie. 1980 Wewſem biechu pripraweni, Coz kbogi geſt a ktomu gmieti, To by to mohl vzrieti. Takz podkrizem pogiedechu, A daleko negediechu, Aż prigede lidu mnoho Zginych zemi, teziec toho, Chtieli kto zamoře gieti, By racili powiedieti. Natyto gim vkazachu. A iakz ſe Arnoſta dobrachu, Počechu welmi proſyti, Aby racil laſkaw byti Nanie proboh a ge prigiti, Ze gey chtie radi zapana gmieti. Arnoſt ztoho podiekowa panu bohu, arka tato ſlowa: »Ia diekugi twe miloſti, Boze! zes mi lidi doſti Racil kemnie priwinuti. 2000 Raciz ty wſſem hriechy odpuſtiti, Bychom ſtiaſtnie putowali Y tobie ſe wſickni doſtali.« Pak kaza oniech powolati, Poče gim witanie dawati A řka: »witayte, pani mili! Kdyz ſte ſem ſe zahodili, Chcyt was zaſwe lidi gmieti A naſwu pracy přigieti. Kdyz was geſt ſem (boh) prihodil A mie wam geſti nahodil, Mate mie zabratra mieti, Neb podle was chcy vmrieti.« Diekowachu wſickni ztoho, Wzdawagic mu chwaly mnoho A řkuc: »Arnoſte, mily pane, O, kterakt ſe ginak neſtane! Tiet chcem wzdycky zapana gmieti A wtie wſichni chcem ſlyſeti, Nebs nas milie priyal kſobie. 2020 Boh day, by ſe ſtalo tobie, na boze co chces žadati!« A on toho pocel hledati, 1985 1990 1995 2005 2010 2015 94a
Strana 197
197 Cinil wzdy knim miloſtiwie, Kdez mohl, y dobrotiwie. Capitola Tridcata druha. Oſpolku ſbohem 1) pogedu, A driewe nez zzemie wygedu, Tut ge mnozſtwie prowodichu, Genž doma oſtati gmiegiechu. Driewe nez ſe rozluci, 2030 Arnoſt gim zemi poruci; Poče gim raddu dawati A to gim rozkazowati: »Budeli kto pri kniežeti, Ze nemożte rowni byti, 2035 A chtiet was poſtatku zahubiti, Radimt, abyſte ſe gemu porucih. Awſak napřed wzdiegte A mu mater kſobie miegte, By ſe wzemi vwazala 2040 A tu domne zprawowala. nebt ta zemie zahubena, A wiemt, iakat geſti zena, Ze ſe mnohy proto wzrazy A te zemi nepřekazy. 2045 Pakli vmru nate ceſtie, że ma matka zwie ty powieſti, By rozdala zbožie meho, coz moz mieti geho, kkoſtelom, kniezim take 2050 Proto gmeno bozie welike I proſlawnu bozi matku, By ona kſwemu dietiatku Zamu duſſi wzdy proſyla A orodownicy byla.« 2055 Rekl to: »Boh ny zehnay!« wece, »Nechcyt rozkazowati wiece, Geduc, boha žadagice A ſwe ceſty nemeſkagice.« Poče odpuſtienie brati 94b 2025 1) Br. z Bohem.
197 Cinil wzdy knim miloſtiwie, Kdez mohl, y dobrotiwie. Capitola Tridcata druha. Oſpolku ſbohem 1) pogedu, A driewe nez zzemie wygedu, Tut ge mnozſtwie prowodichu, Genž doma oſtati gmiegiechu. Driewe nez ſe rozluci, 2030 Arnoſt gim zemi poruci; Poče gim raddu dawati A to gim rozkazowati: »Budeli kto pri kniežeti, Ze nemożte rowni byti, 2035 A chtiet was poſtatku zahubiti, Radimt, abyſte ſe gemu porucih. Awſak napřed wzdiegte A mu mater kſobie miegte, By ſe wzemi vwazala 2040 A tu domne zprawowala. nebt ta zemie zahubena, A wiemt, iakat geſti zena, Ze ſe mnohy proto wzrazy A te zemi nepřekazy. 2045 Pakli vmru nate ceſtie, że ma matka zwie ty powieſti, By rozdala zbožie meho, coz moz mieti geho, kkoſtelom, kniezim take 2050 Proto gmeno bozie welike I proſlawnu bozi matku, By ona kſwemu dietiatku Zamu duſſi wzdy proſyla A orodownicy byla.« 2055 Rekl to: »Boh ny zehnay!« wece, »Nechcyt rozkazowati wiece, Geduc, boha žadagice A ſwe ceſty nemeſkagice.« Poče odpuſtienie brati 94b 2025 1) Br. z Bohem.
Strana 198
198 2060 A wſechniem wiernie diekowati. Tut gim nebieſe doſmiechu, Wſichni plakati ſe gechu. nemožet vzadny nechati Ani toho oſtradati, 2065 By neplakal pana ſweho, Arnoſta toho wierneho. Nebot geſt nan od mladoſti Byl laſkaw wkniežecie ctnoſti. Iakz ſe byl zmladoſti ſchowal, 2070 Tak ge wiernie wzdy zprawowal. Protoz bylo geſti co plakati A geho puti pykati. Take ženy welmi geho plakachu 1) kniežete ſweho. 2075 Neb striehl wiernie gich ctnosti A byl kazal pripilnoſti, Ktoz zenſku twař kde vhani, Budto panny nebo panie, Neb ge kterym cinem ſmuti, 2080 Nelzet bylo toho minuti, Muſylt proto ſſigi dati; Nechtiel 2) geſt toho tak nechati. Protoz muſyli plakati Toho kniežete předraheho, 2085 Genż gt clowieka kazdeho Vctil podle prawa geho, welikeho y maleho ; nebylt geſti nic odtoho. Tak ge Arnoſt malo ſmutil, 2090 Nebt ſe ſnimi čtnie rozlucil. 95- 37 Capitola Tridcata druha. 3) ARnoſt ſtiemi lidmi celie Pogede prewelmi weſelie, Neb druzinu dobru gmiegieſe; Tiech y ginych ſnad tiſic bieſe, 2095 Genz podkrizem ſnim gediechu. Wſickni prawi witiezowe biechu, Genż ſe ſwych ziwotow byli 1) V rkp. ženy geho přewelmi plakachu. — 2) Br. nechtieli. — 3) Omylem m. třetí.
198 2060 A wſechniem wiernie diekowati. Tut gim nebieſe doſmiechu, Wſichni plakati ſe gechu. nemožet vzadny nechati Ani toho oſtradati, 2065 By neplakal pana ſweho, Arnoſta toho wierneho. Nebot geſt nan od mladoſti Byl laſkaw wkniežecie ctnoſti. Iakz ſe byl zmladoſti ſchowal, 2070 Tak ge wiernie wzdy zprawowal. Protoz bylo geſti co plakati A geho puti pykati. Take ženy welmi geho plakachu 1) kniežete ſweho. 2075 Neb striehl wiernie gich ctnosti A byl kazal pripilnoſti, Ktoz zenſku twař kde vhani, Budto panny nebo panie, Neb ge kterym cinem ſmuti, 2080 Nelzet bylo toho minuti, Muſylt proto ſſigi dati; Nechtiel 2) geſt toho tak nechati. Protoz muſyli plakati Toho kniežete předraheho, 2085 Genż gt clowieka kazdeho Vctil podle prawa geho, welikeho y maleho ; nebylt geſti nic odtoho. Tak ge Arnoſt malo ſmutil, 2090 Nebt ſe ſnimi čtnie rozlucil. 95- 37 Capitola Tridcata druha. 3) ARnoſt ſtiemi lidmi celie Pogede prewelmi weſelie, Neb druzinu dobru gmiegieſe; Tiech y ginych ſnad tiſic bieſe, 2095 Genz podkrizem ſnim gediechu. Wſickni prawi witiezowe biechu, Genż ſe ſwych ziwotow byli 1) V rkp. ženy geho přewelmi plakachu. — 2) Br. nechtieli. — 3) Omylem m. třetí.
Strana 199
199 I coz mieli, přewazili. Bohatie kazdy gedieſe A wſeho dobreho priſobie gmiegieſe; Zageden clowiek biechu, Coz kto miel, to wſe dielechu. dokterez zemie gediechu, Kteracy ſu, to zwiediechu, 2105 Ze doma ciniechu muzſky A tak gedu dobrodruzſky. Tak hoſpodar podle prawa, Genż gt byl wte zemi hlawa, Ctil Arnoſta naywyſſieho 2110 Podle prawa kniezecieho. Y ti,1) ktoż ſnim tu byli, Tyt gſu nawſe ſtrany ctili, Wſecky rozličnie dariece, klenoty y kamenim ctiece 2115 ktomu kdez koli priſtali, Tut gim prowod wſudy dali. ktož koli cti dobreho, Tot naywietsi gest cest geho Dwogi odplatu ma wtale: 2120 Pr wni, że gey lide chwale, Druhu odboha ma ktomu, Genž ſtiedře odplati gemu. Ten genz cini čeſt dobremu, Blaze tomu geſt každemu. 2125 Ktoż ſe teto chwaly drzi A gi obogi obdrżi, Ten toho ma malu ztratu, neb zde y tam ma odplatu. 95b 2100 Capitola XXXIII. WEſel Arnoſt s ſwymi bieſe, 2130 Neb mu ſe dobře wedieſe, Ano gey ctie nawſe strany, Arnoſta y geho pany. Takz wte radoſti pogedu, Dovherſke zemie wgedu. 2135 Kral ſe diwieſe te ſyle. Br. ly.
199 I coz mieli, přewazili. Bohatie kazdy gedieſe A wſeho dobreho priſobie gmiegieſe; Zageden clowiek biechu, Coz kto miel, to wſe dielechu. dokterez zemie gediechu, Kteracy ſu, to zwiediechu, 2105 Ze doma ciniechu muzſky A tak gedu dobrodruzſky. Tak hoſpodar podle prawa, Genż gt byl wte zemi hlawa, Ctil Arnoſta naywyſſieho 2110 Podle prawa kniezecieho. Y ti,1) ktoż ſnim tu byli, Tyt gſu nawſe ſtrany ctili, Wſecky rozličnie dariece, klenoty y kamenim ctiece 2115 ktomu kdez koli priſtali, Tut gim prowod wſudy dali. ktož koli cti dobreho, Tot naywietsi gest cest geho Dwogi odplatu ma wtale: 2120 Pr wni, że gey lide chwale, Druhu odboha ma ktomu, Genž ſtiedře odplati gemu. Ten genz cini čeſt dobremu, Blaze tomu geſt každemu. 2125 Ktoż ſe teto chwaly drzi A gi obogi obdrżi, Ten toho ma malu ztratu, neb zde y tam ma odplatu. 95b 2100 Capitola XXXIII. WEſel Arnoſt s ſwymi bieſe, 2130 Neb mu ſe dobře wedieſe, Ano gey ctie nawſe strany, Arnoſta y geho pany. Takz wte radoſti pogedu, Dovherſke zemie wgedu. 2135 Kral ſe diwieſe te ſyle. Br. ly.
Strana 200
200 Wſakz ge vzře welmi milie. Poče ge ſtiedre dariti, Striebrem, konmi welmi ctiti. Obiemat dobre ſluſieſe, 2140 Neb kral toho ceſt gmiegieſe, Arnost vrozen byl gest ktomu. Protoz ſe čeſt dala tomu Kralowi ceſt, a ſtiedremu 1) gſuce, Tomuto čeſt, a odnieho beruce. 2145 Sobu ſtranu tu čeſt gmie i, Darili y take wzel. Kral hroznu čest tu vkazal, Ztrawu wſem datí rozkazal, Wſechniem, coz gich tu bieſe. 2150 To krah dobre ſluſieſe. ktomu iakozto kral prawi2) Swe poſly ſnimi wyprawi, Genzto pronie vcinichu, Dorecſke zemie ge prowodichu. Cаpi XXXIIII. 2155 IVt nic nemeſkachu dele, Pogedut prewelmi weſele, Do Cunſtopla mieſta gede. Kdyz ge řecſky cieſař zwiedie, hroznu ceſt vcini gemu, 2160 Arnoſtowi ſlowutnemu, I tiem, ktoz ſu ſ nim byli, weliku čeſt gim cinili. Kaza 4) wſechny dobře chowati A wfičku potřebu dati. 2165 Coz kteremu třeba bieſe, Ten iako doma wezmieſe. Tu gfuc. počechut ſe ptati A korabow wyhledati, Chtrec ſwe ceſty nemeſkati, 2170 Kbožiemu ſe hrobu brati. Tak tu ſeſt nediel přebychu, 96a ) V rkp. ſtedri mu. — 2) Totiž pravý. — 3) Tečka jest velmi silná a zřetelná mezi g a e. — 4) Slabika ka napsána dvakrát: na konci řádku a na počátku řádku následujícího.
200 Wſakz ge vzře welmi milie. Poče ge ſtiedre dariti, Striebrem, konmi welmi ctiti. Obiemat dobre ſluſieſe, 2140 Neb kral toho ceſt gmiegieſe, Arnost vrozen byl gest ktomu. Protoz ſe čeſt dala tomu Kralowi ceſt, a ſtiedremu 1) gſuce, Tomuto čeſt, a odnieho beruce. 2145 Sobu ſtranu tu čeſt gmie i, Darili y take wzel. Kral hroznu čest tu vkazal, Ztrawu wſem datí rozkazal, Wſechniem, coz gich tu bieſe. 2150 To krah dobre ſluſieſe. ktomu iakozto kral prawi2) Swe poſly ſnimi wyprawi, Genzto pronie vcinichu, Dorecſke zemie ge prowodichu. Cаpi XXXIIII. 2155 IVt nic nemeſkachu dele, Pogedut prewelmi weſele, Do Cunſtopla mieſta gede. Kdyz ge řecſky cieſař zwiedie, hroznu ceſt vcini gemu, 2160 Arnoſtowi ſlowutnemu, I tiem, ktoz ſu ſ nim byli, weliku čeſt gim cinili. Kaza 4) wſechny dobře chowati A wfičku potřebu dati. 2165 Coz kteremu třeba bieſe, Ten iako doma wezmieſe. Tu gfuc. počechut ſe ptati A korabow wyhledati, Chtrec ſwe ceſty nemeſkati, 2170 Kbožiemu ſe hrobu brati. Tak tu ſeſt nediel přebychu, 96a ) V rkp. ſtedri mu. — 2) Totiž pravý. — 3) Tečka jest velmi silná a zřetelná mezi g a e. — 4) Slabika ka napsána dvakrát: na konci řádku a na počátku řádku následujícího.
Strana 201
201 Kraſnut gim cest vcinichu, ze coz kniezat wzemi byli, Tit ge procieſare ctili. 2175 Neb tomu Cieſař chtieſe, Aby ge ctili, tak rozkazal bieſe. A nezh ſeſt nediel minu, Mnoho korabow priplynu. Wezuce drahu kupi s ſebu, 2180 Yakz mohlo byti wtu dobu. Ztiech korabow dwamiedcytma naylepſich biechu A dobre pokoge wſobie miegrechu. Arnoſt ſnimi nemeſkage Smluwi a ge wſecky nage, 2185 Smluwiw, aby bylo chyſtano, Wſem kupotřebie dobywano. Odienie, coz ſu mieli, Aby to wſe ſpolu mieli A dokorabow ſe brah 2190 A potřeb s ſebu doſti nabrali, Aby naztrawu mohli mieti Doroka, tot kaza wzieti. To wſe vcieſaře brali, Cehoż namoře potřebowali. Tent gim nedal nic kupiti, Wſehot gim kazal dobyti. Tak Arnoſt s ſwymi ſebraw ſe, Snimi mudře potazaw ſe. Gide před Cieſaře toho, 2200 Genz vcinil gim cti mnoho. Poče odpuſtienie brati A zewfe cti diekowati. 96b 2195 Cаpi XXXV. ZAtiem ciefař kmene ctneho, Wida toho ſlechetneho, 2205 Mnozſtwie zlatta neſti kazal, Wſecko gemu dati prikazal, Y wſechnie obecnie doſti.2) Podle knieżecie ſtiedroſti Vctí toho ſlowutneho, 1) V rkp. mage. — 2) V rkp. dati doſli.
201 Kraſnut gim cest vcinichu, ze coz kniezat wzemi byli, Tit ge procieſare ctili. 2175 Neb tomu Cieſař chtieſe, Aby ge ctili, tak rozkazal bieſe. A nezh ſeſt nediel minu, Mnoho korabow priplynu. Wezuce drahu kupi s ſebu, 2180 Yakz mohlo byti wtu dobu. Ztiech korabow dwamiedcytma naylepſich biechu A dobre pokoge wſobie miegrechu. Arnoſt ſnimi nemeſkage Smluwi a ge wſecky nage, 2185 Smluwiw, aby bylo chyſtano, Wſem kupotřebie dobywano. Odienie, coz ſu mieli, Aby to wſe ſpolu mieli A dokorabow ſe brah 2190 A potřeb s ſebu doſti nabrali, Aby naztrawu mohli mieti Doroka, tot kaza wzieti. To wſe vcieſaře brali, Cehoż namoře potřebowali. Tent gim nedal nic kupiti, Wſehot gim kazal dobyti. Tak Arnoſt s ſwymi ſebraw ſe, Snimi mudře potazaw ſe. Gide před Cieſaře toho, 2200 Genz vcinil gim cti mnoho. Poče odpuſtienie brati A zewfe cti diekowati. 96b 2195 Cаpi XXXV. ZAtiem ciefař kmene ctneho, Wida toho ſlechetneho, 2205 Mnozſtwie zlatta neſti kazal, Wſecko gemu dati prikazal, Y wſechnie obecnie doſti.2) Podle knieżecie ſtiedroſti Vctí toho ſlowutneho, 1) V rkp. mage. — 2) V rkp. dati doſli.
Strana 202
202 2210 Iakzto prawie ſyna ſweho. Kdyz giz wſecko hotowo bieſe, Coz dokorabow ſlufieſe, Poče odpuſtienie brati Arnoſt y wſem diekowati. 2215 Mnoho cti gemu vcinili, Iakoz by tu byl rodil. Počechut lide plakati, Geho y ginych pykati; Nebo mnozſtwie lida toho 2220 Zte zemie wybra ſe mnoho, Genz ſe take brahi A ſnimi ſe prichyſtahi. By kwielenie nawſe ſtrany. Ondet panie y take panny Ge prowodie prietele, Ondet placi a wſickni 1) kwiele. Nebot mnohy prietele ztratil A domow ſe zaſe newratil. Protoz bylo co plakati, 2230 Nebo mnoheho dietiete mati Owdowiela a oſyrela, Tudy wiečnu žaloſt miela. A kdyz ſe wkorab wſadichu A odbřeha odſtrcichu, Pogedu preč zpiewagice A ſwym heſlem wolagice ! »hoſpodine, pomilug ny ! Gezukryſte, pomilug ny!« Tut 2) bohu ſe porucichu 2240 A pokoru vcinichu. 2225 2235 97a Capitola Tridcata ſeſta. 2245 Akt pogedu wte porobie, W Rytierſke ſlawne vtrobie Bohu chwalu wzdawagice, Rytierſke ſrdce magice. Zatiem ſta ſe dne pateho, By ſmutno ſrdce kazdeho. Tu by tepruw matie plakala, 1) Br. wseckni. — 2) V rkp. Tut pokornie.
202 2210 Iakzto prawie ſyna ſweho. Kdyz giz wſecko hotowo bieſe, Coz dokorabow ſlufieſe, Poče odpuſtienie brati Arnoſt y wſem diekowati. 2215 Mnoho cti gemu vcinili, Iakoz by tu byl rodil. Počechut lide plakati, Geho y ginych pykati; Nebo mnozſtwie lida toho 2220 Zte zemie wybra ſe mnoho, Genz ſe take brahi A ſnimi ſe prichyſtahi. By kwielenie nawſe ſtrany. Ondet panie y take panny Ge prowodie prietele, Ondet placi a wſickni 1) kwiele. Nebot mnohy prietele ztratil A domow ſe zaſe newratil. Protoz bylo co plakati, 2230 Nebo mnoheho dietiete mati Owdowiela a oſyrela, Tudy wiečnu žaloſt miela. A kdyz ſe wkorab wſadichu A odbřeha odſtrcichu, Pogedu preč zpiewagice A ſwym heſlem wolagice ! »hoſpodine, pomilug ny ! Gezukryſte, pomilug ny!« Tut 2) bohu ſe porucichu 2240 A pokoru vcinichu. 2225 2235 97a Capitola Tridcata ſeſta. 2245 Akt pogedu wte porobie, W Rytierſke ſlawne vtrobie Bohu chwalu wzdawagice, Rytierſke ſrdce magice. Zatiem ſta ſe dne pateho, By ſmutno ſrdce kazdeho. Tu by tepruw matie plakala, 1) Br. wseckni. — 2) V rkp. Tut pokornie.
Strana 203
203 kdyz by ſweho ſyna widiela Protu zaloſt, genž ſu mieli, 2250 Kteruž ſu namoři wželi, Oniez ia chcy powiedieti, yakz ſe gim vdalo dieti. Pateho dne zytra bieſe, hrozny wicher zmoře gdieſe. 2255 Tut ſe poče zaloſt, hoře, Ano gimi mece moře. Wſak nayprwe ſlunečna kraſa Bieſe wſeckna toho čaſſa, ze ſe marynari diwiechu, 2260 Genz natu ſwietloſt patriechu, ze dawno ſlunce nebylo Kraffie, nez wten čas bylo. Poſwietloſti horkost wgide, A iakz brzo ge obgide, 2265 Hrom vderi ztoho welmi, Ze odienie y gich helmy, Wſe tiem hlukem ſe třeſieſe. Tiem znich kazdy ſmuten bieſe Tut ſe počechu hody zaloſti we, 2270 Wygidet gim pamiet zwesele. Hrozny wietr ge obklici, Genz ge bezmala wſecky rozluci Prożaloſtnu wiernoſt onu,1) Genz dwanadſt korabow vtonu 2275 Stiemi, ktoz ſnimi tu brechu. Wiec druh druha newidiechu. Wſak korab, wniemż Arnoſt 2) bieſe Stiemi, coz gich priſobie gmiegiele, Boh gim pomože odgeti, 2280 že te zaloſtne ſmrti Druh druha poče plakati, Dobre druziny pykati,3) Ze tak hanebnie odeſhi A žaloſtnu ſmrti ſeſli. Coz korabow ginych bieſe, Tiech druh druha newiedieſe. Tut Arnoſt kbohu kricieſe Stiemi, coz gich wkorabie gmiegieſe. 97b 2285 1) V rkp. mu. — 2) Arnofl připsáno na kraji poněkud drobnějším písmem. V rkp. pykali. —
203 kdyz by ſweho ſyna widiela Protu zaloſt, genž ſu mieli, 2250 Kteruž ſu namoři wželi, Oniez ia chcy powiedieti, yakz ſe gim vdalo dieti. Pateho dne zytra bieſe, hrozny wicher zmoře gdieſe. 2255 Tut ſe poče zaloſt, hoře, Ano gimi mece moře. Wſak nayprwe ſlunečna kraſa Bieſe wſeckna toho čaſſa, ze ſe marynari diwiechu, 2260 Genz natu ſwietloſt patriechu, ze dawno ſlunce nebylo Kraffie, nez wten čas bylo. Poſwietloſti horkost wgide, A iakz brzo ge obgide, 2265 Hrom vderi ztoho welmi, Ze odienie y gich helmy, Wſe tiem hlukem ſe třeſieſe. Tiem znich kazdy ſmuten bieſe Tut ſe počechu hody zaloſti we, 2270 Wygidet gim pamiet zwesele. Hrozny wietr ge obklici, Genz ge bezmala wſecky rozluci Prożaloſtnu wiernoſt onu,1) Genz dwanadſt korabow vtonu 2275 Stiemi, ktoz ſnimi tu brechu. Wiec druh druha newidiechu. Wſak korab, wniemż Arnoſt 2) bieſe Stiemi, coz gich priſobie gmiegiele, Boh gim pomože odgeti, 2280 že te zaloſtne ſmrti Druh druha poče plakati, Dobre druziny pykati,3) Ze tak hanebnie odeſhi A žaloſtnu ſmrti ſeſli. Coz korabow ginych bieſe, Tiech druh druha newiedieſe. Tut Arnoſt kbohu kricieſe Stiemi, coz gich wkorabie gmiegieſe. 97b 2285 1) V rkp. mu. — 2) Arnofl připsáno na kraji poněkud drobnějším písmem. V rkp. pykali. —
Strana 204
204 Dopuſtie ge wietr wrazy 2290 A take dale odrazy, Ze nikame newiediechu, Ani hor ani zemie widrechu. Kazdy kſmrti hotow bieſe, Iako zapaſem gi gmiegieſe,) Neb wietr tocieſe gimi, Tiemi witiezy ſmutnymi. Dna nemožechu rozeznati Ani kde odpocinuti. To gim poſta dwa mieſiece A piet dni nebo wiece, Ze wrozličnem ſmutce biechu2) A khladu giz peci gmiegiechu. Tut dwogi zaloſt miegiechu: prwe, ze ſtrawy negmiegiechu, Druhe hrozny wietr bieſe, Genz gimi ſem y tam tocieſe. wſak podle bozſke miloſti Po čaſe y pote žaloſti* Zgewi ſe gim den welmi kraſny, 2310 Marynarom y gim wſem caſny. Ze marynari mohu gmieti Proſtranstwie wdawnost widieti. Tu by radoſt y weſele wſem obecnie wcelie ; 2315 wſeho ſmutka zapomniechu. Tut pak marynari vzřechu Gednu zemi wdalekoſti, Anat ſe ſwieti w hrozne ſwretloſt počechu ſteřeze 4) zdwihati A kolače na Arnoſtowi zadati A rkuc: »mat ſe wam dobře zdieti, neb nam ſe hyn da widieti Zemie wſwe vprawie. Dali boh, ze naſe zdrawie Tu ſe nam ma wſem prodliti A kweſeli priprawiti.« Wſickni, kteri wkorabie biechu, Marýnařom 5) powiediechu 2295 2300 2305 2320 98a 2325 1) V rkp. gmiegiechu. — 2) V rkp. bieſe. — 3) V rkp. Pod caſem y podte zaloſti. — *) V rkp. ř nejasné. — 5) Místo y chtěl písař pův. něco jiného napsati, od čehož po opravě zbyla tečka.
204 Dopuſtie ge wietr wrazy 2290 A take dale odrazy, Ze nikame newiediechu, Ani hor ani zemie widrechu. Kazdy kſmrti hotow bieſe, Iako zapaſem gi gmiegieſe,) Neb wietr tocieſe gimi, Tiemi witiezy ſmutnymi. Dna nemožechu rozeznati Ani kde odpocinuti. To gim poſta dwa mieſiece A piet dni nebo wiece, Ze wrozličnem ſmutce biechu2) A khladu giz peci gmiegiechu. Tut dwogi zaloſt miegiechu: prwe, ze ſtrawy negmiegiechu, Druhe hrozny wietr bieſe, Genz gimi ſem y tam tocieſe. wſak podle bozſke miloſti Po čaſe y pote žaloſti* Zgewi ſe gim den welmi kraſny, 2310 Marynarom y gim wſem caſny. Ze marynari mohu gmieti Proſtranstwie wdawnost widieti. Tu by radoſt y weſele wſem obecnie wcelie ; 2315 wſeho ſmutka zapomniechu. Tut pak marynari vzřechu Gednu zemi wdalekoſti, Anat ſe ſwieti w hrozne ſwretloſt počechu ſteřeze 4) zdwihati A kolače na Arnoſtowi zadati A rkuc: »mat ſe wam dobře zdieti, neb nam ſe hyn da widieti Zemie wſwe vprawie. Dali boh, ze naſe zdrawie Tu ſe nam ma wſem prodliti A kweſeli priprawiti.« Wſickni, kteri wkorabie biechu, Marýnařom 5) powiediechu 2295 2300 2305 2320 98a 2325 1) V rkp. gmiegiechu. — 2) V rkp. bieſe. — 3) V rkp. Pod caſem y podte zaloſti. — *) V rkp. ř nejasné. — 5) Místo y chtěl písař pův. něco jiného napsati, od čehož po opravě zbyla tečka.
Strana 205
205 A rkuc: »budeli ſtieſtie naſe 2330 Tam dogduc y take waſe, Chcem was wſech obdarití, Muſyte wiec dobri ſlutí.« 1) Tut pogedu diekugice, Bohu chwalu wzdawagice. Wſeho hladu zapomniechu Kromie zlatta doſti miechu. Protoz gich nadiege bieſſe.2) Ac 3) ſe komv 4) gieſti chtieſe nebo piti, wſak nedba ſe,5) Gedno okem wzdy zhledaſe, Skuoroli moře mine A wte zemi odpocine. Tak kbohu nadiegi magic, Pogedu, miloſti zadagic. Neb ktoż naboh ſwu nadiegi Wzklada, tot recy ſmiegi, Ten zbude wſie žaloſti A prigdet kwiečne radoſti Tak pogedu a gſuc weſeli, Anot gim driewie cel Kzemi, gez gi cypra diechu. Welmi kraſny hrad vzřechu, Kraſſi, nezh kdy widali 6) Ani ocima ohledali. Byla żed iako pſana, Wrčabnicy dielana. Odpřeſtkwucieho mramora Wſecka hradowa obora Wrozlične ſe barwie ſtkwieſe. kazdy ſe tomu diwieſe. Ondet vprawa tak ſlična, Od mnohych wiecy rozlićna, Y odptacſtwa gim ſwietieſe. Ten hrad y coz wiezie bieſe, Ty ſe wſecky odzlatta ſtkwiechu. Slunce, miefiec, hwiezdy ktomu, Ty zlattem nakaždě domu 2335 2340 2345 2350 2355 2360 98b 2365 1) Patrně místo dobrie žítí nebo dobri bytí; v něm. orig, das du maht vrólichen leben. — 2) V rkp. bechffe; ch škrtnuté červeně jest velmi vybledlé. — 3) V rkp. Az. — *) Místo opravované; písař pův. psal koni ...; další část slova není znatelna. — 5) Br. nebdase. 6) V rkp uidieli.
205 A rkuc: »budeli ſtieſtie naſe 2330 Tam dogduc y take waſe, Chcem was wſech obdarití, Muſyte wiec dobri ſlutí.« 1) Tut pogedu diekugice, Bohu chwalu wzdawagice. Wſeho hladu zapomniechu Kromie zlatta doſti miechu. Protoz gich nadiege bieſſe.2) Ac 3) ſe komv 4) gieſti chtieſe nebo piti, wſak nedba ſe,5) Gedno okem wzdy zhledaſe, Skuoroli moře mine A wte zemi odpocine. Tak kbohu nadiegi magic, Pogedu, miloſti zadagic. Neb ktoż naboh ſwu nadiegi Wzklada, tot recy ſmiegi, Ten zbude wſie žaloſti A prigdet kwiečne radoſti Tak pogedu a gſuc weſeli, Anot gim driewie cel Kzemi, gez gi cypra diechu. Welmi kraſny hrad vzřechu, Kraſſi, nezh kdy widali 6) Ani ocima ohledali. Byla żed iako pſana, Wrčabnicy dielana. Odpřeſtkwucieho mramora Wſecka hradowa obora Wrozlične ſe barwie ſtkwieſe. kazdy ſe tomu diwieſe. Ondet vprawa tak ſlična, Od mnohych wiecy rozlićna, Y odptacſtwa gim ſwietieſe. Ten hrad y coz wiezie bieſe, Ty ſe wſecky odzlatta ſtkwiechu. Slunce, miefiec, hwiezdy ktomu, Ty zlattem nakaždě domu 2335 2340 2345 2350 2355 2360 98b 2365 1) Patrně místo dobrie žítí nebo dobri bytí; v něm. orig, das du maht vrólichen leben. — 2) V rkp. bechffe; ch škrtnuté červeně jest velmi vybledlé. — 3) V rkp. Az. — *) Místo opravované; písař pův. psal koni ...; další část slova není znatelna. — 5) Br. nebdase. 6) V rkp uidieli.
Strana 206
206 A nawieziech biechu pſany, Přebohatie wydielany. Ten hrad hrozny priekop gmiegieſe, Skrze nienz hrozna woda tecieſe Okolo wte ohradie. A wylożeni na tom hradie Biechu predrahe vprawy, Tak ktoz widiel, kazdy p rawi, Ze drazſieho neſlychano Ani ocima geſt widano. A tak byl kraſen y bohat ktomu, Giſtie geſt chudoba tomu 2380 Malo mohla překažeti. Ktož počel ten hrad ſtawieti. Tot ta zed ſama ſwiedcila, Genz gest ten hrad obklicila. Byla wſecka ſſachowana, 2385 Polazuře zlattem pſana.1 2370 2375 99a Capitola Tridcata VII. Wſech řeci vgiſtiece, Coż w tiechto kniehach, powiete, Ze geſt to tak nalezeno Wlatinſkych kniehach zgeweno, 2590 Iakz latinie bylo pſano, Slowenſky wykladano, ze wte zemi lide dworni Ten hrad ſtawiel wyborny, Iakz tuto vſlyſſite, Ač ktomu ſluch prilozite. Takz marynari bliz priſtachu, před gedniem oſtrowem ſtachu Tu kotwy dolow puſtichu A zkorabu ſe wybrachu 2400 na překraſny2) oſtrow welmi. Tu odienie y ſwe helmy Y co gmiegiechu, wynoſychu A tu ſwe ſtany rozbichu. Arnoſt pak poče mluwiti 2405 Kſwym a ſnimi ſe raditi 2395 1) V rkp. pſane. — 2) V rkp. napřed kraſny.
206 A nawieziech biechu pſany, Přebohatie wydielany. Ten hrad hrozny priekop gmiegieſe, Skrze nienz hrozna woda tecieſe Okolo wte ohradie. A wylożeni na tom hradie Biechu predrahe vprawy, Tak ktoz widiel, kazdy p rawi, Ze drazſieho neſlychano Ani ocima geſt widano. A tak byl kraſen y bohat ktomu, Giſtie geſt chudoba tomu 2380 Malo mohla překažeti. Ktož počel ten hrad ſtawieti. Tot ta zed ſama ſwiedcila, Genz gest ten hrad obklicila. Byla wſecka ſſachowana, 2385 Polazuře zlattem pſana.1 2370 2375 99a Capitola Tridcata VII. Wſech řeci vgiſtiece, Coż w tiechto kniehach, powiete, Ze geſt to tak nalezeno Wlatinſkych kniehach zgeweno, 2590 Iakz latinie bylo pſano, Slowenſky wykladano, ze wte zemi lide dworni Ten hrad ſtawiel wyborny, Iakz tuto vſlyſſite, Ač ktomu ſluch prilozite. Takz marynari bliz priſtachu, před gedniem oſtrowem ſtachu Tu kotwy dolow puſtichu A zkorabu ſe wybrachu 2400 na překraſny2) oſtrow welmi. Tu odienie y ſwe helmy Y co gmiegiechu, wynoſychu A tu ſwe ſtany rozbichu. Arnoſt pak poče mluwiti 2405 Kſwym a ſnimi ſe raditi 2395 1) V rkp. pſane. — 2) V rkp. napřed kraſny.
Strana 207
207 A řka: »bratriel radtez mi ktomu, Co chcem vciniti tomu, kdyz ny geſt boh ſem wyprawil A nas morſkych zatok zbawil, Bychom ſwe poſly poſlali A tento hrad ohledali Y ty lidi, ktoz tu bydle, At nas ruce neoſydle. Gſuli kreſtiane, to zwieme A gim ſhroznu prosbu dieme, Chtieli 1) nam ztrawy prieti, Zato naſe zbozie wzieti? Pakli pohane ti budu, Stemi dogdem giſtie trudu. Wſak podle prawdy prawiece, Ci 2) gich bude mnoho wiece — A my ſe proto wybrah A kriż proboh naſe wzeli — Geſtli nä tu teſknoſt mieti, Ze nam hladě vmrieti, Kazdy podle ctneho prawa Bran ſe, donidz geho ſtawa. Cin kazdy, co ma ciniti, Dayme ſe radiegi wſickni zbiti!« 2430 Wſickni toho pochwalichu A tam poſla wyprawichu. 2410 2415 2420 2425 99b Capitola Tridcata Oſma. 2440 GIde poſel nemeſkage A okolo hradu ſpitage, Nizadneho nikdiez vzřeti 2435 Nemože ani ſlyſeti. Wrati ſe kſwym a zwieſtuge, (5) To zaprawdu wyprawuge, Ze wte welike ohradie nizadny nenie natom hradie. Wſickni ſe tomu diwiechu A to zanaywietſſi diw gmiegiechu, (10) Ze tak twrdie y bohatie Ten hrad ſwieti yakozto wzlattie, 1) V rkp. chceli. — 2) V rkp. Oci.
207 A řka: »bratriel radtez mi ktomu, Co chcem vciniti tomu, kdyz ny geſt boh ſem wyprawil A nas morſkych zatok zbawil, Bychom ſwe poſly poſlali A tento hrad ohledali Y ty lidi, ktoz tu bydle, At nas ruce neoſydle. Gſuli kreſtiane, to zwieme A gim ſhroznu prosbu dieme, Chtieli 1) nam ztrawy prieti, Zato naſe zbozie wzieti? Pakli pohane ti budu, Stemi dogdem giſtie trudu. Wſak podle prawdy prawiece, Ci 2) gich bude mnoho wiece — A my ſe proto wybrah A kriż proboh naſe wzeli — Geſtli nä tu teſknoſt mieti, Ze nam hladě vmrieti, Kazdy podle ctneho prawa Bran ſe, donidz geho ſtawa. Cin kazdy, co ma ciniti, Dayme ſe radiegi wſickni zbiti!« 2430 Wſickni toho pochwalichu A tam poſla wyprawichu. 2410 2415 2420 2425 99b Capitola Tridcata Oſma. 2440 GIde poſel nemeſkage A okolo hradu ſpitage, Nizadneho nikdiez vzřeti 2435 Nemože ani ſlyſeti. Wrati ſe kſwym a zwieſtuge, (5) To zaprawdu wyprawuge, Ze wte welike ohradie nizadny nenie natom hradie. Wſickni ſe tomu diwiechu A to zanaywietſſi diw gmiegiechu, (10) Ze tak twrdie y bohatie Ten hrad ſwieti yakozto wzlattie, 1) V rkp. chceli. — 2) V rkp. Oci.
Strana 208
208 2450 2455 2460 By pak lidi nemiel wſobie. Tak mluwiece wte vtrobie, Gedno ſobie wy myſlichu (15) A toho wſickni potwrdichu, Chtiec nahrad ſe walnie brati. Tut poče rozkazowati Arnoſt, by hotowi byli A wſickni ſe oblacili. (20) Kdyz pak wſickni hotowi biechu A helmy na rytieře wzdiechu, Kaza ſe wſem na hotowie mieti A koruhew rozproſtřeti. Kaza, welici y maly 1) (25) By na koruhew hledalí.2) Wbielem poli kriz cirweny By wkoruhwi rozproſtřeny. Koruhew poruci ctnemu Weclowi, hrabi ſlowutnemu. (30) Tomu napřed kaza giti A nan wſem giny patriti. 100a 2445 Capitola Tridcata dewata.3) Capitola Ctiridcata. POgedu ti ctni řekowe 2465 Proti twrdoſti hradowe, 1) V rkp. welikym y malym. — 2) V rkp. wſickni hledali. — 3) Písař se zmýlil a opsal tu kapitolu předcházející ještě jednou. Ježto však čísla pokračují, vyrovnala se zde opět chyba při kap. 33 učiněná. Písař totiž počítal kapitolu 32. dvakrát. — Přece jsou v tomto druhém opise některé odchylky, jež tuto zaznamenávám: v. 1. POſel gide m. GIde poſel. » 2. zpitage m. ſpitage. » 3. nizadneho m. nízadneho. nikdiez m. nikdiez. » 8. nižadny m. nizadny. » 9. wfichni m. wſickni. » 10. naywietſí m naywietſſi. » 12. yakzto m. yakozto. » 13. nemieli m. nemiel. wſobie m. wſobie. » 15. ſobie m. ſobie. » 16. wſichni m. wſickni. potwrdichu m. potwrdichu. Veršem 19. počíná list 100b v. 19. hotowi byli m. hotowi byli. » 20. oblacili m. oblacili. » 21. wſickni m wſickni. biechu m. biechu. » 23. wſem m. wſem. » 24. rozproftrieti m. rozproftřeti. » 26. wſickni m. wſickni. » 27. križ m. kriz. čerweny m. cirweny. » 30. Weclowi . Weclowi. hrabi m. hrabi. » 32. ginym m. giny.
208 2450 2455 2460 By pak lidi nemiel wſobie. Tak mluwiece wte vtrobie, Gedno ſobie wy myſlichu (15) A toho wſickni potwrdichu, Chtiec nahrad ſe walnie brati. Tut poče rozkazowati Arnoſt, by hotowi byli A wſickni ſe oblacili. (20) Kdyz pak wſickni hotowi biechu A helmy na rytieře wzdiechu, Kaza ſe wſem na hotowie mieti A koruhew rozproſtřeti. Kaza, welici y maly 1) (25) By na koruhew hledalí.2) Wbielem poli kriz cirweny By wkoruhwi rozproſtřeny. Koruhew poruci ctnemu Weclowi, hrabi ſlowutnemu. (30) Tomu napřed kaza giti A nan wſem giny patriti. 100a 2445 Capitola Tridcata dewata.3) Capitola Ctiridcata. POgedu ti ctni řekowe 2465 Proti twrdoſti hradowe, 1) V rkp. welikym y malym. — 2) V rkp. wſickni hledali. — 3) Písař se zmýlil a opsal tu kapitolu předcházející ještě jednou. Ježto však čísla pokračují, vyrovnala se zde opět chyba při kap. 33 učiněná. Písař totiž počítal kapitolu 32. dvakrát. — Přece jsou v tomto druhém opise některé odchylky, jež tuto zaznamenávám: v. 1. POſel gide m. GIde poſel. » 2. zpitage m. ſpitage. » 3. nizadneho m. nízadneho. nikdiez m. nikdiez. » 8. nižadny m. nizadny. » 9. wfichni m. wſickni. » 10. naywietſí m naywietſſi. » 12. yakzto m. yakozto. » 13. nemieli m. nemiel. wſobie m. wſobie. » 15. ſobie m. ſobie. » 16. wſichni m. wſickni. potwrdichu m. potwrdichu. Veršem 19. počíná list 100b v. 19. hotowi byli m. hotowi byli. » 20. oblacili m. oblacili. » 21. wſickni m wſickni. biechu m. biechu. » 23. wſem m. wſem. » 24. rozproftrieti m. rozproftřeti. » 26. wſickni m. wſickni. » 27. križ m. kriz. čerweny m. cirweny. » 30. Weclowi . Weclowi. hrabi m. hrabi. » 32. ginym m. giny.
Strana 209
209 Muzſka ſrdce wſickni magic, Pro hlad naziwoty nedbagic. A kdyz ſe khradu bliziechu, Nizadneho neſlyſechu Ani nazdech 1) ani nawieziech Ani whradie ani wtwrziech. Mniegiechu, by gim otewreh A ge oklamati chtieli. Wſickni domnienie gmiegiechu, Protoz w hroznem ſtrachu biechu. Arnoſt iako witiez prawy Gich ſmyſly iako mrawy A řka: »co darmo ſobie mnite A ſobie teſknoſt cinite? Driewe nez bych hradu toho, A trpiew namori mnoho, neohledal, chcy oſtati A ziwotem ſwym ſkonati. diw nie by ſe mielo ſtati, By mie chtieli oklamati! Snad ſe ſami oklamagi, Az ny witiezne poznagi. Protoz, me mile hrdiny! ne prozbozie ani diediny, 2490 Ale pročeſt a progmie bozie Dobudě zde wiečneho zbozie. Drztez ſe wſichni whromadu, Podtez vwitiezſku ohradu. Snad ſe nedame zeſpati 2495 Tomu, kto nas chce zklamati. Nebo bychom myſlili A ſe zaſe nawratilh, hradu neohledagic toho, Každy by nas haniel ztoho. 2500 Toho bychom nenabyli. Protož nez bychom cti zbyli A to slowo naſe wzeli, Ze bycho hladem vmřeli, Dotiehneme ctneho prawa, 2505 Bigme ſe, dokawadż nas ſtawa. Boh, genz wſechno może, Komużt raci, wzdyt ſpomoże.« 2470 2475 2480 2485 101a 1) Br. na zdiech. Sborník Baworowského. 14
209 Muzſka ſrdce wſickni magic, Pro hlad naziwoty nedbagic. A kdyz ſe khradu bliziechu, Nizadneho neſlyſechu Ani nazdech 1) ani nawieziech Ani whradie ani wtwrziech. Mniegiechu, by gim otewreh A ge oklamati chtieli. Wſickni domnienie gmiegiechu, Protoz w hroznem ſtrachu biechu. Arnoſt iako witiez prawy Gich ſmyſly iako mrawy A řka: »co darmo ſobie mnite A ſobie teſknoſt cinite? Driewe nez bych hradu toho, A trpiew namori mnoho, neohledal, chcy oſtati A ziwotem ſwym ſkonati. diw nie by ſe mielo ſtati, By mie chtieli oklamati! Snad ſe ſami oklamagi, Az ny witiezne poznagi. Protoz, me mile hrdiny! ne prozbozie ani diediny, 2490 Ale pročeſt a progmie bozie Dobudě zde wiečneho zbozie. Drztez ſe wſichni whromadu, Podtez vwitiezſku ohradu. Snad ſe nedame zeſpati 2495 Tomu, kto nas chce zklamati. Nebo bychom myſlili A ſe zaſe nawratilh, hradu neohledagic toho, Každy by nas haniel ztoho. 2500 Toho bychom nenabyli. Protož nez bychom cti zbyli A to slowo naſe wzeli, Ze bycho hladem vmřeli, Dotiehneme ctneho prawa, 2505 Bigme ſe, dokawadż nas ſtawa. Boh, genz wſechno może, Komużt raci, wzdyt ſpomoże.« 2470 2475 2480 2485 101a 1) Br. na zdiech. Sborník Baworowského. 14
Strana 210
210 Capi XLI. 2515 2520 2525 2530 2535 ARnost ſweclem napred gidechu, A kdyz přeſmoſt 1) w hrad prigidechu, Počechu witieznie trwati, Swymi hlaſſy wſickni zpiewati, »Pomilug ny!« ſpiewagice A khoſpodinu wolagice. Tut ani ſam ani ſama ktomu Neby nikoheho wdomu, Hoſpodaře ani hoſpodynie. Neby kto hoſti priwine, By byl dada kto witanie. Tepruw gmiegrechu oſtrabenie, Počechu Il ſe ohledati, Hrad prawie opatrowati, Nalit rozlični domowe, Zlattem pſani pokoiowe. Nemohl žadny widati2) Takowe kraſy ani ſlychati, Iakoz natom hradie bieſe. Każdy ſe tomu diwieſe. Byli pſany wſechny ſtieny Zlatte bezgine promieny. Weſkeren hrad kobercy vſtlan, Akſamit wkomorach poſtlan. Oppony dowrchu biechu, Wryziem zlattie ſe ſtkwiechu, Tkanic okraſlenie mnoheho A ktomu kamenie draheho Tut bylo priſſiwano, Tak že to nikdy newidano. Stolow mnoho bylo ktor, Kazdy ſe geſt diwil tomu. 2540 Akſamitem kazdy bielym bieſe Rozproſtrien, coż gich tu stogieſe. Natrech ſtolech maſſo ryby,3) Biechu y morſke welryby, Ptacstwo, zwieř, ktoz co mohl znati Neb ſlychati neb widati; Zemli bielych, pozlacenych ktomu coz potřebie komu, 101 2510 2545 1) V rkp. předmoſt. — 2) V rkp. widieti. — 3) Pův. psáno rybie, pak opraveno.
210 Capi XLI. 2515 2520 2525 2530 2535 ARnost ſweclem napred gidechu, A kdyz přeſmoſt 1) w hrad prigidechu, Počechu witieznie trwati, Swymi hlaſſy wſickni zpiewati, »Pomilug ny!« ſpiewagice A khoſpodinu wolagice. Tut ani ſam ani ſama ktomu Neby nikoheho wdomu, Hoſpodaře ani hoſpodynie. Neby kto hoſti priwine, By byl dada kto witanie. Tepruw gmiegrechu oſtrabenie, Počechu Il ſe ohledati, Hrad prawie opatrowati, Nalit rozlični domowe, Zlattem pſani pokoiowe. Nemohl žadny widati2) Takowe kraſy ani ſlychati, Iakoz natom hradie bieſe. Każdy ſe tomu diwieſe. Byli pſany wſechny ſtieny Zlatte bezgine promieny. Weſkeren hrad kobercy vſtlan, Akſamit wkomorach poſtlan. Oppony dowrchu biechu, Wryziem zlattie ſe ſtkwiechu, Tkanic okraſlenie mnoheho A ktomu kamenie draheho Tut bylo priſſiwano, Tak že to nikdy newidano. Stolow mnoho bylo ktor, Kazdy ſe geſt diwil tomu. 2540 Akſamitem kazdy bielym bieſe Rozproſtrien, coż gich tu stogieſe. Natrech ſtolech maſſo ryby,3) Biechu y morſke welryby, Ptacstwo, zwieř, ktoz co mohl znati Neb ſlychati neb widati; Zemli bielych, pozlacenych ktomu coz potřebie komu, 101 2510 2545 1) V rkp. předmoſt. — 2) V rkp. widieti. — 3) Pův. psáno rybie, pak opraveno.
Strana 211
211 Med, wino, rozlične pitie. Tot drahe bylo tu bytie! Neb obecnie wſechno bylo, Coz ſe gedne 1) komu libilo, A to tak draze pripraweno, A lektwari ozdobeno. Tut ſe nic nedoſtawalo, 2555 Gedno wſſe hotowo bylo; Coz kto chtiel greſti neb piti, To obecnie mohl wzieti. 2550 1022 Capitola Ctiridcata druha. Vzřew Arnoſt tuto ſlawnu chwalu, Což gim boh dal nemalu, 2560 Bohu chwalu wzdawaſe A zte miloſti diekowaſe, Ze gey racil vtieſiti A tem pokrmem obmyſliti. Poče řeci ſtedry byti A poće ſwych proſyti, Coz geſt pokladow neb zlatta, By to wazyli 2) mieſto blata, Natom hradie nic nebrali. »Pomniete, že boh naš mily, Geſto ſme namori byli A mnoho whori přebyli, Nas odſmrti gest vchowal, Sem ny lačne dopiestowal Nas racil giz nakrmiti, Tiemto zboziem obdariti. Protoz naboha dbagice A geho nehniewagice, Nebudte lakomi ktomu, Abyſte zde co wzeli zdomu, Nawſem hradie neſkodiece, Boha wiece ſe bogice, Genż nas vtieſil potruchloſti Podle hrozne ſwe miloſti. Taket prawim namu wieru, 2585 Miegte nagedeni ſmieru 2565 2580 2570 2575 1) Br. gedno. — 2) V rkp. wozyli. 14*
211 Med, wino, rozlične pitie. Tot drahe bylo tu bytie! Neb obecnie wſechno bylo, Coz ſe gedne 1) komu libilo, A to tak draze pripraweno, A lektwari ozdobeno. Tut ſe nic nedoſtawalo, 2555 Gedno wſſe hotowo bylo; Coz kto chtiel greſti neb piti, To obecnie mohl wzieti. 2550 1022 Capitola Ctiridcata druha. Vzřew Arnoſt tuto ſlawnu chwalu, Což gim boh dal nemalu, 2560 Bohu chwalu wzdawaſe A zte miloſti diekowaſe, Ze gey racil vtieſiti A tem pokrmem obmyſliti. Poče řeci ſtedry byti A poće ſwych proſyti, Coz geſt pokladow neb zlatta, By to wazyli 2) mieſto blata, Natom hradie nic nebrali. »Pomniete, že boh naš mily, Geſto ſme namori byli A mnoho whori přebyli, Nas odſmrti gest vchowal, Sem ny lačne dopiestowal Nas racil giz nakrmiti, Tiemto zboziem obdariti. Protoz naboha dbagice A geho nehniewagice, Nebudte lakomi ktomu, Abyſte zde co wzeli zdomu, Nawſem hradie neſkodiece, Boha wiece ſe bogice, Genż nas vtieſil potruchloſti Podle hrozne ſwe miloſti. Taket prawim namu wieru, 2585 Miegte nagedeni ſmieru 2565 2580 2570 2575 1) Br. gedno. — 2) V rkp. wozyli. 14*
Strana 212
212 2590 I napiti, tot wam radim A natomt was nezradim. Ač chcete ziwi oſtati, Radimt wa wſem poſluchati. Coż pak poſtole zoſtane, Kdyz zwas kazdy odſud wſtane, Prikazugit, abyſte to wſe brali 1) A dokorabu ſſpiżowali.2) To i każdy powiez druh druhu 2595 A 3) prokrmie bud ſam ſwu ſluhu. 102b Capitola Ctiridcata tretie. 2600 2605 2610 2615 2620 TVt ſedu wſickni geduce, Bohu chwalu wzdawagice, Ze ge racil vtieſiti A pohladu nakrmiti. Gediechu a pigiechu milie, Zdaſe ſe gim kratka chwilie, Ani rycie a prawiece, Oſwych prihodach mluwiece. Tiem, genz zrecſke4) zemie biechu, Naywiec nowin gim prawiechu Otom, co ſu trpiel driewe, nez zdomu wygeli. Zatiem welmi ſe diwiechu: Co ſpigiechu neb ſniediechu, Malo toho kde vbylo, Zdaſe ſe gim by wzdy pribylo.5) Brzo poobiedie wſtachu, pohradie tulat ſe brachu. A vzřechut neomylnie wſecky dweře otewřene V komniat y vkomor (take) I vpiwnice wſelikake. Ondet wſkriniech zlatto ſwitie, Drahe kamenie ſe ſtkwie. Vpiwnicych přictnoſti Pitie, piwa, wina doſti. Predoſti ztrawy 6) nawſe ſtrany, 1) V rkp. wzeli. — 2) V rkp. ſſpehowali. — 3) Opraveno z I. — 4) Br. s Recske. — 5) Br. přebylo. — 6) Br. strawy.
212 2590 I napiti, tot wam radim A natomt was nezradim. Ač chcete ziwi oſtati, Radimt wa wſem poſluchati. Coż pak poſtole zoſtane, Kdyz zwas kazdy odſud wſtane, Prikazugit, abyſte to wſe brali 1) A dokorabu ſſpiżowali.2) To i każdy powiez druh druhu 2595 A 3) prokrmie bud ſam ſwu ſluhu. 102b Capitola Ctiridcata tretie. 2600 2605 2610 2615 2620 TVt ſedu wſickni geduce, Bohu chwalu wzdawagice, Ze ge racil vtieſiti A pohladu nakrmiti. Gediechu a pigiechu milie, Zdaſe ſe gim kratka chwilie, Ani rycie a prawiece, Oſwych prihodach mluwiece. Tiem, genz zrecſke4) zemie biechu, Naywiec nowin gim prawiechu Otom, co ſu trpiel driewe, nez zdomu wygeli. Zatiem welmi ſe diwiechu: Co ſpigiechu neb ſniediechu, Malo toho kde vbylo, Zdaſe ſe gim by wzdy pribylo.5) Brzo poobiedie wſtachu, pohradie tulat ſe brachu. A vzřechut neomylnie wſecky dweře otewřene V komniat y vkomor (take) I vpiwnice wſelikake. Ondet wſkriniech zlatto ſwitie, Drahe kamenie ſe ſtkwie. Vpiwnicych přictnoſti Pitie, piwa, wina doſti. Predoſti ztrawy 6) nawſe ſtrany, 1) V rkp. wzeli. — 2) V rkp. ſſpehowali. — 3) Opraveno z I. — 4) Br. s Recske. — 5) Br. přebylo. — 6) Br. strawy.
Strana 213
213 Tak yakz kniezata y pani, Mnozſtwie by mohlo tiem trwati, 2625 A nic ktomu nedobywati. Capitola Ctiridcata ctwrta. 2630 2635 2640 2645 DIwiwſe ſe wſemu tomu, Widiewſe, co bylo ktomu, To w ſe nahradie bieſe, Nic ſe brati nebranieſe. Wſakz toho nedbachu, Gedine korab ſſpiżowachu; Odpitie a odgedenie, To nabrali podle chtienie. Ztrawy te nakorab wzeh, Coż by do puol leta gmieli. Kdyz giż ſewſim hotowi biechu, Co 1) potřebie w korabu gmiegiechu, Gdu ſhradu ſpiewagice, Nachudobu nedbagice. Wſedu wkorab ſradoſti, Magic ztrawy owſem doſti. Poćechu wſickni zpiewati A kupanu bohu ſnaznie wolati, By racil ſpomocen byti A do Geruzalema ge prowoditi, By to mieſto opatrili, kdez ſu bozi krew prohili, A ten, podnimz ležel, kamen. Co gich biechu, wſickni wecechu Amen. 103a Capitola Ctiridcata pata. 2650 ARnoſt pak vmyſli ſobie, A řka Weclowi: »prawim tobie, Zet mog rozom y me chtienie Potom ſtogi y me myſlenie, Bycht ſe wratil, geſtlit hodno 2655 A zda ſe tobie podobno, Bychwa ſe oba wratila 1) V rkp. To.
213 Tak yakz kniezata y pani, Mnozſtwie by mohlo tiem trwati, 2625 A nic ktomu nedobywati. Capitola Ctiridcata ctwrta. 2630 2635 2640 2645 DIwiwſe ſe wſemu tomu, Widiewſe, co bylo ktomu, To w ſe nahradie bieſe, Nic ſe brati nebranieſe. Wſakz toho nedbachu, Gedine korab ſſpiżowachu; Odpitie a odgedenie, To nabrali podle chtienie. Ztrawy te nakorab wzeh, Coż by do puol leta gmieli. Kdyz giż ſewſim hotowi biechu, Co 1) potřebie w korabu gmiegiechu, Gdu ſhradu ſpiewagice, Nachudobu nedbagice. Wſedu wkorab ſradoſti, Magic ztrawy owſem doſti. Poćechu wſickni zpiewati A kupanu bohu ſnaznie wolati, By racil ſpomocen byti A do Geruzalema ge prowoditi, By to mieſto opatrili, kdez ſu bozi krew prohili, A ten, podnimz ležel, kamen. Co gich biechu, wſickni wecechu Amen. 103a Capitola Ctiridcata pata. 2650 ARnoſt pak vmyſli ſobie, A řka Weclowi: »prawim tobie, Zet mog rozom y me chtienie Potom ſtogi y me myſlenie, Bycht ſe wratil, geſtlit hodno 2655 A zda ſe tobie podobno, Bychwa ſe oba wratila 1) V rkp. To.
Strana 214
214 2665 2670 2675 2680 2685 2690 Nahrad a gey lepe opatrila. Takt geſt mog vmyſl, nebot mie rozchodi 1) ſmyſl, Ze ſme ſe tak ſnieho brahi A geho prawie neohledali. Ale tak ia myſlim ſobie — Tot 1a, wech, prawim tobie Wſech ginych chcy zde nechati, Gedno ſtebu tam ſe brati. A wſem to chcy powiedieti, Zdali ſe gim vda ſlyſeti, Ze nas ſylnieyſi obſtupie A nas ſwym hlaſſem oblupie,2) By ſe knam ruče pribrali A nas, mohuli, retowali. Byt mi bylo ziwot dati, Wzdyt ſe ſ Bohe chcy tam brati." Wecl toho ſe newzdali, Wſie geho řeci pochwali A řka: »byt bylo vmrieti, Maś mie wzdy priſobie mieti!« Tut Arnoſt poče mluwiti, Coz tu gich bieſe, wſem prawiti, Ze myſhi ſe tam wratiti, A coz magi vciniti. Wſichni toho pochwalichu A ſami ktomu poradichu A řkuc: »to wſe, coz ſmieś kazati, Pritö radi chcem zoſtati.« Arnoſt ſweclem tam gideſta, A iakz brzo whrad wgideſta, Poče ſe hrad ſnizowati 3) A niż niże wſtupowati. Oni nato nic nedbaſta, Dalez dalez whrad ſe braſta. počechu gey wſhledäti, 4) Wieze, domy ſpatrowati. Tepruw ſe nato oddachu. nalit tak lstiwie vcinien A wtwrdoſti vſazen, Ze kral ani ktere knieze, 103b 2660 2695 1) Br. wzchodi. — 2) Patrně m. ohlupie. — 3) V něm. orig.: dô geviel die burc in ie baz und ie baz. — 4) Br. roshledati.
214 2665 2670 2675 2680 2685 2690 Nahrad a gey lepe opatrila. Takt geſt mog vmyſl, nebot mie rozchodi 1) ſmyſl, Ze ſme ſe tak ſnieho brahi A geho prawie neohledali. Ale tak ia myſlim ſobie — Tot 1a, wech, prawim tobie Wſech ginych chcy zde nechati, Gedno ſtebu tam ſe brati. A wſem to chcy powiedieti, Zdali ſe gim vda ſlyſeti, Ze nas ſylnieyſi obſtupie A nas ſwym hlaſſem oblupie,2) By ſe knam ruče pribrali A nas, mohuli, retowali. Byt mi bylo ziwot dati, Wzdyt ſe ſ Bohe chcy tam brati." Wecl toho ſe newzdali, Wſie geho řeci pochwali A řka: »byt bylo vmrieti, Maś mie wzdy priſobie mieti!« Tut Arnoſt poče mluwiti, Coz tu gich bieſe, wſem prawiti, Ze myſhi ſe tam wratiti, A coz magi vciniti. Wſichni toho pochwalichu A ſami ktomu poradichu A řkuc: »to wſe, coz ſmieś kazati, Pritö radi chcem zoſtati.« Arnoſt ſweclem tam gideſta, A iakz brzo whrad wgideſta, Poče ſe hrad ſnizowati 3) A niż niże wſtupowati. Oni nato nic nedbaſta, Dalez dalez whrad ſe braſta. počechu gey wſhledäti, 4) Wieze, domy ſpatrowati. Tepruw ſe nato oddachu. nalit tak lstiwie vcinien A wtwrdoſti vſazen, Ze kral ani ktere knieze, 103b 2660 2695 1) Br. wzchodi. — 2) Patrně m. ohlupie. — 3) V něm. orig.: dô geviel die burc in ie baz und ie baz. — 4) Br. roshledati.
Strana 215
215 Tak iakz gich rozom ſwiedcieſe, Nemielby ſe pokuſyti, By geho mohl kdy 1) dobyti. Tak oba gduce mluwíe ſta, Neb to zagiſte widleſta. Tak gduce tam prigdu, Kdez gedli. kdyz tam wnidu, Tut wſtranu palac vzreſta, Gehoz driewe newidieſta, Pokog drahy a překraſny, Wſe odzlatta prewiehlaſny. Takeho oko newidalo, 2710 Ani vzri, ani poznalo. I odkamenie draheho Bieſe tu doſti wſeho dobreho, Od Topazyon toho kamenie, Tiem podlahy podlazeny. Mohl ſe wniem kazdy vzřeti, Ktoz prawie chtiel nato hledieti. Ondet stolowe zestlany, Wſfiem pokrmem doſpiewani; Ondet pitie, wina doſti, Podle člowiecie zadoſti. Tu ſtolíc přemnoho bieſe, Genz gedno kralowi ſluſieſe, neb brechu tak oddrahe vprawy — Tak tato dwa y piſmo prawi, Bohatieyſich newidano, Ani geſt kde otakowych pſano — Odzlatta y odkamenie Y oddraheho řezanie, Genż wſe zlattem položeno 2730 Bylo geſt a preciſtieno. 2705 2715 2720 2725 104a 2700 Capitola Ctridcata ſeſta. POtom pokogi kdyz wſe znidu, Tepruw kkomniatam prigdu. wgednu komniatu wzezřechu, Tot tu tepruw diw vzřechu! 2735 Wſſecko oddraheho kamenie 1) Br. kde.
215 Tak iakz gich rozom ſwiedcieſe, Nemielby ſe pokuſyti, By geho mohl kdy 1) dobyti. Tak oba gduce mluwíe ſta, Neb to zagiſte widleſta. Tak gduce tam prigdu, Kdez gedli. kdyz tam wnidu, Tut wſtranu palac vzreſta, Gehoz driewe newidieſta, Pokog drahy a překraſny, Wſe odzlatta prewiehlaſny. Takeho oko newidalo, 2710 Ani vzri, ani poznalo. I odkamenie draheho Bieſe tu doſti wſeho dobreho, Od Topazyon toho kamenie, Tiem podlahy podlazeny. Mohl ſe wniem kazdy vzřeti, Ktoz prawie chtiel nato hledieti. Ondet stolowe zestlany, Wſfiem pokrmem doſpiewani; Ondet pitie, wina doſti, Podle člowiecie zadoſti. Tu ſtolíc přemnoho bieſe, Genz gedno kralowi ſluſieſe, neb brechu tak oddrahe vprawy — Tak tato dwa y piſmo prawi, Bohatieyſich newidano, Ani geſt kde otakowych pſano — Odzlatta y odkamenie Y oddraheho řezanie, Genż wſe zlattem položeno 2730 Bylo geſt a preciſtieno. 2705 2715 2720 2725 104a 2700 Capitola Ctridcata ſeſta. POtom pokogi kdyz wſe znidu, Tepruw kkomniatam prigdu. wgednu komniatu wzezřechu, Tot tu tepruw diw vzřechu! 2735 Wſſecko oddraheho kamenie 1) Br. kde.
Strana 216
216 Bieſe gegíe podlaženie. Wſecka ſtie na zlattem ſwietieſe A palac kamenim drahym ſe ſtkwieſe. Odpitie a odgedenie Take bieſe obyżenſtwie 1) wſake. Tu naleznu drahe lože, kazdy celie řecy može, Ze drazſieho neſlychano Ani ocima gt widano. Wſecko ciſtie wydielane, Ze wſe zlattem okowane. Tut mnozſtwie zwierat rozlčnych, Podle pomyſlenie ſličnych Bylo dwornie wydielano, Ryzym zlattem pokladano.2) A wnich kamenie ſwietiece Drahe y iaſne přewelmi ſtkwucie. A nactiřech stienach3) zlattych lože ſtaſe, chytře priprawnych; Ctirie biechu wuhlech kameni Welmi miſternie wſazeni, Genz ſwietloſt hroznu gmiegiechu, Powſie komniatie ſwietiechu. Tot ſu 4) Karbunkulowe byli, Genz dnem y nocy ſwietih ; Take od Cendelinow mnoho Byl geſt oblak 5) lože toho. Dwie tu proſtieradlie brechu, Genżto ſwu ſwietloſti ſwietiechu. Gedno bylo naſecowe A druhe Cendelinowe. Koltra Akfamitem potazena, Hranoſtagem powlečena. Mnoho poſtawcow tu bieſe, 2770 Coz kte ohradie ſluſieſe, Wſſe puol zlatta haraſſowe A zdruhe ſtrany řizowe. Whlawach byl ſſarlatowe A wnohach topazytowe. 2775 le tak ze nemoż wymyſhiti, Gehoz by tu nemohlo byti. 2740 2745 2750 2755 2760 2765 105a 104b 1) V rkp. obyčenſtwie. — 2) V rkp. pokladeno. — 3) V něm. orig.: stollen, tedy nohách. — 4) V rkp. Tut. — 5) V rkp. obluk.
216 Bieſe gegíe podlaženie. Wſecka ſtie na zlattem ſwietieſe A palac kamenim drahym ſe ſtkwieſe. Odpitie a odgedenie Take bieſe obyżenſtwie 1) wſake. Tu naleznu drahe lože, kazdy celie řecy može, Ze drazſieho neſlychano Ani ocima gt widano. Wſecko ciſtie wydielane, Ze wſe zlattem okowane. Tut mnozſtwie zwierat rozlčnych, Podle pomyſlenie ſličnych Bylo dwornie wydielano, Ryzym zlattem pokladano.2) A wnich kamenie ſwietiece Drahe y iaſne přewelmi ſtkwucie. A nactiřech stienach3) zlattych lože ſtaſe, chytře priprawnych; Ctirie biechu wuhlech kameni Welmi miſternie wſazeni, Genz ſwietloſt hroznu gmiegiechu, Powſie komniatie ſwietiechu. Tot ſu 4) Karbunkulowe byli, Genz dnem y nocy ſwietih ; Take od Cendelinow mnoho Byl geſt oblak 5) lože toho. Dwie tu proſtieradlie brechu, Genżto ſwu ſwietloſti ſwietiechu. Gedno bylo naſecowe A druhe Cendelinowe. Koltra Akfamitem potazena, Hranoſtagem powlečena. Mnoho poſtawcow tu bieſe, 2770 Coz kte ohradie ſluſieſe, Wſſe puol zlatta haraſſowe A zdruhe ſtrany řizowe. Whlawach byl ſſarlatowe A wnohach topazytowe. 2775 le tak ze nemoż wymyſhiti, Gehoz by tu nemohlo byti. 2740 2745 2750 2755 2760 2765 105a 104b 1) V rkp. obyčenſtwie. — 2) V rkp. pokladeno. — 3) V něm. orig.: stollen, tedy nohách. — 4) V rkp. Tut. — 5) V rkp. obluk.
Strana 217
217 Ktomu naydiwnieyſi bylo, Ze to lože okraſlilo, Že ſu zlattem liſty byli wſecko loże okraſlili. Ponich wſe drahe kamenie, Yakz podſwietem drazſieho nenie By obyzenſtwie 1) toho kto geſt ſlychal tak přemnoho, Wbobatſtwi gedno loze, Nižadnyt řecy nemože. Take ſe gim diwno zdaſe, Předložem ſtolice ſtaſe Odſlonu přebielucieho, 2790 Diwnym rytim předrazſteho. A pak priponebi kwrchu, Ctiri ametyſti biechu, Whrozne črwenosti ſwietiechu. Tomu ſe welmi podiwichu. A pak pote wſie podlaze Cerweny Akſamit draze Byl poſtrien, poniemż chodili, ktomu lozi prowodili. Pak wokency, kdyz ſe ozreſta, Tu korcaky 2) vzřeſta tak drahe, Iakz nikdy newidano,3) A to gim bylo welmi neznamo. Tat bieſta pitie předraheho plne a přewyborneho, A ktoż pil, to giſtie bylo, wſak wnich nikdy nevbylo. Tak yakz Arnoſt ſweclem ktomu Diwie ſe lozi onomu A řkuc: »mozem dobře řecy A to netaynie powiedieti, Zet il gest bohatstwie takeho Nebylo od ſwieta wſeho, Aniz bude, giſtie wieme. To zde y ginde powieme.« 2780 2785 2795 2800 2805 2810 105b Capitola Ctiridcata ſedma. 2815 Kdyz to ohledali biechu, Dwerce zkomniaty vzřechu, 1) V rkp. obycenſtwie. — 2) V rkp. korcaty. — 3) V rkp. newidane.
217 Ktomu naydiwnieyſi bylo, Ze to lože okraſlilo, Že ſu zlattem liſty byli wſecko loże okraſlili. Ponich wſe drahe kamenie, Yakz podſwietem drazſieho nenie By obyzenſtwie 1) toho kto geſt ſlychal tak přemnoho, Wbobatſtwi gedno loze, Nižadnyt řecy nemože. Take ſe gim diwno zdaſe, Předložem ſtolice ſtaſe Odſlonu přebielucieho, 2790 Diwnym rytim předrazſteho. A pak priponebi kwrchu, Ctiri ametyſti biechu, Whrozne črwenosti ſwietiechu. Tomu ſe welmi podiwichu. A pak pote wſie podlaze Cerweny Akſamit draze Byl poſtrien, poniemż chodili, ktomu lozi prowodili. Pak wokency, kdyz ſe ozreſta, Tu korcaky 2) vzřeſta tak drahe, Iakz nikdy newidano,3) A to gim bylo welmi neznamo. Tat bieſta pitie předraheho plne a přewyborneho, A ktoż pil, to giſtie bylo, wſak wnich nikdy nevbylo. Tak yakz Arnoſt ſweclem ktomu Diwie ſe lozi onomu A řkuc: »mozem dobře řecy A to netaynie powiedieti, Zet il gest bohatstwie takeho Nebylo od ſwieta wſeho, Aniz bude, giſtie wieme. To zde y ginde powieme.« 2780 2785 2795 2800 2805 2810 105b Capitola Ctiridcata ſedma. 2815 Kdyz to ohledali biechu, Dwerce zkomniaty vzřechu, 1) V rkp. obycenſtwie. — 2) V rkp. korcaty. — 3) V rkp. newidane.
Strana 218
218 Pruochod dogedne zahrady. Gdu tam bezewſie otrady. Nalit ptacſtwo na wſe ſtrany Sladce zpiewagi wproſtranny. Nalit plod owoce wſeho Y kmen dřewa byl kazdeho, Cedrus, palma, y oliwa, Driewie welika odiwa, Ziezen 1) owoce dobreho, ktomu ptacſtwie wſelikeho. Dwie ſtudnice nadgideſta, Genz ſkrze weſkeren hrad tecieſta Gedna tepla tecieſe 2830 A druha přeſtudena bieſe. Podle tiech lažni vzřeſta A wte lazni preciteſta Paddesat oblukow giſtie. Ta laznie tak ſtaſe ciſtie Odmramora zeleneho Y oddielanie chytreho, Bieſe giſtie okraſlena, Tiem mramorem podlazen Wte lazni dwie kadce brechu, Odryzieho zlatta ſe ſtkwiechu. Woda zſtudnic wnie tecieſe, Poſtriebernych trubach gdieſe, Wgednu kadcy ſtudenice A wdruhu kadcy teplice. Yakz to chtiel, to mohlo byti, A cim chtiel, kazal ſe myti. Ztiech kadec ta i woda gdieſe, Skrze weſken hrad tecieſe y vpriemo y vkriwuge Okolo wſeho pokoge, Wſe potrubach mramorowych ... Tak bielymi podlazenych...2) Hradu tak pripraweneho A weliku chytroſti priwedeneho Pritake bohatſtwi nenie I oddrazſieho kamenie. Pakli natakem kto bywal Aneb ſe wtakez lazni myw, 2825 2835 2840 2845 2850 106a 2820 2855 1) Br. zuiezeň. — 2) Místo porušené, s patrnými mezerami.
218 Pruochod dogedne zahrady. Gdu tam bezewſie otrady. Nalit ptacſtwo na wſe ſtrany Sladce zpiewagi wproſtranny. Nalit plod owoce wſeho Y kmen dřewa byl kazdeho, Cedrus, palma, y oliwa, Driewie welika odiwa, Ziezen 1) owoce dobreho, ktomu ptacſtwie wſelikeho. Dwie ſtudnice nadgideſta, Genz ſkrze weſkeren hrad tecieſta Gedna tepla tecieſe 2830 A druha přeſtudena bieſe. Podle tiech lažni vzřeſta A wte lazni preciteſta Paddesat oblukow giſtie. Ta laznie tak ſtaſe ciſtie Odmramora zeleneho Y oddielanie chytreho, Bieſe giſtie okraſlena, Tiem mramorem podlazen Wte lazni dwie kadce brechu, Odryzieho zlatta ſe ſtkwiechu. Woda zſtudnic wnie tecieſe, Poſtriebernych trubach gdieſe, Wgednu kadcy ſtudenice A wdruhu kadcy teplice. Yakz to chtiel, to mohlo byti, A cim chtiel, kazal ſe myti. Ztiech kadec ta i woda gdieſe, Skrze weſken hrad tecieſe y vpriemo y vkriwuge Okolo wſeho pokoge, Wſe potrubach mramorowych ... Tak bielymi podlazenych...2) Hradu tak pripraweneho A weliku chytroſti priwedeneho Pritake bohatſtwi nenie I oddrazſieho kamenie. Pakli natakem kto bywal Aneb ſe wtakez lazni myw, 2825 2835 2840 2845 2850 106a 2820 2855 1) Br. zuiezeň. — 2) Místo porušené, s patrnými mezerami.
Strana 219
219 aneb kto, ze to widal, ſmie 1) řecy, 2860 necht mu toho poſwiedcie male dieti! Neb žadny toho newidal Ani kdy otom ſlychal. Capitola Ctiridcata Oſma. TO kdyz wſechno ohledachu, Arnoſt wece : »prawimt, brachu ! Welmi by to bylo hodne, Ač ſe y tobie zda podobne, Bychö ſkralup s ſebe ſmyly A to yhned vcinili. Zbozie pomocy, brachu! Vcinme to bez ſtrachu. kdyz nam boh teto nahody dohodil bezewſie ſkody, Odpocinmaż oba ſobie! Tot ia prawi, Wecl, tobie, Ginak toho tak nezbudem A geſtie whori doſti pobudem. Proto, kde moż byti, Mame ſobie polechciti, Bohu chwalu wzdawagice 2880 A wzdy gemu diekugice.« Wecl wece : »mily pane ! Coż myſlyś, tot ſe wſe ſtane. Tezt ſem ſam myſlil ſobie Takezt I ya cele, prawim tobie.« Oba odienie ſwleceſta A do one laznie wgideſta. Tut ſe oba wzlattych kadcech myſta A bydla dobreho vziſta. 2865 2870 2875 2885 106b Capitola Chridcata dewa. Kdyz z te laznie wygideſta, 2890 Bohatie naloże wgideſta, Genż wone komniatie ſtaſe, Wſecko bohatſtwie premahaſe. 1) V rkp. ze to kto widal aneb ſmie.
219 aneb kto, ze to widal, ſmie 1) řecy, 2860 necht mu toho poſwiedcie male dieti! Neb žadny toho newidal Ani kdy otom ſlychal. Capitola Ctiridcata Oſma. TO kdyz wſechno ohledachu, Arnoſt wece : »prawimt, brachu ! Welmi by to bylo hodne, Ač ſe y tobie zda podobne, Bychö ſkralup s ſebe ſmyly A to yhned vcinili. Zbozie pomocy, brachu! Vcinme to bez ſtrachu. kdyz nam boh teto nahody dohodil bezewſie ſkody, Odpocinmaż oba ſobie! Tot ia prawi, Wecl, tobie, Ginak toho tak nezbudem A geſtie whori doſti pobudem. Proto, kde moż byti, Mame ſobie polechciti, Bohu chwalu wzdawagice 2880 A wzdy gemu diekugice.« Wecl wece : »mily pane ! Coż myſlyś, tot ſe wſe ſtane. Tezt ſem ſam myſlil ſobie Takezt I ya cele, prawim tobie.« Oba odienie ſwleceſta A do one laznie wgideſta. Tut ſe oba wzlattych kadcech myſta A bydla dobreho vziſta. 2865 2870 2875 2885 106b Capitola Chridcata dewa. Kdyz z te laznie wygideſta, 2890 Bohatie naloże wgideſta, Genż wone komniatie ſtaſe, Wſecko bohatſtwie premahaſe. 1) V rkp. ze to kto widal aneb ſmie.
Strana 220
220 2895 2900 2905 2910 Počechu odpociwati, Nemyſlec nic za to dati, Co ſe pohriechu ſtalo! Y ginym ſe geſti doſtalo, Ze lazni y loże ktomu Y coz gedli natom domu, Tiezče wſichni zaplatili, Ze bezmal wſechny zbili. Kdyz drahnie odpocinuchu, Wecl obratiw ſe kuchu k Arnoſtowi ctnemu: »Prawimt iako bratru ſwemu, Doſti ſme ted odpociwali A weſkeren hrad ohledali. Mame čas giz odſud wſtati A ſwym ſe bratrim brati, Nebo dawno nas čekagi A cely den wyhledag, Onas nic newieduce A ponas welikym tuženim tužiece.« Capitola paddeſata. Tvt ſlože oba ſnideſta, Welike bidlo vzreſta, 2915 Ano nanië rucha mnoho hedbabneho y take gineho Dwie koſſihi ſnieſta Odhedbabie, genz widiesta. Kaz dy ztrech 1) gednu oblece A nato kabatec wzleče Akſamitowy, genż tu bieſe A natom bidlie wiſieſe. Tolik na tom hradie wzechu A to zaweſken bitunk gmiechu. Pak ſe obleku wodienie, Zadagic odtud wyprawenie. Tak kkorčakom 1) priſtupiſta, Obat ſe dobre napiſta Onoho pitie draheho, 2930 nikdy nepiwſe takoweho. 2920 2925 107a 1) V rkp. z nadepsáno; Br. z těch. — 2) V rkp. kkorčatom.
220 2895 2900 2905 2910 Počechu odpociwati, Nemyſlec nic za to dati, Co ſe pohriechu ſtalo! Y ginym ſe geſti doſtalo, Ze lazni y loże ktomu Y coz gedli natom domu, Tiezče wſichni zaplatili, Ze bezmal wſechny zbili. Kdyz drahnie odpocinuchu, Wecl obratiw ſe kuchu k Arnoſtowi ctnemu: »Prawimt iako bratru ſwemu, Doſti ſme ted odpociwali A weſkeren hrad ohledali. Mame čas giz odſud wſtati A ſwym ſe bratrim brati, Nebo dawno nas čekagi A cely den wyhledag, Onas nic newieduce A ponas welikym tuženim tužiece.« Capitola paddeſata. Tvt ſlože oba ſnideſta, Welike bidlo vzreſta, 2915 Ano nanië rucha mnoho hedbabneho y take gineho Dwie koſſihi ſnieſta Odhedbabie, genz widiesta. Kaz dy ztrech 1) gednu oblece A nato kabatec wzleče Akſamitowy, genż tu bieſe A natom bidlie wiſieſe. Tolik na tom hradie wzechu A to zaweſken bitunk gmiechu. Pak ſe obleku wodienie, Zadagic odtud wyprawenie. Tak kkorčakom 1) priſtupiſta, Obat ſe dobre napiſta Onoho pitie draheho, 2930 nikdy nepiwſe takoweho. 2920 2925 107a 1) V rkp. z nadepsáno; Br. z těch. — 2) V rkp. kkorčatom.
Strana 221
221 Z dobrut myſli pogideſta. A kdyz zkomniaty wynićeſta, Počeſta ſem y tam hledati, Nemohuce ſe nechati 2935 Naonu okraſu patriece, Drazſie z drazſie wzdy widuce. Zatiem hlas geden zagide, Yakożto zzwukem prigide Zarażege nawſe ſtrany. Neſmiegic dogiti brany, A ona mudře vciniſta, Wgedno okence wſtupiſta. I vzřeſta lidi přemnoho, By ſmutno ſrdce gich ztoho. Anit ſe ſem khradu bližíece A hrozny krik mezy ſebu magice, Owſem dobře giezdni biechu. Hrdla tenka a dluha gmiegiechu, ktomu brechu gich noſſowe Z deli yakžto řeřabowe, Dluzy a ktomu ſkriwieli. Nepodobni lide byli. Poceſta ſe gim diwiti,1) Arnoſt kwečlowi mluwiti A rka: »ſlychalis lidi take, By mieli hrdla, noſſy take, Iakožto tito lide magi? Wzdyt mi ſe pohane zdagi. Chtiet ſe bezſtrachu ſem bližiti, Nayſpieſet moz Hoſpodař teto drahe ohrady byti. Tepruwt nam třeba raddy, Neb giż newieme, Kam giti zteto ohrady, Co nama gt ſpolu zdieti A kam ſe mame podieti.« 107b 2940 2945 2950 2955 2960 Capitola paddeſata prwa. 2965 WEcl Arnostowi wece: »Prawimt, mily pane! brzce Giż toto wſechno zaplatime, A to zagiſte dobre wieme, 1) V rkp. diwati.
221 Z dobrut myſli pogideſta. A kdyz zkomniaty wynićeſta, Počeſta ſem y tam hledati, Nemohuce ſe nechati 2935 Naonu okraſu patriece, Drazſie z drazſie wzdy widuce. Zatiem hlas geden zagide, Yakożto zzwukem prigide Zarażege nawſe ſtrany. Neſmiegic dogiti brany, A ona mudře vciniſta, Wgedno okence wſtupiſta. I vzřeſta lidi přemnoho, By ſmutno ſrdce gich ztoho. Anit ſe ſem khradu bližíece A hrozny krik mezy ſebu magice, Owſem dobře giezdni biechu. Hrdla tenka a dluha gmiegiechu, ktomu brechu gich noſſowe Z deli yakžto řeřabowe, Dluzy a ktomu ſkriwieli. Nepodobni lide byli. Poceſta ſe gim diwiti,1) Arnoſt kwečlowi mluwiti A rka: »ſlychalis lidi take, By mieli hrdla, noſſy take, Iakožto tito lide magi? Wzdyt mi ſe pohane zdagi. Chtiet ſe bezſtrachu ſem bližiti, Nayſpieſet moz Hoſpodař teto drahe ohrady byti. Tepruwt nam třeba raddy, Neb giż newieme, Kam giti zteto ohrady, Co nama gt ſpolu zdieti A kam ſe mame podieti.« 107b 2940 2945 2950 2955 2960 Capitola paddeſata prwa. 2965 WEcl Arnostowi wece: »Prawimt, mily pane! brzce Giż toto wſechno zaplatime, A to zagiſte dobre wieme, 1) V rkp. diwati.
Strana 222
222 Coz ſme gedli, pili ktomu, 2970 Magice rozkos wtomto domu. Budet Wſechno zaplaceno A nam tiezce odplaceno. Ale to hubenie chwali, Ze gſme ſami yako w Tali natomto hradie oſtala! wſak bychme vhledala Niekde, že bychom mohli ſtati A gich 1) rozklizenie 2) čekati, Mohloliby pak to byti, Ze bychom mohli odgiti Bezbitie a bezotaza A ktomu bezewſeho vraza, Muſylot by stiestie byti. paklit ſe geſt gim ſnami biti, Vrazme wzdy niekoho! Yakz gich koli geſt přemnoho, Muſyt gim hrdla ſkakati A dluzy noſowe ſe lamati! Driewe nez ſe zbiti dame, Stu řeci gich dočekame.« Arnoſt vſpiehowal bieſe Gedno mieſto, genz wiedieſe, Sniehoż mohli opatriti, Co bude kde kto 3) ciniti. Adby byli vſlyſieni Tu neb odkoho widieni, neſtieſtie 4) by muſylo byti. Tam vmyſliſta giti. 2975 2980 2985 2990 2995 108a Capitola paddeſata druha. POtom mnozſtwie whrad pohřmiechu 3000 A kraſnie oblečeni biechu, Odruch 5) zlattem přegimanych A paſſow drahych pobiganych 6) Y odrozlične kraſſy, Iakoz Arnoſt ſweclem ty caſy 3005 nato hledieſta přerada. — 1) V rkp. giz. — 2) Br. wzblizenie. — 3) V rkp. kto co. — 4) V rkp. neſtieſtieſtit. 5) V rkp. Odrucha. — 6) V rkp. pobigenych; srov. v. 3041.
222 Coz ſme gedli, pili ktomu, 2970 Magice rozkos wtomto domu. Budet Wſechno zaplaceno A nam tiezce odplaceno. Ale to hubenie chwali, Ze gſme ſami yako w Tali natomto hradie oſtala! wſak bychme vhledala Niekde, že bychom mohli ſtati A gich 1) rozklizenie 2) čekati, Mohloliby pak to byti, Ze bychom mohli odgiti Bezbitie a bezotaza A ktomu bezewſeho vraza, Muſylot by stiestie byti. paklit ſe geſt gim ſnami biti, Vrazme wzdy niekoho! Yakz gich koli geſt přemnoho, Muſyt gim hrdla ſkakati A dluzy noſowe ſe lamati! Driewe nez ſe zbiti dame, Stu řeci gich dočekame.« Arnoſt vſpiehowal bieſe Gedno mieſto, genz wiedieſe, Sniehoż mohli opatriti, Co bude kde kto 3) ciniti. Adby byli vſlyſieni Tu neb odkoho widieni, neſtieſtie 4) by muſylo byti. Tam vmyſliſta giti. 2975 2980 2985 2990 2995 108a Capitola paddeſata druha. POtom mnozſtwie whrad pohřmiechu 3000 A kraſnie oblečeni biechu, Odruch 5) zlattem přegimanych A paſſow drahych pobiganych 6) Y odrozlične kraſſy, Iakoz Arnoſt ſweclem ty caſy 3005 nato hledieſta přerada. — 1) V rkp. giz. — 2) Br. wzblizenie. — 3) V rkp. kto co. — 4) V rkp. neſtieſtieſtit. 5) V rkp. Odrucha. — 6) V rkp. pobigenych; srov. v. 3041.
Strana 223
223 Pak hoſpodař toho hrada Hrdie a bohatie wgede. A iakz wonu ſien prigide, Poče ſe vkazowati 3010 A bohatie oblačowati. Hedbabnut koſſili wzechu. Wtut gey nayprwe oblečechu. Zlattemt bieſe proſiwana, Tkanicemi obkladana. 1) Wſe okolo ryzie zlatto Bylo geſt kladeno na to, Tak iakz kazdy kral weliky I ktomu cieſař wſeliky Mohl by gi zaklenot mietí, 3020 Ktoz by gie mohl doſiecy. Wſukni gey oblečechu nato, Anat ſtkwie ſe yako zlatto, Tkanicemi oſſiwana, Přebohatie obdielana Wſecka oddraheho kamenie, Gehoz wtiech zemiech nenie. Tot ſta li oba powiediela, Zet gſu drazſieho newidiela Rucha ani ſuknie, Iakz byla tato ſuknie. Tehoż nohawice gmiegieſe, Iakz gemu wſecko ſluſieſe, Zdrahym kamenim wzdielane, Ryzym zlattem oſnowane. A zlatte trewice gmiegieſe, To gim naydiwniegi bieſe. Pas mu wzechu okowany, weſken drahym zlattem tkany. Ten oddraheho kamenie Gmiegieſe ſwe okraſlenie, No nicimż pobiyan bieſe, Gedno drahym kamenim ſe ſtkwieſe, Coz kde bylo naydrazſieho A naſwietie ſlowutnieyſieho. Prezka ſe tak draha zdaſe, Ze zacelu zemi ſtaſe. hrdlo biele a tenke gmiegieſe, Iako ſnieh bieloſti ſe ſtkwieſe; 3015 3025 3030 3035 3040 108b 3045 1) V rkp. obkladena.
223 Pak hoſpodař toho hrada Hrdie a bohatie wgede. A iakz wonu ſien prigide, Poče ſe vkazowati 3010 A bohatie oblačowati. Hedbabnut koſſili wzechu. Wtut gey nayprwe oblečechu. Zlattemt bieſe proſiwana, Tkanicemi obkladana. 1) Wſe okolo ryzie zlatto Bylo geſt kladeno na to, Tak iakz kazdy kral weliky I ktomu cieſař wſeliky Mohl by gi zaklenot mietí, 3020 Ktoz by gie mohl doſiecy. Wſukni gey oblečechu nato, Anat ſtkwie ſe yako zlatto, Tkanicemi oſſiwana, Přebohatie obdielana Wſecka oddraheho kamenie, Gehoz wtiech zemiech nenie. Tot ſta li oba powiediela, Zet gſu drazſieho newidiela Rucha ani ſuknie, Iakz byla tato ſuknie. Tehoż nohawice gmiegieſe, Iakz gemu wſecko ſluſieſe, Zdrahym kamenim wzdielane, Ryzym zlattem oſnowane. A zlatte trewice gmiegieſe, To gim naydiwniegi bieſe. Pas mu wzechu okowany, weſken drahym zlattem tkany. Ten oddraheho kamenie Gmiegieſe ſwe okraſlenie, No nicimż pobiyan bieſe, Gedno drahym kamenim ſe ſtkwieſe, Coz kde bylo naydrazſieho A naſwietie ſlowutnieyſieho. Prezka ſe tak draha zdaſe, Ze zacelu zemi ſtaſe. hrdlo biele a tenke gmiegieſe, Iako ſnieh bieloſti ſe ſtkwieſe; 3015 3025 3030 3035 3040 108b 3045 1) V rkp. obkladena.
Strana 224
224 Kromie nos geho neſlechtieſe, 3050 Nebo řeřabowy bieſe. Capitola paddeſata tretie. Dwa pany pak pogideſta, Kraſnu pannu genz wedeſta Prewelmi wdrahe korunie. A ta bieſe podobna klunie, kdyz ſwietloſt naywietſi gmiewa A wſlunečnoſt ſe odiewa. Takež ona pana bieſe, Wruožene ſe twari ſtkwie ſe. Drahet 1) gmiegieſe nadricko, Prebielucie gegie ličko. Wſecky wlaſſy zlattem ſwietiechu, Oci rarohowe biechu, Bradka piekna, vítka cudna, Kromie že bieſe tak trudna. Prozaloſt y proſmutek cele Bieſe poſmuřena načelie, A oci bieſe wyplakala A mnoho wlaſſow wytrhala, Protu zaloſt, genż gmiegieſe. 3070 neb gi otec zabit bieſe A matie gie vtopena, Protoz bieſe zarmucena. A take bez dieky wzata bieſe — — A to ſe gie naſylim diegieſe Odſwych wrahow zſwe wlaſtnie zemie, Te Indya diegi wegmie.2) Hoſpodar ſe pataſſe A proti ni miloſtiwie wſtawaſe, Knie ſe iako vſmiewage A ſwym noſſem kokrhage. Tot gi malo wdiek bieſe, Zoci gi potok tecieſe. Hlediecy naſwe wrahy gifte,3) Naty noſaře neciſte, 3085 Tot by radieyfi vmřela 4) nezli ſe tu vzřela! 3055 3060 3065 3075 3080 109a 1) V rkp. Druhet. — 2) V rkp. wieme. Srov. v. 4139. — 3) V rkp. giſtie. — 4) V rkp. vmřela byla.
224 Kromie nos geho neſlechtieſe, 3050 Nebo řeřabowy bieſe. Capitola paddeſata tretie. Dwa pany pak pogideſta, Kraſnu pannu genz wedeſta Prewelmi wdrahe korunie. A ta bieſe podobna klunie, kdyz ſwietloſt naywietſi gmiewa A wſlunečnoſt ſe odiewa. Takež ona pana bieſe, Wruožene ſe twari ſtkwie ſe. Drahet 1) gmiegieſe nadricko, Prebielucie gegie ličko. Wſecky wlaſſy zlattem ſwietiechu, Oci rarohowe biechu, Bradka piekna, vítka cudna, Kromie že bieſe tak trudna. Prozaloſt y proſmutek cele Bieſe poſmuřena načelie, A oci bieſe wyplakala A mnoho wlaſſow wytrhala, Protu zaloſt, genż gmiegieſe. 3070 neb gi otec zabit bieſe A matie gie vtopena, Protoz bieſe zarmucena. A take bez dieky wzata bieſe — — A to ſe gie naſylim diegieſe Odſwych wrahow zſwe wlaſtnie zemie, Te Indya diegi wegmie.2) Hoſpodar ſe pataſſe A proti ni miloſtiwie wſtawaſe, Knie ſe iako vſmiewage A ſwym noſſem kokrhage. Tot gi malo wdiek bieſe, Zoci gi potok tecieſe. Hlediecy naſwe wrahy gifte,3) Naty noſaře neciſte, 3085 Tot by radieyfi vmřela 4) nezli ſe tu vzřela! 3055 3060 3065 3075 3080 109a 1) V rkp. Druhet. — 2) V rkp. wieme. Srov. v. 4139. — 3) V rkp. giſtie. — 4) V rkp. vmřela byla.
Strana 225
225 Stolice gie priprawichu, Tut gi ſlawnie poſadichu Podle onoho noſaře A mrzuteho hoſpodaře, Ant ſe dwori, ant ſe chanie, Předni noſſem ſem y tam klanie Kdyz gi polibiti chtieſe, Tehdy gi noſſem vſtrcieſe 1) Wgegie twar y il wgegie ličko. O překraſna ſrdečnicko! Diw žes yhned nevmřela, Kdyz ſy taku żalo�t miela, Weſlzach ſe vmywagic 3100 A ſwe wlaſsy s ſebe trhagic! Tot tezke miela wzdychanie A kbohu ſnazne wolanie, By gi racil wyproſtiti Aneb chutnie vmoriti, By te žaloſti nemiela Aniz dele gie trpiela. Tot žaloſtne bieſe gemu, Arnoſtowi ſlechetnemu. Neſmiel řecy ani řekl, 3110 Diw że ſe tuhu newztekl One panie žaloſt wida A mage diw onoho lida, Ani nemluwiece ſſtiekagi A ýako 2) řeřabowe klektagi. 3115 Gine řeci negmiegiechu, Gedno klekcyce mluwiechu. 3090 3095 3105 109b Capitola paddeſata čtwrta. 3120 A kdyz pak ſtoly priprawichu, Driewe nez gi poſadichu, Coz bylo třeba nawſe ſtrany, Odpitie, krmi, ryb, yakz chtrechu ſami, To naſtoly polozichu. A kdyz to wſe priprawichu, Chleb by hotow y wſe kto', Wſecko coz třeba wdomu, 1) Br. vstriciese. 2) Br. i yako. Sborník Baworowského. 15
225 Stolice gie priprawichu, Tut gi ſlawnie poſadichu Podle onoho noſaře A mrzuteho hoſpodaře, Ant ſe dwori, ant ſe chanie, Předni noſſem ſem y tam klanie Kdyz gi polibiti chtieſe, Tehdy gi noſſem vſtrcieſe 1) Wgegie twar y il wgegie ličko. O překraſna ſrdečnicko! Diw žes yhned nevmřela, Kdyz ſy taku żalo�t miela, Weſlzach ſe vmywagic 3100 A ſwe wlaſsy s ſebe trhagic! Tot tezke miela wzdychanie A kbohu ſnazne wolanie, By gi racil wyproſtiti Aneb chutnie vmoriti, By te žaloſti nemiela Aniz dele gie trpiela. Tot žaloſtne bieſe gemu, Arnoſtowi ſlechetnemu. Neſmiel řecy ani řekl, 3110 Diw że ſe tuhu newztekl One panie žaloſt wida A mage diw onoho lida, Ani nemluwiece ſſtiekagi A ýako 2) řeřabowe klektagi. 3115 Gine řeci negmiegiechu, Gedno klekcyce mluwiechu. 3090 3095 3105 109b Capitola paddeſata čtwrta. 3120 A kdyz pak ſtoly priprawichu, Driewe nez gi poſadichu, Coz bylo třeba nawſe ſtrany, Odpitie, krmi, ryb, yakz chtrechu ſami, To naſtoly polozichu. A kdyz to wſe priprawichu, Chleb by hotow y wſe kto', Wſecko coz třeba wdomu, 1) Br. vstriciese. 2) Br. i yako. Sborník Baworowského. 15
Strana 226
226 3125 Tepruw wegdu komornicy, kazdy neſa medenicy Wſſe odzlatta vcinienu A předraze priprawenu, A vbruſcow mnoho rućnych, 3130 Zlattem a Akſami tem priprawnych. Tut kazachu wodu brati A nayprw pannie gie podati. Potom panom porad dachu, A tit ſe ctnie vmywachu. Vmywſe ſe wſickni ſedu, Netrpiec naničemž hladu. Pak hoſpodař wſech naypoſleze, Vmyw ſe, vcini teże. Kone 1) ſe pannie poſadi A knie ſe ſwym noſſem obrati, A nani zmiloſti kywage 2) A gi čaſto obgimage. Ach, tot malo gi wdiek bieſe! Gednot kbohu wzdy kricieſe, By racil miloſtiw byti A gi ſmutnu wyproſtiti Odtrech wrahow, odgich wzdory A odte mrzute potwory. Nebieſet gie dogedenie 3150 Proto mrzute ſtwořenie 3) I prowrahy, genż widieſe. Nemiliet 4) nanie patrieſſe. 3135 3140 3145 1102 Capitola paddeſata pata. 3155 HOſpodar ſe wzdy chanieſſe A kni vſty iakzto mluwieſe A gegieho ſmutka nedbaſe.5) A ona kbohu wzdy wzdychaſe, Nerozomiegicy gemu Noſaci potwořenemu. Policyt ſe wzdy draſe, 3160 Swe wlaſſy s ſebe trhaſe, Tak ze krew policy gdieſe. 1) Br. k onie. — 2) Br. kiwage. — 3) V rkp. ſwiedomie ſtwořenie — *) V rkp- Namiliet. — 5) V rkp. verše 3154 a násl. jsou přestaveny.
226 3125 Tepruw wegdu komornicy, kazdy neſa medenicy Wſſe odzlatta vcinienu A předraze priprawenu, A vbruſcow mnoho rućnych, 3130 Zlattem a Akſami tem priprawnych. Tut kazachu wodu brati A nayprw pannie gie podati. Potom panom porad dachu, A tit ſe ctnie vmywachu. Vmywſe ſe wſickni ſedu, Netrpiec naničemž hladu. Pak hoſpodař wſech naypoſleze, Vmyw ſe, vcini teże. Kone 1) ſe pannie poſadi A knie ſe ſwym noſſem obrati, A nani zmiloſti kywage 2) A gi čaſto obgimage. Ach, tot malo gi wdiek bieſe! Gednot kbohu wzdy kricieſe, By racil miloſtiw byti A gi ſmutnu wyproſtiti Odtrech wrahow, odgich wzdory A odte mrzute potwory. Nebieſet gie dogedenie 3150 Proto mrzute ſtwořenie 3) I prowrahy, genż widieſe. Nemiliet 4) nanie patrieſſe. 3135 3140 3145 1102 Capitola paddeſata pata. 3155 HOſpodar ſe wzdy chanieſſe A kni vſty iakzto mluwieſe A gegieho ſmutka nedbaſe.5) A ona kbohu wzdy wzdychaſe, Nerozomiegicy gemu Noſaci potwořenemu. Policyt ſe wzdy draſe, 3160 Swe wlaſſy s ſebe trhaſe, Tak ze krew policy gdieſe. 1) Br. k onie. — 2) Br. kiwage. — 3) V rkp. ſwiedomie ſtwořenie — *) V rkp- Namiliet. — 5) V rkp. verše 3154 a násl. jsou přestaveny.
Strana 227
227 Tiemt Arnost preſmuten bieſe, Odte panny zaloſt ſlyſe, Anat ſmutnym ſrdcem zdyſſe, 1) Swe ruce Il lamagicy A ſlzami vtieragicy A řkucy: »Bieda mnie hubenicy2) A mnie ſyre tużebnicy! Bych ia byla wolnie wdana, Sem ſpřatelſku woli dana, Geſtie bych hoře doſti Gmiela mnoho y žaloſti Stiemito potwořenymi Sldmi welmi mrzutymi, 3175 Ano gim nerozomieti Ani ſnimi promluwenie gmieti. Ach, by mi bylo vmrieti, Chtiela bych zaweskeren swiet wzieti! Ach, mog otče, mog taticku! Ach, mog bratře, mog batičku! Ach, ma ſrdečna maticko, Ma radoſti, ma ſrdnaticko! To �te wy ziwotow zbyli A mie ſmutnu oſtawili Smymi wrahy, ſřerabami, Smrzutymi a ſkriwonoſymi. Rač to, boże, vkrotiti A mne gich ruku zbawiti protwe wſecko miloſrdenstwie!« Hoſpodar pak ſede ſhrdoſti, Z ſwych vſt pannie podawaſe A gi kſobie pritiſkowaſe. Noſſem draſſe onie dwornie, Tiſkna gegie licko wzdornie. 3195 Tot by radiegi vmřela, nez odwraha toho trpiela! Ant ſnoſſem iako ſwidlami, A ſmrzutymi rohatinami Tře ſe okolo te ſtkwucie A ogegie vſtka zaducie. Ana wiecez wiecez kwieli, Yakoz koli wzwonec, wznie(li),3) Gemuž li hlaſſu nevbywa, 3190 3185 3180 3170 3165 110b 3200 1119 1) V rkp. zdeſſe — 2) V rkp. hubene. — 3) Totiž wznie-li. 15*
227 Tiemt Arnost preſmuten bieſe, Odte panny zaloſt ſlyſe, Anat ſmutnym ſrdcem zdyſſe, 1) Swe ruce Il lamagicy A ſlzami vtieragicy A řkucy: »Bieda mnie hubenicy2) A mnie ſyre tużebnicy! Bych ia byla wolnie wdana, Sem ſpřatelſku woli dana, Geſtie bych hoře doſti Gmiela mnoho y žaloſti Stiemito potwořenymi Sldmi welmi mrzutymi, 3175 Ano gim nerozomieti Ani ſnimi promluwenie gmieti. Ach, by mi bylo vmrieti, Chtiela bych zaweskeren swiet wzieti! Ach, mog otče, mog taticku! Ach, mog bratře, mog batičku! Ach, ma ſrdečna maticko, Ma radoſti, ma ſrdnaticko! To �te wy ziwotow zbyli A mie ſmutnu oſtawili Smymi wrahy, ſřerabami, Smrzutymi a ſkriwonoſymi. Rač to, boże, vkrotiti A mne gich ruku zbawiti protwe wſecko miloſrdenstwie!« Hoſpodar pak ſede ſhrdoſti, Z ſwych vſt pannie podawaſe A gi kſobie pritiſkowaſe. Noſſem draſſe onie dwornie, Tiſkna gegie licko wzdornie. 3195 Tot by radiegi vmřela, nez odwraha toho trpiela! Ant ſnoſſem iako ſwidlami, A ſmrzutymi rohatinami Tře ſe okolo te ſtkwucie A ogegie vſtka zaducie. Ana wiecez wiecez kwieli, Yakoz koli wzwonec, wznie(li),3) Gemuž li hlaſſu nevbywa, 3190 3185 3180 3170 3165 110b 3200 1119 1) V rkp. zdeſſe — 2) V rkp. hubene. — 3) Totiž wznie-li. 15*
Strana 228
228 Takez ſmutka giż pribywa. 3205 Wſak pricti knieżecie biechu A kſtolu kazanie ſlužiechu. Capitola paddeſata ſeſta. ARnoſt naonu pannu hledie, Gegim ſmutkem welmi zbledie. Wece ktowariſi ſwemu, 3210 Kweclowí tomu ctnemu a wiernemu:1) »Wiez, zet mi ſe ſrdce rmuti! A ktomut mie mog vmyſl nutí, Bychom muzſky vcinili A gegie žaloſti pomſtili. neb ſlyſiś, iak zaloſtiwie Plače y tak boleſtiwie, Tužecy že bezdleky wzata Odpotworneho katha, Genż gi liba y obgima, Gegie licko noſem hrima. Takz gi liba a tak ſe ſtalo, A w ty caſy ſe dalo. Ach, iat ſem vmyſlil ſobie, Ač ſe zda podobno tobie, Bycho gedno vcinili A te żaducie pomſtili. Magit oni hrdla dluha A ktomu ne owſem tuha. Ktereho mog meč doſiehne, Tepruwt ſwe hrdlo ztiehne ! Wiec gim nebude rihati Ani ſwym noſem klektati. Ač gich bude mnohem wiece, Sylnie tiſknuc na mie chtiece, kdyz tie budu s ſebu gmieti, Musyet hrozne rany wzieti Odnas dwu, prawimt cele. Gedno podſtup ma ge ſmielie! Geden znas dwere zaſkoči,2) 3240 druhyt ſe ſnimi mečem ztoci, Cinie, coż može činiti, 3215 3220 3225 3230 3235 111b 1) a wiernemu napsáno dvakrát, podruhé škrtnuto červeně. — 2) Br. raskoci.
228 Takez ſmutka giż pribywa. 3205 Wſak pricti knieżecie biechu A kſtolu kazanie ſlužiechu. Capitola paddeſata ſeſta. ARnoſt naonu pannu hledie, Gegim ſmutkem welmi zbledie. Wece ktowariſi ſwemu, 3210 Kweclowí tomu ctnemu a wiernemu:1) »Wiez, zet mi ſe ſrdce rmuti! A ktomut mie mog vmyſl nutí, Bychom muzſky vcinili A gegie žaloſti pomſtili. neb ſlyſiś, iak zaloſtiwie Plače y tak boleſtiwie, Tužecy že bezdleky wzata Odpotworneho katha, Genż gi liba y obgima, Gegie licko noſem hrima. Takz gi liba a tak ſe ſtalo, A w ty caſy ſe dalo. Ach, iat ſem vmyſlil ſobie, Ač ſe zda podobno tobie, Bycho gedno vcinili A te żaducie pomſtili. Magit oni hrdla dluha A ktomu ne owſem tuha. Ktereho mog meč doſiehne, Tepruwt ſwe hrdlo ztiehne ! Wiec gim nebude rihati Ani ſwym noſem klektati. Ač gich bude mnohem wiece, Sylnie tiſknuc na mie chtiece, kdyz tie budu s ſebu gmieti, Musyet hrozne rany wzieti Odnas dwu, prawimt cele. Gedno podſtup ma ge ſmielie! Geden znas dwere zaſkoči,2) 3240 druhyt ſe ſnimi mečem ztoci, Cinie, coż može činiti, 3215 3220 3225 3230 3235 111b 1) a wiernemu napsáno dvakrát, podruhé škrtnuto červeně. — 2) Br. raskoci.
Strana 229
229 Zdalibycho 1) gi wyprawiti mohli. Neb ia myſlim ſobie, Odſawad mi nelze ani tobie 3245 Bezbitie nikoli giti. Gedno rač to obmyſliti, Iak 2) bychom tu pannu wzali, Driewe nez by gi vklwali. Tot me naywietſie myſlenie 3250 Proti te pannie vnawenie.« Capitola paddeſata VII. 3255 3260 3265 3270 3275 WEcl nevkrati3) řeci A řka: »kdyz, pane, chceš pomocy, lat stebu, yakz geſti hodne. Tot mi ſe zda zapodobne, Bychom malo pomeſkali A gim napřed hry nedali. Ale iat tak myſlim ſobie, Ać ſe zda podobno tobie: kdyz ſe poſtole rozegdu A doſwych pokoiow wegdu, Pak pannu ſpat prowodiece, Zet neoſtane gich wiece Než panna a hoſpodař ktomu, A my wygduc odſad zdomu Dokomniety potečema A dweře otewřene naleznema, Neb peče zadne 4) nemagi A dweri otewrenych nechagi. Tu wkomniatu ſe wraziece, Nedame gim ſpati wiece. Vcinme, coz możem, ſmielie, A tak odegmem gim pannu cele. Driewe nezt zwiedie pohradu, Vtecme ſni ſami zhradu, Dokorabu ſe oddayme,5) na gich střelbu nic nedbayme.« Podiekowa Arnoſt gemu Zte raddy weclowi ctnemu 112a 1) V rkp. Zdalibycho. — 2) V rkp. Tak. — 4) V rkp. nevkroti. — 4) Br. radne. — 5) V rkp. oddame.
229 Zdalibycho 1) gi wyprawiti mohli. Neb ia myſlim ſobie, Odſawad mi nelze ani tobie 3245 Bezbitie nikoli giti. Gedno rač to obmyſliti, Iak 2) bychom tu pannu wzali, Driewe nez by gi vklwali. Tot me naywietſie myſlenie 3250 Proti te pannie vnawenie.« Capitola paddeſata VII. 3255 3260 3265 3270 3275 WEcl nevkrati3) řeci A řka: »kdyz, pane, chceš pomocy, lat stebu, yakz geſti hodne. Tot mi ſe zda zapodobne, Bychom malo pomeſkali A gim napřed hry nedali. Ale iat tak myſlim ſobie, Ać ſe zda podobno tobie: kdyz ſe poſtole rozegdu A doſwych pokoiow wegdu, Pak pannu ſpat prowodiece, Zet neoſtane gich wiece Než panna a hoſpodař ktomu, A my wygduc odſad zdomu Dokomniety potečema A dweře otewřene naleznema, Neb peče zadne 4) nemagi A dweri otewrenych nechagi. Tu wkomniatu ſe wraziece, Nedame gim ſpati wiece. Vcinme, coz możem, ſmielie, A tak odegmem gim pannu cele. Driewe nezt zwiedie pohradu, Vtecme ſni ſami zhradu, Dokorabu ſe oddayme,5) na gich střelbu nic nedbayme.« Podiekowa Arnoſt gemu Zte raddy weclowi ctnemu 112a 1) V rkp. Zdalibycho. — 2) V rkp. Tak. — 4) V rkp. nevkroti. — 4) Br. radne. — 5) V rkp. oddame.
Strana 230
230 A rka: »gedno nemeſkagme, 3280 Azt wſtanu, tam ſe oddagme!« Kdyz odſtola biechu wſtali, Odtud wſecko odebrali, Y poſledky 1) gedli biechu, A to pořadnie wſe ciniechu. 3285 Rozkazachu piſkati, Trubiti y bubnowati. Rozlicnych 2) by hlaſſow mnoho Odſeho 3) y odonoho. Tak ſe gechu tancowati, Muſſit panna wzhoru wſtati. Počechut weſele gmieti A ſni tanec zawoditi. Tot gie malo kmyſh bieſe, A tiem zamutek wietci gmiegieſe. Tut piſkachu y hudiechu A rozličnu kratochwil gmiegiechu. Nato wſe Arnoſt hledieſe, Dluha mu ſe chwile zdaſe. A kdyz giż tancowali biechu, Wſickni odpuſtienie wzechu Odkrale, neb ſlyſeli, Ze na Pokoge gim kazali. Kazdemut vſtlali biechu 4) Oblaſtie, tut wnadu gmiegiechu. nemieyz nižadny ſmiechu ztoho, Neb ten kral miel zbozie mnoho, Yakz kto miewal kdy naſwietie Ani kto bude gmieti wiece. Kral geſtie kratochwil gmiegieſe, Sam dwanadſty oſtal bieſe. Kazal loze priprawiti, Pannu nanie prowoditi. Muſyt giti nato loze, A wolagicy wzdy: »boże! boże! Rač mie ſpieſe vmoriti A toho wraha zbawiti!« Iakz koli kral pohan bieſe, wſak nadtu pannu nechtieſe 3290 3295 3300 3305 3310 112b 3315 1) V rkp. poſledty. — 2) V rkp. c nad řádkou. — 3) V rkp. ſweho. — 4) Po tomto verší opakoval písař verše: Wſickni odpuſtienie wzechu Odkrale neb ſlyſeli, ale přetrhl červeně.
230 A rka: »gedno nemeſkagme, 3280 Azt wſtanu, tam ſe oddagme!« Kdyz odſtola biechu wſtali, Odtud wſecko odebrali, Y poſledky 1) gedli biechu, A to pořadnie wſe ciniechu. 3285 Rozkazachu piſkati, Trubiti y bubnowati. Rozlicnych 2) by hlaſſow mnoho Odſeho 3) y odonoho. Tak ſe gechu tancowati, Muſſit panna wzhoru wſtati. Počechut weſele gmieti A ſni tanec zawoditi. Tot gie malo kmyſh bieſe, A tiem zamutek wietci gmiegieſe. Tut piſkachu y hudiechu A rozličnu kratochwil gmiegiechu. Nato wſe Arnoſt hledieſe, Dluha mu ſe chwile zdaſe. A kdyz giż tancowali biechu, Wſickni odpuſtienie wzechu Odkrale, neb ſlyſeli, Ze na Pokoge gim kazali. Kazdemut vſtlali biechu 4) Oblaſtie, tut wnadu gmiegiechu. nemieyz nižadny ſmiechu ztoho, Neb ten kral miel zbozie mnoho, Yakz kto miewal kdy naſwietie Ani kto bude gmieti wiece. Kral geſtie kratochwil gmiegieſe, Sam dwanadſty oſtal bieſe. Kazal loze priprawiti, Pannu nanie prowoditi. Muſyt giti nato loze, A wolagicy wzdy: »boże! boże! Rač mie ſpieſe vmoriti A toho wraha zbawiti!« Iakz koli kral pohan bieſe, wſak nadtu pannu nechtieſe 3290 3295 3300 3305 3310 112b 3315 1) V rkp. poſledty. — 2) V rkp. c nad řádkou. — 3) V rkp. ſweho. — 4) Po tomto verší opakoval písař verše: Wſickni odpuſtienie wzechu Odkrale neb ſlyſeli, ale přetrhl červeně.
Strana 231
231 Naſyle nikoli zdieti, 3320 Gedno prwe gegie milost mieti. Tohot gi ma każdy prieti, kto chce čeſt naſwietie1) mieti. Y oba gie přegic toho, Poſpieſieſta dolow zokna toho. Capitola paddeſata oſma. 3325 NAhodu ſe pak nahodi Komornik, genż gye2) proradi. Pak tato oba gduce, Tam kukomniate ſe beruce, Nawrati ſe geden, chtie zawrieti 3330 A krale ſweho tak oſtriecy. Arnoſt kniemu wdweře ſkoci, Tut ſe ſnim ſem y tam ztoci, A takz v oniech dweři Komornikem one vderi A yhned komornika żiwota zbawi A ſwym dobrym mecem gey ohawi. Yakzto brzo vcinichu, Komornika vmrtwichu, Slyſte, co ſu noſari wzdreli Na one drahe poſteli! Bieſe geſtie gich oſtalo Wte komniatie welmi malo. Kdyz tu nemiloſt vzřechu A komorniku ſmrt odgechu, 3345 Mniegic, by ſe pribrali A yndicſti gich naſledowali, konomu lozi poteku A ſwymi noſſy pannu vſeku. Ctiri počechu gi klwati, A proti ſrdcy obierati. Arnoſt ſweclem priſpiefista, Meče ſylnie vchopiſta. Počechut ge hroznie fiecy, Muſylt gt y kral ſnimi vmrieti. 3355 Geden zadwermi stogiese, Tent ſe tu vkryl bieſe. 3335 3340 3350 113a 1) V rkp. a naſwietie. — 2) V rkp. gey.
231 Naſyle nikoli zdieti, 3320 Gedno prwe gegie milost mieti. Tohot gi ma każdy prieti, kto chce čeſt naſwietie1) mieti. Y oba gie přegic toho, Poſpieſieſta dolow zokna toho. Capitola paddeſata oſma. 3325 NAhodu ſe pak nahodi Komornik, genż gye2) proradi. Pak tato oba gduce, Tam kukomniate ſe beruce, Nawrati ſe geden, chtie zawrieti 3330 A krale ſweho tak oſtriecy. Arnoſt kniemu wdweře ſkoci, Tut ſe ſnim ſem y tam ztoci, A takz v oniech dweři Komornikem one vderi A yhned komornika żiwota zbawi A ſwym dobrym mecem gey ohawi. Yakzto brzo vcinichu, Komornika vmrtwichu, Slyſte, co ſu noſari wzdreli Na one drahe poſteli! Bieſe geſtie gich oſtalo Wte komniatie welmi malo. Kdyz tu nemiloſt vzřechu A komorniku ſmrt odgechu, 3345 Mniegic, by ſe pribrali A yndicſti gich naſledowali, konomu lozi poteku A ſwymi noſſy pannu vſeku. Ctiri počechu gi klwati, A proti ſrdcy obierati. Arnoſt ſweclem priſpiefista, Meče ſylnie vchopiſta. Počechut ge hroznie fiecy, Muſylt gt y kral ſnimi vmrieti. 3355 Geden zadwermi stogiese, Tent ſe tu vkryl bieſe. 3335 3340 3350 113a 1) V rkp. a naſwietie. — 2) V rkp. gey.
Strana 232
232 Wybieh 1) wen poče kričeti, Owſem nahradie da wiedieti, Ze gich kral ziwota zbawen, 3360 Gedine 2) ode dwu ohawen. Kapitola paddeſata dewata. 3365 3370 3375 3380 3385 ONat panna klwana bieſe, Boleſtniet kbohu kricieſe. Arnoſt nadni prichyli ſe, Gegie boleſti zarmuti ſe. Kaza Weclowi vdweri ſtati, Ge ſe gie prewelmi pykati. Tieze gie, mozhi ziwa byti.) Ge ſe ſmutnie mluwiti A rka: »tot, panno, prawim tobie, Nynie naſmutne vtrobie, Zet cti zadne prinich nenie, Tot gest wſecko me myſlenie. Neb by wktere kratochwili Panny nebo panie byli, Giní tohot by nevcinili, By tie takto kdy ranili. Mohlitby nas radiegi biti A nadnami ſe pomſtiti! Ale iakz ſu vkazali, Ze ſu tie ſwymi noſy klwali, Tomut I geſt take znamenie, Ze twar zenſka żadna gim mila nenie aniz bude. Protoz tebe nedbam A chcy mftiti tebe, Yakz naydale budu mocy. Boże, gedno rač ſpomocy Nebot mřem, nebudem ſnimi S tiemi noſari ſmrdutym« 4) 113b Kapitola Sedeſata. POwſta panna diekugicy 3390 A geho take litugicy 1) V rkp. Wzbich. — 2) Br. gedin. — 3) V rkp. oſtati. — 4) Patrně místo mrzutymi.
232 Wybieh 1) wen poče kričeti, Owſem nahradie da wiedieti, Ze gich kral ziwota zbawen, 3360 Gedine 2) ode dwu ohawen. Kapitola paddeſata dewata. 3365 3370 3375 3380 3385 ONat panna klwana bieſe, Boleſtniet kbohu kricieſe. Arnoſt nadni prichyli ſe, Gegie boleſti zarmuti ſe. Kaza Weclowi vdweri ſtati, Ge ſe gie prewelmi pykati. Tieze gie, mozhi ziwa byti.) Ge ſe ſmutnie mluwiti A rka: »tot, panno, prawim tobie, Nynie naſmutne vtrobie, Zet cti zadne prinich nenie, Tot gest wſecko me myſlenie. Neb by wktere kratochwili Panny nebo panie byli, Giní tohot by nevcinili, By tie takto kdy ranili. Mohlitby nas radiegi biti A nadnami ſe pomſtiti! Ale iakz ſu vkazali, Ze ſu tie ſwymi noſy klwali, Tomut I geſt take znamenie, Ze twar zenſka żadna gim mila nenie aniz bude. Protoz tebe nedbam A chcy mftiti tebe, Yakz naydale budu mocy. Boże, gedno rač ſpomocy Nebot mřem, nebudem ſnimi S tiemi noſari ſmrdutym« 4) 113b Kapitola Sedeſata. POwſta panna diekugicy 3390 A geho take litugicy 1) V rkp. Wzbich. — 2) Br. gedin. — 3) V rkp. oſtati. — 4) Patrně místo mrzutymi.
Strana 233
233 A řkuc: »pane, diekugit ztoho. Racizt mily pan buoh pomocy ztoho, Bycht mohla odſud odgiti A gedine ziwa byti! nemiel by toho nic ztratu, Gmiel by zato ctnu odplatu, Korunu w Indicſke zemi, Geſtot otec odvmřel mi, Gehozto zabil geſti wrah neciſty, Geſto tuto lezi nazemi giſty. Powiemt, kterakt ſe ſtalo bieſe Otec moy oſtrow miegieſe Namori wdobre twrdoſti Od Indy blizko doſti. Takz ny poial wſecky ktomu, Braſe ſe koſtrowu onomu. A kdyz woſtrow geti vda ſe, Stiemi lidmi 1) potka ſe. Otec malo lidi gmieſe A tento ſylnieyſi bieſe. Tut meho otce zabichu, A coz gich ſnim bylo, wſecky zbichu, A mu mateř vtopili I wſechny panny, kte rež ſni byli. 3415 Bratra miegiech tu gednoho, Take zabichu y toho, Tak yakz koruna y zemie Spadla na mie gednu wegmie. Tat ſe tobie ma dati, 3420 Ać pan boh raci ſpomahati, Ze odſawad wezdrawi wygdem A tam dome zemie prigdem. 3395 3400 3405 3410 1149 Capitola Sedeſata prwa. 3425 Dlewka tak raniena bieſe, Giz mluwiti nemozieſe. Swe biele ruce wylozi A naſwu hlawicy polozi. Oci zawratiwſi ona, Tut ſwym ziwotem ſkona. — 1) V rkp. lidmi napsáno dvakrát.
233 A řkuc: »pane, diekugit ztoho. Racizt mily pan buoh pomocy ztoho, Bycht mohla odſud odgiti A gedine ziwa byti! nemiel by toho nic ztratu, Gmiel by zato ctnu odplatu, Korunu w Indicſke zemi, Geſtot otec odvmřel mi, Gehozto zabil geſti wrah neciſty, Geſto tuto lezi nazemi giſty. Powiemt, kterakt ſe ſtalo bieſe Otec moy oſtrow miegieſe Namori wdobre twrdoſti Od Indy blizko doſti. Takz ny poial wſecky ktomu, Braſe ſe koſtrowu onomu. A kdyz woſtrow geti vda ſe, Stiemi lidmi 1) potka ſe. Otec malo lidi gmieſe A tento ſylnieyſi bieſe. Tut meho otce zabichu, A coz gich ſnim bylo, wſecky zbichu, A mu mateř vtopili I wſechny panny, kte rež ſni byli. 3415 Bratra miegiech tu gednoho, Take zabichu y toho, Tak yakz koruna y zemie Spadla na mie gednu wegmie. Tat ſe tobie ma dati, 3420 Ać pan boh raci ſpomahati, Ze odſawad wezdrawi wygdem A tam dome zemie prigdem. 3395 3400 3405 3410 1149 Capitola Sedeſata prwa. 3425 Dlewka tak raniena bieſe, Giz mluwiti nemozieſe. Swe biele ruce wylozi A naſwu hlawicy polozi. Oci zawratiwſi ona, Tut ſwym ziwotem ſkona. — 1) V rkp. lidmi napsáno dvakrát.
Strana 234
234 Iakoz by vſnula koli, 3430 Vmře panna bozi woli. Arnoſt Cendal 1) wzem nalozi, Naonu pannu polozí. Prikryw gi poče plakati A gegie ſmrti přewelmi pykati. Hniewie 2) ſwrze ſloże krale, Protče 3) mečem gey na ſkale. Wtom hniewu wen poteceſta, A kdyz whrad ſem pobiezeſta, Mnozſtwie gich giz brannych ſtachu, Genz whradie gich čekachu.4) Pocechut ſe obierati, Kriwych noſow vtierati. Tut gich mnozstwie porazychu A hrdinſky ge vmrtwichu. Hroznet rany gim dawachu, Aż noſſy vſkakowachu. Taket ſama whori bieſta, Mnoho ſſipow w Terciech gmiegieſta, Coż nanie byli wyſtrelili. Wſak žadneho neranili. Tak braniec ſe kmoſtu chtieſta, wſak proſylu nemozeſta,5) Ano braniec 6) ge wzdy zaſtupugi, hroznie strielegíc ge předbiehugi. Moſt bieſe owſem nezawrien, Gedine zaworami priwrien. kdyz ſe dluho tu branichu, kohož koli doſahniechu, Toho yhned rozſetniechu. Malo nakoho dbachu; Nečtiſta nic hoſpodařow, Ani gich panoſſi tiech noſſarow. Iakz ſu koli cteni byli, že tu gedli y pili, 3465 Zlíet gim ztoho diekowachu, Tepuce ge bezewſeho strachu. Wſakz gim moſt wzdy zaſtihli biechu, ze dolow nemożechu. Nato tato malo dbaſta, 3435 3440 3445 3450 3455 3460 114b 1) Vrkp. Cendat. — 2) Br. hniewiec. — 3) Br. protie. — *) V rkp. čekaſta. — 5) Br nemoziesta. — 6) Br. raniec.
234 Iakoz by vſnula koli, 3430 Vmře panna bozi woli. Arnoſt Cendal 1) wzem nalozi, Naonu pannu polozí. Prikryw gi poče plakati A gegie ſmrti přewelmi pykati. Hniewie 2) ſwrze ſloże krale, Protče 3) mečem gey na ſkale. Wtom hniewu wen poteceſta, A kdyz whrad ſem pobiezeſta, Mnozſtwie gich giz brannych ſtachu, Genz whradie gich čekachu.4) Pocechut ſe obierati, Kriwych noſow vtierati. Tut gich mnozstwie porazychu A hrdinſky ge vmrtwichu. Hroznet rany gim dawachu, Aż noſſy vſkakowachu. Taket ſama whori bieſta, Mnoho ſſipow w Terciech gmiegieſta, Coż nanie byli wyſtrelili. Wſak žadneho neranili. Tak braniec ſe kmoſtu chtieſta, wſak proſylu nemozeſta,5) Ano braniec 6) ge wzdy zaſtupugi, hroznie strielegíc ge předbiehugi. Moſt bieſe owſem nezawrien, Gedine zaworami priwrien. kdyz ſe dluho tu branichu, kohož koli doſahniechu, Toho yhned rozſetniechu. Malo nakoho dbachu; Nečtiſta nic hoſpodařow, Ani gich panoſſi tiech noſſarow. Iakz ſu koli cteni byli, že tu gedli y pili, 3465 Zlíet gim ztoho diekowachu, Tepuce ge bezewſeho strachu. Wſakz gim moſt wzdy zaſtihli biechu, ze dolow nemożechu. Nato tato malo dbaſta, 3435 3440 3445 3450 3455 3460 114b 1) Vrkp. Cendat. — 2) Br. hniewiec. — 3) Br. protie. — *) V rkp. čekaſta. — 5) Br nemoziesta. — 6) Br. raniec.
Strana 235
235 3470 Gedine ſwym witiezſtwim trwaſta. Pak tito, gěz namori 1) biechu, Kdyż wkorabie vſlyſechu 2) Krik, geſto nahradie bieſe A kazdemu v vſſi wznieſe, Príprawiwſe ſe tam gdu, Skoruhwi předmoſt prigdu. Wecl yakz koruhew vzře, Poznaw na Arnoſta wzezře, Wecet: »gmieg ſe dobre, pane! Dobret ſe bohda nama ſtane. Hynt giż wizy naſe gduce, kmoſtu ſko ruhwi ſe truce. Tot giż ſmiegi recy ſmielie: Switiezyme tuto cele!« Ti, genž vmoſta tu biechu, Iakz tyto lidí vzřechu, Bezdiekyt ſe rozrazychu A odbrany poſtupichu. Tato dwa zatiem wyniknu A proti ſwym heſlem kriknu Vcinichu ſobie plano, Wone huſti tak proſtrano, Ze gich mnoho nadít ranichu A mnozſtwi3) z gich ktomu zbichu Sgidechut ſ hradu bezpotaza A ktomu bezewſeho vraza. Odtud ruče poſpieſiechu, Neb gim nebieſe doſmiechu. dobře tiſic brannych bieſe, 3500 Coż gich Arnoſt s sebu gmiegieſe. 3475 3480 3485 3490 3495 115a Capitola Sedeſata druha. Kdy giž podal odhradu biechu, Mnoho zaſtupow widiechu, Anit ſe ſem khradu chyle. Blizet biechu nez čtwrt milie. 3505 Pronewieſtu ti gediechu, Neb gi ohledati chtiechu. Ale nic ſu newiediel, 1) Br. na moře. — 2) Br. vslysiechu. — 3) Br. mnozstwie.
235 3470 Gedine ſwym witiezſtwim trwaſta. Pak tito, gěz namori 1) biechu, Kdyż wkorabie vſlyſechu 2) Krik, geſto nahradie bieſe A kazdemu v vſſi wznieſe, Príprawiwſe ſe tam gdu, Skoruhwi předmoſt prigdu. Wecl yakz koruhew vzře, Poznaw na Arnoſta wzezře, Wecet: »gmieg ſe dobre, pane! Dobret ſe bohda nama ſtane. Hynt giż wizy naſe gduce, kmoſtu ſko ruhwi ſe truce. Tot giż ſmiegi recy ſmielie: Switiezyme tuto cele!« Ti, genž vmoſta tu biechu, Iakz tyto lidí vzřechu, Bezdiekyt ſe rozrazychu A odbrany poſtupichu. Tato dwa zatiem wyniknu A proti ſwym heſlem kriknu Vcinichu ſobie plano, Wone huſti tak proſtrano, Ze gich mnoho nadít ranichu A mnozſtwi3) z gich ktomu zbichu Sgidechut ſ hradu bezpotaza A ktomu bezewſeho vraza. Odtud ruče poſpieſiechu, Neb gim nebieſe doſmiechu. dobře tiſic brannych bieſe, 3500 Coż gich Arnoſt s sebu gmiegieſe. 3475 3480 3485 3490 3495 115a Capitola Sedeſata druha. Kdy giž podal odhradu biechu, Mnoho zaſtupow widiechu, Anit ſe ſem khradu chyle. Blizet biechu nez čtwrt milie. 3505 Pronewieſtu ti gediechu, Neb gi ohledati chtiechu. Ale nic ſu newiediel, 1) Br. na moře. — 2) Br. vslysiechu. — 3) Br. mnozstwie.
Strana 236
236 Kteraku ſu pracy nahradie mieli. Tit wſichni gmiegrechu luciſtie, 3510 Ktomu wyborna ſtřeliſtie. A kteri nahradie byli, Tit ſe wſichni priprawili, Gduc potrechto rotami Swy heſlem 1) y ſkoruhwami. Ti pak, gež li khradu gediechu, A iakż towařiſſe ſwe vzřechu, Ihned předkorab ruče hnachu A gim dokorabu nedachu. Tak ſe ſta, ze nemohuc zbyti, 3520 Muſichut ſe ſnimi biti. Iak ſe ſgidechu, tak ſe poznachu Tito rekowe bez ſtrachu. Anit ſeku, anit bodu, A ciniece gim weliku ſkodu Naziwotech y nakoniech, Wolagice wzdy: »ponich! ponich! Kohoż koliwiek doſieżechu, Wiec gemu gmena newzdiechu. Tut gich welmi mnoho zbichu. Pak ſe oni domyſlichu A naproſtrano ſe rozlucichu; A tito hroznie ſtrielechu A okolkem ge obklicichu. Ssipowe ſewſech stran nanie letiechu. Tut gim nebylo doſmiechu, Nebo gediechu zlu gichu. Nebot gich mnoho ſeth bieſe, A kazdy nanie ſtrieleſe, Ktomu nakoniech 2) byli, 3540 Iakz chtiece, tak ſe bližili. 3515 3525 3530 3535 115b kapitola Sedeſata tretie. ARnoſt pak vzřew, že gim nemož odolati, Poče s ſwymi poſtupati A kmori ſe bliżieſe A ſkrze neprately ſe trieſe. 3545 Iakž mnoho ſeth brannych mieli, 1) V rkp. weſlem. — 2) Br. na konich.
236 Kteraku ſu pracy nahradie mieli. Tit wſichni gmiegrechu luciſtie, 3510 Ktomu wyborna ſtřeliſtie. A kteri nahradie byli, Tit ſe wſichni priprawili, Gduc potrechto rotami Swy heſlem 1) y ſkoruhwami. Ti pak, gež li khradu gediechu, A iakż towařiſſe ſwe vzřechu, Ihned předkorab ruče hnachu A gim dokorabu nedachu. Tak ſe ſta, ze nemohuc zbyti, 3520 Muſichut ſe ſnimi biti. Iak ſe ſgidechu, tak ſe poznachu Tito rekowe bez ſtrachu. Anit ſeku, anit bodu, A ciniece gim weliku ſkodu Naziwotech y nakoniech, Wolagice wzdy: »ponich! ponich! Kohoż koliwiek doſieżechu, Wiec gemu gmena newzdiechu. Tut gich welmi mnoho zbichu. Pak ſe oni domyſlichu A naproſtrano ſe rozlucichu; A tito hroznie ſtrielechu A okolkem ge obklicichu. Ssipowe ſewſech stran nanie letiechu. Tut gim nebylo doſmiechu, Nebo gediechu zlu gichu. Nebot gich mnoho ſeth bieſe, A kazdy nanie ſtrieleſe, Ktomu nakoniech 2) byli, 3540 Iakz chtiece, tak ſe bližili. 3515 3525 3530 3535 115b kapitola Sedeſata tretie. ARnoſt pak vzřew, že gim nemož odolati, Poče s ſwymi poſtupati A kmori ſe bliżieſe A ſkrze neprately ſe trieſe. 3545 Iakž mnoho ſeth brannych mieli, 1) V rkp. weſlem. — 2) Br. na konich.
Strana 237
237 3555 3565 Wſak witreznie ge progehi. Tut gich dwa tiſice li ſeſlo A před Arnoſtem kleſlo Tiech krkawcow řeřabowych. Iakż koli od kozi oſlowych Kazdy ſe tře, tak ſe triechu, Ze gedni nadruhych leziechu. Takz Arnoſt ſWeclem oba Kazachu wſem dokoraba Y do Galige 1) wſtupiti, lakz ſe možechu, rozluciti, Sama dwa nabřeze gduce, Nepřatelom nedaduce, By ge ſtrieleli neb bili. Kdyz to biechu vcinili. Giz dwa gedno ſtaſta, Sotnie ſe obracowaſta. Barky z Galige 1) tu byli, Genż marynari priprawili. Do Barky ſotnie wſtupichu, Tut nanie tepruw strielechu, Chtiec ge radi zahladiti. Pomožet gim boh odgeti, Odtud wezdrawi a ſmocy 3570 Geduc prec ſbozie pomocy. 3550 3560 116a Capitola ſedeſata čtwrta.2) 3575 3580 Kdyz namoře ſe oddachu, Coż gich bieſe, tu zpiewachu, Bohu chwalu wzdawagice, Ze wſech darow diekugice. Arnost ſ Weclem precitesta Lidi, coż gich gestie gmiegiesta. Piet ſet oſtalo branneho lidu welmi wyborneho; A gini zbiti tam zoſtali, Podoniem hradem ſkonali. Kromie ranieni kteri biechu, Tit wkorabie leziechu. Ktiemt ſam poče přihledati 116b 1. V rkp. Galilee. — 2) Br. cetvrta.
237 3555 3565 Wſak witreznie ge progehi. Tut gich dwa tiſice li ſeſlo A před Arnoſtem kleſlo Tiech krkawcow řeřabowych. Iakż koli od kozi oſlowych Kazdy ſe tře, tak ſe triechu, Ze gedni nadruhych leziechu. Takz Arnoſt ſWeclem oba Kazachu wſem dokoraba Y do Galige 1) wſtupiti, lakz ſe možechu, rozluciti, Sama dwa nabřeze gduce, Nepřatelom nedaduce, By ge ſtrieleli neb bili. Kdyz to biechu vcinili. Giz dwa gedno ſtaſta, Sotnie ſe obracowaſta. Barky z Galige 1) tu byli, Genż marynari priprawili. Do Barky ſotnie wſtupichu, Tut nanie tepruw strielechu, Chtiec ge radi zahladiti. Pomožet gim boh odgeti, Odtud wezdrawi a ſmocy 3570 Geduc prec ſbozie pomocy. 3550 3560 116a Capitola ſedeſata čtwrta.2) 3575 3580 Kdyz namoře ſe oddachu, Coż gich bieſe, tu zpiewachu, Bohu chwalu wzdawagice, Ze wſech darow diekugice. Arnost ſ Weclem precitesta Lidi, coż gich gestie gmiegiesta. Piet ſet oſtalo branneho lidu welmi wyborneho; A gini zbiti tam zoſtali, Podoniem hradem ſkonali. Kromie ranieni kteri biechu, Tit wkorabie leziechu. Ktiemt ſam poče přihledati 116b 1. V rkp. Galilee. — 2) Br. cetvrta.
Strana 238
238 A ge wſecky ſam wazati, 3585 Cinie gim kratochwile welike. y vtieſenie wſelike. A ſam take ranien bieſe, Mnoho ran wſobie gmiegieſe. Cinieſe iako nedbage, 3590 Proboh vtrpenie mage. Poče ſam ſnimi zpiewati a řka: »Boze! rač prowod dati, Bychom ſlawnie putowali A wezdrawi ſe dobrali, Mily tworce! loże tweho, Kdes ležel, hrobu ſwateho! Pros, mila panno Marya matko, Zanas ſwe mile dietiatko, By Kazdy vgel zaten pramen. 3600 Coż was, wſickni rcetez Am.« 3595 Capitola Sedeſata pata. STieziřit tu wzhoru wzwedu A weſelet pogedu, Wten čas wietr dobry magic, Odboha miloſti žadagic. A kdyż dwanadſty den bieſe, Marynař po mori hledieſe, By mohl vznamenati, Zdaliby mohli kde priſtati. Vzre podal gednu ſkalu Wyſoku a ne malu, A podni ſe znamenaſe, Yako mieſto tak mu ſe zdaſe. Arnoſtowi to powiedie. Yakz Arnoſt odnieho wzwiedie, Poće ſwym bratrim prawiti, Ze ge boh chce Il vtieſiti, Ze brzo mieſta doſahnu, K niemuž ſe marynari tahnu: »Iakz pritahnem kmieſtu tomu, 3620 Wzdyt gt byti napřed tomu: Ztrawy ſobie nakupime A coż potřebie, priprawime. 3605 3610 3615 1173
238 A ge wſecky ſam wazati, 3585 Cinie gim kratochwile welike. y vtieſenie wſelike. A ſam take ranien bieſe, Mnoho ran wſobie gmiegieſe. Cinieſe iako nedbage, 3590 Proboh vtrpenie mage. Poče ſam ſnimi zpiewati a řka: »Boze! rač prowod dati, Bychom ſlawnie putowali A wezdrawi ſe dobrali, Mily tworce! loże tweho, Kdes ležel, hrobu ſwateho! Pros, mila panno Marya matko, Zanas ſwe mile dietiatko, By Kazdy vgel zaten pramen. 3600 Coż was, wſickni rcetez Am.« 3595 Capitola Sedeſata pata. STieziřit tu wzhoru wzwedu A weſelet pogedu, Wten čas wietr dobry magic, Odboha miloſti žadagic. A kdyż dwanadſty den bieſe, Marynař po mori hledieſe, By mohl vznamenati, Zdaliby mohli kde priſtati. Vzre podal gednu ſkalu Wyſoku a ne malu, A podni ſe znamenaſe, Yako mieſto tak mu ſe zdaſe. Arnoſtowi to powiedie. Yakz Arnoſt odnieho wzwiedie, Poće ſwym bratrim prawiti, Ze ge boh chce Il vtieſiti, Ze brzo mieſta doſahnu, K niemuž ſe marynari tahnu: »Iakz pritahnem kmieſtu tomu, 3620 Wzdyt gt byti napřed tomu: Ztrawy ſobie nakupime A coż potřebie, priprawime. 3605 3610 3615 1173
Strana 239
239 Odtud vkažie 1) nam ceſtu, Kdez bozie hrob, ktomu mieſtu. A take zbozie2) miloſti Mame peniez geſtie doſti; Mozem dobru ztrawu mietí, Dokadz na pan buoh raci prieti. Protoz tu woli zdiegice.3) 3630 Pogedem ſe nemeſkagice.4). 3625 Capitola ſedeſata ſſeſta. 3635 3640 3645 3650 KDyz tam geduc ſe bližtechu, Tepruw marynari widiechu, Ze zlie gedu zabludiwſe, A korab gde wzdy wyſſe.5) Arnoſtowi zwie�towachu, Wſem ginym wiedieti dachu A řkuc: »giz wiećnie zde oſtanem A kteto ſkale priſtanem! Tot geſt giſtie, recy ſmiegi, Magnes kamen, tak gemu diegi. Tent korab tahne kſobie, Genz zelezo ma wſobie. hynt ſe ſſtirowe 6) brogie, A tot wſe korabi ſtogie. Tak ta ſkala geſt wlepkem mori, Ach, tot tepruw budem whori! A toho ſmutku my nezbudem, Celie až ziwota zbudem. Tot 1a giſtie řecy mohu, Gedno kazdy poruč ſe bohu A ſwu duſi, tot ſmiem recy, Zdet nam ſmrti nelze vtecy.« 117b Capitola ſedeſata ſedma. Odpowiediel 7) Arnoſt ktomu A řka: »Co wieme řecy tomu? 1) V rkp. vkaže. — 2) Br. s bozie. — 3) V rkp. zdiegieſe. — 4) V rkp. nema- ſkagice. — 3) Dle něm. orig. příd lodní se zvedá do výše. — 6) Místo ſſtiezirowe. — 7) Br. odpowiediet.
239 Odtud vkažie 1) nam ceſtu, Kdez bozie hrob, ktomu mieſtu. A take zbozie2) miloſti Mame peniez geſtie doſti; Mozem dobru ztrawu mietí, Dokadz na pan buoh raci prieti. Protoz tu woli zdiegice.3) 3630 Pogedem ſe nemeſkagice.4). 3625 Capitola ſedeſata ſſeſta. 3635 3640 3645 3650 KDyz tam geduc ſe bližtechu, Tepruw marynari widiechu, Ze zlie gedu zabludiwſe, A korab gde wzdy wyſſe.5) Arnoſtowi zwie�towachu, Wſem ginym wiedieti dachu A řkuc: »giz wiećnie zde oſtanem A kteto ſkale priſtanem! Tot geſt giſtie, recy ſmiegi, Magnes kamen, tak gemu diegi. Tent korab tahne kſobie, Genz zelezo ma wſobie. hynt ſe ſſtirowe 6) brogie, A tot wſe korabi ſtogie. Tak ta ſkala geſt wlepkem mori, Ach, tot tepruw budem whori! A toho ſmutku my nezbudem, Celie až ziwota zbudem. Tot 1a giſtie řecy mohu, Gedno kazdy poruč ſe bohu A ſwu duſi, tot ſmiem recy, Zdet nam ſmrti nelze vtecy.« 117b Capitola ſedeſata ſedma. Odpowiediel 7) Arnoſt ktomu A řka: »Co wieme řecy tomu? 1) V rkp. vkaže. — 2) Br. s bozie. — 3) V rkp. zdiegieſe. — 4) V rkp. nema- ſkagice. — 3) Dle něm. orig. příd lodní se zvedá do výše. — 6) Místo ſſtiezirowe. — 7) Br. odpowiediet.
Strana 240
240 3655 Vcinme gednu oblohu, Gedine poručme ſe bohu! Ten genz ſwieti y mrači, Vciniž nadnami, coz koli račí, By gedine diabla zbawil! kdyz by koli nas nawſtiewil, Mozem weſele vmrieti, Kdyz nam bozie miloſt raci prieti.« Takz ſe korab kſkale wztieze A ten kamen ge pritieže, Tak ze ge ſylnie drze, Mnoho korabow roztrże Ginych, genž tu byli ſtali A kte ſkale pritahli. A take ze zhnili brechu, Neb tu mnoho leth ſtogiechu, Mnoho ſtezerow tu ſpade A nagich korab vpade A takowy hrmot ciniechu, By ſudny den giz byl, mniechu.1) kdyz korab vtwrzen ſtaſe, Yako wryty ſe nehybaſe. kdyz giż gmiegiechu doſti preſtrachu, Marynari na nie2) zwolachu A wſem takuto řeč mluwiece, Gim podle boha radiece, Aby ſe nato ſnazili, Swych ſe hriechow ſpowiedali Proſwych hriechow odpuſtienie A proſwe duſe ſpaſenie. A toto take vlozie: »Pozdrawiż | każdy matky bozie, By racila zanas proſyti, Předſwym ſynem orodowati, By nam ſkrze ſpowiedanie dal ſwe ſwate ſmilowanie, Bychom to wſe ſwrchowali, Bozie tielo prigimali doſtoynie, pokornie ktomu, ſbozi krwi nerozdielnie wtomto domu. By boh, genż geden wtrogicy — Geſt a bude bezroznicy 3665 3670 3675 3680 3685 3690 3660 1189 3695 1) V rkp. ſe domniewachu. — 2) V rkp. mie.
240 3655 Vcinme gednu oblohu, Gedine poručme ſe bohu! Ten genz ſwieti y mrači, Vciniž nadnami, coz koli račí, By gedine diabla zbawil! kdyz by koli nas nawſtiewil, Mozem weſele vmrieti, Kdyz nam bozie miloſt raci prieti.« Takz ſe korab kſkale wztieze A ten kamen ge pritieže, Tak ze ge ſylnie drze, Mnoho korabow roztrże Ginych, genž tu byli ſtali A kte ſkale pritahli. A take ze zhnili brechu, Neb tu mnoho leth ſtogiechu, Mnoho ſtezerow tu ſpade A nagich korab vpade A takowy hrmot ciniechu, By ſudny den giz byl, mniechu.1) kdyz korab vtwrzen ſtaſe, Yako wryty ſe nehybaſe. kdyz giż gmiegiechu doſti preſtrachu, Marynari na nie2) zwolachu A wſem takuto řeč mluwiece, Gim podle boha radiece, Aby ſe nato ſnazili, Swych ſe hriechow ſpowiedali Proſwych hriechow odpuſtienie A proſwe duſe ſpaſenie. A toto take vlozie: »Pozdrawiż | każdy matky bozie, By racila zanas proſyti, Předſwym ſynem orodowati, By nam ſkrze ſpowiedanie dal ſwe ſwate ſmilowanie, Bychom to wſe ſwrchowali, Bozie tielo prigimali doſtoynie, pokornie ktomu, ſbozi krwi nerozdielnie wtomto domu. By boh, genż geden wtrogicy — Geſt a bude bezroznicy 3665 3670 3675 3680 3685 3690 3660 1189 3695 1) V rkp. ſe domniewachu. — 2) V rkp. mie.
Strana 241
241 Też wtielie boziem krew gt, — A tut nenie y zadna leſt Proten, gez zde trpiel ſmutek, Chudobu, ſtraſt y zamutek, Racil nam miloſtiw byti A wſem hriechy odpuſtiti. By nas zbawil ohnie pekelneho A dowedl do bydla wiećneho, 3705 Wniemž geſti radoſtne přebywanie Bezciſla y bez ſkonanie.« 3700 Capitola ſedeſata oſma. 3710 3715 3720 3725 3730 ARnoſt pan vſlyſew toto, Wece: »wſak ſme newygeli proto, Abychom rozkoś gmieli, Ale proboha gſme wygeli, Genž ny diablu chtiel odgieti A zanas zahrieſne vmrieti. Ten prolil geſt ſwu krew za ny Zabiedne a zahrieſne křeſtiany. Geho wole (mame) zadati A wtom geho naſledowati, Coz on raci vciniti Snami Aneb co nanas přepuſtiti, Bychom milie to trpieli A wſecko zado bre prigeli. Neb by to byl blazen prawy, lakożto ſwate ctenie prawi, ktož by tento ſwiet woliti chtiel 1) A za onen prigieti. Neb boh geſt powiediel ktomu, Ze geden (den) wgeho domu Moz drazſi neż weš ſwiet byti. Tomut ma kazdy wieriti. Protoz każdy bud wradoſti A teſiz ſe bozie miloſti. Pogednom ſe zpowiedayte A tielo bozie prigimayte, Genż ma nas wſecky vtieſiti, Kdyz ſe bude duſe dieliti 118b 1) V rkp. A chtiel. Sborník Baworowského. 16
241 Też wtielie boziem krew gt, — A tut nenie y zadna leſt Proten, gez zde trpiel ſmutek, Chudobu, ſtraſt y zamutek, Racil nam miloſtiw byti A wſem hriechy odpuſtiti. By nas zbawil ohnie pekelneho A dowedl do bydla wiećneho, 3705 Wniemž geſti radoſtne přebywanie Bezciſla y bez ſkonanie.« 3700 Capitola ſedeſata oſma. 3710 3715 3720 3725 3730 ARnoſt pan vſlyſew toto, Wece: »wſak ſme newygeli proto, Abychom rozkoś gmieli, Ale proboha gſme wygeli, Genž ny diablu chtiel odgieti A zanas zahrieſne vmrieti. Ten prolil geſt ſwu krew za ny Zabiedne a zahrieſne křeſtiany. Geho wole (mame) zadati A wtom geho naſledowati, Coz on raci vciniti Snami Aneb co nanas přepuſtiti, Bychom milie to trpieli A wſecko zado bre prigeli. Neb by to byl blazen prawy, lakożto ſwate ctenie prawi, ktož by tento ſwiet woliti chtiel 1) A za onen prigieti. Neb boh geſt powiediel ktomu, Ze geden (den) wgeho domu Moz drazſi neż weš ſwiet byti. Tomut ma kazdy wieriti. Protoz każdy bud wradoſti A teſiz ſe bozie miloſti. Pogednom ſe zpowiedayte A tielo bozie prigimayte, Genż ma nas wſecky vtieſiti, Kdyz ſe bude duſe dieliti 118b 1) V rkp. A chtiel. Sborník Baworowského. 16
Strana 242
242 3735 Chtieti ſtielem. take 1) ktomu Odpuſtiz nam boh wſem winu!« Capitola Sedeſata dewata. 3740 3745 3750 3755 3760 ARnoſt whrieſiech pozna ſe A kaplanu zpowieda ſe. I poče welmi hořce plakati, Potom bozie tielo prigimati,2) Genż gest duſe oſwiecenie A wſech hrieſnych ſpaſenie. Tez y gini Vcinichu, Wſickni pořad ſe zriediechu, Smrti nawſaky den cekagice A odtud nikam nemohuce. Wſak donidz ztrawu gmiegiechu, Dokorabow wchodiechu, Genz tu ſtachu oddawnoſti. Ondet ſtriebra, zlatta doſti leží obyčeynie 3) přemnoho Malot bieſe gim dotoho. Hyn rucho, drahe kamenie, Hyn odienie, hyn kořenie, Ondet ſhnile zetlelo lezi A nizadnyt kniemu nebie zi. Ktoz by ho chtiel dobyti, Tomu 4) by ſluſelo tam giti, 5) Tut pohriechu ge ohleda; Ktoz tam prigede, tomu bieda! Koſti clowiečie take 6) tu biechu, Genż take wkorabiech leziechu. 119a Capitola Sedmdeſata. Kdyż tito kbohu wzdychachu, Nic gineho nez ſmrti čekachu, 3765 Tak yakz zapaſem bieſe, kym ſe każdy hotow gmiegieſe, Wſak toho welmi pykachu 1) Br. tako. — 2) V rkp. v. 3739 a násl. jsou přestaveny — 3) Dle něm. orig. hodi se lépe sem obiznie. 4) Br. tomut. — 5) V rkp. gedti. — 6) Br. tako
242 3735 Chtieti ſtielem. take 1) ktomu Odpuſtiz nam boh wſem winu!« Capitola Sedeſata dewata. 3740 3745 3750 3755 3760 ARnoſt whrieſiech pozna ſe A kaplanu zpowieda ſe. I poče welmi hořce plakati, Potom bozie tielo prigimati,2) Genż gest duſe oſwiecenie A wſech hrieſnych ſpaſenie. Tez y gini Vcinichu, Wſickni pořad ſe zriediechu, Smrti nawſaky den cekagice A odtud nikam nemohuce. Wſak donidz ztrawu gmiegiechu, Dokorabow wchodiechu, Genz tu ſtachu oddawnoſti. Ondet ſtriebra, zlatta doſti leží obyčeynie 3) přemnoho Malot bieſe gim dotoho. Hyn rucho, drahe kamenie, Hyn odienie, hyn kořenie, Ondet ſhnile zetlelo lezi A nizadnyt kniemu nebie zi. Ktoz by ho chtiel dobyti, Tomu 4) by ſluſelo tam giti, 5) Tut pohriechu ge ohleda; Ktoz tam prigede, tomu bieda! Koſti clowiečie take 6) tu biechu, Genż take wkorabiech leziechu. 119a Capitola Sedmdeſata. Kdyż tito kbohu wzdychachu, Nic gineho nez ſmrti čekachu, 3765 Tak yakz zapaſem bieſe, kym ſe każdy hotow gmiegieſe, Wſak toho welmi pykachu 1) Br. tako. — 2) V rkp. v. 3739 a násl. jsou přestaveny — 3) Dle něm. orig. hodi se lépe sem obiznie. 4) Br. tomut. — 5) V rkp. gedti. — 6) Br. tako
Strana 243
243 A druh kdruhu přemluwachu, Ze ſpohany ſe nebili, By aſpoń ziwotow tam zbili. Kdyz ſe gim ſtrawy nedo�ta, Tepruw odewſech radoſt preſta. Chtieſet druh druha pozrieti, lako ſkot počechut mrieti. Ten mor čtiri dni poſta, Arnoſt ſam ſedmy gedno oſta. nebo Wecl vchowal byl bieſe, Coz nattech ſedm ſluſieſe, Gimzto ſeſt dni mohli trwati. 3780 Arnoſt wſech poče pykati, Nato ſe rozpominage A ctenie bozie znamenage: »Boh,« powiedie, »kazal pſati, kteryz hrieſnik ſe obrati, Tomu ſe zaſtup Angelſky raduge y zbor nebeſky.« Protoz tu nadiegi gmiechu, Neb proboh tu ſtraſt trpiechu, Ze ſe 1) nadewſemi ſmiluge Boh a wſechny dopiestuge Sweho bydla, ſwe miloſti A wſie nebeſke radoſti. 3785 3790 3770 3775 119b Capitola Sedmdeſata I. 3795 3800 A Ktoż mezy nimi vmrieſe, Tak gey druhy wynoſieſe, Předkorabowy roh gey poloziece. Pak nohowe gey wezmuce, Kſwý dietem gey poneſiechu, Tu wnadu ſwym dietem dawachu. Wecl znamenaw toto, S Arnoſtem pomluwi o to A rka: »Pane! podobne mi ſe zda, Ač geſti ktomu radda twa, Toto ptacſtwo geſt zuceno, Sem po mrſſe naučeno. 3805 Iakz brzo vcige mrchu, 1) Br. s. 16*
243 A druh kdruhu přemluwachu, Ze ſpohany ſe nebili, By aſpoń ziwotow tam zbili. Kdyz ſe gim ſtrawy nedo�ta, Tepruw odewſech radoſt preſta. Chtieſet druh druha pozrieti, lako ſkot počechut mrieti. Ten mor čtiri dni poſta, Arnoſt ſam ſedmy gedno oſta. nebo Wecl vchowal byl bieſe, Coz nattech ſedm ſluſieſe, Gimzto ſeſt dni mohli trwati. 3780 Arnoſt wſech poče pykati, Nato ſe rozpominage A ctenie bozie znamenage: »Boh,« powiedie, »kazal pſati, kteryz hrieſnik ſe obrati, Tomu ſe zaſtup Angelſky raduge y zbor nebeſky.« Protoz tu nadiegi gmiechu, Neb proboh tu ſtraſt trpiechu, Ze ſe 1) nadewſemi ſmiluge Boh a wſechny dopiestuge Sweho bydla, ſwe miloſti A wſie nebeſke radoſti. 3785 3790 3770 3775 119b Capitola Sedmdeſata I. 3795 3800 A Ktoż mezy nimi vmrieſe, Tak gey druhy wynoſieſe, Předkorabowy roh gey poloziece. Pak nohowe gey wezmuce, Kſwý dietem gey poneſiechu, Tu wnadu ſwym dietem dawachu. Wecl znamenaw toto, S Arnoſtem pomluwi o to A rka: »Pane! podobne mi ſe zda, Ač geſti ktomu radda twa, Toto ptacſtwo geſt zuceno, Sem po mrſſe naučeno. 3805 Iakz brzo vcige mrchu, 1) Br. s. 16*
Strana 244
244 Tam ſem dolow ſleti ſwrchu A tu mrchu 1) prec odnoſſy A ſnad dietem mladym noſſy. Protoz bychom nemeſkagic, 3810 Kozi wolowych pohledagic, Wſtarych korabiech kdy by byli, Naleznuc wnie ſe zaſſili, Zdali by nas take wyneſhi A zteto propaſti odwlekli.« 3815 Arnost wece: »nemeskayme! Ruče toho pohledagme!« Natom nechtrechu dele ſtati Ani wiece nemeſkati, Neb gim giż okuożi gdieſe, Protoz kratka radda bieſe. Doſtarych korabow wgidechu. drewe nez wſecky ſchodichu, nalezechu mnoho koži ſtarych Ztiech nieko(lik) wyberu dobrych. Tak ſe blechu vradili, By dwa wgednu kuozi wſili. Swe odienie naſe I wzechu, Ktomu coż peniez gmiegiechu. Ktomu meče wzeli byli, A ſwe noze naoſtrili, By ſe mohli wyřezati, Dali gim toho buoh dočekati. Wſak ſe třeſuce wſecko ciniechu, Neb čaky gine negmiegiechu, 3835 By gich tež nedoſiehlo, Iako ſe gich bratrim ſtalo. 3820 3825 3830 120a Capitola Sedmdeſata druha. 3840 ARnoſt ſ Weclem natom byli, By ſe ſpolkem zaſſili. driewe nez zaſſiti brechu Tato 2) dwa, knim mluwiechu, Ge tak vpominagice A gich wiery dotyćice, Aby ſe zaſſiti dah 1) V rkp. mrcha. — 2) Br. toto.
244 Tam ſem dolow ſleti ſwrchu A tu mrchu 1) prec odnoſſy A ſnad dietem mladym noſſy. Protoz bychom nemeſkagic, 3810 Kozi wolowych pohledagic, Wſtarych korabiech kdy by byli, Naleznuc wnie ſe zaſſili, Zdali by nas take wyneſhi A zteto propaſti odwlekli.« 3815 Arnost wece: »nemeskayme! Ruče toho pohledagme!« Natom nechtrechu dele ſtati Ani wiece nemeſkati, Neb gim giż okuożi gdieſe, Protoz kratka radda bieſe. Doſtarych korabow wgidechu. drewe nez wſecky ſchodichu, nalezechu mnoho koži ſtarych Ztiech nieko(lik) wyberu dobrych. Tak ſe blechu vradili, By dwa wgednu kuozi wſili. Swe odienie naſe I wzechu, Ktomu coż peniez gmiegiechu. Ktomu meče wzeli byli, A ſwe noze naoſtrili, By ſe mohli wyřezati, Dali gim toho buoh dočekati. Wſak ſe třeſuce wſecko ciniechu, Neb čaky gine negmiegiechu, 3835 By gich tež nedoſiehlo, Iako ſe gich bratrim ſtalo. 3820 3825 3830 120a Capitola Sedmdeſata druha. 3840 ARnoſt ſ Weclem natom byli, By ſe ſpolkem zaſſili. driewe nez zaſſiti brechu Tato 2) dwa, knim mluwiechu, Ge tak vpominagice A gich wiery dotyćice, Aby ſe zaſſiti dah 1) V rkp. mrcha. — 2) Br. toto.
Strana 245
245 A odtoho ſe newzdalowali, Zdali by pan buoh racil zdariti A odtud gim wſem pomocy. Wſichni wecechu: »ma to byti!« A ſlibichu to vciniti. Sedmemu by ſmutek cele, 3850 A rka: »mog pane! me weſele! Muſymt ia zde vmrieti A tebe wiece newidiet Giż ſmutkem necigi ſebe. Awſak, mily pane, tebe Proſym, ač to može byti, Rać mi ſwog hniew odpuſtiti!« I poče ſwym ſrdcem lkati A prenaramnie plakati.1) Arnoſt bera odpuſtienie, I da gemu polibenie A řka: »mog ſluho! brachku mily! Giżt ſme odtebe oddieleni.2) Ginet řeci nevmiegi, nez tie bo hu poručegi.« A placice wſickni w tużeni biechu. Arnoſta ſ Weclem zaſichu, Oba wen wyneſechu. Natež mieſto ge pondali, kdez prwe gine kladali. Tu ge polozichu A ſami ſe dokorabu nawratichu. 3855 3860 3865 120b 3845 3870 Capitola Sedmdeſata treti. 3875 ONi tak tu leziechu A ſebu nikam nehybachu. Priletiew Noh oba wyneſe A ſwym dietem whniezdo neſe Dieti počechu kuozi klwati, A oni byli pripamietí, Poceſta ſe wen dobywati A zkoże3) ſe wen řezati. 3880 A kdyz ſe wen wyřezachu, 1) V rkp. jest pořádek veršů: 3858, 3861, 3862 3859, 3860. — 2) Patrně místo: Gižl mie odtebe oddielili. — 3) Br. s koże.
245 A odtoho ſe newzdalowali, Zdali by pan buoh racil zdariti A odtud gim wſem pomocy. Wſichni wecechu: »ma to byti!« A ſlibichu to vciniti. Sedmemu by ſmutek cele, 3850 A rka: »mog pane! me weſele! Muſymt ia zde vmrieti A tebe wiece newidiet Giż ſmutkem necigi ſebe. Awſak, mily pane, tebe Proſym, ač to može byti, Rać mi ſwog hniew odpuſtiti!« I poče ſwym ſrdcem lkati A prenaramnie plakati.1) Arnoſt bera odpuſtienie, I da gemu polibenie A řka: »mog ſluho! brachku mily! Giżt ſme odtebe oddieleni.2) Ginet řeci nevmiegi, nez tie bo hu poručegi.« A placice wſickni w tużeni biechu. Arnoſta ſ Weclem zaſichu, Oba wen wyneſechu. Natež mieſto ge pondali, kdez prwe gine kladali. Tu ge polozichu A ſami ſe dokorabu nawratichu. 3855 3860 3865 120b 3845 3870 Capitola Sedmdeſata treti. 3875 ONi tak tu leziechu A ſebu nikam nehybachu. Priletiew Noh oba wyneſe A ſwym dietem whniezdo neſe Dieti počechu kuozi klwati, A oni byli pripamietí, Poceſta ſe wen dobywati A zkoże3) ſe wen řezati. 3880 A kdyz ſe wen wyřezachu, 1) V rkp. jest pořádek veršů: 3858, 3861, 3862 3859, 3860. — 2) Patrně místo: Gižl mie odtebe oddielili. — 3) Br. s koże.
Strana 246
246 3885 3890 3895 Naobie ſtranie pohlediechu; I gidechu odtud doſkale Za puol honow dobře wzdale, I pocechut wen wyhledati A ſwych towariſſow čekati. I počechut ſe ſnaznie modliti A pana boha welmi proſyti, By boh racil wſechny ſneſti A ony ctiri knim přineſti. W ten čas mohlo znieti Vcho, ſrdce wſmutce wrieti Adličce, materi ſmutne. By gi to bydlo vkrutne Oſynu bylo wiedieti, hned by muſyla vmrieti. Snad ſe gesti gie to weſnie zdalo. Co gim ſe geſti tuto dalo. Capitola ſedmdeſata IIII. 1212 3900 3905 3910 3915 DRahnie wſkale kdyz ſedieſta, Pomale chwili vzřeſta, Ano noh nadnimi leti A dwa gich towariſſe ciepi. Ta ſe take wyřezaſta, Ktiemto dwiema tam ſe braſta. Boha 1) počechu chwaliti, Za poſlednie dwa proſyti, By buoh racil to zgednati A ge wſechny ſhromazditi.2) Nalit opiet noh neſe ſe ſ nimi ſ towariſſi poſlednimi A ta oba whniezdo wſadi. Noh mnie, by mrcha byla, dieti ſwadi, Nebot hladowiti byli. Protoz biechu ſe ſnazili, A noſy dawagice gim rany, Kligice ge nawſe ſtrany. A oni widuce, ze ſu dieti A stary noh odnich pryč letí, Tut ſe ruče wyřezachu 1) V rkp. Toho. — 2) Br. zhromazditi.
246 3885 3890 3895 Naobie ſtranie pohlediechu; I gidechu odtud doſkale Za puol honow dobře wzdale, I pocechut wen wyhledati A ſwych towariſſow čekati. I počechut ſe ſnaznie modliti A pana boha welmi proſyti, By boh racil wſechny ſneſti A ony ctiri knim přineſti. W ten čas mohlo znieti Vcho, ſrdce wſmutce wrieti Adličce, materi ſmutne. By gi to bydlo vkrutne Oſynu bylo wiedieti, hned by muſyla vmrieti. Snad ſe gesti gie to weſnie zdalo. Co gim ſe geſti tuto dalo. Capitola ſedmdeſata IIII. 1212 3900 3905 3910 3915 DRahnie wſkale kdyz ſedieſta, Pomale chwili vzřeſta, Ano noh nadnimi leti A dwa gich towariſſe ciepi. Ta ſe take wyřezaſta, Ktiemto dwiema tam ſe braſta. Boha 1) počechu chwaliti, Za poſlednie dwa proſyti, By buoh racil to zgednati A ge wſechny ſhromazditi.2) Nalit opiet noh neſe ſe ſ nimi ſ towariſſi poſlednimi A ta oba whniezdo wſadi. Noh mnie, by mrcha byla, dieti ſwadi, Nebot hladowiti byli. Protoz biechu ſe ſnazili, A noſy dawagice gim rany, Kligice ge nawſe ſtrany. A oni widuce, ze ſu dieti A stary noh odnich pryč letí, Tut ſe ruče wyřezachu 1) V rkp. Toho. — 2) Br. zhromazditi.
Strana 247
247 A odnich bez vraza wſtachu. 3920 Wtu ſkalu poſledu gdu, Kſwym towariſom prigdu. Tepruwt ſe radowachu, Kdyz ſe giz tu pribrachu. Arnoſt oſedmem poče ptati A napoſledniech tazati. Wecechu: »pane! kdyz wſe wzechom, Coż vſebe gmieti chtiechom, Polibiw ny y zaſſi nas oba I wrati ſe dokoraba. Tu vcini take rwanie, Take bitie y plakanie, Kriče naywiece po tobie A ſtyſkage prewelmi ſobie. Muſychom oba zaplakati. 3935 A toho i nelze nechati A nelze nam geho zapomnieti Ani kteru radoſt gmieti, kdyz zpomenem tento ſkutek, Geho přeweliky ſmutek.« Wſichni ſe w prſy vderichu A gey bohu poručichu. Ten tu konce y ſginymi putniky (doſel) ſlawnymi, Gimż rac pan boh ſwu miloſt dati A nadewſemi ſe ſmilowati! Ač ſu zamoře nedogeli, Ale hanebnu ſmrt wzeli, A proboha gſu trpieli mnoho. Dayz gim pan boh vziti toho 3950 Arnoſt poče ſmyſlem trwati A poče bohu diekowati, Ze ſe gim (dal) geſtie ſgiti A whromadce 1) tak pobyti. Pozdwih ruku khoſpodinu, 3955 ktworcy, ſwate mari ſynu, I počet naniem zadati, By ſe racil ſmilowati, By ge wſech hriechow zbawil A naprawu ceſtu zprawil, 3960 Aby ſtiaſtnie putowali 3930 121b 3940 3945 3925 1) Br. w hromadie Inkoust na konci slova se slil, načež písař červeně přepsal č.
247 A odnich bez vraza wſtachu. 3920 Wtu ſkalu poſledu gdu, Kſwym towariſom prigdu. Tepruwt ſe radowachu, Kdyz ſe giz tu pribrachu. Arnoſt oſedmem poče ptati A napoſledniech tazati. Wecechu: »pane! kdyz wſe wzechom, Coż vſebe gmieti chtiechom, Polibiw ny y zaſſi nas oba I wrati ſe dokoraba. Tu vcini take rwanie, Take bitie y plakanie, Kriče naywiece po tobie A ſtyſkage prewelmi ſobie. Muſychom oba zaplakati. 3935 A toho i nelze nechati A nelze nam geho zapomnieti Ani kteru radoſt gmieti, kdyz zpomenem tento ſkutek, Geho přeweliky ſmutek.« Wſichni ſe w prſy vderichu A gey bohu poručichu. Ten tu konce y ſginymi putniky (doſel) ſlawnymi, Gimż rac pan boh ſwu miloſt dati A nadewſemi ſe ſmilowati! Ač ſu zamoře nedogeli, Ale hanebnu ſmrt wzeli, A proboha gſu trpieli mnoho. Dayz gim pan boh vziti toho 3950 Arnoſt poče ſmyſlem trwati A poče bohu diekowati, Ze ſe gim (dal) geſtie ſgiti A whromadce 1) tak pobyti. Pozdwih ruku khoſpodinu, 3955 ktworcy, ſwate mari ſynu, I počet naniem zadati, By ſe racil ſmilowati, By ge wſech hriechow zbawil A naprawu ceſtu zprawil, 3960 Aby ſtiaſtnie putowali 3930 121b 3940 3945 3925 1) Br. w hromadie Inkoust na konci slova se slil, načež písař červeně přepsal č.
Strana 248
248 A potom gemu ſe doſtali. Ktoz ſprawu wieru hleda A nabozie miloſti zada, Naceſtach y wſady proſpiege, 3965 komuž mily pan buoh přege. Capitola Sedmdeſata pata. 3970 3975 3980 3985 Dluho wtrech puſtinach biechu, Nic gineho negediechu nez zelice a ktomu huby, To geduc ya ko přeſzuby. Ač ſu mohli ohen ſkřeſati, Wſak gim nemohl chuti dati, Neb ani ſoli ani chleba mieh, Ani bylo, by kde co wzeli. Kwietie, kořenie a zele, To gich krmie bieſe celie. Kdyz ſhor potocy tečiechu, Tehdy tu wodicy pigiechu. Tut ſe gim oplacowalo, Co ſe prigich panstwie dalo : Bezkorčakow 1) wino pichu A dobre krmie gediechu, Podle toho tancowachu. Zde pak zlahwice pigiechu, Tot gmieli zawſecku vtrechu. Wſak gim nebieſe doſmiechu. Prohuſtotu newidiechu ſebe, Gedine patriechu donebe. hrozne hory, leſſy gmiechu, Mezy nimiżto wſickni bludiechu. 1223 Capitola ſedmdeſata ſeſta. 3990 K Dyz biechu mnoho bludih A tu niekolik dni byli, Podgednu horu prigdu, Tut gednu řeku nadegdu. Tat drahnie ſiroka bieſe 1) Patrně m. ež z korčakow.
248 A potom gemu ſe doſtali. Ktoz ſprawu wieru hleda A nabozie miloſti zada, Naceſtach y wſady proſpiege, 3965 komuž mily pan buoh přege. Capitola Sedmdeſata pata. 3970 3975 3980 3985 Dluho wtrech puſtinach biechu, Nic gineho negediechu nez zelice a ktomu huby, To geduc ya ko přeſzuby. Ač ſu mohli ohen ſkřeſati, Wſak gim nemohl chuti dati, Neb ani ſoli ani chleba mieh, Ani bylo, by kde co wzeli. Kwietie, kořenie a zele, To gich krmie bieſe celie. Kdyz ſhor potocy tečiechu, Tehdy tu wodicy pigiechu. Tut ſe gim oplacowalo, Co ſe prigich panstwie dalo : Bezkorčakow 1) wino pichu A dobre krmie gediechu, Podle toho tancowachu. Zde pak zlahwice pigiechu, Tot gmieli zawſecku vtrechu. Wſak gim nebieſe doſmiechu. Prohuſtotu newidiechu ſebe, Gedine patriechu donebe. hrozne hory, leſſy gmiechu, Mezy nimiżto wſickni bludiechu. 1223 Capitola ſedmdeſata ſeſta. 3990 K Dyz biechu mnoho bludih A tu niekolik dni byli, Podgednu horu prigdu, Tut gednu řeku nadegdu. Tat drahnie ſiroka bieſe 1) Patrně m. ež z korčakow.
