z 363 stránek
Titul
I
II
III
IV
Předmluva
V
VI
Úvod
VII
VIII
IX
X
XI
XII
XIII
XIV
XV
XVI
Edice
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
31
32
33
34
35
36
37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
47
48
49
50
51
52
53
54
55
56
57
58
59
60
61
62
63
64
65
66
67
68
69
70
71
72
73
74
75
76
77
78
79
80
81
82
83
84
85
86
87
88
89
90
91
92
93
94
95
96
97
98
99
100
101
102
103
104
105
106
107
108
109
110
111
112
113
114
115
116
117
118
119
120
121
122
123
124
125
126
127
128
129
130
131
132
133
134
135
136
137
138
139
140
141
142
143
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
158
159
160
161
162
163
164
165
166
167
168
169
170
171
172
Slovník
173
174
175
176
177
178
179
180
181
182
183
184
185
186
187
188
189
190
191
192
193
194
195
196
197
198
199
200
201
202
203
204
205
206
207
208
209
210
211
212
213
214
215
216
217
218
219
220
221
222
223
224
225
226
227
228
229
230
231
232
233
234
235
236
237
238
239
240
241
242
243
244
245
246
247
248
249
250
251
252
253
254
255
256
257
258
259
260
261
262
263
264
265
266
267
268
269
270
271
272
273
274
275
276
277
278
279
280
281
282
283
284
285
286
287
288
289
290
291
292
293
294
295
296
297
298
299
300
301
302
303
304
305
306
307
308
309
310
311
312
313
314
315
316
317
318
319
320
321
322
323
324
325
326
327
328
329
330
331
332
333
334
335
336
337
338
339
340
341
342
343
344
Opravy a doplňky
345
346
347
Název:
Cestopis t. zv. Mandevilla ; český překlad pořízený Vavřincem z Březové
Autor:
Šimek, František
Rok vydání:
1911
Místo vydání:
Praha
Česká národní bibliografie:
Počet stran celkem:
363
Obsah:
- I: Titul
- V: Předmluva
- VII: Úvod
- 1: Edice
- 173: Slovník
- 345: Opravy a doplňky
upravit
Strana I
CESTOPIS T. ZV. MANDEVILLA. ČESKÝ PŘEKLAD POŘÍZENÝ VAVŘINCEM Z BŘEZOVÉ. K VYDÁNÍ PŘIPRAVIL, ÚVODEM A SLOVNÍKEM OPATŘIL DR. FRANTIŠEK ŠIMEK. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1911.
CESTOPIS T. ZV. MANDEVILLA. ČESKÝ PŘEKLAD POŘÍZENÝ VAVŘINCEM Z BŘEZOVÉ. K VYDÁNÍ PŘIPRAVIL, ÚVODEM A SLOVNÍKEM OPATŘIL DR. FRANTIŠEK ŠIMEK. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1911.
Strana II
SREKA PRAMERDNV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. SKUPINA PRVNÍ. PAMÁTKY A REČI LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I. - ČÍSLO 9. CESTOPIS T. ZV. MANDEVILLA. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1911.
SREKA PRAMERDNV KU POZNÁNÍ LITERÁRNÍHO ŽIVOTA V ČECHÁCH, NA MORAVĚ A V SLEZSKU. VYDÁVÁ III. TŘIDA ČESKÉ AKADEMIE CÍSARE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. SKUPINA PRVNÍ. PAMÁTKY A REČI LITERATURY ČESKÉ. ŘADA I. - ČÍSLO 9. CESTOPIS T. ZV. MANDEVILLA. V PRAZE. NÁKLADEM ČESKÉ AKADEMIE CÍSAŘE FRANTIŠKA JOSEFA PRO VĚDY, SLOVESNOST A UMĚNÍ. 1911.
Strana III
Strana IV
Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a c. k. české vysoké školy technické v Praze.
Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České Akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a c. k. české vysoké školy technické v Praze.
Strana V
PŘEDMLUVA. K vydání staročeského překladu cestopisu Mandevillova byl jsem vybídnut † dv. r. professorem J. Gebauerem r. 1904. Různé překážky, které se mi při práci v cestu stavěly, jsou příčinou, že téměř po plných sedmi létech teprve mohu dílo své odevzdati veřejnosti. Na tomto místě děkuji všem, kdož při mé práci byli pobídkou, radou i ochotou pomocni. Jest to na prvém místě univ. prof. Dr. E. Smetánka, jenž mi nikdy potřebné rady neodepřel a od něhož se mi při práci dostalo pomoci též tím, že četl se mnou korrekturu; univ. prof. Dr. Č. Zíbrt, bibliothekář Musea království českého, jenž s nevšední ochotou při půjčování rukopisů musejních mým přáním vyhovoval; dále díky vzdávám P. Dru Vincenci Mutlovi, bibliothekáři knihovny křižovnické, za laskavé povolení ku pro- vedení kollace rkpisu D v místnostech klášterních; P. Cyrillu A. Strakovi, bibliothekáři knihovny kláštera strahovského, jehož laskavostí půjčeny mi byly do Benešova oba rkpisy strahovské; řediteli c. k. vyššího jub. gymnasia v Benešově Rudolfu Jedličkovi, jenž při používání půjčených rkpisů do gymnasia ochotně mi vycházel vstříc; J. J. knížeti Hugovi z Dietrichsteinu za povolení k užívání rkpisu Mandevillova v Mikulově; professoru a archiváři Albertu Rillovi v Mikulově; univ. professoru a sekre- táři III. třídy České Akademie Dru Rob. Novákovi; sl. výboru Musea král. českého za povolení k vydání díla tohoto; a konečně sl. třetí třídě České Akademie Františka Josefa za laskavou intervenci v nesnázích, jež se mi vyskytly při vypůjčování rukopisů, a za podporu na cestu do Mikulova. K práci své užil jsem všech sedmi zachovaných rukopisů ze staré doby. Základem k vydání vzal jsem text nejstaršího datovaného rkpisu A (v Č. Museu, sign. II. C 10) z r. 1445; varianty pod čarou jsou z rkpisů B (tamže, sign. III. E 42) asi z 2. pol. XV. stol., C (rovněž v Č. Museu,
PŘEDMLUVA. K vydání staročeského překladu cestopisu Mandevillova byl jsem vybídnut † dv. r. professorem J. Gebauerem r. 1904. Různé překážky, které se mi při práci v cestu stavěly, jsou příčinou, že téměř po plných sedmi létech teprve mohu dílo své odevzdati veřejnosti. Na tomto místě děkuji všem, kdož při mé práci byli pobídkou, radou i ochotou pomocni. Jest to na prvém místě univ. prof. Dr. E. Smetánka, jenž mi nikdy potřebné rady neodepřel a od něhož se mi při práci dostalo pomoci též tím, že četl se mnou korrekturu; univ. prof. Dr. Č. Zíbrt, bibliothekář Musea království českého, jenž s nevšední ochotou při půjčování rukopisů musejních mým přáním vyhovoval; dále díky vzdávám P. Dru Vincenci Mutlovi, bibliothekáři knihovny křižovnické, za laskavé povolení ku pro- vedení kollace rkpisu D v místnostech klášterních; P. Cyrillu A. Strakovi, bibliothekáři knihovny kláštera strahovského, jehož laskavostí půjčeny mi byly do Benešova oba rkpisy strahovské; řediteli c. k. vyššího jub. gymnasia v Benešově Rudolfu Jedličkovi, jenž při používání půjčených rkpisů do gymnasia ochotně mi vycházel vstříc; J. J. knížeti Hugovi z Dietrichsteinu za povolení k užívání rkpisu Mandevillova v Mikulově; professoru a archiváři Albertu Rillovi v Mikulově; univ. professoru a sekre- táři III. třídy České Akademie Dru Rob. Novákovi; sl. výboru Musea král. českého za povolení k vydání díla tohoto; a konečně sl. třetí třídě České Akademie Františka Josefa za laskavou intervenci v nesnázích, jež se mi vyskytly při vypůjčování rukopisů, a za podporu na cestu do Mikulova. K práci své užil jsem všech sedmi zachovaných rukopisů ze staré doby. Základem k vydání vzal jsem text nejstaršího datovaného rkpisu A (v Č. Museu, sign. II. C 10) z r. 1445; varianty pod čarou jsou z rkpisů B (tamže, sign. III. E 42) asi z 2. pol. XV. stol., C (rovněž v Č. Museu,
Strana VI
VI sign. V. E 11) z r. 1484, D (křižovnického, sign. XXII. A 4) z r. 1472, M (na Strahově, sign. D. G. III. 7) z doby krátce před r. 1449, N (v Mi- kulově na Moravě, v knihovně knížete Dietrichsteina, sign. I. 33) z doby okolo r. 1500, a S (na Strahově, sign. D. F. XIV. 43) asi z konce XV. stol. Ostatní rukopisy z dob novějších zachované jsou pořízeny dílem z těchto sedmi, dílem podle tisků, jak na svém místě bude ukázáno. Z nej- staršího zachovaného tisku (z r. 1576) uvedeny tu jen varianty nejdůle- žitější nebo nejzajímavější, poněvadž text je úplně přepracován a moder- nisován (k variantům z tohoto tisku připojuji značku T). Bližší zprávy o českém vzdělání tohoto cestopisu a zachovaných textech jsou podány při rozboru jednotlivých rukopisů. Dr. František Šimek.
VI sign. V. E 11) z r. 1484, D (křižovnického, sign. XXII. A 4) z r. 1472, M (na Strahově, sign. D. G. III. 7) z doby krátce před r. 1449, N (v Mi- kulově na Moravě, v knihovně knížete Dietrichsteina, sign. I. 33) z doby okolo r. 1500, a S (na Strahově, sign. D. F. XIV. 43) asi z konce XV. stol. Ostatní rukopisy z dob novějších zachované jsou pořízeny dílem z těchto sedmi, dílem podle tisků, jak na svém místě bude ukázáno. Z nej- staršího zachovaného tisku (z r. 1576) uvedeny tu jen varianty nejdůle- žitější nebo nejzajímavější, poněvadž text je úplně přepracován a moder- nisován (k variantům z tohoto tisku připojuji značku T). Bližší zprávy o českém vzdělání tohoto cestopisu a zachovaných textech jsou podány při rozboru jednotlivých rukopisů. Dr. František Šimek.
Strana VII
ÚVOD. České vzdělání cestopisu t. zv. Mandevilla jest překlad z německého vzdělání Otty von Diemeringen, jak výslovně se podotýká v úvodu. Vydání tohoto německého překladu dosud není; musíme se tedy spokojiti při otázce o původu českého vzdělání prací Sandbachovou (Handschriftliche Untersuchungen über Otto von Diemeringen's deutsche Bearbeitung der Reisebeschreibung Mandeville's),1) která má však tu vadu, že většinou přihlíží toliko ke shodě (nebo neshodě) vlastních jmen, což jest dosti problematické. (Důkaz v českém vzdělání: některá jména jsou tak zkomolena, že ani dva rkpisy nemají jméno vlastní shodně psáno.) Přece však v hlavních rysech můžeme na základě této práce usouditi, jak se má český překlad k německému svému vzoru. Nejvíce shoduje se český text s německým rkpisem v. Jen v tomto rkpise čteme (jako ve vzdělání českém), že „Mandeville“ vyjel v den sv. Michala (r. 1322) (čes. vzděl. rkp. A 158 a1, Sandbach str. 37). V čes. vzdělání (A 188 b1) se vypravuje, že jedna cesta do Jerusalema jest obtížná, ale „Mandeville“ prý i tudy šel; stejně v v (Sandbach str. 25; v ostatních něm. rkpisích jest, že tudy nešel). V zemi Lunk je hora Palube (A 195 a2, v z Paluben; v ostatních něm. rkpisích: město a hora, srovn. Sandbach str. 28). Král města Grois jest poddán velikému chánovi, a takových králů má pod sebou chán deset (A 202 b2, rovněž v 7, v ostatních němec- kých rkp. je číslo jiné, Sandbach str. 31). Pozoruhodná jest chyba: město Mekoda a tu jest mnoho lodí (A 203 al; v něm. rkpisích jest: město Meko atp., jen v rkpise z jest písařská chyba: Mekoda da ist . . ., jejíž reflex jest v textě českém; srovn. Sandbach str. 31). I shoda vlastních jmen českého textu s rkpisem v jest větší než s ostatními rkpisy německými. 1) Dissertace, Strassburg 1899. Sandbach srovnává jen pět rkpisů vzdělání Ottova.
ÚVOD. České vzdělání cestopisu t. zv. Mandevilla jest překlad z německého vzdělání Otty von Diemeringen, jak výslovně se podotýká v úvodu. Vydání tohoto německého překladu dosud není; musíme se tedy spokojiti při otázce o původu českého vzdělání prací Sandbachovou (Handschriftliche Untersuchungen über Otto von Diemeringen's deutsche Bearbeitung der Reisebeschreibung Mandeville's),1) která má však tu vadu, že většinou přihlíží toliko ke shodě (nebo neshodě) vlastních jmen, což jest dosti problematické. (Důkaz v českém vzdělání: některá jména jsou tak zkomolena, že ani dva rkpisy nemají jméno vlastní shodně psáno.) Přece však v hlavních rysech můžeme na základě této práce usouditi, jak se má český překlad k německému svému vzoru. Nejvíce shoduje se český text s německým rkpisem v. Jen v tomto rkpise čteme (jako ve vzdělání českém), že „Mandeville“ vyjel v den sv. Michala (r. 1322) (čes. vzděl. rkp. A 158 a1, Sandbach str. 37). V čes. vzdělání (A 188 b1) se vypravuje, že jedna cesta do Jerusalema jest obtížná, ale „Mandeville“ prý i tudy šel; stejně v v (Sandbach str. 25; v ostatních něm. rkpisích jest, že tudy nešel). V zemi Lunk je hora Palube (A 195 a2, v z Paluben; v ostatních něm. rkpisích: město a hora, srovn. Sandbach str. 28). Král města Grois jest poddán velikému chánovi, a takových králů má pod sebou chán deset (A 202 b2, rovněž v 7, v ostatních němec- kých rkp. je číslo jiné, Sandbach str. 31). Pozoruhodná jest chyba: město Mekoda a tu jest mnoho lodí (A 203 al; v něm. rkpisích jest: město Meko atp., jen v rkpise z jest písařská chyba: Mekoda da ist . . ., jejíž reflex jest v textě českém; srovn. Sandbach str. 31). I shoda vlastních jmen českého textu s rkpisem v jest větší než s ostatními rkpisy německými. 1) Dissertace, Strassburg 1899. Sandbach srovnává jen pět rkpisů vzdělání Ottova.
Strana VIII
Přes to nevznikl český překlad přímo z tohoto rukopisu.1) To do- kazují neshody rkpisu y s českým vzděláním. V českém překladě (A 163 a2) se vypravuje, že mládenec, který chtěl pannu z jejího zakletí vysvoboditi uděšením třetího dne zemřel. Toto bližší časové určení v rkpise v chybí, v jiných rkpisích německých však jest (Sandbach str. 39). V čes. vzdělání se praví, že libycké moře „hlučí od horka“ (A 189 b1); v rkp. v příčina neudána, v jiných rkpisích něm. ano („infolge der Hitze“, Sandbach str. 26). Trpaslíci se pojímají v šesti měsících (když jsou „u polúletí“ A 202 b2), ve dvou letech mají děti; v v čteme, že mají v šesti měsících děti, ač jiné rkpisy německé shodují se se čtením českým (Sandbach str. 31). Musíme tedy míti za to, že české vzdělání bylo pořízeno z některého rkpisu třídy de kterou u Sandbacha zastupuje jediný rkpis y. Pokud lze tedy na základě práce Sandbachovy stanoviti původ českého vzdělání, můžeme jeho schema doplniti českým překladem (č) takto:2) din de2) � (3) B a Rukopisy českého vzdělání dochované jsou: Rukopis A, sign. II. C 10 knihovny Musea království českého; má 233 listů tužkou označených. Formát jest foliový, vazba kožená, upro- střed a na rozích kování. Obsahuje: 1. Kroniku Martiniani (1—27). 1) Nepřihlížíme ani k tomu, že český text vznikl bezpochyby před r. 1418, kteréhož roku vznikl rkp. v; o tom v. níže. 2) D= vzdělání Otty v. Diemeringen; písmenem a označuje Sandbach rkpis německého vzdělání Otty v. D., chovaný v Heidelberce Pal. Germ. č. 65; písmenem p rkpis tamtéž, č. 138 (oba ze století XV.); rkp. v je v Nár. bibl. pařížské (Ms. allemand č. 150) z r. 1418; 8 rukopis mnichovský z r. 1459, Cod. Germ. č. 693; s rukopis štrass- burský č. 195. — A = tisk štrassburský z r. 1488 (vročení toto se však neshoduje se vročením citovaným Sandbachem z konce tohoto rkpisu, M.CCCC.lxxxiii, srvn. Sandbach str. 13; které datum je správné, nelze mi rozhodnouti). B je tisk frank- furtský z r. 1584.
Přes to nevznikl český překlad přímo z tohoto rukopisu.1) To do- kazují neshody rkpisu y s českým vzděláním. V českém překladě (A 163 a2) se vypravuje, že mládenec, který chtěl pannu z jejího zakletí vysvoboditi uděšením třetího dne zemřel. Toto bližší časové určení v rkpise v chybí, v jiných rkpisích německých však jest (Sandbach str. 39). V čes. vzdělání se praví, že libycké moře „hlučí od horka“ (A 189 b1); v rkp. v příčina neudána, v jiných rkpisích něm. ano („infolge der Hitze“, Sandbach str. 26). Trpaslíci se pojímají v šesti měsících (když jsou „u polúletí“ A 202 b2), ve dvou letech mají děti; v v čteme, že mají v šesti měsících děti, ač jiné rkpisy německé shodují se se čtením českým (Sandbach str. 31). Musíme tedy míti za to, že české vzdělání bylo pořízeno z některého rkpisu třídy de kterou u Sandbacha zastupuje jediný rkpis y. Pokud lze tedy na základě práce Sandbachovy stanoviti původ českého vzdělání, můžeme jeho schema doplniti českým překladem (č) takto:2) din de2) � (3) B a Rukopisy českého vzdělání dochované jsou: Rukopis A, sign. II. C 10 knihovny Musea království českého; má 233 listů tužkou označených. Formát jest foliový, vazba kožená, upro- střed a na rozích kování. Obsahuje: 1. Kroniku Martiniani (1—27). 1) Nepřihlížíme ani k tomu, že český text vznikl bezpochyby před r. 1418, kteréhož roku vznikl rkp. v; o tom v. níže. 2) D= vzdělání Otty v. Diemeringen; písmenem a označuje Sandbach rkpis německého vzdělání Otty v. D., chovaný v Heidelberce Pal. Germ. č. 65; písmenem p rkpis tamtéž, č. 138 (oba ze století XV.); rkp. v je v Nár. bibl. pařížské (Ms. allemand č. 150) z r. 1418; 8 rukopis mnichovský z r. 1459, Cod. Germ. č. 693; s rukopis štrass- burský č. 195. — A = tisk štrassburský z r. 1488 (vročení toto se však neshoduje se vročením citovaným Sandbachem z konce tohoto rkpisu, M.CCCC.lxxxiii, srvn. Sandbach str. 13; které datum je správné, nelze mi rozhodnouti). B je tisk frank- furtský z r. 1584.
Strana IX
2. Kroniku o Velikém Alexandru (28—84). 3. O všech římských králích a césařích, kterak sú své živuoty vedli (85—156). 4. Cestopis „Mandevillův“ (157—225 a). 5. Katonova disticha (225 b—233). Velikost: 30 cm X 21.5 cm; na každé straně jsou dva sloupce; psaný sloupec má rozměr 21 cm X 6.5 cm. Řádek jest ve sloupci 37—38, všechny mají linkování. Rasur tu není, omyly opravovány podtečkováním nebo přeškrtnutím chybného písmene, někde obojím způsobem. Zmýlil-li se opisovatel v pořadu slov, označil to dvěma čárkami nahoře před slovem a za slovem, jež má býti posunuto (v. str. 150). — Písmo rukopisu jest černé, jen nadpisy kapitol jsou červené. Písmo jest elegantní a lehce čitelné. Rukopis A jest opis; svědčí tomu chyby,1) které lze jen opisovateli přičísti, na př.: (Otta z Dimerinku, kanovník) v mohucží 157 a1 (m. u Mecí); zwlafftie (ib.) m. z vlaské; 159 b1 vynecháno: „Také vězte, že ten kříž byl jest“; pak 160 b2 m. pták; 171 b2: azz do Conftantinopole, azz do Rodu m. a z Konstantinopole a z Rodu; 172 a2 vynecháno: „šesti mil vzšíři. A to moře jest“; 172 b1: mil m. XXti; 173 a1 vyn. tří; 174 a pufítie m. púti; 176 a2 vyn. stojí; 177 a2 vyn.: „i bohatstvím okrásliv Jerosolimu“; 184 b2 fynowe m. syn; 203 a2 vyn.: „a ot lazúra“; 204 a» vyn.: „kněze Johana a ciesaře“; 205 b1 vyn.: syn; 207 al vyn.: „že což jemu devatero dá“; 209 a2 przi m. přijde atd. Písmo rukopisu A ukazuje do XV. stol. Pravopis je spřežkový, někde jsou již znaménka diakritická. Délka samohlásek bývá označena jen velice zřídka v některých jménech vlastních nebo v adjektivech od nich odvozených, na př.: Berfabee 175 a1, beth- leemſke 165 b1, Izaaka 183 a1, yforee 197 a2. — Tečka mívá podobu malého čtverečku nebo vlasové čárky stejné délky jako strana takového čtve- rečku (tyto čárky vznikly tím, že písař málo přitlačil).2) Vedle toho vy- skytují se v rkpise nepatrné vlasové čárky nad samohláskami, na př.: wezú 188 b1, bilá 184 b2 (= byla), gednú pannú (akk. sg.) 176 al, porúffila 176 a2 atd.; tyto čárky nemají však žádného významu, jak patrno z toho, že často psány jsou i nad samohláskami zřejmě krátkými. Přes to v tisku hleděli jsme — aby byl co možná nejvěrnějším obrazem originálu — i tuto zvláštnost písařovu vystihnouti. 1) Konstatované srovnáním s rkpisy BCDMNS. 2) V textu toto rozdílné psaní tečky rozlišováno, v slovníku a ve variantech nikoli (vlasová čárka tu nahrazena tečkou). Podobně ve variantech z rkpisů ostatních — pokud se v nich též vyskytují vlasové čárky místo teček — užito v tisku pouze teček.
2. Kroniku o Velikém Alexandru (28—84). 3. O všech římských králích a césařích, kterak sú své živuoty vedli (85—156). 4. Cestopis „Mandevillův“ (157—225 a). 5. Katonova disticha (225 b—233). Velikost: 30 cm X 21.5 cm; na každé straně jsou dva sloupce; psaný sloupec má rozměr 21 cm X 6.5 cm. Řádek jest ve sloupci 37—38, všechny mají linkování. Rasur tu není, omyly opravovány podtečkováním nebo přeškrtnutím chybného písmene, někde obojím způsobem. Zmýlil-li se opisovatel v pořadu slov, označil to dvěma čárkami nahoře před slovem a za slovem, jež má býti posunuto (v. str. 150). — Písmo rukopisu jest černé, jen nadpisy kapitol jsou červené. Písmo jest elegantní a lehce čitelné. Rukopis A jest opis; svědčí tomu chyby,1) které lze jen opisovateli přičísti, na př.: (Otta z Dimerinku, kanovník) v mohucží 157 a1 (m. u Mecí); zwlafftie (ib.) m. z vlaské; 159 b1 vynecháno: „Také vězte, že ten kříž byl jest“; pak 160 b2 m. pták; 171 b2: azz do Conftantinopole, azz do Rodu m. a z Konstantinopole a z Rodu; 172 a2 vynecháno: „šesti mil vzšíři. A to moře jest“; 172 b1: mil m. XXti; 173 a1 vyn. tří; 174 a pufítie m. púti; 176 a2 vyn. stojí; 177 a2 vyn.: „i bohatstvím okrásliv Jerosolimu“; 184 b2 fynowe m. syn; 203 a2 vyn.: „a ot lazúra“; 204 a» vyn.: „kněze Johana a ciesaře“; 205 b1 vyn.: syn; 207 al vyn.: „že což jemu devatero dá“; 209 a2 przi m. přijde atd. Písmo rukopisu A ukazuje do XV. stol. Pravopis je spřežkový, někde jsou již znaménka diakritická. Délka samohlásek bývá označena jen velice zřídka v některých jménech vlastních nebo v adjektivech od nich odvozených, na př.: Berfabee 175 a1, beth- leemſke 165 b1, Izaaka 183 a1, yforee 197 a2. — Tečka mívá podobu malého čtverečku nebo vlasové čárky stejné délky jako strana takového čtve- rečku (tyto čárky vznikly tím, že písař málo přitlačil).2) Vedle toho vy- skytují se v rkpise nepatrné vlasové čárky nad samohláskami, na př.: wezú 188 b1, bilá 184 b2 (= byla), gednú pannú (akk. sg.) 176 al, porúffila 176 a2 atd.; tyto čárky nemají však žádného významu, jak patrno z toho, že často psány jsou i nad samohláskami zřejmě krátkými. Přes to v tisku hleděli jsme — aby byl co možná nejvěrnějším obrazem originálu — i tuto zvláštnost písařovu vystihnouti. 1) Konstatované srovnáním s rkpisy BCDMNS. 2) V textu toto rozdílné psaní tečky rozlišováno, v slovníku a ve variantech nikoli (vlasová čárka tu nahrazena tečkou). Podobně ve variantech z rkpisů ostatních — pokud se v nich též vyskytují vlasové čárky místo teček — užito v tisku pouze teček.
Strana X
X Grafiku jednotlivých hlásek znázorňuje tento přehled: iá: dyabel 182 b1, dyablowo 216 b2, dyabelſkich 177 b1; č: oſwieczuge 205 a1, miefta 162 b2, namieſtek 161 a2, 220 b2, promyenili 162 b1; ie: wieri 157 b1, kupeczîtwie 157 b2, dywiech 157 b1, na mnohich mieftech 157 a2, Arcíbiſkupftwíe 163 b2, zemíech 157 a1, zemiech 157 a2, 157 b2, — pye 199 a2, panenftwye 176 a1/a2, pofelftwye 209 a2; i: cizich 157 b1, hrozil 158 b2, gich 157 a1, bidlifft 218 a1, ffeníx 169 a2, plazí ſye 163 a2, powiedietí 177 b2, opatrziti 179 a2, welmi 161 al, — opyw 176 b2, nehnyge 159 a1, dywiech 157 a1/a2, diedyny 186 b1, ypocrafowie 162 b1; vždy y (= et), na př. 183 a2, 160 b2 atd.; rag) 216 b2 (ojediněle); í: honyczich 205 a1, w Allexandrzi 169 a2, cizich 157 b1, czzerwenoſtí 203 b1, przed ním 161 a1, druzí mudrzi rzekowe 159 a2, zemi (gen. pl.) 158 a1, przichazegi 157 b2, Rzîmem 158 b1, mîr 159 a2, — po- czzyna 164 a2, bdy 190 b1, wynem 183 a1, proti . . . zapowiedieny ib. magy 184 a1, k ny 163 a1, — kralowſtwj 225 a2 (jen zde); — Indij 158 a1, Armenij ib., ku Panoníj 158 a2, Biterwíj ib., Albanij 189 a1, pazíj 159 b1 (téměř jen ve jménech vlastních); uo: huol 209 a2, vždy tak; u, ú: vrczzenym 198 b2, Cafarnavm 184 b2, przevkrutny 188 b2, — urcženy 172 b2, w uzdu 209 b2, hanbu 219 a2, bil korunowan hlohowu korunu 160 a1, dluho 158 a1; y: (pro) hady 167 a2, hynuli 190 b2, by bila 163 a1, riby 174 b1, — pitel 191 a1, od herodefowi dcery 184 a1, bezdieki 194 a2, odbili 219 b1 nálitítí 161 b1, hradi 163 b1, podrílo 194 a2, dywí (= divy) 157 b2, vmííl 162 a1, dobi 166 a2, tehdi 159 b1; ý: paftyrzom 176 b2, oftryma 169 a2, Baworſkymy 179 b2, — (za časóv) Antikriftowich 213 a2, ze mnohich zemí 183 b1, Czztwrtí 157 b2, dobrí agreft 160 a2, weliki 187 b2, mocznich 191 b2; c: Abecedye 161 a2, dcerzi 162 b1, — cely 160 b2, ochyčugi 189 b2, w ruce 158 b1, — hledagicze 204 b2, holubicze 159 a2, czerkwice 185 a1, kruſſecž 191 b2, — oczzet 158 b2, chamrdiczze 188 b2, — drzzecznieho 207 a2; č: acz 171 b1, hlucží 189 b1, dobitcže 188 b1, hrziebiczczi 212 a2, ponucźeny 183 a1, aczz 160 a1, 201 a1, bezpeczznofti 213 b1, czzaka 177 b1, nay- wieccżie hora 220 b2, — dotyce 212 a1, — rozlcžzne 160 al; ď: przid 163 a1, budto 167 a1, — hlediecz 213 al, hwizzdie 216 b2, mladyatek 176 a2, hlemyzzdyowich 199 al; j: hage 206 b1, nazywagi 162 b2, — hoynye 198 a1, yablko 158 b2, nay- yafnyeifſeho 157 a2, — boyg 193 a2, oboyg 200 a2, — 1akozz 158 a1, nailepffi 157 b1, — raig 222 b2, — Cataj 214 b2 (vzácné); k: knyhy 157 a1, — hectorowi 197 a2, dezi ypocrafowa 162 b1 l: myel 158 b1, gmenowall 187 a1; — — myefrecžneho
X Grafiku jednotlivých hlásek znázorňuje tento přehled: iá: dyabel 182 b1, dyablowo 216 b2, dyabelſkich 177 b1; č: oſwieczuge 205 a1, miefta 162 b2, namieſtek 161 a2, 220 b2, promyenili 162 b1; ie: wieri 157 b1, kupeczîtwie 157 b2, dywiech 157 b1, na mnohich mieftech 157 a2, Arcíbiſkupftwíe 163 b2, zemíech 157 a1, zemiech 157 a2, 157 b2, — pye 199 a2, panenftwye 176 a1/a2, pofelftwye 209 a2; i: cizich 157 b1, hrozil 158 b2, gich 157 a1, bidlifft 218 a1, ffeníx 169 a2, plazí ſye 163 a2, powiedietí 177 b2, opatrziti 179 a2, welmi 161 al, — opyw 176 b2, nehnyge 159 a1, dywiech 157 a1/a2, diedyny 186 b1, ypocrafowie 162 b1; vždy y (= et), na př. 183 a2, 160 b2 atd.; rag) 216 b2 (ojediněle); í: honyczich 205 a1, w Allexandrzi 169 a2, cizich 157 b1, czzerwenoſtí 203 b1, przed ním 161 a1, druzí mudrzi rzekowe 159 a2, zemi (gen. pl.) 158 a1, przichazegi 157 b2, Rzîmem 158 b1, mîr 159 a2, — po- czzyna 164 a2, bdy 190 b1, wynem 183 a1, proti . . . zapowiedieny ib. magy 184 a1, k ny 163 a1, — kralowſtwj 225 a2 (jen zde); — Indij 158 a1, Armenij ib., ku Panoníj 158 a2, Biterwíj ib., Albanij 189 a1, pazíj 159 b1 (téměř jen ve jménech vlastních); uo: huol 209 a2, vždy tak; u, ú: vrczzenym 198 b2, Cafarnavm 184 b2, przevkrutny 188 b2, — urcženy 172 b2, w uzdu 209 b2, hanbu 219 a2, bil korunowan hlohowu korunu 160 a1, dluho 158 a1; y: (pro) hady 167 a2, hynuli 190 b2, by bila 163 a1, riby 174 b1, — pitel 191 a1, od herodefowi dcery 184 a1, bezdieki 194 a2, odbili 219 b1 nálitítí 161 b1, hradi 163 b1, podrílo 194 a2, dywí (= divy) 157 b2, vmííl 162 a1, dobi 166 a2, tehdi 159 b1; ý: paftyrzom 176 b2, oftryma 169 a2, Baworſkymy 179 b2, — (za časóv) Antikriftowich 213 a2, ze mnohich zemí 183 b1, Czztwrtí 157 b2, dobrí agreft 160 a2, weliki 187 b2, mocznich 191 b2; c: Abecedye 161 a2, dcerzi 162 b1, — cely 160 b2, ochyčugi 189 b2, w ruce 158 b1, — hledagicze 204 b2, holubicze 159 a2, czerkwice 185 a1, kruſſecž 191 b2, — oczzet 158 b2, chamrdiczze 188 b2, — drzzecznieho 207 a2; č: acz 171 b1, hlucží 189 b1, dobitcže 188 b1, hrziebiczczi 212 a2, ponucźeny 183 a1, aczz 160 a1, 201 a1, bezpeczznofti 213 b1, czzaka 177 b1, nay- wieccżie hora 220 b2, — dotyce 212 a1, — rozlcžzne 160 al; ď: przid 163 a1, budto 167 a1, — hlediecz 213 al, hwizzdie 216 b2, mladyatek 176 a2, hlemyzzdyowich 199 al; j: hage 206 b1, nazywagi 162 b2, — hoynye 198 a1, yablko 158 b2, nay- yafnyeifſeho 157 a2, — boyg 193 a2, oboyg 200 a2, — 1akozz 158 a1, nailepffi 157 b1, — raig 222 b2, — Cataj 214 b2 (vzácné); k: knyhy 157 a1, — hectorowi 197 a2, dezi ypocrafowa 162 b1 l: myel 158 b1, gmenowall 187 a1; — — myefrecžneho
Strana XI
XI ň: any 160 b2, oftanyž 208 a2, — ot nyeho 182 a1, gehnyatko 212 b1, lunyak 213 b1, opatrnye 205 a2, — przehroznye 162 b2, domnyenim 186 a1, na filnici 165 a2, bidleny 157 a1, przed nim 169 a2, k klany 161 al; ř: horze 194 a1, brzehu 163 a2, — peprzs 194 b2, 195 a1, — trzípaſlczi 200 al, — před 169 a1 (vzácné); s: hlafem 163 a2, fkok 185 a1, herodefowe 181 a1, — dnes 159 b1, hermes 214 a2, — na prſfiech 200 a1, Johaneffa 157 a2, — s f kacžiczich hrdel 204 a1, — zcžaſtny 206 b2; š: mnyefſe 163 a1, prziefſkaredeho 162 b2, Erkuleffowich 189 a1, — her- kulefs 189 a2, toczzifs 160 a1, — vmrzeš 161 a2, — damafcus 164 a2, — dalfi 210 b1, — moizzes 172 a1/a2; t: vtonu 163 a1, — Bethfage 182 a1, czzrth 174 a2; t: at 206 b2, defft 168 b1, — krzieftyany 164 a2, krzeftiane 188 b1, roz- pufftyugye 191 a1, plafîtyow 209 a1, s offtiepy 167 a2, opufftialo 162 b2 przepufftieny 192 a2, — bodet 159 b2, bidlifft 218 a1, Geftit 187 b2 bydlet 174 b1, — prawit' 157 a1, geftit' 187 b1, geftit 175 b2, — chranytt 214 b1; v: milofrdenstwie 159 a2, hawla 225 a2, w hagi 206 b1, — vogeſky 206 a2 (jen vzácnou výjimkou), — Silueftra 184 a1, caluarie 178 a2, Oli- uetíka 182 a1 (tento způsob ve jménech cizích); z: hroznowe 195 al, azie 210 b1, zz arabíke (země) 172 b1, wozzie 196 b1 (= vozie), — k rażnyku 208 b1, — clauſy 211 a1, claufi 171 b2; ž: nakaženy 170 b1, hlemyždich 198 b2. — lezziefſe 159 a2, pomazze ib., hlemyzzdyowich 199 a1, — kteražz 199 a2, — paze 160 b1, gezkach 218 a2, Yakzkoli 161 a2, bozífti 197 b1, bozíke 168 a1, bozftwie 203 b2, mnozítwy 175 b2. Zkratky, jichž v rkpise A užito, jsou tyto: hiſpaſkem 168 a2, pohâky 167 a1; dne 214 a1, doftogêftwie 206 a1, hrziebiete 209 b2; nade wífi ſwietem 201 al; Amazôffti 193 a2; kwafſeny 161 b1, mnozftw� 175 b2; nepweho 161 b2 (= nepravého), ppuſtiti 180 b1 (= propustiti), Euwngelifta 160 a2, 171 b2, Bach° 224 b2 (= Bachus), Thoms 196 a2 (= Tomáš), Jupit' 224 b2 (= Jupiter), sanctor' 180 a1 (= san- ctorum); gmea 162 a1 (= jména), prorokowa' 209 b1 (= prorokováno), gt 178 a2/b1 (= jest), Ptož 192 a1 (= Protož). Jazyk rukopisu A ukazuje do XV. stol. V přehlásce a —ě jeví se kolísání; dokladů pro aj —ej není; úžení é—í a ie —í má dokladů velice málo; jotace jest upadlá v krátkých i dlouhých slabikách; změna o v ě (e) jest v jediném dokladě (kralewa 193 a2); ó převládá nad uo, ů nedoloženo; pro změnu ú v au není dokladu; přehl. u—i provedena důsledně, jen v několika dokladech v slově Judáš a v jednom dokl. slovesa čúti zů- stalo u; nikdy není v příslušných tvarech sloves VI. třídy; ý v aj není nikde rozšířeno, samohl. r v slovích črný, črvený atp. převládá nad er;
XI ň: any 160 b2, oftanyž 208 a2, — ot nyeho 182 a1, gehnyatko 212 b1, lunyak 213 b1, opatrnye 205 a2, — przehroznye 162 b2, domnyenim 186 a1, na filnici 165 a2, bidleny 157 a1, przed nim 169 a2, k klany 161 al; ř: horze 194 a1, brzehu 163 a2, — peprzs 194 b2, 195 a1, — trzípaſlczi 200 al, — před 169 a1 (vzácné); s: hlafem 163 a2, fkok 185 a1, herodefowe 181 a1, — dnes 159 b1, hermes 214 a2, — na prſfiech 200 a1, Johaneffa 157 a2, — s f kacžiczich hrdel 204 a1, — zcžaſtny 206 b2; š: mnyefſe 163 a1, prziefſkaredeho 162 b2, Erkuleffowich 189 a1, — her- kulefs 189 a2, toczzifs 160 a1, — vmrzeš 161 a2, — damafcus 164 a2, — dalfi 210 b1, — moizzes 172 a1/a2; t: vtonu 163 a1, — Bethfage 182 a1, czzrth 174 a2; t: at 206 b2, defft 168 b1, — krzieftyany 164 a2, krzeftiane 188 b1, roz- pufftyugye 191 a1, plafîtyow 209 a1, s offtiepy 167 a2, opufftialo 162 b2 przepufftieny 192 a2, — bodet 159 b2, bidlifft 218 a1, Geftit 187 b2 bydlet 174 b1, — prawit' 157 a1, geftit' 187 b1, geftit 175 b2, — chranytt 214 b1; v: milofrdenstwie 159 a2, hawla 225 a2, w hagi 206 b1, — vogeſky 206 a2 (jen vzácnou výjimkou), — Silueftra 184 a1, caluarie 178 a2, Oli- uetíka 182 a1 (tento způsob ve jménech cizích); z: hroznowe 195 al, azie 210 b1, zz arabíke (země) 172 b1, wozzie 196 b1 (= vozie), — k rażnyku 208 b1, — clauſy 211 a1, claufi 171 b2; ž: nakaženy 170 b1, hlemyždich 198 b2. — lezziefſe 159 a2, pomazze ib., hlemyzzdyowich 199 a1, — kteražz 199 a2, — paze 160 b1, gezkach 218 a2, Yakzkoli 161 a2, bozífti 197 b1, bozíke 168 a1, bozftwie 203 b2, mnozítwy 175 b2. Zkratky, jichž v rkpise A užito, jsou tyto: hiſpaſkem 168 a2, pohâky 167 a1; dne 214 a1, doftogêftwie 206 a1, hrziebiete 209 b2; nade wífi ſwietem 201 al; Amazôffti 193 a2; kwafſeny 161 b1, mnozftw� 175 b2; nepweho 161 b2 (= nepravého), ppuſtiti 180 b1 (= propustiti), Euwngelifta 160 a2, 171 b2, Bach° 224 b2 (= Bachus), Thoms 196 a2 (= Tomáš), Jupit' 224 b2 (= Jupiter), sanctor' 180 a1 (= san- ctorum); gmea 162 a1 (= jména), prorokowa' 209 b1 (= prorokováno), gt 178 a2/b1 (= jest), Ptož 192 a1 (= Protož). Jazyk rukopisu A ukazuje do XV. stol. V přehlásce a —ě jeví se kolísání; dokladů pro aj —ej není; úžení é—í a ie —í má dokladů velice málo; jotace jest upadlá v krátkých i dlouhých slabikách; změna o v ě (e) jest v jediném dokladě (kralewa 193 a2); ó převládá nad uo, ů nedoloženo; pro změnu ú v au není dokladu; přehl. u—i provedena důsledně, jen v několika dokladech v slově Judáš a v jednom dokl. slovesa čúti zů- stalo u; nikdy není v příslušných tvarech sloves VI. třídy; ý v aj není nikde rozšířeno, samohl. r v slovích črný, črvený atp. převládá nad er;
Strana XII
XII 1. os. sg. má —i proti nčeskému usu jen ve dvou dokladech (prawi 157 b2, razi 217 b2).1) Celkem jazyk rukopisu A shoduje se s rokem uvedeným na konci cestopisu „Mandevillova“ (p. 225 a): „Skonány jsú tyto knihy v Sobě- slavi den svatého Havla, léta od narozenie syna božého tisícého čtyřistého čtyřidcátého pátého, amen“, — čímž přesně jest určena doba vzniku tohoto rukopisu. Rukopis tento dostal se do knihovny musejní koupí z knihovny kdysi rytíře Neuberka, vynikajícího vlastence a bibliofila. Rukopis B, sign. III E 42 knihovny musejní, jest význačně zapsán v dějinách české literární historie. Obsahuje v sobě jediný zachovaný rukopis českého překladu Marko Polova „Milionu“; „Milion“ tvoří první část našeho rukopisu (původně 126 listů, z nichž 7 ztraceno)2); důležit jest zejména tím, že bylo dokázáno, že skladatel RKého znal tento český překlad Milionu. — Na druhém místě jest český překlad cestopisu „Man- devillova“, psaný touž rukou a na témž papíře (99 listů; označení listů se tu počíná znovu; mezi listem 91. a 92. schází list.3) Velikost jest 21 cmX 14.5 cm, popsané strany 15.5 cmX 10.5 cm. Počet řádek na stránce jest obyčejně 28—30, někdy i méně. — Po straně činěny tužkou poznámky Hankou a Erbenem; ano i v textu jsou opravo- vána jednotlivá písmena tužkou podle jiného rkpisu. Na několika místech — jsou rasury. Písmo jest snadno čitelné, ale opisovatel byl velice nepozorný, čemuž svědčí řada chyb, jichž se dopustil, na př.: Na str. 1 aſb vynechána celá partie: „v němečskú, aby také Němci mohli v nich čísti a zvěděti o rozličných dvorných zemiech a věcech a zvie- řatech, kteréžto v nich popsány jsú, a o rozličných lidech a o jich vieře a bydlení a rúšě a o mnohých diviech, jakož potom stojí psáno. Také já mistr Vavřinec, najjasnějšého kniežete a pána pana Václava, římského a českého krále, služebník, též knihy přeložil jsem z němečské řěči“; tím 1) Srvn. Sborník filologický, roč. I. (1910) str. 14—23. 2) Vydal Dr. Prášek (a Dr. Flajšhans) nákladem Akademie r. 1902. 3) Pisatel článku „Mandeville“ v Ottovu Slovníku Naučném a Dr. Prášek (v úvodě k vydání Milionu p. XII.) neprávem tvrdí, že jest to onen rukopis, jejž viděl Boh. Balbín v knihovně kláštera oseckého. Schází totiž v tomto rukopise hned na počátku „Mandevilla“ partie, čímž vzniká mylné čtení, jako by byl Otta z Dimerinku přeložil tento cestopis do češtiny. Balbín však správně uvádí jméno českého překladatele i to, že byl ve službách krále Václava, třeba nedovede o něm ničeho bližšího pověděti („quis autem Laurentius ille fuerit? non potui indagando rescire“). Srvn. Balbín Bohemia docta, ed. Ungar, III. p. 203 a 1I. p. 290. Rovněž se nezdá býti pravděpodobno mínění ono již proto, že by se byl Balbín zajisté zmínil o tom, že v témž rukopise se nalézá i český překlad Milionu.
XII 1. os. sg. má —i proti nčeskému usu jen ve dvou dokladech (prawi 157 b2, razi 217 b2).1) Celkem jazyk rukopisu A shoduje se s rokem uvedeným na konci cestopisu „Mandevillova“ (p. 225 a): „Skonány jsú tyto knihy v Sobě- slavi den svatého Havla, léta od narozenie syna božého tisícého čtyřistého čtyřidcátého pátého, amen“, — čímž přesně jest určena doba vzniku tohoto rukopisu. Rukopis tento dostal se do knihovny musejní koupí z knihovny kdysi rytíře Neuberka, vynikajícího vlastence a bibliofila. Rukopis B, sign. III E 42 knihovny musejní, jest význačně zapsán v dějinách české literární historie. Obsahuje v sobě jediný zachovaný rukopis českého překladu Marko Polova „Milionu“; „Milion“ tvoří první část našeho rukopisu (původně 126 listů, z nichž 7 ztraceno)2); důležit jest zejména tím, že bylo dokázáno, že skladatel RKého znal tento český překlad Milionu. — Na druhém místě jest český překlad cestopisu „Man- devillova“, psaný touž rukou a na témž papíře (99 listů; označení listů se tu počíná znovu; mezi listem 91. a 92. schází list.3) Velikost jest 21 cmX 14.5 cm, popsané strany 15.5 cmX 10.5 cm. Počet řádek na stránce jest obyčejně 28—30, někdy i méně. — Po straně činěny tužkou poznámky Hankou a Erbenem; ano i v textu jsou opravo- vána jednotlivá písmena tužkou podle jiného rkpisu. Na několika místech — jsou rasury. Písmo jest snadno čitelné, ale opisovatel byl velice nepozorný, čemuž svědčí řada chyb, jichž se dopustil, na př.: Na str. 1 aſb vynechána celá partie: „v němečskú, aby také Němci mohli v nich čísti a zvěděti o rozličných dvorných zemiech a věcech a zvie- řatech, kteréžto v nich popsány jsú, a o rozličných lidech a o jich vieře a bydlení a rúšě a o mnohých diviech, jakož potom stojí psáno. Také já mistr Vavřinec, najjasnějšého kniežete a pána pana Václava, římského a českého krále, služebník, též knihy přeložil jsem z němečské řěči“; tím 1) Srvn. Sborník filologický, roč. I. (1910) str. 14—23. 2) Vydal Dr. Prášek (a Dr. Flajšhans) nákladem Akademie r. 1902. 3) Pisatel článku „Mandeville“ v Ottovu Slovníku Naučném a Dr. Prášek (v úvodě k vydání Milionu p. XII.) neprávem tvrdí, že jest to onen rukopis, jejž viděl Boh. Balbín v knihovně kláštera oseckého. Schází totiž v tomto rukopise hned na počátku „Mandevilla“ partie, čímž vzniká mylné čtení, jako by byl Otta z Dimerinku přeložil tento cestopis do češtiny. Balbín však správně uvádí jméno českého překladatele i to, že byl ve službách krále Václava, třeba nedovede o něm ničeho bližšího pověděti („quis autem Laurentius ille fuerit? non potui indagando rescire“). Srvn. Balbín Bohemia docta, ed. Ungar, III. p. 203 a 1I. p. 290. Rovněž se nezdá býti pravděpodobno mínění ono již proto, že by se byl Balbín zajisté zmínil o tom, že v témž rukopise se nalézá i český překlad Milionu.
Strana XIII
XIII vzniká ovšem chybné čtení, jako by Otta z Dimerinku byl překládal do češtiny; na str. 4 a vynech.: „a jesti ť v hromadu“; str. 6 b vyn.: „nemó- žeme a“; omyl: pohrzechu 9 a m. pro hrózu; „az do Jaffe“ 11 b m. a z Jafe; str. 11 b vyn.: „a potom sě vracujíce berú sě do Jerusalema“; str. 12 b z macedonské (země) m. z medské; 13 b vyn.: „a devět let a osm- desáte let“; 20 a puti m. plúti; 20 b: ale že jedno jest m. a ležé jedne šest; 20 b vyn.: „osm set a osmdesáte lampartských mil až do Konstantinopole“ 36 b: (byla) Sarra m. stará; 34 a oftow m. ostrov; 55 a vyn.: „Také v té zemi jest tento obyčej: Umře-li muž“; 57 b w zelynách m. v šešelinách ib: ot kana m. a tkáno; 57 b vyn.: „Indie všech dobyl, kterak jest ta jeho žena bohyně“; 60 b vyn.: „nebo dobré mysli jsú. Také ti lidé neumějí“ 67 b vyn.: „Nebo tam sobě nevážie mnoho střébra“; 74 b vyn.: „a nenosie ť ani kukel ani plášťóv na sobě“; 78 b vyn.: „a ižádný nesmie do nie vníti. A kakž koli temná, avšak lidé bydlé v ní“; 79 a vyn.: „vidúc taký div i podnes jsú dobří křesťané“; 81 a vyn.: „pohanské vysvoboditi, a že mají ty všecky“; 86 a poznawachu m. poznenáhla; 87 a vyn.: „radili, co bychom měli učiniti. Jedni sě veléchu“; 91 a vyn.: „A tak sú sebe odbyli“ atd. Chyby tyto jsou zároveň svědectvím, že rkpis B jest opis; tomu svědčí i jazyk, který má četné známky z doby mladší, nežli jsou zejména rkpisy ACDM. Písmem svým hlásí se rkpis B do stol. XV. Pravopis jest celkem spřežkový; délka samohlásek se neoznačuje. Tečky mají podobu malinkých bodů nebo jsou místo nich nepatrné čárky. Způsob psaní jednotlivých hlásek jest patrný z tohoto přehledu: č: krziewie 6 b, prohrziefſenie 9 b, dwie 12 a, v pieſmie 18 a, — kromye 19 a; ie: Cziefarze 2 a, hnutie 5 b, kocžiczie 64 a, — ſmyefnie 2 a, vmýe 97 a; i: wlafti 1 b, zbawiti 8 b, geti 2 a, — y (= et) 10 a, myna 10 b, fudyti 90 b, gety 2 a, patryarchu 7 a, byſkupy 7 b, twrzý 11 b, plnyty 48 b. — Jſpanye 46 a; í: zli duchowe 4 b, diwku 8 b, Trzeti 2 b, Amonytííczi 97 b, — waly 12 b, myíto 88 a, hagy 64 a, noczý 36 a (= nocí), wietczý 58 a, mnycze 36 b, kopу 4 b; uo: buoh 7 b ; ü: patryarchuw 25 b, ku pulnoczi 41 a; u, ú: ſtlupow 2 a, ukazugit 4 b, mohu 4 b, plowu 10 b (= ú), — vzaſe 8 b, vmuczeni 4 a, naywfflechtyleyffie 44 b; ou: donefow 74 a; y: ſliffal 61 a, wiſoke 5 a, riboma 41 a, ribniky 66 b, — w obyczegi 1 b, ty wlafti 1 b, z ruky 2 b, rychle 9 b, na kufſy 61 a, domý 60 b, týto kragyni 41 a; �: naziwagi 8 a, przebiwal 11 a, nyzadni wietř 5 a, — wypryfſczie 2 a, zmamený nebo wzteklý 60 a;
XIII vzniká ovšem chybné čtení, jako by Otta z Dimerinku byl překládal do češtiny; na str. 4 a vynech.: „a jesti ť v hromadu“; str. 6 b vyn.: „nemó- žeme a“; omyl: pohrzechu 9 a m. pro hrózu; „az do Jaffe“ 11 b m. a z Jafe; str. 11 b vyn.: „a potom sě vracujíce berú sě do Jerusalema“; str. 12 b z macedonské (země) m. z medské; 13 b vyn.: „a devět let a osm- desáte let“; 20 a puti m. plúti; 20 b: ale že jedno jest m. a ležé jedne šest; 20 b vyn.: „osm set a osmdesáte lampartských mil až do Konstantinopole“ 36 b: (byla) Sarra m. stará; 34 a oftow m. ostrov; 55 a vyn.: „Také v té zemi jest tento obyčej: Umře-li muž“; 57 b w zelynách m. v šešelinách ib: ot kana m. a tkáno; 57 b vyn.: „Indie všech dobyl, kterak jest ta jeho žena bohyně“; 60 b vyn.: „nebo dobré mysli jsú. Také ti lidé neumějí“ 67 b vyn.: „Nebo tam sobě nevážie mnoho střébra“; 74 b vyn.: „a nenosie ť ani kukel ani plášťóv na sobě“; 78 b vyn.: „a ižádný nesmie do nie vníti. A kakž koli temná, avšak lidé bydlé v ní“; 79 a vyn.: „vidúc taký div i podnes jsú dobří křesťané“; 81 a vyn.: „pohanské vysvoboditi, a že mají ty všecky“; 86 a poznawachu m. poznenáhla; 87 a vyn.: „radili, co bychom měli učiniti. Jedni sě veléchu“; 91 a vyn.: „A tak sú sebe odbyli“ atd. Chyby tyto jsou zároveň svědectvím, že rkpis B jest opis; tomu svědčí i jazyk, který má četné známky z doby mladší, nežli jsou zejména rkpisy ACDM. Písmem svým hlásí se rkpis B do stol. XV. Pravopis jest celkem spřežkový; délka samohlásek se neoznačuje. Tečky mají podobu malinkých bodů nebo jsou místo nich nepatrné čárky. Způsob psaní jednotlivých hlásek jest patrný z tohoto přehledu: č: krziewie 6 b, prohrziefſenie 9 b, dwie 12 a, v pieſmie 18 a, — kromye 19 a; ie: Cziefarze 2 a, hnutie 5 b, kocžiczie 64 a, — ſmyefnie 2 a, vmýe 97 a; i: wlafti 1 b, zbawiti 8 b, geti 2 a, — y (= et) 10 a, myna 10 b, fudyti 90 b, gety 2 a, patryarchu 7 a, byſkupy 7 b, twrzý 11 b, plnyty 48 b. — Jſpanye 46 a; í: zli duchowe 4 b, diwku 8 b, Trzeti 2 b, Amonytííczi 97 b, — waly 12 b, myíto 88 a, hagy 64 a, noczý 36 a (= nocí), wietczý 58 a, mnycze 36 b, kopу 4 b; uo: buoh 7 b ; ü: patryarchuw 25 b, ku pulnoczi 41 a; u, ú: ſtlupow 2 a, ukazugit 4 b, mohu 4 b, plowu 10 b (= ú), — vzaſe 8 b, vmuczeni 4 a, naywfflechtyleyffie 44 b; ou: donefow 74 a; y: ſliffal 61 a, wiſoke 5 a, riboma 41 a, ribniky 66 b, — w obyczegi 1 b, ty wlafti 1 b, z ruky 2 b, rychle 9 b, na kufſy 61 a, domý 60 b, týto kragyni 41 a; �: naziwagi 8 a, przebiwal 11 a, nyzadni wietř 5 a, — wypryfſczie 2 a, zmamený nebo wzteklý 60 a;
Strana XIV
XIV c: chcze 2 a, dczka 2 b; č: wietczi 1 b, amazonffczy 51 b, przieczne 2 b, bahnyffcže 92 b, kocžiczie 64 a; ď: dowedte 94 a, dywokemy 25 b; odpowiediechu 91 a, dveczi 59 b; j: gmenuge I b, zgezdil ib., — yan 1 b, yakoz 2 a, W tey 5 b, — 1ako 26 a, Juſtynyana 2 a — obiczeig 33 b, — poygma 20 a; ň: z nizffiech 2 a, wenz 36 a, pronz 54 b, — w niemz 2 b, naklonyegy 62 a, nyemu 8b, naplnyený 95 a, ponyadz 48 b, konyow 72 a, — ony 9 a — vozinený 34 b; r: wietr 43 a, — wietř 5 a, v wytř 38 b, bratř 37 a1); ř: wzkriſſeni 34 b, fſkrini 32 a, vprymegie 43 a, — drzew 2 b, — fregierzíky 11 b, — Tiefarž 2 a, burže 4 b, zewnitrž 31 a, terzmerž 99 a, — Cziefſařz 41 a; s: ſ hlawy 7 a, w zpoſobie 1 b, — kriftus 4 b, — weſmyeſs 63 b, — huſſy 64 a, piſſmo 5 b, do paſſa 17 a, dewiet ſſeth 2 a, — s ſ ginemy 8 b, s f offcziepy 14 b — do leczkterehozs města 43 a = leckteréhos; — — š: Awffak 1 a. Naſſeho 3 a, — klaſter 10 a, — Eliaſs 11 a, maſs 13 a, Sſczepan 30 b, Wsſyczkny 74 a; t: Trzeti 2 b, — lett 16 a, — loketh 4 a, thowarzvſfny 62 b, zlathohlawem 94 a; ť: tut 10 a, onit 63 a, — krzieftiane 91 a, krzieftianſczy 97 a; v: wlaſti I b, w morzi 1 b; z: narozeni 1 b, zelezem 57 a, — twrž 35 b, bržo 43 a, — wſkrziefſenie 29 b, — pietmesſczietma 50 a; ž: bozie° 1 b, moz 2 a, krziz 4 a, nyzadni 5 a, — nuzz 71 a, — koſzichow 74 b, — krzíže 2 b. Přehled zkratek v rkpise tomto užívaných: bozie° 1 b (= božieho), ſwe° 33 a = svého, to° 27 b = toho, k bozie" 2 a = k božiemu, podrze° 53 b (= podřelo), tol chra' 32 b = tomu chrámu, ge� 34 a = jemu, k geruſale' 44 b = k Jerusalemu, k yeruſa' 46 b = k Je- rusalemu, vítal 34 a = ustanovený, fwa Jana 34 a = svatého, ane" 43 a = anebo; gmie° 36 b = jm(é)no, gt 37 b = jest, gêz 35 a = jenž, gto 5 a = ješto, pmienyel 42 a = proměn(i)1, pwi 7 b = praví, pwy 21 a = praví, pwenie 87 a = pravenie, prziepwie ſe 45 b = př(i)pravie sě, vka- menowâ 35 a = ukamenován, k tié 68 b = k těm, vzeíſeni 9 a = užesením, potô 2 a = potom, Wlcano 99 a = Vulcanus, Cereu9 99 a = Cereus. Jazyk ukazuje na sklonek stol. XV. V přehl. a —ě jeví se kolísání; pro ej z ý (aj nedoloženo) jest jen několik dokladů; úžení é—í a ie —í jest v četných případech provedeno; jotace kleslá v krátkých i dlouhých sla- 1) V slově „bratř“ není tedy změny hláskové ani omylu, nýbrž jen odchylný způsob psaní. Srovn. Gebauer, Slovník stčeský s. v. bratř a Listy fil. XXIII. (1896), str. 323.
XIV c: chcze 2 a, dczka 2 b; č: wietczi 1 b, amazonffczy 51 b, przieczne 2 b, bahnyffcže 92 b, kocžiczie 64 a; ď: dowedte 94 a, dywokemy 25 b; odpowiediechu 91 a, dveczi 59 b; j: gmenuge I b, zgezdil ib., — yan 1 b, yakoz 2 a, W tey 5 b, — 1ako 26 a, Juſtynyana 2 a — obiczeig 33 b, — poygma 20 a; ň: z nizffiech 2 a, wenz 36 a, pronz 54 b, — w niemz 2 b, naklonyegy 62 a, nyemu 8b, naplnyený 95 a, ponyadz 48 b, konyow 72 a, — ony 9 a — vozinený 34 b; r: wietr 43 a, — wietř 5 a, v wytř 38 b, bratř 37 a1); ř: wzkriſſeni 34 b, fſkrini 32 a, vprymegie 43 a, — drzew 2 b, — fregierzíky 11 b, — Tiefarž 2 a, burže 4 b, zewnitrž 31 a, terzmerž 99 a, — Cziefſařz 41 a; s: ſ hlawy 7 a, w zpoſobie 1 b, — kriftus 4 b, — weſmyeſs 63 b, — huſſy 64 a, piſſmo 5 b, do paſſa 17 a, dewiet ſſeth 2 a, — s ſ ginemy 8 b, s f offcziepy 14 b — do leczkterehozs města 43 a = leckteréhos; — — š: Awffak 1 a. Naſſeho 3 a, — klaſter 10 a, — Eliaſs 11 a, maſs 13 a, Sſczepan 30 b, Wsſyczkny 74 a; t: Trzeti 2 b, — lett 16 a, — loketh 4 a, thowarzvſfny 62 b, zlathohlawem 94 a; ť: tut 10 a, onit 63 a, — krzieftiane 91 a, krzieftianſczy 97 a; v: wlaſti I b, w morzi 1 b; z: narozeni 1 b, zelezem 57 a, — twrž 35 b, bržo 43 a, — wſkrziefſenie 29 b, — pietmesſczietma 50 a; ž: bozie° 1 b, moz 2 a, krziz 4 a, nyzadni 5 a, — nuzz 71 a, — koſzichow 74 b, — krzíže 2 b. Přehled zkratek v rkpise tomto užívaných: bozie° 1 b (= božieho), ſwe° 33 a = svého, to° 27 b = toho, k bozie" 2 a = k božiemu, podrze° 53 b (= podřelo), tol chra' 32 b = tomu chrámu, ge� 34 a = jemu, k geruſale' 44 b = k Jerusalemu, k yeruſa' 46 b = k Je- rusalemu, vítal 34 a = ustanovený, fwa Jana 34 a = svatého, ane" 43 a = anebo; gmie° 36 b = jm(é)no, gt 37 b = jest, gêz 35 a = jenž, gto 5 a = ješto, pmienyel 42 a = proměn(i)1, pwi 7 b = praví, pwy 21 a = praví, pwenie 87 a = pravenie, prziepwie ſe 45 b = př(i)pravie sě, vka- menowâ 35 a = ukamenován, k tié 68 b = k těm, vzeíſeni 9 a = užesením, potô 2 a = potom, Wlcano 99 a = Vulcanus, Cereu9 99 a = Cereus. Jazyk ukazuje na sklonek stol. XV. V přehl. a —ě jeví se kolísání; pro ej z ý (aj nedoloženo) jest jen několik dokladů; úžení é—í a ie —í jest v četných případech provedeno; jotace kleslá v krátkých i dlouhých sla- 1) V slově „bratř“ není tedy změny hláskové ani omylu, nýbrž jen odchylný způsob psaní. Srovn. Gebauer, Slovník stčeský s. v. bratř a Listy fil. XXIII. (1896), str. 323.
Strana XV
XV bikách; ó a uo jsou vedle sebe, ú jest jen výjimkou, ač ne právě vzácnou; ú v au sice nerozšířeno, ale jsou dva doklady pro ou; samohl. r má převahu nad er; šč téměř pravidelně trvá. — Přes některé zjevy, jež se zdají uka- zovati k době starší, třeba klásti vznik rkpisu B až na konec stol. XV. Rukopis tento jest psán od Moravana, který do něho vnesl známky svého nářečí.1) Rukopis C (signatura musejní bibl. V. E I1) obsahuje jen Mande- villa. Má 144 listů tužkou signovaných. Vazba jest kožená. V předu i v zadu rukopisu jsou přípisky z doby mladší. Velikost rukopisu jest 20.5 cm X 15 cm; písmo jest velice úhledné, snadno čitelné; psaná strana zaujímá plochu 14.5 cm x 9 cm; řádek na straně bývá obyčejně 24. Písmo ukazuje na druhou pol. stol. XV. Rukopis C jest opis, čemuž svědčí jednak to, že jest mladší než ruko- pisy A D M, jednak písařské chyby, jako: Na str. 6 a vynechána celá partie: „pán Buoh měl tak dlúho pnieti na kříži, dokudž by tělo mělo trváti. A protož učinili jsú peň z cedrového dřeva, neb to dřevo nehnije, a také proto, že sú mněli, by“; zpoſobenie 16 b m. zásobenie; 17 a vyn.: „najbližšie přistavidlo k Jerusalemu, neb jest“; 18 b vyn: „když přijdú do Gazy, palestinského města, tehda“; 19 b vyn.: „a Jericho, v němž jest hlavnie město Maška“; zname 12 a m. zna- menie; 27 a: když ten pták bude ve třech stech letech a ve čtyřidcáti v stáři m. pět set let v stáři; 29 b vyn. abeceda egyptská; 32 a vyn.: „V němžto jest dvanácet studnic. A od toho údolé“; 34 b vyn.: „a to sě děje ve mšě“; 37 a vyn.: „a že na té púšti jest málo vody“; 41 a vyn. celá dlouhá partie, srovn. A 176 b1; 51 b vyn. tisícóv; 76 a vyn.: „aby jí štítu nepřekážel“; 83 a vyn.: „kteréž Buoh sám vyřekl takto“; 89 b vyn.: „že jest slyšel od modly“; 95 a vyn.: „a někdy jsú měli válku spolu“ atd. Pravopis je spřežkový, diakritických znamének bývá málo užíváno. Zajímavá stránka pravopisu je rozlišování i (í) a y (ý), což se jeví i ve psaní ě a ie. Odchylek je málo, nejvíce ve spojce i a po c, z, s (nepíše se však důsledně cy, zy, sy). Délka samohlásek bývá označována jen zřídka, na př. Kaana 2 b, Kaanowa 99 b, W Bethleemie 41 a. Přehled grafiky jednotlivých písmen: ě: obie 7 b, w zpuofobie 4 a, biezala 15 b, z zemie 3 a, wietczie 4 a, gmie- giefſe 26 b, w zymie 30 b; ie: prawie 21b, wietczie 4 a, mierze 11 a, gmeniech 57 b, prziecznie 5 b, pole ktwucie 40 a; i: kapitolach 2 a, Janowi 2 b, nizadny 15 a, zdmi 9 a, nizadna 35 a, gi- neho 34 b, przigeti 39 b; odchylně (pomíjíme-li některá cizí slova) 1) V. Sborník filologický l. c. str. 23—37.
XV bikách; ó a uo jsou vedle sebe, ú jest jen výjimkou, ač ne právě vzácnou; ú v au sice nerozšířeno, ale jsou dva doklady pro ou; samohl. r má převahu nad er; šč téměř pravidelně trvá. — Přes některé zjevy, jež se zdají uka- zovati k době starší, třeba klásti vznik rkpisu B až na konec stol. XV. Rukopis tento jest psán od Moravana, který do něho vnesl známky svého nářečí.1) Rukopis C (signatura musejní bibl. V. E I1) obsahuje jen Mande- villa. Má 144 listů tužkou signovaných. Vazba jest kožená. V předu i v zadu rukopisu jsou přípisky z doby mladší. Velikost rukopisu jest 20.5 cm X 15 cm; písmo jest velice úhledné, snadno čitelné; psaná strana zaujímá plochu 14.5 cm x 9 cm; řádek na straně bývá obyčejně 24. Písmo ukazuje na druhou pol. stol. XV. Rukopis C jest opis, čemuž svědčí jednak to, že jest mladší než ruko- pisy A D M, jednak písařské chyby, jako: Na str. 6 a vynechána celá partie: „pán Buoh měl tak dlúho pnieti na kříži, dokudž by tělo mělo trváti. A protož učinili jsú peň z cedrového dřeva, neb to dřevo nehnije, a také proto, že sú mněli, by“; zpoſobenie 16 b m. zásobenie; 17 a vyn.: „najbližšie přistavidlo k Jerusalemu, neb jest“; 18 b vyn: „když přijdú do Gazy, palestinského města, tehda“; 19 b vyn.: „a Jericho, v němž jest hlavnie město Maška“; zname 12 a m. zna- menie; 27 a: když ten pták bude ve třech stech letech a ve čtyřidcáti v stáři m. pět set let v stáři; 29 b vyn. abeceda egyptská; 32 a vyn.: „V němžto jest dvanácet studnic. A od toho údolé“; 34 b vyn.: „a to sě děje ve mšě“; 37 a vyn.: „a že na té púšti jest málo vody“; 41 a vyn. celá dlouhá partie, srovn. A 176 b1; 51 b vyn. tisícóv; 76 a vyn.: „aby jí štítu nepřekážel“; 83 a vyn.: „kteréž Buoh sám vyřekl takto“; 89 b vyn.: „že jest slyšel od modly“; 95 a vyn.: „a někdy jsú měli válku spolu“ atd. Pravopis je spřežkový, diakritických znamének bývá málo užíváno. Zajímavá stránka pravopisu je rozlišování i (í) a y (ý), což se jeví i ve psaní ě a ie. Odchylek je málo, nejvíce ve spojce i a po c, z, s (nepíše se však důsledně cy, zy, sy). Délka samohlásek bývá označována jen zřídka, na př. Kaana 2 b, Kaanowa 99 b, W Bethleemie 41 a. Přehled grafiky jednotlivých písmen: ě: obie 7 b, w zpuofobie 4 a, biezala 15 b, z zemie 3 a, wietczie 4 a, gmie- giefſe 26 b, w zymie 30 b; ie: prawie 21b, wietczie 4 a, mierze 11 a, gmeniech 57 b, prziecznie 5 b, pole ktwucie 40 a; i: kapitolach 2 a, Janowi 2 b, nizadny 15 a, zdmi 9 a, nizadna 35 a, gi- neho 34 b, przigeti 39 b; odchylně (pomíjíme-li některá cizí slova) 1) V. Sborník filologický l. c. str. 23—37.
Strana XVI
XVI po c, z, s, na př.: kobercy 84 b, nocy 16 b, w zymie 30 b, noſyl 85 a, mufyl 139 a (ale odchylky dosti časté i zde, na př.: na prawici 98 a, pokufiti 15 a atd.); i (= et): yzadne 9 b, yzadny 83 a, (též Nyzadnyt 100 a, ale: nízadny 15 a, nizadna 35 a); mylnou dekomposicí třeba asi vysvětliti psaní yhned 14 b; někdy i po j bývá psáno y: gynak 90 b; í: mniegi 13 b, drziwe 16 b, napominal 11 a, prwní 12 b, o Indij 57 a, v Mecij 2 a, w lluturgij 2 a; odchylky jako při i, na př.: ſe pſymi twarzmi 121 b, profymet 36 b, vkazugy 100 a, przigymat 131 a (ale často i zde í, na př.: Druzi 3 a = druzí, tificem 103 a, tific 104 a); zřídka (bezpochyby písařským omylem) bývá psáno odchylně, na př. kra- lowſtwymi 19 a; uo: w zpuoſobie 4 a — vždy tak; u, ú: czafu 3 b, nemohu 6 b, przigdu 16 b (= přijdú), — vdow 6 b, vrozeny 3 b; au: maucha 35 a; y: przigimamy 11 b, kdyz 13 a atd., vždy tak až na málo odchylek v cizích slovech, jako Ciprziffowe 6 a, a několikrát po t: ſwatíníe 48 a, cztirz 94 b (ale i cztyrzie 100 b, 101 a); ý: czeítnych 3 b, wygezdy 3 b, pryfíti ſe 81 a, — až na řídké výjimky, jako na př. naziwagi 13 b, zakriwagi 92 a — vždy tak; c: Acien 72 a, bodce 109 a, wawrzince 2 a, na muce 9 b, — w czizolozftwi 30 b, dezka 60 a, W Czypru 16 a, — dczíka 6 a (řídké), — nečloní 46 a (jen zde); č: honczich 100 b, bezcziſlna 91 b, Czeſkeho 2 a, czaſu 3 b — dotyce ſe 115 a (zřídka); d: diedin 133 b, diabel 53 a; j: Ay 39 b, ya 2 a, w tey 9 b — geho 2 b, wygezdy 3 b, — Jan 3 b, — iako 20 a; l: loket 23 a, w lluturgij 2 a, llibie 68 a; ň: zan 26 b, przeſen 66 b, — luňak 118 a (vzácné), — wyniawíe 139 b, ſtupniow 34 a; p: prawici 98 a, — yppocras 13 a; ř: ftworen 39 a (zřídka), — katherziny 2 a, Przedmluwa 2 a, niekterzi 3 a; s: pſano 2 a, pohaníkych 2 b, fu 2 b, — sgiezdiegi 55 b, s febu 4 b, czas 33 a, shledli 38 a, — offudie 90 a, fſklenny' 28 b/29 a; š: wſſech 2 a, geffto 4 b, — naſs 8 a, Nemuozefs 14 b, przielifs 35 a, — na- kuſena 28 b; t: otdawane 11 b, loket 23 a, Euwangelifta 8 b, — zlatte 48 b, — leth 13 a, katherziny 2 a; t: naleznut 89 b, oczifftuge 120 b, — przigymat 131 a, — tiele 15 a, ftiat 103 a, ſtiata 31 b, fftiaftny 104 a; v: w Parzizi 3 b, ze dwanadcti 3 b, ledwa 3 a, — v vſta 14 b (zřídka); z: z zemie 3 a, Druzi ib.; ž: gemuzto 2 b, ktoz 3 a, drzany fu 3 b, wiez 26 a (= věž), — frzeže 89 b, Protož 122 b (jen v málo dokladech takto).
XVI po c, z, s, na př.: kobercy 84 b, nocy 16 b, w zymie 30 b, noſyl 85 a, mufyl 139 a (ale odchylky dosti časté i zde, na př.: na prawici 98 a, pokufiti 15 a atd.); i (= et): yzadne 9 b, yzadny 83 a, (též Nyzadnyt 100 a, ale: nízadny 15 a, nizadna 35 a); mylnou dekomposicí třeba asi vysvětliti psaní yhned 14 b; někdy i po j bývá psáno y: gynak 90 b; í: mniegi 13 b, drziwe 16 b, napominal 11 a, prwní 12 b, o Indij 57 a, v Mecij 2 a, w lluturgij 2 a; odchylky jako při i, na př.: ſe pſymi twarzmi 121 b, profymet 36 b, vkazugy 100 a, przigymat 131 a (ale často i zde í, na př.: Druzi 3 a = druzí, tificem 103 a, tific 104 a); zřídka (bezpochyby písařským omylem) bývá psáno odchylně, na př. kra- lowſtwymi 19 a; uo: w zpuoſobie 4 a — vždy tak; u, ú: czafu 3 b, nemohu 6 b, przigdu 16 b (= přijdú), — vdow 6 b, vrozeny 3 b; au: maucha 35 a; y: przigimamy 11 b, kdyz 13 a atd., vždy tak až na málo odchylek v cizích slovech, jako Ciprziffowe 6 a, a několikrát po t: ſwatíníe 48 a, cztirz 94 b (ale i cztyrzie 100 b, 101 a); ý: czeítnych 3 b, wygezdy 3 b, pryfíti ſe 81 a, — až na řídké výjimky, jako na př. naziwagi 13 b, zakriwagi 92 a — vždy tak; c: Acien 72 a, bodce 109 a, wawrzince 2 a, na muce 9 b, — w czizolozftwi 30 b, dezka 60 a, W Czypru 16 a, — dczíka 6 a (řídké), — nečloní 46 a (jen zde); č: honczich 100 b, bezcziſlna 91 b, Czeſkeho 2 a, czaſu 3 b — dotyce ſe 115 a (zřídka); d: diedin 133 b, diabel 53 a; j: Ay 39 b, ya 2 a, w tey 9 b — geho 2 b, wygezdy 3 b, — Jan 3 b, — iako 20 a; l: loket 23 a, w lluturgij 2 a, llibie 68 a; ň: zan 26 b, przeſen 66 b, — luňak 118 a (vzácné), — wyniawíe 139 b, ſtupniow 34 a; p: prawici 98 a, — yppocras 13 a; ř: ftworen 39 a (zřídka), — katherziny 2 a, Przedmluwa 2 a, niekterzi 3 a; s: pſano 2 a, pohaníkych 2 b, fu 2 b, — sgiezdiegi 55 b, s febu 4 b, czas 33 a, shledli 38 a, — offudie 90 a, fſklenny' 28 b/29 a; š: wſſech 2 a, geffto 4 b, — naſs 8 a, Nemuozefs 14 b, przielifs 35 a, — na- kuſena 28 b; t: otdawane 11 b, loket 23 a, Euwangelifta 8 b, — zlatte 48 b, — leth 13 a, katherziny 2 a; t: naleznut 89 b, oczifftuge 120 b, — przigymat 131 a, — tiele 15 a, ftiat 103 a, ſtiata 31 b, fftiaftny 104 a; v: w Parzizi 3 b, ze dwanadcti 3 b, ledwa 3 a, — v vſta 14 b (zřídka); z: z zemie 3 a, Druzi ib.; ž: gemuzto 2 b, ktoz 3 a, drzany fu 3 b, wiez 26 a (= věž), — frzeže 89 b, Protož 122 b (jen v málo dokladech takto).
Strana 1
Przedmluva kniese Otty z Bla Tito knyhí prawie o gednom dymerynku, kanownika Meczkeho Ritierzi, genz geft bil weliki lant- farerz nebo gezdecz, o nyemžto w luturyngi, od ſtatecsneo rytierse Jana Mandynil rseczeneho, gens mnoho ſlichano geft, zze temmerz bil vrozenym s mieſta Alban gme- 5 wefsken swiet zputowal a zgezdil nowaneho w semy Engliczke, geſt. A prawiť o mnoho dywnych oftrowiech a zemiech, kterežto kterysto byl zgezdil a zputowal lezzie v morzi, a o mnohich roz- tesmerš weſſken ſwiet; proſte zan liczznych lidech a o gich bydleny pana boha. Ktoz geſt w czyziech kraginach 10 a przebitku a o gich wierach, o gich bohatſtwy, A take o mnohich nebiwal, to' ſie zda wlaſt geho vrozenie dwornych wiecech, kterezzto mno- naylepiſie. Awſſak z przirozeneho hemu czlowieku, gez nebywal rozumu zadoſti czlowiek rad o giních daleko, tyezzki gſu k wierzeny. zemiech nezname poweſti ſlyſſie, A 15 Awfſak geft to czela prawda, geſt ly zorziwe myſly, nema doſti na yakozz geſt on ſwyma oczzima ſliſſeni, ale chcze y oczima ſpatrziti. ſpatrzil a od giſtich lidí take flichal Protoz tento cztny rietierž a przeſlo- et cetera. wutny gezdielecz, geſto tyto kníhy Ja Otta z dymerynku, kanownyk ſkladal, po mnohich ſwieta wlaſtech 20 v mohucži w luturyngi, przelozzil zputowal geſt, a cžoz dworneho a zna- ſem tito knyhy zwlafîtíe z latinſke meniteho widiel anebo od giſtech roz- rzieczzi w nyemeczſku, aby take prawieczow ſlyffal, tot geſt ſwu ruku 157a1 1. knichy DM — po „prawie“ přid. D: a wypiugi. — 2. po „bil“ přid. D: prewelmi — lantforerž N. — 3. gezdecz] gezdilecz DMN. — 4. zze vyn. DM — m. zze] neb geſt N. — 5. wessken] wssecken D. — 6. geft vyn. MN — prawiť] wyprawuge D — mnoho] mnohych N — dywnych] dwornych N — po „dywnych" přid. DM: wiecech O. — 7. m. a [zemiech]: o DM. — 8. w morzi M — mno- hich] mnoho D. — 11. bohatftwie N — take] tak DM — m. „mnohich“: mnoho diwnych a M. — 14. k wierzenie N. — 17. m. „a od giftich“: anebo od ginych DM. — m. „take ſlichal et cetera“: prawdu ſlyſſel. A takto ſe pocina D, ſlyffial. Predmluwa prwa M — take vyn. DMN — ſlichal] flyffal N. — 18. et cetera vyn. DMN. — 19. Slovy „Já Otta“ počíná se rkp. C — dyemerinku C, dymerinka D. 20. v mohucži] v Mecij CN, w meci DM — w lluturgij C. — 21. zwlafftie z 1
Przedmluva kniese Otty z Bla Tito knyhí prawie o gednom dymerynku, kanownika Meczkeho Ritierzi, genz geft bil weliki lant- farerz nebo gezdecz, o nyemžto w luturyngi, od ſtatecsneo rytierse Jana Mandynil rseczeneho, gens mnoho ſlichano geft, zze temmerz bil vrozenym s mieſta Alban gme- 5 wefsken swiet zputowal a zgezdil nowaneho w semy Engliczke, geſt. A prawiť o mnoho dywnych oftrowiech a zemiech, kterežto kterysto byl zgezdil a zputowal lezzie v morzi, a o mnohich roz- tesmerš weſſken ſwiet; proſte zan liczznych lidech a o gich bydleny pana boha. Ktoz geſt w czyziech kraginach 10 a przebitku a o gich wierach, o gich bohatſtwy, A take o mnohich nebiwal, to' ſie zda wlaſt geho vrozenie dwornych wiecech, kterezzto mno- naylepiſie. Awſſak z przirozeneho hemu czlowieku, gez nebywal rozumu zadoſti czlowiek rad o giních daleko, tyezzki gſu k wierzeny. zemiech nezname poweſti ſlyſſie, A 15 Awfſak geft to czela prawda, geſt ly zorziwe myſly, nema doſti na yakozz geſt on ſwyma oczzima ſliſſeni, ale chcze y oczima ſpatrziti. ſpatrzil a od giſtich lidí take flichal Protoz tento cztny rietierž a przeſlo- et cetera. wutny gezdielecz, geſto tyto kníhy Ja Otta z dymerynku, kanownyk ſkladal, po mnohich ſwieta wlaſtech 20 v mohucži w luturyngi, przelozzil zputowal geſt, a cžoz dworneho a zna- ſem tito knyhy zwlafîtíe z latinſke meniteho widiel anebo od giſtech roz- rzieczzi w nyemeczſku, aby take prawieczow ſlyffal, tot geſt ſwu ruku 157a1 1. knichy DM — po „prawie“ přid. D: a wypiugi. — 2. po „bil“ přid. D: prewelmi — lantforerž N. — 3. gezdecz] gezdilecz DMN. — 4. zze vyn. DM — m. zze] neb geſt N. — 5. wessken] wssecken D. — 6. geft vyn. MN — prawiť] wyprawuge D — mnoho] mnohych N — dywnych] dwornych N — po „dywnych" přid. DM: wiecech O. — 7. m. a [zemiech]: o DM. — 8. w morzi M — mno- hich] mnoho D. — 11. bohatftwie N — take] tak DM — m. „mnohich“: mnoho diwnych a M. — 14. k wierzenie N. — 17. m. „a od giftich“: anebo od ginych DM. — m. „take ſlichal et cetera“: prawdu ſlyſſel. A takto ſe pocina D, ſlyffial. Predmluwa prwa M — take vyn. DMN — ſlichal] flyffal N. — 18. et cetera vyn. DMN. — 19. Slovy „Já Otta“ počíná se rkp. C — dyemerinku C, dymerinka D. 20. v mohucži] v Mecij CN, w meci DM — w lluturgij C. — 21. zwlafftie z 1
Strana 2
2 nyemczi mohli w nych czzití a zwie- dieti o rozlicžnych dwornych ze- 25 míech a wiecech a zwierzatech, kte- rezzto w nych popſany gſu, a o roz- liczznych lidech a o gich wierze a 157a2 bidleny a ruffie a o mnohich dyli- wiech, iakoż potom ſtogi pſano. 30 Take ya míſtr wawrzínecz, nayyaſ- nyeiſſeho knyezzete a Pana, Pana waczlawa, Rzimſkeho a Czzeſkeho krale, ſluzzebnyk, tezz knyhy prze- ložil ſem z nyemeczíke rzieczzi 35 w Czzeſku, aby y czzechô to znamo bilo, czozz geft w nych popſano. A títo knyhi rozprawiegi o czeſtach z tiechto nyzzíich zemi k Geruza- lemu a k ſwate katherzynye hrobu, 40 o trech zemiech a dywiech, kterzižto na te czeſtie mohu bití ſhledany, a o zzoldanowie moczy a geho pan ſtwi a geho przebitku. A prawie, acž by tento ſwiet kto obgeti chtiel, 45 czo by dywneho mohl naleznutí na mnohich mieftech a oftrowyech, a w nyežto by przíffel. A prawi o tiech czeſtach a zemiech azz do welikeho wiernie popſal a w tyto knichi ſebral, kterezto geſt na ſwu wiecznu pamiet lidem oſtawil k uzitku a k uteſjeníe, kterezto vmiely lide v parzižie y take v bruku, w Englantie, do niehozto ze dwudczat kralowſtwí kupczi przicha- zegi, za prawe cztu a držie, y take rytierzi y panoſle gezdily geho roz- prawenie ſwediecztwie wydawagi. A protoz va Otta z dymerynku, kanow- nik Meczky w luturyngi, ty knyhi przelozil glem z wlaſſke a latinſkel Ib Rzeczi w Iſczelſku (!), aby y czechowe mohli w nich cziſti a dywne wieczi, o nichzto ty knyhí prawie, poznati. A to aby ſnaze bylo ſhledano, vczinil glem reyſtrů, totizto zprawidlo wíſech rozprawek wedle potcztu a rzadu ka- pitol anebo rozdielený welmy w krat- kich ſlowech. [Po tomto úvodě následuje hned první rozdíl.] z wlaſke a CMN — zwlafftie vyn. D. — 23. w nych vyn. DM. — 24. po „roz- licżnych“ přid. DM: a. — 25. wiecech] lidech D. — (25.—29.) kterezzto ..... ftogi pſano vyn. D. — 28. bydlenie N — o vyn. M — mnohich dywiech] mnoho diwow M. — 29. po „pſano“ přid. N: we wíſech kapitolach, přid. C: we wíſech kapitolach. Przedmluwa miſtra wawrzince Czeſkeho przekladacze, přid. M: we wſiech kapi- tolach. předmlua druha. — 30. Take] Pak CDN — před „nayyaſnyeifleho“ přid. D: naymocnieyfieho a, přid. M: namoczmeyffieho y. — (31.—34.) m. knyezzete .... . . z nyemeczſke: krale a pana Rimſkeho a krale Čeſkeho (!) prelozil ſem tyto knihy z niemecíke D. — 32. waczlawa vyn. M. — 33. ſluzzebnyk vyn. D — m. „tezz knyhy przeložil ſem“: przelozil ſem tyto knihy M. — (35.—39.) m. „aby y czzechô.. k Geruzalemu“: aby take y čechowe mohli čiſti a zwiedieti o rozličnych a dwornych zemiech y wiecech y zwieřatech. Tyto kniehy rozprawiegi z tiechto naſich zemi o ceſtach k geruzalemu D, aby czechowe take mohli czifti a zwiediety o rozlicznych a dwornych zemiech a wieczech a zwierzatek(!) trzetie [t. j. předmluva]. A tyto knihy rozprawiegi z techto naffich zemi o czeítach k Jerufalev M —. 36. po „po- pfano“ přid. N: Zprawenie o Ceftach. — 39. k Swatey N — katherziny C. — 40. kterzižto vyn. D, kterez M. — 41. ſhledany] flychany D, ſhlany (!) M. — 43. a geho przebitku vyn. M. — 44. po „obgeti“ přid. D: anebo zputowati. — (45.—47.) m. „czo by dywneho .... . prziſſel“: co diwneho mož nadgiti w ktere zemi a oſtro- wiech na niež on přiſel D. — 45. [Slovem „mohl“ počíná se rkp. S] — (46.—47.) m. „a w nyežto by“: na niez M — před „w nyežto“ vyn. a CDMNS. — 47. byl
2 nyemczi mohli w nych czzití a zwie- dieti o rozlicžnych dwornych ze- 25 míech a wiecech a zwierzatech, kte- rezzto w nych popſany gſu, a o roz- liczznych lidech a o gich wierze a 157a2 bidleny a ruffie a o mnohich dyli- wiech, iakoż potom ſtogi pſano. 30 Take ya míſtr wawrzínecz, nayyaſ- nyeiſſeho knyezzete a Pana, Pana waczlawa, Rzimſkeho a Czzeſkeho krale, ſluzzebnyk, tezz knyhy prze- ložil ſem z nyemeczíke rzieczzi 35 w Czzeſku, aby y czzechô to znamo bilo, czozz geft w nych popſano. A títo knyhi rozprawiegi o czeſtach z tiechto nyzzíich zemi k Geruza- lemu a k ſwate katherzynye hrobu, 40 o trech zemiech a dywiech, kterzižto na te czeſtie mohu bití ſhledany, a o zzoldanowie moczy a geho pan ſtwi a geho przebitku. A prawie, acž by tento ſwiet kto obgeti chtiel, 45 czo by dywneho mohl naleznutí na mnohich mieftech a oftrowyech, a w nyežto by przíffel. A prawi o tiech czeſtach a zemiech azz do welikeho wiernie popſal a w tyto knichi ſebral, kterezto geſt na ſwu wiecznu pamiet lidem oſtawil k uzitku a k uteſjeníe, kterezto vmiely lide v parzižie y take v bruku, w Englantie, do niehozto ze dwudczat kralowſtwí kupczi przicha- zegi, za prawe cztu a držie, y take rytierzi y panoſle gezdily geho roz- prawenie ſwediecztwie wydawagi. A protoz va Otta z dymerynku, kanow- nik Meczky w luturyngi, ty knyhi przelozil glem z wlaſſke a latinſkel Ib Rzeczi w Iſczelſku (!), aby y czechowe mohli w nich cziſti a dywne wieczi, o nichzto ty knyhí prawie, poznati. A to aby ſnaze bylo ſhledano, vczinil glem reyſtrů, totizto zprawidlo wíſech rozprawek wedle potcztu a rzadu ka- pitol anebo rozdielený welmy w krat- kich ſlowech. [Po tomto úvodě následuje hned první rozdíl.] z wlaſke a CMN — zwlafftie vyn. D. — 23. w nych vyn. DM. — 24. po „roz- licżnych“ přid. DM: a. — 25. wiecech] lidech D. — (25.—29.) kterezzto ..... ftogi pſano vyn. D. — 28. bydlenie N — o vyn. M — mnohich dywiech] mnoho diwow M. — 29. po „pſano“ přid. N: we wíſech kapitolach, přid. C: we wíſech kapitolach. Przedmluwa miſtra wawrzince Czeſkeho przekladacze, přid. M: we wſiech kapi- tolach. předmlua druha. — 30. Take] Pak CDN — před „nayyaſnyeifleho“ přid. D: naymocnieyfieho a, přid. M: namoczmeyffieho y. — (31.—34.) m. knyezzete .... . . z nyemeczſke: krale a pana Rimſkeho a krale Čeſkeho (!) prelozil ſem tyto knihy z niemecíke D. — 32. waczlawa vyn. M. — 33. ſluzzebnyk vyn. D — m. „tezz knyhy przeložil ſem“: przelozil ſem tyto knihy M. — (35.—39.) m. „aby y czzechô.. k Geruzalemu“: aby take y čechowe mohli čiſti a zwiedieti o rozličnych a dwornych zemiech y wiecech y zwieřatech. Tyto kniehy rozprawiegi z tiechto naſich zemi o ceſtach k geruzalemu D, aby czechowe take mohli czifti a zwiediety o rozlicznych a dwornych zemiech a wieczech a zwierzatek(!) trzetie [t. j. předmluva]. A tyto knihy rozprawiegi z techto naffich zemi o czeítach k Jerufalev M —. 36. po „po- pfano“ přid. N: Zprawenie o Ceftach. — 39. k Swatey N — katherziny C. — 40. kterzižto vyn. D, kterez M. — 41. ſhledany] flychany D, ſhlany (!) M. — 43. a geho przebitku vyn. M. — 44. po „obgeti“ přid. D: anebo zputowati. — (45.—47.) m. „czo by dywneho .... . prziſſel“: co diwneho mož nadgiti w ktere zemi a oſtro- wiech na niež on přiſel D. — 45. [Slovem „mohl“ počíná se rkp. S] — (46.—47.) m. „a w nyežto by“: na niez M — před „w nyežto“ vyn. a CDMNS. — 47. byl
Strana 3
3 Caníffa zemie z Cathage, kterižto 50 naywietczzi pan geft w ſwietie, ge- muzz yzzadny nemozz ſie wrownati na zlatíe a drahem kameny a zbozzí kromye gedineho knyeze Johaneſſa 157b1 z Indie; a prawie o welikel ho 55 Caniffa wierze a obyczzegich a gynych wiecech, a kterak geſt nay- prwe wznykl, a o mnohich gynych wiecech, gefſto glu tudiezz; a prawi o Indíj a o knyezi Johanowi a o geho panſtwi a o geho ſwatoſti a peczzeti a wierze y obiczzegich a giních dywiech mnohich, kterižto tudiež gſu; o pohanſkich wierach a obiczzegich; a tak o rozhicžne wierze krzieftianſke, 60 genzz gſu na pomezi a nemagi plne wieri naffie; A take o rozliczzne wierze zzidowſke, a kterak rozzhczny lide krzieſtianſſti gſu. A ktozz kromíe ſweho Narozenye nebywal geft, ten mny ſwu zemi nailepſfi; wſfak ktožkolywiek geden takowie wzchowan bude, zze nykda dale nebywal, ſlíffi wſfak rad o cizich zemiech, a czo tu fliffi dywneho, gez geft nezname, to by rad opatrzil. 65 A protozz ktozz wiſoke myſli geft, ten nema doſtí na gedine fame zemí znamoftí; pro nyežto nyekteri putuge w Ritierzitwi we mnohe zemíe, 157b2 druhy pro nabo zzenſtwie, trzieti pro kupeczítwie, Czztwrtí aby dywí opatrzil, Pati pro miloſt nebo gynu prziczzynu. A mezi tiemy wſſemy, kterzižto glu kdy zemíe zgezdili, gedwa czzitame o kom, genž by tak mnoho 70 ſpatrzil yako ten ritierz, geffto títo knyhi ſkladal o mnohich zemiech. A yat to prawi, zze v Parzizzi a w Bruku, w Englantie a ginde od cztnoftnych byl S — prawi] wyprawuge D. — 49. Caniffa] Kaana C, Kana D. — 50. nay- wietffy S — gemuzto C. — 51. nizadny DM — rownati M. — 52. na] w D — před „drahem“ přid. DM: w — a zbozzí vyn. C — před „zbozzí“ přid. DMS: na. — 53. gedineho] gednoho S — Jana C, Johana D. — 54. prawie vyn. DM. — 55. Caniffa] Kaana C, Cana D — a gynych wiecech vyn. MN — geft vyn. D. — 56. znikl M — mnohich] mnoho DM. — 57. Janowi C — panftwie S — peczzeti cti D, poczti (!) M. — 58. před „wierze“ přid. D: o geho — před „ginich“ přid. S: take o rozliczne wierze y obyczegich a o. — (58.—59.) a ginich ... . . . . . obi- czzegich vyn. N. — 58. dywiech] wiecech diwnych a D — kterezto D — tudiež] w geho zemi D. — 59. před „o pohaníkich“ přid. CDM: A prawie — pohanſkich] panskych (!) D — tak] take CDMNS. — 60. genzz] kteriz D — gfu] geft M — na pomezi] na pomorzi N. — 61. po „gfu“ přid. C: Przedmluwa druha Ottowa — A vyn. CDMN. — 62. po „Narozenye“ přid. CN z zemie, DM zemie — po „geft“ přid. S: gynde. — (62.—64.) m. ten mny ..... nezname: ten za to ma, ze ta zemie, w nizto ſe vrodil, geſt naylepſi. A ačkoli mnoho lidi geſt, geſto ſu gedno w ſwe wlaſti zchowani, Włak radi ſlyfie o cyzyech zemiech rozprawiegice. A coz pak ſlyfi diwneho, geſto gemu geft nezname D. — 62. ktożkolywiek] kakzkoly M, kterakzkoli N. — 64. zemi NS — gêz] geſto gemu D — opatrzil] ſpatril DM. — 65. protozz vyn. D — zemie N. — 66. pro nyežto] protoz DM — niekterzi putugi CDMS — we] w C. — 67. Druzi CS, a druzy DM — trzieti pro kupeczítwie vyn. S. — 68. opatrzili CDMS — po „nebo“ přid. M: pro. — 69. kdy] kde M — gedwa czzitanie o kom, genž by vyn. S — gedwa] ledwa CN — po „tak“ přid. S: gt. — 70. yako ten vyn. S — ſkladal] popíal C — zemi N. — 71. prawim DS — w Parzizi CS — w Bruku vyn. D — před „w Englantie“ přid. C: a a (!).
3 Caníffa zemie z Cathage, kterižto 50 naywietczzi pan geft w ſwietie, ge- muzz yzzadny nemozz ſie wrownati na zlatíe a drahem kameny a zbozzí kromye gedineho knyeze Johaneſſa 157b1 z Indie; a prawie o welikel ho 55 Caniffa wierze a obyczzegich a gynych wiecech, a kterak geſt nay- prwe wznykl, a o mnohich gynych wiecech, gefſto glu tudiezz; a prawi o Indíj a o knyezi Johanowi a o geho panſtwi a o geho ſwatoſti a peczzeti a wierze y obiczzegich a giních dywiech mnohich, kterižto tudiež gſu; o pohanſkich wierach a obiczzegich; a tak o rozhicžne wierze krzieftianſke, 60 genzz gſu na pomezi a nemagi plne wieri naffie; A take o rozliczzne wierze zzidowſke, a kterak rozzhczny lide krzieſtianſſti gſu. A ktozz kromíe ſweho Narozenye nebywal geft, ten mny ſwu zemi nailepſfi; wſfak ktožkolywiek geden takowie wzchowan bude, zze nykda dale nebywal, ſlíffi wſfak rad o cizich zemiech, a czo tu fliffi dywneho, gez geft nezname, to by rad opatrzil. 65 A protozz ktozz wiſoke myſli geft, ten nema doſtí na gedine fame zemí znamoftí; pro nyežto nyekteri putuge w Ritierzitwi we mnohe zemíe, 157b2 druhy pro nabo zzenſtwie, trzieti pro kupeczítwie, Czztwrtí aby dywí opatrzil, Pati pro miloſt nebo gynu prziczzynu. A mezi tiemy wſſemy, kterzižto glu kdy zemíe zgezdili, gedwa czzitame o kom, genž by tak mnoho 70 ſpatrzil yako ten ritierz, geffto títo knyhi ſkladal o mnohich zemiech. A yat to prawi, zze v Parzizzi a w Bruku, w Englantie a ginde od cztnoftnych byl S — prawi] wyprawuge D. — 49. Caniffa] Kaana C, Kana D. — 50. nay- wietffy S — gemuzto C. — 51. nizadny DM — rownati M. — 52. na] w D — před „drahem“ přid. DM: w — a zbozzí vyn. C — před „zbozzí“ přid. DMS: na. — 53. gedineho] gednoho S — Jana C, Johana D. — 54. prawie vyn. DM. — 55. Caniffa] Kaana C, Cana D — a gynych wiecech vyn. MN — geft vyn. D. — 56. znikl M — mnohich] mnoho DM. — 57. Janowi C — panftwie S — peczzeti cti D, poczti (!) M. — 58. před „wierze“ přid. D: o geho — před „ginich“ přid. S: take o rozliczne wierze y obyczegich a o. — (58.—59.) a ginich ... . . . . . obi- czzegich vyn. N. — 58. dywiech] wiecech diwnych a D — kterezto D — tudiež] w geho zemi D. — 59. před „o pohaníkich“ přid. CDM: A prawie — pohanſkich] panskych (!) D — tak] take CDMNS. — 60. genzz] kteriz D — gfu] geft M — na pomezi] na pomorzi N. — 61. po „gfu“ přid. C: Przedmluwa druha Ottowa — A vyn. CDMN. — 62. po „Narozenye“ přid. CN z zemie, DM zemie — po „geft“ přid. S: gynde. — (62.—64.) m. ten mny ..... nezname: ten za to ma, ze ta zemie, w nizto ſe vrodil, geſt naylepſi. A ačkoli mnoho lidi geſt, geſto ſu gedno w ſwe wlaſti zchowani, Włak radi ſlyfie o cyzyech zemiech rozprawiegice. A coz pak ſlyfi diwneho, geſto gemu geft nezname D. — 62. ktożkolywiek] kakzkoly M, kterakzkoli N. — 64. zemi NS — gêz] geſto gemu D — opatrzil] ſpatril DM. — 65. protozz vyn. D — zemie N. — 66. pro nyežto] protoz DM — niekterzi putugi CDMS — we] w C. — 67. Druzi CS, a druzy DM — trzieti pro kupeczítwie vyn. S. — 68. opatrzili CDMS — po „nebo“ přid. M: pro. — 69. kdy] kde M — gedwa czzitanie o kom, genž by vyn. S — gedwa] ledwa CN — po „tak“ přid. S: gt. — 70. yako ten vyn. S — ſkladal] popíal C — zemi N. — 71. prawim DS — w Parzizi CS — w Bruku vyn. D — před „w Englantie“ přid. C: a a (!).
Strana 4
4 ritierzow tito knyhy za prawdu drzzeny gſu, a od Bruxíe mieſta, do nyehozz ze dwudcát kralowſtwi kupczi przichazegi, kterižto tito knyhi radí ſlífſie cžtuce. A pak ya ſem gýe zwlafſtie z latiníke rzieczzi w nyemeczíku rzieczz promyenil; a ten Czzeftny Ritierz, gefſto tito knyhy po ſwe 75 ſmrti k wieczznemu zaduffi vczzinil geft a oftawil, ten poczzyna takowie a dye: Poczzina ſie rozdiel prwy knyh tiechto o czzafu wygezdy toho cztneho ritierze z nyzíſich zemi a gmenugye wlafti, kterez geft putowal a gezdil. Ja Johan z Madelyna, ritierz Vrozen z I gednoho miefta w Englantie, genżflowe Alban, wſedl ſem w lodí toho leta, 1akozz poczzitachu od Bozzeho 5 Narozenye Trzinaczte ſet let a dwamezczietma let, den ſwateho Michala, a plul ſem po morzi a dluho ſem w ny bil a progel ſem mnoho zemi a oſtrowow a gel ſem ſkrze Turky a ſkrze Armenij weliku y malu a ſkrze Taterſku zemi a ſkrze Sirſku a ſkrze Perſiczku a ſkrze Arabſku a ſkrze Egipſku blizſſi y dalfſy, ſkrze libiſku a ſkrze murzenynſku zemi, ſkrze Caldenſku, ſkrze 10 Amazonſku, ſkrze malu Indij, ſkrze ſtrzedmu a ſkrze wietcži Indij a ſkrze rozliczzne oftrowi okolo wieczzie yndie, genż v morzi lezzye, w nychzto mozz mnohy dywnych wieczi ſpatrziti, kterežto w uobicžegi y w poſobie neznamy fu k widyeny. 158a1 přid. M: a — od] o M — cztnoftnych] czeftnych CMN, poctiwych a ftatečnych D. — 72. drzany CDMN — od] o S — m. od Bruxie: dobrat fu (!) D — do nyehozz] do nichz ſe D. — 73. dwudcat] dwanadcti C, dwanadſti D, dwanafti M — kralowftwie NS — przichazegi] ſchazegi D. — (74.—75.) A pak .... promyenil v D vyn. — 74. zwlafftie] z wlaſke CMN — z] a CMN — 75. rzieczz vyn. CMNS. — 76. geft vyn. D — takowie] takto DMS. I. 1. rozdiel prwy] kala prwa C — knyh tiechto vyn. C. — 2. tohto B — cztneho vyn. M. — 3. po „gmenugye“ přid. B: ty — po „wlaſti“ přid. DM: ze- gmena — zputowal CN — putowal a vyn. BDM — před „gezdil“ přid. DM: on zgezdil BCDMN — po „zgezdil“ přid. D: a pocinage y die takto. — 4. Johan z Madelyna] yan Mandynyl B, Jan z Mantywilla C, Johan z Mandynilla DMNS, — vrozeny CDMS. — 5. Albanya T Jan mandywilla T — ritierz vyn. DT w lodie DS — poczytagi M. — 6. m. „Trzinaczte ſet let a dwamezczietma let: trzi fta (!) let S — „let“ po fet vyn. M — dwamiedcytma D — po „Michala“ přid. T: archanděla. — 7. w nyl w nye BN, na niem DM. — 8. Taterczíku B, Tatar- ſkau T. — 9. Sirſku] ſrſku S — perſku BS, perku (!) M — „ſkrze“ před „Egip- ſku“ vyn. B — Egiptíku C. — 10. libiczku M, libíku S — „ſkrze“ před murze- nyníku vyn. BDMN — „ſkrze“ před „Caldelfku“ a „Amazoníku“ vyn. M. — 11. ſkrze ftrzedmu a ſkrze wietcži Indij vyn. N. — 12. w morzi BCDM. — 13. mnohy. mnoho BCDMNS — ſpatrziti] opatriti D, ſhledaty M — w poſobie] w zpoſobie BCDN. — 14. nezname D — k wiedienie D.
4 ritierzow tito knyhy za prawdu drzzeny gſu, a od Bruxíe mieſta, do nyehozz ze dwudcát kralowſtwi kupczi przichazegi, kterižto tito knyhi radí ſlífſie cžtuce. A pak ya ſem gýe zwlafſtie z latiníke rzieczzi w nyemeczíku rzieczz promyenil; a ten Czzeftny Ritierz, gefſto tito knyhy po ſwe 75 ſmrti k wieczznemu zaduffi vczzinil geft a oftawil, ten poczzyna takowie a dye: Poczzina ſie rozdiel prwy knyh tiechto o czzafu wygezdy toho cztneho ritierze z nyzíſich zemi a gmenugye wlafti, kterez geft putowal a gezdil. Ja Johan z Madelyna, ritierz Vrozen z I gednoho miefta w Englantie, genżflowe Alban, wſedl ſem w lodí toho leta, 1akozz poczzitachu od Bozzeho 5 Narozenye Trzinaczte ſet let a dwamezczietma let, den ſwateho Michala, a plul ſem po morzi a dluho ſem w ny bil a progel ſem mnoho zemi a oſtrowow a gel ſem ſkrze Turky a ſkrze Armenij weliku y malu a ſkrze Taterſku zemi a ſkrze Sirſku a ſkrze Perſiczku a ſkrze Arabſku a ſkrze Egipſku blizſſi y dalfſy, ſkrze libiſku a ſkrze murzenynſku zemi, ſkrze Caldenſku, ſkrze 10 Amazonſku, ſkrze malu Indij, ſkrze ſtrzedmu a ſkrze wietcži Indij a ſkrze rozliczzne oftrowi okolo wieczzie yndie, genż v morzi lezzye, w nychzto mozz mnohy dywnych wieczi ſpatrziti, kterežto w uobicžegi y w poſobie neznamy fu k widyeny. 158a1 přid. M: a — od] o M — cztnoftnych] czeftnych CMN, poctiwych a ftatečnych D. — 72. drzany CDMN — od] o S — m. od Bruxie: dobrat fu (!) D — do nyehozz] do nichz ſe D. — 73. dwudcat] dwanadcti C, dwanadſti D, dwanafti M — kralowftwie NS — przichazegi] ſchazegi D. — (74.—75.) A pak .... promyenil v D vyn. — 74. zwlafftie] z wlaſke CMN — z] a CMN — 75. rzieczz vyn. CMNS. — 76. geft vyn. D — takowie] takto DMS. I. 1. rozdiel prwy] kala prwa C — knyh tiechto vyn. C. — 2. tohto B — cztneho vyn. M. — 3. po „gmenugye“ přid. B: ty — po „wlaſti“ přid. DM: ze- gmena — zputowal CN — putowal a vyn. BDM — před „gezdil“ přid. DM: on zgezdil BCDMN — po „zgezdil“ přid. D: a pocinage y die takto. — 4. Johan z Madelyna] yan Mandynyl B, Jan z Mantywilla C, Johan z Mandynilla DMNS, — vrozeny CDMS. — 5. Albanya T Jan mandywilla T — ritierz vyn. DT w lodie DS — poczytagi M. — 6. m. „Trzinaczte ſet let a dwamezczietma let: trzi fta (!) let S — „let“ po fet vyn. M — dwamiedcytma D — po „Michala“ přid. T: archanděla. — 7. w nyl w nye BN, na niem DM. — 8. Taterczíku B, Tatar- ſkau T. — 9. Sirſku] ſrſku S — perſku BS, perku (!) M — „ſkrze“ před „Egip- ſku“ vyn. B — Egiptíku C. — 10. libiczku M, libíku S — „ſkrze“ před murze- nyníku vyn. BDMN — „ſkrze“ před „Caldelfku“ a „Amazoníku“ vyn. M. — 11. ſkrze ftrzedmu a ſkrze wietcži Indij vyn. N. — 12. w morzi BCDM. — 13. mnohy. mnoho BCDMNS — ſpatrziti] opatriti D, ſhledaty M — w poſobie] w zpoſobie BCDN. — 14. nezname D — k wiedienie D.
Strana 5
5 Druhi rozdrel prawi czeſtu z tiechto nyžflich zemi do Conftan- tinopole po dunagi, o míeftu a o mofaznem obrazu Juſtynya. Ktozz z nyzzſſich zemi wzhoru chtie giti, tako z Englâtu, Il z Skotſke 158a2 zemíe, z norwegíe, ten muozz gietí ſkrze Niemeczke zemíe a ſkrze vherſke kralowſtwie, gez przilezzi ku Panoníj a k te zemi fflexie. A yakzz przigede w zemi vherſkeho kralowſtwie, genz przilezzi geduce k bozzemu hrobu, tehda przigede k gednomu mieſtu, genzz flowe Czipion, a to geft hlawnye 10 mieſto w tom kralowſtwi; a potom przigede k gednomu zamku, genž flowe Eyfenburgh. A pak bude plutí po dunagi; ta ſebu wede dobrze Czzti- rzidćeti wod a wyprifîtie ſie z lampartíkich hor a plyne ſkrze vhri a rzeky a ſkrze traczíku zemí a pada v morze licz na wzchod ſlunče ſ taku weliku moczi, zze ta woda dunyayſka drzzi ſwoy bleh a chut wiecze nežli dwadceti 15 mil wzdali, nežlí ſie i chutí morſkú ſmíefi. Potom przigede do Pilgaríe a pak do Bukarſke zemíe a potom na gednú wodu, genž ſlowe Mayrone, na moſt kamenny, Potom ſkrze Biterwíj zemí a potom do Rzekow, do Athene, do zynopre a 11 do Napule a potom do Conftantinopole; a to miefto 158b1 drzewe flulo Biftancium. w tom mieſtie bidli Czefarz rzieczſky, a obecznye. 20 geft w nyem przekraſny a przeweliky koftel, yakoż we wſſem ſwietie geſt, 5 II. 1. Druhr rozdiel] Druha kapitola C. — 2. prawi] rozprawie C — m. „czeftu z tiechto nyžílich zemi“: z Englantu a z kutſke zeme k boziemv hrobu a M — m. „z tiechto nyžílich zemi“: z Englantu a z ſkutíke zemie do Geruzalema D — konftantipole (!) M. — 3. po dunagi] o dunagi BON — m. „a o moſaznem obrazu Juſtynya“: Bizancyum Cefaře Juſtymiana tak řečeneho D, Bizanciů cze- farze Juftimiana M . — 4. Juftynya] Juſtynyana Cziefarze B, Juftinianowu C, Ju- ftiana N. — 5. chtie giti] chcze gety BDMN — z Skotſke] z Sſkorczke B, z ſkutſke DM. — 6. z norwegie] vyn. D, z Norwetſke T. — 7. ku vyn. DM — k te] ſkrze DM — yakzz] yakoz B — prigde D. — 8. genz prztlezzi vyn. BN — po „geduce" přid. DM: neb gduce. — 9. przigede] pogede BDMN — Czipion] Budjn T. — (10.—11.) m. zamku ... .. febu wede: Zámku řečenému nižílý Bělehrad, y plawij ſe pred ſe po Dunagi dolu. A ta woda Dunag wede s febau T. — 11. Eyfenburg BDMN — s ſebu CDMNS. — 12. wypryfſczie BM — z lamparfſkich B, z lam- bardíkych D, z lambarſkych M — před „hor“ přid. D: wod a (!). — 13. traczíku] Tatarſkau T — w morze CD — licz] bliz BS, lecz (!) M, tepruw D — na wychod DN — I taka (!) M. — (13.—14.) m. ſ taku .. . . . bieh a chut: A tak geſt prudka tu, kdez pada w moře, ze ta woda drzi ſwu chut D. — 14. dunayſka BC — ſwoy] ſwy B — dwadceti] xl C. — 15. po „wzdali“ přid. BN: v morzi drziewe, přid. S: ſ chuti] ſwodu D — po „morſku“ přid. D: pri ſwem v morzi, přid. M: v morze — brehu dobře dwadcet mil. — 16. Bukarſke] Bulgarzſke BN, Bulgarſke CDMS, Pul- garſké T — maryone BT. — 17. na] Tat ma D, ma M — Byterwie BCDMN. — 18. Athen T — do zinope BCDMNS — před „do Napule“ přid. B: potô — Na- pole B, ne Apule D, Neapole T — Conftantynopoly B, Conftantinonapule S — a to] Toto C. — (18.—19.) a to mieſto ... . . bidli vyn. B. — 19. flowlo M — Bifancyum DMNT — bydlil S, bydlel T — Tiefarž B — a vyn. BCDMNS — obecznye] obyčeynie DMS — po „obecznye“ přid. T: Ale giž opanowal obě ty wífecky Země Cýfař Turecký. — 20. před „geft“ přid. BCDMNS: a — m. geft
5 Druhi rozdrel prawi czeſtu z tiechto nyžflich zemi do Conftan- tinopole po dunagi, o míeftu a o mofaznem obrazu Juſtynya. Ktozz z nyzzſſich zemi wzhoru chtie giti, tako z Englâtu, Il z Skotſke 158a2 zemíe, z norwegíe, ten muozz gietí ſkrze Niemeczke zemíe a ſkrze vherſke kralowſtwie, gez przilezzi ku Panoníj a k te zemi fflexie. A yakzz przigede w zemi vherſkeho kralowſtwie, genz przilezzi geduce k bozzemu hrobu, tehda przigede k gednomu mieſtu, genzz flowe Czipion, a to geft hlawnye 10 mieſto w tom kralowſtwi; a potom przigede k gednomu zamku, genž flowe Eyfenburgh. A pak bude plutí po dunagi; ta ſebu wede dobrze Czzti- rzidćeti wod a wyprifîtie ſie z lampartíkich hor a plyne ſkrze vhri a rzeky a ſkrze traczíku zemí a pada v morze licz na wzchod ſlunče ſ taku weliku moczi, zze ta woda dunyayſka drzzi ſwoy bleh a chut wiecze nežli dwadceti 15 mil wzdali, nežlí ſie i chutí morſkú ſmíefi. Potom przigede do Pilgaríe a pak do Bukarſke zemíe a potom na gednú wodu, genž ſlowe Mayrone, na moſt kamenny, Potom ſkrze Biterwíj zemí a potom do Rzekow, do Athene, do zynopre a 11 do Napule a potom do Conftantinopole; a to miefto 158b1 drzewe flulo Biftancium. w tom mieſtie bidli Czefarz rzieczſky, a obecznye. 20 geft w nyem przekraſny a przeweliky koftel, yakoż we wſſem ſwietie geſt, 5 II. 1. Druhr rozdiel] Druha kapitola C. — 2. prawi] rozprawie C — m. „czeftu z tiechto nyžílich zemi“: z Englantu a z kutſke zeme k boziemv hrobu a M — m. „z tiechto nyžílich zemi“: z Englantu a z ſkutíke zemie do Geruzalema D — konftantipole (!) M. — 3. po dunagi] o dunagi BON — m. „a o moſaznem obrazu Juſtynya“: Bizancyum Cefaře Juſtymiana tak řečeneho D, Bizanciů cze- farze Juftimiana M . — 4. Juftynya] Juſtynyana Cziefarze B, Juftinianowu C, Ju- ftiana N. — 5. chtie giti] chcze gety BDMN — z Skotſke] z Sſkorczke B, z ſkutſke DM. — 6. z norwegie] vyn. D, z Norwetſke T. — 7. ku vyn. DM — k te] ſkrze DM — yakzz] yakoz B — prigde D. — 8. genz prztlezzi vyn. BN — po „geduce" přid. DM: neb gduce. — 9. przigede] pogede BDMN — Czipion] Budjn T. — (10.—11.) m. zamku ... .. febu wede: Zámku řečenému nižílý Bělehrad, y plawij ſe pred ſe po Dunagi dolu. A ta woda Dunag wede s febau T. — 11. Eyfenburg BDMN — s ſebu CDMNS. — 12. wypryfſczie BM — z lamparfſkich B, z lam- bardíkych D, z lambarſkych M — před „hor“ přid. D: wod a (!). — 13. traczíku] Tatarſkau T — w morze CD — licz] bliz BS, lecz (!) M, tepruw D — na wychod DN — I taka (!) M. — (13.—14.) m. ſ taku .. . . . bieh a chut: A tak geſt prudka tu, kdez pada w moře, ze ta woda drzi ſwu chut D. — 14. dunayſka BC — ſwoy] ſwy B — dwadceti] xl C. — 15. po „wzdali“ přid. BN: v morzi drziewe, přid. S: ſ chuti] ſwodu D — po „morſku“ přid. D: pri ſwem v morzi, přid. M: v morze — brehu dobře dwadcet mil. — 16. Bukarſke] Bulgarzſke BN, Bulgarſke CDMS, Pul- garſké T — maryone BT. — 17. na] Tat ma D, ma M — Byterwie BCDMN. — 18. Athen T — do zinope BCDMNS — před „do Napule“ přid. B: potô — Na- pole B, ne Apule D, Neapole T — Conftantynopoly B, Conftantinonapule S — a to] Toto C. — (18.—19.) a to mieſto ... . . bidli vyn. B. — 19. flowlo M — Bifancyum DMNT — bydlil S, bydlel T — Tiefarž B — a vyn. BCDMNS — obecznye] obyčeynie DMS — po „obecznye“ přid. T: Ale giž opanowal obě ty wífecky Země Cýfař Turecký. — 20. před „geft“ přid. BCDMNS: a — m. geft
Strana 6
6 158b2 a geſt vdyelan ke cztí ſwate zofie, toczzifſto ſwate mudroſti, genž geft fín bozzi. a przed tiem koſtelem gt muzz ſlity z moſazi, a geſt pozlaczeny; a geſt korunowany vako Czeſarz a myel geſt yablko pozlaczene w ruče, genz znamenalo wefſken ſwiet. A ten muzz znamenawa Juſtiniana Cze- farze. ale yablko wypadlo mu gt z ruky. a magi za to lide, zze mu geſt 25 w ta doby z ruky wypadlo, kdizz gt Juſtínian zemîe mnohe ztratil. Neb ten rzieczſkí Czeſarz panowal gt nad Rzîmem, na Afij wietczzi, nad Sirij, totifs nad tú zemí, w nyžto Gerufalem lezzi, nad Egiptem, nad Arabíj a Períku zemí. A tí zemie wíſeczky gt Justíman ztratil kromie dielu rziekow. Protozz diegi, kdyzz tomu obrazu II bilo to yablko z ruky wypadlo, 30 tehda chtieli gfu mu gye zafie wczzínítí, ale nechtielo ſye nykdy obdrzzeti. Ten moſazny muzz obratil ſie geſt twarzi na wſchod ſlunce a hrozil wſſê, kterziž by zle chtieli. Take ten giſti obraz geſt poſtawen na welikem mo- ſaznem ſlupie. Trzieti rozdiel prawi o fwatofti, kterazz geft w Conftantinopoly, azkoliko drziew az kterich bil vdrelan krzizz bozzí, a proczz a kudy gt to prziíilo. W Conſtantinopoli geſt krzizz pana naſſeho gezu kriſta a geho 5 ſuknye neſfita a take huba y ta treſt, gižto panu kriſtowi oczzet a zzlucž bila poſkitena na krzizzy. Niekterzi mnye, by polowice toho krzizze bila w Ciprze w gednô klaffterze mnychowem, genż flowe ſwateho krzizze hora; ale toho nenye, neb ten krzizz w tom klaſſterze gt toho dobreho lotra dyzmas, nad nymž ſie pan buoh ſmilowal; ale kdyzz tam lide przigdu 10 k uofierzye, tehdy mnyíie prawíe, by to bilo puol krzizze bozzieho. Tak w nyem przekrafny: W Konftantynopoli geft welmi kráſný T — po „koftel“ přid. BT: w niemz geft na dewiet ſleth stlupow kamenych — yakož] yako BCS, yakoby mohl D — geft] nalezen byti D, vyn. S. — 21. vdyelan] dielan B — zofie] Sophie CD, Zioffigi T — „fwate“ před mudrofti vyn. S. — 23. korunowan BDMNT. — 24. znamenawa] znamena BCN — Juftinia N. — 25. m. „mu gt z ruky“: gemu z ruku D — gt vyn. M — z ruky vyn. CD. — 26. mnoho B. — 27. tiefarž B — na] nad BCDNS — na Afij wietczzi] nade wſfý Azygj T — wetffy M. — 28. po „totifs“ vyn. nad D. — 29. A ti zemie .... ztratil vyn. D — yuſtyan M — diel B.— 30. to vyn. N. — 31. mu] gemu N — wczziniti] vcziniti MS, wložiti T. — 32. na wychod DNS. — 33. zlemu CD — gifte B. III. 1. Trzieti rozdiel] Kala trzetie C — prawi vyn. C. — (2.—3.) m. z ko- liko ... . krzizz bozzi: A z ktereho a z kolikera drziewie byl krziz bozi C. — 2. w konftantyne poli M — a z kterich vyn. N. — 3. kudy] kady BN, kdy DM. — 4. Conftantinonapuli S. — 5. nezffita CT — „a“ před take vyn. B — gižto] w niezto B. — 6. poſkyčena DS — krziezi B — po „krziezi“ přid. BN: A geft tu take geden hrzebik pana Naſſeho gezu kriſta — před „Niekterzi“ přid. D: Pak — mnye] za to magi D. — 7. w Cypru D, w Czieprzie S. — 8. w tom klaffterze vyn. S. — 9. po „lotra“ přid. D: kteryz geft wiſel na prawicy — dyzmas] yezmas B, dizmaſa CST, vyn. D — nad nymž ſie pan buoh ſmilowal vyn. D — przidu N. — 10. k oferze B, k offiere DMNS — Tak] Take BCDMNS. — 11. wiezte] wezte
6 158b2 a geſt vdyelan ke cztí ſwate zofie, toczzifſto ſwate mudroſti, genž geft fín bozzi. a przed tiem koſtelem gt muzz ſlity z moſazi, a geſt pozlaczeny; a geſt korunowany vako Czeſarz a myel geſt yablko pozlaczene w ruče, genz znamenalo wefſken ſwiet. A ten muzz znamenawa Juſtiniana Cze- farze. ale yablko wypadlo mu gt z ruky. a magi za to lide, zze mu geſt 25 w ta doby z ruky wypadlo, kdizz gt Juſtínian zemîe mnohe ztratil. Neb ten rzieczſkí Czeſarz panowal gt nad Rzîmem, na Afij wietczzi, nad Sirij, totifs nad tú zemí, w nyžto Gerufalem lezzi, nad Egiptem, nad Arabíj a Períku zemí. A tí zemie wíſeczky gt Justíman ztratil kromie dielu rziekow. Protozz diegi, kdyzz tomu obrazu II bilo to yablko z ruky wypadlo, 30 tehda chtieli gfu mu gye zafie wczzínítí, ale nechtielo ſye nykdy obdrzzeti. Ten moſazny muzz obratil ſie geſt twarzi na wſchod ſlunce a hrozil wſſê, kterziž by zle chtieli. Take ten giſti obraz geſt poſtawen na welikem mo- ſaznem ſlupie. Trzieti rozdiel prawi o fwatofti, kterazz geft w Conftantinopoly, azkoliko drziew az kterich bil vdrelan krzizz bozzí, a proczz a kudy gt to prziíilo. W Conſtantinopoli geſt krzizz pana naſſeho gezu kriſta a geho 5 ſuknye neſfita a take huba y ta treſt, gižto panu kriſtowi oczzet a zzlucž bila poſkitena na krzizzy. Niekterzi mnye, by polowice toho krzizze bila w Ciprze w gednô klaffterze mnychowem, genż flowe ſwateho krzizze hora; ale toho nenye, neb ten krzizz w tom klaſſterze gt toho dobreho lotra dyzmas, nad nymž ſie pan buoh ſmilowal; ale kdyzz tam lide przigdu 10 k uofierzye, tehdy mnyíie prawíe, by to bilo puol krzizze bozzieho. Tak w nyem przekrafny: W Konftantynopoli geft welmi kráſný T — po „koftel“ přid. BT: w niemz geft na dewiet ſleth stlupow kamenych — yakož] yako BCS, yakoby mohl D — geft] nalezen byti D, vyn. S. — 21. vdyelan] dielan B — zofie] Sophie CD, Zioffigi T — „fwate“ před mudrofti vyn. S. — 23. korunowan BDMNT. — 24. znamenawa] znamena BCN — Juftinia N. — 25. m. „mu gt z ruky“: gemu z ruku D — gt vyn. M — z ruky vyn. CD. — 26. mnoho B. — 27. tiefarž B — na] nad BCDNS — na Afij wietczzi] nade wſfý Azygj T — wetffy M. — 28. po „totifs“ vyn. nad D. — 29. A ti zemie .... ztratil vyn. D — yuſtyan M — diel B.— 30. to vyn. N. — 31. mu] gemu N — wczziniti] vcziniti MS, wložiti T. — 32. na wychod DNS. — 33. zlemu CD — gifte B. III. 1. Trzieti rozdiel] Kala trzetie C — prawi vyn. C. — (2.—3.) m. z ko- liko ... . krzizz bozzi: A z ktereho a z kolikera drziewie byl krziz bozi C. — 2. w konftantyne poli M — a z kterich vyn. N. — 3. kudy] kady BN, kdy DM. — 4. Conftantinonapuli S. — 5. nezffita CT — „a“ před take vyn. B — gižto] w niezto B. — 6. poſkyčena DS — krziezi B — po „krziezi“ přid. BN: A geft tu take geden hrzebik pana Naſſeho gezu kriſta — před „Niekterzi“ přid. D: Pak — mnye] za to magi D. — 7. w Cypru D, w Czieprzie S. — 8. w tom klaffterze vyn. S. — 9. po „lotra“ přid. D: kteryz geft wiſel na prawicy — dyzmas] yezmas B, dizmaſa CST, vyn. D — nad nymž ſie pan buoh ſmilowal vyn. D — przidu N. — 10. k oferze B, k offiere DMNS — Tak] Take BCDMNS. — 11. wiezte] wezte
Strana 7
wiezte, že ten I1 krzizz pana naſſeho gezu kriſta bil geſt vdielan ze Czztwe- 159al reho drziewie. Neb to ſtoyate drzewo Cipreſowe, a przecžne bilo palmowe; ale pen, w nyemžto ſtal krzizz, to bilo Cedrowe drzewuo, a nad krzizzem przibita díka, puoldruhe nohi wzdeli, ta geſt bila z Olywy, na nyžto bilo 15 pſano: Gezzifs nazaretíky, kral zzidowſky. Take fluffie wiedieti, yakož sye nyekterzi domnyewagi, zze tí nefſlechetny zzide vdielali gſu ten krzizz prawu zlofti z toho czztwera drziewie. Neb ſu ony mnyeli, by pan buoh myel tak dluho pnyetí na krzizzi, dokudž by tielo myelo trwatí. A protož vczzyńíli gſu pen z Czedroweho drzewa, neb to drzewo nehnyge. A take 20 proto, že ſu mnyeli, by tielo bozzie ſie myelo ſmrdieti, Proto ſtogieczie drzewo gſu vczzynyli z Cipreſfu, genzz geft dobre wonye, aby tielo od ſmradu zachowalo, aby tu tyem dele wiſelo. Pak przieczzne drzewo bilo gt palmowe, neb w ſtarem wieku bil obiczzeg, ktozz ſweho ne- przetele przemohl, ten bil korunowan pall jmu; A zze zzide mnyeli, by ſweho 159a2 25 neprzetele przemohli, geho ruče ſu na palmowe drzewo przikowaly. Ale ſwrchnye díka, na nyžto geho oznamek bil popſan, bil (sic) geſt z olywy, genz znamena mîr, a neb holubicze, gižto Noe z koraba wiſlal, przineſla geft ratoleft olywowu, Nebo hoſpodin gyzz bil k myeru prziſtupil lidſkeho pokolenye; Protozz zzide mnye, by gizz pokoy myeli, zze gſu ſweho pro- 30 tywnyka vmrtwili, olywowu díku na krzizzí gſu przibili. Take domnye- wagi ſie druzi mudrzi rzekowe y take krzieſtyane, geſſto gſu za morzem, zze Cipreſowy ftrom, genż bil wtoporzen, bil geft z toho drziewa, f nyehož Adam a Ewa w ragi vablko zapowiedne gſu ſnyedli. neb tak nalezugí pſano: kdyzz Adam na ſmrtedlne poſteli lezzieſſe, poſlal ſyna ſweho k an- 35gelu, genzz rage ftrzezze, aby gemu poſlal olege milofrdenftwie, gymž by pomazze ſwich vdow zdraw bil. Gemuzz wece angel, zze nemozz toho B, ſluſie wiedieti D — gezu krifta vyn. BOMNS — Geziſe kryſta D — ze cztwera S. — 12. po „drzewo“ přid. BCDN: bylo geſt — Cziprzeſſoe B, Ciprziffowe C, Cy- pryfſowe D — po „przecžne“ přid. BN: drzewo. — 13. ale vyn. B — w niemz BN — před „ftal“ přid. D: geft — to vyn. BCD — drziewo MNS, vyn. BCD. — z oliwie B. (17.—20.) pan buoh .. . . fu mnyeli, by vyn. C. — 14. geft vyn. C — 18. dluho] mnoho D — před „krzizzi“ přid. D: tom — myelo] mohlo BDN — trwati] traty MN. — 19. před „drzewa“ přid. B: z — před „nehnyge“ přid. D: nikdy — nehnie B — A vyn. B. — 20. fie vyn. B — zímrdieti CNS. — 21. z Cy- preſa C, z Cypryffu D — geft vyn. BN — dobre] dobrze BN — po „tielo“ přid. C: bozie. — 22. před „zachowalo“ přid. CDMNS: ſe — wiſalo CD — przieczzne] zpřiečne D. — 24. koronowan N — zze] ti C — po „mnyeli“ přid. BCD: fu. — 25. před „palmowe“ přid. S: palmie nebo na. — 26. oznamek] Tytul T — bil geft] byla geft CS. — 27. znamenawa S — mier BD — holubicze] holubicy N, holubiczku S — z koraby B, z korabu D — wiſlal] wypuſtil D, byl wypuſtil T. — 28. k miru NS. — 29. mnye] mnyecz BN, mniel CD. — 30. na krziž BCDMN. — 31. gefſto gfu za morzem vyn. D. — 32. ztoporzen BC, wztoporzen N, wzdwizen DMS — po „wzdwizen“ přid. S: wzhuoru. — 33. w ragi vyn. D — Jablka T — zapowiediene BCDMN, zapowiedlne S, zapověděná T — nalezagi BC. — 34. před „kdyzz“ přid. CD: ze — ſmrtedle (!) B — poſla N — po „ſweho“ přid. Di Setha — k Angelowi D. — 35. ftrzezieffe B, ftrzeziffe N. oftrieha DT — po „olege“ prid. C: s drzewa. — 36. nemozzl nemohu C. — 37. dal dal BCT — trzi vyn. T.
wiezte, že ten I1 krzizz pana naſſeho gezu kriſta bil geſt vdielan ze Czztwe- 159al reho drziewie. Neb to ſtoyate drzewo Cipreſowe, a przecžne bilo palmowe; ale pen, w nyemžto ſtal krzizz, to bilo Cedrowe drzewuo, a nad krzizzem przibita díka, puoldruhe nohi wzdeli, ta geſt bila z Olywy, na nyžto bilo 15 pſano: Gezzifs nazaretíky, kral zzidowſky. Take fluffie wiedieti, yakož sye nyekterzi domnyewagi, zze tí nefſlechetny zzide vdielali gſu ten krzizz prawu zlofti z toho czztwera drziewie. Neb ſu ony mnyeli, by pan buoh myel tak dluho pnyetí na krzizzi, dokudž by tielo myelo trwatí. A protož vczzyńíli gſu pen z Czedroweho drzewa, neb to drzewo nehnyge. A take 20 proto, že ſu mnyeli, by tielo bozzie ſie myelo ſmrdieti, Proto ſtogieczie drzewo gſu vczzynyli z Cipreſfu, genzz geft dobre wonye, aby tielo od ſmradu zachowalo, aby tu tyem dele wiſelo. Pak przieczzne drzewo bilo gt palmowe, neb w ſtarem wieku bil obiczzeg, ktozz ſweho ne- przetele przemohl, ten bil korunowan pall jmu; A zze zzide mnyeli, by ſweho 159a2 25 neprzetele przemohli, geho ruče ſu na palmowe drzewo przikowaly. Ale ſwrchnye díka, na nyžto geho oznamek bil popſan, bil (sic) geſt z olywy, genz znamena mîr, a neb holubicze, gižto Noe z koraba wiſlal, przineſla geft ratoleft olywowu, Nebo hoſpodin gyzz bil k myeru prziſtupil lidſkeho pokolenye; Protozz zzide mnye, by gizz pokoy myeli, zze gſu ſweho pro- 30 tywnyka vmrtwili, olywowu díku na krzizzí gſu przibili. Take domnye- wagi ſie druzi mudrzi rzekowe y take krzieſtyane, geſſto gſu za morzem, zze Cipreſowy ftrom, genż bil wtoporzen, bil geft z toho drziewa, f nyehož Adam a Ewa w ragi vablko zapowiedne gſu ſnyedli. neb tak nalezugí pſano: kdyzz Adam na ſmrtedlne poſteli lezzieſſe, poſlal ſyna ſweho k an- 35gelu, genzz rage ftrzezze, aby gemu poſlal olege milofrdenftwie, gymž by pomazze ſwich vdow zdraw bil. Gemuzz wece angel, zze nemozz toho B, ſluſie wiedieti D — gezu krifta vyn. BOMNS — Geziſe kryſta D — ze cztwera S. — 12. po „drzewo“ přid. BCDN: bylo geſt — Cziprzeſſoe B, Ciprziffowe C, Cy- pryfſowe D — po „przecžne“ přid. BN: drzewo. — 13. ale vyn. B — w niemz BN — před „ftal“ přid. D: geft — to vyn. BCD — drziewo MNS, vyn. BCD. — z oliwie B. (17.—20.) pan buoh .. . . fu mnyeli, by vyn. C. — 14. geft vyn. C — 18. dluho] mnoho D — před „krzizzi“ přid. D: tom — myelo] mohlo BDN — trwati] traty MN. — 19. před „drzewa“ přid. B: z — před „nehnyge“ přid. D: nikdy — nehnie B — A vyn. B. — 20. fie vyn. B — zímrdieti CNS. — 21. z Cy- preſa C, z Cypryffu D — geft vyn. BN — dobre] dobrze BN — po „tielo“ přid. C: bozie. — 22. před „zachowalo“ přid. CDMNS: ſe — wiſalo CD — przieczzne] zpřiečne D. — 24. koronowan N — zze] ti C — po „mnyeli“ přid. BCD: fu. — 25. před „palmowe“ přid. S: palmie nebo na. — 26. oznamek] Tytul T — bil geft] byla geft CS. — 27. znamenawa S — mier BD — holubicze] holubicy N, holubiczku S — z koraby B, z korabu D — wiſlal] wypuſtil D, byl wypuſtil T. — 28. k miru NS. — 29. mnye] mnyecz BN, mniel CD. — 30. na krziž BCDMN. — 31. gefſto gfu za morzem vyn. D. — 32. ztoporzen BC, wztoporzen N, wzdwizen DMS — po „wzdwizen“ přid. S: wzhuoru. — 33. w ragi vyn. D — Jablka T — zapowiediene BCDMN, zapowiedlne S, zapověděná T — nalezagi BC. — 34. před „kdyzz“ přid. CD: ze — ſmrtedle (!) B — poſla N — po „ſweho“ přid. Di Setha — k Angelowi D. — 35. ftrzezieffe B, ftrzeziffe N. oftrieha DT — po „olege“ prid. C: s drzewa. — 36. nemozzl nemohu C. — 37. dal dal BCT — trzi vyn. T.
Strana 8
8 159b1 dati olege, ale da gemu trzill zrncze, aby ſwemu otczi wlozzil w uſta, kdyzz by geho myel pochowatí, A wecze: kdyzz ten ftrom z tíech zrnnecz wzroſte a owocze poneſe, tehdi otecz twoy z toho welikeho neduhu wzmozze, w nyemz geſt. A kdyzz fie wratí, naleze otcze mrtweho; y wlozzi gemu 40 w uſta ty trzí zrncze y pochowa geho. Pak z tiech zrnczi wyroftechu trzie ftromowe, z nychžto potom bil krzizz vdielan, gehožto drahym owocze netoliko Adam, ale y wſſeczko geho pokolenye gt vzdraweno od tyezzkeho neduhu wieczzneho zatraczenye. Potom bo (!) Bozziem vmucženy ten krziž bil ſkrit pod zemí pod tyê pahorkem, genzz flowe Caluarie; a tu 45 lezzal wiece nezzli dwie Stye leth azz do fwate heleny, gêzz biefſe dezí krale Engliczſkeho nebo welike Britanye, gizzto poyal Czefarz Conftantin za zzenu. Ten Czeſarz tak mnoho krzeſtyanſtwie dobil, zze y dnes tiem mocznyeiffi geft (!) ofmí pazíj wzdely a puolpaty wſfyrzi et cetera. 159b2 Cztwrtí rozdiel prawilo korúnach, gymyžto bil ko- runowan den ſweho vmuczzenye, a o hrotu Bozzeho kopie a o fwatich tielech, gefito lezzie w Conftäti- nopoli, a orudi mramorowem, z nyehožto vítawnye wuoda teczze a do nych odnykudzz wuoda neyde. 5 W krale ffranſkeho kaple w parzizzi tu gt koruny hlohowe polo- wicze, gizzto hoſpodin korunowan bil, a geden hrzeb a ſicz mnoho ſwa- (37.—39.) m. zrncze .... . owocze ponefe: Ratoleft z Dřewa zapowěděného, z něhož fau byli Adam a Ewa Jablko ſnědli y rekl gemu: Gdiž k Otcy ſwe, a když Otec twůg vmře, pochowáfs tělo geho do země a tuto Ratoleft wſadjſs v Hlawy geho; potom když bude Strom z této Ratoleſti a owotce poneſe T. — 37. zrncze] z rucze (!) M — po „ſwemu“ přid. M: aby ſwemv (!) — wzlozil M. — 38. geho] gey B — po „wecze“ přid. DS: gemu — zrofte BC. — 39. owotcze S — po „owocze“ přid. C: z tech — z vyn. C — wzmozze] powſtane a zdraw bude D, zwzmoze M. — (39.—40.) wzmozze, w nyemz geft vyn. D. — 40. nalezne M. — (41.—42.) m. z tiech zrnczi..... z nychžto: z té Ratolefti zroft weliký ftrom z něhož T. — 41. zrnczi] zrnecz S — wzroftechu C — trzy MN. — 42. před „krzizz“ přid. B: bozie — owotczem S. — 43. wſſyczko M — geho vyn. S — wzdraweno M. — 44. bo] po BCDMNS. — 45. bil] by BM — pahrbkem CD, pahrobkem S. — 46. před „lezzal“ přid. C: geft — ležel D — Eleny NT — po „Eleny“ přid. T: Králowny — gêzz] kteraż D. — (46.—49.) m. gêzz..... wffyrzi etc: A Krijž Pána Gežijífe Kryſta byl oím pažij wzdýli a půlpáty zífýři T. — 46. dcera DNS. — 47. před. „welike“ přid. B: z — gizzto] gy B, kteruzto D. — 49. mocznyeyffye MN — po „geſt“ prid. B: Take wiezte, ze ten krziz bozie bil geſt; prid. CN: Take wiezte, ze ten krziz bil geſt; přid. D: A ten kriz geſt — pazij] loketh B — puolpata B — et cetera vyn. BMNS. IV. 1. Cztwrti rozdiel] Tuto B, Kala IIII C — po „korunach“ přid. BN: boziech — koronowan N. — 2. po „korunowan“ prid. C: pan gezifs — den.... vmuczzenye vyn. C — hrotu] hrobu (!) B — Bozzeho vyn. B. — 3. před „kopie přid. B: a o — tielech vyn. C — po „Conftätinopoli“ přid. B: etc. — (4.—5.) a orudi ... . . neyde vyn. B. — 4. orudi] oruzi C, o Oruzy MN, o nadobi D. — 5. a do nych] Ale do nieho D — wuoda vyn. CD — po „neyde“ přid. N: Takto Sie poczina kapitola. — 6. W] vyn. B, V CDS — před „kaple“ přid. BCDS: w —
8 159b1 dati olege, ale da gemu trzill zrncze, aby ſwemu otczi wlozzil w uſta, kdyzz by geho myel pochowatí, A wecze: kdyzz ten ftrom z tíech zrnnecz wzroſte a owocze poneſe, tehdi otecz twoy z toho welikeho neduhu wzmozze, w nyemz geſt. A kdyzz fie wratí, naleze otcze mrtweho; y wlozzi gemu 40 w uſta ty trzí zrncze y pochowa geho. Pak z tiech zrnczi wyroftechu trzie ftromowe, z nychžto potom bil krzizz vdielan, gehožto drahym owocze netoliko Adam, ale y wſſeczko geho pokolenye gt vzdraweno od tyezzkeho neduhu wieczzneho zatraczenye. Potom bo (!) Bozziem vmucženy ten krziž bil ſkrit pod zemí pod tyê pahorkem, genzz flowe Caluarie; a tu 45 lezzal wiece nezzli dwie Stye leth azz do fwate heleny, gêzz biefſe dezí krale Engliczſkeho nebo welike Britanye, gizzto poyal Czefarz Conftantin za zzenu. Ten Czeſarz tak mnoho krzeſtyanſtwie dobil, zze y dnes tiem mocznyeiffi geft (!) ofmí pazíj wzdely a puolpaty wſfyrzi et cetera. 159b2 Cztwrtí rozdiel prawilo korúnach, gymyžto bil ko- runowan den ſweho vmuczzenye, a o hrotu Bozzeho kopie a o fwatich tielech, gefito lezzie w Conftäti- nopoli, a orudi mramorowem, z nyehožto vítawnye wuoda teczze a do nych odnykudzz wuoda neyde. 5 W krale ffranſkeho kaple w parzizzi tu gt koruny hlohowe polo- wicze, gizzto hoſpodin korunowan bil, a geden hrzeb a ſicz mnoho ſwa- (37.—39.) m. zrncze .... . owocze ponefe: Ratoleft z Dřewa zapowěděného, z něhož fau byli Adam a Ewa Jablko ſnědli y rekl gemu: Gdiž k Otcy ſwe, a když Otec twůg vmře, pochowáfs tělo geho do země a tuto Ratoleft wſadjſs v Hlawy geho; potom když bude Strom z této Ratoleſti a owotce poneſe T. — 37. zrncze] z rucze (!) M — po „ſwemu“ přid. M: aby ſwemv (!) — wzlozil M. — 38. geho] gey B — po „wecze“ přid. DS: gemu — zrofte BC. — 39. owotcze S — po „owocze“ přid. C: z tech — z vyn. C — wzmozze] powſtane a zdraw bude D, zwzmoze M. — (39.—40.) wzmozze, w nyemz geft vyn. D. — 40. nalezne M. — (41.—42.) m. z tiech zrnczi..... z nychžto: z té Ratolefti zroft weliký ftrom z něhož T. — 41. zrnczi] zrnecz S — wzroftechu C — trzy MN. — 42. před „krzizz“ přid. B: bozie — owotczem S. — 43. wſſyczko M — geho vyn. S — wzdraweno M. — 44. bo] po BCDMNS. — 45. bil] by BM — pahrbkem CD, pahrobkem S. — 46. před „lezzal“ přid. C: geft — ležel D — Eleny NT — po „Eleny“ přid. T: Králowny — gêzz] kteraż D. — (46.—49.) m. gêzz..... wffyrzi etc: A Krijž Pána Gežijífe Kryſta byl oím pažij wzdýli a půlpáty zífýři T. — 46. dcera DNS. — 47. před. „welike“ přid. B: z — gizzto] gy B, kteruzto D. — 49. mocznyeyffye MN — po „geſt“ prid. B: Take wiezte, ze ten krziz bozie bil geſt; prid. CN: Take wiezte, ze ten krziz bil geſt; přid. D: A ten kriz geſt — pazij] loketh B — puolpata B — et cetera vyn. BMNS. IV. 1. Cztwrti rozdiel] Tuto B, Kala IIII C — po „korunach“ přid. BN: boziech — koronowan N. — 2. po „korunowan“ prid. C: pan gezifs — den.... vmuczzenye vyn. C — hrotu] hrobu (!) B — Bozzeho vyn. B. — 3. před „kopie přid. B: a o — tielech vyn. C — po „Conftätinopoli“ přid. B: etc. — (4.—5.) a orudi ... . . neyde vyn. B. — 4. orudi] oruzi C, o Oruzy MN, o nadobi D. — 5. a do nych] Ale do nieho D — wuoda vyn. CD — po „neyde“ přid. N: Takto Sie poczina kapitola. — 6. W] vyn. B, V CDS — před „kaple“ přid. BCDS: w —
Strana 9
9 toſtí; a lezzi ta koruna w kraſne krzifftale. A ten klenot kupil geft geden kral ffranſky od gednoho Czefarze Conftantinopolitaníkeho. A kakzkoli 10 prawie, by ta koruna bila z hlohu nebo z trnye, wſſak toho nenye, ale geſtit z morſkeho ſitie nebo rokoſie bodlaweho; a geſtiť w hromadu ſple- tena a bodeť yako trn. a ya ſem gí welmi pilnye opatrzil, tu w Conſtan- tinopoli y onu w parzizzi, neb gſta bile dwie w hromadu ſpletene z mor- ſkeho ſitie nebo rokoſye; ale geſtit gyzz na dwe rozpletena, gezzto gedna 15 ftrana geſt v parzizzi, a druha w Conftantinopoli. a mnyet Ii ſye geft doftal 160a1 bodlaczzek geden podobny k trnu bielemu; ale taynye mi dan k welike przezny, neb gt tiech bodlacżkow mnoho, genzz lezzie w tom krzífftale, w nyemž ta koruna lezzi. a vkazugit gi cizim Panom, toczzifs hoftem, aczz zzadagi. Take ſlufſie wiedletí, zze gſu bili rozlicžzne koruny, gim'zzto (sic) 20 geft hoſpodín korunowan. Neb tu, kdezz pan Gezzifs bil yat, tu gt bil korunowan hlohowu korunu, na nyemžto hlohynye roſtu, a tu gſu gemu w hlawu wtiſkli, že krew po geho twarzi y ffigí teczzefſie. A protož hloh ma welike moczi a mnohe, zze ktozz gey nad ſebu neſe, tomu nemož hrom any bliſkanye any ktera burze vííkodití, any kteri zli duch mozz oſtatí 25 w to domu, w nyemžto bloh gt. Potom bil geft weden pan nafs Gezzifs k Annafſowi Biſkupu a tu bil poſmyewan, zaſfigkowan, vplwan, policzz- kowan a take korunowâ bielim ſtromem z toho domu z zahrady wzatem. Protozz má ten ftrom wel like moczi; a dielagit dobri agreft 160a2 z nyeho. Pak trzetie bil geft korunowan pan naſs Gezzifs criftus w fudnem 30 domu Pilatowie korunu z Sitie nebo z rokoſie bodlaweho morſkeho. Take kaplie BD — m. w před „parzizzi“: v BDN — hlohowy N — polowiczy S. — 7. hrziebik BCDNS. — 8. před „krzifítale“ přid. B: w — geden vyn. S. — 11. a geftit w hromadu vyn. B. — 12. před „tu“ přid. BCDMNS: y. — 13. onu] tu C — neb] a ze B, ze CDMNS — bile] bilie D, biele NS — dwie] vyn. BDMN, obie CS — před „w hromadu“ přid. S: a — w romadu M — ſpletenie BMN, ſpletena D. — 14. nebo rokofye vyn. D — rokoſye] rakofie B — ale geſtit gyzz] a ze geft BCMNS, A geftie D. — 15. geft vyn. S — v] w CDM — a druha w Conftantinopoli vyn. BCMNS. — 16. boblaczek (!) B, podlaček (!) D. — 17. gt vyn. D — bodlakow B, bodlakuow C — genzz vyn. D — po „lezzie“ přid. D: na dnie. — 18. w nyemž] w niemzto C — po „gi“ přid. D: gedine — cizim] hoftem B — toczzifs hoftem vyn. B — toczzifs] totiz M, totifíto N, totizto S, a D. — 19. po „zzadagi“ přid. BD: toho. — 20. geft] bil BD — hoſpodin] pan kriftus B, pan nas Geziš D — po „hofpodin“ přid. CMNS: nafs — korunowan] vkrižowan (!) D — tu vyn. C — kdezz] kdyz C, ktez M — pan vyn. S. — 21. koronowan N — na nyemžto] na nizto C, na niezto D. — 22. wtiſkli] tifkli S — tekla DS. — 23. před „hrom“ přid. BCDMN: ani. — 24. any blifkanye vyn. S — kteri vyn. B — duch mozz] duchowe mohu B. — 26. po „Annaffowi“ přid. D: kteryz byl Teft Biſkupow — Biſkupu vyn. D — zaffigkowan] vyn. B, pofſygkowan MN, zaffy- kowan S. — 27. koronowan N — bielem BN — domu z zahrady] z domu za- hrady S — z před „zahrady“ vyn. BCDMN. — 28. wzatym BC — před „die- lagit“ přid. D: protoz — dobre B — agreft] oley D. — 29. Pak vyn. C — geft vyn. D — koronowan N — nafs vyn. BCMNS — criftus vyn. B — w fudnem] w radnem BD, w faudnem C. — 30. koruny M — z Sitie] z fyatye M — z rokofie) z rakofie B, z rozkofie (!) D — m. bodlaweho morſkeho: morſkeho welmi bodla-
9 toſtí; a lezzi ta koruna w kraſne krzifftale. A ten klenot kupil geft geden kral ffranſky od gednoho Czefarze Conftantinopolitaníkeho. A kakzkoli 10 prawie, by ta koruna bila z hlohu nebo z trnye, wſſak toho nenye, ale geſtit z morſkeho ſitie nebo rokoſie bodlaweho; a geſtiť w hromadu ſple- tena a bodeť yako trn. a ya ſem gí welmi pilnye opatrzil, tu w Conſtan- tinopoli y onu w parzizzi, neb gſta bile dwie w hromadu ſpletene z mor- ſkeho ſitie nebo rokoſye; ale geſtit gyzz na dwe rozpletena, gezzto gedna 15 ftrana geſt v parzizzi, a druha w Conftantinopoli. a mnyet Ii ſye geft doftal 160a1 bodlaczzek geden podobny k trnu bielemu; ale taynye mi dan k welike przezny, neb gt tiech bodlacżkow mnoho, genzz lezzie w tom krzífftale, w nyemž ta koruna lezzi. a vkazugit gi cizim Panom, toczzifs hoftem, aczz zzadagi. Take ſlufſie wiedletí, zze gſu bili rozlicžzne koruny, gim'zzto (sic) 20 geft hoſpodín korunowan. Neb tu, kdezz pan Gezzifs bil yat, tu gt bil korunowan hlohowu korunu, na nyemžto hlohynye roſtu, a tu gſu gemu w hlawu wtiſkli, že krew po geho twarzi y ffigí teczzefſie. A protož hloh ma welike moczi a mnohe, zze ktozz gey nad ſebu neſe, tomu nemož hrom any bliſkanye any ktera burze vííkodití, any kteri zli duch mozz oſtatí 25 w to domu, w nyemžto bloh gt. Potom bil geft weden pan nafs Gezzifs k Annafſowi Biſkupu a tu bil poſmyewan, zaſfigkowan, vplwan, policzz- kowan a take korunowâ bielim ſtromem z toho domu z zahrady wzatem. Protozz má ten ftrom wel like moczi; a dielagit dobri agreft 160a2 z nyeho. Pak trzetie bil geft korunowan pan naſs Gezzifs criftus w fudnem 30 domu Pilatowie korunu z Sitie nebo z rokoſie bodlaweho morſkeho. Take kaplie BD — m. w před „parzizzi“: v BDN — hlohowy N — polowiczy S. — 7. hrziebik BCDNS. — 8. před „krzifítale“ přid. B: w — geden vyn. S. — 11. a geftit w hromadu vyn. B. — 12. před „tu“ přid. BCDMNS: y. — 13. onu] tu C — neb] a ze B, ze CDMNS — bile] bilie D, biele NS — dwie] vyn. BDMN, obie CS — před „w hromadu“ přid. S: a — w romadu M — ſpletenie BMN, ſpletena D. — 14. nebo rokofye vyn. D — rokoſye] rakofie B — ale geſtit gyzz] a ze geft BCMNS, A geftie D. — 15. geft vyn. S — v] w CDM — a druha w Conftantinopoli vyn. BCMNS. — 16. boblaczek (!) B, podlaček (!) D. — 17. gt vyn. D — bodlakow B, bodlakuow C — genzz vyn. D — po „lezzie“ přid. D: na dnie. — 18. w nyemž] w niemzto C — po „gi“ přid. D: gedine — cizim] hoftem B — toczzifs hoftem vyn. B — toczzifs] totiz M, totifíto N, totizto S, a D. — 19. po „zzadagi“ přid. BD: toho. — 20. geft] bil BD — hoſpodin] pan kriftus B, pan nas Geziš D — po „hofpodin“ přid. CMNS: nafs — korunowan] vkrižowan (!) D — tu vyn. C — kdezz] kdyz C, ktez M — pan vyn. S. — 21. koronowan N — na nyemžto] na nizto C, na niezto D. — 22. wtiſkli] tifkli S — tekla DS. — 23. před „hrom“ přid. BCDMN: ani. — 24. any blifkanye vyn. S — kteri vyn. B — duch mozz] duchowe mohu B. — 26. po „Annaffowi“ přid. D: kteryz byl Teft Biſkupow — Biſkupu vyn. D — zaffigkowan] vyn. B, pofſygkowan MN, zaffy- kowan S. — 27. koronowan N — bielem BN — domu z zahrady] z domu za- hrady S — z před „zahrady“ vyn. BCDMN. — 28. wzatym BC — před „die- lagit“ přid. D: protoz — dobre B — agreft] oley D. — 29. Pak vyn. C — geft vyn. D — koronowan N — nafs vyn. BCMNS — criftus vyn. B — w fudnem] w radnem BD, w faudnem C. — 30. koruny M — z Sitie] z fyatye M — z rokofie) z rakofie B, z rozkofie (!) D — m. bodlaweho morſkeho: morſkeho welmi bodla-
Strana 10
10 160b1 fluffie wiedieti, zze Czefarz Nyemeczíkich zemi ma ratifftíe kopie bozzeho, ale hrot gt v parzizzi, yakozz mnyegi druzi; A take prawi Czeſarz Con- ftantinopolitaſky, zze ma ten hrot; a tak bila by dwa; a ya ſem oba widiel; ale ten w Constâtinopoli gest ffirffi nežli w parzizzi. Take w Conftantino- poli gt mnoho ſwatich mieſt. neb tu lezzi ſwata Anna, matka panny Maríe, 35 matky bozzie; a tu geſt ſwata Helena z Geruzalema przineſla. Take lezzí tu ſwati Jan zlatouſty, genž geft tu bil Arcibiſkupem. A lezzi Swati lukafs Euwngeliſta, neb geho koſtí byli gſu przywezeny z Bethaníe. Take gſu tu mnozí cżbanowe y ſudkowe yako mramorowi, kterežto ares nazywagi, z nychżto vſtawnye teczze wuoda: awſſak gſu wzzi |diczki plny famy od 40 ſebe, any trzeba geſt czo w nye czzynyti. Pati rozdiel prawi o polozzeny miefta Côftantinopole, o trogi, o kraginach rzeczíkemu Czefarzi poddanych, otielu Ariftotileſſowu, o przewiſoke horzye. A Conftâtinopole geft welmi vſſlechtile a kraſne mieſto zedmy dobrze 5 ohrazene a wiezzmy; a geſtit obklicženo ſe dwu ſtranu gednu zatoku morſku, genz ſlowe Swateho Girzie paze; a s druhe ſtrany toho morze lezzela gt Troge, welike mieſto, na gednom vtieſſenem a rozkofſnem mieftie w rowny, ale geſt malo vſtawenye. Taket lezzi okolo rzeczſke zemíe mnoho oftrowow w morzi; a zemíe rzieczíka ma mnoho zwlaftich kragín y rzieczzi, kterezzto 10 wſſeczky tomu Czeſarzi rzeczſkemu gſu poddany, Toczziſs wlaſt Turepole, weho D — morſkeho vyn. C. — 31. ratifftie] ratyfcze M, drewo D — před „kopie“ přid. D: od. — 32. w parzizi CD — mnyegi druzi] ſe mnozy domniewagi D. — 33. ma] nenie (!) D — by vyn. S — obie D — widiel] wiediel S. — 34. w Con- ftantinonapuli S. — (34.—35.) w Conftantinonapuli S. — 35. mieft] tiel D — matka] Matie D, matky S — matka panny Marie vyn. B. — 36. po „bozzie“ přid. B: mati — przineſla] przineſena BS. — 37. genz] nebo D. — 38. Euwangelifta C, Ewangelifta BD — przywezeny] přineſeny D, przewezeny S — k Bethani C. z Be- tanij D. — 39. ćbankowe D — fudczowe BN, faudkowe C — nazewagy M. — 40. po „wzzdiczki“ přid. BMN: zaſſye. — 41. any trzeba etc] A netřeba w nie nikdy nalewati ani co wčiniti D — vcziniti et cet. B, vczyniti M, woziniti S. V. 1. Pati rozdiel] Kala pata C. — 2. prawi vyn. B — po „Trogi“ přid. D: mieſtie. — 4. Aryftenleffowu M — m. Ariftotileffowu . . , . horzye: Ariftotyle, o horze wiſoke, gto na nie nyzadni wietř newiege B, Aryftotyleffowu tak řečeneho mudrce. A take wyprawuge o gedne hoře přewelmi wyſoke D — przewyſke (!) M. — 5. A vyn. BCDMN — Conftantinonapuli S — zdmi BOD. — 6. wiezemi BDMN — ſe dwu ftranu vyn. B. — 7. Gierzij N — paze] perzie (!) S — po „ftrany“ přid. B: ze zatoky — toho morze vyn. B — lezalo BCD, lezala MNS — gt vyn. C. — 8. Troya CD — vtieſſenim B — rozkoffnem] rozlycznem M. — 9. ale geft malo vſtawenye vyn. C — m. ale geft malo vſtawenye] Ale málo geft w něm Sta- wenj T — vſtawene BD — zemy M. — 10. v morzi BN — zwlaffczich B, zwlafft- nich CDNS. — 11. točizto D, totizto MNS — Turopole C, Ture Pole D. —
10 160b1 fluffie wiedieti, zze Czefarz Nyemeczíkich zemi ma ratifftíe kopie bozzeho, ale hrot gt v parzizzi, yakozz mnyegi druzi; A take prawi Czeſarz Con- ftantinopolitaſky, zze ma ten hrot; a tak bila by dwa; a ya ſem oba widiel; ale ten w Constâtinopoli gest ffirffi nežli w parzizzi. Take w Conftantino- poli gt mnoho ſwatich mieſt. neb tu lezzi ſwata Anna, matka panny Maríe, 35 matky bozzie; a tu geſt ſwata Helena z Geruzalema przineſla. Take lezzí tu ſwati Jan zlatouſty, genž geft tu bil Arcibiſkupem. A lezzi Swati lukafs Euwngeliſta, neb geho koſtí byli gſu przywezeny z Bethaníe. Take gſu tu mnozí cżbanowe y ſudkowe yako mramorowi, kterežto ares nazywagi, z nychżto vſtawnye teczze wuoda: awſſak gſu wzzi |diczki plny famy od 40 ſebe, any trzeba geſt czo w nye czzynyti. Pati rozdiel prawi o polozzeny miefta Côftantinopole, o trogi, o kraginach rzeczíkemu Czefarzi poddanych, otielu Ariftotileſſowu, o przewiſoke horzye. A Conftâtinopole geft welmi vſſlechtile a kraſne mieſto zedmy dobrze 5 ohrazene a wiezzmy; a geſtit obklicženo ſe dwu ſtranu gednu zatoku morſku, genz ſlowe Swateho Girzie paze; a s druhe ſtrany toho morze lezzela gt Troge, welike mieſto, na gednom vtieſſenem a rozkofſnem mieftie w rowny, ale geſt malo vſtawenye. Taket lezzi okolo rzeczſke zemíe mnoho oftrowow w morzi; a zemíe rzieczíka ma mnoho zwlaftich kragín y rzieczzi, kterezzto 10 wſſeczky tomu Czeſarzi rzeczſkemu gſu poddany, Toczziſs wlaſt Turepole, weho D — morſkeho vyn. C. — 31. ratifftie] ratyfcze M, drewo D — před „kopie“ přid. D: od. — 32. w parzizi CD — mnyegi druzi] ſe mnozy domniewagi D. — 33. ma] nenie (!) D — by vyn. S — obie D — widiel] wiediel S. — 34. w Con- ftantinonapuli S. — (34.—35.) w Conftantinonapuli S. — 35. mieft] tiel D — matka] Matie D, matky S — matka panny Marie vyn. B. — 36. po „bozzie“ přid. B: mati — przineſla] przineſena BS. — 37. genz] nebo D. — 38. Euwangelifta C, Ewangelifta BD — przywezeny] přineſeny D, przewezeny S — k Bethani C. z Be- tanij D. — 39. ćbankowe D — fudczowe BN, faudkowe C — nazewagy M. — 40. po „wzzdiczki“ přid. BMN: zaſſye. — 41. any trzeba etc] A netřeba w nie nikdy nalewati ani co wčiniti D — vcziniti et cet. B, vczyniti M, woziniti S. V. 1. Pati rozdiel] Kala pata C. — 2. prawi vyn. B — po „Trogi“ přid. D: mieſtie. — 4. Aryftenleffowu M — m. Ariftotileffowu . . , . horzye: Ariftotyle, o horze wiſoke, gto na nie nyzadni wietř newiege B, Aryftotyleffowu tak řečeneho mudrce. A take wyprawuge o gedne hoře přewelmi wyſoke D — przewyſke (!) M. — 5. A vyn. BCDMN — Conftantinonapuli S — zdmi BOD. — 6. wiezemi BDMN — ſe dwu ftranu vyn. B. — 7. Gierzij N — paze] perzie (!) S — po „ftrany“ přid. B: ze zatoky — toho morze vyn. B — lezalo BCD, lezala MNS — gt vyn. C. — 8. Troya CD — vtieſſenim B — rozkoffnem] rozlycznem M. — 9. ale geft malo vſtawenye vyn. C — m. ale geft malo vſtawenye] Ale málo geft w něm Sta- wenj T — vſtawene BD — zemy M. — 10. v morzi BN — zwlaffczich B, zwlafft- nich CDNS. — 11. točizto D, totizto MNS — Turopole C, Ture Pole D. —
Strana 11
11 Comnanis, Trache, Macedonie, z nyezzto bil weliky Allexander, a mnoho gynych zemi. w te zemi narozen geſt wlaſky (!) miftr Ariftotilefs w mieftie, geffto flowe dracheus, I a tu geft y pochowan, a ftogi oltarz na geho hrobie, 160b2 15 a na kazzdi rok ſlawie den geho yako ſwateho. a putugi lide czzaſto w te zemi k tomu oltarzi na potaz a mnyegi, zze gim odtad mudra rada pochazie. Tu lezzi gedna hora przewiſoka, gegizzto ſtien ſaha do Aloime, genz geft od nye ffeſtmezczietma myl wzdali; na te horze newiege yzzadny wietr, any mozz na ny kteri pak (!) nebo zwierz zzywa biti, neb tu powietrzie 20 nemozze vzzadne wlhkoftí míetí. A prawie tu w zemi, zze nyekdy miſtrzi wzchazeli gſu na ny, aby hwiezdi ſpatrzili, magice s ſebu hubí morſke plny wuody pro rozwlażenye powietrzie, aby ſie nezadchli, a pſali gſu ſlowa na wrchu w mucze; a kdyzz gſu po rocze opiet na tu horu wzeſſli, tehda gſu nalezli to piſmo bez pohnutie, yako w tuzz hodinu pſano bi bilo; 25 A po tô gſu ſnabdieli, zze przes cely rok yzzadny wietr na wrch te hori nepowall, any defft, any ktera z oblakow zaroda. Sfefti rozdíel prawi o palaczí nebo li domu Czefarze Conftantino- 161a1 politanſkeho; a take prawiomrtwem tiele dywneho proroka. 5 Palacz nebo duom Czeſarze Conſtantinopolitanſkeho geſt vſſlech- tíleho a kraſneho welmi ftawenye, a przed ním gt dwor welmi vſtaweny a welmi ſſyroky k klany a gynym dielom Ritierzíky. A okolo toho dworu 12. Commani C, Cominanis D — z nyezzto] z mehozto S. — 13. W tey B — wlaſky miſtr vyn. B — wlaſky] weliky CDMNST — v mieftie BS. — 14. dracheus] Dyachem9 B, Dratheus S. — 15. den] hod D — yako] iakozto gineho S — w tey C. — 16. k tomu oltarzi] k niemu D — mnye BN — m. zze gim..... pochazie: že by gim odtawad mudra rada pochazela D — gim vyn. S — odtawad S — po „pochazie“ přid. T: To geft ten weliký Miftr w Pijímě přirozeném, Ariftoteles ře- čený: Gehožto Pijíma wífickni Národowé lidfftij, to geft křeſtiané, Saracenowé. Zidé až podnes vžijwagij. — 17. po „Tu“ přid. D: take — przewiſoka] wiſoka BD- giezto B — Aloynre B, Alomne D — genz] kteražto D. — 18. fefftmiedcytma D — nizadny D, zadny S. — 19. pak] ptak BCDMNS. — 20. tu w zemi] ti lide w te zemi D. — 21. wchazely BN, wychazeli D — plne CD. — 22. nezadechli ST. — (22.—23) m. „a pſali .. . .. w mucze: A poſypawle muku mieſto na te hoře pſali fu w muce D. — 23. na wrchu] ſwrchu C, vyn. M — w mucze] v muce BN, na muce C, vyn. S — wzefſli] weffly B. — 24. to vyn. C — piſmo] miefto D — bez pohnutie] bez hnutie B, bez poruſenie D — před „yako“ přid. D: Tak — bi vyn. MN. — 25. A po tô] A tady D — ſnabdieli] znalv B, poznali D — m. przes cely . . . . nepowall: na te hore z rok do roka nikdy yžadne powietrie newiege D — hori] horze B. — 26. defícz B — po „defít“ přid. D: ani ſnieh — z uoblakow MS — zaroda] vyn. B (!), woda C. VI. 1. Sfefti rozdiel] Tuto B, Kala VI C. — 2. prawi vyn. C — Conftantyno- polſkeho B. — 3. a vyn. B — take prawi vyn. BCN — dywneho proroka vyn. B. — 4. prorokowanie (!) D. — 6. ftawenye] vftawenie CDN, wstawenye M. — (6.—7.) vſtaweny a welmi vyn. BCDMS. — 7. ke klani B, ku klanie N — před „gynym“
11 Comnanis, Trache, Macedonie, z nyezzto bil weliky Allexander, a mnoho gynych zemi. w te zemi narozen geſt wlaſky (!) miftr Ariftotilefs w mieftie, geffto flowe dracheus, I a tu geft y pochowan, a ftogi oltarz na geho hrobie, 160b2 15 a na kazzdi rok ſlawie den geho yako ſwateho. a putugi lide czzaſto w te zemi k tomu oltarzi na potaz a mnyegi, zze gim odtad mudra rada pochazie. Tu lezzi gedna hora przewiſoka, gegizzto ſtien ſaha do Aloime, genz geft od nye ffeſtmezczietma myl wzdali; na te horze newiege yzzadny wietr, any mozz na ny kteri pak (!) nebo zwierz zzywa biti, neb tu powietrzie 20 nemozze vzzadne wlhkoftí míetí. A prawie tu w zemi, zze nyekdy miſtrzi wzchazeli gſu na ny, aby hwiezdi ſpatrzili, magice s ſebu hubí morſke plny wuody pro rozwlażenye powietrzie, aby ſie nezadchli, a pſali gſu ſlowa na wrchu w mucze; a kdyzz gſu po rocze opiet na tu horu wzeſſli, tehda gſu nalezli to piſmo bez pohnutie, yako w tuzz hodinu pſano bi bilo; 25 A po tô gſu ſnabdieli, zze przes cely rok yzzadny wietr na wrch te hori nepowall, any defft, any ktera z oblakow zaroda. Sfefti rozdíel prawi o palaczí nebo li domu Czefarze Conftantino- 161a1 politanſkeho; a take prawiomrtwem tiele dywneho proroka. 5 Palacz nebo duom Czeſarze Conſtantinopolitanſkeho geſt vſſlech- tíleho a kraſneho welmi ftawenye, a przed ním gt dwor welmi vſtaweny a welmi ſſyroky k klany a gynym dielom Ritierzíky. A okolo toho dworu 12. Commani C, Cominanis D — z nyezzto] z mehozto S. — 13. W tey B — wlaſky miſtr vyn. B — wlaſky] weliky CDMNST — v mieftie BS. — 14. dracheus] Dyachem9 B, Dratheus S. — 15. den] hod D — yako] iakozto gineho S — w tey C. — 16. k tomu oltarzi] k niemu D — mnye BN — m. zze gim..... pochazie: že by gim odtawad mudra rada pochazela D — gim vyn. S — odtawad S — po „pochazie“ přid. T: To geft ten weliký Miftr w Pijímě přirozeném, Ariftoteles ře- čený: Gehožto Pijíma wífickni Národowé lidfftij, to geft křeſtiané, Saracenowé. Zidé až podnes vžijwagij. — 17. po „Tu“ přid. D: take — przewiſoka] wiſoka BD- giezto B — Aloynre B, Alomne D — genz] kteražto D. — 18. fefftmiedcytma D — nizadny D, zadny S. — 19. pak] ptak BCDMNS. — 20. tu w zemi] ti lide w te zemi D. — 21. wchazely BN, wychazeli D — plne CD. — 22. nezadechli ST. — (22.—23) m. „a pſali .. . .. w mucze: A poſypawle muku mieſto na te hoře pſali fu w muce D. — 23. na wrchu] ſwrchu C, vyn. M — w mucze] v muce BN, na muce C, vyn. S — wzefſli] weffly B. — 24. to vyn. C — piſmo] miefto D — bez pohnutie] bez hnutie B, bez poruſenie D — před „yako“ přid. D: Tak — bi vyn. MN. — 25. A po tô] A tady D — ſnabdieli] znalv B, poznali D — m. przes cely . . . . nepowall: na te hore z rok do roka nikdy yžadne powietrie newiege D — hori] horze B. — 26. defícz B — po „defít“ přid. D: ani ſnieh — z uoblakow MS — zaroda] vyn. B (!), woda C. VI. 1. Sfefti rozdiel] Tuto B, Kala VI C. — 2. prawi vyn. C — Conftantyno- polſkeho B. — 3. a vyn. B — take prawi vyn. BCN — dywneho proroka vyn. B. — 4. prorokowanie (!) D. — 6. ftawenye] vftawenie CDN, wstawenye M. — (6.—7.) vſtaweny a welmi vyn. BCDMS. — 7. ke klani B, ku klanie N — před „gynym“
Strana 12
12 161a2 wydielany gſu ſtupnyowe mramorowi, aby na ních lide ſtali k dywany, a pod tiemy ſtupny gfu konyče mramorem ſklenute. J ſtalo ſie, zze Czefarz Conftantinopolitanſki kazal ſweho przetele mrtweho pochowati w koftele 10 v ſwate zophie tu w Conſtâtinopoli. A kdizz hrob kopali, nalezli gſu mrtwe tielo muzze nyektereho neporuſſene a wedle nyeho deſſtku nebo ſkrzidlu zlatu, na nyžto bilo ríto toto piímo: Gezus kriftus narozen bude z maríe panny a wierzím w nyeho; A když budu kralowatí Conftantín a Hyrene Czeſarzowe, o[d] fluncze, opiet mye vzrziſs. A to piſmo bilo geſt rzieczſke, 15 zzil dowſke a latinſke. A bilo wſtarzi to piſmo dobrzie dwa Tifice let przed božim Narozenim, a zze ten Prorok vmrzel. A tu defítku magi gefîtie w tom koftele przi gynych pokladiech a kleynotech koftelnych. Rzyekowe prawie, zze Hermes geft ten przemudrí míftr vmyenye przirozeneho, genž geſt mnoho dywow czzynyl, kterzižto ſu popſany. 20 Sedmy rozdiel prawiowierze rzreczíke, a procž pod papezze Rzim- ſkeho neſluſfegi, a take o gich Abecedye. Yakzkoli rziekowe krzeſtiane gſu, wſſak drzze nyektere kuſi, gichz my nedrzzime; neb ony prawie, zze duch ſwati nepochazie od ſyna boha, 5 ale od otcze ſameho. Take Papezze Rzimſkeho neygſu poſluſſny; neb diegi, zze gioh patriarcha, gehož ſamí vſazugi, ma tolik moczi yako Papezz. Protož Jan papezz dwamezczietmy pfal biefſe gim, kterak Czierkew krzieſ- přid. CD: k — dielem ritierzíkem B — po „Ritierzíký“ přid. C: przipraweny. — 8. wydielany] wzdielani BN, vdielani CD, wdielany M. — 9. před „konyce“ přid. B: zdielany — konyce] maîtale DT — J vyn. BCMNS — ftalo fie] Sta ſe C. — 10. pochowati] ſchowati D. — 11. „v“ před „ſwate“ vyn. BCDMN — ſwatey B — Sophie CDMN. — 12. deſczku MN, dczku B, díku CD — nebo ſkrzidlu vyn. DT — ſkrzidlu] fikudlu B, fkudlu MN, ſikrzidla S. — 13. zlatta BS — narozen] na- zaren (!) N. — 14. před „wierzim“ vyn. C: a — budu] bude S. — 15. od fluncze] o flunce CDMN, od wychodu fluncze S (v lat.: o Sol!) — geft vyn. D. — (15.—16.) rzieczſke ..... piſmo vyn. B. — 16. w ftarzi] ſtari D. — 17. po „Na- rozenim“ přid. B: w ftarzi — a zze] yakz B, kdyz geft C, iakz by D, yakz geſt S — po „vmrzel“ přid. B: a pſano geft rzeczky, zidowſky a laczine — defítku] deſczku M, defíczku N, dezku BC, díku D. — 18. pokladech BD — a kleynotech vyn. D — klenotech BS, klenotiech CMN. — 19. m. zze ...... przemudri: ze geft ten bil hermes przemudry B, ze by byl Hermes to ten premudry D — wmyenye M — po „vmyenye“ přid. B: hwiezdarſke° B. — 20. včinil D — m. kterzižto ſu popfany: kterezto oni magi wſecky popſany D — po „popfani“ přid. B: a oſta- weni rzekom. VII. 1. Sedmy rozdiel] Tuto B, Kala VII C. — 2. prawi vyn. C — procž] protoz B — Rzimfkeho vyn. B. — 3. take vyn. B — po „Abecedye“ přid. M: capitola. — 4. Kakz koly BD. — 5. nedrzymy M — ot fyna M — boha] bozie° S —. 6. ot otcze MS — otcza B — neygfu poſluffny] nefluffegi B — diegi] prawie B. — 7. to- liko D — před „Papezz“ přid. D: fam — po „Papezz“ přid. C: Poſelfte papezo°. — 8. dwamedcietmy C, dwamiedcytmy D — po „gim“ přid. B: lift — krzieftyanſka]
12 161a2 wydielany gſu ſtupnyowe mramorowi, aby na ních lide ſtali k dywany, a pod tiemy ſtupny gfu konyče mramorem ſklenute. J ſtalo ſie, zze Czefarz Conftantinopolitanſki kazal ſweho przetele mrtweho pochowati w koftele 10 v ſwate zophie tu w Conſtâtinopoli. A kdizz hrob kopali, nalezli gſu mrtwe tielo muzze nyektereho neporuſſene a wedle nyeho deſſtku nebo ſkrzidlu zlatu, na nyžto bilo ríto toto piímo: Gezus kriftus narozen bude z maríe panny a wierzím w nyeho; A když budu kralowatí Conftantín a Hyrene Czeſarzowe, o[d] fluncze, opiet mye vzrziſs. A to piſmo bilo geſt rzieczſke, 15 zzil dowſke a latinſke. A bilo wſtarzi to piſmo dobrzie dwa Tifice let przed božim Narozenim, a zze ten Prorok vmrzel. A tu defítku magi gefîtie w tom koftele przi gynych pokladiech a kleynotech koftelnych. Rzyekowe prawie, zze Hermes geft ten przemudrí míftr vmyenye przirozeneho, genž geſt mnoho dywow czzynyl, kterzižto ſu popſany. 20 Sedmy rozdiel prawiowierze rzreczíke, a procž pod papezze Rzim- ſkeho neſluſfegi, a take o gich Abecedye. Yakzkoli rziekowe krzeſtiane gſu, wſſak drzze nyektere kuſi, gichz my nedrzzime; neb ony prawie, zze duch ſwati nepochazie od ſyna boha, 5 ale od otcze ſameho. Take Papezze Rzimſkeho neygſu poſluſſny; neb diegi, zze gioh patriarcha, gehož ſamí vſazugi, ma tolik moczi yako Papezz. Protož Jan papezz dwamezczietmy pfal biefſe gim, kterak Czierkew krzieſ- přid. CD: k — dielem ritierzíkem B — po „Ritierzíký“ přid. C: przipraweny. — 8. wydielany] wzdielani BN, vdielani CD, wdielany M. — 9. před „konyce“ přid. B: zdielany — konyce] maîtale DT — J vyn. BCMNS — ftalo fie] Sta ſe C. — 10. pochowati] ſchowati D. — 11. „v“ před „ſwate“ vyn. BCDMN — ſwatey B — Sophie CDMN. — 12. deſczku MN, dczku B, díku CD — nebo ſkrzidlu vyn. DT — ſkrzidlu] fikudlu B, fkudlu MN, ſikrzidla S. — 13. zlatta BS — narozen] na- zaren (!) N. — 14. před „wierzim“ vyn. C: a — budu] bude S. — 15. od fluncze] o flunce CDMN, od wychodu fluncze S (v lat.: o Sol!) — geft vyn. D. — (15.—16.) rzieczſke ..... piſmo vyn. B. — 16. w ftarzi] ſtari D. — 17. po „Na- rozenim“ přid. B: w ftarzi — a zze] yakz B, kdyz geft C, iakz by D, yakz geſt S — po „vmrzel“ přid. B: a pſano geft rzeczky, zidowſky a laczine — defítku] deſczku M, defíczku N, dezku BC, díku D. — 18. pokladech BD — a kleynotech vyn. D — klenotech BS, klenotiech CMN. — 19. m. zze ...... przemudri: ze geft ten bil hermes przemudry B, ze by byl Hermes to ten premudry D — wmyenye M — po „vmyenye“ přid. B: hwiezdarſke° B. — 20. včinil D — m. kterzižto ſu popfany: kterezto oni magi wſecky popſany D — po „popfani“ přid. B: a oſta- weni rzekom. VII. 1. Sedmy rozdiel] Tuto B, Kala VII C. — 2. prawi vyn. C — procž] protoz B — Rzimfkeho vyn. B. — 3. take vyn. B — po „Abecedye“ přid. M: capitola. — 4. Kakz koly BD. — 5. nedrzymy M — ot fyna M — boha] bozie° S —. 6. ot otcze MS — otcza B — neygfu poſluffny] nefluffegi B — diegi] prawie B. — 7. to- liko D — před „Papezz“ přid. D: fam — po „Papezz“ přid. C: Poſelfte papezo°. — 8. dwamedcietmy C, dwamiedcytmy D — po „gim“ přid. B: lift — krzieftyanſka]
Strana 13
13 tyanſka gt yako geden duom, gehožto hoſpodarz Papezz namieſtek geſt 10 gezukrîftow, gemużto wſſeczka mocz dana geft ſwazati y rozwazati; I 161b1 Protož napomenul gie, aby geho poſluffny bili. Ale ony odpowiedielí fu gemu w teto myerzye: mocz twu naywyffi wedle twich poddanych pewnye wierzime, pichy twe naywiffie trpiety nemozzeme, lakomftwie tweho naywiffyeho náfitítí nemožeme a nemyeňyme; Pan i tebu. Gyne odpo- 15 wiedi gt nemohl od nych mietí. Tak rzekowe drzze ſwu míli s kwáſſeny chlebê a prawie, zze my czzyńyme krzywie, zze w te ſwate obieti chleba nekwaſſeneho pozzywame; Neb kdizz geft hoſpodín to vſtawil v weliky czztwrtek, dal geſt gim dobri chleb, to gt wzkynuli. Protozz ony na každe leto v weliky czztwrtek dielagi ten chleb a fuſſe gey na ſlunczi a chowagi 20 geho przes czele leto a dawagi gey nemoczny tako zde bozzie tielo. Take nemazzi nemoczních poſwatnym olegem rzkucz, zze to mazanye, geſſto na krzíſtu przigymame, geft doſti k ſpaſeny, neb mocz toho olege gt II wiecżna. 161b2 Take prawye, že nenye vzzadneho oczziſče, a zze nenye dufe z tiel wy- wedenye z ſmrti, any muk any radoſtí magi azz do dne ſudneho, neb tu 25 bude kazzdemu odplaczeno wedle geho zaſluzzenve. Take ſmilſtwa za hrziech ſmrtedlny nemagi rzkucz, ze geft przirozeny. Take prawie, zze nema vzzadny wſtupítí w manzzelitwie než gednu, a nycz wiecze; Aneb ktozz ſie druhe zzeny aneb ona pogima, tiech dieti gſu lozze nepweho a w hrzieſſiech porozeny. Take gich knyezzie magi zzeny oddawane yako 30 y gyny lide obeczny. Take nezpiewagi mini v poſtie. Take nedadie knyezze na ſwich oltarzich míſe ſluzziti; Pakli by ſie to przihodilo, tehda zmygí ſwe oltarze ſwaczenu wuodu. A take prawie, zze pan nafs gezus kriftus ſwata B. — 9. po „hoſpodarz“ přid. BN: geſt — po „namieſtek“ vyn. BN: geft. — 10. wſſyczka M — po „dana“ vyn. BCDMN: geft — rozwati (!) N. — 11. Protož] a tak B — napominal C, napomanul MN — geho] gemu D — 12. po „myerzye" přid. C: Odpowied rzekow papezowi — mocz twu] moczy twe S. — 13. trpiety ftrpieti BN — nemozem S — lakomftwi twe N. — (13.—14.) lakomftwie ...... nemožeme vyn. S. — 14. nemožeme a vyn. BN — a nemyenyme] aniz mienime C — Pan i tebu vyn. D. — (14.—15.) Gyne ... . . mieti vyn. C. — 15. gt vyn. D — od nych] na nich B — po „mieti“ přid. D: Rkuce Pan f tebu — Tak] Take BCD. — 16. czynymy M — krziewie B. — 17. hofpodin] pan gezis D — v] y (!) M. — 18. dobri vyn. D — před „to“ přid. BCMN: a — to gt] točizto D — m. ,to gt“: kwaſſeny a S — wzkynuli] zhynuly (!) B, wzkyfaly D. — 19. v vyn. M — vifuffie B, vfuffy N. — 21. pofwatnym] po Swatym(!) N — po „olegem“ přid. D: yako my zde — ikuce D — gefſto] yako D. — 22. na kztu (!) B, na krztu C — przigimamy BC, prigimanie (!) D. — 23. ociftce DN — nenye] nynie BCN. — (23.—24). wywedenye z ſmrti] smrti wywedene BC, fmrti wywedenie DM, wywedene fmrti N. — 24. ſaudneho C. — 26. nemagi] nepoczitagi B — prirozenie (!) D. — 27. nizadny B — po „wſtupiti“ přid. B: wicze, CDMNS wiece — v manzelftwie M, v man- zelftwo S — gednu] gedinu B — a nycz wiecze vyn. BCMNS. — 28. druhe] po- druhe D — zzeny vyn. S (!) — ona vyn. C — po „ona“ přid. D gineho. — 29. a vyn. S — w hrzeſſych M — w hrziefſiech vyn. S — porozeny] przirozeni (!) B, vyn. S — oddane BNS, otdawane CM. — 30. y vyn. D — gyny vyn. CDMN — mfſye S — v puoſtye M, v puſtie N, w puoſtie S. — 31. oltarzy (!) M — miſe vyn. S — to vyn. S. — 32. ſwieczenu wodu BD — A vyn. BC — kriftus vyn.
13 tyanſka gt yako geden duom, gehožto hoſpodarz Papezz namieſtek geſt 10 gezukrîftow, gemużto wſſeczka mocz dana geft ſwazati y rozwazati; I 161b1 Protož napomenul gie, aby geho poſluffny bili. Ale ony odpowiedielí fu gemu w teto myerzye: mocz twu naywyffi wedle twich poddanych pewnye wierzime, pichy twe naywiffie trpiety nemozzeme, lakomftwie tweho naywiffyeho náfitítí nemožeme a nemyeňyme; Pan i tebu. Gyne odpo- 15 wiedi gt nemohl od nych mietí. Tak rzekowe drzze ſwu míli s kwáſſeny chlebê a prawie, zze my czzyńyme krzywie, zze w te ſwate obieti chleba nekwaſſeneho pozzywame; Neb kdizz geft hoſpodín to vſtawil v weliky czztwrtek, dal geſt gim dobri chleb, to gt wzkynuli. Protozz ony na každe leto v weliky czztwrtek dielagi ten chleb a fuſſe gey na ſlunczi a chowagi 20 geho przes czele leto a dawagi gey nemoczny tako zde bozzie tielo. Take nemazzi nemoczních poſwatnym olegem rzkucz, zze to mazanye, geſſto na krzíſtu przigymame, geft doſti k ſpaſeny, neb mocz toho olege gt II wiecżna. 161b2 Take prawye, že nenye vzzadneho oczziſče, a zze nenye dufe z tiel wy- wedenye z ſmrti, any muk any radoſtí magi azz do dne ſudneho, neb tu 25 bude kazzdemu odplaczeno wedle geho zaſluzzenve. Take ſmilſtwa za hrziech ſmrtedlny nemagi rzkucz, ze geft przirozeny. Take prawie, zze nema vzzadny wſtupítí w manzzelitwie než gednu, a nycz wiecze; Aneb ktozz ſie druhe zzeny aneb ona pogima, tiech dieti gſu lozze nepweho a w hrzieſſiech porozeny. Take gich knyezzie magi zzeny oddawane yako 30 y gyny lide obeczny. Take nezpiewagi mini v poſtie. Take nedadie knyezze na ſwich oltarzich míſe ſluzziti; Pakli by ſie to przihodilo, tehda zmygí ſwe oltarze ſwaczenu wuodu. A take prawie, zze pan nafs gezus kriftus ſwata B. — 9. po „hoſpodarz“ přid. BN: geſt — po „namieſtek“ vyn. BN: geft. — 10. wſſyczka M — po „dana“ vyn. BCDMN: geft — rozwati (!) N. — 11. Protož] a tak B — napominal C, napomanul MN — geho] gemu D — 12. po „myerzye" přid. C: Odpowied rzekow papezowi — mocz twu] moczy twe S. — 13. trpiety ftrpieti BN — nemozem S — lakomftwi twe N. — (13.—14.) lakomftwie ...... nemožeme vyn. S. — 14. nemožeme a vyn. BN — a nemyenyme] aniz mienime C — Pan i tebu vyn. D. — (14.—15.) Gyne ... . . mieti vyn. C. — 15. gt vyn. D — od nych] na nich B — po „mieti“ přid. D: Rkuce Pan f tebu — Tak] Take BCD. — 16. czynymy M — krziewie B. — 17. hofpodin] pan gezis D — v] y (!) M. — 18. dobri vyn. D — před „to“ přid. BCMN: a — to gt] točizto D — m. ,to gt“: kwaſſeny a S — wzkynuli] zhynuly (!) B, wzkyfaly D. — 19. v vyn. M — vifuffie B, vfuffy N. — 21. pofwatnym] po Swatym(!) N — po „olegem“ přid. D: yako my zde — ikuce D — gefſto] yako D. — 22. na kztu (!) B, na krztu C — przigimamy BC, prigimanie (!) D. — 23. ociftce DN — nenye] nynie BCN. — (23.—24). wywedenye z ſmrti] smrti wywedene BC, fmrti wywedenie DM, wywedene fmrti N. — 24. ſaudneho C. — 26. nemagi] nepoczitagi B — prirozenie (!) D. — 27. nizadny B — po „wſtupiti“ přid. B: wicze, CDMNS wiece — v manzelftwie M, v man- zelftwo S — gednu] gedinu B — a nycz wiecze vyn. BCMNS. — 28. druhe] po- druhe D — zzeny vyn. S (!) — ona vyn. C — po „ona“ přid. D gineho. — 29. a vyn. S — w hrzeſſych M — w hrziefſiech vyn. S — porozeny] przirozeni (!) B, vyn. S — oddane BNS, otdawane CM. — 30. y vyn. D — gyny vyn. CDMN — mfſye S — v puoſtye M, v puſtie N, w puoſtie S. — 31. oltarzy (!) M — miſe vyn. S — to vyn. S. — 32. ſwieczenu wodu BD — A vyn. BC — kriftus vyn.
Strana 14
14 162a1 nykdy geft negedl any pil, ale tak vczinil, yako by gedl a pil. Take po- czzitagi za weliky hrziech, kto by wlaſi z brady ſholil, nebo to geſt znamenve muzítwie pana naſſeho gezukriſta; a ty, genzz fie hole, czzynye proto, aby ll 35 ſye ſwietu a zzenam ſlibili. Take magi za hrziech czożkolí zadaweneho gieſty, neb geſt bohem zapowiedieno, yako y maſſo ſwynſke. Take po- czzitagi za hrzyech w pondieli a w uteri maſo gieſtí a w ſtrziedu a w patek mlecżne A wſſeczky klnu, kterzizz w Sobotu maſa negedye. Ten Czeſarz z Conftantinopole diela y vſazuge patriarchi y bíſkupi y vſazuge wíleczky 40 w ſwe zemí, tak duchownye, iako ſwietſke, kdyż on raczzi. a zze ony magi rzieczz zwlaſtny y ſlowa, gymyżto piſſi, Protoz gich abecedu ſem tuto popſal. Oſmy rozdiel oznamuge ceftu z Conftantinopole do Geruzalema po zemi y po wodye a gmenuge oftrowi, kterak gim gme diegi; a proto wyz takto: Protozze muoy vmíſl geſt cizich zemí obicžege a przebitek a wieri 162a2 rozprawieti, tyem ſem delffi rziecž miel o tom; ale Il gizz przigdu zasie k te 5 B. — 33. neged D — czinil B a] y B — po „pil“ přid. B: yakozto czinily angele w ftarem zakonie. — 34. po „wlafi“ přid. BCDMNT: f hlawy nebo — znamenye] zname (!) C. — 35. muzftwie] muzíke S — před „ty“ přid. B: ze — holy B. — 36. ſlibili] zalijbili T. — 37. po „giefty“ přid. B: aneb ſe krwi. — (37.—38.) neb .. maſo gieſti vyn. D. — 38. v pondiely B. — 39. po „mlecžne“ přid. S: gieſti — wſfeckny C, wſyczky M — kterzizz] ktoz C — před „Ten“ přid. B: Take. — 40. z Conftantynopoly B — wfazuge DM, vfazowal T — patryarchu BNT — po „biſkupi“ přid. B: ſwu moczi — m. vſazuge (před „wiſeczky“): ffazuge BDMN, wſazuge y sfazuge S — y vſazuge wſſeczky vyn. C — po „wſſeczky“ přid. B: ſwu moczi (!). — 41. swieczke N — on vyn. B. — (41.—43.) a zze ..... popfal vyn. B. — 41. po „raczzi“ přid. D: Take za hriech magi w pondieli a w utery maſſo gieſti, A take ſwinſkeho maſſa negedie — a zze] Take C. — 42. zwlafczy M — yl a take D — po „piſſi“ přid. C: to geſt abecedu. — (42.—43.) Protoz...... popíal vyn. CS. — 43. po „popfal“ napsána abeceda jen v DM, až na tři písmena v obou rukopisech téměř stejně. S.BTEDIENZ. ** p. O'II �P�FFV. Q.EWQ BI. *** a (KOU) (Varianty v závorce jsou z rkp. D.) VIII. 1. Oſmy rozdiel] Tuto B, Kala VIII C. — 2. oznamuge] pwi B — z vyn. (3.—4.) po zemi...... wyz takto vyn. B — a gmenuge ..... wyz takto M. — vyn. C. — 4. a proto wyz takto vyn. DMN. — 5. czyziech S, czieziech N — obi- cżege vyn. B — prziebitky BD, prziebytku S — wieri] řady D, miery (!) S. — 6. przydu MN — k tey C. — 7. zemie D — Po zemi] Po morzi S — moze C — .
14 162a1 nykdy geft negedl any pil, ale tak vczinil, yako by gedl a pil. Take po- czzitagi za weliky hrziech, kto by wlaſi z brady ſholil, nebo to geſt znamenve muzítwie pana naſſeho gezukriſta; a ty, genzz fie hole, czzynye proto, aby ll 35 ſye ſwietu a zzenam ſlibili. Take magi za hrziech czożkolí zadaweneho gieſty, neb geſt bohem zapowiedieno, yako y maſſo ſwynſke. Take po- czzitagi za hrzyech w pondieli a w uteri maſo gieſtí a w ſtrziedu a w patek mlecżne A wſſeczky klnu, kterzizz w Sobotu maſa negedye. Ten Czeſarz z Conftantinopole diela y vſazuge patriarchi y bíſkupi y vſazuge wíleczky 40 w ſwe zemí, tak duchownye, iako ſwietſke, kdyż on raczzi. a zze ony magi rzieczz zwlaſtny y ſlowa, gymyżto piſſi, Protoz gich abecedu ſem tuto popſal. Oſmy rozdiel oznamuge ceftu z Conftantinopole do Geruzalema po zemi y po wodye a gmenuge oftrowi, kterak gim gme diegi; a proto wyz takto: Protozze muoy vmíſl geſt cizich zemí obicžege a przebitek a wieri 162a2 rozprawieti, tyem ſem delffi rziecž miel o tom; ale Il gizz przigdu zasie k te 5 B. — 33. neged D — czinil B a] y B — po „pil“ přid. B: yakozto czinily angele w ftarem zakonie. — 34. po „wlafi“ přid. BCDMNT: f hlawy nebo — znamenye] zname (!) C. — 35. muzftwie] muzíke S — před „ty“ přid. B: ze — holy B. — 36. ſlibili] zalijbili T. — 37. po „giefty“ přid. B: aneb ſe krwi. — (37.—38.) neb .. maſo gieſti vyn. D. — 38. v pondiely B. — 39. po „mlecžne“ přid. S: gieſti — wſfeckny C, wſyczky M — kterzizz] ktoz C — před „Ten“ přid. B: Take. — 40. z Conftantynopoly B — wfazuge DM, vfazowal T — patryarchu BNT — po „biſkupi“ přid. B: ſwu moczi — m. vſazuge (před „wiſeczky“): ffazuge BDMN, wſazuge y sfazuge S — y vſazuge wſſeczky vyn. C — po „wſſeczky“ přid. B: ſwu moczi (!). — 41. swieczke N — on vyn. B. — (41.—43.) a zze ..... popfal vyn. B. — 41. po „raczzi“ přid. D: Take za hriech magi w pondieli a w utery maſſo gieſti, A take ſwinſkeho maſſa negedie — a zze] Take C. — 42. zwlafczy M — yl a take D — po „piſſi“ přid. C: to geſt abecedu. — (42.—43.) Protoz...... popíal vyn. CS. — 43. po „popfal“ napsána abeceda jen v DM, až na tři písmena v obou rukopisech téměř stejně. S.BTEDIENZ. ** p. O'II �P�FFV. Q.EWQ BI. *** a (KOU) (Varianty v závorce jsou z rkp. D.) VIII. 1. Oſmy rozdiel] Tuto B, Kala VIII C. — 2. oznamuge] pwi B — z vyn. (3.—4.) po zemi...... wyz takto vyn. B — a gmenuge ..... wyz takto M. — vyn. C. — 4. a proto wyz takto vyn. DMN. — 5. czyziech S, czieziech N — obi- cżege vyn. B — prziebitky BD, prziebytku S — wieri] řady D, miery (!) S. — 6. przydu MN — k tey C. — 7. zemie D — Po zemi] Po morzi S — moze C — .
Strana 15
15 cżeftie k geruzalemu putugicz przes zemí y po morzi. Po zemí mož gití ſkrze turky k gednomu mieſtu, gêz ſlowe Sciker, a ſkrze branu, genž ſlowe Tenecham a tahne ſie k gedne horze, gižto z daleka mozz opatrzití a genž 10 take ſlowe Tenetam a lezzit dobrzie puol druhe mile od Sciker na prze- vtieſſenych paftwinach. Pakli kto chcze radiegi plutí po wodie, ten plowe po ſwateho Girzi pazi, tocziſs po zatocze morſke, genž geft w Conftan- tinopoli, wzhoru, a plyne ſkrze to morze Barſke, kdežto Swati Mikulaſs lezzi, a ſkrze mnoha gyna mieſta. A prwy oftrow, k nyemuzz prziplyne, 15 ſlowe zilo, kdežto roſte maſtix, draha priſkyrzice, lekarzom dobrzie znama. Potom plowe k gednomu oſtrowu, genž ſlowe pathmos, kdežto Swati Jan popſal knyhy zgewenye; a bieſſe dwu a Trzidčat let, kdižto pan pan(!) buoh na nebe wſtupil, a potom bil žyw dobrze ſedm a fſeftdefat let. Potom przigde k Epheſon; to geft welmi pewne miefto.I Potom do pucaras ; Potom 162b1 20 do mirre, kdežto ſwati Mikulafs bil dywnye zwolen za Biſkupa; Potom prziplyne k gedno' oftrowu, genž flowe Trete, a odtud do oſtrowa, gefſto flowe Elode nebo lange, w nyemžto panowal geft Jpocras, przeſlowutny lekarz. A tu ſie gt mnoho dywow ſtalo y dnes ſie diege. Dewati rozdrel prawi o ypocraſowie dcerzi w drakowu twarnoſt kuzlem promyenyene a od dwu Ritierzi, gêz ſu pro ny zahynuli w tom oftrowye. 5 Rozprawiegi, zze w tom oftrowie, genž ſlowe lange nebo elade, geft v podnes dezi vpocraſowa w twarzi drakowe kuzle promyenyene. A ta giti] giet NS. — 8. mieftu] moftu (!) S — Sciker] Sczicker B, Scicker N, faker S, Syk- ker T. — 9. Tenecham] Chenekam B, Tenekam D. Thenecam N, Tenegan T — tahnu ſe C, tahna ſe DMN — mozz] mohu C — po „mozz“ přid. M: gy. — 10. cheneka B, Tenecham C, Tenekam N — lezzit] geft B — druhe vyn. BD — Sycher B, Scicker N, czyker S — na przevtieſſenych] nayprzevtieſſenieyſlich S. — 11. pa- ftwifſcziech B, paftwach ST — radiegi] radiegie B, vyn. S. — 12. m .po swateho.... morſke: po zatoce morſke, genz ſlowe Swateho Girie paže D — pazi] pozi (!) B — totiz B — genz] kteraz C — v Conftantynopole BCN, w Conftantynopole DM, w Conftantinonapule S. — 13. před „wzhoru“ přid. N: totiz po zatoce morzíke (!). — 14. prwyl prawie (!) B, prwni CD. — 15. zilo] Zélo T — po „zilo“ přid. B.: nebe (!) Cydon — ktezto B — maîtix] maſtyzo B — prziſkyrzicze B. — 16. plowe] plyne BN — pathmas B — ktezto B. — 17. zgewene M, zewenie S — trzidczet B, trzidceti C, čtiridceti D — pan pan vyn. BCDMN. — 18. buoh] pan Gezis D — nebesa D — ffeſtdefat] ſedmdefate D. — 19. prigide D, przyde MN — k Effezu C, k Ephefom D — to] genz D — pucharas B, pukaras N. — 20. zwolen] wolen B. — 21. Trete] Crete BCDN, Krétha T — do woftrowa S — geffto] genz BN. — 22. Elode] Ellade BCDMNST — geft vyn. D — po „Jpocras“ přid. C: ten — prze- flowutny] přewelmi ſlowutny D. — 23. lekarz vyn. C — dywow] diwne° BN — ftalo] dalo BCDM — y dnes] A y podnes D. IX. 1. Dewati rozdiel] Tuto B, Kala IX C. — 2. prawi vyn. C — twarznoft N, twarz C. — 3. promienienu (!) D — od] o BCDMN — Ritierzi] rziczirzu B — 4. po „zahynuli“ přid. B: et cet. — w tom oftrowye vyn. BC. — 5. Oftrowu B
15 cżeftie k geruzalemu putugicz przes zemí y po morzi. Po zemí mož gití ſkrze turky k gednomu mieſtu, gêz ſlowe Sciker, a ſkrze branu, genž ſlowe Tenecham a tahne ſie k gedne horze, gižto z daleka mozz opatrzití a genž 10 take ſlowe Tenetam a lezzit dobrzie puol druhe mile od Sciker na prze- vtieſſenych paftwinach. Pakli kto chcze radiegi plutí po wodie, ten plowe po ſwateho Girzi pazi, tocziſs po zatocze morſke, genž geft w Conftan- tinopoli, wzhoru, a plyne ſkrze to morze Barſke, kdežto Swati Mikulaſs lezzi, a ſkrze mnoha gyna mieſta. A prwy oftrow, k nyemuzz prziplyne, 15 ſlowe zilo, kdežto roſte maſtix, draha priſkyrzice, lekarzom dobrzie znama. Potom plowe k gednomu oſtrowu, genž ſlowe pathmos, kdežto Swati Jan popſal knyhy zgewenye; a bieſſe dwu a Trzidčat let, kdižto pan pan(!) buoh na nebe wſtupil, a potom bil žyw dobrze ſedm a fſeftdefat let. Potom przigde k Epheſon; to geft welmi pewne miefto.I Potom do pucaras ; Potom 162b1 20 do mirre, kdežto ſwati Mikulafs bil dywnye zwolen za Biſkupa; Potom prziplyne k gedno' oftrowu, genž flowe Trete, a odtud do oſtrowa, gefſto flowe Elode nebo lange, w nyemžto panowal geft Jpocras, przeſlowutny lekarz. A tu ſie gt mnoho dywow ſtalo y dnes ſie diege. Dewati rozdrel prawi o ypocraſowie dcerzi w drakowu twarnoſt kuzlem promyenyene a od dwu Ritierzi, gêz ſu pro ny zahynuli w tom oftrowye. 5 Rozprawiegi, zze w tom oftrowie, genž ſlowe lange nebo elade, geft v podnes dezi vpocraſowa w twarzi drakowe kuzle promyenyene. A ta giti] giet NS. — 8. mieftu] moftu (!) S — Sciker] Sczicker B, Scicker N, faker S, Syk- ker T. — 9. Tenecham] Chenekam B, Tenekam D. Thenecam N, Tenegan T — tahnu ſe C, tahna ſe DMN — mozz] mohu C — po „mozz“ přid. M: gy. — 10. cheneka B, Tenecham C, Tenekam N — lezzit] geft B — druhe vyn. BD — Sycher B, Scicker N, czyker S — na przevtieſſenych] nayprzevtieſſenieyſlich S. — 11. pa- ftwifſcziech B, paftwach ST — radiegi] radiegie B, vyn. S. — 12. m .po swateho.... morſke: po zatoce morſke, genz ſlowe Swateho Girie paže D — pazi] pozi (!) B — totiz B — genz] kteraz C — v Conftantynopole BCN, w Conftantynopole DM, w Conftantinonapule S. — 13. před „wzhoru“ přid. N: totiz po zatoce morzíke (!). — 14. prwyl prawie (!) B, prwni CD. — 15. zilo] Zélo T — po „zilo“ přid. B.: nebe (!) Cydon — ktezto B — maîtix] maſtyzo B — prziſkyrzicze B. — 16. plowe] plyne BN — pathmas B — ktezto B. — 17. zgewene M, zewenie S — trzidczet B, trzidceti C, čtiridceti D — pan pan vyn. BCDMN. — 18. buoh] pan Gezis D — nebesa D — ffeſtdefat] ſedmdefate D. — 19. prigide D, przyde MN — k Effezu C, k Ephefom D — to] genz D — pucharas B, pukaras N. — 20. zwolen] wolen B. — 21. Trete] Crete BCDN, Krétha T — do woftrowa S — geffto] genz BN. — 22. Elode] Ellade BCDMNST — geft vyn. D — po „Jpocras“ přid. C: ten — prze- flowutny] přewelmi ſlowutny D. — 23. lekarz vyn. C — dywow] diwne° BN — ftalo] dalo BCDM — y dnes] A y podnes D. IX. 1. Dewati rozdiel] Tuto B, Kala IX C. — 2. prawi vyn. C — twarznoft N, twarz C. — 3. promienienu (!) D — od] o BCDMN — Ritierzi] rziczirzu B — 4. po „zahynuli“ přid. B: et cet. — w tom oftrowye vyn. BC. — 5. Oftrowu B
Strana 16
16 ſlula geſt dyana. Neb kdizz bila po ſwem otczi iakožto diediczzna toho oſtrowa oſtala A pro to y ſwu przeſilnu kraſu mnoho knyezzat y kralow ſnubczi myela, Okolnye pak knyezzny gi toho zawidlecze, chitrich miftrow 162b2 oſnowaním promyenili gſu gi w twarnoſt draka przieſſkaredeho StoI] latrow 10 wzdeli, gehozzto hrozu myefſtyenyne z mieſta vhlawnyeho, w nyêzz y ona bidleſſe, vtekli gſu, a mieſto opuſſtialo. A ta dyewka w te twarnoſty dra- kowe zuoſtala. ale yat ſem gye newidyell, ale lide oftrowu tohoto giftíe nazywagi gy pany te zemíe a prawyet, že z toho mieſta oborzeneho wy- chazie na kazzde leto trzikrat a nyzzadnemu nefíkodí, leczz gi rozhnve- 15 wagi; a onyť mnye, zzeť fie gefſtie ma wratiti w ſwu panenſku twarnoſt. A když by kterí Ritierz tak vdatny bil, zze by toho draka w uſta polibil, tehda by ſie w ſwu twarz nawratila, ale dluho by zzywa nebila. I bil geſt geden fſlechetny Ritierz. a tak vdatny bil z Sſpitala Swateho Jana w rodye, genzz wedle toho oſtrowa bliž lezzi; ten bil vmyenvl toho draka polibiti 20 a tu pannu te ohawí zproſtiti. y gel k tomu mieſtu, kdezz ten drak lezzeſſe. tehda drak proti nyemu wygide a ſwe hlawy proti nyemu przehroznye pozdwyzze, a on ſye y kon gelſho tak naramnve vzzaſie, zze ſye ynhed ſ nym prawym vprkem wzdwizze na wiſoku ſkalu a ſkoczźi do morze, y vtonu kon y s ſwím panem. Take bil geden mladenecz, genzz s gynymy 25 kupeczíkymy lidmy plul po morzi. a kdyż k tomu oftrowu plawczi przí- ftachu chtyecze odpoczzynuti, vda ſe to' mladenczi prochazeti w tom oftrowie. a newieda o tom draku nycz, y przigide k tomu mieſtu obo- rzenemu y vzrze krafnu panu, ana ſobie wlaſi rozprawuge wzhledagiczi ſye w zrczadlo, a on mnyeſſe, by bila zzenka prazna. A kdiż ſye k ny przi- 30 163a1 — genz ſlowe vyn. CD — lange nebo elade] Ellade nebo Allidob B. — 6. dcera DNST — promyeniena BCDMNT — po „ta“ přid. C: gifta. — 7. iakožto vyn. D — diediczka BCT, diediećna D — toho vyn. C. — 8. oftrowu DMN — proto y] protoz pro BC — przefilnu] przieliffnu BCD, prziliffnu NS. — 9. pak vyn. BCDMN — gi] gye M. — 10. ofnowanim] dobywie D — w twarnoft D. — 11. hrozu vyn. C — miefſczene B, miefftiene C, myefczenyne M — z] toho D, vyn. N — hlawnieho BC, vhlawneho DMNS — y vyn. B. — 12. před „miefto“ přid. D: to — opufftialo] zpuſtielo B, opuftielo C, zpuftlo DT — w tey C. — 13. po „dra- kowe“ přid. BCMN: tu — newidyell] newiediel (!) B. — (13.—14.) m. oftrowu tohoto .... nazywagi: too oftrowa to giftie a naziwagi BCDN, oftrowu toho gyſtye to a nazewagi M. — 14. te] tey C. — 15. kazzde leto] každy rok D — před „ne- ſſkodi“ přid. B: nicz — nevíkodi D — rozhniewa B. — 16. mniegi CDS — geffcze B — nawratiti BS — twarnoft] poftawu D. — 17. A vyn. BCDMN. — 18. na- wratila] obratila D. — 19. a tak vdatny bil vyn. BCDMNS — Sſpitale BC — w Rodu D. — 20. genzz] ten B. — 21. zproftiti] zbawiti B — gel] gede S — lezal D. — 22. po „tehda“ přid. CD: ten — proti nyemu .. . . hlawy vyn. S — protiw B — plotyw (sic) B — przehrozňye vyn. D — po „przehrozňye“ přid. S: fie. — 23. naramnye] welmi D — yhned CDMS. — 24. vkrpem M — wzdwizze) zdwize BDN, zdwihl ſe geft C — a ſkoczzi do morze vyn. D. — 25. vtonul DNS — s f ginemy B. — 26. kupeczíkymy vyn. S — po „plul“ přid. D: bieſe. — 28. przigede B. — 29. vzrzij NS — pânu] diwku BN — rozprawuge] rozczefuge BCDMNT — wzhledagicze B, wzhledagic ſe CMN, wzhledagicy ſe D, nahledagiczy S. — 30. mnyeſſe] mage za to ze D, domnijwal ſe T — m. by bila.... prazna:
16 ſlula geſt dyana. Neb kdizz bila po ſwem otczi iakožto diediczzna toho oſtrowa oſtala A pro to y ſwu przeſilnu kraſu mnoho knyezzat y kralow ſnubczi myela, Okolnye pak knyezzny gi toho zawidlecze, chitrich miftrow 162b2 oſnowaním promyenili gſu gi w twarnoſt draka przieſſkaredeho StoI] latrow 10 wzdeli, gehozzto hrozu myefſtyenyne z mieſta vhlawnyeho, w nyêzz y ona bidleſſe, vtekli gſu, a mieſto opuſſtialo. A ta dyewka w te twarnoſty dra- kowe zuoſtala. ale yat ſem gye newidyell, ale lide oftrowu tohoto giftíe nazywagi gy pany te zemíe a prawyet, že z toho mieſta oborzeneho wy- chazie na kazzde leto trzikrat a nyzzadnemu nefíkodí, leczz gi rozhnve- 15 wagi; a onyť mnye, zzeť fie gefſtie ma wratiti w ſwu panenſku twarnoſt. A když by kterí Ritierz tak vdatny bil, zze by toho draka w uſta polibil, tehda by ſie w ſwu twarz nawratila, ale dluho by zzywa nebila. I bil geſt geden fſlechetny Ritierz. a tak vdatny bil z Sſpitala Swateho Jana w rodye, genzz wedle toho oſtrowa bliž lezzi; ten bil vmyenvl toho draka polibiti 20 a tu pannu te ohawí zproſtiti. y gel k tomu mieſtu, kdezz ten drak lezzeſſe. tehda drak proti nyemu wygide a ſwe hlawy proti nyemu przehroznye pozdwyzze, a on ſye y kon gelſho tak naramnve vzzaſie, zze ſye ynhed ſ nym prawym vprkem wzdwizze na wiſoku ſkalu a ſkoczźi do morze, y vtonu kon y s ſwím panem. Take bil geden mladenecz, genzz s gynymy 25 kupeczíkymy lidmy plul po morzi. a kdyż k tomu oftrowu plawczi przí- ftachu chtyecze odpoczzynuti, vda ſe to' mladenczi prochazeti w tom oftrowie. a newieda o tom draku nycz, y przigide k tomu mieſtu obo- rzenemu y vzrze krafnu panu, ana ſobie wlaſi rozprawuge wzhledagiczi ſye w zrczadlo, a on mnyeſſe, by bila zzenka prazna. A kdiż ſye k ny przi- 30 163a1 — genz ſlowe vyn. CD — lange nebo elade] Ellade nebo Allidob B. — 6. dcera DNST — promyeniena BCDMNT — po „ta“ přid. C: gifta. — 7. iakožto vyn. D — diediczka BCT, diediećna D — toho vyn. C. — 8. oftrowu DMN — proto y] protoz pro BC — przefilnu] przieliffnu BCD, prziliffnu NS. — 9. pak vyn. BCDMN — gi] gye M. — 10. ofnowanim] dobywie D — w twarnoft D. — 11. hrozu vyn. C — miefſczene B, miefftiene C, myefczenyne M — z] toho D, vyn. N — hlawnieho BC, vhlawneho DMNS — y vyn. B. — 12. před „miefto“ přid. D: to — opufftialo] zpuſtielo B, opuftielo C, zpuftlo DT — w tey C. — 13. po „dra- kowe“ přid. BCMN: tu — newidyell] newiediel (!) B. — (13.—14.) m. oftrowu tohoto .... nazywagi: too oftrowa to giftie a naziwagi BCDN, oftrowu toho gyſtye to a nazewagi M. — 14. te] tey C. — 15. kazzde leto] každy rok D — před „ne- ſſkodi“ přid. B: nicz — nevíkodi D — rozhniewa B. — 16. mniegi CDS — geffcze B — nawratiti BS — twarnoft] poftawu D. — 17. A vyn. BCDMN. — 18. na- wratila] obratila D. — 19. a tak vdatny bil vyn. BCDMNS — Sſpitale BC — w Rodu D. — 20. genzz] ten B. — 21. zproftiti] zbawiti B — gel] gede S — lezal D. — 22. po „tehda“ přid. CD: ten — proti nyemu .. . . hlawy vyn. S — protiw B — plotyw (sic) B — przehrozňye vyn. D — po „przehrozňye“ přid. S: fie. — 23. naramnye] welmi D — yhned CDMS. — 24. vkrpem M — wzdwizze) zdwize BDN, zdwihl ſe geft C — a ſkoczzi do morze vyn. D. — 25. vtonul DNS — s f ginemy B. — 26. kupeczíkymy vyn. S — po „plul“ přid. D: bieſe. — 28. przigede B. — 29. vzrzij NS — pânu] diwku BN — rozprawuge] rozczefuge BCDMNT — wzhledagicze B, wzhledagic ſe CMN, wzhledagicy ſe D, nahledagiczy S. — 30. mnyeſſe] mage za to ze D, domnijwal ſe T — m. by bila.... prazna:
Strana 17
17 blizzi, ona geho opatrzi w zrczadle, a opatrzywſfí ſe zaſie otaza geho, czo by chtíel; a on wece: chtiel bich twím mílikem bití. Ona odpowiedie: Gfi-li Ritierzem? On wece: Negſem. Tehda ona powiedie: Nemožefs my mílikem biti, leczz by bil Ritíerzem. Protož kup od ſweho towaríſſe ri- 35 tierzítwie a przid ſam zaytra ſem; a yat proti tobye wygdu w drakowe twarzi, a tu mye polib w uſta, a bul ldut twa, a budut ynhed zbawena wſfie 163a2 ſtrafti, a poklad muoy weliky y tato zemye wſſeczka bude twa; a kakž koli mye vzrziſs w te hrozne oſobie, wffak ſye nelekay, nebot tobye nycz zleho neucżyním, á femt tak zakuzlena a gynakt toho nemohu zbiti, abich te 40 ohawnoſti bila zprofſtiena. Tehda ten mladenecz wrati ſie do lodye a po- wiedie ſwim towariſſom ſwu przihodu, a kupyw ritierzſtwie a zpoſobyw, aby geho tu cžekalí, y gide tam druhy den. Tehda ten drak wygide proti nyemu. A kdyzz mladenecz geho welikoft a fſkaredoſt opatrzi, leccze ſye welmi y poczze vtiekati, a drak plazí ſye po nyem; a on do lodye 45 vteczze. A kdiž vteczze do lodie, tehdí lodi od brzehu odſtrczzichu, a drak ten hrozny hlaſem wzupie y wrati ſie na ſwe mieſto; a ten mladenecz tyem vdiefením trzieti den vmrze. Potom pak y przed tyem mnoho gfu gey widali, ale pro hrozu neſmiegi ſie o to pokuſiti. 5 Deſati rozdíel prawio rodu a o propadlem oftrowu, Il a procž fie geſt 103b1 propadl; o Cipru, o krzizzi lotra dobreho, o tielu ſwateho Cenomana, o Cipreſkem lowu, o gich ftoleny, kterak gedie oňy. že geft něyaká Newětka T — prazdna BCDN — k nie DM. — 31. vpatrzi BMS — zurcadle D — opatrzywſſi ſie] ohledſſi ſe BS, obratiwffi ſe CD, opatrziwffe ſe N — po „zafie“ přid. D: y. — 32. milikem] milym DT, mylytkym M — před „Ona“ přid. BONS: a. — 33. powiedie] odpowiedie CD. — 34. milikem] milym D, my- lytkym M. — 35. w zdrakowe B. — 36. w uſta] v víta C. — (36.—37) m. budut twa.... poklad: yat budu ynhed zbawena ſwe ſtraſti a budut twa y poklad BN. — 36. yhned CDMS — wſſie] swe CDMS. — 37. ſtraſti] ſkaředoſti D — wſſeczka] vyn. D wſſyczka M — bude twa vyn. BN — 1akzkoli S. — 38. vzrziefs S — oſobie] poſtawie BCDNS. — 39. toho vyn. BCDMNS — zbiti] byti BDN — abich vyn. BN — te] tey C. — 40. bila vyn. BN — zprofíczena BM — wratw D — po „fie“ přid. S: zafie — do lodi N — a] J D. — 41. towařiffom D — rytierz- ftwo B. — 42. czakali C — tam] ten B. — (43.—44.) lekl ſe D. — 44. po „poczze“ přid. D: před tiem drakem — plazieſſe ſe BCD, plaziſſe ſie N, plazie ſie S. — (44.—45.) a on.... vteczze vyn. BCDMNS. — 45. tehdi] a BCDMNS — od- ſtrcziechu N — a vyn. BCDMNS. — 46. hlaſem] krzikem BCDMN — wzupi N — wrati] nawrati D. — 47. vdieffenim] vzeſſeni B — vmrzel N — mnoho] mnozy BCDMN. — 48. pro hrozu] pohrziechu B, pro hruzu N, pro hrozy S — m. ne- ſmiegi sie o to pokuſiti: nizadny neſmiegiefle pokufiti C, nefmiegiele ſe on zadny pokuſyti D. X. 1. m. Defati rozdiel: Kala X C. — 2. prawi vyn. BC — rodu] rudu (!) B — m. o propadlem oftrowu: propadeny oftrowu B. — 3. tiele C. — 4. cziprzeſkem B, Czyprſkem CD. — 5. kterak gedle ony] vyn. B, kterak oni ſtole a gedie D —
17 blizzi, ona geho opatrzi w zrczadle, a opatrzywſfí ſe zaſie otaza geho, czo by chtíel; a on wece: chtiel bich twím mílikem bití. Ona odpowiedie: Gfi-li Ritierzem? On wece: Negſem. Tehda ona powiedie: Nemožefs my mílikem biti, leczz by bil Ritíerzem. Protož kup od ſweho towaríſſe ri- 35 tierzítwie a przid ſam zaytra ſem; a yat proti tobye wygdu w drakowe twarzi, a tu mye polib w uſta, a bul ldut twa, a budut ynhed zbawena wſfie 163a2 ſtrafti, a poklad muoy weliky y tato zemye wſſeczka bude twa; a kakž koli mye vzrziſs w te hrozne oſobie, wffak ſye nelekay, nebot tobye nycz zleho neucżyním, á femt tak zakuzlena a gynakt toho nemohu zbiti, abich te 40 ohawnoſti bila zprofſtiena. Tehda ten mladenecz wrati ſie do lodye a po- wiedie ſwim towariſſom ſwu przihodu, a kupyw ritierzſtwie a zpoſobyw, aby geho tu cžekalí, y gide tam druhy den. Tehda ten drak wygide proti nyemu. A kdyzz mladenecz geho welikoft a fſkaredoſt opatrzi, leccze ſye welmi y poczze vtiekati, a drak plazí ſye po nyem; a on do lodye 45 vteczze. A kdiž vteczze do lodie, tehdí lodi od brzehu odſtrczzichu, a drak ten hrozny hlaſem wzupie y wrati ſie na ſwe mieſto; a ten mladenecz tyem vdiefením trzieti den vmrze. Potom pak y przed tyem mnoho gfu gey widali, ale pro hrozu neſmiegi ſie o to pokuſiti. 5 Deſati rozdíel prawio rodu a o propadlem oftrowu, Il a procž fie geſt 103b1 propadl; o Cipru, o krzizzi lotra dobreho, o tielu ſwateho Cenomana, o Cipreſkem lowu, o gich ftoleny, kterak gedie oňy. že geft něyaká Newětka T — prazdna BCDN — k nie DM. — 31. vpatrzi BMS — zurcadle D — opatrzywſſi ſie] ohledſſi ſe BS, obratiwffi ſe CD, opatrziwffe ſe N — po „zafie“ přid. D: y. — 32. milikem] milym DT, mylytkym M — před „Ona“ přid. BONS: a. — 33. powiedie] odpowiedie CD. — 34. milikem] milym D, my- lytkym M. — 35. w zdrakowe B. — 36. w uſta] v víta C. — (36.—37) m. budut twa.... poklad: yat budu ynhed zbawena ſwe ſtraſti a budut twa y poklad BN. — 36. yhned CDMS — wſſie] swe CDMS. — 37. ſtraſti] ſkaředoſti D — wſſeczka] vyn. D wſſyczka M — bude twa vyn. BN — 1akzkoli S. — 38. vzrziefs S — oſobie] poſtawie BCDNS. — 39. toho vyn. BCDMNS — zbiti] byti BDN — abich vyn. BN — te] tey C. — 40. bila vyn. BN — zprofíczena BM — wratw D — po „fie“ přid. S: zafie — do lodi N — a] J D. — 41. towařiffom D — rytierz- ftwo B. — 42. czakali C — tam] ten B. — (43.—44.) lekl ſe D. — 44. po „poczze“ přid. D: před tiem drakem — plazieſſe ſe BCD, plaziſſe ſie N, plazie ſie S. — (44.—45.) a on.... vteczze vyn. BCDMNS. — 45. tehdi] a BCDMNS — od- ſtrcziechu N — a vyn. BCDMNS. — 46. hlaſem] krzikem BCDMN — wzupi N — wrati] nawrati D. — 47. vdieffenim] vzeſſeni B — vmrzel N — mnoho] mnozy BCDMN. — 48. pro hrozu] pohrziechu B, pro hruzu N, pro hrozy S — m. ne- ſmiegi sie o to pokuſiti: nizadny neſmiegiefle pokufiti C, nefmiegiele ſe on zadny pokuſyti D. X. 1. m. Defati rozdiel: Kala X C. — 2. prawi vyn. BC — rodu] rudu (!) B — m. o propadlem oftrowu: propadeny oftrowu B. — 3. tiele C. — 4. cziprzeſkem B, Czyprſkem CD. — 5. kterak gedle ony] vyn. B, kterak oni ſtole a gedie D —
Strana 18
18 Od toho oſtrowu Elande nebo lange plowu k rodu. A ten oftrow drzzie ſſpitalnyczi ſwateho Jana krzizzownyczi. a na tom oſtrowie pſal gt Swati Pawel nyektere swe Epifftoli nebo lifti. a geft ten oftrow od Con- ſtätinopole wzdali oím míl po morzi plowucze k Geruzalemu odtad plo- wucze do Cipru po morſke zatocze, genż ſlowe Gufell. A w tom mieftie 10 bil geft dobri oftrow drzewe, mieſty a hradi oſazeny, a vhlawnye mieſto w nyem, genž ſlulo fatele, ale propadlo ſie w zemi, a morze na nye wzply- nulo, I gt tu propaît bezedna. Protozz tady plutí geft nebezpeczzne. a prawie mnozi, zze ſie to propadenye ſtalo pro gednoho mladenče ne- ſlychane prohrzeſſenye. neb ten bieſſe welmí laſkaw na gednu pannu 15 v mieſtie drzewe rzeczzene, a ta ſwatie geſt vmrzela. ale on pro przel lifſnu miloſt, gyzz bil k ny za zzywa zapalen, hrob w noczi otewrzew y ſmilnyl s mrtwy tielem. a potô po dewietí miefyeczich vſliffal ten mladenecz hlas k nyel rzkucze: Byezz k hrobu te panny a otewrzi gey, a opatrziſs plod, genz geft od tebe porozen; a nezmeſſkaway toho nykoli, gynak tye welicze 20 zle potka. Tehda on ſſed y otewrze ten hrob, a ynhed wiſkoczzi z nyeho welika cżlowieczzie hlawa a biezze po wſſem pſanem mieſtíe y po wſſem oftrowie, a potom ſye ynhed propadl ten oftrow. Pak od rodu do Cipru po morzi geſt dobrzie piet fet mil. ale Cipr gt dobra zemie, w nyžto gt welmi dobre a welmí ſilne wíno czzrwene; a czzîm gt ſtarffie, tiem 25 filnyeyffie a bieleyfſe bywa. a ma w ſobie ta zemíe neb ten oftrow czztirzí mieſta vhlawnye; Gedno flowe Nicofie, a tu geſt Arcíbiſkupſtwie. Druhe flowe ffamegaft, to geft nad morzem a geft naywyffie prziftawadlo kora- 164a1 bowe ke wffel kupeczftwi, a odtud bila II rodem ſwata Barbora. Trzietie 163b2 ony vyn. C. — 6. Od] Z B — Elleda B, Ellade CDN — k rodu] Rodu C, k Ruodu N. — 7. ſwateho Jana krzizzownyczi vyn. S. — 8. nietere B. — 9. ofm] Sto BN — po „ofm“ přid. C: Set — plowcze (!) M — k Geruzalemu... plowucze vyn. S — odtad] A odtad C, Odtud D. — 10. po] do (!) S — morzíke B — Gufell] Onffel B, Puffel T. — 11. ofazeny] ofoczenij (!) B, offazen S — hlawne B, hlawne C, vhlawne DM. — 12. w nyem] vyn. C, w tô N, w niez S — genz vyn. BODNS — po „ſlulo" přid. C: geft — Satalle BCDMS, Satalla N — na nye] nad nie BCDMS — wy- plynulo DT. — 13. před „propaſt“ přid. B: morze a. — 14. m. prawie mnozí: wy- prawugi lide, kteri fu tu byli D — před „to“ přid. C: geft — to vyn. B — před „neſlychane“ přid. S: pro. — 16. v] w CDM. — 17. k nie DMS — otewrze N, otewrzel S — feſmilnil BCMT, fefmil (!) D, fefmilni N. — 18. f myrtwym B — vſliffaw B. — 19. rzkucz B, rzkuci C — Byezz] Gdy S — po „Byezz“ přid. BCDMN: rychle — te] tey C — geyl gi N — opatrž BCDMNS, pohled na T. — 20. nezmefſkawaw (!) S — toho vyn. S. — (20.—21.) m. tye.... potka: ne- voinif li toho, welike tie zle potka D. — 20. welicze] welike CDMN. 21. yhned CMS — ynhed vyn. D. — 22. cžlowieczzie vyn. S — biezze] biezala C, biehafe D — pſanem] drzewe pſanem BCMNS, drewe gmenowanem D — po wſſem (pred „oftrowie“) vyn. B. — 23. ſye vyn. B — yhned CDMS — rodu] Ruodu B. — 24. po morzi vyn. B — w nyžto] w niez B. — 25. welmi (před „dobre“) vyn. BCDMN — welmi (před „filne“) vyn. S — czerwene BCDM — gt vyn. BN. — 26. nebo CDMS — ten vyn. C. — 27. hlawnie BC, vhlawne DM — Arczibiſkupowie (!) B. — 28. Famagufta T. — 29. a odtud .... Barbora vyn. B — bila vyn. S — po „ſwata“ přid. D: pana. — 30. kuneffen] lunefen BCMN, lunenfen D, Limézen T —
18 Od toho oſtrowu Elande nebo lange plowu k rodu. A ten oftrow drzzie ſſpitalnyczi ſwateho Jana krzizzownyczi. a na tom oſtrowie pſal gt Swati Pawel nyektere swe Epifftoli nebo lifti. a geft ten oftrow od Con- ſtätinopole wzdali oím míl po morzi plowucze k Geruzalemu odtad plo- wucze do Cipru po morſke zatocze, genż ſlowe Gufell. A w tom mieftie 10 bil geft dobri oftrow drzewe, mieſty a hradi oſazeny, a vhlawnye mieſto w nyem, genž ſlulo fatele, ale propadlo ſie w zemi, a morze na nye wzply- nulo, I gt tu propaît bezedna. Protozz tady plutí geft nebezpeczzne. a prawie mnozi, zze ſie to propadenye ſtalo pro gednoho mladenče ne- ſlychane prohrzeſſenye. neb ten bieſſe welmí laſkaw na gednu pannu 15 v mieſtie drzewe rzeczzene, a ta ſwatie geſt vmrzela. ale on pro przel lifſnu miloſt, gyzz bil k ny za zzywa zapalen, hrob w noczi otewrzew y ſmilnyl s mrtwy tielem. a potô po dewietí miefyeczich vſliffal ten mladenecz hlas k nyel rzkucze: Byezz k hrobu te panny a otewrzi gey, a opatrziſs plod, genz geft od tebe porozen; a nezmeſſkaway toho nykoli, gynak tye welicze 20 zle potka. Tehda on ſſed y otewrze ten hrob, a ynhed wiſkoczzi z nyeho welika cżlowieczzie hlawa a biezze po wſſem pſanem mieſtíe y po wſſem oftrowie, a potom ſye ynhed propadl ten oftrow. Pak od rodu do Cipru po morzi geſt dobrzie piet fet mil. ale Cipr gt dobra zemie, w nyžto gt welmi dobre a welmí ſilne wíno czzrwene; a czzîm gt ſtarffie, tiem 25 filnyeyffie a bieleyfſe bywa. a ma w ſobie ta zemíe neb ten oftrow czztirzí mieſta vhlawnye; Gedno flowe Nicofie, a tu geſt Arcíbiſkupſtwie. Druhe flowe ffamegaft, to geft nad morzem a geft naywyffie prziftawadlo kora- 164a1 bowe ke wffel kupeczftwi, a odtud bila II rodem ſwata Barbora. Trzietie 163b2 ony vyn. C. — 6. Od] Z B — Elleda B, Ellade CDN — k rodu] Rodu C, k Ruodu N. — 7. ſwateho Jana krzizzownyczi vyn. S. — 8. nietere B. — 9. ofm] Sto BN — po „ofm“ přid. C: Set — plowcze (!) M — k Geruzalemu... plowucze vyn. S — odtad] A odtad C, Odtud D. — 10. po] do (!) S — morzíke B — Gufell] Onffel B, Puffel T. — 11. ofazeny] ofoczenij (!) B, offazen S — hlawne B, hlawne C, vhlawne DM. — 12. w nyem] vyn. C, w tô N, w niez S — genz vyn. BODNS — po „ſlulo" přid. C: geft — Satalle BCDMS, Satalla N — na nye] nad nie BCDMS — wy- plynulo DT. — 13. před „propaſt“ přid. B: morze a. — 14. m. prawie mnozí: wy- prawugi lide, kteri fu tu byli D — před „to“ přid. C: geft — to vyn. B — před „neſlychane“ přid. S: pro. — 16. v] w CDM. — 17. k nie DMS — otewrze N, otewrzel S — feſmilnil BCMT, fefmil (!) D, fefmilni N. — 18. f myrtwym B — vſliffaw B. — 19. rzkucz B, rzkuci C — Byezz] Gdy S — po „Byezz“ přid. BCDMN: rychle — te] tey C — geyl gi N — opatrž BCDMNS, pohled na T. — 20. nezmefſkawaw (!) S — toho vyn. S. — (20.—21.) m. tye.... potka: ne- voinif li toho, welike tie zle potka D. — 20. welicze] welike CDMN. 21. yhned CMS — ynhed vyn. D. — 22. cžlowieczzie vyn. S — biezze] biezala C, biehafe D — pſanem] drzewe pſanem BCMNS, drewe gmenowanem D — po wſſem (pred „oftrowie“) vyn. B. — 23. ſye vyn. B — yhned CDMS — rodu] Ruodu B. — 24. po morzi vyn. B — w nyžto] w niez B. — 25. welmi (před „dobre“) vyn. BCDMN — welmi (před „filne“) vyn. S — czerwene BCDM — gt vyn. BN. — 26. nebo CDMS — ten vyn. C. — 27. hlawnie BC, vhlawne DM — Arczibiſkupowie (!) B. — 28. Famagufta T. — 29. a odtud .... Barbora vyn. B — bila vyn. S — po „ſwata“ přid. D: pana. — 30. kuneffen] lunefen BCMN, lunenfen D, Limézen T —
Strana 19
19 30 flowe kunefſen; A tu geft tak welike kupeczſtwie; a tu lezzi klaffter, ſwateho krzizze hora, kdeżto krzizz dobreho lotra magi, iakož ſem drzewe powiediel; A tu take odpoczzywa tielo ſwateho Cenomane, w nyemžto ta zemie mnoho cztnoſtí vmoczi (!) rozprawie. Take lezzi w Ciprſke zemí koſtel nebo mieſ- tecżko, genž flowe damones. W Ciprze magi obyczzey honyti zwierz zwie- 35 rzatí, geſſto ſlowu Papiones, yako my zde ſe pſi; a magit zpoſobu lew- hartowu a gſu malo wietczi nežli wlczie, ale welmi ruczzi a zuorzywi. Take gt obyczzey w Cipru, zze pany y panoſſe ſtole na zemí proſtrucz vbrus na zemi; a to czzynye pro welike horko, genž gt w te zemí. Gedenaczti rozdiel prawi o Czeftie z Cipru do Geruzalema a o prze- welikê zzebru, kterežto tudiež gt. Pak z Cipru k Geruzalemu ſkrze mieſta, genžto nynye pohane drzzie, 5 plowucze, tehda z Cipru do Tiru, kdyzz geſt dobri wietr, przipluti mož ll 164a2 gednoho dne a gedne noczi. Tirus geft miefto, geffto nynye flowe Sner, a tu ſye poczzyna Sirſka zemie; A bilo geſt drzewe krzieſtiâſke, ale gizz gye pohane welmye zahladili, awſſak geho pilnye oſtrziehagi przed krzie- ftyany a beru czlo ode wíſech, ktozz do te zemíe chtíe. Take mohli by 10 kratczí czeſtu pluti k geruzalemu na (!) Czipr; ale wſſak na Cipr radyeyſſe plynu pro odpocžynutie a zaſobenye lodi. Pak ffeftmezczietma mil od Sner lezzi to miefto Beruth, a czztirzi dny putí od Berut lezzi Sardanay; tak] take BCDMN — po „kupeczítwie“ přid. B: a odtad byla rodem ſwata Bar- bora — po „tu“ přid. B: take — po „klaffter“ přid. B: genz flowe. — 31. hora vyn. D — ktezto B — krziez S — powiedyal M. — 32. Cenomane] lenonyma S — w nyemžto] o niemz BMNS, o niemzto C — ta vyn. C. — (32.—33.) m. w nyemžto . . . . . rozprawie: O niemzto lide te zemie mnoho diwow wyprawugi D. — 33. vmoczi] y moczi BMNS, a moci C — před „Take“ přid. B: A — Ciprſke] te D — koftel] kafítel B, koaftel (sic) C, Cafftel N — po „koftel“ přid. S: genz flowe (!) — nebo vyn. S. — 34. W Czypru C — před „zwierzati“ přid. B: ſe — zwierzata S. — 35. Papiones] Pipiones T — po „zde“ přid. D: w čechach. — 36. wlcy N — ruczie BCDM — zorziwa BCD, zworzywa M, zuorziwa N. — 37. proftrucz vyn. S. — 38. vbrus vyn. S — vbruſy B — na zemi vyn. BDS — w tey C — po „zemi“ přid. D: Egipſke. XI. 1. Gedenaczti rozdiel] Tuto B, Kala XIC — Gedenadfty D, Gedenafty M — 2. prawi vyn. C — welikem C. — 3. rzebru B — kterežto tudiež gt vyn. B — po „zzebru“ přid. D: obrowem — tudiež] tu C. — 4. giezto C, gefto DM. — 5. plowucze vyn. D — tehda] tudy S. — (5.—6.) kdyzz geft ... . gednoho dne a vyn. C —. 6. před „gedne“ přid. C: przigdu — Sor C, Suer MN, Snor S, Swérus T. — 8. pohane] pohanſke (!) M — welmye] welmy BCMNS, vyn. D — przed] pro C. — 9. ote wſfech MNS — mohl BC. — 10. pluti] geti B — m. „na" (po „k ge- ruzalemu“): myna BN, nez na C — na Czipr vyn. D — ale] a B — radyeyfſe radi BN, radiegi CDM. — 11. plynu] plowu B, vyn. DM — zaſobenye] zpofo- benie (!) C — feftmiedcytma D. — 12. Smer B, Sor C, Suer MN, Senor S —Be- rithus C — czztirzi] ctiridceti D — puti] pluti S — od Berut vyn. D — Berithu A
19 30 flowe kunefſen; A tu geft tak welike kupeczſtwie; a tu lezzi klaffter, ſwateho krzizze hora, kdeżto krzizz dobreho lotra magi, iakož ſem drzewe powiediel; A tu take odpoczzywa tielo ſwateho Cenomane, w nyemžto ta zemie mnoho cztnoſtí vmoczi (!) rozprawie. Take lezzi w Ciprſke zemí koſtel nebo mieſ- tecżko, genž flowe damones. W Ciprze magi obyczzey honyti zwierz zwie- 35 rzatí, geſſto ſlowu Papiones, yako my zde ſe pſi; a magit zpoſobu lew- hartowu a gſu malo wietczi nežli wlczie, ale welmi ruczzi a zuorzywi. Take gt obyczzey w Cipru, zze pany y panoſſe ſtole na zemí proſtrucz vbrus na zemi; a to czzynye pro welike horko, genž gt w te zemí. Gedenaczti rozdiel prawi o Czeftie z Cipru do Geruzalema a o prze- welikê zzebru, kterežto tudiež gt. Pak z Cipru k Geruzalemu ſkrze mieſta, genžto nynye pohane drzzie, 5 plowucze, tehda z Cipru do Tiru, kdyzz geſt dobri wietr, przipluti mož ll 164a2 gednoho dne a gedne noczi. Tirus geft miefto, geffto nynye flowe Sner, a tu ſye poczzyna Sirſka zemie; A bilo geſt drzewe krzieſtiâſke, ale gizz gye pohane welmye zahladili, awſſak geho pilnye oſtrziehagi przed krzie- ftyany a beru czlo ode wíſech, ktozz do te zemíe chtíe. Take mohli by 10 kratczí czeſtu pluti k geruzalemu na (!) Czipr; ale wſſak na Cipr radyeyſſe plynu pro odpocžynutie a zaſobenye lodi. Pak ffeftmezczietma mil od Sner lezzi to miefto Beruth, a czztirzi dny putí od Berut lezzi Sardanay; tak] take BCDMN — po „kupeczítwie“ přid. B: a odtad byla rodem ſwata Bar- bora — po „tu“ přid. B: take — po „klaffter“ přid. B: genz flowe. — 31. hora vyn. D — ktezto B — krziez S — powiedyal M. — 32. Cenomane] lenonyma S — w nyemžto] o niemz BMNS, o niemzto C — ta vyn. C. — (32.—33.) m. w nyemžto . . . . . rozprawie: O niemzto lide te zemie mnoho diwow wyprawugi D. — 33. vmoczi] y moczi BMNS, a moci C — před „Take“ přid. B: A — Ciprſke] te D — koftel] kafítel B, koaftel (sic) C, Cafftel N — po „koftel“ přid. S: genz flowe (!) — nebo vyn. S. — 34. W Czypru C — před „zwierzati“ přid. B: ſe — zwierzata S. — 35. Papiones] Pipiones T — po „zde“ přid. D: w čechach. — 36. wlcy N — ruczie BCDM — zorziwa BCD, zworzywa M, zuorziwa N. — 37. proftrucz vyn. S. — 38. vbrus vyn. S — vbruſy B — na zemi vyn. BDS — w tey C — po „zemi“ přid. D: Egipſke. XI. 1. Gedenaczti rozdiel] Tuto B, Kala XIC — Gedenadfty D, Gedenafty M — 2. prawi vyn. C — welikem C. — 3. rzebru B — kterežto tudiež gt vyn. B — po „zzebru“ přid. D: obrowem — tudiež] tu C. — 4. giezto C, gefto DM. — 5. plowucze vyn. D — tehda] tudy S. — (5.—6.) kdyzz geft ... . gednoho dne a vyn. C —. 6. před „gedne“ přid. C: przigdu — Sor C, Suer MN, Snor S, Swérus T. — 8. pohane] pohanſke (!) M — welmye] welmy BCMNS, vyn. D — przed] pro C. — 9. ote wſfech MNS — mohl BC. — 10. pluti] geti B — m. „na" (po „k ge- ruzalemu“): myna BN, nez na C — na Czipr vyn. D — ale] a B — radyeyfſe radi BN, radiegi CDM. — 11. plynu] plowu B, vyn. DM — zaſobenye] zpofo- benie (!) C — feftmiedcytma D. — 12. Smer B, Sor C, Suer MN, Senor S —Be- rithus C — czztirzi] ctiridceti D — puti] pluti S — od Berut vyn. D — Berithu A
Strana 20
20 164b1 opiet (!) mil od Sardanay lezzi damaîcus. ktozz z Cipru plowe k Geru- zalemu, nenye gemu trzeba pluti na Tyr, leczz chce pro ſwatích mieſt nawfſtiewenye, ale plyne ynhed k Japhe, neb tu geſt nayblizíſie przi- 15 ſtawidlo k Geruzalemu, neb geſt odtud do Geruzalema fſeſtnaczte mil poháſkich, kterežto dobrzie przeplyne v puol dny; a ſlowe to mieſto yaffe po ſynu Noe, genž gmeno myel yafet. A to miefto vſtawil geft nayftarffie mieſto we wſſem I ſwietíe, Neb geſt bilo vdielano przed potopu. A tu gest zzebro obrowe, genzz geſt Czztirzidcetí noh zdeli. 20 Dwanaczty rozdíel prawi z Tyru do Geruzalema, a o horze Carmelus, a o míeítíe, z nyehozz byli rodem fwatí Jan a Swaty Jakub. 164b2 Ale ktož chce z Tiru do Geruzalema, ten prziplowe do Ancona 5 gednoho dne; a to mieſto drzzeli gſu prwe krzieſtyane, neb gſu te zemye czzaſto dobywali; ale geſt welmi fefſla. A geft z Benatek do Angona dwa Tificze a ffeft a ofmdefate myl lampartikich. A napoly te czefty geft oftrow, genzz ſlowe Creta, rzeczzeny od prwnyeho ſweho krale, genž gmyel gmye Cretus; ten flowe take Centapolis, neb ma ſto mieſt w ſobíe. Pak Z ancona 10 Sto a dwadceti honow wzdali na prawo ku poledny lezzi hora, gêz ſlowe Carmelus, kdežto przebywal Heliafs prorok na pufíti, a bozzi zpoſobu hawran gemu maíſo ku pokrmu nofil. a odtad carmelitití mnyfííe flowu. a nenyet!i ta hora welmi wiſoka. Pod tu horu lezzalo geſt mieſto, dokudzz tu krzieſtyane bili, a ſlulo Caifas, neb gye bil Cayphas, biſkup geruzalemſky, 15 vdielal. Pak na lewuo od te horí lezzí pahrbek, na nyemžto lezzi a ſtogi C — Sardonay C. — 13. opiet] a piet BDMN, piet S — Sardonay C — před „ktozz“ přid. B: A. — 15. nawfſcziewenie BM, nawfftiewowanie S — ynhed vyn. M. — (15.—16.) nayblizííie . . . . neb geft vyn. C. — 15. nayblizffie] naywyflij S — przitawadlo (!) B, priftawadlo DMNS. — 16. po „neb“ přid. B: gednie, přid. C: tu — ſeſtnadſte D. — 17. m. dobrzie.... v puol dny: vplowe ſnadno dopo- ledne T — przeplyne] przeplowe N. — 18. gmeno] gmie S — gmeno myel] geft flul D — před „geft“ přid. BCMN: y — po „geft“ přid. D: A geftit. — 19. po „tu“ přid. D: w tom mieſtie. — 20. Czztirzidceti] XIIII B — wzdely BDM. XII. 1. Dwanaczty rozdiel] Tuto B, Kala XII C. — 2. po „prawi“ přid. BCN: czeftu — a vyn. B. — 3. před „o mieftie“ vyn. M: a — byl C — po „Jan" přid. D: milaček bozi — Swaty vyn. B. — 4. po „Jakub“ přid. D: welky. — 5. prziplowe] plowe C — Akkon C, Anthona S. — 6. prwe] drziewe BCDMN — krzeſtiene N. — 7. po „ale“ přid. BCD: giz — fefîlo BCDMNS — Ankona BNS, Akkona C, Ankowa DM. — 8. te] tey C. — 9. gmye] gmeno D. — 10. z Akkona C, z Ankowa DM. — 11. zdali D — před „hora“ přid. B: ta. — 12. m. kdežto . . . puſíti: ktezto Eliaſs prorok na puſſczi przebiwal BCMNS — Elas D — bozim zpuo- sobem C. — 13. odtawad DS, ottad M — Carmelitiſczi BM, Carmelifftij S — mnyffie] muzie DMS, mniffi N — před „flowu“ přid. S: lidee. — 14. lezelo S. — 15. Caifas] — Carphas M — gye] geft M. — 16. vdielal] vczinil C — na lewo BCDMNS
20 164b1 opiet (!) mil od Sardanay lezzi damaîcus. ktozz z Cipru plowe k Geru- zalemu, nenye gemu trzeba pluti na Tyr, leczz chce pro ſwatích mieſt nawfſtiewenye, ale plyne ynhed k Japhe, neb tu geſt nayblizíſie przi- 15 ſtawidlo k Geruzalemu, neb geſt odtud do Geruzalema fſeſtnaczte mil poháſkich, kterežto dobrzie przeplyne v puol dny; a ſlowe to mieſto yaffe po ſynu Noe, genž gmeno myel yafet. A to miefto vſtawil geft nayftarffie mieſto we wſſem I ſwietíe, Neb geſt bilo vdielano przed potopu. A tu gest zzebro obrowe, genzz geſt Czztirzidcetí noh zdeli. 20 Dwanaczty rozdíel prawi z Tyru do Geruzalema, a o horze Carmelus, a o míeítíe, z nyehozz byli rodem fwatí Jan a Swaty Jakub. 164b2 Ale ktož chce z Tiru do Geruzalema, ten prziplowe do Ancona 5 gednoho dne; a to mieſto drzzeli gſu prwe krzieſtyane, neb gſu te zemye czzaſto dobywali; ale geſt welmi fefſla. A geft z Benatek do Angona dwa Tificze a ffeft a ofmdefate myl lampartikich. A napoly te czefty geft oftrow, genzz ſlowe Creta, rzeczzeny od prwnyeho ſweho krale, genž gmyel gmye Cretus; ten flowe take Centapolis, neb ma ſto mieſt w ſobíe. Pak Z ancona 10 Sto a dwadceti honow wzdali na prawo ku poledny lezzi hora, gêz ſlowe Carmelus, kdežto przebywal Heliafs prorok na pufíti, a bozzi zpoſobu hawran gemu maíſo ku pokrmu nofil. a odtad carmelitití mnyfííe flowu. a nenyet!i ta hora welmi wiſoka. Pod tu horu lezzalo geſt mieſto, dokudzz tu krzieſtyane bili, a ſlulo Caifas, neb gye bil Cayphas, biſkup geruzalemſky, 15 vdielal. Pak na lewuo od te horí lezzí pahrbek, na nyemžto lezzi a ſtogi C — Sardonay C. — 13. opiet] a piet BDMN, piet S — Sardonay C — před „ktozz“ přid. B: A. — 15. nawfſcziewenie BM, nawfftiewowanie S — ynhed vyn. M. — (15.—16.) nayblizííie . . . . neb geft vyn. C. — 15. nayblizffie] naywyflij S — przitawadlo (!) B, priftawadlo DMNS. — 16. po „neb“ přid. B: gednie, přid. C: tu — ſeſtnadſte D. — 17. m. dobrzie.... v puol dny: vplowe ſnadno dopo- ledne T — przeplyne] przeplowe N. — 18. gmeno] gmie S — gmeno myel] geft flul D — před „geft“ přid. BCMN: y — po „geft“ přid. D: A geftit. — 19. po „tu“ přid. D: w tom mieſtie. — 20. Czztirzidceti] XIIII B — wzdely BDM. XII. 1. Dwanaczty rozdiel] Tuto B, Kala XII C. — 2. po „prawi“ přid. BCN: czeftu — a vyn. B. — 3. před „o mieftie“ vyn. M: a — byl C — po „Jan" přid. D: milaček bozi — Swaty vyn. B. — 4. po „Jakub“ přid. D: welky. — 5. prziplowe] plowe C — Akkon C, Anthona S. — 6. prwe] drziewe BCDMN — krzeſtiene N. — 7. po „ale“ přid. BCD: giz — fefîlo BCDMNS — Ankona BNS, Akkona C, Ankowa DM. — 8. te] tey C. — 9. gmye] gmeno D. — 10. z Akkona C, z Ankowa DM. — 11. zdali D — před „hora“ přid. B: ta. — 12. m. kdežto . . . puſíti: ktezto Eliaſs prorok na puſſczi przebiwal BCMNS — Elas D — bozim zpuo- sobem C. — 13. odtawad DS, ottad M — Carmelitiſczi BM, Carmelifftij S — mnyffie] muzie DMS, mniffi N — před „flowu“ přid. S: lidee. — 14. lezelo S. — 15. Caifas] — Carphas M — gye] geft M. — 16. vdielal] vczinil C — na lewo BCDMNS
Strana 21
21 mieſto gmene Saffra, z nyehožto bili gſu rodem ſwati Jan a ſwati Jakub; a na tom mieſtie, kdezz gſta ſie rodila, ſtogi kraſny koſtel. Trzinaczty rozdíel prawio horze, genžſloweſkala czeli; odywnem dole, gehožto preſku ftkla dielagi; A o ceftíe z Angoa do Geruzalema, a take o mieſtu Sampſonowie. Od mieſta Safra dobrzie Sto honow zdalí lezzí hora welmi wíſoka, ſkala czeli, Tocžiſîto rzebrzi nebeſky ſlowe; a pod ny teczze maly po- toczzek, gemuž diechu biliô. A nad tyem mieſtem geſt Jama fto loket dobrzye wſſyrzi, a geſt vſtawnye plna czziíteho a leſknateho pieſku, z nye- hozzto dielagi ſtkla vſſlechtila, kterezz beru z dalekych wlaſti; a kakžkoli to ten pieſek na wîſaky den beru, Il wffak na každu nocz opiet ſye zaſíe naplny 165a1 to mieſto wybrane. A wżdy w te yamye wietr wiegíe, a czoż koli w ny vwrhu, to ſye w pieſek obrati. Z ancona czztirzí dny puti gdu do paleſ- tinſke zemíe, gêz bila philiſteyſkich, do mieſta, genž ſlowe Gaza, genz nedaleko:lezzi od morze; z toho mieſta v brany bil Sampſon wrata pobral, 15 kdyzz byl v ſwe milicżky Dalidí zaſtyzzen y byli o nyê mieſto zawrzeli chtiecz geho gietí. Z Gazi pak gdu do Ceſaríe, a potô do bilerunſpurka, tocżiſs do putnycžeho hradu, Potom do Afſkolona, a potô do Japhe, a z yaphe do Geruzalema. 5 pahrbek] pahorek BDMN — lezzi a vyn. S, lezzi a ſtogi vyn. B. — 17. menem B — Saffara T — gſu vyn. B — a ſwati vyn. B. — 18. kdezz] kedz B — gſta vyn. B — po „ſtogi“ přid. D: welmi. XIII. 1. Třinadíty DM — Trzinaczty rozdiel] Tuto B, Kala XIIIC. — 2. prawi vyn. C — o horach C — genž ſlowe vyn. B — flowu C — Scala BD — po „czeli" přid. D: ceſky rebrik nebeſky D — m. ſkala czeli: rzebrzik nebeſky C. — 3. ge- hožto] z gehoto (!) B, z gehozto CDMN — ſckla B. — (3.—4.) A o ceſtie.... a take vyn. B. — 3. z Akkona C. — 4. Samfonowie N — po „Samfonowie“ přid. N: Poczina ſie kapia. — 5. Saffary T — wzdaly BDMN — po „wifoka“ přid. B: genz pro ſwu wyſokoſt. — 6. totiż B, Totizto N — rzebrzik BCDMNS — ſlowe rzeczena BD — potuczek S. — 7. gemuż] genz D — diechu] diegi BMNS, flowe D— íto] čtyřidcýti T. — 8. dobrzye vyn. M — lefknuteho B, leftknateho C, blyſknateho S. — 9. fokla B — kterezz] kterazto CD, kterezto M — yakzkoli CS, kterakz kolí DN. — 10. po „pieſek“ přid. B: odtad, přid. N: odtud — wſſaky] wſſak CM, kazdy D. — 11. w tey C — wieter D — czożkoli] czoz B. — 12. ſye] wîſe B, ſe wíſe C — v pieſek B — před „Z ancona“ přid. S: pak — Z Akkona C, z Ankowa D — cztyrz CN — puti] pluti S. — 13. Filiftyníkých T — „genz“ před „nedaleko“ vyn. S. — 14. „v“ před „brany“ vyn. CMNS — v brany] od Bran D — po „Samp- fon“ přid. D: kteryzto byl — m. v brany .... pobral: brany y wrata pobral byl Samfon S, byl Samfon Brány pobral T — m. „wrata pobral“: braný wybral B. — 15. milicżky] fregierzíky B, ženy D, mylyczke M, miluffky T — zaftyzzen] zaftrien (!) D. — 16. chtiece D — Z Gaza D — pak vyn. N — du B — Cezaree D — pil- grunſpurka BDM, pulgrûffpurgu C, Pilgranſpurka N. Gunfſpurka S, Pilgenfſpurku T. — 17. Afíkalona BCDMNS. — 18. z] za (!) M.
21 mieſto gmene Saffra, z nyehožto bili gſu rodem ſwati Jan a ſwati Jakub; a na tom mieſtie, kdezz gſta ſie rodila, ſtogi kraſny koſtel. Trzinaczty rozdíel prawio horze, genžſloweſkala czeli; odywnem dole, gehožto preſku ftkla dielagi; A o ceftíe z Angoa do Geruzalema, a take o mieſtu Sampſonowie. Od mieſta Safra dobrzie Sto honow zdalí lezzí hora welmi wíſoka, ſkala czeli, Tocžiſîto rzebrzi nebeſky ſlowe; a pod ny teczze maly po- toczzek, gemuž diechu biliô. A nad tyem mieſtem geſt Jama fto loket dobrzye wſſyrzi, a geſt vſtawnye plna czziíteho a leſknateho pieſku, z nye- hozzto dielagi ſtkla vſſlechtila, kterezz beru z dalekych wlaſti; a kakžkoli to ten pieſek na wîſaky den beru, Il wffak na každu nocz opiet ſye zaſíe naplny 165a1 to mieſto wybrane. A wżdy w te yamye wietr wiegíe, a czoż koli w ny vwrhu, to ſye w pieſek obrati. Z ancona czztirzí dny puti gdu do paleſ- tinſke zemíe, gêz bila philiſteyſkich, do mieſta, genž ſlowe Gaza, genz nedaleko:lezzi od morze; z toho mieſta v brany bil Sampſon wrata pobral, 15 kdyzz byl v ſwe milicżky Dalidí zaſtyzzen y byli o nyê mieſto zawrzeli chtiecz geho gietí. Z Gazi pak gdu do Ceſaríe, a potô do bilerunſpurka, tocżiſs do putnycžeho hradu, Potom do Afſkolona, a potô do Japhe, a z yaphe do Geruzalema. 5 pahrbek] pahorek BDMN — lezzi a vyn. S, lezzi a ſtogi vyn. B. — 17. menem B — Saffara T — gſu vyn. B — a ſwati vyn. B. — 18. kdezz] kedz B — gſta vyn. B — po „ſtogi“ přid. D: welmi. XIII. 1. Třinadíty DM — Trzinaczty rozdiel] Tuto B, Kala XIIIC. — 2. prawi vyn. C — o horach C — genž ſlowe vyn. B — flowu C — Scala BD — po „czeli" přid. D: ceſky rebrik nebeſky D — m. ſkala czeli: rzebrzik nebeſky C. — 3. ge- hožto] z gehoto (!) B, z gehozto CDMN — ſckla B. — (3.—4.) A o ceſtie.... a take vyn. B. — 3. z Akkona C. — 4. Samfonowie N — po „Samfonowie“ přid. N: Poczina ſie kapia. — 5. Saffary T — wzdaly BDMN — po „wifoka“ přid. B: genz pro ſwu wyſokoſt. — 6. totiż B, Totizto N — rzebrzik BCDMNS — ſlowe rzeczena BD — potuczek S. — 7. gemuż] genz D — diechu] diegi BMNS, flowe D— íto] čtyřidcýti T. — 8. dobrzye vyn. M — lefknuteho B, leftknateho C, blyſknateho S. — 9. fokla B — kterezz] kterazto CD, kterezto M — yakzkoli CS, kterakz kolí DN. — 10. po „pieſek“ přid. B: odtad, přid. N: odtud — wſſaky] wſſak CM, kazdy D. — 11. w tey C — wieter D — czożkoli] czoz B. — 12. ſye] wîſe B, ſe wíſe C — v pieſek B — před „Z ancona“ přid. S: pak — Z Akkona C, z Ankowa D — cztyrz CN — puti] pluti S. — 13. Filiftyníkých T — „genz“ před „nedaleko“ vyn. S. — 14. „v“ před „brany“ vyn. CMNS — v brany] od Bran D — po „Samp- fon“ přid. D: kteryzto byl — m. v brany .... pobral: brany y wrata pobral byl Samfon S, byl Samfon Brány pobral T — m. „wrata pobral“: braný wybral B. — 15. milicżky] fregierzíky B, ženy D, mylyczke M, miluffky T — zaftyzzen] zaftrien (!) D. — 16. chtiece D — Z Gaza D — pak vyn. N — du B — Cezaree D — pil- grunſpurka BDM, pulgrûffpurgu C, Pilgranſpurka N. Gunfſpurka S, Pilgenfſpurku T. — 17. Afíkalona BCDMNS. — 18. z] za (!) M.
Strana 22
22 165b1 Czztrnacztí rozdrel prawi céftu z gazi k ſwate katherzynye, o Babl- lonye, o zemí Egipíke, o zoldanowie palaczi nebo domu a lidu a panitwi, o mieftech Egipſkych y o kralowſtwich zoldana, toho Czefarze welikeho. 5 Mnozi pocztywi Ritierzi y panofſe a czeſtny lide prwe nawfftyewugi 165a2 ſwate katherzyny hrob, a tent Il geſt mnoho dale nezli geruzalem; a potom fie wraczugice beru ſie do Gerufalema. A tí, kdyzz przigdu do gazi, Pa- leſtinſkeho mieſta, tehda opufſtie tu ceſtu do geruzalema, genž wede na Cazarij, a tahnu ſie k gednomu twrdemu hradku, genž ſlowe darieſburgh; 10 a nechagice zemie Sirſke, y przigdu na pufft, netiezenu zemi pieſcžitu; a tu gdu dobrze ſedm dny, awffak naleznu na kazzdem noczleze hoſpodu na ſilniči a w ny potrzebu k gedeny a k piti; a ſlowe ta puſſt wſſech ſwa- tych. a potom przigdu do Egipta, genž ſlowe gich hlaholem Canapat. a prwe mieſto, kterež tu nadeydu, ſlowe Balbas, a geſt mieſto dobre a lezzi 15 nayzaze w tom kralowſtwi Canapot; a potom pržigdu do Babilonye a do karaſta (!); to gſta dwie mieſtie, w nychžto Zoldan bidli. a tu putniczi beru od krale lifty prowodne gíftoti, kterziž chtíe na horu ſynal. w tô mieſtie Babilonij geft kraf ny koftel ke cztí matky bozzie, vdielany na tom mieſtíe, kdeż geſt s ſwim mylym ſynem przebywala, kdyzz bila przed Erodeſem 20 vtekla, kdyzz hubiefſe dietky w kragynye bethleemſke. w tô mieſtíe lezzi ſwate Barbori tíelo. w tom take mieſtíe bidlil geſt Jakuba patriarchi fin, kdyzz bil prodan od ſwych bratrow. W tom mieſtíe bidlil geſt Nabocho- donozor kral, genž pro ſwe prohrzeſſenye bil v wola promyenyen. W tô take mieſtie bidli zzoldan obecznve, a geho palacz nebo duom geft pewny 25 XIV. 1. Ctrnadíty DM, vyn. B — Kala XIIII C. — 2. m. prawi ceftu: o ceftie C. — 3. po „Babilonye“ přid. BMN: Egipíkem — o zemi Egipíke vyn. CMN — palacu D. — 4. panftwie B — po „panftwie“ přid. B: ge° et cetera, přid. C: geho. — (4.—5.) o mieſtech .. . . welikeho vyn. B. — 5. kralowſtwi DM — zoldanowych C, zoldanowie D — toho .. .. welikeho vyn. C. — 6. potcztywy MN — nawſſczewugi BM. — 7. po „ſwate“ přid. D: panny. — (7.—8.) a potom . . . . do Gerufalema vyn. B. — (8.—9.) kdyzz przigdu .. . . . tehda vyn. C. — 8. przydu M. — 9. tu vyn. C. — 10. Czeſarij B, Cezarij D, cefarij M. Cefarzi N — na Ca- zarij] do Cezarie C, do Czefaty S — k gednomu twrdemu hradku] k gedne twrde twrzy BN — hradku] hradu CDM, vyn. S — daryefburk D, Daryeffpurg T. — 11. nechagice] nedochazegic C — przydu MN — puffcz B — netiezenu] nezdě- lanau T — pieſecznu B, piſkowatu D. — 12. noclehu C. — 13. na filnici] na ceſtie D — ku piti CDMN — pufſcz B. — 14. Kanapot C. — 15. nadeydu] naydu B — Bawas D, Banwas S — před „geft“ přid. C: to. — 16. Canapat BS, Canopot D — przydu M. — 17. karafta] kara BN, Kayru T. — 18. pruwodne S — huoru C, Hůru T. — 19. babilon B — matie N — matky bozzie] panîe marygi D — na tom mieſtie vyn. C. — 20. milem B — herodefem CMN. — 21. hubil D — po „kra- gynye“ přid. S: w. — 22. fwati B — před „Jakuba“ přid. N: Jozeph — m. Ja- kuba . . . . . . fin: patryarchy onoho ſwateho Jakoba ſyn geho ſwaty a poctiwy Jozeff D — po „fin“ přid. C: totiz Jozeph, přid. S: Jozeph. — 23. bratrzi BD — po „bratrow“ přid. S: A — Nabuchodonozor C. — 24. v wuol S. — 26. gedne]
22 165b1 Czztrnacztí rozdrel prawi céftu z gazi k ſwate katherzynye, o Babl- lonye, o zemí Egipíke, o zoldanowie palaczi nebo domu a lidu a panitwi, o mieftech Egipſkych y o kralowſtwich zoldana, toho Czefarze welikeho. 5 Mnozi pocztywi Ritierzi y panofſe a czeſtny lide prwe nawfftyewugi 165a2 ſwate katherzyny hrob, a tent Il geſt mnoho dale nezli geruzalem; a potom fie wraczugice beru ſie do Gerufalema. A tí, kdyzz przigdu do gazi, Pa- leſtinſkeho mieſta, tehda opufſtie tu ceſtu do geruzalema, genž wede na Cazarij, a tahnu ſie k gednomu twrdemu hradku, genž ſlowe darieſburgh; 10 a nechagice zemie Sirſke, y przigdu na pufft, netiezenu zemi pieſcžitu; a tu gdu dobrze ſedm dny, awffak naleznu na kazzdem noczleze hoſpodu na ſilniči a w ny potrzebu k gedeny a k piti; a ſlowe ta puſſt wſſech ſwa- tych. a potom przigdu do Egipta, genž ſlowe gich hlaholem Canapat. a prwe mieſto, kterež tu nadeydu, ſlowe Balbas, a geſt mieſto dobre a lezzi 15 nayzaze w tom kralowſtwi Canapot; a potom pržigdu do Babilonye a do karaſta (!); to gſta dwie mieſtie, w nychžto Zoldan bidli. a tu putniczi beru od krale lifty prowodne gíftoti, kterziž chtíe na horu ſynal. w tô mieſtie Babilonij geft kraf ny koftel ke cztí matky bozzie, vdielany na tom mieſtíe, kdeż geſt s ſwim mylym ſynem przebywala, kdyzz bila przed Erodeſem 20 vtekla, kdyzz hubiefſe dietky w kragynye bethleemſke. w tô mieſtíe lezzi ſwate Barbori tíelo. w tom take mieſtíe bidlil geſt Jakuba patriarchi fin, kdyzz bil prodan od ſwych bratrow. W tom mieſtíe bidlil geſt Nabocho- donozor kral, genž pro ſwe prohrzeſſenye bil v wola promyenyen. W tô take mieſtie bidli zzoldan obecznve, a geho palacz nebo duom geft pewny 25 XIV. 1. Ctrnadíty DM, vyn. B — Kala XIIII C. — 2. m. prawi ceftu: o ceftie C. — 3. po „Babilonye“ přid. BMN: Egipíkem — o zemi Egipíke vyn. CMN — palacu D. — 4. panftwie B — po „panftwie“ přid. B: ge° et cetera, přid. C: geho. — (4.—5.) o mieſtech .. . . welikeho vyn. B. — 5. kralowſtwi DM — zoldanowych C, zoldanowie D — toho .. .. welikeho vyn. C. — 6. potcztywy MN — nawſſczewugi BM. — 7. po „ſwate“ přid. D: panny. — (7.—8.) a potom . . . . do Gerufalema vyn. B. — (8.—9.) kdyzz przigdu .. . . . tehda vyn. C. — 8. przydu M. — 9. tu vyn. C. — 10. Czeſarij B, Cezarij D, cefarij M. Cefarzi N — na Ca- zarij] do Cezarie C, do Czefaty S — k gednomu twrdemu hradku] k gedne twrde twrzy BN — hradku] hradu CDM, vyn. S — daryefburk D, Daryeffpurg T. — 11. nechagice] nedochazegic C — przydu MN — puffcz B — netiezenu] nezdě- lanau T — pieſecznu B, piſkowatu D. — 12. noclehu C. — 13. na filnici] na ceſtie D — ku piti CDMN — pufſcz B. — 14. Kanapot C. — 15. nadeydu] naydu B — Bawas D, Banwas S — před „geft“ přid. C: to. — 16. Canapat BS, Canopot D — przydu M. — 17. karafta] kara BN, Kayru T. — 18. pruwodne S — huoru C, Hůru T. — 19. babilon B — matie N — matky bozzie] panîe marygi D — na tom mieſtie vyn. C. — 20. milem B — herodefem CMN. — 21. hubil D — po „kra- gynye“ přid. S: w. — 22. fwati B — před „Jakuba“ přid. N: Jozeph — m. Ja- kuba . . . . . . fin: patryarchy onoho ſwateho Jakoba ſyn geho ſwaty a poctiwy Jozeff D — po „fin“ přid. C: totiz Jozeph, přid. S: Jozeph. — 23. bratrzi BD — po „bratrow“ přid. S: A — Nabuchodonozor C. — 24. v wuol S. — 26. gedne]
Strana 23
23 35 a welikí hrad na gedne ſkale; a na tom hradye na wſſakí den przy nay- menſnem ſedm Tificzow muzzow ſtrażnych a zzoldanowi poſluhugiczich bidle, a magi wſſiczkny potrzebu z zoldanowy komori; a to wſſe nycz nenye protí tomu lidu, kteryzz ma, kdizzto wale anebo czo welikeho ma 30 zpoſobiti; a to ya wiem dobrze, neb ſem dluho v geho dwora bil na zzoldye, kdiž gt Il walel z Radonſkim. a on by bil mye rad bohatíe a welice darowal 165b2 a dal nyektereho knyezzete dceru a zemi k tomu, bich bil chtiel ſweho ftworzitele przietí; tohott gſem nechtíel vczzynytí pro yzzadne zbozzie, kterež by on mnye mohl dati. A Zoldan geft pan moczny nad mnohym kralowſtwy, gehožto dobil gt meczzê. A gizz gſu ta kralowſtwie w gednotu diedicžnu obracena. Gedno ſlowe Canapot nebo Egipſke, druhe Geru- zalemíke, Trzetíe Bezas, cztwrte halape, Emach, Sirie a Jericho, w nyemž gt hlawnye mieſto Mafſka; Pate kralowftwie Arabſke, z nyehožto bil gt geden kral tiech trzí kralow, genž ſu bohu v Bethleemie ofieru dali. 5 Patnacztí rozdiel prawi, odkud poſſel zzoldan, a kterak dywnye w nye wchazegi w to kralowſtwie a dwornye hynu; o krali Engliczíkem a o krali ffranſkem, genžfu z zzoldany waleli et cetera. Take zzoldan dobil gynych zemí k te zemi kalifre; a to geſt wel like 166a1 a mohutne panftwie. a zzoldan w gich yaziku ſlowe kral zde k zemí; neb gſu tu w Egiptie piet zzoldanow bywalo, a nynye geſt gedyny. Califre bilo geſt tu gedno welike panftwie iako papezzítwie. A pak geden ritierz welike D — wſfak B, wffakay M. — 27. a vyn. S — zoldanowych S — poſluhu- gicz BN — po „poſluhugiczich“ přid. S: tu. — 28. bidle vyn. B, bydli CDMN — z vyn. B. — 29. po „ma“ přid. D: lid — waly B — po „wale“ přid. D: a boiuge D. — 30. ya vyn. C — dworu DMN. — 31. z Radonſkim] f badoníkem B, s Ba- doníkim CDMNS, s Badonicky T. — 32. po „dal“ přid. D: by mi byl, přid. S: by mi — a zemi k tomu] ale ze mie k tov nutil B — a zemi k tomu vyn. C — bil vyn. S. — 33. przieti] zaprziti B, zaprzieti CDMN — pro nizadne CDM. — 34. mnye vyn. N — A vyn. CDMNS — pan vyn. C. — (34.—35.) mnohym kralowſtwy] mnohymi kralowſtwymi C, mnoho kralowſtwi D, mnohem kralowſtwym M. — 35. gehożto] gichzto C, gehoz D — kralowstwa DMN. — 36. Canapat BS — Egiptſke C. — 37. halape] Alapie C — halape, Emach] Halabemach T — Sirie] Syrfké T. — (37.—38.) a Jericho..... Maffka vyn. C. — 38. Maſcha B. — 39. před „tiech“ přid. CD: z — před „bohu“ přid. N: Panu — m. bohu .... . dali: do Bethlema offieru panu Geziffowi dali D. XV. 1. Patnaczti rozdiel] vyn. B, Kala XV C — Patnadíty DM. — 2. prawi vyn. BC — před „odkud“ přid. C: o mnozítwi lidu zoldanowa — w nye vyn. BCD. — 3. dwornye] diwnie D — kralich BCN. — 4. Englitſkem D — o krali vyn. BON. (4.—5.) m. fu .... . waleli et cet.: waly zoldane B. — 6. po „gynych“ prid. N: zbozi a — k tey C — zemye M. — 7. mohutne panftwie] mnohe panftwie a mo- hutne S — po „flowe“ přid. C: rako, přid. S: yakozto. — 8. piet] ſedm T. — 9. tu vyn. D — gedno] gedine D — welike vyn. D — po „iako“ přid. D: zde. —
23 35 a welikí hrad na gedne ſkale; a na tom hradye na wſſakí den przy nay- menſnem ſedm Tificzow muzzow ſtrażnych a zzoldanowi poſluhugiczich bidle, a magi wſſiczkny potrzebu z zoldanowy komori; a to wſſe nycz nenye protí tomu lidu, kteryzz ma, kdizzto wale anebo czo welikeho ma 30 zpoſobiti; a to ya wiem dobrze, neb ſem dluho v geho dwora bil na zzoldye, kdiž gt Il walel z Radonſkim. a on by bil mye rad bohatíe a welice darowal 165b2 a dal nyektereho knyezzete dceru a zemi k tomu, bich bil chtiel ſweho ftworzitele przietí; tohott gſem nechtíel vczzynytí pro yzzadne zbozzie, kterež by on mnye mohl dati. A Zoldan geft pan moczny nad mnohym kralowſtwy, gehožto dobil gt meczzê. A gizz gſu ta kralowſtwie w gednotu diedicžnu obracena. Gedno ſlowe Canapot nebo Egipſke, druhe Geru- zalemíke, Trzetíe Bezas, cztwrte halape, Emach, Sirie a Jericho, w nyemž gt hlawnye mieſto Mafſka; Pate kralowftwie Arabſke, z nyehožto bil gt geden kral tiech trzí kralow, genž ſu bohu v Bethleemie ofieru dali. 5 Patnacztí rozdiel prawi, odkud poſſel zzoldan, a kterak dywnye w nye wchazegi w to kralowſtwie a dwornye hynu; o krali Engliczíkem a o krali ffranſkem, genžfu z zzoldany waleli et cetera. Take zzoldan dobil gynych zemí k te zemi kalifre; a to geſt wel like 166a1 a mohutne panftwie. a zzoldan w gich yaziku ſlowe kral zde k zemí; neb gſu tu w Egiptie piet zzoldanow bywalo, a nynye geſt gedyny. Califre bilo geſt tu gedno welike panftwie iako papezzítwie. A pak geden ritierz welike D — wſfak B, wffakay M. — 27. a vyn. S — zoldanowych S — poſluhu- gicz BN — po „poſluhugiczich“ přid. S: tu. — 28. bidle vyn. B, bydli CDMN — z vyn. B. — 29. po „ma“ přid. D: lid — waly B — po „wale“ přid. D: a boiuge D. — 30. ya vyn. C — dworu DMN. — 31. z Radonſkim] f badoníkem B, s Ba- doníkim CDMNS, s Badonicky T. — 32. po „dal“ přid. D: by mi byl, přid. S: by mi — a zemi k tomu] ale ze mie k tov nutil B — a zemi k tomu vyn. C — bil vyn. S. — 33. przieti] zaprziti B, zaprzieti CDMN — pro nizadne CDM. — 34. mnye vyn. N — A vyn. CDMNS — pan vyn. C. — (34.—35.) mnohym kralowſtwy] mnohymi kralowſtwymi C, mnoho kralowſtwi D, mnohem kralowſtwym M. — 35. gehożto] gichzto C, gehoz D — kralowstwa DMN. — 36. Canapat BS — Egiptſke C. — 37. halape] Alapie C — halape, Emach] Halabemach T — Sirie] Syrfké T. — (37.—38.) a Jericho..... Maffka vyn. C. — 38. Maſcha B. — 39. před „tiech“ přid. CD: z — před „bohu“ přid. N: Panu — m. bohu .... . dali: do Bethlema offieru panu Geziffowi dali D. XV. 1. Patnaczti rozdiel] vyn. B, Kala XV C — Patnadíty DM. — 2. prawi vyn. BC — před „odkud“ přid. C: o mnozítwi lidu zoldanowa — w nye vyn. BCD. — 3. dwornye] diwnie D — kralich BCN. — 4. Englitſkem D — o krali vyn. BON. (4.—5.) m. fu .... . waleli et cet.: waly zoldane B. — 6. po „gynych“ prid. N: zbozi a — k tey C — zemye M. — 7. mohutne panftwie] mnohe panftwie a mo- hutne S — po „flowe“ přid. C: rako, přid. S: yakozto. — 8. piet] ſedm T. — 9. tu vyn. D — gedno] gedine D — welike vyn. D — po „iako“ přid. D: zde. —
Strana 24
24 166a2 z medſke zemye, gemuzz gmye bilo Sarochon, ten zabyw Calífra y bil 10 zzoldanem w Egiptie y Califrem prawu moczi. Po toho Sarochon ſmrtí bil geho fin Salhadin zzoldanem w tí czzaſi, kdyzz kral Engliczíky Ri- kard tahl przes morze s welikym woyíkem y poboyowal lid y zemí po- hâſku. Pak po Salhadynowi by ſin geho ſeſtrzenecz (!) Saſalach žoldanem, za gehožto czzafow Comafſti biechu ſwogi a ſwobodny lide; a vzrzewîſe, 15 zze te zemye pokoy biefſe zmyenyen, a zze mocz weliku magi, zwolichu ſobie žoldana mezi ſebu, gemuzz gmye bilo Melethſala, a ten zabi Safu- lacha. a za cžafow toho Melethſala tahl geſt kral ffranſky ludwik do zzol- danowi zemye s mocznu rukuII a mye pobitíe ſ pohany; a tu yal Melethfala, gehozz zabi geden geho ſluha. y wolichu ſobie gyneho zzoldana, gemuż 20 gmíe bieſſe Torqueam; a toho take val kral ludwik a Sſaczowa gey na ffedefate Tificzow ffirakow. Potô geden Comanſky, gmene Tacas, zabi toho zzoldana Torqueam a by ſam Zoldanem a kaza ſie menowatí Melech- armiger. toho zabí geden Ritierz Bendekem a by ſam Zoldanem a by nazwan Melettar. Za toho cžaſu kral Engliczíky gmenem Andurach tahl 25 ſ mocznu ruku do geho zemí v vczziníl weliku ſſkodu v pohanſtwu. A pak ten zzoldan bil yat w damafſku, a fin geho Melefet Zoldanem ſye mnyeffe. ale geden moczny pan, gmene Elphi, ten gey zahna a by fam zzoldanem. Ten s welikim woyſkem vczzyny gezdu na krzieſtyanſtwo a dobi mieſta, 10. medſke] Maczedonſke B — gmeno BD — Sarachon BCN, Sarochen D, Sa- rothen S, Sarachona T — Califra] krale Caleffra D, Califfre S. — 11. po „moczi“ přid. B: a czo geft kalifra, maís dole w XVI rozdíele — Po toho Sarochon] Po Sa- rochowie D, proto Sarochon (!) M, Po Sarochonowie S — Sarachon BCN. — 12. bil] By D — Salchadyn D — Englitíky D. — (12.—13.) rychard BCDMNT, Rytard S. — 14. byl byl CNS — po „geho“ přid. DMNST: Moeadyn [NS: Moeandyn, T: Morandin] zoldanem. A po niem byl [M: byl geho — m. ſeſtrzenecz Safalach: Moeandyn BC — po „žoldanem“ přid. B: pohaníku. — 15. čaffu DS, czafuow C — Comanfíczi B — biechu vyn. C. — 16. te] tey C — zmyenyen vyn. B. — 17. ſobie vyn. DM — gmieno B, gmeno DNS — zabil D — Saſulacha] Safalacha BMN, Sazalacha D, Safalcha S, Sazalchala T, Moeandina C. — 18. toho vyn. B. — (18.—19.) tahl geft ..... . Melethfala vyn. S. — 19. s vyn. N — ruku vyn. N — mye] miel C, miew D, gmiel N — m. a mye pobitie ſ pohany: y porazyl Pohany T — a (před „tu“) vyn. DM. — 20. zabil D — y] A BD, a oni S — zwolichu D — gemuzto D. — 21. gmeno DS — bylo D. — (20.—21.) m. gemuž .... Tor- queam: gmenem Tarkwéna T. — 21. Torkweam D — ffaczowal BCDST — gey] ge B, geho D. — (21.—22.) m. na ſſedefate .... ffirakow: ſſedefáti Tifýcy Liber Zlata T. — 22. Sfeftdefat C — ffirakow] funtow BCN, ffiratwow DM, fyrarow S — Conaníky N — Takos D, Tokas S — zabil D. — 23. a byl a byl D — gme- nowati C — Molecharmiger C, Meletarenger T. — 24. zabil D — po „Ritierz“ přid. D: rečeny — Bendechen B, Bendeken DMNS, Bendeten T —m. a by (před „fam“): a byl D — m. a by (před „nazwan“): a bil BDS — před „nazwan“ přid. M: fam. — 25. Melechtar BCDMNS — czafow BC, czafuow CN — andurat BCDMN. — 26. zemie BMS — w pohanftwu BCDM. — (26.—27.) A pak .. . . w damaffku vyn. S. — 27. bil] by BMN — Melefat BCDMN — m. Zoldanem ſye mnyeffe: by zoldanem bil mnyefſe BCM, by zoldanem byl ſe dôniewaſe D; by zoldanem by (!) mniſfe N; byl zoldanem ST. — 28. geyl gie N — po „gey“ přid. S: przicz — by] byl DN. — 29. vczinil B — na] ne (!) B. — 30. pohuby BCDMN. —
24 166a2 z medſke zemye, gemuzz gmye bilo Sarochon, ten zabyw Calífra y bil 10 zzoldanem w Egiptie y Califrem prawu moczi. Po toho Sarochon ſmrtí bil geho fin Salhadin zzoldanem w tí czzaſi, kdyzz kral Engliczíky Ri- kard tahl przes morze s welikym woyíkem y poboyowal lid y zemí po- hâſku. Pak po Salhadynowi by ſin geho ſeſtrzenecz (!) Saſalach žoldanem, za gehožto czzafow Comafſti biechu ſwogi a ſwobodny lide; a vzrzewîſe, 15 zze te zemye pokoy biefſe zmyenyen, a zze mocz weliku magi, zwolichu ſobie žoldana mezi ſebu, gemuzz gmye bilo Melethſala, a ten zabi Safu- lacha. a za cžafow toho Melethſala tahl geſt kral ffranſky ludwik do zzol- danowi zemye s mocznu rukuII a mye pobitíe ſ pohany; a tu yal Melethfala, gehozz zabi geden geho ſluha. y wolichu ſobie gyneho zzoldana, gemuż 20 gmíe bieſſe Torqueam; a toho take val kral ludwik a Sſaczowa gey na ffedefate Tificzow ffirakow. Potô geden Comanſky, gmene Tacas, zabi toho zzoldana Torqueam a by ſam Zoldanem a kaza ſie menowatí Melech- armiger. toho zabí geden Ritierz Bendekem a by ſam Zoldanem a by nazwan Melettar. Za toho cžaſu kral Engliczíky gmenem Andurach tahl 25 ſ mocznu ruku do geho zemí v vczziníl weliku ſſkodu v pohanſtwu. A pak ten zzoldan bil yat w damafſku, a fin geho Melefet Zoldanem ſye mnyeffe. ale geden moczny pan, gmene Elphi, ten gey zahna a by fam zzoldanem. Ten s welikim woyſkem vczzyny gezdu na krzieſtyanſtwo a dobi mieſta, 10. medſke] Maczedonſke B — gmeno BD — Sarachon BCN, Sarochen D, Sa- rothen S, Sarachona T — Califra] krale Caleffra D, Califfre S. — 11. po „moczi“ přid. B: a czo geft kalifra, maís dole w XVI rozdíele — Po toho Sarochon] Po Sa- rochowie D, proto Sarochon (!) M, Po Sarochonowie S — Sarachon BCN. — 12. bil] By D — Salchadyn D — Englitíky D. — (12.—13.) rychard BCDMNT, Rytard S. — 14. byl byl CNS — po „geho“ přid. DMNST: Moeadyn [NS: Moeandyn, T: Morandin] zoldanem. A po niem byl [M: byl geho — m. ſeſtrzenecz Safalach: Moeandyn BC — po „žoldanem“ přid. B: pohaníku. — 15. čaffu DS, czafuow C — Comanfíczi B — biechu vyn. C. — 16. te] tey C — zmyenyen vyn. B. — 17. ſobie vyn. DM — gmieno B, gmeno DNS — zabil D — Saſulacha] Safalacha BMN, Sazalacha D, Safalcha S, Sazalchala T, Moeandina C. — 18. toho vyn. B. — (18.—19.) tahl geft ..... . Melethfala vyn. S. — 19. s vyn. N — ruku vyn. N — mye] miel C, miew D, gmiel N — m. a mye pobitie ſ pohany: y porazyl Pohany T — a (před „tu“) vyn. DM. — 20. zabil D — y] A BD, a oni S — zwolichu D — gemuzto D. — 21. gmeno DS — bylo D. — (20.—21.) m. gemuž .... Tor- queam: gmenem Tarkwéna T. — 21. Torkweam D — ffaczowal BCDST — gey] ge B, geho D. — (21.—22.) m. na ſſedefate .... ffirakow: ſſedefáti Tifýcy Liber Zlata T. — 22. Sfeftdefat C — ffirakow] funtow BCN, ffiratwow DM, fyrarow S — Conaníky N — Takos D, Tokas S — zabil D. — 23. a byl a byl D — gme- nowati C — Molecharmiger C, Meletarenger T. — 24. zabil D — po „Ritierz“ přid. D: rečeny — Bendechen B, Bendeken DMNS, Bendeten T —m. a by (před „fam“): a byl D — m. a by (před „nazwan“): a bil BDS — před „nazwan“ přid. M: fam. — 25. Melechtar BCDMNS — czafow BC, czafuow CN — andurat BCDMN. — 26. zemie BMS — w pohanftwu BCDM. — (26.—27.) A pak .. . . w damaffku vyn. S. — 27. bil] by BMN — Melefat BCDMN — m. Zoldanem ſye mnyeffe: by zoldanem bil mnyefſe BCM, by zoldanem byl ſe dôniewaſe D; by zoldanem by (!) mniſfe N; byl zoldanem ST. — 28. geyl gie N — po „gey“ přid. S: przicz — by] byl DN. — 29. vczinil B — na] ne (!) B. — 30. pohuby BCDMN. —
Strana 25
25 30 genž flowe Tripolis, a wyhna z nyeho krzieſtyany a mnoho gich pohubil Toho leta, yakož pſachu od Božeho Narozenye dwanaczte fet1[ let a dewiet 166b1 let a ofmdefate let. Potom ten zzoldan Elfi by yat. a ktož biefse gey yal, bi zabit, a palſin (!) bil zzoldanem; ten ſlowieſſe witega, a ten by take zabit. A bratr geho Melotaferaff by zzoldanem a dobi Ankona míeſta 35 a wihna odtud wíſeczki krzieftiany, genzz tu welmi moczny byechu. ale wſkorze tu by zamordowan, a by po nyê moczny pan Zoldanê, genž slowieſſe Melchnaſar; ten kaza sie gmenowatí Melchgadel; a biefſe z Tater vrozením, ale tí Comanffti wyhnachu gey z zemíe y vczzynychu gednoho mezi ſebu zzoldanem, gemuzz gmye bieſſe laduch; a ten ſye kaza gme- 40 nowati Melchnar; gehoż zabi ritierz geho we yhrze ſſachowe. Potom by langemífehel Zoldanem. Pak zwolichu ſyna Melchnarowa za zzoldana; a ten byl mnoho let v wiezeny na gedne twrzi, genz ſlowe Mentrogal, toczziſs kralowa hora. Po geho pak ſmrtí zwolichu geho ſyna zzoldanem, gmenem!] Melechmader. ale bratr geho zahubi gey taynye y by fam zzol- 166b2 45 danem a nazwa ſie Melechmadabero; a ten bil geſt zzoldanem, kdyzz ya tam byech; a bil gſem na geho zzoldu. Sleftnaczti rozdiel prawi o zzoldanowie moczi, czo muož lidu Bran- neho míetí; a take, zze Czztirzi ma zzeny kralowny a gynych cozž raczzi. 31. pfachu] pfano C — ot C. — 32. po „dewiet“ vyn. CMN: let — ofdefate (!) M. (31.—32.) a dewiet.... ofmdefate let vyn. B. — 32. Ephi B — by] byl D. — (32.—33.) a ktož ..... bi zabit vyn. D. — 33. m. „palfin": pak ſyn Elphi BCMN, A pak ſyn geho D, pak ſyn S, Syn pak Elphi T — bil] by BC — po „zzoldanem" přid. D: a — Witeka T — byl byl D. — 34. Molataferaff BN, Melotaseras C, Me- leotafferaff D — by] byl D — dobyl DMN — Akkona C, Ankowa D. — 35. wy- hnal DN — odtud] z nieho B — welmi] přewelmi D. — 36. w ſkuorze C, w Sy- koře (!) D, w ſykorze (!) M, w brzkém ćaſu T — panê B. — 37. flowieffe] flul D, flowe M — melchuazar M. Melchyazar S — kazal N — Melechgader D, Melech- gadel MNT. — 38. komanffczi BM — z vyn. B. — 39. m. gemuzz gmye bieffe: genz gmeno myefse S — gmieno B, gmeno DN — ladutt BCDMN. — (39.—40.) menowati C. — 40. Mechnar C — zabil D — rietieřz B — we hie DST — fſa- chownie B, ffachowie N, Sfáchůw T — by] byl D. — 41. wolichu B. — 42. a vyn. BMNS — byl] by C — gedny D — montrogal BONT, Metrogal S. — 43. totyz MN — pak vyn. BMNS — po „zwolichu“ přid. S: ſobie. — 44. Mechynader C, Melchynader DMS, Melechynador T — zahubil D — byl byl DN. — 45. a na- zwa.... . zzoldanem vyn. DM — Melech Madabern B, Melchmadabero C, Melech- madaberu N. Melchamadabero S, Melechnyadabek T. — 46. zoldie BCDMN. XVI. 1. Sſeftnaczti rozdiel] vyn. B, Kala XVI C — Seftnadîty D — v M vyn. celý nadpis rozdílu, ač náležitě následující rozdíl označen jako sedmnáctý. — (2.—4.) m. prawi.... . raczzi: prawi o mnozîtwie zoldanowa woyſka, o zenach geho, a kterak gey cztie a geho ſſczedroſti wiprawie. Deo gratias B; o mnozſtwi lidu zol- danowa, kdyz by chtiel na woynu geti. O geho zenach, a kterak poſlowe od nieho bez obdarowanie neodchazegi prycz C; wyprawuge, kterak mnoho moz zoldan z swe zemie weſti D; prawi o množſtwie woiſka zoldanowa, o ženach geho, a kterak ger
25 30 genž flowe Tripolis, a wyhna z nyeho krzieſtyany a mnoho gich pohubil Toho leta, yakož pſachu od Božeho Narozenye dwanaczte fet1[ let a dewiet 166b1 let a ofmdefate let. Potom ten zzoldan Elfi by yat. a ktož biefse gey yal, bi zabit, a palſin (!) bil zzoldanem; ten ſlowieſſe witega, a ten by take zabit. A bratr geho Melotaferaff by zzoldanem a dobi Ankona míeſta 35 a wihna odtud wíſeczki krzieftiany, genzz tu welmi moczny byechu. ale wſkorze tu by zamordowan, a by po nyê moczny pan Zoldanê, genž slowieſſe Melchnaſar; ten kaza sie gmenowatí Melchgadel; a biefſe z Tater vrozením, ale tí Comanffti wyhnachu gey z zemíe y vczzynychu gednoho mezi ſebu zzoldanem, gemuzz gmye bieſſe laduch; a ten ſye kaza gme- 40 nowati Melchnar; gehoż zabi ritierz geho we yhrze ſſachowe. Potom by langemífehel Zoldanem. Pak zwolichu ſyna Melchnarowa za zzoldana; a ten byl mnoho let v wiezeny na gedne twrzi, genz ſlowe Mentrogal, toczziſs kralowa hora. Po geho pak ſmrtí zwolichu geho ſyna zzoldanem, gmenem!] Melechmader. ale bratr geho zahubi gey taynye y by fam zzol- 166b2 45 danem a nazwa ſie Melechmadabero; a ten bil geſt zzoldanem, kdyzz ya tam byech; a bil gſem na geho zzoldu. Sleftnaczti rozdiel prawi o zzoldanowie moczi, czo muož lidu Bran- neho míetí; a take, zze Czztirzi ma zzeny kralowny a gynych cozž raczzi. 31. pfachu] pfano C — ot C. — 32. po „dewiet“ vyn. CMN: let — ofdefate (!) M. (31.—32.) a dewiet.... ofmdefate let vyn. B. — 32. Ephi B — by] byl D. — (32.—33.) a ktož ..... bi zabit vyn. D. — 33. m. „palfin": pak ſyn Elphi BCMN, A pak ſyn geho D, pak ſyn S, Syn pak Elphi T — bil] by BC — po „zzoldanem" přid. D: a — Witeka T — byl byl D. — 34. Molataferaff BN, Melotaseras C, Me- leotafferaff D — by] byl D — dobyl DMN — Akkona C, Ankowa D. — 35. wy- hnal DN — odtud] z nieho B — welmi] přewelmi D. — 36. w ſkuorze C, w Sy- koře (!) D, w ſykorze (!) M, w brzkém ćaſu T — panê B. — 37. flowieffe] flul D, flowe M — melchuazar M. Melchyazar S — kazal N — Melechgader D, Melech- gadel MNT. — 38. komanffczi BM — z vyn. B. — 39. m. gemuzz gmye bieffe: genz gmeno myefse S — gmieno B, gmeno DN — ladutt BCDMN. — (39.—40.) menowati C. — 40. Mechnar C — zabil D — rietieřz B — we hie DST — fſa- chownie B, ffachowie N, Sfáchůw T — by] byl D. — 41. wolichu B. — 42. a vyn. BMNS — byl] by C — gedny D — montrogal BONT, Metrogal S. — 43. totyz MN — pak vyn. BMNS — po „zwolichu“ přid. S: ſobie. — 44. Mechynader C, Melchynader DMS, Melechynador T — zahubil D — byl byl DN. — 45. a na- zwa.... . zzoldanem vyn. DM — Melech Madabern B, Melchmadabero C, Melech- madaberu N. Melchamadabero S, Melechnyadabek T. — 46. zoldie BCDMN. XVI. 1. Sſeftnaczti rozdiel] vyn. B, Kala XVI C — Seftnadîty D — v M vyn. celý nadpis rozdílu, ač náležitě následující rozdíl označen jako sedmnáctý. — (2.—4.) m. prawi.... . raczzi: prawi o mnozîtwie zoldanowa woyſka, o zenach geho, a kterak gey cztie a geho ſſczedroſti wiprawie. Deo gratias B; o mnozſtwi lidu zol- danowa, kdyz by chtiel na woynu geti. O geho zenach, a kterak poſlowe od nieho bez obdarowanie neodchazegi prycz C; wyprawuge, kterak mnoho moz zoldan z swe zemie weſti D; prawi o množſtwie woiſka zoldanowa, o ženach geho, a kterak ger
Strana 26
26 167a1 Zoldan mož dobrze z ſwe zemie weſti Sto Tificzow mużow dobrze 5 odienych; a z gynych zemí, kterež ma, a z turkow mož mieti padefat Ti- ficzow Ritierzow y panoffi kromye Comanſkich a ſwich wlaſtnych manow a lidí w ſwe zemi, gichzto bez pocžta geſt wiecze nežli Sto a padefate Ti- ficzow kromie welikich Amiralow, toczziffto wladarzow, kterziżto gſu w geho zemi vſtaweny na morzi, na zemí. a tak kazzdy ritierz ma Sto 10 a dwadceti zlatich do roka zzoldu, a na to ma chowatí trzi konye a gednoho welbluda. Ti amíralowe gſu po mieítech a po zemi, yakož komu porucženo geſt; a ma ten kazzdy pod ſebu ll Trzi ſta ritierzow anebo wiece. A protozz žoldan, kdyzz pozna ſtatecžneho ritierze, tohot vczzyny Amíralem. Take žoldan ma vſtawnye Czztyrzi zzeny; gedna ma biti krzeſtyanka, a gyne 15 poháky. A gedna z nych bidli w geruzalemíe, druha w damaſſku, trzietie w Babilonye, czztwrta w afſkoníj; ale mohu gietí take do gynych mieſt, kdizz gy libo. A kdyż geſt Zoldanowí libo, tehda gede, k kterezz chce. a mat gich gynych mnoho, kolikož raczzi. A když chce s kteru z tiech Czztyrz leczi, tehda kazze gim wſſem przigeti, a kterazz mu ſye naylepe 20 ſlibi, te pofſle ſwoy prſten, a ynhed ſie muſi gemu welmi czziítíe vhladiti a okraſliti; a na nocz wedu gí gemu i weliky weſelim do geho komori. Take yzzadny neznamy, budto poſel neb gyny, nebude pufftien przed nyeho, lecž bude odien drahy zlatim poſtawczem Taterſkim wedle obi- cžege pohanſkeho. A kdyzz žoldana kto kdy opatrzi, a vnhed padne na 25 kolenu l] a zemí polibi; A to geft poczta, kteružto gemu czzynye. a dokudzz 167а2 czti a o ge° fitiedrofti N. — 5. dobrze (po „mož“) vyn. DM. — 6. zemich B — po „mieti“ přid. BCDMNS: dobrze — padeffate NS. — 8. bez počtu DN. — (8.—9.) m. Sto a padefate Tificzow: Sto tiſſyczow a padeſat cziſſyczow B, pol- druheho ſta tificow D. — 9. amyraluow M — totyz M. — 10. vſtaweny .... . zemi; a vyn. D — před „na zemi“ přid. BCDMNS: y — po „zemi“ opakuje (!) N: kte- rzižto gſu .. . . . . na zemi — před „tak“ vyn. BDMNS: a — tak] Take BCDNS — 12. po zemi] pomezy zemie S. — 15. vítawicznie B. — 16. A] Ale D — gedno (!) B.— 17. w babyloni MN — w Affkalonie BMN, w Affkalonu C, w Afkalonij DST— gieti] vyn. B, giti S — take vyn. M — 18. gy vyn. N — po „libo“ přid. D: a kdyz zoldan rozkaze — m. geſt Zoldanowi libo: ſe gemu zda D — k] vyn. BD, ke MN. — 19. gich vyn. D — gynych vyn. C — raczzi] mu ſe zda D — s kteru f keru M — z trech vyn. DM. — 20. Czztyrz vyn. D — leczi] lezeti BST, lehnutu D — m. gim wſſem: tiem čtirem k ſobie D — prigiti D — po „ſye“ prid. BOMNS: pak — naylep B. — 21. libi S — tey C. — (21.—22.) m. ynhed .. . okrafliti: ynhed gie welmy cziſtie muſie hledati [N: wyhledati] a okrafſliti BN; yhned gie muſie welmi pilnie a cziſtie wyhledati a okrafſliti C; a yhned musegi gi welmi kraſnie ozdobiti D; yhned gye muſſye welmy cziſtie wyhledaty a okraſlyty M; yhned gy muffy czyſtie wyhledati a okrafiliti S; hnedky gi muſý welmi pěkně a čiſtě přiſtrogiti T. — 22. m. a na nocz . . . . gemu: A wedu mu gi na noc D = wedu vwedu BN — gemu] k niev B — f welikem B — geho vyn. C. — 23. Take Tehdy D — nizadny D — budto] ani D — neb gyny vyn. D — puſſczen BM — 24. drahy] vyn. B, dobrym C — zlatim] zlattohlawowym D — taterzíkem B, Tatarſkým T — wedly B. — 25. kdy] de B, kde CDMNS — a vyn. CDMNS — yhned N. — 26. m. kolenu a: kolena na (!) D — A vyn. S. — 27. ti] czizi BNT. — (27.—28.) m. ftrazzny ... . s fekyramy: ſtrazni przed nym w odieni ſ meczi,
26 167a1 Zoldan mož dobrze z ſwe zemie weſti Sto Tificzow mużow dobrze 5 odienych; a z gynych zemí, kterež ma, a z turkow mož mieti padefat Ti- ficzow Ritierzow y panoffi kromye Comanſkich a ſwich wlaſtnych manow a lidí w ſwe zemi, gichzto bez pocžta geſt wiecze nežli Sto a padefate Ti- ficzow kromie welikich Amiralow, toczziffto wladarzow, kterziżto gſu w geho zemi vſtaweny na morzi, na zemí. a tak kazzdy ritierz ma Sto 10 a dwadceti zlatich do roka zzoldu, a na to ma chowatí trzi konye a gednoho welbluda. Ti amíralowe gſu po mieítech a po zemi, yakož komu porucženo geſt; a ma ten kazzdy pod ſebu ll Trzi ſta ritierzow anebo wiece. A protozz žoldan, kdyzz pozna ſtatecžneho ritierze, tohot vczzyny Amíralem. Take žoldan ma vſtawnye Czztyrzi zzeny; gedna ma biti krzeſtyanka, a gyne 15 poháky. A gedna z nych bidli w geruzalemíe, druha w damaſſku, trzietie w Babilonye, czztwrta w afſkoníj; ale mohu gietí take do gynych mieſt, kdizz gy libo. A kdyż geſt Zoldanowí libo, tehda gede, k kterezz chce. a mat gich gynych mnoho, kolikož raczzi. A když chce s kteru z tiech Czztyrz leczi, tehda kazze gim wſſem przigeti, a kterazz mu ſye naylepe 20 ſlibi, te pofſle ſwoy prſten, a ynhed ſie muſi gemu welmi czziítíe vhladiti a okraſliti; a na nocz wedu gí gemu i weliky weſelim do geho komori. Take yzzadny neznamy, budto poſel neb gyny, nebude pufftien przed nyeho, lecž bude odien drahy zlatim poſtawczem Taterſkim wedle obi- cžege pohanſkeho. A kdyzz žoldana kto kdy opatrzi, a vnhed padne na 25 kolenu l] a zemí polibi; A to geft poczta, kteružto gemu czzynye. a dokudzz 167а2 czti a o ge° fitiedrofti N. — 5. dobrze (po „mož“) vyn. DM. — 6. zemich B — po „mieti“ přid. BCDMNS: dobrze — padeffate NS. — 8. bez počtu DN. — (8.—9.) m. Sto a padefate Tificzow: Sto tiſſyczow a padeſat cziſſyczow B, pol- druheho ſta tificow D. — 9. amyraluow M — totyz M. — 10. vſtaweny .... . zemi; a vyn. D — před „na zemi“ přid. BCDMNS: y — po „zemi“ opakuje (!) N: kte- rzižto gſu .. . . . . na zemi — před „tak“ vyn. BDMNS: a — tak] Take BCDNS — 12. po zemi] pomezy zemie S. — 15. vítawicznie B. — 16. A] Ale D — gedno (!) B.— 17. w babyloni MN — w Affkalonie BMN, w Affkalonu C, w Afkalonij DST— gieti] vyn. B, giti S — take vyn. M — 18. gy vyn. N — po „libo“ přid. D: a kdyz zoldan rozkaze — m. geſt Zoldanowi libo: ſe gemu zda D — k] vyn. BD, ke MN. — 19. gich vyn. D — gynych vyn. C — raczzi] mu ſe zda D — s kteru f keru M — z trech vyn. DM. — 20. Czztyrz vyn. D — leczi] lezeti BST, lehnutu D — m. gim wſſem: tiem čtirem k ſobie D — prigiti D — po „ſye“ prid. BOMNS: pak — naylep B. — 21. libi S — tey C. — (21.—22.) m. ynhed .. . okrafliti: ynhed gie welmy cziſtie muſie hledati [N: wyhledati] a okrafſliti BN; yhned gie muſie welmi pilnie a cziſtie wyhledati a okrafſliti C; a yhned musegi gi welmi kraſnie ozdobiti D; yhned gye muſſye welmy cziſtie wyhledaty a okraſlyty M; yhned gy muffy czyſtie wyhledati a okrafiliti S; hnedky gi muſý welmi pěkně a čiſtě přiſtrogiti T. — 22. m. a na nocz . . . . gemu: A wedu mu gi na noc D = wedu vwedu BN — gemu] k niev B — f welikem B — geho vyn. C. — 23. Take Tehdy D — nizadny D — budto] ani D — neb gyny vyn. D — puſſczen BM — 24. drahy] vyn. B, dobrym C — zlatim] zlattohlawowym D — taterzíkem B, Tatarſkým T — wedly B. — 25. kdy] de B, kde CDMNS — a vyn. CDMNS — yhned N. — 26. m. kolenu a: kolena na (!) D — A vyn. S. — 27. ti] czizi BNT. — (27.—28.) m. ftrazzny ... . s fekyramy: ſtrazni przed nym w odieni ſ meczi,
Strana 27
27 30 ti hoſte przed nim gſu, geſſto ſ ním rozmluwagi, dotud ſtogie geho ſtrazzny odieny s meczzi, s offtiepy, s fekyramy y s gynu brany, zda bi czo mlu- wili nelibeho zzoldanowi, aby gye ynhed zabili. Take ktozz przeden muozz przigiti, wſſeczko, czoż pozzada proſebneho a gefſto ſye nedotycże wiery geho, to wſſie obdrzzi; neb geft ten vmyſl geho, aby vzzadny hoft od nyeho ſmuten neodſſel a bez obdrzzenye darow, aby o geho panſtwi po wſſiech zemyech wiecze neżli o kom gynem prawily. Sedmnaczti rozdiel prawio welikem Babilonye mieſtie, a kady geſt opu- fſtien, a o zemy Arabſke. Take Babilonye, o nyž gſem prawil, nenyet Babilon weliky, neb 5 onen lezzi w Egiptíe, ale tento w Arabſke zemí na welike pufíty na te ceſtie geduce z arabie do Calderſke zemye. a nelze geſt k te wiezzi przi- gití pro draky a hady all gyna gedowatá zwierzata. A ta Babiloníe y ſ wiezzi 167b1 ſaha dobrze pietmezczietma myl; a kakz koli ſamu wiezzí menugi, wſſak geft bylo w te wiezzi a ohradie y okolo mnoho bidl y domow. A tu 10 wiezzi vdielal geſt bil Nemroth, obr trzidcát loket zwiffi, genž bil prwi kral a prwy, gêz modli zamyſlil. Neb gt bil vczzyńyl obraz otczi ſwemu ſekeramy, s ſ oſſcziepy BD. — 28. odieny] w uodienie S—s offtiepy] f voſczepy M, s offtipy N, f wofftipy S — „s“ před „fekyramy“ vyn. S — s gynu brany] ſ gi- nymi brani DN. — 29. zzoldanowi] przed nym B — zabili] zbily BCN — moze M. — 30. przigeti B — pozzada] zada C — proſebneho] podobneho DT — a vyn. BCS — geſſto] neffto M — nedotecze B. — 31. to wffie vyn. BOMNS — obdrzzi] obdarzi S. — 32. neotſſel M — obdrzzenye] obdarzenie BNT, obdarowae C — darow vyn. BN — po „darow“ přid. BT: A to czini proto; přid. CMN; A to czini; přid. D: A proto to cini — o vyn. B — panftwie S. — 33. m. wiecze .... prawily: naywiece prawili nezli o kom o ginem D — prawily] rozprawely B, rozpráwěli T. XVII. 1. m. Sedmnaczti rozdiel: Tuto B, Kala XVII C — Sedmnadfty DM. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. prawi..... Arabſke: wyprawuge o wiezi we- likeho Babilona, o mieſtie tudiez, a kterak geſt zpuſtlo, A o zemi Arabſke tudiez w te kapie D. — 2. welikeho C — po „Babilonye přid. BCMN: wiezi y — opu- fſczen B. — 3. a vyn. BCMN. — 4. Take] Ta BCDMS, Ta zemie N — m. Take Babilonye, o nyž: Ten Babilon, o němž T — po „gſem“ přid. BCDM: drziewe — — prawil] powiediel B — m. nenyet Babilon weliky: neny welike Babilon B nebo D. — 5. onen vyn. D — tento] weliky Babilon D — w Arbaſke (!) B — puffty] puſſczi BM, panſtwie (!) D. — 6. geduce] gducz B — z] za (!) S — kaldeyſky B — k tey C. — 7. a hady vyn. D. — 8. faha] oſahla gt BN, ofaha CMS, ofahla D — pietmiedcytma D — kterakz koli N. yakz koli S. — 9. tey CM — „a“ před „ohradie“ vyn. B — před „ohradie“ přid. D: okolo nie w — „y“ (před „okolo“) vyn. DS — okolo] vyn. D, wokolo S — bydel B, bydlift D, obydlij T. — (9.—10.) y domow .... geft bil vyn. S. — 10. Nemorot S — trzidceti CD — wzwyfr D, zweyfý T — prwi] prwny BCD. — 11. před „modli“ přid. D: byl — před „za-
27 30 ti hoſte przed nim gſu, geſſto ſ ním rozmluwagi, dotud ſtogie geho ſtrazzny odieny s meczzi, s offtiepy, s fekyramy y s gynu brany, zda bi czo mlu- wili nelibeho zzoldanowi, aby gye ynhed zabili. Take ktozz przeden muozz przigiti, wſſeczko, czoż pozzada proſebneho a gefſto ſye nedotycże wiery geho, to wſſie obdrzzi; neb geft ten vmyſl geho, aby vzzadny hoft od nyeho ſmuten neodſſel a bez obdrzzenye darow, aby o geho panſtwi po wſſiech zemyech wiecze neżli o kom gynem prawily. Sedmnaczti rozdiel prawio welikem Babilonye mieſtie, a kady geſt opu- fſtien, a o zemy Arabſke. Take Babilonye, o nyž gſem prawil, nenyet Babilon weliky, neb 5 onen lezzi w Egiptíe, ale tento w Arabſke zemí na welike pufíty na te ceſtie geduce z arabie do Calderſke zemye. a nelze geſt k te wiezzi przi- gití pro draky a hady all gyna gedowatá zwierzata. A ta Babiloníe y ſ wiezzi 167b1 ſaha dobrze pietmezczietma myl; a kakz koli ſamu wiezzí menugi, wſſak geft bylo w te wiezzi a ohradie y okolo mnoho bidl y domow. A tu 10 wiezzi vdielal geſt bil Nemroth, obr trzidcát loket zwiffi, genž bil prwi kral a prwy, gêz modli zamyſlil. Neb gt bil vczzyńyl obraz otczi ſwemu ſekeramy, s ſ oſſcziepy BD. — 28. odieny] w uodienie S—s offtiepy] f voſczepy M, s offtipy N, f wofftipy S — „s“ před „fekyramy“ vyn. S — s gynu brany] ſ gi- nymi brani DN. — 29. zzoldanowi] przed nym B — zabili] zbily BCN — moze M. — 30. przigeti B — pozzada] zada C — proſebneho] podobneho DT — a vyn. BCS — geſſto] neffto M — nedotecze B. — 31. to wffie vyn. BOMNS — obdrzzi] obdarzi S. — 32. neotſſel M — obdrzzenye] obdarzenie BNT, obdarowae C — darow vyn. BN — po „darow“ přid. BT: A to czini proto; přid. CMN; A to czini; přid. D: A proto to cini — o vyn. B — panftwie S. — 33. m. wiecze .... prawily: naywiece prawili nezli o kom o ginem D — prawily] rozprawely B, rozpráwěli T. XVII. 1. m. Sedmnaczti rozdiel: Tuto B, Kala XVII C — Sedmnadfty DM. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. prawi..... Arabſke: wyprawuge o wiezi we- likeho Babilona, o mieſtie tudiez, a kterak geſt zpuſtlo, A o zemi Arabſke tudiez w te kapie D. — 2. welikeho C — po „Babilonye přid. BCMN: wiezi y — opu- fſczen B. — 3. a vyn. BCMN. — 4. Take] Ta BCDMS, Ta zemie N — m. Take Babilonye, o nyž: Ten Babilon, o němž T — po „gſem“ přid. BCDM: drziewe — — prawil] powiediel B — m. nenyet Babilon weliky: neny welike Babilon B nebo D. — 5. onen vyn. D — tento] weliky Babilon D — w Arbaſke (!) B — puffty] puſſczi BM, panſtwie (!) D. — 6. geduce] gducz B — z] za (!) S — kaldeyſky B — k tey C. — 7. a hady vyn. D. — 8. faha] oſahla gt BN, ofaha CMS, ofahla D — pietmiedcytma D — kterakz koli N. yakz koli S. — 9. tey CM — „a“ před „ohradie“ vyn. B — před „ohradie“ přid. D: okolo nie w — „y“ (před „okolo“) vyn. DS — okolo] vyn. D, wokolo S — bydel B, bydlift D, obydlij T. — (9.—10.) y domow .... geft bil vyn. S. — 10. Nemorot S — trzidceti CD — wzwyfr D, zweyfý T — prwi] prwny BCD. — 11. před „modli“ přid. D: byl — před „za-
Strana 28
28 167b2 168a1 Nynowi, gemuż ſie klanyel y obieti czziyl, a k temuż lid ſwoy prziprawil. A lezzit ta wiezze y to mieſto w rowny. a okolo mieſta bila zed dwie ſtye loket zwyfſi a padefati wſſirzi. A ſto moſaznych bran mielo. A wiezze ma czztirzi Tificze kroczegi zwiffi. A tekla geſt ſkrze to mieſto rzieka z rage, 15 gêż flowe Eufrates. Ale Cirus, kral Perſky, ten gt odyal a odwedl rzeku, rozwed gí we Czztirzí ſta a ffeftdefat prziekopow. Neb kdyż s woyſkem welikym k Babilonu tahnyeffe Cirus, vtonul gemu w te rziecze nayſta- teczznyeyffi Ritierz, a on l] sve rozhnyewaw przifahl, zze gr chce tak myelku vczziniti, aby gi mohla zzena przebrziſti. Sluffie wiedietí, zze ta welyka 20 Babilonie od Egipíke zemye, w nyžto zzoldan lezzi y bidli, geft wzdali wiece nežli padefate dny puti, a lezzi mnoho puftotin y pufíti mezí tyem. A ta pufîtie geft geduce od zzoldanowy Babilonie licz mezi puolnoczi a ke wzchodu ſlunce na lewo. A ty pufîtie negſu wſſeczky w zzoldanowie moczi, ale take gſu pod moczi Czeſarze Perſkeho wietczy dielem, kteryžto 25 drzzi ty zemye od welikeho Cana z Cathage, o gehožto przewelikem panſtwi poto budu prawiti. awfſak i uobu ſtranu te pufſtye glu zemie tiezzene. a od Babilonie we dwu a trzidceti noczleziech geft gedno míeíto na puſſtí Methade, genz ſlowe pohanſky Jatride. A ſluffie wiedleti, zze to kra- lowſtwie Arabſke geft welmi proftrana zemye. ale geſt w ny mnoho puſſti 30 pro nedoſtatek wuody, Neb geft zemve pieſſczzyta, Il fucha, neuzzitecžna; ale kde gſu wuodi, tu gt plno míeſt dobrzie vdielaních. Arabſka zemie trwa od Calderſke zemie azz do Affriky s gedne îtrany a przilezzi k te zemi Cobage, ku pokaris, a ſlowe mieſto hlawnye Baldach, na nyemžto lezzi wſſeczka zemye toho kralowſtwie. A to mieſto bil vdyelal Nabocho- 35 donozor a nazwal gye Suchus nebo Suzis. myll“ přid. DM: zalozil aneb. — 12. Minowi DM, MunowiS — před „klanyel“ přid. D: geft — klanieli S — czinili S — k vyn. M. — 13. miefta] nieho D — dwu Stu C. — 14. wzwyfſi D — wzſfirzi C — miela CDM, gmiela N — wiezy S — ma vyn. D. — 15. tyfficzow B — kročeguow zweyffy T — z rage vyn. C. — 16. Cirus] Thurus N — otyal BCMS — otwedl MNS. — 17. rozwed] Eufrotes B — a rozwedl DT, rozwedl NS — a vyn. B — ffeftdefat] w ffeftdefet B, w Sfeftdefate C, fedefate D, ffedeffat MS — prziekopow] potokuow C. — 18. před „welikym" přid. M: ſ — weltke (!) B — k] z B — tahniffe N, tahl D — w tey CM. — 19. g1 vyn. N. — 20. abyl ze by D — mohla] moha (!) S — po „Sluffie“ přid. B: take. — 21. Egiptíke C — zemi S — lezzi vyn. BCD — y vyn. BCD. — 22. puti] pluti S — puftotin] puſſczin B, puſtin CMN, vyn. D —y vyn. D — puſſczi BM, puffti CDN. — 23. pufftie] puffcz BM, pufft CDN— geft vyn. D— gducze BN — licz] bliž B, lezi DMS, vyn. T. — 24. ke] vyn. BN, k CDMS — wzchod B, wychodu CDNS — flunczem B — před „pufftie“ přid. D: welike — puffcze BM — wiſecko C. — 25. wietffim N. — 26. panftwie S. — 27. f obu BCDMN — pufícze BM — tezzene] gefto mož težeti D, těžné T. — 28. ot BC, wod S — Ba- bilona C — před „trzidcet“ přid. C: we — puffczi BM. — 29. Jatribe CN, Janyde S. — 30. proſtrane (!) D — pufſczi BM. — 31. piefeczna B, piefkowata D. — 32. vdielanich] wzdielanych BN. — 33. trwa] ta (!) B, tra MN, twrda (!) S — k tey BCM. hlawne DM. — 35. lezzi] zalezi B — zemye] mocz B 34. ku potarys DMNT — — Nabuchodonozor C. — 36. Suchus nebo vyn. C — Suzis] fuzys S.
