z 18 stránek
Titel
I
Purkrabí hradu
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
Název:
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438-1711
Autor:
Schulz, Václav
Rok vydání:
1903
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
18
Obsah:
- I: Titel
- 1: Purkrabí hradu
upravit
Strana I
PURKRABÍ HRADU PRAZSKÉHO V LETECH 1438—1711. DĚLUJE VAČAV SE ——. V ERAZE LODD. Nákladem Královské České Společnosti Náuk. V KOIIIissi Pr. Teiviace.
PURKRABÍ HRADU PRAZSKÉHO V LETECH 1438—1711. DĚLUJE VAČAV SE ——. V ERAZE LODD. Nákladem Královské České Společnosti Náuk. V KOIIIissi Pr. Teiviace.
Strana 1
XII. Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. Sděluje Václav Schulz. (Předloženo 18. května 1903.) Registra vejpovědní mezní nejvyššího purkrabství pražského z let 1508—1577 zřízená od purkrabí Jana Byšického z Byšic r. 1534, která se nyní v archivu Musea království českého pod sig. IV. 2 nacházejí, obsahují „pře o meze, na kteréž JMt páni páni a vládyky na plném soudu zemském ráčili jsou rozkaz učiniti, aby pan purkrabě hradu Pražského podle úřadu svého, jakž jest za řád, vyjel a spra- vedlivý konec mezi stranami učinil“ a rozsudky, kteréž „purkrabě hradu Pražského maje při sobě konšely přísežné vedle práva mezního z plného soudu tudíž osazeného a zahájeného vyslyšavše svědomí a ve- dení svědkóv a pokazování, to vše pilně váživše,“ vynesl. Na předních listech rukopisu tohoto jest abecední rejstřík poří- zený dle křticích jmen svářících se stran, jehož prázdných míst po- užili písaři úřadu nejvyššího purkrabství pražského k seznamu pur- krabí a sice od r. 1442 až do r. 1695. Poněvadž seznamem tím se posavádní pořad purkrabí pražských podstatně doplňuje a opravuje, podávám seznam ten níže — v části druhé — ve věrném přepise. V části první sestavil jsem výsledky z něho a z některých příbuzných pramenů, ostatních totiž register úřadu nejvyššího purkrabství praž- ského, plynoucí v přehledný celek. I. Zmíněný svrchu seznam purkrabí pražských sestává ze dvou částí. V části první jsou rukou jediného písaře r. 1537 zapsáni 23 Věstník Kr. Č. Spol. Náuk, tř. hist. 1903.
XII. Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. Sděluje Václav Schulz. (Předloženo 18. května 1903.) Registra vejpovědní mezní nejvyššího purkrabství pražského z let 1508—1577 zřízená od purkrabí Jana Byšického z Byšic r. 1534, která se nyní v archivu Musea království českého pod sig. IV. 2 nacházejí, obsahují „pře o meze, na kteréž JMt páni páni a vládyky na plném soudu zemském ráčili jsou rozkaz učiniti, aby pan purkrabě hradu Pražského podle úřadu svého, jakž jest za řád, vyjel a spra- vedlivý konec mezi stranami učinil“ a rozsudky, kteréž „purkrabě hradu Pražského maje při sobě konšely přísežné vedle práva mezního z plného soudu tudíž osazeného a zahájeného vyslyšavše svědomí a ve- dení svědkóv a pokazování, to vše pilně váživše,“ vynesl. Na předních listech rukopisu tohoto jest abecední rejstřík poří- zený dle křticích jmen svářících se stran, jehož prázdných míst po- užili písaři úřadu nejvyššího purkrabství pražského k seznamu pur- krabí a sice od r. 1442 až do r. 1695. Poněvadž seznamem tím se posavádní pořad purkrabí pražských podstatně doplňuje a opravuje, podávám seznam ten níže — v části druhé — ve věrném přepise. V části první sestavil jsem výsledky z něho a z některých příbuzných pramenů, ostatních totiž register úřadu nejvyššího purkrabství praž- ského, plynoucí v přehledný celek. I. Zmíněný svrchu seznam purkrabí pražských sestává ze dvou částí. V části první jsou rukou jediného písaře r. 1537 zapsáni 23 Věstník Kr. Č. Spol. Náuk, tř. hist. 1903.
Strana 2
2 XII. V. Schulz: „purkrabové menší na hradě Pražském za paměti pana Rozvody sta- rého. 37.“ Připojené, v původním textu vlastně podepsané, číslo 37 mám za udání roku 1537, v kterém tato část seznamu byla napsána, čemuž i písmo nasvědčuje shodujíc se úplně s příslušnými místy ruko- pisu Register samých. Kdo byl starý pan Rozvoda, dle jehož paměti tato část seznamu byla pořízena, nesnadno rozhodnouti. Neuvádíť se v dílech dějepisných žádná osobnost tohoto jména při úřadě pur- krabském. Nejspíše býval zde písařem. Část tato končí purkrabím Janem Byšickým z Byšic (1530—1556). V druhé části seznamu jsou jednotliví purkrabí zaznamenáni od současných písařů téhož úřadu, kteří v XVII. století někdy na kalendář odkazují, v němž vše podrobněji zaneseno jest, aneb sami příslušná data o jmenování apd. vlastní rukou sem zapsali, jak to učinili na p. purkrabí Karel Vilém Hejnc z Hiršperku r. 1638 a Václav František Kořenský z Terešova r. 1654. Údaje v této druhé části obsažené, co událostem současné, za- sluhují neobmezené víry. Dle nich upravil jsem také níže postup a dobu úřadování jednotlivých purkrabí. Jinak jest však tomu v části první. Pan Rozvoda dobře si pamatoval posledních sedm purkrabí; Medka z Valdeka, Mareše ze Švamberka a Václava Čieče položil poněkud později v řadě, Jana Špana poněkud dříve, než skutečně byli; pět starších dosti správně naznačuje, ale při sedmi ze století XV. rozchází se úplně s pořadem od našich dějepisců sestaveným. Pur- krabí, jež seznam Rozvodův a F. Palackého i V. V. Tomkův společně souhlasně uvádějí, jest následujících šestnácte osob: starý Rozvoda: Janek z Hrádku 1442. Čeněk prokurator. Mladota z Hradecka. Šрaň. Medek starý z Valdeku. Žďárský. Kalenice z Plzeňska. Mareš Labuť z Švamberka. Čieč. F. Palacký a V. V. Tomek: Jan z Královic řečený z Hrádku 1438—1445. Čeněk z Klinštejna 1451—1461. Mladota z Veselice 1469—1470. Jan Špan z Barštýna 1483—1484. Oldřich Medek z Valdeka 1478 — 1483. Oldřich z Chrastu na Žďáře 1491 až 1492. Oldřich z Kalenice 1493. Mareš ze Švamberka 1485—1487. Václav Číč z Nemyčevsi 1487— 1490.
2 XII. V. Schulz: „purkrabové menší na hradě Pražském za paměti pana Rozvody sta- rého. 37.“ Připojené, v původním textu vlastně podepsané, číslo 37 mám za udání roku 1537, v kterém tato část seznamu byla napsána, čemuž i písmo nasvědčuje shodujíc se úplně s příslušnými místy ruko- pisu Register samých. Kdo byl starý pan Rozvoda, dle jehož paměti tato část seznamu byla pořízena, nesnadno rozhodnouti. Neuvádíť se v dílech dějepisných žádná osobnost tohoto jména při úřadě pur- krabském. Nejspíše býval zde písařem. Část tato končí purkrabím Janem Byšickým z Byšic (1530—1556). V druhé části seznamu jsou jednotliví purkrabí zaznamenáni od současných písařů téhož úřadu, kteří v XVII. století někdy na kalendář odkazují, v němž vše podrobněji zaneseno jest, aneb sami příslušná data o jmenování apd. vlastní rukou sem zapsali, jak to učinili na p. purkrabí Karel Vilém Hejnc z Hiršperku r. 1638 a Václav František Kořenský z Terešova r. 1654. Údaje v této druhé části obsažené, co událostem současné, za- sluhují neobmezené víry. Dle nich upravil jsem také níže postup a dobu úřadování jednotlivých purkrabí. Jinak jest však tomu v části první. Pan Rozvoda dobře si pamatoval posledních sedm purkrabí; Medka z Valdeka, Mareše ze Švamberka a Václava Čieče položil poněkud později v řadě, Jana Špana poněkud dříve, než skutečně byli; pět starších dosti správně naznačuje, ale při sedmi ze století XV. rozchází se úplně s pořadem od našich dějepisců sestaveným. Pur- krabí, jež seznam Rozvodův a F. Palackého i V. V. Tomkův společně souhlasně uvádějí, jest následujících šestnácte osob: starý Rozvoda: Janek z Hrádku 1442. Čeněk prokurator. Mladota z Hradecka. Šрaň. Medek starý z Valdeku. Žďárský. Kalenice z Plzeňska. Mareš Labuť z Švamberka. Čieč. F. Palacký a V. V. Tomek: Jan z Královic řečený z Hrádku 1438—1445. Čeněk z Klinštejna 1451—1461. Mladota z Veselice 1469—1470. Jan Špan z Barštýna 1483—1484. Oldřich Medek z Valdeka 1478 — 1483. Oldřich z Chrastu na Žďáře 1491 až 1492. Oldřich z Kalenice 1493. Mareš ze Švamberka 1485—1487. Václav Číč z Nemyčevsi 1487— 1490.