Strana 249
249 3995 A wtiech pustinach teciese. Y počechu tu ryby lapati, Coz kto chtiel, to mohl y brati. Tu ſkřeſſice oheň potom, Pečechu ty ryby o tom. Ginak gim lepe nemohli zdieti, neb 1) hrncow nemohli mieti Ani pecy ani ſoli. Malo by pogich woli, Geſto ſu miewali, yakz chtiel y rozkazowali. Pote řece dolow gidechu, Tehdy kgedne ſkale prigidechu. Skrze tu ſkalu tecieſe Ta řeka, prudce gdieſe.2) Nadřeku vzřechu kamen Cerweny iakzto prawy plamě, Anot woda poden ſece, huſtie mezy ſkalu teče. Arnoſt kſwym bratrom wece : »Vzrit, zet buoh vciniti chce Swog diw y miloſt ſnami. Dali pan buoh, vzrite ſami! Neb odſud mame wygiti A ſkrze ten lom progiti, Kdez vtrechu mieti budem A teto wſie ſtraſti zbudem.« Wgednotut 3) ſe poradichu A ſplaw ſobie vcinichu. Otom ſe přeſnażnie ſahnu A gey hużwami Vtahnu, Proſtranyt gey vcinichu. Ten ſplaw dobře vtwrdichu. Tut gey na wodu puſtichu A bohu ſe porucichu, Zpiewagice kyrieleyſon! A promienugice krysteleyson! Tam ſbohem ſychric pogedu, Patriec natu ſkalu ſpředu. 4000 4005 4010 4015 4020 4025 122b 4030 Capitola Sedmdeſata VII. Bleſfet tu třeba wzdychati 4035 A kupanu bohu ſnażnie wolati. 1) Br. nes. — 2) Br. gidiese. — 3) Br. w gedno tut.
249 3995 A wtiech pustinach teciese. Y počechu tu ryby lapati, Coz kto chtiel, to mohl y brati. Tu ſkřeſſice oheň potom, Pečechu ty ryby o tom. Ginak gim lepe nemohli zdieti, neb 1) hrncow nemohli mieti Ani pecy ani ſoli. Malo by pogich woli, Geſto ſu miewali, yakz chtiel y rozkazowali. Pote řece dolow gidechu, Tehdy kgedne ſkale prigidechu. Skrze tu ſkalu tecieſe Ta řeka, prudce gdieſe.2) Nadřeku vzřechu kamen Cerweny iakzto prawy plamě, Anot woda poden ſece, huſtie mezy ſkalu teče. Arnoſt kſwym bratrom wece : »Vzrit, zet buoh vciniti chce Swog diw y miloſt ſnami. Dali pan buoh, vzrite ſami! Neb odſud mame wygiti A ſkrze ten lom progiti, Kdez vtrechu mieti budem A teto wſie ſtraſti zbudem.« Wgednotut 3) ſe poradichu A ſplaw ſobie vcinichu. Otom ſe přeſnażnie ſahnu A gey hużwami Vtahnu, Proſtranyt gey vcinichu. Ten ſplaw dobře vtwrdichu. Tut gey na wodu puſtichu A bohu ſe porucichu, Zpiewagice kyrieleyſon! A promienugice krysteleyson! Tam ſbohem ſychric pogedu, Patriec natu ſkalu ſpředu. 4000 4005 4010 4015 4020 4025 122b 4030 Capitola Sedmdeſata VII. Bleſfet tu třeba wzdychati 4035 A kupanu bohu ſnażnie wolati. 1) Br. nes. — 2) Br. gidiese. — 3) Br. w gedno tut.
Strana 250
250 4040 4045 4050 4055 4060 4065 4070 neb gim welmi trudno bieſe A ſplaw oſkalu ſe tepieſe. ledakdes gimi 1) oſkalu vderieſe, Ze by oſtali, kazdy mnieſe. Sobu ſtranu ſtieny biechu A drahym kamenim ſe ſtkwiechu. 123a Iakž ho bieſe welmi mnoho, Wſak gim nebieſe dotoho, By ge odtud chtieh brati Aneb ſe geho dotykati, Toho kamenie draheho, Yakz naſwietie nenie geho. Wietſi peci naſmrt mieli, A kterak by odtud wygeli. Wte temnoſti dluho gedu. Dřewe než ſkalu progedu, Gedna ſwietloſt gim ſe zgewi, Odſkaly ſwrchu progewi. Nalit drahy 2) kamen bieſe A wte ſkale ſwrchu dcieſe, Odniehoz ta ſwietloſt gdieſe. Wte temnoſti genz ſwietiese Vzřew Arnoft onen kamen, An ſe ſwieti yako plamen, Wece: »chcy pokuſyti, Bych onen kamen mohl ſrazyti! Nenecham nikoli toho, Aniž proto 3) ſtratim mnoho.« A kdyz by vkamene bliże, Swog meć proti niemu wzdwiże. Srazy kamen prawu mocy, Awſakz pritom ſbozie pomocy. Wſichni ſe kniemu wzchopichu A ten kamen vchwatichu, Sſacowachu gey predraze. Arnoft wece tepruw blaze : »Zet boh ſwu miloſt nadnami Drzi, to widime ſami. Dal(i) nam ſtiaſtnie prigeti 4075 A doſwych zemij 4) ſe nawratiti, Tento kamen muſy 5) tčieti 6) 1) Br. nimi. — 2) Br. drah. — 3) Br. ani protož. — 4) Br. zemi. — 5) Za slovem muſy jest něco nečitelného škrtnuto (trnie?). — 6) Br. trieti.
250 4040 4045 4050 4055 4060 4065 4070 neb gim welmi trudno bieſe A ſplaw oſkalu ſe tepieſe. ledakdes gimi 1) oſkalu vderieſe, Ze by oſtali, kazdy mnieſe. Sobu ſtranu ſtieny biechu A drahym kamenim ſe ſtkwiechu. 123a Iakž ho bieſe welmi mnoho, Wſak gim nebieſe dotoho, By ge odtud chtieh brati Aneb ſe geho dotykati, Toho kamenie draheho, Yakz naſwietie nenie geho. Wietſi peci naſmrt mieli, A kterak by odtud wygeli. Wte temnoſti dluho gedu. Dřewe než ſkalu progedu, Gedna ſwietloſt gim ſe zgewi, Odſkaly ſwrchu progewi. Nalit drahy 2) kamen bieſe A wte ſkale ſwrchu dcieſe, Odniehoz ta ſwietloſt gdieſe. Wte temnoſti genz ſwietiese Vzřew Arnoft onen kamen, An ſe ſwieti yako plamen, Wece: »chcy pokuſyti, Bych onen kamen mohl ſrazyti! Nenecham nikoli toho, Aniž proto 3) ſtratim mnoho.« A kdyz by vkamene bliże, Swog meć proti niemu wzdwiże. Srazy kamen prawu mocy, Awſakz pritom ſbozie pomocy. Wſichni ſe kniemu wzchopichu A ten kamen vchwatichu, Sſacowachu gey predraze. Arnoft wece tepruw blaze : »Zet boh ſwu miloſt nadnami Drzi, to widime ſami. Dal(i) nam ſtiaſtnie prigeti 4075 A doſwych zemij 4) ſe nawratiti, Tento kamen muſy 5) tčieti 6) 1) Br. nimi. — 2) Br. drah. — 3) Br. ani protož. — 4) Br. zemi. — 5) Za slovem muſy jest něco nečitelného škrtnuto (trnie?). — 6) Br. trieti.
Strana 251
251 123b 4080 4085 4090 4095 4100 A w naydrazſi korunie ſwietiti, Kdyz cieſaře korunugi A gemu wſickni kralowe holdugi.« Ten kamen, a neniet giny Naſwietie, tak prawie wſem, geſti gediny. A takt geſti pſano, Ani otakem kdy ſlychano. A protoz ſyrotek ſlowe. A ten ſ předu wcieſařowie Korunie gest wſazen A přewelmi ciſtie ozdoben, Geſto dnes ſwiet wni ciftie. A tět mohu doliciti giſtie. A tit muſie y dnes znati, Gimż ſe dalo gey widati. Ktož tomu nechce wieriti, By to mohlo wſecko byti Prawda, coż geſt tuto wſecko pſano, Praweno y wykladano, Ku Pamberku ten odday ſe A te Kronyky doptag ſe, Geſto okniežatech pſana A ſprawedlnoſti prikladana. Vzrie y zwie bez promieny, Ze to wſecko nema mieny, Coz geſt aneb bude pſano. Wſet geſti 1) ſkronyky wybrano. Capitola Sedmdeſata oſma. ONu ſkalu kdyz progedu 4105 A iako naſwiet wygedu, Prudkoſt minu one wody, Kbřehu přiſtachu bezſkody. Octnu ſe nakraſne luce. Nate wſickni ſe widuce,2) Mniechu, by wſemu oſtali, A nic ſe wiece nebali. A bez mala to ſe ſtalo, Neb ſe gim preſtraſtnie dalo, Ze boh odſud ge wywedl 4110 1242 7) Br. gest. — 2) V rkp. widuce ſe.
251 123b 4080 4085 4090 4095 4100 A w naydrazſi korunie ſwietiti, Kdyz cieſaře korunugi A gemu wſickni kralowe holdugi.« Ten kamen, a neniet giny Naſwietie, tak prawie wſem, geſti gediny. A takt geſti pſano, Ani otakem kdy ſlychano. A protoz ſyrotek ſlowe. A ten ſ předu wcieſařowie Korunie gest wſazen A přewelmi ciſtie ozdoben, Geſto dnes ſwiet wni ciftie. A tět mohu doliciti giſtie. A tit muſie y dnes znati, Gimż ſe dalo gey widati. Ktož tomu nechce wieriti, By to mohlo wſecko byti Prawda, coż geſt tuto wſecko pſano, Praweno y wykladano, Ku Pamberku ten odday ſe A te Kronyky doptag ſe, Geſto okniežatech pſana A ſprawedlnoſti prikladana. Vzrie y zwie bez promieny, Ze to wſecko nema mieny, Coz geſt aneb bude pſano. Wſet geſti 1) ſkronyky wybrano. Capitola Sedmdeſata oſma. ONu ſkalu kdyz progedu 4105 A iako naſwiet wygedu, Prudkoſt minu one wody, Kbřehu přiſtachu bezſkody. Octnu ſe nakraſne luce. Nate wſickni ſe widuce,2) Mniechu, by wſemu oſtali, A nic ſe wiece nebali. A bez mala to ſe ſtalo, Neb ſe gim preſtraſtnie dalo, Ze boh odſud ge wywedl 4110 1242 7) Br. gest. — 2) V rkp. widuce ſe.
Strana 252
252 4115 A iako zmrtwych ge zwedl. Nebo ktoż boha miluge, Geho wiernie naſleduge, Ten ſmutku y ſmrti zbude, Wſeho weſele nabude. Tez Arnoſt nabożen bieſe, kbohu Nadiegi gmiegieſe, Ze gey wyprawi y wyproſti Podle ſwe ſwate miloſti. Protoz boha zkuſowaſe, Wſakż gey wzdy wyprawowaſe Odprihod y odžaloſti I odrozlične bazniwoſti. Takez tento gſa wſyrobie, Wſak miel ćaſto radoſt wſobie. Tot wſe gde odmiloſti bozie, Genz gesti swych giste zbozie. Tak wiernym odplatu dawa A ſwe ſluhy rozeznawa. 4120 4130 4125 Capitola Sedmdeſata dewa. BRachu ſe poone luce, 4135 Tak dluhy čas pome gduce, Whußt a wles weliky wniknu. Z nieho třetie den wyniknu Dogedne bohate zemie, Arymapſy ſlowe we gmie Tepruw radoſtni biechu, neb pote zemi patriechu, Anot wni twrze y hradowe Twrde, wſakz ne owſem nowe. Wte zemi diwny lid bieſe, Gedno oko każdy gmiegieſe, A to wčelie ſtaſe gemu, Welikemu li y malemu, Podle ſokoloweho hniezda Vkazdeho iako hwiezda Znamenie každeho, Zeny, muze wſelikeho. Tygropides, tot ia znagi, Polatinſku 1) gim riekagi. 4140 4145 4150 124b 1) V rkp. Polatinſku Aneb pilatiſky.
252 4115 A iako zmrtwych ge zwedl. Nebo ktoż boha miluge, Geho wiernie naſleduge, Ten ſmutku y ſmrti zbude, Wſeho weſele nabude. Tez Arnoſt nabożen bieſe, kbohu Nadiegi gmiegieſe, Ze gey wyprawi y wyproſti Podle ſwe ſwate miloſti. Protoz boha zkuſowaſe, Wſakż gey wzdy wyprawowaſe Odprihod y odžaloſti I odrozlične bazniwoſti. Takez tento gſa wſyrobie, Wſak miel ćaſto radoſt wſobie. Tot wſe gde odmiloſti bozie, Genz gesti swych giste zbozie. Tak wiernym odplatu dawa A ſwe ſluhy rozeznawa. 4120 4130 4125 Capitola Sedmdeſata dewa. BRachu ſe poone luce, 4135 Tak dluhy čas pome gduce, Whußt a wles weliky wniknu. Z nieho třetie den wyniknu Dogedne bohate zemie, Arymapſy ſlowe we gmie Tepruw radoſtni biechu, neb pote zemi patriechu, Anot wni twrze y hradowe Twrde, wſakz ne owſem nowe. Wte zemi diwny lid bieſe, Gedno oko każdy gmiegieſe, A to wčelie ſtaſe gemu, Welikemu li y malemu, Podle ſokoloweho hniezda Vkazdeho iako hwiezda Znamenie každeho, Zeny, muze wſelikeho. Tygropides, tot ia znagi, Polatinſku 1) gim riekagi. 4140 4145 4150 124b 1) V rkp. Polatinſku Aneb pilatiſky.
Strana 253
253 4160 Welikych ziwotuow biechu, 4155 Coż zen neb muzow widiechu. Tak gduce ceſtu nadlapachu Sſiroku, po niez ſe brachu kgednomu hradu kraſnemu. Tehdy bliziece ſe kniemu, Vzřechu yakz ſama ctneho Clowieka doſti ſličneho, Ant wkratochwili tula ſe, Vzřew 1) tyto, knim odda ſe. Nalit to hoſpodar bieſe, Gěz natom hradie wladnieſe. Da gim witanie, tak mniechu, Neb gemu nerozomiechu. Wede gye 2) naſwog hrad cele. Da gim wſeho doſti ſmielte. Sukna neſu přednie doſti, Odiege ſe3) podle ſtredroſti. Iakz welmi neſličny bieſe, Wſak knim preſtiedre cinieſe A wſem ſwym lídem rozkazaſe 4) A priſwe miloſti prikazaſe, Aby gich poſluſni byli A coz każe, vcinili. Tut ſe ctichu na wſe ſtrany, Neb kazachu Yako pani. Ten pan mocny hrabie bieſe, Prewelmi dobre ſlowo gmiegieſe. 4165 4170 4175 4180 Capitola Oſmdeſata. 125* WTy čaſſy Kazal kral wolati A wſechniem vſebe byti. A ktoż koli nepogede A kgeho dworu neprigede, Tent kralow hniew bude mieti; Tot kaza wſem powiedieti. Prigede wčas a wtu dobu hrabie, pogem Hoſti s ſebu, 4190 I co ſwych miel, kedworu ſe braſe, 4185 1) Br. vzře. — 2) V rkp. gey. — 3) Patrně m. Odie ge. — 4) V rkp. slabika za jest nadepsána.
253 4160 Welikych ziwotuow biechu, 4155 Coż zen neb muzow widiechu. Tak gduce ceſtu nadlapachu Sſiroku, po niez ſe brachu kgednomu hradu kraſnemu. Tehdy bliziece ſe kniemu, Vzřechu yakz ſama ctneho Clowieka doſti ſličneho, Ant wkratochwili tula ſe, Vzřew 1) tyto, knim odda ſe. Nalit to hoſpodar bieſe, Gěz natom hradie wladnieſe. Da gim witanie, tak mniechu, Neb gemu nerozomiechu. Wede gye 2) naſwog hrad cele. Da gim wſeho doſti ſmielte. Sukna neſu přednie doſti, Odiege ſe3) podle ſtredroſti. Iakz welmi neſličny bieſe, Wſak knim preſtiedre cinieſe A wſem ſwym lídem rozkazaſe 4) A priſwe miloſti prikazaſe, Aby gich poſluſni byli A coz każe, vcinili. Tut ſe ctichu na wſe ſtrany, Neb kazachu Yako pani. Ten pan mocny hrabie bieſe, Prewelmi dobre ſlowo gmiegieſe. 4165 4170 4175 4180 Capitola Oſmdeſata. 125* WTy čaſſy Kazal kral wolati A wſechniem vſebe byti. A ktoż koli nepogede A kgeho dworu neprigede, Tent kralow hniew bude mieti; Tot kaza wſem powiedieti. Prigede wčas a wtu dobu hrabie, pogem Hoſti s ſebu, 4190 I co ſwych miel, kedworu ſe braſe, 4185 1) Br. vzře. — 2) V rkp. gey. — 3) Patrně m. Odie ge. — 4) V rkp. slabika za jest nadepsána.
Strana 254
254 4195 A iakz tam brzy dopta ſe, 1) Tak předkralem powiediechu Neb tiem hoſtem ſe welmi diwiechu — že hrabie prigel ſtakymi Shoſtmi neſlychanymi, Genz gich wte zemi newidano bylo ani ſlychano. Tut pobiehnu nawſe ſtrany Pänicy, panie, panny y pani, 4200 Chtiec ty hoſti ohledati, A kterakych gſu mrawow, zkuſyti. Capitola oſmdeſata prwa. KRal to wzwiediew hrabi2) wzkaza, By přednim byl ſhoftmi, rozkaza. Hrabie vſlyſew to, gide A předkrale ſhoſtmi prigide. Kral mu ſhoſtmi da witanie, Bylot geſt ſnazne ohledawanie Odkrale y odzeman take Y odpanie wſelikake, 4210 Přewelmi ſe diwiece A to obecnie mluwiece, Ze gſu takych newidali Ani wgich zemi kdy bywali. hrabie prineſe gich odienie Předkrale na pochwalenie. Kral ſe gemu poče welmi diwiti A yhned hrabie proſyti,3) By ſe tiech hoſti zbawil A gemu ge oftawil. Hrabie proſbu krale ſweho Vſlyſe bez odpowiedanie wſeho. Kral pokuſege prikaza, Orz welmi Kraſny priwe�ti rozkaza. Priprawiwſe oſedlachu, 4225 Arnoſtowi geho podachu. Wſede naten or ſmieloſti, Poče gey rytierſky buoſti 4205 4215 4220 125b 1) Br. doptaše. — 2) Písmeno z nadepsáno. — ) Za posledním slovem napsáno krale ſweho a škrtnuto červeně.
254 4195 A iakz tam brzy dopta ſe, 1) Tak předkralem powiediechu Neb tiem hoſtem ſe welmi diwiechu — že hrabie prigel ſtakymi Shoſtmi neſlychanymi, Genz gich wte zemi newidano bylo ani ſlychano. Tut pobiehnu nawſe ſtrany Pänicy, panie, panny y pani, 4200 Chtiec ty hoſti ohledati, A kterakych gſu mrawow, zkuſyti. Capitola oſmdeſata prwa. KRal to wzwiediew hrabi2) wzkaza, By přednim byl ſhoftmi, rozkaza. Hrabie vſlyſew to, gide A předkrale ſhoſtmi prigide. Kral mu ſhoſtmi da witanie, Bylot geſt ſnazne ohledawanie Odkrale y odzeman take Y odpanie wſelikake, 4210 Přewelmi ſe diwiece A to obecnie mluwiece, Ze gſu takych newidali Ani wgich zemi kdy bywali. hrabie prineſe gich odienie Předkrale na pochwalenie. Kral ſe gemu poče welmi diwiti A yhned hrabie proſyti,3) By ſe tiech hoſti zbawil A gemu ge oftawil. Hrabie proſbu krale ſweho Vſlyſe bez odpowiedanie wſeho. Kral pokuſege prikaza, Orz welmi Kraſny priwe�ti rozkaza. Priprawiwſe oſedlachu, 4225 Arnoſtowi geho podachu. Wſede naten or ſmieloſti, Poče gey rytierſky buoſti 4205 4215 4220 125b 1) Br. doptaše. — 2) Písmeno z nadepsáno. — ) Za posledním slovem napsáno krale ſweho a škrtnuto červeně.
Strana 255
255 Tak ſe kral y wſichni diwiechu, Kteřizto na Arnoſta patriechu. 4230 Kral to vzřew pozwa ſweho Komornika tagemneho, Kaza wſem orow dobyti, A coż kazi, to wſechno vciniti. Komornik vſlyſew kralowo kazanie, Y doby ořow bezmeſkanie. Y coz kolí chtieli mietí, Tot kazdemu każe wzieti Iakozto vkrale mocneho, Wewſem zbożi bohateho. 4235 Capitola oſmdeſata II. 4240 Wlece nez doroka vkrale biechu A tu ſe wſichni navcichu Gich yazyku y gich cinu, Diekugice ztoho hoſpodinu, Tak ze mohli dobře zbyti 4245 A ſkazdym ſe ſmlu witi, Ze giż wzacnieyſi biechu, Neb gich mrawom rozomiechu. Potom by pak dne gednoho, Kral miel kratochwile mnoho, Poſla po Arnoſta ctneho, Poſameho gedineho. Poče geho welmi proſyti, By wſecko chtiel prawiti, Co geſt a kterak ſe 1) geſt dalo, Ze tam priſel, a iak ſe geſt ſtalo. Arnoſt wſecko porad prawi, Rod y wyhnanie ſwe wyprawi, Co mu ſe dalo namoři A kterak ſu byli vwelikem hori A kterak ſu priſli dozemie. To wſſe gemu wypowiedie. A kterak myſleſe kboziemu hrobu, Proboh trpie mnohu pſotu, To wſe gemu poče prawiti. 4265 Kral počel tiem weſel byti, 4250 4255 4260 126a 1) Br. sи.
255 Tak ſe kral y wſichni diwiechu, Kteřizto na Arnoſta patriechu. 4230 Kral to vzřew pozwa ſweho Komornika tagemneho, Kaza wſem orow dobyti, A coż kazi, to wſechno vciniti. Komornik vſlyſew kralowo kazanie, Y doby ořow bezmeſkanie. Y coz kolí chtieli mietí, Tot kazdemu każe wzieti Iakozto vkrale mocneho, Wewſem zbożi bohateho. 4235 Capitola oſmdeſata II. 4240 Wlece nez doroka vkrale biechu A tu ſe wſichni navcichu Gich yazyku y gich cinu, Diekugice ztoho hoſpodinu, Tak ze mohli dobře zbyti 4245 A ſkazdym ſe ſmlu witi, Ze giż wzacnieyſi biechu, Neb gich mrawom rozomiechu. Potom by pak dne gednoho, Kral miel kratochwile mnoho, Poſla po Arnoſta ctneho, Poſameho gedineho. Poče geho welmi proſyti, By wſecko chtiel prawiti, Co geſt a kterak ſe 1) geſt dalo, Ze tam priſel, a iak ſe geſt ſtalo. Arnoſt wſecko porad prawi, Rod y wyhnanie ſwe wyprawi, Co mu ſe dalo namoři A kterak ſu byli vwelikem hori A kterak ſu priſli dozemie. To wſſe gemu wypowiedie. A kterak myſleſe kboziemu hrobu, Proboh trpie mnohu pſotu, To wſe gemu poče prawiti. 4265 Kral počel tiem weſel byti, 4250 4255 4260 126a 1) Br. sи.
Strana 256
256 A diwie ſe welmi ztoho, Kterak ſu mieli prihod mnoho. Pogem gey naſwog dwor nan hledie A ſnim towariſky ſede Tut wſem ſwym lidem rozkaza A pri ſwe miloſti prikaza, Aby Arnoſta poſluſni byli A to wſecko vcinili, Coż każe, bezmeſkanie. 4275 Tak by geho prikazanie. 4270 1) Capi oſmdeſata třetie. 4280 Obmezy geden lid bieſe, Ten ſiroke 2) nohy gmiegieſe. Ti lide oby čege gmiegiechu, Ze ſe nohami braniechu Před dftiem,3) powietrim take, A magice ſwe mrawy take, Kdyz koli ge honiechu, Po Bahnach iako letrechu. ſſironozcy gich gmenowe 4285 A niemecſky Blatfuzowe. Střeletí dobře vmiegi A protoz radi boiugi. Tit wte zemi hroznu ſkodu Ciniechu y gich rodu. 4290 A wty čaſy ſe ſebrachu. To lide pomezni krali zwieſtowachu, Ze dozemie ſe chtie zdwihnuti A wogenſky wtrhnuti. 126b Capitola oſmdeſata IIII. NOwiny ty kdyz kral zwiedie, 4295 Arnoſtowi ge powiedie. Pon poſla, zaluge toho, Ze mu ten lid ſkodi mnoho Činí y činil bezítrachu. »Protoz tebe proſym, brachu! 1) Patrně m. Pogem naſwog dwor gey wede. — 2) Br. siroki. — 3) V rkp. ſliem.
256 A diwie ſe welmi ztoho, Kterak ſu mieli prihod mnoho. Pogem gey naſwog dwor nan hledie A ſnim towariſky ſede Tut wſem ſwym lidem rozkaza A pri ſwe miloſti prikaza, Aby Arnoſta poſluſni byli A to wſecko vcinili, Coż każe, bezmeſkanie. 4275 Tak by geho prikazanie. 4270 1) Capi oſmdeſata třetie. 4280 Obmezy geden lid bieſe, Ten ſiroke 2) nohy gmiegieſe. Ti lide oby čege gmiegiechu, Ze ſe nohami braniechu Před dftiem,3) powietrim take, A magice ſwe mrawy take, Kdyz koli ge honiechu, Po Bahnach iako letrechu. ſſironozcy gich gmenowe 4285 A niemecſky Blatfuzowe. Střeletí dobře vmiegi A protoz radi boiugi. Tit wte zemi hroznu ſkodu Ciniechu y gich rodu. 4290 A wty čaſy ſe ſebrachu. To lide pomezni krali zwieſtowachu, Ze dozemie ſe chtie zdwihnuti A wogenſky wtrhnuti. 126b Capitola oſmdeſata IIII. NOwiny ty kdyz kral zwiedie, 4295 Arnoſtowi ge powiedie. Pon poſla, zaluge toho, Ze mu ten lid ſkodi mnoho Činí y činil bezítrachu. »Protoz tebe proſym, brachu! 1) Patrně m. Pogem naſwog dwor gey wede. — 2) Br. siroki. — 3) V rkp. ſliem.
Strana 257
257 4300 Rač pomocy raditi, Kterak ſe gim budem braniti. A gicht obycege powiem, Tak iakž ia ge dobře wiem: Neſekut ani take bodu, Gedno ſtrelbu cinie ſſkodu.« Arnoſt wece: »totot mi ſe zda A ktomu geſtit ma radda, To odemne giſtie wiez, Gedno nawognu zapowiez. Każ wſeckniem hotowu bytí 1) A kgednomu dni ſe kaz ſgiti. A driewe nez ge ſem puſtime, Az gim ſkodu vci nime.« Poſla kral nawſecky ſtrany Po wſecky lidi y take popany, By wſickni wogenſky wſtali, Welicy y take mali, Kgednomu dni aby byli. Kdyz to biechu vcinili, Każdy prigew hotow bieſe, Iakz ta zemie wnadu gmieſe. Brachu ſe nepřatel ptagic a Arnoſta poſluchagic. Iakz gim ten rozkazal bieſe, 4325 Každy naň toho patrieſe. Tut ſobie dobru myſl wzechu, nebo giż ty lidi widiechu, Ondet woyſko lezi cele. Arnoſt wzem koruhew ſmiebe 4330 A ſwych coż poſluſnych gmiegieſe, Cinili tak, yakż kazal bieſe. 4305 4310 4315 4320 127a Capitola Oſmdeſata pata. WOgſko wſecko, coz kral gmiegieſe, Arnoſta poſluſno bieſe. Tak koruhew Arnoſt wčeli, 4335 Zdwize ſe nanepřately. Y ti, coż gich 2) gmieſe s ſebu, Doſiežechut gich ſtran obu. 1) V rkp. v. 4310 jest za veršem 4305. — 2) V rkp. ginych. Sborník Baworowského. 17
257 4300 Rač pomocy raditi, Kterak ſe gim budem braniti. A gicht obycege powiem, Tak iakž ia ge dobře wiem: Neſekut ani take bodu, Gedno ſtrelbu cinie ſſkodu.« Arnoſt wece: »totot mi ſe zda A ktomu geſtit ma radda, To odemne giſtie wiez, Gedno nawognu zapowiez. Każ wſeckniem hotowu bytí 1) A kgednomu dni ſe kaz ſgiti. A driewe nez ge ſem puſtime, Az gim ſkodu vci nime.« Poſla kral nawſecky ſtrany Po wſecky lidi y take popany, By wſickni wogenſky wſtali, Welicy y take mali, Kgednomu dni aby byli. Kdyz to biechu vcinili, Każdy prigew hotow bieſe, Iakz ta zemie wnadu gmieſe. Brachu ſe nepřatel ptagic a Arnoſta poſluchagic. Iakz gim ten rozkazal bieſe, 4325 Každy naň toho patrieſe. Tut ſobie dobru myſl wzechu, nebo giż ty lidi widiechu, Ondet woyſko lezi cele. Arnoſt wzem koruhew ſmiebe 4330 A ſwych coż poſluſnych gmiegieſe, Cinili tak, yakż kazal bieſe. 4305 4310 4315 4320 127a Capitola Oſmdeſata pata. WOgſko wſecko, coz kral gmiegieſe, Arnoſta poſluſno bieſe. Tak koruhew Arnoſt wčeli, 4335 Zdwize ſe nanepřately. Y ti, coż gich 2) gmieſe s ſebu, Doſiežechut gich ſtran obu. 1) V rkp. v. 4310 jest za veršem 4305. — 2) V rkp. ginych. Sborník Baworowského. 17
Strana 258
258 Hrozne rany gim dawachu, Mnoho zbichu y zgimachu, 4340 ze muſychu ſe obratiti A druzy nabahna bležeti. Třeti nab atinie biechu. A iakz brzo gich dobiezechu, Nemohuc tam knim prigiti Aniz gim co vciniti ; Wſakz Arnoſt y s ſwymi, ktoż bieſe, Ponich dozemie biezieſe, Hrozne Il rany gim dawage,1) 127 Gedny tepa, Gine gimage. Kral gi ſecti diekowaſe A odplatiti ſlibowaſe. Dotřetieho dne tu biechu, hroznu ſkodu vcinichu Nalidech y wzemi k tomu 4355 I nawſelikakem domu. Tu zemi kraſnie potřechu A ktomu bog mocnie obdržechu. 4345 4350 Capitola Oſmdeſata ſeſta. 4360 4365 4370 KRal poče gim diekowati, Arnoſtowi ſlibowati A řka: »coż ia mam zbozie ſweho Zde y kdez koli gineho, To mas priſwe mocy mieti, Znieho, co chceš, vciniti. Neb ſtowariſſi ſwymi, Stiemi hrdinami dobrymi, ſte 2) mie y mu zemi zpanili A nepřatelom mie obranili. Protozt twym bratrim diekugi Y gim mu wieru ſlibugi, Coz chtie ſtriebra, zlatta brati, To chcy miloſtiwie gun dati, Nebo toho prime ctnoſti Mam mnoho a prielis doſti.« Ta zemie oſwobożena 1) Opraveno z dawachu. Za tímto v. napsal písar: Mnoho zbichu y zgimachu Ze muſychu ſe obrati a škrtnul červeně. — 2) V rkp. Neb ſte.
258 Hrozne rany gim dawachu, Mnoho zbichu y zgimachu, 4340 ze muſychu ſe obratiti A druzy nabahna bležeti. Třeti nab atinie biechu. A iakz brzo gich dobiezechu, Nemohuc tam knim prigiti Aniz gim co vciniti ; Wſakz Arnoſt y s ſwymi, ktoż bieſe, Ponich dozemie biezieſe, Hrozne Il rany gim dawage,1) 127 Gedny tepa, Gine gimage. Kral gi ſecti diekowaſe A odplatiti ſlibowaſe. Dotřetieho dne tu biechu, hroznu ſkodu vcinichu Nalidech y wzemi k tomu 4355 I nawſelikakem domu. Tu zemi kraſnie potřechu A ktomu bog mocnie obdržechu. 4345 4350 Capitola Oſmdeſata ſeſta. 4360 4365 4370 KRal poče gim diekowati, Arnoſtowi ſlibowati A řka: »coż ia mam zbozie ſweho Zde y kdez koli gineho, To mas priſwe mocy mieti, Znieho, co chceš, vciniti. Neb ſtowariſſi ſwymi, Stiemi hrdinami dobrymi, ſte 2) mie y mu zemi zpanili A nepřatelom mie obranili. Protozt twym bratrim diekugi Y gim mu wieru ſlibugi, Coz chtie ſtriebra, zlatta brati, To chcy miloſtiwie gun dati, Nebo toho prime ctnoſti Mam mnoho a prielis doſti.« Ta zemie oſwobożena 1) Opraveno z dawachu. Za tímto v. napsal písar: Mnoho zbichu y zgimachu Ze muſychu ſe obrati a škrtnul červeně. — 2) V rkp. Neb ſte.
Strana 259
259 4375 By fironozcow zbawena. Wiece nanie neſmiegiechu,1) Iakz ge tu pobili biechu. Kral da Arnoſtowi kniezetſtwie A weclowi podſtupi hrabſtwie. Dotiech ſam kral kragin ſnimi Gede ſmużmi hridinnymi. Wygezd gim ſam kral vcini, Vkazuge leſſy y diediny I wſe mieſta, hrady take, ktomu hory wſelikake. každy znich, co chtiel mietí, To gim kazal wſem obgeti. Wto ſe zbozie vwazachu, A wſichni gim 2) holdowachu. Kral pak oba s ſebu poge A na ſwog hrad ſnimi doge. Lucerna ſobie gmeno gmiegieſe, Neb hrozny wſwietloſti bieſe. lucerna, že wſwietloſti plowe, Swietlonoſe 3) ceſky ſlowe. Tut byl weſſel 4) ſtiemi hoſtmi, Shrdinami dobrohoſtmi. Tu byl kral dodne ſedmeho, Dachu gim doſti wſeho dobreho. 4400 Tut pak odpuſtienie wzechu A odtud ſe wſickni rozgechu. 4380 4385 4390 4395 128a Capitola Oſmdeſata VII. 4405 ARnoſt dobru woli gim vkazowal lidem ſwym. Caſto naſwog dwor ge zwaſe A to wſecko gim dawaſe, Coż ſe gemu wzemi doſtalo, Toho bud mnoho neb malo. Wſecko ſtiedře rozdawal, Malo toho zachowawal. 4410 A ſewſemi dobrotiwie nakladal y miloſtiwie. 1) V rkp. negmiegiechu. — 2) V rkp. ſe gim. — 3) V rkp. Swietlo neſe. — 4) V rkp. wſsel. 177
259 4375 By fironozcow zbawena. Wiece nanie neſmiegiechu,1) Iakz ge tu pobili biechu. Kral da Arnoſtowi kniezetſtwie A weclowi podſtupi hrabſtwie. Dotiech ſam kral kragin ſnimi Gede ſmużmi hridinnymi. Wygezd gim ſam kral vcini, Vkazuge leſſy y diediny I wſe mieſta, hrady take, ktomu hory wſelikake. každy znich, co chtiel mietí, To gim kazal wſem obgeti. Wto ſe zbozie vwazachu, A wſichni gim 2) holdowachu. Kral pak oba s ſebu poge A na ſwog hrad ſnimi doge. Lucerna ſobie gmeno gmiegieſe, Neb hrozny wſwietloſti bieſe. lucerna, že wſwietloſti plowe, Swietlonoſe 3) ceſky ſlowe. Tut byl weſſel 4) ſtiemi hoſtmi, Shrdinami dobrohoſtmi. Tu byl kral dodne ſedmeho, Dachu gim doſti wſeho dobreho. 4400 Tut pak odpuſtienie wzechu A odtud ſe wſickni rozgechu. 4380 4385 4390 4395 128a Capitola Oſmdeſata VII. 4405 ARnoſt dobru woli gim vkazowal lidem ſwym. Caſto naſwog dwor ge zwaſe A to wſecko gim dawaſe, Coż ſe gemu wzemi doſtalo, Toho bud mnoho neb malo. Wſecko ſtiedře rozdawal, Malo toho zachowawal. 4410 A ſewſemi dobrotiwie nakladal y miloſtiwie. 1) V rkp. negmiegiechu. — 2) V rkp. ſe gim. — 3) V rkp. Swietlo neſe. — 4) V rkp. wſsel. 177
Strana 260
260 A protoz gey milowachu, ktomu nic nežadachu, By zte zemie neb zgich rodu 4415 mieli 1) kdy lepſi hoſpodu. Wecl Hrabie tez cinieſe. Coż mu ſe kde doſtanieſe, Tot gt mezy ſwe rozdawa A ktomu ge čaſto zwawal, 4420 knim ſe dobře vkazuge A pronieho ge miluge. Protoz geho poſluſni biechu A coz kazal, to wſe2) vcinichu Iako by ſe tu byl zrodil Aneb ktomu zbozi prirodil.3) Tak poctiwoſti ſwu připrawili, A proto wſechny milowali. Wkazdet zemi dobro bywa, Ktoz ſe cti lidi dobywa. Dobřet ſe kazdemu hodi, Spieſet pomoz nezht vſſkodi. Toho ſe oni držiechu A ſlidmi pieknie nakladachu. 4425 4430 128b Capitola oſmdeſata oſma. PAk Arno�towi prawiechu 4435 Ogedniech lidech, genz biechu Odtud podal, genž tu biechu A weliku ſſkodu gim ciniechu, Zemi y lidu wſemu; kteracy gſu, prawiechu gemu. Vſſi preſſiroke magi, Gimizto tielo odiewagi. Rucha zadneho neznagi, Ani naſobie kdy miewagi. A gſut přewelmi ſylni ktomu A wzdyt lezie kromie domu Napoli bezſtrachu wſeho, Chtiece podſtupiti kazdeho. Caſtot ſu hanbu cinili kralowi A ſemt 4) ſu w gezdili. 4440 4445 129a 1) V rkp. mieliby. — 2 Br. to wſe vynechal. — 3) V rkp. byli zrodili ... pri- rodili. — 4) V rkp gſemt; Br. zemi.
260 A protoz gey milowachu, ktomu nic nežadachu, By zte zemie neb zgich rodu 4415 mieli 1) kdy lepſi hoſpodu. Wecl Hrabie tez cinieſe. Coż mu ſe kde doſtanieſe, Tot gt mezy ſwe rozdawa A ktomu ge čaſto zwawal, 4420 knim ſe dobře vkazuge A pronieho ge miluge. Protoz geho poſluſni biechu A coz kazal, to wſe2) vcinichu Iako by ſe tu byl zrodil Aneb ktomu zbozi prirodil.3) Tak poctiwoſti ſwu připrawili, A proto wſechny milowali. Wkazdet zemi dobro bywa, Ktoz ſe cti lidi dobywa. Dobřet ſe kazdemu hodi, Spieſet pomoz nezht vſſkodi. Toho ſe oni držiechu A ſlidmi pieknie nakladachu. 4425 4430 128b Capitola oſmdeſata oſma. PAk Arno�towi prawiechu 4435 Ogedniech lidech, genz biechu Odtud podal, genž tu biechu A weliku ſſkodu gim ciniechu, Zemi y lidu wſemu; kteracy gſu, prawiechu gemu. Vſſi preſſiroke magi, Gimizto tielo odiewagi. Rucha zadneho neznagi, Ani naſobie kdy miewagi. A gſut přewelmi ſylni ktomu A wzdyt lezie kromie domu Napoli bezſtrachu wſeho, Chtiece podſtupiti kazdeho. Caſtot ſu hanbu cinili kralowi A ſemt 4) ſu w gezdili. 4440 4445 129a 1) V rkp. mieliby. — 2 Br. to wſe vynechal. — 3) V rkp. byli zrodili ... pri- rodili. — 4) V rkp gſemt; Br. zemi.
Strana 261
261 4450 Arnoſt ty nowiny zwiedie, Yhned na wognu zapowiedie. A kdyz ſe wſickni ſebrachu, Dote zemie ſe pribrachu, Naleznu ge napoli wzdornie, Vſſaky přewelmi neſkrownie, Ani wkraſnych ſtaniech lezie A předtemito nebiezie. Tut ſe Arnoſt odda ſwymi, Slidmi dobre priprawnymi, 4460 naty lidi nagich ſtany, Rucet ſobie vproſtrani. Hrozne rany gim dawachu, Aż gim vſſi vſkakowachu. Wſak oni ten vmyſl miegiechu, Whromadce ſe drziechu k Arnoſtowi ſe tiſknuce, Geho ſmieloſti newieduce, Tak ze Arnoſt pracy gmiegieſe, I coz ginych ſnim tu bieſe. Tak cely den boiowachu, Mnoho vſſakow ſgimachu. A zbichu gich podle toho Vſſakow přewelmi mnoho. Nikame ſe nehybachu, Tu nabogiſti oſtachu. Te nocy kazachu ſtati A wſecky raniene vwazati. Pak Arnoſt nazaytrie gede, Wſicku zemi tu progede, Tepa porad y gimage, Gich pokoiow dobywage. Sedm dni wte zemi pobyl A podſweho krale gi podrobil, Ze mu muſyli holdowati A wiec gemu dani dawati. Tu Arnoſt krali wzkaza, Iakz ſe ſtalo, prawiti rozkaza. Kral wſeho poče ptati A poće welmi diekowati, On y take geho pani. Nebo Arnoſt nawſe ſtrany Pokog a mier gim cinieſe, lakzto naylep vmiegieſe. 4455 4465 4470 4475 4480 4485 129b 4490
261 4450 Arnoſt ty nowiny zwiedie, Yhned na wognu zapowiedie. A kdyz ſe wſickni ſebrachu, Dote zemie ſe pribrachu, Naleznu ge napoli wzdornie, Vſſaky přewelmi neſkrownie, Ani wkraſnych ſtaniech lezie A předtemito nebiezie. Tut ſe Arnoſt odda ſwymi, Slidmi dobre priprawnymi, 4460 naty lidi nagich ſtany, Rucet ſobie vproſtrani. Hrozne rany gim dawachu, Aż gim vſſi vſkakowachu. Wſak oni ten vmyſl miegiechu, Whromadce ſe drziechu k Arnoſtowi ſe tiſknuce, Geho ſmieloſti newieduce, Tak ze Arnoſt pracy gmiegieſe, I coz ginych ſnim tu bieſe. Tak cely den boiowachu, Mnoho vſſakow ſgimachu. A zbichu gich podle toho Vſſakow přewelmi mnoho. Nikame ſe nehybachu, Tu nabogiſti oſtachu. Te nocy kazachu ſtati A wſecky raniene vwazati. Pak Arnoſt nazaytrie gede, Wſicku zemi tu progede, Tepa porad y gimage, Gich pokoiow dobywage. Sedm dni wte zemi pobyl A podſweho krale gi podrobil, Ze mu muſyli holdowati A wiec gemu dani dawati. Tu Arnoſt krali wzkaza, Iakz ſe ſtalo, prawiti rozkaza. Kral wſeho poče ptati A poće welmi diekowati, On y take geho pani. Nebo Arnoſt nawſe ſtrany Pokog a mier gim cinieſe, lakzto naylep vmiegieſe. 4455 4465 4470 4475 4480 4485 129b 4490
Strana 262
262 Neb wty caſſy ſwatbu gmiechu, 4495 Kral s ſwymi weſeli biechu. Arnoſt ſ Weclem radost gmiegiesta A wſecky lidi rozpuſtihi bieſta. Capitola Oſmdeſata dewá. GEdnu genz ſ Arnoſtem brechu, Tít okratochwili mluwiechu, Prawiec gemu diwy nowe, Ze blizko wgednom oſtrowie Přebywagi pigmenowe, Tot gſu piedimużikowe. Ginehot greſti nemagi, Ptacie wagecka genz zbieragi. To vſlyſew Arnoſt ſebra, Sedeſate člowiekow wybra, Dote zemie bogem pta ſe. A iako s ſwymi webra ſe, Poče ſe nakrale 1) ptati A zaſkody ſlibowati. Kral to zwiedie, s ſwymi gede A pred Arnoſta prigede, Poce witanie dawati, Račili co vnich brati? Počechut geho pobiezeti, Chtielli by co odnich wzieti. Arnoſt nerodi ničemu, Gedno by powiedieli gemu: »Cim ſte ziwi, yak ſe mate? A nakoho nay wiece dbate?« Kral gemu yhned odpowiedie: »Tot ia tobie powiedie. Wteto zemi ptaky mame, Gichz naywiec ſe vſtydame. Protoz my hniewy ſwymi plodu nikdiez neoſtawimi. neb ptacy gſu to tak zli, coz wzemi, wſe vmori. 4530 Y znas kterehoz popadnu, Tut nan wſickni ſpadnu, 4505 4510 4515 4520 4525 130a 4500 ) V rkp. nakrali.
262 Neb wty caſſy ſwatbu gmiechu, 4495 Kral s ſwymi weſeli biechu. Arnoſt ſ Weclem radost gmiegiesta A wſecky lidi rozpuſtihi bieſta. Capitola Oſmdeſata dewá. GEdnu genz ſ Arnoſtem brechu, Tít okratochwili mluwiechu, Prawiec gemu diwy nowe, Ze blizko wgednom oſtrowie Přebywagi pigmenowe, Tot gſu piedimużikowe. Ginehot greſti nemagi, Ptacie wagecka genz zbieragi. To vſlyſew Arnoſt ſebra, Sedeſate člowiekow wybra, Dote zemie bogem pta ſe. A iako s ſwymi webra ſe, Poče ſe nakrale 1) ptati A zaſkody ſlibowati. Kral to zwiedie, s ſwymi gede A pred Arnoſta prigede, Poce witanie dawati, Račili co vnich brati? Počechut geho pobiezeti, Chtielli by co odnich wzieti. Arnoſt nerodi ničemu, Gedno by powiedieli gemu: »Cim ſte ziwi, yak ſe mate? A nakoho nay wiece dbate?« Kral gemu yhned odpowiedie: »Tot ia tobie powiedie. Wteto zemi ptaky mame, Gichz naywiec ſe vſtydame. Protoz my hniewy ſwymi plodu nikdiez neoſtawimi. neb ptacy gſu to tak zli, coz wzemi, wſe vmori. 4530 Y znas kterehoz popadnu, Tut nan wſickni ſpadnu, 4505 4510 4515 4520 4525 130a 4500 ) V rkp. nakrali.
Strana 263
263 4535 4540 4545 4550 4555 Tu gey tak dluho oblugi, Ze gey doſmrti vkligi. Protoz podzemi domy mame A tiem ſe gim naywiece branieme." Arnoſt welmi ſe diwieſe, Ze każdy nizek bieſe. Zadny nemohl ſahnuti Ani rukama dotahnuti kolenu gich naywyſieho Ani clowieka naymenſieho. Tit ſu wehcy Nebyli, hubeniet by ſe bili! Arnoſt naty ptaky pta ſe, A iakz brzo gich dobra ſe, Zbíchu ptakow welmi mnoho. Kralik proſieſe geho ztoho, Aby racil gich kral byti, A ze mu rad chce poſtupiti. Arnoſt nedbage nic nato, Poče geho proſyti zato, By dwa z ſwych lidi chtiel dati A gey tiem darowati. Toho mu neodpowiedie. Wybraw dwa, 1) prec ſnimi gede Vweſeli y w radoſti, Mnie by giz boiowal doſti. Capitola dewaddeſata. 130b 4560 4565 ZAtiem gedna zemie bieſe, Ta kananea 2) ſlowieſe. Wni obrowe přebywachu A mnohe3) zemie podſe tlaciechu, Wyſocy, mocni a neſkrowni, Přewelikym ſtromom rowni. Kral zte zemie mnoho gmiegieſe Zemi, geſto 4) pobil bieſe, Ze mu wſichni holdowachu A dan weliku dawachu. Ten do Arymapſy bieſe Krali poſlal a to chtieſe, 2) Br. dwu. — 2) V rkp. kanea. — 3) Br. mnoho. — 4) Br. gezto.
263 4535 4540 4545 4550 4555 Tu gey tak dluho oblugi, Ze gey doſmrti vkligi. Protoz podzemi domy mame A tiem ſe gim naywiece branieme." Arnoſt welmi ſe diwieſe, Ze każdy nizek bieſe. Zadny nemohl ſahnuti Ani rukama dotahnuti kolenu gich naywyſieho Ani clowieka naymenſieho. Tit ſu wehcy Nebyli, hubeniet by ſe bili! Arnoſt naty ptaky pta ſe, A iakz brzo gich dobra ſe, Zbíchu ptakow welmi mnoho. Kralik proſieſe geho ztoho, Aby racil gich kral byti, A ze mu rad chce poſtupiti. Arnoſt nedbage nic nato, Poče geho proſyti zato, By dwa z ſwych lidi chtiel dati A gey tiem darowati. Toho mu neodpowiedie. Wybraw dwa, 1) prec ſnimi gede Vweſeli y w radoſti, Mnie by giz boiowal doſti. Capitola dewaddeſata. 130b 4560 4565 ZAtiem gedna zemie bieſe, Ta kananea 2) ſlowieſe. Wni obrowe přebywachu A mnohe3) zemie podſe tlaciechu, Wyſocy, mocni a neſkrowni, Přewelikym ſtromom rowni. Kral zte zemie mnoho gmiegieſe Zemi, geſto 4) pobil bieſe, Ze mu wſichni holdowachu A dan weliku dawachu. Ten do Arymapſy bieſe Krali poſlal a to chtieſe, 2) Br. dwu. — 2) V rkp. kanea. — 3) Br. mnoho. — 4) Br. gezto.
Strana 264
264 4570 Ze mu muſy dan platiti, Anebo ge chce hubiti. Kral to vſlyſew nawſe ſtrany poſla pohrabie y popany, Poče ſnimi ſe raditi, Chtie ſe wtom podrobiti. Arnoſt kte raddie powiedie A rka: »lepſit ia wa wiedie! By tak wnaſich zemiech kto byl, Genz 1) by mu ſe tak podrobil, Sam by ſe naſwe cti vrazyl A toho by wiec nenabyl. Krali! chceſli mu radu mietí, Maš tomu odpowiedieti A rka: ſam ſebe y 2) zemie komu3) nechceš podrobiti nizadnemu. Ač chces ſpokogem rad byti, Mozes to ſecti rad prigieti. Take nelituge ſebe, Bran mu ſe, dokudz ſtawa tebe! 4590 Mozeſs mu ſe dobre braniti, Ač raciſs to vciniti.« 4580 4585 4575 Tuto ſe piſſe kapitola dewadeſata I. 1312 KRal rka: »dobře radiš A prawu prawdu prawis. I kaza poſla ptati 4595 A tez rozkazowati. Poſel te řeči nechwale, I gide ſtem 4) predſweho krale, Poče gemu tez prawiti, Ze mu nechce nic platiti. »A tot wſſe geden radieſe, Sotniet mi dolitek bieſe. Kral by ſe rad byl dal tobie, Ale tento Yako robie Wſichnu raddu wydawaſe 4605 A zawſecky odmluwaſe.« kral to zaplatiw priſeze, 4600 11 V rkp. Nez. — 2) V rkp y nas. — 3) Br. k lomu. — 4) V rkp. ſnim ſtiem; ſnim škrtnuto červeně.
264 4570 Ze mu muſy dan platiti, Anebo ge chce hubiti. Kral to vſlyſew nawſe ſtrany poſla pohrabie y popany, Poče ſnimi ſe raditi, Chtie ſe wtom podrobiti. Arnoſt kte raddie powiedie A rka: »lepſit ia wa wiedie! By tak wnaſich zemiech kto byl, Genz 1) by mu ſe tak podrobil, Sam by ſe naſwe cti vrazyl A toho by wiec nenabyl. Krali! chceſli mu radu mietí, Maš tomu odpowiedieti A rka: ſam ſebe y 2) zemie komu3) nechceš podrobiti nizadnemu. Ač chces ſpokogem rad byti, Mozes to ſecti rad prigieti. Take nelituge ſebe, Bran mu ſe, dokudz ſtawa tebe! 4590 Mozeſs mu ſe dobre braniti, Ač raciſs to vciniti.« 4580 4585 4575 Tuto ſe piſſe kapitola dewadeſata I. 1312 KRal rka: »dobře radiš A prawu prawdu prawis. I kaza poſla ptati 4595 A tez rozkazowati. Poſel te řeči nechwale, I gide ſtem 4) predſweho krale, Poče gemu tez prawiti, Ze mu nechce nic platiti. »A tot wſſe geden radieſe, Sotniet mi dolitek bieſe. Kral by ſe rad byl dal tobie, Ale tento Yako robie Wſichnu raddu wydawaſe 4605 A zawſecky odmluwaſe.« kral to zaplatiw priſeze, 4600 11 V rkp. Nez. — 2) V rkp y nas. — 3) Br. k lomu. — 4) V rkp. ſnim ſtiem; ſnim škrtnuto červeně.
Strana 265
265 A bera to kſwe wieře, ze gey wzdy chce toho maleho Zabiti, Arnoſta ctneho. To kral Arnoſtowi wzkazal, Nawognu wſem wſtati kazal. Zagiſte to Arnoſt ſlyſieſe, Ze ten obr piet set miegiese lidu s ſebu wyborneho, Z ginych 1) obrow wybraneho.2) Take ſe tito ſebrachu,3) Tut Arnoſta poſluchachu. Rozkazal meče dielati A odienie doſpiewati Z zeleza oceliweho podle obyčege ſweho. Kdyz ſe ſtrhnu wſichni whromadu, Tu gim Arnoſt da tu raddu A řka: »budeli to 4) biti, 5) 4625 ze obrowe knam prigiti Magi ſkrze les neb hory, zagiſte to wierte mi — Tak iakz ſem widiel hrozneho odnich po ſla welikeho — Ktomu wam chcy raddu dati, Ma to každy znamenati: Kdyz wgedu wles hledagice A ponas ſe tiezice A nanas hledagice 6) wzdory, 4635 s ſwymi dluhymi ſochory 7) nebudu rozwodu 8) mieti. hledayz každy wnohy biti! Tudy ſe gim dame znati, Musyt gich kazdy oſtati.« 4610 4615 4620 4630 131b Capitola dewadeſata druha. 4640 YAkż nawognu ſe ſebrachu, kto tu miel byti, wſtachu. Zſtrawu neſu gim ſlonowe 1) Br. z ginnych. — 2) V rkp. r nadepsáno. — 3) Za slovem tím písař napsal Take ſe tito a škrtnul červeně. — 4) V rkp. kto. — 5) Br. byti. — 6) Slova A ponas... hledagice napsána dvakrát; podruhé škrtnuta červeně. — 7) V rkp. opraveno ze ſokory. — 8) V rkp. Tiemit nebudu mocy rozwodu. — 2) V rkp. ſnami oſtati.
265 A bera to kſwe wieře, ze gey wzdy chce toho maleho Zabiti, Arnoſta ctneho. To kral Arnoſtowi wzkazal, Nawognu wſem wſtati kazal. Zagiſte to Arnoſt ſlyſieſe, Ze ten obr piet set miegiese lidu s ſebu wyborneho, Z ginych 1) obrow wybraneho.2) Take ſe tito ſebrachu,3) Tut Arnoſta poſluchachu. Rozkazal meče dielati A odienie doſpiewati Z zeleza oceliweho podle obyčege ſweho. Kdyz ſe ſtrhnu wſichni whromadu, Tu gim Arnoſt da tu raddu A řka: »budeli to 4) biti, 5) 4625 ze obrowe knam prigiti Magi ſkrze les neb hory, zagiſte to wierte mi — Tak iakz ſem widiel hrozneho odnich po ſla welikeho — Ktomu wam chcy raddu dati, Ma to každy znamenati: Kdyz wgedu wles hledagice A ponas ſe tiezice A nanas hledagice 6) wzdory, 4635 s ſwymi dluhymi ſochory 7) nebudu rozwodu 8) mieti. hledayz každy wnohy biti! Tudy ſe gim dame znati, Musyt gich kazdy oſtati.« 4610 4615 4620 4630 131b Capitola dewadeſata druha. 4640 YAkż nawognu ſe ſebrachu, kto tu miel byti, wſtachu. Zſtrawu neſu gim ſlonowe 1) Br. z ginnych. — 2) V rkp. r nadepsáno. — 3) Za slovem tím písař napsal Take ſe tito a škrtnul červeně. — 4) V rkp. kto. — 5) Br. byti. — 6) Slova A ponas... hledagice napsána dvakrát; podruhé škrtnuta červeně. — 7) V rkp. opraveno ze ſokory. — 8) V rkp. Tiemit nebudu mocy rozwodu. — 2) V rkp. ſnami oſtati.
Strana 266
266 4645 4650 4655 A podle nich welbludowe, Podle toho dromedari, Zwieri a wſelike twari. Tit strawu wſem neſechu A naniekterych gediechu. Geden gim vkazal bieſe, Genz take ſnimi gedieſe, Ten les, ſkrzenž obri mieli giti. Tu ſe Arnoſt rozložiti 1) Wſſi wogſtie prikaza A tagiti ſe gim rozkaza. Tut (y) obři ſylni brechu; Tak iakz tito ge ſlyſiechu, Anit hroznym zwukem zwucie A ſſiroce welmi hlucie, Moht ſe gest kazdy zſtraniti2) A tech obrow tu nedočekati. Capi dewadeſata tretie. 4660 Obrowe kdyz leſſem gdiechu, druh předd ruhem ſe tiſkniechu. Arnoſt s ſwymi ſem wyſkoci, Swym mečem nawſe ſtrany ztoci, Hazege ſe gich wholenie A druhe take y wkolenie. hrozne rany gim dawachu, Aż gim nohy vſkakowachu. Tut każdy iako buk lezieſe, A nazemi gey dotepiese. Tut tiech obrow mnoho zbichu, hroznu rotu polozichu. Ač kto ſochor wzmachaſe, ze rad vderiti chtieſe, Ale driewie mu branilo, kazdu ranu zaſtawilo. By ten bog byl kde napoli, Nízadny by tiechto nikoli Oſtal 3) ziw, to ſmiegi recy A ne taynie powiedieti. 4680 dwie ſtie obrow wleſſe zbichu 4665 4670 4675 132" 1) V rkp. kaza rozložiti. — 2) Br. ztrasiti. — 3) V rkp. Oſtaw.
266 4645 4650 4655 A podle nich welbludowe, Podle toho dromedari, Zwieri a wſelike twari. Tit strawu wſem neſechu A naniekterych gediechu. Geden gim vkazal bieſe, Genz take ſnimi gedieſe, Ten les, ſkrzenž obri mieli giti. Tu ſe Arnoſt rozložiti 1) Wſſi wogſtie prikaza A tagiti ſe gim rozkaza. Tut (y) obři ſylni brechu; Tak iakz tito ge ſlyſiechu, Anit hroznym zwukem zwucie A ſſiroce welmi hlucie, Moht ſe gest kazdy zſtraniti2) A tech obrow tu nedočekati. Capi dewadeſata tretie. 4660 Obrowe kdyz leſſem gdiechu, druh předd ruhem ſe tiſkniechu. Arnoſt s ſwymi ſem wyſkoci, Swym mečem nawſe ſtrany ztoci, Hazege ſe gich wholenie A druhe take y wkolenie. hrozne rany gim dawachu, Aż gim nohy vſkakowachu. Tut każdy iako buk lezieſe, A nazemi gey dotepiese. Tut tiech obrow mnoho zbichu, hroznu rotu polozichu. Ač kto ſochor wzmachaſe, ze rad vderiti chtieſe, Ale driewie mu branilo, kazdu ranu zaſtawilo. By ten bog byl kde napoli, Nízadny by tiechto nikoli Oſtal 3) ziw, to ſmiegi recy A ne taynie powiedieti. 4680 dwie ſtie obrow wleſſe zbichu 4665 4670 4675 132" 1) V rkp. kaza rozložiti. — 2) Br. ztrasiti. — 3) V rkp. Oſtaw.
Strana 267
267 Kromie tiech, co ranichu Gini čekati neſmiechu, Coz mohuc, zaſe bieziechu. Nez gediny oſtal bieſe, Stíem Arnost hrozny bog gmiegieſe. Neb gey poſobie wyludi zleſſa a proto gey ztrudi. Arnoſt take zſwe chytroſti Doleſa ſe ſnim puſti. A on wida, že gich nenie wiece S tiemto, a mnie, by byl dietie, Doleſſa ſnim vbieže A prwe, neż ho dobieże, Arnoſt naſwe ruce kriče. Tut gich ſnad dwadcet wynice. Okolo obra ſkakachu, Az mu y nohy zſekachu. Sochor mu mocy odgechu A bezdieky z ruky wzechu. Arnoſt neda ho dobyti. Obr muſy mu ſlibiti, Ze chce wiezen geho byti A geho dobreho hledieti. Te nocy ſtany tu rozbichu A ſwu hrdoſt okazachu. Tri (dni tu) 1) oſtachu po tom, Iakz prawie kniehy otom. Swu hrdoſti to vcinili A obrom ſe oſtudili. 4710 Arnoſt ſ Weclem wzemſe radu. Obru ohledagi geho bradu,2) Ant člowiek mlady bieſe, Patnadſte leth ſobie gmiegieſe. Kazachu geho dobře ſtriecy 4715 A coz chce, wſecko zdieti. 4685 4690 4695 4700 4705 132b Capitola dewadeſſata treti (1) KRal ſ Arnoſtem y ſtiem ſborem Kdomowi gechu vprkem, 1) Br. tri (dni); v něm. orig. sie blieben aldá drie tage. — 2) V rkp. b je nade- psáno.
267 Kromie tiech, co ranichu Gini čekati neſmiechu, Coz mohuc, zaſe bieziechu. Nez gediny oſtal bieſe, Stíem Arnost hrozny bog gmiegieſe. Neb gey poſobie wyludi zleſſa a proto gey ztrudi. Arnoſt take zſwe chytroſti Doleſa ſe ſnim puſti. A on wida, že gich nenie wiece S tiemto, a mnie, by byl dietie, Doleſſa ſnim vbieže A prwe, neż ho dobieże, Arnoſt naſwe ruce kriče. Tut gich ſnad dwadcet wynice. Okolo obra ſkakachu, Az mu y nohy zſekachu. Sochor mu mocy odgechu A bezdieky z ruky wzechu. Arnoſt neda ho dobyti. Obr muſy mu ſlibiti, Ze chce wiezen geho byti A geho dobreho hledieti. Te nocy ſtany tu rozbichu A ſwu hrdoſt okazachu. Tri (dni tu) 1) oſtachu po tom, Iakz prawie kniehy otom. Swu hrdoſti to vcinili A obrom ſe oſtudili. 4710 Arnoſt ſ Weclem wzemſe radu. Obru ohledagi geho bradu,2) Ant člowiek mlady bieſe, Patnadſte leth ſobie gmiegieſe. Kazachu geho dobře ſtriecy 4715 A coz chce, wſecko zdieti. 4685 4690 4695 4700 4705 132b Capitola dewadeſſata treti (1) KRal ſ Arnoſtem y ſtiem ſborem Kdomowi gechu vprkem, 1) Br. tri (dni); v něm. orig. sie blieben aldá drie tage. — 2) V rkp. b je nade- psáno.
Strana 268
268 Magic radoft y weſele. Tut gich kral wſech proſy cele, Aby nageho hrad geli, Snim kwas y kratochwil mieli. Prigedu whrozne radoſti, Ctrechut ge a wſem dachu doſti. Kral poče Arnoſta ctití, Poče gey y wſecky dariti. I zemane, coż gich tu bieſe, Każdy Arnoſta ctieſe. Coż gich ſnim brechu, wſecky darichu A rozličnu čeſt gim ciniechu. 4730 Iakz kto cini, tak gey gmagi, Wiernehot powieře znagi. Ale ktoz cti newierneho, tent giz nedba zbozie ſweho, Neb ge hanebnie vtrati 4735 A tiem ſwe hanby neza plati. 4720 4725 133a Capitola dewadeſata Ctwrta. 1) 4740 4745 Kdyz giż odpuſtienie wzechu A odtud wſichni ſe rozgechu, Arnoſt naſwe knieżetſtwie giede. A kdyz s ſwymi domow prigiede, Poſla poſwe wſecky zemany. kniemu ſgedu ſe ti pani. Coż mu kral dal zbozie ſweho, Ztoho daril gich 2) kazdeho. Coz gim kdy rozkazal take, Toho poſluſni byli wſſake. Taket Arnoſt ctnie ſobie cinil, Ze krali dani dobyl A znepratel ge wyprawil, Ktomu ginych mnoho podrobil. 4750 Ktoż (wiernemu)3) wiernie cini, ſamt ſobie ſtieſtie pricini. Takeżt Arnoſt ſkutky ſwymi y ſlowy, Poſluzil wiernie kralowi, A on gemu take dal odplatu 1) Br. ctvrta. — 2) Napsáno dvakrát. — 3) V něm. orig. wer dem getriuwen êre enpiutet.
268 Magic radoft y weſele. Tut gich kral wſech proſy cele, Aby nageho hrad geli, Snim kwas y kratochwil mieli. Prigedu whrozne radoſti, Ctrechut ge a wſem dachu doſti. Kral poče Arnoſta ctití, Poče gey y wſecky dariti. I zemane, coż gich tu bieſe, Każdy Arnoſta ctieſe. Coż gich ſnim brechu, wſecky darichu A rozličnu čeſt gim ciniechu. 4730 Iakz kto cini, tak gey gmagi, Wiernehot powieře znagi. Ale ktoz cti newierneho, tent giz nedba zbozie ſweho, Neb ge hanebnie vtrati 4735 A tiem ſwe hanby neza plati. 4720 4725 133a Capitola dewadeſata Ctwrta. 1) 4740 4745 Kdyz giż odpuſtienie wzechu A odtud wſichni ſe rozgechu, Arnoſt naſwe knieżetſtwie giede. A kdyz s ſwymi domow prigiede, Poſla poſwe wſecky zemany. kniemu ſgedu ſe ti pani. Coż mu kral dal zbozie ſweho, Ztoho daril gich 2) kazdeho. Coz gim kdy rozkazal take, Toho poſluſni byli wſſake. Taket Arnoſt ctnie ſobie cinil, Ze krali dani dobyl A znepratel ge wyprawil, Ktomu ginych mnoho podrobil. 4750 Ktoż (wiernemu)3) wiernie cini, ſamt ſobie ſtieſtie pricini. Takeżt Arnoſt ſkutky ſwymi y ſlowy, Poſluzil wiernie kralowi, A on gemu take dal odplatu 1) Br. ctvrta. — 2) Napsáno dvakrát. — 3) V něm. orig. wer dem getriuwen êre enpiutet.
Strana 269
269 4755 A toho miel malu ztratu. Awſakż boha napamieti Sluſie každemu mieti. Naylepe bohu ſluziti, Neb ten može odplatiti 4760 Stiedregi, nez cinie kteri. Tent kazdeho ſmielie obdari. Capitola dewadeſata pata. 4765 4770 4775 4780 4785 MYſl Arnoſtowa bieſe, Ze wzdy kboziemu hrobu chtieſe; Byt mu pa boh toho racil prieti, Potom ſrdcem poče wrieti. Nazamorſkych brezych breſe, Geſto geho hrad lezieſe. Gednu zgitra ſe tulage A kmilemu li bohu wzdychage, Vzře1) Korab, an ſem bludi2), Bezdieky gey wietr pudi. Tak iakz kbrehu ſe prichyli, Tut ſe Arnoſt neomyli. Ay, poče gey ſhledowati, A tië witanie dawati Mureninom, genz ſedieh Wtom korabie, genz prigeli. Z koraba napřed wygdu. Wſickni před Arnoſta prigdu, hlawy gemu klaniegice, Zwitanie mu diekugice. Pocechut geho tazati, Mohuli přeſnoc (oſtati) na předhradi pripokogi? Powiedie gim woli ſwogi, Ze to mohu vciniti. I kaza wſem mirnu byti Swym lidem, aby mierni byli A gim nic nepřekazeli. Hoſte podle mrawu ctneho, Vzřewſe tak ſlechetneho, Tak ſtedře vcinichu, 133b 4790 1) Br wźre. — 2) V rkp. biczi; v něm orig. dô sach der fürste einen kiel bi dem stade ûf dem mere wagen.
269 4755 A toho miel malu ztratu. Awſakż boha napamieti Sluſie každemu mieti. Naylepe bohu ſluziti, Neb ten može odplatiti 4760 Stiedregi, nez cinie kteri. Tent kazdeho ſmielie obdari. Capitola dewadeſata pata. 4765 4770 4775 4780 4785 MYſl Arnoſtowa bieſe, Ze wzdy kboziemu hrobu chtieſe; Byt mu pa boh toho racil prieti, Potom ſrdcem poče wrieti. Nazamorſkych brezych breſe, Geſto geho hrad lezieſe. Gednu zgitra ſe tulage A kmilemu li bohu wzdychage, Vzře1) Korab, an ſem bludi2), Bezdieky gey wietr pudi. Tak iakz kbrehu ſe prichyli, Tut ſe Arnoſt neomyli. Ay, poče gey ſhledowati, A tië witanie dawati Mureninom, genz ſedieh Wtom korabie, genz prigeli. Z koraba napřed wygdu. Wſickni před Arnoſta prigdu, hlawy gemu klaniegice, Zwitanie mu diekugice. Pocechut geho tazati, Mohuli přeſnoc (oſtati) na předhradi pripokogi? Powiedie gim woli ſwogi, Ze to mohu vciniti. I kaza wſem mirnu byti Swym lidem, aby mierni byli A gim nic nepřekazeli. Hoſte podle mrawu ctneho, Vzřewſe tak ſlechetneho, Tak ſtedře vcinichu, 133b 4790 1) Br wźre. — 2) V rkp. biczi; v něm orig. dô sach der fürste einen kiel bi dem stade ûf dem mere wagen.
Strana 270
270 4795 4800 4805 Arnoſta dobře darichu. Arnoſt, kdyz nagich ſtiedroſt wzhlede, Pozwaw gich, nahrad ge wede. Poče gich ſnaznie tazati, kam gedu, kam ſe chtie brati? Geden 1) mu odpowiedie A řka: »tot, pane, ia powiedie. Beřem ſe kboziemu hrobu Sſwu kupi. pro taku zdobu Lepe (tu) mozem vdati, Wſichnu y prodati nezli ginde.« Ktomu Arnost wece: »Powiez, mily brachu, brzce, Geſtli tam pokoyna ceſta Dotoho bozieho mieſta?« Odpowiedie, ze dawagi, Ktomu kleyt weliky magi, 4810 Naziwoty bezpečenſtwie. Arnoſt rka: »geſtli ſlicestwie Wte zemi neb pokog take ? Pakli ſu zawady iake?« 1343 Capitola dewaddeſata ſeſta. ON odpowiedie: »walegi 4815 A hroznie proti ſobie boiugi Kral babilonſky a kral vbianſky. Ta dwa čaſto boge magi, Tot wiem a dobřet znagi.« Arnoſt otaza pak geho, Cinieli co rytierſkeho? Aneb proć ta dwa walegi, Dobřeli ſwalku vmiegi? Murenin mu odpowiedie A řka: »tot ia dobře wiedie, Ze z Babilona kral pohanſky, Ale z Vbiana kral křeſtianſky. Babiloníky, tak mluwiece, Peniez y zolda da wiece.2) ku pohanſke chce wieře pripuditi 4830 A kreſtianſkeho prinutiti, 4820 4825 1) V rkp. Gedem. — 2) V rkp. v. 48 7 sl. napsány za v. 4834
270 4795 4800 4805 Arnoſta dobře darichu. Arnoſt, kdyz nagich ſtiedroſt wzhlede, Pozwaw gich, nahrad ge wede. Poče gich ſnaznie tazati, kam gedu, kam ſe chtie brati? Geden 1) mu odpowiedie A řka: »tot, pane, ia powiedie. Beřem ſe kboziemu hrobu Sſwu kupi. pro taku zdobu Lepe (tu) mozem vdati, Wſichnu y prodati nezli ginde.« Ktomu Arnost wece: »Powiez, mily brachu, brzce, Geſtli tam pokoyna ceſta Dotoho bozieho mieſta?« Odpowiedie, ze dawagi, Ktomu kleyt weliky magi, 4810 Naziwoty bezpečenſtwie. Arnoſt rka: »geſtli ſlicestwie Wte zemi neb pokog take ? Pakli ſu zawady iake?« 1343 Capitola dewaddeſata ſeſta. ON odpowiedie: »walegi 4815 A hroznie proti ſobie boiugi Kral babilonſky a kral vbianſky. Ta dwa čaſto boge magi, Tot wiem a dobřet znagi.« Arnoſt otaza pak geho, Cinieli co rytierſkeho? Aneb proć ta dwa walegi, Dobřeli ſwalku vmiegi? Murenin mu odpowiedie A řka: »tot ia dobře wiedie, Ze z Babilona kral pohanſky, Ale z Vbiana kral křeſtianſky. Babiloníky, tak mluwiece, Peniez y zolda da wiece.2) ku pohanſke chce wieře pripuditi 4830 A kreſtianſkeho prinutiti, 4820 4825 1) V rkp. Gedem. — 2) V rkp. v. 48 7 sl. napsány za v. 4834
Strana 271
271 By wieril w boha geho, Machometa tak řečeneho, Y wgine bohy, chtie tomu, By gim obietowal ktomu. Caſtot ſu ſe bogem bili, Mnohe mezy ſebu zbili. A giz z Babilona giſtie (Priſeże) 1) priſwe ociſtie, Ze chce krale křeſtianſkeho 4840 zabiti vbianſkeho, Aneb ſe gemu klanieti A bohuom dawati obieti.2) kromie ze primierie magi Weéas dopuol leta. tot ia znagi." Arnoſt: »geſtli twrdo?« wztaza. Muřenin mu to vkaza A řka: »co ſobie ſlibie, Tot přewelmi twrdie drzie.« Arnoſt wece : »tot mi ſe libi, Ze kto co druhemu ſlibi, By to plnie drzal gemu. A tot ſluſſie ciniti kazdemu.“ 4835 4845 4850 134b Capitola dewaddeſata ſedma. 4855 4860 4865 WEcti pogem Arnoſt tyto Wece: »giſtie zda mi ſe to, Ze chcy was towaris byti A ſwami ſe wyprawiti. Neb ſem ſe zalezel dawno, Tot kme myſh nenie ſlawno. Nerodteż ſe zdalowati, Nebot nechcy was zoſtati.« Oni naň ztoho hledachu A oto ſe ſhledawachu, Díwiece ſe, ze Arnoſt s ſwymi (mezi) lidmi 3) mrzutymi. Vzřew Arnoſt, mudřec prawy,4) Gim ſwu prihodu wyprawi, Odkud geſt a kterak ſe dalo, 1) V rkp. A; Br. a(priseže). — 2) V rkp. obieti dawati — 3) V rkp. lidmi welmi. 4) V rkp. y opraveno z i.
271 By wieril w boha geho, Machometa tak řečeneho, Y wgine bohy, chtie tomu, By gim obietowal ktomu. Caſtot ſu ſe bogem bili, Mnohe mezy ſebu zbili. A giz z Babilona giſtie (Priſeże) 1) priſwe ociſtie, Ze chce krale křeſtianſkeho 4840 zabiti vbianſkeho, Aneb ſe gemu klanieti A bohuom dawati obieti.2) kromie ze primierie magi Weéas dopuol leta. tot ia znagi." Arnoſt: »geſtli twrdo?« wztaza. Muřenin mu to vkaza A řka: »co ſobie ſlibie, Tot přewelmi twrdie drzie.« Arnoſt wece : »tot mi ſe libi, Ze kto co druhemu ſlibi, By to plnie drzal gemu. A tot ſluſſie ciniti kazdemu.“ 4835 4845 4850 134b Capitola dewaddeſata ſedma. 4855 4860 4865 WEcti pogem Arnoſt tyto Wece: »giſtie zda mi ſe to, Ze chcy was towaris byti A ſwami ſe wyprawiti. Neb ſem ſe zalezel dawno, Tot kme myſh nenie ſlawno. Nerodteż ſe zdalowati, Nebot nechcy was zoſtati.« Oni naň ztoho hledachu A oto ſe ſhledawachu, Díwiece ſe, ze Arnoſt s ſwymi (mezi) lidmi 3) mrzutymi. Vzřew Arnoſt, mudřec prawy,4) Gim ſwu prihodu wyprawi, Odkud geſt a kterak ſe dalo, 1) V rkp. A; Br. a(priseže). — 2) V rkp. obieti dawati — 3) V rkp. lidmi welmi. 4) V rkp. y opraveno z i.
Strana 272
272 4870 4875 4880 4885 Kterak mu ſe namoři ſtalo A kterak geſt prigat 1) odkrale. To gim powiedie namale, Iak 2) geſt cinil mnoho gemu, Ktomu ſamemu stieftiemu (!).3) Tuz mluwieſe mnoho o to. Powiediechu gemu toto, Ze chtie to wſe vciniti, Coz każe, y poſluziti, Ze chtie gey radi priweſti, A dote zemie dowesti, Genz Vbian gmie ma ſobie. »Pane! tot ſlibugem tobie, Racilit buoh toho prieti A zleho po wietrie oſtriecy.« Arnoſt Weclowi wzkaza 4) A gemu prigeti prikaza, A ſwym ſe kaza hotowati, Coż třeba, priprawowati. Ktomu hoſti welmi ctieſe, A to gemu předobre ſluſieſe. 135a Capitola dewaddefata ofma. 4890 TAynie ſe priprawowachu A nakorab ſſpiżowachu, Iakoby trem hoſti čtili, Coz dokoraba noſyli. Arnoſt komorniky gmiegieſe Dwa, gizto dobře wierieſe. 4895 Kaza ſtriebro, zlatto brati A nakorab to dodawati. Tu cely den ten nosiechu A nocy ktomu pricinichu. Kdyz giż předpuol nocy bieſe, Arnoſt dworeniny, gez gmiegieſe, Kaza ſe hotowu myti 5) A gim dokorabu wgiti. Pak tu ſweclem wzemſe radu, Brachu ſe ſonoho hradu. 4900 1) V rkp. prigel, opravené z pův. prigal; Br. priget. — 2) V rkp. Tak. — 3) V něm. orig. und wie in der könic enpfangen het und im vil grôzer êren tet. — *) Br. rozkaza. — 5) Br. mieti.
272 4870 4875 4880 4885 Kterak mu ſe namoři ſtalo A kterak geſt prigat 1) odkrale. To gim powiedie namale, Iak 2) geſt cinil mnoho gemu, Ktomu ſamemu stieftiemu (!).3) Tuz mluwieſe mnoho o to. Powiediechu gemu toto, Ze chtie to wſe vciniti, Coz każe, y poſluziti, Ze chtie gey radi priweſti, A dote zemie dowesti, Genz Vbian gmie ma ſobie. »Pane! tot ſlibugem tobie, Racilit buoh toho prieti A zleho po wietrie oſtriecy.« Arnoſt Weclowi wzkaza 4) A gemu prigeti prikaza, A ſwym ſe kaza hotowati, Coż třeba, priprawowati. Ktomu hoſti welmi ctieſe, A to gemu předobre ſluſieſe. 135a Capitola dewaddefata ofma. 4890 TAynie ſe priprawowachu A nakorab ſſpiżowachu, Iakoby trem hoſti čtili, Coz dokoraba noſyli. Arnoſt komorniky gmiegieſe Dwa, gizto dobře wierieſe. 4895 Kaza ſtriebro, zlatto brati A nakorab to dodawati. Tu cely den ten nosiechu A nocy ktomu pricinichu. Kdyz giż předpuol nocy bieſe, Arnoſt dworeniny, gez gmiegieſe, Kaza ſe hotowu myti 5) A gim dokorabu wgiti. Pak tu ſweclem wzemſe radu, Brachu ſe ſonoho hradu. 4900 1) V rkp. prigel, opravené z pův. prigal; Br. priget. — 2) V rkp. Tak. — 3) V něm. orig. und wie in der könic enpfangen het und im vil grôzer êren tet. — *) Br. rozkaza. — 5) Br. mieti.
Strana 273
273 4905 Dokoraba wſickni wſedu A odtud preč yhned pogedu, Poruciece giz bohu krale I 1) wſicku zemi, ſtare y mlade. Kdyz to kral zwiediel bieſe, 4910 Hrozny ſmutek toho gmiegieſe. Kazdy clowiek pykal toho, I 1) bylo zamutkow welmi mnoho Po Arnoſtowi dobremu, Po tom muži ſlechetnemu. Neb ſe kewſem dobre zachowal A ſwu ceſt poctiwie oſnowal, Ze gey każdy welmi chwalil, Zadny toho geſt nemalil. Neb ktož geſt ctneho vrozenie, Gmat ktomu mieti mrawy ctne, Toho chwala naſleduge A čeſt geho se obnowuge. Ktomu ſluſie prawda, wiera, Smieloſt, pokora y ſmiera, Litoſt, ctnoſt y ktomu ſtiedroſt A proti nepřatelom oſtroſt. Ktoz ſe wto rucho odiege, Wsadyt sobie dobře zdiege. 4915 4920 4925 135b Capitola dewaddeſata dewata. Tito namori pogedu, „4930 Nemeſkagic predſe gedu. Muřenine, genž tu biechu, Arnoſta přewelmi ctiechu, Služiti mu radi chtiece A coz kaza, wſe vciniece 4935 Namoři poſpolu brechu, Dluho koraba nezbychu. Tut ſe wezu dwa mieſiece A ktomu dobře wiece. Geden marynar wyhlede, Tu ten krag, kdez bieſe, ſhlede. Potom vzře hrad vbian, Naniemž byl te zemie pan Poče wſem to zwieſtowati 4940 1) Br. y. Sborník Baworowského. 18
273 4905 Dokoraba wſickni wſedu A odtud preč yhned pogedu, Poruciece giz bohu krale I 1) wſicku zemi, ſtare y mlade. Kdyz to kral zwiediel bieſe, 4910 Hrozny ſmutek toho gmiegieſe. Kazdy clowiek pykal toho, I 1) bylo zamutkow welmi mnoho Po Arnoſtowi dobremu, Po tom muži ſlechetnemu. Neb ſe kewſem dobre zachowal A ſwu ceſt poctiwie oſnowal, Ze gey każdy welmi chwalil, Zadny toho geſt nemalil. Neb ktož geſt ctneho vrozenie, Gmat ktomu mieti mrawy ctne, Toho chwala naſleduge A čeſt geho se obnowuge. Ktomu ſluſie prawda, wiera, Smieloſt, pokora y ſmiera, Litoſt, ctnoſt y ktomu ſtiedroſt A proti nepřatelom oſtroſt. Ktoz ſe wto rucho odiege, Wsadyt sobie dobře zdiege. 4915 4920 4925 135b Capitola dewaddeſata dewata. Tito namori pogedu, „4930 Nemeſkagic predſe gedu. Muřenine, genž tu biechu, Arnoſta přewelmi ctiechu, Služiti mu radi chtiece A coz kaza, wſe vciniece 4935 Namoři poſpolu brechu, Dluho koraba nezbychu. Tut ſe wezu dwa mieſiece A ktomu dobře wiece. Geden marynar wyhlede, Tu ten krag, kdez bieſe, ſhlede. Potom vzře hrad vbian, Naniemž byl te zemie pan Poče wſem to zwieſtowati 4940 1) Br. y. Sborník Baworowského. 18
Strana 274
274 A nanich kolače zadati. Kdyz vſlyſe Arnoſt toto, Radoſten byl welmi proto. Poće ſwym hlaſſem zpiewati, Bozie pomocy žadati, By boh pro ſwe vmučenie Y proſwe ſwate wzkrieſenie Racil gim pomocnik byti A kſwe ſwate miloſti prigieti. Zatiem ſe kbřehu priſtrčichu, Kotwy vmoře puſtichu, Odtud weſelie wygdu. A kdyz nawoſtrow prigdu, Tut nadegdu ceſtu k gednomu kraſnemu mieſtu, Nadnimż hrad vbian bieſe, Welmi bohatie lezieſe. Odtud kral y zemie pan gmiel ſobie take gmie Vbian. Arnoſt hoſpodaře ctneho kaza ptati v bohateho. 4965 Muřeninowe to vcinichu, Dobre hoſpody dobychu, W niż gim wſicku potřebu dali, Coz ſami gedine rozkazali. Bieſe předdomem weliky hluk nawſaky den pro ty reky. Coz Arnoſt koboltow gmiegieſe, Tomut ſe każdy diwieſe. Tut mureninom čeſt bieſe, Arnoſt take ge prewelmi ctieſe, Ti genż ſnim namori byli A gey wtu zemi priprawili. Gednu pak gſa na vtrobie, Zawola Hoſpodare kſobie, Poče ſe nakrale ptati A nanieho ſe tazati, Waleli aneb iak přebywa? Třebali mu lidu bywa? Hoſpodar powiedie gemu, Iakoz ſluſie muzi ctnemu, A rka: »tot, pane! tobie powiem. Tak wkragi ia dobře wiem, Ze zde možeš bohat byti, 4950 4955 4960 4970 4975 4980 136а 4945 4985
274 A nanich kolače zadati. Kdyz vſlyſe Arnoſt toto, Radoſten byl welmi proto. Poće ſwym hlaſſem zpiewati, Bozie pomocy žadati, By boh pro ſwe vmučenie Y proſwe ſwate wzkrieſenie Racil gim pomocnik byti A kſwe ſwate miloſti prigieti. Zatiem ſe kbřehu priſtrčichu, Kotwy vmoře puſtichu, Odtud weſelie wygdu. A kdyz nawoſtrow prigdu, Tut nadegdu ceſtu k gednomu kraſnemu mieſtu, Nadnimż hrad vbian bieſe, Welmi bohatie lezieſe. Odtud kral y zemie pan gmiel ſobie take gmie Vbian. Arnoſt hoſpodaře ctneho kaza ptati v bohateho. 4965 Muřeninowe to vcinichu, Dobre hoſpody dobychu, W niż gim wſicku potřebu dali, Coz ſami gedine rozkazali. Bieſe předdomem weliky hluk nawſaky den pro ty reky. Coz Arnoſt koboltow gmiegieſe, Tomut ſe każdy diwieſe. Tut mureninom čeſt bieſe, Arnoſt take ge prewelmi ctieſe, Ti genż ſnim namori byli A gey wtu zemi priprawili. Gednu pak gſa na vtrobie, Zawola Hoſpodare kſobie, Poče ſe nakrale ptati A nanieho ſe tazati, Waleli aneb iak přebywa? Třebali mu lidu bywa? Hoſpodar powiedie gemu, Iakoz ſluſie muzi ctnemu, A rka: »tot, pane! tobie powiem. Tak wkragi ia dobře wiem, Ze zde možeš bohat byti, 4950 4955 4960 4970 4975 4980 136а 4945 4985
Strana 275
275 Kdyz mu gedno chces ſluziti. Nebot zold bohaty il dawa 4990 Podle knieżecieho prawa.« Arnoſt poce weſel byti, Hoſpodaře tak proſyti: »Rač to krali powiedieti, Chcel mie wſwe ſlužbie mieti?« A natom ſe ſnim oſtawi, Ze mu ſeſt orow priprawi: At ty kupi a ſukna ktomu A coz nam potřebie komu, Odiewu ſweho prawa 5000 Podle one zemie mrawa. Tak iakz widuc gini toto, Ctrechu ge přewelmi proto I pročeſt, genž tu plodiechu, Wſichni ge obečnie ctiechu. 5005 Tak hoſpodar hoſti toho před kralem chwali geho mnoho I prawi onich ſmielie. Kral mu kazal, aby ſmielie Gim prikazal přednim byti A ktomu gich wſech proſyti. A ſtiem hoſpodarz prigide. Arnoſt vſlyſew to y gide. Kral gey priiaw welmi milie, Neb gemu bieſſe owſe 1) pihe. Zatiem kral Arnoſta poge Wſtranu ginych dopokoge, Poče mu toho tužiti, Ze gey myſle zahubiti. Gmenuge Babilonſkeho A wewodu Damaſtſkeho, Z alaptola knieze toho, A kterak gey hubi mnoho, Chtiece podſe gey podbiti A kreſtianſtwa gey zbawiti: »A wkratky(ch) dnech ten rok prigide A wtom primierie naſe wygide. 137a Tut chtie nanas celie Il wſtati. Chceſh podle mne zoſtati Pro kreſt a pro gmeno bozie, 5030 A nelitugice ſwych kozi, 4995 5010 5015 5020 5025 136b 1) V rkp. ſe napsáno červeně nad řádku. 18 *
275 Kdyz mu gedno chces ſluziti. Nebot zold bohaty il dawa 4990 Podle knieżecieho prawa.« Arnoſt poce weſel byti, Hoſpodaře tak proſyti: »Rač to krali powiedieti, Chcel mie wſwe ſlužbie mieti?« A natom ſe ſnim oſtawi, Ze mu ſeſt orow priprawi: At ty kupi a ſukna ktomu A coz nam potřebie komu, Odiewu ſweho prawa 5000 Podle one zemie mrawa. Tak iakz widuc gini toto, Ctrechu ge přewelmi proto I pročeſt, genž tu plodiechu, Wſichni ge obečnie ctiechu. 5005 Tak hoſpodar hoſti toho před kralem chwali geho mnoho I prawi onich ſmielie. Kral mu kazal, aby ſmielie Gim prikazal přednim byti A ktomu gich wſech proſyti. A ſtiem hoſpodarz prigide. Arnoſt vſlyſew to y gide. Kral gey priiaw welmi milie, Neb gemu bieſſe owſe 1) pihe. Zatiem kral Arnoſta poge Wſtranu ginych dopokoge, Poče mu toho tužiti, Ze gey myſle zahubiti. Gmenuge Babilonſkeho A wewodu Damaſtſkeho, Z alaptola knieze toho, A kterak gey hubi mnoho, Chtiece podſe gey podbiti A kreſtianſtwa gey zbawiti: »A wkratky(ch) dnech ten rok prigide A wtom primierie naſe wygide. 137a Tut chtie nanas celie Il wſtati. Chceſh podle mne zoſtati Pro kreſt a pro gmeno bozie, 5030 A nelitugice ſwych kozi, 4995 5010 5015 5020 5025 136b 1) V rkp. ſe napsáno červeně nad řádku. 18 *
Strana 276
276 5035 5040 5045 5050 rač 1) mi ktomu poraditi, Coz mam ſnimi vciniti.« Odpowiedie Arnoft toto 2) A rka: »kriz ſem wzal naſe proto, Chtie kboziemu hrobu geti Pron, genz racil zanas trpieti. Mnoho ſet ſem gmiel s ſebu bratři V prawu dobu, genż by ſemnu radi byli A ſpohanſtwe ſe radi bili. Ale tiech gest pomoc ſeſla Mnie a pohriechu odeſla. Gedno, bože, pomahati Rać gim a ſwu miloſt dati Protoz twog zold mnie wdiek nenie, Ale probozie vmučenie, Ze ſe racil naroditi A nas ſwu krwi ſwatu3) wykupiti, Protoz chcy boiowati, Podle tebe s ſwymi ſtati. Gmamt obra ktomu gednoho, Wiem, zet ten skodi welmi mnoho. Saracenom 4) ſwe okaże zloby, Shledaſs, cot on popoſobi.« 5055 Kral tiem počel weſel byti A poće gey welmi cztiti. Tut ſwu ſmluwu vtwrdichu A odtud ſe rozlucichu. Arnoſt dohoſpody gide. 5060 Kral whoſpodie zapowiedie, By coż kaze, vcinili A gey nawſe ſtrany ctili. Capitola Sta. 5065 DEn ſe pak ten bližieſe, Genz 5) I primierie wygiti chtieſe. 137 K bogi ſe priprawowachu A powſi zemi wolachu. Arnoſt take obra ſweho, Nechtie, by gey wnohy geho 1) V rkp. A rač. — 2) Br. pro to. — 3) Br. swu swatu krwi. — 4) V rkp Sara- cenom ginym. — 5) V rkp. na nové stránce napsáno podruhé.
276 5035 5040 5045 5050 rač 1) mi ktomu poraditi, Coz mam ſnimi vciniti.« Odpowiedie Arnoft toto 2) A rka: »kriz ſem wzal naſe proto, Chtie kboziemu hrobu geti Pron, genz racil zanas trpieti. Mnoho ſet ſem gmiel s ſebu bratři V prawu dobu, genż by ſemnu radi byli A ſpohanſtwe ſe radi bili. Ale tiech gest pomoc ſeſla Mnie a pohriechu odeſla. Gedno, bože, pomahati Rać gim a ſwu miloſt dati Protoz twog zold mnie wdiek nenie, Ale probozie vmučenie, Ze ſe racil naroditi A nas ſwu krwi ſwatu3) wykupiti, Protoz chcy boiowati, Podle tebe s ſwymi ſtati. Gmamt obra ktomu gednoho, Wiem, zet ten skodi welmi mnoho. Saracenom 4) ſwe okaże zloby, Shledaſs, cot on popoſobi.« 5055 Kral tiem počel weſel byti A poće gey welmi cztiti. Tut ſwu ſmluwu vtwrdichu A odtud ſe rozlucichu. Arnoſt dohoſpody gide. 5060 Kral whoſpodie zapowiedie, By coż kaze, vcinili A gey nawſe ſtrany ctili. Capitola Sta. 5065 DEn ſe pak ten bližieſe, Genz 5) I primierie wygiti chtieſe. 137 K bogi ſe priprawowachu A powſi zemi wolachu. Arnoſt take obra ſweho, Nechtie, by gey wnohy geho 1) V rkp. A rač. — 2) Br. pro to. — 3) Br. swu swatu krwi. — 4) V rkp Sara- cenom ginym. — 5) V rkp. na nové stránce napsáno podruhé.
Strana 277
277 Sekli, dobře ho priprawi, 5070 Nakolenky mu vprawi, Coż nanohach miel gmietí, Obru tomu kaza wżieti. k gednomu dni hotowi biechu A na poli ſe polozichu: Z tiech gedni progmeno bozie, Druzy prochlubu a prozbožie. Kdyz tito polem leziechu, Pomale chwili vzřechu Toho krale z Babilona, 5080 Anat namě zlatta koruna Skwie ſe, giz ſu newidali Arnoſt s ſwymi ani ſlychali. Tak bohatie wytahnuce A tak welmi ſylni gſuce, Ktomu geden wuoz weziechu, Naniemž ſweho boha gmiegiechu. Přebohatie oſnowany, Striebrem, zlattem okowany, Machomet gmeno ten boh ſobie gmieſe, Genż boh tech pohanow bieſe. Pohanſkych wolow mnoho Boha weziechu onoho, Přebohatie ozdobeny, Kamenim drahym obloženy. Potom pogede wewoda Od damaſka ſweho roda A ſnim z Alap knieże ll bieſe, Każdy bohatie gedieſe. Swe bohy S ſebu weziechu, Terwigant a Appollo biechu.1) Tak ti bohowe gmeno ſobie gmieli, Wniez to ſu pohane wierili. Bohatie wſichni gediechu, Welike wogſko s ſebu hdi gmiegiechu S trubaci a ſBuběniky, Shercy y s ſwymi ručniky. Mnohot hlaſſow wſudy gdieſe, S obu ſtranu welmi hlucieſe, Ze wſem nohy třepetachu, 5110 Gedniem k ſmiechu, A druhym kſtrachu. 5085 5090 5095 138a 5105 5075 5100 1) V rkp. bieſe.
277 Sekli, dobře ho priprawi, 5070 Nakolenky mu vprawi, Coż nanohach miel gmietí, Obru tomu kaza wżieti. k gednomu dni hotowi biechu A na poli ſe polozichu: Z tiech gedni progmeno bozie, Druzy prochlubu a prozbožie. Kdyz tito polem leziechu, Pomale chwili vzřechu Toho krale z Babilona, 5080 Anat namě zlatta koruna Skwie ſe, giz ſu newidali Arnoſt s ſwymi ani ſlychali. Tak bohatie wytahnuce A tak welmi ſylni gſuce, Ktomu geden wuoz weziechu, Naniemž ſweho boha gmiegiechu. Přebohatie oſnowany, Striebrem, zlattem okowany, Machomet gmeno ten boh ſobie gmieſe, Genż boh tech pohanow bieſe. Pohanſkych wolow mnoho Boha weziechu onoho, Přebohatie ozdobeny, Kamenim drahym obloženy. Potom pogede wewoda Od damaſka ſweho roda A ſnim z Alap knieże ll bieſe, Każdy bohatie gedieſe. Swe bohy S ſebu weziechu, Terwigant a Appollo biechu.1) Tak ti bohowe gmeno ſobie gmieli, Wniez to ſu pohane wierili. Bohatie wſichni gediechu, Welike wogſko s ſebu hdi gmiegiechu S trubaci a ſBuběniky, Shercy y s ſwymi ručniky. Mnohot hlaſſow wſudy gdieſe, S obu ſtranu welmi hlucieſe, Ze wſem nohy třepetachu, 5110 Gedniem k ſmiechu, A druhym kſtrachu. 5085 5090 5095 138a 5105 5075 5100 1) V rkp. bieſe.
Strana 278
278 Capitola Sta prwa. KRal zvbian powiedie A wewſie wogſtie zapowiedie,1) By wſichni kriz naſe wzeli A to za znamenie mieli. Arnoſt obrowi liſaſe, Gêg kupomocy zkuſowaſe. Obr wece: »mily pane ! Wſet ſe po twe woli ſtane. nebos mi wſe dobre vcinil 5120 A wnicemz ſem tebe newinnil. Tomut gest giftie byti, Zet chcy toho zaſlužiti. Mnohyt pohan heſlo ztrati A domowt ſe nenawrati." Obr koruhew wzem wruce A Arnoſta kbogi ponuče, Wdruhu ruku ſochor wzchopi A welmi lechce II gey vchopi. Bieſe welmi oſtre vdielany A wſe zelezem vkowany, A ktomu dluh welmi bieſe, Dwadcet loket ſobie gmiegieſe. Tiemt okolo hlawy ſtoci, Snaznie gim ſe y tam potoci, A chutnie kbogi chwataſe A wſech poſobie ponukowaſe, Tak takž Arnoſt y kral tomu byl rad obrowi onomu. 5115 5125 5130 5135 138b Capitola Sta druha. KDyz wogſko hotowo bieſe, 5140 Proti ſobie wſtati chtieſe, Kreſtiane wſwem hluku ſtachu, Bozie pieſnie odſpiewachu. Nanie pohane potiſknu, hledagice nanich zyſku. 5145 Sobu ſtranu ſmieli biechu, Obogi ſobie tuſiechu. 1) V rkp. verš tento napsán dvakrát; škrtnut není.
278 Capitola Sta prwa. KRal zvbian powiedie A wewſie wogſtie zapowiedie,1) By wſichni kriz naſe wzeli A to za znamenie mieli. Arnoſt obrowi liſaſe, Gêg kupomocy zkuſowaſe. Obr wece: »mily pane ! Wſet ſe po twe woli ſtane. nebos mi wſe dobre vcinil 5120 A wnicemz ſem tebe newinnil. Tomut gest giftie byti, Zet chcy toho zaſlužiti. Mnohyt pohan heſlo ztrati A domowt ſe nenawrati." Obr koruhew wzem wruce A Arnoſta kbogi ponuče, Wdruhu ruku ſochor wzchopi A welmi lechce II gey vchopi. Bieſe welmi oſtre vdielany A wſe zelezem vkowany, A ktomu dluh welmi bieſe, Dwadcet loket ſobie gmiegieſe. Tiemt okolo hlawy ſtoci, Snaznie gim ſe y tam potoci, A chutnie kbogi chwataſe A wſech poſobie ponukowaſe, Tak takž Arnoſt y kral tomu byl rad obrowi onomu. 5115 5125 5130 5135 138b Capitola Sta druha. KDyz wogſko hotowo bieſe, 5140 Proti ſobie wſtati chtieſe, Kreſtiane wſwem hluku ſtachu, Bozie pieſnie odſpiewachu. Nanie pohane potiſknu, hledagice nanich zyſku. 5145 Sobu ſtranu ſmieli biechu, Obogi ſobie tuſiechu. 1) V rkp. verš tento napsán dvakrát; škrtnut není.
Strana 279
279 5155 5160 5165 5170 5175 5180 Kreſtianomt ſe lepe ſtalo, Neb ſe gim wſe 1) proboh dalo, Ale newierni pohane, Což ſe gim ſtalo neb ſtane, Tudy ſu ztratili dwoge: Duſi y tielo oboge. Tut ſe whromadu potkachu, Twrdie welmi boiowachu, Iakoż dawno neſlychano, Ani o takem bogi pſano. A ten s ſwym ſochorem obr W tom hluku vcini kobr. kohoz ſochorem doſiehnieſe, Toho welmi vrazieſe. O rowe Arnoſtowi take Ciniechu diwy negednake. Mnoho pohanſtwa zbichu, Coż doſahli, ohawichu.2) Take pohanſke bohy, Zmríkachu ge y ſwolow rohy. Terwigant y Appollo ktomu I machomet brechu whromu, Ant gim obr dawa rany y 3) gich ſluham na wſe ſtrany, Anot ſnich helmowe prſſie, A pohane přednimi ſrſie. Bohowe gim neſpomahachu, Nebot ſami whori biechu. Iakz mnohy bohatie wygel, Wſak gest domow zaſe neprigel. Kterez ſu weſele prowodili, Tit ſu ſe zaſe newratili K Kraſnym żenam y k ſwy dietem, Genż ſu ſe rozlucihi s ſwietem. Pohane tu mudri biechu, Rozdielene roty gmiegiechu, A znich gedni odpociwachu A druzy wzdy boiowachu. Kdyz gich biechu mnoho zbili A ſobu ſtran(u) leželi, Tepruw kral Babilonſky, Podle nieho knieže halapſky 139a 5150 5185 1) V rkp. wſem. — 2) V rkp. wſecky ohavili. — V rkp. Pohanom y.
279 5155 5160 5165 5170 5175 5180 Kreſtianomt ſe lepe ſtalo, Neb ſe gim wſe 1) proboh dalo, Ale newierni pohane, Což ſe gim ſtalo neb ſtane, Tudy ſu ztratili dwoge: Duſi y tielo oboge. Tut ſe whromadu potkachu, Twrdie welmi boiowachu, Iakoż dawno neſlychano, Ani o takem bogi pſano. A ten s ſwym ſochorem obr W tom hluku vcini kobr. kohoz ſochorem doſiehnieſe, Toho welmi vrazieſe. O rowe Arnoſtowi take Ciniechu diwy negednake. Mnoho pohanſtwa zbichu, Coż doſahli, ohawichu.2) Take pohanſke bohy, Zmríkachu ge y ſwolow rohy. Terwigant y Appollo ktomu I machomet brechu whromu, Ant gim obr dawa rany y 3) gich ſluham na wſe ſtrany, Anot ſnich helmowe prſſie, A pohane přednimi ſrſie. Bohowe gim neſpomahachu, Nebot ſami whori biechu. Iakz mnohy bohatie wygel, Wſak gest domow zaſe neprigel. Kterez ſu weſele prowodili, Tit ſu ſe zaſe newratili K Kraſnym żenam y k ſwy dietem, Genż ſu ſe rozlucihi s ſwietem. Pohane tu mudri biechu, Rozdielene roty gmiegiechu, A znich gedni odpociwachu A druzy wzdy boiowachu. Kdyz gich biechu mnoho zbili A ſobu ſtran(u) leželi, Tepruw kral Babilonſky, Podle nieho knieže halapſky 139a 5150 5185 1) V rkp. wſem. — 2) V rkp. wſecky ohavili. — V rkp. Pohanom y.
Strana 280
280 A wewoda Damaſtſky wſtachu, 5190 Gednië wogſkem tam ſe brachu, Kreſtianow malo dbagice, Gim hrozne rany dawagice. Tak vbianſky s li ſwymi, S Arnoſtem y ſginymi ſnaznie welmi ſe braniechu A kohož doſl, poražiechu. Wſak ktere kreſtrany zbili, Ti kbohu celu wieru mieli A tu ſe wſichni poſwietili A ſwe duſe bohu porucili. Ale zpohanow kteri zbiti byli, Tit ſu ſe diablu doſtali. Staſe Arnoſt wtu dobu Mużnie, pogem Wecle s ſebu, Obra ſ koruhwi take, Wogſko progede pohanſke. Druzy čtíri ſnimi biechu, Tut ctwrty oſta pohriechu. Kdyz pohany rozrazychu, Mnoho gich tu oſtawichu. Iakz ge welmi tu tepiechu, Wſak pobiehnuti nechtiechu. Dachu ſe biti y gimati A to poče dluho trwati. Zatiem Arnoſt, nechaw obra, Mezy nie ſtatečnie ſe webra, I ial geſt krale Babilonſkeho, Wewodu toho ctneho. Wecl take ſe obratiw I ſwe pamieti nic neztratiw, I ge pana halapſkeho, Toho muże witiezneho. Kdyz tito biechu zgimani, Kralowe y take pani, 5225 Biti ſe wiece nechtieh, Neb ſu giž krale nemieli. Pakli ſe kto wiece branil, Ten ziwot y duſſi ztratil. Neb ſu gey yhned zabili 5230 A to radoſt nie cinili. Takż Kral vbianſky s ſwymi, S Arnoſtem y take ſginymi, 5195 5200 5205 5210 5215 5220 139b 140a
280 A wewoda Damaſtſky wſtachu, 5190 Gednië wogſkem tam ſe brachu, Kreſtianow malo dbagice, Gim hrozne rany dawagice. Tak vbianſky s li ſwymi, S Arnoſtem y ſginymi ſnaznie welmi ſe braniechu A kohož doſl, poražiechu. Wſak ktere kreſtrany zbili, Ti kbohu celu wieru mieli A tu ſe wſichni poſwietili A ſwe duſe bohu porucili. Ale zpohanow kteri zbiti byli, Tit ſu ſe diablu doſtali. Staſe Arnoſt wtu dobu Mużnie, pogem Wecle s ſebu, Obra ſ koruhwi take, Wogſko progede pohanſke. Druzy čtíri ſnimi biechu, Tut ctwrty oſta pohriechu. Kdyz pohany rozrazychu, Mnoho gich tu oſtawichu. Iakz ge welmi tu tepiechu, Wſak pobiehnuti nechtiechu. Dachu ſe biti y gimati A to poče dluho trwati. Zatiem Arnoſt, nechaw obra, Mezy nie ſtatečnie ſe webra, I ial geſt krale Babilonſkeho, Wewodu toho ctneho. Wecl take ſe obratiw I ſwe pamieti nic neztratiw, I ge pana halapſkeho, Toho muże witiezneho. Kdyz tito biechu zgimani, Kralowe y take pani, 5225 Biti ſe wiece nechtieh, Neb ſu giž krale nemieli. Pakli ſe kto wiece branil, Ten ziwot y duſſi ztratil. Neb ſu gey yhned zabili 5230 A to radoſt nie cinili. Takż Kral vbianſky s ſwymi, S Arnoſtem y take ſginymi, 5195 5200 5205 5210 5215 5220 139b 140a
Strana 281
281 5235 Tẽ bog tu cely den drzi 1) A ſpomocy bozi obdrzi. Tut zbitych mnoho bieſe A bezciſla gich lezieſe. A take gich mnoho bylo zgimano, A to wſe kralowie miloſti kecti dano. Capitola Sta tretie. 5265 5255 5250 Kdyz ſe to wſe giż ſtalo bieſe, 5240 Kazdy zwoyſka to widieſe, Ze vbianſky boge vkratil 2) A ſtanom ſwym ſe nawratil. Tut powedu wiezniow mnoho, Pohana negednoho Kralowi obietugice, Wgeho moc ge dawagice. Kral wſem poče diekowati A odplatu ſlibowati. Obr ſe ſpoſledky wybra A předkrale s ſochorem ſe pribra. Sochor weſken krwaw bieſe. Tu każdy zgewnie widieſe, Nebo ſam ſwym witiezenim, K tomu bozim powolenim Dobře tiſic pohanow zbil A ſam ſwu ruku ohawil. Ktomu wſecky gich woly Pohanom zbil y gich woly 3) Vcinil gim hanbu cele, Pohaniel gich bohy ſmielie. Křeſtiane co brati mieli, Hroznu koriſt tu wzeli. Wozy y ktomu wſecky �tany, Biechu wſecky rozebrany. Zlatto, ſtriebro y odienie, To wſe brali il wedle chtienie. Newiediechut geho kam diewati, Kdyz ſe počechu onie bitowati. 5260 5245 140b 1) V rkp. drzice. — 2) V rkp. ztratil; v něm. orig. von sorgen war gefreit. — 3) Br wozy.
281 5235 Tẽ bog tu cely den drzi 1) A ſpomocy bozi obdrzi. Tut zbitych mnoho bieſe A bezciſla gich lezieſe. A take gich mnoho bylo zgimano, A to wſe kralowie miloſti kecti dano. Capitola Sta tretie. 5265 5255 5250 Kdyz ſe to wſe giż ſtalo bieſe, 5240 Kazdy zwoyſka to widieſe, Ze vbianſky boge vkratil 2) A ſtanom ſwym ſe nawratil. Tut powedu wiezniow mnoho, Pohana negednoho Kralowi obietugice, Wgeho moc ge dawagice. Kral wſem poče diekowati A odplatu ſlibowati. Obr ſe ſpoſledky wybra A předkrale s ſochorem ſe pribra. Sochor weſken krwaw bieſe. Tu każdy zgewnie widieſe, Nebo ſam ſwym witiezenim, K tomu bozim powolenim Dobře tiſic pohanow zbil A ſam ſwu ruku ohawil. Ktomu wſecky gich woly Pohanom zbil y gich woly 3) Vcinil gim hanbu cele, Pohaniel gich bohy ſmielie. Křeſtiane co brati mieli, Hroznu koriſt tu wzeli. Wozy y ktomu wſecky �tany, Biechu wſecky rozebrany. Zlatto, ſtriebro y odienie, To wſe brali il wedle chtienie. Newiediechut geho kam diewati, Kdyz ſe počechu onie bitowati. 5260 5245 140b 1) V rkp. drzice. — 2) V rkp. ztratil; v něm. orig. von sorgen war gefreit. — 3) Br wozy.
Strana 282
282 Capitola Sta Ctwrta. NA bogiſti 1) tu Kral pooſta, Tri dni porad tu oſta. Pohane počechu lati A ſwym boho nediekowati. Kteriz zpohanow y ſ ſwych tu biechu, Genz ktere rany gmiegiechu, Tiem kral pokog kaza mieti A lekařom knim prizrieti. Kaza gich dobře hledati A wſem ctnu potřebu dawati. Arnoſt welmi weſel bieſe, 5280 Neb co kral kdy ſmutku gmiegieſe nebo miel, z bozie mocy Pozbil 2) y ſgeho pomocy. Ztoho kral mu diekowaſe A wſechniem prikazowaſe By gey čtíli nawſe ſtrany. Panicy y take pani Gemu welmi diekowachu, Co ſam każe, ſlibowachu. Potřetiem dni pak ſtalo ſe, Kral do Vbiana braſe ſe. Anot proti nim ſtiezie, nawſe strany lide biezie, Krali dawagice mile witanie. Ktomu kraſne mnohe panie Proti nim gidechu y gediechu, Arnoſta kraſnie prigechu. Tut ctichu gey nawſe strany A ktomu geho wſechny pany. Arnoſt poče potom ſtati A poče kwiezniom prihledati, Cinie ceſt y radoſt Il y weſele; Tot wam powiedieti ſmiegi cele. Neb to ſluſie wſelikemu, Radoſt ploditi ranienemu. Tiemt kazdy ſwu ſlechtu vkaže, kdyz gim miloſrdëſtwie okaże. Kdyz tu dwanadſt nedieli biechu, Pak wiezniowe proſiechu 5275 5285 5290 5295 5300 141 a 5270 5305 *) V rkp. bogitſky. — 2) T. j. pozbyl; v rkp. Pobil.
282 Capitola Sta Ctwrta. NA bogiſti 1) tu Kral pooſta, Tri dni porad tu oſta. Pohane počechu lati A ſwym boho nediekowati. Kteriz zpohanow y ſ ſwych tu biechu, Genz ktere rany gmiegiechu, Tiem kral pokog kaza mieti A lekařom knim prizrieti. Kaza gich dobře hledati A wſem ctnu potřebu dawati. Arnoſt welmi weſel bieſe, 5280 Neb co kral kdy ſmutku gmiegieſe nebo miel, z bozie mocy Pozbil 2) y ſgeho pomocy. Ztoho kral mu diekowaſe A wſechniem prikazowaſe By gey čtíli nawſe ſtrany. Panicy y take pani Gemu welmi diekowachu, Co ſam każe, ſlibowachu. Potřetiem dni pak ſtalo ſe, Kral do Vbiana braſe ſe. Anot proti nim ſtiezie, nawſe strany lide biezie, Krali dawagice mile witanie. Ktomu kraſne mnohe panie Proti nim gidechu y gediechu, Arnoſta kraſnie prigechu. Tut ctichu gey nawſe strany A ktomu geho wſechny pany. Arnoſt poče potom ſtati A poče kwiezniom prihledati, Cinie ceſt y radoſt Il y weſele; Tot wam powiedieti ſmiegi cele. Neb to ſluſie wſelikemu, Radoſt ploditi ranienemu. Tiemt kazdy ſwu ſlechtu vkaže, kdyz gim miloſrdëſtwie okaże. Kdyz tu dwanadſt nedieli biechu, Pak wiezniowe proſiechu 5275 5285 5290 5295 5300 141 a 5270 5305 *) V rkp. bogitſky. — 2) T. j. pozbyl; v rkp. Pobil.
Strana 283
283 Arnoſta, by racil giti 5310 Před krale a geho proſyti, By pronie y progich ztratu 1) Wzal iakuż ſam chce wyplatu; Ze ſe chtiegi wyplatiti, Bez čehoz fä neraci byti. Capitola Sta pata. 5315 Yhned Arnoſt pred krale gide A gemu tu řeč powiedie. Kral wzem raddu sſwymi y ſnim, Po niem odpowiedie to gim, Chtieli wiezni mierem ſtati A gim toho pomahati, Ać kto proti nim wſtane, Zginych wlaſti ſnad pohane, By gim wiernie pomahali A toho nenechawali, A to aby giſto bylo, Niciż ſe nepochybilo, Aby ſwymi dietmi wladh A proti nim nebyli w Tali. A ktomu kral peniezom chtieſe. Od toho Arnoſt radieſſe; Odradiw, ſtië k wiezniom gide A kgich proſbie odpowiedie. Wiezniowe ſe ſem y tam wrtiechu, A oto ſmluwiti ſe dachu, Ze naſkodu wiec nemagi byti A křeſtianom to chtie vgiſtiti. Ktomu take, kte ryz wgede, Skrze gich zemie pogede, By mu kleyt bezpečny dali; 5340 I dieti gich ktomu powolili. Ktomu dieti pohanſkych zadali, Ty aby krali bezmeſkanie dali. I dachu ge bezmeſkanie Podle geho pozadanie; Stiemi dietmi zlatta doſti By tu dano wedle ſtiedroſti. 5320 5325 5330 5335 141b 5345 1) Br. stratu.
283 Arnoſta, by racil giti 5310 Před krale a geho proſyti, By pronie y progich ztratu 1) Wzal iakuż ſam chce wyplatu; Ze ſe chtiegi wyplatiti, Bez čehoz fä neraci byti. Capitola Sta pata. 5315 Yhned Arnoſt pred krale gide A gemu tu řeč powiedie. Kral wzem raddu sſwymi y ſnim, Po niem odpowiedie to gim, Chtieli wiezni mierem ſtati A gim toho pomahati, Ać kto proti nim wſtane, Zginych wlaſti ſnad pohane, By gim wiernie pomahali A toho nenechawali, A to aby giſto bylo, Niciż ſe nepochybilo, Aby ſwymi dietmi wladh A proti nim nebyli w Tali. A ktomu kral peniezom chtieſe. Od toho Arnoſt radieſſe; Odradiw, ſtië k wiezniom gide A kgich proſbie odpowiedie. Wiezniowe ſe ſem y tam wrtiechu, A oto ſmluwiti ſe dachu, Ze naſkodu wiec nemagi byti A křeſtianom to chtie vgiſtiti. Ktomu take, kte ryz wgede, Skrze gich zemie pogede, By mu kleyt bezpečny dali; 5340 I dieti gich ktomu powolili. Ktomu dieti pohanſkych zadali, Ty aby krali bezmeſkanie dali. I dachu ge bezmeſkanie Podle geho pozadanie; Stiemi dietmi zlatta doſti By tu dano wedle ſtiedroſti. 5320 5325 5330 5335 141b 5345 1) Br. stratu.
Strana 284
284 5350 Kdyz wſecko pohane plniechu A dieti giż wkralowie mocy biechu, Rozkazachu liſty pſati A ge dobře vtwrzowati, By ta vmluwa twrdie ſtala, Iakž ſe ſobu ſtranu dala, A kterak ſu ſe zawazali, Aby to ſobu ſtranu drzeli. Capitola ſta ſeſta. 5360 5365 5370 5375 5380 5355 Kdyz ſe to ſkonalo bieſe, Babilonſky k domu chtieſe. poče Arnoſta proſyti, By to racil vciniti, By ſnim w geho zemi račil Geti a toho ſe neodwlačil.1) Arnoſt poče odmluwati A gemu zte cti diekowati A řka: »muſymt kboziemu hrobu.« Powiediet mu kral wtu dobu A řka: »kdyz to myſliš ſobie, Tehdyt powiem giftie tobie: Zme zemie bliž maš tam ſtati A iat chcy dobry klegt dati.« Arnoſt podiekowa gemu: »Mieg mie ſluzebnika kdworu ſwemu.« Kral tiem poče weſel byti, Ze chtie takowi hoſte i ſnim gedti 142a Tam dozemie geho. Arnoſt pozwaw Wecle ſweho, Braſta ſe predſweho pana, Krale toho z Vbrana A beruce odpuſtienie. Kral nalozi ſwe proſenie, Aby racil(i) oſtati. Wecestat: »Nelze2) nežt ſe brati. Muſymet kboziemu hrobu« — To yhned vciniſta wtu dobu — »Protoz rač nam odpuſtiti!« Kral tiem poče ſmuten byti 1) V rkp. nedowlačil. — 2) Br. wece: ſtat nelze.
284 5350 Kdyz wſecko pohane plniechu A dieti giż wkralowie mocy biechu, Rozkazachu liſty pſati A ge dobře vtwrzowati, By ta vmluwa twrdie ſtala, Iakž ſe ſobu ſtranu dala, A kterak ſu ſe zawazali, Aby to ſobu ſtranu drzeli. Capitola ſta ſeſta. 5360 5365 5370 5375 5380 5355 Kdyz ſe to ſkonalo bieſe, Babilonſky k domu chtieſe. poče Arnoſta proſyti, By to racil vciniti, By ſnim w geho zemi račil Geti a toho ſe neodwlačil.1) Arnoſt poče odmluwati A gemu zte cti diekowati A řka: »muſymt kboziemu hrobu.« Powiediet mu kral wtu dobu A řka: »kdyz to myſliš ſobie, Tehdyt powiem giftie tobie: Zme zemie bliž maš tam ſtati A iat chcy dobry klegt dati.« Arnoſt podiekowa gemu: »Mieg mie ſluzebnika kdworu ſwemu.« Kral tiem poče weſel byti, Ze chtie takowi hoſte i ſnim gedti 142a Tam dozemie geho. Arnoſt pozwaw Wecle ſweho, Braſta ſe predſweho pana, Krale toho z Vbrana A beruce odpuſtienie. Kral nalozi ſwe proſenie, Aby racil(i) oſtati. Wecestat: »Nelze2) nežt ſe brati. Muſymet kboziemu hrobu« — To yhned vciniſta wtu dobu — »Protoz rač nam odpuſtiti!« Kral tiem poče ſmuten byti 1) V rkp. nedowlačil. — 2) Br. wece: ſtat nelze.
Strana 285
285 5390 5385 Y weſken lid, ktoz vſlyſechu A odgitie gich zwiediechu. Neb ſe gim dobře zachowali, A protoz gich přewelmi pykali. Kral nemoha gich ſtawiti, Ge ſe gich welmi dariti; Da gim, k čemuž gmiegiechu chtienie, A ktomu ſwe odpuſtienie. Capitola Sta VII. BAbilonſky newiedieſe, weſelim co ſam cinieſe, Ze ſ nim tacy hoſte gedu. A kdyz naceſtu pogedu, Ge nadgine welmi ctieſe. A kdyz k Babilonu bliz bieſe,1) Kaza wſem zmieſta wygiti A ty hoſt poctiwie prigieti. Zmieſta ſe ſylnie potřechu, Krale welmi ctnie prigechu Y ty hoſti, kteriz ſnim biechu, Přígimagic welmi ctiechu. 5405 Oni ſkazni diekowachu, Swu čest gim vkazowachu. A kdyź domie�ta wgidechu, Hroznu zpoſobu vzřechu. Każdy dom obezſtrien bieſe Drahym ſuknem, genż ſe ſtkwieſe. Ondet panie, panny ktomu Prekraſſie zkazdeho domu Proti krali wyhledagi, Hoftem witanie dawagi. Kto chce tomu newieriti, Coż mi tomu vciniti? Krahi khoſtem bieſe pile, Powede ge wſwog dom milie. Coż od hlaſſow może byti, 5420 Iakz kto może wymyſliti, Tiem před ſebu byti kaza A wſem hlaſati rozkaza. 5400 5410 5415 142b 5395 1) V rkp. bieſe bliz.
285 5390 5385 Y weſken lid, ktoz vſlyſechu A odgitie gich zwiediechu. Neb ſe gim dobře zachowali, A protoz gich přewelmi pykali. Kral nemoha gich ſtawiti, Ge ſe gich welmi dariti; Da gim, k čemuž gmiegiechu chtienie, A ktomu ſwe odpuſtienie. Capitola Sta VII. BAbilonſky newiedieſe, weſelim co ſam cinieſe, Ze ſ nim tacy hoſte gedu. A kdyz naceſtu pogedu, Ge nadgine welmi ctieſe. A kdyz k Babilonu bliz bieſe,1) Kaza wſem zmieſta wygiti A ty hoſt poctiwie prigieti. Zmieſta ſe ſylnie potřechu, Krale welmi ctnie prigechu Y ty hoſti, kteriz ſnim biechu, Přígimagic welmi ctiechu. 5405 Oni ſkazni diekowachu, Swu čest gim vkazowachu. A kdyź domie�ta wgidechu, Hroznu zpoſobu vzřechu. Każdy dom obezſtrien bieſe Drahym ſuknem, genż ſe ſtkwieſe. Ondet panie, panny ktomu Prekraſſie zkazdeho domu Proti krali wyhledagi, Hoftem witanie dawagi. Kto chce tomu newieriti, Coż mi tomu vciniti? Krahi khoſtem bieſe pile, Powede ge wſwog dom milie. Coż od hlaſſow może byti, 5420 Iakz kto może wymyſliti, Tiem před ſebu byti kaza A wſem hlaſati rozkaza. 5400 5410 5415 142b 5395 1) V rkp. bieſe bliz.
Strana 286
286 5425 5430 5435 5440 Tut ſe ſta hrozne iaſanie, Prigdu panny y panie Tiemto hoſtem napoctenie. Naywietcie bieſe hledienie Naty potwory, coż gich tu bieſe, Geſto Arnoſt s ſebu gmieſe. Kral wſwe myſli gmiegieſe A ge welmi predraze ctieſe. Potom Arnoſt myſle wſtati, Poče odpuſtienie brati. Kral ho nechtreſe propuſtiti, Wſak mu muſy odpuſtiti. Bohatie gey welmi dari A wſecko woyſko geho obdari. Ten kral, coz ſlibil, to wſe ſplnil A nad to wiece naplnil. Ctirzi kniezata wyprawi, Daw gim prielis doſti ztrawy; Tu gey y coz gich gmiegieſſe s ſebu, Prowedu kboziemu hrobu. Capitola Sta oſma. 5445 5450 5455 5460 Kdyz giz w Geruzalemie biechu, Spohany ll ſe rozlucichu. Pohane ſe zaſe brahi, Arnoſt sſwymi tam zoſtali. K Božiemu ſe hrobu brachu, Tut obiet obietowachu. A ztiech, geſto gmiel diwnikow, Templſkych panow wtom domu Vda gich proboſtowi tomu. Hrozna miloſt, coz tu bieſe, Coz Arnoſt onij ſlyſieſe. Tut w Geruzalemie pooſta A dobře doroka oſta, Sarracenom leta toho vcini ſkody přemnoho. Ríedky den, by ſe nebili A mnoho pohanſtwa nezbili. Gednoho dne bog brachu, druheho dne ſſturmowachu, Tak yakz tiech panow ſſkodniky 143a
286 5425 5430 5435 5440 Tut ſe ſta hrozne iaſanie, Prigdu panny y panie Tiemto hoſtem napoctenie. Naywietcie bieſe hledienie Naty potwory, coż gich tu bieſe, Geſto Arnoſt s ſebu gmieſe. Kral wſwe myſli gmiegieſe A ge welmi predraze ctieſe. Potom Arnoſt myſle wſtati, Poče odpuſtienie brati. Kral ho nechtreſe propuſtiti, Wſak mu muſy odpuſtiti. Bohatie gey welmi dari A wſecko woyſko geho obdari. Ten kral, coz ſlibil, to wſe ſplnil A nad to wiece naplnil. Ctirzi kniezata wyprawi, Daw gim prielis doſti ztrawy; Tu gey y coz gich gmiegieſſe s ſebu, Prowedu kboziemu hrobu. Capitola Sta oſma. 5445 5450 5455 5460 Kdyz giz w Geruzalemie biechu, Spohany ll ſe rozlucichu. Pohane ſe zaſe brahi, Arnoſt sſwymi tam zoſtali. K Božiemu ſe hrobu brachu, Tut obiet obietowachu. A ztiech, geſto gmiel diwnikow, Templſkych panow wtom domu Vda gich proboſtowi tomu. Hrozna miloſt, coz tu bieſe, Coz Arnoſt onij ſlyſieſe. Tut w Geruzalemie pooſta A dobře doroka oſta, Sarracenom leta toho vcini ſkody přemnoho. Ríedky den, by ſe nebili A mnoho pohanſtwa nezbili. Gednoho dne bog brachu, druheho dne ſſturmowachu, Tak yakz tiech panow ſſkodniky 143a
Strana 287
287 5465 5470 5475 5480 I gich wſecky1) protiwniky Zbozie pomocy tepiechu, Nanich wzdy zyſkowachu. A coż pohanſtwa pobil Neb ktere koriſti dobyl, To wſe templſkym zachowal A nabożi dom offierowal; A nic ſobie nezachowaſe, Gedno wſecko obietowaſe. Mnozy pohane tu zbiti, Pane bože! day gim toho vžiti, Tomu, ktoż tu boiowal A pro twe gmeno pracowal! Takz ty nowiny progdu A wewſecky zemie dogdu, Ze Arnoſt taku wiec plodi A pohanſtwu bogem ſkodi; A tak dobrodruzſky cini, 143b Nizadny ho wnicemz newini A naywiec wniemecſkych zemiech to wzniſſe, Co Arnoſt diwow cinieſe. Capitola Sta dewata. PRed Cieſarem to ſe stawi 5485 I předſamu, ktoz tez prawi, Ze geſti ziw, A kterak mu ſe ſpohany wede. Vſlyſec to geho mati, Poče radoſtiemi plakati, Smutnym ſrdcem wzdychagicy, Widieti gey žadagicy. Odda ſe nanabozenſtwie A namodlenie wſelikake A řkuc: »Marya, mila matko! 5495 Vſlyš mie, by me dietiatko Wezdrawi ſe kemnie wratil! Marya plna miloſti! Slys protwych ſedm radoſti, Gimizs ty obdarowana 5500 A ſynem ſwym obdařena! 5490 1) Br. wssecky.
287 5465 5470 5475 5480 I gich wſecky1) protiwniky Zbozie pomocy tepiechu, Nanich wzdy zyſkowachu. A coż pohanſtwa pobil Neb ktere koriſti dobyl, To wſe templſkym zachowal A nabożi dom offierowal; A nic ſobie nezachowaſe, Gedno wſecko obietowaſe. Mnozy pohane tu zbiti, Pane bože! day gim toho vžiti, Tomu, ktoż tu boiowal A pro twe gmeno pracowal! Takz ty nowiny progdu A wewſecky zemie dogdu, Ze Arnoſt taku wiec plodi A pohanſtwu bogem ſkodi; A tak dobrodruzſky cini, 143b Nizadny ho wnicemz newini A naywiec wniemecſkych zemiech to wzniſſe, Co Arnoſt diwow cinieſe. Capitola Sta dewata. PRed Cieſarem to ſe stawi 5485 I předſamu, ktoz tez prawi, Ze geſti ziw, A kterak mu ſe ſpohany wede. Vſlyſec to geho mati, Poče radoſtiemi plakati, Smutnym ſrdcem wzdychagicy, Widieti gey žadagicy. Odda ſe nanabozenſtwie A namodlenie wſelikake A řkuc: »Marya, mila matko! 5495 Vſlyš mie, by me dietiatko Wezdrawi ſe kemnie wratil! Marya plna miloſti! Slys protwych ſedm radoſti, Gimizs ty obdarowana 5500 A ſynem ſwym obdařena! 5490 1) Br. wssecky.
Strana 288
288 Raciz mie obdarowati A tiem darem darowati, Bych vzřela ſyna ſweho, Gedinačka gedineho, 5505 Driewe nez ſe ma duficka Rozdieli zmeho ſrdečka!« Capitola Sta a deſata. TVt matie rucieho poſla kniezatom dozemie poſla, Proſec, aby předni byli, 5510 Iakoz ſu y vcinili, By před Cieſařem byli A za Arnoſta proſyli A dobrym ſlowem ſe primluwili. To gi ſlibichu vciniti A miloſti gemu do byti. Stalo ſe dne gednoho, Počechut proſyti (mnoho) A dobrym ſe zmieniowati, Co ſu gim oni zwie�towali A wdobrodruzſtwi wyprawowali. Neb by byla geho ſkoda I geho dobreho ploda, By tak hanebnie miel ſgiti A dozemie ſe newratiti. O 1) to čaſto přemluwachu A před Ciefařem to zdwihachu, Tak ze kazdy znamenaſe, Ze cieſar reč prigimaſe; Tak ze knieze, take zſacy,2) 5530 ktomu lide wſelikacy Zuſt 3) ho nikdy nepuſtichu, Gedine onië wzdy mluwichu; Neb Cieſařowa byla zato kazdeho proſyla. Vſlyiewſi matie toto, Weſela by welmi pro to. Kaza rychlie liſty pſati, Kſwemu ſynu chtiec poſlati, 5515 5520 5525 5535 144a 1) Br. a. — 2) V rkp. zſaſſy; Br. žacy. — 2) Br. z vst.
288 Raciz mie obdarowati A tiem darem darowati, Bych vzřela ſyna ſweho, Gedinačka gedineho, 5505 Driewe nez ſe ma duficka Rozdieli zmeho ſrdečka!« Capitola Sta a deſata. TVt matie rucieho poſla kniezatom dozemie poſla, Proſec, aby předni byli, 5510 Iakoz ſu y vcinili, By před Cieſařem byli A za Arnoſta proſyli A dobrym ſlowem ſe primluwili. To gi ſlibichu vciniti A miloſti gemu do byti. Stalo ſe dne gednoho, Počechut proſyti (mnoho) A dobrym ſe zmieniowati, Co ſu gim oni zwie�towali A wdobrodruzſtwi wyprawowali. Neb by byla geho ſkoda I geho dobreho ploda, By tak hanebnie miel ſgiti A dozemie ſe newratiti. O 1) to čaſto přemluwachu A před Ciefařem to zdwihachu, Tak ze kazdy znamenaſe, Ze cieſar reč prigimaſe; Tak ze knieze, take zſacy,2) 5530 ktomu lide wſelikacy Zuſt 3) ho nikdy nepuſtichu, Gedine onië wzdy mluwichu; Neb Cieſařowa byla zato kazdeho proſyla. Vſlyiewſi matie toto, Weſela by welmi pro to. Kaza rychlie liſty pſati, Kſwemu ſynu chtiec poſlati, 5515 5520 5525 5535 144a 1) Br. a. — 2) V rkp. zſaſſy; Br. žacy. — 2) Br. z vst.
Strana 289
289 A rkuc: »wzkazugi 1) ſynu memu, 5540 Arnoſtowi zmilelemu! Slyſela ſem, ze gſy wezdrawi. Protozt, mily ſynu! prawi, Kdyz to boh racil zgednati, Mie twym zdrawim vtreſiti. Nepromienug meho weſele, Nemeſkayz,2) ſynacku! dele S tiemi, což gich geſtie maš sſebu, Obweſeltez mu vtrobu! Wiez, zet ſem gedno tielo ſtebu, wiez zacelo! Rać ſe kemnie nawratiti, Smutnu mateř vtreſliti! Też 3) ] ſu kniezata proſyli A tobie wſechno odpuſtili. Otot ſe chtie ſnaziti, Zet milosti chtie dobyti Odcieſaře pana meho A odclowieka kazdeho. O tobie nowin coz ſlyſſi, Tot radoſtnym ſrdcem wzdyſſi, Anot mi ſrdecko iaſſa Potobie každeho čaſa. Wſe dobre otobie prawie, Tot geſt meho ſrdecka zdrawie. Boh rač tobie miloſt dati, Bozi kriz rač te zehnati! Rač tobie přiſte poprieti, Bych ia tie mohla widieti! Wſak ma čaka khoſpodinu, Ze ſe wratiš, mily ſynu ! Ze iakż vzriš liſt, poſpieſiš A mie ſmutnu matku vtiefiš.« 5545 5550 5555 5560 5565 144b 5570 Capitola Sta Gedenadſta. LIſt wze poſel bra ſe, Stiaſtnie přeſmoře přebra ſe. 5575 Do Geruzalema gide, Arnoſta s ſwymi nadgide, 1) Br. rozkazugi. — 2) V rkp. Nemeſkaz. — 3) Br. tož. Sborník Baworowského. 19
289 A rkuc: »wzkazugi 1) ſynu memu, 5540 Arnoſtowi zmilelemu! Slyſela ſem, ze gſy wezdrawi. Protozt, mily ſynu! prawi, Kdyz to boh racil zgednati, Mie twym zdrawim vtreſiti. Nepromienug meho weſele, Nemeſkayz,2) ſynacku! dele S tiemi, což gich geſtie maš sſebu, Obweſeltez mu vtrobu! Wiez, zet ſem gedno tielo ſtebu, wiez zacelo! Rać ſe kemnie nawratiti, Smutnu mateř vtreſliti! Też 3) ] ſu kniezata proſyli A tobie wſechno odpuſtili. Otot ſe chtie ſnaziti, Zet milosti chtie dobyti Odcieſaře pana meho A odclowieka kazdeho. O tobie nowin coz ſlyſſi, Tot radoſtnym ſrdcem wzdyſſi, Anot mi ſrdecko iaſſa Potobie každeho čaſa. Wſe dobre otobie prawie, Tot geſt meho ſrdecka zdrawie. Boh rač tobie miloſt dati, Bozi kriz rač te zehnati! Rač tobie přiſte poprieti, Bych ia tie mohla widieti! Wſak ma čaka khoſpodinu, Ze ſe wratiš, mily ſynu ! Ze iakż vzriš liſt, poſpieſiš A mie ſmutnu matku vtiefiš.« 5545 5550 5555 5560 5565 144b 5570 Capitola Sta Gedenadſta. LIſt wze poſel bra ſe, Stiaſtnie přeſmoře přebra ſe. 5575 Do Geruzalema gide, Arnoſta s ſwymi nadgide, 1) Br. rozkazugi. — 2) V rkp. Nemeſkaz. — 3) Br. tož. Sborník Baworowského. 19
Strana 290
290 Ant wradoftne bydl chwale. Nepomeſkaw poſel dale, Poče mu liſt dawati A modlitbu wzkazowati I miloſt odmatky geho Y odrytieře wſelikeho. Arnoſt naliſtie wzwiedie. gim tu řeč wſicku powiedie. Oto chutnie pomluwichu, Wgednotie ſe poradi chu, Ze chtie 1) yhned odtud wſtati A kdomowi ſe brati. Wzechu odtud odpuſtienie, Magic plnoſt wſeho chtienie. Wſickni lide, kteriz tu biechu, Ge ctnie odtud prowodichu; Neb to ſluſie, že dobreho Ctnie zpominagi kazdeho.2) Wecle take wſudy tudy Poctiweho kecti wzrudi, Ze ctnie muſy ciniti, Nechtie ſe tez 3) dopuſtiti. Protoz ctny ctnie gmie oſtawi, Ze każdy oniem ctnie ſlawi. Zly ſe kecti oblenuge A tiem nikdy nezyſkuge; Neb toho (ma) winna ztratu, Swu zlobu ma kwiečnemu platu. 5605 Bieda, kto wzlobie chce trwati, neb nawiečne zatracenie ſni muſy giti. 5580 5585 5590 5595 5600 145a Capitola Sta dwanadſta. 5610 Odda ſe Arnoſt naceſtu, prigedu kgednomu mieſtu, Iakrz 4) gmeno gemu wzdiechu.5) Odtud namoře wſedechu. Boh ſe ſmilowa nadnimi, Iakozto nad ſluhami ſwymi; Gedenadst se nediel weziechu, Až ſe přeſmoře přewezechu. 1) V rkp. chce. — 2) V rkp. kazdeho ctneho. — 3) Br. lez. — 4) V rkp. lakz; Br. Akrz. — 5) V rkp. wzwiediechu.
290 Ant wradoftne bydl chwale. Nepomeſkaw poſel dale, Poče mu liſt dawati A modlitbu wzkazowati I miloſt odmatky geho Y odrytieře wſelikeho. Arnoſt naliſtie wzwiedie. gim tu řeč wſicku powiedie. Oto chutnie pomluwichu, Wgednotie ſe poradi chu, Ze chtie 1) yhned odtud wſtati A kdomowi ſe brati. Wzechu odtud odpuſtienie, Magic plnoſt wſeho chtienie. Wſickni lide, kteriz tu biechu, Ge ctnie odtud prowodichu; Neb to ſluſie, že dobreho Ctnie zpominagi kazdeho.2) Wecle take wſudy tudy Poctiweho kecti wzrudi, Ze ctnie muſy ciniti, Nechtie ſe tez 3) dopuſtiti. Protoz ctny ctnie gmie oſtawi, Ze każdy oniem ctnie ſlawi. Zly ſe kecti oblenuge A tiem nikdy nezyſkuge; Neb toho (ma) winna ztratu, Swu zlobu ma kwiečnemu platu. 5605 Bieda, kto wzlobie chce trwati, neb nawiečne zatracenie ſni muſy giti. 5580 5585 5590 5595 5600 145a Capitola Sta dwanadſta. 5610 Odda ſe Arnoſt naceſtu, prigedu kgednomu mieſtu, Iakrz 4) gmeno gemu wzdiechu.5) Odtud namoře wſedechu. Boh ſe ſmilowa nadnimi, Iakozto nad ſluhami ſwymi; Gedenadst se nediel weziechu, Až ſe přeſmoře přewezechu. 1) V rkp. chce. — 2) V rkp. kazdeho ctneho. — 3) Br. lez. — 4) V rkp. lakz; Br. Akrz. — 5) V rkp. wzwiediechu.
Strana 291
291 5615 V Barym mieſta priſtachu A tu wſichni wyſedachu. Tu Mikulaſe ſwateho Hrob geſt toho welkeho. Gdu khrobu obie towat A nabożnie offierowat. Tut konie ſobie kupichu A coż třeba, priprawichu. Tu zemřechu Bratfuzowe, Genż ſlowu ſſyronozcowe, Genz ge wedl zdaleka s ſebu, Oba vmřechu wtu dobu. poče Arnoſt gich pykati, Pak ſe na ceſtu obrati. Doffrankreychu vpriemo bra ſe. Wte zemi giſtie dopta ſe, že dopamberka 1) prigeti Cieſař ma y hody tu gmieti. To ſe kwanocem blizieſe, A tu dwor byti gmiegieſe. Daleko bylo wolano, Odcieſare zwieſtowano, Ze Cieſar chce ſam tu prigeti A tu dwor weſely mieti. 5620 5625 5630 5635 143b Capitola Sta Trinadſta. Kdyz ſe k mieſtu pribrachu, 5640 Wgednom ſe leſſe polozichu, Z nieho to mieſto widiechu I ktoż gede, opatrichu. W nedieli se ten den bliziese, Ktomu ſtiedry wečer bieſe. Toho dne pani Adlička, Geho ſrdečna maticka, Prenaramnie weſela bieſe. Snad gegie ſrdecko cigieſe, Ze ſyn gegie ma prigeti 5650 A gi welmi vtieſſiti. Ac geho předſebu nemiela, Ale ſrdcem gey widiella. 5645 146a 1) V rkp. dopaniberka. 19*
291 5615 V Barym mieſta priſtachu A tu wſichni wyſedachu. Tu Mikulaſe ſwateho Hrob geſt toho welkeho. Gdu khrobu obie towat A nabożnie offierowat. Tut konie ſobie kupichu A coż třeba, priprawichu. Tu zemřechu Bratfuzowe, Genż ſlowu ſſyronozcowe, Genz ge wedl zdaleka s ſebu, Oba vmřechu wtu dobu. poče Arnoſt gich pykati, Pak ſe na ceſtu obrati. Doffrankreychu vpriemo bra ſe. Wte zemi giſtie dopta ſe, že dopamberka 1) prigeti Cieſař ma y hody tu gmieti. To ſe kwanocem blizieſe, A tu dwor byti gmiegieſe. Daleko bylo wolano, Odcieſare zwieſtowano, Ze Cieſar chce ſam tu prigeti A tu dwor weſely mieti. 5620 5625 5630 5635 143b Capitola Sta Trinadſta. Kdyz ſe k mieſtu pribrachu, 5640 Wgednom ſe leſſe polozichu, Z nieho to mieſto widiechu I ktoż gede, opatrichu. W nedieli se ten den bliziese, Ktomu ſtiedry wečer bieſe. Toho dne pani Adlička, Geho ſrdečna maticka, Prenaramnie weſela bieſe. Snad gegie ſrdecko cigieſe, Ze ſyn gegie ma prigeti 5650 A gi welmi vtieſſiti. Ac geho předſebu nemiela, Ale ſrdcem gey widiella. 5645 146a 1) V rkp. dopaniberka. 19*
Strana 292
292 5655 5660 Hrozna ſe gi radoſt zdaſe, Ano gegie ſrdce pleſaſse. Poce wſem paniem prawiti A rkuc: »nelze mi ſmutnu byti!« Zatiem Arnoſt poſla ſweho Wyprawi welmi mudreho. Ten ſe kmieſtu yhned wybra, Kukralownie ſe mudře pribra. Poče gie to zwieſtowati, Kolače nanie zadati, Ze gegi ſyn mily Odmieſta nenie wzdali. I poče raddy proſyti, Kterak gim lze vciniti. Kto weſelegi nezh matka? Proprieſtie ſweho dietiatka Boha chwaleč prieliš mnoho, 5670 Poſlu diekugice ztoho: »Kdyz ſyna mam widieti, Muſyš dobry kolač mieti.« 1) 5665 Capitola Sta Ctrnadſta. ROzkaza pak matie geho gemu, Sdobru myſli poſlu ctnemu, A rkuc: »tak mate vciniti, Iakz tie chcy nauciti. hoſpodaře ptati dobreho A kwaſſi wiecy tayneho; Kaziz doſti hotowati A ſweceri was éekati. Tak ſe gim domieſta brati A stiem taynie ciniti, At was dworene nezwiedie Ani gini take oſledi. Kdyz kgitřni budu zwoniti Wklafteře, kaž gim tu byti, A iat take nepomeſkam, Pri giti tam neobmeſkam.« Rozkaza, iakz ſe gi zdalo; 5690 Coz kaza, to ſe wſecko ſtalo. 5675 5680 5685 146b V rkp. dali mieti; první slovo škrtnuto.
292 5655 5660 Hrozna ſe gi radoſt zdaſe, Ano gegie ſrdce pleſaſse. Poce wſem paniem prawiti A rkuc: »nelze mi ſmutnu byti!« Zatiem Arnoſt poſla ſweho Wyprawi welmi mudreho. Ten ſe kmieſtu yhned wybra, Kukralownie ſe mudře pribra. Poče gie to zwieſtowati, Kolače nanie zadati, Ze gegi ſyn mily Odmieſta nenie wzdali. I poče raddy proſyti, Kterak gim lze vciniti. Kto weſelegi nezh matka? Proprieſtie ſweho dietiatka Boha chwaleč prieliš mnoho, 5670 Poſlu diekugice ztoho: »Kdyz ſyna mam widieti, Muſyš dobry kolač mieti.« 1) 5665 Capitola Sta Ctrnadſta. ROzkaza pak matie geho gemu, Sdobru myſli poſlu ctnemu, A rkuc: »tak mate vciniti, Iakz tie chcy nauciti. hoſpodaře ptati dobreho A kwaſſi wiecy tayneho; Kaziz doſti hotowati A ſweceri was éekati. Tak ſe gim domieſta brati A stiem taynie ciniti, At was dworene nezwiedie Ani gini take oſledi. Kdyz kgitřni budu zwoniti Wklafteře, kaž gim tu byti, A iat take nepomeſkam, Pri giti tam neobmeſkam.« Rozkaza, iakz ſe gi zdalo; 5690 Coz kaza, to ſe wſecko ſtalo. 5675 5680 5685 146b V rkp. dali mieti; první slovo škrtnuto.
Strana 293
293 5695 5700 5705 5710 5715 5720 5725 ktoż dobreho poſla miewa, Iakz ſam chce, tak mu ſe zdiewa; Pakli ſe vda nezdieti, Tot ma odneſtieſtie mieti. Kralowa ſe neoblożi, Nato ſwu myſl wſichnu nalozi, Poče wſech kniežat proſyti A rkuč: »Slyſim, žet ma prigeti Mog ſyn, byſte zan proſyli, Předmym panem ſnažni byli, By mu hniew racil ſpuſtiti, Kſwe miloſti nawratiti.« Knieżata odpowiediechu: »By zde byl, dayzto pan boh!« wecechu. »Pana bychom obmiekcili A naniem wzdy wyproſyli. Potom bychom chtieh ſtati, Muſylby mu miloſt dati.« Poce diekowati mnoho A rkuc: »chcyt wam zaſlužiti toho I wſim dobrym ſpominati, Iakż mohuc odplacowati!« Toho dne y wečera ktomu Predcieſařem y powſe domu Nic gineho necinichu, Nes 1) ogeho cti mluwiechu. Pani ſe noc dluha zdaſe, By 2) zwonili, naywiec zadaſe. Zatiem wzwony vderichu, A iakz ruce pozwonichu,3) A iakz tma welmi bieſe, Pani nato nic nedbaſe. Nedočeka 4) komornikow Ani ſwiec ani poſtawnikow, Bra ſe kgitrni bez meſkánie. Arnoſt take bezčekanie Doklaſtera s ſwymi gide. A iakz geho matka prigide, Vzře Arnoſta ſyna ſweho 5730 puſtennika ſtogice, Kginym panim wece: 147a 1) V rkp. Neb; písmena s a b jsou si v rkp. velmi podobna. — 2) V rkp. Zatiem By; první slovo škrtnuto. — 3) Poslední dvě slova opakována v násl. v. po slově iakz, jsou tam však škrtnuta. — 4) V rkp. Nedočekala.
293 5695 5700 5705 5710 5715 5720 5725 ktoż dobreho poſla miewa, Iakz ſam chce, tak mu ſe zdiewa; Pakli ſe vda nezdieti, Tot ma odneſtieſtie mieti. Kralowa ſe neoblożi, Nato ſwu myſl wſichnu nalozi, Poče wſech kniežat proſyti A rkuč: »Slyſim, žet ma prigeti Mog ſyn, byſte zan proſyli, Předmym panem ſnažni byli, By mu hniew racil ſpuſtiti, Kſwe miloſti nawratiti.« Knieżata odpowiediechu: »By zde byl, dayzto pan boh!« wecechu. »Pana bychom obmiekcili A naniem wzdy wyproſyli. Potom bychom chtieh ſtati, Muſylby mu miloſt dati.« Poce diekowati mnoho A rkuc: »chcyt wam zaſlužiti toho I wſim dobrym ſpominati, Iakż mohuc odplacowati!« Toho dne y wečera ktomu Predcieſařem y powſe domu Nic gineho necinichu, Nes 1) ogeho cti mluwiechu. Pani ſe noc dluha zdaſe, By 2) zwonili, naywiec zadaſe. Zatiem wzwony vderichu, A iakz ruce pozwonichu,3) A iakz tma welmi bieſe, Pani nato nic nedbaſe. Nedočeka 4) komornikow Ani ſwiec ani poſtawnikow, Bra ſe kgitrni bez meſkánie. Arnoſt take bezčekanie Doklaſtera s ſwymi gide. A iakz geho matka prigide, Vzře Arnoſta ſyna ſweho 5730 puſtennika ſtogice, Kginym panim wece: 147a 1) V rkp. Neb; písmena s a b jsou si v rkp. velmi podobna. — 2) V rkp. Zatiem By; první slovo škrtnuto. — 3) Poslední dvě slova opakována v násl. v. po slově iakz, jsou tam však škrtnuta. — 4) V rkp. Nedočekala.
Strana 294
294 Nemohu toho poſtradati, Chcyt ſe hyn kuputnikom brati, Azda vſlyſim nowinu 5735 Oſwem milem ſynu.« Capitola Sta pa nadſta. 5740 5745 5750 5755 5760 5765 BRa ſe tam nemeſkagicy A ſrdeckem pleſagicy. Pozna Arnoſta mileho, Syna ſweho gedineho, Zaruce vge geho milie, nebot gi toho bieſe pile. Geho miloſt gi tu wztocí 1) Srdecko a ge proſkoči, Gez wſak wni ſe tagila A wni přeſrdečnie2) byla. Wſak předlidmi, co gich tu biechu, Yakz ſe tu welmi brogiechu, Promiloſt a ſrdce chtienie Vkrade tu polibenie. Wiece by ſe bylo ſtalo toho, Byt lidi nebylo mnoho; To by opak ſteſtie bylo! Każde ſwe matce dietiatko milo, Neb ta miloſt wſe přemaha, Nadewſecky miloſti ſaha. Tak dawſi gemu witanie, Rukama mile ſtiſkanie, Poče weſelim plakati A gemu rozprawowati A rkuc: »mog mily pře žaducy ſynu! 147 Prwet prawim tuto nowinu: Kniežatat chtie po tom ſtati, Muſyt Cieſar miloſt dati! Gedno rač poſluſeň byti, Kterak tomu maſs vciniti Kdyz Biſkup bude kazati Pomſſi, raciż nemeſkati; Pokazani poſpieš kniemu, 1) Br. roztocí. — 2) Br. přeszdečnie.
294 Nemohu toho poſtradati, Chcyt ſe hyn kuputnikom brati, Azda vſlyſim nowinu 5735 Oſwem milem ſynu.« Capitola Sta pa nadſta. 5740 5745 5750 5755 5760 5765 BRa ſe tam nemeſkagicy A ſrdeckem pleſagicy. Pozna Arnoſta mileho, Syna ſweho gedineho, Zaruce vge geho milie, nebot gi toho bieſe pile. Geho miloſt gi tu wztocí 1) Srdecko a ge proſkoči, Gez wſak wni ſe tagila A wni přeſrdečnie2) byla. Wſak předlidmi, co gich tu biechu, Yakz ſe tu welmi brogiechu, Promiloſt a ſrdce chtienie Vkrade tu polibenie. Wiece by ſe bylo ſtalo toho, Byt lidi nebylo mnoho; To by opak ſteſtie bylo! Każde ſwe matce dietiatko milo, Neb ta miloſt wſe přemaha, Nadewſecky miloſti ſaha. Tak dawſi gemu witanie, Rukama mile ſtiſkanie, Poče weſelim plakati A gemu rozprawowati A rkuc: »mog mily pře žaducy ſynu! 147 Prwet prawim tuto nowinu: Kniežatat chtie po tom ſtati, Muſyt Cieſar miloſt dati! Gedno rač poſluſeň byti, Kterak tomu maſs vciniti Kdyz Biſkup bude kazati Pomſſi, raciż nemeſkati; Pokazani poſpieš kniemu, 1) Br. roztocí. — 2) Br. přeszdečnie.
Strana 295
295 k Cieſařowi, panu memu, 5770 Knoham klekniz nemeſkage, Miloſti naniem zadage. Tut on muſy vciniti, Tobie ſwog hniew odpuſtiti. Synacku! tot tobie neſkodi, Wiecet ſluſie nezlit ſkodi. Pomni, ſynul cos vcinil, Kterak ſy proti niemu zawinil, Ze gſy zabil vgce 1) geho, Pana welmi welikeho Też by ſe ſnad gemu ſtalo, By ſe byl obmeſkal malo! Wiez to, Kdyzby ſluhu 2) tweho Zabil iakzkoli winneho, lakz geſt byl winen onomu, Wſak by zadal a chtiel tomu, By ſe tobie odeſtalo, Yakoz ſe y tuto dalo. Tys mu 3) haňbu y ſkodu ktomu 4) Vcinil nageho domu, 5790 ze ſy gemu vgce 1) zabil A kſmutku ſameho priprawil. Ont muſyl zeletí toho, Trpie ſkodu, hanby mnoho. Gindrich, ac ſe hniewal stebu, Byl ſe zapomenul nadtebu; Wſſak by bylo kſblizeni Priſlo giſtie y k ſmiření.« Arnoſt to wſe odnie ſlyſe. Podiekowa a welmi wzdyſſe A řka: »mila matičko moge Mat ſe stati wole twoge.« Matka ſrdečnie mluwieſe, Awſakz nebezpecna bieſe. Doſwe ſtolice ſe wrati A ſwe modlitby nevkrati. Prewelmi naramnie plakaſe, Kmatce bozie wzdy wolaſe, By ſpomenuc bozi matka Naſmutek ſweho dietiatka, 5810 Racila gi vtiefiti 5775 5780 5785 5795 5800 5805 148a bBr. vgie. — 2) V rkp ſlibu. — 2) V rkp. mi. — *) V rkp. ſkodu tomu
295 k Cieſařowi, panu memu, 5770 Knoham klekniz nemeſkage, Miloſti naniem zadage. Tut on muſy vciniti, Tobie ſwog hniew odpuſtiti. Synacku! tot tobie neſkodi, Wiecet ſluſie nezlit ſkodi. Pomni, ſynul cos vcinil, Kterak ſy proti niemu zawinil, Ze gſy zabil vgce 1) geho, Pana welmi welikeho Też by ſe ſnad gemu ſtalo, By ſe byl obmeſkal malo! Wiez to, Kdyzby ſluhu 2) tweho Zabil iakzkoli winneho, lakz geſt byl winen onomu, Wſak by zadal a chtiel tomu, By ſe tobie odeſtalo, Yakoz ſe y tuto dalo. Tys mu 3) haňbu y ſkodu ktomu 4) Vcinil nageho domu, 5790 ze ſy gemu vgce 1) zabil A kſmutku ſameho priprawil. Ont muſyl zeletí toho, Trpie ſkodu, hanby mnoho. Gindrich, ac ſe hniewal stebu, Byl ſe zapomenul nadtebu; Wſſak by bylo kſblizeni Priſlo giſtie y k ſmiření.« Arnoſt to wſe odnie ſlyſe. Podiekowa a welmi wzdyſſe A řka: »mila matičko moge Mat ſe stati wole twoge.« Matka ſrdečnie mluwieſe, Awſakz nebezpecna bieſe. Doſwe ſtolice ſe wrati A ſwe modlitby nevkrati. Prewelmi naramnie plakaſe, Kmatce bozie wzdy wolaſe, By ſpomenuc bozi matka Naſmutek ſweho dietiatka, 5810 Racila gi vtiefiti 5775 5780 5785 5795 5800 5805 148a bBr. vgie. — 2) V rkp ſlibu. — 2) V rkp. mi. — *) V rkp. ſkodu tomu
Strana 296
296 5815 5820 5825 A gegiemu synu pomocna byti. Bozie matce ſe modleſe, Yakz naywiece mohuc chwaleſe, A rkuc: »kralowno wſeho nebe Iat wſwem ſmutce proſym tebe, Protwu ceſt y protwe chwaly, Kdyżt ſu ſe odpocatka dali, Kdyzt geſt odboha ſeſlano, Archangelem zwieſtowano, zes bozim ſynem počela A muże gſy nepoznala, Ze matku y pannu take Sloweſs pricti negednake: pro cest y proswe dostogenstwie y proſwe cti y obecenſtwie, 1) Proto, žes plna miloſti, A pro ſwych ſedm radoſti, Rač mi dnes pomocna byti A mie ſmym ſynem vtieſiti!« Capitola ſta ſeſtnadſta. 5830 WTom klaſtere ſylno bieſe, Tak yakoz toho dne hodnie ſluſieſe. Pogitrni ſe obrati Biſkup, i poče ſam kazati. Poče wykladati ſwate čtenie, Kterak Auguſtus miel ſwe chtienie. Ten cieſar kazal wolati, Weſken ſwiet prikazal popſati, By każda wlaſt byla pſana A dan odkazdeho dana. Pak o boziem narozeni A geho mile matky of laweni Poče kraſnie wykladati A tudy priprawowati Knabozenſtwi wſelikeho, Cieſaře, take y gineho: Takt geſt matka bozi byla Ten den syna porodila, 5835 5840 5845 148b 1) Snad m. obiżenſtwie.
296 5815 5820 5825 A gegiemu synu pomocna byti. Bozie matce ſe modleſe, Yakz naywiece mohuc chwaleſe, A rkuc: »kralowno wſeho nebe Iat wſwem ſmutce proſym tebe, Protwu ceſt y protwe chwaly, Kdyżt ſu ſe odpocatka dali, Kdyzt geſt odboha ſeſlano, Archangelem zwieſtowano, zes bozim ſynem počela A muże gſy nepoznala, Ze matku y pannu take Sloweſs pricti negednake: pro cest y proswe dostogenstwie y proſwe cti y obecenſtwie, 1) Proto, žes plna miloſti, A pro ſwych ſedm radoſti, Rač mi dnes pomocna byti A mie ſmym ſynem vtieſiti!« Capitola ſta ſeſtnadſta. 5830 WTom klaſtere ſylno bieſe, Tak yakoz toho dne hodnie ſluſieſe. Pogitrni ſe obrati Biſkup, i poče ſam kazati. Poče wykladati ſwate čtenie, Kterak Auguſtus miel ſwe chtienie. Ten cieſar kazal wolati, Weſken ſwiet prikazal popſati, By każda wlaſt byla pſana A dan odkazdeho dana. Pak o boziem narozeni A geho mile matky of laweni Poče kraſnie wykladati A tudy priprawowati Knabozenſtwi wſelikeho, Cieſaře, take y gineho: Takt geſt matka bozi byla Ten den syna porodila, 5835 5840 5845 148b 1) Snad m. obiżenſtwie.
Strana 297
297 5850 Geż ſe racil poniziti, A chtie weſken ſwiet wykupiti. Kdyzto wſe wylozil bieſe A giz preſtati chtieſe, Arnoſt chtie vkazati Wtom ſwe matky poſluchati, Potře ſe tam bezohledy, 5855 Kdez cieſar wſtolicy ſedi. Kgeho noham krizem pade, Neznamu 1) proſbu napade A řka: »Cieſari, mily pane! lakz raciſs, tak ſe giz ſtane. 5860 Rač to proboh vciniti A mnie ſwog hniew odpuſtiti!« Capitola Sta Sedmnadſta. Clesar: »odpustiegit,« wece, »Gedno polepſi ſebe brzce!« Vgem zaruku gey wyzdwiże, 5865 A driewe nez ho dozdwize, Poznaw gey, wezřew mu woci, Tepruw ſem y tam myſli wztoci, Wida clowieka onoho A zelege welmi toho, Ze ſe tak marnie dopuſtil A gemu ſwog hniew odpuſtil. Zatiem kniezata tu biechu A kcieſaři priſtupichu, Počechut ſnaznie proſyti, Aby racil odpuſtiti, A rkuc: »zes hniewal ſe giz doſti; Neodpowieday gemu miloſti!« Cieſař tomu odpowiedie: »Co ſem promluwil, to wiedie. 5880 Toho nechcy zaſe giti, Ač to mož podobno byti.« Wſichni pochwalichu toho, By weſela Adlička2) ztoho, Anot gi onen y onen zwiestuge 5870 5875 149a ) Br. nes na mu. — 2) V rkp. Adlička matka Arnoftowa.
297 5850 Geż ſe racil poniziti, A chtie weſken ſwiet wykupiti. Kdyzto wſe wylozil bieſe A giz preſtati chtieſe, Arnoſt chtie vkazati Wtom ſwe matky poſluchati, Potře ſe tam bezohledy, 5855 Kdez cieſar wſtolicy ſedi. Kgeho noham krizem pade, Neznamu 1) proſbu napade A řka: »Cieſari, mily pane! lakz raciſs, tak ſe giz ſtane. 5860 Rač to proboh vciniti A mnie ſwog hniew odpuſtiti!« Capitola Sta Sedmnadſta. Clesar: »odpustiegit,« wece, »Gedno polepſi ſebe brzce!« Vgem zaruku gey wyzdwiże, 5865 A driewe nez ho dozdwize, Poznaw gey, wezřew mu woci, Tepruw ſem y tam myſli wztoci, Wida clowieka onoho A zelege welmi toho, Ze ſe tak marnie dopuſtil A gemu ſwog hniew odpuſtil. Zatiem kniezata tu biechu A kcieſaři priſtupichu, Počechut ſnaznie proſyti, Aby racil odpuſtiti, A rkuc: »zes hniewal ſe giz doſti; Neodpowieday gemu miloſti!« Cieſař tomu odpowiedie: »Co ſem promluwil, to wiedie. 5880 Toho nechcy zaſe giti, Ač to mož podobno byti.« Wſichni pochwalichu toho, By weſela Adlička2) ztoho, Anot gi onen y onen zwiestuge 5870 5875 149a ) Br. nes na mu. — 2) V rkp. Adlička matka Arnoftowa.
Strana 298
298 5885 A tomu ſe kazdy raduge. By weſele nawſe strany. Ondet kniežata y pani, Panny kraſne y panie ktomu, I ktož ſel dokralowa domu, 5890 Gim dawagic wſeckniem witanie. Tut by hrozne tancowanie. Muſychut oni putnicy Tu ne poſwe woli byti, Nebot ſnimi tancowachu A radoſtnie přebywachu. Coz Arno�t ryćnikow gmiegieſe, Tiem ſe kazdy diwieſe, Neb geſt gimi zemi obnowil. A ty cieſarowi oſtawil, Piedimužika onoho, ktomu vſſaka ged noho. Sam ſobie obra oſtawi A geho ke krſtieni priprawi, Vci gey wiere kreſtianſke, 5905 Cinie bydlo panſke. Tiech dni byla rozlična radoſt Cele, klanie y rozlične weſele. pak ſe panie, panny ſnidu A arnoſta proſbu nadgidu, 5910 By kozlowe zbyl brady; Tot każda mluwi y radi. On gim ſkazni odpowiedie: »nelzet mi toho vciniti! Muſymt ſe driewe ſtawiti 5915 Wklastere y prite ceſtie, kdez ſem priyal kriz namieſtie.« Tut to dobře řecy ſmiegi, Nižadnemu tak wnadiegi Wietcie radoſt nez Adličce, 5920 Geho vtieſſene Matičce, Ana nemoz pominuti, Chtiec wzdy rada geho widieti. Mile zhledagicy na ſyna A chwalecy ztoho hoſpodina. 5895 5900 149b
298 5885 A tomu ſe kazdy raduge. By weſele nawſe strany. Ondet kniežata y pani, Panny kraſne y panie ktomu, I ktož ſel dokralowa domu, 5890 Gim dawagic wſeckniem witanie. Tut by hrozne tancowanie. Muſychut oni putnicy Tu ne poſwe woli byti, Nebot ſnimi tancowachu A radoſtnie přebywachu. Coz Arno�t ryćnikow gmiegieſe, Tiem ſe kazdy diwieſe, Neb geſt gimi zemi obnowil. A ty cieſarowi oſtawil, Piedimužika onoho, ktomu vſſaka ged noho. Sam ſobie obra oſtawi A geho ke krſtieni priprawi, Vci gey wiere kreſtianſke, 5905 Cinie bydlo panſke. Tiech dni byla rozlična radoſt Cele, klanie y rozlične weſele. pak ſe panie, panny ſnidu A arnoſta proſbu nadgidu, 5910 By kozlowe zbyl brady; Tot każda mluwi y radi. On gim ſkazni odpowiedie: »nelzet mi toho vciniti! Muſymt ſe driewe ſtawiti 5915 Wklastere y prite ceſtie, kdez ſem priyal kriz namieſtie.« Tut to dobře řecy ſmiegi, Nižadnemu tak wnadiegi Wietcie radoſt nez Adličce, 5920 Geho vtieſſene Matičce, Ana nemoz pominuti, Chtiec wzdy rada geho widieti. Mile zhledagicy na ſyna A chwalecy ztoho hoſpodina. 5895 5900 149b
Strana 299
299 Capito“ ſta oſmnadſta. 5925 Kdyz cieſař kaze wſtati A zpomberka ſe brati, Arnoſt, iakz ſam koli chtieſe, W ſwu ſe zemi vwazal bieſe. Wecl take bezpotaza 5930 Wſwe ſe hrabſtwi vwaza, I gini, kteriz ſnimi byli, Wſecko gim zbozie nawratili, Ktereho ſu driewe negmieli, Mnohem wiece gim dali. 5935 Wſecka zemie lidi geho, Coż by zboru Baworſkeho, Ta tu by obradowana 1) Priſtím ſlowutneho pana. Arnoſt kamen, genz gmiegieſe, 5940 A neſnadnie ho dobyl bieſe, Popřal geho creſařowi. Gim ſwu korunu obnowi. Kazal gey napřed wſaditi, Chtie pamatku vciniti, 5945 Genz ſe dneſni den wni swieti Komuz ſe vda gi widieti. A tak prawiece, čeſt zatu Arnoſt wzel dobru odplatu: I dneſni den čeſt toho 5950 Arnoſt ma kamene onoho. Tut Arnoft poče ctnie trwati A wnabożenſtwi přebywati. I poće ſwych wſech proſyti, Kdyzby miel ſtohoto ſwieta ſgiti, By gey do Rozfarka wzali, Tu wklaſteře pochowali. A tu lezi a geſt pochowan Ten vdatny a ſlowutny pan. Tu take bohem priyata 5960 lezi Ryngatha ſwata; Skrze ni boh diwy cini, 5955 150a 1) V rkp. obdarowana.
299 Capito“ ſta oſmnadſta. 5925 Kdyz cieſař kaze wſtati A zpomberka ſe brati, Arnoſt, iakz ſam koli chtieſe, W ſwu ſe zemi vwazal bieſe. Wecl take bezpotaza 5930 Wſwe ſe hrabſtwi vwaza, I gini, kteriz ſnimi byli, Wſecko gim zbozie nawratili, Ktereho ſu driewe negmieli, Mnohem wiece gim dali. 5935 Wſecka zemie lidi geho, Coż by zboru Baworſkeho, Ta tu by obradowana 1) Priſtím ſlowutneho pana. Arnoſt kamen, genz gmiegieſe, 5940 A neſnadnie ho dobyl bieſe, Popřal geho creſařowi. Gim ſwu korunu obnowi. Kazal gey napřed wſaditi, Chtie pamatku vciniti, 5945 Genz ſe dneſni den wni swieti Komuz ſe vda gi widieti. A tak prawiece, čeſt zatu Arnoſt wzel dobru odplatu: I dneſni den čeſt toho 5950 Arnoſt ma kamene onoho. Tut Arnoft poče ctnie trwati A wnabożenſtwi přebywati. I poće ſwych wſech proſyti, Kdyzby miel ſtohoto ſwieta ſgiti, By gey do Rozfarka wzali, Tu wklaſteře pochowali. A tu lezi a geſt pochowan Ten vdatny a ſlowutny pan. Tu take bohem priyata 5960 lezi Ryngatha ſwata; Skrze ni boh diwy cini, 5955 150a 1) V rkp. obdarowana.
Strana 300
300 5965 Ktoz gi kteru čeſt vcini. Bože! rač nam tehoz prieti A toho bydla doſiecy, Bychom gmuce zaten pramen, Aby nas nezżehl wiecny plamen! Wſickni, ktoz zde ſediete, rcete ſpolu: Amen! Skonala ſe přewelmi piekna řeč o Arnoſtowi. 150b
300 5965 Ktoz gi kteru čeſt vcini. Bože! rač nam tehoz prieti A toho bydla doſiecy, Bychom gmuce zaten pramen, Aby nas nezżehl wiecny plamen! Wſickni, ktoz zde ſediete, rcete ſpolu: Amen! Skonala ſe přewelmi piekna řeč o Arnoſtowi. 150b
Strana 301
Tuto je pocina řeč welmi piekna okrali Artulowi a o Tandaryaſowi. BYl kral geden, ten flul Artuš, Toho kazdy milie poſluš. Ten byl tak dobry y tak mocny, Wſie prawdy każdemu 1) ſpomocny.2) Gmiel obyceg geden wrok dwor,3) Tu geſt bywal rozlicny 4) zbor. Wzdy ſe naletnice pocál, Wedwu nedieli ſe dokonal.5) Coż křeſtianſtwa naywiec bylo 10 dobrych druhow tu muſylo, Wſickni 6) pritom dwoře byti, Nemohl geden toho zbyti.") Krali, kníežata y pani, Panny, panie byli zwani, 15 Aby wſickni prigeli A ſwu kratochwil tu mieli. 5 Capitola druha. Kral Artus ten 8) obyčeg2) gmiel, Doniewadz nowin nezwiediel, 10 Dotud negedl yżadny den. 20 Tak ſe prihodi čas ten, 11) Ze prihna panic kniemu Prawie zanowiny 12) gemu, 1) H. všem. — 2) U H. následují v.: mnoho králóv veň slušalo, a mnohé knieže v službě stálo. — 3) Místo toho v. M.: Ten jest měl obyčej ten, že v rok každý volal dvór. — 4) M. všeliký. — 5) M. skonal. — 6) M. všech. — 7) U M. dodán v.: by k dvoru nemusil jíti. — 3) U M. schází. — 2) M. obyčej jest. — 1°) U II. scházejí M. novinu. v. 17—19. — 11) M. k němu jeden. — 12)
Tuto je pocina řeč welmi piekna okrali Artulowi a o Tandaryaſowi. BYl kral geden, ten flul Artuš, Toho kazdy milie poſluš. Ten byl tak dobry y tak mocny, Wſie prawdy każdemu 1) ſpomocny.2) Gmiel obyceg geden wrok dwor,3) Tu geſt bywal rozlicny 4) zbor. Wzdy ſe naletnice pocál, Wedwu nedieli ſe dokonal.5) Coż křeſtianſtwa naywiec bylo 10 dobrych druhow tu muſylo, Wſickni 6) pritom dwoře byti, Nemohl geden toho zbyti.") Krali, kníežata y pani, Panny, panie byli zwani, 15 Aby wſickni prigeli A ſwu kratochwil tu mieli. 5 Capitola druha. Kral Artus ten 8) obyčeg2) gmiel, Doniewadz nowin nezwiediel, 10 Dotud negedl yżadny den. 20 Tak ſe prihodi čas ten, 11) Ze prihna panic kniemu Prawie zanowiny 12) gemu, 1) H. všem. — 2) U H. následují v.: mnoho králóv veň slušalo, a mnohé knieže v službě stálo. — 3) Místo toho v. M.: Ten jest měl obyčej ten, že v rok každý volal dvór. — 4) M. všeliký. — 5) M. skonal. — 6) M. všech. — 7) U M. dodán v.: by k dvoru nemusil jíti. — 3) U M. schází. — 2) M. obyčej jest. — 1°) U II. scházejí M. novinu. v. 17—19. — 11) M. k němu jeden. — 12)
Strana 302
302 35 45 Ze »panna gede ktwemu dworu 1) I ktomu kewſemu zboru!2) Tat mi ſe tak kraſna zda, Zet gie3) wesken swiet kraſſie nema.« Gegie mimochodnik bohatie, Tak iakz hori weſken wzlattie Odtak wſelikeho 4) prikrytie, 30 Ze niżadny 5) newidal naſwietie Odtak draheho okowanie Ani 6) vpanny ni vpanie, Iakoz to ona gmiegieſe. A 7) gegie kuon obwiesen biese Weſken okolo zlattymi, Welikymi zwoncy8) y malymi. Kdyz ponuknu khonbie2) konie, Tehdy mu zwonce 10) zazwonie Tak ſladce iako Warhany, 40 Kterez 11) fu naylep pripraweny. Naniez drahe rucho bieſe, To iakzto wohni horieſe Odtak draheho kamenie,12) Ze tu y zaducieho 13) nenie, By kdy tak drahu wiec widal Neb pritakowych wiecech bywal. A kdyz ſe priblizi kſtanom, Kral kazal kniezatom y panom, Aby proti ni wygeli. 50 A kdyzto ſu gi widieli, Tu 14) ſu obecnie mluwili, Ze ſu kraſſie nikdy 15) newidali. 151a 25 Capitola tretie. TA panna z Indie bieſe, Otce y matky negmieſe. 55 Proto 16) byla prigela, Aby 17) oprawcy gmiela. Ssebu gmiegiese panen dewiet. 1) M. k dvoru tvému. — 2) V rkp. dworu. — 3) Schází u H. — 4) M velikého. — 5) M. nikto. -- 6) H. ni. — 7) Schází u M. a H. — 3) M. zvonci velikými. — 2) M. — 12) H. od zlata i od drahého k chodbě. — 1°) M. sě zvonci. — 11) M. kdež. kamenie. — 13) M. žádného. — 14) M. to. — 15) Schází u M. — 16) M. protož tu. — 17) H. chtiec aby.