28 167b2 168a1 Nynowi, gemuż ſie klanyel y obieti czziyl, a k temuż lid ſwoy prziprawil. A lezzit ta wiezze y to mieſto w rowny. a okolo mieſta bila zed dwie ſtye loket zwyfſi a padefati wſſirzi. A ſto moſaznych bran mielo. A wiezze ma czztirzi Tificze kroczegi zwiffi. A tekla geſt ſkrze to mieſto rzieka z rage, 15 gêż flowe Eufrates. Ale Cirus, kral Perſky, ten gt odyal a odwedl rzeku, rozwed gí we Czztirzí ſta a ffeftdefat prziekopow. Neb kdyż s woyſkem welikym k Babilonu tahnyeffe Cirus, vtonul gemu w te rziecze nayſta- teczznyeyffi Ritierz, a on l] sve rozhnyewaw przifahl, zze gr chce tak myelku vczziniti, aby gi mohla zzena przebrziſti. Sluffie wiedietí, zze ta welyka 20 Babilonie od Egipíke zemye, w nyžto zzoldan lezzi y bidli, geft wzdali wiece nežli padefate dny puti, a lezzi mnoho puftotin y pufíti mezí tyem. A ta pufîtie geft geduce od zzoldanowy Babilonie licz mezi puolnoczi a ke wzchodu ſlunce na lewo. A ty pufîtie negſu wſſeczky w zzoldanowie moczi, ale take gſu pod moczi Czeſarze Perſkeho wietczy dielem, kteryžto 25 drzzi ty zemye od welikeho Cana z Cathage, o gehožto przewelikem panſtwi poto budu prawiti. awfſak i uobu ſtranu te pufſtye glu zemie tiezzene. a od Babilonie we dwu a trzidceti noczleziech geft gedno míeíto na puſſtí Methade, genz ſlowe pohanſky Jatride. A ſluffie wiedleti, zze to kra- lowſtwie Arabſke geft welmi proftrana zemye. ale geſt w ny mnoho puſſti 30 pro nedoſtatek wuody, Neb geft zemve pieſſczzyta, Il fucha, neuzzitecžna; ale kde gſu wuodi, tu gt plno míeſt dobrzie vdielaních. Arabſka zemie trwa od Calderſke zemie azz do Affriky s gedne îtrany a przilezzi k te zemi Cobage, ku pokaris, a ſlowe mieſto hlawnye Baldach, na nyemžto lezzi wſſeczka zemye toho kralowſtwie. A to mieſto bil vdyelal Nabocho- 35 donozor a nazwal gye Suchus nebo Suzis. myll“ přid. DM: zalozil aneb. — 12. Minowi DM, MunowiS — před „klanyel“ přid. D: geft — klanieli S — czinili S — k vyn. M. — 13. miefta] nieho D — dwu Stu C. — 14. wzwyfſi D — wzſfirzi C — miela CDM, gmiela N — wiezy S — ma vyn. D. — 15. tyfficzow B — kročeguow zweyffy T — z rage vyn. C. — 16. Cirus] Thurus N — otyal BCMS — otwedl MNS. — 17. rozwed] Eufrotes B — a rozwedl DT, rozwedl NS — a vyn. B — ffeftdefat] w ffeftdefet B, w Sfeftdefate C, fedefate D, ffedeffat MS — prziekopow] potokuow C. — 18. před „welikym" přid. M: ſ — weltke (!) B — k] z B — tahniffe N, tahl D — w tey CM. — 19. g1 vyn. N. — 20. abyl ze by D — mohla] moha (!) S — po „Sluffie“ přid. B: take. — 21. Egiptíke C — zemi S — lezzi vyn. BCD — y vyn. BCD. — 22. puti] pluti S — puftotin] puſſczin B, puſtin CMN, vyn. D —y vyn. D — puſſczi BM, puffti CDN. — 23. pufftie] puffcz BM, pufft CDN— geft vyn. D— gducze BN — licz] bliž B, lezi DMS, vyn. T. — 24. ke] vyn. BN, k CDMS — wzchod B, wychodu CDNS — flunczem B — před „pufftie“ přid. D: welike — puffcze BM — wiſecko C. — 25. wietffim N. — 26. panftwie S. — 27. f obu BCDMN — pufícze BM — tezzene] gefto mož težeti D, těžné T. — 28. ot BC, wod S — Ba- bilona C — před „trzidcet“ přid. C: we — puffczi BM. — 29. Jatribe CN, Janyde S. — 30. proſtrane (!) D — pufſczi BM. — 31. piefeczna B, piefkowata D. — 32. vdielanich] wzdielanych BN. — 33. trwa] ta (!) B, tra MN, twrda (!) S — k tey BCM. hlawne DM. — 35. lezzi] zalezi B — zemye] mocz B 34. ku potarys DMNT — — Nabuchodonozor C. — 36. Suchus nebo vyn. C — Suzis] fuzys S.
Strana 29
29 Oſmnaczti rozdrel prawi o Mezopotanſke wlaſti a Califrowi, o rzlecze Rayſke, genzflowe Nilus, a o zemy Eglpſke. W (!) gedne ſtrany drzewerzeczzene puſítí lezzi welike kralowſtwie 5 Mezopotanſke, w nyemž lezzí mieíto Aram, w nyêžto bidlel Thare, otecz Abrahamow, a Effraym, vmyelecz weliky w bozíke piſmye, A Theophilus, genž geſt zproſtil matku bozzi od gegich neprzatel. A to kralowſtwie mezo- potanſke lezzi mezi dwyema rzekoma Rayſkyma, genż flowu Tigris a Eufrates. Ta wuoda Tigris teczze odtud do Taldij toho mieſta. A to 10 geftII welmi welike miefto a kraſne; a lide tu wierzie Machometowi. a Ca- 168a2 lifre bilo gest tu welike panftwie iako zde papezzîtwie. A ten geden Califre bidlil w Caldíj, genž gt hlawnye miefto, geffto flowe Baldach, a bil gt pan duchowny y ſwietſky w Arabíj, vako by kto zde bil Czeſarzem y papezzem. Druhi Califre bidlil w Babilonye, kdežto zzoldan geſt, a ten flul Califre 15 z Egipta. Trzetí Califre bil geft nad Barbarfku zemí a Affriczíku zemí, a ten bidlid (!) w Marath w tom mieſtíe, gêz lezzi v morzi híſpâſkem. A potom gſu w gedno Egipſke Califre sgednany, a tu geſt oſobil ſobie ſam zzoldan yako trogye kralowſtwie w gedno ſgednaw, v bidli v Babiloníj. mymo nyžto plowe rzeka, genž flowe Gion aneb Nilus; a ta bywa na wſſake leto tak welika, zze wſiczku zemí Egipſku zatopi. a plynet ta woda z Rage a plowe ſkrze puſſt weliku od Jndie, a tu pak pada w zemi a pod zemí [a] dluho plowe ſkrze puſſt II weliku, A potom wyrzine fie z zemie ſkrze 168b1 horu, genz ſlowe Amloch; a ta hora geft mezi Jndij a murzenynſku zemi; a plyne ſkrze murzenyſku zemi a ſkrze ny, a plyne ſkrze Egipſku zemy 25 do Allexandrzie, a pak ſie na ſedmero dieli, a tak pada v morze. A na te 20 XVIII. 1. Ofmnadíty DM — m. Oſmnaczti rozdiel: Tuto B, Kala XVIII C. — 2. prawi vyn. C — Meſapotanſke N. — 3. genz flowe vyn. C — po „Egipſke" přid. N: kapitola. — 4. W] S BCDMNT, v S iniciálka schází — drzewerzeczzene te B — pufícze B, pufftie CN — po „kralowſtwie“ přid. S: od (!). — 5. meza- potanſke N — w nyêžto] genz D — bydlil geft C. — 6. Effrem C — w bozíke v boziem B, v bozíkem N. — 7. gegich] gegie BD, gich S — mezapotanſke N. — 8. Rayſkyma vyn. B — flowe M. — 9. Eufrotes B — Taldij] kaldy BODMN, Caldie S. — 10. Machometha B. — 11. tu vyn. BCMN. — 12. genž vyn. S — po „gt“ přid. C: nyme — hlawne DMN — po „geffto“ přid. C: nyne. — 13. ſwieczſky N. — 14. druhe M — Kaliffer T — w babilony B, w Babilonij CDMN — m. „kdežto zzoldan geft“: zoldanowie B — Kaliffer T. — 16. bidlid] bidlel BMNS, bydlil geft C, bydlil D — v Marach DMN — tom vyn. C — m. v morzi hiſpaſkem: w hyſpanſkem morzi C. — 17. po „Egipſke“ přid. S: Caldeiſke — Ca- lifre] kralowſtwie B — tu] to BD, ta CMNS. — 18. w Babilonie B, w Babilony CDS. — 19. plowe] plyne CMN. — 20. wffeczku BN — Egiptíku C. — 21. plowe) plyne D — puffcz B — od] ot CS — tu] ta D. — 22. „a“ před „dluho“ vyn. BCDMNST — plowe] plyne D — ſkrze puſſt weliku vyn. BDN — wyrzinuge B, wyricuge T — z vyn. B — z zemie vyn. D. — 23. po „horu“ přid. C: weliku. — 24. m. ſkrze murzenyſku zemi: okolo murzenſke zemi B, okolo muřeninſke zemie — CDMNS — a ſkrze ny vyn. DM — Egiptíku C — po „zemy“ přid. DM: az. 25. Allexandrie BON — tak] pak D — w morze CDM. — 26. rziecze] hore D —
29 Oſmnaczti rozdrel prawi o Mezopotanſke wlaſti a Califrowi, o rzlecze Rayſke, genzflowe Nilus, a o zemy Eglpſke. W (!) gedne ſtrany drzewerzeczzene puſítí lezzi welike kralowſtwie 5 Mezopotanſke, w nyemž lezzí mieíto Aram, w nyêžto bidlel Thare, otecz Abrahamow, a Effraym, vmyelecz weliky w bozíke piſmye, A Theophilus, genž geſt zproſtil matku bozzi od gegich neprzatel. A to kralowſtwie mezo- potanſke lezzi mezi dwyema rzekoma Rayſkyma, genż flowu Tigris a Eufrates. Ta wuoda Tigris teczze odtud do Taldij toho mieſta. A to 10 geftII welmi welike miefto a kraſne; a lide tu wierzie Machometowi. a Ca- 168a2 lifre bilo gest tu welike panftwie iako zde papezzîtwie. A ten geden Califre bidlil w Caldíj, genž gt hlawnye miefto, geffto flowe Baldach, a bil gt pan duchowny y ſwietſky w Arabíj, vako by kto zde bil Czeſarzem y papezzem. Druhi Califre bidlil w Babilonye, kdežto zzoldan geſt, a ten flul Califre 15 z Egipta. Trzetí Califre bil geft nad Barbarfku zemí a Affriczíku zemí, a ten bidlid (!) w Marath w tom mieſtíe, gêz lezzi v morzi híſpâſkem. A potom gſu w gedno Egipſke Califre sgednany, a tu geſt oſobil ſobie ſam zzoldan yako trogye kralowſtwie w gedno ſgednaw, v bidli v Babiloníj. mymo nyžto plowe rzeka, genž flowe Gion aneb Nilus; a ta bywa na wſſake leto tak welika, zze wſiczku zemí Egipſku zatopi. a plynet ta woda z Rage a plowe ſkrze puſſt weliku od Jndie, a tu pak pada w zemi a pod zemí [a] dluho plowe ſkrze puſſt II weliku, A potom wyrzine fie z zemie ſkrze 168b1 horu, genz ſlowe Amloch; a ta hora geft mezi Jndij a murzenynſku zemi; a plyne ſkrze murzenyſku zemi a ſkrze ny, a plyne ſkrze Egipſku zemy 25 do Allexandrzie, a pak ſie na ſedmero dieli, a tak pada v morze. A na te 20 XVIII. 1. Ofmnadíty DM — m. Oſmnaczti rozdiel: Tuto B, Kala XVIII C. — 2. prawi vyn. C — Meſapotanſke N. — 3. genz flowe vyn. C — po „Egipſke" přid. N: kapitola. — 4. W] S BCDMNT, v S iniciálka schází — drzewerzeczzene te B — pufícze B, pufftie CN — po „kralowſtwie“ přid. S: od (!). — 5. meza- potanſke N — w nyêžto] genz D — bydlil geft C. — 6. Effrem C — w bozíke v boziem B, v bozíkem N. — 7. gegich] gegie BD, gich S — mezapotanſke N. — 8. Rayſkyma vyn. B — flowe M. — 9. Eufrotes B — Taldij] kaldy BODMN, Caldie S. — 10. Machometha B. — 11. tu vyn. BCMN. — 12. genž vyn. S — po „gt“ přid. C: nyme — hlawne DMN — po „geffto“ přid. C: nyne. — 13. ſwieczſky N. — 14. druhe M — Kaliffer T — w babilony B, w Babilonij CDMN — m. „kdežto zzoldan geft“: zoldanowie B — Kaliffer T. — 16. bidlid] bidlel BMNS, bydlil geft C, bydlil D — v Marach DMN — tom vyn. C — m. v morzi hiſpaſkem: w hyſpanſkem morzi C. — 17. po „Egipſke“ přid. S: Caldeiſke — Ca- lifre] kralowſtwie B — tu] to BD, ta CMNS. — 18. w Babilonie B, w Babilony CDS. — 19. plowe] plyne CMN. — 20. wffeczku BN — Egiptíku C. — 21. plowe) plyne D — puffcz B — od] ot CS — tu] ta D. — 22. „a“ před „dluho“ vyn. BCDMNST — plowe] plyne D — ſkrze puſſt weliku vyn. BDN — wyrzinuge B, wyricuge T — z vyn. B — z zemie vyn. D. — 23. po „horu“ přid. C: weliku. — 24. m. ſkrze murzenyſku zemi: okolo murzenſke zemi B, okolo muřeninſke zemie — CDMNS — a ſkrze ny vyn. DM — Egiptíku C — po „zemy“ přid. DM: az. 25. Allexandrie BON — tak] pak D — w morze CDM. — 26. rziecze] hore D —
Strana 30
30 rziecze nalezagi ptakí, gefîto ſlowu Bis. a zemie Egipſka geſt zemie dluha a vzka, neb lezzi dli wedle nyla, A iakož Nil, kdizz ſie rozwodnye, daleko wyplyne, tak geſt zemye w ſſyrzi. Neb w Egipſke zemi rzedko aneb nykda defft negde, any ſnye (!), any rofa, any tam hrom any bliſkanye bywa, ale vîtawnye tu powietrze yaſne geft, a mohu wzdy hwiezdi widány byti. 30 Protozz tu gſu doſpieli hwiezdarzi. protož nemohu ſtudnycz myeti, gedno ſameho nyle pozzywagi. Take ſluffie wiedleti, zze to mieſto, genz wedle Babilonye lezzi a flowe kar, geft wieczze nezzh Babilonye; a lezzit malo dale Il od nyle licz k puſſti welike. 168b2 Dewatmaczti (!) rozdrel prawiodwu zemi Egipſkich, o lidech krewne a czzer- wene barwi. Egipſka zemíe geſt na dwe rozdielena, v wyſſi a w doleiſſi. Wiſoka egipſka zemíe ſlowe Rama, ale nyzíſie geſſen. a geſt zemye Egipſka welmi 5 dobrze ohrazena wyſokymy horamy a ſkalim, gichžto neſnadnye kto muozz dobiti; leczz ke wzchodu flunce, tu geft Egipt ofazen czerwenym morzem, genž przilezzi k Egiptu a tahne ſye k tufíkany; a licz k zapadu ſluncze przilezzi Egipt k libíj, genz geſt zemye ſucha a horka a matt malo owocze. A tak egipt geft obkliczzen ſe wſſech ftran horamy morzem a we- 10 liku puffti a netyezzenu zemí, gežto kde wiecz zdielano, geft pufft dwa- naczte dny puſſti (!). a w te zemí Nubie ſu krzeſtyane; gſu czerwene a czzerne nalezugi DS — Bisfa T — Egiptſka C — geft vyn. S — zemie vyn. D. — 27. dli vyn. D — Níl] nylus B — rozwodni D. — 28. wzffirzi C — Egiptíke C — zemi] zemye M. — 29. defſcz BM — negde] nayde M — fnye] ſnieh BCDNS. — 30. tu] tam D — po „mohu“ přid. D: tu — widany byti] wydati B. — 31. protoż] A BC, A proto D — po „nemohu“ přid. B: tu zadnich, přid. C: tam. — 32. poziwa(!) N — m. Take ſluſſie ... genz wedle: Take gedno mieſto podle D — wedle] podle C. — 33. kar] Kayr T — geft] A geftie D, A geft M. — 34. licz] bliz BDS — licz k puſſti] licz ſe (!) puffty M — ku puſſczi B, ku puſti DN. XIX. 1. Rozdiel XIX B, Kala XX (!) C, Dewatynadfty DM. — 2. prawi vyn. C — o dwu] od dwu B — Egiptíku C — po „Egipſkich“ přid. B: a gich po- lozeni — czzerwene] czerne B, (v C z „czerwene“ uděláno „czerne“) czrne N. — 3. barwi] twarzi N. — 4. Egip ſka C — v] w C — w doleiſfi] nizſfi D. — 5. Egiptſka C — ale] a DM — yeſſen B. — po „yeſſen“ přid. B: w nizto ſynowe yzrahelííczi bidlely cztyri fíta a tridczeti lett. — 6. obhrazena M — ſkahim] ſka- lami CDNS — giezto B — kto vyn. BT. — 7. leczz] a bliz B, a lic N — k wy- chodu CDS — ofazen] ofiezen B, ofezen CMN, zawřijn T — czrwenym BNS. — 8. m. genž przilezzi k Egiptu a: A to moře D — licz] bliz BS, vyn. D. — 10. owotcze S — obkliczzen] obfazen D. — 11. puffczi B — gežto] w nizto C — wiecz] wies B, wiez CDMNS — wzdielano B — po „zdielano“ přid. B: geft mezi Egiptem a gednu zemi gto flowe Nubie a, přid. N: geft mezy Egiptem a gednu zemi, geffto flowe Nubie. — (11.—12.) m. pufft.... puffti: A f gedne ftrany puſt dwanadſte dni puti A tu lezi zemie Nubie D. — 11. pufft] puffti C — dwanaczte] XXII B. — 12. puffti] puti BCM, pluti S — w tey C — Nubie vyn. CD — fu]
30 rziecze nalezagi ptakí, gefîto ſlowu Bis. a zemie Egipſka geſt zemie dluha a vzka, neb lezzi dli wedle nyla, A iakož Nil, kdizz ſie rozwodnye, daleko wyplyne, tak geſt zemye w ſſyrzi. Neb w Egipſke zemi rzedko aneb nykda defft negde, any ſnye (!), any rofa, any tam hrom any bliſkanye bywa, ale vîtawnye tu powietrze yaſne geft, a mohu wzdy hwiezdi widány byti. 30 Protozz tu gſu doſpieli hwiezdarzi. protož nemohu ſtudnycz myeti, gedno ſameho nyle pozzywagi. Take ſluffie wiedleti, zze to mieſto, genz wedle Babilonye lezzi a flowe kar, geft wieczze nezzh Babilonye; a lezzit malo dale Il od nyle licz k puſſti welike. 168b2 Dewatmaczti (!) rozdrel prawiodwu zemi Egipſkich, o lidech krewne a czzer- wene barwi. Egipſka zemíe geſt na dwe rozdielena, v wyſſi a w doleiſſi. Wiſoka egipſka zemíe ſlowe Rama, ale nyzíſie geſſen. a geſt zemye Egipſka welmi 5 dobrze ohrazena wyſokymy horamy a ſkalim, gichžto neſnadnye kto muozz dobiti; leczz ke wzchodu flunce, tu geft Egipt ofazen czerwenym morzem, genž przilezzi k Egiptu a tahne ſye k tufíkany; a licz k zapadu ſluncze przilezzi Egipt k libíj, genz geſt zemye ſucha a horka a matt malo owocze. A tak egipt geft obkliczzen ſe wſſech ftran horamy morzem a we- 10 liku puffti a netyezzenu zemí, gežto kde wiecz zdielano, geft pufft dwa- naczte dny puſſti (!). a w te zemí Nubie ſu krzeſtyane; gſu czerwene a czzerne nalezugi DS — Bisfa T — Egiptſka C — geft vyn. S — zemie vyn. D. — 27. dli vyn. D — Níl] nylus B — rozwodni D. — 28. wzffirzi C — Egiptíke C — zemi] zemye M. — 29. defſcz BM — negde] nayde M — fnye] ſnieh BCDNS. — 30. tu] tam D — po „mohu“ přid. D: tu — widany byti] wydati B. — 31. protoż] A BC, A proto D — po „nemohu“ přid. B: tu zadnich, přid. C: tam. — 32. poziwa(!) N — m. Take ſluſſie ... genz wedle: Take gedno mieſto podle D — wedle] podle C. — 33. kar] Kayr T — geft] A geftie D, A geft M. — 34. licz] bliz BDS — licz k puſſti] licz ſe (!) puffty M — ku puſſczi B, ku puſti DN. XIX. 1. Rozdiel XIX B, Kala XX (!) C, Dewatynadfty DM. — 2. prawi vyn. C — o dwu] od dwu B — Egiptíku C — po „Egipſkich“ přid. B: a gich po- lozeni — czzerwene] czerne B, (v C z „czerwene“ uděláno „czerne“) czrne N. — 3. barwi] twarzi N. — 4. Egip ſka C — v] w C — w doleiſfi] nizſfi D. — 5. Egiptſka C — ale] a DM — yeſſen B. — po „yeſſen“ přid. B: w nizto ſynowe yzrahelííczi bidlely cztyri fíta a tridczeti lett. — 6. obhrazena M — ſkahim] ſka- lami CDNS — giezto B — kto vyn. BT. — 7. leczz] a bliz B, a lic N — k wy- chodu CDS — ofazen] ofiezen B, ofezen CMN, zawřijn T — czrwenym BNS. — 8. m. genž przilezzi k Egiptu a: A to moře D — licz] bliz BS, vyn. D. — 10. owotcze S — obkliczzen] obfazen D. — 11. puffczi B — gežto] w nizto C — wiecz] wies B, wiez CDMNS — wzdielano B — po „zdielano“ přid. B: geft mezi Egiptem a gednu zemi gto flowe Nubie a, přid. N: geft mezy Egiptem a gednu zemi, geffto flowe Nubie. — (11.—12.) m. pufft.... puffti: A f gedne ftrany puſt dwanadſte dni puti A tu lezi zemie Nubie D. — 11. pufft] puffti C — dwanaczte] XXII B. — 12. puffti] puti BCM, pluti S — w tey C — Nubie vyn. CD — fu]
Strana 31
31 20 barwy yako murzenyne, a to geſt pro welike horko, genž geſt tu w Egiptie. a geft piet wlafti iako piet biſkupſtwi. II Gedna flowe Sahit a druha mezer. 169a1 15 trzietie Jre, a to geft geden oftrow. Cztwrta flowe Allexandrſka. Pata damiate. a to bilo geſt welmí welike a moczne mieſto, a krzieſtiane gſú geho cżaſto dobywali. A protozz oborzili glu pohane wiezze y zdí a vczzynylí glu miefto menífie dale od morze, a to nazywagi damiate; a tak vžadny nebidli w ftarem damiatíe, a tu geft wzchod i morze do Egipta. a druhy wzchod nebo wefftie gt w Allexandrij; a to geſt welmi pewne a dobre mieſto, ale nemagi ſladke wuody kromye te, geſſto beru z te rzieky Nilus. W Egipſke zemi gt malo lidi a twrzi, neb ficz ſama geſt zemye twrda w ſobye. Dwadcati rozdrel prawi o gedne potworze, genž ma zpoſobu czlo- wieczzi azz do paſa, a zpodek geít kozi. W Egipíke puffti gt mnoho ſwatich puſtennykow a bratrzi, genzz 5 mnoho wieczi dywnych czzaſto widagi. Nebo bieſſe před gednoho przifſla dywna Il potwora yako czlowiek i welikyma oftryma rohoma, kterežto 169a2 na ſwe hlawie myegieſſe; a bieſſe podobna k cžlowieku od wrchu azz do pupka, a z dolu myegiefe kozí zpoſobu. A kdyzz gy zaklyna bozzi pu- ſtennyk bozzí moczi, aby gemu powiediela, czo gt, Tehda ona odpowiedie 10 a wece, zze by bylo ſmrtedlne ſtworzenye yako y on, a profiefſe toho pu- ſtennyka, aby za ny buoha proſil, toho, genzz gye ſ nebe s ſtupil a w tielo panny fie wſadil a tyê wikupil wefſken lidſkí narod; a ynhed zmíſela przed ním. a potom te potwory tielo bilo nalezeno, a gefſtie magi w Alle- byli ſu C, vyn. S — před „gfu“ přid. D: A — před „czerwene“ přid. D: lide — czrwene BNS — czrne BNS. — 13. murzene B. — 14. a před „geft“ vyn. BN — před „piet wlaſti“ přid. C: tu — po „jako“ přid. D: by bylo — Biſkupſtwie DM — Sahyl D, Sagit T — „a“ před „druha“ vyn. BCDMNS. — 15. Allexan- deríka B. — 17. před „pohane“ přid. BD: ge. — 18. po „gfu“ přid. B: z nieho — ot MS. — (18.—19.) a tak yžadny ... damiatie vyn. D. — 19. ftarem vyn. S — wzchod] wchod BNT, port anebo priſtawadlo D — f morze] od morze BNT, moře D. — 20. wzchod] chod B, wchod N — nebo wefftie vyn. BDS — wefftie] wgitie CM, wieffti N — gt vyn. S. — 21. (kromě) tey C. — 22. ldi] hradow BCDMNT — po „fama“ přid. D: w ſobie. — 23. w ſobye vyn. BDN — XX. 1. Dwadcati rozdiel] vyn. B, Kala XX C. — 2. prawi vyn. C — gedney C — genz] kterazto D — ma] miela BD. — 3. do paſu D — a] Ale D — geft] byl D, vyn. BON — kozi] yako koza B — po „kozi“ přid. M: et cetera. — 4. W Egipſkey D — puffczi B. — 6. dywna] dworna DT — rohama DMNS, Rohy T. — 7. gmiegiſſe N. — 8. pupka] paſfa B — z dolu] zpodek C, wzdolu D — mie- gifſe N — bozzi vyn. BCDMNST. — 10. bylo] byla D — ſmrtelne B — proſy D, profifſe N. — 11. za nyl za n C — genzz] geffto N — gye] gt BCM, gefti D, vyn. N. — 12. po „panny“ přid. D: marye — wſadil] wtielil BT, vſadil N — po „vnhed“ přid. D: ta potwora — zmizela CN. zmizala DST. — 13. tev C —
31 20 barwy yako murzenyne, a to geſt pro welike horko, genž geſt tu w Egiptie. a geft piet wlafti iako piet biſkupſtwi. II Gedna flowe Sahit a druha mezer. 169a1 15 trzietie Jre, a to geft geden oftrow. Cztwrta flowe Allexandrſka. Pata damiate. a to bilo geſt welmí welike a moczne mieſto, a krzieſtiane gſú geho cżaſto dobywali. A protozz oborzili glu pohane wiezze y zdí a vczzynylí glu miefto menífie dale od morze, a to nazywagi damiate; a tak vžadny nebidli w ftarem damiatíe, a tu geft wzchod i morze do Egipta. a druhy wzchod nebo wefftie gt w Allexandrij; a to geſt welmi pewne a dobre mieſto, ale nemagi ſladke wuody kromye te, geſſto beru z te rzieky Nilus. W Egipſke zemi gt malo lidi a twrzi, neb ficz ſama geſt zemye twrda w ſobye. Dwadcati rozdrel prawi o gedne potworze, genž ma zpoſobu czlo- wieczzi azz do paſa, a zpodek geít kozi. W Egipíke puffti gt mnoho ſwatich puſtennykow a bratrzi, genzz 5 mnoho wieczi dywnych czzaſto widagi. Nebo bieſſe před gednoho przifſla dywna Il potwora yako czlowiek i welikyma oftryma rohoma, kterežto 169a2 na ſwe hlawie myegieſſe; a bieſſe podobna k cžlowieku od wrchu azz do pupka, a z dolu myegiefe kozí zpoſobu. A kdyzz gy zaklyna bozzi pu- ſtennyk bozzí moczi, aby gemu powiediela, czo gt, Tehda ona odpowiedie 10 a wece, zze by bylo ſmrtedlne ſtworzenye yako y on, a profiefſe toho pu- ſtennyka, aby za ny buoha proſil, toho, genzz gye ſ nebe s ſtupil a w tielo panny fie wſadil a tyê wikupil wefſken lidſkí narod; a ynhed zmíſela przed ním. a potom te potwory tielo bilo nalezeno, a gefſtie magi w Alle- byli ſu C, vyn. S — před „gfu“ přid. D: A — před „czerwene“ přid. D: lide — czrwene BNS — czrne BNS. — 13. murzene B. — 14. a před „geft“ vyn. BN — před „piet wlaſti“ přid. C: tu — po „jako“ přid. D: by bylo — Biſkupſtwie DM — Sahyl D, Sagit T — „a“ před „druha“ vyn. BCDMNS. — 15. Allexan- deríka B. — 17. před „pohane“ přid. BD: ge. — 18. po „gfu“ přid. B: z nieho — ot MS. — (18.—19.) a tak yžadny ... damiatie vyn. D. — 19. ftarem vyn. S — wzchod] wchod BNT, port anebo priſtawadlo D — f morze] od morze BNT, moře D. — 20. wzchod] chod B, wchod N — nebo wefftie vyn. BDS — wefftie] wgitie CM, wieffti N — gt vyn. S. — 21. (kromě) tey C. — 22. ldi] hradow BCDMNT — po „fama“ přid. D: w ſobie. — 23. w ſobye vyn. BDN — XX. 1. Dwadcati rozdiel] vyn. B, Kala XX C. — 2. prawi vyn. C — gedney C — genz] kterazto D — ma] miela BD. — 3. do paſu D — a] Ale D — geft] byl D, vyn. BON — kozi] yako koza B — po „kozi“ přid. M: et cetera. — 4. W Egipſkey D — puffczi B. — 6. dywna] dworna DT — rohama DMNS, Rohy T. — 7. gmiegiſſe N. — 8. pupka] paſfa B — z dolu] zpodek C, wzdolu D — mie- gifſe N — bozzi vyn. BCDMNST. — 10. bylo] byla D — ſmrtelne B — proſy D, profifſe N. — 11. za nyl za n C — genzz] geffto N — gye] gt BCM, gefti D, vyn. N. — 12. po „panny“ přid. D: marye — wſadil] wtielil BT, vſadil N — po „vnhed“ přid. D: ta potwora — zmizela CN. zmizala DST. — 13. tev C —
Strana 32
32 xandrzi tu hlawu y s rohy, a yat ſem gi widiel, a byla my vkazana. a to rozpráwieno od cztnych knyežat, zze ſie geſt tak ſtalo. 15 Gedenmezczetmy rozdyel prawi o ptaku, geſito flowe ffenix, czzeſky Samoleth. W Egiptie leži gedno mieſto, gêż flowe Cleopolis, tocžifto chwaly 169b1 miefto, w nyl mžto (!) geft chram po chramu Geruzalemſkem vdielan a vſtawen, kakz koli gemu malo podoben geſt. a knyezzie magi w tom 5 chramye pſano ten czzas y hodinu toho gedyneho ptaka w ſwietie [nenye], genż ſlowe ffenix, toczzifſto ſamoleth, kdizz ma vmrzieti a kterak ſie ma naroditi. Neb kdiž ten ptak bude piet ſet let wſtarzi, tehda ti knyezzie prziprawie oltarz w tom chramye a polozzie nan firu a trnye ſuche. tehda przilety ten ptak na ten oltarz a ſede na tom trny a firzie a od horkeho 10 powietrzie zapali tu ſyru y trnye a ſpali ſye y s ptakem v popel; a knyezzie w ta doba kadye a zpiewagi ſwim obiczegem wokol v toho oltarze ftogiece. Pak druhi den naleznu w tom popele lezziece czrw. a den trzieti ten czzrw obrati ſie w doſpieleho ptaka a vletí pricž. to gſu mi prawili za giſte ti knyezzie pohanfſty a okazali ſu mí to w piſlImye, zze ſye to tak dalo a ma 15 ſie ſtati. Take widagi czzaſto toho ptaka w te zemí naywieczzie, w arabi. a geſtít malo wietcźi nežli orel, a mat vako zlatu korunu na hlawye, hrdlo zlute leſknate, oczas pruhati a biely na przieczz i czzerwenymy pruzzky, 169b2 geffcze B — w Allexandrygi B. — 15. rozpraweno N — po „rozprawieno“ přid. D: geſt — cztnych] poctiwych D. XXI. 1. Gedenmezczetmy rozdyel] vyn. B, Kala XXI C — Gedenmezczetmy] dwadcaty a prwni D. — 2. gefíto flowe vyn. B — m. prawi ... Samoleth: o tom ptaku ffenix C — po „ffenix“ přid. D: A — po „Samoleth“ přid. B: a kteraky gt, o tô takto die; prid. D: Aneb ohniwaczek, o tom ſe tuto piſſe D. — 3. Cleo- polis] Ehopolis C — totiez B, totyzto MNS. — 4. w niemzto BCDMNS — vdielan vyn. BCDMNS. — 5. a (před „vstaven“) vyn. BCDMNS — vſtaweny BN — kterakz koli N, Jakz koli S — gemu] k niev C. — (5.—6.) m. w tom chramye .. . y hodinu: čas y hodinu popfano D. — 6. pfan BCMN — ten] w ten S — před „hodinu“ přid. S: w tu — nenye vyn. BCDMN. — 7. totez B, totyz M, totizto NS — po „ſamoleth" přid. D: anebo ohniwaček. Ten ptak — kdizz] kdy BMNS. — 8. piet set let] we trzech Stech letech a we cztyrzidcati C. — 9. po „prziprawie" přid. C: ten — w tom chramye. . . na ň firu vyn. S — polozzie] polzie (!) C — na ň vyn. D — po „trnye“ přid. D: na ten oltař w chramie. — 10. ten (před »ptak“) vyn. M — na ten oltarz vyn. D — po „na tom“ přid. D: fuchem — trny] trnye M. — 11. po „powietrzie“ přid. BN: genz s ſebu v perzi przineſe BN. — 12. w ta doby BNS, w ty doby CT, w ta dobu M — ,a“ (před „zpiewagi“) vyn. M — v vyn. BCDMNS — toho vyn. D — ftogiece] chodiecze S. — 13. le- zziece] lezuce DMNS, lezaucýho T — czerw CDMN — czerw CDMN. — 14. před „obrati fie“ přid. D: w tô popele. — 15. pohanííczi B — vkazali C — v pieſmie B — tak vyn. BCDMNS. — 16. před „ítati“ přid. CD: to — ſtati] dati N, nad tím pak malými písmeny psáno: ftati — tey CM — po „zemi“ přid. C: a — před „w arabi“ přid. MN: a. — 17. yako vyn. D. — 18. lefknute B, leftknate C —
32 xandrzi tu hlawu y s rohy, a yat ſem gi widiel, a byla my vkazana. a to rozpráwieno od cztnych knyežat, zze ſie geſt tak ſtalo. 15 Gedenmezczetmy rozdyel prawi o ptaku, geſito flowe ffenix, czzeſky Samoleth. W Egiptie leži gedno mieſto, gêż flowe Cleopolis, tocžifto chwaly 169b1 miefto, w nyl mžto (!) geft chram po chramu Geruzalemſkem vdielan a vſtawen, kakz koli gemu malo podoben geſt. a knyezzie magi w tom 5 chramye pſano ten czzas y hodinu toho gedyneho ptaka w ſwietie [nenye], genż ſlowe ffenix, toczzifſto ſamoleth, kdizz ma vmrzieti a kterak ſie ma naroditi. Neb kdiž ten ptak bude piet ſet let wſtarzi, tehda ti knyezzie prziprawie oltarz w tom chramye a polozzie nan firu a trnye ſuche. tehda przilety ten ptak na ten oltarz a ſede na tom trny a firzie a od horkeho 10 powietrzie zapali tu ſyru y trnye a ſpali ſye y s ptakem v popel; a knyezzie w ta doba kadye a zpiewagi ſwim obiczegem wokol v toho oltarze ftogiece. Pak druhi den naleznu w tom popele lezziece czrw. a den trzieti ten czzrw obrati ſie w doſpieleho ptaka a vletí pricž. to gſu mi prawili za giſte ti knyezzie pohanfſty a okazali ſu mí to w piſlImye, zze ſye to tak dalo a ma 15 ſie ſtati. Take widagi czzaſto toho ptaka w te zemí naywieczzie, w arabi. a geſtít malo wietcźi nežli orel, a mat vako zlatu korunu na hlawye, hrdlo zlute leſknate, oczas pruhati a biely na przieczz i czzerwenymy pruzzky, 169b2 geffcze B — w Allexandrygi B. — 15. rozpraweno N — po „rozprawieno“ přid. D: geſt — cztnych] poctiwych D. XXI. 1. Gedenmezczetmy rozdyel] vyn. B, Kala XXI C — Gedenmezczetmy] dwadcaty a prwni D. — 2. gefíto flowe vyn. B — m. prawi ... Samoleth: o tom ptaku ffenix C — po „ffenix“ přid. D: A — po „Samoleth“ přid. B: a kteraky gt, o tô takto die; prid. D: Aneb ohniwaczek, o tom ſe tuto piſſe D. — 3. Cleo- polis] Ehopolis C — totiez B, totyzto MNS. — 4. w niemzto BCDMNS — vdielan vyn. BCDMNS. — 5. a (před „vstaven“) vyn. BCDMNS — vſtaweny BN — kterakz koli N, Jakz koli S — gemu] k niev C. — (5.—6.) m. w tom chramye .. . y hodinu: čas y hodinu popfano D. — 6. pfan BCMN — ten] w ten S — před „hodinu“ přid. S: w tu — nenye vyn. BCDMN. — 7. totez B, totyz M, totizto NS — po „ſamoleth" přid. D: anebo ohniwaček. Ten ptak — kdizz] kdy BMNS. — 8. piet set let] we trzech Stech letech a we cztyrzidcati C. — 9. po „prziprawie" přid. C: ten — w tom chramye. . . na ň firu vyn. S — polozzie] polzie (!) C — na ň vyn. D — po „trnye“ přid. D: na ten oltař w chramie. — 10. ten (před »ptak“) vyn. M — na ten oltarz vyn. D — po „na tom“ přid. D: fuchem — trny] trnye M. — 11. po „powietrzie“ přid. BN: genz s ſebu v perzi przineſe BN. — 12. w ta doby BNS, w ty doby CT, w ta dobu M — ,a“ (před „zpiewagi“) vyn. M — v vyn. BCDMNS — toho vyn. D — ftogiece] chodiecze S. — 13. le- zziece] lezuce DMNS, lezaucýho T — czerw CDMN — czerw CDMN. — 14. před „obrati fie“ přid. D: w tô popele. — 15. pohanííczi B — vkazali C — v pieſmie B — tak vyn. BCDMNS. — 16. před „ítati“ přid. CD: to — ſtati] dati N, nad tím pak malými písmeny psáno: ftati — tey CM — po „zemi“ přid. C: a — před „w arabi“ přid. MN: a. — 17. yako vyn. D. — 18. lefknute B, leftknate C —
Strana 33
33 a brky a krzidle gſu ohnywe barwy, chrzbet modri; a geſt welmi mileho 20 opatrzenye, a zwlafſtie kdyzz nan ſlůcze ſwieti, neb ſie weſſken leſkne a wîſeczky ſwe barwi okazze. a yat ſem gey widiel dwakrat. 5 Dwamezczietmy rozdrel prawi o oftrowiech (!), genž fedmkrat przes leto nefu; o ſmaragdiech laczynych; o lidech proday- nych; o peczkach, geſíto kury plodie; take o dwor- nych yablkach y ftromyech. W Egiptie fu gfu (!) fftiepowe w nyekterich zahradach, genž ſedmkrat owocze przes leto przînaſſegi a tolikrat ktwu y liſt obnowugi; a to gſu yablka y hrufíky rozlczzne. w Egiptie Smaragdy nalezugi a obecznye prodawagi, a gfu welmi laczyny w te II zemi, wiecze nezli ginde. w tom 170a1 10 vhlawnê mieſtíe Egipſkem, gefîto ſlowe kara, tu prodawagi wſſe lidí, ženy y muzze, kterzižto i nymy nelezzi, neb ony wieru magí yako zde ſkot. Take w temž mieſtie gt duom pln malich peczek, a ty gſu malo teple od febe famy, y przynaffegi zzeny waycze, z nychzto chtíe kurzence zplodítí, y kladu w ty peczky a zaczpagi gye hnogem; a we trzech nedielech wylehu 15 fie z wagiecz kurzenczi; a ty zzeny przigducz, každa ſwe kurzencze poberze. a to czzynye przeſe wſſeczko leto vſtawnye. Protož w tom mieſtie y w tô kragi geft mnoho kurzenecz. Take w tô mieſtíe nalezagi welmí dluhá yablka z rage. a nelze gich z te zemie wyweztí, neb zhnygi w ſſeſtí dnech, f czrwenemi B, s czrwenymi S — pruhy S. — 19. a (před „brky“) vyn. BCDMNS — brke (!) N — Krijdla T — po „barwy“ přid. B: zardiele yako plamen; přid. C: a. — 20. zwlafſcze B — ſwieti] tepe S — lſkne C, lîtkne S. XXII. 1. Dwamezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXII C — Dwamiedcytmy D. — 2. prawi vyn. C — o oftrowiech] o ftromiech BCDN — m. genž.... przes leto: kterizto owoce D — po „leto“ přid. C: owoce. — (4.—5.) take . . . ftromyech vyn. B — dwornych] diwnych C. — 6. fu vyn. BCDMNS — fftiepowe] fſczepowe B, ftromowe D. — 7. owotcze S — przinaffegi] nefu S — ktwu] kwetnau T — to] tu C. — 8. nalezagi B — po „obecznye“ přid. BCDMNST: ge. — 9. tey BC — před „wiecze“ přid. CDMS: a. — 10. vhlawně] w hlawně B, hlawnem C — Egip- ſkem vyn. B — kara, tu] kar, tu BCDMNS — wffe] wffelike BCDMNT, welike (!) S. — 11. í nymy ... neb ony vyn. BNT — neb vyn. MS — m. neb ony wieru magi: A ge prodawagi D — před „wieru“ přid. BNT: ginu — po „magi“ přid. — BNT: nezl ony — fkuoth CMS, Skůt T. — 12. duom] duol (!) D — plny CT teple vyn. D. — (13.—14.) m. y przynaffegi ... . w ty peczky: pak zeny naberuce wagec kdyz chtie kuřence wzploditi naklade kazda w ty pecky wagec D. — 13. wzplo- diti BMNS. — 14. hnohem (!) B. — 15. kurzencze BS — po „kurzenczi“ přid. D: w tiech peckach — ty vyn. D — přigduce D — po „przigducz“ přid. B: y. — 16. przeſe wſſeczko] pres cele D, przyeſ wſſyeczko M, przes wſſeczko N — vſtawnye] vſtawicznie C, vyn. D. — (16.—17.) m. Protož w tom . . . . kurzenecz: Protoz tam mnoho kuřenec geft D. — 17. před „mnoho“ přid. BN: welmy. — 18. po „yablka" 1 Al. P ŘA DDMANT. o 11o- —b11.0. —ž:d C. o No- ------Ar4
33 a brky a krzidle gſu ohnywe barwy, chrzbet modri; a geſt welmi mileho 20 opatrzenye, a zwlafſtie kdyzz nan ſlůcze ſwieti, neb ſie weſſken leſkne a wîſeczky ſwe barwi okazze. a yat ſem gey widiel dwakrat. 5 Dwamezczietmy rozdrel prawi o oftrowiech (!), genž fedmkrat przes leto nefu; o ſmaragdiech laczynych; o lidech proday- nych; o peczkach, geſíto kury plodie; take o dwor- nych yablkach y ftromyech. W Egiptie fu gfu (!) fftiepowe w nyekterich zahradach, genž ſedmkrat owocze przes leto przînaſſegi a tolikrat ktwu y liſt obnowugi; a to gſu yablka y hrufíky rozlczzne. w Egiptie Smaragdy nalezugi a obecznye prodawagi, a gfu welmi laczyny w te II zemi, wiecze nezli ginde. w tom 170a1 10 vhlawnê mieſtíe Egipſkem, gefîto ſlowe kara, tu prodawagi wſſe lidí, ženy y muzze, kterzižto i nymy nelezzi, neb ony wieru magí yako zde ſkot. Take w temž mieſtie gt duom pln malich peczek, a ty gſu malo teple od febe famy, y przynaffegi zzeny waycze, z nychzto chtíe kurzence zplodítí, y kladu w ty peczky a zaczpagi gye hnogem; a we trzech nedielech wylehu 15 fie z wagiecz kurzenczi; a ty zzeny przigducz, každa ſwe kurzencze poberze. a to czzynye przeſe wſſeczko leto vſtawnye. Protož w tom mieſtie y w tô kragi geft mnoho kurzenecz. Take w tô mieſtíe nalezagi welmí dluhá yablka z rage. a nelze gich z te zemie wyweztí, neb zhnygi w ſſeſtí dnech, f czrwenemi B, s czrwenymi S — pruhy S. — 19. a (před „brky“) vyn. BCDMNS — brke (!) N — Krijdla T — po „barwy“ přid. B: zardiele yako plamen; přid. C: a. — 20. zwlafſcze B — ſwieti] tepe S — lſkne C, lîtkne S. XXII. 1. Dwamezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXII C — Dwamiedcytmy D. — 2. prawi vyn. C — o oftrowiech] o ftromiech BCDN — m. genž.... przes leto: kterizto owoce D — po „leto“ přid. C: owoce. — (4.—5.) take . . . ftromyech vyn. B — dwornych] diwnych C. — 6. fu vyn. BCDMNS — fftiepowe] fſczepowe B, ftromowe D. — 7. owotcze S — przinaffegi] nefu S — ktwu] kwetnau T — to] tu C. — 8. nalezagi B — po „obecznye“ přid. BCDMNST: ge. — 9. tey BC — před „wiecze“ přid. CDMS: a. — 10. vhlawně] w hlawně B, hlawnem C — Egip- ſkem vyn. B — kara, tu] kar, tu BCDMNS — wffe] wffelike BCDMNT, welike (!) S. — 11. í nymy ... neb ony vyn. BNT — neb vyn. MS — m. neb ony wieru magi: A ge prodawagi D — před „wieru“ přid. BNT: ginu — po „magi“ přid. — BNT: nezl ony — fkuoth CMS, Skůt T. — 12. duom] duol (!) D — plny CT teple vyn. D. — (13.—14.) m. y przynaffegi ... . w ty peczky: pak zeny naberuce wagec kdyz chtie kuřence wzploditi naklade kazda w ty pecky wagec D. — 13. wzplo- diti BMNS. — 14. hnohem (!) B. — 15. kurzencze BS — po „kurzenczi“ přid. D: w tiech peckach — ty vyn. D — přigduce D — po „przigducz“ přid. B: y. — 16. przeſe wſſeczko] pres cele D, przyeſ wſſyeczko M, przes wſſeczko N — vſtawnye] vſtawicznie C, vyn. D. — (16.—17.) m. Protož w tom . . . . kurzenecz: Protoz tam mnoho kuřenec geft D. — 17. před „mnoho“ přid. BN: welmy. — 18. po „yablka" 1 Al. P ŘA DDMANT. o 11o- —b11.0. —ž:d C. o No- ------Ar4
Strana 34
34 170a2 neb gſu myekka a ſladka. a roſte gich dobrze Sto na gednô pny nebo na gedne wietwi. A toho ſtromu liſtie geſt dobrzie na nohu wſfirzi a na loket 20 wzdeli. Take gſu tu yablka, genž ſlowu Adamowa yablka, neb tak roſtu od przirozenye, Il vako by bili nakuſſeny ſ gedne ſtrany. Take ſu tu fikowi ftromowe, na níchž roſtu ficzi bez líſtu. 170b1 Trzimezczietmy rozdrel prawi o poli, na nyemž roste drahy Balfam, a kterak ma bití poznan prawy a neſmyefſeny; a take o abe- czedye Egipſke. Mezi tyem mieſtem, geſſto flowe kar, a mezi Babiloníj Egipſke geft 5 pole welmi welike, na nyemzto drahy Balſam roſte, a nykdyezz ginde na wíſe ſwietíe kromye ſtromow flůcze a myefiecze a w ragy, o nychzto potom bude powiedieno. a roſtet na malich ſtromcziech ledwa do paſa zwyfich, a tu glu zpoſobeny yako dywoke yahodyny. a kakž koli ty ſtromky gynam przenaſſegy a wſazugi a przigmu ſye y roſtu, wſſak proto 10 nykdy owocze ſweho neneſu a nykdy neſhnygi. A kdiż gye obdyelawagi, neſmiegi k tomu vzzadneho noże any zzeleza prziczzynyti, any drzewa, ale trztym nebo koſtmy. A ktozz ty ſtromy obdyelawa kromye krzieſ- tyanow, tehda zyalowiegi, nebo zplanyegi, nebo II vſchnu. Tak prawie ſamy pohane, neb gſu toho czzaſto pokufſeli. A kdyzz tam przigedu kupczi 15 chtiecz balfam kupiti, bywagi cžaſto zklamany, neb gyny oley zaň pro- dawagi. a nakrzegi gev olege Terebintínowym. neb w ten olev vpuftíe malo balſamu, aby wuony myel; neb ten oley rowna ſye balfamu na barwie, wyneſti DT. — 19. m. neb gfu myekka: A gſu welika D — myekka] welyka M — pny] ftromie D. — 20. geft vyn. S — dobrzie] dobre N. vyn. D — wzffirzi (sic) C — wffirzi a na loket vyn. S. — 21. po „Adamowa“ vyn. D: yablka. — 22. od przirozenye vyn. C — bil] bylo (!) B, byla CDT — nakuſena CD, nakaufaná T — tu vyn. B — ffrkowe B. — 23. na nichž] gefito na nych B — ficzi] ffikowe DN, Fijky T — liftu] liftie C. XXIII. 1. Trzimezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXIII C — Trimiedcytmy D. — 2. prawi vyn. C — na nyemž] gto na niem B. — (2.—3.) kterak ... take vyn. B. — 3. nemieffeny C. — 4. Egipſke vyn. B. — 5. Egipíku B, Egiptíku C. — 6. balfan M. — 7. po „na wíſe“ přid. B: w — po „fwietie“ přid. BD: nerofte — po „kromye“ přid. B: tu a. — 8. powiedieno] praweno D — po „roftet“ přid. C: to — ſtromcziech] ſtročech (!) D — ledwa] gedwa D. — 9. zwifſy BC, wzwyſſich D, zwyfſych M — tu] ti BCD — yahodyny] yahody D — kterakž koli D, 1akkoli S. — 10. proto vyn. CDMNS. — 11. nykdy vyn. B — nenefu] nedadie D — ne- hnigi D. — 12. nizadne° C. — 13. m. trztym nebo koftmy: nozmi kamennymi neb fſklenny nebo trzítim C — trztym] trnijm T — obdielawagi BC. — 14. Tak prawie] A to giftie D. — 15. prigdu D. — 16. chtiece CT — Balfamu D, balfan M — gyny] czini (!) B, gim C — prodawagi] dawagi S. — 17. nakrzegi] naziwagi (!) B, nakazugi CD, nakazegy MS — terebyntowym BCD — w vyn. S. — vpuſtie] pu- ficzegi B, vpufftiegi C, wpuſti D, wpuſtre N. — 18. balfamu (po „malo“)1 balfanu
34 170a2 neb gſu myekka a ſladka. a roſte gich dobrze Sto na gednô pny nebo na gedne wietwi. A toho ſtromu liſtie geſt dobrzie na nohu wſfirzi a na loket 20 wzdeli. Take gſu tu yablka, genž ſlowu Adamowa yablka, neb tak roſtu od przirozenye, Il vako by bili nakuſſeny ſ gedne ſtrany. Take ſu tu fikowi ftromowe, na níchž roſtu ficzi bez líſtu. 170b1 Trzimezczietmy rozdrel prawi o poli, na nyemž roste drahy Balfam, a kterak ma bití poznan prawy a neſmyefſeny; a take o abe- czedye Egipſke. Mezi tyem mieſtem, geſſto flowe kar, a mezi Babiloníj Egipſke geft 5 pole welmi welike, na nyemzto drahy Balſam roſte, a nykdyezz ginde na wíſe ſwietíe kromye ſtromow flůcze a myefiecze a w ragy, o nychzto potom bude powiedieno. a roſtet na malich ſtromcziech ledwa do paſa zwyfich, a tu glu zpoſobeny yako dywoke yahodyny. a kakž koli ty ſtromky gynam przenaſſegy a wſazugi a przigmu ſye y roſtu, wſſak proto 10 nykdy owocze ſweho neneſu a nykdy neſhnygi. A kdiż gye obdyelawagi, neſmiegi k tomu vzzadneho noże any zzeleza prziczzynyti, any drzewa, ale trztym nebo koſtmy. A ktozz ty ſtromy obdyelawa kromye krzieſ- tyanow, tehda zyalowiegi, nebo zplanyegi, nebo II vſchnu. Tak prawie ſamy pohane, neb gſu toho czzaſto pokufſeli. A kdyzz tam przigedu kupczi 15 chtiecz balfam kupiti, bywagi cžaſto zklamany, neb gyny oley zaň pro- dawagi. a nakrzegi gev olege Terebintínowym. neb w ten olev vpuftíe malo balſamu, aby wuony myel; neb ten oley rowna ſye balfamu na barwie, wyneſti DT. — 19. m. neb gfu myekka: A gſu welika D — myekka] welyka M — pny] ftromie D. — 20. geft vyn. S — dobrzie] dobre N. vyn. D — wzffirzi (sic) C — wffirzi a na loket vyn. S. — 21. po „Adamowa“ vyn. D: yablka. — 22. od przirozenye vyn. C — bil] bylo (!) B, byla CDT — nakuſena CD, nakaufaná T — tu vyn. B — ffrkowe B. — 23. na nichž] gefito na nych B — ficzi] ffikowe DN, Fijky T — liftu] liftie C. XXIII. 1. Trzimezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXIII C — Trimiedcytmy D. — 2. prawi vyn. C — na nyemž] gto na niem B. — (2.—3.) kterak ... take vyn. B. — 3. nemieffeny C. — 4. Egipſke vyn. B. — 5. Egipíku B, Egiptíku C. — 6. balfan M. — 7. po „na wíſe“ přid. B: w — po „fwietie“ přid. BD: nerofte — po „kromye“ přid. B: tu a. — 8. powiedieno] praweno D — po „roftet“ přid. C: to — ſtromcziech] ſtročech (!) D — ledwa] gedwa D. — 9. zwifſy BC, wzwyſſich D, zwyfſych M — tu] ti BCD — yahodyny] yahody D — kterakž koli D, 1akkoli S. — 10. proto vyn. CDMNS. — 11. nykdy vyn. B — nenefu] nedadie D — ne- hnigi D. — 12. nizadne° C. — 13. m. trztym nebo koftmy: nozmi kamennymi neb fſklenny nebo trzítim C — trztym] trnijm T — obdielawagi BC. — 14. Tak prawie] A to giftie D. — 15. prigdu D. — 16. chtiece CT — Balfamu D, balfan M — gyny] czini (!) B, gim C — prodawagi] dawagi S. — 17. nakrzegi] naziwagi (!) B, nakazugi CD, nakazegy MS — terebyntowym BCD — w vyn. S. — vpuſtie] pu- ficzegi B, vpufftiegi C, wpuſti D, wpuſtre N. — 18. balfamu (po „malo“)1 balfanu
Strana 35
35 a tak mnyegi kupcí, kterzizz toho kunfſtu newiedye, by to prawi balſam 20 bil. Take w te zemi nalezan bywa rozlicžny oleg, w nyemžto drzewo Bal- famowe warzie, aby wony przigal, a pak ten za prawy prodawagi. balſam, kteryzz nenye ſmyeffeny any nakaženy, tent geft welmi czzifty a yafny, a barwa geho leſkne ſye w czzifte ſklenyczi, a wonyeť welmi filnye, a nenyet w nyem nycz kalneho any czzerweneho any czzerneho. A ktozz chće zwie- 25 dieti nebo zkufiti balfamu, geft-lí prawi a neſmyeſſeny, ten wezmí v wa- gecżnu fſkorzepynu mleka a vpuſt w to malicžko balſa] mu; geſt-lit prawy, tehdat ſe to mleko ynhed ſſedne. a nebo vkrop ſobye na dlan malo bal- famu a potom drzz dlaň na ſlůczi: tehda bude tak horek, zze geho ne- budeſs moczi ſtrpieti. Take prawi balſam neſmyefſeny ſye i nyzzadnu 30 wodu neſmyefi, ale proyde gi yako rtut. Take w Egiptie magi rozliczzne rzieczzi a magi daleko gyne piſmo, nezzli w gynych zemíech. A protozz ya ſem gich abecedu tuto popſal, genž takto wzny: Anthonius, Binith, Conoch, Dynen, Emu, Fíní, Gemer, Helfre, Yamny, Komích, lyomyn, myche, Namy, Oldach, Pilan, Omí, Quín, Ron, Sichom, Tolant, xion, 35 yph, zam, cob, bruch, noch, eth, echos. H. inpone alphatû. Il 170b2 171a1 Cztrmezczietmy rozdyel prawí czeſtu blizzſfik ſwate katherzynye z trechto zemy nyzſſich po morziet cetera. M — balfamu (po „rowna ſye“)] Balfamowi D. — 19. mnyegi] za to magi D — kterzizz toho] kterzizto C — balſan M. — 20. w tey CM — balfamowo C. — 21. pak] tak B — ten vyn. BC — před „prodawagi“ přid. D: Balfam — před „balíam“ přid. D: Ale — balfan M. — 22. ktery D — any] a D — nakazany (!) B — yafny] fwietly D. — 23. lſkne fe CT, leftkne ſe S — w čiftey D — ſklenyczi) ftlenczi B, ftklenyczy MS — m. „welmi“: přewelmi ciſtie a D. — 24. nycz vyn. S — czrwene° NS — czrneho S — A vyn. BC. — (24.—25.) zwiedieti nebo vyn. DMS. — 25. po „zkufiti“ přid. C: o — po „nefmyefeny“ přid. B: Any nakazeny — v vyn. DMS. — 26. ſkoropinu B, fkeřepinu D — po „fikorzepynu“ přid. S: a — a vyn. S — wpuſt BD, puft CMS — malczko B. — 27. to vyn. S — vkrop] nakwap (!) D, wkrop N — m. na dlan malo balſamu: malicko Balſamu na ruku D. — 28. na fluncze B. — 29. neſmyeffeny vyn. BCDMNS — 1 nyzzadnu] s zadnu S. — 30. ale] a S. — 31. m. daleko gyne piímo: ginacegffý y mnohém (sic) diw- něgíſý pijímo T — m. w gynych zemiech] zde D. — (32.—35.) genž takto.. . . . . alphatů vyn. C. — 32. Anthonus B, Aronus T — biuich B, Büch D, bunch MN, Bnuch T. — 33. Conos T — dynech B, dmen D — envn B, Eun D, Eum NT — herfir B, Helfir N, Hulfir T — komuch] D — lyomyn] honum D. — 34. obdach BCDNT — quiny BMNST — fychon BDNST — Tolant] tala vt B, tola vt D- MNST. — 35. eth] Ech DMS eches BDMS — H. inpone alphatů vyn. BMNS; v B po straně napsáno: abeceda eglpíka. XXIV. 1. Cztrmezczietmy rozdyel] Tuto B, Kaa XXIIII C — Cztrmezcziet- myl Dwadcaty a ctwrty D, Cztwrty mezdcietmy N. — 2. m. prawi czeſtu: o ceſtie C — m. blizzífi] na horu ſynay B — k Swatey N. — (2.—3.) m. z tiechto... . nyzíich: z nizíſich zemy B. — 3. po morzi vyn. C. — (4.—5.) Neb mnozi... pro
35 a tak mnyegi kupcí, kterzizz toho kunfſtu newiedye, by to prawi balſam 20 bil. Take w te zemi nalezan bywa rozlicžny oleg, w nyemžto drzewo Bal- famowe warzie, aby wony przigal, a pak ten za prawy prodawagi. balſam, kteryzz nenye ſmyeffeny any nakaženy, tent geft welmi czzifty a yafny, a barwa geho leſkne ſye w czzifte ſklenyczi, a wonyeť welmi filnye, a nenyet w nyem nycz kalneho any czzerweneho any czzerneho. A ktozz chće zwie- 25 dieti nebo zkufiti balfamu, geft-lí prawi a neſmyeſſeny, ten wezmí v wa- gecżnu fſkorzepynu mleka a vpuſt w to malicžko balſa] mu; geſt-lit prawy, tehdat ſe to mleko ynhed ſſedne. a nebo vkrop ſobye na dlan malo bal- famu a potom drzz dlaň na ſlůczi: tehda bude tak horek, zze geho ne- budeſs moczi ſtrpieti. Take prawi balſam neſmyefſeny ſye i nyzzadnu 30 wodu neſmyefi, ale proyde gi yako rtut. Take w Egiptie magi rozliczzne rzieczzi a magi daleko gyne piſmo, nezzli w gynych zemíech. A protozz ya ſem gich abecedu tuto popſal, genž takto wzny: Anthonius, Binith, Conoch, Dynen, Emu, Fíní, Gemer, Helfre, Yamny, Komích, lyomyn, myche, Namy, Oldach, Pilan, Omí, Quín, Ron, Sichom, Tolant, xion, 35 yph, zam, cob, bruch, noch, eth, echos. H. inpone alphatû. Il 170b2 171a1 Cztrmezczietmy rozdyel prawí czeſtu blizzſfik ſwate katherzynye z trechto zemy nyzſſich po morziet cetera. M — balfamu (po „rowna ſye“)] Balfamowi D. — 19. mnyegi] za to magi D — kterzizz toho] kterzizto C — balſan M. — 20. w tey CM — balfamowo C. — 21. pak] tak B — ten vyn. BC — před „prodawagi“ přid. D: Balfam — před „balíam“ přid. D: Ale — balfan M. — 22. ktery D — any] a D — nakazany (!) B — yafny] fwietly D. — 23. lſkne fe CT, leftkne ſe S — w čiftey D — ſklenyczi) ftlenczi B, ftklenyczy MS — m. „welmi“: přewelmi ciſtie a D. — 24. nycz vyn. S — czrwene° NS — czrneho S — A vyn. BC. — (24.—25.) zwiedieti nebo vyn. DMS. — 25. po „zkufiti“ přid. C: o — po „nefmyefeny“ přid. B: Any nakazeny — v vyn. DMS. — 26. ſkoropinu B, fkeřepinu D — po „fikorzepynu“ přid. S: a — a vyn. S — wpuſt BD, puft CMS — malczko B. — 27. to vyn. S — vkrop] nakwap (!) D, wkrop N — m. na dlan malo balſamu: malicko Balſamu na ruku D. — 28. na fluncze B. — 29. neſmyeffeny vyn. BCDMNS — 1 nyzzadnu] s zadnu S. — 30. ale] a S. — 31. m. daleko gyne piímo: ginacegffý y mnohém (sic) diw- něgíſý pijímo T — m. w gynych zemiech] zde D. — (32.—35.) genž takto.. . . . . alphatů vyn. C. — 32. Anthonus B, Aronus T — biuich B, Büch D, bunch MN, Bnuch T. — 33. Conos T — dynech B, dmen D — envn B, Eun D, Eum NT — herfir B, Helfir N, Hulfir T — komuch] D — lyomyn] honum D. — 34. obdach BCDNT — quiny BMNST — fychon BDNST — Tolant] tala vt B, tola vt D- MNST. — 35. eth] Ech DMS eches BDMS — H. inpone alphatů vyn. BMNS; v B po straně napsáno: abeceda eglpíka. XXIV. 1. Cztrmezczietmy rozdyel] Tuto B, Kaa XXIIII C — Cztrmezcziet- myl Dwadcaty a ctwrty D, Cztwrty mezdcietmy N. — 2. m. prawi czeſtu: o ceſtie C — m. blizzífi] na horu ſynay B — k Swatey N. — (2.—3.) m. z tiechto... . nyzíich: z nizíſich zemy B. — 3. po morzi vyn. C. — (4.—5.) Neb mnozi... pro
Strana 36
36 17122 Neb mnozi pany a czzeſtny lide po morzi plowu, geden pro zorzy- woft, druhi pro kupeczftwie, trzietí pro nabozêftwie. A ya blech ſwrchu 5 poczzal poczzítati tu ceſtu na Synay k ſwate katherzynye hrobu, a zze kdizz fie odtad wraczugi, tehdy ſye beru do Geruzalema. Protoz chcí opiet zaſie poczzetí ceſtu blizífi weſtí, kteražto z nyžílích zemí wede na horu Synay. A protozz take muozz gietí ſkrze ffrankrich, ſkrze Burgundíj, ſkrze lamparti, ſkrze marſilíj do Janowa anebo do Benatek anebo do 10 napule, do Brâdis, anebo gynadi po morzi gietí; a mozz gietí ſkrze tufíkaníj, ſkrze Calobori, ſkrze pulem a ſkrze ty oftrowi wlaſke, tocziſs ſkrze kurſij, ſkrze Sardinu, w nyemż any had any wlk ſye rodi, any muozz oſtatí, ſkrze ficilij. A ktozz v Benatkach na morzie wſede, ten pluti muſí wzhoru po morzi adriarſke. Il ten necha wlaſke zemye na prawo. a ſlowet to morze 15 guffel. ale ktozz v marſilij, w Janowie, w rzymie anebo w napuli na morze wſede, ten necha wlaſke zemye na lewo, azz przigde k sicilíj. Pretmezczietmy rozdrel prawio Siliczke zemí awždiktwuce zahrady (!), o ha- diech, gimyzto zkuffegi, gfu-li dieti praweho lozze czzili nycz, a o horach ohnywich, o Czeftie do geru- zalema z Sicilie. 5 Sicilie geſt welika zemye a drzzi dobrze wuokol puolczztwrta ſtá myl. a lezzit mezi morzem benatſkim a Janowſkim. a ta morze odluczzugí kupeczstwie vyn. S. — 4. czzeftny] poctiwi D — geden] gedni N — zerziwoft B, zuorzywoft M — pro zorzywoft] ſkrz zůriwoſt T. — 5. druhi] druzi BCN, Giny D — trzieti pro nabozeftwie vyn. D — brech] bych S. — 6. poczzitati] wiczitati BN — tu vyn. B — před „Synay“ přid. B: horu — před „hrobu“ přid. S: k. — 8. po- czzeti] poczieti a wycztu BNT, poczieti a weſti C, počitati D — po „ceftu“ přid. S: a — weſti vyn. BCDN (v M jen po straně) — po „zemi“ přid. B: toczizto z Solantu neb z ginich zemi; přid. N: totiz z fſotlantu nebo z ginych zemi; přid. T: totiž z Foytlantu. — 9. huoru C, Hůru T — m. A protozz take: nebo D — frankraych BDMN — Burginide B. — 10. ſkrze lamparti vyn. B. — (10.—11.) a nebo do napule vyn. S. — 11. napule] Neapole BCMN, ne Apole D — před „do Bradis“ přid. CDMN: anebo — do Bradis vyn. B — Prandis CDMN. — 12. Calobori] kalobrij BS, Kalabri CDMN — pulem] pullen BCDN, Polen T — ty vyn. D — kurfij] Turfij T. — 13. w nyemž] w niz C, w nijžto T — rodi] ne- rodij T — před „oftati“ přid. C: tu. — 14. ficilij] Syliczij B — A vyn. BCDNS — v] w CM, vyn. B — ſede M, wſedne T — pluti] puti (!) B. — 15. adryat- czkem B, Adriatikem CMS, Adryanſkem D, Adriadſkem N. — 16. guffel.... na morze vyn. D — guffel] kuffel C, gufelt M. Jnfel T — v marfilij] w marfily C — w Rziemie N — a nebo] a N — Neapoly BCMN. — 17. wſedne T — przigde] y przigde B, y przygede MN — k Sylicij B. XXV. 1. Pietmezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXV C, Pietmiedcytma Capitola D. — 2. o zemie Sylicy B — Sycylſke CDMN — a] o BMN — ktwucy CN — zahradie BCMN. — 3. zkuffugi C. — (4.—5.) o Czeftie .... z Sicilie vyn. B. — 5. po „z Sicilie“ přid. M: kapytola. — 6. Syliczie B — wuokol] wokl (!) B. — 7. odluczzugi] ochiczugi BCMN, ochycuge D, obkličuge T. — 8. witiczku] vyn.
36 17122 Neb mnozi pany a czzeſtny lide po morzi plowu, geden pro zorzy- woft, druhi pro kupeczftwie, trzietí pro nabozêftwie. A ya blech ſwrchu 5 poczzal poczzítati tu ceſtu na Synay k ſwate katherzynye hrobu, a zze kdizz fie odtad wraczugi, tehdy ſye beru do Geruzalema. Protoz chcí opiet zaſie poczzetí ceſtu blizífi weſtí, kteražto z nyžílích zemí wede na horu Synay. A protozz take muozz gietí ſkrze ffrankrich, ſkrze Burgundíj, ſkrze lamparti, ſkrze marſilíj do Janowa anebo do Benatek anebo do 10 napule, do Brâdis, anebo gynadi po morzi gietí; a mozz gietí ſkrze tufíkaníj, ſkrze Calobori, ſkrze pulem a ſkrze ty oftrowi wlaſke, tocziſs ſkrze kurſij, ſkrze Sardinu, w nyemż any had any wlk ſye rodi, any muozz oſtatí, ſkrze ficilij. A ktozz v Benatkach na morzie wſede, ten pluti muſí wzhoru po morzi adriarſke. Il ten necha wlaſke zemye na prawo. a ſlowet to morze 15 guffel. ale ktozz v marſilij, w Janowie, w rzymie anebo w napuli na morze wſede, ten necha wlaſke zemye na lewo, azz przigde k sicilíj. Pretmezczietmy rozdrel prawio Siliczke zemí awždiktwuce zahrady (!), o ha- diech, gimyzto zkuffegi, gfu-li dieti praweho lozze czzili nycz, a o horach ohnywich, o Czeftie do geru- zalema z Sicilie. 5 Sicilie geſt welika zemye a drzzi dobrze wuokol puolczztwrta ſtá myl. a lezzit mezi morzem benatſkim a Janowſkim. a ta morze odluczzugí kupeczstwie vyn. S. — 4. czzeftny] poctiwi D — geden] gedni N — zerziwoft B, zuorzywoft M — pro zorzywoft] ſkrz zůriwoſt T. — 5. druhi] druzi BCN, Giny D — trzieti pro nabozeftwie vyn. D — brech] bych S. — 6. poczzitati] wiczitati BN — tu vyn. B — před „Synay“ přid. B: horu — před „hrobu“ přid. S: k. — 8. po- czzeti] poczieti a wycztu BNT, poczieti a weſti C, počitati D — po „ceftu“ přid. S: a — weſti vyn. BCDN (v M jen po straně) — po „zemi“ přid. B: toczizto z Solantu neb z ginich zemi; přid. N: totiz z fſotlantu nebo z ginych zemi; přid. T: totiž z Foytlantu. — 9. huoru C, Hůru T — m. A protozz take: nebo D — frankraych BDMN — Burginide B. — 10. ſkrze lamparti vyn. B. — (10.—11.) a nebo do napule vyn. S. — 11. napule] Neapole BCMN, ne Apole D — před „do Bradis“ přid. CDMN: anebo — do Bradis vyn. B — Prandis CDMN. — 12. Calobori] kalobrij BS, Kalabri CDMN — pulem] pullen BCDN, Polen T — ty vyn. D — kurfij] Turfij T. — 13. w nyemž] w niz C, w nijžto T — rodi] ne- rodij T — před „oftati“ přid. C: tu. — 14. ficilij] Syliczij B — A vyn. BCDNS — v] w CM, vyn. B — ſede M, wſedne T — pluti] puti (!) B. — 15. adryat- czkem B, Adriatikem CMS, Adryanſkem D, Adriadſkem N. — 16. guffel.... na morze vyn. D — guffel] kuffel C, gufelt M. Jnfel T — v marfilij] w marfily C — w Rziemie N — a nebo] a N — Neapoly BCMN. — 17. wſedne T — przigde] y przigde B, y przygede MN — k Sylicij B. XXV. 1. Pietmezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXV C, Pietmiedcytma Capitola D. — 2. o zemie Sylicy B — Sycylſke CDMN — a] o BMN — ktwucy CN — zahradie BCMN. — 3. zkuffugi C. — (4.—5.) o Czeftie .... z Sicilie vyn. B. — 5. po „z Sicilie“ přid. M: kapytola. — 6. Syliczie B — wuokol] wokl (!) B. — 7. odluczzugi] ochiczugi BCMN, ochycuge D, obkličuge T. — 8. witiczku] vyn.
Strana 37
37 wſficzku wláſku zemí. a gede gedna zatoka z nych, genž geſt gedno oſm mil lamparthſkich wſſirzi a oſahuje kalabri a Sicilij. W ficilij gt mnoho 10 neznamych wieczi, gichžto gynde nenye. Neb tu geſt zahrada, kteražto rozliczne owocze przynaffie, a ta vſtawnye ktwe, zymie y letie, tak zze s gednyech fftiepow owoce beru, a druzi tepruw zkwitagi; a drzewe nežli tí odektwu, azz druzi kwíſtí poczznu.I A tak na každu chwili wzdy nye- kterzi ſſtiepowe ktwu w te zahradie. Take gſu tu hadowe, gimyž zkuſſegi 15 dieti, praweho gfu-lí lozze czzili nycz. Protoz kteríz muž ſwe zzenye ne- dowierzi, ten wezma dietíe gegie a poyma ſuſedi s febu, y poſadí dietíe mezí ty hady; geſt-li pak dietie lozze praweho, hadowe gemu nycz neufſkodie; Pakli geft w cizoložſtwi ſye poczzalo, tehdy gye ynhed do ſmrtí viſtipi. Protož gſu tam zzeny ſſlechetne, acz ne pro boh, ale pro pomſtu. Take 20 geft w Sicilij hora, gefſto ſlowe ethna; ta vſtawiczznye w ſobie horzí, a pla- meny z nye fopczi a nemohu bití vhafſeny. Take gfu w te zemí hory, genž flowu Golíe, a gſu ſedmí myl wzdali, kterežto vſtawnym plamene horzie, a ten plamen ſye w rozhicżne barwy promyenuge, po nychž fie tí lide vmyegi zprawowatí v promyenach powietrzíe, tak zze znagi, kdy zyma, kdy horko, 25 ſucho nebo mokro, Il yaſno nebo mracžno ma biti. A geft tiech hor dewiet, 171b2 a ſlowu take wlkanye, a lezze gedne ſſeſt myl od wlaſke zemye. a lidet tu mnye, zzet geſt to ffigye pekelna, Neb tak welike a ſikarede plameny z ſebe wypufftiegi. 171b1 B, wſſeczku N — gede] gde BCDMNS — ofim B. — 9. lampartczkich D — wzſfirzi C — Syliczij B — w Syliczi B. — (11.—12.) owocze .... beru vyn. D — 11. ktwe] ktwie B, kwetne T — w zymie CS — w letie CS — zze vyn. S. — 12. fſczepow B — owoce vyn. S — zkwitagi] zaktwitagi B, zakwitagi C, wzkwi- tagi N. — 13. odektwu] vyn. B, otektwu MNS, odkwetnau T — azz] a S — kwiefti BMNS. — 14. ficzepowe B — ktwu] kwetnau T — w tey C — zkuſfugi CT. — 15. m. dieti.... lozze: fu ly dieti praweho loze BCDMN. — 16. poyma] puoyma S. — 17. ty vyn. CS — hadowe] hady B. — 18. m. w cizolożftwi ſye poczzalo: w czizolowſtwi (!) poczate B, w czizolozſtwi poczate CDMN, w czizo- lozftwie poczato S, w Cyzoložftwu počato T — vſſczipi B, vſtipie D. — 19. boh] pana boha D, Boha T — pomítu] pomftwu (!) B, Bázeň T. — 20. w Syliczij B — vſtawnye BDN — w ſobie vyn. D — plamenie B, plamenowe DN. — 21. po ,z nye“ přid. N: wzdy — m. nemohu .... vhaffeny: nemož byti vhaſena D — tey C. — 22. Golie] Eolie BDMT — wzdali] wzdeli CN — vſtawnym] vſtawne C. — 23. barwy] plameny D — ti vyn. DM. — 24. w promienach CM — kdy (před „horko“)] nebo BCMNST, anebo D. — 25. tiech vyn. D. — 26. wlkanye] wulkani C, wltanie D, Wlkanye T — m. a lezze gedne: ale ze gedno gt (!) B — gedne] gedno DN — a lidet] A ldet B — tu] te wlafti D. — 27. mnye] za to magi D, mnyegy M — zzet geſt to] ze tu geſti D — to] ta B — pekalna B — Neb] Nebo D — tak vyn. D — ſſkarede] preſkarede D, ſſkaředy N — pla- menie B. — 28. m. wypufftiegi] wipuffczeli, ze nepodobne gt B, wypufftie CD, wy- dawagi a wypuſſtiegi S.
37 wſficzku wláſku zemí. a gede gedna zatoka z nych, genž geſt gedno oſm mil lamparthſkich wſſirzi a oſahuje kalabri a Sicilij. W ficilij gt mnoho 10 neznamych wieczi, gichžto gynde nenye. Neb tu geſt zahrada, kteražto rozliczne owocze przynaffie, a ta vſtawnye ktwe, zymie y letie, tak zze s gednyech fftiepow owoce beru, a druzi tepruw zkwitagi; a drzewe nežli tí odektwu, azz druzi kwíſtí poczznu.I A tak na každu chwili wzdy nye- kterzi ſſtiepowe ktwu w te zahradie. Take gſu tu hadowe, gimyž zkuſſegi 15 dieti, praweho gfu-lí lozze czzili nycz. Protoz kteríz muž ſwe zzenye ne- dowierzi, ten wezma dietíe gegie a poyma ſuſedi s febu, y poſadí dietíe mezí ty hady; geſt-li pak dietie lozze praweho, hadowe gemu nycz neufſkodie; Pakli geft w cizoložſtwi ſye poczzalo, tehdy gye ynhed do ſmrtí viſtipi. Protož gſu tam zzeny ſſlechetne, acz ne pro boh, ale pro pomſtu. Take 20 geft w Sicilij hora, gefſto ſlowe ethna; ta vſtawiczznye w ſobie horzí, a pla- meny z nye fopczi a nemohu bití vhafſeny. Take gfu w te zemí hory, genž flowu Golíe, a gſu ſedmí myl wzdali, kterežto vſtawnym plamene horzie, a ten plamen ſye w rozhicżne barwy promyenuge, po nychž fie tí lide vmyegi zprawowatí v promyenach powietrzíe, tak zze znagi, kdy zyma, kdy horko, 25 ſucho nebo mokro, Il yaſno nebo mracžno ma biti. A geft tiech hor dewiet, 171b2 a ſlowu take wlkanye, a lezze gedne ſſeſt myl od wlaſke zemye. a lidet tu mnye, zzet geſt to ffigye pekelna, Neb tak welike a ſikarede plameny z ſebe wypufftiegi. 171b1 B, wſſeczku N — gede] gde BCDMNS — ofim B. — 9. lampartczkich D — wzſfirzi C — Syliczij B — w Syliczi B. — (11.—12.) owocze .... beru vyn. D — 11. ktwe] ktwie B, kwetne T — w zymie CS — w letie CS — zze vyn. S. — 12. fſczepow B — owoce vyn. S — zkwitagi] zaktwitagi B, zakwitagi C, wzkwi- tagi N. — 13. odektwu] vyn. B, otektwu MNS, odkwetnau T — azz] a S — kwiefti BMNS. — 14. ficzepowe B — ktwu] kwetnau T — w tey C — zkuſfugi CT. — 15. m. dieti.... lozze: fu ly dieti praweho loze BCDMN. — 16. poyma] puoyma S. — 17. ty vyn. CS — hadowe] hady B. — 18. m. w cizolożftwi ſye poczzalo: w czizolowſtwi (!) poczate B, w czizolozſtwi poczate CDMN, w czizo- lozftwie poczato S, w Cyzoložftwu počato T — vſſczipi B, vſtipie D. — 19. boh] pana boha D, Boha T — pomítu] pomftwu (!) B, Bázeň T. — 20. w Syliczij B — vſtawnye BDN — w ſobie vyn. D — plamenie B, plamenowe DN. — 21. po ,z nye“ přid. N: wzdy — m. nemohu .... vhaffeny: nemož byti vhaſena D — tey C. — 22. Golie] Eolie BDMT — wzdali] wzdeli CN — vſtawnym] vſtawne C. — 23. barwy] plameny D — ti vyn. DM. — 24. w promienach CM — kdy (před „horko“)] nebo BCMNST, anebo D. — 25. tiech vyn. D. — 26. wlkanye] wulkani C, wltanie D, Wlkanye T — m. a lezze gedne: ale ze gedno gt (!) B — gedne] gedno DN — a lidet] A ldet B — tu] te wlafti D. — 27. mnye] za to magi D, mnyegy M — zzet geſt to] ze tu geſti D — to] ta B — pekalna B — Neb] Nebo D — tak vyn. D — ſſkarede] preſkarede D, ſſkaředy N — pla- menie B. — 28. m. wypufftiegi] wipuffczeli, ze nepodobne gt B, wypufftie CD, wy- dawagi a wypuſſtiegi S.
Strana 38
38 Sfeftmezczretmy rozdíel prawi ceſtu z Sicilie do Babylonie geducz k fwate katherzynye. 172a1 S Sicilie plowu do gineho oftrowa, genž ſlowe greſſe, a ten geît Ja- nowſkich; Potô do Rziekow; Potô do gedne clauſi nebo brany, gefſto ſlowe 5 Myroicoder; odtud pak do Babilonye, do andera, do duras, gêž geft we- wodſtwie. a tak plowu wſſe po morzi wzhoru azz do Conſtantinopole oſm fet a ofmdefate lampartikich mil, azz do Conftantinopole do Rodu (!) po morzi oſm ſet mil, az (z do) Rodu do Cipru piet ſet myl. Pak z Cipru plowu po morzi do Egiptu nechagicz geruzalema na lewo, a tak prziplowu do 10 Allexandrzie, kdezzto ſwata katherzina ſtata. A tu bil take ſwatí Marek Euwngeliſta vmullczzen, A bilo tielo geho do Benatek przywezeno. W alle- xandrzi geſt kraſny koftel ke czti Swateho Martína vſtaweny, a ſu w nyem obrazowe owſſe bieli, Neb tí pohane chtieli gſu obraz wodu ſmyti tu y gynde, a zze gſu bili vhlem malowany na mnohich myeſtech, v nemohli 15 gſu biti owfſe ſhlazeny. To mieſto Allexandria geſt dobrze trzidceti honow wzdeli a dwadceti wſfyrzi, a gt moczne a vſſlechtile mieſto; a tu pada Nilus, rzieka rayſka, do morze, yakozzto ſwrchu pſano gt; a nalezugi tu w Nilu drzewo, genź flowe aloes, a to geft welmi drahe drzewuo, a roftet w ragi, a geſt k mnohemu lekarzſtwi dobro. Pak z Allexâdrzie beru ſye 20 do Babilonye, kdežto zzoldan bidli; a lezzit take wedle te rzeky Nilus. XXVI. 1. m. Síeftmezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXVI C — Seftmiedcytmy D. — 2. prawi] wypifuge D — m. prawi ceſtu: o ceſtie C- Syliczie B, Sicile N — gducz BC, geduce D — Swatey N. — 3. po „katherzynye“ přid. C: pannie, přid. M: Capitula poczyna ſye takto M. — 4. S] vyn. B, Z N — Syliczie B, Sicile N — gineho] gedno° BD — oftrowu M — greffe BDMNT, kreffe S — po „geft“ přid. D: oftrow. — 5. Potô do Rziekow vyn. BC — nebo brany vyn. B. — 6. Mi- kroyder D, Miroykorder T — pak vyn. BD — wywodftwie D. — 7. Conftantin- (7.—8.) ofm ſet.... azz do Constantinopole vyn. BN. — 8. lampert- puole S. — ſkych M — m. azz do Conftantinopole: A z Conftantinopole CD. — 9. m. azz do Rodu: A z Rodu BCDMNT — azz do Rodu ..... fet myl vyn. S. — 10. Ne- chagice D — po „prziplowu“ přid. S: wſfie po morzi wzhuoru. — 11. po „ſwata" - přid. D: panna — ſtata] ſcziata B, geſt ſtiata C — take vyn. B — ſwate B. 12. Euwangelifta C, Ewangelifta DN — po „geho“ přid. C: odtud. — 13. po „koftel“ přid. MNS: a — ke czti] ku poctiwoſti D — vſtaweney B, vſtawenye M. — 14. owſfe vyn. D — obraz] obrazi BCDMNS — wodu vyn. S — po „ſmyti" přid. BCDMN: y. — 15. po „gynde“ přid. BCDMNS: na mnohych mieítech — po „bili“ přid. BC: na wapnie gefíczie [C: gefftie], přid. DMNS: geftie — vhlem] wlhkem BCDMN — na mnohich myeftech vyn. BCDMNS — y] a S. — 16. trzidcat C. — 17. wzdeli] wzdali S — dwaudcat C — wzffirzi C. — 18. yakozzto ſwrchu pſano gt vyn. B — nalezawagi B, nalezagi CT. — 20. a geft vyn. S — k mnohem (!) B — dobre CDMST — z alexandrye B. — 21. po „lezzit“ přid. D: to mieſto — m. take ... Nilus: tak Nilus ten potok wedle rzeky S — wedle vyn. B — tey C.
38 Sfeftmezczretmy rozdíel prawi ceſtu z Sicilie do Babylonie geducz k fwate katherzynye. 172a1 S Sicilie plowu do gineho oftrowa, genž ſlowe greſſe, a ten geît Ja- nowſkich; Potô do Rziekow; Potô do gedne clauſi nebo brany, gefſto ſlowe 5 Myroicoder; odtud pak do Babilonye, do andera, do duras, gêž geft we- wodſtwie. a tak plowu wſſe po morzi wzhoru azz do Conſtantinopole oſm fet a ofmdefate lampartikich mil, azz do Conftantinopole do Rodu (!) po morzi oſm ſet mil, az (z do) Rodu do Cipru piet ſet myl. Pak z Cipru plowu po morzi do Egiptu nechagicz geruzalema na lewo, a tak prziplowu do 10 Allexandrzie, kdezzto ſwata katherzina ſtata. A tu bil take ſwatí Marek Euwngeliſta vmullczzen, A bilo tielo geho do Benatek przywezeno. W alle- xandrzi geſt kraſny koftel ke czti Swateho Martína vſtaweny, a ſu w nyem obrazowe owſſe bieli, Neb tí pohane chtieli gſu obraz wodu ſmyti tu y gynde, a zze gſu bili vhlem malowany na mnohich myeſtech, v nemohli 15 gſu biti owfſe ſhlazeny. To mieſto Allexandria geſt dobrze trzidceti honow wzdeli a dwadceti wſfyrzi, a gt moczne a vſſlechtile mieſto; a tu pada Nilus, rzieka rayſka, do morze, yakozzto ſwrchu pſano gt; a nalezugi tu w Nilu drzewo, genź flowe aloes, a to geft welmi drahe drzewuo, a roftet w ragi, a geſt k mnohemu lekarzſtwi dobro. Pak z Allexâdrzie beru ſye 20 do Babilonye, kdežto zzoldan bidli; a lezzit take wedle te rzeky Nilus. XXVI. 1. m. Síeftmezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXVI C — Seftmiedcytmy D. — 2. prawi] wypifuge D — m. prawi ceſtu: o ceſtie C- Syliczie B, Sicile N — gducz BC, geduce D — Swatey N. — 3. po „katherzynye“ přid. C: pannie, přid. M: Capitula poczyna ſye takto M. — 4. S] vyn. B, Z N — Syliczie B, Sicile N — gineho] gedno° BD — oftrowu M — greffe BDMNT, kreffe S — po „geft“ přid. D: oftrow. — 5. Potô do Rziekow vyn. BC — nebo brany vyn. B. — 6. Mi- kroyder D, Miroykorder T — pak vyn. BD — wywodftwie D. — 7. Conftantin- (7.—8.) ofm ſet.... azz do Constantinopole vyn. BN. — 8. lampert- puole S. — ſkych M — m. azz do Conftantinopole: A z Conftantinopole CD. — 9. m. azz do Rodu: A z Rodu BCDMNT — azz do Rodu ..... fet myl vyn. S. — 10. Ne- chagice D — po „prziplowu“ přid. S: wſfie po morzi wzhuoru. — 11. po „ſwata" - přid. D: panna — ſtata] ſcziata B, geſt ſtiata C — take vyn. B — ſwate B. 12. Euwangelifta C, Ewangelifta DN — po „geho“ přid. C: odtud. — 13. po „koftel“ přid. MNS: a — ke czti] ku poctiwoſti D — vſtaweney B, vſtawenye M. — 14. owſfe vyn. D — obraz] obrazi BCDMNS — wodu vyn. S — po „ſmyti" přid. BCDMN: y. — 15. po „gynde“ přid. BCDMNS: na mnohych mieítech — po „bili“ přid. BC: na wapnie gefíczie [C: gefftie], přid. DMNS: geftie — vhlem] wlhkem BCDMN — na mnohich myeftech vyn. BCDMNS — y] a S. — 16. trzidcat C. — 17. wzdeli] wzdali S — dwaudcat C — wzffirzi C. — 18. yakozzto ſwrchu pſano gt vyn. B — nalezawagi B, nalezagi CT. — 20. a geft vyn. S — k mnohem (!) B — dobre CDMST — z alexandrye B. — 21. po „lezzit“ přid. D: to mieſto — m. take ... Nilus: tak Nilus ten potok wedle rzeky S — wedle vyn. B — tey C.
Strana 39
39 Sedmmezczietmy rozdíel prawi czeſtu z Babilonye Eglpſke k hrobu ſwate katherzyny. Z Babilonye putugicz k ſwate katherzynye na horu ſynay, muſi 5 giti ſkrze pufît Arabíku po te czeſtíe, gyžto moi zzes wedl geſt ſyny Jſra- helſke z zemye Egipſke, a na te ceſtie gt ſtudníce, kteružto bil Moyzziefs ſwú wlaftny ruku vdíelal, ne tu, kteruž bil z skali prutem vdielal. a ynhed geft potom ſtudnyče, kteražto geſt bila welmí horzka, ale kdizz Moržefs pohrzizil geft w ny gedno drzewo, ynhed sie gt w fladku wodu obratila. 10 Skrze tu pufft putugy po vdoli, w nyemžto geſt dwanaczet ftudnycz. a od toho vdole nenyeť daleko do horí Synay. 172a9 Oſmezczietmy rozdíel prawí czeftí z Babilonye do Synay po morzí rudně a po puſítí. Pakli by kto chtiel gynu czeftu gití z Babilonye na horu Synai, ten 5 by mohl wſieſti na rudne morze. a to geſt zatoka morze welikeho, genž flowe Occeanus. Skrze to morze przewedl bil Moizzeſs lid yſrahelíky fu- chyma nohama, a bilo w tom mieſtie to morze malo czzrweno, a mat w ſobie czzerweny piefſek y kámenye y wymol. A to morze biezzi wedle Arabíke zemye a wedle paleftíníke. a plutí mufí dobrze czztírzi dny po 172b1 10 nyê. a potom wnykna na zemy y puoyde po puffty drzewerzecžene k tomu vdoli, geſſto ſlowe helim, a tady na horu ſynay. a nelze przes tu puſſt XXVII. I. Sedmmiedcytmy D — m. Sedmmezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXVII C. — 2. m. prawi czeſtu: o czeſtie C. — (2.—3.) m. czeftu ... .. kathe- rzyny: o ſuche czeſtie z babilonye do hrobu ſwatey katherzinie B. — 3. po „ka- therzyny“ přid. C: po fuſſe, přid. D: po fuſe takto, přid. M: po fuffye. Sequitur ultra M, přid. N: po fuſe. — 4. putugi (!) D — po „katherzynye“ přid. C: hrobu — huoru C — 5. giti] gieti N — ſkrze vyn. D — puſſcz B, puſti D — tey M — geft vyn. D. — 6. z vyn. B — na tey C. — 7. po „vdielal“ přid. D: Awffak — po „kteruž“ přid. C: geſt — vdielal] vczinil BCDMNST. — 9. pohrzizil] vwrhl BNT. — 10. pufícz B — putugicz C. — (10.—11.) w nyemžto .. . . toho vdole vyn. C. — 10. dwanadſte D, dwanaſte M, dwanadczte S. — 11. do hori] na horu B, od hory C. XXVIII. 1. Oſmezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXVIII C — Oſmezczietmy] Dwadcaty (!) D. — 2. prawi vyn. C — czeſti] o czeſtie B, C, vyn. M, Ceſtu N — m. do: na horu B, na huoru C — po „Synay“ přid. M: a. — 3. m. po puſíti: po puſíczi welike B. — 4. by vyn. N — giti vyn. D — horu vyn. B. — 6. Skrze] Přef D — przewedl] prowedl S. — 7. před „malo“ přid. BCDMNS: ffefti myl wſſirzi [C: wzſſirzi] A to morze gt (podobně T) — czerweno B, czerwene CDMN. — 8. czzerweny] czrwene S — pieſſek y vyn. S — m. y kamenye y] z kamenie a z B — y (před „kamenye“) vyn. C — wymoly D — biezzi] lezi C. — 9. wedle vyn. B. — 10. wnykna] winikna BS — puoyde] poydeſs B — po puffczi B. — 11. tady] tahdy (!) S — na huoru C — po „nelze“ přid. N: geſt — puſſcz B,
39 Sedmmezczietmy rozdíel prawi czeſtu z Babilonye Eglpſke k hrobu ſwate katherzyny. Z Babilonye putugicz k ſwate katherzynye na horu ſynay, muſi 5 giti ſkrze pufît Arabíku po te czeſtíe, gyžto moi zzes wedl geſt ſyny Jſra- helſke z zemye Egipſke, a na te ceſtie gt ſtudníce, kteružto bil Moyzziefs ſwú wlaftny ruku vdíelal, ne tu, kteruž bil z skali prutem vdielal. a ynhed geft potom ſtudnyče, kteražto geſt bila welmí horzka, ale kdizz Moržefs pohrzizil geft w ny gedno drzewo, ynhed sie gt w fladku wodu obratila. 10 Skrze tu pufft putugy po vdoli, w nyemžto geſt dwanaczet ftudnycz. a od toho vdole nenyeť daleko do horí Synay. 172a9 Oſmezczietmy rozdíel prawí czeftí z Babilonye do Synay po morzí rudně a po puſítí. Pakli by kto chtiel gynu czeftu gití z Babilonye na horu Synai, ten 5 by mohl wſieſti na rudne morze. a to geſt zatoka morze welikeho, genž flowe Occeanus. Skrze to morze przewedl bil Moizzeſs lid yſrahelíky fu- chyma nohama, a bilo w tom mieſtie to morze malo czzrweno, a mat w ſobie czzerweny piefſek y kámenye y wymol. A to morze biezzi wedle Arabíke zemye a wedle paleftíníke. a plutí mufí dobrze czztírzi dny po 172b1 10 nyê. a potom wnykna na zemy y puoyde po puffty drzewerzecžene k tomu vdoli, geſſto ſlowe helim, a tady na horu ſynay. a nelze przes tu puſſt XXVII. I. Sedmmiedcytmy D — m. Sedmmezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXVII C. — 2. m. prawi czeſtu: o czeſtie C. — (2.—3.) m. czeftu ... .. kathe- rzyny: o ſuche czeſtie z babilonye do hrobu ſwatey katherzinie B. — 3. po „ka- therzyny“ přid. C: po fuſſe, přid. D: po fuſe takto, přid. M: po fuffye. Sequitur ultra M, přid. N: po fuſe. — 4. putugi (!) D — po „katherzynye“ přid. C: hrobu — huoru C — 5. giti] gieti N — ſkrze vyn. D — puſſcz B, puſti D — tey M — geft vyn. D. — 6. z vyn. B — na tey C. — 7. po „vdielal“ přid. D: Awffak — po „kteruž“ přid. C: geſt — vdielal] vczinil BCDMNST. — 9. pohrzizil] vwrhl BNT. — 10. pufícz B — putugicz C. — (10.—11.) w nyemžto .. . . toho vdole vyn. C. — 10. dwanadſte D, dwanaſte M, dwanadczte S. — 11. do hori] na horu B, od hory C. XXVIII. 1. Oſmezczietmy rozdiel] Tuto B, Kala XXVIII C — Oſmezczietmy] Dwadcaty (!) D. — 2. prawi vyn. C — czeſti] o czeſtie B, C, vyn. M, Ceſtu N — m. do: na horu B, na huoru C — po „Synay“ přid. M: a. — 3. m. po puſíti: po puſíczi welike B. — 4. by vyn. N — giti vyn. D — horu vyn. B. — 6. Skrze] Přef D — przewedl] prowedl S. — 7. před „malo“ přid. BCDMNS: ffefti myl wſſirzi [C: wzſſirzi] A to morze gt (podobně T) — czerweno B, czerwene CDMN. — 8. czzerweny] czrwene S — pieſſek y vyn. S — m. y kamenye y] z kamenie a z B — y (před „kamenye“) vyn. C — wymoly D — biezzi] lezi C. — 9. wedle vyn. B. — 10. wnykna] winikna BS — puoyde] poydeſs B — po puffczi B. — 11. tady] tahdy (!) S — na huoru C — po „nelze“ přid. N: geſt — puſſcz B,
Strana 40
40 yzzadnemu na kony geti, nebo potrzeby nenye; a protozz gedu na wel- bludiech, neb ti tu magi ſwoy obrok, toczifs male wietwiczky a liſtíe ſtro- mowe a ſfipkowe a mech a krzowie, a mohu trwati dobrze trzi dny bez pitie. Protož kdiž ſye napigi, potom za trzi dny nedbagi. A ktož tady 15 gede, muſi s febu neſti ztrawu na welbludyech. a z Babilonye do hory finay geft dobrze míl (!) dny putí. Dewatymezczietmy rozdrel prawi o horze Synay, o klaffterze mnychowem, o hrobie ſwate katherzyny, o lampach, gymyžto (!) ptaczí oley przynafíeg1. 172b2 Synay ta hora flowe puſtyna Synay. a na te horze ſtogí nabożny 5 klaffter mnychowi, v nyehožto ſu wrata zzelezna pro zwierz, genzz tady blezzi, aby gim neſſkodila. a mnyſſe gſu tu z z arabíke (!) zemye. a geſt tu weliky Conwent, toczzífíto zbor, a gſu ti mnyffie yako pu jítennyczi, neb nepigi wína leczz na welike hody. a gſu welmi nabozzny bidlecze welmi twrdye a ſkrowny v pití a w gedeny, a zzywie ſye naywiecze owo- 10 czem, klím a olege a datily, a tu geſt ſwate katherzyny koftel, w nyêz welmi mnoho lamp vſtawnye horzi, neb magi olege k tomu doſti od zwlafſtie bozzie miloſtí; Neb na kazzdy rok w urcżeny czzas przileczugi tam holubowe a mnoho gynych ptakow, a každy z nych przineſe rato- leftku olywowu ſ doſpielim owoczem a ſ tiemy pupenky w ſwich vſtech, 15 a letye tam yako na put, a kazzdí polozzi w tô koſtele swu ratoleſt yako pufíti CS. — 12. nižadnev C — nebo] neb BOM — po „nebo“ přid. BDN: gym tu, přid. CM: gim — potrzebie BMS — po „potrzeby“ přid. CM: tu. — 13. totiz CMNS — wietwieczko B. — 14. krzowie] kořene D — trwati] trati BMN — dobrze vyn. C. — 15. Protoż vyn. B — m. Protož kdiž ſye napigi] Nebo welblud ſe napige gednu D, Nebo když ſe Welblaud gednau napige T — m. napigi]: gednu napigie B — potom za trzi dny nedbagi vyn. B — netbagi C, nedba DT. — 16. gede] gedu D — mufi] mufegit D — welbludu BN — do hory] na horu BD. — 17. m. mil] XX BON, dwadceti DMS, dewadefáte T — puti] pluti S. XXIX. 1. Dewatymedcytmy D — Dewatymezczietmy rozdiel] vyn. B, Kala XXIX C. — 2. prawi vyn. BC. — 3. gymyżto] k nimzto C, gimžto take D, gymzto MN. — (3.—4.) m. gymyžto .. . . przynafſegi: a olegi B. — 5. puſſczina B, puftotina S — na tey C. — 6. po „klaffter“ přid. DM: A — tady] tudy C. — 7. z vyn. BCDMN — z z arabſke] za (!) Arabſke S — zemi S. — 8. toczzifſto — zbor vyn. C — mniffy N — yako vyn. N. — 9. weliky B — bidlecz BN. 10. welmi] prewelmi D — ſkrownie BN — w piti CD — m. zzywie ſye] fu ziwy B — naywietce C — owotcem C. — 11. dactilli C, Daktyli T — m. a tu] Na te horze B. — 12. welmi] vyn. B, geft D — m. vſtawnye horzi]: vſtawičnie hořicych D. — (12.—13.) m. od zwlafftie]: ot zwlaffczie B, a to z zwlafſtme C. zwlafftie ot S. — 13. zwlafftie vyn. DM — na vyn. B — rok vyn. C — po „w urcženy“ přid. S: rok a — prziletugi BCN. — 14. holubice C, holubkowe D. — 15. owo- tcem CS. — 16. paut C — po „w 10“ přid. B: w. — 17. m. „za obiet“] na put
40 yzzadnemu na kony geti, nebo potrzeby nenye; a protozz gedu na wel- bludiech, neb ti tu magi ſwoy obrok, toczifs male wietwiczky a liſtíe ſtro- mowe a ſfipkowe a mech a krzowie, a mohu trwati dobrze trzi dny bez pitie. Protož kdiž ſye napigi, potom za trzi dny nedbagi. A ktož tady 15 gede, muſi s febu neſti ztrawu na welbludyech. a z Babilonye do hory finay geft dobrze míl (!) dny putí. Dewatymezczietmy rozdrel prawi o horze Synay, o klaffterze mnychowem, o hrobie ſwate katherzyny, o lampach, gymyžto (!) ptaczí oley przynafíeg1. 172b2 Synay ta hora flowe puſtyna Synay. a na te horze ſtogí nabożny 5 klaffter mnychowi, v nyehožto ſu wrata zzelezna pro zwierz, genzz tady blezzi, aby gim neſſkodila. a mnyſſe gſu tu z z arabíke (!) zemye. a geſt tu weliky Conwent, toczzífíto zbor, a gſu ti mnyffie yako pu jítennyczi, neb nepigi wína leczz na welike hody. a gſu welmi nabozzny bidlecze welmi twrdye a ſkrowny v pití a w gedeny, a zzywie ſye naywiecze owo- 10 czem, klím a olege a datily, a tu geſt ſwate katherzyny koftel, w nyêz welmi mnoho lamp vſtawnye horzi, neb magi olege k tomu doſti od zwlafſtie bozzie miloſtí; Neb na kazzdy rok w urcżeny czzas przileczugi tam holubowe a mnoho gynych ptakow, a každy z nych przineſe rato- leftku olywowu ſ doſpielim owoczem a ſ tiemy pupenky w ſwich vſtech, 15 a letye tam yako na put, a kazzdí polozzi w tô koſtele swu ratoleſt yako pufíti CS. — 12. nižadnev C — nebo] neb BOM — po „nebo“ přid. BDN: gym tu, přid. CM: gim — potrzebie BMS — po „potrzeby“ přid. CM: tu. — 13. totiz CMNS — wietwieczko B. — 14. krzowie] kořene D — trwati] trati BMN — dobrze vyn. C. — 15. Protoż vyn. B — m. Protož kdiž ſye napigi] Nebo welblud ſe napige gednu D, Nebo když ſe Welblaud gednau napige T — m. napigi]: gednu napigie B — potom za trzi dny nedbagi vyn. B — netbagi C, nedba DT. — 16. gede] gedu D — mufi] mufegit D — welbludu BN — do hory] na horu BD. — 17. m. mil] XX BON, dwadceti DMS, dewadefáte T — puti] pluti S. XXIX. 1. Dewatymedcytmy D — Dewatymezczietmy rozdiel] vyn. B, Kala XXIX C. — 2. prawi vyn. BC. — 3. gymyżto] k nimzto C, gimžto take D, gymzto MN. — (3.—4.) m. gymyžto .. . . przynafſegi: a olegi B. — 5. puſſczina B, puftotina S — na tey C. — 6. po „klaffter“ přid. DM: A — tady] tudy C. — 7. z vyn. BCDMN — z z arabſke] za (!) Arabſke S — zemi S. — 8. toczzifſto — zbor vyn. C — mniffy N — yako vyn. N. — 9. weliky B — bidlecz BN. 10. welmi] prewelmi D — ſkrownie BN — w piti CD — m. zzywie ſye] fu ziwy B — naywietce C — owotcem C. — 11. dactilli C, Daktyli T — m. a tu] Na te horze B. — 12. welmi] vyn. B, geft D — m. vſtawnye horzi]: vſtawičnie hořicych D. — (12.—13.) m. od zwlafftie]: ot zwlaffczie B, a to z zwlafſtme C. zwlafftie ot S. — 13. zwlafftie vyn. DM — na vyn. B — rok vyn. C — po „w urcženy“ přid. S: rok a — prziletugi BCN. — 14. holubice C, holubkowe D. — 15. owo- tcem CS. — 16. paut C — po „w 10“ přid. B: w. — 17. m. „za obiet“] na put
Strana 41
41 za oblet; a pak muffegi z toho oley dielatí; a bywa geho doftí k tyem lampâ. A ponyewadž tu doſtoynu pannu nawfſtyewugy ptaczi a cztie, owſſem geſt hodne, aby gi lide nawfſtiewowali a cztili gy. Trzidcatí rozdrel prawi o tom mieſtre, kdezz pan buoh zgewil ſie geſt Moyzzeffowi we krzi ohnywem, a kterak z koſti fwate katherzyny oley pochazye et cetera. Za tiem koſtelem gt to mieſto, kdežto Moil zziefs widiel geft kerz 173a1 horziece a ſlifſel z nyeho boha mluwiece. A kdyz mnyſſe ſwrchupſany k tomu mieſtu gdu, tehda gdu boſi s nabozzenſtwym. Protože bil pan buoh z toho krze rzekl k Moyzzeſfowi: Zug obuwi twe s noh twich, neb mieſto, na nyemzto ſtogiſs, ſwata zemye geſt. A nazywagi ti mnyſſe to míeſto 10 Bezeel, genz wzny ftien boži, Neb buoh, genz geft ohen wieczny, w uohnywe ſye twarnofti vkazal, yako ftyenem ſwím ſe oznamil. A wedle oltarze wiecżeho ſtupnyow (!) wyffe, tu geſt hrob z alabaftru wytefany, kdežto ſwate katherziny koftí lezzie. a kdyzz tí knyezze putnykom ſwatoſt po- kazugi, tehda ſtrzebrnu rafigi koſti ſwate katherzyny potru, zze ſye ynhed 15 z nych oley vkazze anebo wypotí; a ten oley gt malo kalnyegi nežli bal- famowy anebo gyny oley. A pak toho olege dawagi pocztywy putnykom za weliki dar y pocztu. a potô vkazugi ſwate katherzyny hlawu a to platno, w nyêż bilo obwynuto tielo gegie a w nyem neſeno ot andielow z allexandrzie na holdru ſynay y pochowano; a geſtit to platno y dnefſny 173a2 20 den krwawe. a potom vkazugi ten kerz, genž geſt horzel, a buoh z nyeho 5 a za obyczey B — muſfegi] mnyffie BN — po „muſſegi“ přid. C: mniſfie — die- lagie BN. — 18. po „pannu“ přid. BN: ſwatu — nawfſcziewugi B. — 19. nawfftie- wowali a cztili gy vyn. B. XXX. 1. Trzidcati rozdiel] vyn. B, Kala XXX C. — 2. prawi vyn. BC — ktez B — pan vyn. CN. — 4. po „pochazye“ přid. B: mnozftwi, přid. D: kteryzto Oleg mnohe neduhy vzdrawuge tuto, kdez ſtogi pſano. — 5. po „Za tiem“ přid. B: mieſtem totizto — to vyn. C. — 6. horzieczi B, horzicy CD — flyffal CMNS — před „boha“ přid. B: pana — m. „mluwiece“] an z nieho mluwi D — po „kdyz“ přid. D: ti — mnyeffe M — ſwrchupfany vyn. D. — 7. tehda gdu vyn. S — m. bofi s nabozzenſtwym] boſſyma nohama, A to ſ welikym nabozenſtwim D — bofi bofýma nohama T. — 8. Zug] szug CMN — obuw BD — twe vyn. BD. — 9. na nyemzto ſtogifs vyn. D — naziwa (!) C, nazewagy M. — 10. Bezel BN, Bethel De — wzny] flowe S — po „wzny“ přid. C: yakozto — genz vyn. S — w uohnywe w ohniwe BCD, a ohniwe S. — 11. vkazaw BCDN. — 12. wietczieho BCDNS wyetffyeho M — před „ſtupnyow“ přid. BCDMNS: trzi — ftupnyew M — wyffe zwiſſy BD — alobaſtru B — z alabaftru vyn. S. — (13.—14.) vkazugi BD — 14. ſtrzibrnu N. — po „katherzyny“ přid. BCDMNS: malo — fye vyn. M — ynhed vyn. B. — 15. nebo vyn. D — wypotie ſe D — kalnieyffie B, kalněgíſý T. — 18. obynuto BDMST — „a“ vyn. CDM — w niemz C — angelow BCDMN. — 19. před „dneffny“ přid. CD: po. — 20. krwawo BCMN — horzal CDNST, horzyal
41 za oblet; a pak muffegi z toho oley dielatí; a bywa geho doftí k tyem lampâ. A ponyewadž tu doſtoynu pannu nawfſtyewugy ptaczi a cztie, owſſem geſt hodne, aby gi lide nawfſtiewowali a cztili gy. Trzidcatí rozdrel prawi o tom mieſtre, kdezz pan buoh zgewil ſie geſt Moyzzeffowi we krzi ohnywem, a kterak z koſti fwate katherzyny oley pochazye et cetera. Za tiem koſtelem gt to mieſto, kdežto Moil zziefs widiel geft kerz 173a1 horziece a ſlifſel z nyeho boha mluwiece. A kdyz mnyſſe ſwrchupſany k tomu mieſtu gdu, tehda gdu boſi s nabozzenſtwym. Protože bil pan buoh z toho krze rzekl k Moyzzeſfowi: Zug obuwi twe s noh twich, neb mieſto, na nyemzto ſtogiſs, ſwata zemye geſt. A nazywagi ti mnyſſe to míeſto 10 Bezeel, genz wzny ftien boži, Neb buoh, genz geft ohen wieczny, w uohnywe ſye twarnofti vkazal, yako ftyenem ſwím ſe oznamil. A wedle oltarze wiecżeho ſtupnyow (!) wyffe, tu geſt hrob z alabaftru wytefany, kdežto ſwate katherziny koftí lezzie. a kdyzz tí knyezze putnykom ſwatoſt po- kazugi, tehda ſtrzebrnu rafigi koſti ſwate katherzyny potru, zze ſye ynhed 15 z nych oley vkazze anebo wypotí; a ten oley gt malo kalnyegi nežli bal- famowy anebo gyny oley. A pak toho olege dawagi pocztywy putnykom za weliki dar y pocztu. a potô vkazugi ſwate katherzyny hlawu a to platno, w nyêż bilo obwynuto tielo gegie a w nyem neſeno ot andielow z allexandrzie na holdru ſynay y pochowano; a geſtit to platno y dnefſny 173a2 20 den krwawe. a potom vkazugi ten kerz, genž geſt horzel, a buoh z nyeho 5 a za obyczey B — muſfegi] mnyffie BN — po „muſſegi“ přid. C: mniſfie — die- lagie BN. — 18. po „pannu“ přid. BN: ſwatu — nawfſcziewugi B. — 19. nawfftie- wowali a cztili gy vyn. B. XXX. 1. Trzidcati rozdiel] vyn. B, Kala XXX C. — 2. prawi vyn. BC — ktez B — pan vyn. CN. — 4. po „pochazye“ přid. B: mnozftwi, přid. D: kteryzto Oleg mnohe neduhy vzdrawuge tuto, kdez ſtogi pſano. — 5. po „Za tiem“ přid. B: mieſtem totizto — to vyn. C. — 6. horzieczi B, horzicy CD — flyffal CMNS — před „boha“ přid. B: pana — m. „mluwiece“] an z nieho mluwi D — po „kdyz“ přid. D: ti — mnyeffe M — ſwrchupfany vyn. D. — 7. tehda gdu vyn. S — m. bofi s nabozzenſtwym] boſſyma nohama, A to ſ welikym nabozenſtwim D — bofi bofýma nohama T. — 8. Zug] szug CMN — obuw BD — twe vyn. BD. — 9. na nyemzto ſtogifs vyn. D — naziwa (!) C, nazewagy M. — 10. Bezel BN, Bethel De — wzny] flowe S — po „wzny“ přid. C: yakozto — genz vyn. S — w uohnywe w ohniwe BCD, a ohniwe S. — 11. vkazaw BCDN. — 12. wietczieho BCDNS wyetffyeho M — před „ſtupnyow“ přid. BCDMNS: trzi — ftupnyew M — wyffe zwiſſy BD — alobaſtru B — z alabaftru vyn. S. — (13.—14.) vkazugi BD — 14. ſtrzibrnu N. — po „katherzyny“ přid. BCDMNS: malo — fye vyn. M — ynhed vyn. B. — 15. nebo vyn. D — wypotie ſe D — kalnieyffie B, kalněgíſý T. — 18. obynuto BDMST — „a“ vyn. CDM — w niemz C — angelow BCDMN. — 19. před „dneffny“ přid. CD: po. — 20. krwawo BCMN — horzal CDNST, horzyal
Strana 42
42 k Moyzzeffowi mluwil; a gefftiet trwa any zahyne. a potom vkazugi mnoho gyne ſwatoſti, kteružto ya ſem cžaſto widal. 173b1 Trzidcaty (!) rozdrel prawi, kterak vhaffenye lampy oznamuge imrt knyeze y hodnoft y nehodnoft geho, a kterak fye zgewi, kto ma na vmrleho knyeze mieſto wſtupiti, a zze yzzadna mucha any ktera neczzífta zzyžala 5 mož w tom klaffterze oftaty. Sluffie wiedieti, zze w tom klafſterze nebo w koftele, w nyemžto lezzi tielo ſwate katherziny, wiſi mnoho lamp neb ſwietedlnycz, neb kazzdy knyez ma ſwu wlaſtny lampu. a když ktery z nych nemoczen bude a ma w te nemoczi vmrzieti, tehda geho lampa mdle vſtawnye w ſwem ſwietle, 10 a když on vmrze, tehda ona vhaſne. a yakž gyneho zwole na mieſto geho, ynhed ta lampa fama fie zaſwieti. Paklí ten zwoleny geft nehodny, tehdy oſtane tak zhaſſena. Druhdy take, když magi prelata ſobye II zwoliti, tehda bozzim zgednaním naleznu gmeno napſano na oltarzi toho, kohož magí woliti. a to fie dyege we míſie; A ten, ktož miſi ſluzzi, ten to gmeno 15 przecżta gynym bratrom powie. a tot ſem dawno bil ſlichal prawiece, a ya ſem tazal o to mnychow, bilo-li by to tak. ale nechtielí gſu mí toho dluho powyedieti, azz ſem gim rzekl, zze dywowe bozzi nemagi zatageny biti, neb geho dywowe gſu ſwiedeczſtwie geho moczi, yakož pſano ftogi w zzaltarzi: Dywna ſwiedeczſtwye twa, hoſpodine. Tehda ony odpowie- 20 M — před „buoh“ přid. BD: pan. — 21. gefſczet B — po „gefftiet“ přid. D: ten križ (!) y podnes — trwa] tra BMN — any] anizt C — any zahyne] A nikdy ne- zhyne D — mnohe D. — 22. po „ſwatoſti“, přid. B: Amen — kteružto... . . widal vyn. B — kteružto] kterez D — cžafto vyn. S. XXXI. 1. Trzidcaty rozdiel] Tuto B, Kala XXXI C — po „Trzidcaty přid. D: prwni, přid. MN: prwy. — 2. prawi vyn. C — vhaſſne (!) B, vhaſſene DM — oznamugi BD. — 3. geho vyn. C. — 5. nizadna CD — neczziſta vyn. B — zuzala B. — 6. muoze C, nemož D — w tom klaffterze vyn. B — po „kla- fſterze“ přid. D: byti ani take w niem — oſtaty] zuoſtati C, zoftati D, oſta- nuty M. — 7. klaffterze nebo w koſtele] koſtele nebo Klafſterze B — neboli C. — 8. neb ſwietedlnycz vyn. B — ſwyetydlnycz MN. — 9. wlaſtny] zwlafſtni BONT, ſwlafftny M — a (před „když“) vyn. C — z nych vyn. S. — 10. w tey C. — 11. po „ona“ prid. B: take — m. na mieſto geho: na to mieſto, Bude lit hodny D. 12. zaſwieti] ofwieti D. — (12.—13.) m. tehdy .. . . zhaſſena: Tehda ta lampa zoſtane zhaſſena D. — 13. zhaſſene S — prelata] Pilata (!) N, prelaty S — woliti BNT. — 14. m. gmeno napſano: gineho napſana gmeno C — kohož] kooz B. — 15. a to fie dyege we mífie vyn. C — flauzi C. — 16. po „przecžta“ přid. D: y powie — gynym vyn. N — bratrziem B, bratrzim CDT — tot ſem] to fam (!) D — bil vyn. S — prawiecz BCDMS, prawicz N. — 17. před „mnychow“ přid. D: tiech — o to] ot S — to (před „tak“) vyn. N. — 18. bozzi] geho — zataginy N. tageny S. — 20. swiedeczftwye] diela B — Tehda] Tehdy mi C — odpowiedieli
42 k Moyzzeffowi mluwil; a gefftiet trwa any zahyne. a potom vkazugi mnoho gyne ſwatoſti, kteružto ya ſem cžaſto widal. 173b1 Trzidcaty (!) rozdrel prawi, kterak vhaffenye lampy oznamuge imrt knyeze y hodnoft y nehodnoft geho, a kterak fye zgewi, kto ma na vmrleho knyeze mieſto wſtupiti, a zze yzzadna mucha any ktera neczzífta zzyžala 5 mož w tom klaffterze oftaty. Sluffie wiedieti, zze w tom klafſterze nebo w koftele, w nyemžto lezzi tielo ſwate katherziny, wiſi mnoho lamp neb ſwietedlnycz, neb kazzdy knyez ma ſwu wlaſtny lampu. a když ktery z nych nemoczen bude a ma w te nemoczi vmrzieti, tehda geho lampa mdle vſtawnye w ſwem ſwietle, 10 a když on vmrze, tehda ona vhaſne. a yakž gyneho zwole na mieſto geho, ynhed ta lampa fama fie zaſwieti. Paklí ten zwoleny geft nehodny, tehdy oſtane tak zhaſſena. Druhdy take, když magi prelata ſobye II zwoliti, tehda bozzim zgednaním naleznu gmeno napſano na oltarzi toho, kohož magí woliti. a to fie dyege we míſie; A ten, ktož miſi ſluzzi, ten to gmeno 15 przecżta gynym bratrom powie. a tot ſem dawno bil ſlichal prawiece, a ya ſem tazal o to mnychow, bilo-li by to tak. ale nechtielí gſu mí toho dluho powyedieti, azz ſem gim rzekl, zze dywowe bozzi nemagi zatageny biti, neb geho dywowe gſu ſwiedeczſtwie geho moczi, yakož pſano ftogi w zzaltarzi: Dywna ſwiedeczſtwye twa, hoſpodine. Tehda ony odpowie- 20 M — před „buoh“ přid. BD: pan. — 21. gefſczet B — po „gefftiet“ přid. D: ten križ (!) y podnes — trwa] tra BMN — any] anizt C — any zahyne] A nikdy ne- zhyne D — mnohe D. — 22. po „ſwatoſti“, přid. B: Amen — kteružto... . . widal vyn. B — kteružto] kterez D — cžafto vyn. S. XXXI. 1. Trzidcaty rozdiel] Tuto B, Kala XXXI C — po „Trzidcaty přid. D: prwni, přid. MN: prwy. — 2. prawi vyn. C — vhaſſne (!) B, vhaſſene DM — oznamugi BD. — 3. geho vyn. C. — 5. nizadna CD — neczziſta vyn. B — zuzala B. — 6. muoze C, nemož D — w tom klaffterze vyn. B — po „kla- fſterze“ přid. D: byti ani take w niem — oſtaty] zuoſtati C, zoftati D, oſta- nuty M. — 7. klaffterze nebo w koſtele] koſtele nebo Klafſterze B — neboli C. — 8. neb ſwietedlnycz vyn. B — ſwyetydlnycz MN. — 9. wlaſtny] zwlafſtni BONT, ſwlafftny M — a (před „když“) vyn. C — z nych vyn. S. — 10. w tey C. — 11. po „ona“ prid. B: take — m. na mieſto geho: na to mieſto, Bude lit hodny D. 12. zaſwieti] ofwieti D. — (12.—13.) m. tehdy .. . . zhaſſena: Tehda ta lampa zoſtane zhaſſena D. — 13. zhaſſene S — prelata] Pilata (!) N, prelaty S — woliti BNT. — 14. m. gmeno napſano: gineho napſana gmeno C — kohož] kooz B. — 15. a to fie dyege we mífie vyn. C — flauzi C. — 16. po „przecžta“ přid. D: y powie — gynym vyn. N — bratrziem B, bratrzim CDT — tot ſem] to fam (!) D — bil vyn. S — prawiecz BCDMS, prawicz N. — 17. před „mnychow“ přid. D: tiech — o to] ot S — to (před „tak“) vyn. N. — 18. bozzi] geho — zataginy N. tageny S. — 20. swiedeczftwye] diela B — Tehda] Tehdy mi C — odpowiedieli
Strana 43
43 diechu, zze ſye geſt to czzaſto ſtalo. a nycz gyneho nemohl ſem od nych myetí. A tu gt take mnoho gynych dywow w tom koftele, zze do nyeho nemuož vzzadna mucha any ktera neczziſtá zzizzala any zwierz wgití any vítawnye (!), genž k tomu prziſluffie, kakzz kolí gt tyech wieczi przeliſs 25 mnoho w te puſſti. A ony prawie, zze ſye to ſtalo zwlafſtny obyczzegem a bozzim zpoſobe, neb z dawna w tom klaſſterze bilo geſt tak mnoho much a gynych zzyžel nellezzítich, zze mnyííie nemohlí tu oſtati, zze gfú 173b2 ſie muſili odtud wybrati. A kdiž ſye odtad brachu, zgewi ſye gim matka bozzie a kazze ſie gim zaſie wratiti. A potom azz do dneſſnyeho dne 30 yzzadna takaż zzizzala wiecz gím nefſkodyla. Trzidcati a druhy rozdiel prawi o ſtudnyczi Moyzzeſſowre, a o Eliaffowre a o Morzzeſſowie kaple, a w tômíeftíe, kdež buohdal przikazanye Moyzzeffowi, a zze nelezzi na temzz wrchu tielo Swatelkatherzyny (!) et cetera. Przed toho klafſtera wrati geſt gedna ſtudnyce, kteružto vczzinil gt Moyzziefs, když bil božim zgednanim a rozkazaním vderzil w ſkalu, a ynhed ſye wyrzynuli wody walne. a wedle te ſtudnyce fu ftupnyowe vdielany, po nychž gdu na horu ſynai. A kdyzz wzhoru gdu, tu naleznu 10 koftel, kdežto matka bozzie bila ſye mnychom vkazala a przikazala ſie- gim zaſie wratiti. A malo wyſſe gduce tu geſt kapla Eliafſowa proroka, 5 fu D. otpowiediechu M. — 21. ftalo] ſtawalo S — a (před „nycz“) vyn. BDN. — 22. A vyn. BDN — gynych vyn. D. — 23. nemuoze C — nizadna C — po „vzzadna“ přid. M: ktera — maucha C — ktera vyn. MN — žižela D — před „zwierz“ přid. C: ktera — wgiti] gyty M. — (24.—25.) m. any vîtawnye .. . w te pufft: ani ktera wiecz, genz geft gie mnoho przielis na puffti te S — any vfraw- nye . . . . w te puſſti vyn. D. — 24. vſtavnye] w ſtawenie BON — kakzzkoli] kterakzkoli N. — 25. mnoho vyn. MN — w tey C — po „ony“ přid. S: to — po „sye“ přid. C: geft, přid. D: geſti — to vyn. S — zwlafſczim B, zwlaſtim D — obyczzegem a vyn. B. — 26. zpoſobě] zpoſobenim D — neb z dawna] ne nedawno S — klaffterze] koftele D — tak vyn. D. — 27. zizal BCDMNST — neczifftech B — tu] fu tam D — zoſtati D. — 28. muffiely BCD — po „mufili“ přid. B: prycz — odtud] tam D — wybrati] brati D — m. ſye odtad brachu] odtud gi- dechu D. — 29. kaza BCDMNS. — 30. zadna C — takaž] taka B, takowa C, vyn. D — zzízzala vyn. B, zizela D — wiece CD — m. wiecz gim nefſkodyla: nenie gimz by ſſkodila wiecze S — po „wiecz“ přid. D: gest — nevſkodila D. XXXII. 1. Trzidcati .. .. rozdiel] vyn. B, Kala XXXII C. — 2. prawi vyn. BC — a o Eliaffowie vyn. C. — (3.—5.) a o Moizzeffowie kaple ... lkatherzyny vyn. B. — 3. w 1ô] o tom MN. — 4. nelezzi] nalezli (!) C, lezi (!) D. — 5. před „wrchu“ přid. C: mieſtie — m. Ikatherzyny etc.: katheriny yakozto Moyżieffowi geſt tu na te hoře zakon wydan D — m. ,etc.“: Capytola M. — 6. kteruozto B, kteruz CN. — 7. gt vyn. D — a rozkazanim vyn. B. — 8. ſye wyrzynuli] fu fe wypryſtili D — walny S — ſtupnyewe M. — 9. vdielany] wzdielani BMNT, wy- dielani C, zdielam D, wdielan S — huoru C — wzhoru] na horu D. — 11. wratiti]
43 diechu, zze ſye geſt to czzaſto ſtalo. a nycz gyneho nemohl ſem od nych myetí. A tu gt take mnoho gynych dywow w tom koftele, zze do nyeho nemuož vzzadna mucha any ktera neczziſtá zzizzala any zwierz wgití any vítawnye (!), genž k tomu prziſluffie, kakzz kolí gt tyech wieczi przeliſs 25 mnoho w te puſſti. A ony prawie, zze ſye to ſtalo zwlafſtny obyczzegem a bozzim zpoſobe, neb z dawna w tom klaſſterze bilo geſt tak mnoho much a gynych zzyžel nellezzítich, zze mnyííie nemohlí tu oſtati, zze gfú 173b2 ſie muſili odtud wybrati. A kdiž ſye odtad brachu, zgewi ſye gim matka bozzie a kazze ſie gim zaſie wratiti. A potom azz do dneſſnyeho dne 30 yzzadna takaż zzizzala wiecz gím nefſkodyla. Trzidcati a druhy rozdiel prawi o ſtudnyczi Moyzzeſſowre, a o Eliaffowre a o Morzzeſſowie kaple, a w tômíeftíe, kdež buohdal przikazanye Moyzzeffowi, a zze nelezzi na temzz wrchu tielo Swatelkatherzyny (!) et cetera. Przed toho klafſtera wrati geſt gedna ſtudnyce, kteružto vczzinil gt Moyzziefs, když bil božim zgednanim a rozkazaním vderzil w ſkalu, a ynhed ſye wyrzynuli wody walne. a wedle te ſtudnyce fu ftupnyowe vdielany, po nychž gdu na horu ſynai. A kdyzz wzhoru gdu, tu naleznu 10 koftel, kdežto matka bozzie bila ſye mnychom vkazala a przikazala ſie- gim zaſie wratiti. A malo wyſſe gduce tu geſt kapla Eliafſowa proroka, 5 fu D. otpowiediechu M. — 21. ftalo] ſtawalo S — a (před „nycz“) vyn. BDN. — 22. A vyn. BDN — gynych vyn. D. — 23. nemuoze C — nizadna C — po „vzzadna“ přid. M: ktera — maucha C — ktera vyn. MN — žižela D — před „zwierz“ přid. C: ktera — wgiti] gyty M. — (24.—25.) m. any vîtawnye .. . w te pufft: ani ktera wiecz, genz geft gie mnoho przielis na puffti te S — any vfraw- nye . . . . w te puſſti vyn. D. — 24. vſtavnye] w ſtawenie BON — kakzzkoli] kterakzkoli N. — 25. mnoho vyn. MN — w tey C — po „ony“ přid. S: to — po „sye“ přid. C: geft, přid. D: geſti — to vyn. S — zwlafſczim B, zwlaſtim D — obyczzegem a vyn. B. — 26. zpoſobě] zpoſobenim D — neb z dawna] ne nedawno S — klaffterze] koftele D — tak vyn. D. — 27. zizal BCDMNST — neczifftech B — tu] fu tam D — zoſtati D. — 28. muffiely BCD — po „mufili“ přid. B: prycz — odtud] tam D — wybrati] brati D — m. ſye odtad brachu] odtud gi- dechu D. — 29. kaza BCDMNS. — 30. zadna C — takaž] taka B, takowa C, vyn. D — zzízzala vyn. B, zizela D — wiece CD — m. wiecz gim nefſkodyla: nenie gimz by ſſkodila wiecze S — po „wiecz“ přid. D: gest — nevſkodila D. XXXII. 1. Trzidcati .. .. rozdiel] vyn. B, Kala XXXII C. — 2. prawi vyn. BC — a o Eliaffowie vyn. C. — (3.—5.) a o Moizzeffowie kaple ... lkatherzyny vyn. B. — 3. w 1ô] o tom MN. — 4. nelezzi] nalezli (!) C, lezi (!) D. — 5. před „wrchu“ přid. C: mieſtie — m. Ikatherzyny etc.: katheriny yakozto Moyżieffowi geſt tu na te hoře zakon wydan D — m. ,etc.“: Capytola M. — 6. kteruozto B, kteruz CN. — 7. gt vyn. D — a rozkazanim vyn. B. — 8. ſye wyrzynuli] fu fe wypryſtili D — walny S — ſtupnyewe M. — 9. vdielany] wzdielani BMNT, wy- dielani C, zdielam D, wdielan S — huoru C — wzhoru] na horu D. — 11. wratiti]
Strana 44
44 174a2 a to mieſto ſlowe oreb, a malo nad tyem wyſſie ſtogi kapla Moyzzeſſowa. a to geſt mieſto, kdežto Moizzeſs l] boha oczzyma ſwyma widiel a tak ſie geho lekl, zze zaſie ſtupyw o ſkalu ſebu vderzil; a geſt geho zpoſobu gefſtíe widieti, yakoby v woſk wtifſtyena byla. a wedle toho nedaleko gt mieſto, 15 na nyemžto buoh dal Moyzzeffowi defatero ſwe przikazanye; A take ta geſkynye, w nyżto Moizzieſs poſtil ſie Cztirzidcetí dńy a noczi. a kakz koly- wiek ſwata katherzyna w tom klafſterze lezzi, yakoż ſwrchupſano ſtogy, wſſak tu nenye od ſwatich angelow pochowana. Neb na gedne ſtranye te hory lezzí gyna hora, kdežto bila pochowana. a gt welmí ſtudena ta 20 hora, a tu gefttie gt ftari koftel, do nyehožto mnyfie zpiewagice druhdy chodie. a na tom mieſtie, kdež bila pochowana ſwata katherzina, lezzí welika hromadá kamenye, nebo tu byla geſt kapla ſe mnoho oſtarzi, a ta geſt zborzena: A tak lezzi kamenye w hromadie. A kakz koli ſta dwie horze, gedna, na nyezzto dal buoh Moyzzeflowy defatero ſwe przikazanye, a druha, 25 na nyež tielo ſwate katherzyny lezzí, wſſak!i proto nenye krzywa modlitba, kteružto den ſwate katherzyny na miſi y na hodynach knyezze rziekagi a rzkuče takto: Hoſpodyne, genz gſi dal zakon Moyzzeffowi na wrchu hory finay a na temž mieſtie tielo ſwate panny a muczzedlnycze ka- therzyny ſkrze ſwate angely twe položil gſí, Poyczz, proſime tebe, abichom 30 gegymy proſbamy a zaſluženim k horze, genż flowe kriftus, zaſluzzihi przigiti, Amen. Neb tye obye horze ſloweta Synay kakz koli welike vdole mezi nyma geſt. a yat ſem na obu byl. 174a1 nawratiti D, vyn. N — geducze M — Eliafe DST — prorokowa C. — 12. po „oreb“ přid. B: k niezto putowal on xl dnij a xl noczi negeda ani pige. — 13. ſwyma vyn. BCDMNS. — 14. po „zze“ přid. BDMNS: ffebu — ſtupyw] poſtu- piw C, sſtupiw DM, ftupil S — před „o ſkalu“ přid. S: a — ſebu] ſie S, vyn. BDMN — m. „a geft“: ze BCDMNS — geffcze B. — 15. po „widietr“ přid. S: nemohl — v vyn. M — wtiſſczena B. — 16. na nyemžto] na kteremzto D — před „buoh“ přid. B: pan — Moyzzeffowi vyn. S — swe vyn. BCDMNS. — 17. před „noczi“ přid. C: xlti, přid. D: čtiridceti — kakzkolywiek] kterakzkoli N. — 18. ſtogy] gt BD. — 19.—20. m. na gedne ftranye te hory: na gedne hore te ftrany (!) D. — 20. tey C. — 21. geflcze B — do nehoz C — před „mnyfíie“ přid. BCD: ti. — 25. před „buoh“ přid. BD: pan — buoh vyn. S — Moyzzeffowy vyn. C — ſwe] vyn. BCMNS, bozie D. — 26. po „krzywa“ přid. BN: ona — modlidba B. — 27. kteružto] gizto B. — (27.—28.) m. den ſwate .... a rzkuče: kniezie mniffie na hodinach riekagi den ſwate katheriny a řkuc D. — 27. hodynach] mo- dlitbach S — knyezze vyn. BNT. — 28. „a“ před „rzkuče“ vyn. C — takto vyn. C — po „takto“ přid. N (červeným písmem): Modlitba — genz gfi] genzs N. — 29. ſwate] ſlawne CN — panny a vyn. B — po „muczzedlnycze“ prid. BCN: twe, přid. S: ſwate — katherzyny vyn. C. — 30. ſkrze ſwate angely twe vyn. B — polożil gſi] pochowati raczil ſy C — Poyczz] puoycziz C, Pogčiz D — proſymet C — po „profime“ přid. B: etc., ostatek modlitby (až k slovu „Amen“) vyn. B — tebe vyn. CMNS. — 31. flowe] geft CMNS, vyn. D. — 32. przigiti] dogyty MNS — tye] ty DMNS, vyn. C — kakzkoliwie (!) C, kterakzkoli N. Jakzkoli S. — 33. a yat ſem na obu byl] vyn. BC — na obu] v obu D.
44 174a2 a to mieſto ſlowe oreb, a malo nad tyem wyſſie ſtogi kapla Moyzzeſſowa. a to geſt mieſto, kdežto Moizzeſs l] boha oczzyma ſwyma widiel a tak ſie geho lekl, zze zaſie ſtupyw o ſkalu ſebu vderzil; a geſt geho zpoſobu gefſtíe widieti, yakoby v woſk wtifſtyena byla. a wedle toho nedaleko gt mieſto, 15 na nyemžto buoh dal Moyzzeffowi defatero ſwe przikazanye; A take ta geſkynye, w nyżto Moizzieſs poſtil ſie Cztirzidcetí dńy a noczi. a kakz koly- wiek ſwata katherzyna w tom klafſterze lezzi, yakoż ſwrchupſano ſtogy, wſſak tu nenye od ſwatich angelow pochowana. Neb na gedne ſtranye te hory lezzí gyna hora, kdežto bila pochowana. a gt welmí ſtudena ta 20 hora, a tu gefttie gt ftari koftel, do nyehožto mnyfie zpiewagice druhdy chodie. a na tom mieſtie, kdež bila pochowana ſwata katherzina, lezzí welika hromadá kamenye, nebo tu byla geſt kapla ſe mnoho oſtarzi, a ta geſt zborzena: A tak lezzi kamenye w hromadie. A kakz koli ſta dwie horze, gedna, na nyezzto dal buoh Moyzzeflowy defatero ſwe przikazanye, a druha, 25 na nyež tielo ſwate katherzyny lezzí, wſſak!i proto nenye krzywa modlitba, kteružto den ſwate katherzyny na miſi y na hodynach knyezze rziekagi a rzkuče takto: Hoſpodyne, genz gſi dal zakon Moyzzeffowi na wrchu hory finay a na temž mieſtie tielo ſwate panny a muczzedlnycze ka- therzyny ſkrze ſwate angely twe položil gſí, Poyczz, proſime tebe, abichom 30 gegymy proſbamy a zaſluženim k horze, genż flowe kriftus, zaſluzzihi przigiti, Amen. Neb tye obye horze ſloweta Synay kakz koli welike vdole mezi nyma geſt. a yat ſem na obu byl. 174a1 nawratiti D, vyn. N — geducze M — Eliafe DST — prorokowa C. — 12. po „oreb“ přid. B: k niezto putowal on xl dnij a xl noczi negeda ani pige. — 13. ſwyma vyn. BCDMNS. — 14. po „zze“ přid. BDMNS: ffebu — ſtupyw] poſtu- piw C, sſtupiw DM, ftupil S — před „o ſkalu“ přid. S: a — ſebu] ſie S, vyn. BDMN — m. „a geft“: ze BCDMNS — geffcze B. — 15. po „widietr“ přid. S: nemohl — v vyn. M — wtiſſczena B. — 16. na nyemžto] na kteremzto D — před „buoh“ přid. B: pan — Moyzzeffowi vyn. S — swe vyn. BCDMNS. — 17. před „noczi“ přid. C: xlti, přid. D: čtiridceti — kakzkolywiek] kterakzkoli N. — 18. ſtogy] gt BD. — 19.—20. m. na gedne ftranye te hory: na gedne hore te ftrany (!) D. — 20. tey C. — 21. geflcze B — do nehoz C — před „mnyfíie“ přid. BCD: ti. — 25. před „buoh“ přid. BD: pan — buoh vyn. S — Moyzzeffowy vyn. C — ſwe] vyn. BCMNS, bozie D. — 26. po „krzywa“ přid. BN: ona — modlidba B. — 27. kteružto] gizto B. — (27.—28.) m. den ſwate .... a rzkuče: kniezie mniffie na hodinach riekagi den ſwate katheriny a řkuc D. — 27. hodynach] mo- dlitbach S — knyezze vyn. BNT. — 28. „a“ před „rzkuče“ vyn. C — takto vyn. C — po „takto“ přid. N (červeným písmem): Modlitba — genz gfi] genzs N. — 29. ſwate] ſlawne CN — panny a vyn. B — po „muczzedlnycze“ prid. BCN: twe, přid. S: ſwate — katherzyny vyn. C. — 30. ſkrze ſwate angely twe vyn. B — polożil gſi] pochowati raczil ſy C — Poyczz] puoycziz C, Pogčiz D — proſymet C — po „profime“ přid. B: etc., ostatek modlitby (až k slovu „Amen“) vyn. B — tebe vyn. CMNS. — 31. flowe] geft CMNS, vyn. D. — 32. przigiti] dogyty MNS — tye] ty DMNS, vyn. C — kakzkoliwie (!) C, kterakzkoli N. Jakzkoli S. — 33. a yat ſem na obu byl] vyn. BC — na obu] v obu D.
Strana 45
45 Trzidcati a Trzietí rozdíel prawi o ceftie, genž wede od ſwate katherzyny do Jeruzalema, o pufítí Arabíke, w nyzzto lide gfu dy- woczi a walecžny. A potom, kdyzz ta ſwrchupſana mieſta a ſwata putnyczi nawfftiewie a chtíe fie k geruzalemu nawratití, tehda beru odpufftienye od tiech mnychow a porucžegi ſye w gich modlitbu a nakupye od nych ztrawy, aby myeli przes pufít fyríku potrzeby, kteražto dobrzie trzidcetí dny pufîtie wzdelí geft. a tot nenye tá čefta, Il gižto z Babilonye k ſwate ka- 10 therzynye putugi, Neb po teto putí newraczugy fie do Babilonye. a w te puſſtí geſt mnoho lidi, gêž Arabfſti ſlowu, Neb to Arabíka zemie geſt. a flowu ti lide pohanfftí Antroformite, a gſu lide tak dywoczi a howadneho przi- rozenye, a nemagi yzzadnych domow nezli budy a ſtany z welbludowich kozzi a gynych zwierzat, kterežto ony ſamí vhonye, a gedie gye ſyrowe, 15 a noſye ſwe ſtany s ſebu, kdež vmyenye bydleti; a bydlet radí nad wo- damy, a protož geſt gich mnoho wedle rudneho morzye a gínde, kdezz wody gſu; a zze na te puſſtí geſt malo wuody, to ſie gt przihodilo, zze gſu take na te horze bili; ale gizz gich tu nenye, neb nemagi vſtawicžneho bidlenye, a wzzdy z gedne zemye ſie do druhe ſtiehugi. Ten lid any diela 20 wynycz, any orze poli; a negedyet chleba, lecž kterzi z nych bliž przy mieſtie bidle, ale gedye riby y maſſo ſirowe neb na kameny od ſluncze horkem vpeczene. A geft ten lid dywoky a weliky a malo wazzy zzyl wot ſwuoy. a czzaſto walegi z zzoldanem, kdyż gim malo czo przekazzegi, Neb gich geſt mnoho bez cžiſla. a nemagit yzzadneho wodyenye, gedno kopicze 174b1 174b2 5 XXXIII. 1. Trzidcati ... rozdiel] vyn. B, Kala XXXIII C. — 2. prawi vyn. BC. — 3. puffczi B. — 4. po „walecżny“ přid. B: welmy. — 5. A vyn. BDMT — a ſwata vyn. B. — po »putnyczi“ přid. D: naboznie — nawíſcziwy B, na- wſczyewye M, nawfftiewugi S. — 6. nawratiti] wratiti B — odpufſczenie B, ot- puſczenye M. — 7. modlitby BCDMNST — nakupugi D, nakupi N — před „od nych“ přid. D: sobie. — 8. myeli] mohli B, gmieli N — puſcz B — potrzeby] potrzebu BCDMN — po „potrzeby“ přid. B: mieti — trzidceti] cztyrydczeti S. — 9. pufítie] puti BODN, puſczye M. — 10. teto] te B — puti] pufíczi B, pufſti CNS — nawraczugi BS — w tey C. — 11. pufíczi B — arabfíczi BM — to] ta B. — 12. pohanífti] pohaníky BDMN, Arabíky (!) C — Antropoformite BDMN, Antropoformity C. — 14. před „gynych“ přid. BC: z — m. vhonye . . . fyrowe: gedi a honi ge furowe N — vhonye] honie BCDMST — před „fyrowe“ přid. B: tak — ſurowe MS. — 17. a zze] Ale že D — a zze .. . . wuody vyn. C — zze (před „na te“) vyn. B — pufſczi BM. — (17.—18.) m. to fie gt .... horze bili: A tu bydleli fu take y na te puſti D. — 18. na tey C — horze] puffczi B, pufſti ČN — tu vyn. C. — 19. wzzdy] wdy M. — 20. orze] oři DN — pole S — a ne- gedyet chleba] ani chleba gedie D — kterzi] by kteri D, ktery B — bliž] bliz B, blizko D, vyn. S. — 21. bydlegi C, bydlli D, bydli S — furowe MS. — 22. horkem vyn. D — vpeczene] pečene D — po „malo“ přid. D: fobie — wazie D. — 23. m. malo czo przekazzegi: czo malo przikaze (!) B, co malo przekazi C, co malo pre-
45 Trzidcati a Trzietí rozdíel prawi o ceftie, genž wede od ſwate katherzyny do Jeruzalema, o pufítí Arabíke, w nyzzto lide gfu dy- woczi a walecžny. A potom, kdyzz ta ſwrchupſana mieſta a ſwata putnyczi nawfftiewie a chtíe fie k geruzalemu nawratití, tehda beru odpufftienye od tiech mnychow a porucžegi ſye w gich modlitbu a nakupye od nych ztrawy, aby myeli przes pufít fyríku potrzeby, kteražto dobrzie trzidcetí dny pufîtie wzdelí geft. a tot nenye tá čefta, Il gižto z Babilonye k ſwate ka- 10 therzynye putugi, Neb po teto putí newraczugy fie do Babilonye. a w te puſſtí geſt mnoho lidi, gêž Arabfſti ſlowu, Neb to Arabíka zemie geſt. a flowu ti lide pohanfftí Antroformite, a gſu lide tak dywoczi a howadneho przi- rozenye, a nemagi yzzadnych domow nezli budy a ſtany z welbludowich kozzi a gynych zwierzat, kterežto ony ſamí vhonye, a gedie gye ſyrowe, 15 a noſye ſwe ſtany s ſebu, kdež vmyenye bydleti; a bydlet radí nad wo- damy, a protož geſt gich mnoho wedle rudneho morzye a gínde, kdezz wody gſu; a zze na te puſſtí geſt malo wuody, to ſie gt przihodilo, zze gſu take na te horze bili; ale gizz gich tu nenye, neb nemagi vſtawicžneho bidlenye, a wzzdy z gedne zemye ſie do druhe ſtiehugi. Ten lid any diela 20 wynycz, any orze poli; a negedyet chleba, lecž kterzi z nych bliž przy mieſtie bidle, ale gedye riby y maſſo ſirowe neb na kameny od ſluncze horkem vpeczene. A geft ten lid dywoky a weliky a malo wazzy zzyl wot ſwuoy. a czzaſto walegi z zzoldanem, kdyż gim malo czo przekazzegi, Neb gich geſt mnoho bez cžiſla. a nemagit yzzadneho wodyenye, gedno kopicze 174b1 174b2 5 XXXIII. 1. Trzidcati ... rozdiel] vyn. B, Kala XXXIII C. — 2. prawi vyn. BC. — 3. puffczi B. — 4. po „walecżny“ přid. B: welmy. — 5. A vyn. BDMT — a ſwata vyn. B. — po »putnyczi“ přid. D: naboznie — nawíſcziwy B, na- wſczyewye M, nawfftiewugi S. — 6. nawratiti] wratiti B — odpufſczenie B, ot- puſczenye M. — 7. modlitby BCDMNST — nakupugi D, nakupi N — před „od nych“ přid. D: sobie. — 8. myeli] mohli B, gmieli N — puſcz B — potrzeby] potrzebu BCDMN — po „potrzeby“ přid. B: mieti — trzidceti] cztyrydczeti S. — 9. pufítie] puti BODN, puſczye M. — 10. teto] te B — puti] pufíczi B, pufſti CNS — nawraczugi BS — w tey C. — 11. pufíczi B — arabfíczi BM — to] ta B. — 12. pohanífti] pohaníky BDMN, Arabíky (!) C — Antropoformite BDMN, Antropoformity C. — 14. před „gynych“ přid. BC: z — m. vhonye . . . fyrowe: gedi a honi ge furowe N — vhonye] honie BCDMST — před „fyrowe“ přid. B: tak — ſurowe MS. — 17. a zze] Ale že D — a zze .. . . wuody vyn. C — zze (před „na te“) vyn. B — pufſczi BM. — (17.—18.) m. to fie gt .... horze bili: A tu bydleli fu take y na te puſti D. — 18. na tey C — horze] puffczi B, pufſti ČN — tu vyn. C. — 19. wzzdy] wdy M. — 20. orze] oři DN — pole S — a ne- gedyet chleba] ani chleba gedie D — kterzi] by kteri D, ktery B — bliž] bliz B, blizko D, vyn. S. — 21. bydlegi C, bydlli D, bydli S — furowe MS. — 22. horkem vyn. D — vpeczene] pečene D — po „malo“ přid. D: fobie — wazie D. — 23. m. malo czo przekazzegi: czo malo przikaze (!) B, co malo przekazi C, co malo pre-
Strana 46
46 a ſſyroky fítit a rucha nebo platna okolo hlawy obynuta a okolo hrdla. 25 A když ya biech na zzoldanowie zuoldu, tehda on geſt ſ nymy walel. Trzidčati a czztwrti rozdiel prawi o gezeru (!) a denmarku a o ceftye a o pufítí Arabíke k geruzalemu a o míeftíe materze Sfalo- munowye takto: 175a1 Prawie w Egiptie, ze bil geden Ritierz cztny z denmarku a wewoda 5 z ffrankreychu vrozeny, gmeně ogerz. ten s welikym woyſkem przeplynul morze bil A dobil moczy nayprwe patnaczti, a potom dwadcetí kra- lowſtwi. Ten take walel ſ tyemy lidmy dywokymy, o nychzz gſem drzewe prawil, a ony gſu gemu vſſkodilí wiecze bili neżli wſſiczkny gyny geho protywnyci; awſſak gye bil przemohl y zbil wſſeczky. ale czzrth przíneſl 10 gye opiet zaſye, a geft gich gyzz wiece nežli kdy drzewe bilo. A yakž wynde z te welike puſſtylI gda k Geruſalemu, tehda przigde do mieſta Saba; A to mieſto vſtawila geſt Berfabee, matie Sfalomunowa a zzena vriafſowa, Ritierze dawidowa. W tô mieſtie bidlel geſt Sfalomun Czztiridceti let, kral moczny nad lidem Iſrahlſkym. A ſlowe to mieſto Saba po kralownye, gezz bila przigela ſ welikymy dari do Gerufalema, aby widiela mudroft Sfalomunowu. Na tom mieſtie bidlel geſt Abraham mnoho cžafow. A to mieſto bilo geſt welmi kraſne drzewe a vtieſſene a bilo take krzieſtianſke, a protož gſu w nyem geſſtie koſtelowe. 15 kazie DMN, malo czo prziekazie S. — 24. bez vyn. B — cžiſla vyn. B — odienie BCDMNS. — 25. ffczit B — ruchy CDMNS — platno D — hlaw N — obwinuta DS. — 26. zoldu BDMNS, zoldie C — tehda on] w ta doby S — po „walel“ přid. D: f temi diwokymi lidmi. XXXIV. 1. m. Trzidcaty ... rozdiel: Kala XXXIIII C. — 2. o gezeru a] O gierzowy z B, o Ogierzowi z CDMN — m. o ceſtye a o puffti]: o czeſte od puſſcze B, o ceftie od pufftie CN, o ceſtie do puftie DM. — 3. k geruzalemu vyn. B — před „materze“ přid. B: a o — Sfalomunowy CDMN, ffalomunowe B. — 4. takto vyn. BCM — po „takto“ přid. N: ſie naiprwe kapitola poczina. — 5. wewody (!) D. — 6. z frankrichu BS, z Frankraychu CDMN — welkem B — prze- plynul] przepluw BCDMN. — 7. A vyn. BCDMNS — před „dobil“ přid. CD: byl — naprwe S — dwadceti] XII BC, dwanadfti DNT, dwanaſty M. — 8. dy- wokemy B. — 9. wicze B. — 10. ale] A D — czert CDS. — 11. opiet vyn. D — wicze B — drziewe BCD — yakż] kdyz CS. — 12. před „wynde“ přid. C: g1z — wygde C — puſſcze B, puſſtie C — gda] gde D — przigde] przyda M, przigda N — po „mieſta“ přid. B: genz mu diegi, přid. C: gevz diegi, přid. D: gemuzto diegi, přid. MNS: gemuz dyegy. — 13. mati N. — 15. Izrahelfkym D. — 16. genz BCDS — ſ welikemy B — widiela] flyffela C, widěla a ſlyſſela T. — 19. gefſcze B.
46 a ſſyroky fítit a rucha nebo platna okolo hlawy obynuta a okolo hrdla. 25 A když ya biech na zzoldanowie zuoldu, tehda on geſt ſ nymy walel. Trzidčati a czztwrti rozdiel prawi o gezeru (!) a denmarku a o ceftye a o pufítí Arabíke k geruzalemu a o míeftíe materze Sfalo- munowye takto: 175a1 Prawie w Egiptie, ze bil geden Ritierz cztny z denmarku a wewoda 5 z ffrankreychu vrozeny, gmeně ogerz. ten s welikym woyſkem przeplynul morze bil A dobil moczy nayprwe patnaczti, a potom dwadcetí kra- lowſtwi. Ten take walel ſ tyemy lidmy dywokymy, o nychzz gſem drzewe prawil, a ony gſu gemu vſſkodilí wiecze bili neżli wſſiczkny gyny geho protywnyci; awſſak gye bil przemohl y zbil wſſeczky. ale czzrth przíneſl 10 gye opiet zaſye, a geft gich gyzz wiece nežli kdy drzewe bilo. A yakž wynde z te welike puſſtylI gda k Geruſalemu, tehda przigde do mieſta Saba; A to mieſto vſtawila geſt Berfabee, matie Sfalomunowa a zzena vriafſowa, Ritierze dawidowa. W tô mieſtie bidlel geſt Sfalomun Czztiridceti let, kral moczny nad lidem Iſrahlſkym. A ſlowe to mieſto Saba po kralownye, gezz bila przigela ſ welikymy dari do Gerufalema, aby widiela mudroft Sfalomunowu. Na tom mieſtie bidlel geſt Abraham mnoho cžafow. A to mieſto bilo geſt welmi kraſne drzewe a vtieſſene a bilo take krzieſtianſke, a protož gſu w nyem geſſtie koſtelowe. 15 kazie DMN, malo czo prziekazie S. — 24. bez vyn. B — cžiſla vyn. B — odienie BCDMNS. — 25. ffczit B — ruchy CDMNS — platno D — hlaw N — obwinuta DS. — 26. zoldu BDMNS, zoldie C — tehda on] w ta doby S — po „walel“ přid. D: f temi diwokymi lidmi. XXXIV. 1. m. Trzidcaty ... rozdiel: Kala XXXIIII C. — 2. o gezeru a] O gierzowy z B, o Ogierzowi z CDMN — m. o ceſtye a o puffti]: o czeſte od puſſcze B, o ceftie od pufftie CN, o ceſtie do puftie DM. — 3. k geruzalemu vyn. B — před „materze“ přid. B: a o — Sfalomunowy CDMN, ffalomunowe B. — 4. takto vyn. BCM — po „takto“ přid. N: ſie naiprwe kapitola poczina. — 5. wewody (!) D. — 6. z frankrichu BS, z Frankraychu CDMN — welkem B — prze- plynul] przepluw BCDMN. — 7. A vyn. BCDMNS — před „dobil“ přid. CD: byl — naprwe S — dwadceti] XII BC, dwanadfti DNT, dwanaſty M. — 8. dy- wokemy B. — 9. wicze B. — 10. ale] A D — czert CDS. — 11. opiet vyn. D — wicze B — drziewe BCD — yakż] kdyz CS. — 12. před „wynde“ přid. C: g1z — wygde C — puſſcze B, puſſtie C — gda] gde D — przigde] przyda M, przigda N — po „mieſta“ přid. B: genz mu diegi, přid. C: gevz diegi, přid. D: gemuzto diegi, přid. MNS: gemuz dyegy. — 13. mati N. — 15. Izrahelfkym D. — 16. genz BCDS — ſ welikemy B — widiela] flyffela C, widěla a ſlyſſela T. — 19. gefſcze B.
Strana 47
47 Trzidcatí a pati rozdíel prawi o vdolu Ebron, o mieſtie tehoz gmena, o po hrzebi ſwatich patriarch. Dwie myli od Sabi geft miefto vhlawne, genž flowe Ebron, W tom 5 vdoli ebron, kterežto trwa azz do Geruzalema; a flowet take vdole mambre od gedne horí, genž take mambre gí diegi; a druzi take nazywagi vallis luctus, toczzifs vdole placzze, nebt geſt tu Adam Sto let plakal ſmrtí Abele, ſyna ſweho. Ale II Ebron bilo gt mieſto ffiliftſkich vhlawnye, w nyemž 175a2 bidlil Goliafs obr, gehož zabil dawid kamenem z praku. a bilo potom to 10 mieíto knyezzi zzidowſkich tak ſwobodne, zze ktozz gynde prohrzeffil a do toho mieſta vtekl, ten bil ſwoboden a gift ſwym zzywotem. a w tom mieſtie bilí glu ſye ſtawili ti trzie zpytaczzowe, Tocžifs kalef, Jozue a gyny s ſwymy towarzifſy, genž bili poſlany od Moyzzefſe, aby ſpytali dobrotu a plodnoft zemye ſlibene. A w tom mieſtie Ebron bidlel geft dawid fedm 15 let, a potom w Geruzalemye Czztirzi a Czztirzidcéti let na gedne horze. Wedle toho vdola Ebron lezzie tiela adamowo [tielo] a trzi patriarch a gich zzen, a nad gich hroby ſtogi kraſny koftel a pewny yako twrz. Protož geho ſtrzehu pilnye pohane a magí ty hroby y ten koſtel v welike po- czzeſtnoſti a rzkucz, zze geft to mieſto ſwate; a nepúfftiegi tam do nyeho 20 any zzidow any krzieſtyanow a rzkucz, zze neyſu hodny ſwatich mieſt opatrzití. A nazywagí to mieſto tyech ſwatich otczow pohrzel by Tane- 175b1 garba, toczzifs patriarchow mieſto; ale zzide gemu rzekagi arboch. Take diegi, zze kdys na tom mieſtie ſtal geſt duom Abrahamow. XXXV. 1. Trzidcati... rozdiel] vyn. B, Kala XXXV C. — 2. prawi vyn. BC — vdoly BCDMN — o pohrzebiech B, o pohrzebu CDN. — 3. patryarchuw B. — 4. mile D — geft] lezi C — vhlawne] vyn. B, hlawnie C. — (4.—5.) W tom vdoli ebron vyn. C. — 5. tra BMN. — 6. m. genž take mambre gi diegi: gizto take mambre diegie BN, geſto gi take Mambre riekagi D, geſto gye take mambre dyegy M — gi vyn. S — po „druzi“ přid. N: g1, přid. CS: ge, přid. M: gye — take] ge B. — 7. vdol MN — ſmrti vyn. D. — 8. Ale vyn. BCDMNS — phi- lifteyſkych B, ffiliftinskich S — hlawnie BC. — 12. zpytaczzowe] fſpeherzi BC, fspeherowe D — totiz C. — (12.—13.) Tocžifs ... towarziffy vyn. B. — 12. po „kalef“ přid. C: a — a gyny vyn. C — gyny vyn. N. — 13. s vyn. N — ſpytali] zeptaly a ſhledly B, shledli C, zwiedieli a zſpiehowali D, vſſpiehowali S. — 14. a plodnoſt vyn. D — po „Ebron“ přid. N: bylo (!) — bydlil D. — 15. Czztirzi a vyn. C — Na BC. — 16. wedle BC — vdole BCDMNS — tiela] tielo BDST — adamowa MN — [tielo] vyn. BCDMNS — patryarchi B. — 18. ftrzehu] ſtrzechu (!) B — po „koftel“ přid. N: ftrzehu pilnie pohane (!) N. — (18.—19.) poczzeftnoſti pocztiwofti BDS. — 19. a (před „rzkucz“) vyn. D — rzkuce CD — ſwate] bozie BCDMNS — nepufſczegi B — tam vyn. BC — do nyeho vyn. D. — 20. rzkuce CD — neyſu hodny] ſu nehodni D. — 21. A vyn. S — nazywagi] znamenagi S — to mieſto] ta mieſta C — oczow B — Tenergarba B, Cariachgarbe C, Taner- garba DMNS, Taner karba T. — 22. patriarchowo S. — 23. diegi] prawie BDN — kdys] vyn. BCS, kdyz M — po „kdys“ přid. D: dawno.
47 Trzidcatí a pati rozdíel prawi o vdolu Ebron, o mieſtie tehoz gmena, o po hrzebi ſwatich patriarch. Dwie myli od Sabi geft miefto vhlawne, genž flowe Ebron, W tom 5 vdoli ebron, kterežto trwa azz do Geruzalema; a flowet take vdole mambre od gedne horí, genž take mambre gí diegi; a druzi take nazywagi vallis luctus, toczzifs vdole placzze, nebt geſt tu Adam Sto let plakal ſmrtí Abele, ſyna ſweho. Ale II Ebron bilo gt mieſto ffiliftſkich vhlawnye, w nyemž 175a2 bidlil Goliafs obr, gehož zabil dawid kamenem z praku. a bilo potom to 10 mieíto knyezzi zzidowſkich tak ſwobodne, zze ktozz gynde prohrzeffil a do toho mieſta vtekl, ten bil ſwoboden a gift ſwym zzywotem. a w tom mieſtie bilí glu ſye ſtawili ti trzie zpytaczzowe, Tocžifs kalef, Jozue a gyny s ſwymy towarzifſy, genž bili poſlany od Moyzzefſe, aby ſpytali dobrotu a plodnoft zemye ſlibene. A w tom mieſtie Ebron bidlel geft dawid fedm 15 let, a potom w Geruzalemye Czztirzi a Czztirzidcéti let na gedne horze. Wedle toho vdola Ebron lezzie tiela adamowo [tielo] a trzi patriarch a gich zzen, a nad gich hroby ſtogi kraſny koftel a pewny yako twrz. Protož geho ſtrzehu pilnye pohane a magí ty hroby y ten koſtel v welike po- czzeſtnoſti a rzkucz, zze geft to mieſto ſwate; a nepúfftiegi tam do nyeho 20 any zzidow any krzieſtyanow a rzkucz, zze neyſu hodny ſwatich mieſt opatrzití. A nazywagí to mieſto tyech ſwatich otczow pohrzel by Tane- 175b1 garba, toczzifs patriarchow mieſto; ale zzide gemu rzekagi arboch. Take diegi, zze kdys na tom mieſtie ſtal geſt duom Abrahamow. XXXV. 1. Trzidcati... rozdiel] vyn. B, Kala XXXV C. — 2. prawi vyn. BC — vdoly BCDMN — o pohrzebiech B, o pohrzebu CDN. — 3. patryarchuw B. — 4. mile D — geft] lezi C — vhlawne] vyn. B, hlawnie C. — (4.—5.) W tom vdoli ebron vyn. C. — 5. tra BMN. — 6. m. genž take mambre gi diegi: gizto take mambre diegie BN, geſto gi take Mambre riekagi D, geſto gye take mambre dyegy M — gi vyn. S — po „druzi“ přid. N: g1, přid. CS: ge, přid. M: gye — take] ge B. — 7. vdol MN — ſmrti vyn. D. — 8. Ale vyn. BCDMNS — phi- lifteyſkych B, ffiliftinskich S — hlawnie BC. — 12. zpytaczzowe] fſpeherzi BC, fspeherowe D — totiz C. — (12.—13.) Tocžifs ... towarziffy vyn. B. — 12. po „kalef“ přid. C: a — a gyny vyn. C — gyny vyn. N. — 13. s vyn. N — ſpytali] zeptaly a ſhledly B, shledli C, zwiedieli a zſpiehowali D, vſſpiehowali S. — 14. a plodnoſt vyn. D — po „Ebron“ přid. N: bylo (!) — bydlil D. — 15. Czztirzi a vyn. C — Na BC. — 16. wedle BC — vdole BCDMNS — tiela] tielo BDST — adamowa MN — [tielo] vyn. BCDMNS — patryarchi B. — 18. ftrzehu] ſtrzechu (!) B — po „koftel“ přid. N: ftrzehu pilnie pohane (!) N. — (18.—19.) poczzeftnoſti pocztiwofti BDS. — 19. a (před „rzkucz“) vyn. D — rzkuce CD — ſwate] bozie BCDMNS — nepufſczegi B — tam vyn. BC — do nyeho vyn. D. — 20. rzkuce CD — neyſu hodny] ſu nehodni D. — 21. A vyn. S — nazywagi] znamenagi S — to mieſto] ta mieſta C — oczow B — Tenergarba B, Cariachgarbe C, Taner- garba DMNS, Taner karba T. — 22. patriarchowo S. — 23. diegi] prawie BDN — kdys] vyn. BCS, kdyz M — po „kdys“ přid. D: dawno.
Strana 48
48 Slefty a Trzidcati rozdiel prawno geſkyny przebitka A damowa a Ewi aogich ſtworzeny. Nedaleko od mieſta Ebron geft geſkynye w ſkale, w nyž Adam s Ewu przebywala gſta, když gſta bila z rage wyhnana, a tu gſu rodily ſwe dietí. 5 Neb tomu chtie zzide, zze Adamowo tielo bilo z te zemye a tu vdielano a potô do rage wzato a obzzyweno. Neb prawie, zze geſt Adam ftworzen w dawidowie zahradye, A to mieſto ſlowe dawidowa zahrada. Na tom mieſtie vkazal sye geſt angel Adamowy a kazal gemu s Ewu lehati, a on to vczzinil. A tak fin geho Seth bil angelem zwieftowan, z hehožto (!) 10 kmenu pan gezziſs ſie narodil. Trzidcati a fedmy rozdíel prawi o dwornem pokrmu, o dubu, yako ſwietí ſtarí nazywag1. 175b2 W tom vdole, genžto flowe Ebron, wykopawagi kakus wiecz well imi dobru k gedeny, a gedye gi lide yako zele nebo korzenye, a geſtít yakožto 5 hruda ſwalena; a czož geho yako dnes wykopagi, to mieſto ynhed zitra bude naplnyeno; a ſlowet gamal. Wedle toho vdole Ebron lezzi hora, genzz ſlowe mambre. na te ſtogí geden dub, genž nazywagí gey pohane dryp, a my gey nazywame fſeft ſtromow. a prawie, že gt yako ſwiet ſtary, neb gt s gynym drzewim na poczzatcze ſwieta ſtworzeny. A ten dub bil 10 geft zelen azz do Bozzeho vmuczzenye, a potom geſt vſechl. A pohanet prawie, zzett ma przigietí gedno knyezze s welikim mnozítwý krzie- XXXVI. 1. Sfefty ... rozdiel] vyn. B, Kala XXXVI C, Tridcaty a fefty D. — 2. prawi vyn. BC — przebywanie C, brzebytka (!) M, przibytka N — m. a Ewi: s Ewu C — a o gich ftworzeny vyn. B. — 3. po „ftworzeny“ přid. N: Poczina fie kapitola. — 5. před „když“ přid. D: fta (!) — wygnana B — m. gfu rodily ſwe: fu ſe rodili gich D — swe vyn. B. — 6. tey C. — 7. před „obzzyweno“ přid. B: tu. — 8. po „dawidowie“ přid. S: mieftie. — 9. geft vyn. N — angel vyn. D (!). — 10. z gehozto BCDMNS. — 11. kmene S — před „pan“ přid. B: byl — gezzifs] refus kryftus M, kryftus D — po „gezziſs“ přid. CS: kriftus. XXXVII. 1. Trzidcati... rozdiel] vyn. B, Kala XXXVII C. — 2. prawi vyn. BC. — 2.—3. m. ,yako ſwieti ſtari nazywagi“: rako ſwiet ſtarem ſe pieſſe B, genz geft ſtari yakz gefti fwiet ftworen D, ftarem lakz swiet ftworen C, yako ſwyetye ftarem M, iako swiet ftarem N. — 4. vdoly BCDNS — gefto D — yakus BCD. — 5. lide vyn. B. — 6. swalene D — ynhed] opiet BCMN, yhned D — aytra BC — po „zitra“ přid. S: opiet. — 7. po „bude“ přid. BN: gim, přid. D: zaſe — gamel BCDMNS. — 8. na tey C — gey vyn. N. — 9. nazywamy M — po „gt“ přid. D: tak — ſtary] wzîtarzi C, z ſtarzi S. — 10. neb gt ... ftworzeny vyn. C — na počatku D — ftwořen D. — 11. azz vyn. BCDMNS — m. geft (před „vſechl“)] ynhed BN. — 12. prigiti DN — 1 welikem B. — 13. před „do-
48 Slefty a Trzidcati rozdiel prawno geſkyny przebitka A damowa a Ewi aogich ſtworzeny. Nedaleko od mieſta Ebron geft geſkynye w ſkale, w nyž Adam s Ewu przebywala gſta, když gſta bila z rage wyhnana, a tu gſu rodily ſwe dietí. 5 Neb tomu chtie zzide, zze Adamowo tielo bilo z te zemye a tu vdielano a potô do rage wzato a obzzyweno. Neb prawie, zze geſt Adam ftworzen w dawidowie zahradye, A to mieſto ſlowe dawidowa zahrada. Na tom mieſtie vkazal sye geſt angel Adamowy a kazal gemu s Ewu lehati, a on to vczzinil. A tak fin geho Seth bil angelem zwieftowan, z hehožto (!) 10 kmenu pan gezziſs ſie narodil. Trzidcati a fedmy rozdíel prawi o dwornem pokrmu, o dubu, yako ſwietí ſtarí nazywag1. 175b2 W tom vdole, genžto flowe Ebron, wykopawagi kakus wiecz well imi dobru k gedeny, a gedye gi lide yako zele nebo korzenye, a geſtít yakožto 5 hruda ſwalena; a czož geho yako dnes wykopagi, to mieſto ynhed zitra bude naplnyeno; a ſlowet gamal. Wedle toho vdole Ebron lezzi hora, genzz ſlowe mambre. na te ſtogí geden dub, genž nazywagí gey pohane dryp, a my gey nazywame fſeft ſtromow. a prawie, že gt yako ſwiet ſtary, neb gt s gynym drzewim na poczzatcze ſwieta ſtworzeny. A ten dub bil 10 geft zelen azz do Bozzeho vmuczzenye, a potom geſt vſechl. A pohanet prawie, zzett ma przigietí gedno knyezze s welikim mnozítwý krzie- XXXVI. 1. Sfefty ... rozdiel] vyn. B, Kala XXXVI C, Tridcaty a fefty D. — 2. prawi vyn. BC — przebywanie C, brzebytka (!) M, przibytka N — m. a Ewi: s Ewu C — a o gich ftworzeny vyn. B. — 3. po „ftworzeny“ přid. N: Poczina fie kapitola. — 5. před „když“ přid. D: fta (!) — wygnana B — m. gfu rodily ſwe: fu ſe rodili gich D — swe vyn. B. — 6. tey C. — 7. před „obzzyweno“ přid. B: tu. — 8. po „dawidowie“ přid. S: mieftie. — 9. geft vyn. N — angel vyn. D (!). — 10. z gehozto BCDMNS. — 11. kmene S — před „pan“ přid. B: byl — gezzifs] refus kryftus M, kryftus D — po „gezziſs“ přid. CS: kriftus. XXXVII. 1. Trzidcati... rozdiel] vyn. B, Kala XXXVII C. — 2. prawi vyn. BC. — 2.—3. m. ,yako ſwieti ſtari nazywagi“: rako ſwiet ſtarem ſe pieſſe B, genz geft ſtari yakz gefti fwiet ftworen D, ftarem lakz swiet ftworen C, yako ſwyetye ftarem M, iako swiet ftarem N. — 4. vdoly BCDNS — gefto D — yakus BCD. — 5. lide vyn. B. — 6. swalene D — ynhed] opiet BCMN, yhned D — aytra BC — po „zitra“ přid. S: opiet. — 7. po „bude“ přid. BN: gim, přid. D: zaſe — gamel BCDMNS. — 8. na tey C — gey vyn. N. — 9. nazywamy M — po „gt“ přid. D: tak — ſtary] wzîtarzi C, z ſtarzi S. — 10. neb gt ... ftworzeny vyn. C — na počatku D — ftwořen D. — 11. azz vyn. BCDMNS — m. geft (před „vſechl“)] ynhed BN. — 12. prigiti DN — 1 welikem B. — 13. před „do-
Strana 49
49 ftyanow a dobyti te zemye, a zze pod tyem dubem bude míſye krzieftyanom ſluzzena a zpyewana, a zze tehda ten dub zaſie opiet obzelena; a to vzrziecze 15 pohane, mnozi ſye na wieru krzieftyaníku obratie. Protož toho dubú pohane mnozí welmí ſtrzehu a czzynye gemu mnoho poczeſtneho. Take ma ten ſtrom mnoho moczi, neb ktozz geho trzieſku v ſebe noſi, ten ſie ll 176a1 paduczie nemoczi nebogí, a koň pod ním ſie neochwaty. Trzidcati a oſmy rozdíel prawi o bethleemye, o geho krafnem koftele a poli kwietnem, na nyêžto panna poruflený krzywye narczena bila dywnye od ſmrtí zprofftiena, v mief- 5 tie Bozzeho Narozeníe, kde geft hwyezda ſtala. Z Ebron przigde v puol dny do Bethleema, neb gedno píet míl vtie- fſene cefty a rowne. Bethleem geft mieſto male, vzke a dluhe a geſt dobrze ohrazeno dobrymy zdmy a prziekopy. A bilo nazwano Eufrates, yakož dye píſmo: Tot gſme geho ſlyſſeli w Eufratíe, nalezlí ſme geho na polich 10 leſnych. na kragi toho mieſta zewnítrz na wzchod ſlunce geſt vdyelan kraſny koftel s ſtieny a f wiezzemy a f pilerzi; A geft w tom koftele dobrze Czztirzí a Czztirzidčeti flupow mramorowich, a mezí trem mieſtem a tyem koftelem lezzi rownye pole ktwuczie. a geft tak nazwano pro geden dyw, genzz ſie geſt tu ftal. neb ſtalo ſye, zze gednú pannú narzekli krzywíe, 15 by ona ſwe!l panenſtwye porúffila; pro nyežto myela biti vpalena. A kdizz 176a2 byti“ přid. S: ma — tey C — po „zze“ přid. B: ma byti — bude vyn. B. — 14. po „ſluzzena“ přid. C: bude (!) — zaſie vyn. BCDMNS — opiet] tehda D. — 16. mnozi vyn. DMNS — welmi] pilnie N — gemu] tomu dubu D — pocžeſtneho] poczeftnoſti BN, pocztiweho S. — (16.—18.) Take . ... fie neochwaty vyn. S. — 18. po „neochwaty“ přid. D: tak ma weliku moc ten dub. XXXVIII. 1. m. Trzidcati... rozdiel] Tuto B, Kala XXXVIII C. — 2. prawi vyn. C. — 3. kwietnem] kwetlem D — poruſſeny krzywye vyn. D — krziewie B. — 4. m. narczena bila dywnye: byla diwnie nařčena D — po „bila“ přid. C: a — zprofíczena B — v] O BCDMN. — 5. m. Bozzeho: boziem ge° C — po „ſtala" přid. B: trzie kralow. — 6. przyde MS, przegde N — v puol] v pl B, w puol C — po „neb“ přid. BCN: geſt — gedno] gedine D. — 7. po „male“ přid. B: a, přid. N: a rowne. — 8. ohrazene BC — zedmy MNS — przikopami B — bilo] bywalo BON — po „bilo“ přid. D: wallo, přid. M: walona — po „nazwano“ přid. D: a — Effrates DMN. — 9. před „Tot“ přid. C: Ay — geho (před „flyffeli“)] ge C, vyn. S — ſlyffel (!) S — w Effrata BDMN, w Effratie CS — geho] ge C — na polech BD. — 10. lefu C — na wychod D — vdielany B. — 11. s ftieny a vyn. D — s wiezmi CDM. — 12. Czztrzidčeti] XXXti N — před „tyem“ přid. D: mezy — tyem vyn. BN. — 13. lezzi vyn. DM (!). — rownye] rowne BCDNST — po „pole“ přid. BNT: genz flowe Campus ffloridus, totizto — ktwuczie] ftkwucie (!) D. — 14. genzz] kteryz D — narzkly BCDMNT — krziewie B — 15. poruffila] přeruſfila D — pro nyzto M. — (15.—17.) m. A kdizz .. . . byechu rozzene: A když Hranicy w něyakém Trnij zapálili, Panna ta prwé, než do toho
49 ftyanow a dobyti te zemye, a zze pod tyem dubem bude míſye krzieftyanom ſluzzena a zpyewana, a zze tehda ten dub zaſie opiet obzelena; a to vzrziecze 15 pohane, mnozi ſye na wieru krzieftyaníku obratie. Protož toho dubú pohane mnozí welmí ſtrzehu a czzynye gemu mnoho poczeſtneho. Take ma ten ſtrom mnoho moczi, neb ktozz geho trzieſku v ſebe noſi, ten ſie ll 176a1 paduczie nemoczi nebogí, a koň pod ním ſie neochwaty. Trzidcati a oſmy rozdíel prawi o bethleemye, o geho krafnem koftele a poli kwietnem, na nyêžto panna poruflený krzywye narczena bila dywnye od ſmrtí zprofftiena, v mief- 5 tie Bozzeho Narozeníe, kde geft hwyezda ſtala. Z Ebron przigde v puol dny do Bethleema, neb gedno píet míl vtie- fſene cefty a rowne. Bethleem geft mieſto male, vzke a dluhe a geſt dobrze ohrazeno dobrymy zdmy a prziekopy. A bilo nazwano Eufrates, yakož dye píſmo: Tot gſme geho ſlyſſeli w Eufratíe, nalezlí ſme geho na polich 10 leſnych. na kragi toho mieſta zewnítrz na wzchod ſlunce geſt vdyelan kraſny koftel s ſtieny a f wiezzemy a f pilerzi; A geft w tom koftele dobrze Czztirzí a Czztirzidčeti flupow mramorowich, a mezí trem mieſtem a tyem koftelem lezzi rownye pole ktwuczie. a geft tak nazwano pro geden dyw, genzz ſie geſt tu ftal. neb ſtalo ſye, zze gednú pannú narzekli krzywíe, 15 by ona ſwe!l panenſtwye porúffila; pro nyežto myela biti vpalena. A kdizz 176a2 byti“ přid. S: ma — tey C — po „zze“ přid. B: ma byti — bude vyn. B. — 14. po „ſluzzena“ přid. C: bude (!) — zaſie vyn. BCDMNS — opiet] tehda D. — 16. mnozi vyn. DMNS — welmi] pilnie N — gemu] tomu dubu D — pocžeſtneho] poczeftnoſti BN, pocztiweho S. — (16.—18.) Take . ... fie neochwaty vyn. S. — 18. po „neochwaty“ přid. D: tak ma weliku moc ten dub. XXXVIII. 1. m. Trzidcati... rozdiel] Tuto B, Kala XXXVIII C. — 2. prawi vyn. C. — 3. kwietnem] kwetlem D — poruſſeny krzywye vyn. D — krziewie B. — 4. m. narczena bila dywnye: byla diwnie nařčena D — po „bila“ přid. C: a — zprofíczena B — v] O BCDMN. — 5. m. Bozzeho: boziem ge° C — po „ſtala" přid. B: trzie kralow. — 6. przyde MS, przegde N — v puol] v pl B, w puol C — po „neb“ přid. BCN: geſt — gedno] gedine D. — 7. po „male“ přid. B: a, přid. N: a rowne. — 8. ohrazene BC — zedmy MNS — przikopami B — bilo] bywalo BON — po „bilo“ přid. D: wallo, přid. M: walona — po „nazwano“ přid. D: a — Effrates DMN. — 9. před „Tot“ přid. C: Ay — geho (před „flyffeli“)] ge C, vyn. S — ſlyffel (!) S — w Effrata BDMN, w Effratie CS — geho] ge C — na polech BD. — 10. lefu C — na wychod D — vdielany B. — 11. s ftieny a vyn. D — s wiezmi CDM. — 12. Czztrzidčeti] XXXti N — před „tyem“ přid. D: mezy — tyem vyn. BN. — 13. lezzi vyn. DM (!). — rownye] rowne BCDNST — po „pole“ přid. BNT: genz flowe Campus ffloridus, totizto — ktwuczie] ftkwucie (!) D. — 14. genzz] kteryz D — narzkly BCDMNT — krziewie B — 15. poruffila] přeruſfila D — pro nyzto M. — (15.—17.) m. A kdizz .. . . byechu rozzene: A když Hranicy w něyakém Trnij zapálili, Panna ta prwé, než do toho
Strana 50
50 ten ohen plapolal mezí trnye, obraty fye w rozzi, a ratoleíti byechu ro- zzene. a tak cztna ta bila panna zprofſtyena. a nazwachu to pole ktwuce pole. a wedle wiezze toho koſtela, fſeſtnacžte ſtupnyow wzhoru, Tu geft to mieſto ſwate, w nyemžto pan gezus kriſtus narodil fie geſt. A to mieſto welmi bohatye gt obdielano dobrym mramorowym kamenem a lazurem, 20 a zlatem welmí kraſnye zmalowano. a pak trmy ſtupnyemy nyzze tú gſu ty geſlicžky, w nychžto pan gezziſs bil polozzen, a wol s oſlem nan dychachu. a wedle toho ftawenye, na nyemžto hwiezda ftogy, kterazz byla ty trzí krale przywedla. A kakž kolí my gmenugem ty trzi krale Caſſpar, Melchior, Baltazar, wſſak zzide gye gynak gmenugi, Toczzifs 25 Appelius, Amerius, damofius; Rzekowe gye gmenugi Agelach, Serafis. Eyot. Trzidcatí a dewatí rozdrel prawi o koſtech ſwatich mladyatek a o hrobu ſwa- 176b1 teho Jeroníma, o koftelull Swateho Mikulaffe, o po- hanſkich waſſnyech a o zzenach Dawidowych. Pod fienczi koſtela ſwrchupſaneho gt yako pywnyce ſklenutie ofm- 5 naczte ſtupnyow dolow na prawe ruce, w nyêžto lezzie koſtí ſwatich mla- dyatek. a proti tomu mieſtu, kdežto pan buoh byl vrozen, tu geſt hrob fwateho Jeronima, cztneho vczzedlnyka božeho, genž geft mnoho knyh ohně fíla, proſyla Pana Boha, aby gegij newinnoſt tu wſſem Lidem přiftogijcým známau včinil; potom ſe hned do toho Ohně brala, a ten oheň wſſechen vhaſl. to pak ſpálené trnij obrátilo ſe w Růži a w ratoleſti zelené T. — 16. plapolal] pla (!) S, vyn. N — po „trnye“ přid. BN: wgide a pocze horzeti, tehda ona proſy pana boha, yakoz wie gegie [N: gi] newinu, aby gy lidu okazal; a ſ tiem gide do ohnie, a ynhed zhaſe, a to ſpalene trnie — po „ſye“ přid. C: trnie. — 16.—17. rozzene rozemi BN. — 17. cztna vyn. D — bila vyn. BDNS — zprofítyena] by zprofíczena B, byla zproftiena D, by zprofftiena NS — ktwuce] kwucze M. — 18. ffeftnadíte D — ftupnyew M — wzhoru] ſhoru D — Tu] To D. — 19. to vyn. C — w nyemžto] na niemz BCMNT, na niemzto D. — 20. dobrem B — kamenim BCMN — lazaurem C. — 21. malowano DM — trmy] trzi BT, trzmi CDM — ftupnyemy] ftupnow BT, ſtupni C. — 22. w nychžto] w niezto B, w nichz C — polozzen] wlozen B — wol] wolek D — s oflem] a ofel B, f Oflikem D, s woflem S. — 23. dy- chaly BCDMNST — po „toho“ přid. B: ſtogi to, přid. CDMN: ſtogi — na nyemžto) nad niemzto B, nad nimzto C — před „hwiezda“ přid. B: ta — ftogy] ftala BCDMN. — 24. ty] vyn. BDMN, tu S — po „krale“ přid. BCDMN: tu — iakz koli DS — po „my“ přid. B: ge — menugem BS, gmenugeme D — ty vyn. BC. — 25. Melchiar B. — 26. Amerius] Amezius S — Damafius B — po „Rzekowe“ přid. B: pak — gye vyn. B — gmenugi vyn. B. XXXIX. 1. Trzidcati... rozdiel] vyn. B, Kala XXXIX C. — 2. prawi vyn. B — koftech] koftelech C, koftele D. — 5. po „fienczi“ přid. B: weffczie, přid. M: weſtye, přid. S: mieſta, přid. T: wgitij — po „koftela“ přid. N: weſtie. — 6. stupniew N — doluw B. — 7. byl vrozen] geft narozen BCT, byl rozen D. — 8. cztneho] ſlawneho D — vczzedlnyka] vczitele C, včitetele (!) a doktora D — božeho
50 ten ohen plapolal mezí trnye, obraty fye w rozzi, a ratoleíti byechu ro- zzene. a tak cztna ta bila panna zprofſtyena. a nazwachu to pole ktwuce pole. a wedle wiezze toho koſtela, fſeſtnacžte ſtupnyow wzhoru, Tu geft to mieſto ſwate, w nyemžto pan gezus kriſtus narodil fie geſt. A to mieſto welmi bohatye gt obdielano dobrym mramorowym kamenem a lazurem, 20 a zlatem welmí kraſnye zmalowano. a pak trmy ſtupnyemy nyzze tú gſu ty geſlicžky, w nychžto pan gezziſs bil polozzen, a wol s oſlem nan dychachu. a wedle toho ftawenye, na nyemžto hwiezda ftogy, kterazz byla ty trzí krale przywedla. A kakž kolí my gmenugem ty trzi krale Caſſpar, Melchior, Baltazar, wſſak zzide gye gynak gmenugi, Toczzifs 25 Appelius, Amerius, damofius; Rzekowe gye gmenugi Agelach, Serafis. Eyot. Trzidcatí a dewatí rozdrel prawi o koſtech ſwatich mladyatek a o hrobu ſwa- 176b1 teho Jeroníma, o koftelull Swateho Mikulaffe, o po- hanſkich waſſnyech a o zzenach Dawidowych. Pod fienczi koſtela ſwrchupſaneho gt yako pywnyce ſklenutie ofm- 5 naczte ſtupnyow dolow na prawe ruce, w nyêžto lezzie koſtí ſwatich mla- dyatek. a proti tomu mieſtu, kdežto pan buoh byl vrozen, tu geſt hrob fwateho Jeronima, cztneho vczzedlnyka božeho, genž geft mnoho knyh ohně fíla, proſyla Pana Boha, aby gegij newinnoſt tu wſſem Lidem přiftogijcým známau včinil; potom ſe hned do toho Ohně brala, a ten oheň wſſechen vhaſl. to pak ſpálené trnij obrátilo ſe w Růži a w ratoleſti zelené T. — 16. plapolal] pla (!) S, vyn. N — po „trnye“ přid. BN: wgide a pocze horzeti, tehda ona proſy pana boha, yakoz wie gegie [N: gi] newinu, aby gy lidu okazal; a ſ tiem gide do ohnie, a ynhed zhaſe, a to ſpalene trnie — po „ſye“ přid. C: trnie. — 16.—17. rozzene rozemi BN. — 17. cztna vyn. D — bila vyn. BDNS — zprofítyena] by zprofíczena B, byla zproftiena D, by zprofftiena NS — ktwuce] kwucze M. — 18. ffeftnadíte D — ftupnyew M — wzhoru] ſhoru D — Tu] To D. — 19. to vyn. C — w nyemžto] na niemz BCMNT, na niemzto D. — 20. dobrem B — kamenim BCMN — lazaurem C. — 21. malowano DM — trmy] trzi BT, trzmi CDM — ftupnyemy] ftupnow BT, ſtupni C. — 22. w nychžto] w niezto B, w nichz C — polozzen] wlozen B — wol] wolek D — s oflem] a ofel B, f Oflikem D, s woflem S. — 23. dy- chaly BCDMNST — po „toho“ přid. B: ſtogi to, přid. CDMN: ſtogi — na nyemžto) nad niemzto B, nad nimzto C — před „hwiezda“ přid. B: ta — ftogy] ftala BCDMN. — 24. ty] vyn. BDMN, tu S — po „krale“ přid. BCDMN: tu — iakz koli DS — po „my“ přid. B: ge — menugem BS, gmenugeme D — ty vyn. BC. — 25. Melchiar B. — 26. Amerius] Amezius S — Damafius B — po „Rzekowe“ přid. B: pak — gye vyn. B — gmenugi vyn. B. XXXIX. 1. Trzidcati... rozdiel] vyn. B, Kala XXXIX C. — 2. prawi vyn. B — koftech] koftelech C, koftele D. — 5. po „fienczi“ přid. B: weffczie, přid. M: weſtye, přid. S: mieſta, přid. T: wgitij — po „koftela“ přid. N: weſtie. — 6. stupniew N — doluw B. — 7. byl vrozen] geft narozen BCT, byl rozen D. — 8. cztneho] ſlawneho D — vczzedlnyka] vczitele C, včitetele (!) a doktora D — božeho
Strana 51
51 z zzidowſke rzieczzi w latynſku promyenyl a przelozzil geſt; a zewnytrz 10 toho koſtela ſtogi ſedadlo, na nyêž pſal geſt. od toho koſtela dobrze Czztirzidcat latrow wzdali geſt koftel ke czty Swateho Mikulaſſe vdielany na tom mieftie, kdežto matka bozzie odpoczzywala po porozeny ſweho mileho ſyna; a zze gieſtt myela mnoho mleka w ſwich ſwatich prſvech, Protož na ten mramorowy kamen, na nyemzz ſediela, wyteklo gt mnoho 15 mleka; A protož y dnefſny den na tom kameny to mleko geſt znati, neb geſt perzeſty a mleczzne barwi; a yat ſem ta miefta czzaſto czelowal. W Bet] lleemye bidli wiece krzieftyanow nežli gynych lidi. a gſu wynnyce 176b2 w uokoly, kterežto krzeſtiane dielagi a to wyno pigi, protozze Machomet, gich prorok, gy wyno zapowiediel pohanom; Neb ſam ſye wynem opyw 20 y byl zabil gednoho puſtennyka, gehozz welmi mílowaſſe, a potom ne- chtiel yzzadneho wyna pití azz do ſwe ſmrtí. Taket negedle any ſwynyeho maſa a ty magi za zufale, kterzi to maſſo gedie. Take gedye rziedko maſſo telecze, a tež v Paleſtyníke zemi, neb magi malo wolow k orany; Protozz bykom howíegi. Take kral dawid bil vrozením z Bethleema. a myel pa- 25 defate wlaftnych zzen, a prwa ſlula Nicol, kromye kriſta (!) przieczztizz. Czztiridcati rozdiel prawi o mieftie, kdežto angel zwieſtowal paſtyrzom bozzye Narozenye, o hrobu Rachele, o mieſtie Je- ruzalemye. U (!) Bethleema do Geruzalema gſú gedno dwie mili. A puol mile od Bethleema geft mieſto, kdež angel zwieſtowal paſtyrzom bozzie Na- vyn. BCDMN — genž] kteryzto D — knich N. — 9. m. w latyníku promyenyl: w latinu przelozil BN, w latiníku przelozil a promienil geft C — a (před „prze- lozzil“) vyn. BN — przelozzil geft vyn. BN. — 10. m. na nyěž píal geft: na niemzto Bibli wykladal geft i fedmdefati Jazykow w latîſky iazyk D — dobrze vyn. DM. — 11. čtiridceti D. — (11.—12.) slova „ke czty ... na tom mieftie“ položena až za slova „mileho ſyna“ (13.) M. — 11. vdielan M. — 13. a vyn. D. — (13.—16.) a zze gieftt.... czzafto czelowal vyn? C. — 13. fwatich vyn. BN— prſech BDMNS. — 14. mramorowey B — ſedyala M. — 18. wokol CDMS, wukol N — po „pigr“ přid. BCDMST: neb ti pohane wina nepigi, přid. N: ti pohane wina nepigi. — 19. pohanom vyn. BCDMNS — fam vyn. C. — 20. byl vyn. BD — zabl(!) B — gednoho vyn. DM — gehozz] kterehozto D. — 21. nizadneho C — any] oni BN, vyn. S — fwinſke° BCDMNST. — 22. zaufale CN. — 23. v] w CD — neb vyn. N — magi vyn. D (!) — k worany MS. — 24. byczkom BMNS — Take vyn. BDMNT. — (24.—25.) a myel... przieczztizz vyn. T. — 24. po „myel“ přid. BCDMNS: geft. — 25. po „padefate“ přid. S: zwlafîtie a — kriſta] trzi fta BCDMNS — przezicz BON, prezić D, przezycz MS. 5 XXXX. 1. Czztiridcati rozdiel] vyn. B, Kala xlta C. — 2. prawi vyn. BC. — 3. mieftie vyn. B — Geruzalemſkem C, Geruzalemu D. — 4. po „Jeruzalemye“ přid. N: takto sie czte. — 5. U] Z BCNT, Ot M — A puol mile vyn. D — puol mile] v polu mili BN, v puol mile M. — 6. Bethleema] yerufalema B. — 7. zpie-
51 z zzidowſke rzieczzi w latynſku promyenyl a przelozzil geſt; a zewnytrz 10 toho koſtela ſtogi ſedadlo, na nyêž pſal geſt. od toho koſtela dobrze Czztirzidcat latrow wzdali geſt koftel ke czty Swateho Mikulaſſe vdielany na tom mieftie, kdežto matka bozzie odpoczzywala po porozeny ſweho mileho ſyna; a zze gieſtt myela mnoho mleka w ſwich ſwatich prſvech, Protož na ten mramorowy kamen, na nyemzz ſediela, wyteklo gt mnoho 15 mleka; A protož y dnefſny den na tom kameny to mleko geſt znati, neb geſt perzeſty a mleczzne barwi; a yat ſem ta miefta czzaſto czelowal. W Bet] lleemye bidli wiece krzieftyanow nežli gynych lidi. a gſu wynnyce 176b2 w uokoly, kterežto krzeſtiane dielagi a to wyno pigi, protozze Machomet, gich prorok, gy wyno zapowiediel pohanom; Neb ſam ſye wynem opyw 20 y byl zabil gednoho puſtennyka, gehozz welmi mílowaſſe, a potom ne- chtiel yzzadneho wyna pití azz do ſwe ſmrtí. Taket negedle any ſwynyeho maſa a ty magi za zufale, kterzi to maſſo gedie. Take gedye rziedko maſſo telecze, a tež v Paleſtyníke zemi, neb magi malo wolow k orany; Protozz bykom howíegi. Take kral dawid bil vrozením z Bethleema. a myel pa- 25 defate wlaftnych zzen, a prwa ſlula Nicol, kromye kriſta (!) przieczztizz. Czztiridcati rozdiel prawi o mieftie, kdežto angel zwieſtowal paſtyrzom bozzye Narozenye, o hrobu Rachele, o mieſtie Je- ruzalemye. U (!) Bethleema do Geruzalema gſú gedno dwie mili. A puol mile od Bethleema geft mieſto, kdež angel zwieſtowal paſtyrzom bozzie Na- vyn. BCDMN — genž] kteryzto D — knich N. — 9. m. w latyníku promyenyl: w latinu przelozil BN, w latiníku przelozil a promienil geft C — a (před „prze- lozzil“) vyn. BN — przelozzil geft vyn. BN. — 10. m. na nyěž píal geft: na niemzto Bibli wykladal geft i fedmdefati Jazykow w latîſky iazyk D — dobrze vyn. DM. — 11. čtiridceti D. — (11.—12.) slova „ke czty ... na tom mieftie“ položena až za slova „mileho ſyna“ (13.) M. — 11. vdielan M. — 13. a vyn. D. — (13.—16.) a zze gieftt.... czzafto czelowal vyn? C. — 13. fwatich vyn. BN— prſech BDMNS. — 14. mramorowey B — ſedyala M. — 18. wokol CDMS, wukol N — po „pigr“ přid. BCDMST: neb ti pohane wina nepigi, přid. N: ti pohane wina nepigi. — 19. pohanom vyn. BCDMNS — fam vyn. C. — 20. byl vyn. BD — zabl(!) B — gednoho vyn. DM — gehozz] kterehozto D. — 21. nizadneho C — any] oni BN, vyn. S — fwinſke° BCDMNST. — 22. zaufale CN. — 23. v] w CD — neb vyn. N — magi vyn. D (!) — k worany MS. — 24. byczkom BMNS — Take vyn. BDMNT. — (24.—25.) a myel... przieczztizz vyn. T. — 24. po „myel“ přid. BCDMNS: geft. — 25. po „padefate“ přid. S: zwlafîtie a — kriſta] trzi fta BCDMNS — przezicz BON, prezić D, przezycz MS. 5 XXXX. 1. Czztiridcati rozdiel] vyn. B, Kala xlta C. — 2. prawi vyn. BC. — 3. mieftie vyn. B — Geruzalemſkem C, Geruzalemu D. — 4. po „Jeruzalemye“ přid. N: takto sie czte. — 5. U] Z BCNT, Ot M — A puol mile vyn. D — puol mile] v polu mili BN, v puol mile M. — 6. Bethleema] yerufalema B. — 7. zpie-
Strana 52
52 177a1 rozenye a ſpyewal s gynymy angely: Slawa na wifoftech Il bohu, a na zemí pokoy bud lidem dobre wuole. A na tom mieſtíe geft vſtawen koftel. a na te ceftie gt widieti hrob Rachel, zzeny Jakubowi patriarchowi, gêz byla Jozefowa a Benyamynowa matye a w porodu vmrzela geſt. Protož Jakub, 10 muž gegi, na tô mieſtíe gi pochowal a wložil na hrob dwanaczte welikich kamenow na znamenye, zze ona gemu dwanaczte fynow vrodila, od nychzto dwanaczte pokoleny zzidowſkich poſílo gt. A pak puol mile od Jeruzalema geſt to mieſto, kdežto hwiezda trzem kralom ſye vkazala a gye gynady wedla, aby ſye k Erodefowi newratili. I gſu take po te ceſtie 15 gyny koftele, genžto s nabozzenſtwim krzieſtiane nawfftiewugi. Geruzalem geft dobrzye mezi horamy vſazene míeſto a mat wody doftí, kakž koli yzzadne wuody nema nežli tu, kteraž geſt z Ebrô tam wedena. To mieſto vîtawil geft Sem, fyn Noe, a gye Salem nazwal; ale Gebuzeus, syn Cha- naan, w nyem bidlil; a potô kral dawid tye dwie gmenye flozzyw, to 20 177a2 mieſto Jeruzale Il nazwal, kterežto Sfalomun chrame (!) gmenoti kazal. Czztiridcati a prwi rozdiel prawi o wlastech okolo Geruzalema, o klaffterze ſwate katherzyny, o czzaftem dobyty Geruzalem- ſkem. Okolo Geruzalema lezzi kralowſtwie Sirſke a potom paleſtynſke 5 a potom afſkalonytſke; a Jeruzalem geft hlawnye mieſto w yudowye zemy. A to kralowſtwie Judowo geſt zwlafſtie. na wzchod flunce a (!) dotycže sye wall DM. — 8. bud vyn. BCDMN. — 9. tey CN — po „widieti“ přid. B: mieftie geft vſtawen — rachele BMN, Rachelin C, Archel S — Jakobowy C, Jakoba D — patriarchy CD — gez] kteraz D. — 10. matye a .. .. Protož vyn. B — matka D — v porodu N, po porodu S, při Porodu T. — 11. pochowal a] pochowaw N. — 12. před „ona“ přid. MS: gemu — po „ona“ přid. D: a druha žena geho lia, přid. M: byla alya, přid. S: Alya, přid. T: a Liá — gemu vyn. DMS — po „gemu přid. N: Alia — před „vrodila“ přid. BOD: byla. — 14. trzem vyn. B — po „ſye“ přid. D: byla. — 15. ginudy D — k Erodowi C — newratila (!) B, newracowali D — I vyn. BCDMN — po te] na te B, po tey C. — 16. koftelowe BDNS — Gezto DMN — nawffczewugij B. — 17. m. dobrzye ... miefto: mieſto na horze dobrze vſazene mezi horamy B — kakžkoli] kterakzkoli N. — 18. vzzadne] zadne gine B, nizadne gine C, gine DM, yzzadne gine N. — 19. Sem] vyn. D, Seny S — Sem, fyn Noe, a gye vyn. B — Gebuz C. — 19.—20. kanaan BCDN. — 20. tye] ty BDMNST — gmenye] menie B, gména Gebus a Sálem T — to vyn. D. — 21. mieíto vyn. D — před „nazwal“ přid. D: ge — po „chrame“ přid. B: y bo- hatcztwim okrafil yerufalem, přid. C: a Bohattwim okraffliw Gerofolimu, přid. DMN: y Bohatftwim okrafliw Jerozolimam, přid. S: y bohattwim, přid. T: i bo- hatſtwijm ozdobil a wyweyfſyl a Geruzalém. XXXXI. 1. m. Czztiridcati ... rozdiel] Tuto B, Kala xli C. — 2. praw. vyn. C. — (2.—3.) o klaffterze ... katherzyny vyn. B. — 3.—4. Geruzalemíkem vyn. B. — 6. Afſkalonyczke B. — 7. zwlafícze B, zwlaſczye M — před „na wzchod“ přid. BDMN: a — na (před „wzchod“) vyn. B — na wychod D —
52 177a1 rozenye a ſpyewal s gynymy angely: Slawa na wifoftech Il bohu, a na zemí pokoy bud lidem dobre wuole. A na tom mieſtíe geft vſtawen koftel. a na te ceftie gt widieti hrob Rachel, zzeny Jakubowi patriarchowi, gêz byla Jozefowa a Benyamynowa matye a w porodu vmrzela geſt. Protož Jakub, 10 muž gegi, na tô mieſtíe gi pochowal a wložil na hrob dwanaczte welikich kamenow na znamenye, zze ona gemu dwanaczte fynow vrodila, od nychzto dwanaczte pokoleny zzidowſkich poſílo gt. A pak puol mile od Jeruzalema geſt to mieſto, kdežto hwiezda trzem kralom ſye vkazala a gye gynady wedla, aby ſye k Erodefowi newratili. I gſu take po te ceſtie 15 gyny koftele, genžto s nabozzenſtwim krzieſtiane nawfftiewugi. Geruzalem geft dobrzye mezi horamy vſazene míeſto a mat wody doftí, kakž koli yzzadne wuody nema nežli tu, kteraž geſt z Ebrô tam wedena. To mieſto vîtawil geft Sem, fyn Noe, a gye Salem nazwal; ale Gebuzeus, syn Cha- naan, w nyem bidlil; a potô kral dawid tye dwie gmenye flozzyw, to 20 177a2 mieſto Jeruzale Il nazwal, kterežto Sfalomun chrame (!) gmenoti kazal. Czztiridcati a prwi rozdiel prawi o wlastech okolo Geruzalema, o klaffterze ſwate katherzyny, o czzaftem dobyty Geruzalem- ſkem. Okolo Geruzalema lezzi kralowſtwie Sirſke a potom paleſtynſke 5 a potom afſkalonytſke; a Jeruzalem geft hlawnye mieſto w yudowye zemy. A to kralowſtwie Judowo geſt zwlafſtie. na wzchod flunce a (!) dotycže sye wall DM. — 8. bud vyn. BCDMN. — 9. tey CN — po „widieti“ přid. B: mieftie geft vſtawen — rachele BMN, Rachelin C, Archel S — Jakobowy C, Jakoba D — patriarchy CD — gez] kteraz D. — 10. matye a .. .. Protož vyn. B — matka D — v porodu N, po porodu S, při Porodu T. — 11. pochowal a] pochowaw N. — 12. před „ona“ přid. MS: gemu — po „ona“ přid. D: a druha žena geho lia, přid. M: byla alya, přid. S: Alya, přid. T: a Liá — gemu vyn. DMS — po „gemu přid. N: Alia — před „vrodila“ přid. BOD: byla. — 14. trzem vyn. B — po „ſye“ přid. D: byla. — 15. ginudy D — k Erodowi C — newratila (!) B, newracowali D — I vyn. BCDMN — po te] na te B, po tey C. — 16. koftelowe BDNS — Gezto DMN — nawffczewugij B. — 17. m. dobrzye ... miefto: mieſto na horze dobrze vſazene mezi horamy B — kakžkoli] kterakzkoli N. — 18. vzzadne] zadne gine B, nizadne gine C, gine DM, yzzadne gine N. — 19. Sem] vyn. D, Seny S — Sem, fyn Noe, a gye vyn. B — Gebuz C. — 19.—20. kanaan BCDN. — 20. tye] ty BDMNST — gmenye] menie B, gména Gebus a Sálem T — to vyn. D. — 21. mieíto vyn. D — před „nazwal“ přid. D: ge — po „chrame“ přid. B: y bo- hatcztwim okrafil yerufalem, přid. C: a Bohattwim okraffliw Gerofolimu, přid. DMN: y Bohatftwim okrafliw Jerozolimam, přid. S: y bohattwim, přid. T: i bo- hatſtwijm ozdobil a wyweyfſyl a Geruzalém. XXXXI. 1. m. Czztiridcati ... rozdiel] Tuto B, Kala xli C. — 2. praw. vyn. C. — (2.—3.) o klaffterze ... katherzyny vyn. B. — 3.—4. Geruzalemíkem vyn. B. — 6. Afſkalonyczke B. — 7. zwlafícze B, zwlaſczye M — před „na wzchod“ přid. BDMN: a — na (před „wzchod“) vyn. B — na wychod D —
Strana 53
53 Arabſke zemíe, a na polodne Egipſke zemíe, a na puolnoczi geſt Sirſka zemye a morze Ciprſke; a na zapad ſlunce geſt welyke morze, genž ſlowe 10 Occeanus. W Jeruzalemye bidlil drzewe patriarcha, dokudž gefftie gye krzieſtyane drzzeli; a bylo w te zemi mnoho Arcibiſkupow. Take okolo Geruzalema gt mnoho mieſt. Ebron gt odtad ſedm mil wzdaly, afſkalon dwanaczte mil odtad, Jaffe geft ffeftnaczte myl odtad, Ramoth trzi myle, Bethleem dwie odtud. od Bethleema na prawu ruku ku poledny geſt koftel 15 vîtawen ke czti ſwate katherzynye. Tu bil gt I1 geden opat, genzz kdy vmrzietí myel, mnyſſe bili gſu welmi ſmutny, neb gſu geho za ſwateho czlowieka myeli; A pak przi geho ſkonczzeny mnoho potwor dyabelſkich okolo nyeho glu widieli, any geho tielem hroznye oblugi; a to gt nama- lowano, a geſt zzaloſtno welmye hledieti. Geruzalemſka zemye czzaſto 20 geft w cizí ruce wchazela, a to panſtwie czzaſto promyenyeno a zkaženo; Neb druhdy gfu gye žide dobili, druhdy Cunany, druhdy Aziany, druhdí Medffti, druhdy Yndiffti, druhdí rziekowe, druhdi Rzimene, druhdi krzieftíane a ty pany z nyzíich zemy, Potom Turczi, potom taterzi: a gyz gſu drzzalí pohane dobrze Sto a Czztirzidcetí let, genz geſt krzieftianſke 25 dyediczîtwie. A ponyewadž yżadny nemozz w cizem panftwi diedití lecž ſ woli toho, czzez geft wlaftnye, Protož czzaka geft, zze gefftye tu zemí krzieſtyane obdrzze ſwu fſlechetnoſty, giźto gſu potratili ſwymy tyezkymy hrziechy. 177b1 5 Czztirzidcaty a druhy rozldyel prawi o bozzem hrobu, o koſtele nad nym, o lâpach dywnych, o mieftu Caluarie, o prímu rzeczíkem, o ſlupu bozziem. Tuto chcí wam powiedletí o ſwatich mieſtech. Wedle geruzalema geft geden koftel, ale geſt obkliczzen zdi, genž k mieſtu prziſluffye. ale 177b2 a (před „dotycže ſye“) vyn. BDMN. — 8. na polednie B, na poledne CDMNS — Egipſka N — geft vyn. C — Syrſke C. — 9. Cyprſkeho D. — 10. gye] gey BCDMN vyn. S. — 11. w tey C. — 12. odtawad S — Affkolon B. — 13. odtad vyn. D — Jaffe ... myl odtad vyn. B — Ramoth] Namoth D — myle] mil N. — 14. dwu N — odtud vyn. BN. — 15. ke tozti B, ke tczy (!) M — katherziny B — kdyz CDMNS. — 17. ſkonczenie N. — 18. oblugi] lomcugi CT — před „nama- lowano“ přid. D: tu — malowano BCS. — 19. welmy BCDMNS — před „hle- dieti“ přid. BD: na to. — 20. wzchazela D — po „panftwie“ přid. BC: gt — promyenyeno a zkaženo] zkazeno a promienino B. — 21. gye] ge° BCD — Ku- mani C, Canani D — Aziany] arriany BNS, Syrani C, Acyani D, artyany M. — 22. Medfſczi B. — Indyffczie B, Indffti C, Inditfti DS. — 23. potom (před „ta- terzi“) vyn. BS. — 24. po „gfu“ přid. BCDMS: gi — drzely BCDM — Czzti- rzidceti] tridceti D. — 25. pomawadz C — po „panftwi“ přid. B: ſprawiedliwie, přid. N: Sprawedliwie. — 26. geffcze BM. — 27. gižto] kteruzto D — tyezkymy) ciezkemy B. XXXXII. 1. Czztrzidcaty ... rozdyel] vyn. B, Kala xln C. — 2. prawi vyn. BC — 4. po „bozziem“ přid. B: o kameni, geflto ſe poti, přid. M: Capytola. — 5. wam vyn. S — powiedieti] prawiti B. — 6. po „koftel“ přid. D: wedle miefta,
53 Arabſke zemíe, a na polodne Egipſke zemíe, a na puolnoczi geſt Sirſka zemye a morze Ciprſke; a na zapad ſlunce geſt welyke morze, genž ſlowe 10 Occeanus. W Jeruzalemye bidlil drzewe patriarcha, dokudž gefftie gye krzieſtyane drzzeli; a bylo w te zemi mnoho Arcibiſkupow. Take okolo Geruzalema gt mnoho mieſt. Ebron gt odtad ſedm mil wzdaly, afſkalon dwanaczte mil odtad, Jaffe geft ffeftnaczte myl odtad, Ramoth trzi myle, Bethleem dwie odtud. od Bethleema na prawu ruku ku poledny geſt koftel 15 vîtawen ke czti ſwate katherzynye. Tu bil gt I1 geden opat, genzz kdy vmrzietí myel, mnyſſe bili gſu welmi ſmutny, neb gſu geho za ſwateho czlowieka myeli; A pak przi geho ſkonczzeny mnoho potwor dyabelſkich okolo nyeho glu widieli, any geho tielem hroznye oblugi; a to gt nama- lowano, a geſt zzaloſtno welmye hledieti. Geruzalemſka zemye czzaſto 20 geft w cizí ruce wchazela, a to panſtwie czzaſto promyenyeno a zkaženo; Neb druhdy gfu gye žide dobili, druhdy Cunany, druhdy Aziany, druhdí Medffti, druhdy Yndiffti, druhdí rziekowe, druhdi Rzimene, druhdi krzieftíane a ty pany z nyzíich zemy, Potom Turczi, potom taterzi: a gyz gſu drzzalí pohane dobrze Sto a Czztirzidcetí let, genz geſt krzieftianſke 25 dyediczîtwie. A ponyewadž yżadny nemozz w cizem panftwi diedití lecž ſ woli toho, czzez geft wlaftnye, Protož czzaka geft, zze gefftye tu zemí krzieſtyane obdrzze ſwu fſlechetnoſty, giźto gſu potratili ſwymy tyezkymy hrziechy. 177b1 5 Czztirzidcaty a druhy rozldyel prawi o bozzem hrobu, o koſtele nad nym, o lâpach dywnych, o mieftu Caluarie, o prímu rzeczíkem, o ſlupu bozziem. Tuto chcí wam powiedletí o ſwatich mieſtech. Wedle geruzalema geft geden koftel, ale geſt obkliczzen zdi, genž k mieſtu prziſluffye. ale 177b2 a (před „dotycže ſye“) vyn. BDMN. — 8. na polednie B, na poledne CDMNS — Egipſka N — geft vyn. C — Syrſke C. — 9. Cyprſkeho D. — 10. gye] gey BCDMN vyn. S. — 11. w tey C. — 12. odtawad S — Affkolon B. — 13. odtad vyn. D — Jaffe ... myl odtad vyn. B — Ramoth] Namoth D — myle] mil N. — 14. dwu N — odtud vyn. BN. — 15. ke tozti B, ke tczy (!) M — katherziny B — kdyz CDMNS. — 17. ſkonczenie N. — 18. oblugi] lomcugi CT — před „nama- lowano“ přid. D: tu — malowano BCS. — 19. welmy BCDMNS — před „hle- dieti“ přid. BD: na to. — 20. wzchazela D — po „panftwie“ přid. BC: gt — promyenyeno a zkaženo] zkazeno a promienino B. — 21. gye] ge° BCD — Ku- mani C, Canani D — Aziany] arriany BNS, Syrani C, Acyani D, artyany M. — 22. Medfſczi B. — Indyffczie B, Indffti C, Inditfti DS. — 23. potom (před „ta- terzi“) vyn. BS. — 24. po „gfu“ přid. BCDMS: gi — drzely BCDM — Czzti- rzidceti] tridceti D. — 25. pomawadz C — po „panftwi“ přid. B: ſprawiedliwie, přid. N: Sprawedliwie. — 26. geffcze BM. — 27. gižto] kteruzto D — tyezkymy) ciezkemy B. XXXXII. 1. Czztrzidcaty ... rozdyel] vyn. B, Kala xln C. — 2. prawi vyn. BC — 4. po „bozziem“ přid. B: o kameni, geflto ſe poti, přid. M: Capytola. — 5. wam vyn. S — powiedieti] prawiti B. — 6. po „koftel“ přid. D: wedle miefta,
Strana 54
54 178a1 178а2 geít okruhly, magye w iklepie v proftrziedce dyeru weliku okruhlu, a nad tyê opiet ſklenuto gye; a przikrit geſt ten koftel olowe; a mat weliku zwon- nyczi, genż k nyemu przíſluffye. a w tom koſtele yako vproſtrzed geft wzdielan kraſny ftanek yako napoly okruhli, welmí okraffleny zlatem 10 a lazurem a gynymy drahymy barwamy; a w tom ſtanku na prawe ruce geft hrob bozzi. a ten geft ofmí noh wzdeli a pieti wffirzi; a ten ftanek geft dewieti noh zwyffi. a nenyet dawno, zzet geſt hrob bozzi zadielan, neb drzewe mohlí gfu ſie geho dotykati a gey libati. Ale zze kazdy putnyk bil toho pilen, aby kus toho kamene myel, a tak byli geho diel nakazili, 15 Protozz Zoldan kazal gey zazditi, zze gyzz nelze k nyemu prziſtupiti; ale wzat geſt od I] hrobu kamen yako czzlowieczze hlawa zwieczi; ten wifi w te zdí pro putnyky, neb gey libagi a geho ſye dotykagi. A ten ftanek, w nyemžto geſt hrob buozzi, geft temny w ſobie, ale od lamp, genž tu vſtawnye horzie we dne y w noczi, ma doſti ſwietla; ale ſluffie wiedietí, 20 zze ty lampy na každí rok v weliki patek o poledny wíeczky zhaſnu ſamy od ſebe, a o grtrznye hodynye na weliku nocz ſamy ſie zaſwietie na zna- menye ſmrti a wzkrzeſſenye pana naſſeho gezu kriſta, genž geſt dobro- wolnye za naſſe hrzechy vmrzel a pro nafſye vſprawedlenye racžil ſwu ſwatu moczi z mrtwich wſtati. A w tom koſtele na pwe ruce geft welebne 25 mieſto, pahrbek, genž ſlowe caluarie, kdež pan gežiſs wzbit na krzizz. a geſt ta ſkala cžerwena a biela, neb geſt ty barwy przyyala od krwe a ot wuody, genż gt z boka gezziſſe pana wytekla, kdiž geft wiſel ná ſwatem krzizzi. A ta ſkala geſt rozſedla. A na te ſkale gſu ſtupnyowe, po nychž muož wítupití a czelowati ta míefta. a w te rozſedlynye byla nalezena hlawa Adamowa!I po welike potopye na ſwiedeczîtwie, zze Adamowi hrzeſu tu gſú myeli bytí obmytí. A na te ſkale ſtogi oltarz, w nyemž lezzi Gotfrid z Palan a gyny krzieftyanffti Ritierzi a pany, krali y knyezzata, genž 30 přid. MNS: wedle Jerufalema (!) — genž] kteraz D — ale] a BNS. — 7. w ſklepie] w ſklepu C, w Klenutij T. — 8. gye] geft BCDMNS. — 9. w proftrzedku C, w proftred DM. — 10. wzdielan] vdielan B, rozdielan N. zdielan S — okruhli, welmi vyn. D — okrafſlen C. — 11. lazurem a] lazaurem y C. — 12. a ten.... wſſirzi vyn. D — wzffirzi C. — 13. wzwyfy BM, wyfi D — zzet] 1akz BD. — 14. gfu vyn. B — geho vyn. D. — 15. toho vyn. BN — po „aby“ přid. N: kazdy — nakazili] zakazali S. — 17. ot C — zwieczi] zwyffi B, vyn. D — w tey C. — 19. genž] kterež D. — 20. vſtawicnie D — po „ale“ přid. D: toto. — 21. wſfeczky vyn. D — zahafnu S. — 22. o gitrznye] od gitrnye B, o gitrzni C, gytrznie S — po „fie“ přid. D: od ſebe. — 23. naffeho vyn. BN — gezu vyn. BMN. — 24. vſprawedlnienie BDMN, ofprawedlene C. — 25. fwatu vyn. BCMN — welebne] lebne CDMS, vyn. N. — 26. miefto vyn. N — pahrobek B — po „caluarie“ přid. N: to geſt lebne mieſto — kdež.... na krzizz vyn. B — wzbit] pribit D — na krizi DM. — 27. ta] to B — czrwena CDMNS — tyl te B — ot vyn. B. — 28. genz] kteraz D — gezziſſe pana] bozieho BCDMNS — wyſfal MNS — ſwatem vyn. BN. — 29. tey C — ftupniewe N. — 30. po „czelowati““ přid. C: tu — w tey C — rozfeklinie D — před „byla“ přid. BDN: tu. — 31. welike vyn. D — hrziſſy N, hrziechy S. — 32. m. tu gfu myeli byti: mieli ſu ſie tu S — gſu vyn. C — na tey C. — 33. z Palan] z palen B — krzieftanfíczi B, krzyeſczyanfíty M
54 178a1 178а2 geít okruhly, magye w iklepie v proftrziedce dyeru weliku okruhlu, a nad tyê opiet ſklenuto gye; a przikrit geſt ten koftel olowe; a mat weliku zwon- nyczi, genż k nyemu przíſluffye. a w tom koſtele yako vproſtrzed geft wzdielan kraſny ftanek yako napoly okruhli, welmí okraffleny zlatem 10 a lazurem a gynymy drahymy barwamy; a w tom ſtanku na prawe ruce geft hrob bozzi. a ten geft ofmí noh wzdeli a pieti wffirzi; a ten ftanek geft dewieti noh zwyffi. a nenyet dawno, zzet geſt hrob bozzi zadielan, neb drzewe mohlí gfu ſie geho dotykati a gey libati. Ale zze kazdy putnyk bil toho pilen, aby kus toho kamene myel, a tak byli geho diel nakazili, 15 Protozz Zoldan kazal gey zazditi, zze gyzz nelze k nyemu prziſtupiti; ale wzat geſt od I] hrobu kamen yako czzlowieczze hlawa zwieczi; ten wifi w te zdí pro putnyky, neb gey libagi a geho ſye dotykagi. A ten ftanek, w nyemžto geſt hrob buozzi, geft temny w ſobie, ale od lamp, genž tu vſtawnye horzie we dne y w noczi, ma doſti ſwietla; ale ſluffie wiedietí, 20 zze ty lampy na každí rok v weliki patek o poledny wíeczky zhaſnu ſamy od ſebe, a o grtrznye hodynye na weliku nocz ſamy ſie zaſwietie na zna- menye ſmrti a wzkrzeſſenye pana naſſeho gezu kriſta, genž geſt dobro- wolnye za naſſe hrzechy vmrzel a pro nafſye vſprawedlenye racžil ſwu ſwatu moczi z mrtwich wſtati. A w tom koſtele na pwe ruce geft welebne 25 mieſto, pahrbek, genž ſlowe caluarie, kdež pan gežiſs wzbit na krzizz. a geſt ta ſkala cžerwena a biela, neb geſt ty barwy przyyala od krwe a ot wuody, genż gt z boka gezziſſe pana wytekla, kdiž geft wiſel ná ſwatem krzizzi. A ta ſkala geſt rozſedla. A na te ſkale gſu ſtupnyowe, po nychž muož wítupití a czelowati ta míefta. a w te rozſedlynye byla nalezena hlawa Adamowa!I po welike potopye na ſwiedeczîtwie, zze Adamowi hrzeſu tu gſú myeli bytí obmytí. A na te ſkale ſtogi oltarz, w nyemž lezzi Gotfrid z Palan a gyny krzieftyanffti Ritierzi a pany, krali y knyezzata, genž 30 přid. MNS: wedle Jerufalema (!) — genž] kteraz D — ale] a BNS. — 7. w ſklepie] w ſklepu C, w Klenutij T. — 8. gye] geft BCDMNS. — 9. w proftrzedku C, w proftred DM. — 10. wzdielan] vdielan B, rozdielan N. zdielan S — okruhli, welmi vyn. D — okrafſlen C. — 11. lazurem a] lazaurem y C. — 12. a ten.... wſſirzi vyn. D — wzffirzi C. — 13. wzwyfy BM, wyfi D — zzet] 1akz BD. — 14. gfu vyn. B — geho vyn. D. — 15. toho vyn. BN — po „aby“ přid. N: kazdy — nakazili] zakazali S. — 17. ot C — zwieczi] zwyffi B, vyn. D — w tey C. — 19. genž] kterež D. — 20. vſtawicnie D — po „ale“ přid. D: toto. — 21. wſfeczky vyn. D — zahafnu S. — 22. o gitrznye] od gitrnye B, o gitrzni C, gytrznie S — po „fie“ přid. D: od ſebe. — 23. naffeho vyn. BN — gezu vyn. BMN. — 24. vſprawedlnienie BDMN, ofprawedlene C. — 25. fwatu vyn. BCMN — welebne] lebne CDMS, vyn. N. — 26. miefto vyn. N — pahrobek B — po „caluarie“ přid. N: to geſt lebne mieſto — kdež.... na krzizz vyn. B — wzbit] pribit D — na krizi DM. — 27. ta] to B — czrwena CDMNS — tyl te B — ot vyn. B. — 28. genz] kteraz D — gezziſſe pana] bozieho BCDMNS — wyſfal MNS — ſwatem vyn. BN. — 29. tey C — ftupniewe N. — 30. po „czelowati““ přid. C: tu — w tey C — rozfeklinie D — před „byla“ přid. BDN: tu. — 31. welike vyn. D — hrziſſy N, hrziechy S. — 32. m. tu gfu myeli byti: mieli ſu ſie tu S — gſu vyn. C — na tey C. — 33. z Palan] z palen B — krzieftanfíczi B, krzyeſczyanfíty M
Strana 55
55 gſu bili v Bozzeho hrobu a te zemie dobili a bylí gfu mocznymy krali. 35 a nedaleko od toho mieſta ſtogi takto rzeczíky pſano: Otheos Bafilion yſmon proftonas ergafſe facraffe emoſotiga, genž takto czzeſky znye: Buoh naſs kral przed wieky vezínyl ſpaſenye proſtrzed zemye. Take na te ſkale, w nyzzto krzizz ſtal, tato ſlowa rzieczſka gſu wyteſana: Ethios nyft is baſfis ton piftatis thoytes moy, gêz czzeſky takto znye: A czo ty zde wi- 40 difs, to geft plnoſt czele wierí teto zemye. Take wedle ſkali caluarie na prawe ruce tu gt oltarz, kdeźto lezzi ſlup, v nyehožto geſt pan naſs gezus kriftus bicžowan. a od toho ſlupu azz do czztwrteho ſlupu nebo pilerze kamenye potí ſye wodu vſtawnye; a magi mnozi za to, zze kamenye placzze ſmrtí pana naſſeho gezukriſta, a zze ten kus, genž ſie gt božeho potu I 178b1 45 chitil, gefſtie dnefſny den to swate przirozenye gt znamenye. Czztirzidcaty a paty (!) rozdrel prawi, kde bil krzizz bozzí nalezen, A gyne wieczl; A kterak Jnditiítí knyezzie ſluzzie et cetera. Wedle oltarze ſwrchu pſaneho dwu a cžtirzidcat ſtupnyow w zemí 5 tu bil nalezen krziž bozzi, genž bil ſkrit od zzidow; a geft gefftie w te yamye zwlafftie dubye, w nychžto rzebiczi ſchowany byly. Proſtrzed koru w kof- tele ſtogi okolek, w nyemzz Jozeff z aromathie odpoczywal s tielem bozzim, když bil gey ſ krzizze ſnyel; a na tom mieſtie bil geft zmyl rany geho. A chtíe tomu mnozi, zze geft na tom mieſtíe prawí proſtrzedek wffie zemíe. A ne- 10 daleko od toho koſtela ſtogi koftel, w nyemžto yzzadny knyez neſmye mífye ſluzzití, leczz by bil knyez z Jndie. A Jnditífti knyezze ſluzziet — Ritierzi a pany vyn. BN — pany vyn. DM — kralowe D. — 34. v vyn. CDMN — tey C — moczni BS. — 35. takto vyn. B. — 36. proftonas] yroftonas C, Pro- ftonos D — wznie B, wzni CDMN. — 37. vproftrzed BN — tey CN. — 38. krziez S — Rzeczſky C — nyft 1s] Nyfas CS. — 39. ton piſtatis] compifcatis C, Conpiftatis D — thoytes] choytes C — wznie B, wzni CDMN — zde] zide (!) B. — 40. po nafs gezus vyn. B. — 42. „plnoſt“ přid. B: wífie — teyto C. — 41. stlup B — přid. D: to — wodu vyn. ſtlupu B — ſlupu nebo vyn. B. — 43. po „kamenye“ B. — 44. naſſeho vyn. BN — genž sie gt vyn. DM — fie vyn. BC. — 45. po „chitil“ přid. D: ſe — gefícze B — to ſwate] toho ſwateho C — m. gt znamenye] ma B. XXXXIII. 1. Czztirzidcaty ... rozdiel] vyn. B, Kalaxlin C, Ctiridcaty a treti rozdiel DN. — (2.—3.) m. prawi.... ſluzzie etc.: kde geſt byl nalezen krziz bozi a o Jndſkych kniezich, kterak miſi ſluzie C; prawi o mieſtie, kde gt nalezen krziz Swaty, a kde Jozeph s tielem bozim odpoczywal. O mieſtie, kdezto kniezi z Jndie míſie ſluzi a o gich míni N; v B rovněž, jen konec: a o gich míſa vyn. — 4. pfaneho] rzeczeneho N — cztirzidceti CD — ftupniew N. — 5. genž) kteryz D — gefſcze B — w tey C. — 6. wlafſcze B, zwlaſczye M, zwlafftnie CD — dupe B, dupie CD, dubi N — w niemzto BCDNS — hrzebiczy CDMNS. — 7. z arymatie BT, z Aramathie C, z araramathie (!) S. — 8. gey] ge BCDN — ſnyal BCDMNS — geft] gefti C, vyn. D. — 10. nizadny C. — (10.—11). m. ne- ſmye .. . leczz by bil knyez: nemož gedine D. — 11. by bil vyn. BCMNS —
55 gſu bili v Bozzeho hrobu a te zemie dobili a bylí gfu mocznymy krali. 35 a nedaleko od toho mieſta ſtogi takto rzeczíky pſano: Otheos Bafilion yſmon proftonas ergafſe facraffe emoſotiga, genž takto czzeſky znye: Buoh naſs kral przed wieky vezínyl ſpaſenye proſtrzed zemye. Take na te ſkale, w nyzzto krzizz ſtal, tato ſlowa rzieczſka gſu wyteſana: Ethios nyft is baſfis ton piftatis thoytes moy, gêz czzeſky takto znye: A czo ty zde wi- 40 difs, to geft plnoſt czele wierí teto zemye. Take wedle ſkali caluarie na prawe ruce tu gt oltarz, kdeźto lezzi ſlup, v nyehožto geſt pan naſs gezus kriftus bicžowan. a od toho ſlupu azz do czztwrteho ſlupu nebo pilerze kamenye potí ſye wodu vſtawnye; a magi mnozi za to, zze kamenye placzze ſmrtí pana naſſeho gezukriſta, a zze ten kus, genž ſie gt božeho potu I 178b1 45 chitil, gefſtie dnefſny den to swate przirozenye gt znamenye. Czztirzidcaty a paty (!) rozdrel prawi, kde bil krzizz bozzí nalezen, A gyne wieczl; A kterak Jnditiítí knyezzie ſluzzie et cetera. Wedle oltarze ſwrchu pſaneho dwu a cžtirzidcat ſtupnyow w zemí 5 tu bil nalezen krziž bozzi, genž bil ſkrit od zzidow; a geft gefftie w te yamye zwlafftie dubye, w nychžto rzebiczi ſchowany byly. Proſtrzed koru w kof- tele ſtogi okolek, w nyemzz Jozeff z aromathie odpoczywal s tielem bozzim, když bil gey ſ krzizze ſnyel; a na tom mieſtie bil geft zmyl rany geho. A chtíe tomu mnozi, zze geft na tom mieſtíe prawí proſtrzedek wffie zemíe. A ne- 10 daleko od toho koſtela ſtogi koftel, w nyemžto yzzadny knyez neſmye mífye ſluzzití, leczz by bil knyez z Jndie. A Jnditífti knyezze ſluzziet — Ritierzi a pany vyn. BN — pany vyn. DM — kralowe D. — 34. v vyn. CDMN — tey C — moczni BS. — 35. takto vyn. B. — 36. proftonas] yroftonas C, Pro- ftonos D — wznie B, wzni CDMN. — 37. vproftrzed BN — tey CN. — 38. krziez S — Rzeczſky C — nyft 1s] Nyfas CS. — 39. ton piſtatis] compifcatis C, Conpiftatis D — thoytes] choytes C — wznie B, wzni CDMN — zde] zide (!) B. — 40. po nafs gezus vyn. B. — 42. „plnoſt“ přid. B: wífie — teyto C. — 41. stlup B — přid. D: to — wodu vyn. ſtlupu B — ſlupu nebo vyn. B. — 43. po „kamenye“ B. — 44. naſſeho vyn. BN — genž sie gt vyn. DM — fie vyn. BC. — 45. po „chitil“ přid. D: ſe — gefícze B — to ſwate] toho ſwateho C — m. gt znamenye] ma B. XXXXIII. 1. Czztirzidcaty ... rozdiel] vyn. B, Kalaxlin C, Ctiridcaty a treti rozdiel DN. — (2.—3.) m. prawi.... ſluzzie etc.: kde geſt byl nalezen krziz bozi a o Jndſkych kniezich, kterak miſi ſluzie C; prawi o mieſtie, kde gt nalezen krziz Swaty, a kde Jozeph s tielem bozim odpoczywal. O mieſtie, kdezto kniezi z Jndie míſie ſluzi a o gich míni N; v B rovněž, jen konec: a o gich míſa vyn. — 4. pfaneho] rzeczeneho N — cztirzidceti CD — ftupniew N. — 5. genž) kteryz D — gefſcze B — w tey C. — 6. wlafſcze B, zwlaſczye M, zwlafftnie CD — dupe B, dupie CD, dubi N — w niemzto BCDNS — hrzebiczy CDMNS. — 7. z arymatie BT, z Aramathie C, z araramathie (!) S. — 8. gey] ge BCDN — ſnyal BCDMNS — geft] gefti C, vyn. D. — 10. nizadny C. — (10.—11). m. ne- ſmye .. . leczz by bil knyez: nemož gedine D. — 11. by bil vyn. BCMNS —
Strana 56
56 178b2 ſwe mſſie dale gínak nežlí zdeyſſi knyezzie, awffak poſwieczugi bozeho tiela z chleba a rzekagi gedno otczze naſs a zpyewagí welmí nabozznye a gſú dobrzí krzieftyane. Tato ſwrchupſana míeſta li a gynych mnoho ſwatich mieft wedle Geruzalema geſt a protozze tu geſt welike proſtran- 15 ſtwie mezi zedmy a oſeženo mezi ſwrchu rzecženy koftelem a prawym mieftem, A protozz mieſto Geruzalem f te ſtrany nenye tak pewno, yako ginde s gynych ſtran. 179a" Czztirzidcati a czztwrti rozdrel prawi o vdoli Jozafat, omieſtu, kdezz vkamenowany fwaty Sftyepan, o welykem fipitalu take. Przed mieſtem Geruzalemſkym geſt vdole, genž ſlowe vdole Jo- zefowo; a kakž koli welike w ſobie geſt, wſſak tahne ſye azz do zdí mieſtſke. 5 Tú prawie, zze magí w ſudny den wîſiczkny wſtati z mrtwich, a tu gye bude pan buoh s ſwymy ſwatymy ſudítí; a to bude dywnym bozzím zged- nany zgednano, zze take male mieſto mnoho lidí ochiti; awſſak ſlúffie wiediety, zze hrzeſſny w ſwich hrubich tielech ſtanu na zemi, ale dobrzi y s ſwymy tiely budu ku panu kriſtowí pozdwyzzeny. A nedaleko ode 10 zdi mieſta tu geſt koſtel ſwateho Sſtiepana na tom mieſtie, kdež li bil vka- menowan. A nedaleko odtad geſt zlata brana, ſkrze nyžto pan naſs kriftus na kwietnu nedieli bil wgel ná oſliku do Geruzalema; a gefîtie znati geft ftupiegye oflowe na trzech mieſtech na gednom kameny, kteryžto welmi twrdy geſt. Take zewnytrz mieſta dobrzie Sto latrow od koftela, w nyemž 15 geſt hrob bozzi, tu geft ten weliky ffpital, od nyehožto gmeno ſſpitalnyczí magi; a w ſyeny nebo w loznyczi toho ſſpitala geft dobrze ſto a czztrmez- yndiffczi B, Yndfftie C, Jndifti M. — (11.—12.) knyezze... zdeyffi vyn. N. — 12. dale] daleko BCDMS — poſwieczugi] przifwieczugi BCDMNS — před „bozeho" přid. B: ſwatoſti. — 13. po „tiela“ přid. CDMNS: ſwatoft — gedno] gedine toliko D. — 14. miefta vyn. DMNS. — 15. fwatich vyn. DMNS — geft (po „Geruza- lema“) vyn. DMNS. — 16. zdmy BCDMNS — a (po „zedmy“) vyn. BCDNS — ofſyezeno MN. — 17. s tey C — pewne CT, pewny D. — 18. ginde vyn. BT — po „ginde“ přid. CDMNS: nebo — po „îtran“ přid. S: gt pewne. XXXXIV. 1. Czztirzidcati ... rozdiel] vyn. B, Kala xlmn C. — 2. prawi vyn. BC — yozaphatowie B — byl... vkamenowan B, vkamenowan geſt C, vka- menowan gefti D, vkamenowan MN. — 3. Sſczepan BM — Spitaly B — po „fſpi- talu“ přid. B: gêz meno magi, přid. N: Poczina fie Capitola — take vyn. BCMN. — 4. Geruzalemem CMN — Jozefowo] Jozafat D. — 5. kterakzkoli D, 1akzkoli S — w ſobie vyn. BS — mieſczke B. — 6. wſſiczky B, wſſychny MS — ſtati CDM — z mrtwich vyn. BCDMNS — tu vyn. BCDMNS. — 7. bude] ma D — m. s ſwymy ſwatymy: wſecky D .— 8. zgednano vyn. BCDMNS — take] tak CN, takowe D — před „mnoho“ přid. MN: tak — ochiti] obſahne C, oſahne D. — 10. po „budu“ přid. B: v powietrzi — kriftowi] bohu B, kriftu C. — 10. — 11. ote zdij BCMS, od zdi N. — 11. po „zdr“ přid. B: mieſtczkich zewnitrž, přid. CDMST: mieſtſke zewnitrz, prid. N: mieſczke zewnitrz — tu vyn. CM — Sſczepana BM. — 13. wgel] gel CD. — 14. stopiege C — trzech] tiech DS. — 17. fſpitale B, ffpi-
56 178b2 ſwe mſſie dale gínak nežlí zdeyſſi knyezzie, awffak poſwieczugi bozeho tiela z chleba a rzekagi gedno otczze naſs a zpyewagí welmí nabozznye a gſú dobrzí krzieftyane. Tato ſwrchupſana míeſta li a gynych mnoho ſwatich mieft wedle Geruzalema geſt a protozze tu geſt welike proſtran- 15 ſtwie mezi zedmy a oſeženo mezi ſwrchu rzecženy koftelem a prawym mieftem, A protozz mieſto Geruzalem f te ſtrany nenye tak pewno, yako ginde s gynych ſtran. 179a" Czztirzidcati a czztwrti rozdrel prawi o vdoli Jozafat, omieſtu, kdezz vkamenowany fwaty Sftyepan, o welykem fipitalu take. Przed mieſtem Geruzalemſkym geſt vdole, genž ſlowe vdole Jo- zefowo; a kakž koli welike w ſobie geſt, wſſak tahne ſye azz do zdí mieſtſke. 5 Tú prawie, zze magí w ſudny den wîſiczkny wſtati z mrtwich, a tu gye bude pan buoh s ſwymy ſwatymy ſudítí; a to bude dywnym bozzím zged- nany zgednano, zze take male mieſto mnoho lidí ochiti; awſſak ſlúffie wiediety, zze hrzeſſny w ſwich hrubich tielech ſtanu na zemi, ale dobrzi y s ſwymy tiely budu ku panu kriſtowí pozdwyzzeny. A nedaleko ode 10 zdi mieſta tu geſt koſtel ſwateho Sſtiepana na tom mieſtie, kdež li bil vka- menowan. A nedaleko odtad geſt zlata brana, ſkrze nyžto pan naſs kriftus na kwietnu nedieli bil wgel ná oſliku do Geruzalema; a gefîtie znati geft ftupiegye oflowe na trzech mieſtech na gednom kameny, kteryžto welmi twrdy geſt. Take zewnytrz mieſta dobrzie Sto latrow od koftela, w nyemž 15 geſt hrob bozzi, tu geft ten weliky ffpital, od nyehožto gmeno ſſpitalnyczí magi; a w ſyeny nebo w loznyczi toho ſſpitala geft dobrze ſto a czztrmez- yndiffczi B, Yndfftie C, Jndifti M. — (11.—12.) knyezze... zdeyffi vyn. N. — 12. dale] daleko BCDMS — poſwieczugi] przifwieczugi BCDMNS — před „bozeho" přid. B: ſwatoſti. — 13. po „tiela“ přid. CDMNS: ſwatoft — gedno] gedine toliko D. — 14. miefta vyn. DMNS. — 15. fwatich vyn. DMNS — geft (po „Geruza- lema“) vyn. DMNS. — 16. zdmy BCDMNS — a (po „zedmy“) vyn. BCDNS — ofſyezeno MN. — 17. s tey C — pewne CT, pewny D. — 18. ginde vyn. BT — po „ginde“ přid. CDMNS: nebo — po „îtran“ přid. S: gt pewne. XXXXIV. 1. Czztirzidcati ... rozdiel] vyn. B, Kala xlmn C. — 2. prawi vyn. BC — yozaphatowie B — byl... vkamenowan B, vkamenowan geſt C, vka- menowan gefti D, vkamenowan MN. — 3. Sſczepan BM — Spitaly B — po „fſpi- talu“ přid. B: gêz meno magi, přid. N: Poczina fie Capitola — take vyn. BCMN. — 4. Geruzalemem CMN — Jozefowo] Jozafat D. — 5. kterakzkoli D, 1akzkoli S — w ſobie vyn. BS — mieſczke B. — 6. wſſiczky B, wſſychny MS — ſtati CDM — z mrtwich vyn. BCDMNS — tu vyn. BCDMNS. — 7. bude] ma D — m. s ſwymy ſwatymy: wſecky D .— 8. zgednano vyn. BCDMNS — take] tak CN, takowe D — před „mnoho“ přid. MN: tak — ochiti] obſahne C, oſahne D. — 10. po „budu“ přid. B: v powietrzi — kriftowi] bohu B, kriftu C. — 10. — 11. ote zdij BCMS, od zdi N. — 11. po „zdr“ přid. B: mieſtczkich zewnitrž, přid. CDMST: mieſtſke zewnitrz, prid. N: mieſczke zewnitrz — tu vyn. CM — Sſczepana BM. — 13. wgel] gel CD. — 14. stopiege C — trzech] tiech DS. — 17. fſpitale B, ffpi-
Strana 57
57 czietma ſlupow kamennych, a okolo zdi czztyrzi a padeſate pilerzow, kterzižto ten duom wzdrzzugi. Wedle toho ſſpitala licz k wichodu flunce 20 ſtogi koftel matky bozzie; a geſt na tom mieſtie, kdežto ſwata marzí mag- dalena przigemſſi miloſt bozzi ſwe wlaſi ſobye wyrwala, aby y prziczzynu hrziechu od ſebe odlucžila Czztirzidcati a paty rozdrel prawi o chramu božiem, o liftu zzoldanowie a o kozzeze obrzezowanye božeho. Od koſtela bozzieho hrobu Sto a dwadceti kroczegi wzdalí ſtogili 179a2 5 koftel, gemužto diegi chrâ bozzi. a geſt welmí kraſny a okruhli a olowem przikrity. A ſtogi ſe wſſech ſtran wzdalen od domow y ode zdy, zze nycz neczlony any prziekazzie, a mozz gyey ſe wſſech ſtran opatrziti; a geſt rowen okolo nyeho byelym mramorem podlazzeno, do toho koftela nepufftiegi pohane any zzidow any krzieftyanow rzkucz, zze gſu neczziſti lide a ne- 10 hodny w ten chrâ wnytí any fye geho dotknutí. a bich byl nemyel liſtu od zzoldana, bil bich nemohl do toho chramu. Neb w tom liftu bil przi- kazal zzoldan wſſem ſwy poddanym, aby mne poſlufſny bili a mye do- puſtíli wgití, kamž bich kazal a zzadal na ſwata mieſta, a aby mi wſſeczky zazraky w gich zemyech wiernye rozprawieli y okazali a dali mi gifty 15 prowod z mieîta do mieſta, kamž bich koli chtiel, a czož bich od nych pozzadal, genz by nebilo protí wierze a panſtwi geho, aby mi dali. Taky mí lift bil dal zzoldan pro me wierne zaſluzzenve; Neb líftow ſwich ne brzo wyda kteremu krziel ſtyanu, ale komuž prowod gífty chce datí, tomu 179b1 talu DMN — ctirmiedcytma D, cztirzmezdcietma N, cztyrymezczietma S. 19. duom vyn. S — zdrzugi C — ſſpitala] ſſpitale B, vyn. N — licz] bliz B, blizko S, vyn. D — k wichodu] ke wzchodu B, k wzchodu CM, wzchod S. — 20. ſwata vyn. M — maria CD. — 21. przigemſſe B, přigawſſe T — sobye] od ſebe D — wyrwala] vrwala B — y vyn. S. — 22. od ſebe] o ſobie (!) B. XXXXV. 1. m. Czztirzidcati ... rozdiel] Tuto B, Kala xlv C. — 2. m. prawi] fie pieſſe B, vyn. C. — 3. obrzezani B. — 4. kročegůw T. — 5. a (před „olo- wem“) vyn. BN. — 6. y vyn. S — ote zdi C, ot zdy MS, od zdi N — po „zze“ přid. BD: gemu, přid. CMNS: mu. — 7. nezaſlonie B, nečlon CD, neflonij T — po „any“ přid. BCDMNT: czo — a mozz vyn. BCMN — roweň] Plac T. — 8. po „nyeho“ přid. D: A — podlazena BCMNS — nepuffczegi BM. — 9. rkuce D. — (9.—10.) m. gfu neczzifti.... wnyti any: negſu hodni a nečiſti lide A negfu hodni D. — 10. w vyn. S — wnyti] wgiti BCMN — po „a bich“ přid. B: ya. — 11. tom vyn. C. — 12. mye] mne DN, mnye M, gev S. — 13. kazal a vyn. BN — po „bich“ přid. D: koli — kazal] racil D — po „wſſeczky“ přid. BN: dywy y. — 14. zemi BD — okazali] okaly (!) M — po „mi“ přid. D: lifty a — mi vyn. S. — 15. pruwod S — z (před ,miefta“) vyn. S — koli vyn. MN — koli chtiel, a czož bich vyn. S. — 16. po „pozzadal“ přid. BCDMN: podobného, přid. S: podobne — genz byl gto by B — protiw B — před „wierze“ přid. BCDMN: gich — aby mi dali vyn. BCDMNS. — 17. Iiftu N. —/17—18.) ne
57 czietma ſlupow kamennych, a okolo zdi czztyrzi a padeſate pilerzow, kterzižto ten duom wzdrzzugi. Wedle toho ſſpitala licz k wichodu flunce 20 ſtogi koftel matky bozzie; a geſt na tom mieſtie, kdežto ſwata marzí mag- dalena przigemſſi miloſt bozzi ſwe wlaſi ſobye wyrwala, aby y prziczzynu hrziechu od ſebe odlucžila Czztirzidcati a paty rozdrel prawi o chramu božiem, o liftu zzoldanowie a o kozzeze obrzezowanye božeho. Od koſtela bozzieho hrobu Sto a dwadceti kroczegi wzdalí ſtogili 179a2 5 koftel, gemužto diegi chrâ bozzi. a geſt welmí kraſny a okruhli a olowem przikrity. A ſtogi ſe wſſech ſtran wzdalen od domow y ode zdy, zze nycz neczlony any prziekazzie, a mozz gyey ſe wſſech ſtran opatrziti; a geſt rowen okolo nyeho byelym mramorem podlazzeno, do toho koftela nepufftiegi pohane any zzidow any krzieftyanow rzkucz, zze gſu neczziſti lide a ne- 10 hodny w ten chrâ wnytí any fye geho dotknutí. a bich byl nemyel liſtu od zzoldana, bil bich nemohl do toho chramu. Neb w tom liftu bil przi- kazal zzoldan wſſem ſwy poddanym, aby mne poſlufſny bili a mye do- puſtíli wgití, kamž bich kazal a zzadal na ſwata mieſta, a aby mi wſſeczky zazraky w gich zemyech wiernye rozprawieli y okazali a dali mi gifty 15 prowod z mieîta do mieſta, kamž bich koli chtiel, a czož bich od nych pozzadal, genz by nebilo protí wierze a panſtwi geho, aby mi dali. Taky mí lift bil dal zzoldan pro me wierne zaſluzzenve; Neb líftow ſwich ne brzo wyda kteremu krziel ſtyanu, ale komuž prowod gífty chce datí, tomu 179b1 talu DMN — ctirmiedcytma D, cztirzmezdcietma N, cztyrymezczietma S. 19. duom vyn. S — zdrzugi C — ſſpitala] ſſpitale B, vyn. N — licz] bliz B, blizko S, vyn. D — k wichodu] ke wzchodu B, k wzchodu CM, wzchod S. — 20. ſwata vyn. M — maria CD. — 21. przigemſſe B, přigawſſe T — sobye] od ſebe D — wyrwala] vrwala B — y vyn. S. — 22. od ſebe] o ſobie (!) B. XXXXV. 1. m. Czztirzidcati ... rozdiel] Tuto B, Kala xlv C. — 2. m. prawi] fie pieſſe B, vyn. C. — 3. obrzezani B. — 4. kročegůw T. — 5. a (před „olo- wem“) vyn. BN. — 6. y vyn. S — ote zdi C, ot zdy MS, od zdi N — po „zze“ přid. BD: gemu, přid. CMNS: mu. — 7. nezaſlonie B, nečlon CD, neflonij T — po „any“ přid. BCDMNT: czo — a mozz vyn. BCMN — roweň] Plac T. — 8. po „nyeho“ přid. D: A — podlazena BCMNS — nepuffczegi BM. — 9. rkuce D. — (9.—10.) m. gfu neczzifti.... wnyti any: negſu hodni a nečiſti lide A negfu hodni D. — 10. w vyn. S — wnyti] wgiti BCMN — po „a bich“ přid. B: ya. — 11. tom vyn. C. — 12. mye] mne DN, mnye M, gev S. — 13. kazal a vyn. BN — po „bich“ přid. D: koli — kazal] racil D — po „wſſeczky“ přid. BN: dywy y. — 14. zemi BD — okazali] okaly (!) M — po „mi“ přid. D: lifty a — mi vyn. S. — 15. pruwod S — z (před ,miefta“) vyn. S — koli vyn. MN — koli chtiel, a czož bich vyn. S. — 16. po „pozzadal“ přid. BCDMN: podobného, přid. S: podobne — genz byl gto by B — protiw B — před „wierze“ přid. BCDMN: gich — aby mi dali vyn. BCDMNS. — 17. Iiftu N. —/17—18.) ne
Strana 58
58 na pargamen przitiſknuti kazze ſwu peczzet malu. Neb pohane wſſiczkní žoldanowi poddany gſu; a kdyzz gebo peczzet meniſi vzrzie, ynhed sye 20 tak klanyegi, yako my tyelu bozzemu, a nad to pak kdiž geho liſt ſ weliku peczzeti vzrzí pohan, bud to pan naywieczzi neb wladarz, prwe nezli gey przigme, ynhed ſye poklony k zemí a potom przigma gey v polibi; a potom czzte gey; a vſtawnye ſye klanyegi cztucž to píſmo; a potom przigme poſla s weliky pocžeſtenftwím a rzka: Chczi rad vczziníti, czož koli mi 25 geſt przikazano od pana meho. A protož pro liſt zzoldanow, czozz gſem pozzadal, to gſu vezzinili, yako bich zzoldanem bil. A tak ſpatrzil gſem mnoho dywnych wieczi, wiece nežli gyny lide, gefíto ſkrze ty zemye pu- tugi et cetera. 179b Czztirzidcati a ffefty rozdiel prawi o kanownyczrech chramowich, o kożcze bo- žeho obrzezowanye, o ſkale bethel, o ſkrzyny bozzi, o widyeny Jakuba patriarchi a o gynych wieczech dy wh. 5 W ſwrchu pſanem chramye bozziem bili ſu kanownyczi zakony magice a opata nad ſebu za nayítarííeho, dokudž gfu drzzeli Geruzalem krzieftyane. W tom take chramye przinefl byl angel ſwatemu karlu kozzku obrzezowanye, yakoż bil obrziezan den oſmy po Narozeny wedle vſta- wenye ſtareho zakona; a to bylo w ta doby, kdižto bil Swati karel pu- 10 towal k bozziemu hrobu s wewodamy Baworſkymy a s Ogerzê z den- marku a s Rulante z zalibier (!) a s mnoho synymy knyezzati s ffrank- richu. A tu kožku nefl s ſebu Swatí karel do Czach do koftela matky brzo] neſnadnie BCDMNS. — 18. pruwod S — před „tomu“ přid. C: k. — 19. na pargame C, na pargamenu NS. — 20. glu a vyn. BCN — před „kdyzz“ přid. D: protoz — po „vzrzie“ přid. D: pohan nebo pan naywietíi — yhned N. — 21. klanie N — po „my“ přid. B: zde — lift] peczet(!) M. — 22. před „pohan“ přid. BN: ktery — pohane CS — budto] nebo M — před „pan“ přid. BCN: pak. — 23. před „k zemi“ přid. B: niczi, přid. C: nic, přid. D: nize, přid. MN: nycze — před „polibi“ přid. CDMNT: wlozi na hlawu fwu a potom gey; přid. S: po- czeluge a wlozij na hlawu ſwu a potom. — 24. vſtawicznie C — klaniege czta B, przigma B. — 25. weliku BD. — po- klanie czta C, klani cztie N — čtuce D — toztiwofti BD, pocztiwenftwim S. — 27. před „zzoldanem“ přid. CDS: s. — (27.—29.) A tak..... putugi etc. vyn. B. — 28. wiece vyn. MNS. XXXXVI. 1. Czztirzidcati.... rozdiel] vyn. B, Kala xlvi C. — 2. prawi vyn. BC — kanownicych DN. — 3. obřezanie D — o ſkrzyny bozzi vyn. B. — 4. patriarchi vyn. B. — 4.—5. a o gynych wieczech dywch vyn. BCMN. — 6. zakony] zakoniczi B, zakonni regulares C, zakon D. — 7. a] vyn. BCMNS, y D — za] z (!) S — nayftarfleho] ſtarffie° BODMN — drzali N. — 9. po „obrzezo- wanye“ přid. BCD: bozeho — obrzezowan CD — vftanowenie CDN. — 11. f wy- wodami S — baworskemy B — s Ogerzê] f uogerzem N. — 12. s Rulante) f Nylantem D, s Rolantem C — z aliber BS — ſ mnoha B — s ffrankraychu D,
58 na pargamen przitiſknuti kazze ſwu peczzet malu. Neb pohane wſſiczkní žoldanowi poddany gſu; a kdyzz gebo peczzet meniſi vzrzie, ynhed sye 20 tak klanyegi, yako my tyelu bozzemu, a nad to pak kdiž geho liſt ſ weliku peczzeti vzrzí pohan, bud to pan naywieczzi neb wladarz, prwe nezli gey przigme, ynhed ſye poklony k zemí a potom przigma gey v polibi; a potom czzte gey; a vſtawnye ſye klanyegi cztucž to píſmo; a potom przigme poſla s weliky pocžeſtenftwím a rzka: Chczi rad vczziníti, czož koli mi 25 geſt przikazano od pana meho. A protož pro liſt zzoldanow, czozz gſem pozzadal, to gſu vezzinili, yako bich zzoldanem bil. A tak ſpatrzil gſem mnoho dywnych wieczi, wiece nežli gyny lide, gefíto ſkrze ty zemye pu- tugi et cetera. 179b Czztirzidcati a ffefty rozdiel prawi o kanownyczrech chramowich, o kożcze bo- žeho obrzezowanye, o ſkale bethel, o ſkrzyny bozzi, o widyeny Jakuba patriarchi a o gynych wieczech dy wh. 5 W ſwrchu pſanem chramye bozziem bili ſu kanownyczi zakony magice a opata nad ſebu za nayítarííeho, dokudž gfu drzzeli Geruzalem krzieftyane. W tom take chramye przinefl byl angel ſwatemu karlu kozzku obrzezowanye, yakoż bil obrziezan den oſmy po Narozeny wedle vſta- wenye ſtareho zakona; a to bylo w ta doby, kdižto bil Swati karel pu- 10 towal k bozziemu hrobu s wewodamy Baworſkymy a s Ogerzê z den- marku a s Rulante z zalibier (!) a s mnoho synymy knyezzati s ffrank- richu. A tu kožku nefl s ſebu Swatí karel do Czach do koftela matky brzo] neſnadnie BCDMNS. — 18. pruwod S — před „tomu“ přid. C: k. — 19. na pargame C, na pargamenu NS. — 20. glu a vyn. BCN — před „kdyzz“ přid. D: protoz — po „vzrzie“ přid. D: pohan nebo pan naywietíi — yhned N. — 21. klanie N — po „my“ přid. B: zde — lift] peczet(!) M. — 22. před „pohan“ přid. BN: ktery — pohane CS — budto] nebo M — před „pan“ přid. BCN: pak. — 23. před „k zemi“ přid. B: niczi, přid. C: nic, přid. D: nize, přid. MN: nycze — před „polibi“ přid. CDMNT: wlozi na hlawu fwu a potom gey; přid. S: po- czeluge a wlozij na hlawu ſwu a potom. — 24. vſtawicznie C — klaniege czta B, przigma B. — 25. weliku BD. — po- klanie czta C, klani cztie N — čtuce D — toztiwofti BD, pocztiwenftwim S. — 27. před „zzoldanem“ přid. CDS: s. — (27.—29.) A tak..... putugi etc. vyn. B. — 28. wiece vyn. MNS. XXXXVI. 1. Czztirzidcati.... rozdiel] vyn. B, Kala xlvi C. — 2. prawi vyn. BC — kanownicych DN. — 3. obřezanie D — o ſkrzyny bozzi vyn. B. — 4. patriarchi vyn. B. — 4.—5. a o gynych wieczech dywch vyn. BCMN. — 6. zakony] zakoniczi B, zakonni regulares C, zakon D. — 7. a] vyn. BCMNS, y D — za] z (!) S — nayftarfleho] ſtarffie° BODMN — drzali N. — 9. po „obrzezo- wanye“ přid. BCD: bozeho — obrzezowan CD — vftanowenie CDN. — 11. f wy- wodami S — baworskemy B — s Ogerzê] f uogerzem N. — 12. s Rulante) f Nylantem D, s Rolantem C — z aliber BS — ſ mnoha B — s ffrankraychu D,
Strana 59
59 buozzie. Pak ludwik, fin geho, wzaw tu kožku odtad y dal gi do putyres, 15 a potom bila neſena do Terteres. A prawiet pohane, by ten chrâ byl Sfa- lomunow. ale tohot nenye. Neb weſpeſian, Czefarz Rzimſky, i tyem (!) s ſwym ſynem, byl zruſfil Geruzalem y s chramem; a tak ſtal azz do cżaſſu Juliana pobiehcze, genž vſtupyw wieri krzieftianſke milowal geſt zzidi a dal gim powolenye, aby chrâll zafie vdielali; tehda ſye zemye zatrzaſla 20 a to wſſeczko oborzila; a tak ſtalo azz do Adriana Czeſarze; a ten kazal wzdielati mieſto y chram krzieftyanom a przihradil zdi hrob k mieſtu A nazwal to mieſto Elame; ale to gmeno malo geſt trwalo. 180a1 Czztirzidcatí a ſedmy rozdrel prawi o pocztíe chramu bozzeho a o zpoſobye geno et cetera. W tom ſwrchupſanê chramu czzynye bozzí ſluzbu s welikym nabo- 5 zzenftwim wedle gich wiery a czzynye tomu pocztu. Neb kdyź do nyeho wgití chtíe, kazzdy ſie szuge a na kolenu tam vſtawnye kleczzi; a ya ſem y s ſwymy towaryfi tezz vcżinyl, a myeli gſme welike nabozzenſtwie gſucze w tom chramye, a geftit rownye okruhli. a geſtít czztyrz a Czztirzi- dcetí loket wzdeli a tolikezz wſſyrzi a oſm a oſmdeſatí zwyfli. a zewnytrz 10 geft ſe wiſech ftran welikymy ſlupi mramorowymy oſazen. a vproſtrzed toho chramu ſtogí kuor, yako by bil maly chram, a ten ſlowe od zzidow fancta fanctoro, ſwatnycze ſwatich; a do tohoII nyzzadny newchaze lecż 180a" Biſkup gich, kterižto tu ſluzzi podle gich obyczzege. a wokol toho koru gt mnoho ſtolicz, w nychžto kazzdi ſtogi wedle rzadu ſweho Patrziecz, z frankraychu CMN. — 14. putyeres BN. Puteris T. — 15. Thertheres B, Tertyres D, Tarteres T. — 16. wespezianus S — f tyem] s Tytem BCDNT — s (před „ſwym“) vyn. BCDMNST. — 17. swym vyn. S — s chramem] chram S. — 18. pobiehlcze BCDMNST — vftuwyw (!) M — geft vyn. B. — 19. vdielali] wzdielaly BCDN, ſtawěli T — před „tehda“ přid. BN: a kdiz brechu giz dobrze trzetinu vdielaly, přid. T: A když gfau byli giž dobře třetinu vdělali — Tehdy CT — za- trzaſla] trzaſla S. — 20. tak] to D — po „ſtalo“ přid. D: wſecko — a (před „ten“) vyn. BODMNS. — 21. wzdielati] vdielati B — a przihradil zdi hrob k mieſtu vyn. B — po „hrob“ přid. NS: bozij. — 22. Elame] helia C — gmie CMS — geft vyn. ON — tralo BMN — po „trvalo“ přid. B: a przihradil zdy hrob bozie k mieſtu. XXXXVII. 1. Czztirzidcati .. rozdiel] vyn. B, Kala xlvii C. — 2. prawi vyn. BC — pocztie] poctiwofti CD. — 4. fwrchupfane] ſwrchowanem D. — 5. tomu) takowu D — m. „pocztu“] chrav czeft weliku B — před „pocztu“ přid. C: chramu — 6. wgiti] giti B — chtie] magi S — vſtawičnie D. — 7. towarziffi BC — gſme] ſmy C. — 8. gfucze vyn. C — rownye] welmi S. — 9. wzífirzi C — ofmi B — oſmdeſati] ſedmdeſati B, oſmdeſate C — wzwyſſi D — po „zewnytrz“ přid. S: take. — 10. mramorowemi B — proftrzed C, w proftred DM. — 11. po „maly přid. S: ftanek neb. — 12. ſwatnycze] Swata BMNS, fwatinie CDT — po „ſwatich přid. MNS: nebo ſwatnycze — yzadny CDMNS. — 13. gich vyn. DM — koru]
59 buozzie. Pak ludwik, fin geho, wzaw tu kožku odtad y dal gi do putyres, 15 a potom bila neſena do Terteres. A prawiet pohane, by ten chrâ byl Sfa- lomunow. ale tohot nenye. Neb weſpeſian, Czefarz Rzimſky, i tyem (!) s ſwym ſynem, byl zruſfil Geruzalem y s chramem; a tak ſtal azz do cżaſſu Juliana pobiehcze, genž vſtupyw wieri krzieftianſke milowal geſt zzidi a dal gim powolenye, aby chrâll zafie vdielali; tehda ſye zemye zatrzaſla 20 a to wſſeczko oborzila; a tak ſtalo azz do Adriana Czeſarze; a ten kazal wzdielati mieſto y chram krzieftyanom a przihradil zdi hrob k mieſtu A nazwal to mieſto Elame; ale to gmeno malo geſt trwalo. 180a1 Czztirzidcatí a ſedmy rozdrel prawi o pocztíe chramu bozzeho a o zpoſobye geno et cetera. W tom ſwrchupſanê chramu czzynye bozzí ſluzbu s welikym nabo- 5 zzenftwim wedle gich wiery a czzynye tomu pocztu. Neb kdyź do nyeho wgití chtíe, kazzdy ſie szuge a na kolenu tam vſtawnye kleczzi; a ya ſem y s ſwymy towaryfi tezz vcżinyl, a myeli gſme welike nabozzenſtwie gſucze w tom chramye, a geftit rownye okruhli. a geſtít czztyrz a Czztirzi- dcetí loket wzdeli a tolikezz wſſyrzi a oſm a oſmdeſatí zwyfli. a zewnytrz 10 geft ſe wiſech ftran welikymy ſlupi mramorowymy oſazen. a vproſtrzed toho chramu ſtogí kuor, yako by bil maly chram, a ten ſlowe od zzidow fancta fanctoro, ſwatnycze ſwatich; a do tohoII nyzzadny newchaze lecż 180a" Biſkup gich, kterižto tu ſluzzi podle gich obyczzege. a wokol toho koru gt mnoho ſtolicz, w nychžto kazzdi ſtogi wedle rzadu ſweho Patrziecz, z frankraychu CMN. — 14. putyeres BN. Puteris T. — 15. Thertheres B, Tertyres D, Tarteres T. — 16. wespezianus S — f tyem] s Tytem BCDNT — s (před „ſwym“) vyn. BCDMNST. — 17. swym vyn. S — s chramem] chram S. — 18. pobiehlcze BCDMNST — vftuwyw (!) M — geft vyn. B. — 19. vdielali] wzdielaly BCDN, ſtawěli T — před „tehda“ přid. BN: a kdiz brechu giz dobrze trzetinu vdielaly, přid. T: A když gfau byli giž dobře třetinu vdělali — Tehdy CT — za- trzaſla] trzaſla S. — 20. tak] to D — po „ſtalo“ přid. D: wſecko — a (před „ten“) vyn. BODMNS. — 21. wzdielati] vdielati B — a przihradil zdi hrob k mieſtu vyn. B — po „hrob“ přid. NS: bozij. — 22. Elame] helia C — gmie CMS — geft vyn. ON — tralo BMN — po „trvalo“ přid. B: a przihradil zdy hrob bozie k mieſtu. XXXXVII. 1. Czztirzidcati .. rozdiel] vyn. B, Kala xlvii C. — 2. prawi vyn. BC — pocztie] poctiwofti CD. — 4. fwrchupfane] ſwrchowanem D. — 5. tomu) takowu D — m. „pocztu“] chrav czeft weliku B — před „pocztu“ přid. C: chramu — 6. wgiti] giti B — chtie] magi S — vſtawičnie D. — 7. towarziffi BC — gſme] ſmy C. — 8. gfucze vyn. C — rownye] welmi S. — 9. wzífirzi C — ofmi B — oſmdeſati] ſedmdeſati B, oſmdeſate C — wzwyſſi D — po „zewnytrz“ přid. S: take. — 10. mramorowemi B — proftrzed C, w proftred DM. — 11. po „maly přid. S: ftanek neb. — 12. ſwatnycze] Swata BMNS, fwatinie CDT — po „ſwatich přid. MNS: nebo ſwatnycze — yzadny CDMNS. — 13. gich vyn. DM — koru]
Strana 60
60 czo Biſkup wede z ſweho vrzadu; A toho ſem ya wzal plne podobenſtwie. 15 dwerze v toho chramu gſu czztwery, a wſſeczky gſu Cipreſſowe, welmi draze a myſternye wytefane a wyrzezane. A przed dwerzmy na poledne geſt ſtudnycze, neb piſmo dye: widiel gſem wodu wychazegiczi z chramu. Czztyridcatí a oímy rozdyel prawi o ſkale Bethel a o fkrzyny bozzl. 180b1 Za tiem chramem geſt ſkala, kdežto nyekdy ſtawala ſkrzynye bozzie, a ſlula Bethel, a prżed tyem myela gmye manoch. Ale Titus a Welpe- ſyanus bili gſu tu ſkrzyny do rzima wzali po zborzeny Geruzalema. W te 5 ſkrzyny bili dwie kamenne deſſcze, na nychž bilo popſa prítem bozzím deſatero bozzie przikazanye, a Moizzeffow prut, gymżto morzie rozdielil, a myerzicze plna manny a rucho bi kupíke a ſtanek Aronow a díka czztwerohranata s ſedmnaczti drahymy kameny a gedna puſſka z Jaſpi- ſoweho kamene, kdežto bila gſu ſlowa rita gmena bozzie znamenagicze, 10 ſedm ſwiecznow a dwanaczte bany zlatich a dwanaczte kadidlnycz zlatich, zlati oltarz, a nad tyem czztyrze angele, genž gſu ſluli Cherubynowe zlati, kazzdy z nych oſmi pyedi zwyſſi, a okríílek ſlunecžneho brehu. Na tom kameny bethel nyekdy lezzal Jakob a widiel we ſnach rzebrzi od zemye až do nebe poſtaweny a angelí bozzie wchazegíce a ſchazegiče po nyem; 15 a wece: Zagifte toto miefto gt ſwate, a ya newiedyech. A tu Jakob lomozil fye s angelem a nechtíel ppuſtíti geho, leczz by mu požehnal. A tu gemu angel gmeno geho promyenyl nazwaw gey yſrahelem. Tu gfu take zzide chramu D. — 15. wede] czini C — z ſweho] wedle ſwe° BC. — 16. v vyn. S — wſſeczku (!) M, wſſeczkny S — gſu Cipreſſowe vyn. D — po „Cipreffowe“ přid. C: a. — 17. a myfternye wytefane a vyn. B — wytefane a vyn. N — wyrzezana S — przede B — przedwerzmy MS. — 18. po „z chramu“ přid. D: od Boku pra- weho A wſickni, k nimz geſt woda tato priſſla, zdrawi včinieni gſu. Alleluya. XXXXVIII. 1. Czztyridcati ... rozdyel] vyn. B, Kala xlvin C. — 2. prawi vyn. BC — ſkale] koftele B — po „ſkale“ přid. C: bozi — bozie C — po „bozzi" přid. N: Capitola ſie po (!). — 3. geft vyn. D (!) — ſkala] ſkola (!) M — ſkrzynye] Archa T. — 4. a flula Bethel vyn. C — a pržed] ale przed C — Manech D, Ma- noth T. — 5. ſkrinie D — wzeli D — W tey C. — 6. po „bili“ přid. CD: gſu — dwe B — kamenne deſſcze] dezie kamenie B, kamenni dffcie C, kamenne dftie D — dfſtye MN, deztie S — popſa"] geſt pſano D. — 7. bozzie vyn. BMN — gi- mizto (!) C. — 8. myerzicze] wiedro zlatte C — plne C — biſkupowe B, biſkupowo C — dczka BS, dczíka C. — 9. s ſedmnaczti] ſe dwanaſti BCDMNT — z Jaſpidoweho C. — 10. znamenawagice C. — 11. dwanaczte] dwadczet S — kadilnicz B, kadlnicz N, kadedlnicz S. — 12. cherobynowe B. — 13. ofm D — a vyn. S. — 14. lezel BD — rzebrzik BCDNS, rzebrzyn (!) M. — (14.—15.) m. od zemye .... poſta- weny: od nebe az na zemi D. — 15. a (před „angeli“) vyn. B — wzchazegice CDMN — a schazegice vyn. DM. — (15.—16.) m. wchazegice .... a wece: wſtu- pugijce po něm nahoru a ginij dolu, a Pána, an zpolehl na Ržebrjk řka k němu: Ját gſem Pán Bůh twůg, Bůh Abrahamůw, Bůh Jzákůw, genž neopuſtijm tebe. Y rekl Jákob: T. — (17.—18.) a nechtiel... . yfrahelem vyn. DM. — 18. gmie
60 czo Biſkup wede z ſweho vrzadu; A toho ſem ya wzal plne podobenſtwie. 15 dwerze v toho chramu gſu czztwery, a wſſeczky gſu Cipreſſowe, welmi draze a myſternye wytefane a wyrzezane. A przed dwerzmy na poledne geſt ſtudnycze, neb piſmo dye: widiel gſem wodu wychazegiczi z chramu. Czztyridcatí a oímy rozdyel prawi o ſkale Bethel a o fkrzyny bozzl. 180b1 Za tiem chramem geſt ſkala, kdežto nyekdy ſtawala ſkrzynye bozzie, a ſlula Bethel, a prżed tyem myela gmye manoch. Ale Titus a Welpe- ſyanus bili gſu tu ſkrzyny do rzima wzali po zborzeny Geruzalema. W te 5 ſkrzyny bili dwie kamenne deſſcze, na nychž bilo popſa prítem bozzím deſatero bozzie przikazanye, a Moizzeffow prut, gymżto morzie rozdielil, a myerzicze plna manny a rucho bi kupíke a ſtanek Aronow a díka czztwerohranata s ſedmnaczti drahymy kameny a gedna puſſka z Jaſpi- ſoweho kamene, kdežto bila gſu ſlowa rita gmena bozzie znamenagicze, 10 ſedm ſwiecznow a dwanaczte bany zlatich a dwanaczte kadidlnycz zlatich, zlati oltarz, a nad tyem czztyrze angele, genž gſu ſluli Cherubynowe zlati, kazzdy z nych oſmi pyedi zwyſſi, a okríílek ſlunecžneho brehu. Na tom kameny bethel nyekdy lezzal Jakob a widiel we ſnach rzebrzi od zemye až do nebe poſtaweny a angelí bozzie wchazegíce a ſchazegiče po nyem; 15 a wece: Zagifte toto miefto gt ſwate, a ya newiedyech. A tu Jakob lomozil fye s angelem a nechtíel ppuſtíti geho, leczz by mu požehnal. A tu gemu angel gmeno geho promyenyl nazwaw gey yſrahelem. Tu gfu take zzide chramu D. — 15. wede] czini C — z ſweho] wedle ſwe° BC. — 16. v vyn. S — wſſeczku (!) M, wſſeczkny S — gſu Cipreſſowe vyn. D — po „Cipreffowe“ přid. C: a. — 17. a myfternye wytefane a vyn. B — wytefane a vyn. N — wyrzezana S — przede B — przedwerzmy MS. — 18. po „z chramu“ přid. D: od Boku pra- weho A wſickni, k nimz geſt woda tato priſſla, zdrawi včinieni gſu. Alleluya. XXXXVIII. 1. Czztyridcati ... rozdyel] vyn. B, Kala xlvin C. — 2. prawi vyn. BC — ſkale] koftele B — po „ſkale“ přid. C: bozi — bozie C — po „bozzi" přid. N: Capitola ſie po (!). — 3. geft vyn. D (!) — ſkala] ſkola (!) M — ſkrzynye] Archa T. — 4. a flula Bethel vyn. C — a pržed] ale przed C — Manech D, Ma- noth T. — 5. ſkrinie D — wzeli D — W tey C. — 6. po „bili“ přid. CD: gſu — dwe B — kamenne deſſcze] dezie kamenie B, kamenni dffcie C, kamenne dftie D — dfſtye MN, deztie S — popſa"] geſt pſano D. — 7. bozzie vyn. BMN — gi- mizto (!) C. — 8. myerzicze] wiedro zlatte C — plne C — biſkupowe B, biſkupowo C — dczka BS, dczíka C. — 9. s ſedmnaczti] ſe dwanaſti BCDMNT — z Jaſpidoweho C. — 10. znamenawagice C. — 11. dwanaczte] dwadczet S — kadilnicz B, kadlnicz N, kadedlnicz S. — 12. cherobynowe B. — 13. ofm D — a vyn. S. — 14. lezel BD — rzebrzik BCDNS, rzebrzyn (!) M. — (14.—15.) m. od zemye .... poſta- weny: od nebe az na zemi D. — 15. a (před „angeli“) vyn. B — wzchazegice CDMN — a schazegice vyn. DM. — (15.—16.) m. wchazegice .... a wece: wſtu- pugijce po něm nahoru a ginij dolu, a Pána, an zpolehl na Ržebrjk řka k němu: Ját gſem Pán Bůh twůg, Bůh Abrahamůw, Bůh Jzákůw, genž neopuſtijm tebe. Y rekl Jákob: T. — (17.—18.) a nechtiel... . yfrahelem vyn. DM. — 18. gmie
Strana 61
61 chtieli boha vkamenowati. Na tom take mieſtie chtiel gt dawid bohu 20 chram poſtawiti, když geho buoh vſlyſſal a mor przieſtal; a angel ſye gemu vkazal ſtoge na te ſkale, an wîtri kuge mecž w nožnycze; ale buoh nechtíel 180b2 pro hrziech, kteryż vczzynyl z Berſabee, aby gey poſtawil. Protoż dawid oſtawil ſwemu ſynu Sfalomunowi wſficzku prziprawu k dielu chramowemu. A na te ſkale modlil ſye Sfalomun den poſwieczenye za wſleczky, kterziž 25 by ſye na tom mieſtíe modlili, aby gye buoh vſliffal. Czztyridcaty a dewaty rozdrel prawi o oltarzi, na nyemž polodne prawe poznati mož a kdežto Zachariafs zabit; o koftelu matky bozzre, o ftarê ftromu, o cifternye zdrawe. Zewnytrz chramu bozzeho na zapad ſlunce przede dwerzmy lezzi oltarz, na nyemž myely zzide obycžey holuby obietowatí; a gyž gſu pohane na tom oltarzi czzaru vczzynili a w ny hrzebik potkli, po nyemž prawe polodne poznagi. a mezi tyem oltarzem a chramê tu bil zachariafs, fin Barachiaffow, zabit. A na lewu ruku ſedmi noh od chramu ſtogi koftel 10 ke czti matcze bozzi a ſwate Annye vſtaweny, neb tu byla matka bozzie dywnye poczzata od ſwate Anny. II A ſtogi przed koftelem ftrom, genž w ta 181a1 doby roftí pocžal, kdižto matka bozzie pocžala. A nedaleko od toho kof- tela ſtogi koftel, genž lezzi w nyem ſwati Joachim. a tu geſt take lezzala ſwata Anna, geho zzena; ale ſwata Elena gi do Conftantinopole przywezla. 15 W tom giftem koftele ſtogi ta ciſterna, kdežto pan boh kazal nemocznemu ſwe lozzcze zdwihnuti a ſye zkupati. Nedaleko odtad gt mieſto, kdezz gſu trzie herodeſowe bidlili, kterzižto gſu kralowe zzidowfſti bili. Geden bil 5 CS — promyenyl] myenil B — nazwaw geyl a nazwal ge° B. — 19. boha] pana kriſta BC, pana Geziſe D. — 20. poſtawiti] vdielati D — przieſtal] ſtawil BN — po „angel“ přid. B: bozi. — 21. w nożnycze] w Poffwu T. — 22. z] s C — po „Berfabee“ přid. T: Manželkau Vryáfſe — aby gey poftawil vyn. B. — 23. wſeczku BN. — 24. na tey C — poſwiczenie N. — 25. před „buoh“ přid. BD: pan — vílyſel D. XXXXIX. 1. Czztyridcaty ... rozdiel] vyn. B, Kala xlix (C). — 2. prawi vyn. BC — 2. polednie B, poledne CD — prawe] prawie N — pozna C. — 3. mož vyn. BCMN — a kdežto .... zabit vyn. B. — 4. m. o ftare.... zdrawe: o za- chariaffy proroku B — m. „zdrawe“: ſtare, a to takto die D. — 5. bozzeho vyn. B — m. przede dwerzmy lezzi oltarz: ftogi oltarž przedde dwerzmi B — przed dwerzmi CN, przedwerzmy M. przedwerzi S. — 6. na niemzto B — po „zzide přid. S: obieti a — holubie S. — 7. w ny] wnie B, w niem C — hrzeb CDMNS. — 8. poledne BCDMNS — poznawagi BCDN. — 9. baryachiaffow MN — noh] honow wzdaly B — před „chramu“ přid. C: toho. — 10. ke czti vyn. DM — matky bozie BCDMS — Anne B, Anny CMNS — před „vſtaweny“ přid. C: A ftogi przed koſtelem ſtrom. — 12. pocžala] poczata BCMN, počata geft D. — 13. koftel vyn. D — m. genz lezzi w nyem] w niemz lezi BCMN, w niemzto lezi D — lezela CD. — 14. przewezla CD. — 15. kazal vyn. D (!). — 16. swe vyn. D — loze C.— zdwihnuti] wzieti B — před „fye“ přid. B: gev — zkupati] kupati S. — 17. hero-
61 chtieli boha vkamenowati. Na tom take mieſtie chtiel gt dawid bohu 20 chram poſtawiti, když geho buoh vſlyſſal a mor przieſtal; a angel ſye gemu vkazal ſtoge na te ſkale, an wîtri kuge mecž w nožnycze; ale buoh nechtíel 180b2 pro hrziech, kteryż vczzynyl z Berſabee, aby gey poſtawil. Protoż dawid oſtawil ſwemu ſynu Sfalomunowi wſficzku prziprawu k dielu chramowemu. A na te ſkale modlil ſye Sfalomun den poſwieczenye za wſleczky, kterziž 25 by ſye na tom mieſtíe modlili, aby gye buoh vſliffal. Czztyridcaty a dewaty rozdrel prawi o oltarzi, na nyemž polodne prawe poznati mož a kdežto Zachariafs zabit; o koftelu matky bozzre, o ftarê ftromu, o cifternye zdrawe. Zewnytrz chramu bozzeho na zapad ſlunce przede dwerzmy lezzi oltarz, na nyemž myely zzide obycžey holuby obietowatí; a gyž gſu pohane na tom oltarzi czzaru vczzynili a w ny hrzebik potkli, po nyemž prawe polodne poznagi. a mezi tyem oltarzem a chramê tu bil zachariafs, fin Barachiaffow, zabit. A na lewu ruku ſedmi noh od chramu ſtogi koftel 10 ke czti matcze bozzi a ſwate Annye vſtaweny, neb tu byla matka bozzie dywnye poczzata od ſwate Anny. II A ſtogi przed koftelem ftrom, genž w ta 181a1 doby roftí pocžal, kdižto matka bozzie pocžala. A nedaleko od toho kof- tela ſtogi koftel, genž lezzi w nyem ſwati Joachim. a tu geſt take lezzala ſwata Anna, geho zzena; ale ſwata Elena gi do Conftantinopole przywezla. 15 W tom giftem koftele ſtogi ta ciſterna, kdežto pan boh kazal nemocznemu ſwe lozzcze zdwihnuti a ſye zkupati. Nedaleko odtad gt mieſto, kdezz gſu trzie herodeſowe bidlili, kterzižto gſu kralowe zzidowfſti bili. Geden bil 5 CS — promyenyl] myenil B — nazwaw geyl a nazwal ge° B. — 19. boha] pana kriſta BC, pana Geziſe D. — 20. poſtawiti] vdielati D — przieſtal] ſtawil BN — po „angel“ přid. B: bozi. — 21. w nożnycze] w Poffwu T. — 22. z] s C — po „Berfabee“ přid. T: Manželkau Vryáfſe — aby gey poftawil vyn. B. — 23. wſeczku BN. — 24. na tey C — poſwiczenie N. — 25. před „buoh“ přid. BD: pan — vílyſel D. XXXXIX. 1. Czztyridcaty ... rozdiel] vyn. B, Kala xlix (C). — 2. prawi vyn. BC — 2. polednie B, poledne CD — prawe] prawie N — pozna C. — 3. mož vyn. BCMN — a kdežto .... zabit vyn. B. — 4. m. o ftare.... zdrawe: o za- chariaffy proroku B — m. „zdrawe“: ſtare, a to takto die D. — 5. bozzeho vyn. B — m. przede dwerzmy lezzi oltarz: ftogi oltarž przedde dwerzmi B — przed dwerzmi CN, przedwerzmy M. przedwerzi S. — 6. na niemzto B — po „zzide přid. S: obieti a — holubie S. — 7. w ny] wnie B, w niem C — hrzeb CDMNS. — 8. poledne BCDMNS — poznawagi BCDN. — 9. baryachiaffow MN — noh] honow wzdaly B — před „chramu“ přid. C: toho. — 10. ke czti vyn. DM — matky bozie BCDMS — Anne B, Anny CMNS — před „vſtaweny“ přid. C: A ftogi przed koſtelem ſtrom. — 12. pocžala] poczata BCMN, počata geft D. — 13. koftel vyn. D — m. genz lezzi w nyem] w niemz lezi BCMN, w niemzto lezi D — lezela CD. — 14. przewezla CD. — 15. kazal vyn. D (!). — 16. swe vyn. D — loze C.— zdwihnuti] wzieti B — před „fye“ přid. B: gev — zkupati] kupati S. — 17. hero-
Strana 62
62 zmordowal dyetatka, a ten ſlul Afcalanita; druhi kazal ſtietí ſwateho Jana, krzítitele bozzeho, a ten ſlul Antippas; Trzieti kazal ſtíetí ſwateho Jakuba a wiezal ſwateho Petra, a ten ſlul Agrippa. 20 181a2 Padeſati rozdiel prawi o horze Slon, na nyžto pan kríftus mnoho dywow vkazal, o kupadle Siloyſkem a obrazu Abío- lonowie a obrazu (!) Judafſowu a o fſkole židowíke. W mieítie Geruzalemíe licz k nam, toczífíto ku polnoczi, lezzi hora, 5 gefſto ſlowe Sion, na nyžto Pan kriſtus czzaſto byl wal a mnoho dywow vczynyl. a gduce na tu horu, tu ftogi kapla, w nyžto lezzi ten weliky kamen, gêz bil k hrobu božemu prziwalen. a na druhem konczi te hory geſt koftel ke czti ſwateho Jakuba vſtaweny, neb tudyez bil ſtat. A tu bliz bil koftel vczzynyeny we gmye matki bozzie na mieſtie domu ſwateho 10 Jana, w nyemžto bidlila matka bozzie azz do ſwe ſmrti. A nedaleko odtud na te horze geſt mieſto, w nyemžto bil pan buoh ſwu poſledny weczzerzi myel a ſwe tielo y ſwu krew appoſítolô pod zpoſobu chleba a wína dal. A po ſwem wzkrzeſſeny tu ſye ſwym gedenaczti appoſſtolom zgiewil a rzka gim: Pokoy wam; yat ſem, nerodte ſye ſtrachowati. A potom tudiež ſeflal 15 gim ducha ſwateho w ohnywich yazicziech na Sto a na dwadceti lidu zwoleneho. Na te horzie dawid a mnoho gynych kralow zzidowſkich geft pochowano. a na te horze licz k udoli Jozefatowu tu ſtogi ſtudnycze, genzz ſlowe natatoria filoe, toczziſs kupadla filoyſka, w nychžto kazal pan kríftus! oczzi vmytí tomu od przirozenye ſlepemu, gemuž byl zrak nawratil. 20 Tu take lezzi Jzaiaſs prorok. a tu ſtogi ſtari obraz, kterižto vozzinil Ab- 181b1 defowe] Etodefowe (!) D — kraly BN — zidowfſczie B. — 18. po „dyetatka" přid. B: w Biethlemie — afſkalonitíky C, Afkalonyta DNS, Afkolonita M — ftieti] zamordowati D. — 20. wiezel B. L. 1. Padefati rozdiel] vyn. B, Kala 1 (C). — 2. prawi vyn. BC — Syoníke B. — 3. kupadlach Syloe C — Abfalonowu D. — 4. obrazu] o bzu BCDMN — gidafowu C, Gidafowie D — po „Judaffowu“ přid. B: na niêz ſie obiefyl. — 5. lcz] bliz BS, v D nečitelno — k nam tocziffto vyn. DM — ku] k C. — 6. na nyžto] na kterezto D. — 7. czinil C — tu (před „ftogi“) vyn. BS — po „kapla" přid. B: tu. — 8. gez] kteryzto D. — 9. po „koftel“ přid. D: včinien — vstawen S — tudyez] na tom mieſtie D. — 11. bidlela BCD — ſwe vyn. N. — 12. na tey C — po „miefto“ přid. BNT: kdezto bil dom — bil vyn. BDN. — 13. po „myel“ přid. D: s ſwymi včedlníky — před „krew“ přid. D: fwatu drahu — zpo- ſobu] twarnoſti BDS, pod zpuoſobem C, pod twarnoftmy MN. — 14. wzkrifſeni B — po „gedenaczti“ přid. S: vkazal — po „appofítolom“ přid. S: a — a (před „rzka“) vyn. BC. — 15. yat fem vyn. CDT. — 16. gim vyn. CDMNST — na dwadceti] na dwanadſti D. — (16.—17.) lidu zwoleneho] oſob zwolenych B. — 17. Na tey C. — 18. na tey C, na teez N. — 18. licz] bliz BS, vyn. DT — Yoza- phatowu BC, Jozafatowie DN, Joſephatowie MS — m. tu ſtogi ftudnycze: vkazugi wodu B — ſtogi] lezi D. — 19. totiz N. — 20. od przirozeni C. — 21. po „lezzi"
62 zmordowal dyetatka, a ten ſlul Afcalanita; druhi kazal ſtietí ſwateho Jana, krzítitele bozzeho, a ten ſlul Antippas; Trzieti kazal ſtíetí ſwateho Jakuba a wiezal ſwateho Petra, a ten ſlul Agrippa. 20 181a2 Padeſati rozdiel prawi o horze Slon, na nyžto pan kríftus mnoho dywow vkazal, o kupadle Siloyſkem a obrazu Abío- lonowie a obrazu (!) Judafſowu a o fſkole židowíke. W mieítie Geruzalemíe licz k nam, toczífíto ku polnoczi, lezzi hora, 5 gefſto ſlowe Sion, na nyžto Pan kriſtus czzaſto byl wal a mnoho dywow vczynyl. a gduce na tu horu, tu ftogi kapla, w nyžto lezzi ten weliky kamen, gêz bil k hrobu božemu prziwalen. a na druhem konczi te hory geſt koftel ke czti ſwateho Jakuba vſtaweny, neb tudyez bil ſtat. A tu bliz bil koftel vczzynyeny we gmye matki bozzie na mieſtie domu ſwateho 10 Jana, w nyemžto bidlila matka bozzie azz do ſwe ſmrti. A nedaleko odtud na te horze geſt mieſto, w nyemžto bil pan buoh ſwu poſledny weczzerzi myel a ſwe tielo y ſwu krew appoſítolô pod zpoſobu chleba a wína dal. A po ſwem wzkrzeſſeny tu ſye ſwym gedenaczti appoſſtolom zgiewil a rzka gim: Pokoy wam; yat ſem, nerodte ſye ſtrachowati. A potom tudiež ſeflal 15 gim ducha ſwateho w ohnywich yazicziech na Sto a na dwadceti lidu zwoleneho. Na te horzie dawid a mnoho gynych kralow zzidowſkich geft pochowano. a na te horze licz k udoli Jozefatowu tu ſtogi ſtudnycze, genzz ſlowe natatoria filoe, toczziſs kupadla filoyſka, w nychžto kazal pan kríftus! oczzi vmytí tomu od przirozenye ſlepemu, gemuž byl zrak nawratil. 20 Tu take lezzi Jzaiaſs prorok. a tu ſtogi ſtari obraz, kterižto vozzinil Ab- 181b1 defowe] Etodefowe (!) D — kraly BN — zidowfſczie B. — 18. po „dyetatka" přid. B: w Biethlemie — afſkalonitíky C, Afkalonyta DNS, Afkolonita M — ftieti] zamordowati D. — 20. wiezel B. L. 1. Padefati rozdiel] vyn. B, Kala 1 (C). — 2. prawi vyn. BC — Syoníke B. — 3. kupadlach Syloe C — Abfalonowu D. — 4. obrazu] o bzu BCDMN — gidafowu C, Gidafowie D — po „Judaffowu“ přid. B: na niêz ſie obiefyl. — 5. lcz] bliz BS, v D nečitelno — k nam tocziffto vyn. DM — ku] k C. — 6. na nyžto] na kterezto D. — 7. czinil C — tu (před „ftogi“) vyn. BS — po „kapla" přid. B: tu. — 8. gez] kteryzto D. — 9. po „koftel“ přid. D: včinien — vstawen S — tudyez] na tom mieſtie D. — 11. bidlela BCD — ſwe vyn. N. — 12. na tey C — po „miefto“ přid. BNT: kdezto bil dom — bil vyn. BDN. — 13. po „myel“ přid. D: s ſwymi včedlníky — před „krew“ přid. D: fwatu drahu — zpo- ſobu] twarnoſti BDS, pod zpuoſobem C, pod twarnoftmy MN. — 14. wzkrifſeni B — po „gedenaczti“ přid. S: vkazal — po „appofítolom“ přid. S: a — a (před „rzka“) vyn. BC. — 15. yat fem vyn. CDT. — 16. gim vyn. CDMNST — na dwadceti] na dwanadſti D. — (16.—17.) lidu zwoleneho] oſob zwolenych B. — 17. Na tey C. — 18. na tey C, na teez N. — 18. licz] bliz BS, vyn. DT — Yoza- phatowu BC, Jozafatowie DN, Joſephatowie MS — m. tu ſtogi ftudnycze: vkazugi wodu B — ſtogi] lezi D. — 19. totiz N. — 20. od przirozeni C. — 21. po „lezzi"
Strana 63
63 ſolon, a gefſtiet ſlowe Abſolonowa ruka. A nedaleko odtad ſtogi bez, na nyemž ſye bil gidaſs obiefil, ale nenyet ten, ale z toho korzene poſſli. A odtud nedaleko bila fſkola zzidowſka, kdezz knyezzim zzidowſky Judaſs 25 trzidcetí penyez nawrati! a rzka: Shrzieffil ſem zradyw krew ſprawedlywu. Padefaty a prwi rozdiel prawí o alchedemach, o lwowe geſkyny, o koftech defietí tificz Ritierzow, o hrobu danielowie, o kof- telu, w nyemz matka bozzie bila pochowana, o mreſ- 5 t1e, na nyemz fye pan kriftus narodil, ohrobu take Jozefowye. A na ftranye te hory Sion dobrze yako by mohl kameně luczzití ot horí wzdali, tu geſt to pole, gefîto flowe zzidowſky Acheldemach, tocžis pole krwe, nebo bilo kupeno za tiech trzidceti penyez, za nyež pan kriftus 10 bil prodan. Na tom poli ſtogi mnoho hrobow krzeſl tyanſkich a kapel, a gſu tu przizednyczi a nabozzny lide. Take dobrzie ſto latrow od Jeruzalema ſtogi koſtel, gemuž diegi Iwowa yama, Neb Cozdras myel mnoho lwow w yamye, nad nymyzzto (!) ftogí koftel. a pod tyem koftelem dobrzie Trzidczety ſtupnyow z hlubye, tu lezzie koſti ſwatich deſieti tificzow 15 ritierzow. Pak dwie mili od Geruzalema leži hora, genž ſlowe weſele, a geſtit vtiefſene polozzenye; a tut lezzi damel prorok w kamennem ko- ritie. a ſlowet ta hora weſele, Neb když na tu horu putnyczi wzendu, tehda vzrze mieſto Jeruſalem a tak bywagi weſeli zewnytrz. Pak v mieſta vdole Jozafat, ſkrze nyeyžto teczze malí potoczzek, w nyemžto gt yama, 181b2 přid. D: wedle toho — ſtogi] lezij S — obraz] oltarz B. — 22. geficzet B — po „gefftiet“ přid. D: y podnes. — 23. bil vyn. B — Judafs BMN — po „ale“ přid. S: giny. — 24. A vyn. B — fikola] fſkala (!) B — Gidafs CDT. — 25. po „penyez“ přid. CT: ftrziebrnych — po „krew“ přid. D: newînu nebo — ſprawedlywu] ne- winnu C. LI. 1. Padefaty ... rozdiel] vyn. B, Kala li (C). — 2. prawi vyn. BC — před „alchedemach“ přid. BCDMN: poli — Acheldemach DMN — o lwowe) oliwowe (!) N — koſtech] koftelech CM. — 3. deffet B — Tificow CN — m. da- nielowie: daniele proroka B. — (4.—6.) o mieftie .. Jozefowye vyn. B. — 5. m. narodil] otci modlil C — take vyn. CMNS. — 6. po „Jozefowye“ přid. M: Ca- pytola. — 7. po „ftranye“ přid. S: tehoz fyon — Sion vyn. S — by opakuje S — luczziti] hoditi T. — 8. od hory CDN — geffto] genz B. — (8.—9.) gefíto flowe ... tocžiś pole vyn. S. — 9. za nyež] za niz B. — 10. bil vyn. MNS — kapl D. — 11. prziezedniczi B, przedniczi N, Prednijcy T. — 12. Neb vyn. N. — 13. nad nimzto CS — koftelem] ftupniem C. — 14. trzidcet ftupniew N — wzhluby BDMN, z hlubi CS — ſwatich vyn. S — deſet DMN — tificzow] tiſſicz BS, vyn. C (!). — 15. riczirzow B — flowe vyn. N (!) — weſſela B — po „we- fele“ přid. N: hora. — 16. po „lezzi“ přid. B: hora gêz flowe weſſela (!) a — w kamennem] vkamenowa(!) B. — 17. wzegdu C. — 18. wefſele B — Zewnitrz pak CDN — v mieſta] mieſta BCDMN. — 19. před „vdole“ přid. BCDMNS: geſt — yozephat BM, Jozaffatowo C — ſkrze niezto BCDMN, ſkrze nehozto S
63 ſolon, a gefſtiet ſlowe Abſolonowa ruka. A nedaleko odtad ſtogi bez, na nyemž ſye bil gidaſs obiefil, ale nenyet ten, ale z toho korzene poſſli. A odtud nedaleko bila fſkola zzidowſka, kdezz knyezzim zzidowſky Judaſs 25 trzidcetí penyez nawrati! a rzka: Shrzieffil ſem zradyw krew ſprawedlywu. Padefaty a prwi rozdiel prawí o alchedemach, o lwowe geſkyny, o koftech defietí tificz Ritierzow, o hrobu danielowie, o kof- telu, w nyemz matka bozzie bila pochowana, o mreſ- 5 t1e, na nyemz fye pan kriftus narodil, ohrobu take Jozefowye. A na ftranye te hory Sion dobrze yako by mohl kameně luczzití ot horí wzdali, tu geſt to pole, gefîto flowe zzidowſky Acheldemach, tocžis pole krwe, nebo bilo kupeno za tiech trzidceti penyez, za nyež pan kriftus 10 bil prodan. Na tom poli ſtogi mnoho hrobow krzeſl tyanſkich a kapel, a gſu tu przizednyczi a nabozzny lide. Take dobrzie ſto latrow od Jeruzalema ſtogi koſtel, gemuž diegi Iwowa yama, Neb Cozdras myel mnoho lwow w yamye, nad nymyzzto (!) ftogí koftel. a pod tyem koftelem dobrzie Trzidczety ſtupnyow z hlubye, tu lezzie koſti ſwatich deſieti tificzow 15 ritierzow. Pak dwie mili od Geruzalema leži hora, genž ſlowe weſele, a geſtit vtiefſene polozzenye; a tut lezzi damel prorok w kamennem ko- ritie. a ſlowet ta hora weſele, Neb když na tu horu putnyczi wzendu, tehda vzrze mieſto Jeruſalem a tak bywagi weſeli zewnytrz. Pak v mieſta vdole Jozafat, ſkrze nyeyžto teczze malí potoczzek, w nyemžto gt yama, 181b2 přid. D: wedle toho — ſtogi] lezij S — obraz] oltarz B. — 22. geficzet B — po „gefftiet“ přid. D: y podnes. — 23. bil vyn. B — Judafs BMN — po „ale“ přid. S: giny. — 24. A vyn. B — fikola] fſkala (!) B — Gidafs CDT. — 25. po „penyez“ přid. CT: ftrziebrnych — po „krew“ přid. D: newînu nebo — ſprawedlywu] ne- winnu C. LI. 1. Padefaty ... rozdiel] vyn. B, Kala li (C). — 2. prawi vyn. BC — před „alchedemach“ přid. BCDMN: poli — Acheldemach DMN — o lwowe) oliwowe (!) N — koſtech] koftelech CM. — 3. deffet B — Tificow CN — m. da- nielowie: daniele proroka B. — (4.—6.) o mieftie .. Jozefowye vyn. B. — 5. m. narodil] otci modlil C — take vyn. CMNS. — 6. po „Jozefowye“ přid. M: Ca- pytola. — 7. po „ftranye“ přid. S: tehoz fyon — Sion vyn. S — by opakuje S — luczziti] hoditi T. — 8. od hory CDN — geffto] genz B. — (8.—9.) gefíto flowe ... tocžiś pole vyn. S. — 9. za nyež] za niz B. — 10. bil vyn. MNS — kapl D. — 11. prziezedniczi B, przedniczi N, Prednijcy T. — 12. Neb vyn. N. — 13. nad nimzto CS — koftelem] ftupniem C. — 14. trzidcet ftupniew N — wzhluby BDMN, z hlubi CS — ſwatich vyn. S — deſet DMN — tificzow] tiſſicz BS, vyn. C (!). — 15. riczirzow B — flowe vyn. N (!) — weſſela B — po „we- fele“ přid. N: hora. — 16. po „lezzi“ přid. B: hora gêz flowe weſſela (!) a — w kamennem] vkamenowa(!) B. — 17. wzegdu C. — 18. wefſele B — Zewnitrz pak CDN — v mieſta] mieſta BCDMN. — 19. před „vdole“ přid. BCDMNS: geſt — yozephat BM, Jozaffatowo C — ſkrze niezto BCDMN, ſkrze nehozto S
Strana 64
64 182a1 przy nyżto bilo przilozzeno drzewo, z nyehożto bil krzizz bozzi. W tom 20 vdoli geft koftel matky bozzie, do nyehožto tielo mrtwe matky bozzie appofîtole neflí gfu. a gyzz ten koftel geft weffken pod zemí; a chtie tomu druzi, zze tu zemíe roſte wzhoru k uokazany matky bozzie k wíſokoſti zzywota ſwateho.I A nedaleko od toho koſtela ſtogi kapla wedle te ſkaly, na nyž pan kriſtus modll ſye otczí nebeſkemu, aby ot nyeho odneſl kalich 25 vmuczzenye; Neb na mieſtie te kapli yat geſt pan kriſtus. A nedaleko odtud geſt hrob Jozefow, genž geft bil moczny a weliky w te zemí, ge- hozto obratil geden puſtênyk na wieru krzieſtiâſku. Padefatí a druhy rozdíeí prawi o horzie olywetſke, o betfage, o Betanij, o ga- lileyſke horze, o koftele matky bozzie, o Jericho mieftie, o horzie poftu bozzeho, o Abrahamowie zahradye, o potoku, genž Elizeus oflawil, o Jordanye5 rzlecze. 182а2 Oliuetſka hora geſt wedle Geruzalema, a gedyne vdole mezi nyma; a s te hory opatrzi z gedne vlicze do druhe. S te horí wſtupil pan kriftus do nebe. a znatí tu geſt w kameny fſlepiege nohy geho lewe, yako by kto peczzet wtíſkl v myeky woſk. A ftogit na te horze wokol mnoho kapel. 10 A dale tam geft Bethfage, kdezto ftoge pan kriſtus kazal dwiema apo- fſtoloma, aby gemú przywedli oſlika, na nyemžto by gel do Gerul zalema na kwietnu Nedieli. Pak nedaleko tu lezzi koſtel neb twrz, genž ſlula Bethanye, z nyežto bil Simon rodem, genzz bil malomocznym, ale potô bil od pana kríſta oczziſtyen, nebo bil v nyeho druhdy hoſpodu: a tudiež 15 — mali vyn. D — potuczek NS. — 20. przy nyžto] przeſ nizto BCDMNS — przi- lozzeno] polozeno BCDS, przelozeno MN — z nyehožto bil] z kterehozto byl gt D — po „bozzi“ přid. B: vdielan. — 22. před „appofftole“ přid. BN: ſwati — neſli] wneſly BCDMN — gſu vyn. BCDNS — wſſeczek B. — 23. k okazani BCDNT, k wokazani S. — (23.—24.) m. matky bozzie ... . zzywota ſwateho: wyfofti ziwota ſwate° matky bozie B, wyſokofti matky bozie ziwota gegieho ſwateho D, welikoſti té přeſlawné Panny T. — 23. k (před „wiſokofti“) vyn. CMN — k wiſokofti] k wy- ſſofti S. — 24. A vyn. BN — tey C. — 25. od CN. — 26. tey C. — 27. odtad B, odtawad DS — Jozaffatow C — w tey C. — 28. puftênyk vyn. D (!). LII. 1. Padefati... rozdiel] vyn. B, Kala lu C. — 2. prawi vyn. BC — Bethphagi N. — 3. Jerichu C. — (5.—6.) zahradye .. . . rziecze vyn. B. — 5. geyz D — oflawil] ofladyl MN, ofadil CD. — 6. rziecze vyn. CMN. — 8. s tey C — m. z gedne vlicze do druhe: z ulice do vlice D — S tey C. — 9. m. tu geft w kameny: gefſcze tu kamenie B — geft] gefftie CDMN — w kameny vyn. D — geho vyn. S — kto vyn. D. — 10. v myeky woſk] v woſk mielky (!) B, v woſk miekky CDN — ftogit] geftit C — na tey C — kapl D, kaplic T. — 11. ftogi (!) B. — 13. tu] odtud BCDMNT — lezzi] ftogi B — koftel] kafftel CDNT — twrz Hrádek T — flula] fluly (!) B, flowe CDT. — 14. Bethania CDT — z nyežto] — z niehoz CT — ale] A B. — 15. oczieftien B, vzdrawen D — bil] bywal BT
64 182a1 przy nyżto bilo przilozzeno drzewo, z nyehożto bil krzizz bozzi. W tom 20 vdoli geft koftel matky bozzie, do nyehožto tielo mrtwe matky bozzie appofîtole neflí gfu. a gyzz ten koftel geft weffken pod zemí; a chtie tomu druzi, zze tu zemíe roſte wzhoru k uokazany matky bozzie k wíſokoſti zzywota ſwateho.I A nedaleko od toho koſtela ſtogi kapla wedle te ſkaly, na nyž pan kriſtus modll ſye otczí nebeſkemu, aby ot nyeho odneſl kalich 25 vmuczzenye; Neb na mieſtie te kapli yat geſt pan kriſtus. A nedaleko odtud geſt hrob Jozefow, genž geft bil moczny a weliky w te zemí, ge- hozto obratil geden puſtênyk na wieru krzieſtiâſku. Padefatí a druhy rozdíeí prawi o horzie olywetſke, o betfage, o Betanij, o ga- lileyſke horze, o koftele matky bozzie, o Jericho mieftie, o horzie poftu bozzeho, o Abrahamowie zahradye, o potoku, genž Elizeus oflawil, o Jordanye5 rzlecze. 182а2 Oliuetſka hora geſt wedle Geruzalema, a gedyne vdole mezi nyma; a s te hory opatrzi z gedne vlicze do druhe. S te horí wſtupil pan kriftus do nebe. a znatí tu geſt w kameny fſlepiege nohy geho lewe, yako by kto peczzet wtíſkl v myeky woſk. A ftogit na te horze wokol mnoho kapel. 10 A dale tam geft Bethfage, kdezto ftoge pan kriſtus kazal dwiema apo- fſtoloma, aby gemú przywedli oſlika, na nyemžto by gel do Gerul zalema na kwietnu Nedieli. Pak nedaleko tu lezzi koſtel neb twrz, genž ſlula Bethanye, z nyežto bil Simon rodem, genzz bil malomocznym, ale potô bil od pana kríſta oczziſtyen, nebo bil v nyeho druhdy hoſpodu: a tudiež 15 — mali vyn. D — potuczek NS. — 20. przy nyžto] przeſ nizto BCDMNS — przi- lozzeno] polozeno BCDS, przelozeno MN — z nyehožto bil] z kterehozto byl gt D — po „bozzi“ přid. B: vdielan. — 22. před „appofftole“ přid. BN: ſwati — neſli] wneſly BCDMN — gſu vyn. BCDNS — wſſeczek B. — 23. k okazani BCDNT, k wokazani S. — (23.—24.) m. matky bozzie ... . zzywota ſwateho: wyfofti ziwota ſwate° matky bozie B, wyſokofti matky bozie ziwota gegieho ſwateho D, welikoſti té přeſlawné Panny T. — 23. k (před „wiſokofti“) vyn. CMN — k wiſokofti] k wy- ſſofti S. — 24. A vyn. BN — tey C. — 25. od CN. — 26. tey C. — 27. odtad B, odtawad DS — Jozaffatow C — w tey C. — 28. puftênyk vyn. D (!). LII. 1. Padefati... rozdiel] vyn. B, Kala lu C. — 2. prawi vyn. BC — Bethphagi N. — 3. Jerichu C. — (5.—6.) zahradye .. . . rziecze vyn. B. — 5. geyz D — oflawil] ofladyl MN, ofadil CD. — 6. rziecze vyn. CMN. — 8. s tey C — m. z gedne vlicze do druhe: z ulice do vlice D — S tey C. — 9. m. tu geft w kameny: gefſcze tu kamenie B — geft] gefftie CDMN — w kameny vyn. D — geho vyn. S — kto vyn. D. — 10. v myeky woſk] v woſk mielky (!) B, v woſk miekky CDN — ftogit] geftit C — na tey C — kapl D, kaplic T. — 11. ftogi (!) B. — 13. tu] odtud BCDMNT — lezzi] ftogi B — koftel] kafftel CDNT — twrz Hrádek T — flula] fluly (!) B, flowe CDT. — 14. Bethania CDT — z nyežto] — z niehoz CT — ale] A B. — 15. oczieftien B, vzdrawen D — bil] bywal BT
Strana 65
65 fwate marzi magdalenye bylí hrzechy odpufftieny od pana Gezziffe. A ten Simon potom bil pokrziftien, gemuž ſye porucžegi, ktož dobre hoſpody zzadagi. Pak wedle Bethanye lezzi galilea. a to geft ta hora, o nyžto geft rzekl pan gezus kriftus ſwym appofítolom po ſwe poſledny weczzerzi 20 a rzka: Wy wíficzkny budete pohoríſenye nade mnu trpleti teto noczi, Neb pſano geſt: Budu bití paſtyrze, a rozprchnu ſye owcze z ſtada; ale kdyż wſtanu, przedeydu was w galilei. neb gſu tu geho appoſítole gey zzywa widieli a gemu ſie klanyeli. Mezi tu horú a ohuetíku ſtogi koſtel, kdežto angel zwieftowal matcze buozzi gegí fmrt. od Bethanye, z nyežto byl 25 lazar a geho ſeſtra martha, azz do Jericho geſt piet myl. A bilo geſt nyekdi Jericho welike mieſto, ale Josue dobil gehoI moczi bozzi. w nyemž bidlela 182b1 prazna zzenka Raab, a ta bila ſſpeherze zzidowſke ſkrila, pro nyežto ona ſama s ſwym narodem bila zachowana a od Sfalomunowa ſyna Naaſona povata za zzenu. A podal odtad geſt hora, na nyežto poſtil fie pan kríftus 30 Cztirzidčeti dny, a dyabel geho pokufſel. A wedle te hory geft Abraha- mowa zahrada, Neb Abraham bydlel pod tu horu. A pod tu horu teczze maly potocżek, w nyeyz puſtil ſol Elizeus, a vczzynyen geſt ſladky, genž bieſſe drzewe horzky. Take pod tu horu gde dobra ſtudnyce, genž plowe do Jordana, a od te hory až do Jericho. A do yordana gt gedno gedna 35 mile, a dwie mily do Geruzalema. a Jordan geſt rzieka welika, w nyžto buoh pokrziſtien geſt. A tu ſtogí koftel we gmye ſwateho Jana na ceſtie mezí Jericho a rudnym morzem. Padefaty a trzieti rozdiel prawi o mrtwem morzi a propadlich mieſtech, o zzenye w folny flup obracene, o dcerach lotowich. A tak to gt. hoſpodu] hoftem S. — 16. hrziechowe CD — odpufſczeni B. — 17. poruczugi B — dobrze S. — 18. Pak vyn. CDMS — wedle] Podle D — a to] a tu S — ta vyn. C — o nyžto] o kterezto D — geft (před „rzekl“) vyn. BD. — 19. gezus vyn. S — po „kriftus“ přid. MS: k — poſledny vyn. D — weczerze B. — 20. a rzka) a zka (!) B — pohorſſeny M — trpieti vyn. B — teyto C. — 21. z vyn. BCDMN. — 22. po „když“ přid. CT: z mrtwych — w galilei] na galilei B — geho vyn. C. — 23. po „ſtogi“ přid. D: pſano y take — po „koſtel“ přid. D: ſtogi (1). — — 26. moczi opakuje S. — 27. prazdna BCDMS — prazna zzenka] Newěſtka T zena S — fſpeherze] zpytatele MNS. — 28. po „fama“ přid. C: y — s ſwymi (!) B — narodem] rodem B — a (před „od“) vyn. S — Salmona BCDMN, Salo- muna S — Nazonowa BCD, naaffonowa MN, Názowa T. — 29. na nyežto opakuje S. — 30. po „dny“ přid. BCMNST: a cztyrzydczety noczy — po „dyabel“ přid. C: tu — tey C. — 31. po „Neb“ přid. BCDMNT: tu — pod tu horu A vyn. BCDMNST — pod tu] Po tu B. — 32. potuczek S — w nyeyz] wenz BCDMNS — wpuftyl M, vpuſtil NS — helizeus CN. — 33. byl D — drzewe] prwe D — gde] geft N. — 34. do Jordana] Dordana C — od tey C — gedno vyn. D. — 36. buoh] pan kriftus B, pan Geziš D — gmeno CDN. — 37. rudnym] mrtwym C, čerwenym D. LIII. 1. Padefaty ... rozdiel] vyn. B, Kala lin C. — 2. prawi vyn. BC. 3. obraczeney M. — 4. m. A tak to gt: kterezto f lottem otcem ſwym přebywale
65 fwate marzi magdalenye bylí hrzechy odpufftieny od pana Gezziffe. A ten Simon potom bil pokrziftien, gemuž ſye porucžegi, ktož dobre hoſpody zzadagi. Pak wedle Bethanye lezzi galilea. a to geft ta hora, o nyžto geft rzekl pan gezus kriftus ſwym appofítolom po ſwe poſledny weczzerzi 20 a rzka: Wy wíficzkny budete pohoríſenye nade mnu trpleti teto noczi, Neb pſano geſt: Budu bití paſtyrze, a rozprchnu ſye owcze z ſtada; ale kdyż wſtanu, przedeydu was w galilei. neb gſu tu geho appoſítole gey zzywa widieli a gemu ſie klanyeli. Mezi tu horú a ohuetíku ſtogi koſtel, kdežto angel zwieftowal matcze buozzi gegí fmrt. od Bethanye, z nyežto byl 25 lazar a geho ſeſtra martha, azz do Jericho geſt piet myl. A bilo geſt nyekdi Jericho welike mieſto, ale Josue dobil gehoI moczi bozzi. w nyemž bidlela 182b1 prazna zzenka Raab, a ta bila ſſpeherze zzidowſke ſkrila, pro nyežto ona ſama s ſwym narodem bila zachowana a od Sfalomunowa ſyna Naaſona povata za zzenu. A podal odtad geſt hora, na nyežto poſtil fie pan kríftus 30 Cztirzidčeti dny, a dyabel geho pokufſel. A wedle te hory geft Abraha- mowa zahrada, Neb Abraham bydlel pod tu horu. A pod tu horu teczze maly potocżek, w nyeyz puſtil ſol Elizeus, a vczzynyen geſt ſladky, genž bieſſe drzewe horzky. Take pod tu horu gde dobra ſtudnyce, genž plowe do Jordana, a od te hory až do Jericho. A do yordana gt gedno gedna 35 mile, a dwie mily do Geruzalema. a Jordan geſt rzieka welika, w nyžto buoh pokrziſtien geſt. A tu ſtogí koftel we gmye ſwateho Jana na ceſtie mezí Jericho a rudnym morzem. Padefaty a trzieti rozdiel prawi o mrtwem morzi a propadlich mieſtech, o zzenye w folny flup obracene, o dcerach lotowich. A tak to gt. hoſpodu] hoftem S. — 16. hrziechowe CD — odpufſczeni B. — 17. poruczugi B — dobrze S. — 18. Pak vyn. CDMS — wedle] Podle D — a to] a tu S — ta vyn. C — o nyžto] o kterezto D — geft (před „rzekl“) vyn. BD. — 19. gezus vyn. S — po „kriftus“ přid. MS: k — poſledny vyn. D — weczerze B. — 20. a rzka) a zka (!) B — pohorſſeny M — trpieti vyn. B — teyto C. — 21. z vyn. BCDMN. — 22. po „když“ přid. CT: z mrtwych — w galilei] na galilei B — geho vyn. C. — 23. po „ſtogi“ přid. D: pſano y take — po „koſtel“ přid. D: ſtogi (1). — — 26. moczi opakuje S. — 27. prazdna BCDMS — prazna zzenka] Newěſtka T zena S — fſpeherze] zpytatele MNS. — 28. po „fama“ přid. C: y — s ſwymi (!) B — narodem] rodem B — a (před „od“) vyn. S — Salmona BCDMN, Salo- muna S — Nazonowa BCD, naaffonowa MN, Názowa T. — 29. na nyežto opakuje S. — 30. po „dny“ přid. BCMNST: a cztyrzydczety noczy — po „dyabel“ přid. C: tu — tey C. — 31. po „Neb“ přid. BCDMNT: tu — pod tu horu A vyn. BCDMNST — pod tu] Po tu B. — 32. potuczek S — w nyeyz] wenz BCDMNS — wpuftyl M, vpuſtil NS — helizeus CN. — 33. byl D — drzewe] prwe D — gde] geft N. — 34. do Jordana] Dordana C — od tey C — gedno vyn. D. — 36. buoh] pan kriftus B, pan Geziš D — gmeno CDN. — 37. rudnym] mrtwym C, čerwenym D. LIII. 1. Padefaty ... rozdiel] vyn. B, Kala lin C. — 2. prawi vyn. BC. 3. obraczeney M. — 4. m. A tak to gt: kterezto f lottem otcem ſwym přebywale
Strana 66
66 182b2 183a1 Na czzerwenê morzi a w uokoli geho fu I rozlicżne wieczi dywne, 5 gichzto gynde nenye. Neb ta woda geſt neczziſta a neliba, a pole, kterezz gi bude zmoczeno, ynhed bude yalowo. To morze take flowe mrtwe, neb neplyne any ſye hyba yako gyna woda a nycz žiweho w ſobie netrpi, any luczerny ofwieczene na ſobie neſtí mozze. a geftit pietí fet a ofmídefati honow zdeli, a îto a padefate wff11zi. A ſtogit yako luzze nebo gezero, a ne- 10 možt geho any cžlowiek any ktere howado pití. Neb na tô mieſtie bila geft drzewe ſucha zemye, a bilo tu piet mieſt, Toczzifs Sodoma, Gomora, Saboym, Aldama, Segot, kterežto pan boh pro ſſeradnoſt hrziechow prze- wratil geſt. Ale to pate miefto Segot, to geſt bilo pooſtalo a ſtalo gt pro- padle, ale ne tak hluboko, a ſtalo gednyem kragem v wodie, nebo byl 15 loth za nye zwlaſîtie boha proſil; ale potô ſie geſt take propadlo, ale ne tak hluboko, Neb kdiž gefîtie geft yaſno, mohu bití widieny zdi nyeczo wynykagice nad wodu. Nad tiem mieſtem na horze przebywal geft loth ſe dwiema dezerama ſwyma, a ony! opogywſſe gey wynem y ſpale gîta obie f nim, a on nezwiediel, a kdy ktera k nyemu z nych przilehla a kdy 20 wſtala, awfſak obye od nyeho poczzeli, A kazzda z nych porodila ſyna; Geden ſlul moab, a druhi Samon; a to gſu vczzinili ty dezeri mnyegice, zze by weſſken ſwiet myel zahynuti vako za Noe. Take to mieſto bilo geſt wedle hory, genz ſlulo (!) tehdi Edon, a po ny lide ſluli Edumey. Wedle te horí na prawe ruce tu lotowa zzena promyenyla ſie geft w flup folny, 25 kterižto y podnes ftogi a mat chut krufíczowu, neb sye geft ohledla protí bozziemu zapowiedieny. Loth bil geft Aaronow fin, gêz geft bil bratr D — A tak to gt vyn. BCMN. — 5. Na czzerwene] Na mrtwem BC, Za czrwenem (!) M. Na czrwenem S — w uokoli] wukoli D, wokolo S — geho] vyn. C, nieho S. — 7. moczeno S — take vyn. B — po „flowe“ přid. BC: proto morze, přid. MN: morze. — 9. mozze] da D, nedopuftij T — piet Seth C — ofmdefate C, ofmdelaty MNS. — 10. wzdely BCDMNS — ſto a padefate] poldruhe" ſta B — padefaty MNS — wzffirzi C. — 11. ktere vyn. D. — 12. drzewe] prwe B, niekdy D — po „tu“ přid. D: driewe — Toczzifs vyn. S. — 13. Seboym BC — Adama BC — po „Aldama“ přid. S: a — Segor BCDMNS — pan vyn. N — feřednoſt D, mrzkoft T — hrziechu MN — podwratil BCDMNT. — 14. Segor BCDMNST — bilo vyn. B. — (14.—15.) a ftalo . . . . hluboko vyn. MN — a ſtalo ... hluboko a ftalo vyn. B. — 15. před „gednyem“ přid. BN: geft. — 16. za ny M — zwlafícze B — před „boha“ přid. B: pana — boha vyn. S — po „potô“ přid. M: take (!) — fie vyn. B. — 18. wyniekagice D — na horze vyn. DM. — 19. dczeroma BDMNS — ſpala ſta BS. — 20. po ,on“ přid. S: to — newiediel B, nezwiedyal M — a (po „nezwiediel“) vyn. BCN. — (20.—21.) m. a kdy ktera .. .. . . poczzeli: A kdyz ktera od nieho odlehla, tehdy druha prilehla, a obie od nieho počale D; a kdyz ktera z nich k niev przilehla, tehdy take druha teez vczinila, a tak obie od nieho paczali (!) S. — 21. wſtala] vſtala M — poczaly BT, poczale CDMN — porodila] vrodila D. — 22. a (před „druhi“) vyn. B — Samon] Amon BDMNS — ty vyn. MNS — mnijcze BN, mnyeczie M. — 23. yako za Noe vyn. DMN — po „Noe" přid. BNT: a protoz fu nowy wiek chtiely rozploditi. — 24. flula BCN — Edom BCDMNST — po nye M, po niem S — ydumey BCNT. — 25. te vyn. S — m. te hori ... ruce tu: tey hory tu na prawu ruku C — zzena] zenena (!) S — geft vyn. BOD. — 26. ohledala D — protiw B. — 27. Aaronow] Aramow BC — Aaro-
66 182b2 183a1 Na czzerwenê morzi a w uokoli geho fu I rozlicżne wieczi dywne, 5 gichzto gynde nenye. Neb ta woda geſt neczziſta a neliba, a pole, kterezz gi bude zmoczeno, ynhed bude yalowo. To morze take flowe mrtwe, neb neplyne any ſye hyba yako gyna woda a nycz žiweho w ſobie netrpi, any luczerny ofwieczene na ſobie neſtí mozze. a geftit pietí fet a ofmídefati honow zdeli, a îto a padefate wff11zi. A ſtogit yako luzze nebo gezero, a ne- 10 možt geho any cžlowiek any ktere howado pití. Neb na tô mieſtie bila geft drzewe ſucha zemye, a bilo tu piet mieſt, Toczzifs Sodoma, Gomora, Saboym, Aldama, Segot, kterežto pan boh pro ſſeradnoſt hrziechow prze- wratil geſt. Ale to pate miefto Segot, to geſt bilo pooſtalo a ſtalo gt pro- padle, ale ne tak hluboko, a ſtalo gednyem kragem v wodie, nebo byl 15 loth za nye zwlaſîtie boha proſil; ale potô ſie geſt take propadlo, ale ne tak hluboko, Neb kdiž gefîtie geft yaſno, mohu bití widieny zdi nyeczo wynykagice nad wodu. Nad tiem mieſtem na horze przebywal geft loth ſe dwiema dezerama ſwyma, a ony! opogywſſe gey wynem y ſpale gîta obie f nim, a on nezwiediel, a kdy ktera k nyemu z nych przilehla a kdy 20 wſtala, awfſak obye od nyeho poczzeli, A kazzda z nych porodila ſyna; Geden ſlul moab, a druhi Samon; a to gſu vczzinili ty dezeri mnyegice, zze by weſſken ſwiet myel zahynuti vako za Noe. Take to mieſto bilo geſt wedle hory, genz ſlulo (!) tehdi Edon, a po ny lide ſluli Edumey. Wedle te horí na prawe ruce tu lotowa zzena promyenyla ſie geft w flup folny, 25 kterižto y podnes ftogi a mat chut krufíczowu, neb sye geft ohledla protí bozziemu zapowiedieny. Loth bil geft Aaronow fin, gêz geft bil bratr D — A tak to gt vyn. BCMN. — 5. Na czzerwene] Na mrtwem BC, Za czrwenem (!) M. Na czrwenem S — w uokoli] wukoli D, wokolo S — geho] vyn. C, nieho S. — 7. moczeno S — take vyn. B — po „flowe“ přid. BC: proto morze, přid. MN: morze. — 9. mozze] da D, nedopuftij T — piet Seth C — ofmdefate C, ofmdelaty MNS. — 10. wzdely BCDMNS — ſto a padefate] poldruhe" ſta B — padefaty MNS — wzffirzi C. — 11. ktere vyn. D. — 12. drzewe] prwe B, niekdy D — po „tu“ přid. D: driewe — Toczzifs vyn. S. — 13. Seboym BC — Adama BC — po „Aldama“ přid. S: a — Segor BCDMNS — pan vyn. N — feřednoſt D, mrzkoft T — hrziechu MN — podwratil BCDMNT. — 14. Segor BCDMNST — bilo vyn. B. — (14.—15.) a ftalo . . . . hluboko vyn. MN — a ſtalo ... hluboko a ftalo vyn. B. — 15. před „gednyem“ přid. BN: geft. — 16. za ny M — zwlafícze B — před „boha“ přid. B: pana — boha vyn. S — po „potô“ přid. M: take (!) — fie vyn. B. — 18. wyniekagice D — na horze vyn. DM. — 19. dczeroma BDMNS — ſpala ſta BS. — 20. po ,on“ přid. S: to — newiediel B, nezwiedyal M — a (po „nezwiediel“) vyn. BCN. — (20.—21.) m. a kdy ktera .. .. . . poczzeli: A kdyz ktera od nieho odlehla, tehdy druha prilehla, a obie od nieho počale D; a kdyz ktera z nich k niev przilehla, tehdy take druha teez vczinila, a tak obie od nieho paczali (!) S. — 21. wſtala] vſtala M — poczaly BT, poczale CDMN — porodila] vrodila D. — 22. a (před „druhi“) vyn. B — Samon] Amon BDMNS — ty vyn. MNS — mnijcze BN, mnyeczie M. — 23. yako za Noe vyn. DMN — po „Noe" přid. BNT: a protoz fu nowy wiek chtiely rozploditi. — 24. flula BCN — Edom BCDMNST — po nye M, po niem S — ydumey BCNT. — 25. te vyn. S — m. te hori ... ruce tu: tey hory tu na prawu ruku C — zzena] zenena (!) S — geft vyn. BOD. — 26. ohledala D — protiw B. — 27. Aaronow] Aramow BC — Aaro-
Strana 67
67 Abrahamow. a Sara bila geſt Abrahamowa zzena, genž byefle ftara a ya- lowa. Protož on gegim ponucźeny przilehl bil k Agar k swe dyewce, a ona 30 gemu poczzala y porodila ſyna, gemužto bilo gmye vſmahel. Potom boh nawfftiewil Saru, y porodila Jzaaka; a ta oba kazal Abraham obrzezati. Od toho pak Jſmahele poſſlo geſt welike lidſke pokolenye, a ſlowu yſ ma- 183a2 helitſſti; a gyzz ſu wſſiczkny pohane, ale obrzezugi ſye proto, zze gſu od Jímaele obrzezaneho poſíli. Padefati a cztwrtí rozdíel prawi o zlich yablkach, o pocžatku y o konczi yor- dana, o vdoli melle, o vdoli mambre a o horze libanſke. Wokol morze mrtweho gſu ſtromowe, w nychż gſu yablka welmi 5 kraſna, a kdiž gye rozrziezze, tehda gſu plna popela na znamenye tu lidi propadlich, genzz glu ſye zdali zewnytrz dobrzi, ale w ſwem ſwiedomy plny bili fferadne zloſtí. a yordan teczze do toho morze a w nyem ſye tratí, zze potom nykdiež netecże a yzzadny newie, kam fie diege. ale poczzyna ſye na dwu horu: gedna flowe yor, a druha dan; a tak z tu dwu gmenu 10 ſloženo geft gmeno Jordan. a teczzet mymo libaníku horu a plyne ſkrze mnoho dobrich zemi, genżto plodny czzyny ſwym rozwlazzenym. A plowe take ſkrze gedno gezero, genž ſlowe Marom, a potom ſkrze druhe, genž flowe Czirides. a plyne pod ty hory, geffto flowu Gelboe, a diel trzi zemye: Caldeyfſku, Judowu a Befaron. I A pak plyne daleko pod zemy, a potom ſye 15 opiet wyrzyne w udoli, genż flowe pohanſky mel, a czzeſky roczzny trh, Neb ſye do nyeho ze mnohich zemí kupcí ſgezzdiegi. A w tom vdolí geſt hrob ſwateho Joba, genž geft (!) kralem ydumeyſkym; a tut geft yordan welik y ſſyrok. A nedaleko to vdole mambre geſt, w nyemž abraham 183b1 now fin] ſyn Tháre T. — 28. genž] kteraz D — bila BD — ſtara] Sarra (!) B — yalowa] neplodna B. — 29. przielehl M — k (před „ſwe“) vyn. MNS — k ſwe] gegi C. — 30. gmie° B, gmeno N — před „boh“ přid. B: pan. — 31. nawffcziewil B, nawftie (!) D — obrzezowati CDST. — 32. pak vyn. BCMNS — welik (!) M — yſmaheliczti B. — 33. zze] nebo D. — 34. obrzezowaneho CMN. LIV. 1. Padefati ... rozdiel] vyn. B, Kala linn C. — 2. prawi vyn. BC. — 3. o vdoli melle vyn. B — Mello N — melle, o vdoli] Mello a o doli D — li- banſke vyn. B — m. o horze libaníke: o libanu C — po „libanſke“ přid. M: kap. — 4. w nychż] na nichz BCDMNT — yabka M. — 5. rozrziezze] rozhryzne B, rozrzezi C — popele B. — 5.—6. lidu propadle° S. — 6. ſye vyn. S — dobrzi] piekni S — ſwedomij S. — 7. fferedne BS, fferadne D — a (před „w nyem“) vyn. S. — 8. yzzadny vyn. B — newiem B. — 9. na dwu] ze dwu B — m. z tu dwu gmenu] od tech dwu hor D. — 10. po „libaníku“ přid. D: zemi a (!). — 11. giezto CD, geż N — plodne D. — 12. maron BCDMNT. — 13. Czirides] Arides CD. — 14. Caldeyfſku] gallileyſku BCDMNS — Befaron] Bofron C, Bafaron D, Berafon S — 15. w uodoli S — po „trh“ přid. N: neb w tom vdoli bywa weliky roczni trh. — 16. ze mnoha B — kupci] tierzierzi B, tiezierzi D, tyezerzy MN, tiežarzi S. — 17. genz] kteryz D — před „kralem“ přid. BCDMNS: bil. — 18. weliky a ffiroky
67 Abrahamow. a Sara bila geſt Abrahamowa zzena, genž byefle ftara a ya- lowa. Protož on gegim ponucźeny przilehl bil k Agar k swe dyewce, a ona 30 gemu poczzala y porodila ſyna, gemužto bilo gmye vſmahel. Potom boh nawfftiewil Saru, y porodila Jzaaka; a ta oba kazal Abraham obrzezati. Od toho pak Jſmahele poſſlo geſt welike lidſke pokolenye, a ſlowu yſ ma- 183a2 helitſſti; a gyzz ſu wſſiczkny pohane, ale obrzezugi ſye proto, zze gſu od Jímaele obrzezaneho poſíli. Padefati a cztwrtí rozdíel prawi o zlich yablkach, o pocžatku y o konczi yor- dana, o vdoli melle, o vdoli mambre a o horze libanſke. Wokol morze mrtweho gſu ſtromowe, w nychż gſu yablka welmi 5 kraſna, a kdiž gye rozrziezze, tehda gſu plna popela na znamenye tu lidi propadlich, genzz glu ſye zdali zewnytrz dobrzi, ale w ſwem ſwiedomy plny bili fferadne zloſtí. a yordan teczze do toho morze a w nyem ſye tratí, zze potom nykdiež netecże a yzzadny newie, kam fie diege. ale poczzyna ſye na dwu horu: gedna flowe yor, a druha dan; a tak z tu dwu gmenu 10 ſloženo geft gmeno Jordan. a teczzet mymo libaníku horu a plyne ſkrze mnoho dobrich zemi, genżto plodny czzyny ſwym rozwlazzenym. A plowe take ſkrze gedno gezero, genž ſlowe Marom, a potom ſkrze druhe, genž flowe Czirides. a plyne pod ty hory, geffto flowu Gelboe, a diel trzi zemye: Caldeyfſku, Judowu a Befaron. I A pak plyne daleko pod zemy, a potom ſye 15 opiet wyrzyne w udoli, genż flowe pohanſky mel, a czzeſky roczzny trh, Neb ſye do nyeho ze mnohich zemí kupcí ſgezzdiegi. A w tom vdolí geſt hrob ſwateho Joba, genž geft (!) kralem ydumeyſkym; a tut geft yordan welik y ſſyrok. A nedaleko to vdole mambre geſt, w nyemž abraham 183b1 now fin] ſyn Tháre T. — 28. genž] kteraz D — bila BD — ſtara] Sarra (!) B — yalowa] neplodna B. — 29. przielehl M — k (před „ſwe“) vyn. MNS — k ſwe] gegi C. — 30. gmie° B, gmeno N — před „boh“ přid. B: pan. — 31. nawffcziewil B, nawftie (!) D — obrzezowati CDST. — 32. pak vyn. BCMNS — welik (!) M — yſmaheliczti B. — 33. zze] nebo D. — 34. obrzezowaneho CMN. LIV. 1. Padefati ... rozdiel] vyn. B, Kala linn C. — 2. prawi vyn. BC. — 3. o vdoli melle vyn. B — Mello N — melle, o vdoli] Mello a o doli D — li- banſke vyn. B — m. o horze libaníke: o libanu C — po „libanſke“ přid. M: kap. — 4. w nychż] na nichz BCDMNT — yabka M. — 5. rozrziezze] rozhryzne B, rozrzezi C — popele B. — 5.—6. lidu propadle° S. — 6. ſye vyn. S — dobrzi] piekni S — ſwedomij S. — 7. fferedne BS, fferadne D — a (před „w nyem“) vyn. S. — 8. yzzadny vyn. B — newiem B. — 9. na dwu] ze dwu B — m. z tu dwu gmenu] od tech dwu hor D. — 10. po „libaníku“ přid. D: zemi a (!). — 11. giezto CD, geż N — plodne D. — 12. maron BCDMNT. — 13. Czirides] Arides CD. — 14. Caldeyfſku] gallileyſku BCDMNS — Befaron] Bofron C, Bafaron D, Berafon S — 15. w uodoli S — po „trh“ přid. N: neb w tom vdoli bywa weliky roczni trh. — 16. ze mnoha B — kupci] tierzierzi B, tiezierzi D, tyezerzy MN, tiežarzi S. — 17. genz] kteryz D — před „kralem“ přid. BCDMNS: bil. — 18. weliky a ffiroky
Strana 68
68 przebywal, a trzi angelí wida, awſſak ſie gednomu modlil. A ta hora hi- banus gestit dluha hora, a tahnet sye azz do pufftie, genzz flowe ffaran- 20 nana(!) puſtynu Sirfkeho kralowſtwie až do zemye ffenyoke (!), a tu dieli; a na te horze roſtu wiſoczi ſtromowe, genzz ſlowu Cedrowe; negſu welika a dluha yablka yako meluny. Padefati a paty rozdrel prawi o zemy flibene. 183b2 Ot morzie mrtweho, kdezzto yordan w nye vpada proti wzchodu ſlunce, tu lezzi zemye zaſlibena, Neb geſt bil zaſlibil buoh Abrahamowi y ſemeny geho. A tu lezzi kraſny a twrdy hrad Zzoldanow a ſlowe kralow hrad; a ten gt vdiela ten Slowutny!! Ogerz z denmarku, kdyzz byl te zemye dobil; a že gt on krale ffranſkeho man bil, Protož k geho czti ten hrad kralow nazwal. A pod tiem hradem gt mieſtecžko, genž ſlowe Sabach; a tu bidle krzieſtiane. Odtad gdu do Nazareth, a gt do Geruzalema gedwa trzi putí. a ta wlaſt galileiſka lezzi mezi tyema dwiema mieſtoma aromathia 10 a Saphin A ta wífoka hora Effrem. A pak lezzi to míeſto Sechim v wlaſtí Samaritanſke. a tú geſt tak kraſne a plodne (!), genž flowe Neopolis; a odtud do Geruzalema geft gednoho dne puti, ale z Sechim deſet myl do Geruzalema. A z toho mieſta Sechim gdu do mieſta, geſſto flowe Sa- maría; a geſtít hlawne mieſto w te wlaſti ſamaritanſke; a gizz ſlowe Seba- 15 CT — po „nedaleko" prid. C: odtud — m. to vdole mambre geſt: geſt to vdoli mambre B — geſt (po „mambre“) vyn. S. — 19. a wifak vyn. BCDMNS — modlil] klaniel BCDMNST — před „libanus“ přid. S: gefíto flowe. — 20. azz vyn. C — ffarannana] ffaran a na B, pharan na C, ffaramia na D, foranna N. — 21. puſtynu] puſſczinu B, puſtie D — m. až do zemye ffenyoke, a tu: a zemy fenyczku B — ffenyoke] ffeniczíke CDMST, ffeniczku (!) N. — 22. před „diel“ přid. MNS: ſye — na tey C — po „roftu“ přid. BON: ti, přid. D: raftu (!) — po „wiſoczi“ přid. D: ti — m. negfu] genz nefu BCDMNS. — 23. meluny] Dijně T. LV. 1. Padefati ... rozdiel] vyn. B, Kala lv C. — 2. prawi] vyn. B, wy piſuge C — m. o zemy ſlibene: zemi ſlibenu a gegie diely a o ſwatem Janu krztitel C — Slibenie N — po „ſlibene“ přid. B: o hlawie ſwateho Jana krztietele bozieho- O gierzowe hradu. — 3. po „w nye" přid. C: tecze aneb — vpada] wpada DM. vpuda (!) S — wychodu D. — 4. flunczi B — zaſlibene B, zaflybenye MNS — po „Neb geft“ přid. B: ty, přid. CDMNS: g1 — bil vyn. S. — 5. femenu DT. — 6. vdielal] wzdielal DMN — ten vyn. S — tey C. — 7. „hrad“ opakuje CM. — (8.—9.) m. gt mieftecžko .... krzieftiane: tu bydlegi krzeſtiane w mieſteczku genz flowe Sabat C. — 9. do nazaretha BC — do Geruzalema] od Geruzalema BODMNST — gedwa] gedne B, ledwa C — po „trzi“ přid. BMNST: dni. — (10.—11.) m. tyema..... Saphin: tiem a Romachy a Saphyn B, tiem Aromathia faphin N — tiemi mieſty dwiema DMS. — 10. aromathia] Arimathia CDS, aromachia M. — 11. Saphin] Sophim C, Sophin D, Saphur S — Effraym C, Eftem D — Sechim] Sephim D. — 12. tak] take S — po „plodne“ přid. BCDMNT: vdole — Neapolis CDT, Neopol S. — 13. před „gednoho“ přid. BDNS: gedno, přid. C: gedine, přid. — M: gedne — gednoho vyn. S — dni S — Sephim D. — 15. hlawne] ſlawne D 5
68 przebywal, a trzi angelí wida, awſſak ſie gednomu modlil. A ta hora hi- banus gestit dluha hora, a tahnet sye azz do pufftie, genzz flowe ffaran- 20 nana(!) puſtynu Sirfkeho kralowſtwie až do zemye ffenyoke (!), a tu dieli; a na te horze roſtu wiſoczi ſtromowe, genzz ſlowu Cedrowe; negſu welika a dluha yablka yako meluny. Padefati a paty rozdrel prawi o zemy flibene. 183b2 Ot morzie mrtweho, kdezzto yordan w nye vpada proti wzchodu ſlunce, tu lezzi zemye zaſlibena, Neb geſt bil zaſlibil buoh Abrahamowi y ſemeny geho. A tu lezzi kraſny a twrdy hrad Zzoldanow a ſlowe kralow hrad; a ten gt vdiela ten Slowutny!! Ogerz z denmarku, kdyzz byl te zemye dobil; a že gt on krale ffranſkeho man bil, Protož k geho czti ten hrad kralow nazwal. A pod tiem hradem gt mieſtecžko, genž ſlowe Sabach; a tu bidle krzieſtiane. Odtad gdu do Nazareth, a gt do Geruzalema gedwa trzi putí. a ta wlaſt galileiſka lezzi mezi tyema dwiema mieſtoma aromathia 10 a Saphin A ta wífoka hora Effrem. A pak lezzi to míeſto Sechim v wlaſtí Samaritanſke. a tú geſt tak kraſne a plodne (!), genž flowe Neopolis; a odtud do Geruzalema geft gednoho dne puti, ale z Sechim deſet myl do Geruzalema. A z toho mieſta Sechim gdu do mieſta, geſſto flowe Sa- maría; a geſtít hlawne mieſto w te wlaſti ſamaritanſke; a gizz ſlowe Seba- 15 CT — po „nedaleko" prid. C: odtud — m. to vdole mambre geſt: geſt to vdoli mambre B — geſt (po „mambre“) vyn. S. — 19. a wifak vyn. BCDMNS — modlil] klaniel BCDMNST — před „libanus“ přid. S: gefíto flowe. — 20. azz vyn. C — ffarannana] ffaran a na B, pharan na C, ffaramia na D, foranna N. — 21. puſtynu] puſſczinu B, puſtie D — m. až do zemye ffenyoke, a tu: a zemy fenyczku B — ffenyoke] ffeniczíke CDMST, ffeniczku (!) N. — 22. před „diel“ přid. MNS: ſye — na tey C — po „roftu“ přid. BON: ti, přid. D: raftu (!) — po „wiſoczi“ přid. D: ti — m. negfu] genz nefu BCDMNS. — 23. meluny] Dijně T. LV. 1. Padefati ... rozdiel] vyn. B, Kala lv C. — 2. prawi] vyn. B, wy piſuge C — m. o zemy ſlibene: zemi ſlibenu a gegie diely a o ſwatem Janu krztitel C — Slibenie N — po „ſlibene“ přid. B: o hlawie ſwateho Jana krztietele bozieho- O gierzowe hradu. — 3. po „w nye" přid. C: tecze aneb — vpada] wpada DM. vpuda (!) S — wychodu D. — 4. flunczi B — zaſlibene B, zaflybenye MNS — po „Neb geft“ přid. B: ty, přid. CDMNS: g1 — bil vyn. S. — 5. femenu DT. — 6. vdielal] wzdielal DMN — ten vyn. S — tey C. — 7. „hrad“ opakuje CM. — (8.—9.) m. gt mieftecžko .... krzieftiane: tu bydlegi krzeſtiane w mieſteczku genz flowe Sabat C. — 9. do nazaretha BC — do Geruzalema] od Geruzalema BODMNST — gedwa] gedne B, ledwa C — po „trzi“ přid. BMNST: dni. — (10.—11.) m. tyema..... Saphin: tiem a Romachy a Saphyn B, tiem Aromathia faphin N — tiemi mieſty dwiema DMS. — 10. aromathia] Arimathia CDS, aromachia M. — 11. Saphin] Sophim C, Sophin D, Saphur S — Effraym C, Eftem D — Sechim] Sephim D. — 12. tak] take S — po „plodne“ přid. BCDMNT: vdole — Neapolis CDT, Neopol S. — 13. před „gednoho“ přid. BDNS: gedno, přid. C: gedine, přid. — M: gedne — gednoho vyn. S — dni S — Sephim D. — 15. hlawne] ſlawne D 5
Strana 69
69 ſtia; a lezzit mezi horamy yako gerufalem. A tu geft ftat ſwaty Jan krfftitel bozzi, a koſti geho v popel ſu ſpaleny a v wietr vwrzzen; ale ten prſt, gymžto na pana boha vkazal, ten nemohl bytí ſpalen. A tot geft vczzinil Julian Czefarz, wieri krzeſtianſke pobiehlecz, gehož potom Swatí Quintus!! 20 ritierz z mrtwich wſtaw kopím prohnal. A w tom mieſtie bila geſt hlawa ſwateho Jana w żdi ſkrita, gižto Theodofius, kral Rzimſki a Czefarz rzimſki, kazal wynyetí a w te ruſſe krwawe do Napule gt poſlal; a tu geſt y dnes. Ale te hlawy gefftie zadnye ftrana geft w rzymye w koftele ſwa- teho Silueftra. Ale mífa, na nížto ta hlawa od herodefowi dcery bila ne- 25 fena, ta geft w Janowie draze a bohatye okrafſlena v welike poczzeſtnoſti. toho ſwateho Jana y pohane magy v welike cztí a drzzie mnoho o geho- ſwatoſti. Nyekterzi mnyegi, by geho hlawa byla w tom mieſtie Amiris v Britaníj; A druzi prawie, zze tu w Amiris geſt hlawa gednoho biſkupa ſwateho, gemuž ſu take Jan rzekali. 184a1 Padeſatí a ffefty rozdiel prawi o Ogerzowi z denmarku a take o wierze Sama- ritâſke Atake o gich abecedie. Ta zemie Samaritaſka bila geſt ſkrze ſwate Appoſſtoli na wyeru 5 krzieſtyaníku obraczena, ale zzoldanowe przinuzili gie zaſye k wierze II 184a" zaſye (!) pohaníke. A pak, když bil Ogerz z denmarku w pohanſtwi dobrzie ſedmmezczietma kralowſtwi dobil, Tu y ty Samaritany zaſie na wieru krzieſtyanſku obratil. a gižt gſu zpohanyeli. a yakožto ony magi w ſwich knyhach pſa°, ten Ogerz bil geft geden ze dwanaczti rekow a knyezzat w tey C — Sabaftya B. Sebafte C. — 17. w popel CDMS — ſpaleny] obraceni D — v wytř B — vwrzeny CS — ten (před „prít“) vyn. BCDMNST. — 18. gymžto] gîž geft D — po „gymžto“ přid. B: Ale prſt, gimžto (!) — boha] kriſta B — ten vyn. C. — 19. Quyrio B, Kwirin C, Quirytus DM, Quiricius NS. — 20. ritierz vyn. C — prohnal] prohlal (!) B — mieftie vyn. D (!). — 21. w 2di] we zdy BC, we zdi DMNS — kral Rzimíki a vyn. BCDMNST. — 22. wyniti BS — w tey BC — Neapole BCDMN. — 23. tey C — po „hlawy“ přid. B: czaftka — gefftie vyn. BS — zadnye ftrana vyn. B — w (před „koftele“) vyn. D. — 24. ta vyn. BDMNS. — 25. před „Janowie“ přid. D: Mieftie — draze] drzaze (!) B — poczzeftnoſti] pocztiwofti S. — 26. czti] poczeſtnoſti C. — 27. mnyegi] drzie B, ſe domniewagi D — před „hlawa“ přid. B: ſwata. — 28. v] w CD — druhi B. — 29. fu] tu S — rzikaly BC, riekachu D. LVI. 1. Padefati.... rozdiel] vyn. B, Kala lvi C. — 2. prawi vyn. BC — m. o Ogerzowi] Ogezrowi B — take vyn. C — a take vyn. B. — 3. m. A take o gich abecedie: a Abeczedye tu ſe piíſe B — po „abecedie“ přid. M: Capytola — 5. przinuczily B, przinutili CN, piinutili fu D — zaſye (před „k wierze“) vyn. MNS. — 6. zafye (před »pohaníke“) vyn. BCDT — w] v BN. — 7. fedmmied- cytma D, ſedmezczietma S — zafie vyn. D. — 8. před „zpohanyel“ přid. BN: zaíſe opiet, přid. CDM: opiet — zpohanili S. — 9. před „ten“ přid. B: ze — dwanafti
69 ſtia; a lezzit mezi horamy yako gerufalem. A tu geft ftat ſwaty Jan krfftitel bozzi, a koſti geho v popel ſu ſpaleny a v wietr vwrzzen; ale ten prſt, gymžto na pana boha vkazal, ten nemohl bytí ſpalen. A tot geft vczzinil Julian Czefarz, wieri krzeſtianſke pobiehlecz, gehož potom Swatí Quintus!! 20 ritierz z mrtwich wſtaw kopím prohnal. A w tom mieſtie bila geſt hlawa ſwateho Jana w żdi ſkrita, gižto Theodofius, kral Rzimſki a Czefarz rzimſki, kazal wynyetí a w te ruſſe krwawe do Napule gt poſlal; a tu geſt y dnes. Ale te hlawy gefftie zadnye ftrana geft w rzymye w koftele ſwa- teho Silueftra. Ale mífa, na nížto ta hlawa od herodefowi dcery bila ne- 25 fena, ta geft w Janowie draze a bohatye okrafſlena v welike poczzeſtnoſti. toho ſwateho Jana y pohane magy v welike cztí a drzzie mnoho o geho- ſwatoſti. Nyekterzi mnyegi, by geho hlawa byla w tom mieſtie Amiris v Britaníj; A druzi prawie, zze tu w Amiris geſt hlawa gednoho biſkupa ſwateho, gemuž ſu take Jan rzekali. 184a1 Padeſatí a ffefty rozdiel prawi o Ogerzowi z denmarku a take o wierze Sama- ritâſke Atake o gich abecedie. Ta zemie Samaritaſka bila geſt ſkrze ſwate Appoſſtoli na wyeru 5 krzieſtyaníku obraczena, ale zzoldanowe przinuzili gie zaſye k wierze II 184a" zaſye (!) pohaníke. A pak, když bil Ogerz z denmarku w pohanſtwi dobrzie ſedmmezczietma kralowſtwi dobil, Tu y ty Samaritany zaſie na wieru krzieſtyanſku obratil. a gižt gſu zpohanyeli. a yakožto ony magi w ſwich knyhach pſa°, ten Ogerz bil geft geden ze dwanaczti rekow a knyezzat w tey C — Sabaftya B. Sebafte C. — 17. w popel CDMS — ſpaleny] obraceni D — v wytř B — vwrzeny CS — ten (před „prít“) vyn. BCDMNST. — 18. gymžto] gîž geft D — po „gymžto“ přid. B: Ale prſt, gimžto (!) — boha] kriſta B — ten vyn. C. — 19. Quyrio B, Kwirin C, Quirytus DM, Quiricius NS. — 20. ritierz vyn. C — prohnal] prohlal (!) B — mieftie vyn. D (!). — 21. w 2di] we zdy BC, we zdi DMNS — kral Rzimíki a vyn. BCDMNST. — 22. wyniti BS — w tey BC — Neapole BCDMN. — 23. tey C — po „hlawy“ přid. B: czaftka — gefftie vyn. BS — zadnye ftrana vyn. B — w (před „koftele“) vyn. D. — 24. ta vyn. BDMNS. — 25. před „Janowie“ přid. D: Mieftie — draze] drzaze (!) B — poczzeftnoſti] pocztiwofti S. — 26. czti] poczeſtnoſti C. — 27. mnyegi] drzie B, ſe domniewagi D — před „hlawa“ přid. B: ſwata. — 28. v] w CD — druhi B. — 29. fu] tu S — rzikaly BC, riekachu D. LVI. 1. Padefati.... rozdiel] vyn. B, Kala lvi C. — 2. prawi vyn. BC — m. o Ogerzowi] Ogezrowi B — take vyn. C — a take vyn. B. — 3. m. A take o gich abecedie: a Abeczedye tu ſe piíſe B — po „abecedie“ přid. M: Capytola — 5. przinuczily B, przinutili CN, piinutili fu D — zaſye (před „k wierze“) vyn. MNS. — 6. zafye (před »pohaníke“) vyn. BCDT — w] v BN. — 7. fedmmied- cytma D, ſedmezczietma S — zafie vyn. D. — 8. před „zpohanyel“ přid. BN: zaíſe opiet, přid. CDM: opiet — zpohanili S. — 9. před „ten“ přid. B: ze — dwanafti
Strana 70
70 184b1 z ffrankrichu. ten febraw mocznye lidí y tahl do pohan, a kterezz zemíe 10 dobil, każdu k wierze krzeſtianſke przynutil; a naziwal ſye bozzi boyownyk. a ſe wfſemy walel, kterzi gſu wierí nemyeli, yakoż o geho dywnych ſkutciech ſtogí pſano potom, kdižto o Jndy bude praweno; neb w Jndíj malo menye o nyê drzzie, nežli o wiſech knyezzatech, kteraž gſu ſie vro- dila. Ti giftí Samaritanowe drzziet zwlastny wieru a glut lide zmateny, 15 genž any vplnye gſu pohane, any zzide, any krzieſtyane. A magit wieru o tyech trziech gmenech: otecz, fin, duch ſwati, a wierzie w gednoho boha ſtworzitele wíech a w ſudczí wíſech marnoſti, A drzzie patery knyhi zzidowſke Moyzzeffowi a zzaltarzz I] a prawie, zze zemye ſlibena geſt gich wlaſtnye, a zze nenye yzzadnemu ſlibena nežli gim, a zze glu ony zwlaſtny 20 dietí bozzi, genzz bozzie dediczſtwie magí drzzetí, a zze gſu naymileífi bozzi mezi wſſemy lidmy, kterzižto na ſwietye gſu. Take ti lide magi roz- licżnoft na odyewu mezi gynymy lidmy, kterzižto na ſwietíe gſu, Neb ſwe hlawy zawigegi czzerwenym platnem; a negedíe maſſa ſwynyeho, any zagiecze, any ryb bez lupin. A krzieftiane, kterzizz gſu mezí nymy, 25 ti obwigegí ſwe hlawy modrym platnem. A ponyewadż ſem ſye o gich wierzie zwlafftie zmyenyl, take gſem tuto gich wlaſtny abecedu popſal, aby cžlowiek, kteryz by tam prziffel, myel nyekteraky diel naprzed. 184b2 Padefatí a fedmy rozdrel prawi o galileiſke zemí a o Antikriftowi, o mieſtul Saram a o horach gelboe, o Nazaretie, o horzie, geſíto ſlowe bozzi ſkok, o horze Tabor. B, dwanadcti C, dwanadfti D — m. a knyezzat: neb ginochow a knyeze B. — 10. z ffrankraychu BDN — moczni BCDMN — lid BODN. — 11. przynuczil B, przi.- nuzil CMN — nazyewal M — boziem boyownikem B. — 12. před „wieri“ přid BN: krzieſtianſke — yakož] A BCDMNS. — 13. kdižto] kdezto B — o Jndie B — bude praweno] budu prawiti CDMN — neb] Nez C, Nebo DM — w Jndie B. — 14. menye vyn. S — kniežetech D — kterziz CT — po „fie“ přid. BCDMN: kdy — vrodily BCMN. — 15. zwlafti B, zwlaftnie D. — (15.—16.) a gfut lide ... magit wieru vyn. D. — 15. zmieteni C. — 16. wplnye M. — 17. gmenych B, gme- niech CN — po „fin“ přid. N: y — před „boha“ přid. B: pana. — 18. po „wffech“ přid. CMNS: wieci — w (před „ſudczi“) vyn. CS. — 19. ſlbena] ſlibene B, fly- benye MNS — geft] gfu B. — 20. wlaftne B, wlaftni CDN — zwlaftny] wlaftnij BCDMNS. — 22. bozzi] bohu BCDMNST. — 23. ginemy B — kterzižto na ſwietie gfu vyn. DMNS. — 24. czrwenym MNS — swynske° BDMNST. — 25. zagiecze) zagicze BS, zageczie° CD, zageczi N — ryb vyn. M (!). — (26.—28.) A ponye- wadž ... . naprzed vyn. S. — 26. ponadz B. — 27. zwlafitie] zwlaſtni D, zwlaftnye M — wlaftny] vyn. C, zwlaſtni D. — 28. nyekteraky] nyekaky BCM — po „naprzed" přid. B: v poznany gich piſma. LVII. 1. Padefati... rozdiel] Kala lvi (C). — (1.—2.) Padeſati... gali- lerſke zemi vyn. B. — 2. prawi vyn. C. — (3.—4.) m. geffto ... Tabor: Thabor y ginich B. — 4. před „Tabor“ přid. C: take — po „Tabor“ přid. M: et cetera.