Strana 3
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 3 Chmelický. Skuhrovský Pan Tunkl. Bohuslav Chrt. Arnošt Oujezdecký. Albrecht Rendl z Oušavy 1494— 1496. Sigmund z Chmelic 1496—1502. Jeronym ze Skuhrova 1504 — 1505 Jindřich Tunkl z Brníčka 1507— 1509. Bohuslav Chrt z Ertína 1509— 1525. Arnošt Oujezdecký z Oujezdce 1526. Hanuš Byšický 1530—1555. Rendl. Jan Byšický. Hynek Kladrubský. Prase. Makuška starý. Vrabský starý. Vlašimský z Kynšperku. Votík Hromada. Bohuslav Lítovský. Oba seznamy rozcházejí se úplně při následujících sedmi osobách: Děpolt z Risenberka 1445 —1448. Vratislav z Mitrovic 1462—1463. Václav ze Skuhrova 1463—1464. Alexander Kapoun ze Smiřic 1472—1474. Albrecht Ojíř z Očedělic 1475— 1478. Petr z Nemyčevsi 1485. Jan Lašovský z Lašovic 1503. Makuška starý položen jest však v seznamu před Čiečem, tedy ještě do let osmdesátých XV. století. Jak tento nesoulad obou se- znamů vysvětliti? Má sice seznam F. Palackého a V. V. Tomkův mezery v řadě let 1449—1450, 1465—1468, 1471 a 1506, do nichž by se snad osoby z pořadu starého Rozvody vpraviti daly, ale tomu příčí se úhrnné číslo purkrabí pro dobu 1442—1556 na obou stranách shodné, t. j. 23 osoby. Nezbývá proto, než aby čeští dějepisci poku- sili se jiným způsobem nesouhlas ten vyrovnati. Jindřich Tunkl z Brníčka přichází v Registrech zelených zápis- ných z let 1507—1509 sig. IV. 1 co purkrabí poprvé feria VI. ante Bonifacii t. j. dne 4. června 1507 a naposledy, ač ne jménem jmeno- ván, na listě G. 6. feria VI. ante Magdalene t. j. dne 20. července 1509. Bohuslava Chrta z Ertína uvádějí F. Palacký i V. V. Tomek co purkrabí pražského v letech 1509—1525 a jmenují jeho nástupcem r. 1526 Arnošta Oujezdeckého z Oujezdce. Ale v svrchu uvedených Registrech vejpovědních mezních přichází Bohuslav Chrt co purkrabí ještě feria VI. ante Exaltacionem s. Crucis, t. j. dne 20. září 1527
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 3 Chmelický. Skuhrovský Pan Tunkl. Bohuslav Chrt. Arnošt Oujezdecký. Albrecht Rendl z Oušavy 1494— 1496. Sigmund z Chmelic 1496—1502. Jeronym ze Skuhrova 1504 — 1505 Jindřich Tunkl z Brníčka 1507— 1509. Bohuslav Chrt z Ertína 1509— 1525. Arnošt Oujezdecký z Oujezdce 1526. Hanuš Byšický 1530—1555. Rendl. Jan Byšický. Hynek Kladrubský. Prase. Makuška starý. Vrabský starý. Vlašimský z Kynšperku. Votík Hromada. Bohuslav Lítovský. Oba seznamy rozcházejí se úplně při následujících sedmi osobách: Děpolt z Risenberka 1445 —1448. Vratislav z Mitrovic 1462—1463. Václav ze Skuhrova 1463—1464. Alexander Kapoun ze Smiřic 1472—1474. Albrecht Ojíř z Očedělic 1475— 1478. Petr z Nemyčevsi 1485. Jan Lašovský z Lašovic 1503. Makuška starý položen jest však v seznamu před Čiečem, tedy ještě do let osmdesátých XV. století. Jak tento nesoulad obou se- znamů vysvětliti? Má sice seznam F. Palackého a V. V. Tomkův mezery v řadě let 1449—1450, 1465—1468, 1471 a 1506, do nichž by se snad osoby z pořadu starého Rozvody vpraviti daly, ale tomu příčí se úhrnné číslo purkrabí pro dobu 1442—1556 na obou stranách shodné, t. j. 23 osoby. Nezbývá proto, než aby čeští dějepisci poku- sili se jiným způsobem nesouhlas ten vyrovnati. Jindřich Tunkl z Brníčka přichází v Registrech zelených zápis- ných z let 1507—1509 sig. IV. 1 co purkrabí poprvé feria VI. ante Bonifacii t. j. dne 4. června 1507 a naposledy, ač ne jménem jmeno- ván, na listě G. 6. feria VI. ante Magdalene t. j. dne 20. července 1509. Bohuslava Chrta z Ertína uvádějí F. Palacký i V. V. Tomek co purkrabí pražského v letech 1509—1525 a jmenují jeho nástupcem r. 1526 Arnošta Oujezdeckého z Oujezdce. Ale v svrchu uvedených Registrech vejpovědních mezních přichází Bohuslav Chrt co purkrabí ještě feria VI. ante Exaltacionem s. Crucis, t. j. dne 20. září 1527
Strana 4
4 XII. V. Schulz: (číslo pře A. 9), feria VI. před provodní nedělí jináč před sv. Ambro- žem, t. j. dne 2. dubna 1529 (č. pře A. 10) a feria III. ante Johannis Baptistae, t. j. dne 22. června 1529 (č. pře A. 8), též v Registrech půhonných úzských z let 1527—1530 na listě 20. feria II. ante Galli, t. j. dne 14. října 1527 a na listě 33. feria IV. die Vincencii, t. j dne 22. ledna 1528. Z toho nade vši pochybnost jasně vysvítá, že Bohuslav Chrt z Ertína byl purkrabím v letech 1509—1529. Arnošt Oujezdecký z Oujezdce mohl tedy býti a byl jeho nástup- cem jen v době mezi dnem 22. června 1529 a dnem 8. července 1530, kdy poprvé v Registrech mezních se objevuje Jan Byšický z Byšic co purkrabí. Mýlka jest zde naprosto vyloučena. Jednáť se tu o téměř současné soudní listiny zanesené do Register mezních založených r. 1534 od samého Jana Byšického, který zajisté o všech těch věcech velmi dobře byl zpraven. Ostatně potvrzují i jiná soudní registra správnost těch údajů. Jana Byšického z Byšic na Svatém Poli — s tímto sídlem uvádí se poprvé r. 1551 ve při č. C. 16 — kladou F. Palacký i V. V. Tomek co purkrabí pražského pro leta 1530—1555. V našich Registrech přichází poprvé ve při č. A. 16 feria VI. die Kyliani, t. j. dne 8. července 1530, naposledy však ve při č. D. 16 až ve čtvrtek po sv. Vincenci, t. j. d. 23. ledna a v outerý po slavnosti Božího Těla, t. j. d. 9. června 1556. Při tomto druhém datum přichází sice jen co „prostředek“ a nejmenuje se výslovně purkrabím jako vždy jindy, ale byl patrně purkrabím ještě i tehdy, neboť přichází v těchto přích o meze purkrabí i na jiných místech co „prostředek“ t. j. pro- středník mezi svářícími se stranami. Byl tedy dle našich Register Jan Byšický z Byšic na Svatém Poli purkrabím pražským nejméně ode dne 8. července 1530 až do dne 9. června 1556. Téhož roku také zemřel. Jiří Kalenice z Kalenic a na Zručech byl dle F. Palackého purkrabím pražským r. 1556; dle záznamu v Registrech mezních zemřel v úřadě d. 25. března 1557 byv 31 neděl purkrabím. Je-li udání toto na den správné — a v takovýchto případech udávají stará registra soudní pravidelně vedle neděl i jednotlivé dny, pře- bývají-li nějaké — byl Jiří Kalenice z Kalenic purkrabím pražským ode dne 20. srpna 1556 do dne 25. března 1557. Albrecht Kapoun ze Svojkova a na Hlušcích byl dle F. Pala- ckého purkrabím v letech 1557—1569. V Registrech mezních uvádí se sice poprvé ve při č. D. 18 ve čtvrtek na den sv. Kyliana, t. j. dne 8. července 1557 a naposledy ve při č. E. 15 feria II. in octava
4 XII. V. Schulz: (číslo pře A. 9), feria VI. před provodní nedělí jináč před sv. Ambro- žem, t. j. dne 2. dubna 1529 (č. pře A. 10) a feria III. ante Johannis Baptistae, t. j. dne 22. června 1529 (č. pře A. 8), též v Registrech půhonných úzských z let 1527—1530 na listě 20. feria II. ante Galli, t. j. dne 14. října 1527 a na listě 33. feria IV. die Vincencii, t. j dne 22. ledna 1528. Z toho nade vši pochybnost jasně vysvítá, že Bohuslav Chrt z Ertína byl purkrabím v letech 1509—1529. Arnošt Oujezdecký z Oujezdce mohl tedy býti a byl jeho nástup- cem jen v době mezi dnem 22. června 1529 a dnem 8. července 1530, kdy poprvé v Registrech mezních se objevuje Jan Byšický z Byšic co purkrabí. Mýlka jest zde naprosto vyloučena. Jednáť se tu o téměř současné soudní listiny zanesené do Register mezních založených r. 1534 od samého Jana Byšického, který zajisté o všech těch věcech velmi dobře byl zpraven. Ostatně potvrzují i jiná soudní registra správnost těch údajů. Jana Byšického z Byšic na Svatém Poli — s tímto sídlem uvádí se poprvé r. 1551 ve při č. C. 16 — kladou F. Palacký i V. V. Tomek co purkrabí pražského pro leta 1530—1555. V našich Registrech přichází poprvé ve při č. A. 16 feria VI. die Kyliani, t. j. dne 8. července 1530, naposledy však ve při č. D. 16 až ve čtvrtek po sv. Vincenci, t. j. d. 23. ledna a v outerý po slavnosti Božího Těla, t. j. d. 9. června 1556. Při tomto druhém datum přichází sice jen co „prostředek“ a nejmenuje se výslovně purkrabím jako vždy jindy, ale byl patrně purkrabím ještě i tehdy, neboť přichází v těchto přích o meze purkrabí i na jiných místech co „prostředek“ t. j. pro- středník mezi svářícími se stranami. Byl tedy dle našich Register Jan Byšický z Byšic na Svatém Poli purkrabím pražským nejméně ode dne 8. července 1530 až do dne 9. června 1556. Téhož roku také zemřel. Jiří Kalenice z Kalenic a na Zručech byl dle F. Palackého purkrabím pražským r. 1556; dle záznamu v Registrech mezních zemřel v úřadě d. 25. března 1557 byv 31 neděl purkrabím. Je-li udání toto na den správné — a v takovýchto případech udávají stará registra soudní pravidelně vedle neděl i jednotlivé dny, pře- bývají-li nějaké — byl Jiří Kalenice z Kalenic purkrabím pražským ode dne 20. srpna 1556 do dne 25. března 1557. Albrecht Kapoun ze Svojkova a na Hlušcích byl dle F. Pala- ckého purkrabím v letech 1557—1569. V Registrech mezních uvádí se sice poprvé ve při č. D. 18 ve čtvrtek na den sv. Kyliana, t. j. dne 8. července 1557 a naposledy ve při č. E. 15 feria II. in octava
Strana 5
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 5 Petri Pauli, t. j. dne 4. července 1569, avšak v Registrech komornických z let 1568—1576 sig. VI. 29 přichází ještě na listě D. 17 v sobotu po Božím Těle, t. j. 27. května 1570 a na listě F. 6 feria V. post Oculi, t. j. dne 22. března 1571. Brzy na to stal se purkrabím kraje hradeckého. Píšeť nejv. purkrabí pražský Vilém z Rožmberka dne 16. srpna 1571 radám komory české mezi jiným: „poněvadž ještě místodržícího svého nemám“. Nebyl tedy v tom čase úřad purkrabský obsazen. Ceněk Míčan z Klinštejna a z Roztok na Hostivaři a Kamenici — takto se jmenuje r. 1574 ve při č. E. 19 — byl dle F. Palackého purkrabím od r. 1572. V Registrech plavých milosti dání a relací z let 1564—1617 sig. VI. 5 fol. 56 uvádí se poprvé co purkrabí v pátek po sv. Vítě, t. j. dne 20. června 1572. Zemřel, jsa purkrabím, v úterý po sv. Dorotě, t. j. dne 9. února 1580 (Registra svědomí sig. 2 G. 1 fol. A. 16.). Jiřík Mošaur z Valdova na Dobřejovicích byl dle F. Palackého purkrabím v letech 1583—1590. Avšak v Registrech komornických z let 1582—1584 sig. VI. 30 přichází na listě B. 18 co purkrabí již v neděli před sv. mistrem Janem Husí, t. j. dne 1. července 1582. Zemřel, jsa purkrabím, dne 1. října 1592. Po smrti Jiříka Mošaura osiřelo purkrabství pražské, poněvadž nedávno předtím, totiž dne 31. srpna 1592 i nejvyšší purkrabí pan Vilém z Rožmberka zemřel, úplně, tak že úřad po devět neděl byl zavřen. Aby tomu nedostatku odpomohl, jmenoval císař Rudolf II. Daniela Benedu z Nečtin na Přemyšlení „správcem a místodržícím úřadu purkrabství pražského“. F. Palacký ve svém seznamu o tom se nezmiňuje. Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic na Zalší a Protivíně (1593— 1603) stal se purkrabím dne 5. července 1593, jak ukazuje zápis v Registrech ukazování ku přem na soudě nejv. purkrabství praž. v letech 1589—1595 sig. VII. 8 při roce 1593 a na přídeštním listě Register milostí dání a poručení JMCské v letech 1593—1616 sig. VII. 32, jenž zní takto: „1593 v pondělí po sv. Prokopu opatu [t. j. d. 5. července urozený a statečný rytíř pan Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic a na Zalší v přítomnosti nejvyššího pana purkrabí pražského a nejvyšších pánův úředníkův a soudcův zemských za p. purkrabí hradu Praž- ského vyhlášen a téhož dne povinnost učinil.“ Na listě G. 7—9 týchž register připomíná se v úřadě ještě d. 3. března 1603. Jakub Menšík z Menštejna, JMCské rada, stal se purkrabím pražským dne 17. června 1603, jak o tom svědčí zápis na listu G. 2