302 35 45 Ze »panna gede ktwemu dworu 1) I ktomu kewſemu zboru!2) Tat mi ſe tak kraſna zda, Zet gie3) wesken swiet kraſſie nema.« Gegie mimochodnik bohatie, Tak iakz hori weſken wzlattie Odtak wſelikeho 4) prikrytie, 30 Ze niżadny 5) newidal naſwietie Odtak draheho okowanie Ani 6) vpanny ni vpanie, Iakoz to ona gmiegieſe. A 7) gegie kuon obwiesen biese Weſken okolo zlattymi, Welikymi zwoncy8) y malymi. Kdyz ponuknu khonbie2) konie, Tehdy mu zwonce 10) zazwonie Tak ſladce iako Warhany, 40 Kterez 11) fu naylep pripraweny. Naniez drahe rucho bieſe, To iakzto wohni horieſe Odtak draheho kamenie,12) Ze tu y zaducieho 13) nenie, By kdy tak drahu wiec widal Neb pritakowych wiecech bywal. A kdyz ſe priblizi kſtanom, Kral kazal kniezatom y panom, Aby proti ni wygeli. 50 A kdyzto ſu gi widieli, Tu 14) ſu obecnie mluwili, Ze ſu kraſſie nikdy 15) newidali. 151a 25 Capitola tretie. TA panna z Indie bieſe, Otce y matky negmieſe. 55 Proto 16) byla prigela, Aby 17) oprawcy gmiela. Ssebu gmiegiese panen dewiet. 1) M. k dvoru tvému. — 2) V rkp. dworu. — 3) Schází u H. — 4) M velikého. — 5) M. nikto. -- 6) H. ni. — 7) Schází u M. a H. — 3) M. zvonci velikými. — 2) M. — 12) H. od zlata i od drahého k chodbě. — 1°) M. sě zvonci. — 11) M. kdež. kamenie. — 13) M. žádného. — 14) M. to. — 15) Schází u M. — 16) M. protož tu. — 17) H. chtiec aby.
Strana 303
303 60 Tehda ſe ſni kral poſtret,1) Da gie mile priwitanie Y vcini kni proſenie,2) Aby 3) racila sſeſti dolow, A rka: »Gſemt ktwe 4) p roſbie hotow.« 151 Capitola Ctwrta. 65 70 Odpowiedie panna 5) kralí ctnemu Rkuc: »rač nemietí za zle promluweni memu, Bych 6) gmiela odtwe miloſti, Coz bych miela7) pozadati, By mi racil ſwog ſub 8) dati A wtom mi neodpowiedati.«9) Kral gi ſlibi yhned dati,10) Rka: »co zadas, to namnie maš!11) Sſed dolow, zgew gmeno ſwe A ktomu vmyſl proſby 12) twe!« Capitola pata. PAnna kraſna 13) odpowiedie, Swe gmeno fflorybella powiedie, 75 Rkuc: »raciz mi ſwog ſlb 14) naplniti! Chtielat bych 15) rada byti Natwem dwoře, gſuc w twe kazni. Pakliby 16) kto byl bez bazni, Genż by ſe kme necti tazal, 80 Aby mu 17) hlawu ſtieti kazal. Pakli bych ia nato chtiela, Bych tuż winu naſe gmiela.« Capitola ſeſta. Kral Artuš gi to wſſe ſlibi, Takz tu ſnimi y weſela by. 1) H. a když se král s nimi střet. — 2) H. to prošenie. — 3) H. by. — 4) H. jsem ke vší tvé. — 5) H. panna odpověď dá. — 6) H. k mé žádosti bych; v. 65. vznikl tedy ze dvou veršů. — 7) H. chtiela. — 3) H. by mi ráčil slib k tomu. — 1) Celý tento verš u H. schází. — 10) H. ihned v ten čas. — 11) H. řka: co na mnie žádáš, to vše máš. — 12) H. a mysl vší prosby. — 13) H. s kázní. — 1) M. Řkúc: rač slib. — 15) M. chtěla bych zde. — 16) V rkp. Pakliby by. — 17) M. by jemu.
303 60 Tehda ſe ſni kral poſtret,1) Da gie mile priwitanie Y vcini kni proſenie,2) Aby 3) racila sſeſti dolow, A rka: »Gſemt ktwe 4) p roſbie hotow.« 151 Capitola Ctwrta. 65 70 Odpowiedie panna 5) kralí ctnemu Rkuc: »rač nemietí za zle promluweni memu, Bych 6) gmiela odtwe miloſti, Coz bych miela7) pozadati, By mi racil ſwog ſub 8) dati A wtom mi neodpowiedati.«9) Kral gi ſlibi yhned dati,10) Rka: »co zadas, to namnie maš!11) Sſed dolow, zgew gmeno ſwe A ktomu vmyſl proſby 12) twe!« Capitola pata. PAnna kraſna 13) odpowiedie, Swe gmeno fflorybella powiedie, 75 Rkuc: »raciz mi ſwog ſlb 14) naplniti! Chtielat bych 15) rada byti Natwem dwoře, gſuc w twe kazni. Pakliby 16) kto byl bez bazni, Genż by ſe kme necti tazal, 80 Aby mu 17) hlawu ſtieti kazal. Pakli bych ia nato chtiela, Bych tuż winu naſe gmiela.« Capitola ſeſta. Kral Artuš gi to wſſe ſlibi, Takz tu ſnimi y weſela by. 1) H. a když se král s nimi střet. — 2) H. to prošenie. — 3) H. by. — 4) H. jsem ke vší tvé. — 5) H. panna odpověď dá. — 6) H. k mé žádosti bych; v. 65. vznikl tedy ze dvou veršů. — 7) H. chtiela. — 3) H. by mi ráčil slib k tomu. — 1) Celý tento verš u H. schází. — 10) H. ihned v ten čas. — 11) H. řka: co na mnie žádáš, to vše máš. — 12) H. a mysl vší prosby. — 13) H. s kázní. — 1) M. Řkúc: rač slib. — 15) M. chtěla bych zde. — 16) V rkp. Pakliby by. — 17) M. by jemu.
Strana 304
304 90 100 85 A kdyz gi tu kteri widiechu, Tiem wſichni weſeleyſe biechu.1) A kdyz 2) ſe ten dwuor ſkona,3) kral Artus kralownu 4) poia,5) Kraſnu fflorybellu s ſebu Naſwog hrad 6) vpokog vwedu. Tuz ſpolu na ji čas pobychu,7) Aż gi zwlaſti pokog8) vcinichu, Pokog ctny 9) iakzto kralowe, To wſſe kliboſti 10) pannie te. 95 A kdyż pannu prowodichu, Potom w raddie wſichni biechu, I poče kral radcy tazati, Koho by gi chtiel(i) 11) wſlužbu dati, Aby ſe nic nedopuſtil.12) Tu gest geden kralowic byl Tak kraſny y tak ſlechetny Ten ſe gim zdaſe podobny. Tu gey knie naſlužbu dachu A gemu tak prikazachu, 105 Aby gi poctíwie 14) ſluzil, Aby 15) toho zlym nepozil.16) 13) 152а Capitola ſedma. 115 TAndaryas gmenowany kdyz gi byl wſluzbu poddany Ten mladenec wzroſtly 17), biely, 110 Wewſech wiecech gſa wzdy ſmiely, Služieſe gi ſnaznu ſluzbu Zytra, rano v kazdu dobu. Byl hotow neż komornicy 18) ani gini 19) kteri panicy, Szlatnicemi 20) wodu mage, Před komnietu wzdy čekage, Aby fflorybella wſtala A yhned ſe vmyla. 1) 1) V. 85-86. u H. a všickni veselejší biechu, jakž ji kolivěk vidiechu. — 2) H. když to. — 3) H. skonal. — 4) H. s královú. — 5) H. pojma. — 6) H. hrad ji. — 7) H. přebýváchu. — 3) Schází u H. — 3) H. tak ctný. — 1°) V rkp. Ibliboſti. — 11) H. chtěli. — 12) H. aby se ten nic nedovinil. — 13) M. tak kázaný i šlechetný. — 14) H. kázaně. — 15) H. řkúc, aby. — 16) H. neužil. — 17) H. urostlý. — 18) H. byl jest hotov k službě jejie, dřiev než komorníci. — 19) Schází u H. — 20) H. v zlatnici. — 21) H. stoje.
304 90 100 85 A kdyz gi tu kteri widiechu, Tiem wſichni weſeleyſe biechu.1) A kdyz 2) ſe ten dwuor ſkona,3) kral Artus kralownu 4) poia,5) Kraſnu fflorybellu s ſebu Naſwog hrad 6) vpokog vwedu. Tuz ſpolu na ji čas pobychu,7) Aż gi zwlaſti pokog8) vcinichu, Pokog ctny 9) iakzto kralowe, To wſſe kliboſti 10) pannie te. 95 A kdyż pannu prowodichu, Potom w raddie wſichni biechu, I poče kral radcy tazati, Koho by gi chtiel(i) 11) wſlužbu dati, Aby ſe nic nedopuſtil.12) Tu gest geden kralowic byl Tak kraſny y tak ſlechetny Ten ſe gim zdaſe podobny. Tu gey knie naſlužbu dachu A gemu tak prikazachu, 105 Aby gi poctíwie 14) ſluzil, Aby 15) toho zlym nepozil.16) 13) 152а Capitola ſedma. 115 TAndaryas gmenowany kdyz gi byl wſluzbu poddany Ten mladenec wzroſtly 17), biely, 110 Wewſech wiecech gſa wzdy ſmiely, Služieſe gi ſnaznu ſluzbu Zytra, rano v kazdu dobu. Byl hotow neż komornicy 18) ani gini 19) kteri panicy, Szlatnicemi 20) wodu mage, Před komnietu wzdy čekage, Aby fflorybella wſtala A yhned ſe vmyla. 1) 1) V. 85-86. u H. a všickni veselejší biechu, jakž ji kolivěk vidiechu. — 2) H. když to. — 3) H. skonal. — 4) H. s královú. — 5) H. pojma. — 6) H. hrad ji. — 7) H. přebýváchu. — 3) Schází u H. — 3) H. tak ctný. — 1°) V rkp. Ibliboſti. — 11) H. chtěli. — 12) H. aby se ten nic nedovinil. — 13) M. tak kázaný i šlechetný. — 14) H. kázaně. — 15) H. řkúc, aby. — 16) H. neužil. — 17) H. urostlý. — 18) H. byl jest hotov k službě jejie, dřiev než komorníci. — 19) Schází u H. — 20) H. v zlatnici. — 21) H. stoje.
Strana 305
305 Panna to znamenaſe 1) 120 A 2) tië raniegi wſtawaſe.3) Nemohla 4) tak rano wſtati, By ho nenalezla tu ſtati předkomnetu wktere dobie. Wze to panna wumyſl 5) ſobie, Neb gemu tak mila li bieſe, Nic mileyſieho negmiegieſe. Toho giz neſmiel 6) zgewiti, Neb by muſyl hlawy zbyti. Az ſe geden čas prihodi, 130 A kdyz panna zaſtolem ſedi, Panic gi kleče ſluzieſe A chleb predni ſam kragieſe. Wzezřew napannu, Ge ſebe nepomnieti,7) I poče ſobie ſwu ruku 8) krageti. Zwola fflorybella nan Rkuc: »ohledag ruku ſwu ſam!«9) Ohledaw ruku, wen prec 10) bieže, I 11) vmyw ruku y obwieże. Opiet ſe předpannu wrati 140 I poče opiet 12) priſluhowati. Panna ſe poče diwiti, Ze ſebe nemohl citi.13) Newelmi to dluhy čas ſta, Aż gednoho gitra 14) wſta, An giż hotow gi ſluziti. Netaže ruku vmytí, Sama 15) gide wokence I zawola kſobie pannice. Tandaryaſs priſed kleče, 150 Panna gemu milie wece: »Wſtań!16) powiez, co gſy myſhl ? Zdalis ſebe proč 17) necil, Geſto gſy ſwu ruku kragel? Co gſy wten cas namyſli miel, 155 Kdyžto předſtolem klecieſe 152b 125 135 145 1) H. Panna když to znamenala. — 2) H. tehdy. — 3) H. vstávala. Pak následují u H. verše: chtiec, aby ji zameškal a před její komnětú nestál, ale on číem déle tiem ranějie vstáváše k službě jejie a milejie. — 4) H. nemohla panna. — 5) H. w mysl. — 6) H. toho jest nesměl jí. -7) M vezřev poče nepomnieti. — 3) M. je sobě ruku. — *) M. řkúc: svú ruku ohleda:! — 10) Schází u M. — 11) Schází u M. — 12) Schází u M. — 13) U H. následuje: když jest počal svú ruku krájeti. — 14) M. až panna jedno jitro. — 15) M. sama zvláště. — 16) H. vstaň a. — 17) H. pro nic. Sborník Baworowského. 20
305 Panna to znamenaſe 1) 120 A 2) tië raniegi wſtawaſe.3) Nemohla 4) tak rano wſtati, By ho nenalezla tu ſtati předkomnetu wktere dobie. Wze to panna wumyſl 5) ſobie, Neb gemu tak mila li bieſe, Nic mileyſieho negmiegieſe. Toho giz neſmiel 6) zgewiti, Neb by muſyl hlawy zbyti. Az ſe geden čas prihodi, 130 A kdyz panna zaſtolem ſedi, Panic gi kleče ſluzieſe A chleb predni ſam kragieſe. Wzezřew napannu, Ge ſebe nepomnieti,7) I poče ſobie ſwu ruku 8) krageti. Zwola fflorybella nan Rkuc: »ohledag ruku ſwu ſam!«9) Ohledaw ruku, wen prec 10) bieže, I 11) vmyw ruku y obwieże. Opiet ſe předpannu wrati 140 I poče opiet 12) priſluhowati. Panna ſe poče diwiti, Ze ſebe nemohl citi.13) Newelmi to dluhy čas ſta, Aż gednoho gitra 14) wſta, An giż hotow gi ſluziti. Netaže ruku vmytí, Sama 15) gide wokence I zawola kſobie pannice. Tandaryaſs priſed kleče, 150 Panna gemu milie wece: »Wſtań!16) powiez, co gſy myſhl ? Zdalis ſebe proč 17) necil, Geſto gſy ſwu ruku kragel? Co gſy wten cas namyſli miel, 155 Kdyžto předſtolem klecieſe 152b 125 135 145 1) H. Panna když to znamenala. — 2) H. tehdy. — 3) H. vstávala. Pak následují u H. verše: chtiec, aby ji zameškal a před její komnětú nestál, ale on číem déle tiem ranějie vstáváše k službě jejie a milejie. — 4) H. nemohla panna. — 5) H. w mysl. — 6) H. toho jest nesměl jí. -7) M vezřev poče nepomnieti. — 3) M. je sobě ruku. — *) M. řkúc: svú ruku ohleda:! — 10) Schází u M. — 11) Schází u M. — 12) Schází u M. — 13) U H. následuje: když jest počal svú ruku krájeti. — 14) M. až panna jedno jitro. — 15) M. sama zvláště. — 16) H. vstaň a. — 17) H. pro nic. Sborník Baworowského. 20
Strana 306
306 A ſam ſebe zapomenul bieſe ?« 1) Panic wece tak kazanie: »Nebylo nizadneho zapomnienie.2) Nechtiec mi ſe prihodilo 160 A to ginak geſt nebylo.« Pomyſli panna malo, wece: »Powiez podwieru, kterak ſe geſt dalo? Na | tomt ſwu wieru zawiezi, 153а Zet toho y zadnemu nezgewi, 165 nezli ſama budu wiedieti. Prawiz a nerodiz ſe bati!« Capitola Oſma tuto. 170 »PAni,« wece, »żadna moge! Powiediet ia tuto stoge. Ač mi gt bezſebe byti, Ktwe wiere chcyt se pustiti. Ač bych miel ſto ziwotow, Byl bych gich 3) wſech waziti potud 4) hotow protie, kralowno naykraſſi! Wiezyz, 5) żes ma naymileyſſi, 175 Doniewadz mog ziwot tece.«6) Сарi IX. KRaſna fflorybella wece : 7 »kdyz ſy mi prawdu powiediel, Aby to zagiste wiediel, Pod tuz wieru prawim tobie, Zet mileyſieho 8) nemam ſobie; Ani 2) mileyſeho naſwietie Ani chcy mieti w ſwem ziwotie. Slibmeż wieru oba ſobie, Ty mnie a ia 10) tobie!« 185 Tu oba ſobie ſlibiſta A milie ſe rozgideſta. Tak přebywaſta wradoſti, 180 1) H. má m. v. 154—156 jeden: kdyžtos před stolem přiklekuge slúžil. — 2) H. nebylo nic z nepomněnie. — 3) Schází u H. — 4) Schází u H. — 5) H. věz to. — 6) Verš tento v rkp. jest teprve před v. 177. — 7) V rkp. následuje: zadna moge a verše 168, 169, 175; vše škrtnuto červeně až na v. 175. — 8) H. že mimo tě. — ) II nic. — 10) H. já také.
306 A ſam ſebe zapomenul bieſe ?« 1) Panic wece tak kazanie: »Nebylo nizadneho zapomnienie.2) Nechtiec mi ſe prihodilo 160 A to ginak geſt nebylo.« Pomyſli panna malo, wece: »Powiez podwieru, kterak ſe geſt dalo? Na | tomt ſwu wieru zawiezi, 153а Zet toho y zadnemu nezgewi, 165 nezli ſama budu wiedieti. Prawiz a nerodiz ſe bati!« Capitola Oſma tuto. 170 »PAni,« wece, »żadna moge! Powiediet ia tuto stoge. Ač mi gt bezſebe byti, Ktwe wiere chcyt se pustiti. Ač bych miel ſto ziwotow, Byl bych gich 3) wſech waziti potud 4) hotow protie, kralowno naykraſſi! Wiezyz, 5) żes ma naymileyſſi, 175 Doniewadz mog ziwot tece.«6) Сарi IX. KRaſna fflorybella wece : 7 »kdyz ſy mi prawdu powiediel, Aby to zagiste wiediel, Pod tuz wieru prawim tobie, Zet mileyſieho 8) nemam ſobie; Ani 2) mileyſeho naſwietie Ani chcy mieti w ſwem ziwotie. Slibmeż wieru oba ſobie, Ty mnie a ia 10) tobie!« 185 Tu oba ſobie ſlibiſta A milie ſe rozgideſta. Tak přebywaſta wradoſti, 180 1) H. má m. v. 154—156 jeden: kdyžtos před stolem přiklekuge slúžil. — 2) H. nebylo nic z nepomněnie. — 3) Schází u H. — 4) Schází u H. — 5) H. věz to. — 6) Verš tento v rkp. jest teprve před v. 177. — 7) V rkp. následuje: zadna moge a verše 168, 169, 175; vše škrtnuto červeně až na v. 175. — 8) H. že mimo tě. — ) II nic. — 10) H. já také.
Strana 307
307 Gſuce vwelike 1) miloſti. Az giż gmiegieſe rok prigiti, Geſto miel 2) opiet dwor byti. Tomu bieſe ſeſt nediel.3) prwe nez bieſe dwor doſel,4) Prawie panna magic zdrawie,“ Nechtiec byti pritom 6) dwoře, 195 lehla wnemocy nalozi,7) Ano gi nic neſkodi.8) A 3) kdyz ſe dwor pribliżowaſe, kral ſkralowu gi pykaſe. Caſto nadni prichodiechu A wzdy k nie tak 10) mluwiechu: »Ač nebudeš natom dwoře, Izadny 11) weſel 12) byti nemoze.« Tak 13) nakratce ten den prigide Kral ſkralowu kedworu 14) gide, A 15) zde pannic zoſta 16) ſepannu, kazaw 17) rytieri gednomu, Aby priwedl mimochodnik A ktomu brehuty 18) hynſtik I poſtawil rano předhradem,19 210 Aby pannic ſe pannu kradem Geli odtad dnem y nocy, Poſpiechagic kgeho otcy. Iakz ſe y tak 20) ſtalo, Ze ſe welmi taynie dalo. Panna gednoho gitra 21) wſtawſi, Sepannicem vmluwiwſi, Gdu 22) dolow ſpolu taynie A 23) wſedawſe brzo nakonie, y gedu pryč nemeſkagic 220 A 23) kgeho otcy wzdy ſe ptagic Panna namimochodniku A 23) panic nabiehutem hynftiku. Az prigedu dozemie Kotcy geho bezmeſkanie, 225 Tu ge otec milie prige 200 205 215 153b 190 1) M. ve vrúcie. — 2) H. chtěl — 3) H. neděl právě. — 4 Celý tento v u H. schází. — 5) H. panna mající se zdravě. — 6) M. na tom. — 7) M. na lože. — 8) Celý v. schází u II. i u. H. — 3) Schází u H. i M. — 10, I. takto. — 11) Schází u H. — 12) H. veselé. — 13) Schází u H. — 10) H. k dvoru. — 15) Schází u H. — 16) H. osta. — 17) H. kázali. — 18) H. ručí. — 19) H. pod hradem. — 20) H. jakož se to tak i. — 21) H. jedno jitro. — 24) H. jedů. — 23) Schází u H. 20*
307 Gſuce vwelike 1) miloſti. Az giż gmiegieſe rok prigiti, Geſto miel 2) opiet dwor byti. Tomu bieſe ſeſt nediel.3) prwe nez bieſe dwor doſel,4) Prawie panna magic zdrawie,“ Nechtiec byti pritom 6) dwoře, 195 lehla wnemocy nalozi,7) Ano gi nic neſkodi.8) A 3) kdyz ſe dwor pribliżowaſe, kral ſkralowu gi pykaſe. Caſto nadni prichodiechu A wzdy k nie tak 10) mluwiechu: »Ač nebudeš natom dwoře, Izadny 11) weſel 12) byti nemoze.« Tak 13) nakratce ten den prigide Kral ſkralowu kedworu 14) gide, A 15) zde pannic zoſta 16) ſepannu, kazaw 17) rytieri gednomu, Aby priwedl mimochodnik A ktomu brehuty 18) hynſtik I poſtawil rano předhradem,19 210 Aby pannic ſe pannu kradem Geli odtad dnem y nocy, Poſpiechagic kgeho otcy. Iakz ſe y tak 20) ſtalo, Ze ſe welmi taynie dalo. Panna gednoho gitra 21) wſtawſi, Sepannicem vmluwiwſi, Gdu 22) dolow ſpolu taynie A 23) wſedawſe brzo nakonie, y gedu pryč nemeſkagic 220 A 23) kgeho otcy wzdy ſe ptagic Panna namimochodniku A 23) panic nabiehutem hynftiku. Az prigedu dozemie Kotcy geho bezmeſkanie, 225 Tu ge otec milie prige 200 205 215 153b 190 1) M. ve vrúcie. — 2) H. chtěl — 3) H. neděl právě. — 4 Celý tento v u H. schází. — 5) H. panna mající se zdravě. — 6) M. na tom. — 7) M. na lože. — 8) Celý v. schází u II. i u. H. — 3) Schází u H. i M. — 10, I. takto. — 11) Schází u H. — 12) H. veselé. — 13) Schází u H. — 10) H. k dvoru. — 15) Schází u H. — 16) H. osta. — 17) H. kázali. — 18) H. ručí. — 19) H. pod hradem. — 20) H. jakož se to tak i. — 21) H. jedno jitro. — 24) H. jedů. — 23) Schází u H. 20*
Strana 308
308 A 1) tiem weſele welike gmie. A kdyz to kral Artuś zwiedie, Prawym hniewem yhned zbledie. Tu ſe dwuor roz| no rozgide.2) 230 Kral nawognu zapowiedie, By ſnim wſichni 3) kniezata, krali Na Tandaryaſe tahli, Naotce y narod geho, Chtiec ſhladiti s ſwieta toho.1) 154a Capitola deſata. 235 TAndarys miel zemi hrdu, Odhor leſfow welmi twrdu. Nemohl kromie 5) mieſta gednoho welikeho 6) Do te zemie nikoli geti, leč komu chtiel7) prieti. 240 Tandaryas priprawiw ſe, Sotcem kbranie ſſedſe, Wtom mieſtie ſami oſtali A tu nepřatel cekali, Magic sſebu lid weliky, Gez (po) čti ſtal znich wſeliky. Nadtiem mieſtem kraſny hrad stal, Wniemż panic ſepannu přebywal, Shbiw ſni wciſtotie byti. Az by mohl kmiloſti prigiti 8) 250 A vkrale Artuše miloſt gmieti, Tepruw chtiel fflorybellu Tandaryas pogieti. 245 Capitola Gedenadſta. KRal Artuſs kdyz knim tahnieſe, S ſebu weliku ſylu gmiegieſe. Dewiet kralow korunowanych 255 A co kniezat y wſech ginych pritažechu kmieſtu y khradu, Tut swe 2) stanowiſtie rozkladu.10) 1) Schází u M. — 2) H. rozjede. — 3) M. vše. — 4) H. všeho. — 5) HI. nebylo kromě jediného. — 6) H. města velmi malitkého. — 7) H. oni chtěli. — 8) M. až by mohli milosť mieti. — Místo dalších dvou v. má H: od krále Artuše, pro slib chtě teprv Tandariáš Floribellu ctnú pojíti a s ní vždy rozkošně býti. — 3) M. svá. — 10) M. skladů.
308 A 1) tiem weſele welike gmie. A kdyz to kral Artuś zwiedie, Prawym hniewem yhned zbledie. Tu ſe dwuor roz| no rozgide.2) 230 Kral nawognu zapowiedie, By ſnim wſichni 3) kniezata, krali Na Tandaryaſe tahli, Naotce y narod geho, Chtiec ſhladiti s ſwieta toho.1) 154a Capitola deſata. 235 TAndarys miel zemi hrdu, Odhor leſfow welmi twrdu. Nemohl kromie 5) mieſta gednoho welikeho 6) Do te zemie nikoli geti, leč komu chtiel7) prieti. 240 Tandaryas priprawiw ſe, Sotcem kbranie ſſedſe, Wtom mieſtie ſami oſtali A tu nepřatel cekali, Magic sſebu lid weliky, Gez (po) čti ſtal znich wſeliky. Nadtiem mieſtem kraſny hrad stal, Wniemż panic ſepannu přebywal, Shbiw ſni wciſtotie byti. Az by mohl kmiloſti prigiti 8) 250 A vkrale Artuše miloſt gmieti, Tepruw chtiel fflorybellu Tandaryas pogieti. 245 Capitola Gedenadſta. KRal Artuſs kdyz knim tahnieſe, S ſebu weliku ſylu gmiegieſe. Dewiet kralow korunowanych 255 A co kniezat y wſech ginych pritažechu kmieſtu y khradu, Tut swe 2) stanowiſtie rozkladu.10) 1) Schází u M. — 2) H. rozjede. — 3) M. vše. — 4) H. všeho. — 5) HI. nebylo kromě jediného. — 6) H. města velmi malitkého. — 7) H. oni chtěli. — 8) M. až by mohli milosť mieti. — Místo dalších dvou v. má H: od krále Artuše, pro slib chtě teprv Tandariáš Floribellu ctnú pojíti a s ní vždy rozkošně býti. — 3) M. svá. — 10) M. skladů.
Strana 309
309 154b Tandaryas byl tiem weſel, Zytra1) rano kupannie wſel,2) 260 kaza ſobie3) odienie dati. Pana gey poče priprawowati.4) A kdyz gey oblece wewſe, A milie ſe pożehnawſe, Naſwog Or weſelle wſede, Wzem ſam kopie wruku 5) gede Kwogſku 6) krale Artuſowie, Zaſtawiw zaſtupy 7) poſobie, Zdaby bylo zle potkanie, Aby čekal 8) retowanie. Tak9) gezdi, toho hledage, Zdaby ſe zdobrym potkage 1 10) dobyl ſobie čti welike. Prihodi 11) ſe zwoyſky te Geden rek tehoż hledage.12 275 Tu ſe ſnim yhned potkage, Podwazawſe naſe helmy, hnaſta naſe prudce welmi. Kopie obie přelomiſta, Meče naſe wytrhaſta, 280 Dluho ſe ſečeſta tamo; Florybella zrieſe nato. Az Tandaryaš přemohl Toho, gezto kopie 14) gmiel, Iaw 15) gey wede predpannu ſwu 285 Rka: »dawamt gey wmoc 16) twu! Vein znieho, coz chceſs koli, Zabig neb ziw, Tot wſecko wtwe17) woli. 13) 265 270 Capitola dwanadſta. PAnnie to by welmi milo,18) Vcini gemu dobre bydlo 290 Potom trudie, ſwemu milemu 1) M. v jitře. — 2) M. šel. — 3) M. své. — *) M oblékati — 5) M. i H. vzem kopie v ruku sám. — 6) M. i H k vojště. — 7) M. i H. zálohy ostavi. — 8 V rkp. nad č tečka červená, nad e černá. — 3) M. takž. — 10) Schází u M. a H. — 11) M. i přihodi. — 12) H. toho hledaje. Dále pak má H.: zdaby se s dobrým potkaje, dobyl sobě cti veliké. I vybra se z vojsky té jeden rek téhož běhu hledaje rytieřského. — 13) H. tato. - 14) M. jenž Kají jmě; H.: jenžto Kavín jméno. — 13) M. jem. — 16) M. dávajiť jej u moc. — 17) H. zahub neb živ, vše buď po twé. — 18) H. libo.
309 154b Tandaryas byl tiem weſel, Zytra1) rano kupannie wſel,2) 260 kaza ſobie3) odienie dati. Pana gey poče priprawowati.4) A kdyz gey oblece wewſe, A milie ſe pożehnawſe, Naſwog Or weſelle wſede, Wzem ſam kopie wruku 5) gede Kwogſku 6) krale Artuſowie, Zaſtawiw zaſtupy 7) poſobie, Zdaby bylo zle potkanie, Aby čekal 8) retowanie. Tak9) gezdi, toho hledage, Zdaby ſe zdobrym potkage 1 10) dobyl ſobie čti welike. Prihodi 11) ſe zwoyſky te Geden rek tehoż hledage.12 275 Tu ſe ſnim yhned potkage, Podwazawſe naſe helmy, hnaſta naſe prudce welmi. Kopie obie přelomiſta, Meče naſe wytrhaſta, 280 Dluho ſe ſečeſta tamo; Florybella zrieſe nato. Az Tandaryaš přemohl Toho, gezto kopie 14) gmiel, Iaw 15) gey wede predpannu ſwu 285 Rka: »dawamt gey wmoc 16) twu! Vein znieho, coz chceſs koli, Zabig neb ziw, Tot wſecko wtwe17) woli. 13) 265 270 Capitola dwanadſta. PAnnie to by welmi milo,18) Vcini gemu dobre bydlo 290 Potom trudie, ſwemu milemu 1) M. v jitře. — 2) M. šel. — 3) M. své. — *) M oblékati — 5) M. i H. vzem kopie v ruku sám. — 6) M. i H k vojště. — 7) M. i H. zálohy ostavi. — 8 V rkp. nad č tečka červená, nad e černá. — 3) M. takž. — 10) Schází u M. a H. — 11) M. i přihodi. — 12) H. toho hledaje. Dále pak má H.: zdaby se s dobrým potkaje, dobyl sobě cti veliké. I vybra se z vojsky té jeden rek téhož běhu hledaje rytieřského. — 13) H. tato. - 14) M. jenž Kají jmě; H.: jenžto Kavín jméno. — 13) M. jem. — 16) M. dávajiť jej u moc. — 17) H. zahub neb živ, vše buď po twé. — 18) H. libo.
Strana 310
310 I take wiezniowi tomu. Druhe gitro rano wſta, Oblekſi gey požehna,2) An gede chtie tez prihodie; 295 druhy zwogſky te muz hodie.3) A kdyz ſe oba vzřeſta, Tu ſkopim 4) naſe hnaſta. Tandaryas zbode Gwana,5) Ano hledi nato pana.6) 300 Skociw 7) dolow z ſweho Oře, Tu toho Gwana přemože, Ana nato panna hleda. Tuz prigide wieznie weda, Opiet gi toho da 8) vwiezenie Rka: »bud naniem 9) wſe twe chtienie.« Florybella gey obgemſi A toho wieznie pogemſi, Weſela tiem welmi byla. Tretie gitro opiet wſtala, 310 Oblekla ſweho mileho I požehna milie geho. Wzem odmile pożehnanie, Vcini ſgedniem potkanie, s Seſtřencem krale Artuſowym, 315 A on 10) vcini hnanie ſnim. Tut mu ſe naylep prihodi, Zet wen tak prawie 11) vhodi, Az ſpade dolow 12) ſoře. Tuz toho reka přemože, Genzto 13) Gawin gmenowany, Zewſech rekow wywoleny. Wede gey doſweho hrada. Panna 14) Florybella vzře gey rada,15) Vcini gim bydlo dobre, 16 Kewſemu giedlu hodne. Florybella panna kraſna Ctwrty den ty wieznie poſla kkrali 17) ctnemu Artuſowi, 305 320 155a 325 1) H. vstala. — 2) H. požehnala. — 3) M. z vojsky k tomu hodie; H. z vojsky k témuž se příhodi. — ) M. kopíma. — 5) H. Gilbana. — *) Tento v. schází u H. — 7) M. skoči. — 3) M. da jej opět. — ?) I. nad ním. — 10) H. a když. — 11) H. že jej tak dobře. — 12) H. až letieše křížem. — 13) H. jenž byl. — 14) Schází u H. — 15) UH. následuje: ihned jí dá Tandariáš toho pána. Panna jemu z toho poděkova. — 16) H. také ke všemu veselé hodné. — 17) M. králi.
310 I take wiezniowi tomu. Druhe gitro rano wſta, Oblekſi gey požehna,2) An gede chtie tez prihodie; 295 druhy zwogſky te muz hodie.3) A kdyz ſe oba vzřeſta, Tu ſkopim 4) naſe hnaſta. Tandaryas zbode Gwana,5) Ano hledi nato pana.6) 300 Skociw 7) dolow z ſweho Oře, Tu toho Gwana přemože, Ana nato panna hleda. Tuz prigide wieznie weda, Opiet gi toho da 8) vwiezenie Rka: »bud naniem 9) wſe twe chtienie.« Florybella gey obgemſi A toho wieznie pogemſi, Weſela tiem welmi byla. Tretie gitro opiet wſtala, 310 Oblekla ſweho mileho I požehna milie geho. Wzem odmile pożehnanie, Vcini ſgedniem potkanie, s Seſtřencem krale Artuſowym, 315 A on 10) vcini hnanie ſnim. Tut mu ſe naylep prihodi, Zet wen tak prawie 11) vhodi, Az ſpade dolow 12) ſoře. Tuz toho reka přemože, Genzto 13) Gawin gmenowany, Zewſech rekow wywoleny. Wede gey doſweho hrada. Panna 14) Florybella vzře gey rada,15) Vcini gim bydlo dobre, 16 Kewſemu giedlu hodne. Florybella panna kraſna Ctwrty den ty wieznie poſla kkrali 17) ctnemu Artuſowi, 305 320 155a 325 1) H. vstala. — 2) H. požehnala. — 3) M. z vojsky k tomu hodie; H. z vojsky k témuž se příhodi. — ) M. kopíma. — 5) H. Gilbana. — *) Tento v. schází u H. — 7) M. skoči. — 3) M. da jej opět. — ?) I. nad ním. — 10) H. a když. — 11) H. že jej tak dobře. — 12) H. až letieše křížem. — 13) H. jenž byl. — 14) Schází u H. — 15) UH. následuje: ihned jí dá Tandariáš toho pána. Panna jemu z toho poděkova. — 16) H. také ke všemu veselé hodné. — 17) M. králi.
Strana 311
311 Zdaby ſmyſli zpuſtil hniewy. 330 An tak hniewiw welmi bieſe, Ze toho zawdiek negmiegieſe.1) Wiezniowe 2) počechu proſyti Rkuc: »day gim prawdy vziti!« 155b Capitola Trinadſta. KRal počel tiem hniewiw byti, 335 Nechtie gich řeci ſlyſeti.3) Gawin krale wſecky ſebraw I kniezata predkrale ſebraw, Pocechu zanie krale 4) proſyti A (rkuc): »chtiet natwog ſud giti. 340 Wčem ty chces winnu gim dati, Wewſemt chtie odpowiedati.« Kral toho nechtie prigieti A řka: »chcy gim ziwoty odgieti 5) I narod gich zahladiti!« 345 Kralowe počechu mluwiti: »Tys zadneho naſmrt nedal, Gelizs toho naſud podal. Protoz toho nevciniš Tiemto, geliž ge odſudiš.« 350 Kral hniewiwie odpowiedie Rka: »coz koli priſudie mnie, Tot ia beru 6) kſwe wieře, Ze gim oſtati wte mieře Capitola Ctrnadſta. KAwin zdie knim to poſelſtwie 355 I powiedie gim to zwiestie: »Chcet wam prawdy vžiti dati, Ac chcete kſudu ſtati.« Panic wece: »chcy zwiedieti, Co panna bude raditi.« 360 kni ſed gie wſecko wylozi, Panna tak wece kupannicy: 156a 1) II. že to jemu vděk nebieše. — 2) M. vězni. — 3) H. k řeči pustiti. — 4) Schází u M. — 5) M chtě jim životy odjieti. — 6) H. toť beru dnes.
311 Zdaby ſmyſli zpuſtil hniewy. 330 An tak hniewiw welmi bieſe, Ze toho zawdiek negmiegieſe.1) Wiezniowe 2) počechu proſyti Rkuc: »day gim prawdy vziti!« 155b Capitola Trinadſta. KRal počel tiem hniewiw byti, 335 Nechtie gich řeci ſlyſeti.3) Gawin krale wſecky ſebraw I kniezata predkrale ſebraw, Pocechu zanie krale 4) proſyti A (rkuc): »chtiet natwog ſud giti. 340 Wčem ty chces winnu gim dati, Wewſemt chtie odpowiedati.« Kral toho nechtie prigieti A řka: »chcy gim ziwoty odgieti 5) I narod gich zahladiti!« 345 Kralowe počechu mluwiti: »Tys zadneho naſmrt nedal, Gelizs toho naſud podal. Protoz toho nevciniš Tiemto, geliž ge odſudiš.« 350 Kral hniewiwie odpowiedie Rka: »coz koli priſudie mnie, Tot ia beru 6) kſwe wieře, Ze gim oſtati wte mieře Capitola Ctrnadſta. KAwin zdie knim to poſelſtwie 355 I powiedie gim to zwiestie: »Chcet wam prawdy vžiti dati, Ac chcete kſudu ſtati.« Panic wece: »chcy zwiedieti, Co panna bude raditi.« 360 kni ſed gie wſecko wylozi, Panna tak wece kupannicy: 156a 1) II. že to jemu vděk nebieše. — 2) M. vězni. — 3) H. k řeči pustiti. — 4) Schází u M. — 5) M chtě jim životy odjieti. — 6) H. toť beru dnes.
Strana 312
312 365 370 375 »Ach nama geſt trpieti, Co bude kral Artuš chtieti, Wſak ſe wiema kniemu prawa, 1) Ze 2) budeme oba zdrawa.« Ctnie welmi wyprawiwſe ſe, Otce y matku pogemſe, Tak gdu3) k ſudu. Kral poče nanie zalobu Před krali v předkniežaty Rka: »muſyl ſe gie 4) wieru dati, kdyz kemnie naydřew prigela, Zdaliby kterakeho 5) gmiela, Genz by proti gegi cti ſtal, Bych mu hlawu ſtieti kazal A ſe w tuz wiec podſudila. Sprawemlí geſt prowinila,6) Ze odemne ten ſlib wzela, Pak ſe ſkym chtiela 7) pogela? 380 Prawtez,8) prawahi geſt oſtala Wte winnie, naniez ſlib wzela?" Capi patnadſta. 385 390 Kdyz kral odmluwiti chwati,2) Panna poče 10) odpowiedati A 11) řkuc: »wy kniezata, pani mili! Co nany 12) kral 13) zalowal koli, To geſt wſe prawdu powiediel. Wiztez, że ktoż naň zdal,14) Genz by to 15) knecti geho ſtalo? Kakż 16) ſe mezy nami dalo, Ze mi byl prirozenim rowen y byl gest mne dobře hoden. Proto ſem nato pochtiela,17) Bych 18) ſnim vmanzelſtwi byla, Gehoz chcy weſele zdati 395 Proſym, račte mi 19) ſpomahati Nanieho 20) praweho prawa ſecti; 156 1) M. tak sě dajva jemu práva. — 2) M. a. — 2) M. jedú do vojsky. — 4) V rkp. gaž. — 5) H. kterého. — 6) M. učinila. — 7) M. chtieci. — 8) Schází u M. — 3) M. A když král přesta mluviti. — 10) M. je sě. — 11) Schází u M. — 12) M. na mne. — 13) V rkp. kral zal. — 16) M. věztež, jestli kto z nás co zděl — 15) Scházi u MI. — 16) H. poslu- chajtež tak. — 17) H. učinila. — 18) H. chtiec, bych. — 19) Schází u M. — 20) M. mně.
312 365 370 375 »Ach nama geſt trpieti, Co bude kral Artuš chtieti, Wſak ſe wiema kniemu prawa, 1) Ze 2) budeme oba zdrawa.« Ctnie welmi wyprawiwſe ſe, Otce y matku pogemſe, Tak gdu3) k ſudu. Kral poče nanie zalobu Před krali v předkniežaty Rka: »muſyl ſe gie 4) wieru dati, kdyz kemnie naydřew prigela, Zdaliby kterakeho 5) gmiela, Genz by proti gegi cti ſtal, Bych mu hlawu ſtieti kazal A ſe w tuz wiec podſudila. Sprawemlí geſt prowinila,6) Ze odemne ten ſlib wzela, Pak ſe ſkym chtiela 7) pogela? 380 Prawtez,8) prawahi geſt oſtala Wte winnie, naniez ſlib wzela?" Capi patnadſta. 385 390 Kdyz kral odmluwiti chwati,2) Panna poče 10) odpowiedati A 11) řkuc: »wy kniezata, pani mili! Co nany 12) kral 13) zalowal koli, To geſt wſe prawdu powiediel. Wiztez, że ktoż naň zdal,14) Genz by to 15) knecti geho ſtalo? Kakż 16) ſe mezy nami dalo, Ze mi byl prirozenim rowen y byl gest mne dobře hoden. Proto ſem nato pochtiela,17) Bych 18) ſnim vmanzelſtwi byla, Gehoz chcy weſele zdati 395 Proſym, račte mi 19) ſpomahati Nanieho 20) praweho prawa ſecti; 156 1) M. tak sě dajva jemu práva. — 2) M. a. — 2) M. jedú do vojsky. — 4) V rkp. gaž. — 5) H. kterého. — 6) M. učinila. — 7) M. chtieci. — 8) Schází u M. — 3) M. A když král přesta mluviti. — 10) M. je sě. — 11) Schází u M. — 12) M. na mne. — 13) V rkp. kral zal. — 16) M. věztež, jestli kto z nás co zděl — 15) Scházi u MI. — 16) H. poslu- chajtež tak. — 17) H. učinila. — 18) H. chtiec, bych. — 19) Schází u M. — 20) M. mně.
Strana 313
313 400 415 420 425 Nebude nama 1) knaſie necti. On mne hoden a ia geho, Protoz ſme newinni zleho.« Krali y kniezata potaz wzali 2) A nato odpowied dali,3) ze ſu knecti nic nezdieli; A to krali 4) powiedieli. Kral tiem welmi hniewiw bieſe, 405 Miloſti gim dati nechtieſe, Geliz 5) by ſe 6) pokorili A to wſecko včinili, Co by gim kral kazal koli. To panic ſepänu zwoli, 410 Gidechu vpokoru gemu, Iakz to krali poctiwemu.. 7) »Ty, päno, by byla wzdy vmne,8) Dokawadz9) nevſlyſiš odemne, Bych dal miloſtiwe 10) mozenie! A 11) ty, pannice, nechod 12) do me zemie, Aby ſe wiec nedopuſtil, Gehoz 13) bych winnu odpuſtil!« Florybella tiem ſe ſmuti, Ze ſe gima rozluciti. Wſak poče krale proſyti, Aby mohli ſpolu giti Az dote kralowe zemie: »Zda ſe ſpolu namluwime!« Kral Artuš to gim odpuſti. Tu ſe druh druha nepuſti, Az ſu wte zemi ſtali. Tuz ſu ſe ſmutnie zehnali; Otom nemluwi gineho, Nez yako mila mileho 430 I dnes, kdezt geſt rozlučenie, Gimażt ſpolu byti nenie. Capitola XVI. TAndaryas milostiwie 14) Wzem odpanny odpuſtienie, 1) H. neb nenie to. — 2) M. vzechu. — 3) M. a to všichni nalezechu. — 4) M. králevi. — 5) M. až. — 6) M. sě i — 7) Tento v. schází u M. — 3) Místo toho verše má M. i H.: Král vece: panno, chci tomu, aby byla vždycky u mne. — 2) M. doněvadž. — 1°) M. i H. milostné. — 11) Schází u M. — 12) Schází u M. i H. — 13) M. ažt bych: H. jeližt. — 16) I. žalostivě.
313 400 415 420 425 Nebude nama 1) knaſie necti. On mne hoden a ia geho, Protoz ſme newinni zleho.« Krali y kniezata potaz wzali 2) A nato odpowied dali,3) ze ſu knecti nic nezdieli; A to krali 4) powiedieli. Kral tiem welmi hniewiw bieſe, 405 Miloſti gim dati nechtieſe, Geliz 5) by ſe 6) pokorili A to wſecko včinili, Co by gim kral kazal koli. To panic ſepänu zwoli, 410 Gidechu vpokoru gemu, Iakz to krali poctiwemu.. 7) »Ty, päno, by byla wzdy vmne,8) Dokawadz9) nevſlyſiš odemne, Bych dal miloſtiwe 10) mozenie! A 11) ty, pannice, nechod 12) do me zemie, Aby ſe wiec nedopuſtil, Gehoz 13) bych winnu odpuſtil!« Florybella tiem ſe ſmuti, Ze ſe gima rozluciti. Wſak poče krale proſyti, Aby mohli ſpolu giti Az dote kralowe zemie: »Zda ſe ſpolu namluwime!« Kral Artuš to gim odpuſti. Tu ſe druh druha nepuſti, Az ſu wte zemi ſtali. Tuz ſu ſe ſmutnie zehnali; Otom nemluwi gineho, Nez yako mila mileho 430 I dnes, kdezt geſt rozlučenie, Gimażt ſpolu byti nenie. Capitola XVI. TAndaryas milostiwie 14) Wzem odpanny odpuſtienie, 1) H. neb nenie to. — 2) M. vzechu. — 3) M. a to všichni nalezechu. — 4) M. králevi. — 5) M. až. — 6) M. sě i — 7) Tento v. schází u M. — 3) Místo toho verše má M. i H.: Král vece: panno, chci tomu, aby byla vždycky u mne. — 2) M. doněvadž. — 1°) M. i H. milostné. — 11) Schází u M. — 12) Schází u M. i H. — 13) M. ažt bych: H. jeližt. — 16) I. žalostivě.
Strana 314
314 Gelde kotcy doſwe zemie, 435 A panna iakzto vwiezenie. Tak nerada ſnimi byla, Ze popannicy tuzila.1) Tandaryas přebyw 2) malo V otce, co mu3) ſe zdalo, Rytieře ſobie přebraw,4) S ſebu ſtriebra, zlatta 5) nabraw, Gede ſnimi dobru chwili I negednu dobru mili.6) Takž gede 7) dluhe čaſy, 445 Az mu ſe prihodi niekdy, ze gedu ſkrze weliky les; Tu ſe panic ztuzil bieš. Poče gich9) proſyti welmi, Aby napřed ſami geli 450 Rka: »powas ia pooſtanu A naſwu zmilitku 10) zpomenu,11) At mi tiem čas bude kratſſi, Proniz ſem vwelike pracy.« Tuž giede znenahla ponich, Az by puol 12) mile odnich, Wzpominage caſſy dřewnie, 13) Iakz 14) prebywal ſmilu rozkoſnie. 15) Až 16) napřed nalid geho Vderilo zbiehow mnoho. Driew nez gim prigel 17) napomoc, Az nadnimi mieli weliku 18) moc Y počeli ge gimati. Panic poče poſpiechati,19) Nalit kricie welmi ſylnie. 465 A on prihna welmi pilnie,20) A iakz knim prihna, pohriechu, Ihned pod nim oř zabichu, Chtiec gey wſickni oſkociti A geho pohriechu zabiti, 440 455 460 1573 1) U M. následují verše: a tak sobě zamysliia, aby veselé nejměla, ani sě jemu dívala, donidž by jeho neviděla. Podobně u H. — 2) M. pobyv. — 3) M. u otce, což jemu. — ) M. rytieřstva i lidí přebrav; H. rytieřstvo i lidi... — 5) M. střiebra mnoho. — 6) Poslední dva v. u M.: jede s nimi dlúho sám, nevěda v té chvíli kam; u H.: i jede s nimi dlúhú chvíli sám, nevěda smutný kam. — 7) M jezdieše. — 3) I. kdesi. — *) M. svých. — 1°) M. milú. — 11) M. zpomanu. — 12) M. u pól. — 13) M. zpomínaje dřevní chvíle. — 14) II. což. — 15) M. mile. — 16) M. až i. — 17) M. přispěl. — 18) M. svú. — 19) M. naslýchati. — 20) Poslední dva v. u II.: ano křičie lid všeliký, i učini k nim běh veliký. — Pak ještě u M. následuje v.: chtě je retovati v spěchu.
314 Gelde kotcy doſwe zemie, 435 A panna iakzto vwiezenie. Tak nerada ſnimi byla, Ze popannicy tuzila.1) Tandaryas přebyw 2) malo V otce, co mu3) ſe zdalo, Rytieře ſobie přebraw,4) S ſebu ſtriebra, zlatta 5) nabraw, Gede ſnimi dobru chwili I negednu dobru mili.6) Takž gede 7) dluhe čaſy, 445 Az mu ſe prihodi niekdy, ze gedu ſkrze weliky les; Tu ſe panic ztuzil bieš. Poče gich9) proſyti welmi, Aby napřed ſami geli 450 Rka: »powas ia pooſtanu A naſwu zmilitku 10) zpomenu,11) At mi tiem čas bude kratſſi, Proniz ſem vwelike pracy.« Tuž giede znenahla ponich, Az by puol 12) mile odnich, Wzpominage caſſy dřewnie, 13) Iakz 14) prebywal ſmilu rozkoſnie. 15) Až 16) napřed nalid geho Vderilo zbiehow mnoho. Driew nez gim prigel 17) napomoc, Az nadnimi mieli weliku 18) moc Y počeli ge gimati. Panic poče poſpiechati,19) Nalit kricie welmi ſylnie. 465 A on prihna welmi pilnie,20) A iakz knim prihna, pohriechu, Ihned pod nim oř zabichu, Chtiec gey wſickni oſkociti A geho pohriechu zabiti, 440 455 460 1573 1) U M. následují verše: a tak sobě zamysliia, aby veselé nejměla, ani sě jemu dívala, donidž by jeho neviděla. Podobně u H. — 2) M. pobyv. — 3) M. u otce, což jemu. — ) M. rytieřstva i lidí přebrav; H. rytieřstvo i lidi... — 5) M. střiebra mnoho. — 6) Poslední dva v. u M.: jede s nimi dlúho sám, nevěda v té chvíli kam; u H.: i jede s nimi dlúhú chvíli sám, nevěda smutný kam. — 7) M jezdieše. — 3) I. kdesi. — *) M. svých. — 1°) M. milú. — 11) M. zpomanu. — 12) M. u pól. — 13) M. zpomínaje dřevní chvíle. — 14) II. což. — 15) M. mile. — 16) M. až i. — 17) M. přispěl. — 18) M. svú. — 19) M. naslýchati. — 20) Poslední dva v. u II.: ano křičie lid všeliký, i učini k nim běh veliký. — Pak ještě u M. následuje v.: chtě je retovati v spěchu.
Strana 315
315 470 Aż gey pritiſtiechu kſkale. Tu odtud ſam wytiekage, Mnoho gich zſekl; y take zabil, 1) A ſam take poſečen byl. Nemohuce gemu nic vciniti,2) Tu geho muſychu odgieti. Pogemſe wſecky3) lidi geho, Geli 4) wſichni odnieho. Panic kdyz ſam oſtal bieſe, co by miel vciniti,5) newiedieſe. Zatiem wtuhach zleſſa wygide, Tu gedno mieſto nadgide. Wſed w nie poče žadati, Zdaby kto chtiel gey ſchowati? A kdyz rany ohledachu,7) Geho chowati nechtrechu,8) Az gednomu mieſtieninu vda ſe prigiti kniemu;9) Poče naniem ztazowati, Koho by tu 10) chtiel čekati? Panic gemu poče 11) tuziti, Ze nemože hoſpody gmieti. Wece gemu ten miestienin: »Welmili by 12) wdiek vcinil, Kto by tie poial dodomu?« 495 Panic odpowiedie gemu: 13) »Bych mohl kde 14) hoſpodu gmieti, Chtiel bych nato rad pomnieti! Zda bych kdy mohl lepe geſtie, Chtiel bych 15) zaplatiti gistie.« A kdyz gey mieſtienin ſpatri 16) koliwiek, »Zagifte,« wece, »neniet toto matny 17) člowiek!« Poge gey dodomu ſweho, Doby 18) mu 19) lekaře dobreho. Počechu geho leciti, 505 Dobre bydlo gemu ciniti. Hoſpodar kaza ſwe pani 475 480 485 490 500 157b 1) V. 467 472 u M.: oř pod ním ihned zabichu a jej všickni oskočichu, až jej k skále přitištěchu. A on sě rytieřsky bránil, mnoho jich zsekl, také zranil. — 2) M. zdieti. — 3) „M. vše. — 4) II. i jeli. — 5) M. co by učinil. — 6) M. jide — 7) H. opatřichu. — 3) H. nerodichu. — 3 M. k tomu. — 10) Schází u M. — 11) M. Panic je sě mu. 12. V rkp. welmi lby; M velmi-liť by. — 13) M. k tomu. — 14) II zde. — 15) II. bych jemu. — 16) I. jej spatři sám. — 17) M. žeť to nenie matný. — 15) M. i doby. — 19) Schází u M.
315 470 Aż gey pritiſtiechu kſkale. Tu odtud ſam wytiekage, Mnoho gich zſekl; y take zabil, 1) A ſam take poſečen byl. Nemohuce gemu nic vciniti,2) Tu geho muſychu odgieti. Pogemſe wſecky3) lidi geho, Geli 4) wſichni odnieho. Panic kdyz ſam oſtal bieſe, co by miel vciniti,5) newiedieſe. Zatiem wtuhach zleſſa wygide, Tu gedno mieſto nadgide. Wſed w nie poče žadati, Zdaby kto chtiel gey ſchowati? A kdyz rany ohledachu,7) Geho chowati nechtrechu,8) Az gednomu mieſtieninu vda ſe prigiti kniemu;9) Poče naniem ztazowati, Koho by tu 10) chtiel čekati? Panic gemu poče 11) tuziti, Ze nemože hoſpody gmieti. Wece gemu ten miestienin: »Welmili by 12) wdiek vcinil, Kto by tie poial dodomu?« 495 Panic odpowiedie gemu: 13) »Bych mohl kde 14) hoſpodu gmieti, Chtiel bych nato rad pomnieti! Zda bych kdy mohl lepe geſtie, Chtiel bych 15) zaplatiti gistie.« A kdyz gey mieſtienin ſpatri 16) koliwiek, »Zagifte,« wece, »neniet toto matny 17) člowiek!« Poge gey dodomu ſweho, Doby 18) mu 19) lekaře dobreho. Počechu geho leciti, 505 Dobre bydlo gemu ciniti. Hoſpodar kaza ſwe pani 475 480 485 490 500 157b 1) V. 467 472 u M.: oř pod ním ihned zabichu a jej všickni oskočichu, až jej k skále přitištěchu. A on sě rytieřsky bránil, mnoho jich zsekl, také zranil. — 2) M. zdieti. — 3) „M. vše. — 4) II. i jeli. — 5) M. co by učinil. — 6) M. jide — 7) H. opatřichu. — 3) H. nerodichu. — 3 M. k tomu. — 10) Schází u M. — 11) M. Panic je sě mu. 12. V rkp. welmi lby; M velmi-liť by. — 13) M. k tomu. — 14) II zde. — 15) II. bych jemu. — 16) I. jej spatři sám. — 17) M. žeť to nenie matný. — 15) M. i doby. — 19) Schází u M.
Strana 316
316 515 520 525 540 I dceram, aby wzdy zkazni Ge mu kratochwil 1) cinili A gemu ſwieru a ſkażni ſluzili.2) 510 A kdyz3) gey zleči ten 4) lekař, Wece gemu ten hoſpodar: »Což koli namnie požadaš, To wſe odemne 5) hotowo maš.« Panic poče diekowati A naniem geſtie žadati, Zda by gey vcinil giezdna? Hoſpodař gemu oř da6) I da gemu welmi 7) nelstiwie. Panic gemu 8) podiekowa milie I 8) gede pryc zaſe tu 9) cestu. A kdyż by opiet ktomu mieſtu, Tu kdez 11) zbyl lidu ſweho, Poče welmi nabohu 12) žadati toho, Aby mohl ſe ſtremi zbrehy biti A lidu ſweho zaſe dobyti.13) 15 Aż dus 14) předſebu vſlyſe, Kniemuz panic poſpieſi ſe. 16) Prihnaw poznal 17) ty zle zbiehy,18) Vcini knim hrozne 19) blehy, 530 Kopim dawage gim rany, Tepa, tluka 20) nawſe ſtrany. Netaże wietcich zgimati, 21) Menſſi muſychu ſe dawati. Tuż 22) retowa rytieře, 535 An ſe ſčeledi, 23) ſdietmi bere, 24) Chtie předles ſlidmi giti. Panic poče tomu chtreti, By gemu zbiezi 25) zgewili, Ci by koliwiek 26) byli? Počechu gemu prawiti Rkuc: »gest geden pohan lity, Tomu mnoho kniezat ſluzi. A ztrech kazdy wzdy wrok muſy 10) 158a 1) M. kratochvíli. — 2) M. i jemu s věrú slúžily. — 3) I kdyžto. — “) Schází u H. — 5) M. na mně — 6) H. přijedna. — 7) H. i da jej gemu. — 3) Schází u M. — 3) M. túž. — 1°) M. by opět přijel k tomu městu — 11) M. kdežto. — 12) Schází u M. — 13) Místo v. 524—525 má M.: s kým by počal svádu znovu. — 14) M. křik. — 15) M. uslyše před sebú. — 16) M. i pospieši tam v tu dobu. — 17) M. pozna. — 13) V rkp. lidi. — 13) M. i učini po nich. — 20) M. tlače. — 21) M. sě jemu dáti. — 22) M. a tu. — 23) M. s paní. — 26) M. chtě přes les s lidmi přejeti. — 25) V rkp. zbozi. — 26) M. by zbězi koli.
316 515 520 525 540 I dceram, aby wzdy zkazni Ge mu kratochwil 1) cinili A gemu ſwieru a ſkażni ſluzili.2) 510 A kdyz3) gey zleči ten 4) lekař, Wece gemu ten hoſpodar: »Což koli namnie požadaš, To wſe odemne 5) hotowo maš.« Panic poče diekowati A naniem geſtie žadati, Zda by gey vcinil giezdna? Hoſpodař gemu oř da6) I da gemu welmi 7) nelstiwie. Panic gemu 8) podiekowa milie I 8) gede pryc zaſe tu 9) cestu. A kdyż by opiet ktomu mieſtu, Tu kdez 11) zbyl lidu ſweho, Poče welmi nabohu 12) žadati toho, Aby mohl ſe ſtremi zbrehy biti A lidu ſweho zaſe dobyti.13) 15 Aż dus 14) předſebu vſlyſe, Kniemuz panic poſpieſi ſe. 16) Prihnaw poznal 17) ty zle zbiehy,18) Vcini knim hrozne 19) blehy, 530 Kopim dawage gim rany, Tepa, tluka 20) nawſe ſtrany. Netaże wietcich zgimati, 21) Menſſi muſychu ſe dawati. Tuż 22) retowa rytieře, 535 An ſe ſčeledi, 23) ſdietmi bere, 24) Chtie předles ſlidmi giti. Panic poče tomu chtreti, By gemu zbiezi 25) zgewili, Ci by koliwiek 26) byli? Počechu gemu prawiti Rkuc: »gest geden pohan lity, Tomu mnoho kniezat ſluzi. A ztrech kazdy wzdy wrok muſy 10) 158a 1) M. kratochvíli. — 2) M. i jemu s věrú slúžily. — 3) I kdyžto. — “) Schází u H. — 5) M. na mně — 6) H. přijedna. — 7) H. i da jej gemu. — 3) Schází u M. — 3) M. túž. — 1°) M. by opět přijel k tomu městu — 11) M. kdežto. — 12) Schází u M. — 13) Místo v. 524—525 má M.: s kým by počal svádu znovu. — 14) M. křik. — 15) M. uslyše před sebú. — 16) M. i pospieši tam v tu dobu. — 17) M. pozna. — 13) V rkp. lidi. — 13) M. i učini po nich. — 20) M. tlače. — 21) M. sě jemu dáti. — 22) M. a tu. — 23) M. s paní. — 26) M. chtě přes les s lidmi přejeti. — 25) V rkp. zbozi. — 26) M. by zbězi koli.
Strana 317
317 550 560 565 570 575 545 Poſlati mezy křeſtiany, By gimali pani y pany I wedli ge kgeho I dworu. Coz koli geſt toho zboru, Ti wzdy muſiechu 1) tam dielati.« Panic poče gich tazati Rka: »vkazte mi ceſtu k niemu!« Oni tak wecechu gemu: »Nelze geho tobie dogiti!«2) On wece: »chcy to zwiediet!" 555 Zbieżí počechu pwiti: »Geſt daleko tam dogeti,3) dote zemie welmi twrde 4) A ktomu dobře oſazene a hrde.5) Pak geſt gedna vzka naſep 6) A geſt klenuta tako ſklep 7) Skrze zemi wſicku geho, Wniezt geſt bahen welmi mnoho. Kdy8) by chtiel knie dogiti,?) Muſyl by tu 10) naſep wiedieti. Ta geſti 12) tak vzka, ze ſotnie dwoge kola minu ſe wolnie. Naniz ſtogie trie hradowe, Nanichz 13) ſu trie obrowe Każdy naſwem geſt prkrabie, Geden za druhym wedwu mili — A ctwrty hrad, naniemz ten gest, Kniemuz 14) nenie ginych ceſt. Kdyz ſkrze ty hrady progedeś15) A ctwrteho pak dogedeš, Tepruw by pak peci gmiel, Nez by toho pohana dogel ztoho ctwrteho hradu Pro toho liteho 16) pohana wadu, Vniehoz 17) twogi lide 580 dielagi w nocy y we dne.«18) A kdyz gemu to zgewichu, ti zbiezi — rytieri y (ſ) lidmi — ſlibichu, 158b 1) M. musí. 2) M. dojeti. — 3) M. dojíti. — *) M. do té meze jeho země. — 5, Tento v. scházi u M. i H. — 6) M. náspě. — 7) Celý v. schází u M. i H. — 8) M. kto. — 3) I. dojeti. — 10) Schází u M. — 11) V rkp. viděti. — 12) M. jest. — 13) M. na nichžto. — 14) M k němužto — 15) V rkp. r nad řádkou. Místo v. 573—577 má II.: než skrzě ty hrady jeti; tepruv by pak musil jmieti vždy péči z čtvrtého hradu. — 16) Schází u M. — 17) M. u něhožto. — 18) V rkp. y v nocy we dne.
317 550 560 565 570 575 545 Poſlati mezy křeſtiany, By gimali pani y pany I wedli ge kgeho I dworu. Coz koli geſt toho zboru, Ti wzdy muſiechu 1) tam dielati.« Panic poče gich tazati Rka: »vkazte mi ceſtu k niemu!« Oni tak wecechu gemu: »Nelze geho tobie dogiti!«2) On wece: »chcy to zwiediet!" 555 Zbieżí počechu pwiti: »Geſt daleko tam dogeti,3) dote zemie welmi twrde 4) A ktomu dobře oſazene a hrde.5) Pak geſt gedna vzka naſep 6) A geſt klenuta tako ſklep 7) Skrze zemi wſicku geho, Wniezt geſt bahen welmi mnoho. Kdy8) by chtiel knie dogiti,?) Muſyl by tu 10) naſep wiedieti. Ta geſti 12) tak vzka, ze ſotnie dwoge kola minu ſe wolnie. Naniz ſtogie trie hradowe, Nanichz 13) ſu trie obrowe Każdy naſwem geſt prkrabie, Geden za druhym wedwu mili — A ctwrty hrad, naniemz ten gest, Kniemuz 14) nenie ginych ceſt. Kdyz ſkrze ty hrady progedeś15) A ctwrteho pak dogedeš, Tepruw by pak peci gmiel, Nez by toho pohana dogel ztoho ctwrteho hradu Pro toho liteho 16) pohana wadu, Vniehoz 17) twogi lide 580 dielagi w nocy y we dne.«18) A kdyz gemu to zgewichu, ti zbiezi — rytieri y (ſ) lidmi — ſlibichu, 158b 1) M. musí. 2) M. dojeti. — 3) M. dojíti. — *) M. do té meze jeho země. — 5, Tento v. scházi u M. i H. — 6) M. náspě. — 7) Celý v. schází u M. i H. — 8) M. kto. — 3) I. dojeti. — 10) Schází u M. — 11) V rkp. viděti. — 12) M. jest. — 13) M. na nichžto. — 14) M k němužto — 15) V rkp. r nad řádkou. Místo v. 573—577 má II.: než skrzě ty hrady jeti; tepruv by pak musil jmieti vždy péči z čtvrtého hradu. — 16) Schází u M. — 17) M. u něhožto. — 18) V rkp. y v nocy we dne.
Strana 318
318 585 590 595 605 zdietmi, ſpannami y panemi, Aby kukrali Artuſowi geli. 1) A k dyz by ſe tam doptali, Aby2) ſe vwiezenie dali Pannie Florybelle kraſne, Tak řkuce miloſtiwe:2) »Poſlal geſt nas pannic ktobie, Ten 4) genz noſy nahelmie ſobie Wzlattem 5) poli čerwenu 6) Pannu zlattem oblozenu, Aby znas wſecko 7) zdiela To wſſe, coz by koli chtiela: lleč 8) wzdy vwiezenie miela?) Aneb,10) kdyz raciš, propuſtila.« To wſe gemu ſlibichu A 11) tu ſe yhned rozlucichu; Gedu kkrali Artuſowi. Biechu 12) wſickni hotowi 600 Get1 13) kupänie vwiezení, A prawiece to poſlanie: »Poſlal 14) geſt nas panic ktobie, Genz noſy nahelmie ſobie Wzlattem poli čerwenu panu,15) Zlattem ciſtym obloženu,16) Bychme byli vwiezeni I kewſemu tomu 17) chtieni. Panna wece: »Ach, mileho Nelze mi widati geho, 610 zalo�tiwie wzdy lkagicy Y truhle ſe wzdy 18) magicy, Gſucy wzdy bez weſele, A wzdy wiece cim dele!« 19) Grde ſnimi předkralowu, 20) Poče gie proſyti mdlobu, Zdaby ſnimi před krale chtiela. Kralowa to rada zdiela. 159. 615 1) Místo v. 581—583. má M.: tehdy mu všichni slíbichu ti zbězi i rytieř s nimi, s lidmi, s dětmi, se paními, aby sě zasě vrátili, k kráti Artuševi jeli. — 2) M. by. — 3) H. a tak řkúce, od něho to poselstvie povědúce. — 4) Schází u H. — 5) II. v ze- leném. — 6) V rkp. pannu čerwenu. — 7) H. to vše. — 8) Schází u H. — 3) II. nás jměla. — 10) H. neb. — 11) Schází u H. — 12) H. tu biechu. — 13) H. jíti. — 14) HI. řkúc: poslal. — 15) H. v zeleném poli červenú. — 16) H. pannu, zlatem obloženu. — 17) H. tvému. — 13) I truchle se po něm. — 13) Místo toho v. má H. tři: i všelikaké kratochvíle. A vždy více čím déle žalost jmejíše veliků. — 20) H. prosbú.
318 585 590 595 605 zdietmi, ſpannami y panemi, Aby kukrali Artuſowi geli. 1) A k dyz by ſe tam doptali, Aby2) ſe vwiezenie dali Pannie Florybelle kraſne, Tak řkuce miloſtiwe:2) »Poſlal geſt nas pannic ktobie, Ten 4) genz noſy nahelmie ſobie Wzlattem 5) poli čerwenu 6) Pannu zlattem oblozenu, Aby znas wſecko 7) zdiela To wſſe, coz by koli chtiela: lleč 8) wzdy vwiezenie miela?) Aneb,10) kdyz raciš, propuſtila.« To wſe gemu ſlibichu A 11) tu ſe yhned rozlucichu; Gedu kkrali Artuſowi. Biechu 12) wſickni hotowi 600 Get1 13) kupänie vwiezení, A prawiece to poſlanie: »Poſlal 14) geſt nas panic ktobie, Genz noſy nahelmie ſobie Wzlattem poli čerwenu panu,15) Zlattem ciſtym obloženu,16) Bychme byli vwiezeni I kewſemu tomu 17) chtieni. Panna wece: »Ach, mileho Nelze mi widati geho, 610 zalo�tiwie wzdy lkagicy Y truhle ſe wzdy 18) magicy, Gſucy wzdy bez weſele, A wzdy wiece cim dele!« 19) Grde ſnimi předkralowu, 20) Poče gie proſyti mdlobu, Zdaby ſnimi před krale chtiela. Kralowa to rada zdiela. 159. 615 1) Místo v. 581—583. má M.: tehdy mu všichni slíbichu ti zbězi i rytieř s nimi, s lidmi, s dětmi, se paními, aby sě zasě vrátili, k kráti Artuševi jeli. — 2) M. by. — 3) H. a tak řkúce, od něho to poselstvie povědúce. — 4) Schází u H. — 5) II. v ze- leném. — 6) V rkp. pannu čerwenu. — 7) H. to vše. — 8) Schází u H. — 3) II. nás jměla. — 10) H. neb. — 11) Schází u H. — 12) H. tu biechu. — 13) H. jíti. — 14) HI. řkúc: poslal. — 15) H. v zeleném poli červenú. — 16) H. pannu, zlatem obloženu. — 17) H. tvému. — 13) I truchle se po něm. — 13) Místo toho v. má H. tři: i všelikaké kratochvíle. A vždy více čím déle žalost jmejíše veliků. — 20) H. prosbú.
Strana 319
319 625 630 640 645 Sſla ſnimi předkrale milie, Klekſe proſyh geho vſyle, 1) 620 zdaby2) ge racil vſlyſeti A 3) Tandaryaſowi miloſt dati.4) Kral byl 5) hniewiw ztoho: »I 6) pro ji gednoho ziweho Nechcy mu miloſti dati!« Kralowa ſe ſepannu 7) wrati, I gdu 8) naſwe pokoge. Panna ſezwa wſecky ſwoge, Vcini bydlo wiezniö tiem A potřech dnech kaza wſem,2) Aby kazdy domow gel. A 10) pannic ſe dobře miel. Giż přegel preſprieſep 11) khradu, Vcinil ſtiem obrem ſwadu, Tlukl mu nawratta 12) před moſtem. 635 Obr ſe wybra stluſtym ſochorem 13) zeleznym, Poce 14) nan ſwadu, Tu wze naſwem ori wadu. Obr gey ſochorem porazy, A on gey ſwym mečem 15) prorazy.16) Nahrad bieże, 17) zabiw geho, Boge ſe, by wiece gineho Nebylo tu pohanſtwa liteho. Nalit tu wſecko křeſtianſtwo bylo.18) Ti, geſto 19) wrobotie byli, Tohot 20) ſu ſkrze nieho zbili, Gehozto radi vzřechu Mnoho 21) lidi,22) genz tu biechu. Genz tě pohan zabit23) byl, To ten panic wſe vcinil. 650 Byl ſnimi tu dowečera, Ani gey wodie, kde ktera 24) ſbozie, I kde klenoti kteri, Vkazugic 159b 1) H. v síle. — 2) H. aby. — 3) Schází u H. — 4) H. přieti. — 5) H. by velmi. — 6) H. řka: i. — 7) V rkp. ſepannami. — 8) H. jidechu. — 3) H. jim všem. — 15) H. tam pak. — 11) M. již přijel po náspi. — 12) M. u vrata. — 13) M. obr vyšel s sochorem zlosten. — 14) M. s železným, počal — 15) H. kopím. — 16) M. potasi. — 17) M. vběže. — 18) Místo v. 641—643 má M.: boje se viece jiného, aby někto nemstil jeho I nebylo tu pohanstva, naliť bylo mnoho křesťanstva. — Podobně i u H. — 19) M. jenž tu. — 20) V rkp. Tyt. — 21) M. mužie. — 22) M. ženy. — 23) M. že ten pohan již zabit — 24) Patrně pozdější přídavek.
319 625 630 640 645 Sſla ſnimi předkrale milie, Klekſe proſyh geho vſyle, 1) 620 zdaby2) ge racil vſlyſeti A 3) Tandaryaſowi miloſt dati.4) Kral byl 5) hniewiw ztoho: »I 6) pro ji gednoho ziweho Nechcy mu miloſti dati!« Kralowa ſe ſepannu 7) wrati, I gdu 8) naſwe pokoge. Panna ſezwa wſecky ſwoge, Vcini bydlo wiezniö tiem A potřech dnech kaza wſem,2) Aby kazdy domow gel. A 10) pannic ſe dobře miel. Giż přegel preſprieſep 11) khradu, Vcinil ſtiem obrem ſwadu, Tlukl mu nawratta 12) před moſtem. 635 Obr ſe wybra stluſtym ſochorem 13) zeleznym, Poce 14) nan ſwadu, Tu wze naſwem ori wadu. Obr gey ſochorem porazy, A on gey ſwym mečem 15) prorazy.16) Nahrad bieże, 17) zabiw geho, Boge ſe, by wiece gineho Nebylo tu pohanſtwa liteho. Nalit tu wſecko křeſtianſtwo bylo.18) Ti, geſto 19) wrobotie byli, Tohot 20) ſu ſkrze nieho zbili, Gehozto radi vzřechu Mnoho 21) lidi,22) genz tu biechu. Genz tě pohan zabit23) byl, To ten panic wſe vcinil. 650 Byl ſnimi tu dowečera, Ani gey wodie, kde ktera 24) ſbozie, I kde klenoti kteri, Vkazugic 159b 1) H. v síle. — 2) H. aby. — 3) Schází u H. — 4) H. přieti. — 5) H. by velmi. — 6) H. řka: i. — 7) V rkp. ſepannami. — 8) H. jidechu. — 3) H. jim všem. — 15) H. tam pak. — 11) M. již přijel po náspi. — 12) M. u vrata. — 13) M. obr vyšel s sochorem zlosten. — 14) M. s železným, počal — 15) H. kopím. — 16) M. potasi. — 17) M. vběže. — 18) Místo v. 641—643 má M.: boje se viece jiného, aby někto nemstil jeho I nebylo tu pohanstva, naliť bylo mnoho křesťanstva. — Podobně i u H. — 19) M. jenž tu. — 20) V rkp. Tyt. — 21) M. mužie. — 22) M. ženy. — 23) M. že ten pohan již zabit — 24) Patrně pozdější přídavek.
Strana 320
320 Komonſtwo y take ori. Ty kaza přeberuc 1) neſti 655 A naworiech 2) domow westi. zytra wzem odnich ſlib,3) Aby ten weſken lid Brali 4) ſe 5) kkrali Artuſowu dworu Pannie Florybelle vpoko ru, Dali ſe gie 6) vwiezenie, Powieduc 7) to znamenie: »Ten genz noſy kraſnu pannu, Wzlattem 8) poli čerwenu,?) Pannic nas ten poſlal ktobie.« 665 A kdyz ſe to ſta wte dobie, Ze to wſecko vcinichu, Pannie zaloſt obnowichu. Ona opiet ſnimi ſedſſi, S kralowu předkralem klekſſi, 670 proſy zapanice ſweho, By odpuſtil winu geho. By kral welmi hniewiw ztoho, Ze gide mlče odtoho, nerodi gim ſlowce recy. 675 Panna gide wen wpeci,10) Vcini bydlo wiezniom tiem I kaza gim pryc wſem, By geli domow, kdez kto byl. — A gegie panic zdraw byl. 660 160a Capitola XVII. 680 TAndaryaš zabiw druheho wobra gide whrad,11) Tu ho křeſtian kazdy vzře 12) rad. Zabiw gey ztoho vſyle,13) Dariw ge 14) opiet wſechny milie, Poſla 15) ge wſlib ſwe pannie, 685 By ſe gie dali vwiezenie. Yakz ſu ſe nayprw pribrali, 1) M pryč berúc. — 2) M. na vozech. — 3) H. na zajtřie pojem oř, vze od nich odpuštěnie a je zaváže slíbením. — 4) H. šli. — 5) Není u H — 6) V rkp. giz. — 7) H. povědúce. — 8) H. v zeleném. — *) U H. následuje: zlatem obloženu. — 10) H. úpěci. — 11) M. A zde Tandariuš zabil druhého obra i všel v hrad. — 13) M. viděl. — 1) M. zbaviv je toho úsilé. — 14) Schází u M. — 15) MI. i posla.
320 Komonſtwo y take ori. Ty kaza přeberuc 1) neſti 655 A naworiech 2) domow westi. zytra wzem odnich ſlib,3) Aby ten weſken lid Brali 4) ſe 5) kkrali Artuſowu dworu Pannie Florybelle vpoko ru, Dali ſe gie 6) vwiezenie, Powieduc 7) to znamenie: »Ten genz noſy kraſnu pannu, Wzlattem 8) poli čerwenu,?) Pannic nas ten poſlal ktobie.« 665 A kdyz ſe to ſta wte dobie, Ze to wſecko vcinichu, Pannie zaloſt obnowichu. Ona opiet ſnimi ſedſſi, S kralowu předkralem klekſſi, 670 proſy zapanice ſweho, By odpuſtil winu geho. By kral welmi hniewiw ztoho, Ze gide mlče odtoho, nerodi gim ſlowce recy. 675 Panna gide wen wpeci,10) Vcini bydlo wiezniom tiem I kaza gim pryc wſem, By geli domow, kdez kto byl. — A gegie panic zdraw byl. 660 160a Capitola XVII. 680 TAndaryaš zabiw druheho wobra gide whrad,11) Tu ho křeſtian kazdy vzře 12) rad. Zabiw gey ztoho vſyle,13) Dariw ge 14) opiet wſechny milie, Poſla 15) ge wſlib ſwe pannie, 685 By ſe gie dali vwiezenie. Yakz ſu ſe nayprw pribrali, 1) M pryč berúc. — 2) M. na vozech. — 3) H. na zajtřie pojem oř, vze od nich odpuštěnie a je zaváže slíbením. — 4) H. šli. — 5) Není u H — 6) V rkp. giz. — 7) H. povědúce. — 8) H. v zeleném. — *) U H. následuje: zlatem obloženu. — 10) H. úpěci. — 11) M. A zde Tandariuš zabil druhého obra i všel v hrad. — 13) M. viděl. — 1) M. zbaviv je toho úsilé. — 14) Schází u M. — 15) MI. i posla.
Strana 321
321 Tak ſe pannie vwiezenie dali, Znamenie giż 1) zwieſtowali: »Panic, genz noſy wzelenem poli 690 Cerwenu panu naſobie, Ten gesti nas poſlal ktobie.« Panna ſkralowu y ſwiezni Gdu předkral v predni, Počechu zan vſylowati. 695 Kral mu miloſti nerodi dati. Panna ſe dopokoge wrati, Wieznie wſecky domow nawrati. 160b Capitola Oſmnadſta. Andaryas opiet zabil 2) obra y hradu dobyl 3) 700 Třetleho, genž byl naylepíí wte zemi, vpoſadce twrdſi. kreſtiane gey radi widieli 4) A geho milie prigeli.5) Potom gim wſſe6) brati kaza 17) ſlibem ge wſechny zawaza, Ze gidechu vwiezenie,8) Florybelle kraſne panie.2) Ana bezewſeho meſkanie Gide kkrah 10) proſyt ſnimi, 710 Zdaby giz byl miloſtiwy A whniewu ſwem obmiekcily.11) Kral mu geſtie miloſti nerodi dati Rka: »chcy malo pomeſkati!« Päna ſe miloſtiwie12) wrati, 715 Wieznie rozpuſtiti chwati. — Kdyzto panic 13) ſhradu ſgel, Yhned gey ohnië zazehl. Y gel kliteho pohana hradu, A chtie ſnim vciniti ſwadu, 720 I 14) zbi nazelezna 15) wratta pilnie. lity pohan wece: »diw mie, 705 1) H. jí. — 2) M. A zde Tandariuš zabil. — 3) M. pak dobyl. — 4) M. jej ctně přijeli. — 5) M. a radosť velikú jměli. — 6) V rkp. wſſem; M. vše. — 7) Schází u M. — 8) V rkp. e nadepsáno červené. — 3) U H. následuje v.: zvěstovachu jí znamenie. — 10) H. krále. — 11) Tento v. schází u H. — 12) H. žalostivě. — 13) H. a tam panic když. — 14) Schází u M. — 15) M. vzbi v železná. Sborník Baworowského 21
321 Tak ſe pannie vwiezenie dali, Znamenie giż 1) zwieſtowali: »Panic, genz noſy wzelenem poli 690 Cerwenu panu naſobie, Ten gesti nas poſlal ktobie.« Panna ſkralowu y ſwiezni Gdu předkral v predni, Počechu zan vſylowati. 695 Kral mu miloſti nerodi dati. Panna ſe dopokoge wrati, Wieznie wſecky domow nawrati. 160b Capitola Oſmnadſta. Andaryas opiet zabil 2) obra y hradu dobyl 3) 700 Třetleho, genž byl naylepíí wte zemi, vpoſadce twrdſi. kreſtiane gey radi widieli 4) A geho milie prigeli.5) Potom gim wſſe6) brati kaza 17) ſlibem ge wſechny zawaza, Ze gidechu vwiezenie,8) Florybelle kraſne panie.2) Ana bezewſeho meſkanie Gide kkrah 10) proſyt ſnimi, 710 Zdaby giz byl miloſtiwy A whniewu ſwem obmiekcily.11) Kral mu geſtie miloſti nerodi dati Rka: »chcy malo pomeſkati!« Päna ſe miloſtiwie12) wrati, 715 Wieznie rozpuſtiti chwati. — Kdyzto panic 13) ſhradu ſgel, Yhned gey ohnië zazehl. Y gel kliteho pohana hradu, A chtie ſnim vciniti ſwadu, 720 I 14) zbi nazelezna 15) wratta pilnie. lity pohan wece: »diw mie, 705 1) H. jí. — 2) M. A zde Tandariuš zabil. — 3) M. pak dobyl. — 4) M. jej ctně přijeli. — 5) M. a radosť velikú jměli. — 6) V rkp. wſſem; M. vše. — 7) Schází u M. — 8) V rkp. e nadepsáno červené. — 3) U H. následuje v.: zvěstovachu jí znamenie. — 10) H. krále. — 11) Tento v. schází u H. — 12) H. žalostivě. — 13) H. a tam panic když. — 14) Schází u M. — 15) M. vzbi v železná. Sborník Baworowského 21
Strana 322
322 725 730 735 740 Kterak 1) tluce welmi ſylnie! Co 2) chce kto zde tak pilnie? Wzdyt3) toho chcy zkuſyti A 4) geho pychy vkrotiti 5)!« A 4) kdyz ſe wodienie obleče. Yhned hniewiw 6) kwratom tece, Kaza otewrieti gel. A on zbieh 7) nahrad kniemu,8) Wytrhna meč, ſwadu poče. Pohan lity kniemu kroče, Welmi nan ſylnie 2) ſecieſe, Ze Tandaryaš prednim gdieſe, Az podgednu ſtienu 10) vteče, A 4) on 11) prodluhoſt ſweho meče Nemozieſe 12) pro zed ſecy. Panic poprawi 13) ſwe wiecy, Poče odtud 14) wyſiwati, Wnohy geho doſahati,15) Tak že 16) gemu boh pomože. ze toho litce přemože. Zabil gey w tom čaſe, A ſam zſecen welmi 17) bieſe. Nebyl giz 18) proti niemu. 745 Kaza lidu tomu wſemu Předſe giti ztoho hradu. ten bieſe ohradu 19) Iako dobre mieſto hodne, Wniemz biechu robotni křeſtiane, 750 dielachu bohate dielo, Coz ſe litcy kolt libilo.21) Ti ſe wſichni předen brachu, Gemu čeſt y chwalu wzdachu, ze ge zbawil roboty te. 755 On 22) pak naleze lidi ſwe, Geſto mu byli pogeli; Tut ſu ſnim weſeli byli, Rka: »naſwog ſem ziwot nic nedbal,23) 20) 161a 1) M. kto tak. — 2) M. co-li. — 3) M. vždy. — 4) Schází u M. — 5) M. ukrátiti. — 6) M. hněvy. — 7) M. an vběh. — 5) M. ihned k němu. —3) M. přieliš — 1°) M. zeď. — 11) M. obr. — 12) M. nemože ho. — 13) M. popraviv. — 14) M. je sě odtad. — 15) M. dosiehati. — 16) M. až. — 17) M. a sám také sečen. — 18) M. neby viec nic. — 1*) M. v takú ohradu. — 20) M. v němž křesťané vždy robotně. — 21) M. že sě všecko čistě skvělo, což se lítci hodné zdálo. — 22) M. tu. — 2) M. řka: že jsem na svój život netbal.
322 725 730 735 740 Kterak 1) tluce welmi ſylnie! Co 2) chce kto zde tak pilnie? Wzdyt3) toho chcy zkuſyti A 4) geho pychy vkrotiti 5)!« A 4) kdyz ſe wodienie obleče. Yhned hniewiw 6) kwratom tece, Kaza otewrieti gel. A on zbieh 7) nahrad kniemu,8) Wytrhna meč, ſwadu poče. Pohan lity kniemu kroče, Welmi nan ſylnie 2) ſecieſe, Ze Tandaryaš prednim gdieſe, Az podgednu ſtienu 10) vteče, A 4) on 11) prodluhoſt ſweho meče Nemozieſe 12) pro zed ſecy. Panic poprawi 13) ſwe wiecy, Poče odtud 14) wyſiwati, Wnohy geho doſahati,15) Tak že 16) gemu boh pomože. ze toho litce přemože. Zabil gey w tom čaſe, A ſam zſecen welmi 17) bieſe. Nebyl giz 18) proti niemu. 745 Kaza lidu tomu wſemu Předſe giti ztoho hradu. ten bieſe ohradu 19) Iako dobre mieſto hodne, Wniemz biechu robotni křeſtiane, 750 dielachu bohate dielo, Coz ſe litcy kolt libilo.21) Ti ſe wſichni předen brachu, Gemu čeſt y chwalu wzdachu, ze ge zbawil roboty te. 755 On 22) pak naleze lidi ſwe, Geſto mu byli pogeli; Tut ſu ſnim weſeli byli, Rka: »naſwog ſem ziwot nic nedbal,23) 20) 161a 1) M. kto tak. — 2) M. co-li. — 3) M. vždy. — 4) Schází u M. — 5) M. ukrátiti. — 6) M. hněvy. — 7) M. an vběh. — 5) M. ihned k němu. —3) M. přieliš — 1°) M. zeď. — 11) M. obr. — 12) M. nemože ho. — 13) M. popraviv. — 14) M. je sě odtad. — 15) M. dosiehati. — 16) M. až. — 17) M. a sám také sečen. — 18) M. neby viec nic. — 1*) M. v takú ohradu. — 20) M. v němž křesťané vždy robotně. — 21) M. že sě všecko čistě skvělo, což se lítci hodné zdálo. — 22) M. tu. — 2) M. řka: že jsem na svój život netbal.
Strana 323
323 Tak ſem was wiernie dobywal!« 760 Tepruw ſe poce leciti A s ſwymi 1) tu weſel byti. Wtom hradie bieſe mnoho domow, Wniemż lidi 2) mnoho tiſicow. Ti wſichni natom ſlib wzeli,3) By ſe vwiezenie dali 4) Sznamenim k Florybelle. Tu nebyli 5) nic li dele, Sſli knie,6) zbozie nabrali.7) Zde pak gedine oſtali Tandaryas s ſwymi lidmi Natom hradie, gſuce klidni.8) Byl ſ nimi, an9) ſe ran zlecil. A 10) lid ſe giz pribliżil Kdworu krale Artuſowu, Ano ſe gim diwi ſhradu, Ze geli yako vwogſtie. Tak bylo gich k tomu mnozſtwi11) Nakoniech, nawoziech druzy, Piesich, dieti, mnoho mužij.12 780 Kterak 13) ſe mohl kto naylep mieti, Mohli ge wſickni ſhradu widieti. 14) Zatiem proti nim ſhradu ſeſlachu, Kam by chtieli,15) toho 16) wztazachu.17) Prigidechu 18) wſickni milie, Gdu 19) k Florybelle tam 20) wſyle, dachu ſe gie vwiezenie, A 20) prawiece 21) to znamenie: »Ten nas 22) panic poſlal ktobie, Genz noſy nahelmie ſobie 790 Wzelenem poli čerwenu pannu 20) A zlattem kraſnie obloženu,23) Bycho byli vwiezeni, Doniewadz24) libo twemu chtreni.« — 765 770 775 785 161b 1) H. s nimi. — 2) M. v nichž lida. — 3) M. ti všichni slib na to dali. — *) I. brali. — 5) M. nemeškavše. — 6) M. k nie a. — 7) Písař napsal dále Ze tam ſbozie nebrali a škrtnul červeně. — 8) M. i H. jsúc uklidni. — 2) M. až. — 10) M. a zde. — 11) M. množstvie. — 12) M. pěšky také, ženy i muži. — 13) M. jak. — 14) M. Zatiem proti nim vyslachu. — 15) M. jeli. — 16) Schází u M. — 17) M. vztazováchu. — 18) M. přijechu je. — 19) M. Tuť jdú. — 20) Schází u M. — 21) M. pravíce jí 12) M. ny. — 23) M. pannu zlatem obloženú. — 24) M. dokudž. 21*
323 Tak ſem was wiernie dobywal!« 760 Tepruw ſe poce leciti A s ſwymi 1) tu weſel byti. Wtom hradie bieſe mnoho domow, Wniemż lidi 2) mnoho tiſicow. Ti wſichni natom ſlib wzeli,3) By ſe vwiezenie dali 4) Sznamenim k Florybelle. Tu nebyli 5) nic li dele, Sſli knie,6) zbozie nabrali.7) Zde pak gedine oſtali Tandaryas s ſwymi lidmi Natom hradie, gſuce klidni.8) Byl ſ nimi, an9) ſe ran zlecil. A 10) lid ſe giz pribliżil Kdworu krale Artuſowu, Ano ſe gim diwi ſhradu, Ze geli yako vwogſtie. Tak bylo gich k tomu mnozſtwi11) Nakoniech, nawoziech druzy, Piesich, dieti, mnoho mužij.12 780 Kterak 13) ſe mohl kto naylep mieti, Mohli ge wſickni ſhradu widieti. 14) Zatiem proti nim ſhradu ſeſlachu, Kam by chtieli,15) toho 16) wztazachu.17) Prigidechu 18) wſickni milie, Gdu 19) k Florybelle tam 20) wſyle, dachu ſe gie vwiezenie, A 20) prawiece 21) to znamenie: »Ten nas 22) panic poſlal ktobie, Genz noſy nahelmie ſobie 790 Wzelenem poli čerwenu pannu 20) A zlattem kraſnie obloženu,23) Bycho byli vwiezeni, Doniewadz24) libo twemu chtreni.« — 765 770 775 785 161b 1) H. s nimi. — 2) M. v nichž lida. — 3) M. ti všichni slib na to dali. — *) I. brali. — 5) M. nemeškavše. — 6) M. k nie a. — 7) Písař napsal dále Ze tam ſbozie nebrali a škrtnul červeně. — 8) M. i H. jsúc uklidni. — 2) M. až. — 10) M. a zde. — 11) M. množstvie. — 12) M. pěšky také, ženy i muži. — 13) M. jak. — 14) M. Zatiem proti nim vyslachu. — 15) M. jeli. — 16) Schází u M. — 17) M. vztazováchu. — 18) M. přijechu je. — 19) M. Tuť jdú. — 20) Schází u M. — 21) M. pravíce jí 12) M. ny. — 23) M. pannu zlatem obloženú. — 24) M. dokudž. 21*
Strana 324
324 Capitola dewatynadſta. 800 805 PAnna mile ge prigela, 1) 795 Zaloſt hroznu wſrdcy wzela,2) Slyſecy takowe 3) prihody, Bogecy ſe geho ſkody. Brala ſe 4) předkrale ſkralowu5) Snimi, proſec hlaſſy zaloſtiwymi, Aby wida geho ſnaznoſt, Racil i dati gemu miloſt. Mnoho kriknu 6) dobrych hlaſſow Rkuc: »krali! wiz geho ſkutkow dobrych, co geſti 7) vcinil! Ač 8) geſt kdy co zawinil.9) Zakon gemu odpuſtiti A gey priſobie wzdycky 10) gmieti!« 162a Capitola dwadcata. KRal wece: »giż11) ma miloſt mu! Poradtez mi wſickni ktomu, 810 kterak bychme 12) gey nalezli.« Tehdy wſichni radoſt wzeli. 13) 1 14) panna tem radoſtna byla, Wſechny wieznie rozpuſtila. Gedineho 15) oſtawichu 815 Rytieře, gehoz proſychu, By racil geho hledati, Chtiec mu welike 16) zbozie dati. Hledat geho wyprawichu, Zlatta, ſtriebra doſti dachu. A kdyz prigel naten 17) naſep, Nahrad, kdez geſt 18) wiezel 19) mnoho leth, Tut naleze lidi geho; Wece gim : »wieteli Tandaryaſe ctneho?" Wecechu, ze »prec gt gel, 825 A newieme, kam ſe geſti giz podiel.20)« 820 1) M. přijala. — 2) M. žalost velikú v srdce vzala. — 3) M. také. — ) M. šla. — 5) M. s králevú. — 6) M. křiklo. — 7) M. což jest již. — 3) M. ač-li. — 3) V rkp. zacinil. — 10) M. vždy. — 11) M. jižť. — 12) M. bychom. — 13) M. a všickni tiem v radost vešli. — 14) Schází u M. — 15) M. i H. Kromě jednoho. — 16) M. veliká. — 17) M. na tu. — 18) Schází u M. — 12) M. vězal. — 20) Místo v. 823—825. u H.: i vece jim: zdabyšte věděli ctného Tandariáše, kam se děl? vecechu jemu, že jest preč odjel, a již čtvrtý den jest tomu minul: my nevieme, kam jest zavinul.
324 Capitola dewatynadſta. 800 805 PAnna mile ge prigela, 1) 795 Zaloſt hroznu wſrdcy wzela,2) Slyſecy takowe 3) prihody, Bogecy ſe geho ſkody. Brala ſe 4) předkrale ſkralowu5) Snimi, proſec hlaſſy zaloſtiwymi, Aby wida geho ſnaznoſt, Racil i dati gemu miloſt. Mnoho kriknu 6) dobrych hlaſſow Rkuc: »krali! wiz geho ſkutkow dobrych, co geſti 7) vcinil! Ač 8) geſt kdy co zawinil.9) Zakon gemu odpuſtiti A gey priſobie wzdycky 10) gmieti!« 162a Capitola dwadcata. KRal wece: »giż11) ma miloſt mu! Poradtez mi wſickni ktomu, 810 kterak bychme 12) gey nalezli.« Tehdy wſichni radoſt wzeli. 13) 1 14) panna tem radoſtna byla, Wſechny wieznie rozpuſtila. Gedineho 15) oſtawichu 815 Rytieře, gehoz proſychu, By racil geho hledati, Chtiec mu welike 16) zbozie dati. Hledat geho wyprawichu, Zlatta, ſtriebra doſti dachu. A kdyz prigel naten 17) naſep, Nahrad, kdez geſt 18) wiezel 19) mnoho leth, Tut naleze lidi geho; Wece gim : »wieteli Tandaryaſe ctneho?" Wecechu, ze »prec gt gel, 825 A newieme, kam ſe geſti giz podiel.20)« 820 1) M. přijala. — 2) M. žalost velikú v srdce vzala. — 3) M. také. — ) M. šla. — 5) M. s králevú. — 6) M. křiklo. — 7) M. což jest již. — 3) M. ač-li. — 3) V rkp. zacinil. — 10) M. vždy. — 11) M. jižť. — 12) M. bychom. — 13) M. a všickni tiem v radost vešli. — 14) Schází u M. — 15) M. i H. Kromě jednoho. — 16) M. veliká. — 17) M. na tu. — 18) Schází u M. — 12) M. vězal. — 20) Místo v. 823—825. u H.: i vece jim: zdabyšte věděli ctného Tandariáše, kam se děl? vecechu jemu, že jest preč odjel, a již čtvrtý den jest tomu minul: my nevieme, kam jest zavinul.
Strana 325
325 830 835 855 poſel ſe wratil, powiedie Rka: »Ia o niem nic newiedie.« Kdyz to kral Artus vſlyſe, Poče mluwiti netiſe Rka: »zly ſem ſobie vmyſl wzal, Ze ſe gemu miloſti dawno 1) nedal! Před dawnym caſem giž mi gt žel!« A Tandaryaš giz byl gel Vpohany whluboke wlaſti, Chtie ſobie dobyti ii wiece cti. Neb geſt byl otrpaſlkowi ſlychal, Kniemuż geſt welmi poſpiechal. Ten 2) gedne ctne kralownie Vwazal ſe wzemi mocnie 840 I chtiel gi ktomu pogietí, Negſa hoden gie rozdieti. Tandaryaš kni prigide, Sſweho ore dolow sſede, Gide 3) předpanu wſpiechu. 845 A kdyz panny geho vzřechu, Tu gemu dachu priwitanie Kralowa, päny y panie. A kdyz gey ctrechu welice, pána yhned žalobu poče 850 Natoho trpaſlka zleho Rkuc: »bud žel naſyle meho, zet mi ſe wzemi vwazal A mnie priprawiti wzkazal Rka: „kohoz možeš mieti, Genz by tebe branil a chtiel odgieti, Toho poſſli zaytra podhrad, A tat ſe ſnim chcy biti rad. Pakli toho nechces zdieti, Wiez to, zet tie chcy pogieti!' — 162b Сарi XXI. 860 TAndaryas gi odtuſſi A rka: »oto ſe ia rad pokuſſi!« A kdyz to panny ſlyſiechu, Tepruw gey ctiti počechu, 1) Schází u H. — 2) V rkp Ten den; M. jenž. — 3) H. i jide.
325 830 835 855 poſel ſe wratil, powiedie Rka: »Ia o niem nic newiedie.« Kdyz to kral Artus vſlyſe, Poče mluwiti netiſe Rka: »zly ſem ſobie vmyſl wzal, Ze ſe gemu miloſti dawno 1) nedal! Před dawnym caſem giž mi gt žel!« A Tandaryaš giz byl gel Vpohany whluboke wlaſti, Chtie ſobie dobyti ii wiece cti. Neb geſt byl otrpaſlkowi ſlychal, Kniemuż geſt welmi poſpiechal. Ten 2) gedne ctne kralownie Vwazal ſe wzemi mocnie 840 I chtiel gi ktomu pogietí, Negſa hoden gie rozdieti. Tandaryaš kni prigide, Sſweho ore dolow sſede, Gide 3) předpanu wſpiechu. 845 A kdyz panny geho vzřechu, Tu gemu dachu priwitanie Kralowa, päny y panie. A kdyz gey ctrechu welice, pána yhned žalobu poče 850 Natoho trpaſlka zleho Rkuc: »bud žel naſyle meho, zet mi ſe wzemi vwazal A mnie priprawiti wzkazal Rka: „kohoz možeš mieti, Genz by tebe branil a chtiel odgieti, Toho poſſli zaytra podhrad, A tat ſe ſnim chcy biti rad. Pakli toho nechces zdieti, Wiez to, zet tie chcy pogieti!' — 162b Сарi XXI. 860 TAndaryas gi odtuſſi A rka: »oto ſe ia rad pokuſſi!« A kdyz to panny ſlyſiechu, Tepruw gey ctiti počechu, 1) Schází u H. — 2) V rkp Ten den; M. jenž. — 3) H. i jide.
Strana 326
326 Newieduc, co znieho zdieti. 865 Kdyz by zytra podhrad gieti, Oblečechu gey wodienie. A on wzem odnich pozehnanie, Giede dolow podhrad ſpieſe, Tu kdez trpaſlek gedieſe, Mage dwa lewharty s ſebu. Tak ſe vzřeſta wtu dobu. Tu 1) lewharti bezmeſkanie Vciniſta nan 2) hnanie. Geden druheho přebieze,3) Inhned na geho kuon ſeze; A on wzchwatiw 4) mec gey pretie, Ten tu 5) lewhart yhned letie. Druhy yhned ſdruhe ſtrany Nevgide takez rany: Kdyz gey ſkače poče rwati,6) Pretieti gey mecem chwati.7) Trpaſlek toho ſe welmi s) leče ; Gizto 9) driewe byl bezpeče, Ana každeho naſmrt 10) dala, Gimaz ſe tu y ſmrt 11) ſtala. Tu pak naſe ſami hnaſta, Prudke rany ſobie daſta, Az bezmal ſkonie neſpadeſta; Tak ſe prudce vderiſta.12) Tandaryas wdruhem hnani Trpaſlka nemal naſmrt rani, 13 Tak ze ſe mu namiloſt da. Takz mu Tandaryaš prikaza, Aby geho wiezniem byl A nazaytrie ſe poſtawil Před kralowu natom hradie, A řka: »Iat budu wte 14) raddie Zet ziwotu nic nebude.« Tandaryas kdyz w hrad wgide, Panny mu čest y chwalu wzdachu, Potom geho otazachu Rkuc: »proć gſy geho ziwil ? Neb čemus geho nezabil? 870 875 880 885 890 895 163a 900 1) M. Tuž. — 2) M. naň prudké. — 3) M. předběže. — 4) M. vychvátiv. — 5) M tuž ten. — 6) M. skáče, velmi trha. — 7) M. a on jej hned mečem přeta. — *) M. Třpaslek sě proto. — 3) M. jimaž. — °) M. v smrt. — 11) M. až sě jima tu smrt. — 12) V. 888 sl. u H. scházejí. — 14) M. třpasíka velmi rani. — 14) M. u tvé.
326 Newieduc, co znieho zdieti. 865 Kdyz by zytra podhrad gieti, Oblečechu gey wodienie. A on wzem odnich pozehnanie, Giede dolow podhrad ſpieſe, Tu kdez trpaſlek gedieſe, Mage dwa lewharty s ſebu. Tak ſe vzřeſta wtu dobu. Tu 1) lewharti bezmeſkanie Vciniſta nan 2) hnanie. Geden druheho přebieze,3) Inhned na geho kuon ſeze; A on wzchwatiw 4) mec gey pretie, Ten tu 5) lewhart yhned letie. Druhy yhned ſdruhe ſtrany Nevgide takez rany: Kdyz gey ſkače poče rwati,6) Pretieti gey mecem chwati.7) Trpaſlek toho ſe welmi s) leče ; Gizto 9) driewe byl bezpeče, Ana každeho naſmrt 10) dala, Gimaz ſe tu y ſmrt 11) ſtala. Tu pak naſe ſami hnaſta, Prudke rany ſobie daſta, Az bezmal ſkonie neſpadeſta; Tak ſe prudce vderiſta.12) Tandaryas wdruhem hnani Trpaſlka nemal naſmrt rani, 13 Tak ze ſe mu namiloſt da. Takz mu Tandaryaš prikaza, Aby geho wiezniem byl A nazaytrie ſe poſtawil Před kralowu natom hradie, A řka: »Iat budu wte 14) raddie Zet ziwotu nic nebude.« Tandaryas kdyz w hrad wgide, Panny mu čest y chwalu wzdachu, Potom geho otazachu Rkuc: »proć gſy geho ziwil ? Neb čemus geho nezabil? 870 875 880 885 890 895 163a 900 1) M. Tuž. — 2) M. naň prudké. — 3) M. předběže. — 4) M. vychvátiv. — 5) M tuž ten. — 6) M. skáče, velmi trha. — 7) M. a on jej hned mečem přeta. — *) M. Třpaslek sě proto. — 3) M. jimaž. — °) M. v smrt. — 11) M. až sě jima tu smrt. — 12) V. 888 sl. u H. scházejí. — 14) M. třpasíka velmi rani. — 14) M. u tvé.
Strana 327
327 910 915 930 Nebt nam bude natiſk ciniti, 905 Kdyz tebe nebudem gmieti« Tandaryas pannie wece : »Ne mieg wiece nizadne peče! Iat tie geho dobre zbawim A wrobotut gey poſtawim.« Trpaſlek nazaytrie zaranie Prigide napoſtawenie. Rozkaza mu Tandaryaš a rka: »Ptag ſe, kdez 1) Artuš; 2) prigeda Tä, gdi 3) k4) Florybelle*) pannie, 6) Powiez7) gie to znamenie, Rka: poſlal mie pannic ktobie, Genz noſy nahelmie ſobie Cerwenu pannu wzelenem poli, Tobie wſe ktwe woli, 920 Aby ſe trſpaſlkem nazywal.“« Ten to ſplnil, coz mu rozkazal.8) A kdyz goho giž prigechu. Smiech gim mnozy gmiegiechu Pänicy krale Artuſfowie.9) 925 A on brzy oprnu gim ſe 10) Rka: »wy mie zablazna mate A ſe wſwem vdatenſtwi znate: Protoz ktoz chce byti dobrym Wſediż na Orż ſkopim ſwym! Zeniz ſam ſěnu whromadu! Pakli ginu kteru chce ſwadu, Wſeho mu ia powolim rad, Zdat mne necha potom ſnad!« To mnozy kdy vſlyſechu, 935 A 11) tak 12) wſickni kſobie wecechu: »Neniet dietie Tandaryus! Byt nebyl tak vdatny muz, Načem by gel ſem kdy poſlal?« Takz tento ſpokogem oſtal. — 940 Tut Tä daryaſs piet dni prebyw 163b 164a 1) V rkp. kdyz. — 2) M. král Artuš. — 3) V rkp. kdyz. — 4) M. ku. — 5) Schází u II. — 6) V původní skladbě české bylo ovšem na místě tom rozdělení veršů takové jako u M., kde se rýmují Tandaryuš: Artuš, pannie: znamenie — 7) I. a pověz. — 8) Místo tohoto verše má H.: a tu až do mne přebýval. Ten to splně rozkázánie, přijev pověděl znamenie i to, což přikázáno: aby se třpaslkem býti nazval. — 3) H Artuše. — 1°) H. brzo jim opře se. — 11) Schází u H. — 12) H. takto.
327 910 915 930 Nebt nam bude natiſk ciniti, 905 Kdyz tebe nebudem gmieti« Tandaryas pannie wece : »Ne mieg wiece nizadne peče! Iat tie geho dobre zbawim A wrobotut gey poſtawim.« Trpaſlek nazaytrie zaranie Prigide napoſtawenie. Rozkaza mu Tandaryaš a rka: »Ptag ſe, kdez 1) Artuš; 2) prigeda Tä, gdi 3) k4) Florybelle*) pannie, 6) Powiez7) gie to znamenie, Rka: poſlal mie pannic ktobie, Genz noſy nahelmie ſobie Cerwenu pannu wzelenem poli, Tobie wſe ktwe woli, 920 Aby ſe trſpaſlkem nazywal.“« Ten to ſplnil, coz mu rozkazal.8) A kdyz goho giž prigechu. Smiech gim mnozy gmiegiechu Pänicy krale Artuſfowie.9) 925 A on brzy oprnu gim ſe 10) Rka: »wy mie zablazna mate A ſe wſwem vdatenſtwi znate: Protoz ktoz chce byti dobrym Wſediż na Orż ſkopim ſwym! Zeniz ſam ſěnu whromadu! Pakli ginu kteru chce ſwadu, Wſeho mu ia powolim rad, Zdat mne necha potom ſnad!« To mnozy kdy vſlyſechu, 935 A 11) tak 12) wſickni kſobie wecechu: »Neniet dietie Tandaryus! Byt nebyl tak vdatny muz, Načem by gel ſem kdy poſlal?« Takz tento ſpokogem oſtal. — 940 Tut Tä daryaſs piet dni prebyw 163b 164a 1) V rkp. kdyz. — 2) M. král Artuš. — 3) V rkp. kdyz. — 4) M. ku. — 5) Schází u II. — 6) V původní skladbě české bylo ovšem na místě tom rozdělení veršů takové jako u M., kde se rýmují Tandaryuš: Artuš, pannie: znamenie — 7) I. a pověz. — 8) Místo tohoto verše má H.: a tu až do mne přebýval. Ten to splně rozkázánie, přijev pověděl znamenie i to, což přikázáno: aby se třpaslkem býti nazval. — 3) H Artuše. — 1°) H. brzo jim opře se. — 11) Schází u H. — 12) H. takto.
Strana 328
328 945 955 A wewſi rozkoſſi byw,1) Bieſe ſe ta panna nadala, ze by ſnim wzdy zoſtala. An wzem odnich odpuſtienie, I gel odnich 2) bezmeſkanie Daleko hlubie 3) v pohany. Tak ſlyſe odgedne panny, že (by) byla wte robotie Mnoho ſet panen miela vpoſtawic 950 Aby gmiela nakazdy den, Ze byl pohan řečeny tyrran ten Nakażde gitro wzel gednu, kteruz ſobie ſpatřil retedlnu.4) Byl vdatny, ſylny welmi, Odial te kralownie zemi. Tandaryas wzdy ſe tam ptal, Az ſe iako bludem pribral, Ze geden den mnoho bludil A 5) ponocy ſe mnoho 6) trudil 960 Popuſti,7) až geliz rano bylo gemu bohem 8) dano, Ze prigede pod geden hrad. Tento sſede9) ſkonie rad. Gide nahoru naſienie, 965 Ano niktoz nikdiez nenie. A on vzřew ſtoly prikryte, Gedenim y pitim ſyte, Opatriw ſe prawie wſady, Vmyw ruce, ſe zaſadi. 970 Naſtuol helm poſtawil 10) predſe. Gieſti a 11) piti poče prudce, Neb bieſe dawno nic 11) negedl, Protoz tak bieſe 12 welmi medl.13) Kralowna 14) toho hradu 975 Sepannami ſla na I. dubrawu, Kdyz rok miela 15) ſpohanem — 164b 1) V. 940—941. u M.: A zde Tandaryuš přebyv, pět dní ve všie rozkoši byv. 2) M. odtud — 3) M. dále dálež. — 4) Místo velmi pokažené; místo v. 946—953 má H.: dálež dálež u pohany, jakž slyšéše o jedné panie, že by byla v té robotě i mnoho set jiných panen v počtě. Tak jest tomu chtěl pohan černý, aby měl na každý jitro jednu, kterúž spatřil sobě ze všech panen. V rkp. v. 946 a 947 přesmyknuty. — 5) M. i. - 6) M. bludem. — 7) M. i po púšti. — 8) M. jakžto. — 3) M. ssedl tu. — 10) M. postavi. — 11) Schází u M. — 12) M. bieše tak. — 13) M. mdel. — 14) M. A králevna. — 15) M. kdež rok mievala.
328 945 955 A wewſi rozkoſſi byw,1) Bieſe ſe ta panna nadala, ze by ſnim wzdy zoſtala. An wzem odnich odpuſtienie, I gel odnich 2) bezmeſkanie Daleko hlubie 3) v pohany. Tak ſlyſe odgedne panny, že (by) byla wte robotie Mnoho ſet panen miela vpoſtawic 950 Aby gmiela nakazdy den, Ze byl pohan řečeny tyrran ten Nakażde gitro wzel gednu, kteruz ſobie ſpatřil retedlnu.4) Byl vdatny, ſylny welmi, Odial te kralownie zemi. Tandaryas wzdy ſe tam ptal, Az ſe iako bludem pribral, Ze geden den mnoho bludil A 5) ponocy ſe mnoho 6) trudil 960 Popuſti,7) až geliz rano bylo gemu bohem 8) dano, Ze prigede pod geden hrad. Tento sſede9) ſkonie rad. Gide nahoru naſienie, 965 Ano niktoz nikdiez nenie. A on vzřew ſtoly prikryte, Gedenim y pitim ſyte, Opatriw ſe prawie wſady, Vmyw ruce, ſe zaſadi. 970 Naſtuol helm poſtawil 10) predſe. Gieſti a 11) piti poče prudce, Neb bieſe dawno nic 11) negedl, Protoz tak bieſe 12 welmi medl.13) Kralowna 14) toho hradu 975 Sepannami ſla na I. dubrawu, Kdyz rok miela 15) ſpohanem — 164b 1) V. 940—941. u M.: A zde Tandaryuš přebyv, pět dní ve všie rozkoši byv. 2) M. odtud — 3) M. dále dálež. — 4) Místo velmi pokažené; místo v. 946—953 má H.: dálež dálež u pohany, jakž slyšéše o jedné panie, že by byla v té robotě i mnoho set jiných panen v počtě. Tak jest tomu chtěl pohan černý, aby měl na každý jitro jednu, kterúž spatřil sobě ze všech panen. V rkp. v. 946 a 947 přesmyknuty. — 5) M. i. - 6) M. bludem. — 7) M. i po púšti. — 8) M. jakžto. — 3) M. ssedl tu. — 10) M. postavi. — 11) Schází u M. — 12) M. bieše tak. — 13) M. mdel. — 14) M. A králevna. — 15) M. kdež rok mievala.
Strana 329
329 980 990 995 1000 1005 Pod gedniem kraſnym ſtaně. Prigev 1) wze yhned gednu,2 Gine gdu nahrad pogednu.3) Tuz gedna přibiehſi 4) Napred 5) a geho vzřewſi,6) Wratiwſi ſe pannie powiedie, Ze panic kraſny nahradie: »Tak7) mi ſe welmi zda, 985 Ze weſken 8) swiet kraſsieho nema!« Panna wece : »ach, by ten byl, Genz by 16) nas 16) mnohe roboty zbawil, Genz naſwem helmu 9) noſy Pannu 16) čerwenu wzelenem poli!« Ta gi panna tak powiedie Rkuc: »tent gest! tot giftie wiedie, Neb 10) ſem to wſe opatrila, Coz ſy nynie powiediela!« Panna ta bezſtudu 11) wſeho Bieze, chtiecy 12) widieti geho. A kdyz koli na ſien kroci, Pannic yhned pannu zoci, Wzchopi ſe wzhoru nelenie. Panna gemu da witanie. Tuz gey tak milie witachu A 1 ) gey wſechny obgimachu, Chwalu gemu wzdawagice A priehſnie 14) geho ctiece. Tu gey počechu ſwlaciti 15) Gedenim y 16) pitim gey ctiti. Potom kralowa 17) zalowa gemu na toho pohana, Co geſt kdy miela naſyle. Panic gi tak wece milie : 1010 »Vfag v boh, zet tie toho zbawi 18) I twe li zaloſti poprawi 19)!« Tuż byli ſnim tak 20) weſeli, I coż kde klenotow miehi, Ty gemu wſecky21) chtieli dati, 165a 1) V rkp. Priged. — 2) M. on přijev vze jednu pannu. — 3) M. po jinú. — 4) M. je předběhši. — 5) V rkp. naped. — 6) M. sezřevši. — 7) M řkuc: tak. — 3) M. veš. — 2) M. jenž na helmě pannu. — 1°) M. nebť. — 11) M. Panna beze studu. — 12) M. II. svláčeti. — 16) Schází u M. — 17) M. chtiec. — 13) M. až. — 14) M. převelmi. — 15) králevna. — 18) M. žeť to vše stavím. — 19) M. popravím. — 20) M. Tuž pak byly s ním. — 21) M. tu jemu vše.
329 980 990 995 1000 1005 Pod gedniem kraſnym ſtaně. Prigev 1) wze yhned gednu,2 Gine gdu nahrad pogednu.3) Tuz gedna přibiehſi 4) Napred 5) a geho vzřewſi,6) Wratiwſi ſe pannie powiedie, Ze panic kraſny nahradie: »Tak7) mi ſe welmi zda, 985 Ze weſken 8) swiet kraſsieho nema!« Panna wece : »ach, by ten byl, Genz by 16) nas 16) mnohe roboty zbawil, Genz naſwem helmu 9) noſy Pannu 16) čerwenu wzelenem poli!« Ta gi panna tak powiedie Rkuc: »tent gest! tot giftie wiedie, Neb 10) ſem to wſe opatrila, Coz ſy nynie powiediela!« Panna ta bezſtudu 11) wſeho Bieze, chtiecy 12) widieti geho. A kdyz koli na ſien kroci, Pannic yhned pannu zoci, Wzchopi ſe wzhoru nelenie. Panna gemu da witanie. Tuz gey tak milie witachu A 1 ) gey wſechny obgimachu, Chwalu gemu wzdawagice A priehſnie 14) geho ctiece. Tu gey počechu ſwlaciti 15) Gedenim y 16) pitim gey ctiti. Potom kralowa 17) zalowa gemu na toho pohana, Co geſt kdy miela naſyle. Panic gi tak wece milie : 1010 »Vfag v boh, zet tie toho zbawi 18) I twe li zaloſti poprawi 19)!« Tuż byli ſnim tak 20) weſeli, I coż kde klenotow miehi, Ty gemu wſecky21) chtieli dati, 165a 1) V rkp. Priged. — 2) M. on přijev vze jednu pannu. — 3) M. po jinú. — 4) M. je předběhši. — 5) V rkp. naped. — 6) M. sezřevši. — 7) M řkuc: tak. — 3) M. veš. — 2) M. jenž na helmě pannu. — 1°) M. nebť. — 11) M. Panna beze studu. — 12) M. II. svláčeti. — 16) Schází u M. — 17) M. chtiec. — 13) M. až. — 14) M. převelmi. — 15) králevna. — 18) M. žeť to vše stavím. — 19) M. popravím. — 20) M. Tuž pak byly s ním. — 21) M. tu jemu vše.
Strana 330
330 1015 By gedine racil brati. Ta kralowa 1) kraſna bieſe, Trpaſlkowu zemicy2) gmiegieſe. Tu gemu wſecko priprawowali.3 Coz gedine ſam y oni chtieli. 4) Wte 5) zemi, kdezto byla, Tu gedine panny gmiela Pripuzenim odpohana. A kdyz by zgitra za rana,6) Panic wzhoru nelenie wſtana?) — A doſti bieſe naniem — pã,8) Panny mu 2) prineſechu odienie Bezewſeho pomeſkanie.8) Počechut gey obgimati 10) A wſelikterak 11) welmi ctiti. 1030 A kdyz gey kolí oblečechu. Or oſedlawſe 12) priwedechu. A 13) iakz koli na Or wſede, Ihned ſnimi k ſtanu gede. Tu poſtachu 14) maly čas, Aż vſlyſechu trubicy 15) hlas.16) Panna gemu yhned wece: »Bud hotow, mily panice! Nebot ſe ten giz knam blizi, Proniehozto naſe ſrdce 17) ſlzy. 1040 Panic wzem odnich odpuſtienie, Vcini ſpohanem 19) potkanie. Poče geho 20) proſyti, By geho racil vſlyſeti: »Prowſech panen y panie ceſt! 1045 Necht kralowa 21) ſpokogem gt! A zbawiż gi te roboty, Chcyt toho zaſluziti.« Po han wece: »nechcy toho vciniti!« A on wiece poce proſyti. 1050 Pohan poče naň kričeti 1025 1035 1020 8) 165b 1) M. králevna. — 2) V rkp. zemicy; M. zemi. — 3) M. ti jim všecko připravili. — *) I. což jediné samy chtěly. — 5) M. a v tej. — 6) M. a když jitro bylo z rána. — 7) M. vsta neleně. — 8) Tento v. schází u M. i H. — 3) Schází u M. — 1°) M. počechu jej obláčeti. — 11) M. i všelikak. — 12) M. osedlavše oř. — 13) M. on. — 14) V rkp. paſtachu. — 15) M. od trúbenie. — 16) H. dodává: nebo ten pohan obyčej jmějíše, kdyžkoli k stanu jezdíše, tehdy na trubičky trubieše. — 17) M. pro něhož mé oko. — 18) MI. vzem jich požehnánie. — 12) M. s ním hned — 2°) M. S kázní ho poče. — 21) M. králevna.
330 1015 By gedine racil brati. Ta kralowa 1) kraſna bieſe, Trpaſlkowu zemicy2) gmiegieſe. Tu gemu wſecko priprawowali.3 Coz gedine ſam y oni chtieli. 4) Wte 5) zemi, kdezto byla, Tu gedine panny gmiela Pripuzenim odpohana. A kdyz by zgitra za rana,6) Panic wzhoru nelenie wſtana?) — A doſti bieſe naniem — pã,8) Panny mu 2) prineſechu odienie Bezewſeho pomeſkanie.8) Počechut gey obgimati 10) A wſelikterak 11) welmi ctiti. 1030 A kdyz gey kolí oblečechu. Or oſedlawſe 12) priwedechu. A 13) iakz koli na Or wſede, Ihned ſnimi k ſtanu gede. Tu poſtachu 14) maly čas, Aż vſlyſechu trubicy 15) hlas.16) Panna gemu yhned wece: »Bud hotow, mily panice! Nebot ſe ten giz knam blizi, Proniehozto naſe ſrdce 17) ſlzy. 1040 Panic wzem odnich odpuſtienie, Vcini ſpohanem 19) potkanie. Poče geho 20) proſyti, By geho racil vſlyſeti: »Prowſech panen y panie ceſt! 1045 Necht kralowa 21) ſpokogem gt! A zbawiż gi te roboty, Chcyt toho zaſluziti.« Po han wece: »nechcy toho vciniti!« A on wiece poce proſyti. 1050 Pohan poče naň kričeti 1025 1035 1020 8) 165b 1) M. králevna. — 2) V rkp. zemicy; M. zemi. — 3) M. ti jim všecko připravili. — *) I. což jediné samy chtěly. — 5) M. a v tej. — 6) M. a když jitro bylo z rána. — 7) M. vsta neleně. — 8) Tento v. schází u M. i H. — 3) Schází u M. — 1°) M. počechu jej obláčeti. — 11) M. i všelikak. — 12) M. osedlavše oř. — 13) M. on. — 14) V rkp. paſtachu. — 15) M. od trúbenie. — 16) H. dodává: nebo ten pohan obyčej jmějíše, kdyžkoli k stanu jezdíše, tehdy na trubičky trubieše. — 17) M. pro něhož mé oko. — 18) MI. vzem jich požehnánie. — 12) M. s ním hned — 2°) M. S kázní ho poče. — 21) M. králevna.
Strana 331
331 1055 1055 A ktomu ſkaředie hledieti Rka: »nechcyt toho vciniti! Chceſſhi ſemnu hnanie pronie vdielati? Ty nayprw chceś gie braniti, Braniz! chcyt gi ſamu pogieti.«1) Hnaſta naſe bezmeſkanie, Bieſe dobre prihledanie, Ze to vciniſta ruče, Zetreſta kopie dokotuče. Tuz dolow ſořow ſkociſta Meče naſe wytržeſta,2) Počeſta ſe welmi biti. Az Tandaryas poče giti Předpohanem zaſe kſtanu Proweliku 3) neſkrownu ranu. Takz daleko přednim gide, Az giż wſtan 4) mezy panny wgide. panny počechu wolati Rkuc: »kterého nam opykati? 1070 Naſieh cti ci rytieře Tohoto wte ſlechetne5) mierze?« 1060 Capitola XXII. Kdyz Tandaryas 6) panenſky hlas vſlyſe, Naſwu zmilitku rozpomenuw ſe:7) »Nebo ty mie nebo ia tie zabiti! 1075 hybiet muſys tolik zaſe giti, Iakozt 8) ſem ia ſel predtebu!« Tuz mu odplati Tandaryaš 9) wtu dobu.10) Poce gey ſiecy nawſe ſtrany, Tuz gey powrże bezobrany. 1080 Pohan poce proſyti, 11) By ho racil vſlyſeti. 1) Verše 1046—1055 porušeny; M. pohan poče sě zlobiti, nechtě toho učiniti. A on viece poče prositi, řka: ale učiň to pro mě. Pohan vece (s) hněvy: poně ty cheš jie brániti, braniž jie — chciť (samu) ji pojieti, a tě na hrušce oběsiti. Tak sě naň pohan rozlítí. — 2) M. vytrhašta. — 3) M. pro mnohú. — 4) Schází u M. — 3) M. toho u šlechetné. — 6) Schází u II. — 7) M. na svú milú rozpomanu sě. — 8) II. jako. — Místo v. 1074—1075 má M.: křiče naň, řka: hyběti, braň se! musíš tolik jíti zasě. — 2) Schází u M. — 10) V rkp. jest pořádek veršů 1075, 1074. M i H. do- dává: že jej na to miesto přihna, tuž mu sě na milost da. — Místo v. 1078 sl. má H.: an jej povrhl beze vší obrany: bez mála jej na smrt rani. — 11) V. 1080 sl. schá- zejí u H.
331 1055 1055 A ktomu ſkaředie hledieti Rka: »nechcyt toho vciniti! Chceſſhi ſemnu hnanie pronie vdielati? Ty nayprw chceś gie braniti, Braniz! chcyt gi ſamu pogieti.«1) Hnaſta naſe bezmeſkanie, Bieſe dobre prihledanie, Ze to vciniſta ruče, Zetreſta kopie dokotuče. Tuz dolow ſořow ſkociſta Meče naſe wytržeſta,2) Počeſta ſe welmi biti. Az Tandaryas poče giti Předpohanem zaſe kſtanu Proweliku 3) neſkrownu ranu. Takz daleko přednim gide, Az giż wſtan 4) mezy panny wgide. panny počechu wolati Rkuc: »kterého nam opykati? 1070 Naſieh cti ci rytieře Tohoto wte ſlechetne5) mierze?« 1060 Capitola XXII. Kdyz Tandaryas 6) panenſky hlas vſlyſe, Naſwu zmilitku rozpomenuw ſe:7) »Nebo ty mie nebo ia tie zabiti! 1075 hybiet muſys tolik zaſe giti, Iakozt 8) ſem ia ſel predtebu!« Tuz mu odplati Tandaryaš 9) wtu dobu.10) Poce gey ſiecy nawſe ſtrany, Tuz gey powrże bezobrany. 1080 Pohan poce proſyti, 11) By ho racil vſlyſeti. 1) Verše 1046—1055 porušeny; M. pohan poče sě zlobiti, nechtě toho učiniti. A on viece poče prositi, řka: ale učiň to pro mě. Pohan vece (s) hněvy: poně ty cheš jie brániti, braniž jie — chciť (samu) ji pojieti, a tě na hrušce oběsiti. Tak sě naň pohan rozlítí. — 2) M. vytrhašta. — 3) M. pro mnohú. — 4) Schází u M. — 3) M. toho u šlechetné. — 6) Schází u II. — 7) M. na svú milú rozpomanu sě. — 8) II. jako. — Místo v. 1074—1075 má M.: křiče naň, řka: hyběti, braň se! musíš tolik jíti zasě. — 2) Schází u M. — 10) V rkp. jest pořádek veršů 1075, 1074. M i H. do- dává: že jej na to miesto přihna, tuž mu sě na milost da. — Místo v. 1078 sl. má H.: an jej povrhl beze vší obrany: bez mála jej na smrt rani. — 11) V. 1080 sl. schá- zejí u H.
Strana 332
332 166a Pannic welce: »chces to zdieti, Coz koli ia budu chtieti, Tehdy te ziwa oſtawi.« On wece : »iat priſahagi, Ze coz mi kaześ koliwiek, To 1) wſe chcy vciniti wdiek!« Panic mu popře lhoty rka: 2) »zbaw pannu te 3) roboty 1090 A ſam bud robotny gegi, To vcin,4) cożt kolwiek diegi A ged ke dworu Artuſowu! Zwieda pannu Florybellu, Poddayz 5) ſe gie vwiezenie A powiez gi to znamenie Rka: ,poſlal mie panic ktobie, Genz noſy nahelmie ſobie Cerwenu pannu wzeleně poli, Aby zemne vcinila, coz racis koli, 1100 leč mie ziwis, leč zahubiš, Aneb mi co koli gineho vciniš.“6 Ten pohan wſe rozkazanie 7) ſplni, gide vwiezenie, Wſechno gi znamenie wylici 8) A zaloſt gi wſrdcy obnowi.9) Kdyz vſlyſe oſwě milem, ze wzdy kuſyli pochylen, Tuz naniem wſeho ztazawſi, Dobre bydlo gemu vciniwſi, 1110 zwiezenie geho wypuſti. — A Tandaryaš tu by vpocty,10) Byw oſm dni ſepanami.11) A oni newieduc, co ciniec znieho ſami ... Pannic wſim weſelim.12) Kralowa nazwala gey ſwym 13) milym, Nadiegic ſe, by gi poial. A on pak 14) odpuſtienie wzal, 15) Y gede zaſe dokrestianstwie, 16) 1085 1095 1105 1115 1) M. tot. — 2) M a řka. — 3) Schází u M. — 4) M. čiň. — 3) M poddaj. 6) Místo v. 1098—1101 u H.: červenú pannu v poli zeleném; což kážeš koli, to ze mne vše učiníš, leč mě zahubíš anebo živíš — 7) V rkp. e napsáno nad řádkou. — 3) Rým ovšem žádá poví; u H. je tento v.: i vyličivše znamenie. — 3) H. tuť se obnoví žalost panně. — 1°) M. A zde Tandariuš ve cti. — 17) V rkp. ſepánami oſm dni. — 12) Po- slední dva verše u M. any nevědí, co samy pášíc (jeho) vším veselím. — 12) Schází u M. — 14) M. an pak již. — 15) M. bral. — 16) M. v křesťanstvie.
332 166a Pannic welce: »chces to zdieti, Coz koli ia budu chtieti, Tehdy te ziwa oſtawi.« On wece : »iat priſahagi, Ze coz mi kaześ koliwiek, To 1) wſe chcy vciniti wdiek!« Panic mu popře lhoty rka: 2) »zbaw pannu te 3) roboty 1090 A ſam bud robotny gegi, To vcin,4) cożt kolwiek diegi A ged ke dworu Artuſowu! Zwieda pannu Florybellu, Poddayz 5) ſe gie vwiezenie A powiez gi to znamenie Rka: ,poſlal mie panic ktobie, Genz noſy nahelmie ſobie Cerwenu pannu wzeleně poli, Aby zemne vcinila, coz racis koli, 1100 leč mie ziwis, leč zahubiš, Aneb mi co koli gineho vciniš.“6 Ten pohan wſe rozkazanie 7) ſplni, gide vwiezenie, Wſechno gi znamenie wylici 8) A zaloſt gi wſrdcy obnowi.9) Kdyz vſlyſe oſwě milem, ze wzdy kuſyli pochylen, Tuz naniem wſeho ztazawſi, Dobre bydlo gemu vciniwſi, 1110 zwiezenie geho wypuſti. — A Tandaryaš tu by vpocty,10) Byw oſm dni ſepanami.11) A oni newieduc, co ciniec znieho ſami ... Pannic wſim weſelim.12) Kralowa nazwala gey ſwym 13) milym, Nadiegic ſe, by gi poial. A on pak 14) odpuſtienie wzal, 15) Y gede zaſe dokrestianstwie, 16) 1085 1095 1105 1115 1) M. tot. — 2) M a řka. — 3) Schází u M. — 4) M. čiň. — 3) M poddaj. 6) Místo v. 1098—1101 u H.: červenú pannu v poli zeleném; což kážeš koli, to ze mne vše učiníš, leč mě zahubíš anebo živíš — 7) V rkp. e napsáno nad řádkou. — 3) Rým ovšem žádá poví; u H. je tento v.: i vyličivše znamenie. — 3) H. tuť se obnoví žalost panně. — 1°) M. A zde Tandariuš ve cti. — 17) V rkp. ſepánami oſm dni. — 12) Po- slední dva verše u M. any nevědí, co samy pášíc (jeho) vším veselím. — 12) Schází u M. — 14) M. an pak již. — 15) M. bral. — 16) M. v křesťanstvie.
Strana 333
333 166" 1125 Wzdy hledie dobro druzſtwie, 1120 Ze 1) prigiede kgedne řece. Geda přeſni neſta konce.2) Tu 3) mu 4) ſe Or prowali A 5) ſobie gednu nohu zlomi, Nemože naniem dale gedti. Sedie, newieda ſobie co zdieti,6) Az vſlyſe hlas panenſky Křiciec welmi 7) weliky, A cim dele tiem bližegi. Kniemu geden bliz kluſage, Pannu zawlaſſy drzieſe A bičem g1s. welmi tepieſe.2) Takz prigide 10) aż kniemu, Wece Tädaryas gemu: »Vein prowſechny 11) panny y 12) panie, Odpuſt winu teto pänie!« Cimz geho wiece proſieſe, Tiem gi on wiece tepieſe Rka: »geſtlit žel, pomſti toho!« A on wece: »nam 13) nerowno, Ty gſy nakoni a ia pieš!« Tento ſkoci ſkonie ſpies I wece: »tot po twe woli!« On wece: »wiez 14) zet 15) nikoli, Ač bohda, nebudeš mieti Teto panny wiec wtwem16) getti! Takz toho yhned vſeda, A on ſe gemu namiloſt da. I poče tazati geho: »Cot geſt vcinila pana zleho, 1150 zes gi bil tak 17) nemilostiwie?« — »Tezt panna powie tobie,18) Zet ſem gi zdawna 19) ſluzil A 20) ſwog ziwot proni trudil, A ona21) zemne mie22) ſwog klam 1155 Otec gegie pral mi gie ſam, Geſt kralowa vrozenie 23) 1130 1135 1140 1145 1) M. i. — 2) M. jeda přes (ni) na konci mosta, tu mu sě zlá příhoda sta. — 3) I. že. — 4) M. jemu. — 5) Schází u M. — 6) M. ssede, nevěda, co (sobě) zdieti. — 7) M. a velmi. — S) Schází u M. — 9) M. mrskáše — 10) M. tak sě přivede. — 11) M. pro vše. — 12) Schází u M. — 13) M. jmám. — 14) Schází u M. — 15) M. že by. — 16) II. v svém. — 17) Schází u H. — 18) M. On vece: též panna povie. — 19) II. od dávna. — 2°) M. i. — 21) M. ana. — 22) M. měla. — 23) M. z urozenie.
333 166" 1125 Wzdy hledie dobro druzſtwie, 1120 Ze 1) prigiede kgedne řece. Geda přeſni neſta konce.2) Tu 3) mu 4) ſe Or prowali A 5) ſobie gednu nohu zlomi, Nemože naniem dale gedti. Sedie, newieda ſobie co zdieti,6) Az vſlyſe hlas panenſky Křiciec welmi 7) weliky, A cim dele tiem bližegi. Kniemu geden bliz kluſage, Pannu zawlaſſy drzieſe A bičem g1s. welmi tepieſe.2) Takz prigide 10) aż kniemu, Wece Tädaryas gemu: »Vein prowſechny 11) panny y 12) panie, Odpuſt winu teto pänie!« Cimz geho wiece proſieſe, Tiem gi on wiece tepieſe Rka: »geſtlit žel, pomſti toho!« A on wece: »nam 13) nerowno, Ty gſy nakoni a ia pieš!« Tento ſkoci ſkonie ſpies I wece: »tot po twe woli!« On wece: »wiez 14) zet 15) nikoli, Ač bohda, nebudeš mieti Teto panny wiec wtwem16) getti! Takz toho yhned vſeda, A on ſe gemu namiloſt da. I poče tazati geho: »Cot geſt vcinila pana zleho, 1150 zes gi bil tak 17) nemilostiwie?« — »Tezt panna powie tobie,18) Zet ſem gi zdawna 19) ſluzil A 20) ſwog ziwot proni trudil, A ona21) zemne mie22) ſwog klam 1155 Otec gegie pral mi gie ſam, Geſt kralowa vrozenie 23) 1130 1135 1140 1145 1) M. i. — 2) M. jeda přes (ni) na konci mosta, tu mu sě zlá příhoda sta. — 3) I. že. — 4) M. jemu. — 5) Schází u M. — 6) M. ssede, nevěda, co (sobě) zdieti. — 7) M. a velmi. — S) Schází u M. — 9) M. mrskáše — 10) M. tak sě přivede. — 11) M. pro vše. — 12) Schází u M. — 13) M. jmám. — 14) Schází u M. — 15) M. že by. — 16) II. v svém. — 17) Schází u H. — 18) M. On vece: též panna povie. — 19) II. od dávna. — 2°) M. i. — 21) M. ana. — 22) M. měla. — 23) M. z urozenie.
Strana 334
334 A ia kralowic teto zemie. I neſl ſem ii gi ſobie ſam, Tot ſem gi vcinil pro gegie klam.«1) 167a Capito Trimiedcytma. 1160 TAndaryas tak wece : »Možet to byti lechce; Chcyt tomu, aby kuon 2) dal A 3) pannu doneſl, kde ſy 4) gi wzal.« Panna mu ſe hrdla chwati 1165 Rkuc: »nerodiz5) mne gemu dati! Ruce radiegi mie zabi! 6) Tot ia twe miloſti prawi.«7) Takz take 8) da ge wſe znamenie I poſla gey vwezenie 1170 k Fflorybelle pannie kraſne.9) A kdyz prigide kupannie ctne,10) Powiedie gi wſecko 11) rozkazanie, A panna da gemu mile witanie. Panna geho milte otaza, Kde gemu kuoň nohu zlama A kdežto w ktere pracy byl, Aby gie to powiediel.12) Tuž gey 13) tri dni ctila A pak gey zwiezenie puſtila. Tädaryaš panu neſa 1180 Kotcy, kdyz wygede 14) zleſſa, Vzře gey 15) gedno knieže, Gež byl wneſlechetne 16) miere. Ten miegieſe lida branneho Sedeſat a priprawneho. 1185 Spatriw toho gi neſuce Pannu, kſwym ſluham wece: »Ia wezmu onomu 17) ženu!« Wſichni 18) wecechu gemu: 1175 1) Místo v. 1158 sl. má M.: unesl jsem ji sobě k ženě, a ježto jsem ji bil nynie, to jsem činil pro její klam. — 2) M mi oř. — 3) Schází u M. — 4) M. kdežs — 5) M. neroď. — 6) M. zabí mne. — 7) Verš ten schází u H. — 3) Schází u H. — *) H. krásné panně. — 10) H. když přijide vězeň ku panně. — 11) H. učini vše. — 12) V. 1173—1177 u H.: panna ztáza jeho mile, které jest měl tu úsilé, kdež jemu kóň nohu zlomil, jenžto v které práci byl. — 13) H. jej velmi. — 1) M. vyjide. — 15) M. jedúce. — 16) M. ve všie nectné. — 17) M. onuno. — 18) M. všickni tak.
334 A ia kralowic teto zemie. I neſl ſem ii gi ſobie ſam, Tot ſem gi vcinil pro gegie klam.«1) 167a Capito Trimiedcytma. 1160 TAndaryas tak wece : »Možet to byti lechce; Chcyt tomu, aby kuon 2) dal A 3) pannu doneſl, kde ſy 4) gi wzal.« Panna mu ſe hrdla chwati 1165 Rkuc: »nerodiz5) mne gemu dati! Ruce radiegi mie zabi! 6) Tot ia twe miloſti prawi.«7) Takz take 8) da ge wſe znamenie I poſla gey vwezenie 1170 k Fflorybelle pannie kraſne.9) A kdyz prigide kupannie ctne,10) Powiedie gi wſecko 11) rozkazanie, A panna da gemu mile witanie. Panna geho milte otaza, Kde gemu kuoň nohu zlama A kdežto w ktere pracy byl, Aby gie to powiediel.12) Tuž gey 13) tri dni ctila A pak gey zwiezenie puſtila. Tädaryaš panu neſa 1180 Kotcy, kdyz wygede 14) zleſſa, Vzře gey 15) gedno knieže, Gež byl wneſlechetne 16) miere. Ten miegieſe lida branneho Sedeſat a priprawneho. 1185 Spatriw toho gi neſuce Pannu, kſwym ſluham wece: »Ia wezmu onomu 17) ženu!« Wſichni 18) wecechu gemu: 1175 1) Místo v. 1158 sl. má M.: unesl jsem ji sobě k ženě, a ježto jsem ji bil nynie, to jsem činil pro její klam. — 2) M mi oř. — 3) Schází u M. — 4) M. kdežs — 5) M. neroď. — 6) M. zabí mne. — 7) Verš ten schází u H. — 3) Schází u H. — *) H. krásné panně. — 10) H. když přijide vězeň ku panně. — 11) H. učini vše. — 12) V. 1173—1177 u H.: panna ztáza jeho mile, které jest měl tu úsilé, kdež jemu kóň nohu zlomil, jenžto v které práci byl. — 13) H. jej velmi. — 1) M. vyjide. — 15) M. jedúce. — 16) M. ve všie nectné. — 17) M. onuno. — 18) M. všickni tak.
Strana 335
335 1190 »Snad gey driew muſyfs zabiti, Nezlit 1) da ktomu priſtupiti.«2 On wece: »ktoż mi nepomoz, Brzot3) zabit byti mož. Nechcyt beznie wz dycky4) byti!« Tak netaže geho dogiti, Az wece: »day mi tu ženu!« Tandaryas wece gemu: »Panna kniezecie 5) gt!« A on wece: »Cozt geft, tot wzdy chcy mietí!« řeče.6) Tandaryas poče proſyti, Zdaby kterak mohl vziti Prowſech čeſt paně, panij 7) A wzdy zaſluhowani,8) Zdaby gemu newzal gie. Knieże gemu odpowiedie: »Budeſli mi gie braniti, Muſyt twog ziwot platiti!« Tandaryas 9) wece : »Necht zato ziwot dam, A 10) wzdy gie chcy braniti ſam!« Sſadiw pannu ſ konie, Swadu poče Natoho zleho kniežete.11) Poće gey bezobrany 12) ſecy, Tak že by nebylo pomocy, Bylby gey az doſmrti 13) ranil. Ten geho lid ſylnie 14) branil, Az Tandaryaſe ranie, 15) Az 16) přednimi gide kſtranie. Geliž podnim Oř zabichu, Wſak naniem zyſku nemiechu, An ſe odtud wyſſiwage, Hrozne gim rany dawage. Tak tu panu chtrechu wzieti A ſni odnieho pryc odgieti.18) Nemoże 19) wiece 20) braniti gie, Nebo bieſe daleko odnie. Poče nanie 21) welmi wolati, Zdaby gie racili 22) nechati. 167b 17 1195 1200 1205 1210 1215 1220 1225 1) M. nežť on. — 2) M. přijíti. — 3) M. brzotě. — ) M. nikakž. — 5) Schází u H. — 6) H. což je! vždyť ji chci na krátce. — 7) M. i paní. — 3) M. ve přisluho- vání. — 3) H. on. — 10) Schází u H. — 11) V. 1210 sl. u M.: ssadiv pannu s oře svého, poče svádu na kniežete zlého. — 12) M. bez brani. — 13) M. na smrt. — 14) M. ale lid siíně ho. — 15) M. rani. — 16) M. an. — 17) M. v strany. — 18) M. ujeti. — 12) M. nemóžieše. — 20) Schází u M. — 21) M. naň. — 22) M. ráčil.
335 1190 »Snad gey driew muſyfs zabiti, Nezlit 1) da ktomu priſtupiti.«2 On wece: »ktoż mi nepomoz, Brzot3) zabit byti mož. Nechcyt beznie wz dycky4) byti!« Tak netaže geho dogiti, Az wece: »day mi tu ženu!« Tandaryas wece gemu: »Panna kniezecie 5) gt!« A on wece: »Cozt geft, tot wzdy chcy mietí!« řeče.6) Tandaryas poče proſyti, Zdaby kterak mohl vziti Prowſech čeſt paně, panij 7) A wzdy zaſluhowani,8) Zdaby gemu newzal gie. Knieże gemu odpowiedie: »Budeſli mi gie braniti, Muſyt twog ziwot platiti!« Tandaryas 9) wece : »Necht zato ziwot dam, A 10) wzdy gie chcy braniti ſam!« Sſadiw pannu ſ konie, Swadu poče Natoho zleho kniežete.11) Poće gey bezobrany 12) ſecy, Tak že by nebylo pomocy, Bylby gey az doſmrti 13) ranil. Ten geho lid ſylnie 14) branil, Az Tandaryaſe ranie, 15) Az 16) přednimi gide kſtranie. Geliž podnim Oř zabichu, Wſak naniem zyſku nemiechu, An ſe odtud wyſſiwage, Hrozne gim rany dawage. Tak tu panu chtrechu wzieti A ſni odnieho pryc odgieti.18) Nemoże 19) wiece 20) braniti gie, Nebo bieſe daleko odnie. Poče nanie 21) welmi wolati, Zdaby gie racili 22) nechati. 167b 17 1195 1200 1205 1210 1215 1220 1225 1) M. nežť on. — 2) M. přijíti. — 3) M. brzotě. — ) M. nikakž. — 5) Schází u H. — 6) H. což je! vždyť ji chci na krátce. — 7) M. i paní. — 3) M. ve přisluho- vání. — 3) H. on. — 10) Schází u H. — 11) V. 1210 sl. u M.: ssadiv pannu s oře svého, poče svádu na kniežete zlého. — 12) M. bez brani. — 13) M. na smrt. — 14) M. ale lid siíně ho. — 15) M. rani. — 16) M. an. — 17) M. v strany. — 18) M. ujeti. — 12) M. nemóžieše. — 20) Schází u M. — 21) M. naň. — 22) M. ráčil.
Strana 336
336 1230 1235 1240 1250 A on 1) gemu tak wece ſam : »Ginak 2) gie nenecham, Nez3) ač mi ſe daš ſam gieti!« Tandaryaſs 4) wece: »geſtli Il mi vmrieti, Chcy to wſecko vciniti, Ged.ne 5) kaz gi prowoditi Kotcy gegiemu wedle ctnoſti!«6) To ſe ſta kgeho lboſti. To gemu ctnie naplnichu, Ale zlie gemu zaplatichu. Wzemſe gey neſechu dowieże, Wniez ſkaredſtwa mnoho bieſe.7) Kaza gey tak muciti hladem, Gedine ktoz mu co da kradem.8) Ta wieże nebieſe prykryta. Zwiediewfi 9) to knieżecie ſeſtra, Ze taky rytieř vwiezí, 1245 lhned kſwemu bratru biezi, Ano gey lekar wazaſe, Toho 10) dobře znamenaſe. Potom wnocy kwieżi bieze, Toho rytieře wytieże, Wede gey wſwog pokog, zgewi panie gedne sweg. Tu gey welmi poče ctiti A ſama gey poce leciti; Tez cinila iakozto lekarż, 1255 Aby nic nebylo nazmař.12) Ale gegi Bratr mniel,13) Ze by Tandaryas 14) dawno vmřel. 1688 Capitola dwadcata IIII. PAk 15) kral Artuſs wraddie ſediel, By Tandaryaſe kde 16) zwiediel, 1260 Rka: »bychom gey wzemi mieli, 1) M. an. — 2) M. řka: jinak. — 3) M. leč. — 4) Schází u M. — 5) M. jedno. 6) M. k otci vedle jejie ctnosti. — 7) M. nebieše meze. — 3) V. 1240 sl. u M.: od — hadóv, ještěróv i žab; káza jej hladem mučiti tak. — 3) M. zvědě. — 1°) M. to vše. — 11) V. 1250 sl. u M.: poje jej v svój pokoj tajně a zjevi své jedné panně. — 12) V. 1254 sl. u M.: jakž od lékaře viděla, bratra léčéc, též činila, až jej tak zléčila právě, že měl jako dřieve zdravie. — 13) M. to mněl. — 14) M. že již tento. — 15) M. zde. — 16) M. Tandariáše by rád.
336 1230 1235 1240 1250 A on 1) gemu tak wece ſam : »Ginak 2) gie nenecham, Nez3) ač mi ſe daš ſam gieti!« Tandaryaſs 4) wece: »geſtli Il mi vmrieti, Chcy to wſecko vciniti, Ged.ne 5) kaz gi prowoditi Kotcy gegiemu wedle ctnoſti!«6) To ſe ſta kgeho lboſti. To gemu ctnie naplnichu, Ale zlie gemu zaplatichu. Wzemſe gey neſechu dowieże, Wniez ſkaredſtwa mnoho bieſe.7) Kaza gey tak muciti hladem, Gedine ktoz mu co da kradem.8) Ta wieże nebieſe prykryta. Zwiediewfi 9) to knieżecie ſeſtra, Ze taky rytieř vwiezí, 1245 lhned kſwemu bratru biezi, Ano gey lekar wazaſe, Toho 10) dobře znamenaſe. Potom wnocy kwieżi bieze, Toho rytieře wytieże, Wede gey wſwog pokog, zgewi panie gedne sweg. Tu gey welmi poče ctiti A ſama gey poce leciti; Tez cinila iakozto lekarż, 1255 Aby nic nebylo nazmař.12) Ale gegi Bratr mniel,13) Ze by Tandaryas 14) dawno vmřel. 1688 Capitola dwadcata IIII. PAk 15) kral Artuſs wraddie ſediel, By Tandaryaſe kde 16) zwiediel, 1260 Rka: »bychom gey wzemi mieli, 1) M. an. — 2) M. řka: jinak. — 3) M. leč. — 4) Schází u M. — 5) M. jedno. 6) M. k otci vedle jejie ctnosti. — 7) M. nebieše meze. — 3) V. 1240 sl. u M.: od — hadóv, ještěróv i žab; káza jej hladem mučiti tak. — 3) M. zvědě. — 1°) M. to vše. — 11) V. 1250 sl. u M.: poje jej v svój pokoj tajně a zjevi své jedné panně. — 12) V. 1254 sl. u M.: jakž od lékaře viděla, bratra léčéc, též činila, až jej tak zléčila právě, že měl jako dřieve zdravie. — 13) M. to mněl. — 14) M. že již tento. — 15) M. zde. — 16) M. Tandariáše by rád.
Strana 337
337 1265 1275 1280 1285 1290 Ceſt bychom pron 1) obdrželi.« Pani gemu 2) radili, Aby poſlowe 3) wſady geli Rkuc: »mat 4) miloſt Tandaryuš, Tak prikazal 5) kral Artuſs.« Aby geli vpohany, hledagice 6) mezy křeſtiany, A 1) prawiec,1) ze »chcy il dwor mieti 7) Wroce, zdaby mohl zwiedieti, 1270 ze ma odemne giž miloſt. Wiem, budeli 8) gedine proft, Ze ſe wzdy take9) wyprawi.« Takz ſe poſel y tu ſtawi, Kdezto Tandaryaš byl, A ty nowiny wyprawil. A panna to vſlyſewſi, K Tandaryaſowi priſedſi, Ty gemu nowiny powiedie. Wtě čas Tandaryaš zwiedíe, Ze giz miloſt odkrale ma. I wece kniezna poctiwa,10) 11) Radliby chtiel kniemu geti A ktomu dworu wſecko 12) mieti, Co kterych 13) wiecy gt koliwiek? pannic wece: »To by mi bylo wdiek.14) Kto 15) by mie tam wyprawil, Rad bych geho robotny byl.« To panna namyſhi gmiegieſe, Zda by gi Tandaryas 16) poial, toho 17) zadaſe Bieſe prenaramnie 19) kraſna, Kgeho potřebie 20) welmi ſnażna, Tak mu 1) wece: »Slib mi wieru ſwu, Wyprawim tie ſewſi priprawu, Aby mi ſe wratil zaſe.« Tandaryas to ſlibi wſe. Panna poče geho tazati, Cím by chtiel dek znamenati? Tandaryas 21) wece: »Budte prikrytie — 168b 18) 1295 1) Schází u M. — 2) M. jemu to. — 3) M. posli. — 4) M. že má. — 5) M. viece přikáza. — 6) M. praviec i. — 7) M. že já chci tři dvory jmieti. — 8) M. budelit. — ) M. k tomu. — 1°) M. opět vece jemu kněžna. — 11) M. pověz, rád-li by chtěl jeti. — 12) M. k těm dvoróm a všechno. — 13) M. což k té. — 14) I. toť by mi vděk. — 15) M. byl, ktož. — 16) Schází u M. — 17) M. tak. — 13) M. mnieše. — 13) M. pře- násilně. — 20) M. i H. věci. — 21) H. on. Sborník Baworowského. 22
337 1265 1275 1280 1285 1290 Ceſt bychom pron 1) obdrželi.« Pani gemu 2) radili, Aby poſlowe 3) wſady geli Rkuc: »mat 4) miloſt Tandaryuš, Tak prikazal 5) kral Artuſs.« Aby geli vpohany, hledagice 6) mezy křeſtiany, A 1) prawiec,1) ze »chcy il dwor mieti 7) Wroce, zdaby mohl zwiedieti, 1270 ze ma odemne giž miloſt. Wiem, budeli 8) gedine proft, Ze ſe wzdy take9) wyprawi.« Takz ſe poſel y tu ſtawi, Kdezto Tandaryaš byl, A ty nowiny wyprawil. A panna to vſlyſewſi, K Tandaryaſowi priſedſi, Ty gemu nowiny powiedie. Wtě čas Tandaryaš zwiedíe, Ze giz miloſt odkrale ma. I wece kniezna poctiwa,10) 11) Radliby chtiel kniemu geti A ktomu dworu wſecko 12) mieti, Co kterych 13) wiecy gt koliwiek? pannic wece: »To by mi bylo wdiek.14) Kto 15) by mie tam wyprawil, Rad bych geho robotny byl.« To panna namyſhi gmiegieſe, Zda by gi Tandaryas 16) poial, toho 17) zadaſe Bieſe prenaramnie 19) kraſna, Kgeho potřebie 20) welmi ſnażna, Tak mu 1) wece: »Slib mi wieru ſwu, Wyprawim tie ſewſi priprawu, Aby mi ſe wratil zaſe.« Tandaryas to ſlibi wſe. Panna poče geho tazati, Cím by chtiel dek znamenati? Tandaryas 21) wece: »Budte prikrytie — 168b 18) 1295 1) Schází u M. — 2) M. jemu to. — 3) M. posli. — 4) M. že má. — 5) M. viece přikáza. — 6) M. praviec i. — 7) M. že já chci tři dvory jmieti. — 8) M. budelit. — ) M. k tomu. — 1°) M. opět vece jemu kněžna. — 11) M. pověz, rád-li by chtěl jeti. — 12) M. k těm dvoróm a všechno. — 13) M. což k té. — 14) I. toť by mi vděk. — 15) M. byl, ktož. — 16) Schází u M. — 17) M. tak. — 13) M. mnieše. — 13) M. pře- násilně. — 20) M. i H. věci. — 21) H. on. Sborník Baworowského. 22
Strana 338
338 nabielem černe 1) luciftie.« 1300 Kniezna Akſamit priprawi, Biela lučiſtie poſtawi 2) Y 3) cerna a prieliš bohatie To dielo, wſe wryzyem zlattie Tietiwy byli diel lany, Lluciſtie wſe poſazeny Drahym kamenim welice. Ta pana gmiegieſe stryce, Gemuż welice 4) wierieſe. Ponieho poſle ſpieſe, 5) 1310 Tak 6) gemu zgewi prihodu,7) coz geſt miela wkteru dobu," ze wygemſi9) gey zlecila A wzdy před Bratrem tagila. Stryc gie podiekowa milie, Ze pron gmiela to vſyle. Poče geho kniezna proſyti,10) By racil gemu Or poſlati W ten čas doleſſa gednoho; Kdyby chtiel, aby bylo hotowo.11) 1320 To ſtryc mile ſlibi zdieti I odienie rytierſke priprawiti.12) Zatiem ten čas kdyz prigide, ze Bratr gegie kedworu gede, Stryc gegie ten doma byl, Or y odienie priprawil. I poſla dotoho hage, Kdez Tandaryas bieſe čekage. Prowozen byl taynie ſhradu,13) Y pogede poddubrawu.14) 1330 Sam pobra wſechnu 15) priprawu I gede pryc ceſtu ginu, Az ſe zceſty wywinu A kniežete ſe toho minu,16) Genžto 17) kniezny bratr gel. 1335 Az nagednu dubrawu wygel, 1305 1315 1325 169a 18) 1) M. černá. — 2) M. bielý, na něm lučiště zstavi. — 3) Schází u M. — 4) M. násilně. — 5) M. pro něho poslala bieše. — 6) M. takž. — 7) M. vše příhody; H. vši příhodu. — 5) M. v které doby; H. kterú dobu. — 2) M. vyněvši; HI. vyněmši. — 10) M. žádati. — 11) M. když by mu třeba bylo jeho. — 12) Místo v. 1320 u M. a H.: když by chtěl ke dvoru jeti, i oděnie rytieřského, což bieše potřebie jeho. — 13) M. s hrada. — 14) M. v oděnie na ten oř vseda. — 15) M. pobrav všecku. — 16) V. 1332 sl. scházejí u M. — 17) M. nežli té. — 18) M. vjel.
338 nabielem černe 1) luciftie.« 1300 Kniezna Akſamit priprawi, Biela lučiſtie poſtawi 2) Y 3) cerna a prieliš bohatie To dielo, wſe wryzyem zlattie Tietiwy byli diel lany, Lluciſtie wſe poſazeny Drahym kamenim welice. Ta pana gmiegieſe stryce, Gemuż welice 4) wierieſe. Ponieho poſle ſpieſe, 5) 1310 Tak 6) gemu zgewi prihodu,7) coz geſt miela wkteru dobu," ze wygemſi9) gey zlecila A wzdy před Bratrem tagila. Stryc gie podiekowa milie, Ze pron gmiela to vſyle. Poče geho kniezna proſyti,10) By racil gemu Or poſlati W ten čas doleſſa gednoho; Kdyby chtiel, aby bylo hotowo.11) 1320 To ſtryc mile ſlibi zdieti I odienie rytierſke priprawiti.12) Zatiem ten čas kdyz prigide, ze Bratr gegie kedworu gede, Stryc gegie ten doma byl, Or y odienie priprawil. I poſla dotoho hage, Kdez Tandaryas bieſe čekage. Prowozen byl taynie ſhradu,13) Y pogede poddubrawu.14) 1330 Sam pobra wſechnu 15) priprawu I gede pryc ceſtu ginu, Az ſe zceſty wywinu A kniežete ſe toho minu,16) Genžto 17) kniezny bratr gel. 1335 Az nagednu dubrawu wygel, 1305 1315 1325 169a 18) 1) M. černá. — 2) M. bielý, na něm lučiště zstavi. — 3) Schází u M. — 4) M. násilně. — 5) M. pro něho poslala bieše. — 6) M. takž. — 7) M. vše příhody; H. vši příhodu. — 5) M. v které doby; H. kterú dobu. — 2) M. vyněvši; HI. vyněmši. — 10) M. žádati. — 11) M. když by mu třeba bylo jeho. — 12) Místo v. 1320 u M. a H.: když by chtěl ke dvoru jeti, i oděnie rytieřského, což bieše potřebie jeho. — 13) M. s hrada. — 14) M. v oděnie na ten oř vseda. — 15) M. pobrav všecku. — 16) V. 1332 sl. scházejí u M. — 17) M. nežli té. — 18) M. vjel.
Strana 339
339 Tu nadgide 1) dwa pannice, Ana ſedita v ſtudnice.2) A ta kedworu gedieſta,3) A kdyz toho vzřeſta,4) Ze tak ſpracy ſe neſieſe, Geden kdruhemu mluwieſe Rkuc: »wiz, kterak 5) tento pracuge! Mily! s ſebu gey pogmeme, 169b Wezmuc gemu | odienie vwuoz, Wſelikt dobry 6) byti moż.« Tak 7) to yhned vcinichu A nadto 8) geho proſychu, Aby gich towaris byl. Tandaryaš 9) to vcinil. Tuz mu odienie pobrachu, Or geho weſti kazachu, Prowaza 10) gemu pogcichu, Wchudobie gey welmi gmiechu. Tak gediechu 11) ſpolu milie, Az prigide cas te chwile, Ze ſe wtom mieſtie ſtawichu, Tu kdez ſwu kratochwil gmiegiechu.12) Nemohu gine 13) hoſpody gmieti, Az ſe gim vda nadgiti 14) 1360 Mlynec přewelmi15) hubeny, Oniemž nedbal nizadny16) giny Tu oni hoſpodu gmiegiechu,17) lakž možechu, tak ciniechu.18) A kdyz na zaytrie by 19) rano, Odienie mu wſicko pridano.20) A 21) iakz ſe koli priprawichu, Tak wſickni ſpolu gidechu 22) Na to pole, kdez ſu klali.23) Tu welicy ſlupi ſtali,24) 1370 Nanichzto kraſna ſien bieſe. A tu kralowa ſtogieſe, 5) Snizto brechu y panie, 1340 1345 1350 1355 1365 1) M. nadjede. — 2) M. ana sniedáta sediece. — 2) M. a ta také k dvoru jela. — *) M. tohoto viděla — 5) M řka: viz, kak. — 6) M. vždy dobrý. — 7) M. takž. — 8) MI. na to. — 3) M. tento rád. — 10) M. prusa. — 11) M. mněchu, takž jedechu — 12) M. jměchu. — 13) Schází u II. — 14) M. nadjeti. — 15) M. a velmi. — 16) M. nikto. — 17) M. jměchu. — 18) M. činichu. — 19) II. by za zajtřie. — 2°) M. mu vše vydáno. — 21) Schází u M. — 22) M. pospolu jechu. — 23) M. kdežto kláchu. — 24) M. stáchu. — 25) M. s nie biechu i krásné panie. 22*
339 Tu nadgide 1) dwa pannice, Ana ſedita v ſtudnice.2) A ta kedworu gedieſta,3) A kdyz toho vzřeſta,4) Ze tak ſpracy ſe neſieſe, Geden kdruhemu mluwieſe Rkuc: »wiz, kterak 5) tento pracuge! Mily! s ſebu gey pogmeme, 169b Wezmuc gemu | odienie vwuoz, Wſelikt dobry 6) byti moż.« Tak 7) to yhned vcinichu A nadto 8) geho proſychu, Aby gich towaris byl. Tandaryaš 9) to vcinil. Tuz mu odienie pobrachu, Or geho weſti kazachu, Prowaza 10) gemu pogcichu, Wchudobie gey welmi gmiechu. Tak gediechu 11) ſpolu milie, Az prigide cas te chwile, Ze ſe wtom mieſtie ſtawichu, Tu kdez ſwu kratochwil gmiegiechu.12) Nemohu gine 13) hoſpody gmieti, Az ſe gim vda nadgiti 14) 1360 Mlynec přewelmi15) hubeny, Oniemž nedbal nizadny16) giny Tu oni hoſpodu gmiegiechu,17) lakž možechu, tak ciniechu.18) A kdyz na zaytrie by 19) rano, Odienie mu wſicko pridano.20) A 21) iakz ſe koli priprawichu, Tak wſickni ſpolu gidechu 22) Na to pole, kdez ſu klali.23) Tu welicy ſlupi ſtali,24) 1370 Nanichzto kraſna ſien bieſe. A tu kralowa ſtogieſe, 5) Snizto brechu y panie, 1340 1345 1350 1355 1365 1) M. nadjede. — 2) M. ana sniedáta sediece. — 2) M. a ta také k dvoru jela. — *) M. tohoto viděla — 5) M řka: viz, kak. — 6) M. vždy dobrý. — 7) M. takž. — 8) MI. na to. — 3) M. tento rád. — 10) M. prusa. — 11) M. mněchu, takž jedechu — 12) M. jměchu. — 13) Schází u II. — 14) M. nadjeti. — 15) M. a velmi. — 16) M. nikto. — 17) M. jměchu. — 18) M. činichu. — 19) II. by za zajtřie. — 2°) M. mu vše vydáno. — 21) Schází u M. — 22) M. pospolu jechu. — 23) M. kdežto kláchu. — 24) M. stáchu. — 25) M. s nie biechu i krásné panie. 22*
Strana 340
340 hledagice 1) nato klanie. Florybella 2) tu nebieſe. Kdyz Tandaryas gedieſe Podſien, ſpatri gey kralowa, Sobie namyſh to ſchowa, Ihned pomyſh nanieho Rkuc: »neniet kniemu 4) podobnieyſieho, 1380 Ać on to nenie fam!« 3) Takz tandaryas gede tam Sam,4) kdez krali ſtahi 5) y kniezata, Chtiece hořeti 6) odzlatta, An ſwog helm dawno podwazal, 1385 Chtie, aby žadny geho7) nepoznal, Mage luciſtie znamenie. Takz y 4) vcini prwnie hnanie S tiem, kteryz gey 8) wiezieſe. Tandaryas geho znaſe,3) 1390 Knieże geho nepoznal. Kdyz 10) ſnim whromadu hnal, Da mu Tandaryaš ranu, že Knieze letie na ſtranu. Takż by naylepſi wtom dni, Ze ſnim wiec 4) nehna yzadny. A kdyz by 11) Turneg nazaytrie, Tandaryas 12) opiet knieże ſpatri, I bi gey, az 13) miel doſti; Muſychut gey domow neſti. Hrozne hrdinſtwo vkaza.14) kral ſ knieżaty nan ſe wztaza 15) Rka: »odkawad 16) ten mlady Rytier Ziwota ſweho geſt witiez? 1400 1395 170" 1375 Capito“ pietmiedcytma. KRalowa ſe nahrad wrati, 1405 Kfflorybelle giti chwati, Powiedie gie to widienie, Na Tandaryaše domnienie. Ale fflorybella giz ſmutna bieſſe, 1) M. shlédajíce. — 2) M. Florybelly. — 3) M. k němu, ač on nenie sám. — *) Schází u M. — 5) M. kdež kláli králi. — ) M. chtiec shořeti všichni. — 7) II. H. chtě, by ho nikto. — 3) M. s tiem, u něhožto. — 3) M. dobře znáše. — 10) a když. — 11) M. byl. — 12) M. tento. — 13) M. až právě. — 14) M. okáza. — 15) M. táza. — 16) M. odkud.
340 hledagice 1) nato klanie. Florybella 2) tu nebieſe. Kdyz Tandaryas gedieſe Podſien, ſpatri gey kralowa, Sobie namyſh to ſchowa, Ihned pomyſh nanieho Rkuc: »neniet kniemu 4) podobnieyſieho, 1380 Ać on to nenie fam!« 3) Takz tandaryas gede tam Sam,4) kdez krali ſtahi 5) y kniezata, Chtiece hořeti 6) odzlatta, An ſwog helm dawno podwazal, 1385 Chtie, aby žadny geho7) nepoznal, Mage luciſtie znamenie. Takz y 4) vcini prwnie hnanie S tiem, kteryz gey 8) wiezieſe. Tandaryas geho znaſe,3) 1390 Knieże geho nepoznal. Kdyz 10) ſnim whromadu hnal, Da mu Tandaryaš ranu, že Knieze letie na ſtranu. Takż by naylepſi wtom dni, Ze ſnim wiec 4) nehna yzadny. A kdyz by 11) Turneg nazaytrie, Tandaryas 12) opiet knieże ſpatri, I bi gey, az 13) miel doſti; Muſychut gey domow neſti. Hrozne hrdinſtwo vkaza.14) kral ſ knieżaty nan ſe wztaza 15) Rka: »odkawad 16) ten mlady Rytier Ziwota ſweho geſt witiez? 1400 1395 170" 1375 Capito“ pietmiedcytma. KRalowa ſe nahrad wrati, 1405 Kfflorybelle giti chwati, Powiedie gie to widienie, Na Tandaryaše domnienie. Ale fflorybella giz ſmutna bieſſe, 1) M. shlédajíce. — 2) M. Florybelly. — 3) M. k němu, ač on nenie sám. — *) Schází u M. — 5) M. kdež kláli králi. — ) M. chtiec shořeti všichni. — 7) II. H. chtě, by ho nikto. — 3) M. s tiem, u něhožto. — 3) M. dobře znáše. — 10) a když. — 11) M. byl. — 12) M. tento. — 13) M. až právě. — 14) M. okáza. — 15) M. táza. — 16) M. odkud.
Strana 341
341 Ze o Tandaryaſowi nic neſlyſieſe 1410 O niz (!) aniz koho magic,1) Naniemz by ſe wzeptagic, Kak by ſe gmiel a kde by byl. Protoz gi ſmutek obchodil, Genz tu nechtiela byti, Zdaliby 2) gey mohla widieti. Tak wece: »to celie wiedie, Ze gesti nebyl wte giezdie« A to il zakratochwil gmiegieſe, Ze 3) wtuhach wzdy nakniehach ctieſe. A kdyz Tädaryaś s ſwymi Towariſſi miloſtnymi Domow gel, to ſnimi ſmluwil, Kdy by ten čas opiet byl,4) Genz by opiet kedworu geli, By ſe opiet 5) na tez 6) luce ſgeli. To ſobie wſickni ſlibichu A tak ſe milie rozgidechu.7) Tãdaryas gede tamo, Tu kdez geſt 8) geho čekano. Tuz gey taynie nahrad wedu, Or kgegiemu9) ſtrycy dowedu. Kniezna gey milie witaſe,10) Snaznie gemu y dobře howieſe.11) A kdyz bratra prineſechu,12) Widieli, że gey ſotwa ziwa oſtawichu.13) Kniezna kaza kad ciniti, Chtiecy 14) Tandaryaſe pariti, Wniz naklade doſti kořenie I kaza mu wſieſti donie. A kdyz ſe on tu 15) parieſe, Tak gey panna 16) mrſkaſe, 17) Steblem gey tepuc yako lagicy, 18) pro Bratra ſe ſnim hniewagicy Rkuc: »ćemus tak nemiloſtiw 19) byl, 5) 1445 Zes mi Bratra meho tak welmi zbil?« 20) 1415 1420 1425 1430 1435 1440 170b 1) V. 1408—1410 u H.: ale Florybella bieše smutna, že nic nevědieše o něm ani . . . — 2) H. zdaby. — 3) Schází u H. — 4) M. když by již ten čas byl. — 5) Schází u M. i H. — 6) I. i H. té. — 7) M. a mile sě rozjedechu. — 8) M. v to miesto, kde. — 2) M. i H. k jejie. — 1°) M. vidieše. — 11) M. i snažně jemu hovieše. — 12) H. přinesú jí. — 13) V. 1435 u H.: an násilně huben velmi. — 14) M. chtiec. — 15 M. a kdyžto sě on. — 16) M. ona. — 17) M. stéblem, jako jemu lajíc. — 18) M. hněvajíc. — 12) M. nelítostiv. — 2°) M. žes bratra zbil, až ledva živ.
341 Ze o Tandaryaſowi nic neſlyſieſe 1410 O niz (!) aniz koho magic,1) Naniemz by ſe wzeptagic, Kak by ſe gmiel a kde by byl. Protoz gi ſmutek obchodil, Genz tu nechtiela byti, Zdaliby 2) gey mohla widieti. Tak wece: »to celie wiedie, Ze gesti nebyl wte giezdie« A to il zakratochwil gmiegieſe, Ze 3) wtuhach wzdy nakniehach ctieſe. A kdyz Tädaryaś s ſwymi Towariſſi miloſtnymi Domow gel, to ſnimi ſmluwil, Kdy by ten čas opiet byl,4) Genz by opiet kedworu geli, By ſe opiet 5) na tez 6) luce ſgeli. To ſobie wſickni ſlibichu A tak ſe milie rozgidechu.7) Tãdaryas gede tamo, Tu kdez geſt 8) geho čekano. Tuz gey taynie nahrad wedu, Or kgegiemu9) ſtrycy dowedu. Kniezna gey milie witaſe,10) Snaznie gemu y dobře howieſe.11) A kdyz bratra prineſechu,12) Widieli, że gey ſotwa ziwa oſtawichu.13) Kniezna kaza kad ciniti, Chtiecy 14) Tandaryaſe pariti, Wniz naklade doſti kořenie I kaza mu wſieſti donie. A kdyz ſe on tu 15) parieſe, Tak gey panna 16) mrſkaſe, 17) Steblem gey tepuc yako lagicy, 18) pro Bratra ſe ſnim hniewagicy Rkuc: »ćemus tak nemiloſtiw 19) byl, 5) 1445 Zes mi Bratra meho tak welmi zbil?« 20) 1415 1420 1425 1430 1435 1440 170b 1) V. 1408—1410 u H.: ale Florybella bieše smutna, že nic nevědieše o něm ani . . . — 2) H. zdaby. — 3) Schází u H. — 4) M. když by již ten čas byl. — 5) Schází u M. i H. — 6) I. i H. té. — 7) M. a mile sě rozjedechu. — 8) M. v to miesto, kde. — 2) M. i H. k jejie. — 1°) M. vidieše. — 11) M. i snažně jemu hovieše. — 12) H. přinesú jí. — 13) V. 1435 u H.: an násilně huben velmi. — 14) M. chtiec. — 15 M. a kdyžto sě on. — 16) M. ona. — 17) M. stéblem, jako jemu lajíc. — 18) M. hněvajíc. — 12) M. nelítostiv. — 2°) M. žes bratra zbil, až ledva živ.