70 184b1 z ffrankrichu. ten febraw mocznye lidí y tahl do pohan, a kterezz zemíe 10 dobil, każdu k wierze krzeſtianſke przynutil; a naziwal ſye bozzi boyownyk. a ſe wfſemy walel, kterzi gſu wierí nemyeli, yakoż o geho dywnych ſkutciech ſtogí pſano potom, kdižto o Jndy bude praweno; neb w Jndíj malo menye o nyê drzzie, nežli o wiſech knyezzatech, kteraž gſu ſie vro- dila. Ti giftí Samaritanowe drzziet zwlastny wieru a glut lide zmateny, 15 genž any vplnye gſu pohane, any zzide, any krzieſtyane. A magit wieru o tyech trziech gmenech: otecz, fin, duch ſwati, a wierzie w gednoho boha ſtworzitele wíech a w ſudczí wíſech marnoſti, A drzzie patery knyhi zzidowſke Moyzzeffowi a zzaltarzz I] a prawie, zze zemye ſlibena geſt gich wlaſtnye, a zze nenye yzzadnemu ſlibena nežli gim, a zze glu ony zwlaſtny 20 dietí bozzi, genzz bozzie dediczſtwie magí drzzetí, a zze gſu naymileífi bozzi mezi wſſemy lidmy, kterzižto na ſwietye gſu. Take ti lide magi roz- licżnoft na odyewu mezi gynymy lidmy, kterzižto na ſwietíe gſu, Neb ſwe hlawy zawigegi czzerwenym platnem; a negedíe maſſa ſwynyeho, any zagiecze, any ryb bez lupin. A krzieftiane, kterzizz gſu mezí nymy, 25 ti obwigegí ſwe hlawy modrym platnem. A ponyewadż ſem ſye o gich wierzie zwlafftie zmyenyl, take gſem tuto gich wlaſtny abecedu popſal, aby cžlowiek, kteryz by tam prziffel, myel nyekteraky diel naprzed. 184b2 Padefatí a fedmy rozdrel prawi o galileiſke zemí a o Antikriftowi, o mieſtul Saram a o horach gelboe, o Nazaretie, o horzie, geſíto ſlowe bozzi ſkok, o horze Tabor. B, dwanadcti C, dwanadfti D — m. a knyezzat: neb ginochow a knyeze B. — 10. z ffrankraychu BDN — moczni BCDMN — lid BODN. — 11. przynuczil B, przi.- nuzil CMN — nazyewal M — boziem boyownikem B. — 12. před „wieri“ přid BN: krzieſtianſke — yakož] A BCDMNS. — 13. kdižto] kdezto B — o Jndie B — bude praweno] budu prawiti CDMN — neb] Nez C, Nebo DM — w Jndie B. — 14. menye vyn. S — kniežetech D — kterziz CT — po „fie“ přid. BCDMN: kdy — vrodily BCMN. — 15. zwlafti B, zwlaftnie D. — (15.—16.) a gfut lide ... magit wieru vyn. D. — 15. zmieteni C. — 16. wplnye M. — 17. gmenych B, gme- niech CN — po „fin“ přid. N: y — před „boha“ přid. B: pana. — 18. po „wffech“ přid. CMNS: wieci — w (před „ſudczi“) vyn. CS. — 19. ſlbena] ſlibene B, fly- benye MNS — geft] gfu B. — 20. wlaftne B, wlaftni CDN — zwlaftny] wlaftnij BCDMNS. — 22. bozzi] bohu BCDMNST. — 23. ginemy B — kterzižto na ſwietie gfu vyn. DMNS. — 24. czrwenym MNS — swynske° BDMNST. — 25. zagiecze) zagicze BS, zageczie° CD, zageczi N — ryb vyn. M (!). — (26.—28.) A ponye- wadž ... . naprzed vyn. S. — 26. ponadz B. — 27. zwlafitie] zwlaſtni D, zwlaftnye M — wlaftny] vyn. C, zwlaſtni D. — 28. nyekteraky] nyekaky BCM — po „naprzed" přid. B: v poznany gich piſma. LVII. 1. Padefati... rozdiel] Kala lvi (C). — (1.—2.) Padeſati... gali- lerſke zemi vyn. B. — 2. prawi vyn. C. — (3.—4.) m. geffto ... Tabor: Thabor y ginich B. — 4. před „Tabor“ přid. C: take — po „Tabor“ přid. M: et cetera.
Strana 71
71 Ta zemíe galileyſka geft o mezi s famaritanſku zemí. a geft mnoho mieft w galileyſke zemí, tocžifs Naym, Cafarnavm, Betfage, Cor- rozaym, Cedar, chana galileyſke, kdežto pan kriftus vczzynyl czzerwene wyno z wodi na ſwadbie. A prawie gedny lide, zze Antikrift ma z galilee przigití a z toho miefta Corrofaym narodití a v Betfage wzchowan biti; 10 Ale druzi domnyewagi ſye, že ſie ma v Babiloníj naroditi, Neb geden prorok die: Z tebe, babilone, wystupi had, genž wefsken swiet vmrtwi. Take piet myl od Naym lezzi mieſto, genž ſlowe ifrahel; a flowe take Saram. a od toho míeſta v míli lezzie horí, gefíto flowu gelboe, na nychz Saul a Jonatas, fynowe (!) geho, bylí zbití w bogi. A i wífoftí tiech hor widieti 15 geft Nazareth miefto, z nyehozz bilá rodem matka božie. a bilo geſt nyekdy to mieſto welike a dobre, ale gizz geſt mala weſka. A bilo drzewe mnoho tu koſtelow, Il ale gízz gſu zborzeny od pohanow. A na tom mieſtíe, kdežto Angel matcze boži zwieftowal, ftogi mala czerkwice na ſlupiech. Tu geft take ſtudníce, w nyžto matka bozzie prala ſwe plenky; a flowet 20 gabel. a ftogit prawie na tô mieſtíe, kdežto weliki oltarz ſtal drzewe, nežli ten koftel bil oborzen. A ſtrzehu te ftudnyce pohane welmí pilnye, Nebo mnoho penyez beru od toho od putnykow, a kterzizzto mieſto s nabo- zzenftwý nawfftiewugi. Pak mile puol od Nazareta tu gfta dwie horze wedle ſebe a ſloweta bozzi ſkok; Neb kdizz gſu zzide pana kriſta na gednu 25 z tyech vwedli chtiecze gey f nye strczziti, tu pan buoh wſtupil na druhu horu z gich ruku; a gefſtíe gſu ſſlapiege na obu horu v wrſſiech w ſkale bozzi moczi yako v wuoſk wtiſſtiene. Neb nedaleko od nazareta geſt hora, gefſto ſlowe thabor. a tu geſt bilo mieſto potom vdielano s mnoho koſteli, ale gizz geſt oborzeno; a geſt tu gefſtie koftel, gefſto slowe bozzie ſkala, Neb 30 na Il tom mieftie vezzil gt pan kriftus ſwe vczzedlnyky. Tu geſt bil Melchí- 185a2 185a1 5 — 5. o mezi] omezi B, ob mezi C, omezy D, mezi S, obmezy T — s vyn. BM. 6. Caparnaum B — Betfage] Bethfaida C. — 6.—7. Chorofaym B. — 7. chana galileyſke] Cana galileyſke DS, Chana galileyſka B, Kana galileyſka C — czrwene BNS. — 8. swatbie CDNS — gedny] druzie B, druzy DM — lide vyn. BCMNS. — 9. Chorofaym B — před „naroditi“ přid. S: ma fie — naroditi] narozen byti B — a v Betfage wzchowan biti vyn. D — v Betfage] w Bethſaydie C, v be- thlemie S — wzchowan] schowan S — biti vyn. B. — 10. fie vyn. M — w Ba- bilonie C, v Babilonie S. — 11. weffkeren C, wſecek D. — 12. ifrahel] yezrahel B, Gezrahel C, Yzdrahel S. — 13. v mili] w mili CD. — 14. fynowe] syn BCDMNST — v bogi BN. — 15. po „Nazareth“ přid. D: to. — 16. nyekdy vyn. D — weſka] wſſeczka S. — 17. od pahanow C. — 18. Cýrkwička T. — 19. práwala T. — 20. ftogit] geftit D — drzewe] prwe D. — 21. bil vyn. S. — (21.—22.) m. Nebo mnoho .. . . . kterzizzto: od nie peniez mnoho beru od putnikow A od tiech, kte- rizto D. — 22. od toho] odtud C — a vyn. BCD — kterzizzto] kterezto BS. — 23. na- wſcziwugi B — tu] tie C. — 24. ſkok] ſkot (!) S — na] ne (!) M — po „gednu" přid. S: horu. — 25. chtiecz S — geyl geho CD — ftrczziti] ftrzity (!) B, zítrciti D — tu] a C — buoh] gezifs D — wſtupil] ftupil CN, sftupil D. — 26. horu vyn. DN — ſſlepiegie BCDMN — m. na obu horu v wrſſiech: na wrſſech obu horu B horu (po „obu“) vyn. DN — v vyn. DN — w ſkalu BCMN. — 27. woſk BCDMN Neb] Pak BCDMNS. — 28. s mnohymi C, se mnoho D — koſteli] koftelow S. 29. gizz vyn. DMS. — 30. vczzil] vczinil (!) B — po „bil“ přid. C: take — —
71 Ta zemíe galileyſka geft o mezi s famaritanſku zemí. a geft mnoho mieft w galileyſke zemí, tocžifs Naym, Cafarnavm, Betfage, Cor- rozaym, Cedar, chana galileyſke, kdežto pan kriftus vczzynyl czzerwene wyno z wodi na ſwadbie. A prawie gedny lide, zze Antikrift ma z galilee przigití a z toho miefta Corrofaym narodití a v Betfage wzchowan biti; 10 Ale druzi domnyewagi ſye, že ſie ma v Babiloníj naroditi, Neb geden prorok die: Z tebe, babilone, wystupi had, genž wefsken swiet vmrtwi. Take piet myl od Naym lezzi mieſto, genž ſlowe ifrahel; a flowe take Saram. a od toho míeſta v míli lezzie horí, gefíto flowu gelboe, na nychz Saul a Jonatas, fynowe (!) geho, bylí zbití w bogi. A i wífoftí tiech hor widieti 15 geft Nazareth miefto, z nyehozz bilá rodem matka božie. a bilo geſt nyekdy to mieſto welike a dobre, ale gizz geſt mala weſka. A bilo drzewe mnoho tu koſtelow, Il ale gízz gſu zborzeny od pohanow. A na tom mieſtíe, kdežto Angel matcze boži zwieftowal, ftogi mala czerkwice na ſlupiech. Tu geft take ſtudníce, w nyžto matka bozzie prala ſwe plenky; a flowet 20 gabel. a ftogit prawie na tô mieſtíe, kdežto weliki oltarz ſtal drzewe, nežli ten koftel bil oborzen. A ſtrzehu te ftudnyce pohane welmí pilnye, Nebo mnoho penyez beru od toho od putnykow, a kterzizzto mieſto s nabo- zzenftwý nawfftiewugi. Pak mile puol od Nazareta tu gfta dwie horze wedle ſebe a ſloweta bozzi ſkok; Neb kdizz gſu zzide pana kriſta na gednu 25 z tyech vwedli chtiecze gey f nye strczziti, tu pan buoh wſtupil na druhu horu z gich ruku; a gefſtíe gſu ſſlapiege na obu horu v wrſſiech w ſkale bozzi moczi yako v wuoſk wtiſſtiene. Neb nedaleko od nazareta geſt hora, gefſto ſlowe thabor. a tu geſt bilo mieſto potom vdielano s mnoho koſteli, ale gizz geſt oborzeno; a geſt tu gefſtie koftel, gefſto slowe bozzie ſkala, Neb 30 na Il tom mieftie vezzil gt pan kriftus ſwe vczzedlnyky. Tu geſt bil Melchí- 185a2 185a1 5 — 5. o mezi] omezi B, ob mezi C, omezy D, mezi S, obmezy T — s vyn. BM. 6. Caparnaum B — Betfage] Bethfaida C. — 6.—7. Chorofaym B. — 7. chana galileyſke] Cana galileyſke DS, Chana galileyſka B, Kana galileyſka C — czrwene BNS. — 8. swatbie CDNS — gedny] druzie B, druzy DM — lide vyn. BCMNS. — 9. Chorofaym B — před „naroditi“ přid. S: ma fie — naroditi] narozen byti B — a v Betfage wzchowan biti vyn. D — v Betfage] w Bethſaydie C, v be- thlemie S — wzchowan] schowan S — biti vyn. B. — 10. fie vyn. M — w Ba- bilonie C, v Babilonie S. — 11. weffkeren C, wſecek D. — 12. ifrahel] yezrahel B, Gezrahel C, Yzdrahel S. — 13. v mili] w mili CD. — 14. fynowe] syn BCDMNST — v bogi BN. — 15. po „Nazareth“ přid. D: to. — 16. nyekdy vyn. D — weſka] wſſeczka S. — 17. od pahanow C. — 18. Cýrkwička T. — 19. práwala T. — 20. ftogit] geftit D — drzewe] prwe D. — 21. bil vyn. S. — (21.—22.) m. Nebo mnoho .. . . . kterzizzto: od nie peniez mnoho beru od putnikow A od tiech, kte- rizto D. — 22. od toho] odtud C — a vyn. BCD — kterzizzto] kterezto BS. — 23. na- wſcziwugi B — tu] tie C. — 24. ſkok] ſkot (!) S — na] ne (!) M — po „gednu" přid. S: horu. — 25. chtiecz S — geyl geho CD — ftrczziti] ftrzity (!) B, zítrciti D — tu] a C — buoh] gezifs D — wſtupil] ftupil CN, sftupil D. — 26. horu vyn. DN — ſſlepiegie BCDMN — m. na obu horu v wrſſiech: na wrſſech obu horu B horu (po „obu“) vyn. DN — v vyn. DN — w ſkalu BCMN. — 27. woſk BCDMN Neb] Pak BCDMNS. — 28. s mnohymi C, se mnoho D — koſteli] koftelow S. 29. gizz vyn. DMS. — 30. vczzil] vczinil (!) B — po „bil“ přid. C: take — —
Strana 72
72 ſedech, kral ſalem, potkal Abrahama, genž ſie wraczowaſſe pobyw krale pohâſkeho, a tu gemu obietowal chleb a wíno. Tu ſie take pan kriftus vkazal w ſwe ſlawnoſti ſwym trzem appoſſtolom, a tu bili widieny Moy- zzieſs a Eliaſs mluwieče i nim. Na te horze ma bytí ſud poſledny, a mrtwi magi ítatí w udole Jozaphat. 35 185b1 Padefati a oſmy rozdiel prawí o mieſtie Safra, o horze Caynowie, o gezeru tiberradíkem, o mreftu toho míefta gmena nepomny, w nyemž gt ftol bozzi, o ftromye z hlawnye wzroft- lem, o horze, na nyž pan kriftus krmil, o mieftu Sa-5 phar a take o holubiech, gefíto pofelitwie dregi. Trzi míle od Nazareta lezzí mieſto za gednu twrzí a flowe Safra. odtad ſedm mil geſt hora, gefſto flowe Cayn, kdežto Cayn bratra ſweho Abele zabil, a tu take od lamecha bil zaſtrzelen. A nedaleko od Safar lezzi gezero Tiberiadſke, do nyehožto tecže Il yordan. A to gezero ma mnoho 10 gmen od mieft, geſſto okolo nyeho lezzie. To gezero geſt dobrze ſto honow wzdeli a czztirzidceti wſſirzi, a gt mnoho rib dobrich w nyem; a ſkrze to gezero plyne yordan. A tu, kdež yordan w to gezero wchaze, tu gt weliky moſt, przeſe naz gezdie z te zemie Jeruzalemſke, gêz ſlowe zemie ſlibenye, do te zemíe, genž geſt kralowſtwie Bazanſke, A od toho kra 15 lowstwie yeraſyn. A ty zemie lezzie okolo yordana a gezera Tiberiadſkeho. A odtud przigedeſs we trzech dnech do damafſka A od te kragyny, genzz flowe draconídes. wedle toho gezera lezzi mieſto Tiberia, kterežto bil Czeſarz vſtawil. A w tô mieſtie geſt ta díka, na nyežto pan kriſtus s ſwyma — 31. m. kral falem: s Saulem (!) S — genz] kteryzto D. — 32. pohanſke BCDMN. — 33. widiny S. — 34. Na tey CN — faud CN. — 34.—35. m. mrtwi magi ſtati: wrtwy (!) ſtani B, mrtwi ftanu C. — 35. magi vyn. DMN — w udoly BCDMNS. LVIII. 1. Padefati ... rozdiel] Kala lvin C. — 2. prawi vyn. C. — (1.—2.) Padefati ... Caynowie vyn. B. — (3.—4.) o mieftu toho . . . ftol bozzi vyn. B. — 3. m. toho miefta: tehoz CDMN — nepomny vyn. CDMN. — 4. hlawnye] hlawy (!) N — wyroftlem C. — 5. před „krmil“ přid. B: bil lid, přid. C: lidi, přid. DM: lid — nakrmyl B. — (5.—6.) o mieftu... a take vyn. B — Saphar] Sephet C. — 6. holubech B — m. poſelitwie diegi: nauczeni fu poſelftwie dieti C. — 7. a] geſto D. — 8. před „odtad“ přid. NS: A — před „hora“ přid. DM: gedna — gefíto flowe Cayn vyn. C. — 9. Safar] Saffry C. — 10. gezero Tiberiadíke] Jerycho Tibe- riadis (!) S. — 11. gmen od vyn. C (!) — po „gefíto“ přid. B: flowe (!). — 12. czzti- rzidceti] trzidczeti B, dwadcýti T — wzffirzi CD. — 14. przeſe nzz] a preſen D, przyeſen MS — tey C. — 15. ſlibena D — po „ſhbenye" přid. B: a — tey C — geft] flowe C — Bazaanſke C — m. A od] Od B, A do N — m. A od toho: A tyto C. — 16. Gerazen C — A tyl y ty C, vyn. D. — 17. odtad BMN — przigdeſs C — do damaſku BCD — od te] do tey B, do tee N, od tey C. — 18. Trakonitida C — Tyberias C — kderezto B — bil] geft D. — 19. před „Czefarz“ přid. BC: Tyberius — ta] take D — dczka ON, doſka D — s ſwyma] ſwymi B, s ſwymi DM, ſwyma
72 ſedech, kral ſalem, potkal Abrahama, genž ſie wraczowaſſe pobyw krale pohâſkeho, a tu gemu obietowal chleb a wíno. Tu ſie take pan kriftus vkazal w ſwe ſlawnoſti ſwym trzem appoſſtolom, a tu bili widieny Moy- zzieſs a Eliaſs mluwieče i nim. Na te horze ma bytí ſud poſledny, a mrtwi magi ítatí w udole Jozaphat. 35 185b1 Padefati a oſmy rozdiel prawí o mieſtie Safra, o horze Caynowie, o gezeru tiberradíkem, o mreftu toho míefta gmena nepomny, w nyemž gt ftol bozzi, o ftromye z hlawnye wzroft- lem, o horze, na nyž pan kriftus krmil, o mieftu Sa-5 phar a take o holubiech, gefíto pofelitwie dregi. Trzi míle od Nazareta lezzí mieſto za gednu twrzí a flowe Safra. odtad ſedm mil geſt hora, gefſto flowe Cayn, kdežto Cayn bratra ſweho Abele zabil, a tu take od lamecha bil zaſtrzelen. A nedaleko od Safar lezzi gezero Tiberiadſke, do nyehožto tecže Il yordan. A to gezero ma mnoho 10 gmen od mieft, geſſto okolo nyeho lezzie. To gezero geſt dobrze ſto honow wzdeli a czztirzidceti wſſirzi, a gt mnoho rib dobrich w nyem; a ſkrze to gezero plyne yordan. A tu, kdež yordan w to gezero wchaze, tu gt weliky moſt, przeſe naz gezdie z te zemie Jeruzalemſke, gêz ſlowe zemie ſlibenye, do te zemíe, genž geſt kralowſtwie Bazanſke, A od toho kra 15 lowstwie yeraſyn. A ty zemie lezzie okolo yordana a gezera Tiberiadſkeho. A odtud przigedeſs we trzech dnech do damafſka A od te kragyny, genzz flowe draconídes. wedle toho gezera lezzi mieſto Tiberia, kterežto bil Czeſarz vſtawil. A w tô mieſtie geſt ta díka, na nyežto pan kriſtus s ſwyma — 31. m. kral falem: s Saulem (!) S — genz] kteryzto D. — 32. pohanſke BCDMN. — 33. widiny S. — 34. Na tey CN — faud CN. — 34.—35. m. mrtwi magi ſtati: wrtwy (!) ſtani B, mrtwi ftanu C. — 35. magi vyn. DMN — w udoly BCDMNS. LVIII. 1. Padefati ... rozdiel] Kala lvin C. — 2. prawi vyn. C. — (1.—2.) Padefati ... Caynowie vyn. B. — (3.—4.) o mieftu toho . . . ftol bozzi vyn. B. — 3. m. toho miefta: tehoz CDMN — nepomny vyn. CDMN. — 4. hlawnye] hlawy (!) N — wyroftlem C. — 5. před „krmil“ přid. B: bil lid, přid. C: lidi, přid. DM: lid — nakrmyl B. — (5.—6.) o mieftu... a take vyn. B — Saphar] Sephet C. — 6. holubech B — m. poſelitwie diegi: nauczeni fu poſelftwie dieti C. — 7. a] geſto D. — 8. před „odtad“ přid. NS: A — před „hora“ přid. DM: gedna — gefíto flowe Cayn vyn. C. — 9. Safar] Saffry C. — 10. gezero Tiberiadíke] Jerycho Tibe- riadis (!) S. — 11. gmen od vyn. C (!) — po „gefíto“ přid. B: flowe (!). — 12. czzti- rzidceti] trzidczeti B, dwadcýti T — wzffirzi CD. — 14. przeſe nzz] a preſen D, przyeſen MS — tey C. — 15. ſlibena D — po „ſhbenye" přid. B: a — tey C — geft] flowe C — Bazaanſke C — m. A od] Od B, A do N — m. A od toho: A tyto C. — 16. Gerazen C — A tyl y ty C, vyn. D. — 17. odtad BMN — przigdeſs C — do damaſku BCD — od te] do tey B, do tee N, od tey C. — 18. Trakonitida C — Tyberias C — kderezto B — bil] geft D. — 19. před „Czefarz“ přid. BC: Tyberius — ta] take D — dczka ON, doſka D — s ſwyma] ſwymi B, s ſwymi DM, ſwyma
Strana 73
73 20 dwiema vczzedlnykoma wecžerzal v mieſteczku Emaus, kdež gſu geho poznali w rozlomeny chleba. A w tô mieftie bil wrhl geden muzz hlawny po panu kríftowi, a ta hlawnye vwazla w zemí a ynhed ratoleſtí a liftie z ſebe puſtila a wzroſtla v weliky ſtrom; a geſt y dnes to czzrne drzel lwo yako vhaſſeny vhel. Ten ſtrom ya ſem widiel y czelowal, neb kriftow dyw 25 vkazuge. S one ſtrany toho mieſta geſt ta hora, kdežto pan kriſtus na- krmil piet Tificzow lidu pieti peczenczi geczznymy a dwiema rybama. na gednom kragi toho gezera galileyſkeho lezzi gedno mieſto podle Ca- pharnavm licz ku polnoczi, a to ſlowe Saffor, z nyehožto bila rodem ſwata Anna, matky bozzie matie. Tito wíeczky kragyny gfu w te zemí ſlibene 30 a fluffegi k kralowſtwi Sirſke). W te zemí vmyegi holubi naweſti, zze nofie liſti z gedne zemie do druhe; a giż wye kazzdy ten holub, kdiž gey wy- puſtie, kam ma letieti; Neb gſu w každem mieſtíe yati holubie, gež gu z gynych míeft rodem a w nych zchowany. 185b2 Padefati a dewatí rozdíel prawi o damafíku, o geho krafe a twrdoftí a flawre, w nyemž ſwatí pawel bidlil, o geho obraczeny, o hradu Caftioloer a obrazu matky božie maffitem. Mnozi z Geruzalema putugice berú ſie do damaſíku pro dobre bidlo. A geft Damafcus I míeíto zze mnohym kupeczítwim, kakž koli za trzi dny putí od morze lezzí a od geruzalema piet dny putí; neb od morze noffie ta kupeczîtwie na welbludiech a na konych a na dromedarzich. A gdet tam kupeczſtwie po morzi k nyemu z Perſke zemíe, z Caldeiſke a z welike 10 Armenye. To mieſto vdielal bil Damaſcus, Abrahamow wladarz, a nazwal 5 186a1 S, z ſwymi N. — 20. vczedlniky BDMNS — v] w BDS — v mieſteczku] w mieſtie C, w myeſczy M, w mieſtczi N. — 22. kriſtu BCN — ta] tah (!) D — hlawnye vwazla w zemi vyn. D — yhned BCMS. — 23. z vyn. B —v welykym (!) ftrom B — to czzrne drzewo] czrne to drzewo B, to drzewo czerne C, czerne to drzewo M. drzewo czrne S, to černe dřewo D. — 24. vhaſſeny vhel] vhaſſene dřewo (!) D — wydyal M. — 25. S uone S — toho opakuje S. — 26. gecznemy B — riboma BCD. — 27. toho vyn. D. — 28. lcz] bliz BS, vyn. D — ku pulnoczi B, k puol- noci C — po „ku polnoczi“ přid. D: lezi gedno mieſto (!) — a to] geſto D — Saffor] Sephora C. — 29. matky bozzie matie vyn. B — matie] mati N — po „gſu“ přid. B: wſſeczky (!) — flibenie N. — 30. ku kralowſtwie B, ku kralowſtwi DM — W tey BC. — 31. po „lifti“ přid. -B: po poſelftwi, přid. C: w poſelftwi, přid. DMN: pofelftwye, přid. S: v pofelftwie — z gedney B. — 32. ma vyn. S. — po „letieti“ přid. D: znami, w kteremz ſu zachowani D —holube B, holubi N. 33. wzchowani C. LIX. (1.—4.) Padefati... maffitem: O mieſtu damafſku, o geho kraſye etc. B. — 1. Padefati ... rozdiel] Kala lix C. — 2. prawi vyn. C. — 3. bydlel N. — 4. kaftiolor D — maffitem] naffitem D. — 5. Mnozie B. — 6. Damaffek C, da- maſkus DMN — před „miefto“ přid. CDMN: welike — zze] ſe BCDMN. — 7. lezzi . . .. neb od morze vyn. S. — 8. ta] tu C — welbludech BD — a (před „na konych“) vyn. B — koniech DNS — dromedarech DS. — 9. z perſiczke BN, z perſydſke D, z persyſke M. — 10. bil] geft C. — 11. genž flowe Sehor vyn. C
73 20 dwiema vczzedlnykoma wecžerzal v mieſteczku Emaus, kdež gſu geho poznali w rozlomeny chleba. A w tô mieftie bil wrhl geden muzz hlawny po panu kríftowi, a ta hlawnye vwazla w zemí a ynhed ratoleſtí a liftie z ſebe puſtila a wzroſtla v weliky ſtrom; a geſt y dnes to czzrne drzel lwo yako vhaſſeny vhel. Ten ſtrom ya ſem widiel y czelowal, neb kriftow dyw 25 vkazuge. S one ſtrany toho mieſta geſt ta hora, kdežto pan kriſtus na- krmil piet Tificzow lidu pieti peczenczi geczznymy a dwiema rybama. na gednom kragi toho gezera galileyſkeho lezzi gedno mieſto podle Ca- pharnavm licz ku polnoczi, a to ſlowe Saffor, z nyehožto bila rodem ſwata Anna, matky bozzie matie. Tito wíeczky kragyny gfu w te zemí ſlibene 30 a fluffegi k kralowſtwi Sirſke). W te zemí vmyegi holubi naweſti, zze nofie liſti z gedne zemie do druhe; a giż wye kazzdy ten holub, kdiž gey wy- puſtie, kam ma letieti; Neb gſu w každem mieſtíe yati holubie, gež gu z gynych míeft rodem a w nych zchowany. 185b2 Padefati a dewatí rozdíel prawi o damafíku, o geho krafe a twrdoftí a flawre, w nyemž ſwatí pawel bidlil, o geho obraczeny, o hradu Caftioloer a obrazu matky božie maffitem. Mnozi z Geruzalema putugice berú ſie do damaſíku pro dobre bidlo. A geft Damafcus I míeíto zze mnohym kupeczítwim, kakž koli za trzi dny putí od morze lezzí a od geruzalema piet dny putí; neb od morze noffie ta kupeczîtwie na welbludiech a na konych a na dromedarzich. A gdet tam kupeczſtwie po morzi k nyemu z Perſke zemíe, z Caldeiſke a z welike 10 Armenye. To mieſto vdielal bil Damaſcus, Abrahamow wladarz, a nazwal 5 186a1 S, z ſwymi N. — 20. vczedlniky BDMNS — v] w BDS — v mieſteczku] w mieſtie C, w myeſczy M, w mieſtczi N. — 22. kriſtu BCN — ta] tah (!) D — hlawnye vwazla w zemi vyn. D — yhned BCMS. — 23. z vyn. B —v welykym (!) ftrom B — to czzrne drzewo] czrne to drzewo B, to drzewo czerne C, czerne to drzewo M. drzewo czrne S, to černe dřewo D. — 24. vhaſſeny vhel] vhaſſene dřewo (!) D — wydyal M. — 25. S uone S — toho opakuje S. — 26. gecznemy B — riboma BCD. — 27. toho vyn. D. — 28. lcz] bliz BS, vyn. D — ku pulnoczi B, k puol- noci C — po „ku polnoczi“ přid. D: lezi gedno mieſto (!) — a to] geſto D — Saffor] Sephora C. — 29. matky bozzie matie vyn. B — matie] mati N — po „gſu“ přid. B: wſſeczky (!) — flibenie N. — 30. ku kralowſtwie B, ku kralowſtwi DM — W tey BC. — 31. po „lifti“ přid. -B: po poſelftwi, přid. C: w poſelftwi, přid. DMN: pofelftwye, přid. S: v pofelftwie — z gedney B. — 32. ma vyn. S. — po „letieti“ přid. D: znami, w kteremz ſu zachowani D —holube B, holubi N. 33. wzchowani C. LIX. (1.—4.) Padefati... maffitem: O mieſtu damafſku, o geho kraſye etc. B. — 1. Padefati ... rozdiel] Kala lix C. — 2. prawi vyn. C. — 3. bydlel N. — 4. kaftiolor D — maffitem] naffitem D. — 5. Mnozie B. — 6. Damaffek C, da- maſkus DMN — před „miefto“ přid. CDMN: welike — zze] ſe BCDMN. — 7. lezzi . . .. neb od morze vyn. S. — 8. ta] tu C — welbludech BD — a (před „na konych“) vyn. B — koniech DNS — dromedarech DS. — 9. z perſiczke BN, z perſydſke D, z persyſke M. — 10. bil] geft C. — 11. genž flowe Sehor vyn. C
Strana 74
74 186а2 186b1 gye ſwy gmene. Wedle mieſta lezzí gezero, genž flowe Sehor; a w tô mieſtíe okolo gt mnoho dobrich ſtudnícz y zahrad a mnoho kraſnych fſtiepnycz a plodnich. A mym domnyením nenye míefta w fwietie tak vtiefſeneho oczzíma ku paſeny. a geſt mieſto twrde dwunaſobny zdí ohrazene a lidne welmi, a plna w nyem potrzeba, czzehoż pozzadaſs. a bidli w nyem mnoho 15 lekarzow dobrich; A ſwaty Pawel take držal tu fſkolu lekarzíku drzewe ſweho obraczenye a miel geſt mnoho vczzedlnykow, z nychžto bil geden ſwatí lukaſs. A nedaleko od toho mieſta vkazal ſye bil pan kriftus Swa- temu pawlu a rzka: Saule, faule, czo ſye Il mnye protywifs? twrdot geft tobie proti oſtnu ſtupati. A tiem hlaſem ſpadl geft Saulus f konye, a muſili 20 gfu gey ſluhi wneſti do mieſta. A tu bil geft slep a negedl trzi dny any pil. A w tiech dnech bil wtažen w duchu do nebe, kdezzto widiel taynoſt bozzi, gležto ſmrtedlne cžlowieczzye oko newidalo, any vcho ſlychalo, any ſrdcze poznalo. Wedle damafſka lezzi twrdi hrad, genž ſlowe Caftiloer, toczzifſto zlatí hrad, Neb geſt na tom mieſtíe weliky poklad od zlata nalezen. Pak 25 od damafſku licz k nam pyet mil lezzi Sardanoch klafster w utieſſenem kragy, w nyemž gſu mnyſſie y geptifſky krzieſtyanſke; a tu roſte wino dobre. A w tô klafſterze geſt gedna díka wezzdiena, na nyž matki bozzie obraz bil malowan, a potom ſye w tielo a w krew promyenyl. ale gyž ten obraz welmí geſt poſſel, zze geho malo widletí, neb ſye vſtawnye poti olegem. 30 A protož pod ním gt truhla kamenna vdielana, do nyež ten oley kape. A odtud beruce mnyffye oley dawagi hoftem a Il putnykom pocztywym, kterzižto zzadagi. a gt ten oley dobr k mnohym neduhom; a ſwiedczziet mnyffie, genž toho olege (!), zze ktož by ten oley pocztywie za ſedm let chowal, zze by ſye w maſſo a w krew obratil. — Sechor DN — po „mieftie“ přid. BCN: y, přid. D: a. 12. mnoho (po „gt“)] mnohych M. — 13. a (před „plodnich“) vyn. S — mieſto S — ſwietie opakuje C. — 14. ku paſeny] ku patrzeni B — dwe naſobne B, dwenaſobni N, dwu naſobne D — obhrazene M, ohrazeno S. — 15. zadaſs C. — 16. dobrich vyn. C — tu vyn. M. — 18. po „lukaſs“ přid. D: Ewngelifta — bil vyn. DMS — před „pan“ přid. DM: gemu. — 18.—19. Swatemu pawlu vyn. BCDMNS. — 19. před „a rzka přid. BCNS: gev — Sawle, fawle D — m. czo ſye mnye protywifs: czo mye mrzifs B, czo mye myzys (!) M, czo mi ſe protiwiſs CDN. — 20. ftupati] mev zpiecziti ſe C, ſpieciti ſe D — A] Neb BCDMNS — ffawel CD. — 21. m. negedl... any pil: negedl any pyl trzi dny a trzi noczi B. — 22. wtažen] wtrzen CDT, wztažen N — do nebe vyn. D — před „nebe“ přid. CT: trzeteho. — 23. m. giežto ſmrte- dlne ożlowieczzye oko: gižto ſmrtedlneho clowieka oko D — newydyalo M — ſly- ſſalo N. — 23.—24. m. ſrdcze poznalo: na frdce clowieka wſtupilo D. — 24. kra- ftyloer B, Kastioloer CDT. — 26. damaſka B — licz] bliz BS, vyn. DT — k nam vyn. D — Sardonach C, Sardanach D — w utieffenym B. 27. w nyemž] a w niem BCDMN, w nyem S. — 28. na niez D. — 30. obraz vyn. S — geho] gey B — malo] ledwa B, vyn. DM — widieti] newidieti D. — 31. kamennita S. — 32. A vyn. S. — 33. kterzižto] kterziz toho BCNS, kterizto toho DM — ke mnohym D — swiedczziet] swiedczie ti C. — 34. po „olege“ přid. BCDMNS: ftrzehu — ten oley] toho olege C — po „pocztywie“ přid. BN: a czifîtie, přid. S: oczitie (!). 35. chowal] zachowal BONS — w maſſo] v maſſo N — obratil] pmienyel B promienil N — po „obratil“ prid. D: neb ſu oni toho čaſto zkuſyli D.
74 186а2 186b1 gye ſwy gmene. Wedle mieſta lezzí gezero, genž flowe Sehor; a w tô mieſtíe okolo gt mnoho dobrich ſtudnícz y zahrad a mnoho kraſnych fſtiepnycz a plodnich. A mym domnyením nenye míefta w fwietie tak vtiefſeneho oczzíma ku paſeny. a geſt mieſto twrde dwunaſobny zdí ohrazene a lidne welmi, a plna w nyem potrzeba, czzehoż pozzadaſs. a bidli w nyem mnoho 15 lekarzow dobrich; A ſwaty Pawel take držal tu fſkolu lekarzíku drzewe ſweho obraczenye a miel geſt mnoho vczzedlnykow, z nychžto bil geden ſwatí lukaſs. A nedaleko od toho mieſta vkazal ſye bil pan kriftus Swa- temu pawlu a rzka: Saule, faule, czo ſye Il mnye protywifs? twrdot geft tobie proti oſtnu ſtupati. A tiem hlaſem ſpadl geft Saulus f konye, a muſili 20 gfu gey ſluhi wneſti do mieſta. A tu bil geft slep a negedl trzi dny any pil. A w tiech dnech bil wtažen w duchu do nebe, kdezzto widiel taynoſt bozzi, gležto ſmrtedlne cžlowieczzye oko newidalo, any vcho ſlychalo, any ſrdcze poznalo. Wedle damafſka lezzi twrdi hrad, genž ſlowe Caftiloer, toczzifſto zlatí hrad, Neb geſt na tom mieſtíe weliky poklad od zlata nalezen. Pak 25 od damafſku licz k nam pyet mil lezzi Sardanoch klafster w utieſſenem kragy, w nyemž gſu mnyſſie y geptifſky krzieſtyanſke; a tu roſte wino dobre. A w tô klafſterze geſt gedna díka wezzdiena, na nyž matki bozzie obraz bil malowan, a potom ſye w tielo a w krew promyenyl. ale gyž ten obraz welmí geſt poſſel, zze geho malo widletí, neb ſye vſtawnye poti olegem. 30 A protož pod ním gt truhla kamenna vdielana, do nyež ten oley kape. A odtud beruce mnyffye oley dawagi hoftem a Il putnykom pocztywym, kterzižto zzadagi. a gt ten oley dobr k mnohym neduhom; a ſwiedczziet mnyffie, genž toho olege (!), zze ktož by ten oley pocztywie za ſedm let chowal, zze by ſye w maſſo a w krew obratil. — Sechor DN — po „mieftie“ přid. BCN: y, přid. D: a. 12. mnoho (po „gt“)] mnohych M. — 13. a (před „plodnich“) vyn. S — mieſto S — ſwietie opakuje C. — 14. ku paſeny] ku patrzeni B — dwe naſobne B, dwenaſobni N, dwu naſobne D — obhrazene M, ohrazeno S. — 15. zadaſs C. — 16. dobrich vyn. C — tu vyn. M. — 18. po „lukaſs“ přid. D: Ewngelifta — bil vyn. DMS — před „pan“ přid. DM: gemu. — 18.—19. Swatemu pawlu vyn. BCDMNS. — 19. před „a rzka přid. BCNS: gev — Sawle, fawle D — m. czo ſye mnye protywifs: czo mye mrzifs B, czo mye myzys (!) M, czo mi ſe protiwiſs CDN. — 20. ftupati] mev zpiecziti ſe C, ſpieciti ſe D — A] Neb BCDMNS — ffawel CD. — 21. m. negedl... any pil: negedl any pyl trzi dny a trzi noczi B. — 22. wtažen] wtrzen CDT, wztažen N — do nebe vyn. D — před „nebe“ přid. CT: trzeteho. — 23. m. giežto ſmrte- dlne ożlowieczzye oko: gižto ſmrtedlneho clowieka oko D — newydyalo M — ſly- ſſalo N. — 23.—24. m. ſrdcze poznalo: na frdce clowieka wſtupilo D. — 24. kra- ftyloer B, Kastioloer CDT. — 26. damaſka B — licz] bliz BS, vyn. DT — k nam vyn. D — Sardonach C, Sardanach D — w utieffenym B. 27. w nyemž] a w niem BCDMN, w nyem S. — 28. na niez D. — 30. obraz vyn. S — geho] gey B — malo] ledwa B, vyn. DM — widieti] newidieti D. — 31. kamennita S. — 32. A vyn. S. — 33. kterzižto] kterziz toho BCNS, kterizto toho DM — ke mnohym D — swiedczziet] swiedczie ti C. — 34. po „olege“ přid. BCDMNS: ftrzehu — ten oley] toho olege C — po „pocztywie“ přid. BN: a czifîtie, přid. S: oczitie (!). 35. chowal] zachowal BONS — w maſſo] v maſſo N — obratil] pmienyel B promienil N — po „obratil“ prid. D: neb ſu oni toho čaſto zkuſyli D.
Strana 75
75 Sfedefaty rozdrel prawi o podoli Bokor, o wuodie, gêż bywa gedno wi- diena w Sobotu, o wuodye dywne, o mieftie Tripolt(!), o mieftie, v nyehož fwati Girzi San zabil, o ceftie 5 od Beruthu azz do Conftantinopole a doleyffich take zemy. Pak z drzewerzecženeho mieſta Sardanoch wendu do gednoho podole gmenem Bokor; a geft welmí plodne, a glu w nyem diedyny y luky a paſtwy doſtí dobitku. a potom przigdu na druhy kray te hori libanus, 10 o nyemž drzewe praweno. a trwa ta hora od welike Armeníe azz do toho mieſta, genž flowe Cefaria; a odtad bil Swatí ffilip, a lezzit na prawe ruce mezí zemi ſlibenu. W tiech horach libaníkich lezzi drahnye míeft a lidí. a na gednom kragi tiech hor mezi mieſty dracodie a baphanie teczze gedna woda vſ| Itawnye, ale gye nemozz yzzadny widieti leczz w ſobotu; Protoż 186 b2 15 flowe Sabatyna, toczziſs ſobotka. Take w tiech horach geſt gedna wuoda, kteražto na každu nocz z zemye ſye wyrzyne a zſtidne a bude ledem, a ne- tahne ſluncze wznyti, azz gye nelze widieti, Neb w zemi wſechne. Take geft wiedieti, že na wrchu tiech hor lezzi miefto, genž flowe Tripolis, w nyemžto gt mnoho krzieſtianow. Pak z Tripole przigdu do Beruth mieſta, 20 v nyehožto ſwatí Girzí Sań zabil a netoliko dezeru toho krale, ale y wſſiczku zemy ſmrtí gt zbawil. Pak ſſeſtnaczte mil Beruth przigde do mieſta, gefíto flowe Sidone; a chcze-lit kto, netrzeba gemu do Sidone gietí, ale wſeda na morze v Beruth, y gedu do Cipru. Pakli kto nechce geſſtie na morze, ten z Sidona gde do Surade anebo k Tirú a tu tepruw wſede na morzie LX. (1.—6.) Sſedefaty ,. .. . take zemy: O horach libanſkich, o Sany ſwao Girzie B. — 1. Sfedefaty rozdiel] Kala lx (C). — 2. podoli] poli C — po „podoli" přid. D: řečenem — Bokot D. — 3. o Mieftu Trypolu C, O mieftie Trypole DMN. — 4. m. v nychož] w niemz C — Gierzi N. — 5. m. od Beruthu: z Berithu C — před „doleyflich“ přid. C: o, přid. N: do. — 6. take vyn. CMN — zemich C — po „zemy“ přid. M: tato Capytola et cet. — 7. z] ot B, vyn. S — Sardanach B, Sardonach C, Sardomoch D, fardonoch MS — wegdu CDS. — 8. Bogor B, Bogar S, Pehor T. — 9. paftwyn BCDMNS — przidu N — tey C. — 10. o niz C, o niezto D, o nyez MS — tra BMN — ta vyn. D — ot welikey B, ot welike C. — 11. Cezarea CDS. — 12. mezi] meze N — zemi] zemye BN, vyn. D — ſlybene BMN. — (12.—13.) lidi.. . hor vyn. S. — 13. před „miefty“ přid. S: temi — dracodie] Trakondye C, drakonides S, Dracodem T. — 14. ale] a S — m. ne- mozz vzzadny widieti] nizadny nemoze widieti C. — 15. Sabatyna] Sabathania N — ſobotka] Sobota C. — 16. ſtydne ſe C. — 17. wznyti] wzgiti C — wſechne] wſakne BCDMN, wegde S. — 18. wiedieti] wydieti BCDMNS — že vyn. BCDMNS — lezzi] vyn. BCDMN, geft S — Trypole BCDMNS. — 19. Berithu C. — 20. Gierzi N — m. wfficzku] wffeczky lidy y B, wſſeczku NS. — 21. ffeftnaczte] dwa- nadct C — před „Beruth“ přid. BMNS: z, přid. CD: od — Beruch BDMNS, Be- rithu C — przigdu CD, przydu MN. — 22. Sydon C — netrzeba] netrzebat geft B — gieti] giti CMNS — wſada BM. — 23. v Beruth] w Berythu C, w Beruch D — gedu] gide B, gde C, gede DMN. — 24. gde] gede S — Suradyr BNT, Suradye
75 Sfedefaty rozdrel prawi o podoli Bokor, o wuodie, gêż bywa gedno wi- diena w Sobotu, o wuodye dywne, o mieftie Tripolt(!), o mieftie, v nyehož fwati Girzi San zabil, o ceftie 5 od Beruthu azz do Conftantinopole a doleyffich take zemy. Pak z drzewerzecženeho mieſta Sardanoch wendu do gednoho podole gmenem Bokor; a geft welmí plodne, a glu w nyem diedyny y luky a paſtwy doſtí dobitku. a potom przigdu na druhy kray te hori libanus, 10 o nyemž drzewe praweno. a trwa ta hora od welike Armeníe azz do toho mieſta, genž flowe Cefaria; a odtad bil Swatí ffilip, a lezzit na prawe ruce mezí zemi ſlibenu. W tiech horach libaníkich lezzi drahnye míeft a lidí. a na gednom kragi tiech hor mezi mieſty dracodie a baphanie teczze gedna woda vſ| Itawnye, ale gye nemozz yzzadny widieti leczz w ſobotu; Protoż 186 b2 15 flowe Sabatyna, toczziſs ſobotka. Take w tiech horach geſt gedna wuoda, kteražto na každu nocz z zemye ſye wyrzyne a zſtidne a bude ledem, a ne- tahne ſluncze wznyti, azz gye nelze widieti, Neb w zemi wſechne. Take geft wiedieti, že na wrchu tiech hor lezzi miefto, genž flowe Tripolis, w nyemžto gt mnoho krzieſtianow. Pak z Tripole przigdu do Beruth mieſta, 20 v nyehožto ſwatí Girzí Sań zabil a netoliko dezeru toho krale, ale y wſſiczku zemy ſmrtí gt zbawil. Pak ſſeſtnaczte mil Beruth przigde do mieſta, gefíto flowe Sidone; a chcze-lit kto, netrzeba gemu do Sidone gietí, ale wſeda na morze v Beruth, y gedu do Cipru. Pakli kto nechce geſſtie na morze, ten z Sidona gde do Surade anebo k Tirú a tu tepruw wſede na morzie LX. (1.—6.) Sſedefaty ,. .. . take zemy: O horach libanſkich, o Sany ſwao Girzie B. — 1. Sfedefaty rozdiel] Kala lx (C). — 2. podoli] poli C — po „podoli" přid. D: řečenem — Bokot D. — 3. o Mieftu Trypolu C, O mieftie Trypole DMN. — 4. m. v nychož] w niemz C — Gierzi N. — 5. m. od Beruthu: z Berithu C — před „doleyflich“ přid. C: o, přid. N: do. — 6. take vyn. CMN — zemich C — po „zemy“ přid. M: tato Capytola et cet. — 7. z] ot B, vyn. S — Sardanach B, Sardonach C, Sardomoch D, fardonoch MS — wegdu CDS. — 8. Bogor B, Bogar S, Pehor T. — 9. paftwyn BCDMNS — przidu N — tey C. — 10. o niz C, o niezto D, o nyez MS — tra BMN — ta vyn. D — ot welikey B, ot welike C. — 11. Cezarea CDS. — 12. mezi] meze N — zemi] zemye BN, vyn. D — ſlybene BMN. — (12.—13.) lidi.. . hor vyn. S. — 13. před „miefty“ přid. S: temi — dracodie] Trakondye C, drakonides S, Dracodem T. — 14. ale] a S — m. ne- mozz vzzadny widieti] nizadny nemoze widieti C. — 15. Sabatyna] Sabathania N — ſobotka] Sobota C. — 16. ſtydne ſe C. — 17. wznyti] wzgiti C — wſechne] wſakne BCDMN, wegde S. — 18. wiedieti] wydieti BCDMNS — že vyn. BCDMNS — lezzi] vyn. BCDMN, geft S — Trypole BCDMNS. — 19. Berithu C. — 20. Gierzi N — m. wfficzku] wffeczky lidy y B, wſſeczku NS. — 21. ffeftnaczte] dwa- nadct C — před „Beruth“ přid. BMNS: z, přid. CD: od — Beruch BDMNS, Be- rithu C — przigdu CD, przydu MN. — 22. Sydon C — netrzeba] netrzebat geft B — gieti] giti CMNS — wſada BM. — 23. v Beruth] w Berythu C, w Beruch D — gedu] gide B, gde C, gede DMN. — 24. gde] gede S — Suradyr BNT, Suradye
Strana 76
76 187a1 a plyne do Cipru w kratkem cžaſu. A ktož by pak rad chtiel brzo s morzie 25 sſieſti, ten nepotrzebuge plutí do Cipru, ale do grech, genz gt oftrow va- nowi jíkich, do leczktereho miefta, k nyemuž by bil lepfíi wietr, ma-lit vmyl k rziekom, k ytaly nebo do lampart Po tiech ceſtach, kterežzto ſem drzewe gmenowall. 187а2 Sſedeſati a prwi rozdyel prawi o blizke ceftie do geruzalema z trech nyžíſich zemí po morzi y po zemy. Tu ceſtu ſwrchupſanu gdu putnyczi anebo kupczi, kterzižto do Babilonye nebo do gynych pohanſkich wlafti myenye. ale tat nenye 5 vprzemna k Geruzalemu. A protož chczi blizzífi ceftu do Jeruzalema vka- zati. Nayvprziemnyeyfſie čeſta geft wfiefti na morze v Benatkach nebo w Janowie anebo ginde w te zemi ytalitſke. A ktoż tady chcze, ten wezme ſobie ceſtu w lamparthſkych horach. A když w ty hòry wende, tehda muozz po gedne čeſtíe ſkrze Burgundíj Nebo w nyemeczíkich zemiech 10 zwoliti do Benatek anebo do Janowa. a wſede-li pak w Benatkach anebo w Janowie na morze, tehda prziplyne ku greth; a to geſt oftrow Janow- ſkich; Potô odtad ku prziſtawadlu do myl roth nebo k Babiloníj anebo k duras. A potô gede nebo gde daleko po zemí ceſty vkraczuge, až opiet C, Suradre DM — teprwa B, teprw CM, tepruow N. — 25. do] k C — po „Cipru“ přid. S: a netrzeba gemu nicz do rodu a prziſtane k Czipru — chtiel vyn. BODMNS. — 26. sfiefti] flyedl BCDMNS — do (před „Cipru“)] k C — před ogrech“ přid. T: Oftrowu — Greth DMS, Kréty T. — 27. před ,do leczktereho“ přid. BC: aneb — do leczktereho] do leczkterehozs BC, a neda (!) kterehos D, do leczy- ktereho M — bil vyn. BN — po „wietr“ přid. BN: myel. — 28. před „Po tiech přid. D: Tehda. — 29. menowal CM. LXI. 1. Sſedeſati... rozdyel] Kala Ix1 (C). — (1.—3.) m. Sſedefati... y po zemy: Kudy vprymegie gt k gerufalemu, a kde gt stat ſwaty Gyrzie muczedlnik bozie B. — 2. prawi vyn. C — blizke] blizffi CDN, blyzfye M — z techto CN. — 3. po „zemy“ přid. M: Capitola. — 4. Iniciálka T v rkp. N vynechána. — 5. před „wlaſti“ přid. D: mieft a — tat] tak B. — 6. vprziema BCDMNS. — Po tomto slově v rkpisu S jest veliká mezera, neboť hned za ním následuje počátek stého- třetího rozdílu: [PJak z Baccarie geducze ſkrze mnohe zemie y przigdu atd. Poně- vadž toto pokračování jest na téže stránce (34b), je zřejmé, že mezera tato pochází již od písaře rkpisu S, jenž měl před sebou asi nějakou neúplnou předlohu (sotva lze mysliti, že by byl mezeru tu učinil úmyslně neb náhodou, přehlédnutím). Mezi listy tužkou dnes označenými 34—62 nebylo tedy původně mezery, následovaly za sebou. Později teprve od nějakého písaře (asi z počátku XIX. stol.) scházející část podle rkp. M doplněna (listy dnes označené 35—61). — 7. nayvprzimeyffie B, Nayvprziemieyffie CDMN — v] w CDM. 8. tey C — ytalitíke] ytalíke BCMN, wlafke DT. — 9. wende] wegde C, wynde M. — 10.—11. m. w nyemeczíkich zemiech zwoliti] z niemecſkich zemi zwoli fobie D. — 11. po „zwoliti“ přid. B: fobie — wſede-li] wſedli C — v Benathach (!) B, v Benatkach N. — 12. k Gretu C, do Kréty T —oftrow] oftow (!) B. — 13. ku prziſtawidlu B —k Babilonij] do Babylonij B, — 14. k („,před duras") vyn. D — czeſtye B — vkraczuge] vkraczugicze B, vkazuge (!)
76 187a1 a plyne do Cipru w kratkem cžaſu. A ktož by pak rad chtiel brzo s morzie 25 sſieſti, ten nepotrzebuge plutí do Cipru, ale do grech, genz gt oftrow va- nowi jíkich, do leczktereho miefta, k nyemuž by bil lepfíi wietr, ma-lit vmyl k rziekom, k ytaly nebo do lampart Po tiech ceſtach, kterežzto ſem drzewe gmenowall. 187а2 Sſedeſati a prwi rozdyel prawi o blizke ceftie do geruzalema z trech nyžíſich zemí po morzi y po zemy. Tu ceſtu ſwrchupſanu gdu putnyczi anebo kupczi, kterzižto do Babilonye nebo do gynych pohanſkich wlafti myenye. ale tat nenye 5 vprzemna k Geruzalemu. A protož chczi blizzífi ceftu do Jeruzalema vka- zati. Nayvprziemnyeyfſie čeſta geft wfiefti na morze v Benatkach nebo w Janowie anebo ginde w te zemi ytalitſke. A ktoż tady chcze, ten wezme ſobie ceſtu w lamparthſkych horach. A když w ty hòry wende, tehda muozz po gedne čeſtíe ſkrze Burgundíj Nebo w nyemeczíkich zemiech 10 zwoliti do Benatek anebo do Janowa. a wſede-li pak w Benatkach anebo w Janowie na morze, tehda prziplyne ku greth; a to geſt oftrow Janow- ſkich; Potô odtad ku prziſtawadlu do myl roth nebo k Babiloníj anebo k duras. A potô gede nebo gde daleko po zemí ceſty vkraczuge, až opiet C, Suradre DM — teprwa B, teprw CM, tepruow N. — 25. do] k C — po „Cipru“ přid. S: a netrzeba gemu nicz do rodu a prziſtane k Czipru — chtiel vyn. BODMNS. — 26. sfiefti] flyedl BCDMNS — do (před „Cipru“)] k C — před ogrech“ přid. T: Oftrowu — Greth DMS, Kréty T. — 27. před ,do leczktereho“ přid. BC: aneb — do leczktereho] do leczkterehozs BC, a neda (!) kterehos D, do leczy- ktereho M — bil vyn. BN — po „wietr“ přid. BN: myel. — 28. před „Po tiech přid. D: Tehda. — 29. menowal CM. LXI. 1. Sſedeſati... rozdyel] Kala Ix1 (C). — (1.—3.) m. Sſedefati... y po zemy: Kudy vprymegie gt k gerufalemu, a kde gt stat ſwaty Gyrzie muczedlnik bozie B. — 2. prawi vyn. C — blizke] blizffi CDN, blyzfye M — z techto CN. — 3. po „zemy“ přid. M: Capitola. — 4. Iniciálka T v rkp. N vynechána. — 5. před „wlaſti“ přid. D: mieft a — tat] tak B. — 6. vprziema BCDMNS. — Po tomto slově v rkpisu S jest veliká mezera, neboť hned za ním následuje počátek stého- třetího rozdílu: [PJak z Baccarie geducze ſkrze mnohe zemie y przigdu atd. Poně- vadž toto pokračování jest na téže stránce (34b), je zřejmé, že mezera tato pochází již od písaře rkpisu S, jenž měl před sebou asi nějakou neúplnou předlohu (sotva lze mysliti, že by byl mezeru tu učinil úmyslně neb náhodou, přehlédnutím). Mezi listy tužkou dnes označenými 34—62 nebylo tedy původně mezery, následovaly za sebou. Později teprve od nějakého písaře (asi z počátku XIX. stol.) scházející část podle rkp. M doplněna (listy dnes označené 35—61). — 7. nayvprzimeyffie B, Nayvprziemieyffie CDMN — v] w CDM. 8. tey C — ytalitíke] ytalíke BCMN, wlafke DT. — 9. wende] wegde C, wynde M. — 10.—11. m. w nyemeczíkich zemiech zwoliti] z niemecſkich zemi zwoli fobie D. — 11. po „zwoliti“ přid. B: fobie — wſede-li] wſedli C — v Benathach (!) B, v Benatkach N. — 12. k Gretu C, do Kréty T —oftrow] oftow (!) B. — 13. ku prziſtawidlu B —k Babilonij] do Babylonij B, — 14. k („,před duras") vyn. D — czeſtye B — vkraczuge] vkraczugicze B, vkazuge (!)
Strana 77
77 15 na morze wſede. A pak plowe do Cipru, a netrzieba gemu nycz do rodu; a prziſtane k Cipru v toho mieſta ffamegaſt anebo v toho mieſta luneſſen. a pak plowe do oſtrowa, až prziplyne do Jafet; a to geſt nayblizîfi port nebo prziſtawadlo s morze k Gerufalemu. Neb yafeth to mieſto geſt gedno ffeftnadcet mil pohanſkich od Jeruzalema, kterežto przigede v puoldruhem 20 dny. Od yafet geda po zemí przide do vtieſſeneho mieſta, gêz ſlowe Rama; a geſt dobrze vſtawene a lidne. Odtad do miefta, genż flowe diaſpole, a drziewe ſlulo lipp, w nyemž ſtogi koſtel ke cztí Swateho Girzie, neb tu gemu bila hlawa ſtata. Potom do gednoho koſtela nebo mieſtecžka, genž flowe Enyazo. Potom k horze yora; Odtad muož widietí Geruzalem. Potom do 25 Ramata. Potom k horze mandyne nazwane, A pak do Geruzalema. ale zze nyekterzi lide nemohu na dli trpieti morze a ral dyeyſle po zemí putugi. Ti wſedu na morze v Brandiſe, neb tady poydu po zemí ſkrze Rzim a napulí a Calabríj, azz tam do gret a odtad azz do Conftantinopole. a od Conftan- tinopole prziplynu zatoku morzíku, genž ſlowe ſwateho girzie paze, a tot 30 nenye ffyroke. A s toho ſeducz na zemí przigdu k gednomu mieſtu, genž ma gmie Rufmel a geftif twrde; a geft geden koftel wedle nyeho. Potom przigdu k gednomu zamku nebo k mieſtu, genž flowe pubrial. a potom k gednomu zamku nebo hradu, genž ma gmye Senopole. a pak do Ca- padocie; a to geft dobra zemie a mat mnoho welikich hor. Potom przigdu 35 do turkow k gedne branye nebo kupadlu, gefſto slowe Cancon. a przigde do gednoho mieſta Nich. a to míeſto bylo geſt nyekdí Czeſarze Rzimíkeho, 187b1 DN — po „opiet“ přid. BCM: zafie. — 15. plowu C — rodu] Ruodu N. — 16. famogoft B, Famagufty T — ffamegaft vyn. D — a nebo v vyn. D — toho mieſta vyn. BD — luneffen] Cymefon B, Lunefon N, Limezon T. — 17. po „plowe“ přid. C: od oftrowa — do] ot BM, od D — před „oftrowa“přid. N: Cipru a netrzeba gemu (!) plowe od oftrowa. — 18. Jaffe BDMN — to vyn. D. — 19. ffeftnafte B, feft- nadft D, sestnadczte M — ot C — przigede] prziegde B, przegede CDMN — v] w CD. — 20. ot B — Jaffe BDMN — geda] gda BN — przide] przygde BC, prigedu D — gêz flowe vyn. B. — 21. m. a geft... a lidne: To Měſto gt doſti wonaké, k tomu y lidné T — před „Odtad“ přid. BN: A — genž flowe vyn. B — Dyoſpole C. — 22. m. w nyemž ftogi] a w niem geft D — ke tozty M — ſwatev B. — 23. hlawa] hla (!) N — koftela] kafftela N. — 24. Enyazo] Emazo BCN, Eruafa D, Gmázo T — yora] Jor D — před „Odtad“ přid. BCDMN: a. — 25. Ramata] romatha BN — nazwane vyn. B. — 26. nyeterzy M — na dli] na dluze C, dluho D — radyeyffy M. — 27. Brandis BCDMN, w Prandys T — napuli] Apullen B, neapoli N. — 28. m. azz tam do gret: na apuly az do greth B, a na- puli az tam do Greth D — azz (po „odtad“) vyn. BCDMN — do Conftantinopole] ku Conftantynopolym B, k Conftantynopoli DM, ku Conftantinopoli N — od odtad B. — 28.—29. Conftantinopole vyn. B. — 29. przieplynu BCDMN. — 30. ffiroka C, ffiroko N — ſeducz] sſeduce C, zſeducz N — przydu MN. — 31. ma vyn. N (!) — gmeno N — Rufynel D, Ryzmel T — geft vyn. BD — koftel] kafftel CMN. — 32. przydu MN — k gednomu zamku nebo vyn. B — zamku nebo vyn. CDMN — k (před „mieſtu“) vyn. CDMN. — 33. hradku B — genž ma gmye vyn. B — Senopule CMN. — 34. to] ta C — przydu MN. — 35. nebo kupadlu vyn. BD — kupadlu] czrpadlu CM, Cżerpadlu T — Concon BCDMN, Konken T — przigde] przigdu CDN, przydu M. — 36. před „Nich“ přid. BCDMN: gmenem.
77 15 na morze wſede. A pak plowe do Cipru, a netrzieba gemu nycz do rodu; a prziſtane k Cipru v toho mieſta ffamegaſt anebo v toho mieſta luneſſen. a pak plowe do oſtrowa, až prziplyne do Jafet; a to geſt nayblizîfi port nebo prziſtawadlo s morze k Gerufalemu. Neb yafeth to mieſto geſt gedno ffeftnadcet mil pohanſkich od Jeruzalema, kterežto przigede v puoldruhem 20 dny. Od yafet geda po zemí przide do vtieſſeneho mieſta, gêz ſlowe Rama; a geſt dobrze vſtawene a lidne. Odtad do miefta, genż flowe diaſpole, a drziewe ſlulo lipp, w nyemž ſtogi koſtel ke cztí Swateho Girzie, neb tu gemu bila hlawa ſtata. Potom do gednoho koſtela nebo mieſtecžka, genž flowe Enyazo. Potom k horze yora; Odtad muož widietí Geruzalem. Potom do 25 Ramata. Potom k horze mandyne nazwane, A pak do Geruzalema. ale zze nyekterzi lide nemohu na dli trpieti morze a ral dyeyſle po zemí putugi. Ti wſedu na morze v Brandiſe, neb tady poydu po zemí ſkrze Rzim a napulí a Calabríj, azz tam do gret a odtad azz do Conftantinopole. a od Conftan- tinopole prziplynu zatoku morzíku, genž ſlowe ſwateho girzie paze, a tot 30 nenye ffyroke. A s toho ſeducz na zemí przigdu k gednomu mieſtu, genž ma gmie Rufmel a geftif twrde; a geft geden koftel wedle nyeho. Potom przigdu k gednomu zamku nebo k mieſtu, genž flowe pubrial. a potom k gednomu zamku nebo hradu, genž ma gmye Senopole. a pak do Ca- padocie; a to geft dobra zemie a mat mnoho welikich hor. Potom przigdu 35 do turkow k gedne branye nebo kupadlu, gefſto slowe Cancon. a przigde do gednoho mieſta Nich. a to míeſto bylo geſt nyekdí Czeſarze Rzimíkeho, 187b1 DN — po „opiet“ přid. BCM: zafie. — 15. plowu C — rodu] Ruodu N. — 16. famogoft B, Famagufty T — ffamegaft vyn. D — a nebo v vyn. D — toho mieſta vyn. BD — luneffen] Cymefon B, Lunefon N, Limezon T. — 17. po „plowe“ přid. C: od oftrowa — do] ot BM, od D — před „oftrowa“přid. N: Cipru a netrzeba gemu (!) plowe od oftrowa. — 18. Jaffe BDMN — to vyn. D. — 19. ffeftnafte B, feft- nadft D, sestnadczte M — ot C — przigede] prziegde B, przegede CDMN — v] w CD. — 20. ot B — Jaffe BDMN — geda] gda BN — przide] przygde BC, prigedu D — gêz flowe vyn. B. — 21. m. a geft... a lidne: To Měſto gt doſti wonaké, k tomu y lidné T — před „Odtad“ přid. BN: A — genž flowe vyn. B — Dyoſpole C. — 22. m. w nyemž ftogi] a w niem geft D — ke tozty M — ſwatev B. — 23. hlawa] hla (!) N — koftela] kafftela N. — 24. Enyazo] Emazo BCN, Eruafa D, Gmázo T — yora] Jor D — před „Odtad“ přid. BCDMN: a. — 25. Ramata] romatha BN — nazwane vyn. B. — 26. nyeterzy M — na dli] na dluze C, dluho D — radyeyffy M. — 27. Brandis BCDMN, w Prandys T — napuli] Apullen B, neapoli N. — 28. m. azz tam do gret: na apuly az do greth B, a na- puli az tam do Greth D — azz (po „odtad“) vyn. BCDMN — do Conftantinopole] ku Conftantynopolym B, k Conftantynopoli DM, ku Conftantinopoli N — od odtad B. — 28.—29. Conftantinopole vyn. B. — 29. przieplynu BCDMN. — 30. ffiroka C, ffiroko N — ſeducz] sſeduce C, zſeducz N — przydu MN. — 31. ma vyn. N (!) — gmeno N — Rufynel D, Ryzmel T — geft vyn. BD — koftel] kafftel CMN. — 32. przydu MN — k gednomu zamku nebo vyn. B — zamku nebo vyn. CDMN — k (před „mieſtu“) vyn. CDMN. — 33. hradku B — genž ma gmye vyn. B — Senopule CMN. — 34. to] ta C — przydu MN. — 35. nebo kupadlu vyn. BD — kupadlu] czrpadlu CM, Cżerpadlu T — Concon BCDMN, Konken T — przigde] przigdu CDN, przydu M. — 36. před „Nich“ přid. BCDMN: gmenem.
Strana 78
78 187b2 ale turkowe gſu gie ſobie oſobili. a geftit mieſto twrde ote zdí, od wiezzi s gedne ftrany, a z druhe ſtrany lezzí nad gednym welikym gezerem. A tu take teczze wuoda neb rzeka, gêž ſlowe rocholay, a ta tecže przes hory nevmene a ſkrllze ty malenbary a ſkrze vzke hory a ſkaly a gyna 40 mieſta, geſſto na te wodie lezzie. A pak dale przigdu na gynu wodu, genzz flowe ſchamtonie, A potom do Antiochie menffie, kteražto na te wodie rotolay lezzi; A tu gt mnoho wiſokich hor a mnoho puffti a dywne zwierzi. Tadi gedu wzhoru k geruzalemu. 188a1 Sſedefati a druhy rozdrel prawio ceſtie do Geruzalema temyerz wíſe po zemí a na weliku Antiochip a gína miefta, kteražto gme- nuge, y take rzeku, przes nyžto ma pluti. Geſtit gefîtíe gyna ceſta do Jeruzalema. neb može cžlowiek gití ſkrze 5 tu zemí, gefſto ſlowe Romanía, vſtawnye wedle morze. a tu nalezne na ceſtíe welmi kraſnu wiezzi, a ta ſlowe fflorencia. a z ſye ſtrany licz k horam geft gedno mieſto gmenê loyach a potô mayfters a moranſo. A vakž z hor wyde, tu nalezne mieſto, geſſto ſlowe mark, a druhe, gêž ſlowe Archiſe. a tu geſt welmí weliki moſt przes gednu rzeku, genž ſlowe fferne; a ſlowe 10 take ffulfar; a geftit welika wuoda a nefet lodie z damafſku dol low. a geft tú take woda, genž ſlowe awe, a ta z libaſke hory teczze, Przes nyžto Swati Euftachius fſel a ſwe dieti tu ztratil. A ta woda teczze ſkrze tu rowen, gêż ſlowe derdades, A pak pada w czerwene morze. A potom przigde do mieſta, gefſto ma gmye wemire: A tu geft teple gezero a pochazie z horkich 15 — 37. ote zdi, od wiezzi] ot zdy a wiezij B, ote zdi a ot wiezi CM, zdmi a wie- zemi D, od zdi a wiezi N. — 38. a z druhe ftrany vyn. N — z druhey B. — 39. rotolay BCDMNT — po „ta“ přid. C: take. — 40. nevmene] Noymone B, Noye- mowe CN, Nogemone DM — ty vyn. BD — Malembary D — před „vzke“ přid. BCDMN: ty — ſkale C — gyna] gine D, ma (!) C. — 41. na te] na tey C, na gine D. — 42. Schanzatome B, Schanitonie C, Schamitonie D, Sfamtonye T na tey C. — 43. dywne] dywoke BN, vyn. D. — 44. před „Tadi“ přid. BCDMN: a — wzhoru vyn. B. LXII. 1. Sſedefati ... rozdiel] vyn. B, Kala lxi1 C. — 2. prawi vyn. BC — teymeřz B, temeř D. — (3.—4.) a gina .. . . . pluti vyn. B. — 4. take vyn. C — rzeky przes niezto CN — m. rzeku ... plutí: řeky přeſ moře ma pluto byti takto kdez die D. — 5. Gestit gefstie gyna] Geft gefscze gedna B. — 6. Ramania D. — 7. fflorancia BDMN — z ſye] ſye B, s druhe C, f teto D, z te N — licz] bliz B, vyn. D. — 8. loyach] laylach D — a moranſo vyn. D — Moranſe CMN — yakž pak C — z hor] z or M. — 9. wyde] wygda C — Marka C — gêż ſlowe vyn. BD. — 11. ffulfar] ffurfak B, ffurfar CDMN — lodij N. — 12. awe a ta] Awe a ta BMN, Ane a ta C, Awe A ta D, Aweata, ta T. — 13. dietie DM, ditie N — tu (před „rowen“)1 rotu (!) MN, vyn. D. — 14. gež flowe vyn. C — Se- rdades D. — (14.—15.) m. w czerwene... do mieſta: do more A pak potô prigde (!) D — do miefta vyn. D. — 15. gme° B — wemire] Remne C, Wenure D, vemire
78 187b2 ale turkowe gſu gie ſobie oſobili. a geftit mieſto twrde ote zdí, od wiezzi s gedne ftrany, a z druhe ſtrany lezzí nad gednym welikym gezerem. A tu take teczze wuoda neb rzeka, gêž ſlowe rocholay, a ta tecže przes hory nevmene a ſkrllze ty malenbary a ſkrze vzke hory a ſkaly a gyna 40 mieſta, geſſto na te wodie lezzie. A pak dale przigdu na gynu wodu, genzz flowe ſchamtonie, A potom do Antiochie menffie, kteražto na te wodie rotolay lezzi; A tu gt mnoho wiſokich hor a mnoho puffti a dywne zwierzi. Tadi gedu wzhoru k geruzalemu. 188a1 Sſedefati a druhy rozdrel prawio ceſtie do Geruzalema temyerz wíſe po zemí a na weliku Antiochip a gína miefta, kteražto gme- nuge, y take rzeku, przes nyžto ma pluti. Geſtit gefîtíe gyna ceſta do Jeruzalema. neb može cžlowiek gití ſkrze 5 tu zemí, gefſto ſlowe Romanía, vſtawnye wedle morze. a tu nalezne na ceſtíe welmi kraſnu wiezzi, a ta ſlowe fflorencia. a z ſye ſtrany licz k horam geft gedno mieſto gmenê loyach a potô mayfters a moranſo. A vakž z hor wyde, tu nalezne mieſto, geſſto ſlowe mark, a druhe, gêž ſlowe Archiſe. a tu geſt welmí weliki moſt przes gednu rzeku, genž ſlowe fferne; a ſlowe 10 take ffulfar; a geftit welika wuoda a nefet lodie z damafſku dol low. a geft tú take woda, genž ſlowe awe, a ta z libaſke hory teczze, Przes nyžto Swati Euftachius fſel a ſwe dieti tu ztratil. A ta woda teczze ſkrze tu rowen, gêż ſlowe derdades, A pak pada w czerwene morze. A potom przigde do mieſta, gefſto ma gmye wemire: A tu geft teple gezero a pochazie z horkich 15 — 37. ote zdi, od wiezzi] ot zdy a wiezij B, ote zdi a ot wiezi CM, zdmi a wie- zemi D, od zdi a wiezi N. — 38. a z druhe ftrany vyn. N — z druhey B. — 39. rotolay BCDMNT — po „ta“ přid. C: take. — 40. nevmene] Noymone B, Noye- mowe CN, Nogemone DM — ty vyn. BD — Malembary D — před „vzke“ přid. BCDMN: ty — ſkale C — gyna] gine D, ma (!) C. — 41. na te] na tey C, na gine D. — 42. Schanzatome B, Schanitonie C, Schamitonie D, Sfamtonye T na tey C. — 43. dywne] dywoke BN, vyn. D. — 44. před „Tadi“ přid. BCDMN: a — wzhoru vyn. B. LXII. 1. Sſedefati ... rozdiel] vyn. B, Kala lxi1 C. — 2. prawi vyn. BC — teymeřz B, temeř D. — (3.—4.) a gina .. . . . pluti vyn. B. — 4. take vyn. C — rzeky przes niezto CN — m. rzeku ... plutí: řeky přeſ moře ma pluto byti takto kdez die D. — 5. Gestit gefstie gyna] Geft gefscze gedna B. — 6. Ramania D. — 7. fflorancia BDMN — z ſye] ſye B, s druhe C, f teto D, z te N — licz] bliz B, vyn. D. — 8. loyach] laylach D — a moranſo vyn. D — Moranſe CMN — yakž pak C — z hor] z or M. — 9. wyde] wygda C — Marka C — gêż ſlowe vyn. BD. — 11. ffulfar] ffurfak B, ffurfar CDMN — lodij N. — 12. awe a ta] Awe a ta BMN, Ane a ta C, Awe A ta D, Aweata, ta T. — 13. dietie DM, ditie N — tu (před „rowen“)1 rotu (!) MN, vyn. D. — 14. gež flowe vyn. C — Se- rdades D. — (14.—15.) m. w czerwene... do mieſta: do more A pak potô prigde (!) D — do miefta vyn. D. — 15. gme° B — wemire] Remne C, Wenure D, vemire
Strana 79
79 studnycz z zemie. Odtad przigde do gednoho miefta, gefsto slowe fferen; a geſtit kraſne a rowna ceſta mezi tiema dwiema horama. Pak przigde potom do Anthiochie welike, a geftit defieti myl wzdali od fferen miefta. Antrochia geft kraſne míeſto, dobrze ohrazene zdmy a wiežemy, a nyekdi bilo 20 gefftie wiece, neb gt bilo dwú míli wzdali a puoldruhe wſfirzi. A ta rzeka fferna teczze ſkrze nye. a myelo gest drzewe puol czztwrta ſta wiezzi, A bieſſe tu moſt kamenny, na gehožto každem pilerzi ſtala gedna wiezze. a geſtit nayvfflechtileyffie miefto w Sirſkem kralowſtwi. A w tom mieſtie bil gt ſwati Petr biſkupem. A pak odtad deſietí mil wzdali geſt port neb 25 przíſtawadlo I] ſwateho Petra, a tu pada fferna do morze. A pak z an- thiochie dale geducze przigde do laenfe, a potom do gibel, a pak do czerntofe, a potom do temple; a muſi giti ſkrze vzku ceſtu mezi ſkalamy a horamy, a nalezne tu mieſto, gefſto ſlowe geboleth; a pak nalezne beruth na morzi. A potom przigde do Atro. a od Atro gſta dwie czeſtie do Geruzalema: 30 Gedna na prawe ruce, gyzz gdu k damafſku, a po yordanye na lewe ruce. a gdet na wifokú murzenyníku zemí — Tu geft ta zemíe, na nyžto morze lezzi — A ſkrze tu wlaſt, genž ſlowe fflogamie, a wedle hor tam azz do Car- faffowa mieſta, kterezzto nazywagi koftel putnycži. a odtad geſt dobrzie trzy dny puti do Geruzalema, Neb muſi gití ſkrze Czeſaríj ffillipowu, 35 ſkrze yaffe, ſkrze rama, ſkrze Emayre až do Geruzalema. 188a2 Sledefati a trzietí rozdiel prawi čeſtu do Geruzalema, kdežto nykda netrzreba na morze wfrefti, ale welmí daleka, toczziís ſkrze prufy, Tathery; a tu prawi o taterſke zemí, o gich M — horkich] horſkich N. — 17. krafna BCDMN — mezi] myezy M — horamal myeftoma BCN, miefty DT, myeftma M. — 18. wzdely M — ot BC — fferen miefta] myeſta fren B. — 19. zedmy BMN — wiezmi CM. — 20. wiece] wietczie BCN, wiethi D — wzdali] dluhe B, wzdeli CD — wzffirzi C. — 21. ffrena B, fferen C — teczze opakuje M — po „drzewe“ přid. B: dobrze. — 22. m. bieſſe tu: mielo driewe D — gehožto] nyehozto BN, niemzto CD, nyemto M — před „každem“ přid. CD: na — gedna vyn. BD. — 24. gt] gednu C — před „defieti“ přid. D: w. — 25. ffrena B, fferen C. — 26. gducze BN — prigdu D — do laenfe] do laêfe D, do Dolaenfe (!) N — Gybol BT — cerntoffe BC, Cernotoffe D, Teru- foffe T. — 27. ſkalym B, ſkalmy MN. — 28. tu] to BCDMN — Berith C, Beruch D. — 29. przide BN — Atre BCDMN — Atre BCDMN — do Geruzalema] k ge- rufalev BDMN. — 30. gyzz] kteruzto D — před „po yordanye“ přid. C: druha. — 31. Tu geft] A to geſti D — na nyžto] w nyzto to B. — 32. flogane BCDMN. — 33. nazyewagy M — koftel] kafftel BCDMNT — odtawad D. — 35. Emarye C, Emayte D — až vyn. C. LXIII. (1.—2.) Sſedefati... prawi vyn. B. — 1. Sſedefati... rozdiel] Kala lxin C. — 2. prawi vyn. C — m. čeftu] o ceſtie C — před „kdežto“ přid. C: te- mierz wſſe po zemi — nykda] nikdiez D, nykdy BN. — 3. daleko BC. — 4. a tu prawi vyn. C — Taterſkey N. — (5.—6.) o gich rzeczzi.... obycžegich vyn.
79 studnycz z zemie. Odtad przigde do gednoho miefta, gefsto slowe fferen; a geſtit kraſne a rowna ceſta mezi tiema dwiema horama. Pak przigde potom do Anthiochie welike, a geftit defieti myl wzdali od fferen miefta. Antrochia geft kraſne míeſto, dobrze ohrazene zdmy a wiežemy, a nyekdi bilo 20 gefftie wiece, neb gt bilo dwú míli wzdali a puoldruhe wſfirzi. A ta rzeka fferna teczze ſkrze nye. a myelo gest drzewe puol czztwrta ſta wiezzi, A bieſſe tu moſt kamenny, na gehožto každem pilerzi ſtala gedna wiezze. a geſtit nayvfflechtileyffie miefto w Sirſkem kralowſtwi. A w tom mieſtie bil gt ſwati Petr biſkupem. A pak odtad deſietí mil wzdali geſt port neb 25 przíſtawadlo I] ſwateho Petra, a tu pada fferna do morze. A pak z an- thiochie dale geducze przigde do laenfe, a potom do gibel, a pak do czerntofe, a potom do temple; a muſi giti ſkrze vzku ceſtu mezi ſkalamy a horamy, a nalezne tu mieſto, gefſto ſlowe geboleth; a pak nalezne beruth na morzi. A potom przigde do Atro. a od Atro gſta dwie czeſtie do Geruzalema: 30 Gedna na prawe ruce, gyzz gdu k damafſku, a po yordanye na lewe ruce. a gdet na wifokú murzenyníku zemí — Tu geft ta zemíe, na nyžto morze lezzi — A ſkrze tu wlaſt, genž ſlowe fflogamie, a wedle hor tam azz do Car- faffowa mieſta, kterezzto nazywagi koftel putnycži. a odtad geſt dobrzie trzy dny puti do Geruzalema, Neb muſi gití ſkrze Czeſaríj ffillipowu, 35 ſkrze yaffe, ſkrze rama, ſkrze Emayre až do Geruzalema. 188a2 Sledefati a trzietí rozdiel prawi čeſtu do Geruzalema, kdežto nykda netrzreba na morze wfrefti, ale welmí daleka, toczziís ſkrze prufy, Tathery; a tu prawi o taterſke zemí, o gich M — horkich] horſkich N. — 17. krafna BCDMN — mezi] myezy M — horamal myeftoma BCN, miefty DT, myeftma M. — 18. wzdely M — ot BC — fferen miefta] myeſta fren B. — 19. zedmy BMN — wiezmi CM. — 20. wiece] wietczie BCN, wiethi D — wzdali] dluhe B, wzdeli CD — wzffirzi C. — 21. ffrena B, fferen C — teczze opakuje M — po „drzewe“ přid. B: dobrze. — 22. m. bieſſe tu: mielo driewe D — gehožto] nyehozto BN, niemzto CD, nyemto M — před „každem“ přid. CD: na — gedna vyn. BD. — 24. gt] gednu C — před „defieti“ přid. D: w. — 25. ffrena B, fferen C. — 26. gducze BN — prigdu D — do laenfe] do laêfe D, do Dolaenfe (!) N — Gybol BT — cerntoffe BC, Cernotoffe D, Teru- foffe T. — 27. ſkalym B, ſkalmy MN. — 28. tu] to BCDMN — Berith C, Beruch D. — 29. przide BN — Atre BCDMN — Atre BCDMN — do Geruzalema] k ge- rufalev BDMN. — 30. gyzz] kteruzto D — před „po yordanye“ přid. C: druha. — 31. Tu geft] A to geſti D — na nyžto] w nyzto to B. — 32. flogane BCDMN. — 33. nazyewagy M — koftel] kafftel BCDMNT — odtawad D. — 35. Emarye C, Emayte D — až vyn. C. LXIII. (1.—2.) Sſedefati... prawi vyn. B. — 1. Sſedefati... rozdiel] Kala lxin C. — 2. prawi vyn. C — m. čeftu] o ceſtie C — před „kdežto“ přid. C: te- mierz wſſe po zemi — nykda] nikdiez D, nykdy BN. — 3. daleko BC. — 4. a tu prawi vyn. C — Taterſkey N. — (5.—6.) o gich rzeczzi.... obycžegich vyn.
Strana 80
80 188b1 obyczzegich, o gich rzeczzi Atake o gich Abecedie 5 y o gich dwornych obycżegich.Il 188b2 Gefſtie gedna ceſta do Geruzalema z tiechto zemi, wſſie po ſuchu, zze netrzeba na morzie wſeſti; ale geſtít daleka a neſnadna progietí a ſkrze zle zemye. awffak ya ſem tady gel, kakz koli vzzadny z tíechto zemy tu čeſtu negezdi: ſkrze nyemeczíke zemye, ſkrze libíj, ſkrze pruſi, ſkrze ta- 10 teri a wíſe daleku na zad okolo ceſtu, azz opyet zafie twarz k geruzalemu obrati. k thaterſke zemy przilezzi mnoho zemy y kralowſtwi, tocżiſs pruſka, ruſka, litewíka, leyflatíka, krakowíka, kozleníka a druhe zemíe krali vher- ſkemu poddane. a nelze gt do te zemíe wgietí leczz v weliku zymu a v we- like mrazi, Neb mezi drzewe rzeczzenymy zemyemy a tatheri geft dobrzie 15 trzí dny putí plno bahen a gezer a tymenczow, zze any czzlowiek any dobitože any zwyerze tu muož bidliti. Protož tu nenaleznefs any obile any paſtwy; ale kdyzz twrdie zamrzne, tehda wezú po ledu potrzebu a gedu po nyem a przes nye krzeſtiane, a pohane na krzieſtyany. A když pohane zwiedye krzieſtyanſku przigezlldu, tehda ſye w hromadu zberu a krziczzie: 20 kara, kara, kara, yakož my zde wolame neprzetele, neprzetele, neprzetele, a prziprawie ſye w uodienye; a geftit lid lity a przevkrutny a myely. Taterſka zemye gt ſtudena a pieſczzita a neplodna, a rziedko kde roſte obile nebo wino nebo czo gyneho, gymż ſie lide zzywie; a magit malo dobitka. A protož, zze malo maſſa magi, gedye wlky, kocżky, liffky, pſy, 25 myfly, a kterezz zwierzie myetí mohu. Magit take malo drew; protož ſwe krmye muſie warziti palecz vſuſſena na ſlunczi layna krawie a konſka. a malo chamrdiczze wytrhagice z zemye. A tam vzzadny pan any chudy B.— 5. gich (před „Abecedie“) vyn. M. — 6. y o gich .... obycžegich vyn. MN. — (5.—6.) A take .... obycžegich vyn. C. — 7. po ,Gefftie“ přid. BDMN: geft do Geruzalema] k gerufalemu B — z tychto M. — 8. po „netrzeba“ přid. B — nykdy — progiti C — a (před „ſkrze“) vyn. B. — 9. kakzkoli] kterakzkoli N. — 10. libij] Libinu C. — 11. daleko B — okolo vyn. D — po „azz“ přid. C: ſe — twarzi C. — 12. po „obrati“ přid. B: polſko — m. przilezzi... tocžifs: przilezie mnohe zemie a Kralowſtwa, totizto CN, przylezye mnoho kralowſtwa y zemye, totyz M. — 13. leytſtaníka D, Leytſlatíka T — krakowſka] krakowftwa D —koz- lenſka] koffelíka B. — 14. a (před „nelze“)] ale B — tey C. — 16. a (před „gezer“) vyn. C — temenczow BDM, Temenifft CT, temenczuow N — před „zze přid. C: Tak. — 17. moze C — any (před „obile“) vyn. DM. — 18. paftwyn BCMN — po ledu vyn. D — před „potrzebu“ přid. B: fobie. — 19. m. po nyem... na krzieſtyany: po ledu A tady w zymie pohane na křeſtiany a kreſtiane na pohany mohu geti w zymie D — przes nye] przeſen C — po „krzeſtiane“ prid. BCMN: na pohany. — 20. wzwiedie D — zberu] zbiehnu BDMN, ſbiehnu C — krziczzie] krzieczie B, wolagi krieciece D — neprzitele, neprzitele BN. — 22. prziepwie B. — 23. pieſkowata D — po „rziedko“ přid. D: w nie. — 24. nebo (před „wino“) vyn. C — gymż] gymiz B. — 26. Magit] magi ti C. — 27. krmye] konie (!) N — m. palecz ... konſka: palecz kamy krawie layna vſufſena na flunczi a konſka B, fufiec na ſlůcy layna krawie aneb konſka A ttem palece D — palecz vſuffena] palece fuffena C. — 28. chamrdiczze] charurdyczie (!) B, chamradice C, chamradiece D, něyakého Chamradij T — nizadny C — před „pan“ přid. BN: any — any] a C.
80 188b1 obyczzegich, o gich rzeczzi Atake o gich Abecedie 5 y o gich dwornych obycżegich.Il 188b2 Gefſtie gedna ceſta do Geruzalema z tiechto zemi, wſſie po ſuchu, zze netrzeba na morzie wſeſti; ale geſtít daleka a neſnadna progietí a ſkrze zle zemye. awffak ya ſem tady gel, kakz koli vzzadny z tíechto zemy tu čeſtu negezdi: ſkrze nyemeczíke zemye, ſkrze libíj, ſkrze pruſi, ſkrze ta- 10 teri a wíſe daleku na zad okolo ceſtu, azz opyet zafie twarz k geruzalemu obrati. k thaterſke zemy przilezzi mnoho zemy y kralowſtwi, tocżiſs pruſka, ruſka, litewíka, leyflatíka, krakowíka, kozleníka a druhe zemíe krali vher- ſkemu poddane. a nelze gt do te zemíe wgietí leczz v weliku zymu a v we- like mrazi, Neb mezi drzewe rzeczzenymy zemyemy a tatheri geft dobrzie 15 trzí dny putí plno bahen a gezer a tymenczow, zze any czzlowiek any dobitože any zwyerze tu muož bidliti. Protož tu nenaleznefs any obile any paſtwy; ale kdyzz twrdie zamrzne, tehda wezú po ledu potrzebu a gedu po nyem a przes nye krzeſtiane, a pohane na krzieſtyany. A když pohane zwiedye krzieſtyanſku przigezlldu, tehda ſye w hromadu zberu a krziczzie: 20 kara, kara, kara, yakož my zde wolame neprzetele, neprzetele, neprzetele, a prziprawie ſye w uodienye; a geftit lid lity a przevkrutny a myely. Taterſka zemye gt ſtudena a pieſczzita a neplodna, a rziedko kde roſte obile nebo wino nebo czo gyneho, gymż ſie lide zzywie; a magit malo dobitka. A protož, zze malo maſſa magi, gedye wlky, kocżky, liffky, pſy, 25 myfly, a kterezz zwierzie myetí mohu. Magit take malo drew; protož ſwe krmye muſie warziti palecz vſuſſena na ſlunczi layna krawie a konſka. a malo chamrdiczze wytrhagice z zemye. A tam vzzadny pan any chudy B.— 5. gich (před „Abecedie“) vyn. M. — 6. y o gich .... obycžegich vyn. MN. — (5.—6.) A take .... obycžegich vyn. C. — 7. po ,Gefftie“ přid. BDMN: geft do Geruzalema] k gerufalemu B — z tychto M. — 8. po „netrzeba“ přid. B — nykdy — progiti C — a (před „ſkrze“) vyn. B. — 9. kakzkoli] kterakzkoli N. — 10. libij] Libinu C. — 11. daleko B — okolo vyn. D — po „azz“ přid. C: ſe — twarzi C. — 12. po „obrati“ přid. B: polſko — m. przilezzi... tocžifs: przilezie mnohe zemie a Kralowſtwa, totizto CN, przylezye mnoho kralowſtwa y zemye, totyz M. — 13. leytſtaníka D, Leytſlatíka T — krakowſka] krakowftwa D —koz- lenſka] koffelíka B. — 14. a (před „nelze“)] ale B — tey C. — 16. a (před „gezer“) vyn. C — temenczow BDM, Temenifft CT, temenczuow N — před „zze přid. C: Tak. — 17. moze C — any (před „obile“) vyn. DM. — 18. paftwyn BCMN — po ledu vyn. D — před „potrzebu“ přid. B: fobie. — 19. m. po nyem... na krzieſtyany: po ledu A tady w zymie pohane na křeſtiany a kreſtiane na pohany mohu geti w zymie D — przes nye] przeſen C — po „krzeſtiane“ prid. BCMN: na pohany. — 20. wzwiedie D — zberu] zbiehnu BDMN, ſbiehnu C — krziczzie] krzieczie B, wolagi krieciece D — neprzitele, neprzitele BN. — 22. prziepwie B. — 23. pieſkowata D — po „rziedko“ přid. D: w nie. — 24. nebo (před „wino“) vyn. C — gymż] gymiz B. — 26. Magit] magi ti C. — 27. krmye] konie (!) N — m. palecz ... konſka: palecz kamy krawie layna vſufſena na flunczi a konſka B, fufiec na ſlůcy layna krawie aneb konſka A ttem palece D — palecz vſuffena] palece fuffena C. — 28. chamrdiczze] charurdyczie (!) B, chamradice C, chamradiece D, něyakého Chamradij T — nizadny C — před „pan“ přid. BN: any — any] a C.
Strana 81
81 wiece negye, gedno gednu dne. A w te zemi nebo geſt welmi horko, anebo 30 welmy zyma a mnoho hromobitíe v hrzymanye y burzi. A ta zemye proto geſt tak neplodna, zze lezzi na puolnoczi, kdezz ſlnncze mnoho nemož mietí moczi. A protož geft tak zla zemye, zze gſu take w ny welmy zli lide a plafſi. awfſak gſu Canowi welikemu poddany, A tu Panyli a zprawcze 189a1 drzze gy od nyeho. Pak z Tater gedu do Perſie, do Armeníe, do kaldie, 35 a tady zaſye ſkrze pufítí przed ftaru Babiloníj, kdežto ta wiezze welika ſtogi, a ſkrze tu pufft w Egiptie azz do Geruzalema. a zze rufowe a taterzi- ty zemye magi tiezku rzieczz a hrubu, pro nyeżto magí wiece flow w ſwe Abecedie nezli gyny, yakož tuto mož dobrzie byty opatrzyeno.* * V některých rkpisích ponecháno místo pro abecedu, nenapsána však v žádném, Sfedefati a Czztwrti rozdiel prawi po morzi ſkrze Burgundíj a ffrankrich a hi- ſpaníj; o flupiech Erkuleffowich, o horze Atlas, o potworach, genż flowu Satra, o morzi wiſokem, 5o zemí libíj, o Rayſkych rzlekach, o Amafoníj, o Al- baníj; a take o welikich pírech. Gefſtiet gſu gine czeſti do Geruzalema ſkrze Burgunſku kragynu, ſkrze ffrakrich do hiſpanye, a chtiece tady progieti, muſi w naybol níj nebo w Marſilíj nebo proti walenczi na morze wſieſti. A tak prziplowe až do hiſpanſke zemye. a tu prziplowe na to morzie, kdežto herkuleſs ty wieczzne mramorowe ſlupy poſtawil geft na zapad ſlůcze, za nymż dale nenye yzzadne zemye. a tu muſi pluti wedle gedne hory, geffto flowe Atlas. a ta hora geſt dywnye wiſoka a ſſyroka. a geſt mnoho dywnych — 29. gedno] nezli D — dne] przeſs den B — w tey BC — nebo geſt] anebo geft BMN — welmi] przielifs BNT. — 30. welmy] prziehifs BNT. — 31. zze] neb " D — kdezz flnncze] kdezto ſluncze BCDMN — mnoho vyn. D. — 32. po „mieti přid. D: welike — A protož] A protoze BN — zze vyn. BCDMN. — 33. tu] tudiez BCDMN — po „zprawcze“ přid. B: te zemye. — 34. ot nyeho B. — gedu] geda C — do kaldie vyn. D. — 35. puffcz BM, pufft CDN — przed] przes C — przed ſtaru] preſtaru D. — 36. puffcz BM, pufft CDN. — (36.—38.) a zze rufowe .. . .. opatrzyeno vyn. T. — 36. před „rufowe“ přid. C: tu. — 37. před „ty“ přid. BN: a — ty vyn. CD — zemye vyn. BCD — pro nizto DMN. — 38. dobrzie vyn. BCDMN. LXIV. (1.—2.) Sſedefati ... prawi] Czeſtu do Jerufalema B, Kala Ixi11i o ceſtie do Geruzalema C. — 2. po „prawi“ přid. MN: czeſtu do Jerufalema — frankraych BDMN. — 4. flowe (!) M — Satra] Satyry BMN, Satyrowe C, Satyrij D. — 5. libie C — Amafonij] amozony B, Mazonij D. — 6. a take vyn. B — take vyn. C — pſech D — po „pſiech“ přid. N: takto ſie czte. — 7. burgundſku BCM, bur- gudſku (!) D. — 8. ffrankraych BDMN — Jſpanye B — chtie BCN — muſye D — v Narbonij BN, w Narboni CDM. — 9. v marſyle B, v marfilie N. — 10. až vyn. C — Jſpaníke B — prziplyne C. — 11. po „poftawil“ přid. D: A to — za nymž na nymyz(!) B, za nimiz CDN. — 13. a fyroka vyn. BCDMN. — 14. w tey 189a"
81 wiece negye, gedno gednu dne. A w te zemi nebo geſt welmi horko, anebo 30 welmy zyma a mnoho hromobitíe v hrzymanye y burzi. A ta zemye proto geſt tak neplodna, zze lezzi na puolnoczi, kdezz ſlnncze mnoho nemož mietí moczi. A protož geft tak zla zemye, zze gſu take w ny welmy zli lide a plafſi. awfſak gſu Canowi welikemu poddany, A tu Panyli a zprawcze 189a1 drzze gy od nyeho. Pak z Tater gedu do Perſie, do Armeníe, do kaldie, 35 a tady zaſye ſkrze pufítí przed ftaru Babiloníj, kdežto ta wiezze welika ſtogi, a ſkrze tu pufft w Egiptie azz do Geruzalema. a zze rufowe a taterzi- ty zemye magi tiezku rzieczz a hrubu, pro nyeżto magí wiece flow w ſwe Abecedie nezli gyny, yakož tuto mož dobrzie byty opatrzyeno.* * V některých rkpisích ponecháno místo pro abecedu, nenapsána však v žádném, Sfedefati a Czztwrti rozdiel prawi po morzi ſkrze Burgundíj a ffrankrich a hi- ſpaníj; o flupiech Erkuleffowich, o horze Atlas, o potworach, genż flowu Satra, o morzi wiſokem, 5o zemí libíj, o Rayſkych rzlekach, o Amafoníj, o Al- baníj; a take o welikich pírech. Gefſtiet gſu gine czeſti do Geruzalema ſkrze Burgunſku kragynu, ſkrze ffrakrich do hiſpanye, a chtiece tady progieti, muſi w naybol níj nebo w Marſilíj nebo proti walenczi na morze wſieſti. A tak prziplowe až do hiſpanſke zemye. a tu prziplowe na to morzie, kdežto herkuleſs ty wieczzne mramorowe ſlupy poſtawil geft na zapad ſlůcze, za nymż dale nenye yzzadne zemye. a tu muſi pluti wedle gedne hory, geffto flowe Atlas. a ta hora geſt dywnye wiſoka a ſſyroka. a geſt mnoho dywnych — 29. gedno] nezli D — dne] przeſs den B — w tey BC — nebo geſt] anebo geft BMN — welmi] przielifs BNT. — 30. welmy] prziehifs BNT. — 31. zze] neb " D — kdezz flnncze] kdezto ſluncze BCDMN — mnoho vyn. D. — 32. po „mieti přid. D: welike — A protož] A protoze BN — zze vyn. BCDMN. — 33. tu] tudiez BCDMN — po „zprawcze“ přid. B: te zemye. — 34. ot nyeho B. — gedu] geda C — do kaldie vyn. D. — 35. puffcz BM, pufft CDN — przed] przes C — przed ſtaru] preſtaru D. — 36. puffcz BM, pufft CDN. — (36.—38.) a zze rufowe .. . .. opatrzyeno vyn. T. — 36. před „rufowe“ přid. C: tu. — 37. před „ty“ přid. BN: a — ty vyn. CD — zemye vyn. BCD — pro nizto DMN. — 38. dobrzie vyn. BCDMN. LXIV. (1.—2.) Sſedefati ... prawi] Czeſtu do Jerufalema B, Kala Ixi11i o ceſtie do Geruzalema C. — 2. po „prawi“ přid. MN: czeſtu do Jerufalema — frankraych BDMN. — 4. flowe (!) M — Satra] Satyry BMN, Satyrowe C, Satyrij D. — 5. libie C — Amafonij] amozony B, Mazonij D. — 6. a take vyn. B — take vyn. C — pſech D — po „pſiech“ přid. N: takto ſie czte. — 7. burgundſku BCM, bur- gudſku (!) D. — 8. ffrankraych BDMN — Jſpanye B — chtie BCN — muſye D — v Narbonij BN, w Narboni CDM. — 9. v marſyle B, v marfilie N. — 10. až vyn. C — Jſpaníke B — prziplyne C. — 11. po „poftawil“ přid. D: A to — za nymž na nymyz(!) B, za nimiz CDN. — 13. a fyroka vyn. BCDMN. — 14. w tey 189a"
Strana 82
82 189b1 189b2 wieczi w te horze, o nyekakych zwyerzatech, o nyežto myle ſie mnozí, gſu-li lide ožilí nycz; a ſlowut Satírí; neb gſu menſſi nežli lide a magit rohí 15 na hlawie, ale zzywot y twarz cżlowiecżi a nohí huſye, a welmy gye rziedko widatí, ale ſlychatí cžaſto; a dworny zwuk magi. A nemož k te horze blyž przigiti. Od te kragyny tahnu do kartagyny a do libye A ſkrze tu zemy, kdežto lide flowu Tyriantí; magí tu zemí na híſpaníkem morzi, kdežto herkuleſs ſwe ſlupy ſtawiel. A trwat azz do murzenynſke zemie, genž ſlowe 20 maurí. A to morze libiſke gt daleko wyfſe nežli zemye, A zda] ſye vſtawnye, yako by chtielo padnutí; a wrzie a hlucži to morze ot horka; a nefiet male lodie, neb ty lodye vtiekagí w libíj (!) toho morze. A ktož w te zemi libi o poledny na wzchod ſluncze ſye obratí, ten vzrzi ſwoy ſtien wedle ſebe na prawe ruce, yakož my zde widíme ſwoy ſtien tak ſtogiece na lewe ruce. 25 A to geft znamenye, zze bieh fluneczzny gieft napoli mezí nymy a namy. A ta zemíe druhdi ſlowe libia, a druhdi Affríca. A geft mnoho mocznych kralowſtwi w te zemí z wlafſtnymy gmeny. A geſtíť libie na dwe rozdie- lena, toczzifíto welika a wífoka libie, a menfie a nyžíſie libie. A tak mnoho oſaha zemíe, zze geſt trzietíe czzeſt wſſeho ſwieta. Neb wefſken swiet gt 30 na tre rozdielen; Neb gedna cžaſtka ſlowe Europa, druha Afia, Trzietie Affrica; A libia a Affrica geft gedna wiecz. Ty zemie v welike libíj wyczzitatí bylo by welmí dluho; w zadnyeyffíj a w ſtrzednye, kteražto protí hiſpan- ſkemu morzí przilezzi, tu get zepte a renutie, Pangie a lugarbe, Aruchibel moroch, môl teflor, Affrica a mnoho ginych zemí, kterežto ſem k zemy 35 przílezzíe. Pak z libie przitahnu naybliž protí Egiptu, a tady do Geru- zalema, yakoż drzewe gmenowano. kdezz kdyzz wzende na welike morze, geſîto ſlowe Occeanus, tehda tahnu do kterežkoli zemye chtie, geſſto glu nayblizzífie k tyem czztyrzem rzekam, genžto z rage teku. Neb ty rzeky BC — po „horze“ přid. D: A take — nyekakych] niekterakych CD — o nyežto] o nichzto BCDMN — myle fie] myely ſe B. — 15. Satyrowe C, Satyrij D. — 16. ale] a C — a (před „nohi“)] ale BDN — po „nohi“ přid. D: magi — gye rziedko] rziedky gie B. — 17. ale (před „flychati“)] a DM — a (po „cžaſto“) vyn. MN — dworne zwuky B — magi vyn. BCDMN — k tey C — blizko D. — 19. Tyrianti] Czyrianti C, Cyryanti DN — před „magi“ přid. BCDMN: a. — 20. Er- kules D — ftawiel] zftawiel BN, zaftawiel C — trat BMN — flowu D. — 21. mauri] maurý tyrna B — Libieyſke C, libitíke D, Libické T — wyffie C, wyffi D — ſye vyn. D. — 22. padnuti] ſpadnuti BCMN — nefet BCDM. — 23. lodi N — ty] tu N — lodi N — w libij] wln BCDMN — w tey C — lyby B, llibre C, libij D. — 24. na wychod BDN. — 25. my vyn. M — ftogicze B. — (26.—27.) m. a namy. A ta] A nam ta D. — 27. a (po „libia“) vyn. BMN. — 28. w tey C — z wlafſtnymy] z wlafſcznyemy B, f wlaftnimi D. — 29. a („po libie“) vyn. D — menífie a nyžííe libie vyn. D. — 30. zemy BD — wíſeho vyn. C. — 31. Afia] Affra DM. — 32. Tyl Te B — welikey N. — 33. W zadnieyffie BM. — 34. przilezzi] lezi D — zepte] z Erpte (!) B, Zerpte CDMN — a renutie] a renicze B, a Renicie CN, Arenicye D — pangia B — lugarbe] Lurgarbe CDMN — Aru- chibel] a Ruchifel C, a Ruchybel DMN. — 35. maroch BDN — fem] syem B, vyn. C. — 36. proti] do BD — po „proti“ přid. MN: do — do Geruzalema] k yeru- fav B. — 37. po „gmenowano“ přid. BOMN: geft — kdezz] vyn. BMN, A C — wzegde C. — 39. czztyrzem vyn. D — genžto] kterezto BN, geffto CDM — teku]
82 189b1 189b2 wieczi w te horze, o nyekakych zwyerzatech, o nyežto myle ſie mnozí, gſu-li lide ožilí nycz; a ſlowut Satírí; neb gſu menſſi nežli lide a magit rohí 15 na hlawie, ale zzywot y twarz cżlowiecżi a nohí huſye, a welmy gye rziedko widatí, ale ſlychatí cžaſto; a dworny zwuk magi. A nemož k te horze blyž przigiti. Od te kragyny tahnu do kartagyny a do libye A ſkrze tu zemy, kdežto lide flowu Tyriantí; magí tu zemí na híſpaníkem morzi, kdežto herkuleſs ſwe ſlupy ſtawiel. A trwat azz do murzenynſke zemie, genž ſlowe 20 maurí. A to morze libiſke gt daleko wyfſe nežli zemye, A zda] ſye vſtawnye, yako by chtielo padnutí; a wrzie a hlucži to morze ot horka; a nefiet male lodie, neb ty lodye vtiekagí w libíj (!) toho morze. A ktož w te zemi libi o poledny na wzchod ſluncze ſye obratí, ten vzrzi ſwoy ſtien wedle ſebe na prawe ruce, yakož my zde widíme ſwoy ſtien tak ſtogiece na lewe ruce. 25 A to geft znamenye, zze bieh fluneczzny gieft napoli mezí nymy a namy. A ta zemíe druhdi ſlowe libia, a druhdi Affríca. A geft mnoho mocznych kralowſtwi w te zemí z wlafſtnymy gmeny. A geſtíť libie na dwe rozdie- lena, toczzifíto welika a wífoka libie, a menfie a nyžíſie libie. A tak mnoho oſaha zemíe, zze geſt trzietíe czzeſt wſſeho ſwieta. Neb wefſken swiet gt 30 na tre rozdielen; Neb gedna cžaſtka ſlowe Europa, druha Afia, Trzietie Affrica; A libia a Affrica geft gedna wiecz. Ty zemie v welike libíj wyczzitatí bylo by welmí dluho; w zadnyeyffíj a w ſtrzednye, kteražto protí hiſpan- ſkemu morzí przilezzi, tu get zepte a renutie, Pangie a lugarbe, Aruchibel moroch, môl teflor, Affrica a mnoho ginych zemí, kterežto ſem k zemy 35 przílezzíe. Pak z libie przitahnu naybliž protí Egiptu, a tady do Geru- zalema, yakoż drzewe gmenowano. kdezz kdyzz wzende na welike morze, geſîto ſlowe Occeanus, tehda tahnu do kterežkoli zemye chtie, geſſto glu nayblizzífie k tyem czztyrzem rzekam, genžto z rage teku. Neb ty rzeky BC — po „horze“ přid. D: A take — nyekakych] niekterakych CD — o nyežto] o nichzto BCDMN — myle fie] myely ſe B. — 15. Satyrowe C, Satyrij D. — 16. ale] a C — a (před „nohi“)] ale BDN — po „nohi“ přid. D: magi — gye rziedko] rziedky gie B. — 17. ale (před „flychati“)] a DM — a (po „cžaſto“) vyn. MN — dworne zwuky B — magi vyn. BCDMN — k tey C — blizko D. — 19. Tyrianti] Czyrianti C, Cyryanti DN — před „magi“ přid. BCDMN: a. — 20. Er- kules D — ftawiel] zftawiel BN, zaftawiel C — trat BMN — flowu D. — 21. mauri] maurý tyrna B — Libieyſke C, libitíke D, Libické T — wyffie C, wyffi D — ſye vyn. D. — 22. padnuti] ſpadnuti BCMN — nefet BCDM. — 23. lodi N — ty] tu N — lodi N — w libij] wln BCDMN — w tey C — lyby B, llibre C, libij D. — 24. na wychod BDN. — 25. my vyn. M — ftogicze B. — (26.—27.) m. a namy. A ta] A nam ta D. — 27. a (po „libia“) vyn. BMN. — 28. w tey C — z wlafſtnymy] z wlafſcznyemy B, f wlaftnimi D. — 29. a („po libie“) vyn. D — menífie a nyžííe libie vyn. D. — 30. zemy BD — wíſeho vyn. C. — 31. Afia] Affra DM. — 32. Tyl Te B — welikey N. — 33. W zadnieyffie BM. — 34. przilezzi] lezi D — zepte] z Erpte (!) B, Zerpte CDMN — a renutie] a renicze B, a Renicie CN, Arenicye D — pangia B — lugarbe] Lurgarbe CDMN — Aru- chibel] a Ruchifel C, a Ruchybel DMN. — 35. maroch BDN — fem] syem B, vyn. C. — 36. proti] do BD — po „proti“ přid. MN: do — do Geruzalema] k yeru- fav B. — 37. po „gmenowano“ přid. BOMN: geft — kdezz] vyn. BMN, A C — wzegde C. — 39. czztyrzem vyn. D — genžto] kterezto BN, geffto CDM — teku]
Strana 83
83 40 dyele zemye v morze (!), yako z morze mozzie biti ohledano. Nebo Tigris a Eufrates ochyčugi mezopotaníj, Caldíj, Arabij. Ty trzi zemye lezzie mezi tiema dwiema rziekama Nilus a Tigris. Pak to kralowſtwie Natuſſe a Sirſke a madianſke a Perſke lezzie mezi tíema dwiema rzekama Nilus a Tigris. Potom lezzi Siria a Paleîtina A ffenyczíka zemie mezi Eufrates a 45 mezi welikym morzem, genž meterraneum ſlowe, tocžifíto ſtrzed zemíe; to morze plowe k morachu na morze hiſpanſke a plyne azz ſ one ſtrany Conftantinopole trzi tificze a trzidceti lampartíkich myl. A nad welikym morzem, geffto flowe Occeanus, Il lezzi duol obkliczzen horamy a morzem. 190a1 A pak opiet za tyem dolem proti morzi copiorſkem (!) a k te wodie, geſſto 50 flowe Canays, tu lezzy Amafoníka zemye Albaníe. A tu nalezagi tak welike pſi a tak ſilne, zze lwy przemahagi. A tak kdežkoli na welikem morzi geft cżlowiek, odtad muožz pluti k geruzalemu, neb proſtrzed ſwieta (!). Sfedefati a pati rozdiel prawi o dwu krali naywieczzich fwietie A, ktož chce dywne wreczi opatrziti, kady ma z tiechto zemi k nim greti; o ſwatem Anaftafij, o meníli Armeníj, o prziedywnem krahuyczi et cetera. Ktozz ſwiet obgietí chce budto w putnyczzi, nebo w kupeczſke twarzi, neb yako ſſyrok gt ſwiet, wſfady muož naleznutí y miefta ſwata a welike ſwatoſti y take kupeczſtwie. ale ktozz w ritierzſtwi neb w paſtwi chcze dywow hledati, ten prziged do zemie Cefarze Perſkeho a potô w zemi 10 Cana welikeho a v knyeze Johana w zemí; neb ta dwa gſta przewelika 5 plowu B. — 40. dyely B — zemi C — v morze] y morze BCDN — m. yako z morze mozzie: yakoz moze BN, Jakoz morze moz CD, yakoz morze moze M. — 41. po „mezopotanij“ přid. CD: a — Kaldey C — po „Caldij“ přid. BDMN: a, přid. C: y. — 42. rzyekoma BCD — Nilus a Tigris vyn. BN. — 43. Sirfke] Afiríke BON — Medianſke N — a Perſke vyn. D — dwiema vyn. C — rzekoma BCD. — 45. meterraneum] meditraneů B, Mediterraneum C, Metetraneů DM — totiz C — ftrzed zemie] ſtyzedemne (!) B, ftrzednie neb ſtrzed zemie C, proftred zemie D, Strziedzemne N. — 46. k marochu BCMN — plyne] plne (1) B — f ony M. — 47. trzidceti] cztyrzydczeti BNT. — 48. po „duol“ přid. B: Sichten, přid. T: Slychten. — 49. morzi copioríkem] morzem (!) Cypríkem B — a (před „k te“)] az BCDMN — k tey C. — 50. Tanays C — po „zemye“ přid. BCDMNT: a. — 51. kdyz koli C. — 52. proftrzed] vproftrzed BN, wproftrzed M .— 53. po „ſwieta“ přid. BD: gt yerufalem, přid. CMN: geft. LXV. (1.—5.) m. Sfedefati ... . krahuyczi: ktoz by chtiel dywow hledieti a kam ſe ma tahti B. — 1. Sſedeſati.... rozdiel] Kala lxv C. — 2. prawi vyn. C — kralich C, kralech D — před „ſwietie“ přid. CDMN: w. — 3. wieczi] wlaſti CDMN. — 5. m. et cetera: poczyna ſye Capytola M. — 6. v putnyczie B — neb B — w (před „kupeczíke") vyn. B. — 7. twarzi] twarnofti BN — yako] yakoz CN, iakz koli D — ſſiroky C — wſſady] wſſak C, wſſadu (!) N — y vyn. BN. — 8. w paftwi] v panenftwie (!) B. — 9. prigede D, priged T. — 10. před
83 40 dyele zemye v morze (!), yako z morze mozzie biti ohledano. Nebo Tigris a Eufrates ochyčugi mezopotaníj, Caldíj, Arabij. Ty trzi zemye lezzie mezi tiema dwiema rziekama Nilus a Tigris. Pak to kralowſtwie Natuſſe a Sirſke a madianſke a Perſke lezzie mezi tíema dwiema rzekama Nilus a Tigris. Potom lezzi Siria a Paleîtina A ffenyczíka zemie mezi Eufrates a 45 mezi welikym morzem, genž meterraneum ſlowe, tocžifíto ſtrzed zemíe; to morze plowe k morachu na morze hiſpanſke a plyne azz ſ one ſtrany Conftantinopole trzi tificze a trzidceti lampartíkich myl. A nad welikym morzem, geffto flowe Occeanus, Il lezzi duol obkliczzen horamy a morzem. 190a1 A pak opiet za tyem dolem proti morzi copiorſkem (!) a k te wodie, geſſto 50 flowe Canays, tu lezzy Amafoníka zemye Albaníe. A tu nalezagi tak welike pſi a tak ſilne, zze lwy przemahagi. A tak kdežkoli na welikem morzi geft cżlowiek, odtad muožz pluti k geruzalemu, neb proſtrzed ſwieta (!). Sfedefati a pati rozdiel prawi o dwu krali naywieczzich fwietie A, ktož chce dywne wreczi opatrziti, kady ma z tiechto zemi k nim greti; o ſwatem Anaftafij, o meníli Armeníj, o prziedywnem krahuyczi et cetera. Ktozz ſwiet obgietí chce budto w putnyczzi, nebo w kupeczſke twarzi, neb yako ſſyrok gt ſwiet, wſfady muož naleznutí y miefta ſwata a welike ſwatoſti y take kupeczſtwie. ale ktozz w ritierzſtwi neb w paſtwi chcze dywow hledati, ten prziged do zemie Cefarze Perſkeho a potô w zemi 10 Cana welikeho a v knyeze Johana w zemí; neb ta dwa gſta przewelika 5 plowu B. — 40. dyely B — zemi C — v morze] y morze BCDN — m. yako z morze mozzie: yakoz moze BN, Jakoz morze moz CD, yakoz morze moze M. — 41. po „mezopotanij“ přid. CD: a — Kaldey C — po „Caldij“ přid. BDMN: a, přid. C: y. — 42. rzyekoma BCD — Nilus a Tigris vyn. BN. — 43. Sirfke] Afiríke BON — Medianſke N — a Perſke vyn. D — dwiema vyn. C — rzekoma BCD. — 45. meterraneum] meditraneů B, Mediterraneum C, Metetraneů DM — totiz C — ftrzed zemie] ſtyzedemne (!) B, ftrzednie neb ſtrzed zemie C, proftred zemie D, Strziedzemne N. — 46. k marochu BCMN — plyne] plne (1) B — f ony M. — 47. trzidceti] cztyrzydczeti BNT. — 48. po „duol“ přid. B: Sichten, přid. T: Slychten. — 49. morzi copioríkem] morzem (!) Cypríkem B — a (před „k te“)] az BCDMN — k tey C. — 50. Tanays C — po „zemye“ přid. BCDMNT: a. — 51. kdyz koli C. — 52. proftrzed] vproftrzed BN, wproftrzed M .— 53. po „ſwieta“ přid. BD: gt yerufalem, přid. CMN: geft. LXV. (1.—5.) m. Sfedefati ... . krahuyczi: ktoz by chtiel dywow hledieti a kam ſe ma tahti B. — 1. Sſedeſati.... rozdiel] Kala lxv C. — 2. prawi vyn. C — kralich C, kralech D — před „ſwietie“ přid. CDMN: w. — 3. wieczi] wlaſti CDMN. — 5. m. et cetera: poczyna ſye Capytola M. — 6. v putnyczie B — neb B — w (před „kupeczíke") vyn. B. — 7. twarzi] twarnofti BN — yako] yakoz CN, iakz koli D — ſſiroky C — wſſady] wſſak C, wſſadu (!) N — y vyn. BN. — 8. w paftwi] v panenftwie (!) B. — 9. prigede D, priged T. — 10. před
Strana 84
84 190b1 pany a mata wietczi czzeſt ſwieta; a magi daleko wiecze zemi neżli wſſiczkny gyny Czefa lrzí, krali, patriarchi, biſkupi y papezz. A komuž by to bilo k myíli, ten muozz v Benatkach nebo w Janowie kupeczíke barky ptatí, kteražto czele myeny proti morzi chauriſkemu obratiti, a na tu wſada mož pluti do Conftantinopole. a pak muſi ptatí ſobie towariſtwa do tra- 15 pyzoden mieſta. a tu gt port nebo prziſtawadlo, kdežto kupeczſtwie z Perſke (!) a z medie a ze mnohich gynych zemy bohatich prziſtawugi; A flul drzewe ten porth zponit. A w tom mieſtíe Trapifoden lezzi ſwatí Anaſtafius, genž bil Biſkupem w Allexandríj a bil wihnan z toho bíſkup- ftwie a byl gt weliky vczzedlnyk knyezſky. To mieſto bylo geft nyekdy 20 Czefarze Conſtantinopolitanſkeho; ten vſadil w nyê wladarze gednoho, a ten gye ſobie oſobil. A tak to mieſto y ta zemye dnefîny den wiffla geft z moczi Czefarzſke ſwrchupſaneho. A ktoż nynye to mieſto y s zemi drzzi, ten ſye nazywa Czefarzem z Trapizoden. Odtad pak przigdu do male Armeníe, ktozz chcze. a tu naleznu geden dobry a ſtarí koftel nebo twrz; 25 a gſu gegie zdí przikrity zelenym ! drzewím, genž na nych roſtu. A ta twrz ſtogi na ſkale a ſlowet krahugczi hrad; a lezzit mezi mieſti, gichzto gedno ſlowe lachtis a druhe Perſidoch, a gſu toho pana cztneho a dobreho krzieſ- tiana z Torczkye. A w te twrzi należneſs geden kraſny krahugiecz a kraſnu pannu, kteražto toho krahugcze ſtrzezzie. A ktož tomu krahugczi bdy 30 ſedm dny a ſedm noczi bez vſnutie mezi tiem a bez towariftwa, ta panna da gemu, czoż pozzada zbozie neb panſtwie anebo czož ſye fſtieſtie do- tyczze. Nebo ta Panna nenve yako gina puheho przirozenye, ale geſtít yako bohynye, kteružto wlaſky Pany z ffayoriem gmenugi; a tot geft dogifîtieno cžaſto od mnohich dobrich a od czzeſtnych lidi, genzz gfu zkufili 35 190a2 „v knyeze“ přid. D: potom — v] w BCMN, vyn. D — Johana] vyn. B, Janowu C — w (před „zemi) vyn. BCDMN. — 11. czzeft] ſtranu C — magi] mata C — wificzkny vyn. D — 12. před „kral“ přid. BN: y — po „patriarchi“ přid. DMN: y — Biſkupowe CD, byſkupye M. — (12.—13.) m. komuž.... k myſli: komuzto k myfíly greft B. — 13. v] w CD. — (13.—14.) m. kupeczke . .. . chauriſkemu: Kupeckého Sfýffu ptáti, kterýžto mijnij Cželo proti Moři Tawryſkému T. — 14. czele) czelo BDMN — Thaurifſkev CDMN — před „obratiti“ přid. C: ſe — wſeda DN — po „wſada“ přid. C: na morze. — 15. muoze C — towarziftwa C — Trapezundy C. — 17. Perſke] perfie BCDMN — a z medie] nebo z Medye C — zemiech D — bohatich vyn. C — prziſtawugi] prziſtawagi BMN, pochazie D. — 18. Trapezunda C. — 20. vczzedlnyk] vczitel C. — 21. wladarze] Ciefaře D. — 22. dneffny den vyn. CD. — 23. Cziefarze BCDMN — před „zemi“ přid. D: tu. — 24. nazyewa M — z Tro- pyzoden B, z Trapezundy C — Odtad] Z Trapezundy C — pak vyn. BCDMN. — 25. chti N — naleznu] naydu D — a (před „ſtari“) vyn. C — koftel] kafftel CMN. 26. przikrity] przikraty (!) B — na nych] na ni D. — 27. před „ſkale“ přid. BCDMNT: gedne — gichzto] z nichzto C. — 28. lachtis] kachtys B, Lachis C. — 29. z Torkye BN, z Torckoe DM, z Torkfye T — A (před „w te“) vyn. N — w tey C. — 31. bez towariftwa D. — 32. a (před „nebo“) vyn. B — ſye vyn. N. — 33. nenye] nema B — puhleho BN — před „przirozenye“ přid. BN: czlowieczieho. — 34. wlaſky] wlafczi B — z ffayoryen CDMN. — 35. od vyn. N — mnoho DMN — a (před „od“) vyn. B — od vyn. BCD — czzeftnych] vyn. B, počeſtnych D —
84 190b1 pany a mata wietczi czzeſt ſwieta; a magi daleko wiecze zemi neżli wſſiczkny gyny Czefa lrzí, krali, patriarchi, biſkupi y papezz. A komuž by to bilo k myíli, ten muozz v Benatkach nebo w Janowie kupeczíke barky ptatí, kteražto czele myeny proti morzi chauriſkemu obratiti, a na tu wſada mož pluti do Conftantinopole. a pak muſi ptatí ſobie towariſtwa do tra- 15 pyzoden mieſta. a tu gt port nebo prziſtawadlo, kdežto kupeczſtwie z Perſke (!) a z medie a ze mnohich gynych zemy bohatich prziſtawugi; A flul drzewe ten porth zponit. A w tom mieſtíe Trapifoden lezzi ſwatí Anaſtafius, genž bil Biſkupem w Allexandríj a bil wihnan z toho bíſkup- ftwie a byl gt weliky vczzedlnyk knyezſky. To mieſto bylo geft nyekdy 20 Czefarze Conſtantinopolitanſkeho; ten vſadil w nyê wladarze gednoho, a ten gye ſobie oſobil. A tak to mieſto y ta zemye dnefîny den wiffla geft z moczi Czefarzſke ſwrchupſaneho. A ktoż nynye to mieſto y s zemi drzzi, ten ſye nazywa Czefarzem z Trapizoden. Odtad pak przigdu do male Armeníe, ktozz chcze. a tu naleznu geden dobry a ſtarí koftel nebo twrz; 25 a gſu gegie zdí przikrity zelenym ! drzewím, genž na nych roſtu. A ta twrz ſtogi na ſkale a ſlowet krahugczi hrad; a lezzit mezi mieſti, gichzto gedno ſlowe lachtis a druhe Perſidoch, a gſu toho pana cztneho a dobreho krzieſ- tiana z Torczkye. A w te twrzi należneſs geden kraſny krahugiecz a kraſnu pannu, kteražto toho krahugcze ſtrzezzie. A ktož tomu krahugczi bdy 30 ſedm dny a ſedm noczi bez vſnutie mezi tiem a bez towariftwa, ta panna da gemu, czoż pozzada zbozie neb panſtwie anebo czož ſye fſtieſtie do- tyczze. Nebo ta Panna nenve yako gina puheho przirozenye, ale geſtít yako bohynye, kteružto wlaſky Pany z ffayoriem gmenugi; a tot geft dogifîtieno cžaſto od mnohich dobrich a od czzeſtnych lidi, genzz gfu zkufili 35 190a2 „v knyeze“ přid. D: potom — v] w BCMN, vyn. D — Johana] vyn. B, Janowu C — w (před „zemi) vyn. BCDMN. — 11. czzeft] ſtranu C — magi] mata C — wificzkny vyn. D — 12. před „kral“ přid. BN: y — po „patriarchi“ přid. DMN: y — Biſkupowe CD, byſkupye M. — (12.—13.) m. komuž.... k myſli: komuzto k myfíly greft B. — 13. v] w CD. — (13.—14.) m. kupeczke . .. . chauriſkemu: Kupeckého Sfýffu ptáti, kterýžto mijnij Cželo proti Moři Tawryſkému T. — 14. czele) czelo BDMN — Thaurifſkev CDMN — před „obratiti“ přid. C: ſe — wſeda DN — po „wſada“ přid. C: na morze. — 15. muoze C — towarziftwa C — Trapezundy C. — 17. Perſke] perfie BCDMN — a z medie] nebo z Medye C — zemiech D — bohatich vyn. C — prziſtawugi] prziſtawagi BMN, pochazie D. — 18. Trapezunda C. — 20. vczzedlnyk] vczitel C. — 21. wladarze] Ciefaře D. — 22. dneffny den vyn. CD. — 23. Cziefarze BCDMN — před „zemi“ přid. D: tu. — 24. nazyewa M — z Tro- pyzoden B, z Trapezundy C — Odtad] Z Trapezundy C — pak vyn. BCDMN. — 25. chti N — naleznu] naydu D — a (před „ſtari“) vyn. C — koftel] kafftel CMN. 26. przikrity] przikraty (!) B — na nych] na ni D. — 27. před „ſkale“ přid. BCDMNT: gedne — gichzto] z nichzto C. — 28. lachtis] kachtys B, Lachis C. — 29. z Torkye BN, z Torckoe DM, z Torkfye T — A (před „w te“) vyn. N — w tey C. — 31. bez towariftwa D. — 32. a (před „nebo“) vyn. B — ſye vyn. N. — 33. nenye] nema B — puhleho BN — před „przirozenye“ přid. BN: czlowieczieho. — 34. wlaſky] wlafczi B — z ffayoryen CDMN. — 35. od vyn. N — mnoho DMN — a (před „od“) vyn. B — od vyn. BCD — czzeftnych] vyn. B, počeſtnych D —
Strana 85
85 toho. A geden fam kral z Armenye bdiel tomu krahugczi. a kdyzz mynu tiech ſedm dny a noczí, tehda przigede k nyemu ta Panna y weće gemú, aby pomyílil, czo by czzaſneho bilo, aby pozzadal, zze mu ſie to ſtane. Tehda on pozzadal gegieho tiela k ſwe wuoli a rzka: I! Ja gſem welikym 40 panem a mam zbozzie dofti; Protozz nycžehož nezzadâ, nezli tweho tíela po me wuoly. Tehdá wece Panna: Zzaday zemſkich wieczi, nebt ya negſem zemſka, ale bozſka, a bozſke wieczi nedoſtawagi ſye wedle pozzadanye takoweho. Tehda on wece, Zze nechcze nycz gyneho. A ona odpowiedye: Ponyawadž ya tebe z tweho ſmyſla blaznyweho wyweſti nemohu, tehdat 45 ya tobie pozzadam, aby ty y wſſichny twogí buduczi azz do dewateho pokolenye vſtawnye v walkach a w ſſkodach bidlily a ſwym neprzatelom porobeny byli, a abífíte nykdy taleho pokoge nemyeli. A od te chwile ti krali Armenfíti wždy ſú hynuli a zemi ztratili a fu zzoldanowi podrobeny a muſye pohanom ſluzziti. Potom gednoho chudeho muzze ſin bdiel tomu 50 krahugczi a profil, aby fîtiaſtny w kupeczſtwi kupecz bil. W tom vſly- ffala geho, y bil geſt przebohaty kupecz, kterižto w tô ožaſſu biefſe. Ten geſt mudrze pozzadal panny, ale ne onen kral, kteryzz geſt take bdiel. Take bdiel tomu krahuyczi geden knyez Templarzſkeho anebo chramoweho zakona a zzadal, aby pitel penyez wzzdi myel pln a w tom bil vſlyffan. 55 ale ta panna wece gemu, že by to bila toho zakona zatratna ſſkoda, neb ſye v plny pytel rozpufftyugye wficzku gynu pecžlywoft k bohu y k ſtatku opufítie. A ynhed ten zakon poczze hynutí a meníití ſve na gich dedy- nach. z toho nebo odtad wezmi kazzdy prziklad, kterak by k tomu kra- hugczi bdiel; neb víneff-li, tehdy ynhed vmrzes; Pakli przebdiſs, aby wiediel, 60 czo ma proſiti. a ta twrz nenyet na prawe ceftie do Perfie geduce, ale gedut k te twrzi pro ten dyw. 190b2 191a1 zkuffely BMN. — 36. fam vyn. C — minulo DN. — 37. před „noczi“ přid. B: ſedm — przigide CDN. — 38. před „pomyſll“ přid. B: sobie — czaſtne° B — před „pozzadal“ přid. BN: toho. — 39. po „on“ přid. BN: gedno. — 40. po „mam“ přid. BDMN: fam — doſti] mnoho D — nicz B. — 41. po mey N. — 42. wedle) podle C. — 43. nechcy C. — 44. ponyadz BM, Poniewadz DN — ſmyſla] vmyſlu D. — 46. fſkodach] ſwadach BNT. — 47. podrobeny BD — byli vyn. CMN — abiffte] biffte B — od tey C. — 48. kralowe D — tratili D — podrobeny] poddani C. — 50. ſczaftny BM. — 51. po „geho“ přid. B: a dala gev panna — y] ze B. — 52. mudrzegie BCM, mudřegi DN — před „panny“ přid. B: ode — ale ne onen] nezly onen BCDMN — kteryzz geft take vyn. BCDMN — bdiel (před „Take“) vyn. BC. — 53. Templarzíkeho anebo vyn. D. — 54. pytlik B. — 55. bila] bilo BMN — ſſkoda] ſſkola (!) B. — 56. m. ſye v plny .. .. rozpufftyugye: ſe plnyty bude pytel B, ſe na ten plny pytel wzpuſtie D, v plny pytel zpuſtite N — rozpufftyugye wzpuſtiece C, wzpuſczyecze M — wſſiczknu B — gynu vyn. D. — 57. opufftie opuftyte B, opufti DN. — 58. k vyn. BCMN. — 59. víne ly BCDMN — vmrze BCDMN — przebdy BCDMN. — 60. geduce] gducze BC. 61. k tey C — před „twrzi“ přid. D: giſte — twrz (!) B — ten] takowy D.
85 toho. A geden fam kral z Armenye bdiel tomu krahugczi. a kdyzz mynu tiech ſedm dny a noczí, tehda przigede k nyemu ta Panna y weće gemú, aby pomyílil, czo by czzaſneho bilo, aby pozzadal, zze mu ſie to ſtane. Tehda on pozzadal gegieho tiela k ſwe wuoli a rzka: I! Ja gſem welikym 40 panem a mam zbozzie dofti; Protozz nycžehož nezzadâ, nezli tweho tíela po me wuoly. Tehdá wece Panna: Zzaday zemſkich wieczi, nebt ya negſem zemſka, ale bozſka, a bozſke wieczi nedoſtawagi ſye wedle pozzadanye takoweho. Tehda on wece, Zze nechcze nycz gyneho. A ona odpowiedye: Ponyawadž ya tebe z tweho ſmyſla blaznyweho wyweſti nemohu, tehdat 45 ya tobie pozzadam, aby ty y wſſichny twogí buduczi azz do dewateho pokolenye vſtawnye v walkach a w ſſkodach bidlily a ſwym neprzatelom porobeny byli, a abífíte nykdy taleho pokoge nemyeli. A od te chwile ti krali Armenfíti wždy ſú hynuli a zemi ztratili a fu zzoldanowi podrobeny a muſye pohanom ſluzziti. Potom gednoho chudeho muzze ſin bdiel tomu 50 krahugczi a profil, aby fîtiaſtny w kupeczſtwi kupecz bil. W tom vſly- ffala geho, y bil geſt przebohaty kupecz, kterižto w tô ožaſſu biefſe. Ten geſt mudrze pozzadal panny, ale ne onen kral, kteryzz geſt take bdiel. Take bdiel tomu krahuyczi geden knyez Templarzſkeho anebo chramoweho zakona a zzadal, aby pitel penyez wzzdi myel pln a w tom bil vſlyffan. 55 ale ta panna wece gemu, že by to bila toho zakona zatratna ſſkoda, neb ſye v plny pytel rozpufftyugye wficzku gynu pecžlywoft k bohu y k ſtatku opufítie. A ynhed ten zakon poczze hynutí a meníití ſve na gich dedy- nach. z toho nebo odtad wezmi kazzdy prziklad, kterak by k tomu kra- hugczi bdiel; neb víneff-li, tehdy ynhed vmrzes; Pakli przebdiſs, aby wiediel, 60 czo ma proſiti. a ta twrz nenyet na prawe ceftie do Perfie geduce, ale gedut k te twrzi pro ten dyw. 190b2 191a1 zkuffely BMN. — 36. fam vyn. C — minulo DN. — 37. před „noczi“ přid. B: ſedm — przigide CDN. — 38. před „pomyſll“ přid. B: sobie — czaſtne° B — před „pozzadal“ přid. BN: toho. — 39. po „on“ přid. BN: gedno. — 40. po „mam“ přid. BDMN: fam — doſti] mnoho D — nicz B. — 41. po mey N. — 42. wedle) podle C. — 43. nechcy C. — 44. ponyadz BM, Poniewadz DN — ſmyſla] vmyſlu D. — 46. fſkodach] ſwadach BNT. — 47. podrobeny BD — byli vyn. CMN — abiffte] biffte B — od tey C. — 48. kralowe D — tratili D — podrobeny] poddani C. — 50. ſczaftny BM. — 51. po „geho“ přid. B: a dala gev panna — y] ze B. — 52. mudrzegie BCM, mudřegi DN — před „panny“ přid. B: ode — ale ne onen] nezly onen BCDMN — kteryzz geft take vyn. BCDMN — bdiel (před „Take“) vyn. BC. — 53. Templarzíkeho anebo vyn. D. — 54. pytlik B. — 55. bila] bilo BMN — ſſkoda] ſſkola (!) B. — 56. m. ſye v plny .. .. rozpufftyugye: ſe plnyty bude pytel B, ſe na ten plny pytel wzpuſtie D, v plny pytel zpuſtite N — rozpufftyugye wzpuſtiece C, wzpuſczyecze M — wſſiczknu B — gynu vyn. D. — 57. opufftie opuftyte B, opufti DN. — 58. k vyn. BCMN. — 59. víne ly BCDMN — vmrze BCDMN — przebdy BCDMN. — 60. geduce] gducze BC. 61. k tey C — před „twrzi“ přid. D: giſte — twrz (!) B — ten] takowy D.
Strana 86
86 191a2 Sfedefati a ffefty rozdiel prawi o welike Armenij a o horze a o mnychu, geſito bil na te horze Rachel, na nyž korab ftogi; o mieftie Canriſe kupeczíkem, o horzie Solne, o mieitie Sodo- mye, o mieftie Cafach, w nyemž íie trzie kralí ſhle- 5 dali, o wlafti, w nyz krzieſtrane nemohuwny dluho zzywi byti, o mieftíe welikem Cama; A take prawi o períke Abecedye.I Z Tipzody muož gieti do welike Armeníe k gednomu mieſtu, geſito flowe Aczen. to bilo gt nyekdy welmí moczne myeſto, ale Torkenfítí 10 welmi gſu ſye (!) zkazili. Protozz w te kragynye neroſte vzzadne wino a rziedko owocze, neb take ta zemíe geſt drahnye wiſoka a ſtudena; a geft tu mnoho dobrich ſtudnicz. Od toho mieſta Aczen przigdu k gedne horze, gefîto flowe Sabyſocole, a potô k gyne horze, genž flowe Carachel, A zzide nazywagí gí thano; a to bilo geſt prwe mieſto, kdežto Noe zemí nalezl, 15 kdižto w korabie bieſſe. A ſtogit gefîtie ten korab tu, a mnozi gey dobrze mohu widieti, kdiž yaſne powietrzie geſt. A ta hora geſt dobrze ſedm myl. a prawie druzí, že ſu na ny bywali a ten korab zwlafſtie opatrzili. ale ya tomu newierzim dobrzie. Neb když w te zemy biech, bil bych rad na tu horu ſſel. neb ſem ya w ty doby byl tam, když bylo welmí horko, Awſfak 20 w ta doby bílo welmí mnoho ſnyehu; a tak geſt vſtawnye w letie weliky ſnyeh na ny, a owſſem pak w zymye, zze any zwierzie, any ptak, any ożlowiek muoż zyw na ny byti. Pakli by kto tam wſſel, to by bilo a ſtalo 191b1 LXVI. 1. Sſedefati ... rozdiel] Kala lxvi C. — 2. prawi vyn. C. — (1.—2.) Sfedefati .... prawi vyn. B. — (2.—3.) a o mnychu .... na te horze vyn. B. — 3. te vyn. C — huorze C — Rachel] vyn. C, Aralech BDMN — na nyž] na kterezto D, na nychz M — po „korab“ přid. BCDMN: Noe — po „ftogr“ přid. B: o mnychu, gto byl na te horzie. — 4. Canrife] Thauriffe BN, Thauris C, Tawryfie D, thauryfye M — o mieftie Sodomye vyn. C. — 5. Caffach B — w nyemž... ſhledali vyn. B — kralowe D — ſhledali] hledali (!) D. — 6. w ny vyn. BDMN — dluho vyn. B. — 7. m. zzywi byti: trwati C. — (7.—8.) o mieftie ... abecedye vyn. B. — 7. Cama) Karna C, Carna DMN. — 9. Tipzody] Trypozdy B, Trapefundy C, Trypfody DMN. — 10. Aczen] Aczien BCDMN — torkyenſkczi B, Torkwenfti D, Torkyenffti NT. — 11. před „welmi“ přid. B: gie — ſye] vyn. B, gie CDMN — zkazil] zkarali (!) N — w tey BC. — 13. Acien CN, Cyen DM. — 14. Sabyzatole B, Sobifokalo C, Sabitofole DM, Sabifatole N, Sabifakole T — karalech B, Caralech DN. — 15. nazyewagy M — gi vyn. DM — to] tu B. — 16. před „ten“ přid. B: geden — korab] korak (!) B — tu vyn. C — mnozi] muoz BCDMN — před „dobrze“ přid. “ B: geficze, přid. N: gefftie. — 17. mohu vyn. BCDMN — fedmy BN — po „myl“ přid. BN: zwyffý. — 18. zwlafftie] wlaftnye BCDMN. — 19. newierzim dobrzie] nedobrze wierziem B, nemohl fem wieriti D — po „když“ přid. D: ia — w tey C. — 20. w ty] w ta BCDMN — doby] by(!) C. — 21. po „bilo“ přid. B: na nie — po „ſnychu“ přid. D: na te hoře — po „vſtawnye“ přid. D: na te hoře — w (před „letie“) vyn. BCMN — před „letie“ přid. D: zymie y w — letie vyn. C. — (22.—23.) m. na ny a owſſem ..... na ny byti: ze clowiek na nie nemoz ziw byti D. — 22. w (před „zymye“) vyn. BMN. — (23.—24.) m. bilo a ftalo by ſye to:
86 191a2 Sfedefati a ffefty rozdiel prawi o welike Armenij a o horze a o mnychu, geſito bil na te horze Rachel, na nyž korab ftogi; o mieftie Canriſe kupeczíkem, o horzie Solne, o mieitie Sodo- mye, o mieftie Cafach, w nyemž íie trzie kralí ſhle- 5 dali, o wlafti, w nyz krzieſtrane nemohuwny dluho zzywi byti, o mieftíe welikem Cama; A take prawi o períke Abecedye.I Z Tipzody muož gieti do welike Armeníe k gednomu mieſtu, geſito flowe Aczen. to bilo gt nyekdy welmí moczne myeſto, ale Torkenfítí 10 welmi gſu ſye (!) zkazili. Protozz w te kragynye neroſte vzzadne wino a rziedko owocze, neb take ta zemíe geſt drahnye wiſoka a ſtudena; a geft tu mnoho dobrich ſtudnicz. Od toho mieſta Aczen przigdu k gedne horze, gefîto flowe Sabyſocole, a potô k gyne horze, genž flowe Carachel, A zzide nazywagí gí thano; a to bilo geſt prwe mieſto, kdežto Noe zemí nalezl, 15 kdižto w korabie bieſſe. A ſtogit gefîtie ten korab tu, a mnozi gey dobrze mohu widieti, kdiž yaſne powietrzie geſt. A ta hora geſt dobrze ſedm myl. a prawie druzí, že ſu na ny bywali a ten korab zwlafſtie opatrzili. ale ya tomu newierzim dobrzie. Neb když w te zemy biech, bil bych rad na tu horu ſſel. neb ſem ya w ty doby byl tam, když bylo welmí horko, Awſfak 20 w ta doby bílo welmí mnoho ſnyehu; a tak geſt vſtawnye w letie weliky ſnyeh na ny, a owſſem pak w zymye, zze any zwierzie, any ptak, any ożlowiek muoż zyw na ny byti. Pakli by kto tam wſſel, to by bilo a ſtalo 191b1 LXVI. 1. Sſedefati ... rozdiel] Kala lxvi C. — 2. prawi vyn. C. — (1.—2.) Sfedefati .... prawi vyn. B. — (2.—3.) a o mnychu .... na te horze vyn. B. — 3. te vyn. C — huorze C — Rachel] vyn. C, Aralech BDMN — na nyž] na kterezto D, na nychz M — po „korab“ přid. BCDMN: Noe — po „ftogr“ přid. B: o mnychu, gto byl na te horzie. — 4. Canrife] Thauriffe BN, Thauris C, Tawryfie D, thauryfye M — o mieftie Sodomye vyn. C. — 5. Caffach B — w nyemž... ſhledali vyn. B — kralowe D — ſhledali] hledali (!) D. — 6. w ny vyn. BDMN — dluho vyn. B. — 7. m. zzywi byti: trwati C. — (7.—8.) o mieftie ... abecedye vyn. B. — 7. Cama) Karna C, Carna DMN. — 9. Tipzody] Trypozdy B, Trapefundy C, Trypfody DMN. — 10. Aczen] Aczien BCDMN — torkyenſkczi B, Torkwenfti D, Torkyenffti NT. — 11. před „welmi“ přid. B: gie — ſye] vyn. B, gie CDMN — zkazil] zkarali (!) N — w tey BC. — 13. Acien CN, Cyen DM. — 14. Sabyzatole B, Sobifokalo C, Sabitofole DM, Sabifatole N, Sabifakole T — karalech B, Caralech DN. — 15. nazyewagy M — gi vyn. DM — to] tu B. — 16. před „ten“ přid. B: geden — korab] korak (!) B — tu vyn. C — mnozi] muoz BCDMN — před „dobrze“ přid. “ B: geficze, přid. N: gefftie. — 17. mohu vyn. BCDMN — fedmy BN — po „myl“ přid. BN: zwyffý. — 18. zwlafftie] wlaftnye BCDMN. — 19. newierzim dobrzie] nedobrze wierziem B, nemohl fem wieriti D — po „když“ přid. D: ia — w tey C. — 20. w ty] w ta BCDMN — doby] by(!) C. — 21. po „bilo“ přid. B: na nie — po „ſnychu“ přid. D: na te hoře — po „vſtawnye“ přid. D: na te hoře — w (před „letie“) vyn. BCMN — před „letie“ přid. D: zymie y w — letie vyn. C. — (22.—23.) m. na ny a owſſem ..... na ny byti: ze clowiek na nie nemoz ziw byti D. — 22. w (před „zymye“) vyn. BMN. — (23.—24.) m. bilo a ftalo by ſye to:
Strana 87
87 by ſye to bozzim dywem. yako ſie ſtalo gednomu mnychu z gednoho kla- 25 fftera, genž lezzi w dole pod tu horu. ten žadal na tu horu gití. A kdiž bil gyž trzietí diel wzhoru wſſel, tehda vſtaw y ſiede y vſnu, a když pro- czití, naleze ſie w udole, y bal ſie, ze by bil boha rozhnyewal. y proſi, mohlo-li by to bití z geho miloſtí, aby gemu dopuftil i nabozzenstwy tam wnyti. Tehda ſie zgewi gemu angel y kaza gemu na horu giti a pomohl gemu, 30 zze mohl ten korab ohledati. a chtie odtad giti, y vlomi dyel gednoho we- likeho prkna na ſwiedeczſtwie, zze gye tam byl, a ten przineſl do klafftera. A ten geft dyel prkna gefîtie w tom klafîterze, a ya ſem gey widiel. A když bil Noe wifſel z korabu s ſwu czzeledi, vdielal geft gedno míeſto na bocze te horí, genz flowe landama; a na druhem bocze nedaleko tu geſt druhe 35 mieſto, gêz ſlowe hanen, a w tom ge bilo nyekdy mnoho koftelow krzief- tianſkich. A od I] te hory przigdu k gednomu mieſtu, geffto flowe thaurife 191b2 a nyekdi ſlulo ffotoys. a geftit naylepíie mieſto od kupeczftwie we wiſem ſwietie; a geſtít Czefarze Perſkeho; a prawie, že ma od toho mieſta wiecze penyez, nežli gyny ktery kral w krzieftyanftwi od ſwe zemye. A tu geft 40 gedna hora ſolna, kdezzto každi berze fuol, czozz gye chcze, a zzadnemu gye nebranye; Neb ta hora nenye gynak nežli wſſeczka twrda ſuol neb kruffecž, A kdy gy wylomye a ztluku, tehda ſye zdrobi na kuſi. Pak odtad dewieti dny puti wzdali lezzi gedno mieſto, genž ſlowe Sodoma. a to geft czele dobre míeíto. a zemíe okolo geft chladna a mat mnoho ſtudnycz 45 a tak mocznîch, zze z nych wychazegicze pramenowe lodye noſfie. A w tom mieſtie bidli obecznve kral Perſky s ſwu cželedi. Pak od toho mieſta gducz do Indie ſkrze mnoho kraſnych zemí, przigedu k gednomu mieſtu gmenem Caſach, kdezz ti ſwieti trzie krali byli ſu ſye ſhledali, když glu do Bethleema z dari gieti chtieli. Odtad przigedu do I] mieſta, gefſto ſlowe geth; a to mieſto 192a1 50 menye nežli gednoho dne putí od morzie pieſſcziteho; a geſtit nailepîſie ſe ſtalo B. — 24. by vyn. DMN — to vyn. DMN — boziem B. — 25. genž] kteryz D — lezzi vyn. D — w dole] dale B, dole CDMN — pod tu horu] na te horze BMN, na tey horze C. — 26. m. wzhoru] na tu horu D — vſtaw] wſtaw B, vyn. D — y (před „ſiede“) vyn. C — vſne B, vſnul DN. — 27. nalezne ſe B — w udole] dale B, dole CDMN — profyl BC, profie N. — 28. před „miloſti“ přid. B: ſwate — wgiti CD. — 29. kazal N — giti] wgyty M. — 30. před „zze“ přid. B: nahoru gyti B — korab] korak (!) B. — 31. gye] geſt DMN — ten (před „przineſl“)] to D. — 32. prkna gefftie] geſcze toho prkna M — po „prkna“ přid. N: na ſwie- deczſtwi, že geft tam byl; a ten przyneſl do klafitera, a ten geft diel prkna (!)— A (před „když“)] vyn. BMN, Nebo D. — 33. s před „ſwu“ vyn. B. — 34. tey C — laudania DT. — 35. hanyen BCDMN. — 36. tey C — przidu BM. — 37. ffocoys BN, fficerbis D. — 40. yžadnev N. — 41. wífeczka] vyn. D, wſſyczka M. — 42. ſye] g1 D — zdrobie D — m. na kuſi: yakoz zadaſs BCMN, yakz kto žada D. — 43. Sodome CMN. — 44. před „dobre“ přid. B: a. — 45. a (před „tak“) vyn. B — wychazegi C — po „pramenowe“ přid. C: geffto — lodi N. — 46. kral] Cziefařz B — s (před „ſwu“) vyn. B — gducz] geduc CMN, geduce D. — 48. kdezz] w kteremzto C — ſwieti] vyn. D, ſwati CMN — trzi BM. — 49. gieti chtieli] geli D — m. Odtad] A odtad geda D — geffto flowe vyn. B — gech DMN po „mieſto“ přid. BCMN: lezy. — 50. pieſkowateho D. — 51. myeftmy M —
87 by ſye to bozzim dywem. yako ſie ſtalo gednomu mnychu z gednoho kla- 25 fftera, genž lezzi w dole pod tu horu. ten žadal na tu horu gití. A kdiž bil gyž trzietí diel wzhoru wſſel, tehda vſtaw y ſiede y vſnu, a když pro- czití, naleze ſie w udole, y bal ſie, ze by bil boha rozhnyewal. y proſi, mohlo-li by to bití z geho miloſtí, aby gemu dopuftil i nabozzenstwy tam wnyti. Tehda ſie zgewi gemu angel y kaza gemu na horu giti a pomohl gemu, 30 zze mohl ten korab ohledati. a chtie odtad giti, y vlomi dyel gednoho we- likeho prkna na ſwiedeczſtwie, zze gye tam byl, a ten przineſl do klafftera. A ten geft dyel prkna gefîtie w tom klafîterze, a ya ſem gey widiel. A když bil Noe wifſel z korabu s ſwu czzeledi, vdielal geft gedno míeſto na bocze te horí, genz flowe landama; a na druhem bocze nedaleko tu geſt druhe 35 mieſto, gêz ſlowe hanen, a w tom ge bilo nyekdy mnoho koftelow krzief- tianſkich. A od I] te hory przigdu k gednomu mieſtu, geffto flowe thaurife 191b2 a nyekdi ſlulo ffotoys. a geftit naylepíie mieſto od kupeczftwie we wiſem ſwietie; a geſtít Czefarze Perſkeho; a prawie, že ma od toho mieſta wiecze penyez, nežli gyny ktery kral w krzieftyanftwi od ſwe zemye. A tu geft 40 gedna hora ſolna, kdezzto každi berze fuol, czozz gye chcze, a zzadnemu gye nebranye; Neb ta hora nenye gynak nežli wſſeczka twrda ſuol neb kruffecž, A kdy gy wylomye a ztluku, tehda ſye zdrobi na kuſi. Pak odtad dewieti dny puti wzdali lezzi gedno mieſto, genž ſlowe Sodoma. a to geft czele dobre míeíto. a zemíe okolo geft chladna a mat mnoho ſtudnycz 45 a tak mocznîch, zze z nych wychazegicze pramenowe lodye noſfie. A w tom mieſtie bidli obecznve kral Perſky s ſwu cželedi. Pak od toho mieſta gducz do Indie ſkrze mnoho kraſnych zemí, przigedu k gednomu mieſtu gmenem Caſach, kdezz ti ſwieti trzie krali byli ſu ſye ſhledali, když glu do Bethleema z dari gieti chtieli. Odtad przigedu do I] mieſta, gefſto ſlowe geth; a to mieſto 192a1 50 menye nežli gednoho dne putí od morzie pieſſcziteho; a geſtit nailepîſie ſe ſtalo B. — 24. by vyn. DMN — to vyn. DMN — boziem B. — 25. genž] kteryz D — lezzi vyn. D — w dole] dale B, dole CDMN — pod tu horu] na te horze BMN, na tey horze C. — 26. m. wzhoru] na tu horu D — vſtaw] wſtaw B, vyn. D — y (před „ſiede“) vyn. C — vſne B, vſnul DN. — 27. nalezne ſe B — w udole] dale B, dole CDMN — profyl BC, profie N. — 28. před „miloſti“ přid. B: ſwate — wgiti CD. — 29. kazal N — giti] wgyty M. — 30. před „zze“ přid. B: nahoru gyti B — korab] korak (!) B. — 31. gye] geſt DMN — ten (před „przineſl“)] to D. — 32. prkna gefftie] geſcze toho prkna M — po „prkna“ přid. N: na ſwie- deczſtwi, že geft tam byl; a ten przyneſl do klafitera, a ten geft diel prkna (!)— A (před „když“)] vyn. BMN, Nebo D. — 33. s před „ſwu“ vyn. B. — 34. tey C — laudania DT. — 35. hanyen BCDMN. — 36. tey C — przidu BM. — 37. ffocoys BN, fficerbis D. — 40. yžadnev N. — 41. wífeczka] vyn. D, wſſyczka M. — 42. ſye] g1 D — zdrobie D — m. na kuſi: yakoz zadaſs BCMN, yakz kto žada D. — 43. Sodome CMN. — 44. před „dobre“ přid. B: a. — 45. a (před „tak“) vyn. B — wychazegi C — po „pramenowe“ přid. C: geffto — lodi N. — 46. kral] Cziefařz B — s (před „ſwu“) vyn. B — gducz] geduc CMN, geduce D. — 48. kdezz] w kteremzto C — ſwieti] vyn. D, ſwati CMN — trzi BM. — 49. gieti chtieli] geli D — m. Odtad] A odtad geda D — geffto flowe vyn. B — gech DMN po „mieſto“ přid. BCMN: lezy. — 50. pieſkowateho D. — 51. myeftmy M —
Strana 88
88 mezí mieſty, kteraž ma Czefarz Perſky. A prawiet pohane, zze w te kragy- nye nemohu krzieſtiane dluho zzywi bití od przirozenye; ale newiedie, procž ſie to diegye. Od geth gedu ſkrze mnohe zemye y kragyny a przi- gedu do gednoho mieſta, gefſto flowe Tarnaa. To mieſto drzewe bilo geſt tak welike, zze zdi geho oſahli wokol pietmezczietma myl; a gefîtie ty zdí 55 ftogie; ale mieſto w ſobie nenye vplnye zdielane any ofazene lidmy vplnye, ale ted y onde geft gedna vlicze, a ſem y tam ſtare wzdelanye aneb ſta- wenye puſte a oborzene. A od kardana przigedu do te zemye zabowa, a dotycže ſie Czefarzſtwa Perſkeho. a zzet gt zwlafſtnye zemye Perſka A tech vhlawnych zemí gedna na ſwietíe a lyde w ny magi zwlafſtnye 60 obiczege y wieru y rziecž, Ptož ſem gich abecedu tuto napſal. 192a2 Sfedefaty ſedmy rozdyel prawi o zemí Jobowie, o geho zzywotie, o horze, na nyž manna rofte, o Caldeyíke zemi, o gich panſtwi, o rufíie, o Abrahamowi, o Calderíke rzreczzi a take o gich Abecedie; hled ted. Ta zemie, geſſto ſlowe zemye Jobowa, dotíczze ſye Czefarzſtwie Perſkeho s gedne ſtrany, a s druhe ſtrany Calderſkeho kralowſtwie. A geftit kraſna a vtieflena zemye a plodna na wíſem owoczi a obili. A ſlowet ta zemíe gyny gmene Sſwecz. A w te zemi geſtit gedno mieſto, genž flowe 5 kterez BCDMN — perſkey B — w tey C. — 53. m. Od geth: Pak od toho mieſta gich (!) D, Od Gech N — mnoho B — kragyn B. — 54. gednoho] gedno (!) D — geffto slowe vyn. B — Carnaa BCDMN. — 55. ofahaly C — po „ofahli“ přid. BN: fu — pietmesſczietma B, pietmiedcytma D. — (56.—57.) m. miefto w sobie... ale ted: mieſto na nie zaſe vplnie wzdielano tak yako bylo prwe. Ale zde D. — 56. vplnye] wplnye M — wzdielano B, wzdyelane MN — oſazeno M — wplnye M. — 57. ale] a C — wzdelanye a neb vyn. B — a neb ftawenye vyn. D — a neb] a CMN — ftawenye] vſtawenie BCMN. — 58. oborzene] obdrzene (!) D — A vyn. BCMN — kardana] Carnaa BCD, Carna N, tarna M — prigdu D — tey C — po „zemye“ přid. C: geffto flowe, přid. BDMN: genz flowe — zabowa] Jobowa BCDMN. — 59. ciefarftwie D — m. a zzet] neb B — zwlafftie B. — 60. zwlaffczie B. — 61. napfal] popſal BON, ponechal D — Abeceda napsána jen v rkp. M: 18.0. 0 6 0 s h. . 3 bObWG.A 5.7. 8.e :*3 B1ot 8.O LXVII. 1. Sſedefaty.... rozdyel] Kala lxvii C. — (1.—5.) m. Sfedefaty... hled ted: O zemy Job, o zemy kaldeyſke, o welmy neſlicznich zenach te wlaſti y ginich diwnich wieczech B. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. na nyž] geſſto C. — (4.—5.) a take o gich... hled ted vyn. C. — 5. hled ted vyn. MN. — 7. před „Calderſkeho“ přid. C: dotycze se — Caldayſke° B. — 9. gynyl gynê B —
88 mezí mieſty, kteraž ma Czefarz Perſky. A prawiet pohane, zze w te kragy- nye nemohu krzieſtiane dluho zzywi bití od przirozenye; ale newiedie, procž ſie to diegye. Od geth gedu ſkrze mnohe zemye y kragyny a przi- gedu do gednoho mieſta, gefſto flowe Tarnaa. To mieſto drzewe bilo geſt tak welike, zze zdi geho oſahli wokol pietmezczietma myl; a gefîtie ty zdí 55 ftogie; ale mieſto w ſobie nenye vplnye zdielane any ofazene lidmy vplnye, ale ted y onde geft gedna vlicze, a ſem y tam ſtare wzdelanye aneb ſta- wenye puſte a oborzene. A od kardana przigedu do te zemye zabowa, a dotycže ſie Czefarzſtwa Perſkeho. a zzet gt zwlafſtnye zemye Perſka A tech vhlawnych zemí gedna na ſwietíe a lyde w ny magi zwlafſtnye 60 obiczege y wieru y rziecž, Ptož ſem gich abecedu tuto napſal. 192a2 Sfedefaty ſedmy rozdyel prawi o zemí Jobowie, o geho zzywotie, o horze, na nyž manna rofte, o Caldeyíke zemi, o gich panſtwi, o rufíie, o Abrahamowi, o Calderíke rzreczzi a take o gich Abecedie; hled ted. Ta zemie, geſſto ſlowe zemye Jobowa, dotíczze ſye Czefarzſtwie Perſkeho s gedne ſtrany, a s druhe ſtrany Calderſkeho kralowſtwie. A geftit kraſna a vtieflena zemye a plodna na wíſem owoczi a obili. A ſlowet ta zemíe gyny gmene Sſwecz. A w te zemi geſtit gedno mieſto, genž flowe 5 kterez BCDMN — perſkey B — w tey C. — 53. m. Od geth: Pak od toho mieſta gich (!) D, Od Gech N — mnoho B — kragyn B. — 54. gednoho] gedno (!) D — geffto slowe vyn. B — Carnaa BCDMN. — 55. ofahaly C — po „ofahli“ přid. BN: fu — pietmesſczietma B, pietmiedcytma D. — (56.—57.) m. miefto w sobie... ale ted: mieſto na nie zaſe vplnie wzdielano tak yako bylo prwe. Ale zde D. — 56. vplnye] wplnye M — wzdielano B, wzdyelane MN — oſazeno M — wplnye M. — 57. ale] a C — wzdelanye a neb vyn. B — a neb ftawenye vyn. D — a neb] a CMN — ftawenye] vſtawenie BCMN. — 58. oborzene] obdrzene (!) D — A vyn. BCMN — kardana] Carnaa BCD, Carna N, tarna M — prigdu D — tey C — po „zemye“ přid. C: geffto flowe, přid. BDMN: genz flowe — zabowa] Jobowa BCDMN. — 59. ciefarftwie D — m. a zzet] neb B — zwlafftie B. — 60. zwlaffczie B. — 61. napfal] popſal BON, ponechal D — Abeceda napsána jen v rkp. M: 18.0. 0 6 0 s h. . 3 bObWG.A 5.7. 8.e :*3 B1ot 8.O LXVII. 1. Sſedefaty.... rozdyel] Kala lxvii C. — (1.—5.) m. Sfedefaty... hled ted: O zemy Job, o zemy kaldeyſke, o welmy neſlicznich zenach te wlaſti y ginich diwnich wieczech B. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. na nyž] geſſto C. — (4.—5.) a take o gich... hled ted vyn. C. — 5. hled ted vyn. MN. — 7. před „Calderſkeho“ přid. C: dotycze se — Caldayſke° B. — 9. gynyl gynê B —
Strana 89
89 10 Theman, a gefftít mieſto vhlawnye w te zemí. A bil geſt Job welmí dobrí pohan, a flul otecz geho Thar z gezera, a bil pan te zemie. A ten gíîty Job bozzim przepufftieny bil ochudl; awffak myel geft w tom weliku trpyed- lywoft, zze geho boh oplet vſliffal, a by potô kralem ydumeyſkym po kralí Eſon. A bil zzyw Sto a ſedmdeſate let po ſwe chudobie. A když bil 15 ochudl, myel geft ofm a fedmdefate let w te zemi Job wſſeho doſti, czož czlowiek potrzebuge. A nad to geſt take tu hora,I na nyžt roſte manna; a ſlowe manna nebeſki pokrm; a roſtet od ſtudene roſi, kteražto ſlazíſie geft nežli ktera ſtred nebo czukr; a ſtydneť malo, zzet twrda bude, a pak gí zbieragi, a lekarzi czzynye z nye mnoho dobreho lekarzſtwie. Wedle 20 te zemíe lezzi Calderſka wlaſt. A ktož pak gede z caldeiſke zemíe, ten gede wedle ftare Babilonye, kdežto wifoka wiezze ftogi; a to geſt czztirz dny putí od Caldie. Caldeyſka zemíe geft dobra a welika. w ny chodye welmi w drahem ruſſe poftawczowem a zlatohlawowem, perlamy a drahy ka- menim ozdobeny, ale zzeny gſu welmí neſliczzne a neruſſne a magy chude 25 ſuknye na ſobie, až do kolenu dluhe a ſſyroke a neprzikragene po zzywotu, a chodye wzdiczki boſy. A w tiech ſuknyech gſu dluzi a ſſyroczi kuſowe azz do zemye yako rukawi boſakowe, a wiſie gím dluhe a czzerne wlaſy przes pleczi dolow a neczzeſany, yako by bili dywoke zzeny; a gyne ne- czziftoty dofti, gyeż prawití nechczi. W tom nyekdí kralowſtwi bidlil 30 geft Abrahamow otecz]] w gednom mieſtie, genzz ſlowe vr. A tu bil Abraha 192b2 nalezen a narozen. A potô odtad s zzenu a s dietmy a s ſweho bratra ſynem 192b" Swecz B, Suec CD. — w tey BC — zemi vyn. D. — 10. hlawne B, hlawnie C, vhlawne DN — w tey C — m. w te zemi] w tom kralowſtwi D. — 11. z gezera] z rezera B, od Gezera T. — 12. dopuſtienim D — m. awffak myel geſt] A miel geft wfak D — po „w tom“ přid. B: tak — weliku] wokol(!) D — trpedliwoft B, trpie- lwoft CDMN. — 13. a by] ze byl B, a byl CDN — ydmuenſkym B. — 14. Efon] Eſoy B, Efau C. — (14.—15.) po ſwe chudobie..... ſedmdefate let vyn. B. — 15. letho (!) C — w tey C — po „zemi“ přid. D: miel geſti — po „Job“ přid. B: gt, přid. N: geft gmiel — m. Job: geft C — czoż] czehoz B, cożkoliwiek D. — 16. po „hora“ přid. B: Thawe. — 17. fladffie BCM, flazfi D, fladczi N. — 18. po „nežli“ přid. CDMN: kde. — 18.—19. a pak gi zbieragi vyn. D. — 20. tey C — z calderſke zemie] z Caldie BON — zemie vyn. M. — 21. to] ta BD, tat C — cztrz B. — 22. po „dobra“ přid. MN: zemye — po „welika“ přid. BCDMN: a muzie. — 23. a zlatohlawowem vyn. N. — 23.—24. drahymi kamenimi N. — 24. ozdobenem CMN, ozdobne D — po „zzeny“ přid. D: gich. — 24.—25. chude fuknye] chudy odiew D. — 25. fukny M — dluhy D — ffiroky D — neprzikro- gene C, nepřikrageny D. — 26. w ttech fuknyech] v tiech fukny BCM, w trech fukni D, v trech N — fuknyech vyn. N — před „dluzi“ přid. N: kragi — m. dluzi a fyroczi kufowe] dluhe a fſyroke pachy B — a ſſyroczi vyn. D. — 27. bofakowe] bofakowy BCMN, vyn. D. — (27.—28.) m. a wiſie .... przes pleczi: a kazda powiefly dluhe a črne wlaſy přeſ plece D. — 27. po „gim“ přid. B: doluw — czrne N. — 28. plecze BC — dolu B — nezczeſſane B, neczefane CD nevczefany N. — 29. dofti vyn. BCDN — gyež] gichzto BCDMN — po „nechczi" přid. D: neb gefti neflufna wiec. — 30. Abraham C — po „vr“ přid. B: A tu byl Aram bratr geho vpalen, ze ſe nechtiel ohny branyeti. — 31. nalezen a vyn. BN — s (před „zzenu“) vyn. B — před „zzenu“ přid. B: syel. — 32. wyffel vyn
89 10 Theman, a gefftít mieſto vhlawnye w te zemí. A bil geſt Job welmí dobrí pohan, a flul otecz geho Thar z gezera, a bil pan te zemie. A ten gíîty Job bozzim przepufftieny bil ochudl; awffak myel geft w tom weliku trpyed- lywoft, zze geho boh oplet vſliffal, a by potô kralem ydumeyſkym po kralí Eſon. A bil zzyw Sto a ſedmdeſate let po ſwe chudobie. A když bil 15 ochudl, myel geft ofm a fedmdefate let w te zemi Job wſſeho doſti, czož czlowiek potrzebuge. A nad to geſt take tu hora,I na nyžt roſte manna; a ſlowe manna nebeſki pokrm; a roſtet od ſtudene roſi, kteražto ſlazíſie geft nežli ktera ſtred nebo czukr; a ſtydneť malo, zzet twrda bude, a pak gí zbieragi, a lekarzi czzynye z nye mnoho dobreho lekarzſtwie. Wedle 20 te zemíe lezzi Calderſka wlaſt. A ktož pak gede z caldeiſke zemíe, ten gede wedle ftare Babilonye, kdežto wifoka wiezze ftogi; a to geſt czztirz dny putí od Caldie. Caldeyſka zemíe geft dobra a welika. w ny chodye welmi w drahem ruſſe poftawczowem a zlatohlawowem, perlamy a drahy ka- menim ozdobeny, ale zzeny gſu welmí neſliczzne a neruſſne a magy chude 25 ſuknye na ſobie, až do kolenu dluhe a ſſyroke a neprzikragene po zzywotu, a chodye wzdiczki boſy. A w tiech ſuknyech gſu dluzi a ſſyroczi kuſowe azz do zemye yako rukawi boſakowe, a wiſie gím dluhe a czzerne wlaſy przes pleczi dolow a neczzeſany, yako by bili dywoke zzeny; a gyne ne- czziftoty dofti, gyeż prawití nechczi. W tom nyekdí kralowſtwi bidlil 30 geft Abrahamow otecz]] w gednom mieſtie, genzz ſlowe vr. A tu bil Abraha 192b2 nalezen a narozen. A potô odtad s zzenu a s dietmy a s ſweho bratra ſynem 192b" Swecz B, Suec CD. — w tey BC — zemi vyn. D. — 10. hlawne B, hlawnie C, vhlawne DN — w tey C — m. w te zemi] w tom kralowſtwi D. — 11. z gezera] z rezera B, od Gezera T. — 12. dopuſtienim D — m. awffak myel geſt] A miel geft wfak D — po „w tom“ přid. B: tak — weliku] wokol(!) D — trpedliwoft B, trpie- lwoft CDMN. — 13. a by] ze byl B, a byl CDN — ydmuenſkym B. — 14. Efon] Eſoy B, Efau C. — (14.—15.) po ſwe chudobie..... ſedmdefate let vyn. B. — 15. letho (!) C — w tey C — po „zemi“ přid. D: miel geſti — po „Job“ přid. B: gt, přid. N: geft gmiel — m. Job: geft C — czoż] czehoz B, cożkoliwiek D. — 16. po „hora“ přid. B: Thawe. — 17. fladffie BCM, flazfi D, fladczi N. — 18. po „nežli“ přid. CDMN: kde. — 18.—19. a pak gi zbieragi vyn. D. — 20. tey C — z calderſke zemie] z Caldie BON — zemie vyn. M. — 21. to] ta BD, tat C — cztrz B. — 22. po „dobra“ přid. MN: zemye — po „welika“ přid. BCDMN: a muzie. — 23. a zlatohlawowem vyn. N. — 23.—24. drahymi kamenimi N. — 24. ozdobenem CMN, ozdobne D — po „zzeny“ přid. D: gich. — 24.—25. chude fuknye] chudy odiew D. — 25. fukny M — dluhy D — ffiroky D — neprzikro- gene C, nepřikrageny D. — 26. w ttech fuknyech] v tiech fukny BCM, w trech fukni D, v trech N — fuknyech vyn. N — před „dluzi“ přid. N: kragi — m. dluzi a fyroczi kufowe] dluhe a fſyroke pachy B — a ſſyroczi vyn. D. — 27. bofakowe] bofakowy BCMN, vyn. D. — (27.—28.) m. a wiſie .... przes pleczi: a kazda powiefly dluhe a črne wlaſy přeſ plece D. — 27. po „gim“ přid. B: doluw — czrne N. — 28. plecze BC — dolu B — nezczeſſane B, neczefane CD nevczefany N. — 29. dofti vyn. BCDN — gyež] gichzto BCDMN — po „nechczi" přid. D: neb gefti neflufna wiec. — 30. Abraham C — po „vr“ přid. B: A tu byl Aram bratr geho vpalen, ze ſe nechtiel ohny branyeti. — 31. nalezen a vyn. BN — s (před „zzenu“) vyn. B — před „zzenu“ přid. B: syel. — 32. wyffel vyn
Strana 90
90 lotem wyſſel a prziſſel do zemye Calderſke do gednoho mieſta Sichen; A potô dobil geft gyne zemye, yakož gemu buoh miloſt dal. Caldeifftí magi dobru a rozumnu rziecž yako v wlaſſiech, a trwat dale nežli gyna rziecž. A magit gyne piſmo v flowa; Protož gfem ya gich Abecedu tuto 35 poſadil et cetera. baba ftara. Sfedefati a ofmy rozdiel prawio Mazonſke zemy, w nyž ženy ſamy przebywagi, a o gich obyczegich, o zemi gich, o welikem Allexan- drowi, o mieſtu od nyeho vdielanem, o dwogi zemy murzenyníke, o ftudnyczí we dne ſtudene a w noczí 5 horke, o lidech za mlady fledywych a na ftaroft 193a1 czzernych, O lidech welmi Rychlich o gedne noze.!] S One ſtrany zemye Caldeiſke lezzí Amazonye. A to geſt ta zemíe, w nyžto yzzadny muzz nebydli, nezzlí wíſe zzeny, anyzz ony chtie mezí ſebu mużow mieti, anyż chtíe od koho bití zprawowany, anyż kor pod- 10 dany, ale famy chtie panowatí. a ta zemie geftitt yako oftrow ſe wſſech ſtran wuokol morzem a wodamy obkliczzena kromye gedne ſfige, gižto ſem y tam gedu. A tu bidle muzzie z druhe ſtrany wuody, k nymžto ony plawie ſye, kdižto chtie ſ nymy towariſſití; ale yzzadny muž neplawi ſie k ním, neb toho ony nedopuſtye. Tu ſye pak zabywagi i nymy dobrze 15 BN — Calderfke] Cananeyſke BDMN, Kanaanſke C — před „Sichen“ přid. D: genz flowe — Sychem BMN. — 33. Caldeyffczie B. — 34. magi] ma (!) B — ro- zomnu D. — (34.—35.) yako v wlaffiech .. . . . gyna rziecž vyn. CDM. — 34. trat BN. — 35. gyne piſmo] dobra piſma D. — (35.—36.) m. gich Abecedu ... ftara: Abecedy gich tuto pſati ponechal D. — 36. poſadil] popſal BON — etc. baba ſtara vyn. BCDMN — Abeceda vypsána jest jenom v rkp. M: 3 8.0abro. c 1121. &x:s 6 81 63:aa LXVIII. 1. Sſedefati... rozdiel] Kala lxvin C. — 1.—7. m. Sſedefati.... o gedne noze: O zemy amazonſke a o gegich zenach boyownich, o zemi Mu- rzenſke etc. B. — 2. prawi vyn. C — Amazonske CDM. — 3. o zemi Gech CDMN. — 6. z mladu C, za mladu N — na ſtaro C. — 7. welmi vyn. CMN — po „noze" přid. D: ffiroke. — 8. zemye] zemy M — Amozonye B. — 9. yzadna (!) B, ni- zadny C — nebydlil D — chtiegi D — před „mezi“ přid. N: ktereho. — (9.—10.) mezi ſebu ... . anyž chtie vyn. BC. — 10. mužow] ktereho muže D, vyn. MN — anyž chtie] aniz oni chtiegi D. — 11. chtie] vyn. B, chtiegi D — panugy B. — 12. wuokol vyn. D — obklicen D. — 13. z druhe] i gedne D — k nyemto (!) B. — 14. plowie sye B — chtiegi D — towarzyti fie (!) B, towarziffiti CN. — 15. f nymy vyn. BODMN. — 16. zrodie BN. — 17. k vyn. C — zahuby B —
90 lotem wyſſel a prziſſel do zemye Calderſke do gednoho mieſta Sichen; A potô dobil geft gyne zemye, yakož gemu buoh miloſt dal. Caldeifftí magi dobru a rozumnu rziecž yako v wlaſſiech, a trwat dale nežli gyna rziecž. A magit gyne piſmo v flowa; Protož gfem ya gich Abecedu tuto 35 poſadil et cetera. baba ftara. Sfedefati a ofmy rozdiel prawio Mazonſke zemy, w nyž ženy ſamy przebywagi, a o gich obyczegich, o zemi gich, o welikem Allexan- drowi, o mieſtu od nyeho vdielanem, o dwogi zemy murzenyníke, o ftudnyczí we dne ſtudene a w noczí 5 horke, o lidech za mlady fledywych a na ftaroft 193a1 czzernych, O lidech welmi Rychlich o gedne noze.!] S One ſtrany zemye Caldeiſke lezzí Amazonye. A to geſt ta zemíe, w nyžto yzzadny muzz nebydli, nezzlí wíſe zzeny, anyzz ony chtie mezí ſebu mużow mieti, anyż chtíe od koho bití zprawowany, anyż kor pod- 10 dany, ale famy chtie panowatí. a ta zemie geftitt yako oftrow ſe wſſech ſtran wuokol morzem a wodamy obkliczzena kromye gedne ſfige, gižto ſem y tam gedu. A tu bidle muzzie z druhe ſtrany wuody, k nymžto ony plawie ſye, kdižto chtie ſ nymy towariſſití; ale yzzadny muž neplawi ſie k ním, neb toho ony nedopuſtye. Tu ſye pak zabywagi i nymy dobrze 15 BN — Calderfke] Cananeyſke BDMN, Kanaanſke C — před „Sichen“ přid. D: genz flowe — Sychem BMN. — 33. Caldeyffczie B. — 34. magi] ma (!) B — ro- zomnu D. — (34.—35.) yako v wlaffiech .. . . . gyna rziecž vyn. CDM. — 34. trat BN. — 35. gyne piſmo] dobra piſma D. — (35.—36.) m. gich Abecedu ... ftara: Abecedy gich tuto pſati ponechal D. — 36. poſadil] popſal BON — etc. baba ſtara vyn. BCDMN — Abeceda vypsána jest jenom v rkp. M: 3 8.0abro. c 1121. &x:s 6 81 63:aa LXVIII. 1. Sſedefati... rozdiel] Kala lxvin C. — 1.—7. m. Sſedefati.... o gedne noze: O zemy amazonſke a o gegich zenach boyownich, o zemi Mu- rzenſke etc. B. — 2. prawi vyn. C — Amazonske CDM. — 3. o zemi Gech CDMN. — 6. z mladu C, za mladu N — na ſtaro C. — 7. welmi vyn. CMN — po „noze" přid. D: ffiroke. — 8. zemye] zemy M — Amozonye B. — 9. yzadna (!) B, ni- zadny C — nebydlil D — chtiegi D — před „mezi“ přid. N: ktereho. — (9.—10.) mezi ſebu ... . anyž chtie vyn. BC. — 10. mužow] ktereho muže D, vyn. MN — anyž chtie] aniz oni chtiegi D. — 11. chtie] vyn. B, chtiegi D — panugy B. — 12. wuokol vyn. D — obklicen D. — 13. z druhe] i gedne D — k nyemto (!) B. — 14. plowie sye B — chtiegi D — towarzyti fie (!) B, towarziffiti CN. — 15. f nymy vyn. BODMN. — 16. zrodie BN. — 17. k vyn. C — zahuby B —
Strana 91
91 oſm dny nebo menye. A když pak dieti rodye, czozz bude pacholikow, ty pofíli k muzzom anebo zahubie; Paklí budu dyewecżky, ty famy cho- wagy. A geſt-lit vrozena, tehdy gi przipale lewu bradawicžku, aby gi ten prs neroftl, aby gi ſititu neprzekazzel; Pakliť nenye vrozena, tehda gi- 20 przipale prawú bradawicžku, aby gi ten prs neroſtl A potô gi na wy- tahowany luczzífítíe aby neprzekazzel. Niekdy zdawna bidleli gfu zzeny s mużmyli tudyež yako y w gynych zemiech, A bilo geſt tu kralowſtwie. Pak myeli boyg s kralem, gemuž bilo gmie Calophmes z Sechnu. J ztratili glu pobitie Amazôfiti a bili wíiczkny mužie zbiti. A proto rozhnyewala 25 ſye kralewa y wſfeczky zzeny y panny, y zbichu muzzie, kterzizz biechu w zemi oſtali, A ſebrawîſe ſe wſſeczky w gedno woiſko, y tahli do Sichem a zmordowaly wíeczko, czozz gſu nalezli, a dobyli gſu nyekterich zemí a kralowſtwi, kterežto potô od nych w manſtwo przigimatí múfſie. A tak zzeny to kralowſtwie drzze Amazonſke bez muzzow. ale gfut ty zzeny 30 zmuzzile a mudre. a gezdiet cżaſto do gynych kralowſtwy na zzold, genž flowe zemíe geth. a geſtit vtiefſena zemie. a ſkrze tú zemi wedl geſt Alle- xander ſwuoy lid, když gt bil Czefarze Perſkeho przemohl. A tu geft vſtawyl prwe mieſto ſwe gmenem Allexandria; Neb do kterezkoli zemie on gt przigel, w nyežto drzewe nebywal, tu geſt vſtawil mieſto a gy (!) 35 Allexandrzí nazwal; A tak tyech geſt mieſt dobrze dwanaczte vſtawil we wſſech ! zemyech. Wedle Caldeyſke zemye lezzi murzenynſka zemye 193b1 a ta trwa azz do Egipta, yakož ſwrchupſano geſt: A geſtit na dwe roz- dielena; wyſſie geſt na wichod ſluncze, nyzzíſie gt ku polodny, zze, ktozz fie obratí na wzchod od fluncze oczzyma, tehda ta zemye nyzííe bude 40 mu na prawo. a w uobu zemí gſu lide czrny yako vhel, a wnye ſye daleko 193a2 bude D — dyewcziczky B, diewečka D — ty (před „famy“)1 tut D. — 18. geftlit] geftit (!) B. — (18.—20.) lewu bradawicżku.... . przipale vyn. DM. — 19. aby gi fftitu neprzekazzel vyn. C — gi (před „ſſtitu“)] gie B, vyn. N — fſczitu B. — 20. gie B — prs] cecyk D — neroftl] newzroftil B, newzroftl N. — 20.—21. wy- tahowanie B .— 21. lucziffcze B — aby (po „luczzifitie“) vyn. BN — před „Niekdy přid. D: Ale. — 21.—22. m. zzeny s mužmy tudyež: mužie f ženami D. — 22. po „zemiech“ přid. C: okolo — tu] to B. — 23. m. myeli boyg s kralem: nyekdy boy ſ kralem myely B, kral te zemie miel bog ſ kralem D — bilo (po „gemuž“) vyn. M — gme° BD — Colophynes z Sechym B, Kalofmes z Sethim C, Calo- phines z Sechym D, Colefines z Sechim N. — 24. pobitie] bog DT — amazonfíczý B — wſſeczkny B. — 25. kralowa BMN, kralowna CD — před „wſfeczky“ přid. BT: gyne — po „zbichu“ přid. B: wíſeczkny — byli D. — 26. zoftaly BD, zuo- ſtaly MN — wſickni D — Sechim C. — 27. nalezli] nadeffly B — po „nalezli" přid. N: aneb nadefíli — nyeterych M — zemi vyn. BD. — 28. a (před „kralow- ftwi“) vyn. BD — kralowſtwie B — w manſtwo] v manſtwie BN, Manstwie C, w manftwie DM. — 30. kralowftwie B. — 32. po „Allexander“ přid. C: tudy — gt vyn. B. — 33. Allexandrzý B, Allexandrie DMN. — 34. gyl gye BMN, ge CD. — 35. Alexandria C. Allexandri D — po „dobrze“ přid. B: na — dwanafte BM, dwanadote C, dwanadfte D. — 37. ta vyn. B — tra BMN. — 38. na wychod D, nawzchor (!) M — před „nyzzífie“ přid. D: Ale — ku poledny BCDM. — 39. na wychod DN — od vyn. BCDMN — nyzfíie vyn. DM. — 40. po „na prawo“ přid. DM: tociz nizſi — w obu BCDN — czerny BCDMN — wnye fye]
91 oſm dny nebo menye. A když pak dieti rodye, czozz bude pacholikow, ty pofíli k muzzom anebo zahubie; Paklí budu dyewecżky, ty famy cho- wagy. A geſt-lit vrozena, tehdy gi przipale lewu bradawicžku, aby gi ten prs neroftl, aby gi ſititu neprzekazzel; Pakliť nenye vrozena, tehda gi- 20 przipale prawú bradawicžku, aby gi ten prs neroſtl A potô gi na wy- tahowany luczzífítíe aby neprzekazzel. Niekdy zdawna bidleli gfu zzeny s mużmyli tudyež yako y w gynych zemiech, A bilo geſt tu kralowſtwie. Pak myeli boyg s kralem, gemuž bilo gmie Calophmes z Sechnu. J ztratili glu pobitie Amazôfiti a bili wíiczkny mužie zbiti. A proto rozhnyewala 25 ſye kralewa y wſfeczky zzeny y panny, y zbichu muzzie, kterzizz biechu w zemi oſtali, A ſebrawîſe ſe wſſeczky w gedno woiſko, y tahli do Sichem a zmordowaly wíeczko, czozz gſu nalezli, a dobyli gſu nyekterich zemí a kralowſtwi, kterežto potô od nych w manſtwo przigimatí múfſie. A tak zzeny to kralowſtwie drzze Amazonſke bez muzzow. ale gfut ty zzeny 30 zmuzzile a mudre. a gezdiet cżaſto do gynych kralowſtwy na zzold, genž flowe zemíe geth. a geſtit vtiefſena zemie. a ſkrze tú zemi wedl geſt Alle- xander ſwuoy lid, když gt bil Czefarze Perſkeho przemohl. A tu geft vſtawyl prwe mieſto ſwe gmenem Allexandria; Neb do kterezkoli zemie on gt przigel, w nyežto drzewe nebywal, tu geſt vſtawil mieſto a gy (!) 35 Allexandrzí nazwal; A tak tyech geſt mieſt dobrze dwanaczte vſtawil we wſſech ! zemyech. Wedle Caldeyſke zemye lezzi murzenynſka zemye 193b1 a ta trwa azz do Egipta, yakož ſwrchupſano geſt: A geſtit na dwe roz- dielena; wyſſie geſt na wichod ſluncze, nyzzíſie gt ku polodny, zze, ktozz fie obratí na wzchod od fluncze oczzyma, tehda ta zemye nyzííe bude 40 mu na prawo. a w uobu zemí gſu lide czrny yako vhel, a wnye ſye daleko 193a2 bude D — dyewcziczky B, diewečka D — ty (před „famy“)1 tut D. — 18. geftlit] geftit (!) B. — (18.—20.) lewu bradawicżku.... . przipale vyn. DM. — 19. aby gi fftitu neprzekazzel vyn. C — gi (před „ſſtitu“)] gie B, vyn. N — fſczitu B. — 20. gie B — prs] cecyk D — neroftl] newzroftil B, newzroftl N. — 20.—21. wy- tahowanie B .— 21. lucziffcze B — aby (po „luczzifitie“) vyn. BN — před „Niekdy přid. D: Ale. — 21.—22. m. zzeny s mužmy tudyež: mužie f ženami D. — 22. po „zemiech“ přid. C: okolo — tu] to B. — 23. m. myeli boyg s kralem: nyekdy boy ſ kralem myely B, kral te zemie miel bog ſ kralem D — bilo (po „gemuž“) vyn. M — gme° BD — Colophynes z Sechym B, Kalofmes z Sethim C, Calo- phines z Sechym D, Colefines z Sechim N. — 24. pobitie] bog DT — amazonfíczý B — wſſeczkny B. — 25. kralowa BMN, kralowna CD — před „wſfeczky“ přid. BT: gyne — po „zbichu“ přid. B: wíſeczkny — byli D. — 26. zoftaly BD, zuo- ſtaly MN — wſickni D — Sechim C. — 27. nalezli] nadeffly B — po „nalezli" přid. N: aneb nadefíli — nyeterych M — zemi vyn. BD. — 28. a (před „kralow- ftwi“) vyn. BD — kralowſtwie B — w manſtwo] v manſtwie BN, Manstwie C, w manftwie DM. — 30. kralowftwie B. — 32. po „Allexander“ přid. C: tudy — gt vyn. B. — 33. Allexandrzý B, Allexandrie DMN. — 34. gyl gye BMN, ge CD. — 35. Alexandria C. Allexandri D — po „dobrze“ přid. B: na — dwanafte BM, dwanadote C, dwanadfte D. — 37. ta vyn. B — tra BMN. — 38. na wychod D, nawzchor (!) M — před „nyzzífie“ přid. D: Ale — ku poledny BCDM. — 39. na wychod DN — od vyn. BCDMN — nyzfíie vyn. DM. — 40. po „na prawo“ přid. DM: tociz nizſi — w obu BCDN — czerny BCDMN — wnye fye]
Strana 92
92 193b2 czzrnyeyffie wzdagi. A protož ta nyzííe murzenyſka zemíe flowe mauri- tomia od murzenynow. W te giſte kragyne geſt gedna ſtudnycze we dne tak ſtudena, zze vzzadny gye piti nemuož, a w noczi tak horka, zze yzzadny ruky ſwe nemož w ny obdrzzeti. A na tom morzi geft mnoho zemi, kdežto vzzadny nemož pro horko bidlití. A w te zemí glu potoczi 45 wſſiczkny ſlany a kalny, a lde gſu obecznye nemoczny a negſu dluho zzywi; mladi gſu ſſedywy, A kdiž ſie ſtaragi, tehda zczernyegi, a geft mnoho dywow w te zemí; a w te zemi na nyekterich horach gſú lide, gefſto magi po gedne noze, awſſak gſu ruczzeyſſi nezzhi gyne lide; a ta noha gt tak ſſyroka, zze głuczi nazdwyl|zzena, da ſtyen wſſemu zzywotu, kdyzz ten 50 cżlowiek wznak lezzi. Murzenynſka zemye flowe take Tharſis a Saba, z nyežto geden geft bil z uonyech trzi kralow a pan bil te zemye. Sſedefaty a dewati rozdrel prawi o Trogi Jndij, a kde ſie krziſſtal rodi, o modrich lidech a o ohny przeliís horkem, a oftrowie, o ſkale magnetowe, o lwowem oftrowie, o przewelikich myfíech. 5 Z Murzenynſke zemye przigedu do Jndie ſkrze rozliczzne welike zemye a hory. A Jndie zemie geſt na tre rozdielena: Prwa ſlowe welika, a ta ma przeliſs welike horko w ſobie; Druha ſlowe ſtrziedma, a ta nenye welmi horka; Trzietíe ſlowe menffie, a ta geſt welmi ſtudena, zze w ny woda w krzifîtal ſie zítida a w kamen. A to gſu ti krzífſtalowe, kterežto 10 w nizſfi CN, w ny fſie B, w nizłi zemi gſu D, w nyzſye M. — 41. czerneyſfie B, czernieffi C, černieyłi D, czernyeyffy M — wzdagi vyn. BCDMN — murzenýſka vyn. C. — 41.—42. Mauritana C. — 42. Maurzeninow C, murzenynvw M — W tey C — po „ſtudnycze“ přid. BMN: gêz gt, přid. D: kteraž geft. — 44. obdrzzeti] drzeti B. — 45. zemyc B — m. zemi, kdežto . . . . bidliti: zemie, w niz lide nemohu bydliti pro welike horko D — bidlety B — w tey C — potokowe D. — 46. wíſeczkny B — a kalny vyn. D — po „gfu“ přid. B: tu. — 47. před „mladi“ přid. BCDMN: A gich dyeti dokudz ſu — m. mladi: ziwi z mladi D, zywy mlady M — ſe ftaragi BC, sſtaragi D, fie zſtaragi N — zczernagy B, czerniegi C. ſu černi D, zczrnyegy MN — po „zczernyegi" přid. B: a malo gedie a rady ſe zpiegegý, prid. N: a malo gedi a radi ſie zabigegi. — 48. w tey C — zemye B — w tey C. — 49. gedyne BN — ruczeyffie B — gyni BCDM — noha] zemie D. — 50. fuc C — m. da styen: dofti D — před „kdyzz“ přid. D: A. — 52. z niehoz DM — byl gt geden B — z onych B, z oniech D. LXIX. 1. Sfedefaty .... rozdiel] vyn. B, Kala Ixix C. — 2. prawi vyn. C — kde] kterak C. — (2.—5.) m. prawi .... myíſech: O welyky Jndij, o gegich mno- hich oftrowiech, o rozlicznich horach, o diwnem zwierzi te zemie welikem y malem, o lidech a obiczegich B. — (3.—4.) m. o ohny .... magnetowe: o vhorzich (M: vhorzech) dluhych, a procz lide z Jndye negfu ginym znami, O przelifs horkem oftrowie, o ſkali Magnetowem (MN: magnetowym) CDMN. — 6. przigdu C — welike] mnohe D. — 8. w fobie vyn. D — ftrzednie C. — 10. m. w krzifftal... w kamen: w krziefſtal ſye ſſtyda w kamen B, ftyda ſe w krzifîtal kamen C, w kri- talowy kamen ſe styda D — a (před „w kamen“) vyn. MN — to] tu B — krzie-
92 193b2 czzrnyeyffie wzdagi. A protož ta nyzííe murzenyſka zemíe flowe mauri- tomia od murzenynow. W te giſte kragyne geſt gedna ſtudnycze we dne tak ſtudena, zze vzzadny gye piti nemuož, a w noczi tak horka, zze yzzadny ruky ſwe nemož w ny obdrzzeti. A na tom morzi geft mnoho zemi, kdežto vzzadny nemož pro horko bidlití. A w te zemí glu potoczi 45 wſſiczkny ſlany a kalny, a lde gſu obecznye nemoczny a negſu dluho zzywi; mladi gſu ſſedywy, A kdiž ſie ſtaragi, tehda zczernyegi, a geft mnoho dywow w te zemí; a w te zemi na nyekterich horach gſú lide, gefſto magi po gedne noze, awſſak gſu ruczzeyſſi nezzhi gyne lide; a ta noha gt tak ſſyroka, zze głuczi nazdwyl|zzena, da ſtyen wſſemu zzywotu, kdyzz ten 50 cżlowiek wznak lezzi. Murzenynſka zemye flowe take Tharſis a Saba, z nyežto geden geft bil z uonyech trzi kralow a pan bil te zemye. Sſedefaty a dewati rozdrel prawi o Trogi Jndij, a kde ſie krziſſtal rodi, o modrich lidech a o ohny przeliís horkem, a oftrowie, o ſkale magnetowe, o lwowem oftrowie, o przewelikich myfíech. 5 Z Murzenynſke zemye przigedu do Jndie ſkrze rozliczzne welike zemye a hory. A Jndie zemie geſt na tre rozdielena: Prwa ſlowe welika, a ta ma przeliſs welike horko w ſobie; Druha ſlowe ſtrziedma, a ta nenye welmi horka; Trzietíe ſlowe menffie, a ta geſt welmi ſtudena, zze w ny woda w krzifîtal ſie zítida a w kamen. A to gſu ti krzífſtalowe, kterežto 10 w nizſfi CN, w ny fſie B, w nizłi zemi gſu D, w nyzſye M. — 41. czerneyſfie B, czernieffi C, černieyłi D, czernyeyffy M — wzdagi vyn. BCDMN — murzenýſka vyn. C. — 41.—42. Mauritana C. — 42. Maurzeninow C, murzenynvw M — W tey C — po „ſtudnycze“ přid. BMN: gêz gt, přid. D: kteraž geft. — 44. obdrzzeti] drzeti B. — 45. zemyc B — m. zemi, kdežto . . . . bidliti: zemie, w niz lide nemohu bydliti pro welike horko D — bidlety B — w tey C — potokowe D. — 46. wíſeczkny B — a kalny vyn. D — po „gfu“ přid. B: tu. — 47. před „mladi“ přid. BCDMN: A gich dyeti dokudz ſu — m. mladi: ziwi z mladi D, zywy mlady M — ſe ftaragi BC, sſtaragi D, fie zſtaragi N — zczernagy B, czerniegi C. ſu černi D, zczrnyegy MN — po „zczernyegi" přid. B: a malo gedie a rady ſe zpiegegý, prid. N: a malo gedi a radi ſie zabigegi. — 48. w tey C — zemye B — w tey C. — 49. gedyne BN — ruczeyffie B — gyni BCDM — noha] zemie D. — 50. fuc C — m. da styen: dofti D — před „kdyzz“ přid. D: A. — 52. z niehoz DM — byl gt geden B — z onych B, z oniech D. LXIX. 1. Sfedefaty .... rozdiel] vyn. B, Kala Ixix C. — 2. prawi vyn. C — kde] kterak C. — (2.—5.) m. prawi .... myíſech: O welyky Jndij, o gegich mno- hich oftrowiech, o rozlicznich horach, o diwnem zwierzi te zemie welikem y malem, o lidech a obiczegich B. — (3.—4.) m. o ohny .... magnetowe: o vhorzich (M: vhorzech) dluhych, a procz lide z Jndye negfu ginym znami, O przelifs horkem oftrowie, o ſkali Magnetowem (MN: magnetowym) CDMN. — 6. przigdu C — welike] mnohe D. — 8. w fobie vyn. D — ftrzednie C. — 10. m. w krzifftal... w kamen: w krziefſtal ſye ſſtyda w kamen B, ftyda ſe w krzifîtal kamen C, w kri- talowy kamen ſe styda D — a (před „w kamen“) vyn. MN — to] tu B — krzie-
Strana 93
93 ſem przináffegi; A chtie tomu mnozi, zze w tiech krzifftalech roſtu dy- amantowe, kterziżto czziſti gſu oleyne barwy a gſú tak twrdí, że ſye ſ praczi prziprawugi a pulerugi. W yndij gt mnoho rozlcżnych kralow- ftwi a zemi a zwlafftnye obyczeyowe a waffnye a hde Il a zwierzata 194a1 15 a ptaczi dworny. A flowet Jndie od gedne wuodi, geffto flowe Jndus a ſkrze ny teczze; a lide wedle te wuody bidlecze ſu modrzi a ſſkaredi, yako by myeli žlutenniczi. Take nalezagi w te wuodye mnohi vhorz, genž geſt deli nezzli trzidcetí noh czlowieczzich. W Jndij a okolo nye geſt na piet Tificzow oftrowow w morzi, w nychżto w kazzdem geſt gyne prawo 20 a giny obyczzeg a w každem gt gedna czela zemíe lidmy oſazena a mieftmy a twrzmy. Protoz w Jndij geſt bez cżifla mnoho twrdich hradow a mieſt a tak mnoho lidi. ale ti gífte gfu na neznamy pro dwogi prziczzynu. Nay- prwe, że nykda newygeżdiegi z ſwe zemye; Neb, kamž by koli przigeli, tu by gim horze bilo; Protoż oſtawagi radi w ſwe zemí. Druha prziczzina, 25 neb, kto z tiechto zemi chce gich dogiti, ten muſi ſkrze mnoho nebezpecž- ních zemí gití, zze rzedko kto mož tak ſnadnye prz'igiti (sic); Neb na ceſtie netoliko nalezneſs newierziczi lid, ale y morderze y zhubce lidſke a zzizzali gedowate a zwierzata hrozna a vzke prochody ſkrze Ii welike hory w morzí y na zemy, w nychžto mnoho lodi zahyne y lidi. W Jndij 30 gt geden oftrow, genz flowe Armos, do nyehožto nyekterzi kupczi z Be- natek nebo z Janowa anebo z marſilie przichazegi. ten geſt tak horky, zze we dne lide ſie azz do ſmrtí ſlunecžny horkem vpalugi. Protozz muſſie ſye v wodie pohrzižeti, gynak by horka nemohli ſtrpieti. Take tu lide głu nemoczny, a muzzie wſiczkny zdolu gſu porufleny, tak zze gím horkem 35 trzewa wychazegi a w te zemí nefmiegi zzeleza trpieti przibiteho any 194a2 ftalowe B. — 11. m. fem] k nam do čech D — mnozie B. — 12. před „oleyne" přid. BCDM: a fu — oleiowe D — fye] gie BCD. — 13. po „pulerugi“ přid. — W yndie B — rozhcżnych vyn. D. — 14. m. zwlafftnye BMN: totiz ocziſſczugy obyczeyowe a waſſnye: zwlafſcznich obyczeyow a waſſny B — po „obyczeyowe“ přid. C: w nich. — 15. geffto flowe vyn. D. — 16. a ſkrze] geſto ſkrze D — tey wody C — fſkarzedy BDN. — 17. nalezugi D. — (17.—18.) m. w te wuodye ... genz geſt: w tey wodie welike vhorze, genz fu C. — 18. deli] diely B, delffi CD — a vyn. B — m. nye: Jndie na mori D. — 19. Czifficzow B — w morzi vyn. D — w (po „w nychżto“) vyn. BDMN. — 20. w každem] kazdy BCMN — m. w każdem gt gedna: kazdy ſa oftrow geft yako zde D — miefty BCDN. — 21. twrzemi CD — hralow (!) B. — 22. před „lidi“ přid. CMN: lidftwa a — ale] A D — m. ti gifte] czý gyffty lide B, ti gifti lide CDMN. — 23. newygeżdiegi] newy- chazegi D — z vyn. B. — 24. tu] tudy N — hurze N — po „prziczzina“ přid. N: geft. — 25. m. neb kto: ze ktoz D — chtie B — gich vyn. D — ten vyn. D — musie B. — 26. zze] a C — před „rzedko“ přid. BN: welmy — rzidko BN — ſnadnye przoigiti] fſtiaſtnye przigiti BDN, fftiaſtnie progiti C, ſezaſtnye przygyty M. — 27. newierzicie C — lid vyn. C — m. y (před „zhubce“): nebo BN. — 29. m. hory w morzi: wody y moře D — w morzi] v morzi BN — lodi] lidi D, lodie B — y lidi vyn. D — W yndie B. — 39. Armes C. — 31. Marfilee C. — 32. we dne vyn. D. — 33. v wodu DM. — 34. gfu (před „porufſeny“) vyn. B. — 35. ſtrzewa CD — w tey C — před „neſmiegi" přid. D: na žadne lodi — po „neſmiegi" — přid. B: nyzadne lodye — po „zzeleza“ přid. N: na vžadne lodi — trpieczi B
93 ſem przináffegi; A chtie tomu mnozi, zze w tiech krzifftalech roſtu dy- amantowe, kterziżto czziſti gſu oleyne barwy a gſú tak twrdí, że ſye ſ praczi prziprawugi a pulerugi. W yndij gt mnoho rozlcżnych kralow- ftwi a zemi a zwlafftnye obyczeyowe a waffnye a hde Il a zwierzata 194a1 15 a ptaczi dworny. A flowet Jndie od gedne wuodi, geffto flowe Jndus a ſkrze ny teczze; a lide wedle te wuody bidlecze ſu modrzi a ſſkaredi, yako by myeli žlutenniczi. Take nalezagi w te wuodye mnohi vhorz, genž geſt deli nezzli trzidcetí noh czlowieczzich. W Jndij a okolo nye geſt na piet Tificzow oftrowow w morzi, w nychżto w kazzdem geſt gyne prawo 20 a giny obyczzeg a w každem gt gedna czela zemíe lidmy oſazena a mieftmy a twrzmy. Protoz w Jndij geſt bez cżifla mnoho twrdich hradow a mieſt a tak mnoho lidi. ale ti gífte gfu na neznamy pro dwogi prziczzynu. Nay- prwe, że nykda newygeżdiegi z ſwe zemye; Neb, kamž by koli przigeli, tu by gim horze bilo; Protoż oſtawagi radi w ſwe zemí. Druha prziczzina, 25 neb, kto z tiechto zemi chce gich dogiti, ten muſi ſkrze mnoho nebezpecž- ních zemí gití, zze rzedko kto mož tak ſnadnye prz'igiti (sic); Neb na ceſtie netoliko nalezneſs newierziczi lid, ale y morderze y zhubce lidſke a zzizzali gedowate a zwierzata hrozna a vzke prochody ſkrze Ii welike hory w morzí y na zemy, w nychžto mnoho lodi zahyne y lidi. W Jndij 30 gt geden oftrow, genz flowe Armos, do nyehožto nyekterzi kupczi z Be- natek nebo z Janowa anebo z marſilie przichazegi. ten geſt tak horky, zze we dne lide ſie azz do ſmrtí ſlunecžny horkem vpalugi. Protozz muſſie ſye v wodie pohrzižeti, gynak by horka nemohli ſtrpieti. Take tu lide głu nemoczny, a muzzie wſiczkny zdolu gſu porufleny, tak zze gím horkem 35 trzewa wychazegi a w te zemí nefmiegi zzeleza trpieti przibiteho any 194a2 ftalowe B. — 11. m. fem] k nam do čech D — mnozie B. — 12. před „oleyne" přid. BCDM: a fu — oleiowe D — fye] gie BCD. — 13. po „pulerugi“ přid. — W yndie B — rozhcżnych vyn. D. — 14. m. zwlafftnye BMN: totiz ocziſſczugy obyczeyowe a waſſnye: zwlafſcznich obyczeyow a waſſny B — po „obyczeyowe“ přid. C: w nich. — 15. geffto flowe vyn. D. — 16. a ſkrze] geſto ſkrze D — tey wody C — fſkarzedy BDN. — 17. nalezugi D. — (17.—18.) m. w te wuodye ... genz geſt: w tey wodie welike vhorze, genz fu C. — 18. deli] diely B, delffi CD — a vyn. B — m. nye: Jndie na mori D. — 19. Czifficzow B — w morzi vyn. D — w (po „w nychżto“) vyn. BDMN. — 20. w každem] kazdy BCMN — m. w każdem gt gedna: kazdy ſa oftrow geft yako zde D — miefty BCDN. — 21. twrzemi CD — hralow (!) B. — 22. před „lidi“ přid. CMN: lidftwa a — ale] A D — m. ti gifte] czý gyffty lide B, ti gifti lide CDMN. — 23. newygeżdiegi] newy- chazegi D — z vyn. B. — 24. tu] tudy N — hurze N — po „prziczzina“ přid. N: geft. — 25. m. neb kto: ze ktoz D — chtie B — gich vyn. D — ten vyn. D — musie B. — 26. zze] a C — před „rzedko“ přid. BN: welmy — rzidko BN — ſnadnye przoigiti] fſtiaſtnye przigiti BDN, fftiaſtnie progiti C, ſezaſtnye przygyty M. — 27. newierzicie C — lid vyn. C — m. y (před „zhubce“): nebo BN. — 29. m. hory w morzi: wody y moře D — w morzi] v morzi BN — lodi] lidi D, lodie B — y lidi vyn. D — W yndie B. — 39. Armes C. — 31. Marfilee C. — 32. we dne vyn. D. — 33. v wodu DM. — 34. gfu (před „porufſeny“) vyn. B. — 35. ſtrzewa CD — w tey C — před „neſmiegi" přid. D: na žadne lodi — po „neſmiegi" — přid. B: nyzadne lodye — po „zzeleza“ přid. N: na vžadne lodi — trpieczi B
Strana 94
94 194b1 kotwy, neb w te zemí geſt mnoho ſkale magnetoweho kamenye; A protož, když by ktere zzelezo takowe bilo na lody, to ſkale ſwú moczi przitahlo by gye bezdieki k ſobie, a tak by hde y lodye bilí ztraczeny. Od toho oſtrowa prziplynu k gednomu oſtrowu, geſſto ſlowe Chana; a to geſt dobra zemíe od wina a od gyneho owoće. A bil geft drzewe weliky oftrow a welike 40 w nyem kupeczîtwie, ale gyzz morze geho vplawilo a podrílo weliky diel a vmenífilo te zemíe. A nyekdi ten oftrow Il bil geft kralowstwie take welike a moczne, zze ſmyelo s welikym Allexandre boyowati. A tu gt mnoho lwow. a myſſi tu take welike gſu, yako zde nyekterzi pſi; a lapagit gie s wiežnyky. A nynyet drzzie ten oſtrow pohane, neb gſu geho dobili 45 na krzeſtianech. Sedmdefaty rozdíel prawi o welike Jndij, o zemi, w nyžto peprz roſte, o myeſtech o gezerowich(!), o ftudnyczi lekarzſke, o dywnem pochowawany mrtwich, o zzenach bra- tatich (!) lako mužie. 5 Od toho oſtrowa chana gedu do welike vndie k gednomu mieſtu, gefſto flowe Sarcine. a geſtit vfflechtile a dobre mieſto, a geftit w nyem mnoho krzieſtianow, kterežto Ogierz z denmarku vſtawil, kdiž bieſſe te zemye dobil; a geſſtiet ſlowu Ogerzowi koſtele. Odtad przes morze plo- wucze przigdu do lunk zemíe tak rzeczzene, w nyžto peprz roſte na gedne 10 puſtynye a na chruſtynye, gefſto gmenugi Cobar; a yakzz fſyrok gt ſwiet, nykdiež lepſſí peprzs nerofte y wiece, nezzli tu. A geft ta puſtyna dobrzie 194b2 ofmmezczietma dny putí li zdeli. a na te puſtynye, kdežto roſte peprz, m. trpieti przibiteho: pribiteho mieti D. — 36. w tey C — magnatowe° C. — 37. na lody] nedaly (!) B, vyn. D. — 38. bezdieki] biezdieky B, vyn. DM — lodi N — zatraceni CDM. — 39. prziplynu] prziplowe B, priplowu DN — Cana BDMN, Tana C. — (39.—40.) a to geſt... gyneho owoče vyn. C. — 40. zemie] kragina BT — od (před „gyneho“) vyn. BN. — 41. podrilo] podrze° B. — 42. tey C — tak B. — 43. welike a vyn. B. — 44. před „tu“ přid. B: fu — tu vyn. CDN — take] tak BCDN — gſu vyn. B — nyekterzi vyn. DM — pfowe BCMN. — 45. před „wieżnyky“ přid. DM: welikymi — f wežniky N — po „wieżnyky“ přid. BC: welikymi. — 46. po „krzeftianech“ přid. D: weliku mocy. LXX. (1.—5.) m. Sedmdefaty... 1ako mužie: O zemi lunk welike Jndie, kterak a kolikrat a kteraky w nie peprzs roſte, a o gedne ſtudni, a rozlicznich chuti te wody B. — 1. Sedmdefaty rozdiel] Kala lxx C. — 2. prawi vyn. C. — 3. o gezerowich] Ogierzowych CDMN. — 4.—5. bradatych CDMN. — 5. 1ako mužie vyn. CDMN. — 6. Od] Z B — Cana BDMN, Tana C — gdu B. — 7. a (před „dobre“) vyn. MN — po „mieſto“ přid. M: genz flowe farcyne (!). — 8. po „krzieftianow“ přid. B: a mnoho krafnich koftelow, přid. N: a mnoho dob- rych ſwatich a kraſnych kofteluow — krzieftianow] koftelow C. — 9. koftelowe C. 9.—10. přeplowuce D. — 10. przigedu BD. — 11. na chruftynye] chraftynye BN, na chraſtinie CDM — geffto] gizto C — yakoz B. — 12. nykdiz B — lepfſie B — y wiece] a wyetczie B, vyn. D — puftyna] pufícz B. — 13. ofmmedſczietma B,
94 194b1 kotwy, neb w te zemí geſt mnoho ſkale magnetoweho kamenye; A protož, když by ktere zzelezo takowe bilo na lody, to ſkale ſwú moczi przitahlo by gye bezdieki k ſobie, a tak by hde y lodye bilí ztraczeny. Od toho oſtrowa prziplynu k gednomu oſtrowu, geſſto ſlowe Chana; a to geſt dobra zemíe od wina a od gyneho owoće. A bil geft drzewe weliky oftrow a welike 40 w nyem kupeczîtwie, ale gyzz morze geho vplawilo a podrílo weliky diel a vmenífilo te zemíe. A nyekdi ten oftrow Il bil geft kralowstwie take welike a moczne, zze ſmyelo s welikym Allexandre boyowati. A tu gt mnoho lwow. a myſſi tu take welike gſu, yako zde nyekterzi pſi; a lapagit gie s wiežnyky. A nynyet drzzie ten oſtrow pohane, neb gſu geho dobili 45 na krzeſtianech. Sedmdefaty rozdíel prawi o welike Jndij, o zemi, w nyžto peprz roſte, o myeſtech o gezerowich(!), o ftudnyczi lekarzſke, o dywnem pochowawany mrtwich, o zzenach bra- tatich (!) lako mužie. 5 Od toho oſtrowa chana gedu do welike vndie k gednomu mieſtu, gefſto flowe Sarcine. a geſtit vfflechtile a dobre mieſto, a geftit w nyem mnoho krzieſtianow, kterežto Ogierz z denmarku vſtawil, kdiž bieſſe te zemye dobil; a geſſtiet ſlowu Ogerzowi koſtele. Odtad przes morze plo- wucze przigdu do lunk zemíe tak rzeczzene, w nyžto peprz roſte na gedne 10 puſtynye a na chruſtynye, gefſto gmenugi Cobar; a yakzz fſyrok gt ſwiet, nykdiež lepſſí peprzs nerofte y wiece, nezzli tu. A geft ta puſtyna dobrzie 194b2 ofmmezczietma dny putí li zdeli. a na te puſtynye, kdežto roſte peprz, m. trpieti przibiteho: pribiteho mieti D. — 36. w tey C — magnatowe° C. — 37. na lody] nedaly (!) B, vyn. D. — 38. bezdieki] biezdieky B, vyn. DM — lodi N — zatraceni CDM. — 39. prziplynu] prziplowe B, priplowu DN — Cana BDMN, Tana C. — (39.—40.) a to geſt... gyneho owoče vyn. C. — 40. zemie] kragina BT — od (před „gyneho“) vyn. BN. — 41. podrilo] podrze° B. — 42. tey C — tak B. — 43. welike a vyn. B. — 44. před „tu“ přid. B: fu — tu vyn. CDN — take] tak BCDN — gſu vyn. B — nyekterzi vyn. DM — pfowe BCMN. — 45. před „wieżnyky“ přid. DM: welikymi — f wežniky N — po „wieżnyky“ přid. BC: welikymi. — 46. po „krzeftianech“ přid. D: weliku mocy. LXX. (1.—5.) m. Sedmdefaty... 1ako mužie: O zemi lunk welike Jndie, kterak a kolikrat a kteraky w nie peprzs roſte, a o gedne ſtudni, a rozlicznich chuti te wody B. — 1. Sedmdefaty rozdiel] Kala lxx C. — 2. prawi vyn. C. — 3. o gezerowich] Ogierzowych CDMN. — 4.—5. bradatych CDMN. — 5. 1ako mužie vyn. CDMN. — 6. Od] Z B — Cana BDMN, Tana C — gdu B. — 7. a (před „dobre“) vyn. MN — po „mieſto“ přid. M: genz flowe farcyne (!). — 8. po „krzieftianow“ přid. B: a mnoho krafnich koftelow, přid. N: a mnoho dob- rych ſwatich a kraſnych kofteluow — krzieftianow] koftelow C. — 9. koftelowe C. 9.—10. přeplowuce D. — 10. przigedu BD. — 11. na chruftynye] chraftynye BN, na chraſtinie CDM — geffto] gizto C — yakoz B. — 12. nykdiz B — lepfſie B — y wiece] a wyetczie B, vyn. D — puftyna] pufícz B. — 13. ofmmedſczietma B,
Strana 95
95 20 vſtawil gest Ogierz z denmarku dwye weliczie mieftie, kdyzz biefſe te 15 zemye dobil. a gedno z nych podnes ſlowe fflandrynye po geho babie, geho otcze Gotfrida materze, kteražto ſluha (!) fflandrína a byla dorolis z meunicz dezera. Druhe mieſto ſlowe ffloranczie po druhe geho babie, genž gt geho materze wytrefie matíe byla a flula fflorancia, kralowa wy- lepranta yana zzena z uher, a bila geſt Czefarze Sampſona dezi, genzz ſlul lew, A bila Perchtina ſeſtra, kteražto krale karla porodila. Ale to mieſto fflorâczie gyzz geft ſwe gmeno promyenylo, neb flowe Singlas. a bidli w nyê mnoho krzieſtyanow a zzidow; neb geſt dobrá zemie, ale welmi horka. A protož lide, kterzižto w te zemi neprziwikli gſu, nemohli by tu bidlití. Ti pak ſtromkowe, na nychž peprzs roſte, gſu yako dywoke 25 yahodyny, kterežto w chraftynach roftu a pnu ſye na chraſt. A roftet peprz trogim obicžegem a po trzikrat. Nayprwe wifit to owocze na ftrom- cziech yako leſkoweho orzeljcha rzaſa, prawie yako cżepkowe; A ten 195a1 peprzs tu w zemí ſlowe Sarbatín, a zde dluhy peprzs. Potom, kdiž zberu, przigde gyne owoce yako wynny hroznowe na tom yahody; a flowe ten 30 peprzs ffungult, a zde obeczny peprzs. A kdyzz ten ſberu, tehda przigde gyny; ten flowe biely peprzs, a geftit menſſi nežh ktery drzewnych, a ten flowe bonus, a zde ſlowe biely peprzs; ale rzedko ſem ten biely przinaſſegi, neb ony gey fami ſobie chowagi. A geftit prwí a druhi peprzs zeleny yako yahodky wyna nedoſpieleho; ale onyt gey fuffie na flunczi, zze tak maly 35 a czzerny a twrdi bude. Neb kdyzz gey zbieragi, tehda zrna gſu drahna; ale toho peprze bieleho, genž naylepítí geft, bywat menye nežli czzerneho. A w te chraſti, kdežto peprzs rofte, geſt mnoho hadow a zzyzzal, kterežto gey giedye a tiech hroznow peprzowich ſtrzehu yakožto ſweho pokrmu. ofmezdczietma C, ofmmiedcytma D — zdeli] wzdely BMN, wzdali D, vyn. C — peprz vyn. BN. — 14. z denmarku vyn. BN — dwe B — welike B, welicy CN, welicie D. — (14.—15.) kdyzz ... dobil vyn. D. — 14. tey C. — 15. flandryne BDMN. — 16. gotfridowa B, Gotfrydowy D — materzi C — fluha] flula BCDMN — po „byla“ přid. BODN: geft — Dorolifowa C. — 17. z Meyncz BN, z Meynicz CDM — ffloranſe BCDMN. — 18. wyetrefe BCM, wyteffe D, Vietrefe N — mati N. — (18.—19.) m. fflorancia . .. zzena: florantya krale Jana wyellebranta zena B — wylebranta D. — 19. Janowa D — m. Czefarze Sampſona dczi: dcerze Sampfona Samfona MN. — 20. pechtyna B — kderazto B. — 21. fflo- dczy Cziefarze B — ranffe BCDMN — promenylo B. — 23. w te] te DMN, tey CD. — 24. před „Ti“ přid. C: A — pak vyn. BCDMN — ftromowe BC — na nychž] geſto na nich DM. — 26. nayprw B — wyffiet B. — 26.—27. ftromczich B, ftromiech C. — 27. před „rzafa“ přid. B: kwiet neb. — 28. po „w zemi“ přid. N: rofte a — Sathatin C — před „zberu“ přid. BCMN: to. — 29. przide BMN — gyne] druhe C — po „hroznowe“ přid. BD: a — na tom yahody] na ty yahodiny C — po „yahody“ přid. D: gfu. — 30. ffulguch B, ffulgultus C, ffulgut D, fulgulch MN — před „fberu“ přid. C: peprz — tehda] pak BN. — 31. gyny vyn. N (!) — flowe] gieft BN — peprzs vyn. BN — menffye B. — (31.—32.) a geftit ... biely peprzs vyn. D. — 31. před „drzewnych“ přid. BCMN: z. — 32. bonus] konos B, Bonos CN, benos M. — 33. zeleny vyn. C. — 34. iahodiny D — ne- doſpiela D. — 35. czrny B — zbieragie B — po „tehda“ přid. BCDMN: ta. — 36. naylepfie B — črneho DN. — 37. w tey C — 38. peprowych B. — 39. tey C.