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 5 Petri Pauli, t. j. dne 4. července 1569, avšak v Registrech komornických z let 1568—1576 sig. VI. 29 přichází ještě na listě D. 17 v sobotu po Božím Těle, t. j. 27. května 1570 a na listě F. 6 feria V. post Oculi, t. j. dne 22. března 1571. Brzy na to stal se purkrabím kraje hradeckého. Píšeť nejv. purkrabí pražský Vilém z Rožmberka dne 16. srpna 1571 radám komory české mezi jiným: „poněvadž ještě místodržícího svého nemám“. Nebyl tedy v tom čase úřad purkrabský obsazen. Ceněk Míčan z Klinštejna a z Roztok na Hostivaři a Kamenici — takto se jmenuje r. 1574 ve při č. E. 19 — byl dle F. Palackého purkrabím od r. 1572. V Registrech plavých milosti dání a relací z let 1564—1617 sig. VI. 5 fol. 56 uvádí se poprvé co purkrabí v pátek po sv. Vítě, t. j. dne 20. června 1572. Zemřel, jsa purkrabím, v úterý po sv. Dorotě, t. j. dne 9. února 1580 (Registra svědomí sig. 2 G. 1 fol. A. 16.). Jiřík Mošaur z Valdova na Dobřejovicích byl dle F. Palackého purkrabím v letech 1583—1590. Avšak v Registrech komornických z let 1582—1584 sig. VI. 30 přichází na listě B. 18 co purkrabí již v neděli před sv. mistrem Janem Husí, t. j. dne 1. července 1582. Zemřel, jsa purkrabím, dne 1. října 1592. Po smrti Jiříka Mošaura osiřelo purkrabství pražské, poněvadž nedávno předtím, totiž dne 31. srpna 1592 i nejvyšší purkrabí pan Vilém z Rožmberka zemřel, úplně, tak že úřad po devět neděl byl zavřen. Aby tomu nedostatku odpomohl, jmenoval císař Rudolf II. Daniela Benedu z Nečtin na Přemyšlení „správcem a místodržícím úřadu purkrabství pražského“. F. Palacký ve svém seznamu o tom se nezmiňuje. Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic na Zalší a Protivíně (1593— 1603) stal se purkrabím dne 5. července 1593, jak ukazuje zápis v Registrech ukazování ku přem na soudě nejv. purkrabství praž. v letech 1589—1595 sig. VII. 8 při roce 1593 a na přídeštním listě Register milostí dání a poručení JMCské v letech 1593—1616 sig. VII. 32, jenž zní takto: „1593 v pondělí po sv. Prokopu opatu [t. j. d. 5. července urozený a statečný rytíř pan Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic a na Zalší v přítomnosti nejvyššího pana purkrabí pražského a nejvyšších pánův úředníkův a soudcův zemských za p. purkrabí hradu Praž- ského vyhlášen a téhož dne povinnost učinil.“ Na listě G. 7—9 týchž register připomíná se v úřadě ještě d. 3. března 1603. Jakub Menšík z Menštejna, JMCské rada, stal se purkrabím pražským dne 17. června 1603, jak o tom svědčí zápis na listu G. 2
Strana 6
6 XII. V. Schulz: uvedených již Register milostí dání a poručení JMCské v letech 1593—1616 sig. VII. 32, jenž zní takto: „Leta Páně 1603 v outerý po památce sv. Víta dědice českého [t. j. dne 17. června] urozený a statečný rytíř pan Jakub Menšík z Men- štejna na Velkém Vosově a Skřipli, JMCské radda, prokurator v krá- lovství českém, od JMCské za pana purkrabí hradu Pražského jest vy- hlášen a dosazen a v kancelláři JMCské české v přítomnosti JMtí nejvyš- ších pánův úředníkův a soudcův zemských níže psanou povinnost vykonal. Z čehož Pán Bůh rač pochválen býti. Amen. „Já — přísahám Pánu Bohu, všem božím svatým a nejjasnějšímu knížeti a pánu panu Rudolfovi II. římskému císaři jakožto králi českýmu JMti a nejvyzšímu purkrabí pražskému, kterej by koliv od JMCské jakožto krále českého zvolen a dosazen byl, všem pánům a vladykám království českého i vší obci téhož království chudému i bohatému, že v tomto ouřadu purkrabě hradu Pražského pravdu vésti, křivdu tupiti a všecku tejnost raddy zachovati chci a toho jinak učiniti nemám ani pro přízeň ani pro kterou jinou věc. Tak mi Bůh pomáhej i všickni světí. Když po zvolení Matyáše za krále českého všecky úřady zemské byly obnovovány, chtěl se pan Jakub Menšík vzdáti úřadu purkrab- ského pro sešlost věkem a churavost; ale povolil konečně výslovnému přání nového krále a zůstal, jak o tom svědčí následující zápis na listu F. 10 zmíněných již Register milostí dání a poručení JMCské v letech 1593—1616 sig. VII. 32: „Leta 1611 ve čtvrtek po památce sv. Víta [t. j. dne 16. června JMt pán pan Adam z Šternberka na Bechyni a Zelené Hoře v přítomnosti nejjasnějšího knížete a pána Matyáše II., z boží milosti uherského a če- ského krále, povinnost k nejvyššímu purkrabství pražskému JMKské obno- viti ráčil.“ „Na zejtří potom v pátek [17. června] pan purkrabě hradu Praž- ského pánům raddám oznámil, že jest se nadál podle nejedné žádosti své od JMti pana nejvyššího purkrabí pražského, že z povinnosti té pro sešlost věku a nedostatek zdraví svého propuštěn bude, však že toho na ten čas nijakž užiti nemohl, nébrž že mu i jisté oznámení od JMKské vzkázáno jest, protož že to Pánu Bohu poručiti musí a dále z poručení JMti nej- vyššího pana purkrabí pražského pánům raddám oznamuje, že JMt žádati ráčí, aby dáleji v povinnostech svých zůstávali, panu purkrabí lidských spravedlností pomohli fedrovati. JMt pán jim se zakazovati ráčí, pokudž by kterého z nich v čem fedrovati moci ráčil, že to ochotně rád učiniti ráčí a obnovením povinnosti že jich stížiti chtíti neráčí, než při předešlých povinnostech je zůstavovati, toliko aby se k nim přiznali. I přiznali se k povinnostem svým p. Jan Zikmund Knobloch z Knoblshofu, p. Albrecht Pfefrkorn z Ottapachu [sic] a na Jinovicích [sic], p. Václav Viduna Oby- tecký z Obytec a na Kydlinech, p. Přibík Jeníšek z Újezda, Pavel Weis
6 XII. V. Schulz: uvedených již Register milostí dání a poručení JMCské v letech 1593—1616 sig. VII. 32, jenž zní takto: „Leta Páně 1603 v outerý po památce sv. Víta dědice českého [t. j. dne 17. června] urozený a statečný rytíř pan Jakub Menšík z Men- štejna na Velkém Vosově a Skřipli, JMCské radda, prokurator v krá- lovství českém, od JMCské za pana purkrabí hradu Pražského jest vy- hlášen a dosazen a v kancelláři JMCské české v přítomnosti JMtí nejvyš- ších pánův úředníkův a soudcův zemských níže psanou povinnost vykonal. Z čehož Pán Bůh rač pochválen býti. Amen. „Já — přísahám Pánu Bohu, všem božím svatým a nejjasnějšímu knížeti a pánu panu Rudolfovi II. římskému císaři jakožto králi českýmu JMti a nejvyzšímu purkrabí pražskému, kterej by koliv od JMCské jakožto krále českého zvolen a dosazen byl, všem pánům a vladykám království českého i vší obci téhož království chudému i bohatému, že v tomto ouřadu purkrabě hradu Pražského pravdu vésti, křivdu tupiti a všecku tejnost raddy zachovati chci a toho jinak učiniti nemám ani pro přízeň ani pro kterou jinou věc. Tak mi Bůh pomáhej i všickni světí. Když po zvolení Matyáše za krále českého všecky úřady zemské byly obnovovány, chtěl se pan Jakub Menšík vzdáti úřadu purkrab- ského pro sešlost věkem a churavost; ale povolil konečně výslovnému přání nového krále a zůstal, jak o tom svědčí následující zápis na listu F. 10 zmíněných již Register milostí dání a poručení JMCské v letech 1593—1616 sig. VII. 32: „Leta 1611 ve čtvrtek po památce sv. Víta [t. j. dne 16. června JMt pán pan Adam z Šternberka na Bechyni a Zelené Hoře v přítomnosti nejjasnějšího knížete a pána Matyáše II., z boží milosti uherského a če- ského krále, povinnost k nejvyššímu purkrabství pražskému JMKské obno- viti ráčil.“ „Na zejtří potom v pátek [17. června] pan purkrabě hradu Praž- ského pánům raddám oznámil, že jest se nadál podle nejedné žádosti své od JMti pana nejvyššího purkrabí pražského, že z povinnosti té pro sešlost věku a nedostatek zdraví svého propuštěn bude, však že toho na ten čas nijakž užiti nemohl, nébrž že mu i jisté oznámení od JMKské vzkázáno jest, protož že to Pánu Bohu poručiti musí a dále z poručení JMti nej- vyššího pana purkrabí pražského pánům raddám oznamuje, že JMt žádati ráčí, aby dáleji v povinnostech svých zůstávali, panu purkrabí lidských spravedlností pomohli fedrovati. JMt pán jim se zakazovati ráčí, pokudž by kterého z nich v čem fedrovati moci ráčil, že to ochotně rád učiniti ráčí a obnovením povinnosti že jich stížiti chtíti neráčí, než při předešlých povinnostech je zůstavovati, toliko aby se k nim přiznali. I přiznali se k povinnostem svým p. Jan Zikmund Knobloch z Knoblshofu, p. Albrecht Pfefrkorn z Ottapachu [sic] a na Jinovicích [sic], p. Václav Viduna Oby- tecký z Obytec a na Kydlinech, p. Přibík Jeníšek z Újezda, Pavel Weis
Strana 7