Strana 342
342 Tak gemu ona lagieſe, Tandaias ſe tomu ſmiegieſe.1) A to mnohokrat cinieſe, Tak ſnim kratochwil gmiegieſe A kdyz geho opiet otaza Oznameni, a on rozkaza Sobie nabielem waffenkleytie Tak i coz ktereho prikrytie Naniem dielano bohatie, luciſtie wſecka rubinie A zlattem Arabſkym tetiwie Nadeku a nawaffengleytie.2) A 3) kdyz by opiet kedworu getie, 4) Knieże, kdyz by priſwem zdrawi, 1460 Opiet kedworu ſe priprawi.5) A kniezna, iakz dobře vcinila,“) Tez 3) Tandaryaſſe wyprawila. Takz 7) taynie gey ſhradu ſwedu A wles gemu orz dowedu,8) A on9) wzem s ſebu wſi priprawu, I gede natuz dubrawu. Tu naleze ſwe 3) towariſſe, K nimz opiet pritowariſſi ſe, A Yakz driewe ſpolu byli, Tez takež vcinili.11) A3) kdyz ktomu dworu prigeli, Hoſpody gine negmieli Nez mlynec, genz driewe mieli; 12) Wten 13) ſe opiet vwazali. A wkteryz den dwor opiet byl, Tandaryaſe 14) wyprawil Zhoſpody a 15) ſwog helm podwazal, Aby geho nizadny nepoznal. Gel s ſwyma towariſoma Pod tu fien, kdezto kralowa Zokence geho widiela. Takz nań oci wzdy 16) gmiela, 1450 1455 1465 0) 1470 1475 1713 1480 1) V. 1446 sl. schází u M. i H. — 2) V. 1452—1457 u H.: sobě červená lučiště a na bielém fafrnoše, tak což kterého přikrytie na tom děláno bohatě lučiště všechny dělány, zlatem arabským tětivy na deku i na klenotě. — 3) Schází u M. — 4) 1. jeti. — 5) M. vypravi. — 6) M. jakž dřieve byla. — 7) M takéž. — 3) M. přivedú. — ») M. an. — 1°) M. k nima opět přivinu sě. — 11) M též v tu dobu sú činili. — 12) M. než mlýnec, v němž dřieve stáli. — 13) M. v tenž. — 14) Tak v rkp.; jest čísti: Tandaryáš sě. — 15) Schází u H. — 16) M. takž vždy jej na očí.
342 Tak gemu ona lagieſe, Tandaias ſe tomu ſmiegieſe.1) A to mnohokrat cinieſe, Tak ſnim kratochwil gmiegieſe A kdyz geho opiet otaza Oznameni, a on rozkaza Sobie nabielem waffenkleytie Tak i coz ktereho prikrytie Naniem dielano bohatie, luciſtie wſecka rubinie A zlattem Arabſkym tetiwie Nadeku a nawaffengleytie.2) A 3) kdyz by opiet kedworu getie, 4) Knieże, kdyz by priſwem zdrawi, 1460 Opiet kedworu ſe priprawi.5) A kniezna, iakz dobře vcinila,“) Tez 3) Tandaryaſſe wyprawila. Takz 7) taynie gey ſhradu ſwedu A wles gemu orz dowedu,8) A on9) wzem s ſebu wſi priprawu, I gede natuz dubrawu. Tu naleze ſwe 3) towariſſe, K nimz opiet pritowariſſi ſe, A Yakz driewe ſpolu byli, Tez takež vcinili.11) A3) kdyz ktomu dworu prigeli, Hoſpody gine negmieli Nez mlynec, genz driewe mieli; 12) Wten 13) ſe opiet vwazali. A wkteryz den dwor opiet byl, Tandaryaſe 14) wyprawil Zhoſpody a 15) ſwog helm podwazal, Aby geho nizadny nepoznal. Gel s ſwyma towariſoma Pod tu fien, kdezto kralowa Zokence geho widiela. Takz nań oci wzdy 16) gmiela, 1450 1455 1465 0) 1470 1475 1713 1480 1) V. 1446 sl. schází u M. i H. — 2) V. 1452—1457 u H.: sobě červená lučiště a na bielém fafrnoše, tak což kterého přikrytie na tom děláno bohatě lučiště všechny dělány, zlatem arabským tětivy na deku i na klenotě. — 3) Schází u M. — 4) 1. jeti. — 5) M. vypravi. — 6) M. jakž dřieve byla. — 7) M takéž. — 3) M. přivedú. — ») M. an. — 1°) M. k nima opět přivinu sě. — 11) M též v tu dobu sú činili. — 12) M. než mlýnec, v němž dřieve stáli. — 13) M. v tenž. — 14) Tak v rkp.; jest čísti: Tandaryáš sě. — 15) Schází u H. — 16) M. takž vždy jej na očí.
Strana 343
343 1485 1490 I 16) ktoz ſe proti niemu wypari,1) An 2) kazdeho dolow ſrazy, Tak 16) ze ten den 3) (by) naylepſsi. A kdyz turney bude nazaytrie. 4) Wyged 5) wokol vcini 6) hnanie, Tlače | podſe wſe bezbranie. A kdyż toho 7) vhleda knieże, Genż vnieho bieſe wieze, Ztlaci 8) gey, až mie 9) doſti, Ze gey ledwa zaduſſi 10) puſti. A kdyz ſe ten den dwor ſkona, Rozbieże ſe wſe zbier ona. 171b Capitola dwadcata VI. 1495 KRalowa gide k Florybelle I poče gi mieti zazle, Rkuc: »ze ſy ſnami nebyla! Genž by byla opatrila Rytiere wſim podoběſtwim,11) Wſſim obyčegem y ſnazenſtwim,12) Ach Tandaryaš nenie, na niehoz ia mam domnienie.« Panna ſe tiem welmi ſmuti, Ze ſnimi 13) tu nerodila byti. Tak wece: »budulit boh da 13) ziwa, Wzdyt bych to 16) opatrila, Zdaby 15) opiet kedworu prigel.« Tak ſe Tandaryaš opiet 16) rozge A s ſwymi towariſi ſe ſmluwil, 17 1510 Ze ktozby koli ziw byl,18) By ſe nate 19) luce opiet 16) ſgeli A 16) opiet kedworu ſpolu geli. A 20) on 16) giede, kdez ho čekachu, Taynie gey opiet nahrad 21) pogechu. 1515 Zatiem priwezechu to knieze, Genz w Turnegi ztlačen bieſe. Lekař poče knieze22) leciti 1505 1500 1) M. vyrazi. — 2) M. on. — 3) M. den bude. — 4) M. v zajtří. — 5) M. objev. — 6) M. činie. — 3) M. to — 3) M. tlači. — 3) M. jmějíše. — 1°) M. s duší; H. zádušie. — 11) H. podobného. — 12) H. k Tandariášovi tvému milému. — 13) Schází u H. — 14) H. toho. — 15) H. ažby. — 16) Schází u M. — 17) M. s svými tovařiši smluviv. — 18) M. kolivěk byl živ. — 13) M. na též. — 30) M. i. — 21) M. takž jeho na hrad. — 22) H. jej.
343 1485 1490 I 16) ktoz ſe proti niemu wypari,1) An 2) kazdeho dolow ſrazy, Tak 16) ze ten den 3) (by) naylepſsi. A kdyz turney bude nazaytrie. 4) Wyged 5) wokol vcini 6) hnanie, Tlače | podſe wſe bezbranie. A kdyż toho 7) vhleda knieże, Genż vnieho bieſe wieze, Ztlaci 8) gey, až mie 9) doſti, Ze gey ledwa zaduſſi 10) puſti. A kdyz ſe ten den dwor ſkona, Rozbieże ſe wſe zbier ona. 171b Capitola dwadcata VI. 1495 KRalowa gide k Florybelle I poče gi mieti zazle, Rkuc: »ze ſy ſnami nebyla! Genž by byla opatrila Rytiere wſim podoběſtwim,11) Wſſim obyčegem y ſnazenſtwim,12) Ach Tandaryaš nenie, na niehoz ia mam domnienie.« Panna ſe tiem welmi ſmuti, Ze ſnimi 13) tu nerodila byti. Tak wece: »budulit boh da 13) ziwa, Wzdyt bych to 16) opatrila, Zdaby 15) opiet kedworu prigel.« Tak ſe Tandaryaš opiet 16) rozge A s ſwymi towariſi ſe ſmluwil, 17 1510 Ze ktozby koli ziw byl,18) By ſe nate 19) luce opiet 16) ſgeli A 16) opiet kedworu ſpolu geli. A 20) on 16) giede, kdez ho čekachu, Taynie gey opiet nahrad 21) pogechu. 1515 Zatiem priwezechu to knieze, Genz w Turnegi ztlačen bieſe. Lekař poče knieze22) leciti 1505 1500 1) M. vyrazi. — 2) M. on. — 3) M. den bude. — 4) M. v zajtří. — 5) M. objev. — 6) M. činie. — 3) M. to — 3) M. tlači. — 3) M. jmějíše. — 1°) M. s duší; H. zádušie. — 11) H. podobného. — 12) H. k Tandariášovi tvému milému. — 13) Schází u H. — 14) H. toho. — 15) H. ažby. — 16) Schází u M. — 17) M. s svými tovařiši smluviv. — 18) M. kolivěk byl živ. — 13) M. na též. — 30) M. i. — 21) M. takž jeho na hrad. — 22) H. jej.
Strana 344
344 A 1) panna poče ſteblem biti Tandaryaſe, rkucy gemu: Cemus mi bil 2) bratra, čemu, Ze gſy nan tak nemiloſtiwy 3) I ji ktomu nan tak hniewiwy?« A nedbagicy,4) by ziw nebyl,5 Aby ſni Tandaryas wolnie byl, 1525 Tak gey ſobie mila miela, Radaby ſnim byla přebywala.6) 1520 172a Capitola dwadcata ſedma. 1530 1535 1540 1545 A kdyz poče třeti dwuor byti, Poce Tandaryaš kniezny 7) proſyti, Aby gey8) puſtila A iakz driewe wyprawila. Panna wece: »chces ſlibiti, Kemnie ſe zaſe wratiti A byti vmem wiezeni, donidz libo memu chtieni?« Tandaryas to knieznie9) ſlibi, Kniezna wece: »cožt ſe libi? Ktere znamenie chceš mieti, To wſechno rać powiedieti.« Widiew, ze geſt 10) pogeho woli, Kaza nacerwenem poli dielati biela luciftie, To wſecko dielano přeciſtie Zwodnych perel yakzto A tietiwy Arabſke zlatto. Reč ſe mluwi, a 11) čas odchodi. A kdyz ſe ten čas přihodi, ze gmiegieſe třeti dwor byti, Knieže netaže 12) ſe zhogiti, Gede kedworu, vmyſly 13) mage, 1550 Rka, ze »ſem byl čaſto ſlychage, Ano po neſtieſti stieſtie bywa 1) Schází u M. — 2) M. zbil. — 3) M. nemilostiv; v. 1522 schází u M. 4) M. netbajíc. — 5) M. nebyl živ. — 6) Místo v. 1524—1526 má M.: aby s ním volněji byla, tak jej měla sobě mila. — 7) H. tu poče kněžny. — 8) H. jej opět. — 3) H. jí. — 1°) Schází u H. — 11) Schází u M. i H. — 12) M. netáhl. — 13) M. v mysli.
344 A 1) panna poče ſteblem biti Tandaryaſe, rkucy gemu: Cemus mi bil 2) bratra, čemu, Ze gſy nan tak nemiloſtiwy 3) I ji ktomu nan tak hniewiwy?« A nedbagicy,4) by ziw nebyl,5 Aby ſni Tandaryas wolnie byl, 1525 Tak gey ſobie mila miela, Radaby ſnim byla přebywala.6) 1520 172a Capitola dwadcata ſedma. 1530 1535 1540 1545 A kdyz poče třeti dwuor byti, Poce Tandaryaš kniezny 7) proſyti, Aby gey8) puſtila A iakz driewe wyprawila. Panna wece: »chces ſlibiti, Kemnie ſe zaſe wratiti A byti vmem wiezeni, donidz libo memu chtieni?« Tandaryas to knieznie9) ſlibi, Kniezna wece: »cožt ſe libi? Ktere znamenie chceš mieti, To wſechno rać powiedieti.« Widiew, ze geſt 10) pogeho woli, Kaza nacerwenem poli dielati biela luciftie, To wſecko dielano přeciſtie Zwodnych perel yakzto A tietiwy Arabſke zlatto. Reč ſe mluwi, a 11) čas odchodi. A kdyz ſe ten čas přihodi, ze gmiegieſe třeti dwor byti, Knieže netaže 12) ſe zhogiti, Gede kedworu, vmyſly 13) mage, 1550 Rka, ze »ſem byl čaſto ſlychage, Ano po neſtieſti stieſtie bywa 1) Schází u M. — 2) M. zbil. — 3) M. nemilostiv; v. 1522 schází u M. 4) M. netbajíc. — 5) M. nebyl živ. — 6) Místo v. 1524—1526 má M.: aby s ním volněji byla, tak jej měla sobě mila. — 7) H. tu poče kněžny. — 8) H. jej opět. — 3) H. jí. — 1°) Schází u H. — 11) Schází u M. i H. — 12) M. netáhl. — 13) M. v mysli.
Strana 345
345 A poſtieſtie neſtreſti.«1) Tandaryas gide 2) dohage, Wſede naor, wſecko mage, I 3) gide 2) k Towariſom ſwym. Tak bieſe welmi mil gim, Ze geho cely den ten 4) ll Tak iakz kedworu geli,5) A kdyz ſu tam prigeli, 1560 Ihned fu 3) wtě mlynec geli,6) Tu kdez ſu wniem dřewe ſtali A kdyz ſu natom poli tahli.7) A 3) Kralowa, kdyz kdworu gela, Fflorybellu s ſebu pogela,8) A 3) wodiecy gi wzdy podpazi Rkuc: »pożdayż, azt geho wzdy vkaži.«3) Tandaryas ſe ſtowariſſi 3) wyprawi A helm ſwog naſe wſtawi,10) Podwaza gey kſieni geda.11) A kdyz podtu ſien prigeda, Kralowa gey yhned ſpatri, 13) Florybelle gey oznamiwſi 14) Rkuc: »patriz natoho 15) Rytieře, Geſtli podoben k te miere?« 1575 A iakz gey vzře, tak wni ſrdce pozna gey, y zkwieli prudce. Kralowa gi poče lati Rkuc: »hanbat geſt plakati!" Tak ſta cely den, žaloſt magic, 1580 Sta wzdycky nań wzhledagic, Az ſe mu vda ozrieti, ze 16) gi moze widieti. Radoſti newidiel,17) co paſſe, A3) kdez koho koli potkaſe, To wſſe přeſhlawu metaſe, Az ſedwiema koſtatku hnaſſe, Tak ze wſechny porad ſtriedi, čekali. 1555 1565 1570 172b 1585 1) V. 1551 sl. u M. že po štěstí bývá neštěstí, také po neštěstí štěstí. U M. i H. pak následuje v.: A když knieže pryč ujede. — 2) M. jede. — 3) Schází u M. — 4) M. že jeho tu den. — 5) Místo v. 1558 má M. kdež sú spolu srokovali. Tu jej mile přivítachu, tak sě spolu k dvoru brachu. — 6) M. vjeli. — 7) M. A vždy na to pole vstali; H. a odtud sú na to pole vstali. — 8) M. jměla. — 3) M. a řkúc jiej, ažť jeho pokáži! — 1°) I. s tovařiši, helm svój vstavi. — 11) M. jede. — 12) M. přijede. — 13) MI. vidě. — 4) M. Floribelle to povědě. — 15) M. toho. — 16) M. tak že. — 17) M. nevěda.
345 A poſtieſtie neſtreſti.«1) Tandaryas gide 2) dohage, Wſede naor, wſecko mage, I 3) gide 2) k Towariſom ſwym. Tak bieſe welmi mil gim, Ze geho cely den ten 4) ll Tak iakz kedworu geli,5) A kdyz ſu tam prigeli, 1560 Ihned fu 3) wtě mlynec geli,6) Tu kdez ſu wniem dřewe ſtali A kdyz ſu natom poli tahli.7) A 3) Kralowa, kdyz kdworu gela, Fflorybellu s ſebu pogela,8) A 3) wodiecy gi wzdy podpazi Rkuc: »pożdayż, azt geho wzdy vkaži.«3) Tandaryas ſe ſtowariſſi 3) wyprawi A helm ſwog naſe wſtawi,10) Podwaza gey kſieni geda.11) A kdyz podtu ſien prigeda, Kralowa gey yhned ſpatri, 13) Florybelle gey oznamiwſi 14) Rkuc: »patriz natoho 15) Rytieře, Geſtli podoben k te miere?« 1575 A iakz gey vzře, tak wni ſrdce pozna gey, y zkwieli prudce. Kralowa gi poče lati Rkuc: »hanbat geſt plakati!" Tak ſta cely den, žaloſt magic, 1580 Sta wzdycky nań wzhledagic, Az ſe mu vda ozrieti, ze 16) gi moze widieti. Radoſti newidiel,17) co paſſe, A3) kdez koho koli potkaſe, To wſſe přeſhlawu metaſe, Az ſedwiema koſtatku hnaſſe, Tak ze wſechny porad ſtriedi, čekali. 1555 1565 1570 172b 1585 1) V. 1551 sl. u M. že po štěstí bývá neštěstí, také po neštěstí štěstí. U M. i H. pak následuje v.: A když knieže pryč ujede. — 2) M. jede. — 3) Schází u M. — 4) M. že jeho tu den. — 5) Místo v. 1558 má M. kdež sú spolu srokovali. Tu jej mile přivítachu, tak sě spolu k dvoru brachu. — 6) M. vjeli. — 7) M. A vždy na to pole vstali; H. a odtud sú na to pole vstali. — 8) M. jměla. — 3) M. a řkúc jiej, ažť jeho pokáži! — 1°) I. s tovařiši, helm svój vstavi. — 11) M. jede. — 12) M. přijede. — 13) MI. vidě. — 4) M. Floribelle to povědě. — 15) M. toho. — 16) M. tak že. — 17) M. nevěda.
Strana 346
346 Coz naylepſich tu koli by. A 1) kdyz wgide 2) w turneg nazaytrie, 1590 Sta naſwu zmilitku patře, Az ſam ſebe zapomenu.3) Tu 4) mu dachu negednu 5) ranu, An yakozto pen stogi 6) A wzdy tam wokence hledi. Tu 7) pak geho towariſſie Zwolachu nan řkuc: »poni ſe!« Tuż 8) ſe tepruw kſmyſlu nawrati") I1) poće take rany dawati, Ze přednim wſickni biehachu, Tak ſe geho přewelmi 10) bachu. Az ſe gemu 11) knieże nawrże, Tuż gey vblato hned powrże, Tlaci 13) gey bezmiloſti, Ze wniem zetře mnoho koſti.14) Tandaryas kdyz pryč gedieſe, Panna wzdy poniem hledieſe; Kdyz geho nemoże widieti, Poče žaloſt hroznu gmieti, Ze tak zaloſtiwie lkaſe, 1610 że giz krew zuſt y znoſſa ſkakaſe. A kralowa gi wzdy kogi,15) Aż gi napokog prowodi. Tuz ſe tepruw kſmyſlu wrati Y wece: »giz muſym wiec 16) tuhami 16) lkati! Tuha az domeho ſkončenie! Zet meho mileho nenie Giż naſwietie, to mi ſe zdi,1 Aneb niekde twrdie wiezy, 87 Odkawadz nemoz wygiti. By mu ſe vdalo byti Natom dwore, tot prawi, Wtomt gemu dobre vfagi, Wzdyt by mi nedal tak ſtati, Zet by mi ſe dal 19) znati.« — 1625 Ale Tandaryas ſe zgewiti neſmiel, Neb geſt vwiezeni wiezel. 1733 7 1595 1600 1605 1615 1620 1) Schází u M. — 2) M. vyjde. — 3) M. zapomanu. — 4) M. tuž. — 5) M. mnohú. — 6) M. an jako jiný peň sedí. — 7) M. až. — 5) M. tu. — 3) M. vráti. — 10) M. velmi. — 11) M. až mu sě. — 12) M. v bláto hned uvrže. — 13) M. i tlačí. — 1) M. mnohé kosti — 15) H. krotíše. — 16) Schází u H. — 17) H. se zdá. — 18) V rkp. ti červené nad řádkou. — 19) H. nedal.
346 Coz naylepſich tu koli by. A 1) kdyz wgide 2) w turneg nazaytrie, 1590 Sta naſwu zmilitku patře, Az ſam ſebe zapomenu.3) Tu 4) mu dachu negednu 5) ranu, An yakozto pen stogi 6) A wzdy tam wokence hledi. Tu 7) pak geho towariſſie Zwolachu nan řkuc: »poni ſe!« Tuż 8) ſe tepruw kſmyſlu nawrati") I1) poće take rany dawati, Ze přednim wſickni biehachu, Tak ſe geho přewelmi 10) bachu. Az ſe gemu 11) knieże nawrże, Tuż gey vblato hned powrże, Tlaci 13) gey bezmiloſti, Ze wniem zetře mnoho koſti.14) Tandaryas kdyz pryč gedieſe, Panna wzdy poniem hledieſe; Kdyz geho nemoże widieti, Poče žaloſt hroznu gmieti, Ze tak zaloſtiwie lkaſe, 1610 że giz krew zuſt y znoſſa ſkakaſe. A kralowa gi wzdy kogi,15) Aż gi napokog prowodi. Tuz ſe tepruw kſmyſlu wrati Y wece: »giz muſym wiec 16) tuhami 16) lkati! Tuha az domeho ſkončenie! Zet meho mileho nenie Giż naſwietie, to mi ſe zdi,1 Aneb niekde twrdie wiezy, 87 Odkawadz nemoz wygiti. By mu ſe vdalo byti Natom dwore, tot prawi, Wtomt gemu dobre vfagi, Wzdyt by mi nedal tak ſtati, Zet by mi ſe dal 19) znati.« — 1625 Ale Tandaryas ſe zgewiti neſmiel, Neb geſt vwiezeni wiezel. 1733 7 1595 1600 1605 1615 1620 1) Schází u M. — 2) M. vyjde. — 3) M. zapomanu. — 4) M. tuž. — 5) M. mnohú. — 6) M. an jako jiný peň sedí. — 7) M. až. — 5) M. tu. — 3) M. vráti. — 10) M. velmi. — 11) M. až mu sě. — 12) M. v bláto hned uvrže. — 13) M. i tlačí. — 1) M. mnohé kosti — 15) H. krotíše. — 16) Schází u H. — 17) H. se zdá. — 18) V rkp. ti červené nad řádkou. — 19) H. nedal.
Strana 347
347 1635 1640 A kdyz 1) kdomowi giede, Stowariſſi ſe rozgide,2) Diekowaw gim zewſie ctnoſti. 1630 Prigew wles tu ſe rozhoſti; Ten Or yhned pryc pogechu A gey yhned nahrad prowodichu A kdyz knieże prineſechu, Mnoho panen to zwiediechu 3) Kniezna geho ztlačena zwiedie, Sama podle nieho ſede I poče geho pykati, lako by chtiela plakati.4) Pak poče Tandaryaſowi5) hrozyti Rkuc: »muſym ſe tebe nabiti!« I8) kaza ſe gemu pariti, A gemu ſylne mluwiti 6) Rkuc: »čemus bil bratra meho malo?« 8) A 8) tak ſe to 8) dluhy čas dalo. 173b Capitola dwadcata VIII. 1650 1655 1645 ARtus pak kral kaza nawognu wolati Powſem ſwietu y kazati Wkreſtianech y vpohanech,7) Co kde kralow y knieżat wſech, By se geden den ſebrali A 8) předkralem Artuſem ſtali. A kdyz ſe whromadu byli ſgeli,2) Tu 10) gim wobec powiedieli Slowem odkrale Artuſe, Zdaliby kto wiediel 11) Tandaryaſe, Aby 12) gey priwedl predkrale; Daril 13) by gey nevmale. 14 Ktere by koli byl poſtawy, Chce mu gednu zemi dati, Aby byl wni korunowan, 1660 leč bud knieže, leč bud pan.15) 1) II. kdyžto. — 2) M. rozjede. — 3) Verš ten u H. schází. — 4) V. 1637 sl. scházejí u H. — 5) H. jemu. — 6) H. tu jej poče stéblem bíti. — 7) M. v. 1646 sl.: po všem světě rozhlásiti v křesťanstvě i v pohanstvě. — 8) Schází u H. — 3) II. i H.: a kdyžto sě byli sjeli. — 10) M. to — 11) M. zda vie kto. — 12) M. by. — 13) M. že dařil. — 14) M. které-li by byl podstaty. — 15) II. leč bude knieže nebo pán.
347 1635 1640 A kdyz 1) kdomowi giede, Stowariſſi ſe rozgide,2) Diekowaw gim zewſie ctnoſti. 1630 Prigew wles tu ſe rozhoſti; Ten Or yhned pryc pogechu A gey yhned nahrad prowodichu A kdyz knieże prineſechu, Mnoho panen to zwiediechu 3) Kniezna geho ztlačena zwiedie, Sama podle nieho ſede I poče geho pykati, lako by chtiela plakati.4) Pak poče Tandaryaſowi5) hrozyti Rkuc: »muſym ſe tebe nabiti!« I8) kaza ſe gemu pariti, A gemu ſylne mluwiti 6) Rkuc: »čemus bil bratra meho malo?« 8) A 8) tak ſe to 8) dluhy čas dalo. 173b Capitola dwadcata VIII. 1650 1655 1645 ARtus pak kral kaza nawognu wolati Powſem ſwietu y kazati Wkreſtianech y vpohanech,7) Co kde kralow y knieżat wſech, By se geden den ſebrali A 8) předkralem Artuſem ſtali. A kdyz ſe whromadu byli ſgeli,2) Tu 10) gim wobec powiedieli Slowem odkrale Artuſe, Zdaliby kto wiediel 11) Tandaryaſe, Aby 12) gey priwedl predkrale; Daril 13) by gey nevmale. 14 Ktere by koli byl poſtawy, Chce mu gednu zemi dati, Aby byl wni korunowan, 1660 leč bud knieže, leč bud pan.15) 1) II. kdyžto. — 2) M. rozjede. — 3) Verš ten u H. schází. — 4) V. 1637 sl. scházejí u H. — 5) H. jemu. — 6) H. tu jej poče stéblem bíti. — 7) M. v. 1646 sl.: po všem světě rozhlásiti v křesťanstvě i v pohanstvě. — 8) Schází u H. — 3) II. i H.: a kdyžto sě byli sjeli. — 10) M. to — 11) M. zda vie kto. — 12) M. by. — 13) M. že dařil. — 14) M. které-li by byl podstaty. — 15) II. leč bude knieže nebo pán.
Strana 348
348 1665 Tak ſe rano rozgidechu.1) Stryc mu poče zazle mietí Rka: »zes geho nechal vmrieti! Wiz, kterak by pron ſbozie miel,2) By gemu 3) byl toho nezdiel!« Tak že ge' toho by žel, Mnie, by byl dawno 4) vmřel. 1743 Capitola Dwadcata dewata. 1670 1675 1680 1685 1690 STryc geho ſezwa přately Y wyproſy geho 5) zadar maly6) Rka: »Tandaryas wtwe dwore 7) ſchowan, Ziw gſa vme 8) raddie. Twa ſeſtra gt gey ziwila, Iakz 9) mohucy tak gey ctila.« Knieze ſe proto rozliti, Chtieſe gey 10) proto zabiti. Stryc mu poče welmi lati Rka: »zda ty ſe nechceš 11) bati? By ty gemu co vcinil, Kral by tebe nežiwil 12) I ſewſim naſim narodem. To wdobru woli vwedem; A krale Artuſe ſe ſchowati, Radimt mne wtom poſluchati.13)« Knieże ſtryce vpoſlucha A tak gemu ſwu miloſt da. Tandaryas kdyż prigide, Knieže mu vpokoru 14) gide, A tak ſe ſpolu yhned ſmiriſta.15) 16. K Artuſowi krali ſe oba braſta, Knieze pogem ſtrice s ſebu, A tandaryaſe wtu dobu Poruciw ſwe ſeſtre mile. Tak ſe oto ſta te 17) chwilie, 1) M. rózno rozjedechu; u M. následuje v.: a když domóv přijedechu. - 2) M. viz, jaké by byl zbožie měl. — 3) M. mu. — 4) M. by on již dávno. — 5) MI. i prosi ho. — 6) U M. následují v.: což by jemu zjevil koli, by toho nenesl k zlé vóli. On jemu to slíbi mile. Strýc mu povědě té chvíle. — 7) M. hradě — 3) M. v mé. — 2) 1I jak. — 1°) M. je. — 11) H. zda se nechceš krále. — 12) V rkp. nezabil; II. tebe veď neživil. — 13) V. 1682 sl. u H.: když mu na životu nic neučinichu, chovaj se krále, jemu diechu. — 14) M. jemu v pokoru. — 15) M. a tak sě s ním ihned smieřie. — 16) H. k králi Artušovi se béře. — 17) M. tak sě to sta jedné.
348 1665 Tak ſe rano rozgidechu.1) Stryc mu poče zazle mietí Rka: »zes geho nechal vmrieti! Wiz, kterak by pron ſbozie miel,2) By gemu 3) byl toho nezdiel!« Tak že ge' toho by žel, Mnie, by byl dawno 4) vmřel. 1743 Capitola Dwadcata dewata. 1670 1675 1680 1685 1690 STryc geho ſezwa přately Y wyproſy geho 5) zadar maly6) Rka: »Tandaryas wtwe dwore 7) ſchowan, Ziw gſa vme 8) raddie. Twa ſeſtra gt gey ziwila, Iakz 9) mohucy tak gey ctila.« Knieze ſe proto rozliti, Chtieſe gey 10) proto zabiti. Stryc mu poče welmi lati Rka: »zda ty ſe nechceš 11) bati? By ty gemu co vcinil, Kral by tebe nežiwil 12) I ſewſim naſim narodem. To wdobru woli vwedem; A krale Artuſe ſe ſchowati, Radimt mne wtom poſluchati.13)« Knieże ſtryce vpoſlucha A tak gemu ſwu miloſt da. Tandaryas kdyż prigide, Knieže mu vpokoru 14) gide, A tak ſe ſpolu yhned ſmiriſta.15) 16. K Artuſowi krali ſe oba braſta, Knieze pogem ſtrice s ſebu, A tandaryaſe wtu dobu Poruciw ſwe ſeſtre mile. Tak ſe oto ſta te 17) chwilie, 1) M. rózno rozjedechu; u M. následuje v.: a když domóv přijedechu. - 2) M. viz, jaké by byl zbožie měl. — 3) M. mu. — 4) M. by on již dávno. — 5) MI. i prosi ho. — 6) U M. následují v.: což by jemu zjevil koli, by toho nenesl k zlé vóli. On jemu to slíbi mile. Strýc mu povědě té chvíle. — 7) M. hradě — 3) M. v mé. — 2) 1I jak. — 1°) M. je. — 11) H. zda se nechceš krále. — 12) V rkp. nezabil; II. tebe veď neživil. — 13) V. 1682 sl. u H.: když mu na životu nic neučinichu, chovaj se krále, jemu diechu. — 14) M. jemu v pokoru. — 15) M. a tak sě s ním ihned smieřie. — 16) H. k králi Artušovi se béře. — 17) M. tak sě to sta jedné.
Strana 349
349 ze předkrale prigidechu 1) 1695 A2) naniem wesken ſhb zwiediechu. Kral Artus wece:3) »ginak nenie, Neżli 4) wſeckerno ſlibenie To chcy milie naplniti.« Oni wecechu: »kdy tomu byti 1700 Cas, genz by to widiel ji rad, ze 5) byl priweden wtwog hrad ?« kral 6) wece : »Bud wectwrti leta!«7) prikaza wſemu ſwietu,8) By krali, kniezata, pani Sedcerami ſe kniemu brali: Ze kral Artus wty doby 3) Chce 10) mieti welike hody. A 2) kdyz vſlyſe 11) Florybella, Tiem 12) radoſtna welmi byla; Ale wſak gt miela 13) donienie 14 Pro geho niektere zawazanie, Ze by gie nechtiel 15) pogieti. A kdyz ſe vda prigiti 16) Knieżeti dodomu ſweho, Wyprawi Rytieře ctneho Tandaryaſe bohatie, Ze horiese weskeren wzlattie. Stu knieznu kdyzto pak gedu A kdyz tu bliż giż prigedu K krale Artuſſowu dworu, Prikaza kral wſemu zboru, Aby hrady, mieſta wſtali A Tandaryaše priwitali 17) A 18) gemu čeſt y chwalu wzdali. 19) 1725 Natifickrat gey obgimal 20) Kral21) Artus. iakz gey fam 22) zoci, Skonie ſweho dolow ſkoci, Poce gey milie priwitati 23) Rka: »tobiet geſt ſenu wiec 24) oſtati!« 1730 Tandaryaſs diekowaſe 1710 1715 1720 1705 174b 1) M. přijedechu. — 2) Schází u M. — 3) M. die. — 4) M. jedno; H. než. — 5) H. že by. — 6) Schází u H. — 7) M. létě. — 3) M. i přikáza po všem světě. — 3) M. Artuš na to hodí. — 10) I. chtě. — 11) M. když to zvědě. — 12) M. jest. — 13) II. ale však majíc. — 14) H. jeho v některém vězenie. — 15) H. nemohl. — 16) H. přijeti. — 17) Celý v. u M. schází. — 18) Schází u M. — 19) M. chválu i čest jemu vzdaly. — 2°) Místo toho v. u M.: A kdyžto sú jej vítali, tisíckrát jsú jej objali — 21) H. a král. — 32) Schází u H. — 23) H. vítati. — 24) H. vždy.
349 ze předkrale prigidechu 1) 1695 A2) naniem wesken ſhb zwiediechu. Kral Artus wece:3) »ginak nenie, Neżli 4) wſeckerno ſlibenie To chcy milie naplniti.« Oni wecechu: »kdy tomu byti 1700 Cas, genz by to widiel ji rad, ze 5) byl priweden wtwog hrad ?« kral 6) wece : »Bud wectwrti leta!«7) prikaza wſemu ſwietu,8) By krali, kniezata, pani Sedcerami ſe kniemu brali: Ze kral Artus wty doby 3) Chce 10) mieti welike hody. A 2) kdyz vſlyſe 11) Florybella, Tiem 12) radoſtna welmi byla; Ale wſak gt miela 13) donienie 14 Pro geho niektere zawazanie, Ze by gie nechtiel 15) pogieti. A kdyz ſe vda prigiti 16) Knieżeti dodomu ſweho, Wyprawi Rytieře ctneho Tandaryaſe bohatie, Ze horiese weskeren wzlattie. Stu knieznu kdyzto pak gedu A kdyz tu bliż giż prigedu K krale Artuſſowu dworu, Prikaza kral wſemu zboru, Aby hrady, mieſta wſtali A Tandaryaše priwitali 17) A 18) gemu čeſt y chwalu wzdali. 19) 1725 Natifickrat gey obgimal 20) Kral21) Artus. iakz gey fam 22) zoci, Skonie ſweho dolow ſkoci, Poce gey milie priwitati 23) Rka: »tobiet geſt ſenu wiec 24) oſtati!« 1730 Tandaryaſs diekowaſe 1710 1715 1720 1705 174b 1) M. přijedechu. — 2) Schází u M. — 3) M. die. — 4) M. jedno; H. než. — 5) H. že by. — 6) Schází u H. — 7) M. létě. — 3) M. i přikáza po všem světě. — 3) M. Artuš na to hodí. — 10) I. chtě. — 11) M. když to zvědě. — 12) M. jest. — 13) II. ale však majíc. — 14) H. jeho v některém vězenie. — 15) H. nemohl. — 16) H. přijeti. — 17) Celý v. u M. schází. — 18) Schází u M. — 19) M. chválu i čest jemu vzdaly. — 2°) Místo toho v. u M.: A kdyžto sú jej vítali, tisíckrát jsú jej objali — 21) H. a král. — 32) Schází u H. — 23) H. vítati. — 24) H. vždy.
Strana 350
350 1735 1740 1745 1755 1760 Tiſe, neb vwiezeni 1) ſtaſe. Kralowi to powiediechu, A 13) kknieżnie 13) tak mnoho dobrych gidechu, Aby 2) gey s ſlibu puſtila. Ona nikakz nerodila Rkuc: »iat3) ſem gey ſobie 13) ziwi la! Chcyt tomu, abych gey ſobie miela.« 4) Geliž bratr kaza gey propuſtiti A coż kaže, natom gmieti doſti... . . 5) zwiery, zſlibu y zwiezenie. A kdyz vzře, ze giž nenie Zawazan wniektere wiecy, Tuż ſe tepruw vbezpeci. Kral gey poče welmi ctiti A ſnim welmi weſel byti, Ze kdo 6) ſnim koli byli, Nikdy ſu geho newidieli, By ſe kdy tak weſele gmiel. I coż pak wten čas potom zdiel, 1750 kaza Tanec vciniti, Wſſem 7) pannam wtanec giti. Tuz ſe ſnim kral Artuſs wodil, Kteruzby koliwiek8) ſobie zwolil, Aby ta wiec geho byla. Negedna9) pak tu 13) znich mniela,10) By gi poial, an wſe mine A kſwe ſe Florybelle priwine. 11) Tuz tepruw weſela byla, ze kſobie wiery nezbyla.12) 1 13) coz ſe pak ſtalo wty doby, kral Artus vcini 14) hody.15) Tak 16) wda onu kralownu, Genzto onomu 17) pohanu Byla dluhy čas wrobotie, 1765 A nechtiegicy geho gmieti zachotie, 175a 1) M. v vězeni. — 2) M. k kněžně, aby. — 3) M. já. — 4) I. protož chci, abych s ním byla. — 5) V. 1739 u H.: řka: však on to móž sám učiniti, a tě sobě zvoliti, proto žes ty jej živila. Tuž jej teprv propustila. — 6) M. kto sú. — 7) H. a všem. — 8) M. kterú by koli. — 3) M. a nejedna. — 10) V rkp. miela. — 11) M. k Floribelle sě přivine. — 12) I. že viery jeho neztratila; H. že k sobě viery od něho neztratila. — 12) Schází u 1I. — 14) M. učiniv; za tímto v. M. dodává: ve cti ostal při štědrosti, mile dařiv všecky hosti. — 15) Za tímto v. H. dodává: svój slib kniežeti naplnil, kterýž byl pro Tandariáše zaslíbil; a tu jej králem učinil, jemu v zemi korunu dav. A jeho sestru dal jednomu panici, jenžto chtěl pojieti Floribellu, by ji mohl mieti, a ježto by zaň jíti chtěla; ale ona toho v mysli neměla. — 16) H. také — 17) H černému.
350 1735 1740 1745 1755 1760 Tiſe, neb vwiezeni 1) ſtaſe. Kralowi to powiediechu, A 13) kknieżnie 13) tak mnoho dobrych gidechu, Aby 2) gey s ſlibu puſtila. Ona nikakz nerodila Rkuc: »iat3) ſem gey ſobie 13) ziwi la! Chcyt tomu, abych gey ſobie miela.« 4) Geliž bratr kaza gey propuſtiti A coż kaže, natom gmieti doſti... . . 5) zwiery, zſlibu y zwiezenie. A kdyz vzře, ze giž nenie Zawazan wniektere wiecy, Tuż ſe tepruw vbezpeci. Kral gey poče welmi ctiti A ſnim welmi weſel byti, Ze kdo 6) ſnim koli byli, Nikdy ſu geho newidieli, By ſe kdy tak weſele gmiel. I coż pak wten čas potom zdiel, 1750 kaza Tanec vciniti, Wſſem 7) pannam wtanec giti. Tuz ſe ſnim kral Artuſs wodil, Kteruzby koliwiek8) ſobie zwolil, Aby ta wiec geho byla. Negedna9) pak tu 13) znich mniela,10) By gi poial, an wſe mine A kſwe ſe Florybelle priwine. 11) Tuz tepruw weſela byla, ze kſobie wiery nezbyla.12) 1 13) coz ſe pak ſtalo wty doby, kral Artus vcini 14) hody.15) Tak 16) wda onu kralownu, Genzto onomu 17) pohanu Byla dluhy čas wrobotie, 1765 A nechtiegicy geho gmieti zachotie, 175a 1) M. v vězeni. — 2) M. k kněžně, aby. — 3) M. já. — 4) I. protož chci, abych s ním byla. — 5) V. 1739 u H.: řka: však on to móž sám učiniti, a tě sobě zvoliti, proto žes ty jej živila. Tuž jej teprv propustila. — 6) M. kto sú. — 7) H. a všem. — 8) M. kterú by koli. — 3) M. a nejedna. — 10) V rkp. miela. — 11) M. k Floribelle sě přivine. — 12) I. že viery jeho neztratila; H. že k sobě viery od něho neztratila. — 12) Schází u 1I. — 14) M. učiniv; za tímto v. M. dodává: ve cti ostal při štědrosti, mile dařiv všecky hosti. — 15) Za tímto v. H. dodává: svój slib kniežeti naplnil, kterýž byl pro Tandariáše zaslíbil; a tu jej králem učinil, jemu v zemi korunu dav. A jeho sestru dal jednomu panici, jenžto chtěl pojieti Floribellu, by ji mohl mieti, a ježto by zaň jíti chtěla; ale ona toho v mysli neměla. — 16) H. také — 17) H černému.
Strana 351
351 1770 1775 1780 1785 1790 Genz Tandaryaš zdas 1) Gmiel proni niekdy zly kwas, Tuž pak onomu krali dal, Gehoż wten čas korunowal, Vniehozto 2) Tandaryaś wiezal. Opiet tomu giſtemu dal, Gemuz Tandaryas odial A proni weliku pracy gmiel,3) Pannu tu4) weduc zawrkoče, A 1) tu gemu dal kuprawe manželce.5) A tomu mieſtieninu kazal, Vniehoz Tandaryaš lezal Nayprw,6) kdyzto byl zſečen A wgeho domu bezpečen,7) Y geho giezdna vcinil, Aby ſobie, kde chce, zwolil Mieſto neb dwa hrady8) ſezbozim,2) Aby tam wladl iakozto ſwym. 10) Giz 11) pak dařil wſechny gine, Az y trpaſlka nemine, Ze tomu trpaſlkowi da gednu zemicy, ze wni přebywaſe s ſwimi.12) Tak natom ſwietie přebywage Tandaryas a mage s ſwu milu doſti Rage A ſni ſe kochage A naſwietie nic nezadage, Mage ſni doſti radoſti zewſeho ſrdce y zmiloſti. 175b 1) I. jeližto sám Tandariáš. — 2) H. u něhož. — 3) Tento v. u H. schází — 4) Schází u H. — 5) Za tímto v. následuje u H.: a tu, jenž ji chtěl třpaslek pojieti. tu dal jednomu kniežeti. — 6) H. najprvé. — 7) H. u něhožto byl všech ran zléčen. — 8) H. aneb hrad. — 3) H. se vším zbožím. — 1°) H. aby vládl, jakžkoli sám chce jím. — 15) H. tuž. — 12) Místo posledních dvou v. u H.: že jemu třpaslkyni da k manželstvie, a k tomu obdaři jej štědře. — Místo v. 1788—1793. u M. krátce: Tuž Tandariuš přebýva, s svú zmilitkú sě kochaje a maje s ní dosti ráje. — Ostatní část básně mají pak M. i H. (celkem shodně spolu) zcela jinou. H.: tuž se spolu vesele jmějíchu a víc žalo ti nejmějíchu; neb sta dosti žalosti jměla, doněvadž sú s sebú nebyla. Ale ta všecka žalost obráti se jima v radost, neb to móž každý věděti dobře, ktož se má s milostí sníti. žeť velmi lehce milosti nabude, ale těžceť ji odbude. Takž každému bývá, ktož se obchodí s milostí, móžť dobře věděti, žeť jest veliká nemoc i starost, ale když ščestic k tomu přijde, jednakť jej ta žalost mine; i budeta po té žalosti mile s sebú přebývati, a se v jednom těle milovati. Protož chovaj se věrně toho, a služ pannám i paniem mnoho snažně, ať přijde odplata milá tobě i tvému srdci jediná. I budeta spolu trwati v ctnosti, bojíce se boží milosti. Amen.
351 1770 1775 1780 1785 1790 Genz Tandaryaš zdas 1) Gmiel proni niekdy zly kwas, Tuž pak onomu krali dal, Gehoż wten čas korunowal, Vniehozto 2) Tandaryaś wiezal. Opiet tomu giſtemu dal, Gemuz Tandaryas odial A proni weliku pracy gmiel,3) Pannu tu4) weduc zawrkoče, A 1) tu gemu dal kuprawe manželce.5) A tomu mieſtieninu kazal, Vniehoz Tandaryaš lezal Nayprw,6) kdyzto byl zſečen A wgeho domu bezpečen,7) Y geho giezdna vcinil, Aby ſobie, kde chce, zwolil Mieſto neb dwa hrady8) ſezbozim,2) Aby tam wladl iakozto ſwym. 10) Giz 11) pak dařil wſechny gine, Az y trpaſlka nemine, Ze tomu trpaſlkowi da gednu zemicy, ze wni přebywaſe s ſwimi.12) Tak natom ſwietie přebywage Tandaryas a mage s ſwu milu doſti Rage A ſni ſe kochage A naſwietie nic nezadage, Mage ſni doſti radoſti zewſeho ſrdce y zmiloſti. 175b 1) I. jeližto sám Tandariáš. — 2) H. u něhož. — 3) Tento v. u H. schází — 4) Schází u H. — 5) Za tímto v. následuje u H.: a tu, jenž ji chtěl třpaslek pojieti. tu dal jednomu kniežeti. — 6) H. najprvé. — 7) H. u něhožto byl všech ran zléčen. — 8) H. aneb hrad. — 3) H. se vším zbožím. — 1°) H. aby vládl, jakžkoli sám chce jím. — 15) H. tuž. — 12) Místo posledních dvou v. u H.: že jemu třpaslkyni da k manželstvie, a k tomu obdaři jej štědře. — Místo v. 1788—1793. u M. krátce: Tuž Tandariuš přebýva, s svú zmilitkú sě kochaje a maje s ní dosti ráje. — Ostatní část básně mají pak M. i H. (celkem shodně spolu) zcela jinou. H.: tuž se spolu vesele jmějíchu a víc žalo ti nejmějíchu; neb sta dosti žalosti jměla, doněvadž sú s sebú nebyla. Ale ta všecka žalost obráti se jima v radost, neb to móž každý věděti dobře, ktož se má s milostí sníti. žeť velmi lehce milosti nabude, ale těžceť ji odbude. Takž každému bývá, ktož se obchodí s milostí, móžť dobře věděti, žeť jest veliká nemoc i starost, ale když ščestic k tomu přijde, jednakť jej ta žalost mine; i budeta po té žalosti mile s sebú přebývati, a se v jednom těle milovati. Protož chovaj se věrně toho, a služ pannám i paniem mnoho snažně, ať přijde odplata milá tobě i tvému srdci jediná. I budeta spolu trwati v ctnosti, bojíce se boží milosti. Amen.
Strana 352
352 1795 Dayz gim, boże, z ſwe miloſti, Aby doſahli nebeſke radoſti, Tu kdez zbozni přebywagi, Genz bezſmutku ſe kochagi! Bohdayz, bychme ſe tam wſickni ſhledahi 1800 A panu bohu ſe doſtali, Tento mrſky ſwiet opuſtili A panu bohu čeſt a chwalu wzdawali. Amen. Tak ſe ſtan etč. A tak geſt konec o krali Artuſſowi a o Tandaryaſſowi. 176a
352 1795 Dayz gim, boże, z ſwe miloſti, Aby doſahli nebeſke radoſti, Tu kdez zbozni přebywagi, Genz bezſmutku ſe kochagi! Bohdayz, bychme ſe tam wſickni ſhledahi 1800 A panu bohu ſe doſtali, Tento mrſky ſwiet opuſtili A panu bohu čeſt a chwalu wzdawali. Amen. Tak ſe ſtan etč. A tak geſt konec o krali Artuſſowi a o Tandaryaſſowi. 176a
Strana 353
Tuto ſe pocina o Getrichowi Berunske. 5 20 MNozy ten obyčeg magi, Wzdy ſe nanowiny ptagi, Take narozlicne wiecy, Naſkutky y nařeci, Co ſe wkterych zemiech dalo A co ſe ſmutku y diwow �talo. Neb mudry ſlyſe mudřegi bude A tudy truchle chwile zbude; Ale blazen nic nedba nato, 10 Čaſto mni mied, ano zlatto. Sluſie kazdu řeč ſlyſetí, Zlu puſtiti a dobre ſe držeti. driewe ſe diwow ſtalo mnoho, Genz ſe giz neſtane toho, 15 Ani ſe ſnad stane wiece. I tak ſme ſlychali prawiece, Slyš člowiek mlady, ſtary wſeliky ze geſt byl v Berunie ginoch taky Ten ſobie gmeno Getrich miel, Swym dworem wtom miestie sediel. Diwnie byl ſrdce muzſkeho, Owſem obyčege ctneho. Taku waſſen mieli geho hrdiny: Nikdaž naymeníí hodiny 25 Nizameſkachu nizadny čas, Kdez ſu koliwiek 1) zwiedieh ktery kwas, Tu wzdy na to peci mieli A Getricha wzdy chwalili, Ogeho ſkutciech prawili, 30 Nechtiece, by kto byl giny 176 1) Br. kolwiek. Sborník Baworowského 23
Tuto ſe pocina o Getrichowi Berunske. 5 20 MNozy ten obyčeg magi, Wzdy ſe nanowiny ptagi, Take narozlicne wiecy, Naſkutky y nařeci, Co ſe wkterych zemiech dalo A co ſe ſmutku y diwow �talo. Neb mudry ſlyſe mudřegi bude A tudy truchle chwile zbude; Ale blazen nic nedba nato, 10 Čaſto mni mied, ano zlatto. Sluſie kazdu řeč ſlyſetí, Zlu puſtiti a dobre ſe držeti. driewe ſe diwow ſtalo mnoho, Genz ſe giz neſtane toho, 15 Ani ſe ſnad stane wiece. I tak ſme ſlychali prawiece, Slyš člowiek mlady, ſtary wſeliky ze geſt byl v Berunie ginoch taky Ten ſobie gmeno Getrich miel, Swym dworem wtom miestie sediel. Diwnie byl ſrdce muzſkeho, Owſem obyčege ctneho. Taku waſſen mieli geho hrdiny: Nikdaž naymeníí hodiny 25 Nizameſkachu nizadny čas, Kdez ſu koliwiek 1) zwiedieh ktery kwas, Tu wzdy na to peci mieli A Getricha wzdy chwalili, Ogeho ſkutciech prawili, 30 Nechtiece, by kto byl giny 176 1) Br. kolwiek. Sborník Baworowského 23
Strana 354
354 Mimo nieho rytierſkymi ciny, Giz mimo Getricha Berunſkeho, Toho reka wyborneho. Tehdy Witek wilantow powiedie 35 »Iat mu rownie newiedie, Geſto by tak weliku wiec cinil, Niżadneho wnicemż newinil. I kazdeho geſt toho diw. Kto byl tak bezhańby żiw, 40 Iako naš Berunſky kniez? Kto chce koli, ten to wiez, Genż tak hrozne cinil diwy wiedie, że gt y geden ziwy Neſmiel nato pomyſliti, Coz gt on ſmiel voiniti.« Tehdy Hylbrant tak powiedie: »Co chwalite, iat newiedie! Tot ia prawim mezy wami, Piedimużikowe gſu mi znami, 50 Geſto bydle vprazdne hoře; Negeden dogde ſnimi welikeho hoře. A kto chce gich dogiti, Diwy welike budet widieti. Muſyt mnoho prace mieti, 55 Nez gich bude mocy dogiti. Ten čaſto zhory wytreka, Zabil geſti negednoho reka. Piedimuzikowe to gſu tacy, Vcinie negednomu reku pracy. 60 Stiemi ſe geſt reky riedko bil Neb ktere nanich cti dobyl. By nadnimi malo ſwitiezyl, Tepruw bych ia to' wieril, A toho podſtupiti ſmiel, Tepruw bych gey zareka gmiel. Dokud ſe ſnim neſmie ſniti, Dotud geho zahrdinu nechcy mieti.« Tak mluwiechu mezy ſebu, Aż Getrich prigiede wtu dobu. 45 65 1773 Capitola II. 70 GEtrich wece : »Hilbrante, mistre mog Co pak mieni diwneho ſmiech twog?
354 Mimo nieho rytierſkymi ciny, Giz mimo Getricha Berunſkeho, Toho reka wyborneho. Tehdy Witek wilantow powiedie 35 »Iat mu rownie newiedie, Geſto by tak weliku wiec cinil, Niżadneho wnicemż newinil. I kazdeho geſt toho diw. Kto byl tak bezhańby żiw, 40 Iako naš Berunſky kniez? Kto chce koli, ten to wiez, Genż tak hrozne cinil diwy wiedie, że gt y geden ziwy Neſmiel nato pomyſliti, Coz gt on ſmiel voiniti.« Tehdy Hylbrant tak powiedie: »Co chwalite, iat newiedie! Tot ia prawim mezy wami, Piedimużikowe gſu mi znami, 50 Geſto bydle vprazdne hoře; Negeden dogde ſnimi welikeho hoře. A kto chce gich dogiti, Diwy welike budet widieti. Muſyt mnoho prace mieti, 55 Nez gich bude mocy dogiti. Ten čaſto zhory wytreka, Zabil geſti negednoho reka. Piedimuzikowe to gſu tacy, Vcinie negednomu reku pracy. 60 Stiemi ſe geſt reky riedko bil Neb ktere nanich cti dobyl. By nadnimi malo ſwitiezyl, Tepruw bych ia to' wieril, A toho podſtupiti ſmiel, Tepruw bych gey zareka gmiel. Dokud ſe ſnim neſmie ſniti, Dotud geho zahrdinu nechcy mieti.« Tak mluwiechu mezy ſebu, Aż Getrich prigiede wtu dobu. 45 65 1773 Capitola II. 70 GEtrich wece : »Hilbrante, mistre mog Co pak mieni diwneho ſmiech twog?
Strana 355
355 Tu řeč, cos nynie powiediel, To bych rad zagiſte zwiediel. Proč ſy mi neprawil toho? Wſaks byl v mne čaſow mnoho.« Poče knieze treſktati ſweho: »Poſluchayz,« wece, »ſlowa meho! Kto chce mudrym muzem ſluti, Nechayz řeci předſe plutí, 80 Az zwie, kterak konec geſt! Tak bude mieti chwalu y ceſt. Blazen gt, ktoz prazdnu řeč mluwi, Ano geho ktomu yzadny netrudi. Wſak maš geſtie doſti čaſu, Prigdes wzdy kezlemu kwaſſu! Wiem gednoho muże maleho, Ten geſt cinil diwow welmi mnoho Mnohy gt ſnim doſſel tuhy, Geſt gedno tri piedi dluhy. Tomu mnoho prihod znamo Wzemi, wleſiech, whorach tamo. Tot ia giſtie prawim wam, Wtom ge witiezstwi dobře znam, Ze on negednomu reku naluce 95 Caſto vſekl ! nohy a ruce. Ktoz geſt přigel natu luku, Kazdemu vtíali nohu a ruku, Lewu nohu a ruku prawu; Doſahl gemu ziweho rohu. 100 Gefto trikrat wietfi byl, než on gest, Tomu odial chwalu y čeſt. Lauryna gmenugi toho muže, Diwoke gemu żemie ſluzie, A piedimuzikowe gmenowani 105 Wſickni ſu mu wſluzbu poddani, I takto ti lide mali, Geſto ſu wdiwokem ſkali; Obr ſe geho kazdi bogi. Tu kdez tyrelſke 1) giedle2) ſtogi, 110 Vcinil gednu kraſnu zahradu, Chtie wni gmieti ſkazdym ſwadu. A kudyz zed gmiela giti, Tu obwlekl hedbabnu niti. 85 90 177 75 1 V rkp. turelſke. — 2) V rkp. gredlo; Br. giedlie. 23*
355 Tu řeč, cos nynie powiediel, To bych rad zagiſte zwiediel. Proč ſy mi neprawil toho? Wſaks byl v mne čaſow mnoho.« Poče knieze treſktati ſweho: »Poſluchayz,« wece, »ſlowa meho! Kto chce mudrym muzem ſluti, Nechayz řeci předſe plutí, 80 Az zwie, kterak konec geſt! Tak bude mieti chwalu y ceſt. Blazen gt, ktoz prazdnu řeč mluwi, Ano geho ktomu yzadny netrudi. Wſak maš geſtie doſti čaſu, Prigdes wzdy kezlemu kwaſſu! Wiem gednoho muże maleho, Ten geſt cinil diwow welmi mnoho Mnohy gt ſnim doſſel tuhy, Geſt gedno tri piedi dluhy. Tomu mnoho prihod znamo Wzemi, wleſiech, whorach tamo. Tot ia giſtie prawim wam, Wtom ge witiezstwi dobře znam, Ze on negednomu reku naluce 95 Caſto vſekl ! nohy a ruce. Ktoz geſt přigel natu luku, Kazdemu vtíali nohu a ruku, Lewu nohu a ruku prawu; Doſahl gemu ziweho rohu. 100 Gefto trikrat wietfi byl, než on gest, Tomu odial chwalu y čeſt. Lauryna gmenugi toho muže, Diwoke gemu żemie ſluzie, A piedimuzikowe gmenowani 105 Wſickni ſu mu wſluzbu poddani, I takto ti lide mali, Geſto ſu wdiwokem ſkali; Obr ſe geho kazdi bogi. Tu kdez tyrelſke 1) giedle2) ſtogi, 110 Vcinil gednu kraſnu zahradu, Chtie wni gmieti ſkazdym ſwadu. A kudyz zed gmiela giti, Tu obwlekl hedbabnu niti. 85 90 177 75 1 V rkp. turelſke. — 2) V rkp. gredlo; Br. giedlie. 23*
Strana 356
356 Naten vmyſl to vcinil, 115 Zdaby ſe kto vbezpecil, Chtie tam wgiti, tu nit zruſſil, Ihned by ge° okuſyl. Iakz by brzo pomítil toho, Vcinil by mu ſmutku 1) mnoho. 120 Kto by nit přetrhna wgel wtu luku, Vtial by mu nohu y ruku, Bezdieky, bezgeho wole, ktoz by koli wtrhl wto pole.« Kdyz hylbrant ſwu řeč dokona, Getrich hniewy iako wſtona, Wece: »gest on tak chwalen kral, Leč bud bliz, leč podal, Muſym kte2) zahradie gedti, By mi bylo ſſkodu wzieti! Muſym tu ruozi ohleda ti, By mi bylo natom ziwot dati!« Wece: »mamli ktereho towariſe, Sweho druha y ſwe riſſe, Geſto by tam ſemnu gel 135 A take 3) wtu zahradu wgel?" Tehdy wece Witek wilantow: »Ia ſem ſtebu geti hotow Kte ruozi, mily pane mog! Chcy byti Towariſs twog. A iakz ia wtu zahradu ſkocim, Wzdyt tam ſwym mečem potocim. Pyſnie wtu zahradu wkroci, Wſechno kořenie ſwym ořem ſblati, I ſtlaci mu tu zahradu, 145 Nechayzt prigdu whroznu ſwadu.« 4 125 130 140 178a Capitola třetie. TAm gidechu ty hrdiny, Chtiece zwiedieti ty nowiny. Geden byl Berunſky kniez, Druhy byl Witek, to wiez. 150 A kdyz ta vdatna reky 1) V rkp. pův. ſkutku, později červeně opraveno. — 3) Br. k tie. — 3) Br. take. — 1) Br. stradu.
356 Naten vmyſl to vcinil, 115 Zdaby ſe kto vbezpecil, Chtie tam wgiti, tu nit zruſſil, Ihned by ge° okuſyl. Iakz by brzo pomítil toho, Vcinil by mu ſmutku 1) mnoho. 120 Kto by nit přetrhna wgel wtu luku, Vtial by mu nohu y ruku, Bezdieky, bezgeho wole, ktoz by koli wtrhl wto pole.« Kdyz hylbrant ſwu řeč dokona, Getrich hniewy iako wſtona, Wece: »gest on tak chwalen kral, Leč bud bliz, leč podal, Muſym kte2) zahradie gedti, By mi bylo ſſkodu wzieti! Muſym tu ruozi ohleda ti, By mi bylo natom ziwot dati!« Wece: »mamli ktereho towariſe, Sweho druha y ſwe riſſe, Geſto by tam ſemnu gel 135 A take 3) wtu zahradu wgel?" Tehdy wece Witek wilantow: »Ia ſem ſtebu geti hotow Kte ruozi, mily pane mog! Chcy byti Towariſs twog. A iakz ia wtu zahradu ſkocim, Wzdyt tam ſwym mečem potocim. Pyſnie wtu zahradu wkroci, Wſechno kořenie ſwym ořem ſblati, I ſtlaci mu tu zahradu, 145 Nechayzt prigdu whroznu ſwadu.« 4 125 130 140 178a Capitola třetie. TAm gidechu ty hrdiny, Chtiece zwiedieti ty nowiny. Geden byl Berunſky kniez, Druhy byl Witek, to wiez. 150 A kdyz ta vdatna reky 1) V rkp. pův. ſkutku, později červeně opraveno. — 3) Br. k tie. — 3) Br. take. — 1) Br. stradu.
Strana 357
357 155 160 Zdobre wole, ne bezdieky, Prigiedeſta 1) podgednu horu: Podle naykraſſieho boru,2) Ten bieſe ſírok mil ſnad pieti, Tu ſe gima vda geti. Kdyz ty hrdiny zwihlaſne Prigedu vpotazy kraſne, Tu vzřechu3) tu zahradu, Wniez gim gmieti hroznu ſwadu, Wniez biechu taka wrata Odkamenie y odzlatta, Ryzym zlattem ſpoiowana, lakoz prawa toho pana. Tu pak lawryn z ſwe hrdoſti 165 Obwa zal kořenie doſti Odkamenie y odzlatta, Gemuž nebyla prieplata; Odtak draheho kamenie Nedoſtawat mi ſe prawenie! 170 kto by to wſecko powiediel Co by tu byl pychy widiel, Zapomenul by wſie żaloſti, Wida ſe wte welike radoſti, Co wte zahradie bieſe. 175 Tak ſylnie kořenie wonieſe, Tak ſe ſylnie ruoże ſtkwiela, Proniz ſu oni pracy miela. 1785 Capitola čtwrta. TEhdy Getrich Berunſky powiedie »Witku! kde gſme, iat newiedie, 180 Ac ſe ſe giz tu ſtawil, Oniemz nam geſt hilbrant prawil. lat ſe welmi bogim toho, Zet budem mieti prace mnoho. Kořenie ſwieti prawu mocy 185 Tez wedne iakozto wnocy. Widie, ze te zahrady wratny hagi, Gehoz wſickni zareka magi.« 1 Br. prigedesta. — 2) V rkp. zboru. — 3) Br. wzřechu. — 4) Br. stradu.
357 155 160 Zdobre wole, ne bezdieky, Prigiedeſta 1) podgednu horu: Podle naykraſſieho boru,2) Ten bieſe ſírok mil ſnad pieti, Tu ſe gima vda geti. Kdyz ty hrdiny zwihlaſne Prigedu vpotazy kraſne, Tu vzřechu3) tu zahradu, Wniez gim gmieti hroznu ſwadu, Wniez biechu taka wrata Odkamenie y odzlatta, Ryzym zlattem ſpoiowana, lakoz prawa toho pana. Tu pak lawryn z ſwe hrdoſti 165 Obwa zal kořenie doſti Odkamenie y odzlatta, Gemuž nebyla prieplata; Odtak draheho kamenie Nedoſtawat mi ſe prawenie! 170 kto by to wſecko powiediel Co by tu byl pychy widiel, Zapomenul by wſie żaloſti, Wida ſe wte welike radoſti, Co wte zahradie bieſe. 175 Tak ſylnie kořenie wonieſe, Tak ſe ſylnie ruoże ſtkwiela, Proniz ſu oni pracy miela. 1785 Capitola čtwrta. TEhdy Getrich Berunſky powiedie »Witku! kde gſme, iat newiedie, 180 Ac ſe ſe giz tu ſtawil, Oniemz nam geſt hilbrant prawil. lat ſe welmi bogim toho, Zet budem mieti prace mnoho. Kořenie ſwieti prawu mocy 185 Tez wedne iakozto wnocy. Widie, ze te zahrady wratny hagi, Gehoz wſickni zareka magi.« 1 Br. prigedesta. — 2) V rkp. zboru. — 3) Br. wzřechu. — 4) Br. stradu.
Strana 358
358 Tehdy witek Wilantow powiedie: »Ač by gie čert ſtriehl, toho newiedie!« 190 Wece ten tak wyborny rek: »Gedno ač by gie striehl zmek! Nechayzt mam weliku pracy, lat mu te pychy wzdy vkracy, Geſto mnoho natu zahradu wylozil, Tu ſwu pychu prieliſs vm nozil. Budet gmieti ſemnu zly kwas! Sedme ſ orow! gižt gt čas.« Tu ta clowieky vdatna Sſedu ſkoni, w zemiech platna. Mnoho pychy vcinichu, Swe konie wruozi puſtichu. Puſtiſta wzahradu ſwe orże A proto dogideſta horze. A kdyz w tu zahradu wſtupichu 205 mnoho 1) vciniſta pychu, Wſeckno kořenie potlaciſta, Wruozi loże vciniſta. A zſebe da taku woni kořenie I to předrahe kamenie, 210 Giz ta roze obwazana, Iakoz prawo toho pana, Puſti s ſebe take ſwietloſti, Ze tu kazdy ſwu żaloſti Zapomniel, coz geſt kdy miel, Kdyz ſe wte zahradie widiel.2) Tu bieſe ſwietlo bezſwiece. Neb iakoz ſme ſlychali prawiece, Ze ten pych weſken zkazychu A to kořenie tu zruſichu. 220 I gmiegiechu weſele cele. A yhned nemeſkawſe dele, Sedeſta pyſnie wto kořenie, Wtom nemagic zadneho meſkanie, Kdyz hedbabnu nit zlomiſta, Proniz oba wpracy bieſta. Pro tak malu nit hedbabnu Gmiegieſta pracy welmi neſnadnu. 195 200 215 179a 225 1) V rkp. mnoho. — 2) Br wiediel.
358 Tehdy witek Wilantow powiedie: »Ač by gie čert ſtriehl, toho newiedie!« 190 Wece ten tak wyborny rek: »Gedno ač by gie striehl zmek! Nechayzt mam weliku pracy, lat mu te pychy wzdy vkracy, Geſto mnoho natu zahradu wylozil, Tu ſwu pychu prieliſs vm nozil. Budet gmieti ſemnu zly kwas! Sedme ſ orow! gižt gt čas.« Tu ta clowieky vdatna Sſedu ſkoni, w zemiech platna. Mnoho pychy vcinichu, Swe konie wruozi puſtichu. Puſtiſta wzahradu ſwe orże A proto dogideſta horze. A kdyz w tu zahradu wſtupichu 205 mnoho 1) vciniſta pychu, Wſeckno kořenie potlaciſta, Wruozi loże vciniſta. A zſebe da taku woni kořenie I to předrahe kamenie, 210 Giz ta roze obwazana, Iakoz prawo toho pana, Puſti s ſebe take ſwietloſti, Ze tu kazdy ſwu żaloſti Zapomniel, coz geſt kdy miel, Kdyz ſe wte zahradie widiel.2) Tu bieſe ſwietlo bezſwiece. Neb iakoz ſme ſlychali prawiece, Ze ten pych weſken zkazychu A to kořenie tu zruſichu. 220 I gmiegiechu weſele cele. A yhned nemeſkawſe dele, Sedeſta pyſnie wto kořenie, Wtom nemagic zadneho meſkanie, Kdyz hedbabnu nit zlomiſta, Proniz oba wpracy bieſta. Pro tak malu nit hedbabnu Gmiegieſta pracy welmi neſnadnu. 195 200 215 179a 225 1) V rkp. mnoho. — 2) Br wiediel.
Strana 359
359 Capitola V. 179b 230 240 TVt prihna muziček geden, Welmi ſwu myſli nezbeden, Gemużto gmie Lawryn bieſe Drahe kopie wruku 1) noſieſe wſechno ſe odzlatta ſtkwieſe, Tak predraze vdielano bieſe. Naniemž tak drahy prapořeč, 235 lako by gey zmyſlil twořeč, Tak překraſnie trepetaſe, weſken ſe odzlatta zdaſe. Naniemz dwa chrty ſobu ſtranu, Iako byſta wleſſe poproſtranu Tekla pogedne zwieri, Tak ſtaſta pritom rytieri lakozto mnohokrat bywa; A ſtaſta tu iakožto ziwa. Capitola ſeſta. Plaw pobocych geho Orik, 245 Dobře yako ſrna welik. Naniemz byl tak drahy kopieř. Ze y geden kral ani rytieř Tak draheho nikdy newidal. Weſken ſe odzlatta ſtkwiel, 250 draheho kamenie mocy Iako wedne ſwietlo y wnocy. Vzda, gěz nakoni lezieſe, Tat zryzieho zlatta bieſe, Iakoz gi lawryn drzal wruce, 255 Tu kdez naleze reky naluce. Capitola ſedma. SEdlo bieſe wſe ſlonowe, Zlattem ſpoiowano nowe. Priehſnie tak drahy luk bieſe, Az ſe powſem leſſe ſtkwieſe. 180a 1 V rkp. wluku.
359 Capitola V. 179b 230 240 TVt prihna muziček geden, Welmi ſwu myſli nezbeden, Gemużto gmie Lawryn bieſe Drahe kopie wruku 1) noſieſe wſechno ſe odzlatta ſtkwieſe, Tak predraze vdielano bieſe. Naniemž tak drahy prapořeč, 235 lako by gey zmyſlil twořeč, Tak překraſnie trepetaſe, weſken ſe odzlatta zdaſe. Naniemz dwa chrty ſobu ſtranu, Iako byſta wleſſe poproſtranu Tekla pogedne zwieri, Tak ſtaſta pritom rytieri lakozto mnohokrat bywa; A ſtaſta tu iakožto ziwa. Capitola ſeſta. Plaw pobocych geho Orik, 245 Dobře yako ſrna welik. Naniemz byl tak drahy kopieř. Ze y geden kral ani rytieř Tak draheho nikdy newidal. Weſken ſe odzlatta ſtkwiel, 250 draheho kamenie mocy Iako wedne ſwietlo y wnocy. Vzda, gěz nakoni lezieſe, Tat zryzieho zlatta bieſe, Iakoz gi lawryn drzal wruce, 255 Tu kdez naleze reky naluce. Capitola ſedma. SEdlo bieſe wſe ſlonowe, Zlattem ſpoiowano nowe. Priehſnie tak drahy luk bieſe, Az ſe powſem leſſe ſtkwieſe. 180a 1 V rkp. wluku.
Strana 360
360 260 Vcinil na nie tak drahe kladenie Odrozlčneho 1) kamenie, Vcinil to ſobie hodne ; Tu leziechu perly wodne. To wſe cinil maly Lawryn. 265 Negeden tu lezal rubin, — Iacynkty y ſmaragdy newië, bych to wyprawil kdy, Te kraſy co ſe tu dalo! To ſedlo zaweſkeren ſwiet ſtalo. Tu lezel zaffir negeden, Mnohy Topaſyus naniem ſweden, Prorozlične kalcedony. Bych ia wſechny kraſy ony Wyprawil podle prawa, 275 Smyſlat mi ſe nedoſtawa. 270 Cаpi Oſma. Strmeny bieſta zlatta oba, Iakož toho krale doba. Nanich bieſe kraſa mnoha, Wnichzto ſtala rytierſka noha. 280 Draze ſmalcowane bedry Odpat až do ſame bedry. I geden meč nemohl tak oſtry byti, Geſto by gich mohl dobyti; Odegme dobre bezciſla. 285 I geden nemiel takoweho ſmyſla, Komu by wiedieti dano, zcehoz by to bylo dielano; W Bazanſke krwi ſmocowano A tu krwi tak potwrzeno. 290 Y takeho meče nemohl gmieti, Geſto by ho mohl zatieti neb gieti. Cаp.' IX. 180b OKolo nieho bieſe taky pas, Pronz on obdrzal kazdy čas 1) Br. od različneho.
360 260 Vcinil na nie tak drahe kladenie Odrozlčneho 1) kamenie, Vcinil to ſobie hodne ; Tu leziechu perly wodne. To wſe cinil maly Lawryn. 265 Negeden tu lezal rubin, — Iacynkty y ſmaragdy newië, bych to wyprawil kdy, Te kraſy co ſe tu dalo! To ſedlo zaweſkeren ſwiet ſtalo. Tu lezel zaffir negeden, Mnohy Topaſyus naniem ſweden, Prorozlične kalcedony. Bych ia wſechny kraſy ony Wyprawil podle prawa, 275 Smyſlat mi ſe nedoſtawa. 270 Cаpi Oſma. Strmeny bieſta zlatta oba, Iakož toho krale doba. Nanich bieſe kraſa mnoha, Wnichzto ſtala rytierſka noha. 280 Draze ſmalcowane bedry Odpat až do ſame bedry. I geden meč nemohl tak oſtry byti, Geſto by gich mohl dobyti; Odegme dobre bezciſla. 285 I geden nemiel takoweho ſmyſla, Komu by wiedieti dano, zcehoz by to bylo dielano; W Bazanſke krwi ſmocowano A tu krwi tak potwrzeno. 290 Y takeho meče nemohl gmieti, Geſto by ho mohl zatieti neb gieti. Cаp.' IX. 180b OKolo nieho bieſe taky pas, Pronz on obdrzal kazdy čas 1) Br. od različneho.
Strana 361
361 Kdez kolí wkterem ſwaru. 295 to byl wſe vcinil zčaru. Miel take meč geden, Gimż gest porazyl bog negeden. To zagiſte wiedie, Ze gest byl ſirok napiedie. Sekl gin ocel y kamenie, Oniemz necha prawenie. Gilcy y hlawa ſe welmi ſtkwieſe, Wmecowe hlawie bazant bieſe, Drahy proſkupoſt nemal. 305 Ten meč zatri zemie ſtal. 300 Capitola deſata 310 315 320 325 FAfurnoch newiedie, kteraky bieſe, Kromie ze ſe diwnie ſtkwieſe. Wiedie, ze nebieſe zſarlata Ani take dkan odzlatta Ani hedbabie, co my zname, Co my zanaydrazſie mame. Nemohl geho prawie ſezrieti An ſe tak naſylnie ſwieti. Nemohl ſezrieti prawie toho, Widlech draheho kamenie mnoho. Wſechnu priprawu odzlatta miel, Odniehoż ſe Fafurnoch ſtkwiel. Miel take předrahe platy, Helm byl geho weſkeren zlatty. Naniem koruna zlatta nowa, A wni kamenie ſwietloſt mnoha. Karbunkulowe tu biechu, Po wſem ſe leſſe ſwitiechu. Nebylo nikdi temne nocy y gedne, By neſwitilo prawie iako y wedne. Rubin wni negeden weliky, A wte hřitcy 1) ptak wſeliky. A każdy krici, coz ma ſyly, Reci řkuc: »pane mily! 330 Tobie dana chwala y čeſt! To wzdy bylo, bude y geſt." 1813 1) Br. hrity.
361 Kdez kolí wkterem ſwaru. 295 to byl wſe vcinil zčaru. Miel take meč geden, Gimż gest porazyl bog negeden. To zagiſte wiedie, Ze gest byl ſirok napiedie. Sekl gin ocel y kamenie, Oniemz necha prawenie. Gilcy y hlawa ſe welmi ſtkwieſe, Wmecowe hlawie bazant bieſe, Drahy proſkupoſt nemal. 305 Ten meč zatri zemie ſtal. 300 Capitola deſata 310 315 320 325 FAfurnoch newiedie, kteraky bieſe, Kromie ze ſe diwnie ſtkwieſe. Wiedie, ze nebieſe zſarlata Ani take dkan odzlatta Ani hedbabie, co my zname, Co my zanaydrazſie mame. Nemohl geho prawie ſezrieti An ſe tak naſylnie ſwieti. Nemohl ſezrieti prawie toho, Widlech draheho kamenie mnoho. Wſechnu priprawu odzlatta miel, Odniehoż ſe Fafurnoch ſtkwiel. Miel take předrahe platy, Helm byl geho weſkeren zlatty. Naniem koruna zlatta nowa, A wni kamenie ſwietloſt mnoha. Karbunkulowe tu biechu, Po wſem ſe leſſe ſwitiechu. Nebylo nikdi temne nocy y gedne, By neſwitilo prawie iako y wedne. Rubin wni negeden weliky, A wte hřitcy 1) ptak wſeliky. A każdy krici, coz ma ſyly, Reci řkuc: »pane mily! 330 Tobie dana chwala y čeſt! To wzdy bylo, bude y geſt." 1813 1) Br. hrity.
Strana 362
362 335 340 345 350 355 Ciniechu ſwym krikem mnohu pychu, Sediece wkorunie nawrchu. Tomu ſe ia zawſe diwi, Ze zpiewachu iakozto ziwi. wzdy ſem ſe tomu diwil, ze to Lawryn zkuzla cinil; I diwno mi welmi toho, Ze tak vmiel čarow mnoho. Gmiel weſken ſtit pozlaceny, Gehoz nemiel yzadny giny, A byl gest twrd priehs doſti, Gehoz nemohl yžadny přemocy, ani proboſti kopiem ani mečem y geden. Na ſtitie gmiel lewhart geden, Iakoby biezel proſtred leſſa Kdyz prigide, ten ſtit neſſa, Tak pyſnie kzahradie teče. Swog ſftit naramie 1) ſwie zwieże. A kdyz blizko zoci�ta, Yhned ſe oba wztyciſta, I wece geden kdruhemu, Prwe witek kniezy ſwemu: »Bohu poručme ſwe ſtieſtie! Tot dalwam, Getriſe! zwiestie, Ze iakz ſem gey kolí vzřel, By Angel byl, tot ſem gmiel, Niektery mocneho rage, Ze odienie tak drahe mage, Az se weſkeren odzlatta ſtkwiel. Wſak ſam gediny gel.« 181b 360 Capitola Gedenadſta. GEtrich wece: »toho angela wizy rad ! Wſak dogdeme ſnim prace ſnad.2) 365 lat tobie, witku! radim lepe. Wſtaw helm nahlawu, at ſe neklepe, Zdat bude nahla prihoda, By ſe nam neſtala ſkoda! Budes hotowiegi tiem, V rkp. naramnie. — 2) V rkp. wſak ſnad; wſak škrtnuto.
362 335 340 345 350 355 Ciniechu ſwym krikem mnohu pychu, Sediece wkorunie nawrchu. Tomu ſe ia zawſe diwi, Ze zpiewachu iakozto ziwi. wzdy ſem ſe tomu diwil, ze to Lawryn zkuzla cinil; I diwno mi welmi toho, Ze tak vmiel čarow mnoho. Gmiel weſken ſtit pozlaceny, Gehoz nemiel yzadny giny, A byl gest twrd priehs doſti, Gehoz nemohl yžadny přemocy, ani proboſti kopiem ani mečem y geden. Na ſtitie gmiel lewhart geden, Iakoby biezel proſtred leſſa Kdyz prigide, ten ſtit neſſa, Tak pyſnie kzahradie teče. Swog ſftit naramie 1) ſwie zwieże. A kdyz blizko zoci�ta, Yhned ſe oba wztyciſta, I wece geden kdruhemu, Prwe witek kniezy ſwemu: »Bohu poručme ſwe ſtieſtie! Tot dalwam, Getriſe! zwiestie, Ze iakz ſem gey kolí vzřel, By Angel byl, tot ſem gmiel, Niektery mocneho rage, Ze odienie tak drahe mage, Az se weſkeren odzlatta ſtkwiel. Wſak ſam gediny gel.« 181b 360 Capitola Gedenadſta. GEtrich wece: »toho angela wizy rad ! Wſak dogdeme ſnim prace ſnad.2) 365 lat tobie, witku! radim lepe. Wſtaw helm nahlawu, at ſe neklepe, Zdat bude nahla prihoda, By ſe nam neſtala ſkoda! Budes hotowiegi tiem, V rkp. naramnie. — 2) V rkp. wſak ſnad; wſak škrtnuto.
Strana 363
363 370 Neb ia to zagiſte wiem, Prigela ſwa wgeho luku, zet ſnim budem mieti muku. Nebt ſu nam prawili gini. Ze to wſeckno ſprawem cini.« Capitola XII. 380 395 400 375 LAwryn tam vcini hnanie, Daſta mu oba witanie,1) Ta reky welikeho rodu. Ach, prohriechu wezmete ſkodu! Llawryn zwelikeho hniewu wece, Potrhage znoznic ſweho meče: »Ach, blazni! kto was ſem poſlal gt? Data zato ziwot y ceſt, ze ſte zahradu zruſili, Swe ſſkapy wruozi puſtili ! 385 Iat gie ſtřehu předčlowiekem kazdym, Protozt ia ſe ſwami 2) ſwadim. Kto gſu wam to radili,3) Byſte ſe ſenu ſwadili, Proč ſu ſami neprigeli 390 A ſemnu ſwu kratochwil gmieli? Ach, přenemudři oſlowe! wzdy poznate hoře nowe! Kdyz ſta prigela wzahradu, Chcyt odwas tezkemu zakladu!4) To vciniti chcy a mohu, Day kazdy ruku a nohu! Kto was zato proſyl toho, ze ſte mie tak ſmutili mnoho? Tiezce muſyte zaplatiti, ze ſta kdy ſmiela tlaciti Mu ruozi y me korenie! Tohot chcy pomſtiti nynie! prigdeta whoře a wmuku,5. Dayz kazdy nohu a ruku!« 182a 1) V rkp. psáno pův. widieni a opraveno. — 2) Slovo ſwami napsáno nad ſc. — ) V rkp. radili již psáno na kraji, drobným písmem jako předcházející ſwami. — *) V rkp. zawadu; srov. v. 412. — 5) Br. muku.
363 370 Neb ia to zagiſte wiem, Prigela ſwa wgeho luku, zet ſnim budem mieti muku. Nebt ſu nam prawili gini. Ze to wſeckno ſprawem cini.« Capitola XII. 380 395 400 375 LAwryn tam vcini hnanie, Daſta mu oba witanie,1) Ta reky welikeho rodu. Ach, prohriechu wezmete ſkodu! Llawryn zwelikeho hniewu wece, Potrhage znoznic ſweho meče: »Ach, blazni! kto was ſem poſlal gt? Data zato ziwot y ceſt, ze ſte zahradu zruſili, Swe ſſkapy wruozi puſtili ! 385 Iat gie ſtřehu předčlowiekem kazdym, Protozt ia ſe ſwami 2) ſwadim. Kto gſu wam to radili,3) Byſte ſe ſenu ſwadili, Proč ſu ſami neprigeli 390 A ſemnu ſwu kratochwil gmieli? Ach, přenemudři oſlowe! wzdy poznate hoře nowe! Kdyz ſta prigela wzahradu, Chcyt odwas tezkemu zakladu!4) To vciniti chcy a mohu, Day kazdy ruku a nohu! Kto was zato proſyl toho, ze ſte mie tak ſmutili mnoho? Tiezce muſyte zaplatiti, ze ſta kdy ſmiela tlaciti Mu ruozi y me korenie! Tohot chcy pomſtiti nynie! prigdeta whoře a wmuku,5. Dayz kazdy nohu a ruku!« 182a 1) V rkp. psáno pův. widieni a opraveno. — 2) Slovo ſwami napsáno nad ſc. — ) V rkp. radili již psáno na kraji, drobným písmem jako předcházející ſwami. — *) V rkp. zawadu; srov. v. 412. — 5) Br. muku.
Strana 364
364 Capitola Trinadſta. 410 405 GEtrich odpowiedie ſkazni, Ne tak yako cinie blazni, Geſto cinie to prchawie,1 Nemagic mudroſti whlawie. I mluwieſe yako proſe, Aby hniew puſtil mimo ſe, Arka: »přemalitky lawryne! Berz ſnas zaklady gine: Plaſtie, kukly ſhrdla deř, Ale tiech zakladow neber, 415 Ponoze a poruce! Priprawis nas ktiezke muce. Tot geſt naywietci radda: nebeř kniezatom toho zaklada! Striebra, zlatta doſti mame, 420 zet toho zakladu nedame!« Capitola Ctrnadſta. LAwryn wece : »Co mi tiem ſwym zlattem hrozyte?2 lat geho mã wiece! ci toho newiete ? 425 la mam !l ſtokrat wiece zlatta! Iako ſte wy kniežata byli, Ale nectnie ſte vcinili! Co ſte ſe natom pomſtili, Ze ſte mi kořenie zruſili I twrz y portnu zlatu ? Kteru ſte wzeh odplatu? Tu ſte vkazahi ſwu hrdoſt. Vcinilli ſem wam kteru žaloſt, Proč ſta mi neodpowiediela 435 A ſtiem dozahrady neprigela I pomſtila ſwe ża oſti, necinice 3) mi te hrdoſti? Tak byſta rytierſky zdala, Byſta prawie ctnoſti znala, 430 1825 1) Br. plihawie; slovo to jest červeně opravováno. — 3) Br. verše 421 sl. sloučil v jeden; ale rým wece — wiece, jakož i velké písmeno C svědčí, že tu jsou verše dva. — 3) V rkp. necinite.
364 Capitola Trinadſta. 410 405 GEtrich odpowiedie ſkazni, Ne tak yako cinie blazni, Geſto cinie to prchawie,1 Nemagic mudroſti whlawie. I mluwieſe yako proſe, Aby hniew puſtil mimo ſe, Arka: »přemalitky lawryne! Berz ſnas zaklady gine: Plaſtie, kukly ſhrdla deř, Ale tiech zakladow neber, 415 Ponoze a poruce! Priprawis nas ktiezke muce. Tot geſt naywietci radda: nebeř kniezatom toho zaklada! Striebra, zlatta doſti mame, 420 zet toho zakladu nedame!« Capitola Ctrnadſta. LAwryn wece : »Co mi tiem ſwym zlattem hrozyte?2 lat geho mã wiece! ci toho newiete ? 425 la mam !l ſtokrat wiece zlatta! Iako ſte wy kniežata byli, Ale nectnie ſte vcinili! Co ſte ſe natom pomſtili, Ze ſte mi kořenie zruſili I twrz y portnu zlatu ? Kteru ſte wzeh odplatu? Tu ſte vkazahi ſwu hrdoſt. Vcinilli ſem wam kteru žaloſt, Proč ſta mi neodpowiediela 435 A ſtiem dozahrady neprigela I pomſtila ſwe ża oſti, necinice 3) mi te hrdoſti? Tak byſta rytierſky zdala, Byſta prawie ctnoſti znala, 430 1825 1) Br. plihawie; slovo to jest červeně opravováno. — 3) Br. verše 421 sl. sloučil v jeden; ale rým wece — wiece, jakož i velké písmeno C svědčí, že tu jsou verše dva. — 3) V rkp. necinite.
Strana 365
365 440 Y podſtupil mie kazdy ſam. Tot prawi zagiſte wam, ze ſte nikdy dobri nebyla, Neb ſte mi nectnie vcinila. Hanie ge tak dobru chwili, 245 Az by pieſſi vſſel mili. Capitola patnadſta. 450 WEce Witek Wilantow të rek platny, Rytieř wewſech cinech nematny : 1) »Getriſſe! to dobre ſlyfis, Ale nerownie ktomu ciniſs. On mluwi wſſi ſwu myſli y woli, Prednami ſtoge napoli, Chtie brati zaklady nehodne I zdalít ſe to, pane, podobne? Iat ſe ſnim ruce ſperi; 455 Wezma gey zanohy, ozemi gim vderim!« Capitola Seſtnadſta. TEhdy odpowiedie ten Berunſky kniez: »Witku! boh geſt mocny, to wiez. Wiez to, Witku! yakz ſy ziw, Ze i boh vcinil niektery diw I wlozil na tohoto muzika, Zet nany tak hroznie krika. By niektereho vdatenſtwie na ſobie negmiel, Tak by nam mluwiti mnoho neſmiel. Witku, tomu zagiſte wier, 465 ze toho ctie hide y zwierz, Nakohoz boh ſwog diw wzlozil,2) Yakoz nadnim geſt vmieril. Protoz poſluchayz me raddy, A newezmem tezke wady. Cozt prawi, to dobře ſlyš! Bud vdaten, ale neprielis. Bud welmi vdaten ktomu, Nebo hylbrant na prawil wdomu: 183а 460 470 1) V rkp. nemaly. — 2) Br. wlozil.
365 440 Y podſtupil mie kazdy ſam. Tot prawi zagiſte wam, ze ſte nikdy dobri nebyla, Neb ſte mi nectnie vcinila. Hanie ge tak dobru chwili, 245 Az by pieſſi vſſel mili. Capitola patnadſta. 450 WEce Witek Wilantow të rek platny, Rytieř wewſech cinech nematny : 1) »Getriſſe! to dobre ſlyfis, Ale nerownie ktomu ciniſs. On mluwi wſſi ſwu myſli y woli, Prednami ſtoge napoli, Chtie brati zaklady nehodne I zdalít ſe to, pane, podobne? Iat ſe ſnim ruce ſperi; 455 Wezma gey zanohy, ozemi gim vderim!« Capitola Seſtnadſta. TEhdy odpowiedie ten Berunſky kniez: »Witku! boh geſt mocny, to wiez. Wiez to, Witku! yakz ſy ziw, Ze i boh vcinil niektery diw I wlozil na tohoto muzika, Zet nany tak hroznie krika. By niektereho vdatenſtwie na ſobie negmiel, Tak by nam mluwiti mnoho neſmiel. Witku, tomu zagiſte wier, 465 ze toho ctie hide y zwierz, Nakohoz boh ſwog diw wzlozil,2) Yakoz nadnim geſt vmieril. Protoz poſluchayz me raddy, A newezmem tezke wady. Cozt prawi, to dobře ſlyš! Bud vdaten, ale neprielis. Bud welmi vdaten ktomu, Nebo hylbrant na prawil wdomu: 183а 460 470 1) V rkp. nemaly. — 2) Br. wlozil.
Strana 366
366 480 485 490 495 500 505 510 kto 1) chce mudrym muzem ſluti, Nechayz řeci mimo ſe pluti! Cin, yako by nemohl ſlyſeti, Tak čeſt y chwalu budes gmieti. A kdyz ſwe naſyle zwieś, leč zle neb dobře, wzdy probude, Takt wzdy bezhaby bude.« Witek ſe rozhniewa ztoho, Poče kniezy lati mnoho: »Kto prawi, by ty byl witiez, Ten zlie mluwi, to kazdy wiez Geſt hubeny, kto tie zareka gmiel. Ty by myſſi rozhniewati neſmiel! Gizhi ſe toho muzika bogiſs, Ze tak truchlie přednim ſtogiš? Ci nevfaš přednim ziw byti? Wſſak nas geden mohl by tiſic podſtupiti Ci nemaš nadiege vboze? Wſak ſedi yako nakoze! Zagiſte mohu to mluwiti: Gich tiſic mohl byl dobře podſtupiti!« Reč dokona Willantow ſyn, Hniewiwie odpowiedie lawryn: »Witku, ty chces welmi lit byti! Chceſhi wſak koho ziwiti, Oſtaneli kto ziw předtebu, To maš wſeckerno předſebu! Gſyli dobry druh, dobře toho vziwes! Leč mie podſtupiti ſmieš, Radimt, tak ſemnu nehoň! Sſeda podtiehni ſwog kuon, Podtiehni vzdu ſwu y woře, A nedogdeš haňby y hoře. Stanet ſe mezy nami ten diw, Zes ho newidal yak ſy ziw!« Witek ſe naſtranu zboci, Sſweho oře dolow ſkoci, I vpoſlucha te rady, Podtieže or, boge ſe ſwady. Doſah helmu, kdez ſe klepe, Vwaza gey dobře lepe. 515 Wſkoci na oř bez ſtrmenow, 183b 475 V rkp. Neb kto.
366 480 485 490 495 500 505 510 kto 1) chce mudrym muzem ſluti, Nechayz řeci mimo ſe pluti! Cin, yako by nemohl ſlyſeti, Tak čeſt y chwalu budes gmieti. A kdyz ſwe naſyle zwieś, leč zle neb dobře, wzdy probude, Takt wzdy bezhaby bude.« Witek ſe rozhniewa ztoho, Poče kniezy lati mnoho: »Kto prawi, by ty byl witiez, Ten zlie mluwi, to kazdy wiez Geſt hubeny, kto tie zareka gmiel. Ty by myſſi rozhniewati neſmiel! Gizhi ſe toho muzika bogiſs, Ze tak truchlie přednim ſtogiš? Ci nevfaš přednim ziw byti? Wſſak nas geden mohl by tiſic podſtupiti Ci nemaš nadiege vboze? Wſak ſedi yako nakoze! Zagiſte mohu to mluwiti: Gich tiſic mohl byl dobře podſtupiti!« Reč dokona Willantow ſyn, Hniewiwie odpowiedie lawryn: »Witku, ty chces welmi lit byti! Chceſhi wſak koho ziwiti, Oſtaneli kto ziw předtebu, To maš wſeckerno předſebu! Gſyli dobry druh, dobře toho vziwes! Leč mie podſtupiti ſmieš, Radimt, tak ſemnu nehoň! Sſeda podtiehni ſwog kuon, Podtiehni vzdu ſwu y woře, A nedogdeš haňby y hoře. Stanet ſe mezy nami ten diw, Zes ho newidal yak ſy ziw!« Witek ſe naſtranu zboci, Sſweho oře dolow ſkoci, I vpoſlucha te rady, Podtieže or, boge ſe ſwady. Doſah helmu, kdez ſe klepe, Vwaza gey dobře lepe. 515 Wſkoci na oř bez ſtrmenow, 183b 475 V rkp. Neb kto.
Strana 367
367 Z toho zyſka diek lawrynow. Lawryn wece: »Mieg diek1) z toho! Vcinil ſy křepkoſti mnoho.« lhned pohnaſta naſe milie 520 Podle te giſte chwile. Oba pokopie ſyże�ta, Tak druh proti druhu hnaſta Iako dwa nerowna rarohy, Geden maly, druhy mnohy. 525 Lawryn, ten gmiegieſe kratke nohy, Wſak ſetře Wylantowy rohy. Witek ſe chybi lawryna, Prigide mu zla hodina! Zbo de Lawryn Witka z Oře, 530 Dogide hanby y hore! To ſe mu nikdy neſtalo, Co ſe mu kdy ſecy vdalo! Zbode dolow reka ctneho, Skoci yhned ſoře ſweho, 535 I chtieſe wzieti tezky zaklad. A iakz by byl wzal gey ſnad ; Byt byl Getrich nepriſpiel ruce, Byl by vſekl nohy y ruce. Berunſkemu ſe geſtie nestyſtie, 540 Wece: »Lawryne, počekay gestie!" Zatiem ſwog meč wytrże. Witka ſweho towariſſe zawrże A rka: »nebeř tiech zakladow! Mamet doſti miest y hradow. Puſt hniew a nerod ſe hniewati, Tot możeme wſecherno dati.« Hniewiwie Lawryn wece : »Iat chcy gedno nohy a ruce ! Y coz ia nawaſe hrady dbam? 550 lat gich stokrat wiece mam!« Hniewiwie tu Getrich staſe, Hniewy weſken trepotaſe A rka: »witek gt mog towaris, Kto koli chce, ten to ſlyš! A semnu gt wygel wen. Bylli by mu wzat zaklad ten A ia ztratil towariſſe toho, 545 184a 555 V rkp Michodiek.
367 Z toho zyſka diek lawrynow. Lawryn wece: »Mieg diek1) z toho! Vcinil ſy křepkoſti mnoho.« lhned pohnaſta naſe milie 520 Podle te giſte chwile. Oba pokopie ſyże�ta, Tak druh proti druhu hnaſta Iako dwa nerowna rarohy, Geden maly, druhy mnohy. 525 Lawryn, ten gmiegieſe kratke nohy, Wſak ſetře Wylantowy rohy. Witek ſe chybi lawryna, Prigide mu zla hodina! Zbo de Lawryn Witka z Oře, 530 Dogide hanby y hore! To ſe mu nikdy neſtalo, Co ſe mu kdy ſecy vdalo! Zbode dolow reka ctneho, Skoci yhned ſoře ſweho, 535 I chtieſe wzieti tezky zaklad. A iakz by byl wzal gey ſnad ; Byt byl Getrich nepriſpiel ruce, Byl by vſekl nohy y ruce. Berunſkemu ſe geſtie nestyſtie, 540 Wece: »Lawryne, počekay gestie!" Zatiem ſwog meč wytrże. Witka ſweho towariſſe zawrże A rka: »nebeř tiech zakladow! Mamet doſti miest y hradow. Puſt hniew a nerod ſe hniewati, Tot możeme wſecherno dati.« Hniewiwie Lawryn wece : »Iat chcy gedno nohy a ruce ! Y coz ia nawaſe hrady dbam? 550 lat gich stokrat wiece mam!« Hniewiwie tu Getrich staſe, Hniewy weſken trepotaſe A rka: »witek gt mog towaris, Kto koli chce, ten to ſlyš! A semnu gt wygel wen. Bylli by mu wzat zaklad ten A ia ztratil towariſſe toho, 545 184a 555 V rkp Michodiek.
Strana 368
368 Miel bych proto haňby mnoho. Wſickni by mi zazle mieli, 560 Kto by namie to zwiedieli, Na Getricha Berunſkeho, Ze dal oſekati towariſe ſweho!« Welmi kricieſe Law ryn maly, Az zwuk bieſe powſem ſkali:1 »I co ia natwe gmie dbam? Zes ſem priſel, rad tie znam! Co mi oſwem towariſi prawis, Tyz mi zaklad y ty zde oſtawiś! Iat was wzdy priprawim k tomu, 570 Ze wiece neprigdiete kdomu! Wy ſte mi zahradu zruſili, Zlatta wratta wyſtrcili, Wſeckerno kořenie ztlacili, Nectnie ſte wtom vcinili. 575 hanebnie to zaplatite, Trezke zaklady ſtratite! Bych byl tak mal, nemni nikoli, Was tiſic podſtupil bych napoli!« 565 184b Capitola XVII. GEtrich ſ Lawrynkem te řeci preſta, 580 Bieže k oři toho mieſta, Bezſtrmenow na or wſkoci, Klawrynowi ſe poboci, Poče kopie podgimati A chtie nalawryna hnati. Capitola XVIII. 585 HYlbrant prigede wtu dobu, Dietleba priwede s ſebu A take Wolffarta wztekleho, Genż nikdy nelitowal ziwota ſweho Ani nazemi ani namori. 590 Lawryn wſechny priprawi khori. Kdyz chtieſta whromadu hnati, Br. skaly.
368 Miel bych proto haňby mnoho. Wſickni by mi zazle mieli, 560 Kto by namie to zwiedieli, Na Getricha Berunſkeho, Ze dal oſekati towariſe ſweho!« Welmi kricieſe Law ryn maly, Az zwuk bieſe powſem ſkali:1 »I co ia natwe gmie dbam? Zes ſem priſel, rad tie znam! Co mi oſwem towariſi prawis, Tyz mi zaklad y ty zde oſtawiś! Iat was wzdy priprawim k tomu, 570 Ze wiece neprigdiete kdomu! Wy ſte mi zahradu zruſili, Zlatta wratta wyſtrcili, Wſeckerno kořenie ztlacili, Nectnie ſte wtom vcinili. 575 hanebnie to zaplatite, Trezke zaklady ſtratite! Bych byl tak mal, nemni nikoli, Was tiſic podſtupil bych napoli!« 565 184b Capitola XVII. GEtrich ſ Lawrynkem te řeci preſta, 580 Bieže k oři toho mieſta, Bezſtrmenow na or wſkoci, Klawrynowi ſe poboci, Poče kopie podgimati A chtie nalawryna hnati. Capitola XVIII. 585 HYlbrant prigede wtu dobu, Dietleba priwede s ſebu A take Wolffarta wztekleho, Genż nikdy nelitowal ziwota ſweho Ani nazemi ani namori. 590 Lawryn wſechny priprawi khori. Kdyz chtieſta whromadu hnati, Br. skaly.
Strana 369
369 Hylbrant poče naknieže wolati. Welmi hroznie nan kricieſe, Aby ſkocil ſoře ſpieſe, A řka: »Getriſſe, mily pane! Wiećna ſe hanba tobie stane! Kdyz me raddy nepoſlyſiś, ziwot, ceſt y zbozie ztratiš! Ty toho muzika neznaš, 600 Cest y ziwot zato daš! Twe proti niemu honienie,1) Tot wſe platno nic nenie. Getriſſe, mog pane mily, By miel wſeho ſwieta ſyly, 605 Budes od nieho dolow zboden, wiec knizadne cti nehoden! Tu wſie cti muſyš přeſtati, A nic nebudes mocy doſtati Sweho mieſta mezy kniezaty. Lepfit raddy nemohu dati: Sſed s ſweho oře ſpies A podſtup Lawryna pieš! Nikakz geho dobyti lze nenie Progeho dobre odienie, 615 kopim ani 2) mečem; wſak, Pane, radimt tobie tak — A tu ſwe ſyly pokuſyś: Snad gey tiem bitim ohlufiš. Wezma ſwog meć wruku prawu, 620 Big gey whelm mečowu hlawu! Gedne leč by boh nechtiel pomocy, Wzdy gey zbawis geho mocy!« 595 610 185a Capitola dewatynadſta. GEtrich nevcini meſkanie, Naplni miſtrowo kazanie 625 I vpoſlucha geho ſlow, Skoci3) s ſweho oře dolow. Getrich, hrozny, hniewiwy muz, Wece: »Lawryne, Il pomſti ſwe žalofti guż! 4) 185b Bud tobie odpowiedieno dnes! Sborník Baworowského. 4) V rkp. hanienie; Br. honenie. — 2) Br. anc. — 3) Br. sskoci. — 4) V rkp. gii. 24
369 Hylbrant poče naknieže wolati. Welmi hroznie nan kricieſe, Aby ſkocil ſoře ſpieſe, A řka: »Getriſſe, mily pane! Wiećna ſe hanba tobie stane! Kdyz me raddy nepoſlyſiś, ziwot, ceſt y zbozie ztratiš! Ty toho muzika neznaš, 600 Cest y ziwot zato daš! Twe proti niemu honienie,1) Tot wſe platno nic nenie. Getriſſe, mog pane mily, By miel wſeho ſwieta ſyly, 605 Budes od nieho dolow zboden, wiec knizadne cti nehoden! Tu wſie cti muſyš přeſtati, A nic nebudes mocy doſtati Sweho mieſta mezy kniezaty. Lepfit raddy nemohu dati: Sſed s ſweho oře ſpies A podſtup Lawryna pieš! Nikakz geho dobyti lze nenie Progeho dobre odienie, 615 kopim ani 2) mečem; wſak, Pane, radimt tobie tak — A tu ſwe ſyly pokuſyś: Snad gey tiem bitim ohlufiš. Wezma ſwog meć wruku prawu, 620 Big gey whelm mečowu hlawu! Gedne leč by boh nechtiel pomocy, Wzdy gey zbawis geho mocy!« 595 610 185a Capitola dewatynadſta. GEtrich nevcini meſkanie, Naplni miſtrowo kazanie 625 I vpoſlucha geho ſlow, Skoci3) s ſweho oře dolow. Getrich, hrozny, hniewiwy muz, Wece: »Lawryne, Il pomſti ſwe žalofti guż! 4) 185b Bud tobie odpowiedieno dnes! Sborník Baworowského. 4) V rkp. hanienie; Br. honenie. — 2) Br. anc. — 3) Br. sskoci. — 4) V rkp. gii. 24
Strana 370
370 630 Iakz chceś koli, tak to wiez, Pomſti ſwe welike zaloſti I te prieliſne hrdoſti! žet ſme zahradu zruſſili, To ſme radi vcinili! Pomſti ſweho welikeho naſyle!« Lawryn odpowiedie milie : »Getriſſe, mily pane, Wſe, coz zadaš, tot ſe ſtane!« Y počeſta wazati ſſtity. Lawryn doſpiew, nan ſe riti, Da Berunſkemu kniezy hroznu ranu, ze mu ſtit1) letie naſtranu. Getrich poče se hniewati, Wlawryna hroznie rubati. 645 Tomu malitkemu panu Da mu Getrich hroznu ranu; Vderi gemu ſtitu naroh, Ze yhned pade wedle noh. Iakz koli welmi ſecieſe, Wſak geho dobyti nemozieſe Progeho dobru priprawu. Chtieſe mu ohluſiti hlawu, Yakoz odhylbranta ſlyſel bieſe. Lawrynka welmi tepieſe, 655 Přewelmi hroznie mečowu hlawu Wtu korunu zlattu nowu; zbi mu ſ helmu wſicku korunu, zkazy na niem kraſu onu. Tepa mečem take rany, Az zwuk bieſe nawſe ſtrany, Tak twrde rany dawaſe, Powſem ſe ſwietie rozlehaſe. Y pohorach ! ten ſlyſiechu hluk nemaly. Ti wſichni, ktoz tu biechu, 665 Ten zwuk zamili ſlyſiechu. Lawryn newiedie, kde by byl, że gey Getrich přewelmi byl. Wſeho hrdinſtwa zapomenu, Gide před Getrichem wſtranu. 670 Tu pak podle ſebe drapie, Doſaże newidane kapie, 635 640 650 660 186a 1) Br. sstit.
370 630 Iakz chceś koli, tak to wiez, Pomſti ſwe welike zaloſti I te prieliſne hrdoſti! žet ſme zahradu zruſſili, To ſme radi vcinili! Pomſti ſweho welikeho naſyle!« Lawryn odpowiedie milie : »Getriſſe, mily pane, Wſe, coz zadaš, tot ſe ſtane!« Y počeſta wazati ſſtity. Lawryn doſpiew, nan ſe riti, Da Berunſkemu kniezy hroznu ranu, ze mu ſtit1) letie naſtranu. Getrich poče se hniewati, Wlawryna hroznie rubati. 645 Tomu malitkemu panu Da mu Getrich hroznu ranu; Vderi gemu ſtitu naroh, Ze yhned pade wedle noh. Iakz koli welmi ſecieſe, Wſak geho dobyti nemozieſe Progeho dobru priprawu. Chtieſe mu ohluſiti hlawu, Yakoz odhylbranta ſlyſel bieſe. Lawrynka welmi tepieſe, 655 Přewelmi hroznie mečowu hlawu Wtu korunu zlattu nowu; zbi mu ſ helmu wſicku korunu, zkazy na niem kraſu onu. Tepa mečem take rany, Az zwuk bieſe nawſe ſtrany, Tak twrde rany dawaſe, Powſem ſe ſwietie rozlehaſe. Y pohorach ! ten ſlyſiechu hluk nemaly. Ti wſichni, ktoz tu biechu, 665 Ten zwuk zamili ſlyſiechu. Lawryn newiedie, kde by byl, że gey Getrich přewelmi byl. Wſeho hrdinſtwa zapomenu, Gide před Getrichem wſtranu. 670 Tu pak podle ſebe drapie, Doſaże newidane kapie, 635 640 650 660 186a 1) Br. sstit.
Strana 371
371 Aby ſe gi mohl prikryti, By ho Getrich nemohl widieti. A iakz geho koli newidiel, 675 Proto weliku pracy gmiel. Welmi hluboke, twrde rany, Ty gſu Getrichowi dany Od lawrynka muže toho; Staſe1) mu ſmutka mnoho 680 Odlawrynka toho muzika. Krew z Getricha přewelmi ſtrika Skrze ge° odienie hrde. Dawaſe gemu lawrynek rany twrde ; Kdyz ſe bieſe prednim ſkryl, 685 Prewelmi nemilostiwie wen bil. Сарi XX. 690 695 WEce Getrich ten rek: »A zdali gest gey wzal zmek?« Tak ten hrdina powiedie, Kam ſe podiel, ziw newiedie; Kamos předěnu vpade, Vmale chwili yako ſe propade. Ach, kterakut bych chtiel dati ranu, Bych tie widiel wkteru ſtranu!« Nawſe ſtrany gmiegieſe ſluch, Neb mu bieſe li toho kruch. Obratiw ſe vderi po niem, Iakoz yhned prawi oniem, Ze chybi2) ſe geho, wzed vderi, Whrozny kamen podle dweri, 700 Ranu na loket 3) ſſiroku A dobře nadwa hluboku, Tak iakz neſnadno oku 4) Kdyz widati odktereho reku Take rany kdy widati, 705 lako ſe getrichowi prihodilo dati Whniewu vweliku zlobu. Tehdy lawryn yhned wtu dobu Na Getricha ſe riti A poče gey prewelmi biti, 186b 1) Patrně m. ſta ſe. — 2) V rkp. chybili. — 3) V rkp. loktech. — 4) V rkp. obu. 24*
371 Aby ſe gi mohl prikryti, By ho Getrich nemohl widieti. A iakz geho koli newidiel, 675 Proto weliku pracy gmiel. Welmi hluboke, twrde rany, Ty gſu Getrichowi dany Od lawrynka muže toho; Staſe1) mu ſmutka mnoho 680 Odlawrynka toho muzika. Krew z Getricha přewelmi ſtrika Skrze ge° odienie hrde. Dawaſe gemu lawrynek rany twrde ; Kdyz ſe bieſe prednim ſkryl, 685 Prewelmi nemilostiwie wen bil. Сарi XX. 690 695 WEce Getrich ten rek: »A zdali gest gey wzal zmek?« Tak ten hrdina powiedie, Kam ſe podiel, ziw newiedie; Kamos předěnu vpade, Vmale chwili yako ſe propade. Ach, kterakut bych chtiel dati ranu, Bych tie widiel wkteru ſtranu!« Nawſe ſtrany gmiegieſe ſluch, Neb mu bieſe li toho kruch. Obratiw ſe vderi po niem, Iakoz yhned prawi oniem, Ze chybi2) ſe geho, wzed vderi, Whrozny kamen podle dweri, 700 Ranu na loket 3) ſſiroku A dobře nadwa hluboku, Tak iakz neſnadno oku 4) Kdyz widati odktereho reku Take rany kdy widati, 705 lako ſe getrichowi prihodilo dati Whniewu vweliku zlobu. Tehdy lawryn yhned wtu dobu Na Getricha ſe riti A poče gey prewelmi biti, 186b 1) Patrně m. ſta ſe. — 2) V rkp. chybili. — 3) V rkp. loktech. — 4) V rkp. obu. 24*
Strana 372
372 710 Toho ſſlechetneho pana. Getrich prawie rozpomena, Ze geho nemoz ohluſiti A yżadnu ſſečbu dobyti, Ihned toho muzika piedi Na ſermowanie pobiedi. Llawryn mu powoli toho, Vcini Getrichowi ſmutka mnoho. Hylbrant nemože ſmlčeti, Poče naknieze křičeti: »Getriſe, mily pane ! Ač ſe odlawrynka ta ſmrt ſtane, Nemohl bych tebe wiec zapomenutí, Zaloſt y ſmutek muſylt bych mieti, Widati zaloſtne čaſſy ! 725 By chtiel ſtebu giti zapaſsy, Snad by miel lepſi kwas!« Llawrynek mu powoli wten čas. 715 720 Capitola dwadcata I. 730 Hllbrät wece: »pane, radimt tobie, Prigdelit kterak Lawryn ktobie, Za to welmi proſym tebe, Nepuſt geho wiec odſebe! Tat kapie gemu platna nebude, Wzdyt w tom bogi ztraty nezbude.« 1) 1873 Capitola dwamiedcytma. GEtrich powiedie wty caſſy : 735 »By chtiel ſemnu giti zapaſſy, Tomut bych ia welmi rad. Lepet by mi ſe zwedlo ſnad.« Getrich, z Beruna hrdina, Hniewaſe ſe nalawryna. 740 Lawryn vrozomie tomu. ze Getrich hniewiw ktomu A chce ſnim zapaſſy giti, By geho mohl kudy dogiti; 1) V rkp. z nad řádkou.
372 710 Toho ſſlechetneho pana. Getrich prawie rozpomena, Ze geho nemoz ohluſiti A yżadnu ſſečbu dobyti, Ihned toho muzika piedi Na ſermowanie pobiedi. Llawryn mu powoli toho, Vcini Getrichowi ſmutka mnoho. Hylbrant nemože ſmlčeti, Poče naknieze křičeti: »Getriſe, mily pane ! Ač ſe odlawrynka ta ſmrt ſtane, Nemohl bych tebe wiec zapomenutí, Zaloſt y ſmutek muſylt bych mieti, Widati zaloſtne čaſſy ! 725 By chtiel ſtebu giti zapaſsy, Snad by miel lepſi kwas!« Llawrynek mu powoli wten čas. 715 720 Capitola dwadcata I. 730 Hllbrät wece: »pane, radimt tobie, Prigdelit kterak Lawryn ktobie, Za to welmi proſym tebe, Nepuſt geho wiec odſebe! Tat kapie gemu platna nebude, Wzdyt w tom bogi ztraty nezbude.« 1) 1873 Capitola dwamiedcytma. GEtrich powiedie wty caſſy : 735 »By chtiel ſemnu giti zapaſſy, Tomut bych ia welmi rad. Lepet by mi ſe zwedlo ſnad.« Getrich, z Beruna hrdina, Hniewaſe ſe nalawryna. 740 Lawryn vrozomie tomu. ze Getrich hniewiw ktomu A chce ſnim zapaſſy giti, By geho mohl kudy dogiti; 1) V rkp. z nad řádkou.
Strana 373
373 Powoli mu toho ruče. 745 Iakz drzieſe mec ſwog wruce, Tak gim yhned wrze preč I podſtupi geho pieš. Capitola dwadcata treti. 755 760 765 770 TEhdy ten Lawrynek vbohy S�tíſtie Getrichowi nohy, 750 ze vhned oba wtu dobu Kzemi vderiſta ſebu, Az Getrich nohami bleſtie. Proto mu ſe prewelmi ſteſtie. Haňba bieſe toho reka, ze tak odmaleho člowieka Muſſi nazemi letteti; Poče ſe welmi stydieti. Tak ta dwa vdatna muže Dogideſta oba nuze, Tepuce ſe ll a tlaciece,1) yakz kto mohl naywiece, Geden wzhoru, druhy podeň. Lawryn by Getrichowi rowen, I bylby wzal tieżke zaklady, By nebylo ſtarcowy raddy, Genz krical welmi wzhoru wſtana, Zawolaw naſweho pana A řka: »přetrhniz mu ruče pas! Oftogis mu wten čas, Wniemzt ma dwanadſt mużow ſyly! Cin, tot radim, pane mily!« Diwne by gich hrozne dawenie, O niemż nechame prawenie. 187b Cарї XXIIII. GEtrich ſylnie hniewiw bieſe, 775 Welmi znieho ohen zzieſe; Iako zwyhnie odkowaře Tak přehrozne gdiechu zaře. 1) V rkp. tlaciece ſe.
373 Powoli mu toho ruče. 745 Iakz drzieſe mec ſwog wruce, Tak gim yhned wrze preč I podſtupi geho pieš. Capitola dwadcata treti. 755 760 765 770 TEhdy ten Lawrynek vbohy S�tíſtie Getrichowi nohy, 750 ze vhned oba wtu dobu Kzemi vderiſta ſebu, Az Getrich nohami bleſtie. Proto mu ſe prewelmi ſteſtie. Haňba bieſe toho reka, ze tak odmaleho člowieka Muſſi nazemi letteti; Poče ſe welmi stydieti. Tak ta dwa vdatna muže Dogideſta oba nuze, Tepuce ſe ll a tlaciece,1) yakz kto mohl naywiece, Geden wzhoru, druhy podeň. Lawryn by Getrichowi rowen, I bylby wzal tieżke zaklady, By nebylo ſtarcowy raddy, Genz krical welmi wzhoru wſtana, Zawolaw naſweho pana A řka: »přetrhniz mu ruče pas! Oftogis mu wten čas, Wniemzt ma dwanadſt mużow ſyly! Cin, tot radim, pane mily!« Diwne by gich hrozne dawenie, O niemż nechame prawenie. 187b Cарї XXIIII. GEtrich ſylnie hniewiw bieſe, 775 Welmi znieho ohen zzieſe; Iako zwyhnie odkowaře Tak přehrozne gdiechu zaře. 1) V rkp. tlaciece ſe.
Strana 374
374 Swych ſe wſech vdow odwaze Hniewiw bieſe welmi stare. 780 Negmiegieſe y gedne miloſti, Bieſe pln hniewu y zloſti. Getrich z Beruna hrdina Wezma zapaſec lawryna, Prudce gi ozemi vderi, Tak ſe ſnim hniewiwie ſperi. Wzhoru gey zdwihna, kzemi luci, Az ſe 1) gemu paſec opuci, Genz ſe lawrynkowi ſta hrozna tuha. Zdwiże gey Getrichow sluha 790 Hylbrant, stary mistr getri chow, Wniemż miel ſyly dwanadſt mużow. 785 188a Capitola dwadcata pata. GEtrich poce hniewiw byti, Lawrynkem ozemi biti. Co mu vcinil, to mu zaplatil, Neb 2) giž bieſe paſec ztratil, Wniëz miel nadiegi y vtrechu Ale přetrzen bieſe pohriechu! Genz mu byli dali wilij.3) Tu ſwe ztratil wſecky ſyly. Nemože geho ginak dobyti, Poce gey biti y tlaciti. Llawrynek poče welmi kričeti, Coz mozieſe ſyly mieti. Tak hrozny hlas puſti s ſebe, 805 Az prawie gdieſe podnebe. I pohorach y poſkali Slysiechu ten zwuk nemaly. Tak kricieſe dluhu chwili, Aż by pieſi vſſel mili. Slyſew kazdy y neſlyſe. A kdyz lawryn lezieſe nedyſſe, Tu pomeſkaw malym čaſem, Opiet kriče hroznym hlaſſem. Tu wſečka ſta geho pycha. 815 Zwola welmi na Getricha, 800 810 795 — — 1) Br. te. — 2) Br. nes. — 3) Br. wily.
374 Swych ſe wſech vdow odwaze Hniewiw bieſe welmi stare. 780 Negmiegieſe y gedne miloſti, Bieſe pln hniewu y zloſti. Getrich z Beruna hrdina Wezma zapaſec lawryna, Prudce gi ozemi vderi, Tak ſe ſnim hniewiwie ſperi. Wzhoru gey zdwihna, kzemi luci, Az ſe 1) gemu paſec opuci, Genz ſe lawrynkowi ſta hrozna tuha. Zdwiże gey Getrichow sluha 790 Hylbrant, stary mistr getri chow, Wniemż miel ſyly dwanadſt mużow. 785 188a Capitola dwadcata pata. GEtrich poce hniewiw byti, Lawrynkem ozemi biti. Co mu vcinil, to mu zaplatil, Neb 2) giž bieſe paſec ztratil, Wniëz miel nadiegi y vtrechu Ale přetrzen bieſe pohriechu! Genz mu byli dali wilij.3) Tu ſwe ztratil wſecky ſyly. Nemože geho ginak dobyti, Poce gey biti y tlaciti. Llawrynek poče welmi kričeti, Coz mozieſe ſyly mieti. Tak hrozny hlas puſti s ſebe, 805 Az prawie gdieſe podnebe. I pohorach y poſkali Slysiechu ten zwuk nemaly. Tak kricieſe dluhu chwili, Aż by pieſi vſſel mili. Slyſew kazdy y neſlyſe. A kdyz lawryn lezieſe nedyſſe, Tu pomeſkaw malym čaſem, Opiet kriče hroznym hlaſſem. Tu wſečka ſta geho pycha. 815 Zwola welmi na Getricha, 800 810 795 — — 1) Br. te. — 2) Br. nes. — 3) Br. wily.
Strana 375
375 Natoho vdatneho muže, neb mu bieſe toho nuze, Aby mu zdrawie probawil A ziwota nezbawil. 820 Zaloſtnie kricieſe, hledie wnebe, A rka: »reku z Beruna! proſym tebe, Day mi wtom vziti il ſebe! Rać mie s ziwotem puſtiti! Chcyt twog wierny ſluha byti, 825 Poddan wſlużbu y wkazanie. Voin to prowſecky ctne panie ! I ſtiem ſewſim, coz koli mam, Sewſiem ſe tobie wſlużbu poddam, Leč bud ſtriebro, leč bud zlatto.« 830 Getrich prohniewy nedba nato. Coż koli Lawrynek proſieſe, To wſecko nadarmo bieſe, Neb ſe Getrich welmi Hniewaſe. Y gedne proſby nedbaſe, 835 Dawie, tlače, tepa mnoho, Az ſe rekom zżeli toho, Kteriz 1) tu prihledagic ſtachu. Tit geho wſickni pykachu, Ze ma tak žaloſtnu ſmrt mieti. Poče Lawrynek nadietloba wolati A řka: »ſtyrſky a nerozpačny reku, Pomoz mi malemu člowieku! Nechayzt toho vziwam, że twu ſeſtru wlaſtni zaſebu gmam, A vwelike ctnoſti gest. Pomoz mi prowſech panij 2) čeſt!« Dietleb nepomeſkaw dele, Včini proſſenie cele A rka: »Getriſſe, ſſlechetny pane Cozt proſym, nechayt ſe ſtane! Za tot tebe proſym mnoho, By mi dal Lawrynka toho.« Nic getrich neod powiedie. Dietleb tak opiet powiedie: 855 »Vſlyś mu Proſbu kſobie! Vciniż, coz libo tobie, A napln mi na tom mu wuoli!« 840 845 850 188b 189a 1) Br. kteřez. — 2) Br. pany.
375 Natoho vdatneho muže, neb mu bieſe toho nuze, Aby mu zdrawie probawil A ziwota nezbawil. 820 Zaloſtnie kricieſe, hledie wnebe, A rka: »reku z Beruna! proſym tebe, Day mi wtom vziti il ſebe! Rać mie s ziwotem puſtiti! Chcyt twog wierny ſluha byti, 825 Poddan wſlużbu y wkazanie. Voin to prowſecky ctne panie ! I ſtiem ſewſim, coz koli mam, Sewſiem ſe tobie wſlużbu poddam, Leč bud ſtriebro, leč bud zlatto.« 830 Getrich prohniewy nedba nato. Coż koli Lawrynek proſieſe, To wſecko nadarmo bieſe, Neb ſe Getrich welmi Hniewaſe. Y gedne proſby nedbaſe, 835 Dawie, tlače, tepa mnoho, Az ſe rekom zżeli toho, Kteriz 1) tu prihledagic ſtachu. Tit geho wſickni pykachu, Ze ma tak žaloſtnu ſmrt mieti. Poče Lawrynek nadietloba wolati A řka: »ſtyrſky a nerozpačny reku, Pomoz mi malemu člowieku! Nechayzt toho vziwam, że twu ſeſtru wlaſtni zaſebu gmam, A vwelike ctnoſti gest. Pomoz mi prowſech panij 2) čeſt!« Dietleb nepomeſkaw dele, Včini proſſenie cele A rka: »Getriſſe, ſſlechetny pane Cozt proſym, nechayt ſe ſtane! Za tot tebe proſym mnoho, By mi dal Lawrynka toho.« Nic getrich neod powiedie. Dietleb tak opiet powiedie: 855 »Vſlyś mu Proſbu kſobie! Vciniż, coz libo tobie, A napln mi na tom mu wuoli!« 840 845 850 188b 189a 1) Br. kteřez. — 2) Br. pany.
Strana 376
376 865 875 880 885 890 Getrich geho nepuſti nikoli. »Proſym tebe prowſechny rytieře A řka: tot beru kſwe wiere, Zet chcy toho zaſluziti; Rač ho promie propuſtiti!« Darmo by, coz proſy koli, Nepropuſti geho nikoli, Neb tak ſylnie hniewiw bieſe, Ze ſlyſeti nemozieſe, Co geho Detleb proſieſe ; To wſechno nadarmo bieſe. Detleb opiet wece kniemu, 870 Ktomu reku Berüſkemu, Wolaſe welmi y proſe, Aby hniew puſtil mimo ſe, A rka: »vcin prome zaſluženie! Puſt Lawrynka prowſe panie!« Hniewie odpowiedie hrdina: »Nedamt nikoli toho Lawryna Pros, začkoli chces gineho! Lawrynkat nedam žetie tweho. Waſe proſba geſt daremnie, Coz koli mluwite kemnie. Vcinil mi mnoho žaloſti, Zaplatit mi težce doſti! Ginakt nemoz zaplatiti, Muſyt ſwog ziwot ztratiti!« Dietleb ſe welmi hniewaſe, K Getrichowi takto mluwieſe: »Getriſſe, mily pane mog ! Proſym, by mi dal hniew ſwog. Slechetny z Beruna reku, Odpuſt tomu malemu člowieku, Lawrynowi memu zeti, A mie wiec zaſluhu gmieti! Dokudz ſem ziw, chcyt ſlużiti A wzdy wtwem kazani byti. 895 Stiem ſewſi, coz koli mam, Stiem ſe tobie wſluzbu poddam!" 189b 860 Capitola dwadcata VI. GEtrich welmi hniewiw bieſe. Coz koli detleb mluwieſe,
376 865 875 880 885 890 Getrich geho nepuſti nikoli. »Proſym tebe prowſechny rytieře A řka: tot beru kſwe wiere, Zet chcy toho zaſluziti; Rač ho promie propuſtiti!« Darmo by, coz proſy koli, Nepropuſti geho nikoli, Neb tak ſylnie hniewiw bieſe, Ze ſlyſeti nemozieſe, Co geho Detleb proſieſe ; To wſechno nadarmo bieſe. Detleb opiet wece kniemu, 870 Ktomu reku Berüſkemu, Wolaſe welmi y proſe, Aby hniew puſtil mimo ſe, A rka: »vcin prome zaſluženie! Puſt Lawrynka prowſe panie!« Hniewie odpowiedie hrdina: »Nedamt nikoli toho Lawryna Pros, začkoli chces gineho! Lawrynkat nedam žetie tweho. Waſe proſba geſt daremnie, Coz koli mluwite kemnie. Vcinil mi mnoho žaloſti, Zaplatit mi težce doſti! Ginakt nemoz zaplatiti, Muſyt ſwog ziwot ztratiti!« Dietleb ſe welmi hniewaſe, K Getrichowi takto mluwieſe: »Getriſſe, mily pane mog ! Proſym, by mi dal hniew ſwog. Slechetny z Beruna reku, Odpuſt tomu malemu člowieku, Lawrynowi memu zeti, A mie wiec zaſluhu gmieti! Dokudz ſem ziw, chcyt ſlużiti A wzdy wtwem kazani byti. 895 Stiem ſewſi, coz koli mam, Stiem ſe tobie wſluzbu poddam!" 189b 860 Capitola dwadcata VI. GEtrich welmi hniewiw bieſe. Coz koli detleb mluwieſe,
Strana 377
377 Slyſeti ho nerodieſe, 900 Nebot ſe welmi rozhtil bieſe. Llawrynek nemože y gednoho vziti, Muſy 1) mu naziwot giti. Ach, vboheho Lawryna! Gižt mu priſla zla hodina! Capi XXVII. 905 WEce Detleb: »twut priezen stratim A te proſby ktobiet vkratim. A Lawrynka chcyt wzdy wyplatiti, Bycht miel za to ziwot dati!« Coz Detleb proſieſe koli, Wſak mu getrich nepowoli, By chtiel puſtiti lawryna Prigide mu myſl gina, Y chtie gey gmieti bez geho wole. Skoči2) brzo ztoho pole, Sweho ſe oře chwati, Chtieſe na Getricha hnati. Wkuon ostrohama vderi, Kniemu prihnaw, ſnim ſe ſpe ri A rka: »geſtie day mi toho Lawryna, Iakz geſti tobie ma priezen mila!« Getrich mlcieſe yako kamen, A vrozomie dobře naniem, Ze ſe hniewa. ten hrdina Wztyci maleho Lawryna. 925 Kdyz gey detleb szemie chwati, Tepruw ſe wen duſe nawrati. Hna preč a s ſebu gey neſa Do gednoho kraſneho leſſa, Bud Berunſkemu libo neb newdiek. Dietleb nedba nato wſak, Hna preč ſlawrynkem do Boru, Schowa gey podgednu horu. Dietleb getrichowi w tom odola. Getrich nahylbranta zwola: 935 »Kaž mi ſe orze podati, Muſym poniem brzo hnati! 910 915 920 930 190a 1) Br. musyt. — 2) Br. skoče.
377 Slyſeti ho nerodieſe, 900 Nebot ſe welmi rozhtil bieſe. Llawrynek nemože y gednoho vziti, Muſy 1) mu naziwot giti. Ach, vboheho Lawryna! Gižt mu priſla zla hodina! Capi XXVII. 905 WEce Detleb: »twut priezen stratim A te proſby ktobiet vkratim. A Lawrynka chcyt wzdy wyplatiti, Bycht miel za to ziwot dati!« Coz Detleb proſieſe koli, Wſak mu getrich nepowoli, By chtiel puſtiti lawryna Prigide mu myſl gina, Y chtie gey gmieti bez geho wole. Skoči2) brzo ztoho pole, Sweho ſe oře chwati, Chtieſe na Getricha hnati. Wkuon ostrohama vderi, Kniemu prihnaw, ſnim ſe ſpe ri A rka: »geſtie day mi toho Lawryna, Iakz geſti tobie ma priezen mila!« Getrich mlcieſe yako kamen, A vrozomie dobře naniem, Ze ſe hniewa. ten hrdina Wztyci maleho Lawryna. 925 Kdyz gey detleb szemie chwati, Tepruw ſe wen duſe nawrati. Hna preč a s ſebu gey neſa Do gednoho kraſneho leſſa, Bud Berunſkemu libo neb newdiek. Dietleb nedba nato wſak, Hna preč ſlawrynkem do Boru, Schowa gey podgednu horu. Dietleb getrichowi w tom odola. Getrich nahylbranta zwola: 935 »Kaž mi ſe orze podati, Muſym poniem brzo hnati! 910 915 920 930 190a 1) Br. musyt. — 2) Br. skoče.
Strana 378
378 Llawrynka mi chce vneſti, Ruče każ mi orz priweſti! Gěz mi vcinil žaloſti mnoho, Muſyt zlym vziti toho!« A kdyz mu podachu oře, Každy ſnim dogide hoře. zaloſti y hniewem chtie ſe wztec Wze ſtit ſhelmu naplecy, Hna tam za nimi doleſa, Tluſte kopie wruce neſa A řka: »ačby čert ſtriehl tebe, Wzdyt pomſtim Witka y ſebe!" Y hna ruče přeſ les ponich. 950 Zanim doſti hrdin ginych, Wolfart, Hylbrant, Witek take, Ten wzdy strogil boge wſelikake, Tí wſichni gediechu poniem. Lawryn vzre, že ll ſe zhe mele oniem. 190b 955 Kaza ſe podgedli ſkryti A dietlowi proti nim giti. Dietlew podpniem Lawryna schowa, Sam ſe kbitij prihotowa. Gede proti nim zleſſa, 960 A ſwe kopie wruce neſa A řka: »day mi geftie toho Lawryna, Yakz geſt wſecka čeſt mila!« Darmo detleb proſbu ztrati, Lawry“ Getrich nerodi dati. Kdyz kopie chtieſe ſpuſtiti, Dietleb nerodi poſtupiti. Kdyz ta dwa vdatna muže Prawie bezewſie nuze Hnaſta na ſe tak witiezſky, 970 Kopie zlomiſta rytierſky, Tuż pak nazemi ſkociſta, Prudce ſe mecoma biſta. Dobyw kazdy 1) meče sſwych noznic oſtreho, Rubaſe geden wdruheho. 975 Počeſta taky bog brati, Az mie tu by hrozno ſtati. Druh ſe na druha hniewaſe A hrozne rany dawaſe. 945 965 940 1) Br. kazde.
378 Llawrynka mi chce vneſti, Ruče każ mi orz priweſti! Gěz mi vcinil žaloſti mnoho, Muſyt zlym vziti toho!« A kdyz mu podachu oře, Každy ſnim dogide hoře. zaloſti y hniewem chtie ſe wztec Wze ſtit ſhelmu naplecy, Hna tam za nimi doleſa, Tluſte kopie wruce neſa A řka: »ačby čert ſtriehl tebe, Wzdyt pomſtim Witka y ſebe!" Y hna ruče přeſ les ponich. 950 Zanim doſti hrdin ginych, Wolfart, Hylbrant, Witek take, Ten wzdy strogil boge wſelikake, Tí wſichni gediechu poniem. Lawryn vzre, že ll ſe zhe mele oniem. 190b 955 Kaza ſe podgedli ſkryti A dietlowi proti nim giti. Dietlew podpniem Lawryna schowa, Sam ſe kbitij prihotowa. Gede proti nim zleſſa, 960 A ſwe kopie wruce neſa A řka: »day mi geftie toho Lawryna, Yakz geſt wſecka čeſt mila!« Darmo detleb proſbu ztrati, Lawry“ Getrich nerodi dati. Kdyz kopie chtieſe ſpuſtiti, Dietleb nerodi poſtupiti. Kdyz ta dwa vdatna muže Prawie bezewſie nuze Hnaſta na ſe tak witiezſky, 970 Kopie zlomiſta rytierſky, Tuż pak nazemi ſkociſta, Prudce ſe mecoma biſta. Dobyw kazdy 1) meče sſwych noznic oſtreho, Rubaſe geden wdruheho. 975 Počeſta taky bog brati, Az mie tu by hrozno ſtati. Druh ſe na druha hniewaſe A hrozne rany dawaſe. 945 965 940 1) Br. kazde.
Strana 379
379 Zwuk ſlyſiechu zapuol milie, 980 Komuż bieſe poſluchati pilie. Dietleb poce hniewiw byti, Nagetricha ſe riti, I poce nan welmi biti, Chtie Lawrynka zproſtiti. Vderi naň ſylnu ranu, Az mu ſtit letie naſtranu. Poče gey welmi rubati, Az Getrich poče poſtupowati. To vcini proweliku peci, 990 I poſeže kſwemu meci, Chtieſe toho li ſermowanim zbyti, By ho dietleb nemohl biti. Mistr Hylbrant powiedie stoge: »Sliſte, towariſtwo moge ! Witku, Wolfarte, vdatna reky, Bezwady gſta vdatna člowieky, Nedayme ſe gima dele ſecy! Racte nadetleba tecy!« Což rozkaza, to muty byti, Sam ſe na Getricha riti A nadietleba tato dwa. Vkrotiſta gey gedwa, An ſe tak ſylnie brani, Bezmala oba (ne)rani. 1005 Az muſy ſwog mec ſchowati, Muſſi gich raddy poſluchati. Hilbrantu 1) prigide nowa radda, Kopie ſweho pana požada. Tu ſe geho take nepuſti, 1010 Az ſwog mec wnoznice wpuſti. Powiedie Hylbrant, ten stary muż: »Budtez prietele iuž! A newadtez ſe dele, Proſymt was zato cele! Nedam ſe wam dele biti, Muſyte prietele biti!" Lawrynka take vwedechu vpriezen, tak ze geho gmiegieſe zawiezen. 995 1000 985 1913 1015 1) V rkp. Hilbrant tu.
379 Zwuk ſlyſiechu zapuol milie, 980 Komuż bieſe poſluchati pilie. Dietleb poce hniewiw byti, Nagetricha ſe riti, I poce nan welmi biti, Chtie Lawrynka zproſtiti. Vderi naň ſylnu ranu, Az mu ſtit letie naſtranu. Poče gey welmi rubati, Az Getrich poče poſtupowati. To vcini proweliku peci, 990 I poſeže kſwemu meci, Chtieſe toho li ſermowanim zbyti, By ho dietleb nemohl biti. Mistr Hylbrant powiedie stoge: »Sliſte, towariſtwo moge ! Witku, Wolfarte, vdatna reky, Bezwady gſta vdatna člowieky, Nedayme ſe gima dele ſecy! Racte nadetleba tecy!« Což rozkaza, to muty byti, Sam ſe na Getricha riti A nadietleba tato dwa. Vkrotiſta gey gedwa, An ſe tak ſylnie brani, Bezmala oba (ne)rani. 1005 Az muſy ſwog mec ſchowati, Muſſi gich raddy poſluchati. Hilbrantu 1) prigide nowa radda, Kopie ſweho pana požada. Tu ſe geho take nepuſti, 1010 Az ſwog mec wnoznice wpuſti. Powiedie Hylbrant, ten stary muż: »Budtez prietele iuž! A newadtez ſe dele, Proſymt was zato cele! Nedam ſe wam dele biti, Muſyte prietele biti!" Lawrynka take vwedechu vpriezen, tak ze geho gmiegieſe zawiezen. 995 1000 985 1913 1015 1) V rkp. Hilbrant tu.
Strana 380
380 Capitola XXVIII. TEpruw Lawryn z hory wygide, 1020 Kdyz ſe Getřich a dietleb ſnide. Yhned dietleb gede doleſa, Wrati ſe a ſwaka neſa. Hniewiwie nan Getrich wzhlede, Witek hniewy az pobledie. Oba naň nemilie hlediela, A neb ſta ſnim pracy gmiela. Dietleb Lawryna otaza wtu dobu arka: »Gmaſhi mu ſeſtru zaſebu, Proč ſy toho mi nedal wiedleti? 1030 Chtiel bych tie rad zazetie gmieti.« 1025 191b Capi XIX (1). 1035 1040 1045 1050 LAwryn wece: »Detlebe, tot powiedam, ze twu ſestru giſtie mam. Zaloſtniet ſem gie zapomniel, Kdyz ſem zhory odnie pryć gel. Tot ſe wčera zgitra dalo. Ach, kto gt to wiediel, by ſe tak ſtalo Tak neſtiaſtne odſuzenie, Prawimt, odſwe mile panie. Seſtra twa kralowna gt, Mat zbozie, rozum y čeſt. By gedla zlatto wedne y wnocy, Wſak by ho nemohla přemocy, Ani toho draheho kamenie, Oniemž netřeba prawenie. Piedimuzikowe gſut gi poddani. Slyś, detlebe y wy pani! Tot prawim zagiſte wam, ze te panie dobych ſam. Sstirſko geden hrad biese, — Kdez ta ſlechetna pana bydleſe Poſluchay, Detlebe pane ! Sſtiestie, kdyz chce, wzdyt ſe stane. Kdyz gide nachwili kracenie, A okolo nie panny y panie, 1055 Wſelike komornice
380 Capitola XXVIII. TEpruw Lawryn z hory wygide, 1020 Kdyz ſe Getřich a dietleb ſnide. Yhned dietleb gede doleſa, Wrati ſe a ſwaka neſa. Hniewiwie nan Getrich wzhlede, Witek hniewy az pobledie. Oba naň nemilie hlediela, A neb ſta ſnim pracy gmiela. Dietleb Lawryna otaza wtu dobu arka: »Gmaſhi mu ſeſtru zaſebu, Proč ſy toho mi nedal wiedleti? 1030 Chtiel bych tie rad zazetie gmieti.« 1025 191b Capi XIX (1). 1035 1040 1045 1050 LAwryn wece: »Detlebe, tot powiedam, ze twu ſestru giſtie mam. Zaloſtniet ſem gie zapomniel, Kdyz ſem zhory odnie pryć gel. Tot ſe wčera zgitra dalo. Ach, kto gt to wiediel, by ſe tak ſtalo Tak neſtiaſtne odſuzenie, Prawimt, odſwe mile panie. Seſtra twa kralowna gt, Mat zbozie, rozum y čeſt. By gedla zlatto wedne y wnocy, Wſak by ho nemohla přemocy, Ani toho draheho kamenie, Oniemž netřeba prawenie. Piedimuzikowe gſut gi poddani. Slyś, detlebe y wy pani! Tot prawim zagiſte wam, ze te panie dobych ſam. Sstirſko geden hrad biese, — Kdez ta ſlechetna pana bydleſe Poſluchay, Detlebe pane ! Sſtiestie, kdyz chce, wzdyt ſe stane. Kdyz gide nachwili kracenie, A okolo nie panny y panie, 1055 Wſelike komornice
Strana 381
381 192a y rozlične ſ]lužebnice,1) Gdiechu okolo nie take Panny y panſtwo wſelikake. Wſak kteri tu koliwiek biechu, Tit gie wſickni ſtřeziechu. Chytře gie nanich dobych. Kdyz přednimi napřed bych, An mne nizadny newidi, Ani take kto ſe ſtydi, Y ſed pod lipu zelenu, Tu wzech ſobie pannu zaženu. Chcy gi rad zakralownu gmieti, Ana iako flunce ſwieti Mezy ginymi pannami 1070 A mezy paniemi kraſnymi. Ruce biezech na tu luku, Y zdwizech gi zabielu ruku, Tu překraſnu diewecku, I prikrych gi ſwu kapicku. Dohory gi s ſebu wzech, By gi ctili, to prikazach, Aby gi radi ſluzili wſickni, ktoz by whoře byli. Muzicky y muzikowe Strogiechu radoſti nowe, Odrozlične kratochwile Ma čaſy welmi weſele. Piedimuzikowe chodie zani, Neb geſt tak bohata pani, Odwſelikeho zbozie prebohata Y odſtriebra y odzlatta, Mowita nadewſe panie, Y oddraheho kamenie. Gestiet wiece prawim wam: Striebra, zlatta doſti mam, Wiece nez wſickni krali mohu gmieti Ge stie wiece chcy powiedieti: Gi ſe wſecko porucil, Nic ſem odnie neodlucil. To zwas kazdy dobře wiez: lec bud kral, leč bud kniez, I coż naſwietie zemi koli 1060 1065 1075 1080 1085 1090 192b 1095 1) Na str. 191b. zachováno dole v kustodě lužebnice.
381 192a y rozlične ſ]lužebnice,1) Gdiechu okolo nie take Panny y panſtwo wſelikake. Wſak kteri tu koliwiek biechu, Tit gie wſickni ſtřeziechu. Chytře gie nanich dobych. Kdyz přednimi napřed bych, An mne nizadny newidi, Ani take kto ſe ſtydi, Y ſed pod lipu zelenu, Tu wzech ſobie pannu zaženu. Chcy gi rad zakralownu gmieti, Ana iako flunce ſwieti Mezy ginymi pannami 1070 A mezy paniemi kraſnymi. Ruce biezech na tu luku, Y zdwizech gi zabielu ruku, Tu překraſnu diewecku, I prikrych gi ſwu kapicku. Dohory gi s ſebu wzech, By gi ctili, to prikazach, Aby gi radi ſluzili wſickni, ktoz by whoře byli. Muzicky y muzikowe Strogiechu radoſti nowe, Odrozlične kratochwile Ma čaſy welmi weſele. Piedimuzikowe chodie zani, Neb geſt tak bohata pani, Odwſelikeho zbozie prebohata Y odſtriebra y odzlatta, Mowita nadewſe panie, Y oddraheho kamenie. Gestiet wiece prawim wam: Striebra, zlatta doſti mam, Wiece nez wſickni krali mohu gmieti Ge stie wiece chcy powiedieti: Gi ſe wſecko porucil, Nic ſem odnie neodlucil. To zwas kazdy dobře wiez: lec bud kral, leč bud kniez, I coż naſwietie zemi koli 1060 1065 1075 1080 1085 1090 192b 1095 1) Na str. 191b. zachováno dole v kustodě lužebnice.
Strana 382
382 1105 1110 1115 1120 1125 Whorach, wleſiech neb napoli, Wſechny bych ty zemie kupil, Wſak bych ſwe hory nepoſtupil! Zlattem bych to wſe zaplatil, zemie ſwe wſak bych neztratil; Gedno zlattem a drahym kamenim Byliby wſe zaplaceny (!). Zagiſte chcy powiedieti, Mohl bych geſtie zlatta mieti Zatri zemie bohate, Iako ſu kde zemie gmenowate. Topazyony rozhćnymi Wſecko bych zprawil, kameny drahymi Y wſelikymi Yacynkty, Take mnohymi Granaty, Coz rozlićnych Kryzelitow I take předrahych Proſelitow 1) — Kto by mohl wſecko gmenowati, Nevmiel by ſe ztoho wyprawiti Neb zwiedieti wſech gich mocy. Niektere ſwietie we dne y wnocy, Druhe ma tu moc take, Ze dawa weſele wſake, Ani mu geſt chudu byti, Kdyz moz toho kamenie dobyti. Wſechno pogeho woli geſt, Mat radoſt, zbozie y ceſt, Wſe, coz żada, ſe ſtane, Komuz ſe gmieti li doſtane To tak predrahe kamenie, Oniemż giz necham prawenie. Tot prawim, Dietlebe pane, 1130 Tot gt giz poddano wſe.« 193a 1100 Capitola Tridcata. Dletleb powiedie tak: »Zagiſte libo mi wſak, Ze ſem ſe byl nato ſnazil A ſwog ziwot zatie wazil. 1135 Day mi mu ſeſtru widieti. 1) V rkp ſe červeně nad řádkou.
382 1105 1110 1115 1120 1125 Whorach, wleſiech neb napoli, Wſechny bych ty zemie kupil, Wſak bych ſwe hory nepoſtupil! Zlattem bych to wſe zaplatil, zemie ſwe wſak bych neztratil; Gedno zlattem a drahym kamenim Byliby wſe zaplaceny (!). Zagiſte chcy powiedieti, Mohl bych geſtie zlatta mieti Zatri zemie bohate, Iako ſu kde zemie gmenowate. Topazyony rozhćnymi Wſecko bych zprawil, kameny drahymi Y wſelikymi Yacynkty, Take mnohymi Granaty, Coz rozlićnych Kryzelitow I take předrahych Proſelitow 1) — Kto by mohl wſecko gmenowati, Nevmiel by ſe ztoho wyprawiti Neb zwiedieti wſech gich mocy. Niektere ſwietie we dne y wnocy, Druhe ma tu moc take, Ze dawa weſele wſake, Ani mu geſt chudu byti, Kdyz moz toho kamenie dobyti. Wſechno pogeho woli geſt, Mat radoſt, zbozie y ceſt, Wſe, coz żada, ſe ſtane, Komuz ſe gmieti li doſtane To tak predrahe kamenie, Oniemż giz necham prawenie. Tot prawim, Dietlebe pane, 1130 Tot gt giz poddano wſe.« 193a 1100 Capitola Tridcata. Dletleb powiedie tak: »Zagiſte libo mi wſak, Ze ſem ſe byl nato ſnazil A ſwog ziwot zatie wazil. 1135 Day mi mu ſeſtru widieti. 1) V rkp ſe červeně nad řádkou.
Strana 383
383 1140 1145 1150 1155 1160 1165 Chcyt tobie nadgine prieti, Ač geſt prawda, cos ty prawil. Pomni zet ſem tie ſmrti zbawil. Lawryne, ctny rytieri, Praw prawdu, yakż tobie wieři!« Powiedie Lawryn, maly kniez: »Dietlebe, to zagiſte wiez, Seſtra twa ſlechetna pani gt, Magit gi wſeckny panie wceſt.« Poče dietleb weſel byti, ze mu gest kswe ſestře giti. Hylbrant ten mudry muž Wece: »budte prietele iuž Pane mily, me raddy ſlyš, Bud detlebow towaris! Preg tomu ſylnemu reku, Możt pomocy proti wſelikemu člowieku. Możes gey rad zatowariſe gmieti, Act on bude ſprawu wieru prieti.« Getrich vpoſlucha miſtra ſweho, Ařka: »Chcy byti rad prietel geho." Wſtaw Hylbrant poce tam giti, By mohl ſ Getrichem mluwiti A ktomu gey priprawiti, Aby prietele ſpolu molſhli byti, A řka: »dietlebe, mily pane! Wież, žet to zamnoho natobie ſtane! Maš chwalu toho y čeſt, Ze twog towaris geft, Gemuż ſu recy poddani I rytieri y mnozy pani. Ktoz gey koli znagi, wſickni gey radi zaprietele gmagi.« 193b Capitola Tridcata prwa. Dletleb ktomu wece tak: 1170 »wazil ſem ſe toho wſak. Dali lawrynowi kmiloſti prigiti, Tehdy chcy prietel geho byti, Nebt gest Lawryn mog ſwak." Hylbrant odpowiedie tak: 1175 »nechcë ſe hniewati dele,
383 1140 1145 1150 1155 1160 1165 Chcyt tobie nadgine prieti, Ač geſt prawda, cos ty prawil. Pomni zet ſem tie ſmrti zbawil. Lawryne, ctny rytieri, Praw prawdu, yakż tobie wieři!« Powiedie Lawryn, maly kniez: »Dietlebe, to zagiſte wiez, Seſtra twa ſlechetna pani gt, Magit gi wſeckny panie wceſt.« Poče dietleb weſel byti, ze mu gest kswe ſestře giti. Hylbrant ten mudry muž Wece: »budte prietele iuž Pane mily, me raddy ſlyš, Bud detlebow towaris! Preg tomu ſylnemu reku, Możt pomocy proti wſelikemu člowieku. Możes gey rad zatowariſe gmieti, Act on bude ſprawu wieru prieti.« Getrich vpoſlucha miſtra ſweho, Ařka: »Chcy byti rad prietel geho." Wſtaw Hylbrant poce tam giti, By mohl ſ Getrichem mluwiti A ktomu gey priprawiti, Aby prietele ſpolu molſhli byti, A řka: »dietlebe, mily pane! Wież, žet to zamnoho natobie ſtane! Maš chwalu toho y čeſt, Ze twog towaris geft, Gemuż ſu recy poddani I rytieri y mnozy pani. Ktoz gey koli znagi, wſickni gey radi zaprietele gmagi.« 193b Capitola Tridcata prwa. Dletleb ktomu wece tak: 1170 »wazil ſem ſe toho wſak. Dali lawrynowi kmiloſti prigiti, Tehdy chcy prietel geho byti, Nebt gest Lawryn mog ſwak." Hylbrant odpowiedie tak: 1175 »nechcë ſe hniewati dele,
Strana 384
384 1180 1185 1190 1195 Budme wſichni 1) giž prietele!« Ihned dietleb ten rek styrſky, Hylbrant a 2) Getřich berunſky Slibili ſobie ſwieru prieti A Lawrynka take wtom towariſſe gmieti, Iako by byl welmi welik. Nic mu nepomohlo wſelik, Sam ſe toho nedoſluzil, Kromie dietleba gt natom vzil. Powiedie ten maly muž: »Kdyz ſme prietele iuż, Muſſyt wſe předwami zgeweno byti, Nelze ſe nizadnemu ſkryti. Zlatto, ſtriebro, kde co mam, Sprawu wieru pregit 3) wam, Leſſy, kamenie drahe y wſe zbory. Pogedete ſenu dohory, Tu tepruw vzrite di wy, Gichzt gt newidiel zadny ziwy.4) Vzrite tu kraſne kratochwilie, Prikazit wam ſlužiti mihe Wſſem mużičkam y muzikom. Vzrite wiece pak po tom, Ani tak rozličnie hragi, 1200 Smutna ſrdce okriewagi. Pro tak welike weſele kazdy mni, by byl w Ragi dele. 194a Capitola Tridcata druha. 1205 1210 GEden bubnuge A druhy piſtie. I gednomu ſe neſtyſtie. Třeti trubi, Ctwrty hude, A tot wſe předwami bude. Patí w Turneg hragic koli A zadneho nikdy neſkoli. Pakli kto žada miloſti, Tut gie ma prielis doſti, Zet leto tak brzy mine. Kraſyt nemohu prawiti gine, Neb gie gt tak priehš mnoho, 1) Br. wsickni. — 2) Br. y. — 3) Br. priegit. — *) V rkp. giny.
384 1180 1185 1190 1195 Budme wſichni 1) giž prietele!« Ihned dietleb ten rek styrſky, Hylbrant a 2) Getřich berunſky Slibili ſobie ſwieru prieti A Lawrynka take wtom towariſſe gmieti, Iako by byl welmi welik. Nic mu nepomohlo wſelik, Sam ſe toho nedoſluzil, Kromie dietleba gt natom vzil. Powiedie ten maly muž: »Kdyz ſme prietele iuż, Muſſyt wſe předwami zgeweno byti, Nelze ſe nizadnemu ſkryti. Zlatto, ſtriebro, kde co mam, Sprawu wieru pregit 3) wam, Leſſy, kamenie drahe y wſe zbory. Pogedete ſenu dohory, Tu tepruw vzrite di wy, Gichzt gt newidiel zadny ziwy.4) Vzrite tu kraſne kratochwilie, Prikazit wam ſlužiti mihe Wſſem mużičkam y muzikom. Vzrite wiece pak po tom, Ani tak rozličnie hragi, 1200 Smutna ſrdce okriewagi. Pro tak welike weſele kazdy mni, by byl w Ragi dele. 194a Capitola Tridcata druha. 1205 1210 GEden bubnuge A druhy piſtie. I gednomu ſe neſtyſtie. Třeti trubi, Ctwrty hude, A tot wſe předwami bude. Patí w Turneg hragic koli A zadneho nikdy neſkoli. Pakli kto žada miloſti, Tut gie ma prielis doſti, Zet leto tak brzy mine. Kraſyt nemohu prawiti gine, Neb gie gt tak priehš mnoho, 1) Br. wsickni. — 2) Br. y. — 3) Br. priegit. — *) V rkp. giny.
Strana 385
385 Az nelze wyprawiti toho. 1215 A tiem was chcy vgiſtiti, Smieteli ſe kemnie puſtiti.« Tehdy ti rekowe, geſto tu biechu, Wewſem gemu newieriechu, newieduc, co zdieti, ſtachu; Hylbranda miſtra otazachu, Co by bylo ztoho vciniti, Byloliby ſlawrynem getí. Hylbrand odpowiedie tak: »zagiſte newiedie wſak, Co mi ktomu raditi gt, Zčéhoż bychom mieli 1) chwalu y čeſt. Getriſſe, mog mily pane, Kterak ſe koliwiek ſtane, Wzdy ſe whoře dati zname! Neb ač proſtrach nechame, Wſichni by nami klamali A řkuc: ,tam proſtrach neſmieli! Kdez by nany to zwiedieli, Toho bychme haňbu mieli. 1235 Lepe tam ziwoty dati nezli proſtrach nedbati.« 1220 1225 1230 194b Capitola Tridcata třeti. 1240 1245 GEtřích odpowiedie2) ktomu: »Poručme ſe wſickni tomu, Ziwoty y zdrawie! Neb to lide čaſto prawie, Komuż gedno bude chtreti, Tomut moz ziwota prieti.« I mluwil to a newieda — »Potkali nas hoře, na bleda! Nechtie ſe w ſtrachu dati znati, — Muſie odwas ſkodu brati Tez ſe ſta tiemto lidem — A řkuc: nechayzt zbiti budem, Wzdy ohledame, co wte hoře!« 1250 Wece Witek, syn Wilantow: »Ia ſem geti take hotow. — 1) Br. gmieli. — 2) V rkp. neodpowiedie. Sbornik Baworowského. 25
385 Az nelze wyprawiti toho. 1215 A tiem was chcy vgiſtiti, Smieteli ſe kemnie puſtiti.« Tehdy ti rekowe, geſto tu biechu, Wewſem gemu newieriechu, newieduc, co zdieti, ſtachu; Hylbranda miſtra otazachu, Co by bylo ztoho vciniti, Byloliby ſlawrynem getí. Hylbrand odpowiedie tak: »zagiſte newiedie wſak, Co mi ktomu raditi gt, Zčéhoż bychom mieli 1) chwalu y čeſt. Getriſſe, mog mily pane, Kterak ſe koliwiek ſtane, Wzdy ſe whoře dati zname! Neb ač proſtrach nechame, Wſichni by nami klamali A řkuc: ,tam proſtrach neſmieli! Kdez by nany to zwiedieli, Toho bychme haňbu mieli. 1235 Lepe tam ziwoty dati nezli proſtrach nedbati.« 1220 1225 1230 194b Capitola Tridcata třeti. 1240 1245 GEtřích odpowiedie2) ktomu: »Poručme ſe wſickni tomu, Ziwoty y zdrawie! Neb to lide čaſto prawie, Komuż gedno bude chtreti, Tomut moz ziwota prieti.« I mluwil to a newieda — »Potkali nas hoře, na bleda! Nechtie ſe w ſtrachu dati znati, — Muſie odwas ſkodu brati Tez ſe ſta tiemto lidem — A řkuc: nechayzt zbiti budem, Wzdy ohledame, co wte hoře!« 1250 Wece Witek, syn Wilantow: »Ia ſem geti take hotow. — 1) Br. gmieli. — 2) V rkp. neodpowiedie. Sbornik Baworowského. 25
Strana 386
386 Geliž ho ſto čertow vdawi, Wſelik nas prace nezbawi. Wiem, ze lże, coż 1) koli prawi, A nas tudy kſobie priprawi.« Wolfart, gēz wztekly ſlowieſe, Ten takto ſlowa mluwieſe: »Nechayzt zato ziwoty dame, Wſak tu horu y kraſu ohledame, 1260 Oniez geſt nam prawil mnoho. Gednak pokuſyme i toho.« 1255 195a Capitola Tridcata Ctwrta. 1265 1270 1275 HYlbrant wece ten stary kniez: »Lawryne, to zagiſte wiez, Tiem ſe wſichni vgiſtime, Natwu ſe wieru wſickni ſpuſtme. Pomniž nato, mily pane, At 2) ſe nam kriwda neſtane!" Witek wece : »by bylo pome woli, Nepřelítil by mie nikoli!« Llawrynek poče ſlibowati Arka: »nerodte ſe mne obawati. Wſe bude powaſie woli, A dokud ſem ziw koli, Dotud wam chcy pomahati. Wſe, coz mam, chcy rad dati. Puſte ſe namie ſprawu wieru, Nepodtrhnut 3) was pſy dieru." Caрi XXXV. SWieriwſe ſe khoře gedu, Niekteri widuce ſwu biedu ; 1280 A wſak toho zamlčechu, Nebo prawij 4) rekowe biechu. Witkowi te rady zel bieſe, Wſak gich oſtati nechtieſe. Tak gedu yako nahody, 1285 Pohriechu, nebudut bezſkody! 1 V rkp. ktož. — 2) Br. ac. —- 3) Br. ne potrhnut. — 4) Br. prawy.
386 Geliž ho ſto čertow vdawi, Wſelik nas prace nezbawi. Wiem, ze lże, coż 1) koli prawi, A nas tudy kſobie priprawi.« Wolfart, gēz wztekly ſlowieſe, Ten takto ſlowa mluwieſe: »Nechayzt zato ziwoty dame, Wſak tu horu y kraſu ohledame, 1260 Oniez geſt nam prawil mnoho. Gednak pokuſyme i toho.« 1255 195a Capitola Tridcata Ctwrta. 1265 1270 1275 HYlbrant wece ten stary kniez: »Lawryne, to zagiſte wiez, Tiem ſe wſichni vgiſtime, Natwu ſe wieru wſickni ſpuſtme. Pomniž nato, mily pane, At 2) ſe nam kriwda neſtane!" Witek wece : »by bylo pome woli, Nepřelítil by mie nikoli!« Llawrynek poče ſlibowati Arka: »nerodte ſe mne obawati. Wſe bude powaſie woli, A dokud ſem ziw koli, Dotud wam chcy pomahati. Wſe, coz mam, chcy rad dati. Puſte ſe namie ſprawu wieru, Nepodtrhnut 3) was pſy dieru." Caрi XXXV. SWieriwſe ſe khoře gedu, Niekteri widuce ſwu biedu ; 1280 A wſak toho zamlčechu, Nebo prawij 4) rekowe biechu. Witkowi te rady zel bieſe, Wſak gich oſtati nechtieſe. Tak gedu yako nahody, 1285 Pohriechu, nebudut bezſkody! 1 V rkp. ktož. — 2) Br. ac. —- 3) Br. ne potrhnut. — 4) Br. prawy.
Strana 387
387 Kdyz horu blizko vzřechu, By byla blizko, wſichni gmiegiechu, Awſak wnie ſotnie k weceru brechu. A prwe nez hory dogedu, 1290 kraſnu oliwu nadegdu. Kdyz tu wſichni ſpolu biechu, Podgednu lipu odpocinuchu. Tu ſwe pu ſtichu konie. Zarazy ge tak draha wonie Odkwietie a odkořenie, Oniemz netřeba prawenie, Neb ho bieſe prieliš mnoho, Ano nelze wyprawiti toho. To wſe bieſe natom poli. 1300 Ktoz geho powoniel koli, Mniechu, by byli naproftred Rage, Taku żaloſt wirdcy mage Odwonie toho kořenie, Odrozličneho ſtwořenie. 1305 Ptak każdy piege wſwe waze. Ktoz tu bydli, tomu blaze, Ten ma prieliſne vteſenie, Slyſſ rozlčne zpiewanie. Każdy ptak ſlyſi ſwym hlaſſem. Kamenie drahe ſwym čaſſem Swieti wedne yako 1) wnocy, A każda zwieř, coz ma mocy, Tu hragiechu předpany, Neb nato brechu pripraweny. Bylo tu tak diwow mnoho, Newiedie člowieka toho, Wida tu tak kraſy doſti, By nezapomniel wſie ſwe zaloſti. 1310 1315 1295 195b Capitola Tridcata ſeſta. POwiedie Getrich vdatny muž: 1320 »Zbyl ſem wſie żaloſti yuz. Co ia naſwe myſli znagi, Mnim zagiste, zet sem w ragi!« Tehdy Wolfart tak powiedie: 1) V rkp. yako wedne. 25*
387 Kdyz horu blizko vzřechu, By byla blizko, wſichni gmiegiechu, Awſak wnie ſotnie k weceru brechu. A prwe nez hory dogedu, 1290 kraſnu oliwu nadegdu. Kdyz tu wſichni ſpolu biechu, Podgednu lipu odpocinuchu. Tu ſwe pu ſtichu konie. Zarazy ge tak draha wonie Odkwietie a odkořenie, Oniemz netřeba prawenie, Neb ho bieſe prieliš mnoho, Ano nelze wyprawiti toho. To wſe bieſe natom poli. 1300 Ktoz geho powoniel koli, Mniechu, by byli naproftred Rage, Taku żaloſt wirdcy mage Odwonie toho kořenie, Odrozličneho ſtwořenie. 1305 Ptak każdy piege wſwe waze. Ktoz tu bydli, tomu blaze, Ten ma prieliſne vteſenie, Slyſſ rozlčne zpiewanie. Każdy ptak ſlyſi ſwym hlaſſem. Kamenie drahe ſwym čaſſem Swieti wedne yako 1) wnocy, A każda zwieř, coz ma mocy, Tu hragiechu předpany, Neb nato brechu pripraweny. Bylo tu tak diwow mnoho, Newiedie člowieka toho, Wida tu tak kraſy doſti, By nezapomniel wſie ſwe zaloſti. 1310 1315 1295 195b Capitola Tridcata ſeſta. POwiedie Getrich vdatny muž: 1320 »Zbyl ſem wſie żaloſti yuz. Co ia naſwe myſli znagi, Mnim zagiste, zet sem w ragi!« Tehdy Wolfart tak powiedie: 1) V rkp. yako wedne. 25*
Strana 388
388 196a »Boh ny ſem poſlal! to ji wiedie. 1325 Powieme doma ty nowiny, Gichz geſt newidal żadny giny.« Odpowiedie Hylbrant tak: »Poſlyſte me rady wſak A priſmyſle oſtante, 1330 blaznowſtwa naſe znati nedayte. To ſe kazdemu dobře hodi: Nechwal dne, kdyz ſluce wzchodi, neb newies, kterakyt bude čas; Kdyz gdeś ſhodow, chwal tepruw kwas!« Tehdy Witek tak powiedie: »Iakz ta to zagiſte wiedie, Wſe zle, cos prawil koli. By to bylo pome woli Neb mne wtom poſluchati chtieli, 1340 Wiekem bychom tam geli!« 1335 Caрi XXXVI (1) LAwrynek odpowiedie gi : »Zda ſte nebezpečni cim? Weſele chodte aneb stogte, Y gednoho ſe neboyte. Slyſte, towariſie 1) mili, Tam gest prawe vtieſenie; Totot geſtie nic nenie. Tam vzrite bezpromieny, Iako proti ſluncy zare, 1350 Tak gest weſele whore, Kdyz ſlunce zhory wytiehne, Swu ſwietloſti nadhwiezdy siehne. Kromie kdy chceme napowietrie Neb wience rožene dielati, 1355 Wſtawiec wſickni wience naſe, Pogdeme opiet whoru zaſe, A tuž ſe počne weſele.« Lawrynek nepo meſkaw dele: »Ta zahrada mat nas wſech byti, 1360 Tiem ya was chcy obdariti. A ktomu, coz whoře mä, Coz racite, tot wam dam." 1345 196b 1) Br. towarissie.
388 196a »Boh ny ſem poſlal! to ji wiedie. 1325 Powieme doma ty nowiny, Gichz geſt newidal żadny giny.« Odpowiedie Hylbrant tak: »Poſlyſte me rady wſak A priſmyſle oſtante, 1330 blaznowſtwa naſe znati nedayte. To ſe kazdemu dobře hodi: Nechwal dne, kdyz ſluce wzchodi, neb newies, kterakyt bude čas; Kdyz gdeś ſhodow, chwal tepruw kwas!« Tehdy Witek tak powiedie: »Iakz ta to zagiſte wiedie, Wſe zle, cos prawil koli. By to bylo pome woli Neb mne wtom poſluchati chtieli, 1340 Wiekem bychom tam geli!« 1335 Caрi XXXVI (1) LAwrynek odpowiedie gi : »Zda ſte nebezpečni cim? Weſele chodte aneb stogte, Y gednoho ſe neboyte. Slyſte, towariſie 1) mili, Tam gest prawe vtieſenie; Totot geſtie nic nenie. Tam vzrite bezpromieny, Iako proti ſluncy zare, 1350 Tak gest weſele whore, Kdyz ſlunce zhory wytiehne, Swu ſwietloſti nadhwiezdy siehne. Kromie kdy chceme napowietrie Neb wience rožene dielati, 1355 Wſtawiec wſickni wience naſe, Pogdeme opiet whoru zaſe, A tuž ſe počne weſele.« Lawrynek nepo meſkaw dele: »Ta zahrada mat nas wſech byti, 1360 Tiem ya was chcy obdariti. A ktomu, coz whoře mä, Coz racite, tot wam dam." 1345 196b 1) Br. towarissie.
Strana 389
389 Capitola Tridcata ſedma. GEtrich gemu podiekowa Arka: »natwa leſtna ſlowa 1365 Neniet neſnadnieyfi wiecy, Nez ſe newieře oſtriecy.« Tak ſe přemluwiti dachu, Dohory ſe wſičkni brachu. Kdyz kuprwnim wrato prigedu, Dwanadste panen knim wygdu. Ty tak diwne biechu kraſy, Nez kto widal ktere caſſy, Tak to kraſni wratni biechu, Lawrynkowy cti ſtřeziechu. 1375 Yhned nevciniwſe chwile, Prigechu ty reky milie, Berunſkeho zwlaſtie pana: »Tobie čeſt a chwala dana!« Tak pogedu malo dale, 1380 Geden druhemu bydlo chwale. 1370 Capitola Tridcata oſma. 1385 1390 1395 Kdyz biechu vdruhych dweri, Wratni tu biechu kteri, Dwanadſte pani tu bieſe, Wſe ſe prinich kraſa ſtkwieſe. Ihned tu překraſne panie Dachu gim mile witanie Arkuc: »Witay, pane nadewſe krale! Sprawem tie li wſe tware chwale!« Tak minuchu druha wratta, Wſechny chtie zhořeti odzlatta. Kdyz biechu vwrat třetiech, Dwanadſte rytierow ſtriehlo gich. Kdyż zatemi wraty biechu, Ona1) ſe wratta tak ſtupichu: I geden nemiel ſmyſla tak mnoho, Kto by mohl znamenati toho, Kudy ſe ta wratta ſtikli, Kterak biechu whoru weſli. 197a 1) V rkp. Onas.
389 Capitola Tridcata ſedma. GEtrich gemu podiekowa Arka: »natwa leſtna ſlowa 1365 Neniet neſnadnieyfi wiecy, Nez ſe newieře oſtriecy.« Tak ſe přemluwiti dachu, Dohory ſe wſičkni brachu. Kdyz kuprwnim wrato prigedu, Dwanadste panen knim wygdu. Ty tak diwne biechu kraſy, Nez kto widal ktere caſſy, Tak to kraſni wratni biechu, Lawrynkowy cti ſtřeziechu. 1375 Yhned nevciniwſe chwile, Prigechu ty reky milie, Berunſkeho zwlaſtie pana: »Tobie čeſt a chwala dana!« Tak pogedu malo dale, 1380 Geden druhemu bydlo chwale. 1370 Capitola Tridcata oſma. 1385 1390 1395 Kdyz biechu vdruhych dweri, Wratni tu biechu kteri, Dwanadſte pani tu bieſe, Wſe ſe prinich kraſa ſtkwieſe. Ihned tu překraſne panie Dachu gim mile witanie Arkuc: »Witay, pane nadewſe krale! Sprawem tie li wſe tware chwale!« Tak minuchu druha wratta, Wſechny chtie zhořeti odzlatta. Kdyz biechu vwrat třetiech, Dwanadſte rytierow ſtriehlo gich. Kdyż zatemi wraty biechu, Ona1) ſe wratta tak ſtupichu: I geden nemiel ſmyſla tak mnoho, Kto by mohl znamenati toho, Kudy ſe ta wratta ſtikli, Kterak biechu whoru weſli. 197a 1) V rkp. Onas.
Strana 390
390 1405 Witek wece ten rek: 1400 »Wiezte, zet gest ge vdielal zmek By to ſtalo name woli, neoklamalby nas nikoli. To co ſem řekl, to chcy řecy, Třebali ſe 1) wam wſem ztecy : Kdyz bych ſam byl předhoru geden. Wiekem by sem kto byl weden. Počatek neſličny geſt, Neb coz prawim, to gt wſſe leſt." Capitola tridcata IX. ODpowiedie ten maly kniez: 1410 »To zwas každy dobře wiez. Ginak toho nic neſudte, A bezewſie peče budte. Tot dnes beru naſwu duſſi, Swet wiery nadwami nezruſſi." Tut tepruw rytierſtwo pogide, Rozlićna ſe kratochwil ſgide, Tepruw gim dachu witanie Pani, rytieri y panie. Wzdachu gim drahe klenoty, Zpiewagic i rozlične noty Arkuc: »Getriſe, chwala y ceſt ! Neb ten nadewſe krale gest!« Lawrynek ge poce welmi ctiti, Neb nelze ygednomu takému byti, By ſe gim mohl protiwiti nb ſnimi kteru ſwadu mieti. walku y ginu zloſti. Daliby mu ſwady doſti. Tot bych ygednomu neradil, Aby ſe kto ſnim(i) ſwadil, Neb by gich cinow vkaral, Nerad by gim wgich noſſy paral. Kdyz tu wſičkni whoře biechu, Negednu rozkos gmiegiechu. Stolice zryzieho zlatta, Giz gt nebyla prieplata, 1415 1420 1425 1430 1975 1435 1) Br. vynechal.
390 1405 Witek wece ten rek: 1400 »Wiezte, zet gest ge vdielal zmek By to ſtalo name woli, neoklamalby nas nikoli. To co ſem řekl, to chcy řecy, Třebali ſe 1) wam wſem ztecy : Kdyz bych ſam byl předhoru geden. Wiekem by sem kto byl weden. Počatek neſličny geſt, Neb coz prawim, to gt wſſe leſt." Capitola tridcata IX. ODpowiedie ten maly kniez: 1410 »To zwas každy dobře wiez. Ginak toho nic neſudte, A bezewſie peče budte. Tot dnes beru naſwu duſſi, Swet wiery nadwami nezruſſi." Tut tepruw rytierſtwo pogide, Rozlićna ſe kratochwil ſgide, Tepruw gim dachu witanie Pani, rytieri y panie. Wzdachu gim drahe klenoty, Zpiewagic i rozlične noty Arkuc: »Getriſe, chwala y ceſt ! Neb ten nadewſe krale gest!« Lawrynek ge poce welmi ctiti, Neb nelze ygednomu takému byti, By ſe gim mohl protiwiti nb ſnimi kteru ſwadu mieti. walku y ginu zloſti. Daliby mu ſwady doſti. Tot bych ygednomu neradil, Aby ſe kto ſnim(i) ſwadil, Neb by gich cinow vkaral, Nerad by gim wgich noſſy paral. Kdyz tu wſičkni whoře biechu, Negednu rozkos gmiegiechu. Stolice zryzieho zlatta, Giz gt nebyla prieplata, 1415 1420 1425 1430 1975 1435 1) Br. vynechal.