95 20 vſtawil gest Ogierz z denmarku dwye weliczie mieftie, kdyzz biefſe te 15 zemye dobil. a gedno z nych podnes ſlowe fflandrynye po geho babie, geho otcze Gotfrida materze, kteražto ſluha (!) fflandrína a byla dorolis z meunicz dezera. Druhe mieſto ſlowe ffloranczie po druhe geho babie, genž gt geho materze wytrefie matíe byla a flula fflorancia, kralowa wy- lepranta yana zzena z uher, a bila geſt Czefarze Sampſona dezi, genzz ſlul lew, A bila Perchtina ſeſtra, kteražto krale karla porodila. Ale to mieſto fflorâczie gyzz geft ſwe gmeno promyenylo, neb flowe Singlas. a bidli w nyê mnoho krzieſtyanow a zzidow; neb geſt dobrá zemie, ale welmi horka. A protož lide, kterzižto w te zemi neprziwikli gſu, nemohli by tu bidlití. Ti pak ſtromkowe, na nychž peprzs roſte, gſu yako dywoke 25 yahodyny, kterežto w chraftynach roftu a pnu ſye na chraſt. A roftet peprz trogim obicžegem a po trzikrat. Nayprwe wifit to owocze na ftrom- cziech yako leſkoweho orzeljcha rzaſa, prawie yako cżepkowe; A ten 195a1 peprzs tu w zemí ſlowe Sarbatín, a zde dluhy peprzs. Potom, kdiž zberu, przigde gyne owoce yako wynny hroznowe na tom yahody; a flowe ten 30 peprzs ffungult, a zde obeczny peprzs. A kdyzz ten ſberu, tehda przigde gyny; ten flowe biely peprzs, a geftit menſſi nežh ktery drzewnych, a ten flowe bonus, a zde ſlowe biely peprzs; ale rzedko ſem ten biely przinaſſegi, neb ony gey fami ſobie chowagi. A geftit prwí a druhi peprzs zeleny yako yahodky wyna nedoſpieleho; ale onyt gey fuffie na flunczi, zze tak maly 35 a czzerny a twrdi bude. Neb kdyzz gey zbieragi, tehda zrna gſu drahna; ale toho peprze bieleho, genž naylepítí geft, bywat menye nežli czzerneho. A w te chraſti, kdežto peprzs rofte, geſt mnoho hadow a zzyzzal, kterežto gey giedye a tiech hroznow peprzowich ſtrzehu yakožto ſweho pokrmu. ofmezdczietma C, ofmmiedcytma D — zdeli] wzdely BMN, wzdali D, vyn. C — peprz vyn. BN. — 14. z denmarku vyn. BN — dwe B — welike B, welicy CN, welicie D. — (14.—15.) kdyzz ... dobil vyn. D. — 14. tey C. — 15. flandryne BDMN. — 16. gotfridowa B, Gotfrydowy D — materzi C — fluha] flula BCDMN — po „byla“ přid. BODN: geft — Dorolifowa C. — 17. z Meyncz BN, z Meynicz CDM — ffloranſe BCDMN. — 18. wyetrefe BCM, wyteffe D, Vietrefe N — mati N. — (18.—19.) m. fflorancia . .. zzena: florantya krale Jana wyellebranta zena B — wylebranta D. — 19. Janowa D — m. Czefarze Sampſona dczi: dcerze Sampfona Samfona MN. — 20. pechtyna B — kderazto B. — 21. fflo- dczy Cziefarze B — ranffe BCDMN — promenylo B. — 23. w te] te DMN, tey CD. — 24. před „Ti“ přid. C: A — pak vyn. BCDMN — ftromowe BC — na nychž] geſto na nich DM. — 26. nayprw B — wyffiet B. — 26.—27. ftromczich B, ftromiech C. — 27. před „rzafa“ přid. B: kwiet neb. — 28. po „w zemi“ přid. N: rofte a — Sathatin C — před „zberu“ přid. BCMN: to. — 29. przide BMN — gyne] druhe C — po „hroznowe“ přid. BD: a — na tom yahody] na ty yahodiny C — po „yahody“ přid. D: gfu. — 30. ffulguch B, ffulgultus C, ffulgut D, fulgulch MN — před „fberu“ přid. C: peprz — tehda] pak BN. — 31. gyny vyn. N (!) — flowe] gieft BN — peprzs vyn. BN — menffye B. — (31.—32.) a geftit ... biely peprzs vyn. D. — 31. před „drzewnych“ přid. BCMN: z. — 32. bonus] konos B, Bonos CN, benos M. — 33. zeleny vyn. C. — 34. iahodiny D — ne- doſpiela D. — 35. czrny B — zbieragie B — po „tehda“ přid. BCDMN: ta. — 36. naylepfie B — črneho DN. — 37. w tey C — 38. peprowych B. — 39. tey C.
Strana 96
96 195a2 195b1 a protož ſem nyekdí ſlichal, drzewe nežli ſem do te zemie przífſel, zze by lide tu chraſt a to pole zapalowali a gye ſpalili a tak zze by ti zzizzali 40 zapudilí, H a zze by proto bil peprzs cžerny a ſwraſkali od ohnye. ale tohot nenye; neb yakž by ſpalili pole, tak by ſpahli y yahodyny peprzowe, a to geſt gich drahy poklad, pro nyež gich wefſken ſwiet pta. Ale onyt beru ſwateho Jana korzenye, genž ſlowe czzernobil, a gyne korzenye a tyem zakadye a tak ty zzizzali zapuzugi, a zze gim ged neſſkodí, kdyż gey 45 obrzezugi neb okopawagi nebo obdielawagi nebo zbieragi. A take tak gich mnoho gde ſpolu na to pole a na to dielo, zze ſye zwierzat gedowatich nebogie. w te zemí Lunk nedaleko odtud, kdezz peprzs roſte, geſt wiſoka hora, genzz ſlowe palube. a z te pryfíti ſtudnyce, kteražto mnoho a roz- licžneho korzenye chut ma; a w každu hodynu ta ſtudnyce myeny ſwu 50 chut y barwu. a ſlowet mugel neb mladenczowa ſtudnícze; Neb ktozz ſie z nye trzikrat napige na czztitrobu, ten bude vzdrawen od neduhu, kteryž ma. a yat ſem ſye z nye napil nyeczo drahnye, a mnyet ſye zda, zzet mi ſpomoczno gefſtie geſt ke zdrawí zzywota meho. A tu ſie domnye- wagi lide, Il zze ta ſtudnyce teczze z rage pod zemí a tú ſye wyprifîtie, 55 pro nyežto ma tak weliku mocz. Take w te zemi geft tento obyczeg: Vmrze-li muzz drzewe nežli zzena geho, tehda pochowagi geho a gi zzywu s mrtwym tielem muzzowy take pochowagi. Paklí geſt ten muzz vrozeny, tehda ſpale geho tielo y zzenu ſ nym. Neb ony chtie tomu, zze zzena a muzz nema bytí nykdy rozlucžena, any zziwa, any mrtwa. Pakli ktere nechtie 60 te ſmrti trpietí s ſwymy muzzmy, ty nedoſiehnu nykdi czti, a každy gye ma za nefſlechetne zzeny, yako by od zzyweho pobiehla. leczz by myela dietky, ta mož zzywa oſtati; a przeſ to nykdy gye newierzie a magi gi za zlu a za faleſſnu. Paklí ſobie wuoli, zze chce radyeyſſy s ſwym muzzem — 40. ſpalili] zapalili C. — (40.—41.) a tak zze by .... zapudili, a vyn. C. — 40. zizely B. — 41. před „peprzs“ přid. C: ten — czrny B — ſwrafſktaly B — od ohnye vyn. D. — 42. nenye vyn. N (!) — tak) tehda BMN. — 43. pronz genz ſlowe ... korzenye vyn. CD BCDMN — pta] hleda D. — 44. Jano (!) B — — Czrnobil BN. — 45. m. tak ty: gine D — tak vyn. CMN — zizalky N — zapuzegi C, zapudie D — a (před „zze“) vyn. BN — nevíſkodi N. — 47. gich vyn. B — pole a na to vyn. B — gedowatich] welikych D, negedowatych (!) M. — 48. před ,w te“ přid. D: Take — W tey C. — 49. pallude D — z tey C — przyſty ſy (!) B, pryfíti ſe C — mnoheho BC. — 50. w (před „každu“) vyn. C — ta vyn. C — ftudnyce vyn. C. — 51. mugel] Jungel B, vragel N. — 52. z nye) f ny B — napie BCDM — na fftietrobu B. — 54. pomoczno BCDMN — k zdrawy BCDMN. — 55.—56. m. wyprifſtie, pro nyeżto: wypuſtie a wyſkakuge, Pro nizto D. — (56.—57.) Take .. ... Vmrze-li muzz vyn. B (!). — 56. w tey C. — 57. geho (po „zzena“) vyn. D — geho a vyn. BN. — 57.—58. m. a g1 zzywu s mrtwym tielem muzzowy: y geho ženu f mrtwym tielem ziwu D. — 58. take pochowagi vyn. BCDMN. — 59. tomu vyn. BCMN. — (59.—60.) m. zzena a muzz..... rozlucžena: muz a zena nykdy nemata byti rozluczena BN. — 60. nemata CDM — po „ktere“ přid. D: zeny. — 61. tey C — nedofahnu CD. — 62. před „po- biehla“ přid. N: muže. — 63. zzywa vyn. D — zuoſtati C — před „newierzie“ přid. D: wiece. — 64. před „za zlu“ přid. C: iako — za (před „faleffnu“) vyn. CN. — (64.—65.) m. Pakli... vmrzeti: Pakli radiegi chce s ſwym muzem vmricti
96 195a2 195b1 a protož ſem nyekdí ſlichal, drzewe nežli ſem do te zemie przífſel, zze by lide tu chraſt a to pole zapalowali a gye ſpalili a tak zze by ti zzizzali 40 zapudilí, H a zze by proto bil peprzs cžerny a ſwraſkali od ohnye. ale tohot nenye; neb yakž by ſpalili pole, tak by ſpahli y yahodyny peprzowe, a to geſt gich drahy poklad, pro nyež gich wefſken ſwiet pta. Ale onyt beru ſwateho Jana korzenye, genž ſlowe czzernobil, a gyne korzenye a tyem zakadye a tak ty zzizzali zapuzugi, a zze gim ged neſſkodí, kdyż gey 45 obrzezugi neb okopawagi nebo obdielawagi nebo zbieragi. A take tak gich mnoho gde ſpolu na to pole a na to dielo, zze ſye zwierzat gedowatich nebogie. w te zemí Lunk nedaleko odtud, kdezz peprzs roſte, geſt wiſoka hora, genzz ſlowe palube. a z te pryfíti ſtudnyce, kteražto mnoho a roz- licžneho korzenye chut ma; a w každu hodynu ta ſtudnyce myeny ſwu 50 chut y barwu. a ſlowet mugel neb mladenczowa ſtudnícze; Neb ktozz ſie z nye trzikrat napige na czztitrobu, ten bude vzdrawen od neduhu, kteryž ma. a yat ſem ſye z nye napil nyeczo drahnye, a mnyet ſye zda, zzet mi ſpomoczno gefſtie geſt ke zdrawí zzywota meho. A tu ſie domnye- wagi lide, Il zze ta ſtudnyce teczze z rage pod zemí a tú ſye wyprifîtie, 55 pro nyežto ma tak weliku mocz. Take w te zemi geft tento obyczeg: Vmrze-li muzz drzewe nežli zzena geho, tehda pochowagi geho a gi zzywu s mrtwym tielem muzzowy take pochowagi. Paklí geſt ten muzz vrozeny, tehda ſpale geho tielo y zzenu ſ nym. Neb ony chtie tomu, zze zzena a muzz nema bytí nykdy rozlucžena, any zziwa, any mrtwa. Pakli ktere nechtie 60 te ſmrti trpietí s ſwymy muzzmy, ty nedoſiehnu nykdi czti, a každy gye ma za nefſlechetne zzeny, yako by od zzyweho pobiehla. leczz by myela dietky, ta mož zzywa oſtati; a przeſ to nykdy gye newierzie a magi gi za zlu a za faleſſnu. Paklí ſobie wuoli, zze chce radyeyſſy s ſwym muzzem — 40. ſpalili] zapalili C. — (40.—41.) a tak zze by .... zapudili, a vyn. C. — 40. zizely B. — 41. před „peprzs“ přid. C: ten — czrny B — ſwrafſktaly B — od ohnye vyn. D. — 42. nenye vyn. N (!) — tak) tehda BMN. — 43. pronz genz ſlowe ... korzenye vyn. CD BCDMN — pta] hleda D. — 44. Jano (!) B — — Czrnobil BN. — 45. m. tak ty: gine D — tak vyn. CMN — zizalky N — zapuzegi C, zapudie D — a (před „zze“) vyn. BN — nevíſkodi N. — 47. gich vyn. B — pole a na to vyn. B — gedowatich] welikych D, negedowatych (!) M. — 48. před ,w te“ přid. D: Take — W tey C. — 49. pallude D — z tey C — przyſty ſy (!) B, pryfíti ſe C — mnoheho BC. — 50. w (před „každu“) vyn. C — ta vyn. C — ftudnyce vyn. C. — 51. mugel] Jungel B, vragel N. — 52. z nye) f ny B — napie BCDM — na fftietrobu B. — 54. pomoczno BCDMN — k zdrawy BCDMN. — 55.—56. m. wyprifſtie, pro nyeżto: wypuſtie a wyſkakuge, Pro nizto D. — (56.—57.) Take .. ... Vmrze-li muzz vyn. B (!). — 56. w tey C. — 57. geho (po „zzena“) vyn. D — geho a vyn. BN. — 57.—58. m. a g1 zzywu s mrtwym tielem muzzowy: y geho ženu f mrtwym tielem ziwu D. — 58. take pochowagi vyn. BCDMN. — 59. tomu vyn. BCMN. — (59.—60.) m. zzena a muzz..... rozlucžena: muz a zena nykdy nemata byti rozluczena BN. — 60. nemata CDM — po „ktere“ přid. D: zeny. — 61. tey C — nedofahnu CD. — 62. před „po- biehla“ přid. N: muže. — 63. zzywa vyn. D — zuoſtati C — před „newierzie“ přid. D: wiece. — 64. před „za zlu“ přid. C: iako — za (před „faleffnu“) vyn. CN. — (64.—65.) m. Pakli... vmrzeti: Pakli radiegi chce s ſwym muzem vmricti
Strana 97
97 65 vmrzeti nežlí zzywa s dietmy oſtati, to magi za dobru a za ſwatu zzenu. Pakli žena vmrze prwe nežli muž, ten mozz ſobie wolití czož chče, anebo ſ ny vmrzieti, anebo zzywu oſtatí a gynu pogieti. Take w te zemi gſu ženy neſlufſne, a magi wieczzie brady nežli mužie I! a pigi welmi wino, gefíto 195b2 tu rofte; ale muzzie rzedko wíno pigi. Sedmdeſaty a prwy rozdiel prawio kralowitwi mabaton a o mieſtye, kdež ſwatí Thomaſs vmuczen. Dobrze deſet dny putí od lunkú zemie lezzí gedna zemíe, ta flowe 5 Mabaton, a geftit welike kralowftwie, dobrze ofazene mnohymy myeftmy a weſmy. a vhlawnye gt mieſto, w nyemžto vmuczen a zahuben y po- hrzeben gt ſwati Thomafs, appofftol buozzi, a flowe Colanen. A lezzelo tu tíelo geho dobrze oſm ſet let w zemí do toho cžaſu, azz Ogerz z danmarku te zemie dobil. A ten geft w mieftíe w Calamime vſtawil kraſny koftel 10 ke czti ſwateho Thomy a kazal tielo geho wizdwihnutí a polozzití w kraſnu ſkrzyny, ze zlata a z ſtrzebra a z draheho kamenye draze vdielanu, kdežto lezzalo geft azz do te chwile, azz fírfſtí przitahlí glu do Jndye s hroznu moczi a wzalí gſu to ſwate tielo a wezh s ſebu do Mezopotanye. A tu gt odpoczzywalo dobrze ſſedeſate let. A potom ti lide z Jndie, ſebrawſſe ſie 15 mocznye, wzali gſu gie moczi a przi neſh gſu do Calamîme na to mieſto, 196a1 kdeż geſt drzewe lezzalo, a aby bilo znamo lepe, zze to ſwate tielo ony D. — 64. wuoli] woly BM, zwoli C — radieyffe BC, radiegi D — s (před „ſwym“) vyn. B. — 65. vmrziti B — oſtati] byti N — to] tu BCDMN — za (před „ſwatu“) vyn. BCMN. — 66. prwe] drzewe BCDMN — ten] tehda B, vyn. CDMN — mozz] muz B. — 67. í ny vyn. D — vmrziti B — ziw CDM — zuoftati C — pogyti B — w tey C. — 68. wietczy BN, wietczie C, wietfi D — Bradu D — pigie B. — 69. rzidko B — pigie B. LXXI. (1.—3.) m. Sedmdefaty ... vmuczen: O tielu ſwateho Thomaſſe apo- fſtola, kde gt polozeno, a kterak weliky diwy czini B. — 1. m. Sedmdefaty.... rozdiel: Kala lxxi C. — 2. prawi vyn. C — Mabatan D. — 3. po „vmuczen“ přid. CMN: a o geho tiele. — 4. ot Lunk BMN, od Lunk C — lezie B — ta] genz M. — 5. weliky B — miefty BCDMN — po „miefty“ přid. D: mieftecky. — 6. weſmy] wſymi B, twrzemi C — hlawne B, hlawnie C, vhlawne DM, vhlawni N — gt vyn. BCDMN — po „miefto“ přid. BCDMN: w nyem flowe Colanen [C: Ka- lâmne, D: Calanem, M: Colanem] — a zahuben vyn. M. — 6.—7. y pohrzeben vyn. B. — 7. bozie B, bozi CDMN — po „bozie“ přid. B: y pohrzeben — a flowe Colanen vyn. BCDMN — lezalo C. — 8. z denmarku BCMN, z denmarka D. — 9. tey C — w (před „Calamime“) vyn. BCDMN — Kalânne C, Calamine DN. — 10. Thomaffe CD. — 11. ze] od B, z C — z] vyn. B, od D — z] (před „dra- heho“) vyn. D — vdielana (!) B. — 12. tey C — Syrffczy BM, Afyrfiti N. — 13. po „wezl“ přid. M: ſu. — 14. ffeftdefate C — ti vyn. N. — 15. po „przi- neſli gſu“ přid. C: ge — Calamyne BDN, Kalânne C. — 16. geft vyn. B — po „geft“ přid. MN: bylo — před „lezzalo“ přid. BC: bylo — a (před „aby“) vyn.
97 65 vmrzeti nežlí zzywa s dietmy oſtati, to magi za dobru a za ſwatu zzenu. Pakli žena vmrze prwe nežli muž, ten mozz ſobie wolití czož chče, anebo ſ ny vmrzieti, anebo zzywu oſtatí a gynu pogieti. Take w te zemi gſu ženy neſlufſne, a magi wieczzie brady nežli mužie I! a pigi welmi wino, gefíto 195b2 tu rofte; ale muzzie rzedko wíno pigi. Sedmdeſaty a prwy rozdiel prawio kralowitwi mabaton a o mieſtye, kdež ſwatí Thomaſs vmuczen. Dobrze deſet dny putí od lunkú zemie lezzí gedna zemíe, ta flowe 5 Mabaton, a geftit welike kralowftwie, dobrze ofazene mnohymy myeftmy a weſmy. a vhlawnye gt mieſto, w nyemžto vmuczen a zahuben y po- hrzeben gt ſwati Thomafs, appofftol buozzi, a flowe Colanen. A lezzelo tu tíelo geho dobrze oſm ſet let w zemí do toho cžaſu, azz Ogerz z danmarku te zemie dobil. A ten geft w mieftíe w Calamime vſtawil kraſny koftel 10 ke czti ſwateho Thomy a kazal tielo geho wizdwihnutí a polozzití w kraſnu ſkrzyny, ze zlata a z ſtrzebra a z draheho kamenye draze vdielanu, kdežto lezzalo geft azz do te chwile, azz fírfſtí przitahlí glu do Jndye s hroznu moczi a wzalí gſu to ſwate tielo a wezh s ſebu do Mezopotanye. A tu gt odpoczzywalo dobrze ſſedeſate let. A potom ti lide z Jndie, ſebrawſſe ſie 15 mocznye, wzali gſu gie moczi a przi neſh gſu do Calamîme na to mieſto, 196a1 kdeż geſt drzewe lezzalo, a aby bilo znamo lepe, zze to ſwate tielo ony D. — 64. wuoli] woly BM, zwoli C — radieyffe BC, radiegi D — s (před „ſwym“) vyn. B. — 65. vmrziti B — oſtati] byti N — to] tu BCDMN — za (před „ſwatu“) vyn. BCMN. — 66. prwe] drzewe BCDMN — ten] tehda B, vyn. CDMN — mozz] muz B. — 67. í ny vyn. D — vmrziti B — ziw CDM — zuoftati C — pogyti B — w tey C. — 68. wietczy BN, wietczie C, wietfi D — Bradu D — pigie B. — 69. rzidko B — pigie B. LXXI. (1.—3.) m. Sedmdefaty ... vmuczen: O tielu ſwateho Thomaſſe apo- fſtola, kde gt polozeno, a kterak weliky diwy czini B. — 1. m. Sedmdefaty.... rozdiel: Kala lxxi C. — 2. prawi vyn. C — Mabatan D. — 3. po „vmuczen“ přid. CMN: a o geho tiele. — 4. ot Lunk BMN, od Lunk C — lezie B — ta] genz M. — 5. weliky B — miefty BCDMN — po „miefty“ přid. D: mieftecky. — 6. weſmy] wſymi B, twrzemi C — hlawne B, hlawnie C, vhlawne DM, vhlawni N — gt vyn. BCDMN — po „miefto“ přid. BCDMN: w nyem flowe Colanen [C: Ka- lâmne, D: Calanem, M: Colanem] — a zahuben vyn. M. — 6.—7. y pohrzeben vyn. B. — 7. bozie B, bozi CDMN — po „bozie“ přid. B: y pohrzeben — a flowe Colanen vyn. BCDMN — lezalo C. — 8. z denmarku BCMN, z denmarka D. — 9. tey C — w (před „Calamime“) vyn. BCDMN — Kalânne C, Calamine DN. — 10. Thomaffe CD. — 11. ze] od B, z C — z] vyn. B, od D — z] (před „dra- heho“) vyn. D — vdielana (!) B. — 12. tey C — Syrffczy BM, Afyrfiti N. — 13. po „wezl“ přid. M: ſu. — 14. ffeftdefate C — ti vyn. N. — 15. po „przi- neſli gſu“ přid. C: ge — Calamyne BDN, Kalânne C. — 16. geft vyn. B — po „geft“ přid. MN: bylo — před „lezzalo“ přid. BC: bylo — a (před „aby“) vyn.
Strana 98
98 zaſie magi, tak gſú gie polozzili, zze pazzdie y ruka prawa, gyzzto na bozzye gezwi ſahl, lezzi wen wyczzynyena z te ſkrzynye a czzyny mnohe welike dywy. Neb ta ruka czzyny odſudky wſſeczky, kterzizz tu magi wydany biti. Neb když ma kto czo s druhím czzinití, anebo kdyzz geſt 20 ktera prze o diedyny nebo o dluhy anebo o gynu wiecz, tehda napiſſe každa ſtrana ſwu przi na liſtku, a oba polozzie w ruku tiela toho ſwateho; a brzo potom ta ruka wywrze lift te ſtrany, kterazz krzywa geſt, a za- chowa liſtek ſtrany prawe; Po tô wydawa prawo odſudky, a tak muſſi oſtatí. A protož przichazie lid tam z welmi dalekich zemí prawo a odſudek 25 tu berucz. 196a2 Sedmdeſatí a druhy rozdiel prawio zemi lamoym, kdežto wíficzkny nazi chodie a yzzadneho manzzelitwa nedrzze a lidí gedle, a o hwiezdach, gefito flowu wuor (!) et cetera. Od te zemíe gedu ſkrze mnohe zemye a ll pufſtí a po morzi y po 5 zemí, azz przigedu do gedne zemye, gefſto ſlowe lamoym; a geſt ta zemye dwa a padefate dny putí od te zemíe, kdežto ſwati Thoms lezzi. W te zemí take geft obyczzey, zze muzzie y zzeny chodie wzzdiczky nazi a magí za zle y za hrziech zzywot prziprawowati, nežli geſt przirozenye zpoſobeno, A protozz Adam a Ewa bili gſu nazi w ragi. a mezi tiemy lidmy nema 10 yzzadny ſwe wlaſtnye zzeny, ale kazzdy pozzywa, kterež chce, když geſt gedno w ta doby gineho prazdna. A ony za to magi, zze by zzena zhrze- ſſila a welmi zle vczzynyla, kteraž by ſebe komu odpowiediela, genž by gye požadal wedle toho przikazanye, kterež buoh ſam wyrzekl takto: DM. — 17. pazie B, paze CDMN — gyzzto] kteruzto geſti D. — 18. gezwi] rany D — po „fahl“ přid. B: ta — lezzi vyn. DM — wen vyn. BCDN — z tey C — mnoho B — po „mnohe“ přid. D: a. — 19. po „welike“ přid. N: cziny a — tu vyn. B. — 20. kdyzz (před „geft“) vyn. BMN. — 21. napieífe B. — 22. przi] przie B. — 23. a (před „brzo“)] Tehdy C — po „potom“ přid. BMN: tehdy — lift] liftek BN — tey C — a (před „zachowa“)] Ale D. — 24. prawo] prawe DM — po „prawo“ přid. B: y, přid. C: a — muffie B. — 25. zoftati D — przichazegr lide C. — 26. beruce CD. LXXII. (1.—4.) m. Sedmdefati... et cetera: O wlaſti lamoym, w niez lide gſu ziwy protiw przirozeni, neb nazi wſſiczkni chodie a czizie lidy gedie za zwierzi B. — 1. m. Sedmdefati ... rozdiel] Kala lxxI1 C. — 2. prawi vyn. C. — po „wſficzkny“ přid. CMN: lide. — 4. m. wuor et cetera: wuoz karluow C, wuoz DN, wuoz. poczyna ſye kapytola M. — 5. tey C — po „ſkrze“ přid. C: gine — a (před „puffti“)] po D — pufftie C — a (po „puffti“) vyn. C. — 6. przygede M. — 7. dwa a] vyn. B, dwu a C — padefati B — od tey C — W tey C. — 8. taky DN — a (před „magi“)] ale M. — 9. prziprawowati] przikrywati B, prikreywati T — před „przirozenye“ přid. M: ot, přid. BN: od — zpoſoben BCDMN. — 11. po „yzzadny“ přid. BN: muz — wlaftnye vyn. C. — (11.—12.) m. když geft..... prazdna: toliko když ſwé tayné nemocy prázdna geft T. — 12. gineho vyn. DM. — 13. komu] k tomu B. — 14. kterež buoh ... takto vyn. C — před „buoh
98 zaſie magi, tak gſú gie polozzili, zze pazzdie y ruka prawa, gyzzto na bozzye gezwi ſahl, lezzi wen wyczzynyena z te ſkrzynye a czzyny mnohe welike dywy. Neb ta ruka czzyny odſudky wſſeczky, kterzizz tu magi wydany biti. Neb když ma kto czo s druhím czzinití, anebo kdyzz geſt 20 ktera prze o diedyny nebo o dluhy anebo o gynu wiecz, tehda napiſſe každa ſtrana ſwu przi na liſtku, a oba polozzie w ruku tiela toho ſwateho; a brzo potom ta ruka wywrze lift te ſtrany, kterazz krzywa geſt, a za- chowa liſtek ſtrany prawe; Po tô wydawa prawo odſudky, a tak muſſi oſtatí. A protož przichazie lid tam z welmi dalekich zemí prawo a odſudek 25 tu berucz. 196a2 Sedmdeſatí a druhy rozdiel prawio zemi lamoym, kdežto wíficzkny nazi chodie a yzzadneho manzzelitwa nedrzze a lidí gedle, a o hwiezdach, gefito flowu wuor (!) et cetera. Od te zemíe gedu ſkrze mnohe zemye a ll pufſtí a po morzi y po 5 zemí, azz przigedu do gedne zemye, gefſto ſlowe lamoym; a geſt ta zemye dwa a padefate dny putí od te zemíe, kdežto ſwati Thoms lezzi. W te zemí take geft obyczzey, zze muzzie y zzeny chodie wzzdiczky nazi a magí za zle y za hrziech zzywot prziprawowati, nežli geſt przirozenye zpoſobeno, A protozz Adam a Ewa bili gſu nazi w ragi. a mezi tiemy lidmy nema 10 yzzadny ſwe wlaſtnye zzeny, ale kazzdy pozzywa, kterež chce, když geſt gedno w ta doby gineho prazdna. A ony za to magi, zze by zzena zhrze- ſſila a welmi zle vczzynyla, kteraž by ſebe komu odpowiediela, genž by gye požadal wedle toho przikazanye, kterež buoh ſam wyrzekl takto: DM. — 17. pazie B, paze CDMN — gyzzto] kteruzto geſti D. — 18. gezwi] rany D — po „fahl“ přid. B: ta — lezzi vyn. DM — wen vyn. BCDN — z tey C — mnoho B — po „mnohe“ přid. D: a. — 19. po „welike“ přid. N: cziny a — tu vyn. B. — 20. kdyzz (před „geft“) vyn. BMN. — 21. napieífe B. — 22. przi] przie B. — 23. a (před „brzo“)] Tehdy C — po „potom“ přid. BMN: tehdy — lift] liftek BN — tey C — a (před „zachowa“)] Ale D. — 24. prawo] prawe DM — po „prawo“ přid. B: y, přid. C: a — muffie B. — 25. zoftati D — przichazegr lide C. — 26. beruce CD. LXXII. (1.—4.) m. Sedmdefati... et cetera: O wlaſti lamoym, w niez lide gſu ziwy protiw przirozeni, neb nazi wſſiczkni chodie a czizie lidy gedie za zwierzi B. — 1. m. Sedmdefati ... rozdiel] Kala lxxI1 C. — 2. prawi vyn. C. — po „wſficzkny“ přid. CMN: lide. — 4. m. wuor et cetera: wuoz karluow C, wuoz DN, wuoz. poczyna ſye kapytola M. — 5. tey C — po „ſkrze“ přid. C: gine — a (před „puffti“)] po D — pufftie C — a (po „puffti“) vyn. C. — 6. przygede M. — 7. dwa a] vyn. B, dwu a C — padefati B — od tey C — W tey C. — 8. taky DN — a (před „magi“)] ale M. — 9. prziprawowati] przikrywati B, prikreywati T — před „przirozenye“ přid. M: ot, přid. BN: od — zpoſoben BCDMN. — 11. po „yzzadny“ přid. BN: muz — wlaftnye vyn. C. — (11.—12.) m. když geft..... prazdna: toliko když ſwé tayné nemocy prázdna geft T. — 12. gineho vyn. DM. — 13. komu] k tomu B. — 14. kterež buoh ... takto vyn. C — před „buoh
Strana 99
99 15 Roftte a wzplodte ſye a naplnte zemi. A protož nemuozz zzadny w te zemí powiedietí za giſte, kto by geho otecz bil anebo ſtricz nebo ſin nebo wnuk. A geftit to dobry, pokorny lid, by gedne wieczí nebilo, zze by radieyſſe gedli cize lidi nežli kteru gynu krmy, kakžkoli magi wina, chleba y maſſa Il y gíneho pokrmu doítí magi (!). Protož kupczi wozzie gim dietky wy- 20 fuffene, a tu radi kupugi yako my zde ſuche riby. Take tiech hwiezd, gefíto flowu kurzatka, nemohú nykda widati, po nychžto w gynych ze- myech morffty plawiczzi zprawugi ſye; ale my gye zymye y letie widame, neb vſtawnye na gednom mieſtíe ſtogie. A tiech ſedm hwyezd, gefſto wuoz ſlowu, vſtawnye ſye okolo nych toczzie, a po tiech ſye zprawugi gich plawezi 25 na morzi wiece nežli po ginych, gefſto s druhe ſtrany gdu. A protož gt prawda, zze Geruzalem gt proſtrzedek wiſie zemie, neb tak daleko geſt z doleyſich zemí, genzz gſu na zapad flunce, do Jeruzalema do Jndie (!). a to na vkazuge ſlunce we dwu cžaſfu w roce, kdižto den a nocz ſie ſrowna- wagi. A geft w ta doby ſluncze proſtrzed morze, anebo proto, kdizz geft 30 o poledny, tehdy geſt ſlunce prawie nad Geruzalemem, yako by kopim wzhoru wſtrczzil, any ſtyena ſweho kto muozz opatrziti. I A protož rzekl 196b2 geft swati dawid w zaltarzi: Buoh, kral naſs, vozzinil geſt ſpafenye przed wieky w proftrzedku zemye. 196b1 5 O kralowſtwi Simbar, kdežto lide na chlubu znamenagy fye na twarzi ohnywym zzelezem, o oftrowie, genz ſlowe Jama, w nyemzto roſte wffelike korzenye, o domu kraſnem toho krale Jana, o Ogerzowi z denmarku. přid. D: pan — wyrzekl] wyrzek B. řekl D. — 15. naplte (!) B — yzadny BCDMN — w tey C — w te zemi vyn. D. — 17. po „dobry“ přid. BD: a — radiegi D. — 18. po „wina“ přid. B: a. — 19. magi vyn. BMN. — 20. tu] tyt BCDMN. — 21. kurzadka M — nykdy B, nyky (!) M — wydieti B — po nyzto (!) B. — 22. morzffty B — plawczý BCDMN — před „widame“ přid. N: zde. — 24. víta- wicnie D. — 25. před „gt“ přid. BCDMN: to. — 26. proftrzed BCDMN — wffie vyn. D — zemie] zemy M. — 27. po „Jeruzalema“ přid. BCDMNT: yakoz geft ot Jerufalema. — 29. w ta] ta N — doby] toby (!) C — po „doby“ přid. M: w (!) — před „proſtrzed“ přid. M: w — poſtrzed B. — (29.—30.) proftrzed.... geft flunce vyn. N. — 29. morze] nebe B — anebo] vyn. B, a nebe CDM — proto] Protoz BCD. — 30. o polodni C. — 31. wítrezzil] ſtrzil (!) B, ftrezil CN — ftienu C. — 32.—33. przed wieky vyn. D. — 33. v proftrzedku BN. LXXIII. (1.—5.) m. O kralowftwi.... z denmarku: O wlaſti Jana a o gegi bohatcztwy, O gierowy z denmarku, kteryzto bil geſt wladařz krale ffranſke°, kterak ten tahl bogem na wíſeczky pohani ge na wieru obraczuge B. — 1. před „O kralowftwi“ přid. C: Kala lxxin, přid. DMN: Sedmdefaty a třeti rozdiel wy- prawuge [MN: prawy]. — 2. na chlubu vyn. C — znamenawagi D. — 3. ohnywym zzelezem vyn. C — genz slowe vyn. CMN — Jana CMN. — 4. w nyezto M — m. w nyemzto .. . korzenye: s rozlicznym korzenî C — krafnem vyn. C. — 5. Jana z Janowa N, vyn. C — z denmarku vyn. C — po „denmarku“ přid. M: Capyla
99 15 Roftte a wzplodte ſye a naplnte zemi. A protož nemuozz zzadny w te zemí powiedietí za giſte, kto by geho otecz bil anebo ſtricz nebo ſin nebo wnuk. A geftit to dobry, pokorny lid, by gedne wieczí nebilo, zze by radieyſſe gedli cize lidi nežli kteru gynu krmy, kakžkoli magi wina, chleba y maſſa Il y gíneho pokrmu doítí magi (!). Protož kupczi wozzie gim dietky wy- 20 fuffene, a tu radi kupugi yako my zde ſuche riby. Take tiech hwiezd, gefíto flowu kurzatka, nemohú nykda widati, po nychžto w gynych ze- myech morffty plawiczzi zprawugi ſye; ale my gye zymye y letie widame, neb vſtawnye na gednom mieſtíe ſtogie. A tiech ſedm hwyezd, gefſto wuoz ſlowu, vſtawnye ſye okolo nych toczzie, a po tiech ſye zprawugi gich plawezi 25 na morzi wiece nežli po ginych, gefſto s druhe ſtrany gdu. A protož gt prawda, zze Geruzalem gt proſtrzedek wiſie zemie, neb tak daleko geſt z doleyſich zemí, genzz gſu na zapad flunce, do Jeruzalema do Jndie (!). a to na vkazuge ſlunce we dwu cžaſfu w roce, kdižto den a nocz ſie ſrowna- wagi. A geft w ta doby ſluncze proſtrzed morze, anebo proto, kdizz geft 30 o poledny, tehdy geſt ſlunce prawie nad Geruzalemem, yako by kopim wzhoru wſtrczzil, any ſtyena ſweho kto muozz opatrziti. I A protož rzekl 196b2 geft swati dawid w zaltarzi: Buoh, kral naſs, vozzinil geſt ſpafenye przed wieky w proftrzedku zemye. 196b1 5 O kralowſtwi Simbar, kdežto lide na chlubu znamenagy fye na twarzi ohnywym zzelezem, o oftrowie, genz ſlowe Jama, w nyemzto roſte wffelike korzenye, o domu kraſnem toho krale Jana, o Ogerzowi z denmarku. přid. D: pan — wyrzekl] wyrzek B. řekl D. — 15. naplte (!) B — yzadny BCDMN — w tey C — w te zemi vyn. D. — 17. po „dobry“ přid. BD: a — radiegi D. — 18. po „wina“ přid. B: a. — 19. magi vyn. BMN. — 20. tu] tyt BCDMN. — 21. kurzadka M — nykdy B, nyky (!) M — wydieti B — po nyzto (!) B. — 22. morzffty B — plawczý BCDMN — před „widame“ přid. N: zde. — 24. víta- wicnie D. — 25. před „gt“ přid. BCDMN: to. — 26. proftrzed BCDMN — wffie vyn. D — zemie] zemy M. — 27. po „Jeruzalema“ přid. BCDMNT: yakoz geft ot Jerufalema. — 29. w ta] ta N — doby] toby (!) C — po „doby“ přid. M: w (!) — před „proſtrzed“ přid. M: w — poſtrzed B. — (29.—30.) proftrzed.... geft flunce vyn. N. — 29. morze] nebe B — anebo] vyn. B, a nebe CDM — proto] Protoz BCD. — 30. o polodni C. — 31. wítrezzil] ſtrzil (!) B, ftrezil CN — ftienu C. — 32.—33. przed wieky vyn. D. — 33. v proftrzedku BN. LXXIII. (1.—5.) m. O kralowftwi.... z denmarku: O wlaſti Jana a o gegi bohatcztwy, O gierowy z denmarku, kteryzto bil geſt wladařz krale ffranſke°, kterak ten tahl bogem na wíſeczky pohani ge na wieru obraczuge B. — 1. před „O kralowftwi“ přid. C: Kala lxxin, přid. DMN: Sedmdefaty a třeti rozdiel wy- prawuge [MN: prawy]. — 2. na chlubu vyn. C — znamenawagi D. — 3. ohnywym zzelezem vyn. C — genz slowe vyn. CMN — Jana CMN. — 4. w nyezto M — m. w nyemzto .. . korzenye: s rozlicznym korzenî C — krafnem vyn. C. — 5. Jana z Janowa N, vyn. C — z denmarku vyn. C — po „denmarku“ přid. M: Capyla
Strana 100
100 197a1 Kdyzz gedu z te zemíe lamoyn na prawu ruku, tehdy przigedu do gine zemye, gefſto flowe Simbar; a to geſt welmi moczne kralowſtwíe. a lide w te zemi czzynye ſobie znamenye na twarzi ohnywym zzelezem; Neb ony za to magi, zze gſu mnoho vrozenyeyfi lide nežli gyny; Protož ſobie czzynye znamenye, aby gye mezi gynymy znali. A wedle te zemíe 10 geftit mnoho oftrowow, kterežto dluho by bylo vplnye wyczzitati. Ale wedle te zemie Simbar lezzi geden weliky oftrow a zemie, genž flowe Jana, a ſaha w morze dobrzie dwa Tifiće mil wuokol. A geft tu welmí moczny kral, kterižto ma pod ſwu I] moczi ſedm gynych kralow. W te zemí roftet draheho korzenye wiece kromye peprze nežli kde gynde, tocžifſto zazwor, 15 rzebicżky, mufſkaty, a ti roſtu tu w ſſeſſelynnach yako leſkowi orzyechowe, a ty ffefſelyny ſlowu mufſkatowy kwyet. Ten kral z Jana bidli w drahem palaczi nebo domu. Neb wſſiczkny ſtupnyowe, po nychż na ſyen gdu, gſu ſtrzebrny a zlatê na czztwero hranati vczzinyeny, a wſſeczky zdy obwie- ffeny gfu drahymy dyenyczemy anebo koberczi, na nychžto mnoho zna- 20 menytich czzynow popſano a tkano gt. A na naywiſfí ſyeny ſtogi roz- prawa o Ogerzowi z denmarku a geho boyowanye welmi mifterne a bohatíe witkano, kterak geſt z ffrankrichu do te zemie przigel A kterak gieft tiech zemí od Rzyma až do Jndie wiſech dobil, kterak geſt ta geho zzena bohynye okuzlila, aby nemohl vmrzieti, A kterak geft on po dwu ftu letech 25 do ffrankrichu fie nawratil z yndie a mnye, by gedno geden rok bil; A dywil ſie tomu, zze tak w malem Il czzafie ſwiet ſye tak welmí pro- myenyl, neb yžadny nebieſſe, kohož by on znal. Take ſtogi tu malowano, 197a2 — 6. gedu] geden (!) M — z tey C — Lamoym BCDMN. — 7. gine] gedne B — welmi vyn. D — po „welmi“ přid. D: znamenite a. — 8. w(před „te“) vyn. D — w tey C — zemie D — před „czzynye“ přid. B: zelezem (!). — 9. vroze- neyífie B. — 10. tey C. — 11. m. vplnye wyczzitati: wyprawowati vplnie a wy- czitati C — Ale] A C. — 12. genž] kterazto D. — 13. v morze BN. — 14. m. pod ſwu moczi] pod ſebu D — kralow] kralowſtwie B, kralowſtwi CDMN — W tey C. — 15. drahe C — po „peprze“ přid. M: a — kde vyn. C — gynde] gine (!) C — Totizto B. — 16. hrzebiczky BCDMN — w fſeffelynnach] w zelynach (!) B, w ſſoſfolynach M. — 17. Jany C — bidlym (!) B. — 18. wſſychny B — po „gdu“ přid. CDMN: ty. — 19. ftrzibrny B, ftrieberni D — m. na czztwero hranati vczzi- nyeny: čtwerohranatie obfazeni D — hranati] hrana C — zdy] ſtieny D. — 20. gfu vyn. BN — drahemy B — denniczemi N — dyenyczemy anebo vyn. CDT — anebo koberczi vyn. BN — koberczi] Koltrami T — na nyzto (!) B. — 21. popſano a vyn. D — m. a tkano] ot kana (!) B — po „tkano“ přid. D: a wyffrwano — m. A na naywiſſi] A na wyeſſie B, A na wifi C, A w naywyſi D, A na wyſſye M, A nawyffi N. — 21.—22. rozprawka CD. — 22. o vyn. BN — myftrnye B, mi- fternie CDMN. — 23. z ffrankraychu BDM — do te] do tey C, do tiech D — A kterak] A tak B. — 24. před „tiech“ přid. C: od, přid. M: o, přid. N: on — po „tiech“ přid. D: wech. — (24.—25.) Jndie ..... bohynye vyn. B (!). — 24. wiſech vyn. D — geft ta vyn. N. — 25. okuzlila] zaczarowala B — vmrziti B — leth BCMN. — 26. ffrankraychu BDMN — mnye] mniel D — po „rok“ přid. BM: w nye, přid. C: w ni, přid. N: w rzimie. — 27. tak w malem] w tak malem C — v malem BN — czaffu BON — tak welmi vyn. D — před „promyeňyl“ přid. D: bieſe. — 28. yzadne° B — nebyl D. — 29. dalo] zdalo MN — po „ſlo-
100 197a1 Kdyzz gedu z te zemíe lamoyn na prawu ruku, tehdy przigedu do gine zemye, gefſto flowe Simbar; a to geſt welmi moczne kralowſtwíe. a lide w te zemi czzynye ſobie znamenye na twarzi ohnywym zzelezem; Neb ony za to magi, zze gſu mnoho vrozenyeyfi lide nežli gyny; Protož ſobie czzynye znamenye, aby gye mezi gynymy znali. A wedle te zemíe 10 geftit mnoho oftrowow, kterežto dluho by bylo vplnye wyczzitati. Ale wedle te zemie Simbar lezzi geden weliky oftrow a zemie, genž flowe Jana, a ſaha w morze dobrzie dwa Tifiće mil wuokol. A geft tu welmí moczny kral, kterižto ma pod ſwu I] moczi ſedm gynych kralow. W te zemí roftet draheho korzenye wiece kromye peprze nežli kde gynde, tocžifſto zazwor, 15 rzebicżky, mufſkaty, a ti roſtu tu w ſſeſſelynnach yako leſkowi orzyechowe, a ty ffefſelyny ſlowu mufſkatowy kwyet. Ten kral z Jana bidli w drahem palaczi nebo domu. Neb wſſiczkny ſtupnyowe, po nychż na ſyen gdu, gſu ſtrzebrny a zlatê na czztwero hranati vczzinyeny, a wſſeczky zdy obwie- ffeny gfu drahymy dyenyczemy anebo koberczi, na nychžto mnoho zna- 20 menytich czzynow popſano a tkano gt. A na naywiſfí ſyeny ſtogi roz- prawa o Ogerzowi z denmarku a geho boyowanye welmi mifterne a bohatíe witkano, kterak geſt z ffrankrichu do te zemie przigel A kterak gieft tiech zemí od Rzyma až do Jndie wiſech dobil, kterak geſt ta geho zzena bohynye okuzlila, aby nemohl vmrzieti, A kterak geft on po dwu ftu letech 25 do ffrankrichu fie nawratil z yndie a mnye, by gedno geden rok bil; A dywil ſie tomu, zze tak w malem Il czzafie ſwiet ſye tak welmí pro- myenyl, neb yžadny nebieſſe, kohož by on znal. Take ſtogi tu malowano, 197a2 — 6. gedu] geden (!) M — z tey C — Lamoym BCDMN. — 7. gine] gedne B — welmi vyn. D — po „welmi“ přid. D: znamenite a. — 8. w(před „te“) vyn. D — w tey C — zemie D — před „czzynye“ přid. B: zelezem (!). — 9. vroze- neyífie B. — 10. tey C. — 11. m. vplnye wyczzitati: wyprawowati vplnie a wy- czitati C — Ale] A C. — 12. genž] kterazto D. — 13. v morze BN. — 14. m. pod ſwu moczi] pod ſebu D — kralow] kralowſtwie B, kralowſtwi CDMN — W tey C. — 15. drahe C — po „peprze“ přid. M: a — kde vyn. C — gynde] gine (!) C — Totizto B. — 16. hrzebiczky BCDMN — w fſeffelynnach] w zelynach (!) B, w ſſoſfolynach M. — 17. Jany C — bidlym (!) B. — 18. wſſychny B — po „gdu“ přid. CDMN: ty. — 19. ftrzibrny B, ftrieberni D — m. na czztwero hranati vczzi- nyeny: čtwerohranatie obfazeni D — hranati] hrana C — zdy] ſtieny D. — 20. gfu vyn. BN — drahemy B — denniczemi N — dyenyczemy anebo vyn. CDT — anebo koberczi vyn. BN — koberczi] Koltrami T — na nyzto (!) B. — 21. popſano a vyn. D — m. a tkano] ot kana (!) B — po „tkano“ přid. D: a wyffrwano — m. A na naywiſſi] A na wyeſſie B, A na wifi C, A w naywyſi D, A na wyſſye M, A nawyffi N. — 21.—22. rozprawka CD. — 22. o vyn. BN — myftrnye B, mi- fternie CDMN. — 23. z ffrankraychu BDM — do te] do tey C, do tiech D — A kterak] A tak B. — 24. před „tiech“ přid. C: od, přid. M: o, přid. N: on — po „tiech“ přid. D: wech. — (24.—25.) Jndie ..... bohynye vyn. B (!). — 24. wiſech vyn. D — geft ta vyn. N. — 25. okuzlila] zaczarowala B — vmrziti B — leth BCMN. — 26. ffrankraychu BDMN — mnye] mniel D — po „rok“ přid. BM: w nye, přid. C: w ni, přid. N: w rzimie. — 27. tak w malem] w tak malem C — v malem BN — czaffu BON — tak welmi vyn. D — před „promyeňyl“ přid. D: bieſe. — 28. yzadne° B — nebyl D. — 29. dalo] zdalo MN — po „ſlo-
Strana 101
101 czo ſye kdy dalo welikeho o ſlowutneho o hectorowi, o herkuleffowi, 30 o Allexâdrowi welikem, o Czefarzowi karlowi y o wſſech, kterziż gſu kdy zemy boge dobywali. ale to wíſeczko nenye proti tiem weliky czzynom, kterezzto Ogerz z denmarku przemohl bieſſe za ſwich cżaſow. Neb czozz nebilo krzieftyâſkeho od wychodu flunce azz do zapadu, to geft wíſe prze- mohl a w krzieſtiaftwie obratil. A gefftiet ma ſweho rodu plemye w yndiſke 35 zemí. A geſt tu mnoho krzieſtianſkich lidi od toho Ogierze vczzynyenych, yakož to wſfie czzte sye na te sieny. Ten Ogerzz bil geft nyekdy wyeznyem dluho v krale karla azz do toho cžaſſu, kdyzz kral yſorec przitahl bieſſe do ffrankrichu; tehdy by zprofstyen Ogerz. A gſa proft, tahl geſt do pohan, Neb geſt ſlibil bohu gſa v wiezeny, zze, byl-li by kdi proſt, chce wſſemu 40 ſwietu žaloft vczzynyti, kterzizz krzeſtiane negſu. A kdy Jforius, Il otecz 197b1 geho, genž kral Bremerſky ſlul, to vſlyſſal, ze Ogerz do geho zemie przigel, nofil na ſobye zakon s knyezzymy templarſkymy, aby ony geho zradili a gemu v wiezenye dali. Neb geho woiſko dobilo bieſſe mieſta toho Mech a wifie zemye ſpolkem; A potom dobil gt wíſech gynych zemí ſpolkem; 45 A potom dobil wſſech gynych zemi (!) pohanſkich. A protoz flul kriſtow boyownyk, Neb geft on neboyowal pro zemi a panstwa dobytie, ale aby têto wefſken ſwiet k wierze krzieftianſke przipwil. A mnozi w tiech ze- miech mnye, by gefftie bil zzyw A zze geft na nyekterich mieſtech, kdežto gedne bozíſtí lide bidle, a zze ſie ma zaſie wratiti a nyektere zemye k wierze 50 krzieſtyâſke przyweſti. Ten kral z Jana geſt tak moczny kral, zze wale czzaſto s welikym Chanem, kterižto mny, zze geft naywyffi a naymocz- nyeyffi Czefarz, gehož ſwiet ma; a geft tak moczny, že mny, by yzzadny wieczzi pan nebil na zemi nezli on. Awffak ten kral z Jana I1 sehnal geft 197b2 geho boyem ſ pole a pole geſt obdrzzal. wutneho“ přid. MN: y — Ektorowi D — o herkuleffowi] a Erkulefowi D. — 30. welikym B — karlowi] kralowi N. — 31. zemie C — boge vyn. D — do- bywalo N — wſyczko M — před „nenye“ přid. BCDN: nycz. — 32. z denmarku vyn. B. — 33. ot wzchodu M. — 34. gefftiet] gefftit B — před „ſweho“ přid. D S — rodu vyn. D — plemene D — w Yndiczſke C, w Indicſke D. — 35. po „mnoho" přid. BN: gefftie. — 36. tey C. — 37. kdizto B. — 38. ffrankraychu BDMN — by] byl D — zprofſtyen] propufſtien C — geft] bieſe D — po „geft“ přid. CMN. bil. — 39. po „geft“ přid. BCMN: bil — v (před „wiezeny“) vyn. M — wie- zenye B. — 40. žaloft] zamutek D — czinity B — kdiz B. — 40.—41. otecz geho vyn. D. — 41. geho vyn. BCM — genž] kteryzto D — Bremenſky D — po „przigel“ přid. C: a. — 42. nofil vyn. N — f kniezy templarzíkymy BMN — před „aby“ přid. C: zadal. — 43. v wiezenye] v wazbu BCDN, wazbu M — dobilo bieffe] bylo dobylo CD. — 44. giny (!) C. — (44.—45.) ſpolkem ... gynych zemi vyn. BCDMN právem. — 45. po „flul“ přid. B: geft — kriftow] kriſta B, vyn. N. — 46. zemie CD — panftwie C — dobyti B. — 47.—48. zemych B. — 48. mnye] domniewagi fe D — m. by gefitie bil zzyw: ze gefftie ziw geft BN — mieſtiech B. — 49. gedne] gedno DMN — bydlegi C — po „ma“ přid. BN : gefftie. — 50. przyweſti] obratyti B — Jany C, Janowa (!) D — wale] wole (!) B. — 51. mny] vyn. B, ſe domniewa D — zze vyn. B — naywyfli] naywyffie B, naywietczi C. — 51.—52. naymoczneyffie B. — 52. mnye B — byl ze C — zadny D. — 53. wietczij B — nebil] nenie C — Jany BCM.
101 czo ſye kdy dalo welikeho o ſlowutneho o hectorowi, o herkuleffowi, 30 o Allexâdrowi welikem, o Czefarzowi karlowi y o wſſech, kterziż gſu kdy zemy boge dobywali. ale to wíſeczko nenye proti tiem weliky czzynom, kterezzto Ogerz z denmarku przemohl bieſſe za ſwich cżaſow. Neb czozz nebilo krzieftyâſkeho od wychodu flunce azz do zapadu, to geft wíſe prze- mohl a w krzieſtiaftwie obratil. A gefftiet ma ſweho rodu plemye w yndiſke 35 zemí. A geſt tu mnoho krzieſtianſkich lidi od toho Ogierze vczzynyenych, yakož to wſfie czzte sye na te sieny. Ten Ogerzz bil geft nyekdy wyeznyem dluho v krale karla azz do toho cžaſſu, kdyzz kral yſorec przitahl bieſſe do ffrankrichu; tehdy by zprofstyen Ogerz. A gſa proft, tahl geſt do pohan, Neb geſt ſlibil bohu gſa v wiezeny, zze, byl-li by kdi proſt, chce wſſemu 40 ſwietu žaloft vczzynyti, kterzizz krzeſtiane negſu. A kdy Jforius, Il otecz 197b1 geho, genž kral Bremerſky ſlul, to vſlyſſal, ze Ogerz do geho zemie przigel, nofil na ſobye zakon s knyezzymy templarſkymy, aby ony geho zradili a gemu v wiezenye dali. Neb geho woiſko dobilo bieſſe mieſta toho Mech a wifie zemye ſpolkem; A potom dobil gt wíſech gynych zemí ſpolkem; 45 A potom dobil wſſech gynych zemi (!) pohanſkich. A protoz flul kriſtow boyownyk, Neb geft on neboyowal pro zemi a panstwa dobytie, ale aby têto wefſken ſwiet k wierze krzieftianſke przipwil. A mnozi w tiech ze- miech mnye, by gefftie bil zzyw A zze geft na nyekterich mieſtech, kdežto gedne bozíſtí lide bidle, a zze ſie ma zaſie wratiti a nyektere zemye k wierze 50 krzieſtyâſke przyweſti. Ten kral z Jana geſt tak moczny kral, zze wale czzaſto s welikym Chanem, kterižto mny, zze geft naywyffi a naymocz- nyeyffi Czefarz, gehož ſwiet ma; a geft tak moczny, že mny, by yzzadny wieczzi pan nebil na zemi nezli on. Awffak ten kral z Jana I1 sehnal geft 197b2 geho boyem ſ pole a pole geſt obdrzzal. wutneho“ přid. MN: y — Ektorowi D — o herkuleffowi] a Erkulefowi D. — 30. welikym B — karlowi] kralowi N. — 31. zemie C — boge vyn. D — do- bywalo N — wſyczko M — před „nenye“ přid. BCDN: nycz. — 32. z denmarku vyn. B. — 33. ot wzchodu M. — 34. gefftiet] gefftit B — před „ſweho“ přid. D S — rodu vyn. D — plemene D — w Yndiczſke C, w Indicſke D. — 35. po „mnoho" přid. BN: gefftie. — 36. tey C. — 37. kdizto B. — 38. ffrankraychu BDMN — by] byl D — zprofſtyen] propufſtien C — geft] bieſe D — po „geft“ přid. CMN. bil. — 39. po „geft“ přid. BCMN: bil — v (před „wiezeny“) vyn. M — wie- zenye B. — 40. žaloft] zamutek D — czinity B — kdiz B. — 40.—41. otecz geho vyn. D. — 41. geho vyn. BCM — genž] kteryzto D — Bremenſky D — po „przigel“ přid. C: a. — 42. nofil vyn. N — f kniezy templarzíkymy BMN — před „aby“ přid. C: zadal. — 43. v wiezenye] v wazbu BCDN, wazbu M — dobilo bieffe] bylo dobylo CD. — 44. giny (!) C. — (44.—45.) ſpolkem ... gynych zemi vyn. BCDMN právem. — 45. po „flul“ přid. B: geft — kriftow] kriſta B, vyn. N. — 46. zemie CD — panftwie C — dobyti B. — 47.—48. zemych B. — 48. mnye] domniewagi fe D — m. by gefitie bil zzyw: ze gefftie ziw geft BN — mieſtiech B. — 49. gedne] gedno DMN — bydlegi C — po „ma“ přid. BN : gefftie. — 50. przyweſti] obratyti B — Jany C, Janowa (!) D — wale] wole (!) B. — 51. mny] vyn. B, ſe domniewa D — zze vyn. B — naywyfli] naywyffie B, naywietczi C. — 51.—52. naymoczneyffie B. — 52. mnye B — byl ze C — zadny D. — 53. wietczij B — nebil] nenie C — Jany BCM.
Strana 102
102 198a1 Sedmdefati a czztwrti rozdiel prawi o zemí Calonoch, w nyžto rofte w ſtromyech muka chlebna a ftred a owoce, z nyehož wino dielagi; o ftromyech, na nychz ged roſte; o Ogerzowi, o dyw- nem gezerze a trzitim przewiſokem a dywnê kameny.5 Nad tu zemi Jana lezzi gyna zemie, genž ſlowe Calanoth a gynym gmene Pachem, a geftit to welike kralowstwie, dobrzye ofazene mnohymy dobrymy mieſtmy. W te zemí gſu ſtromowe, w nychžto dobra muka roſte; neb wſſe, czož z nych tecže, yako zde kli nebo pryſkyrzice nebo ſmola, to geſt dobra a ſladka muka, z nyežto dobry a ſladky chleb dyelagi. Take 10 gfu w te zemy ſtromowe, geſſto dobry ſtred rodye. A gſu ſtromowe, genž nefu owoce, z nyehozto dobre wyno dielagi. Take gfu ti ſtromowe, geſſto ged neſu, gehož nycz horſſeho nenye. a toho gedu bili ſobye zzide zgednali, aby gim przineſli, aby gím krzieſtyany ztrawili. ale geden zzid, chtie lI vmrzieti, pronefl to, a krzeſtiane, zgymawſe gynudy zzidy, zmuczzili gye, a ony gſu wyznali. pro nyezto mnoho gynych ſpalili. Chtie tomu w te zemi, zze geft to dywne a zwlafſtie bozſka miloſt, kteružto boh Ogerzowi z denmarku bil vkazal. Neb když te zemie dobywal, nedoſtalo ſie bilo gemu geho lidu w gedny czzaſi chleba. A kdiž ſobie o to ſtyſſkaſſe, tehda angel buozzi vkazal gemu ty ftromy. a kdyzz chtie tu muku myetí nebo 20 ſtred z tiech ſtromow, tehda prorziezzi koru na nych, a ynhed pobiehne hoynye ta wiecz wen a vſchne a bude muka, a czozz neuſchne, to bude 15 LXXIV. 1. Sedmdefati... rozdiel] Kala IXXIIII C. — 2. prawi vyn. C. — (1.—2.) m. Sedmdefati.... o zemi Calonoch w nyžto: O kralowſtwie pachem, w niemz B. — 2. Canoloch N, Kalonech C — m. w ftromyech: na drziewi B. — (3.—5.) m. chlebna . .. . kameny: med, wino y ged a o ginich diwnich wieczech toho kralowſtwie B. — 5. Gezeru D — trzti CMN, tříti D — po „kameny“ přid. M: poczyna ſye Capytola, přid. N: Takto íie poczina kapitola. — 6. Nad] Za — W tey BC BCMNT — Calonoch BDN, Kalanoch CM. — 8. miefty BCDMN — w nychžto] z nichzto D — rofte] teče D. — 9. po „z nych“ přid. N: roſte aneb — tecže] gde D — kle DM — kli nebo vyn. C. — 10. před „dobra“ přid. B: wíſe — a (před „ſladka“) vyn. MN — a (před „fladky“) vyn. BMN — ſladky vyn. BN. — 11. po „gfu“ (před „w te“) přid. B: tu — w tey C — dobru BON — po „gfu“ přid. B: take. — 12. ti] tu BDN. — (13.—14.) m. zgednali..... przineſli: kazaly przineſti BCDMN. — 14. m. aby gim krzieftyany ztrawili: a gym chtiely krzeftiany ztrawiti BN, chtiece gim krzeſtiany trawiti C, kreſtiany gim tra- wili D, a gym krzeftyany ftrawyty M — chtie] chcze B. — 15. vmrziti B — před „proneſl“ přid. D: y — gynudy] gine BCN, giny M. vyn. D — zmuczzili] y muczily BC, vmuczyly M, y vmuczili N. — 16. gfu] ſe BCMN — wyznali] ſe poznali D — pro nyezto] pro kteružto wiec D — m. gynych] gich BCMN, fu zidow D. — (16.—17.) m. Chtie.. .. bozſka miloſt: Magi take w te zemi to za gifte A zwlaftie bozíku miloft D. — 16. w tey C. — 17. zwlaffcze B, zwlafftnie C. — 18. m. te] geft tey C. — 19. gemu vyn. DM — po „gemu“ přid. BN: v, přid. C: a, přid. M: w. — 20. buozzi] bozie B, panie D — okazal C — a kdyzz chtie .. myeti nebo vyn. C — chtiegi D. — 21. ftred z tiech ftromow vyn. C — z tiech vyn. B — prorziezzi] prorzeny (!) B. — 22. a (před „víchne“) vyn. M — m. víchne
102 198a1 Sedmdefati a czztwrti rozdiel prawi o zemí Calonoch, w nyžto rofte w ſtromyech muka chlebna a ftred a owoce, z nyehož wino dielagi; o ftromyech, na nychz ged roſte; o Ogerzowi, o dyw- nem gezerze a trzitim przewiſokem a dywnê kameny.5 Nad tu zemi Jana lezzi gyna zemie, genž ſlowe Calanoth a gynym gmene Pachem, a geftit to welike kralowstwie, dobrzye ofazene mnohymy dobrymy mieſtmy. W te zemí gſu ſtromowe, w nychžto dobra muka roſte; neb wſſe, czož z nych tecže, yako zde kli nebo pryſkyrzice nebo ſmola, to geſt dobra a ſladka muka, z nyežto dobry a ſladky chleb dyelagi. Take 10 gfu w te zemy ſtromowe, geſſto dobry ſtred rodye. A gſu ſtromowe, genž nefu owoce, z nyehozto dobre wyno dielagi. Take gfu ti ſtromowe, geſſto ged neſu, gehož nycz horſſeho nenye. a toho gedu bili ſobye zzide zgednali, aby gim przineſli, aby gím krzieſtyany ztrawili. ale geden zzid, chtie lI vmrzieti, pronefl to, a krzeſtiane, zgymawſe gynudy zzidy, zmuczzili gye, a ony gſu wyznali. pro nyezto mnoho gynych ſpalili. Chtie tomu w te zemi, zze geft to dywne a zwlafſtie bozſka miloſt, kteružto boh Ogerzowi z denmarku bil vkazal. Neb když te zemie dobywal, nedoſtalo ſie bilo gemu geho lidu w gedny czzaſi chleba. A kdiž ſobie o to ſtyſſkaſſe, tehda angel buozzi vkazal gemu ty ftromy. a kdyzz chtie tu muku myetí nebo 20 ſtred z tiech ſtromow, tehda prorziezzi koru na nych, a ynhed pobiehne hoynye ta wiecz wen a vſchne a bude muka, a czozz neuſchne, to bude 15 LXXIV. 1. Sedmdefati... rozdiel] Kala IXXIIII C. — 2. prawi vyn. C. — (1.—2.) m. Sedmdefati.... o zemi Calonoch w nyžto: O kralowſtwie pachem, w niemz B. — 2. Canoloch N, Kalonech C — m. w ftromyech: na drziewi B. — (3.—5.) m. chlebna . .. . kameny: med, wino y ged a o ginich diwnich wieczech toho kralowſtwie B. — 5. Gezeru D — trzti CMN, tříti D — po „kameny“ přid. M: poczyna ſye Capytola, přid. N: Takto íie poczina kapitola. — 6. Nad] Za — W tey BC BCMNT — Calonoch BDN, Kalanoch CM. — 8. miefty BCDMN — w nychžto] z nichzto D — rofte] teče D. — 9. po „z nych“ přid. N: roſte aneb — tecže] gde D — kle DM — kli nebo vyn. C. — 10. před „dobra“ přid. B: wíſe — a (před „ſladka“) vyn. MN — a (před „fladky“) vyn. BMN — ſladky vyn. BN. — 11. po „gfu“ (před „w te“) přid. B: tu — w tey C — dobru BON — po „gfu“ přid. B: take. — 12. ti] tu BDN. — (13.—14.) m. zgednali..... przineſli: kazaly przineſti BCDMN. — 14. m. aby gim krzieftyany ztrawili: a gym chtiely krzeftiany ztrawiti BN, chtiece gim krzeſtiany trawiti C, kreſtiany gim tra- wili D, a gym krzeftyany ftrawyty M — chtie] chcze B. — 15. vmrziti B — před „proneſl“ přid. D: y — gynudy] gine BCN, giny M. vyn. D — zmuczzili] y muczily BC, vmuczyly M, y vmuczili N. — 16. gfu] ſe BCMN — wyznali] ſe poznali D — pro nyezto] pro kteružto wiec D — m. gynych] gich BCMN, fu zidow D. — (16.—17.) m. Chtie.. .. bozſka miloſt: Magi take w te zemi to za gifte A zwlaftie bozíku miloft D. — 16. w tey C. — 17. zwlaffcze B, zwlafftnie C. — 18. m. te] geft tey C. — 19. gemu vyn. DM — po „gemu“ přid. BN: v, přid. C: a, přid. M: w. — 20. buozzi] bozie B, panie D — okazal C — a kdyzz chtie .. myeti nebo vyn. C — chtiegi D. — 21. ftred z tiech ftromow vyn. C — z tiech vyn. B — prorziezzi] prorzeny (!) B. — 22. a (před „víchne“) vyn. M — m. víchne
Strana 103
103 ſtred. A tezz o gynych ſtromyech, gefſto wyno anebo ged neſu. A dneffny den flowu ti ftromowe Ogerzowi. Take geſt tu gedno welike gezero, w nyežto 25 czożkoli vpadne, nemož bití nalezeno. A wedle toho gezera roſte trzíſtie trzidceti latrow wzdeli, z nyehožto ftawiegi domy; a gmenugit ony to trzfftie galby. a korzenye, genzz od toho trzíítie pochazye, dobrze czztyrz zahonow wichazie v pole wuokol. a w tô I1 korzeny nalezagí drahe ka- 198a2 menye, kterežto ma takuto mocz, ktozz gie ma v ſebe, ten nemož zzelezem 30 zadný ranyen biti. Mnozi to za nepodobne welmi mnyegi, a yat ſem tezz mnyel; ale azz ſem opatrzil, tak gſem wierzití mufil. Mozz fie dobrze ranytí mage kamen ten anebo drzewem anebo koſtí, ale zzelezem nelze, yakož take ſtogi ſwrchupſa° o balfamowem poli, gehozz neſmiegí dielati yzzadnym zzelezem. A geftit mnoho gynych dywow w te zemi, kterezto rozprawieti 35 bilo by dluho; Protož chci te wieci vkratiti a gynym oſtawiti ku praweny. Sedmdefaty a paty rozdrel prawio kralowitwi kaffo, gehožkralma zzen wlaft- nych, kolik raczzi; a o chitrofti Allexandrowie. Wedle te zemie Calanoth geft gedno welike a mohutne kralowftwie 5 a zemye, genžto flowe Caffo. Geho krall ma zwlafſtnych zzen, kolikž koli raczzi. a kazzet ſobie ze wſſech mieſt naykraſfie dyewky przyweſti; a ſlibi-li ſye gemu ktera, ſ tu ſye gedynu pokocha; Pakli wiece, tu gyzz muſi welika mil loſt bití. Protož ten kral ma dobrzie Tificz zzen; a mat take wiece 198b1 a] czoz vſchne to BCDN — m. a bude] to bude M — bude (před „ſtred“)] gt B. — 23. před „dneffny“ přid. D: po. — 24. ftromkowe D. — 25. wpadne M — nemož] moz (!) C — po „nemož“ přid. B: nykdy — trztie BM, trzítie C, trſti D. — 27. galby] gaby BCDMN. — (27.—28.) m. a korzenye . . . . korzeny nalezagi: Od toho trztie pochazie w pole korzenye welmy dluhe, dobrze cztrz zahonow wzdely, a pak w tom korzenie nalezagie B. — 27. genzz] geffto CD. — 28. zahonow] honow CD — po „zahonow“ přid. N: wzdeli — w pole CDM — kořenu D. — 29. taku BDMN — ma (před „v ſebe“)1 noſy D — ſſebie B. — 30. yzadnym MN — mnozie B. — (30.—31.) m. Mnozi ... tezz mnyel: Mnohemu ſe to zda welmi ne- podobne, A iat ſem tomu take wieriti nemohl D. — 31. před „opatrzil“ přid. B: to — před „Mozz“ přid. C: A, přid. D: Take — Mozz] muozet C. — (31.—32.) m. ſie dobrze... zzelezem nelze: ranien byti drewem nebo koſti, Ale zelezem žadnym nelze D. — 32. magy (!) B — m. kamen ten: ten kamen ginim kamenem BN — anebo (před „drzewem“) vyn. M. — 34. w tey C — rozprawyti B. — 35. te] ty B — m. te wieci: tey rzeczi C — vkratiti a vyn. B — k praweni C. LXXV. (1.—2.) Sedmdefaty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sedmdefaty .... rozdiel] Kala lxxv C. — (2.—3.) m. gehož.. . raczzi: a o kralowych zenach C. — 2. prawi vyn. C — ma vyn. N. — (2.—3.) m. wlaftnych ... Allexandrowie: na tifficz a bohatozſtwy welike od flonow a o gich przirozenie B. — 3. před „chi- trofti“ přid. C: welike — po „Allexandrowie“ přid. M: Capytola. — 4. tey C — Calonoch BDMN, Kalonach C — mohutny B. — 5. po „zemye“ přid. BCMN: welika — gefíto C — gehoz B — zwlafftnych] wlaftnich BCDMN. — 6. nay- kraffy diewku B — ſlibi] zalibi D. — 7. gemu] mu B — gedynu] gednu D — tu] to BMN — muſie B. — 8. Tiffiecz B. tifice DMN. — 9. dyeczi B — kral] kra (1)
103 ſtred. A tezz o gynych ſtromyech, gefſto wyno anebo ged neſu. A dneffny den flowu ti ftromowe Ogerzowi. Take geſt tu gedno welike gezero, w nyežto 25 czożkoli vpadne, nemož bití nalezeno. A wedle toho gezera roſte trzíſtie trzidceti latrow wzdeli, z nyehožto ftawiegi domy; a gmenugit ony to trzfftie galby. a korzenye, genzz od toho trzíítie pochazye, dobrze czztyrz zahonow wichazie v pole wuokol. a w tô I1 korzeny nalezagí drahe ka- 198a2 menye, kterežto ma takuto mocz, ktozz gie ma v ſebe, ten nemož zzelezem 30 zadný ranyen biti. Mnozi to za nepodobne welmi mnyegi, a yat ſem tezz mnyel; ale azz ſem opatrzil, tak gſem wierzití mufil. Mozz fie dobrze ranytí mage kamen ten anebo drzewem anebo koſtí, ale zzelezem nelze, yakož take ſtogi ſwrchupſa° o balfamowem poli, gehozz neſmiegí dielati yzzadnym zzelezem. A geftit mnoho gynych dywow w te zemi, kterezto rozprawieti 35 bilo by dluho; Protož chci te wieci vkratiti a gynym oſtawiti ku praweny. Sedmdefaty a paty rozdrel prawio kralowitwi kaffo, gehožkralma zzen wlaft- nych, kolik raczzi; a o chitrofti Allexandrowie. Wedle te zemie Calanoth geft gedno welike a mohutne kralowftwie 5 a zemye, genžto flowe Caffo. Geho krall ma zwlafſtnych zzen, kolikž koli raczzi. a kazzet ſobie ze wſſech mieſt naykraſfie dyewky przyweſti; a ſlibi-li ſye gemu ktera, ſ tu ſye gedynu pokocha; Pakli wiece, tu gyzz muſi welika mil loſt bití. Protož ten kral ma dobrzie Tificz zzen; a mat take wiece 198b1 a] czoz vſchne to BCDN — m. a bude] to bude M — bude (před „ſtred“)] gt B. — 23. před „dneffny“ přid. D: po. — 24. ftromkowe D. — 25. wpadne M — nemož] moz (!) C — po „nemož“ přid. B: nykdy — trztie BM, trzítie C, trſti D. — 27. galby] gaby BCDMN. — (27.—28.) m. a korzenye . . . . korzeny nalezagi: Od toho trztie pochazie w pole korzenye welmy dluhe, dobrze cztrz zahonow wzdely, a pak w tom korzenie nalezagie B. — 27. genzz] geffto CD. — 28. zahonow] honow CD — po „zahonow“ přid. N: wzdeli — w pole CDM — kořenu D. — 29. taku BDMN — ma (před „v ſebe“)1 noſy D — ſſebie B. — 30. yzadnym MN — mnozie B. — (30.—31.) m. Mnozi ... tezz mnyel: Mnohemu ſe to zda welmi ne- podobne, A iat ſem tomu take wieriti nemohl D. — 31. před „opatrzil“ přid. B: to — před „Mozz“ přid. C: A, přid. D: Take — Mozz] muozet C. — (31.—32.) m. ſie dobrze... zzelezem nelze: ranien byti drewem nebo koſti, Ale zelezem žadnym nelze D. — 32. magy (!) B — m. kamen ten: ten kamen ginim kamenem BN — anebo (před „drzewem“) vyn. M. — 34. w tey C — rozprawyti B. — 35. te] ty B — m. te wieci: tey rzeczi C — vkratiti a vyn. B — k praweni C. LXXV. (1.—2.) Sedmdefaty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sedmdefaty .... rozdiel] Kala lxxv C. — (2.—3.) m. gehož.. . raczzi: a o kralowych zenach C. — 2. prawi vyn. C — ma vyn. N. — (2.—3.) m. wlaftnych ... Allexandrowie: na tifficz a bohatozſtwy welike od flonow a o gich przirozenie B. — 3. před „chi- trofti“ přid. C: welike — po „Allexandrowie“ přid. M: Capytola. — 4. tey C — Calonoch BDMN, Kalonach C — mohutny B. — 5. po „zemye“ přid. BCMN: welika — gefíto C — gehoz B — zwlafftnych] wlaftnich BCDMN. — 6. nay- kraffy diewku B — ſlibi] zalibi D. — 7. gemu] mu B — gedynu] gednu D — tu] to BMN — muſie B. — 8. Tiffiecz B. tifice DMN. — 9. dyeczi B — kral] kra (1)
Strana 104
104 198b2 dieti nežli kteri kral we wſſem ſwietie; a to magi tam za welike fſtieſtie. A když ten kral ſam witrhne na pole anebo gynemu krahi przitiehne ku 10 pomoczi, tehdat ma na czztrnaczte ſet ſlonow, kterežto geho lide krmye a chowagi k geho potrzebie. Slonowet ſu zwierzata przewelka a welmi filna, zze na ſobie neſu wiezzie drzewiene nebo ſruby welike s odienymy lydmy, a zze na kazdem dwa a trzidcetí mužow, a protiſknet worſko prawu moczi. Protož Allexander weliky, te zemye dobywage, myel gt weliku praczi, 15 nežli geſt toho krale przemohl. a byla by gemu vzzadna mocz neproſpiela proti ſlonom, ale chitroſt ſama pomohla. Neb on wieda przirozenye ſlo- nowe, zze ſye ſwynſkeho krziku welmi bogie, y kazal przihnati do boge mnoho ſwyny, kterežto pro bitie vſtawne tak glu welmí krziczzeli a chro- chotali, ze wſſiczkny ſlonowe vtyekali; a tady gich zpoſobu nebo ſſyk k bogi 20 zruffily; Il a tak ten boyg kral ztratil, a Allexandrowi fie flonowe doſtali. A když pak Allexâder i tyemy ſlony tahl gt proti gynemu krali, ten chtiel ſwynyemy flony geho zahnati. ale Allexâder nalezl opiet gynu left protí ſwynyem. neb ſwynye magi take przirozenye, neb, ktozz by ſlepicze w ohen wſtrezil, a kdyzz ſie dobrze opale, tehda gednu nebo dwie wezma 25 y plazil gye przed ſwynyemy, by gye plazil ſkrze ohen, wſſeczki k tomu biezzie yako zmamene nebo wztekle, A kamžkoli ty kury opalene powleczze, tam ſwynye wzdy po nyem biezzie mlczzece, dokudż tu wuony czzugy. A taku líti zadrzzal geft Allexander ſwe flony a doby tiech wſfiech zemy. Sedmdefati a ffefty rozdrel prawi o oſtrowie, na nzz ſye ryby dobrowolnye meczi, M. — 10. před „gynemu“ přid. BC: k — przietehne B, przitahne CD, przitihne N. — 12. potrzebi N. — 13. wezie B — drzewene BM — ſwruby DN — f odienym DM. — 14. lidem D — m. a zze] A bude D — a (před „zze“) vyn. B — po „mužow“ prid. B: ftane, přid. C: moze ſtati. — 15. po „Allexander“ přid. D: kral — tey C. — 17. m. ale chitroft ..... on wieda: Ale fama mudroft. Nebo on wida D. — 17.—18. flonow B. — 18. bogy. — 19. ſwyny] gich B — bity B — vſtawne] vſtawnie BM, vyn. CN — krzyczaly B. — 19.—20. chrochtaly BCDMN. — 20. před „vtyekali“ přid. D: bogiece ſe — po „vtyekali“ přid. D: fu — zpoſobu nebo vyn. D. — 21. po „zruffily“ přid. B: fu. — 22. po „ten“ přid. B: tak. — 23. na- lezil B — opiet vyn. D. — (23.—29.) m. left proti swynyem ..... zadrzzal geft: chytroſt, wieda prirozenie ſwinſke, nebo ſwinie magi takowe prirozenie, že ktoz by, ſlepicy opale, tehdy gednu nebo dwie wezma a dobre opale, y wlacil gi pred ſwiniemi, Nebo kazda ſwinie, wzhoru pyſk zdwihnucy, y pobiehne za tu ſlepicy opalenu bez chrochtanie y bez kwičenie. A tak tem cinem zadrzel geft D. — 24. neb (před „ktozz“)] ze MN. — 25. w uohen C — ſtrezil B — gednu nebo dwie vyn. C. — 26. před „plazil ſkrze“ přid. B: pak — wſyczky M. — 27. zmamený B — wzteklý B — powleczefs C. — 28. mlczicze BN — czigý BCMN. — 29. zadrzzal] zdrzal B — dobyw B, dobyl DN. LXXVI. (1.—4.) m. Sedmdefati... manzzelech: O diewu welikem toho kralowſtwie kaffo a o gich wiernem manzelftwu, yakoz ſe piſſe B. — 1. m. Sedm- defati ... rozdiel] Ka' lxxvi C. — 2. prawi vyn. C. — 3. zze gye ... kazzdy
104 198b2 dieti nežli kteri kral we wſſem ſwietie; a to magi tam za welike fſtieſtie. A když ten kral ſam witrhne na pole anebo gynemu krahi przitiehne ku 10 pomoczi, tehdat ma na czztrnaczte ſet ſlonow, kterežto geho lide krmye a chowagi k geho potrzebie. Slonowet ſu zwierzata przewelka a welmi filna, zze na ſobie neſu wiezzie drzewiene nebo ſruby welike s odienymy lydmy, a zze na kazdem dwa a trzidcetí mužow, a protiſknet worſko prawu moczi. Protož Allexander weliky, te zemye dobywage, myel gt weliku praczi, 15 nežli geſt toho krale przemohl. a byla by gemu vzzadna mocz neproſpiela proti ſlonom, ale chitroſt ſama pomohla. Neb on wieda przirozenye ſlo- nowe, zze ſye ſwynſkeho krziku welmi bogie, y kazal przihnati do boge mnoho ſwyny, kterežto pro bitie vſtawne tak glu welmí krziczzeli a chro- chotali, ze wſſiczkny ſlonowe vtyekali; a tady gich zpoſobu nebo ſſyk k bogi 20 zruffily; Il a tak ten boyg kral ztratil, a Allexandrowi fie flonowe doſtali. A když pak Allexâder i tyemy ſlony tahl gt proti gynemu krali, ten chtiel ſwynyemy flony geho zahnati. ale Allexâder nalezl opiet gynu left protí ſwynyem. neb ſwynye magi take przirozenye, neb, ktozz by ſlepicze w ohen wſtrezil, a kdyzz ſie dobrze opale, tehda gednu nebo dwie wezma 25 y plazil gye przed ſwynyemy, by gye plazil ſkrze ohen, wſſeczki k tomu biezzie yako zmamene nebo wztekle, A kamžkoli ty kury opalene powleczze, tam ſwynye wzdy po nyem biezzie mlczzece, dokudż tu wuony czzugy. A taku líti zadrzzal geft Allexander ſwe flony a doby tiech wſfiech zemy. Sedmdefati a ffefty rozdrel prawi o oſtrowie, na nzz ſye ryby dobrowolnye meczi, M. — 10. před „gynemu“ přid. BC: k — przietehne B, przitahne CD, przitihne N. — 12. potrzebi N. — 13. wezie B — drzewene BM — ſwruby DN — f odienym DM. — 14. lidem D — m. a zze] A bude D — a (před „zze“) vyn. B — po „mužow“ prid. B: ftane, přid. C: moze ſtati. — 15. po „Allexander“ přid. D: kral — tey C. — 17. m. ale chitroft ..... on wieda: Ale fama mudroft. Nebo on wida D. — 17.—18. flonow B. — 18. bogy. — 19. ſwyny] gich B — bity B — vſtawne] vſtawnie BM, vyn. CN — krzyczaly B. — 19.—20. chrochtaly BCDMN. — 20. před „vtyekali“ přid. D: bogiece ſe — po „vtyekali“ přid. D: fu — zpoſobu nebo vyn. D. — 21. po „zruffily“ přid. B: fu. — 22. po „ten“ přid. B: tak. — 23. na- lezil B — opiet vyn. D. — (23.—29.) m. left proti swynyem ..... zadrzzal geft: chytroſt, wieda prirozenie ſwinſke, nebo ſwinie magi takowe prirozenie, že ktoz by, ſlepicy opale, tehdy gednu nebo dwie wezma a dobre opale, y wlacil gi pred ſwiniemi, Nebo kazda ſwinie, wzhoru pyſk zdwihnucy, y pobiehne za tu ſlepicy opalenu bez chrochtanie y bez kwičenie. A tak tem cinem zadrzel geft D. — 24. neb (před „ktozz“)] ze MN. — 25. w uohen C — ſtrezil B — gednu nebo dwie vyn. C. — 26. před „plazil ſkrze“ přid. B: pak — wſyczky M. — 27. zmamený B — wzteklý B — powleczefs C. — 28. mlczicze BN — czigý BCMN. — 29. zadrzzal] zdrzal B — dobyw B, dobyl DN. LXXVI. (1.—4.) m. Sedmdefati... manzzelech: O diewu welikem toho kralowſtwie kaffo a o gich wiernem manzelftwu, yakoz ſe piſſe B. — 1. m. Sedm- defati ... rozdiel] Ka' lxxvi C. — 2. prawi vyn. C. — 3. zze gye ... kazzdy
Strana 105
105 zze gye mozz brati kazzdy; o welikich hlemyždích, o wiernych manzzelech. W Tom kralowſtwi kaffo geft geden dyw, gehozz wiece po wſſem ſwietie nenye. Neb geft geden v morzi kamen drahy, k nyemužto na kazzdy rok vrczzenym czzaſem wîfeliſke ryby prziplowu a meczi ſye nan gedna 199a2 po druhe, zze kazzdy muozz gich wzieti, czo chce. a to trwa trzi dny a trzi noczi vſtawnye. potom, kterezz zzywe oftanu, ty pricž plowu. zagiſte 10 nechtielt gſem ya to' dluho wierziti, ale kdyzz ſem to widiel, muſil ſem wierzití. A chtie tomu w te zemí, zze buoh to byl zgednal Ogerzowi z den- marku. kdyzz w te zemy mocznye lezzal a ztrawy ſie gemu nedoſtawalo s geho woyſkem, a on proſil buoha, a buoh gemu tu miloft vczzynyl, zze tiemy rybamy ſye y ſwuoy lid krmil, Jakož ony to magi pſano w ſwich 15 knyhach a w kronykach. A k dogiſtieny toho diege ſye to y dneſſny den, aby mocz buozzie byla ohlafſena wfudy y chwalena. Take w te zemí z ſſkorzipek hlemyzzdyowich gſu domi; a tak gſu w ſobie ty fſkorzepyny welike yako lodie, a mnoho ſye muozz w gedne ſkriti, zagiſte yat gſem tiech ſſkorzepynnych domow widiel mnoho, a gfut welmi bieh. Take w te 20 zemi gſu manzzele ſobie welmy lI wierny, zze kdyzz geden vmrze, druhy 199a2 ſye da ſ tyem mrtwym ynhed vpaliti, yako by ſ nym myel na onom ſwietie tymzz obycżegem yako zde przebywati. 5 Sedmdeſaty a fedmy rozdrel prawi o neczziſtich lídech, gefíto ſwe nemoczne wreffie, a ktož geft naywleczzi wrazzedlnyk, ten vyn. C — hlemyzdinach DMN. — 4. po „manzzelech“ přid. N: Poczina ſie ka- pitola. — 5. kralowftwi] kralowstwie B, oftrowie D — po „gehozz“ přid. BN: nye- kdiez ginde. — 5.—6. po wiſem ſwietie vyn. N. — 6. po „geden“ prid. BCDMN oftrow — kamen vyn. BCDMN — drahy] drahny BCMN, diwny D — k nyemzto (!) B. — (6.—7.) m. na kazzdy .. . . . czzafem: na kazdy čas vrčeny w roce D. — 7. wſſeliky B — prziplawu B. — 8. po druhey B — tra BMN. — 9. potom] Protoz B, Protoz potom D — pricž] precz BN — plawu B. — 10. ya vyn. N — vwie- rziti N — to vyn. D — widiel] vzřel D — po „ſem“ přid. B: ya tov. — 11. vwie- řiti D — w tey C — před „buoh“ přid. BD: pan. — 12. w tey C — lezel B. — 14. m. ſye y ſwuoy lid krmil: ſe lid ſwoy krmyl (!) B, y s wogſkem ſe krmil C, ſwog hd krmil D — to vyn. M. — 15. knyhach] vyn. BN, kniehach D — a (před „w kronykach“) vyn. BN — w (před „kronykach“) vyn. BCDMN — to yl y to B. — 16. wffady M — fſchwalena B — w tey C. — 17. m. z fſkorzipek.. . gfu domi: z ſſkorzipek zabich a hlemyzdowich dielagy ſobie domy B, z ſkořepin hle- myzdowych domy dielagi a magi a w nich přebywagi D — a tak] Neb tak B — fſkorzipyni B. — 18. lodi N — w gedne] w ni D — ſkriti] ſkrzity B, ſchowati D — gſem vyn. BM. — 19. fſkorzipynnych B — wydal BN — mnoho vyn. M — w tey C. — 21. po „mrtwym“ přid. BCDMN: tielem — yhned N. — 22. tiemz B. LXXVII. (1.—6.) m. Sedmdefaty ... gedye etc.: O rozlicznich oftrowiech w te weliky Jndy a o rozlicznich necziftech a nerzadnych lydech z pohanych (!) obyczegiech B. — 1. m. Sedmdefaty ... rozdiel] Kala lxxvii C. — 2. prawi vyn.
105 zze gye mozz brati kazzdy; o welikich hlemyždích, o wiernych manzzelech. W Tom kralowſtwi kaffo geft geden dyw, gehozz wiece po wſſem ſwietie nenye. Neb geft geden v morzi kamen drahy, k nyemužto na kazzdy rok vrczzenym czzaſem wîfeliſke ryby prziplowu a meczi ſye nan gedna 199a2 po druhe, zze kazzdy muozz gich wzieti, czo chce. a to trwa trzi dny a trzi noczi vſtawnye. potom, kterezz zzywe oftanu, ty pricž plowu. zagiſte 10 nechtielt gſem ya to' dluho wierziti, ale kdyzz ſem to widiel, muſil ſem wierzití. A chtie tomu w te zemí, zze buoh to byl zgednal Ogerzowi z den- marku. kdyzz w te zemy mocznye lezzal a ztrawy ſie gemu nedoſtawalo s geho woyſkem, a on proſil buoha, a buoh gemu tu miloft vczzynyl, zze tiemy rybamy ſye y ſwuoy lid krmil, Jakož ony to magi pſano w ſwich 15 knyhach a w kronykach. A k dogiſtieny toho diege ſye to y dneſſny den, aby mocz buozzie byla ohlafſena wfudy y chwalena. Take w te zemí z ſſkorzipek hlemyzzdyowich gſu domi; a tak gſu w ſobie ty fſkorzepyny welike yako lodie, a mnoho ſye muozz w gedne ſkriti, zagiſte yat gſem tiech ſſkorzepynnych domow widiel mnoho, a gfut welmi bieh. Take w te 20 zemi gſu manzzele ſobie welmy lI wierny, zze kdyzz geden vmrze, druhy 199a2 ſye da ſ tyem mrtwym ynhed vpaliti, yako by ſ nym myel na onom ſwietie tymzz obycżegem yako zde przebywati. 5 Sedmdeſaty a fedmy rozdrel prawi o neczziſtich lídech, gefíto ſwe nemoczne wreffie, a ktož geft naywleczzi wrazzedlnyk, ten vyn. C — hlemyzdinach DMN. — 4. po „manzzelech“ přid. N: Poczina ſie ka- pitola. — 5. kralowftwi] kralowstwie B, oftrowie D — po „gehozz“ přid. BN: nye- kdiez ginde. — 5.—6. po wiſem ſwietie vyn. N. — 6. po „geden“ prid. BCDMN oftrow — kamen vyn. BCDMN — drahy] drahny BCMN, diwny D — k nyemzto (!) B. — (6.—7.) m. na kazzdy .. . . . czzafem: na kazdy čas vrčeny w roce D. — 7. wſſeliky B — prziplawu B. — 8. po druhey B — tra BMN. — 9. potom] Protoz B, Protoz potom D — pricž] precz BN — plawu B. — 10. ya vyn. N — vwie- rziti N — to vyn. D — widiel] vzřel D — po „ſem“ přid. B: ya tov. — 11. vwie- řiti D — w tey C — před „buoh“ přid. BD: pan. — 12. w tey C — lezel B. — 14. m. ſye y ſwuoy lid krmil: ſe lid ſwoy krmyl (!) B, y s wogſkem ſe krmil C, ſwog hd krmil D — to vyn. M. — 15. knyhach] vyn. BN, kniehach D — a (před „w kronykach“) vyn. BN — w (před „kronykach“) vyn. BCDMN — to yl y to B. — 16. wffady M — fſchwalena B — w tey C. — 17. m. z fſkorzipek.. . gfu domi: z ſſkorzipek zabich a hlemyzdowich dielagy ſobie domy B, z ſkořepin hle- myzdowych domy dielagi a magi a w nich přebywagi D — a tak] Neb tak B — fſkorzipyni B. — 18. lodi N — w gedne] w ni D — ſkriti] ſkrzity B, ſchowati D — gſem vyn. BM. — 19. fſkorzipynnych B — wydal BN — mnoho vyn. M — w tey C. — 21. po „mrtwym“ přid. BCDMN: tielem — yhned N. — 22. tiemz B. LXXVII. (1.—6.) m. Sedmdefaty ... gedye etc.: O rozlicznich oftrowiech w te weliky Jndy a o rozlicznich necziftech a nerzadnych lydech z pohanych (!) obyczegiech B. — 1. m. Sedmdefaty ... rozdiel] Kala lxxvii C. — 2. prawi vyn.
Strana 106
106 geſt naylepſſi; a zze geden pye krew druheho, a pro przyezen; o dywokich lidech, gefito hady gedye 5 et cetera. 199b1 Take z te zemye kaffo przigedu do millo, do trakorde a do mnohich gynych zemy, w nychžto neczziíti lide bidle. Nebo druzi ſwe przateli ne- moczne wieffegi na ftromiech, aby tu zemrzeli, rzkucz, že geſt mnohem lepe, ze gich przately ptaczí ſnyedye, genž gſu bozzi angele, nežli czzrwowe. 10 Druzi magi ten obyczeg, zze geden druheho bez wynny zamorduge, a kteryž ldy naywiecze zhubí, to ma bytí naylepíſi. A když ſye dwa mata ſmyrziti, kteražz gîta drzewe neprzetele byla, tehda pufſtieta krew, a geden druheho krew wypige; gynak by nebyla przezen prawa. W dra kordie gſu lide dywuoczi. a nebidlet w domyech, y ktere magi, ale w geſkynyech. a ne- 15 mluwiet, ale blekczi, kdyzz ſye hnyewagi nebo dobre myſhi gfu. Take tí lide nevmyegi any oratí any fieti any wynicz dielagi, ale gedie, czo sye famo rodi, a hady; tyech magi tu doſti. a nezzadagit vzzadneho gyneho zbozzie kromye gednoho draheho kamene; wſſak gey magi tak wzaczna, yako my zde weliky poklad. A ten kamen dobrzie ma czztyrzidcateru 20 barwu a tolik ma moczi, koliko barew. Sedmdeſati a oſmy rozdrel prawi o ftromyech, gefíto flowu doden, kdežto lidi gedye, ale knyezem vdawene. C — neczziſtich] negiftych D. — 4. pige DN — a (po „druheho") vyn. CMN. — 7. Take] Pak BDMN — z tey C — prigdu D — Trakordie D — mnoho D. — 8. bidly BN — po „przateli“ přid. B: ptaczi. — 9. wieffie BMN — aby tu ze- mrzeli vyn. D. — (9.—10.) m. rzkucz ... . . fnyedye: ptaczy aby gich ſnyedly B. — 9. rkuce D. — 10. bozie B — czerwowe BDM, czerwie C. — 11. m. Druzi magi ten obyczeg: A tê obyčeg magi D — morduge BCMN — kterziz B. — 12. lide B, lidu D — naywiecz B — po „naywiecze“ přid. N: zmorduge a — to] tent D — m. to ma byti naylepíli: to° magy za naylepífieho B — fmyerziti BD, zmierziti N. — 13. m. kterażz gſta] kterazto B — neprzitele B — po „tehda“ přid. D: oba — puſtita D — krew (po „pufftieta“) vyn. M. — 14. wypie BCM — przizen B — po „prawa“ přid. D: mezy nimi. — 15. m. y ktere: anyz ktereho B, aniz gich C, ani kterych- D — ktery M — ale w geſkynyech vyn. D. — 15.—16. nemluwit B — 16. před „blekczi“ přid. BT: wygy a — bleczkczy (!) B, blekcyt D — hnye- wagi] ſhniewagi D. — (16.—17.) nebo dobre . . . nevmyegi vyn. B. — 17. any (před „orati“) vyn. D — oraczy B, worati D — dielagi] kopagy B, dielati CMN. 18. m. rodi] narodie rudy (!) B, rodie D — m. a hady ... tu: y hady gedie a tiech magi tu C, A naywiece hady, neb tu gich magi D — nezadagice D — nyzadne" B — před „yzzadneho“ přid. N: nicz gineho — zadneho D. — 18.—19. gyneho zbozzie vyn. N. — 19. po „kromye“ přid. N: zbozie — kamenie B — po „ka- mene“ přid. BMN: A kakzkoly newiedye moczy toho kamene — wzacen C. - 20. cztyrzdezateru B. — 21. toliko D — ma vyn. D — po „koliko“ přid. B: ma. LXXVIII. (1.—3.) m. Sedmdeſati... vdawene: O takowych lydech, yako prwe pſano gt B. — 1. m. Sedmdefati... rozdiel] Kala lxxvini C. — 2. prawi vyn. C — ſtromyech] oftrowiech CN. — 3. m. ale knyezem vdawene: ale prwe kniezie
106 geſt naylepſſi; a zze geden pye krew druheho, a pro przyezen; o dywokich lidech, gefito hady gedye 5 et cetera. 199b1 Take z te zemye kaffo przigedu do millo, do trakorde a do mnohich gynych zemy, w nychžto neczziíti lide bidle. Nebo druzi ſwe przateli ne- moczne wieffegi na ftromiech, aby tu zemrzeli, rzkucz, že geſt mnohem lepe, ze gich przately ptaczí ſnyedye, genž gſu bozzi angele, nežli czzrwowe. 10 Druzi magi ten obyczeg, zze geden druheho bez wynny zamorduge, a kteryž ldy naywiecze zhubí, to ma bytí naylepíſi. A když ſye dwa mata ſmyrziti, kteražz gîta drzewe neprzetele byla, tehda pufſtieta krew, a geden druheho krew wypige; gynak by nebyla przezen prawa. W dra kordie gſu lide dywuoczi. a nebidlet w domyech, y ktere magi, ale w geſkynyech. a ne- 15 mluwiet, ale blekczi, kdyzz ſye hnyewagi nebo dobre myſhi gfu. Take tí lide nevmyegi any oratí any fieti any wynicz dielagi, ale gedie, czo sye famo rodi, a hady; tyech magi tu doſti. a nezzadagit vzzadneho gyneho zbozzie kromye gednoho draheho kamene; wſſak gey magi tak wzaczna, yako my zde weliky poklad. A ten kamen dobrzie ma czztyrzidcateru 20 barwu a tolik ma moczi, koliko barew. Sedmdeſati a oſmy rozdrel prawi o ftromyech, gefíto flowu doden, kdežto lidi gedye, ale knyezem vdawene. C — neczziſtich] negiftych D. — 4. pige DN — a (po „druheho") vyn. CMN. — 7. Take] Pak BDMN — z tey C — prigdu D — Trakordie D — mnoho D. — 8. bidly BN — po „przateli“ přid. B: ptaczi. — 9. wieffie BMN — aby tu ze- mrzeli vyn. D. — (9.—10.) m. rzkucz ... . . fnyedye: ptaczy aby gich ſnyedly B. — 9. rkuce D. — 10. bozie B — czerwowe BDM, czerwie C. — 11. m. Druzi magi ten obyczeg: A tê obyčeg magi D — morduge BCMN — kterziz B. — 12. lide B, lidu D — naywiecz B — po „naywiecze“ přid. N: zmorduge a — to] tent D — m. to ma byti naylepíli: to° magy za naylepífieho B — fmyerziti BD, zmierziti N. — 13. m. kterażz gſta] kterazto B — neprzitele B — po „tehda“ přid. D: oba — puſtita D — krew (po „pufftieta“) vyn. M. — 14. wypie BCM — przizen B — po „prawa“ přid. D: mezy nimi. — 15. m. y ktere: anyz ktereho B, aniz gich C, ani kterych- D — ktery M — ale w geſkynyech vyn. D. — 15.—16. nemluwit B — 16. před „blekczi“ přid. BT: wygy a — bleczkczy (!) B, blekcyt D — hnye- wagi] ſhniewagi D. — (16.—17.) nebo dobre . . . nevmyegi vyn. B. — 17. any (před „orati“) vyn. D — oraczy B, worati D — dielagi] kopagy B, dielati CMN. 18. m. rodi] narodie rudy (!) B, rodie D — m. a hady ... tu: y hady gedie a tiech magi tu C, A naywiece hady, neb tu gich magi D — nezadagice D — nyzadne" B — před „yzzadneho“ přid. N: nicz gineho — zadneho D. — 18.—19. gyneho zbozzie vyn. N. — 19. po „kromye“ přid. N: zbozie — kamenie B — po „ka- mene“ přid. BMN: A kakzkoly newiedye moczy toho kamene — wzacen C. - 20. cztyrzdezateru B. — 21. toliko D — ma vyn. D — po „koliko“ přid. B: ma. LXXVIII. (1.—3.) m. Sedmdeſati... vdawene: O takowych lydech, yako prwe pſano gt B. — 1. m. Sedmdefati... rozdiel] Kala lxxvini C. — 2. prawi vyn. C — ſtromyech] oftrowiech CN. — 3. m. ale knyezem vdawene: ale prwe kniezie
Strana 107
107 Tut take naleznu oftrowy, geſſto flowu doden, w nychzto lde gedye 5 mrtwa tiela czlowieczzie. Neb chtie tomu, když by to tielo czrwie gedlí, tyem by dele geho dufſe muky trpiela. Protož, když kto mezi nymy bude nemoczen, tehda gdu s obietí k knyezi, a ten otiezze modly, ma-li zzyw bytí czzili vmrzieti. A kdyzz pak die knyez, zze geft ſlyffel od modly,li zze ma vmrzieti, tehda przigde ſ geho przateli k tomu nemocznemu, a drzze 10 ge' chleb przed uſty, y vdawy gey a potom frzezze gemu hlawu; A to geft w te zemi ſwate ſkonczzenye. Potô gey rozſekagi w kuſi, ale tak, zze kofti czele oſtanu. a ty pochowagi ſe zpiewanim po gich obyczzegi. A to maſſo warzie a pozowu na to ſwich lepſich przatel. Pakli by ktery przietel nebil k tomu pozwan, ten by yako zawrzzen bil. A bude-li maſfo churawe, tehda 15 diegi: weliky gîte hrziech vozzynyli, zze gíte geho drzewe neudawili, neb gſte tady geho duſſi zmuczzili. Paklí bude maſſo tuczzne, tehda chwale, zze gſu gey v prawi cżas zahubili a duſſi tyem ſpieſſe k bohu wyprawili. A pak nayblizſſi przetel wezme leb geho a oblozzi gi zlatem nebo ſtrzebrem a pye z nye do ſweho zzywota yakožto z naymyleyſſyeho orudve. 199b2 Sedmdefati a dewati rozdiel prawi o obrzrech gednookych, o lidech bezhlawich a gynak potworzenych. Pod tiem kralem z te zemye doden nalezl nu geden oftrow, w nyêžto 200a1 5 gſu tu weliczi obrowe, a magit gedíne hrozne oko na proſtrzedce cžela. A ti ginym negſu zzywi, gedno ſyrowym maſſem a ſyrowymy ribamy. priwolagi, aby gim gey zdawil D — po „knyezem“ přid. C: gich — m. vda- wene: wdawane Capytola M. — 4. Tut vyn. BCDN — take] Dale CD — na- leznut BC — před „oftrowy“ přid. CN: tu — m. oftrowy] ten oftrow B — flowe BC — w nychzto] kdezto C. — 5. czlowieczzie] czlowieczy B, lidſka D — chczi B — czerwe B, czerwie CDM, czrwi N. — 6. by vyn. D — muku D. — 7. gdu] pogdu DM — i obietmi D — k vyn. D — k knyezi] ku kniezi B — oczieze B, oteze D. — 8. vmrze B — geft flyffel od modly zze vyn. C — fliffal BDMN. — 9. przigda B — geho vyn. D — drzi D. — 10. y vyn. M. — 11. w tey C — rofekagy na kuffy BC, rozfekagi na kuſy DMN. — 12. zoftanu D — pochowawagy M — ſe zpiewanim] z fpiewanim D. — 13. po „warzie“ přid. B: y peku — lepfrech B. — 14. yako vyn. C — zawrzeny BN — A bude-li] A nebude-ly B. — 15. drzewe] prwe N — neudawili] nevmorzily B. — 16. zmuczila B — po „tehda" přid. N: diegi a — chwaly B. — 17. w prawy w czas M, w prawy czas N — po „duffi“ přid. D: geho — tyem ſpiefſe vyn. D. — 18. przitel B — gi] ge D, gey N. — 19. pige DN — z nye] z nieho DN — po „ſweho“ přid. D: ſwateho — ya - kožto ... orudye vyn. N — z naymyleyfyeho] z nayleptieho D — offudie CDM — po „orudye“ přid. B: ſweho. LXXIX. (1.—3.) m. Sedmdefati... potworzenych: O ftrowiech (!) w te welike Jndie, o nerzadnych lidech, o gich zpohanilych obyczegiech takto B. — 1. Sedmdefati ... rozdiel] Kala lxxix C. — 2. prawi vyn. C. — 3. potwornych DN. — 4. z tey C. — 5. tu] ty BCN, vyn. DM — na vproftrzedku B, na proftred D 6. fyrowem B, furowym CDM — furowymi CDM. — 7. te zemie] w te zemi B,
107 Tut take naleznu oftrowy, geſſto flowu doden, w nychzto lde gedye 5 mrtwa tiela czlowieczzie. Neb chtie tomu, když by to tielo czrwie gedlí, tyem by dele geho dufſe muky trpiela. Protož, když kto mezi nymy bude nemoczen, tehda gdu s obietí k knyezi, a ten otiezze modly, ma-li zzyw bytí czzili vmrzieti. A kdyzz pak die knyez, zze geft ſlyffel od modly,li zze ma vmrzieti, tehda przigde ſ geho przateli k tomu nemocznemu, a drzze 10 ge' chleb przed uſty, y vdawy gey a potom frzezze gemu hlawu; A to geft w te zemi ſwate ſkonczzenye. Potô gey rozſekagi w kuſi, ale tak, zze kofti czele oſtanu. a ty pochowagi ſe zpiewanim po gich obyczzegi. A to maſſo warzie a pozowu na to ſwich lepſich przatel. Pakli by ktery przietel nebil k tomu pozwan, ten by yako zawrzzen bil. A bude-li maſfo churawe, tehda 15 diegi: weliky gîte hrziech vozzynyli, zze gíte geho drzewe neudawili, neb gſte tady geho duſſi zmuczzili. Paklí bude maſſo tuczzne, tehda chwale, zze gſu gey v prawi cżas zahubili a duſſi tyem ſpieſſe k bohu wyprawili. A pak nayblizſſi przetel wezme leb geho a oblozzi gi zlatem nebo ſtrzebrem a pye z nye do ſweho zzywota yakožto z naymyleyſſyeho orudve. 199b2 Sedmdefati a dewati rozdiel prawi o obrzrech gednookych, o lidech bezhlawich a gynak potworzenych. Pod tiem kralem z te zemye doden nalezl nu geden oftrow, w nyêžto 200a1 5 gſu tu weliczi obrowe, a magit gedíne hrozne oko na proſtrzedce cžela. A ti ginym negſu zzywi, gedno ſyrowym maſſem a ſyrowymy ribamy. priwolagi, aby gim gey zdawil D — po „knyezem“ přid. C: gich — m. vda- wene: wdawane Capytola M. — 4. Tut vyn. BCDN — take] Dale CD — na- leznut BC — před „oftrowy“ přid. CN: tu — m. oftrowy] ten oftrow B — flowe BC — w nychzto] kdezto C. — 5. czlowieczzie] czlowieczy B, lidſka D — chczi B — czerwe B, czerwie CDM, czrwi N. — 6. by vyn. D — muku D. — 7. gdu] pogdu DM — i obietmi D — k vyn. D — k knyezi] ku kniezi B — oczieze B, oteze D. — 8. vmrze B — geft flyffel od modly zze vyn. C — fliffal BDMN. — 9. przigda B — geho vyn. D — drzi D. — 10. y vyn. M. — 11. w tey C — rofekagy na kuffy BC, rozfekagi na kuſy DMN. — 12. zoftanu D — pochowawagy M — ſe zpiewanim] z fpiewanim D. — 13. po „warzie“ přid. B: y peku — lepfrech B. — 14. yako vyn. C — zawrzeny BN — A bude-li] A nebude-ly B. — 15. drzewe] prwe N — neudawili] nevmorzily B. — 16. zmuczila B — po „tehda" přid. N: diegi a — chwaly B. — 17. w prawy w czas M, w prawy czas N — po „duffi“ přid. D: geho — tyem ſpiefſe vyn. D. — 18. przitel B — gi] ge D, gey N. — 19. pige DN — z nye] z nieho DN — po „ſweho“ přid. D: ſwateho — ya - kožto ... orudye vyn. N — z naymyleyfyeho] z nayleptieho D — offudie CDM — po „orudye“ přid. B: ſweho. LXXIX. (1.—3.) m. Sedmdefati... potworzenych: O ftrowiech (!) w te welike Jndie, o nerzadnych lidech, o gich zpohanilych obyczegiech takto B. — 1. Sedmdefati ... rozdiel] Kala lxxix C. — 2. prawi vyn. C. — 3. potwornych DN. — 4. z tey C. — 5. tu] ty BCN, vyn. DM — na vproftrzedku B, na proftred D 6. fyrowem B, furowym CDM — furowymi CDM. — 7. te zemie] w te zemi B,
Strana 108
108 Na gine kragi te zemíe gſu lide bezhlawi, a magí oczzi na ramenu a magi vſta na prſſiech, a ta gſu zpoſobena yako podkowa; A ſlowe ten lid Blo- manen. Gſu take w te zemí gyny lide, geſſtot take hlaw nemagi a magi oczzi y uſta s zadu na pleczi. A gſu opiet lide, kterzižto any oczzi any noſa 10 nemagi, ale magi deſknatu twarz yako talerz, a mieſto oczzí gſta dwye dyerze male, a magi vſta yako rozſedlynu naprziecž. Take w te zemí na- lezneſs lidí gyne gefftie neſhcžnyeyffie, gichžto doleyfli pyík tak dluhy geſt, zze wſficzku twarz gim przikrywagi, kdyzz ſpye. Oſmdeſaty rozdrel prawi o malich lidech, o lidech ſ konſkymy nohamy, o lidech obeho przírodu, o lidech, geſíto na kolenu chodie wzdy. W Tiech oftrowiech, geſſto doden ſlowu, gfu hide mali yako trzípa- 5 200a2 ſlczi. a mieſto vſt magi maljlu dyerku okruhlu, w nyžto wſtrezzie malu treſtku okruhlu a tak gſu pokrm w ſfie; a gynak nemohu gieſti. A taket nemohu mluwiti, gednot bywagi mezí ſebu a rozumiegi ſobie dobrzie. Take tu nalezneſs lidi, gefſto magi konſke nohy a biezzie richlegye nežli kuon a lapagi zwierz a tu gedie; gynehot pokrmu nemagi. Take gſu tu 10 lide chlupati yako morſke koczzky, a ti ſnadnye lezu na zdy y na ſtromy a chodye na ruku y na nohach yako opicze. Gſu take lide, kterzižto muzzie y zzeny ſpolkem gfu; a magi oboyg naftroy mezi nohama, a kazzdy ma geden prs muzſky a geden zzenſky, a nofie y rodie dieti geden yako druhy, a v pogymany obeho naſtroge pozziwagi. Nalezneſs take w tom kralowſtwi 15 lidi, kterzižto gedno na kolenu chodie a kracžegicz každemu kroku a tak tey zemie C — bez hlaw C — na ramenu] w rameni C. — 8. prffech BCD. — 8.—9. z Bolmanen C, Blamonen D. — 9. w tey C — take vyn. D. — 10. s vyn. B. — 10. any (před „oczzi“) vyn. B — nofow B. — 11. dlefknatu D — talerz telecz B. — 12. dierce D — w tey C. — 13. doleyffye B. — 14. před „wſſiczku“ přid. D: ſobie — wſſeczku B — po „gim“ přid. D: ſobie — przikrygi C, pri- krywa D — ſpi D. LXXX. 1. Ofmdefaty rozdiel] Kala lxxx C. — (1.—4.) m. Ofmdefaty.... chodie wzdy: O oſtrowu Doden gmene, w niemz gſu lide tržpaſczi a gine lidy f kon- ſkymi kopyti a gine chlupati a giny f obogym naſtrogem zenſkym B. — 2. prawr vyn. C — 1 koníkyma nohama D. — 3. przrodu] puorodu C. — 4. m. wzdy] Ca- pytola M, vyn. C. — 5. oftrowich B. — 5.—6. Trzpaflicy B, trzpaflkowe C, trpafley D. — 6. dieru C — wſtrczy B. — (6.—7.) m. malu treftku .... pokrm w ffie: yakoby něyakau Trubičku a tak frkagij neb táhnau do ſebe pokrm T. — 7. trzeſtku B, trieſku D — okruhlu vyn. BCDMN — gfu] sfu CDM, zfu N — a (před „gynak“) vyn. BC. — 8. nemohu] nevmiegi D — bywagi] kywagy BCMN — rozomiegit D. 9. byezi B — rychle (!) B, rychlegi DN. — 10. tu (po „gfu“)] ty B. — 12. po „take“ přid. BDMN: tu. — 14. prs] cecek D — geden (před „zzenſky“)] druhy BD. — 15. v pogymany] w obgimani C, w pogimani DMN — obogieho C — kralowftwie B. — 16. na kolenach D — před „každemu“ přid. C: k — a (před
108 Na gine kragi te zemíe gſu lide bezhlawi, a magí oczzi na ramenu a magi vſta na prſſiech, a ta gſu zpoſobena yako podkowa; A ſlowe ten lid Blo- manen. Gſu take w te zemí gyny lide, geſſtot take hlaw nemagi a magi oczzi y uſta s zadu na pleczi. A gſu opiet lide, kterzižto any oczzi any noſa 10 nemagi, ale magi deſknatu twarz yako talerz, a mieſto oczzí gſta dwye dyerze male, a magi vſta yako rozſedlynu naprziecž. Take w te zemí na- lezneſs lidí gyne gefftie neſhcžnyeyffie, gichžto doleyfli pyík tak dluhy geſt, zze wſficzku twarz gim przikrywagi, kdyzz ſpye. Oſmdeſaty rozdrel prawi o malich lidech, o lidech ſ konſkymy nohamy, o lidech obeho przírodu, o lidech, geſíto na kolenu chodie wzdy. W Tiech oftrowiech, geſſto doden ſlowu, gfu hide mali yako trzípa- 5 200a2 ſlczi. a mieſto vſt magi maljlu dyerku okruhlu, w nyžto wſtrezzie malu treſtku okruhlu a tak gſu pokrm w ſfie; a gynak nemohu gieſti. A taket nemohu mluwiti, gednot bywagi mezí ſebu a rozumiegi ſobie dobrzie. Take tu nalezneſs lidi, gefſto magi konſke nohy a biezzie richlegye nežli kuon a lapagi zwierz a tu gedie; gynehot pokrmu nemagi. Take gſu tu 10 lide chlupati yako morſke koczzky, a ti ſnadnye lezu na zdy y na ſtromy a chodye na ruku y na nohach yako opicze. Gſu take lide, kterzižto muzzie y zzeny ſpolkem gfu; a magi oboyg naftroy mezi nohama, a kazzdy ma geden prs muzſky a geden zzenſky, a nofie y rodie dieti geden yako druhy, a v pogymany obeho naſtroge pozziwagi. Nalezneſs take w tom kralowſtwi 15 lidi, kterzižto gedno na kolenu chodie a kracžegicz každemu kroku a tak tey zemie C — bez hlaw C — na ramenu] w rameni C. — 8. prffech BCD. — 8.—9. z Bolmanen C, Blamonen D. — 9. w tey C — take vyn. D. — 10. s vyn. B. — 10. any (před „oczzi“) vyn. B — nofow B. — 11. dlefknatu D — talerz telecz B. — 12. dierce D — w tey C. — 13. doleyffye B. — 14. před „wſſiczku“ přid. D: ſobie — wſſeczku B — po „gim“ přid. D: ſobie — przikrygi C, pri- krywa D — ſpi D. LXXX. 1. Ofmdefaty rozdiel] Kala lxxx C. — (1.—4.) m. Ofmdefaty.... chodie wzdy: O oſtrowu Doden gmene, w niemz gſu lide tržpaſczi a gine lidy f kon- ſkymi kopyti a gine chlupati a giny f obogym naſtrogem zenſkym B. — 2. prawr vyn. C — 1 koníkyma nohama D. — 3. przrodu] puorodu C. — 4. m. wzdy] Ca- pytola M, vyn. C. — 5. oftrowich B. — 5.—6. Trzpaflicy B, trzpaflkowe C, trpafley D. — 6. dieru C — wſtrczy B. — (6.—7.) m. malu treftku .... pokrm w ffie: yakoby něyakau Trubičku a tak frkagij neb táhnau do ſebe pokrm T. — 7. trzeſtku B, trieſku D — okruhlu vyn. BCDMN — gfu] sfu CDM, zfu N — a (před „gynak“) vyn. BC. — 8. nemohu] nevmiegi D — bywagi] kywagy BCMN — rozomiegit D. 9. byezi B — rychle (!) B, rychlegi DN. — 10. tu (po „gfu“)] ty B. — 12. po „take“ přid. BDMN: tu. — 14. prs] cecek D — geden (před „zzenſky“)] druhy BD. — 15. v pogymany] w obgimani C, w pogimani DMN — obogieho C — kralowftwie B. — 16. na kolenach D — před „každemu“ přid. C: k — a (před
Strana 109
109 fie naklonugi, yako by padnuty chtieli; awſſak chodie doſtí ſpieſſnye; a na každe noze magi oím prftow. Takeho y gynakeho mož tam naleznutí welmi mnoho, zze ledwa tomu mohl by II vwierziti ten, ktozz geft w tom 200b1 20 nebywal. Neb tak bez cžiſla rozhcžnoſt twarnoſtí doliczuge nemylnoſt, newymluwnu mudroft a mocz pana ftworzitele. Oſmdeſaty a prwy rozdrel prawi o kralowſtwi Matameren, w nyemž fu lide ſe pſymy hlawamy, o gich wierze, o gich obicžegi a o gich krali. Od ſwrchupſanych zemi tahnu wzhoru po welike morzi A przigedu do gedne zemie, genz ſlowe Matameren. A to geſt dobre a welike kra- lowftwie, a w nyem towaryffny a cżeftny lide gfu. a gfu lide podle ſwe wierí bohoboyny, ale wſſiczkny magi pſye hlawy; awffak gſu mili a ochotny a ſwemu panu poddany a poſluffny a wierny, yakožto y tito pſi ſwym 10 panom. A protoże gſu ku pſom hlawamy podobny, flowut Czinocefahi. a onyt wierzye, zze buoh weliku mocz dal gt wolu, aby cżlowieka ſwy vſilim krmil a gemu geho potrzeby dobywal, a že geſt iako cżlowieczzi towariſs. Protož modle ſye bohu ſ twarnoſti wolowe vczzynyenemu. A tak každi Ii czlowiek z te zemie ma obraz wuola ſtrzebrny nebo zlaty na czzele 200b2 15 wifiece na ſwiedomye, zze gſu na ſweho boha laſkawi. A wietcži diel toho lidu chodie nah, gedno zze ſwe lono przykrywagi puſſku. Gſut take filny 5 „tak“) vyn. CDMN. — 17. naklonyegy BM, naklonie D, naklaniegi N — vpad- nuti D — awffak] A pak N. — 18. po „Takeho“ přid. BCDMN: dworneho — gineho C. — 19. gedwa D — mohly by CDMN. — (19.—20.) m. ten ..... ne- bywal: ty lide, gto ſfu w tiech zemyech Nebywaly BDMN; lide, geffto ſu w tom nebywali C. — 20. bez cžila] bezczilna CDMN — m. doliczuge nemylnoft: do- lyczugicze nemylnye B, doliczuge newymluwnie C, doličuge nemylnie DMN. — 21. po „pana“ přid. B: naffe°, přid. D: a — po „ſtworzitele“ přid. D: naſeho. LXXXI. (1.—2.) Ofmdefaty ... prawi vyn. B. — 1. m. Olmdefaty ... rozdiel] Kala lxxxi C. — 2. prawi vyn. C — Machomeren B, Mathamaren C, Matemeron D. — 3. píiemy B — po „hlawamy“ přid. N: A take prawi. — (3.—4.) m. o gich wierze... krali: o kraly gich a naboznem o drahem kamenu ge° B. — 3. wirze N — m. o gich obicżegi: a obyczegich C, a kteraky magi obyczeig N. — 5 zhoru D — welikym B. — 6. Mathameron C. Matameton D — dobre a welike) dobrze weliky B. — 7. thowarzyffny B — cżeftny] poctiwi D — gfu (po „lide“ vyn. B. — 8. ply DN — po „ochotny“ přid. B: lide. — 9. a (před „poſluffny“ vyn. B — pſye M. — 10. ku pfom] k pfom C — Canocefales T. — 11. wierzy BD — m. weliku .... wolu: welike moczy gt ze dal wolu B — aby opakuje M — 12. krmil] ziwil D. — 13. thowarzifs B — f twarnofti] w twarnofti BM, w twarznoſti CN, w twaři D. — 14. z tey C — po „ma“ přid. N: kazdy — obraz wuola] Obrázek Wolowý T — wola BCMN — ftrziebrne° B. — (14.—15.) m. wuola ... wifiece: vcinieny s ftriebra aneb s zlatta podobny k wolu na cielie wiſycie D. — 15. wifiece] wyfoce C, wifieczy N — ſwiedomy B — A vyn. B — Wieczffie B, wiethi D — diel] lid (!) D. — 16. lida B — chodi DM — zakrywagi
109 fie naklonugi, yako by padnuty chtieli; awſſak chodie doſtí ſpieſſnye; a na každe noze magi oím prftow. Takeho y gynakeho mož tam naleznutí welmi mnoho, zze ledwa tomu mohl by II vwierziti ten, ktozz geft w tom 200b1 20 nebywal. Neb tak bez cžiſla rozhcžnoſt twarnoſtí doliczuge nemylnoſt, newymluwnu mudroft a mocz pana ftworzitele. Oſmdeſaty a prwy rozdrel prawi o kralowſtwi Matameren, w nyemž fu lide ſe pſymy hlawamy, o gich wierze, o gich obicžegi a o gich krali. Od ſwrchupſanych zemi tahnu wzhoru po welike morzi A przigedu do gedne zemie, genz ſlowe Matameren. A to geſt dobre a welike kra- lowftwie, a w nyem towaryffny a cżeftny lide gfu. a gfu lide podle ſwe wierí bohoboyny, ale wſſiczkny magi pſye hlawy; awffak gſu mili a ochotny a ſwemu panu poddany a poſluffny a wierny, yakožto y tito pſi ſwym 10 panom. A protoże gſu ku pſom hlawamy podobny, flowut Czinocefahi. a onyt wierzye, zze buoh weliku mocz dal gt wolu, aby cżlowieka ſwy vſilim krmil a gemu geho potrzeby dobywal, a že geſt iako cżlowieczzi towariſs. Protož modle ſye bohu ſ twarnoſti wolowe vczzynyenemu. A tak každi Ii czlowiek z te zemie ma obraz wuola ſtrzebrny nebo zlaty na czzele 200b2 15 wifiece na ſwiedomye, zze gſu na ſweho boha laſkawi. A wietcži diel toho lidu chodie nah, gedno zze ſwe lono przykrywagi puſſku. Gſut take filny 5 „tak“) vyn. CDMN. — 17. naklonyegy BM, naklonie D, naklaniegi N — vpad- nuti D — awffak] A pak N. — 18. po „Takeho“ přid. BCDMN: dworneho — gineho C. — 19. gedwa D — mohly by CDMN. — (19.—20.) m. ten ..... ne- bywal: ty lide, gto ſfu w tiech zemyech Nebywaly BDMN; lide, geffto ſu w tom nebywali C. — 20. bez cžila] bezczilna CDMN — m. doliczuge nemylnoft: do- lyczugicze nemylnye B, doliczuge newymluwnie C, doličuge nemylnie DMN. — 21. po „pana“ přid. B: naffe°, přid. D: a — po „ſtworzitele“ přid. D: naſeho. LXXXI. (1.—2.) Ofmdefaty ... prawi vyn. B. — 1. m. Olmdefaty ... rozdiel] Kala lxxxi C. — 2. prawi vyn. C — Machomeren B, Mathamaren C, Matemeron D. — 3. píiemy B — po „hlawamy“ přid. N: A take prawi. — (3.—4.) m. o gich wierze... krali: o kraly gich a naboznem o drahem kamenu ge° B. — 3. wirze N — m. o gich obicżegi: a obyczegich C, a kteraky magi obyczeig N. — 5 zhoru D — welikym B. — 6. Mathameron C. Matameton D — dobre a welike) dobrze weliky B. — 7. thowarzyffny B — cżeftny] poctiwi D — gfu (po „lide“ vyn. B. — 8. ply DN — po „ochotny“ přid. B: lide. — 9. a (před „poſluffny“ vyn. B — pſye M. — 10. ku pfom] k pfom C — Canocefales T. — 11. wierzy BD — m. weliku .... wolu: welike moczy gt ze dal wolu B — aby opakuje M — 12. krmil] ziwil D. — 13. thowarzifs B — f twarnofti] w twarnofti BM, w twarznoſti CN, w twaři D. — 14. z tey C — po „ma“ přid. N: kazdy — obraz wuola] Obrázek Wolowý T — wola BCMN — ftrziebrne° B. — (14.—15.) m. wuola ... wifiece: vcinieny s ftriebra aneb s zlatta podobny k wolu na cielie wiſycie D. — 15. wifiece] wyfoce C, wifieczy N — ſwiedomy B — A vyn. B — Wieczffie B, wiethi D — diel] lid (!) D. — 16. lida B — chodi DM — zakrywagi
Strana 110
110 201a1 a zmuzzili a radi boyugi a magi welike ſſtity a kopicze; a kdyż gmu ſweho neprzetele, tehdat gey ſnyedie. A to gt nyeczo malo pîie wafſnye. Kral z Matameren geftit moczny, bohaty a nabozzny kral. a mat vſtawicžnye paterz na ſwem hrdle, na nyemžto dobrze ſto welikich perel geft od wzchodu 20 ſluneczneho; na tomt on ſye modli na wſſaky den bohu ſwemu drzyewe, nežli gye. A w tom paterzi wifi weliky Rubyn od wychodu ſlunecžneho; ten geſt dobrze yako noha wzdeli a yako ruka w ffirzi; a yat fem ten rubin widiel, a wonyt. A chtiet tomu, zze w ſwietie yzzadny tak dobri nenye, neb geſt tak ſkrze a ſkrze yaſny a leſknaty, zze gey z daleka muozz opat- 25. rzity. A když ta zemye krale ſobie wuoli, tehda dadie gemu ten kamen mieſto koldruny, a tak geho tepruw wfficzkny magi za krale. Ten weliky Can, kteryzzto mny ſye panem nade wifi ſwietem, ten by rad bil ten kamen kupil, ale nemohl sie gemu nykdiež doſtaty. Take ten kral z Mathameron geft ſprawedlywí fudce w ſwe zemí a nedopuſtí vzzadnemu bezprawie 30 vczzynytí. a gedut bezpeczznye ſkrze geho zemi. a tat zemie oſahla geſt wokol dobrzie Tificz myl. Oſmdeſatí a druhy rozdrel prawi o zemí, geſíto flowe pilin, w nyžto mnoho ge- dowatich zzizzel a zwierzath litich, o ribach weli- kich, o krwnych hadech, o ptaczrech o dwu hlawu a o przewifokem morzi. 5 Odtad przidu do gine zemie, gefſto flowe Pilin. ta geſt zemie welika, a oſahla gt wuokol dobrze oſm ſet mil. a ſkrze tu zemí nemohu progiti C — puffku] rufíku BCDMN. — 17. zmuzely B — kopiece D. — 18. Neprzitele B. — 19. Mathameron C, Matameron D — vſtawnie BCMN. — 20. ſto dobrze B — Ot BC — wychodu BDN. — 21. flunce C — na wſak DM. — 22. m. w tom paterzi: v toho paterze BCDN, w toho paterze M — wyſſye B — od wychodu flunecžneho vyn. B — ot wichodu MN — flunce D. — 23. wzffirzi C — m. ten rubin: gey D. — 24. m. a wonyt. A chtiet: A onit chtie BCDMN — tomu vyn. MN — w ſwietie] we wiſem swietie B. — 25. ſkrze a ſkrze vyn. N — po „yaſny přid. BCDMN: a kraſny — leftknaty D — muž D. — 27. teprw BC, tepruow N. — 28. mny] mnye B, domniewa D — po „panem“ přid. CD: byti — bil vyn. C. — 29. nykdiež] nykdy BCDMN — m. doftaty] moczi kupiti N — z Matameren BCN, z Metameron D, z matemeren M. — 30. m. w swe zemi: wfie zemie D, wffye zemy M. — 31. po „zemie“ přid. D: geho — woſahla M. — 32. po „do- brzie“ přid. B: trzy — tiffycze BCDMN — po „Tificz“ přid. D: aneb wiece — myl vyn. D (!). LXXXII. 1. m. Oſmdefati... rozdiel] Kala IXXXII C. — (1.—4.) m. Oſm- defati... hadech: O oftrowu welikem a o rozlicznich zwierzat gedowatych y B. — 2. prawi vyn. C — m. gefíto flowe: rzeczene C — před „mnoho“ přid. C: geft. — 3. zízal CDMN. — 4. krwnych] krmnych CDMN — hadiech C — ptaczich B — o (před „dwu“) vyn. CMN — m. o dwu hlawu: ſe dwema hlawoma B. — 5. m. a o przewiſokem morzi: o ribach welikich, o morzi B, o morzi wyfſokem N. — 6. przigdu BON — gine] gedne CD — Pilim D — ta] to BCMN. — 7. dobrze-
110 201a1 a zmuzzili a radi boyugi a magi welike ſſtity a kopicze; a kdyż gmu ſweho neprzetele, tehdat gey ſnyedie. A to gt nyeczo malo pîie wafſnye. Kral z Matameren geftit moczny, bohaty a nabozzny kral. a mat vſtawicžnye paterz na ſwem hrdle, na nyemžto dobrze ſto welikich perel geft od wzchodu 20 ſluneczneho; na tomt on ſye modli na wſſaky den bohu ſwemu drzyewe, nežli gye. A w tom paterzi wifi weliky Rubyn od wychodu ſlunecžneho; ten geſt dobrze yako noha wzdeli a yako ruka w ffirzi; a yat fem ten rubin widiel, a wonyt. A chtiet tomu, zze w ſwietie yzzadny tak dobri nenye, neb geſt tak ſkrze a ſkrze yaſny a leſknaty, zze gey z daleka muozz opat- 25. rzity. A když ta zemye krale ſobie wuoli, tehda dadie gemu ten kamen mieſto koldruny, a tak geho tepruw wfficzkny magi za krale. Ten weliky Can, kteryzzto mny ſye panem nade wifi ſwietem, ten by rad bil ten kamen kupil, ale nemohl sie gemu nykdiež doſtaty. Take ten kral z Mathameron geft ſprawedlywí fudce w ſwe zemí a nedopuſtí vzzadnemu bezprawie 30 vczzynytí. a gedut bezpeczznye ſkrze geho zemi. a tat zemie oſahla geſt wokol dobrzie Tificz myl. Oſmdeſatí a druhy rozdrel prawi o zemí, geſíto flowe pilin, w nyžto mnoho ge- dowatich zzizzel a zwierzath litich, o ribach weli- kich, o krwnych hadech, o ptaczrech o dwu hlawu a o przewifokem morzi. 5 Odtad przidu do gine zemie, gefſto flowe Pilin. ta geſt zemie welika, a oſahla gt wuokol dobrze oſm ſet mil. a ſkrze tu zemí nemohu progiti C — puffku] rufíku BCDMN. — 17. zmuzely B — kopiece D. — 18. Neprzitele B. — 19. Mathameron C, Matameron D — vſtawnie BCMN. — 20. ſto dobrze B — Ot BC — wychodu BDN. — 21. flunce C — na wſak DM. — 22. m. w tom paterzi: v toho paterze BCDN, w toho paterze M — wyſſye B — od wychodu flunecžneho vyn. B — ot wichodu MN — flunce D. — 23. wzffirzi C — m. ten rubin: gey D. — 24. m. a wonyt. A chtiet: A onit chtie BCDMN — tomu vyn. MN — w ſwietie] we wiſem swietie B. — 25. ſkrze a ſkrze vyn. N — po „yaſny přid. BCDMN: a kraſny — leftknaty D — muž D. — 27. teprw BC, tepruow N. — 28. mny] mnye B, domniewa D — po „panem“ přid. CD: byti — bil vyn. C. — 29. nykdiež] nykdy BCDMN — m. doftaty] moczi kupiti N — z Matameren BCN, z Metameron D, z matemeren M. — 30. m. w swe zemi: wfie zemie D, wffye zemy M. — 31. po „zemie“ přid. D: geho — woſahla M. — 32. po „do- brzie“ přid. B: trzy — tiffycze BCDMN — po „Tificz“ přid. D: aneb wiece — myl vyn. D (!). LXXXII. 1. m. Oſmdefati... rozdiel] Kala IXXXII C. — (1.—4.) m. Oſm- defati... hadech: O oftrowu welikem a o rozlicznich zwierzat gedowatych y B. — 2. prawi vyn. C — m. gefíto flowe: rzeczene C — před „mnoho“ přid. C: geft. — 3. zízal CDMN. — 4. krwnych] krmnych CDMN — hadiech C — ptaczich B — o (před „dwu“) vyn. CMN — m. o dwu hlawu: ſe dwema hlawoma B. — 5. m. a o przewiſokem morzi: o ribach welikich, o morzi B, o morzi wyfſokem N. — 6. przigdu BON — gine] gedne CD — Pilim D — ta] to BCMN. — 7. dobrze-
Strana 111
111 bez tiech zemyenynow pomoczi, neb geſt ta zemie plna hadow, fftyrow a gynych zzizzel, že každí hoft mufi tu zahynuti; ale ty zemíe trpíe dobrzie 10 gich ged a gynym lidem wyſu ged, acž budu ſtipany. Ale ti Cocodrilowe nebo ſany czzynye gim mnoho žaloftí. II A to gſu yako weliczi drakowe, filny, tluſtí, a kratke magi nohi czztyrzi; A gſu take zpoſoby, yako zde gefftierowe. Ale geden ten Cocodril geft dobrze ſedmi nebo ofmi latrow wzdeli a geſtit zzlut a czzrwen weſſken a mat ſſkaredy zrak a pohlczuget gyna zwierzata, kteraž popadnuti mozz, y lidi k tomu. A když gde po pleſku, tehdat tahne ſwoy oczas po ſobie a tak pieſek zplazi, yako by ſtrom tahl tady. Take geſt mnoho zwierzat w te zemy gynych, tocžifſto drakow, htich hadow, geffto flowu diſpas. Protož w te zemí nemohl by yžadny bidliti, by buoh byl ſwu zwlafſti miloſti nezachowal, zze gim ten ged ne- muož fikoditi. A kdy ti lde poczzigi kde ty Cocodrile, tehda zberuce ſye y pudye gye na pufít s flony a f gynymy zwierzaty; neb tu magi krotkich ſlonow doſtí. Take w te zemi gſu huſy y gyny ptaczí, gefſto magi dwie hlawie, a nyektere ryby welike yako ſkot nebo wolowe. a geft w te zemi morze na nyekterich mieſtech tak wiſoke, zze ſe lidem zda, by z uoblakow 25 wifielo, a nycz nel ſwiedie, kterak tak wífi, zze wſſeho ſwieta nepotopi. 15 20 201a2 201b Oímdefati a trzietí rozdiel prawi o kralowſtwi Manchy, gehoz w ſwietie lepſſeho nenye, w nyemzz yzzadneho chudeho nemagi, o prze- vyn. B — ofym B — m. nemohu] nemohl vžadny D — progeti N. — 8. zeme- nynow BCMN — pomoczi] pomorzi (!) C — před „fftyrow“ přid. D: zwierat — ficzirow BM. — 9. zyzal BCDMN — před „že“ přid. D: gedowatych tak — zemie zemene BC. — 10. a gynym ... ftipany vyn. D — wyffu BCM — ítipany víftnuty BCMN — ti vyn. D. — 11. nebo] a D — Sanie D — po „mnoho“ přid. D: gim mnoho (!) — m. žaloſti: zleho a zaloft weliku C — to] ti C — m. yako we- liczi: ſylni D. — 12. filny vyn. D — take] takowe D, takoweho N — zpuoſobu N. — 13. gesczerowe M. — 14. czerwen BCDM — wessken] wesmyefs BCDM — ſkaředy D. — 15. popaſti B — lide (!) B. — 16. po „fobie“ přid. C: tady. — 17. m. Take geſt... gynych: Take geſt tu mnoho ginich zwierzat zlich w te zemy B, Take geſt mnoho ginych zwierzat w tey zemi C. — (17.—18.) m. Take geft... gefſto: Take geſt mnoho hadow drakow litych w te zemi a tiech, gefto D. — 17. tocžifſto vyn. C — drakowe (!) B. — 18. flowe (!) C — dypſas BCMN, dyapfas D po „Protož“ přid. D: by(!) — w tey C. — 19. zwlafitni N — po „miloſti“ — přid. D: gich — ged] had B. — 20. A kdyz M — m. kde ty] kde ſu ti C, kte- reho D, ktery M — Cocodrylowe B, kokodrillowe C, kokodrylle D. — 21. pufſcz B — s vyn. B — f vyn. B — krotkich] kratkich (!) B. — 22.—23. m. dwie hlawic] po dwu hlawu D. — 23. nyetere M — m. yako] yako zde B, yakozto C — ſkot] ſkuot CN, vyn. D — nebo vyn. D — w tey C. — 24. zda] za (!) B — — před „by“ přid. C: ze — z oblakuow CN, z oblakow D, z woblakow M. 25. wiſielo] wiſalo C, wyfedlo (!) D — nepotopie B. LXXXIII. (1.—6.) m. Ofmdefati... ryby et cetera: O kralowftwie Manchy a rozlcznich lidech pieknych y fſkaredich, wiernich, towaryfſnich, o ſlepiczich, gto wlnu myeſto perzie nefu B. — 1. Oſmdefati... rozdiel] Kala IXXXIII C. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. gehoz . . . nenye: naylepssiem w swietie C. — 3. po „w nyemzz'
111 bez tiech zemyenynow pomoczi, neb geſt ta zemie plna hadow, fftyrow a gynych zzizzel, že každí hoft mufi tu zahynuti; ale ty zemíe trpíe dobrzie 10 gich ged a gynym lidem wyſu ged, acž budu ſtipany. Ale ti Cocodrilowe nebo ſany czzynye gim mnoho žaloftí. II A to gſu yako weliczi drakowe, filny, tluſtí, a kratke magi nohi czztyrzi; A gſu take zpoſoby, yako zde gefftierowe. Ale geden ten Cocodril geft dobrze ſedmi nebo ofmi latrow wzdeli a geſtit zzlut a czzrwen weſſken a mat ſſkaredy zrak a pohlczuget gyna zwierzata, kteraž popadnuti mozz, y lidi k tomu. A když gde po pleſku, tehdat tahne ſwoy oczas po ſobie a tak pieſek zplazi, yako by ſtrom tahl tady. Take geſt mnoho zwierzat w te zemy gynych, tocžifſto drakow, htich hadow, geffto flowu diſpas. Protož w te zemí nemohl by yžadny bidliti, by buoh byl ſwu zwlafſti miloſti nezachowal, zze gim ten ged ne- muož fikoditi. A kdy ti lde poczzigi kde ty Cocodrile, tehda zberuce ſye y pudye gye na pufít s flony a f gynymy zwierzaty; neb tu magi krotkich ſlonow doſtí. Take w te zemi gſu huſy y gyny ptaczí, gefſto magi dwie hlawie, a nyektere ryby welike yako ſkot nebo wolowe. a geft w te zemi morze na nyekterich mieſtech tak wiſoke, zze ſe lidem zda, by z uoblakow 25 wifielo, a nycz nel ſwiedie, kterak tak wífi, zze wſſeho ſwieta nepotopi. 15 20 201a2 201b Oímdefati a trzietí rozdiel prawi o kralowſtwi Manchy, gehoz w ſwietie lepſſeho nenye, w nyemzz yzzadneho chudeho nemagi, o prze- vyn. B — ofym B — m. nemohu] nemohl vžadny D — progeti N. — 8. zeme- nynow BCMN — pomoczi] pomorzi (!) C — před „fftyrow“ přid. D: zwierat — ficzirow BM. — 9. zyzal BCDMN — před „že“ přid. D: gedowatych tak — zemie zemene BC. — 10. a gynym ... ftipany vyn. D — wyffu BCM — ítipany víftnuty BCMN — ti vyn. D. — 11. nebo] a D — Sanie D — po „mnoho“ přid. D: gim mnoho (!) — m. žaloſti: zleho a zaloft weliku C — to] ti C — m. yako we- liczi: ſylni D. — 12. filny vyn. D — take] takowe D, takoweho N — zpuoſobu N. — 13. gesczerowe M. — 14. czerwen BCDM — wessken] wesmyefs BCDM — ſkaředy D. — 15. popaſti B — lide (!) B. — 16. po „fobie“ přid. C: tady. — 17. m. Take geſt... gynych: Take geſt tu mnoho ginich zwierzat zlich w te zemy B, Take geſt mnoho ginych zwierzat w tey zemi C. — (17.—18.) m. Take geft... gefſto: Take geſt mnoho hadow drakow litych w te zemi a tiech, gefto D. — 17. tocžifſto vyn. C — drakowe (!) B. — 18. flowe (!) C — dypſas BCMN, dyapfas D po „Protož“ přid. D: by(!) — w tey C. — 19. zwlafitni N — po „miloſti“ — přid. D: gich — ged] had B. — 20. A kdyz M — m. kde ty] kde ſu ti C, kte- reho D, ktery M — Cocodrylowe B, kokodrillowe C, kokodrylle D. — 21. pufſcz B — s vyn. B — f vyn. B — krotkich] kratkich (!) B. — 22.—23. m. dwie hlawic] po dwu hlawu D. — 23. nyetere M — m. yako] yako zde B, yakozto C — ſkot] ſkuot CN, vyn. D — nebo vyn. D — w tey C. — 24. zda] za (!) B — — před „by“ přid. C: ze — z oblakuow CN, z oblakow D, z woblakow M. 25. wiſielo] wiſalo C, wyfedlo (!) D — nepotopie B. LXXXIII. (1.—6.) m. Ofmdefati... ryby et cetera: O kralowftwie Manchy a rozlcznich lidech pieknych y fſkaredich, wiernich, towaryfſnich, o ſlepiczich, gto wlnu myeſto perzie nefu B. — 1. Oſmdefati... rozdiel] Kala IXXXIII C. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. gehoz . . . nenye: naylepssiem w swietie C. — 3. po „w nyemzz'
Strana 112
112 201b2 kraſnych pannach a zzenach a dywnych huſrech, ohadiech krmnych, o zzenach rohatich, o knyezich (!) 5 wlnatich, o wydrach, gymyzz lowie ryby et cetera. Nedaleko odtad geſt zemíe tak dobra, že w ſwietie lepſſie nenye, a to flowe kralowſtwye Manchy, a lezzit v welike Jndíj. W te zemi nenye yzzadneho nedoſtatka, czozz ſie libití mozz; A ta bila geſt nailepííie mezi zemyemy, giezzto bil Allexander weliki dobil. Neb w te zemí geſt ldy 10 wiece nezl kde gynde, a nenyet tu yžadneho chudeho, neb gſu towarifſny, wierny a przeznywi a dobrzi krzieftiane, gefîtie od Ogerzowich czzafow azz dofawad w dobre wierzie trwagice. A gfut w te zemi prziekraſne a przepiekne panny y panye, yako by gye mohl we wſſem ſwietie naleznuti. ale muzzie negſu tak! kraſny, neb magí rziedke wlaſi na bradach; neb ktož geft tu welmi 15 bradati, ten ma gedwa ſſedeſate wlaſow na bradye, geden od druheho wzdali yako kocżcze brady. A prwe mieſto flowe laton. a lezzi dobrze gednoho dne putí od morze. To mieſto geſt mnohem wietczzie nežh parziž. A lezzit nad weliku wodu, geſſtot welike lodie noſi. A nenyet miefta w fwietie, gefftot by wiece a wieczich lodi mielo, A plawczowe miftrzi, 20 kterzizz by tu do wíſech zemí vmyeli gieti. W te zemí geſt mnoho ptacz- ſtwa s czzerwenymy hrdli, a magi welike ſſeſſely na hlawach. Take gfu tu nyekterzi hadowe, gefſto gſu welicze wzaczny, zze kazzdy, kto hoſti ma a trech hadow gieſti neda, tehda to hoſpodarſtwye za nycz neſtogi. W te zemi geſt ſwatich koftelow mnoho, kterežto Ogerz z denmarku bil vſtawil, 25 když bieſſe te zemie dobil. A gt w te zemi tento obyczzeg, zze kazzda zzena, gefíto muže ma, noſi znamenye na hlawie yako rohy, aby mohli rozeznatí o tiech, gefſto muzzow nemagi. Take Il gfu w te zemí kurzí, geſſto 202a1 přid. MN: take — vzzadneho vyn. C — chudych C — nemagi] nenie CMN. — (3.—4.) krafnych C. — 5. knyezich] hufech C, ſlepicych D. kurzyech MN. — 6. po „wydrach“ přid. C: rybolownych pitomych, přid. D: pitomych — gymyzz.... et cetera vyn. CN. — 8. před „Manchy“ přid. BN: z — Manthy C — v] w M — Jndie B — W tey C. — 9. nedoſtatku DN — před „czozz“ přid. D: Ale geftit wſecko — před „libiti“ přid. D: clowieku — po „mozz“ přid. B: czlowieku — ta] to BCDMN — po „nailepſſie“ přid. C: zemie — po „mezi“ přid. D: wſemi. — 10. zememy B — gichzto BCDMN — w tey C — lidie B, ldu D. — 11. tu] w te zemi D — towarzyffne B, towarziffti C. — 12. po „przeznywi“ přid. D: lde — od Ogerzowich] ot gyerzowych M. — 13. tragicze BMN — w tey C. — 15. tu ta (!) B. — 16. gedwa] ledwa B, ledwy C, gedno D — ffeftdefat C. — 17. wzda- leny BCDMN — m. yako ... brady: yakozto na kočce murnufy D — kocžiczie BCMN — po „miefto“ přid. BMN: w te zemy, přid. C: w tey zemi. — 19. we- like] weliky B — nofi] neſſe B. — 20. wiece] wietczi N — a wieczich vyn. B — a wietczie lodie CM, a wietfiech lodie BD — mielo] noſylo D — plawcowi D. — 21. tu vyn. BCMN — W tey C. — 22. po „ptaczítwa“ přid. BCDMN: a gt mnoho huffy — f czerwenemy B, s czrwenymi N. — 23. nyeterzy M — po „wzaczny přid. B: a gich welmy hagy — kazzdy] kdiz BCDMN — hoftie B. — 24. W, tey C. — 25. vítawil] vítanowil D. — 26. před „když“ přid. D: A — byl D.— tey C — w tey C. — 27. gefíto] kteraz D — na hlawie vyn. M. — 28. rozeznati] roze- znany byti CDMN — o] od BDN, ot M — w tey C — kurzi] huſy C, kury
112 201b2 kraſnych pannach a zzenach a dywnych huſrech, ohadiech krmnych, o zzenach rohatich, o knyezich (!) 5 wlnatich, o wydrach, gymyzz lowie ryby et cetera. Nedaleko odtad geſt zemíe tak dobra, že w ſwietie lepſſie nenye, a to flowe kralowſtwye Manchy, a lezzit v welike Jndíj. W te zemi nenye yzzadneho nedoſtatka, czozz ſie libití mozz; A ta bila geſt nailepííie mezi zemyemy, giezzto bil Allexander weliki dobil. Neb w te zemí geſt ldy 10 wiece nezl kde gynde, a nenyet tu yžadneho chudeho, neb gſu towarifſny, wierny a przeznywi a dobrzi krzieftiane, gefîtie od Ogerzowich czzafow azz dofawad w dobre wierzie trwagice. A gfut w te zemi prziekraſne a przepiekne panny y panye, yako by gye mohl we wſſem ſwietie naleznuti. ale muzzie negſu tak! kraſny, neb magí rziedke wlaſi na bradach; neb ktož geft tu welmi 15 bradati, ten ma gedwa ſſedeſate wlaſow na bradye, geden od druheho wzdali yako kocżcze brady. A prwe mieſto flowe laton. a lezzi dobrze gednoho dne putí od morze. To mieſto geſt mnohem wietczzie nežh parziž. A lezzit nad weliku wodu, geſſtot welike lodie noſi. A nenyet miefta w fwietie, gefftot by wiece a wieczich lodi mielo, A plawczowe miftrzi, 20 kterzizz by tu do wíſech zemí vmyeli gieti. W te zemí geſt mnoho ptacz- ſtwa s czzerwenymy hrdli, a magi welike ſſeſſely na hlawach. Take gfu tu nyekterzi hadowe, gefſto gſu welicze wzaczny, zze kazzdy, kto hoſti ma a trech hadow gieſti neda, tehda to hoſpodarſtwye za nycz neſtogi. W te zemi geſt ſwatich koftelow mnoho, kterežto Ogerz z denmarku bil vſtawil, 25 když bieſſe te zemie dobil. A gt w te zemi tento obyczzeg, zze kazzda zzena, gefíto muže ma, noſi znamenye na hlawie yako rohy, aby mohli rozeznatí o tiech, gefſto muzzow nemagi. Take Il gfu w te zemí kurzí, geſſto 202a1 přid. MN: take — vzzadneho vyn. C — chudych C — nemagi] nenie CMN. — (3.—4.) krafnych C. — 5. knyezich] hufech C, ſlepicych D. kurzyech MN. — 6. po „wydrach“ přid. C: rybolownych pitomych, přid. D: pitomych — gymyzz.... et cetera vyn. CN. — 8. před „Manchy“ přid. BN: z — Manthy C — v] w M — Jndie B — W tey C. — 9. nedoſtatku DN — před „czozz“ přid. D: Ale geftit wſecko — před „libiti“ přid. D: clowieku — po „mozz“ přid. B: czlowieku — ta] to BCDMN — po „nailepſſie“ přid. C: zemie — po „mezi“ přid. D: wſemi. — 10. zememy B — gichzto BCDMN — w tey C — lidie B, ldu D. — 11. tu] w te zemi D — towarzyffne B, towarziffti C. — 12. po „przeznywi“ přid. D: lde — od Ogerzowich] ot gyerzowych M. — 13. tragicze BMN — w tey C. — 15. tu ta (!) B. — 16. gedwa] ledwa B, ledwy C, gedno D — ffeftdefat C. — 17. wzda- leny BCDMN — m. yako ... brady: yakozto na kočce murnufy D — kocžiczie BCMN — po „miefto“ přid. BMN: w te zemy, přid. C: w tey zemi. — 19. we- like] weliky B — nofi] neſſe B. — 20. wiece] wietczi N — a wieczich vyn. B — a wietczie lodie CM, a wietfiech lodie BD — mielo] noſylo D — plawcowi D. — 21. tu vyn. BCMN — W tey C. — 22. po „ptaczítwa“ přid. BCDMN: a gt mnoho huffy — f czerwenemy B, s czrwenymi N. — 23. nyeterzy M — po „wzaczny přid. B: a gich welmy hagy — kazzdy] kdiz BCDMN — hoftie B. — 24. W, tey C. — 25. vítawil] vítanowil D. — 26. před „když“ přid. D: A — byl D.— tey C — w tey C. — 27. gefíto] kteraz D — na hlawie vyn. M. — 28. rozeznati] roze- znany byti CDMN — o] od BDN, ot M — w tey C — kurzi] huſy C, kury
Strana 113
113 nemagi perzie, ale wlnu dobru a vfſlechtilu na ſobie magi; a tu ſ nych 30 czzaſto ſkubi, a opiet gina zroſte. Take w te zemi chowagí mnoho wydr pitomych a pak gymy ribi lowye, yakožto zde ſ chrty zagece. Oímdefati a cztwrti rozdrel prawi o naywieczem mieſtie, o rozlicznych potwo- rach, genžto krmye za duffie, o mieftie, gefíto ma fſedefate kamennych moftow et cetera. Od toho mieſta latô nyekoliko noczlehow wzdali geſt gedno míeſto w temż kralowſtwi, genż flowe Cayfagie, A to geſt tak mnoho rzieczzeno, yako z nebe. a geſtit to mieſto naywieczzie w ſwietie, neb geſt oſahlo dobrze ffedefate mil wuokol a geft pſano Beany (!), ztrawi a hdi. A mat dwa- naczte bran a przed každu branu trzi neb czztirzi mile przedmieſtíe wzdeli. 10 A to mieſto lezzi v welikem gezerze, yako by lezzalo v morzi yako benatky. Protozz tu geſt mnoho moſtow ſe wſſech ſtran, y f teto y f one ſtrany ; v každeho moſtu ſtogi welika wyezzie, w nyžto vſtawnye lidi 1 odienych geſt ſtraž welika. Neb welikeho Cana zemie tú przilezzi, a nyekdy gſu myeli walku ſpolu. Tu take roſte wíno dobre, genzz ſlowe pigen, a magi 15 wſſeho doſti, gymžto czzlowiek ma zzyw biti. A protoż tu bidli mnoho kupczow, a ti gſu take druzi krzieſtiane. A w tom mieſtie bidli czzaſto ten kral z Manchi. okolo toho mieſta w oſmi mylech geſt mnoho klaſſterow a mnoho ſîtiepnycz. A ſtogi gedna welika hora, na nyzz wſſelika zwyerzata bidle, yako morſke koczzky, hranoſtagi, mali zageczkowe a wewerziczky 20 a k tiem podobne. A ta zwierzatka przichodie na každy den przed toho klafſtera wrata, kterižto pod tu horu lezzi, kdižto vſlyfne we zwony zwo- 5 202a2 a flepice D, kury N. — 29. na (před „ſobie“) vyn. N (!). — 30. ſkluby BC — wzrofte BCDMN — w tey C — wyder B. — 31. f (před „chrty“) vyn. D. LXXXIV. (1.—4.) m. Ofmdefati... moftow etc.: O mieftie w temz kra- lowftwie a o ge° mnohich moftech a o zwierzi B. — 1. m. Ofmdefati... rozdiel] Kala lxxxini C. — Po straně v rkp. B napsáno: naywietczij mieſto w ſwietíe. — 2. prawi vyn. C — mieſtu CM — po „mieftu“ přid. C: w ſwietie — m. rozlicz- nych potworach: zwierzatkach C — potworach] zwieratech D. — 3. geffto C, gezto D — po „gefíto“ přid. C: ſe — mieítie] moſtu (!) D — po „ma“ přid. C: w ſobie. — 4. kamennych vyn. C. — 6. Cayfage BDMN, Kanfage C. — (6.—7.) m. tak mnoho .. . . . w ſwietie: tak welmi wodniato, ze okolo nieho řeky yako oblakowe, A geft to miefto naywietfi miefto w ſwietie D. — 8. m. a geft pſano... lidi: a geft plno oruzie [CN: brani], ztrawy a ldy BCMN — a geft pſano ... lidi vyn. D — po „mat“ přid. D: to mieſto. — 8.—9. dwanafte BM, dwanadcte CN, dwanadíte D. — 9. przed] przik (!) N — cztirz CDMN — myl BCDMN — wzdali CD. — 10. welikym B — gezerze] Gerze (!) C — leželo D — v] w D. — 11. y f teto] a i teyto BC, a z teto N. — 12. v vyn. BCDMN — w nichzto (!) B. — 13. Neb welikeho vyn. DM. — (13.—14.) a nyekdy ... ſpolu vyn. C. — 15. po „wíſeho“ přid. D: dobreho. — 16. ti] tu C — druzi vyn. D. — 18. na nyez B — 19. bydlegi C — wewerzicze BCDMN. — 20. podobna C — zwierzata B — prziechodie B. — 21. zwon BMN. — 22. otgedie C. — 23. oftalo D — A vyn.
113 nemagi perzie, ale wlnu dobru a vfſlechtilu na ſobie magi; a tu ſ nych 30 czzaſto ſkubi, a opiet gina zroſte. Take w te zemi chowagí mnoho wydr pitomych a pak gymy ribi lowye, yakožto zde ſ chrty zagece. Oímdefati a cztwrti rozdrel prawi o naywieczem mieſtie, o rozlicznych potwo- rach, genžto krmye za duffie, o mieftie, gefíto ma fſedefate kamennych moftow et cetera. Od toho mieſta latô nyekoliko noczlehow wzdali geſt gedno míeſto w temż kralowſtwi, genż flowe Cayfagie, A to geſt tak mnoho rzieczzeno, yako z nebe. a geſtit to mieſto naywieczzie w ſwietie, neb geſt oſahlo dobrze ffedefate mil wuokol a geft pſano Beany (!), ztrawi a hdi. A mat dwa- naczte bran a przed každu branu trzi neb czztirzi mile przedmieſtíe wzdeli. 10 A to mieſto lezzi v welikem gezerze, yako by lezzalo v morzi yako benatky. Protozz tu geſt mnoho moſtow ſe wſſech ſtran, y f teto y f one ſtrany ; v každeho moſtu ſtogi welika wyezzie, w nyžto vſtawnye lidi 1 odienych geſt ſtraž welika. Neb welikeho Cana zemie tú przilezzi, a nyekdy gſu myeli walku ſpolu. Tu take roſte wíno dobre, genzz ſlowe pigen, a magi 15 wſſeho doſti, gymžto czzlowiek ma zzyw biti. A protoż tu bidli mnoho kupczow, a ti gſu take druzi krzieſtiane. A w tom mieſtie bidli czzaſto ten kral z Manchi. okolo toho mieſta w oſmi mylech geſt mnoho klaſſterow a mnoho ſîtiepnycz. A ſtogi gedna welika hora, na nyzz wſſelika zwyerzata bidle, yako morſke koczzky, hranoſtagi, mali zageczkowe a wewerziczky 20 a k tiem podobne. A ta zwierzatka przichodie na každy den przed toho klafſtera wrata, kterižto pod tu horu lezzi, kdižto vſlyfne we zwony zwo- 5 202a2 a flepice D, kury N. — 29. na (před „ſobie“) vyn. N (!). — 30. ſkluby BC — wzrofte BCDMN — w tey C — wyder B. — 31. f (před „chrty“) vyn. D. LXXXIV. (1.—4.) m. Ofmdefati... moftow etc.: O mieftie w temz kra- lowftwie a o ge° mnohich moftech a o zwierzi B. — 1. m. Ofmdefati... rozdiel] Kala lxxxini C. — Po straně v rkp. B napsáno: naywietczij mieſto w ſwietíe. — 2. prawi vyn. C — mieſtu CM — po „mieftu“ přid. C: w ſwietie — m. rozlicz- nych potworach: zwierzatkach C — potworach] zwieratech D. — 3. geffto C, gezto D — po „gefíto“ přid. C: ſe — mieítie] moſtu (!) D — po „ma“ přid. C: w ſobie. — 4. kamennych vyn. C. — 6. Cayfage BDMN, Kanfage C. — (6.—7.) m. tak mnoho .. . . . w ſwietie: tak welmi wodniato, ze okolo nieho řeky yako oblakowe, A geft to miefto naywietfi miefto w ſwietie D. — 8. m. a geft pſano... lidi: a geft plno oruzie [CN: brani], ztrawy a ldy BCMN — a geft pſano ... lidi vyn. D — po „mat“ přid. D: to mieſto. — 8.—9. dwanafte BM, dwanadcte CN, dwanadíte D. — 9. przed] przik (!) N — cztirz CDMN — myl BCDMN — wzdali CD. — 10. welikym B — gezerze] Gerze (!) C — leželo D — v] w D. — 11. y f teto] a i teyto BC, a z teto N. — 12. v vyn. BCDMN — w nichzto (!) B. — 13. Neb welikeho vyn. DM. — (13.—14.) a nyekdy ... ſpolu vyn. C. — 15. po „wíſeho“ přid. D: dobreho. — 16. ti] tu C — druzi vyn. D. — 18. na nyez B — 19. bydlegi C — wewerzicze BCDMN. — 20. podobna C — zwierzata B — prziechodie B. — 21. zwon BMN. — 22. otgedie C. — 23. oftalo D — A vyn.
Strana 114
114 202b1 nyecze; A kdiž ti mnyflie odgedie, tehda ta almužna geſt hotowa, y wy- nefu gi tyem zwierzatkom, czozz tiem mnychom zuoftalo geft. A lide w te zemi mnye, zze w ty zwierzatka wſtupilí gfu duſſe cztnych lidi a w nych gfuce muſſie ſye ſwich hrzyechow pokati; A protož tiem zwierzatkom dawagi 25 gieſti pro buoh, przes ſſeſti dny Il puti odtad, A gefîtie w têž kralowſtwi z Manchi, lezzi gedno mieſto, geffto flowe Tileffo; to geſt oſahlo dobrze dwadcetí mil wuokol. A w tom mieſtie przes weliku rzeku geſt dobrze fſeſtdeſate mil moſtow kamennych tak welikich a kraſnych, yako ſem ya kdy widal. A odtud przigdú na gednu rzeku, geſſto flowe dalak; 30 A s druhe ſtrany te wuody lezzi zemye welikeho Chana et cetera. Ofmdeſati a pati rozdiel prawi o naywlecži rziecze w ſwietie, o trzſpaſlcech kratkeho wleku, o vzziteczné mieſtie, o welikem Canowi, o welikich lodiech. 202b2 Ta rzeka nebo woda tekuta, genž ſlowe dalach, geſtit naywiecże 5 tekuta woda, genž w ſwietie geſt; neb nenye nykdiež tak vzka, aby czztyrz myl wffirzi nebila. a plynet mymo piedymuzzikowu wlaſt, genzz lezzí pod moczí welikeho Chana, ale drzzit gy gyny kral od nyeho. A ti piedy- muzzikowe gſu mali lide, ledwa czztyrz piedi zwiſſi, a dobre zpoſoby k ſwe welikoſti; a gſu zuorzywi a vtieſſeny a dobreho przil rozenye. a netrwagi 10 dele obecznye, než za ſedm leth; Pakli by kteri oſm let bil, tehda by to bil welmi ſtary. A když gſu v poluleti, tehdy ſie pogímagi, A zzenky we dwu letu gluce dietky magi. Gſut take tak chitrzi a mudrzi k ſwe we- likoftí, zze tku to nayvíílechtileyffie tkanye od zlata a od perel a od po- BMN — w tey C. — 24. mnye] za to magi D, mny MN — w ty] w ta BCD. — 25. muffie] musegi D, mnyffye M — kati N. — 26. před „przes“ přid. D: Pak — ſſeſt dni CDN — A vyn. B — gefſtie] wſe D — kralowſtwie B. — 27. obſahlo D. — 28. m. weliku rzeku: welike wody D. — 29. ffedefate B — před „mil“ přid. N: a — mil vyn. BC. — 30. ya] ge C — po „ya“ přid. DMN: ge — po „kdy přid. B: gie — wydyel M — flowu D — Dalach BCDMN. — 31. tey wody C. LXXXV. (1.—2.) m. Ofmdefati..... w swietie: O welike wodie B. — 1. m. Ofmdefati ... rozdiel] Kala lxxxv C. — 2. prawi vyn. C — trzípalcech] piedymuziecziech B, piedimuziciech C, trpaflcych D. — (3.—4.) m. kratkeho wieku .... . lodiech: a o gich przirozeni y gich rzemeſle a o mieftu crois, o panstwi welkeho Cana B. — 3. welikem vyn. N. — 4. m. o welikich lodiech: a o bielych lodech iakozto ſnich D, o bielych lodech CMN. — 5. naywietczie C, naywiethi D. — 6. nykdy B. — 7. wzífirzi C — piedymuzzikowu] piedikowu D. — 8. A (před „ti“) vyn. BMN. — 9. zwiffi] vyn. B, wzwyfi D. — 10. zworzywy M — prziro- zený B — netragy BMN. — 11. dele] dale D — by (po „Pakli“) vyn. M — oſmy B — po „let“ přid. BC: ziw. — 11.—12. m. tehda by to bil: to by giz byl BCMN. 12. v pololetie B, w poluleti CDM — pogimagi] poczinagi (!) N. — 13. magi (14.—15.) noſye BCDMN. — 14. tkagi N — to vyn. B — tkanye] ktanye (!) B. — a od perel a od poſtawčow vyn. C. — 14. a (po „perel“) vyn B. — 15. a (po
114 202b1 nyecze; A kdiž ti mnyflie odgedie, tehda ta almužna geſt hotowa, y wy- nefu gi tyem zwierzatkom, czozz tiem mnychom zuoftalo geft. A lide w te zemi mnye, zze w ty zwierzatka wſtupilí gfu duſſe cztnych lidi a w nych gfuce muſſie ſye ſwich hrzyechow pokati; A protož tiem zwierzatkom dawagi 25 gieſti pro buoh, przes ſſeſti dny Il puti odtad, A gefîtie w têž kralowſtwi z Manchi, lezzi gedno mieſto, geffto flowe Tileffo; to geſt oſahlo dobrze dwadcetí mil wuokol. A w tom mieſtie przes weliku rzeku geſt dobrze fſeſtdeſate mil moſtow kamennych tak welikich a kraſnych, yako ſem ya kdy widal. A odtud przigdú na gednu rzeku, geſſto flowe dalak; 30 A s druhe ſtrany te wuody lezzi zemye welikeho Chana et cetera. Ofmdeſati a pati rozdiel prawi o naywlecži rziecze w ſwietie, o trzſpaſlcech kratkeho wleku, o vzziteczné mieſtie, o welikem Canowi, o welikich lodiech. 202b2 Ta rzeka nebo woda tekuta, genž ſlowe dalach, geſtit naywiecże 5 tekuta woda, genž w ſwietie geſt; neb nenye nykdiež tak vzka, aby czztyrz myl wffirzi nebila. a plynet mymo piedymuzzikowu wlaſt, genzz lezzí pod moczí welikeho Chana, ale drzzit gy gyny kral od nyeho. A ti piedy- muzzikowe gſu mali lide, ledwa czztyrz piedi zwiſſi, a dobre zpoſoby k ſwe welikoſti; a gſu zuorzywi a vtieſſeny a dobreho przil rozenye. a netrwagi 10 dele obecznye, než za ſedm leth; Pakli by kteri oſm let bil, tehda by to bil welmi ſtary. A když gſu v poluleti, tehdy ſie pogímagi, A zzenky we dwu letu gluce dietky magi. Gſut take tak chitrzi a mudrzi k ſwe we- likoftí, zze tku to nayvíílechtileyffie tkanye od zlata a od perel a od po- BMN — w tey C. — 24. mnye] za to magi D, mny MN — w ty] w ta BCD. — 25. muffie] musegi D, mnyffye M — kati N. — 26. před „przes“ přid. D: Pak — ſſeſt dni CDN — A vyn. B — gefſtie] wſe D — kralowſtwie B. — 27. obſahlo D. — 28. m. weliku rzeku: welike wody D. — 29. ffedefate B — před „mil“ přid. N: a — mil vyn. BC. — 30. ya] ge C — po „ya“ přid. DMN: ge — po „kdy přid. B: gie — wydyel M — flowu D — Dalach BCDMN. — 31. tey wody C. LXXXV. (1.—2.) m. Ofmdefati..... w swietie: O welike wodie B. — 1. m. Ofmdefati ... rozdiel] Kala lxxxv C. — 2. prawi vyn. C — trzípalcech] piedymuziecziech B, piedimuziciech C, trpaflcych D. — (3.—4.) m. kratkeho wieku .... . lodiech: a o gich przirozeni y gich rzemeſle a o mieftu crois, o panstwi welkeho Cana B. — 3. welikem vyn. N. — 4. m. o welikich lodiech: a o bielych lodech iakozto ſnich D, o bielych lodech CMN. — 5. naywietczie C, naywiethi D. — 6. nykdy B. — 7. wzífirzi C — piedymuzzikowu] piedikowu D. — 8. A (před „ti“) vyn. BMN. — 9. zwiffi] vyn. B, wzwyfi D. — 10. zworzywy M — prziro- zený B — netragy BMN. — 11. dele] dale D — by (po „Pakli“) vyn. M — oſmy B — po „let“ přid. BC: ziw. — 11.—12. m. tehda by to bil: to by giz byl BCMN. 12. v pololetie B, w poluleti CDM — pogimagi] poczinagi (!) N. — 13. magi (14.—15.) noſye BCDMN. — 14. tkagi N — to vyn. B — tkanye] ktanye (!) B. — a od perel a od poſtawčow vyn. C. — 14. a (po „perel“) vyn B. — 15. a (po
Strana 115
115 15 ſtawcow a od hedwabie, yako mož w ſwietie biti. Wynnycz any ktere roboty polſke nedbagí nycz, kterež lde weliczi yako my ſye przigmem. Ale klamagi gimy tyem, kterzizz glu w gich zemí a tu robotu ſie obchodie. A kteryž y od welikich lidí tu ſye vrodi, ten malym oſtane. Potom po nyekoliko dnech przigieti možeſs do gednoho mieſta, gefſto flowe Grois; 20To geſt plne wſſelikakeho kupeczſtwie. a geſtit tomu krali welmi vzzitecžne, neb ma na kazzdy den od nyeho na padeſate krat deſiet milhonow zlatich. Ale ten kral ſlufſi pod welikeho Chana, neb ma tu zemi od nyeho w mâſtwi. A ten weliky Chan gt tak moczny, zze ma takich kralow bohatich deſet pod ſebu, ll a ten kazzdy mnoho gynych kralow ma poddanych. Protož 203a1 25mny ten weliky Can, zze tito zemye y wſſeczky gyne gfu pod krali, kterzižto gſu gemu poddany. Na tež wodie dalach dobrze piet myl wzdaly Groys welike mieſto leži, genž flowe Metoda, a tu geſt welmí mnoho lodi, a glut wiſeczky biele; neb to drziewie, z nyehoz ty lodie dielagi, geft toho przirozenye, zze kdyż ſucho bude, geſt bielo yako ſnyeh. Pak oſm dny soputi od toho mieſta lezzi mieſto, geſſto ſlowe lantherm. a to lezi na wodie, genž flowe (!) Catay plowe; a ſlowet ta woda ameram. A od toho mieſta gedu do Cathay, a to gt ta zemie, w nyžto weliky Chan przebywa. Oímdefati a ffefty rozdrel prawi o zemi Cathayſke, o mieſtie przekraſnem, o domu Canowre, o geho zzenach. Cathay geſt vſſlechtile a bohate kralowſtwie, a geft w nyem wiece 5 kupeczſkich lidi nežli kde gynde, a ze wſſech zemí przichazegi ta drahe „poſtawcow“) vyn. B — ot hedbawie B, od hedbabie D, od hetwabi N — mož] by mohl B — biti] naleznutí BCDMN — Wynnich (!) B. — 16. po „roboty“ přid. B: gine — polne N — kterež] kterzyz N — m. my ſye przigmem: my ſſetrzie B, my ſſetrzime CMN, my fetrieme D. — 17. klamagi] dielagi C — gimyl gini C — tyem] tiemy B, ti C — gich] te M — zemie B. — 18. kterziz B — lid (!) B — po „vrodi“ přid C: y. — 18.—19. po nyekoliko] w nyekoliko BCDM. — 19. muzefs B. — 20. wielike° BCMN. — 21. den] rok BCDMN — od nyeho] od niekoho (!) N — m. na padeſate krat deſiet milhionow: na padefatkrat deſie (!) my- lenow (!) B, na padefatekrat defet mlynow“ ot nieho“ C — mylionuow N. — 22. fluffie B — w (před „maſtwi“) vyn. D — v manſtwie B, v manſtwi N. — 23. takowych D — bohatich vyn. C. — 24. poddanych] pod ſebu B. — 25. mny] mnye B, ſe domniewa D. — 25.—26. pod krali, kterzižto gfu vyn. D. — 26. po „wzdaly“ přid. BCM: ot, přid. N: od. — 27. leží vyn. N — lodye BD. — 28. a gfut vyn. D — před „drziewie“ přid. C: drziewo anebo. — 29. geft (před „bielo“)] Bude D — bielo] bylo B, biele CD. — 30. po „lezzi“ přid. B: gedno — lancherin BCDMN — na wodie] na welike wodie B. — 31. flowe] ſkrze BCDMN — Calchay B — Ameron D. — 32. gedu] przigedu BCMN — ta] vyn. C, take D. LXXXVI. (1.—3.) m. Ofmdefati ... zzenach: O kralowftwi kathage a o temz mieftie vislechtielem a o ge° panstwi przewelykem B. — 1. m. Ofmdefati...... rozdiel] Kala lxxxvi C. — 2. prawi vyn. C. — 3. domu] palacy C, domie D — po „domu“ přid. D: nebo palacu, přid. MN: nebo palaczy — po „Canowie“ přid. D: a take. — 4. kralowſtwy B. — 5. przichazie CDMN. — 6. Babiloníczi B — 8*
115 15 ſtawcow a od hedwabie, yako mož w ſwietie biti. Wynnycz any ktere roboty polſke nedbagí nycz, kterež lde weliczi yako my ſye przigmem. Ale klamagi gimy tyem, kterzizz glu w gich zemí a tu robotu ſie obchodie. A kteryž y od welikich lidí tu ſye vrodi, ten malym oſtane. Potom po nyekoliko dnech przigieti možeſs do gednoho mieſta, gefſto flowe Grois; 20To geſt plne wſſelikakeho kupeczſtwie. a geſtit tomu krali welmi vzzitecžne, neb ma na kazzdy den od nyeho na padeſate krat deſiet milhonow zlatich. Ale ten kral ſlufſi pod welikeho Chana, neb ma tu zemi od nyeho w mâſtwi. A ten weliky Chan gt tak moczny, zze ma takich kralow bohatich deſet pod ſebu, ll a ten kazzdy mnoho gynych kralow ma poddanych. Protož 203a1 25mny ten weliky Can, zze tito zemye y wſſeczky gyne gfu pod krali, kterzižto gſu gemu poddany. Na tež wodie dalach dobrze piet myl wzdaly Groys welike mieſto leži, genž flowe Metoda, a tu geſt welmí mnoho lodi, a glut wiſeczky biele; neb to drziewie, z nyehoz ty lodie dielagi, geft toho przirozenye, zze kdyż ſucho bude, geſt bielo yako ſnyeh. Pak oſm dny soputi od toho mieſta lezzi mieſto, geſſto ſlowe lantherm. a to lezi na wodie, genž flowe (!) Catay plowe; a ſlowet ta woda ameram. A od toho mieſta gedu do Cathay, a to gt ta zemie, w nyžto weliky Chan przebywa. Oímdefati a ffefty rozdrel prawi o zemi Cathayſke, o mieſtie przekraſnem, o domu Canowre, o geho zzenach. Cathay geſt vſſlechtile a bohate kralowſtwie, a geft w nyem wiece 5 kupeczſkich lidi nežli kde gynde, a ze wſſech zemí przichazegi ta drahe „poſtawcow“) vyn. B — ot hedbawie B, od hedbabie D, od hetwabi N — mož] by mohl B — biti] naleznutí BCDMN — Wynnich (!) B. — 16. po „roboty“ přid. B: gine — polne N — kterež] kterzyz N — m. my ſye przigmem: my ſſetrzie B, my ſſetrzime CMN, my fetrieme D. — 17. klamagi] dielagi C — gimyl gini C — tyem] tiemy B, ti C — gich] te M — zemie B. — 18. kterziz B — lid (!) B — po „vrodi“ přid C: y. — 18.—19. po nyekoliko] w nyekoliko BCDM. — 19. muzefs B. — 20. wielike° BCMN. — 21. den] rok BCDMN — od nyeho] od niekoho (!) N — m. na padeſate krat deſiet milhionow: na padefatkrat deſie (!) my- lenow (!) B, na padefatekrat defet mlynow“ ot nieho“ C — mylionuow N. — 22. fluffie B — w (před „maſtwi“) vyn. D — v manſtwie B, v manſtwi N. — 23. takowych D — bohatich vyn. C. — 24. poddanych] pod ſebu B. — 25. mny] mnye B, ſe domniewa D. — 25.—26. pod krali, kterzižto gfu vyn. D. — 26. po „wzdaly“ přid. BCM: ot, přid. N: od. — 27. leží vyn. N — lodye BD. — 28. a gfut vyn. D — před „drziewie“ přid. C: drziewo anebo. — 29. geft (před „bielo“)] Bude D — bielo] bylo B, biele CD. — 30. po „lezzi“ přid. B: gedno — lancherin BCDMN — na wodie] na welike wodie B. — 31. flowe] ſkrze BCDMN — Calchay B — Ameron D. — 32. gedu] przigedu BCMN — ta] vyn. C, take D. LXXXVI. (1.—3.) m. Ofmdefati ... zzenach: O kralowftwi kathage a o temz mieftie vislechtielem a o ge° panstwi przewelykem B. — 1. m. Ofmdefati...... rozdiel] Kala lxxxvi C. — 2. prawi vyn. C. — 3. domu] palacy C, domie D — po „domu“ přid. D: nebo palacu, přid. MN: nebo palaczy — po „Canowie“ přid. D: a take. — 4. kralowſtwy B. — 5. przichazie CDMN. — 6. Babiloníczi B — 8*
Strana 116
116 203a2 kamenye a zlatohlawi a bohate wieczi. Protozz Babilonfftí a Benat fîtí, z fflandr a gyny kupczi rok aneb puoldruheho leta w nye na ceſtie by- wagi, aby tam mohli dogietí. Neb tu naberu draheho kamenye a korzenye, poſtawczow a hedwabie a gyneho kupeczſtwye, a przyneſucz domow y rozdadie po gynych mieſtech a zemyech. W Cathay gt mieft mnoho, 10 w nychżto take zbozzie plna gſu. Gedno flowe Sumage, w nyemžto nyekdi Margmanfítí kralowe bidlechu, kterežto nazywaly gſu Magog. Pak gyne mieſto flowe Caydon; a to geſt bohate a mieſto ftare; a ma dwanaczte bran w ſobie, A gt gedna od druhe dobrzie mílí wzdali; A to mieſto oſahlo gt dobrze dwadceti mil wokol. W tom mieftie bydlit obecznye weliky 15 Can na dywne palaczi; a ten palacz oſahl geſt dobrze dwie mili a oſahl geft mnoho gynych palaczow. A wedle toho palacze lezzi welika fîtiep- nycze, a w te geſt welika hora, a na te horze geſt opiet gyny palacz od zlata a od ſtrzebra vdielany a od gine rozliczzne okraſi prziel bohate, zze ledwa wierzeno geſt. Pak ta hora a ten palacz geſt ohrazen welikymy 20 wiezzemy a zdmy a hlubokymy przekopy wody naplnyenymy. A pak fſtiepnyce geſt wſſady wokol welika, plna vſſlechtilch a wybornych ſſtiepow a plna ptaczſtwa rozliczzneho. A ſ uobu ſtranu toho palacze gſta dwa rybnyki, w nychžto ryb przedobrich doftí, a mnoho na nych ptakow rozhcżnych, kterzižto na wodach zzywie fie. A kteryż koli hon chće widietí 25 od ſokolow, od rarohow ánebo od pitomych wydr, genž ribi lowie, od dywokich muzzow y lwow hry y hony rozhożne, ty ſ okna ſweho palacze opatrzy. Ten palacz, na nyemž ten kral bidli, gt welmí draheho vſtawenye; a mat gednu ſyen ſe czztrmezcíetma ſlupi pozlaczenymy, a zdi wnytrz gſu wſfecky obeſtrzeny zwierzieczzymy kozzemy, gimžto diegi pachis. 30 203b1 Benadffti N — po „Benatiiti“ přid. B: a Bruxfîty. — 7. z ffrandr B. — 8. do- gyti B. — 9. hedbawy B, hedbabie D — gyne M — kupeczstwy B — przynefucz] prziwezucz BMN, prziwezuce C, prigeduc D. — 10. mieftech a vyn. BCDMN — kachay B, katagi DN — před „mieft“ přid. BCDM: tech. — 11. take] take° B, takoweho D — zbozi B — plno D — gfu] geft D — w niezto B. — 12. mar- gmantiffty BMN, Marginaninſti D — bidlichu B — nazewaly M — magos BDNT. — 13. Kaydu C — dwanaſte B. — 14. gedno C — ot C — druhe° C. — (14.—15.) wzdali .... mil vyn. B. — 14. wzdeli D. — 15. dwadczet M — po „mil“ přid. N: wzdali. — 16. dwe B. — 17. welike D. — 18. w tey C — na tey C. — 19. před „vdielany“ přid. BMN: a ot lazura, přid. C: a ot lazauru C, přid. D: a od lazuru — a od gine ... prziebohate vyn. D — rozliczzne vyn. C. — 20. gedwa CDM — wierzitedlno BDMN, wierzidlno C — obhrazen MN. — 21. zdiemy B — przikopy B. — 22. welika vyn. D — po „welika“ přid. B: yako les — m. víſlechtilich a wy- bornych: víílechtileho a wyborne° C, rozličnych a vſlechtilych D — fftiepowie C. — 23. plno BDM — m. rozliczzneho: w ni vſlechtileho D — A] Pak D, vyn. N m. toho palacze: te hory D — po „palacze“ přid. B: w te zahradie. — 24. před „doſti“ přid. B: geft. — 25. zzywie fie] ziwy ſe B, ziwi gfu C — A vyn. B — kteryzkoliwiek C — hon] low C. — 26. wyder BD — po „lowie“ přid. BCDM : y take — ot B. — 27. m. f okna ſweho palacze: s palacy ſweho okna C. — 28. opatrzie B. — 29. ſyn B — cztirzmeſcietma B, čtirmiedcytma D, fftyrmezczetma M, cztirzmezdcietma N — pozlaczenymy] powleczenymi C. — (29.—30.) a zdi... zwierzieczzymy vyn. C. — 30. wſickni D — obeſtrziny BN — zwierzieczzymy vyn.
116 203a2 kamenye a zlatohlawi a bohate wieczi. Protozz Babilonfftí a Benat fîtí, z fflandr a gyny kupczi rok aneb puoldruheho leta w nye na ceſtie by- wagi, aby tam mohli dogietí. Neb tu naberu draheho kamenye a korzenye, poſtawczow a hedwabie a gyneho kupeczſtwye, a przyneſucz domow y rozdadie po gynych mieſtech a zemyech. W Cathay gt mieft mnoho, 10 w nychżto take zbozzie plna gſu. Gedno flowe Sumage, w nyemžto nyekdi Margmanfítí kralowe bidlechu, kterežto nazywaly gſu Magog. Pak gyne mieſto flowe Caydon; a to geſt bohate a mieſto ftare; a ma dwanaczte bran w ſobie, A gt gedna od druhe dobrzie mílí wzdali; A to mieſto oſahlo gt dobrze dwadceti mil wokol. W tom mieftie bydlit obecznye weliky 15 Can na dywne palaczi; a ten palacz oſahl geſt dobrze dwie mili a oſahl geft mnoho gynych palaczow. A wedle toho palacze lezzi welika fîtiep- nycze, a w te geſt welika hora, a na te horze geſt opiet gyny palacz od zlata a od ſtrzebra vdielany a od gine rozliczzne okraſi prziel bohate, zze ledwa wierzeno geſt. Pak ta hora a ten palacz geſt ohrazen welikymy 20 wiezzemy a zdmy a hlubokymy przekopy wody naplnyenymy. A pak fſtiepnyce geſt wſſady wokol welika, plna vſſlechtilch a wybornych ſſtiepow a plna ptaczſtwa rozliczzneho. A ſ uobu ſtranu toho palacze gſta dwa rybnyki, w nychžto ryb przedobrich doftí, a mnoho na nych ptakow rozhcżnych, kterzižto na wodach zzywie fie. A kteryż koli hon chće widietí 25 od ſokolow, od rarohow ánebo od pitomych wydr, genž ribi lowie, od dywokich muzzow y lwow hry y hony rozhożne, ty ſ okna ſweho palacze opatrzy. Ten palacz, na nyemž ten kral bidli, gt welmí draheho vſtawenye; a mat gednu ſyen ſe czztrmezcíetma ſlupi pozlaczenymy, a zdi wnytrz gſu wſfecky obeſtrzeny zwierzieczzymy kozzemy, gimžto diegi pachis. 30 203b1 Benadffti N — po „Benatiiti“ přid. B: a Bruxfîty. — 7. z ffrandr B. — 8. do- gyti B. — 9. hedbawy B, hedbabie D — gyne M — kupeczstwy B — przynefucz] prziwezucz BMN, prziwezuce C, prigeduc D. — 10. mieftech a vyn. BCDMN — kachay B, katagi DN — před „mieft“ přid. BCDM: tech. — 11. take] take° B, takoweho D — zbozi B — plno D — gfu] geft D — w niezto B. — 12. mar- gmantiffty BMN, Marginaninſti D — bidlichu B — nazewaly M — magos BDNT. — 13. Kaydu C — dwanaſte B. — 14. gedno C — ot C — druhe° C. — (14.—15.) wzdali .... mil vyn. B. — 14. wzdeli D. — 15. dwadczet M — po „mil“ přid. N: wzdali. — 16. dwe B. — 17. welike D. — 18. w tey C — na tey C. — 19. před „vdielany“ přid. BMN: a ot lazura, přid. C: a ot lazauru C, přid. D: a od lazuru — a od gine ... prziebohate vyn. D — rozliczzne vyn. C. — 20. gedwa CDM — wierzitedlno BDMN, wierzidlno C — obhrazen MN. — 21. zdiemy B — przikopy B. — 22. welika vyn. D — po „welika“ přid. B: yako les — m. víſlechtilich a wy- bornych: víílechtileho a wyborne° C, rozličnych a vſlechtilych D — fftiepowie C. — 23. plno BDM — m. rozliczzneho: w ni vſlechtileho D — A] Pak D, vyn. N m. toho palacze: te hory D — po „palacze“ přid. B: w te zahradie. — 24. před „doſti“ přid. B: geft. — 25. zzywie fie] ziwy ſe B, ziwi gfu C — A vyn. B — kteryzkoliwiek C — hon] low C. — 26. wyder BD — po „lowie“ přid. BCDM : y take — ot B. — 27. m. f okna ſweho palacze: s palacy ſweho okna C. — 28. opatrzie B. — 29. ſyn B — cztirzmeſcietma B, čtirmiedcytma D, fftyrmezczetma M, cztirzmezdcietma N — pozlaczenymy] powleczenymi C. — (29.—30.) a zdi... zwierzieczzymy vyn. C. — 30. wſickni D — obeſtrziny BN — zwierzieczzymy vyn.
Strana 117
117 A ti kozze ſú wſſeczky czerwene a hladke a ſklnu ſye czzerwenoſtí; a magí ty kozzie takowú wońy, zze yzzadna zla wiecz any gedowata tam moż wnytí. A nyekteraczí tú lyde l mnyegi, zze ty kozze magi bozíku mocz, 203b2 a modle ſye gim, yako by w nych bozſtwie bilo. W te zemí ſtogi Czeſarzſka 35 wiezze wiſoko nahorze, a ſtupnyowe, po nychż wzhoru gdu, gſu zlati, A na kragich wíſe drahym kamením obloženo welikym miſtrowſtwem; A geft ta wiezze wſſeczka neſlychanye draze vdyelana. A mat Can vſtawnye trzi wlaſtnye zzeny, A ty fedie gemu na lewici wzzdy gedne gednyê ſtup- nyem nyzze wedle toho, yakož ktera ſ nym dele bila, ſedí wyfle ta. A ty 40 kralowny magí gynych kralowen a knyezzen pod ſebu tak mnoho, zze fie zda nepodobno k wierze k rozpweny. Pak na prawiczí dobrzie nyzze ſedi geho przirozeny ſyn, a potô wzzdy mlazífi azz do naymlazíſeho et cetera. 5 Oímdefati a fedmy rozdrel prawi o zzenach Cathayſkich a o gich prziprawie, o miftrziech Canowich, o kazny, gefito gt przed Ca- nem, o Canowich obyczzegich a o geho o fudu drahem et cetera. W te zemi Cathay gt obyczzey, zze kazzda pany, gefſto ſweho muzze ma, na ruſſe ſwe hlawy ll nofi yako muzíku nohu, welmi bohatíe f we- 204a1 B — před „kozzemy“ přid. B: kobezczi (!) nebo — kuzmy B — gimžto ... pachis vyn. B. — 31. lſknu fie BMN, lefknu fe C — czrwenoſti N. — 32. taku B — mož] moze C, nemož D. — 33. wgiti CD — nyekterzi BCDN, nyeterzy M — před „tu“ prid. D: ſe — mny BN, domniewagi D. — 34. W tey C — zemi] ſyeni BCMN — Cziefarzowſka BMN. — 35. wiezze] ftolicze B — wyſoka BCD — na horu D — a (před „ſtupnyowe") vyn. C — po nich B. — 36. na kragi DM — oblozeny BC, obložene DN — myftroftwym (!) B, miftrowftwim CD. — 37. ta] to (!) D — wiezze) ftolicze B — wſſeczka vyn. DM. — 38. m. na lewici wzzdy: wzdy na lewicy wzdy gedna C — wzzdy vyn. B — gedne] kazda B, gedno D — gednym B. — 39. dele vyn. B — po „dele“ přid. D: ziwa — po „bila“ přid. BCDMN: ta — ta vyn. BCDMN. — 39.—40. m. A ty kralowny: A na prawici ſedle kralowe a ti C. A kralow ma pod ſebu mnoho, A ti kralowe D, a ty kraly M. A ty kralowe BN, — 40. kralowen] kralow CDMN. — (40.—41.) m. knyezzen .... k rozpweny: kniezat tak mnoho, ze geſt nepodobne k wieře D. — 41. k wierze vyn. BOMN. — 42. ſedie B — przirozeny] prworozeny CT — před „ſyn“ přid. B: ſtarffie — mladíczi B, mladíſy MN — před „azz“ přid. BOD: nyze — naymlazíſeho] mladífieho B. naymladílieho N. LXXXVII. (1.—5.) m. Ofmdefati... drahem etc.: O dwornem obyczegy a rzadu przi ſtolu Canowie a o ge° palaczich a o rozlicznê honu ptaczym a o ſto- liczi geho B. — 1. m. Ofmdefati... rozdiel] Kala lxxxvil C. — 2. prawi vyn. C. — 3. Miftrich D — m. o kazny] o poctiwoſti a o bazni D, o kazanie N. — m. gefſto... przed Canem: przed nim C — 4. m. o geho o ſudu drahem: o drahem oſudi C, o geho nadobi predrahem D, o geho ofudij drahem MN. — 6. W tey C — Kathage C, katagi D. — 7. nofi vyn. C (!) — muzíku] mufíka (!) B. — 7.—8. f weli-
117 A ti kozze ſú wſſeczky czerwene a hladke a ſklnu ſye czzerwenoſtí; a magí ty kozzie takowú wońy, zze yzzadna zla wiecz any gedowata tam moż wnytí. A nyekteraczí tú lyde l mnyegi, zze ty kozze magi bozíku mocz, 203b2 a modle ſye gim, yako by w nych bozſtwie bilo. W te zemí ſtogi Czeſarzſka 35 wiezze wiſoko nahorze, a ſtupnyowe, po nychż wzhoru gdu, gſu zlati, A na kragich wíſe drahym kamením obloženo welikym miſtrowſtwem; A geft ta wiezze wſſeczka neſlychanye draze vdyelana. A mat Can vſtawnye trzi wlaſtnye zzeny, A ty fedie gemu na lewici wzzdy gedne gednyê ſtup- nyem nyzze wedle toho, yakož ktera ſ nym dele bila, ſedí wyfle ta. A ty 40 kralowny magí gynych kralowen a knyezzen pod ſebu tak mnoho, zze fie zda nepodobno k wierze k rozpweny. Pak na prawiczí dobrzie nyzze ſedi geho przirozeny ſyn, a potô wzzdy mlazífi azz do naymlazíſeho et cetera. 5 Oímdefati a fedmy rozdrel prawi o zzenach Cathayſkich a o gich prziprawie, o miftrziech Canowich, o kazny, gefito gt przed Ca- nem, o Canowich obyczzegich a o geho o fudu drahem et cetera. W te zemi Cathay gt obyczzey, zze kazzda pany, gefſto ſweho muzze ma, na ruſſe ſwe hlawy ll nofi yako muzíku nohu, welmi bohatíe f we- 204a1 B — před „kozzemy“ přid. B: kobezczi (!) nebo — kuzmy B — gimžto ... pachis vyn. B. — 31. lſknu fie BMN, lefknu fe C — czrwenoſti N. — 32. taku B — mož] moze C, nemož D. — 33. wgiti CD — nyekterzi BCDN, nyeterzy M — před „tu“ prid. D: ſe — mny BN, domniewagi D. — 34. W tey C — zemi] ſyeni BCMN — Cziefarzowſka BMN. — 35. wiezze] ftolicze B — wyſoka BCD — na horu D — a (před „ſtupnyowe") vyn. C — po nich B. — 36. na kragi DM — oblozeny BC, obložene DN — myftroftwym (!) B, miftrowftwim CD. — 37. ta] to (!) D — wiezze) ftolicze B — wſſeczka vyn. DM. — 38. m. na lewici wzzdy: wzdy na lewicy wzdy gedna C — wzzdy vyn. B — gedne] kazda B, gedno D — gednym B. — 39. dele vyn. B — po „dele“ přid. D: ziwa — po „bila“ přid. BCDMN: ta — ta vyn. BCDMN. — 39.—40. m. A ty kralowny: A na prawici ſedle kralowe a ti C. A kralow ma pod ſebu mnoho, A ti kralowe D, a ty kraly M. A ty kralowe BN, — 40. kralowen] kralow CDMN. — (40.—41.) m. knyezzen .... k rozpweny: kniezat tak mnoho, ze geſt nepodobne k wieře D. — 41. k wierze vyn. BOMN. — 42. ſedie B — przirozeny] prworozeny CT — před „ſyn“ přid. B: ſtarffie — mladíczi B, mladíſy MN — před „azz“ přid. BOD: nyze — naymlazíſeho] mladífieho B. naymladílieho N. LXXXVII. (1.—5.) m. Ofmdefati... drahem etc.: O dwornem obyczegy a rzadu przi ſtolu Canowie a o ge° palaczich a o rozlicznê honu ptaczym a o ſto- liczi geho B. — 1. m. Ofmdefati... rozdiel] Kala lxxxvil C. — 2. prawi vyn. C. — 3. Miftrich D — m. o kazny] o poctiwoſti a o bazni D, o kazanie N. — m. gefſto... przed Canem: przed nim C — 4. m. o geho o ſudu drahem: o drahem oſudi C, o geho nadobi predrahem D, o geho ofudij drahem MN. — 6. W tey C — Kathage C, katagi D. — 7. nofi vyn. C (!) — muzíku] mufíka (!) B. — 7.—8. f weli-
Strana 118
118 204a" likymy Perlamy, i pawowý perzym a s i kacžiczich hrdel perzý vdiclano, tak zze ta noha welmi znamenyta gieft; A to na znamenye, že zzena geft muzíke noze podrobena. Take przed Cane, když gye, gſu vſtawnye czztirze 10 míſtrzi piſarzi, kterzizzto wſſeczka geho ſlowa, kteraż on mluwi, popiſugi, budto klamowna nebo prziecžna; neb tak geho ſlowa magí weliku mocz míetí, aby nykdy na prazdno nebila propowiediena, ale aby wždy k ſkutku bila przywedena. A przed ny glu vſtawnye vczzeny, we wſſem przirozene vmyeny doſpieli, Tocżifſto w hwiezdarſtwi, w czzarowany a w proroczſtwi 15 y w gynych wiecech, gefſto od gynych prziczzin pochazegi, a czzaſto przicha- zegi a czzynye przed ſtolem geho dywne a rozhczzne wieczi, zze nemuož to byti wypraweno. A kakzz koly ony ta ſkrita vmyenye vmyegi, wſſak yzzadneho tomu nenauczie, gedno každy gednoho ſyna ſweho na ſmrtedlne poſteli. Protož ony diegi, zze widie obiema oczzyma, ale krzieftial ne 20 gednyem, A zze zzide, kterzizz pohanſke wiery nemagi, gſu vplnye ſlepi. a yzzadny neſmye przed Canem gednoho flowa promluwiti kromye gez- dilich lidi, kterzižto nowe ſkladanye czzynye anebo nowe powieſti roz- prawiegi; a ont rad ſlyffi o bohu prawiecz a o ſwatich lidech a o gich dy- wiech a o dawnych dalffich rozprawkach o Ogerzowu rodu, o geho czzy- 25 nech, o welikich bogiech; nebo on mny, zze geſt z pokolenye Ogerzowa. a zze mny, by wíeczky zemíe od nyeho myeli drzzeny biti yako od we- likeho Allexâdra, a zze by ſie geho myelí wſſiczkny batí, Protož czzaſto wale s gynymy Czefarzi a rzka, zze moczi, ale ne prawem any diediczíky kemy B. — 8. perziem B — 1 kacžiczich] i kacziech B — m. s ſ kacžiczich . . . perzy: s kacziczim perzim C — perzý vyn. N — vdielanu BCDMN. — 9. před „že“ přid. D: tomu. — 10. když vyn. N — gye] gi D, vyn. N — gfut D — cztirzi BDN. — 12. klamawa B, klamowa D —prziecžna] vprzima B, prziſna CMN, přieſna D. — 13. nebyly MN — propowedina B. — (13.—14.) ale aby .. . przywedena vyn. D. — 14. vozzeny vyn. D. — 15. vmeny B, w umyeny M — hwiezdarzſtwie B, hwiezdarzſtwi C — a (po „czzarowany“) vyn. BD. — 15.—16. m. w proroczítwi y w gynych: O proroczftwy y o ginech B, y proroczítwi y o ginych C, w prorocîtwi po ginych D, proroczîtwy y o gy- nych MN. — 16.—17. a czzafto przichazegi vyn. D. — 17. po „dywne“ přid. D: a mnohe — před „wieczi“ přid. CMN: mnohe — po „wieczi“ přid. B: tocziz ptaky, hdy, zwierzata, ſtromy y mnohe gine wieczi diwne. — 18. kterakžkoli N — ony vyn. C — po „ta“ přid. B: wíeczka — vmyeni B — vmegy B. — 19. m. yzzad- neho tomu] toho nizadneho D — nenauczi B — gedno] Gedine D — gednoho vyn. D — po „ſweho“ prid. D: prirozeneho — m. na ſmrtedlne] na ſwe ſmrtedlne B. — 21. gednym BM — po „nemagi“ přid. D: ze — vplnye vyn. D. — 22. neſmy B — před „gednoho“ přid. BCMN: y. — 22.—23. zgezdilych C. — 23. nowa BCDMN — ſkladanye] ſkladany B, ſklanye (!) M — czini B. — 23.—24. roz- prawiegi] prawie D. — 24. prawicz B, prawiece CD — a (po „lidech“) vyn. BD — 25. dalffich] vyn. B, dalych CDMN — rozprawach MN — m. o Ogerzowu rodu A ogierzowe rodu B, a o Ogierzowie rodu CM, a O rodu Ogierowu D — o geho) a geho B, a o geho C. — 25.—26. cziniech CM. — 26. po „czzynech“ přid. CM: a — bogich B — mnyl za to ma D. — 27. m. a zze mny] A ont ſe dôniewa, ze D — myeli vyn. BD — drzany CN — m. drzzeny biti] držeti mieli D. — 29. s ginemy B. — 30. ta] to B — zwlafſcze B — nizadny C — oprziti B — kromye
118 204a" likymy Perlamy, i pawowý perzym a s i kacžiczich hrdel perzý vdiclano, tak zze ta noha welmi znamenyta gieft; A to na znamenye, že zzena geft muzíke noze podrobena. Take przed Cane, když gye, gſu vſtawnye czztirze 10 míſtrzi piſarzi, kterzizzto wſſeczka geho ſlowa, kteraż on mluwi, popiſugi, budto klamowna nebo prziecžna; neb tak geho ſlowa magí weliku mocz míetí, aby nykdy na prazdno nebila propowiediena, ale aby wždy k ſkutku bila przywedena. A przed ny glu vſtawnye vczzeny, we wſſem przirozene vmyeny doſpieli, Tocżifſto w hwiezdarſtwi, w czzarowany a w proroczſtwi 15 y w gynych wiecech, gefſto od gynych prziczzin pochazegi, a czzaſto przicha- zegi a czzynye przed ſtolem geho dywne a rozhczzne wieczi, zze nemuož to byti wypraweno. A kakzz koly ony ta ſkrita vmyenye vmyegi, wſſak yzzadneho tomu nenauczie, gedno každy gednoho ſyna ſweho na ſmrtedlne poſteli. Protož ony diegi, zze widie obiema oczzyma, ale krzieftial ne 20 gednyem, A zze zzide, kterzizz pohanſke wiery nemagi, gſu vplnye ſlepi. a yzzadny neſmye przed Canem gednoho flowa promluwiti kromye gez- dilich lidi, kterzižto nowe ſkladanye czzynye anebo nowe powieſti roz- prawiegi; a ont rad ſlyffi o bohu prawiecz a o ſwatich lidech a o gich dy- wiech a o dawnych dalffich rozprawkach o Ogerzowu rodu, o geho czzy- 25 nech, o welikich bogiech; nebo on mny, zze geſt z pokolenye Ogerzowa. a zze mny, by wíeczky zemíe od nyeho myeli drzzeny biti yako od we- likeho Allexâdra, a zze by ſie geho myelí wſſiczkny batí, Protož czzaſto wale s gynymy Czefarzi a rzka, zze moczi, ale ne prawem any diediczíky kemy B. — 8. perziem B — 1 kacžiczich] i kacziech B — m. s ſ kacžiczich . . . perzy: s kacziczim perzim C — perzý vyn. N — vdielanu BCDMN. — 9. před „že“ přid. D: tomu. — 10. když vyn. N — gye] gi D, vyn. N — gfut D — cztirzi BDN. — 12. klamawa B, klamowa D —prziecžna] vprzima B, prziſna CMN, přieſna D. — 13. nebyly MN — propowedina B. — (13.—14.) ale aby .. . przywedena vyn. D. — 14. vozzeny vyn. D. — 15. vmeny B, w umyeny M — hwiezdarzſtwie B, hwiezdarzſtwi C — a (po „czzarowany“) vyn. BD. — 15.—16. m. w proroczítwi y w gynych: O proroczftwy y o ginech B, y proroczítwi y o ginych C, w prorocîtwi po ginych D, proroczîtwy y o gy- nych MN. — 16.—17. a czzafto przichazegi vyn. D. — 17. po „dywne“ přid. D: a mnohe — před „wieczi“ přid. CMN: mnohe — po „wieczi“ přid. B: tocziz ptaky, hdy, zwierzata, ſtromy y mnohe gine wieczi diwne. — 18. kterakžkoli N — ony vyn. C — po „ta“ přid. B: wíeczka — vmyeni B — vmegy B. — 19. m. yzzad- neho tomu] toho nizadneho D — nenauczi B — gedno] Gedine D — gednoho vyn. D — po „ſweho“ prid. D: prirozeneho — m. na ſmrtedlne] na ſwe ſmrtedlne B. — 21. gednym BM — po „nemagi“ přid. D: ze — vplnye vyn. D. — 22. neſmy B — před „gednoho“ přid. BCMN: y. — 22.—23. zgezdilych C. — 23. nowa BCDMN — ſkladanye] ſkladany B, ſklanye (!) M — czini B. — 23.—24. roz- prawiegi] prawie D. — 24. prawicz B, prawiece CD — a (po „lidech“) vyn. BD — 25. dalffich] vyn. B, dalych CDMN — rozprawach MN — m. o Ogerzowu rodu A ogierzowe rodu B, a o Ogierzowie rodu CM, a O rodu Ogierowu D — o geho) a geho B, a o geho C. — 25.—26. cziniech CM. — 26. po „czzynech“ přid. CM: a — bogich B — mnyl za to ma D. — 27. m. a zze mny] A ont ſe dôniewa, ze D — myeli vyn. BD — drzany CN — m. drzzeny biti] držeti mieli D. — 29. s ginemy B. — 30. ta] to B — zwlafſcze B — nizadny C — oprziti B — kromye
Strana 119
119 30 drzzie ta panſtwie, A zwlafſtie zze ſie gemu nemož yżadny oprzieti kromye Jndiſkeho Czefarze (!) z Manchi. A myewat czzaſtu walku f tiem z Manchy, a w ta doby s ginymy pokoy. Gednu za mne geden poſel Canow, gêz bieffe z geho rady, byl przigel k zzoldanowi o welike wieci s welikym paſtwym do Babilonye, kdezz va v zzoldana byech. Tu ſem ſie I] k tomu poſlu przywynul 35 a oznamyl, zze mnye y my towaryffom pomohl, že ſme przífíli na zzold welikeho Cana. neb tehda waleſſie ſ tiem Czeſarzem z Machy; Protož przi- gimal k ſobie wſſeczky, kterziż ſu chtieli zzoldu zaſluzziti. Tak wſſeczko orudie v dwora Canowa, z nyehož gedie nebo pigi, to geſt wſſeczko z dra- heho kamenye a z zlata, ale malo z ſtrzebra; Nebo tam ſobie newazzie 40 mnoho ſtrzebra, by takowe orudie z nyeho dielali, ale dielagi z nyeho dobre ſlupy a ſtupnye a takowe ſtawenye. 204b1 5 Oſmdefati a oſmy rozdiel prawi o welikem hodowany a panitwi Canowre, o mnoho lekarzich a o ſlonyech a o geho flawne ko- morze, o geho wozu, o gezdných, o pocztie, kteruž gemu czzynye pohane y krzieftyane, o pocztie, kteruž on czzyny ſwatofty et cetera. Jzzadnyt tomu nevwierzi fnadnye, yaket geft tam panftwie, A zwlafftie kdiž ſwe hody ma. a tit myewa trzikrat do roka: Geden na den geho na- rozenye, Druhi hod, yakoż w ſwe panftwie wſtupil, Trzetie, yakož gich vyn. N (!). — 31. Jndſkeho C, Jndicſkeho DM — po „Czeſarze“ přid. BD: knieze Johana a cziefarze, přid. CM: kmeze Jana a cziefarze, přid. N: Cziefarze Jana a Ciefarze — z Manthy C — mywat czafto B — f tiem] f nim N — z Manthy C. — 33. przigel] priffel D — panftwe DM. — 34. kdezz] kdizto B, kdyz CN. — 35. před „oznamyl“ přid. C: f nim ſe — towarziffom C. — 36. waliffe B, walel D — z Manthy C. — 37. m. Tak] Tehdy take D, Take BMN — wſſyczko M, wîſecka C. — 38. orudie] ofudye BCDMN — m. v dwora Canowa] Kaanowa C, ze dworu kanowa D — m. z nyehož .. . wſſeczko: z nichzto gedie nebo pigi, ta ſu wſſecka C — to vyn. B. — 39. z (před „ítrzebra“) vyn. B. — (39.—40.) Nebo .. . ftrzebra vyn. B. — 40. mnoho vyn. C — takowa C, take DMN — orudie] ofudye BCDMN. — 41. dobre] dobrze B, vyn. D — m. a takowe ftawenye: k ſtawenie B — po „ftawenye“ přid. D: gine potřebne. LXXXVIII. (1.—6.) m. Oſmdefati ... et cetera: Tuto prawie o geho ſlaw- nich hodech, o kanowych przieliffnych panstwich a o przieliffně bohacztwie, o roz- koffy, geyz cztie yako boha B. — 1. m. Oſmdefati... rozdiel] Ka lxxXViII C. — 2. prawi vyn. C — welikem] welebnem CDMN — Kaanowu C. — 3. lekaržech M. — 3. geho] geh (!) N. — 4. gezdnych] gezdorech C, gezciech D, gezdczych MN — kteruž] keryz (!) M. — 5. pocztie] poctiwoſti C. — 6. po „czzyny“ přid. N: tee — po „ſwatoſty“ přid. N: kterazto w geho zemi geſt — et cetera vyn. CN. — 7. Ny- zadnyt C — newierzi CDN — yaket] kterake D — panstwy B — zwlafſcze B. — 8. po „tit“ přid. D: hody — mywa B — trzikrat] cztirzikrat BCDN, cztyrkrat M — po „Geden“ přid. D: hod — den vyn. N. — 9. panftwy B — před „wſtupil“ přid. B: geft — po „wſtupil“ přid. C: A zwlafftie kdyz ſwe hody ma (!) — trzeti BC.
119 30 drzzie ta panſtwie, A zwlafſtie zze ſie gemu nemož yżadny oprzieti kromye Jndiſkeho Czefarze (!) z Manchi. A myewat czzaſtu walku f tiem z Manchy, a w ta doby s ginymy pokoy. Gednu za mne geden poſel Canow, gêz bieffe z geho rady, byl przigel k zzoldanowi o welike wieci s welikym paſtwym do Babilonye, kdezz va v zzoldana byech. Tu ſem ſie I] k tomu poſlu przywynul 35 a oznamyl, zze mnye y my towaryffom pomohl, že ſme przífíli na zzold welikeho Cana. neb tehda waleſſie ſ tiem Czeſarzem z Machy; Protož przi- gimal k ſobie wſſeczky, kterziż ſu chtieli zzoldu zaſluzziti. Tak wſſeczko orudie v dwora Canowa, z nyehož gedie nebo pigi, to geſt wſſeczko z dra- heho kamenye a z zlata, ale malo z ſtrzebra; Nebo tam ſobie newazzie 40 mnoho ſtrzebra, by takowe orudie z nyeho dielali, ale dielagi z nyeho dobre ſlupy a ſtupnye a takowe ſtawenye. 204b1 5 Oſmdefati a oſmy rozdiel prawi o welikem hodowany a panitwi Canowre, o mnoho lekarzich a o ſlonyech a o geho flawne ko- morze, o geho wozu, o gezdných, o pocztie, kteruž gemu czzynye pohane y krzieftyane, o pocztie, kteruž on czzyny ſwatofty et cetera. Jzzadnyt tomu nevwierzi fnadnye, yaket geft tam panftwie, A zwlafftie kdiž ſwe hody ma. a tit myewa trzikrat do roka: Geden na den geho na- rozenye, Druhi hod, yakoż w ſwe panftwie wſtupil, Trzetie, yakož gich vyn. N (!). — 31. Jndſkeho C, Jndicſkeho DM — po „Czeſarze“ přid. BD: knieze Johana a cziefarze, přid. CM: kmeze Jana a cziefarze, přid. N: Cziefarze Jana a Ciefarze — z Manthy C — mywat czafto B — f tiem] f nim N — z Manthy C. — 33. przigel] priffel D — panftwe DM. — 34. kdezz] kdizto B, kdyz CN. — 35. před „oznamyl“ přid. C: f nim ſe — towarziffom C. — 36. waliffe B, walel D — z Manthy C. — 37. m. Tak] Tehdy take D, Take BMN — wſſyczko M, wîſecka C. — 38. orudie] ofudye BCDMN — m. v dwora Canowa] Kaanowa C, ze dworu kanowa D — m. z nyehož .. . wſſeczko: z nichzto gedie nebo pigi, ta ſu wſſecka C — to vyn. B. — 39. z (před „ítrzebra“) vyn. B. — (39.—40.) Nebo .. . ftrzebra vyn. B. — 40. mnoho vyn. C — takowa C, take DMN — orudie] ofudye BCDMN. — 41. dobre] dobrze B, vyn. D — m. a takowe ftawenye: k ſtawenie B — po „ftawenye“ přid. D: gine potřebne. LXXXVIII. (1.—6.) m. Oſmdefati ... et cetera: Tuto prawie o geho ſlaw- nich hodech, o kanowych przieliffnych panstwich a o przieliffně bohacztwie, o roz- koffy, geyz cztie yako boha B. — 1. m. Oſmdefati... rozdiel] Ka lxxXViII C. — 2. prawi vyn. C — welikem] welebnem CDMN — Kaanowu C. — 3. lekaržech M. — 3. geho] geh (!) N. — 4. gezdnych] gezdorech C, gezciech D, gezdczych MN — kteruž] keryz (!) M. — 5. pocztie] poctiwoſti C. — 6. po „czzyny“ přid. N: tee — po „ſwatoſty“ přid. N: kterazto w geho zemi geſt — et cetera vyn. CN. — 7. Ny- zadnyt C — newierzi CDN — yaket] kterake D — panstwy B — zwlafſcze B. — 8. po „tit“ přid. D: hody — mywa B — trzikrat] cztirzikrat BCDN, cztyrkrat M — po „Geden“ přid. D: hod — den vyn. N. — 9. panftwy B — před „wſtupil“ přid. B: geft — po „wſtupil“ přid. C: A zwlafftie kdyz ſwe hody ma (!) — trzeti BC.
Strana 120
120 204b2 modla w chram poſ tawena, Czztwrte, yakozz ta modla poczzela naiprw 10 mluwití a odpowiedí dawati, k tiem dworom a hodom k dworu przigede na Czztirzí Tifice knyeżat, kralow, Czeſarzow, wewuod, Panow y panen y pany, kralowen, knyežen, Ritierzow y panoffi bez czzíſla. Take k tomu dworu przigedu mudraczi, genżto radu wſſeczku te zemye zprawugi. Przi- gedu take wſficzkni miſtrzi taynych vmyeny, A tí przed ſtolem vkazugi 15 míſtrowftwie, cżinyece przedywne wieczi A tak rozlicžne a mnoho, gichžto cżlowiek nemuoż dobrze wyprawití; A z tiech mnozí gfu krzieftiane. Take geft v dwora geho mnoho krzieftianow, ritierzow y panoffi, ale taynyc ſwoy zakon drzzie; a nauczzili gſú fie wierze krzieſtiâſke od lidi duchownych, genž gſu tudiež. Geſt take rozlcžnych panow tu mnoho, geſſto tam z krzieſ- 20 tiaftwa przigeli hledagicze ritierzftwie; a gfut na geho dworze a berut zzold. Take na dworze geho geſt dobrzye na Czztirzi Sta lekarzow; gichžto mnoho geſt krzieftyanow, Neb tam wiecze Ii wierzie lekarzom krzieftyâ- ſkym nežli pohanſkim. Take Can weliki má wieče nezli defet Tificzow flonow pítomych a flužebnyky k každemu zwlafſtie, Pak pfow a honyczich 25 ptakow y rozlicznych zwierzat bez czzífla. A w komorze geho ſtogi geden zlaty ſlup, w nyemzzto geſt Carbunkul weliky, nohy wſfirzi y wzdali; a ten oſwieczuge komoru yako welike ſwietlo; a nenyet tak cžerweny yako rubyn, ale geftít bieleyffi a bledieyfi. A když Can gede, tehda ſedí na ſwem woze. a ten geſt welmi drahy, a tahnu gey czztyrze flonowe anebo 30 cztírze orzowe bieli. A na tom woze ſtogi komora, w nyzz fedi, a ta geſt welmi bohatie prziprawena zlatem a drahym kamenim; a drzewo, z nye- hožto ta komora vſtawena geſt, ſlowe aloes, a to przichazie z rage po wodie a mat rozkoffnu wony. A na czztyrzech vhlech te komory ſtogie czztirze pitomí nohowe, gymyz honye. A mat pak czztirzi welika woiſka 35 okolo ſebe geduce, A každy na ſamoſtrziel przi ſobie kromye knyezat. 205a1 — 10. chramu C — cztwrty BC — poczala BCDMN — naiprw vyn. B. — 11. dworom a vyn. B — po „hodom“ přid. B: a — k dworu vyn. D — před „przi- gede“ přid. B: ge°. — 12. tificow D — y (před »panen“) vyn. MN. — 12.—13. m. panen y pany] panie y panen D. — 13. Ritierzow vyn. D. — 14. dworu vyn. BCDMN — mudrcy D — genžto] gichzto BCDMN — m. wſſeczku te] wſſeczkny ſwe B, wſſecky ſwe CDN, wſyczky ſwe M — zprawuge CDMN. — 15. wſfeczkny B — tayneho D — vmený B, vmienie D — okazugy B. — 16. před „miftrow- ftwie“ přid. BCMN: ſwa, přid. D: ſwe — czinicze B — mnohe BCD. — 17. dobrze vyn. B. — 20. před „tam“ přid. B: fu — z vyn. B. 22. na (po „dobrzyc“) vyn. B. 23. wierzi B. — 23.—24. krzieftyaſkym] krzeſtianom N. — 24. pchanſkem B — tie- ſyczow B. — 25. ſluzebnik B, fluzebnici CDMN — k (po „ſlužebnyky“) vyn. BD MN — každemu] kazdy B — zwlafftni CD, zwlaſczy M — honczich C, hončiech D. — 27. karbunkl BM — po „nohy“ přid. D: člowiećie — wzffirzi C — y] a D — wzdely BCDN, wdely M. — 28. czrweny MN. — 29. byleyffie B — bledieyffie B. — 30. po „drahy“ přid. B: a weliky — cztirzi N. — 31. cztirzi BN — wozy B. — 32. welmye B — po „welmi“ přid. N: draze a — prziprawena] vdielana De — kameniem B — drziwic B. — 33. po „flowe“ přid. BMN: drzewo, přid. D dřewe — przichazie] pochazie B. — 34. whlech M — tey C. — 35. pitomi vyn. C — honi D. — 36. famoftril DN. — 38. zwlafftnye BCDN. — 39. on vyn. B —
120 204b2 modla w chram poſ tawena, Czztwrte, yakozz ta modla poczzela naiprw 10 mluwití a odpowiedí dawati, k tiem dworom a hodom k dworu przigede na Czztirzí Tifice knyeżat, kralow, Czeſarzow, wewuod, Panow y panen y pany, kralowen, knyežen, Ritierzow y panoffi bez czzíſla. Take k tomu dworu przigedu mudraczi, genżto radu wſſeczku te zemye zprawugi. Przi- gedu take wſficzkni miſtrzi taynych vmyeny, A tí przed ſtolem vkazugi 15 míſtrowftwie, cżinyece przedywne wieczi A tak rozlicžne a mnoho, gichžto cżlowiek nemuoż dobrze wyprawití; A z tiech mnozí gfu krzieftiane. Take geft v dwora geho mnoho krzieftianow, ritierzow y panoffi, ale taynyc ſwoy zakon drzzie; a nauczzili gſú fie wierze krzieſtiâſke od lidi duchownych, genž gſu tudiež. Geſt take rozlcžnych panow tu mnoho, geſſto tam z krzieſ- 20 tiaftwa przigeli hledagicze ritierzftwie; a gfut na geho dworze a berut zzold. Take na dworze geho geſt dobrzye na Czztirzi Sta lekarzow; gichžto mnoho geſt krzieftyanow, Neb tam wiecze Ii wierzie lekarzom krzieftyâ- ſkym nežli pohanſkim. Take Can weliki má wieče nezli defet Tificzow flonow pítomych a flužebnyky k každemu zwlafſtie, Pak pfow a honyczich 25 ptakow y rozlicznych zwierzat bez czzífla. A w komorze geho ſtogi geden zlaty ſlup, w nyemzzto geſt Carbunkul weliky, nohy wſfirzi y wzdali; a ten oſwieczuge komoru yako welike ſwietlo; a nenyet tak cžerweny yako rubyn, ale geftít bieleyffi a bledieyfi. A když Can gede, tehda ſedí na ſwem woze. a ten geſt welmi drahy, a tahnu gey czztyrze flonowe anebo 30 cztírze orzowe bieli. A na tom woze ſtogi komora, w nyzz fedi, a ta geſt welmi bohatie prziprawena zlatem a drahym kamenim; a drzewo, z nye- hožto ta komora vſtawena geſt, ſlowe aloes, a to przichazie z rage po wodie a mat rozkoffnu wony. A na czztyrzech vhlech te komory ſtogie czztirze pitomí nohowe, gymyz honye. A mat pak czztirzi welika woiſka 35 okolo ſebe geduce, A každy na ſamoſtrziel przi ſobie kromye knyezat. 205a1 — 10. chramu C — cztwrty BC — poczala BCDMN — naiprw vyn. B. — 11. dworom a vyn. B — po „hodom“ přid. B: a — k dworu vyn. D — před „przi- gede“ přid. B: ge°. — 12. tificow D — y (před »panen“) vyn. MN. — 12.—13. m. panen y pany] panie y panen D. — 13. Ritierzow vyn. D. — 14. dworu vyn. BCDMN — mudrcy D — genžto] gichzto BCDMN — m. wſſeczku te] wſſeczkny ſwe B, wſſecky ſwe CDN, wſyczky ſwe M — zprawuge CDMN. — 15. wſfeczkny B — tayneho D — vmený B, vmienie D — okazugy B. — 16. před „miftrow- ftwie“ přid. BCMN: ſwa, přid. D: ſwe — czinicze B — mnohe BCD. — 17. dobrze vyn. B. — 20. před „tam“ přid. B: fu — z vyn. B. 22. na (po „dobrzyc“) vyn. B. 23. wierzi B. — 23.—24. krzieftyaſkym] krzeſtianom N. — 24. pchanſkem B — tie- ſyczow B. — 25. ſluzebnik B, fluzebnici CDMN — k (po „ſlužebnyky“) vyn. BD MN — každemu] kazdy B — zwlafftni CD, zwlaſczy M — honczich C, hončiech D. — 27. karbunkl BM — po „nohy“ přid. D: člowiećie — wzffirzi C — y] a D — wzdely BCDN, wdely M. — 28. czrweny MN. — 29. byleyffie B — bledieyffie B. — 30. po „drahy“ přid. B: a weliky — cztirzi N. — 31. cztirzi BN — wozy B. — 32. welmye B — po „welmi“ přid. N: draze a — prziprawena] vdielana De — kameniem B — drziwic B. — 33. po „flowe“ přid. BMN: drzewo, přid. D dřewe — przichazie] pochazie B. — 34. whlech M — tey C. — 35. pitomi vyn. C — honi D. — 36. famoftril DN. — 38. zwlafftnye BCDN. — 39. on vyn. B —
Strana 121
121 A w každem woyfftie geſt dobrze padefate Tificzow gezdnych. Pak II geho 205a2 ſtarſſí ſin a geho zzeny magi zwlafftie woyſko. A w każdem mieſtie, kamž on ma przigietí, tu doſti ztrawi przipraweno y wíſeho, což potrzeba, welmi 40 opatrnye przichyſtano. A gede-li kde ſkrze ſwe mieſto, tehda poſtelí trawu a vczzynye kadienye ot rozkofíneho korzenye, genž welmi vtieffenu wony dawa. A každy pada na zemi na fwu kolenu protí nyemu gemu ke czti a k chwale, zze on tento ſwiet v pokogi zprawuge. A krzieftiane a bozzi knyezze, kterežto Ogerz vſtanowil, wychodye proti nyemu s ſwatoftí 45 a zpiewagicz: Przid, ſtworziteli duſſe, aż do konče. A to proto zpiewagi, że on gim zzywot a zdrawie dawa. a tyem on czzyny weliku czzeſt a oſta- wuge gye przi gich ſwobodach. A kakž koli geſt pohan, awffak klanye fic bohu wíſeho przirozenye; klanye ſye take v krzizzi, kdyż gey proti nyemu s ſwatoſti neſu; A die, kakž koli boha cztie, budto na krzizzi nebo 50 na obrazech, zze gt to wſſe vczzynyeno. A protož on przigima take y ſwa- czenu wodu od nych a flyffit gich modlitby nebo pienye s nabozzen — 205b1 ftwím; a tezz czzynye geho zzeny a geho ſynowe. a cżehozz take proſye, w tom gſu vſlyſſeny. Oſmdeſaty a dewatí rozdrel prawi o panſtwi Canowie, a kterak ſye piſſe, o pe- czzeti geho, odkud poffel geit, o porzadu geho, gymž zprawuge ſwe kralowſtwie. potrzebie BCDN. — 40. m. gede-li] ge dieli (!) D — po „kde“ prid. D: gede — po „ſkrze“ přid. B: ktere — po „tehda“ přid. B: wiſady — po „poſteli“ přid. B: vlicze koberczi nebo. — 41. vczini B — kazenye M. kadieni N — rozkofíneho rozlczneho BDN — po „wony“ přid. N: ma a. — 42. dawa] widawa BCDM — ke czti] ku poctiwoſti D. — 43. k (před „chwale“) vyn. B — w pokogy M bozie B. — 44. knyezi B — po „Ogerz“ přid. N: z Denmarku — vſtanowil] vſtawil B — wychody B, wychazegi D — s vyn. B — swatoftmi D. — 45. Przid ... zpiewagi vyn. D — Przid] przed (!) M — až do konče ... zpiewagi vyn. BCMN. — 46. že] Protoze BCDMN — m. zzywot a zdrawie: zdrawie a pokog D — zdrawy B — před „czzyny“ přid. N: dawa a. — 47. m. przi gich ſwobodach: pri pwich gich D — kterakzkoli N. — 47.—48. m. awffak. . krzizzi: a bohu wíſeho prziro- zeni klani ſe wſſak ſe klanie krzizie [N: krzizi] BN, awſſak bohu wſſeho prziro- zenie klanie ſe Wſſak ſe klanie krzizi C, A bohu ſweho prirozenie klanye ſe wſak ſe klani krizi D, a bohu wſſeho przyrozenye klanye ſye wſſak ſye klanye krzyzy M. — 49. s (před „ſwatoſti“) vyn. B — ſwatoſtmi D — die vyn. D — kterakz- koli N — na krzizzi] naykrzyzy (!) M. — 50. obrazych D — po „wſſe“ přid. BON: — protož vyn. N. — 50.—51. sweczenu B. — 51. po „gich“ přid. B: dobrze prozby — pienye] zpiewanie D. — 52. czini B — po „take“ přid. D: kreftiane od nieho. — 53. vſliſany BCDMN. LXXXIX. 1. m. Oímdefaty ... rozdiel] Kala lxxxix C. — (1.—4.) m. Oím- defaty ... ſwe kralowſtwie: Tuto prawy o kanowich nadpieſych w liſtech y okolo peczeti, o ge° zapona (!) przigimany, o ozech rzadiech w zemiech a w lidech B. — 2. prawi vyn. C. — 3. po „gymž“ přid. MN: zrzyedyl y, přid. C: geft zrziedil a. — 4. po „kralowſtwie“ přid. C: w ſwietie. — 5. po „pan“ přid. M: geho — geſſto
121 A w každem woyfftie geſt dobrze padefate Tificzow gezdnych. Pak II geho 205a2 ſtarſſí ſin a geho zzeny magi zwlafftie woyſko. A w każdem mieſtie, kamž on ma przigietí, tu doſti ztrawi przipraweno y wíſeho, což potrzeba, welmi 40 opatrnye przichyſtano. A gede-li kde ſkrze ſwe mieſto, tehda poſtelí trawu a vczzynye kadienye ot rozkofíneho korzenye, genž welmi vtieffenu wony dawa. A každy pada na zemi na fwu kolenu protí nyemu gemu ke czti a k chwale, zze on tento ſwiet v pokogi zprawuge. A krzieftiane a bozzi knyezze, kterežto Ogerz vſtanowil, wychodye proti nyemu s ſwatoftí 45 a zpiewagicz: Przid, ſtworziteli duſſe, aż do konče. A to proto zpiewagi, że on gim zzywot a zdrawie dawa. a tyem on czzyny weliku czzeſt a oſta- wuge gye przi gich ſwobodach. A kakž koli geſt pohan, awffak klanye fic bohu wíſeho przirozenye; klanye ſye take v krzizzi, kdyż gey proti nyemu s ſwatoſti neſu; A die, kakž koli boha cztie, budto na krzizzi nebo 50 na obrazech, zze gt to wſſe vczzynyeno. A protož on przigima take y ſwa- czenu wodu od nych a flyffit gich modlitby nebo pienye s nabozzen — 205b1 ftwím; a tezz czzynye geho zzeny a geho ſynowe. a cżehozz take proſye, w tom gſu vſlyſſeny. Oſmdeſaty a dewatí rozdrel prawi o panſtwi Canowie, a kterak ſye piſſe, o pe- czzeti geho, odkud poffel geit, o porzadu geho, gymž zprawuge ſwe kralowſtwie. potrzebie BCDN. — 40. m. gede-li] ge dieli (!) D — po „kde“ prid. D: gede — po „ſkrze“ přid. B: ktere — po „tehda“ přid. B: wiſady — po „poſteli“ přid. B: vlicze koberczi nebo. — 41. vczini B — kazenye M. kadieni N — rozkofíneho rozlczneho BDN — po „wony“ přid. N: ma a. — 42. dawa] widawa BCDM — ke czti] ku poctiwoſti D. — 43. k (před „chwale“) vyn. B — w pokogy M bozie B. — 44. knyezi B — po „Ogerz“ přid. N: z Denmarku — vſtanowil] vſtawil B — wychody B, wychazegi D — s vyn. B — swatoftmi D. — 45. Przid ... zpiewagi vyn. D — Przid] przed (!) M — až do konče ... zpiewagi vyn. BCMN. — 46. že] Protoze BCDMN — m. zzywot a zdrawie: zdrawie a pokog D — zdrawy B — před „czzyny“ přid. N: dawa a. — 47. m. przi gich ſwobodach: pri pwich gich D — kterakzkoli N. — 47.—48. m. awffak. . krzizzi: a bohu wíſeho prziro- zeni klani ſe wſſak ſe klanie krzizie [N: krzizi] BN, awſſak bohu wſſeho prziro- zenie klanie ſe Wſſak ſe klanie krzizi C, A bohu ſweho prirozenie klanye ſe wſak ſe klani krizi D, a bohu wſſeho przyrozenye klanye ſye wſſak ſye klanye krzyzy M. — 49. s (před „ſwatoſti“) vyn. B — ſwatoſtmi D — die vyn. D — kterakz- koli N — na krzizzi] naykrzyzy (!) M. — 50. obrazych D — po „wſſe“ přid. BON: — protož vyn. N. — 50.—51. sweczenu B. — 51. po „gich“ přid. B: dobrze prozby — pienye] zpiewanie D. — 52. czini B — po „take“ přid. D: kreftiane od nieho. — 53. vſliſany BCDMN. LXXXIX. 1. m. Oímdefaty ... rozdiel] Kala lxxxix C. — (1.—4.) m. Oím- defaty ... ſwe kralowſtwie: Tuto prawy o kanowich nadpieſych w liſtech y okolo peczeti, o ge° zapona (!) przigimany, o ozech rzadiech w zemiech a w lidech B. — 2. prawi vyn. C. — 3. po „gymž“ přid. MN: zrzyedyl y, přid. C: geft zrziedil a. — 4. po „kralowſtwie“ přid. C: w ſwietie. — 5. po „pan“ přid. M: geho — geſſto
Strana 122
122 205b2 206a1 Ten weliky Can geft naywieczi pan, geffto w swietie geft, kromye 5 gedyneho knyeze Johanna, Czeſarze Jndiſkeho, o nyemž mam take pra- witi. A protozze gſta rowna v panſtwi a blizka feſedy, nykda ſpolu ne- waleta; A take geden ma dczeru druheho za zzenu ku potwrzeny prziezny. A kakž koli zzoldan a Czeſarz Períki a ten z Manchi y gyny krali mnoho zemí magi, awffak to wíſe yako nycz nenye protí panſtwí Canowie a knyeze 10 Johanna. Ten weliky Can ma obyczeg sie pfati w liſtech: Can boha wi- ſokeho, pan wíſech na zemí bydlegiczich a naywyſíí przikazatel wſſech panugiczich. A na geho welike peczzeti ſtogie tato flowa: Bozzi moczi wſſech lidy przikazatel; Neb on mny, zze to panſtwie od buoha lI ma. neb ta zemie Taterſka byla geſt take nyekdy tomu krahi z pomoxere 15 a Czeſarzi Rzimſkemu y gyny kralom poddana. A w ny bilo geſt ſedm pokoleny. Prwnye flulo Tartar, od nyehož ta zemye gmeno wzala; Druhe flulo Tangot, Trzietye Emach, Cztwrte ſlulo willanie, Pate Semach, Sfefte Manchi, Sedme Calech. Z prwnyeho pokolenye biefſe geden czzeſtny muzz, ten ſlowieſſe Cangius. ten gednoho cžaſu lezzeſſe a ſpaſſe, a tú ſye gemu 20 zdafſe, yako by geden ritierz we wſſem odieny bielem k nyemu przíffel a rzekl: Can, ſpiff-li ? Buoh wiecżny ten mye k tobie poſlal a chczet tomu, aby ty tyem ſedmi narodom powiediel, zze on chce, aby ty gich kralem bil, a maſs ſobie wſſeczky zemye podrobití. A on zitra proczityw y po- wiediel fen ſwuoy drzewerzecżeny narodom. a ony to mnyegechu za klam. 25 Pak te noczi przigide ten czziſty biely ritierz k narodu každemu zwlafitíe a rzka, zze buoh neſmrtedlny to weli gim, aby ony Cangia ſwym Cze- ſarzem vczziníhi, Neb on ma gye ze wíſech wazeb a ſluzzeb wyprol ítití. A ynhed na zaytrzye, ſeyduče ſye wſficzkny ſpolu, y zwole gey ſobie za pana a przíezechu gemu wíficzkny byti poſluffny a poddany. A kdyż 30 on to panſtwie na fie przige, protož aby ſie mohl tíem lepe na nye wzpuſ- vyn. DN — w (před „ſwietie“) vyn. B — geſt vyn. DN. — 6. gedyneho] gednoo B — Jana C — Jnditſkeho D — mam vyn. C — po „take“ přid. C: budu. — 7. w panstwi CDMN. — 7.—8. newalita B. — 8. prieznie D. — 9. kterakzkoli N. — 10. m. wſſe yako nycz nenye] wſfeczko nycz neny B, wſak to nic nenie D — yako vyn. N — Canowu B. — 11. Janowie C — před „boha“ přid. BCDMN: fyn. — — 12. na (před „zemi“) vyn. B — (12.—13.) a naywyfli ... panugiczich vyn. B — 12. naywyffi] naywiethi D. — 13. před „panugiczich“ přid. D: panstwi — ſtogi B — tato vyn. M. — 14. zze] by DM — ma] miel DM. — 15. krali vyn. M — z pomoxere] z pomoxore BCMN, z pomoze (!) D, z Pomokfory T. — 16. Rziemſkev B. — 17. Gartar T — m. od nyehož ... gmeno] od niehozto gmeno zemie C — wzala] miela D. — 18. flulo (před „willanie“) vyn. B — wyllame BT — Semech BNT. — 19. Z vyn. C — byl D — czzeftny] poctiwy D. — 20. m. ten flowieffe Cangius] gmenem Cagnys D — flowiffe N — leziffe N. — 21. zdalo BCDMN. — 22. ſpieff B — Can] Cagny D. — 24. wſyczky M — zaytra BC — proczitil B. — 24.—25. powie (!) B, powiedie CDMN. — 25. myegichu BN. — 26. tey C — czzifty] giffty BCMN, vyn. D. — 27. m. to weli gim] tomu chce D — Cana B. — 28. wyprofiti (!) B. — 29. fenducze fie BN — wſſeczkny B — zwoly B. — 30. po „byti“ přid. B: gev. — 31. przigme B — m. protož... lepe na nye: A aby ſe mohl na nie lepe D. — 31.—32. ſpuſtiti B. zpuftyty MN. — 32. včinil D — nc-
122 205b2 206a1 Ten weliky Can geft naywieczi pan, geffto w swietie geft, kromye 5 gedyneho knyeze Johanna, Czeſarze Jndiſkeho, o nyemž mam take pra- witi. A protozze gſta rowna v panſtwi a blizka feſedy, nykda ſpolu ne- waleta; A take geden ma dczeru druheho za zzenu ku potwrzeny prziezny. A kakž koli zzoldan a Czeſarz Períki a ten z Manchi y gyny krali mnoho zemí magi, awffak to wíſe yako nycz nenye protí panſtwí Canowie a knyeze 10 Johanna. Ten weliky Can ma obyczeg sie pfati w liſtech: Can boha wi- ſokeho, pan wíſech na zemí bydlegiczich a naywyſíí przikazatel wſſech panugiczich. A na geho welike peczzeti ſtogie tato flowa: Bozzi moczi wſſech lidy przikazatel; Neb on mny, zze to panſtwie od buoha lI ma. neb ta zemie Taterſka byla geſt take nyekdy tomu krahi z pomoxere 15 a Czeſarzi Rzimſkemu y gyny kralom poddana. A w ny bilo geſt ſedm pokoleny. Prwnye flulo Tartar, od nyehož ta zemye gmeno wzala; Druhe flulo Tangot, Trzietye Emach, Cztwrte ſlulo willanie, Pate Semach, Sfefte Manchi, Sedme Calech. Z prwnyeho pokolenye biefſe geden czzeſtny muzz, ten ſlowieſſe Cangius. ten gednoho cžaſu lezzeſſe a ſpaſſe, a tú ſye gemu 20 zdafſe, yako by geden ritierz we wſſem odieny bielem k nyemu przíffel a rzekl: Can, ſpiff-li ? Buoh wiecżny ten mye k tobie poſlal a chczet tomu, aby ty tyem ſedmi narodom powiediel, zze on chce, aby ty gich kralem bil, a maſs ſobie wſſeczky zemye podrobití. A on zitra proczityw y po- wiediel fen ſwuoy drzewerzecżeny narodom. a ony to mnyegechu za klam. 25 Pak te noczi przigide ten czziſty biely ritierz k narodu každemu zwlafitíe a rzka, zze buoh neſmrtedlny to weli gim, aby ony Cangia ſwym Cze- ſarzem vczziníhi, Neb on ma gye ze wíſech wazeb a ſluzzeb wyprol ítití. A ynhed na zaytrzye, ſeyduče ſye wſficzkny ſpolu, y zwole gey ſobie za pana a przíezechu gemu wíficzkny byti poſluffny a poddany. A kdyż 30 on to panſtwie na fie przige, protož aby ſie mohl tíem lepe na nye wzpuſ- vyn. DN — w (před „ſwietie“) vyn. B — geſt vyn. DN. — 6. gedyneho] gednoo B — Jana C — Jnditſkeho D — mam vyn. C — po „take“ přid. C: budu. — 7. w panstwi CDMN. — 7.—8. newalita B. — 8. prieznie D. — 9. kterakzkoli N. — 10. m. wſſe yako nycz nenye] wſfeczko nycz neny B, wſak to nic nenie D — yako vyn. N — Canowu B. — 11. Janowie C — před „boha“ přid. BCDMN: fyn. — — 12. na (před „zemi“) vyn. B — (12.—13.) a naywyfli ... panugiczich vyn. B — 12. naywyffi] naywiethi D. — 13. před „panugiczich“ přid. D: panstwi — ſtogi B — tato vyn. M. — 14. zze] by DM — ma] miel DM. — 15. krali vyn. M — z pomoxere] z pomoxore BCMN, z pomoze (!) D, z Pomokfory T. — 16. Rziemſkev B. — 17. Gartar T — m. od nyehož ... gmeno] od niehozto gmeno zemie C — wzala] miela D. — 18. flulo (před „willanie“) vyn. B — wyllame BT — Semech BNT. — 19. Z vyn. C — byl D — czzeftny] poctiwy D. — 20. m. ten flowieffe Cangius] gmenem Cagnys D — flowiffe N — leziffe N. — 21. zdalo BCDMN. — 22. ſpieff B — Can] Cagny D. — 24. wſyczky M — zaytra BC — proczitil B. — 24.—25. powie (!) B, powiedie CDMN. — 25. myegichu BN. — 26. tey C — czzifty] giffty BCMN, vyn. D. — 27. m. to weli gim] tomu chce D — Cana B. — 28. wyprofiti (!) B. — 29. fenducze fie BN — wſſeczkny B — zwoly B. — 30. po „byti“ přid. B: gev. — 31. przigme B — m. protož... lepe na nye: A aby ſe mohl na nie lepe D. — 31.—32. ſpuſtiti B. zpuftyty MN. — 32. včinil D — nc-
Strana 123
123 títí, y chtíel gich wiery zkufití y vczzyny nyektere w te zemí vſtawenye. Prwe biefſe, aby v buoh plny ſrdcem wierzili, genž geft wiecżny buoh, a geho profilí, aby raczzil gye wyſwoboditi z natiſkow gynych Panow, 35 aby s geho pomoczí w ſwich potrzebach zzadali. Potom chtie geho wíſeho lidu poczzet wiedieti, vczzinil wždy nade wſecky zprawče: nad dwadceti zprawcí, a potô nad Tificzê zprawci, a potô nad defietí tificzi zprawci, a tak wzzdy wyffie wiece zprawcí; A tak zrziedi ten weſſken lid, každeho wedle ſweho doftogeftwie a mudroftí, aby vrzad myel a vzzadny aby 40 prazden neoſtal. Potô vezzinil to vſtawenye, aby kazzdy ſwuoy ſtatek y ſwu diedynu y ſwe zbozzie y ſwuoy zzywot poddal w geho ruku a toho fie owfſem odrzieczi; a to gſu ony vczzínily; Pak on to wíſeczko rozdielil lI mezi nye wedle hodnoſty kazzdeho, a každy przigel od nyeho, onen wiecze, a onen menye. Potô przikazal geſt, aby každi ſweho ſtarſſieho 45 ſyna przed nyeho przywedl a każdy ſam ſwemu ſynu hlawu ſtal ſwu ruku; A ony byli by to ynhed vczzynyli, by bil on dopuftil. 206a2 Dewadefaty rozdrel prawi, kterak gt Can rozſſirzil ſwe panſtwre, o geho zle przihodie a dywnem zprofitíeny, a o ofobre (!), kak gi cztie a magi za ſwatu. 5 Kdizz on ſpatrzi, že gſu geho we wſſem poſſlufſny a zze gím mož dobrze ſwierzití, tehda przikaza gím, aby ſ nym vogêſky wytiehli na nay- blizzſſie ſuſedy, gimžto muſili gſu drzewe poddany byti. A tak poczze vtiſ- ktera C, nyetere M — w tey C — vſtawenye] zakony B. — 33. prwne C w boha CD, w buoh M. — 34. m. raczzil gye wyſwoboditi] gie wyſwobodil BCDMN — 35. před „aby“ přid. BCDMN: a — s (před „geho“) vyn. BCD — po „geho“ přid. B: f — pomocz(!) M — geho (před „wíſeho“) vyn. BCDMN. — 36. zwie- dieti BMN, wzwiedieti CD — nade wſfecky] nad deffieti BCDN, na deffety M — zprawče] zprawcy CDMN. — 36.—37. nad dwadceti zprawci vyn. B — m. nad dwadceti zprawci: a nad dwadceti DN, a na dwadczety zprawci M. — 37. po „zprawci“ přid. N: A potom nad kazdym ſtem zprawczy — Tificzê] tificemi D. — (37.—38.) a potô nad defieti... wiece zprawci vyn. D. — 37. nad defieti] na de- ffety M — defieti] ftem BN — m. defieti tificzi] tificem C — po „tificzi zprawci' přid. M: A potom nad ſtem tyffyczy zprawczy. — 38. a tak wzzdy .. . zprawci vyn. B — zrziedie B — po „lid“ přid. BCMN: ze, přid. D: aby — kazdy BCD MN. — 39. aby (před „vrzad“) vyn. DN. — 40. po „prazden“ přid. C: nebyl a — nezoſtal D — vezini BCMN — vſtaweni B, vſtanowenie D — ſtatek] ſkutek (!) N. — 41. y ſwuoy zzywot vyn. D — ruce D. — 42. owffem] wſeho D — otrzeczil BM, otrzekl C, odřekl D, odrzieczil N — m. a to gſu ony] A oni to ſu wſecko D — wſſyczko M. — 43. prziyal BCDN, pržal M. — 44. a (před „onen“) vyn. B — geft vyn. B. — 45. prziwedil B. — 45.—46. ſwu ruku vyn. C. XC. (1.—4.) m. Dewadefaty ... za ſwatu: O Canowu boyowanie, o geho po- razeni od neprzatel, a kterak ony fowu cztie B. — 1. m. Dewadefaty rozdiel] Kala Xc C. — 2. prawi vyn. C. — 3. oſobre] Sowie CDMN. — 4. kak] kterak ON — cztie chtye (!) M — za vyn. N. — 5. ſpatrzie B — m. gim mož] ſe muoz gim C.— 6. przikaze B, prikazal DN — f nymi B — wytrhl B, wytrhli CDMN. — 7. fau-
123 títí, y chtíel gich wiery zkufití y vczzyny nyektere w te zemí vſtawenye. Prwe biefſe, aby v buoh plny ſrdcem wierzili, genž geft wiecżny buoh, a geho profilí, aby raczzil gye wyſwoboditi z natiſkow gynych Panow, 35 aby s geho pomoczí w ſwich potrzebach zzadali. Potom chtie geho wíſeho lidu poczzet wiedieti, vczzinil wždy nade wſecky zprawče: nad dwadceti zprawcí, a potô nad Tificzê zprawci, a potô nad defietí tificzi zprawci, a tak wzzdy wyffie wiece zprawcí; A tak zrziedi ten weſſken lid, každeho wedle ſweho doftogeftwie a mudroftí, aby vrzad myel a vzzadny aby 40 prazden neoſtal. Potô vezzinil to vſtawenye, aby kazzdy ſwuoy ſtatek y ſwu diedynu y ſwe zbozzie y ſwuoy zzywot poddal w geho ruku a toho fie owfſem odrzieczi; a to gſu ony vczzínily; Pak on to wíſeczko rozdielil lI mezi nye wedle hodnoſty kazzdeho, a každy przigel od nyeho, onen wiecze, a onen menye. Potô przikazal geſt, aby každi ſweho ſtarſſieho 45 ſyna przed nyeho przywedl a każdy ſam ſwemu ſynu hlawu ſtal ſwu ruku; A ony byli by to ynhed vczzynyli, by bil on dopuftil. 206a2 Dewadefaty rozdrel prawi, kterak gt Can rozſſirzil ſwe panſtwre, o geho zle przihodie a dywnem zprofitíeny, a o ofobre (!), kak gi cztie a magi za ſwatu. 5 Kdizz on ſpatrzi, že gſu geho we wſſem poſſlufſny a zze gím mož dobrze ſwierzití, tehda przikaza gím, aby ſ nym vogêſky wytiehli na nay- blizzſſie ſuſedy, gimžto muſili gſu drzewe poddany byti. A tak poczze vtiſ- ktera C, nyetere M — w tey C — vſtawenye] zakony B. — 33. prwne C w boha CD, w buoh M. — 34. m. raczzil gye wyſwoboditi] gie wyſwobodil BCDMN — 35. před „aby“ přid. BCDMN: a — s (před „geho“) vyn. BCD — po „geho“ přid. B: f — pomocz(!) M — geho (před „wíſeho“) vyn. BCDMN. — 36. zwie- dieti BMN, wzwiedieti CD — nade wſfecky] nad deffieti BCDN, na deffety M — zprawče] zprawcy CDMN. — 36.—37. nad dwadceti zprawci vyn. B — m. nad dwadceti zprawci: a nad dwadceti DN, a na dwadczety zprawci M. — 37. po „zprawci“ přid. N: A potom nad kazdym ſtem zprawczy — Tificzê] tificemi D. — (37.—38.) a potô nad defieti... wiece zprawci vyn. D. — 37. nad defieti] na de- ffety M — defieti] ftem BN — m. defieti tificzi] tificem C — po „tificzi zprawci' přid. M: A potom nad ſtem tyffyczy zprawczy. — 38. a tak wzzdy .. . zprawci vyn. B — zrziedie B — po „lid“ přid. BCMN: ze, přid. D: aby — kazdy BCD MN. — 39. aby (před „vrzad“) vyn. DN. — 40. po „prazden“ přid. C: nebyl a — nezoſtal D — vezini BCMN — vſtaweni B, vſtanowenie D — ſtatek] ſkutek (!) N. — 41. y ſwuoy zzywot vyn. D — ruce D. — 42. owffem] wſeho D — otrzeczil BM, otrzekl C, odřekl D, odrzieczil N — m. a to gſu ony] A oni to ſu wſecko D — wſſyczko M. — 43. prziyal BCDN, pržal M. — 44. a (před „onen“) vyn. B — geft vyn. B. — 45. prziwedil B. — 45.—46. ſwu ruku vyn. C. XC. (1.—4.) m. Dewadefaty ... za ſwatu: O Canowu boyowanie, o geho po- razeni od neprzatel, a kterak ony fowu cztie B. — 1. m. Dewadefaty rozdiel] Kala Xc C. — 2. prawi vyn. C. — 3. oſobre] Sowie CDMN. — 4. kak] kterak ON — cztie chtye (!) M — za vyn. N. — 5. ſpatrzie B — m. gim mož] ſe muoz gim C.— 6. przikaze B, prikazal DN — f nymi B — wytrhl B, wytrhli CDMN. — 7. fau-
Strana 124
124 206b1 206b2 kati wíſeczky okolnye zemíe, gichžto mohl doſieczi, wždy gedne po druhe dobywage, yakožto take vozzinil Allexâder weliky a rzimene a Ogerz z denmarku a gyny Czefarzi. A zrziedil wzzdiczky ſwe woiſko s vrzedlnyky, 10 a opiet gyne vrzedlnyky vſadil nad tyemy, Tak zze nyektery vrzedlnyk tahl na pole mage pod ſebu Sto Tificzow lidú bran neho. A takowy po- rzadem dobil geft Can tiech wifech zemí, a wedlo sie gemu w geho bogich dobrze. Ale když gednu s malym hide gel biefſe chtíe opatrzití zemye, gichžto byl dobyl, aby gye zrziedil wedle obycžege ſwrchupſaneho, Tehda 15 nyekterzi, vczzynywíe zalohu w hagi, mymo kterižto myel gieti, y pro- ſkoczzichu ſkrze geho lid prwe, neżli ſye drzewe prwe opatrzili, azz by strczzen s konye. A lid geho mnye, by bil zabit, y pobiehnu wſliczkny, a neprzetele take wſſichny po nych. A kdyż Can ſie opatrzi, zze gt ſam oftal, y vtecže do krzie toho hage y ſkry ſie tu. A nawratywîſe ſie zaſie 20 neprzetele, nenalezſſe geho na tô mieſtie, kdezz gſu geho odeííly, nuzz ſie do hage hledagice geho po krzowi. A když budu bliž od toho krzie, w nyêż Can bieffe, vzrzewffe, ano fowa na tom krzi ſedí, y nehledachu w tom krzi a rzkuce: biť w tom krzi kto bil, neſediel by ten ptak na nyem. A tak odgedu. A kdyż by nocz, tehda Can wigda odtad y przigide k ſwemu 25 lidu. a ony vradowachu ſye welmi a pochwalichu boha. Il a y podnes cztiet tatherzi fowu welmie; a yzzadnyt gi neſmye przekazzeti, ale mož-li kto wypadle ktere perce gegie myeti, tut chowa za ſwatoft. Potom Can febraw ſie y doby po druhe te zemye zafie A tazze wzzdy przed ſie dobywage yako wztekly azz do te hory, geſſto ſlowe Behon. A kohož geſt na miloſt 30 przigel, ten byl dobrzie zcžaſtny. ſedy C — mofily B. — 8. m. wíſeczky ... zemie: wſech okolnich zemi D — okolni B — gedne vyn. N. — 9. vczzinil] czinil BN, činil geft D — weliky vyn. B — Rziemene B. — 10. z denmarku vyn. D — f urzedniky BCMN. — 11. vrzedniky BCMN — vſadil] vſtawil C, wadyl M — nyeterzy M — vrzednik BC MN. — 12. czifficzow B, tific C, tifice D. — 13. m. w geho bogich] welmi D. — 14. Ale] A C. — 15. rziedil B. — 16. nyeterzy M — zalohy C — kteruzto (!) N. 16.—17. proſkoczili C, profkocziechu N. — 17. prwe] drzewe BCDM, drziwe N — nežli] nez by C — drzewe vyn. BCMN — prwe] prawie BCDMN — opatrzil BC DMN. — 17.—18. by ftrczzen] byl fražen N. — 18. lide D — mnye] domnie- wagice ſe D. — 19. neprzitele BN — fie vyn. D — opatrzie B. — 20. po „oftal přid. D: wstaw — y (před „vtecže“) vyn. B — ſkryge B, ſkryl D — nawracziwſſe B, nawratyw (!) M — zafie vyn. BCDMN. — 21. neprzitele BN — před „nena- lezíſe“ přid. BCDMN: a — geho (před „odefíly“) vyn. D — oteffly N. — 21.—22. m. nuzz fie] Gidechu D. — 22. budu] byli D — blizko D — m. od toho] v toho BCDM — před „krzie“ přid. N: aneb v toho. — 23. m. w nyêž Can bieffe] kdezto Can ſedieſe D — m. na tom krzi] na niem D. — 24. kto vyn. C. — 25. m. od- gedu] gidechu prycz C — m. A když... . . odtad: A tak Can dočekaw nocy D — byla N — przide N. — 26. welmi vyn. C — cztiet] v poctiwofti magi D. — 27. Tartaii D — welmy BCDMN — zadnit B — przekaziti C. — 28. ktere vyn. BD — perko D — tu‘] ten to BDMN — chowal schowa C — febrawffe ſe B. — 29. dobiw B, dobyl N — tey C — tahl D — dobywati B. — 30. ztekly D — tey BC — huory M — kohoż] kakoz (!) B. — 31. przigal BCDMN — fíczaftný B, fſtiaſtny CDN.
124 206b1 206b2 kati wíſeczky okolnye zemíe, gichžto mohl doſieczi, wždy gedne po druhe dobywage, yakožto take vozzinil Allexâder weliky a rzimene a Ogerz z denmarku a gyny Czefarzi. A zrziedil wzzdiczky ſwe woiſko s vrzedlnyky, 10 a opiet gyne vrzedlnyky vſadil nad tyemy, Tak zze nyektery vrzedlnyk tahl na pole mage pod ſebu Sto Tificzow lidú bran neho. A takowy po- rzadem dobil geft Can tiech wifech zemí, a wedlo sie gemu w geho bogich dobrze. Ale když gednu s malym hide gel biefſe chtíe opatrzití zemye, gichžto byl dobyl, aby gye zrziedil wedle obycžege ſwrchupſaneho, Tehda 15 nyekterzi, vczzynywíe zalohu w hagi, mymo kterižto myel gieti, y pro- ſkoczzichu ſkrze geho lid prwe, neżli ſye drzewe prwe opatrzili, azz by strczzen s konye. A lid geho mnye, by bil zabit, y pobiehnu wſliczkny, a neprzetele take wſſichny po nych. A kdyż Can ſie opatrzi, zze gt ſam oftal, y vtecže do krzie toho hage y ſkry ſie tu. A nawratywîſe ſie zaſie 20 neprzetele, nenalezſſe geho na tô mieſtie, kdezz gſu geho odeííly, nuzz ſie do hage hledagice geho po krzowi. A když budu bliž od toho krzie, w nyêż Can bieffe, vzrzewffe, ano fowa na tom krzi ſedí, y nehledachu w tom krzi a rzkuce: biť w tom krzi kto bil, neſediel by ten ptak na nyem. A tak odgedu. A kdyż by nocz, tehda Can wigda odtad y przigide k ſwemu 25 lidu. a ony vradowachu ſye welmi a pochwalichu boha. Il a y podnes cztiet tatherzi fowu welmie; a yzzadnyt gi neſmye przekazzeti, ale mož-li kto wypadle ktere perce gegie myeti, tut chowa za ſwatoft. Potom Can febraw ſie y doby po druhe te zemye zafie A tazze wzzdy przed ſie dobywage yako wztekly azz do te hory, geſſto ſlowe Behon. A kohož geſt na miloſt 30 przigel, ten byl dobrzie zcžaſtny. ſedy C — mofily B. — 8. m. wíſeczky ... zemie: wſech okolnich zemi D — okolni B — gedne vyn. N. — 9. vczzinil] czinil BN, činil geft D — weliky vyn. B — Rziemene B. — 10. z denmarku vyn. D — f urzedniky BCMN. — 11. vrzedniky BCMN — vſadil] vſtawil C, wadyl M — nyeterzy M — vrzednik BC MN. — 12. czifficzow B, tific C, tifice D. — 13. m. w geho bogich] welmi D. — 14. Ale] A C. — 15. rziedil B. — 16. nyeterzy M — zalohy C — kteruzto (!) N. 16.—17. proſkoczili C, profkocziechu N. — 17. prwe] drzewe BCDM, drziwe N — nežli] nez by C — drzewe vyn. BCMN — prwe] prawie BCDMN — opatrzil BC DMN. — 17.—18. by ftrczzen] byl fražen N. — 18. lide D — mnye] domnie- wagice ſe D. — 19. neprzitele BN — fie vyn. D — opatrzie B. — 20. po „oftal přid. D: wstaw — y (před „vtecže“) vyn. B — ſkryge B, ſkryl D — nawracziwſſe B, nawratyw (!) M — zafie vyn. BCDMN. — 21. neprzitele BN — před „nena- lezíſe“ přid. BCDMN: a — geho (před „odefíly“) vyn. D — oteffly N. — 21.—22. m. nuzz fie] Gidechu D. — 22. budu] byli D — blizko D — m. od toho] v toho BCDM — před „krzie“ přid. N: aneb v toho. — 23. m. w nyêž Can bieffe] kdezto Can ſedieſe D — m. na tom krzi] na niem D. — 24. kto vyn. C. — 25. m. od- gedu] gidechu prycz C — m. A když... . . odtad: A tak Can dočekaw nocy D — byla N — przide N. — 26. welmi vyn. C — cztiet] v poctiwofti magi D. — 27. Tartaii D — welmy BCDMN — zadnit B — przekaziti C. — 28. ktere vyn. BD — perko D — tu‘] ten to BDMN — chowal schowa C — febrawffe ſe B. — 29. dobiw B, dobyl N — tey C — tahl D — dobywati B. — 30. ztekly D — tey BC — huory M — kohoż] kakoz (!) B. — 31. przigal BCDMN — fíczaftný B, fſtiaſtny CDN.
Strana 125
125 5 Dewadefaty a prwy rozdyel prawy o nedobyte zemi, kterak gre Can dywnye dobil, a procž gemu každy dewater dar dawa, A procž každy Czyefarz Catharfky Canís flowe; o przebitku toho lidu y o gich wſſech obyczzegich. Potom gedne noczi Can ſpaſſe. Tehda opiet przigide k nyemu ten Ritierz biely y wece: Boh wieczzny chce, aby ty te zemye, gefſto f one ftrany hory Belion lezzi, dobil a ſobie gi porobil a k ſwemu panſtwi gí gmyel, kakz koli vzzadny przes tu horu prziegieti nemohl. Protozz tahny 10 na morze a klekny przed bohem dewyetkrat a pros geho, at tobye tu ceſtu vkazze. A on to wſfie vczzyny. A kdyż ſwe proſby ſkona, tehda zpieczzy ſye Ii morzie a protrze ceſtu ſkrze tu horu, y doby on te zemie wſfie 207a1 k zemí Catayſke a po dnefſny den trwa geho panftwie azz do rufow A tam ſ uone ftrany daleko. A protozz gefſtie dnefſny den, ktož gemu kteri dar 15 dati chcze, mufi gemu dati dewater, yako dewiet slonow, dewiet konyow neb gynych kleynotow. A takt gemu dawagi knyezzie dewiet ſwatoſtí, kdyż gede ſkrzye mieſta ſwa, yakoż drzewe pſano geſt. A wiedyet to, Budto pak dewiet kony, gt gemu wzacznyegi než gedna kra zlata, geſſto by za dwadcetí kony ftala. A proto take, zze ten biehi rytierz s mugy- 20 nem (!) mluwie byl Canem geho nazwal, wíficzkny geho namyeſtczi Czefarzi Cathaiftí Caní flowu: kakž koli mnozi mnyegi, by ſlul Can po Caynowi, po prworozenem ſynu Adamowie, genž gt Abele, bratra ſweho, zabil a na te ſye pufítí zzywil, od nyehož mnoho neſhiczzneho lidu poſílo, ale yat wierzím, žet od kmene ſweho panſtwie tak ſlowu; Neb geſt wždy 25 mezi pohany ten obycžeg bil drzzan, zze, yako Czeſarz nebo kral cztny w ktere ze my ſlul, gehoż wſficzkńy chwalili a milowali, Takež pro pamiet 207a" XCI. 1. m. Dewadefaty ... rozdyel] Kala XCI C. — (1.—5.) m. Dewade- faty ... wiſech obyczzegich: O geho gmenu, kterak gemu a odkud przifſlo, zze Can ſlowe, a kterak drzi (!) B. — 2. prawy vyn. C. — 4. Canis] Kaan C, kan D. — 5. wíſech vyn. CMN — po „obyczzegich“ přid. M: Capytola. — 7. ty vyn. N — te] tey C, vyn. D. — 8. po „ftrany“ přid. B: te — hory] huory M. vyn. D — gi porobil] gie podrobil BD, gi podrobil C — panſtwie B — g1 (před „gmyel“ vyn. BCDM. — 9. myel BCDM — kterakžkoli N — tu horu] ty hory C — prze- giti BCMN — nemoz B, nemuoze CDMN. — 10. po „przed“ přid. B: panem. — 11. po „když“ přid. D: kan — zpaczie fie B, zpaczi ſe CMN, wypaci ſe D. — 12. dobyl BN — tey C — 13. k (před „zemi“) vyn. B — tra BMN — panstwy B. — 14. m. f uone ftrany] geftie D — gefftie] y D. — 15. mofy B — koni D. — 16. klenotow BCDMN — takt] taket B — knyezzie vyn. B. — 17. wiedit B. — 18. před „Budto“ přid. BCDMN: ze czoz gev dewatero da — wzacnieyffie C. — 19. dwadceti] dwaczedczi B, dwanadfte D — konyow BN — ftalo (!) D. — 19.—20. s mugynem] s Cangynem B, s vgmem (!) C, f nim D. — 20. mluwy B. — 21. Cziefarzie B — Cathaifiti vyn. D — Kaanowe C, Caniowe D — mnozi] druzie B. — 22. Kanowi D — po (před „prworozenem“) vyn. BCDMN — Adamowu CD. — 23. na tey C — puſſczi B. — 24. panftwy B. — 25. drzzan vyn. C — yakoz B.
125 5 Dewadefaty a prwy rozdyel prawy o nedobyte zemi, kterak gre Can dywnye dobil, a procž gemu každy dewater dar dawa, A procž každy Czyefarz Catharfky Canís flowe; o przebitku toho lidu y o gich wſſech obyczzegich. Potom gedne noczi Can ſpaſſe. Tehda opiet przigide k nyemu ten Ritierz biely y wece: Boh wieczzny chce, aby ty te zemye, gefſto f one ftrany hory Belion lezzi, dobil a ſobie gi porobil a k ſwemu panſtwi gí gmyel, kakz koli vzzadny przes tu horu prziegieti nemohl. Protozz tahny 10 na morze a klekny przed bohem dewyetkrat a pros geho, at tobye tu ceſtu vkazze. A on to wſfie vczzyny. A kdyż ſwe proſby ſkona, tehda zpieczzy ſye Ii morzie a protrze ceſtu ſkrze tu horu, y doby on te zemie wſfie 207a1 k zemí Catayſke a po dnefſny den trwa geho panftwie azz do rufow A tam ſ uone ftrany daleko. A protozz gefſtie dnefſny den, ktož gemu kteri dar 15 dati chcze, mufi gemu dati dewater, yako dewiet slonow, dewiet konyow neb gynych kleynotow. A takt gemu dawagi knyezzie dewiet ſwatoſtí, kdyż gede ſkrzye mieſta ſwa, yakoż drzewe pſano geſt. A wiedyet to, Budto pak dewiet kony, gt gemu wzacznyegi než gedna kra zlata, geſſto by za dwadcetí kony ftala. A proto take, zze ten biehi rytierz s mugy- 20 nem (!) mluwie byl Canem geho nazwal, wíficzkny geho namyeſtczi Czefarzi Cathaiftí Caní flowu: kakž koli mnozi mnyegi, by ſlul Can po Caynowi, po prworozenem ſynu Adamowie, genž gt Abele, bratra ſweho, zabil a na te ſye pufítí zzywil, od nyehož mnoho neſhiczzneho lidu poſílo, ale yat wierzím, žet od kmene ſweho panſtwie tak ſlowu; Neb geſt wždy 25 mezi pohany ten obycžeg bil drzzan, zze, yako Czeſarz nebo kral cztny w ktere ze my ſlul, gehoż wſficzkńy chwalili a milowali, Takež pro pamiet 207a" XCI. 1. m. Dewadefaty ... rozdyel] Kala XCI C. — (1.—5.) m. Dewade- faty ... wiſech obyczzegich: O geho gmenu, kterak gemu a odkud przifſlo, zze Can ſlowe, a kterak drzi (!) B. — 2. prawy vyn. C. — 4. Canis] Kaan C, kan D. — 5. wíſech vyn. CMN — po „obyczzegich“ přid. M: Capytola. — 7. ty vyn. N — te] tey C, vyn. D. — 8. po „ftrany“ přid. B: te — hory] huory M. vyn. D — gi porobil] gie podrobil BD, gi podrobil C — panſtwie B — g1 (před „gmyel“ vyn. BCDM. — 9. myel BCDM — kterakžkoli N — tu horu] ty hory C — prze- giti BCMN — nemoz B, nemuoze CDMN. — 10. po „przed“ přid. B: panem. — 11. po „když“ přid. D: kan — zpaczie fie B, zpaczi ſe CMN, wypaci ſe D. — 12. dobyl BN — tey C — 13. k (před „zemi“) vyn. B — tra BMN — panstwy B. — 14. m. f uone ftrany] geftie D — gefftie] y D. — 15. mofy B — koni D. — 16. klenotow BCDMN — takt] taket B — knyezzie vyn. B. — 17. wiedit B. — 18. před „Budto“ přid. BCDMN: ze czoz gev dewatero da — wzacnieyffie C. — 19. dwadceti] dwaczedczi B, dwanadfte D — konyow BN — ftalo (!) D. — 19.—20. s mugynem] s Cangynem B, s vgmem (!) C, f nim D. — 20. mluwy B. — 21. Cziefarzie B — Cathaifiti vyn. D — Kaanowe C, Caniowe D — mnozi] druzie B. — 22. Kanowi D — po (před „prworozenem“) vyn. BCDMN — Adamowu CD. — 23. na tey C — puſſczi B. — 24. panftwy B. — 25. drzzan vyn. C — yakoz B.
Strana 126
126 geho každeho potom ten vrzad drzzeczneho tymžt gmeně nazywali, aby každy, pomnye na gmeno dobreho prziedka, pilen bil gmena geho dobrymy czzyny na ſobye zachowati. Awfſak ty z Tater a z ſocher a mnozi gyny mnye, zze gſu od Eſau poſíli, gehož boh pro zloſt geho proklel. A protož 30 ta zemye y w mnohych kragiech puſta lezzi a netyezzena, Neb tu lide bydlití nemohu. A na nyekterich mieſtech magi ti lide obyczege yako dywoka zwierz. a mnozi nemagi domow, ale bidle v budach a w ftanyech z plíti; A ti gſú naſtrogeny na wiſoku zed; A w trecht bydle s ſwymy zze- namy, s dietmy y s dobitkem y ſe wílim, czož magi. A když kam chtíe 35 na woynu ſye bratí, tehdy neſu ſwe domy s ſebu, yako my zde ſtany wo- genſke. A kakž kolí Can geſt z te zle zemye rodem a odtud poſſel, wſſak tam rziedko bidli, ale bydlit w Cathay; Neb ta geſt zemye dobra yako 207b1 ktera w ſwietíe. a nenyet wiecze nežli trzi ſta 11 let, yakž geſt prwy Can w Taterziech wznykl, yako ſwrchupſano geſt; a to gich kronyka ſwiedczzi. 40 Dewadefati a druhy rozdrel prawi o mudre rzieczzi Canowie, gyzz ſwych ſynow k ſwornoſtí pobledil, o geho fynech po geho ſmrtí a o gynych Czefarzich Catayſkych. Pak potom, kdiż Canowe w to panſtwie wſtupili, bili gſu druzi z nych 5 dobrzí krzieftiane. A protož y dnes mezi nymy krzieftiane gfu v wietczzi ſwobodie nežli gyny pohane anebo zzide; kterzizzto gich wiery nemagi; a magi mnohe cztne krzieſtyany mezi febu za ſwate lidi. A w te zemí prze- pufſtie každemu, aby wierzil v boh, k nyemužto geho nabozeſtwie geſt przichileno; A protož ten weliky Can w ſwe zemi ma wiery rozlicžne: 10 — cztny] poctiwy D. — 27. naziwagy B, nazwali DN. — 28. pomnye] pomnyel B, zpominage D — meno BM — dobreho ... gmena vyn. D — po „prziedka" prid. BC: ſwe° — po „pilen" přid. B: kazdy — gmena] gme° BMN — geho vyn. C. — 29. po „ſobye“ přid. D: to gmeno mohl. — 31. y vyn. BCN — v mnohich BMN, we mnohych D — kragich BCDM — a netyezzena vyn. B. — 32. na (před „nye- kterich“) vyn. B — ti] tu B. — 33. bidle] přebywagi D — w budach DM — w (před „ftanyech“) vyn. BMN — ftanich B, ftanech D. — 34. po „plíti“ přid. B: vcziniene, přid. D: vdielanych — zed] zerd BC, zrd N — bydle] obywagi D. — 35. s (před „dietmy“ a před „dobitkem“) vyn. BCMN — chtiegi D. — 37. z tey C. — 38. bydlit] prebywagit D. — 39. w fwietie] na ſwietie N — wycze B — yakoz B — prwny BD. — 40. w Taterziech] w taterzich B, w katagi D — po „ſwiedczzi“ přid. B: yaſnie a ftiroczie. XCII. 1. Dewadefati... rozdiel] Kala XCII C. — (1.—4.) m. Dewadefati... Catayſkych: Prawy, kterak Canowe a procz trpie krzieſtiany mezi ſebu a magi B. 2. prawi vyn. C. — 3. pobredil] nabiezel C, pobiezel D, pobidil N — fyniech C. — 4. Cziefarziech C. — 5. panftwy B. — 6. v vyn. B. — 7. gyny vyn. B — po „po- hane“ přid. D: z ginych zemi tam priſli. — 8. cztne] czeítne B — po „cztne“ přid. D: a poctiwe — w tey C. — 8.—9. przepuſti CN, prepuîtiegit D. — 9. m. aby wierzil] zet wierie D — w boha C, v Boha D, w buoh M — k niemuz D — nabozenſtwy B. — 9.—10. m. geft przichileno] gey prichylilo D. — 11. pohanſke
126 geho každeho potom ten vrzad drzzeczneho tymžt gmeně nazywali, aby každy, pomnye na gmeno dobreho prziedka, pilen bil gmena geho dobrymy czzyny na ſobye zachowati. Awfſak ty z Tater a z ſocher a mnozi gyny mnye, zze gſu od Eſau poſíli, gehož boh pro zloſt geho proklel. A protož 30 ta zemye y w mnohych kragiech puſta lezzi a netyezzena, Neb tu lide bydlití nemohu. A na nyekterich mieſtech magi ti lide obyczege yako dywoka zwierz. a mnozi nemagi domow, ale bidle v budach a w ftanyech z plíti; A ti gſú naſtrogeny na wiſoku zed; A w trecht bydle s ſwymy zze- namy, s dietmy y s dobitkem y ſe wílim, czož magi. A když kam chtíe 35 na woynu ſye bratí, tehdy neſu ſwe domy s ſebu, yako my zde ſtany wo- genſke. A kakž kolí Can geſt z te zle zemye rodem a odtud poſſel, wſſak tam rziedko bidli, ale bydlit w Cathay; Neb ta geſt zemye dobra yako 207b1 ktera w ſwietíe. a nenyet wiecze nežli trzi ſta 11 let, yakž geſt prwy Can w Taterziech wznykl, yako ſwrchupſano geſt; a to gich kronyka ſwiedczzi. 40 Dewadefati a druhy rozdrel prawi o mudre rzieczzi Canowie, gyzz ſwych ſynow k ſwornoſtí pobledil, o geho fynech po geho ſmrtí a o gynych Czefarzich Catayſkych. Pak potom, kdiż Canowe w to panſtwie wſtupili, bili gſu druzi z nych 5 dobrzí krzieftiane. A protož y dnes mezi nymy krzieftiane gfu v wietczzi ſwobodie nežli gyny pohane anebo zzide; kterzizzto gich wiery nemagi; a magi mnohe cztne krzieſtyany mezi febu za ſwate lidi. A w te zemí prze- pufſtie každemu, aby wierzil v boh, k nyemužto geho nabozeſtwie geſt przichileno; A protož ten weliky Can w ſwe zemi ma wiery rozlicžne: 10 — cztny] poctiwy D. — 27. naziwagy B, nazwali DN. — 28. pomnye] pomnyel B, zpominage D — meno BM — dobreho ... gmena vyn. D — po „prziedka" prid. BC: ſwe° — po „pilen" přid. B: kazdy — gmena] gme° BMN — geho vyn. C. — 29. po „ſobye“ přid. D: to gmeno mohl. — 31. y vyn. BCN — v mnohich BMN, we mnohych D — kragich BCDM — a netyezzena vyn. B. — 32. na (před „nye- kterich“) vyn. B — ti] tu B. — 33. bidle] přebywagi D — w budach DM — w (před „ftanyech“) vyn. BMN — ftanich B, ftanech D. — 34. po „plíti“ přid. B: vcziniene, přid. D: vdielanych — zed] zerd BC, zrd N — bydle] obywagi D. — 35. s (před „dietmy“ a před „dobitkem“) vyn. BCMN — chtiegi D. — 37. z tey C. — 38. bydlit] prebywagit D. — 39. w fwietie] na ſwietie N — wycze B — yakoz B — prwny BD. — 40. w Taterziech] w taterzich B, w katagi D — po „ſwiedczzi“ přid. B: yaſnie a ftiroczie. XCII. 1. Dewadefati... rozdiel] Kala XCII C. — (1.—4.) m. Dewadefati... Catayſkych: Prawy, kterak Canowe a procz trpie krzieſtiany mezi ſebu a magi B. 2. prawi vyn. C. — 3. pobredil] nabiezel C, pobiezel D, pobidil N — fyniech C. — 4. Cziefarziech C. — 5. panftwy B. — 6. v vyn. B. — 7. gyny vyn. B — po „po- hane“ přid. D: z ginych zemi tam priſli. — 8. cztne] czeítne B — po „cztne“ přid. D: a poctiwe — w tey C. — 8.—9. przepuſti CN, prepuîtiegit D. — 9. m. aby wierzil] zet wierie D — w boha C, v Boha D, w buoh M — k niemuz D — nabozenſtwy B. — 9.—10. m. geft przichileno] gey prichylilo D. — 11. pohanſke
Strana 127
127 pohaníku, zzidowíku a krzieftianíku. Neb gſu tu drzewe dobrzi krzieſtíane bili Canowe y gich poddany, genž gſu y hrobu bozzieho dobili a zzoldana yali, genž ſye zzoldane y Califrem nazywaſſe; a by bilí zzywi oftahi, byli by wſſeczky pohany k krzieſtyâſke wierzie przynutili ſ pol moczi knyeze 15 Johanna z yndie. Ten prwny Can, kdyzz myel vmrzieti, myel gieſt dwa- naczte fynow A tyem kazal przed ſie ku porucženſtwí przigiti. J kaza dwanaczte ſſypow luczzifftnych trzmy ſwazky ſwazati w hromadu pewnye. y kaza každemu, aby gie zlamali. A když toho vzzadny nemozze vczzy- nytí, tehda przywolaw naymlazííeho, y kaza gye rozwazati a geden po 20 druhem zlamati. A kdiž to vczzyny, tehda wecze Can: Wy mylí mogí ſynowe, dokudż wy budete ſpogieny trogim ſwazkem w hromadu, toczziſs laſku, wieru a prawdu, yżadnyt was neprzemoż; Ale yakzz ten ſwazek bude roztrzzen, budete rozluczzeny a ſnadnye przemozzeny w ſwem paſtwi a w ſwe czti. A ſ tyem kdyzz vmrze, by geho ſtarſſi ſin Czeſarzem, 25 a ten bieffe Ottoka Can. A ten y s ſwymy gedenacztí bratrzi drzzeh gſu otczowo przikazanye. a biechu wſficzkny dobrzi a ſtateczzny. a kazzdy z nych dobywal gt gynych kralowſtwi. A czoż kteri dobil, to wſſe dal v mocz bratra nayſtarfeho, a przigymachu zaſie od nyeho yakožto 11 208a1 manſtwa, gſucze geho we wſſem poſluſſny yako paná ſweho. 207b" Dewadefaty a trzietí rozdrel prawi o dobrem Canowi, geffto byl krzreftian, a bratru geho, genž yal zzoldana a hladem gey vmorzil, o gy- nych Czefarziech Cathayíkych y o Cathay. zidowſke y kreftianske D. — 12. Canowy B — y gich vyn. B. — 13. před „na- — zywaffe“ přid. D: domniewaſe a — nazyewaſſe M, nazwaffe N — bil ziw B oſtali] zoſtal B, zuoſtali CD. — 13.—14. bil by B. — 14. wſſyczkny M — przinutil B. — 15. Jana C — vmrziti B — myel gieft] myegieffe BM, gmiegieffe C, miel D, gmiegiffe N. — 15.—16. dwanafte B, dwanadete C, dwanadfte D. — 16. A (před „tyem“) vyn. B — tyem kaza BCM — J kaze B, kazal N. — 17. luczzifftnych] f lucziftmý B — trzmy] dwanadíti D — w hromadu vyn. C. — 18. y kaza] a kaze B — po „každemu“ přid. CDMN: z nich — A vyn. B. — (18.—20.) A když. . . zlamati vyn. D. — 19. naymladffie° BCN, naymlayíſeho M — kazal N — gye] gev B. — 20. A (před „kdiž“) vyn. B — po „mogi“ přid. N: mili (!). — 22. ne- przemuoze C. — 23. Budet rozlučen D — ſnadnye] ſnažnie D — po „przemozzeny přid. D: budete. — 24. by] byl DN. — 25. bieffe] flowyffe BN, slowieffe CDM — Ottoka] Othoca BM. Othota C, od hotta N — s (před „ſwymy“) vyn. B — bratry C, bratřimi D. — 26. otczuow N. — 27. před „gynych“ přid. C: mnohych — po „gynych“ přid. BCDMN: mocznich — kralowſtwie B. — 28. w mocz BCDMN. XCIII. (1.—4.) m. Dewadefaty ... o Cathay: Prawy o tom gednom Canu, kterak bil krzieſtan dobry, pronz y dnes tam krzeſtane trple, a kterak dobil hrobu bozieho a zoldana val B. — 1. m. Dewadefaty ... rozdiel] Kala XCIII C. — 2. prawi vyn. C — Kaanu C. — 3. gey vyn. CMN — po „vmorzil“ přid. N: A take. — 4. m. y o Cathay: A take prawi o zemi Cathayſke. Poczina ſie Ca-
127 pohaníku, zzidowíku a krzieftianíku. Neb gſu tu drzewe dobrzi krzieſtíane bili Canowe y gich poddany, genž gſu y hrobu bozzieho dobili a zzoldana yali, genž ſye zzoldane y Califrem nazywaſſe; a by bilí zzywi oftahi, byli by wſſeczky pohany k krzieſtyâſke wierzie przynutili ſ pol moczi knyeze 15 Johanna z yndie. Ten prwny Can, kdyzz myel vmrzieti, myel gieſt dwa- naczte fynow A tyem kazal przed ſie ku porucženſtwí przigiti. J kaza dwanaczte ſſypow luczzifftnych trzmy ſwazky ſwazati w hromadu pewnye. y kaza každemu, aby gie zlamali. A když toho vzzadny nemozze vczzy- nytí, tehda przywolaw naymlazííeho, y kaza gye rozwazati a geden po 20 druhem zlamati. A kdiž to vczzyny, tehda wecze Can: Wy mylí mogí ſynowe, dokudż wy budete ſpogieny trogim ſwazkem w hromadu, toczziſs laſku, wieru a prawdu, yżadnyt was neprzemoż; Ale yakzz ten ſwazek bude roztrzzen, budete rozluczzeny a ſnadnye przemozzeny w ſwem paſtwi a w ſwe czti. A ſ tyem kdyzz vmrze, by geho ſtarſſi ſin Czeſarzem, 25 a ten bieffe Ottoka Can. A ten y s ſwymy gedenacztí bratrzi drzzeh gſu otczowo przikazanye. a biechu wſficzkny dobrzi a ſtateczzny. a kazzdy z nych dobywal gt gynych kralowſtwi. A czoż kteri dobil, to wſſe dal v mocz bratra nayſtarfeho, a przigymachu zaſie od nyeho yakožto 11 208a1 manſtwa, gſucze geho we wſſem poſluſſny yako paná ſweho. 207b" Dewadefaty a trzietí rozdrel prawi o dobrem Canowi, geffto byl krzreftian, a bratru geho, genž yal zzoldana a hladem gey vmorzil, o gy- nych Czefarziech Cathayíkych y o Cathay. zidowſke y kreftianske D. — 12. Canowy B — y gich vyn. B. — 13. před „na- — zywaffe“ přid. D: domniewaſe a — nazyewaſſe M, nazwaffe N — bil ziw B oſtali] zoſtal B, zuoſtali CD. — 13.—14. bil by B. — 14. wſſyczkny M — przinutil B. — 15. Jana C — vmrziti B — myel gieft] myegieffe BM, gmiegieffe C, miel D, gmiegiffe N. — 15.—16. dwanafte B, dwanadete C, dwanadfte D. — 16. A (před „tyem“) vyn. B — tyem kaza BCM — J kaze B, kazal N. — 17. luczzifftnych] f lucziftmý B — trzmy] dwanadíti D — w hromadu vyn. C. — 18. y kaza] a kaze B — po „každemu“ přid. CDMN: z nich — A vyn. B. — (18.—20.) A když. . . zlamati vyn. D. — 19. naymladffie° BCN, naymlayíſeho M — kazal N — gye] gev B. — 20. A (před „kdiž“) vyn. B — po „mogi“ přid. N: mili (!). — 22. ne- przemuoze C. — 23. Budet rozlučen D — ſnadnye] ſnažnie D — po „przemozzeny přid. D: budete. — 24. by] byl DN. — 25. bieffe] flowyffe BN, slowieffe CDM — Ottoka] Othoca BM. Othota C, od hotta N — s (před „ſwymy“) vyn. B — bratry C, bratřimi D. — 26. otczuow N. — 27. před „gynych“ přid. C: mnohych — po „gynych“ přid. BCDMN: mocznich — kralowſtwie B. — 28. w mocz BCDMN. XCIII. (1.—4.) m. Dewadefaty ... o Cathay: Prawy o tom gednom Canu, kterak bil krzieſtan dobry, pronz y dnes tam krzeſtane trple, a kterak dobil hrobu bozieho a zoldana val B. — 1. m. Dewadefaty ... rozdiel] Kala XCIII C. — 2. prawi vyn. C — Kaanu C. — 3. gey vyn. CMN — po „vmorzil“ přid. N: A take. — 4. m. y o Cathay: A take prawi o zemi Cathayſke. Poczina ſie Ca-
Strana 128
128 208a" 208b1 A kakż koly tyech dwanaczte ſynow Canowych ſluli fu Canowe, 5 wſſak gedyny z nych nayſtarſſi bil y ſlul Czeſarzem azz do ſwe ſmrti. Pak po geho ſmrti bil gt Mangon Canem y Czyefarzem. A ten bil geft dobrym Czefarzem a krzyeftyanem; A protož dal geft wifem krzieftyanom w ze- myech ſwich wiecżnu ſwobodu, gyežto y dnes pozziwagi. Ten byl wyſlal bratra ſweho, genž ſlowieſſie Halam, na zzoldana, A ten doby prawu moczi lo wíſech zemí geho a yal geho. a tú nalezl przeweliky pokklad v nyeho na geho hradye temerz bez czzííla. J otaza zzoldana, Proczz tak przeweliky poklad mage y nerozdal ritierzom a panoffiem zzuoldu anebo naymu, a tady by ſye byl obranyl. J wece zzoldan: Mnyel ſem, zze bich myel Il lidu doftí, a proto ſem pokladu howiel. Tehda wece k nyemu Halam: 15 Nenyet toho, ale poklad gſi wiece milowal nezz ſie; A ponyewadž ty gſi, yako ſie píſſeſs, boh pohaníky, a buoh nepotrzebuge vzzadneho pokrmu tieleſneho, oſtanyž przi tom, czoż gſy naywiece milowal. Y zawrze gey przi geho pokladyech a neda gemu geſti any piti, azz y vmrzye. Pak Halam rozda ty zemie krzieſtianô. A zatiem vmrze bratr geho Mango Can, y muſí 20 halam do Catage ſye wratiti. A po nyekoliko letech pohane líti a moczi dobychu tyech zemí na krzeſtyanech. Pak vmrze halam, y by Cabillo, bratr geho, Canem a Cziefarze, a ten bieſſe take krzieſtyane. Ten vdiela vlicze Cataiſke, kterežto Jonyg nazywagi. A to mieſto Cathay dobrze geft wieczzie nezz wefſken Rzim. A ten bil zzyw w tô panftwi dobrze dwie 25 a czztyrzidceti let. Pak po nyem by gyny Canem. a gſa krzeſtyanem y przige wieru pohanſku; A od te chwile wzzdy pohane gſu Canowe, awſſak gſu lafkawieyffe na krzieſtyany nežli na gyne pohany, gefíto gich I1 gich (!) wiery nedrzzie; Neb ony ſlowu pagany, Ale pohane pod zzoldane flowu Saraceny. 30 pitola N. — 5. A vyn. ČN — kakžkoly] kdizkoly B, Kterakzkoli DN. — 6. ge- dyny] geden C — naystarffie B, naftarffi N. — 7. bil] by B — gt vyn. BCDN — Monghu C. — 8. Czefarzem vyn. BCDN — a (před „krzyeftyanem) vyn. BCDMN. — A protož . .. krzieftyanom vyn. D — protož] potom B. — 8.—9. m. w zemyech ſwich] w ſwe zemi D. — 9. wiecżnu vyn. B. — 10. flowiffe N — Hallan C — dobyl DN. — 11. po „yal geho“ přid. C: fameho — po „v nyeho“ přid. M: a. — 12. teymierz C, temyerz MN — otazal DN — weliky B. — 13. y vyn. BC DMN — nerozdal] nerozdielil C — ritierzom] ryerzom (!) M — panoſſym B, pa- noffem D — anebo naymu vyn. D. — 14. byl vyn. C — J vyn. BCDMN. — 15. lidi C — k nyemu vyn. D — Hallan C. — 16. poklad .. . nezz fie; A vyn. D — gfi (před „wiece“)] gſem (!) B — ponadz B. — 19. pokladech B, pokladu D — y vyn. B — Hallan C. — 20. Monghu C — mufie N — po „mufi“ přid. B: bratr ge°. — 22. Hallan C — byl N. — 23. bratr vyn. N — wzdiela BCDMN. — 24. Jowig T — nazywagi] flowu D, nazewagy M. — 25. dwe B. — 26. czztyrzidceti] trzidceti N — byl DN — przigem B, przigme N. — 28. laſkawieyfſy BDMN, la- ſkawieyffie C. — (28.—29.) m. gich . . . . . nedrzzie] ginu wieru magi D. — 28. gich (před „wiery“) vyn. BCDMN. — 29. pogany B — Ale] a C — pohane] tit D.
128 208a" 208b1 A kakż koly tyech dwanaczte ſynow Canowych ſluli fu Canowe, 5 wſſak gedyny z nych nayſtarſſi bil y ſlul Czeſarzem azz do ſwe ſmrti. Pak po geho ſmrti bil gt Mangon Canem y Czyefarzem. A ten bil geft dobrym Czefarzem a krzyeftyanem; A protož dal geft wifem krzieftyanom w ze- myech ſwich wiecżnu ſwobodu, gyežto y dnes pozziwagi. Ten byl wyſlal bratra ſweho, genž ſlowieſſie Halam, na zzoldana, A ten doby prawu moczi lo wíſech zemí geho a yal geho. a tú nalezl przeweliky pokklad v nyeho na geho hradye temerz bez czzííla. J otaza zzoldana, Proczz tak przeweliky poklad mage y nerozdal ritierzom a panoffiem zzuoldu anebo naymu, a tady by ſye byl obranyl. J wece zzoldan: Mnyel ſem, zze bich myel Il lidu doftí, a proto ſem pokladu howiel. Tehda wece k nyemu Halam: 15 Nenyet toho, ale poklad gſi wiece milowal nezz ſie; A ponyewadž ty gſi, yako ſie píſſeſs, boh pohaníky, a buoh nepotrzebuge vzzadneho pokrmu tieleſneho, oſtanyž przi tom, czoż gſy naywiece milowal. Y zawrze gey przi geho pokladyech a neda gemu geſti any piti, azz y vmrzye. Pak Halam rozda ty zemie krzieſtianô. A zatiem vmrze bratr geho Mango Can, y muſí 20 halam do Catage ſye wratiti. A po nyekoliko letech pohane líti a moczi dobychu tyech zemí na krzeſtyanech. Pak vmrze halam, y by Cabillo, bratr geho, Canem a Cziefarze, a ten bieſſe take krzieſtyane. Ten vdiela vlicze Cataiſke, kterežto Jonyg nazywagi. A to mieſto Cathay dobrze geft wieczzie nezz wefſken Rzim. A ten bil zzyw w tô panftwi dobrze dwie 25 a czztyrzidceti let. Pak po nyem by gyny Canem. a gſa krzeſtyanem y przige wieru pohanſku; A od te chwile wzzdy pohane gſu Canowe, awſſak gſu lafkawieyffe na krzieſtyany nežli na gyne pohany, gefíto gich I1 gich (!) wiery nedrzzie; Neb ony ſlowu pagany, Ale pohane pod zzoldane flowu Saraceny. 30 pitola N. — 5. A vyn. ČN — kakžkoly] kdizkoly B, Kterakzkoli DN. — 6. ge- dyny] geden C — naystarffie B, naftarffi N. — 7. bil] by B — gt vyn. BCDN — Monghu C. — 8. Czefarzem vyn. BCDN — a (před „krzyeftyanem) vyn. BCDMN. — A protož . .. krzieftyanom vyn. D — protož] potom B. — 8.—9. m. w zemyech ſwich] w ſwe zemi D. — 9. wiecżnu vyn. B. — 10. flowiffe N — Hallan C — dobyl DN. — 11. po „yal geho“ přid. C: fameho — po „v nyeho“ přid. M: a. — 12. teymierz C, temyerz MN — otazal DN — weliky B. — 13. y vyn. BC DMN — nerozdal] nerozdielil C — ritierzom] ryerzom (!) M — panoſſym B, pa- noffem D — anebo naymu vyn. D. — 14. byl vyn. C — J vyn. BCDMN. — 15. lidi C — k nyemu vyn. D — Hallan C. — 16. poklad .. . nezz fie; A vyn. D — gfi (před „wiece“)] gſem (!) B — ponadz B. — 19. pokladech B, pokladu D — y vyn. B — Hallan C. — 20. Monghu C — mufie N — po „mufi“ přid. B: bratr ge°. — 22. Hallan C — byl N. — 23. bratr vyn. N — wzdiela BCDMN. — 24. Jowig T — nazywagi] flowu D, nazewagy M. — 25. dwe B. — 26. czztyrzidceti] trzidceti N — byl DN — przigem B, przigme N. — 28. laſkawieyfſy BDMN, la- ſkawieyffie C. — (28.—29.) m. gich . . . . . nedrzzie] ginu wieru magi D. — 28. gich (před „wiery“) vyn. BCDMN. — 29. pogany B — Ale] a C — pohane] tit D.
Strana 129
129 Dewadefaty a czztwrty rozdrel prawi o Canowie zbozzi, o geho razu penyezzitem, o gich wiernofti, o gich Manzzelftwi. Wſſiczkny malo dbagi na ſtrzebro, leczz ſtawenye gim okrafſlugi 5 anebo do cizich zemí fíly za gyna kupeczſtwie anebo dawagi neznamy hoftem a zzoldnerzom. A proto tu nevde vzzadny penyez ftrzebrny any zlaty, ale magi ſwe znamenye s gich piſmem; ten tepu na koži nebo na papier, yako zde na zlato nebo na ſtrziebro, a za to kupugi wſſe, czož trzeba. A když gim penyeze zwetffegi, tehda gye donefu k ražnyku, a on gím tolikež 10 nowych da a ſpalí ty ſtare. A to geſt pro toto, aby ta zemye nebila bez razu penyezneho, a tech penyez aby nebilo malo any przeliſs mnoho, A w prodawany a w kupowany aby nedoſtatku nebilo. Take w Cathay gfu czzeftny a bohoboyny lide, neb když kto z nych dye: Buoht wye, zet zaplatim, tot pewnye drzzie. a taket dobrzie drzzie ] ſwe manzzelftwie, kakz 208b2 koli geden bohaty muzz ma dobrzie trzidcetí nebo czztyrzidceti nebo Sto zzen, neb fie k gynym pro nycz nedopuſti, any kto gyny z tyech. Awffak Can ma gedno trzi zzeny; Gedna geſt knyeze Johanna, Czefarze Jndiſkeho, dczi, A druhe dwie ginych kralow dcery, yakož ſwrchupſano geft w uoſmdeſatem a ſſeſtem rozdiele. A w te zemí pogímagi ſye weſpolek muzzie 20 s zzenamy, kakž koli blizko glu ſobie w rodu; kromye ſeſtry nemož pogieti any materze, any dczi otcze; Ale ma-li ktery muzz dwie zzenye a ſ gednu dceru a ſ druhu ſyna, ty ſie pogimagi ſ uodpufſtienim gich knyeze; A take. mož pogietí geden zzenu ſweho bratra wlaſtnyeho mrtweho et cetera. 15 XCIV. 1. m. Dewadefaty... rozdiel] Kala XCIIII C. — 2. prawi vyn. C. (1.—2.) Dewadefaty ... prawi vyn. B. — 2. Canowy M — zbozie B. — 3. Man- zzelftwi] Manzelftwiem (!) a obiczegich B — po „Manzzelftwi“ přid. C: y o pomítie pro zle ſkutky C. — 4. po „Wificzkny“ přid. B: w zemy kathayfſke nebo taterſke B — tbagy MN — ſtrzebro] zlatto (!) D — okrafflegy BN. — 5. fíly vyn. D — za] na C — gine N — anebo vyn. D. — 6. protoz B — ftrieberny D. — 7. ten A tot D — na koze B — papyr MN. — 8. kupy BN — po „czoż“ přid. CD: gim — trzeba] potrzebye BDN, potrzeba M. — 9. peniezi CDMN — zwietfegi D — donefow B. — 10. po „geſt“ přid. D: gedno — toto] to BCDMN — ta vyn. B. — 11. penieziteho D — mnoho vyn. BMN. — 12. v prodawanie B — a (po „w prodawany“)] nebo M — w (před „kupowany“) vyn. B — w katagi D. — 13. czzeſtny] poctiwi D — Buoht wye] Bohowie C. — 14. dobrzie] pewnie C. — 15. muzz vyn. D — trzidceti nebo vyn. D. — 16. any] anebo B — gyny] k nim N — z (před „tyech“) vyn. B — m. z tyech: k gich zenam ktery D, k tyech ktere M — po „tyech“ přid. N: ktere. — 17. trzi] cztyrzi C. — (17.—18.) m. Johanna ... dezi, A: Jana Jndſkeho Cziefarze dcera C. — 17. Czefarze vyn. D. — 18. Jndicſkeho D — dezi] dcera DN — dwe B — dcery] dczerzi B. — 19. m. w uofmdefatem... rozdiele] vyn. B, w lxxxvie kapitole C, w dewaddefatem a čtwrtem (!) rozdielu (!) D — w tey C — po „zemi“ přid. BN: lde. — 20. kterakzkoli D — m. blizko glu ſobie] ſu ſobie blizczi BCDMN — m. kromye feftry] Ale ſeſtry wlaſtnie D. — pogiti BN — any (před „materze“)] anebo BN — 21. dcera CDN. — a (po „zzenye“) vyn. N — 22. f otpufftiený B, s odpufftienim CN, f dopuftienim D. — kniezi D — 23. pogiti BN — geden vyn. D — po „geden“ přid. M: ze — mrtweho vyn. D.
129 Dewadefaty a czztwrty rozdrel prawi o Canowie zbozzi, o geho razu penyezzitem, o gich wiernofti, o gich Manzzelftwi. Wſſiczkny malo dbagi na ſtrzebro, leczz ſtawenye gim okrafſlugi 5 anebo do cizich zemí fíly za gyna kupeczſtwie anebo dawagi neznamy hoftem a zzoldnerzom. A proto tu nevde vzzadny penyez ftrzebrny any zlaty, ale magi ſwe znamenye s gich piſmem; ten tepu na koži nebo na papier, yako zde na zlato nebo na ſtrziebro, a za to kupugi wſſe, czož trzeba. A když gim penyeze zwetffegi, tehda gye donefu k ražnyku, a on gím tolikež 10 nowych da a ſpalí ty ſtare. A to geſt pro toto, aby ta zemye nebila bez razu penyezneho, a tech penyez aby nebilo malo any przeliſs mnoho, A w prodawany a w kupowany aby nedoſtatku nebilo. Take w Cathay gfu czzeftny a bohoboyny lide, neb když kto z nych dye: Buoht wye, zet zaplatim, tot pewnye drzzie. a taket dobrzie drzzie ] ſwe manzzelftwie, kakz 208b2 koli geden bohaty muzz ma dobrzie trzidcetí nebo czztyrzidceti nebo Sto zzen, neb fie k gynym pro nycz nedopuſti, any kto gyny z tyech. Awffak Can ma gedno trzi zzeny; Gedna geſt knyeze Johanna, Czefarze Jndiſkeho, dczi, A druhe dwie ginych kralow dcery, yakož ſwrchupſano geft w uoſmdeſatem a ſſeſtem rozdiele. A w te zemí pogímagi ſye weſpolek muzzie 20 s zzenamy, kakž koli blizko glu ſobie w rodu; kromye ſeſtry nemož pogieti any materze, any dczi otcze; Ale ma-li ktery muzz dwie zzenye a ſ gednu dceru a ſ druhu ſyna, ty ſie pogimagi ſ uodpufſtienim gich knyeze; A take. mož pogietí geden zzenu ſweho bratra wlaſtnyeho mrtweho et cetera. 15 XCIV. 1. m. Dewadefaty... rozdiel] Kala XCIIII C. — 2. prawi vyn. C. (1.—2.) Dewadefaty ... prawi vyn. B. — 2. Canowy M — zbozie B. — 3. Man- zzelftwi] Manzelftwiem (!) a obiczegich B — po „Manzzelftwi“ přid. C: y o pomítie pro zle ſkutky C. — 4. po „Wificzkny“ přid. B: w zemy kathayfſke nebo taterſke B — tbagy MN — ſtrzebro] zlatto (!) D — okrafflegy BN. — 5. fíly vyn. D — za] na C — gine N — anebo vyn. D. — 6. protoz B — ftrieberny D. — 7. ten A tot D — na koze B — papyr MN. — 8. kupy BN — po „czoż“ přid. CD: gim — trzeba] potrzebye BDN, potrzeba M. — 9. peniezi CDMN — zwietfegi D — donefow B. — 10. po „geſt“ přid. D: gedno — toto] to BCDMN — ta vyn. B. — 11. penieziteho D — mnoho vyn. BMN. — 12. v prodawanie B — a (po „w prodawany“)] nebo M — w (před „kupowany“) vyn. B — w katagi D. — 13. czzeſtny] poctiwi D — Buoht wye] Bohowie C. — 14. dobrzie] pewnie C. — 15. muzz vyn. D — trzidceti nebo vyn. D. — 16. any] anebo B — gyny] k nim N — z (před „tyech“) vyn. B — m. z tyech: k gich zenam ktery D, k tyech ktere M — po „tyech“ přid. N: ktere. — 17. trzi] cztyrzi C. — (17.—18.) m. Johanna ... dezi, A: Jana Jndſkeho Cziefarze dcera C. — 17. Czefarze vyn. D. — 18. Jndicſkeho D — dezi] dcera DN — dwe B — dcery] dczerzi B. — 19. m. w uofmdefatem... rozdiele] vyn. B, w lxxxvie kapitole C, w dewaddefatem a čtwrtem (!) rozdielu (!) D — w tey C — po „zemi“ přid. BN: lde. — 20. kterakzkoli D — m. blizko glu ſobie] ſu ſobie blizczi BCDMN — m. kromye feftry] Ale ſeſtry wlaſtnie D. — pogiti BN — any (před „materze“)] anebo BN — 21. dcera CDN. — a (po „zzenye“) vyn. N — 22. f otpufftiený B, s odpufftienim CN, f dopuftienim D. — kniezi D — 23. pogiti BN — geden vyn. D — po „geden“ přid. M: ze — mrtweho vyn. D.