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. z Petřína vrchní písař soudu †, Jan Musil Podvinský z Dobrovičan de- positor; Jan Ladislav Stehlík z Čenkova, Adam Kapoun z Karlova, Jan Cyprian z Liboše, Jan Gerle z Děvína písaři při soudu; komorníci: Lau- renc Paříz Žibotickej, Václav Fratský z Bedrsdorfu; holomci: Jiřík Troján, Václav Weyda, Jiřík Dubánek.“ Naposledy připomíná se v týchž Registrech pan Jakub Menšík z Menštejna na Vitanovicích a Těmicích co purkrabí na listě K. 9 dne 26. dubna 1614 a v Polouletí k času sv. Jiří 1615 sig. III. C. 3 fol. 6 ještě v pondělí po sv. Vavřinci, t. j. dne 11. srpna 1614. Vzdav se brzy potom úřadu svého zemřel ještě téhož roku. Zachariáš Kába z Rybňan, JMCské rada, byl purkrabím v letech 1614—1619. V Polouletí k času sv. Jiří 1615 sig. III. C. 3 fol. 32 uvádí se poprvé v středu po sv. Diviši, t. j. 15. října 1614. Když se na podzim roku 1619 pro churavost úřadu svého vzdal, ustanovili dne 15. října 1619 direktorové za prozatímního jeho nástupce Jana Zikmunda Knoblocha z Knoblochshofu, jak o tom svědčí zápis na listě A. 8 Register červených sig. VII. 33, jenž zní takto: „Jich Milost páni direktorové, správcové a raddy zemské ráčí při urozeném a statečném rytíři panu Janovi Zygmundovi Knoblochovi z Kno- blochshofu, raddě soudu nejvyššího purkrabství pražského, nařizovati: Po- něvadž pan purkrabě hradu Pražského za příčinou nemoci své odpuštění vzal i také pečeť svou od úřadu vyzdvihl, aby tehdy lidé v spravedlivosti své nehynuli, protož aby týž pan z Knoblochshofu jakožto nejstarší radda to místo zastával a pod pečetí svou půl leta napřed věděti dání, půhony, důhony a obeslání vypravovati dal i také klíče od úřadu k sobě přijal a týž úřad zatím až do dalšího nařízení opatroval. Actum in consilio direc- torum 15. Octobris 1619. — Pavel z Říčan m. p. — V. B. z Budova m. p. — Jan Vostrovec m. p. — Albrecht Pfeferkorn m. p. — Šťastný Václav z Chyš a z Egrberku m. p. — Tobiáš Štefek m. p. — Jan Šultys m. p. — Maximilián Hošťálek m. p.“ Za krále Fridricha Falckého byl purkrabím Ernfrid Berbisdorf z Berbisdorfu (1619—1620), který se sice v Registrech růžových nále zových z let 1615—1620 sig. 2 J. 4 uvádí naposledy v středu po ne- děli Rogationum, t. j. dne 27. května 1620, avšak úřadoval až do bitvy bělohorské, t. j. do dne 8. listopadu toho roku, po které ihned ze země navždy odejel. V následujících letech byl soud nejv. purkrabství jako i jiné zavřen. Teprve patentem ze dne 8. července 1622 oznámil místodržící v království českém Karel kníže z Lichtenštejna, že úřad nejvyššího purkrabství opět jest otevřen a nový purkrabí pražský jmenován:
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. z Petřína vrchní písař soudu †, Jan Musil Podvinský z Dobrovičan de- positor; Jan Ladislav Stehlík z Čenkova, Adam Kapoun z Karlova, Jan Cyprian z Liboše, Jan Gerle z Děvína písaři při soudu; komorníci: Lau- renc Paříz Žibotickej, Václav Fratský z Bedrsdorfu; holomci: Jiřík Troján, Václav Weyda, Jiřík Dubánek.“ Naposledy připomíná se v týchž Registrech pan Jakub Menšík z Menštejna na Vitanovicích a Těmicích co purkrabí na listě K. 9 dne 26. dubna 1614 a v Polouletí k času sv. Jiří 1615 sig. III. C. 3 fol. 6 ještě v pondělí po sv. Vavřinci, t. j. dne 11. srpna 1614. Vzdav se brzy potom úřadu svého zemřel ještě téhož roku. Zachariáš Kába z Rybňan, JMCské rada, byl purkrabím v letech 1614—1619. V Polouletí k času sv. Jiří 1615 sig. III. C. 3 fol. 32 uvádí se poprvé v středu po sv. Diviši, t. j. 15. října 1614. Když se na podzim roku 1619 pro churavost úřadu svého vzdal, ustanovili dne 15. října 1619 direktorové za prozatímního jeho nástupce Jana Zikmunda Knoblocha z Knoblochshofu, jak o tom svědčí zápis na listě A. 8 Register červených sig. VII. 33, jenž zní takto: „Jich Milost páni direktorové, správcové a raddy zemské ráčí při urozeném a statečném rytíři panu Janovi Zygmundovi Knoblochovi z Kno- blochshofu, raddě soudu nejvyššího purkrabství pražského, nařizovati: Po- něvadž pan purkrabě hradu Pražského za příčinou nemoci své odpuštění vzal i také pečeť svou od úřadu vyzdvihl, aby tehdy lidé v spravedlivosti své nehynuli, protož aby týž pan z Knoblochshofu jakožto nejstarší radda to místo zastával a pod pečetí svou půl leta napřed věděti dání, půhony, důhony a obeslání vypravovati dal i také klíče od úřadu k sobě přijal a týž úřad zatím až do dalšího nařízení opatroval. Actum in consilio direc- torum 15. Octobris 1619. — Pavel z Říčan m. p. — V. B. z Budova m. p. — Jan Vostrovec m. p. — Albrecht Pfeferkorn m. p. — Šťastný Václav z Chyš a z Egrberku m. p. — Tobiáš Štefek m. p. — Jan Šultys m. p. — Maximilián Hošťálek m. p.“ Za krále Fridricha Falckého byl purkrabím Ernfrid Berbisdorf z Berbisdorfu (1619—1620), který se sice v Registrech růžových nále zových z let 1615—1620 sig. 2 J. 4 uvádí naposledy v středu po ne- děli Rogationum, t. j. dne 27. května 1620, avšak úřadoval až do bitvy bělohorské, t. j. do dne 8. listopadu toho roku, po které ihned ze země navždy odejel. V následujících letech byl soud nejv. purkrabství jako i jiné zavřen. Teprve patentem ze dne 8. července 1622 oznámil místodržící v království českém Karel kníže z Lichtenštejna, že úřad nejvyššího purkrabství opět jest otevřen a nový purkrabí pražský jmenován:
Strana 8
8 XII. V. Schulz: „Jakož všem obyvatelům ze všech tří stavův království českého to jest dobře vědomé, kterak pro vejtržné v zemi a království tomto českém proti JMCské králi a pánu, pánu nás všech nejmilostivějšímu, pozdvižení a těžké zavedení obecní pokoj, řád a právo v zemi již od čtyr let až po- savad odpočívati musely, pročež soudové vyžší i nižší zemští zastavení a spravedlnost potlačená byla, podle čehož i soud nejvyššího purkrabství pražského až posavad zavřený zůstával a obyvatelé — k spravedlnostem svým přicházeti a náležitého opatření dosahovati nemohli. Kteroužto obtíž- nost lidskou a obecní naříkání majíce my — v svém bedlivém povážení a chtíce tomu podle nejvyšší možnosti, aby těm velikým všech obyvatelův obtížnostem pomalu spomáháno a k spravedlnostem lidským, jak a komu náleží, přístup učiněn býti mohl —, z těch příčin jsme — při — panu Adamovi starším z Šternberka — nejvyšším purkrabím pražském to, aby zase ouřad svůj nejvyššího purkrabství pražského odevříti dal, spůsobili, tak aby purkrabě hradu Pražského, jakožto místodržící jeho, nyní vnově dosazený s jinými osobami a raddami téhož soudu přísežnými lidi v spra- vedlnostech a potřebách jich, jakž to předešlý spůsob a řád ukazuje, fedroval, listy obrannými též po zápisích zatýkacích a zatčení po přísud- cích, vejpověděch a práva až na vrch dovedení dopomožení učinil, pů- hony a obeslání k ouřadu přijímati, je vypravovati nařídil, soudy k jistým dnům pokládal, nálezy, přísudky a vejpovědi i všecko to, což k témuž ouřadu od starodávna náleželo a povinnosti jeho přísluší, s náležitým respektem nejvyššího purkrabí pražského činil a jednomu každému v případ- nostech a potřebách jeho volného přístupu a fedruňku v rovnosti jak bohatému tak chudému udělovati hleděl.“ Tímto vnově jmenovaným a takto dne 8. července 1622 ohláše- ným purkrabím byl pan Václav Viduna Obytecký z Obytec a na Kře- myži, JMCské rada (1622—1623). Jiří mladší Mitrovský z Nemyšle na Záběhlicích a Manětíně, JMCské rada a komorník, který dle F. Palackého byl purkrabím v letech 1623—1628, přichází v tomto úřadě poprvé v Registrech červených sig. VII. 33 fol. C. 1 dne 31. října 1623 a naposledy v Registrech vejpovědních žalobních červených z let 1628—1647 sig. 2 J. 5 na listu A. 4 ještě první pátek v postě, t. j. dne 2. března 1629 a na listech A. 5—8, ač ne výslovně jmenován, ve čtvrtek po neděli Invocavit t. j. dne 8. března 1629. Jeho nástupcem byl pan Humprecht Račín z Račína na Hrádku a Bělči, JMCské rada, dle F. Palackéko v letech 1630—1633. Ale v uvedených právě Registrech vejpovědních sig. 2 J. 5 přichází Hum- precht Račín co purkrabí poprvé na listu A. 9 již v pondělí po ne- děli Exaudi, t. j. dne 28. května 1629. Naposledy uvádí se v těchto Registrech na listu H. 7 v středu po Všech Svatých, t. j. dne 5. listo- padu 1631 ale to jen proto, že rozsudky soudu nejvyššího purkrabství
8 XII. V. Schulz: „Jakož všem obyvatelům ze všech tří stavův království českého to jest dobře vědomé, kterak pro vejtržné v zemi a království tomto českém proti JMCské králi a pánu, pánu nás všech nejmilostivějšímu, pozdvižení a těžké zavedení obecní pokoj, řád a právo v zemi již od čtyr let až po- savad odpočívati musely, pročež soudové vyžší i nižší zemští zastavení a spravedlnost potlačená byla, podle čehož i soud nejvyššího purkrabství pražského až posavad zavřený zůstával a obyvatelé — k spravedlnostem svým přicházeti a náležitého opatření dosahovati nemohli. Kteroužto obtíž- nost lidskou a obecní naříkání majíce my — v svém bedlivém povážení a chtíce tomu podle nejvyšší možnosti, aby těm velikým všech obyvatelův obtížnostem pomalu spomáháno a k spravedlnostem lidským, jak a komu náleží, přístup učiněn býti mohl —, z těch příčin jsme — při — panu Adamovi starším z Šternberka — nejvyšším purkrabím pražském to, aby zase ouřad svůj nejvyššího purkrabství pražského odevříti dal, spůsobili, tak aby purkrabě hradu Pražského, jakožto místodržící jeho, nyní vnově dosazený s jinými osobami a raddami téhož soudu přísežnými lidi v spra- vedlnostech a potřebách jich, jakž to předešlý spůsob a řád ukazuje, fedroval, listy obrannými též po zápisích zatýkacích a zatčení po přísud- cích, vejpověděch a práva až na vrch dovedení dopomožení učinil, pů- hony a obeslání k ouřadu přijímati, je vypravovati nařídil, soudy k jistým dnům pokládal, nálezy, přísudky a vejpovědi i všecko to, což k témuž ouřadu od starodávna náleželo a povinnosti jeho přísluší, s náležitým respektem nejvyššího purkrabí pražského činil a jednomu každému v případ- nostech a potřebách jeho volného přístupu a fedruňku v rovnosti jak bohatému tak chudému udělovati hleděl.“ Tímto vnově jmenovaným a takto dne 8. července 1622 ohláše- ným purkrabím byl pan Václav Viduna Obytecký z Obytec a na Kře- myži, JMCské rada (1622—1623). Jiří mladší Mitrovský z Nemyšle na Záběhlicích a Manětíně, JMCské rada a komorník, který dle F. Palackého byl purkrabím v letech 1623—1628, přichází v tomto úřadě poprvé v Registrech červených sig. VII. 33 fol. C. 1 dne 31. října 1623 a naposledy v Registrech vejpovědních žalobních červených z let 1628—1647 sig. 2 J. 5 na listu A. 4 ještě první pátek v postě, t. j. dne 2. března 1629 a na listech A. 5—8, ač ne výslovně jmenován, ve čtvrtek po neděli Invocavit t. j. dne 8. března 1629. Jeho nástupcem byl pan Humprecht Račín z Račína na Hrádku a Bělči, JMCské rada, dle F. Palackéko v letech 1630—1633. Ale v uvedených právě Registrech vejpovědních sig. 2 J. 5 přichází Hum- precht Račín co purkrabí poprvé na listu A. 9 již v pondělí po ne- děli Exaudi, t. j. dne 28. května 1629. Naposledy uvádí se v těchto Registrech na listu H. 7 v středu po Všech Svatých, t. j. dne 5. listo- padu 1631 ale to jen proto, že rozsudky soudu nejvyššího purkrabství
Strana 9