Strana 391
391 1445 1450 1455 1460 1465 1470 Wnich drahe kamenie lezieſe, Tu rekom ſedieti bieſe. Drahe wino dachu piti, Neſnadno lepſiemu byti. Med y drahe pitie pichu, Rozlićnu hricku wediechu. Wdruhe ftrance wturney hrachu, Třetie překraſnie zpiewachu, Kamenim mecy, chodie zapaſſy, Az minuchu dluzy čaſſy. Pokuſyl ſyly rekowe, Ano wſechno bylo hotowe. Pak pogdu huduce A rozličnie weſeh gſuce. Poto pogideſta dwa hudečky, Magice tak draha luciecky, ktoz by byl geden ztratil, Celu i zemi by ho nezaplatil. Coz koli gedno chtiechu, Wſecko nanich hudiechu. ziw newiedie, kteraky bieſe. każdy znich ſe radowaſe, diwie ſe te wſie kraſe Arkuc: »w hore 1) gest twe weſele. Nemeſkayme nic dele!« Pogdu opiet hercy gini, Tak kratochwil gim cini, Zpiewagice tak ſladku notu, Powedu ſe wſaku rotu, Genž hlas hlaſny y překraſny, piegic Kazdeho ptačka pieſni, Az ſe whoře rozlehaſe. Kazdy gim ſluziti zadaſe, Wſichni mali mužikowe.2 Potom yhned ti rekowe Pogdu tam predſe dale, Kdez pokog ſameho krale. Każdy okolo ſebe hledi, Y vzřechu, nalit ſedi Zmilitka poctiwa kralowa, Wlaſtnie ſeſtra dietlebowa,3) 198* 1440 1475 1) V rkp. whoře napsáno dvakrát; poprvé škrtnuto. — 2) Klička červená. — 3) V rkp. dietleboba.
391 1445 1450 1455 1460 1465 1470 Wnich drahe kamenie lezieſe, Tu rekom ſedieti bieſe. Drahe wino dachu piti, Neſnadno lepſiemu byti. Med y drahe pitie pichu, Rozlićnu hricku wediechu. Wdruhe ftrance wturney hrachu, Třetie překraſnie zpiewachu, Kamenim mecy, chodie zapaſſy, Az minuchu dluzy čaſſy. Pokuſyl ſyly rekowe, Ano wſechno bylo hotowe. Pak pogdu huduce A rozličnie weſeh gſuce. Poto pogideſta dwa hudečky, Magice tak draha luciecky, ktoz by byl geden ztratil, Celu i zemi by ho nezaplatil. Coz koli gedno chtiechu, Wſecko nanich hudiechu. ziw newiedie, kteraky bieſe. każdy znich ſe radowaſe, diwie ſe te wſie kraſe Arkuc: »w hore 1) gest twe weſele. Nemeſkayme nic dele!« Pogdu opiet hercy gini, Tak kratochwil gim cini, Zpiewagice tak ſladku notu, Powedu ſe wſaku rotu, Genž hlas hlaſny y překraſny, piegic Kazdeho ptačka pieſni, Az ſe whoře rozlehaſe. Kazdy gim ſluziti zadaſe, Wſichni mali mužikowe.2 Potom yhned ti rekowe Pogdu tam predſe dale, Kdez pokog ſameho krale. Każdy okolo ſebe hledi, Y vzřechu, nalit ſedi Zmilitka poctiwa kralowa, Wlaſtnie ſeſtra dietlebowa,3) 198* 1440 1475 1) V rkp. whoře napsáno dvakrát; poprvé škrtnuto. — 2) Klička červená. — 3) V rkp. dietleboba.
Strana 392
392 Sni přemnoho kraſnych panij,1) Wſecky wgegiem kazani. 1480 Rucho zzlatta ſe ſtkwieſe, Zagiſte newiedie, kterake bieſe2 Tak drahu korunu gmiegieſe, Iako ohen ſe ſwitieſe. Kamenie ſe welmi ſwieti, Coz moz ſwiet zanaykraſſie gmieti. Ani kral y geden taky Panli ani ktery podoblaky By zaplatil geden kamen, Genz wkorunie horieſe íako plamen. 1485 198b Capi XL. 1490 KRalowa nevcini chwile, Prige ty reky milie, Da gim tak mile witanie, Iakoz ſluſie kazde ctne panie »Nadkniezaty, witay, knieže!« tak řkuc, za ruku ho doſieže. »Sed podle mne, Getriſe pane! komu ſe kdy taka čeſt ſtane, Iako ſe ſtalo tobie? Radugi ſe ſama ſobie. 1500 ze ſem tie wte cti poznala. Neb ſem mnoho prawiec ſlychala, Tak přemnoho otwe ctnoſti, ze gſy tak ctny kral bezelſti, Vkazuges rytierſke ciny, Rowent geſt nebyl niżadny giny. Co ſe geſt kdy přihodilo, To ſe tebe nikdy neſkrylo. Zakont geſt, kazde panie prieti, Tobie chwalu y čest míetí. Dobřes dostogen toho, Neb ſy vkazal hrdinſtwa mnoho.« Zwlaſtie prige 3) bratra ſweho, Dietleba z Styrſky zmileleho. Tut libala y obgimala, 1495 1505 1510 1) Br. pany. — 2) V rkp. verš tento jest za v. 1483. — 3) V rkp. prigew.
392 Sni přemnoho kraſnych panij,1) Wſecky wgegiem kazani. 1480 Rucho zzlatta ſe ſtkwieſe, Zagiſte newiedie, kterake bieſe2 Tak drahu korunu gmiegieſe, Iako ohen ſe ſwitieſe. Kamenie ſe welmi ſwieti, Coz moz ſwiet zanaykraſſie gmieti. Ani kral y geden taky Panli ani ktery podoblaky By zaplatil geden kamen, Genz wkorunie horieſe íako plamen. 1485 198b Capi XL. 1490 KRalowa nevcini chwile, Prige ty reky milie, Da gim tak mile witanie, Iakoz ſluſie kazde ctne panie »Nadkniezaty, witay, knieže!« tak řkuc, za ruku ho doſieže. »Sed podle mne, Getriſe pane! komu ſe kdy taka čeſt ſtane, Iako ſe ſtalo tobie? Radugi ſe ſama ſobie. 1500 ze ſem tie wte cti poznala. Neb ſem mnoho prawiec ſlychala, Tak přemnoho otwe ctnoſti, ze gſy tak ctny kral bezelſti, Vkazuges rytierſke ciny, Rowent geſt nebyl niżadny giny. Co ſe geſt kdy přihodilo, To ſe tebe nikdy neſkrylo. Zakont geſt, kazde panie prieti, Tobie chwalu y čest míetí. Dobřes dostogen toho, Neb ſy vkazal hrdinſtwa mnoho.« Zwlaſtie prige 3) bratra ſweho, Dietleba z Styrſky zmileleho. Tut libala y obgimala, 1495 1505 1510 1) Br. pany. — 2) V rkp. verš tento jest za v. 1483. — 3) V rkp. prigew.
Strana 393
393 1515 Neb toho předawno hledala. Dobre tiſic krat geho obgemſt, Potom gey za il ruku vgemſí,1) Kaza mu zaſtuol ſieſti. Potom ſkuoro dachu gieſti. Coz gedno zadaſſe koli gich wuole, To wſe gmiegiechu naſtole. Miſy wſechny zlatte biechu, Zlatnice, znichz pitie noſiechu. Rozlična ſe kratochwil poče. 1525 Lawryn ſe odnich yhned potoce.2) Poče ſe ſkrynhultu raditi,3) Kterak by ty reky mohl zbiti, Ařka: »rad mi k tomu, pani mila, Bychme ſe nad nimi pomſtila! Neb newiem, co zdieti ſobie. Coz ſu mi vcinili, prawim tobie: Nit ſu hedbabnu pretrhli A vcinili, co racili. kořenie ſu překraſne zruſili, Y rożi ſu potlacili. Tu geſto portna zlatta, Wſechna gſu zbořena wratta. Vcinih pychy doſti. Wſak bych poſtil byl te žaloſti, By mi nepretrhli paſſa; Doſſliby ſenu byli zleho kwaſſa! Wſe to od Getricha mam — nebot toho pomſtim nebo ziwot dam — A odhylbranta ſtareho. vcinil mi mnoho zleho. By gedno dietleb nedbal nato, Dal by kazdy ziwot zato!« 1520 1530 1535 1540 199a 1545 Сарi XLI. 1550 KRynhulta4) poče j gey treſktati mnoho Arkuc: »pane! nenabudeš toho, Kdezto natie zwiedie leſt. Pöni, krali! na ſwu čeſt A poſluchay me raddy wtom 1) Br. wgemsi. — 2) V rkp. poteče. — 3) V rkp. waditi. — 4) Br. Krynkulta.
393 1515 Neb toho předawno hledala. Dobre tiſic krat geho obgemſt, Potom gey za il ruku vgemſí,1) Kaza mu zaſtuol ſieſti. Potom ſkuoro dachu gieſti. Coz gedno zadaſſe koli gich wuole, To wſe gmiegiechu naſtole. Miſy wſechny zlatte biechu, Zlatnice, znichz pitie noſiechu. Rozlična ſe kratochwil poče. 1525 Lawryn ſe odnich yhned potoce.2) Poče ſe ſkrynhultu raditi,3) Kterak by ty reky mohl zbiti, Ařka: »rad mi k tomu, pani mila, Bychme ſe nad nimi pomſtila! Neb newiem, co zdieti ſobie. Coz ſu mi vcinili, prawim tobie: Nit ſu hedbabnu pretrhli A vcinili, co racili. kořenie ſu překraſne zruſili, Y rożi ſu potlacili. Tu geſto portna zlatta, Wſechna gſu zbořena wratta. Vcinih pychy doſti. Wſak bych poſtil byl te žaloſti, By mi nepretrhli paſſa; Doſſliby ſenu byli zleho kwaſſa! Wſe to od Getricha mam — nebot toho pomſtim nebo ziwot dam — A odhylbranta ſtareho. vcinil mi mnoho zleho. By gedno dietleb nedbal nato, Dal by kazdy ziwot zato!« 1520 1530 1535 1540 199a 1545 Сарi XLI. 1550 KRynhulta4) poče j gey treſktati mnoho Arkuc: »pane! nenabudeš toho, Kdezto natie zwiedie leſt. Pöni, krali! na ſwu čeſt A poſluchay me raddy wtom 1) Br. wgemsi. — 2) V rkp. poteče. — 3) V rkp. waditi. — 4) Br. Krynkulta.
Strana 394
394 A necin nic gich 1) ziwotom!« Lawrynek wece: »nenecham toho tak. 1555 Bych ſebe 2) nepomſtil wſak. Ale vcinim taku kazu, Budut mieti potom hruozu. Vcinim gim taku muku, że wiec neprigdu natuto luku!« 1560 Ona wece: »mily pane, pomni nato. Wiera drazſie nezhi ſtriebro ani zlatto." A tot ſe potwrdi ſlibenie, Da mu3) prſtě naznamenie A wze naſwu ruku druhy, Pronz 4) rekowe dogidechu tuhy, Ze kdyz gey naſwu ruku wzdiel. Dwanadſte mużow ſyly miel. 1565 Capito* XLII. 1575 LAwryn poſla po dietleba Priſſed wece: »Co gt mne treba?" 1570 Lawrynek wece: »Stryce mily, proſym tebe, Day mi wtom vziti ſebe, Abych pomſtil ſwe żaloſti, Genz gie mam odnich prielis doſti. Coz 1a gim vcinim, nedbay nato, Dam tobie ſtriebro y zlatto; A coz mam priduſſi koli, S tebut rad wſecko rozdieli.5) Dietleb z toho hniewiw bieſe, Lawryna . . . . . . . 200" Zde jeden list vytržen, a to z rukopisu již svázaného. Obsah dle Brücknera: Dětleb nechtěl Lavrynovi býti po vůli. Lstivý Lavryn jej proto zavřel v komnatě, opil knížata, spoutal je a uvrhl do žaláře. Okovy sice shořely Jetřichovým žhavým dechem, ale zajatci byli bez svých zbraní, jež byly v hoře uzavřeny. Tak leželi až do druhého (nebo třetího, čtvrtého) rána. Paní Krynhulta, chtíc je zachrániti, uschovala v hoře denní světlo, takže v hoře nebylo ničeho viděti. Pídimužíci se odebrali na odpočinek. 1580 . . . . . . . . . hoře, Iakz ſe ſta, ale ſpracy. Protoz te řeči vkracy. 1) V rkp. gim nic. — 2) V rkp. tebe. — 3) V rkp. gim. — *) V rkp. Proniz. — *) V rkp. rozdili.
394 A necin nic gich 1) ziwotom!« Lawrynek wece: »nenecham toho tak. 1555 Bych ſebe 2) nepomſtil wſak. Ale vcinim taku kazu, Budut mieti potom hruozu. Vcinim gim taku muku, że wiec neprigdu natuto luku!« 1560 Ona wece: »mily pane, pomni nato. Wiera drazſie nezhi ſtriebro ani zlatto." A tot ſe potwrdi ſlibenie, Da mu3) prſtě naznamenie A wze naſwu ruku druhy, Pronz 4) rekowe dogidechu tuhy, Ze kdyz gey naſwu ruku wzdiel. Dwanadſte mużow ſyly miel. 1565 Capito* XLII. 1575 LAwryn poſla po dietleba Priſſed wece: »Co gt mne treba?" 1570 Lawrynek wece: »Stryce mily, proſym tebe, Day mi wtom vziti ſebe, Abych pomſtil ſwe żaloſti, Genz gie mam odnich prielis doſti. Coz 1a gim vcinim, nedbay nato, Dam tobie ſtriebro y zlatto; A coz mam priduſſi koli, S tebut rad wſecko rozdieli.5) Dietleb z toho hniewiw bieſe, Lawryna . . . . . . . 200" Zde jeden list vytržen, a to z rukopisu již svázaného. Obsah dle Brücknera: Dětleb nechtěl Lavrynovi býti po vůli. Lstivý Lavryn jej proto zavřel v komnatě, opil knížata, spoutal je a uvrhl do žaláře. Okovy sice shořely Jetřichovým žhavým dechem, ale zajatci byli bez svých zbraní, jež byly v hoře uzavřeny. Tak leželi až do druhého (nebo třetího, čtvrtého) rána. Paní Krynhulta, chtíc je zachrániti, uschovala v hoře denní světlo, takže v hoře nebylo ničeho viděti. Pídimužíci se odebrali na odpočinek. 1580 . . . . . . . . . hoře, Iakz ſe ſta, ale ſpracy. Protoz te řeči vkracy. 1) V rkp. gim nic. — 2) V rkp. tebe. — 3) V rkp. gim. — *) V rkp. Proniz. — *) V rkp. rozdili.
Strana 395
395 1590 1595 1600 1605 1610 1615 1620 Tma by tehdy, mużikowe, Gich knieżata y kralowe Spat gidechu yhned potom. Krymhulta pomyſli otom, Kterakby gim pomohla znuze. Nedaducy wiedieti ygednomu ſluze, Wſtawſi yhned gide tã, Tu kdez Dietleb zawrien ſam. Zawola naň: »Brachku dietlebe! Pod ſem kěnie, třeba mi tebe! Poſluchayz mne, cozt ia prawi, Ać chceſs ſwemu ziwotu zdrawi. Nebudeſli me raddy dbati, Ceſt y ziwot muſyś dati.« Dietleb wece: »co kažes, tot chcy zdieti. Proboh możeſhi mi to powiedieti, Zbitili ſu ci zgimani?« »Gſut welmi hluboce ſchowani!« Dietleb poče welmi plakati, Iakozto prawa mati Vzri, ano wybrani dieti. Tut newie, co ſobie zdieti, Arka: »ach, bych miel ſwe odienie. Biezal bych ktowariſſom nynie! Anebo bych ge wyplatil, Aneb ſwog ziwot ztratil. Kdyz bych doſahl ſweho meće, Nemiel bych vgedne peče." Krymhulta gemu wece tak: »Brachku, zagiſte tobie prawim wſak, Poſluchayz mne, brachku mily! By ty miel ty ctwery ſyly, Bylby zabit ſkuoro l odnich. Tobie nelze widieti gich. Wezmi prſten tento kſobie, Budut diwy znamy tobie, Mužika vzriš každeho. Poſluchayz kazanie meho!« Dietleb: »coz kažeš, to chcy vciniti!« Poće welmi weſel byti, Ze muziky wſecky widieſe, Kam chtieſe, tam gdieſe. 1625 Wſecko tagemſtwie zgeweno gemu Tak dobře yako gich kteremu. 200b 1585
395 1590 1595 1600 1605 1610 1615 1620 Tma by tehdy, mużikowe, Gich knieżata y kralowe Spat gidechu yhned potom. Krymhulta pomyſli otom, Kterakby gim pomohla znuze. Nedaducy wiedieti ygednomu ſluze, Wſtawſi yhned gide tã, Tu kdez Dietleb zawrien ſam. Zawola naň: »Brachku dietlebe! Pod ſem kěnie, třeba mi tebe! Poſluchayz mne, cozt ia prawi, Ać chceſs ſwemu ziwotu zdrawi. Nebudeſli me raddy dbati, Ceſt y ziwot muſyś dati.« Dietleb wece: »co kažes, tot chcy zdieti. Proboh możeſhi mi to powiedieti, Zbitili ſu ci zgimani?« »Gſut welmi hluboce ſchowani!« Dietleb poče welmi plakati, Iakozto prawa mati Vzri, ano wybrani dieti. Tut newie, co ſobie zdieti, Arka: »ach, bych miel ſwe odienie. Biezal bych ktowariſſom nynie! Anebo bych ge wyplatil, Aneb ſwog ziwot ztratil. Kdyz bych doſahl ſweho meće, Nemiel bych vgedne peče." Krymhulta gemu wece tak: »Brachku, zagiſte tobie prawim wſak, Poſluchayz mne, brachku mily! By ty miel ty ctwery ſyly, Bylby zabit ſkuoro l odnich. Tobie nelze widieti gich. Wezmi prſten tento kſobie, Budut diwy znamy tobie, Mužika vzriš každeho. Poſluchayz kazanie meho!« Dietleb: »coz kažeš, to chcy vciniti!« Poće welmi weſel byti, Ze muziky wſecky widieſe, Kam chtieſe, tam gdieſe. 1625 Wſecko tagemſtwie zgeweno gemu Tak dobře yako gich kteremu. 200b 1585
Strana 396
396 1635 1640 1645 1650 1655 1660 Powiedie dietleb stoge: »Rad mi ktomu, ſeſtro moge, Bych mohl gmieti ſwe odienie. Vcinilbych diw nynie! Ani ſtriebro ani zlatto, Dal by každy ziwot zato. Tiem bych tie chtiel vgiſtiti, ziwota ygednoho nepuſtiti.« Tehdy Krymhulta, kralowa te hory, Wede gey dogedne komory. Tu vzře odienie 1) wſelike, Gmiegieſe radosti welike. Nayprw ſe kſwemu vteče. Krymhulta gey yhned obleče, Sſtit vwaza a helm wſtawi Arkuc: »Brachku! geſtiet prawi, Nedbayz nakniežata gina, Choway ſe gedno Lawryna. Neb kdez by Lawryn oſtal tobie, Newidielatbych,2) co wzdieti ſobie. Kdy by mu zmek to ſhieſtie dal, I I geden by ziw neoftal.« »leč cert, leč dwa, Tot nic nenie, Kdyz ia mam wecti odienie!3) Ba hybieti bude Lawrynowi, Tomu nectnemu kralowi! Wzdyt mu zdeřem geho kuozi, At ne meci, ale nozy!« Ona wece: »brachku mily ! Mat dwanadſte mużow ſyly!« »Ač by gich tific miel, Wſak bych ſe ſnim biti ſmiel Nehroz 4) mi tiem, ſeſtro, nic, Beztowariſſowt nepogdu pryć. Aneb weſele odſud pogdem, Aneb welike prace dogde!" Poce gey mile zehnati, Iakz koli kdyzto mati Pryc prowazie ſwe dietie, Tut newie,5) co ſobie zdieti, Newiedie, kterakt ſe zwede. 201a 1630 1665 1) V rkp. ſwe odienie. — 2) Br. ne widielal (!) bych. — 3) Br. we cti swe odienie. — 4) Br. nehrozt. — 5) V rkp. newiem.
396 1635 1640 1645 1650 1655 1660 Powiedie dietleb stoge: »Rad mi ktomu, ſeſtro moge, Bych mohl gmieti ſwe odienie. Vcinilbych diw nynie! Ani ſtriebro ani zlatto, Dal by každy ziwot zato. Tiem bych tie chtiel vgiſtiti, ziwota ygednoho nepuſtiti.« Tehdy Krymhulta, kralowa te hory, Wede gey dogedne komory. Tu vzře odienie 1) wſelike, Gmiegieſe radosti welike. Nayprw ſe kſwemu vteče. Krymhulta gey yhned obleče, Sſtit vwaza a helm wſtawi Arkuc: »Brachku! geſtiet prawi, Nedbayz nakniežata gina, Choway ſe gedno Lawryna. Neb kdez by Lawryn oſtal tobie, Newidielatbych,2) co wzdieti ſobie. Kdy by mu zmek to ſhieſtie dal, I I geden by ziw neoftal.« »leč cert, leč dwa, Tot nic nenie, Kdyz ia mam wecti odienie!3) Ba hybieti bude Lawrynowi, Tomu nectnemu kralowi! Wzdyt mu zdeřem geho kuozi, At ne meci, ale nozy!« Ona wece: »brachku mily ! Mat dwanadſte mużow ſyly!« »Ač by gich tific miel, Wſak bych ſe ſnim biti ſmiel Nehroz 4) mi tiem, ſeſtro, nic, Beztowariſſowt nepogdu pryć. Aneb weſele odſud pogdem, Aneb welike prace dogde!" Poce gey mile zehnati, Iakz koli kdyzto mati Pryc prowazie ſwe dietie, Tut newie,5) co ſobie zdieti, Newiedie, kterakt ſe zwede. 201a 1630 1665 1) V rkp. ſwe odienie. — 2) Br. ne widielal (!) bych. — 3) Br. we cti swe odienie. — 4) Br. nehrozt. — 5) V rkp. newiem.
Strana 397
397 Dietleb opiet nani wzhlede Arka: »naſle řeč ma byti kratka. 1670 Powiez mi, kde lezie nebożatka?« Ona wece: »wzklepie lezie. Twrde nanich gest wazanie A gſut vwelike pracy." On wece: »Ya ge ſkoro vkracy!« Capi XLIIII. 1675 NEvcini nic meſkanie, Pobra meče y odienie Y neſe gim dożalare, Ano gde znich taka žaře, Ano ſe gim welmi ſtyſte,1) Swietlo ſe gim nikdy neblyſtie. Tam li gim potmie odienie wrże A ſam ſwog mec wytrze. Yhned by himot tak welky, Ze yhned mužik wſeliky Wſta zeſpanie toho čaſa. I dogdu zleho kwaſſa. Lawryn ſe zeſpanie zbudi, Zawola nawſechny lidi. Welmi kricieſe, aby wſtali Tak dobře welicy y mali. Lawryn ten maly kralik Vcini tak weliky krik, Ze ſe whoře rozlehaſe. Kazdy kodieni chwataſe, Welmi brzy ſe obleku, Wſickni priſſedſe3) y kleku: »Coz na kazes, mily pane, Wſet ſe potwe woli stane!« To ciniechu gemu na chlubu. 1700 Potom pak trubichu w trubu, ze ſe gich zbieže taka moc, Ze by tma 4) odnich iako noc. A wſechno, lida odieneho, Hlediece cti krale ſweho, 1705 Tridceti tisicow aneb wiece, 1680 1685 1690 1695 201b 1) Br. stystie. — 2) V rkp. wře. — 3) Br. prissedie — 4) Br. tmat.
397 Dietleb opiet nani wzhlede Arka: »naſle řeč ma byti kratka. 1670 Powiez mi, kde lezie nebożatka?« Ona wece: »wzklepie lezie. Twrde nanich gest wazanie A gſut vwelike pracy." On wece: »Ya ge ſkoro vkracy!« Capi XLIIII. 1675 NEvcini nic meſkanie, Pobra meče y odienie Y neſe gim dożalare, Ano gde znich taka žaře, Ano ſe gim welmi ſtyſte,1) Swietlo ſe gim nikdy neblyſtie. Tam li gim potmie odienie wrże A ſam ſwog mec wytrze. Yhned by himot tak welky, Ze yhned mužik wſeliky Wſta zeſpanie toho čaſa. I dogdu zleho kwaſſa. Lawryn ſe zeſpanie zbudi, Zawola nawſechny lidi. Welmi kricieſe, aby wſtali Tak dobře welicy y mali. Lawryn ten maly kralik Vcini tak weliky krik, Ze ſe whoře rozlehaſe. Kazdy kodieni chwataſe, Welmi brzy ſe obleku, Wſickni priſſedſe3) y kleku: »Coz na kazes, mily pane, Wſet ſe potwe woli stane!« To ciniechu gemu na chlubu. 1700 Potom pak trubichu w trubu, ze ſe gich zbieže taka moc, Ze by tma 4) odnich iako noc. A wſechno, lida odieneho, Hlediece cti krale ſweho, 1705 Tridceti tisicow aneb wiece, 1680 1685 1690 1695 201b 1) Br. stystie. — 2) V rkp. wře. — 3) Br. prissedie — 4) Br. tmat.
Strana 398
398 Wſickni mu ſluziti chtiece, Pribieh kazdy ſta přednim. Lawryn kaza primiloſti gim: »Veinte to po me woli, 1710 Negimayte gich nikoli! Bite pořad y rytieře, Nebot oni nam newierie. Ačby Byli kteri geti, Mohlibychom odnich ſkodu wzieti. Nam by to nebylo kzyſku.« Tak rka, tam ſe potiſku 1) Nadietleba dokomniaty,2) An ſam ſtogi yako iaty. Dietleb te pruw weſel bieſe, Ze muziky wſechny widieſe. Tu ſe tepruw hra y poče, Kdyz Dietleb mezy nie ſkoće, Vcini ſiroky okol Yako wmalych ptacych ſokol. 1725 Srdce mu roſtlo wradoſti, Nemniel 3) nikdy, by miel doſti. Tu pomſti wſie ſwe żaloſti A vkrati gim gich zloſti A zbi gich tu priehš mnoho, 1730 Az ſam newiediel ciſla toho. 1715 1720 202" Capitola Ctiridcata pata. 1735 1740 LAwryn vzře, ze lde zbiti, Yhned ſe nadietleba riti Yako maly ptak natura Nebo iako myſs nakocura. A kdyz ſe kniemu přibra zbrani, Naſylnie gey welmi rani, Dietleba ten maly muz; Hniewaſe ſe přewelmi iuz Z trech ran dietlew muz. Tehdy krew welmi yuż Yako zbrawa teče hlupe twari, Kdyzto zakoli maſari. Awſak miel dobry meč, 1) V rkp. potiſknu. — 2) V rkp. dokomory. — 3) V rkp. Nemiel.
398 Wſickni mu ſluziti chtiece, Pribieh kazdy ſta přednim. Lawryn kaza primiloſti gim: »Veinte to po me woli, 1710 Negimayte gich nikoli! Bite pořad y rytieře, Nebot oni nam newierie. Ačby Byli kteri geti, Mohlibychom odnich ſkodu wzieti. Nam by to nebylo kzyſku.« Tak rka, tam ſe potiſku 1) Nadietleba dokomniaty,2) An ſam ſtogi yako iaty. Dietleb te pruw weſel bieſe, Ze muziky wſechny widieſe. Tu ſe tepruw hra y poče, Kdyz Dietleb mezy nie ſkoće, Vcini ſiroky okol Yako wmalych ptacych ſokol. 1725 Srdce mu roſtlo wradoſti, Nemniel 3) nikdy, by miel doſti. Tu pomſti wſie ſwe żaloſti A vkrati gim gich zloſti A zbi gich tu priehš mnoho, 1730 Az ſam newiediel ciſla toho. 1715 1720 202" Capitola Ctiridcata pata. 1735 1740 LAwryn vzře, ze lde zbiti, Yhned ſe nadietleba riti Yako maly ptak natura Nebo iako myſs nakocura. A kdyz ſe kniemu přibra zbrani, Naſylnie gey welmi rani, Dietleba ten maly muz; Hniewaſe ſe přewelmi iuz Z trech ran dietlew muz. Tehdy krew welmi yuż Yako zbrawa teče hlupe twari, Kdyzto zakoli maſari. Awſak miel dobry meč, 1) V rkp. potiſknu. — 2) V rkp. dokomory. — 3) V rkp. Nemiel.
Strana 399
399 Gimz byl wewſech bogich bezpeč, 1745 Gimz ſekl helmy y odienie. Wſak mu to platno nic nenie. Lawryna ſe nechtiel gietí. Newiedie,1) tomu co zdreti, Ano naň biezie zkazde ſtrany A dawagíc welike rany Gedni ſzadu druzy ſpředu. Tepruw potom mocnieyſi wygdu ; Mnohem li wiece nežli prwe prieliſs Bíeſe gich, to giſtie ſlys. 1750 202b Capi XLVI. 1755 A Kdyz přibieže wſe zbieř ona, Bog počechu, hra ſe kona. Detleb ſe zaſe obrati, Ruče gím ſkokow vkrati, Tak gich mnoho prieliš zwrati. A wſak mu to nic neplati. Kdyz koli zabil gednoho, Sto gich priſlo mieſto toho. Dogide takeho hoře, Tiſknu gey kſame komoře, 1765 Tu kdežto Hilbrant lezieſe. Ale wſak giz zkomory chtieſe, A wſecky towariſſe s ſebu wyprawil . .. Každemu meč a odienie, Obleka ſe bezmeſkanie, Kromie driewe nez odienie naſobie gmieli, Ze by byli ſkodu wzeli. Neb ſe Lawryn tam tiſknieſe, Ty ginochy zbiti chtieſe. Dietleb mu zaſkoči dweře, Slawrynem ſe muzſky ſpeře Ařka: »Lawryne, nechod tä! lat zde ſečby doſti dam!« Toho ſe dietleb bogieſe, Ze znich zadny muzikow newidieſe. 1780 Kromie kdy by muziky widieli, Braniti by ſe gim ſmieli. 1760 1770 1775 1) V rkp. Nadewſe.
399 Gimz byl wewſech bogich bezpeč, 1745 Gimz ſekl helmy y odienie. Wſak mu to platno nic nenie. Lawryna ſe nechtiel gietí. Newiedie,1) tomu co zdreti, Ano naň biezie zkazde ſtrany A dawagíc welike rany Gedni ſzadu druzy ſpředu. Tepruw potom mocnieyſi wygdu ; Mnohem li wiece nežli prwe prieliſs Bíeſe gich, to giſtie ſlys. 1750 202b Capi XLVI. 1755 A Kdyz přibieže wſe zbieř ona, Bog počechu, hra ſe kona. Detleb ſe zaſe obrati, Ruče gím ſkokow vkrati, Tak gich mnoho prieliš zwrati. A wſak mu to nic neplati. Kdyz koli zabil gednoho, Sto gich priſlo mieſto toho. Dogide takeho hoře, Tiſknu gey kſame komoře, 1765 Tu kdežto Hilbrant lezieſe. Ale wſak giz zkomory chtieſe, A wſecky towariſſe s ſebu wyprawil . .. Každemu meč a odienie, Obleka ſe bezmeſkanie, Kromie driewe nez odienie naſobie gmieli, Ze by byli ſkodu wzeli. Neb ſe Lawryn tam tiſknieſe, Ty ginochy zbiti chtieſe. Dietleb mu zaſkoči dweře, Slawrynem ſe muzſky ſpeře Ařka: »Lawryne, nechod tä! lat zde ſečby doſti dam!« Toho ſe dietleb bogieſe, Ze znich zadny muzikow newidieſe. 1780 Kromie kdy by muziky widieli, Braniti by ſe gim ſmieli. 1760 1770 1775 1) V rkp. Nadewſe.
Strana 400
400 Oblečeni wſickni biechu, Na dietleba ſmutnie zriechu. Radi by mu byli pomohli, Widieti nic ne mohli. Kdyż ſe Dietlebowi meć bleſtie, Getrichowi ſe welmi steftie; Smutnie wzhlede na dietleba, Vzře, ano pomocy třeba. Co geft wiediel tomu zdieti? An nemohl nic widieti Nez dietlebowy twrde 1) rany, Geſto mu tu biechu dany. Tot geſt žaloſt nadſmucenie, 1795 že lze pomocy nenie. Wida wpracy prietele, Getrich nepomeſka dele, Wypuſti tak žaloſtny hlas, Iakoz zaležal ten čas, 1800 Neb geſt ſmutka doſti gmiel, A řka: »rad bych boiowati chtiel, Ale předſebu nic newidim! Buoh wie, zet ſe stati stydim ! I ziw newiě, co tomu zdieti. Ach, bych ſe wiediel ſkym ſiecy ! Rcy zwas każdy nieco k tomu, Co gt wzdieti hori tov?« I nelze gim ktomu nic řecy, Chtie ſe hořem wſickni wztecy. Secy by ſe ſkażdym ſmieli, By gedno koho wiedieli; Proſtrach by nic nenechali, Na ziwot gſu malo dbali. 1785 1790 1805 1810 203a Capi XLVII. TOmu minu chwile dluha, 1815 Potom hylbrant, Getrichow ſluha, Wida hniew ſweho pana, Gide kniemu brzo wſtana Arka: »getriſe, mily pane ! Zac tobie ten dar stane, 1) Br. twrdy.
400 Oblečeni wſickni biechu, Na dietleba ſmutnie zriechu. Radi by mu byli pomohli, Widieti nic ne mohli. Kdyż ſe Dietlebowi meć bleſtie, Getrichowi ſe welmi steftie; Smutnie wzhlede na dietleba, Vzře, ano pomocy třeba. Co geft wiediel tomu zdieti? An nemohl nic widieti Nez dietlebowy twrde 1) rany, Geſto mu tu biechu dany. Tot geſt žaloſt nadſmucenie, 1795 že lze pomocy nenie. Wida wpracy prietele, Getrich nepomeſka dele, Wypuſti tak žaloſtny hlas, Iakoz zaležal ten čas, 1800 Neb geſt ſmutka doſti gmiel, A řka: »rad bych boiowati chtiel, Ale předſebu nic newidim! Buoh wie, zet ſe stati stydim ! I ziw newiě, co tomu zdieti. Ach, bych ſe wiediel ſkym ſiecy ! Rcy zwas każdy nieco k tomu, Co gt wzdieti hori tov?« I nelze gim ktomu nic řecy, Chtie ſe hořem wſickni wztecy. Secy by ſe ſkażdym ſmieli, By gedno koho wiedieli; Proſtrach by nic nenechali, Na ziwot gſu malo dbali. 1785 1790 1805 1810 203a Capi XLVII. TOmu minu chwile dluha, 1815 Potom hylbrant, Getrichow ſluha, Wida hniew ſweho pana, Gide kniemu brzo wſtana Arka: »getriſe, mily pane ! Zac tobie ten dar stane, 1) Br. twrdy.
Strana 401
401 203b 1820 Pronž ty i cti mnohe dobudeš A wſie prace y ſnami zbudeš." Tak řka y da gemu pas Arka: »opaš ſe gim ten čas! Pomożeś Dietlebowi zhoře, Vzris wſechny muziky whore. Y co giż nalawryna dbaš? Dwanadſte muzow ſylu maš! Chcelit stieftie swu priezen dati, Lawrynowi mas oſtati.« 1825 Capi XLVIII. 1830 WEſelo ſe poče gmieti, Ze mu muziky widieti. Radoſtnie mu ſrdce zpleſa Iakožto koly 1) proſtřed leſa Mezy malymi zwieri lwowi. 1835 Ihned ſe riti Klawrynowi. Tepruw Getrich poče ſwadu, Iako laćny wlk bieże kſtadu, Nieco vlowiti chtiegice. Vzře dietleba stogice, An giż weſken wekrwi staſe. Mnohy muzik nan rubaſe, Ani gey předſebu honie. Prokrew neznati odienie. Wſak ten vbohy clowiek, Yakz Getricha vzře koliwiek, Poce ſe zan welmi bati, Kaza gemu wſklepie ſtati Arka: »wizy dobře dotebe, Ze by nelitowal ſebe. Ale newies, co tomu zdieti, Neb gich nemożeś widieti. Proto mohl by ſkodu wzieti. Raciz ſe oto neſtarati « Getrich wece: »chcyt po mocy! Budut gich kratcy ſkocy! Wizy gich prielis mnoho, Gizt myſym 2) pomocy ztoho. 1840 1845 1850 204a 1855 1) V rkp. koty. — 2) Br. musymt. Sborník Baworowského. 26
401 203b 1820 Pronž ty i cti mnohe dobudeš A wſie prace y ſnami zbudeš." Tak řka y da gemu pas Arka: »opaš ſe gim ten čas! Pomożeś Dietlebowi zhoře, Vzris wſechny muziky whore. Y co giż nalawryna dbaš? Dwanadſte muzow ſylu maš! Chcelit stieftie swu priezen dati, Lawrynowi mas oſtati.« 1825 Capi XLVIII. 1830 WEſelo ſe poče gmieti, Ze mu muziky widieti. Radoſtnie mu ſrdce zpleſa Iakožto koly 1) proſtřed leſa Mezy malymi zwieri lwowi. 1835 Ihned ſe riti Klawrynowi. Tepruw Getrich poče ſwadu, Iako laćny wlk bieże kſtadu, Nieco vlowiti chtiegice. Vzře dietleba stogice, An giż weſken wekrwi staſe. Mnohy muzik nan rubaſe, Ani gey předſebu honie. Prokrew neznati odienie. Wſak ten vbohy clowiek, Yakz Getricha vzře koliwiek, Poce ſe zan welmi bati, Kaza gemu wſklepie ſtati Arka: »wizy dobře dotebe, Ze by nelitowal ſebe. Ale newies, co tomu zdieti, Neb gich nemożeś widieti. Proto mohl by ſkodu wzieti. Raciz ſe oto neſtarati « Getrich wece: »chcyt po mocy! Budut gich kratcy ſkocy! Wizy gich prielis mnoho, Gizt myſym 2) pomocy ztoho. 1840 1845 1850 204a 1855 1) V rkp. koty. — 2) Br. musymt. Sborník Baworowského. 26
Strana 402
402 Nama obiema vmrieti Aneb ſecti zhory wygiti!« Capi“ Ctiridcata dewä. 1860 HYlbrant yhned wzhoru wſtana Zawola naſweho pana Arka: »v lawryna prſten geſt, Pronż ma rozlićnu wſicku ſwu ceſt I ſwe wſecky ſyly. Trzi ſe kniemu, pane mily! day mu wruku ſylnu ranu, Az mu prſten padne naſtranu! Wrzyż gey kemnie, mily pane, Tepruwt geho pycha ſtane! Nama pribude pomocy, Stanut lawrynowi ſkocy.« Getrich wece: »mistre mog, Vzrimlit gey, budet twog!« Tepruw wen wyſkoci Getrich 1) 1875 I vcini weliky pych. Ginych propych nerodi zbyti, Ihned ſe na Lawryna říti. Wogenſky ſe nan tiſknu, Wſak malo wzechu zyſku. Dietleb welmi weſel bieſe, Kdyz Getricha sſebu gmiegieſe. Stachu mužikom gich ſkoky! Geden ſece, druhy tlaci. Coz koli wlawryna ſeciechu, Dobyti geho nemožiechu Ani wziwot ni whlawu Progeho dobru priprawu. Getrich ſe welmi rozhiti, Poče ohen ſnieho ii giti, Tak hrozna plamenna zaře Iako zwihnie odkowaře. Slawrynkem ſe muzſky ſperi, Prudce geho wruku vderi, Az mu prſten wyſkoci. 1895 Iakż gey Getrich nahle zoci, 1865 1870 1880 1885 1890 204b 1) V rkp. připsáno wece miſtře mog a škrtnuto.
402 Nama obiema vmrieti Aneb ſecti zhory wygiti!« Capi“ Ctiridcata dewä. 1860 HYlbrant yhned wzhoru wſtana Zawola naſweho pana Arka: »v lawryna prſten geſt, Pronż ma rozlićnu wſicku ſwu ceſt I ſwe wſecky ſyly. Trzi ſe kniemu, pane mily! day mu wruku ſylnu ranu, Az mu prſten padne naſtranu! Wrzyż gey kemnie, mily pane, Tepruwt geho pycha ſtane! Nama pribude pomocy, Stanut lawrynowi ſkocy.« Getrich wece: »mistre mog, Vzrimlit gey, budet twog!« Tepruw wen wyſkoci Getrich 1) 1875 I vcini weliky pych. Ginych propych nerodi zbyti, Ihned ſe na Lawryna říti. Wogenſky ſe nan tiſknu, Wſak malo wzechu zyſku. Dietleb welmi weſel bieſe, Kdyz Getricha sſebu gmiegieſe. Stachu mužikom gich ſkoky! Geden ſece, druhy tlaci. Coz koli wlawryna ſeciechu, Dobyti geho nemožiechu Ani wziwot ni whlawu Progeho dobru priprawu. Getrich ſe welmi rozhiti, Poče ohen ſnieho ii giti, Tak hrozna plamenna zaře Iako zwihnie odkowaře. Slawrynkem ſe muzſky ſperi, Prudce geho wruku vderi, Az mu prſten wyſkoci. 1895 Iakż gey Getrich nahle zoci, 1865 1870 1880 1885 1890 204b 1) V rkp. připsáno wece miſtře mog a škrtnuto.
Strana 403
403 1900 1920 Da gey miſtru hilbrantowi; Sta ſe ſkoda Lawrynowi. Hylbrant poce weſel byti Arka: »giz gey take mohu biti!« Neb widieſe kazdeho muzika. Lawryn bieże welmi zkrika, Wida nadldmi taku zhubu. I kaza trubiti vwogenſku trubu Gednomu muziku, rozkaza gemu, 1905 Kaza před horu biežeti mu, Aby trubil zſweho hlaſſu. Ihned ruce toho caſſu Prigide piet obrow wſkoře. Ti ſluſiechu wſickni kte huoře, 1910 Poſluſni lawrynka byli, Wſickni mu radi ſluzili. Kdyz obri předhoru biechu, Ihned tomu muziku wecechu: »Co kral lawryn myſli trem, Ze nam tak brzo kazal ſem Ktere ſu to nowiny?« Odpowiedie muzik giny: »Nam pohriechu tezce lezi Mnozy zbiti, a druzy biezie, Kam kto moz gedno vtecy!« Kral lawryn obratil plecy: »Proboh! možeteli mi co pomocy, At ſtanu tiech lidi ſkocy! Cinte iako wierne ſluhy, 1925 Pomozte krali znuze y li ztuhy!« 205a Obrowe ſe wzhoru tiſknu, Ale malo wzechu zyſku. 1915 Capitola paddeſata. HYlbrant wece tak witkowi A wzteklemu wolfartowi 1930 Arka: »radimt wam, budte wkomoře, A nedogdete welikeho hoře. Skym byste chtieli boiowati? Wſak nemožte yžadneho widieti. Snad by ſe wam ſtala wada, 1935 Wed ſe tepruw počne ſwada! 26*
403 1900 1920 Da gey miſtru hilbrantowi; Sta ſe ſkoda Lawrynowi. Hylbrant poce weſel byti Arka: »giz gey take mohu biti!« Neb widieſe kazdeho muzika. Lawryn bieże welmi zkrika, Wida nadldmi taku zhubu. I kaza trubiti vwogenſku trubu Gednomu muziku, rozkaza gemu, 1905 Kaza před horu biežeti mu, Aby trubil zſweho hlaſſu. Ihned ruce toho caſſu Prigide piet obrow wſkoře. Ti ſluſiechu wſickni kte huoře, 1910 Poſluſni lawrynka byli, Wſickni mu radi ſluzili. Kdyz obri předhoru biechu, Ihned tomu muziku wecechu: »Co kral lawryn myſli trem, Ze nam tak brzo kazal ſem Ktere ſu to nowiny?« Odpowiedie muzik giny: »Nam pohriechu tezce lezi Mnozy zbiti, a druzy biezie, Kam kto moz gedno vtecy!« Kral lawryn obratil plecy: »Proboh! možeteli mi co pomocy, At ſtanu tiech lidi ſkocy! Cinte iako wierne ſluhy, 1925 Pomozte krali znuze y li ztuhy!« 205a Obrowe ſe wzhoru tiſknu, Ale malo wzechu zyſku. 1915 Capitola paddeſata. HYlbrant wece tak witkowi A wzteklemu wolfartowi 1930 Arka: »radimt wam, budte wkomoře, A nedogdete welikeho hoře. Skym byste chtieli boiowati? Wſak nemožte yžadneho widieti. Snad by ſe wam ſtala wada, 1935 Wed ſe tepruw počne ſwada! 26*
Strana 404
404 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 Obrow piet priſlo mocy, Tit chtie muzikõ pomocy; Nanaſe towariſe welmi ſeku, Krew znich teče yako řeku!« Kdyz to Hylbrant prawie zoci, Welmi brzo knima ſkoci. Starce oba vzřeſta rada, Neb by ſe gim ſkoro ſtala wada Odtiech přehroznych obrow. Tehdy Witek Wilantow Poće kwolfartowi mluwiti: »Tak nama nayhorſima byti! Iako dogkam tuto ſtati! Lepe nam ziwoty dati!« Wolffart kricieſe, iako by ſe wztekl, Arka: »Witku, prawdu ſy řekl! Nezakon nam ſtati dele! Pogdem! powidieme, kterak ſe tam wesele! Kdez zwuk neb krik vſlyſime, Take ſe ſnimi ſpercime. Iat vderim, wecz tna ranu, 1) Leč bud kamen, leč bud wſtienu!« Ihned druh druhu ſtit naramie wazaſe. 205b Kralowa Krymhulta knim chwataſe, Powiedie gima wten čas A rkuc: »diwnie geſt welmi mnie dowas, ze nemohuce nic widieti, Awſak chcete ſnim bog wzieti. Prowaſe vdatenſtwie wſake Dam wam prſten take, Ze kdyz gey naruku wſtrcite, Wſecky mużiky whoře vzrite.« Tut tepruw weſela biesta, Kdyzto mużiky widieſta. Prieliſnie gi diekowaſta, Oba kodieni chwataſta. Neb gim geſt toho byla potřeba, Widiechu wnuzy dietleba.2) Dobře mu pomohu z toho, Muzikow tu zbichu mnoho. Każdy znich poſpiechaſe, neb ſe gim zdaſe, 1975 1) V rkp. wecztnazamu; Br. wecz tna ramu (!) — 2) V rkp. dietloba.
404 1940 1945 1950 1955 1960 1965 1970 Obrow piet priſlo mocy, Tit chtie muzikõ pomocy; Nanaſe towariſe welmi ſeku, Krew znich teče yako řeku!« Kdyz to Hylbrant prawie zoci, Welmi brzo knima ſkoci. Starce oba vzřeſta rada, Neb by ſe gim ſkoro ſtala wada Odtiech přehroznych obrow. Tehdy Witek Wilantow Poće kwolfartowi mluwiti: »Tak nama nayhorſima byti! Iako dogkam tuto ſtati! Lepe nam ziwoty dati!« Wolffart kricieſe, iako by ſe wztekl, Arka: »Witku, prawdu ſy řekl! Nezakon nam ſtati dele! Pogdem! powidieme, kterak ſe tam wesele! Kdez zwuk neb krik vſlyſime, Take ſe ſnimi ſpercime. Iat vderim, wecz tna ranu, 1) Leč bud kamen, leč bud wſtienu!« Ihned druh druhu ſtit naramie wazaſe. 205b Kralowa Krymhulta knim chwataſe, Powiedie gima wten čas A rkuc: »diwnie geſt welmi mnie dowas, ze nemohuce nic widieti, Awſak chcete ſnim bog wzieti. Prowaſe vdatenſtwie wſake Dam wam prſten take, Ze kdyz gey naruku wſtrcite, Wſecky mużiky whoře vzrite.« Tut tepruw weſela biesta, Kdyzto mużiky widieſta. Prieliſnie gi diekowaſta, Oba kodieni chwataſta. Neb gim geſt toho byla potřeba, Widiechu wnuzy dietleba.2) Dobře mu pomohu z toho, Muzikow tu zbichu mnoho. Każdy znich poſpiechaſe, neb ſe gim zdaſe, 1975 1) V rkp. wecztnazamu; Br. wecz tna ramu (!) — 2) V rkp. dietloba.
Strana 405
405 1985 By giz wſechno zmeſkali Hrozne rany ſu dawali 1980 Naklinkem a Mimynkem Netřeba patriti okem — Kdyz iako ſokol peře, Co doſiehne, to wſe bere. I mluwieſta kſobie oba Arkuc: »totot geſt naſe doba! hyn gestie piet obrow gest! Chcemeli my mieti kteru čeſt Pro naſe dřewnie meſkanie, Vciňme knim muzſke hnanie!« Tito ſe naobry ritiechu A ony tri muziky ſylnie zbichu. Pak wſichni kobrom ſkocichu, Tepruw krwe znich natocichu! Prudke rany gim dawachu, 1995 Wekrwi tu li do oſtroh stachu. 1990 — 206a Capi paddeſata I. 2000 2005 2010 2015 STary hylbrant gim rozkaza, Ze ſe kazdy wgednoho vwaza. I dachu gim očem byti, Ze gim zhory nelze giti. Tak yakoz ſlyſime prawiece, Sta ſe diwu geſtie wiece, Ze lawrynka toho krale Welmi oſtawili v male. Wſechny gemu lidi zbichu, Tak te hory dobyh biechu. Potom witek, wolfart take Zchodieſta kuty wſake. Vciniſta tu ſwog diw, Igeden muzik neoſta ziw. dietleb odge ſeſtru gemu, Da gi krali bohatemu, Gehożto miel chwalu y cest. Neb to prawa prawda geſt, ze Lawrynka potom gechu A do Beruna s ſebu wzechu. Nemoże ſe lawryn nikdiez ſkryti, Muſy gich kaykleřem byti.
405 1985 By giz wſechno zmeſkali Hrozne rany ſu dawali 1980 Naklinkem a Mimynkem Netřeba patriti okem — Kdyz iako ſokol peře, Co doſiehne, to wſe bere. I mluwieſta kſobie oba Arkuc: »totot geſt naſe doba! hyn gestie piet obrow gest! Chcemeli my mieti kteru čeſt Pro naſe dřewnie meſkanie, Vciňme knim muzſke hnanie!« Tito ſe naobry ritiechu A ony tri muziky ſylnie zbichu. Pak wſichni kobrom ſkocichu, Tepruw krwe znich natocichu! Prudke rany gim dawachu, 1995 Wekrwi tu li do oſtroh stachu. 1990 — 206a Capi paddeſata I. 2000 2005 2010 2015 STary hylbrant gim rozkaza, Ze ſe kazdy wgednoho vwaza. I dachu gim očem byti, Ze gim zhory nelze giti. Tak yakoz ſlyſime prawiece, Sta ſe diwu geſtie wiece, Ze lawrynka toho krale Welmi oſtawili v male. Wſechny gemu lidi zbichu, Tak te hory dobyh biechu. Potom witek, wolfart take Zchodieſta kuty wſake. Vciniſta tu ſwog diw, Igeden muzik neoſta ziw. dietleb odge ſeſtru gemu, Da gi krali bohatemu, Gehożto miel chwalu y cest. Neb to prawa prawda geſt, ze Lawrynka potom gechu A do Beruna s ſebu wzechu. Nemoże ſe lawryn nikdiez ſkryti, Muſy gich kaykleřem byti.
Strana 406
406 Сарi LII. Wzechu Lawryna, krale ctneho, Promieni ſe pycha geho. By wſechna kraſa zbořena, Cozt geſt miela hora ona, Tak ſe ta hra y dokona. I zbori ſe pycha lawrynowa, Ze ktoz priehš weliky pych plodi A ſnewieru ſe obchodi, Čaſto gemu potom ſkodi. Wſak newiera brzo ſchodi, Newieře ſe nelze ſkryti. Načas muož i tayna byti, Wſak gedwa niekdy wygde nagewo, Leſt pronikne, wzegde prawo. Takez ſe ſta krali to'. Newiediel, coż geſt gmiel wdomu Odrozličneho zlatta, 2035 Lidij 1) mnoho, prieliš platta Y předraheho kamenie, Oniemž netřeba prawenie. Wničemz nemiel nedoſtatka. Pronewieru radoſt kratka. A to ſe ſta gemu, Lawrynkowi malitkemu; Neb kto ſe na dwie wiery tiehne, Ten čaſto gedne nedoſiehne. Takez on, mage čeſt nemalu, Chtiel gim odgieti gich chwalu. To ſe gemu zlie odplati, Proniez zbozie y čeſt ztrati, Iakz gey gechu wtu dobu, Neſu 2) gey pryc ſhory s ſebu Do Beruna, ctneho mieſta. Tu tato řeč mluwenie přeſta, A tak geſti konec to'. 2025 2030 2040 2045 206b 2020 2050 A tak geſt konec o Berunſkem Getrichowi. 1) Br. lidy. — 2) V rkp. neſa.
406 Сарi LII. Wzechu Lawryna, krale ctneho, Promieni ſe pycha geho. By wſechna kraſa zbořena, Cozt geſt miela hora ona, Tak ſe ta hra y dokona. I zbori ſe pycha lawrynowa, Ze ktoz priehš weliky pych plodi A ſnewieru ſe obchodi, Čaſto gemu potom ſkodi. Wſak newiera brzo ſchodi, Newieře ſe nelze ſkryti. Načas muož i tayna byti, Wſak gedwa niekdy wygde nagewo, Leſt pronikne, wzegde prawo. Takez ſe ſta krali to'. Newiediel, coż geſt gmiel wdomu Odrozličneho zlatta, 2035 Lidij 1) mnoho, prieliš platta Y předraheho kamenie, Oniemž netřeba prawenie. Wničemz nemiel nedoſtatka. Pronewieru radoſt kratka. A to ſe ſta gemu, Lawrynkowi malitkemu; Neb kto ſe na dwie wiery tiehne, Ten čaſto gedne nedoſiehne. Takez on, mage čeſt nemalu, Chtiel gim odgieti gich chwalu. To ſe gemu zlie odplati, Proniez zbozie y čeſt ztrati, Iakz gey gechu wtu dobu, Neſu 2) gey pryc ſhory s ſebu Do Beruna, ctneho mieſta. Tu tato řeč mluwenie přeſta, A tak geſti konec to'. 2025 2030 2040 2045 206b 2020 2050 A tak geſt konec o Berunſkem Getrichowi. 1) Br. lidy. — 2) V rkp. neſa.
Strana 407
Giz ſe pocina o Appolonowi. BYl w Recſke zemi geden kral, Gemužto gmeno bieſe Antyochus. Wte zemi gmena toho mnoho lidi 1) bylo, Ale tohoto mezy giny|mi piſmo 207a wiece ſlawieſe 2) progeho ciny welike. A protoz ſu geho nazwahi welikym Antyochem, Nebo 3) neprogeho zaſluženie kbohu Bohem byl obdařen dary welikymi, ze bieſe ten kral líce kraſneho, wzroſtu lepeho,4) ſmyſla mudreho 5 a hlahola 5) Iaſneho, ſrdce vdatneho a kewſemu ſkutku rytierſkemu do- ſpieſneho,6) Tak ze wygew7) wogenſky z swe zemie, zaſedm8) leth ſe domow newratil,9) kralowſtwie rozlićneho 10) ſobie 11) dobywage. A kdyz ſobie podrobi ćaſtku 12) ſwieta weliku, nawrati 13) ſe doſwe zemie y 14) vſtawi mieſto twrde a bohate,15) Gemužto od ſweho gmena da 16) gmeno 10 Antyochya. Wtom mieſtie ſedieſe 17) dworem 14) kral y 14) s ſwu kralowu; neb take panem bohě nebeſkym 18) wyſoce bieſe obdařena 19) kraſu, lepotu, ſlićnu wymluwu 20) a nadewſecko ciſtym ziwotem a wiernym ſrdcem. Ta gmiegieſe dcerku ſkralem ſwym přewelmi pieknu a kraſnu.21) Wřecſkem narodie gie rownie nebylo, by kraſſi byla y ſlićnieyſi.22) Ta kralowa, 15 oſtawiwſi kralowi wſrdcy zalo�t, s ſwieta ſnide A wſemi dary li dcerku 207b bohem obdařenu poſobie oſtawi. Nebo wni 23) prirozenie nebylo wnicemz obmeſkano,24) Gedine to, ze gi bylo ſmrtedlnu 25) včinilo.26) A poplakaw kral y vtieſil ſe. I rozeſla 27) poſly taynie wewſe dwory knieżecie,28) kteraby byla k drewni 29) kralownie podobna. Poſlowe hledachu, Y nawratichu 30) 20 1) král; 78: králův. — 2) chválí; vě: nejvíce pověst se slavila. — 3) nebo vědě. — *) rô: spanilého; a: vzrostlého. — 5) V rkp. hlahola wzezřenie; vô: hlasu. — 6) do- spělého; a: udatného. — 7) vyjed. — 8) vojensky, sedm; v: vojensky ze svých vlast- ních zemí, sedm; 8: vojensky ze své země, sedm. — 3) V rkp. newratiw. — 10) roz- ličného a jiných zemí. — 11) Schází u V. — 12) čést. — 13) vrátiv se zasě. — 14) Schází u V. — 15) tvrdé a veliké, bohaté; vô: město pevné a bohaté. — 16) dal; 78: jemužto po svém jménu přezděl. — 17) sedě; Byô: seděl. — 18) nebo ta tvorcem nebeským. — 19) darována. — 20) rozmluvú. — 21) dceru od svého krále překrásnú; : dceru pošlú; 78: svým králem. — 22) a ve všem (p: v ženském) národu nelze již, by co krasšieho bylo ni sličnějšieho; vô: že pod nebem nemohlo nic pěknějšího nalezeno býti. — 23) ay8: na ní. — 24) nebylo nic obmeškáno přirozením. — 35) V rkp. mrtedlne. — 26) i uči- nilo. — 27) Po kvielenie král rozesla. — 38) po všech dvořích kniežetcích, aby hledali panny. — 23) jenž by byla k první: P: k králové dřevní. — 30) Posli hledavšie (p: hledavše; z: hledali a nic nenalezše) vrátichu.
Giz ſe pocina o Appolonowi. BYl w Recſke zemi geden kral, Gemužto gmeno bieſe Antyochus. Wte zemi gmena toho mnoho lidi 1) bylo, Ale tohoto mezy giny|mi piſmo 207a wiece ſlawieſe 2) progeho ciny welike. A protoz ſu geho nazwahi welikym Antyochem, Nebo 3) neprogeho zaſluženie kbohu Bohem byl obdařen dary welikymi, ze bieſe ten kral líce kraſneho, wzroſtu lepeho,4) ſmyſla mudreho 5 a hlahola 5) Iaſneho, ſrdce vdatneho a kewſemu ſkutku rytierſkemu do- ſpieſneho,6) Tak ze wygew7) wogenſky z swe zemie, zaſedm8) leth ſe domow newratil,9) kralowſtwie rozlićneho 10) ſobie 11) dobywage. A kdyz ſobie podrobi ćaſtku 12) ſwieta weliku, nawrati 13) ſe doſwe zemie y 14) vſtawi mieſto twrde a bohate,15) Gemužto od ſweho gmena da 16) gmeno 10 Antyochya. Wtom mieſtie ſedieſe 17) dworem 14) kral y 14) s ſwu kralowu; neb take panem bohě nebeſkym 18) wyſoce bieſe obdařena 19) kraſu, lepotu, ſlićnu wymluwu 20) a nadewſecko ciſtym ziwotem a wiernym ſrdcem. Ta gmiegieſe dcerku ſkralem ſwym přewelmi pieknu a kraſnu.21) Wřecſkem narodie gie rownie nebylo, by kraſſi byla y ſlićnieyſi.22) Ta kralowa, 15 oſtawiwſi kralowi wſrdcy zalo�t, s ſwieta ſnide A wſemi dary li dcerku 207b bohem obdařenu poſobie oſtawi. Nebo wni 23) prirozenie nebylo wnicemz obmeſkano,24) Gedine to, ze gi bylo ſmrtedlnu 25) včinilo.26) A poplakaw kral y vtieſil ſe. I rozeſla 27) poſly taynie wewſe dwory knieżecie,28) kteraby byla k drewni 29) kralownie podobna. Poſlowe hledachu, Y nawratichu 30) 20 1) král; 78: králův. — 2) chválí; vě: nejvíce pověst se slavila. — 3) nebo vědě. — *) rô: spanilého; a: vzrostlého. — 5) V rkp. hlahola wzezřenie; vô: hlasu. — 6) do- spělého; a: udatného. — 7) vyjed. — 8) vojensky, sedm; v: vojensky ze svých vlast- ních zemí, sedm; 8: vojensky ze své země, sedm. — 3) V rkp. newratiw. — 10) roz- ličného a jiných zemí. — 11) Schází u V. — 12) čést. — 13) vrátiv se zasě. — 14) Schází u V. — 15) tvrdé a veliké, bohaté; vô: město pevné a bohaté. — 16) dal; 78: jemužto po svém jménu přezděl. — 17) sedě; Byô: seděl. — 18) nebo ta tvorcem nebeským. — 19) darována. — 20) rozmluvú. — 21) dceru od svého krále překrásnú; : dceru pošlú; 78: svým králem. — 22) a ve všem (p: v ženském) národu nelze již, by co krasšieho bylo ni sličnějšieho; vô: že pod nebem nemohlo nic pěknějšího nalezeno býti. — 23) ay8: na ní. — 24) nebylo nic obmeškáno přirozením. — 35) V rkp. mrtedlne. — 26) i uči- nilo. — 27) Po kvielenie král rozesla. — 38) po všech dvořích kniežetcích, aby hledali panny. — 23) jenž by byla k první: P: k králové dřevní. — 30) Posli hledavšie (p: hledavše; z: hledali a nic nenalezše) vrátichu.
Strana 408
408 ſe arkuce kralowi, że kdřewni kralownie nic podobneho nenalezli.1) Poſla druhe y třetie poſly. Ani ti co podobneho kdřewnie kralownie2) nena- lezli.3) I poče welmi tuziti, A tië ſe gemu obnowi ſmrt kralowe, A z te tuhy vpade 4) gemu wſrdce 5) dcery geho kraſa.6) I poče ſwu dceru?) 25 milowati. Ta 8) miloſt, kterak byla9) tayna, Ale wſak 8) ſe tagiti dluho nemože. 10) Tak kral ſwu dceru milowa,11) Netoliko ſlowy, ale take neſlič- nymi ſkutky. Dcera kralowa 12) to vznamenawſi, y 8) wece krali: »ſmyſla doſti maš! Pomni, zes mi otec.13) A to wzdy8) mieg namyſli, zet ſem . dietie twe.« 14) Kral gi odpowiedie: »Zapomenul ſem, by ty8) mi byla 30 dcera. Ale myſlim wzdy wſrdcy a mam to namyſli,15) aby ty8) mi ženu 16) 208a byla.« Dcera gemu odpowiedie:17) »Nezlibych twu zenu bylla, Radieyfit bych pryč zaſla.18) A driewe nezlit 19) gi budu, radieyſit tu budu, kdez mne nikdy kralowu nenazowu.« To řekſi y 8) wſta odotce ſplačem welikym. Kral vſlyſew řeč tu,20) prikaza gie ſtriecy,21) aby nikam 8) nevíla. I zarmuti 35 ſe kral welmi. Poniekoliko dnech priſel kral ke dceri y wece gi:22) »Wſak to dobře8) wieš, ze bezženy dluho 8) byti nemohu; A kromie tebe gine nechcy mieti.« Dcera gemu odpowiedie: 23) »Otče! prawiš, ze by ty byl witież. negſy, towiez,24) ać neſwitiezys nadſwu zlu myſli. neb 8) lepſit geſti 25) ten witiez, ktoz ſwitiezy nadſwu zlu myſli, nez nadmocnym kralem 40 ktoz bog obdrzi.26) Switiez, hrdino! nadſwu zlu myſli 27) A neday oſobie ani omnie powieſti 28) prawiti!« Kral gie wece: 29) »Napočatkut 30) bude ztoho řeč, Ale obwetfegic 31) brzo pomine.32) A to chcy vkazati!« A 33) 35) wyſed odnie, kaza mnoho hedbabnych poſtawcow dobyti 34) a wnocy 39 taynie gimi wſecky vlice36) přikryti.37) A tak 38) drahe poſtawce 45 vzřewſe,40) lide neſmiegiechu 41) ygeden ponich tlaciti a 8) choditi.8) A 42) třeti den gechu ſe ponich 43) y ſwozy gezditi. Potom kral, priſed kedceri, y wece gi: Ze 44) »w ſeho ſwieta kraſo! Widiſli, zet ſe lde diwie nowinie 208b a onie mnoho mluwie, Ale yakż ſe oſtara, Tak gie y 8) wuſta newezmu. Dcera 45) gemu odpowiedie: »Otče, wiem to, ze nowina kdyz obwetci,46) 50 lide gi 47) načas podzapomenu.48) Ale poſtu letech, kdyz gi kto zpomene,49) 1) že k první královně žádné jsú podobné neviděli (: že králové dřevní nic sú podobného nenalezli). — 2) králové. — 3) nalezli. — 4) upadne; p: upadl. — 5) tak v a; V. v mysl. — 6) dceřina krása. — 7) I je sě jie velmi. — 8) Schází u V. — 3) jest. — 10) nemóž. — 11) tak že král své dceři svú milost ukáže. — 12) Královna. — 13) že si otcem mým. — 14) tvé krve. — 15) ale mním a vždy na mysli mám. — 16) by než. mi žena byla. — 17) vece. — 18) Ctněji slovu královú dcerú nežli tvú ženú. — 19) — 20) Král tu řeč uslyšav, zamúti sě velmi. — 21) i ustavi stražij dceři. — 22) král přišed před dceru, těšiv ji dlúho, jí vece. — 23) otci vece. — 24) Otče, pravý by ty by vítěz, ale nejsi vítěz. — 25) Větší jest. — 26) V. krátce: Větší jest vítěz ten, než nad mocným králem. — 27) nad nekaznú (p: nekázanú) vuolí. — 28) pro: zlé pověsti. — 29) a: odpovědě. — 30) Na počátce. — 31) p: ažt obvetšie. — 32) a: přěmlkne; 8: když málo postojí, lidé umlknou. — 33) A tak. — 34) a: kúpiti. — 35) a té noci káza. — 36) všecko město i ulice. — 37) postřieti. — 33) A když lidé ráno. — 39) postavy. — 40) uzřiechu. — 41) nesmě. — 42) Druhý den jechu sě po nich choditi. — 3) třetí — den počechu. — “) jí vece: — 45) Ona. — 46) vědě, když noviny obvetšejí. 47) jich. — 48) přemlknú. — 43) zpomane.
408 ſe arkuce kralowi, że kdřewni kralownie nic podobneho nenalezli.1) Poſla druhe y třetie poſly. Ani ti co podobneho kdřewnie kralownie2) nena- lezli.3) I poče welmi tuziti, A tië ſe gemu obnowi ſmrt kralowe, A z te tuhy vpade 4) gemu wſrdce 5) dcery geho kraſa.6) I poče ſwu dceru?) 25 milowati. Ta 8) miloſt, kterak byla9) tayna, Ale wſak 8) ſe tagiti dluho nemože. 10) Tak kral ſwu dceru milowa,11) Netoliko ſlowy, ale take neſlič- nymi ſkutky. Dcera kralowa 12) to vznamenawſi, y 8) wece krali: »ſmyſla doſti maš! Pomni, zes mi otec.13) A to wzdy8) mieg namyſli, zet ſem . dietie twe.« 14) Kral gi odpowiedie: »Zapomenul ſem, by ty8) mi byla 30 dcera. Ale myſlim wzdy wſrdcy a mam to namyſli,15) aby ty8) mi ženu 16) 208a byla.« Dcera gemu odpowiedie:17) »Nezlibych twu zenu bylla, Radieyfit bych pryč zaſla.18) A driewe nezlit 19) gi budu, radieyſit tu budu, kdez mne nikdy kralowu nenazowu.« To řekſi y 8) wſta odotce ſplačem welikym. Kral vſlyſew řeč tu,20) prikaza gie ſtriecy,21) aby nikam 8) nevíla. I zarmuti 35 ſe kral welmi. Poniekoliko dnech priſel kral ke dceri y wece gi:22) »Wſak to dobře8) wieš, ze bezženy dluho 8) byti nemohu; A kromie tebe gine nechcy mieti.« Dcera gemu odpowiedie: 23) »Otče! prawiš, ze by ty byl witież. negſy, towiez,24) ać neſwitiezys nadſwu zlu myſli. neb 8) lepſit geſti 25) ten witiez, ktoz ſwitiezy nadſwu zlu myſli, nez nadmocnym kralem 40 ktoz bog obdrzi.26) Switiez, hrdino! nadſwu zlu myſli 27) A neday oſobie ani omnie powieſti 28) prawiti!« Kral gie wece: 29) »Napočatkut 30) bude ztoho řeč, Ale obwetfegic 31) brzo pomine.32) A to chcy vkazati!« A 33) 35) wyſed odnie, kaza mnoho hedbabnych poſtawcow dobyti 34) a wnocy 39 taynie gimi wſecky vlice36) přikryti.37) A tak 38) drahe poſtawce 45 vzřewſe,40) lide neſmiegiechu 41) ygeden ponich tlaciti a 8) choditi.8) A 42) třeti den gechu ſe ponich 43) y ſwozy gezditi. Potom kral, priſed kedceri, y wece gi: Ze 44) »w ſeho ſwieta kraſo! Widiſli, zet ſe lde diwie nowinie 208b a onie mnoho mluwie, Ale yakż ſe oſtara, Tak gie y 8) wuſta newezmu. Dcera 45) gemu odpowiedie: »Otče, wiem to, ze nowina kdyz obwetci,46) 50 lide gi 47) načas podzapomenu.48) Ale poſtu letech, kdyz gi kto zpomene,49) 1) že k první královně žádné jsú podobné neviděli (: že králové dřevní nic sú podobného nenalezli). — 2) králové. — 3) nalezli. — 4) upadne; p: upadl. — 5) tak v a; V. v mysl. — 6) dceřina krása. — 7) I je sě jie velmi. — 8) Schází u V. — 3) jest. — 10) nemóž. — 11) tak že král své dceři svú milost ukáže. — 12) Královna. — 13) že si otcem mým. — 14) tvé krve. — 15) ale mním a vždy na mysli mám. — 16) by než. mi žena byla. — 17) vece. — 18) Ctněji slovu královú dcerú nežli tvú ženú. — 19) — 20) Král tu řeč uslyšav, zamúti sě velmi. — 21) i ustavi stražij dceři. — 22) král přišed před dceru, těšiv ji dlúho, jí vece. — 23) otci vece. — 24) Otče, pravý by ty by vítěz, ale nejsi vítěz. — 25) Větší jest. — 26) V. krátce: Větší jest vítěz ten, než nad mocným králem. — 27) nad nekaznú (p: nekázanú) vuolí. — 28) pro: zlé pověsti. — 29) a: odpovědě. — 30) Na počátce. — 31) p: ažt obvetšie. — 32) a: přěmlkne; 8: když málo postojí, lidé umlknou. — 33) A tak. — 34) a: kúpiti. — 35) a té noci káza. — 36) všecko město i ulice. — 37) postřieti. — 33) A když lidé ráno. — 39) postavy. — 40) uzřiechu. — 41) nesmě. — 42) Druhý den jechu sě po nich choditi. — 3) třetí — den počechu. — “) jí vece: — 45) Ona. — 46) vědě, když noviny obvetšejí. 47) jich. — 48) přemlknú. — 43) zpomane.
Strana 409
409 yhned ſe obnowi.1) A protoz wiez, krali!2) zet bych radieyſe vmřela, nezli takowy ſkutek neſlechetny a neſlychany vcinila!«3) To 4) řekſi Y wſta odotce.5) Pak 6) gednoho dne gdieſe kralowna 7) z chramu 8) wruſe drahem,") priprawenem odzlatta. A ſlunečny paprſlek, obraziw 10) ſe, y 2) vderi natwar gegi. 11) I poče ſe ſtkwieti twar gegi tak, že by 12) podobna wiece k Angelu 55 nezli 13) kčlowieku. Kral to ſtkwienie vzřew,14) diwě a miloſti nazemi pade.15) A okriw 16) y 2) gide kudceri, y naleze 17) gi ſamu wköniatie y poruffi gi.18) Dcera poče 19) toho ſkutku 20) welmi plakati A 21) welikym 2) wolanim ſwu celed wzwola.22) A 23) gegi pieſtuna 24) nayprwe2) ſe dokom- niaty vtece, A 2) vzřewfi, ana padla nazemi,25) I poče g1 26) tazati, co 60 by gi bylo? Tehdy gi ona powiedie to, coz bylo gi třeba.27) A 2) ona gi vkogi a ſkutku toho kaza gi tagiti.28) Kral, což29) počal ho ře, to vcini, že 209a předžadnu čeledi toho nezgewi.30) Kralowe mnozy a Dalecy,31) vſlyſawſe okraſe dceri Antyochowie, Gechu ſe ſnubiti gie, niekteri ſobie A niekteri zaſwe ſyny. Ale 32) kral Antyoch nechtieſe 33) dceri ſwe 34) wydati. I pri- 65 kaza poſwem kralowſtwi wolati 35) ařka: »Tak2) prawí kral Antyoch.36) Dcery ſwe2) nedam yžadnemu 37) bezpohadky. A 2) ktož pohadku vhodne, tomu dam ſwu dceru; A ktoz nevhodne pohadky,38) ten ſwu ffigi ztrati!.39) Pro to prawo mnozy ſe zbraniowachu.40) A mnozy ſe take oddawſe 41) naſtieſtie, y gechu ſe gie ſnubiti zaſe, nebo dcera geho 42) te krasy bieſe, 70 że ktoz gi dobre 43) opatrieſe,44) yhned ſe hrdla ſweho opowazieſe.45) A ktož koli pohadku 46) priyal a gie nevhodl, yhned hlawu 47) ztratil. A pakli vhodl, kral 48) gemu řekl: »Dawagit rozmyſlenie, teto nocy,49) radit, roz- myſl ſe, aby hrdla neztratil.«40) A kdyz giz mnoho kniezat y kralow ſtinal bieſe, Appolonyus, 51) kral tyrſky, vſlyſaw ote kralownie powieſti a 52) o gegim 53) otcy takowe 2) mudroſti y take ogeho welike chytroſti — A take to gt wiedieno, 4) ktozt newazi, tent 55) nema — Y 2) wece: 2) »Pogedu a vzrim, co vmie!« Ne bo kral Appolon bieſe weliky żak wučeni 209b 75 1) obnovie. — 2) Schází u V. — 3) než taký skutek učinila. — 4) A to. — 5) od otce opět. — 6) Tehdy. — 7) když jdieše král i královna. — 8) z božnice; : z modlitebnice. — 2) draze. — 1°) V rkp. obratiw. — 11) ji na obličej. — 12) byla. — 13) než. — 14) To král viděv. — 15) letě; p: pade a omdle. — 16) okřev. — 17) a nalezl. — 13) a: podavě jie; : zlého se skutku dopusti; 78: i učinil svou vůli s ní. — 13) Tehdy královna jie sč. — 20) skutka. — 21) ana. — 22) svola. — 20 a když. — 24) a: pěstúnka; vô: starosta. — 75) uzřevši ji na podlaze, zavře komňatu. — 26) sě jie. — 27) povědě, co jí bieše. — 28) a skutka káza tajiti. — 23) což byl. — 30) Král, což byl počal, hóře to dokonal, že toho zlého skutka nepřestal. Ale však to zlé učiněnie před známú čeledí se utají. — 31) Králi velicí. — 32) Tehdy. — 33) a: nechce; p: nechtě. — 31) své preč. — 35) i káza po zemiech volati. — 36) král řečský. — 37) a: i jednomu. — 38) jie. — 33) p: ztrať. — 40) užesechu; z: ulekli. — 41) davšie. — 42) na štěstí jie prosiechu. Neb královna. — 43) a: právě. — “) ohle- dáše. — 45) ihned svú šíji vážieše. — 46) od něho pohádku. — 47) a: šíji; 78: hrdlo. — 48) tehdy král. — 42) Dávajiť noci život. — 5°) rozmysl sě lépe. A jakž proměnil řeč zítra, tak jemu hlavu stieti kázal. — 51) Apollon. — 52) uslyšav také. — 53) a: její. — 54) i také o jeho liczy (? a; p: o jeho lidu i; 7ô: o jeho náhlosti) vece: »Lid (?a: Ilid či wid p) s múdrostí pohromadě býti nemóže, a kto toho nevie, že. — 55) ten.
409 yhned ſe obnowi.1) A protoz wiez, krali!2) zet bych radieyſe vmřela, nezli takowy ſkutek neſlechetny a neſlychany vcinila!«3) To 4) řekſi Y wſta odotce.5) Pak 6) gednoho dne gdieſe kralowna 7) z chramu 8) wruſe drahem,") priprawenem odzlatta. A ſlunečny paprſlek, obraziw 10) ſe, y 2) vderi natwar gegi. 11) I poče ſe ſtkwieti twar gegi tak, že by 12) podobna wiece k Angelu 55 nezli 13) kčlowieku. Kral to ſtkwienie vzřew,14) diwě a miloſti nazemi pade.15) A okriw 16) y 2) gide kudceri, y naleze 17) gi ſamu wköniatie y poruffi gi.18) Dcera poče 19) toho ſkutku 20) welmi plakati A 21) welikym 2) wolanim ſwu celed wzwola.22) A 23) gegi pieſtuna 24) nayprwe2) ſe dokom- niaty vtece, A 2) vzřewfi, ana padla nazemi,25) I poče g1 26) tazati, co 60 by gi bylo? Tehdy gi ona powiedie to, coz bylo gi třeba.27) A 2) ona gi vkogi a ſkutku toho kaza gi tagiti.28) Kral, což29) počal ho ře, to vcini, že 209a předžadnu čeledi toho nezgewi.30) Kralowe mnozy a Dalecy,31) vſlyſawſe okraſe dceri Antyochowie, Gechu ſe ſnubiti gie, niekteri ſobie A niekteri zaſwe ſyny. Ale 32) kral Antyoch nechtieſe 33) dceri ſwe 34) wydati. I pri- 65 kaza poſwem kralowſtwi wolati 35) ařka: »Tak2) prawí kral Antyoch.36) Dcery ſwe2) nedam yžadnemu 37) bezpohadky. A 2) ktož pohadku vhodne, tomu dam ſwu dceru; A ktoz nevhodne pohadky,38) ten ſwu ffigi ztrati!.39) Pro to prawo mnozy ſe zbraniowachu.40) A mnozy ſe take oddawſe 41) naſtieſtie, y gechu ſe gie ſnubiti zaſe, nebo dcera geho 42) te krasy bieſe, 70 że ktoz gi dobre 43) opatrieſe,44) yhned ſe hrdla ſweho opowazieſe.45) A ktož koli pohadku 46) priyal a gie nevhodl, yhned hlawu 47) ztratil. A pakli vhodl, kral 48) gemu řekl: »Dawagit rozmyſlenie, teto nocy,49) radit, roz- myſl ſe, aby hrdla neztratil.«40) A kdyz giz mnoho kniezat y kralow ſtinal bieſe, Appolonyus, 51) kral tyrſky, vſlyſaw ote kralownie powieſti a 52) o gegim 53) otcy takowe 2) mudroſti y take ogeho welike chytroſti — A take to gt wiedieno, 4) ktozt newazi, tent 55) nema — Y 2) wece: 2) »Pogedu a vzrim, co vmie!« Ne bo kral Appolon bieſe weliky żak wučeni 209b 75 1) obnovie. — 2) Schází u V. — 3) než taký skutek učinila. — 4) A to. — 5) od otce opět. — 6) Tehdy. — 7) když jdieše král i královna. — 8) z božnice; : z modlitebnice. — 2) draze. — 1°) V rkp. obratiw. — 11) ji na obličej. — 12) byla. — 13) než. — 14) To král viděv. — 15) letě; p: pade a omdle. — 16) okřev. — 17) a nalezl. — 13) a: podavě jie; : zlého se skutku dopusti; 78: i učinil svou vůli s ní. — 13) Tehdy královna jie sč. — 20) skutka. — 21) ana. — 22) svola. — 20 a když. — 24) a: pěstúnka; vô: starosta. — 75) uzřevši ji na podlaze, zavře komňatu. — 26) sě jie. — 27) povědě, co jí bieše. — 28) a skutka káza tajiti. — 23) což byl. — 30) Král, což byl počal, hóře to dokonal, že toho zlého skutka nepřestal. Ale však to zlé učiněnie před známú čeledí se utají. — 31) Králi velicí. — 32) Tehdy. — 33) a: nechce; p: nechtě. — 31) své preč. — 35) i káza po zemiech volati. — 36) král řečský. — 37) a: i jednomu. — 38) jie. — 33) p: ztrať. — 40) užesechu; z: ulekli. — 41) davšie. — 42) na štěstí jie prosiechu. Neb královna. — 43) a: právě. — “) ohle- dáše. — 45) ihned svú šíji vážieše. — 46) od něho pohádku. — 47) a: šíji; 78: hrdlo. — 48) tehdy král. — 42) Dávajiť noci život. — 5°) rozmysl sě lépe. A jakž proměnil řeč zítra, tak jemu hlavu stieti kázal. — 51) Apollon. — 52) uslyšav také. — 53) a: její. — 54) i také o jeho liczy (? a; p: o jeho lidu i; 7ô: o jeho náhlosti) vece: »Lid (?a: Ilid či wid p) s múdrostí pohromadě býti nemóže, a kto toho nevie, že. — 55) ten.
Strana 410
410 210a a welmy chytry a wſim dworſtwě welmi vdatny a kraſny A nadgine krale 80 ſwym ziwotem ſmiely.1) Coż koli vmyſlí,2) to da ſwe radie wiedieti. Radda geho 3) poče gemu rozrazowati, Ale on gich raddy nerodi poſluchati. I dopta 4) ſe do Antyochie. Sſtupiw 5) pred Antyocha, wece gemu: »Zdraw bud, Antyochu,6) Cieſari weliky! Přiſel ſem ktwemu dworu, žadage ſe při- bližiti ktwemu rodu.« Antyoch gemu wece : 7) »Wieſh, Appolone,3) prawo 85 meho dworu?« 8) Appolon wece: »Wiem 9) A nadwraty sem ge 3) cetl, nez 10) ſem ktobie3) prigel, atbych 11) twu mudroſt ſlyſel.« 12) Antyoch gemu 3) wece: »Me prawo twu ſigi mieni! A ty gſy ſyn otce welikeho. Protoz tobie radim,13) aby ſobie ginde pratel hledal.« Apolon odpo- wiedie:14) »Tobiet 15) wiedieti dawam,16) žet twe dcery žadam.«17) Antyoch 90 gemu3) wece: »Slys mie,18) Appolone! a 3) wygdi 19) predsien malo, a yat opohadce pomyſlim. A ty ſe dobře rozmyſl! chceſh pohadku ſlyſeti, nawrat ſe zaſe ; 20) A geſtlit tobie 21) twa sige mila, Beriž 22) ſe do Tyra, mage me odpuſtienie.« Appolon gide predſien. A yhned gemu wsicka čeled 23) počechu raditi, aby ſel 24) pryč. Ale Appolon gi odpowiediel: 25) 95 »Ia ſem prigel propohadku, a předpohadku 26) pryć nepobiehnu.27) Budeli mi3) blehu 28) třeba, ſpohadku 29) preč3) pobiehnu.« To řka30) y 3) pogide před Antyocha.31) A 3) vzřew geho 32) Antyoch, wece gemu: »Chceſh po- 33) »Ia tomu ſem welmi hadce, Appolone?«3) Appolon odpowiedie: rad!« 34) Tehdy Antyoch gemu3) wece : 100 105 »Swe tielo gim 35) 36) a 3) ſwu krew pim A 3) gſem zet ſwog,37) Me zeny ziwot mog,38) Otce dčeri 9) hledage, 40) Me 41) ženy muže neznage.« 42) Vſlyfaw Appolö tu pohadku, y 3) wece krali: 43) »Mniech,44) by mi bylo dnes nieco diwnieyſeho3) ſlyſeti. Ale tato pohadka nagewo 45) mi gest položena. Taynieli gi, krali,3) kaześ wyloziti cil zgewnie?« Antyoch kaza zgewnie powiediet1.46) Y3) wece Appolon: »Swe tielo gies a 3) fwu krew 110 pies, kdyz ſwe dcery poziwas, Genz gefti twe tielo a 47) twa krew. A 47) 257 1) Nebo král Apollon bieše velmi múdrý, vzatečný, v svém dvoru («; p: ve všem dvorství) velmi lepý a svým životem udatný. — 2) Což umyslil. — 3) Schází u V. — *) bral. — 5) A přišed; : stoje před Antiochem králem. — 6) králi Antiochu. — 7) odpovědě. — 8) dvora. — 3) p: vědě. — 1°) A proto. — 11) abych. — 12) slyšal. — 13 razi. — 16) odpovědě i die. — 15) Toběť to. — 16) dávaji. — 17) žádaji. — 18) mne. — 199 vyndi. — 20) Vrať sě sem. — 21) Schází v a. — 22) beř. — 23) všickni. — 24) jel. — vece; p: a on jim povědě. — 26) a: pro pohádku. — 27) nepojedu. — 28) běha. — 29. ale s pohádkú. — 30) řekši. — 31) krále. — 32) Schází u V; p: jej. — 33) vece. — 14) že jest jí velmi rád. — 35) jiem. — 36) piem. — 37) svuoj. — 38) muoj. — 39) dcery. — 40) hledaji. — 41) a mé. — 42) neznaji. — 43) k králi. — 44) : mněl jsem. — 45) jako na jevo — 46) vyložiti. — 47) i.
410 210a a welmy chytry a wſim dworſtwě welmi vdatny a kraſny A nadgine krale 80 ſwym ziwotem ſmiely.1) Coż koli vmyſlí,2) to da ſwe radie wiedieti. Radda geho 3) poče gemu rozrazowati, Ale on gich raddy nerodi poſluchati. I dopta 4) ſe do Antyochie. Sſtupiw 5) pred Antyocha, wece gemu: »Zdraw bud, Antyochu,6) Cieſari weliky! Přiſel ſem ktwemu dworu, žadage ſe při- bližiti ktwemu rodu.« Antyoch gemu wece : 7) »Wieſh, Appolone,3) prawo 85 meho dworu?« 8) Appolon wece: »Wiem 9) A nadwraty sem ge 3) cetl, nez 10) ſem ktobie3) prigel, atbych 11) twu mudroſt ſlyſel.« 12) Antyoch gemu 3) wece: »Me prawo twu ſigi mieni! A ty gſy ſyn otce welikeho. Protoz tobie radim,13) aby ſobie ginde pratel hledal.« Apolon odpo- wiedie:14) »Tobiet 15) wiedieti dawam,16) žet twe dcery žadam.«17) Antyoch 90 gemu3) wece: »Slys mie,18) Appolone! a 3) wygdi 19) predsien malo, a yat opohadce pomyſlim. A ty ſe dobře rozmyſl! chceſh pohadku ſlyſeti, nawrat ſe zaſe ; 20) A geſtlit tobie 21) twa sige mila, Beriž 22) ſe do Tyra, mage me odpuſtienie.« Appolon gide predſien. A yhned gemu wsicka čeled 23) počechu raditi, aby ſel 24) pryč. Ale Appolon gi odpowiediel: 25) 95 »Ia ſem prigel propohadku, a předpohadku 26) pryć nepobiehnu.27) Budeli mi3) blehu 28) třeba, ſpohadku 29) preč3) pobiehnu.« To řka30) y 3) pogide před Antyocha.31) A 3) vzřew geho 32) Antyoch, wece gemu: »Chceſh po- 33) »Ia tomu ſem welmi hadce, Appolone?«3) Appolon odpowiedie: rad!« 34) Tehdy Antyoch gemu3) wece : 100 105 »Swe tielo gim 35) 36) a 3) ſwu krew pim A 3) gſem zet ſwog,37) Me zeny ziwot mog,38) Otce dčeri 9) hledage, 40) Me 41) ženy muže neznage.« 42) Vſlyfaw Appolö tu pohadku, y 3) wece krali: 43) »Mniech,44) by mi bylo dnes nieco diwnieyſeho3) ſlyſeti. Ale tato pohadka nagewo 45) mi gest položena. Taynieli gi, krali,3) kaześ wyloziti cil zgewnie?« Antyoch kaza zgewnie powiediet1.46) Y3) wece Appolon: »Swe tielo gies a 3) fwu krew 110 pies, kdyz ſwe dcery poziwas, Genz gefti twe tielo a 47) twa krew. A 47) 257 1) Nebo král Apollon bieše velmi múdrý, vzatečný, v svém dvoru («; p: ve všem dvorství) velmi lepý a svým životem udatný. — 2) Což umyslil. — 3) Schází u V. — *) bral. — 5) A přišed; : stoje před Antiochem králem. — 6) králi Antiochu. — 7) odpovědě. — 8) dvora. — 3) p: vědě. — 1°) A proto. — 11) abych. — 12) slyšal. — 13 razi. — 16) odpovědě i die. — 15) Toběť to. — 16) dávaji. — 17) žádaji. — 18) mne. — 199 vyndi. — 20) Vrať sě sem. — 21) Schází v a. — 22) beř. — 23) všickni. — 24) jel. — vece; p: a on jim povědě. — 26) a: pro pohádku. — 27) nepojedu. — 28) běha. — 29. ale s pohádkú. — 30) řekši. — 31) krále. — 32) Schází u V; p: jej. — 33) vece. — 14) že jest jí velmi rád. — 35) jiem. — 36) piem. — 37) svuoj. — 38) muoj. — 39) dcery. — 40) hledaji. — 41) a mé. — 42) neznaji. — 43) k králi. — 44) : mněl jsem. — 45) jako na jevo — 46) vyložiti. — 47) i.
Strana 411
411 gſy zet ſwog, kdyz ſy muż dcery ſwe. Otce 1) hledaš! Ačby dluho 2) hledal, nenaleznes, nebo gſy otcowo gmeno potratil y take prawo.3) A twe ženy muże neznaš, nebo ſwe 4) dcery mužem byti nemożeś.« Antyoch, zapyriw5) ſe hanbu weliku,6) Y 6) wece Appolonowi: 7) »Pohadky ſy nevhodl A 210b protoz ſy ſigi ztratil.« Appolo odpowiedie: »Każdy to natwe twaři 8) zna, 115 žet ſem pohadku vhodl. Gestli wtwem prawie prawo,9) yat swe 6) sige ne- ztratim.« Antyoch gemu 6) wece: »Gſy syn otce welikeho, A protoz 10) dawam 11) rozmyſlenie 6) tuto noc, aby ſe lepe potazal 6) a 6) rozmyſlil, ač chceś zaytra ſmrti vgiti.« 12) Appolon wyſed odkrale y 6) ge 13) ſe ſam 6) ſwu 14) myſli mluwiti arka: 15) »Pohadku ſem 16) vhodl, A 6) dcerat 17) mi 6) gt nedana, anizt mi 6) geſti gie treba.18) Co zde chceš a čeho hledaš? 19) Nic gineho nez 20) ſmrti! nahle biez pryc 21) odfud!« 6) A 22) dobyw taynie korabu, 23) vprwni 24) ſumrak oſtawiw konie nahoſpodie,25) wſſed 26) w korab y 6) odda ſe naprawy bieh27) Nazaytrie 28) Antyochowi powiedieh 29) arkuc,6) ze Appolon pryć zabiehl.30) Antyoch ktomu 6) wece: »Appolon 125 zabiehnutí mohl, Ale mne a me mocy vtecy nemož.«31) I vcini taku za- powied arka, Ze 6) »ktoz mi Appolona ziwa da, Dam gemu piet ſeth ffuntow zlattych.32) A pakli mi kto geho hlawu da,33) Sto ffuntow zlattych odemne wezme.« Proten ſlib gechu ſe Appolona hledati netoliko 34) ne- prietele, Ale take y prietele, ch tiece geho zahubiti a to zlatto 35) od An- 130 211a tyocha 36) wzieti. Ale 37) Appolon prigew do Tyra, wzem tu raddu38) y 6) wece: »Nedam 39) proſe zemie zahubiti! Owas owſech 6) on 6) nic nedba, Mnet gedineho 40) hleda. A kdyz mne mezy wami nenalezne,41) Wamt nic nevcini.« I prikaza plne koraby 42) pſenice naſuti.43) A wſed nakorab odda ſe 44) nabieh. A kdyz bieſe Appolon odplul,45) Tehdy Antyochow 46) mi- 135 loſtnik gmenem Taliarcha 47) do Tyra prigede, Appolona hledage. A kdyz geho nenaleze, zarmut1 48) ſe welmi. I poče mieſtieninow 49) tazati, kdeby Appolon 6) byl, a prawie, ze by byl prietel geho. »A 50) chtiel bych gemu tu raddu dati, Gěz by zbyl wſeho ſweho myſlenie.« 51) Ale to wſe Iſtiwie 120 1) Otce dcery — 2) jeho. — 3) Neb jak jsi dcery své muž, taks otcovo právo ztratil. — 4) tvé; od slov »své dcery požíváš« až do slov »Náhle běž pryč« vše v rkp. až na nepatrný zbytek »ženy muže neznáš« vypuštěno. — 5) Zapáliv. — 6) Schází v V. — 7) Apollone. — s) v tvú lící. — 3) V rkp. to prawo; V. a jestli v tvé zemi právo. — 10) protoť. — 11) dávaji. — 12) zítra smrti zbýti. 13) jal. — 14) s svú. — 15) takto mluviti. — 16) jsi. — 17) dciť. — 18) aniť jie jest třěba. — 13) Což zde čekáš? — 20) jedno. — 21) Náhle jeď preč. — 22) Tehdy. — 23) sobě tajně korába. — 2) v prvý. — 25) v hospodě. — 26) vsed. — 27) da sě na běh. — 28) A hned na zajtřie; p: A když zítra den bieše. — 29) : pověděchu. — 30) : že by ...; a: že jest Apollon utekl. — 31) ale nás utéci nemóže. — 32) zlata; v: liber zlatých. — 33) : přinese. — 34) netolik. — 35) a penieze; p: puožitek; vô: dary. — 26) Písař napsal pův. Appolona, vyškrtl a opravil na kraji. — 37) Tehdy. — 38) měv s svými radu. — 39) Nedám sobě. — 40) jedno. — 41) nebude. — 42) A kázav plný koráb. — 43) Byô: nasypati. — “) i vsed (: vešed) v koráb, da sě. — 45) c: odplynul. — 6) Antiocha krále. — 47) Thabarcha; vô: Taranta. — 48) smuti. — “2) I jal sě mě- šťanóv. — 50) A mnie («; p: mienie to že; v8: právě sě býti), by byl jeho přietel a řka. — 51) : v níž by měl všecko své myšlenie a výstrahu svého života; 78: kterak by se měl zlých úkladův vystříhat.
411 gſy zet ſwog, kdyz ſy muż dcery ſwe. Otce 1) hledaš! Ačby dluho 2) hledal, nenaleznes, nebo gſy otcowo gmeno potratil y take prawo.3) A twe ženy muże neznaš, nebo ſwe 4) dcery mužem byti nemożeś.« Antyoch, zapyriw5) ſe hanbu weliku,6) Y 6) wece Appolonowi: 7) »Pohadky ſy nevhodl A 210b protoz ſy ſigi ztratil.« Appolo odpowiedie: »Każdy to natwe twaři 8) zna, 115 žet ſem pohadku vhodl. Gestli wtwem prawie prawo,9) yat swe 6) sige ne- ztratim.« Antyoch gemu 6) wece: »Gſy syn otce welikeho, A protoz 10) dawam 11) rozmyſlenie 6) tuto noc, aby ſe lepe potazal 6) a 6) rozmyſlil, ač chceś zaytra ſmrti vgiti.« 12) Appolon wyſed odkrale y 6) ge 13) ſe ſam 6) ſwu 14) myſli mluwiti arka: 15) »Pohadku ſem 16) vhodl, A 6) dcerat 17) mi 6) gt nedana, anizt mi 6) geſti gie treba.18) Co zde chceš a čeho hledaš? 19) Nic gineho nez 20) ſmrti! nahle biez pryc 21) odfud!« 6) A 22) dobyw taynie korabu, 23) vprwni 24) ſumrak oſtawiw konie nahoſpodie,25) wſſed 26) w korab y 6) odda ſe naprawy bieh27) Nazaytrie 28) Antyochowi powiedieh 29) arkuc,6) ze Appolon pryć zabiehl.30) Antyoch ktomu 6) wece: »Appolon 125 zabiehnutí mohl, Ale mne a me mocy vtecy nemož.«31) I vcini taku za- powied arka, Ze 6) »ktoz mi Appolona ziwa da, Dam gemu piet ſeth ffuntow zlattych.32) A pakli mi kto geho hlawu da,33) Sto ffuntow zlattych odemne wezme.« Proten ſlib gechu ſe Appolona hledati netoliko 34) ne- prietele, Ale take y prietele, ch tiece geho zahubiti a to zlatto 35) od An- 130 211a tyocha 36) wzieti. Ale 37) Appolon prigew do Tyra, wzem tu raddu38) y 6) wece: »Nedam 39) proſe zemie zahubiti! Owas owſech 6) on 6) nic nedba, Mnet gedineho 40) hleda. A kdyz mne mezy wami nenalezne,41) Wamt nic nevcini.« I prikaza plne koraby 42) pſenice naſuti.43) A wſed nakorab odda ſe 44) nabieh. A kdyz bieſe Appolon odplul,45) Tehdy Antyochow 46) mi- 135 loſtnik gmenem Taliarcha 47) do Tyra prigede, Appolona hledage. A kdyz geho nenaleze, zarmut1 48) ſe welmi. I poče mieſtieninow 49) tazati, kdeby Appolon 6) byl, a prawie, ze by byl prietel geho. »A 50) chtiel bych gemu tu raddu dati, Gěz by zbyl wſeho ſweho myſlenie.« 51) Ale to wſe Iſtiwie 120 1) Otce dcery — 2) jeho. — 3) Neb jak jsi dcery své muž, taks otcovo právo ztratil. — 4) tvé; od slov »své dcery požíváš« až do slov »Náhle běž pryč« vše v rkp. až na nepatrný zbytek »ženy muže neznáš« vypuštěno. — 5) Zapáliv. — 6) Schází v V. — 7) Apollone. — s) v tvú lící. — 3) V rkp. to prawo; V. a jestli v tvé zemi právo. — 10) protoť. — 11) dávaji. — 12) zítra smrti zbýti. 13) jal. — 14) s svú. — 15) takto mluviti. — 16) jsi. — 17) dciť. — 18) aniť jie jest třěba. — 13) Což zde čekáš? — 20) jedno. — 21) Náhle jeď preč. — 22) Tehdy. — 23) sobě tajně korába. — 2) v prvý. — 25) v hospodě. — 26) vsed. — 27) da sě na běh. — 28) A hned na zajtřie; p: A když zítra den bieše. — 29) : pověděchu. — 30) : že by ...; a: že jest Apollon utekl. — 31) ale nás utéci nemóže. — 32) zlata; v: liber zlatých. — 33) : přinese. — 34) netolik. — 35) a penieze; p: puožitek; vô: dary. — 26) Písař napsal pův. Appolona, vyškrtl a opravil na kraji. — 37) Tehdy. — 38) měv s svými radu. — 39) Nedám sobě. — 40) jedno. — 41) nebude. — 42) A kázav plný koráb. — 43) Byô: nasypati. — “) i vsed (: vešed) v koráb, da sě. — 45) c: odplynul. — 6) Antiocha krále. — 47) Thabarcha; vô: Taranta. — 48) smuti. — “2) I jal sě mě- šťanóv. — 50) A mnie («; p: mienie to že; v8: právě sě býti), by byl jeho přietel a řka. — 51) : v níž by měl všecko své myšlenie a výstrahu svého života; 78: kterak by se měl zlých úkladův vystříhat.
Strana 412
412 211b 145 150 212a 160 165 140 mluwieſe, nebo bieſe lity ged prineſl s ſebu, chtie geho otrawiti. Appolon prige 1) do mieſta Tarfy2) y3) poče4) prebywati wtom mieſtie, nebo bieſe kořec aneb miera wtom miestie poſeſti zlattych pſennice. Appolon otewře5) korab y 6) prikaza 7) wſem lidem mieſta toho 8) popſenicy giti. A kořec anebo 6) ſtrych 6) pſenice 6) poſedmi9) peniezych miedienych prikaza 7) da- wati. A tiem obziwi 10) to mieſto.11) I prikaza, aby geho kupce li nenazy- wali. Wſecky gim Penieze nawrati A mieſto tiemi peniezy kaza oprawo- wati.12) T1 13) Tarſti mieſtiene tu miloſt Appolonowu klobie wzechu,14) Gemu načeſt a nawiečnu pamiet obraz podobny gemu vcinichu A proſtřed mieſta poſtawichu.15) A kdyz Appolon caſu gednoho pomorſkem břehu chodieſe, Clawik 16) z geho 6) mieſta 6) a 6) zgeho zemie ſlechtic, Geda pomori, Vzře Appolona 17) y 6) wece: 18) »Zdraw bud, krah Appolone Wieſl prawo 19) Antyochowo oſobie? Newieſh, powiemt tobie.20) Takt geſti 6) kral Antyoch rekl: „Ktož mi Appolona ziwa da, Dam gemu piet ſeth ffuntow zlattych; 21) Pakli mi 6) kto geho hlawu da,22) Sto ffuntow 155 zlattych odemne 6) wezme.' Protož, krali 6) Appolone, 6) tobiet 6) to prawim,23) że mas wmieſtre lidi, Genz tie chtiegi 24) otrawiti. Protoz prawim 6) tobie, 26 Gediz odtawad 25) pryč!« 6) Appolon zte reci gemu podiekowa, I prikaza gemu dati piet seth ffuntow zlattych arka: »Vzitecnyeyſieho oſtreženie, mezy klenoty drazſieho, nenie nez zdrawie.27) A kdyz ſy mie28) vzitečnie wyſtriehl, Gmieyz ty penieze29) odemne, kterezby 30) miel od Antyocha wzieti,6) Kdyz 6) by mie gemu ſwazaneho 31) dal.« Clawik peniez32) ne- chtieſe wzieti arka: »Tobiet nynie wiece geft 6) potřebie,33) chowayz sobie 34) toho,6) Appolone! 6) Swietfi35) cti vtebe tito zlatti nezli vmne budu.« 36) Appolon prikaza37) korab priprawiti, wſed wkorab 38) y 6) porucil ſe panu bohu.39) A kdyz giz deſet dni odbrehu plul,40) wty 6) čaſſy 6) powietrie ſe 41) promiení. proti poledniemu wietru Wſta ſpuol nocy wietr y wzbudi wlny; y ſburi ſe moře a odge wietr korab naſe; y počechu wlny korabem metati yakożto miečem. Az wlna gedna welika priſedſi y ztroſkota korab y poge puol korabu wyſoce nadſe, Tak ze gedna díka zdruhu 1) Tehdy Ap. přijede. — 2) : Tharsie. — 3) a. — 4) a: jal sě. — 5) A zezřěv («; p: uzřev), že jest hlad přielišný v tom kraji, kořec jenž po osmi zlatých kupováchu (a; : tak že po osmi zlatých pšenice strych), otevřev svuoj. — 6) Schází u V. — 7) káza. — 3) všemu městu. — 3) po osmi. — 10) a: živi. — 13) ten (celý B) kraj. — 14) Ale aby jeho kupcem nenazývali, všecky penieze (jim p zase v8) vráti (B; a: vrátil) a káza («) jimi města popraviti. — 13) Tehdy. — 14) uzřevše. — 15) obraz jeho prostřěd města postavichu. — 16) tehdy Klavik. — 17) uzřěv jej. — 18) vece jemu. — 13) ustavenie (aß; vô: výpověď.) — 20) napomenu tě z něho. — 21) zlata. — 22) přinese. — 23) a: pravi. — 24) chtie. — 25) jeď odtad. — 26) poděkovav káza. — 27) Z užitečného ostřieženie («; : vystřezenie děkujiť, neb) mezi klenoty (nic P) dražšieho nenie (nežli hrdlo p). — 28) mě tak. — 23) ten dar. — 30) jenž by. — 31) svázána. — 32) toho daru. — 33) třěba. — 34) to sobě. — 35) Ale Apollon vece: »S větčí. — 36) u tebe bude nábytek nežli u mne. — 37) kázav. — 38) vsed ven. — 39) větróm. — 40) bieše plul Byò; a: plynul. — 41) sě jim.
412 211b 145 150 212a 160 165 140 mluwieſe, nebo bieſe lity ged prineſl s ſebu, chtie geho otrawiti. Appolon prige 1) do mieſta Tarfy2) y3) poče4) prebywati wtom mieſtie, nebo bieſe kořec aneb miera wtom miestie poſeſti zlattych pſennice. Appolon otewře5) korab y 6) prikaza 7) wſem lidem mieſta toho 8) popſenicy giti. A kořec anebo 6) ſtrych 6) pſenice 6) poſedmi9) peniezych miedienych prikaza 7) da- wati. A tiem obziwi 10) to mieſto.11) I prikaza, aby geho kupce li nenazy- wali. Wſecky gim Penieze nawrati A mieſto tiemi peniezy kaza oprawo- wati.12) T1 13) Tarſti mieſtiene tu miloſt Appolonowu klobie wzechu,14) Gemu načeſt a nawiečnu pamiet obraz podobny gemu vcinichu A proſtřed mieſta poſtawichu.15) A kdyz Appolon caſu gednoho pomorſkem břehu chodieſe, Clawik 16) z geho 6) mieſta 6) a 6) zgeho zemie ſlechtic, Geda pomori, Vzře Appolona 17) y 6) wece: 18) »Zdraw bud, krah Appolone Wieſl prawo 19) Antyochowo oſobie? Newieſh, powiemt tobie.20) Takt geſti 6) kral Antyoch rekl: „Ktož mi Appolona ziwa da, Dam gemu piet ſeth ffuntow zlattych; 21) Pakli mi 6) kto geho hlawu da,22) Sto ffuntow 155 zlattych odemne 6) wezme.' Protož, krali 6) Appolone, 6) tobiet 6) to prawim,23) że mas wmieſtre lidi, Genz tie chtiegi 24) otrawiti. Protoz prawim 6) tobie, 26 Gediz odtawad 25) pryč!« 6) Appolon zte reci gemu podiekowa, I prikaza gemu dati piet seth ffuntow zlattych arka: »Vzitecnyeyſieho oſtreženie, mezy klenoty drazſieho, nenie nez zdrawie.27) A kdyz ſy mie28) vzitečnie wyſtriehl, Gmieyz ty penieze29) odemne, kterezby 30) miel od Antyocha wzieti,6) Kdyz 6) by mie gemu ſwazaneho 31) dal.« Clawik peniez32) ne- chtieſe wzieti arka: »Tobiet nynie wiece geft 6) potřebie,33) chowayz sobie 34) toho,6) Appolone! 6) Swietfi35) cti vtebe tito zlatti nezli vmne budu.« 36) Appolon prikaza37) korab priprawiti, wſed wkorab 38) y 6) porucil ſe panu bohu.39) A kdyz giz deſet dni odbrehu plul,40) wty 6) čaſſy 6) powietrie ſe 41) promiení. proti poledniemu wietru Wſta ſpuol nocy wietr y wzbudi wlny; y ſburi ſe moře a odge wietr korab naſe; y počechu wlny korabem metati yakożto miečem. Az wlna gedna welika priſedſi y ztroſkota korab y poge puol korabu wyſoce nadſe, Tak ze gedna díka zdruhu 1) Tehdy Ap. přijede. — 2) : Tharsie. — 3) a. — 4) a: jal sě. — 5) A zezřěv («; p: uzřev), že jest hlad přielišný v tom kraji, kořec jenž po osmi zlatých kupováchu (a; : tak že po osmi zlatých pšenice strych), otevřev svuoj. — 6) Schází u V. — 7) káza. — 3) všemu městu. — 3) po osmi. — 10) a: živi. — 13) ten (celý B) kraj. — 14) Ale aby jeho kupcem nenazývali, všecky penieze (jim p zase v8) vráti (B; a: vrátil) a káza («) jimi města popraviti. — 13) Tehdy. — 14) uzřevše. — 15) obraz jeho prostřěd města postavichu. — 16) tehdy Klavik. — 17) uzřěv jej. — 18) vece jemu. — 13) ustavenie (aß; vô: výpověď.) — 20) napomenu tě z něho. — 21) zlata. — 22) přinese. — 23) a: pravi. — 24) chtie. — 25) jeď odtad. — 26) poděkovav káza. — 27) Z užitečného ostřieženie («; : vystřezenie děkujiť, neb) mezi klenoty (nic P) dražšieho nenie (nežli hrdlo p). — 28) mě tak. — 23) ten dar. — 30) jenž by. — 31) svázána. — 32) toho daru. — 33) třěba. — 34) to sobě. — 35) Ale Apollon vece: »S větčí. — 36) u tebe bude nábytek nežli u mne. — 37) kázav. — 38) vsed ven. — 39) větróm. — 40) bieše plul Byò; a: plynul. — 41) sě jim.
Strana 413
413 neoſta.1) Striebro a zlatto 2) letie nadno, Rucho y 3) gine zbožie potonu 4) 170 a lide ztonuchu. Gediny 5) Appolon, dſku okrociw, y 6) poče7) ſe gie držeti. I plawa8) nani tri dni a tri nocy. A 6) ctwrty den vzřew2) rybaře, an lowi ryby,1°) Y poče k niemu mluwiti 6) a 6) wolati ařka: 6) »O, člowieče! priber ſe kemnie! Dayz ziwot pracnemu, Spomoz hubenemu!« Rybar ſe kniemu pribra,11) wſwu lodie geho wſadi 12) a 6) doſweho domu geho 175 vwede.13) A pokrmiw 14) geho, kaza 15) ſe gemu naſpati.16) A kdyz ſe naſpa, wece 17) ! gemu Rybar: »Wieſh to, ze podle brehu 18) morſkeho gſy robot- 212b nik 19) mog? Anebot 20) ſem tie ſmrti zbawil. Ale neday mi toho pan buoh, Bych21) chtiel zlie vciniti tomu, genž22) mi nic zleho 6) nevcinil. Ale totot 23) prawim tobie, Tot plachtička 24) wkutie 6) lezi. Obwina 25) ſe gie, 180 Beriz ſe 26) natrziſtie a 6) hledayz ſobie6) ſtieſtie. A pakli 27) nebudeš mocy 30) naleznuti,28) nawratiž 29) ſe zaſe kemnie, A 6) tu chudobu, kteružt mam, napolyt ſtebu rozdielím. A ty budeſhi kdy 6) dobry a prigdeš kecti,31) dobrym mi to ſpomeneš.« Appolon 32) wgedne plachtie 33) hoſpodari ſwemu podiekowaw,34) y gide35) na trziſtie. Nalit kral te zemie Cylibſke 36) gme- nem Altyſtrates s ſwymi pannicy namiec ghra.37) Appolon tu stoge y poce 185 ſe diwiti.38) Gedinez 39) kral mieć vpuſti.40) Appollon to widiew, neby len ktomu, poſkociw byſtře,41) wzem miec I6) poda geho 6) krali welmi po- ctiwie.42) Kral wzem miec odplachetnika y 6) poče myſliti, kteraky by to byl mladenec wplachtie? kterak koli wplachticy chodi, wſak matny nenie ani chlapſky.43) Kral hře konec vcini Y poče 44) ſe tazati ſwe 6) čeledi,6) kteraky by ono 45) ginoch byl wplachtie? A kdyz gemu niżadny nevmie 46) powiedieti, Rybaře toho 6) otazachu. A on gemu 47) powiedie, ze geho na- lezl, an tapa pomori.48) »Ale kteraky geſt,49) toho ia 6) newiem.« 50) Oni 6) flowa rybařowa prigechu 6) a 6) kralowi 51) to 6) powiedlechu. Kral gim 190 213a 1) : I vzehra se moře a otje vietr korábu větrník, i popadechu vlny koráb na sě i počechu jím jako miečem metati, jedna vlna s sebe druhé vlně podáváše. Až zatiem vlna jedna přišedši veliká, poje puol korába vysoko i roztroskota jej, tak že i jedna doka nebieše s druhú sevřiena. — a: Vlny vzechu na sě koráb i jechu sě jím jako miesczem (!) zmietati. Jedna veliká, přišedši pod koráb, vrže jím vysoko nad se i roztříska jej tak, že i jedna doka s druhú neostala. — 2) s zlatem. — 3) a. — 4) a: poplynu. — 5) A. — 6) Schází u V. — 7) jal. — 8) P: tápáše. — 3) uzře Apollon. — 1°) a: rybáře loviece (p: ryby lovíceho). — 11) přibrav. — 12) přijmě. — 13) vede. — 14) — ; a: nakrmiv. — 15) kázal. — 16) a; : káza se jemu zespati. — 17) řěkl. 18) práva. — 13) ; a: robotný. — 20) že. — 21) Ale bože toho nedaj, bychť. — 22) ješto. — 23) toť. — 24) plachta. — 25) a: Obina. — 26) jdiž. — 27) pakli že. — 28) polepšiti sě. — 23) vrať. — 30) Tu, kterúž já mám chudobu. — 31) a přijdeš kdy k otci (!); Pyô: k štěstí. — 32) Tehdy Ap. — 33) z té plachty. — 34) děkoval. — 35) šel. — 36) král cylibský. — 37) hra. — 38) Apollon stoje se díval. — 39) Tehdy. — 40) ztrati. — 41) Apollon to vida, skočiv velmi (a; p: nebieše lén, bystře skoči) a. — 42) lepě. — 43) mysliti, že ten jinoch, kterakýžkoli v rubáči chodí a; p: jakžkoli v plachtě jest), nenie lehký (B; a: nenie lepí [!]; 7: i pomyslil, jakýž takýž to jinoch jest, ač v plachtě chodí, neníť matný). — “4) učině, jal se. — 45) onen. — “6) : i jeden neumějieše. — 47) jim. — 48) že jest (jeho p) nalezl na (: po) moři, an tápá. — 49) jest, odkud-li jest. — 50) nevědě. — 51) králi.
413 neoſta.1) Striebro a zlatto 2) letie nadno, Rucho y 3) gine zbožie potonu 4) 170 a lide ztonuchu. Gediny 5) Appolon, dſku okrociw, y 6) poče7) ſe gie držeti. I plawa8) nani tri dni a tri nocy. A 6) ctwrty den vzřew2) rybaře, an lowi ryby,1°) Y poče k niemu mluwiti 6) a 6) wolati ařka: 6) »O, člowieče! priber ſe kemnie! Dayz ziwot pracnemu, Spomoz hubenemu!« Rybar ſe kniemu pribra,11) wſwu lodie geho wſadi 12) a 6) doſweho domu geho 175 vwede.13) A pokrmiw 14) geho, kaza 15) ſe gemu naſpati.16) A kdyz ſe naſpa, wece 17) ! gemu Rybar: »Wieſh to, ze podle brehu 18) morſkeho gſy robot- 212b nik 19) mog? Anebot 20) ſem tie ſmrti zbawil. Ale neday mi toho pan buoh, Bych21) chtiel zlie vciniti tomu, genž22) mi nic zleho 6) nevcinil. Ale totot 23) prawim tobie, Tot plachtička 24) wkutie 6) lezi. Obwina 25) ſe gie, 180 Beriz ſe 26) natrziſtie a 6) hledayz ſobie6) ſtieſtie. A pakli 27) nebudeš mocy 30) naleznuti,28) nawratiž 29) ſe zaſe kemnie, A 6) tu chudobu, kteružt mam, napolyt ſtebu rozdielím. A ty budeſhi kdy 6) dobry a prigdeš kecti,31) dobrym mi to ſpomeneš.« Appolon 32) wgedne plachtie 33) hoſpodari ſwemu podiekowaw,34) y gide35) na trziſtie. Nalit kral te zemie Cylibſke 36) gme- nem Altyſtrates s ſwymi pannicy namiec ghra.37) Appolon tu stoge y poce 185 ſe diwiti.38) Gedinez 39) kral mieć vpuſti.40) Appollon to widiew, neby len ktomu, poſkociw byſtře,41) wzem miec I6) poda geho 6) krali welmi po- ctiwie.42) Kral wzem miec odplachetnika y 6) poče myſliti, kteraky by to byl mladenec wplachtie? kterak koli wplachticy chodi, wſak matny nenie ani chlapſky.43) Kral hře konec vcini Y poče 44) ſe tazati ſwe 6) čeledi,6) kteraky by ono 45) ginoch byl wplachtie? A kdyz gemu niżadny nevmie 46) powiedieti, Rybaře toho 6) otazachu. A on gemu 47) powiedie, ze geho na- lezl, an tapa pomori.48) »Ale kteraky geſt,49) toho ia 6) newiem.« 50) Oni 6) flowa rybařowa prigechu 6) a 6) kralowi 51) to 6) powiedlechu. Kral gim 190 213a 1) : I vzehra se moře a otje vietr korábu větrník, i popadechu vlny koráb na sě i počechu jím jako miečem metati, jedna vlna s sebe druhé vlně podáváše. Až zatiem vlna jedna přišedši veliká, poje puol korába vysoko i roztroskota jej, tak že i jedna doka nebieše s druhú sevřiena. — a: Vlny vzechu na sě koráb i jechu sě jím jako miesczem (!) zmietati. Jedna veliká, přišedši pod koráb, vrže jím vysoko nad se i roztříska jej tak, že i jedna doka s druhú neostala. — 2) s zlatem. — 3) a. — 4) a: poplynu. — 5) A. — 6) Schází u V. — 7) jal. — 8) P: tápáše. — 3) uzře Apollon. — 1°) a: rybáře loviece (p: ryby lovíceho). — 11) přibrav. — 12) přijmě. — 13) vede. — 14) — ; a: nakrmiv. — 15) kázal. — 16) a; : káza se jemu zespati. — 17) řěkl. 18) práva. — 13) ; a: robotný. — 20) že. — 21) Ale bože toho nedaj, bychť. — 22) ješto. — 23) toť. — 24) plachta. — 25) a: Obina. — 26) jdiž. — 27) pakli že. — 28) polepšiti sě. — 23) vrať. — 30) Tu, kterúž já mám chudobu. — 31) a přijdeš kdy k otci (!); Pyô: k štěstí. — 32) Tehdy Ap. — 33) z té plachty. — 34) děkoval. — 35) šel. — 36) král cylibský. — 37) hra. — 38) Apollon stoje se díval. — 39) Tehdy. — 40) ztrati. — 41) Apollon to vida, skočiv velmi (a; p: nebieše lén, bystře skoči) a. — 42) lepě. — 43) mysliti, že ten jinoch, kterakýžkoli v rubáči chodí a; p: jakžkoli v plachtě jest), nenie lehký (B; a: nenie lepí [!]; 7: i pomyslil, jakýž takýž to jinoch jest, ač v plachtě chodí, neníť matný). — “4) učině, jal se. — 45) onen. — “6) : i jeden neumějieše. — 47) jim. — 48) že jest (jeho p) nalezl na (: po) moři, an tápá. — 49) jest, odkud-li jest. — 50) nevědě. — 51) králi.
Strana 414
414 195 wece: »ktoz koli 1) geſt a 1) odkawadz2) geſt, toho 1) newiem.1) Ale 1) pro tu ſlužbu, kteružto geſti mnie dnes poſluzil,3) Daytez gemu rucho nowe 1) a pogmietez geho domeho domu,4) at ſemnu 1) wečeri wme ſieni.« A coz kral rozkaza, 5) to ſe yhned ſta.6) Kral ten 7) dieti ginych negmiegieſe nez gedinu dcerku,8) A ta bieſe přewelmi9) kraſna. A 1) ta podle tiech čaſow 200 obyčege Vmiegiſſe huſti a pleſati, lakožto take 1) y 1) gine knieżny ciniechu.1) Nebo tehdy bylo by 1) te knieznie ohawno, kteraz 10) by toho nevmiela. A to riedko ciniechu, gedine pred Otcy ſwymi,1) ani kdy wiece. A kdyz gednoho dne kralowna, geſto gie riekachu Lucyna,11) priprawiwſi ſe, y 1) gide predotce a předgeho hoſti I poče tu pleſati a huſti. A to tak 205 ſličnie a ſluſnie cinieſe,12) Ze wſickni opuſtiwſe krmie 13) y 1) diwachu ſe hudbie gegi a pleſani gegiemu.14) Gediny tu Appolon bieſe, genz 15) nato nic nedbaſe ani 1) hledieſſe,1) ani o gegiem pleſu, ani ogegie hudbie.16) Tehdy geden, sedie wedle Appolona, y 1) wece gemu: »Cozt 17) se tobie zda dotohoto pleſanie?« 18) Appolon na to hlawu wrže a mrde. A 19) to 210 kralowna mrdenie1) vzřewli, Y zarmuti ſe tiem tak přewelmi,20) Ze yhned zapomenu ſweho weſele wſeho y ſede zarmutiwſi ſe.21) Kral22) kedceri powiedie: 23) »Dcero mila! pros mne, zackolí 24) chces, tot dam tobie, gedine bud weſela!« 25) Kralowna 26) vkazawſi na Appolona, y 1) wece kralowi: »dokawadz onoho ziwa 1) widim,27) weſela byti nemohu. Chceſhi mie weſelu 215 widieti, Swog ſlib, ktery 28) ſy mi ſlibil, naplniz gey29) A prikaziž 30) gemu yhned 1) hlawu ſtieti a předmie prineſti.« Kral gie otaza, cim by 31) knie byl 1) prowinil? kralowa 32) wece: »Zdali 33) to nenie wina, że kdyz mu hudbu y pleſanie 34) wſickni chwale,35) A on gediny 1) nato hlawu mrda?«36) kral mudry a nevnahliw ſe kedceri wece:37) »dcerko mila! newiem,38) 220 proč by 39) on to vcinil.« kral 40) gemu wſtati kaza y otaza geho, proč by on 41) natakowu kralowu 42) hlawu mrdal?43) Appolon 44) wece: »Krali ſlechetny! 45) Iat ſem nakralownu nemrdal,46) nebot geſti kralowa poctiwa 48 214a a ſlechetna, kraſna y kaza na,47) Ale nahudbu y napleſanie; Nebot 213b 1) Schází u V. — 2) odkud-li. — 3) kterúž mi jest učinil. — *) a uveďte jej na sien. — 5) kázal. — 6) to jsú učinili («; : to se sta). — 7) A ten král. — 3) jednu dceru. — 3) velmi. — 10) kteraká. — 11) A toho dne ta jistá kněžna, jménem Lucina, totiž moře. — 12) A to tak sličně (a tak slušně p). — 13) králové krmě. — 16) diváchu sě, neb diviechu sě její krásné (a; : kráse) hudbě a plesu. — 15) ten. — 16) ani o její hudbě ani o plesu («; : jenž nic netbáše ani na její hudbu ani na ples). — 17) Co. — 18) do této hudby a plesu. — 19) Tehdy Apollon hlavú hodiv. — 20) velmi. — 21) že zapomenuvši všeho veselé i sede. — 22) Tehdy král. — 23) vece. — 24) pros na mně, cožkoli. — 25) ať bude dáno; p: buď vesela a nemuť se a začkoli budeš mne prositi, toť bude tobě dáno. — 26) A ona — 27) vizi; : Doniž onoho živa vidím. — 23) jenž. — 23) slíbil nynie, ten mi plň (: naplň). — 30) kaž. — 81) by to. — 32) Tehdy královna. — 38) I zdali. — 34) ples. — 35) a: chválili. — 36) kroutil. — 37) K tomu král odpovědě, jako neunáhliv se dceři vece. — 36) Dci milá, nevieme. — 39) jest. — 40) Tehdy král. — 41) byl. — 42) královnu. — 43) kroutil. — “) K tomu Ap. — 45) veliký. — 46) hlavou nekroutil. — 7) nebo jest královna ctná a kázaná. — 48) a na ples, že.
414 195 wece: »ktoz koli 1) geſt a 1) odkawadz2) geſt, toho 1) newiem.1) Ale 1) pro tu ſlužbu, kteružto geſti mnie dnes poſluzil,3) Daytez gemu rucho nowe 1) a pogmietez geho domeho domu,4) at ſemnu 1) wečeri wme ſieni.« A coz kral rozkaza, 5) to ſe yhned ſta.6) Kral ten 7) dieti ginych negmiegieſe nez gedinu dcerku,8) A ta bieſe přewelmi9) kraſna. A 1) ta podle tiech čaſow 200 obyčege Vmiegiſſe huſti a pleſati, lakožto take 1) y 1) gine knieżny ciniechu.1) Nebo tehdy bylo by 1) te knieznie ohawno, kteraz 10) by toho nevmiela. A to riedko ciniechu, gedine pred Otcy ſwymi,1) ani kdy wiece. A kdyz gednoho dne kralowna, geſto gie riekachu Lucyna,11) priprawiwſi ſe, y 1) gide predotce a předgeho hoſti I poče tu pleſati a huſti. A to tak 205 ſličnie a ſluſnie cinieſe,12) Ze wſickni opuſtiwſe krmie 13) y 1) diwachu ſe hudbie gegi a pleſani gegiemu.14) Gediny tu Appolon bieſe, genz 15) nato nic nedbaſe ani 1) hledieſſe,1) ani o gegiem pleſu, ani ogegie hudbie.16) Tehdy geden, sedie wedle Appolona, y 1) wece gemu: »Cozt 17) se tobie zda dotohoto pleſanie?« 18) Appolon na to hlawu wrže a mrde. A 19) to 210 kralowna mrdenie1) vzřewli, Y zarmuti ſe tiem tak přewelmi,20) Ze yhned zapomenu ſweho weſele wſeho y ſede zarmutiwſi ſe.21) Kral22) kedceri powiedie: 23) »Dcero mila! pros mne, zackolí 24) chces, tot dam tobie, gedine bud weſela!« 25) Kralowna 26) vkazawſi na Appolona, y 1) wece kralowi: »dokawadz onoho ziwa 1) widim,27) weſela byti nemohu. Chceſhi mie weſelu 215 widieti, Swog ſlib, ktery 28) ſy mi ſlibil, naplniz gey29) A prikaziž 30) gemu yhned 1) hlawu ſtieti a předmie prineſti.« Kral gie otaza, cim by 31) knie byl 1) prowinil? kralowa 32) wece: »Zdali 33) to nenie wina, że kdyz mu hudbu y pleſanie 34) wſickni chwale,35) A on gediny 1) nato hlawu mrda?«36) kral mudry a nevnahliw ſe kedceri wece:37) »dcerko mila! newiem,38) 220 proč by 39) on to vcinil.« kral 40) gemu wſtati kaza y otaza geho, proč by on 41) natakowu kralowu 42) hlawu mrdal?43) Appolon 44) wece: »Krali ſlechetny! 45) Iat ſem nakralownu nemrdal,46) nebot geſti kralowa poctiwa 48 214a a ſlechetna, kraſna y kaza na,47) Ale nahudbu y napleſanie; Nebot 213b 1) Schází u V. — 2) odkud-li. — 3) kterúž mi jest učinil. — *) a uveďte jej na sien. — 5) kázal. — 6) to jsú učinili («; : to se sta). — 7) A ten král. — 3) jednu dceru. — 3) velmi. — 10) kteraká. — 11) A toho dne ta jistá kněžna, jménem Lucina, totiž moře. — 12) A to tak sličně (a tak slušně p). — 13) králové krmě. — 16) diváchu sě, neb diviechu sě její krásné (a; : kráse) hudbě a plesu. — 15) ten. — 16) ani o její hudbě ani o plesu («; : jenž nic netbáše ani na její hudbu ani na ples). — 17) Co. — 18) do této hudby a plesu. — 19) Tehdy Apollon hlavú hodiv. — 20) velmi. — 21) že zapomenuvši všeho veselé i sede. — 22) Tehdy král. — 23) vece. — 24) pros na mně, cožkoli. — 25) ať bude dáno; p: buď vesela a nemuť se a začkoli budeš mne prositi, toť bude tobě dáno. — 26) A ona — 27) vizi; : Doniž onoho živa vidím. — 23) jenž. — 23) slíbil nynie, ten mi plň (: naplň). — 30) kaž. — 81) by to. — 32) Tehdy královna. — 38) I zdali. — 34) ples. — 35) a: chválili. — 36) kroutil. — 37) K tomu král odpovědě, jako neunáhliv se dceři vece. — 36) Dci milá, nevieme. — 39) jest. — 40) Tehdy král. — 41) byl. — 42) královnu. — 43) kroutil. — “) K tomu Ap. — 45) veliký. — 46) hlavou nekroutil. — 7) nebo jest královna ctná a kázaná. — 48) a na ples, že.
Strana 415
415 ſem tu nic noweho newidiel ani 1) ſlyſel.1) Nebo ya to 2) lepe vmiem nezli ta poctiwa kralowa,3) nebot 4) ſem ſe tomu lepe navcil.5) kte omluwie kral 225 odpowiedie: 6) »Dcero mila! vgeden 7) ſe tomu nediwi, geſto doma čaſto widal, Aniz kto toho żada, ćehoz doſti doma ma.8) A protoz9) zteto winny gemu zazle nemieg,1°) Ač wſak to vkaže, ze to lepe vmie.« I kazachu gemu 11) wſtati. Appolo wſtaw, wzem 12) huſle, yhned přewelmi kraſnie poče huſti a pleſati wybornie,13) Tak ze wſickni kriknu,14) ze 1) hude lepe 230 y kraſſniegi nezli 15) kralowna. A kdyz to vzrela pleſanie geho tak ſlawne a hudenie wyborne,16) vpade gi wſrdce, y poče gey welmi milowati. A klekſi předotcem, poče 17) geho proſyti, aby gi toho zamiſtra racil dati: »Nebot geſti 18) tak kraſnych 19) pleſſow, geſtot 1) ſem nikdy newidala a 1) neſlychala 1) takowych.«1) kralowi by 20) ta řeč welmi mila. I prikaza21) Appolona pripſati k ſwemu dworu a pokog poctiwy 22) gemu dati. Appo- lon ſe wkralownu vwaza, Y poče23) gi vciti ſweliku poctiwoſti a kazni,24) że Appolon wroce celem neznamenal, By kralowna nanieho 25) i kdy 1) 214b popatrila.26) Ani ona kdy zocila, By on take 27) nani milie wzezrel. A wſak mezy nimi 28) bieſe laſka29) welika.30) I ſtalo ſe geſt, ze kniezata 31) welika 240 a 1) vrozena 1) proſiechu te Kralowny zaſe, Proto 32) ze bieſe diewka 1) welmi 1) kraſna,33) A take proto, ze 34) ktož gi pogme, tomu byti Cylib- ſkym kralem. Ale kral gi nizadnemu nerodi 35) dati, a chtie 36) tomu, aby ona ſama muže ſobie zwolila a kohoz chce, poiala.37) I ſtalo ſe geſt 38) čaſu gednoho, ze prigideſta dwie mocne kniežetie39) ſecti y 40) ſwelku 245 čeledi, A kazdy 41) kralowny za ſe proſieſe. Tehdy 42) kral napſa liſt ſwe 1) dceri a takto 1) rka: »Dcerko 43) mila! dwie mocne 44) kniezetie 45) prigeli 47) zaſe. A iat ſem ſlibil tobie, abych tebe knam 46) a kazdy tebe žadage nedawal48) nižadnemu, Gedine 49) tomu, kohoz by ty ſama ſobie zwohla.50) Ale 51) że diewkã, gimz 52) geſti ſtud prirozen, Protoz 1) nebrzo ktera pri 250 woli kmuzſke hlawie a rkuc: 53) ,Tomuto ia 1) chcy. Protoz, dcerko 235 1) Schází u V. — 2) to všecko. — 3) než ta ctná kněžna. — 4) a to proto, že. — 5) tomu učil i věce. — 6) povědě ke dceři. — 7) a: jeden. — 3) sě tomu nediví, jehožto doma dosti má. — 3) protož my. — 10) nemějmy. — 11) Apollonovi. — 12) I vsta Ap. a vzev; a po řeči králově stručně pokračuje: Tehdy Apollon vzem. — 13) i hude velmi krásně a plesá výborně. — 14) křiknú a řkúc. — 15) Krasšie hude i lepěji pleše než. — 16) A když uzře královna plesy jeho, i. — 17) i jala sě. — 18) aby toho, jehož v náhlosti (v: své) hlavy prosila, aby toho ráčil jí za mistra dáti, řkúc. — 13) krásných a kázaných. — 20) Tehdy královi byla. — 21) káza. — 22) pokoj zvlástnie káza. — 23) počal. — 24) ji velmi pilně učiti s velikú kázní, tak. — 25) nan mile. — 26) vezřěla. — 27) kdy. — 28) nima. — 23) milost. — 3°) Tato věta jen v ß. — 31) Zatiem kniežata. — 32) tak v p; a: snúbichu královnu. — 33) krásná a kázaná. — 34) a také proto, že p. — 35) žádnému nechce. — 35) ale chce. — 37) sobě muže volila. — 33) Tehdy sta sě. — 39) přijedešta dvé kniežat; p: dvě kniežetě. — 40) a. — 41) každý z nich. — 42) V tu dobu. — 43) Dcero. — 44) : mocně. 45) a: dvě velicí kniežata. — 46) : sú k nám; v a schází. — 47) : každý z nich prose tebe; a: prosí tě. — 48) nedal. — 43) jedno. — 50) kohoz ty sama sobě zvolíš. — 51) Ale to vědě. — 52) 8; a: jenž. 53) nebrzo která diewka k mužské hlavě die.
415 ſem tu nic noweho newidiel ani 1) ſlyſel.1) Nebo ya to 2) lepe vmiem nezli ta poctiwa kralowa,3) nebot 4) ſem ſe tomu lepe navcil.5) kte omluwie kral 225 odpowiedie: 6) »Dcero mila! vgeden 7) ſe tomu nediwi, geſto doma čaſto widal, Aniz kto toho żada, ćehoz doſti doma ma.8) A protoz9) zteto winny gemu zazle nemieg,1°) Ač wſak to vkaže, ze to lepe vmie.« I kazachu gemu 11) wſtati. Appolo wſtaw, wzem 12) huſle, yhned přewelmi kraſnie poče huſti a pleſati wybornie,13) Tak ze wſickni kriknu,14) ze 1) hude lepe 230 y kraſſniegi nezli 15) kralowna. A kdyz to vzrela pleſanie geho tak ſlawne a hudenie wyborne,16) vpade gi wſrdce, y poče gey welmi milowati. A klekſi předotcem, poče 17) geho proſyti, aby gi toho zamiſtra racil dati: »Nebot geſti 18) tak kraſnych 19) pleſſow, geſtot 1) ſem nikdy newidala a 1) neſlychala 1) takowych.«1) kralowi by 20) ta řeč welmi mila. I prikaza21) Appolona pripſati k ſwemu dworu a pokog poctiwy 22) gemu dati. Appo- lon ſe wkralownu vwaza, Y poče23) gi vciti ſweliku poctiwoſti a kazni,24) że Appolon wroce celem neznamenal, By kralowna nanieho 25) i kdy 1) 214b popatrila.26) Ani ona kdy zocila, By on take 27) nani milie wzezrel. A wſak mezy nimi 28) bieſe laſka29) welika.30) I ſtalo ſe geſt, ze kniezata 31) welika 240 a 1) vrozena 1) proſiechu te Kralowny zaſe, Proto 32) ze bieſe diewka 1) welmi 1) kraſna,33) A take proto, ze 34) ktož gi pogme, tomu byti Cylib- ſkym kralem. Ale kral gi nizadnemu nerodi 35) dati, a chtie 36) tomu, aby ona ſama muže ſobie zwolila a kohoz chce, poiala.37) I ſtalo ſe geſt 38) čaſu gednoho, ze prigideſta dwie mocne kniežetie39) ſecti y 40) ſwelku 245 čeledi, A kazdy 41) kralowny za ſe proſieſe. Tehdy 42) kral napſa liſt ſwe 1) dceri a takto 1) rka: »Dcerko 43) mila! dwie mocne 44) kniezetie 45) prigeli 47) zaſe. A iat ſem ſlibil tobie, abych tebe knam 46) a kazdy tebe žadage nedawal48) nižadnemu, Gedine 49) tomu, kohoz by ty ſama ſobie zwohla.50) Ale 51) że diewkã, gimz 52) geſti ſtud prirozen, Protoz 1) nebrzo ktera pri 250 woli kmuzſke hlawie a rkuc: 53) ,Tomuto ia 1) chcy. Protoz, dcerko 235 1) Schází u V. — 2) to všecko. — 3) než ta ctná kněžna. — 4) a to proto, že. — 5) tomu učil i věce. — 6) povědě ke dceři. — 7) a: jeden. — 3) sě tomu nediví, jehožto doma dosti má. — 3) protož my. — 10) nemějmy. — 11) Apollonovi. — 12) I vsta Ap. a vzev; a po řeči králově stručně pokračuje: Tehdy Apollon vzem. — 13) i hude velmi krásně a plesá výborně. — 14) křiknú a řkúc. — 15) Krasšie hude i lepěji pleše než. — 16) A když uzře královna plesy jeho, i. — 17) i jala sě. — 18) aby toho, jehož v náhlosti (v: své) hlavy prosila, aby toho ráčil jí za mistra dáti, řkúc. — 13) krásných a kázaných. — 20) Tehdy královi byla. — 21) káza. — 22) pokoj zvlástnie káza. — 23) počal. — 24) ji velmi pilně učiti s velikú kázní, tak. — 25) nan mile. — 26) vezřěla. — 27) kdy. — 28) nima. — 23) milost. — 3°) Tato věta jen v ß. — 31) Zatiem kniežata. — 32) tak v p; a: snúbichu královnu. — 33) krásná a kázaná. — 34) a také proto, že p. — 35) žádnému nechce. — 35) ale chce. — 37) sobě muže volila. — 33) Tehdy sta sě. — 39) přijedešta dvé kniežat; p: dvě kniežetě. — 40) a. — 41) každý z nich. — 42) V tu dobu. — 43) Dcero. — 44) : mocně. 45) a: dvě velicí kniežata. — 46) : sú k nám; v a schází. — 47) : každý z nich prose tebe; a: prosí tě. — 48) nedal. — 43) jedno. — 50) kohoz ty sama sobě zvolíš. — 51) Ale to vědě. — 52) 8; a: jenž. 53) nebrzo která diewka k mužské hlavě die.
Strana 416
416 mila,1) aby ſe vmenſilo tweho ſtudu, napiſiž 2) mi toho gmeno, zaniehoz3) chces giti.4) A nerkut 5) toliko ztechto dwu kniežetu,6) kterez ſta ſem prigela,7) Ale zewſeho ſwieta, lec bud chudy, leč 8) ] bohaty. Nebot wiem,") 215a 255 žet 10) nenie tak bohateho,11) bychom my 10) ſe gemu newrownali; 12) Aniz 13) gt 10) wſwietie tak chudeho, bychom geho neobohatili.« přečetſi 14) kralowna ten liſtek,15) y 10) zapyři 16) ſe haňbu weliku 10) arkuc: 10) »Hańba napſati otcy prawdu, A 10) neodepſati tot ſkoda welka.«17) Awfak 18) wy- niewfi deſtičky 19) ſwe, y 4) poče 20) ciniti kraſne třenie, napſa »A« to 260 flowce.21) Matka to gegie22) widucy poče23) ſe tomu welmi 10) diwiti, Proč by dcera gegie »A« pſala,24) Ano ygednoho ztu dwu kniezatu 25) gmena 26) nebieſe, genz 27) by ſe od »A« pocinalo. Ale kdyz »A« napſawſi y poče »p« pſati, Tehdy matka gegie wece:28) »Dcero zla a bezſtudu Proč chces ſwog rod pohanieti A chudeho morſkeho tapače ſobie zwo- 265 liti ?« 29) Dcera materi ſwe odpowiedie: 30) »Matko, ne tobie dano gt wo- lenie,31) ale mnie. Protoz 32) ia ſobie toho wolim,33) geſto mi geſt mil.34) Nebo ia to wie dobře,35) zet miloſt nezalezi 36) nazbozi, Ale naſlechetnoſti. Radieysit bych ſ chudym milym bydlila nezli zbohatym nemilym; Nebo lepsi gesti smilym geden den nezli snemilym tyden.« 37) Tak to powie- diewfi 38) y wſta odmatere y napſa,39) ze chce Appolonowi: 40) »A nedaſh mne gemu,41) dceru ſwu 10) ztratiš.« I poſla 42) liſt ſwemu 10) otcy. Otec kdyz liſt 43) precite,44) Ihned hoſtem odpowiedie a da gim odpuſtienie.45) A prowodiw 46) hoſti, Y vcini ſwatbu Appolonowi a dceri ſwe.47) A kdyz giz Appolon ſkralowu 48) rok bieſe blizko,49) pogew 50) g1 y ge 51) (ſe) ſni prochazeti podle moře. Gednozt poplu korab, A na tom korabu 52) bieſe tyrſke znamenie napſano.10) Vzrew ge 53) Appolon, y 10) wece kralowe ſwe: 10) »Tentot korab geſti z me zemie. Počekayme tuto 10) malo,10) zda nam niekto co powie niektere nowiny.«54) Gednozt 55) geden ſkorabu 56) Poznaw Appolona y 10) wece: 57) »Zdraw bud, Appolone!« 58) wyſkoci, 1) A protož. — 3) napiš. — 3) za kteréhož. — 4) ayô: za niemž chceš býti. — 5) neřkúc. — 6) z tolik túto dvú kniežat. — 7) ješto sem přijeli. — 8) buď. — 3) Neb to vědě. — 10) Schází u V. — 11) bohatý. — 12) nevrovnali bohatstvím. — 13) ani. — 14) Uzřěvši. — 15) list. — 16) zapáli. — 17) Napsati otcovi pravdu, toť hanba; neodpo. věděti-li královi, toť hanba, i škoda mlčeti pravdy. Však lepšie hanba malá než hanba a škoda veliká. — 18) a. — 13 dcky. — 20) je sč. — 21) činiti krásné trženie na A. — 23) Tehdy mátie jejie to. — 23) i poče. — 24) proč A píše. — 25) kniežat. — 26) jméno. — 27) ješto. — 23) A když A napsala (počala psáti P. I 78) rozhněvavši sě na ni mátie, i vece jí. — 29) rod uhaněti, kniežata šlechetná potupující a chudého tápače morského (ayô; p: mrzkého plachetníka) sobě zvolující. — 30) K tomu jí dcera odpovědě a řkuc. — 31) voliti. — 32) a protož. — 33) já sobě volím to. — 34) milo. — 35) Neb to vědě. — 36) neleží. — 37) Celé toto souvětí u V. schází. — 38) Řekši to. — 39) a napsala to. — 40) Apollonovi a řkúc. — 41) tomu. — 42) poslala. — 43) ten list. — “) a: přezři. — 46) a da jim ... u V. schází. — 46) Tehdy odprovodiv. — 47) své s velikú ctí. — 48) s svú kr. — 49) blíž kroku bydlil bieše u veliké milosti, tehdy jednoho dne. — 5°) a: pojem. — 51) šel; 7: pojav ji za ruku i je se. — 52) A zatiem koráb poplynu (8; a: poplynul), na němž. — 53) A uzřěv jej. — 54) zda nám kto z něho které noviny povie. — 55) Zatiem. — 56) : vyskočiv; v a schází. — 57) vece jemu — 8) králi Apollone. 270 215b 275
416 mila,1) aby ſe vmenſilo tweho ſtudu, napiſiž 2) mi toho gmeno, zaniehoz3) chces giti.4) A nerkut 5) toliko ztechto dwu kniežetu,6) kterez ſta ſem prigela,7) Ale zewſeho ſwieta, lec bud chudy, leč 8) ] bohaty. Nebot wiem,") 215a 255 žet 10) nenie tak bohateho,11) bychom my 10) ſe gemu newrownali; 12) Aniz 13) gt 10) wſwietie tak chudeho, bychom geho neobohatili.« přečetſi 14) kralowna ten liſtek,15) y 10) zapyři 16) ſe haňbu weliku 10) arkuc: 10) »Hańba napſati otcy prawdu, A 10) neodepſati tot ſkoda welka.«17) Awfak 18) wy- niewfi deſtičky 19) ſwe, y 4) poče 20) ciniti kraſne třenie, napſa »A« to 260 flowce.21) Matka to gegie22) widucy poče23) ſe tomu welmi 10) diwiti, Proč by dcera gegie »A« pſala,24) Ano ygednoho ztu dwu kniezatu 25) gmena 26) nebieſe, genz 27) by ſe od »A« pocinalo. Ale kdyz »A« napſawſi y poče »p« pſati, Tehdy matka gegie wece:28) »Dcero zla a bezſtudu Proč chces ſwog rod pohanieti A chudeho morſkeho tapače ſobie zwo- 265 liti ?« 29) Dcera materi ſwe odpowiedie: 30) »Matko, ne tobie dano gt wo- lenie,31) ale mnie. Protoz 32) ia ſobie toho wolim,33) geſto mi geſt mil.34) Nebo ia to wie dobře,35) zet miloſt nezalezi 36) nazbozi, Ale naſlechetnoſti. Radieysit bych ſ chudym milym bydlila nezli zbohatym nemilym; Nebo lepsi gesti smilym geden den nezli snemilym tyden.« 37) Tak to powie- diewfi 38) y wſta odmatere y napſa,39) ze chce Appolonowi: 40) »A nedaſh mne gemu,41) dceru ſwu 10) ztratiš.« I poſla 42) liſt ſwemu 10) otcy. Otec kdyz liſt 43) precite,44) Ihned hoſtem odpowiedie a da gim odpuſtienie.45) A prowodiw 46) hoſti, Y vcini ſwatbu Appolonowi a dceri ſwe.47) A kdyz giz Appolon ſkralowu 48) rok bieſe blizko,49) pogew 50) g1 y ge 51) (ſe) ſni prochazeti podle moře. Gednozt poplu korab, A na tom korabu 52) bieſe tyrſke znamenie napſano.10) Vzrew ge 53) Appolon, y 10) wece kralowe ſwe: 10) »Tentot korab geſti z me zemie. Počekayme tuto 10) malo,10) zda nam niekto co powie niektere nowiny.«54) Gednozt 55) geden ſkorabu 56) Poznaw Appolona y 10) wece: 57) »Zdraw bud, Appolone!« 58) wyſkoci, 1) A protož. — 3) napiš. — 3) za kteréhož. — 4) ayô: za niemž chceš býti. — 5) neřkúc. — 6) z tolik túto dvú kniežat. — 7) ješto sem přijeli. — 8) buď. — 3) Neb to vědě. — 10) Schází u V. — 11) bohatý. — 12) nevrovnali bohatstvím. — 13) ani. — 14) Uzřěvši. — 15) list. — 16) zapáli. — 17) Napsati otcovi pravdu, toť hanba; neodpo. věděti-li královi, toť hanba, i škoda mlčeti pravdy. Však lepšie hanba malá než hanba a škoda veliká. — 18) a. — 13 dcky. — 20) je sč. — 21) činiti krásné trženie na A. — 23) Tehdy mátie jejie to. — 23) i poče. — 24) proč A píše. — 25) kniežat. — 26) jméno. — 27) ješto. — 23) A když A napsala (počala psáti P. I 78) rozhněvavši sě na ni mátie, i vece jí. — 29) rod uhaněti, kniežata šlechetná potupující a chudého tápače morského (ayô; p: mrzkého plachetníka) sobě zvolující. — 30) K tomu jí dcera odpovědě a řkuc. — 31) voliti. — 32) a protož. — 33) já sobě volím to. — 34) milo. — 35) Neb to vědě. — 36) neleží. — 37) Celé toto souvětí u V. schází. — 38) Řekši to. — 39) a napsala to. — 40) Apollonovi a řkúc. — 41) tomu. — 42) poslala. — 43) ten list. — “) a: přezři. — 46) a da jim ... u V. schází. — 46) Tehdy odprovodiv. — 47) své s velikú ctí. — 48) s svú kr. — 49) blíž kroku bydlil bieše u veliké milosti, tehdy jednoho dne. — 5°) a: pojem. — 51) šel; 7: pojav ji za ruku i je se. — 52) A zatiem koráb poplynu (8; a: poplynul), na němž. — 53) A uzřěv jej. — 54) zda nám kto z něho které noviny povie. — 55) Zatiem. — 56) : vyskočiv; v a schází. — 57) vece jemu — 8) králi Apollone. 270 215b 275
Strana 417
417 weſel ſe, krali weliky, A wiez, ze Antyoch y 1) s ſwu dceru hromem gesti 280 zabit, A wſicka kniezata okolnie y wſickni pani tiet ſu Cieſařem zwolili.2) A 3) čekagit tebe 4) ſ mnohymi klenoty y ſewſeho (!) geho nabytky.« 5) A wyſed z korabu da gemu knieżecy 6) liſty. Tehdy ty7) nowiny teſti ſwemu powiedie. Teſt gemu odpowiedie: »Prodwogi wiec geſt mi tato nowina mila, Ale 8) progednu wiec geſt mi welmi9) nemila. Twa pocti- 285 woſt 10) geſt mi mila,11) ze li giz widim,12) ze ſem krahi welikemu dal ſwe 216a dietie. Ale to mi geſt9) nemilo, ze mi tebe nemieti A tak draheho člo- wieka ztratiti. Awſak możeſli ſwu myſl premocy, zoſtan 13) ſemnu; dneſni den kralowstwie sweho postupugi.«14) Appolon gemu odpowiedie: 15) »krahi mily! Twet 16) miloſti prewelmi 17) diekugi. Ale wſwe zemi 18) oſtawil ſe 290 přately y nepřately, A neſluſelo by mi to, 19) Bych ſe gim nepokazal a kazdemu podle geho zaſluzenie nezaplatil.«20) Y prikaza 21) korab pripra- 23) witi. A kdyz giz korab priprawowachu,22) gide předkralownu y wece gie: »Kralowno!24) znamenay dobře prſten tento. Yat muſym doſwe zemie geti 9) a 25) wciefarstwie ſe vwazati, A tot 26) bezwelikych boiow nebude. 295 1 27) protoz wtuto walku lepe tobie přegi 28) vmateře byti nezli ginde. A kdyz bude toho9) čas, tehdyt potie ctne poſly poſl.29) A newieř nizad- nemu, gedine tomuto prſtenu.« A kdyz tuto 30) řeč vſlyſe kralowa,31) omdlewſi nazemi pade.32) Podobre 33) chwili okriwfi wece: »O newiero neſtiaſtna! O miloſti 34) lita! y9) chceś mie 35) oſtati, Gěz ſem protie wſe 300 opuſtila y potupila, i kdyz ſem tie ſobie zwolila?36) Stebu chcy geti a 216b ſtebu chcy wſudy 37) byti. Budeſli kde vtieſen, Tut ya ſe ſtebu take vtieſim; 38) Budeſh 39) kde wneſtieſtie, lechcegit mi bude ocima widieti nez vſima ſlyſeti.40) nebo poſlowe 41) wiece priſocye,42) nezli ſe co ſtane.43) Appolon gie odpowiedie: »Kralowno, tobiet toto powiem,44) zes ty tre- 305 hotna 45) A vſyh ſy ty nepriwikla, A moře ſe ſlitowati nevmie. Protoz ſe zatie bogim.« Kralowna odpowiedie:46) »By wtobie wiera byla kemnie2) a 9) kme nemocy, bylotby prigiti zdaleka.«47) A kdyz ſu ſe požehnali otcy 1) veliký, neb král Antioch. — 2) a všeckna kniežata tě ciesařem volili (p: zvolila). — 3) i. — 4) čekaji tebe vesele. — 5 s Antiochovými klenoty i se vším nábytkem. — 6) kniežetské. — 7) Tehdy když Apollon tyto. — 8) a. — 2) Schází u V. — 10) Najprv tvá čest. — 11) velmi mila a také jest mi to milo. — 13) vědě. — 13) ostaň. — 14) se mnú a dnesť z svého královstva (: královstvie) zstupuji. — 15) K tomu Apollon vece. — 16) z twé. — 17) tobě. — 18) zemi i podle. — 19) neslušalo by. — 20) neodplatil. — 21) V tu dobu káza. — 22) připravichu. — 23) všed před («: s) svú královnu vece. — 24) Královno žádná. — 25) a tam. — 26) tu. — 27) A. — 28) lepějit přěji. — 23) ctně pošli. — 30) tu. — 31) královna. — 32) letě. — 32) a po dobré. — 33) nemilosti. — 35) mne — 36) jenž jsem pro tě všěho ostala! Útěchy větčie nemám než tě vidúci. Že jsem tě zvolila. — 37) a: vezde. — 38) tu sě s tebú utěším. — 3e) a budeš-li. — 40) to mi lehce z: lechčeji) bude trpěti očima vidúci, než ušima slyšeci. — 41) posli častokrát. — *2) přiložie. — 41) než sě jest stalo. — 44) Vědě (p: vizi), královno. — “5) že jsi těžka. — 46) K tomu královna vece — 47) mělby ke mně zdaleka přijeti. A již sě ten čas přibližuje, a ty chceš ote mne. Nestane sě tak, a kdež ty budeš, tu já budu s tebú«. Tehdy Apollon vece: »Když býti jinak nemóž, a ty vezmiž odpuštěnie, vsediž v koráb«. Sborník Baworowského. 27
417 weſel ſe, krali weliky, A wiez, ze Antyoch y 1) s ſwu dceru hromem gesti 280 zabit, A wſicka kniezata okolnie y wſickni pani tiet ſu Cieſařem zwolili.2) A 3) čekagit tebe 4) ſ mnohymi klenoty y ſewſeho (!) geho nabytky.« 5) A wyſed z korabu da gemu knieżecy 6) liſty. Tehdy ty7) nowiny teſti ſwemu powiedie. Teſt gemu odpowiedie: »Prodwogi wiec geſt mi tato nowina mila, Ale 8) progednu wiec geſt mi welmi9) nemila. Twa pocti- 285 woſt 10) geſt mi mila,11) ze li giz widim,12) ze ſem krahi welikemu dal ſwe 216a dietie. Ale to mi geſt9) nemilo, ze mi tebe nemieti A tak draheho člo- wieka ztratiti. Awſak możeſli ſwu myſl premocy, zoſtan 13) ſemnu; dneſni den kralowstwie sweho postupugi.«14) Appolon gemu odpowiedie: 15) »krahi mily! Twet 16) miloſti prewelmi 17) diekugi. Ale wſwe zemi 18) oſtawil ſe 290 přately y nepřately, A neſluſelo by mi to, 19) Bych ſe gim nepokazal a kazdemu podle geho zaſluzenie nezaplatil.«20) Y prikaza 21) korab pripra- 23) witi. A kdyz giz korab priprawowachu,22) gide předkralownu y wece gie: »Kralowno!24) znamenay dobře prſten tento. Yat muſym doſwe zemie geti 9) a 25) wciefarstwie ſe vwazati, A tot 26) bezwelikych boiow nebude. 295 1 27) protoz wtuto walku lepe tobie přegi 28) vmateře byti nezli ginde. A kdyz bude toho9) čas, tehdyt potie ctne poſly poſl.29) A newieř nizad- nemu, gedine tomuto prſtenu.« A kdyz tuto 30) řeč vſlyſe kralowa,31) omdlewſi nazemi pade.32) Podobre 33) chwili okriwfi wece: »O newiero neſtiaſtna! O miloſti 34) lita! y9) chceś mie 35) oſtati, Gěz ſem protie wſe 300 opuſtila y potupila, i kdyz ſem tie ſobie zwolila?36) Stebu chcy geti a 216b ſtebu chcy wſudy 37) byti. Budeſli kde vtieſen, Tut ya ſe ſtebu take vtieſim; 38) Budeſh 39) kde wneſtieſtie, lechcegit mi bude ocima widieti nez vſima ſlyſeti.40) nebo poſlowe 41) wiece priſocye,42) nezli ſe co ſtane.43) Appolon gie odpowiedie: »Kralowno, tobiet toto powiem,44) zes ty tre- 305 hotna 45) A vſyh ſy ty nepriwikla, A moře ſe ſlitowati nevmie. Protoz ſe zatie bogim.« Kralowna odpowiedie:46) »By wtobie wiera byla kemnie2) a 9) kme nemocy, bylotby prigiti zdaleka.«47) A kdyz ſu ſe požehnali otcy 1) veliký, neb král Antioch. — 2) a všeckna kniežata tě ciesařem volili (p: zvolila). — 3) i. — 4) čekaji tebe vesele. — 5 s Antiochovými klenoty i se vším nábytkem. — 6) kniežetské. — 7) Tehdy když Apollon tyto. — 8) a. — 2) Schází u V. — 10) Najprv tvá čest. — 11) velmi mila a také jest mi to milo. — 13) vědě. — 13) ostaň. — 14) se mnú a dnesť z svého královstva (: královstvie) zstupuji. — 15) K tomu Apollon vece. — 16) z twé. — 17) tobě. — 18) zemi i podle. — 19) neslušalo by. — 20) neodplatil. — 21) V tu dobu káza. — 22) připravichu. — 23) všed před («: s) svú královnu vece. — 24) Královno žádná. — 25) a tam. — 26) tu. — 27) A. — 28) lepějit přěji. — 23) ctně pošli. — 30) tu. — 31) královna. — 32) letě. — 32) a po dobré. — 33) nemilosti. — 35) mne — 36) jenž jsem pro tě všěho ostala! Útěchy větčie nemám než tě vidúci. Že jsem tě zvolila. — 37) a: vezde. — 38) tu sě s tebú utěším. — 3e) a budeš-li. — 40) to mi lehce z: lechčeji) bude trpěti očima vidúci, než ušima slyšeci. — 41) posli častokrát. — *2) přiložie. — 41) než sě jest stalo. — 44) Vědě (p: vizi), královno. — “5) že jsi těžka. — 46) K tomu královna vece — 47) mělby ke mně zdaleka přijeti. A již sě ten čas přibližuje, a ty chceš ote mne. Nestane sě tak, a kdež ty budeš, tu já budu s tebú«. Tehdy Apollon vece: »Když býti jinak nemóž, a ty vezmiž odpuštěnie, vsediž v koráb«. Sborník Baworowského. 27
Strana 418
418 a materi, weliky plač by mezi nimi.1) A kdyz ſu ſe plawili pomoři, driewe 310 nez dwa mieſiece minuchu, Čaſ ſe priblizi ku porodu. Nebo morſka wonie kralowu zagide, y pribliżi ſe kuporodu, ziwot ſe gegi wzdwize nahoru. A ona duchu nemohucy mieti y omdle a zuby tak ſylnie ſtwrdi, ze każdy domniewaſe ſe, by vmřela. I by takowy krik y plać wkorabie welmi we- liky.2) Ale Appolon naywiece kricieſe,3) neb gemu blizko 4) kſrdcy gdieſe. 315 kte tuze wztrże ſe wietr namori.5) Marynařowe 6) domniewagice ſe,7) by s 217a kralowna vmřela, Počechu proſyti krale Appolona,3) aby ge žiwil, rkuce gemu:2) »Newywrżeſli vmrlce z korabu, wſickni tuto3) ztoneme;10) Nebo moře ſwe hry neoſtane,11) dokawadž12) zſebe 13) vmrlce newywrże.« 14) Appolon gi odpowiedie: 15) »neniet toto 16) tielo ſproſtneho člowieka, Ale 320 byla geſt dcera krale 17) welkeho.« Tehdy 18) wida Appolon, že ginak byti nemože, kaza gi wrucho, kterezto wkorabie naydrażſi gmiegieſe, gi oblecy y wlożiti wčlunek, tociżto wlodičku.19) A podhlawu poloziw 20) dwa tifice hriwen zlatta, a liſt takto Kazal pſati: 21) »Ty, ktoz toto 22) tielo na- lezneś, wiez to,3) žet geſt kralowna,23) krale welikeho dcera, Progegizto 325 ſmrt mnoho geſt3) ſlzy 24) wylito 25) a weliky ſmutek byl. Mat podſwu hlawu dwa tifice hriwen zlattych.26) Tiech 27) sobie geden tific wezmi za ſwu pracy a 28) druhy tific3) napohřeb toho diela (!) day.29) Pakli toho zlatta napohřeb neztrawiš a ſobie ge ſchowas, Bud tak huben, až by zadny nebyl, kto by twe tielo pochowal.«30) Wloziw 31) ten lift, prikaza32) lodi 330 welmi twrdie zabedniti.33) plakaw nadtiem tielem,34) y puſti lodicy 35) v moře, wlny lodicy 36) pogechu37) A třeti den k Effezu toho mieſta na- 217b breze poſtawi chu. I ſtalo ſe gt poſtieſtie gednoho dne, ze lekar geden, Cyremon tak řečeny, 38) prochazieſe 39) ſe wtu 3) dobu 3) podle moře. Vzrew 1) Místo toho souvětí u V.: V tu dobu královna i Apollon, vzemše odpuštěnie, vsedú v koráb, a když od břěha odtrhnú, jedú k Tyru. — 2) V. vypravuje jinak: A když dva měséce biechu na moři, tehdy královně vuoně mořská a nepokoj mořský (překážely z; p: královně poče se nechutenství činiti). I přiblíži sě čas ku porodu s bolestmi velikými bezpřiemne. Lože se v ní vztrže nahoru a nadchu nemohúce mieti, i porodi dceru. A porodivši ji i scepenie a zuby tak sličně stvoři, že každý mnějieše, by byla umřela. Byl křik a pláč velmi veliký v korábě. — Dle F. také v rkp. ß je toto místo zkrácené, rozdílného upravení a matné. — 3) Schází u V. — 6) blíže. — 5) na moři veliký. — 6) V tu dobu marináři. — 7) mniece. — 8) by byla. — 2) aby dal život živým, a řkúce: Králi. — 10) stonem. — 11) nepřěstane. — 12) doniž. — 13) Schází v B. — 14) nevyvržem. — 15) K tomu Apollon vece s velikým pláčem: »Ee, ponechajte! — 16) Schází v a. — 17) krala. — 18) Potom. — 16) že jinak býti nemóže, kázal lodičku, ježto vzdy v korábiech bývá, vzjeti a tělo v drahé rúcho, ješto v korábě mějicše, káza obléci a v lodičku v tu vložiti. — 20) podloži. — 21) a list takto psaný. — 23) to milé. — 23) žeť králová jest a. — 24) slz. — 25) prolito. — 26) zlata. — 27) z těch. — 28) vezmi a. — 29) a: ztrav; p: obrať. — 30) schováš, bože, daj mu tak chudému býti, aby nikdy nic neměl; : aby tak byl huben, aby neměl, kto by jeho tělo pochoval. — 31) A vloživ. — 32) káza. — 33) lodičku (p: lodici) tvrdě zabiti (p: zabedniti) a. — 34) i přeplakav. — 35) lodičku. — 36) Tehdy vlny lodičku. — 37) pojechu («: pojemše) a hravšě jí. — 38) Třetie den ji u města jednoho Effaza (v: Effeza; B: Efren) najde lékař jménem Cyremon (ay: Cerymon). — 33) procházěje.
418 a materi, weliky plač by mezi nimi.1) A kdyz ſu ſe plawili pomoři, driewe 310 nez dwa mieſiece minuchu, Čaſ ſe priblizi ku porodu. Nebo morſka wonie kralowu zagide, y pribliżi ſe kuporodu, ziwot ſe gegi wzdwize nahoru. A ona duchu nemohucy mieti y omdle a zuby tak ſylnie ſtwrdi, ze każdy domniewaſe ſe, by vmřela. I by takowy krik y plać wkorabie welmi we- liky.2) Ale Appolon naywiece kricieſe,3) neb gemu blizko 4) kſrdcy gdieſe. 315 kte tuze wztrże ſe wietr namori.5) Marynařowe 6) domniewagice ſe,7) by s 217a kralowna vmřela, Počechu proſyti krale Appolona,3) aby ge žiwil, rkuce gemu:2) »Newywrżeſli vmrlce z korabu, wſickni tuto3) ztoneme;10) Nebo moře ſwe hry neoſtane,11) dokawadž12) zſebe 13) vmrlce newywrże.« 14) Appolon gi odpowiedie: 15) »neniet toto 16) tielo ſproſtneho člowieka, Ale 320 byla geſt dcera krale 17) welkeho.« Tehdy 18) wida Appolon, že ginak byti nemože, kaza gi wrucho, kterezto wkorabie naydrażſi gmiegieſe, gi oblecy y wlożiti wčlunek, tociżto wlodičku.19) A podhlawu poloziw 20) dwa tifice hriwen zlatta, a liſt takto Kazal pſati: 21) »Ty, ktoz toto 22) tielo na- lezneś, wiez to,3) žet geſt kralowna,23) krale welikeho dcera, Progegizto 325 ſmrt mnoho geſt3) ſlzy 24) wylito 25) a weliky ſmutek byl. Mat podſwu hlawu dwa tifice hriwen zlattych.26) Tiech 27) sobie geden tific wezmi za ſwu pracy a 28) druhy tific3) napohřeb toho diela (!) day.29) Pakli toho zlatta napohřeb neztrawiš a ſobie ge ſchowas, Bud tak huben, až by zadny nebyl, kto by twe tielo pochowal.«30) Wloziw 31) ten lift, prikaza32) lodi 330 welmi twrdie zabedniti.33) plakaw nadtiem tielem,34) y puſti lodicy 35) v moře, wlny lodicy 36) pogechu37) A třeti den k Effezu toho mieſta na- 217b breze poſtawi chu. I ſtalo ſe gt poſtieſtie gednoho dne, ze lekar geden, Cyremon tak řečeny, 38) prochazieſe 39) ſe wtu 3) dobu 3) podle moře. Vzrew 1) Místo toho souvětí u V.: V tu dobu královna i Apollon, vzemše odpuštěnie, vsedú v koráb, a když od břěha odtrhnú, jedú k Tyru. — 2) V. vypravuje jinak: A když dva měséce biechu na moři, tehdy královně vuoně mořská a nepokoj mořský (překážely z; p: královně poče se nechutenství činiti). I přiblíži sě čas ku porodu s bolestmi velikými bezpřiemne. Lože se v ní vztrže nahoru a nadchu nemohúce mieti, i porodi dceru. A porodivši ji i scepenie a zuby tak sličně stvoři, že každý mnějieše, by byla umřela. Byl křik a pláč velmi veliký v korábě. — Dle F. také v rkp. ß je toto místo zkrácené, rozdílného upravení a matné. — 3) Schází u V. — 6) blíže. — 5) na moři veliký. — 6) V tu dobu marináři. — 7) mniece. — 8) by byla. — 2) aby dal život živým, a řkúce: Králi. — 10) stonem. — 11) nepřěstane. — 12) doniž. — 13) Schází v B. — 14) nevyvržem. — 15) K tomu Apollon vece s velikým pláčem: »Ee, ponechajte! — 16) Schází v a. — 17) krala. — 18) Potom. — 16) že jinak býti nemóže, kázal lodičku, ježto vzdy v korábiech bývá, vzjeti a tělo v drahé rúcho, ješto v korábě mějicše, káza obléci a v lodičku v tu vložiti. — 20) podloži. — 21) a list takto psaný. — 23) to milé. — 23) žeť králová jest a. — 24) slz. — 25) prolito. — 26) zlata. — 27) z těch. — 28) vezmi a. — 29) a: ztrav; p: obrať. — 30) schováš, bože, daj mu tak chudému býti, aby nikdy nic neměl; : aby tak byl huben, aby neměl, kto by jeho tělo pochoval. — 31) A vloživ. — 32) káza. — 33) lodičku (p: lodici) tvrdě zabiti (p: zabedniti) a. — 34) i přeplakav. — 35) lodičku. — 36) Tehdy vlny lodičku. — 37) pojechu («: pojemše) a hravšě jí. — 38) Třetie den ji u města jednoho Effaza (v: Effeza; B: Efren) najde lékař jménem Cyremon (ay: Cerymon). — 33) procházěje.