Strana 130
130 Dewadefati a paty rozdiel prawi o Tatherſkem odrewu, o gich wierze, o obra- zrech, o obleti, o gichgezdre, o gichhrzlefſiechaoby- czegich, o gich zzenach boyownych, o gich dworne krmí, o gich proroczſtw1. 5 Ten lid w Taterziech geft tak odien, zze muzzie y zzeny magi gedno- 209a1 stayny odyew, zze nemož gednoho l! od druheho rozeznati, kromye zzeny na odiewie ſwych hlaw nefu znamenye yako nohu muzíku, yakož o tom powiediel fem w ofmdefatem a fedmem rozdiele. A gfuť odieny ffarlatem, ale zle ſkrogenym, A ten odyew i obu ftranu gt otewrzien. A gfut zzeny 10 tluſte a nofiet mnoho kožichow na ſobie, a nenoſiet any kukel any plafſtyow na ſobie w te zemi. Chowagitt wſſelikeho dobitka doſti kromye ſwyny. A kakž koli magi zlate y ſtrzebrne obrazi a fukna y z plítí vdielane, gymž ſie klanyegi a modle a tot czzynye bohu ke czti, Awffak ony dobrzie wierzie v boha wffemohuczieho, gež nebe y zemí ſtworzil y przirozenye. 15 Ale by buoh byl cžlowiekem, tomut newierzie, ale w nyehožto krzieſtyane wierzie, tohot nazywagi naywyſſieho boha a tomut dielagi obrazi; a magit za to, zze boh z tiech obrazow mluwi, a obietugit gemu prwnye mleko od ſweho dobitka. Take ti lide gezdie na konych y na krawach y na gyne dobytku bez oſtroh; ale magiť biczze brzidke a oſtny zzelezem naſazene 20 na huol, yako zde Ii gymy wolow pobadagy. A magiť za weliki hrziech, ktozz nozz wîtrczzi w uohen anebo w hrnecz a gim maſſa dobywal (!) a zze przepuſtie dyetkam plakati, a to magí za weliky hrziech. A magí take za hrziech wyliti mlebo (!) nebo gyne pitie na zemy, A ktož by gednu kofti bil w druhu, zze by ſye zlamali. A kto by piczzkal w domu nebo 25 ktož by to chtye vczzynyl, toho by zabili, a gich knyez mufil by duom fwietiti, a mufil by pro ten hrziech ſkrze ohen giti. A kdyzz przi (!) čizí 209а2 XCV. (1.—2.) Dewadefati ... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefati ... rozdiel] Kala XCV C — paty] cztwrty (!) N. — 2. prawi vyn. C — po „Tatherſkem“ přid. C: zpuofobu a. — 2.—3. o obraziech] a obrazych D. — (3.—4.) a obyczegich vyn. B. — 4. gich dworne vyn. N. — 5. gich vyn. N. — 7. zze nemož... rozeznati vyn. D — po „kromye“ přid. BDMN: ze. — 8. na odiewie] w odiewu D, na odienie N — hlawu B. — 9. m. powiediel..... rozdiele: pfano geft ſwrchu D — m. w oſmdefatem ... rozdiele: prwe B, w oſmdeſate a ſedme kae C — w oſm- deffatym M. — 10. f wobu B — otworzien BN, otewrzeny C. — 11. nofit B — kożichow] koffrkuow (!) N. — (11.—12.) a nenofiet... na ſobie vyn. B. — 12. w te) W te B, W tey C — chowagi BC. — 13. kterakžkoli N — ftryeberne D — před „fukna“ přid. BCDMN: z. — 14. Awffak] wffak BCMN. — 15. w boha CDM — po „ftworzil“ přid. C: geft — przirozený B. — 18. obrazu B. — 19. na ko- nyech BDMN. — 20. oſtruh M — biczze] bodce C — zzelezem] zelezne C, zelezy D. — 21. na huol] na kuol N — weliki vyn. M. — 22. m. nozz wstrezzi] by noz wſtrezil BCDN, by nvoz wſtrczy (!) M — w ohen BDN. — 23. zze] ktož D — przepuſtie) przepufti B, dopuftie C, dopufti D — a (před „to“)1 y C, vyn. D. — 24. před „hrziech“ přid. D: weliky — mleko BCDMN. — 25. A] Anebo DM. — (25.—26.) m. piczzkal... vozzynyl: chtijc vícal ſe v Domu T. — 26. m. toho byl ze by ho D. — 27. a mufil by] a muſyli by DN — przi] przigde BOD, przyde MN — czizie
130 Dewadefati a paty rozdiel prawi o Tatherſkem odrewu, o gich wierze, o obra- zrech, o obleti, o gichgezdre, o gichhrzlefſiechaoby- czegich, o gich zzenach boyownych, o gich dworne krmí, o gich proroczſtw1. 5 Ten lid w Taterziech geft tak odien, zze muzzie y zzeny magi gedno- 209a1 stayny odyew, zze nemož gednoho l! od druheho rozeznati, kromye zzeny na odiewie ſwych hlaw nefu znamenye yako nohu muzíku, yakož o tom powiediel fem w ofmdefatem a fedmem rozdiele. A gfuť odieny ffarlatem, ale zle ſkrogenym, A ten odyew i obu ftranu gt otewrzien. A gfut zzeny 10 tluſte a nofiet mnoho kožichow na ſobie, a nenoſiet any kukel any plafſtyow na ſobie w te zemi. Chowagitt wſſelikeho dobitka doſti kromye ſwyny. A kakž koli magi zlate y ſtrzebrne obrazi a fukna y z plítí vdielane, gymž ſie klanyegi a modle a tot czzynye bohu ke czti, Awffak ony dobrzie wierzie v boha wffemohuczieho, gež nebe y zemí ſtworzil y przirozenye. 15 Ale by buoh byl cžlowiekem, tomut newierzie, ale w nyehožto krzieſtyane wierzie, tohot nazywagi naywyſſieho boha a tomut dielagi obrazi; a magit za to, zze boh z tiech obrazow mluwi, a obietugit gemu prwnye mleko od ſweho dobitka. Take ti lide gezdie na konych y na krawach y na gyne dobytku bez oſtroh; ale magiť biczze brzidke a oſtny zzelezem naſazene 20 na huol, yako zde Ii gymy wolow pobadagy. A magiť za weliki hrziech, ktozz nozz wîtrczzi w uohen anebo w hrnecz a gim maſſa dobywal (!) a zze przepuſtie dyetkam plakati, a to magí za weliky hrziech. A magí take za hrziech wyliti mlebo (!) nebo gyne pitie na zemy, A ktož by gednu kofti bil w druhu, zze by ſye zlamali. A kto by piczzkal w domu nebo 25 ktož by to chtye vczzynyl, toho by zabili, a gich knyez mufil by duom fwietiti, a mufil by pro ten hrziech ſkrze ohen giti. A kdyzz przi (!) čizí 209а2 XCV. (1.—2.) Dewadefati ... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefati ... rozdiel] Kala XCV C — paty] cztwrty (!) N. — 2. prawi vyn. C — po „Tatherſkem“ přid. C: zpuofobu a. — 2.—3. o obraziech] a obrazych D. — (3.—4.) a obyczegich vyn. B. — 4. gich dworne vyn. N. — 5. gich vyn. N. — 7. zze nemož... rozeznati vyn. D — po „kromye“ přid. BDMN: ze. — 8. na odiewie] w odiewu D, na odienie N — hlawu B. — 9. m. powiediel..... rozdiele: pfano geft ſwrchu D — m. w oſmdefatem ... rozdiele: prwe B, w oſmdeſate a ſedme kae C — w oſm- deffatym M. — 10. f wobu B — otworzien BN, otewrzeny C. — 11. nofit B — kożichow] koffrkuow (!) N. — (11.—12.) a nenofiet... na ſobie vyn. B. — 12. w te) W te B, W tey C — chowagi BC. — 13. kterakžkoli N — ftryeberne D — před „fukna“ přid. BCDMN: z. — 14. Awffak] wffak BCMN. — 15. w boha CDM — po „ftworzil“ přid. C: geft — przirozený B. — 18. obrazu B. — 19. na ko- nyech BDMN. — 20. oſtruh M — biczze] bodce C — zzelezem] zelezne C, zelezy D. — 21. na huol] na kuol N — weliki vyn. M. — 22. m. nozz wstrezzi] by noz wſtrezil BCDN, by nvoz wſtrczy (!) M — w ohen BDN. — 23. zze] ktož D — przepuſtie) przepufti B, dopuftie C, dopufti D — a (před „to“)1 y C, vyn. D. — 24. před „hrziech“ přid. D: weliky — mleko BCDMN. — 25. A] Anebo DM. — (25.—26.) m. piczzkal... vozzynyl: chtijc vícal ſe v Domu T. — 26. m. toho byl ze by ho D. — 27. a mufil by] a muſyli by DN — przi] przigde BOD, przyde MN — czizie
Strana 131
131 pofelftwye, ten muſíí ſkrze ohen progiti a tak ſye oczzíftití, aby na nyem nycžehož prazdneho nezuoftalo. Taket w te zemí magi ten obyczzeg, zze 30 vzzadnemu cizozemczi neczzynye vzzadne poczty, bud to kakykž koli weliky pan; Ale pana ſweho, tohot cztíe. W te take zemí geſt dobry porzad a pokoy, Neb, ktož czo vkradne nebo koho zabie, ten muſi vmrzieti, neb kto ſwe manzzelftwie przeſtupi take, zze s kteru lezzi a gye nepoyme za zzenu, a welmíť rziedko bidlí muž s zzenu w gednom domu, ale kolik 35 ma domow, tolik zzen, Take zze w kazzdem II domu gednu poſadi kromye 209b1 toho, w nyemzz ſam bidli; a kdyzz chce, tehda gde, k kterež chcze. Take zzeny w Taterziech gezdye na konyech a w uodienye ſie oblaczzie a bo- yugi, gedno žeť neftrzelegi z luczzifft, ale kopiczemy yako muzzie; A taket orzi a nofie biele ruſſcze a wuozie wozi. Ten lid wale czzaſto a myewa po- 40 bitie a welmí fnažen gt ſwe neprzately obklicžiti, aby nemohli vgití. a kterzi gſu mezi nymy vrozeny, ti noſie ſſyroke meczze, a gich kony glu przikriti warzenu twrdu kozzi. a gt welmi nebezpecžne gye ſtihati, kdyzz vtie- kagi, neb ony vmyegi dobrze vtyekati a za ſie itrzeletí. Paklit ſwe ne- przately przemohu, zze ſie gim v wazbu dadie, tehdať gye ynhed ztepu a ſnyedie gich vífi w ocztíe; A to ma bytí welmi dobra krmye. Taket ony za to magi, zzet wefſken ſwiet bude od nych przemozzen, A potom magi zbiti bití; A to geſt gim prorokowa°. A to ſie ma ſtati od lidí, gefſto gynu wieru magi neżli ony. Ale onyt newiedie, kterzi gfu to lide. A protož ony w ſwe zemi każdu wiel rú weſti dopuftie, aby od kazzde przezen mohli 209b2 50 mietí. 45 Dewadeſati a ffeſti rozdrel prawio Thaterſkem zpoſobu a obyczegi a o dywnem přid. BCMN: poſel, gto neſſe panu nyekterev. — 28. muſie BN. — B — po „Čizi“ 29. nic CD — prazdneho] prafíneho BT, zprznile° C, prazneho N — w tey C — ten vyn. C. — 30. yzadny“ B — kakykžkoli] kakzkoly B, kterakzkoli DN, yakz C, kakz M. — 31. W tey C — porzad] pozzad (!) B. — 32. koho vyn. C — zabige D — muſie B. — 33. take] tak DMN — s kteru] i ni D. — 34. rzidko B — kolikoz D. — 35. toliko D — (Take] tak BDN. — 36. w nyemzz] genż N — k (před „kterež“) vyn. BDM — m. chcze] mu ſe libi D. — 37. Taterzich B — giezdy B — na konich C. — 38. ze B — před „neftrzelegi“ přid. BN: tak dobrze — luczifſcz B — ale] a CDMN — m. ale kopiczemy yako muzzie] yako muze a magy kopicze B — kopicem (!) D — taket] tak B. — 39. orzi] worie D — byle B — m. wuozie wozi] wozy wozie BC, wozem wozie D, wozye woze M, wozie wozy N — mywa B. — 40. ſnazni ſu C — obklicžiti] obehnati — vgiti] vgeti D, wgyty M. — 41. konie B, koniowe D. — 42. nebezpeczno BDMN. — 44. v (před „wazbu“ vyn. M. — 45. vífi] wily M — w otcztye M — po „byti“ přid. C: gich. — (46.—47.) A potom ... biti vyn. D. — 46. po „potom“ přid. N: oni. — 47. zbiti vyn. BMN. — (47.—48.) od lidi ... .. ony vyn. C. — 47. před „lidi“ přid. B: czizich. — 49. kazzde] kazdeho D. XCVI. (1.—2.) Dewadefati... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefati ... rozdiel] Kala XCVI C — ffefti] paty (!) N. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. zpoſobu... pohrzebu: dywnem pohrzebu a o gich obyczegy B. — 2. Tartarſkem D — a oby-
131 pofelftwye, ten muſíí ſkrze ohen progiti a tak ſye oczzíftití, aby na nyem nycžehož prazdneho nezuoftalo. Taket w te zemí magi ten obyczzeg, zze 30 vzzadnemu cizozemczi neczzynye vzzadne poczty, bud to kakykž koli weliky pan; Ale pana ſweho, tohot cztíe. W te take zemí geſt dobry porzad a pokoy, Neb, ktož czo vkradne nebo koho zabie, ten muſi vmrzieti, neb kto ſwe manzzelftwie przeſtupi take, zze s kteru lezzi a gye nepoyme za zzenu, a welmíť rziedko bidlí muž s zzenu w gednom domu, ale kolik 35 ma domow, tolik zzen, Take zze w kazzdem II domu gednu poſadi kromye 209b1 toho, w nyemzz ſam bidli; a kdyzz chce, tehda gde, k kterež chcze. Take zzeny w Taterziech gezdye na konyech a w uodienye ſie oblaczzie a bo- yugi, gedno žeť neftrzelegi z luczzifft, ale kopiczemy yako muzzie; A taket orzi a nofie biele ruſſcze a wuozie wozi. Ten lid wale czzaſto a myewa po- 40 bitie a welmí fnažen gt ſwe neprzately obklicžiti, aby nemohli vgití. a kterzi gſu mezi nymy vrozeny, ti noſie ſſyroke meczze, a gich kony glu przikriti warzenu twrdu kozzi. a gt welmi nebezpecžne gye ſtihati, kdyzz vtie- kagi, neb ony vmyegi dobrze vtyekati a za ſie itrzeletí. Paklit ſwe ne- przately przemohu, zze ſie gim v wazbu dadie, tehdať gye ynhed ztepu a ſnyedie gich vífi w ocztíe; A to ma bytí welmi dobra krmye. Taket ony za to magi, zzet wefſken ſwiet bude od nych przemozzen, A potom magi zbiti bití; A to geſt gim prorokowa°. A to ſie ma ſtati od lidí, gefſto gynu wieru magi neżli ony. Ale onyt newiedie, kterzi gfu to lide. A protož ony w ſwe zemi każdu wiel rú weſti dopuftie, aby od kazzde przezen mohli 209b2 50 mietí. 45 Dewadeſati a ffeſti rozdrel prawio Thaterſkem zpoſobu a obyczegi a o dywnem přid. BCMN: poſel, gto neſſe panu nyekterev. — 28. muſie BN. — B — po „Čizi“ 29. nic CD — prazdneho] prafíneho BT, zprznile° C, prazneho N — w tey C — ten vyn. C. — 30. yzadny“ B — kakykžkoli] kakzkoly B, kterakzkoli DN, yakz C, kakz M. — 31. W tey C — porzad] pozzad (!) B. — 32. koho vyn. C — zabige D — muſie B. — 33. take] tak DMN — s kteru] i ni D. — 34. rzidko B — kolikoz D. — 35. toliko D — (Take] tak BDN. — 36. w nyemzz] genż N — k (před „kterež“) vyn. BDM — m. chcze] mu ſe libi D. — 37. Taterzich B — giezdy B — na konich C. — 38. ze B — před „neftrzelegi“ přid. BN: tak dobrze — luczifſcz B — ale] a CDMN — m. ale kopiczemy yako muzzie] yako muze a magy kopicze B — kopicem (!) D — taket] tak B. — 39. orzi] worie D — byle B — m. wuozie wozi] wozy wozie BC, wozem wozie D, wozye woze M, wozie wozy N — mywa B. — 40. ſnazni ſu C — obklicžiti] obehnati — vgiti] vgeti D, wgyty M. — 41. konie B, koniowe D. — 42. nebezpeczno BDMN. — 44. v (před „wazbu“ vyn. M. — 45. vífi] wily M — w otcztye M — po „byti“ přid. C: gich. — (46.—47.) A potom ... biti vyn. D. — 46. po „potom“ přid. N: oni. — 47. zbiti vyn. BMN. — (47.—48.) od lidi ... .. ony vyn. C. — 47. před „lidi“ přid. B: czizich. — 49. kazzde] kazdeho D. XCVI. (1.—2.) Dewadefati... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefati ... rozdiel] Kala XCVI C — ffefti] paty (!) N. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. zpoſobu... pohrzebu: dywnem pohrzebu a o gich obyczegy B. — 2. Tartarſkem D — a oby-
Strana 132
132 210a1 pohrzebu, o woleny gich krale a gmyenye geho, o ſy- nech geho, o gich obleti, o zenach toho krale, o Abe- cedie Cataifke. W Taterske zemi lide magi male oczzí a rziedke brady. A gfut lití a twrdí lide. A kdyzz ktery z nych vmrze, tehda polozzie k nyemu w hrob weliky fítít a kopie. A když ktery vmyera, tehda wíficzkny od nyeho vteku; a pak vmrlemu na poli hrob vczzynye. Ale geſt-li pan, tehda roztepu ſtan a poſtawie gemu ſtoliczi a poſadie geho na ny a polozzie wedle nyeho 10 leſknate odienye geho, a tak ſedi w ſtanu. A pak prziprawye przed nyeho ftol s chlebem a s wynem a s krmyemy a gednu rzepiczi mleka ſwerze- piczeho a gednu ſwerzepiczi s gednyem hrziebiete, geffto gefftie sye, A pak koń oſedlany w uzdu poyaty a dobrze przipraweny a wlozzie nan zlata doſtí v pytli. A potom vczzynyecz weliky duol, wſtawie to wſſeczko 15 do nyeho a zaſpu prſtí. A to ma byti welmi pocztywy pol hrzeb, Nebo ony mnye, zze ta ſwerzepice ſ tiem hrzyebietem magi gyna hrzebata roditi, tak zze ten muzz bude mietí wżdiczky doſty mleka, a zze w te yamye zafie obzzywe a pogede na gyny ſwiet a tam bude tak welikym panem yako zde, a že o nyem nemagi mluwiti. Protož nenye zzadny tak ſmveli, 20 gefíto by o nyem czo przed geho przately ſmyel mluwiti. A protoz ten hrob bywa dielan w naytaynyeyfſem mieſtie, kterež w geho polich može byti nalezeno; a to bude drnem tak przikríto, yako gyne pole neorane. A když Czefarz Tatherſkí vmrze, tehda ſeydu ſye ty narodowe, o nychž drzewe praweno, a zwole ſyna geho ſtarſſeho za Czefarze rzkuce: My tye 25 chceme myeti nad ſebu. A on odpowie: Ponyewadž wy chcete, abych 5 czegi vyn. M. — 3. gich vyn. B — gmer C, gmenye M — m. a gmyenye] o gmenie B, O gmieni DN. — 3.—4. o fynech geho vyn. B — ſynech C. — 4. obreczi B. — 4.—5. o Abecedie Cataifke vyn. BC. — 5. po „Cataiſke“ přid. M: tato Capy- tola, přid. N: Poczina ſe Capitola. — 6. Tateríke] Catayíke D — po „lde“ přid. D: wſickni — po „magi“ přid. B: wſſeczkny, přid. CMN: wſiczkni. — 7. lide vyn. D. — 8. ffczit BM — vmyra B. — 9. vczyni B — Ale] A MN — „tehda“ opakuje N. — 10. po „ftan“ přid. B: na poly — poſtawy B — poffady B. — 11. leftknate D — odieny B — geho (po „odienye“) vyn. C — ſede C — m. w ſtanu] a oni před nim ſtanu D, w stanie N. — (12.—13.) m. gednu rzepiczi..... gefftie sye: geden Koflijk s Mlékem Kobylým a gednu Kobylu s Hribátkem, kteréž gefítě sſe T — rzepíczi mleka . .. a gednu vyn. B. — 13. godnyem] gednym BM, vyn. C — ffe BCDMN. — 14. fedlany C — po „ofedlany“ přid. BCDM: a. — 15. v prtlik B, w pyth CDM — vciniece DM — po „duol“ přid. BCM: y, přid. DN: A — wſtawy B — wſyczko M. — 16. a (před „zaſpu“) vyn. M. — 17. mnye] za to magi D — před „ta“ přid. D: by — magi] mieli D. — 18. m. tak] take za to magic D — myti B — w tey C — po „yamye“ přid. D: anebo w tom dole. — 19. zafie] vyn. B, wiſecko C — obzzywe] obrywe (!) B — tak] take B. — 20. po „že“ přid. BCMN: tam gie a pie [N: pige] yako y [vyn. BN] zde a ze, přid. D: tam giefti bude y piti yako zde A že — yzadny BCMN. — 22. vdielan N — w nay- taynieyfim D — po „polich“ přid. N: lezl neb. — 23. neorane vyn. D. — 24. fendu ſe N. — 25. drzewe] napřed D — před „zwole“ přid. B: zwlafîtie — zwoly B, wzwole D — starſſyho B — po „Czefarze“ přid. DM: a. — 26. chozme MN
132 210a1 pohrzebu, o woleny gich krale a gmyenye geho, o ſy- nech geho, o gich obleti, o zenach toho krale, o Abe- cedie Cataifke. W Taterske zemi lide magi male oczzí a rziedke brady. A gfut lití a twrdí lide. A kdyzz ktery z nych vmrze, tehda polozzie k nyemu w hrob weliky fítít a kopie. A když ktery vmyera, tehda wíficzkny od nyeho vteku; a pak vmrlemu na poli hrob vczzynye. Ale geſt-li pan, tehda roztepu ſtan a poſtawie gemu ſtoliczi a poſadie geho na ny a polozzie wedle nyeho 10 leſknate odienye geho, a tak ſedi w ſtanu. A pak prziprawye przed nyeho ftol s chlebem a s wynem a s krmyemy a gednu rzepiczi mleka ſwerze- piczeho a gednu ſwerzepiczi s gednyem hrziebiete, geffto gefftie sye, A pak koń oſedlany w uzdu poyaty a dobrze przipraweny a wlozzie nan zlata doſtí v pytli. A potom vczzynyecz weliky duol, wſtawie to wſſeczko 15 do nyeho a zaſpu prſtí. A to ma byti welmi pocztywy pol hrzeb, Nebo ony mnye, zze ta ſwerzepice ſ tiem hrzyebietem magi gyna hrzebata roditi, tak zze ten muzz bude mietí wżdiczky doſty mleka, a zze w te yamye zafie obzzywe a pogede na gyny ſwiet a tam bude tak welikym panem yako zde, a že o nyem nemagi mluwiti. Protož nenye zzadny tak ſmveli, 20 gefíto by o nyem czo przed geho przately ſmyel mluwiti. A protoz ten hrob bywa dielan w naytaynyeyfſem mieſtie, kterež w geho polich može byti nalezeno; a to bude drnem tak przikríto, yako gyne pole neorane. A když Czefarz Tatherſkí vmrze, tehda ſeydu ſye ty narodowe, o nychž drzewe praweno, a zwole ſyna geho ſtarſſeho za Czefarze rzkuce: My tye 25 chceme myeti nad ſebu. A on odpowie: Ponyewadž wy chcete, abych 5 czegi vyn. M. — 3. gich vyn. B — gmer C, gmenye M — m. a gmyenye] o gmenie B, O gmieni DN. — 3.—4. o fynech geho vyn. B — ſynech C. — 4. obreczi B. — 4.—5. o Abecedie Cataifke vyn. BC. — 5. po „Cataiſke“ přid. M: tato Capy- tola, přid. N: Poczina ſe Capitola. — 6. Tateríke] Catayíke D — po „lde“ přid. D: wſickni — po „magi“ přid. B: wſſeczkny, přid. CMN: wſiczkni. — 7. lide vyn. D. — 8. ffczit BM — vmyra B. — 9. vczyni B — Ale] A MN — „tehda“ opakuje N. — 10. po „ftan“ přid. B: na poly — poſtawy B — poffady B. — 11. leftknate D — odieny B — geho (po „odienye“) vyn. C — ſede C — m. w ſtanu] a oni před nim ſtanu D, w stanie N. — (12.—13.) m. gednu rzepiczi..... gefftie sye: geden Koflijk s Mlékem Kobylým a gednu Kobylu s Hribátkem, kteréž gefítě sſe T — rzepíczi mleka . .. a gednu vyn. B. — 13. godnyem] gednym BM, vyn. C — ffe BCDMN. — 14. fedlany C — po „ofedlany“ přid. BCDM: a. — 15. v prtlik B, w pyth CDM — vciniece DM — po „duol“ přid. BCM: y, přid. DN: A — wſtawy B — wſyczko M. — 16. a (před „zaſpu“) vyn. M. — 17. mnye] za to magi D — před „ta“ přid. D: by — magi] mieli D. — 18. m. tak] take za to magic D — myti B — w tey C — po „yamye“ přid. D: anebo w tom dole. — 19. zafie] vyn. B, wiſecko C — obzzywe] obrywe (!) B — tak] take B. — 20. po „že“ přid. BCMN: tam gie a pie [N: pige] yako y [vyn. BN] zde a ze, přid. D: tam giefti bude y piti yako zde A že — yzadny BCMN. — 22. vdielan N — w nay- taynieyfim D — po „polich“ přid. N: lezl neb. — 23. neorane vyn. D. — 24. fendu ſe N. — 25. drzewe] napřed D — před „zwole“ přid. B: zwlafîtie — zwoly B, wzwole D — starſſyho B — po „Czefarze“ přid. DM: a. — 26. chozme MN
Strana 133
133 waffím Czefarzem bil, tehda dlužny gíte mne poſluchati až do ſmrtí, zze, komuž ya kaži vmrzieti, ten vmrzi, aby ma rziecz oſtra bila yako brzitwa. A to ony ſlibie gemu. A tehda on gt mocznym panem nad nymy y nade 30 wſſemy gynymy kralí, gefſto k k tomu kralowſtwi ſluffegi. A ti krali y mieſta geho li przinefu gemu dary, a czozz geſt potrziebie gemu. A kakž 210a" koli drzewe geſt ſlul, to gemú gmeno oſtane, a toto przigmye gemu dadie: weliky Can cathaiſky, Nebo tak kazzdy Czefarz ſlowe Cathaiſky. A když ya tu byech, tehda Czefarz ten flowieffe Tiant Can z Catage; a geho ſtarfhi 35 fin flul Tonfore Can; A ten myegieffe gedenaczte mlažffich bratrow, gichžto gmena tato gfu: Curnit, Ordíj, Cohaday, vurnengij, Norab, Caday, Sibam, Crmen, Calach, Gorogen. A toho Czefarze prwnye žena, genz bieffe knyeze Johanna z Jndie Czeſarze dezera, ta ſlowieſſe Seroch Can, a druha Neroch Can, a trzietie Ozeb Can. A když gizz nowym Czefarzem geft, tehda vczzyny 40 ſlawne hody a weliku obiet bohu przirozenye a flunczi; y take myelieczi, kdyż ſie obnowuge, czzyny weliku czzeſt. A rano ſie modli proti flunczi, a když ſie myefiecz obnowuge, tehdat on rad welike wieczi poczína. Pak gine gich obyczege a waſſnye popſati bilo by przeliſs dluho, neb magi mnoho zemi, a w każde gſu gyny obycżeyowe. Ale zze Cathaiffti magi ſwu 1I 210b! 45 zwlaftny Abecedu, Protož gſem gi tuto popfal et cetera. Dewadefati a ſedmi rozdiel pravi o polozzeny zemye Cathaiſke a o gynych, gefito k ny przilezzre, a o gich obiczegich, o welike — myti B — po „myeti“ přid. CDMN: za Cziefarže BCDMN — ponadz B .— wy vyn. B — abych] at bych D. — 28. ten vyn. C — vmrze N — po „vmrzi“ přid. C: a to oni flibie ge A — po „rziecz“ přid. N: tak. — 29. A to] y to C. — 30. kralowftwi] Cziefarzftwy BN — fluffy B, priflufe D. — 31. geho vyn. D — a czozz ... potrziebie gemu vyn. D — m. czozz ... potrziebie gemu: podrobie ſe gev BCMN. — 31.—32. kterakzkoli N. — 32. meno B — a toto] Ale toto BCDMN — przigme B, przigmi N — dadie] przidadie B, przidati (!) N. — 33. Can ca- thanſky] Can Cathay BN — Nebo ... flowe Cathaiſky vyn. C. — 34. flowyffe BN. — 35. megiefse B, gmiegiese D — gedenafte B, gedenadcte C, gedenadite D — mlad- ffich BN. — 36. Kurynth CD, Kurtyn T — Ordyn D — vurnengij] vnguengi B, Vnrnengij C, Vrneng D — Norab, Caday, Sibam vyn. D. — 37. Crmen] Crynen BN. Krmen C. vyn. D — Calach] Galach BN, Kalach C, Salach D — před „Go- rogen“ přid. BN: lobylan — Goregen BCDMN — prwny B. — 38. Janowa C. — 39. Ozeb] oreb B — vczinie B. — 40. przirozeny BD — fluncze B — myeſyczi B. — 41. po „obnowuge“ opakuje N: czyni weliku czeít a rano ſie modli proti flunczý A kdyż ſie miefiecz obnowuge (!). — 42. myeficz B. — 45. zwlafczni B, wlaſtni C — m. Protož ... et cetera: Protoz tu mieſta necham a zoſtawugi ku pſani gi potom, kdyby ſe niekde naleznuti mohla D — gi tuto vyn. MN — pfal B — et cetera vyn. BMN. XCVII. (1.—2.) Dewadeſati... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefati ... rozdiel Kala XCVII C. — 2. prawi vyn. C. — 1. ſedmi] Sfefty. — 2. polozenie B — po „gynych“ přid. BCMN: zemyech. — 3. gich] ginich B. — 4. thocas vyn. B —
133 waffím Czefarzem bil, tehda dlužny gíte mne poſluchati až do ſmrtí, zze, komuž ya kaži vmrzieti, ten vmrzi, aby ma rziecz oſtra bila yako brzitwa. A to ony ſlibie gemu. A tehda on gt mocznym panem nad nymy y nade 30 wſſemy gynymy kralí, gefſto k k tomu kralowſtwi ſluffegi. A ti krali y mieſta geho li przinefu gemu dary, a czozz geſt potrziebie gemu. A kakž 210a" koli drzewe geſt ſlul, to gemú gmeno oſtane, a toto przigmye gemu dadie: weliky Can cathaiſky, Nebo tak kazzdy Czefarz ſlowe Cathaiſky. A když ya tu byech, tehda Czefarz ten flowieffe Tiant Can z Catage; a geho ſtarfhi 35 fin flul Tonfore Can; A ten myegieffe gedenaczte mlažffich bratrow, gichžto gmena tato gfu: Curnit, Ordíj, Cohaday, vurnengij, Norab, Caday, Sibam, Crmen, Calach, Gorogen. A toho Czefarze prwnye žena, genz bieffe knyeze Johanna z Jndie Czeſarze dezera, ta ſlowieſſe Seroch Can, a druha Neroch Can, a trzietie Ozeb Can. A když gizz nowym Czefarzem geft, tehda vczzyny 40 ſlawne hody a weliku obiet bohu przirozenye a flunczi; y take myelieczi, kdyż ſie obnowuge, czzyny weliku czzeſt. A rano ſie modli proti flunczi, a když ſie myefiecz obnowuge, tehdat on rad welike wieczi poczína. Pak gine gich obyczege a waſſnye popſati bilo by przeliſs dluho, neb magi mnoho zemi, a w każde gſu gyny obycżeyowe. Ale zze Cathaiffti magi ſwu 1I 210b! 45 zwlaftny Abecedu, Protož gſem gi tuto popfal et cetera. Dewadefati a ſedmi rozdiel pravi o polozzeny zemye Cathaiſke a o gynych, gefito k ny przilezzre, a o gich obiczegich, o welike — myti B — po „myeti“ přid. CDMN: za Cziefarže BCDMN — ponadz B .— wy vyn. B — abych] at bych D. — 28. ten vyn. C — vmrze N — po „vmrzi“ přid. C: a to oni flibie ge A — po „rziecz“ přid. N: tak. — 29. A to] y to C. — 30. kralowftwi] Cziefarzftwy BN — fluffy B, priflufe D. — 31. geho vyn. D — a czozz ... potrziebie gemu vyn. D — m. czozz ... potrziebie gemu: podrobie ſe gev BCMN. — 31.—32. kterakzkoli N. — 32. meno B — a toto] Ale toto BCDMN — przigme B, przigmi N — dadie] przidadie B, przidati (!) N. — 33. Can ca- thanſky] Can Cathay BN — Nebo ... flowe Cathaiſky vyn. C. — 34. flowyffe BN. — 35. megiefse B, gmiegiese D — gedenafte B, gedenadcte C, gedenadite D — mlad- ffich BN. — 36. Kurynth CD, Kurtyn T — Ordyn D — vurnengij] vnguengi B, Vnrnengij C, Vrneng D — Norab, Caday, Sibam vyn. D. — 37. Crmen] Crynen BN. Krmen C. vyn. D — Calach] Galach BN, Kalach C, Salach D — před „Go- rogen“ přid. BN: lobylan — Goregen BCDMN — prwny B. — 38. Janowa C. — 39. Ozeb] oreb B — vczinie B. — 40. przirozeny BD — fluncze B — myeſyczi B. — 41. po „obnowuge“ opakuje N: czyni weliku czeít a rano ſie modli proti flunczý A kdyż ſie miefiecz obnowuge (!). — 42. myeficz B. — 45. zwlafczni B, wlaſtni C — m. Protož ... et cetera: Protoz tu mieſta necham a zoſtawugi ku pſani gi potom, kdyby ſe niekde naleznuti mohla D — gi tuto vyn. MN — pfal B — et cetera vyn. BMN. XCVII. (1.—2.) Dewadeſati... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefati ... rozdiel Kala XCVII C. — 2. prawi vyn. C. — 1. ſedmi] Sfefty. — 2. polozenie B — po „gynych“ přid. BCMN: zemyech. — 3. gich] ginich B. — 4. thocas vyn. B —
Strana 134
134 rzecze Ethil, o przewiſoke horze thocas, o mieſtie Allexandra welikeho. 5 210b2 Ta zemie Cathaiſka lezzi w dalfi Afíj, a licz k nam lezzyt ta welika azie; a s gedne ſtrany od poledne przilezi k gednomu kralowſtwí, genž flowe Tarfia. Z nyehožto bil geft geden z uonyech trzi kralow. A po dnefſny den w tô kralowſtwi gt wiece krzieftianow nezli pohanow. A w te zemi negediet yzzadneho maſſa, any pigi wyna. A ta zemye Cathaiſka od za- 10 padu ſlunce przileži k tomu kralowſtwi, gefſto flowe Curtymeſten, a licz k zapadu dotycze fie zemie perſke, a licz ku polnoczi dotycže fie zemie, genž flowe II Turfanie ot vhlawnyeho miefta. geft (!) mnoho paſtwyn, a tu ſye obchazegi a zzywie s ſwym dobitkem a pigi pywo. A pak licz k nam ku perſke zemi przilezzi kralowſtwie Torfanie rzecžene. A ta geft 15 dobra zemye, ale wino tu neroſte. A to kralowſtwie licz na wzchod flunce ma na gedne ſtranye dobrzie ſto dny puti wzdaly zemie welmi opuſtile a newzdielane. A w tom kralowſtwi mieſto hlawnye flowe take Torfane. a gſut tu lide vdatny a dobrze k walkam vmyegi. Pak blizze ſem lezzi kralowſtwie gmenem Comana. W te zemí magi lide obyczzey chodití ſem 20 y tam, brzo do Egipta, rzeky (!) brzo, a kamž mohu dogiti. A geſtit ta zemye fſyroka, ale malo geſt w ny mieſt a wſi. A na nyekterich mieſtech gt tak naramnye ſtudeno, že vzzadny toho trpieti nemozze, A protož malo geſt tu fftyepow. A na nyekterich mieſtech geſt tak mnoho much, zze yzzadny fie gím obranyti nemož. a les geſt tu drah, ale layna ſkotíka 25 pale mieſto drew. a mieſto domow magi ſtany, w nychžto bidle. A tiem po „thocas“ přid. N: A take prawi. — 5. Allexandrowie D — před „welikeho“ přid. D: krale niekdy po wſem ſwietie — po „welikeho“ přid. M: Capytola. — 6. lezie B — dalffie B — licz] bliz B, ličice D. — 7. Azya C, Azij D — m. od poledne] ot polednie kragini B. — 8. z onich B, z oniech CD — před „trzi“ přid. B: ſwatych — před „kralow“ přid. N: ſwatich. — 8.—9. m. po dneffny den: podnes D. — 9. w tey C. — 11. Kurtymefton C, Cartymeften D — licz (před „k zapadu“)] bliz B, licic D. — 12. perſka B — licz (před „ku polnoczi“)1 bliz B, ličice D — ku pul- noczi B, k puolnoci C, ko puolnocy (!) D. — 13. ot hlawnieho C, ot vhlawneho DN — po „miefta“ přid. CDMNT: A okolo toho mieſta — geftlgto B — před „paftwyn“ přid. D: panstwie a. — 14. ziwy B — s vyn. BCM — pywo] wíno C — licz] bliz B, vyn. D. — 15. m. k nam ku perſke: k kupecíke (!) D — ku] k C — kralowſtwy B — Corfanie B, Turfanie C — rzeczeny B — ta] to BCDMN. — 16. kralowſtwy B — licz] bliz B, vyn. D — na wychod B. — 17. wzdeli C — welmye B. — 18. hlawnye] hlawne BM, flawne (!) D — Torfanie] Turfanie C, Beth- fanie D. — 19. dobrze] dobrzi BCMN, doſpieli D — m. vmyegi] a boyom BMN, a bogowni C, a k boiowani D — m. blizze] opiet bliz BCDMN. — 20. kralow- Itwy B — Comane BMN, Cornanie C, Komane D — m. W te zemi magi lide: Te zemie lid ma BDMN, Tey zemie lid ma C — choditi vyn. C — po „choditi" přid. B: y. — 21. m. rzeky brzo: brzo do Rziekow B, brzo w rzeky C, brzo rzeky M, brzo mezy rzeky N — rzeky brzo a kamž mohu dogiti vyn. D. — 22. ale . wfi vyn. D — na vyn. B — nyeterych M. — 23. naramnij N — ſtudena C — trpeti B. — 24. flczepow B — m. na (před „nyekterich)] w C — na nyeterych M. — 25. obraniczi B — layno B. — 27. przaſlem] trzaſlem CD, třijílem T — k pruſom
134 rzecze Ethil, o przewiſoke horze thocas, o mieſtie Allexandra welikeho. 5 210b2 Ta zemie Cathaiſka lezzi w dalfi Afíj, a licz k nam lezzyt ta welika azie; a s gedne ſtrany od poledne przilezi k gednomu kralowſtwí, genž flowe Tarfia. Z nyehožto bil geft geden z uonyech trzi kralow. A po dnefſny den w tô kralowſtwi gt wiece krzieftianow nezli pohanow. A w te zemi negediet yzzadneho maſſa, any pigi wyna. A ta zemye Cathaiſka od za- 10 padu ſlunce przileži k tomu kralowſtwi, gefſto flowe Curtymeſten, a licz k zapadu dotycze fie zemie perſke, a licz ku polnoczi dotycže fie zemie, genž flowe II Turfanie ot vhlawnyeho miefta. geft (!) mnoho paſtwyn, a tu ſye obchazegi a zzywie s ſwym dobitkem a pigi pywo. A pak licz k nam ku perſke zemi przilezzi kralowſtwie Torfanie rzecžene. A ta geft 15 dobra zemye, ale wino tu neroſte. A to kralowſtwie licz na wzchod flunce ma na gedne ſtranye dobrzie ſto dny puti wzdaly zemie welmi opuſtile a newzdielane. A w tom kralowſtwi mieſto hlawnye flowe take Torfane. a gſut tu lide vdatny a dobrze k walkam vmyegi. Pak blizze ſem lezzi kralowſtwie gmenem Comana. W te zemí magi lide obyczzey chodití ſem 20 y tam, brzo do Egipta, rzeky (!) brzo, a kamž mohu dogiti. A geſtit ta zemye fſyroka, ale malo geſt w ny mieſt a wſi. A na nyekterich mieſtech gt tak naramnye ſtudeno, že vzzadny toho trpieti nemozze, A protož malo geſt tu fftyepow. A na nyekterich mieſtech geſt tak mnoho much, zze yzzadny fie gím obranyti nemož. a les geſt tu drah, ale layna ſkotíka 25 pale mieſto drew. a mieſto domow magi ſtany, w nychžto bidle. A tiem po „thocas“ přid. N: A take prawi. — 5. Allexandrowie D — před „welikeho“ přid. D: krale niekdy po wſem ſwietie — po „welikeho“ přid. M: Capytola. — 6. lezie B — dalffie B — licz] bliz B, ličice D. — 7. Azya C, Azij D — m. od poledne] ot polednie kragini B. — 8. z onich B, z oniech CD — před „trzi“ přid. B: ſwatych — před „kralow“ přid. N: ſwatich. — 8.—9. m. po dneffny den: podnes D. — 9. w tey C. — 11. Kurtymefton C, Cartymeften D — licz (před „k zapadu“)] bliz B, licic D. — 12. perſka B — licz (před „ku polnoczi“)1 bliz B, ličice D — ku pul- noczi B, k puolnoci C, ko puolnocy (!) D. — 13. ot hlawnieho C, ot vhlawneho DN — po „miefta“ přid. CDMNT: A okolo toho mieſta — geftlgto B — před „paftwyn“ přid. D: panstwie a. — 14. ziwy B — s vyn. BCM — pywo] wíno C — licz] bliz B, vyn. D. — 15. m. k nam ku perſke: k kupecíke (!) D — ku] k C — kralowſtwy B — Corfanie B, Turfanie C — rzeczeny B — ta] to BCDMN. — 16. kralowſtwy B — licz] bliz B, vyn. D — na wychod B. — 17. wzdeli C — welmye B. — 18. hlawnye] hlawne BM, flawne (!) D — Torfanie] Turfanie C, Beth- fanie D. — 19. dobrze] dobrzi BCMN, doſpieli D — m. vmyegi] a boyom BMN, a bogowni C, a k boiowani D — m. blizze] opiet bliz BCDMN. — 20. kralow- Itwy B — Comane BMN, Cornanie C, Komane D — m. W te zemi magi lide: Te zemie lid ma BDMN, Tey zemie lid ma C — choditi vyn. C — po „choditi" přid. B: y. — 21. m. rzeky brzo: brzo do Rziekow B, brzo w rzeky C, brzo rzeky M, brzo mezy rzeky N — rzeky brzo a kamž mohu dogiti vyn. D. — 22. ale . wfi vyn. D — na vyn. B — nyeterych M. — 23. naramnij N — ſtudena C — trpeti B. — 24. flczepow B — m. na (před „nyekterich)] w C — na nyeterych M. — 25. obraniczi B — layno B. — 27. przaſlem] trzaſlem CD, třijílem T — k pruſom
Strana 135
135 przaſlem chili ſie azz ku pruſom. a Il plyne gedna wuoda ſkrze tu zemí; 211a1 ta ſlowe Ethil. A ta geſt tak welika, yako ktera w ſwietíe, a zamrzat na wſſake leto tak welmí, zze woyſká na nye kladu a myowagi bogie, kdižto 30 krzieſtiane i nymy walegi. A ta woda plowe ſkrze tu zemí azz do druheho morze na tom kragí, kdežto rudne morze ſlowe Occeanus. Pak na gedno kragi toho kralowſtwie lezzi hora ta naywiffie, geffto w ſwietie gt, a flowet Tochas; a lezzit mezi rudnym morzem a morzem Caſpieníkym. a mymo tu horu welmi vzku céſtu gel Allexander weliky do Jndie. A na pamyet 35 toho, zze te twrde clauſy mocen bil, y vdielal mieſto, kterežto nazwal Allexandrzi. A geftit w te zemí Comana hlawnye mieſto. ale vzzadny nemož tu ceſtu progietí, leczz zymye. a floweť ta čeſta loderkint. 10 Dewadefati a ofmy rozdrel prawi o dwogi kralowitwi Perſk, o gich polozzeny, o czztweru kralowftwi Armêfkem, o zemy temne. Pak z druhe ſtrany na prawu ruku, kdežto zemye Cathaiſka przi- 5 lezzi k kralowſtwi, gefſto flowe Turqwêllſke, doticże ſye Períke zemye. 211a2 A ta ma dwoge kralowſtwie. licz ke wzchodu ſlunce przilezzi k te rziecze, geſîto ſlowe Phiſon, a na lewo doticze ſie morze Caſpienſkeho, a na pwo przilezzi k puffti Jndiſke. To kralowitwie Perſke ma dwie mieftie znamenyte; gedno ſlowe docture, a druhe flowe fferon. Druhe kralowftwie Perſke lezzi nad wodu Phiſon, genz z rage teczze, a tiehnet ſie licz k zapadu flunce azz do kralowſtwie medſkeho a k welike Armeníj. A z druhe ſtrany tiehne BCMN. — 28. ta (před „flowe“)] a D, a ta N — a (před „zamrzat“) vyn. B — zamrzuget D. — 29. wffake] wffaky B, kazde D — před „woyſka“ přid. CD: ſe — na ny BON — m. a myewagi bogie: obogie (!) mywagi B. — (29.—30.) kdižto . . . walegi vyn. D. — 30. plawe B — po „zemi“ přid. D: a flowe Ethyl, A ta geft welika, yako ktera na ſwietie, A plowe ſkrze tu zemi — druheho] rudne° BDMN. — 31. po „kdežto“ přid. B: tu. — 32. to kralowftwy B — w (před „ſwietie“) vyn. B. — 33. Thocas BN, Thokas C, Tokas D — rudnem B — Caſpienſkem. B — 34. welmi vyn. B — ceftu vyn. B. — 35. toho vyn. CD — tey C — po „clauſy — přid. N: dobyl a — y vyn. BCDMN — m. kterežto nazwal] a nazwal ge C. 36. w tey C — Comane BDMN, Komanie C. — 37. progiti B — před „zymye" přid. CD: w — lederkynt D, ledorkynth N. XCVIII. (1.—2.) Dewadefati... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefati... rozdiel] Kala XCVIII C — oſmy] Sedmy N. — 2. prawi vyn. C — dwogiem CD. dwogim N. — 3. po „Armêſkem“ přid. N: a Take. — 4. Pak] Gda C. — 5. k] ku BM — kralowſtwie B — Torquenſke C, Turkwenfke D — po „Turquêſke“ přid. N: a. — 6. kralowſtwi BCN — po „kralowîtwie“ přid. BCDMN: gedno dotecze [CDMN: dotycze] ſe [vyn. M] kralowîtwy Turquenſke° [C: Torquenſkeho] — licz) bliz B, vyn. D — k weychodu B, k wzchodu C, na wychod D, k wychodu N — po „flunce“ přid. BODMN: a pak licz [B: bliz, vyn. D] na zapad fluncze — k tey C. — (7.—10.) Phifon..... nad wodu vyn. D. — 8. k pufíczi B, ku pufíti N — kralowstwy B — po „ma“ přid. N: dobre — znameniti N. — 9. flowe (před „ffe- ron“) vyn. BCMN — fferon] Seron CMNT — kralowſtwy B. — 10. licz] bliz B,
135 przaſlem chili ſie azz ku pruſom. a Il plyne gedna wuoda ſkrze tu zemí; 211a1 ta ſlowe Ethil. A ta geſt tak welika, yako ktera w ſwietíe, a zamrzat na wſſake leto tak welmí, zze woyſká na nye kladu a myowagi bogie, kdižto 30 krzieſtiane i nymy walegi. A ta woda plowe ſkrze tu zemí azz do druheho morze na tom kragí, kdežto rudne morze ſlowe Occeanus. Pak na gedno kragi toho kralowſtwie lezzi hora ta naywiffie, geffto w ſwietie gt, a flowet Tochas; a lezzit mezi rudnym morzem a morzem Caſpieníkym. a mymo tu horu welmi vzku céſtu gel Allexander weliky do Jndie. A na pamyet 35 toho, zze te twrde clauſy mocen bil, y vdielal mieſto, kterežto nazwal Allexandrzi. A geftit w te zemí Comana hlawnye mieſto. ale vzzadny nemož tu ceſtu progietí, leczz zymye. a floweť ta čeſta loderkint. 10 Dewadefati a ofmy rozdrel prawi o dwogi kralowitwi Perſk, o gich polozzeny, o czztweru kralowftwi Armêfkem, o zemy temne. Pak z druhe ſtrany na prawu ruku, kdežto zemye Cathaiſka przi- 5 lezzi k kralowſtwi, gefſto flowe Turqwêllſke, doticże ſye Períke zemye. 211a2 A ta ma dwoge kralowſtwie. licz ke wzchodu ſlunce przilezzi k te rziecze, geſîto ſlowe Phiſon, a na lewo doticze ſie morze Caſpienſkeho, a na pwo przilezzi k puffti Jndiſke. To kralowitwie Perſke ma dwie mieftie znamenyte; gedno ſlowe docture, a druhe flowe fferon. Druhe kralowftwie Perſke lezzi nad wodu Phiſon, genz z rage teczze, a tiehnet ſie licz k zapadu flunce azz do kralowſtwie medſkeho a k welike Armeníj. A z druhe ſtrany tiehne BCMN. — 28. ta (před „flowe“)] a D, a ta N — a (před „zamrzat“) vyn. B — zamrzuget D. — 29. wffake] wffaky B, kazde D — před „woyſka“ přid. CD: ſe — na ny BON — m. a myewagi bogie: obogie (!) mywagi B. — (29.—30.) kdižto . . . walegi vyn. D. — 30. plawe B — po „zemi“ přid. D: a flowe Ethyl, A ta geft welika, yako ktera na ſwietie, A plowe ſkrze tu zemi — druheho] rudne° BDMN. — 31. po „kdežto“ přid. B: tu. — 32. to kralowftwy B — w (před „ſwietie“) vyn. B. — 33. Thocas BN, Thokas C, Tokas D — rudnem B — Caſpienſkem. B — 34. welmi vyn. B — ceftu vyn. B. — 35. toho vyn. CD — tey C — po „clauſy — přid. N: dobyl a — y vyn. BCDMN — m. kterežto nazwal] a nazwal ge C. 36. w tey C — Comane BDMN, Komanie C. — 37. progiti B — před „zymye" přid. CD: w — lederkynt D, ledorkynth N. XCVIII. (1.—2.) Dewadefati... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefati... rozdiel] Kala XCVIII C — oſmy] Sedmy N. — 2. prawi vyn. C — dwogiem CD. dwogim N. — 3. po „Armêſkem“ přid. N: a Take. — 4. Pak] Gda C. — 5. k] ku BM — kralowſtwie B — Torquenſke C, Turkwenfke D — po „Turquêſke“ přid. N: a. — 6. kralowſtwi BCN — po „kralowîtwie“ přid. BCDMN: gedno dotecze [CDMN: dotycze] ſe [vyn. M] kralowîtwy Turquenſke° [C: Torquenſkeho] — licz) bliz B, vyn. D — k weychodu B, k wzchodu C, na wychod D, k wychodu N — po „flunce“ přid. BODMN: a pak licz [B: bliz, vyn. D] na zapad fluncze — k tey C. — (7.—10.) Phifon..... nad wodu vyn. D. — 8. k pufíczi B, ku pufíti N — kralowstwy B — po „ma“ přid. N: dobre — znameniti N. — 9. flowe (před „ffe- ron“) vyn. BCMN — fferon] Seron CMNT — kralowſtwy B. — 10. licz] bliz B,
Strana 136
136 211b1 211b2 ſie až do morze Caſpienſkeho, a ſ gedne ſtrany k zemí Jndiſke. A ta -emie Perſka ma trzi ſlowutna mieſta, Toczziſs Neſapor, Saphon a Sarmaſſa. Potô geſt Armeníe, a ta ma czztwero kralowſtwie. Armenye chilí ſie k perſke zemí s gedne ſtrany, A ſ gednoho doticže Turkow; a trwat od 15 Allexandrzie toho mieſta, gêz ſlowe brana zzelezna, až do kralowſtwie Jndiſkeho. W armeníj geft mnoho mieft dobrich, ale Thaurife to gt nay- leppíſe y nayvfſlechtileyffie. Potom geft kralowftwie Jndífke menffe, a nenyet ſſyroke. a dotyczzet na zapad Calderſkeho kralowſtwie, a na puol noczi menffie II Armenye. Potom gt kralowftwie, gefſto flowe Gor- 20 gion. a to faha do welike hory, geffto flowe abforon, a tut bidle lide roz- hožnych zemy. A gmenugit tu zemy Alamo. a s gedne ftrany doticže Turkow, a f druhe ftrany welike Armenie. A geft dwoge kralowstwie, Gorgen a Abcas. A ta oba krale gſta krzieſtiany a gſta welikemu Canowy poddana. a w tom kralowſtwi Abkas tu gt gedna kragina, kteražto dobrzie czztyrz 25 dny putí dluha y ſſyroka geſt, A flowet hamfon; a geſtit vplnye temna, awffak lide bidle w ny, a yzzadny neſmye do nye wnyti. A kakž koli temna, awſſak lide bidle w ny, neb czzaſto ſlichagi pſi tam fftíckagice a kokoti piegice. a teczzeť gedna woda ſkrze tú kragynu; ta flowe Baſfe. w nyžto czzaſto lide necžiſte wieci peru. A domnyewagiť ſie, zze gfu lide w te kra- 30 gynye, kterzižto gyneho przirozenye gſu nežli my, zze w temnoftech widye. Ale krzieſtiane prawie, že ta kragyna bila geſt nyekdy owſſem ſwietla. ale kdiž geden Czefarz Perſky, gêž flowieffe Sarmas, honyl II krzef- tiany, geſſto byli odtad wyſſhi, a chtie gie zahubiti, Tehda proſili gſu krzieſ- tyane boha, aby gim ſpomohl. A ynhed ta wſſeczka kragyna, kdežto 35 bil Czefarz Perſky, by temna, y zahynu on tu ſe wſſim ſwym lidem, že vyn. DM. — 11. kralowstwy B — k weliky B. — (11.—12.) tiehne fic ... f gedne ftrany vyn. CT. — 12. f gedne] z druhe N — Jndíke C. — 13. Neffapox B, Ne- zapor C — Saphon] Sapohan D, Sapohon MN. — 14. Armenya DM. — 15. ku perſke D — po „zemi“ přid. D: A — A í gednoho vyn. D — po „gednoho“ přid. CN: konce — po „doticže“ přid. BD: ſe — trat BMN. — 17. Thauris C. — 17.—18. naylepfi D. — 18. nayvíſlechtileyffie] nayflowutnyeyffie BON, nayvílech- tileyfi D, nayflowtnyeyffye(!) M — před „kralowſtwie“ přid. BDMN: to. — (18.—19.) Jndifke .. . Calderſkeho kralowftwie vyn. D. — 19. po „zapad“ přid. CN: flunce — Caldayffke° BM. — 20.—21. Gorgien BCMN, Torgien D. — 21. Abfaron BT — bydlegi C — po „lide“ přid. BCDMN: z. — 22. Alamoas (!) D. — 23. Gorgien B, Gorgienſke C. — 24. Abras B — gfu kreftiane D. — 25. kralowftwie B — Abras B. — 26. Hampson B, Haniſon CN — vplnye] wíſeczka C — po „vplnye“ přid. BDN: wſeczka. — 27. awffak lide bidle w ny vyn. C. — (27.—28.) a yzzadny ... .. bidle w ny vyn. B. — 27. m. do nye wnyti] ſe do nie wratiti D — wgiti C. — (27.—28.) A kakžkoli . . . bidle w ny vyn. D. — 27. kterakžkoli N — po „temna“ přid. CMN: geft. — 28. bydlegi C — po „neb“ přid. B: okolny lide — fluchay B — fcziekagicze BM — kohuty CD. — 29. piegiecze B — Baſpe BCDMN. — 30. po „czzafto“ přid. BCN: ty — domnywagit B — w tey C. — 33. flowyffe BN — Sarnas BDMN, Gornas C. — 35. před „boha“ přid. BD: pana — m. A ynhed ta wſſeczka] Teha (!) wíſecka ta C — m. ta wſſeczka] wlicka ta DM. — 36. byl byla geft D, byla N — zahynul DN — m. tu ſe wſſim ſwym lidem] y wſickni geho lide D — po „tu“ přid. BCMN: y — že] a C. — 37. ne-
136 211b1 211b2 ſie až do morze Caſpienſkeho, a ſ gedne ſtrany k zemí Jndiſke. A ta -emie Perſka ma trzi ſlowutna mieſta, Toczziſs Neſapor, Saphon a Sarmaſſa. Potô geſt Armeníe, a ta ma czztwero kralowſtwie. Armenye chilí ſie k perſke zemí s gedne ſtrany, A ſ gednoho doticže Turkow; a trwat od 15 Allexandrzie toho mieſta, gêz ſlowe brana zzelezna, až do kralowſtwie Jndiſkeho. W armeníj geft mnoho mieft dobrich, ale Thaurife to gt nay- leppíſe y nayvfſlechtileyffie. Potom geft kralowftwie Jndífke menffe, a nenyet ſſyroke. a dotyczzet na zapad Calderſkeho kralowſtwie, a na puol noczi menffie II Armenye. Potom gt kralowftwie, gefſto flowe Gor- 20 gion. a to faha do welike hory, geffto flowe abforon, a tut bidle lide roz- hožnych zemy. A gmenugit tu zemy Alamo. a s gedne ftrany doticže Turkow, a f druhe ftrany welike Armenie. A geft dwoge kralowstwie, Gorgen a Abcas. A ta oba krale gſta krzieſtiany a gſta welikemu Canowy poddana. a w tom kralowſtwi Abkas tu gt gedna kragina, kteražto dobrzie czztyrz 25 dny putí dluha y ſſyroka geſt, A flowet hamfon; a geſtit vplnye temna, awffak lide bidle w ny, a yzzadny neſmye do nye wnyti. A kakž koli temna, awſſak lide bidle w ny, neb czzaſto ſlichagi pſi tam fftíckagice a kokoti piegice. a teczzeť gedna woda ſkrze tú kragynu; ta flowe Baſfe. w nyžto czzaſto lide necžiſte wieci peru. A domnyewagiť ſie, zze gfu lide w te kra- 30 gynye, kterzižto gyneho przirozenye gſu nežli my, zze w temnoftech widye. Ale krzieſtiane prawie, že ta kragyna bila geſt nyekdy owſſem ſwietla. ale kdiž geden Czefarz Perſky, gêž flowieffe Sarmas, honyl II krzef- tiany, geſſto byli odtad wyſſhi, a chtie gie zahubiti, Tehda proſili gſu krzieſ- tyane boha, aby gim ſpomohl. A ynhed ta wſſeczka kragyna, kdežto 35 bil Czefarz Perſky, by temna, y zahynu on tu ſe wſſim ſwym lidem, že vyn. DM. — 11. kralowstwy B — k weliky B. — (11.—12.) tiehne fic ... f gedne ftrany vyn. CT. — 12. f gedne] z druhe N — Jndíke C. — 13. Neffapox B, Ne- zapor C — Saphon] Sapohan D, Sapohon MN. — 14. Armenya DM. — 15. ku perſke D — po „zemi“ přid. D: A — A í gednoho vyn. D — po „gednoho“ přid. CN: konce — po „doticže“ přid. BD: ſe — trat BMN. — 17. Thauris C. — 17.—18. naylepfi D. — 18. nayvíſlechtileyffie] nayflowutnyeyffie BON, nayvílech- tileyfi D, nayflowtnyeyffye(!) M — před „kralowſtwie“ přid. BDMN: to. — (18.—19.) Jndifke .. . Calderſkeho kralowftwie vyn. D. — 19. po „zapad“ přid. CN: flunce — Caldayffke° BM. — 20.—21. Gorgien BCMN, Torgien D. — 21. Abfaron BT — bydlegi C — po „lide“ přid. BCDMN: z. — 22. Alamoas (!) D. — 23. Gorgien B, Gorgienſke C. — 24. Abras B — gfu kreftiane D. — 25. kralowftwie B — Abras B. — 26. Hampson B, Haniſon CN — vplnye] wíſeczka C — po „vplnye“ přid. BDN: wſeczka. — 27. awffak lide bidle w ny vyn. C. — (27.—28.) a yzzadny ... .. bidle w ny vyn. B. — 27. m. do nye wnyti] ſe do nie wratiti D — wgiti C. — (27.—28.) A kakžkoli . . . bidle w ny vyn. D. — 27. kterakžkoli N — po „temna“ přid. CMN: geft. — 28. bydlegi C — po „neb“ přid. B: okolny lide — fluchay B — fcziekagicze BM — kohuty CD. — 29. piegiecze B — Baſpe BCDMN. — 30. po „czzafto“ přid. BCN: ty — domnywagit B — w tey C. — 33. flowyffe BN — Sarnas BDMN, Gornas C. — 35. před „boha“ přid. BD: pana — m. A ynhed ta wſſeczka] Teha (!) wíſecka ta C — m. ta wſſeczka] wlicka ta DM. — 36. byl byla geft D, byla N — zahynul DN — m. tu ſe wſſim ſwym lidem] y wſickni geho lide D — po „tu“ přid. BCMN: y — že] a C. — 37. ne-
Strana 137
137 yzzadny odtad newygede; A kdež bidlechu krzeſtiane, tu oſtalo ſwietlo, yakozz y dnes geſt. A od te chwile, yakž ta kragyna zatemnyla fie, ta kralowſtwie Gorgi a Abkas oſtalí gſu dobrzi krzieſtyane widucz taky dyw; 40 y podnes gſu dobrzi krzieſtiane, neb ſye cžaſto zpowiedagi a przigimagi tielo božie daleko nabožnyegye, neźli my czzynyme zde. Dewadefaty a dewati rozdrel prawi o polozzeny zemye Turkowe, o polozzeny kralowſtwie mezopotanſkeho, o polozzeny dwo- geho kralowſtwre Murzenyníkeho, o polozzeny dwoge zemye, geſſto flowe libia. Lycz k nam lezzi zemye Turkow. a ta dotyczze ſye welike Armenye. a matt mnoho kragín, Toczzifíto Capadocij, Samen, Birkon, Crefitony, Pitony, Gencheny, A každa z tiech ma mnoho dobrich mieſt a bohatich. Ta zemye Turkowa II na gedno mieſtíe flowe Sathafa. a tá lezzi wedle 212a" 10 morze a dotyce ſye take Sirſke zemíe; A s druhe ſtrany przilezzi k kaldij a ſaha do Jndie, neb mezi Jndíj a Calderſku zemí lezzie welike hory; a s gyne ſtrany tra zemye Calderſka azz do gednoho mieſta, geſſto flowe Maragor. Pak Caldie ſ trzietye ſtrany doticže sye morze, genzz flowe Occe- anus. A geftit Caldie dobra a rowna zemye, a malo magicz hor a wod. 15 A wedle nye lezzit kralowſtwie Mezopotanſke. a tott ma s gedne ſtrany tu rzeku rayſku Tigris; A z druhe ſtrany, kdežto mieſto Mezalech lezzi, A pak na zapad ſlûcze tahne ſye k te rziecze rayſke Eufrates, kdežto lezzi mieſto gmenem Rachals. a mat hori wedle ſebe od Armenie azz do Jndie. Pak i one ſtrany lezzi Murzenyníka zemye, a ta lezzi od wzchodu flunce 5 wygide BCDN — bidlechu] biechu C. — 38. od tey C — zatemnyla ſie] ſe za- tmiela CD — ta (po „fie“)] To BN, Ta C. — 38.—39. m. ta kralowftwie Gorgi] w trech kralowſtwi Georgij D. — 39. Gorgien C — widuce D. — (39.—40.) wi- ducz... krzieftiane vyn. B. — 39. takowy D. — 40. zpowidagy B. — 41. na- boznegy B, nabozniege D — m. czzynyme zde: zde prigimame, A to ſem ia na oko widiel D. XCIX. (1.—2.) Dewadefaty ... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefaty .... rozdiel] Kala XCIX (C) — dewati] Oſmy N. — 2. prawi vyn. C — Tureczíke C. — 3. m. kralowſtwie mezopotanſkeho] zemie Mezapotanſkeho krale N — Mefapotan- ſkeho B, mezapotanſkeho M. — (3.—4.) m. dwogeho ... Murzenynſkeho: dwogi Murzeninſkych kralowſtwi C. — (4.—5.) kralowitwie Murzenynſkeho... dwoge vyn. B. — 5. po „libia“ přid. C: a Affrica. — 6. Lycz] Blyz B, Pak D — Tureczíka C — před „welike“ přid. N: zemye. — 8. Gencheny] Gengoty C, Gengechy BDMN. — 9. Turkow BDMN, Tureczſka C. — 10. k kaldij] ku kaldeyſke zemie B, k Kaldey C, ku kaldij MN. — 11. lezi B. — 12. gyne] gedne BN — trwa CD — po „ſlowe" přid. BNT: Nayne [NT: Neyne] a to lezi nad tu wodu, gêz flowe Tygris. A pak ſ druhe ſtrany tra Caldeyſka zemie az do gednoho mieſta, gto ſlowe. — 15. m. nye] ny f gedne strany B — Mezapotaníke BN. — 16. rayíku vyn. BM — po „kdežto“ přid. M: to. — 17. k tey C. — 18. wedle] okolo D. — 19. Murzenſka B — po „zemye“ přid. C: geffto flowe Mauritanya a trwat az do czerweneho
137 yzzadny odtad newygede; A kdež bidlechu krzeſtiane, tu oſtalo ſwietlo, yakozz y dnes geſt. A od te chwile, yakž ta kragyna zatemnyla fie, ta kralowſtwie Gorgi a Abkas oſtalí gſu dobrzi krzieſtyane widucz taky dyw; 40 y podnes gſu dobrzi krzieſtiane, neb ſye cžaſto zpowiedagi a przigimagi tielo božie daleko nabožnyegye, neźli my czzynyme zde. Dewadefaty a dewati rozdrel prawi o polozzeny zemye Turkowe, o polozzeny kralowſtwie mezopotanſkeho, o polozzeny dwo- geho kralowſtwre Murzenyníkeho, o polozzeny dwoge zemye, geſſto flowe libia. Lycz k nam lezzi zemye Turkow. a ta dotyczze ſye welike Armenye. a matt mnoho kragín, Toczzifíto Capadocij, Samen, Birkon, Crefitony, Pitony, Gencheny, A každa z tiech ma mnoho dobrich mieſt a bohatich. Ta zemye Turkowa II na gedno mieſtíe flowe Sathafa. a tá lezzi wedle 212a" 10 morze a dotyce ſye take Sirſke zemíe; A s druhe ſtrany przilezzi k kaldij a ſaha do Jndie, neb mezi Jndíj a Calderſku zemí lezzie welike hory; a s gyne ſtrany tra zemye Calderſka azz do gednoho mieſta, geſſto flowe Maragor. Pak Caldie ſ trzietye ſtrany doticže sye morze, genzz flowe Occe- anus. A geftit Caldie dobra a rowna zemye, a malo magicz hor a wod. 15 A wedle nye lezzit kralowſtwie Mezopotanſke. a tott ma s gedne ſtrany tu rzeku rayſku Tigris; A z druhe ſtrany, kdežto mieſto Mezalech lezzi, A pak na zapad ſlûcze tahne ſye k te rziecze rayſke Eufrates, kdežto lezzi mieſto gmenem Rachals. a mat hori wedle ſebe od Armenie azz do Jndie. Pak i one ſtrany lezzi Murzenyníka zemye, a ta lezzi od wzchodu flunce 5 wygide BCDN — bidlechu] biechu C. — 38. od tey C — zatemnyla ſie] ſe za- tmiela CD — ta (po „fie“)] To BN, Ta C. — 38.—39. m. ta kralowftwie Gorgi] w trech kralowſtwi Georgij D. — 39. Gorgien C — widuce D. — (39.—40.) wi- ducz... krzieftiane vyn. B. — 39. takowy D. — 40. zpowidagy B. — 41. na- boznegy B, nabozniege D — m. czzynyme zde: zde prigimame, A to ſem ia na oko widiel D. XCIX. (1.—2.) Dewadefaty ... prawi vyn. B. — 1. m. Dewadefaty .... rozdiel] Kala XCIX (C) — dewati] Oſmy N. — 2. prawi vyn. C — Tureczíke C. — 3. m. kralowſtwie mezopotanſkeho] zemie Mezapotanſkeho krale N — Mefapotan- ſkeho B, mezapotanſkeho M. — (3.—4.) m. dwogeho ... Murzenynſkeho: dwogi Murzeninſkych kralowſtwi C. — (4.—5.) kralowitwie Murzenynſkeho... dwoge vyn. B. — 5. po „libia“ přid. C: a Affrica. — 6. Lycz] Blyz B, Pak D — Tureczíka C — před „welike“ přid. N: zemye. — 8. Gencheny] Gengoty C, Gengechy BDMN. — 9. Turkow BDMN, Tureczſka C. — 10. k kaldij] ku kaldeyſke zemie B, k Kaldey C, ku kaldij MN. — 11. lezi B. — 12. gyne] gedne BN — trwa CD — po „ſlowe" přid. BNT: Nayne [NT: Neyne] a to lezi nad tu wodu, gêz flowe Tygris. A pak ſ druhe ſtrany tra Caldeyſka zemie az do gednoho mieſta, gto ſlowe. — 15. m. nye] ny f gedne strany B — Mezapotaníke BN. — 16. rayíku vyn. BM — po „kdežto“ přid. M: to. — 17. k tey C. — 18. wedle] okolo D. — 19. Murzenſka B — po „zemye“ přid. C: geffto flowe Mauritanya a trwat az do czerweneho
Strana 138
138 212а2 a doticže ſye puffty Jndiſke; a licz k zapadu dotycže fie zemye, genzz 20 flowe Nubien; A pak na prawo ma druhu zemy murzenyſku, genž flowe Mauritane, a trat azz do czzerweneho morze. A w tiech we dwu zemy murzenynſkych bilo geſt nyekdy mnoho kralowſtwi. Hl Potom geftit zemie Arabſka, w nyżto gſu krzeſtyane, a dotycže ſye pufîtí egipſke. Potô gſu dwie zemí, menſſe a wietczzie, gefſto floweta libie, a ty ſahagi ſem dolow 25 azz do hiſpanſkeho morzie A k te zemí, genž flowe Allenticum, w tiech dwu libíj fu lide rozlicžnych a rziedkych wier a obycżeyow. A geft w tu dwu zemi mnoho kralowſtwi. tiech wíſech zemi bil dobil Ogerz, yakozzto ony prawie; Ale gfu nynye temerz wſficzkny welike Canowí poddany, A nyektere ſluſſie na zzoldana a krale Perſkeho. 30 Sty rozdrel opaczzuge zemyc, ſkrze nyežto vkazal ceſtu do zemye Cathaifke od Conftantinopole, a prawi ceſtu odtad do wyſſie Jndie; o zemi Cadilla, w nyžto dywne owoce rofte, o ftromyech, na nychž mufíkatowe a hrzie - 5 biczczi roftu, o welikych wynnych hroznyech. Gyzz gſem wyczzetl zemye y oftrowy, kterzižto gſu na ceſtie z Con- ftantinopole do Jndie, toczzifíto ſkrze rzeky nyžíie y wyffe a ſkrze Tra- pizoyden, ſkrze Armeníj azz do Cathage, kterezz ſem ya opatrzil. Pak 212b1 ktož z Cathage chce do wiſoke Jndie, Il ten pogede ſkrze zemie (!), gêz 10 morze. — (19.—20.) m. a ta lezzi .. . . . a licz k zapadu: A ta k wychodu ſlunce D. — 19. lezzi] bliz B, licz CMN — ot wychodu BN. — 20. a (před „doticže“ vyn. BCMN — puffczi B, pufítie C — Jndíke C — licz] bliz B — po „zapadu přid. N: fluncze — genzz] kterazto D. — 21. Nubia C — na prawo] na prawicy D — genž] geffto C. — 22. Maurytania C, Mawrytonie D — trwat CD — czrwe- neho N. — 23. Murzeniníku C — po „murzenyníkych“ přid. N: Ethiopia mau- ritane — nyekdy vyn. C. — 24. puſſczi B — gſu] ſta B, gîta CDMN. — 25. zemie BDM — flowete B. — 26. yspanske° BDM. — 26. w tiech] W tu C. — 27.—28. m. tu dwu: trech B, trech dwu CDM —28. po „Ogerz“ přid. BN: z denmarku. — 29. po „ony“ přid. BN: famy — prawie] wyprawugi D — Ale] A D — gfut D — teymerz B, temierz CN — wſeczky BCN, wſyczky M. — 30. nyetere M — ſlu- ſſegi CD — na] pod C. C. 1. m. Sty rozdiel: Tuto B — Sty] Dewadeffaty a dewaty N — m. Sty rozdiel] Kala Sta C — po „rozdiel“ přid. N: prawi a. — 2. opaczzuge] vkazuge B, opakuge CD — vkazal] vkazuge B. — 4. Jndy C — po „dywne“ přid. N: oby- czege a (!) — owotce C. — (5.—6.) m. na nychž ... roftu: Mufſkatowych a hrze- biczkowych C — hrzebiczkowe BD, hrzebyczky MN. — 6. m. wynnych hroznyech hroznich wina N — hroznych B — po „hroznyech“ přid. D: gezto fotnie geden hrozen dwa člowieky vneſeta. — 7. kterezto BN — po „ceftie“ prid. BCDMN: geducz. — 8. a (před „ſkrze“) vyn. B. — 8.—9. Trapezundu C, Trapizoden N. — 9. po „Trapizoyden“ přid. C: a — Cathage] Cathayſke zemie B — před „kterezz" přid. B: o nyz drzewe praweno — m. kterezz ſem ya: kterezto zemie ya ſem D.
138 212а2 a doticže ſye puffty Jndiſke; a licz k zapadu dotycže fie zemye, genzz 20 flowe Nubien; A pak na prawo ma druhu zemy murzenyſku, genž flowe Mauritane, a trat azz do czzerweneho morze. A w tiech we dwu zemy murzenynſkych bilo geſt nyekdy mnoho kralowſtwi. Hl Potom geftit zemie Arabſka, w nyżto gſu krzeſtyane, a dotycže ſye pufîtí egipſke. Potô gſu dwie zemí, menſſe a wietczzie, gefſto floweta libie, a ty ſahagi ſem dolow 25 azz do hiſpanſkeho morzie A k te zemí, genž flowe Allenticum, w tiech dwu libíj fu lide rozlicžnych a rziedkych wier a obycżeyow. A geft w tu dwu zemi mnoho kralowſtwi. tiech wíſech zemi bil dobil Ogerz, yakozzto ony prawie; Ale gfu nynye temerz wſficzkny welike Canowí poddany, A nyektere ſluſſie na zzoldana a krale Perſkeho. 30 Sty rozdrel opaczzuge zemyc, ſkrze nyežto vkazal ceſtu do zemye Cathaifke od Conftantinopole, a prawi ceſtu odtad do wyſſie Jndie; o zemi Cadilla, w nyžto dywne owoce rofte, o ftromyech, na nychž mufíkatowe a hrzie - 5 biczczi roftu, o welikych wynnych hroznyech. Gyzz gſem wyczzetl zemye y oftrowy, kterzižto gſu na ceſtie z Con- ftantinopole do Jndie, toczzifíto ſkrze rzeky nyžíie y wyffe a ſkrze Tra- pizoyden, ſkrze Armeníj azz do Cathage, kterezz ſem ya opatrzil. Pak 212b1 ktož z Cathage chce do wiſoke Jndie, Il ten pogede ſkrze zemie (!), gêz 10 morze. — (19.—20.) m. a ta lezzi .. . . . a licz k zapadu: A ta k wychodu ſlunce D. — 19. lezzi] bliz B, licz CMN — ot wychodu BN. — 20. a (před „doticže“ vyn. BCMN — puffczi B, pufítie C — Jndíke C — licz] bliz B — po „zapadu přid. N: fluncze — genzz] kterazto D. — 21. Nubia C — na prawo] na prawicy D — genž] geffto C. — 22. Maurytania C, Mawrytonie D — trwat CD — czrwe- neho N. — 23. Murzeniníku C — po „murzenyníkych“ přid. N: Ethiopia mau- ritane — nyekdy vyn. C. — 24. puſſczi B — gſu] ſta B, gîta CDMN. — 25. zemie BDM — flowete B. — 26. yspanske° BDM. — 26. w tiech] W tu C. — 27.—28. m. tu dwu: trech B, trech dwu CDM —28. po „Ogerz“ přid. BN: z denmarku. — 29. po „ony“ přid. BN: famy — prawie] wyprawugi D — Ale] A D — gfut D — teymerz B, temierz CN — wſeczky BCN, wſyczky M. — 30. nyetere M — ſlu- ſſegi CD — na] pod C. C. 1. m. Sty rozdiel: Tuto B — Sty] Dewadeffaty a dewaty N — m. Sty rozdiel] Kala Sta C — po „rozdiel“ přid. N: prawi a. — 2. opaczzuge] vkazuge B, opakuge CD — vkazal] vkazuge B. — 4. Jndy C — po „dywne“ přid. N: oby- czege a (!) — owotce C. — (5.—6.) m. na nychž ... roftu: Mufſkatowych a hrze- biczkowych C — hrzebiczkowe BD, hrzebyczky MN. — 6. m. wynnych hroznyech hroznich wina N — hroznych B — po „hroznyech“ přid. D: gezto fotnie geden hrozen dwa člowieky vneſeta. — 7. kterezto BN — po „ceftie“ prid. BCDMN: geducz. — 8. a (před „ſkrze“) vyn. B. — 8.—9. Trapezundu C, Trapizoden N. — 9. po „Trapizoyden“ přid. C: a — Cathage] Cathayſke zemie B — před „kterezz" přid. B: o nyz drzewe praweno — m. kterezz ſem ya: kterezto zemie ya ſem D.
Strana 139
139 flowe Cadilla. w te zemy rofte gedno owoce na oftrowye (!), wieczzie nežli tykew; A když gye rozkrogi, tehda naleznu w nyem zwierzatko, genž krew y maſſo ma, yako male gehnyatko rumne; a z tohot dielagí welmi dobru krmi, zagiſte yat ſem ſye dywil, zze takowe owocze w yablku roſte, 15 a prawil ſem lidem z te zemie, zze wyborny gſu ſtromowe, geſſto neſu owoce, kterežto owocze yako hrufíky zpoſobene; A kdyzz vzra, kterežt padne na zemy, ty ſhnigi; a kterež padne na wodu, to bude ptakem yako male kaczzatko; A flowut ty ſtromowe huſi ſtromowe. W te take zemi Codilla gſu ſſtiepowe, geſſto neſu welika yablka yako konſke hlawy; a gfut 20 welmi chutne gieſti; a roſtet gich mnoho ſpolu na gedne wietwi; a magit ti fîtiepowe welike liſtie, delfſie nežli na dwie noze a na nohu wſſyrzi. W te take zemi gſu ſtromowe, geſſto muſſkaty a hrzebiczky neſu. Take gſu tu ftromowe, geſſto welike orzechy neſu, zze z puol ſkorzepyny orzieffie dobrzye ſye czzlowiek napye. A w te Il zemi obecznye na wynnycziech 212b2 25 gſu hroznowe, zze muzz ledwa geden vneſſe. Sty a prwi rozdíel prawi o horach, gymyž gſu zzide zatworzeny, a o g1ch zemi, a pod koho fluffiegi, takto: W te kragynye lezzye hori, genż flowu Caſpie, od nychž morze 5 Caîpienſke geft nazwano. a magit za to, zze gſu to ty hory, gymyžto Alle- xander weliky defet narodow zzidowskich zatworzil, zze k lidem nemohu, — 10. pogde D — zemy BCDM — gêz] kterazto D. — 11. W tey C — gedno vyn. C — owotce C — oftrowye] ftromye BCDM, ftromiech N — wiethi D. — 12. m. gyel to owoce D — rozkrogie CDM — genž] kterezto D. — 13. rumne] ruyne B, runne C, růne N. — 14. dobru] drahu B — před „dywil“ přid. BD: tomu — po „dywil“ přid. D: kdyz ſem widiel. — 15. z te] ze B, z tey C, te DN — wy- borny] w Jberni CDMN — po „gfu“ přid. B: to — po „nefu“ přid. B: to. — 16. kterežto owocze vyn. B — po „kterežto“ přid. CDMN: ſe w [N: v] ptaky obracuge [M: obraczugy] a geft to — owotce C — po „hruffky“ přid. B: neb yahody — zpoſobne (!) D. — 17. ty] to C, tot D — ſhnige CD — to] tu N. — 18. ka- czzatko] kotiatko D, Haufátko T — W tey C. — 19. Cadilla BCDMN — po „gfu" přid. N: take — fftiepowe] fíczepowe BM, ftromowe CD. — 20. chutna CN. — 21. fitiepowe] ficzepowe BM, ftromowe D — wzffirzi C. — 22. W tey C. — (22.—23.) geffto .... ftromowe vyn. N. — 23. z (před „puol“) vyn. B — fſkerzo- pyny B, fſkerzipiny N — m. ſkorzepyny orzieffie] wořechowe fkořepiny D — orzey- fíney B, orzeffne CN. — 24. m. czzlowiek napye: moz czlowiek napyti B — napi D — w tey C — wynnyczich B, winnicy C. — 25. m. zze muzz ... vnefſe: že gedwa a fotnie geden hrozen dwa muzie vneſeta D — gedwa N. CI. 1. m. Sty ... rozdiel] Tuto B, Kala CI C — a prwi vyn. N. — 2. prawi vyn. C — gymyż] w nichz C — zatworzeny] zawaleni D, zawrzini N. — 3. po „koho“ přid. N: ti zide — takto vyn. BCN. — 4. před „kragynye“ přid. N: zemi Cadilla aneb w te — lezi B. — 5. Caſpianſke B — po „za to" přid. D: lide, geſto tu bydle — po „hory" prid. BN: kterezto gog a magog flowu. A to ſu ty hory. — 6. weliky vyn. BD — zzidowſkich] zidowſkeho (!) B, zidowſkeho pokolenie N. —
139 flowe Cadilla. w te zemy rofte gedno owoce na oftrowye (!), wieczzie nežli tykew; A když gye rozkrogi, tehda naleznu w nyem zwierzatko, genž krew y maſſo ma, yako male gehnyatko rumne; a z tohot dielagí welmi dobru krmi, zagiſte yat ſem ſye dywil, zze takowe owocze w yablku roſte, 15 a prawil ſem lidem z te zemie, zze wyborny gſu ſtromowe, geſſto neſu owoce, kterežto owocze yako hrufíky zpoſobene; A kdyzz vzra, kterežt padne na zemy, ty ſhnigi; a kterež padne na wodu, to bude ptakem yako male kaczzatko; A flowut ty ſtromowe huſi ſtromowe. W te take zemi Codilla gſu ſſtiepowe, geſſto neſu welika yablka yako konſke hlawy; a gfut 20 welmi chutne gieſti; a roſtet gich mnoho ſpolu na gedne wietwi; a magit ti fîtiepowe welike liſtie, delfſie nežli na dwie noze a na nohu wſſyrzi. W te take zemi gſu ſtromowe, geſſto muſſkaty a hrzebiczky neſu. Take gſu tu ftromowe, geſſto welike orzechy neſu, zze z puol ſkorzepyny orzieffie dobrzye ſye czzlowiek napye. A w te Il zemi obecznye na wynnycziech 212b2 25 gſu hroznowe, zze muzz ledwa geden vneſſe. Sty a prwi rozdíel prawi o horach, gymyž gſu zzide zatworzeny, a o g1ch zemi, a pod koho fluffiegi, takto: W te kragynye lezzye hori, genż flowu Caſpie, od nychž morze 5 Caîpienſke geft nazwano. a magit za to, zze gſu to ty hory, gymyžto Alle- xander weliky defet narodow zzidowskich zatworzil, zze k lidem nemohu, — 10. pogde D — zemy BCDM — gêz] kterazto D. — 11. W tey C — gedno vyn. C — owotce C — oftrowye] ftromye BCDM, ftromiech N — wiethi D. — 12. m. gyel to owoce D — rozkrogie CDM — genž] kterezto D. — 13. rumne] ruyne B, runne C, růne N. — 14. dobru] drahu B — před „dywil“ přid. BD: tomu — po „dywil“ přid. D: kdyz ſem widiel. — 15. z te] ze B, z tey C, te DN — wy- borny] w Jberni CDMN — po „gfu“ přid. B: to — po „nefu“ přid. B: to. — 16. kterežto owocze vyn. B — po „kterežto“ přid. CDMN: ſe w [N: v] ptaky obracuge [M: obraczugy] a geft to — owotce C — po „hruffky“ přid. B: neb yahody — zpoſobne (!) D. — 17. ty] to C, tot D — ſhnige CD — to] tu N. — 18. ka- czzatko] kotiatko D, Haufátko T — W tey C. — 19. Cadilla BCDMN — po „gfu" přid. N: take — fftiepowe] fíczepowe BM, ftromowe CD. — 20. chutna CN. — 21. fitiepowe] ficzepowe BM, ftromowe D — wzffirzi C. — 22. W tey C. — (22.—23.) geffto .... ftromowe vyn. N. — 23. z (před „puol“) vyn. B — fſkerzo- pyny B, fſkerzipiny N — m. ſkorzepyny orzieffie] wořechowe fkořepiny D — orzey- fíney B, orzeffne CN. — 24. m. czzlowiek napye: moz czlowiek napyti B — napi D — w tey C — wynnyczich B, winnicy C. — 25. m. zze muzz ... vnefſe: že gedwa a fotnie geden hrozen dwa muzie vneſeta D — gedwa N. CI. 1. m. Sty ... rozdiel] Tuto B, Kala CI C — a prwi vyn. N. — 2. prawi vyn. C — gymyż] w nichz C — zatworzeny] zawaleni D, zawrzini N. — 3. po „koho“ přid. N: ti zide — takto vyn. BCN. — 4. před „kragynye“ přid. N: zemi Cadilla aneb w te — lezi B. — 5. Caſpianſke B — po „za to" přid. D: lide, geſto tu bydle — po „hory" prid. BN: kterezto gog a magog flowu. A to ſu ty hory. — 6. weliky vyn. BD — zzidowſkich] zidowſkeho (!) B, zidowſkeho pokolenie N. —
Strana 140
140 213a1 213a" any lide k nym. Neb zzidowſkich narodow bilo geſt dwanaczte, genž bi- dlechu w tiech horach, gluce zahnany od krale Babilonſkeho. A kdyzz Allexâder bil te zemie Cabilla dobil, defet narodow zzidowſkich mnoho gſu gemu vſſkodili; Ale dwa narody, toczzifs Judow a Benyamínow, ti 10 gſu ſie gemu neprotiwili. A kdyzz s moczi weliku na nye tahl Allexander chtíe gye zahladiti, tehda ony ſye dwamezczietma krahi vteklí glu mezi hori, zze Allexander nemohl gich dobiti. J profil boha, aby mu pomocz dal, aby ſye nad nymy pomſtil. a ynhed ſtupichu ſye ty hory w hromadu, zze y dnes II z trech hor nemohu, ale magi proftranitwie welike, Nebo 15 ta zemye mezi tiemy horamy geft yako gyny ſwiet. Neb ty horí hlediecz k nam gſu tak wiſoke a przikre yako zdi, zze vzzadny nemozze na nye wynyti kromye kralowny Amazoníke. A pak za tiemy horamy a tu zemí, w nyzz ti zíde przebywagi, geſt przewelike gezero yako prawe morze, a to geſt obſtupeno horamy ſkalnymy a przikrymy yako zdmy; a proto 20 nemohu any fem any tam, any na lodech any ficz. A take chtie druzi, zze welike morze wyrzynulo ſie gt pod gednu horu tiech hor a okolo vdolu, genz gt f one ftrany te zemie, plyne mnoho dny puti wſfirzi y wzdeli, kdežto morze ſie toczzi yako w nalewczie; A nato morze yzzadny neſmye ſye puſtiti. a tak gſu ſe wíſech ſtran horamy a neplanu (!) wodu obkli- 25 czzeny. a tut gedynu zemy magi zzide na ſwietie. awſſak negſu ſwuobodny, Neb kralownye Amazonſke vrok muſſie platiti. Neb kralowna Amazonſka, gmene Pentefila, kdyzz te zemíe chtiela dobil ti, brala ſie geſt s ſwy woyſkem ceſtamy dywnymy, azz przifíla k gedne ſkale, a tu kazala pro- lomyti dobrzie za czztirzí mile wzdeli. A profſedíſi y porobila gie ſobie. 30 A tak y dnes gſu kralownye Amazonſke poddany. A ta prolomena ceſta flowe tywus. A ktozz te mocen geſt, ten tyem zzidom panuge, ale mun (6.—7.) zzidowſkich zatworzil... národow vyn. D. — 6. zatworzil] zawrzel N. — 7. any] a M — dwanadft B, dwanadíte D. — 9. tey C — Codilla B — m. Ca- billa dobil] dobyl gmenem Kabylla D, dobyl Cadilla N. — 10. benyanow (!) M. — 11. f weliku B — welku vyn. N. — 12. fe dwamedcietma C, fe dwamiedcytma D — po „krali“ přid. M: tehda ony — po „mezi“ přid. BCDMN: ty. — 13. po „profil“ přid. B: pana — buoha B — mu vyn. MN. — 14. sítupichu C, sítupili fu D, zítupichu N — ty vyn. B. — 15. před „zze“ přid. BN: tak. — (15.—17.) Nebo ..... tak wiſoke vyn. D. — 16. hlediecz] bliez B, licz CMN. — 18. wynyti] wzniti BMN, wgiti CD — po „Amazonſke“ přid. B: gêz ma czeſtu ſkrzie nye. — 19. zide] lide D — przeweliky B. — 20. m. przikrymy yako zdmy: iako zdmi pri- krytymi D — a (před „proto“) vyn. BCDMN — proto] Protoz BCDMN. — 21. na lodech] na dolech (!) N — A vyn. BCMN — take vyn. BCM. — 22. wyrzunulo B — vdole BCDMN. — 23. te zemie vyn. D — zemi N — plyne] plne (!) B. — 24. kdežto] kterezto C — toczie B — neſmye] nemoz B, neſmi DN. — 25. ne - planu] naplawnu B, neplawnu CNT, nepranu D — po „wodu“ přid. D obsazenn a. — 26. m. na ſwietie: we wſem ſwietie D. — 27. m. vrok muſſie platiti: musegr vrok dawati D — mufegi C — kralowna] kralowa B. — 28. pentenfilia BN, Pen- tafilia C, Pantafylea T — kdyzz... dobiti vyn. C — geft vyn. BCDMN. — 29. dywnymy] ſwymi N — k gedney B. — 30. podrobila BODMN — před „ſobie" přid. N: pod ſe a. — 31. tak] pak B — po „dnes“ přid. B: kazde — po „glu" přid. N: kazde. — 32. flowe vyn. M — Tyrus D — tey C — po „ten“ přid. B:
140 213a1 213a" any lide k nym. Neb zzidowſkich narodow bilo geſt dwanaczte, genž bi- dlechu w tiech horach, gluce zahnany od krale Babilonſkeho. A kdyzz Allexâder bil te zemie Cabilla dobil, defet narodow zzidowſkich mnoho gſu gemu vſſkodili; Ale dwa narody, toczzifs Judow a Benyamínow, ti 10 gſu ſie gemu neprotiwili. A kdyzz s moczi weliku na nye tahl Allexander chtíe gye zahladiti, tehda ony ſye dwamezczietma krahi vteklí glu mezi hori, zze Allexander nemohl gich dobiti. J profil boha, aby mu pomocz dal, aby ſye nad nymy pomſtil. a ynhed ſtupichu ſye ty hory w hromadu, zze y dnes II z trech hor nemohu, ale magi proftranitwie welike, Nebo 15 ta zemye mezi tiemy horamy geft yako gyny ſwiet. Neb ty horí hlediecz k nam gſu tak wiſoke a przikre yako zdi, zze vzzadny nemozze na nye wynyti kromye kralowny Amazoníke. A pak za tiemy horamy a tu zemí, w nyzz ti zíde przebywagi, geſt przewelike gezero yako prawe morze, a to geſt obſtupeno horamy ſkalnymy a przikrymy yako zdmy; a proto 20 nemohu any fem any tam, any na lodech any ficz. A take chtie druzi, zze welike morze wyrzynulo ſie gt pod gednu horu tiech hor a okolo vdolu, genz gt f one ftrany te zemie, plyne mnoho dny puti wſfirzi y wzdeli, kdežto morze ſie toczzi yako w nalewczie; A nato morze yzzadny neſmye ſye puſtiti. a tak gſu ſe wíſech ſtran horamy a neplanu (!) wodu obkli- 25 czzeny. a tut gedynu zemy magi zzide na ſwietie. awſſak negſu ſwuobodny, Neb kralownye Amazonſke vrok muſſie platiti. Neb kralowna Amazonſka, gmene Pentefila, kdyzz te zemíe chtiela dobil ti, brala ſie geſt s ſwy woyſkem ceſtamy dywnymy, azz przifíla k gedne ſkale, a tu kazala pro- lomyti dobrzie za czztirzí mile wzdeli. A profſedíſi y porobila gie ſobie. 30 A tak y dnes gſu kralownye Amazonſke poddany. A ta prolomena ceſta flowe tywus. A ktozz te mocen geſt, ten tyem zzidom panuge, ale mun (6.—7.) zzidowſkich zatworzil... národow vyn. D. — 6. zatworzil] zawrzel N. — 7. any] a M — dwanadft B, dwanadíte D. — 9. tey C — Codilla B — m. Ca- billa dobil] dobyl gmenem Kabylla D, dobyl Cadilla N. — 10. benyanow (!) M. — 11. f weliku B — welku vyn. N. — 12. fe dwamedcietma C, fe dwamiedcytma D — po „krali“ přid. M: tehda ony — po „mezi“ přid. BCDMN: ty. — 13. po „profil“ přid. B: pana — buoha B — mu vyn. MN. — 14. sítupichu C, sítupili fu D, zítupichu N — ty vyn. B. — 15. před „zze“ přid. BN: tak. — (15.—17.) Nebo ..... tak wiſoke vyn. D. — 16. hlediecz] bliez B, licz CMN. — 18. wynyti] wzniti BMN, wgiti CD — po „Amazonſke“ přid. B: gêz ma czeſtu ſkrzie nye. — 19. zide] lide D — przeweliky B. — 20. m. przikrymy yako zdmy: iako zdmi pri- krytymi D — a (před „proto“) vyn. BCDMN — proto] Protoz BCDMN. — 21. na lodech] na dolech (!) N — A vyn. BCMN — take vyn. BCM. — 22. wyrzunulo B — vdole BCDMN. — 23. te zemie vyn. D — zemi N — plyne] plne (!) B. — 24. kdežto] kterezto C — toczie B — neſmye] nemoz B, neſmi DN. — 25. ne - planu] naplawnu B, neplawnu CNT, nepranu D — po „wodu“ přid. D obsazenn a. — 26. m. na ſwietie: we wſem ſwietie D. — 27. m. vrok muſſie platiti: musegr vrok dawati D — mufegi C — kralowna] kralowa B. — 28. pentenfilia BN, Pen- tafilia C, Pantafylea T — kdyzz... dobiti vyn. C — geft vyn. BCDMN. — 29. dywnymy] ſwymi N — k gedney B. — 30. podrobila BODMN — před „ſobie" přid. N: pod ſe a. — 31. tak] pak B — po „dnes“ přid. B: kazde — po „glu" přid. N: kazde. — 32. flowe vyn. M — Tyrus D — tey C — po „ten“ přid. B:
Strana 141
141 te zemie dobrzie ſtrzieczi; Neb yakž by wyffli wen, wefſken by ſwiet po- hubili. A prawiet tito zzide, geſſto ſ namy gſu, a gich miſtrzi y gich piſmo, 35 zzet gefîtie magí tí zzide wigiti wen odtad a tito zzidi z moczi pohaníke a krzieftianíke wyſwoboditi a zze magí ty wíſeczky zahubití, kterzižto gich wiery nebudu myeti; A to ſie ſtane za czzafow Antikriftowich. 5 Sty a druhy rozdrel prawio zemi Boccarie, w nyž gfu lide zli a ſtromowe welmi rodiczi, o potworach puol czlowneka a puol konye, o nozrech, o wiſoke Jndy, o lidech dwornych et cetera. Od Cadilli przigedu do zemie Boccarie, w nyžto gſu lde vkrutny a nelidífti, z tiechto zemy lidí nenawidiecze a gye hubiecz, kdezz mohu. Ptož Il ſkrze nye neſnadnye muož czlowiek progieti, leczz magie lifty 213b1 bezpeczznoſti od gich wíſſich. W te zemí roſte bawlna na ſtromyech, yako 10 zde biele wlakenczie na ſtarich wrbach; a z te wlny w te zemy dielagy welmí krafna platna, daleko lepffie nežli z bawlny. Take w te zemy glu przedywne potwory a zwierzata, kteražto nazywagi Jpotamias, gichžto polowice przednye ma cżlowiecżi zpoſobu, a druha gt yako kuon. A ty potwory brzo ſu na morzi, a brzo na zemy, Neb ſie zzywie y morſkymy 15 rybamy y polfkymy zwierzati. a czzynyet weliku fíkodu lidem, kdež mohu; Neb kohož lapie, toho zzzeru. Protož ſie gich lide welmí bogie a z brany choditi pro nye muſfye. W te take zemi gſu nohowe, gichźto przedek geft ptaczzi a zadek yako lwowy a paznohtowe gſu yako wolowi rohowe; a dielagiť z nych orudie ku piti. A ten ptak geſt tak filny, zze mezi ſwe paznohty y — mufie C, mufegi D. — 33. tey C — zemie] czefty BCDMN — wen vyn. BC DMN. — 34. myftrzie B — piíma C. — 35. wen vyn. BCDMN — odtad vyn. D. 35.—36. pohaníke a vyn. B. — 36. wyfwoboditi, a zze magi ty wſſeczky vyn. B — wſſyczky M. — 37. wyry B. CH. 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CII C. — (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 2. prawi vyn. C. — 1. druhy] prwy N. — 3. welmi] wlnu (!) B — rodiecze BM — m. rodiczi] plodni C — po „potworach“ přid. C: Ypotamiech. — 4. o wi- foke . .. dwornych vyn. B. — (3.—4.) puol czlowieka... o noziech vyn. C. — 5. etc] w ni C. — 6. Od] Z BCDMNT — Kadylla D — Baccarie B. — (6.—7.) m. lide ... nelidffti: ti vkrutni a nelidíſti lide C. — 6. po „lide“ přid. D: na- ramnie — vkrtny (!) M. — 7. nelidfíczi B — lidu BN — nenawydyegycze M — hubiece CD. — 8. progiti BCDMN — má T. — 9. bezpeczznoſti] Kleytownij T — W tey C — bawlna] wlna BCT. — 10. z tey C — w tey BC. — 11. welmi vyn. D — m. platna: rucha a dobra B — m. platna, daleko lepíie: biela platna kraffie D — po „nežli“ přid. BD: zde — w tey C. — 12. nazyewagy M — Yppotamy C. — 13. przednye] prwa BMN, prwnie C, prawa D — czlowieczie B. — 14. po „pot- wory“ přid. C: yakz — a (před „brzo“)] vyn. B, tak C — morſkemy B. — 15. políkymy] zemíkymi D. — 16. toho vyn. DM — szeru C, fžerut D. — 17. pro nye vyn. BODMN — muſegi D — W tey C. — 18. paznechtowe BD, paznohti C, paznehtowe N. — 19. orudie] ofudie BCDMN — paznochty B, paznechty D, paz-
141 te zemie dobrzie ſtrzieczi; Neb yakž by wyffli wen, wefſken by ſwiet po- hubili. A prawiet tito zzide, geſſto ſ namy gſu, a gich miſtrzi y gich piſmo, 35 zzet gefîtie magí tí zzide wigiti wen odtad a tito zzidi z moczi pohaníke a krzieftianíke wyſwoboditi a zze magí ty wíſeczky zahubití, kterzižto gich wiery nebudu myeti; A to ſie ſtane za czzafow Antikriftowich. 5 Sty a druhy rozdrel prawio zemi Boccarie, w nyž gfu lide zli a ſtromowe welmi rodiczi, o potworach puol czlowneka a puol konye, o nozrech, o wiſoke Jndy, o lidech dwornych et cetera. Od Cadilli przigedu do zemie Boccarie, w nyžto gſu lde vkrutny a nelidífti, z tiechto zemy lidí nenawidiecze a gye hubiecz, kdezz mohu. Ptož Il ſkrze nye neſnadnye muož czlowiek progieti, leczz magie lifty 213b1 bezpeczznoſti od gich wíſſich. W te zemí roſte bawlna na ſtromyech, yako 10 zde biele wlakenczie na ſtarich wrbach; a z te wlny w te zemy dielagy welmí krafna platna, daleko lepffie nežli z bawlny. Take w te zemy glu przedywne potwory a zwierzata, kteražto nazywagi Jpotamias, gichžto polowice przednye ma cżlowiecżi zpoſobu, a druha gt yako kuon. A ty potwory brzo ſu na morzi, a brzo na zemy, Neb ſie zzywie y morſkymy 15 rybamy y polfkymy zwierzati. a czzynyet weliku fíkodu lidem, kdež mohu; Neb kohož lapie, toho zzzeru. Protož ſie gich lide welmí bogie a z brany choditi pro nye muſfye. W te take zemi gſu nohowe, gichźto przedek geft ptaczzi a zadek yako lwowy a paznohtowe gſu yako wolowi rohowe; a dielagiť z nych orudie ku piti. A ten ptak geſt tak filny, zze mezi ſwe paznohty y — mufie C, mufegi D. — 33. tey C — zemie] czefty BCDMN — wen vyn. BC DMN. — 34. myftrzie B — piíma C. — 35. wen vyn. BCDMN — odtad vyn. D. 35.—36. pohaníke a vyn. B. — 36. wyfwoboditi, a zze magi ty wſſeczky vyn. B — wſſyczky M. — 37. wyry B. CH. 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CII C. — (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 2. prawi vyn. C. — 1. druhy] prwy N. — 3. welmi] wlnu (!) B — rodiecze BM — m. rodiczi] plodni C — po „potworach“ přid. C: Ypotamiech. — 4. o wi- foke . .. dwornych vyn. B. — (3.—4.) puol czlowieka... o noziech vyn. C. — 5. etc] w ni C. — 6. Od] Z BCDMNT — Kadylla D — Baccarie B. — (6.—7.) m. lide ... nelidffti: ti vkrutni a nelidíſti lide C. — 6. po „lide“ přid. D: na- ramnie — vkrtny (!) M. — 7. nelidfíczi B — lidu BN — nenawydyegycze M — hubiece CD. — 8. progiti BCDMN — má T. — 9. bezpeczznoſti] Kleytownij T — W tey C — bawlna] wlna BCT. — 10. z tey C — w tey BC. — 11. welmi vyn. D — m. platna: rucha a dobra B — m. platna, daleko lepíie: biela platna kraffie D — po „nežli“ přid. BD: zde — w tey C. — 12. nazyewagy M — Yppotamy C. — 13. przednye] prwa BMN, prwnie C, prawa D — czlowieczie B. — 14. po „pot- wory“ přid. C: yakz — a (před „brzo“)] vyn. B, tak C — morſkemy B. — 15. políkymy] zemíkymi D. — 16. toho vyn. DM — szeru C, fžerut D. — 17. pro nye vyn. BODMN — muſegi D — W tey C. — 18. paznechtowe BD, paznohti C, paznehtowe N. — 19. orudie] ofudie BCDMN — paznochty B, paznechty D, paz-
Strana 142
142 213b2 wuol pochití y neſe gey v powietrzie yako zde kurze lunyak. A pero gedno 20 z krzidla geho, kdyzz na dwe rozl iſtiepeno bude na del, tehda z kazzde polowice bude dobre a welike luczzífftie, gichž w te zemí obecznye pozzy- wagi a welmi daleko z nych ftrzelegi. W te zemí geftit mnoho dywnych wieczi, kterežto poczziſtí bilo by dluho; Protoz oftawím to gyny k roz- pweny. 25. 214a1 Sty a trzieti rozdrel prawi o Jndij Ogerzem polozzene, o mnohich oſtro- wrech, o lidech dwornych tudyež. Pak z Bocarie geduce ſkrze mnohe zemye, y przigedu do zemye knyeze Johanowy, genż ſlowe welika nebo wiſoka Jndie, w nyżto on 5 Czefarz geſt. A ta zemie ma mnoho welikich a dobrze oſazenych oftrowow yako zemí a kralowſtwi, kterežto wſſeczky gſu k tomu Czefarzi poddany. Neb ta przewelika zemie a neſmyerna Jndie wîſeczkat geft oftrowy roz- dielena; Ne (!) ty czztyrzí rzieky, tocžifíto Eufrates, Gion, Phíſon, Tigris, genz teku z rage, diele tu wſſeczku zemi, a potom morzie, A tak wſſeczky 10 zemye y kralowſtwa gſu wodamy a morzem ofazzena. A naywietczzi oftrow flowe Pentexore, I Po nyemż wſficzkny gyny nazwany gſu. a ten oftrow ma gedno hlawnye mieſto tehož gmena, a to geſt welmí bohate. Tu Cziefarz, knyez Johan ma mnoho kralow a rozlicżnych zemi y lidí pod febu. a geſtit zemye geho twrda a bohata. ale nenye tak dobra yako we- 15 likeho Cana, Czeſarze Catharſkeho; Neb do Jndie any z nye kupeczſtwie negde tak mnoho, yako z Cataiſkeho Czefarzſtwie. Gſu take w te zemí dwie horze przewelice, tak zze gedna druhe dne doticže ſie, a morze okolo nehty M. — 20. wuol] wokol (!) D — pochytie B, vchyti D — v powietri D, w powyetrzye M — zde vyn. D. — 21. rozítipeno DN. — 22. w tey C. — 23. welmi vyn. D — W tey C. — 24. poczzifti] wyprawyti B. CIII. (1.—3.) Sty a trzieti ... .. tudyež vyn. CN; spojením kapitoly (rozdílu) 102 a 103 se stalo, že v rkp. C má každá kapitola další číslo o 1 menší, v rkp. N každý rozdíl číslo o 2 menší (poněvadž již před tímto rozdílem bylo chybně číslováno). — m. Sty ... tudyež: Tuto prawie o wyſoke Jndie, o gegim polozenie, o mnohich oftrowich, o lidech dwornich B. — 4. Zde opět počíná se rkpis S. — Baccarie S — mnoho M — przigede B, przigdu S. — 5. knyeze vyn. S — Jana C — neboj a C. — 6. Cziefarzem BN — dobrze] dobrich BS. — 7. kterzizto C. — wſſickni C, wſſyczky M — k (před „tomu“) vyn. BCDMS — Czefarzi] kralowftwi D. — 8. a neſmyerna vyn. N — wſyczkat M — před „oftrowy“ přid. BCDMN: w. — (8.—9.) rozdie- lena] wzdielana D, rozdyelana (!) M. — 9. Ne] Neb BOMNS, Nebo D — Gion vyn. C — po „Tigris“ přid. C: a Nylus. — 10. genž] kterežto D — teku] plowu D — wſſeczku] wſſicku CDMS — tak] ta D — wſſeczky] wſſecka CD, wſſyczky M — 11. po „zemye“ přid. D: w Indij — a (před „morzem“) vyn. DMS — ofazzena] ofyezena BMS — po „ofazzena“ přid. N: neb ofiežena — naywietczie B. — 12. gyny vyn. DMS. — 13. hlawnye] vhlawne BDMN — to geft vyn. DMS — Tu] Ten BCDNS. — 14. před „Johan“ přid. S: Jan (!) — po „kralow“ přid. D: w zemi — zemi y vyn. D. — 15. po „tak“ přid. S: twrda a. — 17. Gfu] Gíta C — take vyn. CDMS — w tey C. — 18. przewelici CN — tak vyn. C. — 19. po „nych“ přid.
142 213b2 wuol pochití y neſe gey v powietrzie yako zde kurze lunyak. A pero gedno 20 z krzidla geho, kdyzz na dwe rozl iſtiepeno bude na del, tehda z kazzde polowice bude dobre a welike luczzífftie, gichž w te zemí obecznye pozzy- wagi a welmi daleko z nych ftrzelegi. W te zemí geftit mnoho dywnych wieczi, kterežto poczziſtí bilo by dluho; Protoz oftawím to gyny k roz- pweny. 25. 214a1 Sty a trzieti rozdrel prawi o Jndij Ogerzem polozzene, o mnohich oſtro- wrech, o lidech dwornych tudyež. Pak z Bocarie geduce ſkrze mnohe zemye, y przigedu do zemye knyeze Johanowy, genż ſlowe welika nebo wiſoka Jndie, w nyżto on 5 Czefarz geſt. A ta zemie ma mnoho welikich a dobrze oſazenych oftrowow yako zemí a kralowſtwi, kterežto wſſeczky gſu k tomu Czefarzi poddany. Neb ta przewelika zemie a neſmyerna Jndie wîſeczkat geft oftrowy roz- dielena; Ne (!) ty czztyrzí rzieky, tocžifíto Eufrates, Gion, Phíſon, Tigris, genz teku z rage, diele tu wſſeczku zemi, a potom morzie, A tak wſſeczky 10 zemye y kralowſtwa gſu wodamy a morzem ofazzena. A naywietczzi oftrow flowe Pentexore, I Po nyemż wſficzkny gyny nazwany gſu. a ten oftrow ma gedno hlawnye mieſto tehož gmena, a to geſt welmí bohate. Tu Cziefarz, knyez Johan ma mnoho kralow a rozlicżnych zemi y lidí pod febu. a geſtit zemye geho twrda a bohata. ale nenye tak dobra yako we- 15 likeho Cana, Czeſarze Catharſkeho; Neb do Jndie any z nye kupeczſtwie negde tak mnoho, yako z Cataiſkeho Czefarzſtwie. Gſu take w te zemí dwie horze przewelice, tak zze gedna druhe dne doticže ſie, a morze okolo nehty M. — 20. wuol] wokol (!) D — pochytie B, vchyti D — v powietri D, w powyetrzye M — zde vyn. D. — 21. rozítipeno DN. — 22. w tey C. — 23. welmi vyn. D — W tey C. — 24. poczzifti] wyprawyti B. CIII. (1.—3.) Sty a trzieti ... .. tudyež vyn. CN; spojením kapitoly (rozdílu) 102 a 103 se stalo, že v rkp. C má každá kapitola další číslo o 1 menší, v rkp. N každý rozdíl číslo o 2 menší (poněvadž již před tímto rozdílem bylo chybně číslováno). — m. Sty ... tudyež: Tuto prawie o wyſoke Jndie, o gegim polozenie, o mnohich oftrowich, o lidech dwornich B. — 4. Zde opět počíná se rkpis S. — Baccarie S — mnoho M — przigede B, przigdu S. — 5. knyeze vyn. S — Jana C — neboj a C. — 6. Cziefarzem BN — dobrze] dobrich BS. — 7. kterzizto C. — wſſickni C, wſſyczky M — k (před „tomu“) vyn. BCDMS — Czefarzi] kralowftwi D. — 8. a neſmyerna vyn. N — wſyczkat M — před „oftrowy“ přid. BCDMN: w. — (8.—9.) rozdie- lena] wzdielana D, rozdyelana (!) M. — 9. Ne] Neb BOMNS, Nebo D — Gion vyn. C — po „Tigris“ přid. C: a Nylus. — 10. genž] kterežto D — teku] plowu D — wſſeczku] wſſicku CDMS — tak] ta D — wſſeczky] wſſecka CD, wſſyczky M — 11. po „zemye“ přid. D: w Indij — a (před „morzem“) vyn. DMS — ofazzena] ofyezena BMS — po „ofazzena“ přid. N: neb ofiežena — naywietczie B. — 12. gyny vyn. DMS. — 13. hlawnye] vhlawne BDMN — to geft vyn. DMS — Tu] Ten BCDNS. — 14. před „Johan“ přid. S: Jan (!) — po „kralow“ přid. D: w zemi — zemi y vyn. D. — 15. po „tak“ přid. S: twrda a. — 17. Gfu] Gíta C — take vyn. CDMS — w tey C. — 18. przewelici CN — tak vyn. C. — 19. po „nych“ přid.
Strana 143
14 25 nych plyne, a woda moríka mezi ty hory tiſkne ſie tak naramnye y dwor- 20 nye, zze yźadna lodi k tiem horam nemuož przipluti, any ſ gedne k druhe przigiti. A na tiech horach bidle lide gednoho yaziku. A když ticho geſt, gedny druhe wolagicz flyffie a kokotí piegice anebo konye rzechczice, ale nelze gednyem k druhim przigiti pro morze klokoticzie a prudke. A prawie lide, zze nyekdy bila gt to gedna zemye ta hora a gedna zemíe a lid gednoho vazika; Pak welike morze prawu moczi roztrhlo tu horu a plyne ſkrze ny, a tak Ii przetele od przatel y take dietí od otczow a druhe 214a2 zzeny od ſwych muzzow bili gfu wieczznye odluczzeny; A czož bilo ſta- wenye y lidy nad tyem wymolem, to ſpolkem wſſeczko geſt potopeno. Sty a czztwrti rozdiel prawi yaſnyegyeo zemi Jndiſke, o ceftie z Perfiedo Jndre, o papufícziech knyeze Johanna, o Jndiſke wrerze, o welikofti woyfka geho, o pokorze geho. Jndye geſt welmi welika zemíe, ſſyroka a dluha, a gt newymluwnye mnoho zemí w ny. A kralí Babilôffti, Artaxerfes, kral Perſky, a Allexander weliky a rzymene, ti gfu vozzinili lidem ceſtu do nye bezpecžnu ſkrze Perfíj, A take kralí ffraniítí y Ogerz z denmarku, Janowítí a Benatífti a weliky Can. ſkrze Perſíj gducz przigdu do gednoho mieſta, gefſto ſlowe 10 hermes od welikeho mudreze, o nyemž drzewe praweno, Neb geft on drzewe to mieſto zalozzil. a odtad po gedne zatocze morſke plynul (!) do gednoho 5 N: plowe neb — po „hory“ přid. N: Eiſlich tecze a. — 20. yzadnu B — lodie BCMS — przipluti] prziplynuti CM — po „gedne“ přid. CS: ftrany — k druhe vyn. C. — 21. przigiti vyn. BCDMNS — bidle] bydlegi C, obywagi D — gednoho] gedno (!) B. — (21.—22.) m. gednoho yaziku.... flyffie a: kdyzto ticho gt, Tehdi gedni druhe slysie se wolagice. A gfut gednoho iazyku A slychagit D. — 22. wolagicze B — kohuty CD — anebo] y C — kony B. — 23. m. pro morze klokoticzie a prudke: pro morſke klokocze a prudkoſt S — klokoticzie] klokoczite BCDMN. — 24. prawy B — po „lide“ přid. D: kteriz tam byli — nyekdy] nikdy S — to] tu C, ta S — zemye ta vyn. BDNT —ta vyn. MS —m. ta] a gedna C — a gedna zemie vyn. CS. — 25. lide N — weliky B — roztrhlo] roztekla (!) B. — 26. ny nye S — tak] take S — przitele BN, przately C — dietky BN — oczow B — 27. wieczny (!) B. — 28. nad (před „tyem“) vyn. S — ſpolem B — wſſyczko M — geft vyn. BMNS. CIV. (1.—2.) Sty ... yafnyegye vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala Cil C — czztwrti] druhy N. — 2. iafniegi DN — Jndíke C. — 3. po „papuffcziech přid. BCMN: o panstwie — Janowu C — Yndſke C. — 4. woyſko (!) B — po „woyíka geho“ přid. N: A take prawi — po „pokorze geho“ přid. M: Capytola. — 5. welmi vyn. C — po „gt“ přid. N: take. — 6. mnohe MS — zemie S — kra- lowe D — Babilonfczie B — Artaxerfes] Axerfes BMNS, a Xerfes C — Perſky vyn. D — po „Allexander“ přid. C: kral. — 7. Rziemeny B, Rimenine D, Rzie- mene N — ti] tu S. — 8. po „Perfij“ přid. B: gducz — kral C — ffranffti] Zran- fíczi (!) B, ffráfky C — y] a C. — 9. przidu BM. — 10. Ermes D — drzewe (po „on“) vyn. BCDMN. — 11. odtawad D — plynu BDMNS, plyne C. — 12. Gebas
14 25 nych plyne, a woda moríka mezi ty hory tiſkne ſie tak naramnye y dwor- 20 nye, zze yźadna lodi k tiem horam nemuož przipluti, any ſ gedne k druhe przigiti. A na tiech horach bidle lide gednoho yaziku. A když ticho geſt, gedny druhe wolagicz flyffie a kokotí piegice anebo konye rzechczice, ale nelze gednyem k druhim przigiti pro morze klokoticzie a prudke. A prawie lide, zze nyekdy bila gt to gedna zemye ta hora a gedna zemíe a lid gednoho vazika; Pak welike morze prawu moczi roztrhlo tu horu a plyne ſkrze ny, a tak Ii przetele od przatel y take dietí od otczow a druhe 214a2 zzeny od ſwych muzzow bili gfu wieczznye odluczzeny; A czož bilo ſta- wenye y lidy nad tyem wymolem, to ſpolkem wſſeczko geſt potopeno. Sty a czztwrti rozdiel prawi yaſnyegyeo zemi Jndiſke, o ceftie z Perfiedo Jndre, o papufícziech knyeze Johanna, o Jndiſke wrerze, o welikofti woyfka geho, o pokorze geho. Jndye geſt welmi welika zemíe, ſſyroka a dluha, a gt newymluwnye mnoho zemí w ny. A kralí Babilôffti, Artaxerfes, kral Perſky, a Allexander weliky a rzymene, ti gfu vozzinili lidem ceſtu do nye bezpecžnu ſkrze Perfíj, A take kralí ffraniítí y Ogerz z denmarku, Janowítí a Benatífti a weliky Can. ſkrze Perſíj gducz przigdu do gednoho mieſta, gefſto ſlowe 10 hermes od welikeho mudreze, o nyemž drzewe praweno, Neb geft on drzewe to mieſto zalozzil. a odtad po gedne zatocze morſke plynul (!) do gednoho 5 N: plowe neb — po „hory“ přid. N: Eiſlich tecze a. — 20. yzadnu B — lodie BCMS — przipluti] prziplynuti CM — po „gedne“ přid. CS: ftrany — k druhe vyn. C. — 21. przigiti vyn. BCDMNS — bidle] bydlegi C, obywagi D — gednoho] gedno (!) B. — (21.—22.) m. gednoho yaziku.... flyffie a: kdyzto ticho gt, Tehdi gedni druhe slysie se wolagice. A gfut gednoho iazyku A slychagit D. — 22. wolagicze B — kohuty CD — anebo] y C — kony B. — 23. m. pro morze klokoticzie a prudke: pro morſke klokocze a prudkoſt S — klokoticzie] klokoczite BCDMN. — 24. prawy B — po „lide“ přid. D: kteriz tam byli — nyekdy] nikdy S — to] tu C, ta S — zemye ta vyn. BDNT —ta vyn. MS —m. ta] a gedna C — a gedna zemie vyn. CS. — 25. lide N — weliky B — roztrhlo] roztekla (!) B. — 26. ny nye S — tak] take S — przitele BN, przately C — dietky BN — oczow B — 27. wieczny (!) B. — 28. nad (před „tyem“) vyn. S — ſpolem B — wſſyczko M — geft vyn. BMNS. CIV. (1.—2.) Sty ... yafnyegye vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala Cil C — czztwrti] druhy N. — 2. iafniegi DN — Jndíke C. — 3. po „papuffcziech přid. BCMN: o panstwie — Janowu C — Yndſke C. — 4. woyſko (!) B — po „woyíka geho“ přid. N: A take prawi — po „pokorze geho“ přid. M: Capytola. — 5. welmi vyn. C — po „gt“ přid. N: take. — 6. mnohe MS — zemie S — kra- lowe D — Babilonfczie B — Artaxerfes] Axerfes BMNS, a Xerfes C — Perſky vyn. D — po „Allexander“ přid. C: kral. — 7. Rziemeny B, Rimenine D, Rzie- mene N — ti] tu S. — 8. po „Perfij“ přid. B: gducz — kral C — ffranffti] Zran- fíczi (!) B, ffráfky C — y] a C. — 9. przidu BM. — 10. Ermes D — drzewe (po „on“) vyn. BCDMN. — 11. odtawad D — plynu BDMNS, plyne C. — 12. Gebas
Strana 144
144 214b1 214b2 mieſta, gêz ſlowe Gebach, w nyemžto nalezneſs wiſelike kupeczſtwie. A tu naleznefs ty vtíefſene ptaky, genž flowu Siticzi, toczzifs papufíkowe. a Il magit rziecz czlowieczzy pro ftranu, kterež gye nauczzie. A ten ptak chranytť welmi perzie ſweho. a geftif weffkeren zelen kromie nofu, a nehty (!) 15 gfu czzerwene. A mať dluhi oczas. a mat tenky pruzzek czzrweny okolo hrdla. A geſtit dluhy a vzky, nemnoho wietczzí ſſpacžka. Ta Perſka zemye w uokoli nenyet plodna any bohata na obili a owoczi, iako na bobu, hrachu, pfſenyczi a gynych wieczi, ale bohata na ryzzi, na ſtrdí a mlecze. A gedyet tâ mnoho owoce a mlecžnych wiecí a olege wieczíe nežli gynych 20 wieczi. A kdyzz przigdu przed tu zemi, naleznu zemí rownu a bezpecżnu až do Jndie, zemye knyeze Johanowy. A tenť ma pod febu dobrzie dwie a ſedmdefate kralowftwi a kralow tak welikych, zze z nych každy gyneho krale pod ſebu ma. A ſedm kralow mocznych vſtawnye dworzie krali Johannowí za geden miefiecz, kazzdy s weliku czzeledi, yako kteri kral 25 zdeiſſy s ſwymy wewodamy, kniezzaty, Markrabiemy a pany. A kdyż myefiecz myne, tehda gynych ſedm przigede, a tito I1 odgedu; A tak vſtawnye trziedie ſye. Pak Czefarz Johan ma ſwuoy dwor vſtawnye w te zemí Penthexore, yakožto weliky Can w Cataj. A mať wzzdiczky dwie zzenye: Toho welikeho Cana dceru gednu, a druhu Perſkeho Czeſarze. 30 A bidliť obecznye w gednom mieſtie, gefſto flowe Suſe. A mať vſtawnye s ſebu a przí ſobie dwanaczte Biſkupow, gichžto kazzdy welkym a mocznym panem geſt. A on y ti geho biſkupie a mnoho geho zemí gſu dobrzí krzief- tiane A wierzieť w ſwatu trogiczi, kakz koli nyekterych czzlankow wiery D — wffelike] weliky B, wſſelika C. — (12.—13.) wiſelike ... tu nalezneſs vyn. S. — 13. ty vyn. C — vtiffene B — Sytyry B — tocizto D. — (14.—15.) m. a ma- git.... chranytť welmi: A gfut přewelmi vteſeneho a weſeleho zpiewanie. A ten ptaček papuſek chrani D. — 14. m. czlowieczzy pro ftranu: pro ftranu czlowieczi CN — gye] vyn. BMN, gey C, fie S — ptak] pak (!) S. — 15. weffken BODMNS — zeleny BC. — (15.—16.) m. nofu ... oczas: pyíku a noh, Neb ma nohy čerwene a ma tenky ocafek D — m. nehty gſu: noh, ty fu BMNS, nohty gfu C. — 16. czrwene N — před „mat“ přid. D: take — mat] ma D, vyn. N — czzrweny] vyn. B, czerweny CDM. — 17. a (před „vzky“) vyn. MCS — wietczie B. — 18. po „bohata“ prid. MN: geft — na (po „bohata“)] ani C — m. „a“ (před „owoczi“)] ani na D, a na MS — 1ako vyn. DMNS — bobu vyn. MNS. — 19. pfſenicze B — wieczi vyn. CMNS — po „ale“ přid. B: geft, přid. D: geftit — ryzzi] rzi C — na (před „ſtrdi“) vyn. BCMNS — ſtrdi] ftrzedy B. — 20. gedyet] geftit S — wieczie] wiece CD. — 21. wieczi vyn. BCDM — przigdu] przegedu C — przed] przes C — po „bezpecžnu“ přid. M: zemy (!). — 22. Janowy BCM — dwa N. — 23. ſedemdeffate B. — 24. krali] kniezi BCDMNS. — 25. Janowy BC. — 26. zdeiffy vyn. N — s vyn. B — weywodamy B, wywodami S — před „kniezzaty“ přid. B: z. — 28. m. vſtawnye trziedie ..... dwor: ſe vſtawnie trzedie. Kniez Jan ſwoy dwor C — trzidye B — trziedie ſye vyn. D — Pak vyn. BDMNS — ſwuy B — vítawnye vyn. D — w tey C. — 30. zzenye] zemye (!) M. — 31. po „flowe“ přid. C: Sufis neb — vſtawičnie D. — 32. s ſebu a vyn. BCDMNS — przi ſobie vyn. D — m. przi ſobie] przed ſebu C — gichžto] z nichzto CS. — 33. geho vyn. BN — biſkupowe CDM, biſkupi N — m. gſu: y gfut S. — 34. wierzit B — w (před „ſwatu“) vyn. BN — m. kakzkoli: kakkoli C, A kterakzkoliwiek D, kterakžkoli N
144 214b1 214b2 mieſta, gêz ſlowe Gebach, w nyemžto nalezneſs wiſelike kupeczſtwie. A tu naleznefs ty vtíefſene ptaky, genž flowu Siticzi, toczzifs papufíkowe. a Il magit rziecz czlowieczzy pro ftranu, kterež gye nauczzie. A ten ptak chranytť welmi perzie ſweho. a geftif weffkeren zelen kromie nofu, a nehty (!) 15 gfu czzerwene. A mať dluhi oczas. a mat tenky pruzzek czzrweny okolo hrdla. A geſtit dluhy a vzky, nemnoho wietczzí ſſpacžka. Ta Perſka zemye w uokoli nenyet plodna any bohata na obili a owoczi, iako na bobu, hrachu, pfſenyczi a gynych wieczi, ale bohata na ryzzi, na ſtrdí a mlecze. A gedyet tâ mnoho owoce a mlecžnych wiecí a olege wieczíe nežli gynych 20 wieczi. A kdyzz przigdu przed tu zemi, naleznu zemí rownu a bezpecżnu až do Jndie, zemye knyeze Johanowy. A tenť ma pod febu dobrzie dwie a ſedmdefate kralowftwi a kralow tak welikych, zze z nych každy gyneho krale pod ſebu ma. A ſedm kralow mocznych vſtawnye dworzie krali Johannowí za geden miefiecz, kazzdy s weliku czzeledi, yako kteri kral 25 zdeiſſy s ſwymy wewodamy, kniezzaty, Markrabiemy a pany. A kdyż myefiecz myne, tehda gynych ſedm przigede, a tito I1 odgedu; A tak vſtawnye trziedie ſye. Pak Czefarz Johan ma ſwuoy dwor vſtawnye w te zemí Penthexore, yakožto weliky Can w Cataj. A mať wzzdiczky dwie zzenye: Toho welikeho Cana dceru gednu, a druhu Perſkeho Czeſarze. 30 A bidliť obecznye w gednom mieſtie, gefſto flowe Suſe. A mať vſtawnye s ſebu a przí ſobie dwanaczte Biſkupow, gichžto kazzdy welkym a mocznym panem geſt. A on y ti geho biſkupie a mnoho geho zemí gſu dobrzí krzief- tiane A wierzieť w ſwatu trogiczi, kakz koli nyekterych czzlankow wiery D — wffelike] weliky B, wſſelika C. — (12.—13.) wiſelike ... tu nalezneſs vyn. S. — 13. ty vyn. C — vtiffene B — Sytyry B — tocizto D. — (14.—15.) m. a ma- git.... chranytť welmi: A gfut přewelmi vteſeneho a weſeleho zpiewanie. A ten ptaček papuſek chrani D. — 14. m. czlowieczzy pro ftranu: pro ftranu czlowieczi CN — gye] vyn. BMN, gey C, fie S — ptak] pak (!) S. — 15. weffken BODMNS — zeleny BC. — (15.—16.) m. nofu ... oczas: pyíku a noh, Neb ma nohy čerwene a ma tenky ocafek D — m. nehty gſu: noh, ty fu BMNS, nohty gfu C. — 16. czrwene N — před „mat“ přid. D: take — mat] ma D, vyn. N — czzrweny] vyn. B, czerweny CDM. — 17. a (před „vzky“) vyn. MCS — wietczie B. — 18. po „bohata“ prid. MN: geft — na (po „bohata“)] ani C — m. „a“ (před „owoczi“)] ani na D, a na MS — 1ako vyn. DMNS — bobu vyn. MNS. — 19. pfſenicze B — wieczi vyn. CMNS — po „ale“ přid. B: geft, přid. D: geftit — ryzzi] rzi C — na (před „ſtrdi“) vyn. BCMNS — ſtrdi] ftrzedy B. — 20. gedyet] geftit S — wieczie] wiece CD. — 21. wieczi vyn. BCDM — przigdu] przegedu C — przed] przes C — po „bezpecžnu“ přid. M: zemy (!). — 22. Janowy BCM — dwa N. — 23. ſedemdeffate B. — 24. krali] kniezi BCDMNS. — 25. Janowy BC. — 26. zdeiffy vyn. N — s vyn. B — weywodamy B, wywodami S — před „kniezzaty“ přid. B: z. — 28. m. vſtawnye trziedie ..... dwor: ſe vſtawnie trzedie. Kniez Jan ſwoy dwor C — trzidye B — trziedie ſye vyn. D — Pak vyn. BDMNS — ſwuy B — vítawnye vyn. D — w tey C. — 30. zzenye] zemye (!) M. — 31. po „flowe“ přid. C: Sufis neb — vſtawičnie D. — 32. s ſebu a vyn. BCDMNS — przi ſobie vyn. D — m. przi ſobie] przed ſebu C — gichžto] z nichzto CS. — 33. geho vyn. BN — biſkupowe CDM, biſkupi N — m. gſu: y gfut S. — 34. wierzit B — w (před „ſwatu“) vyn. BN — m. kakzkoli: kakkoli C, A kterakzkoliwiek D, kterakžkoli N
Strana 145
145 35 nedrzzie, kterež my drzzyme. A magiť gednoho patriarchu, yako my zde papezze, gehož gſu poſlufíny. A když knyez Johan chce k bogí gietí, yakož nyekdy walel s weliky Canem, tehda nenefu przed nym any ko- ruhwie any praporcze, ale neſut trzynaczte krzyzzow przed nym, kterzižto weliczi a dluzi ſu a drazi a czziſtie drahym kamenym ozdobeny a zlatem 40 oblozzeny; A neſut każdy krzizz na woze, A tak gt kazzdy ztoporzen, zze woyſko przewelike muož gietí a gey opatrziti. A prziſlu ffyet k kaž- 215a1 demu krzizzi defet Tificzow Ritierzow a Sto Tificzow pieſſich brannych lidi A pak lidu obeczneho gezdneho bez czzíſla. A kdyzz fícze kromye woyny kam gede, tehda przed ny neſu geden krzizz drzeweny. a to on 45 czzyny z nabożne pokory. A vſtawnye neſu przed nym zlatu myfu plnu popela a prſti na znamenye, zze geſt z prſti a z popelu poſfel a zze v prſt a v popel ſie ma obratítí. 5 Sty a paty rozdiel prawi o krafie a drahofti palacze Czefarze Jndi- ſkeho, o korunye geho, o drahem kameny, o pokoleny Czefarze Jndiſkeho, a odkud prziíflo, a zze tomu Cze- farzi Johan diegi et cetera. Palacz nebo duom nebo ſyen Czeſarze Jndiſkeho geſt tak drahy, zze geſt nepodobno k wierzie o nyem prawiti. A nad tyê domem ſtogita dwie makowiczi, a to gfta Carbunkuli nebo dwa rzierzatky, kterzižto tak we- — nyeterych M. — 35. drzieme BDS. — 36. gieti] gyti B. — 37. any (před „ko- ruhwie“) vyn. C. — 37.—38. korohwy B, koruhwi C, koruhwe DMNS. — 38. pra- poczie (!) B, praporcow C — nefu B)— trzinadfte B, trzynadczet M — kterezto B. — 39. cziíti N — kamenyem B — ozdobeny a zlatem vyn. DMS — a (před „zlatem“) vyn. BN — zlatem vyn. BCN. — 40. oblozzeny vyn. B — nefut] wezut D — ztoporzen] wztoporzen BCMN, wyzdwizen D, wzdwizen S. — 41. woyſko] wyſoko S — przewelike vyn. BCDMNS — muoze C — gieti a vyn. BCDMNS — geyl gie B — před „opatrziti“ přid. BD: dobrze — przifluffyet] fluffiet C — k] vyn. B, ku M. — 42. defet cziffyczow B — fto tifice D — pieſfi C. — 43. gezdneho vyn. C — ficze] ſycz BCMNS, fam D. — 44. geden vyn. D — drzieweny B, drze- wieny CN. — 45. myfu] myfly B — plnu vyn. M. — 46. z (před „popelu“) vyn. BMN — popela MN — pofſyl B — zze (před „v prít“) vyn. S — w prît DM. — 47. a (před ,v popel“) vyn. N — v popel] wopel (!) B, w popel CDMS — po- „obratiti“ přid. B: wedle bozie° propowiedienye etc. CV. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CiIII C — paty] Trzeti N. — 2. prawi vyn. C. — 2.—3. Jndíkeho C. — 2.—5. m. Cze- ſarze Jndiſkeho... diegi etc.: geho, a procz mu tak rziekagi kniez Jan a to kazdev Cziefarzi C. — 4. a (před „zze“) vyn. BM. — 5. po „Czefarzi“ přid. BMN: kniez — Jan B — po „diegi“ prid. D: y geho namieſkom. — 6. nebo duom vyn. D — nebo ſyen vyn. B. — 7. geft vyn. D — nepodobno] nepodne (!) D, nepodobne S — o nyem vyn. D — m. nad tyé domem: na tô domy B. — 8. makowycze BD — po „gíta“ přid. BDMS: dwa — karwunkuly B — nebo vyn. CS — dwa vyn. BONS — rzierzatky] zaratky B, žeratky DMN, vyn. CS — tak] taky BN. —
145 35 nedrzzie, kterež my drzzyme. A magiť gednoho patriarchu, yako my zde papezze, gehož gſu poſlufíny. A když knyez Johan chce k bogí gietí, yakož nyekdy walel s weliky Canem, tehda nenefu przed nym any ko- ruhwie any praporcze, ale neſut trzynaczte krzyzzow przed nym, kterzižto weliczi a dluzi ſu a drazi a czziſtie drahym kamenym ozdobeny a zlatem 40 oblozzeny; A neſut każdy krzizz na woze, A tak gt kazzdy ztoporzen, zze woyſko przewelike muož gietí a gey opatrziti. A prziſlu ffyet k kaž- 215a1 demu krzizzi defet Tificzow Ritierzow a Sto Tificzow pieſſich brannych lidi A pak lidu obeczneho gezdneho bez czzíſla. A kdyzz fícze kromye woyny kam gede, tehda przed ny neſu geden krzizz drzeweny. a to on 45 czzyny z nabożne pokory. A vſtawnye neſu przed nym zlatu myfu plnu popela a prſti na znamenye, zze geſt z prſti a z popelu poſfel a zze v prſt a v popel ſie ma obratítí. 5 Sty a paty rozdiel prawi o krafie a drahofti palacze Czefarze Jndi- ſkeho, o korunye geho, o drahem kameny, o pokoleny Czefarze Jndiſkeho, a odkud prziíflo, a zze tomu Cze- farzi Johan diegi et cetera. Palacz nebo duom nebo ſyen Czeſarze Jndiſkeho geſt tak drahy, zze geſt nepodobno k wierzie o nyem prawiti. A nad tyê domem ſtogita dwie makowiczi, a to gfta Carbunkuli nebo dwa rzierzatky, kterzižto tak we- — nyeterych M. — 35. drzieme BDS. — 36. gieti] gyti B. — 37. any (před „ko- ruhwie“) vyn. C. — 37.—38. korohwy B, koruhwi C, koruhwe DMNS. — 38. pra- poczie (!) B, praporcow C — nefu B)— trzinadfte B, trzynadczet M — kterezto B. — 39. cziíti N — kamenyem B — ozdobeny a zlatem vyn. DMS — a (před „zlatem“) vyn. BN — zlatem vyn. BCN. — 40. oblozzeny vyn. B — nefut] wezut D — ztoporzen] wztoporzen BCMN, wyzdwizen D, wzdwizen S. — 41. woyſko] wyſoko S — przewelike vyn. BCDMNS — muoze C — gieti a vyn. BCDMNS — geyl gie B — před „opatrziti“ přid. BD: dobrze — przifluffyet] fluffiet C — k] vyn. B, ku M. — 42. defet cziffyczow B — fto tifice D — pieſfi C. — 43. gezdneho vyn. C — ficze] ſycz BCMNS, fam D. — 44. geden vyn. D — drzieweny B, drze- wieny CN. — 45. myfu] myfly B — plnu vyn. M. — 46. z (před „popelu“) vyn. BMN — popela MN — pofſyl B — zze (před „v prít“) vyn. S — w prît DM. — 47. a (před ,v popel“) vyn. N — v popel] wopel (!) B, w popel CDMS — po- „obratiti“ přid. B: wedle bozie° propowiedienye etc. CV. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CiIII C — paty] Trzeti N. — 2. prawi vyn. C. — 2.—3. Jndíkeho C. — 2.—5. m. Cze- ſarze Jndiſkeho... diegi etc.: geho, a procz mu tak rziekagi kniez Jan a to kazdev Cziefarzi C. — 4. a (před „zze“) vyn. BM. — 5. po „Czefarzi“ přid. BMN: kniez — Jan B — po „diegi“ prid. D: y geho namieſkom. — 6. nebo duom vyn. D — nebo ſyen vyn. B. — 7. geft vyn. D — nepodobno] nepodne (!) D, nepodobne S — o nyem vyn. D — m. nad tyé domem: na tô domy B. — 8. makowycze BD — po „gíta“ přid. BDMS: dwa — karwunkuly B — nebo vyn. CS — dwa vyn. BONS — rzierzatky] zaratky B, žeratky DMN, vyn. CS — tak] taky BN. —
Strana 146
146 215a2 215b1 liky bleſk wydawagi a take ſwietlo, zze temyerz w noczi wefſken ten kray ofwieczugi. Geho koruna, w nyžto on ſwoy porzad wede, ta gt przedraha. 10 ya ſem geho nemohl prawie opatrziti bohatſtwie, Il genž w geho komorze lezzelo, yakož ſem opatrzil w komorze Cana welikeho; awfak wiem, zze ma wiecze draheho kamenye nežli Can. neb w nyekterich kragiech w geho zemí gfu potoczi, geſſto z rage teku, z nychžto plno geſt draheho kamenye: a gſu tak yaſny take nepoczziſtieny, yako w tiechto zemyech poczziîtieny, 15 Neb gye ta woda poczziſczugye a ſluncze przirozene ſamo od ſebe. Taket ma w ſwe zemi zlate hory, nebo w tiech horach myſſi a fiſlowe zlato ſ prítí wyhrabugi, zze netrzieba tolik pracze naloziti na dobywanye zlata yako zde; lecž na nyekterych myeſtech zwierzata a zzizzali gedowate ſtrahugi takeho zbozzie, ale ty przemahagi rozhcźnu chitroftí. Protož knyež Johan 20 tady geft bohatyeyffy nežli weliky Can; ale z Catage y do Cathage przi- chazie wiece rozhcžneho kupeczîtwie. Magí take za to, zze knyez Johan geſt z pokolenye Ogerzowa z denmarku, yako krali z pokolenye welikeho karla. neb kdyžto poczzitachu od Narozenye ſyna Bozzieho oſm fet let a fſeſtnaczte let, Tehda Ogierz bil Il bil (!) wtahl do tiech zemí a dobyl 25 gich, Toczziffto Catage a Jndie a tiech wſſech zemy. A czoż koli dobil, to wíſe rozdal mezí ſwe przirozene przateli, genž biechu i ním przitahli, A tí y gich buduczi drzzeli glu ty kralowîtwie azz do dnefínyeho dne. A mezi gynymy geho przately biefſe geden Johan rzeczzeny, krale Gebolda z ffrizenſke zemie; ten vſtawnye walel. a bil welmi nabožny, rzekage ho- 30 dyny a rucho nofie yako knyez. A protož gim gyny klamagice nazwachu geho knyezem, zze nabozny bieſſe, ale ten klam obratil ſie gemu potom (8.—9.) m. tak weliky: takowy D. — 9. wydawata N — po „take“ přid. S: bleſk y — ſwietloft S — teymierz C, takmer D. — 10. ofwyeczuge BM — Geho] Toho C — m. w nyžto on: w Nyzon (!) ten D. — 11. geho (po „ſem“) vyn. DS — prawie vyn. DS — po „opatrziti“ přid. D: toho welikeho — genž] kterez D. — 12. lezi BCDMN — wiem vyn. C. — 13. kameny B — kragich C. — 14. po - toczi] rzeky C — z nychžto] w nychzto BCDNT. — 15. take] tak BMN, vyn. CT — nepoczziſtieny] nepulerowani D, nepocziſtienie S — yako ... poczziftieny vyn. D. — 16. nebot D — gye] ia (!) N — poczziſczugye] oczyfſczuge BMN, oczifftuge CD, wycziftuge S — fluncze] fluneczne BNT — po „fluncze“ přid. C: y, přid. D: a — przyrozeny BNT, przirozenie CDMS — před „famo“ přid. D: gich. — 17. ſ prſti] z prſti B, vyn. CD. — 18. tolik] tak mnoho D — dobywany B. — 19. na nyeterych M — ſtrahugi] oſtriehagi D, vyn. S. — 20. przemahagi] przemagy (!) M — Jan CM. — 21.—22. przichazie] wychazie C. — 22. po „przichazie“ přid. BN: y wychazie. — 23. z pokoleny B — wogierzowa S. — 24. před „karla“ přid. B: krale — narozeni B — ſyna vyn. DMNS — bozye (!) M — ofm] ſedm D. — 25. a ffeftnaczte let, Tehda vyn. C — bil vyn. BCDMNS. — 27. to vyn. C — wiſe vyn. CMS — przirozene vyn. S — genž.... przitahli vyn. S. — 28. ti] to S — drzaly BN — ty] ta BCDN. — 29. Jan CM;— po „rzeczzeny“ přid. BDNT: fyn — Gobalda D. — 30. po „welmi“ přid. C: bohoboyny a. — 30.—31. hodieny B. — 31. noſfie] neffe B, noſe CD — gyny vyn. BS — klamagice] klamagicz BN, kunfftugice CD — před „nazwachu“ přid. D: yakoz obecnie v dworu bywa — na- ziwachu BC, nazwazachu (!) D. — 32. ho B, gey D — po „breffe“ přid. D: Ale ke dworu ſe takowy nehodi — klam] kunft D — potom vyn. MS. — 33. v] w CDM
146 215a2 215b1 liky bleſk wydawagi a take ſwietlo, zze temyerz w noczi wefſken ten kray ofwieczugi. Geho koruna, w nyžto on ſwoy porzad wede, ta gt przedraha. 10 ya ſem geho nemohl prawie opatrziti bohatſtwie, Il genž w geho komorze lezzelo, yakož ſem opatrzil w komorze Cana welikeho; awfak wiem, zze ma wiecze draheho kamenye nežli Can. neb w nyekterich kragiech w geho zemí gfu potoczi, geſſto z rage teku, z nychžto plno geſt draheho kamenye: a gſu tak yaſny take nepoczziſtieny, yako w tiechto zemyech poczziîtieny, 15 Neb gye ta woda poczziſczugye a ſluncze przirozene ſamo od ſebe. Taket ma w ſwe zemi zlate hory, nebo w tiech horach myſſi a fiſlowe zlato ſ prítí wyhrabugi, zze netrzieba tolik pracze naloziti na dobywanye zlata yako zde; lecž na nyekterych myeſtech zwierzata a zzizzali gedowate ſtrahugi takeho zbozzie, ale ty przemahagi rozhcźnu chitroftí. Protož knyež Johan 20 tady geft bohatyeyffy nežli weliky Can; ale z Catage y do Cathage przi- chazie wiece rozhcžneho kupeczîtwie. Magí take za to, zze knyez Johan geſt z pokolenye Ogerzowa z denmarku, yako krali z pokolenye welikeho karla. neb kdyžto poczzitachu od Narozenye ſyna Bozzieho oſm fet let a fſeſtnaczte let, Tehda Ogierz bil Il bil (!) wtahl do tiech zemí a dobyl 25 gich, Toczziffto Catage a Jndie a tiech wſſech zemy. A czoż koli dobil, to wíſe rozdal mezí ſwe przirozene przateli, genž biechu i ním przitahli, A tí y gich buduczi drzzeli glu ty kralowîtwie azz do dnefínyeho dne. A mezi gynymy geho przately biefſe geden Johan rzeczzeny, krale Gebolda z ffrizenſke zemie; ten vſtawnye walel. a bil welmi nabožny, rzekage ho- 30 dyny a rucho nofie yako knyez. A protož gim gyny klamagice nazwachu geho knyezem, zze nabozny bieſſe, ale ten klam obratil ſie gemu potom (8.—9.) m. tak weliky: takowy D. — 9. wydawata N — po „take“ přid. S: bleſk y — ſwietloft S — teymierz C, takmer D. — 10. ofwyeczuge BM — Geho] Toho C — m. w nyžto on: w Nyzon (!) ten D. — 11. geho (po „ſem“) vyn. DS — prawie vyn. DS — po „opatrziti“ přid. D: toho welikeho — genž] kterez D. — 12. lezi BCDMN — wiem vyn. C. — 13. kameny B — kragich C. — 14. po - toczi] rzeky C — z nychžto] w nychzto BCDNT. — 15. take] tak BMN, vyn. CT — nepoczziſtieny] nepulerowani D, nepocziſtienie S — yako ... poczziftieny vyn. D. — 16. nebot D — gye] ia (!) N — poczziſczugye] oczyfſczuge BMN, oczifftuge CD, wycziftuge S — fluncze] fluneczne BNT — po „fluncze“ přid. C: y, přid. D: a — przyrozeny BNT, przirozenie CDMS — před „famo“ přid. D: gich. — 17. ſ prſti] z prſti B, vyn. CD. — 18. tolik] tak mnoho D — dobywany B. — 19. na nyeterych M — ſtrahugi] oſtriehagi D, vyn. S. — 20. przemahagi] przemagy (!) M — Jan CM. — 21.—22. przichazie] wychazie C. — 22. po „przichazie“ přid. BN: y wychazie. — 23. z pokoleny B — wogierzowa S. — 24. před „karla“ přid. B: krale — narozeni B — ſyna vyn. DMNS — bozye (!) M — ofm] ſedm D. — 25. a ffeftnaczte let, Tehda vyn. C — bil vyn. BCDMNS. — 27. to vyn. C — wiſe vyn. CMS — przirozene vyn. S — genž.... przitahli vyn. S. — 28. ti] to S — drzaly BN — ty] ta BCDN. — 29. Jan CM;— po „rzeczzeny“ přid. BDNT: fyn — Gobalda D. — 30. po „welmi“ přid. C: bohoboyny a. — 30.—31. hodieny B. — 31. noſfie] neffe B, noſe CD — gyny vyn. BS — klamagice] klamagicz BN, kunfftugice CD — před „nazwachu“ přid. D: yakoz obecnie v dworu bywa — na- ziwachu BC, nazwazachu (!) D. — 32. ho B, gey D — po „breffe“ přid. D: Ale ke dworu ſe takowy nehodi — klam] kunft D — potom vyn. MS. — 33. v] w CDM
Strana 147
147 v prawdu. Neb kdyzz tak ſtatecżnye a mudrze ſwe wieczi czzynyefſe, Ogierz to wida y poruczzi gemu ty zemye Jndiſke y penthexore, a ſam 35 gede prycż; a Johanowi to panîtwie ofta. A zze ſye myel porzadnye w ſwê Czefarzſtwi, zze wîſeczka obecz geho mylowala yakożto otcze, Protož pro pamyet geho dobrodyenye kazzdemu ſwemu Czeſarzi knyež Jan przie- wzdiewagi y po dneffny den žadagice, aby každy tak dobri bil, yakožto ten prwny, pamatuge, zze ma tezz gmeno et cetera. 215b2 l Sty a pati (!) rozdiel prawi o obraczeny zemye Jndiſke na wieru krzieſ- tyaníku, o trzech ſwatich kralich, o porzadu ſwa- teho Thomafie, kteryž vczzynyl w te zemy, o lidech 5f twarzmy pſimy, o gich patriarfíe, o gich Abecedye. Kdizz boh rozeſlal ſwe Appofſtoly po wſſem ſwietie, doſtala ſe zemye Jndifka ſwatemu Thomafowi. gižto kazanym y dywy když obratil na wieru krzieftyaníku, pokrzíftil ſwate trzi krale a pofwietil gye na knyez- ftwie, neb glu zzen nemyeli a nykdy tieleſnye poznali azz do ſwe fmrtí; 10 Neb gſu tí prwny z pohan bili, geſſto glu bohu czziítotu zaſlibili a wieru prawu poznali. Pak Swati Thomaîs w tiech we wíſech zemyech Jndiſkich zgednal gt knyezzi a biſkupi, vczze gye porzadu knyezſkemu, A da tyê trziem kralom, biſkupom y knyezzím dedyny y lidi a vroky k gich po- trziebye. A chramy modlowe poſwietil geft bohu ke cztí a k chwale a zruſſí 15 modlí a ſmeta gye. A protož by tú Swaty Thomaſs od pohaníkich knyezzi — po „ſtatecžnye“ přid. N: czaſſto — m. ſwe wieczi: ſobie D — cziniffe NS. — 35. precz BN — Johanowi] Janowi C, gemu D — panstwy B. — 36. Cziefarftwie B — wſſyczka M — gey C. — 37. fwemu vyn. C — Johan BDNS. — 37.—38. przezdyewagy BM, prefdiewagi D, przezdiwagi NS. — 39. prwnie B — et cetera vyn. BN. CVI. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. pati] ffefty DM, Cztwrty N — m. Sty ... rozdiel] Kala Cv C. — 2. prawi vyn. C — m. zemye Jndiſke: Jndye C. — 3. kralow B — porzadu] porodu (!) D. — 4. kteryž vozzynyl vyn. C — w trech zemiech C. — 5. ſe pſymi twarzmi CD — o gich patriarſſe ... Abecedye vyn. B — m. o gich patriarſſe: A o patriarchowi Jndſkem C, a o gich patriarchowi D — o gich Abecedye vyn. CM. — 6. před „boh“ přid. CD: pan — m. boh] pan kryftus BT — doftalo B. — 7. Thomaffi C — gižto] gehozto C — po „gižto“ přid. D: kdyz — když vyn. DS — po „když“ přid. C: ge. — 8 krali N — gye) gich C. — 8.—9. kniezftwy B. — 9. negmyely M — m. a nykdy: ani ſu kdy D — tieleftnie D — před „poznal“ přid. D: gich. — 10. bohu vyn. S — po „czzi- ftotu“ přid. N: zaſluzili a. — 11. po „Jndifkich“ přid. B: vczle gie porzadu knyez- ſkev a B. — 12. zednal B — kniezie CD — vozze .. . knyezíkemu vyn. B. — 12 —13. m. A da tyê trziem kralom: Y dachu ti trzie krali C. — 13. vroky] platy B. — 13.—14. potrzebi N. — 14. modlarſke D — m. bohu] k buohu B, ku panu bohu D — k (před „chwale“) vyn. B3— a (před „zruffi“) vyn. CDMS — zruffil BD, zruffiw C. — 15. před „fmeta“ přid. D: ge (!) — smetaw C, fmieta D — byl 10*
147 v prawdu. Neb kdyzz tak ſtatecżnye a mudrze ſwe wieczi czzynyefſe, Ogierz to wida y poruczzi gemu ty zemye Jndiſke y penthexore, a ſam 35 gede prycż; a Johanowi to panîtwie ofta. A zze ſye myel porzadnye w ſwê Czefarzſtwi, zze wîſeczka obecz geho mylowala yakożto otcze, Protož pro pamyet geho dobrodyenye kazzdemu ſwemu Czeſarzi knyež Jan przie- wzdiewagi y po dneffny den žadagice, aby každy tak dobri bil, yakožto ten prwny, pamatuge, zze ma tezz gmeno et cetera. 215b2 l Sty a pati (!) rozdiel prawi o obraczeny zemye Jndiſke na wieru krzieſ- tyaníku, o trzech ſwatich kralich, o porzadu ſwa- teho Thomafie, kteryž vczzynyl w te zemy, o lidech 5f twarzmy pſimy, o gich patriarfíe, o gich Abecedye. Kdizz boh rozeſlal ſwe Appofſtoly po wſſem ſwietie, doſtala ſe zemye Jndifka ſwatemu Thomafowi. gižto kazanym y dywy když obratil na wieru krzieftyaníku, pokrzíftil ſwate trzi krale a pofwietil gye na knyez- ftwie, neb glu zzen nemyeli a nykdy tieleſnye poznali azz do ſwe fmrtí; 10 Neb gſu tí prwny z pohan bili, geſſto glu bohu czziítotu zaſlibili a wieru prawu poznali. Pak Swati Thomaîs w tiech we wíſech zemyech Jndiſkich zgednal gt knyezzi a biſkupi, vczze gye porzadu knyezſkemu, A da tyê trziem kralom, biſkupom y knyezzím dedyny y lidi a vroky k gich po- trziebye. A chramy modlowe poſwietil geft bohu ke cztí a k chwale a zruſſí 15 modlí a ſmeta gye. A protož by tú Swaty Thomaſs od pohaníkich knyezzi — po „ſtatecžnye“ přid. N: czaſſto — m. ſwe wieczi: ſobie D — cziniffe NS. — 35. precz BN — Johanowi] Janowi C, gemu D — panstwy B. — 36. Cziefarftwie B — wſſyczka M — gey C. — 37. fwemu vyn. C — Johan BDNS. — 37.—38. przezdyewagy BM, prefdiewagi D, przezdiwagi NS. — 39. prwnie B — et cetera vyn. BN. CVI. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. pati] ffefty DM, Cztwrty N — m. Sty ... rozdiel] Kala Cv C. — 2. prawi vyn. C — m. zemye Jndiſke: Jndye C. — 3. kralow B — porzadu] porodu (!) D. — 4. kteryž vozzynyl vyn. C — w trech zemiech C. — 5. ſe pſymi twarzmi CD — o gich patriarſſe ... Abecedye vyn. B — m. o gich patriarſſe: A o patriarchowi Jndſkem C, a o gich patriarchowi D — o gich Abecedye vyn. CM. — 6. před „boh“ přid. CD: pan — m. boh] pan kryftus BT — doftalo B. — 7. Thomaffi C — gižto] gehozto C — po „gižto“ přid. D: kdyz — když vyn. DS — po „když“ přid. C: ge. — 8 krali N — gye) gich C. — 8.—9. kniezftwy B. — 9. negmyely M — m. a nykdy: ani ſu kdy D — tieleftnie D — před „poznal“ přid. D: gich. — 10. bohu vyn. S — po „czzi- ftotu“ přid. N: zaſluzili a. — 11. po „Jndifkich“ přid. B: vczle gie porzadu knyez- ſkev a B. — 12. zednal B — kniezie CD — vozze .. . knyezíkemu vyn. B. — 12 —13. m. A da tyê trziem kralom: Y dachu ti trzie krali C. — 13. vroky] platy B. — 13.—14. potrzebi N. — 14. modlarſke D — m. bohu] k buohu B, ku panu bohu D — k (před „chwale“) vyn. B3— a (před „zruffi“) vyn. CDMS — zruffil BD, zruffiw C. — 15. před „fmeta“ přid. D: ge (!) — smetaw C, fmieta D — byl 10*
Strana 148
148 216a1 zahuben. W te zemi gſu lide, geſſto magi pſie twarzi, Il ale neſrſnate. A geft take gich potwor lidſkich mnoho tudiež y gynych dywnych wieczi. ale toho nechayme lezzeti a dieme dale. A kdyzz wſeczky ſwrchupſane wieczi biechu ſkonany, Tehda tí trzie krali, ſwolawîſe wſſeczky Biſkupy, kterež bil ſwati Thomaſs zgednal, a k tomu wſſeczka okolnye knyežata 20 y pany, a tu ſye konecžnye wratíchu, aby gednoho mezí ſebu zwolili, geſſto by gich wſſech otecz a zprawcze byl w duchowenſtwi, A ten aby flul Thomaſs y každy geho buduczi po ſwatem Thomaſi appofítolu, a toho aby w dobrem wſficzkny poſluchali; A když by ten vmrzel, aby gyny wolen bil Patriarchu, a wſſeczka knyezzata aby gemu prawy deſatek dawala. A w ty cžaſi przigde 25 geden pocztywy muzz, genž flowieffe Jacobus Anthloceníky, kterižto biefſe naſledownykem ſwateho Thomaſſe; toho zwolichu za patriarchu a nazywachu geho Thomaſſem. Po nyemž wſſichny patriarchy Thomaſfi ſlowu. A tak ti hde w Jndíj gſu tomu Thomaſſowí poddany, yako my 216a2 w tyechto l zemyech Papezzowi. W Jndij geft zwlaftnye rziecž y Abe- 30 ceda; Protož gſem gi tuto Abecedu popſal tiemto rzadem. Sty a fedmi rozdíel prawi o morzi preſkem przikritě, o potocze, genž geſt pln draheho kamenye, o ftromyech przedyw- nych, o lidech rohatych, o ragi dwornem. DN — kniezie B. — 16. zahuben] zamordowan D — W tey C — po „W te“ přid. D: take — neſrſtnate BMS. — 17. gich] ginich BCDMN, vyn. S. — 18. po „toho" přid. D: nynie — nechayme] nechame BS, ponecham D — m. lezzeti a dieme dale: pro vkracenie D — gdiem C, gdieme S — wſſyczky M — ſwrchupſane] ſwrchowane D. — 19. kralowe S — wſſyczky M. — 20. k tomu vyn. CDMS — wſſeczky B, wfyczka M. — 21. a vyn. B — wratichu] vradychu BMN, radichu C, vradili D — fobu M. — 22. byl] by (!) M — duchowenstwie B — A vyn. N. — 23. buduczie B. — 24. wíſechny B, wifichni CMS — před „Patriarchu“ přid. BN: a ten porzad aby tral do ſſkonany ſwyeta, a ten aby bil. — 25. wſſyczka M — dawaly BCDM NS — przigide BOD. — 26. flowyffe B — Jakub CS, Jakob D. — 27. byl D — nafledownik C — wzwolichu D. — 28. nazwachu BDMNS — po „patriarchy“ přid. BN: tudiez — tomaffowe BN. — (28.—29.) m. Thomaffi ..... poddany: flowu Tomaši, gemuzto ti lide w Indii ſu poddani D. — 29. w Jndie B — tomu vyn. S — po „my“ přid. BN: zde. — 30. zemych B — papezý N. — (30.—31.) W Jndij... rzadem vyn. S. — 30. zwlaffczye B, zwlafcze M. — (30.—31.) y Abeceda. . . . . rzadem vyn. B. — 31. Protož ... . . rzadem vyn. C — m. Protož .. . . . rzadem: — Protoz ſem gi napred popſal D — po „gſem“ prid. N: gich — gi vyn. MN tuto vyn. N — po „tuto“ přid. M: gych — po „Abecedu“ přid. N: tuto — po »popfal“ přid. M počátek abecedy: vyn. M — po „rzadem“ přid. A: piís červeně přetrženo). — tiemto rzadem LCBU ktož vmye (což pak CVII (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala Cvi C fedmi] Paty N. — 2. pyſkem B — m. pleſkem przikrite: pieſíczitem C. — (2.—3.) genz geft pln vyn. C. — (2.—4.) m. genž geft..... dwornem: w niemz drahe ka-
148 216a1 zahuben. W te zemi gſu lide, geſſto magi pſie twarzi, Il ale neſrſnate. A geft take gich potwor lidſkich mnoho tudiež y gynych dywnych wieczi. ale toho nechayme lezzeti a dieme dale. A kdyzz wſeczky ſwrchupſane wieczi biechu ſkonany, Tehda tí trzie krali, ſwolawîſe wſſeczky Biſkupy, kterež bil ſwati Thomaſs zgednal, a k tomu wſſeczka okolnye knyežata 20 y pany, a tu ſye konecžnye wratíchu, aby gednoho mezí ſebu zwolili, geſſto by gich wſſech otecz a zprawcze byl w duchowenſtwi, A ten aby flul Thomaſs y každy geho buduczi po ſwatem Thomaſi appofítolu, a toho aby w dobrem wſficzkny poſluchali; A když by ten vmrzel, aby gyny wolen bil Patriarchu, a wſſeczka knyezzata aby gemu prawy deſatek dawala. A w ty cžaſi przigde 25 geden pocztywy muzz, genž flowieffe Jacobus Anthloceníky, kterižto biefſe naſledownykem ſwateho Thomaſſe; toho zwolichu za patriarchu a nazywachu geho Thomaſſem. Po nyemž wſſichny patriarchy Thomaſfi ſlowu. A tak ti hde w Jndíj gſu tomu Thomaſſowí poddany, yako my 216a2 w tyechto l zemyech Papezzowi. W Jndij geft zwlaftnye rziecž y Abe- 30 ceda; Protož gſem gi tuto Abecedu popſal tiemto rzadem. Sty a fedmi rozdíel prawi o morzi preſkem przikritě, o potocze, genž geſt pln draheho kamenye, o ftromyech przedyw- nych, o lidech rohatych, o ragi dwornem. DN — kniezie B. — 16. zahuben] zamordowan D — W tey C — po „W te“ přid. D: take — neſrſtnate BMS. — 17. gich] ginich BCDMN, vyn. S. — 18. po „toho" přid. D: nynie — nechayme] nechame BS, ponecham D — m. lezzeti a dieme dale: pro vkracenie D — gdiem C, gdieme S — wſſyczky M — ſwrchupſane] ſwrchowane D. — 19. kralowe S — wſſyczky M. — 20. k tomu vyn. CDMS — wſſeczky B, wfyczka M. — 21. a vyn. B — wratichu] vradychu BMN, radichu C, vradili D — fobu M. — 22. byl] by (!) M — duchowenstwie B — A vyn. N. — 23. buduczie B. — 24. wíſechny B, wifichni CMS — před „Patriarchu“ přid. BN: a ten porzad aby tral do ſſkonany ſwyeta, a ten aby bil. — 25. wſſyczka M — dawaly BCDM NS — przigide BOD. — 26. flowyffe B — Jakub CS, Jakob D. — 27. byl D — nafledownik C — wzwolichu D. — 28. nazwachu BDMNS — po „patriarchy“ přid. BN: tudiez — tomaffowe BN. — (28.—29.) m. Thomaffi ..... poddany: flowu Tomaši, gemuzto ti lide w Indii ſu poddani D. — 29. w Jndie B — tomu vyn. S — po „my“ přid. BN: zde. — 30. zemych B — papezý N. — (30.—31.) W Jndij... rzadem vyn. S. — 30. zwlaffczye B, zwlafcze M. — (30.—31.) y Abeceda. . . . . rzadem vyn. B. — 31. Protož ... . . rzadem vyn. C — m. Protož .. . . . rzadem: — Protoz ſem gi napred popſal D — po „gſem“ prid. N: gich — gi vyn. MN tuto vyn. N — po „tuto“ přid. M: gych — po „Abecedu“ přid. N: tuto — po »popfal“ přid. M počátek abecedy: vyn. M — po „rzadem“ přid. A: piís červeně přetrženo). — tiemto rzadem LCBU ktož vmye (což pak CVII (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala Cvi C fedmi] Paty N. — 2. pyſkem B — m. pleſkem przikrite: pieſíczitem C. — (2.—3.) genz geft pln vyn. C. — (2.—4.) m. genž geft..... dwornem: w niemz drahe ka-
Strana 149
149 W knyezzie Johanna zemyech gt mnoho dywnych wieczi a oby- cżeyow y lidí y zwierzat. geft w gednom kragi geho zemye morze ple- wuczím vſtawnye pleſkem przikrite. A toho pleſku gt tak mnoho, zze yzzadny nemož wiedieti, geft-li ktera wuoda pod nym, anebo ma-lí dno, czzíli nycz, Neb yzzadny przes to morze nemuož przegiti any na lodí any 10 kteru chitroſti; Neb czož na nye przigde, to wſſie potone. A geſtit welmi ffyroke, zze yzzadny newie, pokud ſaha, anebo kde gt druhy brzieh. Pak od toho morze dobrze trzi dny putí wzdali na pufſtí geft hora welika, z nyežto tecže potok, w nyemzzto drahe kamenye roſte mnoho rozlicžneho. A f uone ſtrany toho potoka geft welika a ffiroka rowen. z nyežto, kdyż li 15 když (!) fluncze wychaze, wychodye ſtromowe, a wżdy gich przibywa azz do polodne, a po polodny opiet zaſye wſîtupugi w zemí poznenahla; A kdyż flunce zayde, tehda wfficzkny wſtupie w zemy, zze gich newidietí, any mieſta muož poznati, kde gſu ſtali. A to ſie diege na wſſaky den. A tí ftromowe neſut owocze, ale neſmye gich yzzadny vezzeſnuti, Neb prawie, 20 zze gfu od kuzla, ale ne od przirozenye; A ktož by chtiel vczzeſnuti, ynhed gey czos vdawi. Take na pufſti ſwrchurziecžene gſu hde dywuoczi, magice rohy na hlawach; a glut chlupatí mezi oczzyma a nevmyegit yzzadne rzeczzi, ale wygit anebo muczzie yako ſwynye. Take w tom kragi geft tiech ptakow mnoho, geſſto ſlowu papufſkowe. f teto ſtrany Penthexore 25 lezzit geden oftrow, genz flowe Melchoante. tu bieffe geden bohaty muzz, a ten bil vdielal ſobie rag, gymžto mnoho lidi zklamawal, zze gſu proto mufili zemrzieti; A protož ten muzz y f tiem ragem by take vpalen. A to ſie bylo dawno ſtalo przedênu, neb ſem ya tu ſtudnyce wiljdiel, gež gfu 216b2 bili w tô ragj. 216b1 5 menie, o oftrowich B. — 4. po „dwornem“ přid. M: kapytola. — 5. m. W knye- zzie ... zemyech: W zemiech knieze Johanowych D — Janowie C — zemych B, zemi C — dywnych] dwornych N. — 6. y lidi vyn. BCD — m. geho zemye] w geo zemi B — morzem (!) S. — 7. pyſku B. — 8. zwiedieti BCDMS — podj przed N. — 9. przegeti S — any na lodi vyn. B. — 10. m. kteru chitrofti: ktera chitroft k tomu moz byti S. — 11. brzieh] hrziech (!) B. — 12. puti vyn. S — na puſſti vyn. D. — 13. kameny B — mnohe BDN — po „mnoho“ přid. B: y, přid. D: a — rozliczne BCDMN, rozhcznie S. — 14. f wone S. — 15. když vyn. BCDMNS — wychodye] wzchodie D. — 16. poledne BCDMNS — po poledny BCDMNS — poznenahla] poznawachu (!) B. — 17. m. tehda .. .. newidieti: tehda gich trochy newidati D — wîtupy B — wftupie vyn. N (!) — newidieti] wydieti (!) B. — 18. poznati] opatriti D. — 19. nefmiegi N — po „neſmye“ přid. S: g1 — vcziefnuty B. — (19.—20.) Neb prawie ... chtiel vozzeſnuti vyn. S. — 20. po „kuzla“ přid. B: " vcziniený — ale] a DN — m. ne od przirozenye] nadprirozenie D — před „chtiel" přid. B: gie — vczeſtnuty B. — 21. vdawi] vdawagi (!) S — ſwrchurziecžene] drzewe rzeczeney, B drzewerzeczene C. — 22. na hlawie N. — 23. anebo] a S — muczzie] kwyczie BCDM, kwiczij S. — 24. S teyto BC. — 26. zklamowal BC, zklamal S — m. zze gfu] gefito C. — 27. moſyli B, muſeli C — byl DNS. — 28. bylo] dielo B — dawno] nedawno BN — tu] ty BCDMN.
149 W knyezzie Johanna zemyech gt mnoho dywnych wieczi a oby- cżeyow y lidí y zwierzat. geft w gednom kragi geho zemye morze ple- wuczím vſtawnye pleſkem przikrite. A toho pleſku gt tak mnoho, zze yzzadny nemož wiedieti, geft-li ktera wuoda pod nym, anebo ma-lí dno, czzíli nycz, Neb yzzadny przes to morze nemuož przegiti any na lodí any 10 kteru chitroſti; Neb czož na nye przigde, to wſſie potone. A geſtit welmi ffyroke, zze yzzadny newie, pokud ſaha, anebo kde gt druhy brzieh. Pak od toho morze dobrze trzi dny putí wzdali na pufſtí geft hora welika, z nyežto tecže potok, w nyemzzto drahe kamenye roſte mnoho rozlicžneho. A f uone ſtrany toho potoka geft welika a ffiroka rowen. z nyežto, kdyż li 15 když (!) fluncze wychaze, wychodye ſtromowe, a wżdy gich przibywa azz do polodne, a po polodny opiet zaſye wſîtupugi w zemí poznenahla; A kdyż flunce zayde, tehda wfficzkny wſtupie w zemy, zze gich newidietí, any mieſta muož poznati, kde gſu ſtali. A to ſie diege na wſſaky den. A tí ftromowe neſut owocze, ale neſmye gich yzzadny vezzeſnuti, Neb prawie, 20 zze gfu od kuzla, ale ne od przirozenye; A ktož by chtiel vczzeſnuti, ynhed gey czos vdawi. Take na pufſti ſwrchurziecžene gſu hde dywuoczi, magice rohy na hlawach; a glut chlupatí mezi oczzyma a nevmyegit yzzadne rzeczzi, ale wygit anebo muczzie yako ſwynye. Take w tom kragi geft tiech ptakow mnoho, geſſto ſlowu papufſkowe. f teto ſtrany Penthexore 25 lezzit geden oftrow, genz flowe Melchoante. tu bieffe geden bohaty muzz, a ten bil vdielal ſobie rag, gymžto mnoho lidi zklamawal, zze gſu proto mufili zemrzieti; A protož ten muzz y f tiem ragem by take vpalen. A to ſie bylo dawno ſtalo przedênu, neb ſem ya tu ſtudnyce wiljdiel, gež gfu 216b2 bili w tô ragj. 216b1 5 menie, o oftrowich B. — 4. po „dwornem“ přid. M: kapytola. — 5. m. W knye- zzie ... zemyech: W zemiech knieze Johanowych D — Janowie C — zemych B, zemi C — dywnych] dwornych N. — 6. y lidi vyn. BCD — m. geho zemye] w geo zemi B — morzem (!) S. — 7. pyſku B. — 8. zwiedieti BCDMS — podj przed N. — 9. przegeti S — any na lodi vyn. B. — 10. m. kteru chitrofti: ktera chitroft k tomu moz byti S. — 11. brzieh] hrziech (!) B. — 12. puti vyn. S — na puſſti vyn. D. — 13. kameny B — mnohe BDN — po „mnoho“ přid. B: y, přid. D: a — rozliczne BCDMN, rozhcznie S. — 14. f wone S. — 15. když vyn. BCDMNS — wychodye] wzchodie D. — 16. poledne BCDMNS — po poledny BCDMNS — poznenahla] poznawachu (!) B. — 17. m. tehda .. .. newidieti: tehda gich trochy newidati D — wîtupy B — wftupie vyn. N (!) — newidieti] wydieti (!) B. — 18. poznati] opatriti D. — 19. nefmiegi N — po „neſmye“ přid. S: g1 — vcziefnuty B. — (19.—20.) Neb prawie ... chtiel vozzeſnuti vyn. S. — 20. po „kuzla“ přid. B: " vcziniený — ale] a DN — m. ne od przirozenye] nadprirozenie D — před „chtiel" přid. B: gie — vczeſtnuty B. — 21. vdawi] vdawagi (!) S — ſwrchurziecžene] drzewe rzeczeney, B drzewerzeczene C. — 22. na hlawie N. — 23. anebo] a S — muczzie] kwyczie BCDM, kwiczij S. — 24. S teyto BC. — 26. zklamowal BC, zklamal S — m. zze gfu] gefito C. — 27. moſyli B, muſeli C — byl DNS. — 28. bylo] dielo B — dawno] nedawno BN — tu] ty BCDMN.
Strana 150
150 Sty a oſmy rozdíel prawi o temnem vdolu, o przefſkarede twarzi a o zlatu a o ftrzebru tu nalezenem, o lidech zmor- dowanych. 217a1 S one ftrany toho oftrowa Melchoante geft weliky dyw, kterizzto 5 mnym, geſt" zze od kuzla neźli od przyrozenych prziczzin. Neb tu teczze rzieka rayſka, genž ſlowe Phiſon. A nedaleko geſt tu gedno vdole, genzz lezzí mezi dwiema horama; a geſt dobrze czztyrz myl wzdeli. A gedny gmenugi to vdole temnoſti neb temne, Trzieti (!) nazywagi dyablowo vdole, neb geſt welmi nebezpeczzne; a ſlychagí y widagi w nyem hrzymanye 10 y bliſkanye a rozlcžne burzenye a ryky a kwielenye. A protoz mnozí mnye, zze by to bil wzchod pekelny, ſtrzed toho vdole. Nebo malo tam dale tam ſtogi pod gednu temnu ſkalu czzlowieczzie hlawa po pleczi. A to geft tak przehrozna hlawa, yako kdy widana. Neb nenye yzzadny muzz tak vdatny, by ſye nemuſil leknuti; Nebo buble, hwizzdie, pachtuge febu 15 a myeny ſwoy zrak w rozl Jliczzne obicžege, zze ſye dobrzie dyablu przy- rownawa. A tu geſt zlata a ſtrziebra a draheho kamenye tak mnoho, zze geft nelze wiprawití. A ta twarz wyrzínuge ohnywi plamen a fmrduty dym a wrti ſye yako wztekla a rzewe a ſkrzipi a gieczzi A tak ma roz- licžne hrozne oblowanye, zze nenye k wierze podobne o tom prawiti. Neb 20 kdyż ya s ſwymy towariſſi k tomu vdolí przigedech a bilí ſme o nyem mnoho ſlichali, a naſſe ceſta vprzemo tady bieſſe, a dobrzie widielí ſme, CVIII. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel: Kala Cvnl C — oſmy] Sfefty N. — 2. prawi vyn. C — vdoly BCDMN. — 3. przefſkarede] prze- hrozne C — tu vyn. M — m. a o zlatu... zmordowanych: o mnozſtwi zlatta a ftrziebra kuzlem tu ſkriteho C — o lidech zmordowanych vyn. B. — 4. po „zmordowanych“ přid. N: o przihodach, kterež gſu mieli ti, geſſto do nieho weſſli — 5. oftrowa] oftroha (!) B — Menchoante B. — 6. mnym] mnyegy B — po „kuzla“ přid. C: wiece — przyrozenych] przirozenie CS — prziczzin vyn. S. — 7. po „nedaleko“ přid. BCMN: odtud — tu vyn. BCMN. — 8. horoma CD — czztyrz] cztil (!) B — wzdali DS. — 9. po „to vdole“ přid. BDMN: zakuzlene vdole a druzy vdole, přid. S: zakuzlene a druzij vdole — před „temne“ přid. C: gt — po „temne“ přid. D: geft — nazewagy M — po „nazywagi“ přid. B: gie. 10. hrziemany B. — 11. rozliczna C — burzenye] burzie BN — ryky] rib (!) B, ryk CMNS, krik D. — 12. mnye] mnyegy BM, fe domniewagi D — bil] bylo S — wchod BCDMNS — ſtrzed] proftrzed B, Proftrzed CS. A proftřed D. — 13. tam (před „ftogi“) vyn. BCMN — pod] po (!) B — pleczie B — to] ta BD. — 14. m. geft tak..... widana: hlawa geſt tak przehrozna twarž. yako widano geft kdy B. — 15. budle (!) B — po „buble“ přid. B: hohcze — hwiezdie D — po „hwizzdie“ přid. C: geczi — m. pachtuge ſebu] a pachti ſſebu BCN, pachti ſebu D, pachti s febu MS. — 18. wyrzinugej wypufftie S — po „wy- rzinuge“ přid. BN: z uft. — 19. dym vyn. C — a rzewe vyn. BN — po „gieczzi' přid. N: a rzewe. — 20. po „rozhcžne“ přid. CS: a — hrozne] diwne C, dworne D — po „oblowanye“ přid. C: a hrozne — podobno BCDMN — prawiti] pweme B, prawenye MN, prawem S — Neb vyn. C. — 21. po „když“ přid. C: ſem — s (před „ſwymy“) vyn. BN — przigedech] przigidechom BDMNS, prziſel C — ſme vyn. C — o nyem] o tom S. — 22. ſlichali] przeſlychali C — vprziema BN, vpriemie D
150 Sty a oſmy rozdíel prawi o temnem vdolu, o przefſkarede twarzi a o zlatu a o ftrzebru tu nalezenem, o lidech zmor- dowanych. 217a1 S one ftrany toho oftrowa Melchoante geft weliky dyw, kterizzto 5 mnym, geſt" zze od kuzla neźli od przyrozenych prziczzin. Neb tu teczze rzieka rayſka, genž ſlowe Phiſon. A nedaleko geſt tu gedno vdole, genzz lezzí mezi dwiema horama; a geſt dobrze czztyrz myl wzdeli. A gedny gmenugi to vdole temnoſti neb temne, Trzieti (!) nazywagi dyablowo vdole, neb geſt welmi nebezpeczzne; a ſlychagí y widagi w nyem hrzymanye 10 y bliſkanye a rozlcžne burzenye a ryky a kwielenye. A protoz mnozí mnye, zze by to bil wzchod pekelny, ſtrzed toho vdole. Nebo malo tam dale tam ſtogi pod gednu temnu ſkalu czzlowieczzie hlawa po pleczi. A to geft tak przehrozna hlawa, yako kdy widana. Neb nenye yzzadny muzz tak vdatny, by ſye nemuſil leknuti; Nebo buble, hwizzdie, pachtuge febu 15 a myeny ſwoy zrak w rozl Jliczzne obicžege, zze ſye dobrzie dyablu przy- rownawa. A tu geſt zlata a ſtrziebra a draheho kamenye tak mnoho, zze geft nelze wiprawití. A ta twarz wyrzínuge ohnywi plamen a fmrduty dym a wrti ſye yako wztekla a rzewe a ſkrzipi a gieczzi A tak ma roz- licžne hrozne oblowanye, zze nenye k wierze podobne o tom prawiti. Neb 20 kdyż ya s ſwymy towariſſi k tomu vdolí przigedech a bilí ſme o nyem mnoho ſlichali, a naſſe ceſta vprzemo tady bieſſe, a dobrzie widielí ſme, CVIII. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel: Kala Cvnl C — oſmy] Sfefty N. — 2. prawi vyn. C — vdoly BCDMN. — 3. przefſkarede] prze- hrozne C — tu vyn. M — m. a o zlatu... zmordowanych: o mnozſtwi zlatta a ftrziebra kuzlem tu ſkriteho C — o lidech zmordowanych vyn. B. — 4. po „zmordowanych“ přid. N: o przihodach, kterež gſu mieli ti, geſſto do nieho weſſli — 5. oftrowa] oftroha (!) B — Menchoante B. — 6. mnym] mnyegy B — po „kuzla“ přid. C: wiece — przyrozenych] przirozenie CS — prziczzin vyn. S. — 7. po „nedaleko“ přid. BCMN: odtud — tu vyn. BCMN. — 8. horoma CD — czztyrz] cztil (!) B — wzdali DS. — 9. po „to vdole“ přid. BDMN: zakuzlene vdole a druzy vdole, přid. S: zakuzlene a druzij vdole — před „temne“ přid. C: gt — po „temne“ přid. D: geft — nazewagy M — po „nazywagi“ přid. B: gie. 10. hrziemany B. — 11. rozliczna C — burzenye] burzie BN — ryky] rib (!) B, ryk CMNS, krik D. — 12. mnye] mnyegy BM, fe domniewagi D — bil] bylo S — wchod BCDMNS — ſtrzed] proftrzed B, Proftrzed CS. A proftřed D. — 13. tam (před „ftogi“) vyn. BCMN — pod] po (!) B — pleczie B — to] ta BD. — 14. m. geft tak..... widana: hlawa geſt tak przehrozna twarž. yako widano geft kdy B. — 15. budle (!) B — po „buble“ přid. B: hohcze — hwiezdie D — po „hwizzdie“ přid. C: geczi — m. pachtuge ſebu] a pachti ſſebu BCN, pachti ſebu D, pachti s febu MS. — 18. wyrzinugej wypufftie S — po „wy- rzinuge“ přid. BN: z uft. — 19. dym vyn. C — a rzewe vyn. BN — po „gieczzi' přid. N: a rzewe. — 20. po „rozhcžne“ přid. CS: a — hrozne] diwne C, dworne D — po „oblowanye“ přid. C: a hrozne — podobno BCDMN — prawiti] pweme B, prawenye MN, prawem S — Neb vyn. C. — 21. po „když“ přid. C: ſem — s (před „ſwymy“) vyn. BN — przigedech] przigidechom BDMNS, prziſel C — ſme vyn. C — o nyem] o tom S. — 22. ſlichali] przeſlychali C — vprziema BN, vpriemie D
Strana 151
151 zze yzzadny tady nemož progiti leczz božim przepufftienym, Tu ſme ſye radili, czo bichom myelí vczzynyty. Gedny ſye welechu zaſye wratití. 25 Druzí wečechu: My nemame na boži myloſtí zufatí, a wažme ſe toho s nabozzenſtwim a ſ czziſtu myſli. A blechu ſye k ná przitowaryffila dwa bratry ſwateho ffrantífíka z lamparth, a tí nas vtieffichu a ponutichu, abichom ſye tam gití powazzili; a biefle nas trzynadczte, ale piet nafſich towaryffow, dwa rzeky a trzie hiſpany, ti nechtieli ſ namy gití, a potom 30 ſme gich nykda nel widali, anyt wieme, kam gfú ſye podieh et cetera. 217a2 Sty a dewadefaty (!) rozdrcl prawi o przihodach, ktere fu myeli ty towaryffre, kterzi gſu toho temneho vdolu dofíli, o zahubenych lidech w tô vdoli a znamenye, kterezz na nych oftalo. Tak ſme weſſli do toho temneho vdolu; to bieſſe rano, yako ſlunce wifſlo. gidechom dobrzie puol myle dobru a yaſnu ceſtu. A ynhed potom poczze ſie ceſta krzywití ſem y tam okolo ſkale a geſkin, a by tma yako v puolnoczi. A kdyzz tam dale opiet puol myle wnyczzechom, tu by tak welika tma, zze gedwa geden druheho ſnabditi mohl w te temnoſti. J ſſli 10 gſme dobrze mili. tehda przigide mnoho zwierzat s welikym debſem a wykem, yako by nas chtieli pohltiti; a gynak trech zwyerzat nemohli ſme poznati dotczzenym, nezz yako by medwiedie byli a ſwynye. A kdyż ta zwierzata nam nemohla gynak víſkoditi, blehachu nam mezi nohy a porazzechu nas czzaſto na zemy; Ale když ſme powítali, opiet nam tezz vczzynyli. 5 — widieli] wiediely BCN. — 23. boziem B — przepufſtienym] zgednanym B — 24. radili . . . welechu vyn. B — bychme D — sye welechu] welechu ſe C — wratily B. — 25. před „Druzi“ přid. B: a — m. a (před „wažme“): Protoz S — toho] tam S. — 26. ſ czziftu] fi czrftwu BNS, f čerftwu DM — przitowarziffta B, przitowarziffili CDMN. — 27. bratrzie B — před „ſwateho“ přid. BCDMNS: zakona — ffranczifka S — z lamparth vyn. D — vteffili D — ponuczechu BCN, ponukli D, ponuczety (!) M, ponuczeli S. — 28. cztrnadíte BT. — 29. trzie] dwa DM. — 30. nikdy C — newidiel CMNS — aniz BCMN — podieli] dieli D, podili N. CIX. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala Cvini C — dewadefaty] dewaty DM, Sedmy N. — 2. prawi vyn. C — ktere] kteruz (!) B. — 3. kterzi] yakoz B — před „toho“ přid. BN: do. — (2.—4.) m. ktere ... oſtalo: kterez w tom vdoli mieli, o zbitych lidech a o znameni na nich C. — 3. vdolu vdole BMN — doffli] weffly BMN. — 4. a znamenye . .. oftalo vyn. B — po „oſtalo“ přid. M: Capytola. — 5. Tak] Iakoz B, Pak C, Jakz DM, A jakz N — wyfili MS — vdole BODMNS — bylo D — yakoz BMNS, iakz D. — 6. wiſſlo] wzefílo C. — 7. krziewyti B — a by] A byla DN. — 8. v] o BCDMN — dale vyn. B — opiet vyn. C — wnyczechme BN — byla D, breffe N. — 9. ledwa BM — ſnabditi] zabyti (!) B, fnabdieti CS, citi B — w tey C — J vyn. BCDMNS. — 10. przigide] przihna S — debſem] dehſſem B, depſanim D — wykem] powykem D. — 11. feznati N. — 12. yakobyl yako BS — nedwiedie BCDMS, nedwiedi N — před „byli“ přid. B: by. — 13. m. nemohla gynak: ginak nemohli NS — nohami S. — 14. Ale] A BCDMNS. — 15. wygidechme N. — 16. mnyechom] ſe domnie- wachom D, mniegichom N — před „by“ přid. D: ze — před „lepe“ přid. D: malo
151 zze yzzadny tady nemož progiti leczz božim przepufftienym, Tu ſme ſye radili, czo bichom myelí vczzynyty. Gedny ſye welechu zaſye wratití. 25 Druzí wečechu: My nemame na boži myloſtí zufatí, a wažme ſe toho s nabozzenſtwim a ſ czziſtu myſli. A blechu ſye k ná przitowaryffila dwa bratry ſwateho ffrantífíka z lamparth, a tí nas vtieffichu a ponutichu, abichom ſye tam gití powazzili; a biefle nas trzynadczte, ale piet nafſich towaryffow, dwa rzeky a trzie hiſpany, ti nechtieli ſ namy gití, a potom 30 ſme gich nykda nel widali, anyt wieme, kam gfú ſye podieh et cetera. 217a2 Sty a dewadefaty (!) rozdrcl prawi o przihodach, ktere fu myeli ty towaryffre, kterzi gſu toho temneho vdolu dofíli, o zahubenych lidech w tô vdoli a znamenye, kterezz na nych oftalo. Tak ſme weſſli do toho temneho vdolu; to bieſſe rano, yako ſlunce wifſlo. gidechom dobrzie puol myle dobru a yaſnu ceſtu. A ynhed potom poczze ſie ceſta krzywití ſem y tam okolo ſkale a geſkin, a by tma yako v puolnoczi. A kdyzz tam dale opiet puol myle wnyczzechom, tu by tak welika tma, zze gedwa geden druheho ſnabditi mohl w te temnoſti. J ſſli 10 gſme dobrze mili. tehda przigide mnoho zwierzat s welikym debſem a wykem, yako by nas chtieli pohltiti; a gynak trech zwyerzat nemohli ſme poznati dotczzenym, nezz yako by medwiedie byli a ſwynye. A kdyż ta zwierzata nam nemohla gynak víſkoditi, blehachu nam mezi nohy a porazzechu nas czzaſto na zemy; Ale když ſme powítali, opiet nam tezz vczzynyli. 5 — widieli] wiediely BCN. — 23. boziem B — przepufſtienym] zgednanym B — 24. radili . . . welechu vyn. B — bychme D — sye welechu] welechu ſe C — wratily B. — 25. před „Druzi“ přid. B: a — m. a (před „wažme“): Protoz S — toho] tam S. — 26. ſ czziftu] fi czrftwu BNS, f čerftwu DM — przitowarziffta B, przitowarziffili CDMN. — 27. bratrzie B — před „ſwateho“ přid. BCDMNS: zakona — ffranczifka S — z lamparth vyn. D — vteffili D — ponuczechu BCN, ponukli D, ponuczety (!) M, ponuczeli S. — 28. cztrnadíte BT. — 29. trzie] dwa DM. — 30. nikdy C — newidiel CMNS — aniz BCMN — podieli] dieli D, podili N. CIX. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala Cvini C — dewadefaty] dewaty DM, Sedmy N. — 2. prawi vyn. C — ktere] kteruz (!) B. — 3. kterzi] yakoz B — před „toho“ přid. BN: do. — (2.—4.) m. ktere ... oſtalo: kterez w tom vdoli mieli, o zbitych lidech a o znameni na nich C. — 3. vdolu vdole BMN — doffli] weffly BMN. — 4. a znamenye . .. oftalo vyn. B — po „oſtalo“ přid. M: Capytola. — 5. Tak] Iakoz B, Pak C, Jakz DM, A jakz N — wyfili MS — vdole BODMNS — bylo D — yakoz BMNS, iakz D. — 6. wiſſlo] wzefílo C. — 7. krziewyti B — a by] A byla DN. — 8. v] o BCDMN — dale vyn. B — opiet vyn. C — wnyczechme BN — byla D, breffe N. — 9. ledwa BM — ſnabditi] zabyti (!) B, fnabdieti CS, citi B — w tey C — J vyn. BCDMNS. — 10. przigide] przihna S — debſem] dehſſem B, depſanim D — wykem] powykem D. — 11. feznati N. — 12. yakobyl yako BS — nedwiedie BCDMS, nedwiedi N — před „byli“ přid. B: by. — 13. m. nemohla gynak: ginak nemohli NS — nohami S. — 14. Ale] A BCDMNS. — 15. wygidechme N. — 16. mnyechom] ſe domnie- wachom D, mniegichom N — před „by“ přid. D: ze — před „lepe“ přid. D: malo
Strana 152
152 217b1 A tak z toho mieſta II wygidechom s weliku tefknoſtí a praczi; A kdyż 15 mnyechom, by myelo lepe bítí, nebo bieſfe malo ſwietlegie, nalit to horze. Neb kdiž malo dale pogidechô, hromadu weliku zlata a draheho kamenye y gynych rozlczznych pokladow a lezziczich nowie zbitich lidi, yako by nynye zbiti bili, widieli ſme; a vzrziechom y ſlyſſiechom hidi wolagice. yako by nas hledalí k zahubeny, protozze ſme k tyé pokladom przifíli. 0 A kdyzz na nas vprkem przibiežechu, welmi ſye gich leczzechom; awfſak buozzi zpoſobu wratichu ſye zaſye. A ynhed by opiet welika tma. a tu nagidechom to hrozne widienye, o nyemž gſem drzewe powiedyel, a to wnuczi przed namy w nyekaky duol, a my biechom welikymy ranamy biti, zze musichom ſwe ledwie po ſobie wleczi. A napoſledy przigide na 25 nas weliky vraz, zze mdlobu padechom nycži na zemi a lezzechom dluho yako mrtwi: A tak lezziece widielí ſme mnoho dywow, kterežto nam naſfi zpowiedlnící zapowiedieh gfu rozprawieti; Protož va gich nepol wiem. A kdyż k ſobie ſamy przigidechom, odtud wigidechom, a by ſwietlo, tehda opatrzichom, nalit kazzdy z nas znamenan na ſwem tiele: Geden mye- 30 grefſe yako czzerweny pruh przes hrdlo, yako by bil biczzem mrſſtien; Druhí myel míeſto na czzele, yako by bilo ſpaleno; Trzeti myel mieſto na prſech yako vhel, A czztwrtemu bila ruka otekla; A tak kazzdy z nas myel znamenye fſyrſnie nežli ruka. Ja ſem byl w hrdlo tak naramnye vrazzen, zze ſem mnyel, by mi hlawa ſpadla, yako ſem mieſto na hrdle 35 myel. to mí trwalo dewatynaczte let. až gednu, kdyzz lezzech w nemoczi a w nabozzenſtwí a w ſkruſſenych mych wſſech hrziechow, tehda ſnyde mí ten kaz, kakž koli to mieſto czzrweno geſt, a mnym, dokudž ſem zzyw, 217b2 — neb bylo D — ſwietlegi DS — nalit] nalyko M, nalizto S — to] daleko BN, vyn. CDMS — huorze C, hurze N. — 17. Nebo D — před „hromadu“ přid. B nadgidechom, přid. D: nagidechom, přid. N: nadgidechme — m. hromadu weliku welike mnozſtwie D. — 18. po „pokladow" přid. C: widieli ſme — leziecziech B, leziece D — před „nowic“ přid. BCMS: mnoho w, přid. D: mnoho mnoho (!) w, přid. N: mnoho. — 19. widieli ſme vyn. BCDMNS — a (před „vzrziechom“) vyn, C — vſlyffiechom BS — wolagiczy S. — 22. po „buozzi“ přid. S: f pomoczy a — wraczichu B — byla D. — 23. nagidechom] nadgidechom BN, widiechom C — to (před „hrozne“)] tu B. — 24. wnuczi] wnyczie B, wnicze CDMNS — w niekteraky D — bychom BMN. — 25. ſwa C — napoſledny (!) B. — 26. nyoži] nyczyz B, nicziecz N, vpadſe D, vyn. S — a leziechô D. — 28. nepowym B. — 29. před „odtud“ přid. BCDMNS: a — wygidechme N — před „by“ přid. B: gyz — bylo DN — m. by ſwietlo; tehda] kdyz ſwietlo S. — 30. po „znamenan“ přid. B: geft. — 31. czrweny MNS — mrfſczen BM — 32. myel (po „Druhi“) vyn. BCDM. — 33. po „prſech“ přid. BN: czrne — A (po „vhel“) vyn. B. — 34. m. ffyrffie nežl ruka] iako ruka ffirz anebo ffirffie C. — (35.—36.) m. fem mnyel ... na hrdle myel: gſem miel mieſto na hrdle czrne N. — 35. po „mi“ přid. B: bila — m. yako: ya BCM, A miel D — po „na hrdle“ přid. BMS: czrne, přid. D: černe A, přid. C: czer- wene. — 36. myel vyn. D — mi vyn. S — tralo BN — m. dewatynaczte] az do dewatenafte B, dewatenadcte C, dewatynadfte D, XIXte N, dwanaczte S — lezzech] leziecz B, ſem leżel D — m. w nemoczi] nemocen C. — 37. m. w ſkruffenych] w kruſſeny B, w ſkruſſeni C, ſkruſfeny M, w zkrufſenie N. — 37.—38. m. ſnyde mi ten kaz: ſgide mi to D. — 38. kterakzkoli D — myſto B — czzrweno] czrno B,
152 217b1 A tak z toho mieſta II wygidechom s weliku tefknoſtí a praczi; A kdyż 15 mnyechom, by myelo lepe bítí, nebo bieſfe malo ſwietlegie, nalit to horze. Neb kdiž malo dale pogidechô, hromadu weliku zlata a draheho kamenye y gynych rozlczznych pokladow a lezziczich nowie zbitich lidi, yako by nynye zbiti bili, widieli ſme; a vzrziechom y ſlyſſiechom hidi wolagice. yako by nas hledalí k zahubeny, protozze ſme k tyé pokladom przifíli. 0 A kdyzz na nas vprkem przibiežechu, welmi ſye gich leczzechom; awfſak buozzi zpoſobu wratichu ſye zaſye. A ynhed by opiet welika tma. a tu nagidechom to hrozne widienye, o nyemž gſem drzewe powiedyel, a to wnuczi przed namy w nyekaky duol, a my biechom welikymy ranamy biti, zze musichom ſwe ledwie po ſobie wleczi. A napoſledy przigide na 25 nas weliky vraz, zze mdlobu padechom nycži na zemi a lezzechom dluho yako mrtwi: A tak lezziece widielí ſme mnoho dywow, kterežto nam naſfi zpowiedlnící zapowiedieh gfu rozprawieti; Protož va gich nepol wiem. A kdyż k ſobie ſamy przigidechom, odtud wigidechom, a by ſwietlo, tehda opatrzichom, nalit kazzdy z nas znamenan na ſwem tiele: Geden mye- 30 grefſe yako czzerweny pruh przes hrdlo, yako by bil biczzem mrſſtien; Druhí myel míeſto na czzele, yako by bilo ſpaleno; Trzeti myel mieſto na prſech yako vhel, A czztwrtemu bila ruka otekla; A tak kazzdy z nas myel znamenye fſyrſnie nežli ruka. Ja ſem byl w hrdlo tak naramnye vrazzen, zze ſem mnyel, by mi hlawa ſpadla, yako ſem mieſto na hrdle 35 myel. to mí trwalo dewatynaczte let. až gednu, kdyzz lezzech w nemoczi a w nabozzenſtwí a w ſkruſſenych mych wſſech hrziechow, tehda ſnyde mí ten kaz, kakž koli to mieſto czzrweno geſt, a mnym, dokudž ſem zzyw, 217b2 — neb bylo D — ſwietlegi DS — nalit] nalyko M, nalizto S — to] daleko BN, vyn. CDMS — huorze C, hurze N. — 17. Nebo D — před „hromadu“ přid. B nadgidechom, přid. D: nagidechom, přid. N: nadgidechme — m. hromadu weliku welike mnozſtwie D. — 18. po „pokladow" přid. C: widieli ſme — leziecziech B, leziece D — před „nowic“ přid. BCMS: mnoho w, přid. D: mnoho mnoho (!) w, přid. N: mnoho. — 19. widieli ſme vyn. BCDMNS — a (před „vzrziechom“) vyn, C — vſlyffiechom BS — wolagiczy S. — 22. po „buozzi“ přid. S: f pomoczy a — wraczichu B — byla D. — 23. nagidechom] nadgidechom BN, widiechom C — to (před „hrozne“)] tu B. — 24. wnuczi] wnyczie B, wnicze CDMNS — w niekteraky D — bychom BMN. — 25. ſwa C — napoſledny (!) B. — 26. nyoži] nyczyz B, nicziecz N, vpadſe D, vyn. S — a leziechô D. — 28. nepowym B. — 29. před „odtud“ přid. BCDMNS: a — wygidechme N — před „by“ přid. B: gyz — bylo DN — m. by ſwietlo; tehda] kdyz ſwietlo S. — 30. po „znamenan“ přid. B: geft. — 31. czrweny MNS — mrfſczen BM — 32. myel (po „Druhi“) vyn. BCDM. — 33. po „prſech“ přid. BN: czrne — A (po „vhel“) vyn. B. — 34. m. ffyrffie nežl ruka] iako ruka ffirz anebo ffirffie C. — (35.—36.) m. fem mnyel ... na hrdle myel: gſem miel mieſto na hrdle czrne N. — 35. po „mi“ přid. B: bila — m. yako: ya BCM, A miel D — po „na hrdle“ přid. BMS: czrne, přid. D: černe A, přid. C: czer- wene. — 36. myel vyn. D — mi vyn. S — tralo BN — m. dewatynaczte] az do dewatenafte B, dewatenadcte C, dewatynadfte D, XIXte N, dwanaczte S — lezzech] leziecz B, ſem leżel D — m. w nemoczi] nemocen C. — 37. m. w ſkruffenych] w kruſſeny B, w ſkruſſeni C, ſkruſfeny M, w zkrufſenie N. — 37.—38. m. ſnyde mi ten kaz: ſgide mi to D. — 38. kterakzkoli D — myſto B — czzrweno] czrno B,
Strana 153
153 zze znatí bude. Protož mnym, zze nenye wuole bozzie, aby do toho vdolu 40 kto wchodil. Potom ſſli gſme dale ſe mdlymy zzywoty a ledwa ſme wiſſli s welikym vtrpeny; a by nam kto weſſken ſwiet dal, yzzadny by z nas tam po druhe neſſel. A yat razi každemu mudremu muzzi, aczz by ſie do toho kragie vdalo Il przigiti, aby ſye newazzil tam wnyti. 218a1 Sty a defati rozdiel prawi o lidech wiſokych, geſito lidi gedie, o lidech, geſito ſwich otczow neznagi, o Sanyech, geſfto lidi gedíe, o drzewu, gefíto z nyeho vhel rzerzawy do roka 5 trwa. S one ftrany toho hrozneho vdolu lezzi geden oftrow, w nyež lide hrozny przebywagy. Neb gfu tu hde oſmnaczti neb dwadcetí noh wzdeli a gyneho odyewu nemagi, nežli kozzie zwierzieczie. Neb ony tak richlí gſu, že zwierzata honye a lapagi. a gedie to maſſo tak fyrowe; a pigi wſſech 10 zwierzad (!) y howad mleko. A kdyż lide boyugicz na lodech anebo ſicz ztonu, tehda ony byezzie do morze a ponefu ta tiela, onen po pletí, onen po ſſeſtí, do ſwich bidlifit a tu gye gedie s ſwymy zzenamy a s ſwymy dietmy; A prawiet, zze ta tiela z prawa na nye ſluſfegi. A zagiſte yat ſem widiel, a zdalo mi ſye to drzewe k wierze nepodobne. A prawiet, že gefftie 15 za tiem dale gefftie (!) gfu delfni lide, wzdeli dobrzie czztrzidcetí noh anebo delffi. Take geft tam dale gedna zemye, w nyžto obicžey tento I1 magi, 218a" zze zzeny a muzzie zwlafft bidle, Ale muzz kazzdy mož ktere chče pozzy- watí. A když dietíe ktera porodi, tehda da to dietie tomu, ktož gi gegie pa- nenftwie odgel. A tak otczowe ſwich finow any fynowe ſwich otczow ne- czerwene C, crne D, czerweno M — m. geft, a mnym: bylo, A protoz mam za to D — 39. po „zzyw, zze“ přid. B: my — vdole BCDMN. — 40. ledwa] fotnie D. —41. m. by nam ... .. ſwiet dal: bylo-li by to podobne, Byt nam weſken ſwiet kto dal D. — 42. radim DN — mudremu] cznemu B, cztnev NT — muzie B. — 43. po „kragie“ přid. B: k tov — vdalo] vdolo (!) B — wnyti] giti CS, wgiti D — po „wnyti“ přid. B: myluge-ly ſwe ſpaſenye. CX. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kapitola CIX C — defati] oſmy N. — 2. prawi vyn. C — wiſokych] welikich B. — 3. oczow B. — Sanyech] zenach B. — 4. drzewie BD, drziewi C, drziwi N. — (4.—5.) geffto... trwa vyn. B — m. geffto ... trwa: z niehoz kdyz bude vhel, Tehda trwa ziwy až do Roka D. — 4. gefſto vyn N — z niehož N — vhle N.— rzerzawy] vyn. C, zerawy MN. — 5. tra M. — 6. vdole BCMN, vdola S. — 7. dwadczat B, dwaudcati C, dwudcat DMN. — 9. zwierzata] zwier D — m. honye a] honiece D — furowe DMS. — 10. zwierzat BCDMNS — bogugi CDN — na lodech vyn. BMS. — 12. bidlifícz BM, by- dliffti C. — 13. z prawa] i prawem D — po „ſem“ přid. CDN: to. — 14. to vyn. N — m. k wierze: krziewe a B — gefîtie vyn. BCDMNS. — 15. dale vyn. B — delffie bidly B. B — trziedczeti B. — 16. delfye B. — 17. zwlaffczie B, zwlafftie C — bydlegi C — kazzdy vyn. D — mož vyn. C. — 17.—18. poziwa C. — 18. před „tomu“ přid. BN: gedno — gi] geft C, ge M. — 19. otyal BCM, odial DNS —
153 zze znatí bude. Protož mnym, zze nenye wuole bozzie, aby do toho vdolu 40 kto wchodil. Potom ſſli gſme dale ſe mdlymy zzywoty a ledwa ſme wiſſli s welikym vtrpeny; a by nam kto weſſken ſwiet dal, yzzadny by z nas tam po druhe neſſel. A yat razi každemu mudremu muzzi, aczz by ſie do toho kragie vdalo Il przigiti, aby ſye newazzil tam wnyti. 218a1 Sty a defati rozdiel prawi o lidech wiſokych, geſito lidi gedie, o lidech, geſito ſwich otczow neznagi, o Sanyech, geſfto lidi gedíe, o drzewu, gefíto z nyeho vhel rzerzawy do roka 5 trwa. S one ftrany toho hrozneho vdolu lezzi geden oftrow, w nyež lide hrozny przebywagy. Neb gfu tu hde oſmnaczti neb dwadcetí noh wzdeli a gyneho odyewu nemagi, nežli kozzie zwierzieczie. Neb ony tak richlí gſu, že zwierzata honye a lapagi. a gedie to maſſo tak fyrowe; a pigi wſſech 10 zwierzad (!) y howad mleko. A kdyż lide boyugicz na lodech anebo ſicz ztonu, tehda ony byezzie do morze a ponefu ta tiela, onen po pletí, onen po ſſeſtí, do ſwich bidlifit a tu gye gedie s ſwymy zzenamy a s ſwymy dietmy; A prawiet, zze ta tiela z prawa na nye ſluſfegi. A zagiſte yat ſem widiel, a zdalo mi ſye to drzewe k wierze nepodobne. A prawiet, že gefftie 15 za tiem dale gefftie (!) gfu delfni lide, wzdeli dobrzie czztrzidcetí noh anebo delffi. Take geft tam dale gedna zemye, w nyžto obicžey tento I1 magi, 218a" zze zzeny a muzzie zwlafft bidle, Ale muzz kazzdy mož ktere chče pozzy- watí. A když dietíe ktera porodi, tehda da to dietie tomu, ktož gi gegie pa- nenftwie odgel. A tak otczowe ſwich finow any fynowe ſwich otczow ne- czerwene C, crne D, czerweno M — m. geft, a mnym: bylo, A protoz mam za to D — 39. po „zzyw, zze“ přid. B: my — vdole BCDMN. — 40. ledwa] fotnie D. —41. m. by nam ... .. ſwiet dal: bylo-li by to podobne, Byt nam weſken ſwiet kto dal D. — 42. radim DN — mudremu] cznemu B, cztnev NT — muzie B. — 43. po „kragie“ přid. B: k tov — vdalo] vdolo (!) B — wnyti] giti CS, wgiti D — po „wnyti“ přid. B: myluge-ly ſwe ſpaſenye. CX. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kapitola CIX C — defati] oſmy N. — 2. prawi vyn. C — wiſokych] welikich B. — 3. oczow B. — Sanyech] zenach B. — 4. drzewie BD, drziewi C, drziwi N. — (4.—5.) geffto... trwa vyn. B — m. geffto ... trwa: z niehoz kdyz bude vhel, Tehda trwa ziwy až do Roka D. — 4. gefſto vyn N — z niehož N — vhle N.— rzerzawy] vyn. C, zerawy MN. — 5. tra M. — 6. vdole BCMN, vdola S. — 7. dwadczat B, dwaudcati C, dwudcat DMN. — 9. zwierzata] zwier D — m. honye a] honiece D — furowe DMS. — 10. zwierzat BCDMNS — bogugi CDN — na lodech vyn. BMS. — 12. bidlifícz BM, by- dliffti C. — 13. z prawa] i prawem D — po „ſem“ přid. CDN: to. — 14. to vyn. N — m. k wierze: krziewe a B — gefîtie vyn. BCDMNS. — 15. dale vyn. B — delffie bidly B. B — trziedczeti B. — 16. delfye B. — 17. zwlaffczie B, zwlafftie C — bydlegi C — kazzdy vyn. D — mož vyn. C. — 17.—18. poziwa C. — 18. před „tomu“ přid. BN: gedno — gi] geft C, ge M. — 19. otyal BCM, odial DNS —
Strana 154
154 znagi w te zemi. A kdiž kteremu z tiech kto dye: Ty chowaſs cizie dietíe, 20 Jnhed odpowie: Ano, me dietí gyny chowagi. W yndij v mnohych kra- gynach gt mnoho fany, gefíto flowu Cocodrílowe, kterežto w noczi v wo- dach a we dne na zemí bidle w ſkali, w geſkynyech a gedie lidí, ale czelu zymu lezzie w ſkryſfiech yako gyne zzizzaly. Take w te zemí geſt drziewie, gefſto flowe rzerzawy; A to geſt toho przirozenye, zze vhel z toho drzewa 25 wlozzen v popel czely rok trwa w ſwe moczi. Sty a gedenaczti rozdiel prawi, zze netle any ſpaleno mož bití; o orzleffiech wonnych, o dywně zwierzeti z dluhym hrdlem, o zwie- rzatech, genž negedye a rozlicžne barwy magi; o ha- drech, o gezkach, o lwrech, o ſwynyech welikych, 5 o zwierzatech trerohich a ffeftonohich a o rozlicž- nych zwierzatech. 218b1 Take w yndíj gt oftrow, w nyemž rofte drziewie, Il kterežto any ſhnytí any ſpaleno biti mozze, a flowe Ebanus; a by gey pak yako wa- penny kamen dluho palil, neſhorzit, ale fſtiepat ſie. A tu roſtu take weliczi 10 orzechowe wonny yako ktere korzenye nebo obile naywonnyeyffie. A z tohot dielagy k pití orudie, w nychžto každe wino dobrzie wonye. A yat gſem ty kupcze znal, kterzižto ty fſkorzepyny kupowalí glu a neſli gye do Tro- piſode y do Benatek, kdežto gye zlatem nebo ſtrzebrem okladagi, neb oczowe B — anyl a N. — 20. w tey C — w te zemi vyn. B — dieti N. — 21. Jnhed odpowie vyn. B — dieti] dietie BS, vyn. D — gynyl cyzy C — v] w BC MS, we D. — 22. mnoho] mno (!) S. — 22.—23. před „wodach“ přid. C: w (1). — 23. bidle] bydlegi C, vyn. S — po „ſkali“ přid. BC: a — geſkynich B. — 24. íkryffych B — geft vyn. DS — drziewie vyn. MS. — 25.—26. m. geffto..... w ſwe moczi: roſte, geſto z nieho vhel řerawy trwa az do roka wložen v popel D. — 25. rzerzawyl yalowecz B, Ebanus C, zerawy M, vyn. N — po „drzewa“ přid. BMNS: zerawy a, přid. C: rzerzawy. — 26. wlozzen] polozeny C — w popel C — tra BM — w ſwe moczi vyn. N — moczi] rzerzywoſtý B (počátečné r škrtnuto). CXI. (1.—2.) m. Sty ... prawi zze: O drzewie, genz B. — 1. m. Sty... rozdiel] Kala Cx C — gedenaczti] dewaty N. — 2. m. prawi, zze: o drziewi, genz C — prawi] wyprawuge D — po „prawi“ přid. DN: o drzewu — zze] Genz DMN — worzeffiech C. — 3. dywnê] vyn. C, diewnem B. — (4.—7.) m. a rozlicžne .. . rozlcżnych zwierzatech: o Synyech (!) welikich B. — 5. gezkach] gezdcych (!) D — po „gezkach“ přid. C: tudiez — o ſwynyech vyn. N. — 6.—7. po „rozhcżnych" přid. M: gynych. — 7. zwyerzatek (!) M. — 6.—7. m. a o rozhožnych zwierzatech: y o ginych mnohych a rozlcznych a potwornych zwierzatech C. — 9. ſhnyti] schnuti S — muze B — po „Ebanus“ přid. C: a niekterzi prawie, ze by flulo Anncon — a byl a kdyby D — geyl gye B, ge CD. — (9.—10.) m. yako . . . neſhorzit: pahl yako v wappênicy kamen dluho neſhori D. — 10. dluho vyn. S — neſhorziet B. — 11. korzeny B — obile] byly B, byle C, biele N — naywoynyeffe M. — (11.—12.) m. z tohot ... orudie: z tiech ſkorepin dielagi ofudie k napogi D. — 12. ku pyty MN — m. k piti orudie: offudye ku pyti BC — offudye MN — w nyzto B — m. dobrzie wonye: dobre wuonie S. — 13. fſkrzypyny B. — 13.—14. Trapezundy C.
154 znagi w te zemi. A kdiž kteremu z tiech kto dye: Ty chowaſs cizie dietíe, 20 Jnhed odpowie: Ano, me dietí gyny chowagi. W yndij v mnohych kra- gynach gt mnoho fany, gefíto flowu Cocodrílowe, kterežto w noczi v wo- dach a we dne na zemí bidle w ſkali, w geſkynyech a gedie lidí, ale czelu zymu lezzie w ſkryſfiech yako gyne zzizzaly. Take w te zemí geſt drziewie, gefſto flowe rzerzawy; A to geſt toho przirozenye, zze vhel z toho drzewa 25 wlozzen v popel czely rok trwa w ſwe moczi. Sty a gedenaczti rozdiel prawi, zze netle any ſpaleno mož bití; o orzleffiech wonnych, o dywně zwierzeti z dluhym hrdlem, o zwie- rzatech, genž negedye a rozlicžne barwy magi; o ha- drech, o gezkach, o lwrech, o ſwynyech welikych, 5 o zwierzatech trerohich a ffeftonohich a o rozlicž- nych zwierzatech. 218b1 Take w yndíj gt oftrow, w nyemž rofte drziewie, Il kterežto any ſhnytí any ſpaleno biti mozze, a flowe Ebanus; a by gey pak yako wa- penny kamen dluho palil, neſhorzit, ale fſtiepat ſie. A tu roſtu take weliczi 10 orzechowe wonny yako ktere korzenye nebo obile naywonnyeyffie. A z tohot dielagy k pití orudie, w nychžto každe wino dobrzie wonye. A yat gſem ty kupcze znal, kterzižto ty fſkorzepyny kupowalí glu a neſli gye do Tro- piſode y do Benatek, kdežto gye zlatem nebo ſtrzebrem okladagi, neb oczowe B — anyl a N. — 20. w tey C — w te zemi vyn. B — dieti N. — 21. Jnhed odpowie vyn. B — dieti] dietie BS, vyn. D — gynyl cyzy C — v] w BC MS, we D. — 22. mnoho] mno (!) S. — 22.—23. před „wodach“ přid. C: w (1). — 23. bidle] bydlegi C, vyn. S — po „ſkali“ přid. BC: a — geſkynich B. — 24. íkryffych B — geft vyn. DS — drziewie vyn. MS. — 25.—26. m. geffto..... w ſwe moczi: roſte, geſto z nieho vhel řerawy trwa az do roka wložen v popel D. — 25. rzerzawyl yalowecz B, Ebanus C, zerawy M, vyn. N — po „drzewa“ přid. BMNS: zerawy a, přid. C: rzerzawy. — 26. wlozzen] polozeny C — w popel C — tra BM — w ſwe moczi vyn. N — moczi] rzerzywoſtý B (počátečné r škrtnuto). CXI. (1.—2.) m. Sty ... prawi zze: O drzewie, genz B. — 1. m. Sty... rozdiel] Kala Cx C — gedenaczti] dewaty N. — 2. m. prawi, zze: o drziewi, genz C — prawi] wyprawuge D — po „prawi“ přid. DN: o drzewu — zze] Genz DMN — worzeffiech C. — 3. dywnê] vyn. C, diewnem B. — (4.—7.) m. a rozlicžne .. . rozlcżnych zwierzatech: o Synyech (!) welikich B. — 5. gezkach] gezdcych (!) D — po „gezkach“ přid. C: tudiez — o ſwynyech vyn. N. — 6.—7. po „rozhcżnych" přid. M: gynych. — 7. zwyerzatek (!) M. — 6.—7. m. a o rozhožnych zwierzatech: y o ginych mnohych a rozlcznych a potwornych zwierzatech C. — 9. ſhnyti] schnuti S — muze B — po „Ebanus“ přid. C: a niekterzi prawie, ze by flulo Anncon — a byl a kdyby D — geyl gye B, ge CD. — (9.—10.) m. yako . . . neſhorzit: pahl yako v wappênicy kamen dluho neſhori D. — 10. dluho vyn. S — neſhorziet B. — 11. korzeny B — obile] byly B, byle C, biele N — naywoynyeffe M. — (11.—12.) m. z tohot ... orudie: z tiech ſkorepin dielagi ofudie k napogi D. — 12. ku pyty MN — m. k piti orudie: offudye ku pyti BC — offudye MN — w nyzto B — m. dobrzie wonye: dobre wuonie S. — 13. fſkrzypyny B. — 13.—14. Trapezundy C.
Strana 155
155 30 15 z nych yako z rziepicz pigi; A geſtít puol te fſkorzepyny yako cžlowieczzie hlawa. W te take zemí gſu zwierzata, kteražto wodie do Perfie, genž ſlowu Gorfant. A ta zwierzata neyfut mnoho menffie nežli kony, ale hrdlo každeho geft dobrzie dwudcat loket wzdeli, A zadekt ma yako gelen. A to zwierze, kdižt pod horu gde, czzaſto ſwu hlawu nad horu zwede; 20 a yat ſem bywal na wifokich domyech, a to zwierze ſtalo na zemi, a druhdy wyſkitlo ſwu hlawu wiſoko do okna. Take gſu w te zemí mnoha zwierzata dywna, kterażto gedno powietrzim ſu zzywa, Neb newidal yzzad |ny, by czo gedla; a promyenye ſye w rozhožne barwi do roka kromye biele a czzerwene. Take glu w te zemí hadie fleſtí latrow wzdeli a gednoho latru 25 wffirzi, na hrzbetu z dluhym ſedlem, a magi welike hlawy y nohy. Tu gſu take gežkowe weliczi,. yako zde ſwynye, a biehi Orzowe (!) lwowe yako orzowe a dywoke ſwynye yako wolowe. A glut take dywoka zwie- rzata yako weliczi kony; a magit hrdlo czzrne a trzi oſtre rohy na hlawie, a ta przemahagí ſlony. Take gſu w te zemi zwierzata podobna k medwiedom, magice hrdla ſwyníka, a gfut ffeftínoha, A na každe noze dwa paznohty dobrzie oftra, a magit oczaſi yako kony. Gſu tam netopyrzowe tak weliczi na tiele, yako zde beranczi, a myſi yako zde píi weliczi, A hufi trzikrat wyeczzie nezli zde, ale gſu yako dropphy zdeífnie; a mnoho gynych dyw- nych zwierzat, gich ya nemohu wipwiti. 218b2 Trapizoden N. — 14. okladali C. — 15. z (před „rziepicz“) vyn. B — tey C — fſkorzipyni B, ſkerzepyny M, fſkerzipiny N. — 16. W tey C — kterezto BMNS — m. do] gde (!) S. — 17. korffant D — mnoho vyn. D — nezli vyn. N — konie N — po „kony“ přid. B: zde. — 18. dwadczedt (!) B, dwaudcati C, dwanadczet S — zadek magi D. — 19. pod horu] pohoru (!) C — m. nad horu: wzhoru D — wzwede DN. — 20. a (před »yat“) vyn. BCMN — po „na wiſokich“ přid. S: horach — domych B. — 21. wſkytlo BCMS, wzkytlo DN — w tey C — mnoho BMS. — 22. gedne B — powyetrziem B — newidal] newida BCM, newidagi N — yzzadny vyn. N. — 23. m. by czo: co by kdy C — po „by“ přid. N: kdy — po „gedla“ přid. N yzadni lide — promienugit ſe D — w rozlcznu barwu N. — 24. a (po „biele“) vyn. D — czzerwene] czrwene BDN, czrne S — gfu vyn. S — w tey C. — 25. wzffirzi C — na chrzbetie BC, na chrzbetu NS. — 26. Orzowe vyn. BCDMN. — 26.—27. lwowe yako orzowe vyn. S. — 27. a dywoke ſwynye ... wolowe vyn. C — po „dywoke ſwynye“ přid. S: orzowe yako lwowe ſwinie — před „wolowe" přid. BNT: weliczi — po „take“ přid. BN: tudiez. — 28. m. weliczi] zde C — hrdlo] hlawy B — czerne CM. — 29. w tey C — k (před „medwiedom“) vyn. D — k Nyedwiedom B, nedwiedom D, k nedwiedom MNS. — 30. ffeftonoha C — před „na každe“ přid. D: magit — po „noze“ přid. B: magicze — paznochty B, paznechty D. — 31. dobrzie vyn. CD — yako vyn. D — m. kony] lwowe BCDM NS — před „Glu“ přid. BC: Take, přid. S: a. — 31.—32. tak welczi na tiele vyn. S. — 32. pfowe BDMNS — po „huſi“ přid. D: welike — trziekrat B. — (32.—33.) trzikrat... zdeiſsie vyn. D. — 33. ale gfu yako vyn. BS — m. ale gfu] le CMN — dropphy] droptwy B, Droffy CM, dropfy N. vyn. S — zdeiffie vyn. BNS. — 34. Gichzto D — m. nemohu wipwiti: wyprawyti nevgmyem B — po „ya“ přid. C: zde — po „wipwiti“ přid. D: A takoweho mnoho gefti diwneho a nam zde ne- ſlychaneho gmenowati. A bych niekomu na vraz neprawil, genz by gemu bylo tiezko wieriti, Awſſak geſt to wſecko prawa prawda a cela, yakoz ſem ia ſwyma ocima ſpatril.
155 30 15 z nych yako z rziepicz pigi; A geſtít puol te fſkorzepyny yako cžlowieczzie hlawa. W te take zemí gſu zwierzata, kteražto wodie do Perfie, genž ſlowu Gorfant. A ta zwierzata neyfut mnoho menffie nežli kony, ale hrdlo každeho geft dobrzie dwudcat loket wzdeli, A zadekt ma yako gelen. A to zwierze, kdižt pod horu gde, czzaſto ſwu hlawu nad horu zwede; 20 a yat ſem bywal na wifokich domyech, a to zwierze ſtalo na zemi, a druhdy wyſkitlo ſwu hlawu wiſoko do okna. Take gſu w te zemí mnoha zwierzata dywna, kterażto gedno powietrzim ſu zzywa, Neb newidal yzzad |ny, by czo gedla; a promyenye ſye w rozhožne barwi do roka kromye biele a czzerwene. Take glu w te zemí hadie fleſtí latrow wzdeli a gednoho latru 25 wffirzi, na hrzbetu z dluhym ſedlem, a magi welike hlawy y nohy. Tu gſu take gežkowe weliczi,. yako zde ſwynye, a biehi Orzowe (!) lwowe yako orzowe a dywoke ſwynye yako wolowe. A glut take dywoka zwie- rzata yako weliczi kony; a magit hrdlo czzrne a trzi oſtre rohy na hlawie, a ta przemahagí ſlony. Take gſu w te zemi zwierzata podobna k medwiedom, magice hrdla ſwyníka, a gfut ffeftínoha, A na každe noze dwa paznohty dobrzie oftra, a magit oczaſi yako kony. Gſu tam netopyrzowe tak weliczi na tiele, yako zde beranczi, a myſi yako zde píi weliczi, A hufi trzikrat wyeczzie nezli zde, ale gſu yako dropphy zdeífnie; a mnoho gynych dyw- nych zwierzat, gich ya nemohu wipwiti. 218b2 Trapizoden N. — 14. okladali C. — 15. z (před „rziepicz“) vyn. B — tey C — fſkorzipyni B, ſkerzepyny M, fſkerzipiny N. — 16. W tey C — kterezto BMNS — m. do] gde (!) S. — 17. korffant D — mnoho vyn. D — nezli vyn. N — konie N — po „kony“ přid. B: zde. — 18. dwadczedt (!) B, dwaudcati C, dwanadczet S — zadek magi D. — 19. pod horu] pohoru (!) C — m. nad horu: wzhoru D — wzwede DN. — 20. a (před »yat“) vyn. BCMN — po „na wiſokich“ přid. S: horach — domych B. — 21. wſkytlo BCMS, wzkytlo DN — w tey C — mnoho BMS. — 22. gedne B — powyetrziem B — newidal] newida BCM, newidagi N — yzzadny vyn. N. — 23. m. by czo: co by kdy C — po „by“ přid. N: kdy — po „gedla“ přid. N yzadni lide — promienugit ſe D — w rozlcznu barwu N. — 24. a (po „biele“) vyn. D — czzerwene] czrwene BDN, czrne S — gfu vyn. S — w tey C. — 25. wzffirzi C — na chrzbetie BC, na chrzbetu NS. — 26. Orzowe vyn. BCDMN. — 26.—27. lwowe yako orzowe vyn. S. — 27. a dywoke ſwynye ... wolowe vyn. C — po „dywoke ſwynye“ přid. S: orzowe yako lwowe ſwinie — před „wolowe" přid. BNT: weliczi — po „take“ přid. BN: tudiez. — 28. m. weliczi] zde C — hrdlo] hlawy B — czerne CM. — 29. w tey C — k (před „medwiedom“) vyn. D — k Nyedwiedom B, nedwiedom D, k nedwiedom MNS. — 30. ffeftonoha C — před „na každe“ přid. D: magit — po „noze“ přid. B: magicze — paznochty B, paznechty D. — 31. dobrzie vyn. CD — yako vyn. D — m. kony] lwowe BCDM NS — před „Glu“ přid. BC: Take, přid. S: a. — 31.—32. tak welczi na tiele vyn. S. — 32. pfowe BDMNS — po „huſi“ přid. D: welike — trziekrat B. — (32.—33.) trzikrat... zdeiſsie vyn. D. — 33. ale gfu yako vyn. BS — m. ale gfu] le CMN — dropphy] droptwy B, Droffy CM, dropfy N. vyn. S — zdeiffie vyn. BNS. — 34. Gichzto D — m. nemohu wipwiti: wyprawyti nevgmyem B — po „ya“ přid. C: zde — po „wipwiti“ přid. D: A takoweho mnoho gefti diwneho a nam zde ne- ſlychaneho gmenowati. A bych niekomu na vraz neprawil, genz by gemu bylo tiezko wieriti, Awſſak geſt to wſecko prawa prawda a cela, yakoz ſem ia ſwyma ocima ſpatril.
Strana 156
156 Sty a dwanaczti rozdrel prawi o lidech filechetnych, gêz gfu zzywi podle rozumu przirozeneho; o liftu, kteryzz gfu byli ode- flali welikemu Allexandrowy, tomu welikemu krali et cetera. 5 219a1 219a2 I Take w knyezzie Johanowie zemy geſt geden oftrow, w nyemzz gfu lide yako ſwati, Nebt ony newiedie, czo gie to felhatí nebo prziahatí; A yžadny hrziefíny ſkutek nenye gy k myſli, a wſſeczkny cztnoſti milugi; a wierzie v boha przirozenye, Ale newierzet, byť pan kriftus z bohem bozíku mocz myel. kdizzto Ogerz z denmarku tiech zemy bil dobil, a ſlyffew 10 o gich fſlechetnoſti, nechal gt gich ſ pokogem a byl na nye welmy laſkaw. Take czzte ſye o welikem Allexadrowi, zze kdyż gye obeſlal, aby ſie gemu poddali, poſlali gemu liít a rzkucé: Kto ma, tomu doîtí nelze myetí, gemuž wefſken swiet mal geſt. Ty v nas nenalezneſs prziczzyny yzzadne, pro nyž by mohl i namy walety. Neb my nemame zemíkeho zbozie, anyž 15 geho myeti zzadame; wſſeczko, czož mame, kromye zzen, to gt nam wſſem obeczno. My gyneho negleme, nežli czož nam zemye dobrowolnye vrodi. Gyneho pitíe nezname, gedno wodu, a to ſkrownye pozzywame gye wedle žadoſti a potrzeby przyrozene. Naſs poklad geſt przezien, Il cztnoft a laſka. Naſs odyew tak lechky, zze gedno hanbu przikrige. Naſſe zzeny 20 gynak negfu odieny, nežli yako glu narozeny; by ty gye opatrzil, nepo- zzadal by gich, any ony tebe; Onyt gyneho nemylugi, nežli ſwe dietky. Wiez to, Allexandrze, v nas odyenye any brany nenye; Strzebra a zlata nenawidíme; myelit ſme a mame zde pokoy bez prziekazi azz do dneſſnyeho dne a gſmet ſwobodny, yakoż nas przyrozenye vczzynylo. Myt mame 25 CXII. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kapitola CxI C — dwanaczti] dwadcaty (!) D, deffaty N. — 2.—5. m. prawi... krali etc.: O lidech yako ſwatych, A o lftu poſlane ot nich welikemu Allexandrowi C. — 3. rozomu BD. — (4.—5.) tomu ... krali etc. vyn. BN. — 4. welikemu (před „krali“) vyn. M — po „krali“ přid. M: tato Capytola. — 6. Take] Dale C — Ja- nowie C, Johanowi N — po „Johanowie“ přid. S: w. — 7. fwieti CD — przie- fſahati B. — 8. zadny C — wſſeczky BCDNS, wſyczky M. — 9. v] w CMS — m. v boha: w bozie D — przirozene° B, prirozeni D — newierzet] nedrzziet BN. — 10. před „kdizzto“ přid. D: A, přid. S: Neb — kdyz D — a (před „flyffew“ vyn. BON — vílyffaw BON, flyfal D, flyffaw M, flyffe S. — 11. před „nechal“ přid. BC: y. — 12. welikym B — Allexandru BN. — 13. před „poſlah“ přid. B: y — Kto] czo BCDS. — (13.—14.) m. Kto ma.... mal geft: Co tomu doſti geft, kterémuž wisechen Swět malý geft T. — 13. dofti vyn. CS — nelze vyn. BCDMNS — myeti] byti BCDMNS. — 15. mohl] miel C. — 16. wffem] wſſe M. — 17. ne- gyme B — nam vyn. BCDMNS. — 18. pyti BC — nezname] nemame BD — m. gedno wodu] nez wodu B, krom wody D — to] toho BCDMN, te S — gye vyn. BCDMNS. — 19. po „potrzeby“ přid. N: tielefne — przizen BN. — 20. tak] take S — lehky CMNS — zakryge BN. — 21. po „narozeny“ přid. D: Kdy — gye vyn. S. — (21.—22.) m. nepozzadal byl nepoznal by B. — 22. nežli] gedno C — diety B. — 23. to] take N. — 24. a mame vyn. B — mamy C, mat (!) N — zde vyn. M — bez przekazky BCD. — 25. swobodne D. — 26. naylepfie B —
156 Sty a dwanaczti rozdrel prawi o lidech filechetnych, gêz gfu zzywi podle rozumu przirozeneho; o liftu, kteryzz gfu byli ode- flali welikemu Allexandrowy, tomu welikemu krali et cetera. 5 219a1 219a2 I Take w knyezzie Johanowie zemy geſt geden oftrow, w nyemzz gfu lide yako ſwati, Nebt ony newiedie, czo gie to felhatí nebo prziahatí; A yžadny hrziefíny ſkutek nenye gy k myſli, a wſſeczkny cztnoſti milugi; a wierzie v boha przirozenye, Ale newierzet, byť pan kriftus z bohem bozíku mocz myel. kdizzto Ogerz z denmarku tiech zemy bil dobil, a ſlyffew 10 o gich fſlechetnoſti, nechal gt gich ſ pokogem a byl na nye welmy laſkaw. Take czzte ſye o welikem Allexadrowi, zze kdyż gye obeſlal, aby ſie gemu poddali, poſlali gemu liít a rzkucé: Kto ma, tomu doîtí nelze myetí, gemuž wefſken swiet mal geſt. Ty v nas nenalezneſs prziczzyny yzzadne, pro nyž by mohl i namy walety. Neb my nemame zemíkeho zbozie, anyž 15 geho myeti zzadame; wſſeczko, czož mame, kromye zzen, to gt nam wſſem obeczno. My gyneho negleme, nežli czož nam zemye dobrowolnye vrodi. Gyneho pitíe nezname, gedno wodu, a to ſkrownye pozzywame gye wedle žadoſti a potrzeby przyrozene. Naſs poklad geſt przezien, Il cztnoft a laſka. Naſs odyew tak lechky, zze gedno hanbu przikrige. Naſſe zzeny 20 gynak negfu odieny, nežli yako glu narozeny; by ty gye opatrzil, nepo- zzadal by gich, any ony tebe; Onyt gyneho nemylugi, nežli ſwe dietky. Wiez to, Allexandrze, v nas odyenye any brany nenye; Strzebra a zlata nenawidíme; myelit ſme a mame zde pokoy bez prziekazi azz do dneſſnyeho dne a gſmet ſwobodny, yakoż nas przyrozenye vczzynylo. Myt mame 25 CXII. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kapitola CxI C — dwanaczti] dwadcaty (!) D, deffaty N. — 2.—5. m. prawi... krali etc.: O lidech yako ſwatych, A o lftu poſlane ot nich welikemu Allexandrowi C. — 3. rozomu BD. — (4.—5.) tomu ... krali etc. vyn. BN. — 4. welikemu (před „krali“) vyn. M — po „krali“ přid. M: tato Capytola. — 6. Take] Dale C — Ja- nowie C, Johanowi N — po „Johanowie“ přid. S: w. — 7. fwieti CD — przie- fſahati B. — 8. zadny C — wſſeczky BCDNS, wſyczky M. — 9. v] w CMS — m. v boha: w bozie D — przirozene° B, prirozeni D — newierzet] nedrzziet BN. — 10. před „kdizzto“ přid. D: A, přid. S: Neb — kdyz D — a (před „flyffew“ vyn. BON — vílyffaw BON, flyfal D, flyffaw M, flyffe S. — 11. před „nechal“ přid. BC: y. — 12. welikym B — Allexandru BN. — 13. před „poſlah“ přid. B: y — Kto] czo BCDS. — (13.—14.) m. Kto ma.... mal geft: Co tomu doſti geft, kterémuž wisechen Swět malý geft T. — 13. dofti vyn. CS — nelze vyn. BCDMNS — myeti] byti BCDMNS. — 15. mohl] miel C. — 16. wffem] wſſe M. — 17. ne- gyme B — nam vyn. BCDMNS. — 18. pyti BC — nezname] nemame BD — m. gedno wodu] nez wodu B, krom wody D — to] toho BCDMN, te S — gye vyn. BCDMNS. — 19. po „potrzeby“ přid. N: tielefne — przizen BN. — 20. tak] take S — lehky CMNS — zakryge BN. — 21. po „narozeny“ přid. D: Kdy — gye vyn. S. — (21.—22.) m. nepozzadal byl nepoznal by B. — 22. nežli] gedno C — diety B. — 23. to] take N. — 24. a mame vyn. B — mamy C, mat (!) N — zde vyn. M — bez przekazky BCD. — 25. swobodne D. — 26. naylepfie B —
Strana 157
157 krale mezí febu, kteryž naylepíti a naymudrzieyfni geſt. Protož geft po- dobne, aby wietcźi pocztu myel nežli my, Neb geft teto zemye okraſa; nebt nenye nas trzeba ſuditi, nebt my nechceme vzzadnemu ktere zzaloftí vczzynyti, Ale toho przegem každemu, czož ſobie chče. A bidlymet 30 vſtawnye ſpolu yako bratrzie a wifiem nafíim neprzatelom tak przegem yako otczom a materam nafím z prawe milofti, kteružto ku pokoleny mame lidíkemu. A kdy Allexander to vſlyfſe, a ſeznaw gich filechetnoft, tehda nechal gich ſ pokogem, aby zzywi bili yako drzewe, a zze chce vczzi- niti, czož gim ll libo geſt. A tak ſu ſebe odbili. 219b1 Sty a Trzinaczti rozdrel prawi o dobrich lidech nahích, A kterak gfu Alle- xadra welikeho odbili, o trzpaflcziech, o lidech ro- hatich wodnych, o ftromyech flůce a miefiece, o dlu- 5 howrecznych lidech, o Ogerzowi z denmarku, o geho f1le. Take geſt zemye pod moczi knyeze Johanna, Czeſarze Jndiſkeho, gefſto flowe xidroche neb Genofept, w nyemžto take dobrzi lide glu, ale chodie owſſem nazi a nycz ſye gyny neprzikrywagi, neżli rukama a ſwymy 10 wlafi. O gich fílechetnoîtí když byl zwiediel Allexâder weliky, wzkazal gim, zze, cžoz by žadali, že gim chce rad dati. Tehda ony odpowiedieh gemu, zze gich zbozzie na zemſke nezalezzi wieczy; ale mož-li nam dati, abychom wiecżny bili, z toho bichô gemu chtieli diekowati. Tehda wece Allexâder: A ya ſem fam ſmrtedlny, protož toho nemohu vczzinití. Tehda 15 ony gemu wecechu: Ponyewadž gfi smrtedlny, procž pak stogifs, aby wefsken naymudrzieffie B — před „Protož“ přid. BCDMNS: a. — 27. wietczie B — my] ty B — teto] tento B, teyto C. — 28. m. nebt ... ſuditi: nenyet gev potrzeba [CDN: potrzebie] nas ſudyti BCDMNS — nechczme BDMS — po „ktere“ přid. B: krziewdy any — zzalofti] zlofti S. — 29. toho] tehoz B — chce vyn. BCDMNS. — 30. fpolu vyn. BM. — 31. kterezto S — k pokoleni C. — 32. A kdiz BOMNS — ſezna BCDMN. — 33. necha C. — 34. A tak ... odbili vyn. B — otbyli C. CXIII. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CXII C — Trzinaczti] gedenaczti N. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) A kterak ... odbili vyn. C. — 4. wodnych vyn. B. — 4.—6. m. flůce ... o geho file: Slunecznich a myeffyecznich tuto ſie piſnie B. — 5. po „lidech“ přid. N: A take prawi. — 5.—6. o geho file vyn. CMN. — 7. Jana C. — 8. Rydrache B, Oxidrache C, Syn- drache D, xidrache MNS — Genofept] Gymnoſophifty C — w nyzto BC, W niezto DMNS. — 9. chodie vyn. S — m. a nycz] anyz BCDMN — przikrywagy BCDMN. — 10. wſlafy (!) C — wzkazal] vkazal S. — 11. že vyn. BMNS — ony vyn. M — odpowiedlechu BN. — 12. na vyn. DM — zemſkich BN — m. nezalezzi wieczy. wieczy nezalezý BN — po „nezalezzi“ přid. D: w techto minulych — m. nam] gym to B, gym N — m. nam dati: to byti, at nam da D. — 13. aby BN — m. wiecżny] wiecznie ziwi C — po „bili“ přid. D: a nefmrtedlni — bichô] by BC MNS — m. chtieli diekowati] diekowali D. — 14. po „fam“ přid. M: wyeczny (!) — po „ſmrtedlny“ přid. D: a negfemt wiečny. — 15. wecechu] rzeczechu M. —
157 krale mezí febu, kteryž naylepíti a naymudrzieyfni geſt. Protož geft po- dobne, aby wietcźi pocztu myel nežli my, Neb geft teto zemye okraſa; nebt nenye nas trzeba ſuditi, nebt my nechceme vzzadnemu ktere zzaloftí vczzynyti, Ale toho przegem každemu, czož ſobie chče. A bidlymet 30 vſtawnye ſpolu yako bratrzie a wifiem nafíim neprzatelom tak przegem yako otczom a materam nafím z prawe milofti, kteružto ku pokoleny mame lidíkemu. A kdy Allexander to vſlyfſe, a ſeznaw gich filechetnoft, tehda nechal gich ſ pokogem, aby zzywi bili yako drzewe, a zze chce vczzi- niti, czož gim ll libo geſt. A tak ſu ſebe odbili. 219b1 Sty a Trzinaczti rozdrel prawi o dobrich lidech nahích, A kterak gfu Alle- xadra welikeho odbili, o trzpaflcziech, o lidech ro- hatich wodnych, o ftromyech flůce a miefiece, o dlu- 5 howrecznych lidech, o Ogerzowi z denmarku, o geho f1le. Take geſt zemye pod moczi knyeze Johanna, Czeſarze Jndiſkeho, gefſto flowe xidroche neb Genofept, w nyemžto take dobrzi lide glu, ale chodie owſſem nazi a nycz ſye gyny neprzikrywagi, neżli rukama a ſwymy 10 wlafi. O gich fílechetnoîtí když byl zwiediel Allexâder weliky, wzkazal gim, zze, cžoz by žadali, že gim chce rad dati. Tehda ony odpowiedieh gemu, zze gich zbozzie na zemſke nezalezzi wieczy; ale mož-li nam dati, abychom wiecżny bili, z toho bichô gemu chtieli diekowati. Tehda wece Allexâder: A ya ſem fam ſmrtedlny, protož toho nemohu vczzinití. Tehda 15 ony gemu wecechu: Ponyewadž gfi smrtedlny, procž pak stogifs, aby wefsken naymudrzieffie B — před „Protož“ přid. BCDMNS: a. — 27. wietczie B — my] ty B — teto] tento B, teyto C. — 28. m. nebt ... ſuditi: nenyet gev potrzeba [CDN: potrzebie] nas ſudyti BCDMNS — nechczme BDMS — po „ktere“ přid. B: krziewdy any — zzalofti] zlofti S. — 29. toho] tehoz B — chce vyn. BCDMNS. — 30. fpolu vyn. BM. — 31. kterezto S — k pokoleni C. — 32. A kdiz BOMNS — ſezna BCDMN. — 33. necha C. — 34. A tak ... odbili vyn. B — otbyli C. CXIII. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CXII C — Trzinaczti] gedenaczti N. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) A kterak ... odbili vyn. C. — 4. wodnych vyn. B. — 4.—6. m. flůce ... o geho file: Slunecznich a myeffyecznich tuto ſie piſnie B. — 5. po „lidech“ přid. N: A take prawi. — 5.—6. o geho file vyn. CMN. — 7. Jana C. — 8. Rydrache B, Oxidrache C, Syn- drache D, xidrache MNS — Genofept] Gymnoſophifty C — w nyzto BC, W niezto DMNS. — 9. chodie vyn. S — m. a nycz] anyz BCDMN — przikrywagy BCDMN. — 10. wſlafy (!) C — wzkazal] vkazal S. — 11. že vyn. BMNS — ony vyn. M — odpowiedlechu BN. — 12. na vyn. DM — zemſkich BN — m. nezalezzi wieczy. wieczy nezalezý BN — po „nezalezzi“ přid. D: w techto minulych — m. nam] gym to B, gym N — m. nam dati: to byti, at nam da D. — 13. aby BN — m. wiecżny] wiecznie ziwi C — po „bili“ přid. D: a nefmrtedlni — bichô] by BC MNS — m. chtieli diekowati] diekowali D. — 14. po „fam“ přid. M: wyeczny (!) — po „ſmrtedlny“ přid. D: a negfemt wiečny. — 15. wecechu] rzeczechu M. —
Strana 158
158 219b2 ſwiet w ſwu ſlužbu podrobil, a chčeſs bohem bití? neb to na ſamel ho boha ſluſſi, biti panem wſſeho ſwieta. Tu odpowyed vſlyffal geft Allexand' tak rad, yakožto mudry kral a prawdu. A yat mnym, ze ti lide glu lepíſi nežli my krzeftyane, když by kto gye nauczzil wierze pana naſíeho gezukríſta. Neb Narozenye pana gezukriſta bilo geſt gim prorokowano w te zemi 20 dobrze przed trzmy Tificzí lety; A protoz ony wierzie, zze buoh przigel na ſie lidſke przirozenve, ale o geho vtrpeny a ſmrtí newiedye czo pra- witi. Wedle te zemíe geſt oftrow, gefîto flowe pelkam, w nyemžto gſu lde trzpaſlezi mali, gedno czztyrz noh wzdeli; ti negedie, ale zzywi gſu wony vſſlechtilich yablek, kteraž tu roſtu, A kdyzz z ſwe zemye gdu, tehda 25 muſie ta yablka s ſebu neſti. A tit newiedie o obili any o ftaweny czo pra- witi. A taket negſu dobrzie podle obyczege lidſkeho zpoſobenye, neb by- dle nyeczo yako zwierzata. Potom geſtit zemye, w nyžto gſu hide wſſeczko rohatí, yako dywoka zwierzata zpoſobeny kromye fame twarzi a ruku a zewnytrz na wlaſiech; a bydlet v wuody yako ryby a gdu Il na morzi 30 yako po zemy a gediet ſyrowe maío y riby. A ſkrze totu zemí plyne rzieka dobrzie puoltrzietye myle wffrzi, genž flowe benemar. a przes tu rzeku przeyducz a gducz na dwie horze patnaczte dny puty wzdali, tu ſtogie ſtromowe, gefſto flowu flunecżny a myefecżny ftromowe, yakož ty w te zemy prawie, neb ſem ya nebil v tiech ſtromow; Nebo nynye nemož 35 tam žadny dogití, nebo knyez Johan kazal tiech ftromow pilnye ſtrzieczi ſwatym knyežim. A tu gſu lide zzywi Czztirzi ſta neb piet ſet let, Nebo 220a1 ponyadz M — po »gfi“ přid. S: fam — m. pak] tak C, o to D — před „aby“ přid. BC: o to. — 16. porobil MS. — 17. ſluffy BCDMS — m. biti panem: aby on panem byl D — vſliffaw BD — geft vyn. BCD — tak vyn. BCDMNS. — 18. kral vyn. C — a (před „prawdu“) vyn. BCDMNS — prawdu vyn. S — m. mnym] ſe domniewam a za to mà D — ti] tito S. — lepíſie B. — 19. po „my' přid. B: zde druzie, přid. D: druzy — po „krzeſtyane“ přid. CMN: druzi, A byli by lehce dobrzi [N: dobrzie] krzeſtiane, přid. D: A byli by lechce nawedeni na wieru — kdyż] kdy CMN — gye vyn. S. — 20. w tey C — w te zemi vyn. D. — 21. m. przed trzmyl przetrzmy M — tiffieczy B, tiſycze MS — przigal geft B, priyal DM. — 21.—22. m. przigel na ſie: na ſe przigal C. — 22. na sie] naſe D, naſſe N — m. lidſke przirozenye] czlowieczenftwie S — m. vtrpeny] ſwatem vmuczeny B. — 23. tey C — peklam BNT. — 24. po „lide“ přid. BCDMN: maly yako, přid. S: malí — trzpaflkowe S — mali vyn. BCDMNS — cztrž B — m. ti] a ty nicz B, Ti nicz CDMNS. — 25. swe vyn. S. — 26. moſfy B, mufegi D — newiedy B. — 27. dobrzie] vyn. M, dobrzi N — podle] wedle M — liczkeho B — zpuoſobeni C, zpoſſobeny BDMN. — 28. wſſyczko M. — 30. v (před „wuody“) vyn. M — v wodie BCDNS, wodye M — m. na morzi] na dnye morſkem BNT, na dnu morzſkem CDMS. — 31. yako vyn. S — furowe CDS — y] z N — totu]tu BCDMNS. — 32. wzffirzi C. — 33. przegeduc CN, progeducz S — gducz vyn. B — na dwie] przyes dwye B — puty] wzhoru D. — 34. ftogy B — geffto flowu ... ftromowe vyn. S — Miefieczne B. — 35. w tey C — po „ſtromow“ přid. S: genz flowu ſluneczni a mieſeczni ſtromowe — Nebo ne (!) M — m. Nebo nynye] y S. — 36. žadny vyn. BCDMNS — Neb kniež B,; po těchto slovích je v rkp. B mezera, vzniklá ztrátou jednoho listu mezi listy dnes označenými 91 a 92 — Jan C. — 37. knyezy MN. — 38. ti] tu C. — 39. m. nežli
158 219b2 ſwiet w ſwu ſlužbu podrobil, a chčeſs bohem bití? neb to na ſamel ho boha ſluſſi, biti panem wſſeho ſwieta. Tu odpowyed vſlyffal geft Allexand' tak rad, yakožto mudry kral a prawdu. A yat mnym, ze ti lide glu lepíſi nežli my krzeftyane, když by kto gye nauczzil wierze pana naſíeho gezukríſta. Neb Narozenye pana gezukriſta bilo geſt gim prorokowano w te zemi 20 dobrze przed trzmy Tificzí lety; A protoz ony wierzie, zze buoh przigel na ſie lidſke przirozenve, ale o geho vtrpeny a ſmrtí newiedye czo pra- witi. Wedle te zemíe geſt oftrow, gefîto flowe pelkam, w nyemžto gſu lde trzpaſlezi mali, gedno czztyrz noh wzdeli; ti negedie, ale zzywi gſu wony vſſlechtilich yablek, kteraž tu roſtu, A kdyzz z ſwe zemye gdu, tehda 25 muſie ta yablka s ſebu neſti. A tit newiedie o obili any o ftaweny czo pra- witi. A taket negſu dobrzie podle obyczege lidſkeho zpoſobenye, neb by- dle nyeczo yako zwierzata. Potom geſtit zemye, w nyžto gſu hide wſſeczko rohatí, yako dywoka zwierzata zpoſobeny kromye fame twarzi a ruku a zewnytrz na wlaſiech; a bydlet v wuody yako ryby a gdu Il na morzi 30 yako po zemy a gediet ſyrowe maío y riby. A ſkrze totu zemí plyne rzieka dobrzie puoltrzietye myle wffrzi, genž flowe benemar. a przes tu rzeku przeyducz a gducz na dwie horze patnaczte dny puty wzdali, tu ſtogie ſtromowe, gefſto flowu flunecżny a myefecżny ftromowe, yakož ty w te zemy prawie, neb ſem ya nebil v tiech ſtromow; Nebo nynye nemož 35 tam žadny dogití, nebo knyez Johan kazal tiech ftromow pilnye ſtrzieczi ſwatym knyežim. A tu gſu lide zzywi Czztirzi ſta neb piet ſet let, Nebo 220a1 ponyadz M — po »gfi“ přid. S: fam — m. pak] tak C, o to D — před „aby“ přid. BC: o to. — 16. porobil MS. — 17. ſluffy BCDMS — m. biti panem: aby on panem byl D — vſliffaw BD — geft vyn. BCD — tak vyn. BCDMNS. — 18. kral vyn. C — a (před „prawdu“) vyn. BCDMNS — prawdu vyn. S — m. mnym] ſe domniewam a za to mà D — ti] tito S. — lepíſie B. — 19. po „my' přid. B: zde druzie, přid. D: druzy — po „krzeſtyane“ přid. CMN: druzi, A byli by lehce dobrzi [N: dobrzie] krzeſtiane, přid. D: A byli by lechce nawedeni na wieru — kdyż] kdy CMN — gye vyn. S. — 20. w tey C — w te zemi vyn. D. — 21. m. przed trzmyl przetrzmy M — tiffieczy B, tiſycze MS — przigal geft B, priyal DM. — 21.—22. m. przigel na ſie: na ſe przigal C. — 22. na sie] naſe D, naſſe N — m. lidſke przirozenye] czlowieczenftwie S — m. vtrpeny] ſwatem vmuczeny B. — 23. tey C — peklam BNT. — 24. po „lide“ přid. BCDMN: maly yako, přid. S: malí — trzpaflkowe S — mali vyn. BCDMNS — cztrž B — m. ti] a ty nicz B, Ti nicz CDMNS. — 25. swe vyn. S. — 26. moſfy B, mufegi D — newiedy B. — 27. dobrzie] vyn. M, dobrzi N — podle] wedle M — liczkeho B — zpuoſobeni C, zpoſſobeny BDMN. — 28. wſſyczko M. — 30. v (před „wuody“) vyn. M — v wodie BCDNS, wodye M — m. na morzi] na dnye morſkem BNT, na dnu morzſkem CDMS. — 31. yako vyn. S — furowe CDS — y] z N — totu]tu BCDMNS. — 32. wzffirzi C. — 33. przegeduc CN, progeducz S — gducz vyn. B — na dwie] przyes dwye B — puty] wzhoru D. — 34. ftogy B — geffto flowu ... ftromowe vyn. S — Miefieczne B. — 35. w tey C — po „ſtromow“ přid. S: genz flowu ſluneczni a mieſeczni ſtromowe — Nebo ne (!) M — m. Nebo nynye] y S. — 36. žadny vyn. BCDMNS — Neb kniež B,; po těchto slovích je v rkp. B mezera, vzniklá ztrátou jednoho listu mezi listy dnes označenými 91 a 92 — Jan C. — 37. knyezy MN. — 38. ti] tu C. — 39. m. nežli
Strana 159
159 mocz tíech ftromow dawa dluhy zzywot, Protozze ti ſtromowe neſu balfam; a po wſſem ſwietie nykde neroſte, nežh tu a v Babilonye Egipſkem, yakož 40 drzewe pſano geſt. Take prawie w te zemy, zze Ogerz z denmarku obu ftromu byl dobyl a nakrmil ſye tyem balfamem, a tak od toho fíilu taku przigel, zze tak dluho zzyw bil. A onyť mnye, žeť gefftie zzyw geft a zze gefítye ma ſye wratiti k nym. A my byli bichom radi k tiem ſtromô przi- fſli, ale ony powiedieli gſu nam, zze Sto Tificzow muzzow nemohlo by 45 tam Il przigití ſkrze ty hory pro rozlicżne zziżaly a zwierzata gedowata, 220a2 geſſto gfu na ceſtie, kteražto zzeru lidi, kterezz mohu polapiti. Sty a Cztrnaczti rozdíel prawi o plodne zemy vſtawnye kttwuczre, o horach zlatich a ftrzebrnych, o hwiezdach, kterichzz tam newidagy. Potom dale w knyezze Johanowie zemy hlediecz na wzchod flunce lezzi gedna zemye, geſſto ſlowe Traprobtane. a ta geſt welmi plodna a vzzi- tecżna zemye a geſt naymohutnyeyffie kralowſtwie, genž pod Czefarzem Jndiſkym geft, A przigymat to kralowftwie od nyeho. A gt to gedno z tiech kralowſtwi, kterichžto Ogerz dobil. Neb ktož drziewe z Jndye do te zemye 10 chtiel, ten geft mufil trzimezczietma dny gieti; Ale gyzz dobrzie v mefſem cžafu muož tam przigiti. a morze tudiež nenyet hluboke, Neb vſtawnye muož dno widieti. A w te zemy vſtawnye zahrady magi kwiet aneb owocze a dwogie leto. A glut cztny a dobrzi lide y krzieſtiane. A pak ſ one ſtrany te zemye lezzita dwa oftrowy; geden ſlowe Grille, a druhí agutte. tu ... Egipſkem: gedine w Babilonij Egipſke D — v] w CS — babiloni N — egypíke MN. — 40. Take vyn. N — zemye M — před „obu“ přid. CS: v, přid. DMN: w. — 41. ftromu] ftranu (!) M — dobyl vyn. CDMNS — tak vyn. MN — m. a tak .. taku: a taku fylu od toho Balfamu D — taku vyn. CS. — 42. przigal — CDMN, przigew S — mnyel za to magi D. — 43. po „ſye“ přid. MN: zaſſye. 44. tiycze S. — 45. przigiti] dogiti N. — 46. před „ceftie“ přid. C: tey. 5 CXIV. 1. m. Sty ... rozdiel] Kala Cxin C — Cztrnaczti] dwanadczty N. — 2. prawi vyn. C — plodne] pledne (!) N — ktwucy C. — 3. a ftrzebrnych vyn. C po „ſtrzebrnych“ přid. N: a take prawi. — 4. po „newidagy“ přid. C: a miefrec nowy VIII den C. — 5. dale] daleko N — Janowie C, Johana DMNS — hlediecz] liCz CMN, bliz S — na wychod DN. — 6. Thaprobrane C, Tribrobtane D, Taprobane N, taprobtane S. — 8. m. to kralowftwie] ge C. — (8.—9.) od nyeho ... kralow- ftwi vyn. S. — 8. z tech vyn. D. — 9. kterychto M, kteryzto S — tey C — po „zemye“ přid. D: giti. — 10. po „dny“ přid. D: puti — gieti] giti DS — m. Ale gyzz] az S. — 11. przigeti CDM. — 12. w tey C. — 13. dwogie] dwuge S — f wone S. — 14. tey C — te zemye vyn. DM — Grille] Krcze C, Erylle D — agutte) Argire C, agrytte MN. — 15. geft (před „wffie“) vyn. S. — (15.—18.) m. A tut fie . . ... pfi weliczi: a woda vlomuge tiech hor A tak plawie zlatto a ftriebro od nich. Ale w tech horach zlattych geft mnoho gedowatich zwieri a zizal a welikych myſni yako welkych pfow D — 15.—16. odluczegi C. — 16. diele C — ot C —
159 mocz tíech ftromow dawa dluhy zzywot, Protozze ti ſtromowe neſu balfam; a po wſſem ſwietie nykde neroſte, nežh tu a v Babilonye Egipſkem, yakož 40 drzewe pſano geſt. Take prawie w te zemy, zze Ogerz z denmarku obu ftromu byl dobyl a nakrmil ſye tyem balfamem, a tak od toho fíilu taku przigel, zze tak dluho zzyw bil. A onyť mnye, žeť gefftie zzyw geft a zze gefítye ma ſye wratiti k nym. A my byli bichom radi k tiem ſtromô przi- fſli, ale ony powiedieli gſu nam, zze Sto Tificzow muzzow nemohlo by 45 tam Il przigití ſkrze ty hory pro rozlicżne zziżaly a zwierzata gedowata, 220a2 geſſto gfu na ceſtie, kteražto zzeru lidi, kterezz mohu polapiti. Sty a Cztrnaczti rozdíel prawi o plodne zemy vſtawnye kttwuczre, o horach zlatich a ftrzebrnych, o hwiezdach, kterichzz tam newidagy. Potom dale w knyezze Johanowie zemy hlediecz na wzchod flunce lezzi gedna zemye, geſſto ſlowe Traprobtane. a ta geſt welmi plodna a vzzi- tecżna zemye a geſt naymohutnyeyffie kralowſtwie, genž pod Czefarzem Jndiſkym geft, A przigymat to kralowftwie od nyeho. A gt to gedno z tiech kralowſtwi, kterichžto Ogerz dobil. Neb ktož drziewe z Jndye do te zemye 10 chtiel, ten geft mufil trzimezczietma dny gieti; Ale gyzz dobrzie v mefſem cžafu muož tam przigiti. a morze tudiež nenyet hluboke, Neb vſtawnye muož dno widieti. A w te zemy vſtawnye zahrady magi kwiet aneb owocze a dwogie leto. A glut cztny a dobrzi lide y krzieſtiane. A pak ſ one ſtrany te zemye lezzita dwa oftrowy; geden ſlowe Grille, a druhí agutte. tu ... Egipſkem: gedine w Babilonij Egipſke D — v] w CS — babiloni N — egypíke MN. — 40. Take vyn. N — zemye M — před „obu“ přid. CS: v, přid. DMN: w. — 41. ftromu] ftranu (!) M — dobyl vyn. CDMNS — tak vyn. MN — m. a tak .. taku: a taku fylu od toho Balfamu D — taku vyn. CS. — 42. przigal — CDMN, przigew S — mnyel za to magi D. — 43. po „ſye“ přid. MN: zaſſye. 44. tiycze S. — 45. przigiti] dogiti N. — 46. před „ceftie“ přid. C: tey. 5 CXIV. 1. m. Sty ... rozdiel] Kala Cxin C — Cztrnaczti] dwanadczty N. — 2. prawi vyn. C — plodne] pledne (!) N — ktwucy C. — 3. a ftrzebrnych vyn. C po „ſtrzebrnych“ přid. N: a take prawi. — 4. po „newidagy“ přid. C: a miefrec nowy VIII den C. — 5. dale] daleko N — Janowie C, Johana DMNS — hlediecz] liCz CMN, bliz S — na wychod DN. — 6. Thaprobrane C, Tribrobtane D, Taprobane N, taprobtane S. — 8. m. to kralowftwie] ge C. — (8.—9.) od nyeho ... kralow- ftwi vyn. S. — 8. z tech vyn. D. — 9. kterychto M, kteryzto S — tey C — po „zemye“ přid. D: giti. — 10. po „dny“ přid. D: puti — gieti] giti DS — m. Ale gyzz] az S. — 11. przigeti CDM. — 12. w tey C. — 13. dwogie] dwuge S — f wone S. — 14. tey C — te zemye vyn. DM — Grille] Krcze C, Erylle D — agutte) Argire C, agrytte MN. — 15. geft (před „wffie“) vyn. S. — (15.—18.) m. A tut fie . . ... pfi weliczi: a woda vlomuge tiech hor A tak plawie zlatto a ftriebro od nich. Ale w tech horach zlattych geft mnoho gedowatich zwieri a zizal a welikych myſni yako welkych pfow D — 15.—16. odluczegi C. — 16. diele C — ot C —
Strana 160
160 220b1 a czożl kolí w nych hor geſt, to geft wifie zlato a ſtrziebro A tut ſie od- 15 lucźi nebo dieli od hor a plyne do doleyffich hor. ale to zlato a ſtrziebro dobrzie geſt oſtrzezeno od zzizzal a welikych myſſi, neb tu myſſ gſu welike yako zde píi weliczi; A protož muſe toho chytrze na nych doby- wati. W te zemy nykdy newidagi tiech hwiezd, kterežto w tiechto zemyech nad namy gſu; a hwiezdy, po nychž ſe tam na morzi naywiecz zprawugi, ty flowu Conapos. A w te zemí nemohut widieti noweho mienecze, leczz bude dny ofm w ftarzi, yako my gey zde przed trzietym dnem widime. A ktož knyeze Johana zemy wuokol obgede, ten nalezne tak mnoho zemy a kralowſtwi a kragyn, zze geſt nepodobno k rozpraweny y ku pſany. 20 220b2 Sty a patnaczty rozdíel prawi o temne kragynye, nad nyž ray na horze ftogí, o ftudnyczi rayſke, o potoczech gegrch, o Allexan- drowi, pokud geft doffel. Pak blizz k ſlunecžnemu wzchodu zemi knyeze Johanna przegeducz, 5. take dale przegedu, zze dale nelze przigieti, nebo naleznu I1 welike a dworne hory a zemye a puſſti, zze w nych nykdy dne nenye, ale vſtawna tma. A prawie lide, zze ta têna zemye chilí ſie a trwa azz do rage, genž gt f one ſtrany tyech temnoſti; A yakož mi geft praweno na dworze knyeze Johana, zze nelze ſkrze tu temnu zemí k k ragi przigiti, ale muſi gynu kra- gynu wedle te giti A pak vzrzi tu horu, na nyžto rag ſtogi. Ale tot gt ta naywieccżie hora we wſſem ſwietie, A magit za to w te zemi, zze doſaha 10 plynu C — hor] zemi CMN — po „hor“ přid. S: z zemie. — 17. před „welikych přid. MS: ot. — 18. zde vyn. C. — 19. před „W te“ přid. D: Take — W tey C. 20. naywiece CDN. — 21. Kanopos C, Kanapos D, Conopos N — w tey C. — 22. před „bude“ přid. D: mu — zde vyn. N — trzietym] tié D — widame C. — 23. A vyn. ČN — po „ktož“ přid. MNS: w — Jana C, Johanowy D — zemye M — před „wuokol“ přid. N: morze — obeyde C — tak vyn. D — mnohe CN — před „zemy“ přid. C: oftrowy, přid. M: a mnohe oftrowy, přid. N: a rozlczne oftrowy — zemie CMN. — 24. a (před „kralowſtwi“) vyn. CMS — kralowſtwa C, kralowſtwie M — a kragyn vyn. D — kraginy CDN — nepodobne N — y] a C, ani D — k pſani C. CXV. 1. m. Sty ... rozdiel] Kapitola Cxinnl C — patnaczty] Trzinadoty N. — 2. prawi vyn. C. — 3. slovy „O potoczech gegrch . . . . atd. počíná se opět rkp. B — gegich] geho B. — 4. po „Allexandrowi“ přid. C: welikem — geft] byl N — doffel vyn. N — po „doffel“ přid. B: k Ragy. — 5. Pak vyn. D — blizz] licz CMN, vyn. DS — wchodu B, wychodu D — Jana C, Johanowie D — przegduc C. — (5.—6.) m. przegeducz... przigieti: tak daleko geti (!) D. — 6. take] tak BCMNS — m. dale (před „przegedu“): daleko B — przigdu BON, przegdu M — progyti BN, przegiti CM, przegeti S — nalezneſs C. — 7. dworny B — pufſcze B, pufftie CDN — m. ale] nezly wdzy (!) B, nezli CDMNS — vſtawnye B, vſtawična D. — 8. prawy B — tra BMN. — 9. f wone S — A vyn. S — geft vyn. S. — 10. Ja- nowie C — k vyn. BCMN — moffy B. — 11. wedle] okolo C — tey C — m. vzrzi] odtawad widieti geſt D — nyžto] kterežto D — ta vyn. N. — 12. naywyffie BN,
160 220b1 a czożl kolí w nych hor geſt, to geft wifie zlato a ſtrziebro A tut ſie od- 15 lucźi nebo dieli od hor a plyne do doleyffich hor. ale to zlato a ſtrziebro dobrzie geſt oſtrzezeno od zzizzal a welikych myſſi, neb tu myſſ gſu welike yako zde píi weliczi; A protož muſe toho chytrze na nych doby- wati. W te zemy nykdy newidagi tiech hwiezd, kterežto w tiechto zemyech nad namy gſu; a hwiezdy, po nychž ſe tam na morzi naywiecz zprawugi, ty flowu Conapos. A w te zemí nemohut widieti noweho mienecze, leczz bude dny ofm w ftarzi, yako my gey zde przed trzietym dnem widime. A ktož knyeze Johana zemy wuokol obgede, ten nalezne tak mnoho zemy a kralowſtwi a kragyn, zze geſt nepodobno k rozpraweny y ku pſany. 20 220b2 Sty a patnaczty rozdíel prawi o temne kragynye, nad nyž ray na horze ftogí, o ftudnyczi rayſke, o potoczech gegrch, o Allexan- drowi, pokud geft doffel. Pak blizz k ſlunecžnemu wzchodu zemi knyeze Johanna przegeducz, 5. take dale przegedu, zze dale nelze przigieti, nebo naleznu I1 welike a dworne hory a zemye a puſſti, zze w nych nykdy dne nenye, ale vſtawna tma. A prawie lide, zze ta têna zemye chilí ſie a trwa azz do rage, genž gt f one ſtrany tyech temnoſti; A yakož mi geft praweno na dworze knyeze Johana, zze nelze ſkrze tu temnu zemí k k ragi przigiti, ale muſi gynu kra- gynu wedle te giti A pak vzrzi tu horu, na nyžto rag ſtogi. Ale tot gt ta naywieccżie hora we wſſem ſwietie, A magit za to w te zemi, zze doſaha 10 plynu C — hor] zemi CMN — po „hor“ přid. S: z zemie. — 17. před „welikych přid. MS: ot. — 18. zde vyn. C. — 19. před „W te“ přid. D: Take — W tey C. 20. naywiece CDN. — 21. Kanopos C, Kanapos D, Conopos N — w tey C. — 22. před „bude“ přid. D: mu — zde vyn. N — trzietym] tié D — widame C. — 23. A vyn. ČN — po „ktož“ přid. MNS: w — Jana C, Johanowy D — zemye M — před „wuokol“ přid. N: morze — obeyde C — tak vyn. D — mnohe CN — před „zemy“ přid. C: oftrowy, přid. M: a mnohe oftrowy, přid. N: a rozlczne oftrowy — zemie CMN. — 24. a (před „kralowſtwi“) vyn. CMS — kralowſtwa C, kralowſtwie M — a kragyn vyn. D — kraginy CDN — nepodobne N — y] a C, ani D — k pſani C. CXV. 1. m. Sty ... rozdiel] Kapitola Cxinnl C — patnaczty] Trzinadoty N. — 2. prawi vyn. C. — 3. slovy „O potoczech gegrch . . . . atd. počíná se opět rkp. B — gegich] geho B. — 4. po „Allexandrowi“ přid. C: welikem — geft] byl N — doffel vyn. N — po „doffel“ přid. B: k Ragy. — 5. Pak vyn. D — blizz] licz CMN, vyn. DS — wchodu B, wychodu D — Jana C, Johanowie D — przegduc C. — (5.—6.) m. przegeducz... przigieti: tak daleko geti (!) D. — 6. take] tak BCMNS — m. dale (před „przegedu“): daleko B — przigdu BON, przegdu M — progyti BN, przegiti CM, przegeti S — nalezneſs C. — 7. dworny B — pufſcze B, pufftie CDN — m. ale] nezly wdzy (!) B, nezli CDMNS — vſtawnye B, vſtawična D. — 8. prawy B — tra BMN. — 9. f wone S — A vyn. S — geft vyn. S. — 10. Ja- nowie C — k vyn. BCMN — moffy B. — 11. wedle] okolo C — tey C — m. vzrzi] odtawad widieti geſt D — nyžto] kterežto D — ta vyn. N. — 12. naywyffie BN,
Strana 161
161 do okrſflka myeniecžneho. a k ragi neyde, gedno gedyna céſta, a ta geſt wſſeczka ohnywa, giżto yzzadny ſmrtedlny czlowiek lecż bozíkym dywem 15 mohl by gití, kadyzz Adam a Ewa bilí glu wyhnany. A geft ta hora tak wifoka, zze když byla po wíſem ſwietie za Noe potopa, nemohla wuoda ragie dofieczi. Prawie take, zze rag na te horze ſe wiſech ftran geſt ohrazen yako zdi, ale yzzadny newle, kteraka gt to zed; neb geft wſleczka obroſtlá mchem, zze zdi nemož widieti. a chili ſye ta zed, kteruž opatrziti mohl 20 by, naprzieczz od polodne na puolnoczi a od wzchodu fluncze! na zapad yako na krziž vdielany. A když ſluncé wychazie, tehda geft f uone ftrany rage; A kdyz zapada, tehda geſt i teto ſtrany; A tak naprzieczz zze geft, zze kdyz geſt o poledny, tehda prawie na proſtrzedce te zdy flunce ſtogi. Take prawie, zze na naywyffiem mieſtie w ragi geft ſtudnycze, z nyežto 25 ty czztirzi rzeky plowu, gymyżto gſu zemye rozdieleny. Gedna flowe Phiſon, druha Canges nebo Geon, trzietie Tigris, czztwrta Eufrates. Prwa plowe ſkrze Jndíj, Druha ſkrze Ethlopíj, Trzietie ſkrze Affriku a Armeníj a medíku zemi a Perſku. a mnyet ſie zda, zze wíſeczka zemie przigyma od tiech wuod wlaznoſt ſwu, yako by kwas tieftu plodnoſt dal. Okolo te hory geft 30 tak przeweliky lofkot a hrzmot a zwuk wſehoſwietny, zze tu blizz yzzadny nemuozz oſtati; a to geſt pro wiſoky, przeweliky przieliſs ſpad 221a" naywiethi D — před „w te“ přid. D: ti lide gefto — w tey CN — po „zemi“ přid. D: gſu. — 13. m. do] az do B, ta hora D — okrſka B, okrílku D — myefyczneho B — m. k ragi... ta geſt: že k ragi negdu gedine toliko gedinu ceſtu, A ta ceſta geſtit D — gedyna] gedna BS. — 14. wfficka CM — nizadny C — m. lecż bozíkym dywem: nez toliko komuz by to mily pan Boh racil dati D — po „czlowiek“ přid. S: giti nemoz. — 15. nemohl C — m. kadyzz] kdiz B, kudyz D. A kdyz (!) S. — 16. před „Noc“ přid. D: dnow. — 17. po „take“ přid. D: ktoz ſu tam byli — tey C — hory (!) M — se wssech stran vyn. D. — 18. ktera B. — (18.—19.) neb gest... ta zed vyn. S. — 18. wíyczka M. — 19. před „zdi“ přid. D: trech. — (19.—20.) m. mohl by ... na puolnoczi: moz na poledne na puolnoczy odpoledne naprziecz S — m. mohl by] mohu BDMN, muoze C. — 20. ot polednye B, od poledne CDN — ot wychodu BS, od wychodu DN — m. na zapad] az do zapadu B. — 21. krziez B — vdielana BCT — f wuone S. — 22. geft (pred „f teto“) vyn. DM — s teyto C — ftrany (po „i teto") vyn. DM — m. naprzieczz zze geſt: gt na prič zed D — m. zze geft: geft zed BCMS. — 23. o polodni C — na proſtrzied BOD MNS — tey C — po „flunce“ přid. N: geft aneb. — 24. w naywyffiem myſtie B — w ragi vyn. C. — 26. Canges] Ganges BN, Gangel C, Cankrys D, Canages S— Gion CD — po „Geon“ přid. BN: nebo Nil — plowe] tecze N. — 27. po „Jndij přid. B: a — po „Druha“ přid. N: plowe — Ethiopij] Murzeniny C — Affriku] Affiry D — po „Affriku“ přid. B: cztwrta ſkrzie — a (po „Affriku“) vyn. B — před „medſku“ přid. C: ſkrze. — 28. sie zda vyn. BCMNS. — (28.—29.) m. mnyet ſe zda . . . plodnoſt dal: wſecka zemie tiemi wodami ſe obwlazuge ſwu wlaznoſti yako kwas tieftu přiſpořenie dawa D. — 28. wyczka M. — 29. před „wlaznoft“ přid. M: a — před „Okolo“ přid. BOD: A — tey C. — 30. m. przeweliky: weliky prze- welmi N — lofkot a vyn. N — rzmot S — a zwuk vyn. C — blizko DS. — 31. m. oftati] nycz flyfleti BN, zoftáti D — před „a to geft“ přid. B: a taczy lomo- zowe a bahnyfícže, ze nelze tam prziſtupyti — przeweliky vyn. B — m. pro wiſoky przeweliky prziehiſs: pro weliky a pro prziehſs wyſoky C, prewyſoky prieliſs D, przeweliky a przewyfoky przilifs N — pro wifoky vyn. S. — 32. lidee S — po
161 do okrſflka myeniecžneho. a k ragi neyde, gedno gedyna céſta, a ta geſt wſſeczka ohnywa, giżto yzzadny ſmrtedlny czlowiek lecż bozíkym dywem 15 mohl by gití, kadyzz Adam a Ewa bilí glu wyhnany. A geft ta hora tak wifoka, zze když byla po wíſem ſwietie za Noe potopa, nemohla wuoda ragie dofieczi. Prawie take, zze rag na te horze ſe wiſech ftran geſt ohrazen yako zdi, ale yzzadny newle, kteraka gt to zed; neb geft wſleczka obroſtlá mchem, zze zdi nemož widieti. a chili ſye ta zed, kteruž opatrziti mohl 20 by, naprzieczz od polodne na puolnoczi a od wzchodu fluncze! na zapad yako na krziž vdielany. A když ſluncé wychazie, tehda geft f uone ftrany rage; A kdyz zapada, tehda geſt i teto ſtrany; A tak naprzieczz zze geft, zze kdyz geſt o poledny, tehda prawie na proſtrzedce te zdy flunce ſtogi. Take prawie, zze na naywyffiem mieſtie w ragi geft ſtudnycze, z nyežto 25 ty czztirzi rzeky plowu, gymyżto gſu zemye rozdieleny. Gedna flowe Phiſon, druha Canges nebo Geon, trzietie Tigris, czztwrta Eufrates. Prwa plowe ſkrze Jndíj, Druha ſkrze Ethlopíj, Trzietie ſkrze Affriku a Armeníj a medíku zemi a Perſku. a mnyet ſie zda, zze wíſeczka zemie przigyma od tiech wuod wlaznoſt ſwu, yako by kwas tieftu plodnoſt dal. Okolo te hory geft 30 tak przeweliky lofkot a hrzmot a zwuk wſehoſwietny, zze tu blizz yzzadny nemuozz oſtati; a to geſt pro wiſoky, przeweliky przieliſs ſpad 221a" naywiethi D — před „w te“ přid. D: ti lide gefto — w tey CN — po „zemi“ přid. D: gſu. — 13. m. do] az do B, ta hora D — okrſka B, okrílku D — myefyczneho B — m. k ragi... ta geſt: že k ragi negdu gedine toliko gedinu ceſtu, A ta ceſta geſtit D — gedyna] gedna BS. — 14. wfficka CM — nizadny C — m. lecż bozíkym dywem: nez toliko komuz by to mily pan Boh racil dati D — po „czlowiek“ přid. S: giti nemoz. — 15. nemohl C — m. kadyzz] kdiz B, kudyz D. A kdyz (!) S. — 16. před „Noc“ přid. D: dnow. — 17. po „take“ přid. D: ktoz ſu tam byli — tey C — hory (!) M — se wssech stran vyn. D. — 18. ktera B. — (18.—19.) neb gest... ta zed vyn. S. — 18. wíyczka M. — 19. před „zdi“ přid. D: trech. — (19.—20.) m. mohl by ... na puolnoczi: moz na poledne na puolnoczy odpoledne naprziecz S — m. mohl by] mohu BDMN, muoze C. — 20. ot polednye B, od poledne CDN — ot wychodu BS, od wychodu DN — m. na zapad] az do zapadu B. — 21. krziez B — vdielana BCT — f wuone S. — 22. geft (pred „f teto“) vyn. DM — s teyto C — ftrany (po „i teto") vyn. DM — m. naprzieczz zze geſt: gt na prič zed D — m. zze geft: geft zed BCMS. — 23. o polodni C — na proſtrzied BOD MNS — tey C — po „flunce“ přid. N: geft aneb. — 24. w naywyffiem myſtie B — w ragi vyn. C. — 26. Canges] Ganges BN, Gangel C, Cankrys D, Canages S— Gion CD — po „Geon“ přid. BN: nebo Nil — plowe] tecze N. — 27. po „Jndij přid. B: a — po „Druha“ přid. N: plowe — Ethiopij] Murzeniny C — Affriku] Affiry D — po „Affriku“ přid. B: cztwrta ſkrzie — a (po „Affriku“) vyn. B — před „medſku“ přid. C: ſkrze. — 28. sie zda vyn. BCMNS. — (28.—29.) m. mnyet ſe zda . . . plodnoſt dal: wſecka zemie tiemi wodami ſe obwlazuge ſwu wlaznoſti yako kwas tieftu přiſpořenie dawa D. — 28. wyczka M. — 29. před „wlaznoft“ přid. M: a — před „Okolo“ přid. BOD: A — tey C. — 30. m. przeweliky: weliky prze- welmi N — lofkot a vyn. N — rzmot S — a zwuk vyn. C — blizko DS. — 31. m. oftati] nycz flyfleti BN, zoftáti D — před „a to geft“ přid. B: a taczy lomo- zowe a bahnyfícže, ze nelze tam prziſtupyti — przeweliky vyn. B — m. pro wiſoky przeweliky prziehiſs: pro weliky a pro prziehſs wyſoky C, prewyſoky prieliſs D, przeweliky a przewyfoky przilifs N — pro wifoky vyn. S. — 32. lidee S — po
Strana 162
162 221a2 tiech wod; Neb y lidi, kterziž odtud blizz bydle, ohluffy. A take temnoſti, kterež gſu okolo te hory, a dywoka zwierzata a gedowata a ohnywa czeſta mnohe Pany rozpaczzila a mnoho Set II gezdczow odpudila, że any te hory mohlí dogiti; neb gedny gfu ohlechli, druzi oflnuh, trzietí 35 y ſmyly y žywot ztratili. Protož o ragí nemož yžadny nycz giíteho po- wiedieti. zze kdyzz Allexander weliky tak daleko k ragi bil wiſel, že mohl dobrzie zdi geho opatrziti, ale dale nemohl wnyti, Tu poſtawil znamenye ſwe na wzchod ſlunce, yako herkuleſs w morzi na zapad flunce; A to na- zywagi tâ boha Allexandrowa, yako w yſpaníj ty ſlupy boha Erkuleffowa. 40 A glutť weliczi ſlupowe mramorowi na welike horze na znamenye, zze yzzadny nemož za nye zagiti, tak aby ſye zaſye wratil. Sty a fieftnaczti rozdrel prawi ceſtu zaſie z Jndye do Chatage po morzi, o kra- lowſtwi Caſfan, o kralowſtwi wilech, w nyemz krwe neprolewagi, o gich biſkupu, o mrtwich trelech, kterežto ptakom dawagy grefti. Kdiž gyzz dale czzlowiek dogití nemož a chcze ſye zaſie wratití, tehda mozz na welike morzie wſieſtí a okole vwale zemye knyeze Johana 221b1 przigiti do welikeho Cana zemye. Ale ta li ceſta geſt welmí dluha, a mnoho „lidi“ přid. D: y ty — odtud] vyn. C, tu BN — blizko BD — před „bydle“ přid. B: gfu a, přid. N: a odtud — po „bydle“ přid. B: ty — ohluffie BCD. — 33. tey C — a (před „dywoka“) vyn. S — a (před „gedowata“) vyn. C — ohnyewa B. — 34. po „Pany“ přid. BN: ſu — rozpaczyli BCMNS — gezdielczow B, gedylczow (!) M, gezdilczuow N — odpudyly BCDMNS. — 35. před „any“ přid. BCDMNS fu — tey C — po „mohli“ přid. D: widieti ani — ohlechli] oſlepli C — oflnuli ohlechli C, offlynuly B. — 36. y (po „trzieti“) vyn. DS — smyll CDMS — nemož nevmye B — po „nemož“ přid. N: ani vmie. — 36.—37. powiedleti] prawyti BDN. — 37. před „zze“ přid. BDN: Druzie prawy, přid. CM: Druzy pwie — kdyzz vyn. C — po „Allexander“ přid. D: kral — weliky vyn. B — wífel] přiſel D. — 38. wnyti] wznyti BMN, wzgiti C, wgiti D — před „Tu“ přid. C: a — po „poſtawil" přid. B: geft. — 39. na wychod DN. — 39.—40. nazewagy M. — 40. buohu (!) B — boha . . . flupy vyn. S. — yako] ya (!) B — w (před „yſpanij“) vyn. CDM — hyſpanij B, hyſpani CD — bohu B — herkuleffowa C. — 41. po „weliczi“ přid. N: ti — ſlupi C — m. na welike] na weliky B, a welike M. — 42. před „zagiti" přid. B: dale. CXVI. 1. m. Sty ... rozdiel] Tuto B, Kala Cxv C — fſeſtnaczti] cztrnadczti N. — 2. m. prawl... po morzi: o ceſtie zaſe do krage Kathage po morzi z Jndye C — Chatage] kathay B. — 2.—3. o kralowſtwi Caffan vyn. N. — 3. wilech Bybech BC, Bilech DMN — krwie B. — 4. o gich biſkupu vyn. B — po „mrtwich přid. C: gich. — 5. m. kterežto ... giefti: o gich Byſkupiech B — giefti vyn. C. 6. před „Kdiž“ přid. BN: A — gyzz] gy (!) M — dogiti vyn. C — a (před „chcze“. vyn. BN. — 7. po „morzie“ přid. S: zaſie — m. okole vwale: okolo y wedle BN, okolo male C, okolo y wale (!) M — vwale vyn. D — Janowy C, Johanowy D — po „Johana“ přid. B: plowe, přid. N: plowa. — 8. prigeti D — po „przigiti“ přid.
162 221a2 tiech wod; Neb y lidi, kterziž odtud blizz bydle, ohluffy. A take temnoſti, kterež gſu okolo te hory, a dywoka zwierzata a gedowata a ohnywa czeſta mnohe Pany rozpaczzila a mnoho Set II gezdczow odpudila, że any te hory mohlí dogiti; neb gedny gfu ohlechli, druzi oflnuh, trzietí 35 y ſmyly y žywot ztratili. Protož o ragí nemož yžadny nycz giíteho po- wiedieti. zze kdyzz Allexander weliky tak daleko k ragi bil wiſel, že mohl dobrzie zdi geho opatrziti, ale dale nemohl wnyti, Tu poſtawil znamenye ſwe na wzchod ſlunce, yako herkuleſs w morzi na zapad flunce; A to na- zywagi tâ boha Allexandrowa, yako w yſpaníj ty ſlupy boha Erkuleffowa. 40 A glutť weliczi ſlupowe mramorowi na welike horze na znamenye, zze yzzadny nemož za nye zagiti, tak aby ſye zaſye wratil. Sty a fieftnaczti rozdrel prawi ceſtu zaſie z Jndye do Chatage po morzi, o kra- lowſtwi Caſfan, o kralowſtwi wilech, w nyemz krwe neprolewagi, o gich biſkupu, o mrtwich trelech, kterežto ptakom dawagy grefti. Kdiž gyzz dale czzlowiek dogití nemož a chcze ſye zaſie wratití, tehda mozz na welike morzie wſieſtí a okole vwale zemye knyeze Johana 221b1 przigiti do welikeho Cana zemye. Ale ta li ceſta geſt welmí dluha, a mnoho „lidi“ přid. D: y ty — odtud] vyn. C, tu BN — blizko BD — před „bydle“ přid. B: gfu a, přid. N: a odtud — po „bydle“ přid. B: ty — ohluffie BCD. — 33. tey C — a (před „dywoka“) vyn. S — a (před „gedowata“) vyn. C — ohnyewa B. — 34. po „Pany“ přid. BN: ſu — rozpaczyli BCMNS — gezdielczow B, gedylczow (!) M, gezdilczuow N — odpudyly BCDMNS. — 35. před „any“ přid. BCDMNS fu — tey C — po „mohli“ přid. D: widieti ani — ohlechli] oſlepli C — oflnuli ohlechli C, offlynuly B. — 36. y (po „trzieti“) vyn. DS — smyll CDMS — nemož nevmye B — po „nemož“ přid. N: ani vmie. — 36.—37. powiedleti] prawyti BDN. — 37. před „zze“ přid. BDN: Druzie prawy, přid. CM: Druzy pwie — kdyzz vyn. C — po „Allexander“ přid. D: kral — weliky vyn. B — wífel] přiſel D. — 38. wnyti] wznyti BMN, wzgiti C, wgiti D — před „Tu“ přid. C: a — po „poſtawil" přid. B: geft. — 39. na wychod DN. — 39.—40. nazewagy M. — 40. buohu (!) B — boha . . . flupy vyn. S. — yako] ya (!) B — w (před „yſpanij“) vyn. CDM — hyſpanij B, hyſpani CD — bohu B — herkuleffowa C. — 41. po „weliczi“ přid. N: ti — ſlupi C — m. na welike] na weliky B, a welike M. — 42. před „zagiti" přid. B: dale. CXVI. 1. m. Sty ... rozdiel] Tuto B, Kala Cxv C — fſeſtnaczti] cztrnadczti N. — 2. m. prawl... po morzi: o ceſtie zaſe do krage Kathage po morzi z Jndye C — Chatage] kathay B. — 2.—3. o kralowſtwi Caffan vyn. N. — 3. wilech Bybech BC, Bilech DMN — krwie B. — 4. o gich biſkupu vyn. B — po „mrtwich přid. C: gich. — 5. m. kterežto ... giefti: o gich Byſkupiech B — giefti vyn. C. 6. před „Kdiž“ přid. BN: A — gyzz] gy (!) M — dogiti vyn. C — a (před „chcze“. vyn. BN. — 7. po „morzie“ přid. S: zaſie — m. okole vwale: okolo y wedle BN, okolo male C, okolo y wale (!) M — vwale vyn. D — Janowy C, Johanowy D — po „Johana“ přid. B: plowe, přid. N: plowa. — 8. prigeti D — po „przigiti“ přid.