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 9 pražského od listopadu r. 1631 až do června r. 1634 v těchto Registrech zaneseny nejsou. Z úřadu purkrabského propuštěn byl dne 28. listopadu 1633, jak o tom svědčí zápis na třetím přídeštním listě Register červených milostí a plných mocí dání z let 1617—1634 sig. VII. 33, jenž zní takto: „Leta 1633 v pondělí po sv. Kateřině 28. Novembris urozený a statečný rytíř pan Humprecht Račín z Račína z povinnosti purkrabství hradu Pražského od JMti pána nejvyššího pana purkrabího pražského vysoce- urozeného pána pana Adama z Valdštejna propuštěn a ihned zase tu tehdáž té chvíle urozený a statečný rytíř pan Jan Jezberovský z Olivé Hory a na Chotči, JMCské radda, na jeho místo dosazen, a urozený a statečný rytíř pan Václav Vrabský Tluxa z Vrabí a na Zdechovicích za raddu. Vydána oboum pánům povinnost a přísaha v domě JMti páně leta a dne svrchupsaného ráno po osmý hodině na půl orloji v přítomnosti pana Humprechta Račína a pánův radd pana Jindřicha Častolara z Dlouhé Vsi, p. Jana z Byšic a pana Karla Vilíma Hejnce z Hiršperka, též v pří- tomnosti všech tehdejších písařův od soudu nejvyššího purkrabství praž- ského." V pondělí po sv. Prokopu, t. j. dne 10. července 1634 objevuje se na listu H. 9 Register vejpovědních sig. 2 J. 5 poprvé co pur- krabí pan Jan Jezberovský z Olivé Hory a na Chotči, JMCské rada, kterého F. Palacký v seznamu svém vůbec nemá ponechávaje leta 1634—1638 neobsazená. Dle právě svrchu otištěného zápisu byl však pan Jezberovský dosazen v úřad svůj již dne 28. listopadu 1633. Naposledy uvádí se co purkrabí výslovně při soudech dne 5.—14. června 1636 a sice na listech K. 7—9. To však jen z té příčiny, že se co rozsudí v čele rozsudků od 14. února 1637 až do 5. července 1638 na listech K. 9 — L. 16 uvádějí celkově jen „páni raddy soudu nejvyzšího purkrabství pražského“ a od 6. listopadu 1638 až do 23. září 1645 na listech L. 17—W. 18 sám „nejjasnější, nejnepřemože- nější a velikomocný kníže a pán pan Ferdinand III., volený římský císař, uherský a český král oc.“ V následující části a sice od listo- padu r. 1645 až do konce r. 1647 na listech W. 18— AA. 8 pronáší sice rozsudky „jménem JMti římského císaře oc“ opět místopurkrabí pražský, ale příjměním svým více se neuvádí. Nejspíše byl Jan Jez- berovský z Olivé Hory purkrabím pražským, v kteréžto hodnosti se v Registrech žalobních červených sig. 2 F. 23 fol. X. 20 ještě dne 27. července 1637 výslovně uvádí, až asi do měsíce července r. 1638. neboť nástupce jeho Karel Vilém Hejnc z Hiršperku dle F. Palackého purkrabí v letech 1639—1649 byl dle svého vlastnoručního zápisu v seznamu níže oti-
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 9 pražského od listopadu r. 1631 až do června r. 1634 v těchto Registrech zaneseny nejsou. Z úřadu purkrabského propuštěn byl dne 28. listopadu 1633, jak o tom svědčí zápis na třetím přídeštním listě Register červených milostí a plných mocí dání z let 1617—1634 sig. VII. 33, jenž zní takto: „Leta 1633 v pondělí po sv. Kateřině 28. Novembris urozený a statečný rytíř pan Humprecht Račín z Račína z povinnosti purkrabství hradu Pražského od JMti pána nejvyššího pana purkrabího pražského vysoce- urozeného pána pana Adama z Valdštejna propuštěn a ihned zase tu tehdáž té chvíle urozený a statečný rytíř pan Jan Jezberovský z Olivé Hory a na Chotči, JMCské radda, na jeho místo dosazen, a urozený a statečný rytíř pan Václav Vrabský Tluxa z Vrabí a na Zdechovicích za raddu. Vydána oboum pánům povinnost a přísaha v domě JMti páně leta a dne svrchupsaného ráno po osmý hodině na půl orloji v přítomnosti pana Humprechta Račína a pánův radd pana Jindřicha Častolara z Dlouhé Vsi, p. Jana z Byšic a pana Karla Vilíma Hejnce z Hiršperka, též v pří- tomnosti všech tehdejších písařův od soudu nejvyššího purkrabství praž- ského." V pondělí po sv. Prokopu, t. j. dne 10. července 1634 objevuje se na listu H. 9 Register vejpovědních sig. 2 J. 5 poprvé co pur- krabí pan Jan Jezberovský z Olivé Hory a na Chotči, JMCské rada, kterého F. Palacký v seznamu svém vůbec nemá ponechávaje leta 1634—1638 neobsazená. Dle právě svrchu otištěného zápisu byl však pan Jezberovský dosazen v úřad svůj již dne 28. listopadu 1633. Naposledy uvádí se co purkrabí výslovně při soudech dne 5.—14. června 1636 a sice na listech K. 7—9. To však jen z té příčiny, že se co rozsudí v čele rozsudků od 14. února 1637 až do 5. července 1638 na listech K. 9 — L. 16 uvádějí celkově jen „páni raddy soudu nejvyzšího purkrabství pražského“ a od 6. listopadu 1638 až do 23. září 1645 na listech L. 17—W. 18 sám „nejjasnější, nejnepřemože- nější a velikomocný kníže a pán pan Ferdinand III., volený římský císař, uherský a český král oc.“ V následující části a sice od listo- padu r. 1645 až do konce r. 1647 na listech W. 18— AA. 8 pronáší sice rozsudky „jménem JMti římského císaře oc“ opět místopurkrabí pražský, ale příjměním svým více se neuvádí. Nejspíše byl Jan Jez- berovský z Olivé Hory purkrabím pražským, v kteréžto hodnosti se v Registrech žalobních červených sig. 2 F. 23 fol. X. 20 ještě dne 27. července 1637 výslovně uvádí, až asi do měsíce července r. 1638. neboť nástupce jeho Karel Vilém Hejnc z Hiršperku dle F. Palackého purkrabí v letech 1639—1649 byl dle svého vlastnoručního zápisu v seznamu níže oti-
Strana 10
10 XII. V. Schulz: štěném jmenován purkrabím již dne 7. srpna 1638; služební přísahu vykonal pro nedostatek zdraví teprve dne 25. září t. r. To potvrzuje i zápis na čtvrtém přídeštním listě zmíněných již Register červených sig. VII. 33 tohoto znění: „Leta 1638 v sobotu po sv. Matouši 25. Septembris vysoce urozený hrabě a pán pan Jaroslav Bořita svaté římské říše hrabě z Martinic, vladař domu Smečanského, pán na Smečně, Slaném, Prunnersdorfě a Plá- nici, JMCské a Kské radda, komorník a od JMCské nařízený nejvyšší purkrabě pražský, osobně k ouřadu soudu nejvyššího purkrabství praž- ského přijeti a v přítomnosti p. Ladislava Jindřicha Častolara z Dlouhé Vsi, téhož soudu nejvyššího purkrabství pražského raddy, p. Sylvestra Floryna z Lambštejna, vrchního písaře, a jiných osob ouřadních uroze- nému a statečnému rytíři panu Karlovi Vilímovi Hejncovi z Hiršperku od JMCské jistejm dekretem nařízenému místopurkrabímu pražskému povin- nost vydati poručiti, dotčeného pak p. Ladislava Jindřicha Častolara, p. Sylvestra Floryna a jiné osoby ouřadní při předešle učiněných povin- nostech zůstaviti ráčil. Za jeho úřadování byl ode d. 4. května 1639 až do dne 4. čer- vence 1640 a od 26. července 1648 až do 26. února 1650 úřad pur- krabský úplně uzavřen, jak dokazují následující na šestém přídeštním listě častěji jmenovaných Register červených sig. VII. 33 se nachá- zející zápisy: „Leta 1639, 4. Maii z poručení JMti nejvyššího pana purkrabí pražského p. Karel Vilím Hejne z Hiršperku, místopurkrabě pražský, oznámil, že se ouřad purkrabský zavírá do dalšího nařízení zase. Leta 1640, 4. Julii ouřad zase otevřen a práva propuštěna. — Leta 1639, 4. Maii práva zastavena pro vpád do země nepřátelský Panýra. Leta 1640, 4. Julii práva zase propuštěna. — Leta 1648, 26. Julii Khönigsmark učinil vpád na Malou Stranu. Práva zastavena. Leta 1650, 26. Februarii práva zase dle předešlého spůsobu propuštěna na poručení JMCské.“ Jan Vilém Gerštorf z Gerštorfu a z Malšvic, k jehož letu pur- krabování 1650 F. Palacký otazník připojil, dosazen byl v úřad purkrabský dle seznamu níže otištěného dne 17. června 1650. Dle Register vyměření žlutých tulipánových z let 1642—1723 sig. 2 J. 6 fol. B. 8 předsedal soudu co purkrabí naposledy dne 22. března 1653. Předsedal sice na tomto soudu nejvyššího purkrabství ještě i v září 1653 a v lednu 1654 ale to již v prvním případě co cís. rada a soudce zemský a v druhém co cís. rada a purkrabě kraje hradeckého jen „jakožto od Jeho Excellencí pána pana nejvyššího purkrabí praž- ského v nepřítomnosti JMCské raddy a pana místopurkrabí pražského k tomu dožádaný.“
10 XII. V. Schulz: štěném jmenován purkrabím již dne 7. srpna 1638; služební přísahu vykonal pro nedostatek zdraví teprve dne 25. září t. r. To potvrzuje i zápis na čtvrtém přídeštním listě zmíněných již Register červených sig. VII. 33 tohoto znění: „Leta 1638 v sobotu po sv. Matouši 25. Septembris vysoce urozený hrabě a pán pan Jaroslav Bořita svaté římské říše hrabě z Martinic, vladař domu Smečanského, pán na Smečně, Slaném, Prunnersdorfě a Plá- nici, JMCské a Kské radda, komorník a od JMCské nařízený nejvyšší purkrabě pražský, osobně k ouřadu soudu nejvyššího purkrabství praž- ského přijeti a v přítomnosti p. Ladislava Jindřicha Častolara z Dlouhé Vsi, téhož soudu nejvyššího purkrabství pražského raddy, p. Sylvestra Floryna z Lambštejna, vrchního písaře, a jiných osob ouřadních uroze- nému a statečnému rytíři panu Karlovi Vilímovi Hejncovi z Hiršperku od JMCské jistejm dekretem nařízenému místopurkrabímu pražskému povin- nost vydati poručiti, dotčeného pak p. Ladislava Jindřicha Častolara, p. Sylvestra Floryna a jiné osoby ouřadní při předešle učiněných povin- nostech zůstaviti ráčil. Za jeho úřadování byl ode d. 4. května 1639 až do dne 4. čer- vence 1640 a od 26. července 1648 až do 26. února 1650 úřad pur- krabský úplně uzavřen, jak dokazují následující na šestém přídeštním listě častěji jmenovaných Register červených sig. VII. 33 se nachá- zející zápisy: „Leta 1639, 4. Maii z poručení JMti nejvyššího pana purkrabí pražského p. Karel Vilím Hejne z Hiršperku, místopurkrabě pražský, oznámil, že se ouřad purkrabský zavírá do dalšího nařízení zase. Leta 1640, 4. Julii ouřad zase otevřen a práva propuštěna. — Leta 1639, 4. Maii práva zastavena pro vpád do země nepřátelský Panýra. Leta 1640, 4. Julii práva zase propuštěna. — Leta 1648, 26. Julii Khönigsmark učinil vpád na Malou Stranu. Práva zastavena. Leta 1650, 26. Februarii práva zase dle předešlého spůsobu propuštěna na poručení JMCské.“ Jan Vilém Gerštorf z Gerštorfu a z Malšvic, k jehož letu pur- krabování 1650 F. Palacký otazník připojil, dosazen byl v úřad purkrabský dle seznamu níže otištěného dne 17. června 1650. Dle Register vyměření žlutých tulipánových z let 1642—1723 sig. 2 J. 6 fol. B. 8 předsedal soudu co purkrabí naposledy dne 22. března 1653. Předsedal sice na tomto soudu nejvyššího purkrabství ještě i v září 1653 a v lednu 1654 ale to již v prvním případě co cís. rada a soudce zemský a v druhém co cís. rada a purkrabě kraje hradeckého jen „jakožto od Jeho Excellencí pána pana nejvyššího purkrabí praž- ského v nepřítomnosti JMCské raddy a pana místopurkrabí pražského k tomu dožádaný.“
Strana 11