Strana 419
419 lodicy, ana plawa, kaza 1) gi ſobie 2) ſwym panoſſem 3) prineſti 4) y kaza gi otewrieti.5) A kdyz g1 6) otewřechu, vzřew lekař 7) pani kraſnu 2) wkraſnem 335 ruſe leziece,3) I prikaza lodicy2) doſweho domu prineſti.10) Zlatto nalez y list přečet wece:11) »Beru to na me 12) zdrawie, ze netoliko geden tisic, yakoz liſt prawi a2) ſwiedci,2) Ale oba tifice chcy nagegi pohřeb ztrawiti.« 13) A kdyz miſtr to,14) coz kupohřebu bieſe potřebie, 15) dobywaſe, Prigide 16) včedlnik miſtrow, gemużto riekachu Sylemon.17) Vſlyſew,18) co ſe wdomu 340 diegieſe, y gide 19) ohledowat tiela gegiho. 20) A vzřew y 21) wece: »vmrice takoweho nikda člowiek 22) newidal. Twar ſe gegie 2) nepromienila, Barwy neztratila, Oci ſe neprewratili,23) nos ſe neoboſtril.24) Tato zena 25) gt ziwa. nemoc gi gt po dietiatku.« A znamenaw wſecky zily y wece: »O 2) prietele teto panie! Byste wy26) mie priſobíe mieli, tohoto tiela byſte 27) vmoře 345 nevwrhli!« A 28) nabraw trawy a 29) kořenie, geſto on wiediel kte2) ne- mocy,2) kaza lefu na ctiři koly poloziti30) A to tielo 31) nato 32) wložiti. 218a I vcini ohen zkořenie podleſu,33) az ſe tielo zahřege.34) pak wſecko tielo zmaza nayprwe2) olegem drewenym,2) potom maſtmi drahymi, kterymiz on wiediel.35) A kdyz gt zmazal, znamenaw 36) pozilach, ze moc prirozenie 350 prigima, y 2) vcini37) kychawku. A kdyz kſſi, tak38) to loze, geſto ſe bylo 39) wzhoru wztrhlo, to 2) dolow sſtupi,40) a ona 41) duch prige. A ote- wřewſi oci a vſta, welmi 42) mdlie promluwi; kterakz koli mdla bieſe, takto wece:43) »Kdo gſy primnie, wiez, aby ſe mne nedotykal tak ne- mudře,44) nebot ſem kralowna.«45) A2) prigemſi lekarstwie,46) genz posyluge 355 mudreho 2) clowieka,2) y 2) bieſe 47) počaſu tak kraſna a čerwena a zdrawa.48) Protoz nediw ſe 49) ygedea reci teto, ani ſe domniewag, byt byla 50) kriwa; 51) Nebo to piſmo ſwiedci, ze gmieli zide 52) ten obyčeg, ze ſwych milych přatel vmrlych zatridceti 53) dni fu 2) chowali, mazice 54) maſtmi drahymi,55) zdaby 56) ſe duſe wtiele zatagila 57) proweliku nemoc a mdlobu, Iakoz ſe 360 čaſto ſtawa, A2) iakoz miſtri a lekarzi prawie a tomu zaprawo chtie.58) Tehdy Sylemon vwed 59) miſtra ſweho dokomniaty, wniezto Lucyna 1) a: a uzřev lodičku, káza. — 2) Schází u V. -- 3) sluhám p. — 4) P: přivézti. — 5) i otevříti. — 6) lodičku. — 7) mistr. — 8) ležící. — 3) i káza lodičku. — 10) přivézti. — 11) a když právě lodici otevřechu (8), přehleda zlato, nalezl list, přečet jej povědě. — 12) p: své. — 13) mile ztráviti. — 14) V tu dobu, když mistr. — 15) třeba. — 16) a: i příde. — 17) učedlník jeho jménem Silemon; P: Cylemon. — 18) a uslyšav — 13) šel (c). — 20) toho. — 21) je. — 22) jsem. — 23) očij neupadle («; 3: se nepřevrátile; 7: se neopadly). — 24) neobostřil (nohy se neotvrátile B), kuožě nenie tvrda. — 25) panie jistě. 26) byli. — 27) toho byšte vy těla. — 28) Tehdy. — 23) i. — 30) připraviti. — 31) tělo — nahé (p). — a ) na ni. — 33) pod lésú z toho kořenie. — 34) a: dobře shřielo; : zahře; z: zhřálo. — 35) Poslední věta schází u V. — 36) A když uznamena. — 37) učini jí. — 38) kýchla, tehdy. — 39) bieše. — 40) pusti. — 41) a: ana. — 42) oči, jedva. — *3) jakž mdla bieše, a řkúci. — “4) viz, aby mne sě tak dotýkal. — 45) králová. — 46) králová lékařstvie. — 47) byla. — **) po malém času velmi krásna a zdráva. — 49) A nediv sě z vás. 50) ani mněj (B: mni), by byla. — 51) a: křivda. — 52) židové. — 53) a: až do třidceti. — 54) V rkp. pův. psáno mage; nad to napsáno zice. V.: zašije (?) tělo. — 55) mastmi rozličnými zmazavšě. — 56) zdali by. — 57) utajila. — 58) jakož mistři pravie. — 59) B: uvede. 27*
419 lodicy, ana plawa, kaza 1) gi ſobie 2) ſwym panoſſem 3) prineſti 4) y kaza gi otewrieti.5) A kdyz g1 6) otewřechu, vzřew lekař 7) pani kraſnu 2) wkraſnem 335 ruſe leziece,3) I prikaza lodicy2) doſweho domu prineſti.10) Zlatto nalez y list přečet wece:11) »Beru to na me 12) zdrawie, ze netoliko geden tisic, yakoz liſt prawi a2) ſwiedci,2) Ale oba tifice chcy nagegi pohřeb ztrawiti.« 13) A kdyz miſtr to,14) coz kupohřebu bieſe potřebie, 15) dobywaſe, Prigide 16) včedlnik miſtrow, gemużto riekachu Sylemon.17) Vſlyſew,18) co ſe wdomu 340 diegieſe, y gide 19) ohledowat tiela gegiho. 20) A vzřew y 21) wece: »vmrice takoweho nikda člowiek 22) newidal. Twar ſe gegie 2) nepromienila, Barwy neztratila, Oci ſe neprewratili,23) nos ſe neoboſtril.24) Tato zena 25) gt ziwa. nemoc gi gt po dietiatku.« A znamenaw wſecky zily y wece: »O 2) prietele teto panie! Byste wy26) mie priſobíe mieli, tohoto tiela byſte 27) vmoře 345 nevwrhli!« A 28) nabraw trawy a 29) kořenie, geſto on wiediel kte2) ne- mocy,2) kaza lefu na ctiři koly poloziti30) A to tielo 31) nato 32) wložiti. 218a I vcini ohen zkořenie podleſu,33) az ſe tielo zahřege.34) pak wſecko tielo zmaza nayprwe2) olegem drewenym,2) potom maſtmi drahymi, kterymiz on wiediel.35) A kdyz gt zmazal, znamenaw 36) pozilach, ze moc prirozenie 350 prigima, y 2) vcini37) kychawku. A kdyz kſſi, tak38) to loze, geſto ſe bylo 39) wzhoru wztrhlo, to 2) dolow sſtupi,40) a ona 41) duch prige. A ote- wřewſi oci a vſta, welmi 42) mdlie promluwi; kterakz koli mdla bieſe, takto wece:43) »Kdo gſy primnie, wiez, aby ſe mne nedotykal tak ne- mudře,44) nebot ſem kralowna.«45) A2) prigemſi lekarstwie,46) genz posyluge 355 mudreho 2) clowieka,2) y 2) bieſe 47) počaſu tak kraſna a čerwena a zdrawa.48) Protoz nediw ſe 49) ygedea reci teto, ani ſe domniewag, byt byla 50) kriwa; 51) Nebo to piſmo ſwiedci, ze gmieli zide 52) ten obyčeg, ze ſwych milych přatel vmrlych zatridceti 53) dni fu 2) chowali, mazice 54) maſtmi drahymi,55) zdaby 56) ſe duſe wtiele zatagila 57) proweliku nemoc a mdlobu, Iakoz ſe 360 čaſto ſtawa, A2) iakoz miſtri a lekarzi prawie a tomu zaprawo chtie.58) Tehdy Sylemon vwed 59) miſtra ſweho dokomniaty, wniezto Lucyna 1) a: a uzřev lodičku, káza. — 2) Schází u V. -- 3) sluhám p. — 4) P: přivézti. — 5) i otevříti. — 6) lodičku. — 7) mistr. — 8) ležící. — 3) i káza lodičku. — 10) přivézti. — 11) a když právě lodici otevřechu (8), přehleda zlato, nalezl list, přečet jej povědě. — 12) p: své. — 13) mile ztráviti. — 14) V tu dobu, když mistr. — 15) třeba. — 16) a: i příde. — 17) učedlník jeho jménem Silemon; P: Cylemon. — 18) a uslyšav — 13) šel (c). — 20) toho. — 21) je. — 22) jsem. — 23) očij neupadle («; 3: se nepřevrátile; 7: se neopadly). — 24) neobostřil (nohy se neotvrátile B), kuožě nenie tvrda. — 25) panie jistě. 26) byli. — 27) toho byšte vy těla. — 28) Tehdy. — 23) i. — 30) připraviti. — 31) tělo — nahé (p). — a ) na ni. — 33) pod lésú z toho kořenie. — 34) a: dobře shřielo; : zahře; z: zhřálo. — 35) Poslední věta schází u V. — 36) A když uznamena. — 37) učini jí. — 38) kýchla, tehdy. — 39) bieše. — 40) pusti. — 41) a: ana. — 42) oči, jedva. — *3) jakž mdla bieše, a řkúci. — “4) viz, aby mne sě tak dotýkal. — 45) králová. — 46) králová lékařstvie. — 47) byla. — **) po malém času velmi krásna a zdráva. — 49) A nediv sě z vás. 50) ani mněj (B: mni), by byla. — 51) a: křivda. — 52) židové. — 53) a: až do třidceti. — 54) V rkp. pův. psáno mage; nad to napsáno zice. V.: zašije (?) tělo. — 55) mastmi rozličnými zmazavšě. — 56) zdali by. — 57) utajila. — 58) jakož mistři pravie. — 59) B: uvede. 27*
Strana 420
420 218b leziefe,1) I y wece: 2) »Wiz,3) miſtre, geſtos kazal hrob kopati!« Miſtr vzřew pani kraſnu, y 4) wece gemu:4) »Rad widim 5) ſmyſl twoy y ra- 365 dosten 6) sem voinken 7) twym. A 4) nemni, vcedlniku8) mog. By ztratil trud twog y pracy, kteruz ty miel oteto pani.9) Ani ſe domniewag, By ſwu ztrawu ſtratil,10) Genz ty nagegim lekarstwi vtratil.11) Pani tato ma welike zbozie.« 12) Tehdy miſtr rozwazaw zlatto, y 4) da geden tific zlatta4) Sylo- menowi 13) zageho pracy a vſyle 14) A 15) druhy tific zlatta 4) ſchowa 370 lucynie knieznie.4) Pomale čaſu zhogi ſe lucyna 16) y by 17) tak kraſna, az bieſe wdiwy kazdemu člowieku,18) ktoz gi gedine 19) vzřel.20) Tehdy Cyre- mon mistr wece: »Chcyt tie ſobie zaſwu dceru wzieti, A neginak nez prawie za ſwe diete.«21) A 22) znamenawfi to 4) Lucyna, ze miſtr myſli ogegiem wdani,23) powiedie gemu lucyna: 4) »Otče mog, rač malo ſlyſeti 375 dcery ſwe.24) Otcem tie proto 4) nazywam, nebo ſy mie prigel za ſwu 4) dceru. Ale wſak rač to wiedieti, zet ſem ia kralowna4) vrozeneho 25) krale a 4) mocneho 4) žena, Genzto wiem,26) že promie geſti vwelike žaloſti. A protoż chcyt geho wciſtotie čakati,27) dokawadz geho, kdez geſti, ne- 219a zwiem.28) A tohot li proſym natobie, aby mi pomocen byl.« 29) Tehdy 380 Cyremon, vſlyfew to odnieho, (!) y dopomoże g1,30) ze gi knieznu 31) vci- nichu wchramie 32) te bohynie,33) kteražto Weſta 34) ſlowieſe. A ktoz te bohyni ſluzil, wciſtotie přebywati muſyl.35) A zaknieznu 36) gi 4) panny a panie gmiegiechu. A tak tu kralowna lucyna Abbatyſi4) bieſe. A kdyz ſe toto 37) tak diegieſe, Appolon kwielie a teſknoſt mage proſwu żenu, że 385 tak zaloſtiwie gi ztratil bieſe,38) Slibil,39) že začtrnadste 40) leth nechce zkorabu 41) wygiti, gedine 42) kſwe dceri; A wtiech letech ani ſe myti ani brady holiti. 143) kaza ſe Marynařom tahnuti k Tarſy tomu 44) mieſtu. pripluw tam ktomu 4) mieſtu, 4) y 4) ſtawi ſe vſweho hoſpodaře, Gemužto riekachu 45) Stragul 46) a ženie geho dyonyſya.47) Tu nagich 48) wieru po- 390 ruci gim 49) dcerku 50) swu fgegi chowacku 51) gmenem 4) Ligury,4) f 52) slat- tem a 4) ſklenoty drahymi.4) Y prikaza 53) gi přezdieti gmeno 4) Tarſya, 1) bieše. — 2) vece jemu. — 3) wiz to. — ) Schází u V. — 5) vizi. — 6) vesel. — 7) a: učením; p: uměním. — 8) dobrý učedlníku (p: učedlníče). — 3) by byl ztratil trud tvuoj, jenž jsi měl, o této paní pracuje. — 1°) Ani mni by byl, tvú ztravu ztrávil (: ztrátu ztratil). — 11) : to co jsi na jejiem lieku ztrávil. — 12) paňť má veliký nábytek. — 13) Silemonovi. — 16) za jeho usilovánie (p: úsilé). — 15) ale. — 16) z té ne- moci. — 17) byla (p: bieše). — 18) že sě divil každý (p: až by na div každému). — 19) jedno. — 20) p: bieše viděl. — 21) Tehdy ten mistr Cerimon (a; B7: Cyremon) vzal ji sobě za dceru, a jinak nic než jako své dietě (ji p) mějieše. — 22) Tehdy. — 23) a o její oddání. — 24) : přeslyšeti dceru svú. — 25) velikého. — 26) a: vědi; p: vědě, z: a vím. — 27) a: čekati. — 28) dokavadž jeho kde jistě nezviem, nebo on mne. — 29, by mi toho pomohl. — 30) Tehdy mistr Cerimon toho jí dopomóže. — 31) knězem — 32) v božnici. — 33) : bohyni. — 34) a: veska (!); p: stará. — 35) Tehdy v bohyni ten obyčej bieše, že ktož v té bohyni uvesce (?) služil, ten v čistotě bydliti (p: přebývati) musil. — 36) za kněze. — 37) ta řeč. — 33) dějieše, (že B) Apollon ženu tak žalostivě ztratil (bieše p). — 33) : slíbi. — 40) devět. — 41) z lodi. — 42) jedno. — 43) Tehdy. — 44) k. — 45) dějiechu. — 46) ; a: Stratula. — 7) Dionisiades. — 8) na jejich. 19 jen v B. — 50) dceru. — 51) dojkú. — 52) a s. — 53) a káza.
420 218b leziefe,1) I y wece: 2) »Wiz,3) miſtre, geſtos kazal hrob kopati!« Miſtr vzřew pani kraſnu, y 4) wece gemu:4) »Rad widim 5) ſmyſl twoy y ra- 365 dosten 6) sem voinken 7) twym. A 4) nemni, vcedlniku8) mog. By ztratil trud twog y pracy, kteruz ty miel oteto pani.9) Ani ſe domniewag, By ſwu ztrawu ſtratil,10) Genz ty nagegim lekarstwi vtratil.11) Pani tato ma welike zbozie.« 12) Tehdy miſtr rozwazaw zlatto, y 4) da geden tific zlatta4) Sylo- menowi 13) zageho pracy a vſyle 14) A 15) druhy tific zlatta 4) ſchowa 370 lucynie knieznie.4) Pomale čaſu zhogi ſe lucyna 16) y by 17) tak kraſna, az bieſe wdiwy kazdemu člowieku,18) ktoz gi gedine 19) vzřel.20) Tehdy Cyre- mon mistr wece: »Chcyt tie ſobie zaſwu dceru wzieti, A neginak nez prawie za ſwe diete.«21) A 22) znamenawfi to 4) Lucyna, ze miſtr myſli ogegiem wdani,23) powiedie gemu lucyna: 4) »Otče mog, rač malo ſlyſeti 375 dcery ſwe.24) Otcem tie proto 4) nazywam, nebo ſy mie prigel za ſwu 4) dceru. Ale wſak rač to wiedieti, zet ſem ia kralowna4) vrozeneho 25) krale a 4) mocneho 4) žena, Genzto wiem,26) že promie geſti vwelike žaloſti. A protoż chcyt geho wciſtotie čakati,27) dokawadz geho, kdez geſti, ne- 219a zwiem.28) A tohot li proſym natobie, aby mi pomocen byl.« 29) Tehdy 380 Cyremon, vſlyfew to odnieho, (!) y dopomoże g1,30) ze gi knieznu 31) vci- nichu wchramie 32) te bohynie,33) kteražto Weſta 34) ſlowieſe. A ktoz te bohyni ſluzil, wciſtotie přebywati muſyl.35) A zaknieznu 36) gi 4) panny a panie gmiegiechu. A tak tu kralowna lucyna Abbatyſi4) bieſe. A kdyz ſe toto 37) tak diegieſe, Appolon kwielie a teſknoſt mage proſwu żenu, że 385 tak zaloſtiwie gi ztratil bieſe,38) Slibil,39) že začtrnadste 40) leth nechce zkorabu 41) wygiti, gedine 42) kſwe dceri; A wtiech letech ani ſe myti ani brady holiti. 143) kaza ſe Marynařom tahnuti k Tarſy tomu 44) mieſtu. pripluw tam ktomu 4) mieſtu, 4) y 4) ſtawi ſe vſweho hoſpodaře, Gemužto riekachu 45) Stragul 46) a ženie geho dyonyſya.47) Tu nagich 48) wieru po- 390 ruci gim 49) dcerku 50) swu fgegi chowacku 51) gmenem 4) Ligury,4) f 52) slat- tem a 4) ſklenoty drahymi.4) Y prikaza 53) gi přezdieti gmeno 4) Tarſya, 1) bieše. — 2) vece jemu. — 3) wiz to. — ) Schází u V. — 5) vizi. — 6) vesel. — 7) a: učením; p: uměním. — 8) dobrý učedlníku (p: učedlníče). — 3) by byl ztratil trud tvuoj, jenž jsi měl, o této paní pracuje. — 1°) Ani mni by byl, tvú ztravu ztrávil (: ztrátu ztratil). — 11) : to co jsi na jejiem lieku ztrávil. — 12) paňť má veliký nábytek. — 13) Silemonovi. — 16) za jeho usilovánie (p: úsilé). — 15) ale. — 16) z té ne- moci. — 17) byla (p: bieše). — 18) že sě divil každý (p: až by na div každému). — 19) jedno. — 20) p: bieše viděl. — 21) Tehdy ten mistr Cerimon (a; B7: Cyremon) vzal ji sobě za dceru, a jinak nic než jako své dietě (ji p) mějieše. — 22) Tehdy. — 23) a o její oddání. — 24) : přeslyšeti dceru svú. — 25) velikého. — 26) a: vědi; p: vědě, z: a vím. — 27) a: čekati. — 28) dokavadž jeho kde jistě nezviem, nebo on mne. — 29, by mi toho pomohl. — 30) Tehdy mistr Cerimon toho jí dopomóže. — 31) knězem — 32) v božnici. — 33) : bohyni. — 34) a: veska (!); p: stará. — 35) Tehdy v bohyni ten obyčej bieše, že ktož v té bohyni uvesce (?) služil, ten v čistotě bydliti (p: přebývati) musil. — 36) za kněze. — 37) ta řeč. — 33) dějieše, (že B) Apollon ženu tak žalostivě ztratil (bieše p). — 33) : slíbi. — 40) devět. — 41) z lodi. — 42) jedno. — 43) Tehdy. — 44) k. — 45) dějiechu. — 46) ; a: Stratula. — 7) Dionisiades. — 8) na jejich. 19 jen v B. — 50) dceru. — 51) dojkú. — 52) a s. — 53) a káza.
Strana 421
421 proto ze mieſtu tomu Tarlys riekachu.1) A ktomu2) wzezřew nahoſpo- dare, wece gemu: »O prietelí mily! wiez to, žet ya 2) tobie wierim wiece nezli komu3) naſwietie. y 4) protoz tobie poruciem 5) mu milu dcerku, na- kterezto zalezi 6) ma wſicka vtiecha y po ſlednie ma hodina.7) Protoz 2) 395 219b proſym 8) tebe, zdrz9) mi 2) ſwu wieru nademnu, rozpominage ſe 10) natu miloſt, kteruz ſem tobie y tomuto mieſtu vcinil.« A on ſlibi tu dcerku gegr (!) wiernie chowati.11) A kral Appolon,12) wſed wkorab, y 2) poče pomori plawati vwelike zaloſti.13) Za tiem Tarſya wyroſte zleth dietinſkych. I poče choditi 14) ſginymi pannami doſkoly, Y poče ſe přewelmi 15) dobře 400 vciti. I ſtalo ſe geſti čaſu gednoho dne,16) kdyzto Tarſya zeſkoly prigide, Nalit gegi chowacka 17) Ligorya lezi naſmrtedlne poſteli.18) A ona nani pohledie y poče nadni 19) plakati. Ligorya, chowacka gegie, poče ſe gie 20) tazati, cie by dcera byla? Tehdy 21) Tarſya, yakz mniegieſe,22) tak2) powie die rkucy:23) »Stragul 24) mi geft otec,25) A dyonyzya gt mi matie.« 26) 405 Chowacka ligorya gi wece: 27) »Otec twog gestit 2) kral Appolon tyrſky, A matka twa geſtit dcera28) krale Cylibſkeho. A ta gmiewfi tie 29) y vwr- žena gt 2) domoře. A otec twog, daw 30) tie tuto chowati, ſam 2) prožaloſt, genz g1 31) ma potwe materi, kwieh bludie 32) pomori.« A tak fgide Ligorya ſtohoto ſwieta.33) Tarſya 34) dluho želewſi chowaćky 35) ſwe, Y prige 36) 410 ſobie to 2) za obyćeg, Ze iakz ll brzo 37) priſla zeſkoly, nikdy negedla ani 220a pila,38) nez brala ſe yhned naſwe chowačky39) hrob, kteryzto 40) bieſe mezy ginymi hroby yhned2) nadmořem, A tu plakaſe chowačky41) ſwe. A 2) patrecy 42) namoře wzdy 2) plakaſe matky 43) ſwe, kterażto 40) bieſe vmoře vwrżena,44) A take2) otce ſweho,2) kteryzto 40) bludieſe po mori. 415 I ſtalo ſe geſti čaſu 45) gednoho, kdyz ſe braſe Dyonyſya zchramu,46) A dcera gegi ffilomachya 47) předni w drahem ruſe, A tarſya zani yako gegi diewka. Y 48) vzřewſe to dworſti hde, počechu 49) mluwiti arkuce: 50) »Tato, geſto zapani ſe berze,51) odkawadz 52) koli gt, ſlechtićna gt.53) Ale tato, geſto napred gde, nenie chwaly 54) doſtoyna.« Dyonyzya tu reč vſlyſewſi 420 6) 1) po tom městu Tharsí, v němž ji chovati mějiechu. — 2) Schází u V. — 3) že tobě viece přěji a věřím než komu. — 4) A. — 5) a: porúčeji; p: porúčám. — toto dietě, na němž (p: na němžto) leží. — 7) má poslednie útěcha. — 8) a: proši. — 8) drž. — 10) zpomínaje. —11) A když slíbi dietě chovati. — 12) v tu dobu Apollon. — 13) v žalosti jezditi. — 14) i chodě; p: chodieše. — 15) velmi. — 16) Potom sta se dne jednoho. — 17) tak v z; ap: dojka — 18) leží u veliké nemoci. — 19) Tharsia to uzřěvši poče nad ní velmi. — 20) Tehdy Ligoria poče jie. — 21) K tomu. — 22) B; a: umieše. — 23) vece. — 24) a: Stratul — 25) jest mój otec. — 26) a Dionisiades má mátie. — 27) K tomu dojka vece. — 28) a mátie tvá Lucina, dcera. — 23) mějieše tě na moři. — 30) dal. — 31) ješto — 33) a: kviele blúdí; p: kvielí a blúdí. — 33) V tu dobu L. snide s světa. — 31) Tehdy Tharsia. — 35) dojky. — 36) a: přijme; : vze. — 37) ß ; a: koli. — 38) nikdy prvé nejedla. — 39) než až prvé šla na dojčin. — 40, jenž. — 41) plakavší dojky. — 42) Vezřéci. — 43) mateřie. — 44) : po moři puštěna. — 45 Zatiem sta sě dne. — 1, že jdieše Dionisiades z božnice (z chrámu). — 47) Silemaria. — 48) A. — 43) jali sú sě. — 50) a řkúc. — 51) ješto jde za paní. — 52) odkudž. — 63) p dodává: vždyť jest šlechetného roda i pěknějšie. — 54) cti.
421 proto ze mieſtu tomu Tarlys riekachu.1) A ktomu2) wzezřew nahoſpo- dare, wece gemu: »O prietelí mily! wiez to, žet ya 2) tobie wierim wiece nezli komu3) naſwietie. y 4) protoz tobie poruciem 5) mu milu dcerku, na- kterezto zalezi 6) ma wſicka vtiecha y po ſlednie ma hodina.7) Protoz 2) 395 219b proſym 8) tebe, zdrz9) mi 2) ſwu wieru nademnu, rozpominage ſe 10) natu miloſt, kteruz ſem tobie y tomuto mieſtu vcinil.« A on ſlibi tu dcerku gegr (!) wiernie chowati.11) A kral Appolon,12) wſed wkorab, y 2) poče pomori plawati vwelike zaloſti.13) Za tiem Tarſya wyroſte zleth dietinſkych. I poče choditi 14) ſginymi pannami doſkoly, Y poče ſe přewelmi 15) dobře 400 vciti. I ſtalo ſe geſti čaſu gednoho dne,16) kdyzto Tarſya zeſkoly prigide, Nalit gegi chowacka 17) Ligorya lezi naſmrtedlne poſteli.18) A ona nani pohledie y poče nadni 19) plakati. Ligorya, chowacka gegie, poče ſe gie 20) tazati, cie by dcera byla? Tehdy 21) Tarſya, yakz mniegieſe,22) tak2) powie die rkucy:23) »Stragul 24) mi geft otec,25) A dyonyzya gt mi matie.« 26) 405 Chowacka ligorya gi wece: 27) »Otec twog gestit 2) kral Appolon tyrſky, A matka twa geſtit dcera28) krale Cylibſkeho. A ta gmiewfi tie 29) y vwr- žena gt 2) domoře. A otec twog, daw 30) tie tuto chowati, ſam 2) prožaloſt, genz g1 31) ma potwe materi, kwieh bludie 32) pomori.« A tak fgide Ligorya ſtohoto ſwieta.33) Tarſya 34) dluho želewſi chowaćky 35) ſwe, Y prige 36) 410 ſobie to 2) za obyćeg, Ze iakz ll brzo 37) priſla zeſkoly, nikdy negedla ani 220a pila,38) nez brala ſe yhned naſwe chowačky39) hrob, kteryzto 40) bieſe mezy ginymi hroby yhned2) nadmořem, A tu plakaſe chowačky41) ſwe. A 2) patrecy 42) namoře wzdy 2) plakaſe matky 43) ſwe, kterażto 40) bieſe vmoře vwrżena,44) A take2) otce ſweho,2) kteryzto 40) bludieſe po mori. 415 I ſtalo ſe geſti čaſu 45) gednoho, kdyz ſe braſe Dyonyſya zchramu,46) A dcera gegi ffilomachya 47) předni w drahem ruſe, A tarſya zani yako gegi diewka. Y 48) vzřewſe to dworſti hde, počechu 49) mluwiti arkuce: 50) »Tato, geſto zapani ſe berze,51) odkawadz 52) koli gt, ſlechtićna gt.53) Ale tato, geſto napred gde, nenie chwaly 54) doſtoyna.« Dyonyzya tu reč vſlyſewſi 420 6) 1) po tom městu Tharsí, v němž ji chovati mějiechu. — 2) Schází u V. — 3) že tobě viece přěji a věřím než komu. — 4) A. — 5) a: porúčeji; p: porúčám. — toto dietě, na němž (p: na němžto) leží. — 7) má poslednie útěcha. — 8) a: proši. — 8) drž. — 10) zpomínaje. —11) A když slíbi dietě chovati. — 12) v tu dobu Apollon. — 13) v žalosti jezditi. — 14) i chodě; p: chodieše. — 15) velmi. — 16) Potom sta se dne jednoho. — 17) tak v z; ap: dojka — 18) leží u veliké nemoci. — 19) Tharsia to uzřěvši poče nad ní velmi. — 20) Tehdy Ligoria poče jie. — 21) K tomu. — 22) B; a: umieše. — 23) vece. — 24) a: Stratul — 25) jest mój otec. — 26) a Dionisiades má mátie. — 27) K tomu dojka vece. — 28) a mátie tvá Lucina, dcera. — 23) mějieše tě na moři. — 30) dal. — 31) ješto — 33) a: kviele blúdí; p: kvielí a blúdí. — 33) V tu dobu L. snide s světa. — 31) Tehdy Tharsia. — 35) dojky. — 36) a: přijme; : vze. — 37) ß ; a: koli. — 38) nikdy prvé nejedla. — 39) než až prvé šla na dojčin. — 40, jenž. — 41) plakavší dojky. — 42) Vezřéci. — 43) mateřie. — 44) : po moři puštěna. — 45 Zatiem sta sě dne. — 1, že jdieše Dionisiades z božnice (z chrámu). — 47) Silemaria. — 48) A. — 43) jali sú sě. — 50) a řkúc. — 51) ješto jde za paní. — 52) odkudž. — 63) p dodává: vždyť jest šlechetného roda i pěknějšie. — 54) cti.
Strana 422
422 zarmuti 1) ſe prewelmi.2) Priſſedſi 3) domow y 4) vderi ſebu ozemi placicy 5) te hanby, kteružto 6) bieſe ſlyſela 7) Oſwe dcerce 8) mluwiece. Y poce hned myſliti,3) kterak by mohla Tarſy s ſwieta ſweſti, Aby potom 4) proni ni- zadny 4) wiece gegie dcery nehaniel. 10) Y 11) vmyſlywfi vcini tiěto obyče- gem: 12) A 4) miegieſe gednoho robotnika,13) geſto bieſe geho wswem dwoře 14) wladarem vcinila. Toho zawolawfi 15) y 4) wece gemu: »Teofile! Slyfim toto 4) otobie mnoho zleho prawiece,4) ze me zbozie kradeš A ze ſy nakupil gedu, aby meho muże y mie otrawil,16) A potom 17) mu dceru pogma wme ſe zbozie vwazal. Nemoże ſe to tak ſtati; co ſy ty 18) omnie 430 vmyſlil, tot 19) ia nadtebu vcinim.« Teoffil poče ſe kleti 20) y priſahati ze- by 4) otom nikdy4) nepomyſlil. Tehdy21) ona wece gemu: »To gt 22) řeč gedna yako dwie. Anebo ty zabig Tarſy, anebot ia tie kazi zahubiti! . 23) Vſlyſew to Teoffil y 4) wece gie:4) »kdyz ginak byti nemoże, lepe mi ge ziwu byti a gi zahubiti, Bych gedine wiediel, kterak ſe to ma 24) stati.« 435 Tehdy ona gemu odpowiedie:25) »Mat tento 26) obyčeg, ze driewe nezhit27) gie ani pie, wzdyt chodi 28) mezy hroby plakat ſwe chowacky.29) A ty g dočekage,30) ſwediz gi ſtohoto 31) ſwieta, a budeš prazden me roboty.« Teoffil 32) zwiediew čas, kdy ma 33) giti khrobu, y gide34) před ni napřed4 I poče ſe mezy hroby tagiti. Gednozt Tarſya pogide,35) Teoffil, kdyz 440 gi vzřew, leče 36) ſe gi 4) welmi 37) y wece ſam kſobie ſplačem takto: »O roboto! O 4) neſtieſtie me 4) welike! kterak ſem 38) hanebnie poroben! 39) tuho 40) | ma welika! ze mi proten ſtaw zabiti pannu ſlechetnu, A byt 221a mi winu krwi newinu!41) Ale to ſe 42) ginak nemoz ſtati; To muſy 43) tak byti.« Vmyſliw to ſobie 4) y 4) wyſtupi nani, wytrh 44) meč, popad gi za- 445 wrkoć Y vderi gi ozemi. A ona na nieho wzezřewſi y wece: »Mily Teoffile, Co ty mieniſs ?« 45) Tehdy on powiedie:46) »To twa Hlawa 47) vcige, co ia myſlim; toho nerad chcy vciniti tobie:«48) Y nazdwize49) meée, chtie gi hlawu ſtieti.50) Tehdy ona wece gemu: »O mily Teoffile! rač mi dobře tuſiti a prwe mi powiedieti,51) Cimt ſem ya 4) chuda ſyra diewka zawinila, 450 ze mie chceſs zabiti? kudy ſem te ſmrti zaſluzila proti twe miloſti? 52) 425 220b 1) Tehdy Dionisiades zamúti. — 2) velmi. — 3) a přišedšie. — 4) Schází u V.— 5) plačíce. — 6) ješto. — 7) ß; a: slyšala. — 3) dceři. — 2) a: ihned mluviti mysléci. — 10) V rkp. nehniewal; V.: nikdy nehaněl. — 11) To. — 12) činem. — 13) robotného svého; p: robotěze. — 14) jehož bieše v své vsi. — 15) pozvavši. — 16) a jed jsi kúpil. jímž mne a mého muže chceš otráviti. — 17) aby. — 18) Nebude to tak, ale cožs' — 19) to. — 20) věrovati. — 21) V tu dobu. — 21) Toť. — 23) zabiti. — 24) sě jest tomu — 25) vece. — 26) ten. — 27) že ona prvé než. — 28) jde. — 29) dojky. — 30) tu dočekaj. — 31) z. — 32) Tehdy Th. — 33) jest. — 34) šel. — 35) A když Tharsia pošla. — 36) lekl. — 37) náramně velmi. — 38) jest. — 39) hubeně přiroben («; : podroben), jenž jest v ten stav dán. — 4°) Túha. — 41) a jest mi nevinnú krev proléti. — 42) Ale že sě to. — 43) musí to. — 14) a vyňav. — 45) Tehdy ona poče (jeho p) tázati, co jí miení učiniti. — 46) K tomu on jí odpovědě a řka. — 17) Toť tvá šíje nynie. — 18) což já myslím o tobě. — 43) zdviže. — 50) chce ji udeřiti. — 51) rač mi pověděti. — 52) čím sem sirá a chudá dievka této smrti zaslúžila proti tvé milosti?
422 zarmuti 1) ſe prewelmi.2) Priſſedſi 3) domow y 4) vderi ſebu ozemi placicy 5) te hanby, kteružto 6) bieſe ſlyſela 7) Oſwe dcerce 8) mluwiece. Y poce hned myſliti,3) kterak by mohla Tarſy s ſwieta ſweſti, Aby potom 4) proni ni- zadny 4) wiece gegie dcery nehaniel. 10) Y 11) vmyſlywfi vcini tiěto obyče- gem: 12) A 4) miegieſe gednoho robotnika,13) geſto bieſe geho wswem dwoře 14) wladarem vcinila. Toho zawolawfi 15) y 4) wece gemu: »Teofile! Slyfim toto 4) otobie mnoho zleho prawiece,4) ze me zbozie kradeš A ze ſy nakupil gedu, aby meho muże y mie otrawil,16) A potom 17) mu dceru pogma wme ſe zbozie vwazal. Nemoże ſe to tak ſtati; co ſy ty 18) omnie 430 vmyſlil, tot 19) ia nadtebu vcinim.« Teoffil poče ſe kleti 20) y priſahati ze- by 4) otom nikdy4) nepomyſlil. Tehdy21) ona wece gemu: »To gt 22) řeč gedna yako dwie. Anebo ty zabig Tarſy, anebot ia tie kazi zahubiti! . 23) Vſlyſew to Teoffil y 4) wece gie:4) »kdyz ginak byti nemoże, lepe mi ge ziwu byti a gi zahubiti, Bych gedine wiediel, kterak ſe to ma 24) stati.« 435 Tehdy ona gemu odpowiedie:25) »Mat tento 26) obyčeg, ze driewe nezhit27) gie ani pie, wzdyt chodi 28) mezy hroby plakat ſwe chowacky.29) A ty g dočekage,30) ſwediz gi ſtohoto 31) ſwieta, a budeš prazden me roboty.« Teoffil 32) zwiediew čas, kdy ma 33) giti khrobu, y gide34) před ni napřed4 I poče ſe mezy hroby tagiti. Gednozt Tarſya pogide,35) Teoffil, kdyz 440 gi vzřew, leče 36) ſe gi 4) welmi 37) y wece ſam kſobie ſplačem takto: »O roboto! O 4) neſtieſtie me 4) welike! kterak ſem 38) hanebnie poroben! 39) tuho 40) | ma welika! ze mi proten ſtaw zabiti pannu ſlechetnu, A byt 221a mi winu krwi newinu!41) Ale to ſe 42) ginak nemoz ſtati; To muſy 43) tak byti.« Vmyſliw to ſobie 4) y 4) wyſtupi nani, wytrh 44) meč, popad gi za- 445 wrkoć Y vderi gi ozemi. A ona na nieho wzezřewſi y wece: »Mily Teoffile, Co ty mieniſs ?« 45) Tehdy on powiedie:46) »To twa Hlawa 47) vcige, co ia myſlim; toho nerad chcy vciniti tobie:«48) Y nazdwize49) meée, chtie gi hlawu ſtieti.50) Tehdy ona wece gemu: »O mily Teoffile! rač mi dobře tuſiti a prwe mi powiedieti,51) Cimt ſem ya 4) chuda ſyra diewka zawinila, 450 ze mie chceſs zabiti? kudy ſem te ſmrti zaſluzila proti twe miloſti? 52) 425 220b 1) Tehdy Dionisiades zamúti. — 2) velmi. — 3) a přišedšie. — 4) Schází u V.— 5) plačíce. — 6) ješto. — 7) ß; a: slyšala. — 3) dceři. — 2) a: ihned mluviti mysléci. — 10) V rkp. nehniewal; V.: nikdy nehaněl. — 11) To. — 12) činem. — 13) robotného svého; p: robotěze. — 14) jehož bieše v své vsi. — 15) pozvavši. — 16) a jed jsi kúpil. jímž mne a mého muže chceš otráviti. — 17) aby. — 18) Nebude to tak, ale cožs' — 19) to. — 20) věrovati. — 21) V tu dobu. — 21) Toť. — 23) zabiti. — 24) sě jest tomu — 25) vece. — 26) ten. — 27) že ona prvé než. — 28) jde. — 29) dojky. — 30) tu dočekaj. — 31) z. — 32) Tehdy Th. — 33) jest. — 34) šel. — 35) A když Tharsia pošla. — 36) lekl. — 37) náramně velmi. — 38) jest. — 39) hubeně přiroben («; : podroben), jenž jest v ten stav dán. — 4°) Túha. — 41) a jest mi nevinnú krev proléti. — 42) Ale že sě to. — 43) musí to. — 14) a vyňav. — 45) Tehdy ona poče (jeho p) tázati, co jí miení učiniti. — 46) K tomu on jí odpovědě a řka. — 17) Toť tvá šíje nynie. — 18) což já myslím o tobě. — 43) zdviže. — 50) chce ji udeřiti. — 51) rač mi pověděti. — 52) čím sem sirá a chudá dievka této smrti zaslúžila proti tvé milosti?
Strana 423
423 A ia ſem nikdy 1) proti tobie nic zleho nevcinila, Ani ſem tebe kdy roz- hniewala.2) Tu3) ſlužbu, kteru ſem miela a vmiela,4) tu ſem rada tobie poſluzila.5) A proceż 6) tehdy ſwe ruce chces oprzniti krwi kniežecy ne- winnu? A wieś to dobře, że knieżecy krew nikdy nebude bezpomſty!« 7) kte řeci 8) Teoffil odpowiedie:9) »Ty gſy mnie 10) nic zleho nevcinila, Ale 455 otec twog kral Appolon tiem 11) geſti zawinil, ze gesti dal twemu hoſpo- dari mnoho zlatta; A proto geſti 11) tie Dyonyſya 12) kazala zabiti, aby 221b to 11) zlatto ſobie ſchowala.« 13) Tehdy ona wece gemu: »kdyz ginak byti nemože, proſym tebe, day mi, at malo poplaci ſmrti matky 14) me y tudiez 15) me mile 11) chowacky.« 16) Teoffil wece: »plac! A to wieducy, 460 że coz cinim, tohot nerad cinim.« 17) Ale toho 11) Teoffil newiedieſe,18) že morſti zlodiegi byli pripluh 19) kmieſtu, čekagice ſwe doby.20) Tehdy 21) vzřewſe muże, an ſtogi 22) ſnahym mecem nadkraſnu pänu, wyſkociwſe zlodiegi 23) y 11) kriknu 24) nan. Teoffil,25) zle lidi 26) vzřew, ſkoci 27) kmieſtu y powiedie ſwe pani, ze by 28) g1 zabil. Zlodiegi pak wzemſe29) tu 11) pannu, neſechu 30) gi s ſebu 11) dogednoho mieſta, gemuž gmeno bylo 31) Mechylan.32) A tu mezy ginu kupi 33) naproday gi poſadichu. Tehdy priſed muz geden gmenem Stramota, tocizto Ruffian,34) kteryzto prazdnych ženek 35) chowaſe, Y kupi gi, daw 36) zani paddeſat hriwen zlatta,11) y wede 37) gi wſwog dom, chtie gi dati kſwym zenkam.38) A kdyz Tarſya 470 porozomie,39) kto gi kupil a 11) proč,11) poce ſe přewelmi rmutiti 40) a ſplačem takto 11) rkucy: »O bože! kterak ſy lity ſud nahubenu diewku a nakralownu 41) vſadil! 42) O mrzke zbozie nemale! 43) kte rak ſy nemilo- 222a ſtiwye 11) ſwe luciſtie napalo ! 44) O 11) kterak ſy ſwe kopie litie na hubenu 11) diewku 11) naoſtrilo! O boże!45) co ſem ſhřeſila, ze ſy nahubenu 46) diewku 475 a 11) na kralowu 47) prepuſtil? Nebo 48) we mnie pycha yżadna nikdy gt nebyla, ani yzadna zila kuprolitie krwe. Gedine 49) toliko 11) wſrdcy mem 1) 50 nabozenſtwi a 11) wmych 50) oci plać,51) a 11) knehy za obyceg wmych ruku ſem miewala.52) A proto toto bozie dopuſtienie na mie gt 465 29) 1) Nikdy sem. — 2) Poslední věta u V. schází. — 3) a tú. — 4) již sem uměla (B) a mohla. — 5) slúžila. — 6) proč. — 7) tehdy chces krev kniežecí a nevinnú, věda to dobře, že kniežecí krev nikdy s pokojem neuloží («; p: neulehne). — 8) K tomu. — 3) vece (: Neumějieše k té řeči Theofil odpověděti, a však vece). — 10) mi. — 11) Schází u V. — 12) Dionisiades. — 13) jměla. — 14) ať popláči a zkvielím mateře. — 15) s; a: také. — 16) dojky. — 17) To vidúci, že což jí činí, nerad činí, i poče velmi plakati. — 18) a: neviděl. — 19) připlynuli. — 20) I stáli jsú v lodí, blízko od něho, čekajíce své doby. — 21) Ti. — 22) stojiece («; p: stojiecieho). — 23) z lodie zloději. — 24) zkřičechu p. — 25) Tehdy Theofil. — 26) zloděje. — 27) běže. — 28) jest. — A zlodějie, pojemše. — 30) nesú. — 31) bieše. — 32) Mechilaria. — 33) jinými kúpěmi. — 34) V tu dobu přišed Stramota, totiž ten (Rufian 8). — 35) jenž prázdné ženky. — 36) chováše, da. — 37) uvede. — 38) v svój duom k jiným ženkám. — 33) Tehdy Tharsia srozuměvši. — 40) velmi mútiti. — 41) súd nad hubenú královnú. — 12) dal. — 43) Ó neštěstie nemilostivé. — *t) na mě natáhlo. — 15) : bohové. — 46) chudú B. — 47) na královnu tu biedu. — 48) Ano. — ) ve mně zlost nebyla, ani pýcha, ani krve prolitie nikdy nebylo; jedno. — 50) v. — 51) slzy. — 52) měla.
423 A ia ſem nikdy 1) proti tobie nic zleho nevcinila, Ani ſem tebe kdy roz- hniewala.2) Tu3) ſlužbu, kteru ſem miela a vmiela,4) tu ſem rada tobie poſluzila.5) A proceż 6) tehdy ſwe ruce chces oprzniti krwi kniežecy ne- winnu? A wieś to dobře, że knieżecy krew nikdy nebude bezpomſty!« 7) kte řeci 8) Teoffil odpowiedie:9) »Ty gſy mnie 10) nic zleho nevcinila, Ale 455 otec twog kral Appolon tiem 11) geſti zawinil, ze gesti dal twemu hoſpo- dari mnoho zlatta; A proto geſti 11) tie Dyonyſya 12) kazala zabiti, aby 221b to 11) zlatto ſobie ſchowala.« 13) Tehdy ona wece gemu: »kdyz ginak byti nemože, proſym tebe, day mi, at malo poplaci ſmrti matky 14) me y tudiez 15) me mile 11) chowacky.« 16) Teoffil wece: »plac! A to wieducy, 460 że coz cinim, tohot nerad cinim.« 17) Ale toho 11) Teoffil newiedieſe,18) že morſti zlodiegi byli pripluh 19) kmieſtu, čekagice ſwe doby.20) Tehdy 21) vzřewſe muże, an ſtogi 22) ſnahym mecem nadkraſnu pänu, wyſkociwſe zlodiegi 23) y 11) kriknu 24) nan. Teoffil,25) zle lidi 26) vzřew, ſkoci 27) kmieſtu y powiedie ſwe pani, ze by 28) g1 zabil. Zlodiegi pak wzemſe29) tu 11) pannu, neſechu 30) gi s ſebu 11) dogednoho mieſta, gemuž gmeno bylo 31) Mechylan.32) A tu mezy ginu kupi 33) naproday gi poſadichu. Tehdy priſed muz geden gmenem Stramota, tocizto Ruffian,34) kteryzto prazdnych ženek 35) chowaſe, Y kupi gi, daw 36) zani paddeſat hriwen zlatta,11) y wede 37) gi wſwog dom, chtie gi dati kſwym zenkam.38) A kdyz Tarſya 470 porozomie,39) kto gi kupil a 11) proč,11) poce ſe přewelmi rmutiti 40) a ſplačem takto 11) rkucy: »O bože! kterak ſy lity ſud nahubenu diewku a nakralownu 41) vſadil! 42) O mrzke zbozie nemale! 43) kte rak ſy nemilo- 222a ſtiwye 11) ſwe luciſtie napalo ! 44) O 11) kterak ſy ſwe kopie litie na hubenu 11) diewku 11) naoſtrilo! O boże!45) co ſem ſhřeſila, ze ſy nahubenu 46) diewku 475 a 11) na kralowu 47) prepuſtil? Nebo 48) we mnie pycha yżadna nikdy gt nebyla, ani yzadna zila kuprolitie krwe. Gedine 49) toliko 11) wſrdcy mem 1) 50 nabozenſtwi a 11) wmych 50) oci plać,51) a 11) knehy za obyceg wmych ruku ſem miewala.52) A proto toto bozie dopuſtienie na mie gt 465 29) 1) Nikdy sem. — 2) Poslední věta u V. schází. — 3) a tú. — 4) již sem uměla (B) a mohla. — 5) slúžila. — 6) proč. — 7) tehdy chces krev kniežecí a nevinnú, věda to dobře, že kniežecí krev nikdy s pokojem neuloží («; p: neulehne). — 8) K tomu. — 3) vece (: Neumějieše k té řeči Theofil odpověděti, a však vece). — 10) mi. — 11) Schází u V. — 12) Dionisiades. — 13) jměla. — 14) ať popláči a zkvielím mateře. — 15) s; a: také. — 16) dojky. — 17) To vidúci, že což jí činí, nerad činí, i poče velmi plakati. — 18) a: neviděl. — 19) připlynuli. — 20) I stáli jsú v lodí, blízko od něho, čekajíce své doby. — 21) Ti. — 22) stojiece («; p: stojiecieho). — 23) z lodie zloději. — 24) zkřičechu p. — 25) Tehdy Theofil. — 26) zloděje. — 27) běže. — 28) jest. — A zlodějie, pojemše. — 30) nesú. — 31) bieše. — 32) Mechilaria. — 33) jinými kúpěmi. — 34) V tu dobu přišed Stramota, totiž ten (Rufian 8). — 35) jenž prázdné ženky. — 36) chováše, da. — 37) uvede. — 38) v svój duom k jiným ženkám. — 33) Tehdy Tharsia srozuměvši. — 40) velmi mútiti. — 41) súd nad hubenú královnú. — 12) dal. — 43) Ó neštěstie nemilostivé. — *t) na mě natáhlo. — 15) : bohové. — 46) chudú B. — 47) na královnu tu biedu. — 48) Ano. — ) ve mně zlost nebyla, ani pýcha, ani krve prolitie nikdy nebylo; jedno. — 50) v. — 51) slzy. — 52) měla.
Strana 424
424 480 priſlo? 1) Chtiellis, bože, abych hubenu byla,2) proč ſy3) mie vme materi nezahubil?4) Anebo proč ſy mie vmori nevtopil? 5) O teophile! kterak ſy mi byl přewelmi 6) lity,7) kdyz ſy mne nezahubil!8) O9) kterakby mi 10) byl litoſtiw,11) By mie byl zabil!«12) A vzřewſi ſweho pana, Biezecy 13) kniemu pade 14) kgeho noham a wece gemu ſwelikym plačem a proſecy 485 geho,15) aby wni kralow tron racil vctiti 16) A gi, gez kralowa bieſe, mrſkym ſkutkem a zlym ſtawem nezprzniti.17) Tehdy 18) ten ſeředny 19) ſtramota chlap 6) wece gie: »Proč, nebozko,20) nadarmo plačes? I zdali 21) newieś toho, że ſy tomu wruce dana,22) wniemžto ani ſtudu ani miloſti geſt? Gdiz a ſedni vličecy ſe,23) ne bot tebu chcy ſtriebra y zlatta mnoho 222b 490 wiece dobyti,24) nezh ſem ſam zatie wydal,25) Y 26) nadto gestie chcy wiece mieti.« I prikaza neſlechetnie po mieſtie wolati,27) Geſto toho haňba geſt tuto 6) pſati. A penieze gmenowane vſtawi, co by chtiel odnie brati.28) Tehdy 29) toho mieſta knieže,30) gemuzto riekachu 31) Attenagor, prigide 32) wten dom, A 6) pogem 33) Tarſy 34) zaruku Y pogide ſni 35) dokomniaty. Tehdy Tarſia vzřewſi ſe ſama ſkniežetem wkomniatie, I6) pade kgeho 36) noham y wece gemu:37) »O knieze krwe převſechtile!38) přemoz twa pri- rozena ſlechetnoſt ſmilſtwo ſeředne,39) A nebudiz 40) hance krwe kra- lowe! 41) A 6) nadto, 6) aby pan Boh oſtriehl twych dietek takowe zle pri- hody, wkterezto ſem ia nynie! 42) Tot ia wiem zagiſte, Zet 43) ſem dcera 500 krale 44) Tyrſkeho, Gemužto gmeno bieſe Appolon. Ten chtie plakat1 45) ſmrti matky me, y 6) dal mie chowati w Tarſy mieſtée 6) gedne 6) ſezbozim welikym. Ale gemuzto biech chowati 46) dana. Ten mie kazal zahubiti.47) A ten kteryzto miel mie zabiti, zlodieiowe morſtí ſu mie gemu odgeli. 48) A pak ti ſu mie prodali tomu to zlemu člowieku.49) A ty, ac gſy 50) ſle- 223a 505 chetny, Pomozyz mi me cti zachowati pročest wſech ſlechetnych kniezen.«51) 495 1) Místo této věty u V.: O bozi! proč jste tuto lítú spůstu na hubenú dievku spustil (p: přepustili)? — 2) Chtěli-li ste, abych byla hubena. — 3) ste. — 3) neumořili. — 5) Celá věta schází u V. — 6) Schází u V. — 7) lít. — 3) kdy jsi mě nezabil. — 3) a. — 20) mně. — 11) milostiv. — 12) kdy by mne byl sťal. — 13) běževši. — 14) i pade. — 15) k jeho nohám, s pláčem velikým proseci jeho. — 16) aby ji ráčil v králuov duom dáti a u nie ráčil královu korunu učiti (!) ji. — 17) a jenž jest královna velikého krále, ráčil ji mrzkým skutkem a stavem neoprzniti. — 18) K tomu. — 13) škaredý. — 20) : nebožičko. — 21) Či-li. — 22) přišla. — 23) Jdi a sed ulič sě; p: Ale uličeci se jdiž, sediž s jinými. — 24) nebo toho střiebra chci nabýti. — 25) ješto jsem za tě dal. — 26) a. — 27) Řka to, kázal necnú řeč volati po všem městu. — 28) jižto jest hanba psáti ani to podobné v knihy vstaviti (: jesto mi jest hanba na knížkách psáti). — 29) A když; p: zatiem. — 30) : knieže uslyšav to. — 31) dějiechu. — 32) p: i přijide. — 33) pojemši. — 34) : uzřev Tharsii i poje ji. — 35) i vede ji. — a6) padši jemu k. — 37) jemu s velikým pláčem. — 38) krvi šlechetná. — 3) škaredé. — 40) tak 7; P: nebuď; a: nebudeš. — 41) By: královské. — 42) aby tvé děti (bohové v) ostřiehli zlé příhody, v niež sem já. — 43) Jáť. — 44) krále velikého. — 45) kvieliti. — 46) sem chovati byla. — 17) zabiti. — 43) A tomu, jenž mě chtieše zabiti — bylo jemu jméno Theofil — morští mě zloději odjeli. — 49) a tiem mru a mrúci umřieti nemohu, že jsú mě ti prodali tomuto zlému Stramotovi. — 50) jsi-li. — 51) kněžen a všech šlechetných panen.
424 480 priſlo? 1) Chtiellis, bože, abych hubenu byla,2) proč ſy3) mie vme materi nezahubil?4) Anebo proč ſy mie vmori nevtopil? 5) O teophile! kterak ſy mi byl přewelmi 6) lity,7) kdyz ſy mne nezahubil!8) O9) kterakby mi 10) byl litoſtiw,11) By mie byl zabil!«12) A vzřewſi ſweho pana, Biezecy 13) kniemu pade 14) kgeho noham a wece gemu ſwelikym plačem a proſecy 485 geho,15) aby wni kralow tron racil vctiti 16) A gi, gez kralowa bieſe, mrſkym ſkutkem a zlym ſtawem nezprzniti.17) Tehdy 18) ten ſeředny 19) ſtramota chlap 6) wece gie: »Proč, nebozko,20) nadarmo plačes? I zdali 21) newieś toho, że ſy tomu wruce dana,22) wniemžto ani ſtudu ani miloſti geſt? Gdiz a ſedni vličecy ſe,23) ne bot tebu chcy ſtriebra y zlatta mnoho 222b 490 wiece dobyti,24) nezh ſem ſam zatie wydal,25) Y 26) nadto gestie chcy wiece mieti.« I prikaza neſlechetnie po mieſtie wolati,27) Geſto toho haňba geſt tuto 6) pſati. A penieze gmenowane vſtawi, co by chtiel odnie brati.28) Tehdy 29) toho mieſta knieže,30) gemuzto riekachu 31) Attenagor, prigide 32) wten dom, A 6) pogem 33) Tarſy 34) zaruku Y pogide ſni 35) dokomniaty. Tehdy Tarſia vzřewſi ſe ſama ſkniežetem wkomniatie, I6) pade kgeho 36) noham y wece gemu:37) »O knieze krwe převſechtile!38) přemoz twa pri- rozena ſlechetnoſt ſmilſtwo ſeředne,39) A nebudiz 40) hance krwe kra- lowe! 41) A 6) nadto, 6) aby pan Boh oſtriehl twych dietek takowe zle pri- hody, wkterezto ſem ia nynie! 42) Tot ia wiem zagiſte, Zet 43) ſem dcera 500 krale 44) Tyrſkeho, Gemužto gmeno bieſe Appolon. Ten chtie plakat1 45) ſmrti matky me, y 6) dal mie chowati w Tarſy mieſtée 6) gedne 6) ſezbozim welikym. Ale gemuzto biech chowati 46) dana. Ten mie kazal zahubiti.47) A ten kteryzto miel mie zabiti, zlodieiowe morſtí ſu mie gemu odgeli. 48) A pak ti ſu mie prodali tomu to zlemu člowieku.49) A ty, ac gſy 50) ſle- 223a 505 chetny, Pomozyz mi me cti zachowati pročest wſech ſlechetnych kniezen.«51) 495 1) Místo této věty u V.: O bozi! proč jste tuto lítú spůstu na hubenú dievku spustil (p: přepustili)? — 2) Chtěli-li ste, abych byla hubena. — 3) ste. — 3) neumořili. — 5) Celá věta schází u V. — 6) Schází u V. — 7) lít. — 3) kdy jsi mě nezabil. — 3) a. — 20) mně. — 11) milostiv. — 12) kdy by mne byl sťal. — 13) běževši. — 14) i pade. — 15) k jeho nohám, s pláčem velikým proseci jeho. — 16) aby ji ráčil v králuov duom dáti a u nie ráčil královu korunu učiti (!) ji. — 17) a jenž jest královna velikého krále, ráčil ji mrzkým skutkem a stavem neoprzniti. — 18) K tomu. — 13) škaredý. — 20) : nebožičko. — 21) Či-li. — 22) přišla. — 23) Jdi a sed ulič sě; p: Ale uličeci se jdiž, sediž s jinými. — 24) nebo toho střiebra chci nabýti. — 25) ješto jsem za tě dal. — 26) a. — 27) Řka to, kázal necnú řeč volati po všem městu. — 28) jižto jest hanba psáti ani to podobné v knihy vstaviti (: jesto mi jest hanba na knížkách psáti). — 29) A když; p: zatiem. — 30) : knieže uslyšav to. — 31) dějiechu. — 32) p: i přijide. — 33) pojemši. — 34) : uzřev Tharsii i poje ji. — 35) i vede ji. — a6) padši jemu k. — 37) jemu s velikým pláčem. — 38) krvi šlechetná. — 3) škaredé. — 40) tak 7; P: nebuď; a: nebudeš. — 41) By: královské. — 42) aby tvé děti (bohové v) ostřiehli zlé příhody, v niež sem já. — 43) Jáť. — 44) krále velikého. — 45) kvieliti. — 46) sem chovati byla. — 17) zabiti. — 43) A tomu, jenž mě chtieše zabiti — bylo jemu jméno Theofil — morští mě zloději odjeli. — 49) a tiem mru a mrúci umřieti nemohu, že jsú mě ti prodali tomuto zlému Stramotovi. — 50) jsi-li. — 51) kněžen a všech šlechetných panen.
Strana 425
425 A tu rec ſwelikym plačem mluwieſe.1) Vſlyfew 2) odnie3) tu řeč Attenagor knieże,3) vtieſi gi, takto 3) rka: »Poctiwa 4) kralowno! miegz toho čeſt y chwalu, że tak w 5) nebezpečnem gfucy 3) ftawu 6) ciſtotu milugeſs. A kdyzt ſem twu 7) dobru woli poznal, cozt 8) mohu, chcyt rad 3) pomocy, aby ſwu ciſtotu zachowala. Wezmiz nynie ffunt peniez, zaplatiz hoſpodari ſwemu, 510 tak yakoby twa mzda byla, kteružto daſs gemu,9) a ia zatiem pomluwim ſnim to, coz ſem ſobie 3) vmyſlil.« Tarſya wyſedſi zkomniety ciſta panna,3) y da ffunt peniez zlattych3) hubenemu panu 10) ſwemu. Poniežto 11) wygide 12) Attenagor knieže.3) A 13) yhned 3) poče ſtarſy 14) komniatu za- kupowati za miefiec, y 15) da gemu ſto ffuntow zlattych: 16) »ale 3) naten 515 cin, aby niżadna muzſka hlawa kromie me kniemu (!) nepriſtupila.«17) A 20) to Stramota zlatto wzem y ſlibi gemu.18) A 19) kdyz ſe tato řeč v Mechelinie 21) miestie 3) diegiese, kral Appolon čtrnadste 22) leth plawaw 23) namoři 24) plače manželky ſwe,25) y3) priplul 26) domieſta Tarſy, A3) chtie ſe s ſwu 27) dceru Tar ſy vtieſiti. Obleče 28) ſe wchude rucho, y 29) gideſta 30) proti niemu wſtriec;3) A iakz geho dogideſta, Tak ſe vweliky plač vderiſta. I wece gemu Stragul: 31) »Witay, krali weliky, knä wiernym ſluham ſwym! Ale chtielit bychom radi 32) lepſi powiedieti33) nowiny nez: Tarſya, dcerka 34) twa, naniezto naſe wſecka vtiecha byla, Ta geſti 3) giz3) vmřela. A 3) iakz nas 3) twa miloſt widi, odgegie imrti az dodneſnieho dne 525 tak 3) ſme lepſieho rucha naſobie nemieli.« 35) Vſlyfaw 36) Appolon tu 37) řeč, zarwa velmi yako lew weliku žaloſti,38) I kaza ſe wkorab vweſti. y vcini opiet3) ſlib, ze ctrnadſte leth 39) chce byti namori a zkorabu 40) ne- wyſeſti, Gedine acbych 41) lepſi vſlyſel 42) nowiny. A ktož by koli z geho ſlużebnikow 43) řekl gemu, aby wyſel 44) z korabu,40) Tomu bez miloſti 530 kaže ruku neb nohu vtieti.45) I odſtrcichu ſe od břehu 46) ſwelikym ſmutkem. nocy dne wietr43) gimi wrze daleko. A kdyz by nazaytrie,48) poznachu ſe předmieſtem Mechylanem.49) A kdyzto Appolon zwiedie, y wece čeledi ſwe: »Dietky mile! priwin te 50) ſe kbrehu, nebot geſti den dnes ſwaty,51) 224a 520 223 1) p: k němu mluvivši velice plakáše. — 2) Tehdy uslyšav. — 3) Schází u V. — *) ctná. — 5) v tak. — 6) stavu, v němžto jsi, («: a) tak silně. — 7) tu. — 8) a: jakžť já. — 3) funt peněz, jako by to tvá mzda byla, již dáš tvému pánu (a; : svému hospodáři). — 10) V rkp. ſwemu. — 11) A po nie. — 12) vyšed. — 13) i. — 14) Tharsiji. — 15) A když sě dlúho tržiechu. — 16) peněz. — 17) hlava jie neohledala (p: k nie nepřistupila) u měsíci kromě jeho. — 18) : to kniežeti. — 19) Zatiem. — 20) z: věc. — 21) ß: Melchynie, a: Mochylaři. — 22) devět. — 23) a: plaval. — 24) po moři. — 25) ženy tvé želeje. — 26) a: připlynul; : připlynu. — 27) chtě svú. — 23) Tehdy zvěděv Stracul hospodář Apollonovo příštie, oblekše. — 23) : s svú ženú. — 30) a: šla oba. — 31) Stracul. — 32) chtěl bych rád. — 33) praviti. — 34) dcera. — 35) na sě ne- vzeli (: nevzvrhla). — 36) A doslyšav. — 37) tu všecku. — 38) zařvav žalostivě jako lev. — 33) že opět za dvě létě. — 40) z korába. — 41) jedno až by. — 42) uslyšal. — 43) A kteryž by člověk (az; p: služebník) jeho. — 44) tak B7; a: vysedl. — 45) bez milosti utieti nohu kázal. — 16) I odtrhne sě od břeha. — 47) V tu dobu jedné noci přišed vietr i. — 48) bylo (p: bieše) zítra. — 43) Melchynem (p; a: Mechylenie). — 50) p: přihrňte; a: přitrhněte. — 51) veliký a slavný.
425 A tu rec ſwelikym plačem mluwieſe.1) Vſlyfew 2) odnie3) tu řeč Attenagor knieże,3) vtieſi gi, takto 3) rka: »Poctiwa 4) kralowno! miegz toho čeſt y chwalu, że tak w 5) nebezpečnem gfucy 3) ftawu 6) ciſtotu milugeſs. A kdyzt ſem twu 7) dobru woli poznal, cozt 8) mohu, chcyt rad 3) pomocy, aby ſwu ciſtotu zachowala. Wezmiz nynie ffunt peniez, zaplatiz hoſpodari ſwemu, 510 tak yakoby twa mzda byla, kteružto daſs gemu,9) a ia zatiem pomluwim ſnim to, coz ſem ſobie 3) vmyſlil.« Tarſya wyſedſi zkomniety ciſta panna,3) y da ffunt peniez zlattych3) hubenemu panu 10) ſwemu. Poniežto 11) wygide 12) Attenagor knieže.3) A 13) yhned 3) poče ſtarſy 14) komniatu za- kupowati za miefiec, y 15) da gemu ſto ffuntow zlattych: 16) »ale 3) naten 515 cin, aby niżadna muzſka hlawa kromie me kniemu (!) nepriſtupila.«17) A 20) to Stramota zlatto wzem y ſlibi gemu.18) A 19) kdyz ſe tato řeč v Mechelinie 21) miestie 3) diegiese, kral Appolon čtrnadste 22) leth plawaw 23) namoři 24) plače manželky ſwe,25) y3) priplul 26) domieſta Tarſy, A3) chtie ſe s ſwu 27) dceru Tar ſy vtieſiti. Obleče 28) ſe wchude rucho, y 29) gideſta 30) proti niemu wſtriec;3) A iakz geho dogideſta, Tak ſe vweliky plač vderiſta. I wece gemu Stragul: 31) »Witay, krali weliky, knä wiernym ſluham ſwym! Ale chtielit bychom radi 32) lepſi powiedieti33) nowiny nez: Tarſya, dcerka 34) twa, naniezto naſe wſecka vtiecha byla, Ta geſti 3) giz3) vmřela. A 3) iakz nas 3) twa miloſt widi, odgegie imrti az dodneſnieho dne 525 tak 3) ſme lepſieho rucha naſobie nemieli.« 35) Vſlyfaw 36) Appolon tu 37) řeč, zarwa velmi yako lew weliku žaloſti,38) I kaza ſe wkorab vweſti. y vcini opiet3) ſlib, ze ctrnadſte leth 39) chce byti namori a zkorabu 40) ne- wyſeſti, Gedine acbych 41) lepſi vſlyſel 42) nowiny. A ktož by koli z geho ſlużebnikow 43) řekl gemu, aby wyſel 44) z korabu,40) Tomu bez miloſti 530 kaže ruku neb nohu vtieti.45) I odſtrcichu ſe od břehu 46) ſwelikym ſmutkem. nocy dne wietr43) gimi wrze daleko. A kdyz by nazaytrie,48) poznachu ſe předmieſtem Mechylanem.49) A kdyzto Appolon zwiedie, y wece čeledi ſwe: »Dietky mile! priwin te 50) ſe kbrehu, nebot geſti den dnes ſwaty,51) 224a 520 223 1) p: k němu mluvivši velice plakáše. — 2) Tehdy uslyšav. — 3) Schází u V. — *) ctná. — 5) v tak. — 6) stavu, v němžto jsi, («: a) tak silně. — 7) tu. — 8) a: jakžť já. — 3) funt peněz, jako by to tvá mzda byla, již dáš tvému pánu (a; : svému hospodáři). — 10) V rkp. ſwemu. — 11) A po nie. — 12) vyšed. — 13) i. — 14) Tharsiji. — 15) A když sě dlúho tržiechu. — 16) peněz. — 17) hlava jie neohledala (p: k nie nepřistupila) u měsíci kromě jeho. — 18) : to kniežeti. — 19) Zatiem. — 20) z: věc. — 21) ß: Melchynie, a: Mochylaři. — 22) devět. — 23) a: plaval. — 24) po moři. — 25) ženy tvé želeje. — 26) a: připlynul; : připlynu. — 27) chtě svú. — 23) Tehdy zvěděv Stracul hospodář Apollonovo příštie, oblekše. — 23) : s svú ženú. — 30) a: šla oba. — 31) Stracul. — 32) chtěl bych rád. — 33) praviti. — 34) dcera. — 35) na sě ne- vzeli (: nevzvrhla). — 36) A doslyšav. — 37) tu všecku. — 38) zařvav žalostivě jako lev. — 33) že opět za dvě létě. — 40) z korába. — 41) jedno až by. — 42) uslyšal. — 43) A kteryž by člověk (az; p: služebník) jeho. — 44) tak B7; a: vysedl. — 45) bez milosti utieti nohu kázal. — 16) I odtrhne sě od břeha. — 47) V tu dobu jedné noci přišed vietr i. — 48) bylo (p: bieše) zítra. — 43) Melchynem (p; a: Mechylenie). — 50) p: přihrňte; a: přitrhněte. — 51) veliký a slavný.
Strana 426
426 535 abyſte niekterake 1) vtieſenie mieli, Yakozto y gini ſwieti zbozni«2) Tehdy Appolon rozkaza ſwemu ſtaroſtie,3) aby vcinil čeledi kwas bohaty a zlattu neodpuſtil, ale 4) každemu dal, Yakz kto raci,5) a takto 6) rka: »Ač geſt pan was huben, Ale wy nebudte hubeni.«7) I poče celed kwaſyti y 6) hodowati.6) Ale Appolon wteſknoſti ſediel 8) nadnie korabu. I ſtalo ſe geſti čaſu gednoho,3) Athenagor knieže 10) prochazieſe ſe. chtieſe 11) ohledati lodie hoſtinne, 12) y gide nabreh y vzre korab naywietſi a naykraſſi zginych korabow,13) y 6) gide kniemu dolow.6) I poče 14) ſe tazati, cie by to korab byl? A oni gemu wecechu,15) że gesti Appolonow, člowieka ſlechetneho, ale přewelmi zarmuceneho.16) Tehdy on vzřew lidi 17) dworſke a poctiwe, y 6) poče ſnimi weſel byti,18) a wzdy tieže ſe nagich hoſpodaře.19) I po- wiedie gemu gede,20) ze prožaloſt lezi nadnie 21) a plače ſweho 6) ſmutka.6) Tehda 22) on wece gi: 23) »Wezmi niekto zwas dwa zlatta, Gdiž24) kniemu 224b a proſyz 25) geho miloſti, atby racil 26) kemnie wygiti.« Tehdy i ten, Kte- rehozto poſielaſe,27) wece: »Knieze ſlechetny,28) tezi twe miloſti, mohuli 550 ia 6) wtwe zemi kupiti nohu nebo 6) ruku 6) zadwa zlatta dobru,29) yako tuto mam, tehdy ia 6) rad pogdu, pakli nemohu, ale 6) proſym twe miloſti, aby mie racil toho poſelſtwie zbawiti.30) neb nam dal to zaprawo,31) kto koli 32) die gemu, aby wyfel wen zkorabu,33) tomu nohu aneb ruku vtieti kazi.« 34) Tehdy wece Atenagor:35) »Wam geſt to pwo vſtaweno, ale 555 mnie nic.« 36) y wgide 37) ſam dolow kniemu y wece gemu: 38) »Zdraw bud, hoſti ſlechetny! A ſwrchni pan 6) Boh vciniz39) te ſkoro weſela!« Appolon gemu odpowiedie: 40) »zdraw bud y ty, poctiwy 41) člowiece; A ten, genz wsim wladne, twu čest rozplod.« Vzrew 42) Atenagor, ze gesti Athenagor (!) 43) muž poctiwy 44) a mudry, ale wżaloſti,45) wece gemu: 560 »Nemieg mi zazle, krali ſlechetny,46) zet ſe ſmiem 47) předtebu malo po- chlubiti.48) Kniežet ſem teto zemie, y ſlychal ſem y widal mnoho prihod 225a zlych y dobrych.49) A mezy nimi ſem mnoho bywal, ze zezlych 50) pri chod 540 545 1) některé. — 2) jako jiní zbožní. U V. pak následuje: A když přitržechu, na- leznú mnoho korábóv a jiných lodí na březe. Neb měli obyčej všickni okolní toho dne, že sě do toho města scházeli a ten den vesele světili. — 3) a: strýci; : vla- daře (!) — 4) a. — 5) což kto ráčil. — 6) Schází u V. — 7) asa čeleď nebuď hubena. — s) : v hořkosti sedieše; a trochu jinak: u velikém smutku sedě v jednom korábě. — *) Tehdy sta sě (p: přihodi se), že. — 10) toho města knicže. — 11) chtě. — 12) p: lid hostinský. — 13) a uzřěv koráb větší a krasší jiných. — 14) jě. — 15) odpověděchu. — 16) velmi smutného. — V rkp. a i p následuje věta, jež dle V. patrně sem nenáleží: I poče jeho prositi, aby ráčil k němu vystúpiti. — 17) V rkp. lodie; p: lid dvorský a kázaný; a: lidi mořské. — 13) : mluviti a vesel býti. — 19) a: a vždy sě tázal na jich pána. — 2°) Pověděchu jemu. — 21) ve dně v korábě. — 22) Tehdy. — 23) k nim. — 24) jdi. — 25) pros. — 26) ať ráčí. — 27) jehož sláše. — 28) šlechetné. — 23) tak dobrú. — 30) aby mě zbavil toho poselstvie. — 31) nám to právo ustavil. — 32) ktož. — 33) aby šel nahoru. — 34) tomu nohu chce utieti. — 35) K tomu on vece. — 3) Vám to právo ustavil, ale ne mně. — 37) jide. — 38) dolóv a před ním stoje vece. — 39) učiň. — 40) vece. — 41) ctný. — 42) A uzřev. — 43) Apollon. — 4) počestný člověk. — 45) v žalosti veliké sedí — 46) ctný muži. — 47) a: směji. — 48) V rkp. pobluditi. — 49) příhod zlých a mezi nimi mnoho dobrých. — 50) U V. začíná tato věta: Ale želejíc («; z: ze zlých).
426 535 abyſte niekterake 1) vtieſenie mieli, Yakozto y gini ſwieti zbozni«2) Tehdy Appolon rozkaza ſwemu ſtaroſtie,3) aby vcinil čeledi kwas bohaty a zlattu neodpuſtil, ale 4) každemu dal, Yakz kto raci,5) a takto 6) rka: »Ač geſt pan was huben, Ale wy nebudte hubeni.«7) I poče celed kwaſyti y 6) hodowati.6) Ale Appolon wteſknoſti ſediel 8) nadnie korabu. I ſtalo ſe geſti čaſu gednoho,3) Athenagor knieže 10) prochazieſe ſe. chtieſe 11) ohledati lodie hoſtinne, 12) y gide nabreh y vzre korab naywietſi a naykraſſi zginych korabow,13) y 6) gide kniemu dolow.6) I poče 14) ſe tazati, cie by to korab byl? A oni gemu wecechu,15) że gesti Appolonow, člowieka ſlechetneho, ale přewelmi zarmuceneho.16) Tehdy on vzřew lidi 17) dworſke a poctiwe, y 6) poče ſnimi weſel byti,18) a wzdy tieže ſe nagich hoſpodaře.19) I po- wiedie gemu gede,20) ze prožaloſt lezi nadnie 21) a plače ſweho 6) ſmutka.6) Tehda 22) on wece gi: 23) »Wezmi niekto zwas dwa zlatta, Gdiž24) kniemu 224b a proſyz 25) geho miloſti, atby racil 26) kemnie wygiti.« Tehdy i ten, Kte- rehozto poſielaſe,27) wece: »Knieze ſlechetny,28) tezi twe miloſti, mohuli 550 ia 6) wtwe zemi kupiti nohu nebo 6) ruku 6) zadwa zlatta dobru,29) yako tuto mam, tehdy ia 6) rad pogdu, pakli nemohu, ale 6) proſym twe miloſti, aby mie racil toho poſelſtwie zbawiti.30) neb nam dal to zaprawo,31) kto koli 32) die gemu, aby wyfel wen zkorabu,33) tomu nohu aneb ruku vtieti kazi.« 34) Tehdy wece Atenagor:35) »Wam geſt to pwo vſtaweno, ale 555 mnie nic.« 36) y wgide 37) ſam dolow kniemu y wece gemu: 38) »Zdraw bud, hoſti ſlechetny! A ſwrchni pan 6) Boh vciniz39) te ſkoro weſela!« Appolon gemu odpowiedie: 40) »zdraw bud y ty, poctiwy 41) člowiece; A ten, genz wsim wladne, twu čest rozplod.« Vzrew 42) Atenagor, ze gesti Athenagor (!) 43) muž poctiwy 44) a mudry, ale wżaloſti,45) wece gemu: 560 »Nemieg mi zazle, krali ſlechetny,46) zet ſe ſmiem 47) předtebu malo po- chlubiti.48) Kniežet ſem teto zemie, y ſlychal ſem y widal mnoho prihod 225a zlych y dobrych.49) A mezy nimi ſem mnoho bywal, ze zezlych 50) pri chod 540 545 1) některé. — 2) jako jiní zbožní. U V. pak následuje: A když přitržechu, na- leznú mnoho korábóv a jiných lodí na březe. Neb měli obyčej všickni okolní toho dne, že sě do toho města scházeli a ten den vesele světili. — 3) a: strýci; : vla- daře (!) — 4) a. — 5) což kto ráčil. — 6) Schází u V. — 7) asa čeleď nebuď hubena. — s) : v hořkosti sedieše; a trochu jinak: u velikém smutku sedě v jednom korábě. — *) Tehdy sta sě (p: přihodi se), že. — 10) toho města knicže. — 11) chtě. — 12) p: lid hostinský. — 13) a uzřěv koráb větší a krasší jiných. — 14) jě. — 15) odpověděchu. — 16) velmi smutného. — V rkp. a i p následuje věta, jež dle V. patrně sem nenáleží: I poče jeho prositi, aby ráčil k němu vystúpiti. — 17) V rkp. lodie; p: lid dvorský a kázaný; a: lidi mořské. — 13) : mluviti a vesel býti. — 19) a: a vždy sě tázal na jich pána. — 2°) Pověděchu jemu. — 21) ve dně v korábě. — 22) Tehdy. — 23) k nim. — 24) jdi. — 25) pros. — 26) ať ráčí. — 27) jehož sláše. — 28) šlechetné. — 23) tak dobrú. — 30) aby mě zbavil toho poselstvie. — 31) nám to právo ustavil. — 32) ktož. — 33) aby šel nahoru. — 34) tomu nohu chce utieti. — 35) K tomu on vece. — 3) Vám to právo ustavil, ale ne mně. — 37) jide. — 38) dolóv a před ním stoje vece. — 39) učiň. — 40) vece. — 41) ctný. — 42) A uzřev. — 43) Apollon. — 4) počestný člověk. — 45) v žalosti veliké sedí — 46) ctný muži. — 47) a: směji. — 48) V rkp. pobluditi. — 49) příhod zlých a mezi nimi mnoho dobrých. — 50) U V. začíná tato věta: Ale želejíc («; z: ze zlých).
Strana 427
427 mnozy ſu priſh 1) k welikemu ſtieſti. A ia dotebe wizy,2) ze ſy člowiek mudry.3) protoz 4) nynie, widiſli ſam ſwu biedu, wzezriz take nabuducie weſele, wniemzto budeš ſkoro vtieſen.« 5) Ktomu Appolon odpowiedie: 565 »Twe miloſti, knieže 6) ſlechetne, prewelmi7) diekugi zwelikeho vtieſenie. Ale to 8) ſam dobře wieſs, ze cim ſmutnemu ktery clowiek9) geho biedu wiece 7) zpomina, Tiem gemu wietfi ſmutek 7) y 7) bolest obnowuge. A proto wietci zaloſt wſrdcy bywa.10) Protoz 4) proſym 11) twe miloſti, aby racil giti pryč 7) oděne a mne netrefiti, nebo nechcy vtieſen byti proweliky 570 ſmutek mog.. 12) Vſlyfew 13) to Atenagor, wzem odpuſtienie ſwelikym za- mutkem.14) Y poče myſliti,15) co ge 16) vciniti tomu. I domyſli ſe poſlati po Tarſy.17) A kdyz kniemu priſla,18) wece gie Athenagor: »Gest geden člowiek mudry a ſlechetny wteto lodi 19) wzaloſti,20) Prokteružto žaloſt 21) 37 chce ſe ſam zahubiti. proſym tebe, wypraw geho 22) ſwu mudroſti zlodi,23) A vcinim tie 24) Sſtramoty praz dna druhy mieſiec.« Pokloniwſi 25) ſe gemu, y gide kniemu dolow.26) A přiſedſi kniemu, wece ſtydliwymi vſty a ſlowy:27) »Zdraw bud, krahi ſlechetny! A 7) ſmutek twog budiz odtebe dalek. Zdaś mi ſe clowiek poćeſtny.28) Odwrz ſwu żaloſt 29) odſebe, Nebo ſu to miſtři powiedieli a tomu zaprawo chtieli,30) ze wſrdce člowieka 580 mudreho nevpadne nic ſmutneho. Nebo mudri prihody znagi A proto myſl vſtawičnu magi.« Appolon gie odpowiedie: »Widim 31) tie stydliwu diewku a ſlechetnu. Ale kterakz koli32) mudra gſy podle twych leth, Ale 7) budulit stebu mluwiti, me 33) řeci nevrozomiieſs.34) A protoz wez- mucy dwie ſtie zlattych, Gdiz odemne.«35) Tarſya za�tydiewſi ſe, wzemſi 585 penieze y 7) gide odnieho.36) Atenagor znamenaw,37) że Tarſya gde, y 7) gide 38) proti nie y 7) wece gie: »Kterak ge to, zes 39) toho muze newy- wedla?« Wece gemu 40) Tarſya: »Daw 41) mi tyto penieze y kazal mi pryć odsebe.« 42) Atenagor gi wece: »Neb zlatto wiece 43) miluges než 7) to,44) ze tie chcy Stra moty 45) prazdnu vciniti a zamiefiec zbawiti.« 46) Tarſya tu 590 226 řeč 47) vſlyſewſi, welikym 48) ſtudem vpuſti 49) zlatto nazemi y wece gemu: 575 225b 1) V rkp. po tomto slově napsáno podruhé: fu mnozy, a škrtnuto není. — 2) a: vidím; B: do tebe znám. — 3) múdrý i vídáš («; z: vídal jsi) sám toho dosti. — 4) A protož. — V rkp. protoz widiſli nynie widiſli. — 5) v němž skoro budeš. — 6) ctné knieže. — 7) Schází u V. — 8) to ty. — 9) čím smutnému člověku kto. — 1°) Věta tato schází u V. — 11) proši. — 12) utěšenie pro novotný smutek mój mieti. — 13) Uslyšav. — 14) odpuštěnie i jide od něho s smutkem velikým, neb želéše velmi takého člověka. — 15) : i myslieše. — 16) by bylo. — 17) A domysliv sě poslal pro Tharsii. — 18) přijide. — 19) v jednom korábě. — 20) v žalosti u veliké. — 21) pro niž. — 22) jej. — 23) z korába. — 24) V rkp. i napsáno nad e. — 25) Tehdy Tharsia poklonivši. — 26) i šla jest k korábu. — 27) ústy a strašlivými. — 28) počestný a múdrý. 29) odvrziž žalost již. — 30) nebo to mistři pravie a tomu za pravdu chtějí.—31) : — vizi. — 32) A kterak jsi kolivěk. — 33) mé ty. — 34) nesrozumieš. — 35) ote mne beř sě preč. — 36) puojde nahoru. — 37) V tu dobu Athenagor uznamenav. — 38) šed. — 30) Tak jsi. — 40) K tomu Tharsia vece. — 41) Dal. — 42) kázal mi jest před se jíti. — 43) velmi. — 44) ale toho nemiluješ. — 45) V rkp. moty jest utrženo. — 4) Stramoty za měséc zprostiti. — 47) to. — 48) s velikým. — 12) i upusti.
427 mnozy ſu priſh 1) k welikemu ſtieſti. A ia dotebe wizy,2) ze ſy člowiek mudry.3) protoz 4) nynie, widiſli ſam ſwu biedu, wzezriz take nabuducie weſele, wniemzto budeš ſkoro vtieſen.« 5) Ktomu Appolon odpowiedie: 565 »Twe miloſti, knieže 6) ſlechetne, prewelmi7) diekugi zwelikeho vtieſenie. Ale to 8) ſam dobře wieſs, ze cim ſmutnemu ktery clowiek9) geho biedu wiece 7) zpomina, Tiem gemu wietfi ſmutek 7) y 7) bolest obnowuge. A proto wietci zaloſt wſrdcy bywa.10) Protoz 4) proſym 11) twe miloſti, aby racil giti pryč 7) oděne a mne netrefiti, nebo nechcy vtieſen byti proweliky 570 ſmutek mog.. 12) Vſlyfew 13) to Atenagor, wzem odpuſtienie ſwelikym za- mutkem.14) Y poče myſliti,15) co ge 16) vciniti tomu. I domyſli ſe poſlati po Tarſy.17) A kdyz kniemu priſla,18) wece gie Athenagor: »Gest geden člowiek mudry a ſlechetny wteto lodi 19) wzaloſti,20) Prokteružto žaloſt 21) 37 chce ſe ſam zahubiti. proſym tebe, wypraw geho 22) ſwu mudroſti zlodi,23) A vcinim tie 24) Sſtramoty praz dna druhy mieſiec.« Pokloniwſi 25) ſe gemu, y gide kniemu dolow.26) A přiſedſi kniemu, wece ſtydliwymi vſty a ſlowy:27) »Zdraw bud, krahi ſlechetny! A 7) ſmutek twog budiz odtebe dalek. Zdaś mi ſe clowiek poćeſtny.28) Odwrz ſwu żaloſt 29) odſebe, Nebo ſu to miſtři powiedieli a tomu zaprawo chtieli,30) ze wſrdce člowieka 580 mudreho nevpadne nic ſmutneho. Nebo mudri prihody znagi A proto myſl vſtawičnu magi.« Appolon gie odpowiedie: »Widim 31) tie stydliwu diewku a ſlechetnu. Ale kterakz koli32) mudra gſy podle twych leth, Ale 7) budulit stebu mluwiti, me 33) řeci nevrozomiieſs.34) A protoz wez- mucy dwie ſtie zlattych, Gdiz odemne.«35) Tarſya za�tydiewſi ſe, wzemſi 585 penieze y 7) gide odnieho.36) Atenagor znamenaw,37) że Tarſya gde, y 7) gide 38) proti nie y 7) wece gie: »Kterak ge to, zes 39) toho muze newy- wedla?« Wece gemu 40) Tarſya: »Daw 41) mi tyto penieze y kazal mi pryć odsebe.« 42) Atenagor gi wece: »Neb zlatto wiece 43) miluges než 7) to,44) ze tie chcy Stra moty 45) prazdnu vciniti a zamiefiec zbawiti.« 46) Tarſya tu 590 226 řeč 47) vſlyſewſi, welikym 48) ſtudem vpuſti 49) zlatto nazemi y wece gemu: 575 225b 1) V rkp. po tomto slově napsáno podruhé: fu mnozy, a škrtnuto není. — 2) a: vidím; B: do tebe znám. — 3) múdrý i vídáš («; z: vídal jsi) sám toho dosti. — 4) A protož. — V rkp. protoz widiſli nynie widiſli. — 5) v němž skoro budeš. — 6) ctné knieže. — 7) Schází u V. — 8) to ty. — 9) čím smutnému člověku kto. — 1°) Věta tato schází u V. — 11) proši. — 12) utěšenie pro novotný smutek mój mieti. — 13) Uslyšav. — 14) odpuštěnie i jide od něho s smutkem velikým, neb želéše velmi takého člověka. — 15) : i myslieše. — 16) by bylo. — 17) A domysliv sě poslal pro Tharsii. — 18) přijide. — 19) v jednom korábě. — 20) v žalosti u veliké. — 21) pro niž. — 22) jej. — 23) z korába. — 24) V rkp. i napsáno nad e. — 25) Tehdy Tharsia poklonivši. — 26) i šla jest k korábu. — 27) ústy a strašlivými. — 28) počestný a múdrý. 29) odvrziž žalost již. — 30) nebo to mistři pravie a tomu za pravdu chtějí.—31) : — vizi. — 32) A kterak jsi kolivěk. — 33) mé ty. — 34) nesrozumieš. — 35) ote mne beř sě preč. — 36) puojde nahoru. — 37) V tu dobu Athenagor uznamenav. — 38) šed. — 30) Tak jsi. — 40) K tomu Tharsia vece. — 41) Dal. — 42) kázal mi jest před se jíti. — 43) velmi. — 44) ale toho nemiluješ. — 45) V rkp. moty jest utrženo. — 4) Stramoty za měséc zprostiti. — 47) to. — 48) s velikým. — 12) i upusti.
Strana 428
428 »Neniet toho, pane mog, Ale ſlib twog welmi mi gest wdiek.« Tehdy Atenagor 1) gi wece: »Veiniſh to, ze ten clowiek wygdde 2) zlodie, Slibugit tie odſtramoty3) zproſtiti. Beriz ſe opiet kniemu.« 4) Tarſya opiet gide 595 před Appolona, A ſtogecy přednim 5) y wece gemu: »Nawratila 6) ſem ſe předtie, krali ſlechetny, nefucy předtie7) mudroft a zlatto, aby ſobie gedno ſtoho wzal,8) Anebo zlatto, kterež ſy mi dal,3) Anebo ſlyš mudroſt gednu 10) odemne, aby 11) mie twa miloſt privcila.« Appolon gie 12) odpo- wiedie: »O přechytra 13) liſko! wiem, co myſlyš. Chceš mie pripuditi. 600 atbych mluwil ſtebu, wieducy, ze ia zlatta newezmu.14) A 15) protoz ſwe zlatto ſchoway ſobie a mluw, coz 16) myſlyš.« Tehdy tarſya wece: 605 226b »Duom geden wiedie, vhodneſh, powiedie; Ten 17) dom wzdy 15) hluci a hoſpodar geho mlci; A prigide 18) muz bezkonie, neſa nit nalonie, Genż 19) hoſpodaře pryč g1 15) w(leče),20) dom 21) dieru pryé 22) vteče.« 610 Appolon gi odpowiedie: 23) »Dom, genz ty wies, gt řeka. Tat24) wzdy hluci. Ale hoſpodar geho wzdy 15) mlci, to geſt 25) ryba. Prigew 26) muz bezkonie, tociz rybař wlodi, 27) neſa fiet 28) nalonie,29) I ge 30) hoſpo- daře wdomu,15) tociż rybu wřece,31) A dom, tociz řeka, fietmi dieru pryč vteée.« 32) Opiet wece Tarsya: 615 620 »Wzroſtu 33) ſem wyſokeho A gſem dcera 34) leffu 35) kraſneho. (Newidome ſluhy mam,) Wodie 36) mie, a ia gich neznam, Blezim 37) ceſtu mnoho, a neoſtawim38) ſledu ygednoho." 1) K tomu on. — 2) vynde. — 3) od toho Stramoty. — *) Poslední věta u V. schází. — 5) Tehdy Tharsia opět přišedši přěd Apollona. — 6) Vrátila. — 7 nesúc před tvú milost. — 8) učinil. — 2) aneb zlato zasě vezmi. — 10) neb slyš jedny mú- drosti. — 11) jimiž by. — 12) Tehdy Apollon. — 13) chytrá. — 14) viem, k čemu mě chceš připraviti; k tomu, abych mluvil s tebú (vědúci to, že já zlata nevezmu 8). — 15) Schází u V. — 16) co. — 17) jenž ten. — 18) přijede. — 19) a; 6: jem. — 20) V rkp. konec slova utržen. — 21) a duom. — 22) preč. — 23) K té řeči Apollon vece. — 24) ten. — 25) totiž. — 26) I přijede. — 27) na lodi. — 28) a; B: nit. — 22) B: na luoně, totiž sieť. — 30) jem (8: jev; a: jiné). — 31) s: pryč ho vleče. — 32) dierú sieti (sietnú pryč 8) uteče. — 33) Zrostu. — 34) B: dci. — 35) lesa. — 36) V rkp. Widie. — 37) bě- žící. — 38) : i neostavím; a: neostavě.
428 »Neniet toho, pane mog, Ale ſlib twog welmi mi gest wdiek.« Tehdy Atenagor 1) gi wece: »Veiniſh to, ze ten clowiek wygdde 2) zlodie, Slibugit tie odſtramoty3) zproſtiti. Beriz ſe opiet kniemu.« 4) Tarſya opiet gide 595 před Appolona, A ſtogecy přednim 5) y wece gemu: »Nawratila 6) ſem ſe předtie, krali ſlechetny, nefucy předtie7) mudroft a zlatto, aby ſobie gedno ſtoho wzal,8) Anebo zlatto, kterež ſy mi dal,3) Anebo ſlyš mudroſt gednu 10) odemne, aby 11) mie twa miloſt privcila.« Appolon gie 12) odpo- wiedie: »O přechytra 13) liſko! wiem, co myſlyš. Chceš mie pripuditi. 600 atbych mluwil ſtebu, wieducy, ze ia zlatta newezmu.14) A 15) protoz ſwe zlatto ſchoway ſobie a mluw, coz 16) myſlyš.« Tehdy tarſya wece: 605 226b »Duom geden wiedie, vhodneſh, powiedie; Ten 17) dom wzdy 15) hluci a hoſpodar geho mlci; A prigide 18) muz bezkonie, neſa nit nalonie, Genż 19) hoſpodaře pryč g1 15) w(leče),20) dom 21) dieru pryé 22) vteče.« 610 Appolon gi odpowiedie: 23) »Dom, genz ty wies, gt řeka. Tat24) wzdy hluci. Ale hoſpodar geho wzdy 15) mlci, to geſt 25) ryba. Prigew 26) muz bezkonie, tociz rybař wlodi, 27) neſa fiet 28) nalonie,29) I ge 30) hoſpo- daře wdomu,15) tociż rybu wřece,31) A dom, tociz řeka, fietmi dieru pryč vteée.« 32) Opiet wece Tarsya: 615 620 »Wzroſtu 33) ſem wyſokeho A gſem dcera 34) leffu 35) kraſneho. (Newidome ſluhy mam,) Wodie 36) mie, a ia gich neznam, Blezim 37) ceſtu mnoho, a neoſtawim38) ſledu ygednoho." 1) K tomu on. — 2) vynde. — 3) od toho Stramoty. — *) Poslední věta u V. schází. — 5) Tehdy Tharsia opět přišedši přěd Apollona. — 6) Vrátila. — 7 nesúc před tvú milost. — 8) učinil. — 2) aneb zlato zasě vezmi. — 10) neb slyš jedny mú- drosti. — 11) jimiž by. — 12) Tehdy Apollon. — 13) chytrá. — 14) viem, k čemu mě chceš připraviti; k tomu, abych mluvil s tebú (vědúci to, že já zlata nevezmu 8). — 15) Schází u V. — 16) co. — 17) jenž ten. — 18) přijede. — 19) a; 6: jem. — 20) V rkp. konec slova utržen. — 21) a duom. — 22) preč. — 23) K té řeči Apollon vece. — 24) ten. — 25) totiž. — 26) I přijede. — 27) na lodi. — 28) a; B: nit. — 22) B: na luoně, totiž sieť. — 30) jem (8: jev; a: jiné). — 31) s: pryč ho vleče. — 32) dierú sieti (sietnú pryč 8) uteče. — 33) Zrostu. — 34) B: dci. — 35) lesa. — 36) V rkp. Widie. — 37) bě- žící. — 38) : i neostavím; a: neostavě.
Strana 429
429 Appolon wece: »dcera leſtu 1) kraſneho a2) wysokeho gestit 3) strom, zniehozto 4) gt 5) lodie vciniena. Tat 6) newidome ſluhy ma, Neb gi wietr pudi, Gehozto 7) niżadny newidi. Tat 6) bieżi mnoho ceſtu, awſak ſledu neoſtawi.« I wece Tarfia: 8) »Whorkych stolicech ſediech, Awſak rucha9) negmiegiech,10) Gednu wiec w ruce 11) drziech, Prokteruz 12) ſe menie stydiech. Ten 5) dom hol 13) bieſe a 5) hoſpodar wniem 14) nah ſedieſe.« 625 630 Appolon wece: 15) »Sedielas 16) whorkych stolicech bezewſeho rucha 17) nalawicech ;18) A ten dom hol biese, ze wniem nic nebieſe. I ſe- dieſe wdomu ten hoſpodar 19) ſhoftmi nah, tocizto 20) wlazni, A drze 21) 1) 8; dci lesa. — 2) a vzrostu. — 3) jest. — 4) z něhož. — *) Schází u V. ta. — 7) jehož. — 3) Opět jemu Tharsia vece. — 3) V rkp. i u V.: ſtrachu. — 10) nic nemiech. — 11) rukú. — 12) pro niž. — 13) holý. — 14) s hostmi. — 15) Apollo jí od- povědě. — 16) Seděla jsi. — 17) strachu. — 18) nebo na laviciech. — 19) v tom domu hospodář. — 20) totiž. — 21) Na násl. listě, jenž však pochází z doby novější než ruko- pis, je připsáno tužkou rukou z doby nejnovější: NB. W tym rekopisie kart liczonych i zapisanych 226 (dwieście dwadzieścia sześć) a 7 białych.
429 Appolon wece: »dcera leſtu 1) kraſneho a2) wysokeho gestit 3) strom, zniehozto 4) gt 5) lodie vciniena. Tat 6) newidome ſluhy ma, Neb gi wietr pudi, Gehozto 7) niżadny newidi. Tat 6) bieżi mnoho ceſtu, awſak ſledu neoſtawi.« I wece Tarfia: 8) »Whorkych stolicech ſediech, Awſak rucha9) negmiegiech,10) Gednu wiec w ruce 11) drziech, Prokteruz 12) ſe menie stydiech. Ten 5) dom hol 13) bieſe a 5) hoſpodar wniem 14) nah ſedieſe.« 625 630 Appolon wece: 15) »Sedielas 16) whorkych stolicech bezewſeho rucha 17) nalawicech ;18) A ten dom hol biese, ze wniem nic nebieſe. I ſe- dieſe wdomu ten hoſpodar 19) ſhoftmi nah, tocizto 20) wlazni, A drze 21) 1) 8; dci lesa. — 2) a vzrostu. — 3) jest. — 4) z něhož. — *) Schází u V. ta. — 7) jehož. — 3) Opět jemu Tharsia vece. — 3) V rkp. i u V.: ſtrachu. — 10) nic nemiech. — 11) rukú. — 12) pro niž. — 13) holý. — 14) s hostmi. — 15) Apollo jí od- povědě. — 16) Seděla jsi. — 17) strachu. — 18) nebo na laviciech. — 19) v tom domu hospodář. — 20) totiž. — 21) Na násl. listě, jenž však pochází z doby novější než ruko- pis, je připsáno tužkou rukou z doby nejnovější: NB. W tym rekopisie kart liczonych i zapisanych 226 (dwieście dwadzieścia sześć) a 7 białych.
Strana 430
Seznam slov a věcí. Slova podávám v transskripci; při básních dle veršů, při skladbách prosaických dle listů rukopisných. Skratky značí: B. — Bruncvik, E. — Ezop, Ar. — Arnošt T. — Tandariáš, J. — Jetřich, Ap. — Apollon. A. a 1. adversativum: proć mi nechceś uvétiti, a věříš lépe nevěrnému? Ar. 900; B. 32, 3b, E. 2734, Ar. 790 a j. 2. pojí přechod- ník k určitému slovesu předcházejícímu * hna preč a s sebú Ar. 1039, 646 atd. abbatySé Ap. 2192. a6 uvozuje 1. véty podmínkové: zlého se stfez jakžto meče, ač chceš silné zbýti péče E. 491 sl., 433, 609, 632, 779, 962, 983, 1007, 1153, 1203, 1283, 1312, 1396; 1401, 1550, 2366, Ar. 327, J. 1137 atd. Viz jedno. 2. véty tázací po slovese védéti: nevieš, ač v pokoji staneš, když z tohoto svčta skaneš E. 2810 sl.: ac by jie éert stiéhl, toho nevédé J. 189. acby uvozuje 1. véty podmínkové: téZ by ty hańbi nehledél, ačby chtěl sedě umřieti E. 3203; 2. připouštěcí: ačby Gert stíéhl tebe, vždyť pomstím Vítka i sebe J. 947. Adléta, matka Arnoštova Ar.66, Adlička Ar. 67, 140 atd.; dat. A dlidcze Ar. 352. Afrika, dcera krále Olibria B. 7 aj. akkusativ v pfisl. urć.: ve čtvrtek prvý súmrak B. 142; opaś se jim ten Gas J. 1823, Ar. 675, 1605, J. 1372, Ap. 2162 a j. akkusativ dvojí: znamená té vlka tvrdé E. 1428, viz také: hodný, hotový, jmieti, křivý, mnietí, činiti, jiezdný. číti, ne- bezpečen, retedlný, vítězný, vinný, jej nesa J. 927 aksamit Ar. 1961, 2531, 2540, 2767, 2796 T. 1300. aksamitový Ar. 2921. Akštien, hora přitahující železo k sobě B. 2b. akstienovy: hora akštienová B. 24. Alap, gen. Alap: a s ním z Alap knieže bieše (Aleppo); viz Alaptol. Ar. 5097. Alaptol, mésto na východě, v. Alap. Ar. 5021. Altystrates, král Cylibské země. Ap. 212b. ametyst, drahý kámen Ar. 2792. an — a on: protoZ hrabie i zemené toho knéZecieho kmene poslucháchu, an jim také Ciniese cti nejednaké Ar. 93, E.476 : po slovesích uznamenání obyčejně s přít. časem: uzře, ani libivější (jsú), ale také: uzře Dětleba stojíce, an již vešken ve krvi stáše J. 1840. anjel Ap. 208b, J. 358, 363. anjelský Ar. 3785. ano, anoť po slovesích uznamenání: kdež uzřie, ano ctně činie Ar. 30; uzře, ano jest múdrá žena Ar. 322; uzře, ano vrah pryč běží E. 2091; vzhlede, ano dlúzí rozi E. 2884; viz, anoť se den pfisvieti E. 3101; hroznü Zalost vidieše, anoť zemi jeho hubie Ar. 1725; ale také jinde: dietek sniesti se nestydí, ano jich smrt matka vidí E. 2244; přiteče k jedné studnici, ano mu se chce velmi píti E. 2334; do lesových přiebytkóv teče, ano podjímá jej péče E. 2358:
Seznam slov a věcí. Slova podávám v transskripci; při básních dle veršů, při skladbách prosaických dle listů rukopisných. Skratky značí: B. — Bruncvik, E. — Ezop, Ar. — Arnošt T. — Tandariáš, J. — Jetřich, Ap. — Apollon. A. a 1. adversativum: proć mi nechceś uvétiti, a věříš lépe nevěrnému? Ar. 900; B. 32, 3b, E. 2734, Ar. 790 a j. 2. pojí přechod- ník k určitému slovesu předcházejícímu * hna preč a s sebú Ar. 1039, 646 atd. abbatySé Ap. 2192. a6 uvozuje 1. véty podmínkové: zlého se stfez jakžto meče, ač chceš silné zbýti péče E. 491 sl., 433, 609, 632, 779, 962, 983, 1007, 1153, 1203, 1283, 1312, 1396; 1401, 1550, 2366, Ar. 327, J. 1137 atd. Viz jedno. 2. véty tázací po slovese védéti: nevieš, ač v pokoji staneš, když z tohoto svčta skaneš E. 2810 sl.: ac by jie éert stiéhl, toho nevédé J. 189. acby uvozuje 1. véty podmínkové: téZ by ty hańbi nehledél, ačby chtěl sedě umřieti E. 3203; 2. připouštěcí: ačby Gert stíéhl tebe, vždyť pomstím Vítka i sebe J. 947. Adléta, matka Arnoštova Ar.66, Adlička Ar. 67, 140 atd.; dat. A dlidcze Ar. 352. Afrika, dcera krále Olibria B. 7 aj. akkusativ v pfisl. urć.: ve čtvrtek prvý súmrak B. 142; opaś se jim ten Gas J. 1823, Ar. 675, 1605, J. 1372, Ap. 2162 a j. akkusativ dvojí: znamená té vlka tvrdé E. 1428, viz také: hodný, hotový, jmieti, křivý, mnietí, činiti, jiezdný. číti, ne- bezpečen, retedlný, vítězný, vinný, jej nesa J. 927 aksamit Ar. 1961, 2531, 2540, 2767, 2796 T. 1300. aksamitový Ar. 2921. Akštien, hora přitahující železo k sobě B. 2b. akstienovy: hora akštienová B. 24. Alap, gen. Alap: a s ním z Alap knieže bieše (Aleppo); viz Alaptol. Ar. 5097. Alaptol, mésto na východě, v. Alap. Ar. 5021. Altystrates, král Cylibské země. Ap. 212b. ametyst, drahý kámen Ar. 2792. an — a on: protoZ hrabie i zemené toho knéZecieho kmene poslucháchu, an jim také Ciniese cti nejednaké Ar. 93, E.476 : po slovesích uznamenání obyčejně s přít. časem: uzře, ani libivější (jsú), ale také: uzře Dětleba stojíce, an již vešken ve krvi stáše J. 1840. anjel Ap. 208b, J. 358, 363. anjelský Ar. 3785. ano, anoť po slovesích uznamenání: kdež uzřie, ano ctně činie Ar. 30; uzře, ano jest múdrá žena Ar. 322; uzře, ano vrah pryč běží E. 2091; vzhlede, ano dlúzí rozi E. 2884; viz, anoť se den pfisvieti E. 3101; hroznü Zalost vidieše, anoť zemi jeho hubie Ar. 1725; ale také jinde: dietek sniesti se nestydí, ano jich smrt matka vidí E. 2244; přiteče k jedné studnici, ano mu se chce velmi píti E. 2334; do lesových přiebytkóv teče, ano podjímá jej péče E. 2358:
Strana 431
431 każdy na hradć kficiesc, anot bóżie na vše strany panoše i také páni Ar. 1452; pokusili síly rekové, ano všechno bylo hotové J. 1448; 1678 sl., 1749, E. 2822; před přechodníkem: položiť se ta krás- nička, ciesařova srdečnička, anoť jako snieh se bélejíce Ar. 657 (interpolace?). ant — kdyZ: Ze by rad i nah utekl, ant se ze sna jako vztekl Ar. 1115. Antioch, Antiochus Velikÿ, král v Reéské zemi Ap. 209» , 206b, 207a. Antiochia mésto Ap. 207a , 209b. Apollo, bůh pohanů, Ar. 5100, 5167. Apollon, Apollonius, král tyrsky, Ap. 209a , 209b, 212b, 217a. Arabia hrad B. 7b. arabsky: arabské zlato T. 1456, 1544. archanjel Ar. 5819. Arimapsí, země lidí jednookých, Ar. 4139; gen. do Arimapsí Ar. 4568. Arnošt, vévoda bavorský, Ar. 89, 169 aj. Artuš král T. 1, 227 a j. assyrský: knieže assyrské Kleofáš B. 14b. vé, báječný národ, jinak zlovidomci B. 13b. Babylon město Ar. 4825, 5079. babylonský král Ar. 4816, také prostě babylonský Ar. 5019, 5356. bahno: po bahnách Ar. 4283 Balád, rytíř Bruncvíkův B. 3a, 3b. barka — lodička Ar. 3563, 3565. Barym město (Barri) v Italii; lat. akk. vzat tu za nesklonný nom. Ar. 5615. básen E. kap. 20, E. 461, 2622. basnicé — basen, bajka: bafnice za kvót vzata bývá E. 217; prvú básnicí dává znáti E. 219; tomuto tě učí básnice druhá E. 253; tato básnice ten lid hanie E. 573; tato básnice praví tobě E. 427; tato básnice učí takto E. 1008. Jak viděti, slovo to čtlo se dvojslabičně. báti sé: proto se za té (— o tebe) bojím, Ap. 216^, J. 1846. batibek — bratříček, Ar. 3180. bavorsky sbor, Ar. 5936, rod Ar. 1774; Bavorsti Ar. 1784, 1834. Bavory Ar. 61, 293, 613, 1553. bazanský: bazanská krev, do níž prý se namáčely věci, aby ztvrdly proti ranám, J. 288. Astriolus król Astrioliiv B. 13b. Astronomus król, test Bruncvíküv B. 14b. ať := ač: vždyť mu zdéřem jeho kóži, at ne meči, ale noži J 1654. aťby — by, aby: chcit po tvého otce poslati, aťby ... spravoval zbožie mé B. 1b, E. 811, 890, 2286. Athenagor, kníže mčsta Mechylana Ap. 222b, 224b a j. Athene mésto: E. 1012. athensky: Kap. 20. Augustus císař římský Ar. 5835. azda — zda Ar. 5734. Azmodeové, dáblové na ostrové Tripartité B. 13a. aż — 1. takže: neb jie jest tak pfieli§ mnoho, až nelze vypraviti toho J. 1214; E. 2246; 2. po záporu — v tom: a da- leko nejediechu, až přijede lidu mnoho Ar. 1985. ażet — aż, także: na tě praví hrozné Ciny,... aZef ciesaf milosti nechce dáti Ar. 1342. Athene by mésto hrdé o svobodé Athenskych E. bazant, drahy kámen, J. 303. bázen (vlastné bázn jednoslabièné) E- 3134 a j. Baziliskus, gen. Baziliška, jméno draka, jenž vězil pannu Afriku, B. 7b, 10a. bazlivy: bazlivy (= v bázni učiněný) slib nemá viery E. 1527. Srv. strašlivý. báznivost — bázeň, Ar. 4127. bedra (f. 1. část brnění, chránící nohy J. 280; 2. slabina J. 281. béh — 1. áték Ap. 2102; 2. obyčej, právo: béh mofsky Ap. 212b. béhati, bézeti s gen. — 1. varovati se: zlych Zen chytrosti vZdy béhaj E. 2470; pták běhá toho dřeva E. 2500, 977, 305, 1011; 2. vzdalovati se: prospěchu všudy běháme, milujíc to, jehož škodu máme E. 2367, 2069; s akk.: a což jemu béhati bylo, to mu bieše velmi milo E. 2522 2527. | béhutj — rychly T. 208. béleti sé, Ar. 657. Berün, mésto Verona v Italii J. 18. berunsky — z Berdna, pfijmi Jetfichovo:
431 każdy na hradć kficiesc, anot bóżie na vše strany panoše i také páni Ar. 1452; pokusili síly rekové, ano všechno bylo hotové J. 1448; 1678 sl., 1749, E. 2822; před přechodníkem: položiť se ta krás- nička, ciesařova srdečnička, anoť jako snieh se bélejíce Ar. 657 (interpolace?). ant — kdyZ: Ze by rad i nah utekl, ant se ze sna jako vztekl Ar. 1115. Antioch, Antiochus Velikÿ, král v Reéské zemi Ap. 209» , 206b, 207a. Antiochia mésto Ap. 207a , 209b. Apollo, bůh pohanů, Ar. 5100, 5167. Apollon, Apollonius, král tyrsky, Ap. 209a , 209b, 212b, 217a. Arabia hrad B. 7b. arabsky: arabské zlato T. 1456, 1544. archanjel Ar. 5819. Arimapsí, země lidí jednookých, Ar. 4139; gen. do Arimapsí Ar. 4568. Arnošt, vévoda bavorský, Ar. 89, 169 aj. Artuš král T. 1, 227 a j. assyrský: knieže assyrské Kleofáš B. 14b. vé, báječný národ, jinak zlovidomci B. 13b. Babylon město Ar. 4825, 5079. babylonský král Ar. 4816, také prostě babylonský Ar. 5019, 5356. bahno: po bahnách Ar. 4283 Balád, rytíř Bruncvíkův B. 3a, 3b. barka — lodička Ar. 3563, 3565. Barym město (Barri) v Italii; lat. akk. vzat tu za nesklonný nom. Ar. 5615. básen E. kap. 20, E. 461, 2622. basnicé — basen, bajka: bafnice za kvót vzata bývá E. 217; prvú básnicí dává znáti E. 219; tomuto tě učí básnice druhá E. 253; tato básnice ten lid hanie E. 573; tato básnice praví tobě E. 427; tato básnice učí takto E. 1008. Jak viděti, slovo to čtlo se dvojslabičně. báti sé: proto se za té (— o tebe) bojím, Ap. 216^, J. 1846. batibek — bratříček, Ar. 3180. bavorsky sbor, Ar. 5936, rod Ar. 1774; Bavorsti Ar. 1784, 1834. Bavory Ar. 61, 293, 613, 1553. bazanský: bazanská krev, do níž prý se namáčely věci, aby ztvrdly proti ranám, J. 288. Astriolus król Astrioliiv B. 13b. Astronomus król, test Bruncvíküv B. 14b. ať := ač: vždyť mu zdéřem jeho kóži, at ne meči, ale noži J 1654. aťby — by, aby: chcit po tvého otce poslati, aťby ... spravoval zbožie mé B. 1b, E. 811, 890, 2286. Athenagor, kníže mčsta Mechylana Ap. 222b, 224b a j. Athene mésto: E. 1012. athensky: Kap. 20. Augustus císař římský Ar. 5835. azda — zda Ar. 5734. Azmodeové, dáblové na ostrové Tripartité B. 13a. aż — 1. takže: neb jie jest tak pfieli§ mnoho, až nelze vypraviti toho J. 1214; E. 2246; 2. po záporu — v tom: a da- leko nejediechu, až přijede lidu mnoho Ar. 1985. ażet — aż, także: na tě praví hrozné Ciny,... aZef ciesaf milosti nechce dáti Ar. 1342. Athene by mésto hrdé o svobodé Athenskych E. bazant, drahy kámen, J. 303. bázen (vlastné bázn jednoslabièné) E- 3134 a j. Baziliskus, gen. Baziliška, jméno draka, jenž vězil pannu Afriku, B. 7b, 10a. bazlivy: bazlivy (= v bázni učiněný) slib nemá viery E. 1527. Srv. strašlivý. báznivost — bázeň, Ar. 4127. bedra (f. 1. část brnění, chránící nohy J. 280; 2. slabina J. 281. béh — 1. áték Ap. 2102; 2. obyčej, právo: béh mofsky Ap. 212b. béhati, bézeti s gen. — 1. varovati se: zlych Zen chytrosti vZdy béhaj E. 2470; pták běhá toho dřeva E. 2500, 977, 305, 1011; 2. vzdalovati se: prospěchu všudy běháme, milujíc to, jehož škodu máme E. 2367, 2069; s akk.: a což jemu béhati bylo, to mu bieše velmi milo E. 2522 2527. | béhutj — rychly T. 208. béleti sé, Ar. 657. Berün, mésto Verona v Italii J. 18. berunsky — z Berdna, pfijmi Jetfichovo:
Strana 432
432 Jetřich Berúnský nebo krátce Berúnský J. 539, 929, Berúnský kněz J. 148, 456 641. bés: vhánéti se v bésy — zoufati si E. 2807. bez: bez sebe byti — Zivota pozbyti T. 169, bezmál — bezmála, málem, div Ze: hrdinné se tam porazi, bezmál kfivdu s ofe ne- srazi E. 106; Ar. 2900, T. 888. bezmála: bezmála jie neumoři E. 146, Viz bezmal. bezpeč — bezpečný, beze strachu E. 1250, 1464, 1414, J. 1744. bezpečnost, akkus.: aby dvě neděli jiní bezpečnosti měli Ar. 1644. bézéti za sé — na üték se dáti, utíkati, Ar. 4683; mnozí zbiti a druzí běžie J. 1919. bíti, impt. bíte J. 1711. bitie — boj Ar. 1409, 1775, J. 958. bitovati — rozdělovati (válečnou kořist) Ar 1125; bitovati sé oc — déliti se (o kořist) Ar 5268. bitunk = kofist Ar. 2924. Blatfuzové, v. SironoZci, Ar. 4285. blatina — močál Ar. 4342. bláznový smiech E. 607. bleknüti — zabeceti: vlk tak bleče E. 291 blesknüti: Jetřich nohami bleště (== natáh se) J. 752; blesknüti sé J. 1786. blésti (bledu) — nesmyslné mluviti: vlkl poèe blésti E. 281. blíz adv. — blízko J. 127. blížejí komp. od blízký T. 1128. bližní: bližnie smrt == smrt bližního F. 1544 bistieti sè: an se blsti (— blyští) jako plamen E. 234. blud — blouzení B. 62, Ar. 72. blüditi: ciesaf svym smyslem bludiese (= byl na váhách), nevěda co pověděti Ar. 907. bnedovánie —? jedú s piščci i bubnováním, k tomu slušným bnedováním Ar. 628. bóh: ufaj v bóh T. 1010, žalostivč na bóh vskuči E. 1955, Ar. 2345, na boze Ar. 22, o boze Ar. 569. bohatiti: krádež bohatí starostu E. 3013. bolestny — co působí bolest: milost bo- lestná E. 2486. bradaticé — halapartna, Sirocina E. 1449, brachek : brachku — bratfícku J. 1591, 1612. 1613, 1642, Ar. 3861. bran f. — 1. obrana: ti viece brani sü nejméli Ar. 1175; bez brané T. 1488; 2. zbraň J. 1735. bráti: boj bráti Ar. 1160; po hradé tülat se bráchu Ar. 2613; svým se bratřím bráti Ar. 2908. Bratfuzové v. Blatfuzové. bratr, pl. bratřie Ar. 2406. bratíec gen. bratrcé E. 1610. brémieëéko — bfeminko E. 689. brich E. 2740, 2746. brichovy: prázdnost bfichovü viniechu E. 2724. brojiti sé == rojiti, hemZiti se Ar. 5747, 3643. Bruncvik, syn Stilfrídüv, Br. 13 a j. brzo: jak brzo, jakZ brzo — jakmile Ar 2687. buderovati — troubiti: a trubaëi budefuji Ar. 693. bukev — bukvice: nabrav s sebú žaludóv a bukve v fiadra B. 52. burdovati — ném. burdieren, bühurtieren; hra při turnaji, kde zápasníci houfně na sebe doráželi Ar. 676. buvol E. 2537. by: 1. ve větách podmínkových: ej, by zpieval havran taky, byl by mil nade vše ptáky E. 821, Ar. 1272, 1433, 1522, 1818, 1945, 394, Ar. 2496. 2. ve větách připouštěcích: bychom jej za pána přijeli a jemu holdovati chtéli, nelze nám milosti mieti Ar. 1902. Viz Ze. bydliti — Zíti: náboZná a plná studu a bydlila beze všeho bludu Ar. 72; jakž ráčí, chci bydliti, a jakž káže, tak učiniti Ar. 491. bych: a k tomu mě ta bázen nutí, by (m. bych) byl sběhem E. 2438. býti — 1. býti: tak náma najhoršíma býti J. 1947; a tomuť jest bylo býti Ar. 1320; proč bylo tomu býti (= proč to bylo) Ar. 1213; když bude potřebno býti E. 3123; komu by to mělo byti (— kdo by to byl), jenž by směl to učiniti Ar. 860; toť býti pastorku tvému (= to byl) Ar. 863; i dachu jim o čem býti (= co proto) J. 1998; 2. Zíti: velmi pře- milostivé biesta Ar. 726; 3. pom sloveso při opisování časů: jenž jest druZci ciné jámu, často padá v túže samu E. 2269 484, 1481, 1789, 1948, 2148, 2213, 2261; snazné ji bieSe sluzéci E. 672, biese se kníže Cesky
432 Jetřich Berúnský nebo krátce Berúnský J. 539, 929, Berúnský kněz J. 148, 456 641. bés: vhánéti se v bésy — zoufati si E. 2807. bez: bez sebe byti — Zivota pozbyti T. 169, bezmál — bezmála, málem, div Ze: hrdinné se tam porazi, bezmál kfivdu s ofe ne- srazi E. 106; Ar. 2900, T. 888. bezmála: bezmála jie neumoři E. 146, Viz bezmal. bezpeč — bezpečný, beze strachu E. 1250, 1464, 1414, J. 1744. bezpečnost, akkus.: aby dvě neděli jiní bezpečnosti měli Ar. 1644. bézéti za sé — na üték se dáti, utíkati, Ar. 4683; mnozí zbiti a druzí běžie J. 1919. bíti, impt. bíte J. 1711. bitie — boj Ar. 1409, 1775, J. 958. bitovati — rozdělovati (válečnou kořist) Ar 1125; bitovati sé oc — déliti se (o kořist) Ar 5268. bitunk = kofist Ar. 2924. Blatfuzové, v. SironoZci, Ar. 4285. blatina — močál Ar. 4342. bláznový smiech E. 607. bleknüti — zabeceti: vlk tak bleče E. 291 blesknüti: Jetřich nohami bleště (== natáh se) J. 752; blesknüti sé J. 1786. blésti (bledu) — nesmyslné mluviti: vlkl poèe blésti E. 281. blíz adv. — blízko J. 127. blížejí komp. od blízký T. 1128. bližní: bližnie smrt == smrt bližního F. 1544 bistieti sè: an se blsti (— blyští) jako plamen E. 234. blud — blouzení B. 62, Ar. 72. blüditi: ciesaf svym smyslem bludiese (= byl na váhách), nevěda co pověděti Ar. 907. bnedovánie —? jedú s piščci i bubnováním, k tomu slušným bnedováním Ar. 628. bóh: ufaj v bóh T. 1010, žalostivč na bóh vskuči E. 1955, Ar. 2345, na boze Ar. 22, o boze Ar. 569. bohatiti: krádež bohatí starostu E. 3013. bolestny — co působí bolest: milost bo- lestná E. 2486. bradaticé — halapartna, Sirocina E. 1449, brachek : brachku — bratfícku J. 1591, 1612. 1613, 1642, Ar. 3861. bran f. — 1. obrana: ti viece brani sü nejméli Ar. 1175; bez brané T. 1488; 2. zbraň J. 1735. bráti: boj bráti Ar. 1160; po hradé tülat se bráchu Ar. 2613; svým se bratřím bráti Ar. 2908. Bratfuzové v. Blatfuzové. bratr, pl. bratřie Ar. 2406. bratíec gen. bratrcé E. 1610. brémieëéko — bfeminko E. 689. brich E. 2740, 2746. brichovy: prázdnost bfichovü viniechu E. 2724. brojiti sé == rojiti, hemZiti se Ar. 5747, 3643. Bruncvik, syn Stilfrídüv, Br. 13 a j. brzo: jak brzo, jakZ brzo — jakmile Ar 2687. buderovati — troubiti: a trubaëi budefuji Ar. 693. bukev — bukvice: nabrav s sebú žaludóv a bukve v fiadra B. 52. burdovati — ném. burdieren, bühurtieren; hra při turnaji, kde zápasníci houfně na sebe doráželi Ar. 676. buvol E. 2537. by: 1. ve větách podmínkových: ej, by zpieval havran taky, byl by mil nade vše ptáky E. 821, Ar. 1272, 1433, 1522, 1818, 1945, 394, Ar. 2496. 2. ve větách připouštěcích: bychom jej za pána přijeli a jemu holdovati chtéli, nelze nám milosti mieti Ar. 1902. Viz Ze. bydliti — Zíti: náboZná a plná studu a bydlila beze všeho bludu Ar. 72; jakž ráčí, chci bydliti, a jakž káže, tak učiniti Ar. 491. bych: a k tomu mě ta bázen nutí, by (m. bych) byl sběhem E. 2438. býti — 1. býti: tak náma najhoršíma býti J. 1947; a tomuť jest bylo býti Ar. 1320; proč bylo tomu býti (= proč to bylo) Ar. 1213; když bude potřebno býti E. 3123; komu by to mělo byti (— kdo by to byl), jenž by směl to učiniti Ar. 860; toť býti pastorku tvému (= to byl) Ar. 863; i dachu jim o čem býti (= co proto) J. 1998; 2. Zíti: velmi pře- milostivé biesta Ar. 726; 3. pom sloveso při opisování časů: jenž jest druZci ciné jámu, často padá v túže samu E. 2269 484, 1481, 1789, 1948, 2148, 2213, 2261; snazné ji bieSe sluzéci E. 672, biese se kníže Cesky
Strana 433
velmi chvále E. 2342, 2071, 3119, B. 2a; i by velmi lačna jsüci E. 1598; zlodáj se by pak preč vleka E. 1282, 2255, 2530; tiem otec by syna zkázav E. 2548, 1594, 1666; jehož si byl svým zbožím plodě E. 533, 859; kudyž koli budeš chodě E. 2163, 1354; najmenšiemu buď hověje E. 841, 709, 1130, 1413, 1430, 1561, 1567, 1867, 2164; by byl dada kto vítánie Ar. 2518, E. 2077; ve spojení s príčestím: ach, toť by sč zlč C. Cedrus strom Ar. 2823. cendal tkanina Ar. 3431. cendelín, ném, zindel — druh tafetu, lat, sindon Ar. 2761. cendelínovy Ar. 2766 v. cendelin. cépiti — nésti: uziesta, ano noh nad nimi letí a dva jich tovafise cépí (— daz die grifen ze neste gáhten unde ir gesellen zwéne bráchten) Ar. 3901. cetkovati — potÿkati se: ondet Sturmem k městu tekú, ondeť o bránu se sekü, ondeť přesnažně cetkují, k tomu piští i bubnují Ar. 1064, 1074, 1561. ciesařstvie — důstojnost cisařská Ar. 386. Č. čakati E. 1946, Ap. 218b. čáry masc.: to byl vše učinil z čárů J. 295, 339. čas: po vsem časi E. 1635; ve čas — právě Ar. 4844. čásek Ar. 223. časný — vhodný: zjevi se jim den velmi krásný, marynářóm i jim všem časný Ar. 2310. Čech B. 15b, E. 567. 6emu — proč E. 898, 2953, T. 903. čert: vok. čerte, kde rým žádá črte E. 278. česká země B. 1542. čile — rychle E. 2655. čin — 1. zpúsob, podmínka: da jemu sto funtóv zlatých, ale na ten cin, aby . . . Ap. 223a, 2. obyčej, mrav: a tu se všichni naučichu jich jazyku i jich činu Ar. 4242. : Sbornik Baworowského 433 stalo Ar. 1131. Tak zvané futurum histo- ricum jest v B. velmi hojné: i bude jeho pykati a prositi B. 2a; a když na mofe pfijide, bude jezditi po břehu B. 2a; sejhra se moře a vlny se zdvihnü i budú korábem metati, že druhdy na tři lokty pod vodú bude bývati B. 223; 4. neosobné: neb k tomu času bieše, že jejie syn léta jmějieše Ar. 144. bytie — žití Ar. 2549. cizozemec E. 2189. ctnost — 1. ctnost: byla naplněna ... ctnosti všelikaké Ar. 70; 2. čest, počest: tak byste rytieřsky zdála, bysta právě ctnosti znala J. 439, Ar. 309, 2068, 2620, T. 1629; 3. kázeň: a řka k nie se ctností Ar. 1317; 4. v titulech — Veličenstvo, Milost: a tak prosí tvé ctnosti Ar. 1259, děkujiť vašie ctnosti Ar. 1671. cylibský: Cylibská země Ap. 212b. Cypra = Cyprus Ar. 2351. Cyremon, lékař v Efesu, Ap. 2175, 2185; 2192. činiti: nad nimi coZ chtiec Cinichu Ar. 1843; činiti muZsky Ar. 2105; činiti dobro- druZsky Ar. 5480; s dvojím akk.: ten té velmi kfiva Cini (= pomlouvá) Ar. 1338. číti v. krátký, lehký. čkáti — čekati E. 826. člověčie žádost Ar. 2720; kosti Ar. 3761. 6lovék — 1. homo: jáf jie střehu před člověkem každým J. 385; Ar. 2085; 2. muž: ta člověky udatná J. 198; za jeden člověk biechu Ar. 2101; 3. pod- daný: mnohý člověk i rytieři Ar. 1164; šedesáte člověkóv vybra Ar. 4507. črvenost Ar. 2793. 6rveny B. 72, Cirveny Ar. 2458. étirie, čtiři: čtiřie biechu v úhlech kameni Ar. 2755; Ctifi ametysti biechu Ar. 2792; étifi (nosafi) poéechu ji klvati Ar. 3349; nuz témto é6tifóm hlavy dolóv B. 14a. 28
velmi chvále E. 2342, 2071, 3119, B. 2a; i by velmi lačna jsüci E. 1598; zlodáj se by pak preč vleka E. 1282, 2255, 2530; tiem otec by syna zkázav E. 2548, 1594, 1666; jehož si byl svým zbožím plodě E. 533, 859; kudyž koli budeš chodě E. 2163, 1354; najmenšiemu buď hověje E. 841, 709, 1130, 1413, 1430, 1561, 1567, 1867, 2164; by byl dada kto vítánie Ar. 2518, E. 2077; ve spojení s príčestím: ach, toť by sč zlč C. Cedrus strom Ar. 2823. cendal tkanina Ar. 3431. cendelín, ném, zindel — druh tafetu, lat, sindon Ar. 2761. cendelínovy Ar. 2766 v. cendelin. cépiti — nésti: uziesta, ano noh nad nimi letí a dva jich tovafise cépí (— daz die grifen ze neste gáhten unde ir gesellen zwéne bráchten) Ar. 3901. cetkovati — potÿkati se: ondet Sturmem k městu tekú, ondeť o bránu se sekü, ondeť přesnažně cetkují, k tomu piští i bubnují Ar. 1064, 1074, 1561. ciesařstvie — důstojnost cisařská Ar. 386. Č. čakati E. 1946, Ap. 218b. čáry masc.: to byl vše učinil z čárů J. 295, 339. čas: po vsem časi E. 1635; ve čas — právě Ar. 4844. čásek Ar. 223. časný — vhodný: zjevi se jim den velmi krásný, marynářóm i jim všem časný Ar. 2310. Čech B. 15b, E. 567. 6emu — proč E. 898, 2953, T. 903. čert: vok. čerte, kde rým žádá črte E. 278. česká země B. 1542. čile — rychle E. 2655. čin — 1. zpúsob, podmínka: da jemu sto funtóv zlatých, ale na ten cin, aby . . . Ap. 223a, 2. obyčej, mrav: a tu se všichni naučichu jich jazyku i jich činu Ar. 4242. : Sbornik Baworowského 433 stalo Ar. 1131. Tak zvané futurum histo- ricum jest v B. velmi hojné: i bude jeho pykati a prositi B. 2a; a když na mofe pfijide, bude jezditi po břehu B. 2a; sejhra se moře a vlny se zdvihnü i budú korábem metati, že druhdy na tři lokty pod vodú bude bývati B. 223; 4. neosobné: neb k tomu času bieše, že jejie syn léta jmějieše Ar. 144. bytie — žití Ar. 2549. cizozemec E. 2189. ctnost — 1. ctnost: byla naplněna ... ctnosti všelikaké Ar. 70; 2. čest, počest: tak byste rytieřsky zdála, bysta právě ctnosti znala J. 439, Ar. 309, 2068, 2620, T. 1629; 3. kázeň: a řka k nie se ctností Ar. 1317; 4. v titulech — Veličenstvo, Milost: a tak prosí tvé ctnosti Ar. 1259, děkujiť vašie ctnosti Ar. 1671. cylibský: Cylibská země Ap. 212b. Cypra = Cyprus Ar. 2351. Cyremon, lékař v Efesu, Ap. 2175, 2185; 2192. činiti: nad nimi coZ chtiec Cinichu Ar. 1843; činiti muZsky Ar. 2105; činiti dobro- druZsky Ar. 5480; s dvojím akk.: ten té velmi kfiva Cini (= pomlouvá) Ar. 1338. číti v. krátký, lehký. čkáti — čekati E. 826. člověčie žádost Ar. 2720; kosti Ar. 3761. 6lovék — 1. homo: jáf jie střehu před člověkem každým J. 385; Ar. 2085; 2. muž: ta člověky udatná J. 198; za jeden člověk biechu Ar. 2101; 3. pod- daný: mnohý člověk i rytieři Ar. 1164; šedesáte člověkóv vybra Ar. 4507. črvenost Ar. 2793. 6rveny B. 72, Cirveny Ar. 2458. étirie, čtiři: čtiřie biechu v úhlech kameni Ar. 2755; Ctifi ametysti biechu Ar. 2792; étifi (nosafi) poéechu ji klvati Ar. 3349; nuz témto é6tifóm hlavy dolóv B. 14a. 28
Strana 434
čtiřmědcitma B. 9b čtveronohé = čtvernožci : sebralose čtvero- nohé a ptactvo proti nim mnohé E. 2179. daleký: protož dalek od nás stoji E. 1150. dálež dálež — dál a dále Ar. 2691. damašek tkanina Ar 1963. Damašek: vévoda od Damaška svého roda Ar. 5096. damaštský: vévodu damaštského Ar. 5020, 5189. dań Ar. 4567, 4747, 5839 ; akk. dani Ar. 4485. daremni — marny J. 879. dafiti: všecky rozličné dafiece Ar. 2113. darovati: káza poslu list dáti a jej velmi darovati Ar. 526, tu všecky poče darovati Ar. 1691. dáti, 3. pl. dadie Ar. 1053: daj mi (= dovol), ať popláči Ap. 221b; strach, by nedali v tvá hlavu (— by tě nezabili) Ar. 857; král by se rád byl dal (— vzdal v pod- danost) tobé Ar. 4602, chcit se rad na milost dáti Ar. 1218; jemuZto biech chovati dána Ap. 222b. dativ: a mezi tiem noc jediná tomu sedání (= do toho sedání) E. 3045; dvojí dativ: tak náma najhoršíma býti, jako dojkám tuto státi J. 1947; drahé víno dachu píti, nesnadno lepšiemu býti J. 1440; nelze i jednomu takému býti, by... J. 1424; ani mu jest chudu býti J. 1121; vieře věrnu slušie býti E. 1524, Ar. 2143 sl.; E. 2555. dávati sé — vzdáti se T. 533. dávenie — &krcení J. 772. dáviti koho = Skrtiti: J. 835; ostnem jà té dávi váako (— premere) E. 1695 ; a jenZto mój chrbet jest dávé (— qui mea terga ferit) E. 1708. dávnost — 1. dávny cas: z dávné dávnosti Ar. 155; od dávnosti Ar. 3749; 2. dálnost dálka: mohá jmieti prostranstvie v dávnost vidéti Ar. 2312 dbáti o kom (— o koho) Ap. 211a, Ar. 827; na koho, nac: Ar. 940, 1002, 1137, 2639, J. 1813. dčieti — dštíti (světelné paprsky): drahy kámen bieše av té skále svrchu dčieše, od něhož ta světlost jdieše Ar. 4055. Viz téieti. 434 čtvrt: ve čtvrti létu T. 1702. čtvrté — za čtvrté E. 2901. deber f. gen. debři — hluboké údolí B. 4b. dědina — statek: ztratíš život i dědinu E. 1244. dek = pokrývka na koně E. 2111, 2137, T. 1297, 1457. děkovati: z toho děkuji Ar. 554, 2013, 2202, Ap. 211b a j.; v tomť děkuji velmi tobě, že... Ar. 559. dělánie Ar. 2837. děravitý — děravý E. 2576. déšť: před dštěm Ar. 4280. deštičky, na nichž se psávalo Ap. 2154. Dětleb, hrdina Jetřichův a svak Lavrynův: J. 586, 992, 1001 a j.; Dětleb z Štyrsky J. 1513; Dětleb ten rek štyrský J. 1177; takć Detleb J. 867, 869, 998, 1031, 1046, 1051 a j.; Dótlev J. 957, 1739; Détlob J. 840; kdza se pod jedli skryti a Détlovi (1) proti nim jíti J. 956. devátynádsty: Capitola devátynádstá J. kap. 19. déveëka — divenka J. 1073. Diana, první žena císaře Otty (v něm. orig. D. Ottgeba) Ar. 226.' dieka = dík, vděk: za dávného věka, kdaž skládánie byla dieka E. 4; jemuž had da jed za dieku E. 580; myš vzda lvovi dieku mnohú E. 1216; a proto dieku od Boha jmějieše Ar. 997; a také bez dieky (= proti vůli) vzata bieše Ar. 3073, 3217. dielo — dílo, práce E 1096, 1758, 2728, 2730. dieti = 1. říkati: přieliš ději huben tomu E. 1164, Ar. 303; 2. činiti: a srdce jemu již zle dělo E. 848. dievati — dávati Ar. 5267. Dionysia, žena Stragulova v městě Tarsí, péstounka dcery Apollonovy Ap. 2193, 219b, 2202, 2214. div = údiv, podívení: div mé drží (— divím se) E. 2279; každého jest toho div (= každý se diví tomu) J. 38; div mě, kterak tluče velmi silně T. 721: nenie to ved div mému nestěstí E. 283; a maje div onoho lida (— divé se)
čtiřmědcitma B. 9b čtveronohé = čtvernožci : sebralose čtvero- nohé a ptactvo proti nim mnohé E. 2179. daleký: protož dalek od nás stoji E. 1150. dálež dálež — dál a dále Ar. 2691. damašek tkanina Ar 1963. Damašek: vévoda od Damaška svého roda Ar. 5096. damaštský: vévodu damaštského Ar. 5020, 5189. dań Ar. 4567, 4747, 5839 ; akk. dani Ar. 4485. daremni — marny J. 879. dafiti: všecky rozličné dafiece Ar. 2113. darovati: káza poslu list dáti a jej velmi darovati Ar. 526, tu všecky poče darovati Ar. 1691. dáti, 3. pl. dadie Ar. 1053: daj mi (= dovol), ať popláči Ap. 221b; strach, by nedali v tvá hlavu (— by tě nezabili) Ar. 857; král by se rád byl dal (— vzdal v pod- danost) tobé Ar. 4602, chcit se rad na milost dáti Ar. 1218; jemuZto biech chovati dána Ap. 222b. dativ: a mezi tiem noc jediná tomu sedání (= do toho sedání) E. 3045; dvojí dativ: tak náma najhoršíma býti, jako dojkám tuto státi J. 1947; drahé víno dachu píti, nesnadno lepšiemu býti J. 1440; nelze i jednomu takému býti, by... J. 1424; ani mu jest chudu býti J. 1121; vieře věrnu slušie býti E. 1524, Ar. 2143 sl.; E. 2555. dávati sé — vzdáti se T. 533. dávenie — &krcení J. 772. dáviti koho = Skrtiti: J. 835; ostnem jà té dávi váako (— premere) E. 1695 ; a jenZto mój chrbet jest dávé (— qui mea terga ferit) E. 1708. dávnost — 1. dávny cas: z dávné dávnosti Ar. 155; od dávnosti Ar. 3749; 2. dálnost dálka: mohá jmieti prostranstvie v dávnost vidéti Ar. 2312 dbáti o kom (— o koho) Ap. 211a, Ar. 827; na koho, nac: Ar. 940, 1002, 1137, 2639, J. 1813. dčieti — dštíti (světelné paprsky): drahy kámen bieše av té skále svrchu dčieše, od něhož ta světlost jdieše Ar. 4055. Viz téieti. 434 čtvrt: ve čtvrti létu T. 1702. čtvrté — za čtvrté E. 2901. deber f. gen. debři — hluboké údolí B. 4b. dědina — statek: ztratíš život i dědinu E. 1244. dek = pokrývka na koně E. 2111, 2137, T. 1297, 1457. děkovati: z toho děkuji Ar. 554, 2013, 2202, Ap. 211b a j.; v tomť děkuji velmi tobě, že... Ar. 559. dělánie Ar. 2837. děravitý — děravý E. 2576. déšť: před dštěm Ar. 4280. deštičky, na nichž se psávalo Ap. 2154. Dětleb, hrdina Jetřichův a svak Lavrynův: J. 586, 992, 1001 a j.; Dětleb z Štyrsky J. 1513; Dětleb ten rek štyrský J. 1177; takć Detleb J. 867, 869, 998, 1031, 1046, 1051 a j.; Dótlev J. 957, 1739; Détlob J. 840; kdza se pod jedli skryti a Détlovi (1) proti nim jíti J. 956. devátynádsty: Capitola devátynádstá J. kap. 19. déveëka — divenka J. 1073. Diana, první žena císaře Otty (v něm. orig. D. Ottgeba) Ar. 226.' dieka = dík, vděk: za dávného věka, kdaž skládánie byla dieka E. 4; jemuž had da jed za dieku E. 580; myš vzda lvovi dieku mnohú E. 1216; a proto dieku od Boha jmějieše Ar. 997; a také bez dieky (= proti vůli) vzata bieše Ar. 3073, 3217. dielo — dílo, práce E 1096, 1758, 2728, 2730. dieti = 1. říkati: přieliš ději huben tomu E. 1164, Ar. 303; 2. činiti: a srdce jemu již zle dělo E. 848. dievati — dávati Ar. 5267. Dionysia, žena Stragulova v městě Tarsí, péstounka dcery Apollonovy Ap. 2193, 219b, 2202, 2214. div = údiv, podívení: div mé drží (— divím se) E. 2279; každého jest toho div (= každý se diví tomu) J. 38; div mě, kterak tluče velmi silně T. 721: nenie to ved div mému nestěstí E. 283; a maje div onoho lida (— divé se)
Strana 435
Ar. 3112; až bieše v divy každému člověku Ap. 218b, 208b. dívati sé hudbé a plesání Ap. 2132. diví — divoky E. 2017. diviti sé z čeho Ar. 4266. divně jest velmi mně do vás J. 1961. divník srv. kobolt, Ar. 5449. dkáti — tkáti J. 309. dlaviti — škrtiti: ve dne mě okovy trudi, v noci pak (sem) sem tam dlávě, ve dne mé okovy dávie (— vincla diurna fero, nocte silente vagor) E. 2688. dlaziti: svého vraha sećbu dlaże E. 3117: dlíti — prodlużovati: nechci dliti toho počatého boje E. 3173. dluho: vítězstvo spáše na dlúze E. 2596 dlúhost T. 735. dlúhý: a k tomu dlúh velmi bieše Ar. 5131. dnový: dnová krmě (= ve dne podávaná) E. 1261. do: stravy vzeli, coż by do puol léta jměli Ar. 2635. doba — 1. zdoba, slušnost: třmeny biesta zlatá oba, jakož toho krále doba J. 277; 2. vhodná chvíle: totoť jest naše doba J. 1985, Ap. 2215. dobrati sé koho, čeho — dojíti Ar. 4545. dobřě : tak dobře velici i mali (=i velici i mali) J. 1690. dobrodéjcé — dobrodinec E. 1934. dobrodénie — 1. činění dobrého B. 13; 2. dobrodiní E. 526. dobrodrużsky — hrdinně: dobrodrużsky Ciniti (— hrdinné si poéínati) Ar. 5480; a tak jedi dobrodrużsky (= na dobro- druzstvi) Ar. 2106. dobrohost — host, Ar. 4397. dobrý: budiž dobr (= milostiv) družci, pravi tobě, však najlepší bývaj sobč E. 531; ač chceš dobr býti na životu (= zdráv) E. 2647; budeš-li kdy dobrý (= ve štěstí postavený) Ap. 212-5; toť pravím zajisté vám, že ste nikdy dobři (= čestný, jak se na rytíře sluší) nebyla J. 442, 284, T. 271, 1345 dobyti komu Ćeho = opatfiti: káza všem ofóv dob$ti Ar. 4232, 2196. dojéti èeho Ar. 1375. dojka — kojná; dojná kráva: tak náma najhorsima byti, jako dojkám (— tise nečinně) tuto státi J. 1948. dokadž — dokud E. 881. jenž přinesl štěstí 435 doléci: orla svá prosbü doleZe (— prosil naléhavé) E. 738. dolíčiti — doloZiti Ar 4089. dolóv T. 61, 71, B. 5^». dóm: v domu = doma J. 473; na mem domu = v mém domé Ar. 1519; k domu — domi J. 570; k domovi = domi Ar. 4717, 5588, T. 1627; domóv — domü Ar. 647, 1071, 4739, 5124, 5176. domnievati sé: domnievach sé jiZ v pokoji stoje E 3061. doněvadž = dokud E. 2982, T. 18. donidž — dokud Ar. 2427, E. 1279. dopěstovati koho čeho kam = pod ochranou svou dovésti: bóh všechny dopěstuje svého bydla Ar. 3790; sem ny lačné dopěstoval Ar. 2573. dosieci, dosáhnúti: tak řkúc za ruku ho dos&Ze J. 1495; dosaže nevídané kápě J. 671, E. 762. doslużiti sé čeho — zaslouZiti si J. 1183. dospéle — üplné E. 2546. dospěšný k čemu = dospělý, schopný Ap. 2074. dospievati — hotoviti, pfipraviti: rozkázal meéce délati a odénie dospievati z železa Ar. 4619. dospievany — opatřený: ondeť stolové ze- stláni, všiem pokrmem dospieväni Ar. 2718, dostati sě komu (bohu): bychom tobě se vsickni dostali Ar. 2002; aby potom jemu se dostali Ar. 3961. dostojen — hoden: nebs dóstojna smrti E. 1891; ja sem byl dóstojen toho, aby... E. 2126. dotad — donévadz — totud — pokud E. 2981 sl. dotáhnüti Ceho: dotiehneme ctného práva Ar. 2504, 4539; srv. táhnüti. dotyÿkati éeho : a jich viery dotj&íce Ar. 3842. doufati Cemu: doufaje udatenství svému E. 3112. dovériti — uvériti Ar. 874, 893. doviniti sé: boZie pomsty se dovinís E. 876. drahny cas Ar. 890; drahné — dlouho Ar. 2901, 3898; velmi Ar. 3994. drelink, drylink — sud (vinny) B. 105, 11a. dfávo — strom B. 53s, E. 748, 2636 a j. dfezéti — chvéti se: aby v lenosti tak nedreZel E. 1698. driemati, 3 sg. drieme E. 2878, pfech dřiemě E. 2119. drievie — 1. stromoví: cedrus, palma 28*
Ar. 3112; až bieše v divy každému člověku Ap. 218b, 208b. dívati sé hudbé a plesání Ap. 2132. diví — divoky E. 2017. diviti sé z čeho Ar. 4266. divně jest velmi mně do vás J. 1961. divník srv. kobolt, Ar. 5449. dkáti — tkáti J. 309. dlaviti — škrtiti: ve dne mě okovy trudi, v noci pak (sem) sem tam dlávě, ve dne mé okovy dávie (— vincla diurna fero, nocte silente vagor) E. 2688. dlaziti: svého vraha sećbu dlaże E. 3117: dlíti — prodlużovati: nechci dliti toho počatého boje E. 3173. dluho: vítězstvo spáše na dlúze E. 2596 dlúhost T. 735. dlúhý: a k tomu dlúh velmi bieše Ar. 5131. dnový: dnová krmě (= ve dne podávaná) E. 1261. do: stravy vzeli, coż by do puol léta jměli Ar. 2635. doba — 1. zdoba, slušnost: třmeny biesta zlatá oba, jakož toho krále doba J. 277; 2. vhodná chvíle: totoť jest naše doba J. 1985, Ap. 2215. dobrati sé koho, čeho — dojíti Ar. 4545. dobřě : tak dobře velici i mali (=i velici i mali) J. 1690. dobrodéjcé — dobrodinec E. 1934. dobrodénie — 1. činění dobrého B. 13; 2. dobrodiní E. 526. dobrodrużsky — hrdinně: dobrodrużsky Ciniti (— hrdinné si poéínati) Ar. 5480; a tak jedi dobrodrużsky (= na dobro- druzstvi) Ar. 2106. dobrohost — host, Ar. 4397. dobrý: budiž dobr (= milostiv) družci, pravi tobě, však najlepší bývaj sobč E. 531; ač chceš dobr býti na životu (= zdráv) E. 2647; budeš-li kdy dobrý (= ve štěstí postavený) Ap. 212-5; toť pravím zajisté vám, že ste nikdy dobři (= čestný, jak se na rytíře sluší) nebyla J. 442, 284, T. 271, 1345 dobyti komu Ćeho = opatfiti: káza všem ofóv dob$ti Ar. 4232, 2196. dojéti èeho Ar. 1375. dojka — kojná; dojná kráva: tak náma najhorsima byti, jako dojkám (— tise nečinně) tuto státi J. 1948. dokadž — dokud E. 881. jenž přinesl štěstí 435 doléci: orla svá prosbü doleZe (— prosil naléhavé) E. 738. dolíčiti — doloZiti Ar 4089. dolóv T. 61, 71, B. 5^». dóm: v domu = doma J. 473; na mem domu = v mém domé Ar. 1519; k domu — domi J. 570; k domovi = domi Ar. 4717, 5588, T. 1627; domóv — domü Ar. 647, 1071, 4739, 5124, 5176. domnievati sé: domnievach sé jiZ v pokoji stoje E 3061. doněvadž = dokud E. 2982, T. 18. donidž — dokud Ar. 2427, E. 1279. dopěstovati koho čeho kam = pod ochranou svou dovésti: bóh všechny dopěstuje svého bydla Ar. 3790; sem ny lačné dopěstoval Ar. 2573. dosieci, dosáhnúti: tak řkúc za ruku ho dos&Ze J. 1495; dosaže nevídané kápě J. 671, E. 762. doslużiti sé čeho — zaslouZiti si J. 1183. dospéle — üplné E. 2546. dospěšný k čemu = dospělý, schopný Ap. 2074. dospievati — hotoviti, pfipraviti: rozkázal meéce délati a odénie dospievati z železa Ar. 4619. dospievany — opatřený: ondeť stolové ze- stláni, všiem pokrmem dospieväni Ar. 2718, dostati sě komu (bohu): bychom tobě se vsickni dostali Ar. 2002; aby potom jemu se dostali Ar. 3961. dostojen — hoden: nebs dóstojna smrti E. 1891; ja sem byl dóstojen toho, aby... E. 2126. dotad — donévadz — totud — pokud E. 2981 sl. dotáhnüti Ceho: dotiehneme ctného práva Ar. 2504, 4539; srv. táhnüti. dotyÿkati éeho : a jich viery dotj&íce Ar. 3842. doufati Cemu: doufaje udatenství svému E. 3112. dovériti — uvériti Ar. 874, 893. doviniti sé: boZie pomsty se dovinís E. 876. drahny cas Ar. 890; drahné — dlouho Ar. 2901, 3898; velmi Ar. 3994. drelink, drylink — sud (vinny) B. 105, 11a. dfávo — strom B. 53s, E. 748, 2636 a j. dfezéti — chvéti se: aby v lenosti tak nedreZel E. 1698. driemati, 3 sg. drieme E. 2878, pfech dřiemě E. 2119. drievie — 1. stromoví: cedrus, palma 28*
Strana 436
436 i oliva, dřievie veliká odiva Ar. 2824 ‚4674; 2. dříví, loď: tak pojedú a jsúc veseli, anoť jim dřievie čelí k zemi Ar. 2350. droby = vnitřnosti E. 1919, dromedář Ar. 4644. druh: dobrý druh = rek T. 10, J. 501. druhé — podruhé, zadruhé: břich prosbu druhé opáči E. 2746, 981, 1483, 2503, Ar. 2305. druhdy — tu a tam někdy B. 24. drużec — druh, bližní E. 531, 2214 a j. družina = druhové Ar. 2282. duch = dech Ap. 216b; duch pfijieti = popadnouti dechu Ap. 2182. ducholovec — davič, přívlastek vlka E. 2595. Dunaj Ar. 1709. 2213, dúpcě fem. == doupě, myší díra E. 695. düpéjka — malé doupé E. 1754. dus — dusot T. 526. dušě: což mám při duši (— rád) koli J. 1576; toť dnes beru na svú duši J. 1413. Efezus město Ap. 217%. Egbatanis, báječné město Astrioliv B. 13a. ej, citosl. v prosbě E. 2855; při zvolání E. 821, 1672. elenha, německý prý název Ar. 1614. střelnice fafurnoch = kabätec J. 306, 317. Filomachia, dcera Stragulova Ap. 220a, flek == kus B. 5a. Florybella, indická kněžna hledající útulku u krále Artuše T. 74. Frankrejch -= země Franků Ar. 990, 5629. 109, gallje (?) gallea — lod Ar. 3555, 3563. Gavin, hrdina stolového kruhu Artusova, v ném. orig. Keii T. 320, 336; viz Kavín. genitiv zvolací: ach, ubohého Lavryna! j. 903. fransky: dvě: to jest řeč jedna jako dvě (= zbytečné, marné mluvení) Ap. 220b. dvercé — dvére Ar. 2816. dveri E. 1417. dvój: mezi dvým zlým E. 1109. dvojiti — dvojnásobiti E. 1601. dvojnik = obojetnik Ar 29. dvör = 1. dvůr královský: käza služeb. niköm jiti a k svemu dvoru jich zavolati Ar. 254, 638; 2. slavná schůze, sněm, slavnost při panovnickém dvoře: káza slavný dvór volati Ar. 246; množstvie hrabí, mnoho sboru také přijidechu k tomu dvoru Ar. 250, 637, 5634, 5638, T. 5. 190. dvorný — 1. dvorný: osel mnč se velmi dvorna E. 948; 2. divný Ar. 2392; dvorně = krásně Ar. 2749, chytře E. 1420. dvořský: dvořští lidé Ap. 2202, 2243. dvorstvo — dvorský způsob Ap. 2095. Europa, báječný tvor na hoře Akštienu, pill panna, pil ryba B. 3a. Ezopus =: 1. skladatel bajek E. 2. sbírka bájek: knieba, Ezopus. 1040; kteráž slove franská rota Ar. 1172, franský kraj Ar. 1780. funt — libra: funt peněz Ap. 223a, 210b, futurum gnomicum: když silný potepe zlého, malá bude chvála jeho E. 1205 sl. futurum historicum, viz býti. Glato, jméno báječných zvířat B. 82. granát drahý kámen J. 1112. Gvan, hrdina stolového kruhu Artušova T. 298, 301; něm. orig. Gäwän, Mourek přepisuje Ivan.
436 i oliva, dřievie veliká odiva Ar. 2824 ‚4674; 2. dříví, loď: tak pojedú a jsúc veseli, anoť jim dřievie čelí k zemi Ar. 2350. droby = vnitřnosti E. 1919, dromedář Ar. 4644. druh: dobrý druh = rek T. 10, J. 501. druhé — podruhé, zadruhé: břich prosbu druhé opáči E. 2746, 981, 1483, 2503, Ar. 2305. druhdy — tu a tam někdy B. 24. drużec — druh, bližní E. 531, 2214 a j. družina = druhové Ar. 2282. duch = dech Ap. 216b; duch pfijieti = popadnouti dechu Ap. 2182. ducholovec — davič, přívlastek vlka E. 2595. Dunaj Ar. 1709. 2213, dúpcě fem. == doupě, myší díra E. 695. düpéjka — malé doupé E. 1754. dus — dusot T. 526. dušě: což mám při duši (— rád) koli J. 1576; toť dnes beru na svú duši J. 1413. Efezus město Ap. 217%. Egbatanis, báječné město Astrioliv B. 13a. ej, citosl. v prosbě E. 2855; při zvolání E. 821, 1672. elenha, německý prý název Ar. 1614. střelnice fafurnoch = kabätec J. 306, 317. Filomachia, dcera Stragulova Ap. 220a, flek == kus B. 5a. Florybella, indická kněžna hledající útulku u krále Artuše T. 74. Frankrejch -= země Franků Ar. 990, 5629. 109, gallje (?) gallea — lod Ar. 3555, 3563. Gavin, hrdina stolového kruhu Artusova, v ném. orig. Keii T. 320, 336; viz Kavín. genitiv zvolací: ach, ubohého Lavryna! j. 903. fransky: dvě: to jest řeč jedna jako dvě (= zbytečné, marné mluvení) Ap. 220b. dvercé — dvére Ar. 2816. dveri E. 1417. dvój: mezi dvým zlým E. 1109. dvojiti — dvojnásobiti E. 1601. dvojnik = obojetnik Ar 29. dvör = 1. dvůr královský: käza služeb. niköm jiti a k svemu dvoru jich zavolati Ar. 254, 638; 2. slavná schůze, sněm, slavnost při panovnickém dvoře: káza slavný dvór volati Ar. 246; množstvie hrabí, mnoho sboru také přijidechu k tomu dvoru Ar. 250, 637, 5634, 5638, T. 5. 190. dvorný — 1. dvorný: osel mnč se velmi dvorna E. 948; 2. divný Ar. 2392; dvorně = krásně Ar. 2749, chytře E. 1420. dvořský: dvořští lidé Ap. 2202, 2243. dvorstvo — dvorský způsob Ap. 2095. Europa, báječný tvor na hoře Akštienu, pill panna, pil ryba B. 3a. Ezopus =: 1. skladatel bajek E. 2. sbírka bájek: knieba, Ezopus. 1040; kteráž slove franská rota Ar. 1172, franský kraj Ar. 1780. funt — libra: funt peněz Ap. 223a, 210b, futurum gnomicum: když silný potepe zlého, malá bude chvála jeho E. 1205 sl. futurum historicum, viz býti. Glato, jméno báječných zvířat B. 82. granát drahý kámen J. 1112. Gvan, hrdina stolového kruhu Artušova T. 298, 301; něm. orig. Gäwän, Mourek přepisuje Ivan.
Strana 437
437 had: muž vzem ten had v svém domě chova E. 586. halapsky knieZe Ar. 5188, 5221; viz A lap. haňba — 1. tělesný úd: jenž bych mohla haňbu skrýti E. 2781; 2. hanba: haňba bičše toho reka J. 754; haňba mnoho mocnějšícho, když chce přemoci mdlej- Sieho E. 1201; neb jest haüba tomu muZi zlómu Ar. 42; neb jie bieśe hańba za to Ar. 406; bóh vie, jest malá čest tomu, než hańba, hfiech muži ctnému E. 3088. hänc6 = hanobitel Ap. 222b, haněti: každý by nás haněl z toho Ar. 2499. harasový = z lehké vlněné látky Ar. 2771. házéti sé koho več Ar. 4664. hedbábie Ar. 1976, 2918, J. 310. hedbábny Ar. 2916, 3011, J 113 helm: tisíc helmóv (— muZüv) Ar. 1597. helma — helm: vze Śśtit s helmi na pleci J. 944. heslo: mnohýť pohan heslo ztratí (— padne v boji) Ar. 5123. hladovitý — hladový B. 4a, E. 809, 2560, Ar. 3912. hlahol — 1. hlas Ap. 207a, 2. řeč E. 1833. hlas: aby trúbil z svého hlasu (= co má hlasu) J. 1906, Ar. 5419. hlásati — zvučeti, volati Ar. 5422. hlava: onen starý věrná hlava E. 3078; mužská hlava — muž Ap. 214b, 223a, mečová hlava J. 302, 303, 620, 655. hlavicé — hlava E. 1968. hlavně f. = doutnající, hořící dřevo: hlavní (instr. sg.) hromadu osvieti E. 749. hledati — snaZiti se: mstíti země své hledáše Ar. 1804. hlédati — 1. hleděti Ar. 2933 ; 2. ošetřovati: káza jich dobře hlédati Ar. 5277. hlemýžď, hlemýžd — testudo: o hlemýždu a o orlici E. kap. 14; střeziž se hlemý- žďovy strasti E. 765; zbi hlemýžď E. 778; tuž pak hlemýžď pusti od sebe E. 787; jenž se jest tu v hlemyZdi skrylo E. 775. hlübe kompar. hlübe T. 946. hluboký = daleký: jel u pohany v hluboké vlastí T. 834. hluk = hromada; šik: křesťané v svém hluku stáchu Ar. 5141, 5158. hnánie — útok J. 1989. od hluboko: daleko hnáti — 1. uhánéti J. 927; 2. átokem hnáti (obyčejně koňmo): chtieše na Jetřicha hnáti J. 916; musim po nóm (= za nim) brzo hnáti J. 936, 945, 949; chtiesta v hro- madu (= proti sobé) hnäti J 591, T. 1395. hněv: prosím, by mi dal hněv svój (— bys se k vůli mně přestal hněvati) J. 888; lok. hněvě = hněvivě: poče ocasy okolo něho rubati a hnévé trhati B. 115; hnévé svrże lože krále Ar. 3435; hnévé odpovédé hrdina J. 875; ta hnévy se zastresechu B. 84; Jetfich hnčvy jako vstona J. 125; hnévy veäken tfepotâse J. 552; Vitek hnévy aZ pobledé J. 1024; Jetfich pro hnévy nedba na to J. 830; tepruv se sám hne hnévy velikymi B. 105; roztrhne jedno na poly hnévy velikymi B. 82; proto my hnévy svými plodu nikdéZ neostavímy Ar. 4526. hńesti: sebi piesek ostry hńeteś (— ślapeś po...) E. 1738, 1740. hniezdce demin. od hnízdo E. 2226, 2229. hnój = hnis E. 1975, 1976. hod: ruka krmi dáti chtieše, a již pozdě hodě bieše E. 2757, T, 295. hodina — co se nám hodí, štčstí Ap. 219b. hoditi komu co == dohoditi, způsobiti: jazyk přiezen i nepfiezen zplodí, zisk i ztrátu tobě hodí E. 1793. hodný = vhodný, způsobilý; slušný, dů- stojný: ovšem hodno toto bieše Ar. 742; nevzhrdaj tiem, jenž jest hodné (= uži- tečné) E. 2363; 1. s genit.: táž mne škoda již jest hodna E. 2318; 2. s dat.: učinil to sobě hodné J. 262; jediná smrt hodna tomu E. 2627; když se vám zdá podobno imému ciesařovi hodno Ar. 777; tenť jest hoden vašie zlobě E. 1102; chceš-li škodě býti nehoden E. 1683; 3. k čemu: k tomuť sem já nepříhoden ani k súdóm také hoden Ar. 761; budeš zboden, viec k nižádné cti nehoden J. 606. hody Zalostivé Ar. 2269 srv. kvas. hojiti: hrubé dielo jest nas hoje (— nos labor edomuit) E. 2730, 1388, 1760. hold — poplatek: i dnešní den měs o toto holdy dává ciesaři proto Ar. 1666. hole: ciesař hole (= suše) odpovědě Ar. 1280. 2222,
437 had: muž vzem ten had v svém domě chova E. 586. halapsky knieZe Ar. 5188, 5221; viz A lap. haňba — 1. tělesný úd: jenž bych mohla haňbu skrýti E. 2781; 2. hanba: haňba bičše toho reka J. 754; haňba mnoho mocnějšícho, když chce přemoci mdlej- Sieho E. 1201; neb jest haüba tomu muZi zlómu Ar. 42; neb jie bieśe hańba za to Ar. 406; bóh vie, jest malá čest tomu, než hańba, hfiech muži ctnému E. 3088. hänc6 = hanobitel Ap. 222b, haněti: každý by nás haněl z toho Ar. 2499. harasový = z lehké vlněné látky Ar. 2771. házéti sé koho več Ar. 4664. hedbábie Ar. 1976, 2918, J. 310. hedbábny Ar. 2916, 3011, J 113 helm: tisíc helmóv (— muZüv) Ar. 1597. helma — helm: vze Śśtit s helmi na pleci J. 944. heslo: mnohýť pohan heslo ztratí (— padne v boji) Ar. 5123. hladovitý — hladový B. 4a, E. 809, 2560, Ar. 3912. hlahol — 1. hlas Ap. 207a, 2. řeč E. 1833. hlas: aby trúbil z svého hlasu (= co má hlasu) J. 1906, Ar. 5419. hlásati — zvučeti, volati Ar. 5422. hlava: onen starý věrná hlava E. 3078; mužská hlava — muž Ap. 214b, 223a, mečová hlava J. 302, 303, 620, 655. hlavicé — hlava E. 1968. hlavně f. = doutnající, hořící dřevo: hlavní (instr. sg.) hromadu osvieti E. 749. hledati — snaZiti se: mstíti země své hledáše Ar. 1804. hlédati — 1. hleděti Ar. 2933 ; 2. ošetřovati: káza jich dobře hlédati Ar. 5277. hlemýžď, hlemýžd — testudo: o hlemýždu a o orlici E. kap. 14; střeziž se hlemý- žďovy strasti E. 765; zbi hlemýžď E. 778; tuž pak hlemýžď pusti od sebe E. 787; jenž se jest tu v hlemyZdi skrylo E. 775. hlübe kompar. hlübe T. 946. hluboký = daleký: jel u pohany v hluboké vlastí T. 834. hluk = hromada; šik: křesťané v svém hluku stáchu Ar. 5141, 5158. hnánie — útok J. 1989. od hluboko: daleko hnáti — 1. uhánéti J. 927; 2. átokem hnáti (obyčejně koňmo): chtieše na Jetřicha hnáti J. 916; musim po nóm (= za nim) brzo hnáti J. 936, 945, 949; chtiesta v hro- madu (= proti sobé) hnäti J 591, T. 1395. hněv: prosím, by mi dal hněv svój (— bys se k vůli mně přestal hněvati) J. 888; lok. hněvě = hněvivě: poče ocasy okolo něho rubati a hnévé trhati B. 115; hnévé svrże lože krále Ar. 3435; hnévé odpovédé hrdina J. 875; ta hnévy se zastresechu B. 84; Jetfich hnčvy jako vstona J. 125; hnévy veäken tfepotâse J. 552; Vitek hnévy aZ pobledé J. 1024; Jetfich pro hnévy nedba na to J. 830; tepruv se sám hne hnévy velikymi B. 105; roztrhne jedno na poly hnévy velikymi B. 82; proto my hnévy svými plodu nikdéZ neostavímy Ar. 4526. hńesti: sebi piesek ostry hńeteś (— ślapeś po...) E. 1738, 1740. hniezdce demin. od hnízdo E. 2226, 2229. hnój = hnis E. 1975, 1976. hod: ruka krmi dáti chtieše, a již pozdě hodě bieše E. 2757, T, 295. hodina — co se nám hodí, štčstí Ap. 219b. hoditi komu co == dohoditi, způsobiti: jazyk přiezen i nepfiezen zplodí, zisk i ztrátu tobě hodí E. 1793. hodný = vhodný, způsobilý; slušný, dů- stojný: ovšem hodno toto bieše Ar. 742; nevzhrdaj tiem, jenž jest hodné (= uži- tečné) E. 2363; 1. s genit.: táž mne škoda již jest hodna E. 2318; 2. s dat.: učinil to sobě hodné J. 262; jediná smrt hodna tomu E. 2627; když se vám zdá podobno imému ciesařovi hodno Ar. 777; tenť jest hoden vašie zlobě E. 1102; chceš-li škodě býti nehoden E. 1683; 3. k čemu: k tomuť sem já nepříhoden ani k súdóm také hoden Ar. 761; budeš zboden, viec k nižádné cti nehoden J. 606. hody Zalostivé Ar. 2269 srv. kvas. hojiti: hrubé dielo jest nas hoje (— nos labor edomuit) E. 2730, 1388, 1760. hold — poplatek: i dnešní den měs o toto holdy dává ciesaři proto Ar. 1666. hole: ciesař hole (= suše) odpovědě Ar. 1280. 2222,
Strana 438
438 holub, nom. pl. holubie E. 1121, holubé E. 1113. holý: ten dóm hol biese Ap. 2265, honenie — ütocení J. 601. honiti s kym — potykati se ]. 503. horücí: vedro horücie E. 487; horucie retky E. 1745; horücí zima E. 387. hospoda — 1. pán: krmít mé má hospoda E. 2665, 2869; mój pán i má hospoda Ar. 315, 4415; 2. paní, hospodyně: kakž na stole mnoho stálo, však hospodě zda se málo E. 660; 3. byt, v němž jsme hostem: dobré hospody dobychu, v níž jim všicku potřebu dali Ar. 4966, 1384 5059, 5060, T. 496. hospodář — pán, hostitel, Gastfreund Ap. 2242, 2192, 2265, Ar. 5677. hospodin — pán: tof slibuji tobé, hospodine Ar. 602. hospodní — pánüv : hospodnie péée E. 2893. host — host, cizinec: hosti i coZ svych méjiese Ar. 96; veselá mysl hosté viece sytí E. 677, Ar. 5005. hostí f.; i zbi je velmi zlá hosti E. 127. hosti vece po jedení E. 665, 668, 686, 693, 1537, 1587, 2274; aby uctila onu hosti E. 651. hostinnÿ cizi, pfíchozí: lodie hostinné Ap. 2248. hotovati sé: by Ar. 1552, 4885. hotovy — co jest po ruce, pfipraveny, dodčlaný: hotové zbožie Ar. 1751, všechno bylo hotové J. 1448; budeš hotovéjí tiem J. 369; to vse ode mne hotovo máš T. 513; čtiři střelnice roz- káza dělati a mieti hotovu Ar. 1613; káza se všem na hotové mieti Ar. 2454; jsemt k tvé prosbé hotov T. 62; pro tvú ctnost hotova tobě chcit býti Ar. 580; když již se vším hotovi biechu Ar. 2636, 824. hovéti komu — dáti pohovu T. 1433, E. 841. hoviti co čím: pokoj strdí mú krmi hoví (= hoc mihi pax mellit) E. 1760. Místo nejisté, ježto rým žádá hojí srv. E. 2730- hra: bychom jim napřed hry nedali i= bychom boj neztratili; nez jsme bojovati začali) Ar. 3256. hrabstvie Ar. 157, 4379 a j. hradový: tvrdost hradová — tvrdý hrad Ar. 2465. hranostaj — kožešina z hranostaje: pře- 56 К vojné hotovali mnoZstvie hranostajóv posla Ar. 1962, 2768. hráti v turnej J. 1443. hrbovaty B. 4^. hrdéti — pohrdati: ještě by své rúšce méla, Ze by druZkami nchrdéla E. 1677. hrdina: mé milé hrdiny Ar. 2488. hrdinstvo J. 668, 1511, T. 1400. hrdlo: Ziezen hrdla (— fauces) suchotü sü£i E. 2750. hřec, gen. herce — hráé Ar. 5106, J. 1462. hříčka — hra: rozličnů hříčku vediechu (= provozovali) ]. 1442. hrímati — tlouci, raniti: jenZ ji líbá i objímá, jejie líčko nosem hříma Ar. 3220. hfitcó — ? rubín v ní (v koruně) nejeden veliký, a v té hritcy pták všeliký a každy křičí, což má síly J. 327. hrom — pohroma: Terviganti Apollo ktomu i Machomet biechu v hromu Ar. 5168. hromada: hnáti s kým v hromadu — utkati se bojem T. 1391, ]. 591. hromádka: v hromádce se držiechu Ar. 4465; počechu děkovati, že se jim dal ještě sjítí a v hromádce tak pobyti Ar. 3953. hróza — hrozba: toho neslusie plniti, coZs hrozû musil slíbiti E 1488; když si poddán lestnej hrozi E. 1489; poécechu sprostné hrozi láti E. 978, 2128, 2129. hrozny — 1. plný hrůzy: až mě tu by hrozno státi J. 976; 2. veliky: nalezne jej v hrozné ctnosti Ar. 154; a tu hrozná pány biesta Ar. 158; hrozné utěšenie Ar. 527; hroznú čest Ar. 2147, 2159; v hrozné světlosti Ar. 2318; hrozný přiekop Ar. 2370; s hroznú prosbü Ar. 2415; podle hrozné své milosti Ar. 2583; v hrozné érvenosti Ar. 2793; hrozná radost Ar. 5653. hubenec — bídník, uboZák E. 1696, 3199. hubenicé — nestastnice E 1764, 2315. hubený — ubohý, nešťastný: móžeš býti huben také E. 2170; přieliš ději huben tomu E. 1164; hubené — nešťastně, ne- vyhodné: hubenét by se bili Ar. 4543; ale to hubené (— málo) chváli Ar. 2973. hudček — malý hudebník J. 1451. hustota — houští (?): pro hustotunevidiechu sebe, jediné patřiechu do nebe Ar. 3986. hüité — 1. houští Ar. 4136; 2. tlačenice Ar. 3492. húžev: búžvi mu o hrdlo zadrže E. 2447; húžvami Ar. 4025.
438 holub, nom. pl. holubie E. 1121, holubé E. 1113. holý: ten dóm hol biese Ap. 2265, honenie — ütocení J. 601. honiti s kym — potykati se ]. 503. horücí: vedro horücie E. 487; horucie retky E. 1745; horücí zima E. 387. hospoda — 1. pán: krmít mé má hospoda E. 2665, 2869; mój pán i má hospoda Ar. 315, 4415; 2. paní, hospodyně: kakž na stole mnoho stálo, však hospodě zda se málo E. 660; 3. byt, v němž jsme hostem: dobré hospody dobychu, v níž jim všicku potřebu dali Ar. 4966, 1384 5059, 5060, T. 496. hospodář — pán, hostitel, Gastfreund Ap. 2242, 2192, 2265, Ar. 5677. hospodin — pán: tof slibuji tobé, hospodine Ar. 602. hospodní — pánüv : hospodnie péée E. 2893. host — host, cizinec: hosti i coZ svych méjiese Ar. 96; veselá mysl hosté viece sytí E. 677, Ar. 5005. hostí f.; i zbi je velmi zlá hosti E. 127. hosti vece po jedení E. 665, 668, 686, 693, 1537, 1587, 2274; aby uctila onu hosti E. 651. hostinnÿ cizi, pfíchozí: lodie hostinné Ap. 2248. hotovati sé: by Ar. 1552, 4885. hotovy — co jest po ruce, pfipraveny, dodčlaný: hotové zbožie Ar. 1751, všechno bylo hotové J. 1448; budeš hotovéjí tiem J. 369; to vse ode mne hotovo máš T. 513; čtiři střelnice roz- káza dělati a mieti hotovu Ar. 1613; káza se všem na hotové mieti Ar. 2454; jsemt k tvé prosbé hotov T. 62; pro tvú ctnost hotova tobě chcit býti Ar. 580; když již se vším hotovi biechu Ar. 2636, 824. hovéti komu — dáti pohovu T. 1433, E. 841. hoviti co čím: pokoj strdí mú krmi hoví (= hoc mihi pax mellit) E. 1760. Místo nejisté, ježto rým žádá hojí srv. E. 2730- hra: bychom jim napřed hry nedali i= bychom boj neztratili; nez jsme bojovati začali) Ar. 3256. hrabstvie Ar. 157, 4379 a j. hradový: tvrdost hradová — tvrdý hrad Ar. 2465. hranostaj — kožešina z hranostaje: pře- 56 К vojné hotovali mnoZstvie hranostajóv posla Ar. 1962, 2768. hráti v turnej J. 1443. hrbovaty B. 4^. hrdéti — pohrdati: ještě by své rúšce méla, Ze by druZkami nchrdéla E. 1677. hrdina: mé milé hrdiny Ar. 2488. hrdinstvo J. 668, 1511, T. 1400. hrdlo: Ziezen hrdla (— fauces) suchotü sü£i E. 2750. hřec, gen. herce — hráé Ar. 5106, J. 1462. hříčka — hra: rozličnů hříčku vediechu (= provozovali) ]. 1442. hrímati — tlouci, raniti: jenZ ji líbá i objímá, jejie líčko nosem hříma Ar. 3220. hfitcó — ? rubín v ní (v koruně) nejeden veliký, a v té hritcy pták všeliký a každy křičí, což má síly J. 327. hrom — pohroma: Terviganti Apollo ktomu i Machomet biechu v hromu Ar. 5168. hromada: hnáti s kým v hromadu — utkati se bojem T. 1391, ]. 591. hromádka: v hromádce se držiechu Ar. 4465; počechu děkovati, že se jim dal ještě sjítí a v hromádce tak pobyti Ar. 3953. hróza — hrozba: toho neslusie plniti, coZs hrozû musil slíbiti E 1488; když si poddán lestnej hrozi E. 1489; poécechu sprostné hrozi láti E. 978, 2128, 2129. hrozny — 1. plný hrůzy: až mě tu by hrozno státi J. 976; 2. veliky: nalezne jej v hrozné ctnosti Ar. 154; a tu hrozná pány biesta Ar. 158; hrozné utěšenie Ar. 527; hroznú čest Ar. 2147, 2159; v hrozné světlosti Ar. 2318; hrozný přiekop Ar. 2370; s hroznú prosbü Ar. 2415; podle hrozné své milosti Ar. 2583; v hrozné érvenosti Ar. 2793; hrozná radost Ar. 5653. hubenec — bídník, uboZák E. 1696, 3199. hubenicé — nestastnice E 1764, 2315. hubený — ubohý, nešťastný: móžeš býti huben také E. 2170; přieliš ději huben tomu E. 1164; hubené — nešťastně, ne- vyhodné: hubenét by se bili Ar. 4543; ale to hubené (— málo) chváli Ar. 2973. hudček — malý hudebník J. 1451. hustota — houští (?): pro hustotunevidiechu sebe, jediné patřiechu do nebe Ar. 3986. hüité — 1. houští Ar. 4136; 2. tlačenice Ar. 3492. húžev: búžvi mu o hrdlo zadrže E. 2447; húžvami Ar. 4025.
Strana 439
439 hybéti — hynouti: ba hybéti bude Lavry- novi J. 1651. hybét — citosl. béda! T. 1075 Hylbrant, starý hrdina a mistr Jetřichův J. 46, 70, 124, 181, 473 a j.; Hilbrant J. 1765; Hylbrand J. 1220; mistr Hylbrant J. 993, 1896 ; Hylbrant Jetfichôv sluha J. 1815, Hylbrant vece ten starÿ kněz J. 1262; Hylbrant starÿ J. 1544, 1996; Hylbrant ten starÿ muz J. 1011. hyn, hyñ — tam Ar. 3481, 5733, 3753 sl, J. 1986, Ar. 694, 2322 a j. hynštík — hřebec T. 208. hyzditi — hanéti, odsuzovati co: mnozí tu válku hyZdiechu Ar. 1741. Ch. chanéti sé: miliskovati se, zártlich thun Ar. 3091, 3153. chlapí: jíZ mé smutí chlapie ruka E. 2640. chlapsky = co přísluší chlapům na rozdíl od rytífü Ar. 1638, Ap. 212b. chlevny: chlevné dvefi E. 1417. chlüditi — trápiti: péče jej v srdci chlüdi E 2913. choditi o tem — obmÿsleti co E. 296, 2078. chovaëka — kojnä, péstounka Ap. 219b, 2202. chovati 1. koho — pfechovávati T. 485, Ar. 2163; 2. sé &eho — vystfihati se: chovaj se jedno Lavryna J. 1644, E. 1800. chrbet, chríbet — hfbet E. 936, 1705, 2140, B. 8a. chténie Ar. 2633, 2652, 5391 a j. chtieti, 1. pl. cheme Ar. 1938: 1. s dat.: Ze chce Apollonovi (— Apollona za muže) Ap. 215a, chcit od vás těžkému základu J. 394, Ar. 5329, Ap. 2103; 2. s genit.: ktoZ chce zdravie bezpečného E. 2619; 3. v opise č. budoucího: chce-liť Stéstie priezen dati, Lavrynovi mds ostati J. 1828; den se pak ten blíziese, jenZ pfímétie vyjíti chtiese Ar. 5064; 4 Ze se chce lev znojem vztéci (— Ze se div ne- vztekl) E. 1180; slunce se chce aZ uZéci i: 1. poji pfechodnik ku následujícímu slovesu: vida nad lidmi takú zhibu i káza trübiti v trübu J. 1903; prodavsi pak vlnu i zaplati E. 390, 479, 2624, J. 1822; jednou se slovesem předchá- zejícím (srv. a): voláše velmi i prose J. 871; pojí větu časovou k následující větě hlavní: když již ležieše na loži E. 1179; žalostí i hněvem chtě se vztéci, vze štít J. 943; všechny chtie zhořeti od zlata J. 1390. chudý, viz dativ. chutné — rychle: by ji ráčil vyprostiti aneb chutně umořiti Ar. 3104. chválený: jest on tak chválen král J. 126. chváliti koho z čeho: chvále boha tvorce svého z toho daru velikého Ar. 499 sl. chvátiti — 1. chvátati: k Florybelle jíti chváti T. 1405; kdyZ král odmluviti chváti (— když odpověděl) T. 382; vězně rozpustiti chváti T. 715; 2. chvátiti co = vzchytiti: kdyZ jej Detleb s zemé chváti J. 925; seno v jesle chváti E. 2861; sladkú frecí smutnáü chváti (— dulces monitus intexit amato cordi) E. 2415; 3. chvátiti sé éeho — chopiti se: muZovy se k&tice chváti E. 2454; panna mu se hrdla chváti T. 1164; svého se oře chváti J. 915; bázlivý se běhu chváti E. 2354. chvíle: králová neučiní meškala) J. 1490, 1375. chvostek E. 923. chyliti sé — blíziti se Ar. 3503. chytrý: an jsa chytr, sprosten se vidí E. 3137. chvíle (= ne- a ciesař se k nie přiloži, i obje jej Ar. 1246; 2. v záporné větě = ani: nechtě se i s miesta hnüti E. 154; ját i jedné (— žádné) hrózy nevědě E 280; nebylo nikdy temné noci i jedné J. 324; nemóžeť i žádný (= žádný) nechati Ar. 2063. ijeden viz z.