Strana 163
163 czzaſow k ny flufn, a malot gi kto gde; awſſak gí dobrzie progede, ktož 10 chce. A na te čeſtie przigedet do bohateho kralowſtwie, gefſto ſlowe Caſfan. A ta zemye geſt dobrze ffedefati dny puti wzdeli a wiece nežli padefate wffirzi. A to geſt zemye dobra, yako ktera w ſwietie, od wſſelikakeho ku- peczîtwie a geſtít dobrze oſazena dobrymy myefty a dobrzie ztyezzena od diedyn, wynycz, y wffie potrzeby tielefne plna. A kral te zemye trzetynu 15 drzzi od knyeze Johana a oſtatek od welikeho Cana. A geſt gedno z tiech kralowſtwi, gichžto byll Ogerz z denmarku dobil. Potom geſt gyna zemye, geſſto ſlowe Bibech, a ta wſſeczka ſluſſi pod welikeho Cana. a geffit welike a moczne kralowſtwie, a myeſta w nyem gſu dobrze a pewnye ohrazena, ale malo domow w nych. A ten geft tu obyczzey, zze wiece w ftanyech 20 przebywagi nežhi w domyech, a ti gſu przikriti czzrnu prſti (!). Ale vhlawnye mieíto vdielano geft czzerny a bielym kamenym a podlaženy fu.HA w tô mieftie nenyet, bytt kto ſmyel krew proliti anebo ktere zwierze 221b2 neb howado anebo koho gyneho okrwawiti; A to czzynye ke cztí ſwe bohyny, genž flowe modla milofti, gyzz ſye tu klanyegi. A magiť tu Bi- 25 ſkupa ſweho, gehozz gſu drahnye poſluffny, yako zde papezze, A ten ſwietí chram gich. A magit tu obyczzey, kdiž kto vmrze, wynefut tielo geho na wiſoku horu a zſekagi gye v male kuſi a meczi gye v powietrzie ptakom; A ony prziletie wedle obycžege ſweho, a zberuce ty kuſy, y giedye; a k kte- remuż tielu naywiece ptakow prziletí, ten ma bytí nayſwietyeyffy. A w ta 30 doby, kdyż to tyelo rozbieragi, zpyewagy knyezzie ftogiecz a rzkucz: Przidte, ſwatí bozzi, a doneſte tohoto cžlowieka do rage; A mnye, by ti N: moż. — 9. ſluffic BCDMS — gde] gede BCDMN — progede] przigede C. pruogde S. — 10. A vyn. BN — tey C — przigedet] przidet N. — 11. ffeftdefati C, fedefate DN — dny] mil D — wzdali D — padeffati BMNS. — 12. před „wſfirzi“ přid. D: mil — wzffirzi C — m od wffelikakeho] ot ſwelikeho (!) B, ot welikeho C, ot wſſelkeho MNS. — 12.—13. m. od wifelikakeho kupeczîtwie: od kupecſtwie wſelikeho D. — 13. obſazena D — dobrymy] wſelikymi D — dobrymy .. . ztyezzena vyn. C — mieftmi S. — 14. tieleftne BD — tey C. — 15. drzie B — Jana C. — 17. Bilech D — wſſyczka M — fluffie BCDMS — welika B. — 18. kralowſtwy B — w nyem] w nye BMNS — po „dobrze“ přid. B: wzdielana. — 19. ten] tento B — ftanych B, ftanech DS. — 20. domych B — po „ti“ přid. D: ftanowe — czernu CM, ciwenu D — príti] plíty BCDMN. — 21. hlawnie CS — wzdielano BCDMNS — czrnym BNS — kamenyem B. — 21.—22. a podlaženy fu vyn. DMS — m. a podlaženy fu: podlazeno C. — 21. před „podlaženy“ přid. BN: wíſeczky czieffty tem kameniem. — 22. m. nenyet] vzadneho nenie C — nenyet vyn. BDMNS — bytt) by BN. — (22.—23.) m. bytt kto ... . . koho gy- neho: kto by ſmiel krew proliti neb co gineho C, neſmi vzadny krwe proliti ani ktere howado neb zwiere aneb co gineho D. — 22. kto vyn. MS. — 22.—23. m. zwierze neb howado: zwiezie (!) nebo hadowe (!). B — 23. koho] czo BN, czeho M — okrwawiti] okrawiti (!) S — po „okrwawiti“ přid. C: budto zwierze neb howado. — 24. bohyny] modle BCDN — bohyny vyn. MS. — 25. drahnye] welmi DS — po „yako“ přid. D: my. — 26. Chramy BOMNS. — 27. gye] gey BDMNS — v] w CDM — kuſky B — gye] gey DMS — w powietrzie C, v powietri DS. — 28. przileti B — zberucz B. — 28.—29. kteremuž] czymuz B, cziemuz CDM. — 29. ptaku B. — 30. ſtogicz B — ftogiece CD, ſtogicze S — rzkuce CDS. — 31. 11*
163 czzaſow k ny flufn, a malot gi kto gde; awſſak gí dobrzie progede, ktož 10 chce. A na te čeſtie przigedet do bohateho kralowſtwie, gefſto ſlowe Caſfan. A ta zemye geſt dobrze ffedefati dny puti wzdeli a wiece nežli padefate wffirzi. A to geſt zemye dobra, yako ktera w ſwietie, od wſſelikakeho ku- peczîtwie a geſtít dobrze oſazena dobrymy myefty a dobrzie ztyezzena od diedyn, wynycz, y wffie potrzeby tielefne plna. A kral te zemye trzetynu 15 drzzi od knyeze Johana a oſtatek od welikeho Cana. A geſt gedno z tiech kralowſtwi, gichžto byll Ogerz z denmarku dobil. Potom geſt gyna zemye, geſſto ſlowe Bibech, a ta wſſeczka ſluſſi pod welikeho Cana. a geffit welike a moczne kralowſtwie, a myeſta w nyem gſu dobrze a pewnye ohrazena, ale malo domow w nych. A ten geft tu obyczzey, zze wiece w ftanyech 20 przebywagi nežhi w domyech, a ti gſu przikriti czzrnu prſti (!). Ale vhlawnye mieíto vdielano geft czzerny a bielym kamenym a podlaženy fu.HA w tô mieftie nenyet, bytt kto ſmyel krew proliti anebo ktere zwierze 221b2 neb howado anebo koho gyneho okrwawiti; A to czzynye ke cztí ſwe bohyny, genž flowe modla milofti, gyzz ſye tu klanyegi. A magiť tu Bi- 25 ſkupa ſweho, gehozz gſu drahnye poſluffny, yako zde papezze, A ten ſwietí chram gich. A magit tu obyczzey, kdiž kto vmrze, wynefut tielo geho na wiſoku horu a zſekagi gye v male kuſi a meczi gye v powietrzie ptakom; A ony prziletie wedle obycžege ſweho, a zberuce ty kuſy, y giedye; a k kte- remuż tielu naywiece ptakow prziletí, ten ma bytí nayſwietyeyffy. A w ta 30 doby, kdyż to tyelo rozbieragi, zpyewagy knyezzie ftogiecz a rzkucz: Przidte, ſwatí bozzi, a doneſte tohoto cžlowieka do rage; A mnye, by ti N: moż. — 9. ſluffic BCDMS — gde] gede BCDMN — progede] przigede C. pruogde S. — 10. A vyn. BN — tey C — przigedet] przidet N. — 11. ffeftdefati C, fedefate DN — dny] mil D — wzdali D — padeffati BMNS. — 12. před „wſfirzi“ přid. D: mil — wzffirzi C — m od wffelikakeho] ot ſwelikeho (!) B, ot welikeho C, ot wſſelkeho MNS. — 12.—13. m. od wifelikakeho kupeczîtwie: od kupecſtwie wſelikeho D. — 13. obſazena D — dobrymy] wſelikymi D — dobrymy .. . ztyezzena vyn. C — mieftmi S. — 14. tieleftne BD — tey C. — 15. drzie B — Jana C. — 17. Bilech D — wſſyczka M — fluffie BCDMS — welika B. — 18. kralowſtwy B — w nyem] w nye BMNS — po „dobrze“ přid. B: wzdielana. — 19. ten] tento B — ftanych B, ftanech DS. — 20. domych B — po „ti“ přid. D: ftanowe — czernu CM, ciwenu D — príti] plíty BCDMN. — 21. hlawnie CS — wzdielano BCDMNS — czrnym BNS — kamenyem B. — 21.—22. a podlaženy fu vyn. DMS — m. a podlaženy fu: podlazeno C. — 21. před „podlaženy“ přid. BN: wíſeczky czieffty tem kameniem. — 22. m. nenyet] vzadneho nenie C — nenyet vyn. BDMNS — bytt) by BN. — (22.—23.) m. bytt kto ... . . koho gy- neho: kto by ſmiel krew proliti neb co gineho C, neſmi vzadny krwe proliti ani ktere howado neb zwiere aneb co gineho D. — 22. kto vyn. MS. — 22.—23. m. zwierze neb howado: zwiezie (!) nebo hadowe (!). B — 23. koho] czo BN, czeho M — okrwawiti] okrawiti (!) S — po „okrwawiti“ přid. C: budto zwierze neb howado. — 24. bohyny] modle BCDN — bohyny vyn. MS. — 25. drahnye] welmi DS — po „yako“ přid. D: my. — 26. Chramy BOMNS. — 27. gye] gey BDMNS — v] w CDM — kuſky B — gye] gey DMS — w powietrzie C, v powietri DS. — 28. przileti B — zberucz B. — 28.—29. kteremuž] czymuz B, cziemuz CDM. — 29. ptaku B. — 30. ſtogicz B — ftogiece CD, ſtogicze S — rzkuce CDS. — 31. 11*
Strana 164
164 ptaczi angele bozzi bili. A pak naiſtarſſi ſin geho anebo przetel naiblizíſy wezme hlawu geho a droby y zwarzi a vczzyny ſobie y przatelom krmy a ze lby hlawnye vczzyny lobie orudie ku pití, z nyehož pye do ſwe ſmrti. 222a Sty a fedmnaczty rozdíel prawi o kragynye, gižto zprawcze przerozkofinye 222a1 bidli magell zzen mnoho, gefito gemu vitawnye po- fluhugy et cetera. A když ſem blizz od kralowſtwie Bibech poydeſs, przideſs do gednoho 5 kralowſtwie, kterežto wſſeczko poddano geſt welikemu Canowi. A glut lide tudiezz welmi dywny, magice gynaky obyczzey nežlí gyny lide. Neb kazzdy nayîtarffi w rodu ſwem, ten geft naywyfſy, a tomu weſſken rod poddan geſt a geho poſlufſen, a ten anyž geft kral, any knyezze, any hrabie, any pan, ale ſicz geſt bohaty doſti, neb ma na kazdy rok dobrzie tíſicze 10 zlatych platu a obile a ryzze przemnoho. A vſtawnye ma padefate zzen kraſnych yako angelow, odyene w zlatohlawy a drahym kamenym okraff- lene, kterezz gemu k lozzi prziſluhugi a czzinye wîſeczko, czozz on roz- kazze, y zpiewagi y tanczugi y wſſeczku gemu roźkoſs czzynye, yako ktera zzena muzzi ſwemu; neb kragiegi przed nyeho y krmye geho, mygi ſye 15 f ny w lazny, yakoż raczi, a wymyſſlegí gemu rozkofîne krmye. a on ſye yzzadne wieczi nedotyka fam. Il Protož mufiet geho obleczi y ſwleczi a wſſeczko gemu vczzynyti, czehoż kolywiek potrzebuge. A to czzynye ſwieti D — bozie B — po „bozie“ přid. B: andiele — doneſte] dowedte B — mnyegi S. — 32. Andiele bozie B — przitel B — po „przetel“ prid. N: geho. — 33. m. droby] dobry (!) B, fdrobi gi D, zdroby M, zdrobie S — před „krmy“ přid. B: z toho. — 34. m. ze lby hlawnye] ze lbu hlawnieho D, ze lbu hlawy NS — orudie] offudie BCDMN, nadobie S — ku piti... ſmrti vyn. S — pige D. CXVII. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CXVI C ſedmnaczty] patnadczty N. — 2. prawi vyn. C — gržto] w nyzto B, gegizto C rozkofſnie B. — 3. vſtawicznie C. — 3.—4. poſluhugy] ſluzie D. — 4. po „po- — fluhugy“ přid. B: gez ma paznehty. — 5. A vyn. S — Bilech D. — (5.—6.) Bi- bech ... do gednoho kralowstwie vyn. C. — 5. fem] gſem B — m. poydefs, przi- defs: przigdefs, poydes B.— před „przidels“ přid. S: y — przideís] vyn. D, przi- gdefs S. — 6. kralowstwy B — wſſyczko M. — 7. ldy B — tudiezz vyn. S — magicz BN. — 9. m. anyž geft] nenie S. — 10. dobrzie] doſti S — tiffiecze B, Tific CS. —711. ryzze] rży S. — 12. před „krafnych“ přid. D: přewelmi — yako an- gelow vyn. BD — odyenich BC. — m. w zlatohlawy] zlathohlawem B, zlattohlawy CMN, w zlatohlaw D — kameniem B. — 12.—13. okrafflenych C. — 13. po „lozzi“ přid. B: y ftolu, přid. DMNS: y k ftolu — prziſluhugi] poffluhugý BN, ſluzie S — wſſyczko M — po „czozz“ přid. C: gim. — 14. y zpiewagi ... czzynye vyn. B — wificku CM. — (14.—15.) yako ktera . . . fwemu vyn. D. — 15. przeden BCDMN — y] a C — po „geho“ přid. D: a — mygie B — ſye vyn. N. — 16. yakoż raczi vyn. C — m. yakož raczi: A coż on raci, to gemu čime D. — 17. moſyt B — m. mufiet geho obleczi y ſwleczi: onit geho obleku y ſwleku D — ſwleczi] wſleczy S. — 18. vczzynyti] vcinie D, cziniti S — kolywiek] czlowiek BCMNS. —
164 ptaczi angele bozzi bili. A pak naiſtarſſi ſin geho anebo przetel naiblizíſy wezme hlawu geho a droby y zwarzi a vczzyny ſobie y przatelom krmy a ze lby hlawnye vczzyny lobie orudie ku pití, z nyehož pye do ſwe ſmrti. 222a Sty a fedmnaczty rozdíel prawi o kragynye, gižto zprawcze przerozkofinye 222a1 bidli magell zzen mnoho, gefito gemu vitawnye po- fluhugy et cetera. A když ſem blizz od kralowſtwie Bibech poydeſs, przideſs do gednoho 5 kralowſtwie, kterežto wſſeczko poddano geſt welikemu Canowi. A glut lide tudiezz welmi dywny, magice gynaky obyczzey nežlí gyny lide. Neb kazzdy nayîtarffi w rodu ſwem, ten geft naywyfſy, a tomu weſſken rod poddan geſt a geho poſlufſen, a ten anyž geft kral, any knyezze, any hrabie, any pan, ale ſicz geſt bohaty doſti, neb ma na kazdy rok dobrzie tíſicze 10 zlatych platu a obile a ryzze przemnoho. A vſtawnye ma padefate zzen kraſnych yako angelow, odyene w zlatohlawy a drahym kamenym okraff- lene, kterezz gemu k lozzi prziſluhugi a czzinye wîſeczko, czozz on roz- kazze, y zpiewagi y tanczugi y wſſeczku gemu roźkoſs czzynye, yako ktera zzena muzzi ſwemu; neb kragiegi przed nyeho y krmye geho, mygi ſye 15 f ny w lazny, yakoż raczi, a wymyſſlegí gemu rozkofîne krmye. a on ſye yzzadne wieczi nedotyka fam. Il Protož mufiet geho obleczi y ſwleczi a wſſeczko gemu vczzynyti, czehoż kolywiek potrzebuge. A to czzynye ſwieti D — bozie B — po „bozie“ přid. B: andiele — doneſte] dowedte B — mnyegi S. — 32. Andiele bozie B — przitel B — po „przetel“ prid. N: geho. — 33. m. droby] dobry (!) B, fdrobi gi D, zdroby M, zdrobie S — před „krmy“ přid. B: z toho. — 34. m. ze lby hlawnye] ze lbu hlawnieho D, ze lbu hlawy NS — orudie] offudie BCDMN, nadobie S — ku piti... ſmrti vyn. S — pige D. CXVII. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CXVI C ſedmnaczty] patnadczty N. — 2. prawi vyn. C — gržto] w nyzto B, gegizto C rozkofſnie B. — 3. vſtawicznie C. — 3.—4. poſluhugy] ſluzie D. — 4. po „po- — fluhugy“ přid. B: gez ma paznehty. — 5. A vyn. S — Bilech D. — (5.—6.) Bi- bech ... do gednoho kralowstwie vyn. C. — 5. fem] gſem B — m. poydefs, przi- defs: przigdefs, poydes B.— před „przidels“ přid. S: y — przideís] vyn. D, przi- gdefs S. — 6. kralowstwy B — wſſyczko M. — 7. ldy B — tudiezz vyn. S — magicz BN. — 9. m. anyž geft] nenie S. — 10. dobrzie] doſti S — tiffiecze B, Tific CS. —711. ryzze] rży S. — 12. před „krafnych“ přid. D: přewelmi — yako an- gelow vyn. BD — odyenich BC. — m. w zlatohlawy] zlathohlawem B, zlattohlawy CMN, w zlatohlaw D — kameniem B. — 12.—13. okrafflenych C. — 13. po „lozzi“ přid. B: y ftolu, přid. DMNS: y k ftolu — prziſluhugi] poffluhugý BN, ſluzie S — wſſyczko M — po „czozz“ přid. C: gim. — 14. y zpiewagi ... czzynye vyn. B — wificku CM. — (14.—15.) yako ktera . . . fwemu vyn. D. — 15. przeden BCDMN — y] a C — po „geho“ přid. D: a — mygie B — ſye vyn. N. — 16. yakoż raczi vyn. C — m. yakož raczi: A coż on raci, to gemu čime D. — 17. moſyt B — m. mufiet geho obleczi y ſwleczi: onit geho obleku y ſwleku D — ſwleczi] wſleczy S. — 18. vczzynyti] vcinie D, cziniti S — kolywiek] czlowiek BCMNS. —
Strana 165
165 a howiegi gemu, neb weſſken rod w geho ruku geſt. A cžím geho nehtowe 20 na ruku ffyriſe a delífie gſu, tyem geft víflechtileyffi w ſwem rodu. A tohot ſem ya czzaſto widal, ano gemu panye k ſtolu ſluzzie. Ale w gynem kragí w te zemí dobrzí a cžeítny lide(!). A když ſem tam byl, ten muž lho- ftayny flul Melnoch. od te zemye fem geduce mož gietí do Cathage A potô tu ceſtu zaſye ſem, yako ſwrchu pſano geſt. Sty a ofmnaczty rozdíel prawi o rozlicžne wierze krzieftianſke y pohanſke, a zwlafftie o Machometowie wierze a o knyhach geho. W tiech neznamych zemiech geft wiera rozlcžna, nebo y krzieftyane 5 w tiech zemyech nemagi gednoftayne wiery. Pohane wierzie v boh, kte- ryżto wzzdiczky a wzzdiczky bil geft a wżdy geft a bude. Pak Egipíîtí a w zzoldanowych y v mnohich gynych zemyech wierzie Machometowi a rzkucz, že bil buozzí poſel, a zze buoh y angele czzaíto gſu i ny mluwili a gemu zwieftowali, Il aby on gim tu wieru zgewil. Awffakt ony prawye, 10 zze kriſtus od boha geſt pofſel a prawy prorok, a ktož by geho wieru drzzal a Machometowu wieru, mohl by dobrze ſpaſen byti o ſwe fmrti. ale o ſwate trogiczi newierzieť yako my. Ale wierzie, by kriftus bil buoh, ale ne- wyerzie, by fwiet wikupil ſwu ſwatu krwi; Ale wierziett, zze geft bil buozzi fin ſwaty yako ſwaty Jan krzítitel a gyny prorokowe, a zze Machomet 222b1 19. wifeczken B, wefkeren D. — (19.—20.) A cżim... w ſwem rodu vyn. S — A cżim ..... tyem geft vyn. B. — 20. ffirffi CDN — delffi CDN — víflechtieleyffie B. — 21. sluzzie] pofluhugy BN. — 22. w vyn. BCMN — tey C, teez N — zemye BCDMN — před „dobrzi“ přid. BCDMNS: gfu — cžeſtny] cztny B — před „ten“ přid. BN: tehda. — 22.—23. lhoftayny] vyn. D. hoftinny N. — 23. tey C — geducz BN — kathay BDM. — 24. geft] stogi C. CXVIII. (1.—2.) Sty .. . prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CxVil C — ofmnaczty] Sfeftnadoty N. — 2. prawi vyn. C — y pohaníke vyn. N. — 3. před „geho“ přid. B: a vczenie — po „geho“ přid. M: tato ſye poczyna Ca- pytola, přid. B: przewraczenem. — 5. zemich B — před „Pohane“ přid. B: Neb — w boha CDS, w buoh M. — 6. a wzzdiczky vyn. BCD. — Egipffczy B, Egiptffti C. — 6.—7. Egipffti a vyn. S. — 7. y vyn. B — v (před „mnohich“) vyn. BM — w mnohych CNS, we mnoho D, mnoho M — zemych B — wiery B. — 8. a (před „rzkucz“) vyn. S — řkuce D — před „že“ přid. D: o Machometowi — po „že“ přid. D: by — andiele B. — 9. zzewil S — m. Awffakt ony] Onit wffak CD- MNS. — 10. po „zze“ přid. B: pan — pofſel vyn. BCMNS — po „prorok“ přid. B: a ze geft ſprawedlnost poznal, přid. CMNS: a ze ſprawedlnoft poznal, přid. D: geft a ze ſprawedlnoft poznal — po „ktož by“ přid. B: koliwiek — drzzal vyn. D. 11. před „Machometowu“ přid. B: k tov — a Machometowu wieru vyn. D — před „wieru“ přid. M: take — wieru vyn. S — po „wieru“ přid. B: dokonale, přid. ON: take — m. o ſwe] po ſwe BCDMNT. — 12. po „trogiczi“ přid. B: bozíke — newierzit B — po „my“ přid. B: wierzimy — Ale] aniz C — m. by (před „kriftus“)) ze S — před „buoh“ přid. B: pan — ale] ani C. — 12.—13. newyerzie vyn. CMN. — 13. ſwatu vyn. CMN — krwýe B. — (13.—14.) m. Ale wierziett... buozzi fin] A take newierzie, ze by byl ſyn bozij S. — 13. m. geft] pan kryftus byl D. — 14. po „ſin“ prid. BN: a ze gſu take [vyn. N] ſwati muzie — ſwaty (po „ſin
165 a howiegi gemu, neb weſſken rod w geho ruku geſt. A cžím geho nehtowe 20 na ruku ffyriſe a delífie gſu, tyem geft víflechtileyffi w ſwem rodu. A tohot ſem ya czzaſto widal, ano gemu panye k ſtolu ſluzzie. Ale w gynem kragí w te zemí dobrzí a cžeítny lide(!). A když ſem tam byl, ten muž lho- ftayny flul Melnoch. od te zemye fem geduce mož gietí do Cathage A potô tu ceſtu zaſye ſem, yako ſwrchu pſano geſt. Sty a ofmnaczty rozdíel prawi o rozlicžne wierze krzieftianſke y pohanſke, a zwlafftie o Machometowie wierze a o knyhach geho. W tiech neznamych zemiech geft wiera rozlcžna, nebo y krzieftyane 5 w tiech zemyech nemagi gednoftayne wiery. Pohane wierzie v boh, kte- ryżto wzzdiczky a wzzdiczky bil geft a wżdy geft a bude. Pak Egipíîtí a w zzoldanowych y v mnohich gynych zemyech wierzie Machometowi a rzkucz, že bil buozzí poſel, a zze buoh y angele czzaíto gſu i ny mluwili a gemu zwieftowali, Il aby on gim tu wieru zgewil. Awffakt ony prawye, 10 zze kriſtus od boha geſt pofſel a prawy prorok, a ktož by geho wieru drzzal a Machometowu wieru, mohl by dobrze ſpaſen byti o ſwe fmrti. ale o ſwate trogiczi newierzieť yako my. Ale wierzie, by kriftus bil buoh, ale ne- wyerzie, by fwiet wikupil ſwu ſwatu krwi; Ale wierziett, zze geft bil buozzi fin ſwaty yako ſwaty Jan krzítitel a gyny prorokowe, a zze Machomet 222b1 19. wifeczken B, wefkeren D. — (19.—20.) A cżim... w ſwem rodu vyn. S — A cżim ..... tyem geft vyn. B. — 20. ffirffi CDN — delffi CDN — víflechtieleyffie B. — 21. sluzzie] pofluhugy BN. — 22. w vyn. BCMN — tey C, teez N — zemye BCDMN — před „dobrzi“ přid. BCDMNS: gfu — cžeſtny] cztny B — před „ten“ přid. BN: tehda. — 22.—23. lhoftayny] vyn. D. hoftinny N. — 23. tey C — geducz BN — kathay BDM. — 24. geft] stogi C. CXVIII. (1.—2.) Sty .. . prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kala CxVil C — ofmnaczty] Sfeftnadoty N. — 2. prawi vyn. C — y pohaníke vyn. N. — 3. před „geho“ přid. B: a vczenie — po „geho“ přid. M: tato ſye poczyna Ca- pytola, přid. B: przewraczenem. — 5. zemich B — před „Pohane“ přid. B: Neb — w boha CDS, w buoh M. — 6. a wzzdiczky vyn. BCD. — Egipffczy B, Egiptffti C. — 6.—7. Egipffti a vyn. S. — 7. y vyn. B — v (před „mnohich“) vyn. BM — w mnohych CNS, we mnoho D, mnoho M — zemych B — wiery B. — 8. a (před „rzkucz“) vyn. S — řkuce D — před „že“ přid. D: o Machometowi — po „že“ přid. D: by — andiele B. — 9. zzewil S — m. Awffakt ony] Onit wffak CD- MNS. — 10. po „zze“ přid. B: pan — pofſel vyn. BCMNS — po „prorok“ přid. B: a ze geft ſprawedlnost poznal, přid. CMNS: a ze ſprawedlnoft poznal, přid. D: geft a ze ſprawedlnoft poznal — po „ktož by“ přid. B: koliwiek — drzzal vyn. D. 11. před „Machometowu“ přid. B: k tov — a Machometowu wieru vyn. D — před „wieru“ přid. M: take — wieru vyn. S — po „wieru“ přid. B: dokonale, přid. ON: take — m. o ſwe] po ſwe BCDMNT. — 12. po „trogiczi“ přid. B: bozíke — newierzit B — po „my“ přid. B: wierzimy — Ale] aniz C — m. by (před „kriftus“)) ze S — před „buoh“ přid. B: pan — ale] ani C. — 12.—13. newyerzie vyn. CMN. — 13. ſwatu vyn. CMN — krwýe B. — (13.—14.) m. Ale wierziett... buozzi fin] A take newierzie, ze by byl ſyn bozij S. — 13. m. geft] pan kryftus byl D. — 14. po „ſin“ prid. BN: a ze gſu take [vyn. N] ſwati muzie — ſwaty (po „ſin
Strana 166
166 2 222b2 prawy poſel geſt. Take to diegi, zze zzide Judaſſe zahubili míeſto kriſta 15 pro zawift, A zze by bili Machometowi tezz radi voźinyli. A protož tí pohane nenawidie zzidow wiece nežli krzieſtíanow a drzze, zze gſu daleko newiernyeyffi nežli my. Wierziet take dobrzie, czož v Bibli pſano geft, a zze Prorokowe bili gſú ſwietí lide, ale menye nežli Machomet. Protož magi gedny knyhy od machometa ſlozzene v welike czti, w nychž gich 20- wiera ſtogi; a tit ſlowu Alkoran nebo Melach nebo hatynye, neb yakož ſye gich rzieczz myeny, tezz y gmeno. A w tiech knyhach ſtogi, zze dol brzí puoydu do rage po ſwe ſmrtí, a zli do pekla; A raíg geſt mieíto, w nyemž wíſeczka rozkoſs geft a wſſeczko owocze, a plowu w nyem potoczí mleczzny a ſtredny a dobreho wyna; A ktož przigde do rage, ten ma každy tificze 25. naykraffich dyewek, yakichž muozz pozzadati, i nymyžto vſtawnye czzyny, ćoż chcze, Awffak wżdy pannamy oſtanu; A zze María poczzala od zwieſ- towanye angelſkeho kriſta, a zze to dietie bilo od buoha, a yakzz ſye narodilo, ynhed mluwilo a oſtalo wzzdy bez hrzechu; a zze angel przíffed k Marigi y rzekl: Zdrawa Maria, miloſti plna, poczzneſs a porodiſs; A ona 30. fie lekla welmí — Neb w ty czzafí biefſe geden cžarodyenyk w te zemí, gmene Torkyus, kterižto czzaſto vkazowaſſe ſye pannâ w angelſke twarzi a od- gimafſe gím panenftwye — A protož zaprzífahla angela, aby gí prawdu powiediel. Take w tiech knyhach ſtogi pſano, zze když Maria porodila ſyna, zamutila ſye welmi, ale dietie ynhed k ny promluwilo: Matko, nebud 35. teſklywa, buoh geſt w tobie ſkríl tol ſho ſwietá ſpaſenye. Take tezz knyhy prawie, zze w ſudny den dobrzi budu ſpaſeny, a zl poydu do pekla. A prawi 223a 22 vyn. BN — po „fin ſwaty“ přid. S: a — po „krzítitel“ přid. B: bozý — po „pro- rokowe“ přid. D: byli ſu ſwieti lide, ale menie, nezli Machomet. — 15. m. prawy poſel geft: geft duchem ſwatym naplnyeny prorok a poſſel bozij. A B — po „poſel" přid. ČN: bozí — gidafſe CDN, Judaff M — po „zahubili“ přid. C: fu — po „miefto“ přid. B: pana. — 16. radi vyn. CMN. — (17.—18.) nežli ... newier- nyeyíi vyn. N. — 17. krzieftianu B. — (17.—18.) m. a drzze .... v Bibli: A prawie zidy byti daleko newiernyeyfimi. Wieriet oni take, coz w Bibli D. — 17. po „gfu" přid. B: zide, přid. S: tu. — 18. po „dobrzie“ přid. M: ze — popſano S. — 19. ſwati CMNS. — 21. Alchoran C — m. nebo Melach] nebe (!) Mezelath C — Me- lach] Mefelach BN, Mezalach D, Mezelach MS — hatyne BCMN, hatme D. — 22. myeny] mynie B. — 23. před „raig“ přid. C: ze. — 24. wlicka DM — rozkofs radoft B — wffyczko M. — 25. m. a (před „dobreho“): od S. — 26. nakraffych M — yachychz (!) B — m. muozz pozzadati] pozada D. — 27. oftanu] zoſtanu BD, budu C, gſu NS, vyn. M — Maria] panna marie B — počela D — po „po- czzala“ přid. D: a. — 28. angelſkeho] andielſke° B, Angela D, andyeleho (!) M — před „krifta“ přid. B: pana. — 29. wzzdy vyn. B — andiel B — przyffel B. — 30. m. k Marigi] ku pannye Marigy B — y vyn. S — Maria vyn. S. — 31. czaro- diegnik CDMNS — w tey C — w te zemi vyn. D. — 32. Terkwis D — vkazaſſe ſie B, vkaze ſye MN — Andielſke B — a (před „odgimaſſe“) vyn. M. — 33. po „protož" přid. D: panna marya — zaprzieſahla B — andiele B — gi] my (!) B — prawdu vyn. S. — 34. porodiela B. — 35. zarmutila D — po „ſye“ přid. BN: bila — po „promluwilo“ přid. C: rzka. — 36. teſknywa B — m. buoh] boht C, Pan Boht D — tohoto BCDMNS — před „ſwieta“ přid. S: ſyna. — 37. prawie C. — 38. Ewangelifty B — a dywiech a vyn. D — m. vczzeny] vczenie B, o vczeni
166 2 222b2 prawy poſel geſt. Take to diegi, zze zzide Judaſſe zahubili míeſto kriſta 15 pro zawift, A zze by bili Machometowi tezz radi voźinyli. A protož tí pohane nenawidie zzidow wiece nežli krzieſtíanow a drzze, zze gſu daleko newiernyeyffi nežli my. Wierziet take dobrzie, czož v Bibli pſano geft, a zze Prorokowe bili gſú ſwietí lide, ale menye nežli Machomet. Protož magi gedny knyhy od machometa ſlozzene v welike czti, w nychž gich 20- wiera ſtogi; a tit ſlowu Alkoran nebo Melach nebo hatynye, neb yakož ſye gich rzieczz myeny, tezz y gmeno. A w tiech knyhach ſtogi, zze dol brzí puoydu do rage po ſwe ſmrtí, a zli do pekla; A raíg geſt mieíto, w nyemž wíſeczka rozkoſs geft a wſſeczko owocze, a plowu w nyem potoczí mleczzny a ſtredny a dobreho wyna; A ktož przigde do rage, ten ma každy tificze 25. naykraffich dyewek, yakichž muozz pozzadati, i nymyžto vſtawnye czzyny, ćoż chcze, Awffak wżdy pannamy oſtanu; A zze María poczzala od zwieſ- towanye angelſkeho kriſta, a zze to dietie bilo od buoha, a yakzz ſye narodilo, ynhed mluwilo a oſtalo wzzdy bez hrzechu; a zze angel przíffed k Marigi y rzekl: Zdrawa Maria, miloſti plna, poczzneſs a porodiſs; A ona 30. fie lekla welmí — Neb w ty czzafí biefſe geden cžarodyenyk w te zemí, gmene Torkyus, kterižto czzaſto vkazowaſſe ſye pannâ w angelſke twarzi a od- gimafſe gím panenftwye — A protož zaprzífahla angela, aby gí prawdu powiediel. Take w tiech knyhach ſtogi pſano, zze když Maria porodila ſyna, zamutila ſye welmi, ale dietie ynhed k ny promluwilo: Matko, nebud 35. teſklywa, buoh geſt w tobie ſkríl tol ſho ſwietá ſpaſenye. Take tezz knyhy prawie, zze w ſudny den dobrzi budu ſpaſeny, a zl poydu do pekla. A prawi 223a 22 vyn. BN — po „fin ſwaty“ přid. S: a — po „krzítitel“ přid. B: bozý — po „pro- rokowe“ přid. D: byli ſu ſwieti lide, ale menie, nezli Machomet. — 15. m. prawy poſel geft: geft duchem ſwatym naplnyeny prorok a poſſel bozij. A B — po „poſel" přid. ČN: bozí — gidafſe CDN, Judaff M — po „zahubili“ přid. C: fu — po „miefto“ přid. B: pana. — 16. radi vyn. CMN. — (17.—18.) nežli ... newier- nyeyíi vyn. N. — 17. krzieftianu B. — (17.—18.) m. a drzze .... v Bibli: A prawie zidy byti daleko newiernyeyfimi. Wieriet oni take, coz w Bibli D. — 17. po „gfu" přid. B: zide, přid. S: tu. — 18. po „dobrzie“ přid. M: ze — popſano S. — 19. ſwati CMNS. — 21. Alchoran C — m. nebo Melach] nebe (!) Mezelath C — Me- lach] Mefelach BN, Mezalach D, Mezelach MS — hatyne BCMN, hatme D. — 22. myeny] mynie B. — 23. před „raig“ přid. C: ze. — 24. wlicka DM — rozkofs radoft B — wffyczko M. — 25. m. a (před „dobreho“): od S. — 26. nakraffych M — yachychz (!) B — m. muozz pozzadati] pozada D. — 27. oftanu] zoſtanu BD, budu C, gſu NS, vyn. M — Maria] panna marie B — počela D — po „po- czzala“ přid. D: a. — 28. angelſkeho] andielſke° B, Angela D, andyeleho (!) M — před „krifta“ přid. B: pana. — 29. wzzdy vyn. B — andiel B — przyffel B. — 30. m. k Marigi] ku pannye Marigy B — y vyn. S — Maria vyn. S. — 31. czaro- diegnik CDMNS — w tey C — w te zemi vyn. D. — 32. Terkwis D — vkazaſſe ſie B, vkaze ſye MN — Andielſke B — a (před „odgimaſſe“) vyn. M. — 33. po „protož" přid. D: panna marya — zaprzieſahla B — andiele B — gi] my (!) B — prawdu vyn. S. — 34. porodiela B. — 35. zarmutila D — po „ſye“ přid. BN: bila — po „promluwilo“ přid. C: rzka. — 36. teſknywa B — m. buoh] boht C, Pan Boht D — tohoto BCDMNS — před „ſwieta“ přid. S: ſyna. — 37. prawie C. — 38. Ewangelifty B — a dywiech a vyn. D — m. vczzeny] vczenie B, o vczeni
Strana 167
167 take o ſwateho Jana Euwngeliſti ſwatoſti a dywiech a vczzeny, A zze f tyelem y s duffi w nebi gt; a czztuť y po dnes ti pohane czztenye geho, 40 kterzizz piſmu rozumíegí, a zpomínagi gye w ſwem nabozzenſtwi a libagi gye. A tezz cżynye czzteny ſwateho lukaſſe. Take na každy rok poſtie ſye za miefiecz a gediet lecž w noczi; A toho miefiece nelezzi s ſwymy zze- namy. Take ty knyhí prawie, zze kríftus ſin bozzi bil, a zze zide nezahubil gſu geho, neb geft vmrzieti nemohl, ale on promyenyl ſwu yaſnoft w Ju- 45 daffowu zpoſobu, a toho gſu zzide vmuczzili. A take newierzie, by kríftus trzieti den z mrtwich wital, ale zze geft witupil na nebe zzyw a nevmyeraw, a zze ma w ſudny den tak tieleſnye przigiti a ſwiet ſuditi. A protož ony diegi, zze neprawie wierzíme, by kríftus vmrzel na krzizzi, neb buoh nebyl by ſudczim prawym, by dopuſtil, aby fín geho, genž nykdy nycz zleho 50 neuczzyńyl, toliku mu ku trpiel; A diegi, zze nenye podobne, by ſyn 223a2 boži mohl vmrzietí a zze by nemohl gynak fwieta wykupití etc. Sty a dewatynaczti rozdrel prawi o zakonu Machometowre, o wierze pohanſke, o panu kriftu, o naííich knyezzi czo prawie, o przi- gymany lidí w gich zakonu etc. Machomet przikazal každemu muzzi, aby myel trzí zzeny wlaſtnye. ale ony nynye magi po dewieti, kdiž gim gedno muož potrzebu dati, A pak magi ficz zzením, czozz chtie. Ale pronewierzi-lí ſye gemu ktera zzena, tu muozz zahnatí a gínu mieſto te pogieti, ale muſi gi dyel ſweho ftatku dati. a newierzet w ſwatu Trogicí, ale wierzie, zze bozſtwie gt yako otecz, 10 a kríſtus yako geho ſin, a kriſtowa duſſe zze geſt yako ſwatí duch. Take wierzie, zze kriſtus gt ſlowo buozzie, a Abraham bozzi przetel, a Moyzziefs 5 geho CD, wuczen S — A vyn. D — po „zze“ přid. BONS: y. — 39. s (před „duffi“) vyn. B — m. w nebi gt] do nebe gefti wzat D — czztut] cztiet BODMN — po vyn. M — ti vyn. S. — 40. rozumegy B, rozomiegi D — po „rozumiegi" přid. N: a zpiewagi — gye] gey BS — Nabozenftwie B. — 41. cżynye vyn. B — cztenie B. — 42. myeffycz B — gediet] negediet B, negedie CDS — a gediet vyn. M — lecž] nez D — s (před „ſwymy“) vyn. BM. — 43. knychy B. — 44. gfu vyn. BM — ale] A že D. — 44.—45. gidaffowu CN, Gidafowie D. — 45. zpoſobie D — take] tak BMNS — před „kriftus“ přid. B: pan. — 46. trzieti den vyn. CD — na] do C — nevmyraw B, nevmrzew C. — 47. fwiet] lid D. — 48. diegi] rzie- kagi N — po „wierzime“ přid. BC: my — krziezy B. — 49. fudczý BCMNS, ſudcem D. — 51. mohl] miel D. CXIX. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kapitola CXVIII C — dewatynaczti] dewatynadíty DM, Sedmnadczty N. — 2. prawi vyn. C — Machometowu C. — 3. o panu kriftu vyn. B — knezich C. — (3.—4.) m. czo prawie ... zakonu etc.: lakomnych B. — 4. zakon CMN. — 5. wlaftne B, zwlaftnie D. — 6. po dewyti B — gedno vyn. N. — 7. zien N, zenyn S — pronewierzie-li C. — 8. te] nye BN — pogieti] przigiti B, przigieti CMN — moſy B — dyel] die (!) D — před „ſweho“ přid. D: z. — 9. m. a newierzet... Trogici: ſwatu Trogiczy newierzie B. — 10. zze (před „geft“) vyn. BDS. — 11. a (před „Abraham“) vyn. — B — a Abraham bozzi przetel vyn. N. — 12. Jezyeff B — m. a zze: ale B.
167 take o ſwateho Jana Euwngeliſti ſwatoſti a dywiech a vczzeny, A zze f tyelem y s duffi w nebi gt; a czztuť y po dnes ti pohane czztenye geho, 40 kterzizz piſmu rozumíegí, a zpomínagi gye w ſwem nabozzenſtwi a libagi gye. A tezz cżynye czzteny ſwateho lukaſſe. Take na každy rok poſtie ſye za miefiecz a gediet lecž w noczi; A toho miefiece nelezzi s ſwymy zze- namy. Take ty knyhí prawie, zze kríftus ſin bozzi bil, a zze zide nezahubil gſu geho, neb geft vmrzieti nemohl, ale on promyenyl ſwu yaſnoft w Ju- 45 daffowu zpoſobu, a toho gſu zzide vmuczzili. A take newierzie, by kríftus trzieti den z mrtwich wital, ale zze geft witupil na nebe zzyw a nevmyeraw, a zze ma w ſudny den tak tieleſnye przigiti a ſwiet ſuditi. A protož ony diegi, zze neprawie wierzíme, by kríftus vmrzel na krzizzi, neb buoh nebyl by ſudczim prawym, by dopuſtil, aby fín geho, genž nykdy nycz zleho 50 neuczzyńyl, toliku mu ku trpiel; A diegi, zze nenye podobne, by ſyn 223a2 boži mohl vmrzietí a zze by nemohl gynak fwieta wykupití etc. Sty a dewatynaczti rozdrel prawi o zakonu Machometowre, o wierze pohanſke, o panu kriftu, o naííich knyezzi czo prawie, o przi- gymany lidí w gich zakonu etc. Machomet przikazal každemu muzzi, aby myel trzí zzeny wlaſtnye. ale ony nynye magi po dewieti, kdiž gim gedno muož potrzebu dati, A pak magi ficz zzením, czozz chtie. Ale pronewierzi-lí ſye gemu ktera zzena, tu muozz zahnatí a gínu mieſto te pogieti, ale muſi gi dyel ſweho ftatku dati. a newierzet w ſwatu Trogicí, ale wierzie, zze bozſtwie gt yako otecz, 10 a kríſtus yako geho ſin, a kriſtowa duſſe zze geſt yako ſwatí duch. Take wierzie, zze kriſtus gt ſlowo buozzie, a Abraham bozzi przetel, a Moyzziefs 5 geho CD, wuczen S — A vyn. D — po „zze“ přid. BONS: y. — 39. s (před „duffi“) vyn. B — m. w nebi gt] do nebe gefti wzat D — czztut] cztiet BODMN — po vyn. M — ti vyn. S. — 40. rozumegy B, rozomiegi D — po „rozumiegi" přid. N: a zpiewagi — gye] gey BS — Nabozenftwie B. — 41. cżynye vyn. B — cztenie B. — 42. myeffycz B — gediet] negediet B, negedie CDS — a gediet vyn. M — lecž] nez D — s (před „ſwymy“) vyn. BM. — 43. knychy B. — 44. gfu vyn. BM — ale] A že D. — 44.—45. gidaffowu CN, Gidafowie D. — 45. zpoſobie D — take] tak BMNS — před „kriftus“ přid. B: pan. — 46. trzieti den vyn. CD — na] do C — nevmyraw B, nevmrzew C. — 47. fwiet] lid D. — 48. diegi] rzie- kagi N — po „wierzime“ přid. BC: my — krziezy B. — 49. fudczý BCMNS, ſudcem D. — 51. mohl] miel D. CXIX. (1.—2.) Sty ... prawi vyn. B. — 1. m. Sty ... rozdiel] Kapitola CXVIII C — dewatynaczti] dewatynadíty DM, Sedmnadczty N. — 2. prawi vyn. C — Machometowu C. — 3. o panu kriftu vyn. B — knezich C. — (3.—4.) m. czo prawie ... zakonu etc.: lakomnych B. — 4. zakon CMN. — 5. wlaftne B, zwlaftnie D. — 6. po dewyti B — gedno vyn. N. — 7. zien N, zenyn S — pronewierzie-li C. — 8. te] nye BN — pogieti] przigiti B, przigieti CMN — moſy B — dyel] die (!) D — před „ſweho“ přid. D: z. — 9. m. a newierzet... Trogici: ſwatu Trogiczy newierzie B. — 10. zze (před „geft“) vyn. BDS. — 11. a (před „Abraham“) vyn. — B — a Abraham bozzi przetel vyn. N. — 12. Jezyeff B — m. a zze: ale B.
Strana 168
168 223b1 223b2 bozzi rzeczznyk, A Gezzifs zze gt buoh a geho mocz, a zze Machomet geft prawy bozzi pofel, A mezi tiemy zze Gezzifs geft naywyffi. A tak wierzie w nyektere kuſy yako y my. Ale o ſwatoſti koftelny newierzie a prawie, zze bichom dobrze zzywi bili, Il bichom tak czzynyli, yako nas 15 kriftus naúczzil a giny ſwietí, a zze mame dobru wieru a zze mame wyeczz- nye oſtati. Take diegi, zze zzide gſu nayhorſſí lide, neb glu boha zaprzeli a newierzie vplnye, czo gſu gím prawili gich proroczy o kriftowi, any drzzie vſtawenye od boha ſkrze Moizziefſe przyyate. A take diegi, zze ſme my zlí hide, neb nedrzzime vſtawenye kriſtowa a geho appoſſtolow. Protož 20 ony mnye, zze gſu naylepíi, neb drzze wíſeczko Machometowo przika- zanye a prawie, zze dobrze drzzie o kriftowi a o Maríj a o nyekterych ſwatich nauczzeny. A tak mnye, že ony wîficzkny w ſudny den budu ſpaſeny, a zze gich zemye magi ſye wſeczkny dobrym krzieftyanom doſtati. A wierzie, zze kazzdy prazdny ſkutek hrziech gt a fſkodny czti tieleſne 25 y duſfi. A prawie, zze krzieftianfiti flamynowe, toczzifíto knyezzie, gfu lakomí a liti na zbozzie a neczziíte ženy a rychleyíie k newierze než ke czti, Ale gich knyezzie ſu fſlechetny a kazany a mylugi ſprawedlnoſt. Take w tiech zemíech gt mnoho Il panow, y fam zzoldan vmye wlaſky, rzieczky, nyemeczíki y gyne rzieczzi vmye. A take dopufítie každeho k ſwe wierzie, 30 krzieſtiana y zzida; a gich fflamyn, tocžifíto pop, przigymage y die tato flowa: la ellech elle ella Machomet reyfel allachech, Toczzifs: Nenyet gedno geden boh, a machomet bil geho pofel. Sty a dwadcaty rozdrel prawi o machometowu przebitku, o puftennykowi, geho miloftnyku, o zakonu y fmrti Machometowie. 13. gezieff B. — 14. w (před „nyektere“) vyn. BCDMN — nyetere M. — 15. po „bichom“ přid. B: my — dobri D — zzywi vyn. D — m. czzynyli] ziwi byli D — yakoz D. — 16. ſwaty MS — před „mame wyeczznye“ přid. D: ta naſe wiera — mame] ma BCDMN. — 17. nayhorffi] zli D. — 18. před „kriftowi“ přid. B: panu — anyz B. — 19. m. vstawenye ... Moizziefſe: vſtawičnie piſma ſkrze Moy- ziefe od Boha D — przigateho C. — 20. nedrzyeme B — po „vſtawenye“ přid. S: Jezu — appofítoluw B. — 21. mniegi CD — m. naylepffi] naylepffie lide B — wſſyczko M. — 22. drzzie] wierzie BN — kriftu BN — před „Marij“ přid. B: pannye — Marigý BCD — nyeterych M. — 23. tak] take BCS — m. mnye] mniegi C, oni za to magi D — ony vyn. D — wſlichny B. — 24. wíeczkny] wſfeczky BON, wſſyczkny M, vyn. D — dobrym] wiernym D. — 25. ffkodny] fíkoda C — tie- leftne CD. — 26. duffe C — krzieftianíczý B. — 27. na] w C — ſbozie C, zboží D — před „neczzite“ přid. DMN: na — richlý B, rychleyffi CDMNS — k nyewierzie B. — 27.—28. ke tczty M. — 28. kazany] poctiwi D — milugit D. — 29. w te zemi D — zemich BC — po „vmye“ přid. B: mnoho rzeczy. — (29.—30.) wla- ſky .. . .. rzieczzi vmye vyn. B. — 29. po „rzieczky“ přid. N: y. — 30. nye- meczíki vyn. DM — po „gyne“ přid. D: zemie, přid. S: mnohee — po „rzieczzi“ přid. D: mnohe — vmye] vyn. D, vmiegi N — wierzie] woli D. — 31. fflamyn, tocžiffto vyn. BCD. — 32. Machmet CDMN. — 33. geho] geden (!) S. CXX. 1. m. Sty ... rozdiel] Tuto B, Kala xIX (!) C — dwadcaty] ofmnadíty 2. prawi vyn. C. — 2. Machometowie CD, Machometowy BN — před „prze- N. —
168 223b1 223b2 bozzi rzeczznyk, A Gezzifs zze gt buoh a geho mocz, a zze Machomet geft prawy bozzi pofel, A mezi tiemy zze Gezzifs geft naywyffi. A tak wierzie w nyektere kuſy yako y my. Ale o ſwatoſti koftelny newierzie a prawie, zze bichom dobrze zzywi bili, Il bichom tak czzynyli, yako nas 15 kriftus naúczzil a giny ſwietí, a zze mame dobru wieru a zze mame wyeczz- nye oſtati. Take diegi, zze zzide gſu nayhorſſí lide, neb glu boha zaprzeli a newierzie vplnye, czo gſu gím prawili gich proroczy o kriftowi, any drzzie vſtawenye od boha ſkrze Moizziefſe przyyate. A take diegi, zze ſme my zlí hide, neb nedrzzime vſtawenye kriſtowa a geho appoſſtolow. Protož 20 ony mnye, zze gſu naylepíi, neb drzze wíſeczko Machometowo przika- zanye a prawie, zze dobrze drzzie o kriftowi a o Maríj a o nyekterych ſwatich nauczzeny. A tak mnye, že ony wîficzkny w ſudny den budu ſpaſeny, a zze gich zemye magi ſye wſeczkny dobrym krzieftyanom doſtati. A wierzie, zze kazzdy prazdny ſkutek hrziech gt a fſkodny czti tieleſne 25 y duſfi. A prawie, zze krzieftianfiti flamynowe, toczzifíto knyezzie, gfu lakomí a liti na zbozzie a neczziíte ženy a rychleyíie k newierze než ke czti, Ale gich knyezzie ſu fſlechetny a kazany a mylugi ſprawedlnoſt. Take w tiech zemíech gt mnoho Il panow, y fam zzoldan vmye wlaſky, rzieczky, nyemeczíki y gyne rzieczzi vmye. A take dopufítie každeho k ſwe wierzie, 30 krzieſtiana y zzida; a gich fflamyn, tocžifíto pop, przigymage y die tato flowa: la ellech elle ella Machomet reyfel allachech, Toczzifs: Nenyet gedno geden boh, a machomet bil geho pofel. Sty a dwadcaty rozdrel prawi o machometowu przebitku, o puftennykowi, geho miloftnyku, o zakonu y fmrti Machometowie. 13. gezieff B. — 14. w (před „nyektere“) vyn. BCDMN — nyetere M. — 15. po „bichom“ přid. B: my — dobri D — zzywi vyn. D — m. czzynyli] ziwi byli D — yakoz D. — 16. ſwaty MS — před „mame wyeczznye“ přid. D: ta naſe wiera — mame] ma BCDMN. — 17. nayhorffi] zli D. — 18. před „kriftowi“ přid. B: panu — anyz B. — 19. m. vstawenye ... Moizziefſe: vſtawičnie piſma ſkrze Moy- ziefe od Boha D — przigateho C. — 20. nedrzyeme B — po „vſtawenye“ přid. S: Jezu — appofítoluw B. — 21. mniegi CD — m. naylepffi] naylepffie lide B — wſſyczko M. — 22. drzzie] wierzie BN — kriftu BN — před „Marij“ přid. B: pannye — Marigý BCD — nyeterych M. — 23. tak] take BCS — m. mnye] mniegi C, oni za to magi D — ony vyn. D — wſlichny B. — 24. wíeczkny] wſfeczky BON, wſſyczkny M, vyn. D — dobrym] wiernym D. — 25. ffkodny] fíkoda C — tie- leftne CD. — 26. duffe C — krzieftianíczý B. — 27. na] w C — ſbozie C, zboží D — před „neczzite“ přid. DMN: na — richlý B, rychleyffi CDMNS — k nyewierzie B. — 27.—28. ke tczty M. — 28. kazany] poctiwi D — milugit D. — 29. w te zemi D — zemich BC — po „vmye“ přid. B: mnoho rzeczy. — (29.—30.) wla- ſky .. . .. rzieczzi vmye vyn. B. — 29. po „rzieczky“ přid. N: y. — 30. nye- meczíki vyn. DM — po „gyne“ přid. D: zemie, přid. S: mnohee — po „rzieczzi“ přid. D: mnohe — vmye] vyn. D, vmiegi N — wierzie] woli D. — 31. fflamyn, tocžiffto vyn. BCD. — 32. Machmet CDMN. — 33. geho] geden (!) S. CXX. 1. m. Sty ... rozdiel] Tuto B, Kala xIX (!) C — dwadcaty] ofmnadíty 2. prawi vyn. C. — 2. Machometowie CD, Machometowy BN — před „prze- N. —
Strana 169
169 Machomet bil naiprwe czlowiek chudi z Arabie rodem a poſluhowal 5 kupczom, kterzižto gezdiechu do Egipta, do Caldie a do Jndie, neb ho- nyeſſe gich welbludy f kupeczítwim z gedne zemye do druhe. A tak po- lepín ſebe na ítatku, zze by fam bohatym kupczem. A w ta doby Egipiítí brechu dobrzi krzieftyane. y wznyczzye Machomet w ſkorze y by wla- darzem v gednoho pana. A tak ſye zachowal, že kdyzz pan vmrze, on 10 poge pany ſwu. A ſebraw lid y poczze dobywatí zemy. a zze fîtieftie we wſſem myel a cżaſto pobitie ziſkowal, y dal lidem na wiedomye, že li buoh 224a1 ſ ním geſt, a zze ſ nym mluwi, y geho angele, a zze gemu przíneſhi knyhy, gefſto flowu Alkoran, gêz geſt o bozíke ſwatoſtí, o kriſtu a Marigi. A lide to flyfecze, zze krífta a Marigi chwali a ſwate proroky, tyem bilí k nyemu 15 wiece przichyleny. A tady doby mnoho zemy bogi y nabozzenftwim, kterežto y buduczi geho až do zzoldana (!), a gyž gye ma zzoldan. Ma- chomet bil gt z pokolenye yſmahelowa, genž bil Abrahamow fin z dyewky Agar; A gefftye z toho pokolenye gt mnoho mocznych panow v pohanech, a flowu yſmahehtíſtí, a druzi Moabfîtí po ſynu lotowu, genž flul gt Moab. 20 A tak wiera te zemie wznykla geſt a ſmyefſena geſt z zzidowſke a z krzief- tiaſke. Machomet bil gt w naywieczzie moczi, kdyžto pſachu od Naro- zenye bozzeho fſeſt ſet a dwadčeti let; A protož za czzaſu karla Czeſarze welikeho byla ta wiera geſſtíe nowa, Neb geſſtie krzieftiane newierzili gfu Machometowi. Ale ti pohane z geho pokolenye tak zli a vkrutny blechu, 25 zze, wtahfſe filnye do krzieſtianſtwa, weliku fíkol du vczzynychu azz do 224a2 Nyemeczſkich zemi chtiecz, aby geho wieru przyyali. Machomet bil lafkaw na krzeſtyany ſwate. Protož myegiefſe gednoho puſtênyka, genž bidlel bitku“ přid. BN: a geho. — 3. miloftnyku] milowniku D — po „miloſtnyku“ přid. N: A take prawi. — 4. naprwe S — poſluowal B. — 5.—6. honyſſe B. — 6. před „gich“ přid. B: gim. — 6.—7. polepfſi] poprawi D. — 7. ſebe] fobie B — m. zze... kupczem: ze potom byl take kupcem bohatym D — byl N — bohatem B — Egipíczý B, Egiptíti C. — 7.—8. m. Egipffti biechu: byli fu Egipſti D. — 8. wzny- czzye] wznieze (!) B — w ſkorze] brzce D, w zbozij N — byl DN. — 9. zachowa BCMNS — po „pan“ přid. B: geho. — 10. po „fwu“ přid. D: za manzelku — y (před „poczze“) vyn. BCMNS — fíczieftie B. — 11. czafíta N — pobitie] boge D — y (před „dal“)] vyn. BCMNS, a D — lydu BCDMNS — před „na wie- domye“ přid. D: to. — 12. mluwil S — Andiele B — knychy BDN. — 13. flowow B — Alchoran C — geft] gfu BDN — před „Marigi“ přid. BCDS: o. — 14. fli- fficze B — před „Marigi“ přid. B: pannu — po „ſwate“ přid. BDM: y. — 15. przi- chylni BODNS — tady] tak C, tudy D — dobyl DN. — 16. po „kterežto“ přid. C: on — po „geho“ přid. BN: drzaly gfu, přid. C: drzehi fu — až do zzoldana vyn. N — po „zzoldana“ přid. D: drželi. — 17. abrahamu B. — 18. w pohanech BOD. — 19. Jímahelifczic B — Moabytffczi B, Moabytffti N — po „po“ přid. B: Amonytfíczi B — lothowie BMN. — 20. tak] ta S — tey BC — znikla D — z (před „zzidowíke“ a před „krzieftiâſke“) vyn. B — m. z zzidowſke a z krzieftiâſke: zidowíka f křeſtianíku D. — 21. po „krzieftiſke“ přid. BN: wiery — w (před „naywieczzie“) vyn. S — m. pſachu] pſalo ſe D. — 22. po „Narozenye“ přid. B: ſyna — po „fſeſt ſet“ přid. M: let — dwadčeti] dwanadczeti S. — 24. z geho] za ge° B. — 25. m. wtahffe] wtahl ffie (!) B, wtah fie N — po „weliku“ přid. B: gym. 26. chcziecze B, chtiece CD. — 27. po „puſtênyka“ přid. B: gmenem Sergius. —
169 Machomet bil naiprwe czlowiek chudi z Arabie rodem a poſluhowal 5 kupczom, kterzižto gezdiechu do Egipta, do Caldie a do Jndie, neb ho- nyeſſe gich welbludy f kupeczítwim z gedne zemye do druhe. A tak po- lepín ſebe na ítatku, zze by fam bohatym kupczem. A w ta doby Egipiítí brechu dobrzi krzieftyane. y wznyczzye Machomet w ſkorze y by wla- darzem v gednoho pana. A tak ſye zachowal, že kdyzz pan vmrze, on 10 poge pany ſwu. A ſebraw lid y poczze dobywatí zemy. a zze fîtieftie we wſſem myel a cżaſto pobitie ziſkowal, y dal lidem na wiedomye, že li buoh 224a1 ſ ním geſt, a zze ſ nym mluwi, y geho angele, a zze gemu przíneſhi knyhy, gefſto flowu Alkoran, gêz geſt o bozíke ſwatoſtí, o kriſtu a Marigi. A lide to flyfecze, zze krífta a Marigi chwali a ſwate proroky, tyem bilí k nyemu 15 wiece przichyleny. A tady doby mnoho zemy bogi y nabozzenftwim, kterežto y buduczi geho až do zzoldana (!), a gyž gye ma zzoldan. Ma- chomet bil gt z pokolenye yſmahelowa, genž bil Abrahamow fin z dyewky Agar; A gefftye z toho pokolenye gt mnoho mocznych panow v pohanech, a flowu yſmahehtíſtí, a druzi Moabfîtí po ſynu lotowu, genž flul gt Moab. 20 A tak wiera te zemie wznykla geſt a ſmyefſena geſt z zzidowſke a z krzief- tiaſke. Machomet bil gt w naywieczzie moczi, kdyžto pſachu od Naro- zenye bozzeho fſeſt ſet a dwadčeti let; A protož za czzaſu karla Czeſarze welikeho byla ta wiera geſſtíe nowa, Neb geſſtie krzieftiane newierzili gfu Machometowi. Ale ti pohane z geho pokolenye tak zli a vkrutny blechu, 25 zze, wtahfſe filnye do krzieſtianſtwa, weliku fíkol du vczzynychu azz do 224a2 Nyemeczſkich zemi chtiecz, aby geho wieru przyyali. Machomet bil lafkaw na krzeſtyany ſwate. Protož myegiefſe gednoho puſtênyka, genž bidlel bitku“ přid. BN: a geho. — 3. miloftnyku] milowniku D — po „miloſtnyku“ přid. N: A take prawi. — 4. naprwe S — poſluowal B. — 5.—6. honyſſe B. — 6. před „gich“ přid. B: gim. — 6.—7. polepfſi] poprawi D. — 7. ſebe] fobie B — m. zze... kupczem: ze potom byl take kupcem bohatym D — byl N — bohatem B — Egipíczý B, Egiptíti C. — 7.—8. m. Egipffti biechu: byli fu Egipſti D. — 8. wzny- czzye] wznieze (!) B — w ſkorze] brzce D, w zbozij N — byl DN. — 9. zachowa BCMNS — po „pan“ přid. B: geho. — 10. po „fwu“ přid. D: za manzelku — y (před „poczze“) vyn. BCMNS — fíczieftie B. — 11. czafíta N — pobitie] boge D — y (před „dal“)] vyn. BCMNS, a D — lydu BCDMNS — před „na wie- domye“ přid. D: to. — 12. mluwil S — Andiele B — knychy BDN. — 13. flowow B — Alchoran C — geft] gfu BDN — před „Marigi“ přid. BCDS: o. — 14. fli- fficze B — před „Marigi“ přid. B: pannu — po „ſwate“ přid. BDM: y. — 15. przi- chylni BODNS — tady] tak C, tudy D — dobyl DN. — 16. po „kterežto“ přid. C: on — po „geho“ přid. BN: drzaly gfu, přid. C: drzehi fu — až do zzoldana vyn. N — po „zzoldana“ přid. D: drželi. — 17. abrahamu B. — 18. w pohanech BOD. — 19. Jímahelifczic B — Moabytffczi B, Moabytffti N — po „po“ přid. B: Amonytfíczi B — lothowie BMN. — 20. tak] ta S — tey BC — znikla D — z (před „zzidowíke“ a před „krzieftiâſke“) vyn. B — m. z zzidowſke a z krzieftiâſke: zidowíka f křeſtianíku D. — 21. po „krzieftiſke“ přid. BN: wiery — w (před „naywieczzie“) vyn. S — m. pſachu] pſalo ſe D. — 22. po „Narozenye“ přid. B: ſyna — po „fſeſt ſet“ přid. M: let — dwadčeti] dwanadczeti S. — 24. z geho] za ge° B. — 25. m. wtahffe] wtahl ffie (!) B, wtah fie N — po „weliku“ přid. B: gym. 26. chcziecze B, chtiece CD. — 27. po „puſtênyka“ přid. B: gmenem Sergius. —
Strana 170
170 224b1 na pufſti gduce na ſynay na ceſtie, gyžto z Arabie do Caldie a do Jndie gdu; k tomu cžalto chodiefe. A když gednu myel k nyemu do podleſte wnytí, a dwercze biechu nyzke a vzke, yakż ſye wzchilí, chtíe wkroczzití, 30 ynhed ty dwercze powyffichu ſye a poffirzichu, zze proft tam wnyde; a to prwy dyw vczzynyl geft Machomet. Prawie take, zze Machomet rad fie geft opigel azz do Nyemoty a od zemdlenye padal; a k wymluwie toho rziekal, by angel Gabriel mluwil f nym w tá doby a ſ tak welikym blezíkem przifſel, zze by geho przirozenye ſneſti toho nemohlo, a proto zze muſil 35. padnuti. A tiemy ſlowi tieffefſe zzenu ſwu, kteražto bieſſe zamuczena pro to padanye. J ſta ſye, když gednu giede Machomet k tomu puſtennykowi Sergiowí a neprzetele geho bilí taynye i geho ſluzzebnyky vlozzili, aby gey za] hubili, A když biefſe fam Machomet i tyem puſtennykem w pe- leffi a, zze ſye bil opil, y vſnul twrdye: Ti ſlužebnyczi, wynmuce nozz Ma- 40. chometowi, y zabigi toho puſtennyka. A kdyzz ſye tu ranu zwrzze pu- ftennyk y vmrze a Machomet procziti a poczze tazatí, kto to vczzynyl, Tehda ony wecechu: tys geho ſam zabil. A on tomu vwierzi, neb nozz geho bil krwaw. Tehda wece Machomet: Bieda, bieda mnye, czo gſem vczzynyl! bozze, odpuſt mi! od winat mi ſe ſtalo. Zlorzeczene bude wyno, y ktozz 45. wyno pye. Protoż pohane geho wieru drzziecze wyna nepigi. Pakli ſye kto napie, toho magi za zleho cžlowieka. ale pigi napoy z korzenye vdie- lany, genž ſladky gt a zdrawy zzywotu. A kdyzz pak po mnoho letech vmrzie Machomet, tielo geho wlozzichu w ſkrzyńy w prziedrahu, zlatem 28. puffczi B — po „ſynay“ přid. D: horu — m. gyžto] kteruzto puſfti D. gimzto (!) S — do Caldey B. — 29. chodyecze(!) M — podlefie] peleffie B, pe- leffe DN. — 30. wgiti C, giti D — dwerze BCDS — po „vzke“ přid. BDN: a — yakż] kdyz B — ſchily BCDMN. — 31. yhned N — dwierczie B, dwerze CDS — wende B, wgide CD. — 32. prwe B, prwni CDS — Machomet vyn. MS — Prawie take, zze vyn. DMS. — 33. geft vyn. MN — padl DS. — 34. byl ze C — Andiel B — f nimi (!) C — w (před „ta“) vyn. D. — 35. toho vyn. MNS — m. proto zze mufil: protoz muffil by BDMNS, proto by musyl C. — 36. padati C — zarmu- cena D. — 36.—37. m. pro to] z geho D. — 37. padenic DS — ſtalo ſe D — před „když“ přid. D: gednu — kdyzto D — gednu vyn. D — giede] gide BCNS, puſteniku BCN. — 38. Sergrowi ... f geho vyn. N — neprzitele B — gdieſe D — Sluzebniczy N. — 39. geho C — zahubili] zabili CD — fam] tam B. — 40. před „opil“ přid. D: Machomet — wyniawffe C, wyniemſe D, wygmucze S — nuž N. — 40.—41. Machometow DMNS. — 41. zabily B. — (41.—42.) m. sye tu ... y vmrze: w ſobie puſtênik tu ranu vzie ynhed vmře D. — 41. ſye tu ranu vyn. BS — zwrzze] vyn. B, zawrze C, wrze MN — před „puſtennyk“ přid. B: ten. — 42. y (před „vmrze“) vyn. BS — a (před „Machomet“) vyn. BS — proczicziw B, pro- citiw CD — a (před „poczze“)] v B, vyn. CD — po „poczze“ přid. B: ſie — po „kto“ přid. BD: by. — 43. zabil] zahubil S — vwierzie B, vwierzil N — nuž N. — 44. bieffe BCDMNS — krwawy D. — 45. před „od winat“ přid. S: a — před „ftalo“ přid. C: geft to, přid. D: to, přid. NS: geft — zlorzeczeno N — bude] bud BCDMN — před „ktozz“ přid. D: ten — po „ktozz“ přid. BCMN: kdy. — 46. m. wyno pye] ge pige D — pige N. — (46.—47.) m. Pakli ... toho: Pakli by kto pil, tohot D. — 47. z korzenye] i korzienim B. — 47.—48. dielaný BON. — 48. zdrawye zywota M — mnohu C, mnohych D — let MS. — 49. vmrzel S —
170 224b1 na pufſti gduce na ſynay na ceſtie, gyžto z Arabie do Caldie a do Jndie gdu; k tomu cžalto chodiefe. A když gednu myel k nyemu do podleſte wnytí, a dwercze biechu nyzke a vzke, yakż ſye wzchilí, chtíe wkroczzití, 30 ynhed ty dwercze powyffichu ſye a poffirzichu, zze proft tam wnyde; a to prwy dyw vczzynyl geft Machomet. Prawie take, zze Machomet rad fie geft opigel azz do Nyemoty a od zemdlenye padal; a k wymluwie toho rziekal, by angel Gabriel mluwil f nym w tá doby a ſ tak welikym blezíkem przifſel, zze by geho przirozenye ſneſti toho nemohlo, a proto zze muſil 35. padnuti. A tiemy ſlowi tieffefſe zzenu ſwu, kteražto bieſſe zamuczena pro to padanye. J ſta ſye, když gednu giede Machomet k tomu puſtennykowi Sergiowí a neprzetele geho bilí taynye i geho ſluzzebnyky vlozzili, aby gey za] hubili, A když biefſe fam Machomet i tyem puſtennykem w pe- leffi a, zze ſye bil opil, y vſnul twrdye: Ti ſlužebnyczi, wynmuce nozz Ma- 40. chometowi, y zabigi toho puſtennyka. A kdyzz ſye tu ranu zwrzze pu- ftennyk y vmrze a Machomet procziti a poczze tazatí, kto to vczzynyl, Tehda ony wecechu: tys geho ſam zabil. A on tomu vwierzi, neb nozz geho bil krwaw. Tehda wece Machomet: Bieda, bieda mnye, czo gſem vczzynyl! bozze, odpuſt mi! od winat mi ſe ſtalo. Zlorzeczene bude wyno, y ktozz 45. wyno pye. Protoż pohane geho wieru drzziecze wyna nepigi. Pakli ſye kto napie, toho magi za zleho cžlowieka. ale pigi napoy z korzenye vdie- lany, genž ſladky gt a zdrawy zzywotu. A kdyzz pak po mnoho letech vmrzie Machomet, tielo geho wlozzichu w ſkrzyńy w prziedrahu, zlatem 28. puffczi B — po „ſynay“ přid. D: horu — m. gyžto] kteruzto puſfti D. gimzto (!) S — do Caldey B. — 29. chodyecze(!) M — podlefie] peleffie B, pe- leffe DN. — 30. wgiti C, giti D — dwerze BCDS — po „vzke“ přid. BDN: a — yakż] kdyz B — ſchily BCDMN. — 31. yhned N — dwierczie B, dwerze CDS — wende B, wgide CD. — 32. prwe B, prwni CDS — Machomet vyn. MS — Prawie take, zze vyn. DMS. — 33. geft vyn. MN — padl DS. — 34. byl ze C — Andiel B — f nimi (!) C — w (před „ta“) vyn. D. — 35. toho vyn. MNS — m. proto zze mufil: protoz muffil by BDMNS, proto by musyl C. — 36. padati C — zarmu- cena D. — 36.—37. m. pro to] z geho D. — 37. padenic DS — ſtalo ſe D — před „když“ přid. D: gednu — kdyzto D — gednu vyn. D — giede] gide BCNS, puſteniku BCN. — 38. Sergrowi ... f geho vyn. N — neprzitele B — gdieſe D — Sluzebniczy N. — 39. geho C — zahubili] zabili CD — fam] tam B. — 40. před „opil“ přid. D: Machomet — wyniawffe C, wyniemſe D, wygmucze S — nuž N. — 40.—41. Machometow DMNS. — 41. zabily B. — (41.—42.) m. sye tu ... y vmrze: w ſobie puſtênik tu ranu vzie ynhed vmře D. — 41. ſye tu ranu vyn. BS — zwrzze] vyn. B, zawrze C, wrze MN — před „puſtennyk“ přid. B: ten. — 42. y (před „vmrze“) vyn. BS — a (před „Machomet“) vyn. BS — proczicziw B, pro- citiw CD — a (před „poczze“)] v B, vyn. CD — po „poczze“ přid. B: ſie — po „kto“ přid. BD: by. — 43. zabil] zahubil S — vwierzie B, vwierzil N — nuž N. — 44. bieffe BCDMNS — krwawy D. — 45. před „od winat“ přid. S: a — před „ftalo“ přid. C: geft to, přid. D: to, přid. NS: geft — zlorzeczeno N — bude] bud BCDMN — před „ktozz“ přid. D: ten — po „ktozz“ přid. BCMN: kdy. — 46. m. wyno pye] ge pige D — pige N. — (46.—47.) m. Pakli ... toho: Pakli by kto pil, tohot D. — 47. z korzenye] i korzienim B. — 47.—48. dielaný BON. — 48. zdrawye zywota M — mnohu C, mnohych D — let MS. — 49. vmrzel S —
Strana 171
171 50 a ſtrzebre vdielanu a drahym kamenym ozdobenu, a poſtawichu gey w gednô chramu w mieſtie Galdafta rzecženem; a w tom mieſtie lezzal geft dobrze dewadefal te let. A potom przeneſen geft do miefta, geffto 224b2 flowe Meca. A to mieſto geft, kterežto brechu krzieſtyane oborzili, neb Ogierz w nyé wiezeſfie, yakož o tom drzewe pſano geſt; A gizz gest opiet 55 zaſye pewnye wzdielano. a tu gefſtíe lezzi w te drahe ſkrzyny, yakozz prawie pohane ti, genzz gſu pod zzoldanem etc. Sty a geden a dwadcati rozdrel prawi o bozlech pohaníkych, o krzieftyanech ne- dokonalich. Pohane, genzz ſluſſegi pod knyeze Johánna a welikeho Cana, magi 5 rozlczzne obycžege, kakzz koli druhdy w tiechto zemyech mnoho dobrich krzieſtyanow geſt. Neb nyekterzi modle ſye hwiezdam, nyekterzi flunczi, nyekterzi miefieczi. nyekterzi ſye tomu klanyegi, czozz gye ten den potka. Druzí magi modly. Nyekterzi wierzie w boha przirozenye, a ti gſu mnozi, yako: Jupit', toczziſs kralowa mocz, — ten ſlowe buoh nebeſky; Pak pluto, 10 buoh zemíky; Neptunus, buoh zemíky(!); wlcanus, buoh powietrzie a ohnye; Ceres — obilny; Bach9 — wynny; Pak wenus mylowecz, boh my- lowanye. Il A tak tiech bohow gt mnoho le bez pocžta. Ale nad tiemy 225a1 naywyffi geſt buoh przirozenye, od nyehozzto wîficzkny gyny ſwu mocz magi, a gehožto neſmyerna mohutnoſt we wſſem przirozeny ſye okazuge, wloziechu N — m. w ſkrzyny w prziedrahu: w drahu fſkrzyny B, w ſkrzini prze- drahu CDS, v przedrahu ſkrzini N. — 50. ozdobena (!) B — poſtawily B — gey gy BCDNS. — 51. gednô vyn. S. — 52. po „dobrze“ přid. S: az — m. dewa- defate] dwie ſtte a ſſedeffate BNT — przineſen C, proneſen D. — 53. Mecha C, Meta D, Metha N — m. to mieſto geft: to geft to mieſto BN, to geft miefto CD- — byli D. — 54. wyeziffe BN — tom] niem N — pfano] prawe° BN. — 55. vdie- lano S — w tey C. CXXI. 1. m. Sty ... rozdiel] Tuto B. Kala Cxx C, Capitola poſlednie D — m. geden a dwadcati] pofledny M, dewatenadczty N. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. prawi ... nedokonalich: tuto ſe piſe D. — 2. boziech] modlach B — — po „pohaníkych“ přid. N: A take. — 3. po „nedokonalich“ přid. M: Capyla 4. Jana C — po „Johanna“ přid. D: welikeho — magie B. — 5. druhdy] druhde C, vyn. D — w tiech BC — zemych B. — 6. krzieftianu B — nyeterzy M — před „modle“ přid. BD: pohane — modly B — modle ſye hwiezdam, nyekterzi vyn. C — hwiezdie D — před „nyekterzi“ přid. B: a — nyeterzy M — před „flunczi přid. C: klamegi ſe. — 8. v boha BN — po „mnozi“ přid. BS: bohowe. — 9. yako vyn. S — Jupiter BCDMNS — toczizto BD, totiz CMN, totizto S — m. kralowa mocz] kralomoc CDMN. — (9.—10.) kralowa .... Neptunus buoh zemíky vyn. B — Pak ..... Neptunus buoh zemíky vyn. D. — 10. m. zemfky (před „wlcanus“)] morſky C, wodny N — Wulkanus C, wlcawus S. — 11. Cereup (!) B — před „obilny“ přid. BS: buoh — Bachus BS — před „wynny“ přid. BS: buoh — Pak vyn. BS — po „wenus“ přid. S: buoh — m. mylowecz, boh] pak Boh fmilftwa D. — (11.—12.) boh mylowanye vyn. S. — 12. tak vyn. D — bohow gt vyn. S — před „mnoho“ přid. BCM: tak — mnoho le vyn. D — le] ze BC — bez pocztu
171 50 a ſtrzebre vdielanu a drahym kamenym ozdobenu, a poſtawichu gey w gednô chramu w mieſtie Galdafta rzecženem; a w tom mieſtie lezzal geft dobrze dewadefal te let. A potom przeneſen geft do miefta, geffto 224b2 flowe Meca. A to mieſto geft, kterežto brechu krzieſtyane oborzili, neb Ogierz w nyé wiezeſfie, yakož o tom drzewe pſano geſt; A gizz gest opiet 55 zaſye pewnye wzdielano. a tu gefſtíe lezzi w te drahe ſkrzyny, yakozz prawie pohane ti, genzz gſu pod zzoldanem etc. Sty a geden a dwadcati rozdrel prawi o bozlech pohaníkych, o krzieftyanech ne- dokonalich. Pohane, genzz ſluſſegi pod knyeze Johánna a welikeho Cana, magi 5 rozlczzne obycžege, kakzz koli druhdy w tiechto zemyech mnoho dobrich krzieſtyanow geſt. Neb nyekterzi modle ſye hwiezdam, nyekterzi flunczi, nyekterzi miefieczi. nyekterzi ſye tomu klanyegi, czozz gye ten den potka. Druzí magi modly. Nyekterzi wierzie w boha przirozenye, a ti gſu mnozi, yako: Jupit', toczziſs kralowa mocz, — ten ſlowe buoh nebeſky; Pak pluto, 10 buoh zemíky; Neptunus, buoh zemíky(!); wlcanus, buoh powietrzie a ohnye; Ceres — obilny; Bach9 — wynny; Pak wenus mylowecz, boh my- lowanye. Il A tak tiech bohow gt mnoho le bez pocžta. Ale nad tiemy 225a1 naywyffi geſt buoh przirozenye, od nyehozzto wîficzkny gyny ſwu mocz magi, a gehožto neſmyerna mohutnoſt we wſſem przirozeny ſye okazuge, wloziechu N — m. w ſkrzyny w prziedrahu: w drahu fſkrzyny B, w ſkrzini prze- drahu CDS, v przedrahu ſkrzini N. — 50. ozdobena (!) B — poſtawily B — gey gy BCDNS. — 51. gednô vyn. S. — 52. po „dobrze“ přid. S: az — m. dewa- defate] dwie ſtte a ſſedeffate BNT — przineſen C, proneſen D. — 53. Mecha C, Meta D, Metha N — m. to mieſto geft: to geft to mieſto BN, to geft miefto CD- — byli D. — 54. wyeziffe BN — tom] niem N — pfano] prawe° BN. — 55. vdie- lano S — w tey C. CXXI. 1. m. Sty ... rozdiel] Tuto B. Kala Cxx C, Capitola poſlednie D — m. geden a dwadcati] pofledny M, dewatenadczty N. — 2. prawi vyn. C. — (2.—3.) m. prawi ... nedokonalich: tuto ſe piſe D. — 2. boziech] modlach B — — po „pohaníkych“ přid. N: A take. — 3. po „nedokonalich“ přid. M: Capyla 4. Jana C — po „Johanna“ přid. D: welikeho — magie B. — 5. druhdy] druhde C, vyn. D — w tiech BC — zemych B. — 6. krzieftianu B — nyeterzy M — před „modle“ přid. BD: pohane — modly B — modle ſye hwiezdam, nyekterzi vyn. C — hwiezdie D — před „nyekterzi“ přid. B: a — nyeterzy M — před „flunczi přid. C: klamegi ſe. — 8. v boha BN — po „mnozi“ přid. BS: bohowe. — 9. yako vyn. S — Jupiter BCDMNS — toczizto BD, totiz CMN, totizto S — m. kralowa mocz] kralomoc CDMN. — (9.—10.) kralowa .... Neptunus buoh zemíky vyn. B — Pak ..... Neptunus buoh zemíky vyn. D. — 10. m. zemfky (před „wlcanus“)] morſky C, wodny N — Wulkanus C, wlcawus S. — 11. Cereup (!) B — před „obilny“ přid. BS: buoh — Bachus BS — před „wynny“ přid. BS: buoh — Pak vyn. BS — po „wenus“ přid. S: buoh — m. mylowecz, boh] pak Boh fmilftwa D. — (11.—12.) boh mylowanye vyn. S. — 12. tak vyn. D — bohow gt vyn. S — před „mnoho“ přid. BCM: tak — mnoho le vyn. D — le] ze BC — bez pocztu
Strana 172
172 225a2 a on dawa wſſem lidem cztnoft, mocz a byt, rozum a ſmyſl, a dawa wſſemu 15 korzeny, wſſem ſtromom y wſfemu kameny y wſſem zzywlom, nebeſom, zemy mocz a filu. Take krzieſtiane w tiech zemyech fu zmyenyeny na wierze; neb nerownye wierzie o ſwate trogiczi a o ſwatoſtech koftelnych, a druzi newierzie o oczziſczi, o ſwatich, anyż magi popſanych míni yako my, Anyż drzzie papezíkich vſtaweny, kakž koli wierzie w kriſta a w geho 20 vſtawenye bozíke, a zze geho wiera naylepfie geft, a profie wíficzkny, aby raczzil k ny przigiti. A za tezz profim ya tebe, o kriíte, bozze wiecżny, aby nam raczzil ſpomahati, abychom od tebe nebylí nykdy odluczzeny, po- nyewadž gíme twu newyprawnu moczi ftworzeny, twu nezpytanu mudroftí zprawowany a twu newymluwnu dobrotu wzchollwany a pieſtowany 25 a twu vkrutnu ſmrtí wykupeny od ſmrti wiecžneho zatraczenye, abychom, zde gluce zzywi w twe myloſtí, byli potom zzywi twu ſlawnoîty w nebeſkem kralowſtwj. Amen, Amen, myly pane. Skonany gſu tito knyhy w Sobieſlawi den ſwateho hawla, Leta od Narozenye ſyna bozzeho Tificzeho Cztirziſteho Czztirzidcateho pateho 30 Amen. BCD, beze cztu M. — 14. we wffem] w ſwem B. — 15. lidem] ginym S — po „cztnoft“ přid. BC: a — rozom D — ſmyfyl B — po „wffemu“ přid. S: ſtworzenie. — 16. korzenie B — wſſem vyn. S — wſſem ... kameny vyn. B — y wſſemu vyn. S — nebefom] neby B, nebeſkim S. — 17. před „zemy“ přid. B: y, přid. C: a — po „mocz“ přid. BN: byt — zmyenyeny] zmiezdieni D. — 18. nerownye] narownye B — 18.—19. a o ſwatoftech .. . a druzi vyn. B. — 19. Ocziftczy B. — 20.—21. m. w kriſta ... bozſke: v pana kriſta a ge° bozſtwie B, w kryſta a geho bozſtwi N — a w geho vſtawenye bozſke vyn. D — 21. bozíke] bozftwie CMS. — 21.—22. m. aby raczzil k ny przigiti: aby k nim prziſſel N — 22. przigiti] prziegiety et cet; na to končí se rkp. B slovy: Dokonawagi fie knyhy Stateczne° rytierze Jana Mandynil rzeczene° gêz byl vrozenî z mieſta Alban w zemy Engliczke, kteryzto byl zgezdil a zputowal terzmerž wefſken ſwiet (červenou barvou). — 22. o kriſte vyn. C. — 23.—24. ponyadz M. — 24. newyprawnu] newymluwnu D — nezpitadnu D. — 25. a twu ... pieftowany vyn. D. — 27. w twe] w te S —flawnofty] lafku C, flawu DMN. — 28. kralowſtwie N — po „kralowftwj“ končí se rkp. C slovy: Amen ffinis Anno oc Ixxxtttt ff VI ante díca Judica [po straně rukou z mladší doby připsáno: 1484]; končí se rkp. D slovy: Amen. A tak geſti konec lamfareře leta od narozenie Syna bozieho Tificieho Ctir- ſteho ſedmdefateho druheho leta(!) Ten pondieli pred Swatu Sophigi pannu etc.; končí se rkp. M slovy: Amen. Raduy ſye panno Marya. Explicit liber [za tímto slovem následuje 10 hebrejských písmen, jichž význam nepodařilo se mi zjistiti]; končí se rkp. N slovy: Deo gratias. Et fic. Et sic est finis huius operis Cuius posco mercedem laboris. po „kralowstwj“ končí se i rkp. S slovy: wieky wiekoma Amen. — 29.—31. Slova Skonany ... Amen“ psána jsou modře.
172 225a2 a on dawa wſſem lidem cztnoft, mocz a byt, rozum a ſmyſl, a dawa wſſemu 15 korzeny, wſſem ſtromom y wſfemu kameny y wſſem zzywlom, nebeſom, zemy mocz a filu. Take krzieſtiane w tiech zemyech fu zmyenyeny na wierze; neb nerownye wierzie o ſwate trogiczi a o ſwatoſtech koftelnych, a druzi newierzie o oczziſczi, o ſwatich, anyż magi popſanych míni yako my, Anyż drzzie papezíkich vſtaweny, kakž koli wierzie w kriſta a w geho 20 vſtawenye bozíke, a zze geho wiera naylepfie geft, a profie wíficzkny, aby raczzil k ny przigiti. A za tezz profim ya tebe, o kriíte, bozze wiecżny, aby nam raczzil ſpomahati, abychom od tebe nebylí nykdy odluczzeny, po- nyewadž gíme twu newyprawnu moczi ftworzeny, twu nezpytanu mudroftí zprawowany a twu newymluwnu dobrotu wzchollwany a pieſtowany 25 a twu vkrutnu ſmrtí wykupeny od ſmrti wiecžneho zatraczenye, abychom, zde gluce zzywi w twe myloſtí, byli potom zzywi twu ſlawnoîty w nebeſkem kralowſtwj. Amen, Amen, myly pane. Skonany gſu tito knyhy w Sobieſlawi den ſwateho hawla, Leta od Narozenye ſyna bozzeho Tificzeho Cztirziſteho Czztirzidcateho pateho 30 Amen. BCD, beze cztu M. — 14. we wffem] w ſwem B. — 15. lidem] ginym S — po „cztnoft“ přid. BC: a — rozom D — ſmyfyl B — po „wffemu“ přid. S: ſtworzenie. — 16. korzenie B — wſſem vyn. S — wſſem ... kameny vyn. B — y wſſemu vyn. S — nebefom] neby B, nebeſkim S. — 17. před „zemy“ přid. B: y, přid. C: a — po „mocz“ přid. BN: byt — zmyenyeny] zmiezdieni D. — 18. nerownye] narownye B — 18.—19. a o ſwatoftech .. . a druzi vyn. B. — 19. Ocziftczy B. — 20.—21. m. w kriſta ... bozſke: v pana kriſta a ge° bozſtwie B, w kryſta a geho bozſtwi N — a w geho vſtawenye bozſke vyn. D — 21. bozíke] bozftwie CMS. — 21.—22. m. aby raczzil k ny przigiti: aby k nim prziſſel N — 22. przigiti] prziegiety et cet; na to končí se rkp. B slovy: Dokonawagi fie knyhy Stateczne° rytierze Jana Mandynil rzeczene° gêz byl vrozenî z mieſta Alban w zemy Engliczke, kteryzto byl zgezdil a zputowal terzmerž wefſken ſwiet (červenou barvou). — 22. o kriſte vyn. C. — 23.—24. ponyadz M. — 24. newyprawnu] newymluwnu D — nezpitadnu D. — 25. a twu ... pieftowany vyn. D. — 27. w twe] w te S —flawnofty] lafku C, flawu DMN. — 28. kralowſtwie N — po „kralowftwj“ končí se rkp. C slovy: Amen ffinis Anno oc Ixxxtttt ff VI ante díca Judica [po straně rukou z mladší doby připsáno: 1484]; končí se rkp. D slovy: Amen. A tak geſti konec lamfareře leta od narozenie Syna bozieho Tificieho Ctir- ſteho ſedmdefateho druheho leta(!) Ten pondieli pred Swatu Sophigi pannu etc.; končí se rkp. M slovy: Amen. Raduy ſye panno Marya. Explicit liber [za tímto slovem následuje 10 hebrejských písmen, jichž význam nepodařilo se mi zjistiti]; končí se rkp. N slovy: Deo gratias. Et fic. Et sic est finis huius operis Cuius posco mercedem laboris. po „kralowstwj“ končí se i rkp. S slovy: wieky wiekoma Amen. — 29.—31. Slova Skonany ... Amen“ psána jsou modře.
Strana 173
SLOVNÍK. Obsažena jsou zde všechna slova ze všech rkpisů. Je-li vzat doklad z jiného rkpisu než z A, odkazuji vzdy (slovem ad) k rkpisu A. Genitiv a rod při mno- hých jménech vlastních neuveden z příčin na snadě jsoucích. Leckde odkazuji v závorkách na práci Bovenschenovw (Untersuchungen iiber J. v. Mandeville etc. v Zeitschrift der Gesellschaft fůr Erdkunde zu Berlin XXIII. 1888) a Sandbachovu (Handschriftliche Untersuchungen über Otto v. Diemeringen's deutsche Bearbei- tung der Reisebeschreibung Mandeville's, Strassburg 1899), po případě i na pramen Mandevillův. — Závorky hranaté [ ] značí, že třeba hlásku neb slovo v závorce vynechati, v závorkách zaokrouhlenych () jest doplněk nebo konjektura vy- davatelova. — Varianty z tisku nejsou v slovník pojaty. a, conj.: Ale: a to vše nic nenie proti tomu lidu, kterýž má, kdyžto válé A 165 b!; a nezmeśkavaj toho nikoli, jinak tě velice zlé potká A 163 ?*; (potvora) bieše podobna k člověku od vrchu až do pupka, a z dolu mějieše kozí zpósobu A 169 a? (Aber von dem nabel hinab was es geschaffen als ain gaiB); (Simon) byl malomocnym, A potom byl od pána Krista oč(ijštěn B 35b (4 1824a* ale); v nichž jsú jablka velmi krásná, a když jč roz- . féZe, tehda jsú plna popela A 183 a?; leč by měla (žena) dietky, ta móž živa ostati, A přes to nikdy jie ne- vétie 4 195b. — A: A ktoż ty stromy obdělává, ...tehda zjalovějí A 170 až; A ja biech svrchu počal počítati tu cestu A 171 a'; o rozličných dvorných zemiech a věcech a zvie- řatech A 157 at; dva tisíce a šest a osmdesáte mil lampartských A 164 b!; úhlavnie jest město, v němžto umu- cen... jest sv. Tomáš, apoštol buoží, a slove Colanen A 195b?; by jeho starsi syn cesafem, a ten biese Ottoka kán A 207 b. — A vysvětluje: jeden pie krev druhćho, a pro pfiezen A 199 a?.. — A p/i płechodniku: Judaś třidceti peněz navrátil a rzka: Shřčšil sem A 181 b!; nenie křiva modlitba, kterúžto... kněžé fiekaji a rzkuce takto A 174 a?; pfijme posla s velikym. poéestenstvím a rzka A 179 b, — My nemáme na boží milosti zúíati, a važme sč toho s náboženstvím A 217 a! ( = protož); — on nezvěděl, a kdy která k němu z nich přilehla, a kdy vstala A 183 a! ( = ani-ani). Srvn. též ač, ale, an, ant, ati, avšak, až, nebo. abeceda, -y, fem.: o jich Abecedye A 161 až; Protož jich abecedu sem tuto popsal A 162 a). Abel, -e, masc., jm. os.: Adam sto let plakal smrti A 175 a!. Abele, syna svého Abkas (Abras, Abcas), jm. země: jest dvoje královstvie, Gorgen a Abcas A 211 bt! (B 78 b Abras); v tom krá- lovství Abkas ib.
SLOVNÍK. Obsažena jsou zde všechna slova ze všech rkpisů. Je-li vzat doklad z jiného rkpisu než z A, odkazuji vzdy (slovem ad) k rkpisu A. Genitiv a rod při mno- hých jménech vlastních neuveden z příčin na snadě jsoucích. Leckde odkazuji v závorkách na práci Bovenschenovw (Untersuchungen iiber J. v. Mandeville etc. v Zeitschrift der Gesellschaft fůr Erdkunde zu Berlin XXIII. 1888) a Sandbachovu (Handschriftliche Untersuchungen über Otto v. Diemeringen's deutsche Bearbei- tung der Reisebeschreibung Mandeville's, Strassburg 1899), po případě i na pramen Mandevillův. — Závorky hranaté [ ] značí, že třeba hlásku neb slovo v závorce vynechati, v závorkách zaokrouhlenych () jest doplněk nebo konjektura vy- davatelova. — Varianty z tisku nejsou v slovník pojaty. a, conj.: Ale: a to vše nic nenie proti tomu lidu, kterýž má, kdyžto válé A 165 b!; a nezmeśkavaj toho nikoli, jinak tě velice zlé potká A 163 ?*; (potvora) bieše podobna k člověku od vrchu až do pupka, a z dolu mějieše kozí zpósobu A 169 a? (Aber von dem nabel hinab was es geschaffen als ain gaiB); (Simon) byl malomocnym, A potom byl od pána Krista oč(ijštěn B 35b (4 1824a* ale); v nichž jsú jablka velmi krásná, a když jč roz- . féZe, tehda jsú plna popela A 183 a?; leč by měla (žena) dietky, ta móž živa ostati, A přes to nikdy jie ne- vétie 4 195b. — A: A ktoż ty stromy obdělává, ...tehda zjalovějí A 170 až; A ja biech svrchu počal počítati tu cestu A 171 a'; o rozličných dvorných zemiech a věcech a zvie- řatech A 157 at; dva tisíce a šest a osmdesáte mil lampartských A 164 b!; úhlavnie jest město, v němžto umu- cen... jest sv. Tomáš, apoštol buoží, a slove Colanen A 195b?; by jeho starsi syn cesafem, a ten biese Ottoka kán A 207 b. — A vysvětluje: jeden pie krev druhćho, a pro pfiezen A 199 a?.. — A p/i płechodniku: Judaś třidceti peněz navrátil a rzka: Shřčšil sem A 181 b!; nenie křiva modlitba, kterúžto... kněžé fiekaji a rzkuce takto A 174 a?; pfijme posla s velikym. poéestenstvím a rzka A 179 b, — My nemáme na boží milosti zúíati, a važme sč toho s náboženstvím A 217 a! ( = protož); — on nezvěděl, a kdy která k němu z nich přilehla, a kdy vstala A 183 a! ( = ani-ani). Srvn. též ač, ale, an, ant, ati, avšak, až, nebo. abeceda, -y, fem.: o jich Abecedye A 161 až; Protož jich abecedu sem tuto popsal A 162 a). Abel, -e, masc., jm. os.: Adam sto let plakal smrti A 175 a!. Abele, syna svého Abkas (Abras, Abcas), jm. země: jest dvoje královstvie, Gorgen a Abcas A 211 bt! (B 78 b Abras); v tom krá- lovství Abkas ib.
Strana 174
174 Abraham, -a, masc., jm. os.: ta oba kázal Abraham obřezati A 183 a!. — Adj. possess. -óv: Thare, otec Abra- hamow A 168 a!. Abras v. Abkas. Absalon v. Absolon. Absaron v. Absoron. Absolon (Absalon), -a, masc., jm. os.: starý obraz, kterýžto učinil Abfolon A 181 b!. — Adj. possess. -óv: o ku- padle silojském a obrazu Abfolonowie A 181 a! (D 549 Abfalonowu); jesté € slove Abfolonowa ruka A 181 bl. Absoron (Absaron), jm. hory: do veliké hory, ješto slove abforon A 211 p (B 78 b Abfaron). aby, abych v. bych. Acen (Acien, Cien), jm. místní: k jed- nomu městu, ješto slove Aczen A 191 a? (B 49 a Aczien); od toho města Aczen ib. (C 72a Acien, D 594 Cyen). Aciani v. ariáni. Acien v. Acen. ač, conj. — I. Jesili: acz by tento svět kto objeti chtěl A 157 a?; ukazují € ji (korunu) pánóm, točíš hostem, aczz žádají 4 160 a!; (zeměné) jiným lidem vyssú jed, aczz budû stipAni 4 201 at. II. Třeba: jsú tam ženy šlechetné, acz ne pro bóh, ale pro pomstu A 171 bt. Adam, -a, masc., jm. os.: neb f jest tu Adam sto let plakal A 175 a*. — Adj. possess. -óv: Adamowa jablka À 170 a*; o jeskyni přébytka Adamowa a Evy -A 175 b. Adama v. Aldama. Adrian, -a, masc., jm. osob.— Hadrian: tak stálo (město Jerusalem) až do Adriana césaře A 180 a!. adriansky, adriarsky, adriatsky, adj. = adriaticky, adrijsky: po moti adn- arfke A 171 a* (B 20 a adryatczkem, C 30a Adriatfkem, D 504 Adryan- ikem). Affra, omyl m. Asia, v. t. atfriésky, adj. — atricky: nad barbarskü zemí a Affriczíku zemí A 168 a?, Afrika, -y, fem., jm. místní: jedna částka (světa) slove Europa, druhá Asia, třčtie Afrika A4 189 b'; aZ do Affnky A 168 a. Agar, fem., jm. os.: (Abraham) pfilehl byl k Agar, k svć dśvce A 183 a!. Agelach, masc., jm. os.: Rekové jé (sv. tři krále) jmenuji Agelach, Serasis, Ejot A 176 aż. agrest, -a, -u, masc. = vino angrestovć: délaji t dobry agreft z něho ( = z hlohu) A 160 a?. Agrippa v. Herodes. Agutte (Agritte, Argire), jm. mistmi: jeden (ostrov) slove Grille a druhy agutte A4 220a (C 131a Argire, M 49 b Agrytte). Acheldemach (Alchedemach), jm. misini: o alchedemach A 181 b*; pole, jesto ; slove Zidovsky Acheldemach ib. aj interj: Ay, to f sme je slyšeli v Efraté C 39 b (ad À 176 a"). Akkon (Angon, Ankon, Ankov, Anthon), jm. místní (Akka): ten plove do Akkon C 17a (4 164 b! do Ancona, S 10b Anthona); z Benátek do Akkona C 17 & (A 1645* Angona, B lla Ankona, D 477 Ankowa). alabastr (alobastr), -a, -u, masc.: hrob z alabaftru vytesany A 173 a! (B 22 b alobaftru). Alamo (chybně Alamoas), jm. misini: jmenuji f tu zemi Alamo, a s jedné strany dotÿée Turkóv A 211 b! (D 681 Alamoas (!) A f gedne .. .). Alapie v. Halape. Alban, jm. místní: z jednoho města v Englantě, jenž slove Alban A 158 a!. Albanie, jm. místní: o Albanij 4 189 a’; tu leží amazonská země, Albanie A 190 a). Aldama (Adama), jm. místní: bylo tu pět měst, točíš Sodoma, Gomora, Saboim, Aldama, Segot A 182% (B 36 a, C 54a Adama). ale, conj.: nemá dosti na slyšení, ale chce i očima spatřiti B 1 a; ale jablko vypadlo mu jest z ruky A 158 b, ale toho nenie A 158 b, ale wífak na Cypr radčjiše plynú A 164 a?. Alexander, masc., jm. os.: Macedonie, z niežto byl veliký Allexander A 160 d!. — ‘Adj. possess. -óv: o chytrosti Alle- xandrowie A 198 a. alexanderský v. alexandrský. Alexandrie, Alexandria, Alexandrie, fem., jm. místní: do Allexandrzie A 168 b'; w Allexandrz1 4 169 a?; tu jest ustavil (Alexander) prvé město
174 Abraham, -a, masc., jm. os.: ta oba kázal Abraham obřezati A 183 a!. — Adj. possess. -óv: Thare, otec Abra- hamow A 168 a!. Abras v. Abkas. Absalon v. Absolon. Absaron v. Absoron. Absolon (Absalon), -a, masc., jm. os.: starý obraz, kterýžto učinil Abfolon A 181 b!. — Adj. possess. -óv: o ku- padle silojském a obrazu Abfolonowie A 181 a! (D 549 Abfalonowu); jesté € slove Abfolonowa ruka A 181 bl. Absoron (Absaron), jm. hory: do veliké hory, ješto slove abforon A 211 p (B 78 b Abfaron). aby, abych v. bych. Acen (Acien, Cien), jm. místní: k jed- nomu městu, ješto slove Aczen A 191 a? (B 49 a Aczien); od toho města Aczen ib. (C 72a Acien, D 594 Cyen). Aciani v. ariáni. Acien v. Acen. ač, conj. — I. Jesili: acz by tento svět kto objeti chtěl A 157 a?; ukazují € ji (korunu) pánóm, točíš hostem, aczz žádají 4 160 a!; (zeměné) jiným lidem vyssú jed, aczz budû stipAni 4 201 at. II. Třeba: jsú tam ženy šlechetné, acz ne pro bóh, ale pro pomstu A 171 bt. Adam, -a, masc., jm. os.: neb f jest tu Adam sto let plakal A 175 a*. — Adj. possess. -óv: Adamowa jablka À 170 a*; o jeskyni přébytka Adamowa a Evy -A 175 b. Adama v. Aldama. Adrian, -a, masc., jm. osob.— Hadrian: tak stálo (město Jerusalem) až do Adriana césaře A 180 a!. adriansky, adriarsky, adriatsky, adj. = adriaticky, adrijsky: po moti adn- arfke A 171 a* (B 20 a adryatczkem, C 30a Adriatfkem, D 504 Adryan- ikem). Affra, omyl m. Asia, v. t. atfriésky, adj. — atricky: nad barbarskü zemí a Affriczíku zemí A 168 a?, Afrika, -y, fem., jm. místní: jedna částka (světa) slove Europa, druhá Asia, třčtie Afrika A4 189 b'; aZ do Affnky A 168 a. Agar, fem., jm. os.: (Abraham) pfilehl byl k Agar, k svć dśvce A 183 a!. Agelach, masc., jm. os.: Rekové jé (sv. tři krále) jmenuji Agelach, Serasis, Ejot A 176 aż. agrest, -a, -u, masc. = vino angrestovć: délaji t dobry agreft z něho ( = z hlohu) A 160 a?. Agrippa v. Herodes. Agutte (Agritte, Argire), jm. mistmi: jeden (ostrov) slove Grille a druhy agutte A4 220a (C 131a Argire, M 49 b Agrytte). Acheldemach (Alchedemach), jm. misini: o alchedemach A 181 b*; pole, jesto ; slove Zidovsky Acheldemach ib. aj interj: Ay, to f sme je slyšeli v Efraté C 39 b (ad À 176 a"). Akkon (Angon, Ankon, Ankov, Anthon), jm. místní (Akka): ten plove do Akkon C 17a (4 164 b! do Ancona, S 10b Anthona); z Benátek do Akkona C 17 & (A 1645* Angona, B lla Ankona, D 477 Ankowa). alabastr (alobastr), -a, -u, masc.: hrob z alabaftru vytesany A 173 a! (B 22 b alobaftru). Alamo (chybně Alamoas), jm. misini: jmenuji f tu zemi Alamo, a s jedné strany dotÿée Turkóv A 211 b! (D 681 Alamoas (!) A f gedne .. .). Alapie v. Halape. Alban, jm. místní: z jednoho města v Englantě, jenž slove Alban A 158 a!. Albanie, jm. místní: o Albanij 4 189 a’; tu leží amazonská země, Albanie A 190 a). Aldama (Adama), jm. místní: bylo tu pět měst, točíš Sodoma, Gomora, Saboim, Aldama, Segot A 182% (B 36 a, C 54a Adama). ale, conj.: nemá dosti na slyšení, ale chce i očima spatřiti B 1 a; ale jablko vypadlo mu jest z ruky A 158 b, ale toho nenie A 158 b, ale wífak na Cypr radčjiše plynú A 164 a?. Alexander, masc., jm. os.: Macedonie, z niežto byl veliký Allexander A 160 d!. — ‘Adj. possess. -óv: o chytrosti Alle- xandrowie A 198 a. alexanderský v. alexandrský. Alexandrie, Alexandria, Alexandrie, fem., jm. místní: do Allexandrzie A 168 b'; w Allexandrz1 4 169 a?; tu jest ustavil (Alexander) prvé město
Strana 175
193 a? 603 Alle- Allexandria své jménem Allexandra A (B 52a Allexandrzij, D xandrie); To město A 172 at. alexandrsky, alexandersky, adj.: Ctvrtá . (vlast egyptská) slove Allexandrfka '* A 169a. (B 17a Allexanderfka). Alchedemach v. Acheldemach. alchoran v. alkoran. Aliber (Alibier) v. Rulant. alkoran (alchoran), -a, -u, masc. = ko- ran: (Mohamedáni) mají jedny knihy od. Machometa sloZené . .. a ty t slovü Alkoran nebo melach nebo hatynie A 222 b! (C 135 b Alchoran). alleluja, intcrj.: vśickni, k nimż jest voda tato přišla, zdrávi učinění jsú. Alleluya D 546 (ad A 180 dż). Allentikum, jm. místní: k té zemi, jenž slove Allenticum 4 212 a2. Allidob, jm. místní: v tom ostrově, jenž slovc Ellade nebo Allidob B 8a (ad A 162 b') (srvn. Lange). almużna, -y, fem.: tehda ta almuzna jest hotova A 202 a?. alobastr v. alabastr. . aloes, neutr. — aloe: dfevo, jenz slove aloes A 172 al; dřevo, z něhožto ta komora ustavena jest, slove aloes A 205a. Aloime (Alomne, Aloynre), jm. místní — ostrov Lemnos: hora ptevysoká, je- jizto stien sahd do Aloime A 160 b? (B 5b Aloynre, D 461 Alomne). Amazonie (Amozonie, Mazonie), jm. místní: S oné strany zemé kaldejské leżi Amazonye A 193 a! (B 51 b Amo- zonye); o Amafonij A 189a* (D 585 o Mazonij). amazonsky, mazonsky, adj: tu leżi Amafonfka zcmě A 190a!; skrze Amazonfku (zemi) A 158 a!; o Ma- zoníke zemi A 1928 (C 75b ama- zonfke); Amazonśći, -ští, jm. návodní: I ztratili jsúů pobitie Amazoffti A 193 a? (B 51 b amazonffczy). amen, interj.: Amen, Amen, mily pane A 225 a”; (abychom) k hoře, jenž slove Kristus, zaslůžili přijíti, Amen A 174 a?. Ameram, Ameron, jm. řeky v Kathaji (Sandbach: Ammeran): slove ť ta voda ameram A 203 a' (D 644 Ameron). 175 Amerius (Amezius), masc., jm. os.: zidé je (sv. tri króle) jinak jmenuji, todiś Appelius, Amerius, Damosius A 176 a? (S 22 b Amezius). Ameron v. Ameram. amiral, -a, masc., titul vysokých úředníků sultánových: kromě velikých Amuralow, točíšto vladařóv A 166 b?. Amiris, jm. mistni: v tom městě Amiris u Britani A 184 a!; tu w Amiris jest hlava jednoho biskupa ib. Amloch, jm. hory (n Bovenschena Alothe, coz pokládá za omyl místo Atlas): skrze horu, jenž slove Amloch A 168 b'. Amon v. Samon. amonitsky, adj.; pl. masc. Amonitśći, jm. mnáv.: druzi (slovou) Moabitśći, Amonytffczi B 97 b (ad A 224a. Amozonie v. Amazonie. an, pron.: I. Vazba kongvruentni: i uzřě krásnü pannu, ana sobé vlasy roz- pravuje 4 1634!; mnoho potvor dábelskych okolo ného jsü vidéli, any jeho télem hrozně oblují A 177 b*. — II. Vazba absolutní: uzřěvše, ano sova na tom kři sedí A 206 b'; toho f sem já éasto vidal, ano jemu panic k stolu slüzie 4 922a? Anastasius, Anastazí, masc. jm. os.: o svatém Anaftafi) A 190 a'; v tom městě Trapisoden leżi svatý Ana- ftafius A 190 a?. andél, anjel, -a, masc: ot andielow A 173 a*; k angelu A 159 a?; (Jakob vidél) angeli bozie vchazejice a scha- zejice po ném A 180 b!; jakožto činili angele v starém zákoně B 74 (ad A 161 b). i andělský, anjelský, adj.: Maria počala od zvéstovánie angelikeho Krista A 229 b? (B 95 b andielfke?). Ander(a)?, jm. mistni: do'andera A 171 b. Andurach, Andurat, masc., jm. os.: król engliéósky, jménem Andurach A 166 a? (M 9 b andurat). Ane v. Ave. i aneb, anebo v. nebo. Angon v. Akkon. ani, aniż, conj.: na té hote nevěje ižádný vietr, aňy móž na ní který p(t)ák nebo zvěř živa býti A4 160 b*; přes celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál any déšť any která
193 a? 603 Alle- Allexandria své jménem Allexandra A (B 52a Allexandrzij, D xandrie); To město A 172 at. alexandrsky, alexandersky, adj.: Ctvrtá . (vlast egyptská) slove Allexandrfka '* A 169a. (B 17a Allexanderfka). Alchedemach v. Acheldemach. alchoran v. alkoran. Aliber (Alibier) v. Rulant. alkoran (alchoran), -a, -u, masc. = ko- ran: (Mohamedáni) mají jedny knihy od. Machometa sloZené . .. a ty t slovü Alkoran nebo melach nebo hatynie A 222 b! (C 135 b Alchoran). alleluja, intcrj.: vśickni, k nimż jest voda tato přišla, zdrávi učinění jsú. Alleluya D 546 (ad A 180 dż). Allentikum, jm. místní: k té zemi, jenž slove Allenticum 4 212 a2. Allidob, jm. místní: v tom ostrově, jenž slovc Ellade nebo Allidob B 8a (ad A 162 b') (srvn. Lange). almużna, -y, fem.: tehda ta almuzna jest hotova A 202 a?. alobastr v. alabastr. . aloes, neutr. — aloe: dfevo, jenz slove aloes A 172 al; dřevo, z něhožto ta komora ustavena jest, slove aloes A 205a. Aloime (Alomne, Aloynre), jm. místní — ostrov Lemnos: hora ptevysoká, je- jizto stien sahd do Aloime A 160 b? (B 5b Aloynre, D 461 Alomne). Amazonie (Amozonie, Mazonie), jm. místní: S oné strany zemé kaldejské leżi Amazonye A 193 a! (B 51 b Amo- zonye); o Amafonij A 189a* (D 585 o Mazonij). amazonsky, mazonsky, adj: tu leżi Amafonfka zcmě A 190a!; skrze Amazonfku (zemi) A 158 a!; o Ma- zoníke zemi A 1928 (C 75b ama- zonfke); Amazonśći, -ští, jm. návodní: I ztratili jsúů pobitie Amazoffti A 193 a? (B 51 b amazonffczy). amen, interj.: Amen, Amen, mily pane A 225 a”; (abychom) k hoře, jenž slove Kristus, zaslůžili přijíti, Amen A 174 a?. Ameram, Ameron, jm. řeky v Kathaji (Sandbach: Ammeran): slove ť ta voda ameram A 203 a' (D 644 Ameron). 175 Amerius (Amezius), masc., jm. os.: zidé je (sv. tri króle) jinak jmenuji, todiś Appelius, Amerius, Damosius A 176 a? (S 22 b Amezius). Ameron v. Ameram. amiral, -a, masc., titul vysokých úředníků sultánových: kromě velikých Amuralow, točíšto vladařóv A 166 b?. Amiris, jm. mistni: v tom městě Amiris u Britani A 184 a!; tu w Amiris jest hlava jednoho biskupa ib. Amloch, jm. hory (n Bovenschena Alothe, coz pokládá za omyl místo Atlas): skrze horu, jenž slove Amloch A 168 b'. Amon v. Samon. amonitsky, adj.; pl. masc. Amonitśći, jm. mnáv.: druzi (slovou) Moabitśći, Amonytffczi B 97 b (ad A 224a. Amozonie v. Amazonie. an, pron.: I. Vazba kongvruentni: i uzřě krásnü pannu, ana sobé vlasy roz- pravuje 4 1634!; mnoho potvor dábelskych okolo ného jsü vidéli, any jeho télem hrozně oblují A 177 b*. — II. Vazba absolutní: uzřěvše, ano sova na tom kři sedí A 206 b'; toho f sem já éasto vidal, ano jemu panic k stolu slüzie 4 922a? Anastasius, Anastazí, masc. jm. os.: o svatém Anaftafi) A 190 a'; v tom městě Trapisoden leżi svatý Ana- ftafius A 190 a?. andél, anjel, -a, masc: ot andielow A 173 a*; k angelu A 159 a?; (Jakob vidél) angeli bozie vchazejice a scha- zejice po ném A 180 b!; jakožto činili angele v starém zákoně B 74 (ad A 161 b). i andělský, anjelský, adj.: Maria počala od zvéstovánie angelikeho Krista A 229 b? (B 95 b andielfke?). Ander(a)?, jm. mistni: do'andera A 171 b. Andurach, Andurat, masc., jm. os.: król engliéósky, jménem Andurach A 166 a? (M 9 b andurat). Ane v. Ave. i aneb, anebo v. nebo. Angon v. Akkon. ani, aniż, conj.: na té hote nevěje ižádný vietr, aňy móž na ní který p(t)ák nebo zvěř živa býti A4 160 b*; přes celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál any déšť any která
Strana 176
176 z oblakóv zároda ib.;. avšak jsú vždycky (čbánové i súdkové) plni sami od sebe, aňy třčba jest co v ně činiti A 160 bi; chodie ovšem nazi aniz sě jiným pfikryvaji D 718 (ad A 219 b!) anjel v. anděl. anjelský v. andělský. ankon, prý jméno dříví: (dřievie) slove ebanus, a někteří pravie, že by slulo Anncon C 127 a (ad A 218 b!) Ankon, Ankov v. Akkon. Anna, -y, tem., jm. os.: tu leží svatá Anna A 160 æ@. Annáš, -č, masc., jm. os.: Potom byl jest veden Pán náš Ježíš k Annaffowi biskupu A 160 a. ano, adv. vyzn. potakovacího: kdyz kterému z těch kto die: ,, Ty chováà cizie dieté,‘“ inhed odpovie: ,,Ano, mé děti jiní chovají“ A 218 a. anthiocenský, adj. = antiochijský, v. Jakub. Anthon v. Akkon. anthonius (anthonus) název fismene abecedy egyptské: Anthonius, Binith .. A 170 * (B 19 b Anthonus). antikrist, -a, masc.: Antikrift má z Ga- lilé pfijti A 184 b*. — Adj. possess. -óv: to sě stane za časóv Antikrifto- wich A 213 a?. Antiochie, -ie, fem., jm. místní: potom (přijdou) do Antiochie menší A 187 B?; na veliků Antiochij ib. Antipas v. Herodes. Antroformité v. násl. Antropoformité ( Antroformité), -ti, masc. = Antropomorfitć, kfestansti sektófi: slová ti lidé pohansky Antropoformite B 24 b: slovû ti lidé arabsky () An- tropoformity C 36b; slovń ti lidé pohanśti Antroformite A 174b' (na stejném místě). | apoštol, -a, masc.: tu sě svým jedenácti appofftolom zjčvil (Kristus) 4 181 a?; skrze svatć Appofitoh A 184 at. Appelius, masc., jm. os.: Zidé jé (sv. tri krále) jinak jmenují, tocíá Appelus, Amerius, Damosius A 176 a?. Apulé, -é, jm. místní: skrze Řím a Apullen a Kalabrí na apuly až do Greth B 43 b (ad A 187 b!). Apullen, jm. mistni: skrze Rim a Apuller B 43 b (ad A 187 b). Arabie, -ie, fem., jm. mistni: nad Arabij A 158 b*. arabsky (arbasky), adj.: skrze Arabfku (zemi) A 158 a!; královstvie Arabfke A 165 b*; w Arabíke zemi A 167 a? (B 14 b w Arbafke). arabsky, adv. k adj. arabsky: slovü ti lidé Arabfky Antropoformiti (omylem) C 36b (ad A 174 by. Aralech v. Ráchel. Aram, -a, -u, jm. místní: (v království . mezopotanském) leží město Aram A 168 at. — Jm. os.: tu byl Aram, bratr jeho, upálen B 51 a (ad A 192 b?); — adj. possess. -óv: Lot byl jest Aramow syn B 37 a (ad A 183 a!). Aramathie v. Josef. arbasky v. arabsky. Arboch, jm. místní: nazývají to miesto těch svatých otcóv pohřebí Tanegarba, točiš patriarchóv miesto, ale židé jemu řékají arboch A 175 až/b'. arcibiskup, -a, masc.: Také leží tu svatý Jan Zlatoustý, jenž jest tu byl Arci- bifkupem A4 16035; bylo v té zemi mnoho Arcibifkupow À 177 a. arcibiskupstvie, -ie, neutr. = arcibiskup- stvi: tu jest Arcibifkupftwie A 163 b2. Arenicie v. Renicie. ares (v něm. rkp. „ydros“), název nádob:- Také jsú tu mnozí čbánové i súdkové jako mramoroví, kteréžto ares nazý- vaji A 160 a?. Argire v. Agutte. Archel v. Ráchel. Archise, jm. místní: jakž z hor vynde, tu nalezne město, ješto slove Mark, a. druhé, jenž slove Archife A 187 b?. arláni, masc., jm. sektářů: (panství jeru- salemského) druhdy jsü židé dobyl, druhdy Kunáni, druhdy arriany B 29 a: (A 7b Azany, C 42b Syrani. D 533 Acyani). Arides v. Cirides. Arimathia (Aromathia) -e, íem. jm. místní: mezi těmi městy dvěma Ary- matya a Sophin D 561 (4 183 ż* aromathia); z Arimathie v. Josef; srvn. Romachy. Aristotiles, -le (-leść), masc., jm. os. = Aristoteles: V té zemi narozen jest
176 z oblakóv zároda ib.;. avšak jsú vždycky (čbánové i súdkové) plni sami od sebe, aňy třčba jest co v ně činiti A 160 bi; chodie ovšem nazi aniz sě jiným pfikryvaji D 718 (ad A 219 b!) anjel v. anděl. anjelský v. andělský. ankon, prý jméno dříví: (dřievie) slove ebanus, a někteří pravie, že by slulo Anncon C 127 a (ad A 218 b!) Ankon, Ankov v. Akkon. Anna, -y, tem., jm. os.: tu leží svatá Anna A 160 æ@. Annáš, -č, masc., jm. os.: Potom byl jest veden Pán náš Ježíš k Annaffowi biskupu A 160 a. ano, adv. vyzn. potakovacího: kdyz kterému z těch kto die: ,, Ty chováà cizie dieté,‘“ inhed odpovie: ,,Ano, mé děti jiní chovají“ A 218 a. anthiocenský, adj. = antiochijský, v. Jakub. Anthon v. Akkon. anthonius (anthonus) název fismene abecedy egyptské: Anthonius, Binith .. A 170 * (B 19 b Anthonus). antikrist, -a, masc.: Antikrift má z Ga- lilé pfijti A 184 b*. — Adj. possess. -óv: to sě stane za časóv Antikrifto- wich A 213 a?. Antiochie, -ie, fem., jm. místní: potom (přijdou) do Antiochie menší A 187 B?; na veliků Antiochij ib. Antipas v. Herodes. Antroformité v. násl. Antropoformité ( Antroformité), -ti, masc. = Antropomorfitć, kfestansti sektófi: slová ti lidé pohansky Antropoformite B 24 b: slovû ti lidé arabsky () An- tropoformity C 36b; slovń ti lidé pohanśti Antroformite A 174b' (na stejném místě). | apoštol, -a, masc.: tu sě svým jedenácti appofftolom zjčvil (Kristus) 4 181 a?; skrze svatć Appofitoh A 184 at. Appelius, masc., jm. os.: Zidé jé (sv. tri krále) jinak jmenují, tocíá Appelus, Amerius, Damosius A 176 a?. Apulé, -é, jm. místní: skrze Řím a Apullen a Kalabrí na apuly až do Greth B 43 b (ad A 187 b!). Apullen, jm. mistni: skrze Rim a Apuller B 43 b (ad A 187 b). Arabie, -ie, fem., jm. mistni: nad Arabij A 158 b*. arabsky (arbasky), adj.: skrze Arabfku (zemi) A 158 a!; královstvie Arabfke A 165 b*; w Arabíke zemi A 167 a? (B 14 b w Arbafke). arabsky, adv. k adj. arabsky: slovü ti lidé Arabfky Antropoformiti (omylem) C 36b (ad A 174 by. Aralech v. Ráchel. Aram, -a, -u, jm. místní: (v království . mezopotanském) leží město Aram A 168 at. — Jm. os.: tu byl Aram, bratr jeho, upálen B 51 a (ad A 192 b?); — adj. possess. -óv: Lot byl jest Aramow syn B 37 a (ad A 183 a!). Aramathie v. Josef. arbasky v. arabsky. Arboch, jm. místní: nazývají to miesto těch svatých otcóv pohřebí Tanegarba, točiš patriarchóv miesto, ale židé jemu řékají arboch A 175 až/b'. arcibiskup, -a, masc.: Také leží tu svatý Jan Zlatoustý, jenž jest tu byl Arci- bifkupem A4 16035; bylo v té zemi mnoho Arcibifkupow À 177 a. arcibiskupstvie, -ie, neutr. = arcibiskup- stvi: tu jest Arcibifkupftwie A 163 b2. Arenicie v. Renicie. ares (v něm. rkp. „ydros“), název nádob:- Také jsú tu mnozí čbánové i súdkové jako mramoroví, kteréžto ares nazý- vaji A 160 a?. Argire v. Agutte. Archel v. Ráchel. Archise, jm. místní: jakž z hor vynde, tu nalezne město, ješto slove Mark, a. druhé, jenž slove Archife A 187 b?. arláni, masc., jm. sektářů: (panství jeru- salemského) druhdy jsü židé dobyl, druhdy Kunáni, druhdy arriany B 29 a: (A 7b Azany, C 42b Syrani. D 533 Acyani). Arides v. Cirides. Arimathia (Aromathia) -e, íem. jm. místní: mezi těmi městy dvěma Ary- matya a Sophin D 561 (4 183 ż* aromathia); z Arimathie v. Josef; srvn. Romachy. Aristotiles, -le (-leść), masc., jm. os. = Aristoteles: V té zemi narozen jest
Strana 177
(veliky) mistr Anftotlefs A 160 b*; o tělu Ariftotyle B 5a (ad ib.). — Adj. possess. -óv: o tólu Ariftotile- ffowu A 160 b!. Armenie (Armenia), -ie, fem, jm. mistni: z veliké Armenye A 186 a!; o menší Armenij A 190 a'; Armenye chÿli sé k perské zemi 4 211 a? (D 680 Armenya). armensky, adj: ti króli Armenfft A 190 5; o čtveru království Armě- ikem 4 211 at. „Armos, Armes (Bovenschen: Ormuz), jm. ostrova v Indii: ostrow, jenż slove Armos A 194 a* (C 78 b Armes). Aromachia v: Romachy. Aromathia v. Arimathia a Romachy. „Aron, -a, masc., jm. os.; adj. possess. -óv: stánek Aronow A 180 b!. „Artaxerses, masc., jm. os. = Artaxerxes: králi babylonští, Artaxerfes, král persky, a Alexander Veliky A 214 aż. Aruchibel v. Ruchibel. Asia, Asie v. Azia, Azie. Askalanita v. Herodes. Askalon (Askalon), Askolon (Askolon), jm. místní: Potom do Affkalona B 11 b (A 165 at Affkolona); v. Askonie. Askalonita v. Herodes. -aśkalonitsky, adj.: Okolo Jerusalema leží . . . (královstvie) affkalonytfke A 177a* (B 28b Affkalonyczke); v. Herodes. „Askolon (Aškolon) v. Askalon. „Askonle (Aškonle?, Askalon, Aškalon, Aškalonie), jm. mísiní: čtvrtá (žena žoldánova bydlí) w affkonij A 167 a! (M 10 a w Affkalonie, C 22 a w Affka- lonu, D 487 w Afkalonij). „Assyrie, -ie, fem., 7m. mistni: Tiétie (reka plove) skrze Affırıy C 132b (ad A 221 a). -assyrsky, adj.: krâlovstvie Natuse a Afirfke B 47 a (ad A 189 b?). Aëkalonie v. Askonie. Athene, sing, jm. misini = Atheny: do Athene 158 a?. ati, ať, conj.: pros jeho, at tobě tu cestu ukáže A 206 b. — ať bych = abych: Poněvadž vy chcete, at bych vaëim césarem byl D 675 (ad À 210 a*). Atlas, jm. hory: o hoïe Atlas A 189 a!. 177 Atre (Atro), jm. misini: potom přijde do Atre a od Atre jsta dvě cestě B 44b (A 188 a? do Atro a od Atro). Ave (Ane), jm. ÿeky (u Bovenschena Al- bane, t. j. Arnana): jest tu také voda, jenz slove awe, a ta z libanské hory tele A 188 a! (C 65a Ane). avšak, conj.: Awffak z přirozeného roz- umu žádostí člověk rád o jiných ze- miech neznámé poyesti (!) slysie B la. Axerses, masc., jm. os.: králi babylonští, Axerfes, král perský B 82b (ad A 214 a’), omyl m. Artaxerxes. Azí, Azia, Azie, -ie, fem., jm. místní: lic k nám leZie £ veliká azie 4 210 b! (C 115 Azya, D 677 Azij); jedna částka (svéta) slove Europa, druhá Afia A 189 b! (D 587 Affra). Aziáni v. ariáni. a£, conj.: azz do velikého kanisa zemé A 157 a?; azz do svaté Heleny A 159 d!; azz do dne sńdneho A 161 b?; aby ty i všichni tvoji budůúcí azz do devátého pokolenie ústavně v válkách a škodách bydlili 4 190 b*; — Mnozí to za ne- podobné velmi mnějí, a já ť sem též mněl, ale azz sem opatřil, tak jsem věřiti musil 4 198 až; — ve spojení ne-až: dříve nežli ti (štěpové) odektvůú, azz druzi kvisti poénû A 171g (= už); netéhne slunce vzniti, azz jie ( = vody) Telze viděti, neb v zemi vsechne A 186 b?. bába, baba, -y, fem.; (jedno z měst Ojířem založených) podnes slove Flan- drinie po jeho babie, jeho otce Got- frida mateře A 194 b?; Protož jsem já jich abecedu tuto posadil etc. baba stará A 192 b?. Babylon, -a a Babylon, -&, masc., jm. mistni: Z tebe, babılone, vystüpi had A 184 b; k Babilonu A 167 bi; pravi o velikém Babilonye A 167 a?; v tom městě Babılonij A 1654; potom přijdů do Babilonye a do Kara A 165 «a?. Babylonie, -ie, tem., jm. místní: kupci, ktefiżto do Babilonye nebo do jiných pohanských vlastí mienie 4 187 a!; Také Babilonye, o níž jsem pravil, nenie € Babylon veliký A 167 at.
(veliky) mistr Anftotlefs A 160 b*; o tělu Ariftotyle B 5a (ad ib.). — Adj. possess. -óv: o tólu Ariftotile- ffowu A 160 b!. Armenie (Armenia), -ie, fem, jm. mistni: z veliké Armenye A 186 a!; o menší Armenij A 190 a'; Armenye chÿli sé k perské zemi 4 211 a? (D 680 Armenya). armensky, adj: ti króli Armenfft A 190 5; o čtveru království Armě- ikem 4 211 at. „Armos, Armes (Bovenschen: Ormuz), jm. ostrova v Indii: ostrow, jenż slove Armos A 194 a* (C 78 b Armes). Aromachia v: Romachy. Aromathia v. Arimathia a Romachy. „Aron, -a, masc., jm. os.; adj. possess. -óv: stánek Aronow A 180 b!. „Artaxerses, masc., jm. os. = Artaxerxes: králi babylonští, Artaxerfes, král persky, a Alexander Veliky A 214 aż. Aruchibel v. Ruchibel. Asia, Asie v. Azia, Azie. Askalanita v. Herodes. Askalon (Askalon), Askolon (Askolon), jm. místní: Potom do Affkalona B 11 b (A 165 at Affkolona); v. Askonie. Askalonita v. Herodes. -aśkalonitsky, adj.: Okolo Jerusalema leží . . . (královstvie) affkalonytfke A 177a* (B 28b Affkalonyczke); v. Herodes. „Askolon (Aškolon) v. Askalon. „Askonle (Aškonle?, Askalon, Aškalon, Aškalonie), jm. mísiní: čtvrtá (žena žoldánova bydlí) w affkonij A 167 a! (M 10 a w Affkalonie, C 22 a w Affka- lonu, D 487 w Afkalonij). „Assyrie, -ie, fem., 7m. mistni: Tiétie (reka plove) skrze Affırıy C 132b (ad A 221 a). -assyrsky, adj.: krâlovstvie Natuse a Afirfke B 47 a (ad A 189 b?). Aëkalonie v. Askonie. Athene, sing, jm. misini = Atheny: do Athene 158 a?. ati, ať, conj.: pros jeho, at tobě tu cestu ukáže A 206 b. — ať bych = abych: Poněvadž vy chcete, at bych vaëim césarem byl D 675 (ad À 210 a*). Atlas, jm. hory: o hoïe Atlas A 189 a!. 177 Atre (Atro), jm. misini: potom přijde do Atre a od Atre jsta dvě cestě B 44b (A 188 a? do Atro a od Atro). Ave (Ane), jm. ÿeky (u Bovenschena Al- bane, t. j. Arnana): jest tu také voda, jenz slove awe, a ta z libanské hory tele A 188 a! (C 65a Ane). avšak, conj.: Awffak z přirozeného roz- umu žádostí člověk rád o jiných ze- miech neznámé poyesti (!) slysie B la. Axerses, masc., jm. os.: králi babylonští, Axerfes, král perský B 82b (ad A 214 a’), omyl m. Artaxerxes. Azí, Azia, Azie, -ie, fem., jm. místní: lic k nám leZie £ veliká azie 4 210 b! (C 115 Azya, D 677 Azij); jedna částka (svéta) slove Europa, druhá Afia A 189 b! (D 587 Affra). Aziáni v. ariáni. a£, conj.: azz do velikého kanisa zemé A 157 a?; azz do svaté Heleny A 159 d!; azz do dne sńdneho A 161 b?; aby ty i všichni tvoji budůúcí azz do devátého pokolenie ústavně v válkách a škodách bydlili 4 190 b*; — Mnozí to za ne- podobné velmi mnějí, a já ť sem též mněl, ale azz sem opatřil, tak jsem věřiti musil 4 198 až; — ve spojení ne-až: dříve nežli ti (štěpové) odektvůú, azz druzi kvisti poénû A 171g (= už); netéhne slunce vzniti, azz jie ( = vody) Telze viděti, neb v zemi vsechne A 186 b?. bába, baba, -y, fem.; (jedno z měst Ojířem založených) podnes slove Flan- drinie po jeho babie, jeho otce Got- frida mateře A 194 b?; Protož jsem já jich abecedu tuto posadil etc. baba stará A 192 b?. Babylon, -a a Babylon, -&, masc., jm. mistni: Z tebe, babılone, vystüpi had A 184 b; k Babilonu A 167 bi; pravi o velikém Babilonye A 167 a?; v tom městě Babılonij A 1654; potom přijdů do Babilonye a do Kara A 165 «a?. Babylonie, -ie, tem., jm. místní: kupci, ktefiżto do Babilonye nebo do jiných pohanských vlastí mienie 4 187 a!; Také Babilonye, o níž jsem pravil, nenie € Babylon veliký A 167 at.
Strana 178
178 babylonsky, adj.: Babilonffti a Benátští, z Flandr, a jiní kupci rok... na cestě bývají A 203 a'Jaž* (B 66a Ba- biloníczi); jsáce zahnáni od krále Ba- bilonfkeho A 212 b?. Baccarie v. Boccarie. Badonsky (Radonsky), masc., jm. os.: když jest valel s Badonfkim C 19b (4 165 b* z Radonfkim). bahniste, -ś, neutr. — bahnisté: taci lomozové a bahnyfícze, Ze nelze tam pfistapiti B 92 b (ad A 221 a). bahno, -a, neutr.: plno bahen a jezer a tymencóv A 188 bl. Bachus, masc., jm. os. = Bakchos: VIkanus, buoh povětřie a ohně, Ceres obilný, Bach? vinný A 224 b?. Balbas (Banvas, Bavas), jm. místní: prvé město, kteréž tu nadejdůú, slove Balbas 4 165 a* (D 480 Bawas, Slla Banwas). Baldach (srvn. Suse), jm. místní: a slove město hlavnie Baldach A 168 a!. balsam, bal§am. bal$an, -a, -u, masc.: o poli, na němž roste drahy Balfam A 170 a*; když tam pfijedú kupci chtiec balfam küpiti 4 170 b'; upust v to maličko balfamu A 170 bi/t?; neb v ten olej upustie málo balfamu A 70b (M 13a balfanu), balfam, kterýž nenie smiešený ib. (M 13a balfan). balsámový, balśśmovy. adj.: olej, v němžto dřevo Balfamowe vafie A 170 b (C 29 a balfamowo). Baltazar, masc., jm. os.: my jmenujem ty tři krále Kaspar, Melchior, Balta- zar A 176 a báně, -č, fem.: kdežto byla jsúryta jména bożie znamenajice, sedm sviecnóv a dvanścte bany zlatých A 180 br. Banvas v. Balbas. Baphanie, jm. mistni (Bovenschen: Ra- phane): mezi městy Drakodie a ba- phamne A 186 bt. Barachia$, Bariachia§, -ś, masc., jm. s.; adj. possess. -6v: tu byl Zacharias, syn Barachiaffow, zabit A 180% (M 20 b, N 61 a baryachaffow). barbarský, adj.: třetí kalifre byl jest nad Barbarfku zemi 4 168 a2. Barbora, -y, em., jm. os.: svatá Barbora A 1644; svaté Barbon télo A 165 b'. bárka, -y, fem. =lodka: ten muoż. u Benátkách nebo v Janové kupečské barky ptśti A 190a*. i barsky, adj.: plyne skrze to moře Barfke A 162 a?. barva, -y, fem.: o lidech krevné a čer- vené barwi À 168 b?; brky a křídle (fenixe) jsú ohnivé barwy A 169 b?. Basaron v. Besaron. Baspe, Basfe, jm. řeky: teče ť jedna. voda skrze tu krajinu, ta slove Bafpe, v nížto často ti lidé netisté véci perû C 113 b (4 211 b' Baífe). bâti sé, boju sč, bojíš sé, impftiv: ktoZ jeho (dubu) tfiesku u sebe nosi, ten fe padücie nemoci nebogi A 175 b* a 176 a). Bavas v. Balbas. bavlna, -y, fem.: V té zemi rostc bzwlna na stromiech 4 213 P!. bavorsky, adj: kdyzto byl sv. Karel putoval k BoZiemu hrobu s vévodami Baworfkymy A 179 P. bazansky, adj.: do té země, jenž jest kralovstvie Bazanfke A 185 bt. bâzn, bâzeñ, -i, fem. = bázeň: o po- ctivosti a o bazm, jeśto jest pied kánem D 648 (ad A 203 b). bdieti, bzu, bdiś, impftiv. = bditi: ktoż tomu krahujci bdy sedm dni a scdm noci A 190 bi. běda, interj.: Tehda vece Machomet: Bieda, bieda mně, co jsem učinil A 224 bt. béh, -a, -u, masc.: okršlek slunečného biehu A 180 b*; — tok: voda dunajská drží svój bieh A 158 a?. béhati, -aju, -áš, impftiv: (člověčie hlava) bichafe po všem dřéve jmeno- vaném městě D 474 (ad A 163 b°); když ta zvieřata nám nemohla jinak uskoditl, biehachu nám mezi nohy A 217 Belion, jm. hory: až do té hory, ješto slove Behon A4 206 P. |j: Benátky, -tek, plur. fem., jm. místní: z Benatek do Angona A 1640. i benátský, adj. z Benátky: mezi mořem benatfkim a janovskym A 171 aż. ' Bendechen (Bendekem, Bendeken), masc. jm. os. rytief Bendekem A 166a? (B 13a Bendechen, M 9b Bendeken).
178 babylonsky, adj.: Babilonffti a Benátští, z Flandr, a jiní kupci rok... na cestě bývají A 203 a'Jaž* (B 66a Ba- biloníczi); jsáce zahnáni od krále Ba- bilonfkeho A 212 b?. Baccarie v. Boccarie. Badonsky (Radonsky), masc., jm. os.: když jest valel s Badonfkim C 19b (4 165 b* z Radonfkim). bahniste, -ś, neutr. — bahnisté: taci lomozové a bahnyfícze, Ze nelze tam pfistapiti B 92 b (ad A 221 a). bahno, -a, neutr.: plno bahen a jezer a tymencóv A 188 bl. Bachus, masc., jm. os. = Bakchos: VIkanus, buoh povětřie a ohně, Ceres obilný, Bach? vinný A 224 b?. Balbas (Banvas, Bavas), jm. místní: prvé město, kteréž tu nadejdůú, slove Balbas 4 165 a* (D 480 Bawas, Slla Banwas). Baldach (srvn. Suse), jm. místní: a slove město hlavnie Baldach A 168 a!. balsam, bal§am. bal$an, -a, -u, masc.: o poli, na němž roste drahy Balfam A 170 a*; když tam pfijedú kupci chtiec balfam küpiti 4 170 b'; upust v to maličko balfamu A 170 bi/t?; neb v ten olej upustie málo balfamu A 70b (M 13a balfanu), balfam, kterýž nenie smiešený ib. (M 13a balfan). balsámový, balśśmovy. adj.: olej, v němžto dřevo Balfamowe vafie A 170 b (C 29 a balfamowo). Baltazar, masc., jm. os.: my jmenujem ty tři krále Kaspar, Melchior, Balta- zar A 176 a báně, -č, fem.: kdežto byla jsúryta jména bożie znamenajice, sedm sviecnóv a dvanścte bany zlatých A 180 br. Banvas v. Balbas. Baphanie, jm. mistni (Bovenschen: Ra- phane): mezi městy Drakodie a ba- phamne A 186 bt. Barachia$, Bariachia§, -ś, masc., jm. s.; adj. possess. -6v: tu byl Zacharias, syn Barachiaffow, zabit A 180% (M 20 b, N 61 a baryachaffow). barbarský, adj.: třetí kalifre byl jest nad Barbarfku zemi 4 168 a2. Barbora, -y, em., jm. os.: svatá Barbora A 1644; svaté Barbon télo A 165 b'. bárka, -y, fem. =lodka: ten muoż. u Benátkách nebo v Janové kupečské barky ptśti A 190a*. i barsky, adj.: plyne skrze to moře Barfke A 162 a?. barva, -y, fem.: o lidech krevné a čer- vené barwi À 168 b?; brky a křídle (fenixe) jsú ohnivé barwy A 169 b?. Basaron v. Besaron. Baspe, Basfe, jm. řeky: teče ť jedna. voda skrze tu krajinu, ta slove Bafpe, v nížto často ti lidé netisté véci perû C 113 b (4 211 b' Baífe). bâti sé, boju sč, bojíš sé, impftiv: ktoZ jeho (dubu) tfiesku u sebe nosi, ten fe padücie nemoci nebogi A 175 b* a 176 a). Bavas v. Balbas. bavlna, -y, fem.: V té zemi rostc bzwlna na stromiech 4 213 P!. bavorsky, adj: kdyzto byl sv. Karel putoval k BoZiemu hrobu s vévodami Baworfkymy A 179 P. bazansky, adj.: do té země, jenž jest kralovstvie Bazanfke A 185 bt. bâzn, bâzeñ, -i, fem. = bázeň: o po- ctivosti a o bazm, jeśto jest pied kánem D 648 (ad A 203 b). bdieti, bzu, bdiś, impftiv. = bditi: ktoż tomu krahujci bdy sedm dni a scdm noci A 190 bi. běda, interj.: Tehda vece Machomet: Bieda, bieda mně, co jsem učinil A 224 bt. béh, -a, -u, masc.: okršlek slunečného biehu A 180 b*; — tok: voda dunajská drží svój bieh A 158 a?. béhati, -aju, -áš, impftiv: (člověčie hlava) bichafe po všem dřéve jmeno- vaném městě D 474 (ad A 163 b°); když ta zvieřata nám nemohla jinak uskoditl, biehachu nám mezi nohy A 217 Belion, jm. hory: až do té hory, ješto slove Behon A4 206 P. |j: Benátky, -tek, plur. fem., jm. místní: z Benatek do Angona A 1640. i benátský, adj. z Benátky: mezi mořem benatfkim a janovskym A 171 aż. ' Bendechen (Bendekem, Bendeken), masc. jm. os. rytief Bendekem A 166a? (B 13a Bendechen, M 9b Bendeken).
Strana 179
Benemar, jm. řeky (Bovenschen: Beu- mare, Buhemar): iéka dobiíé puol- tíétie míle všíři, jenž slove benemar A 220 a!. Benjamin, -a, masc., jm. os.; adj. possess. -óv: hrob Ráchel, ...jenž byla Josefova a Benyaminowa mátě A 177 a*; dva národy, točíš Judöv a Benyaminow A 212%. benos v. bonos. . beránek, -nka, masc.: Jsń tam neto- pýřové tak velicí na těle, jako zde be- ranczi A 218 be. Berason v. Besaron. Berith, Berithus v. Beruth. Bersabé, fem., jm. os.: to mésto (Sabu) ustavila jest Berfabee, mâté Salo- münova À 175 a. Beruth (Berith, Berithus, Beruch), jm. místní := Bejrut, město syrské: město Beruth A 1644? (C 16b Berithus); Sestnácte mil (z) Beruth A4 1860 (B 42 b z Beruch); z Tripole pfijdû do Beruth města A 186 b? (C 62b do Berithu); pak nalezne beruth na moři A 188 a? (C 65 b Berith). Besaron (Berason, Basaron, Bosron), jm. místní: (Jordán) dělí tři země, kaldejskü, Judovu a Befaron A 183 až (C 55 a Bofron, D 559 Bafaron, S 31 a Berafon). . Betfage, Bethfage, jm. místní: jest . mnoho mést v galilejské zemi, točíš Naim, Kafarnaum, Betfage A 184 b°; dale tam jest Bethfage A 182 a!. Bethania, Bethanie, jm. mistni: tu lezi k(a)stel nebo tvrz, jenž slula Be- thanye A4 182a? (C 52b Bethania); neb jeho (sv. Lukáše) kosti byly jsú přivezeny z Bethanie A 160 a?. Bethel, jm. místní: o skále A 180 a?; v. Bezeel. Bethfage v. Betfagc. Bethlehem, jm. místní: Bethlehem jest město malé B 26b (ad A 176 a}; Bethlehem B 28b (ad A 177 a). Bethlém, -a, masc., jm. místní: v Be- thleemie A 1650, o bethleemye A 176 a!; do Bethleema ib. bethlémsky, betlémsky, adj. z Bethlém: v krajině bethleemfke A 165 b'. Bethsaida, jm. mísíní: jest mnoho měst v galilejské zemi, točíš Naim, Ka- Bethel 179 farnaum, Bethfaıda C 58a (ad A 184 bz). Bethsanie v. Torsanie. bez, bza, bzu, masc.: nedaleko odtad stojí bez, na němž sě byl Jidáš oběsil A 181 b'; (o) obrazu Absolonové a o bzu Judášovu B 34 a (ad A 181 a). bez, praep.: (velbládi) mohü trváti dobře tři dni bez pitie A 172 br, jich jest mnoho bez cżifla A 174 b?; (dit8) ostalo vždy bez hrzechu A 222 b; máme zde pokoj bez prziekazi aZ do dnešnieho dne 4 219 a2. Bezas, jm. místní: třetie (království slove) Bezas A 165 b?. bezčíslný, adj.: Neb tak bezcziflna rozličnost tvářnosti dolièuje ... múd- rost a moc pána Stvořitele C 91b (ad A 200 bi). bezděky, adv.: to skalé (magnetové) při- t4hlo by jć bezdieki k sobi A 19+a*. bezedny, adj.: I jest tu propast bezedna A 163 b. Bezeel (Bezel, Bethel), jm. mistui ( = Stin bozi): A nazyvaji ti mni&é to miesto Bezeel A 173 a! (B 22 b Bezel, D 512 Bethel). | bezhlavy, adj.: o lidech bezhlawich A 199 b. bezpečnost, -i, fem.: skrze ně nesnadně muož člověk projéti, leé majé listy bezpeczznofü A 213 bt. bezpečný, adj.: naleznû zemi rovnû a bezpecžnu až do Indie À 2145"; adv. bezpečně: jedů f bezpeczznye skrze jeho zemi A 201 a'. bezprávie, -ie, neutr. = bezpráví: (král z Mathameron) nedopustí ižádnému bezprawie ućiniti 4 201 a. bézéti, -zu, -žíš, impftiv.: (élovétie hlava) biezze po všem psaném městě A 163 b*; Byezz k hrobu ib. Bibech (Bilech, Vilech), jm. místní (Bovenschen: Rubothe, Tybot): o krá- lovstvi Bibech C 133a (4 221 a? wilech, D 727 Bilech). bibli, biblé, fem. = bible: sedadlo, na němžto Bibli vykládal jest (sv. Jero- nym) D 528 (ad A 176 b!); Věřie £ také dobié, což v Bibli psáno jest 4 222 b*. bič, -č, masc.: mají ť biczze bfidkć A 209 a}.
Benemar, jm. řeky (Bovenschen: Beu- mare, Buhemar): iéka dobiíé puol- tíétie míle všíři, jenž slove benemar A 220 a!. Benjamin, -a, masc., jm. os.; adj. possess. -óv: hrob Ráchel, ...jenž byla Josefova a Benyaminowa mátě A 177 a*; dva národy, točíš Judöv a Benyaminow A 212%. benos v. bonos. . beránek, -nka, masc.: Jsń tam neto- pýřové tak velicí na těle, jako zde be- ranczi A 218 be. Berason v. Besaron. Berith, Berithus v. Beruth. Bersabé, fem., jm. os.: to mésto (Sabu) ustavila jest Berfabee, mâté Salo- münova À 175 a. Beruth (Berith, Berithus, Beruch), jm. místní := Bejrut, město syrské: město Beruth A 1644? (C 16b Berithus); Sestnácte mil (z) Beruth A4 1860 (B 42 b z Beruch); z Tripole pfijdû do Beruth města A 186 b? (C 62b do Berithu); pak nalezne beruth na moři A 188 a? (C 65 b Berith). Besaron (Berason, Basaron, Bosron), jm. místní: (Jordán) dělí tři země, kaldejskü, Judovu a Befaron A 183 až (C 55 a Bofron, D 559 Bafaron, S 31 a Berafon). . Betfage, Bethfage, jm. místní: jest . mnoho mést v galilejské zemi, točíš Naim, Kafarnaum, Betfage A 184 b°; dale tam jest Bethfage A 182 a!. Bethania, Bethanie, jm. mistni: tu lezi k(a)stel nebo tvrz, jenž slula Be- thanye A4 182a? (C 52b Bethania); neb jeho (sv. Lukáše) kosti byly jsú přivezeny z Bethanie A 160 a?. Bethel, jm. místní: o skále A 180 a?; v. Bezeel. Bethfage v. Betfagc. Bethlehem, jm. místní: Bethlehem jest město malé B 26b (ad A 176 a}; Bethlehem B 28b (ad A 177 a). Bethlém, -a, masc., jm. místní: v Be- thleemie A 1650, o bethleemye A 176 a!; do Bethleema ib. bethlémsky, betlémsky, adj. z Bethlém: v krajině bethleemfke A 165 b'. Bethsaida, jm. mísíní: jest mnoho měst v galilejské zemi, točíš Naim, Ka- Bethel 179 farnaum, Bethfaıda C 58a (ad A 184 bz). Bethsanie v. Torsanie. bez, bza, bzu, masc.: nedaleko odtad stojí bez, na němž sě byl Jidáš oběsil A 181 b'; (o) obrazu Absolonové a o bzu Judášovu B 34 a (ad A 181 a). bez, praep.: (velbládi) mohü trváti dobře tři dni bez pitie A 172 br, jich jest mnoho bez cżifla A 174 b?; (dit8) ostalo vždy bez hrzechu A 222 b; máme zde pokoj bez prziekazi aZ do dnešnieho dne 4 219 a2. Bezas, jm. místní: třetie (království slove) Bezas A 165 b?. bezčíslný, adj.: Neb tak bezcziflna rozličnost tvářnosti dolièuje ... múd- rost a moc pána Stvořitele C 91b (ad A 200 bi). bezděky, adv.: to skalé (magnetové) při- t4hlo by jć bezdieki k sobi A 19+a*. bezedny, adj.: I jest tu propast bezedna A 163 b. Bezeel (Bezel, Bethel), jm. mistui ( = Stin bozi): A nazyvaji ti mni&é to miesto Bezeel A 173 a! (B 22 b Bezel, D 512 Bethel). | bezhlavy, adj.: o lidech bezhlawich A 199 b. bezpečnost, -i, fem.: skrze ně nesnadně muož člověk projéti, leé majé listy bezpeczznofü A 213 bt. bezpečný, adj.: naleznû zemi rovnû a bezpecžnu až do Indie À 2145"; adv. bezpečně: jedů f bezpeczznye skrze jeho zemi A 201 a'. bezprávie, -ie, neutr. = bezpráví: (král z Mathameron) nedopustí ižádnému bezprawie ućiniti 4 201 a. bézéti, -zu, -žíš, impftiv.: (élovétie hlava) biezze po všem psaném městě A 163 b*; Byezz k hrobu ib. Bibech (Bilech, Vilech), jm. místní (Bovenschen: Rubothe, Tybot): o krá- lovstvi Bibech C 133a (4 221 a? wilech, D 727 Bilech). bibli, biblé, fem. = bible: sedadlo, na němžto Bibli vykládal jest (sv. Jero- nym) D 528 (ad A 176 b!); Věřie £ také dobié, což v Bibli psáno jest 4 222 b*. bič, -č, masc.: mají ť biczze bfidkć A 209 a}.
Strana 180
180 bičovati, -uju, -uješ, u něhožto geft Pán náš... biczowan A 178 a*. bielÿ, adj. = bíly: (diévo) když sucho bude, jest bıelo jako snich A 203 a!; bodláček jeden podobný k trnu bie- lemu A 169 a!; čím jest staršie, tiem silnéjsie a bieleyfie (vino) byvá A 163 b?. Bilech v. Bibech. Bilion, jm. potoka: malý potóček, jemuž diechu bılıö 4 164 b2. Bilkrunspurk v. Pilgrunspurk. binith (bivich, bunch), název pismene abecedy egypiskć: Anthonius, Binith A170 P? (B 19 b. biuich, D 502 Bóich). Birkon, jm. misimi: (veliká Armenie) má f mnoho krajin, točíšto Kapadocí, Samen, Birkon.... A 211 &. bis, -a, -u, masc. = ibis: na té řčce na- lézají ptáky, ješto slovú Bis A 168 b!. impftiv.: slüp, Kristus biskup, -a, masc.: (ten césař) usazuje patriarchy i bifkupi 4 162a*; adj. possess. -óv: rücho bifkupowo C 48 b (ad A 180 a?/b!); k Annâsovi, kterÿz byl test B.fkupow D 459 (ad A 160 aj). biskupovy, adj.: rüácho bifkupowe B 33 a (ad A 180 a?/b1). biskupský, adj. = biskupský: rúcho bi- fkupfke A 180 až/b'. biskupstvie, -ie, neutr. = biskupství: a jest pět vlastí jako pét bifkupftwi A 168 &. Bitervie, jm. misini (něm. rkpisy mají Pincerne lant = das Land der Patzi- nacae oder Pincenati (Petschenegen); srvn. Sandbach str. 17, pozn. 4): skrze Biterwij zemi A 158 a2. biti, bia, bie§, impftiv.: Buda biti pastýře A 182 a?. bitie, -ie, neutr. = bití: (svině) pro bitie ústavné tak jsú veľmi kftičely A 198 bl. bivich v. binith. Blamonen v. Blomanen. blaznivy, adj. = nemoudry, poéetily: Poňavadž já tebe z tvého smysla blaznyweho vyvésti nemohu A 190 &?. bledy, adj.: (karbunkul) nenie f tak červený jako rubín, ale jesti f bčlejší a bledieyffi 4 205 a. blektati, -cu, -ceś, impftiv. = stékati: (lidé v Drakordé) nemluvie f, ale blekczi A 199 bt. blesk, blska, bleska, -u, masc. = lesk, světlo: (dva řčřátky) tak veliký blefk vydávají A 215 al. bliz (bliz, bliż), adv. = blizko: bliz na vzchod slunce B 2a (ad A 1580), V mčstč Jerusalemč bliz k nám... leží hora, ješto slove Sion B 34a (ad A 18149; jenž vedlé toho ostrova bhz leží A 162:b%, A tu bliz byl kostel A 181 a?; nemóž k té hoře blyž přijíti A 189 a2 blizky, adj.: o blizke cesté do Jerusa- lema A 187a'; tu jest naybhzfífie pfistavidlo k Jerusalemu A 164 a?; v té zemi lidé pojímaji sé vespolek mužie s ženami, kakž koli sú sobě bhzcz v rodu B 74b (ad A 208 b)). — Adv. blizko: kakż koli blizko jsú sobě v rodu A 208 b*; z Libyc pfi- téhnû naybliz proti Egyptu A 189 à°. Blomanen, Blamonen, z Bolmanen, jim. národní: A slove ten lid Blomanen A 200 at (C 90 b z Bolmanen, D 631 Blamonen). blyskanie, -ie, neutr. = blýskání: ani tam hrom ani blifkanye byva 4 168 b!; slychaji i vidaji v ném hfimanie i blif- kanye a rozličné búfenie A 216 b2. blysknatý, adj. = blyskavy, lesklý: (jáma) jest ústavně plna čistého a blyfknateho piesku S 10 b (ad A 164 b?). bob, -a, -u, masc.: Perská země v uokolí nenie f plodna ani bohata na obilí a ovoci, jako na bobu, hrachu.... A 214 b. Boccarie (Baccarie), 7m. misini: prijedû do zemé Boccane A 213 a? (B 81b Baccarie). bodes, -dcé, masc. = nástroj místo biče užívaný: mají ť bodce břidké a ostny železné C 109a (ad A 209 a). bodláéek, -cka, -cku, mas-., demin. z bodlák: mně ť sé jest dostal bodlaczzck jeden A 159 b2/160 a; neb jest téch bodlaczkow mnoho A 160 a!. bodlák, -a, -u, masc. — trn: jest téch bodlakow mnoho B 4b (ad A 160 a!). bodlavy, adj. = bodavy, trnity: (ko- runa) zsitie nebo z rokosie bodlaweho morského A 160 a. |
180 bičovati, -uju, -uješ, u něhožto geft Pán náš... biczowan A 178 a*. bielÿ, adj. = bíly: (diévo) když sucho bude, jest bıelo jako snich A 203 a!; bodláček jeden podobný k trnu bie- lemu A 169 a!; čím jest staršie, tiem silnéjsie a bieleyfie (vino) byvá A 163 b?. Bilech v. Bibech. Bilion, jm. potoka: malý potóček, jemuž diechu bılıö 4 164 b2. Bilkrunspurk v. Pilgrunspurk. binith (bivich, bunch), název pismene abecedy egypiskć: Anthonius, Binith A170 P? (B 19 b. biuich, D 502 Bóich). Birkon, jm. misimi: (veliká Armenie) má f mnoho krajin, točíšto Kapadocí, Samen, Birkon.... A 211 &. bis, -a, -u, masc. = ibis: na té řčce na- lézají ptáky, ješto slovú Bis A 168 b!. impftiv.: slüp, Kristus biskup, -a, masc.: (ten césař) usazuje patriarchy i bifkupi 4 162a*; adj. possess. -óv: rücho bifkupowo C 48 b (ad A 180 a?/b!); k Annâsovi, kterÿz byl test B.fkupow D 459 (ad A 160 aj). biskupovy, adj.: rüácho bifkupowe B 33 a (ad A 180 a?/b1). biskupský, adj. = biskupský: rúcho bi- fkupfke A 180 až/b'. biskupstvie, -ie, neutr. = biskupství: a jest pět vlastí jako pét bifkupftwi A 168 &. Bitervie, jm. misini (něm. rkpisy mají Pincerne lant = das Land der Patzi- nacae oder Pincenati (Petschenegen); srvn. Sandbach str. 17, pozn. 4): skrze Biterwij zemi A 158 a2. biti, bia, bie§, impftiv.: Buda biti pastýře A 182 a?. bitie, -ie, neutr. = bití: (svině) pro bitie ústavné tak jsú veľmi kftičely A 198 bl. bivich v. binith. Blamonen v. Blomanen. blaznivy, adj. = nemoudry, poéetily: Poňavadž já tebe z tvého smysla blaznyweho vyvésti nemohu A 190 &?. bledy, adj.: (karbunkul) nenie f tak červený jako rubín, ale jesti f bčlejší a bledieyffi 4 205 a. blektati, -cu, -ceś, impftiv. = stékati: (lidé v Drakordé) nemluvie f, ale blekczi A 199 bt. blesk, blska, bleska, -u, masc. = lesk, světlo: (dva řčřátky) tak veliký blefk vydávají A 215 al. bliz (bliz, bliż), adv. = blizko: bliz na vzchod slunce B 2a (ad A 1580), V mčstč Jerusalemč bliz k nám... leží hora, ješto slove Sion B 34a (ad A 18149; jenž vedlé toho ostrova bhz leží A 162:b%, A tu bliz byl kostel A 181 a?; nemóž k té hoře blyž přijíti A 189 a2 blizky, adj.: o blizke cesté do Jerusa- lema A 187a'; tu jest naybhzfífie pfistavidlo k Jerusalemu A 164 a?; v té zemi lidé pojímaji sé vespolek mužie s ženami, kakž koli sú sobě bhzcz v rodu B 74b (ad A 208 b)). — Adv. blizko: kakż koli blizko jsú sobě v rodu A 208 b*; z Libyc pfi- téhnû naybliz proti Egyptu A 189 à°. Blomanen, Blamonen, z Bolmanen, jim. národní: A slove ten lid Blomanen A 200 at (C 90 b z Bolmanen, D 631 Blamonen). blyskanie, -ie, neutr. = blýskání: ani tam hrom ani blifkanye byva 4 168 b!; slychaji i vidaji v ném hfimanie i blif- kanye a rozličné búfenie A 216 b2. blysknatý, adj. = blyskavy, lesklý: (jáma) jest ústavně plna čistého a blyfknateho piesku S 10 b (ad A 164 b?). bob, -a, -u, masc.: Perská země v uokolí nenie f plodna ani bohata na obilí a ovoci, jako na bobu, hrachu.... A 214 b. Boccarie (Baccarie), 7m. misini: prijedû do zemé Boccane A 213 a? (B 81b Baccarie). bodes, -dcé, masc. = nástroj místo biče užívaný: mají ť bodce břidké a ostny železné C 109a (ad A 209 a). bodláéek, -cka, -cku, mas-., demin. z bodlák: mně ť sé jest dostal bodlaczzck jeden A 159 b2/160 a; neb jest téch bodlaczkow mnoho A 160 a!. bodlák, -a, -u, masc. — trn: jest téch bodlakow mnoho B 4b (ad A 160 a!). bodlavy, adj. = bodavy, trnity: (ko- runa) zsitie nebo z rokosie bodlaweho morského A 160 a. |
Strana 181
Bogar, Bogor v. Bokor. bóh, boha, masc. = bůh: pan buch A 158 b?; jsú tam ženy šlechetné, ač ne pro boh, ale pro pomstu A 171 bt. bohatě, adv., v. bohatý. bohatstvie, -ic, neutr. = bohatstvi: (o jich) bohatftwy A 157 a'; o (kánové) přielišném bohacztwie B 68a (ad A 204 by). bohatý, adj.: ze mnohých jiných zemí bohatıch A 190 a*. — Adverb. -tě: on by byl mě rád bohatie a velice da- roval À 165 b°; to miesto velmi bo- hatye jest obděláno dobrým mra- morovym kamenem A 176 a*. bohobojny, adj. = bohabojny: jsú lidé podlé své viery bohoboyny A 200 bt; byl velmi bohoboyny a nábožný C 121 a (ad 215 bY). bohyni, -né, -& fem. = bohyně: (panna) jesti t jako bohynye A 190 bi; kterak jest ta jeho žena bohynye okdńzlila A 197 a!. boj, -ś, masc.: Pak móli boyg s królem, jemuż bylo jmé Kalophmes z Sechnu A 193 a*; Saul i Jonatas, syn jeho, byli zbiti v bogi B 39b/40a (ad A 184 b). bojovánie, -ie, neutr. = bojování: na naj- vyšší sieni stojí rozprava o Ojéřovi z Denmarku a jeho boyowanye A 197 a*. bojovati. -uju, -ujes, impftiv: (krdlovstvie) smělo s Velikým Alexandrem boyowat1 A 194 b*; kdyžto (Zoldán) válé a boiuge D 481 (ad A 165 b'). bojovník. -a, masc.: (Ojíř) nazýval sě boží boyownyk A 184 a?. bojovny, adj.: o jich Zenäch boyownych A 208 b?. bok, -a, -u, masc.: (krev a voda), jenž jest z boka Ježíše Pána vytekla A 178 a‘; na bocze té hory 4 191 b!. Bokor (Bokot, Bogar, Bogor), jm. místní: o podolí Bokor A 186b' (D 574 Bokot); vendů do jednoho podolé jménem Bokor A 186 b! (B 42 a Bogor, S 34a Bogar). Bolmanen v. Blomanen. bonos (bonus, benos, konos), jm. pepie: (bílý pepř) slove bonus A 195a' (B 54 b konos, C 802 Bonos, M 31a benos). gp. 181 bos v. bosý. bosákový, adj. od bosák ( = bosý mnich): v téch sukniech jsá dlüzí a &irocí ku- sové aZ do zemé jako rukávy bofakowe A 192 b*. Bosron v. Besaron. bôsti, bodu, -e$, impftiv. = bodati, pí- chati: (koruna) bodet jako trn A 159 b?. bosy, adj.: tehda jdú (mniši) boli s na- bozenstvim A 173 a! (D 512 boffyma nohama). bożi, adj.: syn bozzi A 158 b!; puol kříže bozzieho A 158 b. — Boží Skok, jm. hovy: mile puol od Nazareta, tu ista dvé hoře vedlé sebe, a sloveta bozz1 {kok A 185 a’. božský, adj.: umělec veliký w bozfke Písmě A 168 a'; kdežto jedne bozííti lidé bydlé A 197 bt. bożstvie, -ie, neutr. = božství: (lidé) modlé sě jim (kožím), jako by v nich bozftwie bylo A 203 b2. brada, -y, íem.: kto by vlasy s brady sholil A 161 P?. bradatý, adj.: = vousatý: ktož jest tu velmi bradati, ten má jedva šedesáte vlasóv na bradě A 201 b?; o ženách bradatych C 79a {ad A 194 bY). bradaviéka, -y, fem., = prsni bradavicka.: tehdy jí (novorozené dívce) připálé levá bradawiczku, aby jí ten prs ne- rostl A 193.a!. bran, braň, -i, (č), fem. = zbraň: strážní odění s meči, s oštěpy, s sekyrami is jiná brany A 167 až (D 488 s jinými brani); Protož sě jich lidé velmi bojie a z brany choditi pro né musie À 213 b*; unás odénie ani brany nenie A 219 až (B 90 b branye). brána, -y, fem.: (město) sto mosazných bran mělo A 167 b'; (móž jíti) skrze branu, jenž slove Tenecham A 162 a?. — Přístav: přijdú do Turkóv k jedné branye nebo kupadlu A 187 b!. Brandis (Prandis), -e, jm. místní (Brin- disi?): do Bradis A 1714! (C 30a Prandis); Ti vsedá na mote u Brandife A 187 b. braniti, -ńu, -niś, impftiv.: każdy befe suol, coż jie chce, a zidnému jie ne- branye 4 1915; — b. sé: tu byl Aram... upálen, Ze fe nechtél ohni branyeti (sic) D 600 (ad A 192 P3).
Bogar, Bogor v. Bokor. bóh, boha, masc. = bůh: pan buch A 158 b?; jsú tam ženy šlechetné, ač ne pro boh, ale pro pomstu A 171 bt. bohatě, adv., v. bohatý. bohatstvie, -ic, neutr. = bohatstvi: (o jich) bohatftwy A 157 a'; o (kánové) přielišném bohacztwie B 68a (ad A 204 by). bohatý, adj.: ze mnohých jiných zemí bohatıch A 190 a*. — Adverb. -tě: on by byl mě rád bohatie a velice da- roval À 165 b°; to miesto velmi bo- hatye jest obděláno dobrým mra- morovym kamenem A 176 a*. bohobojny, adj. = bohabojny: jsú lidé podlé své viery bohoboyny A 200 bt; byl velmi bohoboyny a nábožný C 121 a (ad 215 bY). bohyni, -né, -& fem. = bohyně: (panna) jesti t jako bohynye A 190 bi; kterak jest ta jeho žena bohynye okdńzlila A 197 a!. boj, -ś, masc.: Pak móli boyg s królem, jemuż bylo jmé Kalophmes z Sechnu A 193 a*; Saul i Jonatas, syn jeho, byli zbiti v bogi B 39b/40a (ad A 184 b). bojovánie, -ie, neutr. = bojování: na naj- vyšší sieni stojí rozprava o Ojéřovi z Denmarku a jeho boyowanye A 197 a*. bojovati. -uju, -ujes, impftiv: (krdlovstvie) smělo s Velikým Alexandrem boyowat1 A 194 b*; kdyžto (Zoldán) válé a boiuge D 481 (ad A 165 b'). bojovník. -a, masc.: (Ojíř) nazýval sě boží boyownyk A 184 a?. bojovny, adj.: o jich Zenäch boyownych A 208 b?. bok, -a, -u, masc.: (krev a voda), jenž jest z boka Ježíše Pána vytekla A 178 a‘; na bocze té hory 4 191 b!. Bokor (Bokot, Bogar, Bogor), jm. místní: o podolí Bokor A 186b' (D 574 Bokot); vendů do jednoho podolé jménem Bokor A 186 b! (B 42 a Bogor, S 34a Bogar). Bolmanen v. Blomanen. bonos (bonus, benos, konos), jm. pepie: (bílý pepř) slove bonus A 195a' (B 54 b konos, C 802 Bonos, M 31a benos). gp. 181 bos v. bosý. bosákový, adj. od bosák ( = bosý mnich): v téch sukniech jsá dlüzí a &irocí ku- sové aZ do zemé jako rukávy bofakowe A 192 b*. Bosron v. Besaron. bôsti, bodu, -e$, impftiv. = bodati, pí- chati: (koruna) bodet jako trn A 159 b?. bosy, adj.: tehda jdú (mniši) boli s na- bozenstvim A 173 a! (D 512 boffyma nohama). bożi, adj.: syn bozzi A 158 b!; puol kříže bozzieho A 158 b. — Boží Skok, jm. hovy: mile puol od Nazareta, tu ista dvé hoře vedlé sebe, a sloveta bozz1 {kok A 185 a’. božský, adj.: umělec veliký w bozfke Písmě A 168 a'; kdežto jedne bozííti lidé bydlé A 197 bt. bożstvie, -ie, neutr. = božství: (lidé) modlé sě jim (kožím), jako by v nich bozftwie bylo A 203 b2. brada, -y, íem.: kto by vlasy s brady sholil A 161 P?. bradatý, adj.: = vousatý: ktož jest tu velmi bradati, ten má jedva šedesáte vlasóv na bradě A 201 b?; o ženách bradatych C 79a {ad A 194 bY). bradaviéka, -y, fem., = prsni bradavicka.: tehdy jí (novorozené dívce) připálé levá bradawiczku, aby jí ten prs ne- rostl A 193.a!. bran, braň, -i, (č), fem. = zbraň: strážní odění s meči, s oštěpy, s sekyrami is jiná brany A 167 až (D 488 s jinými brani); Protož sě jich lidé velmi bojie a z brany choditi pro né musie À 213 b*; unás odénie ani brany nenie A 219 až (B 90 b branye). brána, -y, fem.: (město) sto mosazných bran mělo A 167 b'; (móž jíti) skrze branu, jenž slove Tenecham A 162 a?. — Přístav: přijdú do Turkóv k jedné branye nebo kupadlu A 187 b!. Brandis (Prandis), -e, jm. místní (Brin- disi?): do Bradis A 1714! (C 30a Prandis); Ti vsedá na mote u Brandife A 187 b. braniti, -ńu, -niś, impftiv.: każdy befe suol, coż jie chce, a zidnému jie ne- branye 4 1915; — b. sé: tu byl Aram... upálen, Ze fe nechtél ohni branyeti (sic) D 600 (ad A 192 P3).
Strana 182
182 branný, adj. = ozbrojený: co muož lidu Branneho mieti A 166 b?. bráti, beru, béfeä, impftiv.: (pohané) beru clo 4 1644; bráti sé: potom sé vracujíce beru fie do Jerusalema A 165a!; kdyz fye odtad brachu (mnisi) 4 173 b°. bratr, -a, masc.: když byl prodán (Josef) od svych bratrow À 165 b*; bratr jeho Melotaseraf À 166 b!; ten to jméno preèta jinÿm bratrom povie À 173 b}; Lot byl jest Aramóv syn, jenž jest byl bratí Abrahamóv B 37a (ad A 183 a). bratfie, -ie, fem. = bratří: mnoho sva- tých pûstennikôv a bratrz1 A 169 a!; ten i s svými jedenácti bratrzi drželi jsú otcovo prikázanie A 207 b* (D 666 bratiimi); ten to jméno přečta jiným bratrziem povie B 23 a (ad A 173 b). břčh, -a, -u, masc.: tehdy lodí od brzehu odstrčichu A 163 a?. bremerský (bremenský), adj.: Isorius, otec jeho (Ojířův), jenž král Bremeríky slul 4 197 a*[b* (D 620 Brementky). bridky, adj. = ostry: majit biče brzidke A 2090. | Britanie, -ie, fem., jm. mistni: (sv. He- lena) biese dci krâle englièského nebo welike Britanye À 159 b!‘; v tom městě Amiris v Britanij À 184a!. břitva, -y, fem.: aby má řěč ostra byla jako brzitwa A 210 a!. brk, -a, -u, masc.: brky a kíídle (fenixe) jsú ohnivé barvy A 169 b?. bruch, název písmene abecedy egyptské: bruch A 170 b. Bruk, Brux, jm. místní: w Bruku v Eng- lantě A 157 b?; od Bruxie města ib.; adj. bruxský: babylonščí a benátští a Bruxffty, z Frandr a jiní kupci B 66 a/b (ad A 203 a'ja”). brzcě, adv. = rychle, v krátkém čase: i vznité Machomet brzce i byl vla- dafem u jednoho pána D 738 (ad A 223 by. brzo, adv.: ty potvory brzo sú na moři, a brzo na zemi A 213 b* (= hned — hned). bublati, -blu, -bleš, impftiv. = mručeti: (hlava) buble, hvízdé, pachtuje sebü a méni svôj zrak A 216 b (B 87a budle, omyl). búda, -y, fem. = bouda: nemají ižád- ných domóv nežli budy a stany A M4. budlati, omyl m. bublati, v. t. buďto conj.: budto posel neb jiný A 167a*; budto pán najvěčí neb vladař 4 179 d!. budüci, adj. = budoucí: ty i všichni tvoji buduczi A 190 P?. bulgarský (bukarský), adj. = bulharský: do Bulgarzíke země B 2a (M 2a Bulgarfke, 4 158 à? Bukarfke). bunch v. binith. büíé, -&, fem. = bouře: (v Tatarsku) bývá mnoho hromobitie i hfimanie i burzi A 188 b?; tomu nemóż hrom ani blýskanie ani která burze uśkoditi A 160 a!. burenie, -ie, neutr. = bouteni: slychaji i vidaji v ném htimanie i blyskanie a rozličné burzenye A 216 b». Burginide v. Burgundie. burgudský v. burgundský. Burgundie (Burginide), jm. misini: skrze Burgundij A 171 a! (B 19 b Burginide). burgundsky (burgudsky, burgunsky), adj.: skrze burgundfku krajinu B 46a (4 1894a' Burguníku, D 586 bur- gudfku). byéek, -cka, masc., demin. z byk: Protoz byczkom hovéji B 27 b (ad A 176 b?). bydlenie, -ie, neutr. — bydlení, obydli: nemají ustavicného bidlenye À 174 br, (o jich) bidleńy a rúšé A 157 a!. bydleti v. bydliti. bydlisée, -é, neutr. — bydlištč: ponesú ta těla, onen po pěti, onen po šesti do svých bidhfft A 218a! (B 88b b dhffcz, C 126a bydhfft). bydliti, -lu, -liś a bydleti, -cju, -éš, impftiv.: V tom městě bidll geft Nabochodonosor król A 165 bl; v němž i ona bidlefie A 1626% (v městě Aram) bidlel Thare A 168 at; v tom městě bidli césař A 158 b!; tu t bidle lidé z rozličných zemí A 211 b*, bydlet rádi nad vodami 4 174b; lidé vedié té vuody bidlecze sú modří a škaredí A 194 a!. bydlo, -a, neutr. = bydliště, bydlení: v té věži a ohradě i okolo (bylo) mnoho bidl i domóv A 167 b' (B 15 a bydel); Mnozí... berú sě do Damašku pro dobré bidlo A 185 B?.
182 branný, adj. = ozbrojený: co muož lidu Branneho mieti A 166 b?. bráti, beru, béfeä, impftiv.: (pohané) beru clo 4 1644; bráti sé: potom sé vracujíce beru fie do Jerusalema A 165a!; kdyz fye odtad brachu (mnisi) 4 173 b°. bratr, -a, masc.: když byl prodán (Josef) od svych bratrow À 165 b*; bratr jeho Melotaseraf À 166 b!; ten to jméno preèta jinÿm bratrom povie À 173 b}; Lot byl jest Aramóv syn, jenž jest byl bratí Abrahamóv B 37a (ad A 183 a). bratfie, -ie, fem. = bratří: mnoho sva- tých pûstennikôv a bratrz1 A 169 a!; ten i s svými jedenácti bratrzi drželi jsú otcovo prikázanie A 207 b* (D 666 bratiimi); ten to jméno přečta jiným bratrziem povie B 23 a (ad A 173 b). břčh, -a, -u, masc.: tehdy lodí od brzehu odstrčichu A 163 a?. bremerský (bremenský), adj.: Isorius, otec jeho (Ojířův), jenž král Bremeríky slul 4 197 a*[b* (D 620 Brementky). bridky, adj. = ostry: majit biče brzidke A 2090. | Britanie, -ie, fem., jm. mistni: (sv. He- lena) biese dci krâle englièského nebo welike Britanye À 159 b!‘; v tom městě Amiris v Britanij À 184a!. břitva, -y, fem.: aby má řěč ostra byla jako brzitwa A 210 a!. brk, -a, -u, masc.: brky a kíídle (fenixe) jsú ohnivé barvy A 169 b?. bruch, název písmene abecedy egyptské: bruch A 170 b. Bruk, Brux, jm. místní: w Bruku v Eng- lantě A 157 b?; od Bruxie města ib.; adj. bruxský: babylonščí a benátští a Bruxffty, z Frandr a jiní kupci B 66 a/b (ad A 203 a'ja”). brzcě, adv. = rychle, v krátkém čase: i vznité Machomet brzce i byl vla- dafem u jednoho pána D 738 (ad A 223 by. brzo, adv.: ty potvory brzo sú na moři, a brzo na zemi A 213 b* (= hned — hned). bublati, -blu, -bleš, impftiv. = mručeti: (hlava) buble, hvízdé, pachtuje sebü a méni svôj zrak A 216 b (B 87a budle, omyl). búda, -y, fem. = bouda: nemají ižád- ných domóv nežli budy a stany A M4. budlati, omyl m. bublati, v. t. buďto conj.: budto posel neb jiný A 167a*; budto pán najvěčí neb vladař 4 179 d!. budüci, adj. = budoucí: ty i všichni tvoji buduczi A 190 P?. bulgarský (bukarský), adj. = bulharský: do Bulgarzíke země B 2a (M 2a Bulgarfke, 4 158 à? Bukarfke). bunch v. binith. büíé, -&, fem. = bouře: (v Tatarsku) bývá mnoho hromobitie i hfimanie i burzi A 188 b?; tomu nemóż hrom ani blýskanie ani která burze uśkoditi A 160 a!. burenie, -ie, neutr. = bouteni: slychaji i vidaji v ném htimanie i blyskanie a rozličné burzenye A 216 b». Burginide v. Burgundie. burgudský v. burgundský. Burgundie (Burginide), jm. misini: skrze Burgundij A 171 a! (B 19 b Burginide). burgundsky (burgudsky, burgunsky), adj.: skrze burgundfku krajinu B 46a (4 1894a' Burguníku, D 586 bur- gudfku). byéek, -cka, masc., demin. z byk: Protoz byczkom hovéji B 27 b (ad A 176 b?). bydlenie, -ie, neutr. — bydlení, obydli: nemají ustavicného bidlenye À 174 br, (o jich) bidleńy a rúšé A 157 a!. bydleti v. bydliti. bydlisée, -é, neutr. — bydlištč: ponesú ta těla, onen po pěti, onen po šesti do svých bidhfft A 218a! (B 88b b dhffcz, C 126a bydhfft). bydliti, -lu, -liś a bydleti, -cju, -éš, impftiv.: V tom městě bidll geft Nabochodonosor król A 165 bl; v němž i ona bidlefie A 1626% (v městě Aram) bidlel Thare A 168 at; v tom městě bidli césař A 158 b!; tu t bidle lidé z rozličných zemí A 211 b*, bydlet rádi nad vodami 4 174b; lidé vedié té vuody bidlecze sú modří a škaredí A 194 a!. bydlo, -a, neutr. = bydliště, bydlení: v té věži a ohradě i okolo (bylo) mnoho bidl i domóv A 167 b' (B 15 a bydel); Mnozí... berú sě do Damašku pro dobré bidlo A 185 B?.
Strana 183
bych, aor. slovesa býti, významu spojko- vého: bich byl neměl listu od žoldána, bil bich nemohl do toho chrámu A 179 a?; přijide mnoho zviefat ..., yakoby nás chtěli pohltiti; a jinak těch zviefat nemohli sme poznati dotéenim, neZ yakoby medvédie byli A 217 a*; oni dějí, že neprávě věřime, by Kristus umřel na kříži A4 2234: ( = že); Někteří mnie, by polovice toho kříže byla v Cypře A 158 b*; pannu nařekli křivě, by ona své panenstvie porušila 4 176 at/a? ( = že); a tak byla by dva (hroty) A 160a*; Nemóžeš mym milikem byti, leć by bil rytietem A 163 a; A kakż koli prawie, by ta koruna byla z hlohu nebo z trnie, však toho nenie A 159 b*; aby i Ce- chové mohli v nich čísti B 1%; aby i Čechóm to známo bylo A 157 a?; aby jemu poslal A 159 a?; a coż bich od nich pozidal,... aby mi dali A 179 a?. byk, -a, masc.: Protoż bykom hovějí A 176 b?. bylé, -é, neutr. — byli: jako které kofenie nebo byle najvonnéjsie C 1274 (ad A 218 bY). Bystancium v. Byzancium. byt, -a, -u, masc.: (buoh pfirozenie) dává všem lidem ctnost, moc a byt, rozum a smysl 4 225 at. býti, jsem, jsi, impftiv. I. Stáli se: pole, kteréž jí bude zmočeno, inhed bude jalovo A 182 b?. Zul. v imperativé: na zemi pokoj bud lidem dobré vuole A VW7a. Son. budio. — II. Býti. a) kmen jes—: o vécech, jesto glu tudiez A 157 b'; A geft-ly zóřivé mysli B la; ale geftit (koruna) z morského sitie A 159 4%; Bethlém geft město malé A 176 a'; (mote) geft1 péti set a osmidesáti honóv zdéli A 182 b?; méli gfme veliké náboZenstvie gfucze v tom chrámě A 180 a!'; záporné: Na Červeném mofi a v nokoli jeho fu rozličné včci divné, jichźto jinde nenye A 182b*; alc toho t nenye A 179 b*; toho nenye A 158 b*, 159 b?; město Jeruzalem s tć strany nenye tak pevno A 178 b?;.a że nynie duść z těl smrtí vyvedené B 6b/17a, C llb 183 (ad A 161 5%; (město) geft dobře ohrazeno 4 176 a*. — II. b) kmen bud-: że pod tiem dubem bude mšě křésťanóm slázena a zpievána A 175 b*; a to bude divným bozím zjednáním zjed- náno A 178 b. — II. c) kmen bé-: Sára byla jest Abrahamova žena, jenž byeffe stará a jalová A 183 a'; jenž (sv. Helena) bieffe dci krále engličského A 159 bY. — II. d) kmen by-: Adamovi hřéši tu gfu měli byti obmyti A 178 a?; mohü biti vidény zdi A 182 0; — tu bil gt jeden opat A4 177 až/b'; mnišic bili gfu velmi smutní A 177 b'; jenž geft bil mocný a veliký A4 182 a!'. — V. též kondicionál bych. — III. Sloveso pomocné. a) kmen jes-: kterak geft ... vznikl 4 157 b*; kteřížto gfu kdy země zjezdili 4 157 b?*; ja {fem jěč (knihy) ...proménil 4 1857 b»; já fem oba viděl A 160a?; neb gfta bie dvé (koruny) v hromadu spletené A 159 Bb?; dokudž gfu drżeli Jeruzalem křěsťané A 179 b*; kde geft hvězda stála A4 176 a'; To f gfme jeho slyseli v Eutfraté ib.; nalezli fme jeho na polích ib.; i dneání den na tom kameni to mleko geft znáti A 176 b'; na té cestě gt viděti hrob Ráchel A 177 a'*; Shřčšil fem A 181 bi; opojivse jej vinem i spale gfíta obě (dcery) s ním 4 183a'. — V 3. sg. a 3. pl. bývá někdy jest (jsú) vynecháno, na př.: jenž bil urozením z mésta Alban B la. — III. b) kmen bud-: tu jé bude pán buoh s svými svatými súditi A 178 b; Vy vS$ckni budete pohorsenie nade mnü trpéti A 182 až; Budu bíti pastýře A 182 a?. — III. c) kmen bě-: biechu sč k nám při- tovaryšila dva bratry A 2174. — III. d) kwwen by-: na tom miesté bil geft zmyl rány jeho A 178 b'; Titus a Vespesianus bili gfu tu skříni do Říma vzali 4 180 a?; — to bylo v ta doby. kdyzto bil svaty Karel putoval k Bożiemu hrobu A 179%; tu bil Zachariáš ... zabit A 180 b?; bez, na němž sě bil Jidáš oběsil A 181 b'. Viz též buďto, budáúcí, bych, bývalí. byvati, -aju, -á$, impftiv.: jenz nebywal daleko A 157 a!; ktoż ...nebywal geft A 157 b'; silnějšíce a bělejšé (vino) bywa A 163 b.
bych, aor. slovesa býti, významu spojko- vého: bich byl neměl listu od žoldána, bil bich nemohl do toho chrámu A 179 a?; přijide mnoho zviefat ..., yakoby nás chtěli pohltiti; a jinak těch zviefat nemohli sme poznati dotéenim, neZ yakoby medvédie byli A 217 a*; oni dějí, že neprávě věřime, by Kristus umřel na kříži A4 2234: ( = že); Někteří mnie, by polovice toho kříže byla v Cypře A 158 b*; pannu nařekli křivě, by ona své panenstvie porušila 4 176 at/a? ( = že); a tak byla by dva (hroty) A 160a*; Nemóžeš mym milikem byti, leć by bil rytietem A 163 a; A kakż koli prawie, by ta koruna byla z hlohu nebo z trnie, však toho nenie A 159 b*; aby i Ce- chové mohli v nich čísti B 1%; aby i Čechóm to známo bylo A 157 a?; aby jemu poslal A 159 a?; a coż bich od nich pozidal,... aby mi dali A 179 a?. byk, -a, masc.: Protoż bykom hovějí A 176 b?. bylé, -é, neutr. — byli: jako které kofenie nebo byle najvonnéjsie C 1274 (ad A 218 bY). Bystancium v. Byzancium. byt, -a, -u, masc.: (buoh pfirozenie) dává všem lidem ctnost, moc a byt, rozum a smysl 4 225 at. býti, jsem, jsi, impftiv. I. Stáli se: pole, kteréž jí bude zmočeno, inhed bude jalovo A 182 b?. Zul. v imperativé: na zemi pokoj bud lidem dobré vuole A VW7a. Son. budio. — II. Býti. a) kmen jes—: o vécech, jesto glu tudiez A 157 b'; A geft-ly zóřivé mysli B la; ale geftit (koruna) z morského sitie A 159 4%; Bethlém geft město malé A 176 a'; (mote) geft1 péti set a osmidesáti honóv zdéli A 182 b?; méli gfme veliké náboZenstvie gfucze v tom chrámě A 180 a!'; záporné: Na Červeném mofi a v nokoli jeho fu rozličné včci divné, jichźto jinde nenye A 182b*; alc toho t nenye A 179 b*; toho nenye A 158 b*, 159 b?; město Jeruzalem s tć strany nenye tak pevno A 178 b?;.a że nynie duść z těl smrtí vyvedené B 6b/17a, C llb 183 (ad A 161 5%; (město) geft dobře ohrazeno 4 176 a*. — II. b) kmen bud-: że pod tiem dubem bude mšě křésťanóm slázena a zpievána A 175 b*; a to bude divným bozím zjednáním zjed- náno A 178 b. — II. c) kmen bé-: Sára byla jest Abrahamova žena, jenž byeffe stará a jalová A 183 a'; jenž (sv. Helena) bieffe dci krále engličského A 159 bY. — II. d) kmen by-: Adamovi hřéši tu gfu měli byti obmyti A 178 a?; mohü biti vidény zdi A 182 0; — tu bil gt jeden opat A4 177 až/b'; mnišic bili gfu velmi smutní A 177 b'; jenž geft bil mocný a veliký A4 182 a!'. — V. též kondicionál bych. — III. Sloveso pomocné. a) kmen jes-: kterak geft ... vznikl 4 157 b*; kteřížto gfu kdy země zjezdili 4 157 b?*; ja {fem jěč (knihy) ...proménil 4 1857 b»; já fem oba viděl A 160a?; neb gfta bie dvé (koruny) v hromadu spletené A 159 Bb?; dokudž gfu drżeli Jeruzalem křěsťané A 179 b*; kde geft hvězda stála A4 176 a'; To f gfme jeho slyseli v Eutfraté ib.; nalezli fme jeho na polích ib.; i dneání den na tom kameni to mleko geft znáti A 176 b'; na té cestě gt viděti hrob Ráchel A 177 a'*; Shřčšil fem A 181 bi; opojivse jej vinem i spale gfíta obě (dcery) s ním 4 183a'. — V 3. sg. a 3. pl. bývá někdy jest (jsú) vynecháno, na př.: jenž bil urozením z mésta Alban B la. — III. b) kmen bud-: tu jé bude pán buoh s svými svatými súditi A 178 b; Vy vS$ckni budete pohorsenie nade mnü trpéti A 182 až; Budu bíti pastýře A 182 a?. — III. c) kmen bě-: biechu sč k nám při- tovaryšila dva bratry A 2174. — III. d) kwwen by-: na tom miesté bil geft zmyl rány jeho A 178 b'; Titus a Vespesianus bili gfu tu skříni do Říma vzali 4 180 a?; — to bylo v ta doby. kdyzto bil svaty Karel putoval k Bożiemu hrobu A 179%; tu bil Zachariáš ... zabit A 180 b?; bez, na němž sě bil Jidáš oběsil A 181 b'. Viz též buďto, budáúcí, bych, bývalí. byvati, -aju, -á$, impftiv.: jenz nebywal daleko A 157 a!; ktoż ...nebywal geft A 157 b'; silnějšíce a bělejšé (vino) bywa A 163 b.
Strana 184
184 Byzancium (Bystancium), jm. místní: o,méstu Bizancyum D 480 (ad A 158a); (město) dřéve slulo Biftancium A 158b!. Gabilla v. Cadilla. Cabillo, masc., jm. os.: i by Cabillo, bratr jeho, kánem a ciesařem A 208 a*. Caday, masc., jm. os.: (syn chána Tianta) Caday A 210 a. Cadilla (Codilla, Cabilla, Kadilla), jm. mistni: o zemi Cadilla A 212 a?; V té také zemi Kadilla C 116 a (A 212 à" Codill); od Cadiüh A 213a?; když Alexander byl té země Cabilla dobyl A 212 b? (B 80 5 Codilla). Gafarnaum v. Kafarnaum. Caffach v. Casach. Caffo v. Kafo. Cagnis v. Cangius. Cáchy, Cách, plur. fem., jm. místní: tu kózku nesl s sebû sv. Karel do Czach A 179 bě. k, Caifas, Caifasév v. Kaifas. Cain-, Cajn- v. Kain-, -Kajn-. cal- v. též kal-. Galach, Galach, Kalach, Salach, masc., jm. os.: Calach (syn kána katajského) A 210a* (B 76b Galach, C llla Kalach, D 676 Salach). Galamime, Galamine, Galanem v. Co- lanen. Calanoth v. Calonoch. cald- v. kald-. Calech, jw. tatavského pokolení: Sedmé (pokolení slulo) Calech A 205 b?. Galchay v. Kathaj. Galobori v. Kalabrie. Calonoch (Calanoth, Kalanoch, Ka- lonach), jm. místní (Bovenschen Ca- lonak): o zemi Calonoch A 197%; zemś, jenż slove Calanoth ib. (C 85 b Kalanoch); Vedlé té země Calanoth A 198 a? (C 87 a Kalonach). Galophines (Galophmes, Golophynes, Ka- losmes), masc., jm. os.: Pak král té země měl boj s králem, jemuž bylo jméno Calophines z Sechym D 602 (4 193 a* Calophmes z Sechnu, B 51b Colophynes z Sechym, C 76a Ka- lofmes z Sethm). Gama v. Karna. Gana v. Chana, Kana. Canages, Ganges, Gankrys v. Ganges. Canais (Tanais), jm. řeky: k té vodě, ješto slove Canays A 190 a! (C 69 a Tanays). cananejský v. kananejský. Ganani v. Kumani. Canapat (Canapot, Canopot, Kanapot), jm. mistni: (Egypt) slove jich hlaholem Canapat A 165 a* (C 194 Kanapot); (město Balbas) leží najzáze v tom krá- lovstvi Canapot A 165a* (D 480 Canopot). Gancon v. Concon. Gangius (Cagnis, Gangin, Mugin, Ujm). masc., jm. os.: Z prvnieho pokolenie bieše jeden čestný muž; ten slovícše Cangius A 205b? (D 656 Cagnys); aby oni Cangia svým césařem učinili A 205 b?; ten bielý rytieř s mugynem mluvě byl kánem jeho nazval A 207 at (B 72 a s Cangynem, C 105 a s vgmem). Canrise v. Tauris. Caparnaum v. Kafarnaum. car- v. téz kar-. Carachel v. Karalcch. Cariachgarbe v. Tanegarba. Carna, Garnaa v. Karna. Garphas v. Kaifas. Gartymesten v. Curtymesten. cas- v. tóż kas-. GCasach (Caffach), jm. misini (Bovenscher Cassak): o městě Cafach A 1914! (B 49 a Caffach). Cassan, jm. mísinií (Bovenschen: ostrov Casson, Casan): o království Caffan A 221 a. Gatay, Cathay v. Kathaj. cataysky, cathaysky v. kathajsky. Gaydon (Kaydu), jm. mistni: jiné mčsto slove Caydon A 203 a? (C 97 a Kaydu). Caysage (Caysagie, Kansage), jm. misini: jedno město v témž království, jenž slove Cayfage B 64a (A 202 a! Cay- fagie, C 94 b. Kanfage). Cazarie v. Cesarie. cecek, -cka, -cku, masc. - bradavicka prsní: každý má jeden cecek mužský a druhý ženský D 633 (ad A 200 a?). cecík, -a, -u, masc. = bradavička prsní: tehdy jí (novorozené dívce) připálé pravů bradavičku, aby jí ten cecyk nerostl D 602 (ad A 193 a!). Cedar, jm. místní: jest mnoho měst. v galilejeké zemi, tocíá Naim... , Cedar, chana galilejské A 184 P*.
184 Byzancium (Bystancium), jm. místní: o,méstu Bizancyum D 480 (ad A 158a); (město) dřéve slulo Biftancium A 158b!. Gabilla v. Cadilla. Cabillo, masc., jm. os.: i by Cabillo, bratr jeho, kánem a ciesařem A 208 a*. Caday, masc., jm. os.: (syn chána Tianta) Caday A 210 a. Cadilla (Codilla, Cabilla, Kadilla), jm. mistni: o zemi Cadilla A 212 a?; V té také zemi Kadilla C 116 a (A 212 à" Codill); od Cadiüh A 213a?; když Alexander byl té země Cabilla dobyl A 212 b? (B 80 5 Codilla). Gafarnaum v. Kafarnaum. Caffach v. Casach. Caffo v. Kafo. Cagnis v. Cangius. Cáchy, Cách, plur. fem., jm. místní: tu kózku nesl s sebû sv. Karel do Czach A 179 bě. k, Caifas, Caifasév v. Kaifas. Cain-, Cajn- v. Kain-, -Kajn-. cal- v. též kal-. Galach, Galach, Kalach, Salach, masc., jm. os.: Calach (syn kána katajského) A 210a* (B 76b Galach, C llla Kalach, D 676 Salach). Galamime, Galamine, Galanem v. Co- lanen. Calanoth v. Calonoch. cald- v. kald-. Calech, jw. tatavského pokolení: Sedmé (pokolení slulo) Calech A 205 b?. Galchay v. Kathaj. Galobori v. Kalabrie. Calonoch (Calanoth, Kalanoch, Ka- lonach), jm. místní (Bovenschen Ca- lonak): o zemi Calonoch A 197%; zemś, jenż slove Calanoth ib. (C 85 b Kalanoch); Vedlé té země Calanoth A 198 a? (C 87 a Kalonach). Galophines (Galophmes, Golophynes, Ka- losmes), masc., jm. os.: Pak král té země měl boj s králem, jemuž bylo jméno Calophines z Sechym D 602 (4 193 a* Calophmes z Sechnu, B 51b Colophynes z Sechym, C 76a Ka- lofmes z Sethm). Gama v. Karna. Gana v. Chana, Kana. Canages, Ganges, Gankrys v. Ganges. Canais (Tanais), jm. řeky: k té vodě, ješto slove Canays A 190 a! (C 69 a Tanays). cananejský v. kananejský. Ganani v. Kumani. Canapat (Canapot, Canopot, Kanapot), jm. mistni: (Egypt) slove jich hlaholem Canapat A 165 a* (C 194 Kanapot); (město Balbas) leží najzáze v tom krá- lovstvi Canapot A 165a* (D 480 Canopot). Gancon v. Concon. Gangius (Cagnis, Gangin, Mugin, Ujm). masc., jm. os.: Z prvnieho pokolenie bieše jeden čestný muž; ten slovícše Cangius A 205b? (D 656 Cagnys); aby oni Cangia svým césařem učinili A 205 b?; ten bielý rytieř s mugynem mluvě byl kánem jeho nazval A 207 at (B 72 a s Cangynem, C 105 a s vgmem). Canrise v. Tauris. Caparnaum v. Kafarnaum. car- v. téz kar-. Carachel v. Karalcch. Cariachgarbe v. Tanegarba. Carna, Garnaa v. Karna. Garphas v. Kaifas. Gartymesten v. Curtymesten. cas- v. tóż kas-. GCasach (Caffach), jm. misini (Bovenscher Cassak): o městě Cafach A 1914! (B 49 a Caffach). Cassan, jm. mísinií (Bovenschen: ostrov Casson, Casan): o království Caffan A 221 a. Gatay, Cathay v. Kathaj. cataysky, cathaysky v. kathajsky. Gaydon (Kaydu), jm. mistni: jiné mčsto slove Caydon A 203 a? (C 97 a Kaydu). Caysage (Caysagie, Kansage), jm. misini: jedno město v témž království, jenž slove Cayfage B 64a (A 202 a! Cay- fagie, C 94 b. Kanfage). Cazarie v. Cesarie. cecek, -cka, -cku, masc. - bradavicka prsní: každý má jeden cecek mužský a druhý ženský D 633 (ad A 200 a?). cecík, -a, -u, masc. = bradavička prsní: tehdy jí (novorozené dívce) připálé pravů bradavičku, aby jí ten cecyk nerostl D 602 (ad A 193 a!). Cedar, jm. místní: jest mnoho měst. v galilejeké zemi, tocíá Naim... , Cedar, chana galilejské A 184 P*.
Strana 185
cedr, -a, -u, masc.: vysocí stromové, jenż slovń Cedrowe A 183 b!. cedrovy, adj.: Cedrowe drevuo A 159 a!; z Czedroweho dieva ib. célovati, -uju, -ujes, impftiv. = celovati: já t fem ta miesta často czelowal A 176 b!; muoZ vstüpiti a czelowatı ta miesta A 178 aż. cóly, adj. = celý, jistý, úplný, zdravý: Avšak jest to czela pravda A 157 a!; plnost czele viery A 178 a?; tak, że kosti czele ostanń A 199 ż*. — Adv. céle: ten muoZ kupecské bárky ptáti, kterážto czele miení proti moři chauris- kému obrátiti A 190a? (omyl m. čelo). Genoman, -a (Lenonim), masc., jm. os.: o tělu svatého Cenomana A 163 b*; tělo svatého Cenomane (sic) A 164a! (S 9 b lenonyma). Gentapolis, 7m. mistni: ten (ostrov Kréta) slove takć Centapolis A 164 b'. Ceres (Cereus), fem., jm. os. (bohynć): Vlkanus, buoh povétiie a ohně, Ceres obilný, Bachus vinný À 224 5% (B99 a Cereu')). Gerntofe (Cerntose, Cernotofe), jm. místní: přijde do Laenfe a potom do Gibel a pak do czerntofe A 188 a? (B 44b cerntoffe, C 65b Cerntofe, D 582 Cernotoffe). Cesarie, Gesaria (Cazarie, Gesata, Ge- zarie, Gezarea), jm. místní: Z Gazy pak jdú do Cefarie A 165 a'; (cesta), jenž vede na Cazarij A 165 až? (B 11b Czefarij, C 18 b do Cezarie, D 480 Cezarij, S 11 a do Czefaty); aż do toho města, jenž slove Cefaria A 186 b! (C 62a Cezarea); skrze Czefarij Fili- povu A 188 a?. césta, -y, fem. = cesta: tyto knihy roz- pravéji o czeftach A 157 a?; na té czeítie ib. Gezarea v. Cesarie. cěžký v. těžký. Gien v. Acen. clerkev, cérekve, fem. = cirkev: kterak Czierkew kiéstanská jest jako jeden duom À 161 a. cierkvicé, -é, fem., demin. z cierkev — kostelík: na tom miesté ... stojí malá ezerkwice na slûpiech À 185 at. ciesaf, -é (dial. tiesař), masc. = císař: 185 ten muž znamenává Justiniana Cze- farze .A 158 b'; jako Czefarz A4 158 b'; Czefarz fóćsky ib. (B 2a Tiefarż); Vespesian, Czefarz fimsky À 179 b°. ciesafovsky, adj. z ciesaf = cisaisky: V tć sieni stoji Cziefarzowika stolice vysoká B 67 a (ad A 203 b). ciesařský, adj. z ciesař = císařský: tak to město i ta země dnešní den vyšla jest z moci Czefarzfke svrchupsaného A 190 až; V té zemi stojí Czefarzfka věže vysoko na hoře A 2083 b?. ciesařstvie, -ie, neutr. = císařství: (země Jobova) dotýče sě Czefarzítwie per- ského A 192 a°. ciesařstvo, -a, neutr. = císařství: (země Jobova) dotýče sě Czefarzítwa per- ského A 192 a'. Gimeson v. Lunesen. Cirides (Arides), 7. jezeva (Tiberias): (Jordán) plove také skrze jedno jezero, jenž slove Marom, a potom skrze druhé, jenž slove Czirides A4 1834? (D 559 Arides). cisterna, -y, fem. = vodní nádržka: o cifternye zdravé A 180 b*; V tom jistém kostele stoji ta cifterna 4 181 a!. cisüc, cisic v. tisûc. | clo, -a, neutr.: (pohané) berú czlo ode všech, kdož do té země chtie A 164 a?. cloniti, -ňu, -ni$, impftiv. — sloniti, za- stinovati: (chram bozi) stojí se v&ech stran vzdálen od domóv i ode zdí, že nic neczlony ani překážie A 179 a?. cob, název písmene abecedy egyptské: cob A 170 b?. Gobage, jm. místní: k té zemi Cobage A 168 al. Cobar, jm. místní (pepřový háj, u Bo- venschena Combar, u Odericha Mi- nibar): pepř roste na jedné pustině a na chrustině, ješto jmenují Cobar A 194 b'. Godilla v. Cadilla. Cohaday, masc., jm. os. (jeden ze synu krále Tianta): Cohaday A 210 a*. Colanen (Calanem, Calamime, Gala- mine, Colanem, Kalamnie), jm. misini (Bovenschen Calamia): ńhlavnie jest město, v němžto umučen . .. jest svatý Tomáš, apoštol buoží, a slove Colanen A 195 b? (C 81 5/82 a Kalàmnie, D 613 Calanem, M 31 b Colanem); v městě
cedr, -a, -u, masc.: vysocí stromové, jenż slovń Cedrowe A 183 b!. cedrovy, adj.: Cedrowe drevuo A 159 a!; z Czedroweho dieva ib. célovati, -uju, -ujes, impftiv. = celovati: já t fem ta miesta často czelowal A 176 b!; muoZ vstüpiti a czelowatı ta miesta A 178 aż. cóly, adj. = celý, jistý, úplný, zdravý: Avšak jest to czela pravda A 157 a!; plnost czele viery A 178 a?; tak, że kosti czele ostanń A 199 ż*. — Adv. céle: ten muoZ kupecské bárky ptáti, kterážto czele miení proti moři chauris- kému obrátiti A 190a? (omyl m. čelo). Genoman, -a (Lenonim), masc., jm. os.: o tělu svatého Cenomana A 163 b*; tělo svatého Cenomane (sic) A 164a! (S 9 b lenonyma). Gentapolis, 7m. mistni: ten (ostrov Kréta) slove takć Centapolis A 164 b'. Ceres (Cereus), fem., jm. os. (bohynć): Vlkanus, buoh povétiie a ohně, Ceres obilný, Bachus vinný À 224 5% (B99 a Cereu')). Gerntofe (Cerntose, Cernotofe), jm. místní: přijde do Laenfe a potom do Gibel a pak do czerntofe A 188 a? (B 44b cerntoffe, C 65b Cerntofe, D 582 Cernotoffe). Cesarie, Gesaria (Cazarie, Gesata, Ge- zarie, Gezarea), jm. místní: Z Gazy pak jdú do Cefarie A 165 a'; (cesta), jenž vede na Cazarij A 165 až? (B 11b Czefarij, C 18 b do Cezarie, D 480 Cezarij, S 11 a do Czefaty); aż do toho města, jenž slove Cefaria A 186 b! (C 62a Cezarea); skrze Czefarij Fili- povu A 188 a?. césta, -y, fem. = cesta: tyto knihy roz- pravéji o czeftach A 157 a?; na té czeítie ib. Gezarea v. Cesarie. cěžký v. těžký. Gien v. Acen. clerkev, cérekve, fem. = cirkev: kterak Czierkew kiéstanská jest jako jeden duom À 161 a. cierkvicé, -é, fem., demin. z cierkev — kostelík: na tom miesté ... stojí malá ezerkwice na slûpiech À 185 at. ciesaf, -é (dial. tiesař), masc. = císař: 185 ten muž znamenává Justiniana Cze- farze .A 158 b'; jako Czefarz A4 158 b'; Czefarz fóćsky ib. (B 2a Tiefarż); Vespesian, Czefarz fimsky À 179 b°. ciesafovsky, adj. z ciesaf = cisaisky: V tć sieni stoji Cziefarzowika stolice vysoká B 67 a (ad A 203 b). ciesařský, adj. z ciesař = císařský: tak to město i ta země dnešní den vyšla jest z moci Czefarzfke svrchupsaného A 190 až; V té zemi stojí Czefarzfka věže vysoko na hoře A 2083 b?. ciesařstvie, -ie, neutr. = císařství: (země Jobova) dotýče sě Czefarzítwie per- ského A 192 a°. ciesařstvo, -a, neutr. = císařství: (země Jobova) dotýče sě Czefarzítwa per- ského A 192 a'. Gimeson v. Lunesen. Cirides (Arides), 7. jezeva (Tiberias): (Jordán) plove také skrze jedno jezero, jenž slove Marom, a potom skrze druhé, jenž slove Czirides A4 1834? (D 559 Arides). cisterna, -y, fem. = vodní nádržka: o cifternye zdravé A 180 b*; V tom jistém kostele stoji ta cifterna 4 181 a!. cisüc, cisic v. tisûc. | clo, -a, neutr.: (pohané) berú czlo ode všech, kdož do té země chtie A 164 a?. cloniti, -ňu, -ni$, impftiv. — sloniti, za- stinovati: (chram bozi) stojí se v&ech stran vzdálen od domóv i ode zdí, že nic neczlony ani překážie A 179 a?. cob, název písmene abecedy egyptské: cob A 170 b?. Gobage, jm. místní: k té zemi Cobage A 168 al. Cobar, jm. místní (pepřový háj, u Bo- venschena Combar, u Odericha Mi- nibar): pepř roste na jedné pustině a na chrustině, ješto jmenují Cobar A 194 b'. Godilla v. Cadilla. Cohaday, masc., jm. os. (jeden ze synu krále Tianta): Cohaday A 210 a*. Colanen (Calanem, Calamime, Gala- mine, Colanem, Kalamnie), jm. misini (Bovenschen Calamia): ńhlavnie jest město, v němžto umučen . .. jest svatý Tomáš, apoštol buoží, a slove Colanen A 195 b? (C 81 5/82 a Kalàmnie, D 613 Calanem, M 31 b Colanem); v městě
Strana 186
186 w Calamime A 195 b? (C 82 a Kalanne, D 614 Calamine). Colophynes v. Calophines. Comana (Comane, Cornanie, Komane, Komanie), jm. místní: královstvie, jménem Comana A 210% (B 77b Comane, C 112 a Cornanie, D 679 Ko- mane); v té zemi Komanie C 1125 (ad A 211 a). comansky, adj. zpodst: jeden Co- manfky, jménem Takas A 1604?; plur. masc. Gomanséi, -sti, (Kom-), jm. mdvodni: Comanficzi biechu svoji a svobodní lidé B 13a (4 166 a Comaffti, C 20 5 Komanfft1). Comnanis (Commani, Kominanis), jm. země: (císaři řeckému jsou poddány) vlast Turepole, Comnanis, Trache A 160 b! (C 9a Commani, D 461 Ko- minanis). Conapos (Kanapos, Kanopos), jm. hv ézd: hvězdy, po nichž se tam na moři najviec spravuji, ty slovń Conapos A 220b' (C 1315 Kanopos, D 723 Kanapos). Goncon (Cancon), 7m. mistni (u Boven- schena Chinemot = Civitot?): Potom prijdû do Turkôv k jedné bráně neb érpadlu, jesto slove Concon C 64a (4 187 b! Cancon). conoch, ndzev pismene abecedy egypiskć: anthonius, binith, Conoch A 170 b?. copiorsky, adj.: za tiem dolem proti mofi copiorfkem (sic) 4 190 a. Gornanie v. Comana. Corsanie v. Torsanie. Cresitonie, jm. mísíní: (veliká Armenie) má t mnoho krajin, tocísto Kapadoci, Samen, Birkon, Crefiton1], Pitoni A 211 b?. Grmen (Grynen, Krmen), masc., jm. os. (syn kána Tianta): Crmen A 210 a (B 76 b Crynen, C 111 a Krmen). cukr, -a, -u, masc.: roste f (manna) od studené rosy, kterážto slazšie jest nežli která stred nebo czukr A 19201. Gunani v. Kumani. Gurnit (Kurynth), masc., jm. os.: ten méjieáe jedenádcte mlaz&ich bratróv, jichžto jména tato jsú: Curmt... 4 210a? (C 111a Kurynth). Curtymesten (Cartymesten, Kurtymes- ton), jm. místní: k tomu království, jeśto slove Curtymeften 4 210b! ( C111 b Kurtymefton, D 678 Carty- meften). cuzi, adj. =cizi: o cizich zemiech A 157 bi; kdyż pfi(jde) cizi poselstvie A 209 aż. cuzolożstvie, -ic, neutr. — cizoloZství: Pakli jest (dítě) w cizolozftwi sé pocalo A M1 bt. cuzozemec, -mcć, ižádnému cizozemci pocty A 209 a?. Cydon v. Zilo. Cymeson v. Lunesen. Cynocefali, (z řečt.) = Psohlavci, lidé se psími hlavami: protože jsú ku psóm hlavami podobni, slovń f Czinocefal A 200 b. Cypion, jm. mistni (staré Sopronium nebo Cyperon, dneání Oedenburg na Nezi- derském jezeře; v čes. tisku (1576) jest za Cypion: Budín): k jednomu městu, jenz slove Czipion A. 158 a?. Cypr, -a, -u, masc., jm. mistni: w Ciprze A 158 b”; Cipr jest dobrá země A 163 b?. cypres, cyprys, -a, -u, masc. =cypfis: stojiecie dřevo jsú učinili z Cipreffu A 189 a* (D 454 z Cypryffu). cypresky, cypresky, cyprsky, adj. z Cypr: o Ciprefkem lovu A 163b' (B 9a cziprzefkem, D 472 Cyprfkem); w Ci- prfke zemi (4 164 a'); za tiem dolem proti motem (!) Cyprfkem B 47a (ad A 190 a!); na puolnoci jest syrská zemé a mofe Ciprfke À 177 a. cypresovy, cypresovy, cyprisovy, cypry- éovÿ, adj. z cypres atd.: dfevo Cipre- fowe A 159at; Ciprefowy strom A 159a*; dtevo Caprzeffo B 3a (C 6 a Ciprziffowe, D 453 Cypryffowe). cyprsky v. cypresky. cyprys, cyprysovy, cypfisovy v. cypres. masc. = cizozemec: necinie izZádné Cyrianti (Tyrianti), plur. masc., jm. návodní: skrze tu zemi, kdežto lidé slovà Czynanti C 68a (A 1894? Tyrianti). Cyrus, masc., jm. os.: Cirus, král persky A 167 b. éáka, -y, fem. = naděje: Protož czzaka jest, že ještě tu zemi křčsťané obdržé A VT b. éakati viz cekati.
186 w Calamime A 195 b? (C 82 a Kalanne, D 614 Calamine). Colophynes v. Calophines. Comana (Comane, Cornanie, Komane, Komanie), jm. místní: královstvie, jménem Comana A 210% (B 77b Comane, C 112 a Cornanie, D 679 Ko- mane); v té zemi Komanie C 1125 (ad A 211 a). comansky, adj. zpodst: jeden Co- manfky, jménem Takas A 1604?; plur. masc. Gomanséi, -sti, (Kom-), jm. mdvodni: Comanficzi biechu svoji a svobodní lidé B 13a (4 166 a Comaffti, C 20 5 Komanfft1). Comnanis (Commani, Kominanis), jm. země: (císaři řeckému jsou poddány) vlast Turepole, Comnanis, Trache A 160 b! (C 9a Commani, D 461 Ko- minanis). Conapos (Kanapos, Kanopos), jm. hv ézd: hvězdy, po nichž se tam na moři najviec spravuji, ty slovń Conapos A 220b' (C 1315 Kanopos, D 723 Kanapos). Goncon (Cancon), 7m. mistni (u Boven- schena Chinemot = Civitot?): Potom prijdû do Turkôv k jedné bráně neb érpadlu, jesto slove Concon C 64a (4 187 b! Cancon). conoch, ndzev pismene abecedy egypiskć: anthonius, binith, Conoch A 170 b?. copiorsky, adj.: za tiem dolem proti mofi copiorfkem (sic) 4 190 a. Gornanie v. Comana. Corsanie v. Torsanie. Cresitonie, jm. mísíní: (veliká Armenie) má t mnoho krajin, tocísto Kapadoci, Samen, Birkon, Crefiton1], Pitoni A 211 b?. Grmen (Grynen, Krmen), masc., jm. os. (syn kána Tianta): Crmen A 210 a (B 76 b Crynen, C 111 a Krmen). cukr, -a, -u, masc.: roste f (manna) od studené rosy, kterážto slazšie jest nežli která stred nebo czukr A 19201. Gunani v. Kumani. Gurnit (Kurynth), masc., jm. os.: ten méjieáe jedenádcte mlaz&ich bratróv, jichžto jména tato jsú: Curmt... 4 210a? (C 111a Kurynth). Curtymesten (Cartymesten, Kurtymes- ton), jm. místní: k tomu království, jeśto slove Curtymeften 4 210b! ( C111 b Kurtymefton, D 678 Carty- meften). cuzi, adj. =cizi: o cizich zemiech A 157 bi; kdyż pfi(jde) cizi poselstvie A 209 aż. cuzolożstvie, -ic, neutr. — cizoloZství: Pakli jest (dítě) w cizolozftwi sé pocalo A M1 bt. cuzozemec, -mcć, ižádnému cizozemci pocty A 209 a?. Cydon v. Zilo. Cymeson v. Lunesen. Cynocefali, (z řečt.) = Psohlavci, lidé se psími hlavami: protože jsú ku psóm hlavami podobni, slovń f Czinocefal A 200 b. Cypion, jm. mistni (staré Sopronium nebo Cyperon, dneání Oedenburg na Nezi- derském jezeře; v čes. tisku (1576) jest za Cypion: Budín): k jednomu městu, jenz slove Czipion A. 158 a?. Cypr, -a, -u, masc., jm. mistni: w Ciprze A 158 b”; Cipr jest dobrá země A 163 b?. cypres, cyprys, -a, -u, masc. =cypfis: stojiecie dřevo jsú učinili z Cipreffu A 189 a* (D 454 z Cypryffu). cypresky, cypresky, cyprsky, adj. z Cypr: o Ciprefkem lovu A 163b' (B 9a cziprzefkem, D 472 Cyprfkem); w Ci- prfke zemi (4 164 a'); za tiem dolem proti motem (!) Cyprfkem B 47a (ad A 190 a!); na puolnoci jest syrská zemé a mofe Ciprfke À 177 a. cypresovy, cypresovy, cyprisovy, cypry- éovÿ, adj. z cypres atd.: dfevo Cipre- fowe A 159at; Ciprefowy strom A 159a*; dtevo Caprzeffo B 3a (C 6 a Ciprziffowe, D 453 Cypryffowe). cyprsky v. cypresky. cyprys, cyprysovy, cypfisovy v. cypres. masc. = cizozemec: necinie izZádné Cyrianti (Tyrianti), plur. masc., jm. návodní: skrze tu zemi, kdežto lidé slovà Czynanti C 68a (A 1894? Tyrianti). Cyrus, masc., jm. os.: Cirus, král persky A 167 b. éáka, -y, fem. = naděje: Protož czzaka jest, že ještě tu zemi křčsťané obdržé A VT b. éakati viz cekati.
Strana 187
čára, -y, fem.: již jsú pohané na tom oltáři czzaru učinili A 180 b?. čarodějník, čaroděník, -a, masc.: v ty časy bieše jeden cžarodyenyk v té zemi, jménem Torkyus A 222 b* (C 136a czarodiegnik). tarovanie, -ie, neutr. — Carování: (ve všem přirozeném umění) tocísto v hvéz- dárstvi, w czzarowany A 204 a!. as, -a, -u, masc. o czzafu vyjezdy A 157 b?; v ty czzafi A 166 a!. časný (častný) adj. = pomijejici: aby pomyslil, co by czzafneho bylo A 190 b! (B 48 a czattne?). částka, -y, fem. = malá Cast, demin. z část: jedna cžaftka (světa) slove Europa A 189 b!; té hlavy czaftka jest v Římě B 38b (ad A 174 a). často, adv.: a putují lidé czzafto v té zemi k tomu oltáři na potaz A 160 b*; jsú té země czzafto dobývali A 164 b'. častý, adj.: o czzaftem dobytí jerusalem- ském A 177 aż. čbán, -a, -u, masc.: Také jsá tu mnozí czbanowe i südkové 4 160 a?. ébánek, -nka, -nku, masc. = maly dzbén: jsů tu mnozí čbankowe i südkové D 460 (ad A 160 a?). Čech, -a, masc., jm. návodní: aby i cze- chowe mohli v nich &isti B 1b; aby iczzechó to známo bylo A 157 a*. — Čechy, Čech, pl. jm. země: V Cypře maji obyćcj honiti zvěř zvicřaty, jesto slovü papiones, jako my zde w čechach se psy D 475 (ad A 164 a'); to jsń ti křišťálové, kteréžto k nám do čech přinášejí D 605 (ad A 193 b. čekati, čakati, -aju, -áš, impftiv. — čekati: zpósobiv, aby jeho tu cžekal A 163 a? (C 14 b: czakah). ćeled, -i, fem.: kdyż byl Noe vyšel z korábu s svú czzeledi A 191 b. čelo, -a, neutr.: (obři) mají ť jediné hrozné oko na prostředce cžela A 200 a!; každý člověk z té země má obraz vuola střébrný nebo zlatý na czzele visiece A 200 b'/b*; příď lodni: ten muoź u Benátkách nebo v Janově kupećskć barky ptáti, kterážto czelo miení proti moři thauriskému obrátiti M 27 b (A 190 a? czele, omyl). 187 éepek, éépek, éiepek, -pka, -pku, masc. = čípek: visí £ to ovoce na stromciech jako léskového otecha fása právé jako czepkowe A 194 b*/195 at. dest, ćsti, fem.: ke cztu svatć Žofie A 158 b; kostel ke czti matky božic A 165b'; ke czt svatého Martina A 172 at. éést v. lest. čestný, adj. = ctný: ten Czzeftny rytiet A 157 b?; czeftny lidé A 165 a!. češský, český, adj.: Václava, římského a Czzefkeho krále služebník A 157 a?; též knihy přeložil sem z němečské řčči w Czzefku ib.; ty knihy přeložil jsem z vlaské a latinské řeči w ffczeffku (sic) B la/b. — Adv. češsky, česky: o ptáku, ješto slove fenix, czzefky samolet A 1694, Scala celi, cefky řebřík nebeský D 478 (ad A 164 b). čet čta, čtu, masc. = počet: A tak těch bohóv jest tak mnoho le beze cztu M 82 b (ad A 225 a). éi, éi-li, part.: jsá-li déti pravého lože czzill nic 4 1714; mylé sé mnoi, jsú-li lidé czih nic A4 189 a?. éí, pron.: iZádn$ nemóż v cizém panství déditi le& s vóli toho, czzez jest vlast- nie A 177 b'; k czymuz télu najviece ptáků přiletí, ten má byti najsvétéjsi B 94a (ad A 221 b?) éiest, 6st, -i, fem. — část: (Libye) jest tiétie czzeft všeho svčta A 189 b, (kán a knčz Jan) máta včtčí czzeft světa A 190 a!. éi-li v. &. Gin, -u, masc.: mnoho czzynow A 197 at. činiti, -ňu, -níš, impftiv: to czzynye pro veliké horko A 164 a'; jenž geft mnoho divóv czzynyl A 161 a*. — (čbánové i súdkové) jsú vždycky plni sami od sebe, ani třeba jest co v ně czzyňyti 160 a?/b* ( — vlévati). číslo, -a, neutr. = počet: neb jich jest mnoho bez cžifla A 174 b?. čisté, čísté, adv.: inhed sč musí (žena) jemu velmi czziftie uhladiti A 167 a). čísti, čtu, čteš, impftiv: (pohan) přijma jej (list žoldánův) i políbí a potom czte jej 4 179 b'; (knihy) za pravé cztu a držie B la, tyto knihy rádi slyšie cztuce A 157 b. znamenitych
čára, -y, fem.: již jsú pohané na tom oltáři czzaru učinili A 180 b?. čarodějník, čaroděník, -a, masc.: v ty časy bieše jeden cžarodyenyk v té zemi, jménem Torkyus A 222 b* (C 136a czarodiegnik). tarovanie, -ie, neutr. — Carování: (ve všem přirozeném umění) tocísto v hvéz- dárstvi, w czzarowany A 204 a!. as, -a, -u, masc. o czzafu vyjezdy A 157 b?; v ty czzafi A 166 a!. časný (častný) adj. = pomijejici: aby pomyslil, co by czzafneho bylo A 190 b! (B 48 a czattne?). částka, -y, fem. = malá Cast, demin. z část: jedna cžaftka (světa) slove Europa A 189 b!; té hlavy czaftka jest v Římě B 38b (ad A 174 a). často, adv.: a putují lidé czzafto v té zemi k tomu oltáři na potaz A 160 b*; jsú té země czzafto dobývali A 164 b'. častý, adj.: o czzaftem dobytí jerusalem- ském A 177 aż. čbán, -a, -u, masc.: Také jsá tu mnozí czbanowe i südkové 4 160 a?. ébánek, -nka, -nku, masc. = maly dzbén: jsů tu mnozí čbankowe i südkové D 460 (ad A 160 a?). Čech, -a, masc., jm. návodní: aby i cze- chowe mohli v nich &isti B 1b; aby iczzechó to známo bylo A 157 a*. — Čechy, Čech, pl. jm. země: V Cypře maji obyćcj honiti zvěř zvicřaty, jesto slovü papiones, jako my zde w čechach se psy D 475 (ad A 164 a'); to jsń ti křišťálové, kteréžto k nám do čech přinášejí D 605 (ad A 193 b. čekati, čakati, -aju, -áš, impftiv. — čekati: zpósobiv, aby jeho tu cžekal A 163 a? (C 14 b: czakah). ćeled, -i, fem.: kdyż byl Noe vyšel z korábu s svú czzeledi A 191 b. čelo, -a, neutr.: (obři) mají ť jediné hrozné oko na prostředce cžela A 200 a!; každý člověk z té země má obraz vuola střébrný nebo zlatý na czzele visiece A 200 b'/b*; příď lodni: ten muoź u Benátkách nebo v Janově kupećskć barky ptáti, kterážto czelo miení proti moři thauriskému obrátiti M 27 b (A 190 a? czele, omyl). 187 éepek, éépek, éiepek, -pka, -pku, masc. = čípek: visí £ to ovoce na stromciech jako léskového otecha fása právé jako czepkowe A 194 b*/195 at. dest, ćsti, fem.: ke cztu svatć Žofie A 158 b; kostel ke czti matky božic A 165b'; ke czt svatého Martina A 172 at. éést v. lest. čestný, adj. = ctný: ten Czzeftny rytiet A 157 b?; czeftny lidé A 165 a!. češský, český, adj.: Václava, římského a Czzefkeho krále služebník A 157 a?; též knihy přeložil sem z němečské řčči w Czzefku ib.; ty knihy přeložil jsem z vlaské a latinské řeči w ffczeffku (sic) B la/b. — Adv. češsky, česky: o ptáku, ješto slove fenix, czzefky samolet A 1694, Scala celi, cefky řebřík nebeský D 478 (ad A 164 b). čet čta, čtu, masc. = počet: A tak těch bohóv jest tak mnoho le beze cztu M 82 b (ad A 225 a). éi, éi-li, part.: jsá-li déti pravého lože czzill nic 4 1714; mylé sé mnoi, jsú-li lidé czih nic A4 189 a?. éí, pron.: iZádn$ nemóż v cizém panství déditi le& s vóli toho, czzez jest vlast- nie A 177 b'; k czymuz télu najviece ptáků přiletí, ten má byti najsvétéjsi B 94a (ad A 221 b?) éiest, 6st, -i, fem. — část: (Libye) jest tiétie czzeft všeho svčta A 189 b, (kán a knčz Jan) máta včtčí czzeft světa A 190 a!. éi-li v. &. Gin, -u, masc.: mnoho czzynow A 197 at. činiti, -ňu, -níš, impftiv: to czzynye pro veliké horko A 164 a'; jenž geft mnoho divóv czzynyl A 161 a*. — (čbánové i súdkové) jsú vždycky plni sami od sebe, ani třeba jest co v ně czzyňyti 160 a?/b* ( — vlévati). číslo, -a, neutr. = počet: neb jich jest mnoho bez cžifla A 174 b?. čisté, čísté, adv.: inhed sč musí (žena) jemu velmi czziftie uhladiti A 167 a). čísti, čtu, čteš, impftiv: (pohan) přijma jej (list žoldánův) i políbí a potom czte jej 4 179 b'; (knihy) za pravé cztu a držie B la, tyto knihy rádi slyšie cztuce A 157 b. znamenitych
Strana 188
188 čistota, -y, fem.: Neb jsú ti první z pohan byli, ješto jsú bohu czziftotu zaslíbili boží anjelé, nežli czzrwowe A 199 a? (B 60b czerwowe, C 89 a czerwie). A 215 b. érvenost, -i, fem. = Cervenost: ty kôze čistý, čístý, adj.: v těch křišťálech rostú sú všecky červené a hladké a sklnü diamantové, kteřížto czzifti sû C 77 b (!) sé czzerwenoftí A 203 b!. (ad A 193 b°); (jáma) jest ústavně plna czzifteho a lesknatého piesku A 164 P?. čítanie, -ie, neutr. — čítání: mezi těmi všemi . .. jedva czzitame o kom A 157 b?. článek, -nka, -nku, masc.: kakž koli ně- kterých czzlankow viery nedržie A 214 b?. élovééenstvie, -ie, neutr. — élovétenstvi: buoh přijel na sé czlowieczenftwie S 68a (ad A 219 b. élovéti, adj. possess.: czlowieczzie hlava A 163 b?; lidé jedie mrtvá těla czlo- érveny, adj. = červený: bylo v tom miestě to moře málo czzrweno A 172 až (C 32b czerwene); své hlavy zavíjejí czzerwenym plátnem A4 184b'; (ko- kodril) jesti t Zlut a czzrwen vesken A 201 až (B 63 b czerwen). — Órvené (Červené) moře v. Rudné moře. čso, čeho, pronom.: Saule, Saule, czo sé mné protivis? A4 186 a!; Co má tomu dosti býti, jemuž vešken svět mál jest? D 716 (ad A 219 a'); — czo tu slyší divného A 157 b!; czo by... mohl naleznútí A 157 až; patřiec, czo biskup wieczzie A 199 bt. vede z svého ńfadu A 180 a?; — zda člověk, -a, masc.: człowiek rad o jinych by czo mluvili nelibého žoldánovi zemiech neznámé povesti (!) slyšie A 167 a”. — (soz: a czož dvorného érv, -a, B la; aby czlowiek, kteryZ by tam přišel, měl nékteraky diel napřed A 184 bl; o velikých vinných hrozniech, ježto sotně jeden dva člowieky uneseta D 685 (ad A 212 b'/b?). érnéti, éernéti, -éju, -ieś, impftiv. = černěti: když se starají, tehda czermeg1 C 77a (ad A 193 bY). érnobyl, -e, masc. = cernobyl: oni f berú sv. Jana kofenie, jenż slove czzerno- bil 4 195 a? (B 55 a Czrnobil). črný, adj. = černý: (křesťané v Nubii) jsń červené a czzerne barvy A 168 b*; kakž koli to místo czrno jest B 88 a (ad A 217 b?, jest i dnes to czzrne dřevo A 185 b!/b*; v uobú zemí jsú lidé czrny jako uhel a v nie sě daleko czzrnyeyffie vzdaji A 193 bi. ćrpadlo, -a, neutr. = pfistav: k jedné bráné neb czrpadlu, jesto slove Concon C 64a (ad A 187 bY). érstvj, adj. — éerstvy: vazme sé toho s náboženstvím a ff czrítwu myslí B 87 a (ad A 217 a). ćrt, -a, masc. = Cert: ale czzrth pfinesl je opót zasé A 174 a? (C 37 b czert). -u, masc. = červ: ten czzrw A 169 b' (C 27 b czerw); druhy den naleznů v tom popele ležiece czrw A 169 bl; řkúc, že jest mnohem lépe, že jich přátely ptáci snědie, jenž jsú a znamenitého viděl B 14; czozz jest v nich (knihách) popsáno A 157 ?. — čso-ž-koli(věk): (musí) všecko jemu uči- niti, czehoZ kolywiek pottebuje A 222 až; czozkoh v ni (v jámu) uvrhů A 165 a!; Také mají za hřiech czožkoli zadáveného jiesti A 162 b'. — éso-s': ktoz by chtél ucesnüti (ovoce), inhed jej czos udávi A 216 b'. — - proë: proczz a kudy jest to přišlo 4 158 b*. — ëim-t'em: czzim jest starsie (vino), tiem silnějšie a bělejšé bývá A 163 b?. éstiti, ctiti, čšču, éstis, impftiv.: podnes cztiet Tatefi sovu velmé A 208 b2; kterak jej (żoldźna) czte B 13b (ad A 166 b?). ćstnost, ctnost, -i, fem.: mnoho cztnofti A 164a!; vseckny cztnofti milují A 219 a*. . čstnostný, ctnostný, adj.: od cztnoftnych rytieřóv A 157 b?. čstný, ctný, adj.: tento cztny rytieř B la; toho cztneho rytiete 4 157 b*. čtenie, -ie, neutr. = čtení: čtú ť i podnes ti pohané czztenye jeho, kteříž písmu rozumějí A 223 a). čtítroba v. tščí. ćtrmezicietma, -mezcietma, étyrmez- cietma, numer. = dvacet étyfi: sien se czztrmezczietma slápy pozlacenymi A 203 b' (B 66 b fe cztirzmefcietma); v ložnici toho špitála jest dobře sto
188 čistota, -y, fem.: Neb jsú ti první z pohan byli, ješto jsú bohu czziftotu zaslíbili boží anjelé, nežli czzrwowe A 199 a? (B 60b czerwowe, C 89 a czerwie). A 215 b. érvenost, -i, fem. = Cervenost: ty kôze čistý, čístý, adj.: v těch křišťálech rostú sú všecky červené a hladké a sklnü diamantové, kteřížto czzifti sû C 77 b (!) sé czzerwenoftí A 203 b!. (ad A 193 b°); (jáma) jest ústavně plna czzifteho a lesknatého piesku A 164 P?. čítanie, -ie, neutr. — čítání: mezi těmi všemi . .. jedva czzitame o kom A 157 b?. článek, -nka, -nku, masc.: kakž koli ně- kterých czzlankow viery nedržie A 214 b?. élovééenstvie, -ie, neutr. — élovétenstvi: buoh přijel na sé czlowieczenftwie S 68a (ad A 219 b. élovéti, adj. possess.: czlowieczzie hlava A 163 b?; lidé jedie mrtvá těla czlo- érveny, adj. = červený: bylo v tom miestě to moře málo czzrweno A 172 až (C 32b czerwene); své hlavy zavíjejí czzerwenym plátnem A4 184b'; (ko- kodril) jesti t Zlut a czzrwen vesken A 201 až (B 63 b czerwen). — Órvené (Červené) moře v. Rudné moře. čso, čeho, pronom.: Saule, Saule, czo sé mné protivis? A4 186 a!; Co má tomu dosti býti, jemuž vešken svět mál jest? D 716 (ad A 219 a'); — czo tu slyší divného A 157 b!; czo by... mohl naleznútí A 157 až; patřiec, czo biskup wieczzie A 199 bt. vede z svého ńfadu A 180 a?; — zda člověk, -a, masc.: człowiek rad o jinych by czo mluvili nelibého žoldánovi zemiech neznámé povesti (!) slyšie A 167 a”. — (soz: a czož dvorného érv, -a, B la; aby czlowiek, kteryZ by tam přišel, měl nékteraky diel napřed A 184 bl; o velikých vinných hrozniech, ježto sotně jeden dva člowieky uneseta D 685 (ad A 212 b'/b?). érnéti, éernéti, -éju, -ieś, impftiv. = černěti: když se starají, tehda czermeg1 C 77a (ad A 193 bY). érnobyl, -e, masc. = cernobyl: oni f berú sv. Jana kofenie, jenż slove czzerno- bil 4 195 a? (B 55 a Czrnobil). črný, adj. = černý: (křesťané v Nubii) jsń červené a czzerne barvy A 168 b*; kakž koli to místo czrno jest B 88 a (ad A 217 b?, jest i dnes to czzrne dřevo A 185 b!/b*; v uobú zemí jsú lidé czrny jako uhel a v nie sě daleko czzrnyeyffie vzdaji A 193 bi. ćrpadlo, -a, neutr. = pfistav: k jedné bráné neb czrpadlu, jesto slove Concon C 64a (ad A 187 bY). érstvj, adj. — éerstvy: vazme sé toho s náboženstvím a ff czrítwu myslí B 87 a (ad A 217 a). ćrt, -a, masc. = Cert: ale czzrth pfinesl je opót zasé A 174 a? (C 37 b czert). -u, masc. = červ: ten czzrw A 169 b' (C 27 b czerw); druhy den naleznů v tom popele ležiece czrw A 169 bl; řkúc, že jest mnohem lépe, že jich přátely ptáci snědie, jenž jsú a znamenitého viděl B 14; czozz jest v nich (knihách) popsáno A 157 ?. — čso-ž-koli(věk): (musí) všecko jemu uči- niti, czehoZ kolywiek pottebuje A 222 až; czozkoh v ni (v jámu) uvrhů A 165 a!; Také mají za hřiech czožkoli zadáveného jiesti A 162 b'. — éso-s': ktoz by chtél ucesnüti (ovoce), inhed jej czos udávi A 216 b'. — - proë: proczz a kudy jest to přišlo 4 158 b*. — ëim-t'em: czzim jest starsie (vino), tiem silnějšie a bělejšé bývá A 163 b?. éstiti, ctiti, čšču, éstis, impftiv.: podnes cztiet Tatefi sovu velmé A 208 b2; kterak jej (żoldźna) czte B 13b (ad A 166 b?). ćstnost, ctnost, -i, fem.: mnoho cztnofti A 164a!; vseckny cztnofti milují A 219 a*. . čstnostný, ctnostný, adj.: od cztnoftnych rytieřóv A 157 b?. čstný, ctný, adj.: tento cztny rytieř B la; toho cztneho rytiete 4 157 b*. čtenie, -ie, neutr. = čtení: čtú ť i podnes ti pohané czztenye jeho, kteříž písmu rozumějí A 223 a). čtítroba v. tščí. ćtrmezicietma, -mezcietma, étyrmez- cietma, numer. = dvacet étyfi: sien se czztrmezczietma slápy pozlacenymi A 203 b' (B 66 b fe cztirzmefcietma); v ložnici toho špitála jest dobře sto
Strana 189
a czztrmezcietma slúpóv kamenných A 179 a!. | čtrmezicietmý atd. numer. = dvacátý čtvrtý: Cztrmezczietmy rozdiel A 171 at. étrnádste, -nácte, numer.: tehda € má na czztrnaczte set slonóv 4 198 dt. étrnádsty, -nácty, numer.: Czztrnaczti rozdiel À 165 a. êtver, numer. = étverÿ: z toho czztwera dřievie A 159 a‘; o czztweru království arménském A 211 a!. čtverohranatý, adj.: (stupňové) jsú střé- brní a zlatem na czztwero hranati ucinéni A4 197 a* (C 84 b na cztwero hrana); dska czztwerohranata A 180b!. -— Ade. -č v. hranatý. êtverÿ, numer.: ze Czztwereho dfievie A 159a!; dvere u toho chrámu jsú czztwery A 180 a. čtvrtek, -tka, masc. — Veliký čtvrtek = Zelený étvrtek: v weliky czztwrtek A 161 b. čtvrtý, numer.: Czztwrt1 aby divy opatřil A 157 b?; Cztwrti rozdiel A 159 b! tvrty-mez-dsietmy, -dcietmy, numer. = dvacátý čtvrtý: Cztwrty mez- dcietmy rozdiel N 34 b (ad A4 171 a). étyridsatery, étyrdsatery, -dcatery, num.: ten kámen dobré má czztyrzidcateru barvu À 199 b! (B 61 a cztyrzdczateru). čtyřidsátý, čtyrydsátý, -dcátý, numer.: Czztiridcati rozdiel A 176 b. étyridsétl, étyrydséti, -deëti, numer.: V tom městě (Sábě) bydlel jest Sa- lomün Czztiridceti let 4 175 a!; ctirid- ce dní púti D 476; Czztirzidéat létrôv vzdáli A 176 bl. dtyfie, čtyři, numer.: czztirzi města A 163 b?; czztirz1 dni pûti A 164 a; před káncm, když jie, jsû ústavně czztirze mistři písaři A4 204 a!; třpaslci malí jedno czztyrz noh vzdéli A 219 b? (B 91b cztrZ); kdežto vysoká věže stoji, a ta jest cztrz dní püti od Kaldie B 51a (ad A 192 b*). čtyřikrát, čtyřkrát, čtyrkrát, adv.: ty ť (hody) mievá cztirzikrat do roka C 100 2 (M 38 a cztyrkrat) (ad A 204 bY). čtyřistý, čtyrstý, numer.: Léta od naro- zenie Syna bożćho tisícého Cztirz- fteho čtyřidcátého pátého A 225 a? (D 744Ctirfteho). 189 étyfmezcietma v. étrmezicietma. čúš, číš, adv. — Točúš. točíš, totiž, -to: cizím pánóm, toczzifs hostem 4 160 a*; svaté Zofie, toczzilfto svaté müdrosti A 158 b*; Kleopolis, tocżiffto chvály město A 169 a? (B 17 b totiez, M 12 a totyzto, S 15 b totizto). éuti, éíti, -ju, -je$, impftiv. = číti: dokudZ tu vuoni (svině) czzugy A 198 b? (B 60a czgy). daktyl, -a a -e, masc. = datle: (mniši na Sinaji) živie sě najviece ovocem, klím a olejem a dactili C 33a (ad A 172 b°). Srvn. datyl. dáb- v. diáb-. Dalach (Dalak), jm. řeky: odtud přijdú na jednu feku, jesto slove Dalach B 65a (4 202 b* dalak); Ta feka neb voda tekutá, jenž slove dalach A . 202 p. | dále, dál, -e, fem. =dalekost, vzdále- nost. — vz-dálu, vz-dáli = daleko: viece neżli dvadceti mil wzdali A 158 a*; (stin hory) saha do Aloime, jenž jest od nie Sestmezcietma mil wzdah A 160 5%; dobić sto honév wzdaly B 10b (4 164b? zdal). dále, adv. kompt. v. daleko. daleko, jm. adj. neutr.: jenž nebýval daleko A 157 a!; v nie sě (lidé) daleko érnëjsie vzdaji A 193 b!; indiśći knśżie slûzie t své mšě daleko jinak nežli zdejší kněžie B 30b; (rubín) jest tak skrze a skrze jasny a lesknaty, Ze jej . z daleka muoź opatfiti 4 200 b?. — Kompt. adv. dále: že nikda dale ne- byval A 157b'; (mésto Kar) leżi £ málo dale od Nile A 168 b'/b?. daleky, adj., kompt. další: z dalekych vlastí 4 164 b?; (cesta) jesti f daleka a nesnadna projéti A 188 bi; skrze egypski (zemi) bližší i dalífy A 158 al, Ta zemé katajská leží w dalfi Asi A 210b'; o dávných dalffich roz- právkách A 204 a?. Dalida, -y, fem., jm. os. = Dalila: když byl (Sampson) u svć milićky Dahdi zastiżen A 165 a). © dálý, adj. = udávší se, stavší se: o dáv- ných dalych rozprávkách C 99a, D 649 (ad À 204 a”). Damasius v. Damosius.
a czztrmezcietma slúpóv kamenných A 179 a!. | čtrmezicietmý atd. numer. = dvacátý čtvrtý: Cztrmezczietmy rozdiel A 171 at. étrnádste, -nácte, numer.: tehda € má na czztrnaczte set slonóv 4 198 dt. étrnádsty, -nácty, numer.: Czztrnaczti rozdiel À 165 a. êtver, numer. = étverÿ: z toho czztwera dřievie A 159 a‘; o czztweru království arménském A 211 a!. čtverohranatý, adj.: (stupňové) jsú střé- brní a zlatem na czztwero hranati ucinéni A4 197 a* (C 84 b na cztwero hrana); dska czztwerohranata A 180b!. -— Ade. -č v. hranatý. êtverÿ, numer.: ze Czztwereho dfievie A 159a!; dvere u toho chrámu jsú czztwery A 180 a. čtvrtek, -tka, masc. — Veliký čtvrtek = Zelený étvrtek: v weliky czztwrtek A 161 b. čtvrtý, numer.: Czztwrt1 aby divy opatřil A 157 b?; Cztwrti rozdiel A 159 b! tvrty-mez-dsietmy, -dcietmy, numer. = dvacátý čtvrtý: Cztwrty mez- dcietmy rozdiel N 34 b (ad A4 171 a). étyridsatery, étyrdsatery, -dcatery, num.: ten kámen dobré má czztyrzidcateru barvu À 199 b! (B 61 a cztyrzdczateru). čtyřidsátý, čtyrydsátý, -dcátý, numer.: Czztiridcati rozdiel A 176 b. étyridsétl, étyrydséti, -deëti, numer.: V tom městě (Sábě) bydlel jest Sa- lomün Czztiridceti let 4 175 a!; ctirid- ce dní púti D 476; Czztirzidéat létrôv vzdáli A 176 bl. dtyfie, čtyři, numer.: czztirzi města A 163 b?; czztirz1 dni pûti A 164 a; před káncm, když jie, jsû ústavně czztirze mistři písaři A4 204 a!; třpaslci malí jedno czztyrz noh vzdéli A 219 b? (B 91b cztrZ); kdežto vysoká věže stoji, a ta jest cztrz dní püti od Kaldie B 51a (ad A 192 b*). čtyřikrát, čtyřkrát, čtyrkrát, adv.: ty ť (hody) mievá cztirzikrat do roka C 100 2 (M 38 a cztyrkrat) (ad A 204 bY). čtyřistý, čtyrstý, numer.: Léta od naro- zenie Syna bożćho tisícého Cztirz- fteho čtyřidcátého pátého A 225 a? (D 744Ctirfteho). 189 étyfmezcietma v. étrmezicietma. čúš, číš, adv. — Točúš. točíš, totiž, -to: cizím pánóm, toczzifs hostem 4 160 a*; svaté Zofie, toczzilfto svaté müdrosti A 158 b*; Kleopolis, tocżiffto chvály město A 169 a? (B 17 b totiez, M 12 a totyzto, S 15 b totizto). éuti, éíti, -ju, -je$, impftiv. = číti: dokudZ tu vuoni (svině) czzugy A 198 b? (B 60a czgy). daktyl, -a a -e, masc. = datle: (mniši na Sinaji) živie sě najviece ovocem, klím a olejem a dactili C 33a (ad A 172 b°). Srvn. datyl. dáb- v. diáb-. Dalach (Dalak), jm. řeky: odtud přijdú na jednu feku, jesto slove Dalach B 65a (4 202 b* dalak); Ta feka neb voda tekutá, jenž slove dalach A . 202 p. | dále, dál, -e, fem. =dalekost, vzdále- nost. — vz-dálu, vz-dáli = daleko: viece neżli dvadceti mil wzdali A 158 a*; (stin hory) saha do Aloime, jenž jest od nie Sestmezcietma mil wzdah A 160 5%; dobić sto honév wzdaly B 10b (4 164b? zdal). dále, adv. kompt. v. daleko. daleko, jm. adj. neutr.: jenž nebýval daleko A 157 a!; v nie sě (lidé) daleko érnëjsie vzdaji A 193 b!; indiśći knśżie slûzie t své mšě daleko jinak nežli zdejší kněžie B 30b; (rubín) jest tak skrze a skrze jasny a lesknaty, Ze jej . z daleka muoź opatfiti 4 200 b?. — Kompt. adv. dále: že nikda dale ne- byval A 157b'; (mésto Kar) leżi £ málo dale od Nile A 168 b'/b?. daleky, adj., kompt. další: z dalekych vlastí 4 164 b?; (cesta) jesti f daleka a nesnadna projéti A 188 bi; skrze egypski (zemi) bližší i dalífy A 158 al, Ta zemé katajská leží w dalfi Asi A 210b'; o dávných dalffich roz- právkách A 204 a?. Dalida, -y, fem., jm. os. = Dalila: když byl (Sampson) u svć milićky Dahdi zastiżen A 165 a). © dálý, adj. = udávší se, stavší se: o dáv- ných dalych rozprávkách C 99a, D 649 (ad À 204 a”). Damasius v. Damosius.
Strana 190
190 Damaskus, Damaškus, Damašek, -ska, -ška, masc., jm. místní: jest Damaf- cus město se mnohým kupečstvím A 185 b:/186 at (C 60b Damattek); do damaffka 4 1850! (B 4la do damafku); pét mil od Sardanaj leží damafcus A 164 a?. Damaskus, masc., jm. os.: To město udělal byl Damafcus, Abrahamóv vladař 4 186 a. Damiate, jm. místní = Damietta: Pátá (vlast egyptská slove) damiate À 169 a*; v starém damuatie ib. Damones, jm. misini: kostel neb měs- tečko, jenž slove damones A 164 al. Damosius (Damasius), jm. os. (jeden ze sv. tří králů): židé jč jinak jmenují, tocíá Appelius, Amerius, damofius * A 176 a? (B 27 a Damafius). Dan, jm. hovy: (Jordán) počíná sě na dvá hort; jedna slove Jor a druhá dan A 183 a2. Daniel, -e, masc., jm. os.: tu t leżi daniel prorok A 1816. — Adj. possess. -óv: o hrobu danielowie A 181 bi, Danmark v. Denmark. dar, -a, -u, masc.: (oleje) dávají poctivým pûtnikém za veliký dar i poctu 4 172 at. Dariesburg, jm. místní (Eovcnschen Daire, staré Darum): k jednomu tvrdému hrádku, jenž slove darie{- burgh A 1665 a*. darovati, -uju, -ujes, impftiv. = (ob)- darovati (koho čím): on by bil mé rád bohatě a velice darowal A 165 b. dáti, dám, dá$, pftiv.: Ze nemóż toho dati oleje; ale da jemu tři zrnce A 159a?/b; jemuZto (papeži) všecka moc dama geft svázati i rozvázati A 161 a*; Také nedadie knézé na svých oltářích mše slúžiti A 161 b2. dati sé, díti s&, v. dieti sé. datyl, -e, masc. = datel: (mnisi na Si- naji) Zivie sé najviece ovocem, klim a olejem a datily A 172 b°. dâvati, -aju, à8, impftiv.: dawagi jej (chléb) nemocným A 161 bi; on jim život a zdravie dawa A 2054a?; (ko- fenie) velmi utésenû vóni dawa ib. ( = vydává). David, -a, masc., jm. os.: (Goliáše) zabil dawid kamenem z praku A 175 a?*. — Adj. possess. -óv: Bersabe, máté Sa- lomünova a žena Uriášova, rytieře dawidowa 4 175 a!; w dawidowie za- hradé A4 175 b'; o Zenách Dawidowych A 176 b. dávno, jmenný tvar adj. neutr. dávný: to ť sem dawno byl slýchal praviece A 173 b'. — z dávna: Nékdy z dawna bydlely jsú ženy s mužmi A 193 a}; z dawna v tom klášteře bylo jest tak mnoho much A 173 bl. dávný (dávni?), adj.: o dawnych dalších rozprävkäch A 204 aż. dba- v. tba-. dcera, -y, fem.: dcera Ipokrasova D 469 (ad A 162 b"); (Flandrina) byla Do- rolis z Meunic dczera A 194 b?, dei, dcefe, fem. = dcera: do svaté He- leny, jenZ biese dczi krále englićskćho A 159 b); dczi Ipokrasova A 162 bl, o Hipokrasové dcerz A 162 p dcka, deska v. dska. de v. kde. debs, -a, -u, masc. = zvuk hučivý, hřmot: tehda přijide mnoho zvieřat s velikým debfem a vykem À 217 a? (B 87 b dehffem, omyl). debsánie, depsánie, -ie, neutr. =: hu&cni, hřmot: tehda přijide mnoho zvicřat s velikým depfanim a povykem D 708 (ad À 217 a”). dédiéka, -y, fem. k masc. dédic: po svém otci jakožto diediczka toho ostrova ostala B 8a (ad A 162 b). dédiéna, -y, fem. k masc. dé&dic: kdyz byla po svém otci jakožto diediczzna toho ostrova ostala A 162 bl. dědičný, adj.: již jsú ta královstvie v jed- notu diedicžnu obrácena 4 165 b*. dědičský, adj. = dědičný. — Adv. dě- dičsky = dědičně: že mocí, ale ne právem ani diediczíky drżie ta pan- stvie 4 204 a?. dédiéstvie, -ie, neutr. = dédictvi: jenż (země palestinská) jest kiéstanské dye- diczitwie A 177 b‘, dödina, -y, fem.: (v podoli Bokor jsou) dıedyny i lüky a pastvy dosti dobytku A 186 bt.
190 Damaskus, Damaškus, Damašek, -ska, -ška, masc., jm. místní: jest Damaf- cus město se mnohým kupečstvím A 185 b:/186 at (C 60b Damattek); do damaffka 4 1850! (B 4la do damafku); pét mil od Sardanaj leží damafcus A 164 a?. Damaskus, masc., jm. os.: To město udělal byl Damafcus, Abrahamóv vladař 4 186 a. Damiate, jm. místní = Damietta: Pátá (vlast egyptská slove) damiate À 169 a*; v starém damuatie ib. Damones, jm. misini: kostel neb měs- tečko, jenž slove damones A 164 al. Damosius (Damasius), jm. os. (jeden ze sv. tří králů): židé jč jinak jmenují, tocíá Appelius, Amerius, damofius * A 176 a? (B 27 a Damafius). Dan, jm. hovy: (Jordán) počíná sě na dvá hort; jedna slove Jor a druhá dan A 183 a2. Daniel, -e, masc., jm. os.: tu t leżi daniel prorok A 1816. — Adj. possess. -óv: o hrobu danielowie A 181 bi, Danmark v. Denmark. dar, -a, -u, masc.: (oleje) dávají poctivým pûtnikém za veliký dar i poctu 4 172 at. Dariesburg, jm. místní (Eovcnschen Daire, staré Darum): k jednomu tvrdému hrádku, jenž slove darie{- burgh A 1665 a*. darovati, -uju, -ujes, impftiv. = (ob)- darovati (koho čím): on by bil mé rád bohatě a velice darowal A 165 b. dáti, dám, dá$, pftiv.: Ze nemóż toho dati oleje; ale da jemu tři zrnce A 159a?/b; jemuZto (papeži) všecka moc dama geft svázati i rozvázati A 161 a*; Také nedadie knézé na svých oltářích mše slúžiti A 161 b2. dati sé, díti s&, v. dieti sé. datyl, -e, masc. = datel: (mnisi na Si- naji) Zivie sé najviece ovocem, klim a olejem a datily A 172 b°. dâvati, -aju, à8, impftiv.: dawagi jej (chléb) nemocným A 161 bi; on jim život a zdravie dawa A 2054a?; (ko- fenie) velmi utésenû vóni dawa ib. ( = vydává). David, -a, masc., jm. os.: (Goliáše) zabil dawid kamenem z praku A 175 a?*. — Adj. possess. -óv: Bersabe, máté Sa- lomünova a žena Uriášova, rytieře dawidowa 4 175 a!; w dawidowie za- hradé A4 175 b'; o Zenách Dawidowych A 176 b. dávno, jmenný tvar adj. neutr. dávný: to ť sem dawno byl slýchal praviece A 173 b'. — z dávna: Nékdy z dawna bydlely jsú ženy s mužmi A 193 a}; z dawna v tom klášteře bylo jest tak mnoho much A 173 bl. dávný (dávni?), adj.: o dawnych dalších rozprävkäch A 204 aż. dba- v. tba-. dcera, -y, fem.: dcera Ipokrasova D 469 (ad A 162 b"); (Flandrina) byla Do- rolis z Meunic dczera A 194 b?, dei, dcefe, fem. = dcera: do svaté He- leny, jenZ biese dczi krále englićskćho A 159 b); dczi Ipokrasova A 162 bl, o Hipokrasové dcerz A 162 p dcka, deska v. dska. de v. kde. debs, -a, -u, masc. = zvuk hučivý, hřmot: tehda přijide mnoho zvieřat s velikým debfem a vykem À 217 a? (B 87 b dehffem, omyl). debsánie, depsánie, -ie, neutr. =: hu&cni, hřmot: tehda přijide mnoho zvicřat s velikým depfanim a povykem D 708 (ad À 217 a”). dédiéka, -y, fem. k masc. dédic: po svém otci jakožto diediczka toho ostrova ostala B 8a (ad A 162 b). dédiéna, -y, fem. k masc. dé&dic: kdyz byla po svém otci jakožto diediczzna toho ostrova ostala A 162 bl. dědičný, adj.: již jsú ta královstvie v jed- notu diedicžnu obrácena 4 165 b*. dědičský, adj. = dědičný. — Adv. dě- dičsky = dědičně: že mocí, ale ne právem ani diediczíky drżie ta pan- stvie 4 204 a?. dédiéstvie, -ie, neutr. = dédictvi: jenż (země palestinská) jest kiéstanské dye- diczitwie A 177 b‘, dödina, -y, fem.: (v podoli Bokor jsou) dıedyny i lüky a pastvy dosti dobytku A 186 bt.
Strana 191
déditi, -zu, -díš, impítiv.: poněvadž ižádný nemóž v cizém panství diediti A T7 b. dehs (omyl) v. debs. dé(j)nicé, dienicé, -&, fem. = koberec: všecky zdi obvěšeny jsú drahými dye- nyczemy anebo koberci 4 197 at. dékovati, -uju, -ujes, impftiv.: móż-li nám dâti, abychom vétni byli, z toho bychom jemu chtéli diekowati 4 219 db. dél v. déle. dělaný, adj.: pijí nápoj s kořením die- lany B 98b (ad A 224 bY). dělati, -aju, -áš, impftiv.: dielagit dobrý agrest z něho (= z hlohu) 4 160 a?; — vzdeldvati: o balsamovem poli, jehož nesmějí dielatt | iZádnym | železem A 198 až; — ustanovovati: Ten césař z Konstantinopole diela i usazuje patriarchy i biskupy À 162 a*. déle, dél, -e, fem. = délka: pero jedno z křídla jeho, když na dvé rozštiepeno bude na del, tehda z každé polovice bude dobré a veliké lučiště A 213 b'/b?. — vz-dél'u, vz-déli, z-déli = na délku: (Mrtvé moře) jest póldruhého sta honóv wzdely B 36 a (ad A 182 b?); Sto látróv wzdeli A 162 b!/b?; dska puoldruhé nohy wzdeh A 159 a!; osmi paží wzdcly a puolpáty vśifi A 159 bt; čtyřiceti noh zdeli 4 164 b!. déle, kompt. adv. ku posit. dlúho: aby tu tiem dele visclo A 159 a!. delf, delsi, delse, kompt. tv. jm. a delśi, kompt. tv. slozeného ku posit. dlûhy: Také nalézají v té vuodě mnohý úhoř, jenž jest deli nežli třidceti noh člo- věčích A 194 a!; tiem sem delffi rëè mél o tom A 162 at. déliti, -lu, -líá, impftiv.: (Jordáv) dich tři země A 183 a*; ty řeky dyele země (i) moře A 189 b?; (Nil) (ie na sedmero dielt 4 168 b!; tu t fic odladi nebo dieli od hor a plyne do dolejsich hor A 290 b. den, dne, masc.: den svatého Michala A 158 a!; den svého umuécenie 4 159 b?, dénicé v. déjnicé. Denmark, Danmark, jm. místní: Ojéř z danmarku A 195 b?; Ojief z den- marku A 194b'; o Ojiefovi z den- marku C 37 a (ad A 174 b): depsánie v. debsánie. 191 Derdades (Serdades), jw. místní: ta voda teče skrze tu roveň, jenž slove derdades A 188 a! (D 581 Serdades). desátek, -tka, -tku, masc.: všecka knie- žata aby jemu pravý defatek dávala A 216 at. desatero přikázanie: na němžto (místě) Buoh dal Mojžéšovi defatero své při- kázanie A 174 a!. desátý, numer.: Defati rozdiel A 103 a?. desét, deséti, -ietij numer.: o kostech defieti tisic rytierôv A 181 bt. deska v. dska. desknaty, dlesknaty, adj. = plochy: lidé, kteřížto ani očí ani nosa nemají, ale mají defknatu tvář jako taléř A 206a. (D 631 dlefknatu). désé, dété, masc. = dést: v egypské zemi řédko aneb nikdá defft nejde A 168 bl; přes celý rok ižádný vietr .. nepovál ani deift ani která z oblakóv zároda A 160 b°. de&éka, -y, fem. = malá deska: (nalezli) vedlé ného defftku nebo skřidlu zlatú A 161 at. děťátko, -a, neutr.: Jeden (Herodes) byl zmordoval dyetatka A 181 at. devatdesát, numer. = devadesát: v tom městě ležal jest dobře dewadefate let A 224 bi/b?. devatdesaty, numer. = devadesaty: De- wadefaty rozdiel A 206 a?. devater, numer. = devatery: proć jemu každý dewater dar dává A 206 B. devatnadséte, -nadcéte, (devate-. de- vaty-) atd., numer.: to mi trvalo dewatynaczte let A 217b? (D 710 dewatynadfte, B 884 až do dewa- tenafte let, C 125 b dewatenadcte). devśaty, numer.: Dewati rozdiel A 162 bt. — Deváty-mezi-dsietma, deváty-mez- cietmy, devatymedcitmy = devéta- dvacaty: Dewatymezczietmy rozdiel A 172b (D 510 Dewatymedcytmy). Deváty-ná-dséte, devátynádsty, de- vátýnáctý = devatenáctý: Dewat- maczt (sic) rozdiel 4 168 B? (M 11b Dewatynadfty); Sty a dewatynaczti rozdiel A 223 a? (D 735 dewatynadifty). déveéka, -y, fem. — dívka: Pakli budá dyewecžky, ty samy chovají A 193 a!. devét,devéti,-ieti, numer.: po dewieti mésiecich A 163 b2.
déditi, -zu, -díš, impítiv.: poněvadž ižádný nemóž v cizém panství diediti A T7 b. dehs (omyl) v. debs. dé(j)nicé, dienicé, -&, fem. = koberec: všecky zdi obvěšeny jsú drahými dye- nyczemy anebo koberci 4 197 at. dékovati, -uju, -ujes, impftiv.: móż-li nám dâti, abychom vétni byli, z toho bychom jemu chtéli diekowati 4 219 db. dél v. déle. dělaný, adj.: pijí nápoj s kořením die- lany B 98b (ad A 224 bY). dělati, -aju, -áš, impftiv.: dielagit dobrý agrest z něho (= z hlohu) 4 160 a?; — vzdeldvati: o balsamovem poli, jehož nesmějí dielatt | iZádnym | železem A 198 až; — ustanovovati: Ten césař z Konstantinopole diela i usazuje patriarchy i biskupy À 162 a*. déle, dél, -e, fem. = délka: pero jedno z křídla jeho, když na dvé rozštiepeno bude na del, tehda z každé polovice bude dobré a veliké lučiště A 213 b'/b?. — vz-dél'u, vz-déli, z-déli = na délku: (Mrtvé moře) jest póldruhého sta honóv wzdely B 36 a (ad A 182 b?); Sto látróv wzdeli A 162 b!/b?; dska puoldruhé nohy wzdeh A 159 a!; osmi paží wzdcly a puolpáty vśifi A 159 bt; čtyřiceti noh zdeli 4 164 b!. déle, kompt. adv. ku posit. dlúho: aby tu tiem dele visclo A 159 a!. delf, delsi, delse, kompt. tv. jm. a delśi, kompt. tv. slozeného ku posit. dlûhy: Také nalézají v té vuodě mnohý úhoř, jenž jest deli nežli třidceti noh člo- věčích A 194 a!; tiem sem delffi rëè mél o tom A 162 at. déliti, -lu, -líá, impftiv.: (Jordáv) dich tři země A 183 a*; ty řeky dyele země (i) moře A 189 b?; (Nil) (ie na sedmero dielt 4 168 b!; tu t fic odladi nebo dieli od hor a plyne do dolejsich hor A 290 b. den, dne, masc.: den svatého Michala A 158 a!; den svého umuécenie 4 159 b?, dénicé v. déjnicé. Denmark, Danmark, jm. místní: Ojéř z danmarku A 195 b?; Ojief z den- marku A 194b'; o Ojiefovi z den- marku C 37 a (ad A 174 b): depsánie v. debsánie. 191 Derdades (Serdades), jw. místní: ta voda teče skrze tu roveň, jenž slove derdades A 188 a! (D 581 Serdades). desátek, -tka, -tku, masc.: všecka knie- žata aby jemu pravý defatek dávala A 216 at. desatero přikázanie: na němžto (místě) Buoh dal Mojžéšovi defatero své při- kázanie A 174 a!. desátý, numer.: Defati rozdiel A 103 a?. desét, deséti, -ietij numer.: o kostech defieti tisic rytierôv A 181 bt. deska v. dska. desknaty, dlesknaty, adj. = plochy: lidé, kteřížto ani očí ani nosa nemají, ale mají defknatu tvář jako taléř A 206a. (D 631 dlefknatu). désé, dété, masc. = dést: v egypské zemi řédko aneb nikdá defft nejde A 168 bl; přes celý rok ižádný vietr .. nepovál ani deift ani která z oblakóv zároda A 160 b°. de&éka, -y, fem. = malá deska: (nalezli) vedlé ného defftku nebo skřidlu zlatú A 161 at. děťátko, -a, neutr.: Jeden (Herodes) byl zmordoval dyetatka A 181 at. devatdesát, numer. = devadesát: v tom městě ležal jest dobře dewadefate let A 224 bi/b?. devatdesaty, numer. = devadesaty: De- wadefaty rozdiel A 206 a?. devater, numer. = devatery: proć jemu každý dewater dar dává A 206 B. devatnadséte, -nadcéte, (devate-. de- vaty-) atd., numer.: to mi trvalo dewatynaczte let A 217b? (D 710 dewatynadfte, B 884 až do dewa- tenafte let, C 125 b dewatenadcte). devśaty, numer.: Dewati rozdiel A 162 bt. — Deváty-mezi-dsietma, deváty-mez- cietmy, devatymedcitmy = devéta- dvacaty: Dewatymezczietmy rozdiel A 172b (D 510 Dewatymedcytmy). Deváty-ná-dséte, devátynádsty, de- vátýnáctý = devatenáctý: Dewat- maczt (sic) rozdiel 4 168 B? (M 11b Dewatynadfty); Sty a dewatynaczti rozdiel A 223 a? (D 735 dewatynadifty). déveéka, -y, fem. — dívka: Pakli budá dyewecžky, ty samy chovají A 193 a!. devét,devéti,-ieti, numer.: po dewieti mésiecich A 163 b2.
Strana 192
192 : devětkrát, numer.: klekni před Bohem dewyetkrat À 206 b?. dévka, -y, fem. = služebná dívka: (Abra- ham) přilehl byl k Agar, k své dyewce A 183 aq. diábel, ďábel, -bla, masc:: dyabel jeho (Krista) pokúšel 4 182b'. — Adj. possess. diáblóv; Diáblovo üdolé: Tiśti nazyvaji dyablowo údolé, neb jest velmi nebezpečné A 216 b*. diábelský, ďábelský, adj.: mnoho potvor dyabelíkich A 177 b!. diamant, -a, -u, masc.: chtic tomu mnozí, že v těch křišťálech rostü dyamantowe A 193 b?. Diana, -y, fem., jm. os.: A ta (dcera Hippokrasova) slula jest dyana A 162 bt. diapsas v. dipsas. Diaspole v. Diospole. dieka, -y, fem. v. bezdéky. diel, -a, -u, masc. — dil: kromč dielu Rékóv A 158 5!; jsem tuto jich vlastní abecedu popsal, aby člověk, kterýž by tam přišel, měl některaký diel napřed A 184 bl. dielo, -a, neutr. = dílo, práce: (dvór) velmi široký k klání a jiným dielom rytieřským A4 161a! (B 6a dielem ritierzfkem). diera, -y, fem. = díra: miesto očí jsta dvě dyerze malé A 2004'; (kostel) jest okrühly maj& v sklepě u pro- stíédcé dyeru A 177 b». dierka, -y, íem., demin. z diera: (trpa- slíci) miesto úst maji malú dyerku okrûhlà A 200 a!/a?; miesto očí jsta dvě dierce malé D 631 (ad A 200 a). dieté, -éte, neutr., pl. děti = dítě: (muž) vezma dietie... i posadi dietie mezi ty hady A 171 b!; těch dieti jsü lože nepravého À 161 b?; jsá-li dieti pra- vého lože A 171a. dieti, déju, déjes, impftiv. — díti, dé- lati, konati: o holubiech, jesto posel- stvie diegi A 185 a*. — dieti sé, dáti sé =diti se: to fie dyege ve máé A 173b'; tu sé jest mnoho divného dalo i dnes sč diege B 8 a (ad A 162 b); déje sé iso kam: izidny nevie, kam fie diege (Jordán) A 183a?; anit vieme, kam gfu fye dieh D 707 (ad A 217 a? dieti, dáju, dies, impftiv. = diti, praviti, fíkati: pociná takové a dye A 157 b?; Protoż diegi..., tehda chtéli jsá mu je zasé véiniti A 158 b!/b?; pfijde do města, jemuž diegi Saba C 37b (ad A 175 a!); neb degi, že jich patri- archa... má tolik moci jako papež A 161 a. , dietko, -a, neutr., pl. dietky, fem. = dítko: když hubieše (Herodes) dietky A 165 b!; leč by měla (žena) dietky A 195 b*. dievéióka, -y, fem. = divlice, panna: Pakli budń dyewcziczky, ty samy chovají B 51 b (ad A 193 a). dievka, -y, fem. = dívka: ta dyewka v té tvárnosti drakové zuostala A 162 p. Dimerink, Otta z Dimerinku, masc., jm. os. == Otto von Diemeringen: Ja Otta z dymerynku, kanovník... A 157 1a!. Diospole (Diaspole), jm. místní: Odtad do města, jenž slove diafpole a dfieve slulo Lipp 4 187 a? (C 63 6 Dyofpole). dipsas (diapsas, dispas), had toho jmóna: Také jest tu mnoho jiných zvieřat zlých, točíšto drakové (!), litých hadóv, jesto slová dypfas B 63 (4 201 a* dıfpas, D 637 dyapsas). div, -a, -u, masc.: o mnohych dywıech A 157 a'/a*; aby dywi opatřil A 157 b*; jenž jest mnoho dywow činil A 161 a. dívanie, -ie, neutr. = dívání, podívaná: aby na nich (stupních) lidé stáli k dy- wany A 161 a. diviti sč, -vu sč, -víš sě, impftiv. = di- viti se: (Ojíř) dywil fie tomu, že tak v malém čase svět sě tak velmi pro- měnil A 197 at/a*. divný, adj. = podivuhodný, divný: o mrtvém těle dywneho proroka A 161 a'; dywne véci B 1b; co by dywnebo mohl naleznati 4 157 a?. — Adverb. -ně: kdežto svatý Mikuláš byl dywnye zvolen za biskupa A 162 bl. divoky, adj.: (stromkové balsämovi) jsü zpósobeni jako dywoke jahodiny A 170 a?; (na poušti arabské) lidé jsú dywoczi a váleční A 174 a?. Dizmas, -a (též neskl.), masc., jm. os.: (kříž) toho dobrého lotra dyzmas A 158 b? (C 5 b dizmafa, B 3 a yezmas).
192 : devětkrát, numer.: klekni před Bohem dewyetkrat À 206 b?. dévka, -y, fem. = služebná dívka: (Abra- ham) přilehl byl k Agar, k své dyewce A 183 aq. diábel, ďábel, -bla, masc:: dyabel jeho (Krista) pokúšel 4 182b'. — Adj. possess. diáblóv; Diáblovo üdolé: Tiśti nazyvaji dyablowo údolé, neb jest velmi nebezpečné A 216 b*. diábelský, ďábelský, adj.: mnoho potvor dyabelíkich A 177 b!. diamant, -a, -u, masc.: chtic tomu mnozí, že v těch křišťálech rostü dyamantowe A 193 b?. Diana, -y, fem., jm. os.: A ta (dcera Hippokrasova) slula jest dyana A 162 bt. diapsas v. dipsas. Diaspole v. Diospole. dieka, -y, fem. v. bezdéky. diel, -a, -u, masc. — dil: kromč dielu Rékóv A 158 5!; jsem tuto jich vlastní abecedu popsal, aby člověk, kterýž by tam přišel, měl některaký diel napřed A 184 bl. dielo, -a, neutr. = dílo, práce: (dvór) velmi široký k klání a jiným dielom rytieřským A4 161a! (B 6a dielem ritierzfkem). diera, -y, fem. = díra: miesto očí jsta dvě dyerze malé A 2004'; (kostel) jest okrühly maj& v sklepě u pro- stíédcé dyeru A 177 b». dierka, -y, íem., demin. z diera: (trpa- slíci) miesto úst maji malú dyerku okrûhlà A 200 a!/a?; miesto očí jsta dvě dierce malé D 631 (ad A 200 a). dieté, -éte, neutr., pl. děti = dítě: (muž) vezma dietie... i posadi dietie mezi ty hady A 171 b!; těch dieti jsü lože nepravého À 161 b?; jsá-li dieti pra- vého lože A 171a. dieti, déju, déjes, impftiv. — díti, dé- lati, konati: o holubiech, jesto posel- stvie diegi A 185 a*. — dieti sé, dáti sé =diti se: to fie dyege ve máé A 173b'; tu sé jest mnoho divného dalo i dnes sč diege B 8 a (ad A 162 b); déje sé iso kam: izidny nevie, kam fie diege (Jordán) A 183a?; anit vieme, kam gfu fye dieh D 707 (ad A 217 a? dieti, dáju, dies, impftiv. = diti, praviti, fíkati: pociná takové a dye A 157 b?; Protoż diegi..., tehda chtéli jsá mu je zasé véiniti A 158 b!/b?; pfijde do města, jemuž diegi Saba C 37b (ad A 175 a!); neb degi, že jich patri- archa... má tolik moci jako papež A 161 a. , dietko, -a, neutr., pl. dietky, fem. = dítko: když hubieše (Herodes) dietky A 165 b!; leč by měla (žena) dietky A 195 b*. dievéióka, -y, fem. = divlice, panna: Pakli budń dyewcziczky, ty samy chovají B 51 b (ad A 193 a). dievka, -y, fem. = dívka: ta dyewka v té tvárnosti drakové zuostala A 162 p. Dimerink, Otta z Dimerinku, masc., jm. os. == Otto von Diemeringen: Ja Otta z dymerynku, kanovník... A 157 1a!. Diospole (Diaspole), jm. místní: Odtad do města, jenž slove diafpole a dfieve slulo Lipp 4 187 a? (C 63 6 Dyofpole). dipsas (diapsas, dispas), had toho jmóna: Také jest tu mnoho jiných zvieřat zlých, točíšto drakové (!), litých hadóv, jesto slová dypfas B 63 (4 201 a* dıfpas, D 637 dyapsas). div, -a, -u, masc.: o mnohych dywıech A 157 a'/a*; aby dywi opatřil A 157 b*; jenž jest mnoho dywow činil A 161 a. dívanie, -ie, neutr. = dívání, podívaná: aby na nich (stupních) lidé stáli k dy- wany A 161 a. diviti sč, -vu sč, -víš sě, impftiv. = di- viti se: (Ojíř) dywil fie tomu, že tak v malém čase svět sě tak velmi pro- měnil A 197 at/a*. divný, adj. = podivuhodný, divný: o mrtvém těle dywneho proroka A 161 a'; dywne véci B 1b; co by dywnebo mohl naleznati 4 157 a?. — Adverb. -ně: kdežto svatý Mikuláš byl dywnye zvolen za biskupa A 162 bl. divoky, adj.: (stromkové balsämovi) jsü zpósobeni jako dywoke jahodiny A 170 a?; (na poušti arabské) lidé jsú dywoczi a váleční A 174 a?. Dizmas, -a (též neskl.), masc., jm. os.: (kříž) toho dobrého lotra dyzmas A 158 b? (C 5 b dizmafa, B 3 a yezmas).
Strana 193
dlan, -i (dlaň, -i, -č), fem. = dlaň: ukrop sobě na dlaň málo balsámu A 170 b?. dle, -e, fem. = délka: (země egyptská) lezí dli vedlé Nila A 168 b'; ale že někteří lidé nemohů na dli trpéti mote A A87 a?. dlesknaty v. desknaty. dluh, -a, -u, masc.: když jest která pře o dědiny nebo o dluhy A 196 a!. diûhovéénÿ, adj. = dlouhého véku: o dluhowiecznych lidech A 219 bl. dlúhý, adj. = dlouhý: země egypská jest země dluha a (üzká A4 168b' — Adverb. dlüho: dluho sem v ni (v lodi) byl A 158 a'; tak dluho A 15941; dluho by živa nebyla A4 162 5?. Srvn. delí. dlužný, adj. = povinný: Poněvadž vy chcete, abych vaším césařem byl, tehda dlužny jste mne poslúchati až do smrti A 210 a!. dmen v. dynen. "dnes, adv.: i dnes tiem mocnější jest A 159 bl. dnešní, adj.: jesti č to plátno i dneffny den krvavé A 173 a*; po dneffny den v tom krélovstvi jest viece kïéstanôv A 210 à. 'dno, -a, neutr.: na dnye morském B 91 b (ad A 220 4); — pata hory: Jsú také v té zemi dvě hoře převelicé, tak že jedna druhé dně dotýče sč A 214 a. do, praep.: K označení směvu, ktevým se děj slovesný nese: Potom přijede do Pilgarie, a pak do bukarské (= bul- harské) zemë ... a potom do Rekóv, do Athene, do Zinop[re a do Nâ- pule a potom do Konstantinopole A 158 a?/b*. — K označení, kam děj slo- vesný sahá (vyjádření mívy): (potvora), jenž má zpósobu člověčí až do pafa A 169 a!; bieše podobna k člověku od vrchu až do pupka A 169a?; až do velikého kanisa země A 157 a?; až do svaté Heleny A 159 b'; aż do dne sádného A 161 b?; aż do dneffnyeho dne A 173 W. — Vyjadřuje, do čího mitva děj slovesný se nese: do nyeho (kostela) nemóż izádná mücha... vjiti 4 173 D. doba, -y, íem.: knéZie w ta doba kadie a zpievaji A 169 b! (B 18 a w ta doby, 193 C 27 a w ty doby); to bylo w ta doby A 179 b*; strom, jenž w ta doby rôsti počal 4 181 a!; w ty doby À 191 a, w ta doby B 49a. dobíé, adv. = dobfe: ta (feka) s sebû vede dobrze àtyfidceti vod A 158 a*; A bylo vstáři to písmo dobrzie dva tisíce let 4 161 a?; pryskyřice, lékařóm dobrzie znämé À 162 a°. dobrodienie, -dénie, -ie, neutr. = dobro- diní: protož pro pamět jeho dobro- dyenye každému svému césaři kněz Jan převzdievají A 215 bl. dobrota, -y, fem. = dobrost, dobrotivost: aby zpytali dobrotu a plodnost země slíbené 4 175 a?; (poněvadž jsme) tvú nevymluvnü dobrotu vzchováni a pés- továni A4 225 a!/a*. dobrovoiny, adj. — Adv. -né: o ostrově, naňž sé ryby dobrowolnye meci A 198 b*; jenž (Kristus) jest dobro- wolnye za naše hřéchy umřel A 178 a!. dobrý, adj.: kříž v tom klášteře jest toho dobreho lotra Dizmas A 158 b?; (cypřiš) jest dobre vóně A 159 a!; dě- laji ť€ dobri agrest z něho A 160 a?; jest ten olej dobr k mnohým nedu- hóm A 186 b'; (dřevo aloes) jest k mnohému lékařství dobro A 172 a!; vykopavaji kakńs věc velmi dobru k jedení A 175 b'/b?; když jest dobri vietr 4 164 a! (= příhodný, příznivý). dobytčě, -čte, neutr. = dobytče: ani člověk, ani dobitcże ani zvieie tu muoż bydliti A 188 bt. dobytek, -tka, masc.: (v podoli Bokor jest) pastvy dosti dobitku A 186 bl. dobyti, -budu, -budeš, pítiv. — dobýti: tak mnoho kfesťanstvie dobil A 159 bi; žoldán jest pán mocný nad mnohým královstvim, jehožto dobil gt mečem A 165 b?; (Elfi) dobi móśsta, jenż slove Tripolis A 166 a?. dobytie, -ie, neutr. = dobytí: o častém dobyty jerusalemském A 177 a?. dobyvanie, -ie, neutr. := dobývání: ne- třéba tolik práce naložiti na doby- wanye zlata jako zde A 215 a. dobyvati, -aju, -áš, impítiv.: (kfesťané) gľu té zemč často dobywali A 164 bl. Docture, jm. místní: královstvie perské má dvě městě znamenité; jedno slove docture, a druhć slove Feron A 211 a?.
dlan, -i (dlaň, -i, -č), fem. = dlaň: ukrop sobě na dlaň málo balsámu A 170 b?. dle, -e, fem. = délka: (země egyptská) lezí dli vedlé Nila A 168 b'; ale že někteří lidé nemohů na dli trpéti mote A A87 a?. dlesknaty v. desknaty. dluh, -a, -u, masc.: když jest která pře o dědiny nebo o dluhy A 196 a!. diûhovéénÿ, adj. = dlouhého véku: o dluhowiecznych lidech A 219 bl. dlúhý, adj. = dlouhý: země egypská jest země dluha a (üzká A4 168b' — Adverb. dlüho: dluho sem v ni (v lodi) byl A 158 a'; tak dluho A 15941; dluho by živa nebyla A4 162 5?. Srvn. delí. dlužný, adj. = povinný: Poněvadž vy chcete, abych vaším césařem byl, tehda dlužny jste mne poslúchati až do smrti A 210 a!. dmen v. dynen. "dnes, adv.: i dnes tiem mocnější jest A 159 bl. dnešní, adj.: jesti č to plátno i dneffny den krvavé A 173 a*; po dneffny den v tom krélovstvi jest viece kïéstanôv A 210 à. 'dno, -a, neutr.: na dnye morském B 91 b (ad A 220 4); — pata hory: Jsú také v té zemi dvě hoře převelicé, tak že jedna druhé dně dotýče sč A 214 a. do, praep.: K označení směvu, ktevým se děj slovesný nese: Potom přijede do Pilgarie, a pak do bukarské (= bul- harské) zemë ... a potom do Rekóv, do Athene, do Zinop[re a do Nâ- pule a potom do Konstantinopole A 158 a?/b*. — K označení, kam děj slo- vesný sahá (vyjádření mívy): (potvora), jenž má zpósobu člověčí až do pafa A 169 a!; bieše podobna k člověku od vrchu až do pupka A 169a?; až do velikého kanisa země A 157 a?; až do svaté Heleny A 159 b'; aż do dne sádného A 161 b?; aż do dneffnyeho dne A 173 W. — Vyjadřuje, do čího mitva děj slovesný se nese: do nyeho (kostela) nemóż izádná mücha... vjiti 4 173 D. doba, -y, íem.: knéZie w ta doba kadie a zpievaji A 169 b! (B 18 a w ta doby, 193 C 27 a w ty doby); to bylo w ta doby A 179 b*; strom, jenž w ta doby rôsti počal 4 181 a!; w ty doby À 191 a, w ta doby B 49a. dobíé, adv. = dobfe: ta (feka) s sebû vede dobrze àtyfidceti vod A 158 a*; A bylo vstáři to písmo dobrzie dva tisíce let 4 161 a?; pryskyřice, lékařóm dobrzie znämé À 162 a°. dobrodienie, -dénie, -ie, neutr. = dobro- diní: protož pro pamět jeho dobro- dyenye každému svému césaři kněz Jan převzdievají A 215 bl. dobrota, -y, fem. = dobrost, dobrotivost: aby zpytali dobrotu a plodnost země slíbené 4 175 a?; (poněvadž jsme) tvú nevymluvnü dobrotu vzchováni a pés- továni A4 225 a!/a*. dobrovoiny, adj. — Adv. -né: o ostrově, naňž sé ryby dobrowolnye meci A 198 b*; jenž (Kristus) jest dobro- wolnye za naše hřéchy umřel A 178 a!. dobrý, adj.: kříž v tom klášteře jest toho dobreho lotra Dizmas A 158 b?; (cypřiš) jest dobre vóně A 159 a!; dě- laji ť€ dobri agrest z něho A 160 a?; jest ten olej dobr k mnohým nedu- hóm A 186 b'; (dřevo aloes) jest k mnohému lékařství dobro A 172 a!; vykopavaji kakńs věc velmi dobru k jedení A 175 b'/b?; když jest dobri vietr 4 164 a! (= příhodný, příznivý). dobytčě, -čte, neutr. = dobytče: ani člověk, ani dobitcże ani zvieie tu muoż bydliti A 188 bt. dobytek, -tka, masc.: (v podoli Bokor jest) pastvy dosti dobitku A 186 bl. dobyti, -budu, -budeš, pítiv. — dobýti: tak mnoho kfesťanstvie dobil A 159 bi; žoldán jest pán mocný nad mnohým královstvim, jehožto dobil gt mečem A 165 b?; (Elfi) dobi móśsta, jenż slove Tripolis A 166 a?. dobytie, -ie, neutr. = dobytí: o častém dobyty jerusalemském A 177 a?. dobyvanie, -ie, neutr. := dobývání: ne- třéba tolik práce naložiti na doby- wanye zlata jako zde A 215 a. dobyvati, -aju, -áš, impítiv.: (kfesťané) gľu té zemč často dobywali A 164 bl. Docture, jm. místní: královstvie perské má dvě městě znamenité; jedno slove docture, a druhć slove Feron A 211 a?.
Strana 194
194 doéekati, -aju, -áš, pftiv. = vyékati: tak kán dočekaw noci i přijide k lidu svému PD 660 (ad A 206 b). Doden, jm. ostrovü: naleznń ostrovy, jesto slová doden A 199 b!. docházéti, -éju, iei, impftiv. = doché- zeti: a nedochazegic země syrské i při- jdû na pûst C 18 b (ad A 165 a?), omyl m. nechajíc. dojéti, -jédu, -jéde$, pftiv. — dojeti: aby tam mohli dogieti 4 203 a2. dojistiti, -šču, -stiś, pftiv.: to ť jest dogifftieno často od mnohých a od čestných lidí A 190 br. dojiśćenie, -ie, neutr. = dojiéténi, do- tvrzeni: k dogiftieny toho déje sé to i dnešní den 4 199 a’. dojiti, -jdu, -jdes, pftiv.: kto z téchto zemí chce jich dogiti, ten musí skrze mnoho nebezpečných zemí jíti 4 194 a!; kteří gfu toho temného údolu dofíli A 217 a?. dokonalý, adj. — Adv. -e: ktož by koli- věk jeho vieru držal a k tomu Ma- chometovu vieru dokonale, mohl by dobře spasen býti B 95 a (ad A 222 bY). dokonávati sé, -aju, -áš, impftiv. = do- konávati se, konciti se: Dokonawagi fie knihy statečného rytiefe Jana Man- . dynil řečeného B 994 (ad À 225 a"). doktor, -a, masc.: hrob sv. Jeronyma, slavného učitele a doktora D 528 (ad A 176 bY). dokud-%. conj.: dokudz by tělo mělo trváti 4 159 at; dokudzz ti hosté pred nim jsû À 167 a, dôl, dolu, masc. = dûl, ûdoli: o divném dole A 164 b*; nad velikým mořem, ješto slove Okceanus, leží duol obklíčen horami A 189 62/190 a!; za tiem dolem A 190 at; (klášter), jenž leží w dole pod tů horú A 191 b!; v témž městě jest duol pln malých pécek D 499 (zde omyl místo duom) (ad A 170 a!); adv. z - dolu: mužie véickni z dolu jsú poruseni 4 194 g?. dole, adv.: à co jest kalifra, más dole v XVI rozdiele B 13a (ad A 166 a3); " když procíti (mnich), naleze se dole C 72b (ad 4 191 bY). dolejší, adj.: Egypská země jest na dvé : rozdělena: u vyśśi a w doleifi A 168 b?; jichźto (lidi) doleyffi pysk tak dlúhý jest A 200a. dolitovati, -uju, -ujes, impftiv. = dotvrzo- vati: rozlićnost tvarnosti doliczuge ne- mylnost, nevymluvnü müdrost a moc pána Stvofitele A 200 bt. dolôv, adv. = dolu: visie jim dlühé a černé vlasy přes pleci dolow A 192 bi; osmnácte stupňóv dolow na pravé ruce A 176 b! (B 27 b doluw). dóm, domu, masc.= dim: ani ktery zly duch móż ostati v tom domu, v nčmžto hloh jest 4 160 a!; v sádném domu Pilátové A4 1604?; Palác nebo duom césafe konstantinopolitánského A 161 29. domüávati, domnievati sé, -aju sé, -áš sé, impftiv. = domnivati se: Melesat by žoldánem byl fe dômiewale D 484 (ad A 166 a’); jakož fye někteří do- mnyewagi A 159 a!. domněnie, -ie, neutr. = domněnka, mí- nění: mym domnyenim nenie města v světě tak utěšeného A 186 a!. | domóv, adv. = domů: kupci přinesúc (zboží) domow i rozdadie po jiných městech a zemiech A 203 a?. donéstl, -nesu, -nese$, pftiv.: kdyz jim penieze zvetäeji, tehda jé donefu k rázniku A 208 b!, dopustiti, -stu, -stis, pftiv.: toho ony (Amazonky) nedopuftye A 193a, v tom listu byl přikázal žoldán všem svým poddanym, aby... m6 dopuf- tilı vjiti, kamż bych kázal a žádal A 179g. — d. sě = dopustiti se (smilstva): neb fie k jinym (ženám) pro nic nedopuftı 4 208 b?. dopuščenie, -ie, neutr. = dopuštění: ten jistý Job božím dopuítiením byl ochudl D 599 (ad Æ 192 a°). Dorolis z Meunic (Meync, Meynic), masc., jm. os.: (Flandrina) byla do- rolis z meunicz dcera A4 194 b? (B 54a. z Meyncz); — adj. possess. -óv: byla Dorohfowa z Meynicz dcera C 79b (ad ib.). dosáhati, dosahati, -aju, -á5, impftiv. = dosahovati: mají f za to v té zemi, Ze dofaha (hora) do okrálka mésiecného A 220 b?. dosáhnúti, -sáhnu, -siehneš, pftiv. = do- sáhnouti: Pakli které (ženy) nechtie
194 doéekati, -aju, -áš, pftiv. = vyékati: tak kán dočekaw noci i přijide k lidu svému PD 660 (ad A 206 b). Doden, jm. ostrovü: naleznń ostrovy, jesto slová doden A 199 b!. docházéti, -éju, iei, impftiv. = doché- zeti: a nedochazegic země syrské i při- jdû na pûst C 18 b (ad A 165 a?), omyl m. nechajíc. dojéti, -jédu, -jéde$, pftiv. — dojeti: aby tam mohli dogieti 4 203 a2. dojistiti, -šču, -stiś, pftiv.: to ť jest dogifftieno často od mnohých a od čestných lidí A 190 br. dojiśćenie, -ie, neutr. = dojiéténi, do- tvrzeni: k dogiftieny toho déje sé to i dnešní den 4 199 a’. dojiti, -jdu, -jdes, pftiv.: kto z téchto zemí chce jich dogiti, ten musí skrze mnoho nebezpečných zemí jíti 4 194 a!; kteří gfu toho temného údolu dofíli A 217 a?. dokonalý, adj. — Adv. -e: ktož by koli- věk jeho vieru držal a k tomu Ma- chometovu vieru dokonale, mohl by dobře spasen býti B 95 a (ad A 222 bY). dokonávati sé, -aju, -áš, impftiv. = do- konávati se, konciti se: Dokonawagi fie knihy statečného rytiefe Jana Man- . dynil řečeného B 994 (ad À 225 a"). doktor, -a, masc.: hrob sv. Jeronyma, slavného učitele a doktora D 528 (ad A 176 bY). dokud-%. conj.: dokudz by tělo mělo trváti 4 159 at; dokudzz ti hosté pred nim jsû À 167 a, dôl, dolu, masc. = dûl, ûdoli: o divném dole A 164 b*; nad velikým mořem, ješto slove Okceanus, leží duol obklíčen horami A 189 62/190 a!; za tiem dolem A 190 at; (klášter), jenž leží w dole pod tů horú A 191 b!; v témž městě jest duol pln malých pécek D 499 (zde omyl místo duom) (ad A 170 a!); adv. z - dolu: mužie véickni z dolu jsú poruseni 4 194 g?. dole, adv.: à co jest kalifra, más dole v XVI rozdiele B 13a (ad A 166 a3); " když procíti (mnich), naleze se dole C 72b (ad 4 191 bY). dolejší, adj.: Egypská země jest na dvé : rozdělena: u vyśśi a w doleifi A 168 b?; jichźto (lidi) doleyffi pysk tak dlúhý jest A 200a. dolitovati, -uju, -ujes, impftiv. = dotvrzo- vati: rozlićnost tvarnosti doliczuge ne- mylnost, nevymluvnü müdrost a moc pána Stvofitele A 200 bt. dolôv, adv. = dolu: visie jim dlühé a černé vlasy přes pleci dolow A 192 bi; osmnácte stupňóv dolow na pravé ruce A 176 b! (B 27 b doluw). dóm, domu, masc.= dim: ani ktery zly duch móż ostati v tom domu, v nčmžto hloh jest 4 160 a!; v sádném domu Pilátové A4 1604?; Palác nebo duom césafe konstantinopolitánského A 161 29. domüávati, domnievati sé, -aju sé, -áš sé, impftiv. = domnivati se: Melesat by žoldánem byl fe dômiewale D 484 (ad A 166 a’); jakož fye někteří do- mnyewagi A 159 a!. domněnie, -ie, neutr. = domněnka, mí- nění: mym domnyenim nenie města v světě tak utěšeného A 186 a!. | domóv, adv. = domů: kupci přinesúc (zboží) domow i rozdadie po jiných městech a zemiech A 203 a?. donéstl, -nesu, -nese$, pftiv.: kdyz jim penieze zvetäeji, tehda jé donefu k rázniku A 208 b!, dopustiti, -stu, -stis, pftiv.: toho ony (Amazonky) nedopuftye A 193a, v tom listu byl přikázal žoldán všem svým poddanym, aby... m6 dopuf- tilı vjiti, kamż bych kázal a žádal A 179g. — d. sě = dopustiti se (smilstva): neb fie k jinym (ženám) pro nic nedopuftı 4 208 b?. dopuščenie, -ie, neutr. = dopuštění: ten jistý Job božím dopuítiením byl ochudl D 599 (ad Æ 192 a°). Dorolis z Meunic (Meync, Meynic), masc., jm. os.: (Flandrina) byla do- rolis z meunicz dcera A4 194 b? (B 54a. z Meyncz); — adj. possess. -óv: byla Dorohfowa z Meynicz dcera C 79b (ad ib.). dosáhati, dosahati, -aju, -á5, impftiv. = dosahovati: mají f za to v té zemi, Ze dofaha (hora) do okrálka mésiecného A 220 b?. dosáhnúti, -sáhnu, -siehneš, pftiv. = do- sáhnouti: Pakli které (ženy) nechtie
Strana 195
té smrti trpěti s svými mužmi, ty ne- dofiehnu nikdy cti 4 195 b. dosavad, adv.: (jsá) dobti kiéstané je&sté od Ojéfovych časóv az dofawad A 201 br. dosieci, -sahu, -sézes, pftiv. = dosici: A tak pode utískati všecky okolnie zemé, jichžto mohl dofieczi, vždy jedné po druhé dobývaje A 206 a. dospělý, adj. = hotový, dokonalý: ten črv obrátí sé w dofpieleho ptáka A 169 b'; protož tu (v Egyptě) jsú dofpiel1 hvězdáři A 168 bl. dostati sé, -stanu sé, -staneá sé, pftiv. — dostati se: mně ť fye gest doftal bod- láček jeden A 159 52/160 a'; kdyz té zemé dobyval, nedoftalo fie bilo jemu (i) jeho lidu v jedny časy chleba A 198 a!. dostávati sé, -aju, -áš, impítiv.: ztravy tie jemu (Ojitovi) nedoftawalo A 199 aż; božské věci nedoftawagi fye vedlé požádanie takového A 190 b?. dosti, adv.: nemá dofti na slyšení B 14; nemá dofti na... známosti A 157 bt, to mazánie, ješto na křstu přijímáme, jest dofti k spasení A 161 b'. dóstojenstvie, -ie, neutr. — dûstojenstvi, hodnost: tak zfiedi ten vešken lid, každého vedlé svého doftogeftwie a múdrosti A 206 a. dôstojný, adj. — dústojný: pončvadž tu doftoynu pannu navštčvují ptáci a ctie A 172 b*. dotčenie, -ie, neutr. = dotčení: jinak těch zvietat nemohli sme poznati dotczzenym, nez jako by medvédie byli a svině A 217 aż. dotékati v. dotýkati. dotknüti sé, -tknu sé, -tknes sé, pftiv. = dotknouti se: řkúc, že (židé a křesťané) nejsú hodní a nečistí (sic!) lidé, a nejsú hodni fe jeho (chrámu) dotknut: D 541 (A 179 a?: jst necistí lidé a nehodni v ten chrám vníti ani fye jeho do- tknuti). dotud, adv.: dokudž ti hosté před ním jsú, ješto s ním rozmlúvají, dotud stojie jeho strážní A 167 «?. dotýkati, -týču, -týčeš i -týkaju, -týkáš, dial. dotekati atd., impítiv.: (králov- stvie Indiské) dotyczzet na západ kaldejského královstvie A 211a; 195 d. sé: to královstvie Judovo dotycze fye arabské země A4 17745; on {ye ižádné věci nedotyka sám A 22241; ješto fye nedotycže viery jeho A 167 až (B 14 b nedotecze); dřéve mohli sú fie jeho (hrobu) dotykati a jej libati A 177 b?. dověřiti v. nedověřití. dovésti, -vedu, -vede$, pftiv.: dowedte tohoto člověka do ráje B 94a (ad A 221 b?) Dracodie (Trakondie), 7m. misiné (Bo- venschen Darke): mezi městy dra- codie a Baphanie 4 186 5! (C 624 Trakondye, S 34 a/b drakonides). Draconides (Trakonitida, Drakonides), jm. mistni (Bovenschen Trachonitis): od té krajiny, jenž slove draconides A 185 bt (C 59b Trakonitida). Srvn. Dracodie. drahný, adj. = značný: když jej (pepř) sbieraji, tehda zrna jsü drahna A 195 a!; Neb jest jeden ostrov u moři drahny B 60 a (ad 4 198 b*.) — Adverb. -ně: v těch horách libánských leží drahnye měst A 186 b!, jeho (biskupa) jsü drahnye poslušní A 221 b? ( = velmi). drahost, -i, íem.: o krásé a drabofti palace césaie indiského 4 215 ql. drahý, adj. = drahý, vzácný: les jest tu drah A 210 5*; (kán) sedí na svém voze, a ten jest velmi drahy A 205 a!; jehožto drahym ovocem netoliko Adam, ale i všecko jeho pokolenie jest uzdra- veno A 159b'. — Adverb. drazé: (dveře chrámu jsou) velmi draze a misterně vytesané A 180 Ga. Dracheus (Dratheus, Dyachemus), 7m. místní = město Stageira: V té zemi narozen jest vlasky (!) mistr Aristo- tiles v mésté, jesto slove dracheus A 160b (B 5b Dyachemo, S 5b Dratheus). drak, -a, masc.: proměnili jsú ji v tvár- nost draka přčškaredého A 102 b!; Také jest mnoho zvieřat v té zemi jiných, točíšto drakow, lítých hadóv, jesto slovû dispas À 201 a. Drakonides v. Draconides (Dracodie). Drakorde (-a?) v. Trakorde. drakovy, adj.: o Hipokrasovć dceři 'w drakowu tvárnost küzlem promé-
té smrti trpěti s svými mužmi, ty ne- dofiehnu nikdy cti 4 195 b. dosavad, adv.: (jsá) dobti kiéstané je&sté od Ojéfovych časóv az dofawad A 201 br. dosieci, -sahu, -sézes, pftiv. = dosici: A tak pode utískati všecky okolnie zemé, jichžto mohl dofieczi, vždy jedné po druhé dobývaje A 206 a. dospělý, adj. = hotový, dokonalý: ten črv obrátí sé w dofpieleho ptáka A 169 b'; protož tu (v Egyptě) jsú dofpiel1 hvězdáři A 168 bl. dostati sé, -stanu sé, -staneá sé, pftiv. — dostati se: mně ť fye gest doftal bod- láček jeden A 159 52/160 a'; kdyz té zemé dobyval, nedoftalo fie bilo jemu (i) jeho lidu v jedny časy chleba A 198 a!. dostávati sé, -aju, -áš, impítiv.: ztravy tie jemu (Ojitovi) nedoftawalo A 199 aż; božské věci nedoftawagi fye vedlé požádanie takového A 190 b?. dosti, adv.: nemá dofti na slyšení B 14; nemá dofti na... známosti A 157 bt, to mazánie, ješto na křstu přijímáme, jest dofti k spasení A 161 b'. dóstojenstvie, -ie, neutr. — dûstojenstvi, hodnost: tak zfiedi ten vešken lid, každého vedlé svého doftogeftwie a múdrosti A 206 a. dôstojný, adj. — dústojný: pončvadž tu doftoynu pannu navštčvují ptáci a ctie A 172 b*. dotčenie, -ie, neutr. = dotčení: jinak těch zvietat nemohli sme poznati dotczzenym, nez jako by medvédie byli a svině A 217 aż. dotékati v. dotýkati. dotknüti sé, -tknu sé, -tknes sé, pftiv. = dotknouti se: řkúc, že (židé a křesťané) nejsú hodní a nečistí (sic!) lidé, a nejsú hodni fe jeho (chrámu) dotknut: D 541 (A 179 a?: jst necistí lidé a nehodni v ten chrám vníti ani fye jeho do- tknuti). dotud, adv.: dokudž ti hosté před ním jsú, ješto s ním rozmlúvají, dotud stojie jeho strážní A 167 «?. dotýkati, -týču, -týčeš i -týkaju, -týkáš, dial. dotekati atd., impítiv.: (králov- stvie Indiské) dotyczzet na západ kaldejského královstvie A 211a; 195 d. sé: to královstvie Judovo dotycze fye arabské země A4 17745; on {ye ižádné věci nedotyka sám A 22241; ješto fye nedotycže viery jeho A 167 až (B 14 b nedotecze); dřéve mohli sú fie jeho (hrobu) dotykati a jej libati A 177 b?. dověřiti v. nedověřití. dovésti, -vedu, -vede$, pftiv.: dowedte tohoto člověka do ráje B 94a (ad A 221 b?) Dracodie (Trakondie), 7m. misiné (Bo- venschen Darke): mezi městy dra- codie a Baphanie 4 186 5! (C 624 Trakondye, S 34 a/b drakonides). Draconides (Trakonitida, Drakonides), jm. mistni (Bovenschen Trachonitis): od té krajiny, jenž slove draconides A 185 bt (C 59b Trakonitida). Srvn. Dracodie. drahný, adj. = značný: když jej (pepř) sbieraji, tehda zrna jsü drahna A 195 a!; Neb jest jeden ostrov u moři drahny B 60 a (ad 4 198 b*.) — Adverb. -ně: v těch horách libánských leží drahnye měst A 186 b!, jeho (biskupa) jsü drahnye poslušní A 221 b? ( = velmi). drahost, -i, íem.: o krásé a drabofti palace césaie indiského 4 215 ql. drahý, adj. = drahý, vzácný: les jest tu drah A 210 5*; (kán) sedí na svém voze, a ten jest velmi drahy A 205 a!; jehožto drahym ovocem netoliko Adam, ale i všecko jeho pokolenie jest uzdra- veno A 159b'. — Adverb. drazé: (dveře chrámu jsou) velmi draze a misterně vytesané A 180 Ga. Dracheus (Dratheus, Dyachemus), 7m. místní = město Stageira: V té zemi narozen jest vlasky (!) mistr Aristo- tiles v mésté, jesto slove dracheus A 160b (B 5b Dyachemo, S 5b Dratheus). drak, -a, masc.: proměnili jsú ji v tvár- nost draka přčškaredého A 102 b!; Také jest mnoho zvieřat v té zemi jiných, točíšto drakow, lítých hadóv, jesto slovû dispas À 201 a. Drakonides v. Draconides (Dracodie). Drakorde (-a?) v. Trakorde. drakovy, adj.: o Hipokrasovć dceři 'w drakowu tvárnost küzlem promé-
Strana 196
196 něné A 162 b'; wzdrakowe (sic) tváři B 9a (ad A 163 a). Dratheus v. Dracheus. díéve, adv. = dříve: a to město drzewe slulo Bystancium A 158 b'; diéve- řečený, adj.: (S) jedné strany drzewe- rzeczzene pusti À 168 al. díévény, adj. = dřevěný: (slonové) na sob& nestt véz¢ drzewiene nebo sruby veliké 4 198 bt. dřéveřečený v. dřéve. dřevní, dřěvní, adj. = dřívější: bielý pepř jesti č menší nežli ktery drzewnych A 195 a!. dr&vo, -a, plur. drva, drev, neutr. = dłevo: z koliko drziew a z kterych byl udělán kříž bozi A4 158 D*; to stojaté drzewo cypresové A 1594!; to bylo cedrové drzewuo ib.; (židé) učinili jsú peň z cedrového drzewa, neb to drzewo nehnije ib.; lajna skotská pálé miesto "drew A 210 bž; mají £ (Tateři) také málo drew A 188 b?; — strom: z toho drziewa, s něhož Adam a Eva v ráji jablko zápovédné jsú snědli 4 159 a?. díievie (díévie), -ie, neutr. = stromoví, dříví: židé udělali jsú ten kříž pravů zlosti z toho čtvera drziewie A 159 a!; neb jest (dub) s jinym drzewim na počátce světa stvořený A 175 b*. drn, -a, -u, masc.: to (miesto) bude drnem tak přikryto jako jiné pole neorané A 210 at. drob, -a, -u, masc.; plur. drobi, -y = vnitřnosti: vezme hlavu jeho a droby i zvaří a učiní sobě i přátelóm. krmi A 221 p*. dromedäf, -é, masc. — dromedár: nosie ta kupeéóstvie na velblüdiech a na koních a na dromedarzich A 186 at. dropfa, droptva, -y, fem. = pták toho jména: (husi) jsú jako dropphy zdejšie A 218 5? (B 90 a droptwy). druhdy, adv. = časem, někdy: Druhdy také, když mají preláta sobě zvoliti A 173 a*/b*; byl u něho druhdy hos- podü A 182 aż. druhy, adj.: druhy (putuje ve mnohe země) pro näboZenstvie A 157 b!/b?; Druhi rozdiel A 158 a!'; dska puol- druhe nohy vzdéli A 159a'; druzi madi Rekové 4 15942; ti jsü také druzi kiéstané A 202a*; — druhé, adv. = po druhé: ktož sě druhe žení A 1618; — po-druhé: izádny by z nás tam po druhe nešel A 217 b*. di vi, gen. dtví (dveri, dveré, gen. dveří), plur. fem. — dveře: dwerze u toho chrámu jsú čtvery A 180 a*; przede dwerzmy (chramu) leżi oltaż A 180 b*. dryp, jm. dubu: jeden dub, jenż nazy- vaji jej pohané dryp A 175%. držčti, -žu, -żiś, impftiv. = drżeti, miti, pokládati: (pohané) drzze, że jsń (židé) daleko nevěrnější nežli my A 992 b'); (knihy) za pravdu drzzeny glu A 157 b; (voda dunajská) drza svój béh A 158 a?; Jakzkoli Rékové kfestané jsá, však drzze některé kusy, jichz my nedrzzime 4 16145; — (studnice) tak horká, ze iZádny ruky své nemóż v ni drzeti B 52a (ad A 193 b'); — málo méné o ném drzzye, nežli o všech kniežatech, kteráž jsú sé urodila A 184 až ( = váží si ho). — Adj. držiecí: pro pamět jeho každého potom ten úřad drzzeczíteho týmž t jménem nazývali A 207 a?. dska (dcka, deska), -y, fem. = deska: svrchnie díka, na nížto jeho oznamek byl popsan A 159 a?; olivová dfku na kříži jsú přibili ib.; (nalezli) vedlé něho dczku B 6a (ad A 161a); díka Ctverohranatá A 180 b'; v té skříni byly dvě kamenné deficze A 180 a? (C 48b dvé kamenni dffcıe, D 546 dvé kamenne dftie, B 334 dwe (sic) dczie kamenie). dub, -a, -u, masc.: na té (hofte Mambre) stojí jeden dub A 175 P?. duch, -a, -u, masc.: zlÿ duch 4 160 a; (Šavel) byl vtažen'w duchu do nebe A 186a*; Duch svatý: duch fwati nepocházie od syna Boha A 161 a. duchovenstvie, -ie, neutr. = strénka du- chovni (proti svétské): aby jednoho mezi sebû zvolili, jesto by jich véech otec a zprávce byl w duchowenitwi A 216 a. duchovní, adj.: (kalifre) byl jest pán duchowny i světský v Arabí À 168 a. — Zpodstainèlé duchovní = knżz: i usazuje všecky v své zemi tak du- chownye jako světské A 162 a!. Dunaj, -č, masc., jm. řeky: po dunagi A 158 a!, 158 a?.