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 11 Bernard Ignác Šmerovský z Lidkovic — v seznamu F. Pala- ckého jmenuje se omylem Ferdinand — stal se purkrabím dne 24. dubna 1653. Václav František Kořenský z Terešova na Mezříčí a Ostrolov- ském Oujezdci, jejž F. Palacký uvádí jen pro rok 1654, byl dle svého vlastnoručního záznamu dosazen v úřad purkrabský dne 17. října 1654. V Registrech vyměření žlutých tulipánových z let 1642—1723 sig. 2 J. 6 objevuje se naposledy na listu D. 18 dne 29. října 1661 zároveň i co soudce zemský. Lambert František Hřebenář z Harrachu (1661—1664) byl do- sazen v úřad purkrabský dne 5. prosince 1661. V Registrech tulipá- nových sig. 2 J. 6 fol. E. 6 přichází co purkrabí naposledy dne 26. května 1664, kteréhož dne dle níže položeného seznamu vykonal i úřední přísahu co purkrabí kraje hradeckého a královský místo- držící. Krištof Leopold František Račín z Račína a na Hluboši od F. Palackého jen v roce 1664 uvedený vykonal úřední přísahu co purkrabí dne 6. září 1664; soudu předsedal dle Register tulipánových sig. 2 J. 6 fol. E. 7 poprvé dne 25. září t. r. a naposledy fol. F. 7 dne 12. května 1671. Ignác Gottfried z Houssonu, rytíř hrobu božího v Jerusalemě, v seznamu F. Palackého jen v r. 1671 přicházející, byl dosazen v úřad purkrabský dne 14. září 1671; soudu předsedal poprvé dne 26. září t. r., naposledy dne 18. května 1676. (Registra sig. 2 J. 6 fol. F. 8 a F. 15.) Albrecht Václav Hložek ze Žampachu (1676—1683) byl dosazen v úřad purkrabský dne 25. září 1676; předsedal soudu poprvé dne 5. listopadu t. r., naposledy dne 26. září 1682. (Registra sig. 2 J. 6 fol. F. 16 a G. 7.) Jan Karel z Golče na Mašťově, Kobylníku a Velikém Pálči byl dosazen v úřad purkrabský dne 17. března 1683 a zemřel, jsa pur- krabím, dne 25. dubna 1695. F. Palacký uvádí jej v úřadě purkrab- ském jen v letech 1683—1685. Václav Ernfrid Antonín z Binago na Chocenicích a Břežanech (1695—1711) byl dosazen v úřad purkrabský dne 4. listopadu 1695; na soudu předsedal dle Register sig. 2 J. 6 fol. H. 10 poprvé dne 13. prosince t. r. Zemřel v Praze dne 17. září 1711. Pořad purkrabí pražských v XVI. a XVII. století doplněný a opravený takto dle záznamů v různých registrech úřadu nejvyššího
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 11 Bernard Ignác Šmerovský z Lidkovic — v seznamu F. Pala- ckého jmenuje se omylem Ferdinand — stal se purkrabím dne 24. dubna 1653. Václav František Kořenský z Terešova na Mezříčí a Ostrolov- ském Oujezdci, jejž F. Palacký uvádí jen pro rok 1654, byl dle svého vlastnoručního záznamu dosazen v úřad purkrabský dne 17. října 1654. V Registrech vyměření žlutých tulipánových z let 1642—1723 sig. 2 J. 6 objevuje se naposledy na listu D. 18 dne 29. října 1661 zároveň i co soudce zemský. Lambert František Hřebenář z Harrachu (1661—1664) byl do- sazen v úřad purkrabský dne 5. prosince 1661. V Registrech tulipá- nových sig. 2 J. 6 fol. E. 6 přichází co purkrabí naposledy dne 26. května 1664, kteréhož dne dle níže položeného seznamu vykonal i úřední přísahu co purkrabí kraje hradeckého a královský místo- držící. Krištof Leopold František Račín z Račína a na Hluboši od F. Palackého jen v roce 1664 uvedený vykonal úřední přísahu co purkrabí dne 6. září 1664; soudu předsedal dle Register tulipánových sig. 2 J. 6 fol. E. 7 poprvé dne 25. září t. r. a naposledy fol. F. 7 dne 12. května 1671. Ignác Gottfried z Houssonu, rytíř hrobu božího v Jerusalemě, v seznamu F. Palackého jen v r. 1671 přicházející, byl dosazen v úřad purkrabský dne 14. září 1671; soudu předsedal poprvé dne 26. září t. r., naposledy dne 18. května 1676. (Registra sig. 2 J. 6 fol. F. 8 a F. 15.) Albrecht Václav Hložek ze Žampachu (1676—1683) byl dosazen v úřad purkrabský dne 25. září 1676; předsedal soudu poprvé dne 5. listopadu t. r., naposledy dne 26. září 1682. (Registra sig. 2 J. 6 fol. F. 16 a G. 7.) Jan Karel z Golče na Mašťově, Kobylníku a Velikém Pálči byl dosazen v úřad purkrabský dne 17. března 1683 a zemřel, jsa pur- krabím, dne 25. dubna 1695. F. Palacký uvádí jej v úřadě purkrab- ském jen v letech 1683—1685. Václav Ernfrid Antonín z Binago na Chocenicích a Břežanech (1695—1711) byl dosazen v úřad purkrabský dne 4. listopadu 1695; na soudu předsedal dle Register sig. 2 J. 6 fol. H. 10 poprvé dne 13. prosince t. r. Zemřel v Praze dne 17. září 1711. Pořad purkrabí pražských v XVI. a XVII. století doplněný a opravený takto dle záznamů v různých registrech úřadu nejvyššího
Strana 12
12 XII. V. Schulz: purkrabství pražského jest tedy počínajíc Jindřichem Tunklem z Brníčka následovní: Jindřich Tunkl z Brníčka 1507—1509. Bohuslav Chrt z Ertína 1509—1529. Arnošt Oujezdecký z Oujezdce 1529—1530. Jan Byšický z Byšic na Svatém Poli 1530—1556. Jiří Kalenice z Kalenic na Zručech 1556 d. 20. srpna † 1557 d. 25. března. Albrecht Kapoun ze Svojkova na Hlušcích 1557—1571. Čeněk Míčan z Klinštejna a Roztok 1572 † 1580 d. 9. února. Jiřík Mošaur z Valdova na Dobřejovicích 1582 † 1592 d. 1. října. Daniel Beneda z Nečtin, správce a místodržící úřadu purkrab- ství pražského, 1592—1593. Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic na Zalší a Protivíně 1593 d. 5. července —1603. Jakub Menšík z Menštejna 1603 d. 17. června - 1614. Zachariáš Kába z Rybňan 1614—1619. Jan Zikmund Knobloch z Knoblochshofu, zástupce purkrabího ode dne 15. října 1619. Ernfrid Berbisdorf z Berbisdorfu 1619—1620 d. 8. listopadu. Václav Viduna Obytecký z Obytec na Křemyži 1622 d. 8. čer- vence — 1623. Jiří mladší Mitrovský z Nemyšle na Záběhlicích a Manětíně 1623 —1629. Humprecht Račín z Račína na Hrádku a Bělči 1629—1633 dne 28. listopadu. Jan Jezberovský z Olivé Hory na Chotči 1633 d. 28. listopadu 1638. Karel Vilém Hejnc z Hiršperku 1638 d. 7. srpna — 1649. Jan Vilém Gerštorf z Gerštorfu a z Malšvic 1650 d. 17. června 1653. Bernard Ignác Šmerovský z Lidkovic 1653 d. 24. dubna — 1654. Václav František Kořenský z Terešova na Mezříčí a Ostrolov- ském Oujezdci 1654 d. 17. října —1661. Lambert František Hřebenář z Harrachu 1661 d. 5. prosince —1664 d. 26. května. Krištof Leopold František Račín z Račína na Hluboši 1664 d. 6. září —1671. Ignác Gottfrid z Houssonu 1671 d. 14. září —1676.
12 XII. V. Schulz: purkrabství pražského jest tedy počínajíc Jindřichem Tunklem z Brníčka následovní: Jindřich Tunkl z Brníčka 1507—1509. Bohuslav Chrt z Ertína 1509—1529. Arnošt Oujezdecký z Oujezdce 1529—1530. Jan Byšický z Byšic na Svatém Poli 1530—1556. Jiří Kalenice z Kalenic na Zručech 1556 d. 20. srpna † 1557 d. 25. března. Albrecht Kapoun ze Svojkova na Hlušcích 1557—1571. Čeněk Míčan z Klinštejna a Roztok 1572 † 1580 d. 9. února. Jiřík Mošaur z Valdova na Dobřejovicích 1582 † 1592 d. 1. října. Daniel Beneda z Nečtin, správce a místodržící úřadu purkrab- ství pražského, 1592—1593. Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic na Zalší a Protivíně 1593 d. 5. července —1603. Jakub Menšík z Menštejna 1603 d. 17. června - 1614. Zachariáš Kába z Rybňan 1614—1619. Jan Zikmund Knobloch z Knoblochshofu, zástupce purkrabího ode dne 15. října 1619. Ernfrid Berbisdorf z Berbisdorfu 1619—1620 d. 8. listopadu. Václav Viduna Obytecký z Obytec na Křemyži 1622 d. 8. čer- vence — 1623. Jiří mladší Mitrovský z Nemyšle na Záběhlicích a Manětíně 1623 —1629. Humprecht Račín z Račína na Hrádku a Bělči 1629—1633 dne 28. listopadu. Jan Jezberovský z Olivé Hory na Chotči 1633 d. 28. listopadu 1638. Karel Vilém Hejnc z Hiršperku 1638 d. 7. srpna — 1649. Jan Vilém Gerštorf z Gerštorfu a z Malšvic 1650 d. 17. června 1653. Bernard Ignác Šmerovský z Lidkovic 1653 d. 24. dubna — 1654. Václav František Kořenský z Terešova na Mezříčí a Ostrolov- ském Oujezdci 1654 d. 17. října —1661. Lambert František Hřebenář z Harrachu 1661 d. 5. prosince —1664 d. 26. května. Krištof Leopold František Račín z Račína na Hluboši 1664 d. 6. září —1671. Ignác Gottfrid z Houssonu 1671 d. 14. září —1676.
Strana 13
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 13 Albrecht Václav Hložek ze Žampachu 1676 d. 25. září — 1683. Jan Karel z Golče na Mašťově 1683 d. 17. března † 1695 dne 25. dubna. Václav Ernfrid Antonín z Binago na Chocenicích 1695 d. 4. listo- padu † 1711 d. 17. září. Tato řada purkrabí hradu Pražského v XVI. a XVII. století jest úplná až na malou mezeru ode dne 9. února 1580, kdy zemřel Čeněk Míčan z Klinštejna, do dne 1. července 1582, kdy poprvé v Registrech se připomíná v úřadě tom Jiřík Mošaur z Valdova. Ode dne 8. listopadu 1620 až do dne 8. července 1622 byl stav vými- nečný; soud purkrabský jako i ostatní soudy byl zdvižen; purkrabí v té době vůbec nebylo. Jedná se tedy jen o vyplnění první mezery. Úřední registra nepodávají nám dokladu, zdali snad pan Jiří Mošaur nebyl bezprostředním nástupcem Čeňka Míčana; jisto jest jen, že byl purkrabím již přede dnem 1. července 1582. Ani „Sněmy české“ nám tu nepomáhají. V nich VI, 331 uvádí se Jiří Mošaur poprvé co pur- krabí teprve mezi relatory sněmu, který se počal dne 13. a skončil dne 27. května 1583. V dobrozdání tamtéž VI, 9 uveřejněném, které komora česká dne 12. ledna 1581 císaři o některých artikulích po- dala, jmenuje se ještě jen prostě radou soudu nejvyššího purkrabství. Pravíť se tam doslovně: „dieweil der Unterburggraf, vor welchem die Sachen bei den Gränitzen geführt worden, mit Tod abgangen und seiner Räth, so mit ihme darüber gesessen, allein zwo Personen als Georg Maschauer und Jaroslav Chinský verhanden — dass E. M. in Gegenwart obgemelter zweier des Burggrafen Räth allen nothdurf- tigen Bericht einnehmen.“ Snad by mohl pomoci mezeru onu vypl- niti zápis č. M. 13 v Registrech deposicí kladení svědomí v letech 1577—1594 sig. VI. 9, který zní takto: „1581 v pátek po neděli Oculi [t. j. dne 3. března] Lidmila Kovanická oc položila svědomí Jindřichovi Pouzarovi z Michnic.“ Po straně připsána jest rukou písaře, který podobné poznámky v letech 1581—1583 do register zapisoval, tato poznámka: „Toto svědomí Lidmily Kovanické vydáno jest Alžbětě Kořenské s poručení p. Jiřího Kapouna z Smiřic.“ Po- něvadž, jakž z jiných zápisů jest zřejmo, nařizoval vydávání psaných svědomí z úředního uschování sám purkrabí pražský, bylo by možno, že v tom čase byl Jiří Kapoun ze Smiřic purkrabím. Poněvadž však toto domnění jinými bezpečnějšími doklady potvrditi nemohu, ne- uvádím pana Jiřího Kapouna ze Smiřic v svrchu položeném pořadu purkrabí hradu Pražského.