439 hybéti — hynouti: ba hybéti bude Lavry- novi J. 1651. hybét — citosl. béda! T. 1075 Hylbrant, starý hrdina a mistr Jetřichův J. 46, 70, 124, 181, 473 a j.; Hilbrant J. 1765; Hylbrand J. 1220; mistr Hylbrant J. 993, 1896 ; Hylbrant Jetfichôv sluha J. 1815, Hylbrant vece ten starÿ kněz J. 1262; Hylbrant starÿ J. 1544, 1996; Hylbrant ten starÿ muz J. 1011. hyn, hyñ — tam Ar. 3481, 5733, 3753 sl, J. 1986, Ar. 694, 2322 a j. hynštík — hřebec T. 208. hyzditi — hanéti, odsuzovati co: mnozí tu válku hyZdiechu Ar. 1741. Ch. chanéti sé: miliskovati se, zártlich thun Ar. 3091, 3153. chlapí: jíZ mé smutí chlapie ruka E. 2640. chlapsky = co přísluší chlapům na rozdíl od rytífü Ar. 1638, Ap. 212b. chlevny: chlevné dvefi E. 1417. chlüditi — trápiti: péče jej v srdci chlüdi E 2913. choditi o tem — obmÿsleti co E. 296, 2078. chovaëka — kojnä, péstounka Ap. 219b, 2202. chovati 1. koho — pfechovávati T. 485, Ar. 2163; 2. sé &eho — vystfihati se: chovaj se jedno Lavryna J. 1644, E. 1800. chrbet, chríbet — hfbet E. 936, 1705, 2140, B. 8a. chténie Ar. 2633, 2652, 5391 a j. chtieti, 1. pl. cheme Ar. 1938: 1. s dat.: Ze chce Apollonovi (— Apollona za muže) Ap. 215a, chcit od vás těžkému základu J. 394, Ar. 5329, Ap. 2103; 2. s genit.: ktoZ chce zdravie bezpečného E. 2619; 3. v opise č. budoucího: chce-liť Stéstie priezen dati, Lavrynovi mds ostati J. 1828; den se pak ten blíziese, jenZ pfímétie vyjíti chtiese Ar. 5064; 4 Ze se chce lev znojem vztéci (— Ze se div ne- vztekl) E. 1180; slunce se chce aZ uZéci i: 1. poji pfechodnik ku následujícímu slovesu: vida nad lidmi takú zhibu i káza trübiti v trübu J. 1903; prodavsi pak vlnu i zaplati E. 390, 479, 2624, J. 1822; jednou se slovesem předchá- zejícím (srv. a): voláše velmi i prose J. 871; pojí větu časovou k následující větě hlavní: když již ležieše na loži E. 1179; žalostí i hněvem chtě se vztéci, vze štít J. 943; všechny chtie zhořeti od zlata J. 1390. chudý, viz dativ. chutné — rychle: by ji ráčil vyprostiti aneb chutně umořiti Ar. 3104. chválený: jest on tak chválen král J. 126. chváliti koho z čeho: chvále boha tvorce svého z toho daru velikého Ar. 499 sl. chvátiti — 1. chvátati: k Florybelle jíti chváti T. 1405; kdyZ král odmluviti chváti (— když odpověděl) T. 382; vězně rozpustiti chváti T. 715; 2. chvátiti co = vzchytiti: kdyZ jej Detleb s zemé chváti J. 925; seno v jesle chváti E. 2861; sladkú frecí smutnáü chváti (— dulces monitus intexit amato cordi) E. 2415; 3. chvátiti sé éeho — chopiti se: muZovy se k&tice chváti E. 2454; panna mu se hrdla chváti T. 1164; svého se oře chváti J. 915; bázlivý se běhu chváti E. 2354. chvíle: králová neučiní meškala) J. 1490, 1375. chvostek E. 923. chyliti sé — blíziti se Ar. 3503. chytrý: an jsa chytr, sprosten se vidí E. 3137. chvíle (= ne- a ciesař se k nie přiloži, i obje jej Ar. 1246; 2. v záporné větě = ani: nechtě se i s miesta hnüti E. 154; ját i jedné (— žádné) hrózy nevědě E 280; nebylo nikdy temné noci i jedné J. 324; nemóžeť i žádný (= žádný) nechati Ar. 2063. ijeden viz z.
Strana 440
440 indiésky: a Indićśti jich následovali Ar. 3346; v Indičské zemi Ar. 3397. India: té (zemi) India dějí Ar. 3076; od Indy blízko dosti (verš by žádal spíše Indie) Ar. 3404, T. 53. infinitiv m. impt.: sladkú feč za sladkú jacynkt, drahý kámen J. 266, 1111. jáderce — jádro E. 213, 215. jako — ač: jako ste vy kniežata byli, ale nectné ste činili ]. 426. jakož — když: jakož družci strojíš osidlo, často spadáš v tější bydlo E. 1562; protože: vypusti tak žalostný hlas, jakož zaležal ten čas, neb jest smutka dosti jmél J. 1799; opisuje se zájmenem jen zájmeno vztažné: uzda ... jakož ji Lavryn držal v ruce J. 254, srv. jenž. Jakrs, město v Palestyně Ar. 5609. jakyże : který Zivot jest jakyZe, toho hlahol jest takyZe E. 1832. jakž: 1. uvozuje věty časové — když, jakmile: jakž Špiři hradu dojčde, tuť ciesař pomluvu jmějieše Ar. 1375; jakž s túto knčžnu prijedú, povedúť ji v hrozné síle Ar. 640, 2. uvozuje včty podmín- kové — -li: ještě daj mi toho toho La- vryna, jakž jesti tobě má přiezen mila J. 920; 3. tak jakż = także: ondet stfieleji výborně, obrácejíc mnohé vzdorně, tak jakž jich mnoho set ležiechu Ar. 1068. jakž brzo — jakmile: jakž brzo to hadu učini, chudoba jeho velmi skloni E. 1451, Ar. 296, 530, 2264, 3805. jakž jedno = jakmile: a jakž jedno pes zaštěka, zdloděj by pak preč se vleka E. 1281. jakž koli, jakž kolívěk — 1. jako: zde jakž svázán budeš koli E. 2848; 2. když, jakmile: a jakž jeho koli neviděl, pro to velikú práci jměl J. 674; jakž Jetřicha uzře kolivěk, poče se zaň velmi báti J. 1845, T. 1366; 3. jakkoli: E. 299, 2902, jakž náhle — jakmile: jakž jej Jetřich náhle zoči J. 1895. jasný: kteraks krásen a ve všie lepotě jasen E. 818. jaspis: o jaspidu kamenu drahém E. kap. 1. E. 225. dáti E. 1790; odpust tomu malćmu člověku, Lavrynkovi mému zeti, a mě viec za sluhu jmieti J. 892; dobrý den bratru mieti E. 2062. inhned T. 875, jinak v kodexu všady ihned. ižádný v. z. jédati sé — sápati se: fiedko té ten pes ujiedá, jenž se na tč štčkem jedá E. 1290. jeden — 1. človčk: a každé z nich ústa pfeveliká jméjiese, Ze pojednû jeden pohltiese B. 8b (v rkp. univ. élovéka); 2. ve významu neurč. členu: jeden sedlák krmil hada E. 1442; zloděj pozva k sobě jednoho psa E. 1247; přiteče k jedné studnici E. 2333; učinil jednu krásnú zahradu J. 110: 3. v záporné vété — žádný: jednoho diela nemaje E. 2728; pak slovo to bývá skoro vždy se spojkou z: vědě, že jest i jeden živý nesměl na to po- mysliti J. 43; i jedno = nic: i jednoho se nebojte J. 1344; Lavrynek nemóże i jednoto użiti J. 901. jódenie — 1. jedeni Ar. 3149; 2. jidlo Ar. 2632, T. 967 a j. jediné — 1. pouze: nic jiného nedbají, jedinét bohatstvie hledají E. 6; 2. v zá- porné větě = než: nelétaj jediné v noci E. 2203. jedinička, lichotný název ženy Ar. 725. jéditi v. ostrota. jednak = tož přece: jednak pokusíme toho J. 1261. jedne v jedno. jednezt v. jednoźt. jedno, jedne — 1. jen, pouze: co dobudeś chvály z toho? jedno vezmeš haňby mnoho E. 1200, 1579, 1703, 1735, 1736, 2541, 2791, J. 548, 1546, 1920; 2. po záporu — než: jenž tobě nic dobrého přeje, jedno všeho zlého Ar. 903; 3. ve vété podmínk — jen-li: milosti mé nelze mieti, jedne budeš sladce pěti E. 2235; 4. jedno ač = i kdyby: jedno ač by jie stféhl zmek, nechajZt mám velikü práci, jáť mu té pýchy ukráci J. 192. Viz kdež jednostajný E. 202. jednožť — v tom, v tu chvíli: jednožť poplu koráb; jednožť jeden z korábu vyskoči Ap. 215b; tomu se Bruncvík
440 indiésky: a Indićśti jich následovali Ar. 3346; v Indičské zemi Ar. 3397. India: té (zemi) India dějí Ar. 3076; od Indy blízko dosti (verš by žádal spíše Indie) Ar. 3404, T. 53. infinitiv m. impt.: sladkú feč za sladkú jacynkt, drahý kámen J. 266, 1111. jáderce — jádro E. 213, 215. jako — ač: jako ste vy kniežata byli, ale nectné ste činili ]. 426. jakož — když: jakož družci strojíš osidlo, často spadáš v tější bydlo E. 1562; protože: vypusti tak žalostný hlas, jakož zaležal ten čas, neb jest smutka dosti jmél J. 1799; opisuje se zájmenem jen zájmeno vztažné: uzda ... jakož ji Lavryn držal v ruce J. 254, srv. jenž. Jakrs, město v Palestyně Ar. 5609. jakyże : který Zivot jest jakyZe, toho hlahol jest takyZe E. 1832. jakž: 1. uvozuje věty časové — když, jakmile: jakž Špiři hradu dojčde, tuť ciesař pomluvu jmějieše Ar. 1375; jakž s túto knčžnu prijedú, povedúť ji v hrozné síle Ar. 640, 2. uvozuje včty podmín- kové — -li: ještě daj mi toho toho La- vryna, jakž jesti tobě má přiezen mila J. 920; 3. tak jakż = także: ondet stfieleji výborně, obrácejíc mnohé vzdorně, tak jakž jich mnoho set ležiechu Ar. 1068. jakž brzo — jakmile: jakž brzo to hadu učini, chudoba jeho velmi skloni E. 1451, Ar. 296, 530, 2264, 3805. jakž jedno = jakmile: a jakž jedno pes zaštěka, zdloděj by pak preč se vleka E. 1281. jakž koli, jakž kolívěk — 1. jako: zde jakž svázán budeš koli E. 2848; 2. když, jakmile: a jakž jeho koli neviděl, pro to velikú práci jměl J. 674; jakž Jetřicha uzře kolivěk, poče se zaň velmi báti J. 1845, T. 1366; 3. jakkoli: E. 299, 2902, jakž náhle — jakmile: jakž jej Jetřich náhle zoči J. 1895. jasný: kteraks krásen a ve všie lepotě jasen E. 818. jaspis: o jaspidu kamenu drahém E. kap. 1. E. 225. dáti E. 1790; odpust tomu malćmu člověku, Lavrynkovi mému zeti, a mě viec za sluhu jmieti J. 892; dobrý den bratru mieti E. 2062. inhned T. 875, jinak v kodexu všady ihned. ižádný v. z. jédati sé — sápati se: fiedko té ten pes ujiedá, jenž se na tč štčkem jedá E. 1290. jeden — 1. človčk: a každé z nich ústa pfeveliká jméjiese, Ze pojednû jeden pohltiese B. 8b (v rkp. univ. élovéka); 2. ve významu neurč. členu: jeden sedlák krmil hada E. 1442; zloděj pozva k sobě jednoho psa E. 1247; přiteče k jedné studnici E. 2333; učinil jednu krásnú zahradu J. 110: 3. v záporné vété — žádný: jednoho diela nemaje E. 2728; pak slovo to bývá skoro vždy se spojkou z: vědě, že jest i jeden živý nesměl na to po- mysliti J. 43; i jedno = nic: i jednoho se nebojte J. 1344; Lavrynek nemóże i jednoto użiti J. 901. jódenie — 1. jedeni Ar. 3149; 2. jidlo Ar. 2632, T. 967 a j. jediné — 1. pouze: nic jiného nedbají, jedinét bohatstvie hledají E. 6; 2. v zá- porné větě = než: nelétaj jediné v noci E. 2203. jedinička, lichotný název ženy Ar. 725. jéditi v. ostrota. jednak = tož přece: jednak pokusíme toho J. 1261. jedne v jedno. jednezt v. jednoźt. jedno, jedne — 1. jen, pouze: co dobudeś chvály z toho? jedno vezmeš haňby mnoho E. 1200, 1579, 1703, 1735, 1736, 2541, 2791, J. 548, 1546, 1920; 2. po záporu — než: jenž tobě nic dobrého přeje, jedno všeho zlého Ar. 903; 3. ve vété podmínk — jen-li: milosti mé nelze mieti, jedne budeš sladce pěti E. 2235; 4. jedno ač = i kdyby: jedno ač by jie stféhl zmek, nechajZt mám velikü práci, jáť mu té pýchy ukráci J. 192. Viz kdež jednostajný E. 202. jednožť — v tom, v tu chvíli: jednožť poplu koráb; jednožť jeden z korábu vyskoči Ap. 215b; tomu se Bruncvík
Strana 441
pfevelmi divieše, že žádného v tom městě nevidieše; jednežť po malé chvíli uslyše trubače B. 13b. jédti — jeti Ar. 1908, 5372, J. 128, T. 1124. jedva J. 1002, 2030. její se skloňuje: jejiech obrancóv E. 2613, 160. jektati: žena pláčem srdce poče jektati E. 2386. jeliž — 1. leda T. 406, 960; leda že T. 347, 349, J. 1252; 2. ać T. 1218. jenz, je$to akk. sg. skrzé ńenż m. skrz6ńż Ar. 2371: 1. opisuje se zájmenem jen n. ten zájmeno vztaZné: abych pomstil své Zalosti, jenZ jie mám od nich ptielis dosti J. 1572 sl; méjiese jednoho robotnika, jesto bieSe jeho v svém domé vladafem učinila Ap. 2202; a když toho uhleda kněze, jenž u něho (= u něhož) bieše věze T. 1489 sl.; k zemi, jenž jí Cypra diechu Ar. 2351; dékujit té veliké věrnosti, jenž ste ji ke mně ukázali Ar. 1673; vida žalost, jenž ji jmějiechu Ar. 1729; šironožcové, jenž je vedl zdaleka s sebü Ar. 5625; pfijel s hostmi nesljchanymi, jenZ jich v té zemi ne- vídáno Ar. 4196; jenž se již nestane toho (— čehož) J. 14; 2. — kdy: den se pak ten blížieše, jenž příměřie vyjiti chtieše Ar. 5063 sl. Jeruzalem Ar 2645, 5443, 5575. jéstiáb: jestfáb (akk.) svój hřích postiže, když jej ptáčník se Ipu zdviZe (— vestigat sua pena scelus) E. 2259; za král vzeli jestřáb sobě E. 1115. ješto — když: pomněte, že Bóh náš milý, ješto sme na moři byli, nás od smrti jest uchoval Ar. 2570. Viz jenž. jésutny, jéSitny — marný E. 1456. jöti na koho (totiž vojenskou moci) Ar. 1554, jčti po kým (— za kým) J. 953. jötie — zajeti T. 1145. jótie — jetí, jízda T. 1458. Jetřich Berúnský, v něm. pověstech Dietrich vor Bern J. 19, 32, 356, 448 atd. Viz Berúnský. Jezu Kryste Ar. 2238. jhráti na mieč Ap. 212b. jie = její: Ar. 135. jieti jmu: o nież ctnosti psáno mnoho slovo zase jíti — zpět bráti 441 Ar. 5880; jieti sé koho — pustiti se do koho J. 1747. jiezda — klání (v turnaji) T. 1417. jiezdny: zda by jej ucinil jiezdna (— zda by mu opatřil koně i se vším, co do boje patří) T. 516, 1780, Ar. 2947. jicha: nebo jediechu zlú jíchu (— bylo jim zle) Ar. 3536. jilec: jilci i hlava se velmi stkviese J. 302. jinake — jinak E. 2411, 3228. Jindřich, falckrabí rýnský, sestřenec císaře Otty: Jindřich z Rýna Ar. 1474 sl.; Jindfich lankrabie od Ryna Ar 837. Viz teké Ar. 862, 866, 870. jinoch — rek; tak básník nazývá Jetřicha a jeho druhy: neb se Lavryn tam tisknieše, ty jinochy zbíti chtieše J. 1772 sl. jinošé — muž dospělý: leč buď mladý neb jinoše, chudý, pán aneb panoše Ar. 792. jíti: neb mu blízko k srdci jdieše Ap. 216b; jdi ruče na své nohy E. 2816; musí mu na život jíti ]. 902; kterak chceš s ním okolo jíti (!) Ar. 925. jmě: šironožci jich jmenovć Ar. 4284; kohoZ kolivék doséZechu, viec jemu jména nevzdéchu (— ji ho nevolali jménem, neboť byl mrtev) Ar. 3528; koruna i země spadla na mě jednu ve jmě Ar. 3418, 2490, 3076, 4139. jmenovaty — prosluly J. 1108. jmieti, mieti — 1. míti: tvá sestru vlastní za sebú jmám (za ženu) J. 844; jmaś-li mü sestru za sebü J. 1028; že ji vždy chtěl k ženě mieti (! Ar. 132; slíbili Lavrynka takć v tom tovafise jmieti J. 1180; Arnošt nemějieše rovné (— rovné moci) Ar. 1761, 1894; nemćjż niżadny smiechu z toho Ar. 3305; majíť ji vše- ckny panie v éest (— v ücté) J. 1144; 2. povaZovati: to za nejvéts( div jmé- jiechu Ar. 2441; 3. domnívati se: by anjel byl, tof jsem jmél J. 358; 4. v opise budoucího č.: Lavrynovi máé ostáti J. 1829; tat se tobé má hoditi Ar. 275, 2677; 5. míti se, počínati si: veseléc se velmi méjiechu Ar. 1135; velmi se honosně majíce Ar. 1102; tuť se poče mužně mieti Ar. 784. Jupiter E. 1046. juże, już = iiż, ted F. 948, 1298, 2401, J. 1012, 1148, 1186, 1320, 1738, 1740.
pfevelmi divieše, že žádného v tom městě nevidieše; jednežť po malé chvíli uslyše trubače B. 13b. jédti — jeti Ar. 1908, 5372, J. 128, T. 1124. jedva J. 1002, 2030. její se skloňuje: jejiech obrancóv E. 2613, 160. jektati: žena pláčem srdce poče jektati E. 2386. jeliž — 1. leda T. 406, 960; leda že T. 347, 349, J. 1252; 2. ać T. 1218. jenz, je$to akk. sg. skrzé ńenż m. skrz6ńż Ar. 2371: 1. opisuje se zájmenem jen n. ten zájmeno vztaZné: abych pomstil své Zalosti, jenZ jie mám od nich ptielis dosti J. 1572 sl; méjiese jednoho robotnika, jesto bieSe jeho v svém domé vladafem učinila Ap. 2202; a když toho uhleda kněze, jenž u něho (= u něhož) bieše věze T. 1489 sl.; k zemi, jenž jí Cypra diechu Ar. 2351; dékujit té veliké věrnosti, jenž ste ji ke mně ukázali Ar. 1673; vida žalost, jenž ji jmějiechu Ar. 1729; šironožcové, jenž je vedl zdaleka s sebü Ar. 5625; pfijel s hostmi nesljchanymi, jenZ jich v té zemi ne- vídáno Ar. 4196; jenž se již nestane toho (— čehož) J. 14; 2. — kdy: den se pak ten blížieše, jenž příměřie vyjiti chtieše Ar. 5063 sl. Jeruzalem Ar 2645, 5443, 5575. jéstiáb: jestfáb (akk.) svój hřích postiže, když jej ptáčník se Ipu zdviZe (— vestigat sua pena scelus) E. 2259; za král vzeli jestřáb sobě E. 1115. ješto — když: pomněte, že Bóh náš milý, ješto sme na moři byli, nás od smrti jest uchoval Ar. 2570. Viz jenž. jésutny, jéSitny — marný E. 1456. jöti na koho (totiž vojenskou moci) Ar. 1554, jčti po kým (— za kým) J. 953. jötie — zajeti T. 1145. jótie — jetí, jízda T. 1458. Jetřich Berúnský, v něm. pověstech Dietrich vor Bern J. 19, 32, 356, 448 atd. Viz Berúnský. Jezu Kryste Ar. 2238. jhráti na mieč Ap. 212b. jie = její: Ar. 135. jieti jmu: o nież ctnosti psáno mnoho slovo zase jíti — zpět bráti 441 Ar. 5880; jieti sé koho — pustiti se do koho J. 1747. jiezda — klání (v turnaji) T. 1417. jiezdny: zda by jej ucinil jiezdna (— zda by mu opatřil koně i se vším, co do boje patří) T. 516, 1780, Ar. 2947. jicha: nebo jediechu zlú jíchu (— bylo jim zle) Ar. 3536. jilec: jilci i hlava se velmi stkviese J. 302. jinake — jinak E. 2411, 3228. Jindřich, falckrabí rýnský, sestřenec císaře Otty: Jindřich z Rýna Ar. 1474 sl.; Jindfich lankrabie od Ryna Ar 837. Viz teké Ar. 862, 866, 870. jinoch — rek; tak básník nazývá Jetřicha a jeho druhy: neb se Lavryn tam tisknieše, ty jinochy zbíti chtieše J. 1772 sl. jinošé — muž dospělý: leč buď mladý neb jinoše, chudý, pán aneb panoše Ar. 792. jíti: neb mu blízko k srdci jdieše Ap. 216b; jdi ruče na své nohy E. 2816; musí mu na život jíti ]. 902; kterak chceš s ním okolo jíti (!) Ar. 925. jmě: šironožci jich jmenovć Ar. 4284; kohoZ kolivék doséZechu, viec jemu jména nevzdéchu (— ji ho nevolali jménem, neboť byl mrtev) Ar. 3528; koruna i země spadla na mě jednu ve jmě Ar. 3418, 2490, 3076, 4139. jmenovaty — prosluly J. 1108. jmieti, mieti — 1. míti: tvá sestru vlastní za sebú jmám (za ženu) J. 844; jmaś-li mü sestru za sebü J. 1028; že ji vždy chtěl k ženě mieti (! Ar. 132; slíbili Lavrynka takć v tom tovafise jmieti J. 1180; Arnošt nemějieše rovné (— rovné moci) Ar. 1761, 1894; nemćjż niżadny smiechu z toho Ar. 3305; majíť ji vše- ckny panie v éest (— v ücté) J. 1144; 2. povaZovati: to za nejvéts( div jmé- jiechu Ar. 2441; 3. domnívati se: by anjel byl, tof jsem jmél J. 358; 4. v opise budoucího č.: Lavrynovi máé ostáti J. 1829; tat se tobé má hoditi Ar. 275, 2677; 5. míti se, počínati si: veseléc se velmi méjiechu Ar. 1135; velmi se honosně majíce Ar. 1102; tuť se poče mužně mieti Ar. 784. Jupiter E. 1046. juże, już = iiż, ted F. 948, 1298, 2401, J. 1012, 1148, 1186, 1320, 1738, 1740.
Strana 442
К: svú zlobu má k (= za) věčnému platu Ar. 5604; že ji vždy chtěl k ženě mieti Ar.132. káď činiti — připravovati k lázni T. 1436. kädc& Ar. 2839, 2843, 2887; gen. pl. ká- dec Ar. 2847. kajkléř J. 2017. kak — jak E. 1439, T. 1412. kako — jak E. 1009, 1871. kakž — jakž, jakkoli E. 659, 1378, 1516, T. 389. kakzkoli — jakkoli E. 3079. kalcedon, drahý kámen J. 272. kámen: o kamenu E. kap. 1. kamos — kamsi J. 690 Kananea (v rkp. Kanea), zemé obrü na východě Ar. 4559. kanonióstvo — kanovnictví Ar. 211. kanovnićstvie Ar. 229. kápiéka, dem. od kápé J. 1074. kapla Ar. 1391. Karbunkulikus hora B. 6^. karbunkulus, drahÿ kámen Ar. 2759, J. 522. kat: porutili sû ho zlému katu (= čertu) Ar. 1139; Ze bez dieky vzata od potvor- ného kata Ar. 3218. kati s&: kaj se hiiecha E. 881. Kavin T. 354, viz Gavin. káza — trest: ale uciním takü kázu, bu- dúť mieti potom hrózu J. 1556. kázaně — slušně, dvorně T. 157. kázání — 1. rozkaz Ar. 190, J. 1620; 2 sluZba J. 825, 894, 1479. kazany — zvedeny: aby byl kazan E. 2514, Ap. 213b. kázen f. — 1. slušný mrav, slušnost, počest- nost, něm. zucht: oni skázní děkováchu Ar. 5405, 5912, E. 2527, T. 507, 509; 2. poslušenství, služba E. 1142, T. 77. kdasi, kdas — kdysi E. 1113, 2110, 2050, 885, kdaž — když E. 4. kdež jedno — kdekoli E. 1764. kdež mohúc: abychom kdež mohúc jména dobrého dobývali B. 12. když, spojka příčin.: nepakosť sebe men- šiemu, když mdlý móž činiti tobě mnoho zlého (lat. cum) E. 757 kdyzto — kdyZ E. 640, 1780, J. 1969. kehdy — kdyż E. 754, 1431. kládati iter. od klásti Ar. 3869. kladenie — pokládání: učinil nanč tak drahé kladenie od rozličného kamenie ]. 260. klakati — klekati E. 1947 (žádá rým). klam — žert, posmčch: to vida Astryolus, že nenie klam B. 14a: oslík smč klam, smiech z nčho činiti E. 2143, klam mieti z koho T. 1154. klamati kým = žerty si tropiti z koho, posmivati se komu: všichni by námi klamali J. 1231. klánie = zápas v turneji Ar. 673. klapati chvostkem E. 923. klásti sé — se damnare: sám sé poce lev v něm (= v tom) klásti E 2092. klášter — chrám, něm. můnster Ar. 207, 5686, 5727, 5830, 5956. kláti 3. pl. kolí J. 1207, Ar. 675. Klavik, šlechtic tyrsky Ap. 2115, 212a. klejt — prüvod Ar. 4809, 5339. klektati, 3. pl. klektaji, pfech. klekcice Ar. 3114, 3116; klektati nosem = klapati Ar. 3232. klénot — ozdoba na helmu; poklad, nom. pl klénoti T. 652, Ar. 310, 1005, 3019, J. 1419. Kleofáš, kníže assyrské B. 14b. klepati sé J. 513, 366. kléti sé — zaklínati se Ap. 2205. klízati — sklízeti: přikloň svoji uši blíže, tato slova pilně klíže E. 630. klon: hospodyně z dupce klonu poče těšiti strastnú onu E. 695. klubečko E. 690. klvati, kluji, kliji — klovati Ar. 3349, 3915, E. 2255. kmen — rod: ciesař kmene ctného Ar. 2203, 92. kniení — kněžna E. 34, 43. kněz — kníže J. 40, 76, 482, 1141 a j. kněžna — kněžka Ap. 2192, knieha Ap. 2223, Ar. 4707, T. 1419. kniezatko Ar. 153, 1017. knieže: dvě mocné kniežetě Ap. 214b. knieżeci Ap. 207b, 215b a j. kniezetsky — kníZecí Ar. 1507. knieżetstvie Ar. 4378, 4738. koba m. — havran E. 46, 814, nemüdry koba E. 824. koberec Ar. 2530. kobolt z něm. — směšná podoba domácího skřítka udělaná ze dřeva nebo vosku, skřítek Ar. 4971. kobr — porážka: a ten s svým sochorem
К: svú zlobu má k (= za) věčnému platu Ar. 5604; že ji vždy chtěl k ženě mieti Ar.132. káď činiti — připravovati k lázni T. 1436. kädc& Ar. 2839, 2843, 2887; gen. pl. ká- dec Ar. 2847. kajkléř J. 2017. kak — jak E. 1439, T. 1412. kako — jak E. 1009, 1871. kakž — jakž, jakkoli E. 659, 1378, 1516, T. 389. kakzkoli — jakkoli E. 3079. kalcedon, drahý kámen J. 272. kámen: o kamenu E. kap. 1. kamos — kamsi J. 690 Kananea (v rkp. Kanea), zemé obrü na východě Ar. 4559. kanonióstvo — kanovnictví Ar. 211. kanovnićstvie Ar. 229. kápiéka, dem. od kápé J. 1074. kapla Ar. 1391. Karbunkulikus hora B. 6^. karbunkulus, drahÿ kámen Ar. 2759, J. 522. kat: porutili sû ho zlému katu (= čertu) Ar. 1139; Ze bez dieky vzata od potvor- ného kata Ar. 3218. kati s&: kaj se hiiecha E. 881. Kavin T. 354, viz Gavin. káza — trest: ale uciním takü kázu, bu- dúť mieti potom hrózu J. 1556. kázaně — slušně, dvorně T. 157. kázání — 1. rozkaz Ar. 190, J. 1620; 2 sluZba J. 825, 894, 1479. kazany — zvedeny: aby byl kazan E. 2514, Ap. 213b. kázen f. — 1. slušný mrav, slušnost, počest- nost, něm. zucht: oni skázní děkováchu Ar. 5405, 5912, E. 2527, T. 507, 509; 2. poslušenství, služba E. 1142, T. 77. kdasi, kdas — kdysi E. 1113, 2110, 2050, 885, kdaž — když E. 4. kdež jedno — kdekoli E. 1764. kdež mohúc: abychom kdež mohúc jména dobrého dobývali B. 12. když, spojka příčin.: nepakosť sebe men- šiemu, když mdlý móž činiti tobě mnoho zlého (lat. cum) E. 757 kdyzto — kdyZ E. 640, 1780, J. 1969. kehdy — kdyż E. 754, 1431. kládati iter. od klásti Ar. 3869. kladenie — pokládání: učinil nanč tak drahé kladenie od rozličného kamenie ]. 260. klakati — klekati E. 1947 (žádá rým). klam — žert, posmčch: to vida Astryolus, že nenie klam B. 14a: oslík smč klam, smiech z nčho činiti E. 2143, klam mieti z koho T. 1154. klamati kým = žerty si tropiti z koho, posmivati se komu: všichni by námi klamali J. 1231. klánie = zápas v turneji Ar. 673. klapati chvostkem E. 923. klásti sé — se damnare: sám sé poce lev v něm (= v tom) klásti E 2092. klášter — chrám, něm. můnster Ar. 207, 5686, 5727, 5830, 5956. kláti 3. pl. kolí J. 1207, Ar. 675. Klavik, šlechtic tyrsky Ap. 2115, 212a. klejt — prüvod Ar. 4809, 5339. klektati, 3. pl. klektaji, pfech. klekcice Ar. 3114, 3116; klektati nosem = klapati Ar. 3232. klénot — ozdoba na helmu; poklad, nom. pl klénoti T. 652, Ar. 310, 1005, 3019, J. 1419. Kleofáš, kníže assyrské B. 14b. klepati sé J. 513, 366. kléti sé — zaklínati se Ap. 2205. klízati — sklízeti: přikloň svoji uši blíže, tato slova pilně klíže E. 630. klon: hospodyně z dupce klonu poče těšiti strastnú onu E. 695. klubečko E. 690. klvati, kluji, kliji — klovati Ar. 3349, 3915, E. 2255. kmen — rod: ciesař kmene ctného Ar. 2203, 92. kniení — kněžna E. 34, 43. kněz — kníže J. 40, 76, 482, 1141 a j. kněžna — kněžka Ap. 2192, knieha Ap. 2223, Ar. 4707, T. 1419. kniezatko Ar. 153, 1017. knieže: dvě mocné kniežetě Ap. 214b. knieżeci Ap. 207b, 215b a j. kniezetsky — kníZecí Ar. 1507. knieżetstvie Ar. 4378, 4738. koba m. — havran E. 46, 814, nemüdry koba E. 824. koberec Ar. 2530. kobolt z něm. — směšná podoba domácího skřítka udělaná ze dřeva nebo vosku, skřítek Ar. 4971. kobr — porážka: a ten s svým sochorem
Strana 443
obr v tom hluku učini kobr Ar. 5158; srv. laš. kobrtaé se, přeškobrtnué se = prevratiti se. kocür J. 1734. kochání — radost, rozkoš E. 190. kojiti sé Cemu: onomu plodu se kojéci E. 559. kolo: kola — vüz T. 566. koláč — odměna Ar. 536, 599, 2320, 4944, 5662, 5672. kolé coll. — kolí B. 62. koltra u lože opona, pokrývka Ar. 2767. komňata Ar. 2616, 2732, 2733; komněta Ar. 1383, 3265, T. 116, 123. komoň Ar. 1411. komonstvo — koné T. 653. komornicé — sluzka J. 1058. komorník — 1. sluha Ar. 3125, 4893, 5723; 2. komorník tajemný — tajemník Ar. 4231. kön: káza kuoü ohnivy pfivésti B. 144. kondicional 1. označuje neskuteénost : neb se jim zdáše, by již všechno zmeškali J. 1978: 2. bývá m. imperativu: jenż svú mocí nade vše vstúpil, aby menšieho nepotupil! E. 1235; jenž tobě jest z mládí slúžil, aby na starost toho užil! E. 1356. Viz také mnieti; 3. místo kondic. bývá imperf. u slovesa býti v řídící větě věty podmínkové: v túž dobu bez nie bieše, leč by nečest ne- přišla spěše E 137 sl. kopier J. 246, viz kropief. korábovy roh Ar. 3795. korčák, korčát — pohár, korbel Ar. 2800, 3980. kořec gen. korce Ap. 21124. kořenie coll. — 1. kořeny, kořínky B. 114, Ar. 3974; 2. květiny silně páchnoucí J. 175, 208, 222, 165, 184, 206 a j. korühev, instr. sg. korühví Ar. 5205, instr. pl. koráhvami Ar 3514. koruptev, akk. sg koruptvi E. 2947, nom. pl. koruptvy E. 2937. koruptvicé E. 2949 kostka — kost, küstka E. 503, 777. kozlec gen. kozelcé IZ. 1403, 1415, 1421. kozlovy: kozlová brada Ar. 5910. krácenie: kdyZ jide na chvílí krácenie (— zábavu) J. 1053. kradem — kradmo, potají T. 210, 1241. krádež m.: zřejmý krádež E. 1809; navrať krádež E. 1810; jenž krádežem se ob- chodí E. 2321, 3014. 443 král: za král vzeli jestřáb sobě E. 1115; před král postaviti E. 2947; srv. T. 693. králík — malý král J. 1691, Ar. 4547. králová — choť králova: toť této tvé zlé příhody nevie tvá milá králová Neonymia B. 3a. královna — 1. dcera královská T. 173; 2. choť králova“ královna Neomenyna B. 1b, Ar. 5660, T. 88, J. 1039, 1067. králový: až do té králové země T. 422. krása dat. sg. krási E. 2797, srv. hróza. krásnička, lichotný název krásné ženy Ar. 629, 655. krásny: havránku, kteraks krásen E. 817; tak byl krásen i bohat Ar. 2378. krátky: jehoZ krátka i lehka Ciji E. 2794. krepkost: na kfepkost = rychle, mocně E. 1916. krestanstvie, krestanstvo T. 1118, 643 a j. kfíkati na koho — kficeti J. 461. kFivda — I. lež: na věky (by mi) uskodilo, bych já křivdu chtěl mluviti Ar. 898; 2. bezpráví: bóhť vie, žeť mi křivdu činie Ar. 1226. kfivomércé — rusitel miru E. 2615. kFivonosy — s kfivÿm zobanem Ar. 3186. křivý — 1. falešný, líčený: křivý hlas E. 1425; páv znamenav krásu kfivú E. 1656, Ar. 920, 1405; kfivá fec Ap. 2183; křivé činy Ar. 1422; 2. lživý: kto o mně co křivého řekl Ar. 1221; 3. křivě = nespravedlivě: křivě bychom učinili, bychom chudinu hubili Ar. 1944, 1757 ; ten tě velmi křiva činí (= pomlouvá) Ar. 1338. Opak pravý, srv. Ar. 1347. kříž: jenž pod křížem s ním jediechu (= na křížovou výpravu) Ar. 2095. krkati — skřečeti, kokrhati E. 825. krkavec — kdo krká: těch krkavcóv řeřábových Ar. 3549. kromě: 1. jenž jest kromě vraha svého (= z dosahu jeho moci) E. 2836 ; jest všie divie zlostí kromé E. 2017; 2. — let, leda že: kromě Dětleba jest na tom užil J. 1184; kromě zbudeš-li hospody a móžeš-li jeho pfelstiti, viec vítězem musíš býti E 2869; kromě než E. 1876, Ar. 1643; kromě když jest kto tak křivý Ar. 920; kromě že příměřie mají Ar. 4843, 3064, J. 307. krópé — krůpěj Ar. 1604. kropier, kropér — ozdobná pokrývka rytíř- ského koně E.84,2111,2137, Ar. 1165,1979.
obr v tom hluku učini kobr Ar. 5158; srv. laš. kobrtaé se, přeškobrtnué se = prevratiti se. kocür J. 1734. kochání — radost, rozkoš E. 190. kojiti sé Cemu: onomu plodu se kojéci E. 559. kolo: kola — vüz T. 566. koláč — odměna Ar. 536, 599, 2320, 4944, 5662, 5672. kolé coll. — kolí B. 62. koltra u lože opona, pokrývka Ar. 2767. komňata Ar. 2616, 2732, 2733; komněta Ar. 1383, 3265, T. 116, 123. komoň Ar. 1411. komonstvo — koné T. 653. komornicé — sluzka J. 1058. komorník — 1. sluha Ar. 3125, 4893, 5723; 2. komorník tajemný — tajemník Ar. 4231. kön: káza kuoü ohnivy pfivésti B. 144. kondicional 1. označuje neskuteénost : neb se jim zdáše, by již všechno zmeškali J. 1978: 2. bývá m. imperativu: jenż svú mocí nade vše vstúpil, aby menšieho nepotupil! E. 1235; jenž tobě jest z mládí slúžil, aby na starost toho užil! E. 1356. Viz také mnieti; 3. místo kondic. bývá imperf. u slovesa býti v řídící větě věty podmínkové: v túž dobu bez nie bieše, leč by nečest ne- přišla spěše E 137 sl. kopier J. 246, viz kropief. korábovy roh Ar. 3795. korčák, korčát — pohár, korbel Ar. 2800, 3980. kořec gen. korce Ap. 21124. kořenie coll. — 1. kořeny, kořínky B. 114, Ar. 3974; 2. květiny silně páchnoucí J. 175, 208, 222, 165, 184, 206 a j. korühev, instr. sg. korühví Ar. 5205, instr. pl. koráhvami Ar 3514. koruptev, akk. sg koruptvi E. 2947, nom. pl. koruptvy E. 2937. koruptvicé E. 2949 kostka — kost, küstka E. 503, 777. kozlec gen. kozelcé IZ. 1403, 1415, 1421. kozlovy: kozlová brada Ar. 5910. krácenie: kdyZ jide na chvílí krácenie (— zábavu) J. 1053. kradem — kradmo, potají T. 210, 1241. krádež m.: zřejmý krádež E. 1809; navrať krádež E. 1810; jenž krádežem se ob- chodí E. 2321, 3014. 443 král: za král vzeli jestřáb sobě E. 1115; před král postaviti E. 2947; srv. T. 693. králík — malý král J. 1691, Ar. 4547. králová — choť králova: toť této tvé zlé příhody nevie tvá milá králová Neonymia B. 3a. královna — 1. dcera královská T. 173; 2. choť králova“ královna Neomenyna B. 1b, Ar. 5660, T. 88, J. 1039, 1067. králový: až do té králové země T. 422. krása dat. sg. krási E. 2797, srv. hróza. krásnička, lichotný název krásné ženy Ar. 629, 655. krásny: havránku, kteraks krásen E. 817; tak byl krásen i bohat Ar. 2378. krátky: jehoZ krátka i lehka Ciji E. 2794. krepkost: na kfepkost = rychle, mocně E. 1916. krestanstvie, krestanstvo T. 1118, 643 a j. kfíkati na koho — kficeti J. 461. kFivda — I. lež: na věky (by mi) uskodilo, bych já křivdu chtěl mluviti Ar. 898; 2. bezpráví: bóhť vie, žeť mi křivdu činie Ar. 1226. kfivomércé — rusitel miru E. 2615. kFivonosy — s kfivÿm zobanem Ar. 3186. křivý — 1. falešný, líčený: křivý hlas E. 1425; páv znamenav krásu kfivú E. 1656, Ar. 920, 1405; kfivá fec Ap. 2183; křivé činy Ar. 1422; 2. lživý: kto o mně co křivého řekl Ar. 1221; 3. křivě = nespravedlivě: křivě bychom učinili, bychom chudinu hubili Ar. 1944, 1757 ; ten tě velmi křiva činí (= pomlouvá) Ar. 1338. Opak pravý, srv. Ar. 1347. kříž: jenž pod křížem s ním jediechu (= na křížovou výpravu) Ar. 2095. krkati — skřečeti, kokrhati E. 825. krkavec — kdo krká: těch krkavcóv řeřábových Ar. 3549. kromě: 1. jenž jest kromě vraha svého (= z dosahu jeho moci) E. 2836 ; jest všie divie zlostí kromé E. 2017; 2. — let, leda že: kromě Dětleba jest na tom užil J. 1184; kromě zbudeš-li hospody a móžeš-li jeho pfelstiti, viec vítězem musíš býti E 2869; kromě než E. 1876, Ar. 1643; kromě když jest kto tak křivý Ar. 920; kromě že příměřie mají Ar. 4843, 3064, J. 307. krópé — krůpěj Ar. 1604. kropier, kropér — ozdobná pokrývka rytíř- ského koně E.84,2111,2137, Ar. 1165,1979.
Strana 444
krotký: aby byl kázán, krotek také E. 2514. krpiti koho, co — ztrpčovati, poškozovati: robota život krpí E. 2648, viece tč svým zubem krpi, než od tvého zuba trpi (— dente meo pateris) E 2568. křšťenie — křest Ar. 5903. kruch — hněvná lítost: Lavryn unikl Jetřichovi, skrýv se »nevídanou« kápí; Jetřich »navše strany jmějieše sluch, neb mu bieše toho kruch« J. 695. krvavý: Bruncvík již vešken krvav bieše B. 10b, Ar. 1605, 5251. Krymhulta, žena Lavrynova a sestra Dětlebova, královna podzemní říše Lavrynovy J. 1586, 1611, 1640, 1959; také Krynhulta J. 1526, 1548. kryti sé koho = skrÿvati se pred kým, varovati se koho E. 1801. kryzelit, drahý kámen J. 1113. kstvúcí Ar. 236. kšíti — kýchnouti Ap. 218a. k$ticé — 1. vlasy na hlavě E. 2. temeno E. 2452. 2454: kterakt — kéZ: 6 kterakt se jinak nestane! Ar. 2016. lačný čas — čas hladu E. 1938. Ladislav, syn Bruncvíküv B. 15a. láhvicé Ar. 3983. lakomy: nebudte lakomi k tomu, abyste zde co vzeli z domu Ar. 2578. lámati: své ruce lámajíci Ar. 3165. lap — mané, nazdafbüh E. 1178. laska Ap. 214^. , latině lok. — latinským jazykem Ar. 2390. Lauryn, král pídimužíkú v tyrolských horách J. 102; častěji Lavryn J. 164, 230, 254 a j.; król Lavryn J. 1914; také: ten malý muž J. 1737, malý knéz J. 1141. Lavrynek — Lavryn J. 579, 654, 678, 680, 683, 2041. lázně Ar. 2831 sl., 2834 a j. lazur, drahý kámen barvy modré Ar. 2385. lécéti: lest v sladkosti lécie (= strojí) púto E. 330. leč buď — leč buď J. 829, 1096; leč buď— neb Ar. 792. ledvy — ledva B. 6a. lehký v. krátký. lékařní: lekařnie pomoc E. 505. 444 který: vrátní tu biechu kteří (— někteří) © J. 1382; kdokoli Ar. 4760. kudy: by ho kudy (= v čem) zpravovali Ar. 828; byt nevéru kudy (= ¢im) plodil Ar. 1270. kukla — kapuce J. 413. Kunstopel — Cařihrad: do Kunstopla města Ar. 2157. kunštovati — žertovati E. 628. kúpě — zboží na prodej Ar. 2179, Ap 221b. kuřenec — kuře: kdyžto kuřence ty bráše, čemu se muky nebáše? E. 897; z kuřenec obět bohóm činie E. 899. kvas = hody J. 26; obrazně boj: by chtěl s tebû jiti za pasy, snad by měl lepsi kvas J. 726; zly kvas = trampota J. 1541, 196, 1686 a j. T. 1767. kvasiti — hodovati Ap. 224a. kv6l — pláč E. 857. kvieliti: když tě kto svü prosbü kvielí (== s pláčem prosí), milosrdně jie uděli E. 1171. kviesti: Ar. 548, 3. sg. ktve E. 3068, 3. sg. impf. ktviese E. 2999. kÿchavka — prostředek pro kýchání: i učini kýchavku Ap. 218a. lékačnicé — lékaïka E. 1981. lékařstvie — lék B. 114, Ap. 2184. lektvař f. Ar. 2553. léň k čemu Ap. 212b. léný =- líný E. 623. lep, gen. lpu E. 2260. lépe: proč mi nechceš uvěřiti, a věříš lépe (== raději) nevérnému Ar. 900; lép E. 1668. lepky: lepké moře Ar. 3645; něm. předloha D má lebermer, jiné památky střhň. klebermer. leptati, 3. sg. E. 1952. les gen. lesu Ap. 2265. lésa — rohoZ B. 63; Ap. 217^, 2183. lesný — lestnj E. 1353. lesovy: do lesovÿch pfiebytkóv E. 2357. létě lok. = v létě E. 1786. levhart T. 870, 877, 872; na štítě jmě levhart jeden J. 346. lhóta — milost, pardon: panic mu popić lhóty T. 1088. lepce == śtipati, píchati teče
krotký: aby byl kázán, krotek také E. 2514. krpiti koho, co — ztrpčovati, poškozovati: robota život krpí E. 2648, viece tč svým zubem krpi, než od tvého zuba trpi (— dente meo pateris) E 2568. křšťenie — křest Ar. 5903. kruch — hněvná lítost: Lavryn unikl Jetřichovi, skrýv se »nevídanou« kápí; Jetřich »navše strany jmějieše sluch, neb mu bieše toho kruch« J. 695. krvavý: Bruncvík již vešken krvav bieše B. 10b, Ar. 1605, 5251. Krymhulta, žena Lavrynova a sestra Dětlebova, královna podzemní říše Lavrynovy J. 1586, 1611, 1640, 1959; také Krynhulta J. 1526, 1548. kryti sé koho = skrÿvati se pred kým, varovati se koho E. 1801. kryzelit, drahý kámen J. 1113. kstvúcí Ar. 236. kšíti — kýchnouti Ap. 218a. k$ticé — 1. vlasy na hlavě E. 2. temeno E. 2452. 2454: kterakt — kéZ: 6 kterakt se jinak nestane! Ar. 2016. lačný čas — čas hladu E. 1938. Ladislav, syn Bruncvíküv B. 15a. láhvicé Ar. 3983. lakomy: nebudte lakomi k tomu, abyste zde co vzeli z domu Ar. 2578. lámati: své ruce lámajíci Ar. 3165. lap — mané, nazdafbüh E. 1178. laska Ap. 214^. , latině lok. — latinským jazykem Ar. 2390. Lauryn, král pídimužíkú v tyrolských horách J. 102; častěji Lavryn J. 164, 230, 254 a j.; król Lavryn J. 1914; také: ten malý muž J. 1737, malý knéz J. 1141. Lavrynek — Lavryn J. 579, 654, 678, 680, 683, 2041. lázně Ar. 2831 sl., 2834 a j. lazur, drahý kámen barvy modré Ar. 2385. lécéti: lest v sladkosti lécie (= strojí) púto E. 330. leč buď — leč buď J. 829, 1096; leč buď— neb Ar. 792. ledvy — ledva B. 6a. lehký v. krátký. lékařní: lekařnie pomoc E. 505. 444 který: vrátní tu biechu kteří (— někteří) © J. 1382; kdokoli Ar. 4760. kudy: by ho kudy (= v čem) zpravovali Ar. 828; byt nevéru kudy (= ¢im) plodil Ar. 1270. kukla — kapuce J. 413. Kunstopel — Cařihrad: do Kunstopla města Ar. 2157. kunštovati — žertovati E. 628. kúpě — zboží na prodej Ar. 2179, Ap 221b. kuřenec — kuře: kdyžto kuřence ty bráše, čemu se muky nebáše? E. 897; z kuřenec obět bohóm činie E. 899. kvas = hody J. 26; obrazně boj: by chtěl s tebû jiti za pasy, snad by měl lepsi kvas J. 726; zly kvas = trampota J. 1541, 196, 1686 a j. T. 1767. kvasiti — hodovati Ap. 224a. kv6l — pláč E. 857. kvieliti: když tě kto svü prosbü kvielí (== s pláčem prosí), milosrdně jie uděli E. 1171. kviesti: Ar. 548, 3. sg. ktve E. 3068, 3. sg. impf. ktviese E. 2999. kÿchavka — prostředek pro kýchání: i učini kýchavku Ap. 218a. lékačnicé — lékaïka E. 1981. lékařstvie — lék B. 114, Ap. 2184. lektvař f. Ar. 2553. léň k čemu Ap. 212b. léný =- líný E. 623. lep, gen. lpu E. 2260. lépe: proč mi nechceš uvěřiti, a věříš lépe (== raději) nevérnému Ar. 900; lép E. 1668. lepky: lepké moře Ar. 3645; něm. předloha D má lebermer, jiné památky střhň. klebermer. leptati, 3. sg. E. 1952. les gen. lesu Ap. 2265. lésa — rohoZ B. 63; Ap. 217^, 2183. lesný — lestnj E. 1353. lesovy: do lesovÿch pfiebytkóv E. 2357. létě lok. = v létě E. 1786. levhart T. 870, 877, 872; na štítě jmě levhart jeden J. 346. lhóta — milost, pardon: panic mu popić lhóty T. 1088. lepce == śtipati, píchati teče
Strana 445
libivost — hubenost E. 2140, 2148. libivý — hubený E. 2346, 2882. líce — species: neb já mieru líce maje, bych na družce osidlo tkaje E. 2094. líčiti: poče jim tu feč líčiti (— praviti) Ar. 1880. lidé — poddaní: všichni lidé i zemené Ar. 75, 1141, 4315. Ligoria, Liguria, pěstounka dcerky Apollo- novy Ap. 219b, 219a. lichy = bidny E. 1547, 2154. Likforaové, jméno báječných zvířat B. 8b. lisa = liška E. 1586, 1827, 2779. lísati — lichotiti: Arnošt obrovi Ar. 5115. lisátko — mládě liščí E. 742. lisenec — mládě liščí E. 732. lisè adv. — nectné, neprávem, turpiter zdobieci se chválá lise, vece mravenci v své pýše E. 1724. lítec gen. lítcé — lity ¢lovék T. 741 751. lity: ty chceš velmi lít býti J. 497, Ap. 2223, Ar. 1405; líty vlk E. 3012; lítá zvěř E. 2379; lítá tma E. 2392; lítá závist E. 3063; líty jed Ap. 2113. lísáse Magnes, skála v lepkém moti Ar. 3640, srv. Ak&tien. Machomet, büh pohanü Ar 4832, 5089. Majdburk — Magdeburk Ar. 206, 229. maliti = ztencovati, zlehCovati Ar. 4918. malitky J. 2041. maly: bych byl tak mal, nemni J. 577; ten utekl s lidmi málo Ar. 1130; utekl s lidmi malými (= nemnohými) Ar. 1189: však se sta a ne u mále (— za dlouhou dobu) Ar. 114, T. 1656; Lavrynka toho krále velmi ostavili v mále J. 2003. Margarete 66a. Maří: k svaté Maří synu Ar. 3955. marynář — námořník Ar. 2310, 2311, 2316, 2328, Ap. 216b. masař = řezník J. 1742. masný: znaménce masné (— obraz masa ve vodě) E. 413. mateřin: mléko mateřino E. 1344. matný — špatný, sprostny, hloupy T. 501, Ap. 2125. Maurycius: svatému Maurycí Ar. 208. mdly — slaby: medl T. 973; ve mdlé síle lity sid Ap. 2215; lítá milost (nemilost) Ap. 2162. loktati — lokati E. 266. loktovy vrch E. 3144. lom — přirozená jeskyně v skále Ar. 4019. lože — uterus: loZe Zivota svého Ar. 40. Istiti koho E. 1839, 2504, 2505, 2599. IStavy — leskly, nitens E 2146. Lucerna, jméno hradu v zemi Arimapsi od toho, »Ze v svétlosti plove« Ar. 4392, 4394; viz Svétlono&é&. Lucina, dcera krále Cylibského, žena Apollonova Ap. 2133, 21823, 218b, 2197, lué6ieóek: potom pojidesta dva hudecky, majice tak drahá lučiečky . . . všecko na nich hudiechu J. 1452. lučiti koho k zemi — udeřiti kým o zemi, vzhóru jej zdvihna, k zemi luči J. 786. lüditi kým — mámiti, podváděti E. 2466. luh: i zaběže ona do luha E. 829. luna Ar. 3054 Ivový: tobě Ivovy pfiklad vzieti (— ze Iva) E. 2038. lysec E. 1536, 1539, 1543. Izáti — chlemtati, bibere E. 1578. E. 839, 1533; mdlé právo E. 3077, 462, 464, 604, 1223. mečový: mečová hlava J. 303, 620, 655. médénicé — médéná mísa na umývání Ar. 3126. méhodiek — méj ho vdék, díky! J. 517. Mechelin, Mechylan mésto Ap. 221b, 223a, 223b. mélny — sypky: müka mélná E. 2571. ména — zména, klam Ar. 4101. menší menšieho — sebe menší (— minimo- gue minus) E. 2801. meškánie: neučiní nic meškánie J. 1675. meskati: a své cesty nemeśkajice (= ne- oddalujice) Ar. 2058, 2169. méštka Ap. 222b. metati, 3. pl. mecí J. 1445. mieniti — 1. míti úmysl: Arnošt miení se za moře bráti Ar. 1931; co miení divného smiech tvój? J. 71, Ap. 2095; šenk zle již o ném miení E. 2930, Ar. 1469; 2. snażiti se: jenZ v svém miení, jest jej tüha E. 2894. mier: mierem státi Ar. 5319.
libivost — hubenost E. 2140, 2148. libivý — hubený E. 2346, 2882. líce — species: neb já mieru líce maje, bych na družce osidlo tkaje E. 2094. líčiti: poče jim tu feč líčiti (— praviti) Ar. 1880. lidé — poddaní: všichni lidé i zemené Ar. 75, 1141, 4315. Ligoria, Liguria, pěstounka dcerky Apollo- novy Ap. 219b, 219a. lichy = bidny E. 1547, 2154. Likforaové, jméno báječných zvířat B. 8b. lisa = liška E. 1586, 1827, 2779. lísati — lichotiti: Arnošt obrovi Ar. 5115. lisátko — mládě liščí E. 742. lisenec — mládě liščí E. 732. lisè adv. — nectné, neprávem, turpiter zdobieci se chválá lise, vece mravenci v své pýše E. 1724. lítec gen. lítcé — lity ¢lovék T. 741 751. lity: ty chceš velmi lít býti J. 497, Ap. 2223, Ar. 1405; líty vlk E. 3012; lítá zvěř E. 2379; lítá tma E. 2392; lítá závist E. 3063; líty jed Ap. 2113. lísáse Magnes, skála v lepkém moti Ar. 3640, srv. Ak&tien. Machomet, büh pohanü Ar 4832, 5089. Majdburk — Magdeburk Ar. 206, 229. maliti = ztencovati, zlehCovati Ar. 4918. malitky J. 2041. maly: bych byl tak mal, nemni J. 577; ten utekl s lidmi málo Ar. 1130; utekl s lidmi malými (= nemnohými) Ar. 1189: však se sta a ne u mále (— za dlouhou dobu) Ar. 114, T. 1656; Lavrynka toho krále velmi ostavili v mále J. 2003. Margarete 66a. Maří: k svaté Maří synu Ar. 3955. marynář — námořník Ar. 2310, 2311, 2316, 2328, Ap. 216b. masař = řezník J. 1742. masný: znaménce masné (— obraz masa ve vodě) E. 413. mateřin: mléko mateřino E. 1344. matný — špatný, sprostny, hloupy T. 501, Ap. 2125. Maurycius: svatému Maurycí Ar. 208. mdly — slaby: medl T. 973; ve mdlé síle lity sid Ap. 2215; lítá milost (nemilost) Ap. 2162. loktati — lokati E. 266. loktovy vrch E. 3144. lom — přirozená jeskyně v skále Ar. 4019. lože — uterus: loZe Zivota svého Ar. 40. Istiti koho E. 1839, 2504, 2505, 2599. IStavy — leskly, nitens E 2146. Lucerna, jméno hradu v zemi Arimapsi od toho, »Ze v svétlosti plove« Ar. 4392, 4394; viz Svétlono&é&. Lucina, dcera krále Cylibského, žena Apollonova Ap. 2133, 21823, 218b, 2197, lué6ieóek: potom pojidesta dva hudecky, majice tak drahá lučiečky . . . všecko na nich hudiechu J. 1452. lučiti koho k zemi — udeřiti kým o zemi, vzhóru jej zdvihna, k zemi luči J. 786. lüditi kým — mámiti, podváděti E. 2466. luh: i zaběže ona do luha E. 829. luna Ar. 3054 Ivový: tobě Ivovy pfiklad vzieti (— ze Iva) E. 2038. lysec E. 1536, 1539, 1543. Izáti — chlemtati, bibere E. 1578. E. 839, 1533; mdlé právo E. 3077, 462, 464, 604, 1223. mečový: mečová hlava J. 303, 620, 655. médénicé — médéná mísa na umývání Ar. 3126. méhodiek — méj ho vdék, díky! J. 517. Mechelin, Mechylan mésto Ap. 221b, 223a, 223b. mélny — sypky: müka mélná E. 2571. ména — zména, klam Ar. 4101. menší menšieho — sebe menší (— minimo- gue minus) E. 2801. meškánie: neučiní nic meškánie J. 1675. meskati: a své cesty nemeśkajice (= ne- oddalujice) Ar. 2058, 2169. méštka Ap. 222b. metati, 3. pl. mecí J. 1445. mieniti — 1. míti úmysl: Arnošt miení se za moře bráti Ar. 1931; co miení divného smiech tvój? J. 71, Ap. 2095; šenk zle již o ném miení E. 2930, Ar. 1469; 2. snażiti se: jenZ v svém miení, jest jej tüha E. 2894. mier: mierem státi Ar. 5319.
Strana 446
446 miera: jenž byl v nešlechetné micře T. 1182, 1071, 1574; neb jest neustavičné miery E. 2465. mierny — kdo mír zachovává Ar. 1660, 4787, 4788. miesto — 1. toho miesta — v tu chvili J. 580; 2. předl.: síly miesto E. 780. mieti, v. jmieti. Mikuláš sv. Ar. 5617. milosrdný — milostný: vloži své všechno myšlenie na milosrdnü porobu Ar. 241. milost — 1. láska: ]. 1209, milost bficha E. 2692, Ap. 2075; 2. milost: z tvé mi- losti! Tak počíná řečník mluviti, omlou- vaje svou smělost E. 2448, 3009. milostivý — láskyplný: velmi přemilostivě biesta Ar. 726. milostnik — milec Ap. 2112. milostný — milostivý T. 1421. milý: byl by mil nade vše ptáky E. 822, T. 1556, Ap. 21524; i jest mi to zde milo, než bych tvój hrtan naplnilo E. 1345; tak jej sobě mila měla T. 1525, 1556. Mimink, v. Naklink. mimochodnik — komoñ T. 27, na rozdíl od hynśtika 207, 221. minüti: 1. s akk.: pakli moji radu mineś E. 2108; bezpečněji on strach minu E. 2130; 2. s gen.: nelzet bylo toho minüti (— tomu ujíti) Ar. 2080; minüti sé koho T. 1333. misterny Ar. 2756. mkytati sé — béhati E. 810; srv. E. 2561. ml&edlivy E. 1291. mléti: Lavryn uzfe, Ze se zlé mele o ném J. 954. mluviti: tut mu laskavé mluvi (— domlou- vala) Ar. 1296; mluvíš naň (— pomlouvás jej) Ar. 868. mnieti: 1. blázen často mní měď, ano zlato J. 10; co darmo sobé mníte a sobě tesknost Ciníte? Ar 2478; ono stánie pro bázen mniechu E. 3134; mníce za- hynüti juZe E. 1298; mniec utéci strasti hrubé E. 1114; 2. mnójiechu, by jim otevřeli Ar. 2472; każdy mni, by byl v róji J. 1202; mně, że hy přemohl (= že přemůže) onoho E. 3139; mním zajisté, žeť jsem v ráji ]. 1322; 3. od- ňažto se mní libější E. 960; když se mníš špilú ozdobě E. 917; krmě by ve skle se stkvieci a velmi se dobra mnieci (ve významu trpném) E. 1595. mnoho: jenž v pluhu škodí mnohem (= velmi) E. 2542; v uličce přetěsné mnoho E. 2117; za. tot tebe prosím mnoho J. 851; neb se to po mnoho (= často) stává E. 347; po mnohu se stává toho E. 1956; jsúce lakomé ve mnoze (= velmi) E. 2723, Ar. 2761. mnohý = veliký: jeden malý, druhý mnohý J. 524. množstvo, množstvie E. 1917. Ar. 2999. moci, 2. pl. nemóżte Ar. 2034. J. 1933; absolutne: tvá milost nade vše móże Ar. 2; ještě viece muka muože E. 2823; protož tak silně nemohu E. 2081, T. 498. mocný: buď vždy mocen smyslu svému E. 2166. močidlo = močál E. 1042. modliti sé: bożie matce se Ar. 5812. mój: cot sem na mi mysl ulożil B. 1b. Monetrus, jméno báječných zvířat B. 84. movitý — zámožný, bohatý J. 1087. moženie — možnost, dovolení: dokavadž neuslyšíš ode mne, bych dal milostivé moženie T. 414. mramor: ta lázně tak stáše čistě od mramora zeleného Ar. 2835, 2838, 2357. mrdati, 3. sg. mrde: mrdati (— vrtéti) hlavá na koho Ap. 213b. mrdenie Ap 213^. mrcha, E. 2297. mrzutý — co nás mrzí, ošklivý: mrzuté potvory Ar. 3148, 3150, 3090, 3174, 4864. mstíti: 1. koho, co: aby ty nemstil svého druha (= abys nemstil se nad svým druhem) E 254; 2. koho, čeho: že ste me Zalosti se mnü mstili Ar. 1696, 1804, 1498, 1814, 1817, 3384; E. 894. müdry: vece v promluveni müdfe (přísl.) dosti E. 1334, múdrý slyše múdžejí bude J. 7. mürenin Ar. 4823, 4846, 4776, Ar. 4931. musiti opisuje čas budoucí: viec vítězem musíš býti (= victor eris) E. 2871. muž, nom. pl. muZie E. 1297; gen. pl. mużi T. 779; instr. pl. muzmi Ar. 4381. mužička, trpaslík ženského pohlaví J. 1079, 1197. muzik, muzièek — trpaslík ]. 228, 1197, modléše 1583, 1619, 1623, 1684, také mužík piedi J. 714; malí mužíkové J. 1470. muzné — jak se na muže sluší: tuť se poče mužně mieti Ar. 784.
446 miera: jenž byl v nešlechetné micře T. 1182, 1071, 1574; neb jest neustavičné miery E. 2465. mierny — kdo mír zachovává Ar. 1660, 4787, 4788. miesto — 1. toho miesta — v tu chvili J. 580; 2. předl.: síly miesto E. 780. mieti, v. jmieti. Mikuláš sv. Ar. 5617. milosrdný — milostný: vloži své všechno myšlenie na milosrdnü porobu Ar. 241. milost — 1. láska: ]. 1209, milost bficha E. 2692, Ap. 2075; 2. milost: z tvé mi- losti! Tak počíná řečník mluviti, omlou- vaje svou smělost E. 2448, 3009. milostivý — láskyplný: velmi přemilostivě biesta Ar. 726. milostnik — milec Ap. 2112. milostný — milostivý T. 1421. milý: byl by mil nade vše ptáky E. 822, T. 1556, Ap. 21524; i jest mi to zde milo, než bych tvój hrtan naplnilo E. 1345; tak jej sobě mila měla T. 1525, 1556. Mimink, v. Naklink. mimochodnik — komoñ T. 27, na rozdíl od hynśtika 207, 221. minüti: 1. s akk.: pakli moji radu mineś E. 2108; bezpečněji on strach minu E. 2130; 2. s gen.: nelzet bylo toho minüti (— tomu ujíti) Ar. 2080; minüti sé koho T. 1333. misterny Ar. 2756. mkytati sé — béhati E. 810; srv. E. 2561. ml&edlivy E. 1291. mléti: Lavryn uzfe, Ze se zlé mele o ném J. 954. mluviti: tut mu laskavé mluvi (— domlou- vala) Ar. 1296; mluvíš naň (— pomlouvás jej) Ar. 868. mnieti: 1. blázen často mní měď, ano zlato J. 10; co darmo sobé mníte a sobě tesknost Ciníte? Ar 2478; ono stánie pro bázen mniechu E. 3134; mníce za- hynüti juZe E. 1298; mniec utéci strasti hrubé E. 1114; 2. mnójiechu, by jim otevřeli Ar. 2472; każdy mni, by byl v róji J. 1202; mně, że hy přemohl (= že přemůže) onoho E. 3139; mním zajisté, žeť jsem v ráji ]. 1322; 3. od- ňažto se mní libější E. 960; když se mníš špilú ozdobě E. 917; krmě by ve skle se stkvieci a velmi se dobra mnieci (ve významu trpném) E. 1595. mnoho: jenž v pluhu škodí mnohem (= velmi) E. 2542; v uličce přetěsné mnoho E. 2117; za. tot tebe prosím mnoho J. 851; neb se to po mnoho (= často) stává E. 347; po mnohu se stává toho E. 1956; jsúce lakomé ve mnoze (= velmi) E. 2723, Ar. 2761. mnohý = veliký: jeden malý, druhý mnohý J. 524. množstvo, množstvie E. 1917. Ar. 2999. moci, 2. pl. nemóżte Ar. 2034. J. 1933; absolutne: tvá milost nade vše móże Ar. 2; ještě viece muka muože E. 2823; protož tak silně nemohu E. 2081, T. 498. mocný: buď vždy mocen smyslu svému E. 2166. močidlo = močál E. 1042. modliti sé: bożie matce se Ar. 5812. mój: cot sem na mi mysl ulożil B. 1b. Monetrus, jméno báječných zvířat B. 84. movitý — zámožný, bohatý J. 1087. moženie — možnost, dovolení: dokavadž neuslyšíš ode mne, bych dal milostivé moženie T. 414. mramor: ta lázně tak stáše čistě od mramora zeleného Ar. 2835, 2838, 2357. mrdati, 3. sg. mrde: mrdati (— vrtéti) hlavá na koho Ap. 213b. mrdenie Ap 213^. mrcha, E. 2297. mrzutý — co nás mrzí, ošklivý: mrzuté potvory Ar. 3148, 3150, 3090, 3174, 4864. mstíti: 1. koho, co: aby ty nemstil svého druha (= abys nemstil se nad svým druhem) E 254; 2. koho, čeho: že ste me Zalosti se mnü mstili Ar. 1696, 1804, 1498, 1814, 1817, 3384; E. 894. müdry: vece v promluveni müdfe (přísl.) dosti E. 1334, múdrý slyše múdžejí bude J. 7. mürenin Ar. 4823, 4846, 4776, Ar. 4931. musiti opisuje čas budoucí: viec vítězem musíš býti (= victor eris) E. 2871. muž, nom. pl. muZie E. 1297; gen. pl. mużi T. 779; instr. pl. muzmi Ar. 4381. mužička, trpaslík ženského pohlaví J. 1079, 1197. muzik, muzièek — trpaslík ]. 228, 1197, modléše 1583, 1619, 1623, 1684, také mužík piedi J. 714; malí mužíkové J. 1470. muzné — jak se na muže sluší: tuť se poče mužně mieti Ar. 784.
Strana 447
mužský — mużny, statečný B. 4b, 8a, Ar. 2105, 2466; srdce mužského J. 21. mysl: a nevěda jiné mysli, poče mečem kolé a prütie rubati B. 6a. myslicé — mysl E. 3048. nábožný — zbožný: též Arnošt nábožen bieše Ar. 4120. náboženstvie — zbožnost, pobožnost, po- božný život Ar. 228, 5492, 5844, 5952, Ap. 222a, nabytek — majetek, bohatstvi Ap. 215b, nabyti: toho bychom nenabyli (= nedo- vedli odčiniti, napraviti) Ar. 2500, 4581, J. 1549. na čem — proč T. 938. načitati — značiti: báseň Skerípkü se na- čitá E. 214. nadějěé: či nemáš naděje v boze? J. 491. nadjíti — najíti: tut jednu feku nadejdû Ar. 3993, 5576, T. 481, 1336; nadjiti koho prosbü Ar. 5909. nadlapati — najíti: cestu nadlapachu (dar zuo ein breite stráze gienc, die Ernst mit den sinen vienc) Ar. 4156. nadpásti: stiez se téhoZ nadpásti (— upad- nouti v totéZ) E. 471. ňadříčko Ar. 3059. náhle — rychle: náhlé plevmy zlé siemé to E. 975. Viz jakž. nahoditi co komu: kdyZ vás jest (bóh) sem pfihodil a mé vám jesti nahodil, máte mé za bratra mieti Ar. 2010. nahý: nahý meč E. 2933; svého runce naha jsüci E. 392; že by rád i nah utekl Ar. 1114, Ap. 226b. Naklink, báječný meč, jenž se v něm. po- věstech vždy jmenuje spolu s mečem Miminkem J. 1980. nakolenka — plát kovový chránící holeň a koleno Ar. 5070. nalezitel — nálezce E. 241. naleznüti: naleznéte mi za právo Ar. 1534. nalit: 1. ve vétách pfedmétnych po slo- vesich uznamenéni: i uzfechu, nalit sedi zmilitká poctivá králová J. 1475; uzfe, naliť (nohy) chodí také E. 2345; všeli- kaký jich to zoči, naliť žába, kdež by která, strachy skáče do jezera E. 1367; uslyše, naliť psi skučie E. 2350; 2. ve mysliti o¢ (= o čem, nač): o to počne snažně mysliti Ar 1734. myslný: mrzkost myslná (= mysli) E. 1381. mženie oka E. 2611. volnější poněkud vazbě = aj! hle! Ar. 449, 2522, 3908, 4054, E. 813, 1055. naložiti své prošenie — prositi Ar. 5378; svú mysl nač Ar. 5696. namluviti — piemluviti: aby jej k milosti namluvila Ar. 1211. napáčití sě — obrátiti se: na dřevní se boj napáči, příkladci jej lépe zrači E. 181. Srov. Výb. I. str. 409: napiečiv svým čbánem na ni, i rozbi JeZiSovi bani; srv. dále: udeřiti sě več. napačovati — vyrozumívati: to má hlava napačuje onú ranú, ježto tu je E. 1471. näpast — nástraha, nehoda, svízel: ta nápast, pravíci také, znobí i mocnější vSaké (— et fortes ita procella rapit) E. 795, 539, 1232, 2320. narodily — narozený Ar. 807. naplněn čeho: Adlička...tiem byla na- plněna: všie věci i lepoty také, k tomu ctnosti všelikaké Ar. 68 sl. naprostréd — uprostřed J. 1301. násecovy — z hedbávného brokátu Ar. 2765. násep m. T. 820, f. T. 559, 564. násilé zdieti nad pannü Ar. 3319. naspati sé — vyspati se Ap. 2122. nasüti — nasypati Ap. 2113. nátisk T. 904. natočiti: tepruv krve z nich natoCichu J 1993. naučiti koho k čemu: je.se jich všech prositi, aby k tomu poradili a jej k tomu nauCili, Ze je ciesaf chce vyhnati Ar. 1883. naviti — moriti, muéciti E. 2964. navrátiti sé ćemu: a stanóm svym se na- vrátil Ar. 5242. navrci sé komu — namanouti se T. 1601. nazajtrie — zejtra T. 89». nazdvihnüti mecé Ap, 221a. nazmař — nazmar T. 1255. nebezpečen = ne bez péče, ohrožen: takž obapolně sebú nebezpečen bieše
mužský — mużny, statečný B. 4b, 8a, Ar. 2105, 2466; srdce mužského J. 21. mysl: a nevěda jiné mysli, poče mečem kolé a prütie rubati B. 6a. myslicé — mysl E. 3048. nábožný — zbožný: též Arnošt nábožen bieše Ar. 4120. náboženstvie — zbožnost, pobožnost, po- božný život Ar. 228, 5492, 5844, 5952, Ap. 222a, nabytek — majetek, bohatstvi Ap. 215b, nabyti: toho bychom nenabyli (= nedo- vedli odčiniti, napraviti) Ar. 2500, 4581, J. 1549. na čem — proč T. 938. načitati — značiti: báseň Skerípkü se na- čitá E. 214. nadějěé: či nemáš naděje v boze? J. 491. nadjíti — najíti: tut jednu feku nadejdû Ar. 3993, 5576, T. 481, 1336; nadjiti koho prosbü Ar. 5909. nadlapati — najíti: cestu nadlapachu (dar zuo ein breite stráze gienc, die Ernst mit den sinen vienc) Ar. 4156. nadpásti: stiez se téhoZ nadpásti (— upad- nouti v totéZ) E. 471. ňadříčko Ar. 3059. náhle — rychle: náhlé plevmy zlé siemé to E. 975. Viz jakž. nahoditi co komu: kdyZ vás jest (bóh) sem pfihodil a mé vám jesti nahodil, máte mé za bratra mieti Ar. 2010. nahý: nahý meč E. 2933; svého runce naha jsüci E. 392; že by rád i nah utekl Ar. 1114, Ap. 226b. Naklink, báječný meč, jenž se v něm. po- věstech vždy jmenuje spolu s mečem Miminkem J. 1980. nakolenka — plát kovový chránící holeň a koleno Ar. 5070. nalezitel — nálezce E. 241. naleznüti: naleznéte mi za právo Ar. 1534. nalit: 1. ve vétách pfedmétnych po slo- vesich uznamenéni: i uzfechu, nalit sedi zmilitká poctivá králová J. 1475; uzfe, naliť (nohy) chodí také E. 2345; všeli- kaký jich to zoči, naliť žába, kdež by která, strachy skáče do jezera E. 1367; uslyše, naliť psi skučie E. 2350; 2. ve mysliti o¢ (= o čem, nač): o to počne snažně mysliti Ar 1734. myslný: mrzkost myslná (= mysli) E. 1381. mženie oka E. 2611. volnější poněkud vazbě = aj! hle! Ar. 449, 2522, 3908, 4054, E. 813, 1055. naložiti své prošenie — prositi Ar. 5378; svú mysl nač Ar. 5696. namluviti — piemluviti: aby jej k milosti namluvila Ar. 1211. napáčití sě — obrátiti se: na dřevní se boj napáči, příkladci jej lépe zrači E. 181. Srov. Výb. I. str. 409: napiečiv svým čbánem na ni, i rozbi JeZiSovi bani; srv. dále: udeřiti sě več. napačovati — vyrozumívati: to má hlava napačuje onú ranú, ježto tu je E. 1471. näpast — nástraha, nehoda, svízel: ta nápast, pravíci také, znobí i mocnější vSaké (— et fortes ita procella rapit) E. 795, 539, 1232, 2320. narodily — narozený Ar. 807. naplněn čeho: Adlička...tiem byla na- plněna: všie věci i lepoty také, k tomu ctnosti všelikaké Ar. 68 sl. naprostréd — uprostřed J. 1301. násecovy — z hedbávného brokátu Ar. 2765. násep m. T. 820, f. T. 559, 564. násilé zdieti nad pannü Ar. 3319. naspati sé — vyspati se Ap. 2122. nasüti — nasypati Ap. 2113. nátisk T. 904. natočiti: tepruv krve z nich natoCichu J 1993. naučiti koho k čemu: je.se jich všech prositi, aby k tomu poradili a jej k tomu nauCili, Ze je ciesaf chce vyhnati Ar. 1883. naviti — moriti, muéciti E. 2964. navrátiti sé ćemu: a stanóm svym se na- vrátil Ar. 5242. navrci sé komu — namanouti se T. 1601. nazajtrie — zejtra T. 89». nazdvihnüti mecé Ap, 221a. nazmař — nazmar T. 1255. nebezpečen = ne bez péče, ohrožen: takž obapolně sebú nebezpečen bieše
Strana 448
448 B. 4b; a nebezpečna se vidiš E. 1110, Ar. 5803 J. 1342. nečest — 1. protiva ctnosti, hřích E. 3236; 2. hana, potupa T. ?9, 388, 397, 402. neděle, gen. pl. neděl Ar. 5613, nedělí Ar. 5307. nedostávati sé: tut se nic nedostávalo (= všeho bylo dostatek) Ar. 2554. negace: jenž tobě nic dobrého přeje Ar. 902 sl.; aniž každý múdrý také s bláz- nem nekunštuj nikake E. 627 sl.; had nechce z domu nikoli E. 596; nikame nevédiechu, ani hor ani zemé vidiechu Ar. 2291 sl. nechajt E. 2858, J. 850; nechajZt E. 2796, 3189, J. 145, 843. nechati: a dveří otevřených nechají Ar. 3268; nemohüce se nechati okrasu patřiece Ar. 2934. nechtiec — bezděky: nechtiec mi se při- hodilo T. 159. nejeden: nejednü (— rüznou) cestü E. 263. nejednaky — vseliky Ar. 94. nékake — nějak E. 2346. neléné — hbitě T. 1024. nelstivý — upřímný T. 518. nemal — bezmála, div ne: třpaslka nemal na smrt rani T. 891; nemálo J. 304. nematny — kdo se nedá zmásti, statečný: rytieř ve všech činech nematný J. 447. Němec E. 565, v Němcích Ar. 1929. němečský Ar. 5482. nenabyti: neb nékterá nenabude (— ne- dostane náhrady za) toho smutku i Za- losti Ar. 1185, v. nabyti. nenávistný — nenáviděný E. 959 Neomenia, Neomenyna, Neonymia, žena Bruncvíkova B. 12, 1b; akk. Neo- nymí B. 14b. nepodobnyj — nepékny Ar. 2952. neprávé — proti právu Ar. 1271, 1356. nepfihodny: k tomut jsem ji neptihoden Ar. 760. nerozpaóny — kdo se nedá uvésti v roz- paky J. 841. neskrovny — veliky Ar. 4562. nesličný — 1. neslušný, ohavný: nesličné skutky Ap. 207b, 2. nedobrý: počátek nesličný jest J. 1407. nesmierny — zpupný, nestřídmý, nemírný: nejsem ještě tak nesmieren, abych byl pro úkruch nevěren E. 1263. na onu nesmyslny — nerozumny, ineptus E. 771. nestateëny — slabÿ E. 350. netáhnüti: knieZe netaZe se zhojiti, jede k dvoru T. 1548; netaZe vétéích zjímati, men$í musichu se dávati T. 532; netéze had k sile pfijiti, poče hned vešken dóm jedem pržniti E. 589; netaže jeho dojíti, až vece T. 1195, 146. netajnó — vefejné Ar. 2810. netisé T. 829. netopýř E. kap. 43, E. 2185, 2198. neustaviény — nestály E. 1379. nevdék — proti mysli J. 929. nevérny: abych byl pro ükruch nevéren E. 1264; nevérné jméno (— nevérného) Ar. 1229. nevídaný — co nás činí neviditelnými: nevídaná kápě J. 671. nevidomý — neviditelný Ap. 226b. nevinen: protož sme nevinní zlého T. 399. nevzdáliti sé: Vecl se toho nevzdáli (— nebyl od toho) Ar. 2674. nevzisk — nadarmo E. 3116. nezákon: nezákon nám státi déle (— ne- sluší se) J. 1952. nezbedný — zpupný, svévolný: tuť přihna muzi¢ek jeden velmi svü myslí nezbe- den J. 229; nebud niżsiemu nezbeden E. 1532, 2512, 2519, 2544, neziśtny — neuZitecny E. 999. nezle — dobře Ar. 1900. nezmateënÿ — neohrożeny Ar. 449 (rym žádá nezmatny). nezmuGeny — neunaveny F. 3132. neznámy: neznámü prosbü napadnüti koho (— nepoznán) Ar. 5857. než: ty tak divné biechu krásy, než kto vídal které časy J. 1373. nic neméně = non minus E. 1746; pro nic = za Zádnou cenu B. 52a. nič = nic E. 1892. nietiti — hořeti: jejíž krása jako oheň nítí E. 1626. nikakeże — nijak E. 1799. nikako, nikake — nijak E. 1412, 1911, 2284; 245, 1701, 2113, 2587, 3168. nikakz — nijakZ E. 3180, J. 613. nikame — nikam Ar. 363, 2291, 4474. nikda, nikdaz — nikdy E. 2585, J. 24. nikdéz — nikdeZ Ar. 4527, J. 2016, T. 965 nikoli neniet to nikoli (— jest to, sta ne se zajisté) Ar. 619.
448 B. 4b; a nebezpečna se vidiš E. 1110, Ar. 5803 J. 1342. nečest — 1. protiva ctnosti, hřích E. 3236; 2. hana, potupa T. ?9, 388, 397, 402. neděle, gen. pl. neděl Ar. 5613, nedělí Ar. 5307. nedostávati sé: tut se nic nedostávalo (= všeho bylo dostatek) Ar. 2554. negace: jenž tobě nic dobrého přeje Ar. 902 sl.; aniž každý múdrý také s bláz- nem nekunštuj nikake E. 627 sl.; had nechce z domu nikoli E. 596; nikame nevédiechu, ani hor ani zemé vidiechu Ar. 2291 sl. nechajt E. 2858, J. 850; nechajZt E. 2796, 3189, J. 145, 843. nechati: a dveří otevřených nechají Ar. 3268; nemohüce se nechati okrasu patřiece Ar. 2934. nechtiec — bezděky: nechtiec mi se při- hodilo T. 159. nejeden: nejednü (— rüznou) cestü E. 263. nejednaky — vseliky Ar. 94. nékake — nějak E. 2346. neléné — hbitě T. 1024. nelstivý — upřímný T. 518. nemal — bezmála, div ne: třpaslka nemal na smrt rani T. 891; nemálo J. 304. nematny — kdo se nedá zmásti, statečný: rytieř ve všech činech nematný J. 447. Němec E. 565, v Němcích Ar. 1929. němečský Ar. 5482. nenabyti: neb nékterá nenabude (— ne- dostane náhrady za) toho smutku i Za- losti Ar. 1185, v. nabyti. nenávistný — nenáviděný E. 959 Neomenia, Neomenyna, Neonymia, žena Bruncvíkova B. 12, 1b; akk. Neo- nymí B. 14b. nepodobnyj — nepékny Ar. 2952. neprávé — proti právu Ar. 1271, 1356. nepfihodny: k tomut jsem ji neptihoden Ar. 760. nerozpaóny — kdo se nedá uvésti v roz- paky J. 841. neskrovny — veliky Ar. 4562. nesličný — 1. neslušný, ohavný: nesličné skutky Ap. 207b, 2. nedobrý: počátek nesličný jest J. 1407. nesmierny — zpupný, nestřídmý, nemírný: nejsem ještě tak nesmieren, abych byl pro úkruch nevěren E. 1263. na onu nesmyslny — nerozumny, ineptus E. 771. nestateëny — slabÿ E. 350. netáhnüti: knieZe netaZe se zhojiti, jede k dvoru T. 1548; netaZe vétéích zjímati, men$í musichu se dávati T. 532; netéze had k sile pfijiti, poče hned vešken dóm jedem pržniti E. 589; netaže jeho dojíti, až vece T. 1195, 146. netajnó — vefejné Ar. 2810. netisé T. 829. netopýř E. kap. 43, E. 2185, 2198. neustaviény — nestály E. 1379. nevdék — proti mysli J. 929. nevérny: abych byl pro ükruch nevéren E. 1264; nevérné jméno (— nevérného) Ar. 1229. nevídaný — co nás činí neviditelnými: nevídaná kápě J. 671. nevidomý — neviditelný Ap. 226b. nevinen: protož sme nevinní zlého T. 399. nevzdáliti sé: Vecl se toho nevzdáli (— nebyl od toho) Ar. 2674. nevzisk — nadarmo E. 3116. nezákon: nezákon nám státi déle (— ne- sluší se) J. 1952. nezbedný — zpupný, svévolný: tuť přihna muzi¢ek jeden velmi svü myslí nezbe- den J. 229; nebud niżsiemu nezbeden E. 1532, 2512, 2519, 2544, neziśtny — neuZitecny E. 999. nezle — dobře Ar. 1900. nezmateënÿ — neohrożeny Ar. 449 (rym žádá nezmatny). nezmuGeny — neunaveny F. 3132. neznámy: neznámü prosbü napadnüti koho (— nepoznán) Ar. 5857. než: ty tak divné biechu krásy, než kto vídal které časy J. 1373. nic neméně = non minus E. 1746; pro nic = za Zádnou cenu B. 52a. nič = nic E. 1892. nietiti — hořeti: jejíž krása jako oheň nítí E. 1626. nikakeże — nijak E. 1799. nikako, nikake — nijak E. 1412, 1911, 2284; 245, 1701, 2113, 2587, 3168. nikakz — nijakZ E. 3180, J. 613. nikame — nikam Ar. 363, 2291, 4474. nikda, nikdaz — nikdy E. 2585, J. 24. nikdéz — nikdeZ Ar. 4527, J. 2016, T. 965 nikoli neniet to nikoli (— jest to, sta ne se zajisté) Ar. 619.
Strana 449
449 nikto, gen. nikohého Ar. 2515; dat. niko- mému Ar. 218, E. 1776. nizameškati J. 25. nízký: každý nízek bieše Ar. 4537. níž níže = níž a níže Ar. 2689. noh, báječný pták ohromné velikosti, B. 3b, Ar. 3796, 3874, 3900. noha: Jetřich nohami blešťe J. 752. nos = zobák ptačí E. 229, 1580, Ar. 2949. 3232. nosáč = kdo má dlouhý nos Ar. 3158, nosař v. nosáč, Ar. 3084, 3089, 3339. nota = píseň: zpievajíc rozličné noty J. 1420, 1464. notiti = notovati, zpívati E. 2220. nožicě = noha E. 1969. nožnicě pl. = pochva B. 11b, 12a, J. 380, 973, 1010. Nurmberk = Norimberk Ar. 1024, 1089. nůzě = 1. přinucení: po vóli-li si sem přišel čili po núzi? B. 7a, J. 968; 2. bída, pohroma: s námi musíš v núzi přebývati B. 7b, E. 2642, J. 817, 1587, 1925 a j. nuzný slib = vynucený E. 1528. ny, akk. pl. od já Ar. 1040, 1041, 2055, 2408, 2487, 2573, 3405, 3711, 3713, 3928, J. 461, 1233, 1324. O. ob: ob mezi = za hranicí Ar. 4276. obapolně Ar. 1163, B. 4b obdělati Ar. 3024. obdržěti boj = zvítěziti Ar. 1178, 1897, J. 293, Ap. 208 a. obecný = společný: obecnú krmi v prázd- nosti budem jiesti E. 2674 a j. obět m., gen. z oběta E. 901, srv. 899; obětovati obět Ar. 5448. obezřieti = 1. přehlédnouti co: jenž všech nás obezří snáze E. 2877; 2 přihlédati k čemu: obezří snažně všeliké E. 2895, 2900. obchoditi sě čím = zabývati se: jenž krádežem se obchodí E. 2321, J. 2025; obchoditi koho T. 1413. obiženstvie = hojnost Ar. 2740, 2783. obižně = hojně Ar. 3751. objíti Ar. 2264. oblačiti sě = obléci se Ar. 2451. oblačovati sě = oblékati se Ar. 3010. oblak = povlak Ar. 2762 obláště = zvlášť Ar. 3304. obléci = oblehnouti Ar. 1040. obleňovati sě: zlý se ke cti obleňuje Ar. 5601. oblíbiti 1. co: to všichni oblíbichu (= to všem se zalíbilo) Ar. 1649; 2. koho komu: bóh ráčil ... mě tobě oblíbit (= způsobil, že jsem se zalíbila) Ar. 558 oblibovati 1. co: tu radu oblibujem (= líbí se nám, schvalujeme ji) Ar. 1924; 2. koho ke komu: tvá čest, jenž ... tě ke mně oblibuje (= tě mně činí milou) Ar. 370. obloha 1. učiňme jednu oblohu (= na jednu věc se oddejme) Ar. 3655; 2. ob- lohy = náklad: samy jej dávie oblohy (lat. fessum pondere) E. 2817. oblovati = valchovati, váleti, tlouci 1. koho: tu jej tak dlúho oblují, že jej do smrti uklijí Ar. 4532; 2. kým: anť námi jakž chce obluje Ar. 1892. obložiti sě = nečinnu býti: králová se neobloži, na to svú mysl všichnu naloži Ar. 5695. oblud = klam, mámení: to tě uči bez obluda E. 1173. oblúpiti Ar. 46, 2669. obměkčilý: v hněvu svém obměkčilý T. 711. obmysliti = rozmysliti Ar. 1681. obnažiti čeho: obnaži ji všeho peřie E. 1659; E. 160. obnož: a mějleše osmnádste ocasóv a obnoží hadových B. 10b, 11a. obora hradová = hradby Ar. 2358. obostřiti: libivost mu chrbet obostři E. 2140; obostřiti sě Ap. 217b. obrancě: že máš náš obrance býti a všicku zemi súditi Ar. 772; obranci jest držeti svého E. 2618. obrati: z tolik množství mé rodiny ne- obéře se (= nenajde se) jediný E. 3056. obraziti sě Ap. 208b. obrtnúti sě = obrátiti se E. 277. obsieci = obsáhnouti E. 636. obsúti = obklíčiti B. 14a. obvetčěti Ap. 208b, v. obvetšěti. obvetšěti = sestárnouti Ap. 208 Sborník Baworowského. 29
449 nikto, gen. nikohého Ar. 2515; dat. niko- mému Ar. 218, E. 1776. nizameškati J. 25. nízký: každý nízek bieše Ar. 4537. níž níže = níž a níže Ar. 2689. noh, báječný pták ohromné velikosti, B. 3b, Ar. 3796, 3874, 3900. noha: Jetřich nohami blešťe J. 752. nos = zobák ptačí E. 229, 1580, Ar. 2949. 3232. nosáč = kdo má dlouhý nos Ar. 3158, nosař v. nosáč, Ar. 3084, 3089, 3339. nota = píseň: zpievajíc rozličné noty J. 1420, 1464. notiti = notovati, zpívati E. 2220. nožicě = noha E. 1969. nožnicě pl. = pochva B. 11b, 12a, J. 380, 973, 1010. Nurmberk = Norimberk Ar. 1024, 1089. nůzě = 1. přinucení: po vóli-li si sem přišel čili po núzi? B. 7a, J. 968; 2. bída, pohroma: s námi musíš v núzi přebývati B. 7b, E. 2642, J. 817, 1587, 1925 a j. nuzný slib = vynucený E. 1528. ny, akk. pl. od já Ar. 1040, 1041, 2055, 2408, 2487, 2573, 3405, 3711, 3713, 3928, J. 461, 1233, 1324. O. ob: ob mezi = za hranicí Ar. 4276. obapolně Ar. 1163, B. 4b obdělati Ar. 3024. obdržěti boj = zvítěziti Ar. 1178, 1897, J. 293, Ap. 208 a. obecný = společný: obecnú krmi v prázd- nosti budem jiesti E. 2674 a j. obět m., gen. z oběta E. 901, srv. 899; obětovati obět Ar. 5448. obezřieti = 1. přehlédnouti co: jenž všech nás obezří snáze E. 2877; 2 přihlédati k čemu: obezří snažně všeliké E. 2895, 2900. obchoditi sě čím = zabývati se: jenž krádežem se obchodí E. 2321, J. 2025; obchoditi koho T. 1413. obiženstvie = hojnost Ar. 2740, 2783. obižně = hojně Ar. 3751. objíti Ar. 2264. oblačiti sě = obléci se Ar. 2451. oblačovati sě = oblékati se Ar. 3010. oblak = povlak Ar. 2762 obláště = zvlášť Ar. 3304. obléci = oblehnouti Ar. 1040. obleňovati sě: zlý se ke cti obleňuje Ar. 5601. oblíbiti 1. co: to všichni oblíbichu (= to všem se zalíbilo) Ar. 1649; 2. koho komu: bóh ráčil ... mě tobě oblíbit (= způsobil, že jsem se zalíbila) Ar. 558 oblibovati 1. co: tu radu oblibujem (= líbí se nám, schvalujeme ji) Ar. 1924; 2. koho ke komu: tvá čest, jenž ... tě ke mně oblibuje (= tě mně činí milou) Ar. 370. obloha 1. učiňme jednu oblohu (= na jednu věc se oddejme) Ar. 3655; 2. ob- lohy = náklad: samy jej dávie oblohy (lat. fessum pondere) E. 2817. oblovati = valchovati, váleti, tlouci 1. koho: tu jej tak dlúho oblují, že jej do smrti uklijí Ar. 4532; 2. kým: anť námi jakž chce obluje Ar. 1892. obložiti sě = nečinnu býti: králová se neobloži, na to svú mysl všichnu naloži Ar. 5695. oblud = klam, mámení: to tě uči bez obluda E. 1173. oblúpiti Ar. 46, 2669. obměkčilý: v hněvu svém obměkčilý T. 711. obmysliti = rozmysliti Ar. 1681. obnažiti čeho: obnaži ji všeho peřie E. 1659; E. 160. obnož: a mějleše osmnádste ocasóv a obnoží hadových B. 10b, 11a. obora hradová = hradby Ar. 2358. obostřiti: libivost mu chrbet obostři E. 2140; obostřiti sě Ap. 217b. obrancě: že máš náš obrance býti a všicku zemi súditi Ar. 772; obranci jest držeti svého E. 2618. obrati: z tolik množství mé rodiny ne- obéře se (= nenajde se) jediný E. 3056. obraziti sě Ap. 208b. obrtnúti sě = obrátiti se E. 277. obsieci = obsáhnouti E. 636. obsúti = obklíčiti B. 14a. obvetčěti Ap. 208b, v. obvetšěti. obvetšěti = sestárnouti Ap. 208 Sborník Baworowského. 29
Strana 450
obvléci J. 113 Oobyóój — zpüsob: i uCini tiemto obyte- jem Ap. 22023. oceiivy: Zelezo ocelivé Ar. 4620. očista Ar. 4838. od značí původ a látku: od všelikého zbožie bohatá J. 1085; od rozličné krato- chvíle má časy velmi veselé J. 1081; vóně od kvietie a od kořenie J. 1295; dvě košili sněsta od hedbábie Ar. 2918; vešken se od zlata zdáše J. 237, 166, Ar. 685, 2362 sl. atd oddati sé na béh — dáti se na üték Ap. 210b v. béh; oddati sé na koho — vy- brati se Ar. 4458. odestati sč — odéinénu býti: však by žádal a chtěl tomu, by se tobě odestalo Ar. 5786. odhroziti koho — hrozbami zahnati E. 2390. odchoditi T. 1545. odiva — div: dfievie velikà odiva Ar. 2824. odjéti koho, ceho: nemni, bych tebe tak odjel B 1b, T. 475. odjieti, pfi¢. odjal J. 101: odejme (= za- hubi) dobré bez čísla J. 284. odjitie — odchod Ar. 5386. odkavadz — odkud E. 2642. odlučovati koho čeho: že jej vladafstvie odluču'e (— zbavuje) Ar. 963. odlykati — vzlykati E. 858. odmlúvati — odpírati: Arnošt poče od- mlúvati a jemu z té cti děkovati Ar. 5361. odňažto — odkud: blázen tiem nenávist- nější, odňažto (— čím) se mní libější E.960. odolati — na odpor se stavěti: Dětleb Jetřichovi v tom odole J. 933. odplacovati Ar. 1697, 5712. odpoviedanie — odpírání, 4221. odpoviedati — 1. dáti zamítavou odpověď, odpírati: neodpoviedajž nikomu E. 2775; já se vstáti odpoviedám E. 3156; neod- poviedaj jemu milosti Ar. 5877; odpo- viedaje jemu od sebe i od své pomoci Ar. 979, T. 68; 2. zodpovídati se: v čem ty chceš vinu jim dáti, ve všemť chtie odpoviedati T. 341. odpověděti — 1. odpověděti: té řeči od- pověděchu Ar. 268; 2. dáti odmítavou vzpírání Ar. odpověď: král ihned hostem odpovédé Ap. 215b; 3 odepříti: toho mu neod- povědě Ar. 4554; 4. odříci: ihned vojnu odpovědě Ar. 1937; 5. vypověděti boj: učinil-li sem vám kterú žalost, proč sta mi neodpovédéla? J. 434; bud' tobé od- povédéno dnes J. 629. odpustiti: hnév Ar. 5773; odpustiti komu — dáti propusténí Ar. 5383, 5434; král Ar- tuš to jim odpusti (= dovolil) T. 4-4; aby zlatu neodpustil (= zlatem nešetřil) Ap. 2243. odpusténie brati, vzieti — loućiti se Ar. 163, 528, 710, 714, 722, 2059, Ap. 209" a j. odraditi Ar 5331. odsaditi koho čeho: tož jeho té cti i od- sadi (— zbaviti) E. 2135. odsüditi koho čeho: ktož by mě třetie (cti) odsûdil ( kdo by mi nepfisoudil)? E. 455; a jej sije odsûdichu E. 2395. odsüzenie — odloučení J. 1037. odtavad Ap. 21)b. odtudto B. 135. odtusiti — dáti naději, ulehčiti: odtuš, pane, srdci svému E. 2441. odutÿ -: nadutÿ E. 3011. odvésti hlad (— zahnati) E. 2563 odvlačiti sč čeho — zdráhati se: by s nim v jeho zemi ráčil jeti a toho se neod vlačil Ar. 5360. oférovati Ar. 5469, 5620. ohaviti koho — 1. zprzniti, zohaviti: naj- slazáí krmi ohaví, když se péče v srdci staví (— degenerare cibos cura diurna facit) E. 705; vlastní chválü se ohavís E. 1712, 1765; 2. rozsekati: komorníka života zbavi a svým dobrým mečem jej ohavi Ar. 3336, 1457, 3360, 5256. ohleda — ohled: potře se tam bez ohledy Ar. 58:4. ohledati, ohledovati — pozorovati E 2338, 2344, Ar. 3759, Ap. 217^. ohlédati sé — kolem se rozhliżeti Ar. 2520. ohrada — hrad: najspiešeť móž hospodář této drahé ohrady býti Ar. 2960; již nevieme kam jíti z této ohrady Ar. 2962, 2493, 2770, abyste po mú ženu jeli - do Bavor, jenž sem z ohrady zvolil po- dle vašie rady Ar. 613, T. 747. ohroziti sé — nabyti odvahy E. 1973. ochoten ke komu E. 2104. ochotenstvie — ochota E. 664.
obvléci J. 113 Oobyóój — zpüsob: i uCini tiemto obyte- jem Ap. 22023. oceiivy: Zelezo ocelivé Ar. 4620. očista Ar. 4838. od značí původ a látku: od všelikého zbožie bohatá J. 1085; od rozličné krato- chvíle má časy velmi veselé J. 1081; vóně od kvietie a od kořenie J. 1295; dvě košili sněsta od hedbábie Ar. 2918; vešken se od zlata zdáše J. 237, 166, Ar. 685, 2362 sl. atd oddati sé na béh — dáti se na üték Ap. 210b v. béh; oddati sé na koho — vy- brati se Ar. 4458. odestati sč — odéinénu býti: však by žádal a chtěl tomu, by se tobě odestalo Ar. 5786. odhroziti koho — hrozbami zahnati E. 2390. odchoditi T. 1545. odiva — div: dfievie velikà odiva Ar. 2824. odjéti koho, ceho: nemni, bych tebe tak odjel B 1b, T. 475. odjieti, pfi¢. odjal J. 101: odejme (= za- hubi) dobré bez čísla J. 284. odjitie — odchod Ar. 5386. odkavadz — odkud E. 2642. odlučovati koho čeho: že jej vladafstvie odluču'e (— zbavuje) Ar. 963. odlykati — vzlykati E. 858. odmlúvati — odpírati: Arnošt poče od- mlúvati a jemu z té cti děkovati Ar. 5361. odňažto — odkud: blázen tiem nenávist- nější, odňažto (— čím) se mní libější E.960. odolati — na odpor se stavěti: Dětleb Jetřichovi v tom odole J. 933. odplacovati Ar. 1697, 5712. odpoviedanie — odpírání, 4221. odpoviedati — 1. dáti zamítavou odpověď, odpírati: neodpoviedajž nikomu E. 2775; já se vstáti odpoviedám E. 3156; neod- poviedaj jemu milosti Ar. 5877; odpo- viedaje jemu od sebe i od své pomoci Ar. 979, T. 68; 2. zodpovídati se: v čem ty chceš vinu jim dáti, ve všemť chtie odpoviedati T. 341. odpověděti — 1. odpověděti: té řeči od- pověděchu Ar. 268; 2. dáti odmítavou vzpírání Ar. odpověď: král ihned hostem odpovédé Ap. 215b; 3 odepříti: toho mu neod- povědě Ar. 4554; 4. odříci: ihned vojnu odpovědě Ar. 1937; 5. vypověděti boj: učinil-li sem vám kterú žalost, proč sta mi neodpovédéla? J. 434; bud' tobé od- povédéno dnes J. 629. odpustiti: hnév Ar. 5773; odpustiti komu — dáti propusténí Ar. 5383, 5434; král Ar- tuš to jim odpusti (= dovolil) T. 4-4; aby zlatu neodpustil (= zlatem nešetřil) Ap. 2243. odpusténie brati, vzieti — loućiti se Ar. 163, 528, 710, 714, 722, 2059, Ap. 209" a j. odraditi Ar 5331. odsaditi koho čeho: tož jeho té cti i od- sadi (— zbaviti) E. 2135. odsüditi koho čeho: ktož by mě třetie (cti) odsûdil ( kdo by mi nepfisoudil)? E. 455; a jej sije odsûdichu E. 2395. odsüzenie — odloučení J. 1037. odtavad Ap. 21)b. odtudto B. 135. odtusiti — dáti naději, ulehčiti: odtuš, pane, srdci svému E. 2441. odutÿ -: nadutÿ E. 3011. odvésti hlad (— zahnati) E. 2563 odvlačiti sč čeho — zdráhati se: by s nim v jeho zemi ráčil jeti a toho se neod vlačil Ar. 5360. oférovati Ar. 5469, 5620. ohaviti koho — 1. zprzniti, zohaviti: naj- slazáí krmi ohaví, když se péče v srdci staví (— degenerare cibos cura diurna facit) E. 705; vlastní chválü se ohavís E. 1712, 1765; 2. rozsekati: komorníka života zbavi a svým dobrým mečem jej ohavi Ar. 3336, 1457, 3360, 5256. ohleda — ohled: potře se tam bez ohledy Ar. 58:4. ohledati, ohledovati — pozorovati E 2338, 2344, Ar. 3759, Ap. 217^. ohlédati sé — kolem se rozhliżeti Ar. 2520. ohrada — hrad: najspiešeť móž hospodář této drahé ohrady býti Ar. 2960; již nevieme kam jíti z této ohrady Ar. 2962, 2493, 2770, abyste po mú ženu jeli - do Bavor, jenž sem z ohrady zvolil po- dle vašie rady Ar. 613, T. 747. ohroziti sé — nabyti odvahy E. 1973. ochoten ke komu E. 2104. ochotenstvie — ochota E. 664.
Strana 451
se: had amplectensgue ochvátiti sé koho — ovinouti muže se ochváti (— virum) E. 597. okamzenie: pouhý akk. na otázku kdy? což jesti u padesáti mílech se všech stran, okamženie k sobě pfitrhne B 2b, 3a, 4a, 12a, 12b. okónce n. — okćnko T. 147, 1481, Ar. 2942 okol — kolo J. 1723, T. 1487. okovánie T. 31. okřáti, přech. okřív Ap. 208b, okřívší Ap. 2162. okutie — okuje, odpadky v kovárné okolo kovadliny; v pfenes. vyznamu: berüc z strniště i prútie okolo dřeva okutie, hlavní hromadu osvieti (arboreum zonat stipulis et vimine truncum, in stipulam docto porrigit ore facem) E. 748. Olibriuš král, otec panny Afriky B7a. oliva strom J. 1290. omyl: protož ciesař bez omyle přije jeho velmi milé Ar- 736. on (jen. Náměstka tato poukazuje často k věci později nebo dříve jmenované: on lid hlúpý poče se báti l. 1301; avšak jest ho nemohl zvésti Jindřicha, sestřence svého Ar. 1473 sl.; také ženy velmi jeho plakáchu kniežete svého Ar 2073 sl.; hroznú čest učiní jemu Arnoštovi slovutnému Ar. 2159 sl.; jednomu mu- žíku rozkáza jemu J. 1904; ondeť panie i také panny je provodie přietele Ar. 2225; spatřiv toho ji nesúce pannu, k svým sluhám vece T. 1186 sl.; Ar. 3107 sl., 3547 -3549, 2908 sl., 4402 sl., 4380 sl, 4454 sl., 4472 sl., 4608 sl., J. 1072 sl, 2040 sl. a j; také pohanské bohy zmrskachu je i z volóv rohy Ar. 5165 sl; ach, milého nelze mi vídati jeho T. 608 sl.; tomu malitkému pánu dá mu Jetfich hroznú ránu J. 645 sl.; Ar. 5005 sl, 2604 sl., Ap. 213b, E. 1026 sl., 3065 sl, 2532 sl. Vazba tato bývá často spojena s anakoluthem: rytief zvéda, że ho nenie, by jemu bolesti kvielenie E 2430 sl., srv. Ar. 2277— 2279. on = onen E. 2130. onady = onde E. 2107. onenno: v onomno düpéti E. 2306. ono, onof, onoZt: formalny podmét, uka- zujici na skutečný podmět, jenž násle- duje (srv. něm. es) = aj: viz, onoť klíč 451 v zámce zkřehta E. 679, 337, 824, 2056 ; srv. ano, anoť. opáčiti — opakovati: břich prosbu druhé opáči E. 2746, 1474, opačkem po zpótku B. 7a. opak — naopak E. 275, Ar. 5752. opatfiti — 1. spatfiti: jejie droby všaký opatfi E. 1919; i ktoż jede, opatfichu Ar. 5642, 2646, 2993, T. 992, 1498, 1506; 2. ohledati: bychva se oba vrśtila na hrad a jej lćpe opatfila Ar. 2-57, Ap. 2094; 3. opatfiti s6 = ohlednouti se T. 968. opatrovati — ohledávati Ar. 2521 opét — zpét E. 357. opinati sé: jenZ se ptiezní neopíná E. 871. opitométi zkrotnouti (mansuescere) E. 2016. oplacovati Ar. 3978. opová£ziti sé čeho — odvážiti se Ap. 209x. oprava — 1. moc soudcovská, vláda Ar. 832, E. 1072; 2. úprava E. 1013 oprávcé = správce, poručník T. 56. oprávěti, opravovati 1. opravovati, pomlouvati: družce neroď oprávěti E. 1717, 906,; 2. říditi: jenžto mú uzdu oprávie E. 1704 opraviti = před soudem soubojem do- tvrditi: tu feč svú ruku opravi E. 3017. oprnúti sč komu = opfiti se T. 925. oprzniti co čím E. 622, Ap. 2212. opußiti sé — puknouti, rozskoćiti se: aż mu se pasec opuci J. 787. opykati — oplakati Ar. 1491, T. 1069. of: na of vsede T. 1032; by ráčil jemu of poslati T. 1317; 467, 517, 1031, 1325; viz vor. oratio obliqua proplétá se v Ar. fecí přímou: poče jim velmi dékovati, Ze sá v dobrém zpomenuli a ciesafi mé zvé- stovali Ar. 522—524, 846 sll, 1030 sll., 1209 sll., 1353 sll, 1703 sll. ofik = konik J. 244. orliżenec — mlady orel: listka kvielćchu tvrdě, orlitenec se bojiechu E. 743, orlíčencóm učini vzdoru dým E. 751. osáhnüti — zasáhnouti E. 316. osidliti — v osidlo vlákati: at nás ruče neosidlé Ar. 2413 oskogiti — obkli¢iti T. 468. oslediti — vyslíditi Ar. 5684. oslovy Ar. 3550. 29*
se: had amplectensgue ochvátiti sé koho — ovinouti muže se ochváti (— virum) E. 597. okamzenie: pouhý akk. na otázku kdy? což jesti u padesáti mílech se všech stran, okamženie k sobě pfitrhne B 2b, 3a, 4a, 12a, 12b. okónce n. — okćnko T. 147, 1481, Ar. 2942 okol — kolo J. 1723, T. 1487. okovánie T. 31. okřáti, přech. okřív Ap. 208b, okřívší Ap. 2162. okutie — okuje, odpadky v kovárné okolo kovadliny; v pfenes. vyznamu: berüc z strniště i prútie okolo dřeva okutie, hlavní hromadu osvieti (arboreum zonat stipulis et vimine truncum, in stipulam docto porrigit ore facem) E. 748. Olibriuš král, otec panny Afriky B7a. oliva strom J. 1290. omyl: protož ciesař bez omyle přije jeho velmi milé Ar- 736. on (jen. Náměstka tato poukazuje často k věci později nebo dříve jmenované: on lid hlúpý poče se báti l. 1301; avšak jest ho nemohl zvésti Jindřicha, sestřence svého Ar. 1473 sl.; také ženy velmi jeho plakáchu kniežete svého Ar 2073 sl.; hroznú čest učiní jemu Arnoštovi slovutnému Ar. 2159 sl.; jednomu mu- žíku rozkáza jemu J. 1904; ondeť panie i také panny je provodie přietele Ar. 2225; spatřiv toho ji nesúce pannu, k svým sluhám vece T. 1186 sl.; Ar. 3107 sl., 3547 -3549, 2908 sl., 4402 sl., 4380 sl, 4454 sl., 4472 sl., 4608 sl., J. 1072 sl, 2040 sl. a j; také pohanské bohy zmrskachu je i z volóv rohy Ar. 5165 sl; ach, milého nelze mi vídati jeho T. 608 sl.; tomu malitkému pánu dá mu Jetfich hroznú ránu J. 645 sl.; Ar. 5005 sl, 2604 sl., Ap. 213b, E. 1026 sl., 3065 sl, 2532 sl. Vazba tato bývá často spojena s anakoluthem: rytief zvéda, że ho nenie, by jemu bolesti kvielenie E 2430 sl., srv. Ar. 2277— 2279. on = onen E. 2130. onady = onde E. 2107. onenno: v onomno düpéti E. 2306. ono, onof, onoZt: formalny podmét, uka- zujici na skutečný podmět, jenž násle- duje (srv. něm. es) = aj: viz, onoť klíč 451 v zámce zkřehta E. 679, 337, 824, 2056 ; srv. ano, anoť. opáčiti — opakovati: břich prosbu druhé opáči E. 2746, 1474, opačkem po zpótku B. 7a. opak — naopak E. 275, Ar. 5752. opatfiti — 1. spatfiti: jejie droby všaký opatfi E. 1919; i ktoż jede, opatfichu Ar. 5642, 2646, 2993, T. 992, 1498, 1506; 2. ohledati: bychva se oba vrśtila na hrad a jej lćpe opatfila Ar. 2-57, Ap. 2094; 3. opatfiti s6 = ohlednouti se T. 968. opatrovati — ohledávati Ar. 2521 opét — zpét E. 357. opinati sé: jenZ se ptiezní neopíná E. 871. opitométi zkrotnouti (mansuescere) E. 2016. oplacovati Ar. 3978. opová£ziti sé čeho — odvážiti se Ap. 209x. oprava — 1. moc soudcovská, vláda Ar. 832, E. 1072; 2. úprava E. 1013 oprávcé = správce, poručník T. 56. oprávěti, opravovati 1. opravovati, pomlouvati: družce neroď oprávěti E. 1717, 906,; 2. říditi: jenžto mú uzdu oprávie E. 1704 opraviti = před soudem soubojem do- tvrditi: tu feč svú ruku opravi E. 3017. oprnúti sč komu = opfiti se T. 925. oprzniti co čím E. 622, Ap. 2212. opußiti sé — puknouti, rozskoćiti se: aż mu se pasec opuci J. 787. opykati — oplakati Ar. 1491, T. 1069. of: na of vsede T. 1032; by ráčil jemu of poslati T. 1317; 467, 517, 1031, 1325; viz vor. oratio obliqua proplétá se v Ar. fecí přímou: poče jim velmi dékovati, Ze sá v dobrém zpomenuli a ciesafi mé zvé- stovali Ar. 522—524, 846 sll, 1030 sll., 1209 sll., 1353 sll, 1703 sll. ofik = konik J. 244. orliżenec — mlady orel: listka kvielćchu tvrdě, orlitenec se bojiechu E. 743, orlíčencóm učini vzdoru dým E. 751. osáhnüti — zasáhnouti E. 316. osidliti — v osidlo vlákati: at nás ruče neosidlé Ar. 2413 oskogiti — obkli¢iti T. 468. oslediti — vyslíditi Ar. 5684. oslovy Ar. 3550. 29*
Strana 452
osnovati — zaříditi, upraviti Ar. 195, 219, 3034, 5087, 4916. osobiti — přivlastniti si, E. 1994. ostarati sé — sestárnouti Ap. 208b. ostati — 1. padnouti (v boji', zahynouti: tuť čtvrtý osta pohřiechu Ar. 5208 ; Ze by ostali (— Ze jest po nich veta), každý mnieše Ar. 4039; musíť jich kaZdy ostati Ar. 4639, 2482; 2. ostati koho čeho = opustiti, nechati: lev pro nic jeho ne- chtěl ostati B. 54; moře své hry ne- ostane Ap. 217a, 216a, J. 1283, E. 1799. ostáti komu — odolati, zvítéziti nad kym: tehdy rataj ostál tobé E. 3170; ostojís mu v ten Cas J. 769, 1645, 1829, Ar. 4110. ostavati komu = viteziti nad kým: právo moci vždy ostává E. 3223. ostaviti 1. koho — nechati T. 1084, J. 568, Ar. 5902; zabiti, pobiti: mnoho jich tu ostavichu Ar. 5210; 2. se s kým na Cem — smluviti se: a na tom se s ním ostavi, že mu šest ořóv připraví Ar. 4995. ostojcé — kdo nepfiteli ostojí, vítéz: cdpust mi, mój ostojce, všech mých sil i mé čti zbojce E. 3209, 2998. ostrabenie — osmělení: tepruv jmějiechu ostrabenie (= teprve se osmělili) Ar. 2519. ostrádati ćeho — nechati ćeho: nemóżet i žádný nechati ani toho ostrádati, by neplakal pána svého Ar. 2064; srv. strádati. -ostřěženie Ap. 211b. ostrieci sé čemu: nenieť nesnadnójśi padnüti kde: ta krmé mi nic nesladne, kteráž s péčí v ústech padne E. 642, 223. pakost f. — nesnáze, nepříjemnost, svízel: často mdlý činí pakosti mocnějšiemu E. 729; tvój život příklad pakostí (jiným způsobených) E. 1770, 1020. pakostiti komu — zpüsobovati nesnáze, Skoditi: nepakost sebe mensiemu (— non igitur studeat quis maior obesse minori) E. 756, 438. palác — budova hradní s jednou hlavní síní, kde se scházeli a vítali hosté a kde se konaly hostiny Ar. 2705, 2738, B. 98. Pamberk — Bamberk Ar. 4096, 5631. pán: sediž radče za pán sobě E. 1004. panošě — sluha, cliens E. 951. Ap. 2175. 452 věci než se nevěře ostřieci J. 1366, E. 3238. : ostroha — ostruha J. 917, 1995. ostrost Ar. 4926. ostrota — drsnost: ostrotu hladim tuhü E. 2574; ostrotü jéditi — ztrpéovati, asperare E. 832. ostrý: péče ostřejší by ostra meče E 1023, 2257. ostuditi sé komu — nahnati strachu: svü hrdostí to učinili a obróm se ostudili Ar. 4709, srv. stydéti sé, ustydati sé. osupiti: osupiv oci, poce vlk blésti E. 281. osvietiti — 1. osvítiti E. 2457; 2. zapáliti: hlavní hromadu osvieti, veliký se oheň rozníti (in stipulum docto porrigit ore facem) E. 749. oSivati Ar. 3023. oSténiti sé — vrhnouti mladé E. 544. otaz: bez otaza Ar. 2981. otrada: jdü tam beze vśie otrady (= aniż jim kdo odrazoval) Ar. 2818. otroóí — otroküv: otrocie dfémota E. 2897. otrutiti koho — uderiti E. 114. Otta, císař německý Ar. 182, 351, 551. ovéicé — ovce E. 2612. ovšem — zcela: ovšem hodno toto bieše Ar. 742. oZeniti sé: bych se já mohl oženiti tú, jenž se jest ve cti zachovala Ar. 264 sl. ; túť se radíme oženiti Ar. 276 ožívati =- oživovati: umrlý lid v nie (v naději) ožívá E. 1392. panstvo — páni J. 1058. paprslek Ap. 2085. párati: nerad by jim v jich nosy páral J. 1432. pariti — 1. udeřiti: kuoň jej pařil v čelo nohû E 2085; 2. koupati v horké lázni T. 1437, 1440, 1641. paróžek E. 2340. pás: každý k smrti hotov bieše, jako za pasem ji jmějieše Ar. 2294, 3765; by chtěl s tebi jíti za pasy (= do křížku), snad by měl lepší kvas J. 725, 735, 742; chodie za pasy J. 1445. pásec — pás J. 783, 787, 795. pastorek — nevlastní syn Ar. 863. pastýřík — pastýř E. 2007.
osnovati — zaříditi, upraviti Ar. 195, 219, 3034, 5087, 4916. osobiti — přivlastniti si, E. 1994. ostarati sé — sestárnouti Ap. 208b. ostati — 1. padnouti (v boji', zahynouti: tuť čtvrtý osta pohřiechu Ar. 5208 ; Ze by ostali (— Ze jest po nich veta), každý mnieše Ar. 4039; musíť jich kaZdy ostati Ar. 4639, 2482; 2. ostati koho čeho = opustiti, nechati: lev pro nic jeho ne- chtěl ostati B. 54; moře své hry ne- ostane Ap. 217a, 216a, J. 1283, E. 1799. ostáti komu — odolati, zvítéziti nad kym: tehdy rataj ostál tobé E. 3170; ostojís mu v ten Cas J. 769, 1645, 1829, Ar. 4110. ostavati komu = viteziti nad kým: právo moci vždy ostává E. 3223. ostaviti 1. koho — nechati T. 1084, J. 568, Ar. 5902; zabiti, pobiti: mnoho jich tu ostavichu Ar. 5210; 2. se s kým na Cem — smluviti se: a na tom se s ním ostavi, že mu šest ořóv připraví Ar. 4995. ostojcé — kdo nepfiteli ostojí, vítéz: cdpust mi, mój ostojce, všech mých sil i mé čti zbojce E. 3209, 2998. ostrabenie — osmělení: tepruv jmějiechu ostrabenie (= teprve se osmělili) Ar. 2519. ostrádati ćeho — nechati ćeho: nemóżet i žádný nechati ani toho ostrádati, by neplakal pána svého Ar. 2064; srv. strádati. -ostřěženie Ap. 211b. ostrieci sé čemu: nenieť nesnadnójśi padnüti kde: ta krmé mi nic nesladne, kteráž s péčí v ústech padne E. 642, 223. pakost f. — nesnáze, nepříjemnost, svízel: často mdlý činí pakosti mocnějšiemu E. 729; tvój život příklad pakostí (jiným způsobených) E. 1770, 1020. pakostiti komu — zpüsobovati nesnáze, Skoditi: nepakost sebe mensiemu (— non igitur studeat quis maior obesse minori) E. 756, 438. palác — budova hradní s jednou hlavní síní, kde se scházeli a vítali hosté a kde se konaly hostiny Ar. 2705, 2738, B. 98. Pamberk — Bamberk Ar. 4096, 5631. pán: sediž radče za pán sobě E. 1004. panošě — sluha, cliens E. 951. Ap. 2175. 452 věci než se nevěře ostřieci J. 1366, E. 3238. : ostroha — ostruha J. 917, 1995. ostrost Ar. 4926. ostrota — drsnost: ostrotu hladim tuhü E. 2574; ostrotü jéditi — ztrpéovati, asperare E. 832. ostrý: péče ostřejší by ostra meče E 1023, 2257. ostuditi sé komu — nahnati strachu: svü hrdostí to učinili a obróm se ostudili Ar. 4709, srv. stydéti sé, ustydati sé. osupiti: osupiv oci, poce vlk blésti E. 281. osvietiti — 1. osvítiti E. 2457; 2. zapáliti: hlavní hromadu osvieti, veliký se oheň rozníti (in stipulum docto porrigit ore facem) E. 749. oSivati Ar. 3023. oSténiti sé — vrhnouti mladé E. 544. otaz: bez otaza Ar. 2981. otrada: jdü tam beze vśie otrady (= aniż jim kdo odrazoval) Ar. 2818. otroóí — otroküv: otrocie dfémota E. 2897. otrutiti koho — uderiti E. 114. Otta, císař německý Ar. 182, 351, 551. ovéicé — ovce E. 2612. ovšem — zcela: ovšem hodno toto bieše Ar. 742. oZeniti sé: bych se já mohl oženiti tú, jenž se jest ve cti zachovala Ar. 264 sl. ; túť se radíme oženiti Ar. 276 ožívati =- oživovati: umrlý lid v nie (v naději) ožívá E. 1392. panstvo — páni J. 1058. paprslek Ap. 2085. párati: nerad by jim v jich nosy páral J. 1432. pariti — 1. udeřiti: kuoň jej pařil v čelo nohû E 2085; 2. koupati v horké lázni T. 1437, 1440, 1641. paróžek E. 2340. pás: každý k smrti hotov bieše, jako za pasem ji jmějieše Ar. 2294, 3765; by chtěl s tebi jíti za pasy (= do křížku), snad by měl lepší kvas J. 725, 735, 742; chodie za pasy J. 1445. pásec — pás J. 783, 787, 795. pastorek — nevlastní syn Ar. 863. pastýřík — pastýř E. 2007.
Strana 453
453 pátati sě: hospodář se pátáše a proti ní milostivě vstáváše Ar. 3077. patřiti: jakž jim ten rozkázal bieše, každý naň toho patřieše Ar. 4325. pávovy — pávi E. 1647. pazneht — dráp B. 4a. péčě: ctnost nejsúci již bez péče E. 61; chtie býti škoden druh druhu, za to majíc péči tuhû E. 3106. peň := pařez J. 957. pérce, jedn. č. ve významu peří E. 1646, 1650. perla T. 1543. péro = křídlo: tvé se péro straší v túle (nescit tua penna guietem) E. 1751. pesky — hanebny: peská závist E. 3001; peská zlost E. 139. péstüna — péstounka Ap. 208b. pés: podstup Lavryna póś J. 612, 747, T. 1140. pied, gen. piedi, akk. pl. piedi i piedć J. 49, 89, 300. piedimużik Ar. 4503, 5900, J. 49, 58, 104, 1045, 1083, viz muzik. Pigmenové narod pidimuzikd Ar. 4502. pila = pilnik E. 2565. pile: neb jie biese toho pile Ar. 174, 5741; králi k hostem bieše píle (= pozornost) Ar. 5417, J. 980; coť jest zde běhati píle? E. 1322, Ar. 468. pilnost: a byl kázal při pilnosti (= pilně) Ar. 2076. pískati. 3. sg. pisté, 3. pl. pisti: J. 1203, Ar. 692, 1065 píščec Ar. 627. piti, 1. sg. pim, 2. sg. pieš Ap. 2104, pitie — nápoj Ar. 2621, 2632, 2719, 2739, 2803, T. 967 a j. plachetník — muž v plachtě Ap. 212b. plachta, plachticé, plachticka Ap. 2123, 212b. plakati koho, čeho: i udeři sebú o zemi plačíci té hańby Ap. 220a, 208b, E. 3090, Ar. 1458, 2065. 2074, 2083, 2281. plano: udinichu sobé plano (= volnou cestu) Ar. 3491. plat =1. odplata: svi zlobu ma k věčnému platu Ar 5604; 2. p níze,düchod: nevédél, coż jest jmól v domu od rozliéného zlata, lidí mnoho, přieliš plata i predrahého kamenie J. 2035; což koli má zbožie svého, to jemu přišlo z platu tvého E. 3016, 3218. plát na brnění J. 318 platný rek J. 199, 446. plavý: plav (byl) po bocích jeho ořík J. 244. plaziti co: nechajżt radější zemi plazí (malo vertat humum) E. 2796. plec. du. pleci: vze štít s helmú na pleci J. 944; král Lavryn obrátil pleci ]. 1921. ples — tančení Ap. 213b, 214a. plesati — tančiti Ap. 213a, plesánie — tančení Ap. 213a. pléti, 1. pl impt. plevmy E. 975. plihavy — nemoudry J. 407. plnost — vypinéní Ar. 5590. plod — rod Ar. 5522. ploditi koho, co: plodí turnaje i klánie Ar. 943 sl.; plodili tancovánie Ar. 705; byť nevěru kudy plodil Ar. 1270; že vás vždy chci ploditi (= milostí za- sypávati) Ar. 607; súsedóm ten se ne- hodí, jenž již vraha nad ně plodí E. 2205, 466, Ar. 5304, 5003 a j. plzati — lézti, plaziti se E. 1074. po 1. s lok.: po nich (= za nimi) do země běžieše Ar. 4347 T. 454; 2, s dat.: i by zámutkóv mnoho po Arnoštovi dobrému, po tom muži šlechetnému (!) Ar. 4912 až 4914. pobéhnüti — dáti se na útěk, utéci Ar. 5212, Ap. 210a. pobiediti koho nač — vyzvati: ihned toho mužíka piedi na šermovánie pobiedi J. 715. pobiehati od ćeho == odchizeti E. 2389. pobijanÿ — tepanÿ Ar. 3002, 3041. pobíti — pfemoci, zahubiti: vítézstvie v pobitém stojí E. 1211: ač lev myšku smrtí pobie E. 1203; zima vrúcí hada pobi E. 583. pobitie — boj Ar. 1073, 1193. pobledéti — zblednouti Ar. 871, J. 1024. pobočiti sč k komu = po bok se postaviti, přiblížiti se J. 582. pocténie Ar 5425. poctivost — 1. potestnost, cest Ap. 215b, Ar. 4426; 2. úcta k čemu Ar. 76. poctivý — čestný, ctný, slušný Ap. 214a, 212b, J. 1476, Ar. 5400. počátek: od počátka jemu pravieše E. 2959; ktož počátek smyslem dává (—: kdo s rozumem počíná, ten svú věc dobře skonává Ar. 1759. počieti: žes božím synem počela Ar. 5820. podál od čeho Ar. 3501, 3609.
453 pátati sě: hospodář se pátáše a proti ní milostivě vstáváše Ar. 3077. patřiti: jakž jim ten rozkázal bieše, každý naň toho patřieše Ar. 4325. pávovy — pávi E. 1647. pazneht — dráp B. 4a. péčě: ctnost nejsúci již bez péče E. 61; chtie býti škoden druh druhu, za to majíc péči tuhû E. 3106. peň := pařez J. 957. pérce, jedn. č. ve významu peří E. 1646, 1650. perla T. 1543. péro = křídlo: tvé se péro straší v túle (nescit tua penna guietem) E. 1751. pesky — hanebny: peská závist E. 3001; peská zlost E. 139. péstüna — péstounka Ap. 208b. pés: podstup Lavryna póś J. 612, 747, T. 1140. pied, gen. piedi, akk. pl. piedi i piedć J. 49, 89, 300. piedimużik Ar. 4503, 5900, J. 49, 58, 104, 1045, 1083, viz muzik. Pigmenové narod pidimuzikd Ar. 4502. pila = pilnik E. 2565. pile: neb jie biese toho pile Ar. 174, 5741; králi k hostem bieše píle (= pozornost) Ar. 5417, J. 980; coť jest zde běhati píle? E. 1322, Ar. 468. pilnost: a byl kázal při pilnosti (= pilně) Ar. 2076. pískati. 3. sg. pisté, 3. pl. pisti: J. 1203, Ar. 692, 1065 píščec Ar. 627. piti, 1. sg. pim, 2. sg. pieš Ap. 2104, pitie — nápoj Ar. 2621, 2632, 2719, 2739, 2803, T. 967 a j. plachetník — muž v plachtě Ap. 212b. plachta, plachticé, plachticka Ap. 2123, 212b. plakati koho, čeho: i udeři sebú o zemi plačíci té hańby Ap. 220a, 208b, E. 3090, Ar. 1458, 2065. 2074, 2083, 2281. plano: udinichu sobé plano (= volnou cestu) Ar. 3491. plat =1. odplata: svi zlobu ma k věčnému platu Ar 5604; 2. p níze,düchod: nevédél, coż jest jmól v domu od rozliéného zlata, lidí mnoho, přieliš plata i predrahého kamenie J. 2035; což koli má zbožie svého, to jemu přišlo z platu tvého E. 3016, 3218. plát na brnění J. 318 platný rek J. 199, 446. plavý: plav (byl) po bocích jeho ořík J. 244. plaziti co: nechajżt radější zemi plazí (malo vertat humum) E. 2796. plec. du. pleci: vze štít s helmú na pleci J. 944; král Lavryn obrátil pleci ]. 1921. ples — tančení Ap. 213b, 214a. plesati — tančiti Ap. 213a, plesánie — tančení Ap. 213a. pléti, 1. pl impt. plevmy E. 975. plihavy — nemoudry J. 407. plnost — vypinéní Ar. 5590. plod — rod Ar. 5522. ploditi koho, co: plodí turnaje i klánie Ar. 943 sl.; plodili tancovánie Ar. 705; byť nevěru kudy plodil Ar. 1270; že vás vždy chci ploditi (= milostí za- sypávati) Ar. 607; súsedóm ten se ne- hodí, jenž již vraha nad ně plodí E. 2205, 466, Ar. 5304, 5003 a j. plzati — lézti, plaziti se E. 1074. po 1. s lok.: po nich (= za nimi) do země běžieše Ar. 4347 T. 454; 2, s dat.: i by zámutkóv mnoho po Arnoštovi dobrému, po tom muži šlechetnému (!) Ar. 4912 až 4914. pobéhnüti — dáti se na útěk, utéci Ar. 5212, Ap. 210a. pobiediti koho nač — vyzvati: ihned toho mužíka piedi na šermovánie pobiedi J. 715. pobiehati od ćeho == odchizeti E. 2389. pobijanÿ — tepanÿ Ar. 3002, 3041. pobíti — pfemoci, zahubiti: vítézstvie v pobitém stojí E. 1211: ač lev myšku smrtí pobie E. 1203; zima vrúcí hada pobi E. 583. pobitie — boj Ar. 1073, 1193. pobledéti — zblednouti Ar. 871, J. 1024. pobočiti sč k komu = po bok se postaviti, přiblížiti se J. 582. pocténie Ar 5425. poctivost — 1. potestnost, cest Ap. 215b, Ar. 4426; 2. úcta k čemu Ar. 76. poctivý — čestný, ctný, slušný Ap. 214a, 212b, J. 1476, Ar. 5400. počátek: od počátka jemu pravieše E. 2959; ktož počátek smyslem dává (—: kdo s rozumem počíná, ten svú věc dobře skonává Ar. 1759. počieti: žes božím synem počela Ar. 5820. podál od čeho Ar. 3501, 3609.
Strana 454
podbíti koho pod se = podmaniti si Ar. 5023; moc právo již jest podbila E. 3231. poděkovati: poděkova Arnošt jemu z té rady Ar 3277. podjímati kopie J. 583. podkrásti: nová milost ji podkrade (= jala) E. 2459. podlażenie — dlażba Ar. 2736. podlaziti — dlażditi Ar. 2714, 2838. podlóci — podlehnouti: nerać v cizi moc podléci E 1006. podmietati komu rec — mluviti k komu E. 815. podnietiti: 3enka zlato podnieti E. 2923. podobenstvie — podoba T. 1499. podobný = 1. slušný, vhodný, dobrý, užitečný: i zdá-liť se to, pane, podobné, jáť se s ním ruče speřím J. 453; ten se jim zdáše podobný T. 102; když se vám zdá vše podobno Ar. 776, 816, 821, 1907, 2655, 5881; neb to nebylo podobně Ar. 1762, E. 338, 935; 2. podobný Ap. 207b, E. 1423. podstüpiti 1. koho bojem: chtě jej bojem podstüpiti Ar. 1147, 1373, 1846, 3238, 4447, J. 490, 612, E. 3034; 2. komu čeho Ar. 4379. podsüditi sé vec — zavázati se k čemu T. 376. podtáhnüti of J. 504—512. podtrhnüti koho psi dčrú = zraditi, oklamati J. 1277. podzapomenüti — zapomenouti na Cas Ap. 208b. pohádka — hádanka Ap. 209a, 209b a j. pohan: v kfestanech i u pohanech (= v zemích křesťanských ...) T. 1647. pohanstvo Ar. 5040, 5459. pohnati na koho J. 519. srv. hnáti. pohrdati: nepohrdaj prospěšné rady E. 961; poče létati a svých družiček po- hrdati E. 1649; lev krmi pohrda přijietí E. 1967. pohřeb, gen. pohřebu Ap 217b. pohrmieti = se hfmotem se bliziti Ar. 2999. pohrüziti, pohríziti, pohrüzéti — potopiti, skrjti: když zlého vytáhneš z nüze, an tě prostřed nie pohřúzie (v rkp pohrize) E. 498; hniješ v zemské skule pohřúžen (v rkp. pohriżen) E. 1726; bezpečně hrám pohřížen v skule E. 1750; a kvyž té uzií v nüzi, kdesi se v moři pohřúzí (v rkp. pohrizi) E. 2984, 339. 454 pohrzéti kym — pohrdnouti: kdyZ liśki vlk jiZ polirze E. 2295. pochlebiti kucń pochlebi feci jeho E. 2068. pochopiti — lapiti: v témž času vybojce pochopichu E. 2394. pochtieti nač — chtíti co T. 392. pochváliti čeho Ar. 1635, 1650, 1940, 2675. pójéiti — propüjciti Ar. 4. pojieti: král Artuš královnu poja T. 88; ješto mu byli pojeli (= zjimali) T 756. pojiti == 1. choditi: sotně již pojide mdlobú (vix egrum sinit ire dolor) E. 1951; 2. pojíti: starostí mi pošle oči E. 3073. pojmieti Ar. 262. pokázati sé Ap. 216%. pokládati v. poloziti. pokloniti sé: Arnost pokloni z toho (dékuje mu) Ar. 718 sl. pokoj — 1. klid, mir Ar. 4812, E. 549; 2. dům, příbytek, byt, pokoj: všicku zemi tu projede, tepa pořád i jímaje, jich pokojóv dobývaje Ar. 4481; káza pokoj poctivý jemu dati Ap. 214a: pojdú tam před se dále, kdež pokoj samého krále J. 1473, T. 90, 92, 93, 626, 696, 1250, Ar. 512, 2182, 2850, 3260, E. 547. pokojik — klid, mir: rać pokojika nim popfieti E. 1087. pokonati — zhynouti Ar. 1623; Zivotem Ar. 1777. pokora: jiti komu u pokoru = pokotiti se T. 410, 659, 1687. pokořiti sě, impt. pokoři E. 278. pokryti sé — skryti se E. 685. pokusiti čeho J. 617. poléci — poléknouti: teneto E. 2074. poloziti 1. Ze vsecko pusté poloZi (— zpu- stosil) Ar. 1718; 2. pobíti: hroznü rotu poloZichu Ar. 4671; 3. poloZiti, pokládati co čím: řezánie, jenž vše zlatem položeno Ar. 2729; naleze hlavu drahú mastí po- loženu E. 1625; bylo dvorně vyděláno, ryzím zlatem pokládáno (v rkp. po- kladeno) Ar. 2750 polúčiti sč spojiti se E. 192. pomáhati: Bóh jim pomáháše toho Ar. 1836, 5320. Pomberk Ar. 5926 v. Pamberk. pomeskanie T. 1027. pomeškati: pomeškav malým časem J. 812. pomezný Ar. 4291. 1655, se jemu polekl jemu též
podbíti koho pod se = podmaniti si Ar. 5023; moc právo již jest podbila E. 3231. poděkovati: poděkova Arnošt jemu z té rady Ar 3277. podjímati kopie J. 583. podkrásti: nová milost ji podkrade (= jala) E. 2459. podlażenie — dlażba Ar. 2736. podlaziti — dlażditi Ar. 2714, 2838. podlóci — podlehnouti: nerać v cizi moc podléci E 1006. podmietati komu rec — mluviti k komu E. 815. podnietiti: 3enka zlato podnieti E. 2923. podobenstvie — podoba T. 1499. podobný = 1. slušný, vhodný, dobrý, užitečný: i zdá-liť se to, pane, podobné, jáť se s ním ruče speřím J. 453; ten se jim zdáše podobný T. 102; když se vám zdá vše podobno Ar. 776, 816, 821, 1907, 2655, 5881; neb to nebylo podobně Ar. 1762, E. 338, 935; 2. podobný Ap. 207b, E. 1423. podstüpiti 1. koho bojem: chtě jej bojem podstüpiti Ar. 1147, 1373, 1846, 3238, 4447, J. 490, 612, E. 3034; 2. komu čeho Ar. 4379. podsüditi sé vec — zavázati se k čemu T. 376. podtáhnüti of J. 504—512. podtrhnüti koho psi dčrú = zraditi, oklamati J. 1277. podzapomenüti — zapomenouti na Cas Ap. 208b. pohádka — hádanka Ap. 209a, 209b a j. pohan: v kfestanech i u pohanech (= v zemích křesťanských ...) T. 1647. pohanstvo Ar. 5040, 5459. pohnati na koho J. 519. srv. hnáti. pohrdati: nepohrdaj prospěšné rady E. 961; poče létati a svých družiček po- hrdati E. 1649; lev krmi pohrda přijietí E. 1967. pohřeb, gen. pohřebu Ap 217b. pohrmieti = se hfmotem se bliziti Ar. 2999. pohrüziti, pohríziti, pohrüzéti — potopiti, skrjti: když zlého vytáhneš z nüze, an tě prostřed nie pohřúzie (v rkp pohrize) E. 498; hniješ v zemské skule pohřúžen (v rkp. pohriżen) E. 1726; bezpečně hrám pohřížen v skule E. 1750; a kvyž té uzií v nüzi, kdesi se v moři pohřúzí (v rkp. pohrizi) E. 2984, 339. 454 pohrzéti kym — pohrdnouti: kdyZ liśki vlk jiZ polirze E. 2295. pochlebiti kucń pochlebi feci jeho E. 2068. pochopiti — lapiti: v témž času vybojce pochopichu E. 2394. pochtieti nač — chtíti co T. 392. pochváliti čeho Ar. 1635, 1650, 1940, 2675. pójéiti — propüjciti Ar. 4. pojieti: král Artuš královnu poja T. 88; ješto mu byli pojeli (= zjimali) T 756. pojiti == 1. choditi: sotně již pojide mdlobú (vix egrum sinit ire dolor) E. 1951; 2. pojíti: starostí mi pošle oči E. 3073. pojmieti Ar. 262. pokázati sé Ap. 216%. pokládati v. poloziti. pokloniti sé: Arnost pokloni z toho (dékuje mu) Ar. 718 sl. pokoj — 1. klid, mir Ar. 4812, E. 549; 2. dům, příbytek, byt, pokoj: všicku zemi tu projede, tepa pořád i jímaje, jich pokojóv dobývaje Ar. 4481; káza pokoj poctivý jemu dati Ap. 214a: pojdú tam před se dále, kdež pokoj samého krále J. 1473, T. 90, 92, 93, 626, 696, 1250, Ar. 512, 2182, 2850, 3260, E. 547. pokojik — klid, mir: rać pokojika nim popfieti E. 1087. pokonati — zhynouti Ar. 1623; Zivotem Ar. 1777. pokora: jiti komu u pokoru = pokotiti se T. 410, 659, 1687. pokořiti sě, impt. pokoři E. 278. pokryti sé — skryti se E. 685. pokusiti čeho J. 617. poléci — poléknouti: teneto E. 2074. poloziti 1. Ze vsecko pusté poloZi (— zpu- stosil) Ar. 1718; 2. pobíti: hroznü rotu poloZichu Ar. 4671; 3. poloZiti, pokládati co čím: řezánie, jenž vše zlatem položeno Ar. 2729; naleze hlavu drahú mastí po- loženu E. 1625; bylo dvorně vyděláno, ryzím zlatem pokládáno (v rkp. po- kladeno) Ar. 2750 polúčiti sč spojiti se E. 192. pomáhati: Bóh jim pomáháše toho Ar. 1836, 5320. Pomberk Ar. 5926 v. Pamberk. pomeskanie T. 1027. pomeškati: pomeškav malým časem J. 812. pomezný Ar. 4291. 1655, se jemu polekl jemu též
Strana 455
pomíjéti sé: ne smrtí, ale zásluhú člověk se pomíjí s túhú E. 2833. pomluva — rozmluva, porada Ar 1376. pomluvenie — rozmluva, hovor Ar 3176. pomluviti — pohovofiti Ar. 3800, 5585, Ap. 22323. pomnieti: E. 1710. pomocný: ať by tobě pomocen a raden byl B. 1b, Ap. 219a. pomstiti: kterak by mohl svých (— za své se) pomstiti Ar. 1733. pomstí strasti oné pýchy E. 2153, T. 1138, J. 1543, 1555; račiž nad Jindřichem mě pomstiti Ar. 1351 ; mohliť by nás raději bíti a nad námi se pomstiti Ar. 3378, J. 1529: co ste se na tom (= tim) pomstili? J. 428. pondati: na též miesto je pondali, kdež prvé jiné kládali Ar. 3868. ponebí = strop Ar. 2791. ponocný = noční stráž vojenská Ar. 1107. ponukovati — ponoukati Ar. 5136. poostati Ar. 5269, 5454, T. 450. popósobiti Ar. 5054. poprava — soudní právo, soud: poprava jej poda smrti E. 2396, 857, 3171. popraviti, popravovati 1. ćeho = trestati: rac mi pomoci pykati a toho popravovati Ar. 1533, T. 1011, 737; 2. nad kjm — souditi: nad ním kázal popraviti Ar. 193. popsati vesken svét Ar. 5837. poraditi k ¢emu Ar. 1882. poroba — 1. poddanství Ar. 361; 2. takt pojedůú v té porobě (před Bohem) = po- koře Ar: 2241; 3. milosrdná poroba Ar. 241 v. milosrdný. portna — brána J. 430, 1536. porušiti pannu Ap. 208b. posaditi sé: jenZ se k tomu také posadil, že tobě chce rád slúžiti Ar 590. posádka — obranné mužstvo T. 701. posáhnüti: poseze k svému medi J. 990. posel: posla k sluhám posel náhly E. 63. poslati: pośliż po ne Ar. 933; poslati komu (= ke komu) Ar. 4569, 5508. posledek: s posledky = naposled, s po- sledními Ar. 5249. poslúchati, impt. posluš T. 2. poslušný = 1. co se rádo slyší, milý, vítaný: platno nenie již pravenie, neb již tak poslušno nenie jakožto za dávného věka E. 2, 174; 2. poslušný: buď poslušen otce E. 1395. pomni sám sebe nechváliti 455 poslyšéti — poslechnouti J. 597. pospiešiti sě T. 527. postati f.: bezpecenstvie ctná postati jestit všie rozkoši máti E. 637. postáti — trvati: pět let tato válka postá Ar. 1850, 2299, 3775. postava — jmění: jenž byl postavü E. 2480, T. 949, 1657. postavec — drahá tkanina, koberec Ap. 2082, Ar. 1960, 2769. postavenie — umluvená schüze, dostavení T. 911. postaviti sé — 1. tváfiti se: král se vesele postavi, a jeho srdce bolesti naví E. 2963; 2. dostaviti se T. 895; 3. postaviti se na odpor E. 1533. postavník — sloupek voskovy Ar. 5724. postüpiti, postupovati: 1. nepostüpie pro mé nohü (— neudélají kroku) E. 3060; 2. eho: kralovstvie Ap. 2162; 3. komu — ustoupiti: poée jej velmi rubati, aZ Jetfich poèe postupovati J. 988, 966, E. 3188, Ar. 4549. postrétnüti sé — potkati se T. 58. posvédéiti Ar. 2860. pošmúčený — zamračený Ar. 3066. potáhnüti ore E. 144, srv. podtáhnüti. potaz: 1. potaz vzieti T. 400; 2. bez potaza — bez překážky Ar. 3495, 5929, srv. otaz; 3. přijedú u potazy (?) krásné J. 157. bohatější potázati sé oc — uraditi se Ar. 1539, 1540, 1633. potéci — béZeti E. 1328, 2681, Ar. 3347. potkánie — setkání, boj T. 268, 313, 1041 a j. potlaéiti — poślapati J. 206, 1535. potoóiti — 1. zatoCiti Ar. 5134; 2. poslati: po všech zemiech list potoci E. 24; nic neméně tam potoči plamenných střel (mittere sagittas) E. 1746; potoči na ni svi žerdi E 126; 3. potočiti sč = vy- tratiti se J. 1525. potrébenstvie — potřeba, nutnost E. 2988. potřébný — 1. kdo se dá upotřebiti, užitečný: jehoz v nüzi potřebna známe E 1931; 2, s gen. = kdo potřebuje: neb jeho (krále) potfebno nebiese E. 1015. potrhati z noZnic mece J. 380. potrieti — poraziti E. 2637; potfieti s6 = 1. vyhrnouti se: z mésta se silné po- tiechu Ar. 5401; 2. orotlaCiti se: potře
pomíjéti sé: ne smrtí, ale zásluhú člověk se pomíjí s túhú E. 2833. pomluva — rozmluva, porada Ar 1376. pomluvenie — rozmluva, hovor Ar 3176. pomluviti — pohovofiti Ar. 3800, 5585, Ap. 22323. pomnieti: E. 1710. pomocný: ať by tobě pomocen a raden byl B. 1b, Ap. 219a. pomstiti: kterak by mohl svých (— za své se) pomstiti Ar. 1733. pomstí strasti oné pýchy E. 2153, T. 1138, J. 1543, 1555; račiž nad Jindřichem mě pomstiti Ar. 1351 ; mohliť by nás raději bíti a nad námi se pomstiti Ar. 3378, J. 1529: co ste se na tom (= tim) pomstili? J. 428. pondati: na též miesto je pondali, kdež prvé jiné kládali Ar. 3868. ponebí = strop Ar. 2791. ponocný = noční stráž vojenská Ar. 1107. ponukovati — ponoukati Ar. 5136. poostati Ar. 5269, 5454, T. 450. popósobiti Ar. 5054. poprava — soudní právo, soud: poprava jej poda smrti E. 2396, 857, 3171. popraviti, popravovati 1. ćeho = trestati: rac mi pomoci pykati a toho popravovati Ar. 1533, T. 1011, 737; 2. nad kjm — souditi: nad ním kázal popraviti Ar. 193. popsati vesken svét Ar. 5837. poraditi k ¢emu Ar. 1882. poroba — 1. poddanství Ar. 361; 2. takt pojedůú v té porobě (před Bohem) = po- koře Ar: 2241; 3. milosrdná poroba Ar. 241 v. milosrdný. portna — brána J. 430, 1536. porušiti pannu Ap. 208b. posaditi sé: jenZ se k tomu také posadil, že tobě chce rád slúžiti Ar 590. posádka — obranné mužstvo T. 701. posáhnüti: poseze k svému medi J. 990. posel: posla k sluhám posel náhly E. 63. poslati: pośliż po ne Ar. 933; poslati komu (= ke komu) Ar. 4569, 5508. posledek: s posledky = naposled, s po- sledními Ar. 5249. poslúchati, impt. posluš T. 2. poslušný = 1. co se rádo slyší, milý, vítaný: platno nenie již pravenie, neb již tak poslušno nenie jakožto za dávného věka E. 2, 174; 2. poslušný: buď poslušen otce E. 1395. pomni sám sebe nechváliti 455 poslyšéti — poslechnouti J. 597. pospiešiti sě T. 527. postati f.: bezpecenstvie ctná postati jestit všie rozkoši máti E. 637. postáti — trvati: pět let tato válka postá Ar. 1850, 2299, 3775. postava — jmění: jenž byl postavü E. 2480, T. 949, 1657. postavec — drahá tkanina, koberec Ap. 2082, Ar. 1960, 2769. postavenie — umluvená schüze, dostavení T. 911. postaviti sé — 1. tváfiti se: král se vesele postavi, a jeho srdce bolesti naví E. 2963; 2. dostaviti se T. 895; 3. postaviti se na odpor E. 1533. postavník — sloupek voskovy Ar. 5724. postüpiti, postupovati: 1. nepostüpie pro mé nohü (— neudélají kroku) E. 3060; 2. eho: kralovstvie Ap. 2162; 3. komu — ustoupiti: poée jej velmi rubati, aZ Jetfich poèe postupovati J. 988, 966, E. 3188, Ar. 4549. postrétnüti sé — potkati se T. 58. posvédéiti Ar. 2860. pošmúčený — zamračený Ar. 3066. potáhnüti ore E. 144, srv. podtáhnüti. potaz: 1. potaz vzieti T. 400; 2. bez potaza — bez překážky Ar. 3495, 5929, srv. otaz; 3. přijedú u potazy (?) krásné J. 157. bohatější potázati sé oc — uraditi se Ar. 1539, 1540, 1633. potéci — béZeti E. 1328, 2681, Ar. 3347. potkánie — setkání, boj T. 268, 313, 1041 a j. potlaéiti — poślapati J. 206, 1535. potoóiti — 1. zatoCiti Ar. 5134; 2. poslati: po všech zemiech list potoci E. 24; nic neméně tam potoči plamenných střel (mittere sagittas) E. 1746; potoči na ni svi žerdi E 126; 3. potočiti sč = vy- tratiti se J. 1525. potrébenstvie — potřeba, nutnost E. 2988. potřébný — 1. kdo se dá upotřebiti, užitečný: jehoz v nüzi potřebna známe E 1931; 2, s gen. = kdo potřebuje: neb jeho (krále) potfebno nebiese E. 1015. potrhati z noZnic mece J. 380. potrieti — poraziti E. 2637; potfieti s6 = 1. vyhrnouti se: z mésta se silné po- tiechu Ar. 5401; 2. orotlaCiti se: potře
Strana 456
456 se tam bez ohledy, kdež ciesař v sto- lici sedí Ar. 5854. potvořený — potvornÿ Ar. 3158, 3173. potvrditi — uznati: tot za právo potvrdichu Ar. 1541. potvrzenÿ — stvrzenÿ Ar. 141; utvrdly (proti ranám) J. 289. poval — co jest povaleno, porażeno (lat. ruina): lesu poval hrub$ E. 2637. povaliti sé — pfivaliti se: pod zlati korunü povali se tlustý jako drelink B. 10b. povédéti: käza pokoj povédéti (= vyhläsiti) Ar. 1658. povést — 1. povést, fec Ap. 2082, 209a; 2. povídka, bajka E. 1441, 1932, 2271, 2375, 2516. povétrie — vzduch J. 1353. povidéti — uvidéti: povidieme, kterak se tam veselé J. 1953. poviniti — za vinna uznati E. 385. poviti sé — zavinouti se E. 689. povoliti 1. komu čeho: Lavryn mu povolí toho J. 716; 2. čemu: a té smlúvě po- volichu Ar. 1636. povoněti J. 1300. povrci T. 1079, 1602. povjvati — vyti E. 2608. povzdiviti sé — podiviti se E. 2028. pozdraviti: pozdraviż każdy matky bożie Ar. 3686. poznaly = zkušený: v hrdinství právě poznalí Ar. 1037. poždati: poždajž (— počkej), ažť jeho vždy ukáži T. 1566. poZehnati sé komu — rozžehnati se s kým: a když sú se požehnali otci a mateři Ap. 216b. požíti — užíti; smyslu poživ síly miesto E. 780; ač poživu daru tvého, ty poživeš zbožie všeho E. 1251 sl.; aby toho zlým nepožil T. 106. požívati své dcery 210a. práce, ve smyslu bojovníka — boj J. 183, 192, 227, 1796 a j. pracný — v práci, v nebezpečí postavený: dajž život pracnému Ap. 212a. praporec J. 234. präti: kdyZ jako sokol pefe J. 1982. prasce — prasátko E. 1152. práv = nevinen: však se vieme k němu práva T. 364, 380; jakž jest byl práv, však toho pykáše Ar. 1181. pravda — spravedlivá věc (causa iusta; E. 564. . právě = správně, věrně, dobře: počechu se ohlédati, hrad právě opatřovati Ar. 1239, 2521, 2661, J. 312; T. 317, 968. pravenie: technický výraz epického bás- nictví — vypravování, básnění, skladba, ném. das sagen: platno nenie jiZ pravenie E. 1, J 169 praviti 1. srv. pravenie: vérní po cti stojie a tiem svá mysl vZdycky kojie, Ze rádi slysie praviece Ar. 27, J. 16, 29, 217, 1501, 2000; 2. ciesaf, praviece to, ten jej miloval proto Ar. 800; 3. na pravou cestu vésti Ar. 2476. právo — právo, zákon, slušnost Ap. 209a, 209b, 210b, 211b, 224b: podle práva — jak náleží J. 274; podle práva knieže- cieho — jak se sluší na knížete Ar. 2110; ctné právo == čest Ar. 2426, 2504. pravý = spravedlivý, nevinný: jak jest věrný, jak jest pravý Ar. 812, 1347, 1349, 1407, 1449; pravé maso (na rozdíl od jeho obrazu ve vodě) E. 408. prázdnost — prázdný čas, nečinnost (lat. otium) E. 1095, 2273, 2674, 2724, 2729. prázdný = 1. dutý: ješto bydlé v prázdné hofe J. 50; 2. budeš prázden mé roboty Ap. 220b; učiním té Stramoty prázdna (!) Ap. 225b; uciním té Stramoty prázdnu, ib.; aby ty tak vždy prázden (— bez práce) chodil E. 2737; prázdná vóle — inertia E. 2733; viz Zenka. prébéhnûti koho — predbéhnouti T. 874. prébélücí — bélostny Ar. 2789, 3060. pfébohaty od čeho J. 1085. prébyti — trvati, pobýti Ar. 2571. preč Ar. 3570; pryč Ar. 3917. přěčísti — 1. spočítati: Arnošt s Veclem přečitesta lidi Ar. 3575, 2832; 2. čísti Ap. 215b. prédhradje Ar. 4784. předložky se opakují: v ústici je v sklennú vstavi E. 1591, Ar. 4194 sl., 4458 sl., J. 403, 827, 895 a j. prédrazái — pfedrahy Ar. 2790. prédvédény E. 991. pféhorücie vdova E. 2422. přechodník: některé nejvýznačnější pří- klady užívání a shody jsou: bude-li štěstie naše tam dojdúc i také vaše Ar. 2330; mniechu, by byli naprostřed ráje, takú žalost v srdci maje J. 1201 sl..
456 se tam bez ohledy, kdež ciesař v sto- lici sedí Ar. 5854. potvořený — potvornÿ Ar. 3158, 3173. potvrditi — uznati: tot za právo potvrdichu Ar. 1541. potvrzenÿ — stvrzenÿ Ar. 141; utvrdly (proti ranám) J. 289. poval — co jest povaleno, porażeno (lat. ruina): lesu poval hrub$ E. 2637. povaliti sé — pfivaliti se: pod zlati korunü povali se tlustý jako drelink B. 10b. povédéti: käza pokoj povédéti (= vyhläsiti) Ar. 1658. povést — 1. povést, fec Ap. 2082, 209a; 2. povídka, bajka E. 1441, 1932, 2271, 2375, 2516. povétrie — vzduch J. 1353. povidéti — uvidéti: povidieme, kterak se tam veselé J. 1953. poviniti — za vinna uznati E. 385. poviti sé — zavinouti se E. 689. povoliti 1. komu čeho: Lavryn mu povolí toho J. 716; 2. čemu: a té smlúvě po- volichu Ar. 1636. povoněti J. 1300. povrci T. 1079, 1602. povjvati — vyti E. 2608. povzdiviti sé — podiviti se E. 2028. pozdraviti: pozdraviż każdy matky bożie Ar. 3686. poznaly = zkušený: v hrdinství právě poznalí Ar. 1037. poždati: poždajž (— počkej), ažť jeho vždy ukáži T. 1566. poZehnati sé komu — rozžehnati se s kým: a když sú se požehnali otci a mateři Ap. 216b. požíti — užíti; smyslu poživ síly miesto E. 780; ač poživu daru tvého, ty poživeš zbožie všeho E. 1251 sl.; aby toho zlým nepožil T. 106. požívati své dcery 210a. práce, ve smyslu bojovníka — boj J. 183, 192, 227, 1796 a j. pracný — v práci, v nebezpečí postavený: dajž život pracnému Ap. 212a. praporec J. 234. präti: kdyZ jako sokol pefe J. 1982. prasce — prasátko E. 1152. práv = nevinen: však se vieme k němu práva T. 364, 380; jakž jest byl práv, však toho pykáše Ar. 1181. pravda — spravedlivá věc (causa iusta; E. 564. . právě = správně, věrně, dobře: počechu se ohlédati, hrad právě opatřovati Ar. 1239, 2521, 2661, J. 312; T. 317, 968. pravenie: technický výraz epického bás- nictví — vypravování, básnění, skladba, ném. das sagen: platno nenie jiZ pravenie E. 1, J 169 praviti 1. srv. pravenie: vérní po cti stojie a tiem svá mysl vZdycky kojie, Ze rádi slysie praviece Ar. 27, J. 16, 29, 217, 1501, 2000; 2. ciesaf, praviece to, ten jej miloval proto Ar. 800; 3. na pravou cestu vésti Ar. 2476. právo — právo, zákon, slušnost Ap. 209a, 209b, 210b, 211b, 224b: podle práva — jak náleží J. 274; podle práva knieže- cieho — jak se sluší na knížete Ar. 2110; ctné právo == čest Ar. 2426, 2504. pravý = spravedlivý, nevinný: jak jest věrný, jak jest pravý Ar. 812, 1347, 1349, 1407, 1449; pravé maso (na rozdíl od jeho obrazu ve vodě) E. 408. prázdnost — prázdný čas, nečinnost (lat. otium) E. 1095, 2273, 2674, 2724, 2729. prázdný = 1. dutý: ješto bydlé v prázdné hofe J. 50; 2. budeš prázden mé roboty Ap. 220b; učiním té Stramoty prázdna (!) Ap. 225b; uciním té Stramoty prázdnu, ib.; aby ty tak vždy prázden (— bez práce) chodil E. 2737; prázdná vóle — inertia E. 2733; viz Zenka. prébéhnûti koho — predbéhnouti T. 874. prébélücí — bélostny Ar. 2789, 3060. pfébohaty od čeho J. 1085. prébyti — trvati, pobýti Ar. 2571. preč Ar. 3570; pryč Ar. 3917. přěčísti — 1. spočítati: Arnošt s Veclem přečitesta lidi Ar. 3575, 2832; 2. čísti Ap. 215b. prédhradje Ar. 4784. předložky se opakují: v ústici je v sklennú vstavi E. 1591, Ar. 4194 sl., 4458 sl., J. 403, 827, 895 a j. prédrazái — pfedrahy Ar. 2790. prédvédény E. 991. pféhorücie vdova E. 2422. přechodník: některé nejvýznačnější pří- klady užívání a shody jsou: bude-li štěstie naše tam dojdúc i také vaše Ar. 2330; mniechu, by byli naprostřed ráje, takú žalost v srdci maje J. 1201 sl..
Strana 457
457 jako lačný vlk běže k stádu, něco uloviti chtějíce J. 1837 sl.; uzře Dětleba stojíce J. 1839; že rádi slyšie praviece Ar. 27, J. 16, 1501, 2000; tohoť uzřie vždy v truchlé žalosti, mysle zlost svým srdcem lstivým Ar. 48; a vlka zahna pryč do lesa, zisku nic s sebú nenesa F. 1160; stala se královi čest a štědrému jsúce, tomuto čest a od něho berúce Ar. 2143 sl. přechvala = chlouba E. 49. přejímaný = protkaný Ar. 3001. přěkládati sě komu = podkládati se komu, ponížiti se před kým E. 1475 přěkrasší = překrásný Ar. 5412. přektvůcí = překrásný E. 1744. přělaz = přelézání E. 1796. přemalitký J. 411. přemdliti = přemoci Ar. 1895. přěmilostivý v. milostivý. přemlůvati: a druh k druhu přemluváchu Ar. 3768; oč Ar. 5525. přemluviti koho na čem Ar. 1297. přemnoho = převelmi: vesel přemnoho E. 3138. přěmnožiti: přemnožená čest E. 2132. přěmnožstvie = veliké množství Ar. 1962. přenemúdrý J. 391. přeplata: jemuž nebyla přeplata (= nebylo ceny) J. 167, 1436. přepustiti co na koho Ar. 3718. Ap. 222 a přeručí = rychlý Ar. 1411. přesaditi sě = strhati se, schvátiti se: na běhu se kuoň přesadi (= et cursum viscera rupta negant) E. 2134. přéstati čeho = 1. ustati od čeho, nechati: sotně řeči přestal bieše E. 2880, J. 579; tepruv ode všech radost přesta Ar. 3772; 2. pozbýti: tu všie cti musíš přestati J. 607. přěstkvůcí Ar. 2357. přestrach = strach (pův. tu asi bylo strach) Ar. 3677. přětieti T. 876. přětiti = hroziti, do boje vésti (?) E. 94. přěvážiti sě čeho = odvážiti se: jenž se svých životóv byli, i což měli, převážili Ar. 2098. přěvážný = odvážný, udatný: s lidmi velmi převážnými Ar. 1820; aby z nich každý převážně podle něho ráčil býti Ar. 1812. převěhlasný: pokoj drahý a překrásný, vše od zlata převěhlasný Ar. 2708. převratka = převrat, pád E. 1396. přežádúcie pěnie E. 2241. prchavý = prchlý J. 407. při: by jednú při temné noci Ar. 1104. přiesep v. násep T. 632. přietel: ondeť panie i také panny tě pro- vodie přietele Ar. 2225. přietelec E. 840. přieti komu = 1. býti přítelem: móžeš jej rád za tovařiše jmieti, ačť on bude s pravú věrú přieti (= bude-li věrným přítelem) J. 1154; slíbili sobě s věrú přieti J. 1179, Ar. 1302; 2. čeho = přáti Ar. 1631. přieti čeho: velmi zle jest, jímžto nenie, jenž pří svého přirozenie E. 2099; poče ovce řeči té přieti E. 373, 1813, 1827. přiezen J. 920, 1017 přihlédánie = podívaná T. 1057. přihlédati J. 837. přihnati = přihnati se J. 228. příhoda = nehoda, neštěstí: však jej vždy vypravováše od příhod i od žalostí Ar. 4126, E. 2045, 3037, 3039, 3090, Ар. 222b. přihoditi koho kam Ar. 2009. přihotovati J. 958. přichoditi T. 199. přichvátiti 1 koho = chytiti: přichváti myš lev svú nohú E. 1189; 2. sě koho = chytiti se, zachvátiti E. 688, 844; 3. se komu: lest nevěře se přichváti E. 1831. přijjeti 1. co: bychom všecko za dobré přijeli Ar. 3720; 2. čeho: máš mého ciesařstvie přijieti Ar. 386; 3. přijieti sě čeho B. 3a. přikázati sě k čemu = přijíti E. 2309. příklad: mój život jest příklad tomu, aby ... E. 1768; v. lvový. přikládati = pomáhati Ar. 1548. příkladec = příklad E. 182, 2178. přikluditi stól = připraviti E. 650. přikrýti, impt. přikrýte E. 2857. přikrytie = přikrývka T. 29, 1298. přilúčiti sě k komu = přidružiti se E. 462, 1652, 2376. přiměřiti sě k komu = přiblížiti se E. 349. připisati, připsati = písemně ustanoviti: připisa jej nade vším pánem E. 3220, Ар. 214 а. příprava = zbroj J. 651, 1887. připraviti koho kam = dopraviti Ar. 4976.
457 jako lačný vlk běže k stádu, něco uloviti chtějíce J. 1837 sl.; uzře Dětleba stojíce J. 1839; že rádi slyšie praviece Ar. 27, J. 16, 1501, 2000; tohoť uzřie vždy v truchlé žalosti, mysle zlost svým srdcem lstivým Ar. 48; a vlka zahna pryč do lesa, zisku nic s sebú nenesa F. 1160; stala se královi čest a štědrému jsúce, tomuto čest a od něho berúce Ar. 2143 sl. přechvala = chlouba E. 49. přejímaný = protkaný Ar. 3001. přěkládati sě komu = podkládati se komu, ponížiti se před kým E. 1475 přěkrasší = překrásný Ar. 5412. přektvůcí = překrásný E. 1744. přělaz = přelézání E. 1796. přemalitký J. 411. přemdliti = přemoci Ar. 1895. přěmilostivý v. milostivý. přemlůvati: a druh k druhu přemluváchu Ar. 3768; oč Ar. 5525. přemluviti koho na čem Ar. 1297. přemnoho = převelmi: vesel přemnoho E. 3138. přěmnožiti: přemnožená čest E. 2132. přěmnožstvie = veliké množství Ar. 1962. přenemúdrý J. 391. přeplata: jemuž nebyla přeplata (= nebylo ceny) J. 167, 1436. přepustiti co na koho Ar. 3718. Ap. 222 a přeručí = rychlý Ar. 1411. přesaditi sě = strhati se, schvátiti se: na běhu se kuoň přesadi (= et cursum viscera rupta negant) E. 2134. přéstati čeho = 1. ustati od čeho, nechati: sotně řeči přestal bieše E. 2880, J. 579; tepruv ode všech radost přesta Ar. 3772; 2. pozbýti: tu všie cti musíš přestati J. 607. přěstkvůcí Ar. 2357. přestrach = strach (pův. tu asi bylo strach) Ar. 3677. přětieti T. 876. přětiti = hroziti, do boje vésti (?) E. 94. přěvážiti sě čeho = odvážiti se: jenž se svých životóv byli, i což měli, převážili Ar. 2098. přěvážný = odvážný, udatný: s lidmi velmi převážnými Ar. 1820; aby z nich každý převážně podle něho ráčil býti Ar. 1812. převěhlasný: pokoj drahý a překrásný, vše od zlata převěhlasný Ar. 2708. převratka = převrat, pád E. 1396. přežádúcie pěnie E. 2241. prchavý = prchlý J. 407. při: by jednú při temné noci Ar. 1104. přiesep v. násep T. 632. přietel: ondeť panie i také panny tě pro- vodie přietele Ar. 2225. přietelec E. 840. přieti komu = 1. býti přítelem: móžeš jej rád za tovařiše jmieti, ačť on bude s pravú věrú přieti (= bude-li věrným přítelem) J. 1154; slíbili sobě s věrú přieti J. 1179, Ar. 1302; 2. čeho = přáti Ar. 1631. přieti čeho: velmi zle jest, jímžto nenie, jenž pří svého přirozenie E. 2099; poče ovce řeči té přieti E. 373, 1813, 1827. přiezen J. 920, 1017 přihlédánie = podívaná T. 1057. přihlédati J. 837. přihnati = přihnati se J. 228. příhoda = nehoda, neštěstí: však jej vždy vypravováše od příhod i od žalostí Ar. 4126, E. 2045, 3037, 3039, 3090, Ар. 222b. přihoditi koho kam Ar. 2009. přihotovati J. 958. přichoditi T. 199. přichvátiti 1 koho = chytiti: přichváti myš lev svú nohú E. 1189; 2. sě koho = chytiti se, zachvátiti E. 688, 844; 3. se komu: lest nevěře se přichváti E. 1831. přijjeti 1. co: bychom všecko za dobré přijeli Ar. 3720; 2. čeho: máš mého ciesařstvie přijieti Ar. 386; 3. přijieti sě čeho B. 3a. přikázati sě k čemu = přijíti E. 2309. příklad: mój život jest příklad tomu, aby ... E. 1768; v. lvový. přikládati = pomáhati Ar. 1548. příkladec = příklad E. 182, 2178. přikluditi stól = připraviti E. 650. přikrýti, impt. přikrýte E. 2857. přikrytie = přikrývka T. 29, 1298. přilúčiti sě k komu = přidružiti se E. 462, 1652, 2376. přiměřiti sě k komu = přiblížiti se E. 349. připisati, připsati = písemně ustanoviti: připisa jej nade vším pánem E. 3220, Ар. 214 а. příprava = zbroj J. 651, 1887. připraviti koho kam = dopraviti Ar. 4976.