196 něné A 162 b'; wzdrakowe (sic) tváři B 9a (ad A 163 a). Dratheus v. Dracheus. díéve, adv. = dříve: a to město drzewe slulo Bystancium A 158 b'; diéve- řečený, adj.: (S) jedné strany drzewe- rzeczzene pusti À 168 al. díévény, adj. = dřevěný: (slonové) na sob& nestt véz¢ drzewiene nebo sruby veliké 4 198 bt. dřéveřečený v. dřéve. dřevní, dřěvní, adj. = dřívější: bielý pepř jesti č menší nežli ktery drzewnych A 195 a!. dr&vo, -a, plur. drva, drev, neutr. = dłevo: z koliko drziew a z kterych byl udělán kříž bozi A4 158 D*; to stojaté drzewo cypresové A 1594!; to bylo cedrové drzewuo ib.; (židé) učinili jsú peň z cedrového drzewa, neb to drzewo nehnije ib.; lajna skotská pálé miesto "drew A 210 bž; mají £ (Tateři) také málo drew A 188 b?; — strom: z toho drziewa, s něhož Adam a Eva v ráji jablko zápovédné jsú snědli 4 159 a?. díievie (díévie), -ie, neutr. = stromoví, dříví: židé udělali jsú ten kříž pravů zlosti z toho čtvera drziewie A 159 a!; neb jest (dub) s jinym drzewim na počátce světa stvořený A 175 b*. drn, -a, -u, masc.: to (miesto) bude drnem tak přikryto jako jiné pole neorané A 210 at. drob, -a, -u, masc.; plur. drobi, -y = vnitřnosti: vezme hlavu jeho a droby i zvaří a učiní sobě i přátelóm. krmi A 221 p*. dromedäf, -é, masc. — dromedár: nosie ta kupeéóstvie na velblüdiech a na koních a na dromedarzich A 186 at. dropfa, droptva, -y, fem. = pták toho jména: (husi) jsú jako dropphy zdejšie A 218 5? (B 90 a droptwy). druhdy, adv. = časem, někdy: Druhdy také, když mají preláta sobě zvoliti A 173 a*/b*; byl u něho druhdy hos- podü A 182 aż. druhy, adj.: druhy (putuje ve mnohe země) pro näboZenstvie A 157 b!/b?; Druhi rozdiel A 158 a!'; dska puol- druhe nohy vzdéli A 159a'; druzi madi Rekové 4 15942; ti jsü také druzi kiéstané A 202a*; — druhé, adv. = po druhé: ktož sě druhe žení A 1618; — po-druhé: izádny by z nás tam po druhe nešel A 217 b*. di vi, gen. dtví (dveri, dveré, gen. dveří), plur. fem. — dveře: dwerze u toho chrámu jsú čtvery A 180 a*; przede dwerzmy (chramu) leżi oltaż A 180 b*. dryp, jm. dubu: jeden dub, jenż nazy- vaji jej pohané dryp A 175%. držčti, -žu, -żiś, impftiv. = drżeti, miti, pokládati: (pohané) drzze, że jsń (židé) daleko nevěrnější nežli my A 992 b'); (knihy) za pravdu drzzeny glu A 157 b; (voda dunajská) drza svój béh A 158 a?; Jakzkoli Rékové kfestané jsá, však drzze některé kusy, jichz my nedrzzime 4 16145; — (studnice) tak horká, ze iZádny ruky své nemóż v ni drzeti B 52a (ad A 193 b'); — málo méné o ném drzzye, nežli o všech kniežatech, kteráž jsú sé urodila A 184 až ( = váží si ho). — Adj. držiecí: pro pamět jeho každého potom ten úřad drzzeczíteho týmž t jménem nazývali A 207 a?. dska (dcka, deska), -y, fem. = deska: svrchnie díka, na nížto jeho oznamek byl popsan A 159 a?; olivová dfku na kříži jsú přibili ib.; (nalezli) vedlé něho dczku B 6a (ad A 161a); díka Ctverohranatá A 180 b'; v té skříni byly dvě kamenné deficze A 180 a? (C 48b dvé kamenni dffcıe, D 546 dvé kamenne dftie, B 334 dwe (sic) dczie kamenie). dub, -a, -u, masc.: na té (hofte Mambre) stojí jeden dub A 175 P?. duch, -a, -u, masc.: zlÿ duch 4 160 a; (Šavel) byl vtažen'w duchu do nebe A 186a*; Duch svatý: duch fwati nepocházie od syna Boha A 161 a. duchovenstvie, -ie, neutr. = strénka du- chovni (proti svétské): aby jednoho mezi sebû zvolili, jesto by jich véech otec a zprávce byl w duchowenitwi A 216 a. duchovní, adj.: (kalifre) byl jest pán duchowny i světský v Arabí À 168 a. — Zpodstainèlé duchovní = knżz: i usazuje všecky v své zemi tak du- chownye jako světské A 162 a!. Dunaj, -č, masc., jm. řeky: po dunagi A 158 a!, 158 a?.
Strana 197
dunajský, adj.: ta voda dunyayfka (sic) A 158 a* (B 2a, C 4b dunayfka). düpé, -é, fem. a -éte, neutr. — dutina, díra: jest ještě v téj jámé zvlá&tnie dupie, v nśmżto hfebici schováni byli C 44b (4 178 b, M 19a zvláštie dubye, v nichzto(), S 25b dubie, v némzto, N 54b dubi, v némzto). Duras, jm. místní (vévodství): do duras A Mb. duśś, -é, fem. = duše: Také prawie, ...że nenie duffie z tél vyvedenie s smrtí A 161 &?. dva, dvě, numer.: a tak byla by dwa (hroty) 4 160 a?; viece nezli dwie Stye let A 159 b!. — dvakrát: já t sem jej (fenixe) viděl dwakrat A 169 b?. dvadsátý, dvadcátý, numer. = dvacátý: Dwadcati rozdiel A4 169 a!. dvadséti, dvadcéti, numer. = dvacet: (Alexandria jest dobfe) dwadceti (ho- nův) všíři 4 172 a'; jsú tu lidé osmnácti neb dwadceti noh vzdéli A 2184! (B 88 b dwadczat, C 126 a dwaudcati, D "1l dwudcat) ze dwudczat krá- lovstvi A 157 0?, B la. dvakrát v. dva. dvamezidcietma, -mezcietma, -med- cietma, numer. — dvacet dva: tehda oni fye (= se) dwamezczietma králi utekli jsúů mezi hory 4 212 b? (C 116 b fe dwamedcietma, D 688 fe dwamied- cytma). dvamezidcietmý, dvamezcietmý, dva- medcietmý, numer. = dvaadvacátý: Jan papež dwamezczietmy A 161 až (C 11 a dwamedcietmy, D 464 dwa- miedcytmy); Dwamezczietmy rozdiel A 169 p*. dvanádséte, dvanádste, dvanádcte, dva- nácet, dvanáste, numer. = dvanicte: (v údolí) jest dwanaczet studnic A 172 a? (D 509 dwanadite, M 14a dwanafte, S 18 b dwanadczte); Ojér byl jest jeden ze dwanaczt rekóv A 184a? (B 39a ze dwanafti); dcka ćtverohranata fe dwanafti drahymi kameny B 33a (ad A 18060); ze dwanadcti království C 3b (ad A 157 9). dvanádstý, dvanáctý, numer.: Dwanaczt1 rozdiel A 164 b!. 197 dvé, dvého, numer.: ale jesti t již (ko- runa) na dwe rozpletena 44 159 b*; Egypská zemé jest na dwe rozdélena: u vyšší a v dolejší 4 168 b*; péro jedno z křídla jeho, když na dwe rozštiepeno bude na dél A 213 b!/b2. dvénásobní v. násobní. dveřcě, dvercě, dveřec, plur. fem. = malé dveře: dwercze biechu nízké a " úzké A 224 a? dveri, dver& v. divi. dvój, dvojé, dvoje, pozd. dvoji, -ie, -ie, numer. = dvojí: o dwogi zemi müfe- A 194 à; o dwogi královstvi perském A 211 a! (D 680 dwogiem). dvór, dvora, -u, masc. = dvir: okolo toho dworu A 1l6la';; před nim (= před palácem) jest dwor velmi ustavený ib. dvofiti, -fu, -ri§, impftiv. =u dvora sloužiti: sedm králóv mocných ústavně dworzie króli Johannovi A 214 B!. dvorny, adj. — divny, pékny, protivny: o dwornem pokrmu A 175 b'; dworna potvora D 496 (ad A 169 a!). — Adv. -né: kterak) dwornye hyna A 165 £*; voda morská mezi ty hory tiskne sě tak náramně i dwornye A 214 a!. dvůnásobní (-ně) v. násobní. Dyachemus v. Dracheus. dychati (dychati) ,-Ššu, -šeš a -chaju, -cháš, impftiv.: vól s oslem na ň dy- chachu 4.176 a?. dynen (dynech, dmen), ndzev pismene abecedy egyptské: Dynen A 170 b? (B 19 b dynech, D 502 dmen). ebanus, -a, -u, masc. = eben: dfievie, kteréžto ani shníti ani spáleno býti móže, a slove Ebanus A 218 b!; v té zemi jest dřievie, ješto slove Ebanus C 126 b (ad A 218 a). Ebron, masc., jm. místní (města a údolí): Dvě míli od Sáby jest město úhlavné, jenž slove Ebron v tom údolí ebron, kteréžto trvá až do Jerusalema A 175 a. Edom, Edon, j». hovy: vedlé hory, jenž slula tehdy Edom B 36b (4 183 at Edon). Edumei v. Idumei. Efeson (Efesom, Efez), Efezu, jm. místní = Ephesus: Potom pfijde k Ephe-
dunajský, adj.: ta voda dunyayfka (sic) A 158 a* (B 2a, C 4b dunayfka). düpé, -é, fem. a -éte, neutr. — dutina, díra: jest ještě v téj jámé zvlá&tnie dupie, v nśmżto hfebici schováni byli C 44b (4 178 b, M 19a zvláštie dubye, v nichzto(), S 25b dubie, v némzto, N 54b dubi, v némzto). Duras, jm. místní (vévodství): do duras A Mb. duśś, -é, fem. = duše: Také prawie, ...że nenie duffie z tél vyvedenie s smrtí A 161 &?. dva, dvě, numer.: a tak byla by dwa (hroty) 4 160 a?; viece nezli dwie Stye let A 159 b!. — dvakrát: já t sem jej (fenixe) viděl dwakrat A 169 b?. dvadsátý, dvadcátý, numer. = dvacátý: Dwadcati rozdiel A4 169 a!. dvadséti, dvadcéti, numer. = dvacet: (Alexandria jest dobfe) dwadceti (ho- nův) všíři 4 172 a'; jsú tu lidé osmnácti neb dwadceti noh vzdéli A 2184! (B 88 b dwadczat, C 126 a dwaudcati, D "1l dwudcat) ze dwudczat krá- lovstvi A 157 0?, B la. dvakrát v. dva. dvamezidcietma, -mezcietma, -med- cietma, numer. — dvacet dva: tehda oni fye (= se) dwamezczietma králi utekli jsúů mezi hory 4 212 b? (C 116 b fe dwamedcietma, D 688 fe dwamied- cytma). dvamezidcietmý, dvamezcietmý, dva- medcietmý, numer. = dvaadvacátý: Jan papež dwamezczietmy A 161 až (C 11 a dwamedcietmy, D 464 dwa- miedcytmy); Dwamezczietmy rozdiel A 169 p*. dvanádséte, dvanádste, dvanádcte, dva- nácet, dvanáste, numer. = dvanicte: (v údolí) jest dwanaczet studnic A 172 a? (D 509 dwanadite, M 14a dwanafte, S 18 b dwanadczte); Ojér byl jest jeden ze dwanaczt rekóv A 184a? (B 39a ze dwanafti); dcka ćtverohranata fe dwanafti drahymi kameny B 33a (ad A 18060); ze dwanadcti království C 3b (ad A 157 9). dvanádstý, dvanáctý, numer.: Dwanaczt1 rozdiel A 164 b!. 197 dvé, dvého, numer.: ale jesti t již (ko- runa) na dwe rozpletena 44 159 b*; Egypská zemé jest na dwe rozdélena: u vyšší a v dolejší 4 168 b*; péro jedno z křídla jeho, když na dwe rozštiepeno bude na dél A 213 b!/b2. dvénásobní v. násobní. dveřcě, dvercě, dveřec, plur. fem. = malé dveře: dwercze biechu nízké a " úzké A 224 a? dveri, dver& v. divi. dvój, dvojé, dvoje, pozd. dvoji, -ie, -ie, numer. = dvojí: o dwogi zemi müfe- A 194 à; o dwogi královstvi perském A 211 a! (D 680 dwogiem). dvór, dvora, -u, masc. = dvir: okolo toho dworu A 1l6la';; před nim (= před palácem) jest dwor velmi ustavený ib. dvofiti, -fu, -ri§, impftiv. =u dvora sloužiti: sedm králóv mocných ústavně dworzie króli Johannovi A 214 B!. dvorny, adj. — divny, pékny, protivny: o dwornem pokrmu A 175 b'; dworna potvora D 496 (ad A 169 a!). — Adv. -né: kterak) dwornye hyna A 165 £*; voda morská mezi ty hory tiskne sě tak náramně i dwornye A 214 a!. dvůnásobní (-ně) v. násobní. Dyachemus v. Dracheus. dychati (dychati) ,-Ššu, -šeš a -chaju, -cháš, impftiv.: vól s oslem na ň dy- chachu 4.176 a?. dynen (dynech, dmen), ndzev pismene abecedy egyptské: Dynen A 170 b? (B 19 b dynech, D 502 dmen). ebanus, -a, -u, masc. = eben: dfievie, kteréžto ani shníti ani spáleno býti móže, a slove Ebanus A 218 b!; v té zemi jest dřievie, ješto slove Ebanus C 126 b (ad A 218 a). Ebron, masc., jm. místní (města a údolí): Dvě míli od Sáby jest město úhlavné, jenž slove Ebron v tom údolí ebron, kteréžto trvá až do Jerusalema A 175 a. Edom, Edon, j». hovy: vedlé hory, jenž slula tehdy Edom B 36b (4 183 at Edon). Edumei v. Idumei. Efeson (Efesom, Efez), Efezu, jm. místní = Ephesus: Potom pfijde k Ephe-
Strana 198
198 fon 4 162 a? (C 12 b k Effezu, D 468 k Ephefom). Efraim (Effrem), -a, masc., jm. os.: Effraym, umělec veliký v boZském písmě A 168 a! (C 24 b Effrem). — Jm. hory: v. Efrem. Efrata (Efrates, Eufrates), -y (též neskl.), jm. mistni: To t jsme jeho slyšeli w Effrata B 26b (w Effratie C 39 b (ad A 176 a); (město Betlém) bylo Vallo nazváno a Fffrates, jakoż die písmo D 526 (4 176 a! bylo na- zváno Eufrates). Efrem (Efraim, Estem), jm. hory: vy- soká hora Effrem A4 183? (C 56a Effraym, D 561 Eftem). — Jm. os. v. Efraim. egypský v. egyptský. Egypt, -a, -u, masc., jm. země: (řecký císař panoval) nad Egiptem 4 158 bi: neb jsú tu w Egiptie pět žoldánóv bývalo A 166a!; i byl žoldánem w Egiptie ib. egyptsky, egypsky, adj.: fkrze Egipfku ( = zemi) bližší i další 4 158a! (C 4a Egiptfku); skrze Egipfku zemi 4 168 b! (C 25a Egiptiku); w Egipfke zemi fédko aneb nikda déàt nejde A 168 b: (C 25a w Egiptfke; o dvá zemí Egipfkich A 168 b? (C 25 b Egiptfku). — BEgyptščí, Egypščí, -ští, jm. náv.: Egipffti à v Zoldánovych i u mnohych jinych zemiech véfie Machometovi . A 2224* (B 94b Egipffczy, C 135a Egiptffti); v ta doby Egipffti biechu dobii kiéstané A 22382 (B 97a Egipfczy, C 138 a Egiptfiti). ech v. eth. echos (eches), název pismene abecedy egypiské: echos A 170b? (B 19b eches). Eisenburg (Eifenburg), jm. místní (v něm. rkp. též Meysenburg, podle Sandbacha Wieselburg nad Malým Du- najem, podle Vogelse dnešní Stolní © Bělehrad; čes. tisk má „nižší Běle- hrad“): (zámek) jenž slove Eyfenburg B 2a (A 158 a? Eyfenburgh). Eislich, 7m. hor: voda morská mezi ty hory Eiflich teče N148 b (ad A 214 a!) — asi omyl. Ektor v. Hektor. Elade v. Elode. Elame (Helia), jm. místní: (císař Adrian) nazval to mésto Elame 4 180a! (C 48 a heha). Elande v. Elode. Eleda v. Elode. Elena v. Helena. Elfi (Ephi), masc., jm. os.: mocny pón, jménem Elphi A 166 a*; ten Zoldán Elfi A 166 b* (B 13 b Eph). Eliáš, (Heliáš), -č, masc., jm. os.: He- liafs prorok A 164 b'; Mojžieš a Eliafs A 185 a*. — Adj. possess. -óv: o El- affowie a MojzéSové kaple A4 173 b*. Eliopolis v. Heliopolis. Eliseus ( Elizeus, Helizeus), masc., jm. os.: o potoku, jenž Elizeus oslavil A 182 at; pod tu horu teče malý po- tóček, v nějž pustil sól Elizeus A 182 b* (C 53 b helizeus). Elode (Elade, Elande, Eleda), jm. ostrova: odtud do ostrova, ješto slove Elode nebo Lange A 162b' (B 8a Ellade); Od toho ostrovu Elande A 163 b' (B 94 Elleda). Elphi v. Elfi. Emach, jm. místní: čtvrté (království slove) Halape, Emach, Syrie a Je- richo A 165 b*. —. Jm. ndr.: tiëtie (pokolení tatarské slulo) | Emach A 205 b*. Emarye v. Emayre. Emaus, jm. mistni = Emausy: dska, na niežto Pán Kristus s svýma dvěma učedlníkoma večeřal u městečku Emaus A 185 bl. Emayre (Emarye, Emayte), jm. místní: skrze Jafe, skrze Rama, skrze Emayre až do Jerusalema A 188 a? (C 66a Emarye, D 582 Emayte). Emazo v. Enyazo. emu (enun, eun), název písmene egyptské abecedy: Emu A 170 b? (B 19 b envn, D 502 Eun). Englant, -a, -u, masc., jm. zemé: v Bruku w Englantie A 157 b?; z jednoho města w Englantie, jenż slove Alban A 158 a!. engliésk y, englicky, adj.: z mésta Alban jmenovaného v zemi Englczke B 1 a; jenž (sv. Helena) biese dci króle Englicz{keho A 159 b*; král Engliczfky Rikard 4 166 a' (D 483 Engltfky); o králi Engliczfkem A 165 b* (D 482 Enghtfkem).
198 fon 4 162 a? (C 12 b k Effezu, D 468 k Ephefom). Efraim (Effrem), -a, masc., jm. os.: Effraym, umělec veliký v boZském písmě A 168 a! (C 24 b Effrem). — Jm. hory: v. Efrem. Efrata (Efrates, Eufrates), -y (též neskl.), jm. mistni: To t jsme jeho slyšeli w Effrata B 26b (w Effratie C 39 b (ad A 176 a); (město Betlém) bylo Vallo nazváno a Fffrates, jakoż die písmo D 526 (4 176 a! bylo na- zváno Eufrates). Efrem (Efraim, Estem), jm. hory: vy- soká hora Effrem A4 183? (C 56a Effraym, D 561 Eftem). — Jm. os. v. Efraim. egypský v. egyptský. Egypt, -a, -u, masc., jm. země: (řecký císař panoval) nad Egiptem 4 158 bi: neb jsú tu w Egiptie pět žoldánóv bývalo A 166a!; i byl žoldánem w Egiptie ib. egyptsky, egypsky, adj.: fkrze Egipfku ( = zemi) bližší i další 4 158a! (C 4a Egiptfku); skrze Egipfku zemi 4 168 b! (C 25a Egiptiku); w Egipfke zemi fédko aneb nikda déàt nejde A 168 b: (C 25a w Egiptfke; o dvá zemí Egipfkich A 168 b? (C 25 b Egiptfku). — BEgyptščí, Egypščí, -ští, jm. náv.: Egipffti à v Zoldánovych i u mnohych jinych zemiech véfie Machometovi . A 2224* (B 94b Egipffczy, C 135a Egiptffti); v ta doby Egipffti biechu dobii kiéstané A 22382 (B 97a Egipfczy, C 138 a Egiptfiti). ech v. eth. echos (eches), název pismene abecedy egypiské: echos A 170b? (B 19b eches). Eisenburg (Eifenburg), jm. místní (v něm. rkp. též Meysenburg, podle Sandbacha Wieselburg nad Malým Du- najem, podle Vogelse dnešní Stolní © Bělehrad; čes. tisk má „nižší Běle- hrad“): (zámek) jenž slove Eyfenburg B 2a (A 158 a? Eyfenburgh). Eislich, 7m. hor: voda morská mezi ty hory Eiflich teče N148 b (ad A 214 a!) — asi omyl. Ektor v. Hektor. Elade v. Elode. Elame (Helia), jm. místní: (císař Adrian) nazval to mésto Elame 4 180a! (C 48 a heha). Elande v. Elode. Eleda v. Elode. Elena v. Helena. Elfi (Ephi), masc., jm. os.: mocny pón, jménem Elphi A 166 a*; ten Zoldán Elfi A 166 b* (B 13 b Eph). Eliáš, (Heliáš), -č, masc., jm. os.: He- liafs prorok A 164 b'; Mojžieš a Eliafs A 185 a*. — Adj. possess. -óv: o El- affowie a MojzéSové kaple A4 173 b*. Eliopolis v. Heliopolis. Eliseus ( Elizeus, Helizeus), masc., jm. os.: o potoku, jenž Elizeus oslavil A 182 at; pod tu horu teče malý po- tóček, v nějž pustil sól Elizeus A 182 b* (C 53 b helizeus). Elode (Elade, Elande, Eleda), jm. ostrova: odtud do ostrova, ješto slove Elode nebo Lange A 162b' (B 8a Ellade); Od toho ostrovu Elande A 163 b' (B 94 Elleda). Elphi v. Elfi. Emach, jm. místní: čtvrté (království slove) Halape, Emach, Syrie a Je- richo A 165 b*. —. Jm. ndr.: tiëtie (pokolení tatarské slulo) | Emach A 205 b*. Emarye v. Emayre. Emaus, jm. mistni = Emausy: dska, na niežto Pán Kristus s svýma dvěma učedlníkoma večeřal u městečku Emaus A 185 bl. Emayre (Emarye, Emayte), jm. místní: skrze Jafe, skrze Rama, skrze Emayre až do Jerusalema A 188 a? (C 66a Emarye, D 582 Emayte). Emazo v. Enyazo. emu (enun, eun), název písmene egyptské abecedy: Emu A 170 b? (B 19 b envn, D 502 Eun). Englant, -a, -u, masc., jm. zemé: v Bruku w Englantie A 157 b?; z jednoho města w Englantie, jenż slove Alban A 158 a!. engliésk y, englicky, adj.: z mésta Alban jmenovaného v zemi Englczke B 1 a; jenž (sv. Helena) biese dci króle Englicz{keho A 159 b*; král Engliczfky Rikard 4 166 a' (D 483 Engltfky); o králi Engliczfkem A 165 b* (D 482 Enghtfkem).
Strana 199
enun v. emu. Enyazo (Emazo, Eruasa) jm. místni: Potom do jednoho kostela nebo měs- tecka, jenz slove Enyazo A 187 a? (B 43 b Emazo, D 578 Eruafa). Eolie v. Golie. Ephi v. Elfi. epistola, -stola, -y, fem. = list: na tom ostrově psal jest sv. Pavel některé své Epifftoli nebo listy À 163 bi. Erkule$, Erkulesóv v. Herkules. Ermes v. Hermes. Erodes v. Herodes. Eruasa v. Enyazo. Erylle v. Grille. Esau, Ezau, masc., jm. os.: ti z Tater a z Socher a mnozí jiní mnie, że jsń od Efau pošli 4 207 a>. — V. Eson. Eson (Esoy, Esau), masc.. jm. os.: (Job) by potom králem idumejským po króli Efon A 1923? (B 50b Efoy, C 74 b Efau). Estem v. Efrem. eth (ech), název písmene abecedy egyptské: cth A 170 b* (D 502 Ech). Ethil, jm. řeky: o veliké řece Ethil A 210 bt. Ethiopie, -ic, fem., jm. země: Prvá (řeka) plove skrze Indi, druhá skrze Ethiopij A 221 a!. Et(h)na, -y, fem., jm. hory: hora, jesto slove ethna A 171 Pt. Etodes v. Herodes. Eufrates (Eufrotes), jm. ?eky: t&ka z ráje, jenż slove Eufrates A 167 b' (B 15а Eufrotes). — V. też Ffrata. eun v. cmu. Europa, -y, fem., jm. země: jedna částka (světa) slove Europa A 189 bl. Eustachius, masc., 7m. os.: Přes nižto (ieku Ave) svatÿ Euftachius Sel A 188 at. euvanjelista v. evanjelista. Eva, -y, fem, jm. os.: Adam a Ewa v ráji jablko zápovědné ]5й snědli 4 159 а?; o jeskyni piébytka Ada- mova a Ewi A 175 b'. evanjellsta, euvanjelista, -y, masc.: (také tu leží) svaty Lukás Euwngelifta А 160 а* (С 8b Euwangelifta, D 460 Ewangelifta); sv. Marek Euwñgelifta 4 171 b? (C31 b Euwangelifta, D 507 Ewangelifta). 19) Eyot (Ejot?), masc., jm. os.: Řekové jě (sv. tři krále) jmenují Agelach. Se- rasis, Eyot À 176 a. falešný, adj. = nevěrný: mají ji (ženu) za zlú a za faleffnu 4-195 bt. Famegast (Famogost, Famagusta), jm. místní: u toho města ffamegaft A 187 a* (B 43a famogoft); Druhé (město) slove ffamegaft A 163 b* (T Fama- gufta). Faran, (Faramia, Foran) jm. snisini: (Libanus) táhne ť sč až do púště, jenž slove ffaran, a na puščinu .. . B 38a (A 183 b' ffarannana (!) pustinu; D 560 ffaramia, N 68 b foranna pus- tinu). | : Fayoriem (Fayorien): kterúžto (pannu) vlasky pani z ffayoriem jmenuji A 190 b* (D 592 z ffayoryen). feniéskÿ, adj. = fenický: Potom leží Syria a Palestina a ffenyczíka země A 189 b?; až do země ffeniczíke C 55 b (A 183 b! ffenyoke!). fenix. masc. — phoenix, bájeény ptálk: o ptáku, ješto slove ffenix, česky samolet A 169 a? (D 496: samolet aneb ohniváček). Feren (Fren), jm. místní: Odtad přijde do jednoho města, ješto slove fferen A 188 a!; (Antiochie) jesti t desieti mil vzdali od fferen města A 188 a (B 44 b ot mésta fren). — Jm. řeky, Г м. Ferna. Ferna (Ferne, Frena, Feren), jm. řeky, zvané též Fulsar (Fursar, Fursak) (podle Bovenschena Farfar): tu jest velmi veliký most přes jednu řeku, jenz slove fferne A 187 b*; ta řeka fferna A 188 a! (B 44 b ffrena); tu padáfferna do nofe A 188) a? (B 44 b ffrena, C 65 b fferen). Feron (Seron), jm. místní: druhé (město v Persii) slove fferon A 211 a* (C 113 a Seron). Ficerbis v. Fotois. fik, -a, -u, masc.: na nichż (fikovych stromech) rostü ficzi bez listu A 170 a?. fíkovy, adj.: Také sú tu fikowi stromové A 170 až, Filip, -a, masc., jm. os.: odtad (z Cesarie) byl svatý filip A 186b'. — Adj. possess. -ôv: skrze Cesari ffilipowu A 188 a2.
enun v. emu. Enyazo (Emazo, Eruasa) jm. místni: Potom do jednoho kostela nebo měs- tecka, jenz slove Enyazo A 187 a? (B 43 b Emazo, D 578 Eruafa). Eolie v. Golie. Ephi v. Elfi. epistola, -stola, -y, fem. = list: na tom ostrově psal jest sv. Pavel některé své Epifftoli nebo listy À 163 bi. Erkule$, Erkulesóv v. Herkules. Ermes v. Hermes. Erodes v. Herodes. Eruasa v. Enyazo. Erylle v. Grille. Esau, Ezau, masc., jm. os.: ti z Tater a z Socher a mnozí jiní mnie, że jsń od Efau pošli 4 207 a>. — V. Eson. Eson (Esoy, Esau), masc.. jm. os.: (Job) by potom králem idumejským po króli Efon A 1923? (B 50b Efoy, C 74 b Efau). Estem v. Efrem. eth (ech), název písmene abecedy egyptské: cth A 170 b* (D 502 Ech). Ethil, jm. řeky: o veliké řece Ethil A 210 bt. Ethiopie, -ic, fem., jm. země: Prvá (řeka) plove skrze Indi, druhá skrze Ethiopij A 221 a!. Et(h)na, -y, fem., jm. hory: hora, jesto slove ethna A 171 Pt. Etodes v. Herodes. Eufrates (Eufrotes), jm. ?eky: t&ka z ráje, jenż slove Eufrates A 167 b' (B 15а Eufrotes). — V. też Ffrata. eun v. cmu. Europa, -y, fem., jm. země: jedna částka (světa) slove Europa A 189 bl. Eustachius, masc., 7m. os.: Přes nižto (ieku Ave) svatÿ Euftachius Sel A 188 at. euvanjelista v. evanjelista. Eva, -y, fem, jm. os.: Adam a Ewa v ráji jablko zápovědné ]5й snědli 4 159 а?; o jeskyni piébytka Ada- mova a Ewi A 175 b'. evanjellsta, euvanjelista, -y, masc.: (také tu leží) svaty Lukás Euwngelifta А 160 а* (С 8b Euwangelifta, D 460 Ewangelifta); sv. Marek Euwñgelifta 4 171 b? (C31 b Euwangelifta, D 507 Ewangelifta). 19) Eyot (Ejot?), masc., jm. os.: Řekové jě (sv. tři krále) jmenují Agelach. Se- rasis, Eyot À 176 a. falešný, adj. = nevěrný: mají ji (ženu) za zlú a za faleffnu 4-195 bt. Famegast (Famogost, Famagusta), jm. místní: u toho města ffamegaft A 187 a* (B 43a famogoft); Druhé (město) slove ffamegaft A 163 b* (T Fama- gufta). Faran, (Faramia, Foran) jm. snisini: (Libanus) táhne ť sč až do púště, jenž slove ffaran, a na puščinu .. . B 38a (A 183 b' ffarannana (!) pustinu; D 560 ffaramia, N 68 b foranna pus- tinu). | : Fayoriem (Fayorien): kterúžto (pannu) vlasky pani z ffayoriem jmenuji A 190 b* (D 592 z ffayoryen). feniéskÿ, adj. = fenický: Potom leží Syria a Palestina a ffenyczíka země A 189 b?; až do země ffeniczíke C 55 b (A 183 b! ffenyoke!). fenix. masc. — phoenix, bájeény ptálk: o ptáku, ješto slove ffenix, česky samolet A 169 a? (D 496: samolet aneb ohniváček). Feren (Fren), jm. místní: Odtad přijde do jednoho města, ješto slove fferen A 188 a!; (Antiochie) jesti t desieti mil vzdali od fferen města A 188 a (B 44 b ot mésta fren). — Jm. řeky, Г м. Ferna. Ferna (Ferne, Frena, Feren), jm. řeky, zvané též Fulsar (Fursar, Fursak) (podle Bovenschena Farfar): tu jest velmi veliký most přes jednu řeku, jenz slove fferne A 187 b*; ta řeka fferna A 188 a! (B 44 b ffrena); tu padáfferna do nofe A 188) a? (B 44 b ffrena, C 65 b fferen). Feron (Seron), jm. místní: druhé (město v Persii) slove fferon A 211 a* (C 113 a Seron). Ficerbis v. Fotois. fik, -a, -u, masc.: na nichż (fikovych stromech) rostü ficzi bez listu A 170 a?. fíkovy, adj.: Také sú tu fikowi stromové A 170 až, Filip, -a, masc., jm. os.: odtad (z Cesarie) byl svatý filip A 186b'. — Adj. possess. -ôv: skrze Cesari ffilipowu A 188 a2.
Strana 200
200 tilistejsky, adj.: (palestinská zem&) byla philifteyfkich 4 165 a!. filistsky, filistinsky, adj.: Ebron bylo jest město ffihftfhich ńhlavnie A 175 a? (S 21 b ffiliftinfkich). fini, názov pismene abecedy egyptské: Fini A 170%. firák (firar, firatv?), -a, -u, masc. = frank?: (król Ludvik) śacova jej (żol- dána Torqueam) na šedesáte tisícóv ffirakow A 1664? (C 20b funtow, D 484, M 9 b ffiratwow, S 12a fyra- row, T liber zlata). flámin, -a, masc. — knéz: pravie, Że křesťanští flamynowe, točíšto kněžie, jsà lakomi 4 223 b'; jich fflamyn, tocísto pop A 223 b?. Flandfi, Flandry (Frandry), gen. Flandr, plur. masc., jm. zemé: babylon&ti a be- nátští, z fflandr a jiní kupci 4 203 at/a? (B 66 b z ffrandr). Flandrina, -y, fem., jm. os.: (mésto Flandrinie) podnes slove po jeho bábé, jeho otce Gottfrida mateře, kterážto slu(l)a fflandrina À 194 b* Flandrinie (Flandrine), jm. mistni: jedno z nich (mést) podnes slove fflandrynye A 194 b? (D 609 fflandryne). Flandry v. Flandii. Flexie, jm. země (stejně v něm. rkpisích; Sandbach pokládá jméno to za chybu m. Silesia = Slezsko): k té zemi fflexie À 158 a. Flogane, Flogamie, jm. zemé: skrze tu vlast, jenz slove flogane B 44b, C 66 a (A 188 a? fflogamie). Florancia (Florantia), fem., jm. os.: (město Florancie slove) po druhé jeho (Ojířově) bábě, jenž jest jeho mateře Vitresie máté byla a slula fflorancia A 194 P? (B 54a florantya). — Jm. mistni, v. Florencia. Florancie (Floranse), 7m. misini (město později zvané Singlas): Druhé město slove ffloranczie A 194b (B 54a ffloranfe). Florantia v. Florancia. Florencia (Florancia), jm. místní: tu nalezne na cestě velmi krásnů věži, a ta slove fflorencia A 187 b* (N 80 a fflorancia). Focois v. Fotois. Fojtlant v. Solant. Foran v. Faran. Fotois (Focols, Flicerbis) jm. místní, dřívější jm. Taurisu: od té hory pfijdü k jednomu městu, ješto slove Thaurise, a někdy slulo ffotoys A 191 b? (B 49 b. ffocoys, D 596 fficerbis). Francisek, Frantisek, -5ka, masc., jm. os.: biechu sé k nám pfitovarysila. dva bratry svatého ffrantiffka z Lam- parth A 217 a' (S 65 a ffranczifka). Frandfi, -ry, v. Flandii. Frankrajch, Frankrejch, Frankrich, -a, -u, masc., jm. zem: skrze ffrakrich do Hispanie A 189 a! (B 46 a: ffrank- raych); vévoda z ffrankreychu 4 174 b? (C 37 b z Frankraychu); skrze ffrankrich A 171 a!. franský, adj. = francký, francouzský: ten klénot kúpil jest jeden król ffranfky A 159 b?; V króle ffranfkeho kaple A4 159 b*; takć króli ffranffti i Ojéř z Denmarku A 214 a?. Frantisek v. Franciżek. frejiefka, -y, fem. = záletnice: když byl (Sampson) u své fregierzfky Dalidy zastiZen B 11 b (ad A 165 a. Fren v. Feren. Frena v. Ferna. frizensky, adj.: mezi jinymi jeho prately biese jeden Johan řečený, krále Ge- bolda z ffrizenfke zemć A 215 bl. fulguch, fulguich, fulgultus, fulgut v. fungult. Fulsar (Fursak, Fursar), 7. ?eky (zvané též Ferne atp., podle Bovenschena Farfar): most přes jednu řeku, jenž slove Ferne, a slove také ffulfar A 187 b? (B 44 a ffurfak, C 65 a ffurfar). fungult (fulguch, tulgult, fulgultus, ful- gulch), jm. pepře: a slove ten pepř ffungult A 195a' (B 54b fiulguch, C 80a ffulgultus, D 610 ffulgut, M 31 a fulgulch). funt, -a, -u, masc. = libra: (král Ludvík) Sacoval jej na Sestdesát tisicóv funtow C 20 b (ad A 166 a?). Fursak, Fursar v. Fulsar. Fuzys v. Suchus. Gabel, jm. studnice: Tu jest také studnice, v nížto matka božie prala své plénky, a slove t gabel 4 185 a'.
200 tilistejsky, adj.: (palestinská zem&) byla philifteyfkich 4 165 a!. filistsky, filistinsky, adj.: Ebron bylo jest město ffihftfhich ńhlavnie A 175 a? (S 21 b ffiliftinfkich). fini, názov pismene abecedy egyptské: Fini A 170%. firák (firar, firatv?), -a, -u, masc. = frank?: (król Ludvik) śacova jej (żol- dána Torqueam) na šedesáte tisícóv ffirakow A 1664? (C 20b funtow, D 484, M 9 b ffiratwow, S 12a fyra- row, T liber zlata). flámin, -a, masc. — knéz: pravie, Że křesťanští flamynowe, točíšto kněžie, jsà lakomi 4 223 b'; jich fflamyn, tocísto pop A 223 b?. Flandfi, Flandry (Frandry), gen. Flandr, plur. masc., jm. zemé: babylon&ti a be- nátští, z fflandr a jiní kupci 4 203 at/a? (B 66 b z ffrandr). Flandrina, -y, fem., jm. os.: (mésto Flandrinie) podnes slove po jeho bábé, jeho otce Gottfrida mateře, kterážto slu(l)a fflandrina À 194 b* Flandrinie (Flandrine), jm. mistni: jedno z nich (mést) podnes slove fflandrynye A 194 b? (D 609 fflandryne). Flandry v. Flandii. Flexie, jm. země (stejně v něm. rkpisích; Sandbach pokládá jméno to za chybu m. Silesia = Slezsko): k té zemi fflexie À 158 a. Flogane, Flogamie, jm. zemé: skrze tu vlast, jenz slove flogane B 44b, C 66 a (A 188 a? fflogamie). Florancia (Florantia), fem., jm. os.: (město Florancie slove) po druhé jeho (Ojířově) bábě, jenž jest jeho mateře Vitresie máté byla a slula fflorancia A 194 P? (B 54a florantya). — Jm. mistni, v. Florencia. Florancie (Floranse), 7m. misini (město později zvané Singlas): Druhé město slove ffloranczie A 194b (B 54a ffloranfe). Florantia v. Florancia. Florencia (Florancia), jm. místní: tu nalezne na cestě velmi krásnů věži, a ta slove fflorencia A 187 b* (N 80 a fflorancia). Focois v. Fotois. Fojtlant v. Solant. Foran v. Faran. Fotois (Focols, Flicerbis) jm. místní, dřívější jm. Taurisu: od té hory pfijdü k jednomu městu, ješto slove Thaurise, a někdy slulo ffotoys A 191 b? (B 49 b. ffocoys, D 596 fficerbis). Francisek, Frantisek, -5ka, masc., jm. os.: biechu sé k nám pfitovarysila. dva bratry svatého ffrantiffka z Lam- parth A 217 a' (S 65 a ffranczifka). Frandfi, -ry, v. Flandii. Frankrajch, Frankrejch, Frankrich, -a, -u, masc., jm. zem: skrze ffrakrich do Hispanie A 189 a! (B 46 a: ffrank- raych); vévoda z ffrankreychu 4 174 b? (C 37 b z Frankraychu); skrze ffrankrich A 171 a!. franský, adj. = francký, francouzský: ten klénot kúpil jest jeden król ffranfky A 159 b?; V króle ffranfkeho kaple A4 159 b*; takć króli ffranffti i Ojéř z Denmarku A 214 a?. Frantisek v. Franciżek. frejiefka, -y, fem. = záletnice: když byl (Sampson) u své fregierzfky Dalidy zastiZen B 11 b (ad A 165 a. Fren v. Feren. Frena v. Ferna. frizensky, adj.: mezi jinymi jeho prately biese jeden Johan řečený, krále Ge- bolda z ffrizenfke zemć A 215 bl. fulguch, fulguich, fulgultus, fulgut v. fungult. Fulsar (Fursak, Fursar), 7. ?eky (zvané též Ferne atp., podle Bovenschena Farfar): most přes jednu řeku, jenž slove Ferne, a slove také ffulfar A 187 b? (B 44 a ffurfak, C 65 a ffurfar). fungult (fulguch, tulgult, fulgultus, ful- gulch), jm. pepře: a slove ten pepř ffungult A 195a' (B 54b fiulguch, C 80a ffulgultus, D 610 ffulgut, M 31 a fulgulch). funt, -a, -u, masc. = libra: (král Ludvík) Sacoval jej na Sestdesát tisicóv funtow C 20 b (ad A 166 a?). Fursak, Fursar v. Fulsar. Fuzys v. Suchus. Gabel, jm. studnice: Tu jest také studnice, v nížto matka božie prala své plénky, a slove t gabel 4 185 a'.
Strana 201
gabi, galbi, (-y?), jm. t/tiny: à jmenují € oni to trstie gaby B 59a (4 198 a! galby, D 623 Gabi). Gabriel, masc., jm. os.: k výmluvě toho řiekal, by anjel Gabriel mluvil s ním A 224 a. Galach v. Calach. galbi (-y ?) v. gabi. Galdasta, jm. místní: v městě Galdafta řéčeném A 224 bi. Galilé, -é, Galilea, -e, fem., jm. země: Antikrist má z galilee přijíti 4 184 b2. — Jm. hovy: vedle Bethanie leží galilea, a to jest ta hora... A 182 a?. galilejskÿ, adj.: o galileyfke hoře A 182 a!. gamal (gamel), jm. pokrmu (u Boven- schena cambylle, u Sandbacha Gambil): (pokrm, ktery vykopávaji) slove t gamal A 175 P? (C 39 a gamel). Ganges (Canges, Gangel, Cankrys, Ca- nages), jm. řeky: Jedna (řeka) slove Phison, druhá Ganges nebo Geon B 92b (A 221a* Canges, C 132b Gangel, D 725 Cankrys, S 69a Ca- nages). Gartar v. Tartar. Gaza, -y (též neskl.), fem., jm. místní: do města, jenž slove Gaza A 165 a*; Z Gaz pak jdá do Cesarie A 165 a! (D 479 Z Gaza). Gebach (Gebas), jm. místní: do jednoho mésta, jenź slove Gebach A 2144? (D 695 Gebas). Gebold (Gobald), masc., jm. os.: mezi jinymi jebo pfátely biese jeden Johan řečený, krále Gebolda z frizenskć země A 215 b' (D 700 Gobalda). Geboleth, 7m. mistni: nalezne tu město, jesto slove geboleth 4 188 a2. Gebuzeus (Gebuz), mesc., jm. os.: Ge- buzeus, syn Chanaan A 177 a! (C 41 b Gebuz). i Gech v. Geth. Gelboe, jm. hor: (Jordán) plyne pod ty hory, ješto slovú Gelboe A 183 a?. gemer, název písmene abecedy egyptské: Gemer A 170 b2. Genchenie (Gengechie, Gengotie), jm. místní: (veliká Armenie) má ť mnoho krajin, tocisto Kapadoci, Samen, . Gencheny A 211 b* (C 114 b Gen- gotuj, D 683 Gengechij\. 201 Genosept (Gymnosofisti, -y), 77m. mistni: Také jest země pod mocí kněze Jo- hanna, césaře indiského, ješto slove Xidroche nebo Genofept A 219% (C 129 a Gymnofophifty). Geon (Gion), jm. řeky (Gangu): Jedna (řeka) slove Phison, druhá Ganges nebo Geon B 92b (C 132b Gron) (ad 4 221 a). Georgi v. Gorgen. Gerazen (Jerasin), jm. země: od toho královstvie yerafyn A4 185b'; tyto královstvie Gerazen i ty zemé leZie okolo ného C 59 b (ad ib.). Gessen (Jessen), /m. zem: niZ&ie (egypt- ská země slove) geffen A 168b? (B 16 b yetfen). Geth (Gech), jm. místní (města a země) (u Bovenschena Bethe, u Odericha Gest): Odtad ptijedû do mésta, jesto slove geth A 191 b?/192 4! (D 597 gech); jenž slove země geth A 193 a. Gibel (Gibol, jm. místní: přijde do Laenfe a potom do gibel A 188 a? (B 44 b Gybol). Gion, jm. 7eky (Gangu a Nilu): teka Gion aneb Nilus A 168 a?; v. Geon. Gobald v. Gebold. Gog, jm. hov (!: że jsń to ty hory, kterézto gog a Magog slovń B 80b (ad A 212 b?). Goliáš, -č, masc., jm. os.: (v městě Ebron) bydli) Golials obr A 175 a. Golie (Eolie), 7m. hor: hory, jenž slovû Golie A 171 b* (D 505, M 13 b Eole). Gomora, -y, fem, jm. misini: bylo tu pět měst, točíš Sodoma, Gomora, Saboim, Aldama, Segot A 182 b*. Goregen (Gorogen) masc. jm. os.: (syn kánüv slul Goregen C llla "(A 210 a? Gorogen). gorfant, korfant, -a, masc., jm. zvirete (Zirafy?); V té také zemi jsú zvieřata, kterážto vodie do Persie, jenž slovů Gorfant A 218 b! (D 714 korffant). Gorgen (Gorgien, Gorgion, Georgi, Gorgi, Torgien), 7m. misini (Sandbach Georgien): jest dvoje krâlovstvie, Gorgen a Abkas A 211 b!; ta kralov- stvie Gorgi a Abkas A 211 b? (C 114 a Gorgien, D 683 Georgij); Potom jest kralovstvie, jesto slove Gorgien B 78 b (A 211 b* Gorgion, D 681 Torgien).
gabi, galbi, (-y?), jm. t/tiny: à jmenují € oni to trstie gaby B 59a (4 198 a! galby, D 623 Gabi). Gabriel, masc., jm. os.: k výmluvě toho řiekal, by anjel Gabriel mluvil s ním A 224 a. Galach v. Calach. galbi (-y ?) v. gabi. Galdasta, jm. místní: v městě Galdafta řéčeném A 224 bi. Galilé, -é, Galilea, -e, fem., jm. země: Antikrist má z galilee přijíti 4 184 b2. — Jm. hovy: vedle Bethanie leží galilea, a to jest ta hora... A 182 a?. galilejskÿ, adj.: o galileyfke hoře A 182 a!. gamal (gamel), jm. pokrmu (u Boven- schena cambylle, u Sandbacha Gambil): (pokrm, ktery vykopávaji) slove t gamal A 175 P? (C 39 a gamel). Ganges (Canges, Gangel, Cankrys, Ca- nages), jm. řeky: Jedna (řeka) slove Phison, druhá Ganges nebo Geon B 92b (A 221a* Canges, C 132b Gangel, D 725 Cankrys, S 69a Ca- nages). Gartar v. Tartar. Gaza, -y (též neskl.), fem., jm. místní: do města, jenž slove Gaza A 165 a*; Z Gaz pak jdá do Cesarie A 165 a! (D 479 Z Gaza). Gebach (Gebas), jm. místní: do jednoho mésta, jenź slove Gebach A 2144? (D 695 Gebas). Gebold (Gobald), masc., jm. os.: mezi jinymi jebo pfátely biese jeden Johan řečený, krále Gebolda z frizenskć země A 215 b' (D 700 Gobalda). Geboleth, 7m. mistni: nalezne tu město, jesto slove geboleth 4 188 a2. Gebuzeus (Gebuz), mesc., jm. os.: Ge- buzeus, syn Chanaan A 177 a! (C 41 b Gebuz). i Gech v. Geth. Gelboe, jm. hor: (Jordán) plyne pod ty hory, ješto slovú Gelboe A 183 a?. gemer, název písmene abecedy egyptské: Gemer A 170 b2. Genchenie (Gengechie, Gengotie), jm. místní: (veliká Armenie) má ť mnoho krajin, tocisto Kapadoci, Samen, . Gencheny A 211 b* (C 114 b Gen- gotuj, D 683 Gengechij\. 201 Genosept (Gymnosofisti, -y), 77m. mistni: Také jest země pod mocí kněze Jo- hanna, césaře indiského, ješto slove Xidroche nebo Genofept A 219% (C 129 a Gymnofophifty). Geon (Gion), jm. řeky (Gangu): Jedna (řeka) slove Phison, druhá Ganges nebo Geon B 92b (C 132b Gron) (ad 4 221 a). Georgi v. Gorgen. Gerazen (Jerasin), jm. země: od toho královstvie yerafyn A4 185b'; tyto královstvie Gerazen i ty zemé leZie okolo ného C 59 b (ad ib.). Gessen (Jessen), /m. zem: niZ&ie (egypt- ská země slove) geffen A 168b? (B 16 b yetfen). Geth (Gech), jm. místní (města a země) (u Bovenschena Bethe, u Odericha Gest): Odtad ptijedû do mésta, jesto slove geth A 191 b?/192 4! (D 597 gech); jenž slove země geth A 193 a. Gibel (Gibol, jm. místní: přijde do Laenfe a potom do gibel A 188 a? (B 44 b Gybol). Gion, jm. 7eky (Gangu a Nilu): teka Gion aneb Nilus A 168 a?; v. Geon. Gobald v. Gebold. Gog, jm. hov (!: że jsń to ty hory, kterézto gog a Magog slovń B 80b (ad A 212 b?). Goliáš, -č, masc., jm. os.: (v městě Ebron) bydli) Golials obr A 175 a. Golie (Eolie), 7m. hor: hory, jenž slovû Golie A 171 b* (D 505, M 13 b Eole). Gomora, -y, fem, jm. misini: bylo tu pět měst, točíš Sodoma, Gomora, Saboim, Aldama, Segot A 182 b*. Goregen (Gorogen) masc. jm. os.: (syn kánüv slul Goregen C llla "(A 210 a? Gorogen). gorfant, korfant, -a, masc., jm. zvirete (Zirafy?); V té také zemi jsú zvieřata, kterážto vodie do Persie, jenž slovů Gorfant A 218 b! (D 714 korffant). Gorgen (Gorgien, Gorgion, Georgi, Gorgi, Torgien), 7m. misini (Sandbach Georgien): jest dvoje krâlovstvie, Gorgen a Abkas A 211 b!; ta kralov- stvie Gorgi a Abkas A 211 b? (C 114 a Gorgien, D 683 Georgij); Potom jest kralovstvie, jesto slove Gorgien B 78 b (A 211 b* Gorgion, D 681 Torgien).
Strana 202
202 gorgienský, adj.: jest dvoje královstvie, Gorgieníke a Abkas C 113b (ad A 211 bY). Gorgion v. Gorgen. Gornas v. Sarmas. Gorogen v. Goregen. Gotfrid, -a, masc., jm. os.: Gotfrid z Palan A 178 a?; (město) podnes slove Flandrinie po jeho bábě, jeho otce Gotfrida matefe 4 194 42. — Adj. possess. -óv: po jeho bábé, jeho otce gotíndowa mateie B 54a (D 609 Gotfrydowy) (ad A 194 b%). Greffe v. Gresse. Grech (Greth), 7m. misini: do grech, jenž jest ostrov Janovskÿch A 186 b?/ 187 a* (D 576 do Greth). Gresse (Greffe, Kreffe), jm. místní: Z Sicilie plovû do jiného ostrova, jenž slove greffe A 171 bě (B 20%, M 13 b greffe, S 17 b kreffe). Greth v. Grech. Grille (Krée, Erylle), jm. osivova (u Bo- venschena Orille, t. j. Chryse): jeden (ostrov) ślove Grille a druhy Agutte A 220a? (C 1314 Krcze, D 722 Erylle). Grois, (Grois), jm. misini (u Sandbacha Janikai): do jednoho města, ješto slove Gros A 202 b?; o městu crois B 65b (ad A 202 bi). Gufel (Gufelt, Kufel, Onfel), jm. moe: slove t to mofe guffel A 171 a? (C 30 a kuffel, M 13b gufelt; po morské zatoce, jenż slove Gufell A 163! (B 9 b Onffel). Gunspurk v. Pilgrunspurk. Gymnosofisti, -y, v. Genosept. had, -a, -u, masc.: nelze jest k té vézi pfijiti pro draky a hady A 167 a. háj, -č, masc.: učinivše zálohu w hagı, mimo kterýžto me jéti A 206 bt; (kán) uteče do křč toho hage A 206 b!. hâjiti, -ju, -jis, impftiv: hadové, jesto jsú velice vzácni, a jich velmi hagy B 64a (ad 4 201 b?). Halam (Halan), masc., jm. os.: Ten byl vyslal bratra svého, jenž slovieše Halam, na žoldána A 208 a' (C 107 a Hallan). Halape (Alapie), jm. země: čtvrté (krá- lovstvi slove) halape A4 165 b? (C 19 b Alapie). Hamson (Hampson, Hanison), jm. zemé (Bovenschen Hamsen): v tom krá- lovstvi Abkas tu jest jedna krajina, kterázto dobi& čtyř dní půti dlúhá a široká jest, a slove t hamfon A 211 d* (B 78 b Hampfon C 113 b Hanifon). hanba, -y, fem. = úd pohlavní: náš oděv (jest) tak lechký, že jedno hanbu při- kryje A 219 a2. Hanien (Hanen), jm. místní: tu jest druhé město, jenž slove hanyen B 49b (4 191 b! hanen). Hanison v. Hamson. hatine (hatme, hatinie), jm. koranu (vlastně havam): (knihy od Machometa slozené) slovû alkoran nebo meselach nebo hatyne B 95 a (A 222 b! hatynye, D 733 hatme). Havel, -vla, masc., jm. os.: Skonany jsú tyto knihy v Soběslavi den svatého hawla léta... A 225a. havran, -a, masc.: hawran jemu (Eliásovi) maso ku pokrmu nosil A 164 b'. hedväbie, hedbävie, hedbäbie, -ie, neutr. = hedvábí: (piedimužíci) tkú to naj- ušlechtilejšie tkánie od zlata a od perel a od postavcóv a od hedwabie A 202 b? (B 65 a hedbawie, D 643 hedbabie). Hektor ( Ektor), -a, masc., jm. os.: o hecto- rowi, o Herkulesovi A 197 a? (D 619 o Ektorowi). "Helena (Elena), -y, fem., jm. os.: aż do svaté heleny A 159 b!; a tu (sv. Annu) jest svatá Helena z Jeruzalema při- nesla À 160 a?; svaté Elena ji ‘sv. Annu) do Konstantinopole přivezla A 181 a*. helfre (herfir, helfir), ndzev písmene abecedy egyptské: Helfre A 170b? (B 19 b herfir, N 34 a Helfir). Helia v. Elame. Heliáš v. Eliáš. Helim, jm. místní: k tomu údolí, ješto slove helim A 172 b*. Heliopolis (Eliopolis), jm. místní, zde omylem m. Kleopolis, v. t. Heliseus, -zeus v. Eliseus. herfir v. helfre. Herkules (Erkule&), -&, masc. jm. os.: na to mofé, kdezto herkulefs ty věčné mramorové slûpy postavil jest A 189 a?; kdežto herkulefs své slûpy stavěl 4 189 a4? (D 587 Erkules). —
202 gorgienský, adj.: jest dvoje královstvie, Gorgieníke a Abkas C 113b (ad A 211 bY). Gorgion v. Gorgen. Gornas v. Sarmas. Gorogen v. Goregen. Gotfrid, -a, masc., jm. os.: Gotfrid z Palan A 178 a?; (město) podnes slove Flandrinie po jeho bábě, jeho otce Gotfrida matefe 4 194 42. — Adj. possess. -óv: po jeho bábé, jeho otce gotíndowa mateie B 54a (D 609 Gotfrydowy) (ad A 194 b%). Greffe v. Gresse. Grech (Greth), 7m. misini: do grech, jenž jest ostrov Janovskÿch A 186 b?/ 187 a* (D 576 do Greth). Gresse (Greffe, Kreffe), jm. místní: Z Sicilie plovû do jiného ostrova, jenž slove greffe A 171 bě (B 20%, M 13 b greffe, S 17 b kreffe). Greth v. Grech. Grille (Krée, Erylle), jm. osivova (u Bo- venschena Orille, t. j. Chryse): jeden (ostrov) ślove Grille a druhy Agutte A 220a? (C 1314 Krcze, D 722 Erylle). Grois, (Grois), jm. misini (u Sandbacha Janikai): do jednoho města, ješto slove Gros A 202 b?; o městu crois B 65b (ad A 202 bi). Gufel (Gufelt, Kufel, Onfel), jm. moe: slove t to mofe guffel A 171 a? (C 30 a kuffel, M 13b gufelt; po morské zatoce, jenż slove Gufell A 163! (B 9 b Onffel). Gunspurk v. Pilgrunspurk. Gymnosofisti, -y, v. Genosept. had, -a, -u, masc.: nelze jest k té vézi pfijiti pro draky a hady A 167 a. háj, -č, masc.: učinivše zálohu w hagı, mimo kterýžto me jéti A 206 bt; (kán) uteče do křč toho hage A 206 b!. hâjiti, -ju, -jis, impftiv: hadové, jesto jsú velice vzácni, a jich velmi hagy B 64a (ad 4 201 b?). Halam (Halan), masc., jm. os.: Ten byl vyslal bratra svého, jenž slovieše Halam, na žoldána A 208 a' (C 107 a Hallan). Halape (Alapie), jm. země: čtvrté (krá- lovstvi slove) halape A4 165 b? (C 19 b Alapie). Hamson (Hampson, Hanison), jm. zemé (Bovenschen Hamsen): v tom krá- lovstvi Abkas tu jest jedna krajina, kterázto dobi& čtyř dní půti dlúhá a široká jest, a slove t hamfon A 211 d* (B 78 b Hampfon C 113 b Hanifon). hanba, -y, fem. = úd pohlavní: náš oděv (jest) tak lechký, že jedno hanbu při- kryje A 219 a2. Hanien (Hanen), jm. místní: tu jest druhé město, jenž slove hanyen B 49b (4 191 b! hanen). Hanison v. Hamson. hatine (hatme, hatinie), jm. koranu (vlastně havam): (knihy od Machometa slozené) slovû alkoran nebo meselach nebo hatyne B 95 a (A 222 b! hatynye, D 733 hatme). Havel, -vla, masc., jm. os.: Skonany jsú tyto knihy v Soběslavi den svatého hawla léta... A 225a. havran, -a, masc.: hawran jemu (Eliásovi) maso ku pokrmu nosil A 164 b'. hedväbie, hedbävie, hedbäbie, -ie, neutr. = hedvábí: (piedimužíci) tkú to naj- ušlechtilejšie tkánie od zlata a od perel a od postavcóv a od hedwabie A 202 b? (B 65 a hedbawie, D 643 hedbabie). Hektor ( Ektor), -a, masc., jm. os.: o hecto- rowi, o Herkulesovi A 197 a? (D 619 o Ektorowi). "Helena (Elena), -y, fem., jm. os.: aż do svaté heleny A 159 b!; a tu (sv. Annu) jest svatá Helena z Jeruzalema při- nesla À 160 a?; svaté Elena ji ‘sv. Annu) do Konstantinopole přivezla A 181 a*. helfre (herfir, helfir), ndzev písmene abecedy egyptské: Helfre A 170b? (B 19 b herfir, N 34 a Helfir). Helia v. Elame. Heliáš v. Eliáš. Helim, jm. místní: k tomu údolí, ješto slove helim A 172 b*. Heliopolis (Eliopolis), jm. místní, zde omylem m. Kleopolis, v. t. Heliseus, -zeus v. Eliseus. herfir v. helfre. Herkules (Erkule&), -&, masc. jm. os.: na to mofé, kdezto herkulefs ty věčné mramorové slûpy postavil jest A 189 a?; kdežto herkulefs své slûpy stavěl 4 189 a4? (D 587 Erkules). —
Strana 203
Adj. possess. -óv: o slûpiech Erku- leffowich A 189 a!; jako v Ispaní ty slůpy boha Erkuleffowa A 221 a°, Hermes (Ermes), jm. místní: přijdú do jednoho města, jenž slove hermes A 2144? (D 695 Ermes). — Masc., jm. os.: Hermes jest ten pfemidry mistr uměnie přirozeného A 161 a2. Herod, -es (Erod, Erodes, Etodes), -a, -esa, masc., jm. os.: Nedaleko odtad jest miesto, kdeZ jsń tfie herodefowe bydlili 4 181 a! (D 549 Etodefowe); aby sč k Erodefowi nevrátili A 177 a! (C 41b k Erodowi) když byla (P. Maria) před Erodefem utekla A 165 b!. — H. Agrippa: Tíétí (Herodes) kázal stieti sv. Jakuba a vézal svatého Petra, a ten slal Agrippa A 181a!. — H. Antipas: Druhy (Herodes) kázal stieti sv. Jana Křtitele božého, a ten slul Antippas A 181 a!. — H. Askalanita (Askalonita, askalonitsky): Jeden (He- rodes) byl zmordoval děťátka, a ten slul Afcalamta A 181a' (C 50a affkalonittky, D 549 Afkalonita). — Adj. possess. -óv: mísa, na nízto ta hlava od herodefowi dcery byla ne- sena A 184 a!. Hibernie, Ibernie, fem., jm. země: že w Jberni jsń stromovć D 686 (ad A 212 b).* Hippokras, Ipokras, -a, masc., jm. os. = Hippokrates: v němžto panoval jest Ypocras, přeslovutný lékař 4 162 b!. — Adj. possess. -óv: praví o ypocrafowie - dceři 4 162 b!; v tom ostrové .. . jest i podnes dci ypocrafowa ib. hippotam(ias), ippotam-, masc., jm. zvi- ete = hippopotamus, hroch: o potvo- rách Ypotamiech C 117 a (ad A 213 a3); v té zemi jsü pfedivné potvory a zvie- řata, kterážto nazývají Jpotam1as A 213 D: (C 117 b. Yppotamy). Hirene, fem., jm. os. (z lat. Hirena) = Irena: A když budú kralovati Kon- stantin a Hyrene cesatove 4 161 al. Hispan, -a, masc., jm. návodní: dva Řeky a ifie hifpany, ti nechtěli s námi jíti A 217 a). Hispanie, Ispanie, -ie, fem., jm. země: skrze Burgundí a Frankrích a hifpanij A 189 a!; do hıfpanye A 189 a! (B 46 a 203 Jipanye); jako w yfpanij ty slipy (nazývají) boha Erkulešova A 221 a. hispansky, ispansky, adj.: tak připlove aZ do hifpanfke zemé A 189 a? (B 46 a Jfpanfke); u mofi hifpâfkem A 1684*. hlad, -a, -u, masc.: o bratru jeho, jenž jal žoldána a hladem jej umořil A 208 a". hladati, hlédati, hledati, -aju, 43, impftiv: inhed jč (ženy) velmi čistě musie hle- dati a okrášliti B 13b (ad A 167 a), Jest Laké rozličných pánóv tu mnoho“ ješto tam z křčsťanstva přijeli, hle- dagicze rytieřstvie A4 204 b*. — h. sé: o městě Casach, v němž (ie třie krá- lové hledali D 594 (omyl m. shledali) (ad A 191 aj. hladky, adj.: ty kóže sú všecky červené a hladke A 203 bl. hlahol, -a, -u, masc. = řeč: (Egypt) slove jich hlaholem Canapat A 165 a?. hlas, -a, -u, masc.: drak ten hrozným hlafem vzüp& A 163 a?. hlava, -y, fem.: tu (korunu) jsü jemu w hlawu vtiskli 4 160a'; kto by vlasy f hlawy nebo s brady sholil B 7a (ad A 161 b?). hlavně, -č, fem. = poleno: ta hlawnye uvázla v zemi A4 185b'; o stromě z hlawnye vzrostlém A 185 a?; v tom městě byl vrhl jeden muž hlawny po Pánu Kristovi A 185 b!. hlavni, -ny, adj.: ze lbi hlawnye učiní sobi orudie ku piti A 221 b; — to jest hlawnye mésto A 158 a?; a slove město hlawnye Baldach A 168 al; z mésta hlawnieho B 8 b (ad A 162 59); (Theman) jesti € mésto hlawne B 50b (ad A 192 a); hlawne mésto D 492 (ad A 168 a”. hledati v. hlédati. hledśti, -zu, -diś, impftiv.: jest Zalostno velmé hledieti A 177 b*; ty hory hle- diecz k nám jsû tak vysoké a pfikré, jako zdi A 213 a. hlemýžď, -č, masc.: o velikých hle- myzdich A 198 D. hlemÿzdina, -y, fem. = skořepina hle- mýžďová: o velikÿch hlemyzdinach D 626, M 34a (ad A 198 b?). hlemýžďový, adj.: v té zemi z škořípek hlemyzzdyowich jsń domy A 199 at.
Adj. possess. -óv: o slûpiech Erku- leffowich A 189 a!; jako v Ispaní ty slůpy boha Erkuleffowa A 221 a°, Hermes (Ermes), jm. místní: přijdú do jednoho města, jenž slove hermes A 2144? (D 695 Ermes). — Masc., jm. os.: Hermes jest ten pfemidry mistr uměnie přirozeného A 161 a2. Herod, -es (Erod, Erodes, Etodes), -a, -esa, masc., jm. os.: Nedaleko odtad jest miesto, kdeZ jsń tfie herodefowe bydlili 4 181 a! (D 549 Etodefowe); aby sč k Erodefowi nevrátili A 177 a! (C 41b k Erodowi) když byla (P. Maria) před Erodefem utekla A 165 b!. — H. Agrippa: Tíétí (Herodes) kázal stieti sv. Jakuba a vézal svatého Petra, a ten slal Agrippa A 181a!. — H. Antipas: Druhy (Herodes) kázal stieti sv. Jana Křtitele božého, a ten slul Antippas A 181 a!. — H. Askalanita (Askalonita, askalonitsky): Jeden (He- rodes) byl zmordoval děťátka, a ten slul Afcalamta A 181a' (C 50a affkalonittky, D 549 Afkalonita). — Adj. possess. -óv: mísa, na nízto ta hlava od herodefowi dcery byla ne- sena A 184 a!. Hibernie, Ibernie, fem., jm. země: že w Jberni jsń stromovć D 686 (ad A 212 b).* Hippokras, Ipokras, -a, masc., jm. os. = Hippokrates: v němžto panoval jest Ypocras, přeslovutný lékař 4 162 b!. — Adj. possess. -óv: praví o ypocrafowie - dceři 4 162 b!; v tom ostrové .. . jest i podnes dci ypocrafowa ib. hippotam(ias), ippotam-, masc., jm. zvi- ete = hippopotamus, hroch: o potvo- rách Ypotamiech C 117 a (ad A 213 a3); v té zemi jsü pfedivné potvory a zvie- řata, kterážto nazývají Jpotam1as A 213 D: (C 117 b. Yppotamy). Hirene, fem., jm. os. (z lat. Hirena) = Irena: A když budú kralovati Kon- stantin a Hyrene cesatove 4 161 al. Hispan, -a, masc., jm. návodní: dva Řeky a ifie hifpany, ti nechtěli s námi jíti A 217 a). Hispanie, Ispanie, -ie, fem., jm. země: skrze Burgundí a Frankrích a hifpanij A 189 a!; do hıfpanye A 189 a! (B 46 a 203 Jipanye); jako w yfpanij ty slipy (nazývají) boha Erkulešova A 221 a. hispansky, ispansky, adj.: tak připlove aZ do hifpanfke zemé A 189 a? (B 46 a Jfpanfke); u mofi hifpâfkem A 1684*. hlad, -a, -u, masc.: o bratru jeho, jenž jal žoldána a hladem jej umořil A 208 a". hladati, hlédati, hledati, -aju, 43, impftiv: inhed jč (ženy) velmi čistě musie hle- dati a okrášliti B 13b (ad A 167 a), Jest Laké rozličných pánóv tu mnoho“ ješto tam z křčsťanstva přijeli, hle- dagicze rytieřstvie A4 204 b*. — h. sé: o městě Casach, v němž (ie třie krá- lové hledali D 594 (omyl m. shledali) (ad A 191 aj. hladky, adj.: ty kóže sú všecky červené a hladke A 203 bl. hlahol, -a, -u, masc. = řeč: (Egypt) slove jich hlaholem Canapat A 165 a?. hlas, -a, -u, masc.: drak ten hrozným hlafem vzüp& A 163 a?. hlava, -y, fem.: tu (korunu) jsü jemu w hlawu vtiskli 4 160a'; kto by vlasy f hlawy nebo s brady sholil B 7a (ad A 161 b?). hlavně, -č, fem. = poleno: ta hlawnye uvázla v zemi A4 185b'; o stromě z hlawnye vzrostlém A 185 a?; v tom městě byl vrhl jeden muž hlawny po Pánu Kristovi A 185 b!. hlavni, -ny, adj.: ze lbi hlawnye učiní sobi orudie ku piti A 221 b; — to jest hlawnye mésto A 158 a?; a slove město hlawnye Baldach A 168 al; z mésta hlawnieho B 8 b (ad A 162 59); (Theman) jesti € mésto hlawne B 50b (ad A 192 a); hlawne mésto D 492 (ad A 168 a”. hledati v. hlédati. hledśti, -zu, -diś, impftiv.: jest Zalostno velmé hledieti A 177 b*; ty hory hle- diecz k nám jsû tak vysoké a pfikré, jako zdi A 213 a. hlemýžď, -č, masc.: o velikých hle- myzdich A 198 D. hlemÿzdina, -y, fem. = skořepina hle- mýžďová: o velikÿch hlemyzdinach D 626, M 34a (ad A 198 b?). hlemýžďový, adj.: v té zemi z škořípek hlemyzzdyowich jsń domy A 199 at.
Strana 204
204 hloh, -a, -u, masc.: (koruna) z hlohu nebo z trnie A 159 b?; hloh má veliké moci A 160 a!. hlohový, adj.: tu jest koruny hlohowe polovice A 159 bž; tu jest byl koru- nován hlohowu korunů A 160 a!. hlohyni, -č, fem. — jahoda hlohová: tu jest byl korunován hlohovü korunáü, na némzto hlohynye rostû À 160 a!. hlúbě, -č, fem. = hloubka: vz-hlûb'u, . vz-hlübi, z-hlübi= na hloubku, do hloubky: třidceti stupňóv z hlubye A 181%? (B 35a, D 552 wzhluby). hluboko, adv.: (město Segot) stálo jest propadlé, ale ne tak hluboko A 182 b?. hluboký, adj.: moře tudiež nenie ť hlu- boke A 220 a?. hłućśti, -ču, &is, impftiv. = hlučeti: a vřč a hlucżi to mofe ot horka A 189 bi, hnévati sé, -aju sč, -áš sč, impftiv.: (lidé) nemluvie £, ale blekcí, když fye hnyewagi 4 199 p!. hniti, hiń, hniń, -ieś, impftiv.: ta dfevo nehnyge A 159a' (B 3a nehnie); (stromky) nikdy nehnig1 D 501 (ad A 170 aż). hnój, hnojé, masc. = hnij: (żeny) zacpaji jé (pécky) hnogem A 170 al. hnutie, -ie, neutr. = hnutí, pohnutí: nalezli to misto bez hnutie B 5 b (ad A 160 b). hod, -a, -u, masc. = výroční slavnost, svátek (slavný) na každý rok slavie hod jeho (Aristotilešův) jako svatého D 461 (ad 4 160 b?); (mnisi na Sinaji) nepijí vína leč na veliké hody A 172 b*. hodina, -y, em.: v túž hodinu 4 160 5? plur. hodiny = modlitby kněžské, usta- novené na určité hodiny: (kněz Jan) byl velmi nábožný řékaje hodyny A 215 b'; modlitba, kterúžto den svaté Kateřiny na mši i na hodynach kněžé fiekaji A 174 a?. hoditi sé, -zu s&, -díš s&, pftiv.: Ale ke dvoru fe takovy nehodi D 700 (ad A 215 b). hodnost, -i, fem. = hodnost, důstojen- ství: Pak on všecko rozdělil mezi ně vedlé hodnofty každého A 206 a'/a?; uhasenie lampy oznamuje smrt kněze i hodnoft i nehodnoft jeho A 173 a. hodný, adj.: Bude-li t hodny (nově zvolený kněz), ihned ta lampa sama se osvieti D 514 (ad A 173 a?); tküc, že nejsú hodny (židé a křesťané) sva- tÿch miest opatïiti A 175a?; — jest hodne, aby ji (sv. Kateřinu) lidé navštěvovali A 172 b?. hodovánie, -ie, neutr. = hodování: o ve- likćm hodowany A 204 b. hohtati, -cu, -ceś, impftiv. = huhñati, onomatop: (hlava člověčie) hohcze, hvízde a pachti sebń B 87a (ad A 216 bY). hojny, adj. — Adv. -né: inhed pobèhne hoynye ta véc ven a uschne 4 198 a'. hól, holi, fem. = hůl, prut: mají ť biče břidké a ostny železem nasazené na huol 4 209 a2. holit! sé. -l’u, -lis, impftiv.: ti, jenż fie hole, činie proto, aby sě světu a že- nám slíbili A 161 b/162 a°. holub, -a, masc.: na každý rok v určený čas přilecují tam. holubowe A 172 b?; o holubiech, jeśto poselstvie dějí A 185 a*. holúbek, -bka. masc. = holoubek: na každý rok v určený čas přilecují tam holubkowe D 511 (ad A 172 d?). holubicé, -é, fem. - holubice: holubicze, - jizto Noe z korába vyslal, přinesla jest ratolest olivovů A 159 a*. hotubiéka, -y, fem.: holub'czku, jieżto Noe z korába vyslal S 3 b (ad A 159 a?). hon, -a, -u, masc. — hon, honění: kterýž koli hon chce vidéti (kán) od sokolóv A 203 b*; mira: Z Ankona sto a dwa- dceti honow vzdáli A4 164 b!; to jezero jest dobte sto honow vzdéli A4 185 bt. honéi, adj. z honec = honici: (kán má) 'psóv a honczich ptaków i rozlićnych zviefat bez čísla C 100b (D 653: honéiech) (ad A4 208 a?) honicí, adj.: (kán má) psóv a honyczich ptákóv i rozličných zvieřat bez čísla. A 205a. honiti, -iu, -ni$, impftiv.: honyti zvéf A 164 a'; (mají stany) z velblúdových koží a z jiných zvieřat, kteréžto oni sami honie B 24b (ad A 174D); (Machomet) honyeffe jich velblüdy s kupečstvím A 223 b*. honum v. lyomyn.
204 hloh, -a, -u, masc.: (koruna) z hlohu nebo z trnie A 159 b?; hloh má veliké moci A 160 a!. hlohový, adj.: tu jest koruny hlohowe polovice A 159 bž; tu jest byl koru- nován hlohowu korunů A 160 a!. hlohyni, -č, fem. — jahoda hlohová: tu jest byl korunován hlohovü korunáü, na némzto hlohynye rostû À 160 a!. hlúbě, -č, fem. = hloubka: vz-hlûb'u, . vz-hlübi, z-hlübi= na hloubku, do hloubky: třidceti stupňóv z hlubye A 181%? (B 35a, D 552 wzhluby). hluboko, adv.: (město Segot) stálo jest propadlé, ale ne tak hluboko A 182 b?. hluboký, adj.: moře tudiež nenie ť hlu- boke A 220 a?. hłućśti, -ču, &is, impftiv. = hlučeti: a vřč a hlucżi to mofe ot horka A 189 bi, hnévati sé, -aju sč, -áš sč, impftiv.: (lidé) nemluvie £, ale blekcí, když fye hnyewagi 4 199 p!. hniti, hiń, hniń, -ieś, impftiv.: ta dfevo nehnyge A 159a' (B 3a nehnie); (stromky) nikdy nehnig1 D 501 (ad A 170 aż). hnój, hnojé, masc. = hnij: (żeny) zacpaji jé (pécky) hnogem A 170 al. hnutie, -ie, neutr. = hnutí, pohnutí: nalezli to misto bez hnutie B 5 b (ad A 160 b). hod, -a, -u, masc. = výroční slavnost, svátek (slavný) na každý rok slavie hod jeho (Aristotilešův) jako svatého D 461 (ad 4 160 b?); (mnisi na Sinaji) nepijí vína leč na veliké hody A 172 b*. hodina, -y, em.: v túž hodinu 4 160 5? plur. hodiny = modlitby kněžské, usta- novené na určité hodiny: (kněz Jan) byl velmi nábožný řékaje hodyny A 215 b'; modlitba, kterúžto den svaté Kateřiny na mši i na hodynach kněžé fiekaji A 174 a?. hoditi sé, -zu s&, -díš s&, pftiv.: Ale ke dvoru fe takovy nehodi D 700 (ad A 215 b). hodnost, -i, fem. = hodnost, důstojen- ství: Pak on všecko rozdělil mezi ně vedlé hodnofty každého A 206 a'/a?; uhasenie lampy oznamuje smrt kněze i hodnoft i nehodnoft jeho A 173 a. hodný, adj.: Bude-li t hodny (nově zvolený kněz), ihned ta lampa sama se osvieti D 514 (ad A 173 a?); tküc, že nejsú hodny (židé a křesťané) sva- tÿch miest opatïiti A 175a?; — jest hodne, aby ji (sv. Kateřinu) lidé navštěvovali A 172 b?. hodovánie, -ie, neutr. = hodování: o ve- likćm hodowany A 204 b. hohtati, -cu, -ceś, impftiv. = huhñati, onomatop: (hlava člověčie) hohcze, hvízde a pachti sebń B 87a (ad A 216 bY). hojny, adj. — Adv. -né: inhed pobèhne hoynye ta véc ven a uschne 4 198 a'. hól, holi, fem. = hůl, prut: mají ť biče břidké a ostny železem nasazené na huol 4 209 a2. holit! sé. -l’u, -lis, impftiv.: ti, jenż fie hole, činie proto, aby sě světu a že- nám slíbili A 161 b/162 a°. holub, -a, masc.: na každý rok v určený čas přilecují tam. holubowe A 172 b?; o holubiech, jeśto poselstvie dějí A 185 a*. holúbek, -bka. masc. = holoubek: na každý rok v určený čas přilecují tam holubkowe D 511 (ad A 172 d?). holubicé, -é, fem. - holubice: holubicze, - jizto Noe z korába vyslal, přinesla jest ratolest olivovů A 159 a*. hotubiéka, -y, fem.: holub'czku, jieżto Noe z korába vyslal S 3 b (ad A 159 a?). hon, -a, -u, masc. — hon, honění: kterýž koli hon chce vidéti (kán) od sokolóv A 203 b*; mira: Z Ankona sto a dwa- dceti honow vzdáli A4 164 b!; to jezero jest dobte sto honow vzdéli A4 185 bt. honéi, adj. z honec = honici: (kán má) 'psóv a honczich ptaków i rozlićnych zviefat bez čísla C 100b (D 653: honéiech) (ad A4 208 a?) honicí, adj.: (kán má) psóv a honyczich ptákóv i rozličných zvieřat bez čísla. A 205a. honiti, -iu, -ni$, impftiv.: honyti zvéf A 164 a'; (mají stany) z velblúdových koží a z jiných zvieřat, kteréžto oni sami honie B 24b (ad A 174D); (Machomet) honyeffe jich velblüdy s kupečstvím A 223 b*. honum v. lyomyn.
Strana 205
hora, hóra, -y, fem.: o převysoké horzye A 160 W; duol obklíčen horamy a "mořem A 1904!; (pútníci), kteříž chtie na horu Sinaj A 1654? (C 19a huoru); svatého Kříže hora A 158 b?, (Dunaj) vyprýštie sě z lampartských hor A 158 až; dvě míli od Jeruzalema leží hora, jenž slove Veselé A 181 b?. — vz-hóru, adv. = vzhůru: (plove) po zátoce mofské, jenž jest v Kon- stantinopoli, wzhoru A 162 a?; Ktož z nižších zemí wzhoru chce jíti A 158 a'. — na-hořě: V té (sieni) stojí césařská věže vysoko na horze A 203 D. hófe, adv. kompt. — hüfe: kamZ by koli pfijeli, tu by jim horze bylo A 194 a! (C 78 huorze); když mniechom, by mělo lépe býti, nebo bieše málo svět- lejie, nalif to horze A 217 D. hofróti, -fu, -fiś, impftiv. = hofeti: (Etna) ustavičné v sobě horzi A 171 br, (hory) ústavným plamenem horzie ib.; ukazují ten keř, jenž geft horzel A 173 až; miesto, kdežto Mojžieš viděl jest keř horziece A 172 52/173 at. hoří, hors, horse, kompt. tv. jm.; horší, kompt. tvaru slož. ku positivu zlý: jehož (jedu) nic horffeho nenie A 197 b. horko, -a, neutr.: to jest pro veliké horko A 168 b% pro veliké horko A 164 a. | horký, adj.: tehda bude (balsam) tak horek, že jeho nebudeš moci strpěti A 170 P (Libye) jest zemé suchá a horka A 186 b*; od horkeho povéttie A 169 b'. hořký, adj.: studnice, kterážto jest byla . velmi horzka A 172 a*. horský, adj.: (jezero) pocházie z horfkich studnic N ad A 188 a! (omyl m. hor- kých). horší v. hoří. hospoda, -y, fem. = příbytek, hostinec, ' hostinny dům: naleznńi na každém nocleze hofpodu na silnici 4 165 a?; nebo byl (Kristus) u něho (Šimona) druhdy hofpodu A 182 a? (:= hostem). hospodář, -č, masc. = správce, před- stavený (domu): cierkev křesťanská jest jako jeden duom, jehożto hofpo- 205 darz papež náměstek jest Jezukristóv A 161 a*. hospodarstvie, -arstvie, -ie, neutr. — hospodářství: tehdá to hofpodarftwye za nic nestojí A 201 P*. hospodin, -a, masc. = pán (bůh): nebo hofpodin již byl k mieru přistúpil lidského pokolenie A 159 a?; koruny, jimižto jest hofpodin korunován A 1600, Divná svědečstvie tvá, hofpodine A 173 b'. host, -i, masc. = host, cizinec: cizim pánóm, točíš hoftem A 160 a!; dokudź ti hofte pred ním jsü A 167 a*; kdyż kto hoftie ma B 64a (ad A 201 b*); każdy, kto hofti mó A 201 b. hostinny, adj.: ten mu hoftinny slul Melnoch N 170 a (omyl m. lhostajny) (ad A 222 m). hotový, adj. = připravený: tehda ta almužna jest hotowa A 202 a. hovadny, adj. = zvířecí: jsú lidé tak divoci a howadneho ptirozenie A4 174 *. hovado, -a, neutr.: nemóż ť jeho (Mrtvého moře) ani člověk, ani které howado píti A 182 b* pijí všech zvieřa(t) i howad mléko A 218 a!. hověti, -čju, -ieš, impftiv. = pečlivě cho- vati: neb mají málo volóv k orání; protoz bykóm howiegi A 176 P*. hra v. jhra. | hrabie, -ie (hrabě, -čte), masc. = hrabě: aniž jest král ani knieže ani hrabie ani pin 4 222 at. hrad, -a, -u, masc.: ostrov dřéve městy a hradi osazeny A 163 bl. hrádek, -dka, -dku, masc. demin. "z hrad: táhná sé k jednomu tvrdému hradku, jenz slove Dariesburg 4 165 a2. hrách, hracha, -u, masc.: Perská země v uokolí nenie f plodna ani bohata na obili a ovoci, jako na bobu, hrachu, pšenici 4 214 b'. hranaty, adj.: (stupňové) jsú střébrní a zlatem na czztwero hranati uCinéni ' (4 197 a?). — Adv. hranatě: (stupňové) jsú zlatem ćtwero hranatie obsazeni . D 619 (ad ib.). hranostaj, -č, masc.: (na hoře) všeliká zviefata bydlé, jako morské kočky, hranoftagi... A 202 a?. hřbet v. chibet.
hora, hóra, -y, fem.: o převysoké horzye A 160 W; duol obklíčen horamy a "mořem A 1904!; (pútníci), kteříž chtie na horu Sinaj A 1654? (C 19a huoru); svatého Kříže hora A 158 b?, (Dunaj) vyprýštie sě z lampartských hor A 158 až; dvě míli od Jeruzalema leží hora, jenž slove Veselé A 181 b?. — vz-hóru, adv. = vzhůru: (plove) po zátoce mofské, jenž jest v Kon- stantinopoli, wzhoru A 162 a?; Ktož z nižších zemí wzhoru chce jíti A 158 a'. — na-hořě: V té (sieni) stojí césařská věže vysoko na horze A 203 D. hófe, adv. kompt. — hüfe: kamZ by koli pfijeli, tu by jim horze bylo A 194 a! (C 78 huorze); když mniechom, by mělo lépe býti, nebo bieše málo svět- lejie, nalif to horze A 217 D. hofróti, -fu, -fiś, impftiv. = hofeti: (Etna) ustavičné v sobě horzi A 171 br, (hory) ústavným plamenem horzie ib.; ukazují ten keř, jenž geft horzel A 173 až; miesto, kdežto Mojžieš viděl jest keř horziece A 172 52/173 at. hoří, hors, horse, kompt. tv. jm.; horší, kompt. tvaru slož. ku positivu zlý: jehož (jedu) nic horffeho nenie A 197 b. horko, -a, neutr.: to jest pro veliké horko A 168 b% pro veliké horko A 164 a. | horký, adj.: tehda bude (balsam) tak horek, že jeho nebudeš moci strpěti A 170 P (Libye) jest zemé suchá a horka A 186 b*; od horkeho povéttie A 169 b'. hořký, adj.: studnice, kterážto jest byla . velmi horzka A 172 a*. horský, adj.: (jezero) pocházie z horfkich studnic N ad A 188 a! (omyl m. hor- kých). horší v. hoří. hospoda, -y, fem. = příbytek, hostinec, ' hostinny dům: naleznńi na každém nocleze hofpodu na silnici 4 165 a?; nebo byl (Kristus) u něho (Šimona) druhdy hofpodu A 182 a? (:= hostem). hospodář, -č, masc. = správce, před- stavený (domu): cierkev křesťanská jest jako jeden duom, jehożto hofpo- 205 darz papež náměstek jest Jezukristóv A 161 a*. hospodarstvie, -arstvie, -ie, neutr. — hospodářství: tehdá to hofpodarftwye za nic nestojí A 201 P*. hospodin, -a, masc. = pán (bůh): nebo hofpodin již byl k mieru přistúpil lidského pokolenie A 159 a?; koruny, jimižto jest hofpodin korunován A 1600, Divná svědečstvie tvá, hofpodine A 173 b'. host, -i, masc. = host, cizinec: cizim pánóm, točíš hoftem A 160 a!; dokudź ti hofte pred ním jsü A 167 a*; kdyż kto hoftie ma B 64a (ad A 201 b*); każdy, kto hofti mó A 201 b. hostinny, adj.: ten mu hoftinny slul Melnoch N 170 a (omyl m. lhostajny) (ad A 222 m). hotový, adj. = připravený: tehda ta almužna jest hotowa A 202 a. hovadny, adj. = zvířecí: jsú lidé tak divoci a howadneho ptirozenie A4 174 *. hovado, -a, neutr.: nemóż ť jeho (Mrtvého moře) ani člověk, ani které howado píti A 182 b* pijí všech zvieřa(t) i howad mléko A 218 a!. hověti, -čju, -ieš, impftiv. = pečlivě cho- vati: neb mají málo volóv k orání; protoz bykóm howiegi A 176 P*. hra v. jhra. | hrabie, -ie (hrabě, -čte), masc. = hrabě: aniž jest král ani knieže ani hrabie ani pin 4 222 at. hrad, -a, -u, masc.: ostrov dřéve městy a hradi osazeny A 163 bl. hrádek, -dka, -dku, masc. demin. "z hrad: táhná sé k jednomu tvrdému hradku, jenz slove Dariesburg 4 165 a2. hrách, hracha, -u, masc.: Perská země v uokolí nenie f plodna ani bohata na obili a ovoci, jako na bobu, hrachu, pšenici 4 214 b'. hranaty, adj.: (stupňové) jsú střébrní a zlatem na czztwero hranati uCinéni ' (4 197 a?). — Adv. hranatě: (stupňové) jsú zlatem ćtwero hranatie obsazeni . D 619 (ad ib.). hranostaj, -č, masc.: (na hoře) všeliká zviefata bydlé, jako morské kočky, hranoftagi... A 202 a?. hřbet v. chibet.
Strana 206
206 hrdlo, -a, neutr.: (fenix má) hrdlo žluté, lesknatć A 169 b?. híéb, -a, -u, masc. = hřeb, hřebík: tu jest koruny hlohové polovice, jiźto hospodin korunován byl, a jeden hrzeb, a sic mnoho svátostí A 159 b?. hřčbíček (řčbíček), -čka, -čku, masc., rostlina a koření toho jména: V té zemi roste ť drahého kořenie viece kromě pepře nežli kde jinde, točíšto zázvor, rzebicžky, muškáty A 197 a! (C 84a hrzebiczky); o stromiech, na nichž muskátové a hrziebiczczi rostü A 212 aż. hiróbićkowvy, adj.: o stromiech muśkó- tovych a hrzebiczkowych C 115 b (ad A 212 aż). híébík (fóbik), -a, -u, masc. = hfebik: jest ještě v té jámě zvláštie dú(pě), v nichzto(! rzebicz schováni byli A 178b (B 30b v némzto hrze- biczy ...j ji? jsû pohané na tom oltáři čáru učinili a v ni hrzebik potkli A 180 b.* hróćsky, fóżsky, adj. = fecky: cósai rzieczíky A 158 b'; a země rzieczíka má mnoho zvláštích krajin i řččí, -kteréžto všecky tomu césaři rzecz- fkemu jsú poddány 4 160 b'; o kra- jinách rzeczfkemu césati poddanych ib. — Adv. -sky: (písmo) psáno jest rzeczky, Zzidovsky a lacinë ( = latiné) B 6a (ad A 161 a’); sám žoldán umie vlasky, rzieczky, nëmeësky, i jiné řeči umie A 223 b. Hiék, Rék, -a, masc. jm. mdrodni = Řek: Také domnievají sě druzí múdří rzekowe i také kíéstané A 159 a*; dva rzeky a tiie Hispani, ti nechtéli s námi jíti 4 217 a'*. — Plur. Hřčci, Hřčky, jm. země: (Dunaj) plyne skrzě Uhry a rzeky A 158 a?; Potom skrze Bitervi zemi, a polom do Rzekow ib.; do Rziekow A 171 &°. hřiebě, -čte, neutr. = hříbě: (připraví před něho) stól a jednu sveřepici s jedniem hrziebieté, ješto ještě sč ( = sse) À 209 b?; ta sveiepice S tiem hrzyebietem maií jiná hrzebata roditi A 210 a. híiech, -a, -u, masc. - hřích: Také smilstva za hrziech smrtedlny nemají A 161 b?. hfieśny, adj. = hříšný: slušie védéti, Ze hrzeffny v svých hrubých těléch stanů na zemi 4 1785; ižádný hrziefíny skutek nenie jim k mysli 4 21? a!. hfimanie, -ie, neutr. = hřímání: (v Ta- tarsku bývá) mnoho hromobitie i hrzy- manye i búří 4 188 b*. hřmot, -a, -u, masc.: Okolo té hory jest tak převeliký loskot a hrzmot A 221 a!. hrnec, -ncě, masc.: mají t za veliky hřiech, ktož nóž vstrčí v uoheň ancbo w hrnecz A 209 a?. hrob, -a, -u, masc.: k svaté Kateřině hrobu A 157 a*; když hrob kopali A 161 a!; hrob v noci otevřev A 162 bě; k božému hrobu A 1858 a. hrom, -a, -u, masc.: tomu nemóž hrom ani blýskanie ani která búře uškoditi A 160 a!; ani tam hrom ani blýskanie byvá A 168 b. hromada, -y, íem.: veliká hromada ka- menie A 174 a*; v hromadu = dohro- mady: (koruna) jesti t w hromadu spie- tena 4 159 b*; tehdá sé (pohané) w hromadu zberń A 188 P*. hromobitie, -ie, neutr. = hromobiti: (v Tatarsku byvá) mnoho hromobitie i hfímanie A 188 B?. hrot, -a, -u, masc.: o hrotu bozého kopie A 1598; hrot jest u Paříži A 160 a?. hróza, -y, fem. = hrůza: jehožto hrozu měštěníné z města úhlavnicho ... utekli jsú A 162 b?; pro hrozu nesmějí sé o to pokusiti A 163 a*. hroziti, -żu, -ziś, impftiv: Ten mosazny muž obrátil sě jest tváří na vschod slunce a hrozil všem, kteříž by zlé chtěli 4 158 b*. hrozn, hrozen, -zna, -znu, masc. = hro- zen: ovoce jako vinní hroznowe A 195 a'. hrozný, adj.: kakž koli mě uzříš v té hrozne osobě A 163 a?; (v ostrově) lidé hrozny přebývají A 218 a!; to hrozne vidénie 4 217 b. — Adv. -ně = ve- lice, strašně. any (potvory ďábelské) jeho tělem hroznye oblují A 177 b. hrubý, adj.: hfééni v svych hrubich téléch stanü na zemi A4 178 b; ty země mají těžků řčč a hrubu A 189 a. hrüda, -y, fem. = hrouda: a jesti f (véc) jakożto hruda svälené A 175 b*.
206 hrdlo, -a, neutr.: (fenix má) hrdlo žluté, lesknatć A 169 b?. híéb, -a, -u, masc. = hřeb, hřebík: tu jest koruny hlohové polovice, jiźto hospodin korunován byl, a jeden hrzeb, a sic mnoho svátostí A 159 b?. hřčbíček (řčbíček), -čka, -čku, masc., rostlina a koření toho jména: V té zemi roste ť drahého kořenie viece kromě pepře nežli kde jinde, točíšto zázvor, rzebicžky, muškáty A 197 a! (C 84a hrzebiczky); o stromiech, na nichž muskátové a hrziebiczczi rostü A 212 aż. hiróbićkowvy, adj.: o stromiech muśkó- tovych a hrzebiczkowych C 115 b (ad A 212 aż). híébík (fóbik), -a, -u, masc. = hfebik: jest ještě v té jámě zvláštie dú(pě), v nichzto(! rzebicz schováni byli A 178b (B 30b v némzto hrze- biczy ...j ji? jsû pohané na tom oltáři čáru učinili a v ni hrzebik potkli A 180 b.* hróćsky, fóżsky, adj. = fecky: cósai rzieczíky A 158 b'; a země rzieczíka má mnoho zvláštích krajin i řččí, -kteréžto všecky tomu césaři rzecz- fkemu jsú poddány 4 160 b'; o kra- jinách rzeczfkemu césati poddanych ib. — Adv. -sky: (písmo) psáno jest rzeczky, Zzidovsky a lacinë ( = latiné) B 6a (ad A 161 a’); sám žoldán umie vlasky, rzieczky, nëmeësky, i jiné řeči umie A 223 b. Hiék, Rék, -a, masc. jm. mdrodni = Řek: Také domnievají sě druzí múdří rzekowe i také kíéstané A 159 a*; dva rzeky a tiie Hispani, ti nechtéli s námi jíti 4 217 a'*. — Plur. Hřčci, Hřčky, jm. země: (Dunaj) plyne skrzě Uhry a rzeky A 158 a?; Potom skrze Bitervi zemi, a polom do Rzekow ib.; do Rziekow A 171 &°. hřiebě, -čte, neutr. = hříbě: (připraví před něho) stól a jednu sveřepici s jedniem hrziebieté, ješto ještě sč ( = sse) À 209 b?; ta sveiepice S tiem hrzyebietem maií jiná hrzebata roditi A 210 a. híiech, -a, -u, masc. - hřích: Také smilstva za hrziech smrtedlny nemají A 161 b?. hfieśny, adj. = hříšný: slušie védéti, Ze hrzeffny v svých hrubých těléch stanů na zemi 4 1785; ižádný hrziefíny skutek nenie jim k mysli 4 21? a!. hfimanie, -ie, neutr. = hřímání: (v Ta- tarsku bývá) mnoho hromobitie i hrzy- manye i búří 4 188 b*. hřmot, -a, -u, masc.: Okolo té hory jest tak převeliký loskot a hrzmot A 221 a!. hrnec, -ncě, masc.: mají t za veliky hřiech, ktož nóž vstrčí v uoheň ancbo w hrnecz A 209 a?. hrob, -a, -u, masc.: k svaté Kateřině hrobu A 157 a*; když hrob kopali A 161 a!; hrob v noci otevřev A 162 bě; k božému hrobu A 1858 a. hrom, -a, -u, masc.: tomu nemóž hrom ani blýskanie ani která búře uškoditi A 160 a!; ani tam hrom ani blýskanie byvá A 168 b. hromada, -y, íem.: veliká hromada ka- menie A 174 a*; v hromadu = dohro- mady: (koruna) jesti t w hromadu spie- tena 4 159 b*; tehdá sé (pohané) w hromadu zberń A 188 P*. hromobitie, -ie, neutr. = hromobiti: (v Tatarsku byvá) mnoho hromobitie i hfímanie A 188 B?. hrot, -a, -u, masc.: o hrotu bozého kopie A 1598; hrot jest u Paříži A 160 a?. hróza, -y, fem. = hrůza: jehožto hrozu měštěníné z města úhlavnicho ... utekli jsú A 162 b?; pro hrozu nesmějí sé o to pokusiti A 163 a*. hroziti, -żu, -ziś, impftiv: Ten mosazny muž obrátil sě jest tváří na vschod slunce a hrozil všem, kteříž by zlé chtěli 4 158 b*. hrozn, hrozen, -zna, -znu, masc. = hro- zen: ovoce jako vinní hroznowe A 195 a'. hrozný, adj.: kakž koli mě uzříš v té hrozne osobě A 163 a?; (v ostrově) lidé hrozny přebývají A 218 a!; to hrozne vidénie 4 217 b. — Adv. -ně = ve- lice, strašně. any (potvory ďábelské) jeho tělem hroznye oblují A 177 b. hrubý, adj.: hfééni v svych hrubich téléch stanü na zemi A4 178 b; ty země mají těžků řčč a hrubu A 189 a. hrüda, -y, fem. = hrouda: a jesti f (véc) jakożto hruda svälené A 175 b*.
Strana 207
hruśka, -y, fem.: jablka i hrufiky roz- ličné A 169 a?. hüba, -y, fem. = houba: a také huba i ta trest, jížto Pánu Kristovi ocet a žluč byla poskytena na kříži A 158 b; majíce s sebü hubi morské plny vuody A 160 b2. hubiti, -b'u, -biś, impftiv: kdyż hubieffe (Herodes) dietky A 165 b!. hus, -i, fem. — husa: V té zemi jest mnoho ptačstva a jest mnoho huffy B 64a (ad A 201 a?); Také v té zemi jsú bufy i jiní ptáci 4 201 a?; o div- nych hufıech 4 201 d!. husí, adj. z hus: slovü € ti stromove hufi stromové A 212 b!; (satyři mají) nohy hufye A 189 ď. hvězda, -y, fem.: aby hwiezdi spatfili A 160 b?; mohû vzdy hwiezdi vidany býti A 168 bt. hvězdář, -č, masc.: Protož tu jsú dospělí hwiezdarzi A 168 bl. hvězdářský, adj.: Hermies jest ten pře- müdry mistr uménie hwiezdarfke® přirozeného B 64 (ad A 161 a?). hvězdářstvie, hvězdárstvie, -ie, neutr. = hvězdářství: (ve všem přirozeném umění) točíšto w hwiezdarftwi, v ca- rování A 204 a! (C 98 b w hwiezdarz- ftwi;. hvizdati, -źdu, -żdeś, impftiv. = hvizdati, syleti: (hlava) buble, hwizzdie, pach- tuje sebú a mění svój zrak A 216 b?. hýbati sě, -aju sě, -áš sě, impftiv.: To moře také slove Mrtvé, neb neplyne ani fye hyba A 182 b. hynüti, -nu, -neš, impítiv.: kterak divně v ně vcházejí v to královstvie a dvorně hynu A 165 b?; od té chvíle ti králi arménští vždy fu hynulı 4 190 d?. chamradicš, -cč, fem. = chamradí: (Ta- taf) své krmé musie vaiiti páléce ... lajna kravie a koňská a málo chamra- dice vytrhajíce z země C 67 a (D 584 chamradiece). Srvn. násl. chamrdic8, -c&, fem. = chamradi: (Ta- taïi) své krmë musie vaïiti pâléc... lajna kravie a koňská a málo chamr- diczze vytrhajice z země 4 188 b, M 26b (B 45 b charurdycze, omyl). Srvn. pfedch. 207 chán, -a, masc.: (král z Jana) válé často S velikym Chanem 4 197 ^! (Srvn. kán). Chana (Cana, Tana), jm. osivova: pfi- plynů k jednomu ostrovu, jesto slove Chana A 194 a? (B 53 b Cana, C 78 b Tana). — V. Kana. Chanaan v. Kanaan. charurdicé, omyl m. chamrdicé, v. t. Chatay v. Kathaj. chaurisky v. taurissky. Cheneka(m) v. Tenecham.- cherubin (cherobin), -a, masc.: čtyté anjelé, jenž jsü sluli Cherubynowe zlatí 4 180 b* (B 33a cherobynowe). chladny, adj.: zemé okolo jest chladna A 191 &. chléb, chleba, masc.: Rekové drzé svû msi s kvasenÿm chlebe A 161 b'; dal jest jim dobrý chleb ib. chlebný, adj. z chléb = chlebový: o zemi Kalonoch, v nížto roste v stromiech múka chlebna A 197 b?. chluba, -y, fem. = chlouba: kdezto lidé na chlubu znamerají sé na tváři ohnivým železem A 196 b?. chlupatý, adj.: Také jsń tu lidć chlupati jako morské kočky A 200 a. chod, omyl m. vchod, v. t. choditi, -zu, -dis, impftiv.: (tu) jest starÿ kostel, do néhozto mnièie zpievajice druhdy chodie A 174 a". Chorozaim v. Korozaim. chovati, -aju, -á5, impftiv.: chowagi jeho (chleba) přes celé léto 4 161 b!; (každý rytif) má chowati tři koně A 16€ b?. chrám, -a, -u, masc.: (v Kleopoli) jest chram po chramu jerusalémském udě- lán A 169 b. chrámovy, adj.: o kanovníciech chramo- wich A 179 b*; David oslavil svému . synu Salománovi vsicku přípravu k dielu chramowemu A 180 b? jeden kněz templářského anebo chramoweho zákona A 191 a!. chraniti, -ñu, -nis, impítiv.: ten pták chranytt velmi pefie svého A 214 bt. chrast, -i, fem. = chrastí, křoví: strom- kové, na nichž pepř roste, jsúů jako divoké jahodiny, kteréžto v chrasti- nách rostú a pnú sč na chraft A 194 d?; v té chrafti, kdežto pepř roste, jest mnoho hadóv A 1954a'; sem někdy
hruśka, -y, fem.: jablka i hrufiky roz- ličné A 169 a?. hüba, -y, fem. = houba: a také huba i ta trest, jížto Pánu Kristovi ocet a žluč byla poskytena na kříži A 158 b; majíce s sebü hubi morské plny vuody A 160 b2. hubiti, -b'u, -biś, impftiv: kdyż hubieffe (Herodes) dietky A 165 b!. hus, -i, fem. — husa: V té zemi jest mnoho ptačstva a jest mnoho huffy B 64a (ad A 201 a?); Také v té zemi jsú bufy i jiní ptáci 4 201 a?; o div- nych hufıech 4 201 d!. husí, adj. z hus: slovü € ti stromove hufi stromové A 212 b!; (satyři mají) nohy hufye A 189 ď. hvězda, -y, fem.: aby hwiezdi spatfili A 160 b?; mohû vzdy hwiezdi vidany býti A 168 bt. hvězdář, -č, masc.: Protož tu jsú dospělí hwiezdarzi A 168 bl. hvězdářský, adj.: Hermies jest ten pře- müdry mistr uménie hwiezdarfke® přirozeného B 64 (ad A 161 a?). hvězdářstvie, hvězdárstvie, -ie, neutr. = hvězdářství: (ve všem přirozeném umění) točíšto w hwiezdarftwi, v ca- rování A 204 a! (C 98 b w hwiezdarz- ftwi;. hvizdati, -źdu, -żdeś, impftiv. = hvizdati, syleti: (hlava) buble, hwizzdie, pach- tuje sebú a mění svój zrak A 216 b?. hýbati sě, -aju sě, -áš sě, impftiv.: To moře také slove Mrtvé, neb neplyne ani fye hyba A 182 b. hynüti, -nu, -neš, impítiv.: kterak divně v ně vcházejí v to královstvie a dvorně hynu A 165 b?; od té chvíle ti králi arménští vždy fu hynulı 4 190 d?. chamradicš, -cč, fem. = chamradí: (Ta- taf) své krmé musie vaiiti páléce ... lajna kravie a koňská a málo chamra- dice vytrhajíce z země C 67 a (D 584 chamradiece). Srvn. násl. chamrdic8, -c&, fem. = chamradi: (Ta- taïi) své krmë musie vaïiti pâléc... lajna kravie a koňská a málo chamr- diczze vytrhajice z země 4 188 b, M 26b (B 45 b charurdycze, omyl). Srvn. pfedch. 207 chán, -a, masc.: (král z Jana) válé často S velikym Chanem 4 197 ^! (Srvn. kán). Chana (Cana, Tana), jm. osivova: pfi- plynů k jednomu ostrovu, jesto slove Chana A 194 a? (B 53 b Cana, C 78 b Tana). — V. Kana. Chanaan v. Kanaan. charurdicé, omyl m. chamrdicé, v. t. Chatay v. Kathaj. chaurisky v. taurissky. Cheneka(m) v. Tenecham.- cherubin (cherobin), -a, masc.: čtyté anjelé, jenž jsü sluli Cherubynowe zlatí 4 180 b* (B 33a cherobynowe). chladny, adj.: zemé okolo jest chladna A 191 &. chléb, chleba, masc.: Rekové drzé svû msi s kvasenÿm chlebe A 161 b'; dal jest jim dobrý chleb ib. chlebný, adj. z chléb = chlebový: o zemi Kalonoch, v nížto roste v stromiech múka chlebna A 197 b?. chluba, -y, fem. = chlouba: kdezto lidé na chlubu znamerají sé na tváři ohnivým železem A 196 b?. chlupatý, adj.: Také jsń tu lidć chlupati jako morské kočky A 200 a. chod, omyl m. vchod, v. t. choditi, -zu, -dis, impftiv.: (tu) jest starÿ kostel, do néhozto mnièie zpievajice druhdy chodie A 174 a". Chorozaim v. Korozaim. chovati, -aju, -á5, impftiv.: chowagi jeho (chleba) přes celé léto 4 161 b!; (každý rytif) má chowati tři koně A 16€ b?. chrám, -a, -u, masc.: (v Kleopoli) jest chram po chramu jerusalémském udě- lán A 169 b. chrámovy, adj.: o kanovníciech chramo- wich A 179 b*; David oslavil svému . synu Salománovi vsicku přípravu k dielu chramowemu A 180 b? jeden kněz templářského anebo chramoweho zákona A 191 a!. chraniti, -ñu, -nis, impítiv.: ten pták chranytt velmi pefie svého A 214 bt. chrast, -i, fem. = chrastí, křoví: strom- kové, na nichž pepř roste, jsúů jako divoké jahodiny, kteréžto v chrasti- nách rostú a pnú sč na chraft A 194 d?; v té chrafti, kdežto pepř roste, jest mnoho hadóv A 1954a'; sem někdy
Strana 208
208 slychal, ... że by lidé tu chraft a to pole zapalovali 4 1965 a!. chrastina, -y, fem. = kfovi, kfovina: Ti pak stromkové, na nichž pepř roste, jsú jako divoké jahodiny, kteréžto w chraitynach rostü A 194 b?; pepř roste na jedné pustiné a chraftynye, ješto jmenují Cobar B 54 a (A 194 b? na chruftynye, omyl). chibet, chiebta, chibeta (hib-), masc. = hfbet: chrzbet (fenixüv jest) modry A 169 b% Také jst v té zemi hadie šesti látróv vzdéli a jednoho látru všífi, na hrzbetu s dlúhým sedlem A 218 P*. chrochotati, -cu, -ceš, impítiv. v. chroch- tati. chrochtánie, -ie, := chrochtání: (svině) poběhne za tu slepici opalent bez chrochtanie i bez kvícenie D 626 (ad A 198 by). chrochtati, chrochotati, -cu, -ceś, impftiv. = chrochtati, onomatop.: (svině) pro bitie ústavné tak jsú velmi křičely achrochotali A 198 b' (B 59 b: chroch- taly). chrt, -a, masc.: jimi (vydrami) ryby lovie, jakożto zde Ff chrty zajéce A 202 al. chrustina v. chrastina. chtieti, chcu, chce$, impftiv. = chtiti: Ktož z nižších zemí vzhóru chtie jíti A 1584; jest-li zóřivé mysli, nemá dosti na slyšení, ale chcze i očima spatiiti B 1 a; (panna) otáza jeho, co by chtiel 4 163 a. chudoba, -y, fem.: (Job) byl ziv sto a sedmdesáte let po své chudobie A 192 @. . chudy, adj.: tam ižádný pán ani chudy viece nejie, jedno jednú dne A 188 č?. churavý, adj. — hubený, neduživý: A bude-li maso churawe, tehda dějí: Veliký jste hřiech učinili, že jste jeho dřéve neudávili A 199 P?. chut, -i, fem.: voda dunajská drží svój běh a chut A 1658 a. chutný, adj.: jsú ť (jablka) velmi chutne (sic) jiesti A 212 bi. chvála, -y, fem.: Kleopolis, chwały město A 169 a?. neutr. točíšto chváliti, -l'u, -líš, impftiv.: aby moc buožie byla ohlášena všudy i chwa- lena A 199 q!. chvíle, -e, fem.: na A 171 b!. chyliti sé, -l'u sé, -lis sé, impftiv.: (zemé) tiem pidslem chili fie az ku Prusém A 210 b%; ta temna zemé chili fie a trvá až do ráje A 220 b*. chytiti sé, -cu sé, -tíš sě, pftiv.: ten kus, jenž fie &t boZého potu chitil A 178 a*/bt. chytrost, -i, fem.: o chitrofti Alexandrově A 198 «?. chytrý, adj.: chitrich mistróv osnováním A 162 b). — Adv.-řé: protož musie toho chytrze na nich dobyvati A 220 b!. i, conj. — 4 słucuje: ja sem y s svými tovaryši též učinil 4 180 a!; Ten césat z Konstantinopole dělá y usazuje patriarchy y biskupy y (s)sazuje všecky v své zemi À 162 a!; své tělo y svú krev apoštolóm pod zpósobů chleba a vína dal A 181 a?; u Paříž(i) y také v Bruku B la; on sé y kóü jeho tak náramně užasě A 162 b?/163 a*. — i pfipojuje: y jel k tomu městu A 162b% y pfijide k tomu městu obofenému y uzfe krásnü pannu A 163 a*; y udélal mésto A 211 a}; y voZi jemu v usta ty tfi zrnce A 159 b); zvl pi prechodniku: sám sé (Machomet) vínem opiv, y byl zabil jednoho püstenníka 4 176 b*; vezma dieté jejie à pojma süsedy s sebú, y posadí dieté mezi ty hady A 171 »'; (pohan) ptfijma jej (list Zoldánüv), y políbí a potom čte jej A 179 b'; Ti sluZebnici vynmüce nóz Macho- metovi, y zabiji toho pńóstennika A 224 b!; tehda ustav y side y usnu A 191 b'; chté odtad jiti y ulomi diel jednoho velikého prkna ib. — i vy- týká: aby y Čechóm to známo bylo A 157 a*; že (císař) y dnes tiem moc- nější jest A 159 b'; protož y dnešní den na tom kameni to mléko jest znáti A 176 b'; v tom ostrově... jest y podnes dci Ipokrasova À 162 b!; — ižádný: neb tu povéttie nemóze yzzadne vlhkosti mieti 4 160 5; Ze yzzadny toho trpéti nemóze A 210 b?; ale yzzadny nemóż tü cestü projéti kazdá chwih
208 slychal, ... że by lidé tu chraft a to pole zapalovali 4 1965 a!. chrastina, -y, fem. = kfovi, kfovina: Ti pak stromkové, na nichž pepř roste, jsú jako divoké jahodiny, kteréžto w chraitynach rostü A 194 b?; pepř roste na jedné pustiné a chraftynye, ješto jmenují Cobar B 54 a (A 194 b? na chruftynye, omyl). chibet, chiebta, chibeta (hib-), masc. = hfbet: chrzbet (fenixüv jest) modry A 169 b% Také jst v té zemi hadie šesti látróv vzdéli a jednoho látru všífi, na hrzbetu s dlúhým sedlem A 218 P*. chrochotati, -cu, -ceš, impítiv. v. chroch- tati. chrochtánie, -ie, := chrochtání: (svině) poběhne za tu slepici opalent bez chrochtanie i bez kvícenie D 626 (ad A 198 by). chrochtati, chrochotati, -cu, -ceś, impftiv. = chrochtati, onomatop.: (svině) pro bitie ústavné tak jsú velmi křičely achrochotali A 198 b' (B 59 b: chroch- taly). chrt, -a, masc.: jimi (vydrami) ryby lovie, jakożto zde Ff chrty zajéce A 202 al. chrustina v. chrastina. chtieti, chcu, chce$, impftiv. = chtiti: Ktož z nižších zemí vzhóru chtie jíti A 1584; jest-li zóřivé mysli, nemá dosti na slyšení, ale chcze i očima spatiiti B 1 a; (panna) otáza jeho, co by chtiel 4 163 a. chudoba, -y, fem.: (Job) byl ziv sto a sedmdesáte let po své chudobie A 192 @. . chudy, adj.: tam ižádný pán ani chudy viece nejie, jedno jednú dne A 188 č?. churavý, adj. — hubený, neduživý: A bude-li maso churawe, tehda dějí: Veliký jste hřiech učinili, že jste jeho dřéve neudávili A 199 P?. chut, -i, fem.: voda dunajská drží svój běh a chut A 1658 a. chutný, adj.: jsú ť (jablka) velmi chutne (sic) jiesti A 212 bi. chvála, -y, fem.: Kleopolis, chwały město A 169 a?. neutr. točíšto chváliti, -l'u, -líš, impftiv.: aby moc buožie byla ohlášena všudy i chwa- lena A 199 q!. chvíle, -e, fem.: na A 171 b!. chyliti sé, -l'u sé, -lis sé, impftiv.: (zemé) tiem pidslem chili fie az ku Prusém A 210 b%; ta temna zemé chili fie a trvá až do ráje A 220 b*. chytiti sé, -cu sé, -tíš sě, pftiv.: ten kus, jenž fie &t boZého potu chitil A 178 a*/bt. chytrost, -i, fem.: o chitrofti Alexandrově A 198 «?. chytrý, adj.: chitrich mistróv osnováním A 162 b). — Adv.-řé: protož musie toho chytrze na nich dobyvati A 220 b!. i, conj. — 4 słucuje: ja sem y s svými tovaryši též učinil 4 180 a!; Ten césat z Konstantinopole dělá y usazuje patriarchy y biskupy y (s)sazuje všecky v své zemi À 162 a!; své tělo y svú krev apoštolóm pod zpósobů chleba a vína dal A 181 a?; u Paříž(i) y také v Bruku B la; on sé y kóü jeho tak náramně užasě A 162 b?/163 a*. — i pfipojuje: y jel k tomu městu A 162b% y pfijide k tomu městu obofenému y uzfe krásnü pannu A 163 a*; y udélal mésto A 211 a}; y voZi jemu v usta ty tfi zrnce A 159 b); zvl pi prechodniku: sám sé (Machomet) vínem opiv, y byl zabil jednoho püstenníka 4 176 b*; vezma dieté jejie à pojma süsedy s sebú, y posadí dieté mezi ty hady A 171 »'; (pohan) ptfijma jej (list Zoldánüv), y políbí a potom čte jej A 179 b'; Ti sluZebnici vynmüce nóz Macho- metovi, y zabiji toho pńóstennika A 224 b!; tehda ustav y side y usnu A 191 b'; chté odtad jiti y ulomi diel jednoho velikého prkna ib. — i vy- týká: aby y Čechóm to známo bylo A 157 a*; že (císař) y dnes tiem moc- nější jest A 159 b'; protož y dnešní den na tom kameni to mléko jest znáti A 176 b'; v tom ostrově... jest y podnes dci Ipokrasova À 162 b!; — ižádný: neb tu povéttie nemóze yzzadne vlhkosti mieti 4 160 5; Ze yzzadny toho trpéti nemóze A 210 b?; ale yzzadny nemóż tü cestü projéti kazdá chwih
Strana 209
A 211 a'; yzzadny nemóž sé vrovnati A 157 až; přes cely rok yzzadny vietr na vrch té hory nepovál A 160 b*; — tižádný nesmie před kánem ygednoho slova promluviti B 67 b. Ibernie v. Hibernie. idmuensky v. idumejsky. Idumei (Edumei, pl. masc. jm. ná- vodní: po ní (hofe Edom) lidé sluli ydumey B 36 b (A 183 à? Edumey). idumejsky (ldmuensky), adj.: (Job) by potom králem ydumeyfkym A 192 a? (B 50 b ydmuenikym); hrob svatćho Joba, jenż jest (byl) králem ydumey- fkym A 183 b. ihned v. inhed. ijeden v. i. indićsky, indisky, inditsky, indsky, adj. = indicky: w yndifke zemi 4 197 a? (C 85a w Yndiczike); kterak Jnditífti knéZie slńżie A 178 b'; Jnditffti knézé slúžie t své mšě dále jinak nežli zdejší kněžie A 178b! (B 30b yndiffcz, C 45a Yndfífte) — Indiséé, -ští, Indśti, Inditsti zpodstatnélé, plur. masc., jm. návodní: (panství jerusa- lemského) druhdy Jndiffti (dobyli) A 177 W (B 29a Jndyficzie, C 42 b Indfft, D 533 Jnditfti). Indie, -dí, -ie, fem., 7m. zemé: kromé ... kněze Johanesa z Jndie А 157 a? praví o Indij 4 157 b*; skrze mala Jndij 4 158 a'; kdežto o Jndie (sic) bude praveno B 39a; w Jndie (sic) málo méně o něm držie ib. indiský, indltský, indský v. indičský. Indiščí, -ští, Indští, Inditští v. indičský. Indus, masc., jm. ?eky: slove t Indie od jedné vuody, ješto slove Jndus A 194 a!. inhed, ihned, adv. — hned: Ze sé ynhed s ním pravým úprkem vzdviže A 163 a! (C 14a yhned) ynhed sé pokloní k zemi À 179 b*. Ipokras v. Hippokras. ippotam- v. hippotam-. Ire, jm. země: třětie (vlast egyptská slove) , Jre A 169a!. Isaiáš, Izaiáá, -6, masc. jm. os.: tu také leží Jzaiafs prorok A 181 bi. Isak, Izák, -a, masc., jm. os.: (Sára) po- rodila Jzaaka A 183 a!. 209 Ismahel, -e, masc., jm. os.: (Agar) po- rodila syna, jemużto bylo jmś yfmahel A 183 al; Od toho pak Jfmahele poślo jest veliké lidské pokolenie ib. — Ad]. possess. -óv: Machomet byl jest z po- kolenie yfmahelowa, jenź byl Abra- hamóv syn A 224g. ismahelitsky, adj.; zpodst. Ismahelitśći, -&tí, Ismaheliétí, Ismaheliščí, plur., masc., jm. návodní: Od toho pak Ismahele pošlo jest veliké lidské po- kolenie, a slovü yfmahehtffti 4 183 a1/a? (B 37a yfmahelczti); ještě z toho pokolenie jest mnoho mocných pánóv u pohanech, a slovń yfmahelitffti A 224 a! (B 97 b Jimahelficzie). Isoré, masc., jm. os.: kdyż król yforee pfitahl bieśe do Frankrichu A 197 a?. Isorius, masc., jm. os.: Yforius, otec jeho (Ojifüv), jenž král bremersky slul A 197 až/b. Ispan- v. hispan-. Israhel, -a, -e, masc., jm. os.: tu jemu (Jakubovi) anjel jméno proměnil, na- zvav jej yfrahelem A 180 b'. — Jm. místní, v. Jezrahel. israhelsky, izrahelsky, adj.: (cesta), jiźto Mojzés vedl jest syny Jfrahelfke A 172 a'/a?; synové yzrahelffczi B 16 a. Italie, -lí, -ie, -é, fem., jm. země: k Řě- kóm, k ytaly, nebo do Lampart A 187 a. italitsky, adj. = italský: v té ytahtfke 4 187 a!. italsky, adj.: v téj zemi ytalfke C 63a (ad A 187 a). iz- v. is-. iżadny v. i. ja v. jaz. jablko, -a, neutr.: měl jest yablko A 158 b!; to yablko A 158 b?; o dvor- nych yablkach A 169 52. Jafe (Jafeth), jm. misinś = Joppe: plyne inhed k Japhe 4 1¢4 4? yafeth to město A 187 a. Jafet, masc., jm. os.: po synu Noe, jenž jméno mčl yafet 4 164 a2. jahoda, -y, fem. — jahoda: nesú to ovoce jako hrušky neb yahody zpó- sobené B 80a (ad A 212 b). jahodie, -ie, neutr., kollekt. z jahoda = jahodí, jahodiní: Potom, když zberú, zemi
A 211 a'; yzzadny nemóž sé vrovnati A 157 až; přes cely rok yzzadny vietr na vrch té hory nepovál A 160 b*; — tižádný nesmie před kánem ygednoho slova promluviti B 67 b. Ibernie v. Hibernie. idmuensky v. idumejsky. Idumei (Edumei, pl. masc. jm. ná- vodní: po ní (hofe Edom) lidé sluli ydumey B 36 b (A 183 à? Edumey). idumejsky (ldmuensky), adj.: (Job) by potom králem ydumeyfkym A 192 a? (B 50 b ydmuenikym); hrob svatćho Joba, jenż jest (byl) králem ydumey- fkym A 183 b. ihned v. inhed. ijeden v. i. indićsky, indisky, inditsky, indsky, adj. = indicky: w yndifke zemi 4 197 a? (C 85a w Yndiczike); kterak Jnditífti knéZie slńżie A 178 b'; Jnditffti knézé slúžie t své mšě dále jinak nežli zdejší kněžie A 178b! (B 30b yndiffcz, C 45a Yndfífte) — Indiséé, -ští, Indśti, Inditsti zpodstatnélé, plur. masc., jm. návodní: (panství jerusa- lemského) druhdy Jndiffti (dobyli) A 177 W (B 29a Jndyficzie, C 42 b Indfft, D 533 Jnditfti). Indie, -dí, -ie, fem., 7m. zemé: kromé ... kněze Johanesa z Jndie А 157 a? praví o Indij 4 157 b*; skrze mala Jndij 4 158 a'; kdežto o Jndie (sic) bude praveno B 39a; w Jndie (sic) málo méně o něm držie ib. indiský, indltský, indský v. indičský. Indiščí, -ští, Indští, Inditští v. indičský. Indus, masc., jm. ?eky: slove t Indie od jedné vuody, ješto slove Jndus A 194 a!. inhed, ihned, adv. — hned: Ze sé ynhed s ním pravým úprkem vzdviže A 163 a! (C 14a yhned) ynhed sé pokloní k zemi À 179 b*. Ipokras v. Hippokras. ippotam- v. hippotam-. Ire, jm. země: třětie (vlast egyptská slove) , Jre A 169a!. Isaiáš, Izaiáá, -6, masc. jm. os.: tu také leží Jzaiafs prorok A 181 bi. Isak, Izák, -a, masc., jm. os.: (Sára) po- rodila Jzaaka A 183 a!. 209 Ismahel, -e, masc., jm. os.: (Agar) po- rodila syna, jemużto bylo jmś yfmahel A 183 al; Od toho pak Jfmahele poślo jest veliké lidské pokolenie ib. — Ad]. possess. -óv: Machomet byl jest z po- kolenie yfmahelowa, jenź byl Abra- hamóv syn A 224g. ismahelitsky, adj.; zpodst. Ismahelitśći, -&tí, Ismaheliétí, Ismaheliščí, plur., masc., jm. návodní: Od toho pak Ismahele pošlo jest veliké lidské po- kolenie, a slovü yfmahehtffti 4 183 a1/a? (B 37a yfmahelczti); ještě z toho pokolenie jest mnoho mocných pánóv u pohanech, a slovń yfmahelitffti A 224 a! (B 97 b Jimahelficzie). Isoré, masc., jm. os.: kdyż król yforee pfitahl bieśe do Frankrichu A 197 a?. Isorius, masc., jm. os.: Yforius, otec jeho (Ojifüv), jenž král bremersky slul A 197 až/b. Ispan- v. hispan-. Israhel, -a, -e, masc., jm. os.: tu jemu (Jakubovi) anjel jméno proměnil, na- zvav jej yfrahelem A 180 b'. — Jm. místní, v. Jezrahel. israhelsky, izrahelsky, adj.: (cesta), jiźto Mojzés vedl jest syny Jfrahelfke A 172 a'/a?; synové yzrahelffczi B 16 a. Italie, -lí, -ie, -é, fem., jm. země: k Řě- kóm, k ytaly, nebo do Lampart A 187 a. italitsky, adj. = italský: v té ytahtfke 4 187 a!. italsky, adj.: v téj zemi ytalfke C 63a (ad A 187 a). iz- v. is-. iżadny v. i. ja v. jaz. jablko, -a, neutr.: měl jest yablko A 158 b!; to yablko A 158 b?; o dvor- nych yablkach A 169 52. Jafe (Jafeth), jm. misinś = Joppe: plyne inhed k Japhe 4 1¢4 4? yafeth to město A 187 a. Jafet, masc., jm. os.: po synu Noe, jenž jméno mčl yafet 4 164 a2. jahoda, -y, fem. — jahoda: nesú to ovoce jako hrušky neb yahody zpó- sobené B 80a (ad A 212 b). jahodie, -ie, neutr., kollekt. z jahoda = jahodí, jahodiní: Potom, když zberú, zemi
Strana 210
210 přijde jiné ovoce jako vinni hroznové na tom yahody A 195 a!. jahodina, -y, fem. = jahodový kef: stromkové, na nichž pepř roste, jsú jako divoké yahodyny A 194%; (stromkovć balsamovi) jsû zpósobeni jako divoké yahodyny A 170 a?. jahódka, -y, fem., demin. z jahoda — jahudka: jesti t prvý a druhý pepř zelený jako yahodky vína nedospělého A 195 a!. jako, jak, -že, -ž, -to, -koli, conj.: jenž by tak mnoho spatřil, yako ten rytief A 157 b*; jich patriarcha... mó tolik moci, yako papeź A 161 a?; (koruna) bode t yako trn A 159 be; kterak cierkev” kféstanské jest yako jeden duom A 161 a?; nalezli to písmo bez pohnutic, yako v túž hodinu psáno by bylo 4 160 b%; i usazuje (císař) všecky v své zemi tak duchovnie rako svétské A 162 a‘; yakz jiného zvolé na miesto jeho (kněze), inhed ta lampa sama s6 zasvieti A 173 a? ( = jakmile). — yakozz jest on svýma očima spatřil 4 157 a'; 1akož potom stojí psáno A 157 až; přčkrásný a přčveliký kostel, yakoż ve všem světě jest A 158 b'; toho léta, 1akozz počítáchu od božého narozenie třinácte set let a dvamezcietma let A 158 a!; kdyż byla po svém otci iakożto dódićna toho ostrova ostala A 162 b. — A yakzz přijede v zemi uherského krá- lovstvie ,. . . cehda přijede k jednomu městu A 158 a* (= jakmile). — Yakz koli Řčkové křesťané jsû, však držé některé kusy... A 161 a?. Jakob v. Jakub. jakož, jakožto v. jako. Jakub (Jakob, Jakobus), -a, masc., jm. os.: svatý Jakub A 164 bl; na tom kameni Bethel někdy ležal Jakob A 180 bb; v tom také městě bydlil jest Jakuba patriarchy syn À 165 b. — J. Anthiocensky (-- antiochijsky): jeden poctivý muž, jenž slovieše Ja- cobus Anthioceniky À 216 a*. — Adj. possess. -ôv: jest vidéti hrob Râchelin, ženy Jakobowy patriarchy A 177 a!. jakýs, jakýž, adj. indef. a relat.: vykopá- vaji iakus véc velmi dobrû k jedeni D 524 (ad A 175 b'/b?); má každý tisice najkrasich dievek, yakichz muoz pozädati A 222 h°. jakž v. jako. jalovec, -vcé, masc.: v té zemi jest dfievie, jesto slove yalowecz B 89a (ad A 218 aż). jalový, adj. = neplodny: (pole) inhed bude yalowo A 182 b*; Sara byla jest Abrahamova žena, jenž bieše stará a yalowa À 183 a}. jáma -y, fem.: Jama sto loket dobřě všíři A 164 b?. Jama v. Jana. jamny, název písmene abecedy egyptské: Yamny A 170%. Jan, Ján, -a, masc., jm. os.: od statečného rytieře Jana Mandynil řečeného B 1 a; Také leží tu svatý Jan Zlatoustý A 160a?; Jan papeź dvamezcietmy A 161 a*; Druhý (Herodes) kazal stieti svatého Jana křstitele božého A 181 a!. — Adj. possess. -óv: v kněze Janowu zemi C 69 b (ad A 190 a); do Indie, země kněze Janowy C 119b (ad A 214b)); v kněze Janowie zemi C 128 a (4 219 a). Jana (Jama), -y (też neski.), jm. ostrova (u Bovenschena Java): vedlé té zemé Simbar leží jeden veliký ostrov a země, jenž slove Jana A 1695; Ten král z Jana bydlí v drahém paláci A4 197 a! (C 84 a z Jany); o ostrově, jenž slove Jama A 196 b?. Janov, -a, masc., jm. mistni: do Janowa A 171 a). janovský, adj.: mezi mořem benátským a Janowfkim A 171 a?. — Janovščí, -ští, plur. masc., /m. obyv.: (ostrov Gresse) jest Janowíkich A 171 b?. Janyde v. Jatride. jasno, -a, neutr.: kdy yafno nebo mračno má býti A 171 b. jasnost, -i, fem.: on proménil svû yafnoft v Judášovu zpésobu A 223 a'. jasný, adj.: ústavně tu povétié yafne jest A 168 b'; (já) mistr Vavřinec, nayyafnyecifíeho kniežete a pána, pana Václava, římského a českého krále, služebník A 157 a*. — Adv. (jósnó), jasně, kompt. (jčsnějie), jasnějie: to jich kronika svědčí yafnie a široce B 72b (ad A 207 b!); praví yafnyegye o zemi indiskć A 214 a? (D 694 iafnieg1).
210 přijde jiné ovoce jako vinni hroznové na tom yahody A 195 a!. jahodina, -y, fem. = jahodový kef: stromkové, na nichž pepř roste, jsú jako divoké yahodyny A 194%; (stromkovć balsamovi) jsû zpósobeni jako divoké yahodyny A 170 a?. jahódka, -y, fem., demin. z jahoda — jahudka: jesti t prvý a druhý pepř zelený jako yahodky vína nedospělého A 195 a!. jako, jak, -že, -ž, -to, -koli, conj.: jenž by tak mnoho spatřil, yako ten rytief A 157 b*; jich patriarcha... mó tolik moci, yako papeź A 161 a?; (koruna) bode t yako trn A 159 be; kterak cierkev” kféstanské jest yako jeden duom A 161 a?; nalezli to písmo bez pohnutic, yako v túž hodinu psáno by bylo 4 160 b%; i usazuje (císař) všecky v své zemi tak duchovnie rako svétské A 162 a‘; yakz jiného zvolé na miesto jeho (kněze), inhed ta lampa sama s6 zasvieti A 173 a? ( = jakmile). — yakozz jest on svýma očima spatřil 4 157 a'; 1akož potom stojí psáno A 157 až; přčkrásný a přčveliký kostel, yakoż ve všem světě jest A 158 b'; toho léta, 1akozz počítáchu od božého narozenie třinácte set let a dvamezcietma let A 158 a!; kdyż byla po svém otci iakożto dódićna toho ostrova ostala A 162 b. — A yakzz přijede v zemi uherského krá- lovstvie ,. . . cehda přijede k jednomu městu A 158 a* (= jakmile). — Yakz koli Řčkové křesťané jsû, však držé některé kusy... A 161 a?. Jakob v. Jakub. jakož, jakožto v. jako. Jakub (Jakob, Jakobus), -a, masc., jm. os.: svatý Jakub A 164 bl; na tom kameni Bethel někdy ležal Jakob A 180 bb; v tom také městě bydlil jest Jakuba patriarchy syn À 165 b. — J. Anthiocensky (-- antiochijsky): jeden poctivý muž, jenž slovieše Ja- cobus Anthioceniky À 216 a*. — Adj. possess. -ôv: jest vidéti hrob Râchelin, ženy Jakobowy patriarchy A 177 a!. jakýs, jakýž, adj. indef. a relat.: vykopá- vaji iakus véc velmi dobrû k jedeni D 524 (ad A 175 b'/b?); má každý tisice najkrasich dievek, yakichz muoz pozädati A 222 h°. jakž v. jako. jalovec, -vcé, masc.: v té zemi jest dfievie, jesto slove yalowecz B 89a (ad A 218 aż). jalový, adj. = neplodny: (pole) inhed bude yalowo A 182 b*; Sara byla jest Abrahamova žena, jenž bieše stará a yalowa À 183 a}. jáma -y, fem.: Jama sto loket dobřě všíři A 164 b?. Jama v. Jana. jamny, název písmene abecedy egyptské: Yamny A 170%. Jan, Ján, -a, masc., jm. os.: od statečného rytieře Jana Mandynil řečeného B 1 a; Také leží tu svatý Jan Zlatoustý A 160a?; Jan papeź dvamezcietmy A 161 a*; Druhý (Herodes) kazal stieti svatého Jana křstitele božého A 181 a!. — Adj. possess. -óv: v kněze Janowu zemi C 69 b (ad A 190 a); do Indie, země kněze Janowy C 119b (ad A 214b)); v kněze Janowie zemi C 128 a (4 219 a). Jana (Jama), -y (też neski.), jm. ostrova (u Bovenschena Java): vedlé té zemé Simbar leží jeden veliký ostrov a země, jenž slove Jana A 1695; Ten král z Jana bydlí v drahém paláci A4 197 a! (C 84 a z Jany); o ostrově, jenž slove Jama A 196 b?. Janov, -a, masc., jm. mistni: do Janowa A 171 a). janovský, adj.: mezi mořem benátským a Janowfkim A 171 a?. — Janovščí, -ští, plur. masc., /m. obyv.: (ostrov Gresse) jest Janowíkich A 171 b?. Janyde v. Jatride. jasno, -a, neutr.: kdy yafno nebo mračno má býti A 171 b. jasnost, -i, fem.: on proménil svû yafnoft v Judášovu zpésobu A 223 a'. jasný, adj.: ústavně tu povétié yafne jest A 168 b'; (já) mistr Vavřinec, nayyafnyecifíeho kniežete a pána, pana Václava, římského a českého krále, služebník A 157 a*. — Adv. (jósnó), jasně, kompt. (jčsnějie), jasnějie: to jich kronika svědčí yafnie a široce B 72b (ad A 207 b!); praví yafnyegye o zemi indiskć A 214 a? (D 694 iafnieg1).
Strana 211
jaspidový, jaspisový, adj. z jaspis: puška z Jafpifoweho kamene A 180 b! (C 49 a z Jafpidowcho). Jatride (Jatribe, Janyde), jm. místní: jest jedno młsto na pńiśti Methade, jenż slove pohansky Jatride A 167 b? (C 24a Jatribe, S 14 a Janyde). jaty v. jieti. jaz, ja, pron.: Také ya mistr Vavřinec A 157 a*; A yat to pravi A 157 B; Ja Johan z Mandelina ib.; ya sem ji (korunu) velmi pilně opatřil A 159 ż?; a mnyet sé jest dostal bodláček jeden A 159 b:/160 a!; (Řekové) držé některé kusy, jichz my nedrzime 4 161 a?; My nemáme na boží milosti zafati 4 217 al. jazyk, -a, -u, masc. = šeč: žoldán v jich yaziku slove král zde k zemi 4 166 at; — jazyk: seslal jim Ducha sv. v ohni- vých yazicziech A 18i a?. jététi, -cu, -&i$, impftiv. = jeleti: ta tvář vrtí sě jako vzteklá a řéve a skřípí a giecza A 217 a‘; (hlava) hvíždě, gcczi a pachtí sebů C 1244 (ad A 216 bz). jéény, adj. = ječný: Pán Kristus nakrmil pět tisícóv lidu pěti pecenci geczznymy a dvěma rybama A 185 B. jéd, -u, -a, masc. — jed: o stromiech, na nichž ged roste A 197 b?; że jim ged neskodi A 195 a?. jeden, -dna, -ino, numer.: do Tyru... piiplati móż gednoho dne a gedne noci A 164 a'/a*; o gednom rytieti A 157 a‘; však ktož kolivěk geden ta- kové vzchován bude A 157%; Já Johan z Mandelína, urozen z gednoho města v Englantě, jenž slove Alban A 157 b:/158 at; (v Paříži jest) geden hřeb A 159 b?; jézto (koruny) gedna strana jest u Paříži a druhá v Kon- stantinopoli ib.; (nedostalo sč bylo) jeho lidu w gedny časy chleba A 198 a!. jedenádcét, jedenáct, numer. = jede- nácte: tu sě svým gedenaczti apošto- lóm zjčvil (Kristus) A 181 a. jedenádstý, jedenáctý, numer. = jede- nacty: Gedenaczti rozdiel A 164 a! (D 475 Gedenadity). jédenie, -ie, neutr. = jedeni: (naleznń) potřebu k gedeny a k pití A 165 a?; vykopávají kakús věc velmi dobrü k gedeny A 175 bt/b*; (mniši na Sinaji 211 jsou) skrovni u piti a w gedeny A 172 b?. jedenmezcietmy, numer. — jedenadva- caty: Gedenmezczetmy rozdiel 4 16942. jediné, adv. = jen: odtud do Jerusaléma jest gedine jednoho dne púti C 56a (ad A 183 b*); v němžto (kostele) ni- žádný kněz nemóž, gedine z Indie mšč slaziti D 538 (ad A 178 b). jediný, adj.: jemuž iżśdny nemóż s£ vrovnati... kromě gedineho kněze Johanesa z Indie A 157 a?; ten nemá dosti na gedine samé zemi známosti A 157 b. jedno, jedne, jedné, adv. — jenom: (hory Vulkanie) leZé gedne šest mil od vlaské země A 1715? (D 506 gedno); (kněží indičtí) fékaji gedno otéenás A 178 b'; protož nemohů studnic mieti, gedno samého Nile požívají A4 168 b!; kdežto gedne božští lidé bydlé A 1970 (M 33a gedno). jednooky, adj.: o obfiech gednookych A 199 p*. jednostajny, -ni, adj. = stejny: mużie i ženy mají gednoftayny oděv A 208 b?. jednota, -y, fem.: již jsú ta královstvie w gednotu dědičnú obrácena A 165 b?. jednü, adv. = jednou: Také pravie, že nemá ižádný vstúpiti v manżelstvie než gednu 4 161 b2. jédovaty, adj. = jedovaty: pro draky a hady a jiná gedowata zviefata A 167 až/br. jedva, adv. = sotva, stěží: mezi těmi všemi ... gedwa čítanie o kom A 157 b*; (do Nazareta) jest (od) Je- rusaléma gedwa tri púti A 183 b?; ktož jest tu velmi bradatý, ten má gedwa $edesále vlasév na -bradé A 201 b2. . jéhiatko, -a, neutr., demin. z jčhně = jehňátko: tehda naleznůú v něm (ovoci) zvieřátko, jenž krev i maso má, jako malé gehnyatko rumnć A 212 br. jejie, jeji, -ie, -ie, pronom.: Theofilus, jenž jest zprostil matku boží od ge- gich nepřátel 4 1684a!' (B 15 b od gegie); abychom gegymy (sv. Kateřiny) prosbami a zaslúžením k. hoře, jenž slove Kristus, zaslúžili prijíti A 174 a?. jelen, -a, masc.: zadek f má (gorfant) jako gelen A 218 bi.
jaspidový, jaspisový, adj. z jaspis: puška z Jafpifoweho kamene A 180 b! (C 49 a z Jafpidowcho). Jatride (Jatribe, Janyde), jm. místní: jest jedno młsto na pńiśti Methade, jenż slove pohansky Jatride A 167 b? (C 24a Jatribe, S 14 a Janyde). jaty v. jieti. jaz, ja, pron.: Také ya mistr Vavřinec A 157 a*; A yat to pravi A 157 B; Ja Johan z Mandelina ib.; ya sem ji (korunu) velmi pilně opatřil A 159 ż?; a mnyet sé jest dostal bodláček jeden A 159 b:/160 a!; (Řekové) držé některé kusy, jichz my nedrzime 4 161 a?; My nemáme na boží milosti zafati 4 217 al. jazyk, -a, -u, masc. = šeč: žoldán v jich yaziku slove král zde k zemi 4 166 at; — jazyk: seslal jim Ducha sv. v ohni- vých yazicziech A 18i a?. jététi, -cu, -&i$, impftiv. = jeleti: ta tvář vrtí sě jako vzteklá a řéve a skřípí a giecza A 217 a‘; (hlava) hvíždě, gcczi a pachtí sebů C 1244 (ad A 216 bz). jéény, adj. = ječný: Pán Kristus nakrmil pět tisícóv lidu pěti pecenci geczznymy a dvěma rybama A 185 B. jéd, -u, -a, masc. — jed: o stromiech, na nichž ged roste A 197 b?; że jim ged neskodi A 195 a?. jeden, -dna, -ino, numer.: do Tyru... piiplati móż gednoho dne a gedne noci A 164 a'/a*; o gednom rytieti A 157 a‘; však ktož kolivěk geden ta- kové vzchován bude A 157%; Já Johan z Mandelína, urozen z gednoho města v Englantě, jenž slove Alban A 157 b:/158 at; (v Paříži jest) geden hřeb A 159 b?; jézto (koruny) gedna strana jest u Paříži a druhá v Kon- stantinopoli ib.; (nedostalo sč bylo) jeho lidu w gedny časy chleba A 198 a!. jedenádcét, jedenáct, numer. = jede- nácte: tu sě svým gedenaczti apošto- lóm zjčvil (Kristus) A 181 a. jedenádstý, jedenáctý, numer. = jede- nacty: Gedenaczti rozdiel A 164 a! (D 475 Gedenadity). jédenie, -ie, neutr. = jedeni: (naleznń) potřebu k gedeny a k pití A 165 a?; vykopávají kakús věc velmi dobrü k gedeny A 175 bt/b*; (mniši na Sinaji 211 jsou) skrovni u piti a w gedeny A 172 b?. jedenmezcietmy, numer. — jedenadva- caty: Gedenmezczetmy rozdiel 4 16942. jediné, adv. = jen: odtud do Jerusaléma jest gedine jednoho dne púti C 56a (ad A 183 b*); v němžto (kostele) ni- žádný kněz nemóž, gedine z Indie mšč slaziti D 538 (ad A 178 b). jediný, adj.: jemuž iżśdny nemóż s£ vrovnati... kromě gedineho kněze Johanesa z Indie A 157 a?; ten nemá dosti na gedine samé zemi známosti A 157 b. jedno, jedne, jedné, adv. — jenom: (hory Vulkanie) leZé gedne šest mil od vlaské země A 1715? (D 506 gedno); (kněží indičtí) fékaji gedno otéenás A 178 b'; protož nemohů studnic mieti, gedno samého Nile požívají A4 168 b!; kdežto gedne božští lidé bydlé A 1970 (M 33a gedno). jednooky, adj.: o obfiech gednookych A 199 p*. jednostajny, -ni, adj. = stejny: mużie i ženy mají gednoftayny oděv A 208 b?. jednota, -y, fem.: již jsú ta královstvie w gednotu dědičnú obrácena A 165 b?. jednü, adv. = jednou: Také pravie, že nemá ižádný vstúpiti v manżelstvie než gednu 4 161 b2. jédovaty, adj. = jedovaty: pro draky a hady a jiná gedowata zviefata A 167 až/br. jedva, adv. = sotva, stěží: mezi těmi všemi ... gedwa čítanie o kom A 157 b*; (do Nazareta) jest (od) Je- rusaléma gedwa tri púti A 183 b?; ktož jest tu velmi bradatý, ten má gedwa $edesále vlasév na -bradé A 201 b2. . jéhiatko, -a, neutr., demin. z jčhně = jehňátko: tehda naleznůú v něm (ovoci) zvieřátko, jenž krev i maso má, jako malé gehnyatko rumnć A 212 br. jejie, jeji, -ie, -ie, pronom.: Theofilus, jenž jest zprostil matku boží od ge- gich nepřátel 4 1684a!' (B 15 b od gegie); abychom gegymy (sv. Kateřiny) prosbami a zaslúžením k. hoře, jenž slove Kristus, zaslúžili prijíti A 174 a?. jelen, -a, masc.: zadek f má (gorfant) jako gelen A 218 bi.
Strana 212
212 Jen, jé, je, pronom. — is, ille: tomu sé zdá vlast geho urozenie najlepšie B 1 a; geho rozpravenie ib.; já sem gye (knihy)... proměnil A 157 b?*; proste zan pana boha B 1a; ktoz przeden muoż pfijiti 4 167 a?; Jenż, -to, pronom. I. Spojité: o jednom rytiefi, genż jest byl veliky lantfaref nebo jezdec, o ńyemżto mnoho slý- cháno jest 4 157 a'; mnohému člověku, gêz nebÿval daleko ib.; o ostroviech, [a] w úyežto by přišel A 157 a’; ge- muzz (kánovi) ižádný neméz s& vrov- nati ib.; (Mandevill), genz byl urozením z mésta Alban B 1a; u Bruku v Eng- lanté, do niehozto ... kupci pficházejí B 1 a; gehożto (kfiże) drahym ovocem A 159b; (o) orudí mramorovém, z Ryehozto üstavné vuoda teče A 159 b?; ale jesti t jiź (koruna) na dvć rozpletena, gezzto jedna strana jest u Paříži A 159 b*; jednu pannu nařekli křivě, by ona své panenstvie porušila, pro nyežto měla býti upá- lena A 176 at/a? (pročež). II. Nespojité: o rozličné vieře křěésťanské, genzz jsú na pomezí A 157 b' (=již); co tu slyší divného, gez jest neznámé ib. (= jež); z jednoho města..., genž slove Alban À 157 b? ( = jez); ti, genzz sě holé (= již); skrze města, genžto nynie pohané drZie A 164 a! ( — jéZto); kostel, genz leZí v ném svaty Joachim A 18la' (=v némz). jéptiska, -y, fem. = jeptiška: (v klášteře) jsû mnisie i geptiffky kïéstanské A 186 aż. Jerasin: v. Gerazen. Jericho (neskl.), jm. místní: Emach, Syrie a Jericho A 165 b*; o Jericho městě A 182 a!; aż do Jericho A 182 a?; Bylo jest někdy Jericho veliké město ib.; na cestě mezi Jericho a Rudným mořem A 182 b!. Jeronym, -a, masc., jm. os.: o hrobu svatého Jeronima À 176 a. Jerosolima (Jerozolimam), 7m. misiné = Jerusalem: (David to město) chrámem i bohatstvím okrasliv, Gerofolimu jmenovati käzal C 42a (D 531 Jero- zohmam) (ad A 177 aż/a?). Jerusalem, Jeruzalem, -lem, -a, jm. místní: a tu (sv. Annu) jest svatá Helena z Geruzalema přinesla A 160 a?; k Geruzalemu A 157 a*. jerusalemsky, jeruzalemsky, adj.: Kaifas, biskup geruzalemfky A 164 b?; o čas- tém dobyti Geruzalemfkem A 177 a2. jčskyně, -č, fem.= jeskyně: také ta gefkynye, v nížto Mojžieš postil sě A 174 a). jčsličky, -ček, plur. fem., demin. z jčs- lick = jesličky: třmi stupněmi niże tu jsú ty geflicžky, v nichžto pán Ježíš byl položen A 176 a?. Jessen v. Gessen. Jesus (Jezus) Kristus, Jesu-krist, -a, masc., jm. os.: pán náš gezus kriftus A 161 b*; Gezus kriftus narozen bude: A 161 a'; pana našeho gezu krifta A 158 b*. — Adj. possess. Jesu-kris- tóv: papež náměstek jest gezukriftow A 161 a. ješče, ještě, -f, adv. = ještě: A tu dešťku mají gefftie v tom kostele A 161a? (B 6a geffcze); a gefftiet slovû Ojéfovi kostelé 4 194 b'. jéséer, -a, masc. = jestér: (kokodrilové) jsû také zpósoby, jako zde gefftierowe A 201 a2. jesto, pronom. rel. abs.: kfésfané, geffto- jsû za mořem A 159a? (= ktefiz); jezdélec, gefto tyto knihy skládal B la ( = jenż); (o vécech), geffto jst tudież A 157 b' ( = jez); dokudź ti hosté před nim jsń, geifto s nim roz- mlûvaji 4 167 a? ( — kteří). jéti, jédu -e$, impftiv. — jeti: gel fem skrze Turky A 158 al; ten muož gieti skrze německé země A 158 až; krá- lovstvie, jenž příleží geduce k Božému hrobu 4 188 a*. jézdec, -dcé, masc. — jezdec: o jeho slavné komoře, o jeho vozu, o gez- ciech (sic) D 651 (ad À 204 b!); ohnivé. cesta mnohé pány rozpáčila a mnoho. set gezdczow odpudila A4 221 a!/a*. jézdilec, -1cé, masc. — kdo zjezdil mnoho. zemí: pfeslovutny gezdielecz (sic) B 1 a; mnoho set gezdielczow (sic) B 92 b (ad A 221 a”); lantfaréř nebo gezdilecz M la. jézdily, adj. z jśzditi = kdo mnoho zemí zjezdil: Žádný nesmie před kánem pro- mluviti kromé gezdilich lidí A 204 a?;
212 Jen, jé, je, pronom. — is, ille: tomu sé zdá vlast geho urozenie najlepšie B 1 a; geho rozpravenie ib.; já sem gye (knihy)... proměnil A 157 b?*; proste zan pana boha B 1a; ktoz przeden muoż pfijiti 4 167 a?; Jenż, -to, pronom. I. Spojité: o jednom rytiefi, genż jest byl veliky lantfaref nebo jezdec, o ńyemżto mnoho slý- cháno jest 4 157 a'; mnohému člověku, gêz nebÿval daleko ib.; o ostroviech, [a] w úyežto by přišel A 157 a’; ge- muzz (kánovi) ižádný neméz s& vrov- nati ib.; (Mandevill), genz byl urozením z mésta Alban B 1a; u Bruku v Eng- lanté, do niehozto ... kupci pficházejí B 1 a; gehożto (kfiże) drahym ovocem A 159b; (o) orudí mramorovém, z Ryehozto üstavné vuoda teče A 159 b?; ale jesti t jiź (koruna) na dvć rozpletena, gezzto jedna strana jest u Paříži A 159 b*; jednu pannu nařekli křivě, by ona své panenstvie porušila, pro nyežto měla býti upá- lena A 176 at/a? (pročež). II. Nespojité: o rozličné vieře křěésťanské, genzz jsú na pomezí A 157 b' (=již); co tu slyší divného, gez jest neznámé ib. (= jež); z jednoho města..., genž slove Alban À 157 b? ( = jez); ti, genzz sě holé (= již); skrze města, genžto nynie pohané drZie A 164 a! ( — jéZto); kostel, genz leZí v ném svaty Joachim A 18la' (=v némz). jéptiska, -y, fem. = jeptiška: (v klášteře) jsû mnisie i geptiffky kïéstanské A 186 aż. Jerasin: v. Gerazen. Jericho (neskl.), jm. místní: Emach, Syrie a Jericho A 165 b*; o Jericho městě A 182 a!; aż do Jericho A 182 a?; Bylo jest někdy Jericho veliké město ib.; na cestě mezi Jericho a Rudným mořem A 182 b!. Jeronym, -a, masc., jm. os.: o hrobu svatého Jeronima À 176 a. Jerosolima (Jerozolimam), 7m. misiné = Jerusalem: (David to město) chrámem i bohatstvím okrasliv, Gerofolimu jmenovati käzal C 42a (D 531 Jero- zohmam) (ad A 177 aż/a?). Jerusalem, Jeruzalem, -lem, -a, jm. místní: a tu (sv. Annu) jest svatá Helena z Geruzalema přinesla A 160 a?; k Geruzalemu A 157 a*. jerusalemsky, jeruzalemsky, adj.: Kaifas, biskup geruzalemfky A 164 b?; o čas- tém dobyti Geruzalemfkem A 177 a2. jčskyně, -č, fem.= jeskyně: také ta gefkynye, v nížto Mojžieš postil sě A 174 a). jčsličky, -ček, plur. fem., demin. z jčs- lick = jesličky: třmi stupněmi niże tu jsú ty geflicžky, v nichžto pán Ježíš byl položen A 176 a?. Jessen v. Gessen. Jesus (Jezus) Kristus, Jesu-krist, -a, masc., jm. os.: pán náš gezus kriftus A 161 b*; Gezus kriftus narozen bude: A 161 a'; pana našeho gezu krifta A 158 b*. — Adj. possess. Jesu-kris- tóv: papež náměstek jest gezukriftow A 161 a. ješče, ještě, -f, adv. = ještě: A tu dešťku mají gefftie v tom kostele A 161a? (B 6a geffcze); a gefftiet slovû Ojéfovi kostelé 4 194 b'. jéséer, -a, masc. = jestér: (kokodrilové) jsû také zpósoby, jako zde gefftierowe A 201 a2. jesto, pronom. rel. abs.: kfésfané, geffto- jsû za mořem A 159a? (= ktefiz); jezdélec, gefto tyto knihy skládal B la ( = jenż); (o vécech), geffto jst tudież A 157 b' ( = jez); dokudź ti hosté před nim jsń, geifto s nim roz- mlûvaji 4 167 a? ( — kteří). jéti, jédu -e$, impftiv. — jeti: gel fem skrze Turky A 158 al; ten muož gieti skrze německé země A 158 až; krá- lovstvie, jenž příleží geduce k Božému hrobu 4 188 a*. jézdec, -dcé, masc. — jezdec: o jeho slavné komoře, o jeho vozu, o gez- ciech (sic) D 651 (ad À 204 b!); ohnivé. cesta mnohé pány rozpáčila a mnoho. set gezdczow odpudila A4 221 a!/a*. jézdilec, -1cé, masc. — kdo zjezdil mnoho. zemí: pfeslovutny gezdielecz (sic) B 1 a; mnoho set gezdielczow (sic) B 92 b (ad A 221 a”); lantfaréř nebo gezdilecz M la. jézdily, adj. z jśzditi = kdo mnoho zemí zjezdil: Žádný nesmie před kánem pro- mluviti kromé gezdilich lidí A 204 a?;
Strana 213
rytieři i panoše gezdily jeho rozprave- nie svédectvie vydávají B 1 a. Jézditi, -żdu, -zdiś, impftiv. = jezditi: vlasti, kteróż geft putoval a gezdil A 157b; Také ti lidé gezdie na konich i na kravách A 209 a. jezero, -a, neutr.: (Mrtvé moře) stojí f jako lúže nebo gezero A 182 b?, Jezero, jm. místní, v. Thar z Jezera. Jezmas v. Dizmas. Jezrahel (Israhel), jm. místní: pět mil od Naim leží město, jenž slove yez- rahel B 39 b (A 184 b* 1frahel). Jezus Kristus, Jezukrist v. Jesus-. ]e£ek, -Zka, masc.: o gezkach A 218 a?; Tu jsû také gezkowe velici A 218 b?. Jezü$, -6, masc., jm. os. = Ježíš: Gezzifs nazaretsky A 159 4!; Pán Gezzifs A 160 at. jhra, hra, -y, fem. =hra: we yhrze šachové A 166 b!; kterýž koli hon chce (kán) viděti ..., hry i hony rozličné A 903 D. Jidáš v. Judáš. jiesti, jiem, jieś, impftiv. — jisti: pan náš Jezus Kristus nikdy geft negedl ani pil À 161, kterézto (zvířata) oni sami uhonie, a gedie j& syrové A 174 bt. Jieti, jmu, jmes, pftiv. = jiti, jmouti: kdež pán Ježíš bil yat A 160 a!; (král > Ludvík) yal Meletsala 4 166 a*; chtiec jeho (Samsona) gieti A 16541; kdyż gmu svého nepřétele, tehda f jej snédie 4 200b*. — Adj. jaty: Neb jst v každém městě yati holubie A 185 b. Jiezda, -y, fem. = jizda, válečná vý- prava: (Elfi) s velikým vojskem učini gezdu na kiésfanstvo 4 166 a? (D 484 giezdu). jlezdny, -ni(?) adj. z jiezda = jizdny, ' . zpodst. = jezdec: v každém vojště jest dobre padesite tisicôv ^ gezdnych A 205 а*; о jeho (kánově) slavné ko- moře, o jeho vozu, o gezdnych, o pocté, kterúž jemu činie A 204 b. jiezva, -y, fem. = rána, jízva: ruka pravá, jížto na bozie gezw1 sáhl (sv. Tomás) A 169 at. jinady, adv. = jinou cestou: gynadi po той jéti 4 171 a'; hvézda j& (sv. tH | krále) gynady vedla 4 177 a'. 213 jinak, -t, adv.: nezmeskdvaj toho nikoli, gynak tě velice zlé potká A 163 2*; a gynakt toho nemohu zbýti A 163 a?; o lidech bezhlavých a gynak potvo- řených A 199 b*. jinaký, adj.: Takého i gynakeho móž tam naleznúti velmi mnoho A 200 a?. jinam, adv.: kakž koli ty stromky gynam přenášejí À 170 a. jinde, adv.: u Païizi a v Bruku v Eng- lantć a ginde A 157 b?; jichžto (věcí) gynde nenie A 171 a?. jinudy, adv. = jinou cestou: křesťané zjímavše gynudy židy zmudili je A 198 a!. jiny, -t, adj.: maji daleko gyne pismo nežli v jiných zemiech A 170 5%; (o) gynych věcech A 157 bi; gynehot pokrmu nemají A 200 a?. Jiří v. Juří. jistiti, -šču, -stíš, impftiv. = tvrditi: lidé toho ostrova to giftie .a nazývají ji paní té země B 8b (ad A 162 b. jistota, -y, fem.: pûtnici berń od krále listy próvodné giftoti A 165 a?. jistý, adj. = bezpečný, určitý: od giftich lidí A 157 a!; ten byl svoboden a gift svým životem À 175 a?; V tom giftem kostele A 181 al; — zagiíte já ť jsem těch škořepinných domóv viděl mnoho A 199 a!; to jsû mi pravili za gifte ti knèzie A 169b. — Adverb. jistě, Jísté: lidé ostrovu tohoto giftie nazy- vaji ji paní té země A 162 b°. jítl, jdu, jdeš (du, deš), impftiv.: Ktož ... chtie gitt A 158 a‘; (mládenec) gide tam druhy den А 163 а?; Tehda on ffed i otevře ten hrob A4 163 »*; toho nechajme ležeti a dieme dále A 216 a'. . jitrn-, Jitfn- v. jut-. již v. juž. Jmě, jmene (mene), neutr. = jméno: (král kretský) jenž jměl gmye Kretus A 164 b!; město menem Safra B 10 b (ad A 164 b); jemuż (rytiefi) gmye bylo Sarochon A 166a!; O gmieni (sic) jeho D 674 (ad A 209 b*); jme- nuje ostrovy, kterak jim gme? dé&ji A 162 at. jmeno, jméno, -a, neutr. = jméno: tehda božím zjednáním naleznü gmeno na- psáno na oltáří 4 173 b!; po synu Noe, jenz gmeno mél Jafet 4 164 a?; o vo-
rytieři i panoše gezdily jeho rozprave- nie svédectvie vydávají B 1 a. Jézditi, -żdu, -zdiś, impftiv. = jezditi: vlasti, kteróż geft putoval a gezdil A 157b; Také ti lidé gezdie na konich i na kravách A 209 a. jezero, -a, neutr.: (Mrtvé moře) stojí f jako lúže nebo gezero A 182 b?, Jezero, jm. místní, v. Thar z Jezera. Jezmas v. Dizmas. Jezrahel (Israhel), jm. místní: pět mil od Naim leží město, jenž slove yez- rahel B 39 b (A 184 b* 1frahel). Jezus Kristus, Jezukrist v. Jesus-. ]e£ek, -Zka, masc.: o gezkach A 218 a?; Tu jsû také gezkowe velici A 218 b?. Jezü$, -6, masc., jm. os. = Ježíš: Gezzifs nazaretsky A 159 4!; Pán Gezzifs A 160 at. jhra, hra, -y, fem. =hra: we yhrze šachové A 166 b!; kterýž koli hon chce (kán) viděti ..., hry i hony rozličné A 903 D. Jidáš v. Judáš. jiesti, jiem, jieś, impftiv. — jisti: pan náš Jezus Kristus nikdy geft negedl ani pil À 161, kterézto (zvířata) oni sami uhonie, a gedie j& syrové A 174 bt. Jieti, jmu, jmes, pftiv. = jiti, jmouti: kdež pán Ježíš bil yat A 160 a!; (král > Ludvík) yal Meletsala 4 166 a*; chtiec jeho (Samsona) gieti A 16541; kdyż gmu svého nepřétele, tehda f jej snédie 4 200b*. — Adj. jaty: Neb jst v každém městě yati holubie A 185 b. Jiezda, -y, fem. = jizda, válečná vý- prava: (Elfi) s velikým vojskem učini gezdu na kiésfanstvo 4 166 a? (D 484 giezdu). jlezdny, -ni(?) adj. z jiezda = jizdny, ' . zpodst. = jezdec: v každém vojště jest dobre padesite tisicôv ^ gezdnych A 205 а*; о jeho (kánově) slavné ko- moře, o jeho vozu, o gezdnych, o pocté, kterúž jemu činie A 204 b. jiezva, -y, fem. = rána, jízva: ruka pravá, jížto na bozie gezw1 sáhl (sv. Tomás) A 169 at. jinady, adv. = jinou cestou: gynadi po той jéti 4 171 a'; hvézda j& (sv. tH | krále) gynady vedla 4 177 a'. 213 jinak, -t, adv.: nezmeskdvaj toho nikoli, gynak tě velice zlé potká A 163 2*; a gynakt toho nemohu zbýti A 163 a?; o lidech bezhlavých a gynak potvo- řených A 199 b*. jinaký, adj.: Takého i gynakeho móž tam naleznúti velmi mnoho A 200 a?. jinam, adv.: kakž koli ty stromky gynam přenášejí À 170 a. jinde, adv.: u Païizi a v Bruku v Eng- lantć a ginde A 157 b?; jichžto (věcí) gynde nenie A 171 a?. jinudy, adv. = jinou cestou: křesťané zjímavše gynudy židy zmudili je A 198 a!. jiny, -t, adj.: maji daleko gyne pismo nežli v jiných zemiech A 170 5%; (o) gynych věcech A 157 bi; gynehot pokrmu nemají A 200 a?. Jiří v. Juří. jistiti, -šču, -stíš, impftiv. = tvrditi: lidé toho ostrova to giftie .a nazývají ji paní té země B 8b (ad A 162 b. jistota, -y, fem.: pûtnici berń od krále listy próvodné giftoti A 165 a?. jistý, adj. = bezpečný, určitý: od giftich lidí A 157 a!; ten byl svoboden a gift svým životem À 175 a?; V tom giftem kostele A 181 al; — zagiíte já ť jsem těch škořepinných domóv viděl mnoho A 199 a!; to jsû mi pravili za gifte ti knèzie A 169b. — Adverb. jistě, Jísté: lidé ostrovu tohoto giftie nazy- vaji ji paní té země A 162 b°. jítl, jdu, jdeš (du, deš), impftiv.: Ktož ... chtie gitt A 158 a‘; (mládenec) gide tam druhy den А 163 а?; Tehda on ffed i otevře ten hrob A4 163 »*; toho nechajme ležeti a dieme dále A 216 a'. . jitrn-, Jitfn- v. jut-. již v. juž. Jmě, jmene (mene), neutr. = jméno: (král kretský) jenž jměl gmye Kretus A 164 b!; město menem Safra B 10 b (ad A 164 b); jemuż (rytiefi) gmye bylo Sarochon A 166a!; O gmieni (sic) jeho D 674 (ad A 209 b*); jme- nuje ostrovy, kterak jim gme? dé&ji A 162 at. jmeno, jméno, -a, neutr. = jméno: tehda božím zjednáním naleznü gmeno na- psáno na oltáří 4 173 b!; po synu Noe, jenz gmeno mél Jafet 4 164 a?; o vo-
Strana 214
214 lení jich krále a gmyenye (sic) jeho A 2096. — Ze-jména = určitě, zvláště: jmenuje vlasti zegmena, kteréž jest on zjezdil D 449 (ad A 157 b?). jmenovaný, adj.: po všem diéve gme- nowanem městě D 474 (ad A 163 b?); jenž byl urozením z města Alban gmenowaneho B la. jmenovati, men-, -uju, -ujes, impfliv.: (rozdíl prvý) gmenugye vlasti, kteréž jest putoval a jezdil A 157 b?; po těch cestách, kteréžto fem dřéve gmenowall A 187a' (C 62 b menowal); (Takas) káza fie menowati Melecharmiger A 166 a. jmieti, mieti, jmám, jmáà, impttiv. = míti: nema dosti ra slyšení B la; nemagi plné viery nadie A 157 b*; nema dosti na... známosti A 157 bt; myel geft jablko A 158 b'; (ostrov Kréta) řečený od prvnieho svého krále, jenž gmyel jmě Kretus A 164 b!; (král Ludvík) mye pobitie s pohany A 166 až; magi za to lidé, že mu jest... vypadlo A4 158 b!; Neb sú oni mněli, by pán buoh myel tak dlüho pnieti na kříži, dokudž by tělo myelo trváti A 159 a. jmievati, mievati, -aju, -á5, impftiv. = mívati: (kán) myewat častů válku s tiem z Manchi A 204 a?; Ten lid válé často a myewa pobitie À 209 b!. Joachim, -a, masc., jm. os. — Jáchym: kostel, jenž leží v něm svatý Joachim ^ A 181a. | Job, -a, masc., jm. os.: hrob svatého Joba A 183 b. — Adj. possess. -óv: od Karnaa pfijedû do té zemë Jobowa B 50a (A 192a* zabowa); Ta země, jesto slove zemé Jobowa A4 192 e?*. Johan, Johann, Johanes, -a, masc., jm. os.: kromě jediného kněze Johanefía z Indie A 157 a?; (přijeď) u kněze Jo- hana v zemi A 190a!; když kněz Johan chce k boji jéti A 21482 — Adi. possess. -óv: do země kněze Johanowy A 213 b?. Jonatas, masc., jm. os.: Saul a Jonatas, syn jeho B 39 b (ad A 184 b?). Jonig, ulice toho jména: ten uděla ulice katajské, kterézto Jonig nazývají A 208 a?. Jor (Jora), jm. kovy: (Jordán) počíná sě na dvi horń; jedna slove yor a druhá Dan A 183a?; Potom k hoře yora A 187 a* (D 578 Jor). Jordán, -a, -u, masc., jm. řeky: o Jor- danye řčce A 182au'. Josafat (Josefat), Joz- jm. misimi: (Zevnitf) pak u města (jest) údolé Joza'at A 181 b* (B 35a yozephat); o údolí Jozafat A 178 b. — Adj. possess. -óv: o idoli yozaphatowie B 30 b (ad A 178 b); lic k ûdoli Jo- zefatowu A 181 a?. Josef, Jozef, -a, masc., jm. os.: syn jeho, svaty a poctivÿ Jozcff D 480 (ad A4 165 b). — J. z Arimatie (Aro- mathie, Aramathie): okolek, v némz Jozeff z aromathie odpočíval s tělem božím A4 178 b* (B 30b z arymatie, C 45 a z Aramathie). -— Adj. possess. -6v: ûdolé, jenZ slove üdolé Jozefowo A 178 b*; hrob Ráchel, ...jenz byla Jozefowa a Benjaminova mátéA 177 a!. Josefat v. Josafat. Josue, masc., jm. os.: ti tiie zpytacové, todis Kalet, Jozue a jini 4 175 a2. Joz- v. Jos-. Judáš, Jidáš, -č, masc. jm. osobní: židé Judaff zahubili M 51 a (ad A 222 b); kdež kněžím židovským Judafs tři- dceti peněz navrátil A 181b'; židé Judaffe zahubili A 222 bi; bez, na némz sé byl gidafs oběsil 4 181 pt. — Adj. possess. -óv: o bzu Judaffown B 34 a (Jidaffowu C 50 a (ad A4 181a); on proměnil svú jasnost w Judaffowu zpósobu A4 923a! (C 136b w gila- ffowu). Judôv, adj. possess. k Juda: dva národy; totis Judow a Benjaminóv A 212 b?; Jerusalem jest hlavnie mésto v yudo- wye zemi 4 17745; to královstvie Judowo A 177 a?. Julian, -a, masc., jm. os.: Julian césař, viery křesťanské poběhlec A 183 b, — J. Poběhlec = J. Apostata: až do času Juliana pobiehcze (sic) A 179 b? (B 324 pobiehlcze). Jungel v. Mugel. junoch, jinoch, -a, masc. = jinoch: Ojieř byl jest jeden ze dvanísti rekóv neb ginochow a kniezZe z Frankrajchu B 39a (ad A 184 a?).
214 lení jich krále a gmyenye (sic) jeho A 2096. — Ze-jména = určitě, zvláště: jmenuje vlasti zegmena, kteréž jest on zjezdil D 449 (ad A 157 b?). jmenovaný, adj.: po všem diéve gme- nowanem městě D 474 (ad A 163 b?); jenž byl urozením z města Alban gmenowaneho B la. jmenovati, men-, -uju, -ujes, impfliv.: (rozdíl prvý) gmenugye vlasti, kteréž jest putoval a jezdil A 157 b?; po těch cestách, kteréžto fem dřéve gmenowall A 187a' (C 62 b menowal); (Takas) káza fie menowati Melecharmiger A 166 a. jmieti, mieti, jmám, jmáà, impttiv. = míti: nema dosti ra slyšení B la; nemagi plné viery nadie A 157 b*; nema dosti na... známosti A 157 bt; myel geft jablko A 158 b'; (ostrov Kréta) řečený od prvnieho svého krále, jenž gmyel jmě Kretus A 164 b!; (král Ludvík) mye pobitie s pohany A 166 až; magi za to lidé, že mu jest... vypadlo A4 158 b!; Neb sú oni mněli, by pán buoh myel tak dlüho pnieti na kříži, dokudž by tělo myelo trváti A 159 a. jmievati, mievati, -aju, -á5, impftiv. = mívati: (kán) myewat častů válku s tiem z Manchi A 204 a?; Ten lid válé často a myewa pobitie À 209 b!. Joachim, -a, masc., jm. os. — Jáchym: kostel, jenž leží v něm svatý Joachim ^ A 181a. | Job, -a, masc., jm. os.: hrob svatého Joba A 183 b. — Adj. possess. -óv: od Karnaa pfijedû do té zemë Jobowa B 50a (A 192a* zabowa); Ta země, jesto slove zemé Jobowa A4 192 e?*. Johan, Johann, Johanes, -a, masc., jm. os.: kromě jediného kněze Johanefía z Indie A 157 a?; (přijeď) u kněze Jo- hana v zemi A 190a!; když kněz Johan chce k boji jéti A 21482 — Adi. possess. -óv: do země kněze Johanowy A 213 b?. Jonatas, masc., jm. os.: Saul a Jonatas, syn jeho B 39 b (ad A 184 b?). Jonig, ulice toho jména: ten uděla ulice katajské, kterézto Jonig nazývají A 208 a?. Jor (Jora), jm. kovy: (Jordán) počíná sě na dvi horń; jedna slove yor a druhá Dan A 183a?; Potom k hoře yora A 187 a* (D 578 Jor). Jordán, -a, -u, masc., jm. řeky: o Jor- danye řčce A 182au'. Josafat (Josefat), Joz- jm. misimi: (Zevnitf) pak u města (jest) údolé Joza'at A 181 b* (B 35a yozephat); o údolí Jozafat A 178 b. — Adj. possess. -óv: o idoli yozaphatowie B 30 b (ad A 178 b); lic k ûdoli Jo- zefatowu A 181 a?. Josef, Jozef, -a, masc., jm. os.: syn jeho, svaty a poctivÿ Jozcff D 480 (ad A4 165 b). — J. z Arimatie (Aro- mathie, Aramathie): okolek, v némz Jozeff z aromathie odpočíval s tělem božím A4 178 b* (B 30b z arymatie, C 45 a z Aramathie). -— Adj. possess. -6v: ûdolé, jenZ slove üdolé Jozefowo A 178 b*; hrob Ráchel, ...jenz byla Jozefowa a Benjaminova mátéA 177 a!. Josefat v. Josafat. Josue, masc., jm. os.: ti tiie zpytacové, todis Kalet, Jozue a jini 4 175 a2. Joz- v. Jos-. Judáš, Jidáš, -č, masc. jm. osobní: židé Judaff zahubili M 51 a (ad A 222 b); kdež kněžím židovským Judafs tři- dceti peněz navrátil A 181b'; židé Judaffe zahubili A 222 bi; bez, na némz sé byl gidafs oběsil 4 181 pt. — Adj. possess. -óv: o bzu Judaffown B 34 a (Jidaffowu C 50 a (ad A4 181a); on proměnil svú jasnost w Judaffowu zpósobu A4 923a! (C 136b w gila- ffowu). Judôv, adj. possess. k Juda: dva národy; totis Judow a Benjaminóv A 212 b?; Jerusalem jest hlavnie mésto v yudo- wye zemi 4 17745; to královstvie Judowo A 177 a?. Julian, -a, masc., jm. os.: Julian césař, viery křesťanské poběhlec A 183 b, — J. Poběhlec = J. Apostata: až do času Juliana pobiehcze (sic) A 179 b? (B 324 pobiehlcze). Jungel v. Mugel. junoch, jinoch, -a, masc. = jinoch: Ojieř byl jest jeden ze dvanísti rekóv neb ginochow a kniezZe z Frankrajchu B 39a (ad A 184 a?).
Strana 215
Jupiter, masc., jm. os.: Někteří věřie v boha přírozenie, a ti jst mnozi, jako Jupit', točíš Králova moc 4 224b. Juří, Jiří, -ic, masc., jm. os.: o městě, u něhož svatý Gurzi san zabil 4 186 d!. — Pažě sv. Jířie = zátoka toho jména: (město jest obklíčeno) jednú zátokú morskú, jenž slove fwateho Gırzıe paže A 160 b!; ten plove po iwateho Girz1 pazi A 162 aż. Justinian (Justian, Justimian), gen. Ju- stinia, Justiniana, Justiana, masc., jm. os.: když jest Juftinian země mnohé ztratil 4 158 b!; ten muž znamenává Juftniana césafe ib.; o mosazném obrazu juftynya 4 158a. (N 4a Juftiana); o méstu Byzancium césaře Juftymiana tak řečeného D 450 (ad A 158 a). — Adj. possess. -óv: o mo- sazném obrazu Juftinianowu C 4a (ad A 158 a^. jutrní, jitrni, -trni, adj. = jitini: o gi- trznye hodiné na veliku noc samy (lampy) sé zasvietí A 178 a!. już, jiż, adv. = jiź: (hospodin) gyzz byl k mieru pfistupil 4 159 a?; židé mnie, by gizz pokoj měli ib. k, ke, ku, praep. I. Význam směvový: o cestách z těchto nižších zemí k Ge- ruzalemu a k fwate Katheïiné hrobu A 157 a*; skrze uherské královstvie, jenž příleží ku Panonij a k te zemi Flexie A 158 a*; přijede k gednomu zámku ib.; pfijdń zasé k te cestě k geruzalemu putujic pres zemi A 162a*; (ženy) jemu k lozzi pii- sluhuji A 222 o!; kámen byl k hrobu božému přivalen A 181 a?; biechu sě k nam přitovaryšila dva bratry sv. Františka A 217 a'; Tu sem sě k tomu poslu pfivinul A 204 a?[b'; ke wzchodu slunce A 167 b?, 168 b?; na pravo ku poledny A4 164 b'; -prvý ostrov, k nye- muzz piiplyne A 162a?; pfiplyne k gedno“ ostrovu A 162 b'; tehda piipłyne ku Greth A 187 a. II. Vy- słovuje účel: (król) pfitiehne ku pomoci A 198 b!; (knihy) na svú věčnú pamět lidem ostavil k uzitku a k utieffenie B la; (véci) téZky jsń k wierzeny A 15724; (rytief) jesto tyto knihy k wieczznemu záduší učinil jest A 157 b*; każdńi (zemi) k wierze kis- 215 fanské pfinutil A 184 a*. — III. když k fobie sami pfiijidechom A 217 b? (= když jsme nabyli vědomí). — S násl. k — někdy splývá: tehda jede, kterez chce B 14a (=k kteréz) (ad A 167 a). kačátko, -a, neutr. demin. z káčč: kteréž (ovoce) padne na vodu, to bude ptákem jako malé kaczzatko A 212 bi, kačí (z kaééi?), adj. = kachní: (ženy katajské) nosi jako mužskú nohu velmi bohatě s velikémi perlami s pá- vovým peřím a fkacziech hrdel peřím udělanú B 67b. — Srvn. násl. kaëiëi, adj. z kacicé: (ženy katajské nosi) jako mužsků nohu velmi bohatě s velikými perlami s pávovým peřím a s { kacziczich hrdel peřím uděláno (!) A 2044; (C 98b: s kacziczim. petím udélanü). — Srvn. pfedch. kaďenie v. kazenie. kadidinicé, kadilnic&, č, fem. — kadi- telnice: sedm sviecnóv a dvanácte bání zlatých a dvanácte kadidlnycz zlatých À 180 b* (B 33 a kadilnicz). Kadilla v. Cadilla. kadilnicé v. kadidlnicé. kaditi, -zu, -diś, impftiv.: knóżie v ta „doba kadye a zpievají A 169 bi. kady, -ž, adv., conj.: o velikém Baby- loně městě, a kady jest opuštěn A 167 a?; (cesta), kadyzz Adam a Eva byli jsń vyhnáni A4 220 b?. Kaiarnaum (Cafarnaum, Caparnaum), jm. místní: jest mnoho més: v gali- lejské zemi, točiš Naim, Cafarnavm .. A 184 b? (B 39 b Caparnaum). Kafo (Kaffo, Caffo), jm. země: o krá- lovství kaffo A 1984a?; krälovstvie a země, jenžto slove Caffo ib. Kagnis v. Cangius. Kachtis v. Lachtis. Kaifas (Gaifas, Garphas), -áš, Kaj-, masc., jm. os. a jm. místní: (město) slulo Caifas (M 8 a Carphas), neb jé byl Cayphas, biskup jerusalemsky, udělal 4 164 b?. — Adj. possess. -óv: az do Caifaffowa mésta A 188 a?. Kain, Kajn, C-, -a, masc., jm. os. a jm. hory: Odtad sedm mil jest hora, jesto slove Cayn, kdežto Cayn bratra svého Abele zabu A 185a*. — Adj. posses. -6v: o hote Caynowie A 185 a?.
Jupiter, masc., jm. os.: Někteří věřie v boha přírozenie, a ti jst mnozi, jako Jupit', točíš Králova moc 4 224b. Juří, Jiří, -ic, masc., jm. os.: o městě, u něhož svatý Gurzi san zabil 4 186 d!. — Pažě sv. Jířie = zátoka toho jména: (město jest obklíčeno) jednú zátokú morskú, jenž slove fwateho Gırzıe paže A 160 b!; ten plove po iwateho Girz1 pazi A 162 aż. Justinian (Justian, Justimian), gen. Ju- stinia, Justiniana, Justiana, masc., jm. os.: když jest Juftinian země mnohé ztratil 4 158 b!; ten muž znamenává Juftniana césafe ib.; o mosazném obrazu juftynya 4 158a. (N 4a Juftiana); o méstu Byzancium césaře Juftymiana tak řečeného D 450 (ad A 158 a). — Adj. possess. -óv: o mo- sazném obrazu Juftinianowu C 4a (ad A 158 a^. jutrní, jitrni, -trni, adj. = jitini: o gi- trznye hodiné na veliku noc samy (lampy) sé zasvietí A 178 a!. już, jiż, adv. = jiź: (hospodin) gyzz byl k mieru pfistupil 4 159 a?; židé mnie, by gizz pokoj měli ib. k, ke, ku, praep. I. Význam směvový: o cestách z těchto nižších zemí k Ge- ruzalemu a k fwate Katheïiné hrobu A 157 a*; skrze uherské královstvie, jenž příleží ku Panonij a k te zemi Flexie A 158 a*; přijede k gednomu zámku ib.; pfijdń zasé k te cestě k geruzalemu putujic pres zemi A 162a*; (ženy) jemu k lozzi pii- sluhuji A 222 o!; kámen byl k hrobu božému přivalen A 181 a?; biechu sě k nam přitovaryšila dva bratry sv. Františka A 217 a'; Tu sem sě k tomu poslu pfivinul A 204 a?[b'; ke wzchodu slunce A 167 b?, 168 b?; na pravo ku poledny A4 164 b'; -prvý ostrov, k nye- muzz piiplyne A 162a?; pfiplyne k gedno“ ostrovu A 162 b'; tehda piipłyne ku Greth A 187 a. II. Vy- słovuje účel: (król) pfitiehne ku pomoci A 198 b!; (knihy) na svú věčnú pamět lidem ostavil k uzitku a k utieffenie B la; (véci) téZky jsń k wierzeny A 15724; (rytief) jesto tyto knihy k wieczznemu záduší učinil jest A 157 b*; każdńi (zemi) k wierze kis- 215 fanské pfinutil A 184 a*. — III. když k fobie sami pfiijidechom A 217 b? (= když jsme nabyli vědomí). — S násl. k — někdy splývá: tehda jede, kterez chce B 14a (=k kteréz) (ad A 167 a). kačátko, -a, neutr. demin. z káčč: kteréž (ovoce) padne na vodu, to bude ptákem jako malé kaczzatko A 212 bi, kačí (z kaééi?), adj. = kachní: (ženy katajské) nosi jako mužskú nohu velmi bohatě s velikémi perlami s pá- vovým peřím a fkacziech hrdel peřím udělanú B 67b. — Srvn. násl. kaëiëi, adj. z kacicé: (ženy katajské nosi) jako mužsků nohu velmi bohatě s velikými perlami s pávovým peřím a s { kacziczich hrdel peřím uděláno (!) A 2044; (C 98b: s kacziczim. petím udélanü). — Srvn. pfedch. kaďenie v. kazenie. kadidinicé, kadilnic&, č, fem. — kadi- telnice: sedm sviecnóv a dvanácte bání zlatých a dvanácte kadidlnycz zlatých À 180 b* (B 33 a kadilnicz). Kadilla v. Cadilla. kadilnicé v. kadidlnicé. kaditi, -zu, -diś, impftiv.: knóżie v ta „doba kadye a zpievají A 169 bi. kady, -ž, adv., conj.: o velikém Baby- loně městě, a kady jest opuštěn A 167 a?; (cesta), kadyzz Adam a Eva byli jsń vyhnáni A4 220 b?. Kaiarnaum (Cafarnaum, Caparnaum), jm. místní: jest mnoho més: v gali- lejské zemi, točiš Naim, Cafarnavm .. A 184 b? (B 39 b Caparnaum). Kafo (Kaffo, Caffo), jm. země: o krá- lovství kaffo A 1984a?; krälovstvie a země, jenžto slove Caffo ib. Kagnis v. Cangius. Kachtis v. Lachtis. Kaifas (Gaifas, Garphas), -áš, Kaj-, masc., jm. os. a jm. místní: (město) slulo Caifas (M 8 a Carphas), neb jé byl Cayphas, biskup jerusalemsky, udělal 4 164 b?. — Adj. possess. -óv: az do Caifaffowa mésta A 188 a?. Kain, Kajn, C-, -a, masc., jm. os. a jm. hory: Odtad sedm mil jest hora, jesto slove Cayn, kdežto Cayn bratra svého Abele zabu A 185a*. — Adj. posses. -6v: o hote Caynowie A 185 a?.
Strana 216
216 kako, kak, -ž, -koll(věk), conj. = jak: I. Tázací: o (sově), kak ji ctie 4 206 a?. — II. Připouštěcí: w&tie t v svatü Trojici; kak koli některých &lénkôv viery nedrZie C 120a (ad A 214 29); kakž koli ty stromky jinam přenášejí A 170a*; A kakz koli pravie, by ta koruna byla z hlohu nebo z trnie, vsak toho nenie A 159 b?; kakz koly- wiek svatá Kateřina v tom klášteře leží ..., však tu nenie... pochována A 174a'; buďto kakz veliký pán M 41 b (ad A 209 aż). kaky-ż-koli, adj. = jakýkoli: iżśdnómu cizozemci nečinie ižádné pocty, buďto kakykzkoh (sic) veliky pán A 209 a?. — kaky-si, kaky-s = jakysi: vyko- pávají kakus věc velmi dobrů k je- dení A 175 bi[b*. Kalabrie (Kalobrie, Galobori), ;m. zem é: (zatoka) osahuje kalabri a Sicili A Mla* íkrze Calobon 4 171a! (B 19 b kalobrij). Kalach v. Calach. Kalamnie v. Colanen. Kalanoch v. Calonoch. kaldajsky v. kaldejsky. Kaldea v. Kaldie. kaldejsky, kaldajsky (cald-), adj. = chaldejskÿ: fkrze Caldeifku (zemi) A 158 a'; jedńce z Arabie do Cal- deifke země A 167 a*; (země Jobova dotýká se) s druhé strany Caldayfke? královstvie 4 1924?, — Plur. masc. Kaldejščí, -ští, jm. národni: Cal- deiffti maji dobrń a rozumnń fi A 192 p. Kaldie (-i) (Gald-, Kaldea, Taldie), gen. -ie, jm. místní: Tigris a Eufrates ochycují Mesopotaní, Caldij, Arabí A 189 b?; jesti t Caldie dobrá a rovná zemé A 212 a'; ten jeden kalifre bydlil w Caldij A 168 až; do kaldij toho města B 15b (4 168 at do Taldij); s druhé strany příleží k kaldij A 212 a! (C 114 b k Kaldey). Kalef, masc, jm. os.: ti trie zpytatové, točíš kalef, Josue a jiní A 175 a. kallfre (kalefre, kalifra), masc., název vladaře: o mesopotánské vlasti a Ca- hfrowi A 168a!; a co jest kalfra, máš dole v XVI rozdiele B 134 (ad A 1664); ten zabiv Califra i byl żoldźnem v Egypt i Califrem A 166 a! (D 482 zabiv króle Caleffra); Druhy Cahfre bydlil v Babyloně A 168 a. — Název panství: Califre bylo jest tu jedno veliké panstvie jako papežstvie A 1664; Zoldán dobyl jiných zemí k té zemi kahfre A 165 b. kalich, -a, -u, masc.: aby ot něho od- nesl kalich umučenie A4 182 a!. kalný, adj. = kalný, nečistý: v té zemi jsû potoci véickni slani a kalny A 193 b'; ten olej jest málo kalnyeg1 neżli balsamovy A4 173a: (B 22b kalnieyffie); nenie v ném (balsámu) nic kalneho A 170 P'. Kalonach v. Calonoch. Kalosmes z Sethin v. Calophines. Kalvarie, jm. vychu: pod tiem pahorkem, jenż siove Cainarie A 159 b'; o miestu Caluarie A 177 b*; vedlé skály caluarie A 178 aż. kam, -ż, -koli, adv.: jiż vie każdy ten holub, když jej vypustie, kam mó letěti A 185 b*; kamż koli ty kury opálené povlece 4 198 b*; v tom listu byl pfikazal żoldźn... aby m6 do- pustili vjíti, kamž bych kázal a žádal na svatá miesta A 179 a*; kamž bych koli chtěl ib. kámen, kamene, masc.: (jedí) maso syrové neb na kameny od slunce horkem upečené A 174b'; na tom kameny A 176 b!; (Goliáše) zabil David kamenem z praku A 175 4a?; (Jakub) vložil na hrob dvanácte velikých kamenow A 177 a'. kamenie, -ie, neutr. — kamení: na zlatě a drahém kameny ^4 15745 veliká hromada kamenye 4 1744; (morte Rudné) má ť v sobě červený piesek i kamenye i vymol A 172 a?. kamenitý, adj. = kamenný: A protož pod ním jest truhla kamennita udělána S 344 (ad A 186 a?). kamenny, adj. z kámen: na most ka- menny A 158 a*; nożmi kamennymi neb sklennymi nebo trstim C 28 b/29 a (ad A 170a%); dvě kamenne desce A 180 a?; (B 33a: dwe (sic) dé& ka- menie; C 48 b: dvé kamenni dscé). kamy, chyba néjaká: páléc kamy kravie lajna usušená na slunci a koňská B 45b (srovn. A 188 b”).
216 kako, kak, -ž, -koll(věk), conj. = jak: I. Tázací: o (sově), kak ji ctie 4 206 a?. — II. Připouštěcí: w&tie t v svatü Trojici; kak koli některých &lénkôv viery nedrZie C 120a (ad A 214 29); kakž koli ty stromky jinam přenášejí A 170a*; A kakz koli pravie, by ta koruna byla z hlohu nebo z trnie, vsak toho nenie A 159 b?; kakz koly- wiek svatá Kateřina v tom klášteře leží ..., však tu nenie... pochována A 174a'; buďto kakz veliký pán M 41 b (ad A 209 aż). kaky-ż-koli, adj. = jakýkoli: iżśdnómu cizozemci nečinie ižádné pocty, buďto kakykzkoh (sic) veliky pán A 209 a?. — kaky-si, kaky-s = jakysi: vyko- pávají kakus věc velmi dobrů k je- dení A 175 bi[b*. Kalabrie (Kalobrie, Galobori), ;m. zem é: (zatoka) osahuje kalabri a Sicili A Mla* íkrze Calobon 4 171a! (B 19 b kalobrij). Kalach v. Calach. Kalamnie v. Colanen. Kalanoch v. Calonoch. kaldajsky v. kaldejsky. Kaldea v. Kaldie. kaldejsky, kaldajsky (cald-), adj. = chaldejskÿ: fkrze Caldeifku (zemi) A 158 a'; jedńce z Arabie do Cal- deifke země A 167 a*; (země Jobova dotýká se) s druhé strany Caldayfke? královstvie 4 1924?, — Plur. masc. Kaldejščí, -ští, jm. národni: Cal- deiffti maji dobrń a rozumnń fi A 192 p. Kaldie (-i) (Gald-, Kaldea, Taldie), gen. -ie, jm. místní: Tigris a Eufrates ochycují Mesopotaní, Caldij, Arabí A 189 b?; jesti t Caldie dobrá a rovná zemé A 212 a'; ten jeden kalifre bydlil w Caldij A 168 až; do kaldij toho města B 15b (4 168 at do Taldij); s druhé strany příleží k kaldij A 212 a! (C 114 b k Kaldey). Kalef, masc, jm. os.: ti trie zpytatové, točíš kalef, Josue a jiní A 175 a. kallfre (kalefre, kalifra), masc., název vladaře: o mesopotánské vlasti a Ca- hfrowi A 168a!; a co jest kalfra, máš dole v XVI rozdiele B 134 (ad A 1664); ten zabiv Califra i byl żoldźnem v Egypt i Califrem A 166 a! (D 482 zabiv króle Caleffra); Druhy Cahfre bydlil v Babyloně A 168 a. — Název panství: Califre bylo jest tu jedno veliké panstvie jako papežstvie A 1664; Zoldán dobyl jiných zemí k té zemi kahfre A 165 b. kalich, -a, -u, masc.: aby ot něho od- nesl kalich umučenie A4 182 a!. kalný, adj. = kalný, nečistý: v té zemi jsû potoci véickni slani a kalny A 193 b'; ten olej jest málo kalnyeg1 neżli balsamovy A4 173a: (B 22b kalnieyffie); nenie v ném (balsámu) nic kalneho A 170 P'. Kalonach v. Calonoch. Kalosmes z Sethin v. Calophines. Kalvarie, jm. vychu: pod tiem pahorkem, jenż siove Cainarie A 159 b'; o miestu Caluarie A 177 b*; vedlé skály caluarie A 178 aż. kam, -ż, -koli, adv.: jiż vie każdy ten holub, když jej vypustie, kam mó letěti A 185 b*; kamż koli ty kury opálené povlece 4 198 b*; v tom listu byl pfikazal żoldźn... aby m6 do- pustili vjíti, kamž bych kázal a žádal na svatá miesta A 179 a*; kamž bych koli chtěl ib. kámen, kamene, masc.: (jedí) maso syrové neb na kameny od slunce horkem upečené A 174b'; na tom kameny A 176 b!; (Goliáše) zabil David kamenem z praku A 175 4a?; (Jakub) vložil na hrob dvanácte velikých kamenow A 177 a'. kamenie, -ie, neutr. — kamení: na zlatě a drahém kameny ^4 15745 veliká hromada kamenye 4 1744; (morte Rudné) má ť v sobě červený piesek i kamenye i vymol A 172 a?. kamenitý, adj. = kamenný: A protož pod ním jest truhla kamennita udělána S 344 (ad A 186 a?). kamenny, adj. z kámen: na most ka- menny A 158 a*; nożmi kamennymi neb sklennymi nebo trstim C 28 b/29 a (ad A 170a%); dvě kamenne desce A 180 a?; (B 33a: dwe (sic) dé& ka- menie; C 48 b: dvé kamenni dscé). kamy, chyba néjaká: páléc kamy kravie lajna usušená na slunci a koňská B 45b (srovn. A 188 b”).
Strana 217
kán, -a, masc. = chán, panovník (tatar- ský): kterýžto (císař perský) drží ty země od velikého Cana A 167 b?. — Adj. possess. -óv: o mistfiech Cano- wich (4 20307; o domu Canowie (4 203 a!). Srvn. chán a kamis. Kana (Cana, Chana) galilejská, -é, jm. místní: jest mnoho měst v galilejské zemi, točíš Naim, Kafarnaum, Betfage, Corozaim, Cedar, chana galileyfke A 184b* (B 39b Chana galleyfka, C 58 a Kana galileyfka, D 565 Cana galileyfke). Kanaan (Chanaan), (neskl), masc., jm. os.: Gebuzeus, syn kanaan, v něm (Jerusalemé) bydlil B 28a (A 177 a! Chanaan). kanaansky, adj.: (Abraham) přišel do zemé Kanaanfke C 75 a (ad A 192 b). kananejsky, adj.: (Abraham) ptisel do zemé Cananeyfke B 51 a (ad A 192 b?). Kanapos v. Conapos. . Kanapot v. Canapat. kanis, -a, masc. — chán: o velikého Ca- mifa viete A 175 až/bt; do velikého Caniffa země A 157 a?*; proč každý ciesaf katajsky Canis slove A 206 b?. Srvn. chán, kán. Kanopos v. Conapos. kanovník. -a, masc.: o kanownycziech chrámových 4 179b'; (Předmluva) Otty z Dimerinku, kanownika meckého B 1 a; kanownik mecky ib. Kansage v. Caysage. Kapadocie, -ie, fem., jm. misini: pak do Capadocie, a to jest dobrá země A 187 b. kapatl, -p'u, -p'eś, impftiv.: protoż pod ním jest truhla kamenná udélána, do nież ten olej kape A 186 a?. kapitola, kapitula, -y, fem.: zpravidlo všech rozprávek vedlé potčtu a řádu kapitol anebo rozdělení velmi v krát- kych sloviech B 15b; Druhá kapitola C 4a (ad A 158 a!); Capıtula počíná sé takto M 13 b (ad 4 171 B?). kapla, -y, fem. = kaple: tu jest kapla Eliášova proroka A 173 b?; jdńce na tu horu, tu stoji kapla A 181 a?; na miestě té kapli jat jest pán Kristus A 182 a!; na tom poli stoji mnoho... kapel A 181 b!/b? (D 582 kapl); o Moj- žéšově kaple A 173 b*. 217 Kar, Kara (Karasta), jm. místní = Kairo: potom přijdúů do Babyloně a do ka- rafta (omyl!); to jsta dvě městě A 165 aš (B 11 b do kara; to sta dvě městě); město, jenž... slove kar A 168b; V tom úhlavném městě egypském, ješto slove karatu ( = Kara, tu) prodávají vše lidi 4 170 a! (M 12 b kar tu). kara, pokřik pohanský: když pohané zvědie křésťansků příjezdu, tehda sé v hromadu zberůúů a křičie: kara, kara, kara A 188 d!/b?. Karalech (Carachel), jm. hory = Ararat: k jiné hofe, jenż.slove karalech B 49 a (A 191 a? Carachel). Karasta, omyl m. Kar, v. t. karbunkul, -unkl, -a, -u, masc. = draho- kam červenavé barvy: v komoře jeho (kánově) stojí jeden zlatý slap, v němžto jest Carbunkul veliky, tak červený jako rubín., ale jesti t bélejsí a bledëjsi A 205 a' (B 69 a: karbunki); to jsta Carbunkuli nebo dva řčřátky A 215a. Kardana v. Karna. Karel, -rla, masc., jm. os.: V tom také chrámě pfinesl byl anjel svatému karlu kóżku obiezovanie A 179 b. — Adj. possess. -óv: o hvězdách, ješto slovû wuoz karluow C 82b (ad A 196 a). karmelitsky, adj.: odtad carmeltffti mnisie slovû A 164 b'. Karmelus, jm. kory: o hofe Carmelus A 164 b. Karna (Carna, Carnaa, Gama, Kar- dana, Tarna, Tarnaa) jm. místní (Bovenschen Cornaa, Conium, t. j. Iconium): o .mésté velikém Karna C 72 a (A 191 a! Cama, M 28 a Carna); do jednoho města, ješto slove Tarnaa A 192 a* (M 29 a Carnaa); od kardana přijedů do té země... A 1924x! (B 50 a Carnaa, M 29 a tarna). Kartagina, -y, fem. jm. mistni: Od té krajiuy táhnü do kartagyny A4 189 a?. kaspiansky v. kaspiensky. Kaspie, jm. hor: V té krajiné leZie hory, jenż slovń Cafpie A 212 b. kaspiensky, kaspiansky, adj. -: kaspicky: (hora Tokas) leżi t mezi Rudnym mo- fem a mofem Cafpienfkym A 211 a};
kán, -a, masc. = chán, panovník (tatar- ský): kterýžto (císař perský) drží ty země od velikého Cana A 167 b?. — Adj. possess. -óv: o mistfiech Cano- wich (4 20307; o domu Canowie (4 203 a!). Srvn. chán a kamis. Kana (Cana, Chana) galilejská, -é, jm. místní: jest mnoho měst v galilejské zemi, točíš Naim, Kafarnaum, Betfage, Corozaim, Cedar, chana galileyfke A 184b* (B 39b Chana galleyfka, C 58 a Kana galileyfka, D 565 Cana galileyfke). Kanaan (Chanaan), (neskl), masc., jm. os.: Gebuzeus, syn kanaan, v něm (Jerusalemé) bydlil B 28a (A 177 a! Chanaan). kanaansky, adj.: (Abraham) přišel do zemé Kanaanfke C 75 a (ad A 192 b). kananejsky, adj.: (Abraham) ptisel do zemé Cananeyfke B 51 a (ad A 192 b?). Kanapos v. Conapos. . Kanapot v. Canapat. kanis, -a, masc. — chán: o velikého Ca- mifa viete A 175 až/bt; do velikého Caniffa země A 157 a?*; proč každý ciesaf katajsky Canis slove A 206 b?. Srvn. chán, kán. Kanopos v. Conapos. kanovník. -a, masc.: o kanownycziech chrámových 4 179b'; (Předmluva) Otty z Dimerinku, kanownika meckého B 1 a; kanownik mecky ib. Kansage v. Caysage. Kapadocie, -ie, fem., jm. misini: pak do Capadocie, a to jest dobrá země A 187 b. kapatl, -p'u, -p'eś, impftiv.: protoż pod ním jest truhla kamenná udélána, do nież ten olej kape A 186 a?. kapitola, kapitula, -y, fem.: zpravidlo všech rozprávek vedlé potčtu a řádu kapitol anebo rozdělení velmi v krát- kych sloviech B 15b; Druhá kapitola C 4a (ad A 158 a!); Capıtula počíná sé takto M 13 b (ad 4 171 B?). kapla, -y, fem. = kaple: tu jest kapla Eliášova proroka A 173 b?; jdńce na tu horu, tu stoji kapla A 181 a?; na miestě té kapli jat jest pán Kristus A 182 a!; na tom poli stoji mnoho... kapel A 181 b!/b? (D 582 kapl); o Moj- žéšově kaple A 173 b*. 217 Kar, Kara (Karasta), jm. místní = Kairo: potom přijdúů do Babyloně a do ka- rafta (omyl!); to jsta dvě městě A 165 aš (B 11 b do kara; to sta dvě městě); město, jenž... slove kar A 168b; V tom úhlavném městě egypském, ješto slove karatu ( = Kara, tu) prodávají vše lidi 4 170 a! (M 12 b kar tu). kara, pokřik pohanský: když pohané zvědie křésťansků příjezdu, tehda sé v hromadu zberůúů a křičie: kara, kara, kara A 188 d!/b?. Karalech (Carachel), jm. hory = Ararat: k jiné hofe, jenż.slove karalech B 49 a (A 191 a? Carachel). Karasta, omyl m. Kar, v. t. karbunkul, -unkl, -a, -u, masc. = draho- kam červenavé barvy: v komoře jeho (kánově) stojí jeden zlatý slap, v němžto jest Carbunkul veliky, tak červený jako rubín., ale jesti t bélejsí a bledëjsi A 205 a' (B 69 a: karbunki); to jsta Carbunkuli nebo dva řčřátky A 215a. Kardana v. Karna. Karel, -rla, masc., jm. os.: V tom také chrámě pfinesl byl anjel svatému karlu kóżku obiezovanie A 179 b. — Adj. possess. -óv: o hvězdách, ješto slovû wuoz karluow C 82b (ad A 196 a). karmelitsky, adj.: odtad carmeltffti mnisie slovû A 164 b'. Karmelus, jm. kory: o hofe Carmelus A 164 b. Karna (Carna, Carnaa, Gama, Kar- dana, Tarna, Tarnaa) jm. místní (Bovenschen Cornaa, Conium, t. j. Iconium): o .mésté velikém Karna C 72 a (A 191 a! Cama, M 28 a Carna); do jednoho města, ješto slove Tarnaa A 192 a* (M 29 a Carnaa); od kardana přijedů do té země... A 1924x! (B 50 a Carnaa, M 29 a tarna). Kartagina, -y, fem. jm. mistni: Od té krajiuy táhnü do kartagyny A4 189 a?. kaspiansky v. kaspiensky. Kaspie, jm. hor: V té krajiné leZie hory, jenż slovń Cafpie A 212 b. kaspiensky, kaspiansky, adj. -: kaspicky: (hora Tokas) leżi t mezi Rudnym mo- fem a mofem Cafpienfkym A 211 a};
Strana 218
218 od nichž (hor) moře Cafpieníke jest nazváno A 212 b* (B 80 b Cafpianfke). Kastiołoer (Gastiloer, Gastioloer, Ka- stiolor, Krastiloer), jm. misini: o hradu Caftioloer A 185 b? (D 571 kaftiolor); Vedlé Damaska leží tvrdý hrad, jenž slove Caftiloer A 186a? (B 424 kra- ftyloer, C 61a Kastioloer). Kašpar, -a, masc., jm. os.: my jmenujem ty tři krále Caffpar, Melchior, Baltazar A 176 a. kaëtel, -a, -u, masc. (kastel) = méstetko, tvrz: tu leží kafftel nebo tvrz C 52 b (ad A 1824?) kafftel neb méstecko, jenz slove Damones B 10a (C 15b ko*ftel [sic]) (ad A 164 a"). Kataj (Kathaj, Kachaj, Calchay, Ca- thay, Chataj), jm. země: na vodě, jenz skrze Kathay plove C 96 b (B 66 a Calchay) (ad A 203 a); o1 toho mśsta jedû do Cathay A 203 4!; Cathay jest ušlechtilé a bohaté královstvie ib.; W Cathay A 2034? (B 665 W ka- chav, D 645 W katagi); z Indie do Chatage A 221 a?. katajsky (kathajsky, cat-), adj.: o zem: Cathayike A 203 a'; o Zenách Cathay- flach A 203 b?. Katerina (Kathefina), -y, fem., jm. os.: k svaté katherzynye hrobu A 171 aj; k svaté katherzynye A 171 b. kati, sé, kaju s& kaje§ sg, impftiv. = kóti se: musie s6 svych hfiechóv kati N 118 b (ad A 202 a?). Kaydu v. Caydon. kaz, -a, -u, masc.: kdyż leżćch v nemoci a v náboženství a v skrúšeních mých všéch hřiechóv, tehda snide mi ten kaz A 217 b. kázanie, -ie. neutr. = kázání: dostala sč země indiská svatému Tomášovi, jižto kazanym a divy když obrátil 4 215 b?. kázaný, adj. = způsobný: jich kněžie sú šlechetni a kazaňy a milují spravedl- nost À 223 b. kázati, -Zu, Ze$, impftiv. = rozkazovati: kazzet (král v Kafo) sobě ze všech měst najkraśsie dievky pfivśsti A 198a?; I stalo sé, że cesaf kon- stantinopolitansky kazal svćho přétele mrtvého pochovati A 161 a!; kdežto stoje pán Kristus kazal dvěma apo- štoloma, jemu přívedli oslika A 182 a!. kazenie, novotv. kadenie, -ie, neutr. = kazení, kadéní: jede-li (kán) kde skrze své město, tehda postelí travú a učinie kadienye ot rozkošného kořenie A 205a? (M 38 b kazenye). kázn, kázü, kázen, kázeü, -zni, fem. = kázeü, posluSenstvi: o kazny, ješto jest před kánem A 203 b?. każdy, adj.: na kazzdi rok slavie den jeho jako svatćho A 160 b?; isu siuli cherubinovć zlatí, kazzdy z nich osmi pědí zvýši A 180 bt. kde, (de), kte. -Z, -zto, -Zkoli, adv.: když žoldána kto kde opatří C 22b (B 14 a de) (ad A 167 a!); Nebtu, kdezz pán Ježíš byl jat, tu jest byl koruno- vin A 160 a!; na tom miesté, kdezz jsta sé rodila (sv. Jan a sv. Jakub) A 164b (B 11 a kedz, sic omylem); A tak kdeżkol na velikém moři jest člověk A 190 a'; plyne skrze to moře Barské, kdežto svatý Mikuláš leží A 162 a?; (prvý) ostrov, k němuž při- plyne, slove Zilo neb(o) Cydon, ktezto roste mastix drahá B 7a (ad A 162 a?). kdy, adv.: kteřížto jsú kdy zemč zjezdili A 157 b. --- kdy-si, kdy-s: Také dějí, že kdys na tom miestó stal jest duom Abrahamév A 175 bl. kdy, conj. = když: A kdy ti lidé počijí kde ty kokodrile, tehda zberúce sě i pudie j¢ na past A 201 a?; A kdy ji (sůl) vylomie a ztlukû, tehda sé zdrobi na kusy A 191%; Tu byl jeden opat, jenž kdy umřieti měl, mnišie byli jsú velmi smutni A 177 a?/b'. kdyż, -koli, -to, conj.: kdizz jest Ju- stinian země mnohé ztratil A 158 bi; kdyzz by jeho mél pochovati 4 159 b; A tak kdyz koli na velikém moři jest člověk C 69a (ad A 190 a!); kdiz koly těch dvanácte synóv kánových sluli sú kánové, však... B 73 a ( = ačkoli) (ad A 208a!); to bylo v ta doby, kdizto byl svatý Karel putowal k bo- ziemu hrobu A 179 b?; (sv. Jan) biese dvû a tfidcét let, kdizto pán buoh na nebe vstûpil À 162 a’; kdizzto válé anebo co velikého má zpósobiti Á 165 D. ked£ v. kde. aby
218 od nichž (hor) moře Cafpieníke jest nazváno A 212 b* (B 80 b Cafpianfke). Kastiołoer (Gastiloer, Gastioloer, Ka- stiolor, Krastiloer), jm. misini: o hradu Caftioloer A 185 b? (D 571 kaftiolor); Vedlé Damaska leží tvrdý hrad, jenž slove Caftiloer A 186a? (B 424 kra- ftyloer, C 61a Kastioloer). Kašpar, -a, masc., jm. os.: my jmenujem ty tři krále Caffpar, Melchior, Baltazar A 176 a. kaëtel, -a, -u, masc. (kastel) = méstetko, tvrz: tu leží kafftel nebo tvrz C 52 b (ad A 1824?) kafftel neb méstecko, jenz slove Damones B 10a (C 15b ko*ftel [sic]) (ad A 164 a"). Kataj (Kathaj, Kachaj, Calchay, Ca- thay, Chataj), jm. země: na vodě, jenz skrze Kathay plove C 96 b (B 66 a Calchay) (ad A 203 a); o1 toho mśsta jedû do Cathay A 203 4!; Cathay jest ušlechtilé a bohaté královstvie ib.; W Cathay A 2034? (B 665 W ka- chav, D 645 W katagi); z Indie do Chatage A 221 a?. katajsky (kathajsky, cat-), adj.: o zem: Cathayike A 203 a'; o Zenách Cathay- flach A 203 b?. Katerina (Kathefina), -y, fem., jm. os.: k svaté katherzynye hrobu A 171 aj; k svaté katherzynye A 171 b. kati, sé, kaju s& kaje§ sg, impftiv. = kóti se: musie s6 svych hfiechóv kati N 118 b (ad A 202 a?). Kaydu v. Caydon. kaz, -a, -u, masc.: kdyż leżćch v nemoci a v náboženství a v skrúšeních mých všéch hřiechóv, tehda snide mi ten kaz A 217 b. kázanie, -ie. neutr. = kázání: dostala sč země indiská svatému Tomášovi, jižto kazanym a divy když obrátil 4 215 b?. kázaný, adj. = způsobný: jich kněžie sú šlechetni a kazaňy a milují spravedl- nost À 223 b. kázati, -Zu, Ze$, impftiv. = rozkazovati: kazzet (král v Kafo) sobě ze všech měst najkraśsie dievky pfivśsti A 198a?; I stalo sé, że cesaf kon- stantinopolitansky kazal svćho přétele mrtvého pochovati A 161 a!; kdežto stoje pán Kristus kazal dvěma apo- štoloma, jemu přívedli oslika A 182 a!. kazenie, novotv. kadenie, -ie, neutr. = kazení, kadéní: jede-li (kán) kde skrze své město, tehda postelí travú a učinie kadienye ot rozkošného kořenie A 205a? (M 38 b kazenye). kázn, kázü, kázen, kázeü, -zni, fem. = kázeü, posluSenstvi: o kazny, ješto jest před kánem A 203 b?. każdy, adj.: na kazzdi rok slavie den jeho jako svatćho A 160 b?; isu siuli cherubinovć zlatí, kazzdy z nich osmi pědí zvýši A 180 bt. kde, (de), kte. -Z, -zto, -Zkoli, adv.: když žoldána kto kde opatří C 22b (B 14 a de) (ad A 167 a!); Nebtu, kdezz pán Ježíš byl jat, tu jest byl koruno- vin A 160 a!; na tom miesté, kdezz jsta sé rodila (sv. Jan a sv. Jakub) A 164b (B 11 a kedz, sic omylem); A tak kdeżkol na velikém moři jest člověk A 190 a'; plyne skrze to moře Barské, kdežto svatý Mikuláš leží A 162 a?; (prvý) ostrov, k němuž při- plyne, slove Zilo neb(o) Cydon, ktezto roste mastix drahá B 7a (ad A 162 a?). kdy, adv.: kteřížto jsú kdy zemč zjezdili A 157 b. --- kdy-si, kdy-s: Také dějí, že kdys na tom miestó stal jest duom Abrahamév A 175 bl. kdy, conj. = když: A kdy ti lidé počijí kde ty kokodrile, tehda zberúce sě i pudie j¢ na past A 201 a?; A kdy ji (sůl) vylomie a ztlukû, tehda sé zdrobi na kusy A 191%; Tu byl jeden opat, jenž kdy umřieti měl, mnišie byli jsú velmi smutni A 177 a?/b'. kdyż, -koli, -to, conj.: kdizz jest Ju- stinian země mnohé ztratil A 158 bi; kdyzz by jeho mél pochovati 4 159 b; A tak kdyz koli na velikém moři jest člověk C 69a (ad A 190 a!); kdiz koly těch dvanácte synóv kánových sluli sú kánové, však... B 73 a ( = ačkoli) (ad A 208a!); to bylo v ta doby, kdizto byl svatý Karel putowal k bo- ziemu hrobu A 179 b?; (sv. Jan) biese dvû a tfidcét let, kdizto pán buoh na nebe vstûpil À 162 a’; kdizzto válé anebo co velikého má zpósobiti Á 165 D. ked£ v. kde. aby
Strana 219
keř, křě, masc.: Protože byl pán buoh z toho krze fekl k Mojźeśowi A 173 a!; (kán) uteče do krzie tobo háje 4 206 bi; we krzi ohnivém A 172 b?. kery v. ktery. klam, -a, -u, masc.: oni to mnéjéchu za klam A 205 b2. klamati, -aju, -45, impftiv. — Zertovati, posmívati se: Ale klamagi jimi A 202 b°. klamavy, adj. z klamati: (slova) budto klamawa nebo upfímá B 675b (ad A 204 a). klamovny, adj. z klam = Żertovny: (pi- saři kánovi popisují všecka jeho slova), buďto klamowna nebo pfiećna A 204 at. klamovy, adj. z klam: (slova) budto kla- mowa nebo priesnd D 648 (ad 4 204 aj). klanéti sé, -5ju sé, ies sé, impftiv.: kdyż jeho (Zoldánovu) pečet menší uziie, inhed fye tak klanyegi, jako my télu bozému A 179 b'; jemuZ fie klanyel A 167 b. klánie, -ie, neutr. — klání: (dvór) velmi široký k klaňy A 161 a'. klasti, kladu, -eś, impftiv.: i kladu (ženy vejce) v ty pécky A 170 a}. klášter, -a, masc.: v jednom klaffterze A 158 b?; na té hoře (Sinaj) stojí ná- bozny klaffter mnichovÿ À 172 b!. klauza, -y, fem. = prûsmyk: na pamět toho, že té tvrdé claufy mocen byl A 211 a'; do jedné claufi ncbo brány A YT b. klé v. kli. klejnot v. klénot. kleknüti, -nu, -ne$, pftiv. — kleknouti: táhni na moře a klekny před bohem devětkrát A 206 bě. klénot, klejnot, -a, -u, masc. = draho- cenná věc, klenot: při jiných pokla- diech a kleynotech kostelních A 161 a?; ten klenot kúpil jest jeden král franský A 159 b?. Kleopolis (omylem Eliopolis), jm. místní: město, jenž slove Cleopolis, točíšto chvály město A4 169? (C 274 Eho- polis). kléti, klnu, -neś, impftiv. = kliti, pro- klínati: všecky klnu, kteříž v sobotu masa nejedie A 162 a'. klí, gen. klé, masc., později klé, gen. klé, neutr. — lepkavá pryskyřice: 219 (mniši na Sinaji) Zivie sé najviece ovocem, klim a olejem a datyli A 172 b?; stromové, v nichžto dobrá můúka roste, neb vše, což z nich teče, jako zde kli nebo pryskyřice nebo smola A 197 5? (D 622 kle). klokoé, -é, masc. — klokot, vlna: nelze jedném k druhym pfijiti pro morské : klokocze a prudkost S 62a (ad A 9214 a). klokoéity, adj. = bouilivy: nelze jedněm k druhým přijíti pro moře klokoczite B 82b. Srvn. násl. klokotící, adj.: nelze jedněm k druhým pfijiti pro moře klokot:czie a prudké A 214 a!. kmen, -e (-u), masc. = pokoleni: jà € věřím, že ť od kmene svého panstvie tak slovú A 207 a!; z jehožto (Sethova) kmenu pán Ježíš sě narodili A 175 bl. kněz, -č, masc.: Předmluva knieze Otty z Dimerinku B 1 a; o knyezi Johanovi A 157 bl; uhasenie lampy oznamuje smrt knyeze A 173 a?. knóżie, -ie, fem. (sing.), pozdeji plur. masc. = kněží: Také jich knyezzic mají ženy oddävane À 1618’; o našich knyezzı co pravie A 223a? (C 137a kniezich); (Isorius) nosil na sobé zákon 1 kniezy templáiskymi B 58a (4 197 b! s knyczzymy). kněžna, -y, fem.: ty královny mají jiných královen a knyezzen pod sebú tak mnoho A 203 B?*. kněžský, adj.: (sv. Anastasius) byl jest veliký učedlník knyezíky A 190a? kněžstvie, -ie, neutr.= kněžství: (sv. Tomáš) pokřstil svaté tři krále a po- světil jé na knyezítwie A 215 £*. knieZ&, -&te, neutr. = kníže: Také já, mistr Vavřinec; najjasnějšého knyezzete a pána, pana Václava, římského a čes- kého krále, služebník A 157 a?; má přijétií jedno knyezze A 175 Bb; to rozprávěno od ctných knyežat A 169 a?. kniha, knieha, y, fem.: ty knyhi pře- ložil jsem z vlaské a latinské řeči B la[b; Tyto knyhi pravie o jednom rytiefi 4 157a!; że jemu pfinesli ktyhy A 2244! (B 97 b, D 739 knyehy). koberec, -rcć, masc. = koberec: všecky . zdi obvěšeny jsú drahými dienicémi anebo koberczi A 197 a!
keř, křě, masc.: Protože byl pán buoh z toho krze fekl k Mojźeśowi A 173 a!; (kán) uteče do krzie tobo háje 4 206 bi; we krzi ohnivém A 172 b?. kery v. ktery. klam, -a, -u, masc.: oni to mnéjéchu za klam A 205 b2. klamati, -aju, -45, impftiv. — Zertovati, posmívati se: Ale klamagi jimi A 202 b°. klamavy, adj. z klamati: (slova) budto klamawa nebo upfímá B 675b (ad A 204 a). klamovny, adj. z klam = Żertovny: (pi- saři kánovi popisují všecka jeho slova), buďto klamowna nebo pfiećna A 204 at. klamovy, adj. z klam: (slova) budto kla- mowa nebo priesnd D 648 (ad 4 204 aj). klanéti sé, -5ju sé, ies sé, impftiv.: kdyż jeho (Zoldánovu) pečet menší uziie, inhed fye tak klanyegi, jako my télu bozému A 179 b'; jemuZ fie klanyel A 167 b. klánie, -ie, neutr. — klání: (dvór) velmi široký k klaňy A 161 a'. klasti, kladu, -eś, impftiv.: i kladu (ženy vejce) v ty pécky A 170 a}. klášter, -a, masc.: v jednom klaffterze A 158 b?; na té hoře (Sinaj) stojí ná- bozny klaffter mnichovÿ À 172 b!. klauza, -y, fem. = prûsmyk: na pamět toho, že té tvrdé claufy mocen byl A 211 a'; do jedné claufi ncbo brány A YT b. klé v. kli. klejnot v. klénot. kleknüti, -nu, -ne$, pftiv. — kleknouti: táhni na moře a klekny před bohem devětkrát A 206 bě. klénot, klejnot, -a, -u, masc. = draho- cenná věc, klenot: při jiných pokla- diech a kleynotech kostelních A 161 a?; ten klenot kúpil jest jeden král franský A 159 b?. Kleopolis (omylem Eliopolis), jm. místní: město, jenž slove Cleopolis, točíšto chvály město A4 169? (C 274 Eho- polis). kléti, klnu, -neś, impftiv. = kliti, pro- klínati: všecky klnu, kteříž v sobotu masa nejedie A 162 a'. klí, gen. klé, masc., později klé, gen. klé, neutr. — lepkavá pryskyřice: 219 (mniši na Sinaji) Zivie sé najviece ovocem, klim a olejem a datyli A 172 b?; stromové, v nichžto dobrá můúka roste, neb vše, což z nich teče, jako zde kli nebo pryskyřice nebo smola A 197 5? (D 622 kle). klokoé, -é, masc. — klokot, vlna: nelze jedném k druhym pfijiti pro morské : klokocze a prudkost S 62a (ad A 9214 a). klokoéity, adj. = bouilivy: nelze jedněm k druhým přijíti pro moře klokoczite B 82b. Srvn. násl. klokotící, adj.: nelze jedněm k druhým pfijiti pro moře klokot:czie a prudké A 214 a!. kmen, -e (-u), masc. = pokoleni: jà € věřím, že ť od kmene svého panstvie tak slovú A 207 a!; z jehožto (Sethova) kmenu pán Ježíš sě narodili A 175 bl. kněz, -č, masc.: Předmluva knieze Otty z Dimerinku B 1 a; o knyezi Johanovi A 157 bl; uhasenie lampy oznamuje smrt knyeze A 173 a?. knóżie, -ie, fem. (sing.), pozdeji plur. masc. = kněží: Také jich knyezzic mají ženy oddävane À 1618’; o našich knyezzı co pravie A 223a? (C 137a kniezich); (Isorius) nosil na sobé zákon 1 kniezy templáiskymi B 58a (4 197 b! s knyczzymy). kněžna, -y, fem.: ty královny mají jiných královen a knyezzen pod sebú tak mnoho A 203 B?*. kněžský, adj.: (sv. Anastasius) byl jest veliký učedlník knyezíky A 190a? kněžstvie, -ie, neutr.= kněžství: (sv. Tomáš) pokřstil svaté tři krále a po- světil jé na knyezítwie A 215 £*. knieZ&, -&te, neutr. = kníže: Také já, mistr Vavřinec; najjasnějšého knyezzete a pána, pana Václava, římského a čes- kého krále, služebník A 157 a?; má přijétií jedno knyezze A 175 Bb; to rozprávěno od ctných knyežat A 169 a?. kniha, knieha, y, fem.: ty knyhi pře- ložil jsem z vlaské a latinské řeči B la[b; Tyto knyhi pravie o jednom rytiefi 4 157a!; że jemu pfinesli ktyhy A 2244! (B 97 b, D 739 knyehy). koberec, -rcć, masc. = koberec: všecky . zdi obvěšeny jsú drahými dienicémi anebo koberczi A 197 a!
Strana 220
220 koččí, adj. = kočičí: ktož jest tu velmi bradatý, ten má jedva šedesáte vlasóv na bradě, jeden od druhého vzdáli jako kocžcze brady A 201 b. kočičí, adj.: jeden (vlas na bradě) od druhého vzdálený jako kocžiczie brady B 64a (ad A 201 b?) kočka, -y, íem.: (Tataři) jedie vlky, kocžky, lišky, psy A 188 b?; Take jsü tu lidé chlupatí jako morské koczzky A 200a?; (na hoře) všeliká zvieřata bydlé, jako morské koczzky A 202 a?. kohit, -a, masc. = kohout: (łasto sly- chaji) psy tam štěkajíce a kohuty péjice C 113 b (ad A 211 b). kokodril, -a, -e, masc. = krokodil: jeden ten Cocodril A 201 a°; kdy ti lidé počijí kde ty Cocodrile ib.; ti Coco- drilowe nebo sani činie jim mnoho žalosti 4 201 a!. kokot, -a, masc. = kohout: často sly- chají psy tam štěkajíce a kokoti pějíce A 211 br. kól, kola, -u, masc. = kůl: (mají) ostny železem nasazené na kuol N 136% (omylem m. na huol) (ad A 209 a). koleno, -a, neutr.: inhed padne na ko- lenu A 1674a'; o lidech, ješto na kolenu chodie vždy A 200 a. -koli, enkl. přívěsek: kamž bych koli chtël A 179 a? atd., v. při jednotlivých slovech, k nimž bývá přidáváno, na př. čso, koliko atd. koliko, kolik, -Z, -koli, ustrnulé neutr. a adv.: z koliko dřčv a z kterých byl udělán kříž boží A 158 b?; — (kämen) tolik má mocí, kolko barev A 199 d!; kolík má domóv, tolik žen A 209 a?; (žoldán) má jich jiných (žen) mnoho, kolikož ráčí A 167 a'; Jeho král má zvláštních žen, kolikž koli ráčí A 198 a?. -kolivěk, enkl. přívěsek, v. při jednot- livých slovech, k nimž bývá přidáván, na př. čso. Komane, Komanie v. Comana. komanský, Komanščí v. comanský. komich (komuch), název písmene abecedy egyptské: Komich A 170% (D 502 komuch). Kominanis v. Comnanis. komora, -y, fem.: o jeho (kánově) slavné komorze A 204 b'; do jeho komori A 167 a‘; z żoldśnovy komori A 165 b'. komuch v. komich. kön, koné, masc. — küü: on sé i kon jeho tak náramně užase A 162 42/163 a’; (každý rytíř) má chovati tři konye A 166 b?. konec, -ncé, masc.: na druhém koncz té hory A 181 a?; o počátku i o konczi Jordana A 183 a. koneëné, adv.: tu sé konecznye vrátichu A 216 a!. konnicé, konicé, -é, fem. = stáj pro koně: pod témi stupni jsû konyé: mramo- rem sklenuté A 161 a!. konos v. bonos. koüsky, adj. z kóü: páléc ususená na slunci lajna kravie a konfka A 188 b*; o lidech f konfkymy nohami A 200 a!; nesú veliká jablka jako konfke hlavy A 212 b. Konstantin, -a, masc., jm. os.: jižto ( = sv. Helenu) pojal cesar Conftantin za ženu A 159 bt. Konstantinopol, -i a -pole, -¢ (Kon- stantinonapuli), fem., jm. mistní: © po- lozeni mësta Côftantinopole A 160 b!; do Conftantinopole 4 158 4; w Con- ftantinopoly A 158 b?; Conftatino- pole jest velmi ušlechtilé a krásné mésto: 4 160 b' (S 5a Conftantino- napuh); do Conftantynopoly B 2a (ad A 158a). konstantinopolitánsky, konstantinopol- ský, adj.: od jednoho césaře Con- ftantinopolitanfkeho A 159 b?; o pa- láci nebo domu césaře Conftantino- politanfkeho A 160/1619! (B 5b Conftantynopolfkeho). konvent, -a, -u, masc. = sbor klášter- nický: jest tu (v klášteře na Sinaji) veliký Conwent, točíšto sbor A 172 bi. kopati, -aju, -áš, impftiv: (ti lidé) ani vinnic kopagy B 61a (ad A 199 b}); když hrob kopali A 161 a'. kopice, -ë, neutr. = kopiéko, demin. ke kopie: jedno že ť nestřélejí z lučišť, ale kopiczemy jako mužie À 209 d!; (Arabové) nemají t izádného vodénie, jedno kopicze a široký štít A 174 b? kopie, -ie, neutr. = kopí: o hrotu bo- Zého kopie A 159 b5; ratiště kopie božého A 160 4.
220 koččí, adj. = kočičí: ktož jest tu velmi bradatý, ten má jedva šedesáte vlasóv na bradě, jeden od druhého vzdáli jako kocžcze brady A 201 b. kočičí, adj.: jeden (vlas na bradě) od druhého vzdálený jako kocžiczie brady B 64a (ad A 201 b?) kočka, -y, íem.: (Tataři) jedie vlky, kocžky, lišky, psy A 188 b?; Take jsü tu lidé chlupatí jako morské koczzky A 200a?; (na hoře) všeliká zvieřata bydlé, jako morské koczzky A 202 a?. kohit, -a, masc. = kohout: (łasto sly- chaji) psy tam štěkajíce a kohuty péjice C 113 b (ad A 211 b). kokodril, -a, -e, masc. = krokodil: jeden ten Cocodril A 201 a°; kdy ti lidé počijí kde ty Cocodrile ib.; ti Coco- drilowe nebo sani činie jim mnoho žalosti 4 201 a!. kokot, -a, masc. = kohout: často sly- chají psy tam štěkajíce a kokoti pějíce A 211 br. kól, kola, -u, masc. = kůl: (mají) ostny železem nasazené na kuol N 136% (omylem m. na huol) (ad A 209 a). koleno, -a, neutr.: inhed padne na ko- lenu A 1674a'; o lidech, ješto na kolenu chodie vždy A 200 a. -koli, enkl. přívěsek: kamž bych koli chtël A 179 a? atd., v. při jednotlivých slovech, k nimž bývá přidáváno, na př. čso, koliko atd. koliko, kolik, -Z, -koli, ustrnulé neutr. a adv.: z koliko dřčv a z kterých byl udělán kříž boží A 158 b?; — (kämen) tolik má mocí, kolko barev A 199 d!; kolík má domóv, tolik žen A 209 a?; (žoldán) má jich jiných (žen) mnoho, kolikož ráčí A 167 a'; Jeho král má zvláštních žen, kolikž koli ráčí A 198 a?. -kolivěk, enkl. přívěsek, v. při jednot- livých slovech, k nimž bývá přidáván, na př. čso. Komane, Komanie v. Comana. komanský, Komanščí v. comanský. komich (komuch), název písmene abecedy egyptské: Komich A 170% (D 502 komuch). Kominanis v. Comnanis. komora, -y, fem.: o jeho (kánově) slavné komorze A 204 b'; do jeho komori A 167 a‘; z żoldśnovy komori A 165 b'. komuch v. komich. kön, koné, masc. — küü: on sé i kon jeho tak náramně užase A 162 42/163 a’; (každý rytíř) má chovati tři konye A 166 b?. konec, -ncé, masc.: na druhém koncz té hory A 181 a?; o počátku i o konczi Jordana A 183 a. koneëné, adv.: tu sé konecznye vrátichu A 216 a!. konnicé, konicé, -é, fem. = stáj pro koně: pod témi stupni jsû konyé: mramo- rem sklenuté A 161 a!. konos v. bonos. koüsky, adj. z kóü: páléc ususená na slunci lajna kravie a konfka A 188 b*; o lidech f konfkymy nohami A 200 a!; nesú veliká jablka jako konfke hlavy A 212 b. Konstantin, -a, masc., jm. os.: jižto ( = sv. Helenu) pojal cesar Conftantin za ženu A 159 bt. Konstantinopol, -i a -pole, -¢ (Kon- stantinonapuli), fem., jm. mistní: © po- lozeni mësta Côftantinopole A 160 b!; do Conftantinopole 4 158 4; w Con- ftantinopoly A 158 b?; Conftatino- pole jest velmi ušlechtilé a krásné mésto: 4 160 b' (S 5a Conftantino- napuh); do Conftantynopoly B 2a (ad A 158a). konstantinopolitánsky, konstantinopol- ský, adj.: od jednoho césaře Con- ftantinopolitanfkeho A 159 b?; o pa- láci nebo domu césaře Conftantino- politanfkeho A 160/1619! (B 5b Conftantynopolfkeho). konvent, -a, -u, masc. = sbor klášter- nický: jest tu (v klášteře na Sinaji) veliký Conwent, točíšto sbor A 172 bi. kopati, -aju, -áš, impftiv: (ti lidé) ani vinnic kopagy B 61a (ad A 199 b}); když hrob kopali A 161 a'. kopice, -ë, neutr. = kopiéko, demin. ke kopie: jedno že ť nestřélejí z lučišť, ale kopiczemy jako mužie À 209 d!; (Arabové) nemají t izádného vodénie, jedno kopicze a široký štít A 174 b? kopie, -ie, neutr. = kopí: o hrotu bo- Zého kopie A 159 b5; ratiště kopie božého A 160 4.
Strana 221
kopyto, -a, neutr.: jinć (!) Idi s końskymi kopyti B 61b (ad A4 200 a). kor, -a, -u, masc. = kir: Prostfed koru v kostele stojí okolek A 178 b!; u pro- střed toho chrámu stojí kuor A 180 a!. kóra, -y, fem. := kůra: tehda prořěží koru na nich (= na stromech) A 198 al, koráb, -a, -u, masc., a -i, fem.: z ko- raba A 159a?; kdyż byl Noe vyšel z korabu A 191 b!; kdyžto (Noe) w ko- rabie bieśe A 191 a?; holubice, jižto Noe z koraby vyslal B 3 b (ad A 159 a*). korabovy, adj. z koráb: pfistavadlo korabowe A 163 b?. kofen, -e, masc.: (bez) nenie ť ten, ale z toho korzene pośly A 181 bl. koienie, -ie, neutr. = koteni: jedie ji (tu věc) lidé jako zelé nebo korzenye A 175 b*; (buoh pfirozenie) dává všemu korzeny, všem stromóm... moc a silu 4 225 a’. korfant v. goríant. korohev v. korühev. korona, koruna, -y, fem. = koruna: tu jest koruny hlohové polovice A 159 d?; tu jest byl korunován hlohovú korunu A 160 a!. koronovany, korunovany, adj: muz slitý z mosazi... jest korunowany jako césař A 158 bil. koronovati, korunovati, -uju, -uješ, impftiv. = korunovati: o korunách, ji- mižto bil korunowan den svého umu- čenie A 159 b? (N 7 a koronowan). Korozaim (Corro-, Chorosaim, -zaim), jm. mistni: jest mnoho měst v gali- lejské zemi, točíš Naim, Kafarnaum, Betfage, Corrozaym A 184 b* (B 39b Chorofaym). korühev (dial. korohev), -hve a -hvi; korühva, -y, fem. = korouhev: tehda nenesü pfed ním ani koruhwie ani praporce 4 2140? (B 83b korohwy, C 120 a koruhwi ani praporcóv, D 697 koruhwe!. korun- v. koron-. koryto, -a, neutr.: tu ť leží Daniel prorok v kamenném koritie A 181 b?. koselsky v. kozlensky. kost, -i, fem.: neb jeho (sv. LukaZe) kofti byly jst přivezeny z Bethanie A 160 a?; trstim nebo koftmy 4 170 at. 221 kostel, -a, masc.: tu jest sv. Kateřiny koftel 4 172 b?; pred tiem koftelem A 158 b'; překrásný a převeliký koftel A 158 bl. kostelní, adj.: o svátosti koftelny ne- věřie A 223 a?; při jiných pokladiech a klejnotech koftelňych A 161 «aż. košík, -a, -u, masc.: A jsú ť ženy tlusté a nosie € mnoho koffikuow na sobě N 1364 (omylem m. koZichóv) (ad A 209 a). kofátko, -a, neutr, demin. z kotě: kteréž (ovoce) padne na vodu, to bude ptákem jako malé kotiatko (!) D 686 (omylem místo kačátko) (ad A 212 b). kotev, -e, kotva, -y, íem.: v té zemi nesmějí železa trpěti přibitého ani kotwy A 194 a?. koza, -y, fem.: (potvora má) zpodek jakž koza B 17 a (ad A 169 a!). Kozdras, masc., jm. os.: Cozdras měl mnoho lvóv v jámé A 181 b2. kozí, adj. z koza: zpodek (potvory) jest kozi A 169 a'. kozlenský (koselský), adj.: k taterské zemi příleží mnoho zemí i království, točíš pruská, . . . . krakovská, kozleníka A 188 b! (B 456 a kotfelfka). kóžě, -č, fem. = kůže: (stany) z velblú- dovych kozzi A 174 b'; zdi vnitř jsú vsecky obestfeny zvierścimi kozzemy A 203 b. kóżka, -y, fem., demin. z kóZé: o kozzcze obfezovanie bożieho A 179 a!. kožuch, kožich, -a, -u, masc. = kožich: (ženy tatarské) nosie ť mnoho ko- zichow na sobi A 209 a}. | kra, -y, fem. = veliký kus, kámen: devět koní jest jemu vzácnějí než jedna kra zlata A 207 al. kráččti, -čju, -ieš, impftiv. = kräßeti: Nalezneš také v tom království lidi, kteřížto jedno na kolenü chodie a kracžegicz každému kroku (a] tak sé nakloňují A 200 a?. krahujčí, adj. z krahujec. — Krahujčí hrad: ta tvrz stojí na skále a slove ť krahugczi hrad A 190 B!. krahujec, -jcč, masc.: v té tvrzi na- lezneś jeden krásný krahugiecz a kräsnü pannu, kterážto toho kra- hugcze stfeżś A 190 b.
kopyto, -a, neutr.: jinć (!) Idi s końskymi kopyti B 61b (ad A4 200 a). kor, -a, -u, masc. = kir: Prostfed koru v kostele stojí okolek A 178 b!; u pro- střed toho chrámu stojí kuor A 180 a!. kóra, -y, fem. := kůra: tehda prořěží koru na nich (= na stromech) A 198 al, koráb, -a, -u, masc., a -i, fem.: z ko- raba A 159a?; kdyż byl Noe vyšel z korabu A 191 b!; kdyžto (Noe) w ko- rabie bieśe A 191 a?; holubice, jižto Noe z koraby vyslal B 3 b (ad A 159 a*). korabovy, adj. z koráb: pfistavadlo korabowe A 163 b?. kofen, -e, masc.: (bez) nenie ť ten, ale z toho korzene pośly A 181 bl. koienie, -ie, neutr. = koteni: jedie ji (tu věc) lidé jako zelé nebo korzenye A 175 b*; (buoh pfirozenie) dává všemu korzeny, všem stromóm... moc a silu 4 225 a’. korfant v. goríant. korohev v. korühev. korona, koruna, -y, fem. = koruna: tu jest koruny hlohové polovice A 159 d?; tu jest byl korunován hlohovú korunu A 160 a!. koronovany, korunovany, adj: muz slitý z mosazi... jest korunowany jako césař A 158 bil. koronovati, korunovati, -uju, -uješ, impftiv. = korunovati: o korunách, ji- mižto bil korunowan den svého umu- čenie A 159 b? (N 7 a koronowan). Korozaim (Corro-, Chorosaim, -zaim), jm. mistni: jest mnoho měst v gali- lejské zemi, točíš Naim, Kafarnaum, Betfage, Corrozaym A 184 b* (B 39b Chorofaym). korühev (dial. korohev), -hve a -hvi; korühva, -y, fem. = korouhev: tehda nenesü pfed ním ani koruhwie ani praporce 4 2140? (B 83b korohwy, C 120 a koruhwi ani praporcóv, D 697 koruhwe!. korun- v. koron-. koryto, -a, neutr.: tu ť leží Daniel prorok v kamenném koritie A 181 b?. koselsky v. kozlensky. kost, -i, fem.: neb jeho (sv. LukaZe) kofti byly jst přivezeny z Bethanie A 160 a?; trstim nebo koftmy 4 170 at. 221 kostel, -a, masc.: tu jest sv. Kateřiny koftel 4 172 b?; pred tiem koftelem A 158 b'; překrásný a převeliký koftel A 158 bl. kostelní, adj.: o svátosti koftelny ne- věřie A 223 a?; při jiných pokladiech a klejnotech koftelňych A 161 «aż. košík, -a, -u, masc.: A jsú ť ženy tlusté a nosie € mnoho koffikuow na sobě N 1364 (omylem m. koZichóv) (ad A 209 a). kofátko, -a, neutr, demin. z kotě: kteréž (ovoce) padne na vodu, to bude ptákem jako malé kotiatko (!) D 686 (omylem místo kačátko) (ad A 212 b). kotev, -e, kotva, -y, íem.: v té zemi nesmějí železa trpěti přibitého ani kotwy A 194 a?. koza, -y, fem.: (potvora má) zpodek jakž koza B 17 a (ad A 169 a!). Kozdras, masc., jm. os.: Cozdras měl mnoho lvóv v jámé A 181 b2. kozí, adj. z koza: zpodek (potvory) jest kozi A 169 a'. kozlenský (koselský), adj.: k taterské zemi příleží mnoho zemí i království, točíš pruská, . . . . krakovská, kozleníka A 188 b! (B 456 a kotfelfka). kóžě, -č, fem. = kůže: (stany) z velblú- dovych kozzi A 174 b'; zdi vnitř jsú vsecky obestfeny zvierścimi kozzemy A 203 b. kóżka, -y, fem., demin. z kóZé: o kozzcze obfezovanie bożieho A 179 a!. kožuch, kožich, -a, -u, masc. = kožich: (ženy tatarské) nosie ť mnoho ko- zichow na sobi A 209 a}. | kra, -y, fem. = veliký kus, kámen: devět koní jest jemu vzácnějí než jedna kra zlata A 207 al. kráččti, -čju, -ieš, impftiv. = kräßeti: Nalezneš také v tom království lidi, kteřížto jedno na kolenü chodie a kracžegicz každému kroku (a] tak sé nakloňují A 200 a?. krahujčí, adj. z krahujec. — Krahujčí hrad: ta tvrz stojí na skále a slove ť krahugczi hrad A 190 B!. krahujec, -jcč, masc.: v té tvrzi na- lezneś jeden krásný krahugiecz a kräsnü pannu, kterážto toho kra- hugcze stfeżś A 190 b.
Strana 222
222 kraj, -č. masc. = kraj, konec: v tom městě i v tom kragi A 170a!; — Na kragi toho mésta A 176 a*; (město Segot) stálo jedniem kragem u vodé A 182 b*; pfijdń na druhý kray té hory A 186 bl. krájéti, -čju, -ieš, impftiv. = krájeti: kragiegi před něho i krmě jeho A 222 a!. krajina, -y, fem.: o kraginach fecskému cesafi poddanych A 160b'; w kra- gynye betlemské A 165 P. - krakovský, adj.: k taterské zemi příleží mnoho zemí i království, točíš pruská, ruská, ...krakowfka A 188 bl. král, -e, masc.: římského a českého krale služebník A 157 a?; (Ježíš), kral ži- dovsky A 159 at; jeden kral těch tří kralow, jenž sú bohu u Bethlémě otěru dali A 165 b?. kralomoc, -é, masc., obéZnice: Jupiter, tocizto kralomoc D 742, M 52 b (ad A 224 b?) králóv, adj. possess. z król: (hrad żol- dánóv) slove kralow hrad A 183 »'. Králova hora: Montrogal, točíš kralowa hora B 13 b. Králova moc — kralomoc, obéznice toho jména: Jupiter, tocíá kralowa moc A 224 b?. králová, králevá, -ć, zpodstatnélé adj. fem. — královna: proto rozhnévala sé kralewa i všecky ženy i panny A 193 a? (B 51 b kralowa). kralovati, -uju, -ujeś, impftiv.: A kdyż budń kralowati Konstantin a Hirene A 161 al. královna, -y, fem. = králová: proto roz- hnévala s¢ kralowna C 76a (ad A 193 a?); A slove to město Sába po kralownye A 175 a!; (žoldán) čtyři má ženy kralowny A 166 b?. kralovstvie, -ie, a -stvo, -a, neutr.= kralovstvi: v tom kralowitwi A 158 a?; o kralowftwich żoldźna A 165 a!'; — k taterské zemi příležie mnohé země a Kralowftwa C 66a (ad A 188 b), ta kralowftwa D 482 (ad A 165 b, tak všecky země a kralowftwa jsü vodami a mořem osaZena A 213 b?. krása, -y, fem.: pro svüá ptieliánü kratfu B 8a, C 13b (ad A 162 b); o Da- maśku, o jeho krafe a tvrdosti A 185 b2. krásný, adj.: Konstantinopole jest velmi ušlechtilé a krafne město A 160 b!, káže ť sobě (král v Kafo) ze všech měst naykraffie dievky přivésti A4 198 a*; tisíce naykraffich dievek A 222 b? (M 51 a nakraffych). — Adv. krásně: (to místo jest) zlatem velmi kraínye zmalováno A 176 4a?*. Krastiloer v. Kastioloer. -krát, přívěsek znamenající násobnost: ja t sem jej (fenixe) viděl dwakrat A 169 b*. V. devětkrát. krátký, adj.: o třpaslcéch kratkeho věku A 202 b'; Také mohli by kratczi cestü plóti k Jeruzalemu A 164 a?; plyne do Cypru w kratkem casu A 186 b2. kráva, -y, tem.: Také ti lidé jezdic na koních i na krawach A 209 a!. kraví, adj. z kráva: (Tataři) své krmě musie vařiti páléc usušená na slunci lajna krawie a końska A 188 b?. Krče v. Grille. Kreffe v. Gressc. kfest, krsla, kfsta, -u, masc.: to ma- zanie, ješto na krzfitu přijímáme A 161 b. kfestan, -a, masc.: Také domnievaji sé druzi módfi Rekové i také krzel- tyane A 159a*; Jakžkoli Rékové krzeftiane jsń A 161 a2. křesťanka, -y, fem.: jedna (žena žol- dánova) má býti krzeftyanka A 167 a'. křesťanský, adj.: (město Tyrus) bylo jest diéve krzieftiátke A4 164 a?; o rozli¢né viere krzieftianfke A 157 b'; kterak rozliéni lidé krzieftian{fti jsa 4 157 b!. kfestanstvie, -ie, a -stvo, -a, neutr.— křesťanství: tak mnoho krzeftyanítwie dobyl A 1598; jiný který král w krzieftyanftwi A 191 b”; — (Elti) ućini jezdu na krzieftyanitwo A 166 aż. Kreta (Krete, Trete), iem., jm. misini: ostrov, jenž slove Creta A 164b; Potom připlyne k jednomu ostrovu, jenz slove Crete B 8 a (4 162 b! Trete). Kretus, masc., jm. os.: (ostrov Kieta řečený od prvního svého krále), jenž jmél jmé Cretus A 164 b'. krev, krve, fem.: krew po jeho tváři i šíji tečéšě 4 160 a!. krevný, adj. z krev: o lidech krewne a červené barvy A 168 b.
222 kraj, -č. masc. = kraj, konec: v tom městě i v tom kragi A 170a!; — Na kragi toho mésta A 176 a*; (město Segot) stálo jedniem kragem u vodé A 182 b*; pfijdń na druhý kray té hory A 186 bl. krájéti, -čju, -ieš, impftiv. = krájeti: kragiegi před něho i krmě jeho A 222 a!. krajina, -y, fem.: o kraginach fecskému cesafi poddanych A 160b'; w kra- gynye betlemské A 165 P. - krakovský, adj.: k taterské zemi příleží mnoho zemí i království, točíš pruská, ruská, ...krakowfka A 188 bl. král, -e, masc.: římského a českého krale služebník A 157 a?; (Ježíš), kral ži- dovsky A 159 at; jeden kral těch tří kralow, jenž sú bohu u Bethlémě otěru dali A 165 b?. kralomoc, -é, masc., obéZnice: Jupiter, tocizto kralomoc D 742, M 52 b (ad A 224 b?) králóv, adj. possess. z król: (hrad żol- dánóv) slove kralow hrad A 183 »'. Králova hora: Montrogal, točíš kralowa hora B 13 b. Králova moc — kralomoc, obéznice toho jména: Jupiter, tocíá kralowa moc A 224 b?. králová, králevá, -ć, zpodstatnélé adj. fem. — královna: proto rozhnévala sé kralewa i všecky ženy i panny A 193 a? (B 51 b kralowa). kralovati, -uju, -ujeś, impftiv.: A kdyż budń kralowati Konstantin a Hirene A 161 al. královna, -y, fem. = králová: proto roz- hnévala s¢ kralowna C 76a (ad A 193 a?); A slove to město Sába po kralownye A 175 a!; (žoldán) čtyři má ženy kralowny A 166 b?. kralovstvie, -ie, a -stvo, -a, neutr.= kralovstvi: v tom kralowitwi A 158 a?; o kralowftwich żoldźna A 165 a!'; — k taterské zemi příležie mnohé země a Kralowftwa C 66a (ad A 188 b), ta kralowftwa D 482 (ad A 165 b, tak všecky země a kralowftwa jsü vodami a mořem osaZena A 213 b?. krása, -y, fem.: pro svüá ptieliánü kratfu B 8a, C 13b (ad A 162 b); o Da- maśku, o jeho krafe a tvrdosti A 185 b2. krásný, adj.: Konstantinopole jest velmi ušlechtilé a krafne město A 160 b!, káže ť sobě (král v Kafo) ze všech měst naykraffie dievky přivésti A4 198 a*; tisíce naykraffich dievek A 222 b? (M 51 a nakraffych). — Adv. krásně: (to místo jest) zlatem velmi kraínye zmalováno A 176 4a?*. Krastiloer v. Kastioloer. -krát, přívěsek znamenající násobnost: ja t sem jej (fenixe) viděl dwakrat A 169 b*. V. devětkrát. krátký, adj.: o třpaslcéch kratkeho věku A 202 b'; Také mohli by kratczi cestü plóti k Jeruzalemu A 164 a?; plyne do Cypru w kratkem casu A 186 b2. kráva, -y, tem.: Také ti lidé jezdic na koních i na krawach A 209 a!. kraví, adj. z kráva: (Tataři) své krmě musie vařiti páléc usušená na slunci lajna krawie a końska A 188 b?. Krče v. Grille. Kreffe v. Gressc. kfest, krsla, kfsta, -u, masc.: to ma- zanie, ješto na krzfitu přijímáme A 161 b. kfestan, -a, masc.: Také domnievaji sé druzi módfi Rekové i také krzel- tyane A 159a*; Jakžkoli Rékové krzeftiane jsń A 161 a2. křesťanka, -y, fem.: jedna (žena žol- dánova) má býti krzeftyanka A 167 a'. křesťanský, adj.: (město Tyrus) bylo jest diéve krzieftiátke A4 164 a?; o rozli¢né viere krzieftianfke A 157 b'; kterak rozliéni lidé krzieftian{fti jsa 4 157 b!. kfestanstvie, -ie, a -stvo, -a, neutr.— křesťanství: tak mnoho krzeftyanítwie dobyl A 1598; jiný který král w krzieftyanftwi A 191 b”; — (Elti) ućini jezdu na krzieftyanitwo A 166 aż. Kreta (Krete, Trete), iem., jm. misini: ostrov, jenž slove Creta A 164b; Potom připlyne k jednomu ostrovu, jenz slove Crete B 8 a (4 162 b! Trete). Kretus, masc., jm. os.: (ostrov Kieta řečený od prvního svého krále), jenž jmél jmé Cretus A 164 b'. krev, krve, fem.: krew po jeho tváři i šíji tečéšě 4 160 a!. krevný, adj. z krev: o lidech krewne a červené barvy A 168 b.
Strana 223
křiččti, -ču, -číš, impíftiv = křičeti: (svině) pro bitie ústavné tak jsü veimi krzi- czzeli a chrochotaly A 198 b! (B 595 krzyczaly); tehda sé (pohané) v hro- madu zberü a krziczzie kara, kara, kara A 188 b?. kfidlo, -a, neutr.: brky a krzidle (fenixe) jsú ohnivé barvy A 196 b?; péro jedr.o z krzidla jeho A 213 bt. kfik, -a, -u, masc.: drak ten hrozným krzikem vzûpé B 9a (ad A 163 a?) 7c s& sviñského krziku velmi bojie A 198 b'. Kristus, -a, masc., 7m. os.: na niżto (hoře Sion) pán kriftus casto byval A 181 at/a?; panu kriftowi A 158 b?. — Adj. possess. Kristóv: protoZ slul (Ojíř) kriftow bojovník A 197 B. kfistal, křišťal, -ál, -a, -u, masc. = křišťál: kde sě krzifftal rodí A 193 b?; v tom krzifftale A4 160 a'. . křištalový, -šťalový, -šťálový, adj. z kři- štal: (Indie menší) jest velmi studená, že v ní voda w kriftalowy kámen se sstydá D 605 (ad A 193 23). krivda, -y, fem.: necheme izédnému kterć krziewdy (sic) ani Zalosti učiniti B 90 b (ad A 219 a?). kfiviti sé, -Vu sé, -víš sé, impftiv. — kfiviti se, zahybati se: inhed potom poče fie cesta krzywiti sem i tam A 217 a? (B 87 b krzicwyt). křivý, adj. = nepravý, vinný: však proto nenie krzywa modlitba 4 174 a?; ta ruka vyvrže list 'té strany, kteráž krzywa jest 4 196 a*. — Adv. k¥ivé = nesprávně: pravie, Ze my činíme krzywie À 161 b* (B 6 b krziewie). kříž, -č, masc.: krzizz boží A 158 b?; puol krzizze božieho ib.; (dsku) na krzizzi jsń pfibili 4 159 a?; o krzizzi lotra dobrého A 163 br. kfiżovnik, -a, masc. = mnich fehole kfi- F- Zovnické: ten ostrov drZie &pitálnici "sv. Jana krzizzowhycz A 163 b. krmé, -é, fem.: (Tatafi) svć krmye musie vafiti palec ususena na slunci lajna A 188 b5; o jich dvorné krmi À 208 P*. Krmen v. Crmen. krmiti, -mu, -mís, impítiv.: o hofe, na níž pán Kristus krmul (lid) A 185 a?; (Ojíř) těmi rybami fye i svuoj lid | krmil A 199 à}. 223. krmny, adj. z krmé: o krmnych hadech D 636 (ad A 201 b). krośćjć, -č, fem. — krok: vézé má čtyři tisíce kroczegi zvy&i A 167 b. krok, -a, -u, masc.: kráčejíc každému kroku [a] tak sć naklońuji A 200 a?. krom(ć), praep. = mimo: jemuż ižádný nemóZz sé vrovnati na zlaté ... kromye jediného kněze Johanesa z Indie A 157 a?*; A ktož kromie svého naro- zenie (zemé) nebyval jest, ten mní svü zemi najlepsi A 157 b!; Jiného pitie nemáme krom wody D 716 (ad A 219 4'); A ty zemé všecky jest Ju- stinian ztratil kromie dielu Řěkóv A 158 b'. — Adv. =leda: v té zemi pojímají sě vespolek mužie s ženami, kakž koli blízko jsú sobě v rodu, kromye sestry nemóż pojieti A 208 b?. kronika, -y, fem.: Jakoż oni to maji psáno v svých knihách a w kronykach A 199 at. krotky, adj.: tu maji krotkich slonóv dosti A 201 až. křovie, -ie, neutr. = křoví: (velbloudi) tu mají svój obrok, tocíá... mech a krzowie A 172 b'; hledajíce jeho po krzowi A 206 b'. krstitel, krstitel, kftitel, -e, masc.: druhý (Herodes) kázal stieti svatého Jana, krzftitele božého A 181 a'. krušcový, adj. = solný: (solný sloup) má ť chut kruffczowu A 183 a'. krusec, -c6, masc. = kus solny: ta hora nenie jinak nežli všecka tvrdá suol neb kruffecz 4 191 b?. krúšenie, -ie, neutr. = zkroušenost: když ležéch v nemoci a v náboženství a w kruffeny mych vśćch hřiechóv B 884 (ad A 217 b?). — Srvn. skrá- Senie. krvavý, adj.: on tomu uvěři, neb nóž jeho byl krwaw A 224 b!; jesti t to plátno i dnešní den krwawe A 173 a. krvný, adj., omyl m. krmný: o krwnych hadech A 2014* (D 636 krmnych). kte v. kde. kterak(o), kterak, -Z, -koli(vék), adv.: I. = jak: kterak jest (kanis) najprvé vznikl A 157 bt; kterak rozliční lidé křěsťanští jsú ib. II. = ačkoli: a kterakz koli ten piesek na każdy den berû D 478 (ad A 164 b?); vétie t v svatü
křiččti, -ču, -číš, impíftiv = křičeti: (svině) pro bitie ústavné tak jsü veimi krzi- czzeli a chrochotaly A 198 b! (B 595 krzyczaly); tehda sé (pohané) v hro- madu zberü a krziczzie kara, kara, kara A 188 b?. kfidlo, -a, neutr.: brky a krzidle (fenixe) jsú ohnivé barvy A 196 b?; péro jedr.o z krzidla jeho A 213 bt. kfik, -a, -u, masc.: drak ten hrozným krzikem vzûpé B 9a (ad A 163 a?) 7c s& sviñského krziku velmi bojie A 198 b'. Kristus, -a, masc., 7m. os.: na niżto (hoře Sion) pán kriftus casto byval A 181 at/a?; panu kriftowi A 158 b?. — Adj. possess. Kristóv: protoZ slul (Ojíř) kriftow bojovník A 197 B. kfistal, křišťal, -ál, -a, -u, masc. = křišťál: kde sě krzifftal rodí A 193 b?; v tom krzifftale A4 160 a'. . křištalový, -šťalový, -šťálový, adj. z kři- štal: (Indie menší) jest velmi studená, že v ní voda w kriftalowy kámen se sstydá D 605 (ad A 193 23). krivda, -y, fem.: necheme izédnému kterć krziewdy (sic) ani Zalosti učiniti B 90 b (ad A 219 a?). kfiviti sé, -Vu sé, -víš sé, impftiv. — kfiviti se, zahybati se: inhed potom poče fie cesta krzywiti sem i tam A 217 a? (B 87 b krzicwyt). křivý, adj. = nepravý, vinný: však proto nenie krzywa modlitba 4 174 a?; ta ruka vyvrže list 'té strany, kteráž krzywa jest 4 196 a*. — Adv. k¥ivé = nesprávně: pravie, Ze my činíme krzywie À 161 b* (B 6 b krziewie). kříž, -č, masc.: krzizz boží A 158 b?; puol krzizze božieho ib.; (dsku) na krzizzi jsń pfibili 4 159 a?; o krzizzi lotra dobrého A 163 br. kfiżovnik, -a, masc. = mnich fehole kfi- F- Zovnické: ten ostrov drZie &pitálnici "sv. Jana krzizzowhycz A 163 b. krmé, -é, fem.: (Tatafi) svć krmye musie vafiti palec ususena na slunci lajna A 188 b5; o jich dvorné krmi À 208 P*. Krmen v. Crmen. krmiti, -mu, -mís, impítiv.: o hofe, na níž pán Kristus krmul (lid) A 185 a?; (Ojíř) těmi rybami fye i svuoj lid | krmil A 199 à}. 223. krmny, adj. z krmé: o krmnych hadech D 636 (ad A 201 b). krośćjć, -č, fem. — krok: vézé má čtyři tisíce kroczegi zvy&i A 167 b. krok, -a, -u, masc.: kráčejíc každému kroku [a] tak sć naklońuji A 200 a?. krom(ć), praep. = mimo: jemuż ižádný nemóZz sé vrovnati na zlaté ... kromye jediného kněze Johanesa z Indie A 157 a?*; A ktož kromie svého naro- zenie (zemé) nebyval jest, ten mní svü zemi najlepsi A 157 b!; Jiného pitie nemáme krom wody D 716 (ad A 219 4'); A ty zemé všecky jest Ju- stinian ztratil kromie dielu Řěkóv A 158 b'. — Adv. =leda: v té zemi pojímají sě vespolek mužie s ženami, kakž koli blízko jsú sobě v rodu, kromye sestry nemóż pojieti A 208 b?. kronika, -y, fem.: Jakoż oni to maji psáno v svých knihách a w kronykach A 199 at. krotky, adj.: tu maji krotkich slonóv dosti A 201 až. křovie, -ie, neutr. = křoví: (velbloudi) tu mají svój obrok, tocíá... mech a krzowie A 172 b'; hledajíce jeho po krzowi A 206 b'. krstitel, krstitel, kftitel, -e, masc.: druhý (Herodes) kázal stieti svatého Jana, krzftitele božého A 181 a'. krušcový, adj. = solný: (solný sloup) má ť chut kruffczowu A 183 a'. krusec, -c6, masc. = kus solny: ta hora nenie jinak nežli všecka tvrdá suol neb kruffecz 4 191 b?. krúšenie, -ie, neutr. = zkroušenost: když ležéch v nemoci a v náboženství a w kruffeny mych vśćch hřiechóv B 884 (ad A 217 b?). — Srvn. skrá- Senie. krvavý, adj.: on tomu uvěři, neb nóž jeho byl krwaw A 224 b!; jesti t to plátno i dnešní den krwawe A 173 a. krvný, adj., omyl m. krmný: o krwnych hadech A 2014* (D 636 krmnych). kte v. kde. kterak(o), kterak, -Z, -koli(vék), adv.: I. = jak: kterak jest (kanis) najprvé vznikl A 157 bt; kterak rozliční lidé křěsťanští jsú ib. II. = ačkoli: a kterakz koli ten piesek na każdy den berû D 478 (ad A 164 b?); vétie t v svatü
Strana 224
224 Trojici, a kterakz koliwiek některých článkóv viery nedrzie D 696 (ad A 214 b); kterakż koli ty stromky jinam přenášejí D 501 (ad À 170 a”). kteraký, adj. = jak veliký: Nižádný t tomu nevěří snadně, kterake jest tam panstvie D 651 (ad A 204 b'); iZádnv nevie, kteraka jest ta zed A 220 2. ktery (kery), -Z, -koli(vék), -to, pronom.: I. Inievrog.; Tfíéti rozdiel pravi..., z koliko diév a z kterich byl udélán kříž boží A 158 b?. — IT. Relat.: v tyto kniehy sebral, kterezto jest ma sva věčnů pamět lidem ostavil k úžitku a k utésenie, kterezto uméli lidé... za pravé čtú a drżie B la; o tśch zemiech a diviech, kterziżto na té cestě mohü byti shledáni A 157 a?; až do velikého kanisa země z Kathaje, ktenzto najvétéi pán jest v svété ib.; (o) diviech mnohých, kterižto tudież jsń A 157 b'; vlasti, kterez jest putoval a jezdil 4 157 b?; (svátost), kte- razz jest v Konstantinopoli A 158 b*; do kterez koli země on jest přijel A 193 až; kteryz kolwiek lov chce viděti (kán) C 97 b (ad 4 203 bY). — III. Indef.: ani déšť ani ktera z oblakóv zároda A 160 b*; A když by kteri rytieř tak udatný byl A 162 b?; kdyžchce s kteru z těch čtyř léci 4 167 a* (M 10a f keru). kto, -Z, -koli(vék), pronom.: I. Relat.: Ktoz jest v ciziech krajinách nebyval, tomu sé zdá vlast jeho urozenie naj- lepšie B la; A ktozz kromé svého narozenie (země) nebyval jest, ten mní svü zemi najlepsí A 157 b); ktozz svého nepřétele přemohl, ten byl ko- runován palmü A 159 a!/a?; ktozz jej (hloh) nad sebú nese, tomu nemóż hrom ... uškoditi 4 160 a!; však ktoz kolywiek jeden takově vzchován bude, ...sly8i váak rád o cizich zemiech A 1575 (C 3a ktoz koh) — II. Indef.: ać by tento svět kto objeti chtěl A 157 až; A mezi těmi všemi... jedva citanie o kom, jenž by tak mnoho spatřil A 157 b2. ktvúcí, adj. = kvetoucí: pole ktwuczie A 176 at; o vždy ktwuce zahrady (sic) A 171 a?. kudy, -ž, adv.: proč a kudy jest to přišlo A4 158 b*; (cesta), kudyz Adam a Eva byli jsń vyhnáni A 220 b. Kufel v. Gufel. kukla, -y, fem. = kukle: nenosie (€ ani kukel ani plášťóv na sobě v té zemi 4A 209 at. Kumäni (Cunani, Ganani), plur. masc., jm. návodní: Neb druhdy jsú jeho (panství jerusalemského) židé dobyli, druhdy: Kumani C 42 b (A 177 b* Cu- nany, D 533 Canani). Kunesen v. Lunesen. kunit, -a, -u, masc. = lest, žert: kteříž toho kunfftu nevédie 4 170 b'; ten kunftobrátil sé jemu potom v pravdu D 700 (ad A 215 bY). kunstovati, -uju, -ujeś, Tmpftiv. = Zerto- vati: protoż jim jini kunfftugice na- zýváchu jeho knězem, že nábožný bieše C 121 a (ad A 215 b). kupadlo, kipadlo, -a, neutr. = koupadlo, místo ke koupání: o kupadle silojském A 1814; Potom ptijdà do Turkóv k jedné bráně nebo kupadlu, ješto slove Kankon A 187 b'; kupadla si- lojskd A 181 a?; o kupadlach Siloe C 50a (ad A 181 a). küpati sé, -p'u sé, -p'e$ sé, impftiv. — koupati se: kdežto pán bóh kázal ne- mocnému své ložce zdvihnüti a sé kupati S 28 a (ad A 181a). kupec, -pcé, masc.: do néhozto ze dvûdcât království kupczi přicházejí B la; Neb sé do ného ze mnohych zemí küpci sjézdéji A 183 b'. kupeésk y, adj. z kupec = kupecky: s ji- nymi kupeczikymy lidmi 4 163 a'. kupeéstvie, -ie, neutr. = kupectvi, zbożi: od mofe nosie ta kupeczicwie na vel- blúdiech a na koních A 186 a!; při- stavadlo korábové ke všemu kupecz- ftwi A4 163 b?; třětí pro kupeczítwie A 157 b. küpiti, -p'u, -pi§, pftiv. = koupiti: ten klénot kupil geft jeden král franský A 159 b?; Protož kup od svého tovaryše rytieřstvie 4 163 a!. kupovánie, -ie, neutr. = kupování: v pro- dávání a wkupowany aby nedostatku nebylo A 208 b!.
224 Trojici, a kterakz koliwiek některých článkóv viery nedrzie D 696 (ad A 214 b); kterakż koli ty stromky jinam přenášejí D 501 (ad À 170 a”). kteraký, adj. = jak veliký: Nižádný t tomu nevěří snadně, kterake jest tam panstvie D 651 (ad A 204 b'); iZádnv nevie, kteraka jest ta zed A 220 2. ktery (kery), -Z, -koli(vék), -to, pronom.: I. Inievrog.; Tfíéti rozdiel pravi..., z koliko diév a z kterich byl udélán kříž boží A 158 b?. — IT. Relat.: v tyto kniehy sebral, kterezto jest ma sva věčnů pamět lidem ostavil k úžitku a k utésenie, kterezto uméli lidé... za pravé čtú a drżie B la; o tśch zemiech a diviech, kterziżto na té cestě mohü byti shledáni A 157 a?; až do velikého kanisa země z Kathaje, ktenzto najvétéi pán jest v svété ib.; (o) diviech mnohých, kterižto tudież jsń A 157 b'; vlasti, kterez jest putoval a jezdil 4 157 b?; (svátost), kte- razz jest v Konstantinopoli A 158 b*; do kterez koli země on jest přijel A 193 až; kteryz kolwiek lov chce viděti (kán) C 97 b (ad 4 203 bY). — III. Indef.: ani déšť ani ktera z oblakóv zároda A 160 b*; A když by kteri rytieř tak udatný byl A 162 b?; kdyžchce s kteru z těch čtyř léci 4 167 a* (M 10a f keru). kto, -Z, -koli(vék), pronom.: I. Relat.: Ktoz jest v ciziech krajinách nebyval, tomu sé zdá vlast jeho urozenie naj- lepšie B la; A ktozz kromé svého narozenie (země) nebyval jest, ten mní svü zemi najlepsí A 157 b); ktozz svého nepřétele přemohl, ten byl ko- runován palmü A 159 a!/a?; ktozz jej (hloh) nad sebú nese, tomu nemóż hrom ... uškoditi 4 160 a!; však ktoz kolywiek jeden takově vzchován bude, ...sly8i váak rád o cizich zemiech A 1575 (C 3a ktoz koh) — II. Indef.: ać by tento svět kto objeti chtěl A 157 až; A mezi těmi všemi... jedva citanie o kom, jenž by tak mnoho spatřil A 157 b2. ktvúcí, adj. = kvetoucí: pole ktwuczie A 176 at; o vždy ktwuce zahrady (sic) A 171 a?. kudy, -ž, adv.: proč a kudy jest to přišlo A4 158 b*; (cesta), kudyz Adam a Eva byli jsń vyhnáni A 220 b. Kufel v. Gufel. kukla, -y, fem. = kukle: nenosie (€ ani kukel ani plášťóv na sobě v té zemi 4A 209 at. Kumäni (Cunani, Ganani), plur. masc., jm. návodní: Neb druhdy jsú jeho (panství jerusalemského) židé dobyli, druhdy: Kumani C 42 b (A 177 b* Cu- nany, D 533 Canani). Kunesen v. Lunesen. kunit, -a, -u, masc. = lest, žert: kteříž toho kunfftu nevédie 4 170 b'; ten kunftobrátil sé jemu potom v pravdu D 700 (ad A 215 bY). kunstovati, -uju, -ujeś, Tmpftiv. = Zerto- vati: protoż jim jini kunfftugice na- zýváchu jeho knězem, že nábožný bieše C 121 a (ad A 215 b). kupadlo, kipadlo, -a, neutr. = koupadlo, místo ke koupání: o kupadle silojském A 1814; Potom ptijdà do Turkóv k jedné bráně nebo kupadlu, ješto slove Kankon A 187 b'; kupadla si- lojskd A 181 a?; o kupadlach Siloe C 50a (ad A 181 a). küpati sé, -p'u sé, -p'e$ sé, impftiv. — koupati se: kdežto pán bóh kázal ne- mocnému své ložce zdvihnüti a sé kupati S 28 a (ad A 181a). kupec, -pcé, masc.: do néhozto ze dvûdcât království kupczi přicházejí B la; Neb sé do ného ze mnohych zemí küpci sjézdéji A 183 b'. kupeésk y, adj. z kupec = kupecky: s ji- nymi kupeczikymy lidmi 4 163 a'. kupeéstvie, -ie, neutr. = kupectvi, zbożi: od mofe nosie ta kupeczicwie na vel- blúdiech a na koních A 186 a!; při- stavadlo korábové ke všemu kupecz- ftwi A4 163 b?; třětí pro kupeczítwie A 157 b. küpiti, -p'u, -pi§, pftiv. = koupiti: ten klénot kupil geft jeden král franský A 159 b?; Protož kup od svého tovaryše rytieřstvie 4 163 a!. kupovánie, -ie, neutr. = kupování: v pro- dávání a wkupowany aby nedostatku nebylo A 208 b!.
Strana 225
kupovati, -uju, -ujeś, impftiv.: tu rádi kupugt jako my zde suchć ryby A 196 d!. kur (kür?), -a, masc. = kohout: Take jsü v té zemi kurzi, ješto nemají peřie A 201 5/202 à; o kurzyech vlnatych M 36a (ad A 201 b'). Srvn. násl. kura, -y, fem. = slepice: o péckách, jesto kury plodie A 169 b*; kamż koli ty kury opálené povleče A 198 b?. kurâtko, -a, neutr., demin. z kufč, plur. Kuřátka, jméno souhvězdí: těch hvězd, jesto slovû kurzatka, nemohû nikda vidati A 196 b'. kúřě, kufé, kuiáte, neutr. = kufe: (noh) mezi své paznohty vuol pochyti i nese jej u povéttie jako zde kurze luňák A 213 t. kufenec, -ncé, masc.— kufe: v tom kraji jest mnoho kurzenecz À 170 a*; z nichźto (vajec) chtie kurzence zplo- diti 4 170 a!; ve třech neděléch vylehû sé z vajéc kurzencz1 À 170 a‘; každá (žena) své kurzencze pobéře A 170 a!. Kursie, -ie, fem., jm. ostrova (Korsika?): skrze ty ostrovy vlaské, točíš skrze kurfij A 171 a). Kurtymeston v. Curtymesten. Kurynth v. Curnit. kus, -a, -u, masc.: kdy ji (sůl) vylomie a ztlukü, tehda s& zdrobi na kufı A 1916; každý pútník byl toho pilen, aby kus toho kamene měl A 177 6°. — Kus = díl, článek víry: (Řěkové) držé některé kuň, jichž my nedrżime A 161 a*. küsek, -ska, -sku, masc., demin. z kus = kousek: vynesú ť tčlo jeho na vysokú horu a zsekaji jej u malé kufky B 93b (ad A 221 b). küzlo, -a, neutr. = kouzlo: v tváři dra- kové kuzlé proménéné A 162 b'; od kuzla a ne od pfirozenie A 216 bl. kvas, -a, -u, masśc.: jakoby kwas téstu plodnost dal A 221 a. kvašený, adj.: Řekové držé svû mši S kwaffeny chlebem A 161 b'; chléb kwaffeny a vzkynuly S 6b (ad A 161 bY). květ, -a, -u, masc.: ty šešeliny slovů muškátový kwyet A 197 a!; visí f to ovoce na stromciech jako léskového 225 ofecha kwiet neb řása B 54b (ad A 194 2/195 aY). : kvetly, adj. = kvetouci: (o) poli kwetlem D 525 (ad À 176 a”). kvétny, adj. = kvetouci: o poli kwietnem A 176a'. — Květná neděle: na kwietnu nedéli A 179 a!. kvíččnie, -ie, neutr. = kviceni: (svině) pobéhne za tü slepicí opálenü bez chrochtánie i bez kwiéenie D 626 (ad A 198 b. kvićśti, -Cu, -Ciś, impftiv. = kviceti: ne- umějí f izAdné řeči, ale kwyczie jako svině B 86 a (ad 4 216 bY). kvilenie, kvielenie, -ie. neutr. — kvileni: slychají i vídají v ném hfimanie i blys- kanie a rozličné búřenie a ryky a kwielenye A 216 &?. Kvirin v. Quirin. kvisti, ktvu, ktveś, impftiv.: (Stépy) sedmkrát ovoce přes léto přinášejí a tolikrát ktwu i list obnovují A 169 b?; (zahrada) ústavně ktwe A 17138; druzi (štěpové) kwift1 počnú A 171 a?. kyvati, -aju, -á$, impftiv.: také t ne- mohá mluviti, jedno t kywagy mezi sebá a rozumějí sobě dobté B 62a (ad A 200 a). laciné (dial) = lating, v. t. laciny, adj. =nedrahy: o smaragdiech laczynych A 169 b2. Ladut ( Laduch), masc., 7». os.: (Zoldán), jemuž jmě bieše ladutt B 13 b (A4 166 b! laduch). Laenfe (Laense), jm. misini: z Antiochic dale jedńce pfijde do laenfe A 188 a? (D 582 lagfe). Lachtis (Lachis, Kachtis), 7m. misini: (Krahujéi hrad) leží ť mezi městy, jichzto jedno slove lachtis 4 190 b! (B 48 a kachtys, C 70 b Lachis). lajno, -a, neutr. = lejno: (Tataři) své krmé musie vařiti páléc usušená na slunci layna kravie a koňská A 188 b°. lakomstvie, -ie, neutr. = lakomství: la- komftwie tvého najvyssieho nasytiti nemóżeme a nemienime A 161 b!. lakomy (lakomny), adj.: pravie, Ze kfés- tanésti fliminové, totisto knézie, jsû lakomi A 223 b'; o našich kněží la- komnych B 96a (ad A 223 aż). Lambardi, Lamparti, -y, -ard (-art), plur. masc., jm. zemé: fkrze lamparti
kupovati, -uju, -ujeś, impftiv.: tu rádi kupugt jako my zde suchć ryby A 196 d!. kur (kür?), -a, masc. = kohout: Take jsü v té zemi kurzi, ješto nemají peřie A 201 5/202 à; o kurzyech vlnatych M 36a (ad A 201 b'). Srvn. násl. kura, -y, fem. = slepice: o péckách, jesto kury plodie A 169 b*; kamż koli ty kury opálené povleče A 198 b?. kurâtko, -a, neutr., demin. z kufč, plur. Kuřátka, jméno souhvězdí: těch hvězd, jesto slovû kurzatka, nemohû nikda vidati A 196 b'. kúřě, kufé, kuiáte, neutr. = kufe: (noh) mezi své paznohty vuol pochyti i nese jej u povéttie jako zde kurze luňák A 213 t. kufenec, -ncé, masc.— kufe: v tom kraji jest mnoho kurzenecz À 170 a*; z nichźto (vajec) chtie kurzence zplo- diti 4 170 a!; ve třech neděléch vylehû sé z vajéc kurzencz1 À 170 a‘; každá (žena) své kurzencze pobéře A 170 a!. Kursie, -ie, fem., jm. ostrova (Korsika?): skrze ty ostrovy vlaské, točíš skrze kurfij A 171 a). Kurtymeston v. Curtymesten. Kurynth v. Curnit. kus, -a, -u, masc.: kdy ji (sůl) vylomie a ztlukü, tehda s& zdrobi na kufı A 1916; každý pútník byl toho pilen, aby kus toho kamene měl A 177 6°. — Kus = díl, článek víry: (Řěkové) držé některé kuň, jichž my nedrżime A 161 a*. küsek, -ska, -sku, masc., demin. z kus = kousek: vynesú ť tčlo jeho na vysokú horu a zsekaji jej u malé kufky B 93b (ad A 221 b). küzlo, -a, neutr. = kouzlo: v tváři dra- kové kuzlé proménéné A 162 b'; od kuzla a ne od pfirozenie A 216 bl. kvas, -a, -u, masśc.: jakoby kwas téstu plodnost dal A 221 a. kvašený, adj.: Řekové držé svû mši S kwaffeny chlebem A 161 b'; chléb kwaffeny a vzkynuly S 6b (ad A 161 bY). květ, -a, -u, masc.: ty šešeliny slovů muškátový kwyet A 197 a!; visí f to ovoce na stromciech jako léskového 225 ofecha kwiet neb řása B 54b (ad A 194 2/195 aY). : kvetly, adj. = kvetouci: (o) poli kwetlem D 525 (ad À 176 a”). kvétny, adj. = kvetouci: o poli kwietnem A 176a'. — Květná neděle: na kwietnu nedéli A 179 a!. kvíččnie, -ie, neutr. = kviceni: (svině) pobéhne za tü slepicí opálenü bez chrochtánie i bez kwiéenie D 626 (ad A 198 b. kvićśti, -Cu, -Ciś, impftiv. = kviceti: ne- umějí f izAdné řeči, ale kwyczie jako svině B 86 a (ad 4 216 bY). kvilenie, kvielenie, -ie. neutr. — kvileni: slychají i vídají v ném hfimanie i blys- kanie a rozličné búřenie a ryky a kwielenye A 216 &?. Kvirin v. Quirin. kvisti, ktvu, ktveś, impftiv.: (Stépy) sedmkrát ovoce přes léto přinášejí a tolikrát ktwu i list obnovují A 169 b?; (zahrada) ústavně ktwe A 17138; druzi (štěpové) kwift1 počnú A 171 a?. kyvati, -aju, -á$, impftiv.: také t ne- mohá mluviti, jedno t kywagy mezi sebá a rozumějí sobě dobté B 62a (ad A 200 a). laciné (dial) = lating, v. t. laciny, adj. =nedrahy: o smaragdiech laczynych A 169 b2. Ladut ( Laduch), masc., 7». os.: (Zoldán), jemuž jmě bieše ladutt B 13 b (A4 166 b! laduch). Laenfe (Laense), jm. misini: z Antiochic dale jedńce pfijde do laenfe A 188 a? (D 582 lagfe). Lachtis (Lachis, Kachtis), 7m. misini: (Krahujéi hrad) leží ť mezi městy, jichzto jedno slove lachtis 4 190 b! (B 48 a kachtys, C 70 b Lachis). lajno, -a, neutr. = lejno: (Tataři) své krmé musie vařiti páléc usušená na slunci layna kravie a koňská A 188 b°. lakomstvie, -ie, neutr. = lakomství: la- komftwie tvého najvyssieho nasytiti nemóżeme a nemienime A 161 b!. lakomy (lakomny), adj.: pravie, Ze kfés- tanésti fliminové, totisto knézie, jsû lakomi A 223 b'; o našich kněží la- komnych B 96a (ad A 223 aż). Lambardi, Lamparti, -y, -ard (-art), plur. masc., jm. zemé: fkrze lamparti
Strana 226
226 A 171 a!; dva bratry svatého Františka z lamparth A 2174a'; do lampart A 187 a!. Iambar(d)sky, lampar(t)sky, lampartcky, lampertsky, adj. = lombardsky: (Du- naj) vyprystie sé z lampartfkich hor A 158a (B 2a z lamparffkich, D 450 z lambardfkych vod (!) a hor, M 2a z lambarfkych); osm mil lam- parthflach 4 171a4* (D 504 lam- partczkich); dva tisíce a šest a osm- desáte mil lampartflich A 164 b'; osm set a osmdesáte lampartfkich mil A 171 (M 135 lampertfkych). Lamech, -a, masc., jm. os.: tu také od lamecha byl (Kain) zastřelen A 185 aż. lamfaréř v. lantfaréř. Lamoym (Lamoyn), jm. země (Boven- schen: Lamay): o zemi lamoym A 196 a!; Když jedů z té země lamoyn A 196 b?. lampa, -y, fem.: (v kostele sv. Katefiny) mnoho lamp ústavně hoří A 172 B. lampart-, lampert- v. lambard-. Landama (Laudania), jm. místní: udělal jest jedno město na boce té hory, jenz slove landama A 191 b' (D 596 laudania). Lange, jm. osťrova (v angl. versi Lango," podle Bovenschena Cos): odtud do ostrova, ješto slove Elode nebo lange A 162 bt. | Langemisehel, masc., jm. os.: Potom by langemifehel Zoldánem A 166 bl. Lancherin (Lancherm, Lantherm), jm. misini: mésto, jesto slove Lancherin C 96b (A 203 a* lantherm, B 66a lancherm). lantfaróf, lamfaréf, lantforér, -¢, masc. — jezdilec, z ném. Landfahrer: (Mandevile) jest byl veliký lant- farerz nebo jezdec A 1574! (N 1b lantforerz); A tak jesti konec lam- fareře léta od narozenie syna boZieho tisicieho ctyrstého sedmdesátého dru- hého léta (! D 744 (ad A 225 aż). Lantherm v. Lancherin. lapati, -aju, -á$, impftiv. = chytati: tu jest mnoho lvév, a mysi tu také ve- likć jsń, jako zde někteří psi, a la- pagit jé s věžníky A 194 b!; (lidé s koňskými nohami) lapagi zvěř, a tu jedie 4 200 a2. lapiti, -p'u, -piś, pftiv.: = chytiti: kohoż lapie, toho szerû À 213 b!, láska, -y, fem.: dokudž vy budete spo- jéni trojím svazkem v hromadu, točíš lafku, vérû a pravdû À 207 b°. laskavý, adj.: neb ten (mládenec) bieše velmi lafkaw na jednu pannu A 163 b'; od té chvíle vždy pohané jsá kánové, avsak jsń lafkawieyffe na kfistany nežli na jiné pohany A 208 a”; że jsń na svého boha lafkawi A 200 b?. latina, -y, fem.: jenż (sv. Jeronym) jest mnoho knih z židovské řčči w latinu přeložil B 27b (ad A 176 bY). lating, latiné (dial. lacinë), adv. = la- tinsky: (písmo) psáno jest řecky, ži- dovsky a laczine B 6 a (ad A 161 a?). latinský, adj.: jenž jest mnoho knih z židovské iéci w latinfku proménil A 176 D. Laton, jm. misini: prvé mèsto slove laton A 201 &, lâtr, -a, -u, masc. a lâtro, -a, neutr. = sáh: čtyřidcát latrow vzdáli A 176 b*; Sio latrow vzdéli A 162 b!,b*; (hadie) jednoho latru vśifi A 218 b?; sto Later B 8b (ad A 162 b!/b?). Laudania v. Landama. Laylach v. Loyach. Lazar, -a, masc., jm. os.: Od Bethanic, z niezto byl lazar A 182 a2. lázn, -i (lázně ,-¢?), fem. =lazen: myjí sé s ním w lazny, jakoz raci 4 222 a'. lazur, lazür, -a, -u, masc. — iazur: io miesto velmi bohatě jest obděláno dobrým mramorovym kamenem a lazurem A 176 a? (C 40 a lazaurem). le, conj. = ale, a}: A tak těch bohóv jest mnoho le bez poéta 4 225a! (tak mnoho le beze čtu M 52 b); A husi (jsou tam) třikrát věčie nežli zde le jako dropfy zdejsie C 128 a, M 48 b, N 161 b (ad A 218 b”). leb, lba, Ibu, masc., a ]bi, fem. = lebka: najbližší prótel vezme leb jeho a oblożi ji zlatem neb stfébrem a pie z nie 4A 1995? (D 631 vezme leb jeho a obloží je(!) zlatem nebo stfiebrem a pije z něho);. ze Iby hlavnie učiní sobě orudie ku pití 4 221 b? (D 729 ze lbu hlavnieho).
226 A 171 a!; dva bratry svatého Františka z lamparth A 2174a'; do lampart A 187 a!. Iambar(d)sky, lampar(t)sky, lampartcky, lampertsky, adj. = lombardsky: (Du- naj) vyprystie sé z lampartfkich hor A 158a (B 2a z lamparffkich, D 450 z lambardfkych vod (!) a hor, M 2a z lambarfkych); osm mil lam- parthflach 4 171a4* (D 504 lam- partczkich); dva tisíce a šest a osm- desáte mil lampartflich A 164 b'; osm set a osmdesáte lampartfkich mil A 171 (M 135 lampertfkych). Lamech, -a, masc., jm. os.: tu také od lamecha byl (Kain) zastřelen A 185 aż. lamfaréř v. lantfaréř. Lamoym (Lamoyn), jm. země (Boven- schen: Lamay): o zemi lamoym A 196 a!; Když jedů z té země lamoyn A 196 b?. lampa, -y, fem.: (v kostele sv. Katefiny) mnoho lamp ústavně hoří A 172 B. lampart-, lampert- v. lambard-. Landama (Laudania), jm. místní: udělal jest jedno město na boce té hory, jenz slove landama A 191 b' (D 596 laudania). Lange, jm. osťrova (v angl. versi Lango," podle Bovenschena Cos): odtud do ostrova, ješto slove Elode nebo lange A 162 bt. | Langemisehel, masc., jm. os.: Potom by langemifehel Zoldánem A 166 bl. Lancherin (Lancherm, Lantherm), jm. misini: mésto, jesto slove Lancherin C 96b (A 203 a* lantherm, B 66a lancherm). lantfaróf, lamfaréf, lantforér, -¢, masc. — jezdilec, z ném. Landfahrer: (Mandevile) jest byl veliký lant- farerz nebo jezdec A 1574! (N 1b lantforerz); A tak jesti konec lam- fareře léta od narozenie syna boZieho tisicieho ctyrstého sedmdesátého dru- hého léta (! D 744 (ad A 225 aż). Lantherm v. Lancherin. lapati, -aju, -á$, impftiv. = chytati: tu jest mnoho lvév, a mysi tu také ve- likć jsń, jako zde někteří psi, a la- pagit jé s věžníky A 194 b!; (lidé s koňskými nohami) lapagi zvěř, a tu jedie 4 200 a2. lapiti, -p'u, -piś, pftiv.: = chytiti: kohoż lapie, toho szerû À 213 b!, láska, -y, fem.: dokudž vy budete spo- jéni trojím svazkem v hromadu, točíš lafku, vérû a pravdû À 207 b°. laskavý, adj.: neb ten (mládenec) bieše velmi lafkaw na jednu pannu A 163 b'; od té chvíle vždy pohané jsá kánové, avsak jsń lafkawieyffe na kfistany nežli na jiné pohany A 208 a”; że jsń na svého boha lafkawi A 200 b?. latina, -y, fem.: jenż (sv. Jeronym) jest mnoho knih z židovské řčči w latinu přeložil B 27b (ad A 176 bY). lating, latiné (dial. lacinë), adv. = la- tinsky: (písmo) psáno jest řecky, ži- dovsky a laczine B 6 a (ad A 161 a?). latinský, adj.: jenž jest mnoho knih z židovské iéci w latinfku proménil A 176 D. Laton, jm. misini: prvé mèsto slove laton A 201 &, lâtr, -a, -u, masc. a lâtro, -a, neutr. = sáh: čtyřidcát latrow vzdáli A 176 b*; Sio latrow vzdéli A 162 b!,b*; (hadie) jednoho latru vśifi A 218 b?; sto Later B 8b (ad A 162 b!/b?). Laudania v. Landama. Laylach v. Loyach. Lazar, -a, masc., jm. os.: Od Bethanic, z niezto byl lazar A 182 a2. lázn, -i (lázně ,-¢?), fem. =lazen: myjí sé s ním w lazny, jakoz raci 4 222 a'. lazur, lazür, -a, -u, masc. — iazur: io miesto velmi bohatě jest obděláno dobrým mramorovym kamenem a lazurem A 176 a? (C 40 a lazaurem). le, conj. = ale, a}: A tak těch bohóv jest mnoho le bez poéta 4 225a! (tak mnoho le beze čtu M 52 b); A husi (jsou tam) třikrát věčie nežli zde le jako dropfy zdejsie C 128 a, M 48 b, N 161 b (ad A 218 b”). leb, lba, Ibu, masc., a ]bi, fem. = lebka: najbližší prótel vezme leb jeho a oblożi ji zlatem neb stfébrem a pie z nie 4A 1995? (D 631 vezme leb jeho a obloží je(!) zlatem nebo stfiebrem a pije z něho);. ze Iby hlavnie učiní sobě orudie ku pití 4 221 b? (D 729 ze lbu hlavnieho).
Strana 227
lebný, adj. z leb; miesto lebné = Kal- varie: v tom kostele na pravé ruce jest lebne miesto C 43 b (ad A 178 a). léci, lehu, ležeš, pftiv. = lehnouti: kdyż chce (žoldán) s kterú z těch čtyř (žen) lecz A 167 c. lecikterý, leckterý, -s, adj. = leckterý: do leczyktereho města, k němuž by byl lepší vietr M 25a (4 187 a* do leczktereho, B 43 a do leczkterehozs). leč, conj. = leda když, jen: Nemóžeš mým milíkem býti, leczz by byl ry- tieřem A 163 a!; niżśdnemu neškodí, leczz ji rozhnévaji A 162 b*; — neb nepijí vína leczz na veliké hody A 172 b?. led, -u, masc.: (voda) zstydne a bude ledem A 186 b2. leda-který-si, -s, adj. = kterýkoli: do neda kterehos (sic) města D 576 (snad omylem m. leda —) (ad A 187 a. Lederkint, Ledorkinth v. Loderkint. ledva, ledvy, adv. = sotva, stěží: mezi těmi všemi, kteřížto jsú kdy země zjezdili, ledwa čítanie o kom, jenž by tak mnoho spatřil C 34 (ad A 157 53); (balsám roste) na malých stromciech ledwa do pasa zvýších A 170a*; ten má ledwa $edesáte vlasóv na bradě B 64a (C 94 a ledwy šestdesát). ledvie, -ie, fem. =ledvi: my biechom velikymi ranami biti, Ze musichom své ledwie po sobé vléci 4 217 b!. ledvy v. ledva. léhati, -aju, -áš, impíftiv.: (anjel) kázal jemu (Adamovi) s Evú lehati, a on to učinil A 175 bi. lehký (lechký), adj.: náš odčv (jest) tak lechky, že jedno hanbu přikryje A 219a?. —- Adverb. lehcě, Jechcé — lehko, snadno: byli by lechce navedeni na vieru Pána našeho... D 719 (ad A 219 b). lehnútí, -nu, -neš, pftiv. = lehnouti: když chce (Zoldán) s kterü z iéch čtyř (žen) lehnuti D 487 (ad A 167 a"). lejflantsky (lejtsansky), adj.: k Laterské zemi příleží mnoho zemí i království, točíš pruská, ruská... leyflatíka A 188 b* (D 583 leytfanfka). lékař, -č, masc.: pryskyřice lekarzom dobře známá A 162 a?; Hipokras, pre- slovutny lekarz A 162 bt. 227 lékařský, adj. — 1. Lékařský: sv. Pavel také držal tu školu lekarzíku dřéve svého obrâcenie A 186a!. — 2. Lé- Civy: O studnici lekarzfke A4 194 bl. lékařstvie, -ie, neutr. = lék: (dřevo aloes) jest k mnohému lekarzttwi dobro A 172 a. lekati sé, -aju sé, -á5 sé, impftiv.: však fye nelekay A 163 a?. leknüti sé, -nu sč, -neš sě, pftiv. = leknouti se: když na nás üprkem pti- bézechu, velmi {ye jich leczzechom A 217b; nenie ižádný muž tak udatný, by (ye nemusil leknut: A 216 b?; (mládenec) leczze fyc velmi A 163 a?. Lenonim v. Cenoman. lepý, adj. = krásný, dobrÿ: ten mni svû zemi nailepffi 4 1575. — Kompt. adv. lépe, superl. najlép(e): že jest mnohem lepe, že jich přátely ptáci snédie 4 199 a?; kteráž (žena) mu sě naylepe slíbí A 1€7 a! (B 14 a naylep). les, -a, -u, masc. — dfevo, les: les jest tu drah A 210 b?; nalezli sme je na polích lefu C 40a (-lesnych) (ad A 176 a); Stépnice jest vSady vókol veliká jako les B 66 b (ad A 203 b!). leskn- v. Iskn-. léskovy, adj. = liskovy: Najprvé visi t to ovoce na stromciech jako lefkoweho ofecha fása A 194 52/195 al. lesni, lesny, adj.: nalezli sme jeho na polich lefnych A 176 a!. lest, lsti; fem.: Alexander nalezl opět jinń left A 198 b?, pohané lft1 a moci dobychu těch zemí A 208 a?. lestkn- v. lskn-. letóti, -cu, -tiś, impftiv.: (ptáci) letye tam (do kláštera) jako na pit A 172 b?. léto, -a, neutr. = léto, rok: my jč zimě i letie vídáme A 196 b!; zimě i letie A 171 až; — protož oni na každé leto u veliký čtvrtek dělají ten chléb A 161 b!; toho leta, jakož počíláchu od božého narozenie třinácte set let a dvamezcietma let A 158 a!; viece nežli dvě stě leth 4 159 bl. lev, lva, masc.: Kozdras měl mnoho lwow v jśmś A'181b; o lwiech A 218 ?. — Příjmení: (Florancia) byla jest césaře Sampsona dci, jenž slul lew A 194.
lebný, adj. z leb; miesto lebné = Kal- varie: v tom kostele na pravé ruce jest lebne miesto C 43 b (ad A 178 a). léci, lehu, ležeš, pftiv. = lehnouti: kdyż chce (žoldán) s kterú z těch čtyř (žen) lecz A 167 c. lecikterý, leckterý, -s, adj. = leckterý: do leczyktereho města, k němuž by byl lepší vietr M 25a (4 187 a* do leczktereho, B 43 a do leczkterehozs). leč, conj. = leda když, jen: Nemóžeš mým milíkem býti, leczz by byl ry- tieřem A 163 a!; niżśdnemu neškodí, leczz ji rozhnévaji A 162 b*; — neb nepijí vína leczz na veliké hody A 172 b?. led, -u, masc.: (voda) zstydne a bude ledem A 186 b2. leda-který-si, -s, adj. = kterýkoli: do neda kterehos (sic) města D 576 (snad omylem m. leda —) (ad A 187 a. Lederkint, Ledorkinth v. Loderkint. ledva, ledvy, adv. = sotva, stěží: mezi těmi všemi, kteřížto jsú kdy země zjezdili, ledwa čítanie o kom, jenž by tak mnoho spatřil C 34 (ad A 157 53); (balsám roste) na malých stromciech ledwa do pasa zvýších A 170a*; ten má ledwa $edesáte vlasóv na bradě B 64a (C 94 a ledwy šestdesát). ledvie, -ie, fem. =ledvi: my biechom velikymi ranami biti, Ze musichom své ledwie po sobé vléci 4 217 b!. ledvy v. ledva. léhati, -aju, -áš, impíftiv.: (anjel) kázal jemu (Adamovi) s Evú lehati, a on to učinil A 175 bi. lehký (lechký), adj.: náš odčv (jest) tak lechky, že jedno hanbu přikryje A 219a?. —- Adverb. lehcě, Jechcé — lehko, snadno: byli by lechce navedeni na vieru Pána našeho... D 719 (ad A 219 b). lehnútí, -nu, -neš, pftiv. = lehnouti: když chce (Zoldán) s kterü z iéch čtyř (žen) lehnuti D 487 (ad A 167 a"). lejflantsky (lejtsansky), adj.: k Laterské zemi příleží mnoho zemí i království, točíš pruská, ruská... leyflatíka A 188 b* (D 583 leytfanfka). lékař, -č, masc.: pryskyřice lekarzom dobře známá A 162 a?; Hipokras, pre- slovutny lekarz A 162 bt. 227 lékařský, adj. — 1. Lékařský: sv. Pavel také držal tu školu lekarzíku dřéve svého obrâcenie A 186a!. — 2. Lé- Civy: O studnici lekarzfke A4 194 bl. lékařstvie, -ie, neutr. = lék: (dřevo aloes) jest k mnohému lekarzttwi dobro A 172 a. lekati sé, -aju sé, -á5 sé, impftiv.: však fye nelekay A 163 a?. leknüti sé, -nu sč, -neš sě, pftiv. = leknouti se: když na nás üprkem pti- bézechu, velmi {ye jich leczzechom A 217b; nenie ižádný muž tak udatný, by (ye nemusil leknut: A 216 b?; (mládenec) leczze fyc velmi A 163 a?. Lenonim v. Cenoman. lepý, adj. = krásný, dobrÿ: ten mni svû zemi nailepffi 4 1575. — Kompt. adv. lépe, superl. najlép(e): že jest mnohem lepe, že jich přátely ptáci snédie 4 199 a?; kteráž (žena) mu sě naylepe slíbí A 1€7 a! (B 14 a naylep). les, -a, -u, masc. — dfevo, les: les jest tu drah A 210 b?; nalezli sme je na polích lefu C 40a (-lesnych) (ad A 176 a); Stépnice jest vSady vókol veliká jako les B 66 b (ad A 203 b!). leskn- v. Iskn-. léskovy, adj. = liskovy: Najprvé visi t to ovoce na stromciech jako lefkoweho ofecha fása A 194 52/195 al. lesni, lesny, adj.: nalezli sme jeho na polich lefnych A 176 a!. lest, lsti; fem.: Alexander nalezl opět jinń left A 198 b?, pohané lft1 a moci dobychu těch zemí A 208 a?. lestkn- v. lskn-. letóti, -cu, -tiś, impftiv.: (ptáci) letye tam (do kláštera) jako na pit A 172 b?. léto, -a, neutr. = léto, rok: my jč zimě i letie vídáme A 196 b!; zimě i letie A 171 až; — protož oni na každé leto u veliký čtvrtek dělají ten chléb A 161 b!; toho leta, jakož počíláchu od božého narozenie třinácte set let a dvamezcietma let A 158 a!; viece nežli dvě stě leth 4 159 bl. lev, lva, masc.: Kozdras měl mnoho lwow v jśmś A'181b; o lwiech A 218 ?. — Příjmení: (Florancia) byla jest césaře Sampsona dci, jenž slul lew A 194.