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 13 Albrecht Václav Hložek ze Žampachu 1676 d. 25. září — 1683. Jan Karel z Golče na Mašťově 1683 d. 17. března † 1695 dne 25. dubna. Václav Ernfrid Antonín z Binago na Chocenicích 1695 d. 4. listo- padu † 1711 d. 17. září. Tato řada purkrabí hradu Pražského v XVI. a XVII. století jest úplná až na malou mezeru ode dne 9. února 1580, kdy zemřel Čeněk Míčan z Klinštejna, do dne 1. července 1582, kdy poprvé v Registrech se připomíná v úřadě tom Jiřík Mošaur z Valdova. Ode dne 8. listopadu 1620 až do dne 8. července 1622 byl stav vými- nečný; soud purkrabský jako i ostatní soudy byl zdvižen; purkrabí v té době vůbec nebylo. Jedná se tedy jen o vyplnění první mezery. Úřední registra nepodávají nám dokladu, zdali snad pan Jiří Mošaur nebyl bezprostředním nástupcem Čeňka Míčana; jisto jest jen, že byl purkrabím již přede dnem 1. července 1582. Ani „Sněmy české“ nám tu nepomáhají. V nich VI, 331 uvádí se Jiří Mošaur poprvé co pur- krabí teprve mezi relatory sněmu, který se počal dne 13. a skončil dne 27. května 1583. V dobrozdání tamtéž VI, 9 uveřejněném, které komora česká dne 12. ledna 1581 císaři o některých artikulích po- dala, jmenuje se ještě jen prostě radou soudu nejvyššího purkrabství. Pravíť se tam doslovně: „dieweil der Unterburggraf, vor welchem die Sachen bei den Gränitzen geführt worden, mit Tod abgangen und seiner Räth, so mit ihme darüber gesessen, allein zwo Personen als Georg Maschauer und Jaroslav Chinský verhanden — dass E. M. in Gegenwart obgemelter zweier des Burggrafen Räth allen nothdurf- tigen Bericht einnehmen.“ Snad by mohl pomoci mezeru onu vypl- niti zápis č. M. 13 v Registrech deposicí kladení svědomí v letech 1577—1594 sig. VI. 9, který zní takto: „1581 v pátek po neděli Oculi [t. j. dne 3. března] Lidmila Kovanická oc položila svědomí Jindřichovi Pouzarovi z Michnic.“ Po straně připsána jest rukou písaře, který podobné poznámky v letech 1581—1583 do register zapisoval, tato poznámka: „Toto svědomí Lidmily Kovanické vydáno jest Alžbětě Kořenské s poručení p. Jiřího Kapouna z Smiřic.“ Po- něvadž, jakž z jiných zápisů jest zřejmo, nařizoval vydávání psaných svědomí z úředního uschování sám purkrabí pražský, bylo by možno, že v tom čase byl Jiří Kapoun ze Smiřic purkrabím. Poněvadž však toto domnění jinými bezpečnějšími doklady potvrditi nemohu, ne- uvádím pana Jiřího Kapouna ze Smiřic v svrchu položeném pořadu purkrabí hradu Pražského.
Strana 14
14 XII. V. Schulz: II. Tito jsou byli purkrabové menší na hradě Pražském za paměti pana Rozvody starého. 37. Janek z Hrádku 1442. Čeněk prokurator. Vrabský starý. Mladota z Hradecka. Vlašimský z Kynšperku. Votík Hromada. Šраň. Bohuslav Lítovský. Medek starý z Valdeku. Hynek Kladrubský. Žďárský. Prase.1) Kalenice z Plzenska. Mareš Labuť z Švamberka. Summa všech XXIIIma 3) Jiřík Kalenice z Kalenic a na Zručech. Ten byl XXXI nedělí; kterýž umřel leta oc LVII° ve čtvrtek na den Vtělení Pána Krista [25. března 1557]. Albrecht Kapoun z Svojkova a na Hlušcích. Pan Ceněk Míčan z Klinštejna a z Roztok na Kamenici. Umřel 9. Februarii leta 1580. Jiřík Mošaur z Valdova na Dobřejovicích. Umřel 1. Octo. A. 1592. Daniel Beneda z Nečtin a na Přemyšlení od JMCské jakožto krále českého nařízený správce a místodržící úřadu purkrabství Praž- Makuška starý. Čieč. Rendl. Chmelický. Skuhrovský. Pan Tunkl. Bohuslav Chrt. Arnošt Oujezdecký. Jan Byšický. V Lvových půhon- ných2) leta oc XXX° D. XII. Ten byl purkrabí XXVI let; kterýž umřel leta oc LVI° vzav od- puštění ve čtvrti letě. 1) V Registrech úzských půhonných z r. 1516 přicházejí na listě F. 2 „držitelé statku někdy Voldřicha Prasete z Kopeče“ a „paní Anna z Petrupině, manželka jeho Prasetova.“ 2) Tato Registra soudu nejvyššího purkrabství pražského se nezachovala. Nejstarší zachovaná jsou: Registra půhonná z let 1509—1510 a Registra půhonná první kupidová z let 1537—1538. 3) Tyto 23 purkrabí hradu Pražského z let 1442—1556 vypočítává V. V. Tomek ve svém Dějepise města Prahy IX, 256 a XI, 409 následovně: Jan z Královic řečený z Hrádku 1438—1445, Děpolt z Risenberka 1445—1448, Čeněk z Klinštejna 1451—1461, Vratislav z Mitrovic 1462—1463, Václav ze Skuhrova 1463—1464, Mladota z Veselice 1469—1470, Alexander Kapoun ze Smiřic 1472— 1474, Albrecht Ojíř z Očedělic 1475—1478, Oldřich Medek z Valdeka 1478—1483, [Jan Špan z Barštýna 1483—1484 jest vynechán, F. Palacký však jej uvádí], Petr
14 XII. V. Schulz: II. Tito jsou byli purkrabové menší na hradě Pražském za paměti pana Rozvody starého. 37. Janek z Hrádku 1442. Čeněk prokurator. Vrabský starý. Mladota z Hradecka. Vlašimský z Kynšperku. Votík Hromada. Šраň. Bohuslav Lítovský. Medek starý z Valdeku. Hynek Kladrubský. Žďárský. Prase.1) Kalenice z Plzenska. Mareš Labuť z Švamberka. Summa všech XXIIIma 3) Jiřík Kalenice z Kalenic a na Zručech. Ten byl XXXI nedělí; kterýž umřel leta oc LVII° ve čtvrtek na den Vtělení Pána Krista [25. března 1557]. Albrecht Kapoun z Svojkova a na Hlušcích. Pan Ceněk Míčan z Klinštejna a z Roztok na Kamenici. Umřel 9. Februarii leta 1580. Jiřík Mošaur z Valdova na Dobřejovicích. Umřel 1. Octo. A. 1592. Daniel Beneda z Nečtin a na Přemyšlení od JMCské jakožto krále českého nařízený správce a místodržící úřadu purkrabství Praž- Makuška starý. Čieč. Rendl. Chmelický. Skuhrovský. Pan Tunkl. Bohuslav Chrt. Arnošt Oujezdecký. Jan Byšický. V Lvových půhon- ných2) leta oc XXX° D. XII. Ten byl purkrabí XXVI let; kterýž umřel leta oc LVI° vzav od- puštění ve čtvrti letě. 1) V Registrech úzských půhonných z r. 1516 přicházejí na listě F. 2 „držitelé statku někdy Voldřicha Prasete z Kopeče“ a „paní Anna z Petrupině, manželka jeho Prasetova.“ 2) Tato Registra soudu nejvyššího purkrabství pražského se nezachovala. Nejstarší zachovaná jsou: Registra půhonná z let 1509—1510 a Registra půhonná první kupidová z let 1537—1538. 3) Tyto 23 purkrabí hradu Pražského z let 1442—1556 vypočítává V. V. Tomek ve svém Dějepise města Prahy IX, 256 a XI, 409 následovně: Jan z Královic řečený z Hrádku 1438—1445, Děpolt z Risenberka 1445—1448, Čeněk z Klinštejna 1451—1461, Vratislav z Mitrovic 1462—1463, Václav ze Skuhrova 1463—1464, Mladota z Veselice 1469—1470, Alexander Kapoun ze Smiřic 1472— 1474, Albrecht Ojíř z Očedělic 1475—1478, Oldřich Medek z Valdeka 1478—1483, [Jan Špan z Barštýna 1483—1484 jest vynechán, F. Palacký však jej uvádí], Petr
Strana 15
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 15 ského.4) (Protože tehdáž nejvyzší purkrabě Pražský3) i tolikéž pur- krabě hradu Pražského brzo jeden po druhým zemřeli a ouřad tehdáž 9 nedělí pořád zavřín byl.) Pan Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic na Zalší a Protivíně, purkrabě hradu Pražského. 1603. Pan Jakub Menšík z Menštejna, JMCské radda a purkrabě hradu Pražského. Pan Zachariáš Kába z Rybňan, JMCské radda a purkrabě hradu Pražského. Pan Ernfrid Berbistorf z Berbistorfu a na Sluhách, purkrabě hradu Pražského. V rebelii ten. Pan Václav Viduna Obytecký z Obytec a na Křemuži, JMCské radda a purkrabě hradu Pražského. Pan Jiří mladší Mitrovský z Nemyšle na Záběhlicích a Manětíně, JMCské radda, komorník, purkrabí hradu Pražského. Pan Humprecht Račín z Račína na Hrádku a Bělči, JMCské radda a purkrabí hradu Pražského. Pan Jan Jezberovský z Olivé Hory a na Chotči5), JMCské radda a purkrabě hradu Pražského. Já Karel Vilém Hejnc z Hiršperku dosazen sem z poručení JMtí pánův místodržících za raddu soudu nejv. purkrabství pražského 10 Martii leta 1625, v kteréžto povinnosti sem až do 7. Aug. leta 1638, to jest 13 let 21 neděl a 3 dni zůstával. Potom nadepsaného leta a dne totiž 1638, 7. Aug. od JC a KMti Ferdinanda toho jmena třetího za místopurkrabí pražského volen a skrze dekret učiněný vy- hlášen; ku kterémužto ouřadu sem povinnost vykonal a dosazen (pro nedostatek zdraví svého prvé nemohouc) 25. Septembris téhož leta 1638. Potom posléze totiž leta 1640, 1. Febr. titulem raddy JMCské obdařen. Pán Bůh rač dáti, abych v témž povolání jeho svatou pomocí z Nemyčevsi 1485, Mareš ze Švamberka 1485—1487 Václav Číč z Nemyčevsi 1487—1490, Oldřich z Chrastu na Žďáře 1491—1492, Oldřich z Kalenice 1493, Albrecht Rendl z Oušavy 1494—1496, Sigmund z Chmelic 1496—1502, Jan La- šovský z Lašovic 1503, Jeronym ze Skuhrova 1504—1505, Jindřich Tunkl z Brníčka 1507—1509, Bohuslav Chrt z Ertína 1509-1525, Arnošt Oujezdecký z Oujezdce 1526 a Hanuš Byšický 1530—1555. 4) F. Palacký ve svém Přehledu nejvyšších ouředníků zemských jej ne- uvádí. 5) Nejvyšší purkrabí pražský pan Vilém z Rožmberka na Krumlově zemřel dne 31. srpna 1592. 6) F. Palacký ve svém Seznamu jej neuvádí ponechávaje leta 1634—1638 neobsazená.
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 15 ského.4) (Protože tehdáž nejvyzší purkrabě Pražský3) i tolikéž pur- krabě hradu Pražského brzo jeden po druhým zemřeli a ouřad tehdáž 9 nedělí pořád zavřín byl.) Pan Jiřík mladší Vratislav z Mitrovic na Zalší a Protivíně, purkrabě hradu Pražského. 1603. Pan Jakub Menšík z Menštejna, JMCské radda a purkrabě hradu Pražského. Pan Zachariáš Kába z Rybňan, JMCské radda a purkrabě hradu Pražského. Pan Ernfrid Berbistorf z Berbistorfu a na Sluhách, purkrabě hradu Pražského. V rebelii ten. Pan Václav Viduna Obytecký z Obytec a na Křemuži, JMCské radda a purkrabě hradu Pražského. Pan Jiří mladší Mitrovský z Nemyšle na Záběhlicích a Manětíně, JMCské radda, komorník, purkrabí hradu Pražského. Pan Humprecht Račín z Račína na Hrádku a Bělči, JMCské radda a purkrabí hradu Pražského. Pan Jan Jezberovský z Olivé Hory a na Chotči5), JMCské radda a purkrabě hradu Pražského. Já Karel Vilém Hejnc z Hiršperku dosazen sem z poručení JMtí pánův místodržících za raddu soudu nejv. purkrabství pražského 10 Martii leta 1625, v kteréžto povinnosti sem až do 7. Aug. leta 1638, to jest 13 let 21 neděl a 3 dni zůstával. Potom nadepsaného leta a dne totiž 1638, 7. Aug. od JC a KMti Ferdinanda toho jmena třetího za místopurkrabí pražského volen a skrze dekret učiněný vy- hlášen; ku kterémužto ouřadu sem povinnost vykonal a dosazen (pro nedostatek zdraví svého prvé nemohouc) 25. Septembris téhož leta 1638. Potom posléze totiž leta 1640, 1. Febr. titulem raddy JMCské obdařen. Pán Bůh rač dáti, abych v témž povolání jeho svatou pomocí z Nemyčevsi 1485, Mareš ze Švamberka 1485—1487 Václav Číč z Nemyčevsi 1487—1490, Oldřich z Chrastu na Žďáře 1491—1492, Oldřich z Kalenice 1493, Albrecht Rendl z Oušavy 1494—1496, Sigmund z Chmelic 1496—1502, Jan La- šovský z Lašovic 1503, Jeronym ze Skuhrova 1504—1505, Jindřich Tunkl z Brníčka 1507—1509, Bohuslav Chrt z Ertína 1509-1525, Arnošt Oujezdecký z Oujezdce 1526 a Hanuš Byšický 1530—1555. 4) F. Palacký ve svém Přehledu nejvyšších ouředníků zemských jej ne- uvádí. 5) Nejvyšší purkrabí pražský pan Vilém z Rožmberka na Krumlově zemřel dne 31. srpna 1592. 6) F. Palacký ve svém Seznamu jej neuvádí ponechávaje leta 1634—1638 neobsazená.