Strana 458
přípravný = vší potřebou opatřený, při- pravený: prípravni biechu od kropéfóv i od oděme Ar. 1559, 1581, 1978, 2130, 4459, T. 1184. připudíti — 1. přinutiti Ap 2262; 2. pfi- puditi sé — pfibéhnouti: fefäb ruée se k vlku pfipudi E. 509. připuzenie — přinucení T. 1022. přirodilý — krajan: jenž by byl jich při- rodilý Ar. 806. prirovnati sě k komu = vyrovnati se komu E. 1904 přirozenie — rod T. 390; vše, co máme od pfirození E. 2099, Ap. 207b, 218a. pfisieci na Cem — ptísahati co: na tom ciesaï prisähl Ar. 1877, 770. přisočiti Ap. 216b. přístati kde = přijíti kam Ar. 2115. přístup — vhodná příležitost kráně E. 3133 pfisvadnüti — pfischnouti: kuoże mu k kostem pfisvadne E. 2138. příštie Ar. 5567, 5668, 5938. pFitasiti sé k Cemu — pustiti se do čeho E. 2453. pritéci — pfibéhnouti: tuZ pfiteée k své sásedé E. 541, 262, 2333, 3143. pritiskovati Ar. 3192. pfitmiti — zakryti E. 238. přitočiti koho k čemu = přivésti E. 656, Ar. 1616. pritovarisiti s& T. 1468. pritvrditi (slibem) = utvrditi E. 440, 2603 prkrabie T. 569. probaviti — prodlouziti: aby mu zdravie probavil (= aby mu daroval Zivot) J. 818. probost Ar. 5451. probyti — prodesse E. 189; leć zle leć dobře, vždy probude J. 479. prodaj Ap. 221}. prodieti — propichnouti E. 1974, prodlíti ceho — prodlouZziti E. 2286, Ar. 2325. prohonénie — prohánéní Ar. 1059. prokvietiti komu lysinu — zpüsobiti, aby kvetla n. se leskla E. 2456. proměn = změna, klam E. 1017. proměna = 1. změna: byly psány všeckny stěny zlaté bez jiné proměny Ar. 2529; 2. klam: uzřie i zvie bez proměny, že to všecko nemá měny Ar. 4100, J. 1348; 3. obluda — proměny mořské B. 6b. proméňovati — 1. méniti, klamati Ar. 5545; 2. zpévem odpovídati: zpievajíce kyrie- lejson a proménujice kristelejson Ar. 4031. 458 promrzati: kteryz panoma sliZi dvěma, strach, aby nepromrzal obéma E. 2207. proniknüti = zaniknouti J. 2031. proraditi sé: jenž sě svú přiezní nehradí, k svě škodě sám se proradi F. 2721. prosba: uslyš mú prosbu k sobě J. 855. proselit, drahý kámen J. 1114. prositi koho 1. zač, z čeho: králík prosieše jeho z toho, aby ráčil . . . Ar. 4547, 1535; 2. panny za sé — ucházeti se o pannu Ap. 214b, v. snübiti; 3. co: co jeho Detleb prosiese, to vSeckno nadarmo biese J. 867; 4. za koho k komu: by ona k svému défátku za mü dusi vZdy prosila Ar. 2052 sl. prostéradlo: dvé prostéradle Ar. 2763. prostrań Ar. 2820. prostrano — volny prostor J. 239. prostrany Ar. 4026. prośenie ućiniti k komu T. 60, J. 848. protéci — protknouti E. 2258. protivník komu E 2304. protivny: k protivnie strané pfistápé E. 2186; i velíš mi přieti jemu tak člověku protivnému? (— takovému protivniku) Ar. 1303. provaliti sé — svaliti se T. 1122. provésti — doprovoditi Ar. 5442. proviniti 1. co Ar. 1217; 2. čím k komu Ap. 213b; viz také T. 377. próvod: chcit to (opr. té) mieti v svém próvodé E. 2067; boe, rac próvod dáti Ar. 3592. prs: všichni se v prsi udeřichu Ar. 3940. prvé — za prvé, poprvé Ar. 2304, 5761, E. 1481; jak prvé == jakmile Ar 959 psáti — malovati: na tom korábu bieše tyrskć znamenie napsáno Ap. 215b; zlatem psaní pokojové Ar. 2523; byly psány všechny stěny zlaté bez jiné pro- mény Ar 2528, 2355, 2368, 2385. psotnik — kdo má psotu, bídník psotnice! E. 2123. ptačstvie := ptactvo Ar. 2826. ptáti — 1. hledati: káza dobrých !ékaróv ptáti Ar. 1201; sedadlníka ptáti poče E. 3031; bráchu se nepřátel ptajíc Ar. 4322; 2. ptáti se: Arnošt o sedmém poče ptáti Ar. 3924 4488; poče se na turnaje ptáti Ar. 957, 422, 1934, J. 2—4. puditi (sé) — pospíchati: zvavsi drużku pryč se pudi E. 649, 2844; náhlým skokem tam pudichu E. 447.
přípravný = vší potřebou opatřený, při- pravený: prípravni biechu od kropéfóv i od oděme Ar. 1559, 1581, 1978, 2130, 4459, T. 1184. připudíti — 1. přinutiti Ap 2262; 2. pfi- puditi sé — pfibéhnouti: fefäb ruée se k vlku pfipudi E. 509. připuzenie — přinucení T. 1022. přirodilý — krajan: jenž by byl jich při- rodilý Ar. 806. prirovnati sě k komu = vyrovnati se komu E. 1904 přirozenie — rod T. 390; vše, co máme od pfirození E. 2099, Ap. 207b, 218a. pfisieci na Cem — ptísahati co: na tom ciesaï prisähl Ar. 1877, 770. přisočiti Ap. 216b. přístati kde = přijíti kam Ar. 2115. přístup — vhodná příležitost kráně E. 3133 pfisvadnüti — pfischnouti: kuoże mu k kostem pfisvadne E. 2138. příštie Ar. 5567, 5668, 5938. pFitasiti sé k Cemu — pustiti se do čeho E. 2453. pritéci — pfibéhnouti: tuZ pfiteée k své sásedé E. 541, 262, 2333, 3143. pritiskovati Ar. 3192. pfitmiti — zakryti E. 238. přitočiti koho k čemu = přivésti E. 656, Ar. 1616. pritovarisiti s& T. 1468. pritvrditi (slibem) = utvrditi E. 440, 2603 prkrabie T. 569. probaviti — prodlouziti: aby mu zdravie probavil (= aby mu daroval Zivot) J. 818. probost Ar. 5451. probyti — prodesse E. 189; leć zle leć dobře, vždy probude J. 479. prodaj Ap. 221}. prodieti — propichnouti E. 1974, prodlíti ceho — prodlouZziti E. 2286, Ar. 2325. prohonénie — prohánéní Ar. 1059. prokvietiti komu lysinu — zpüsobiti, aby kvetla n. se leskla E. 2456. proměn = změna, klam E. 1017. proměna = 1. změna: byly psány všeckny stěny zlaté bez jiné proměny Ar. 2529; 2. klam: uzřie i zvie bez proměny, že to všecko nemá měny Ar. 4100, J. 1348; 3. obluda — proměny mořské B. 6b. proméňovati — 1. méniti, klamati Ar. 5545; 2. zpévem odpovídati: zpievajíce kyrie- lejson a proménujice kristelejson Ar. 4031. 458 promrzati: kteryz panoma sliZi dvěma, strach, aby nepromrzal obéma E. 2207. proniknüti = zaniknouti J. 2031. proraditi sé: jenž sě svú přiezní nehradí, k svě škodě sám se proradi F. 2721. prosba: uslyš mú prosbu k sobě J. 855. proselit, drahý kámen J. 1114. prositi koho 1. zač, z čeho: králík prosieše jeho z toho, aby ráčil . . . Ar. 4547, 1535; 2. panny za sé — ucházeti se o pannu Ap. 214b, v. snübiti; 3. co: co jeho Detleb prosiese, to vSeckno nadarmo biese J. 867; 4. za koho k komu: by ona k svému défátku za mü dusi vZdy prosila Ar. 2052 sl. prostéradlo: dvé prostéradle Ar. 2763. prostrań Ar. 2820. prostrano — volny prostor J. 239. prostrany Ar. 4026. prośenie ućiniti k komu T. 60, J. 848. protéci — protknouti E. 2258. protivník komu E 2304. protivny: k protivnie strané pfistápé E. 2186; i velíš mi přieti jemu tak člověku protivnému? (— takovému protivniku) Ar. 1303. provaliti sé — svaliti se T. 1122. provésti — doprovoditi Ar. 5442. proviniti 1. co Ar. 1217; 2. čím k komu Ap. 213b; viz také T. 377. próvod: chcit to (opr. té) mieti v svém próvodé E. 2067; boe, rac próvod dáti Ar. 3592. prs: všichni se v prsi udeřichu Ar. 3940. prvé — za prvé, poprvé Ar. 2304, 5761, E. 1481; jak prvé == jakmile Ar 959 psáti — malovati: na tom korábu bieše tyrskć znamenie napsáno Ap. 215b; zlatem psaní pokojové Ar. 2523; byly psány všechny stěny zlaté bez jiné pro- mény Ar 2528, 2355, 2368, 2385. psotnik — kdo má psotu, bídník psotnice! E. 2123. ptačstvie := ptactvo Ar. 2826. ptáti — 1. hledati: káza dobrých !ékaróv ptáti Ar. 1201; sedadlníka ptáti poče E. 3031; bráchu se nepřátel ptajíc Ar. 4322; 2. ptáti se: Arnošt o sedmém poče ptáti Ar. 3924 4488; poče se na turnaje ptáti Ar. 957, 422, 1934, J. 2—4. puditi (sé) — pospíchati: zvavsi drużku pryč se pudi E. 649, 2844; náhlým skokem tam pudichu E. 447.
Strana 459
püstenník — poustevník Ar. 5730 (má asi bjti pütníka, srv. Ar. 5733, 5892). pustiti 1. aby hnév pustil mimo se J. 410, 872; pusť hněv J. 545; to k bohu máme pustiti Ar. 1595, 2. sč na koho = spo- léhati: pusťte se na mě s pravú včrú J. 1276; k tvé vieře chciť se pustiti T. 170, srv. spustiti; 3. sě koho = pustiti koho J. 1009. püstina Ar. 3966, 3995. pych — pycha, nádhera, zpupnost, zpupny rád: jenž ky rád zhubenie tvého E. 2625; jenž rád bývá zisku svému (= miluje zisk) E. 2265; nechajžť radější zemi plazí E. 2796; dámeť se radějše zbiti Ar. 1367. rádcě, gen. pl. rádcí T. 97. radče — raději E. 1004. raditi: radteZ mi k tomu, co chcem učiniti tomu Ar. 2406; od toho Arnošt radieše Ar. 5330. radny: a tobé pomocen a raden byl B. 15. radost: jmějieše radosti veliké J. 1638; král velikými radostémi dolév pobZie B. 11b; pode radostéini plakati Ar. 5489. radosten čemu — rád Ar. 14; čím T. 1709. radovati se čím: tiem se mnozí radováchu Ar.1947; komu: počese jemu lev radovati E. 2012, 577. raküsky Ar. 1711. rámě: na rámi E. 122; na rámě svě J. 350. raněji — časněji T. 120. raní — ranny: za ranie = ráno, E. 2219, T. 910. ranka demin. od rána E. 1558. ranný — od rány pocházející: bolest ranná E. 1954. raroh — sokol J. 523. rarohovy = sokolí Ar. 3062. rataj — sedlák E. 3091, 3109, 3118, 3140. ratajík — sedlák E. 3151. Féci: sctné féci (= mluviti) pfestal biese E. 2880; nelze jim k tomu nic řéci (= raditi) J. 1808; neviem tomu co řéci (= nevím si rady) Ar. 407. Fé6 — 1. lidská řeč: každý (pták) křičí, což má síly, řečí řkuc: Pane milý ]. 329; dar mluvy: ó líčko bez řeči všaké E. 1630; 2. oratio E. 1157; 3. časně čin: že ten pych vešken zkazichu J. 218, a mnoho učinista pychu J. 205, i učini veliký pych, jiných pro pych nerodi zbýti J 1874 sl. pýcha = pych J. 200. pychati — pyšně si vésti E. 1640. pykati čeho = 1. pykati, litovati: všeho smutka nedbajíce ani své ztráty pyčiece Ar. 1859, 1181, 1486, 1736 ; tit jeho vsichni pykáchu J. 838; 2. mstiti: rač mi pomoci pykati a toho popravovati Ar. 1532. povést: poCíná sefec pékná o Bruncvíkovi B. 1a, Ar. 1504, T. 150b; 3. véc Ap. 22323, srv J. 4. ééiti = praviti: tak král řeči E. 3192. ěčský — řecký: řečský ciesař Ar. 2158; řečská země Ar. 109, 2154, Ap. 206b; řečský národ Ap. 207a. registrum E. 66a. rek, gen. reku J. 703. řemdíh — palcát, kyj E. 955. řeřáb, instr. pl. řeřábami Ar. 3185. řeřábový nos Ar. 2950, 3050. řetedlný — zřetelný: na každé jitro vzel jednu pannu, kterúž sobě spatřil retedlnú T. 953. retovánie — záchrana T. 269. retovati — chrániti (od nepřátel) Ar. 1046, 1091, 1311, 1624, 2671, T. 534. Fözänie — řezba Ar. 2728. Řezno Ar.. 1557 řiedko = zřídka E. 1289. Fihati: viec jim (hrdlo) nebude Ar. 3231. Říman, nom. pl. Římené E. 1994, Římeníné E. 2028. římský král Ar. 130. Fizovÿ postavec Ar. srovnati něm. rise. roba — Zena Ar. 242. robé — díté Ar. 4608. robota — poddanství. nevolnictví Ap 220, T. 1764 a j. robotník — nevolník Ap. 212b, 220a. robotny — nevolník: a sám buď robotný její T. 1090, 749, 1287, sluha E. 2695 sl. rod: ta reky velikého rodu (proti pídi- mužíku Lavrynovi, jenž byl malého rodu) J. 377; rodina Ap. 209b. = = říhati 2772; jest snad
püstenník — poustevník Ar. 5730 (má asi bjti pütníka, srv. Ar. 5733, 5892). pustiti 1. aby hnév pustil mimo se J. 410, 872; pusť hněv J. 545; to k bohu máme pustiti Ar. 1595, 2. sč na koho = spo- léhati: pusťte se na mě s pravú včrú J. 1276; k tvé vieře chciť se pustiti T. 170, srv. spustiti; 3. sě koho = pustiti koho J. 1009. püstina Ar. 3966, 3995. pych — pycha, nádhera, zpupnost, zpupny rád: jenž ky rád zhubenie tvého E. 2625; jenž rád bývá zisku svému (= miluje zisk) E. 2265; nechajžť radější zemi plazí E. 2796; dámeť se radějše zbiti Ar. 1367. rádcě, gen. pl. rádcí T. 97. radče — raději E. 1004. raditi: radteZ mi k tomu, co chcem učiniti tomu Ar. 2406; od toho Arnošt radieše Ar. 5330. radny: a tobé pomocen a raden byl B. 15. radost: jmějieše radosti veliké J. 1638; král velikými radostémi dolév pobZie B. 11b; pode radostéini plakati Ar. 5489. radosten čemu — rád Ar. 14; čím T. 1709. radovati se čím: tiem se mnozí radováchu Ar.1947; komu: počese jemu lev radovati E. 2012, 577. raküsky Ar. 1711. rámě: na rámi E. 122; na rámě svě J. 350. raněji — časněji T. 120. raní — ranny: za ranie = ráno, E. 2219, T. 910. ranka demin. od rána E. 1558. ranný — od rány pocházející: bolest ranná E. 1954. raroh — sokol J. 523. rarohovy = sokolí Ar. 3062. rataj — sedlák E. 3091, 3109, 3118, 3140. ratajík — sedlák E. 3151. Féci: sctné féci (= mluviti) pfestal biese E. 2880; nelze jim k tomu nic řéci (= raditi) J. 1808; neviem tomu co řéci (= nevím si rady) Ar. 407. Fé6 — 1. lidská řeč: každý (pták) křičí, což má síly, řečí řkuc: Pane milý ]. 329; dar mluvy: ó líčko bez řeči všaké E. 1630; 2. oratio E. 1157; 3. časně čin: že ten pych vešken zkazichu J. 218, a mnoho učinista pychu J. 205, i učini veliký pych, jiných pro pych nerodi zbýti J 1874 sl. pýcha = pych J. 200. pychati — pyšně si vésti E. 1640. pykati čeho = 1. pykati, litovati: všeho smutka nedbajíce ani své ztráty pyčiece Ar. 1859, 1181, 1486, 1736 ; tit jeho vsichni pykáchu J. 838; 2. mstiti: rač mi pomoci pykati a toho popravovati Ar. 1532. povést: poCíná sefec pékná o Bruncvíkovi B. 1a, Ar. 1504, T. 150b; 3. véc Ap. 22323, srv J. 4. ééiti = praviti: tak král řeči E. 3192. ěčský — řecký: řečský ciesař Ar. 2158; řečská země Ar. 109, 2154, Ap. 206b; řečský národ Ap. 207a. registrum E. 66a. rek, gen. reku J. 703. řemdíh — palcát, kyj E. 955. řeřáb, instr. pl. řeřábami Ar. 3185. řeřábový nos Ar. 2950, 3050. řetedlný — zřetelný: na každé jitro vzel jednu pannu, kterúž sobě spatřil retedlnú T. 953. retovánie — záchrana T. 269. retovati — chrániti (od nepřátel) Ar. 1046, 1091, 1311, 1624, 2671, T. 534. Fözänie — řezba Ar. 2728. Řezno Ar.. 1557 řiedko = zřídka E. 1289. Fihati: viec jim (hrdlo) nebude Ar. 3231. Říman, nom. pl. Římené E. 1994, Římeníné E. 2028. římský král Ar. 130. Fizovÿ postavec Ar. srovnati něm. rise. roba — Zena Ar. 242. robé — díté Ar. 4608. robota — poddanství. nevolnictví Ap 220, T. 1764 a j. robotník — nevolník Ap. 212b, 220a. robotny — nevolník: a sám buď robotný její T. 1090, 749, 1287, sluha E. 2695 sl. rod: ta reky velikého rodu (proti pídi- mužíku Lavrynovi, jenž byl malého rodu) J. 377; rodina Ap. 209b. = = říhati 2772; jest snad
Strana 460
rodilý — narozený Ar. 2216. roditi — chtíti: impt. nerodi E. 2831; ne- rodiž se báti T. 166; Arnošt nerodi ničemu Ar. 4518. roh, instr. pl. rohami E. 854; dosáhl jemu živého rohu (= sáhl mu do živého) J. 99; setře (= srazil) Vilantovy rohy J. 526, 647; před korábový roh jej po- loZiece (= daz man in legte üf des kieles bort) Ar. 3795. rohatina — vidle Ar. 3198. rok — 1. čas, lhûta E. 262, 1507, Ar 5025, T. 189; 2. určená schůze T. 976. rota = zástup, množství, četa: hroznú rotu položichu Ar. 4671; rozdělené roty jmějiechu Ar. 5182, 1172, 3513, J. 1465. roveň m., rovně f. — 1. osoba někomu rovná E. 428, J. 35, 763, 1505, Ap. 2073; 2. rovná moc: Arnošt nemějieše rovně Ar. 1761; protož rovně nemajíce, jeho moc přemdlíti chtiece, nelze nám s ním boje mieti Ar. 1894. rozboriti — rozbíti E. 782. rozdieti: nejsa hoden jie rozdieti ( zepnouti) T. 841; rozdieti jesle zeviíti E. 2861. rozdrizhati — roztřískati Ar. 1604. rozetnúti Ar. 3459. rozezvati —rozivykati: přinese (kořenie) v üstech, rozZijei obklade Bruncvíka B. 5 5. Rozfark, v ném. orig. D Rosfeld Ar. 5955. rozchoditi: nebof mé rozchodi (— jde mi na mysl) Ar. 2659. rozkázánie T. 1102, 1172. rozklizenie — rozchod Ar. 2978 rozlüciti koho — rozptÿliti Ar. 2272. rozméra — rozměr E. 356. rozmetati, 3. sg. rozmece B 5a, rozmysliti sč, impt. rozmysl se Ap. 209a, 209^, róznicé, gen. pl. bez róznicí Ar. 369v. rózno sé rozjíti T. 229. — ro- ro- smysl sahati, séhati a) absol.: v lepoté nad jiné sahá (— vyniká) Ar. 271; 2) — sahati po cem, chápati se, ba£iti; 1. &eho: ne- sahaj dóstojné véci, jieZ nemózes ty dosieci E. 761, 1010, 1088, 1937; 2. sobé co: jenž statečné rady běhá a nezi&tnü sobě sehá E. 999. 460 rozom Ar. 2652, 2698. rozométi Ar. 3157, 3175, 4167 a j. rozomny: ke všem ranamn rozomny E. 2065, Ar. 292. rozpomanuti J. 711. rozpravovati — rozprávéti Ar. 5759. rozprostrieti stól Ar. 2541. rozrazovati komu — odrazovati Ap. 209b. rozsochaty E. 2339. rozum; rozum minulé již věci (= zkušenost) E. 2498. rozvod: svými dlúhými sochory nebudú rozvodu mieti (= nebudou se moci rozhánčti) Ar. 4636. rôže ve významu čísla množ.: své škapy v ruoZi pustili J. 384, 130, 138, 176, 210, 401, 1535 a j. róžený — růžový: věnce róžené J. 1354; ruožená tvář Ar 3058. rtek, pl. retky E. 1745. rubati — sekati B. 62. rubín drahý kámen J. 265, 326. ruče — rychle Ar. 1390, 1392, 2413. ručí posel Ar. 5507. ručník: veliké vojsko s sebú jmějiechu s trubači a bubeníky, s herci i svými ruéníky Ar. 5107; jest asi srovnati ryéník. ruény ubrusec (na utiräni rukou) Ar. 3129. Rufian — netvor Ap. 221b, v. Stramota. rúnce, demin. od rúno E. 392, 1511. rüsce, demin. od rûcho E. 1676. raséti — porusovati: aniZ jemu bydla E. 727. ry&éti — vyskati Ar. 2602. ryénik Ar. 5896 rychtář — soudce Ar. 936. Rýn: odtud tajně na Rýn jede Ar. 1374; jenž se do Rýna nevráti Ar. 1588; zahubi všecko až do Rýna Ar. 1716; Jindřich lankrabie z Rýna Ar. 1337. Ryngata svatá, v něm. orig. D Irmegart Ar. 5960. i rúšej sahnuti: oba po kopie sížesta J]. 521; ]. 1352; o tom se pfesnaZné sáhnü Ar. 4024. sam: 1. Bruncvik jiZ jediné sám třetí (= on se dvěma) bieše B. 32, Ar. 1377; 2. týž: jeden stuol i ruka sama podá jedné krmě náma E. 2678; 3. sim —
rodilý — narozený Ar. 2216. roditi — chtíti: impt. nerodi E. 2831; ne- rodiž se báti T. 166; Arnošt nerodi ničemu Ar. 4518. roh, instr. pl. rohami E. 854; dosáhl jemu živého rohu (= sáhl mu do živého) J. 99; setře (= srazil) Vilantovy rohy J. 526, 647; před korábový roh jej po- loZiece (= daz man in legte üf des kieles bort) Ar. 3795. rohatina — vidle Ar. 3198. rok — 1. čas, lhûta E. 262, 1507, Ar 5025, T. 189; 2. určená schůze T. 976. rota = zástup, množství, četa: hroznú rotu položichu Ar. 4671; rozdělené roty jmějiechu Ar. 5182, 1172, 3513, J. 1465. roveň m., rovně f. — 1. osoba někomu rovná E. 428, J. 35, 763, 1505, Ap. 2073; 2. rovná moc: Arnošt nemějieše rovně Ar. 1761; protož rovně nemajíce, jeho moc přemdlíti chtiece, nelze nám s ním boje mieti Ar. 1894. rozboriti — rozbíti E. 782. rozdieti: nejsa hoden jie rozdieti ( zepnouti) T. 841; rozdieti jesle zeviíti E. 2861. rozdrizhati — roztřískati Ar. 1604. rozetnúti Ar. 3459. rozezvati —rozivykati: přinese (kořenie) v üstech, rozZijei obklade Bruncvíka B. 5 5. Rozfark, v ném. orig. D Rosfeld Ar. 5955. rozchoditi: nebof mé rozchodi (— jde mi na mysl) Ar. 2659. rozkázánie T. 1102, 1172. rozklizenie — rozchod Ar. 2978 rozlüciti koho — rozptÿliti Ar. 2272. rozméra — rozměr E. 356. rozmetati, 3. sg. rozmece B 5a, rozmysliti sč, impt. rozmysl se Ap. 209a, 209^, róznicé, gen. pl. bez róznicí Ar. 369v. rózno sé rozjíti T. 229. — ro- ro- smysl sahati, séhati a) absol.: v lepoté nad jiné sahá (— vyniká) Ar. 271; 2) — sahati po cem, chápati se, ba£iti; 1. &eho: ne- sahaj dóstojné véci, jieZ nemózes ty dosieci E. 761, 1010, 1088, 1937; 2. sobé co: jenž statečné rady běhá a nezi&tnü sobě sehá E. 999. 460 rozom Ar. 2652, 2698. rozométi Ar. 3157, 3175, 4167 a j. rozomny: ke všem ranamn rozomny E. 2065, Ar. 292. rozpomanuti J. 711. rozpravovati — rozprávéti Ar. 5759. rozprostrieti stól Ar. 2541. rozrazovati komu — odrazovati Ap. 209b. rozsochaty E. 2339. rozum; rozum minulé již věci (= zkušenost) E. 2498. rozvod: svými dlúhými sochory nebudú rozvodu mieti (= nebudou se moci rozhánčti) Ar. 4636. rôže ve významu čísla množ.: své škapy v ruoZi pustili J. 384, 130, 138, 176, 210, 401, 1535 a j. róžený — růžový: věnce róžené J. 1354; ruožená tvář Ar 3058. rtek, pl. retky E. 1745. rubati — sekati B. 62. rubín drahý kámen J. 265, 326. ruče — rychle Ar. 1390, 1392, 2413. ručí posel Ar. 5507. ručník: veliké vojsko s sebú jmějiechu s trubači a bubeníky, s herci i svými ruéníky Ar. 5107; jest asi srovnati ryéník. ruény ubrusec (na utiräni rukou) Ar. 3129. Rufian — netvor Ap. 221b, v. Stramota. rúnce, demin. od rúno E. 392, 1511. rüsce, demin. od rûcho E. 1676. raséti — porusovati: aniZ jemu bydla E. 727. ry&éti — vyskati Ar. 2602. ryénik Ar. 5896 rychtář — soudce Ar. 936. Rýn: odtud tajně na Rýn jede Ar. 1374; jenž se do Rýna nevráti Ar. 1588; zahubi všecko až do Rýna Ar. 1716; Jindřich lankrabie z Rýna Ar. 1337. Ryngata svatá, v něm. orig. D Irmegart Ar. 5960. i rúšej sahnuti: oba po kopie sížesta J]. 521; ]. 1352; o tom se pfesnaZné sáhnü Ar. 4024. sam: 1. Bruncvik jiZ jediné sám třetí (= on se dvěma) bieše B. 32, Ar. 1377; 2. týž: jeden stuol i ruka sama podá jedné krmě náma E. 2678; 3. sim —
Strana 461
muž, sama — Zena: tut ani sám ani sama k tomu neby nikohého v domu Ar. 2514; pfed ciesafem to se stavi i před samu (= jeho ženou), ktož též pravi Ar. 5485, 4160, E. 2490. saně, saň — drak B. 4b, 5a, Saracen Ar 5053, 5456. satan, dúvčrné oslovení: mój milý satane! E 1570. sbéh v. zbčh. sbôť — sbor, shromáždční, družina, zástup E. 1076, 350, ]. 1755. T. 1494. sblatiti — zdupati: všechno kofenie svým ořem sblati (1. sg.) J. 143. sbor — shromážděný lid E. 3161, Ar. 249; ptačí sbor — ptactvo E. 1729. sbüriti sč Ap. 212a. séčba — sekání, boj E. 3117, J. 1777. sědadlník (trojslabiéné) — sok v souboji pfed právem E. 3103, 3031. sédánie — souboj: sedáním se pravda zračí E. 3019; pro tě má ruka hotova k sedání jednoho slova E. 3100. sědati (sě dáti) — bojovati (při ordaliích): místo tebe chci sedati E. 3097 3109. sen pron.: před símž Ar. 1860; na jiných místech konjekturou: E. 272, Ar. 119, 1087, 3288 a j. setřieti J. 526. sežřieti — shltati E. 2727. shledávatí sč oč — pohlížeti jeden na druhého Ar. 4862. shledovati co — obhlíZeti Ar. 4774. shoda, některé význačné případy: všichni což jich tu biechu Ar. 1699; tut se množstvie lidu sjedú Ar. 639; tu mnoho set ten den kláchu Ar. 675; neb na listě bieše psano tato řeč i vykládáno Ar. 549 sl.; jedno zlatem a drahým kamením byly by vše zaplaceným J. 1103 sl.; pro niž sú oni práci měla J. 177. shoniti — sehnati E. 69. schlastiti — zabiti (srv. lašské chlaščié == udefiti) E. 2308. schoditi == hynouti J 2027; schoditi sé ćeho := vyhnouti se B. 2b. Schovati — 1. Ziviti: tato básnice ten lid hanie, ješto jest kým schovaný, v paměti toho nemají E. 574; 2. přechovati, ošetřiti T. 483; 3. pohřbiti Ar. 1504 ; 4. schovati sé m. vzchovati sé — vychovánu byti Ar. 2069, 227 ; 5. schovati sé koho T. 1682. 461 Schuditi — rozdrásati: bielé líčko nehty schudi E. 2384. sieci — bojovati: to se mu nikdy nestalo, co se mu kdy séci událo J. 532 = téci, saknouti: nad fekń uzfechu anot voda podeń sece Ar. 4012. rana T. 964, 996, 1370, 1376 Ap. 209b a j. siesti — sedéti, sedati E. 2216, Ar. 667; slyš tu pověst, tuto sada (konj. z rýmu) E. 1441 a j. ví Ar. 641, 2135, T. 785. Silemon, Silomen, ućedlnik Cyremonüv Ap. 217b, 2182, 218b. silné — u velikém mnoZství Ar. 251. silno — plno lidu Ar. 5830. silnost — síla: potisté na né v silnosti (— velikou mocí) Ar. 1599. silny: że jesti každý tak siien B. 4a. sjednati sé s kjm — ućiniti se komu roveň E. 1907. sjiti: sjide J. 1416, Ar. 5954, Ap. 2195, v. sniti. skákati: krev z úst i T. 1610. skálé, collect. od skála: i jidechu odtud do skálé Ar. 3882, J. 107, 564, 806. skladanie — veršovaná skladba E. 4 skladcé — skladatel, strüjce E. 1316. Sklásti — sloZiti E. 540. skláti: a žádného nikdy neskolí (3. pl.) J. 1208. sklo = skleněná nádoba E. 1594. skomlati, prech: skomlć — kňučeti (mur- murare) E. 923. skonati: skonali svým životem Ar. 2483. skóro, skuoro — brzo J. 1519, 1615, 1674, Ap. 224b; v skófe — rychle J. 1908; skuoroli — brzoli Ar. 2341. Skovati — schovati E. 1784, 1749. skřesati oheň Ar. 3970, 3998. skrivély — zakřivený Ar. 2951. z nosa skákáše skryti sé koho: aby se jich (»a před nimi<, dodal písař) uměli skrýti Ar. 51, J. 1507. Skula — skulina E. 316, 1726, 1750. Skulka, demin. od skula E. 1427. skutiti — učiniti, dělati: ne jakožto liška skuti E. 1568; neb neskuti mé cti na vzdoru E. 3200. skysti sé — nabízeti se: neskyt mi se, prosím tebe E. 1256. sladnüti — chutnati: zbožie, jenž samé
muž, sama — Zena: tut ani sám ani sama k tomu neby nikohého v domu Ar. 2514; pfed ciesafem to se stavi i před samu (= jeho ženou), ktož též pravi Ar. 5485, 4160, E. 2490. saně, saň — drak B. 4b, 5a, Saracen Ar 5053, 5456. satan, dúvčrné oslovení: mój milý satane! E 1570. sbéh v. zbčh. sbôť — sbor, shromáždční, družina, zástup E. 1076, 350, ]. 1755. T. 1494. sblatiti — zdupati: všechno kofenie svým ořem sblati (1. sg.) J. 143. sbor — shromážděný lid E. 3161, Ar. 249; ptačí sbor — ptactvo E. 1729. sbüriti sč Ap. 212a. séčba — sekání, boj E. 3117, J. 1777. sědadlník (trojslabiéné) — sok v souboji pfed právem E. 3103, 3031. sédánie — souboj: sedáním se pravda zračí E. 3019; pro tě má ruka hotova k sedání jednoho slova E. 3100. sědati (sě dáti) — bojovati (při ordaliích): místo tebe chci sedati E. 3097 3109. sen pron.: před símž Ar. 1860; na jiných místech konjekturou: E. 272, Ar. 119, 1087, 3288 a j. setřieti J. 526. sežřieti — shltati E. 2727. shledávatí sč oč — pohlížeti jeden na druhého Ar. 4862. shledovati co — obhlíZeti Ar. 4774. shoda, některé význačné případy: všichni což jich tu biechu Ar. 1699; tut se množstvie lidu sjedú Ar. 639; tu mnoho set ten den kláchu Ar. 675; neb na listě bieše psano tato řeč i vykládáno Ar. 549 sl.; jedno zlatem a drahým kamením byly by vše zaplaceným J. 1103 sl.; pro niž sú oni práci měla J. 177. shoniti — sehnati E. 69. schlastiti — zabiti (srv. lašské chlaščié == udefiti) E. 2308. schoditi == hynouti J 2027; schoditi sé ćeho := vyhnouti se B. 2b. Schovati — 1. Ziviti: tato básnice ten lid hanie, ješto jest kým schovaný, v paměti toho nemají E. 574; 2. přechovati, ošetřiti T. 483; 3. pohřbiti Ar. 1504 ; 4. schovati sé m. vzchovati sé — vychovánu byti Ar. 2069, 227 ; 5. schovati sé koho T. 1682. 461 Schuditi — rozdrásati: bielé líčko nehty schudi E. 2384. sieci — bojovati: to se mu nikdy nestalo, co se mu kdy séci událo J. 532 = téci, saknouti: nad fekń uzfechu anot voda podeń sece Ar. 4012. rana T. 964, 996, 1370, 1376 Ap. 209b a j. siesti — sedéti, sedati E. 2216, Ar. 667; slyš tu pověst, tuto sada (konj. z rýmu) E. 1441 a j. ví Ar. 641, 2135, T. 785. Silemon, Silomen, ućedlnik Cyremonüv Ap. 217b, 2182, 218b. silné — u velikém mnoZství Ar. 251. silno — plno lidu Ar. 5830. silnost — síla: potisté na né v silnosti (— velikou mocí) Ar. 1599. silny: że jesti každý tak siien B. 4a. sjednati sé s kjm — ućiniti se komu roveň E. 1907. sjiti: sjide J. 1416, Ar. 5954, Ap. 2195, v. sniti. skákati: krev z úst i T. 1610. skálé, collect. od skála: i jidechu odtud do skálé Ar. 3882, J. 107, 564, 806. skladanie — veršovaná skladba E. 4 skladcé — skladatel, strüjce E. 1316. Sklásti — sloZiti E. 540. skláti: a žádného nikdy neskolí (3. pl.) J. 1208. sklo = skleněná nádoba E. 1594. skomlati, prech: skomlć — kňučeti (mur- murare) E. 923. skonati: skonali svým životem Ar. 2483. skóro, skuoro — brzo J. 1519, 1615, 1674, Ap. 224b; v skófe — rychle J. 1908; skuoroli — brzoli Ar. 2341. Skovati — schovati E. 1784, 1749. skřesati oheň Ar. 3970, 3998. skrivély — zakřivený Ar. 2951. z nosa skákáše skryti sé koho: aby se jich (»a před nimi<, dodal písař) uměli skrýti Ar. 51, J. 1507. Skula — skulina E. 316, 1726, 1750. Skulka, demin. od skula E. 1427. skutiti — učiniti, dělati: ne jakožto liška skuti E. 1568; neb neskuti mé cti na vzdoru E. 3200. skysti sé — nabízeti se: neskyt mi se, prosím tebe E. 1256. sladnüti — chutnati: zbožie, jenž samé
Strana 462
(— tibi soli) sladne E. 712, 641, 2701. slamicé — sláma E. 2671: slaviti: a také vSickni zemené, jenZ sü slavili o rvém jméně Ar. 514, 5600. slavně: o němž každý slavně praví (= jejž každý slaví, chválí) Ar. 813. sled — stopa: v tu skálu po sledu jdú Ar. 3920. sleptati — schlemtati, lat. sorbere: to vše slepceš E. 2733. slíbiti — 1. zalíbiti si: že římský král byl ji slíbil Ar. 130; 2. slíbiti sé — za- libiti se: jenito slibiti se chtiese E. 920. slibovati za¢ E. 1144. sličenstvie — pořádek Ar. 4811. sličný — vhodný, slušný: a ty kniežat máš předosti, jimž jest slično poručiti Ar. 764, E. 3133. slitovati sé: E. 585. slon = slonová kost: stolice stáše od slona přebělúcieho Ar. 2789. slonový: sedlo bieše vše slonové J. 256. slovce demin. od slovo 1. slůvko T. 674; 2. písmeno Ap. 215a. slovenský — slovanský Ar. 2391. slovo: ta vždy dobré slovo (— povčst) mčla Ar. 138. sluha: buď sám svú sluhú Ar. 2595. sluch = ucho: tu svój sluch zatře E. 555, 2791. slunečnost — slunečná záře Ar. 3056. slunečná krása — krásná pohoda Ar. 2257. slap T. 1369. sluséti 1. k čemu == patřiti, náležeti: ti slusiechu v&ickni k té huofe J. 1909; coZ k mocnému slu&ie E. 1899: 2. v koho — poslouchati koho, poddánu býti komu: poslusni svü sluZbáü biechu, obecně veň slušiechu Ar. 186; mnozí pak chtiece víeru jmieti a v své kniežátko slušeti Ar. 1017; kteříž veň nechtěji slušeti Ar. 1645, 1014; 3. na koho: slušie na tě neb na něho vzieti jmě přemoženého E. 3195. slyśćti: 1.gen.: slyś boje podobna k smiechu E. 338; 2. koho n. v koho == poslouchati: aby déle neslyšeli ani Arnošta za pána měli Ar. 1012; a v tě všichni chcem slyšeti Ar. 2018. slza, gen. pl. slzi Ap. 217^. smalcovanÿ — emaillovanÿ J. 280. smaragd, drahý kámen J. 266. muž jeden se jím slitova 462 smělý: smělý svým životem Ap. 209b. sméti — nebáti se, odvážiti se: tam pro strach mesměli J. 1232; ať by jich tisíc měl, však bych se s ním bíti směl J. 1658, 45, 66, 400, E. 335, 336, 615, Ar. 4682, Ap. 2082 a j. smiech: smiech jim mnozi jmójiechu T. 923. smiera "= mira, pravd mira: mějte na jedeni smieru Ar 2585, 4924. smieti sé — smáti se E. 1541. smluviti: o to se oba smluvista Ar. 954; o to smluviti se dachu Ar. 5334. smocCovati J. 288. smofiti — snisti: popadśi jej (sýr) liška smofi E. 828 smrtediny — 1. mrtvy: šenk jej v hlavu zaté; zemé pokry smrtedlného E. 2943; smrtediné utluéCená E. 1785; 2. smrtelný Ap. 2075. smücenie — zármutek: tot jest Zalost nad smücenie (— Zalost nad Zalost) J. 1794. smucovati — zarmucovati Ar. 1461. smusiti — pfinutiti E. 1497. smütiti — zarmoutiti Ar. 2079, E. 613, 3064, T. 418, 1503, J. 398. smysl — 1. mysl: svobodenstvie jest tvćho smysla krmě E. 2702, 1637, Ar. 914; 2. rozum: smysla poživ síly miesto E. 780. 1631, 2043, 2046, Ar. 472, Ap. 207^; 3. důvtip: rád vidím smysl tvój Ap. 218b; 4. vědomí: tuž se tepruv k smyslu navráti T. 1597, 1613; 5. tělestný smysl — nitor corporis E. 1635. smyslně — moudře: vždy konec buď smyslně (= rozumem) uzře E. 1130. smyslný — rozumný: smyslnú řečí se hradieše E. 271. snad — snadno E. 2327. snadny s inf : snazéie škoda v též rozmèfre k svému strójci opět přijíti E. 356 sl. snaženstvie — počínání T. 1500. snaZiti sé 1. k čemu: kdež se vóle k skutku snaží E. 1841, 2233, 2021; 2. nač: bychom se na to snažili Ar. 1685, E. 1925. snažný 1. čeho: aby toho snažna byla Ar. 1210; 2. k čemu T. 1291; poče myslí snažen býti Ar. 1146. sněžný: sněžná voda E. 1242. snieti, sejmu Ar. 2917. sníti: tu mu žena s světa snide Ar. 224, 2913, 5041, 5908; když se Jetřich a Dětleb snide = (smířil) J. 1020, 66.
(— tibi soli) sladne E. 712, 641, 2701. slamicé — sláma E. 2671: slaviti: a také vSickni zemené, jenZ sü slavili o rvém jméně Ar. 514, 5600. slavně: o němž každý slavně praví (= jejž každý slaví, chválí) Ar. 813. sled — stopa: v tu skálu po sledu jdú Ar. 3920. sleptati — schlemtati, lat. sorbere: to vše slepceš E. 2733. slíbiti — 1. zalíbiti si: že římský král byl ji slíbil Ar. 130; 2. slíbiti sé — za- libiti se: jenito slibiti se chtiese E. 920. slibovati za¢ E. 1144. sličenstvie — pořádek Ar. 4811. sličný — vhodný, slušný: a ty kniežat máš předosti, jimž jest slično poručiti Ar. 764, E. 3133. slitovati sé: E. 585. slon = slonová kost: stolice stáše od slona přebělúcieho Ar. 2789. slonový: sedlo bieše vše slonové J. 256. slovce demin. od slovo 1. slůvko T. 674; 2. písmeno Ap. 215a. slovenský — slovanský Ar. 2391. slovo: ta vždy dobré slovo (— povčst) mčla Ar. 138. sluha: buď sám svú sluhú Ar. 2595. sluch = ucho: tu svój sluch zatře E. 555, 2791. slunečnost — slunečná záře Ar. 3056. slunečná krása — krásná pohoda Ar. 2257. slap T. 1369. sluséti 1. k čemu == patřiti, náležeti: ti slusiechu v&ickni k té huofe J. 1909; coZ k mocnému slu&ie E. 1899: 2. v koho — poslouchati koho, poddánu býti komu: poslusni svü sluZbáü biechu, obecně veň slušiechu Ar. 186; mnozí pak chtiece víeru jmieti a v své kniežátko slušeti Ar. 1017; kteříž veň nechtěji slušeti Ar. 1645, 1014; 3. na koho: slušie na tě neb na něho vzieti jmě přemoženého E. 3195. slyśćti: 1.gen.: slyś boje podobna k smiechu E. 338; 2. koho n. v koho == poslouchati: aby déle neslyšeli ani Arnošta za pána měli Ar. 1012; a v tě všichni chcem slyšeti Ar. 2018. slza, gen. pl. slzi Ap. 217^. smalcovanÿ — emaillovanÿ J. 280. smaragd, drahý kámen J. 266. muž jeden se jím slitova 462 smělý: smělý svým životem Ap. 209b. sméti — nebáti se, odvážiti se: tam pro strach mesměli J. 1232; ať by jich tisíc měl, však bych se s ním bíti směl J. 1658, 45, 66, 400, E. 335, 336, 615, Ar. 4682, Ap. 2082 a j. smiech: smiech jim mnozi jmójiechu T. 923. smiera "= mira, pravd mira: mějte na jedeni smieru Ar 2585, 4924. smieti sé — smáti se E. 1541. smluviti: o to se oba smluvista Ar. 954; o to smluviti se dachu Ar. 5334. smocCovati J. 288. smofiti — snisti: popadśi jej (sýr) liška smofi E. 828 smrtediny — 1. mrtvy: šenk jej v hlavu zaté; zemé pokry smrtedlného E. 2943; smrtediné utluéCená E. 1785; 2. smrtelný Ap. 2075. smücenie — zármutek: tot jest Zalost nad smücenie (— Zalost nad Zalost) J. 1794. smucovati — zarmucovati Ar. 1461. smusiti — pfinutiti E. 1497. smütiti — zarmoutiti Ar. 2079, E. 613, 3064, T. 418, 1503, J. 398. smysl — 1. mysl: svobodenstvie jest tvćho smysla krmě E. 2702, 1637, Ar. 914; 2. rozum: smysla poživ síly miesto E. 780. 1631, 2043, 2046, Ar. 472, Ap. 207^; 3. důvtip: rád vidím smysl tvój Ap. 218b; 4. vědomí: tuž se tepruv k smyslu navráti T. 1597, 1613; 5. tělestný smysl — nitor corporis E. 1635. smyslně — moudře: vždy konec buď smyslně (= rozumem) uzře E. 1130. smyslný — rozumný: smyslnú řečí se hradieše E. 271. snad — snadno E. 2327. snadny s inf : snazéie škoda v též rozmèfre k svému strójci opět přijíti E. 356 sl. snaženstvie — počínání T. 1500. snaZiti sé 1. k čemu: kdež se vóle k skutku snaží E. 1841, 2233, 2021; 2. nač: bychom se na to snažili Ar. 1685, E. 1925. snažný 1. čeho: aby toho snažna byla Ar. 1210; 2. k čemu T. 1291; poče myslí snažen býti Ar. 1146. sněžný: sněžná voda E. 1242. snieti, sejmu Ar. 2917. sníti: tu mu žena s světa snide Ar. 224, 2913, 5041, 5908; když se Jetřich a Dětleb snide = (smířil) J. 1020, 66.
Strana 463
snořiti, impt. snoři — sputiti E. 781. snubák — procus E. 2478. snübiti panny komu n. za koho — ucházeti se Ap. 2093. soóba — socení, pomluva E. 3085. soóebny: socebné skutky — pomluvy Ar. 1476. sojé — sojka E. 1646. Sokolovy — sokolí Ar. 4148. sotné —sotva E 619, 1037, 1951, Ar. 510, 1391, J. 1288 a j. spâti: kdeZ slova s myslí nespáta, kazdü nemoc přemaháta E. 325. spatřiti, spatřovati — shledati, pozorovati Ar. 2693, T. 500. spelunka — jeskyné B. 102. speréiti sé s kém — seprati se J. 1955. spefiti s€ s kym == sraziti se, seprati se, J. 454, 785, 918, 1892. spóśe, spóś — rychle E. 138, 1292, J. 611, T. 868, 1141, 1309. SpéSiti — spéchati E. 3084. spíti — vypíti Ar. 2609 Splav — prám, vor Ar. 4023, 4027, 4037. splaziti — sedfiti: a lovec jí kuoži splazí E. 2312. spodoba ve vazbě: uslyšavše o kráse dcefi Antiochové Ap. 20923. spojky (a vztažná slůvka) bývají v E. na místě neobvyklém: takéž viera v nüzi svietí potfebenstvie již roznietí E. 2988; slusie viece přieti tomu, příbuznější jsi ty komu E. 2172, 2505; tato básnice učí takto, ozdobil by život kako E. 1009; aby jemu odplatil též, jemu potřebno bude kdež E. 1927; pták utěši lišku tehdy, dietky jie navráti kehdy E. 754, 1431: rozkoš čistá nenie, věz to, strach ji poskvrňuje kdyžto E. 640, 991, 1780. společstvie — spolek, společenství E. 429. spolek: po spolku = spolu Ar. 2025, spolkem = spolu Ar. 3838. spomoci, impt. spomozi E. 1490, Ar. 2507, Ap. 212. spomocný komu čeho T. 4. spósoba — okdzalost Ar. 5408. seprati sć: s Lavrynem se mużsky spefe J. 1775; místo jest nejisté, ješto se přít. čas sem nehodí. dá se napraviti kon- jekturou v speři se změnou před- chazejícího rýmu dvéře v dvéři. správně — právem E. 1001, 1859, 1930, 2093, 1557. spřiečiti sč E. 530. sprostny — hloupy: an jsa chytr sprosten se vidi E. 3137. sprostiti koho od koho: slibujit té od Stramoty sprostiti Ap. 2262. Spu v. süti. spustiti: 1. komu co — odpustiti: by mu hněv ráčil spustiti Ar 5701; 2. se na koho, naë — spolehnouti: kak se smie§ nań viece spustiti? E. 1439; na tvû se vieru všickni spustíme J. 1265. srdce: dobré srdce jim dávaje (— odvahy jim dodávaje) E. 2193. srdečnička, lichotný název ženy — žena srdečná a srdci milá Ar. 104, 278, 372, 656, 3096. srdéti sé — zufiti, saevire: mrzky oslík se srdiese E. 855. srdnatióka, v. srdeécniécka Ar. 3182. srovnávati sé komu — consonare E. 2525. sriéti — 1. hroziti se, utíkati: a pohané před nimi sráie Ar. 5172; 2 za malý čas v své lsti sre (?) = sed floret ad horam vita nocens E. 2310. srûbiti — skâceti: vseliké dfevo srûbi E. 2636. ssaditi T. 1210. ssiesti — sesednouti: ssed' s svćho ofe J. 611, 197, 199, T. 61, 71, 843. sstupa — sestoupeni, cesta E. 8. sstupiti sć — zavfiti se: ona se vrata tak sstüpichu J. 1394; sstüpiti dolóv Ap. 2182. stanoviště své rozklásti — táborem se polożiti T. 257. stafó — silné: hnéviv biese velmi stare J. 779. starost — stáfí: v dobré starosti skonal B. 153; když se Iva starost pfichvati E. 844, Ar. 1749; na starost — v stáří E. 1356. starosta — 1. velitel, správce: starosta lodie Ap. 2243, E. 3013; 2. otec E. 2527; starosty — rodiče: slušie starosty ctíti E. 1400. starostny — starobny: téZkost starostná E. 845. statečný: statečná (= užitečná) rada E. 998, statek — 1. zboží, majetek: a chtieť vás po statku zahubiti Ar. 2035; 2. moc, síla: nadějí mocného statkanepotupuj chudého nebožátka E. 2167; v svém statku nemáš ty čáky, potřebie bude přietele všudy E. 2762.
snořiti, impt. snoři — sputiti E. 781. snubák — procus E. 2478. snübiti panny komu n. za koho — ucházeti se Ap. 2093. soóba — socení, pomluva E. 3085. soóebny: socebné skutky — pomluvy Ar. 1476. sojé — sojka E. 1646. Sokolovy — sokolí Ar. 4148. sotné —sotva E 619, 1037, 1951, Ar. 510, 1391, J. 1288 a j. spâti: kdeZ slova s myslí nespáta, kazdü nemoc přemaháta E. 325. spatřiti, spatřovati — shledati, pozorovati Ar. 2693, T. 500. spelunka — jeskyné B. 102. speréiti sé s kém — seprati se J. 1955. spefiti s€ s kym == sraziti se, seprati se, J. 454, 785, 918, 1892. spóśe, spóś — rychle E. 138, 1292, J. 611, T. 868, 1141, 1309. SpéSiti — spéchati E. 3084. spíti — vypíti Ar. 2609 Splav — prám, vor Ar. 4023, 4027, 4037. splaziti — sedfiti: a lovec jí kuoži splazí E. 2312. spodoba ve vazbě: uslyšavše o kráse dcefi Antiochové Ap. 20923. spojky (a vztažná slůvka) bývají v E. na místě neobvyklém: takéž viera v nüzi svietí potfebenstvie již roznietí E. 2988; slusie viece přieti tomu, příbuznější jsi ty komu E. 2172, 2505; tato básnice učí takto, ozdobil by život kako E. 1009; aby jemu odplatil též, jemu potřebno bude kdež E. 1927; pták utěši lišku tehdy, dietky jie navráti kehdy E. 754, 1431: rozkoš čistá nenie, věz to, strach ji poskvrňuje kdyžto E. 640, 991, 1780. společstvie — spolek, společenství E. 429. spolek: po spolku = spolu Ar. 2025, spolkem = spolu Ar. 3838. spomoci, impt. spomozi E. 1490, Ar. 2507, Ap. 212. spomocný komu čeho T. 4. spósoba — okdzalost Ar. 5408. seprati sć: s Lavrynem se mużsky spefe J. 1775; místo jest nejisté, ješto se přít. čas sem nehodí. dá se napraviti kon- jekturou v speři se změnou před- chazejícího rýmu dvéře v dvéři. správně — právem E. 1001, 1859, 1930, 2093, 1557. spřiečiti sč E. 530. sprostny — hloupy: an jsa chytr sprosten se vidi E. 3137. sprostiti koho od koho: slibujit té od Stramoty sprostiti Ap. 2262. Spu v. süti. spustiti: 1. komu co — odpustiti: by mu hněv ráčil spustiti Ar 5701; 2. se na koho, naë — spolehnouti: kak se smie§ nań viece spustiti? E. 1439; na tvû se vieru všickni spustíme J. 1265. srdce: dobré srdce jim dávaje (— odvahy jim dodávaje) E. 2193. srdečnička, lichotný název ženy — žena srdečná a srdci milá Ar. 104, 278, 372, 656, 3096. srdéti sé — zufiti, saevire: mrzky oslík se srdiese E. 855. srdnatióka, v. srdeécniécka Ar. 3182. srovnávati sé komu — consonare E. 2525. sriéti — 1. hroziti se, utíkati: a pohané před nimi sráie Ar. 5172; 2 za malý čas v své lsti sre (?) = sed floret ad horam vita nocens E. 2310. srûbiti — skâceti: vseliké dfevo srûbi E. 2636. ssaditi T. 1210. ssiesti — sesednouti: ssed' s svćho ofe J. 611, 197, 199, T. 61, 71, 843. sstupa — sestoupeni, cesta E. 8. sstupiti sć — zavfiti se: ona se vrata tak sstüpichu J. 1394; sstüpiti dolóv Ap. 2182. stanoviště své rozklásti — táborem se polożiti T. 257. stafó — silné: hnéviv biese velmi stare J. 779. starost — stáfí: v dobré starosti skonal B. 153; když se Iva starost pfichvati E. 844, Ar. 1749; na starost — v stáří E. 1356. starosta — 1. velitel, správce: starosta lodie Ap. 2243, E. 3013; 2. otec E. 2527; starosty — rodiče: slušie starosty ctíti E. 1400. starostny — starobny: téZkost starostná E. 845. statečný: statečná (= užitečná) rada E. 998, statek — 1. zboží, majetek: a chtieť vás po statku zahubiti Ar. 2035; 2. moc, síla: nadějí mocného statkanepotupuj chudého nebožátka E. 2167; v svém statku nemáš ty čáky, potřebie bude přietele všudy E. 2762.
Strana 464
Státi, stanu — 1. pfestati; tu vsSecka sta jeho pýcha J. 814; tepruvť jeho pýcha stane J. 1869; 2. véz, Zet to za mnoho na tobé stane (— Ze to má pro tebe velikou cenu) J. 1162; zac tobé ten dar stane J. 1819; 3. státi sé: tak se o to sta té chvíle T. 1693. státi, stoju, impt. stoji E. 1150 — 1. trvati, byti: a ten v fecské zemi stáse Ar. 146; nevelmi to dlühy éas stá T. 143; jenž by to k necti jeho stálo T. 388, E. 1288; chtie-li vézni mierem státi Ar. 5319; 2. po tem — usilovati oë, pracovati k čemu: dobří po vieře vždycky stojie Ar. 19, 25; ktož chce po cti státi Ar. 826, 5299, 5367, 5707, 5762, T. 245; pro co: avsak cna pro to stâse, by... Ar. 1292; proti čemu T. 374; 3. býti při někom: k jeho kázání stáli (== poslou- chali jeho kázání) Ar. 190, 799; byste vždy se mnůú (= při mně) stáli Ar. 780; podle něho chtiece státi Ar. 1094; 4. komu = postaviti se na odpor (v boji), odolati: lépe bylo luňákovým bojóm státi (= milvi bella pati) E. 1126; bezpečněji mdlému stojí E. 720, 1116; 5. státi k súdu — dostaviti se T. 357; v sûdé státi s kym E. 1498; 6. v Cem — zálezeti v Cem, záviseti na Cem: vítézstvie v po- bitém stojí E. 1211. stavati: bijme se, dokavadž nás stává Ar. 2505, 4589, B. 3a. stavenie — 1. postavení E. 2156; 2. zdrZo- vání Ar. 1648. Staviti — 1. zadrZeti: hnévy ostry zub sotné stavi E. 619; rač svój úmysl zlý staviti E. 2932; mně, by stavil tudy svádu Ar. 1027, 5389; 2. se — dostaviti se, zastaviti se: hned se myška u lva stavi E. 1224; kdež se, hubenice, jedno stavíš E. 1764, 2379, J. 180. stéblce — stébelko E. 980. Stéci sé — zaviíti se: kudy se ta vrata stekly (v rkp. ftikli, rym veśli) J. 1397. stěřez — stožár Ar. 2319 Arnoštovi hrdinové stožáry zdvihali, patrně se daly do korabu sloziti. stesknati: stařec steskna srdci svému (opak odtušiti) E. 3046; stesknůúti sě J. 753, 1787. stěžér — stožár Ar. 3671. stěžír — stožár Ar. 3601, 3643. stézéti — bráti se: anot proti nim stěžie, 464 na vše strany lidé běžie Ar. 5291; stěžčti sé E. 2657. Stkvénie Ap. 208b. stkvieti sé: krmé by ve skle se stkvieci E. 1594. stkvost f.: proč zaběhla stkvost odénie ? E. 2149. Stkvücí Ar. 314. stoóiti — přemoci: pozdě vržeš k bohu oči, když tě již nemoc stočí E. 884. stonati: ústy pěje, srdcem stóňe E 2238. strádati čeho — nemíti, carere: zlá žena milosti strádá E. 2510. Stragul, mééfan tarsijský, u něhož král Apollon býval hostem Ap. 2194, 219b, 224b. strach: pro silný strach (= o to zboží) E. 2915. Stramota, jinak Rufian, přechovávatel prázdných ženek Ap. 221b. stránka: v druhé stránce = na druhé straně J. 1443 strastnÿ — ustrasenÿ: poète tésiti strastnû onu E. 696, 2004. zbożie toho strašlivý == ve strachu učiněný: slib strašlivý křivě hledí E. 1526. strava v. ztrava. strážé — 1. ochrana E. 1149; 2. strážce E. 1143. stred, strdi, gen. strdi — med E. 307, 600, 2289; z jehoZto ust pocházie strdi tekücie E. 2240. stredny — medovy, sladky E. 739, 1485. střed — prostřed: střed bolesti haňba sedí E. 831. strélisté — prak, stroj metaci Ar. 3510. střěliti — vyletěti jako střela E. 785. střélnicé — pohyblivá věž na dobývání opevněných míst Ar. 1612. strétnüti, strietati koho — potkati E. 612, 2116, 2127, 2123. striebernicé — stiíbrny korbel B. 145. stfieberny B. 8a, Ar. 2842. střieci čeho — 1. chrániti: neb střčhl věrně jich ctnosti Ar. 2075; jáť jie střehu před člověkem každým J. 385; 2. hleděti čeho: svého zisku všudy střeha E. 2053. striediti koho T. 1587. strójcé E. 2997. strojiti: o druZci v&e zlé strojí E. 2213. strýc — švakr J. 1570. strych Ap. 211a.
Státi, stanu — 1. pfestati; tu vsSecka sta jeho pýcha J. 814; tepruvť jeho pýcha stane J. 1869; 2. véz, Zet to za mnoho na tobé stane (— Ze to má pro tebe velikou cenu) J. 1162; zac tobé ten dar stane J. 1819; 3. státi sé: tak se o to sta té chvíle T. 1693. státi, stoju, impt. stoji E. 1150 — 1. trvati, byti: a ten v fecské zemi stáse Ar. 146; nevelmi to dlühy éas stá T. 143; jenž by to k necti jeho stálo T. 388, E. 1288; chtie-li vézni mierem státi Ar. 5319; 2. po tem — usilovati oë, pracovati k čemu: dobří po vieře vždycky stojie Ar. 19, 25; ktož chce po cti státi Ar. 826, 5299, 5367, 5707, 5762, T. 245; pro co: avsak cna pro to stâse, by... Ar. 1292; proti čemu T. 374; 3. býti při někom: k jeho kázání stáli (== poslou- chali jeho kázání) Ar. 190, 799; byste vždy se mnůú (= při mně) stáli Ar. 780; podle něho chtiece státi Ar. 1094; 4. komu = postaviti se na odpor (v boji), odolati: lépe bylo luňákovým bojóm státi (= milvi bella pati) E. 1126; bezpečněji mdlému stojí E. 720, 1116; 5. státi k súdu — dostaviti se T. 357; v sûdé státi s kym E. 1498; 6. v Cem — zálezeti v Cem, záviseti na Cem: vítézstvie v po- bitém stojí E. 1211. stavati: bijme se, dokavadž nás stává Ar. 2505, 4589, B. 3a. stavenie — 1. postavení E. 2156; 2. zdrZo- vání Ar. 1648. Staviti — 1. zadrZeti: hnévy ostry zub sotné stavi E. 619; rač svój úmysl zlý staviti E. 2932; mně, by stavil tudy svádu Ar. 1027, 5389; 2. se — dostaviti se, zastaviti se: hned se myška u lva stavi E. 1224; kdež se, hubenice, jedno stavíš E. 1764, 2379, J. 180. stéblce — stébelko E. 980. Stéci sé — zaviíti se: kudy se ta vrata stekly (v rkp. ftikli, rym veśli) J. 1397. stěřez — stožár Ar. 2319 Arnoštovi hrdinové stožáry zdvihali, patrně se daly do korabu sloziti. stesknati: stařec steskna srdci svému (opak odtušiti) E. 3046; stesknůúti sě J. 753, 1787. stěžér — stožár Ar. 3671. stěžír — stožár Ar. 3601, 3643. stézéti — bráti se: anot proti nim stěžie, 464 na vše strany lidé běžie Ar. 5291; stěžčti sé E. 2657. Stkvénie Ap. 208b. stkvieti sé: krmé by ve skle se stkvieci E. 1594. stkvost f.: proč zaběhla stkvost odénie ? E. 2149. Stkvücí Ar. 314. stoóiti — přemoci: pozdě vržeš k bohu oči, když tě již nemoc stočí E. 884. stonati: ústy pěje, srdcem stóňe E 2238. strádati čeho — nemíti, carere: zlá žena milosti strádá E. 2510. Stragul, mééfan tarsijský, u něhož král Apollon býval hostem Ap. 2194, 219b, 224b. strach: pro silný strach (= o to zboží) E. 2915. Stramota, jinak Rufian, přechovávatel prázdných ženek Ap. 221b. stránka: v druhé stránce = na druhé straně J. 1443 strastnÿ — ustrasenÿ: poète tésiti strastnû onu E. 696, 2004. zbożie toho strašlivý == ve strachu učiněný: slib strašlivý křivě hledí E. 1526. strava v. ztrava. strážé — 1. ochrana E. 1149; 2. strážce E. 1143. stred, strdi, gen. strdi — med E. 307, 600, 2289; z jehoZto ust pocházie strdi tekücie E. 2240. stredny — medovy, sladky E. 739, 1485. střed — prostřed: střed bolesti haňba sedí E. 831. strélisté — prak, stroj metaci Ar. 3510. střěliti — vyletěti jako střela E. 785. střélnicé — pohyblivá věž na dobývání opevněných míst Ar. 1612. strétnüti, strietati koho — potkati E. 612, 2116, 2127, 2123. striebernicé — stiíbrny korbel B. 145. stfieberny B. 8a, Ar. 2842. střieci čeho — 1. chrániti: neb střčhl věrně jich ctnosti Ar. 2075; jáť jie střehu před člověkem každým J. 385; 2. hleděti čeho: svého zisku všudy střeha E. 2053. striediti koho T. 1587. strójcé E. 2997. strojiti: o druZci v&e zlé strojí E. 2213. strýc — švakr J. 1570. strych Ap. 211a.
Strana 465
studenicé — studená voda pramenitá Ar. 2843. stvrditi zuby — zatíti Ap. 216b. stydéti só 1. Cím — stydéti se zac: ctnÿ kmet tú se řečí stydí E. 3024, 1661, 1666, 1678; 2. koho — báti se: an mne nižádný nevidí ani také kto se stydí J. 1064, srv. ustydati sé&; s inf E. 1468, 1492, 1652, 2405. styskati sé J. 1679; sobé: i v lestné lsti sobé styskal E. 1643. súd: vlk v sûdé sediese (— byl soudcem) E. 1495; jelen ovci smusi, Ze s ním v südé státi musi E. 1498. südcé f: ty's (t. liška) vždy byla súdce moje E. 1807. sudí: vlk sedieše za sudí (— sedet arbiter) E. 368, 1820. súditi: dobří dobře mu súdiechu (— přáli mu) Ar. 788. súmrak: ve čtvrtek prvý súmrak B. 14a, Ap. 210b. süséda — sousedka E. 541. süti sé, spu — sypati se, dmouti se E. 1294. sváda — boj T. 636, 931, 1210, E. 123, J. 111, 145, 1428, 1935, Ar. 1027 a j. svaditi sé s kym — v boj se dáti J. 386, 388. svak = švagr J. 1022, 1173. svatba — slavnost, něm. hóchgezit Ar. 4494. svatý: po světiem Petře Ar. 611; pl. nom. světí Ap. 224a. šacovati — ceniti Ar. 4070. šachovaný Ar. 2384. šarlat J. 308. Sarlatovy Ar. 2773. ščědětí — setfiti: nez bych mu příel škody jeho, neščedi života svého E. 1268. Serédny — Seredny Ap. 222a, 222b. šest: let před šesti (== pfed šesti lety) E. 284. $íjé — hrdlo u láhve E. 1592. šinúti sebú: zatkav uši sebú šinu (— odešel) E. 2131. Šironožci, Šironožcové, národ v soused- ství země Arimapsí Ar. 4284, 4375, 5624. škapa — herka J. 384 Skarédstvo — neřád, kal T. 1239. Skarédy —: škaredý T. 1051. Sbornik Baworowskéhd. (< 465 svéda — svědectví E. 2622. svédomie — 1. svědectví: prsten na svědomie dávám B. 1b; 2. svédomí: na tot mám dobré svédomie Ar. 865. svét: pod svétem draZ&ieho nenie Ar. 2782; bohatstvie takého nebylo od světa všeho Ar. 2812. Světlonoše Ar. 4395 v. Lucerna. světlost — světlo J. 212, Ar. 4052, 4056, 4394. svétomluvny — Zvatlavÿ (loquax): svéto- mluvná Zába E. 319. svietiti sé — lesknouti se Ar. 5945, J. 323, 1484. svítéziti Ap. 208a. svlaóiti — svláceti T. 1004. svobodenstvie — svoboda E. 85, 2702. svobodny:a sobé (— před svým svědomím) svobodni (= prisahy prosti) budem E. 939. svobodstvie — svoboda E. 1003, 2708, 2710. svoj: sim svój — svobodnyj E. 1107; lec byl svój, leč byl vězeň Ar. 1198. svrchovaný = dokonalý Ar. 228. svrchovati — dokonati, provésti: to manželstvo svrchovachu Ar. 652: a své jméno čtností svrchovala Ar. 266, 3691. sychñéti— zimou se třásti: tam s bohem sychfic pojedń Ar. 4032. syrec — syr E. 830. sytý: stoly jedením i pitím syté T. 967. škeřípka — skořápka E. 212, 214. škodník — škůdce Ar. 5462. škodný 1. komu: nejsem škoden nikomému E. 1776, 1763, 1879, 2621, 3105; slušie nebýti škodnu větčiemu E. 2555; 2. koho: silnéjšieho nebuď škoden E. 1682. Skralüp Ar. 2867. šlechta — šlechetný duch: tiemť každý svú šlechtu ukáže Ar. 5305. šlechtična Ap. 220a. šlechtiti — zdobití Ar. 3049. šlojieř E. 1741. špehéř Ar. 1098, 1800. špíla, špíle = žert, hra: špílů se ozdobí vezdy Е. 194; nerod’ tu spilü spileti E. 914; psík se líbí jedno spili E. 938. Spíleti — Zertovati E. 914, 1544. 30
studenicé — studená voda pramenitá Ar. 2843. stvrditi zuby — zatíti Ap. 216b. stydéti só 1. Cím — stydéti se zac: ctnÿ kmet tú se řečí stydí E. 3024, 1661, 1666, 1678; 2. koho — báti se: an mne nižádný nevidí ani také kto se stydí J. 1064, srv. ustydati sé&; s inf E. 1468, 1492, 1652, 2405. styskati sé J. 1679; sobé: i v lestné lsti sobé styskal E. 1643. súd: vlk v sûdé sediese (— byl soudcem) E. 1495; jelen ovci smusi, Ze s ním v südé státi musi E. 1498. südcé f: ty's (t. liška) vždy byla súdce moje E. 1807. sudí: vlk sedieše za sudí (— sedet arbiter) E. 368, 1820. súditi: dobří dobře mu súdiechu (— přáli mu) Ar. 788. súmrak: ve čtvrtek prvý súmrak B. 14a, Ap. 210b. süséda — sousedka E. 541. süti sé, spu — sypati se, dmouti se E. 1294. sváda — boj T. 636, 931, 1210, E. 123, J. 111, 145, 1428, 1935, Ar. 1027 a j. svaditi sé s kym — v boj se dáti J. 386, 388. svak = švagr J. 1022, 1173. svatba — slavnost, něm. hóchgezit Ar. 4494. svatý: po světiem Petře Ar. 611; pl. nom. světí Ap. 224a. šacovati — ceniti Ar. 4070. šachovaný Ar. 2384. šarlat J. 308. Sarlatovy Ar. 2773. ščědětí — setfiti: nez bych mu příel škody jeho, neščedi života svého E. 1268. Serédny — Seredny Ap. 222a, 222b. šest: let před šesti (== pfed šesti lety) E. 284. $íjé — hrdlo u láhve E. 1592. šinúti sebú: zatkav uši sebú šinu (— odešel) E. 2131. Šironožci, Šironožcové, národ v soused- ství země Arimapsí Ar. 4284, 4375, 5624. škapa — herka J. 384 Skarédstvo — neřád, kal T. 1239. Skarédy —: škaredý T. 1051. Sbornik Baworowskéhd. (< 465 svéda — svědectví E. 2622. svédomie — 1. svědectví: prsten na svědomie dávám B. 1b; 2. svédomí: na tot mám dobré svédomie Ar. 865. svét: pod svétem draZ&ieho nenie Ar. 2782; bohatstvie takého nebylo od světa všeho Ar. 2812. Světlonoše Ar. 4395 v. Lucerna. světlost — světlo J. 212, Ar. 4052, 4056, 4394. svétomluvny — Zvatlavÿ (loquax): svéto- mluvná Zába E. 319. svietiti sé — lesknouti se Ar. 5945, J. 323, 1484. svítéziti Ap. 208a. svlaóiti — svláceti T. 1004. svobodenstvie — svoboda E. 85, 2702. svobodny:a sobé (— před svým svědomím) svobodni (= prisahy prosti) budem E. 939. svobodstvie — svoboda E. 1003, 2708, 2710. svoj: sim svój — svobodnyj E. 1107; lec byl svój, leč byl vězeň Ar. 1198. svrchovaný = dokonalý Ar. 228. svrchovati — dokonati, provésti: to manželstvo svrchovachu Ar. 652: a své jméno čtností svrchovala Ar. 266, 3691. sychñéti— zimou se třásti: tam s bohem sychfic pojedń Ar. 4032. syrec — syr E. 830. sytý: stoly jedením i pitím syté T. 967. škeřípka — skořápka E. 212, 214. škodník — škůdce Ar. 5462. škodný 1. komu: nejsem škoden nikomému E. 1776, 1763, 1879, 2621, 3105; slušie nebýti škodnu větčiemu E. 2555; 2. koho: silnéjšieho nebuď škoden E. 1682. Skralüp Ar. 2867. šlechta — šlechetný duch: tiemť každý svú šlechtu ukáže Ar. 5305. šlechtična Ap. 220a. šlechtiti — zdobití Ar. 3049. šlojieř E. 1741. špehéř Ar. 1098, 1800. špíla, špíle = žert, hra: špílů se ozdobí vezdy Е. 194; nerod’ tu spilü spileti E. 914; psík se líbí jedno spili E. 938. Spíleti — Zertovati E. 914, 1544. 30
Strana 466
466 Špíř, gen. Špiři Ar. 1375. špižovati: abyste to vše vzeli a do korábu SpiZovali Ar. 2593; tajné se připravováchu a na koráb SpiZováchu Ar. 4890; jediné koráb śpiżovśchu Ar. 2631 šťastný: tu ustavil klášter krásný, svatému Mauricí šťastný Ar. 208. štěbet =- štěbetání: těšieše je štěbty svými E. 990 štědrý řěčí — hovorný Ar. 2564. štěk — štěkání E. 1290. T. táhnüti — 1. míti zfetel: táhnüc k dósto- jenství chci byti v tvém poslusenství Ar. 443; 2. táhnouti k zodpovídání: takové táhl bez meškánie Ar. 199; 3. táhnüti sé — bráti se: brzo mésta dosáhnú, k němuž se marynáti táhnü Ar. 3618, 1158, J. 2042, Ap. 21923; proc se na ten skutek táhneš, jehož svým smyslem nedosáhneš? E. 2042; viz také netáhnüti. tajiti: bieśe svých sil v sobě taje E. 3119, Ap. 208b. tajný k čemu = kdo dovede co zatajiti: hospodáře ptáti dobrého a k vaší věci tajného Ar. 5678. tak jakž v. jakž. take — tak E. 2410, 3167, 3227, Ar. 188, 452, J. 135. takéze, takéz — taktéZ E. 1798, 2374, 2987. tako — tak E. 1886, 1910; konjekturou z rjmu E. 1323, 1411, 1694, 1870, 2283. takyZe — takyZ E. 1833. tále — zástava: tdli pfitvrdichu slovce E. 2603; vlkóm v táli své psy zmučí (snad znutí?) E. 2605, Ar. 2974, 5328; dvojí odplatu má v tále Ar. 2119. Taliarcha, milostník Antiochüv Ap. 211a. talov — hnis E. 1952. tamo — tam E. 2503. Tandariaś T. 107 a j.; Tandariuś T. 936, 1264, rým ten tvar také žádá T. 1654; Tandaryš T. 235. tapač = kdo se v moři topí, trosečník Ap. 2152. tápati — topiti se: ach, jiZ milá viera tápá (= naufragat ipsa fides) E. 342; Ap. 213a. štěnec — mládě zvířecí, štěně: když po- rodi čtvero štěnec E. 550, 540. Sturm = útok Ar. 1062. Sturmovati — útočiti: počechuť k hradóm, k městóm šturmovati Ar. 1825, 5461. štváti, ščuji, štiji E. 424, 2669. Stylfrid B. 12, 152. Styrska, Styrsko hrad J. 1513, 1049. Styrsky rek, pfijmi Détlebovo J. 841. Sváb Ar. 1438 Tarsia, dcerka Apollonova, Ap. 2192, 219^ a j: akk. Tarsí Ap. 220a, 220b, 222^, 2253; instr. Tarsí Ap. 2232. Tarsis mésto Ap. 2193, gen. Tarsí Ap. 211a, 2233, dat. Tarsí Ap. 2193, lok. Tarsi Ap. 222. tarsky: Tarśti Ap. 211b. tázati, tázati sé: proc sá spadli? vlk tázá&e E. 2684; tiezi tvé milosti, mohuli . . . Ap. 224b, 208b, T. 550, Ar. 430, 516 oč jest posla tázala Ar. 346: až přijede lidu mnoho z jiných zemí, tiežiec toho Ar. 1986; tázati sě k čí necti T. 79. tčieti Ar. 4076 v. dčieti. téci — 1. běžeti, pobíhati: kdasi kuoň pysny tecieSe E. 2110; opét k viselcovi teče E. 2420, 2006. 3111; jako bysta v lese po prostranu tekla po jedné zvěři J. 240; 2. utíkati: a někteří nazí tekú Ar. 1113; nohy preé od smrti teká E 2361; 3. átoCiti: racte na Detleba téci J. 998; kaza druhým k městu téci Ar. 1051; ondef šturmem k městu tekú Ar. 1062. tější — těžší E. 1563. telce — tele E. 2532. télce — télífko E. 1647, 2255. télestny Ar. 442, E. 1635. témér (v rkp vsady temer) B. 9b, E. 176. templsky: templskych pánóv — templárüv Ar. 5450; to vše templským daroval Ar. 5468. ten, lok. času na tem E. 135; tak mluviece v té útrobě Ar. 2445 srv. z té duše rád. Náměstka tato poukazuje jako oz k věci napřed nebo později jmenované : svobod- stvie za všecko zlato nedobře se prodá za to E. 2711; tak jakž Arnošt i král
466 Špíř, gen. Špiři Ar. 1375. špižovati: abyste to vše vzeli a do korábu SpiZovali Ar. 2593; tajné se připravováchu a na koráb SpiZováchu Ar. 4890; jediné koráb śpiżovśchu Ar. 2631 šťastný: tu ustavil klášter krásný, svatému Mauricí šťastný Ar. 208. štěbet =- štěbetání: těšieše je štěbty svými E. 990 štědrý řěčí — hovorný Ar. 2564. štěk — štěkání E. 1290. T. táhnüti — 1. míti zfetel: táhnüc k dósto- jenství chci byti v tvém poslusenství Ar. 443; 2. táhnouti k zodpovídání: takové táhl bez meškánie Ar. 199; 3. táhnüti sé — bráti se: brzo mésta dosáhnú, k němuž se marynáti táhnü Ar. 3618, 1158, J. 2042, Ap. 21923; proc se na ten skutek táhneš, jehož svým smyslem nedosáhneš? E. 2042; viz také netáhnüti. tajiti: bieśe svých sil v sobě taje E. 3119, Ap. 208b. tajný k čemu = kdo dovede co zatajiti: hospodáře ptáti dobrého a k vaší věci tajného Ar. 5678. tak jakž v. jakž. take — tak E. 2410, 3167, 3227, Ar. 188, 452, J. 135. takéze, takéz — taktéZ E. 1798, 2374, 2987. tako — tak E. 1886, 1910; konjekturou z rjmu E. 1323, 1411, 1694, 1870, 2283. takyZe — takyZ E. 1833. tále — zástava: tdli pfitvrdichu slovce E. 2603; vlkóm v táli své psy zmučí (snad znutí?) E. 2605, Ar. 2974, 5328; dvojí odplatu má v tále Ar. 2119. Taliarcha, milostník Antiochüv Ap. 211a. talov — hnis E. 1952. tamo — tam E. 2503. Tandariaś T. 107 a j.; Tandariuś T. 936, 1264, rým ten tvar také žádá T. 1654; Tandaryš T. 235. tapač = kdo se v moři topí, trosečník Ap. 2152. tápati — topiti se: ach, jiZ milá viera tápá (= naufragat ipsa fides) E. 342; Ap. 213a. štěnec — mládě zvířecí, štěně: když po- rodi čtvero štěnec E. 550, 540. Sturm = útok Ar. 1062. Sturmovati — útočiti: počechuť k hradóm, k městóm šturmovati Ar. 1825, 5461. štváti, ščuji, štiji E. 424, 2669. Stylfrid B. 12, 152. Styrska, Styrsko hrad J. 1513, 1049. Styrsky rek, pfijmi Détlebovo J. 841. Sváb Ar. 1438 Tarsia, dcerka Apollonova, Ap. 2192, 219^ a j: akk. Tarsí Ap. 220a, 220b, 222^, 2253; instr. Tarsí Ap. 2232. Tarsis mésto Ap. 2193, gen. Tarsí Ap. 211a, 2233, dat. Tarsí Ap. 2193, lok. Tarsi Ap. 222. tarsky: Tarśti Ap. 211b. tázati, tázati sé: proc sá spadli? vlk tázá&e E. 2684; tiezi tvé milosti, mohuli . . . Ap. 224b, 208b, T. 550, Ar. 430, 516 oč jest posla tázala Ar. 346: až přijede lidu mnoho z jiných zemí, tiežiec toho Ar. 1986; tázati sě k čí necti T. 79. tčieti Ar. 4076 v. dčieti. téci — 1. běžeti, pobíhati: kdasi kuoň pysny tecieSe E. 2110; opét k viselcovi teče E. 2420, 2006. 3111; jako bysta v lese po prostranu tekla po jedné zvěři J. 240; 2. utíkati: a někteří nazí tekú Ar. 1113; nohy preé od smrti teká E 2361; 3. átoCiti: racte na Detleba téci J. 998; kaza druhým k městu téci Ar. 1051; ondef šturmem k městu tekú Ar. 1062. tější — těžší E. 1563. telce — tele E. 2532. télce — télífko E. 1647, 2255. télestny Ar. 442, E. 1635. témér (v rkp vsady temer) B. 9b, E. 176. templsky: templskych pánóv — templárüv Ar. 5450; to vše templským daroval Ar. 5468. ten, lok. času na tem E. 135; tak mluviece v té útrobě Ar. 2445 srv. z té duše rád. Náměstka tato poukazuje jako oz k věci napřed nebo později jmenované : svobod- stvie za všecko zlato nedobře se prodá za to E. 2711; tak jakž Arnošt i král
Strana 467
467 tomu byl rád obrovi onomu Ar. 5137 sl.; i dnešní den čest toho Arnošt má kamene onoho Ar. 5949 sl.; všeckerno slibenie to chci milé naplniti T. 1697 sl.; slunce, měsiec, hvězdy k tomu, ty zlatem na každém domu biechu psány Ar. 2367; hanba napsati otci pravdu, a neodepsati tot skoda veliká Ap. 2152, B. 92 (f. 39 —40). I tato vazba bývá spojena s anakoluthem : nebo ty v tu slużbu vkluzna, jesto tobě jest nepfisluśna, ta tobě smiech i haňbu plodí E. 909—911, E. 1100—1102. tenato E. 1220, 2074; teneto E. 1228, 2311, 2313, 2365. tepati mečem rány J. 659. teplicé — teplá voda pramenitá Ar. 2844. tepruv — teprve B. 2a, Ar. 1436, T. 251 a tak v celém rkp. terč — štít: mnoho šípóv v ter&iech jmé- jiesta, coż na ně byli vystřelili Ar. 3448. Tervigant, bůh pohanů Ar. 5100. tesknost — stesk: velikü vérü a teskno- stěmi nechtěl po něm živ zóstati B. 15b. test — tchán Ap. 215b. těšiti se čemu Ar. 15, 3730. téziti — prospivati: svému pánu málo těžíš E. 1693. těžký: těžká — těhotná E. 537, 548. Theofil, správce Stragulüv Ap. 2203. tieże, kompar. od tézce E. 2324. tista, tistka — Cuba E. kap. 9, 537. tkanicé Ar. 2534, 3014, 3023. tkanka — tkanina E. 1740. tlaëiti 1. pod se = podrobiti si: v nf obrové prebjváchu a mnohé země pod se tla- čiechu Ar. 4561; 2. šlapati: těžce musíte zaplatiti; že sta kdy směla tlačiti má ruoži i mé kofenie J. 400, 835, 1883, T. 1603, Ap. 208a. tlusty: téla svého, jenZ jest tlusto z chleba mého E. 1889. tmíti — fuscare E. 1634. točiti: bieše myslí sem tam toe (— mente prius texens retia fraudis) E. 2071. toëiz — totiž E. 1898. Na jiných místech rukopisu není tak jisté; zpravidla písař píše totiž. tolik: z tolik množství mé rodiny E. 3055. topazion, drahý kámen Ar. 2713, J. 1109; topazius J. 271. topazitový postavec Ar. 2774. ť vytýká s důrazem to, co následuje Ar. 1162, 1284. tovaris, du. instr. tovařišoma T. 1479; pl. nom. tovafisie F. 436, J. 1345, 1150. tovariSka — tovafi$: tovatisko, povéz mi to (praví osel ke koni) E. 2145; nauč se ctíti také menšie tovafišky všaké (= sociosgue minores disce pati) E. 2162. tovařišsky — přátelsky Ar. 4269. tovařišstvie — spolek: v tovařišství s tebú chodě E. 2066. tovafi$stvo — tovafisi: slyśte, tovafiśstvo moje! J. 994. tovéz Ap. 2082. tráta — ztráta Ar. 1648; místo nejisté, ježto zde může býti psaní fonetické, v rkp. beztraty. třenie činiti Ap. 2152. tresktati — trestati J. 76, E. 996. trepotati, trópetati — třásti se: všem nohy třepetáchu Ar. 5109; hněvy vešken tře- potáše J. 552. tretie — za třetí E. 1914, 2897. třévíc Ar. 3035. tfieti sć k komu: tři se k němu, pane milý! J. 1865. trón Ar. 2224. trpaslek, gen. tfpaslka — trpaslik. Nomi- nativ jest éísti dvojslabiéné, ano nékdy také genitiv a podobné i jiné tvary toho slova, srv. T. 836, 850, 869, 882, 891, 910, 920, 1017, 1785 sl. trud — namáhání, svízel Ar. 2419, T. 290, Ap. 218b. truditi koho k čemu = nutkati: tato básen k tomu trudí, aby neplodil zlých lidí E. 465, J. 83; koho z čeho: z slibu ji svého trudieše E. 1515; T. 1153. trudný — smutný: kromě že byla tak trudná Ar. 3064. truchleti, impt. netruchlej E. 2410. truchlost Ar. 2582. trvati: počechu vítězně trvati Ar. 2510. předosti stravy na vše strany, tak jakž kniežata i páni, množstvie by mohlo tiem trvati (— Zíti) Ar. 2624, 245. Trypartita, název ostrova B. 12b. tudieze, tudiez 1. zde: těžká pak osta tudieže E. 548, 793, 1414; 2. odtud, z toho: i béře škodu tudieže E. 2049, 682. tudy — tak, tim, z toho Ar. 437, 787, 938, 1178. 30*
467 tomu byl rád obrovi onomu Ar. 5137 sl.; i dnešní den čest toho Arnošt má kamene onoho Ar. 5949 sl.; všeckerno slibenie to chci milé naplniti T. 1697 sl.; slunce, měsiec, hvězdy k tomu, ty zlatem na každém domu biechu psány Ar. 2367; hanba napsati otci pravdu, a neodepsati tot skoda veliká Ap. 2152, B. 92 (f. 39 —40). I tato vazba bývá spojena s anakoluthem : nebo ty v tu slużbu vkluzna, jesto tobě jest nepfisluśna, ta tobě smiech i haňbu plodí E. 909—911, E. 1100—1102. tenato E. 1220, 2074; teneto E. 1228, 2311, 2313, 2365. tepati mečem rány J. 659. teplicé — teplá voda pramenitá Ar. 2844. tepruv — teprve B. 2a, Ar. 1436, T. 251 a tak v celém rkp. terč — štít: mnoho šípóv v ter&iech jmé- jiesta, coż na ně byli vystřelili Ar. 3448. Tervigant, bůh pohanů Ar. 5100. tesknost — stesk: velikü vérü a teskno- stěmi nechtěl po něm živ zóstati B. 15b. test — tchán Ap. 215b. těšiti se čemu Ar. 15, 3730. téziti — prospivati: svému pánu málo těžíš E. 1693. těžký: těžká — těhotná E. 537, 548. Theofil, správce Stragulüv Ap. 2203. tieże, kompar. od tézce E. 2324. tista, tistka — Cuba E. kap. 9, 537. tkanicé Ar. 2534, 3014, 3023. tkanka — tkanina E. 1740. tlaëiti 1. pod se = podrobiti si: v nf obrové prebjváchu a mnohé země pod se tla- čiechu Ar. 4561; 2. šlapati: těžce musíte zaplatiti; že sta kdy směla tlačiti má ruoži i mé kofenie J. 400, 835, 1883, T. 1603, Ap. 208a. tlusty: téla svého, jenZ jest tlusto z chleba mého E. 1889. tmíti — fuscare E. 1634. točiti: bieše myslí sem tam toe (— mente prius texens retia fraudis) E. 2071. toëiz — totiž E. 1898. Na jiných místech rukopisu není tak jisté; zpravidla písař píše totiž. tolik: z tolik množství mé rodiny E. 3055. topazion, drahý kámen Ar. 2713, J. 1109; topazius J. 271. topazitový postavec Ar. 2774. ť vytýká s důrazem to, co následuje Ar. 1162, 1284. tovaris, du. instr. tovařišoma T. 1479; pl. nom. tovafisie F. 436, J. 1345, 1150. tovariSka — tovafi$: tovatisko, povéz mi to (praví osel ke koni) E. 2145; nauč se ctíti také menšie tovafišky všaké (= sociosgue minores disce pati) E. 2162. tovařišsky — přátelsky Ar. 4269. tovařišstvie — spolek: v tovařišství s tebú chodě E. 2066. tovafi$stvo — tovafisi: slyśte, tovafiśstvo moje! J. 994. tovéz Ap. 2082. tráta — ztráta Ar. 1648; místo nejisté, ježto zde může býti psaní fonetické, v rkp. beztraty. třenie činiti Ap. 2152. tresktati — trestati J. 76, E. 996. trepotati, trópetati — třásti se: všem nohy třepetáchu Ar. 5109; hněvy vešken tře- potáše J. 552. tretie — za třetí E. 1914, 2897. třévíc Ar. 3035. tfieti sć k komu: tři se k němu, pane milý! J. 1865. trón Ar. 2224. trpaslek, gen. tfpaslka — trpaslik. Nomi- nativ jest éísti dvojslabiéné, ano nékdy také genitiv a podobné i jiné tvary toho slova, srv. T. 836, 850, 869, 882, 891, 910, 920, 1017, 1785 sl. trud — namáhání, svízel Ar. 2419, T. 290, Ap. 218b. truditi koho k čemu = nutkati: tato básen k tomu trudí, aby neplodil zlých lidí E. 465, J. 83; koho z čeho: z slibu ji svého trudieše E. 1515; T. 1153. trudný — smutný: kromě že byla tak trudná Ar. 3064. truchleti, impt. netruchlej E. 2410. truchlost Ar. 2582. trvati: počechu vítězně trvati Ar. 2510. předosti stravy na vše strany, tak jakž kniežata i páni, množstvie by mohlo tiem trvati (— Zíti) Ar. 2624, 245. Trypartita, název ostrova B. 12b. tudieze, tudiez 1. zde: těžká pak osta tudieže E. 548, 793, 1414; 2. odtud, z toho: i béře škodu tudieže E. 2049, 682. tudy — tak, tim, z toho Ar. 437, 787, 938, 1178. 30*
Strana 468
túha = snažnost, tesknost, hoře: jenž v svém miení, jest jej túha E. 2894; tiem mě najviec túha v sobě Ar. 910, J. 88, 788, 1925, Ap. 207b, 216b, 2205. tül E. 38, 1751. tur J. 1733. turnaj Ar. 944, turnéj Ar. 974, turnej Ar. 967, T. 1396, 1486, 1516, 1589. tusiti — naději dávati: obojí sobě tušiechu Ar. 5146; rač mi dobře tušiti a prve mi povédéti Ap. 221a. tuž — zde, tož E. 2967. tużba — toużeni, żalost E. 2653. tazebnicé = toužící žena Ar. 3168. tażiti — 1. Zalovati: panic jemu poče tú- ziti T. 490; poče jim toho tüZiti Ar. 1354; chciť toho túžiti každému Ar. 1439, 5017; 2. rmoutiti se, želeti: po němž každý má túžiti Ar. 1495, túžiti velikým túžením Ar. 2912. tvář — 1. tvor: tváře mořské a zvieřata B. 2b, E. 1884; člověk: s právem tě vše tváře chválé J. 1388; stravu nesú jim slonové a podle nich velblúdové, podle toho dromedáři, zvěři a všeliké tváři Ar. 4645; 2. tvář ženská — žena: ktoż koli kterń Żenski tvaf hanie, ne- Ubian = 1. křesťanská země na východě, Ar. 4879, 5111; 2. hrad v zemi Ubianské Ar. 4941, 4959, 5290, 4826; 3. jméno krále země Ubianské Ar. 4962. ubianský král Ar. 4816, 4840, 5231; také pouze ubianský Ar. 5193. ubohý: což se pak Ivu sta ubohu E. 1942; bóh sboru vece ubohu E. 1099; rani uboha muže E. 947. ubrusec Ar. 3129 v. ručný. ubuditi — probuditi E. 1188, 1193. učiniti tanec T. 1750, hnánie J. 375. uděliti, impt. uděli E. 1172. udeřiti, impt. udeři; sě več = pustiti se do čeho: v prosbu E. 888, v běh E. 683, v pláč Ap. 223b. udatenstvie: T. 927, J. 462, 1964; vzieti co v své udatenstvie — odvážiti se čeho, audere E. 958. udicé E. 1255. ufati: chodí sobé neufaje E. 3081; v své 468 pfejteZ jemu Zádné panie Ar. 44, 2077, 3382. : tvárnost — lepost, krása Ar. 235. tvořec, gen. tvorcě J. 235, Ar. 499, 556, 3595, E. 882. tvrdě: k nim přitěže dosti tvrdě (— mocně, s valným lidem) E. 76, 118; smutna by pfevelmi tvrdé (— silně) E. 2296, 2181, Ar. 5154; jakoZto dóm tvrdé (— pevné) zapfe E. 556, 1410, Ar. 5351; lisátka kvieléchu tvrdě (= velmi) E. 742; zna- mená tě vlka tvrdě (= jistě) E. 1428; pfikáza král tvrdě (= přísně) dosti E. 2399. tvrdost — opevnění, pevnost, moc: pojedú * ti ctni rekové proti tvrdosti hradové Ar. 2465, 2696, 1679. tvrdý — pevný, mocný, silný: byl jest tvrd J. 342; všaký jest k nevěře tvrdý E. 2210; tvrdá viera E. 2377; tvrdé město E. 1013, Ar. 1038, Ap. 207a, tvrdá země T. 557; tvrdá rána J. 661, 676, 683, 1792. Tygropides, národ jednookých v zemi Arimapsí Ar. 4182. tyran T. 951. tyrský — města Tyra se týkající Ap. 215b. Tyrus, gen. do Tyra Ap. 209b. hrózy (m. své hrózi) velmi ufáše E. 557; neufej do ženy mnoho E. 2369; neufaji (= nedůvěřuji) mieru tvému E. 1466, 1484, T. 1622; či neufáš před ním živ býti? J. 489. uhanéti — pohanéti Ar. 2077. uhaviti Ar. 1521 v. ohaviti. uhersky: do Uherské zemé vjedü Ar. 2134. uhoniti — dohoniti B. 1523. uhroziti koho — zastra&iti, hrüzou naplniti Ar. 194. uchopiti — pochopiti: uchopi lest tajnü jeho E. 1822. ujec — sestfenec Ar. 5778, 5790. ujiedati, ujiesti — kousnouti E. 1289. ujieti koho za ruce Ar. 5740, 5864, J. 1517. ukázati Ar. 187 v. zkázati. ukládati 1. komu co — lestné strojiti: ukládáše již smrt židu E. 2925; 2. co — zakládati Ar. 231; 3. vyrovnati, napraviti : chci se rád na milost dáti a to všecko ukládati Ar. 1219.
túha = snažnost, tesknost, hoře: jenž v svém miení, jest jej túha E. 2894; tiem mě najviec túha v sobě Ar. 910, J. 88, 788, 1925, Ap. 207b, 216b, 2205. tül E. 38, 1751. tur J. 1733. turnaj Ar. 944, turnéj Ar. 974, turnej Ar. 967, T. 1396, 1486, 1516, 1589. tusiti — naději dávati: obojí sobě tušiechu Ar. 5146; rač mi dobře tušiti a prve mi povédéti Ap. 221a. tuž — zde, tož E. 2967. tużba — toużeni, żalost E. 2653. tazebnicé = toužící žena Ar. 3168. tażiti — 1. Zalovati: panic jemu poče tú- ziti T. 490; poče jim toho tüZiti Ar. 1354; chciť toho túžiti každému Ar. 1439, 5017; 2. rmoutiti se, želeti: po němž každý má túžiti Ar. 1495, túžiti velikým túžením Ar. 2912. tvář — 1. tvor: tváře mořské a zvieřata B. 2b, E. 1884; člověk: s právem tě vše tváře chválé J. 1388; stravu nesú jim slonové a podle nich velblúdové, podle toho dromedáři, zvěři a všeliké tváři Ar. 4645; 2. tvář ženská — žena: ktoż koli kterń Żenski tvaf hanie, ne- Ubian = 1. křesťanská země na východě, Ar. 4879, 5111; 2. hrad v zemi Ubianské Ar. 4941, 4959, 5290, 4826; 3. jméno krále země Ubianské Ar. 4962. ubianský král Ar. 4816, 4840, 5231; také pouze ubianský Ar. 5193. ubohý: což se pak Ivu sta ubohu E. 1942; bóh sboru vece ubohu E. 1099; rani uboha muže E. 947. ubrusec Ar. 3129 v. ručný. ubuditi — probuditi E. 1188, 1193. učiniti tanec T. 1750, hnánie J. 375. uděliti, impt. uděli E. 1172. udeřiti, impt. udeři; sě več = pustiti se do čeho: v prosbu E. 888, v běh E. 683, v pláč Ap. 223b. udatenstvie: T. 927, J. 462, 1964; vzieti co v své udatenstvie — odvážiti se čeho, audere E. 958. udicé E. 1255. ufati: chodí sobé neufaje E. 3081; v své 468 pfejteZ jemu Zádné panie Ar. 44, 2077, 3382. : tvárnost — lepost, krása Ar. 235. tvořec, gen. tvorcě J. 235, Ar. 499, 556, 3595, E. 882. tvrdě: k nim přitěže dosti tvrdě (— mocně, s valným lidem) E. 76, 118; smutna by pfevelmi tvrdé (— silně) E. 2296, 2181, Ar. 5154; jakoZto dóm tvrdé (— pevné) zapfe E. 556, 1410, Ar. 5351; lisátka kvieléchu tvrdě (= velmi) E. 742; zna- mená tě vlka tvrdě (= jistě) E. 1428; pfikáza král tvrdě (= přísně) dosti E. 2399. tvrdost — opevnění, pevnost, moc: pojedú * ti ctni rekové proti tvrdosti hradové Ar. 2465, 2696, 1679. tvrdý — pevný, mocný, silný: byl jest tvrd J. 342; všaký jest k nevěře tvrdý E. 2210; tvrdá viera E. 2377; tvrdé město E. 1013, Ar. 1038, Ap. 207a, tvrdá země T. 557; tvrdá rána J. 661, 676, 683, 1792. Tygropides, národ jednookých v zemi Arimapsí Ar. 4182. tyran T. 951. tyrský — města Tyra se týkající Ap. 215b. Tyrus, gen. do Tyra Ap. 209b. hrózy (m. své hrózi) velmi ufáše E. 557; neufej do ženy mnoho E. 2369; neufaji (= nedůvěřuji) mieru tvému E. 1466, 1484, T. 1622; či neufáš před ním živ býti? J. 489. uhanéti — pohanéti Ar. 2077. uhaviti Ar. 1521 v. ohaviti. uhersky: do Uherské zemé vjedü Ar. 2134. uhoniti — dohoniti B. 1523. uhroziti koho — zastra&iti, hrüzou naplniti Ar. 194. uchopiti — pochopiti: uchopi lest tajnü jeho E. 1822. ujec — sestfenec Ar. 5778, 5790. ujiedati, ujiesti — kousnouti E. 1289. ujieti koho za ruce Ar. 5740, 5864, J. 1517. ukázati Ar. 187 v. zkázati. ukládati 1. komu co — lestné strojiti: ukládáše již smrt židu E. 2925; 2. co — zakládati Ar. 231; 3. vyrovnati, napraviti : chci se rád na milost dáti a to všecko ukládati Ar. 1219.
Strana 469
uklvati, ukluji, ukliji — uklovati Ar. 4533, 3248. ukrátiti čeho: té prosby k toběť ukrátím j. 906; ruée jim skokóv ukráti J. 1758, 193, 1582, Ar. 1598. ukfivovati — zatáceti se Ar. 2849. ükruch — kus, krajíc: ükruch masa E. 405, 1264. uleéovati — léciti E. 1958. ulíéiti sé Ap 2224. uloziti s kym — naloZiti Ar. 1267. um = rozum: ovce jako bez uma jsûci E. 2604. umdiiti B. 5a. umensiti čeho: aby se umenšilo tvého studu Ap. 214b. uměřiti nad kým = způsobiti: toho ctie lidé i zvěř, na kohož bóh svój div vložil, jakož nad ním jest uměřil | 467. umnoziti co — rozmnožiti J. 195. umny = dovedny E. 2064. umořiti čeho: smutkem až pláče umofi E. 3092. umrtviti Ar. 3338. umysliti Ar. 2998, Ap. 209b, 220b, unáhliti sè — pospisiti E. 3192. unavenie — usmrcení, zahubení Ar 3250. unaviti, unavovati — usmrtiti, zahubiti E. 620, Ar. 852, 1170, 1463. upadnouti već — vpadnouti: tut já v zemi upadnu Ar. 948, Ap. 2143. upadovati vec — vpadati Ar. 1462. upafiti sé — vpefiti se, vniknouti Ar. 1387. upóti co: nemóż silú prospěti, než sprostně svú škodu upěti E. 1222. upomanüti Ar. 1333 (Zádá rym). uposlüchati — uposlechnouti J. 511, 625, 1155, T. 1684. upriemo — pfimo Ar. 2849, 5629. uprostraniti sobé Ar. 4461. uraziti sé — ublíZiti si: smiech tvój jest, ać se urazi (= smójeś se, kdyż si ubliżim) E. 1545; Ar. 2985, 4580. urozenie — rod T. 1156. urozený: Arnošt urozen byl Ar. 2141. usaditi súd na koho Ap. 221b. usědati — v sedání (souboji) přemoci T. 1146. V. vada — pohroma, záhuba : snad by se vám stala vada J. 1934, 469, 1943, T. 637, Ar. 839. 469 usieci — do smrti usekati: a svými nosy pannu usekü Ar. 3348. üsilno — téZce, nesnadno E. 1331. usmiešiti koho — k smíchu přivésti E. 943. uspiti: a mrâz vody uspil biese (= glacies dum sopit aquarum cursus) E. 582. ustavičný — stálý, pevný Ap. 225b. ustaviti — 1. ustanoviti Ar. 212, Ap. 222b; 2. založiti Ar. 203, 207, Ap. 2073. üsticé sklenná — láhev, vas vitreus E. 1591. üstka Ar. 3063, 3200. ustlati Ar. 2530. ustréiti — klofnouti Ar. 3094. ustydati sè ceho — bâti se Ar. 4525. ušák — kdo má dlouhé uši; národ Ušáků Ar. 4455, 4471, 4473, 5901. ušpěhovati — vyzvěděti Ar. 2991. utázati sč s kým — uraditi se Ar. 1011. utéci sé — 1. pfibéhnouti Ap. 208b 2. vztéci se Ar. 1220; 3. s genit. — utéci Ap. 210b. utkati — potkati E. 1849. ütroba — vnitřnost, mysl: jednou pak jsa na útrobě, zavola hospodáře k sobě Ar. 4977; tak mluviece v té útrobě (= sami k sobě) Ar. 2445; poče těšití jeho ûtrobu E. 3094; tak pojedü v té porobé, v rytiefské slavné ütrobé Ar. 2242, 5548. utvrditi, utvrzovati — opevniti, upraviti Ar. 1664, 4027; upevniti Ar. 3675, 5057, 5350. utvrzenie — opevnéní Ar. 1677. uvázati ranéné — obvázati Ar. 4477; uvázati se v koho, veé Ap. 2142, B. 1a. uzrieti, 2. pl. praes. uztít Ar. 4015. uzéci sé: slunce se chce aż użćci E. 1179, srv. chtieti. użiti čeho: sám se toho nedoslúžil, kromě Détleba jest na tom użil (D. mu k tomu dopomohl) J. 1184; daj mi v tom użiti sebe J. 822, 1571, E. 1194 T. 1201; musit zlym użiti toho (= bude pykati) J. 940. užívati čeho — prospěch míti z čeho, vy- užitkovati: nechajžť toho užívám, že tvú sestru vlastní za sebú jmám J. 843, v užíti. vaditi komu — škoditi Ar. 1426. vaffenklejt — kabátec (?) T. 1452; klénot (u 77) T. 1457.
uklvati, ukluji, ukliji — uklovati Ar. 4533, 3248. ukrátiti čeho: té prosby k toběť ukrátím j. 906; ruée jim skokóv ukráti J. 1758, 193, 1582, Ar. 1598. ukfivovati — zatáceti se Ar. 2849. ükruch — kus, krajíc: ükruch masa E. 405, 1264. uleéovati — léciti E. 1958. ulíéiti sé Ap 2224. uloziti s kym — naloZiti Ar. 1267. um = rozum: ovce jako bez uma jsûci E. 2604. umdiiti B. 5a. umensiti čeho: aby se umenšilo tvého studu Ap. 214b. uměřiti nad kým = způsobiti: toho ctie lidé i zvěř, na kohož bóh svój div vložil, jakož nad ním jest uměřil | 467. umnoziti co — rozmnožiti J. 195. umny = dovedny E. 2064. umořiti čeho: smutkem až pláče umofi E. 3092. umrtviti Ar. 3338. umysliti Ar. 2998, Ap. 209b, 220b, unáhliti sè — pospisiti E. 3192. unavenie — usmrcení, zahubení Ar 3250. unaviti, unavovati — usmrtiti, zahubiti E. 620, Ar. 852, 1170, 1463. upadnouti već — vpadnouti: tut já v zemi upadnu Ar. 948, Ap. 2143. upadovati vec — vpadati Ar. 1462. upafiti sé — vpefiti se, vniknouti Ar. 1387. upóti co: nemóż silú prospěti, než sprostně svú škodu upěti E. 1222. upomanüti Ar. 1333 (Zádá rym). uposlüchati — uposlechnouti J. 511, 625, 1155, T. 1684. upriemo — pfimo Ar. 2849, 5629. uprostraniti sobé Ar. 4461. uraziti sé — ublíZiti si: smiech tvój jest, ać se urazi (= smójeś se, kdyż si ubliżim) E. 1545; Ar. 2985, 4580. urozenie — rod T. 1156. urozený: Arnošt urozen byl Ar. 2141. usaditi súd na koho Ap. 221b. usědati — v sedání (souboji) přemoci T. 1146. V. vada — pohroma, záhuba : snad by se vám stala vada J. 1934, 469, 1943, T. 637, Ar. 839. 469 usieci — do smrti usekati: a svými nosy pannu usekü Ar. 3348. üsilno — téZce, nesnadno E. 1331. usmiešiti koho — k smíchu přivésti E. 943. uspiti: a mrâz vody uspil biese (= glacies dum sopit aquarum cursus) E. 582. ustavičný — stálý, pevný Ap. 225b. ustaviti — 1. ustanoviti Ar. 212, Ap. 222b; 2. založiti Ar. 203, 207, Ap. 2073. üsticé sklenná — láhev, vas vitreus E. 1591. üstka Ar. 3063, 3200. ustlati Ar. 2530. ustréiti — klofnouti Ar. 3094. ustydati sè ceho — bâti se Ar. 4525. ušák — kdo má dlouhé uši; národ Ušáků Ar. 4455, 4471, 4473, 5901. ušpěhovati — vyzvěděti Ar. 2991. utázati sč s kým — uraditi se Ar. 1011. utéci sé — 1. pfibéhnouti Ap. 208b 2. vztéci se Ar. 1220; 3. s genit. — utéci Ap. 210b. utkati — potkati E. 1849. ütroba — vnitřnost, mysl: jednou pak jsa na útrobě, zavola hospodáře k sobě Ar. 4977; tak mluviece v té útrobě (= sami k sobě) Ar. 2445; poče těšití jeho ûtrobu E. 3094; tak pojedü v té porobé, v rytiefské slavné ütrobé Ar. 2242, 5548. utvrditi, utvrzovati — opevniti, upraviti Ar. 1664, 4027; upevniti Ar. 3675, 5057, 5350. utvrzenie — opevnéní Ar. 1677. uvázati ranéné — obvázati Ar. 4477; uvázati se v koho, veé Ap. 2142, B. 1a. uzrieti, 2. pl. praes. uztít Ar. 4015. uzéci sé: slunce se chce aż użćci E. 1179, srv. chtieti. użiti čeho: sám se toho nedoslúžil, kromě Détleba jest na tom użil (D. mu k tomu dopomohl) J. 1184; daj mi v tom użiti sebe J. 822, 1571, E. 1194 T. 1201; musit zlym użiti toho (= bude pykati) J. 940. užívati čeho — prospěch míti z čeho, vy- užitkovati: nechajžť toho užívám, že tvú sestru vlastní za sebú jmám J. 843, v užíti. vaditi komu — škoditi Ar. 1426. vaffenklejt — kabátec (?) T. 1452; klénot (u 77) T. 1457.
Strana 470
470 váha: pták každý pěje v své váze (— podle svého přirození) J. 1305; lev k jiej prosbě váhu strojí (= uvažuje) E. 1195. vaječko Ar. 4505. váleti — válčiti Ar. 4814, 1821. valiti sé — hnáti se, vtírati se E. 904. vánocé: k vánovem Ar. 5633. vášeň — choutka, zvyk J. 23. vázánie — okovy J. 1672. vażiti 1. co — uvaZovati, povaZovati: po- Cechu slib myslí vážiti E. 1363; by to vážili miesto bláta Ar. 2567; 2. nasaditi: své zdravie proti jeho váži E. 2020, Ar. 1704, T. 172, J. 1133; ktožť neváží, tent nemá Ap. 209 ?; 3. váziti sé Ceho: vážil sem se toho však ]. 1170, T. 172. včeliti — v čelo postaviti: tak korúhev Arnošt včeli Ar. 4334. včile — rychle, hned, teď E 2178. vdaviti — vetknouti: kolikrát chci, svá ústa vdavi v králové líčko pfetkvúcie E. 1743. vděčný — milý E. 2495. Vecl, gen. Vecle, přítel Arneštův Ar. 157 1149, 1352, 1378, 2461, 2663, 5374. věčný = stálý E. 2155, 2371. veď — viz, vždyť J. 1935, E. 283. věděti oč: jakož by nevěděl o to Ar. 886 vedle: vedle štědrosti Ar. 5346, vedle chténie Ar. 52:6. véhlasnÿ = 1. moudrÿ Ar. 1176; 2. vy- hlášený: město ve všech práviech ovšem věhlasné Ar. 204; srv. prevehlasny: věk: věkem (= věčně) bychom tam jeli J. 1340, 1406; věky věkoma = věčně, na věky B. 2b; nejsem bezpeč všemu věku (= nikdy) E. 1464. velí — veliký: pýcha velé E. 2152 veliký: plav po bocích jeho ořík, dobře jako srna velik J. 245, 1181. velmé — velmi Ar. 176. velmi: velmi (— mnohem) viece E. 2252 vepř: lev nesa vepř divoký B. 624; drże vepř v ústech B. 64. věřiti komu v čem Ar. 899. věrný v. dativ. veseliti sč, impt. veseli se E. 2537. veselo adv.: veselo se poce jmieti J. 1830. veselý: každý slovu tomu vesel i radosten k tomu má býti Ar. 14; bieše kněžna vesela z toho Ar. 172; byl náramně vesel pro to Ar. 498. Vesta bohyně Ap. 2194. vésti — provozovati: rozličnú hříčku ve- diechu J. 1442. . veš: E. 364, ve všem jemu nevéfiechu (= v ničem) ]. 1218; za vše = vždycky J. 334. veśken B. 10b, J. 237, E. 590. veskern, veśkeren. v$eckeren. ve- $kerna, veskerno, vseckerno T. 1697, ]. 500, 573, vsecherno J. 546. větčí, kompar. od veliký B. 4b, E. 1531, Ap. 2253 a j. vetchy — stary E. 2462. vévoditi — jenž v jeho srdci vévodieše Ar. 648, 1822; nad dobrotü zlost vévodí E. 3234; zlý nectnü řečí vévodí E. 1835. vězeň — zajatec: jeho jmějieše za vězeň J. 1018, Ar. 1126, 1179, 1198, 4702, 5243, T. 291. vézenie — zajetí T. 204, 585 a j. vézéti T. 821, 1618, 1626, 1770. véziti — v zajetí drZeti T. 1388. vézà — věž T. 1242. vchoditi Ar. 3748. vidénie T. 1406 viděti: vizte viery zvicrete toho! E. 2032; vizi dobře do tebe, že by nelitoval sebe J. 1848, takéž mi sč nezlč vidí (— vidím dobfe) Ar. 1900, an jsa chytr sprosten se vidí E. 3137, J. 186; v. nebezpečen. vidly Ar. 3197. viece, viec 1.:— více: vieceZ viece — víc a více Ar. 1256; vieceZ vieceZ Ar. 3201; 2. příště, pak, již Ar. 867, 1071, 4485, E. 873, 2113, 2346, 2199, 2871, 3204, T. 1729, J. 892 atd. viera — 1. düvéra: k tobéf mám vieru i nadéji Ar. 1304, J. 2042; 2. slovo: byste mnč s včrú pomáhali Ar. 781, 1020, J. 1154, sto včr dadúc (— sto- krát víru přísahajíc) však skřivieše E. 42, T. 183, 371; 3. čest věrného muže: a pod véru zalibi Ar. 1235, T 162, 179; to pravim na mu vieru Ar. 1285, 2584; vérüt se zavazuji Ar. 1693; toť beru k své viefe (— slibuji na čest a víru), žeť chci toho zaslüZiti J 860, Ar. 1958. vicher Ar. 2254. vila J. 798. Vílant, otec Vítkův J. 495, 1250 Vinčenburk Ar. 992, v. Vircenburg. vina: která k nim jest moje vina? E. 3054, Ar. 1336. věrnost,
470 váha: pták každý pěje v své váze (— podle svého přirození) J. 1305; lev k jiej prosbě váhu strojí (= uvažuje) E. 1195. vaječko Ar. 4505. váleti — válčiti Ar. 4814, 1821. valiti sé — hnáti se, vtírati se E. 904. vánocé: k vánovem Ar. 5633. vášeň — choutka, zvyk J. 23. vázánie — okovy J. 1672. vażiti 1. co — uvaZovati, povaZovati: po- Cechu slib myslí vážiti E. 1363; by to vážili miesto bláta Ar. 2567; 2. nasaditi: své zdravie proti jeho váži E. 2020, Ar. 1704, T. 172, J. 1133; ktožť neváží, tent nemá Ap. 209 ?; 3. váziti sé Ceho: vážil sem se toho však ]. 1170, T. 172. včeliti — v čelo postaviti: tak korúhev Arnošt včeli Ar. 4334. včile — rychle, hned, teď E 2178. vdaviti — vetknouti: kolikrát chci, svá ústa vdavi v králové líčko pfetkvúcie E. 1743. vděčný — milý E. 2495. Vecl, gen. Vecle, přítel Arneštův Ar. 157 1149, 1352, 1378, 2461, 2663, 5374. věčný = stálý E. 2155, 2371. veď — viz, vždyť J. 1935, E. 283. věděti oč: jakož by nevěděl o to Ar. 886 vedle: vedle štědrosti Ar. 5346, vedle chténie Ar. 52:6. véhlasnÿ = 1. moudrÿ Ar. 1176; 2. vy- hlášený: město ve všech práviech ovšem věhlasné Ar. 204; srv. prevehlasny: věk: věkem (= věčně) bychom tam jeli J. 1340, 1406; věky věkoma = věčně, na věky B. 2b; nejsem bezpeč všemu věku (= nikdy) E. 1464. velí — veliký: pýcha velé E. 2152 veliký: plav po bocích jeho ořík, dobře jako srna velik J. 245, 1181. velmé — velmi Ar. 176. velmi: velmi (— mnohem) viece E. 2252 vepř: lev nesa vepř divoký B. 624; drże vepř v ústech B. 64. věřiti komu v čem Ar. 899. věrný v. dativ. veseliti sč, impt. veseli se E. 2537. veselo adv.: veselo se poce jmieti J. 1830. veselý: každý slovu tomu vesel i radosten k tomu má býti Ar. 14; bieše kněžna vesela z toho Ar. 172; byl náramně vesel pro to Ar. 498. Vesta bohyně Ap. 2194. vésti — provozovati: rozličnú hříčku ve- diechu J. 1442. . veš: E. 364, ve všem jemu nevéfiechu (= v ničem) ]. 1218; za vše = vždycky J. 334. veśken B. 10b, J. 237, E. 590. veskern, veśkeren. v$eckeren. ve- $kerna, veskerno, vseckerno T. 1697, ]. 500, 573, vsecherno J. 546. větčí, kompar. od veliký B. 4b, E. 1531, Ap. 2253 a j. vetchy — stary E. 2462. vévoditi — jenž v jeho srdci vévodieše Ar. 648, 1822; nad dobrotü zlost vévodí E. 3234; zlý nectnü řečí vévodí E. 1835. vězeň — zajatec: jeho jmějieše za vězeň J. 1018, Ar. 1126, 1179, 1198, 4702, 5243, T. 291. vézenie — zajetí T. 204, 585 a j. vézéti T. 821, 1618, 1626, 1770. véziti — v zajetí drZeti T. 1388. vézà — věž T. 1242. vchoditi Ar. 3748. vidénie T. 1406 viděti: vizte viery zvicrete toho! E. 2032; vizi dobře do tebe, že by nelitoval sebe J. 1848, takéž mi sč nezlč vidí (— vidím dobfe) Ar. 1900, an jsa chytr sprosten se vidí E. 3137, J. 186; v. nebezpečen. vidly Ar. 3197. viece, viec 1.:— více: vieceZ viece — víc a více Ar. 1256; vieceZ vieceZ Ar. 3201; 2. příště, pak, již Ar. 867, 1071, 4485, E. 873, 2113, 2346, 2199, 2871, 3204, T. 1729, J. 892 atd. viera — 1. düvéra: k tobéf mám vieru i nadéji Ar. 1304, J. 2042; 2. slovo: byste mnč s včrú pomáhali Ar. 781, 1020, J. 1154, sto včr dadúc (— sto- krát víru přísahajíc) však skřivieše E. 42, T. 183, 371; 3. čest věrného muže: a pod véru zalibi Ar. 1235, T 162, 179; to pravim na mu vieru Ar. 1285, 2584; vérüt se zavazuji Ar. 1693; toť beru k své viefe (— slibuji na čest a víru), žeť chci toho zaslüZiti J 860, Ar. 1958. vicher Ar. 2254. vila J. 798. Vílant, otec Vítkův J. 495, 1250 Vinčenburk Ar. 992, v. Vircenburg. vina: která k nim jest moje vina? E. 3054, Ar. 1336. věrnost,
Strana 471
471 viniti koho, co = 1. viniti: prázdnost bři- chovü viniechu E. 2724; čím bych svého pána vinil, jenž mi jest vše dobré činil? E. 1265, Ar. 5120, 5481, J. 37; 2. vinou obtížiti: tiem ta dvoje věc nás viní E. 1382; coż s midri radi činíš, v své se škodě méně viníš (— svou škodou jsi méně vinen) E. 966, 2719. vinný: jenž se ve lží vinna čije E. 1838. Vircenburg Ar. 1192. visélec — oběšenec E. 2402, 2412, 2420. Vítek syn Vílantóv, Vítek Vílantóv, hrdina Jetřichův, jenž pána svého provází k Lavrynovi J. 34, 136, 149, 179, 365, 1250 a j. vítěz — hrdina Ar. 2096, 1570, 1712, 2296, 2476, E. 77, J. 483, Ap. 2088 a j. vítězenie — hrdinný boj Ar 5253. vítězný = rekovny: až ny vítězné (— za hrdiny) poznají Ar. 2487, 25109, 5222. vítězsky — rekovny: podteż u vítčzskú ohradu (= v hrad rekův) Ar. J. 969. vitézstvie — rekovnost, hrdinnost J. 93, Ar. 3470. vítézstvo — vítézství: vítézstvo spáse na dláze (— palma diu dormi:) E. 2596. vjézditi Ar. 4449. vjíti Ar. 2263, 2687, 5407, J. 116, Ap. 224 5. vlá&iti sé E. 2787. vladař = správce (ve dvofe) Ap 220a. vlast — krajina, zemé Ar. 5322, 5838. vlüditi — vtáhnouti E. 340. vnada — 1. vnada: nohové tu vnadu svým détem dáváchu Ar. 3798; 2. způsob, obyčej Ar. 753, 3304, 4321; 3. úmysl: na své srdce vze zlú vnadu Ar. 838. vníti Ar. 713, 2704, v. vjíti. vóbec — vefejné, na veřejnost: tu jim vöbec (= všem) pověděli T. 1652. vobr = obr. T. 680. vodicé — voda Ar. 3977. vodný: perly vodné J. 263, T. 1543; čistota vodná E. 270. vojska f. — vojsko Ar. 4652, 5112, T. 273, 295. volati: káza na vojnu volati Ar. 1872; cie- saf káza mier volati Ar. 1657, v. dvór. vóle: nad témi svü vóli jméli Ar. 1839; prázdná vóle v. prázdny. volenie Ap. 2154. Volfart prijmim vzteklý, hrdina Jetřichův J. 1256, 587, 951, 1929. 2493, voliti, impt. voli E. 199. volný: zběh volen na vše strany nenie E. 2891. volovy: kożi volovych Ar. 3810. vof — of T. 655, J. 505. vostrov — ostrov Ar. 4956. vozataj E. 1687. vpefiti ruku v hlavu = udefiti v hlavu E. 1539. vplaziti — vtähnouti E. 769. vraní rada E. 783. vražedlník E. 2303. vrci sebú — vrhnoutí se E. 2191; vrci hlavü Ap. 213b. vr6abnice — šachovnice Ar. 2356. vrch = temeno, kślice: a za vrch ji s ofe stěže E. 152, 2572; v. loktovy. vřieti svým srdcem po Cem Ar. 284, 4765 a j. vrovnati sé komu — vyrovnati se Ap. 216a. vrtky — vrtkavy: kdyZt jest vrtkc zboZie vSaké E. 2169. vrücí: zima vrücí E. 583. vsiesti T. 929, 1439. vskuééti — vzüpéti E. 1955. vstaviti J. 1355. 1641. vstonati — onemocnéti: jako vstona J. 125. vstréiti J. 1966. vstrojiti — nastrojiti: slavik vstroji nové pénie E 2236. všako, všake, však — zcela: nenechám toho tak, bych sebe nepomstil však (— cele) J. 1555; zajisté nevědě však J. 1224, E. 1324, aby byli před ním všake (= vesměs, všichni) Ar. 258, 4745; ostnem já tě dávi všako E. 1695, J. 1170, 1224, 1555. všaký — každý, všeliký: na však den E. 2139, 1375, 1882, 1919, 2009, 2169, 2469, 2873 atd. všecek: všicku núzi E. 866. všeckeren v. veškeren. všeliký, všelik: jeliž ho sto čertóv udáví, všelik nás práce nezbaví (= nikdo) J. 1253; nic mu nepomobhlo vselik J. 1182: aniž mi dala všeliký E. 1502, 1997, T. 1345. všelikaký — vśeliky, każdy E. 1366, 2607, 2771, Ar. 70. všudy tudy — všudy Ar. 5595. vtieti, 3. sg. aor. vťa E. 293. vvaliti koho več — zavaliti koho čím, vvalichu jej v seno oni E 2859. vÿbojcé — zbojnik, lupié E. 2224, 2394. rukou Jetfich hnèvy
471 viniti koho, co = 1. viniti: prázdnost bři- chovü viniechu E. 2724; čím bych svého pána vinil, jenž mi jest vše dobré činil? E. 1265, Ar. 5120, 5481, J. 37; 2. vinou obtížiti: tiem ta dvoje věc nás viní E. 1382; coż s midri radi činíš, v své se škodě méně viníš (— svou škodou jsi méně vinen) E. 966, 2719. vinný: jenž se ve lží vinna čije E. 1838. Vircenburg Ar. 1192. visélec — oběšenec E. 2402, 2412, 2420. Vítek syn Vílantóv, Vítek Vílantóv, hrdina Jetřichův, jenž pána svého provází k Lavrynovi J. 34, 136, 149, 179, 365, 1250 a j. vítěz — hrdina Ar. 2096, 1570, 1712, 2296, 2476, E. 77, J. 483, Ap. 2088 a j. vítězenie — hrdinný boj Ar 5253. vítězný = rekovny: až ny vítězné (— za hrdiny) poznají Ar. 2487, 25109, 5222. vítězsky — rekovny: podteż u vítčzskú ohradu (= v hrad rekův) Ar. J. 969. vitézstvie — rekovnost, hrdinnost J. 93, Ar. 3470. vítézstvo — vítézství: vítézstvo spáse na dláze (— palma diu dormi:) E. 2596. vjézditi Ar. 4449. vjíti Ar. 2263, 2687, 5407, J. 116, Ap. 224 5. vlá&iti sé E. 2787. vladař = správce (ve dvofe) Ap 220a. vlast — krajina, zemé Ar. 5322, 5838. vlüditi — vtáhnouti E. 340. vnada — 1. vnada: nohové tu vnadu svým détem dáváchu Ar. 3798; 2. způsob, obyčej Ar. 753, 3304, 4321; 3. úmysl: na své srdce vze zlú vnadu Ar. 838. vníti Ar. 713, 2704, v. vjíti. vóbec — vefejné, na veřejnost: tu jim vöbec (= všem) pověděli T. 1652. vobr = obr. T. 680. vodicé — voda Ar. 3977. vodný: perly vodné J. 263, T. 1543; čistota vodná E. 270. vojska f. — vojsko Ar. 4652, 5112, T. 273, 295. volati: káza na vojnu volati Ar. 1872; cie- saf káza mier volati Ar. 1657, v. dvór. vóle: nad témi svü vóli jméli Ar. 1839; prázdná vóle v. prázdny. volenie Ap. 2154. Volfart prijmim vzteklý, hrdina Jetřichův J. 1256, 587, 951, 1929. 2493, voliti, impt. voli E. 199. volný: zběh volen na vše strany nenie E. 2891. volovy: kożi volovych Ar. 3810. vof — of T. 655, J. 505. vostrov — ostrov Ar. 4956. vozataj E. 1687. vpefiti ruku v hlavu = udefiti v hlavu E. 1539. vplaziti — vtähnouti E. 769. vraní rada E. 783. vražedlník E. 2303. vrci sebú — vrhnoutí se E. 2191; vrci hlavü Ap. 213b. vr6abnice — šachovnice Ar. 2356. vrch = temeno, kślice: a za vrch ji s ofe stěže E. 152, 2572; v. loktovy. vřieti svým srdcem po Cem Ar. 284, 4765 a j. vrovnati sé komu — vyrovnati se Ap. 216a. vrtky — vrtkavy: kdyZt jest vrtkc zboZie vSaké E. 2169. vrücí: zima vrücí E. 583. vsiesti T. 929, 1439. vskuééti — vzüpéti E. 1955. vstaviti J. 1355. 1641. vstonati — onemocnéti: jako vstona J. 125. vstréiti J. 1966. vstrojiti — nastrojiti: slavik vstroji nové pénie E 2236. všako, všake, však — zcela: nenechám toho tak, bych sebe nepomstil však (— cele) J. 1555; zajisté nevědě však J. 1224, E. 1324, aby byli před ním všake (= vesměs, všichni) Ar. 258, 4745; ostnem já tě dávi všako E. 1695, J. 1170, 1224, 1555. všaký — každý, všeliký: na však den E. 2139, 1375, 1882, 1919, 2009, 2169, 2469, 2873 atd. všecek: všicku núzi E. 866. všeckeren v. veškeren. všeliký, všelik: jeliž ho sto čertóv udáví, všelik nás práce nezbaví (= nikdo) J. 1253; nic mu nepomobhlo vselik J. 1182: aniž mi dala všeliký E. 1502, 1997, T. 1345. všelikaký — vśeliky, każdy E. 1366, 2607, 2771, Ar. 70. všudy tudy — všudy Ar. 5595. vtieti, 3. sg. aor. vťa E. 293. vvaliti koho več — zavaliti koho čím, vvalichu jej v seno oni E 2859. vÿbojcé — zbojnik, lupié E. 2224, 2394. rukou Jetfich hnèvy
Strana 472
vyčítati — vypočítávati, vytýkati E. 3221. výheň — kovérna, fabrilis edes, vyheń E. 2561, J. 776, 1891. vyjéti, pfech. vyjed T. 1487. vÿjézd učiniti komu = vyjeti s kjm Ar. 4382. vyjíti: vyjideť jim pamět z veselé (— za- pomněli všeho veselí) Ar. 2270; nevyjide (— neminulo) tomu casu mnoho Ar. 238, 5026, 5064. vykliditi sé — vyjíti, vytáhnouti E. 49. vylożiti — vynalożiti J. 194. vylüditi koho po sobě Ar. 4686. vymluva — vymluvnost Ap. 2072. vynieti — vyjmouti Ar. 423. vyniknüti — vyjíti Ar. 2932. vynofiti sé — vypadnouti E. 416. vypafiti sé proti komu — vyraziti T. 1483, vypravenie — odchod Ar. 2926. vypraviti, vypravovati 1. koho od čeho = vysvoboditi Ar. 1118, 1350, 3242, 4122, 4125, z čeho E. 1860, Ar. 4748; 2. zfiditi Ar. 211; 3. vypravovati: to za pravdu vy- pravuje Ar. 2437; kto by mohl všecko jmenovati, neuměl by se z toho vypraviti (= nemohl by dojíti konce vypravování) J. 1116. 1214. vysiesti, vysiedati z korábu Ap. 223b, Ar. 5616. vystrieci koho — výstrahu Ap. 211b. vÿsiti: a jeho čest vždy výšili Ar. 819. vyšívati — výpady činiti T. 738, vyšívati sé — vysekávati se T. 1220. vytiekati — výpady činiti, útočiti T. 471, J. 56. vyvésti z viery koho — viniti ze lZi E. 282. vyvinüti sé z cesty T. 1332. vyvfieti: nebo moc nemocného těla již všecka byla vyvřela E. 2759. vyznávati — dávati znáti: nüze přietele vyznává E. 3224. vzácný: přieliš jemu vzácno bylo E. 2803. vzdáli — daleko Ar. 5664, vzdále Ar. 3883. vzdechnüti, vzdychnúti 3. sg. aor. vzdeše Ar. 1345, 3164, 5799. vzdieti: 1. kdyžť na tč korunu vzděje Ar. 480; a helmy na rytiefe vzdčchu Ar. 2453, 1322, J. 1566, 1807 ; 2. viec jemu jména nevzdéchu Ar. 3528, 5609, v. jmé; to jmé sobé já nevzdéji E. 3198. vzdora — nepfijemnost, vzdor, E. 751, 3200, Ar. 3147, 4634. dáti komu odpor 472 vzdrastiti — zjeziti E. 47, 2051. vzdvihnüti Ar. 4065, Ap. 216b. vzdychati smutnym srdcem Ar. radostnym srdcem Ar. 5560. vzejiti, 3. sg. vzende B. 10a. vzeptati sé T. 1411. vzhledávati Ar. 2692. vzhrdati kým, čím — pohrdati E. 2363, 3140. vzhrdéti: orel jejie prosbá vzhrdé E. 741. vzhroziti — ustrašiti E. 971. vzchod — vzestup E. 763, 1668. vzchoditi J. 1332, Ar. 1605. vzchovati — vychovati Ar. 63, 88. vzchvátiti T. 876. vzchytiti E. 1779. vzieti: a chtě boj s Arnoštem vzieti Ar. 1143; škodu Ar. 1610; radost T. 811; žalost T. 795; úmysl T. 830. vzkanüti: vzhóru mé nikakZ nevzkaneš = nepfiméjes, abych vstal) E. 3180. vzkázati po listech Ar. 1045. vzklüznüti E 909. vzkrmiti E. 588. vzkropiti: když která začť úraz vzkropi E. 2024. vzkvieliti — rozplakati E. 1607. vzléci m. vzvléci — obléci na vrch Ar. 2920. vzlízati E. 1981. vzloZiti — 1. vynaloZiti E. 3116; 2. vlożiti E. 1989, 466. vzmáchati — napiíáhnouti: ac kto sochor vzmácháse, Ze rád udetiti chtiese Ar. 4672. vzmodliti sć: odpust nepfieteli svému, když se vzmodlí hněvu tvému E. 1166. vznahliti kfikem k komu == vzkfiknouti E. 949. vznieti — zníti Ar. 304, 3202, 3474, 5482. vzpála — horkost, bolest (laesio) E. 1559. vzplaziti: berane, piti's mi skalil, čistotu vodnú kalem vzplazil (— rupisti potum- que mihi rivique decorem) E. 270. vzpustiti sé na koho — spolehnouti se E. 2036. vzraziti sé — zaraziti se Ar. 2043. vzrost — vzrůst: a zrost (bludné) mysli se srovnává (= jak rostl, tak rostla i jeho bludná mysl, lat. et menti con- sonat etas) E. 2525, 2526. vzruditi: kdes mücha svár hrozny vzbudi, mravence svü fecí vzrudi )— musca movens lites, formicam voce fatigat) 5490,
vyčítati — vypočítávati, vytýkati E. 3221. výheň — kovérna, fabrilis edes, vyheń E. 2561, J. 776, 1891. vyjéti, pfech. vyjed T. 1487. vÿjézd učiniti komu = vyjeti s kjm Ar. 4382. vyjíti: vyjideť jim pamět z veselé (— za- pomněli všeho veselí) Ar. 2270; nevyjide (— neminulo) tomu casu mnoho Ar. 238, 5026, 5064. vykliditi sé — vyjíti, vytáhnouti E. 49. vylożiti — vynalożiti J. 194. vylüditi koho po sobě Ar. 4686. vymluva — vymluvnost Ap. 2072. vynieti — vyjmouti Ar. 423. vyniknüti — vyjíti Ar. 2932. vynofiti sé — vypadnouti E. 416. vypafiti sé proti komu — vyraziti T. 1483, vypravenie — odchod Ar. 2926. vypraviti, vypravovati 1. koho od čeho = vysvoboditi Ar. 1118, 1350, 3242, 4122, 4125, z čeho E. 1860, Ar. 4748; 2. zfiditi Ar. 211; 3. vypravovati: to za pravdu vy- pravuje Ar. 2437; kto by mohl všecko jmenovati, neuměl by se z toho vypraviti (= nemohl by dojíti konce vypravování) J. 1116. 1214. vysiesti, vysiedati z korábu Ap. 223b, Ar. 5616. vystrieci koho — výstrahu Ap. 211b. vÿsiti: a jeho čest vždy výšili Ar. 819. vyšívati — výpady činiti T. 738, vyšívati sé — vysekávati se T. 1220. vytiekati — výpady činiti, útočiti T. 471, J. 56. vyvésti z viery koho — viniti ze lZi E. 282. vyvinüti sé z cesty T. 1332. vyvfieti: nebo moc nemocného těla již všecka byla vyvřela E. 2759. vyznávati — dávati znáti: nüze přietele vyznává E. 3224. vzácný: přieliš jemu vzácno bylo E. 2803. vzdáli — daleko Ar. 5664, vzdále Ar. 3883. vzdechnüti, vzdychnúti 3. sg. aor. vzdeše Ar. 1345, 3164, 5799. vzdieti: 1. kdyžť na tč korunu vzděje Ar. 480; a helmy na rytiefe vzdčchu Ar. 2453, 1322, J. 1566, 1807 ; 2. viec jemu jména nevzdéchu Ar. 3528, 5609, v. jmé; to jmé sobé já nevzdéji E. 3198. vzdora — nepfijemnost, vzdor, E. 751, 3200, Ar. 3147, 4634. dáti komu odpor 472 vzdrastiti — zjeziti E. 47, 2051. vzdvihnüti Ar. 4065, Ap. 216b. vzdychati smutnym srdcem Ar. radostnym srdcem Ar. 5560. vzejiti, 3. sg. vzende B. 10a. vzeptati sé T. 1411. vzhledávati Ar. 2692. vzhrdati kým, čím — pohrdati E. 2363, 3140. vzhrdéti: orel jejie prosbá vzhrdé E. 741. vzhroziti — ustrašiti E. 971. vzchod — vzestup E. 763, 1668. vzchoditi J. 1332, Ar. 1605. vzchovati — vychovati Ar. 63, 88. vzchvátiti T. 876. vzchytiti E. 1779. vzieti: a chtě boj s Arnoštem vzieti Ar. 1143; škodu Ar. 1610; radost T. 811; žalost T. 795; úmysl T. 830. vzkanüti: vzhóru mé nikakZ nevzkaneš = nepfiméjes, abych vstal) E. 3180. vzkázati po listech Ar. 1045. vzklüznüti E 909. vzkrmiti E. 588. vzkropiti: když která začť úraz vzkropi E. 2024. vzkvieliti — rozplakati E. 1607. vzléci m. vzvléci — obléci na vrch Ar. 2920. vzlízati E. 1981. vzloZiti — 1. vynaloZiti E. 3116; 2. vlożiti E. 1989, 466. vzmáchati — napiíáhnouti: ac kto sochor vzmácháse, Ze rád udetiti chtiese Ar. 4672. vzmodliti sć: odpust nepfieteli svému, když se vzmodlí hněvu tvému E. 1166. vznahliti kfikem k komu == vzkfiknouti E. 949. vznieti — zníti Ar. 304, 3202, 3474, 5482. vzpála — horkost, bolest (laesio) E. 1559. vzplaziti: berane, piti's mi skalil, čistotu vodnú kalem vzplazil (— rupisti potum- que mihi rivique decorem) E. 270. vzpustiti sé na koho — spolehnouti se E. 2036. vzraziti sé — zaraziti se Ar. 2043. vzrost — vzrůst: a zrost (bludné) mysli se srovnává (= jak rostl, tak rostla i jeho bludná mysl, lat. et menti con- sonat etas) E. 2525, 2526. vzruditi: kdes mücha svár hrozny vzbudi, mravence svü fecí vzrudi )— musca movens lites, formicam voce fatigat) 5490,
Strana 473
473 E. 1723; vlk nevinnú ovčičku vzrudi E. 369; Vecle také všudy tudy pocti- vého ke cti vzrudi, že ctně musi činiti Ar. 5596. vzstrasiti sé — zhroziti, polekati se E. 1297. vztázatí čeho — otäzati se nač T. 783, 1401, Ar. 4845; poraditi se o čem: na pániech toho vztáza Ar. 1654. vztazovati: král káza na sien zavolati a súd naň poče vztazovati (= vyśsetfovati) E. 2966. vztéci sé ze sna — vytrhnouti se Ar. 1115. vztéziti — vztáhnouti: sotné šíji vzhóru vztéZi, uzfe, ano vrah pryé bézí E. 2090. vztoëiti Ar. 5742, 5867. vztrhnüti E. 767, vztrhnüti sé Ap. 216b, 2183. vztrnüti — ustrnouti E. 2087. vzvábiti E. 3194. Z. z: Lavryn z velikého hněvu vece J. 379; každý naň z toho (— proto) kfičieše Ar. 1865; z křivého činu (= pro...) Ar. 1743. za v přísl. určení času a místa: i poče se s nimi opět bíti za velikú chvíli B. 8b; za malý čas E 2310; sotně za rok minu čase E. 2945; poče s Tarsí kom- ňatu zakupovati za mésiec (— na mésic) Ap. 2233, 2264; ten zvuk za mili sly- Żiechu J. 665, 979. zabéhnüti — utéci: sama pak před stádem zabéZe (— cedit sola gregi) E. 563; proč zabéhla (— zmizela) stkvost odénie? E. 2149, Ap. 210b. zabiti, 2. sg. zabiś E. 2940. zabylstvie — bláznivost, pośsetilost F. 2524, 2526. zádav m. — útisk E. 1848. zadšiti — zadusiti (srv. zadchnüti s&): aZ by mi mysl jednostajni nezadśila mrz- kost nocí tajnü (— ne mihi torpentem sopiret inertia mentem) E. 203. zádusSie — zadu&ení T. 1492. zafir, drahý kámen J. 270. zahoditi sé kam — nahoditi se Ar. 2006. zajieti — vzíti E. 371, 383. zajíti koho — stihnouti: mofská vóné krá- lovû zajide Ap. 216b. zajtra Ar. 1514, T. 856; zjitra Ar. 1512. vzveden — povýšen: kdyžs nad koho vétéí vzveden E. 1531; jenZ müdrostí nade vše vzveden E. 1370. vzvédéti Ar. 4202, 5583. vzvésti: vlk vzvede mnoho prázdnosti (— ducit lupus otia) E. 2273. vzvolati koho Ap. 208b. vzvon Ar. 5719. vzvonec Ar. 3202. vzvrci 1. koho na dřevo = ukfiZovati, oběsiti E. 2397, 2968; 2. čím = pohrd- nouti E. 1431. vzyvati sé čím 1730. vždy, vždycky: 1. ve větách záporných; nechciť bez nie vždycky (— nikdy, nijak) býti T. 1194, 1623, J. 733; 2. ve větách kladných: vždy (= zajisté) poznáte hoře nové J. 392, T. 1199. nazývati se E. 2097, základ — zástava Ar. 1783, 1832, J. 413, 414, 418, 420, 452. zakláti — zabodnouti, 3. pl. zakolí J. 1742. zákon — právo, sluánost: zákon jemu od- pustiti! T. 806, J. 1508, srv. nezákon. zależóti: Jetfich zależal ten čas J. 1799 (srv. zaspati); neb sem se zależel dźvno (rytíř se zaleží, když dlouho nebojuje) Ar. 4857. zalibiti = slibiti, přisáhnouti: a to pod věrú zalíbi Ar. 1235. zámořský břeh (mořský) Ar. 4766. zámutek zármutek Ar. 1529, 1727, 3700; i bylo zámutkóv velmi mnoho Ar. 4912, Ap. 22523. záplat — odména E. 1583. zápovéd — rozkaz, vyhlá&ka Ap. 210b. zapovédéti — poruéiti Ar. 5060, 5112; ihned na vojnu zapovédé Ar. 4451, T. 230. zapfieti dóm = na závoru zavříti E. 556. zaranie v. raní. zasaditi sé — posaditi se (za stůl) T. 969. za sě, zasě — zpět: pohané se za se bral Ar. 5445, 4683, T. 1064; toho nechci zase jíti (— zpét vzíti) Ar. 5880, E. 3191. zaslibovati sé — slibovati Ar. 715. zaslüzenie J. 873. zaslüziti komu Ceho = odslouziti se zac Ar. 5710.
473 E. 1723; vlk nevinnú ovčičku vzrudi E. 369; Vecle také všudy tudy pocti- vého ke cti vzrudi, že ctně musi činiti Ar. 5596. vzstrasiti sé — zhroziti, polekati se E. 1297. vztázatí čeho — otäzati se nač T. 783, 1401, Ar. 4845; poraditi se o čem: na pániech toho vztáza Ar. 1654. vztazovati: král káza na sien zavolati a súd naň poče vztazovati (= vyśsetfovati) E. 2966. vztéci sé ze sna — vytrhnouti se Ar. 1115. vztéziti — vztáhnouti: sotné šíji vzhóru vztéZi, uzfe, ano vrah pryé bézí E. 2090. vztoëiti Ar. 5742, 5867. vztrhnüti E. 767, vztrhnüti sé Ap. 216b, 2183. vztrnüti — ustrnouti E. 2087. vzvábiti E. 3194. Z. z: Lavryn z velikého hněvu vece J. 379; každý naň z toho (— proto) kfičieše Ar. 1865; z křivého činu (= pro...) Ar. 1743. za v přísl. určení času a místa: i poče se s nimi opět bíti za velikú chvíli B. 8b; za malý čas E 2310; sotně za rok minu čase E. 2945; poče s Tarsí kom- ňatu zakupovati za mésiec (— na mésic) Ap. 2233, 2264; ten zvuk za mili sly- Żiechu J. 665, 979. zabéhnüti — utéci: sama pak před stádem zabéZe (— cedit sola gregi) E. 563; proč zabéhla (— zmizela) stkvost odénie? E. 2149, Ap. 210b. zabiti, 2. sg. zabiś E. 2940. zabylstvie — bláznivost, pośsetilost F. 2524, 2526. zádav m. — útisk E. 1848. zadšiti — zadusiti (srv. zadchnüti s&): aZ by mi mysl jednostajni nezadśila mrz- kost nocí tajnü (— ne mihi torpentem sopiret inertia mentem) E. 203. zádusSie — zadu&ení T. 1492. zafir, drahý kámen J. 270. zahoditi sé kam — nahoditi se Ar. 2006. zajieti — vzíti E. 371, 383. zajíti koho — stihnouti: mofská vóné krá- lovû zajide Ap. 216b. zajtra Ar. 1514, T. 856; zjitra Ar. 1512. vzveden — povýšen: kdyžs nad koho vétéí vzveden E. 1531; jenZ müdrostí nade vše vzveden E. 1370. vzvédéti Ar. 4202, 5583. vzvésti: vlk vzvede mnoho prázdnosti (— ducit lupus otia) E. 2273. vzvolati koho Ap. 208b. vzvon Ar. 5719. vzvonec Ar. 3202. vzvrci 1. koho na dřevo = ukfiZovati, oběsiti E. 2397, 2968; 2. čím = pohrd- nouti E. 1431. vzyvati sé čím 1730. vždy, vždycky: 1. ve větách záporných; nechciť bez nie vždycky (— nikdy, nijak) býti T. 1194, 1623, J. 733; 2. ve větách kladných: vždy (= zajisté) poznáte hoře nové J. 392, T. 1199. nazývati se E. 2097, základ — zástava Ar. 1783, 1832, J. 413, 414, 418, 420, 452. zakláti — zabodnouti, 3. pl. zakolí J. 1742. zákon — právo, sluánost: zákon jemu od- pustiti! T. 806, J. 1508, srv. nezákon. zależóti: Jetfich zależal ten čas J. 1799 (srv. zaspati); neb sem se zależel dźvno (rytíř se zaleží, když dlouho nebojuje) Ar. 4857. zalibiti = slibiti, přisáhnouti: a to pod věrú zalíbi Ar. 1235. zámořský břeh (mořský) Ar. 4766. zámutek zármutek Ar. 1529, 1727, 3700; i bylo zámutkóv velmi mnoho Ar. 4912, Ap. 22523. záplat — odména E. 1583. zápovéd — rozkaz, vyhlá&ka Ap. 210b. zapovédéti — poruéiti Ar. 5060, 5112; ihned na vojnu zapovédé Ar. 4451, T. 230. zapfieti dóm = na závoru zavříti E. 556. zaranie v. raní. zasaditi sé — posaditi se (za stůl) T. 969. za sě, zasě — zpět: pohané se za se bral Ar. 5445, 4683, T. 1064; toho nechci zase jíti (— zpét vzíti) Ar. 5880, E. 3191. zaslibovati sé — slibovati Ar. 715. zaslüzenie J. 873. zaslüziti komu Ceho = odslouziti se zac Ar. 5710.
Strana 474
zasly&éti Ceho — zaslechnouti E. 508. zástava — zástup E. 100. zastaviti základ — dáti zástavu Ar. 1832. zatieti: šenk jej v hlavu zatě E. 2942, J. 291. zátoka — hlubina vodou vyplněná B. 8b, Ar. 2409. zatopovati — potápéti, skryvati E. 213. zatracenie — utracení Ar. 1215. zatfieti svój sluch — zacpati E. 555. zatvoriti — zavfiti E. 691. závad, závada — svdda, boj Ar. 4813; chciť od vás těžkému závadu (místo ne- jisté, ježto zde čekáme základu) J. 394, srv. J. 535 a 412. zavázánie — závazek, slib T. 1711. zavázati: na tomť svú vieru zavieži T. 163. zaviniti — proviniti se: čímť sem zavinila? Ap. 221a. zavoditi tanec Ar. 3292. zavrci: tak jemu cestu zavrže sebú (— za- stavil) E. 2120; Vítka svého tovařiše za- vrže (= zastoupil) J. 542. zavše — vidycky J. 334. zazéci T. 717. zbeden — zvedeny : jakzkoli jest v sluzbé zbeden E. 1875. zbéh — 1. vyhnanec, exul E. 2438, 2887, 2890, 2, zákeřník, lupič, něm. strázen- roubaere T. 459, 524. zběř v. sběř. zbiti na vrata — zabuśiti T. 720. zbledéti — zblednouti Ar. 3208, T. 228. zbočiti 1. kterýž z nich tě jedno zočí, ohyzdnú tě smrtí zbočí (= usmrtí) E. 2853; 2. Vítek se na stranu zboči (= ustoupil) J. 509; kteráž se zvěř k němu zbočí (= přiblíží) E. 2022. zbojcé — zhoubce E. 3210. zbor — sbor, shromáždění Ar. 3786, 5936, T. 6, J. 1191 a j. Srv. sbor. zbožie — majetek, statek, bohatství Ar. 1018, 1021 a j. zbranovati sé — dáti se odstrasiti Ap. 2092. zbyti 1. a tu se všichni naučichu jich jazyku i jich činu, děkujíce z toho Hospodinu, tak že mohli dobře zbýti (= obstáti) a s każdym se smluviti Ar. 4244; 2. koho, čeho — pozbýti čeho, zbaviti se koho, uniknouti: základ musil zastaviti, nohú aneb rukü zbyti Ar. 1833, 2875, E. 492, 1003, 1512, 1685; 2869, Ar. 833, J. 1320. zbývati čeho — pozbývati E. 3069. 474 zda uvozuje větu podmínkovou J. 367. zdalovati sé Ar. 4859. . zdariti — zdar dáti Ar. 3845. zdávna — od dávna T. 1152. zdavovati sé svym skutkem — obtíZiti se E. 905. zdéli Ar. 2950. zdieti — udiniti: tak bysta rytiefsky zdála J. 438; nevieś, co tomu zdieti J. 1850; nevie, co sobě zdieti J. 1666; zdieti sé 1. — udáti se: jakZ mi se zdálo zvédéti Ar. 60, 5693; 2. zdáti se: to mi se zdí T. 1617. zdievati sé — stávati se Ar. 5692. zdoba = dobrá příležitost Ar. 4801. zdobny — dobrý: protož mněť se zdá to zdobno, žeť chci s vámi z země jeti Ar. 1906. zdrastiti E. 766 v. vzdrastiti. zdvíhati co pféd kym — na pamét uvá- déti Ar. 5526. zdychati Ar. 3164, v. vzd ychati. zedrati J 1653. Zelator, ostrov s horou Akstienem, »jako by fekl radostny nebo milovny« B. 2». zelé — byliny, zeliny Ar. 3974. zelenéti sé Ar. 687. zelice — bylina Ar. 3968, srv. zelé. zeman — 1. Slechtic: sedláky i také ze- many Ar. 1714; 2. krajan na rozdil od cizozemcüv E. 2190. zemicé — zemé, zemicka E. 91, T. 1017, 1786. zemský: v zemské skule E. 1726. zežrati E. 1085. zespati — uspati, oklamati Ar. 2494. zestlati stól — prostříti Ar. 2717. zeť — śvagr J. 878, 891. zetřietí kopie do kotüce T. 1059; Ze v něm zetře mnoho kostí T. 1604. zhledánie — pohlížení, pohledy Ar. 700. zhlédati na koho Ar. 5923. zhořčiti — hořkostí naplniti E. 701. zhořičiti slova v. zhofčiti E. 1748. zchluditi — zbíti E. 2827. zchoditi J. 2007. zima, v. horücí, vrücfí. ziskovati na kom — zisk miti Ar. 5465, 5602. zítra — zrána: pátého dne zítra bieše Ar. 2253, T. 865. zjitra T. 1023, v. zítra. zkázati koho = v kázeň přivésti E. 2548.
zasly&éti Ceho — zaslechnouti E. 508. zástava — zástup E. 100. zastaviti základ — dáti zástavu Ar. 1832. zatieti: šenk jej v hlavu zatě E. 2942, J. 291. zátoka — hlubina vodou vyplněná B. 8b, Ar. 2409. zatopovati — potápéti, skryvati E. 213. zatracenie — utracení Ar. 1215. zatfieti svój sluch — zacpati E. 555. zatvoriti — zavfiti E. 691. závad, závada — svdda, boj Ar. 4813; chciť od vás těžkému závadu (místo ne- jisté, ježto zde čekáme základu) J. 394, srv. J. 535 a 412. zavázánie — závazek, slib T. 1711. zavázati: na tomť svú vieru zavieži T. 163. zaviniti — proviniti se: čímť sem zavinila? Ap. 221a. zavoditi tanec Ar. 3292. zavrci: tak jemu cestu zavrže sebú (— za- stavil) E. 2120; Vítka svého tovařiše za- vrže (= zastoupil) J. 542. zavše — vidycky J. 334. zazéci T. 717. zbeden — zvedeny : jakzkoli jest v sluzbé zbeden E. 1875. zbéh — 1. vyhnanec, exul E. 2438, 2887, 2890, 2, zákeřník, lupič, něm. strázen- roubaere T. 459, 524. zběř v. sběř. zbiti na vrata — zabuśiti T. 720. zbledéti — zblednouti Ar. 3208, T. 228. zbočiti 1. kterýž z nich tě jedno zočí, ohyzdnú tě smrtí zbočí (= usmrtí) E. 2853; 2. Vítek se na stranu zboči (= ustoupil) J. 509; kteráž se zvěř k němu zbočí (= přiblíží) E. 2022. zbojcé — zhoubce E. 3210. zbor — sbor, shromáždění Ar. 3786, 5936, T. 6, J. 1191 a j. Srv. sbor. zbožie — majetek, statek, bohatství Ar. 1018, 1021 a j. zbranovati sé — dáti se odstrasiti Ap. 2092. zbyti 1. a tu se všichni naučichu jich jazyku i jich činu, děkujíce z toho Hospodinu, tak že mohli dobře zbýti (= obstáti) a s każdym se smluviti Ar. 4244; 2. koho, čeho — pozbýti čeho, zbaviti se koho, uniknouti: základ musil zastaviti, nohú aneb rukü zbyti Ar. 1833, 2875, E. 492, 1003, 1512, 1685; 2869, Ar. 833, J. 1320. zbývati čeho — pozbývati E. 3069. 474 zda uvozuje větu podmínkovou J. 367. zdalovati sé Ar. 4859. . zdariti — zdar dáti Ar. 3845. zdávna — od dávna T. 1152. zdavovati sé svym skutkem — obtíZiti se E. 905. zdéli Ar. 2950. zdieti — udiniti: tak bysta rytiefsky zdála J. 438; nevieś, co tomu zdieti J. 1850; nevie, co sobě zdieti J. 1666; zdieti sé 1. — udáti se: jakZ mi se zdálo zvédéti Ar. 60, 5693; 2. zdáti se: to mi se zdí T. 1617. zdievati sé — stávati se Ar. 5692. zdoba = dobrá příležitost Ar. 4801. zdobny — dobrý: protož mněť se zdá to zdobno, žeť chci s vámi z země jeti Ar. 1906. zdrastiti E. 766 v. vzdrastiti. zdvíhati co pféd kym — na pamét uvá- déti Ar. 5526. zdychati Ar. 3164, v. vzd ychati. zedrati J 1653. Zelator, ostrov s horou Akstienem, »jako by fekl radostny nebo milovny« B. 2». zelé — byliny, zeliny Ar. 3974. zelenéti sé Ar. 687. zelice — bylina Ar. 3968, srv. zelé. zeman — 1. Slechtic: sedláky i také ze- many Ar. 1714; 2. krajan na rozdil od cizozemcüv E. 2190. zemicé — zemé, zemicka E. 91, T. 1017, 1786. zemský: v zemské skule E. 1726. zežrati E. 1085. zespati — uspati, oklamati Ar. 2494. zestlati stól — prostříti Ar. 2717. zeť — śvagr J. 878, 891. zetřietí kopie do kotüce T. 1059; Ze v něm zetře mnoho kostí T. 1604. zhledánie — pohlížení, pohledy Ar. 700. zhlédati na koho Ar. 5923. zhořčiti — hořkostí naplniti E. 701. zhořičiti slova v. zhofčiti E. 1748. zchluditi — zbíti E. 2827. zchoditi J. 2007. zima, v. horücí, vrücfí. ziskovati na kom — zisk miti Ar. 5465, 5602. zítra — zrána: pátého dne zítra bieše Ar. 2253, T. 865. zjitra T. 1023, v. zítra. zkázati koho = v kázeň přivésti E. 2548.
Strana 475
475 zklibati — zklovati E. 2199. zkrechtati — zarachotiti E. 679. zkríkati — kficeti J. 1901. zkuSovati — zkou&eti Ar. 4124, 5116. zkvieliti E. 3048. zkýsti sě: když se poče len z zemé zkysti (= exire humum) E. 979, v. skýsti sč. zlatnicé — zlatá nádoba B. 14b, T. 115, J. 1523. zlaty (peníz): tito zlatí Ap. 212a, 210b, zléčiti T. 510, 1312; zléčiti sč ran T. 772. zlý Ar. 923, 1331. zliti s€ s kým = hněvati se, svářiti se E. 1922. zlobivost — zloba E. 602. zloděj — zlý člověk, loupežník: mořští zloději Ap. 221b, 222b. zlomiti: kdyZ hedbábná nit zlomista J. 224. zlovidomec v. Astriolové B. 13b. zmař: na zmař — nadarmo T. 1255. změ — zmije E. 2560, 2565, 2566. zmek — zlý duch, čert E. 566, J. 191, 687, 1400, 1647. zmilelička — drahá žena Ar. 1291. zmilelÿ — velmi milý J. 1513, Ar. 5540. zmilitký — předrahý Ar. 388, T. 1073, 1590, J. 1476. zmučiti, v. tále. zmysliti J. 235. znám = zjevný: budúť divy známy tobě J. 1618. znamenati čeho E. 3133. znaménce — znamení E. 413, v. masný. znamenie — znak, erb Ap. 215b. znamenité — zvlášť Ar. 935. znáti — 1. poznávati: zbyl sem všie žalosti juž, co já na své mysli znaji J. 1321, 2. doznati Ar. 4090; se v čem = při- znati se k čemu E. 3164. znieti — slouti Ar. 1331; srv. vznieti. zníti — zchoditi Ar. 2731. znobiti — trápiti E. 584, 608, 626, 796, 1556, 1561, 1789. znoj — Zár, vedro: slunce znojem Żże na poli E. 595, 1180. znovy — znova E. 2423, 3145. znutiti koho z slibu — Zádati véc slíbenou E. 517. znuziti — ożebraćiti: znuzen Ar. 1719. zočiti sč: aby se jemu co zočilo F. 2054. zóstati — opustiti Ar. 4860. zpáčiti dielo (lat. mens mea movit opus) E. 204; v. napá&iti, napaćovati. zpániti — zvelebiti Ar. 4366. zpósoba — náklad, nádhera Ar. 5408. zpoviedati — 1. vzkazovati: lankrabie svým zpoviedase Ar. 1308; 2. se hfie- chóv Ar. 3682. zpraviti 1. by je na pravü cestu zpravil (= uvedl) Ar. 3959; chceš mi tento slib zpraviti (— splniti) E. 511; jeho krádež bojem zpravi E. 3018, srv. opraviti; 2. zpraviti sé — ospravedlniti se Ar. 1261, 1481; čeho Ar. 1222. zpravovati — 1. opravovati E. 1721; 2. po- mlouvati Ar. 36, 828, 834. zpfieciti sé 1. komu == vzpfiëiti se, brâ- niti se E. 345; 2. od koho E. 530. zprositi — poprositi E. 2208. zpurnost — váZnost (lat. seria) E. 192. zpustiti: zpusti lesu bez své vóle (— opu- stil les bezdéky) E. 2842. zpytati — špebovati: okolo hradu zpytaje Ar. 2433. zračiti co = zřetelným učiniti E. zračiti sč E. 3019. zraditi: že mě k ciesařovi zradil (= u cí- saře pomluvil) Ar. 1427. zřiediti sč — vypořádati se Ar. 3744. zrnce — zrnko E. 1732, 1756, 1762. zrost v. vzrost. zruditi — zastraśiti Ar. 795. zrušiti — poruśiti J. 429, 571 a j. zsekati Ar. 4697. zsieci — posekati T. 472, 743, 1778. ztahati Zivot svój — protáhnouti, prodlou- Ziti E. 2247. ztázati, ztazovati na kom ceho T. 488, 1108. ztladiti — 1. zeslapati J. 573; 2. přemoci T. 1491, 1516, 1635. ztobiti 1. zatoćiti Ar. 4663; 2. ztoditi sć s kým = utkati se: druhýť se s nimi mečem ztočí Ar. 3240; tuť se s ním sem i tam ztoči Ar. 3332. ztonüti — utonouti Ap. 2122, 217a. ztracovati — 1. ztráceti: ten Casto i své ztracuje E. 426; 2. mafiti: a běh jemu ztracovśchu (= zdrZovaly) E. 2360. ztráta: neměl by toho nic ztrátu Ar. 3395, ztrava — náklad, vynaložené peníze Ap. 218b, 2. jidlo B. 3a, 5b, Ar. 3771. 182; ztráviti co nac — vynaloZiti Ap. 2172, 215b. Ztrnost — strnulost E. 2088. ztruditi — ztrmáceti, obtíZiti E. 2826, 724, Ar. 4687; tfetie hnévnü bolest
475 zklibati — zklovati E. 2199. zkrechtati — zarachotiti E. 679. zkríkati — kficeti J. 1901. zkuSovati — zkou&eti Ar. 4124, 5116. zkvieliti E. 3048. zkýsti sě: když se poče len z zemé zkysti (= exire humum) E. 979, v. skýsti sč. zlatnicé — zlatá nádoba B. 14b, T. 115, J. 1523. zlaty (peníz): tito zlatí Ap. 212a, 210b, zléčiti T. 510, 1312; zléčiti sč ran T. 772. zlý Ar. 923, 1331. zliti s€ s kým = hněvati se, svářiti se E. 1922. zlobivost — zloba E. 602. zloděj — zlý člověk, loupežník: mořští zloději Ap. 221b, 222b. zlomiti: kdyZ hedbábná nit zlomista J. 224. zlovidomec v. Astriolové B. 13b. zmař: na zmař — nadarmo T. 1255. změ — zmije E. 2560, 2565, 2566. zmek — zlý duch, čert E. 566, J. 191, 687, 1400, 1647. zmilelička — drahá žena Ar. 1291. zmilelÿ — velmi milý J. 1513, Ar. 5540. zmilitký — předrahý Ar. 388, T. 1073, 1590, J. 1476. zmučiti, v. tále. zmysliti J. 235. znám = zjevný: budúť divy známy tobě J. 1618. znamenati čeho E. 3133. znaménce — znamení E. 413, v. masný. znamenie — znak, erb Ap. 215b. znamenité — zvlášť Ar. 935. znáti — 1. poznávati: zbyl sem všie žalosti juž, co já na své mysli znaji J. 1321, 2. doznati Ar. 4090; se v čem = při- znati se k čemu E. 3164. znieti — slouti Ar. 1331; srv. vznieti. zníti — zchoditi Ar. 2731. znobiti — trápiti E. 584, 608, 626, 796, 1556, 1561, 1789. znoj — Zár, vedro: slunce znojem Żże na poli E. 595, 1180. znovy — znova E. 2423, 3145. znutiti koho z slibu — Zádati véc slíbenou E. 517. znuziti — ożebraćiti: znuzen Ar. 1719. zočiti sč: aby se jemu co zočilo F. 2054. zóstati — opustiti Ar. 4860. zpáčiti dielo (lat. mens mea movit opus) E. 204; v. napá&iti, napaćovati. zpániti — zvelebiti Ar. 4366. zpósoba — náklad, nádhera Ar. 5408. zpoviedati — 1. vzkazovati: lankrabie svým zpoviedase Ar. 1308; 2. se hfie- chóv Ar. 3682. zpraviti 1. by je na pravü cestu zpravil (= uvedl) Ar. 3959; chceš mi tento slib zpraviti (— splniti) E. 511; jeho krádež bojem zpravi E. 3018, srv. opraviti; 2. zpraviti sé — ospravedlniti se Ar. 1261, 1481; čeho Ar. 1222. zpravovati — 1. opravovati E. 1721; 2. po- mlouvati Ar. 36, 828, 834. zpfieciti sé 1. komu == vzpfiëiti se, brâ- niti se E. 345; 2. od koho E. 530. zprositi — poprositi E. 2208. zpurnost — váZnost (lat. seria) E. 192. zpustiti: zpusti lesu bez své vóle (— opu- stil les bezdéky) E. 2842. zpytati — špebovati: okolo hradu zpytaje Ar. 2433. zračiti co = zřetelným učiniti E. zračiti sč E. 3019. zraditi: že mě k ciesařovi zradil (= u cí- saře pomluvil) Ar. 1427. zřiediti sč — vypořádati se Ar. 3744. zrnce — zrnko E. 1732, 1756, 1762. zrost v. vzrost. zruditi — zastraśiti Ar. 795. zrušiti — poruśiti J. 429, 571 a j. zsekati Ar. 4697. zsieci — posekati T. 472, 743, 1778. ztahati Zivot svój — protáhnouti, prodlou- Ziti E. 2247. ztázati, ztazovati na kom ceho T. 488, 1108. ztladiti — 1. zeslapati J. 573; 2. přemoci T. 1491, 1516, 1635. ztobiti 1. zatoćiti Ar. 4663; 2. ztoditi sć s kým = utkati se: druhýť se s nimi mečem ztočí Ar. 3240; tuť se s ním sem i tam ztoči Ar. 3332. ztonüti — utonouti Ap. 2122, 217a. ztracovati — 1. ztráceti: ten Casto i své ztracuje E. 426; 2. mafiti: a běh jemu ztracovśchu (= zdrZovaly) E. 2360. ztráta: neměl by toho nic ztrátu Ar. 3395, ztrava — náklad, vynaložené peníze Ap. 218b, 2. jidlo B. 3a, 5b, Ar. 3771. 182; ztráviti co nac — vynaloZiti Ap. 2172, 215b. Ztrnost — strnulost E. 2088. ztruditi — ztrmáceti, obtíZiti E. 2826, 724, Ar. 4687; tfetie hnévnü bolest
Strana 476
ztrudi (— tertius iratam vexat tumor) E. 1914. ztrüpati — rozbiti, rozlámati E. 128. ztüziti sé — roztouziti se T. 447. zučiti — nauciti Ar. 3803, E. 1403, 2538. zvázati J. 350. zvédéti koho (— o kom) Ar. 2158. zvěř: 1. m. i. f. = zvífe: kdyZ která zvét úraz vzkropi, toho lev ihned uchopi E. 2024, 2016, 2022, J. 240; i brání jeho všeho zvěře E. 2026, Ar. 4645, J. 1834; 2. collect. f. — zvířata J. 465, E. 1963, 2003. Zz žádánie — záliba Ar. 945. žádati 1. pannu za se Ap. 214b, srv. snübiti; na kom čeho Ar. 1258, 1630; 2. toužiti Ar. 357; v strasti žádaj lépe sobě (= doufej v lepší) E. 2808. żadne — vhod E. 2076. žádný — 1. krásný, drahý, milý E. 1599, 2410, 2432, Ar. 325, T. 167; 2. žádný: žádná milost tu nebyla E. 3029, v. také z. žádúcí — 1. drahý Ar. 313; 2. žádný: žádúciemu škoden bývám E. 1763. T. 44. žalost, akk. žalosti J. 213; žalostěmi velikými B. 114; žalost mieti po tom, Ze... Ar. 1956. žalovati: i žaluje jemu svého hoře E. 483; a své neviny žalujíce Ar. 1788; žaluje toho, že... Ar. 4296 ; žalujeť ze mdlého práva E. 3077, z tú dvú škodú jáť žaluji E. 2795. ždáti — čekati T. 394, že 1. uvozuje přímou řeč Ar. 846, E. 537; 2. protože E. 452; 3. že by = aby E. 25, 825; by, kdyby E. 1677. 476 zvěřinička, lichotný název ženy Ar. 371. zvésti zvednûti — zvednouti, vzkfisiti Ar. 1473, 1594; lépet by mi se zvedlo snad (== vedlo) J. 737. zvěstie n. — zpráva J. 356, T. 355. zvíhlasný — véhlasny J. 156. zvláští — zvláštní T. 92. zvrátiti koho — poraziti J. 1759. zzádati sé — zachtíti se E. 2403. zžéci Ar. 5966. Zéci — býti žhavý, pálití: zlato v peci, zkušuje se, musí Zéci E. 2986, J. 775, E. 595, 3241. žčlejí: jestližeť tobě žel, mněť jest i bude želejí B. 1b. Zemlé f. Ar. 2546. Zenka: prázdná Zenka — meretrix Ap. 221b. Zerd, akk. žerdi (rým žádá žrdi) E. 126. žid, nom. pl. židé Ap. 218a, E. 2911. židký — tekutý E. 1576. žieti, žnu E. 993. žívati — požívati E. 2501. žizen — hojnost Ar. 2825. žíti — požívati: živu kozie mléko radší E. 1343. żiv 1. dlúho živ přebývaj E. 2159, 1340; 2. kam se poděl, živ nevědě J. 689, 1457, 1504. živiti — na životě zachovati E. 2230; na živu ostavíti Ar. 1875, 1889, T. 902, 1679. žluč, akk. žluči E. 1781. žold Ar. 4989, 5045, 4828. žráce, staž. ze žrádelce E. 230.
ztrudi (— tertius iratam vexat tumor) E. 1914. ztrüpati — rozbiti, rozlámati E. 128. ztüziti sé — roztouziti se T. 447. zučiti — nauciti Ar. 3803, E. 1403, 2538. zvázati J. 350. zvédéti koho (— o kom) Ar. 2158. zvěř: 1. m. i. f. = zvífe: kdyZ která zvét úraz vzkropi, toho lev ihned uchopi E. 2024, 2016, 2022, J. 240; i brání jeho všeho zvěře E. 2026, Ar. 4645, J. 1834; 2. collect. f. — zvířata J. 465, E. 1963, 2003. Zz žádánie — záliba Ar. 945. žádati 1. pannu za se Ap. 214b, srv. snübiti; na kom čeho Ar. 1258, 1630; 2. toužiti Ar. 357; v strasti žádaj lépe sobě (= doufej v lepší) E. 2808. żadne — vhod E. 2076. žádný — 1. krásný, drahý, milý E. 1599, 2410, 2432, Ar. 325, T. 167; 2. žádný: žádná milost tu nebyla E. 3029, v. také z. žádúcí — 1. drahý Ar. 313; 2. žádný: žádúciemu škoden bývám E. 1763. T. 44. žalost, akk. žalosti J. 213; žalostěmi velikými B. 114; žalost mieti po tom, Ze... Ar. 1956. žalovati: i žaluje jemu svého hoře E. 483; a své neviny žalujíce Ar. 1788; žaluje toho, že... Ar. 4296 ; žalujeť ze mdlého práva E. 3077, z tú dvú škodú jáť žaluji E. 2795. ždáti — čekati T. 394, že 1. uvozuje přímou řeč Ar. 846, E. 537; 2. protože E. 452; 3. že by = aby E. 25, 825; by, kdyby E. 1677. 476 zvěřinička, lichotný název ženy Ar. 371. zvésti zvednûti — zvednouti, vzkfisiti Ar. 1473, 1594; lépet by mi se zvedlo snad (== vedlo) J. 737. zvěstie n. — zpráva J. 356, T. 355. zvíhlasný — véhlasny J. 156. zvláští — zvláštní T. 92. zvrátiti koho — poraziti J. 1759. zzádati sé — zachtíti se E. 2403. zžéci Ar. 5966. Zéci — býti žhavý, pálití: zlato v peci, zkušuje se, musí Zéci E. 2986, J. 775, E. 595, 3241. žčlejí: jestližeť tobě žel, mněť jest i bude želejí B. 1b. Zemlé f. Ar. 2546. Zenka: prázdná Zenka — meretrix Ap. 221b. Zerd, akk. žerdi (rým žádá žrdi) E. 126. žid, nom. pl. židé Ap. 218a, E. 2911. židký — tekutý E. 1576. žieti, žnu E. 993. žívati — požívati E. 2501. žizen — hojnost Ar. 2825. žíti — požívati: živu kozie mléko radší E. 1343. żiv 1. dlúho živ přebývaj E. 2159, 1340; 2. kam se poděl, živ nevědě J. 689, 1457, 1504. živiti — na životě zachovati E. 2230; na živu ostavíti Ar. 1875, 1889, T. 902, 1679. žluč, akk. žluči E. 1781. žold Ar. 4989, 5045, 4828. žráce, staž. ze žrádelce E. 230.
Strana 477
ERRATA. Tečku jest psáti str. 77. řádek 878 za slovem pomſtienie » 143. » 3230 zwiediel » 159. mieti 538 » 184. 1537 vciniti » 204. 2318 ſwietloſti » 235. 3494 zbichu » 245. 3852 newidieti neſe 3875 4681 » 267. ranichu » 295. welikeho 5779 » 347. zwiediechu 1634 87 » 355. mnoho 362. leſfa 347 484 366. wiez 381. 1091 gmieti » » » Čárku jest psáti str. 73. řádek 748 za slovem okutie 928 » hladieſe 78. » 90. 1331 vſylno » 112. toho 2101 » 179. 1319 toho » 2310 204. caſny » 4557 263. mnie » kalcedony 360. 272 » 1138 Pomni 383. Na jiných místech si laskavý čtenář znaménka rozdělovací opraví nebo doplní sám. Z dalších omylů budiž opraveno: str. 43. řádek » 48. » » 53. » 63. » 64. 20 piš nadniem 5) 25 » pokořeni“ 30 » Brücwiče 36 » oſtreho 424 » Sſtrastne 430 končí list 22a za slovem towariſtre
ERRATA. Tečku jest psáti str. 77. řádek 878 za slovem pomſtienie » 143. » 3230 zwiediel » 159. mieti 538 » 184. 1537 vciniti » 204. 2318 ſwietloſti » 235. 3494 zbichu » 245. 3852 newidieti neſe 3875 4681 » 267. ranichu » 295. welikeho 5779 » 347. zwiediechu 1634 87 » 355. mnoho 362. leſfa 347 484 366. wiez 381. 1091 gmieti » » » Čárku jest psáti str. 73. řádek 748 za slovem okutie 928 » hladieſe 78. » 90. 1331 vſylno » 112. toho 2101 » 179. 1319 toho » 2310 204. caſny » 4557 263. mnie » kalcedony 360. 272 » 1138 Pomni 383. Na jiných místech si laskavý čtenář znaménka rozdělovací opraví nebo doplní sám. Z dalších omylů budiž opraveno: str. 43. řádek » 48. » » 53. » 63. » 64. 20 piš nadniem 5) 25 » pokořeni“ 30 » Brücwiče 36 » oſtreho 424 » Sſtrastne 430 končí list 22a za slovem towariſtre
Strana 478
478 str. 66. řádek 1. shora čti ingemuit 89. » » 1310 » kdyz » 96. 1528 » nuzny » 148. 109 » wrecſke » 192. 1827 » vcinichu » 195. 1963 » I take » 207. 2415 » proſbu » 218. 2838 » podlazena 2858 » mywal » 3176 » pomluwenie 227. » 3888 » ſmrdutymi 232. 4342 » nablatinie » 258. » 364. 436 » žaloſti 494 » mohl bych » 366. v 390. 1436 » pri(e)plata » 444. čti ve slovníku kvísti m. kviesti.
478 str. 66. řádek 1. shora čti ingemuit 89. » » 1310 » kdyz » 96. 1528 » nuzny » 148. 109 » wrecſke » 192. 1827 » vcinichu » 195. 1963 » I take » 207. 2415 » proſbu » 218. 2838 » podlazena 2858 » mywal » 3176 » pomluwenie 227. » 3888 » ſmrdutymi 232. 4342 » nablatinie » 258. » 364. 436 » žaloſti 494 » mohl bych » 366. v 390. 1436 » pri(e)plata » 444. čti ve slovníku kvísti m. kviesti.
Strana 479
Strana 480
Strana 481
- I: Array
- 1: Array
- 25: Array
- 52: Array
- 146: Array
- 301: Array
- 353: Array
- 407: Array
- 430: Array
- 477: Array