Strana 16
16 XII. V. Schulz: a milostí posilněn a dary Ducha svatého naplněn jsa jednomu kaž- dému podle spravedlnosti v tom ouřadě činiti a za to odplatu v nebe- ském království budoucně dostati mohl. Amen. K. V. H. Z H. Sta. pan Jan Vilím Geršdorf z Geršdorfu a z Malšvic skrze Jeho Excell. pána pana Bernarta Ignatiusa hrabě z Martinic, nejv. hofmistra v království českém, za místopurkrabího pražského dosazen jest 17. Junii a. 1650 a povinnost na kancelláři vykonal. Brzo potom 1654 p. místodržícím učiněn. Sta. Bernart Ignatius Šmerovský z Lidkovic učiněn nejprv za raddu a brzo potom 24. Aprilis a. 1653 místopurkrabím pražským a soudcem zemským učiněn i nejvyšším berníkem. Já Václav František Kořenský z Terešova na Mezříčí a Ostrolov- ském Oujezdci, JMCské soudův komorního a dvorského radda, skrze Jeho Excellencí pána pana Bernarta Ignatiusa hraběte z Martinic, nejvyzšího purkrabího, jsem dosazen za místopurkrabího pražského 17. Octobris leta 1654 a týž den při ouřadu nejvyzšího purkrabství pražského povinnost vykonal. Urozený a statečný rytíř pan Lambert František Hřebenář z Harrachu (titul) skrze J. V. Hrab. Exellencí p. p. Bernardta Igna- tiusa hrab. z Martinic, nejvyzšího purkrabího pražského, po přečtení JMCské milostivé resolucí a vykonané přísahy [sic] při úřadě pur- krabským dosazen za místopurkrabí pražského u přítomnosti ně- kterých pánův radd totiž p. Bzenskýho, p. Skala, p. Vořikovskýho, p. Mazánka, p. Balkouna [sic], též jinších osob při úřadě zůstáva- jících — p. Adam Khayl, přední písař, povinnost vydával — 5. dne měsíce Decembris leta Páně 1661. V letu 166 učiněn nejvyzším berníkem v království českém3). Zase leta Páně 1664, 26. dne měsíce Maji vejš jmenovaný p. Lamberdt z Harrachu vykonal povinnost v kancelláři za purkrabího kraje hradeckýho a královského místo- držícího. Urozený a statečný rytíř p. Krištof Leopold František Račín z Račína a na Hluboši u přítomnosti J. Excell. p. p. nejv. purkra- bího pražského (titul) povinnost za místopurkrabího 6. dne měsíce Septembris a. 1664 vykonal. Vysoce urozený hrabě p. p. Bernardt Ignatius sv. římské říše hrabě z Martinic, vladař domu Smečanského [sic], pán na Smečně, Slaném, Hořovicích a Komárově, rytíř zlatého rouna, JMti římského císaře, uherského a českého krále skutečná tejná radda, komorník, 7) V Registrech vyměření žlutých tulipánových z let 1642—1723 sig. 2 J. 6 jmenuje se nejvyšším berníkem na listu D. 19. poprvé dne 15. července 1662.
16 XII. V. Schulz: a milostí posilněn a dary Ducha svatého naplněn jsa jednomu kaž- dému podle spravedlnosti v tom ouřadě činiti a za to odplatu v nebe- ském království budoucně dostati mohl. Amen. K. V. H. Z H. Sta. pan Jan Vilím Geršdorf z Geršdorfu a z Malšvic skrze Jeho Excell. pána pana Bernarta Ignatiusa hrabě z Martinic, nejv. hofmistra v království českém, za místopurkrabího pražského dosazen jest 17. Junii a. 1650 a povinnost na kancelláři vykonal. Brzo potom 1654 p. místodržícím učiněn. Sta. Bernart Ignatius Šmerovský z Lidkovic učiněn nejprv za raddu a brzo potom 24. Aprilis a. 1653 místopurkrabím pražským a soudcem zemským učiněn i nejvyšším berníkem. Já Václav František Kořenský z Terešova na Mezříčí a Ostrolov- ském Oujezdci, JMCské soudův komorního a dvorského radda, skrze Jeho Excellencí pána pana Bernarta Ignatiusa hraběte z Martinic, nejvyzšího purkrabího, jsem dosazen za místopurkrabího pražského 17. Octobris leta 1654 a týž den při ouřadu nejvyzšího purkrabství pražského povinnost vykonal. Urozený a statečný rytíř pan Lambert František Hřebenář z Harrachu (titul) skrze J. V. Hrab. Exellencí p. p. Bernardta Igna- tiusa hrab. z Martinic, nejvyzšího purkrabího pražského, po přečtení JMCské milostivé resolucí a vykonané přísahy [sic] při úřadě pur- krabským dosazen za místopurkrabí pražského u přítomnosti ně- kterých pánův radd totiž p. Bzenskýho, p. Skala, p. Vořikovskýho, p. Mazánka, p. Balkouna [sic], též jinších osob při úřadě zůstáva- jících — p. Adam Khayl, přední písař, povinnost vydával — 5. dne měsíce Decembris leta Páně 1661. V letu 166 učiněn nejvyzším berníkem v království českém3). Zase leta Páně 1664, 26. dne měsíce Maji vejš jmenovaný p. Lamberdt z Harrachu vykonal povinnost v kancelláři za purkrabího kraje hradeckýho a královského místo- držícího. Urozený a statečný rytíř p. Krištof Leopold František Račín z Račína a na Hluboši u přítomnosti J. Excell. p. p. nejv. purkra- bího pražského (titul) povinnost za místopurkrabího 6. dne měsíce Septembris a. 1664 vykonal. Vysoce urozený hrabě p. p. Bernardt Ignatius sv. římské říše hrabě z Martinic, vladař domu Smečanského [sic], pán na Smečně, Slaném, Hořovicích a Komárově, rytíř zlatého rouna, JMti římského císaře, uherského a českého krále skutečná tejná radda, komorník, 7) V Registrech vyměření žlutých tulipánových z let 1642—1723 sig. 2 J. 6 jmenuje se nejvyšším berníkem na listu D. 19. poprvé dne 15. července 1662.
Strana 17
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 17 královský místodržící a nejvyzší purkrabě pražský v království če- ském, 14. dne Septembris leta 1671 ráčil jest urozeného a statečného rytíře pana Ignatiusa Kottfrida z Haussonů po vydané jemu přísaze za místopurkrabího u přítomnosti jistých pánův radd, jakž v kalen- dáři vyznamenáno se nachází, dosaditi. Vysoce urozený hrabě p. p. Bernardt Ignatius sv. římské říše hrabě z Martinic, vladař domu Smečanského, pán na Směčně, Slaném, Hořovicích a Komárově, rytíř zlatého rouna, JMCské uherského a če- ského krále skutečná tejná radda, komorník, královský místodržící a nejvyšší purkrabě pražský v království českém, 25. dne měsíce Septembris leta 1676 ráčil jest urozeného a statečného rytíře pana Albrechta Václava Hložka z Žampachu po vydané jemu přísaze za místopurkrabího u přítomnosti jistých pánův radd, jakž v kalendáři vyznamenáno se nachází, dosaditi Vysoce urozený pán pan Bernadt Ignatius sv. řím. říše hrabě z Martinic, vladař domu Smečenského, pán na Smečně, Slaném, Hořo- vicích a Komárově, rytíř zlatého rouna, JMti římského císaře, uher- ského a českého krále skutečná tejná radda, komorník, královský místodržící a nejvyzší purkrabě pražský v království českém, ráčil jest osobně urozeného a statečného rytíře pana Jana Karla z Golče na Mašově, Kobylníku a Velkém Pálči po vydané jemu přísaze 17. dne měsíce Martii leta 1683 za místopurkrabího u přítomnosti pánův radd dosaditi. Brzo potom soudcem zemským a hejtmanem král. Men šího města Pražského učiněn těch třech officií společně užíval Mortuns 15 Aprilis a. 1695. Leta Páně 1695 dne 4. Novembris vysoce urozený pán pan Adolf Vratislav sv. římské říše hrabě z Šternberka, pán na Zásmu- kách oc, rytíř zlatého rouna, JMti římského císaře, uherského a če- ského krále skutečná tejná radda, komorník, královský místodržící a nejvyzší purkrabí pražský v království českém, ráčil jest osobu [sic] urozeného a statečného rytíře pana Václava Ehrenfrieda Antonína z Binago na Chocenicích a Břežanech po vydané jemu přísaze u pří- tomnosti některých pánův radd dosaditi. ☞
Purkrabí hradu Pražského v letech 1438—1711. 17 královský místodržící a nejvyzší purkrabě pražský v království če- ském, 14. dne Septembris leta 1671 ráčil jest urozeného a statečného rytíře pana Ignatiusa Kottfrida z Haussonů po vydané jemu přísaze za místopurkrabího u přítomnosti jistých pánův radd, jakž v kalen- dáři vyznamenáno se nachází, dosaditi. Vysoce urozený hrabě p. p. Bernardt Ignatius sv. římské říše hrabě z Martinic, vladař domu Smečanského, pán na Směčně, Slaném, Hořovicích a Komárově, rytíř zlatého rouna, JMCské uherského a če- ského krále skutečná tejná radda, komorník, královský místodržící a nejvyšší purkrabě pražský v království českém, 25. dne měsíce Septembris leta 1676 ráčil jest urozeného a statečného rytíře pana Albrechta Václava Hložka z Žampachu po vydané jemu přísaze za místopurkrabího u přítomnosti jistých pánův radd, jakž v kalendáři vyznamenáno se nachází, dosaditi Vysoce urozený pán pan Bernadt Ignatius sv. řím. říše hrabě z Martinic, vladař domu Smečenského, pán na Smečně, Slaném, Hořo- vicích a Komárově, rytíř zlatého rouna, JMti římského císaře, uher- ského a českého krále skutečná tejná radda, komorník, královský místodržící a nejvyzší purkrabě pražský v království českém, ráčil jest osobně urozeného a statečného rytíře pana Jana Karla z Golče na Mašově, Kobylníku a Velkém Pálči po vydané jemu přísaze 17. dne měsíce Martii leta 1683 za místopurkrabího u přítomnosti pánův radd dosaditi. Brzo potom soudcem zemským a hejtmanem král. Men šího města Pražského učiněn těch třech officií společně užíval Mortuns 15 Aprilis a. 1695. Leta Páně 1695 dne 4. Novembris vysoce urozený pán pan Adolf Vratislav sv. římské říše hrabě z Šternberka, pán na Zásmu- kách oc, rytíř zlatého rouna, JMti římského císaře, uherského a če- ského krále skutečná tejná radda, komorník, královský místodržící a nejvyzší purkrabí pražský v království českém, ráčil jest osobu [sic] urozeného a statečného rytíře pana Václava Ehrenfrieda Antonína z Binago na Chocenicích a Břežanech po vydané jemu přísaze u pří- tomnosti některých pánův radd dosaditi. ☞
- I: Array
- 1: Array