Strana 228
228 levhartovy, adj. z levhart: mají ť zpó- i sobu lewhartowu A 164 a'. levicé, -č, fem.: (ženy kánovy) sedie jemu na lewici A 203 P*. levy, adj.: na lewu ruku sedmi noh od chrámu stojí kostel 4 180 b*. — levo = levá strana: ke vzchodu slunce na lewo A 167 b?; na lewuo od té hory A 164 b. lézti, lezu, -zes, impftiv.: (lidé chlupati) snadné lezu na zdi i na stromy A 200a?; druhý den naleznń červ v tom popele lezuce D 497 (ad A 169 bY). le£éti, -żu, -żiś, impftiv. = leżeti: (ostro- vy), kteréžto lezzie u moři A 157 a!; když Adam na smrtedlné posteli lezzieffe A 159a?; a tu lezzal viece nežli dvě stě let A 159 b!. — Adj. leżieci, leżici: (hromadu) lezziczich novć zbitych lidi, jako by nynie zbiti byli, viděli sme A 217 b'. Ihostajný, adj. = lehké mysli, rozmařilý: ten muž lhoftayny slul Melnoch A 922 a. -li, conj: Gfi-i rytierem? A 163 a!; Kán, fpiff-bh ? A 205 b? (ve větách tdzacich); — víneit-h, tehdy inhed umřeš; pak-li piebdiś... A 191 at (ve větách podmínkových). Lia, -e, fem., jm. os.: ona (Ráchel) a druhá žena jeho (Jakubova) lia jemu dvanácte synóv byla urodila D 531 (ad 4 177 a). líb- v. též Púb-. libanský, adj.: o hoře libaníke A 183 a?. Libanus, jm. hovy: hora libanus A 183 bi; potom pfijdń na druhý kraj té hory hbanus A 186 bt. Libye (Libya, Libyna), fem., jm. zemé: A jesti ¢ libie na dvé rozdělena A 189 b!; skrze němečské země, skrze libij À 188 b* (C 66 a Libinu); ta země druhdy slove libia A 189 bl; líc k zá- padu slunce příleží Egypt k lbij A 168 b?. libyský (libyejský, libytský), adj.: to more libifke A 1894? (C 68a T.- byeyfke, D 587 hbitfke); skrze libifku (zemi) A 158 a'. líc, adv. = směrem atp.: V městě Jeru- salemě l1cz k nám, točíšto ku pólnoci A 18l1«; lcz na vzchod slunce A 158 a*; (město Kar) leží ť málo dále od Nile iicz k púšti veliké A 168 bl, ta pûsté jest ...licz mezi puolnocí a ke vzchodu slunce na levo A 167 b2. líčiti, licu, iis, impftiv.: a ličice k nám lezi t ta velikd Azi D 677, ttikrat ib. (chyba; správně A 210 b' licz). lid- v. l’ud-. Lipp, jm. místní (dřívější jméno Diospole, Bovenschen Lidda): Odta! do mésta, jenż slove Diaspole, a dfieve slulo lipp A 187 a?. list, -a, -u, masc.— Listí na vostlině: (štěpy) ktvúů i liít obnovují A 169 b?; — dopis: psal bieše jim lift B 6 b (ad 4 161 a?); (zoldan) liftow svÿch nebrzo vydá kterému křčsťanu A 179a?; když jeho hft s velikü peéceti uztí pohan A 179 bi; pro lift Zoldánóv ib. listek, -stka, -stku, masc., demin. z list: tehda napíše každá strana svú při na hftku A 196 a'. listie, -ie, neutr.= listí: toho stromu liftie jest dobřě na nohu všíři A 170 a*; (hlavně) inhed ratolesti a hftie z sebe pustila A 185 b*. liška, -y, íem.: (Tataři) jedie vlky, kočky, uffky, psy A 188 b?. litevsky, adj.: k taterskć zemi pfileżi mnoho zemí i království, točíš pruská, ruská, litewfka A 188 br. Lobilan, masc., jm. os.: lobylan (syn kána katajského) B 76 b (ad A 210 a”). lod v. iodi. Loderkint (Lederkint, Ledorkinth), 77. cesty: slove ť ta cesta loderkint A 211 a! (D 680 lederkynt, N 141b ledor- kynth). lodí, -ie, fem.,--lod: ten mládenec vráti sé do lodye A 163 a?; vsedl sem w lodi A 158 a!; (mote) nese f malé lodie, neb ty lodye utiekaji (vln) toho moře A 189 bi; tehdy lodi od bfehu odstrčichu A 163 až; ižádná lodi k těm horám nemuož ptipláti A 214 a!; též nom. lodle (ižádná :ódie C 118b) a lod, loď (podle kost): když lidé bojujíc na lodech anebo sic ztonú A 218 a!. loket, -kte, masc.: jáma sto loket dobřě všíři 4 164 b?. lomcovati, -uju, -uje$, impftiv.: any (potvory ďábelské) jeho tělem hrozně 1omcugi C 42 a (ad A 177 b)).
228 levhartovy, adj. z levhart: mají ť zpó- i sobu lewhartowu A 164 a'. levicé, -č, fem.: (ženy kánovy) sedie jemu na lewici A 203 P*. levy, adj.: na lewu ruku sedmi noh od chrámu stojí kostel 4 180 b*. — levo = levá strana: ke vzchodu slunce na lewo A 167 b?; na lewuo od té hory A 164 b. lézti, lezu, -zes, impftiv.: (lidé chlupati) snadné lezu na zdi i na stromy A 200a?; druhý den naleznń červ v tom popele lezuce D 497 (ad A 169 bY). le£éti, -żu, -żiś, impftiv. = leżeti: (ostro- vy), kteréžto lezzie u moři A 157 a!; když Adam na smrtedlné posteli lezzieffe A 159a?; a tu lezzal viece nežli dvě stě let A 159 b!. — Adj. leżieci, leżici: (hromadu) lezziczich novć zbitych lidi, jako by nynie zbiti byli, viděli sme A 217 b'. Ihostajný, adj. = lehké mysli, rozmařilý: ten muž lhoftayny slul Melnoch A 922 a. -li, conj: Gfi-i rytierem? A 163 a!; Kán, fpiff-bh ? A 205 b? (ve větách tdzacich); — víneit-h, tehdy inhed umřeš; pak-li piebdiś... A 191 at (ve větách podmínkových). Lia, -e, fem., jm. os.: ona (Ráchel) a druhá žena jeho (Jakubova) lia jemu dvanácte synóv byla urodila D 531 (ad 4 177 a). líb- v. též Púb-. libanský, adj.: o hoře libaníke A 183 a?. Libanus, jm. hovy: hora libanus A 183 bi; potom pfijdń na druhý kraj té hory hbanus A 186 bt. Libye (Libya, Libyna), fem., jm. zemé: A jesti ¢ libie na dvé rozdělena A 189 b!; skrze němečské země, skrze libij À 188 b* (C 66 a Libinu); ta země druhdy slove libia A 189 bl; líc k zá- padu slunce příleží Egypt k lbij A 168 b?. libyský (libyejský, libytský), adj.: to more libifke A 1894? (C 68a T.- byeyfke, D 587 hbitfke); skrze libifku (zemi) A 158 a'. líc, adv. = směrem atp.: V městě Jeru- salemě l1cz k nám, točíšto ku pólnoci A 18l1«; lcz na vzchod slunce A 158 a*; (město Kar) leží ť málo dále od Nile iicz k púšti veliké A 168 bl, ta pûsté jest ...licz mezi puolnocí a ke vzchodu slunce na levo A 167 b2. líčiti, licu, iis, impftiv.: a ličice k nám lezi t ta velikd Azi D 677, ttikrat ib. (chyba; správně A 210 b' licz). lid- v. l’ud-. Lipp, jm. místní (dřívější jméno Diospole, Bovenschen Lidda): Odta! do mésta, jenż slove Diaspole, a dfieve slulo lipp A 187 a?. list, -a, -u, masc.— Listí na vostlině: (štěpy) ktvúů i liít obnovují A 169 b?; — dopis: psal bieše jim lift B 6 b (ad 4 161 a?); (zoldan) liftow svÿch nebrzo vydá kterému křčsťanu A 179a?; když jeho hft s velikü peéceti uztí pohan A 179 bi; pro lift Zoldánóv ib. listek, -stka, -stku, masc., demin. z list: tehda napíše každá strana svú při na hftku A 196 a'. listie, -ie, neutr.= listí: toho stromu liftie jest dobřě na nohu všíři A 170 a*; (hlavně) inhed ratolesti a hftie z sebe pustila A 185 b*. liška, -y, íem.: (Tataři) jedie vlky, kočky, uffky, psy A 188 b?. litevsky, adj.: k taterskć zemi pfileżi mnoho zemí i království, točíš pruská, ruská, litewfka A 188 br. Lobilan, masc., jm. os.: lobylan (syn kána katajského) B 76 b (ad A 210 a”). lod v. iodi. Loderkint (Lederkint, Ledorkinth), 77. cesty: slove ť ta cesta loderkint A 211 a! (D 680 lederkynt, N 141b ledor- kynth). lodí, -ie, fem.,--lod: ten mládenec vráti sé do lodye A 163 a?; vsedl sem w lodi A 158 a!; (mote) nese f malé lodie, neb ty lodye utiekaji (vln) toho moře A 189 bi; tehdy lodi od bfehu odstrčichu A 163 až; ižádná lodi k těm horám nemuož ptipláti A 214 a!; též nom. lodle (ižádná :ódie C 118b) a lod, loď (podle kost): když lidé bojujíc na lodech anebo sic ztonú A 218 a!. loket, -kte, masc.: jáma sto loket dobřě všíři 4 164 b?. lomcovati, -uju, -uje$, impftiv.: any (potvory ďábelské) jeho tělem hrozně 1omcugi C 42 a (ad A 177 b)).
Strana 229
lomoz, -a, -u, masc.: a tací lomozowe a bahnišče, že nelze tam pfistńpiti B 92b (ad A 221 a). lomozitl sé, -Zu sé, -zi$ sé, impftiv. = zápasiti: Jakob lomozil fye s anjelem A 180 b. lóno, -a, neutr. 2lüno: vétéi diel toho lidu chodie nah, jedno Ze své lono pfikryvaji 4 200 b2. loskot, -a, -u, masc. = hřmot, hukot: Okolo té hory jest tak preveliky lofkot a himot A4 2219. Lot, -a, masc., jm. os.: Nebo byl loth za ně (město Segor) zvláště boha prosil A 182 b*. — Adj. posses. -óv: o dcerách lotowich 4 182 dt. lotr, -a, masc.: o kříži lotra dobrého A 163 b'; kříž dobrého lotra A 164 a!. lov, -a, -u, masc.: kterýž kolivěk low chce viděti (kán) od sokolóv C 97b (ad A 203b); o cypreském lowu A 163 br. łoviti, -vu, -viś, impftiv.: Také v té zemi chovaji mnoho vydr pitomych a pak jimi ryby lowie A 2024x; o vydrach, jimiż lowie ryby A 201 bt. Loyach (Laylach) jm. místní: z sie strany líc k horám jest jedno město jménem loyach A 187% (D 580 laylach). ložce, -č, ncutr. — lůžko: cisterna, kdežto pán bóh kázal nemocnému své lozzcze zdvihniti a s6 zkópati A 181 a!. loże, lóže, -č, neutr.: pán bóh kázal nemocnému své loze zdvihnóáti C 50 a; kteréž (ženy) jemu k lozzi prisluhují A 222 a; přenes: těch děti jsúů lozze ne- pravého A 161 P?. lo£nicé, -éó, fcm. — loZnice: w loznyczi toho špitála A 179 al. Isknatý, lesknatý, lestknatý, Isknutý, lesk-, adj.: (jáma) jest ústavně plna čistého a lefknateho piesku A 164 b? (B 11a lefknuteho, C 175b leftkna- tcho); (fenix má) hrdlo Zluté lefknate A 169 b?. Isknüti sé, Isknu só, lskne$ sé, lesk-, píesmykn. skindáti sé, impítiv. — lesk- nouti se: ty kóže sú všecky červené a hladké a fklnu (sic) fye červeností A 203b' (B 66 b Mknu fie, C 98a lefknu fe); neb fie vesken lefkne 229 (fenix) A 169 b% barva jeho lefkne fye v čisté sklenici A 170 b'. l'übati, -aju, -á5, impftiv. — líbati: dféve mohli jsá sé jeho (hrobu) dotykati a jej hbati A 177 b?; neb jej (kámen) hbagi a jeho sé dotykají A 178 a!. l'übiti sí, -b'u sé, -bíi sé, impftiv. — líbiti se: V té zemi nenic ižádného nedostatka, coZ fie libiti méz 4 201 bt. Vuby, adj. = liby: kdyż jim libo 4 167 at. lucerna, -y, fem. = svítilna: (Mrtvé moře) ani luczerny osviecené na sobé nésti móže A 182 b?. lučišče, -č, neutr. = lučiště: aby jí ten prs nerostl, a potom jí na vytahování luczzifftie aby nepfekażel A 193 al; nestřélejí z luczzifít A 209 b!; I kaza dvanácte šípóv i lucziftmy trmi svazky svazati B 73 a (ad A 207 b?). lużisćny, lucistny, adj. z luciśće: I kaza dvanácte šípóv ]luczzifftnych timi svazky svazati A 207 b. lučiti, luču, -číš, píftiv. = něčím Fodili: jako by mohl kamcnem luczziti A 181 bl. Pud, -a, -u, masc., pl. l'udé, -ie — lid: o Zoldánové ... hdu A 165 a!; na svů véénü pamét hdem ostavil B la; kterézto umélí hde... za pravé čtú 'ib.; o mnohých rozličných lidech A 157 a*. l'udny, adj. —lidnaty: (Damašek) jest mésto tvrdé dvünásobni zdí ohrazené a hdne veľmi A 186 a1. l'udsky, adj. — lidsky: (hospodin) k mieru pristúpil iidfkeho pokolenie 4 159 a2. l'udstvo, -a, neutr.— lidstvo: (v Indii jest) tak mnoho Iidftwa a lidi C 78 a (ad A 194 a). Ludvík, -a, masc., jm. os.: král franský ludwik A 166 a!; ludwik, syn jeho (Karlův) A 179 b. Lugarbe v. Lurgarbe. lúka, -y, fem. — louka: (v podolí Bokor jsou) dédiny i luky a pastvy dosti dobytku A 186 bt. Lukáš. -č, masc., jm. os.: A (také tu leží) svaty lukafs evangelista A 160 a?. luňák. -a, masc.: (noh) mezi své paz- nohty vuol pochytí a nese jej u po- větřie, jako zde kufe lunyak A 213 br. Lunesen (Lunensen, Luneson, Kunesen, Cymeson), j^. mísimi: Tiétie (město)
lomoz, -a, -u, masc.: a tací lomozowe a bahnišče, že nelze tam pfistńpiti B 92b (ad A 221 a). lomozitl sé, -Zu sé, -zi$ sé, impftiv. = zápasiti: Jakob lomozil fye s anjelem A 180 b. lóno, -a, neutr. 2lüno: vétéi diel toho lidu chodie nah, jedno Ze své lono pfikryvaji 4 200 b2. loskot, -a, -u, masc. = hřmot, hukot: Okolo té hory jest tak preveliky lofkot a himot A4 2219. Lot, -a, masc., jm. os.: Nebo byl loth za ně (město Segor) zvláště boha prosil A 182 b*. — Adj. posses. -óv: o dcerách lotowich 4 182 dt. lotr, -a, masc.: o kříži lotra dobrého A 163 b'; kříž dobrého lotra A 164 a!. lov, -a, -u, masc.: kterýž kolivěk low chce viděti (kán) od sokolóv C 97b (ad A 203b); o cypreském lowu A 163 br. łoviti, -vu, -viś, impftiv.: Také v té zemi chovaji mnoho vydr pitomych a pak jimi ryby lowie A 2024x; o vydrach, jimiż lowie ryby A 201 bt. Loyach (Laylach) jm. místní: z sie strany líc k horám jest jedno město jménem loyach A 187% (D 580 laylach). ložce, -č, ncutr. — lůžko: cisterna, kdežto pán bóh kázal nemocnému své lozzcze zdvihniti a s6 zkópati A 181 a!. loże, lóže, -č, neutr.: pán bóh kázal nemocnému své loze zdvihnóáti C 50 a; kteréž (ženy) jemu k lozzi prisluhují A 222 a; přenes: těch děti jsúů lozze ne- pravého A 161 P?. lo£nicé, -éó, fcm. — loZnice: w loznyczi toho špitála A 179 al. Isknatý, lesknatý, lestknatý, Isknutý, lesk-, adj.: (jáma) jest ústavně plna čistého a lefknateho piesku A 164 b? (B 11a lefknuteho, C 175b leftkna- tcho); (fenix má) hrdlo Zluté lefknate A 169 b?. Isknüti sé, Isknu só, lskne$ sé, lesk-, píesmykn. skindáti sé, impítiv. — lesk- nouti se: ty kóže sú všecky červené a hladké a fklnu (sic) fye červeností A 203b' (B 66 b Mknu fie, C 98a lefknu fe); neb fie vesken lefkne 229 (fenix) A 169 b% barva jeho lefkne fye v čisté sklenici A 170 b'. l'übati, -aju, -á5, impftiv. — líbati: dféve mohli jsá sé jeho (hrobu) dotykati a jej hbati A 177 b?; neb jej (kámen) hbagi a jeho sé dotykají A 178 a!. l'übiti sí, -b'u sé, -bíi sé, impftiv. — líbiti se: V té zemi nenic ižádného nedostatka, coZ fie libiti méz 4 201 bt. Vuby, adj. = liby: kdyż jim libo 4 167 at. lucerna, -y, fem. = svítilna: (Mrtvé moře) ani luczerny osviecené na sobé nésti móže A 182 b?. lučišče, -č, neutr. = lučiště: aby jí ten prs nerostl, a potom jí na vytahování luczzifftie aby nepfekażel A 193 al; nestřélejí z luczzifít A 209 b!; I kaza dvanácte šípóv i lucziftmy trmi svazky svazati B 73 a (ad A 207 b?). lużisćny, lucistny, adj. z luciśće: I kaza dvanácte šípóv ]luczzifftnych timi svazky svazati A 207 b. lučiti, luču, -číš, píftiv. = něčím Fodili: jako by mohl kamcnem luczziti A 181 bl. Pud, -a, -u, masc., pl. l'udé, -ie — lid: o Zoldánové ... hdu A 165 a!; na svů véénü pamét hdem ostavil B la; kterézto umélí hde... za pravé čtú 'ib.; o mnohých rozličných lidech A 157 a*. l'udny, adj. —lidnaty: (Damašek) jest mésto tvrdé dvünásobni zdí ohrazené a hdne veľmi A 186 a1. l'udsky, adj. — lidsky: (hospodin) k mieru pristúpil iidfkeho pokolenie 4 159 a2. l'udstvo, -a, neutr.— lidstvo: (v Indii jest) tak mnoho Iidftwa a lidi C 78 a (ad A 194 a). Ludvík, -a, masc., jm. os.: král franský ludwik A 166 a!; ludwik, syn jeho (Karlův) A 179 b. Lugarbe v. Lurgarbe. lúka, -y, fem. — louka: (v podolí Bokor jsou) dédiny i luky a pastvy dosti dobytku A 186 bt. Lukáš. -č, masc., jm. os.: A (také tu leží) svaty lukafs evangelista A 160 a?. luňák. -a, masc.: (noh) mezi své paz- nohty vuol pochytí a nese jej u po- větřie, jako zde kufe lunyak A 213 br. Lunesen (Lunensen, Luneson, Kunesen, Cymeson), j^. mísimi: Tiétie (město)
Strana 230
230 slove lunefen B 10a (A 164a' ku- neffen, D 474 lunenfen); u toho mésta luneffen 4 1874? (B 43a Cymefon, N 78 a Lunefon). Lunk, -u (téZ neskl), jm. země (Boven- schen Lomb): pfijdá do lunk země tak fefené A 194 b'; deset dni pati od lunku země A 195b (C 81b od Lunk). lupina, -y, fem. = šupina: nejedie masa svinieho ani zajiece ani ryb bez lupin A 184 p. Lurgarbe (Lugarbe), jm. země: (v Libyi jest) Lurgarbe a Ruchisel C 68b (A 189 b* lugarbe). Luturgie (Luturyngie), 7m. země = Lot- rinsko: Ja Otta z Dimerinku, ka- novnik u (Meci) w luturyngi A 157 a! (C 2 a w lluturgij). Vuty, lity, adj. = lity: (Tatafi) jesti f lid Luty A 188 b?; o zemi, jesto slove Pilin, v nížto mnoho jedovatých žížel a zviefat lituich A 201 a!. lüzë, -é, em. = louže: (Mrtvé moře) stojí ť jako luzze nebo jezero À 182 b% Ivový, adj.: předek (nohův) jest ptačí a zadek jako lwowy A 213 b!; o lwowe jeskyni 4 181 b'; kostel, jemuž dějí lwowa jáma A 181 P*. lyomyn, název písmene abecedy egyptské: lyomyn A 170 b?* (D 502 honum). lzě, nelzě, adv. = lze, nelze: nelze jest k té věži prijili A 167 a?. Mabaton ( Mabatan), jm. zemé (Oderich Mobar, Bovenschen Mabaron): o krá- lovství mabaton 4 1955 (D 613 Mabatan). Macedonie, -ie, fem., jm. zemé: (císaři řeckému jsou poddány) vlast Ture- pole, .. . Macedonic, z nieźto byl ve- liky Alexander A 160 bt. macedonsky, adj.: jeden rytief z Ma- czedonfke zemś A 166 al. madiansky, adj.: královstvic Natuse a syrské a madianike a perské A 189 b*. Magdalena, -y, fem., jm. os.: kdežto svatá Maří magdalena přijemši milost boží své vlasy sobě vyrvala A 179 a!. magnetovy, magnat. adj.: v té zemi - jest mnoho skalé magnetoweho ka- menie 4 1944? (C 78 b magnatowe?); o skále magnetowe A4 193 b?. Magog, jm. hov(!: ze jsú to ty hory, kteréžto Gog a magog slovû B 80 b (ad A 212 b3). Magog (Magos, pry jméno hválů: (v městě Sumage) někdy margmanští králové bydléchu, kteréžto nazývali jsú Magog A 203a? (B 66b magos). Machmet v. Machomet. Machomeren v. Matameren. Machomet ( Machmet), masc., jm. os. = Mahomed: lidé tu vétie Machometowi A 168 a* (B 16 a Machometha); Ma- chomet A 223b* (C 138a, D 738 Machmet). — Adj. possess. -óv: o roz- ličné vieře křčsťanské i pohanské, a zvláště o Machometowie viete A 222 a°. makovicé, -é, fem, — vršek něčeho: nad tiem domem stojíta dvě makowiczi A 215 at (B 84 a makowycze). Malembary (Malenbary), jm. místní: (řeka Rocholaj) teče přes hory Neu- mene a skrze ty malenbary A 187 b!/b? (D 579 Malembary). málo, adv.: ale jest (mésto Troja) malo ustavené B 5 a (ad A 160 b!); to jméno malo jest trvalo A 180 a!. malomocný, adj.: jenž (Simon z Betha- nie) byl malomocznym A 182 a?. malovati, -uju, -ujeś, impftiv.: že gfu bili (obrazy) uhlem malowany A 172 a. mal'üéko, -a, neutr., = malitko: upust v to maliczko balsámu A 170 bi/b? (B 19 5 malczko). maly, adj.: tomu dosti nelze mieti, jemuž veśken svét mál jest A 219 a!; (balsám) roste t na malich stromciech A 170 a?. Kompt. v. meni. Mambre, jm. údolí a hory: (údolí Ebron) slove t také ádolé mambre od jedne hory, jenž také mambre ji dějí A 175aL. - man, -a, masc.= man, vasal: (Ojif z Denmarku) krále franského man byl A 18305; (kromě) svých vlastních manow 4 166 b*. z Mandelína v. z Mantivilla. Mandine, j». hory (Bovenschen Modin): Potom k hoře mandync nazvané A 187 a*. Mandinill, z Mandinilla v. z Mantivilla. Manech v. Manoch.
230 slove lunefen B 10a (A 164a' ku- neffen, D 474 lunenfen); u toho mésta luneffen 4 1874? (B 43a Cymefon, N 78 a Lunefon). Lunk, -u (téZ neskl), jm. země (Boven- schen Lomb): pfijdá do lunk země tak fefené A 194 b'; deset dni pati od lunku země A 195b (C 81b od Lunk). lupina, -y, fem. = šupina: nejedie masa svinieho ani zajiece ani ryb bez lupin A 184 p. Lurgarbe (Lugarbe), jm. země: (v Libyi jest) Lurgarbe a Ruchisel C 68b (A 189 b* lugarbe). Luturgie (Luturyngie), 7m. země = Lot- rinsko: Ja Otta z Dimerinku, ka- novnik u (Meci) w luturyngi A 157 a! (C 2 a w lluturgij). Vuty, lity, adj. = lity: (Tatafi) jesti f lid Luty A 188 b?; o zemi, jesto slove Pilin, v nížto mnoho jedovatých žížel a zviefat lituich A 201 a!. lüzë, -é, em. = louže: (Mrtvé moře) stojí ť jako luzze nebo jezero À 182 b% Ivový, adj.: předek (nohův) jest ptačí a zadek jako lwowy A 213 b!; o lwowe jeskyni 4 181 b'; kostel, jemuž dějí lwowa jáma A 181 P*. lyomyn, název písmene abecedy egyptské: lyomyn A 170 b?* (D 502 honum). lzě, nelzě, adv. = lze, nelze: nelze jest k té věži prijili A 167 a?. Mabaton ( Mabatan), jm. zemé (Oderich Mobar, Bovenschen Mabaron): o krá- lovství mabaton 4 1955 (D 613 Mabatan). Macedonie, -ie, fem., jm. zemé: (císaři řeckému jsou poddány) vlast Ture- pole, .. . Macedonic, z nieźto byl ve- liky Alexander A 160 bt. macedonsky, adj.: jeden rytief z Ma- czedonfke zemś A 166 al. madiansky, adj.: královstvic Natuse a syrské a madianike a perské A 189 b*. Magdalena, -y, fem., jm. os.: kdežto svatá Maří magdalena přijemši milost boží své vlasy sobě vyrvala A 179 a!. magnetovy, magnat. adj.: v té zemi - jest mnoho skalé magnetoweho ka- menie 4 1944? (C 78 b magnatowe?); o skále magnetowe A4 193 b?. Magog, jm. hov(!: ze jsú to ty hory, kteréžto Gog a magog slovû B 80 b (ad A 212 b3). Magog (Magos, pry jméno hválů: (v městě Sumage) někdy margmanští králové bydléchu, kteréžto nazývali jsú Magog A 203a? (B 66b magos). Machmet v. Machomet. Machomeren v. Matameren. Machomet ( Machmet), masc., jm. os. = Mahomed: lidé tu vétie Machometowi A 168 a* (B 16 a Machometha); Ma- chomet A 223b* (C 138a, D 738 Machmet). — Adj. possess. -óv: o roz- ličné vieře křčsťanské i pohanské, a zvláště o Machometowie viete A 222 a°. makovicé, -é, fem, — vršek něčeho: nad tiem domem stojíta dvě makowiczi A 215 at (B 84 a makowycze). Malembary (Malenbary), jm. místní: (řeka Rocholaj) teče přes hory Neu- mene a skrze ty malenbary A 187 b!/b? (D 579 Malembary). málo, adv.: ale jest (mésto Troja) malo ustavené B 5 a (ad A 160 b!); to jméno malo jest trvalo A 180 a!. malomocný, adj.: jenž (Simon z Betha- nie) byl malomocznym A 182 a?. malovati, -uju, -ujeś, impftiv.: že gfu bili (obrazy) uhlem malowany A 172 a. mal'üéko, -a, neutr., = malitko: upust v to maliczko balsámu A 170 bi/b? (B 19 5 malczko). maly, adj.: tomu dosti nelze mieti, jemuž veśken svét mál jest A 219 a!; (balsám) roste t na malich stromciech A 170 a?. Kompt. v. meni. Mambre, jm. údolí a hory: (údolí Ebron) slove t také ádolé mambre od jedne hory, jenž také mambre ji dějí A 175aL. - man, -a, masc.= man, vasal: (Ojif z Denmarku) krále franského man byl A 18305; (kromě) svých vlastních manow 4 166 b*. z Mandelína v. z Mantivilla. Mandine, j». hory (Bovenschen Modin): Potom k hoře mandync nazvané A 187 a*. Mandinill, z Mandinilla v. z Mantivilla. Manech v. Manoch.
Strana 231
Mango (Mangon, Monghu), masc., jm. os.: po jeho smrti byl jest Mangon kánem i ciesafem A 208 a' (C 106 b Monghu); zatiem umie bratr jeho Mango A 208 a°. Manchi ( Manihi), /». zemé: královstvie Manchy A 2016'* (C 935b Manthy); v tom městě bydli casto 1en král z Manchi 4 202 a°. — Jm. pokolení tatarského : Sesté (pokoleni) slulo Manch: A 205 b. manna, -y, fem.: měřice plná manny A 180 aż. Manoch (Manech), jm. místní (u Sand- bacha Monach, prý asi Moriah): (skála) slula Bethel, a před ticm měla jmě manoch A 180 a? (D 546 Mancch). manstvie, -ic, manstvo, -a, neutr.= manství: neb má tu zemi od něho w mâÜftwi À 202 b?; (Amazonky) dobyly jsú některých zemí a království, kte- réóžto potom od nich w manftwo pfi- jimati musie A 193 až (B 52 a v man- ftwie). Manthi v. Manchi. z Mantivilla (z Mandelína, z Mandi- nilla, Mandinil) Jan = Mandeville (Jo- hannes de Montevilla): od statećneho rytiefe Jana Mandynil feceného B 14a; Já Johan z Màdelyna A 157 b* (B 1b yan Mandynyl, C 35b Jan z Manty- willa, D 449 Johan z Mandynilla). manžel, -a, masc.: o věrných manzze- lech A 198 b?; v té zemi jsû manzzele sobě velmi věrni A 199 at/a?. manželka, -y, fem.: (Machomet) poje paní svú za manzelku D 738 (ad A 923 b). manżelstvie, -ic, manzelstvo, -a, neutr. := manželství: Také pravie, že nemá ižádný vstüpiti w manzzelftwie než jednüà A 1615»; o zemi Lamoim, kdežto všickni nazi chodie a iZádného manzzelftwa nedrżć A 196 a!; w man- zelftwo S 6 b (ad A 161 P?). Maragor, jm. místní: do jednoho města, ješto slove Maragor A 212 at. Marath (Marach), jm. místní: ten (ka- lifre) bydli(l) w Marath v tom més:é A 168a? (D 492 v Marach). Marek, -rka, masc. jm. os.: Marck evangelista 4 171 b°. svaty 231 margmansky, margmantisky, margina- ninsky, adj.: (v městě Sumage) někdy Margmanffti králové bydléchu À 203 a? (B 66 b margmantifftv, D 645 Margi- naninfti). Maří, -ie, fem., jm. os.; Maří Magdalena: kdežto svatá marzi magdalena při- jemši milost boží své vlasy sobě vy- rvala A 179 at. Maria (Marie), -ic à Marijé, -é, fem., jm. os.: Maria počala od zvéstovánie anjelského Krista A 222 b* (B 95b panna marie); svatá Anna, matka panny Marie, matky božie A 160 a?; anjel přišed k Mangi i řekl A 222 b?. Marione (Mayrone), jm. řeky = Mo- rava (na balkánském poloostrově): na jednu vodu, jenż slove Mayrone A 158 a* (B 2 a maryone). Mark (Marka), jm. mistni: jakż z hor vynde, tu nalezne město, ješto slove mark A 187 b? (C 65 a Marka). markrabie, -ic, masc. = markrabi: jako který král zdejší s svými vévodami, kniežaty, Markrabiemy a pány A 214 bt. marnost, -i. íem.: (Samaritáni) váfie v jednoho Boha, stvořitele všech, a v súdci všech marnofti A 184 a). Maroch (Morach, Moroch), jm. misini: (v Libyi jest) maroch, Monteflor B 46 b (A 189b! moroch); to mofíe plove k morachu na moře hispanské A4 189 b? (B 47 a k marochu). Marom ( Maron), jm. jezeva, jímž protéká Jordán, t. j. Merom: (Jordán) plove také skrze jedno jezero, jenž slove Marom A 183 a? (B 37 a maron). Marsilie, -ie, Marsilea, -e, tem., jm. místní: skrze marfiij A 171 at; kupci z Benátek nebo z Janova anebo z marfihe A4 194 až (C 78 b z Marfilee); w Marfilij A 189a? (B 46a v mar- tyle). Marta. -y, fem., jm. os.: Lazar a jeho sestra martha A 182 a?. Martin, -a, masc., jm. os.: ke cti sva- tého Martina A 172 a!. Mascha v. Maška. masitý, adj.: o obrazu matky božie ma- ffitem A 185 b°. maso, -a, neutr.: maflo svińskć A 162 a!.
Mango (Mangon, Monghu), masc., jm. os.: po jeho smrti byl jest Mangon kánem i ciesafem A 208 a' (C 106 b Monghu); zatiem umie bratr jeho Mango A 208 a°. Manchi ( Manihi), /». zemé: královstvie Manchy A 2016'* (C 935b Manthy); v tom městě bydli casto 1en král z Manchi 4 202 a°. — Jm. pokolení tatarského : Sesté (pokoleni) slulo Manch: A 205 b. manna, -y, fem.: měřice plná manny A 180 aż. Manoch (Manech), jm. místní (u Sand- bacha Monach, prý asi Moriah): (skála) slula Bethel, a před ticm měla jmě manoch A 180 a? (D 546 Mancch). manstvie, -ic, manstvo, -a, neutr.= manství: neb má tu zemi od něho w mâÜftwi À 202 b?; (Amazonky) dobyly jsú některých zemí a království, kte- réóžto potom od nich w manftwo pfi- jimati musie A 193 až (B 52 a v man- ftwie). Manthi v. Manchi. z Mantivilla (z Mandelína, z Mandi- nilla, Mandinil) Jan = Mandeville (Jo- hannes de Montevilla): od statećneho rytiefe Jana Mandynil feceného B 14a; Já Johan z Màdelyna A 157 b* (B 1b yan Mandynyl, C 35b Jan z Manty- willa, D 449 Johan z Mandynilla). manžel, -a, masc.: o věrných manzze- lech A 198 b?; v té zemi jsû manzzele sobě velmi věrni A 199 at/a?. manželka, -y, fem.: (Machomet) poje paní svú za manzelku D 738 (ad A 923 b). manżelstvie, -ic, manzelstvo, -a, neutr. := manželství: Také pravie, že nemá ižádný vstüpiti w manzzelftwie než jednüà A 1615»; o zemi Lamoim, kdežto všickni nazi chodie a iZádného manzzelftwa nedrżć A 196 a!; w man- zelftwo S 6 b (ad A 161 P?). Maragor, jm. místní: do jednoho města, ješto slove Maragor A 212 at. Marath (Marach), jm. místní: ten (ka- lifre) bydli(l) w Marath v tom més:é A 168a? (D 492 v Marach). Marek, -rka, masc. jm. os.: Marck evangelista 4 171 b°. svaty 231 margmansky, margmantisky, margina- ninsky, adj.: (v městě Sumage) někdy Margmanffti králové bydléchu À 203 a? (B 66 b margmantifftv, D 645 Margi- naninfti). Maří, -ie, fem., jm. os.; Maří Magdalena: kdežto svatá marzi magdalena při- jemši milost boží své vlasy sobě vy- rvala A 179 at. Maria (Marie), -ic à Marijé, -é, fem., jm. os.: Maria počala od zvéstovánie anjelského Krista A 222 b* (B 95b panna marie); svatá Anna, matka panny Marie, matky božie A 160 a?; anjel přišed k Mangi i řekl A 222 b?. Marione (Mayrone), jm. řeky = Mo- rava (na balkánském poloostrově): na jednu vodu, jenż slove Mayrone A 158 a* (B 2 a maryone). Mark (Marka), jm. mistni: jakż z hor vynde, tu nalezne město, ješto slove mark A 187 b? (C 65 a Marka). markrabie, -ic, masc. = markrabi: jako který král zdejší s svými vévodami, kniežaty, Markrabiemy a pány A 214 bt. marnost, -i. íem.: (Samaritáni) váfie v jednoho Boha, stvořitele všech, a v súdci všech marnofti A 184 a). Maroch (Morach, Moroch), jm. misini: (v Libyi jest) maroch, Monteflor B 46 b (A 189b! moroch); to mofíe plove k morachu na moře hispanské A4 189 b? (B 47 a k marochu). Marom ( Maron), jm. jezeva, jímž protéká Jordán, t. j. Merom: (Jordán) plove také skrze jedno jezero, jenž slove Marom A 183 a? (B 37 a maron). Marsilie, -ie, Marsilea, -e, tem., jm. místní: skrze marfiij A 171 at; kupci z Benátek nebo z Janova anebo z marfihe A4 194 až (C 78 b z Marfilee); w Marfilij A 189a? (B 46a v mar- tyle). Marta. -y, fem., jm. os.: Lazar a jeho sestra martha A 182 a?. Martin, -a, masc., jm. os.: ke cti sva- tého Martina A 172 a!. Mascha v. Maška. masitý, adj.: o obrazu matky božie ma- ffitem A 185 b°. maso, -a, neutr.: maflo svińskć A 162 a!.
Strana 232
232 mastix (chybné mastizo), -a, masc. = ži- vice vonná: kdežto roste maftix, drahá pryskyřice lékařóm | dobře známá A 162 a? (B 7 b maftyzo). Maska (Mascha), jm. mistni: v němž jest hlavnie město Maffka A 165 b? (B 12 b Maicha, D 482 Mafka). maśtale, -e, fem. = maëstal: pod těmi stupni jsá maftale mramorem sklenuté D 463 (ad A 161 a). Matameren ( Mathamaren, Mathameron, Machomeren, Matemeron, Mateme- ren, Matameton, Metameron), jm. zemé: prijedd do jedné země, jenž Matameren A4200b' (C 91b Mathameron, D 633 Matameton); o království Matameren A 200b! (B 62b Machomeren, C 91 b Matha- maren, D 633 Matemeron); ten král z Mathameron A 201 a* (D 635 z Me- tameron, M 35b z matemeren). slove máti, mátě, mateře, fem.: svatá Anna, matky bozie mati B 5 a (ad À 160 a°); sv. Anna, Matie P. Maric, matky bozie D 459; o městě materze Šalomúnově (!) A 174*b; vščm našim nepřácelóm tak přejem, jako otcóm a materam našim A 219 až; Bersabe, matie Šalomúnova А 175 а. така, -у, fem.: neb tu leží svatá Anna, matka panny Marie, matky Бойе A 160 a*. Mauři, -ry, pl., (Maurityrna), jm. země. aZ do müfeninské země, jenž slove mauri 4 189 a? (B 46 b maurij tyrna, omyl m. Mauritonia). Mauritonia (-tana, -tania, -tonie, -tane, -tyrna), jm. země: na pravo má druhů zemi můúřenínskú, jenž slove Mauri- tane A 2124a' (C 1154 Maurytania, D 684 Mawrytonie); nižšie múřeninská zemé slove mauritoma od můúřenínóv A 193 b' (C 77a Mauritana), — V. Mauri. Mayrone v. Marione. Maysters, jm. misini: z sie strany lic k horám jest jedno město jménem Loyach, a potom mayfters a Moranso A 18" b. mazánie, -ie, neutr. =- mazání: to ma- zanye, jesto na kfstu přijímáme A 161 b. mazati, -żu, -żeś, impftiv.: Také ne- mazzi nemocných posvátným olejem A 161 5. Mazonie v Amazonie. mazonsky v. amazonsky. mdlóti, -« ju, -é$, impftiv. = mdliti, ocha- bovati: lampa mdle ústavně v svém světle A 173 a°. mdloba, -y, fem.: naposledy pfijide na nás veliký úraz, že mdlobu padechom nici na zemi A4 217 b'. mdly, adj.: Potom šii jsme dále je mdlymy životy A 217 b?. Мес! у. Mcé&. meč, -č, masc.: jehožto (království) dobyi jest meczze A 165 h. Mečě, -č, Mecí, iem., jm. místní = Mety: kanovník v Mecij v Luturgí C 2a (w meci D 444, M 1a) (ad A 157 a)); doklad z C třeba beze vší pochyby čísti u Mecí. mečský, mecký, adj. = mctský: já Otta z Dimerinku, kanovník Meczky v Lu- turyngi B la (ad A 15; a), Před- mluva kněze Otty z Dimerinku, ka- novnika Meczkeho B la. Medie, -ie, fem., jm. země: kdežto ku- pećstvie z Pers(i)je a z medie a ze mnohých jiných zemí bohatých při- stavují 4 190 a2. Mediterraneum (Meterraneum, Medi- traneum, Metetraneum) (mare), lat. -- Stfedozemrí (mote): (more), jenZ Medi- terraneum slove C 69a (4 189» meterraneum, B 47a meditraneï, D 589 Metetraneü). medsky, adj.: jeden rytief z medtke země A 166 a!. — .Plur. masc. Medśći, -ští, jm. národní: (panství jerusalem- . ského) druhdy jsú židé dobyii, druhdy Cunani, druhdy Medffü A 177b (B 29 4 Medftcz). medvéd, nedvéd, -a, masc.: jinak těch zviefat nemohli sme poznati dotéením, neż jako by medwiedie byli a svině A 217 a? (C 125 a nedwiedie). mech, mcha, mchu, masc.: (zed) jest všecka obrostlá mchem A 220%; velblüdi tu maji svój obrok, točíš ... mech a kfovie A 172 b. Mech, jm. mistni: Neb jeho (Ojitovo) vojsko dobylo bieše města toho Mech A 197 b.
232 mastix (chybné mastizo), -a, masc. = ži- vice vonná: kdežto roste maftix, drahá pryskyřice lékařóm | dobře známá A 162 a? (B 7 b maftyzo). Maska (Mascha), jm. mistni: v němž jest hlavnie město Maffka A 165 b? (B 12 b Maicha, D 482 Mafka). maśtale, -e, fem. = maëstal: pod těmi stupni jsá maftale mramorem sklenuté D 463 (ad A 161 a). Matameren ( Mathamaren, Mathameron, Machomeren, Matemeron, Mateme- ren, Matameton, Metameron), jm. zemé: prijedd do jedné země, jenž Matameren A4200b' (C 91b Mathameron, D 633 Matameton); o království Matameren A 200b! (B 62b Machomeren, C 91 b Matha- maren, D 633 Matemeron); ten král z Mathameron A 201 a* (D 635 z Me- tameron, M 35b z matemeren). slove máti, mátě, mateře, fem.: svatá Anna, matky bozie mati B 5 a (ad À 160 a°); sv. Anna, Matie P. Maric, matky bozie D 459; o městě materze Šalomúnově (!) A 174*b; vščm našim nepřácelóm tak přejem, jako otcóm a materam našim A 219 až; Bersabe, matie Šalomúnova А 175 а. така, -у, fem.: neb tu leží svatá Anna, matka panny Marie, matky Бойе A 160 a*. Mauři, -ry, pl., (Maurityrna), jm. země. aZ do müfeninské země, jenž slove mauri 4 189 a? (B 46 b maurij tyrna, omyl m. Mauritonia). Mauritonia (-tana, -tania, -tonie, -tane, -tyrna), jm. země: na pravo má druhů zemi můúřenínskú, jenž slove Mauri- tane A 2124a' (C 1154 Maurytania, D 684 Mawrytonie); nižšie múřeninská zemé slove mauritoma od můúřenínóv A 193 b' (C 77a Mauritana), — V. Mauri. Mayrone v. Marione. Maysters, jm. misini: z sie strany lic k horám jest jedno město jménem Loyach, a potom mayfters a Moranso A 18" b. mazánie, -ie, neutr. =- mazání: to ma- zanye, jesto na kfstu přijímáme A 161 b. mazati, -żu, -żeś, impftiv.: Také ne- mazzi nemocných posvátným olejem A 161 5. Mazonie v Amazonie. mazonsky v. amazonsky. mdlóti, -« ju, -é$, impftiv. = mdliti, ocha- bovati: lampa mdle ústavně v svém světle A 173 a°. mdloba, -y, fem.: naposledy pfijide na nás veliký úraz, že mdlobu padechom nici na zemi A4 217 b'. mdly, adj.: Potom šii jsme dále je mdlymy životy A 217 b?. Мес! у. Mcé&. meč, -č, masc.: jehožto (království) dobyi jest meczze A 165 h. Mečě, -č, Mecí, iem., jm. místní = Mety: kanovník v Mecij v Luturgí C 2a (w meci D 444, M 1a) (ad A 157 a)); doklad z C třeba beze vší pochyby čísti u Mecí. mečský, mecký, adj. = mctský: já Otta z Dimerinku, kanovník Meczky v Lu- turyngi B la (ad A 15; a), Před- mluva kněze Otty z Dimerinku, ka- novnika Meczkeho B la. Medie, -ie, fem., jm. země: kdežto ku- pećstvie z Pers(i)je a z medie a ze mnohých jiných zemí bohatých při- stavují 4 190 a2. Mediterraneum (Meterraneum, Medi- traneum, Metetraneum) (mare), lat. -- Stfedozemrí (mote): (more), jenZ Medi- terraneum slove C 69a (4 189» meterraneum, B 47a meditraneï, D 589 Metetraneü). medsky, adj.: jeden rytief z medtke země A 166 a!. — .Plur. masc. Medśći, -ští, jm. národní: (panství jerusalem- . ského) druhdy jsú židé dobyii, druhdy Cunani, druhdy Medffü A 177b (B 29 4 Medftcz). medvéd, nedvéd, -a, masc.: jinak těch zviefat nemohli sme poznati dotéením, neż jako by medwiedie byli a svině A 217 a? (C 125 a nedwiedie). mech, mcha, mchu, masc.: (zed) jest všecka obrostlá mchem A 220%; velblüdi tu maji svój obrok, točíš ... mech a kfovie A 172 b. Mech, jm. mistni: Neb jeho (Ojitovo) vojsko dobylo bieše města toho Mech A 197 b.
Strana 233
Mecha v. Meka. Mechinader v. Melechmader. Mechnar v. Melchnar. Meka (Mecha, Meta), jm. místní = Mekka: potom přenesen jest (Macho- met) do města, jesto slove Meca A 224b* (C 139b Mecha, D 742 Meta). měkký, adj.: (jablka) jsń myekka a sladka 4 170 a’. Mel v. Melle. melach v. meselach. Melecharmiger ( Molecharmiger), masc., jm. os.: (Takas) káza sé menovati Melecharmiger A 166 aš (C 20b Mo- lecharmuger). Melechgader v. Melchgadel. Melechmadabero ( Melechmadabern, Melchmadabero, Melchamadabero), masc., jm. os.: (Zoldán) nazva sé Melech- madabero A4 1660? (B 14a Melech Madabern, C 215 Melchmadabero, S 129 b Melchamadabero). Melechmader (Mechinader, Melchina- der) masc., jm. os.: (Zoldán) jménem Melechmader A 166b/b? (C 21b Mechynader, D 486 Meichynader). Melechtar v. Meletar. Meleotaferaf v. Melotaseraf. Meleset (Melesat), masc., jm. os.: syn jeho (Zoldána Meletara) Meleiet Zol- dánem sé mniese A4 1664? (B 13a Melefat). Meletar (Melechtar), masc., jm. os.: (rytíř Bendekem) by nazván Melettar A 166 a? (B 13 a Melechtar). Meletsala ( Melethsala), masc., jm. os.: jemuž jmé bylo Melethfala A 166 a!. Melchamadabero v. Melechmadabero. Melchgadel (Melechgader), masc., jm. os.: ten káza sé jmenovati Melchgadel A 166 b' (D 485 Melechgader). Melchiar v. Melchior. Melchiazar v. Melchnasar. Melchinader v. Melechmader. Melchior ( Melchiar), masc., jm. os.: my jmenujem ty tři krále Kašpar, Mel- chior, Baltazar A 176a* (B 27a Melchiar). Melchisedech, masc., jm. os.: Tu jest byl Melchifedech, král Salem, potkal Abrahama A 1865 a?. Melchmadabero v. Melechmadabero. 233 Melchnar ( Mechnar), masc., jm. os.: ten sé kéza jmenovati Melchnar A 166 b! (C 21 b Mechnar). — Adj. possess. -6v: Pak zvolichu syna Melchnarowa za Zoldána A 166 p. Melchnasar ( Melchiazar, Melchuazar), masc., jm. os.: po něm (byl) mocný pán žoldánem, jenž slovieše Melch- nafar 4 166b' (M 9b melchuazar, S 12 b Melchyazar). Melchoante ( Menchoante), 7m. osirova (Bovenschen Milchorache): ostrov, jenz slove Melchoante A 216 bt; S oné strany toho ostrova Melchoante A 216 b? (B 86 b Menchoante). Melchuazar v. Melchnasar. mělký, adj.: (Cyrus) přisáhl, že ji (řeku) chce tak myelku učiniti, aby ji mohla žena přebřísti A 167 b?. Melle (Mel, Mello), jm. údolí (= Meldan, roční trh): o údolí melle A 183 a? (D 558 Mello); (Jordán) sé opét vyřine v údolí, jenZ slove pohansky mel a česky roční trh 4 183 b'. Melnoch, masc., jm. os.: ten muž lho- stajny slul Melnoch A 222 aż. Melotaseraf (Molataseraf, Melotaseras, Meleotaferaf), masc., jm. os.: Melota- feraff by zolddnem A 166b' (B 13 b Molataferaff, C 21 a Melotaseras, D 485 Meleotafferaff). melün, a, -u, masc. — meloun: (cedrové) nejst (!) velikd a dlúhá jablka jako meluny A 183 b. méñe, adv.: to město menye neZli jednoho dne půúti (leží) od mořčě piesCitého A 192 a*; malo menye o něm držie nežli o všech kniežatech A 184 a?. Menchoante v. Melchoarte. mení, kompt. jm., menší, kompt. tvaru slož.: učinili jsû město :menffie A 169 a‘; — při najmenštem = aspoň, nejméně: na tom hradě na všaký den przy naymenífiem sedm tisícóv mu- Zóv stráznych... bydlé A 165b. móniti, -ñu, -nis, impftiv.: v każdó hodinu ta studnice myeny svů chut A 195 až; tu jemu (Jakubovi) anjel jméno jeho myenil a nazval jeho Israhelem B 33b (ad A 1805! — m. sé: jakoZ fye jich řěč myeny, též i jméno A 222 b!. > meno-, méno- v. jmeno-.
Mecha v. Meka. Mechinader v. Melechmader. Mechnar v. Melchnar. Meka (Mecha, Meta), jm. místní = Mekka: potom přenesen jest (Macho- met) do města, jesto slove Meca A 224b* (C 139b Mecha, D 742 Meta). měkký, adj.: (jablka) jsń myekka a sladka 4 170 a’. Mel v. Melle. melach v. meselach. Melecharmiger ( Molecharmiger), masc., jm. os.: (Takas) káza sé menovati Melecharmiger A 166 aš (C 20b Mo- lecharmuger). Melechgader v. Melchgadel. Melechmadabero ( Melechmadabern, Melchmadabero, Melchamadabero), masc., jm. os.: (Zoldán) nazva sé Melech- madabero A4 1660? (B 14a Melech Madabern, C 215 Melchmadabero, S 129 b Melchamadabero). Melechmader (Mechinader, Melchina- der) masc., jm. os.: (Zoldán) jménem Melechmader A 166b/b? (C 21b Mechynader, D 486 Meichynader). Melechtar v. Meletar. Meleotaferaf v. Melotaseraf. Meleset (Melesat), masc., jm. os.: syn jeho (Zoldána Meletara) Meleiet Zol- dánem sé mniese A4 1664? (B 13a Melefat). Meletar (Melechtar), masc., jm. os.: (rytíř Bendekem) by nazván Melettar A 166 a? (B 13 a Melechtar). Meletsala ( Melethsala), masc., jm. os.: jemuž jmé bylo Melethfala A 166 a!. Melchamadabero v. Melechmadabero. Melchgadel (Melechgader), masc., jm. os.: ten káza sé jmenovati Melchgadel A 166 b' (D 485 Melechgader). Melchiar v. Melchior. Melchiazar v. Melchnasar. Melchinader v. Melechmader. Melchior ( Melchiar), masc., jm. os.: my jmenujem ty tři krále Kašpar, Mel- chior, Baltazar A 176a* (B 27a Melchiar). Melchisedech, masc., jm. os.: Tu jest byl Melchifedech, král Salem, potkal Abrahama A 1865 a?. Melchmadabero v. Melechmadabero. 233 Melchnar ( Mechnar), masc., jm. os.: ten sé kéza jmenovati Melchnar A 166 b! (C 21 b Mechnar). — Adj. possess. -6v: Pak zvolichu syna Melchnarowa za Zoldána A 166 p. Melchnasar ( Melchiazar, Melchuazar), masc., jm. os.: po něm (byl) mocný pán žoldánem, jenž slovieše Melch- nafar 4 166b' (M 9b melchuazar, S 12 b Melchyazar). Melchoante ( Menchoante), 7m. osirova (Bovenschen Milchorache): ostrov, jenz slove Melchoante A 216 bt; S oné strany toho ostrova Melchoante A 216 b? (B 86 b Menchoante). Melchuazar v. Melchnasar. mělký, adj.: (Cyrus) přisáhl, že ji (řeku) chce tak myelku učiniti, aby ji mohla žena přebřísti A 167 b?. Melle (Mel, Mello), jm. údolí (= Meldan, roční trh): o údolí melle A 183 a? (D 558 Mello); (Jordán) sé opét vyřine v údolí, jenZ slove pohansky mel a česky roční trh 4 183 b'. Melnoch, masc., jm. os.: ten muž lho- stajny slul Melnoch A 222 aż. Melotaseraf (Molataseraf, Melotaseras, Meleotaferaf), masc., jm. os.: Melota- feraff by zolddnem A 166b' (B 13 b Molataferaff, C 21 a Melotaseras, D 485 Meleotafferaff). melün, a, -u, masc. — meloun: (cedrové) nejst (!) velikd a dlúhá jablka jako meluny A 183 b. méñe, adv.: to město menye neZli jednoho dne půúti (leží) od mořčě piesCitého A 192 a*; malo menye o něm držie nežli o všech kniežatech A 184 a?. Menchoante v. Melchoarte. mení, kompt. jm., menší, kompt. tvaru slož.: učinili jsû město :menffie A 169 a‘; — při najmenštem = aspoň, nejméně: na tom hradě na všaký den przy naymenífiem sedm tisícóv mu- Zóv stráznych... bydlé A 165b. móniti, -ñu, -nis, impftiv.: v każdó hodinu ta studnice myeny svů chut A 195 až; tu jemu (Jakubovi) anjel jméno jeho myenil a nazval jeho Israhelem B 33b (ad A 1805! — m. sé: jakoZ fye jich řěč myeny, též i jméno A 222 b!. > meno-, méno- v. jmeno-.
Strana 234
234 menšiti sč, -šu, sč, -šíš sč, impftiv.: inhed ten zákon poče hynúti a men- flti fye na jich dědinách A 191 a!. Mentrogal v. Montrogal. méficé, -é, fem.= měřice: plná manny A 180 a?. měscký v. městský. meselach (melach, mezelath, mezalach), jm. kovanu (t. j. mishaf): (knihy od Machometa složené) slovü alkoran nebo Mefelach nebo hatyne B 95a (A 222 b* Melach, C 135 b Mezelath, D 733 Mezalach). mésiec, -č, masc. = měsíc; /una: kromě stromóv slunce a myefiecze A 170 a?; mensis: po devieti miefyeczich À 163 b?. mésieénÿ, adj. z mésiec = mésitny: mají t za to v té zemi, Ze do- sáhá (hora) do okrslka myefieczneho A 220b, tu stojie stromové, ješto ^ slovú sluneční a myefecžny stromové A 220 a!. městce, -č, neutr. = městečko: w myefczy Emaus M 24a (ad A 185 b. městečko, -a, neutr., demin. z město: kostel neb mieftecžko, jenž slove Da- mones A 164 a!; mieftecžko, jenž slove Sabach A 183 b?. město, -a, neutr.: z miefta Alban jmeno- vaného B la, od Bruxč miefta, do nčhož ze dvúdcát království kupci přicházejí A 157 b2. méstský, méscký, adj.: (údolí Josafat) táhne sé aZ do zdi mieftfke A 178 b? (B 30 b miefczke). měšččnín, -a, pl. měščěné, masc. — mé&- tan: myefftyenyne z města úhlav- nieho . . utekli jsá A 162b (B 8a mieffczene, C 13 b miefftiene.) Meta v. Meka. Metameron v. Matameren. myerzicze metati, mecu, -ceś, impftiv.: zsekají jé (télo) u malé kusy a meczi jč u po- větřie ptákóm A 221 b?; m. sě: (1yby) meczı fye na ň (= na ostrov) 4 199 a!; o oslrově. na ň ž fye ryby dobrovolně meczi A 198 b*. Meterraneum, Metetraneum v. Medi- terraneum. Methade, 7. mísini: jest jedno mésto na púšti Methade, jenZslove pohansky Jatride A 167 b°. Metoda (toto z Mecoda, což jest chybný tvar, vzniklý v něm. rkp. m. ,„Meko“, srvn. Sandbach p. 31), jm. místní: dobře pět mil vzdáli Grois veliké město leží, jenž slove Metoda A 203 a'. Metrogal v. Montrogal. Meunic ( Meync, Meynic) v. Dorolis. mezalach v. meselach. Mezalesh, 7m. místní: kdežto město Me- zalech leżi A 212 at. mezapotansky v. mezopotausky. mezelath v. meselach. mezé, -6, fem. == mez: leží f na pravé ruce meze země slíbené N 77 a (omyl m. mezi zemi slibeńń) (ad A 186 b*); Ta země galilejská jest o mezi s sa- maritanskń zemi A 184 b?. Mezer, jm. místní: druhá (vlast egyptská slove) mezer A 169 a’. mezi, praep.: I. S acc.: (noh) mezi své . paznohty vuol pochytı 4 213 b'; oheň plipolal mezi trnye A 176 a*; voda morska mezi ty hory tiskne sć A 214 at. — II. S instr.: mezi horami A 183 b", A mezi těmi všemi, kteřížto jsú kdy země zjezdili 4 157 b*; učinichu jed- noho mezi sebú žoldánem A 166 b!; zvolichu Zoldána mezi sebü A 166 a. — Mezi-tiem, adv.= mezitím. ktož tomu krahujci bdí sedm dní a sedm nocí bez usnutie mezi tiem a bez tovarystva A 190 b*. mezi-tiem, adv.. v. mezi. Mezopotanie, -ie, fem., jm. země: Tigris a Eufrates ochycuji mezopotanij A 189 b?. mezopotansky (mezapotansky), adj.: krá- lovstvie Mezopotanfke A 168 a!; o Me- zopotanfke vlasti ib; královstvie Me- zopoianfke 4 212a! (B 79b Meza- potanike). mieniti, -ñu, -nis, impftiv. = miniti, za- mýšleti: kupci, ktefizto do Babylonie nebo do jiných pohanských vlaslí myenye 4 187 at; lakomstvie tvého najvyśsieho nasytiti nemóżeme a ne- myeñyme A4 161 b. mier v. mir. miera, -y, fem. = mira, zpisob: Ale oni odpověděli sú jemu v této myerzye A 161 b. mlesto, -a, neutr. = misto: co by divného mohl naleznńti na mnohých mieftech
234 menšiti sč, -šu, sč, -šíš sč, impftiv.: inhed ten zákon poče hynúti a men- flti fye na jich dědinách A 191 a!. Mentrogal v. Montrogal. méficé, -é, fem.= měřice: plná manny A 180 a?. měscký v. městský. meselach (melach, mezelath, mezalach), jm. kovanu (t. j. mishaf): (knihy od Machometa složené) slovü alkoran nebo Mefelach nebo hatyne B 95a (A 222 b* Melach, C 135 b Mezelath, D 733 Mezalach). mésiec, -č, masc. = měsíc; /una: kromě stromóv slunce a myefiecze A 170 a?; mensis: po devieti miefyeczich À 163 b?. mésieénÿ, adj. z mésiec = mésitny: mají t za to v té zemi, Ze do- sáhá (hora) do okrslka myefieczneho A 220b, tu stojie stromové, ješto ^ slovú sluneční a myefecžny stromové A 220 a!. městce, -č, neutr. = městečko: w myefczy Emaus M 24a (ad A 185 b. městečko, -a, neutr., demin. z město: kostel neb mieftecžko, jenž slove Da- mones A 164 a!; mieftecžko, jenž slove Sabach A 183 b?. město, -a, neutr.: z miefta Alban jmeno- vaného B la, od Bruxč miefta, do nčhož ze dvúdcát království kupci přicházejí A 157 b2. méstský, méscký, adj.: (údolí Josafat) táhne sé aZ do zdi mieftfke A 178 b? (B 30 b miefczke). měšččnín, -a, pl. měščěné, masc. — mé&- tan: myefftyenyne z města úhlav- nieho . . utekli jsá A 162b (B 8a mieffczene, C 13 b miefftiene.) Meta v. Meka. Metameron v. Matameren. myerzicze metati, mecu, -ceś, impftiv.: zsekají jé (télo) u malé kusy a meczi jč u po- větřie ptákóm A 221 b?; m. sě: (1yby) meczı fye na ň (= na ostrov) 4 199 a!; o oslrově. na ň ž fye ryby dobrovolně meczi A 198 b*. Meterraneum, Metetraneum v. Medi- terraneum. Methade, 7. mísini: jest jedno mésto na púšti Methade, jenZslove pohansky Jatride A 167 b°. Metoda (toto z Mecoda, což jest chybný tvar, vzniklý v něm. rkp. m. ,„Meko“, srvn. Sandbach p. 31), jm. místní: dobře pět mil vzdáli Grois veliké město leží, jenž slove Metoda A 203 a'. Metrogal v. Montrogal. Meunic ( Meync, Meynic) v. Dorolis. mezalach v. meselach. Mezalesh, 7m. místní: kdežto město Me- zalech leżi A 212 at. mezapotansky v. mezopotausky. mezelath v. meselach. mezé, -6, fem. == mez: leží f na pravé ruce meze země slíbené N 77 a (omyl m. mezi zemi slibeńń) (ad A 186 b*); Ta země galilejská jest o mezi s sa- maritanskń zemi A 184 b?. Mezer, jm. místní: druhá (vlast egyptská slove) mezer A 169 a’. mezi, praep.: I. S acc.: (noh) mezi své . paznohty vuol pochytı 4 213 b'; oheň plipolal mezi trnye A 176 a*; voda morska mezi ty hory tiskne sć A 214 at. — II. S instr.: mezi horami A 183 b", A mezi těmi všemi, kteřížto jsú kdy země zjezdili 4 157 b*; učinichu jed- noho mezi sebú žoldánem A 166 b!; zvolichu Zoldána mezi sebü A 166 a. — Mezi-tiem, adv.= mezitím. ktož tomu krahujci bdí sedm dní a sedm nocí bez usnutie mezi tiem a bez tovarystva A 190 b*. mezi-tiem, adv.. v. mezi. Mezopotanie, -ie, fem., jm. země: Tigris a Eufrates ochycuji mezopotanij A 189 b?. mezopotansky (mezapotansky), adj.: krá- lovstvie Mezopotanfke A 168 a!; o Me- zopotanfke vlasti ib; královstvie Me- zopoianfke 4 212a! (B 79b Meza- potanike). mieniti, -ñu, -nis, impftiv. = miniti, za- mýšleti: kupci, ktefizto do Babylonie nebo do jiných pohanských vlaslí myenye 4 187 at; lakomstvie tvého najvyśsieho nasytiti nemóżeme a ne- myeñyme A4 161 b. mier v. mir. miera, -y, fem. = mira, zpisob: Ale oni odpověděli sú jemu v této myerzye A 161 b. mlesto, -a, neutr. = misto: co by divného mohl naleznńti na mnohých mieftech
Strana 235
a ostroviech A 157 a?; Třidcátý rozdiel pravi o tom mieftie, kdeż pan buoh zjevil sé jest MojzéSovi 4 172 b*; Za tiem kostelem jest to miefto, kdežto Mojžieš viděl jest keř ib.; to miefto inhed zitra bude naplněno A 175 b?. miesto, praep. = místo: že židé Judáše zahubili miefto krifta A 222 b'; miefto oczz jsta dvé diete malé A 200 a*. mieti v. jmieti. Michal, -a, masc., jm. os.: vsedl sem v lodi... den svatého Michala A 158 at. Mikroyder v. Myroikoder. Mikula, -¢, masc., jm. os.: o kostelu svatého Mikulaife 4 176 a*/b'; kdeżto svatý Mikulafs lezi A 162 «?. miláček, čka, masc.: sv. Jan, milaček boží D 477 (ad A 164 b). mile, -e, fem.: Dvě myli od Saby jest mésto... Ebron A 175a'; (brána Tenetam leżi) dobic puol druhć mile od Sciker 4 162 a®. milička, -y, fem. = milenka: když byl (Sampson) u své miliczky Dalidy za- stižen A 165 a'. milik, -a, masc. = miláček, milenec: chtěl bych tvým milikem byti À 163 a!; Nemóžeš mým milikem býti, leč by byl rytieřem A 163 a!. million, -a, -u, masc.: neb má (král) na každý den od nčho (mčsta Grois) na padesátekrát desčt millionow zlatých A 202 b?, M 3 a. (Slova toho nebylo tehdy ještě často užíváno, jak svědčí chyby v jiných rkpisich: mylenow B 65b, mlynow C 964). Milo, jm. místní: Také z té země Kafo přijedú do millo, do Trakorde A 199 a?. milosrdenstvie, -ie, neutr. = milosrden- ství: aby jemu poslal oleje milofrden- itwie A 159 a?. milost, -i, fem. — láska, milost: néktery putuje v rytieřství ve mnohé země, ...páty pro miloft nebo jinü pficinu A 157 b?; buoh jemu tu miloft učinil A 199 a!; pro prélišnú mloft, jiż byl k ní (panně) za živa zapálen A 163 b/b?; kohoź jest na miloft piijel, ten byl dobić stastny A 206 b. milostnik, -a, masc. = osoba milovaná, miláček: o pústenníkovi, jeho miloft- nyku A 223 b*. 235 milovánie, -ie, neutr. = milování: Venus milovec, bóh mylowanye A 224 b?. milovati, -uju, -ujes, impftiv.: (Macho- met) zabil jednoho pûsiennika, jehoz velmi milowaffe A 176 b?. milovec, -vcć, c. = pfijmi Venusino: Venus mylowecz, bóh milovanie A 224 b?. milovník, -a, masc. = muž někým mi- lovanÿ (srvn. milostnik): o pûsten- nikovi, jeho milowniku D 738 (ad A 223 b?). mil'utký, -útký, adj. z milý: chtěl bych tvym mylytkym býti M 6b (ad A 163 a'). milý, adj.: chtěl bych tvým milym býti D 471 (ad A 163 a); Vy myli moji synové A 2076; s svym mylym synem A 165bi;; Ze jst naymuleifh boží mezi všemi lidmi A 184 b!. mimo, praep.: (žoldán) bydlí u Babyloní, mimo nyzto plove řeka, jenž slove Gion aneb Nilus A 168 až; učinivše zálohu v háji, mymo kterižto měl jčti A 206b; mymo tu horu velmi úzkú cestů jel Alexander Veliký A 211a. minuly, adj. = pomijejici: zbożie zemskć nezáleží v těchto minulych věcí(!) D 719 (ad 4 219 bY). Minus v. Ninus. minüti, -nu, -ne$, pftiv. = minouti: když mynu těch sedm dní a nocí A 190 b'; mohl by kratéi cestá jeti k Jeruzalemu myna Cypr B-10b (ad A 164 a?). mir, mier, -a, -u, masc.: z olivy, jenż znamená mir A 159 a?; nebo hospodin již byl k myeru pfistûpil lidského pokolenie ib. Mirre, jm. misimi: Potom (pfiplyne) do mirre À 162 b*. mirtvý v. mrtvý. mísa, -y, fem.: mifa, na nížto ta hlava od Herodesovy dcery byla nesena A 184a), ústavné nesú před ním zlatú myfu plnú popela a prsti A 215a! (B 84a myffy). mistern- v. mistrn-. místr, mistra, masc. — mistr, učenec: plavcové miftrzi, ktefíZ by tu do všech zemí uměli jčti 4 201 b?; (velikÿ) miftr Aristotileš- 4 160 b!; takć ja miftr Vavřinec A: 157 a?; Předmluva miftra
a ostroviech A 157 a?; Třidcátý rozdiel pravi o tom mieftie, kdeż pan buoh zjevil sé jest MojzéSovi 4 172 b*; Za tiem kostelem jest to miefto, kdežto Mojžieš viděl jest keř ib.; to miefto inhed zitra bude naplněno A 175 b?. miesto, praep. = místo: že židé Judáše zahubili miefto krifta A 222 b'; miefto oczz jsta dvé diete malé A 200 a*. mieti v. jmieti. Michal, -a, masc., jm. os.: vsedl sem v lodi... den svatého Michala A 158 at. Mikroyder v. Myroikoder. Mikula, -¢, masc., jm. os.: o kostelu svatého Mikulaife 4 176 a*/b'; kdeżto svatý Mikulafs lezi A 162 «?. miláček, čka, masc.: sv. Jan, milaček boží D 477 (ad A 164 b). mile, -e, fem.: Dvě myli od Saby jest mésto... Ebron A 175a'; (brána Tenetam leżi) dobic puol druhć mile od Sciker 4 162 a®. milička, -y, fem. = milenka: když byl (Sampson) u své miliczky Dalidy za- stižen A 165 a'. milik, -a, masc. = miláček, milenec: chtěl bych tvým milikem byti À 163 a!; Nemóžeš mým milikem býti, leč by byl rytieřem A 163 a!. million, -a, -u, masc.: neb má (král) na každý den od nčho (mčsta Grois) na padesátekrát desčt millionow zlatých A 202 b?, M 3 a. (Slova toho nebylo tehdy ještě často užíváno, jak svědčí chyby v jiných rkpisich: mylenow B 65b, mlynow C 964). Milo, jm. místní: Také z té země Kafo přijedú do millo, do Trakorde A 199 a?. milosrdenstvie, -ie, neutr. = milosrden- ství: aby jemu poslal oleje milofrden- itwie A 159 a?. milost, -i, fem. — láska, milost: néktery putuje v rytieřství ve mnohé země, ...páty pro miloft nebo jinü pficinu A 157 b?; buoh jemu tu miloft učinil A 199 a!; pro prélišnú mloft, jiż byl k ní (panně) za živa zapálen A 163 b/b?; kohoź jest na miloft piijel, ten byl dobić stastny A 206 b. milostnik, -a, masc. = osoba milovaná, miláček: o pústenníkovi, jeho miloft- nyku A 223 b*. 235 milovánie, -ie, neutr. = milování: Venus milovec, bóh mylowanye A 224 b?. milovati, -uju, -ujes, impftiv.: (Macho- met) zabil jednoho pûsiennika, jehoz velmi milowaffe A 176 b?. milovec, -vcć, c. = pfijmi Venusino: Venus mylowecz, bóh milovanie A 224 b?. milovník, -a, masc. = muž někým mi- lovanÿ (srvn. milostnik): o pûsten- nikovi, jeho milowniku D 738 (ad A 223 b?). mil'utký, -útký, adj. z milý: chtěl bych tvym mylytkym býti M 6b (ad A 163 a'). milý, adj.: chtěl bych tvým milym býti D 471 (ad A 163 a); Vy myli moji synové A 2076; s svym mylym synem A 165bi;; Ze jst naymuleifh boží mezi všemi lidmi A 184 b!. mimo, praep.: (žoldán) bydlí u Babyloní, mimo nyzto plove řeka, jenž slove Gion aneb Nilus A 168 až; učinivše zálohu v háji, mymo kterižto měl jčti A 206b; mymo tu horu velmi úzkú cestů jel Alexander Veliký A 211a. minuly, adj. = pomijejici: zbożie zemskć nezáleží v těchto minulych věcí(!) D 719 (ad 4 219 bY). Minus v. Ninus. minüti, -nu, -ne$, pftiv. = minouti: když mynu těch sedm dní a nocí A 190 b'; mohl by kratéi cestá jeti k Jeruzalemu myna Cypr B-10b (ad A 164 a?). mir, mier, -a, -u, masc.: z olivy, jenż znamená mir A 159 a?; nebo hospodin již byl k myeru pfistûpil lidského pokolenie ib. Mirre, jm. misimi: Potom (pfiplyne) do mirre À 162 b*. mirtvý v. mrtvý. mísa, -y, fem.: mifa, na nížto ta hlava od Herodesovy dcery byla nesena A 184a), ústavné nesú před ním zlatú myfu plnú popela a prsti A 215a! (B 84a myffy). mistern- v. mistrn-. místr, mistra, masc. — mistr, učenec: plavcové miftrzi, ktefíZ by tu do všech zemí uměli jčti 4 201 b?; (velikÿ) miftr Aristotileš- 4 160 b!; takć ja miftr Vavřinec A: 157 a?; Předmluva miftra
Strana 236
236 Vavřince, českého překladače C 2a (ad A 157 a?. mistrně, misterně, adv.: (dveře chrámu jsou) velmi draze a myfternye vytesané A 180 a?; velmi mifterne (sic) o bohatě vytkáno A 197a' (C 84 b mifternie, B 5' b myftrnye). mistrovstvie (mistrostvie), -ie, a -stvo, -a, neutr. = mistrovství: ti před sto- lem ukazují miftrowftwie A 204 55; (stupňové) jsú zlatí, a na krajích vše drahým kamením obloženo velikým miftrowitwem A 203 b* (B 67 a my- ftroftwym, C 98 a miftrowftwim). mláďátko, -a, neutr.: o kostech svatých mladyatek A 1764; kosti svatých mladyatek A 176 bl. mládenec, -ncó, masc. — jinoch: jeden mladenecz A4 163 4'. — Adj. possess. mládencóv: Mugel ncb mladenczowa studnice A 196 a*. mladý, adj.: (lidé) mladi jsú šedivi A 193 bt; jich děti, dokud sú mlady, sú šedivy B 52 b (ad ib.); tehda při- volav naymlazífeho i káza jé (šípy) rozvázati 4 207 b? (B 73a, C 106a naymladffie?)); (na pravici) sedí jeho přirozený syn, a potom vždy mlazffi aZ do naymlazíteho A4 203 b* — Výraz adverb.: z mladu, z mlady, za mlady = z mládí, v mladosti: o lidech z mladu šedivých C 75 b; o lidech za mlady šedivých A 192b? (N 93b za mladu), jich dčti, dokudž sú živy z mladi, sú šedivy D 604 (ad A 193 b)). mlččti, -ču, -číš, impftiv. = mlčeti: kamž koli ty kury opálené povleče, tam svině vždy po ném bézie mlczzece A 198 b?. mléčný, adj.: (pokládají za hřích jisti) v středu a v pátek mleczne A 1624! (zpodstatnělé); plovń v něm (ráji) potoci mleczzny a stredni A 222 b*; kámen jest peřestý a mleczzne barvy A 176 bt. mléko, -a, neutr.: vezmi u vaječnů ško- fepinu mleka 4 170 P!. mluviti, -vu, -viś, impftiv.: zda by co mluwih nelibého Zoldánovi A4 167 a*. mlyn, omyl m. million, v. t. mnieti, miu, mniś, impftiv. = mniti, miniti, domnivati se: Někteří mnye, by polovice toho kříže byla v Cypře A 158 b*; Neb fu oni mňyeli, by pán buoh měl tak dlúho pnieti na kříži A 159 al; jakož mnyegi druzí A 160 a?; a mnyegi (lidé), že jim odtad mádrá rada pocházic A 160 b? (B 5 b mnyc); tak mnyegi kupci A 170 b!; Meleset Zoldánem fye mnyeffe A 1663*; to jsú učinily ty dcery mnyegice, Ze by: vesken svět měl zahynńti A 183 a! (B 36 b mnijce); on mnyeffe, by byla. żenka prazna A 163 a!; oni to mnyc- gechu za klam A 205 b. mnich, -a, masc.: mnyffie pravie A 158 b*; mnyffe jsń tu z z arabské(!) země: A 172 b. mnichovy, adj. = mnišský: v jednom klášteře mňychowem A 158 b?; na té hoře (Sinaj) stojí nábožný klášter mnychowi A 172 b'. mnoho, -a, neutr. a adv.: (jezdec), o němžto mnoho slýcháno jest A 157 a!; o mnoho divných ostrovicch A 157 al. tak mnoho kfesťanstvie dobyl A 159 b... těch peněz aby nebylo málo ani přéliš mnoho A 208 b!; neb jest těch bod- láčkóv mnoho A 160 g'. mnoh y, adj.: o mnohich rozličných lidech A 157 à ;omnohich diviech A 157 aas; o mnohich zemiech A 157 b?; v nichZto: móż mnohy divnych vécí spatřiti A 158 a!; na mnohich miestech a ostro- viech A 157 aż. mnożstvie, -ic, neutr. = množství: s ve- likym mnozitw$ kfistanóv A 175 b*. Moab, masc., jm. os.: Jeden (syn Loto- vých dcer) slul moab A 183 a*. moabsky, moabitsky, adj.; plur. masc.. Moabščí, Moabitščí, -ští, jm. návodní: slová Ismahclitáti, a druzí Moabffti. po synu Lotovu. jenZz slül jest Moab. A 924a (B 97b Moabyttíczi). moc, -i, fem.: s takń velikń moczi A 158 až, Protoż mó ten strom veliké. moczi A 160 a?; o žoldánově moczy A 157 a?. moci, mohu, móżeś, impftiv.: jemuž. izádny nemozz sé vrovnati A 157 a*; że nemozz toho dśti oleje A 159a*; ten muozz jéli 4 158 a?; tomu nemoż. hrom... u&$koditi A 160,245; o těch zemiech a diviech, ktefiżto na tć cestě mohu byti shledźni A 157 a*; co by divného mohl nalezniti ib.,
236 Vavřince, českého překladače C 2a (ad A 157 a?. mistrně, misterně, adv.: (dveře chrámu jsou) velmi draze a myfternye vytesané A 180 a?; velmi mifterne (sic) o bohatě vytkáno A 197a' (C 84 b mifternie, B 5' b myftrnye). mistrovstvie (mistrostvie), -ie, a -stvo, -a, neutr. = mistrovství: ti před sto- lem ukazují miftrowftwie A 204 55; (stupňové) jsú zlatí, a na krajích vše drahým kamením obloženo velikým miftrowitwem A 203 b* (B 67 a my- ftroftwym, C 98 a miftrowftwim). mláďátko, -a, neutr.: o kostech svatých mladyatek A 1764; kosti svatých mladyatek A 176 bl. mládenec, -ncó, masc. — jinoch: jeden mladenecz A4 163 4'. — Adj. possess. mládencóv: Mugel ncb mladenczowa studnice A 196 a*. mladý, adj.: (lidé) mladi jsú šedivi A 193 bt; jich děti, dokud sú mlady, sú šedivy B 52 b (ad ib.); tehda při- volav naymlazífeho i káza jé (šípy) rozvázati 4 207 b? (B 73a, C 106a naymladffie?)); (na pravici) sedí jeho přirozený syn, a potom vždy mlazffi aZ do naymlazíteho A4 203 b* — Výraz adverb.: z mladu, z mlady, za mlady = z mládí, v mladosti: o lidech z mladu šedivých C 75 b; o lidech za mlady šedivých A 192b? (N 93b za mladu), jich dčti, dokudž sú živy z mladi, sú šedivy D 604 (ad A 193 b)). mlččti, -ču, -číš, impftiv. = mlčeti: kamž koli ty kury opálené povleče, tam svině vždy po ném bézie mlczzece A 198 b?. mléčný, adj.: (pokládají za hřích jisti) v středu a v pátek mleczne A 1624! (zpodstatnělé); plovń v něm (ráji) potoci mleczzny a stredni A 222 b*; kámen jest peřestý a mleczzne barvy A 176 bt. mléko, -a, neutr.: vezmi u vaječnů ško- fepinu mleka 4 170 P!. mluviti, -vu, -viś, impftiv.: zda by co mluwih nelibého Zoldánovi A4 167 a*. mlyn, omyl m. million, v. t. mnieti, miu, mniś, impftiv. = mniti, miniti, domnivati se: Někteří mnye, by polovice toho kříže byla v Cypře A 158 b*; Neb fu oni mňyeli, by pán buoh měl tak dlúho pnieti na kříži A 159 al; jakož mnyegi druzí A 160 a?; a mnyegi (lidé), že jim odtad mádrá rada pocházic A 160 b? (B 5 b mnyc); tak mnyegi kupci A 170 b!; Meleset Zoldánem fye mnyeffe A 1663*; to jsú učinily ty dcery mnyegice, Ze by: vesken svět měl zahynńti A 183 a! (B 36 b mnijce); on mnyeffe, by byla. żenka prazna A 163 a!; oni to mnyc- gechu za klam A 205 b. mnich, -a, masc.: mnyffie pravie A 158 b*; mnyffe jsń tu z z arabské(!) země: A 172 b. mnichovy, adj. = mnišský: v jednom klášteře mňychowem A 158 b?; na té hoře (Sinaj) stojí nábožný klášter mnychowi A 172 b'. mnoho, -a, neutr. a adv.: (jezdec), o němžto mnoho slýcháno jest A 157 a!; o mnoho divných ostrovicch A 157 al. tak mnoho kfesťanstvie dobyl A 159 b... těch peněz aby nebylo málo ani přéliš mnoho A 208 b!; neb jest těch bod- láčkóv mnoho A 160 g'. mnoh y, adj.: o mnohich rozličných lidech A 157 à ;omnohich diviech A 157 aas; o mnohich zemiech A 157 b?; v nichZto: móż mnohy divnych vécí spatřiti A 158 a!; na mnohich miestech a ostro- viech A 157 aż. mnożstvie, -ic, neutr. = množství: s ve- likym mnozitw$ kfistanóv A 175 b*. Moab, masc., jm. os.: Jeden (syn Loto- vých dcer) slul moab A 183 a*. moabsky, moabitsky, adj.; plur. masc.. Moabščí, Moabitščí, -ští, jm. návodní: slová Ismahclitáti, a druzí Moabffti. po synu Lotovu. jenZz slül jest Moab. A 924a (B 97b Moabyttíczi). moc, -i, fem.: s takń velikń moczi A 158 až, Protoż mó ten strom veliké. moczi A 160 a?; o žoldánově moczy A 157 a?. moci, mohu, móżeś, impftiv.: jemuž. izádny nemozz sé vrovnati A 157 a*; że nemozz toho dśti oleje A 159a*; ten muozz jéli 4 158 a?; tomu nemoż. hrom... u&$koditi A 160,245; o těch zemiech a diviech, ktefiżto na tć cestě mohu byti shledźni A 157 a*; co by divného mohl nalezniti ib.,
Strana 237
v nichžto mozz mnohý divných věcí spatřiti 4 158 a!. mocný, adj.: na pamět toho, že té tvrdé klausy mocen byl A 21134; žoldán jest pdn moczny A 165 b?; moczny pón, jmónem Elfi A 166 a?; ten sebrav moczni lid B 39a (ad A 184 a). — Adv. mocné =s mocí, silou: ten sebrav mocznyc lidi A 184 a?. močiti, -u, -íš, impftiv. = mokrým činiti: pole, kteréž jí bude moczeno, ihned bude jalovo S 30a (ad A 182 b?). modla, -y, fem.: (Nemrot byl) prvý, jenž modli zamyslil A 167 bl. modlárský, adj.: chrámy modlarfke po- svčtil jest ku pánu bohu ke cti D 701 (ad A 215 by). modlitba v. modlitva. modliti sč, modľu sč, -dlíš sč, impftiv.: na té skále modhl fyc Šalomún A 180 b*; kteříž by fye na tom miestě modlili ib. modlitva, -tba, -y, fem.: však nenie křivá modlitba A 174 a?. modlovy, adj. = modlátsky: chrámy mod- lowe posvětil jest bohu А 215 b2. modry, adj.: chfbet modri A 169b; (křesťané) obvijejí své hlavy modrym plátnem A 184 bi. Moeandin (Moeadin), masc., jm. os.: syn jeho Moeandyn B 13a (D 483 Moeadyn) (ad A 166 a). 'Mohuč, -č, fem., jm. místní (zde omylem m. Mety): v mohucz v Luturyngi A 157 at. ohutnost, -i, fem.: jehozto nesmierrá mohutnoft ve všem přirození sě oka- zuje A 225 al. mohutný, mohútný, adj. — mocný: mo- hutne panstvie A 165 al. mój, mojć, moje, pronom.: Protože muoy úmysl jest... 4 162a. proto Mojžieš, -č, masc., jm. os.: po té cestě, jizto moizzes vedl jest syny israhelské A 172a'/at. — Adj. possess. -óv: o studnici Moyzzeffowie A 173 b*. mokro, -a, neutr. tak Ze znají, kdy zima, kdy horko, sucho nebo mokro, jasno nebo mračno má býti A 171 bi/be. :Molataseraf v. Melotaseraf. Molecharmiger v. Melecharmiger. Monghu v. Mango. 251 Monteflor, jm. misini. (v Libyi jest) Lugarbe, Aruchibel, Moroch, móteflor A 189 bi/b?. Montrogal (Mentrogal, Metrogal), jm. misini (Mons regalis): na jedné tvrzi, jenž slove montrogal B 13 b (A 166 b! Mentrogal, S 12 b. Metrogal). mor, -a, -u, masc.: kdyZ jeho (Davida) Buoh uslysal a mor pfóstal A 180 b'. Morach v. Maroch. Moranso (Moranse), jm. místní: z sie strany líc k horám jest jedno město jménem Loyach, a potom Maysters a moranfo À 187 b? (C 64 b Moranfe). mordéf, -à, masc. — vraZedlník: na cesté netoliko nalezneš nevěřící lid, ale i morderze i zhúbce lidské A 194 at. mordovati, -uju, -ujeś, impftiv. = vraż- diti: jeden druhého bez viny morduge C 89a (ad A 199 a?) "more, -ó, neutr: plül sem po morz A 158 a'; Řekové i také křčsťané, ješto jsú za morzem A 159 a?; s druhé strany toho morze ležela jest Troje A 160 b. Moroch v. Maroch. mořský, morský, adj.: nežli sě s chutí morfku smiesí А 158 a?; (mésto Kon- stantinopole) jesti t obklićeno se dvû stranń jedni zatoki morfku A 160 b!; (koruna) jesti ť z morfkeho sítie nebo rokosie bodlavého A 159 b*; ncb jsta byle dvě v hromadu spletené z mor- Íkeho sítie nebo rokosic ib. mosaz, -i, fem.: před tiem kostelem jest muż slitÿ z mosaz! À -+58 b!, mosazný, adj.: o mofaznem obrazu Ju- stinia 4 158 a!; mofazny muż A 158 b?; na velikém mofaznem slúpě A 158 b?. mositi v. musiti. most, -a, -u, masc.: na jednu vodu, jenž slove Mayrone, na moft kamenny A 158 a?; tu jest veliky moft, prese ń Z jezdie A 185 bt. mraény, adj. — zamraceny: (kdy) jasno nebo mraczno má byti A 171 b. mramor, -a, -u, masc.: jest roveń okolo něho (chrámu) bielým mramorem po- dlažen(a) 4 179 a?; pod témi stupni jsû konice mramorem sklenuté 4 161 at. mramorovy, adj.: (0) orudi mramorowem A 159 b?; Také jsú tu mnozí čbánové
v nichžto mozz mnohý divných věcí spatřiti 4 158 a!. mocný, adj.: na pamět toho, že té tvrdé klausy mocen byl A 21134; žoldán jest pdn moczny A 165 b?; moczny pón, jmónem Elfi A 166 a?; ten sebrav moczni lid B 39a (ad A 184 a). — Adv. mocné =s mocí, silou: ten sebrav mocznyc lidi A 184 a?. močiti, -u, -íš, impftiv. = mokrým činiti: pole, kteréž jí bude moczeno, ihned bude jalovo S 30a (ad A 182 b?). modla, -y, fem.: (Nemrot byl) prvý, jenž modli zamyslil A 167 bl. modlárský, adj.: chrámy modlarfke po- svčtil jest ku pánu bohu ke cti D 701 (ad A 215 by). modlitba v. modlitva. modliti sč, modľu sč, -dlíš sč, impftiv.: na té skále modhl fyc Šalomún A 180 b*; kteříž by fye na tom miestě modlili ib. modlitva, -tba, -y, fem.: však nenie křivá modlitba A 174 a?. modlovy, adj. = modlátsky: chrámy mod- lowe posvětil jest bohu А 215 b2. modry, adj.: chfbet modri A 169b; (křesťané) obvijejí své hlavy modrym plátnem A 184 bi. Moeandin (Moeadin), masc., jm. os.: syn jeho Moeandyn B 13a (D 483 Moeadyn) (ad A 166 a). 'Mohuč, -č, fem., jm. místní (zde omylem m. Mety): v mohucz v Luturyngi A 157 at. ohutnost, -i, fem.: jehozto nesmierrá mohutnoft ve všem přirození sě oka- zuje A 225 al. mohutný, mohútný, adj. — mocný: mo- hutne panstvie A 165 al. mój, mojć, moje, pronom.: Protože muoy úmysl jest... 4 162a. proto Mojžieš, -č, masc., jm. os.: po té cestě, jizto moizzes vedl jest syny israhelské A 172a'/at. — Adj. possess. -óv: o studnici Moyzzeffowie A 173 b*. mokro, -a, neutr. tak Ze znají, kdy zima, kdy horko, sucho nebo mokro, jasno nebo mračno má býti A 171 bi/be. :Molataseraf v. Melotaseraf. Molecharmiger v. Melecharmiger. Monghu v. Mango. 251 Monteflor, jm. misini. (v Libyi jest) Lugarbe, Aruchibel, Moroch, móteflor A 189 bi/b?. Montrogal (Mentrogal, Metrogal), jm. misini (Mons regalis): na jedné tvrzi, jenž slove montrogal B 13 b (A 166 b! Mentrogal, S 12 b. Metrogal). mor, -a, -u, masc.: kdyZ jeho (Davida) Buoh uslysal a mor pfóstal A 180 b'. Morach v. Maroch. Moranso (Moranse), jm. místní: z sie strany líc k horám jest jedno město jménem Loyach, a potom Maysters a moranfo À 187 b? (C 64 b Moranfe). mordéf, -à, masc. — vraZedlník: na cesté netoliko nalezneš nevěřící lid, ale i morderze i zhúbce lidské A 194 at. mordovati, -uju, -ujeś, impftiv. = vraż- diti: jeden druhého bez viny morduge C 89a (ad A 199 a?) "more, -ó, neutr: plül sem po morz A 158 a'; Řekové i také křčsťané, ješto jsú za morzem A 159 a?; s druhé strany toho morze ležela jest Troje A 160 b. Moroch v. Maroch. mořský, morský, adj.: nežli sě s chutí morfku smiesí А 158 a?; (mésto Kon- stantinopole) jesti t obklićeno se dvû stranń jedni zatoki morfku A 160 b!; (koruna) jesti ť z morfkeho sítie nebo rokosie bodlavého A 159 b*; ncb jsta byle dvě v hromadu spletené z mor- Íkeho sítie nebo rokosic ib. mosaz, -i, fem.: před tiem kostelem jest muż slitÿ z mosaz! À -+58 b!, mosazný, adj.: o mofaznem obrazu Ju- stinia 4 158 a!; mofazny muż A 158 b?; na velikém mofaznem slúpě A 158 b?. mositi v. musiti. most, -a, -u, masc.: na jednu vodu, jenž slove Mayrone, na moft kamenny A 158 a?; tu jest veliky moft, prese ń Z jezdie A 185 bt. mraény, adj. — zamraceny: (kdy) jasno nebo mraczno má byti A 171 b. mramor, -a, -u, masc.: jest roveń okolo něho (chrámu) bielým mramorem po- dlažen(a) 4 179 a?; pod témi stupni jsû konice mramorem sklenuté 4 161 at. mramorovy, adj.: (0) orudi mramorowem A 159 b?; Také jsú tu mnozí čbánové
Strana 238
238 i sádkové jako mramorowi, kterézto ares nazývají A 160 a?. mräz, mraza, -u, masc.: nelze jest do té země vjčti leč u veliká zimu a u veliké mrazi A 188 bl. mrščiti, -šču, -ščíš, pítiv. — mrštiti, uho- diti: Jeden mějieše jako červený pruh přes hrdlo, jako by byl bičem mríftien A 217 b” (B 88 a mrilczen). mrtvy, mir-, adj.: naleze otce mrtweho A 159 b'; sesmilnil i myrtwym tělem B 9b (ad A 163 5b?); mrtwi mají státi v údole Josafat A 185 a?; žena a muž nemá býti nikdy rozlůčena, ani živa ani mrtwa A 195 bt; — z mrtvých vštáti: (Kristus) ráčil svá svatá moci z mrtwich vstáti 4 178 a!. — Mrivé moře: o mrtwem moli A4 182 b! mrzáti, -Zu, -ziś, impítiv. — protiviti se komu: Saule, Saule, co më mrzifs B 41 b (M 24 b myzys) (ad A 186 a'/a*), mšč, -č, fem. = mše: ten, ktoż mifi slńżi ib.; modlitba, kterúžto den svaté Kateïiny na mff1 i na hodinäch knézé fiekaji A 174a*; Rekové drzé svû mih s kvaáenym chlebem À 161 bl. — Plur. mšé — čas mše: to sč děje we mffie A 173 b'. mučedinicé, -č, fem. = mučedlnice: tělo svaté panny a muczzedlnycze Kateřiny A 174 a. mučéčili, -ču, -číš, impftiv. — mučeti, ono- matop.: neumějí ť ižádné řeči, ale vyjí t anebo muczzie jako A 216 b'. mučiti, -ču, -číš, impftiv.: křesťané zjí- mavée jiné Zidy i muczly jé B 5865 (ad A 198 a!). svině mudräk, -a, masc. = mudicc: Take k tomu dvoru pfijedń mudraczi A 204 b?. mudŸec, mudrcé, masc.: o tělu Aristo- tileśovu, tak řečeného mudrce D 460; (město slove) Hermes od velikého mudrcze, o němž dřéve praveno A 214a? (ad A 160 b1). müdrost, -i, fem.= moudrost: ke cti svaté Žofie, točíšto svaté mudrofti A 158 b'; aby (královna ze Saby) viděla mudroft Salomünovu A 175 al. müdry, adj. = moudrý: druzí mudrzi Rekove A 159a?; a mn6&ji (lidé), że jim odtad mudra rada pocházie A 160 b?; kteryż najlepsi a naymud- rzieyffi jest A 219 a?. — Adv. mûdté, kompt. müdièjie: Ten jest mudrze po- żidal panny A 1908 (B 48b mud- rzegie, D 593 mudiegi). Mugel (Jungel), jm. studnice: (studnice prýštící z hory Palube) slove £ mugel neb Mládencova studnice A 19542? (B 55a Jungel). Mugin v. Cangius. mücha, -y, fem. = moucha: ižádná mucha ani která nečistá žížala móž v tom klášteře ostati A 173 a?. muka, -y, fem. = trápení, mučení: tiem by déle jeho duše muky trpěla A 199 d!; ani muk ani radostí mají až do dne súdného A 161 b. múka, -y, fem. — mouka.: psali jsú slova na vrchu w mucze A 160 b*; o zemi Kalonoch, v nížto roste v stromiech muka chlebná A 197 P*. Munus v. Ninus. mürénín, -a, masc. — moufenín: jsá cer- vené a černé barvy jako murzenyne A 168 b* (B 174 murzene). — Mi- féníni, -y, plur. masc. jm. zemé: Prvá (řeka) plove skrze Indí, druhá fkrze Murzeniny C 132 b (ad A 221 a!). müfénínsky, adj. = moufeninsky: aż do murzenynfke zemś A 189 a?; o dvojf zemi murzenynfke A 192b, fkrze murzenynfku (zemi) À 158 at. mürénsky, adj. = moufeninskÿ: o dvoji zemi Murzenfke B 51 a (ad A 192 b%, okolo murzenfke zem(é) B 16a (ad A 168 by). murnüs, -a, -u, masc. = vous kočičí: ktož jest tu velmi bradatý, ten má jedno šedesáte vlasóv na bradě, jeden od druhého vzdálený jakožto na kočce murnufy D 639 (ad A 201 b?). musiti( mos-), -šu, -síš a musčti (muščti), -čju, -ieš, impftiv.: inhed sč mufi jemu (žena) velmi čisté uhladiti A 167 at, (mniši) jsú sč mufili odtud vybrati A 173 6?; (židé) královně amazonské üárok muífie platiti 4 213 a!; mulılı glu jej (Šavla) sluhy vnésti do města A 186 a*; jimž muňili gfu dřéve pod- dáni býti 4 206 a? (B 71 a mofily). — a pak muffegı (mniši) z toho olej delati A 172 b?; (mniši) jsá sé muffiely pryč odtud vybrati B 23 b (ad A 173 b?);
238 i sádkové jako mramorowi, kterézto ares nazývají A 160 a?. mräz, mraza, -u, masc.: nelze jest do té země vjčti leč u veliká zimu a u veliké mrazi A 188 bl. mrščiti, -šču, -ščíš, pítiv. — mrštiti, uho- diti: Jeden mějieše jako červený pruh přes hrdlo, jako by byl bičem mríftien A 217 b” (B 88 a mrilczen). mrtvy, mir-, adj.: naleze otce mrtweho A 159 b'; sesmilnil i myrtwym tělem B 9b (ad A 163 5b?); mrtwi mají státi v údole Josafat A 185 a?; žena a muž nemá býti nikdy rozlůčena, ani živa ani mrtwa A 195 bt; — z mrtvých vštáti: (Kristus) ráčil svá svatá moci z mrtwich vstáti 4 178 a!. — Mrivé moře: o mrtwem moli A4 182 b! mrzáti, -Zu, -ziś, impítiv. — protiviti se komu: Saule, Saule, co më mrzifs B 41 b (M 24 b myzys) (ad A 186 a'/a*), mšč, -č, fem. = mše: ten, ktoż mifi slńżi ib.; modlitba, kterúžto den svaté Kateïiny na mff1 i na hodinäch knézé fiekaji A 174a*; Rekové drzé svû mih s kvaáenym chlebem À 161 bl. — Plur. mšé — čas mše: to sč děje we mffie A 173 b'. mučedinicé, -č, fem. = mučedlnice: tělo svaté panny a muczzedlnycze Kateřiny A 174 a. mučéčili, -ču, -číš, impftiv. — mučeti, ono- matop.: neumějí ť ižádné řeči, ale vyjí t anebo muczzie jako A 216 b'. mučiti, -ču, -číš, impftiv.: křesťané zjí- mavée jiné Zidy i muczly jé B 5865 (ad A 198 a!). svině mudräk, -a, masc. = mudicc: Take k tomu dvoru pfijedń mudraczi A 204 b?. mudŸec, mudrcé, masc.: o tělu Aristo- tileśovu, tak řečeného mudrce D 460; (město slove) Hermes od velikého mudrcze, o němž dřéve praveno A 214a? (ad A 160 b1). müdrost, -i, fem.= moudrost: ke cti svaté Žofie, točíšto svaté mudrofti A 158 b'; aby (královna ze Saby) viděla mudroft Salomünovu A 175 al. müdry, adj. = moudrý: druzí mudrzi Rekove A 159a?; a mn6&ji (lidé), że jim odtad mudra rada pocházie A 160 b?; kteryż najlepsi a naymud- rzieyffi jest A 219 a?. — Adv. mûdté, kompt. müdièjie: Ten jest mudrze po- żidal panny A 1908 (B 48b mud- rzegie, D 593 mudiegi). Mugel (Jungel), jm. studnice: (studnice prýštící z hory Palube) slove £ mugel neb Mládencova studnice A 19542? (B 55a Jungel). Mugin v. Cangius. mücha, -y, fem. = moucha: ižádná mucha ani která nečistá žížala móž v tom klášteře ostati A 173 a?. muka, -y, fem. = trápení, mučení: tiem by déle jeho duše muky trpěla A 199 d!; ani muk ani radostí mají až do dne súdného A 161 b. múka, -y, fem. — mouka.: psali jsú slova na vrchu w mucze A 160 b*; o zemi Kalonoch, v nížto roste v stromiech muka chlebná A 197 P*. Munus v. Ninus. mürénín, -a, masc. — moufenín: jsá cer- vené a černé barvy jako murzenyne A 168 b* (B 174 murzene). — Mi- féníni, -y, plur. masc. jm. zemé: Prvá (řeka) plove skrze Indí, druhá fkrze Murzeniny C 132 b (ad A 221 a!). müfénínsky, adj. = moufeninsky: aż do murzenynfke zemś A 189 a?; o dvojf zemi murzenynfke A 192b, fkrze murzenynfku (zemi) À 158 at. mürénsky, adj. = moufeninskÿ: o dvoji zemi Murzenfke B 51 a (ad A 192 b%, okolo murzenfke zem(é) B 16a (ad A 168 by). murnüs, -a, -u, masc. = vous kočičí: ktož jest tu velmi bradatý, ten má jedno šedesáte vlasóv na bradě, jeden od druhého vzdálený jakožto na kočce murnufy D 639 (ad A 201 b?). musiti( mos-), -šu, -síš a musčti (muščti), -čju, -ieš, impftiv.: inhed sč mufi jemu (žena) velmi čisté uhladiti A 167 at, (mniši) jsú sč mufili odtud vybrati A 173 6?; (židé) královně amazonské üárok muífie platiti 4 213 a!; mulılı glu jej (Šavla) sluhy vnésti do města A 186 a*; jimž muňili gfu dřéve pod- dáni býti 4 206 a? (B 71 a mofily). — a pak muffegı (mniši) z toho olej delati A 172 b?; (mniši) jsá sé muffiely pryč odtud vybrati B 23 b (ad A 173 b?);
Strana 239
(židé) královně amazonské mulegi úrok dávati D 689 (C 117 à mufegi) (ad A 213 a). muškát, -a, -u, masc.: V té zemi roste f drahého kořenie viece kromě pepře nežli kde jinde, točíšto zázvor, šebíčky, muffkaty A 197 at. muškátový, adj. z muškát: ty šešeliny slovú muffkatowy kvét A4 197a o stromiech Muffkatowych a hře- bickovych C 118 b (ad A 212 a?). mui, -é, masc. — muZ(sky): muzz slity z mosazi A 158 b'; mrtvé télo muzzc A 161 a'; sto tisicóv muzow A 166 2; ale muzzie fódko vino pijí A 195 b?; — manie: Jakub, muž její A 177 at; Pakli žena umře prvé nežli muž A 195b.. — Adj. possess mu£óv: pochovají jeho, a ji živu s mrtvým tělem muzzowy také pochovají A 195 b. mužský, adj.: každý má jeden prs muzfky a jeden ženský A 200 a?; znamenic muzfke S 6 b (ad A 161 &°); na rúše své hlavy nosí (ženy v Ka- taji) jako muzfku nohu A 203 2/204 at. muëstvie, -ie, neutr. = mužství: to jest znamenie muzítwie pána našeho Jezu- krista A 161 b. myche, název písmene abecedy egypiské: myche A 170 b. mýliti sě, -Pu sč, -líá sé, impttiv. = my- liti se, blouditi, byti na rozpacích: o nékakych zviefatech, o néZto myle fie mnozí, jsú-li lidé čili nic 4 189 a?. Myroicoder ( Mikroyder), jm. místní: do jedné klausy nebo brány, ješto slove Myroicoder A 171 (D 506 Mi- kroyder). Myroth, jm. místní: odtad ku ptistavadlu lo myroth nebo k Babylo::i 4 187 a!/a?. mysl, -i, fem.: ktoZ vysoké myfli jest A 157 bl, když sč hnčvají nebo dobré myfli jsû A 199 b!. myś, -i, fem.: (Tataři) jedie vlky, kočky, liśky, psy, myify A 188 b?. myti sé, myju sé, -je$ sé, impftiv. — myti Se: (ženy) krájčjí před něho i krmé jeho, mygi fye s ním v lázni, jakož ráči A 222 a1. ň v. jen. na, praep.: I S acc.: buoh přijel na fie lidské přirozenic A 2198; ižádný 239 vietr na wrch té hory nepovál A 160 b?; lic na wzchod slunce A 158 aż; o o- strové, na nzz sé ryby dobrovolně meci 4 198 2; (ryby) mecí sč na n (na ostrov) jedna po druhé A 199 a}; mistři vzcházeli jsá na ny { = na horu) A 160 b?; — na kazzdi rok slavie den jeho jako svatého ib.;; — na {wu wiecznu pamét B la; kdežto lidé na chlubu znamenávají se na tváři ohni- vým železem D 617 (ad A 196 5%; jezdie t často do jiných království na zzold A 193 a?; — V Indi a okolo nie jest na piet Tificzow oftrowow . .. v moři A 194 a'; tehda t má na czztrnaczte fet {lonow A 198 pt. — 11. S Zoc.: dělají ten chléb a sušé jej na fluncz 4 1615!'; na te czeftie A 157 a?; na te horze nevéje iZádny vietr 4 160 b?; psali jsü slova na wrchu v müce ib.; (obři) mají ť jediné hrozné oko na v proftrzedku (sic) čela B 61b (ad A 200 a)); — nemá dosti na fhffeni B la; nemá dosti na... znamofti A 157 b'; — jemuZ izddny nemóż s6 vrovnati na 7latie a drahćm kamení A 157 a?; ten olej rovná sé balsamu na barwie A 170 bi; — neb jsú jeho (ostrova) dobyli na krzef- tianech A 194 bt. nâ-, bývá v superl. misto naj-: na- mocznieyífieho i najjasnéjSieho M 14 (D 445 naymocnieyfieho) (ad 4 157 a?); tisíce nakraffych | dievck M šla (A 222 b? naykraffich); naprwe M 21 a (A 1745? nayprwe), naprwe 72b (A 223 b? naiprwe). Naason, -óv v. Názon. | nabiezëti, -éju,- ies, impftiv. = vybizeti: o mûdré fédi kánové, jíZ svych synóv k svornosti nabiezel C 1055 (ad A 207 bY). Nabochodonozor, Nabuchodonozor, masc.. jm. os.: V tom městě bydlil jest Nabochodonozor král A 165 b* (C 19a Nabuchodonozor). nábozenstvie, -ie, neutr. — náboZnost, náboženství: když mniść svrchupsani k tomu miestu jdú, tehda jdû bosi s nabozzenitwym. A 173 «'; některý putuje v rytieřství ve mnohé země, druhý pro nabozzenftwie A 157 b!/b*;
(židé) královně amazonské mulegi úrok dávati D 689 (C 117 à mufegi) (ad A 213 a). muškát, -a, -u, masc.: V té zemi roste f drahého kořenie viece kromě pepře nežli kde jinde, točíšto zázvor, šebíčky, muffkaty A 197 at. muškátový, adj. z muškát: ty šešeliny slovú muffkatowy kvét A4 197a o stromiech Muffkatowych a hře- bickovych C 118 b (ad A 212 a?). mui, -é, masc. — muZ(sky): muzz slity z mosazi A 158 b'; mrtvé télo muzzc A 161 a'; sto tisicóv muzow A 166 2; ale muzzie fódko vino pijí A 195 b?; — manie: Jakub, muž její A 177 at; Pakli žena umře prvé nežli muž A 195b.. — Adj. possess mu£óv: pochovají jeho, a ji živu s mrtvým tělem muzzowy také pochovají A 195 b. mužský, adj.: každý má jeden prs muzfky a jeden ženský A 200 a?; znamenic muzfke S 6 b (ad A 161 &°); na rúše své hlavy nosí (ženy v Ka- taji) jako muzfku nohu A 203 2/204 at. muëstvie, -ie, neutr. = mužství: to jest znamenie muzítwie pána našeho Jezu- krista A 161 b. myche, název písmene abecedy egypiské: myche A 170 b. mýliti sě, -Pu sč, -líá sé, impttiv. = my- liti se, blouditi, byti na rozpacích: o nékakych zviefatech, o néZto myle fie mnozí, jsú-li lidé čili nic 4 189 a?. Myroicoder ( Mikroyder), jm. místní: do jedné klausy nebo brány, ješto slove Myroicoder A 171 (D 506 Mi- kroyder). Myroth, jm. místní: odtad ku ptistavadlu lo myroth nebo k Babylo::i 4 187 a!/a?. mysl, -i, fem.: ktoZ vysoké myfli jest A 157 bl, když sč hnčvají nebo dobré myfli jsû A 199 b!. myś, -i, fem.: (Tataři) jedie vlky, kočky, liśky, psy, myify A 188 b?. myti sé, myju sé, -je$ sé, impftiv. — myti Se: (ženy) krájčjí před něho i krmé jeho, mygi fye s ním v lázni, jakož ráči A 222 a1. ň v. jen. na, praep.: I S acc.: buoh přijel na fie lidské přirozenic A 2198; ižádný 239 vietr na wrch té hory nepovál A 160 b?; lic na wzchod slunce A 158 aż; o o- strové, na nzz sé ryby dobrovolně meci 4 198 2; (ryby) mecí sč na n (na ostrov) jedna po druhé A 199 a}; mistři vzcházeli jsá na ny { = na horu) A 160 b?; — na kazzdi rok slavie den jeho jako svatého ib.;; — na {wu wiecznu pamét B la; kdežto lidé na chlubu znamenávají se na tváři ohni- vým železem D 617 (ad A 196 5%; jezdie t často do jiných království na zzold A 193 a?; — V Indi a okolo nie jest na piet Tificzow oftrowow . .. v moři A 194 a'; tehda t má na czztrnaczte fet {lonow A 198 pt. — 11. S Zoc.: dělají ten chléb a sušé jej na fluncz 4 1615!'; na te czeftie A 157 a?; na te horze nevéje iZádny vietr 4 160 b?; psali jsü slova na wrchu v müce ib.; (obři) mají ť jediné hrozné oko na v proftrzedku (sic) čela B 61b (ad A 200 a)); — nemá dosti na fhffeni B la; nemá dosti na... znamofti A 157 b'; — jemuZ izddny nemóż s6 vrovnati na 7latie a drahćm kamení A 157 a?; ten olej rovná sé balsamu na barwie A 170 bi; — neb jsú jeho (ostrova) dobyli na krzef- tianech A 194 bt. nâ-, bývá v superl. misto naj-: na- mocznieyífieho i najjasnéjSieho M 14 (D 445 naymocnieyfieho) (ad 4 157 a?); tisíce nakraffych | dievck M šla (A 222 b? naykraffich); naprwe M 21 a (A 1745? nayprwe), naprwe 72b (A 223 b? naiprwe). Naason, -óv v. Názon. | nabiezëti, -éju,- ies, impftiv. = vybizeti: o mûdré fédi kánové, jíZ svych synóv k svornosti nabiezel C 1055 (ad A 207 bY). Nabochodonozor, Nabuchodonozor, masc.. jm. os.: V tom městě bydlil jest Nabochodonozor král A 165 b* (C 19a Nabuchodonozor). nábozenstvie, -ie, neutr. — náboZnost, náboženství: když mniść svrchupsani k tomu miestu jdú, tehda jdû bosi s nabozzenitwym. A 173 «'; některý putuje v rytieřství ve mnohé země, druhý pro nabozzenftwie A 157 b!/b*;
Strana 240
240 aby věřil u bóh, k 1 śmuźto jeho na- bozéftwie jest přichýleno A 207 bl. nábo£ny, adj.: (poustevnici) jsń velmi nabozzny A 172 b?; na tć hofe (Sinaj) stoji nabozny kláster A 1726. — Adv. -né: (kdyZ ta miesta) pütnici naboznie navétievie D 518 (ad A 174 a?); jsú dobří křčsťané, neb s& často zpo- viedají a přijímají tělo božie daleko nabožnyegye nežli my činíme zde A 211 b* (B'79 naboznegy, D 683 na- bozniege). nabrati, -beru, -béfes, pftiv.: neb tu naberu (kupci) drahého kamenie a ko- fenie A 208 aż. Nabuchodonozor v. Nabochodonozor. nad, nade, praep.: I. S acc.: moře nad nie (= nad město) vyplynulo D 473 (ad A 163 bi); nad to pak, kdyż jeho (Zoldénüv) list s veliků pečetí uzří pohan A 179 bt. — IT. S instr.: Neb ten féèskÿ césaf panoval jest nad Rzimem, na Así větčí, nad Syrij, toti& nad tu zemí, v nížto Jerusalem leżi, nad Egiptem, nad Arabij a perskń zemi A 158 bi; (kříž) jest toho dobrého lotra Dizmas, nad nymż s6 Pan Buoh smiloval A 158 b?; nad krzizzem při- bita dska A 159 a!; Treti kalifre byl jest nad Barbarfku zemí a afričsků zemí A 168 až;Vy všickni budete po- horšenie nade mnu trpěti této noci A 182 a?. nadjiti, nadejdu, -jdeż, pftiv. = najiti, nalezti: prvé město, kteréž tu na- deydu, slove Balbas 4 165 a? (Ama- zonky) zmordovaly všecko, což jst nadeffly B 524 (ad A 193 a?). nádoble, -ic, neutr. = nádobí: o jeho nadobi předrahém D 648 (ad A 203 b?); o nadobi mramorovém, z néhozto ústavně voda teče D 457 (ad A 159 b?). nadpis, -a, -u, masc.: o kánovych nad- piefych (sic!) v listech i okolo pečeti B 69b (ad A 205 b!). nadpfirozenie, -ie, neutr. = nadpfirozeni: jst od kúzla a nadprirozenie D 704 (ad A 216 bi), omylem m. ne od pii- rozenie. nahlédati së, -aju, -áš sé, impftiv. = nahliżeti, divati se: uzfi krósnó pannu... nahledagiczy fie v zrcadlo S 8b (ad A 163 a). na-horé v. hora. nahý, adj. = nahý: (v zemi Lamoim) mužie i ženy chodie vždycky nazi A 196a?%; o dobrých lidech nahich A 219 b!; větčí diel toho lidu chodie nah A 200 b?; protož Adam a Eva byli jsú nazi: v ráji A 196 a?. Naim, 7m. misini: jest mnoho měst v ga- lilejské zemi, točíš Naym, Kafar- naum ... À 184 b°. nájem, -jma, -jmu, masc. = žold, mzda, plat: (proč) nerozdal rytieřóm a pa- nošiem Żuoldu anebo naymu A 208 a'. najiti, -jdu, -j«les, pftiv.: ta nagidechom to hrozné vidénie A 217 b!. najzáze v. záze. nakaziti, -Zu, -ziś, pitiv.: a tak byli jeho (kamene) diel nakazili A 177 b?. nakažený, adj. z nakaziti: balsám, kte- rýž nenie smiešený ani nakaženy A 170 b*. nakazéti, -éju, -ieá, impftiv. — naka- Zovati: nakazegy jej (balsám) olejem terebintinovym M 13a, S 16 b (A 170 b: nakrzegi, omyl). nakażovati, -uju, -ujeś, impftiv.: na- kazugi jej (balsam) olejem terebinti- novým C 29a (ad 4 170 b). nakíánát| só, -&ju, -ies, impftiv. = na- klánéti se: (lidé) tak fie naklanieg!, jako by padniti chtśli N 113 b (B 62a fie naklonyegy, asi omyl) (ad A 200 a?). nakloñovati só, -uju, -ujeś, impftiv.: tak fie naklonugi, jakoby padnńiti cht£li A 200a. nakrmiti, mu, -miš, pítiv.: Pán Kristus nakrmil pét tisícóv lidu pěti pecenci A 185b; n. sé: (Ojéř z Denmarku) nakrmil fye tiem balsamem A 220 «'. nakupiti, -p'u, -piś, pftiv. = nakoupiti: (poutníci) nakupye od nich (mnichúv) ztravy A 174 a. nakupovati, -uju, -uješ, impftiv.: (pont- níci) nakupugi sobč ztravy D 518 (ad A 174 a?). naküsiti, -5u, -sí$ pftiv. — nakousati, nakousnouti: (jablka) tak rostá od pfirozenie, jako by bili nakuffeny A 170 at/a?. nalévati, -aju, -é8, impftiv.: netfeba v né (čbánky) nikdy nalewati ani co véiniti D 460 (ad A 160 b).
240 aby věřil u bóh, k 1 śmuźto jeho na- bozéftwie jest přichýleno A 207 bl. nábo£ny, adj.: (poustevnici) jsń velmi nabozzny A 172 b?; na tć hofe (Sinaj) stoji nabozny kláster A 1726. — Adv. -né: (kdyZ ta miesta) pütnici naboznie navétievie D 518 (ad A 174 a?); jsú dobří křčsťané, neb s& často zpo- viedají a přijímají tělo božie daleko nabožnyegye nežli my činíme zde A 211 b* (B'79 naboznegy, D 683 na- bozniege). nabrati, -beru, -béfes, pftiv.: neb tu naberu (kupci) drahého kamenie a ko- fenie A 208 aż. Nabuchodonozor v. Nabochodonozor. nad, nade, praep.: I. S acc.: moře nad nie (= nad město) vyplynulo D 473 (ad A 163 bi); nad to pak, kdyż jeho (Zoldénüv) list s veliků pečetí uzří pohan A 179 bt. — IT. S instr.: Neb ten féèskÿ césaf panoval jest nad Rzimem, na Así větčí, nad Syrij, toti& nad tu zemí, v nížto Jerusalem leżi, nad Egiptem, nad Arabij a perskń zemi A 158 bi; (kříž) jest toho dobrého lotra Dizmas, nad nymż s6 Pan Buoh smiloval A 158 b?; nad krzizzem při- bita dska A 159 a!; Treti kalifre byl jest nad Barbarfku zemí a afričsků zemí A 168 až;Vy všickni budete po- horšenie nade mnu trpěti této noci A 182 a?. nadjiti, nadejdu, -jdeż, pftiv. = najiti, nalezti: prvé město, kteréž tu na- deydu, slove Balbas 4 165 a? (Ama- zonky) zmordovaly všecko, což jst nadeffly B 524 (ad A 193 a?). nádoble, -ic, neutr. = nádobí: o jeho nadobi předrahém D 648 (ad A 203 b?); o nadobi mramorovém, z néhozto ústavně voda teče D 457 (ad A 159 b?). nadpis, -a, -u, masc.: o kánovych nad- piefych (sic!) v listech i okolo pečeti B 69b (ad A 205 b!). nadpfirozenie, -ie, neutr. = nadpfirozeni: jst od kúzla a nadprirozenie D 704 (ad A 216 bi), omylem m. ne od pii- rozenie. nahlédati së, -aju, -áš sé, impftiv. = nahliżeti, divati se: uzfi krósnó pannu... nahledagiczy fie v zrcadlo S 8b (ad A 163 a). na-horé v. hora. nahý, adj. = nahý: (v zemi Lamoim) mužie i ženy chodie vždycky nazi A 196a?%; o dobrých lidech nahich A 219 b!; větčí diel toho lidu chodie nah A 200 b?; protož Adam a Eva byli jsú nazi: v ráji A 196 a?. Naim, 7m. misini: jest mnoho měst v ga- lilejské zemi, točíš Naym, Kafar- naum ... À 184 b°. nájem, -jma, -jmu, masc. = žold, mzda, plat: (proč) nerozdal rytieřóm a pa- nošiem Żuoldu anebo naymu A 208 a'. najiti, -jdu, -j«les, pftiv.: ta nagidechom to hrozné vidénie A 217 b!. najzáze v. záze. nakaziti, -Zu, -ziś, pitiv.: a tak byli jeho (kamene) diel nakazili A 177 b?. nakažený, adj. z nakaziti: balsám, kte- rýž nenie smiešený ani nakaženy A 170 b*. nakazéti, -éju, -ieá, impftiv. — naka- Zovati: nakazegy jej (balsám) olejem terebintinovym M 13a, S 16 b (A 170 b: nakrzegi, omyl). nakażovati, -uju, -ujeś, impftiv.: na- kazugi jej (balsam) olejem terebinti- novým C 29a (ad 4 170 b). nakíánát| só, -&ju, -ies, impftiv. = na- klánéti se: (lidé) tak fie naklanieg!, jako by padniti chtśli N 113 b (B 62a fie naklonyegy, asi omyl) (ad A 200 a?). nakloñovati só, -uju, -ujeś, impftiv.: tak fie naklonugi, jakoby padnńiti cht£li A 200a. nakrmiti, mu, -miš, pítiv.: Pán Kristus nakrmil pét tisícóv lidu pěti pecenci A 185b; n. sé: (Ojéř z Denmarku) nakrmil fye tiem balsamem A 220 «'. nakupiti, -p'u, -piś, pftiv. = nakoupiti: (poutníci) nakupye od nich (mnichúv) ztravy A 174 a. nakupovati, -uju, -uješ, impftiv.: (pont- níci) nakupugi sobč ztravy D 518 (ad A 174 a?). naküsiti, -5u, -sí$ pftiv. — nakousati, nakousnouti: (jablka) tak rostá od pfirozenie, jako by bili nakuffeny A 170 at/a?. nalévati, -aju, -é8, impftiv.: netfeba v né (čbánky) nikdy nalewati ani co véiniti D 460 (ad A 160 b).
Strana 241
24 nálevka, -y, fem. = čím se nalévá: moře sě točí jako w nalewczie A 213 al. nalézati, aju, áš, impftiv.: na té řěce nalezagi ptáky A 168 b1; nalezagi tu v Nilu dřevo, jenž slove aloes C 32 a (ad A 172 a1). nalézávati, -aju, -áš, impftiv.: tu v Nilu nalezawagi dřevo B 21 a (ad A 172 a1). nalezený, adj.: o zlatu a o střébru tu nalezenem A 216 b2. naleznúti, -nu, -neš, pftiv. = naleznouti: co by divného mohl naleznuti na mnohých miestech a ostroviech A 157 a2; tu nenaleznefs ani obilé ani pastvy A 188 b1; naleznu na každém nocleze hospodu na silnici A 165 a2; druhý den naleznu v tom popele ležiece črv A 169 b1. nalezovati, -uju, -uješ, impftiv. = na- lézati: nalezugi tu v Nilu dřevo, jenž slove aloes A 172 a1; neb tak nalezugi psáno A 159 a2. nalézti, -lezu, -lezeš, pftiv.: když sě vráti, naleze otce mrtvého A 159b1; nenalezíſe jeho na tom miestě, kdež jsú jeho odešli A 206 b1; nalezli ſme jeho na polích lesných A 176 a1. nali-ž-to, nali-ť, -to, interj. = a aj, hle: když mnicchom, by mělo lépe býti, nebo bieše málo světlejie, nalit to hóře A 217 b1 (N 158 a nalit daleko hůře, S 25 b nalizto hóře, M 47b nalyko (sic) hóře); tehda opatřichom, nalit každý z nás znamenán na svém těle A 217 b2. naložiti, -žu, -žíš, pftiv. = (vy)naložiti: netřěba tolik práce naložiti na do- bývanie zlata jako zde A 215 a2. namalovati, -maluju, -maluješ, pftiv.: a to gt namalowano A 177 b1. náměstek. stka, masc. = zástupce, po- tomek, nástupce: všichni jeho na- myeftczi césaři katajští káni slovú A 207 a1; papež namieſtek jest Jezu- kriſtóv A 161 a2. Namoth v. Ramoth. namy, název písmene abecedy egyptské: Namy A 170 b2. napiti sě, -pú (-piú), -pieš, pftiv. = na- píti se: Protož, když ſye napigi (vel- bloudi), potom za tři dni nedbají A 172 b1; ktož íie z nie (studnice) tři- krát napige na čtítrobu A 195 a2; já ť ſem ſye z nie napil něco drahně ib. náplavný (?), adj.: jsú se všech stran horami a naplawnu vodú obklíčeni B 81 a (bezpochyby omyl m. neplavný, v. t.). naplňený, adj. = naplněný: (palác jest ohrazen) hlubokými přékopy vody naplnyenymy A 203 b1. naplniti, -ňu, -níš, pftiv.: Rosťte a vzploďte sě a naplnte zemi A 196 a2; to miesto inhed zítra bude naplnyeno A 175b2; n. sě: na každú noc opět ſye zasě naplny to miesto vybrané А 165 a1. Nápole v. Neapole. na-poly v. pól. napomanúti, -manu, -měneš, napome- núti, -menu, -meneš, pftiv. = napo- menouti: Protož napomenul jě, aby jeho poslušni byli A 161 b1 (M 5 a napomanul). napomínati, -aju, -áš, impftiv.: A protož napominal je, aby jeho poslušni byli C 11 a (ad A 161 b1). naposledy, adv.: napofledy přijíde na nás veliký úraz A 217 b1. napřěd, adv. = napřed: aby člověk, kte- rýž by tam přišel, měl některaký diel naprzed A 184 b1. na-přieč v. přieč. napsati, -písati, -píšu, -píšeš, pftiv.: tehda napiíſe každá strana svú při na lístku A 196 al; tehda božím zjednáním naleznú jméno napíano na oltáři A 173 b1. Nápule, Napulea v. Neapole. náramní, adj.: na některých miestech jest tak naramnij studeno N 140 b (ad A 210 b2). náramný, adj. — Adv. náramně = velice: on sě i kóň jeho tak naramňye užasě A 162 b2/163 a1. Narbonie (Naybonie), -ie, jm. místní: musí w naybonij nebo v Marsilí nebo proti Valencí na moře vsiesti A 189 a1/a2 (C 67 b w Narboni, D 586, M 26 b w narbonij). nařčený, narčený, adj.: o poli květném, na němžto panna porušením křivě narozena byla od smrti zproštěna А 176 a1.
24 nálevka, -y, fem. = čím se nalévá: moře sě točí jako w nalewczie A 213 al. nalézati, aju, áš, impftiv.: na té řěce nalezagi ptáky A 168 b1; nalezagi tu v Nilu dřevo, jenž slove aloes C 32 a (ad A 172 a1). nalézávati, -aju, -áš, impftiv.: tu v Nilu nalezawagi dřevo B 21 a (ad A 172 a1). nalezený, adj.: o zlatu a o střébru tu nalezenem A 216 b2. naleznúti, -nu, -neš, pftiv. = naleznouti: co by divného mohl naleznuti na mnohých miestech a ostroviech A 157 a2; tu nenaleznefs ani obilé ani pastvy A 188 b1; naleznu na každém nocleze hospodu na silnici A 165 a2; druhý den naleznu v tom popele ležiece črv A 169 b1. nalezovati, -uju, -uješ, impftiv. = na- lézati: nalezugi tu v Nilu dřevo, jenž slove aloes A 172 a1; neb tak nalezugi psáno A 159 a2. nalézti, -lezu, -lezeš, pftiv.: když sě vráti, naleze otce mrtvého A 159b1; nenalezíſe jeho na tom miestě, kdež jsú jeho odešli A 206 b1; nalezli ſme jeho na polích lesných A 176 a1. nali-ž-to, nali-ť, -to, interj. = a aj, hle: když mnicchom, by mělo lépe býti, nebo bieše málo světlejie, nalit to hóře A 217 b1 (N 158 a nalit daleko hůře, S 25 b nalizto hóře, M 47b nalyko (sic) hóře); tehda opatřichom, nalit každý z nás znamenán na svém těle A 217 b2. naložiti, -žu, -žíš, pftiv. = (vy)naložiti: netřěba tolik práce naložiti na do- bývanie zlata jako zde A 215 a2. namalovati, -maluju, -maluješ, pftiv.: a to gt namalowano A 177 b1. náměstek. stka, masc. = zástupce, po- tomek, nástupce: všichni jeho na- myeftczi césaři katajští káni slovú A 207 a1; papež namieſtek jest Jezu- kriſtóv A 161 a2. Namoth v. Ramoth. namy, název písmene abecedy egyptské: Namy A 170 b2. napiti sě, -pú (-piú), -pieš, pftiv. = na- píti se: Protož, když ſye napigi (vel- bloudi), potom za tři dni nedbají A 172 b1; ktož íie z nie (studnice) tři- krát napige na čtítrobu A 195 a2; já ť ſem ſye z nie napil něco drahně ib. náplavný (?), adj.: jsú se všech stran horami a naplawnu vodú obklíčeni B 81 a (bezpochyby omyl m. neplavný, v. t.). naplňený, adj. = naplněný: (palác jest ohrazen) hlubokými přékopy vody naplnyenymy A 203 b1. naplniti, -ňu, -níš, pftiv.: Rosťte a vzploďte sě a naplnte zemi A 196 a2; to miesto inhed zítra bude naplnyeno A 175b2; n. sě: na každú noc opět ſye zasě naplny to miesto vybrané А 165 a1. Nápole v. Neapole. na-poly v. pól. napomanúti, -manu, -měneš, napome- núti, -menu, -meneš, pftiv. = napo- menouti: Protož napomenul jě, aby jeho poslušni byli A 161 b1 (M 5 a napomanul). napomínati, -aju, -áš, impftiv.: A protož napominal je, aby jeho poslušni byli C 11 a (ad A 161 b1). naposledy, adv.: napofledy přijíde na nás veliký úraz A 217 b1. napřěd, adv. = napřed: aby člověk, kte- rýž by tam přišel, měl některaký diel naprzed A 184 b1. na-přieč v. přieč. napsati, -písati, -píšu, -píšeš, pftiv.: tehda napiíſe každá strana svú při na lístku A 196 al; tehda božím zjednáním naleznú jméno napíano na oltáři A 173 b1. Nápule, Napulea v. Neapole. náramní, adj.: na některých miestech jest tak naramnij studeno N 140 b (ad A 210 b2). náramný, adj. — Adv. náramně = velice: on sě i kóň jeho tak naramňye užasě A 162 b2/163 a1. Narbonie (Naybonie), -ie, jm. místní: musí w naybonij nebo v Marsilí nebo proti Valencí na moře vsiesti A 189 a1/a2 (C 67 b w Narboni, D 586, M 26 b w narbonij). nařčený, narčený, adj.: o poli květném, na němžto panna porušením křivě narozena byla od smrti zproštěna А 176 a1.
Strana 242
242 nařéci, -řku, -řčeš (-rčeš), pftiv. = na- řknouti, obviniti: neb stalo sč, že jednu pannu narzekli křivě, by ona své panenstvie porušila A 176 a!/a?. národ, -a, -u, masc. = pokolení, národ: (bůh) tiem vykúpil vešken lidský narod A 169 a?; aby ty těm sedmi narodom pověděl A 205 b?; i pověděl sen svuoj dřéveřečeným narodom ib. naroditi sé, -zu sé, -dis sé, pftiv. = na- roditi se: z (jjehožto kmenu pán Ježíš fie narodil A 175b'; v té zemi na- rozen gest (veliký) mistr Aristotileš A 160 bl. narozenie, -ie, neutr. — narození: A ktož kromě svého Narozenye (země) ne- býval jest, ten mní svú zemi najlepší A 157 b'; od božého Narozenye tři- nácte set let a dvamezcietma let A 158 a!; jeden (hod má kán) na den jeho narozenye A 204b' (= naro- zenin). nasazený, adj.: maji f biče břidké a ostny železem nafazene na huol A 209 qa. následovník, -a, masc.: (Jakobus Anthio- censky) bieSe nafledownykem svatého Tomáše A 216 a!. násobní, adj.; dvúnásobní, dvénásobní, numer. = dvojnásobní; adv. -ně: jest město tvrdé, dwunafobny zdi ohra- zené À 18634! (N 75a dwenafobni; D 572 dwunalobne). nástroj, -č, masc. = ústrojí pohlavní: Jsú také lidé, kteřížto mužie i ženy spolkem jsú a mají obój naftroy mezi nohama ...& u pojímáni obého naftroge po- Zivaj A 200 a?. nastrojiti, -ju, -jiś, pitiv. = zafiditi, uspo- řádati: mnozí nemají domóv, ale bydlé u búdách a v staniech z plsti, a ti gfu naftrogeny na vysokń (żerd) A 207 aż. nasytiti, -cu, -tí5, pítiv.: lakomstvie tvého najvyśsieho nafititi nemóżeme a ne- mienime A 161 b!. náš, našč, naše, pronom.: o naífich kněží co pravie A 223 až; nemají plné viery naffie A 157 b!; kříž pána na- ífeho Jezukrista A 158 b?; jenż jest dobrovolně za naffe hřéchy umřel A 178 a!. nasity, adj : o obrazu matky božie na- ffitem D 571 (omyl m. masitém) (ad A 185 b?). nâtisk, -a, -u, masc. — ütisk: aby ráčil jé vysvoboditi z natifkow jinych pánóv A 206 a!. Natuse (Natuše?), jm. mísiní: Pak to královstvie Natuffe a syrské A 189 b2. naučenie, -ie, neutr. — naučení: (Moha- medáni) pravie, že dobře držie o Kris- tovi a o Marii a o některých svatých nauczzeny A 223 bl. naučiti, -ču, -čiš, pftiv.: když by kto jé nauczzil vieře pána našeho Jezukrista A 219b*; kakž koli oni ta skrytá uměnie umějí, však ižádného tomu nenauczie A 204 a!; o holubiech, jenžto nauczent fu poselstvie dieti C 59a (ad A 185 a%. — nm. sé: nauczzili glu fie vierte kréstanské od lidí duchovních A 204 b*. navésti, -vedu, -vedeà, pftiv. — navésti, vycvičiti, naučili: V té zemi umějí holuby nawefti, že nosic isty A 185 b?; byli by lechce nawedeni na vieru (= křesťanskou) D 719 (ad A 219 b?) navracovati sé, -uju, -ujes sé, impít. = vraceti se: po tě púšči nawraczugi fte do Babylonie B 24b (ad A 174 b). navrátiti (dial. mavrácici), -cu, -tíš, pftiv.: jemuž (slepému Kristus) byl zrak nawratil À 181 5}; — nm. sé: tehda by fie v svú tvář nawratila A 162 b?; kterak geft on po dvû stû letech do Frankrichu fie nawratil z Indie A 197 a!; A nawratywfie fie zasś nepfrótelć A 206 b' (B 71 a na- wracziwífe 1e). navíéévovati, -uju, -ujes, impft. = na- vstóvovati: mnozi... prvć nawiftye- wugi svaté Kateřiny hrob À 165a!. navščievenie, -ie, neutr.= navštívení: pro svatych miest nawiftiewenye A 164a? (M 7 b nawfczyewenye). navščieviti, -vu, -víš, pítiv. — navštíviti: když ta miesta ... pútnici nawfftiewie A 174 a*; pén buoh nawffcziewil Sáru i porodila Isaka B 36 b (ad A 183 aj). navzdvihnüti, nazdvihnüti, -nu, -neś, pftiv. = nazdvihnouti: ta noha jest tak &iroka, Ze, gfuczi nazdwyzzena, dá stien všemu životu A4 193 b!/b?. Naybonie v. Narbonie.
242 nařéci, -řku, -řčeš (-rčeš), pftiv. = na- řknouti, obviniti: neb stalo sč, že jednu pannu narzekli křivě, by ona své panenstvie porušila A 176 a!/a?. národ, -a, -u, masc. = pokolení, národ: (bůh) tiem vykúpil vešken lidský narod A 169 a?; aby ty těm sedmi narodom pověděl A 205 b?; i pověděl sen svuoj dřéveřečeným narodom ib. naroditi sé, -zu sé, -dis sé, pftiv. = na- roditi se: z (jjehožto kmenu pán Ježíš fie narodil A 175b'; v té zemi na- rozen gest (veliký) mistr Aristotileš A 160 bl. narozenie, -ie, neutr. — narození: A ktož kromě svého Narozenye (země) ne- býval jest, ten mní svú zemi najlepší A 157 b'; od božého Narozenye tři- nácte set let a dvamezcietma let A 158 a!; jeden (hod má kán) na den jeho narozenye A 204b' (= naro- zenin). nasazený, adj.: maji f biče břidké a ostny železem nafazene na huol A 209 qa. následovník, -a, masc.: (Jakobus Anthio- censky) bieSe nafledownykem svatého Tomáše A 216 a!. násobní, adj.; dvúnásobní, dvénásobní, numer. = dvojnásobní; adv. -ně: jest město tvrdé, dwunafobny zdi ohra- zené À 18634! (N 75a dwenafobni; D 572 dwunalobne). nástroj, -č, masc. = ústrojí pohlavní: Jsú také lidé, kteřížto mužie i ženy spolkem jsú a mají obój naftroy mezi nohama ...& u pojímáni obého naftroge po- Zivaj A 200 a?. nastrojiti, -ju, -jiś, pitiv. = zafiditi, uspo- řádati: mnozí nemají domóv, ale bydlé u búdách a v staniech z plsti, a ti gfu naftrogeny na vysokń (żerd) A 207 aż. nasytiti, -cu, -tí5, pítiv.: lakomstvie tvého najvyśsieho nafititi nemóżeme a ne- mienime A 161 b!. náš, našč, naše, pronom.: o naífich kněží co pravie A 223 až; nemají plné viery naffie A 157 b!; kříž pána na- ífeho Jezukrista A 158 b?; jenż jest dobrovolně za naffe hřéchy umřel A 178 a!. nasity, adj : o obrazu matky božie na- ffitem D 571 (omyl m. masitém) (ad A 185 b?). nâtisk, -a, -u, masc. — ütisk: aby ráčil jé vysvoboditi z natifkow jinych pánóv A 206 a!. Natuse (Natuše?), jm. mísiní: Pak to královstvie Natuffe a syrské A 189 b2. naučenie, -ie, neutr. — naučení: (Moha- medáni) pravie, že dobře držie o Kris- tovi a o Marii a o některých svatých nauczzeny A 223 bl. naučiti, -ču, -čiš, pftiv.: když by kto jé nauczzil vieře pána našeho Jezukrista A 219b*; kakž koli oni ta skrytá uměnie umějí, však ižádného tomu nenauczie A 204 a!; o holubiech, jenžto nauczent fu poselstvie dieti C 59a (ad A 185 a%. — nm. sé: nauczzili glu fie vierte kréstanské od lidí duchovních A 204 b*. navésti, -vedu, -vedeà, pftiv. — navésti, vycvičiti, naučili: V té zemi umějí holuby nawefti, že nosic isty A 185 b?; byli by lechce nawedeni na vieru (= křesťanskou) D 719 (ad A 219 b?) navracovati sé, -uju, -ujes sé, impít. = vraceti se: po tě púšči nawraczugi fte do Babylonie B 24b (ad A 174 b). navrátiti (dial. mavrácici), -cu, -tíš, pftiv.: jemuž (slepému Kristus) byl zrak nawratil À 181 5}; — nm. sé: tehda by fie v svú tvář nawratila A 162 b?; kterak geft on po dvû stû letech do Frankrichu fie nawratil z Indie A 197 a!; A nawratywfie fie zasś nepfrótelć A 206 b' (B 71 a na- wracziwífe 1e). navíéévovati, -uju, -ujes, impft. = na- vstóvovati: mnozi... prvć nawiftye- wugi svaté Kateřiny hrob À 165a!. navščievenie, -ie, neutr.= navštívení: pro svatych miest nawiftiewenye A 164a? (M 7 b nawfczyewenye). navščieviti, -vu, -víš, pítiv. — navštíviti: když ta miesta ... pútnici nawfftiewie A 174 a*; pén buoh nawffcziewil Sáru i porodila Isaka B 36 b (ad A 183 aj). navzdvihnüti, nazdvihnüti, -nu, -neś, pftiv. = nazdvihnouti: ta noha jest tak &iroka, Ze, gfuczi nazdwyzzena, dá stien všemu životu A4 193 b!/b?. Naybonie v. Narbonie.
Strana 243
Nayne (Neyne), jm. místní: do jednoho města, ješto slove Nayne B 79a (N 144 a Neyne) (ad A 212 af). nazad, adv.: (jel jsem) vše dalekú na zad okolo cestń A 188 b'. Nazareth, -a (tóż neskl.), jm. misini: Odtud jdń do Nazareth A 183 ż* (B 38 a do nazaretha). nazaretsky, adj.: Ježíš nazaretfky, król židovský A 159 a'. nazévati v. nazývati. Názon (Naason), masc., jm. os.: od Ša- lomúnova syna Naafona A 1825! (omyl). — Adj. possess. -ôv: od Sa- lomuna, syna Nazonowa B 36 a (C 53 a Naazonowa, M 21 b naaffonowa) (ad A 182 bY). nazvati, -zovu, -zôves, pftiv.: (mésto) bilo nazwano Eufrates A 176 aż; (pole) geft tak nazwano pro jeden div ib.; a nazwachu to pole Ktvûcé pole A 176a%; a by nazwan Melettar A 166 a*; nazwachu jeho knězem A 215 a). — n. sě: (bratr žoldánův) nazwa fie Melechmadabero A 166 b?. nazyvati, nazóvati, -aju, -4ś, impftiv.: jeden dub, jenż nazywagi jej pohané dryp, a my jej nazywame šest stromóv A 175 b*; A to nazywagi tam boha Alexandrova A 221 a* (M 50 a na- zewagy); naziwachu jeho knězem C 121 a (ad A 215 b!); kteréžto (čbány i súdky) ares nazywagi A 160 a2 (M 44 nazewagy). — n. sě: (Ojíř) naziwal fye boží bojovník A 184 a? ne, adv.: jst tam Zeny Slechetné, al ne pro bóh, ale pro pomstu 4 171 bt; (město) Segot stálo jest propadlé, ale ne tak hluboko A 182 5%, na cestě netoliko nalezneš newierziczi lid, ale i mordéře A 194 at, nikda newy- gežďdiegi z své země ib.; jsú nám ne- znamy pro dvojí příčinu ib.; jim jed neffkodi A 195a?; (voda) netahne slunce vzníti, až jie nelze viděti, neb v zemi vsechne A 186 b?; (ta země) pusta leżi a netyezzena A 207 a?; uha- senie lampy oznamuje smrt kněze i hodnost i nehodnoft jeho A 173 a?; nemagi plné viery nasie 4 157 b*; Také nemazzi nemocznich posvátným ole- jem A 161 b!. 243 Neapole (Neapolis, Napule, Napole, Nea- pule, Napulea), jm. místní: do Zi- nopre a do Napule a potom do Kon- stantinopole 4 158 b* (B 2a Napole, D 451 done Apule, S 3a Napulee) (na tomto místě jest položena Neapole omylem, zaviněným již chybou v pře- kladě německém, m. Andevnopel = Adri- anopolis (Drinopol); srvn. Sandbach str. 17). — ktož u Marsilí, v Janově, v Římě, anebo w napuli na mote vsede A 171 a? (C 30 a Neapoly); do napule A 171 a* (C 30a Neapole). V. též Neopolis. nebe, -č, pl. nebesa, neutr.: pán buoh na nebe vstûpil A 162 a?; (buoh při- rozenie dává) všem živlóm, nebefom, zemi moc a silu A 225 a!. nebeský, adj.: febri nebefky A 164 P*; a slove manna nebefki pokrm A 192 bt. nebezpečný, adj.: ten musí skrze mnoho nebezpecżnich zemi jiti A 194 a! (= ne dosti bezpećnych); Protoż tady plúti jest nebezpeczzne A 163 b!; tady plúti jest nebezpeczno B 7 b (místo stejné). nebo, neb, anebo, aneb, -t, conj.: I. Vy- znam odporovaci: ani móž na ní (= na hoře) který p(t)]ák nebo zvěř živa býti A 160 b?; a což... viděl anebo... slyżal B la. — II. Čili: Palác nebo duom césaře konstantino- politanskóho A 161 a!. — III. Neboť, protože, že: dějí, že neprávě věříme, by Kristus umřel na kříži, neb Buoh nebyl by súdcím pravým 4 223 al; svrchnie dska... byl(a) jest z olivy, jenž znamená mír, aneb holubice, jižto Noe z korába vyslal, přinesla jest ratolest olivovń, Nebo Hospodin již byl k mieru pfistûpil lidského poko- lenie A 159 a?; však sě nelekaj, nebot tobě nic zlého neučiním A 163 a. — aneb — aneb: Aneb ktož sč druhé žení aneb ona pojímá, tčch dčti jsú lože nepravého A 161 b?, anebo — anebo: ten móž sobě voliti, což chce: anebo s ní umžřieti anebo živu ostati A 195 b'; tehda (stromy) zjalovějí nebo zplanějí, nebo uschnú A 170 a*/b'; neb svině mají také přirozenie, neb ktož by slepice v oheň vstrčil... všecky k tomu běžie 4 198 b?. — IV. Ktož
Nayne (Neyne), jm. místní: do jednoho města, ješto slove Nayne B 79a (N 144 a Neyne) (ad A 212 af). nazad, adv.: (jel jsem) vše dalekú na zad okolo cestń A 188 b'. Nazareth, -a (tóż neskl.), jm. misini: Odtud jdń do Nazareth A 183 ż* (B 38 a do nazaretha). nazaretsky, adj.: Ježíš nazaretfky, król židovský A 159 a'. nazévati v. nazývati. Názon (Naason), masc., jm. os.: od Ša- lomúnova syna Naafona A 1825! (omyl). — Adj. possess. -ôv: od Sa- lomuna, syna Nazonowa B 36 a (C 53 a Naazonowa, M 21 b naaffonowa) (ad A 182 bY). nazvati, -zovu, -zôves, pftiv.: (mésto) bilo nazwano Eufrates A 176 aż; (pole) geft tak nazwano pro jeden div ib.; a nazwachu to pole Ktvûcé pole A 176a%; a by nazwan Melettar A 166 a*; nazwachu jeho knězem A 215 a). — n. sě: (bratr žoldánův) nazwa fie Melechmadabero A 166 b?. nazyvati, nazóvati, -aju, -4ś, impftiv.: jeden dub, jenż nazywagi jej pohané dryp, a my jej nazywame šest stromóv A 175 b*; A to nazywagi tam boha Alexandrova A 221 a* (M 50 a na- zewagy); naziwachu jeho knězem C 121 a (ad A 215 b!); kteréžto (čbány i súdky) ares nazywagi A 160 a2 (M 44 nazewagy). — n. sě: (Ojíř) naziwal fye boží bojovník A 184 a? ne, adv.: jst tam Zeny Slechetné, al ne pro bóh, ale pro pomstu 4 171 bt; (město) Segot stálo jest propadlé, ale ne tak hluboko A 182 5%, na cestě netoliko nalezneš newierziczi lid, ale i mordéře A 194 at, nikda newy- gežďdiegi z své země ib.; jsú nám ne- znamy pro dvojí příčinu ib.; jim jed neffkodi A 195a?; (voda) netahne slunce vzníti, až jie nelze viděti, neb v zemi vsechne A 186 b?; (ta země) pusta leżi a netyezzena A 207 a?; uha- senie lampy oznamuje smrt kněze i hodnost i nehodnoft jeho A 173 a?; nemagi plné viery nasie 4 157 b*; Také nemazzi nemocznich posvátným ole- jem A 161 b!. 243 Neapole (Neapolis, Napule, Napole, Nea- pule, Napulea), jm. místní: do Zi- nopre a do Napule a potom do Kon- stantinopole 4 158 b* (B 2a Napole, D 451 done Apule, S 3a Napulee) (na tomto místě jest položena Neapole omylem, zaviněným již chybou v pře- kladě německém, m. Andevnopel = Adri- anopolis (Drinopol); srvn. Sandbach str. 17). — ktož u Marsilí, v Janově, v Římě, anebo w napuli na mote vsede A 171 a? (C 30 a Neapoly); do napule A 171 a* (C 30a Neapole). V. též Neopolis. nebe, -č, pl. nebesa, neutr.: pán buoh na nebe vstûpil A 162 a?; (buoh při- rozenie dává) všem živlóm, nebefom, zemi moc a silu A 225 a!. nebeský, adj.: febri nebefky A 164 P*; a slove manna nebefki pokrm A 192 bt. nebezpečný, adj.: ten musí skrze mnoho nebezpecżnich zemi jiti A 194 a! (= ne dosti bezpećnych); Protoż tady plúti jest nebezpeczzne A 163 b!; tady plúti jest nebezpeczno B 7 b (místo stejné). nebo, neb, anebo, aneb, -t, conj.: I. Vy- znam odporovaci: ani móž na ní (= na hoře) který p(t)]ák nebo zvěř živa býti A 160 b?; a což... viděl anebo... slyżal B la. — II. Čili: Palác nebo duom césaře konstantino- politanskóho A 161 a!. — III. Neboť, protože, že: dějí, že neprávě věříme, by Kristus umřel na kříži, neb Buoh nebyl by súdcím pravým 4 223 al; svrchnie dska... byl(a) jest z olivy, jenž znamená mír, aneb holubice, jižto Noe z korába vyslal, přinesla jest ratolest olivovń, Nebo Hospodin již byl k mieru pfistûpil lidského poko- lenie A 159 a?; však sě nelekaj, nebot tobě nic zlého neučiním A 163 a. — aneb — aneb: Aneb ktož sč druhé žení aneb ona pojímá, tčch dčti jsú lože nepravého A 161 b?, anebo — anebo: ten móž sobě voliti, což chce: anebo s ní umžřieti anebo živu ostati A 195 b'; tehda (stromy) zjalovějí nebo zplanějí, nebo uschnú A 170 a*/b'; neb svině mají také přirozenie, neb ktož by slepice v oheň vstrčil... všecky k tomu běžie 4 198 b?. — IV. Ktož
Strana 244
244 svět objčti chce buďto v pûtniëi nebo v kupečské tváři, neb jako širok jest svět, všady muoZ naleznûti i miesta svatá... i také kupečstvie A 190 at. nebrzo, adv.: neb listóv svých ne- brzo vydá (žoldán) kterému křčsťanu A 179 a?/b!. nečesaný, adj.: visie jim dlúhé a černé vlasy přes pleci dolóv a neczzefany, jako by byly divoké Zeny A 192 à! (C 75 a neczefane). nečistota, -y, fem.: jiné neczziftoty dosti, jieź praviti nechci A 192 bl. nečistý, adj.: neczzifta žížala A 173 až; mnoho much a jinych żiżel neczzif- tich À 173 b!/b?; (v fece Basfe) často lidé necžiíte věci perů A 2110; ta voda jest neczziíta a nelibá A 182 b?. nééso, pronom. = nëco: mohû byÿti vi- dieny zdi nyeczo vynikajice nad vodu A 182 b? (— trochu); já f sem sé z nie (studnice) napil nyeczo drahně A 195 a*; bydle nyeczo jako zviefata A 219 b2. nedaleko, adv.: Nedaleko odtad jest miesto, kdež jsń tfie Herodesové bydlili 4 181 a!; vedlé toho nedaleko jest miesto A 174a!; nedaleko od Nazareta jest hora A 185 at. nedávno, adv.: to sé nedawno stalo piede mnü N 155b (ad A 216 b). nedèle, -e, fem. = lÿden: ve trech ne- dielech vylehû sé z vajéc kufenci A 17049. — medèle: na némzto (osliku) by jel do Jeruzalema na kvśtnń Nedieli A 182 a'/aż. nedobré, adv.: já tomu nedobrze vétiem B 49 a (= nevěřím dobře) (ad A 191 a?). nedobyty, adj. = nedobytny: (rozdíl) pravi o nedobyte zemi, kterak jie kän divně dobyl A 206 b?. nedokonalý, adj.: o kfčsťanech nedoko- nalich A 224 b?. nedospělý, adj. = nedozrálý: jesti € prvy a druhý pepř zelený, jako jahódky vína nedofpieleho 4 195 al. nedostatek, -tka, -tku, masc.: pro ne- doftatek vuody A 167 b?; V té zemi nenie ižádného nedoftatka A 201 b'; v prodávání a v kupování aby ne- doftatku nebylo A 208 bi. nedostati sě v. dostati sč. ‚nehodnost, -i, nedostávati sá v. dostávati sé. nedovśfiti, -iu, -fiś, impftiv. = nedú- věřovati: kterýž muž své ženě nedo- wierz À 171 b*. neduh, -a, -u, masc.: tehdy otec tvôj z toho velikého neduhu vzm6Ze, v němž jest A 159 b!, všecko jeho pokolenie jest uzdraveno od tčžkého neduhu vččného zatracenie ib. nedvéd v. medvčd. nehet, -hte, -hta, masc.: (fenix) jesti f veškeren zelen kromč nosu, a nehty jsú červené A 214 b! (omyl m. noh, ty jsú); čím jeho (muže) nehtowe na rukú śsirse a delść jsń A 222 a?. fem.: uhasenie lampy oznamuje smrt kněze i hodnost i ne- hodnoft jeho A 173 a?. nehodný, adj.: Pakli ten zvolený jest nehodny, iehdy ostane (lampa) tak zhaśena A 173 a?. nechati, -aju, -á5, pftiv.: toho nechayme lezeti a déme dále A 216 a!; a necha- gice země syrské i pfijdń na púšt A 165 a*; plovń po mofi do Egyptu nechagicz Jeruzalema na levo A 171 b?; ten necha vlaské země nalevo A 171 a?; tehda (Alexander) nechal jich s po- kojem A 219 a?. nékaky, adj. = néjaky: o nyekakych zvieřatech, o něžto mýlé sě mnozí, jsú-li lidé čili nic A 189 a?. někde, adv.: zóstavuji ku psání ji (abecedu) potom, kdyby sč niekde naleznûti mohla D 677 (ad A 210 b'). nékdy, adv.: pravio tu v zemi, Ze nyekdy mistíi vzcházeli js na ni (= horu) À 1608; A nyekdi ten ostrov byl jest královstvie tak veliké a mocné, že... A 194 až/bl; Na tom kameni Bethel nyekdy ležal Jakob A 180 p. nékoliko, adv.: Od toho mésta ... nye- koliko noclehóv vzdál A 202a; Potom po nyekoliko dnech A 202 l?, nékteraky, adj. = nějaký: O niekte- rakych zviefatech C 67 b (ad A 189 a*); A také o niekterakych zviefatech D 586 (ad ib); aby člověk... měl nyekteraky diel napřed A 1840. néktery, pronom.: ale Ze nyekterzi lidé nemohü na dli trpéti more A 187 a? dobyli jsû nyekterich zemi a krá-
244 svět objčti chce buďto v pûtniëi nebo v kupečské tváři, neb jako širok jest svět, všady muoZ naleznûti i miesta svatá... i také kupečstvie A 190 at. nebrzo, adv.: neb listóv svých ne- brzo vydá (žoldán) kterému křčsťanu A 179 a?/b!. nečesaný, adj.: visie jim dlúhé a černé vlasy přes pleci dolóv a neczzefany, jako by byly divoké Zeny A 192 à! (C 75 a neczefane). nečistota, -y, fem.: jiné neczziftoty dosti, jieź praviti nechci A 192 bl. nečistý, adj.: neczzifta žížala A 173 až; mnoho much a jinych żiżel neczzif- tich À 173 b!/b?; (v fece Basfe) často lidé necžiíte věci perů A 2110; ta voda jest neczziíta a nelibá A 182 b?. nééso, pronom. = nëco: mohû byÿti vi- dieny zdi nyeczo vynikajice nad vodu A 182 b? (— trochu); já f sem sé z nie (studnice) napil nyeczo drahně A 195 a*; bydle nyeczo jako zviefata A 219 b2. nedaleko, adv.: Nedaleko odtad jest miesto, kdež jsń tfie Herodesové bydlili 4 181 a!; vedlé toho nedaleko jest miesto A 174a!; nedaleko od Nazareta jest hora A 185 at. nedávno, adv.: to sé nedawno stalo piede mnü N 155b (ad A 216 b). nedèle, -e, fem. = lÿden: ve trech ne- dielech vylehû sé z vajéc kufenci A 17049. — medèle: na némzto (osliku) by jel do Jeruzalema na kvśtnń Nedieli A 182 a'/aż. nedobré, adv.: já tomu nedobrze vétiem B 49 a (= nevěřím dobře) (ad A 191 a?). nedobyty, adj. = nedobytny: (rozdíl) pravi o nedobyte zemi, kterak jie kän divně dobyl A 206 b?. nedokonalý, adj.: o kfčsťanech nedoko- nalich A 224 b?. nedospělý, adj. = nedozrálý: jesti € prvy a druhý pepř zelený, jako jahódky vína nedofpieleho 4 195 al. nedostatek, -tka, -tku, masc.: pro ne- doftatek vuody A 167 b?; V té zemi nenie ižádného nedoftatka A 201 b'; v prodávání a v kupování aby ne- doftatku nebylo A 208 bi. nedostati sě v. dostati sč. ‚nehodnost, -i, nedostávati sá v. dostávati sé. nedovśfiti, -iu, -fiś, impftiv. = nedú- věřovati: kterýž muž své ženě nedo- wierz À 171 b*. neduh, -a, -u, masc.: tehdy otec tvôj z toho velikého neduhu vzm6Ze, v němž jest A 159 b!, všecko jeho pokolenie jest uzdraveno od tčžkého neduhu vččného zatracenie ib. nedvéd v. medvčd. nehet, -hte, -hta, masc.: (fenix) jesti f veškeren zelen kromč nosu, a nehty jsú červené A 214 b! (omyl m. noh, ty jsú); čím jeho (muže) nehtowe na rukú śsirse a delść jsń A 222 a?. fem.: uhasenie lampy oznamuje smrt kněze i hodnost i ne- hodnoft jeho A 173 a?. nehodný, adj.: Pakli ten zvolený jest nehodny, iehdy ostane (lampa) tak zhaśena A 173 a?. nechati, -aju, -á5, pftiv.: toho nechayme lezeti a déme dále A 216 a!; a necha- gice země syrské i pfijdń na púšt A 165 a*; plovń po mofi do Egyptu nechagicz Jeruzalema na levo A 171 b?; ten necha vlaské země nalevo A 171 a?; tehda (Alexander) nechal jich s po- kojem A 219 a?. nékaky, adj. = néjaky: o nyekakych zvieřatech, o něžto mýlé sě mnozí, jsú-li lidé čili nic A 189 a?. někde, adv.: zóstavuji ku psání ji (abecedu) potom, kdyby sč niekde naleznûti mohla D 677 (ad A 210 b'). nékdy, adv.: pravio tu v zemi, Ze nyekdy mistíi vzcházeli js na ni (= horu) À 1608; A nyekdi ten ostrov byl jest královstvie tak veliké a mocné, že... A 194 až/bl; Na tom kameni Bethel nyekdy ležal Jakob A 180 p. nékoliko, adv.: Od toho mésta ... nye- koliko noclehóv vzdál A 202a; Potom po nyekoliko dnech A 202 l?, nékteraky, adj. = nějaký: O niekte- rakych zviefatech C 67 b (ad A 189 a*); A také o niekterakych zviefatech D 586 (ad ib); aby člověk... měl nyekteraky diel napřed A 1840. néktery, pronom.: ale Ze nyekterzi lidé nemohü na dli trpéti more A 187 a? dobyli jsû nyekterich zemi a krá-
Strana 245
lovstvi A 193 až; kakž koli ňyekterych Cánkóv viery nedrZie A 214%; na tom ostrově psal jest svatý Pavel nyektere své epištoly nebo listy A 163 b'; myši tu také veliké jsú, jako zde ňyekterzi psi A4 109460; nalezli jsú mrtvé tělo muže nyektereho neporušené A 161 a' (= né&jakého). Srvn. nétery. nekvašený, adj.: v té svaté oběti chleba nekwaffeneho požíváme A 161 b. nel'uby, adj. = neliby, nechutny: zda by co mluvili nelibcho Zoldánovi 4A 167 a?; ta voda jest necistá a neliba A 182 P*. nel'udsky, adj. — nelidsky: (v zemi Bok- karic) jst lidé ukrutní a nelidffti A 213 a. nelzé v. lz&. Némec, -mcé, masc. plur, jm. národní: aby také nyemczi mohli v nich (v kni- hách) čísti 4 157 at. němečský, adj. = německý: též knihy přeložil sem z nyemeczíke řčči v českú A 157 až; ten muoZ jčti skrze Nie- meczke země A 158 až; (pohané) ve- likú škodu učinichu až do Nyemecz- flach zemí A 294a'/g. — Adv. -y: isám Zoldán umie vlasky, fécky, nye- meczfki, i jiné rééi umie 4 223 b2. nemnoho, adv. = malo: (papousck) jesti t dláhy a úzký, nemnoho větčí špačka A 214 bt. nemoc, -i, fem.: ten sé padücie nemoczi neboji, a kóń pod nim sě neochvátí A 175 b?/176 at. nemocný, adj.: Také nemaží nemocz- nich posvátným olejem A 161 d!; dávají jej (chléb) nemoczný ib.; když který z nich nemoczen bude A 173 a?. Nemorot v. Nemroth. němota, -y, fem.: Machomet rád sě jest opíjel až do Nyemoty A 224 a?. Nemroth (Nemorot), masc., jm. os. = Nimrod: tu v&zi udélaljest byl Nemroth, obr tfidcat loket zvyśi A 167 b' (S 13 b Nemorot). nemylnost, -i, fem. = neomylnost: roz- liónost tvárnosti dolióuje nemylnoft ... Pána Stvotitele A 200 b'. nemylny, : adj; adv. nemylné- ne- omylné: rozliónost tvárnosti dolicuje nemylnie nevÿmluvnû mûdrost .... Pina Stvotitele D 633 (ad 4 200 bY). 245 nenávidéti, -zu, -diś, impftiv.: (v zemi Boccarie) jsû lidé ukrutni a nelidéti, z téchto zemi lidi nenawidiecze a jé hubiec A 213 a?; Střébra a zlata ne- nawidime À 219 4%; ti pohané nena- widie Zidóv viece nežli křčsťanóv A 229 p. Neopolis (Neapolis), jm. mísiní: tu jest tak krásné a plodné (údolé), jenž slove Neopolis A4 183 b* (C 56 a Nea- polis). neoraný, adj.: to (miesto) bude drnem tak přikryto, jako jiné pole neorane A 210 a*. neplany, omyl m. neplavny, v. t. neplavny, adj. = nesplavný: jsú se všech stran horami a neplawnu vodú ob- kliceni C 117a (A 213 a' omylem: neplanu, D 689 nepranu). neplodny, adj.: Taterská země jest stu- dend a pieskovaté a neplodna À 188 b?; Sára byla jest Abrahamova žena, jenž byla ... neplodna B 36 b (ad A 183 a!). nepočiščený, adj. = nevyčištěný: v jeho zemi jsń potoci, jeśto z róje tekń, z nichžto plno: jest drahého kamenie, a jsú tak jasni takć nepoczziftieny, jako v téchto zemiech počištění A 215 a. nepodobný, adj.: mnozí to za nepodobne velmi mnéjí 4 198 a?; Ze sé zdá ne- podobno k viete k rozpraveni A 203 b?. neporušený, adj.: mrtvé tělo muže ně- kterého neporuffene A 161 a!. neprany, adj., omyl m. neplavny, v. t. neprávé, adv.— nesprávné, nenáleZité: oni dějí, že neprawie věříme, by Kristus umřel na kříži 4 223 a'. nepravý, adj.: těch děti jsú lože ne- pweho A 161 &?. neprietel, -e, masc. = nepřítel: v starém věku byl obyčej, ktož svého neprzetele přemohl, ten byl korunován palmůú A 159 al; od jejích neprzatel A 168 a!; když sě dva máta smířiti, kteráž dřéve neprzetele byla, tehda púštieta krev A 199 g?*. neprikrájény, neprikrojeny v. prikrájény, piikrojeny. Neptunus, masc., jm. boha: Neptunus, buoh zemský (!) 4 224 b?. nepulerovaný, adj. v. pulerovaný.
lovstvi A 193 až; kakž koli ňyekterych Cánkóv viery nedrZie A 214%; na tom ostrově psal jest svatý Pavel nyektere své epištoly nebo listy A 163 b'; myši tu také veliké jsú, jako zde ňyekterzi psi A4 109460; nalezli jsú mrtvé tělo muže nyektereho neporušené A 161 a' (= né&jakého). Srvn. nétery. nekvašený, adj.: v té svaté oběti chleba nekwaffeneho požíváme A 161 b. nel'uby, adj. = neliby, nechutny: zda by co mluvili nelibcho Zoldánovi 4A 167 a?; ta voda jest necistá a neliba A 182 P*. nel'udsky, adj. — nelidsky: (v zemi Bok- karic) jst lidé ukrutní a nelidffti A 213 a. nelzé v. lz&. Némec, -mcé, masc. plur, jm. národní: aby také nyemczi mohli v nich (v kni- hách) čísti 4 157 at. němečský, adj. = německý: též knihy přeložil sem z nyemeczíke řčči v českú A 157 až; ten muoZ jčti skrze Nie- meczke země A 158 až; (pohané) ve- likú škodu učinichu až do Nyemecz- flach zemí A 294a'/g. — Adv. -y: isám Zoldán umie vlasky, fécky, nye- meczfki, i jiné rééi umie 4 223 b2. nemnoho, adv. = malo: (papousck) jesti t dláhy a úzký, nemnoho větčí špačka A 214 bt. nemoc, -i, fem.: ten sé padücie nemoczi neboji, a kóń pod nim sě neochvátí A 175 b?/176 at. nemocný, adj.: Také nemaží nemocz- nich posvátným olejem A 161 d!; dávají jej (chléb) nemoczný ib.; když který z nich nemoczen bude A 173 a?. Nemorot v. Nemroth. němota, -y, fem.: Machomet rád sě jest opíjel až do Nyemoty A 224 a?. Nemroth (Nemorot), masc., jm. os. = Nimrod: tu v&zi udélaljest byl Nemroth, obr tfidcat loket zvyśi A 167 b' (S 13 b Nemorot). nemylnost, -i, fem. = neomylnost: roz- liónost tvárnosti dolióuje nemylnoft ... Pána Stvotitele A 200 b'. nemylny, : adj; adv. nemylné- ne- omylné: rozliónost tvárnosti dolicuje nemylnie nevÿmluvnû mûdrost .... Pina Stvotitele D 633 (ad 4 200 bY). 245 nenávidéti, -zu, -diś, impftiv.: (v zemi Boccarie) jsû lidé ukrutni a nelidéti, z téchto zemi lidi nenawidiecze a jé hubiec A 213 a?; Střébra a zlata ne- nawidime À 219 4%; ti pohané nena- widie Zidóv viece nežli křčsťanóv A 229 p. Neopolis (Neapolis), jm. mísiní: tu jest tak krásné a plodné (údolé), jenž slove Neopolis A4 183 b* (C 56 a Nea- polis). neoraný, adj.: to (miesto) bude drnem tak přikryto, jako jiné pole neorane A 210 a*. neplany, omyl m. neplavny, v. t. neplavny, adj. = nesplavný: jsú se všech stran horami a neplawnu vodú ob- kliceni C 117a (A 213 a' omylem: neplanu, D 689 nepranu). neplodny, adj.: Taterská země jest stu- dend a pieskovaté a neplodna À 188 b?; Sára byla jest Abrahamova žena, jenž byla ... neplodna B 36 b (ad A 183 a!). nepočiščený, adj. = nevyčištěný: v jeho zemi jsń potoci, jeśto z róje tekń, z nichžto plno: jest drahého kamenie, a jsú tak jasni takć nepoczziftieny, jako v téchto zemiech počištění A 215 a. nepodobný, adj.: mnozí to za nepodobne velmi mnéjí 4 198 a?; Ze sé zdá ne- podobno k viete k rozpraveni A 203 b?. neporušený, adj.: mrtvé tělo muže ně- kterého neporuffene A 161 a!. neprany, adj., omyl m. neplavny, v. t. neprávé, adv.— nesprávné, nenáleZité: oni dějí, že neprawie věříme, by Kristus umřel na kříži 4 223 a'. nepravý, adj.: těch děti jsú lože ne- pweho A 161 &?. neprietel, -e, masc. = nepřítel: v starém věku byl obyčej, ktož svého neprzetele přemohl, ten byl korunován palmůú A 159 al; od jejích neprzatel A 168 a!; když sě dva máta smířiti, kteráž dřéve neprzetele byla, tehda púštieta krev A 199 g?*. neprikrájény, neprikrojeny v. prikrájény, piikrojeny. Neptunus, masc., jm. boha: Neptunus, buoh zemský (!) 4 224 b?. nepulerovaný, adj. v. pulerovaný.
Strana 246
246 neřádný, adj. = špinavý, nepořádný: o rozličných nečistéch a nerzadnych lidech B 60 b (ad A 199 a?.) Neroch, fem., jm. os. (žena kánova): Neroch kán A 210 a?. nerovny, adj. — Adv. nerovn$ = ne- stejně: (křesťané v těch zemích) ne- rownye věřie o svaté Trojici 4 225 a!. nerúšný, adj. = nepěkným rouchem odé- ný: ženy jsú velmi nesličné a neruffne A 192 b'. Nesapor (Nessapox, Nezapor), jm. misini: země perská má tři slovutná města, točíš Nefapor, Saphon a Sarmassa A 911a? (B 87a Neffapox, C 113a Nezapor). nesliény, adj. = nehezky: Zeny (v Kaldii) jst velmi nefliczzne a nerúšné A 192 bl, Také v té zemi nalezneš lidi ještč neflicznyeyffie A 200 a!. neslušný, adj.: Také v té zemi jsú ženy nefluffne A 195 b'; neb jesti neflufna véc D 600 (ad A 192 b). neslychany, adj. = náramný, veliký: pro jednoho mládence neflychane pro- hřešenie 4 163 b'. — Adv. -ně: jest ta věže všecka neflychanye draze udělána À 203 b*. nesmierny, adj. = nesmírný: ta pfeveliká zemé a nefmyerna, Indie, všecka t jest ostrovy rozdělena A 213 b?. nesmieseny, adj.--nesmiseny: kterak má býti poznán (balsám) pravý a ne- imyeffeny A 170 a?. nesmrtedIny, adj.: Ze buoh nefmrtedlny to velí jim A 205 b2. nesnadny, adj.: (cesta) jesti € daleka a nefnadna projéti 4 1885. — Adv. -né: jichzto (hor a skali) nefnadnye kto muoź dobyti A 168 b?, skrze ně nefnadnye muoż člověk projéti A 213 br. nesrstnaty (-srsnaty), adj.: lidé, ješto mají psie tváři, ale nefrinate A 9215 b2/216 aà* (B 85 b nefritnate). Nessapox v. Nesapor. nessity, nezsitÿ, adj. = nesešitý: sukně neffita A 158 b? (C 5b nezffita). nésti, nesu, neses, impftiv.: ktoż jej (hloh) nad sebú nefe A 160 at, (stromky) nikdy ovoce svého nenefu A 170 ď%, (cedrové) negfu (sic) veliká a dlúhá jablka jako melúny A 183 b!; tehda nenefu před ním ani korúhvě ani praporce, ale nefut třinácte křížóv před ním A 9214 b. nešlechetný, adj.: ti nefflechetny Zidé udělali jsû ten kříž pravû zlosti A 159 a!; każdy j mó za nefflechetne ženy A 195 bl. něterý, pronom.: nyeterzy lidé nemohú na dli trpěti moře M 25 b (ad A 187 a?); dobyli jsú nyeterych zemí a království M 29 b (ad A 193 a?); nyeterzy hadové M 36a (ad A 201 b?); nyetere ryby 36 a (ad A 201 aż). — Srvn. některý. netóżeny, adj. = užitku nenesouci, ne- vzdělávaný: protož ta země i v mno- hých krajiech pusta leží a netyezzena A 20745; prijdú na púšť, netiezenu zemi piesčitú A 165 a?. netoliko, adv.: netoliko Adam, ale i všecko jeho pokolenie jest uzdraveno A 159 b'; na cestě netoliko nalezneš nevěřící lid, ale i mordeie A 1941u!; (sv. Jiří) netoliko dceru toho krále, ale i všicku zemi smrti jest zbavil A 186 b?. netopyr, -a (-pyf, -&£), masc.: Jsû tam netopyrzowe tak. velici na téle, jako zde beránci A 218 b°. netíéba, adv. — netfeba: chce-li ť kto, netrzeba jemu do Sidone jéti A 186 b%, netrzieba jemu nic do Rodu 4 187 a?. neuéesany, adj.: visie jim dlühé a črné vlasy přes pleci dolóv a nevczefany N 92b (ad 4 192 bY). Neumene (Noymone, Noyemove, Noge- mone), jm. hor: (feka Rocholay) teče přes hory nevmene A4 187 b (B 44a Noymone, C 646 Noyemowe, D 579 Nogemone). neüziteény, adj. — neuziteénÿ: (země) jest piesčitá, suchá, neuzziteczna A 168 at. nevéra, -y, fem. = nevěra: (křesťanští fláminové, točíšto knčžie, jsû) rych- lejšš k newierze než ke cti A 223 b!. nevěrný, adj. = nevěřící: držé, že jsú (židé) daleko newiernyeyffi neżli my A 222 b!. nevérücí, adj.: na cestě netoliko nalezneš newierziczi lid 4 194 a*; zpodsiatn člé na parall. místé v C 78 a: newierzicie (lid vynecháno). nevina, -y, fem.: jakoz (Buh) vie jcjie newinu B 27 a (ad A 176 a?).
246 neřádný, adj. = špinavý, nepořádný: o rozličných nečistéch a nerzadnych lidech B 60 b (ad A 199 a?.) Neroch, fem., jm. os. (žena kánova): Neroch kán A 210 a?. nerovny, adj. — Adv. nerovn$ = ne- stejně: (křesťané v těch zemích) ne- rownye věřie o svaté Trojici 4 225 a!. nerúšný, adj. = nepěkným rouchem odé- ný: ženy jsú velmi nesličné a neruffne A 192 b'. Nesapor (Nessapox, Nezapor), jm. misini: země perská má tři slovutná města, točíš Nefapor, Saphon a Sarmassa A 911a? (B 87a Neffapox, C 113a Nezapor). nesliény, adj. = nehezky: Zeny (v Kaldii) jst velmi nefliczzne a nerúšné A 192 bl, Také v té zemi nalezneš lidi ještč neflicznyeyffie A 200 a!. neslušný, adj.: Také v té zemi jsú ženy nefluffne A 195 b'; neb jesti neflufna véc D 600 (ad A 192 b). neslychany, adj. = náramný, veliký: pro jednoho mládence neflychane pro- hřešenie 4 163 b'. — Adv. -ně: jest ta věže všecka neflychanye draze udělána À 203 b*. nesmierny, adj. = nesmírný: ta pfeveliká zemé a nefmyerna, Indie, všecka t jest ostrovy rozdělena A 213 b?. nesmieseny, adj.--nesmiseny: kterak má býti poznán (balsám) pravý a ne- imyeffeny A 170 a?. nesmrtedIny, adj.: Ze buoh nefmrtedlny to velí jim A 205 b2. nesnadny, adj.: (cesta) jesti € daleka a nefnadna projéti 4 1885. — Adv. -né: jichzto (hor a skali) nefnadnye kto muoź dobyti A 168 b?, skrze ně nefnadnye muoż člověk projéti A 213 br. nesrstnaty (-srsnaty), adj.: lidé, ješto mají psie tváři, ale nefrinate A 9215 b2/216 aà* (B 85 b nefritnate). Nessapox v. Nesapor. nessity, nezsitÿ, adj. = nesešitý: sukně neffita A 158 b? (C 5b nezffita). nésti, nesu, neses, impftiv.: ktoż jej (hloh) nad sebú nefe A 160 at, (stromky) nikdy ovoce svého nenefu A 170 ď%, (cedrové) negfu (sic) veliká a dlúhá jablka jako melúny A 183 b!; tehda nenefu před ním ani korúhvě ani praporce, ale nefut třinácte křížóv před ním A 9214 b. nešlechetný, adj.: ti nefflechetny Zidé udělali jsû ten kříž pravû zlosti A 159 a!; każdy j mó za nefflechetne ženy A 195 bl. něterý, pronom.: nyeterzy lidé nemohú na dli trpěti moře M 25 b (ad A 187 a?); dobyli jsú nyeterych zemí a království M 29 b (ad A 193 a?); nyeterzy hadové M 36a (ad A 201 b?); nyetere ryby 36 a (ad A 201 aż). — Srvn. některý. netóżeny, adj. = užitku nenesouci, ne- vzdělávaný: protož ta země i v mno- hých krajiech pusta leží a netyezzena A 20745; prijdú na púšť, netiezenu zemi piesčitú A 165 a?. netoliko, adv.: netoliko Adam, ale i všecko jeho pokolenie jest uzdraveno A 159 b'; na cestě netoliko nalezneš nevěřící lid, ale i mordeie A 1941u!; (sv. Jiří) netoliko dceru toho krále, ale i všicku zemi smrti jest zbavil A 186 b?. netopyr, -a (-pyf, -&£), masc.: Jsû tam netopyrzowe tak. velici na téle, jako zde beránci A 218 b°. netíéba, adv. — netfeba: chce-li ť kto, netrzeba jemu do Sidone jéti A 186 b%, netrzieba jemu nic do Rodu 4 187 a?. neuéesany, adj.: visie jim dlühé a črné vlasy přes pleci dolóv a nevczefany N 92b (ad 4 192 bY). Neumene (Noymone, Noyemove, Noge- mone), jm. hor: (feka Rocholay) teče přes hory nevmene A4 187 b (B 44a Noymone, C 646 Noyemowe, D 579 Nogemone). neüziteény, adj. — neuziteénÿ: (země) jest piesčitá, suchá, neuzziteczna A 168 at. nevéra, -y, fem. = nevěra: (křesťanští fláminové, točíšto knčžie, jsû) rych- lejšš k newierze než ke cti A 223 b!. nevěrný, adj. = nevěřící: držé, že jsú (židé) daleko newiernyeyffi neżli my A 222 b!. nevérücí, adj.: na cestě netoliko nalezneš newierziczi lid 4 194 a*; zpodsiatn člé na parall. místé v C 78 a: newierzicie (lid vynecháno). nevina, -y, fem.: jakoz (Buh) vie jcjie newinu B 27 a (ad A 176 a?).
Strana 247
247 nevýmluvný, adj. = nevýmluvný, nevy- pověditelný: rozličnost tvárnosti do- ličuje nemylnost, newymluwnu múd- rost a moc Pána Stvořitele A 200 b1. — Adv. nevýmluvně: rozličnost tvár- nosti doličuje newymluwnie nevý- mluvnú múdrost... Pána Stvořitele C 91 b (ad ib.); jest newymluwnye mnoho zemí v ní A 214 a2. nevýpravný, adj. = nevypověditelný: po- něvadž jsme tvú newyprawnu mocí stvořeni A 225 a1. nevzdělaný, adj.: (království líc na vzchod slunce má) země velmi opustilé a newzdielane A 210 b2. Neyne v. Nayne. Nezapor v. Nesapor. nezčesaný, adj. = nečesaný: visie jim dolův černé vlasy přes plece dolů (!) a nezczeſſane, jako by byly divoké ženy B 51 a (ad A 192 b1). neznámý, adj.: Avšak z přirozeného rozumu žádosti člověk rád o jiných zemiech nezname povesti(!) slyšie Bla; co tu slyší divného, jenž jest nezname, to by rád opatřil A 157 b1; dávají neznamy hostem A 208 b1; ti jisté (sic!) jsú nám neznamy pro dvojí příčinu A 194 a1. nezpytaný, nezpytad(l)ný, adj. = nevy- zpytatelný: poněvadž jsme tvú nevý- pravnú mocí stvořeni, tvú nezpytanu múdrostí spravováni A 225 a1 (D 744 nezpitadnu). než, -li, conj.: než: viece nežli dvadceti mil vzdáli A 158 a2; ale ten (hrot) v Konstantinopoli jest širší nežli v Paříži A 160 a2. — leč: Také pravie, že nemá ižádný vstúpiti v manželstvie než jednú A 161 b2; jinak těch zvieřat nemohli sme poznati dotčením, nezz jako by medvědie byli a svině A 217 a2. nicí, adj. = skloněný, tváří k zemi obrá- cený: inhed sě (pán) pokloní niczi k zemi B 32 a (C 47 a nic) (ad A 179 b1); naposledy přijíde na nás veliký úraz, že mdlobú padechom nycži na zemi A 217 b1. Nicol, fem., jm. os.: prvá (žena Davi- dova) slula Nicol A 176 b2. Nicosie, Nikosie, jm. místní: Jedno (město) slove Nicofie A 163 b2. ničs, nic, pronom. a adv.: nemá ižádný vstúpiti v manželstvie než jednú a nycz viece A 161 b2; aby na něm ny- cžehož prázdného nezuostalo A 209 a2; tobě nycz zlého neučiním A 163 a2 o někakých zvieřatech, o něžto mýlé sě mnozí, jsú-li lidé čili nycz A 189 a2. Nich, jm. místní (u Bovenschena Nyke, Nicaea): přijde do jednoho města Nich A 187 b1. nikda, adv. = nikdy: že nykda dále ne- býval A 157 b1; v egypské zemi řédko aneb nykda déšť nejde A 168 b1. nikdie-ž, adv. = nikde(ž): na němžto (poli) drahý balsám roste a nykdyezz jinde A 170 a2; (Jordán) sě tratí, že potom nykdiež neteče A 183 a2. nikdy, adv.: (jablko) nechtělo sě nykdy obdržeti A 158 b2; pán náš Jezus Kristus nykdy jest nejedl ani pil А 161 b2. nikoli, adv.: nezmeškávaj toho nykoli A 163 b2. NiI, Nilus, gen. Nile i Nila, jm. řeky: o řěce rajské, jenž slove Nilus A 168 a1; Nil, když sě rozvodnie A 168 b1 Nil... daleko vyplyne A 168 b1; vedle nyla A 168 a1; samého nyle po- žívají A 168 b1. Ninus (Minus, Munus) jm. os.: (Nemrot) jest byl učinil obraz otci svému Ny- nowi A 167 b1 (M 10 b Minowi, S 13 b Munowi). nízký, adj.: dverce biechu nyzke a úzké A 224 a2. — Nižší země: tyto knihy rozprávějí o cestách z těchto nyzzííich zemi k Jeruzalemu A 157 a2; o času výjezdy toho ctného rytieře z nyzíſich zemi A 157 b2. — Adv. nízko, kompt. níže: třmi stupni nyzze A 173 a2; inhed sě (pán) pokloní nize k zemi D 542 (ad A 179 b1). nižádný, adj.: nyzzadnemu neškodí A 162 b2; pravý balsám nesmiešený sě i nyzzadnu vodú nesmiesí A 170 b2; nizadny vietr D 461 (ad A 160 b2); v němžto (kostele) nizadny kněz ne- smie mšě slúžiti C 45 a (ad A 178 b1). noc, -i, fem.: Pak té noczi přijide ten čistý bielý rytieř A 205b2; hrob w noczi otevřev A 163 b2; a na nocz nevinný, adj.: Shřěšil jsem zradiv krev newinnu C 51 a (ad A 181 b1).
247 nevýmluvný, adj. = nevýmluvný, nevy- pověditelný: rozličnost tvárnosti do- ličuje nemylnost, newymluwnu múd- rost a moc Pána Stvořitele A 200 b1. — Adv. nevýmluvně: rozličnost tvár- nosti doličuje newymluwnie nevý- mluvnú múdrost... Pána Stvořitele C 91 b (ad ib.); jest newymluwnye mnoho zemí v ní A 214 a2. nevýpravný, adj. = nevypověditelný: po- něvadž jsme tvú newyprawnu mocí stvořeni A 225 a1. nevzdělaný, adj.: (království líc na vzchod slunce má) země velmi opustilé a newzdielane A 210 b2. Neyne v. Nayne. Nezapor v. Nesapor. nezčesaný, adj. = nečesaný: visie jim dolův černé vlasy přes plece dolů (!) a nezczeſſane, jako by byly divoké ženy B 51 a (ad A 192 b1). neznámý, adj.: Avšak z přirozeného rozumu žádosti člověk rád o jiných zemiech nezname povesti(!) slyšie Bla; co tu slyší divného, jenž jest nezname, to by rád opatřil A 157 b1; dávají neznamy hostem A 208 b1; ti jisté (sic!) jsú nám neznamy pro dvojí příčinu A 194 a1. nezpytaný, nezpytad(l)ný, adj. = nevy- zpytatelný: poněvadž jsme tvú nevý- pravnú mocí stvořeni, tvú nezpytanu múdrostí spravováni A 225 a1 (D 744 nezpitadnu). než, -li, conj.: než: viece nežli dvadceti mil vzdáli A 158 a2; ale ten (hrot) v Konstantinopoli jest širší nežli v Paříži A 160 a2. — leč: Také pravie, že nemá ižádný vstúpiti v manželstvie než jednú A 161 b2; jinak těch zvieřat nemohli sme poznati dotčením, nezz jako by medvědie byli a svině A 217 a2. nicí, adj. = skloněný, tváří k zemi obrá- cený: inhed sě (pán) pokloní niczi k zemi B 32 a (C 47 a nic) (ad A 179 b1); naposledy přijíde na nás veliký úraz, že mdlobú padechom nycži na zemi A 217 b1. Nicol, fem., jm. os.: prvá (žena Davi- dova) slula Nicol A 176 b2. Nicosie, Nikosie, jm. místní: Jedno (město) slove Nicofie A 163 b2. ničs, nic, pronom. a adv.: nemá ižádný vstúpiti v manželstvie než jednú a nycz viece A 161 b2; aby na něm ny- cžehož prázdného nezuostalo A 209 a2; tobě nycz zlého neučiním A 163 a2 o někakých zvieřatech, o něžto mýlé sě mnozí, jsú-li lidé čili nycz A 189 a2. Nich, jm. místní (u Bovenschena Nyke, Nicaea): přijde do jednoho města Nich A 187 b1. nikda, adv. = nikdy: že nykda dále ne- býval A 157 b1; v egypské zemi řédko aneb nykda déšť nejde A 168 b1. nikdie-ž, adv. = nikde(ž): na němžto (poli) drahý balsám roste a nykdyezz jinde A 170 a2; (Jordán) sě tratí, že potom nykdiež neteče A 183 a2. nikdy, adv.: (jablko) nechtělo sě nykdy obdržeti A 158 b2; pán náš Jezus Kristus nykdy jest nejedl ani pil А 161 b2. nikoli, adv.: nezmeškávaj toho nykoli A 163 b2. NiI, Nilus, gen. Nile i Nila, jm. řeky: o řěce rajské, jenž slove Nilus A 168 a1; Nil, když sě rozvodnie A 168 b1 Nil... daleko vyplyne A 168 b1; vedle nyla A 168 a1; samého nyle po- žívají A 168 b1. Ninus (Minus, Munus) jm. os.: (Nemrot) jest byl učinil obraz otci svému Ny- nowi A 167 b1 (M 10 b Minowi, S 13 b Munowi). nízký, adj.: dverce biechu nyzke a úzké A 224 a2. — Nižší země: tyto knihy rozprávějí o cestách z těchto nyzzííich zemi k Jeruzalemu A 157 a2; o času výjezdy toho ctného rytieře z nyzíſich zemi A 157 b2. — Adv. nízko, kompt. níže: třmi stupni nyzze A 173 a2; inhed sě (pán) pokloní nize k zemi D 542 (ad A 179 b1). nižádný, adj.: nyzzadnemu neškodí A 162 b2; pravý balsám nesmiešený sě i nyzzadnu vodú nesmiesí A 170 b2; nizadny vietr D 461 (ad A 160 b2); v němžto (kostele) nizadny kněz ne- smie mšě slúžiti C 45 a (ad A 178 b1). noc, -i, fem.: Pak té noczi přijide ten čistý bielý rytieř A 205b2; hrob w noczi otevřev A 163 b2; a na nocz nevinný, adj.: Shřěšil jsem zradiv krev newinnu C 51 a (ad A 181 b1).
Strana 248
248 vedü ji (ženu) jemu s velikým veselím do jeho komory A 167 a'. — velika noc: (lampy) o jitřnie hodině na we- hku nocz samy sé zasvietie A 178 a!. nocleh, -a, -u, masc.:= den cesty: na- leznů na každém noczleze hospodu A 165 až; nékoliko noczlehow vzdáli A 202a'; ve dvů a třidceti noczle- ziech A 167 &?. Noe, masc., jm. os.: holubice, jižto Noe z korába vyslal A 159a?*; po synu Noe A 164 a. Nogemone v. Neumene. noh, -a, masc.: V té také zemi jsú no- howe A 213 b!; o noziech A 213 a?; na čtyřech úhléch té komory stojie čtyřé pitomí nohowe A 205 a. noha, -y, fem. — Noha: O lidech velmi rychlých o jedné noze A 192 b?; (znáti tu jest) šlépěje nohy jeho levé A 182 at. — Si/evic: dska puoldruhć nolu vzdéh A 159 a!; (žebro obrové) jest čtyřidceti noh zdeli A 164 b'. noch, název písmene abecedy egyptské: noch A 170 b?. Norab, masc., jm. os: Norab (syn kána katajského) 4 210 a2. Norvegie, jm. zemé: Ktoz z Nizsich zemí vzhóru chtie jiti, jako z Englantu, z skotské země, z norwegie, ten muoz j&ti... A 158 a!/a?. nos, -a, -u, masc.: jsú opět lidé, kteřížto ani oči ani nofa nemají A 200«ď (B 61 b nofow). nositi, -3u, -siś, impftiv.: havran jemu (Eliášovi) maso ku pokrmu nofi A 164 b'; ktož jeho (dubu) tfiesku u sebe nofi A 175 b?; ženky ve dvů letú jsńce dietky nofye B 65b (ad A 202 b). novy, adj.: ktefiżto nowe skladanie činie anebo nowe pověsti rozprávějí A 204 a?; nemohü € viděti noweho měsiece A 220 b'; protož sú (dcery Lotovy) nowy věk chtěly rozploditi B 36b (ad 4 183 a'). — Adv. nové, v nové: jakoby nowie zbitych lidí A4 217b! (D 709 w nowie). Noymone, Noyemove v. Neumene. nó£, noZé, masc. = nůž: nesmějí k tomu ižádného nože ani železa přičiniti A 1704; nozmi kamennými neb sklennymi nebo trstim C 285/29a (ad A 170 a?). nożnicś, -ic, fem., pl. tant. = pochva na meč: anjel sč jemu (Jakubovi) ukázal sťoje na té skále, an vstrkuje meč w nožnycze A 180 b!/b2. Nubia (Nubie, Nubien), fem., jm. zemé: v té zemi Nubie A4 168 b?*; dotyée sé země, jenž slove Nubien A4 212 at (C 115 a Nubia). nutiti, -cu, -ti§, impftiv.: ale Ze mé k tomu nutil, bych byl chtěl svého Stvořitele zapříti B 12 b (ad A 165 b). nuż, interj. = age, agite: navrátivie sé zasé nepfételé, nenalczśe jeho na tom miestě, kdež jsú jeho odešli, nuzz sč do háje, hledajíce jeho po křoví A 206b' (D 660 Gidechu do háje). Nylant v. Rolant. nynie, -t, adv.— nyní: skrze města, jenžto nynye pohané držie A 164 a!; A nynyet držie ten ostrov pohané A 194 bl. nynie — nenie v. byti II. a. o, praep. I. Sakkus.: Ta zemé gali- lejska jest o mezi s samaritanski zemi A 184 b*; — ale pro hrózu nesmějí sě o to pokusiti 4 163 a?; když jest která pře o diedyny nebo o dluhy anebo o gynu věc A 196 a!; když sobě o to stýskáše A 198 a'. II. S/ok.: člověk rád o ginich zemiech neznámé povesti(!) slysie B 1 a; o velikých vinných hroz- niech D 685 (ad A 212 b1/b?); čísti a zvě- dśti o rozlicznych dvornych zemiech A 157 a!; o mofaznem obrazu Justinia A 158 at, (věci), o nichzto ty knihy pravie B 1 b; o pocztie chrámu boZého a o zpofobye jeho A 180 a!; o fkale Bethel a o fkrzyny bożi A 180 a?; — z toho mśsta u brany byl Sampson vrata pobral, když byl u své miličky Dalidy zastiżen i byli o ňye město za- vfeli chtiec jeho jieti A 165 a! (= okolo něho); neb v Indi málo méné o ny& drżie, neżli o wffech knyezzatech, kterdz jst sé urodila A 184 a? (= ve vážnosti ho mají). — Předl. opak.: aby o jeho panství... najviece pravili nežli o kom o ginemD 488 (ad 4 167 a?). 6, interj.: A když budú kralovati Kon- stantin a Hirene césařové, o slunce,
248 vedü ji (ženu) jemu s velikým veselím do jeho komory A 167 a'. — velika noc: (lampy) o jitřnie hodině na we- hku nocz samy sé zasvietie A 178 a!. nocleh, -a, -u, masc.:= den cesty: na- leznů na každém noczleze hospodu A 165 až; nékoliko noczlehow vzdáli A 202a'; ve dvů a třidceti noczle- ziech A 167 &?. Noe, masc., jm. os.: holubice, jižto Noe z korába vyslal A 159a?*; po synu Noe A 164 a. Nogemone v. Neumene. noh, -a, masc.: V té také zemi jsú no- howe A 213 b!; o noziech A 213 a?; na čtyřech úhléch té komory stojie čtyřé pitomí nohowe A 205 a. noha, -y, fem. — Noha: O lidech velmi rychlých o jedné noze A 192 b?; (znáti tu jest) šlépěje nohy jeho levé A 182 at. — Si/evic: dska puoldruhć nolu vzdéh A 159 a!; (žebro obrové) jest čtyřidceti noh zdeli A 164 b'. noch, název písmene abecedy egyptské: noch A 170 b?. Norab, masc., jm. os: Norab (syn kána katajského) 4 210 a2. Norvegie, jm. zemé: Ktoz z Nizsich zemí vzhóru chtie jiti, jako z Englantu, z skotské země, z norwegie, ten muoz j&ti... A 158 a!/a?. nos, -a, -u, masc.: jsú opět lidé, kteřížto ani oči ani nofa nemají A 200«ď (B 61 b nofow). nositi, -3u, -siś, impftiv.: havran jemu (Eliášovi) maso ku pokrmu nofi A 164 b'; ktož jeho (dubu) tfiesku u sebe nofi A 175 b?; ženky ve dvů letú jsńce dietky nofye B 65b (ad A 202 b). novy, adj.: ktefiżto nowe skladanie činie anebo nowe pověsti rozprávějí A 204 a?; nemohü € viděti noweho měsiece A 220 b'; protož sú (dcery Lotovy) nowy věk chtěly rozploditi B 36b (ad 4 183 a'). — Adv. nové, v nové: jakoby nowie zbitych lidí A4 217b! (D 709 w nowie). Noymone, Noyemove v. Neumene. nó£, noZé, masc. = nůž: nesmějí k tomu ižádného nože ani železa přičiniti A 1704; nozmi kamennými neb sklennymi nebo trstim C 285/29a (ad A 170 a?). nożnicś, -ic, fem., pl. tant. = pochva na meč: anjel sč jemu (Jakubovi) ukázal sťoje na té skále, an vstrkuje meč w nožnycze A 180 b!/b2. Nubia (Nubie, Nubien), fem., jm. zemé: v té zemi Nubie A4 168 b?*; dotyée sé země, jenž slove Nubien A4 212 at (C 115 a Nubia). nutiti, -cu, -ti§, impftiv.: ale Ze mé k tomu nutil, bych byl chtěl svého Stvořitele zapříti B 12 b (ad A 165 b). nuż, interj. = age, agite: navrátivie sé zasé nepfételé, nenalczśe jeho na tom miestě, kdež jsú jeho odešli, nuzz sč do háje, hledajíce jeho po křoví A 206b' (D 660 Gidechu do háje). Nylant v. Rolant. nynie, -t, adv.— nyní: skrze města, jenžto nynye pohané držie A 164 a!; A nynyet držie ten ostrov pohané A 194 bl. nynie — nenie v. byti II. a. o, praep. I. Sakkus.: Ta zemé gali- lejska jest o mezi s samaritanski zemi A 184 b*; — ale pro hrózu nesmějí sě o to pokusiti 4 163 a?; když jest která pře o diedyny nebo o dluhy anebo o gynu věc A 196 a!; když sobě o to stýskáše A 198 a'. II. S/ok.: člověk rád o ginich zemiech neznámé povesti(!) slysie B 1 a; o velikých vinných hroz- niech D 685 (ad A 212 b1/b?); čísti a zvě- dśti o rozlicznych dvornych zemiech A 157 a!; o mofaznem obrazu Justinia A 158 at, (věci), o nichzto ty knihy pravie B 1 b; o pocztie chrámu boZého a o zpofobye jeho A 180 a!; o fkale Bethel a o fkrzyny bożi A 180 a?; — z toho mśsta u brany byl Sampson vrata pobral, když byl u své miličky Dalidy zastiżen i byli o ňye město za- vfeli chtiec jeho jieti A 165 a! (= okolo něho); neb v Indi málo méné o ny& drżie, neżli o wffech knyezzatech, kterdz jst sé urodila A 184 a? (= ve vážnosti ho mají). — Předl. opak.: aby o jeho panství... najviece pravili nežli o kom o ginemD 488 (ad 4 167 a?). 6, interj.: A když budú kralovati Kon- stantin a Hirene césařové, o slunce,
Strana 249
opět mě uzříš M 4 b (4 161 a! omylem od fluncze); za též prosím já tebe, o Kriste, bože věčný A 225 a!. ob, praep.: Ta země galilejská jest ob mezi s samaritánskú zemí C 58 a (ad A 184 bY). oba, obě, num.: já sem oba (hroty) viděl A 160a%; f uobu stranü té püsté A 167 b*; jsû ślapóje na obu horiń u vrsiech À 185 at. Obcé, obec, -bcé, fem.: vsecka obecz jeho milovala jakožto otce A 215 b). obdach v. oldach. obdařenie, -ie, neutr. = obdaření: aby ižádný host od něho smuten neodšel a bez obdarzenie B 13 a (ad A 167a?). obdarovánie, -ie, neutr. — obdarování: aby ižádný host od něho smuten ne- odšel a bez obdarowa“ daróv C 22b (ad A 167 a?). obdělati, -aju, -áš, pftiv.: to miesto velmi bohaté gt obdielano dobrym mramo- rovym kamencm A 176 «?. obdělávati, -aju, -áš, impftiv.: jim jed neškodí, když jej (pepř) obřezují neb okopávají nebo obdielawagi A 195 a?; kdyZ j& (stromky balsámové) obdyela- wagu A 170 a2 obdriénie, -ic, neutr. = obdržení: izádny host od něho smuten neodšel a bez obdrzzenye daróv A 167 a?. obdrżśti, -żu, -2iś, pftiv. = vydržeti, ob- držeti: (což požádá), to vśś obdrzzi A 167a?; (studnice) tak horká, že ižádný ruky své nemóž v ní obdrzzeti A 193 bl; ještě tu zemi křčsťané ob- drzze A 177 b'; ob. sé = udrżeti se: (jablko v ruce sochy) nechtělo {ye nikdy obdrzzeti A 158 b*. obez v. obcć. obecný, adj.: všecko, což máme, kromě žen, to jest nám všem obeczno A 219 at; jich kněžie mají ženy oddávané jako i jiní lidé obeczňy A 161 £?; lidu obecz- neho jézdného bez počtu A 215 a1. — Adv. -ně = vůbec, společně: v tom městě bydlí obecznye král perský s svú čeledí A 191 b°; lidé jsû obecznye ne- mocni A 193 bi; V tom městě bydlí ť obecznye veliky kan A 203 a?; V tom také městě bydlí žoldán obecznye A 165 b'. aby. 249 obehnati, obżenu, -Zénes, pftiv.= ob- klíčiti: (ten lid) velmi snažen jest své nepřátely obehnati D 673 (ad A 209b1). občsiti v. obvčsiti. obeslati, -šľu, -šleš, pftiv.: Také čte sč o velikém Alexandrovi, že, když jč obeflal, aby sč jemu poddali, poslali jemu list 4 219 al. obestrieti, obestru, -stfe§, pftiv. = obe- stříti: zdi vnitř gfu vSecky obeftrzeny zviefécimi kozemi A 203 bl. obêt, -i, fem.: v té svaté obieti A 161 Pt. obétovati, -uju, -ujes, impftiv.: oltát, na němž měli židé obyčej holuby obieto- wati A 180 b2. obhraditi, -zu, -di$, pftiv.: a jest země egypská velmi dobře obhrazena vy- sokými horami a skalím M 11b (ad A 168 b?) obhrazeny, adj.: jest mésto tvrdé, dvü- násobní zdí obhrazene M 24b (ad A 186 a). obcházéti sé, -óju sé, -ieś sć, impftiv. = protloukati se, jak tak existovati: tu fye obchazegi a Zivie s svym do- bytkem A 210 b*. obchoditisé, -chozu sé, -chodis sé, impftiv. — zaméstnávati se, zabyvati se: (pídi- mužíci) tů robotů (ie obchodie A 202 b?. obilé, -é, neutr. = obilí: tu nenalezneš ani obile ani pastvy A 188 b!. obilní, obilny, adj.: Vlkánus, buoh po- vétiie a ohné, Ceres obilny, Bachus vinný A 224 b?. obinûti, obvinûti, -nu, -neë, pftiv. = ob- vinouti: (plátno), v: némZ bilo obwy- nuto tělo jejie A 1734! (D 513 oby- nuto). obinutý, obvinutý, adj. = obvinutý: (Ara- bové mají) rúcha nebo plátna okolo hlavy obynuta À 174 b? (D 520 obwi- nuta). objéti, -jédu, -jédes, pftiv. = objeti: ktoż kněze Johana zemi vuokol obgede A 220 b!; ač by (svět) kto obgeti chtěl A 157 aż. objímanie, -ie, neutr. = objímání: a w ob- gimam obojieho nástroje požívají C 91a (ad 4 200 a?), omyl m. pojimanie. objiti, obejdu, -jdeś, pftiv. = obejiti: Ktož kněze Jana zemi vuokol obeyde C 131 b (ad A 220 bY).
opět mě uzříš M 4 b (4 161 a! omylem od fluncze); za též prosím já tebe, o Kriste, bože věčný A 225 a!. ob, praep.: Ta země galilejská jest ob mezi s samaritánskú zemí C 58 a (ad A 184 bY). oba, obě, num.: já sem oba (hroty) viděl A 160a%; f uobu stranü té püsté A 167 b*; jsû ślapóje na obu horiń u vrsiech À 185 at. Obcé, obec, -bcé, fem.: vsecka obecz jeho milovala jakožto otce A 215 b). obdach v. oldach. obdařenie, -ie, neutr. = obdaření: aby ižádný host od něho smuten neodšel a bez obdarzenie B 13 a (ad A 167a?). obdarovánie, -ie, neutr. — obdarování: aby ižádný host od něho smuten ne- odšel a bez obdarowa“ daróv C 22b (ad A 167 a?). obdělati, -aju, -áš, pftiv.: to miesto velmi bohaté gt obdielano dobrym mramo- rovym kamencm A 176 «?. obdělávati, -aju, -áš, impftiv.: jim jed neškodí, když jej (pepř) obřezují neb okopávají nebo obdielawagi A 195 a?; kdyZ j& (stromky balsámové) obdyela- wagu A 170 a2 obdriénie, -ic, neutr. = obdržení: izádny host od něho smuten neodšel a bez obdrzzenye daróv A 167 a?. obdrżśti, -żu, -2iś, pftiv. = vydržeti, ob- držeti: (což požádá), to vśś obdrzzi A 167a?; (studnice) tak horká, že ižádný ruky své nemóž v ní obdrzzeti A 193 bl; ještě tu zemi křčsťané ob- drzze A 177 b'; ob. sé = udrżeti se: (jablko v ruce sochy) nechtělo {ye nikdy obdrzzeti A 158 b*. obez v. obcć. obecný, adj.: všecko, což máme, kromě žen, to jest nám všem obeczno A 219 at; jich kněžie mají ženy oddávané jako i jiní lidé obeczňy A 161 £?; lidu obecz- neho jézdného bez počtu A 215 a1. — Adv. -ně = vůbec, společně: v tom městě bydlí obecznye král perský s svú čeledí A 191 b°; lidé jsû obecznye ne- mocni A 193 bi; V tom městě bydlí ť obecznye veliky kan A 203 a?; V tom také městě bydlí žoldán obecznye A 165 b'. aby. 249 obehnati, obżenu, -Zénes, pftiv.= ob- klíčiti: (ten lid) velmi snažen jest své nepřátely obehnati D 673 (ad A 209b1). občsiti v. obvčsiti. obeslati, -šľu, -šleš, pftiv.: Také čte sč o velikém Alexandrovi, že, když jč obeflal, aby sč jemu poddali, poslali jemu list 4 219 al. obestrieti, obestru, -stfe§, pftiv. = obe- stříti: zdi vnitř gfu vSecky obeftrzeny zviefécimi kozemi A 203 bl. obêt, -i, fem.: v té svaté obieti A 161 Pt. obétovati, -uju, -ujes, impftiv.: oltát, na němž měli židé obyčej holuby obieto- wati A 180 b2. obhraditi, -zu, -di$, pftiv.: a jest země egypská velmi dobře obhrazena vy- sokými horami a skalím M 11b (ad A 168 b?) obhrazeny, adj.: jest mésto tvrdé, dvü- násobní zdí obhrazene M 24b (ad A 186 a). obcházéti sé, -óju sé, -ieś sć, impftiv. = protloukati se, jak tak existovati: tu fye obchazegi a Zivie s svym do- bytkem A 210 b*. obchoditisé, -chozu sé, -chodis sé, impftiv. — zaméstnávati se, zabyvati se: (pídi- mužíci) tů robotů (ie obchodie A 202 b?. obilé, -é, neutr. = obilí: tu nenalezneš ani obile ani pastvy A 188 b!. obilní, obilny, adj.: Vlkánus, buoh po- vétiie a ohné, Ceres obilny, Bachus vinný A 224 b?. obinûti, obvinûti, -nu, -neë, pftiv. = ob- vinouti: (plátno), v: némZ bilo obwy- nuto tělo jejie A 1734! (D 513 oby- nuto). obinutý, obvinutý, adj. = obvinutý: (Ara- bové mají) rúcha nebo plátna okolo hlavy obynuta À 174 b? (D 520 obwi- nuta). objéti, -jédu, -jédes, pftiv. = objeti: ktoż kněze Johana zemi vuokol obgede A 220 b!; ač by (svět) kto obgeti chtěl A 157 aż. objímanie, -ie, neutr. = objímání: a w ob- gimam obojieho nástroje požívají C 91a (ad 4 200 a?), omyl m. pojimanie. objiti, obejdu, -jdeś, pftiv. = obejiti: Ktož kněze Jana zemi vuokol obeyde C 131 b (ad A 220 bY).
Strana 250
250 obkl'üéitl, -ču, -číš, píftiv. = obklíčiti: Egypt geft obkliczzen se všech strán horami A 168 b?; A geftit (město Kon- stantinopole) obkliczeno se dvû stranû jednû zâtokû morskû A 160 br. oblagiti sé, -Cu, -¢i§, impftiv. = oblékati se: (zeny v Tatetiech) v uodénie fie ob- laczzie a bojuji 4 209 D. oblak, -a, -u, masc.: ani dešť ani která z oblakow zaroda A 160 b?; feky jako oblakowe D 640 (ad A4 202a. obléci, -leku, -leces, pftiv.: Protoż musie f jeho oblecz i svléci A 222 aż. oblovánie, -ie, neutr. 2 lomcováni: (hla- va) tak má rozličné hrozné oblowanye, že nenie k vieře podobné o tom pra- viti A 217 a!. oblovati, -uju, -uješ, impft. = lomcovati: any (potvory ďábelské) jeho tělem hrozné oblugi 4 177 b*. obložený, adj.: (stupňové) jsú zlatí, a na kraji vše drahým kamením obložene (!) D 647 (ad A 203 b?). oblożiti, -żu, -żiś, pftiv.: najbliżsi pfótel vezme leb jeho a oblozz ji zlatem nebo strébrem A 199 b?. obmyti, -myju, -myjeś, pftiv.: v té roz- sedlin byla nalezena hlava Adamova po veliké potopě na svédeóstvie, Ze Adamovi hřéši tu jsá méli byti obmyti A 178 a?. obnovovati, -uju, -ujeś, impftiv.: (štěpy) ktvû ilist obnowugi A 169 b?; o. sé: když fie měsiec obnowuge À 210 a. obôj, -ë, -e, num.: Jsú také lidé, kteřížto mužie i ženy spolkem jsú a mají oboyg nástroj mezi nohama A 200 a?. obořený, adj. — poboteny, ztofeny: z toho města oborzeneho A 162 5?; sta- venie pusté a oborzene A 192 a!. oboriti, -řu, -říš, pítiv. = zbořiti: protož oborzili gfu pohané vóże i zdi A 169 a!; tehda sě země zatřásla a to všecko oborzila A 180 a!. obr, -a, masc.: o obrziech jednookých A 199 b*; Nemrot, obr třídcát loket zvysi A 167 bt. obrácenie, -ie, neutr. = obrácení: o jeho (sv. Pavla) obraczeny A 185 b?; svaty Pavel také držal tu školu lekafskń dřéve svého obraczenye A 186 a!. obracovati sé, -uju, -ujes, impftiv. = ob- raceti se: kteréžto (ovoce) fe v ptáky obracuge C 115 b (ad A 212 b). obrániti sé, -ñu, -nis, pftiv. — ubrániti se: na některých miestech jest tak mnoho much, že ižádný fie jim obra- ńyti nemóż A 210 b?; tady by {ye byl obranyl A 208 a!. obrâtiti, -cu, -tiś, pftiv.: aż opót zasć tvar k Jerusalemu obrati A 188 bi; již glu ta královstvie v jednotu dědičnů obra- cena A 165 b? — o. sě: (muž) obratil fie geft A 158 b?; tehda by fie v svû tvát obratila D 470 (ad 4 162 b?); což koli v ni (jámu) uvrhü, to fye v piesek obrati 4 165 a!; (pohané) mnozí fye na vieru kiésfanskü obratie À 175 b?. obraz, -a, -u, masc.— obraz, pomník: o kupadle silojském a obrazu Absolo- nové A 18141; o mosazném obrazu Jus- tinia À 158 a!; Také ten jistý obraz jest postaven na ... slúpě A 158 b? obřězánie, -ie, neutr. = obřezání: o kóžce obrezanie božicho D 543 (D 3la obrzezani) (ad A 179 a)).. obřězaný, adj. = obřezaný: (Ismahelit- ští) od Ismaele obrzezaneho pošli A 183 a?. obřězati, -žu, -żeś, pftiv. = obfezati: jakoż bil obrziezan (Kristus) den osmý po narození A 179 b? obřězovánie, -ic, neutr.:= obřezování, obřezání: o kóžce obrzezowanye božého A 179 a!. ob¥ézovati, -uju, -ujes, impftiv. = obfc- zovati: jim jed nic neškodí, když jej (pepf) obrzezug1 neb okopävaji 4 195a?; jakoż bil obrzezowan (Kristus) den osmý po narozeni C 47 b (ad A 179 b?). obrok, -a, -u, masc.: neb ti (velbládi) maji svój obrok A 172 bt. obrostly, adj.: (zed) jest vśecka obroftla mchem A 220 b?, obrovy, adj. = obrům náležející, obří: o převelikém žebru obrowem D 475 (ad 416443); tu jest žebro obrowe A 164 bl. obsaditi, -zu, -díš, pftiv.: (stupňové sú) zlatem čtverohranatě obfazeni D 619 (ad 4 197 a*); Egypt geft obfazen se všech stran horami D 494 (ad A 168 b?).
250 obkl'üéitl, -ču, -číš, píftiv. = obklíčiti: Egypt geft obkliczzen se všech strán horami A 168 b?; A geftit (město Kon- stantinopole) obkliczeno se dvû stranû jednû zâtokû morskû A 160 br. oblagiti sé, -Cu, -¢i§, impftiv. = oblékati se: (zeny v Tatetiech) v uodénie fie ob- laczzie a bojuji 4 209 D. oblak, -a, -u, masc.: ani dešť ani která z oblakow zaroda A 160 b?; feky jako oblakowe D 640 (ad A4 202a. obléci, -leku, -leces, pftiv.: Protoż musie f jeho oblecz i svléci A 222 aż. oblovánie, -ie, neutr. 2 lomcováni: (hla- va) tak má rozličné hrozné oblowanye, že nenie k vieře podobné o tom pra- viti A 217 a!. oblovati, -uju, -uješ, impft. = lomcovati: any (potvory ďábelské) jeho tělem hrozné oblugi 4 177 b*. obložený, adj.: (stupňové) jsú zlatí, a na kraji vše drahým kamením obložene (!) D 647 (ad A 203 b?). oblożiti, -żu, -żiś, pftiv.: najbliżsi pfótel vezme leb jeho a oblozz ji zlatem nebo strébrem A 199 b?. obmyti, -myju, -myjeś, pftiv.: v té roz- sedlin byla nalezena hlava Adamova po veliké potopě na svédeóstvie, Ze Adamovi hřéši tu jsá méli byti obmyti A 178 a?. obnovovati, -uju, -ujeś, impftiv.: (štěpy) ktvû ilist obnowugi A 169 b?; o. sé: když fie měsiec obnowuge À 210 a. obôj, -ë, -e, num.: Jsú také lidé, kteřížto mužie i ženy spolkem jsú a mají oboyg nástroj mezi nohama A 200 a?. obořený, adj. — poboteny, ztofeny: z toho města oborzeneho A 162 5?; sta- venie pusté a oborzene A 192 a!. oboriti, -řu, -říš, pítiv. = zbořiti: protož oborzili gfu pohané vóże i zdi A 169 a!; tehda sě země zatřásla a to všecko oborzila A 180 a!. obr, -a, masc.: o obrziech jednookých A 199 b*; Nemrot, obr třídcát loket zvysi A 167 bt. obrácenie, -ie, neutr. = obrácení: o jeho (sv. Pavla) obraczeny A 185 b?; svaty Pavel také držal tu školu lekafskń dřéve svého obraczenye A 186 a!. obracovati sé, -uju, -ujes, impftiv. = ob- raceti se: kteréžto (ovoce) fe v ptáky obracuge C 115 b (ad A 212 b). obrániti sé, -ñu, -nis, pftiv. — ubrániti se: na některých miestech jest tak mnoho much, že ižádný fie jim obra- ńyti nemóż A 210 b?; tady by {ye byl obranyl A 208 a!. obrâtiti, -cu, -tiś, pftiv.: aż opót zasć tvar k Jerusalemu obrati A 188 bi; již glu ta královstvie v jednotu dědičnů obra- cena A 165 b? — o. sě: (muž) obratil fie geft A 158 b?; tehda by fie v svû tvát obratila D 470 (ad 4 162 b?); což koli v ni (jámu) uvrhü, to fye v piesek obrati 4 165 a!; (pohané) mnozí fye na vieru kiésfanskü obratie À 175 b?. obraz, -a, -u, masc.— obraz, pomník: o kupadle silojském a obrazu Absolo- nové A 18141; o mosazném obrazu Jus- tinia À 158 a!; Také ten jistý obraz jest postaven na ... slúpě A 158 b? obřězánie, -ie, neutr. = obřezání: o kóžce obrezanie božicho D 543 (D 3la obrzezani) (ad A 179 a)).. obřězaný, adj. = obřezaný: (Ismahelit- ští) od Ismaele obrzezaneho pošli A 183 a?. obřězati, -žu, -żeś, pftiv. = obfezati: jakoż bil obrziezan (Kristus) den osmý po narození A 179 b? obřězovánie, -ic, neutr.:= obřezování, obřezání: o kóžce obrzezowanye božého A 179 a!. ob¥ézovati, -uju, -ujes, impftiv. = obfc- zovati: jim jed nic neškodí, když jej (pepf) obrzezug1 neb okopävaji 4 195a?; jakoż bil obrzezowan (Kristus) den osmý po narozeni C 47 b (ad A 179 b?). obrok, -a, -u, masc.: neb ti (velbládi) maji svój obrok A 172 bt. obrostly, adj.: (zed) jest vśecka obroftla mchem A 220 b?, obrovy, adj. = obrům náležející, obří: o převelikém žebru obrowem D 475 (ad 416443); tu jest žebro obrowe A 164 bl. obsaditi, -zu, -díš, pftiv.: (stupňové sú) zlatem čtverohranatě obfazeni D 619 (ad 4 197 a*); Egypt geft obfazen se všech stran horami D 494 (ad A 168 b?).
Strana 251
obsáhnüti, -sáhnu, -siehne$, pftiv. — ob- sáhnouti: že tak malé miesto mnoho lidí obfahne C 45 b (ad A 178 b?) obstupiti, -p’u, -piś, pftiv. = obstoup'ti: (jezero) geft obitupeno horami skal- nimi A 213 a’. obuv, -i, fem.: Zuj obuwi tvé A 173 a!. obvésiti (obésiti), -šu, -síš, pftiv. = ově- siti, oběsiti: všecky zdi obwieffeny gfu drahými dienicčmi anebo koberci A 197 a!; bez, na němž fye bil Jidáš obiefil A 181 bl. obvijéti, -&ju, -ieš, impftiv. = obvijeti: (křesťané) obwi1gegi své hlavy modrým plátnem A 184 b'. obvinüti v. obinüti. obvlažovati sé, -uju, -ujes, impftiv. = ovlaZzovati se: všecka země těmi vo- dami fe obwlazuge D 725/6 (ad A 221 a). obytéj, -é, masc. = obyčej, způsob: o ve- likého kanisa viefe a obyczzegich a ji- ných věcech A 157 až/bt; v nichžto (ostrovech) móž mnohý divných věcí spatřiti, kteréžto w uobicžegi i v pó- sobé neznámy jsü k vidění A 158 a!; v starém věku byl obiczzeg, ktož svého nepřétele přemohl, ten byl korunován palmü 4 159 a. obyééjny, adj.; adv. obycéjné: v tom městě bydlí ciesař řečský obyčeynie D 451 (ad A 158 b!) obyvati, -aju, -43, impftiv.: v těch f (stanich) obywagi1 s svými ženami, s dětmi i s dobytkem D 663 (ad A 207 a?). obzelenati, -aju, -45, pftiv. = zazelenati se: ten dub zasć opót obzelena A 175 b?. obZiti, -Zivu, -Zives, pftiv. = obzivnouti: (oni mnie, že) ten muž bude mieti vždycky dosti mléka a že v té jámě zasé obzzywe A 210 al. obziviti, -vu, -vis, pftiv. = opět k životu privésti: Adamovo tělo bylo z té země a tu uděláno a potom do ráje vzato a obzzyweno A 175 b!. ocas, -a, -u, masc.: (fenix) má oczas pru- hatý a bielý na přieč s červenými prúžky 4 169 b?. ocâsek, -ska, -sku, masc., demin. z ocas: (papúšek) má tenký ocafek D 695 (ad A 214 bY). 2E ’ 251 ocet, octa, octu, masc.: (Tataři) snědie jich (nepřátel) uši w ocztie A 209 b'; (trest), jížto pánu Kristovi oczzet a žluč byla poskytena na kříži 4 158 b2. očistec, -tcč, masc.: Také pravie, že nenie izádného oczzifée A 1615? (D 465 ociftce). oëistiti, -scu, -stiś, pftiv.: (Simon) potom bil od pana Krista oczziftyen A 182 a? (B 35 b oczieftien). — 0. sé: ten musi skrze oheň projíti a tak {ye oczziftiti A 209 a?. očiščovati, -uju, -uješ, impftiv. = očišťo- vati: Neb je ta voda oczyffczuge B 84a (ad A 215a? (C 120b oczifftuge); (diamantové) jsúů tak tvrdi, že fye s prací připravují a pulerují, totiž oczifíczugy B 52 b (ad A 193 57). očitě, adv. = vlastníma očima: ktož by ten olej oczitie za sedm let zachoval S 34 a (omyl m. poctivé, srvn. 4 18651). od- v. též ot-. odénie (vodénie), -ie, neutr. — zbroj: ry- tief ve vem odieny bielém 4 205 b*; dotud stojie jeho strážní před ním w odieni s meci, sekerami, s ostépy is jiná braní B 14 b (ad A 167 a?); ne- mají t izádného wodyenye A 174 b? (B 24 b odzienie). odény, adj. = ozbrojený: sto tisícóv mu- Zóv dobfe odienych A 166 b?. odeslati v. oteslati. oděv, -a, -u, masc.: Také ti lidé mají roz- ličnost na odyewu mezi jinými lidmi A 184 bi. odieti, -déju, -déje$, pftiv. = oditi: leć bude odien drahym zlatým postavcem A 167 a. oféra, -y, fem. — obét: kdyZ tam lidé pfijdà k uofierzye, tehdy mnišie pra- vie... A 158 b*; offieru pánu JeZisovi dali (sv. tří králové) A 165 b?. ohava, -y, fem. = ohavnost: ten byl umienil toho draka políbiti a tu pannu té ohawi zprostiti A 162 b?. ohavnost, -i, fem.: abych té ohawnofti byla zprosténa À 163 a. oheň, ohně, masc.: ten oheň plápolal mezi trnie A 176 a?; Buoh, jenž jest oheň věčný A 173 a!; s tiem jíde do ohnie, a inhed zhase B 27a (ad A 176 a?).
obsáhnüti, -sáhnu, -siehne$, pftiv. — ob- sáhnouti: že tak malé miesto mnoho lidí obfahne C 45 b (ad A 178 b?) obstupiti, -p’u, -piś, pftiv. = obstoup'ti: (jezero) geft obitupeno horami skal- nimi A 213 a’. obuv, -i, fem.: Zuj obuwi tvé A 173 a!. obvésiti (obésiti), -šu, -síš, pftiv. = ově- siti, oběsiti: všecky zdi obwieffeny gfu drahými dienicčmi anebo koberci A 197 a!; bez, na němž fye bil Jidáš obiefil A 181 bl. obvijéti, -&ju, -ieš, impftiv. = obvijeti: (křesťané) obwi1gegi své hlavy modrým plátnem A 184 b'. obvinüti v. obinüti. obvlažovati sé, -uju, -ujes, impftiv. = ovlaZzovati se: všecka země těmi vo- dami fe obwlazuge D 725/6 (ad A 221 a). obytéj, -é, masc. = obyčej, způsob: o ve- likého kanisa viefe a obyczzegich a ji- ných věcech A 157 až/bt; v nichžto (ostrovech) móž mnohý divných věcí spatřiti, kteréžto w uobicžegi i v pó- sobé neznámy jsü k vidění A 158 a!; v starém věku byl obiczzeg, ktož svého nepřétele přemohl, ten byl korunován palmü 4 159 a. obyééjny, adj.; adv. obycéjné: v tom městě bydlí ciesař řečský obyčeynie D 451 (ad A 158 b!) obyvati, -aju, -43, impftiv.: v těch f (stanich) obywagi1 s svými ženami, s dětmi i s dobytkem D 663 (ad A 207 a?). obzelenati, -aju, -45, pftiv. = zazelenati se: ten dub zasć opót obzelena A 175 b?. obZiti, -Zivu, -Zives, pftiv. = obzivnouti: (oni mnie, že) ten muž bude mieti vždycky dosti mléka a že v té jámě zasé obzzywe A 210 al. obziviti, -vu, -vis, pftiv. = opět k životu privésti: Adamovo tělo bylo z té země a tu uděláno a potom do ráje vzato a obzzyweno A 175 b!. ocas, -a, -u, masc.: (fenix) má oczas pru- hatý a bielý na přieč s červenými prúžky 4 169 b?. ocâsek, -ska, -sku, masc., demin. z ocas: (papúšek) má tenký ocafek D 695 (ad A 214 bY). 2E ’ 251 ocet, octa, octu, masc.: (Tataři) snědie jich (nepřátel) uši w ocztie A 209 b'; (trest), jížto pánu Kristovi oczzet a žluč byla poskytena na kříži 4 158 b2. očistec, -tcč, masc.: Také pravie, že nenie izádného oczzifée A 1615? (D 465 ociftce). oëistiti, -scu, -stiś, pftiv.: (Simon) potom bil od pana Krista oczziftyen A 182 a? (B 35 b oczieftien). — 0. sé: ten musi skrze oheň projíti a tak {ye oczziftiti A 209 a?. očiščovati, -uju, -uješ, impftiv. = očišťo- vati: Neb je ta voda oczyffczuge B 84a (ad A 215a? (C 120b oczifftuge); (diamantové) jsúů tak tvrdi, že fye s prací připravují a pulerují, totiž oczifíczugy B 52 b (ad A 193 57). očitě, adv. = vlastníma očima: ktož by ten olej oczitie za sedm let zachoval S 34 a (omyl m. poctivé, srvn. 4 18651). od- v. též ot-. odénie (vodénie), -ie, neutr. — zbroj: ry- tief ve vem odieny bielém 4 205 b*; dotud stojie jeho strážní před ním w odieni s meci, sekerami, s ostépy is jiná braní B 14 b (ad A 167 a?); ne- mají t izádného wodyenye A 174 b? (B 24 b odzienie). odény, adj. = ozbrojený: sto tisícóv mu- Zóv dobfe odienych A 166 b?. odeslati v. oteslati. oděv, -a, -u, masc.: Také ti lidé mají roz- ličnost na odyewu mezi jinými lidmi A 184 bi. odieti, -déju, -déje$, pftiv. = oditi: leć bude odien drahym zlatým postavcem A 167 a. oféra, -y, fem. — obét: kdyZ tam lidé pfijdà k uofierzye, tehdy mnišie pra- vie... A 158 b*; offieru pánu JeZisovi dali (sv. tří králové) A 165 b?. ohava, -y, fem. = ohavnost: ten byl umienil toho draka políbiti a tu pannu té ohawi zprostiti A 162 b?. ohavnost, -i, fem.: abych té ohawnofti byla zprosténa À 163 a. oheň, ohně, masc.: ten oheň plápolal mezi trnie A 176 a?; Buoh, jenž jest oheň věčný A 173 a!; s tiem jíde do ohnie, a inhed zhase B 27a (ad A 176 a?).
Strana 252
252 ohlásiti, -šu, -síš, pftiv.: aby moc buožie byla ohlaffena všudy ichválena 41994a!. ohledati, ohlédati, -aju, -á5, impítiv.: jako z mofe mózé biti ohledano A 189 b?; ohlédati sé = ohliZeti se: neb fie geft ohledala (Lotova Zena) proti boZiemu zapovédéní D 557 (ad A 183 a1). ohlédnüti sé, -nu sé, -neá sé, pftiv. = o- hlédnouti se: neb fye geft ohledla (Zena Lotova) proti bożiemu zapovédéni A 183 al; ona jeho upatři v zrcadle a ohledff1 fe zasé .. . B 6 b (ad 4 163 a?). ohlechnüti, -nu, -neá, pftiv.= ohluch- nouti: jedni glu ohlechli, druzí oslnuli A 221 a. ohluséti, -éju, -ies, pftiv. = ohluchnouti: neb i lidí, kteříž blizko jsû a bydlé, ti. ohluffie B 92 b (lidi jest tu vzato za nom., srvn. paral. misto S 69 b hdee; ohluffie téZ jest v C 132 b a D 726). Srvn. n. ohlušiti, -šu, -šíš, pftiv. = hluchym uči- niti: (hřmot) i lidi, kteříž odtud bliz bydlé, ohluffy 4 221 a! (lidi= acc.). Srvn. předch. ohniváček, -čka, masc. = fenix: fenix, česky samolet aneb ohniwaczek D 496 (ad A 169 aż). ohnivý, adj.: brky a kfidle (fenixe) jsü ohnywe barvy A 169 b?; seslal jim Ducha sv. w ohnywich jazyciech A 181 a?. ohrada, -y, fem.: v té věži a ohradie A 167 b'. ohraditi, -zu, diś, pftiv.: rój na tć hofe se všech strán geft ohrazen jako zdí A 220 b?, ohrazeny, adj.: mésto zedmi dobfe ohra- zerie a vézmi A 160 b!, ochotný, adj.: (lidé) jsú míli a ochotny * a svému pánu poddáni A 200 bi. ochudnüti, -nu, -neś, pftiv.= zchud- nouti: ten jisty Job božím přepuště- nim bil ochudl A4 192 a?. ochvátiti sé, -cu sé, -tíá sé, pftiv. — pre- hnati, uhnati se: (kdo u sebe nosi tfisku dubu), ten sé padücie nemoci neboji, a kóń pod ním fie neochwaty A 175 b?/176 a. ochycovati, -uju, -uješ, impftiv. = do- týkati se: Tigris a Eufrates ochyčugi Mesopotaní A 189 b?; ta moře ochiczugi všicku vlaskú zemi C 30 b (ad A 171 a?). ochytiti, -cu, -tíš, pftiv. — obsáhnouti, v sebe pojmouti: že také malé miesto mnoho lidí ochiti 4 178 b?. Ojieř, -č, masc., jm. os. = Ojíř (z Den- marku): do toho času, až Ogerz z dan- marku té země dobyl A 195 b*; kte- réžto (kostely) Ogierz z denmarku ustavil A 194 bl; o Ogierzowi z den- marku C 37 a (ad A 174 b*). — Adj. pos- sess. -óv: o méstech Ogierzowych C 79a (ad A 19459; jesté t slovń Ogerzowi kostelé A4 194 b!. okázanie, -ie, neutr. —- ukázáni, o-: k uokazany matky boZie vysokosti ži- vota svatého A 181 b2. okázati, -Zu, -Ze$, pítiv. = ukázati: (kné- Zie) okazali fu mi to v pismé À 169 b!, okazovati, -uju, -ujes, impftiv. = ukazo- vati: (mudrci) okazugy svá mistrov- stvie B 68 b (ad A 204 b?) — o. sé jehožto (boha) nesmierná mohutnost ve vsem pfirozeni fye okazuge A 225 a!. okceanus, -a, -u, masc. — oceán: nad velikým mořem, ješto slove Occeanus A 189 b? (D 589 Okceanus); na veliké moře, ješto slove Occeanus 4 189 b?; (moře Rudné) jest zátoka moře veli- kého, jenž slove Occcanus A 172 4a*. okládati, -aju, -áš, impftiv. = obklá- dati: kdezto jé (skofepiny ofechüv) zlatem nebo stfébrem okladagi 4 218 b'. okno, -a, neutr.: f okna svého paláce A 203 bl. oko, -a, neutr.: (obři) mají ť jediné hrozné oko A 200a!; kdežto Mojžéš Boha oczzyma svýma viděl 4 173 b*/V14 a3; jakoż jest on svyma oczzima spattil A 157 al. — Zvl. rčení: to sem já na oko viděl D 683 (= zřejmě) (ad A 211 ż*). okolé, -ć, neutr. = okoli: jsń vinnice w uokoly À 176 b? (D 529 wokol); na Cerveném moti a w uokoli jeho A 182 b*. okolek, -1ka, -Iku, masc. = okrslek, místo nějak ohraničené: Prostfed kóru v kos- tele stojí okolek, v němž Josef z Aro- mathie odpočíval s tělem božím A 178 d!.
252 ohlásiti, -šu, -síš, pftiv.: aby moc buožie byla ohlaffena všudy ichválena 41994a!. ohledati, ohlédati, -aju, -á5, impítiv.: jako z mofe mózé biti ohledano A 189 b?; ohlédati sé = ohliZeti se: neb fie geft ohledala (Lotova Zena) proti boZiemu zapovédéní D 557 (ad A 183 a1). ohlédnüti sé, -nu sé, -neá sé, pftiv. = o- hlédnouti se: neb fye geft ohledla (Zena Lotova) proti bożiemu zapovédéni A 183 al; ona jeho upatři v zrcadle a ohledff1 fe zasé .. . B 6 b (ad 4 163 a?). ohlechnüti, -nu, -neá, pftiv.= ohluch- nouti: jedni glu ohlechli, druzí oslnuli A 221 a. ohluséti, -éju, -ies, pftiv. = ohluchnouti: neb i lidí, kteříž blizko jsû a bydlé, ti. ohluffie B 92 b (lidi jest tu vzato za nom., srvn. paral. misto S 69 b hdee; ohluffie téZ jest v C 132 b a D 726). Srvn. n. ohlušiti, -šu, -šíš, pftiv. = hluchym uči- niti: (hřmot) i lidi, kteříž odtud bliz bydlé, ohluffy 4 221 a! (lidi= acc.). Srvn. předch. ohniváček, -čka, masc. = fenix: fenix, česky samolet aneb ohniwaczek D 496 (ad A 169 aż). ohnivý, adj.: brky a kfidle (fenixe) jsü ohnywe barvy A 169 b?; seslal jim Ducha sv. w ohnywich jazyciech A 181 a?. ohrada, -y, fem.: v té věži a ohradie A 167 b'. ohraditi, -zu, diś, pftiv.: rój na tć hofe se všech strán geft ohrazen jako zdí A 220 b?, ohrazeny, adj.: mésto zedmi dobfe ohra- zerie a vézmi A 160 b!, ochotný, adj.: (lidé) jsú míli a ochotny * a svému pánu poddáni A 200 bi. ochudnüti, -nu, -neś, pftiv.= zchud- nouti: ten jisty Job božím přepuště- nim bil ochudl A4 192 a?. ochvátiti sé, -cu sé, -tíá sé, pftiv. — pre- hnati, uhnati se: (kdo u sebe nosi tfisku dubu), ten sé padücie nemoci neboji, a kóń pod ním fie neochwaty A 175 b?/176 a. ochycovati, -uju, -uješ, impftiv. = do- týkati se: Tigris a Eufrates ochyčugi Mesopotaní A 189 b?; ta moře ochiczugi všicku vlaskú zemi C 30 b (ad A 171 a?). ochytiti, -cu, -tíš, pftiv. — obsáhnouti, v sebe pojmouti: že také malé miesto mnoho lidí ochiti 4 178 b?. Ojieř, -č, masc., jm. os. = Ojíř (z Den- marku): do toho času, až Ogerz z dan- marku té země dobyl A 195 b*; kte- réžto (kostely) Ogierz z denmarku ustavil A 194 bl; o Ogierzowi z den- marku C 37 a (ad A 174 b*). — Adj. pos- sess. -óv: o méstech Ogierzowych C 79a (ad A 19459; jesté t slovń Ogerzowi kostelé A4 194 b!. okázanie, -ie, neutr. —- ukázáni, o-: k uokazany matky boZie vysokosti ži- vota svatého A 181 b2. okázati, -Zu, -Ze$, pítiv. = ukázati: (kné- Zie) okazali fu mi to v pismé À 169 b!, okazovati, -uju, -ujes, impftiv. = ukazo- vati: (mudrci) okazugy svá mistrov- stvie B 68 b (ad A 204 b?) — o. sé jehožto (boha) nesmierná mohutnost ve vsem pfirozeni fye okazuge A 225 a!. okceanus, -a, -u, masc. — oceán: nad velikým mořem, ješto slove Occeanus A 189 b? (D 589 Okceanus); na veliké moře, ješto slove Occeanus 4 189 b?; (moře Rudné) jest zátoka moře veli- kého, jenž slove Occcanus A 172 4a*. okládati, -aju, -áš, impftiv. = obklá- dati: kdezto jé (skofepiny ofechüv) zlatem nebo stfébrem okladagi 4 218 b'. okno, -a, neutr.: f okna svého paláce A 203 bl. oko, -a, neutr.: (obři) mají ť jediné hrozné oko A 200a!; kdežto Mojžéš Boha oczzyma svýma viděl 4 173 b*/V14 a3; jakoż jest on svyma oczzima spattil A 157 al. — Zvl. rčení: to sem já na oko viděl D 683 (= zřejmě) (ad A 211 ż*). okolé, -ć, neutr. = okoli: jsń vinnice w uokoly À 176 b? (D 529 wokol); na Cerveném moti a w uokoli jeho A 182 b*. okolek, -1ka, -Iku, masc. = okrslek, místo nějak ohraničené: Prostfed kóru v kos- tele stojí okolek, v němž Josef z Aro- mathie odpočíval s tělem božím A 178 d!.
Strana 253
okolní, adj.: Okolnye pak kněžny jí toho závidiece 4 162 b'; pode utískati všecky okolnye zemé A 206 a2. okolo, -e, praep.: (Arabové mají) rúcha nebo plátna okolo hlavy obinuta a okolo hrdla A 174 b?; okolo toho dvoru vyděláni jsú stupňové A 161 a!; okole úvalé země kněze Johana A 221 a? (v ost. rkp. okolo). — Adv.: v tom městě okolo jest mnoho dobrých stud- nic i zahrad 4 186 a!. okopávati, -aju, -áš, impftiv.: jim jed neškodí, když jej (pepř) obřezují neb okopawagi A 195 a?. okrasa, -y, fem.: palác od zlata a od střébra udělaný a od jiné rozličné okrafi pfebohate A 203 a?/b'. okräsliti, (okräsiti), -Sl’u, -slis, (-su, sis), pftiv. = okrésliti, ozdobiti: (David) chrámem a bohatstvím okraffhiw Jero- solimu jmenovati kázal C 42 a (B 28 b okrafil) (ad A 177 a*/a?); inhed fie musi jemu (žena) velmi čístě uhladiti a okrafliti A 167 a!. okraśleny, adj.: v tom kostele jako upro- střed jest vzdělán krásný stánek jako napoly okrûhlÿ, velmi okraffleny 4 177 b. okrášleti, -eju, -éš, impftiv. = okrašlo- vati: Všickni v zemi katajské nebo taterské málo dbají na střébro, leč sta- venie jím okrafflegy B 74a (ad A 208 bY). okraślovati, -uju, ujeś, impftiv.: Véickni málo dbají na stíébro, lec stavenie jim okrafflug: A 208 bt. | okrslek, okrslka, -u i okrska, masc. = or- bis: okrfflek slunečného běhu A 180 d!; mají f za to v té zemi, Ze dosáhá (hora, na níž stojí ráj) do okrfflka mésiecného A 220 b* (B 92a az do okrfka). okrühly, adj.: (kostel) jest okruhly A 177 b*; krásný stánek jako napoly okruhlı ib. okrvaviti, -vu, -víš, pftiv. = krví po- tfísniti: v tom máésté nenie t, by t kto směl krev proliti anebo které zvieře neb hovado anebo koho jiného okrwa- witi A 221 b*. oküzliti, -Zl’u, -zliS, pftiv. = okouzliti: kterak geft ta jeho žena bohyně okuzlila A 197 a!. 253 oldach (obdach), název písmene abecedy egypiské: Oldach A 170 b? (B 19 b ob- dach). olej, -č, masc.: aby jemu poslal olege milosrdenstvie A 159 a2. olejný, adj. = olejový: v těch křišťáléch rostú diamantové, kteřížto čistí jsú oleyne barvy A 193 b*. olejový, adj.: (diamantové) čisti sú a jsú oleiowe barvy D 605 (ad A 193 59). oliva, -y, íem.: ta (dska) jest byla z Olywy A 159 at; Ale svrchnie dska, na nížto jeho oznamek byl popsán, byl(a) jest z olywy 4 159a? (B 3a z oliwie). olivetsky, adj.: Oliuetfka hora jest vedlé Jerusalema A 182 a!. olivový, adj.: holubice, jižto Noe z ko- rába vyslal, přinesla jest ratolest oly- wowu A 159 a?; (židé) olywowu dsku na kříži jsú přibili ib. olovo, -a, neutr.: přikryt jest ten kostel olowe A 177 b?. oltář, -č, masc.: a stojí oltarz na jeho hrobě A 160 b?; na svých oltarzich A 161 b?; naleznń jmćno napsáno na oltarz A 173 bl. | omi, název pismene abecedy egyptské: Omi A 170 P?. on, pron.:neb sú ony (Zidé) mnéli A 159 a! ; neb ony (Rekové) pravie A 161 a? v němž i ona bydléše A 162 b?; a on mnieše, by byla ženka prázná 4 163 a!; ona geho opatři v zrcadle ib.; a on vece: Chtěl bych tvým milíkem býti. Ona odpovědě: Jsi-li rytieřem? On vece: Nejsem. Tehda ona povédé... ib.; tu (korunu) v Konstantinopoli i onu v Paříži A 159 b?; patriarchy onoho svatého Jákoba D 481 (ad 4 165 bY). onde, adv.: ted i onde jest jedna ulice A 192 at. Onfel v. Gufel. opaéovati, -uju, -ujeś, impftiv. = opako- vati: Stÿ rozdiel opaczzuge země, skrze něžto ukázal cestu do země ka- tajskć A 212 aż. opakovati, -uju, -ujes, impftiv. = opako- vati: Stý rozdiel opakuge země, skrze něžto ukázal cestu do země katajské D 685 (ad A 212 a?).
okolní, adj.: Okolnye pak kněžny jí toho závidiece 4 162 b'; pode utískati všecky okolnye zemé A 206 a2. okolo, -e, praep.: (Arabové mají) rúcha nebo plátna okolo hlavy obinuta a okolo hrdla A 174 b?; okolo toho dvoru vyděláni jsú stupňové A 161 a!; okole úvalé země kněze Johana A 221 a? (v ost. rkp. okolo). — Adv.: v tom městě okolo jest mnoho dobrých stud- nic i zahrad 4 186 a!. okopávati, -aju, -áš, impftiv.: jim jed neškodí, když jej (pepř) obřezují neb okopawagi A 195 a?. okrasa, -y, fem.: palác od zlata a od střébra udělaný a od jiné rozličné okrafi pfebohate A 203 a?/b'. okräsliti, (okräsiti), -Sl’u, -slis, (-su, sis), pftiv. = okrésliti, ozdobiti: (David) chrámem a bohatstvím okraffhiw Jero- solimu jmenovati kázal C 42 a (B 28 b okrafil) (ad A 177 a*/a?); inhed fie musi jemu (žena) velmi čístě uhladiti a okrafliti A 167 a!. okraśleny, adj.: v tom kostele jako upro- střed jest vzdělán krásný stánek jako napoly okrûhlÿ, velmi okraffleny 4 177 b. okrášleti, -eju, -éš, impftiv. = okrašlo- vati: Všickni v zemi katajské nebo taterské málo dbají na střébro, leč sta- venie jím okrafflegy B 74a (ad A 208 bY). okraślovati, -uju, ujeś, impftiv.: Véickni málo dbají na stíébro, lec stavenie jim okrafflug: A 208 bt. | okrslek, okrslka, -u i okrska, masc. = or- bis: okrfflek slunečného běhu A 180 d!; mají f za to v té zemi, Ze dosáhá (hora, na níž stojí ráj) do okrfflka mésiecného A 220 b* (B 92a az do okrfka). okrühly, adj.: (kostel) jest okruhly A 177 b*; krásný stánek jako napoly okruhlı ib. okrvaviti, -vu, -víš, pftiv. = krví po- tfísniti: v tom máésté nenie t, by t kto směl krev proliti anebo které zvieře neb hovado anebo koho jiného okrwa- witi A 221 b*. oküzliti, -Zl’u, -zliS, pftiv. = okouzliti: kterak geft ta jeho žena bohyně okuzlila A 197 a!. 253 oldach (obdach), název písmene abecedy egypiské: Oldach A 170 b? (B 19 b ob- dach). olej, -č, masc.: aby jemu poslal olege milosrdenstvie A 159 a2. olejný, adj. = olejový: v těch křišťáléch rostú diamantové, kteřížto čistí jsú oleyne barvy A 193 b*. olejový, adj.: (diamantové) čisti sú a jsú oleiowe barvy D 605 (ad A 193 59). oliva, -y, íem.: ta (dska) jest byla z Olywy A 159 at; Ale svrchnie dska, na nížto jeho oznamek byl popsán, byl(a) jest z olywy 4 159a? (B 3a z oliwie). olivetsky, adj.: Oliuetfka hora jest vedlé Jerusalema A 182 a!. olivový, adj.: holubice, jižto Noe z ko- rába vyslal, přinesla jest ratolest oly- wowu A 159 a?; (židé) olywowu dsku na kříži jsú přibili ib. olovo, -a, neutr.: přikryt jest ten kostel olowe A 177 b?. oltář, -č, masc.: a stojí oltarz na jeho hrobě A 160 b?; na svých oltarzich A 161 b?; naleznń jmćno napsáno na oltarz A 173 bl. | omi, název pismene abecedy egyptské: Omi A 170 P?. on, pron.:neb sú ony (Zidé) mnéli A 159 a! ; neb ony (Rekové) pravie A 161 a? v němž i ona bydléše A 162 b?; a on mnieše, by byla ženka prázná 4 163 a!; ona geho opatři v zrcadle ib.; a on vece: Chtěl bych tvým milíkem býti. Ona odpovědě: Jsi-li rytieřem? On vece: Nejsem. Tehda ona povédé... ib.; tu (korunu) v Konstantinopoli i onu v Paříži A 159 b?; patriarchy onoho svatého Jákoba D 481 (ad 4 165 bY). onde, adv.: ted i onde jest jedna ulice A 192 at. Onfel v. Gufel. opaéovati, -uju, -ujeś, impftiv. = opako- vati: Stÿ rozdiel opaczzuge země, skrze něžto ukázal cestu do země ka- tajskć A 212 aż. opakovati, -uju, -ujes, impftiv. = opako- vati: Stý rozdiel opakuge země, skrze něžto ukázal cestu do země katajské D 685 (ad A 212 a?).
Strana 254
254 opálený, adj.: kamž koli ty kury opa- lene povleče A 198 b?; (svině) poběhne za tû slepici opalenu D 626 (ad ib.). opâliti, -l’u, -lis, pftiv.: ktoZ by slepici opale tehdy jednu nebo dvé vezma . .. i vlačil ji před svinémi D 626 (ad A 198 5?); — o. sé: ktoZ by slepice v oheň vstr&il, když Пе dobie opale, tehda jednu nebo dvě vezma i plazil jé před sviněmi A 198 b?. opat, -a, masc.: Tu byl jest jeden opat A 177 a?/b*. opatrenie, -ie, neutr. = spatreni, vzhled: (fenix) jest velmi milého opatrzenye A 169 b?. opatíiti, -tru, -tříš, pftiv. = spatřiti, vi- děti; o. sě = ohlédnouti se: to by rád opatrzil A 157 b!; čtvrtý, aby divy opatrzl 4 1570; ona jeho opatrzi v zrcadle, a opatrzywífi fie za sé otáza jeho A 163 a'; opatrzifs plod, jenz jest od tebe porozen A 163 5*; když kán fie opatrzi, že jest sám ostal, i uteče do kié toho háje A 206 b!. opatrně, adv. = moudře, rozvážně: všeho, což potřeba, velmi opatrnye přichys- táno A 205 а?. opêt, adv.: kdyZ jsû po roce opiet na tu horu vzešli A4 160 b?; chci opiet zasé počéti cestů bližší vésti A 171 at; A kdyź budi kralovati Konstantin a Hirene césaïové, 6 slunce, opiet mé uzříš A 161 a!. opicě, -č, fem.: (lidé) chodie na ruká i na nohách jako opicze À 200 a?. opíjéti sá, -éju, -ies, impftiv. = opijeti se: Machomet rád fie geft opigel aZ do némoty. А 224 a?. ор sé, op’û sé, opies sé, pftiv. = opiti se: Neb sám fye vínem opyw (Macho- met), i byl zabil jednoho püstenníka A 176 b°. opojiti, -ju, -jíš, pftiv. = opíti: (dcery Lo- tovy) opogywíte jej (Lota) vínem, i spale jsta obé s nim A 183 a!. opřieti sě, opru' sč, opřeš sé, pftiv. = opříti se: (kánovi se nemůže) ižádný oprzieti kromě indiského césaře z Man- chi 204 a?. opustéti, -éju, -ies, pftiv. = zpustnouti: mésto opufftialo A 1626 (C 135 opuftielo). opustilÿ, adj. = zpustlÿ: (to královstvie líc na vzchod slunce má) země velmi opuftile a nevzdělané A 210 b?. opustiti, -šču, -stíš, pftiv.: tehda opufftie tu cestu 4 165 a2. opûsééti, -éju, -ies, impftiv. = opouëstéti: neb sé u plny pytel (vz)pustujé všicku jinů pečlivost k bohu ik statku opufftie A 191 at, oř, -č, masc.: táhnůú jej (vóz) čtyřé slo- nové anebo čtyřé orzowe bielí A4 205 a'. oránie, -ie, neutr. = orání: mají málo volóv k orany А 176 b?. orati (vorati), dial. oraci, ořu, -eš, impftiv.: také ť orzi a nosie bielé rûsce A 209 b'; Také ti lidé neumějí ani orati ani sieti A 199 bt (B 61a oraczy, D 629 wo- rat); ten lid ani délá vinic ani orze polí A 174 bi. Ordí (Ordyn), masc., jm. os.: ten méjiese jedenacte mlaziich bratrów, jichżto jména tato jsá: Kurnit, Ordij A 210 a? (D 676 Ordyn). Oreb, jm. misini: to miesto slove oreb A 173 b?*. — Jm. os. v. Ozeb. ořěch (vořčch), -a, masc.: visí ť to ovoce na stromciech jako léskového orzecha řása A 194 b?/195 a!; o orzieffiech von- ných À 218 a* (C 127 a o worzeftiech); (muškáty) rostû v šešelinách jako léskovi orzyechowe A 197 a!. oféchovy, (voiéchovy), adj. — ofechovy: z puol wořechowe skořepiny dobře se Clovék napí D 687 (ad A 212 b!). orel, orla, masc.: (fenix jest) málo vétéí nežli orel А 169 b?. ořěší, adj. = ořechový: z puol skořepiny orzieffie dobřě sě člověk napie A 212 b!. ořěšný, adj. = ořechový: z puol škeřo- piny orzeyffney (sic) dobře se móż člověk napiti B 80 b (C 116a z puol Skofepiny orzeffne) (ad 4 212 b!) orudie, -ie, neutr. — náfadí, nádoba: dé- lají t z nich orudie ku piti A 213 b!; (0) orudi mramorovém 4 159 b?; pie z nie do svého života jakožto z naj- milejsieho orudye A 199 8%. oruzie, -ie, neutr.= zbraň, nádoba: . (mésto) jest plno oruzie, ztravy a lidi B 64 a (ad A 202 a!); (o) oruz1 mramo- rovém, z něhožto ústavně voda teče C 7b (ad A 159 b?).
254 opálený, adj.: kamž koli ty kury opa- lene povleče A 198 b?; (svině) poběhne za tû slepici opalenu D 626 (ad ib.). opâliti, -l’u, -lis, pftiv.: ktoZ by slepici opale tehdy jednu nebo dvé vezma . .. i vlačil ji před svinémi D 626 (ad A 198 5?); — o. sé: ktoZ by slepice v oheň vstr&il, když Пе dobie opale, tehda jednu nebo dvě vezma i plazil jé před sviněmi A 198 b?. opat, -a, masc.: Tu byl jest jeden opat A 177 a?/b*. opatrenie, -ie, neutr. = spatreni, vzhled: (fenix) jest velmi milého opatrzenye A 169 b?. opatíiti, -tru, -tříš, pftiv. = spatřiti, vi- děti; o. sě = ohlédnouti se: to by rád opatrzil A 157 b!; čtvrtý, aby divy opatrzl 4 1570; ona jeho opatrzi v zrcadle, a opatrzywífi fie za sé otáza jeho A 163 a'; opatrzifs plod, jenz jest od tebe porozen A 163 5*; když kán fie opatrzi, že jest sám ostal, i uteče do kié toho háje A 206 b!. opatrně, adv. = moudře, rozvážně: všeho, což potřeba, velmi opatrnye přichys- táno A 205 а?. opêt, adv.: kdyZ jsû po roce opiet na tu horu vzešli A4 160 b?; chci opiet zasé počéti cestů bližší vésti A 171 at; A kdyź budi kralovati Konstantin a Hirene césaïové, 6 slunce, opiet mé uzříš A 161 a!. opicě, -č, fem.: (lidé) chodie na ruká i na nohách jako opicze À 200 a?. opíjéti sá, -éju, -ies, impftiv. = opijeti se: Machomet rád fie geft opigel aZ do némoty. А 224 a?. ор sé, op’û sé, opies sé, pftiv. = opiti se: Neb sám fye vínem opyw (Macho- met), i byl zabil jednoho püstenníka A 176 b°. opojiti, -ju, -jíš, pftiv. = opíti: (dcery Lo- tovy) opogywíte jej (Lota) vínem, i spale jsta obé s nim A 183 a!. opřieti sě, opru' sč, opřeš sé, pftiv. = opříti se: (kánovi se nemůže) ižádný oprzieti kromě indiského césaře z Man- chi 204 a?. opustéti, -éju, -ies, pftiv. = zpustnouti: mésto opufftialo A 1626 (C 135 opuftielo). opustilÿ, adj. = zpustlÿ: (to královstvie líc na vzchod slunce má) země velmi opuftile a nevzdělané A 210 b?. opustiti, -šču, -stíš, pftiv.: tehda opufftie tu cestu 4 165 a2. opûsééti, -éju, -ies, impftiv. = opouëstéti: neb sé u plny pytel (vz)pustujé všicku jinů pečlivost k bohu ik statku opufftie A 191 at, oř, -č, masc.: táhnůú jej (vóz) čtyřé slo- nové anebo čtyřé orzowe bielí A4 205 a'. oránie, -ie, neutr. = orání: mají málo volóv k orany А 176 b?. orati (vorati), dial. oraci, ořu, -eš, impftiv.: také ť orzi a nosie bielé rûsce A 209 b'; Také ti lidé neumějí ani orati ani sieti A 199 bt (B 61a oraczy, D 629 wo- rat); ten lid ani délá vinic ani orze polí A 174 bi. Ordí (Ordyn), masc., jm. os.: ten méjiese jedenacte mlaziich bratrów, jichżto jména tato jsá: Kurnit, Ordij A 210 a? (D 676 Ordyn). Oreb, jm. misini: to miesto slove oreb A 173 b?*. — Jm. os. v. Ozeb. ořěch (vořčch), -a, masc.: visí ť to ovoce na stromciech jako léskového orzecha řása A 194 b?/195 a!; o orzieffiech von- ných À 218 a* (C 127 a o worzeftiech); (muškáty) rostû v šešelinách jako léskovi orzyechowe A 197 a!. oféchovy, (voiéchovy), adj. — ofechovy: z puol wořechowe skořepiny dobře se Clovék napí D 687 (ad A 212 b!). orel, orla, masc.: (fenix jest) málo vétéí nežli orel А 169 b?. ořěší, adj. = ořechový: z puol skořepiny orzieffie dobřě sě člověk napie A 212 b!. ořěšný, adj. = ořechový: z puol škeřo- piny orzeyffney (sic) dobře se móż člověk napiti B 80 b (C 116a z puol Skofepiny orzeffne) (ad 4 212 b!) orudie, -ie, neutr. — náfadí, nádoba: dé- lají t z nich orudie ku piti A 213 b!; (0) orudi mramorovém 4 159 b?; pie z nie do svého života jakožto z naj- milejsieho orudye A 199 8%. oruzie, -ie, neutr.= zbraň, nádoba: . (mésto) jest plno oruzie, ztravy a lidi B 64 a (ad A 202 a!); (o) oruz1 mramo- rovém, z něhožto ústavně voda teče C 7b (ad A 159 b?).
Strana 255
osaditi, -zu, -dis, pftiv. = obsaditi, ob- sázeti: (chrám) zevnitř geft se všech stran velikymi slüpy mramorovymi ofazen A 180 a!; o potoku, jenž Elizeus ofadil C 52 a (omylem m. osladil) (ad A 182 a). osáhati, -aju, -á$, impítiv. — obsáhati: Babylonie i s věží ofaha dobře pětmez- cietma mil A 167 b!. osáhnúti, -sáhnu, -siehneš, pftiv. = ob- sáhnouti, v sebe pojmouti: Ze takové malé miesto mnoho lidí ofahne D 539 (ad A 178 b9). osahovati, -uju, -ujeś, impft. = dotykati se, zasahovati: (zatoka) ofahuge Ka- labri a Sicili 4 171 aż. osazený, adj.: ostrov dřéve městy a hrady ofazeny A 163 b! (= posázený). osdobený, adj.: (v kaldejské zemi) chodie velmi v drahém rûse postavcovém i zlatohlavovém, perlami a drahým ka- mením ozdobený (sic) A 192 bt (C 75a ozdobenem); tělo jeho vložichu v skříni v prédrahû, zlatem a stfébrem udé- lanû a drahým kamením ozdobenu A 224 b!. osdobitl, -b’u, -bis, pftiv.: nesû £ trfinâcte křížóv před nim, kteïizto velici a dlûzi sú a drazí, a čistě drahým kamením ozdobeny a zlatem oblożeni A 214 b?. osedlany, adj.: (pfipravie pred něho) kóň ofedlany, v uzdu pojatý a dobře při- praveny A 209 b?. osel, osla, masc.: vól s oflem na ń dy- cháchu A 176 aż. osieci, -sahu, -sśżeś, pftiv. = obsáhnouti, obklopiti: Babylonie i s véZí ofahla gt dobře pětmezcietma mil B 145 (ad A 167 b!); ta t zemé ofahla geft vókol dobře tisíc mil 4 201 a!; protože tu jest veliké prostranstvie mezi zedmi a ofeženo mezi svrchu řečeným kostelem a pravým městem A 178 b?; tak všecky z<mě i královstva gfu vodami a mořem ofazzena A 213 b%; To město dřéve bylo jest tak veliké, že zdi jeho ofahL vókol pětmezcietma mil A 192 a!; tu geft Egypt ofazen Červeným mořem A 168 b? (C 25b ofezen). osim v. osm. osladiti, -zu, -diś, pftiv.: o potoku, jenż Elizeus ofladyl M 21 b (ad A 182 a). 255 ‚oslaviti, -vu, -víš, pítiv.: o potoku, jenž Eliseus oflawil A 182 a! (omylem m. osladil). oslepnüti, -nu, -neš, pftiv. = oslepnouti: jedni gfu oflepli, druzí ohlechli C 132 b (ad A 221 a”). oslík, -a, masc., demin. z osel: skrze nižto (bránu) pán náš Kristus na kvétnü neděli byl vjel na ofliku do Jerusa- lema A 179 a!; volek f Oflikem D 527 (ad A 176 a?); aby jemu přivedli oflika A 182 at. osInüti (oslinüti), -nu, -neà, pftiv. = o- slepnouti: jedni gfu ohlechli, druzi oflnuli, třétí i smysly i život ztratili A 221 a? (B 92 b offlynuly). oslovÿ, adj.: jesté znâti jest stupèjé oflowe na trech miestech A 179 at. osm (osim), numer.: ofm mil lampart- ských 4 1714? (B 20a ofim); (kříž jest) ofmi paží vzdéli a puolpáty všíři A 159 b!; (zemé Pilin) osáhla jest vuo- kol dobře ofm set mil A 201 a! (B 63 b ofym). osmdesát(e), numer.: jesti t (Mrtvé mote) pěti set a ofmidefati honóv zdéli A 182 b% toho léta, jakož psáchu od božého narozenie dvanácte set let a devét let a ofmdefate let 4 166 a?|D1. osmdesaty, numer.: Ofmdefaty rozdiel A 200 at. osmmezdsietma, -mez(d)cietma atp. = dvacet osm: A jest ta pustina dobié ofmmezczietma dní püti zdéli 4 194b'/b? (C 79 b ofmezdczietma, D 609 ofm- miedcytma). osmmezcietmy, numer. — dvacáty osmy: Ofmezcietmy rozdiel A 172 a?. osmnádste, -dcte, numer. = osmnáct: ofmnadczte stupióv dolóv A 176 b!. osmnadsty, -dcty, numer. = osmnáctý: Ofmnaczti rozdiel A 168 a! (D 491 Ofm- nadfty). osmy, numer.: Ofmy rozdiel A 162 a!. osnovánie, -ie, neutr. = osnováni: chyt- rych mistróv ofnowanim proménili jsá ji v tvárnost draka přčškaredého A 162 b. osoba, -y, fem. = postava, podoba: kakž koli mě uzříš v té hrozné ofobie A 163 a*; — osoba: (seslal Ducha sv.) na sto a na dvadceti ofob zvolenych B 34 b (ad A 181 aż).
osaditi, -zu, -dis, pftiv. = obsaditi, ob- sázeti: (chrám) zevnitř geft se všech stran velikymi slüpy mramorovymi ofazen A 180 a!; o potoku, jenž Elizeus ofadil C 52 a (omylem m. osladil) (ad A 182 a). osáhati, -aju, -á$, impítiv. — obsáhati: Babylonie i s věží ofaha dobře pětmez- cietma mil A 167 b!. osáhnúti, -sáhnu, -siehneš, pftiv. = ob- sáhnouti, v sebe pojmouti: Ze takové malé miesto mnoho lidí ofahne D 539 (ad A 178 b9). osahovati, -uju, -ujeś, impft. = dotykati se, zasahovati: (zatoka) ofahuge Ka- labri a Sicili 4 171 aż. osazený, adj.: ostrov dřéve městy a hrady ofazeny A 163 b! (= posázený). osdobený, adj.: (v kaldejské zemi) chodie velmi v drahém rûse postavcovém i zlatohlavovém, perlami a drahým ka- mením ozdobený (sic) A 192 bt (C 75a ozdobenem); tělo jeho vložichu v skříni v prédrahû, zlatem a stfébrem udé- lanû a drahým kamením ozdobenu A 224 b!. osdobitl, -b’u, -bis, pftiv.: nesû £ trfinâcte křížóv před nim, kteïizto velici a dlûzi sú a drazí, a čistě drahým kamením ozdobeny a zlatem oblożeni A 214 b?. osedlany, adj.: (pfipravie pred něho) kóň ofedlany, v uzdu pojatý a dobře při- praveny A 209 b?. osel, osla, masc.: vól s oflem na ń dy- cháchu A 176 aż. osieci, -sahu, -sśżeś, pftiv. = obsáhnouti, obklopiti: Babylonie i s véZí ofahla gt dobře pětmezcietma mil B 145 (ad A 167 b!); ta t zemé ofahla geft vókol dobře tisíc mil 4 201 a!; protože tu jest veliké prostranstvie mezi zedmi a ofeženo mezi svrchu řečeným kostelem a pravým městem A 178 b?; tak všecky z<mě i královstva gfu vodami a mořem ofazzena A 213 b%; To město dřéve bylo jest tak veliké, že zdi jeho ofahL vókol pětmezcietma mil A 192 a!; tu geft Egypt ofazen Červeným mořem A 168 b? (C 25b ofezen). osim v. osm. osladiti, -zu, -diś, pftiv.: o potoku, jenż Elizeus ofladyl M 21 b (ad A 182 a). 255 ‚oslaviti, -vu, -víš, pítiv.: o potoku, jenž Eliseus oflawil A 182 a! (omylem m. osladil). oslepnüti, -nu, -neš, pftiv. = oslepnouti: jedni gfu oflepli, druzí ohlechli C 132 b (ad A 221 a”). oslík, -a, masc., demin. z osel: skrze nižto (bránu) pán náš Kristus na kvétnü neděli byl vjel na ofliku do Jerusa- lema A 179 a!; volek f Oflikem D 527 (ad A 176 a?); aby jemu přivedli oflika A 182 at. osInüti (oslinüti), -nu, -neà, pftiv. = o- slepnouti: jedni gfu ohlechli, druzi oflnuli, třétí i smysly i život ztratili A 221 a? (B 92 b offlynuly). oslovÿ, adj.: jesté znâti jest stupèjé oflowe na trech miestech A 179 at. osm (osim), numer.: ofm mil lampart- ských 4 1714? (B 20a ofim); (kříž jest) ofmi paží vzdéli a puolpáty všíři A 159 b!; (zemé Pilin) osáhla jest vuo- kol dobře ofm set mil A 201 a! (B 63 b ofym). osmdesát(e), numer.: jesti t (Mrtvé mote) pěti set a ofmidefati honóv zdéli A 182 b% toho léta, jakož psáchu od božého narozenie dvanácte set let a devét let a ofmdefate let 4 166 a?|D1. osmdesaty, numer.: Ofmdefaty rozdiel A 200 at. osmmezdsietma, -mez(d)cietma atp. = dvacet osm: A jest ta pustina dobié ofmmezczietma dní püti zdéli 4 194b'/b? (C 79 b ofmezdczietma, D 609 ofm- miedcytma). osmmezcietmy, numer. — dvacáty osmy: Ofmezcietmy rozdiel A 172 a?. osmnádste, -dcte, numer. = osmnáct: ofmnadczte stupióv dolóv A 176 b!. osmnadsty, -dcty, numer. = osmnáctý: Ofmnaczti rozdiel A 168 a! (D 491 Ofm- nadfty). osmy, numer.: Ofmy rozdiel A 162 a!. osnovánie, -ie, neutr. = osnováni: chyt- rych mistróv ofnowanim proménili jsá ji v tvárnost draka přčškaredého A 162 b. osoba, -y, fem. = postava, podoba: kakž koli mě uzříš v té hrozné ofobie A 163 a*; — osoba: (seslal Ducha sv.) na sto a na dvadceti ofob zvolenych B 34 b (ad A 181 aż).
Strana 256
256 osobití sí, -b'u, -bíš, impftiv. = přisvojiti si: Turkové gfu jë sobé ofobili A 187 b*; tu geft ofobil sobá sám Zoldán A 168a?. ospravedlenie v. uspravedlenie. ostanüti, -nu, neá, pftiv. — ostati: ani která nečistá žížala muož v tom klá- Stefe oftanuty M 152 (ad A 173 a?). ostatek, -tka, -tku, masc.: král té zemé třetinu drží od kněze Johana a oftatek od velikého kána 4 221 b!. ostati, -stanu, -stane$, pftiv. — züstati: Johanovi to panstvie ofta 4 2165 b}; oftanyz pii tom, coZ jsi najviece milo- val A 208 a?; (v Sardinii) ani had ani vlk sé rodí ani muoZ oftati A 171a!; ani který zlý duch móż oftati v tom domu, v nčmžto hloh jest A 160 a. ostávati, -aju, -áš, impftiv. — zústávati: Protoż oftawagr rádi v své zemi 4 194 at. ostaviti, -v'u, -vis, pftiv. = züstaviti: Protoż David oftawil svému synu Salomünovi väicku pfipravu k dielu chrémovému A 180 b% knihy ... k věčnému záduší učinil jest a ofta- wil A 157 b?. ostavovati, -uju, -uješ, impftiv. = zů- stavovati, ponechávati: (kán) ofta- wuge jé pri jich svobodách A 206 a?. osten, ostna, -u, masc.: maji t bie bfidké a oftny železem nasazené na huol A 209 a!; tvrdo ť jest tobě proti oftnu stüpati A 186 a?. ostřieci, -střéhu, -střěžeš, pftiv. = uchrá- niti: to zlato a stfiebro dobiś geft oftrzezeno od žížal a velikých myší A 220 bi. ostriehati, -aju, -45, impftiv. — osttíhati, chrániti: avšak jeho pilně oftrziehagi pfed kiésfany A 164 a?. ostroh, -a, -u, masc. (zde omylem m. ostrov): S oné strany oftroha Mencho- ante B 86 b (ad A 216 P?). ostroha, ostruha, -y, fem. — ostruha: ti lidé jezdie na koních i na kravách i na jiném dobytku bez oftroh A 209 a! (M 41 b oftruh). ostrow, -a, -u, masc.: mnoho zemi a oftro- wow A 158 a!; o mnoho divnych oftro- wiech 4 157 a!. ostry, adj.: (potvora) s velikyma oftryma rohoma A 169 a?. osudie, -ie, neutr. = nádoba: pije z něho jakožto z najlepšieho ofudie D 631 (ad A 199 b?). osvécovati, -uju, -ujes, impftiv. — osvét- lovati: (karbunkul) ofwieczuge ko- moru jako veliké světlo A 205 a!. osviecený, adj. = rozsvícený: (Mrtvé mo- fe) ani lucerny ofwieczene na sobé nésti móže A 182 b?. osvietiti sé, -cu, -tiś, pftiv. = rozsvititi se: inhed ta lampa sama fe ofwieti D 514 (ad À 173 a”). oStép, -a, -u, masc. = oštěp: strážní odéni s medi, s offtiepy, s sekyrami i s jinû braní A 167 a?. ot, ote, pracp. = od: nedaleko ote zdy méstckych B 30 b (ad A 178 b”); jako by mohl kamenem lućiti ot hori vzdáli A 181 b!; dobié sto látróv od Jeruza- lema A 181 5*; dvé míli od Jeruzalema leží hora ib.; — jakoż poécítáchu od Bozzeho narozenie třinácte set let A 158 a'; od te chvíle ti králi ar- menští vždy sú hynuli 4 190 B; — coz... od giftech rozpravěčóv slyšal B la; nic jiného nemohl sem od nych mieti A4 173 b! (— od nich se dové- déti; od cztnoftnych rytieióv tyto knihy za pravdu drženy jsú, a od Bru- xie města A 157 b?; (tělo) neseno ot an- dielow A 173 a'; jedie ryby i maso syrové neb na kameni od fluncze hor- kem upečené A 174 b'; aby télo od imradu zachovalo A 1594, (Kristus se modlil) Otci nebeskému, aby ot nyeho odnesl kalich umučenie A 182 a!; — Předmluva kněze Otty z Dimerinku . od ftateczne? rytiete Jana Mandi- nil feceného B 1a(-— o0 stateèném .. germanismus); Deváty xozdiel pravi... od dwu rytieří (= o dvou). otázati, otieZu, -Zes, pftiv. — otázati se: tehda jdůú s obětí k knězi, a ten otiezze modly A 199 b' (B 61 a oczieze); (pan- na) otaza jeho, co by chtěl A 163 a!; I otaza žoldána, proč tak převeliký poklad maje i nerozdal A 208 a!. otbyti, -budu, -bude$, pftiv. — odbyti: o dobrych lidech nahych, a kterak gfu Alexandra Velikého odbih A 219 bi. otčenáš v. otec. otdaný, adj. = oddaný: jich kněžie mají ženy oddane B 7 a (ad 4 161 b?).
256 osobití sí, -b'u, -bíš, impftiv. = přisvojiti si: Turkové gfu jë sobé ofobili A 187 b*; tu geft ofobil sobá sám Zoldán A 168a?. ospravedlenie v. uspravedlenie. ostanüti, -nu, neá, pftiv. — ostati: ani která nečistá žížala muož v tom klá- Stefe oftanuty M 152 (ad A 173 a?). ostatek, -tka, -tku, masc.: král té zemé třetinu drží od kněze Johana a oftatek od velikého kána 4 221 b!. ostati, -stanu, -stane$, pftiv. — züstati: Johanovi to panstvie ofta 4 2165 b}; oftanyz pii tom, coZ jsi najviece milo- val A 208 a?; (v Sardinii) ani had ani vlk sé rodí ani muoZ oftati A 171a!; ani který zlý duch móż oftati v tom domu, v nčmžto hloh jest A 160 a. ostávati, -aju, -áš, impftiv. — zústávati: Protoż oftawagr rádi v své zemi 4 194 at. ostaviti, -v'u, -vis, pftiv. = züstaviti: Protoż David oftawil svému synu Salomünovi väicku pfipravu k dielu chrémovému A 180 b% knihy ... k věčnému záduší učinil jest a ofta- wil A 157 b?. ostavovati, -uju, -uješ, impftiv. = zů- stavovati, ponechávati: (kán) ofta- wuge jé pri jich svobodách A 206 a?. osten, ostna, -u, masc.: maji t bie bfidké a oftny železem nasazené na huol A 209 a!; tvrdo ť jest tobě proti oftnu stüpati A 186 a?. ostřieci, -střéhu, -střěžeš, pftiv. = uchrá- niti: to zlato a stfiebro dobiś geft oftrzezeno od žížal a velikých myší A 220 bi. ostriehati, -aju, -45, impftiv. — osttíhati, chrániti: avšak jeho pilně oftrziehagi pfed kiésfany A 164 a?. ostroh, -a, -u, masc. (zde omylem m. ostrov): S oné strany oftroha Mencho- ante B 86 b (ad A 216 P?). ostroha, ostruha, -y, fem. — ostruha: ti lidé jezdie na koních i na kravách i na jiném dobytku bez oftroh A 209 a! (M 41 b oftruh). ostrow, -a, -u, masc.: mnoho zemi a oftro- wow A 158 a!; o mnoho divnych oftro- wiech 4 157 a!. ostry, adj.: (potvora) s velikyma oftryma rohoma A 169 a?. osudie, -ie, neutr. = nádoba: pije z něho jakožto z najlepšieho ofudie D 631 (ad A 199 b?). osvécovati, -uju, -ujes, impftiv. — osvét- lovati: (karbunkul) ofwieczuge ko- moru jako veliké světlo A 205 a!. osviecený, adj. = rozsvícený: (Mrtvé mo- fe) ani lucerny ofwieczene na sobé nésti móže A 182 b?. osvietiti sé, -cu, -tiś, pftiv. = rozsvititi se: inhed ta lampa sama fe ofwieti D 514 (ad À 173 a”). oStép, -a, -u, masc. = oštěp: strážní odéni s medi, s offtiepy, s sekyrami i s jinû braní A 167 a?. ot, ote, pracp. = od: nedaleko ote zdy méstckych B 30 b (ad A 178 b”); jako by mohl kamenem lućiti ot hori vzdáli A 181 b!; dobié sto látróv od Jeruza- lema A 181 5*; dvé míli od Jeruzalema leží hora ib.; — jakoż poécítáchu od Bozzeho narozenie třinácte set let A 158 a'; od te chvíle ti králi ar- menští vždy sú hynuli 4 190 B; — coz... od giftech rozpravěčóv slyšal B la; nic jiného nemohl sem od nych mieti A4 173 b! (— od nich se dové- déti; od cztnoftnych rytieióv tyto knihy za pravdu drženy jsú, a od Bru- xie města A 157 b?; (tělo) neseno ot an- dielow A 173 a'; jedie ryby i maso syrové neb na kameni od fluncze hor- kem upečené A 174 b'; aby télo od imradu zachovalo A 1594, (Kristus se modlil) Otci nebeskému, aby ot nyeho odnesl kalich umučenie A 182 a!; — Předmluva kněze Otty z Dimerinku . od ftateczne? rytiete Jana Mandi- nil feceného B 1a(-— o0 stateèném .. germanismus); Deváty xozdiel pravi... od dwu rytieří (= o dvou). otázati, otieZu, -Zes, pftiv. — otázati se: tehda jdůú s obětí k knězi, a ten otiezze modly A 199 b' (B 61 a oczieze); (pan- na) otaza jeho, co by chtěl A 163 a!; I otaza žoldána, proč tak převeliký poklad maje i nerozdal A 208 a!. otbyti, -budu, -bude$, pftiv. — odbyti: o dobrych lidech nahych, a kterak gfu Alexandra Velikého odbih A 219 bi. otčenáš v. otec. otdaný, adj. = oddaný: jich kněžie mají ženy oddane B 7 a (ad 4 161 b?).
Strana 257
otdávaný, adj. = odd(áv)aný: jich kněžie mají ženy oddawane A 161 b? (C 117 otdawane). otec, otcč, masc.: aby svému otczi vložil v ústa A159 b!; tehdy otecz tvój z toho velikého neduhu vzmóže ib.; když sč vráti, naleze otcze mttvého ib.; nazývají to miesto těch svatých otczow pohřebí Tanegarba A 175 a?/b!; (Duch sv. pochází) od otcza samého B 6b (ad A 161 a?). — otčenáš: (kněží) řékají jedno otczze nafs A 178 b!. — Adj. possess. otcóv: drželi jsú otczowo prikázanie A 207 b?. otéci, -teku, -teces, pftiv.: étvrtému bila ruka otekla A 217 b. oteslati, od-, -5l'u, -5le$, pftiv.: o listu, kterýž gfu byli odeflali velikému Alexandrovi A 218 b?. otevíény, adj.: ten odév s obü stranü jest otewrzeny C 108 b (ad A 209 a!). otevfieti, -vru, -vfeś, pftiv. = otevfiti: hrob v noci otewrzew i smilnil s mrtvym tčlem A 163 2%; běž k hrobu... a otewrzi jej ib. Othota v. Ottoka. otcházéti, -éju, -ie$, impítiv. — odchá- ' zeti: kterak poslové od něho bez ob- darovánie neodchazegi pryé C 21 b (ad A 166 b?). otjóti, -jódu, -jedeś, pfiiv. = odjeti: tehda jiných sedm přijede a tito odgedu A 214 b!/b*; i nehledáchu v tom kii.. A tak odgedu A 206 b!. otjiesti, -jiem, -jieš, pftiv. = pojísti: když ti mnišie odgedie, tehda ta almužna jest hotova A 202 a*. . otjieti, otejmu, -eś, pftiv. = odniti: Cy- rus, král perský, ten gt odyal a odvedl řeku A 167 b!; dá to dietě tomu, ktož jí jejie panenstvie odgel À 218 a? (B 89 a otyal). otjímati, -aju, -á5, impftiv. — odnímati: (Garodienik Torkius) často ukazováše sé pannám v anjelské tváři a odgi- maffe jim panenstvie A 222 b*. otjiti, otejdu, -eś, pftiv. = odejiti: aby ižádný host od něho smuten neodffel A 167 a?, nenalezše jeho na tom miestč, kdež gfu jeho odeffly A 206 bl. otkud, adv. = odkud: odkud pošel jest (kán) A 205 bi. 257 .otkvísti, otektvu, -e$, pftiv. = odkvisti: dřéve nežli ti (štěpové) odektwu A 171 a?. otlehniti, -nu, -neś, pftiv. = odlehnouti, lehnouti si od nčkoho: A když která (dcera) od ného (Lota) odlehla, tehdy druhá přilehla D 557 (ad A 183 a). "zy otlüééti së, -éju, -ies, impftiv. — odluco- vati se: tu £ fie odluczegi nebo délé ot hor a plynú do dolejších zemí C 131a (ad A 220 bY). | otlúčiti, -Cu, -¢is, pfliv. = odlouditi, od- straniti: (Maří Magdalena) své vlasy sobě vyrvala, aby i příčinu hřiechu od sebe odlucžila A 179 a1, — o. sé: tu f fie odlucži nebo dělí od hor a plyne do dolejsich hor A 220 b: otiuéovati, -uju, -ujeś, impftiv. = odlu- čovati: ta moře odluczzugi vSicku vlaskü zemi A 171 a?. otnésti, -nesu, -neseá, pfítiv. = odnésti: aby ot něho odnefl kalich umučenie A 182 a). otnikud-Z, adv. = odnikudZ: do nich od- nykudzz vuoda nejde A 159 b?. otplatiti, -cu, -ti§, pftiv. = odplatiti: tu bude kazdému odplaczeno vedlé jeho zaslûZenie 4 161 b2. otpoéinati, -nu, -neś, pftiv. = odpoći- nouti: plavci pfistachu chtiece odpo- czzynuti A 163 a. otpoéinutie, -ie, neutr. = odpotinuti: na Cypr radčiše plynú pro odpocżynutie A 164 aż. ‘otpoéivati, -aju, -áš, impft.: tu také od- poczzywa tělo sv. Cenomane A 164 a!; okolek, v němž Jozef z Aromathie od- poczywal s tělem božím A 178 b!. otpovéd, -i, fem. = odpověď: Jiné odpo- wiedi jest nemohl od nich mieti A 161 b*; Odpowied Rekév papežovi C 11 a (ad A 161 b)). otpověděti, -vědě (-viem), -vieś, pftiv. = odpověděti: Ale oni (Řekové) od- powiedieli fu jemu A 161 bi. — 0. sé = odfíci se: oni'za to maji, že by žena zhřešila a velmi zle učinila, kteráž by febe komu odpowiediela A 196 a?. otpuditi, -zu, -diś, pftiv. = odpuditi, od- vrátiti: ohnivá cesta mnohé pány roz- páčila a mnoho set jezdcóv odpudıla A 221 aż. o
otdávaný, adj. = odd(áv)aný: jich kněžie mají ženy oddawane A 161 b? (C 117 otdawane). otec, otcč, masc.: aby svému otczi vložil v ústa A159 b!; tehdy otecz tvój z toho velikého neduhu vzmóže ib.; když sč vráti, naleze otcze mttvého ib.; nazývají to miesto těch svatých otczow pohřebí Tanegarba A 175 a?/b!; (Duch sv. pochází) od otcza samého B 6b (ad A 161 a?). — otčenáš: (kněží) řékají jedno otczze nafs A 178 b!. — Adj. possess. otcóv: drželi jsú otczowo prikázanie A 207 b?. otéci, -teku, -teces, pftiv.: étvrtému bila ruka otekla A 217 b. oteslati, od-, -5l'u, -5le$, pftiv.: o listu, kterýž gfu byli odeflali velikému Alexandrovi A 218 b?. otevíény, adj.: ten odév s obü stranü jest otewrzeny C 108 b (ad A 209 a!). otevfieti, -vru, -vfeś, pftiv. = otevfiti: hrob v noci otewrzew i smilnil s mrtvym tčlem A 163 2%; běž k hrobu... a otewrzi jej ib. Othota v. Ottoka. otcházéti, -éju, -ie$, impítiv. — odchá- ' zeti: kterak poslové od něho bez ob- darovánie neodchazegi pryé C 21 b (ad A 166 b?). otjóti, -jódu, -jedeś, pfiiv. = odjeti: tehda jiných sedm přijede a tito odgedu A 214 b!/b*; i nehledáchu v tom kii.. A tak odgedu A 206 b!. otjiesti, -jiem, -jieš, pftiv. = pojísti: když ti mnišie odgedie, tehda ta almužna jest hotova A 202 a*. . otjieti, otejmu, -eś, pftiv. = odniti: Cy- rus, král perský, ten gt odyal a odvedl řeku A 167 b!; dá to dietě tomu, ktož jí jejie panenstvie odgel À 218 a? (B 89 a otyal). otjímati, -aju, -á5, impftiv. — odnímati: (Garodienik Torkius) často ukazováše sé pannám v anjelské tváři a odgi- maffe jim panenstvie A 222 b*. otjiti, otejdu, -eś, pftiv. = odejiti: aby ižádný host od něho smuten neodffel A 167 a?, nenalezše jeho na tom miestč, kdež gfu jeho odeffly A 206 bl. otkud, adv. = odkud: odkud pošel jest (kán) A 205 bi. 257 .otkvísti, otektvu, -e$, pftiv. = odkvisti: dřéve nežli ti (štěpové) odektwu A 171 a?. otlehniti, -nu, -neś, pftiv. = odlehnouti, lehnouti si od nčkoho: A když která (dcera) od ného (Lota) odlehla, tehdy druhá přilehla D 557 (ad A 183 a). "zy otlüééti së, -éju, -ies, impftiv. — odluco- vati se: tu £ fie odluczegi nebo délé ot hor a plynú do dolejších zemí C 131a (ad A 220 bY). | otlúčiti, -Cu, -¢is, pfliv. = odlouditi, od- straniti: (Maří Magdalena) své vlasy sobě vyrvala, aby i příčinu hřiechu od sebe odlucžila A 179 a1, — o. sé: tu f fie odlucži nebo dělí od hor a plyne do dolejsich hor A 220 b: otiuéovati, -uju, -ujeś, impftiv. = odlu- čovati: ta moře odluczzugi vSicku vlaskü zemi A 171 a?. otnésti, -nesu, -neseá, pfítiv. = odnésti: aby ot něho odnefl kalich umučenie A 182 a). otnikud-Z, adv. = odnikudZ: do nich od- nykudzz vuoda nejde A 159 b?. otplatiti, -cu, -ti§, pftiv. = odplatiti: tu bude kazdému odplaczeno vedlé jeho zaslûZenie 4 161 b2. otpoéinati, -nu, -neś, pftiv. = odpoći- nouti: plavci pfistachu chtiece odpo- czzynuti A 163 a. otpoéinutie, -ie, neutr. = odpotinuti: na Cypr radčiše plynú pro odpocżynutie A 164 aż. ‘otpoéivati, -aju, -áš, impft.: tu také od- poczzywa tělo sv. Cenomane A 164 a!; okolek, v němž Jozef z Aromathie od- poczywal s tělem božím A 178 b!. otpovéd, -i, fem. = odpověď: Jiné odpo- wiedi jest nemohl od nich mieti A 161 b*; Odpowied Rekév papežovi C 11 a (ad A 161 b)). otpověděti, -vědě (-viem), -vieś, pftiv. = odpověděti: Ale oni (Řekové) od- powiedieli fu jemu A 161 bi. — 0. sé = odfíci se: oni'za to maji, že by žena zhřešila a velmi zle učinila, kteráž by febe komu odpowiediela A 196 a?. otpuditi, -zu, -diś, pftiv. = odpuditi, od- vrátiti: ohnivá cesta mnohé pány roz- páčila a mnoho set jezdcóv odpudıla A 221 aż. o
Strana 258
258 otpustiti, -scu, -stis, pftiv. = odpustiti: tudiež svaté Maří Magdaleně byly hféchy odpufftieny A 182 a* (B 36 a odpuffczeni); boże, odpuit mi A 224 b. otpuśćcenie, -ie, neutr. = dovolení k od- chodu: tehda berń (poutnici) odpufftie- nye od těch mnichóv A 174 a? (B 24 a odpuffczenie); — odpuštění, dovolení: | má-li který muž dvě ženě a s jednů dceru a s druhi syna, ti sś pojímají f uodpufftiemm jich kněze À 208 b*, otřéci sě, oteřku, -řčeš, pftiv. = odříci se: aby každý svuoj statek ... dal v jeho ruku, a toho fie ovšem odrziecz A 206 a? (C 103 a otrzekl). otřěčiti sě, -ču, -číš, pftiv. = odříci se: Potom učini to ustavenie, aby každý svuoj statek i svú dědinu i své zbožie isvuoj život poddal v jeho ruku, a toho sě ovšem otrzeczyl M 39b (N 128a odrzeczl, B 70b o'rzeczil) (ad A 206 a?). otstréiti, -Cu, -¢i§, pftiv. = odstrčiti: tehdy lodí od břehu odftrczzichu A 163 a?. otsudek, -dka, -dku, masc. = nález právní: Potom vydává právo (a) odfudky A 196 a!; pficházie lid tam... právo a odfudek tu berúc A 196 a'. Otta, -y, masc., jm. os.: O. z Dimerinku: . Pfedmluva knéze Otty z dymerynku, kanovnika meckćho v Luturyngi B 1 a; J4 Otta z dymerynku, kanovnik mecky v Luturyngi ib.; Já Otta z dymerynku, kanovník u Mohuči (omyl) v Lutu- ryngi A 157 at. — Adj. possess. Ottóv: Předmluva druhá Ottowa C 3a (ad A 157 b!. ottad, adv. = odtad: a mnějí (lidé), že jim odtad müdrá rada pocházie 4 160 5*; nedaleko odtad stojí bez 4 181 b. ottavad, adv. — odtavad, odtud: neda- leko odtawad jest hrob Josefóv D 553 (ad A 182a!); odtawad Karmelitśti (mniśsie) slovń D 477 (ad A 164 b). Ottoka (Othota, Othoca), masc., jm. os.: když umře (kán), by jeho starší syn césařem, a ten bieše Ottoka kán A 2070? (C 1065 slovieše Othota, B 73a Othoca). ottud, adv. — odtud: odtud do ostrova, jenž slove Elode nebo Lange A 162 b!. otvésti, -vedu, -vedes, pftiv. = odvésti: ten (Cyrus) gt otjal a odwedl feku A 167 b. otvofiti, -fu, -fiś, pftiv. = otevfiti: ten oděv s vobû stranû geft otworzien B 74 b (ad A 209 a". ovcé, -č, fem.=ovce: rozprchnû sg owcze z stáda A 182 a?. ovoce( ovotce), -é, neutr.: (ten strom) owocze ponese A 159 b!; (mniši na Si- naji) Zivie sé najviece owoczem À 172 b? (C 33 b owotcem). ‘ov§em, adv. = docela, vůbec: v němžto dobří lidé jst, ale chodie ow{fem nazi A 219 b!; jsú v něm (kostele sv. Mar- tina) obrazové owffë bieli 4 172 al; nemohli jsń byti (obrazi) owffe shlazeni ib. — Zajisté, ovšem: poněvadž tu dóstojnů pannu navštěvují ptáci a ctie, owffem jest hodné, aby ji lidé na- vétévovali A 172 b?, — Tím spíše: a tak jest ústavně v létě veliký snieh na ní, a owffem pak v zimě A 191 a?. Oxidrache v. Xidroche. ozdob — v. osdob-. Ozeb (Oreb), fem., jm. os.: Ozeb kán (žena kánova) À 210 a? (B 76 b oreb), oznamek, -mka, -mku, masc. = ozná- mení, zpráva, titul: Ale svrchnie dska, * na: nížto jeho (Kristův) oznamek byl popsán, byl(a) jest z olivy A 159 «?. oznamiti, -mu. -mis, pftiv.: Tu sem s& k tomu poslu přivinul a oznamyl, že mně i mým tovary$ém pomohl A 204 až|bl; jako stienem svým (Bůh) fe oznamil A 173 a!. oznamovati, -uju, -uješ, impftiv.: Osmý rozdiel oznamuge cestu z Konstantino- pole do Jeruzalema A 162 a!; kterak uhasenie lampy oznamuge smrt knóze A 173 a2. padánie, -ie, neutr. = padání: těmi slovy tésése (Machomet) zenu svû, kterážto biese zamücena pro to padanye A 224a?. padati, -aju, -áš, impftiv.: (Dunaj) pada u moře A 158 a?; kazdy pada na zemi na svü kolenü A 205 a?; Machomet ród s& jest opíjel až do němoty a od zemdle- nie padal A 224 a*. padenie, -ie, neutr. — padáni: těmi slovy těšieše ženu svú, kterážto bieše za- rmücena z jeho (Machometova) pa- denie D 740 (ad A 224 a’).
258 otpustiti, -scu, -stis, pftiv. = odpustiti: tudiež svaté Maří Magdaleně byly hféchy odpufftieny A 182 a* (B 36 a odpuffczeni); boże, odpuit mi A 224 b. otpuśćcenie, -ie, neutr. = dovolení k od- chodu: tehda berń (poutnici) odpufftie- nye od těch mnichóv A 174 a? (B 24 a odpuffczenie); — odpuštění, dovolení: | má-li který muž dvě ženě a s jednů dceru a s druhi syna, ti sś pojímají f uodpufftiemm jich kněze À 208 b*, otřéci sě, oteřku, -řčeš, pftiv. = odříci se: aby každý svuoj statek ... dal v jeho ruku, a toho fie ovšem odrziecz A 206 a? (C 103 a otrzekl). otřěčiti sě, -ču, -číš, pftiv. = odříci se: Potom učini to ustavenie, aby každý svuoj statek i svú dědinu i své zbožie isvuoj život poddal v jeho ruku, a toho sě ovšem otrzeczyl M 39b (N 128a odrzeczl, B 70b o'rzeczil) (ad A 206 a?). otstréiti, -Cu, -¢i§, pftiv. = odstrčiti: tehdy lodí od břehu odftrczzichu A 163 a?. otsudek, -dka, -dku, masc. = nález právní: Potom vydává právo (a) odfudky A 196 a!; pficházie lid tam... právo a odfudek tu berúc A 196 a'. Otta, -y, masc., jm. os.: O. z Dimerinku: . Pfedmluva knéze Otty z dymerynku, kanovnika meckćho v Luturyngi B 1 a; J4 Otta z dymerynku, kanovnik mecky v Luturyngi ib.; Já Otta z dymerynku, kanovník u Mohuči (omyl) v Lutu- ryngi A 157 at. — Adj. possess. Ottóv: Předmluva druhá Ottowa C 3a (ad A 157 b!. ottad, adv. = odtad: a mnějí (lidé), že jim odtad müdrá rada pocházie 4 160 5*; nedaleko odtad stojí bez 4 181 b. ottavad, adv. — odtavad, odtud: neda- leko odtawad jest hrob Josefóv D 553 (ad A 182a!); odtawad Karmelitśti (mniśsie) slovń D 477 (ad A 164 b). Ottoka (Othota, Othoca), masc., jm. os.: když umře (kán), by jeho starší syn césařem, a ten bieše Ottoka kán A 2070? (C 1065 slovieše Othota, B 73a Othoca). ottud, adv. — odtud: odtud do ostrova, jenž slove Elode nebo Lange A 162 b!. otvésti, -vedu, -vedes, pftiv. = odvésti: ten (Cyrus) gt otjal a odwedl feku A 167 b. otvofiti, -fu, -fiś, pftiv. = otevfiti: ten oděv s vobû stranû geft otworzien B 74 b (ad A 209 a". ovcé, -č, fem.=ovce: rozprchnû sg owcze z stáda A 182 a?. ovoce( ovotce), -é, neutr.: (ten strom) owocze ponese A 159 b!; (mniši na Si- naji) Zivie sé najviece owoczem À 172 b? (C 33 b owotcem). ‘ov§em, adv. = docela, vůbec: v němžto dobří lidé jst, ale chodie ow{fem nazi A 219 b!; jsú v něm (kostele sv. Mar- tina) obrazové owffë bieli 4 172 al; nemohli jsń byti (obrazi) owffe shlazeni ib. — Zajisté, ovšem: poněvadž tu dóstojnů pannu navštěvují ptáci a ctie, owffem jest hodné, aby ji lidé na- vétévovali A 172 b?, — Tím spíše: a tak jest ústavně v létě veliký snieh na ní, a owffem pak v zimě A 191 a?. Oxidrache v. Xidroche. ozdob — v. osdob-. Ozeb (Oreb), fem., jm. os.: Ozeb kán (žena kánova) À 210 a? (B 76 b oreb), oznamek, -mka, -mku, masc. = ozná- mení, zpráva, titul: Ale svrchnie dska, * na: nížto jeho (Kristův) oznamek byl popsán, byl(a) jest z olivy A 159 «?. oznamiti, -mu. -mis, pftiv.: Tu sem s& k tomu poslu přivinul a oznamyl, že mně i mým tovary$ém pomohl A 204 až|bl; jako stienem svým (Bůh) fe oznamil A 173 a!. oznamovati, -uju, -uješ, impftiv.: Osmý rozdiel oznamuge cestu z Konstantino- pole do Jeruzalema A 162 a!; kterak uhasenie lampy oznamuge smrt knóze A 173 a2. padánie, -ie, neutr. = padání: těmi slovy tésése (Machomet) zenu svû, kterážto biese zamücena pro to padanye A 224a?. padati, -aju, -áš, impftiv.: (Dunaj) pada u moře A 158 a?; kazdy pada na zemi na svü kolenü A 205 a?; Machomet ród s& jest opíjel až do němoty a od zemdle- nie padal A 224 a*. padenie, -ie, neutr. — padáni: těmi slovy těšieše ženu svú, kterážto bieše za- rmücena z jeho (Machometova) pa- denie D 740 (ad A 224 a’).
Strana 259
padnüti, -nu, -neś, pftiv. = padnouti: inhed padne na kolenü A4 167 a!; proto ze musil padnut: À 224 a’; zdà sé (moře) ústavně, jako by chtělo padnuti A 189 až/b!; naposledy přijide na nás veliký úraz, že mdlobü padechom nici na zemi A 217 bl. padúcí, adj. = padoucí (nemoc): (kdo u sebe má třísku posvátného dubu), ten sé paduczie nemoci neboji A 175 b2/176 a*. paganus (poganus) (lat.) = pohan: Neb oni slovń pagany, ale pohané pod Zoldá- nem slovü Saracéni 4 208 b' (B 74a pogany). pahorek, -rka, -rku, masc.: ten kříž byl skryt pod zemí pod tiem pahorkem, jenž slove Kalvarie A 159 b!. pahrbek (pahrobek), -bka, -bku, masc.: v tom kostele na pravé ruce jest ve- lebné miesto, pahrbek, jenž slove Kal- varie 4 1784! (B 29 b pahrobek); na levuo od té hory leží pahrbek A 164 b?; pod tiem pahrobkem S 4a (ad A 159 b1). pach, -a, -u, masc. (?) v. pachy. Pachem, jm. země: země, jenž slove Ca- lanoth, a jiným jménem Pachem A 197 b?. pachis, jm. koží: zdi vnitř jsú všecky obestfeny zvieiścimi kożemi, jimżto déjí pachis A 203 bl. pacholik, -a, masc. = chlapec: coz bude pacholikow, ty pośli k mužóm anebo zahubie A 193 at. pachtiti, -cu, -ti§, impftiv.; p. sebü — zmítati sebou: (hlava) hohce, hvizdé & pachti sebü B 874 (S 65 a pachti S febu) (ad 4 216 b?) pachtovati, -uju, -ujes, impftiv. = zmi- tati: (hlava) buble, hvízdé, pachtuge sebú a mění svój zrak A 216 b?. . pachy, plur. masc. (?) =ozdobné pří- věsky k šatům.: u těch sukní sú dlúhé a široké pachy až do země B 5la (C 75 a: sú dlúzí a širocí kufowe až do zemé) (ad À 192 b!). pak, adv. = potom: A pak jé sem jé (knihy) (z vlašské a) z latinské řčči v němečsků řčč proměnil A 157 b?; a pak bude plati... 4 158 a? pak-li, conj.: Pakli by sè to přihodilo, tehda zmyjí své oltáte svacenü vodü 259 A 161 b% Pakli kto chce radčjí plúti po vodě A 162 a?. palác, -č, (-u), masc.: o žoldánově pa- laca A 165a* (D 479 palacu); vedlé toho palacze A 203 a?; s palacy (sic) svého okna C 98 a (ad A 203 bi); o pa- leczi nebo domu césate konstantino- politánského A 160 b*/161 a!; o draho- sti p:locze césafe indiského A4 2165 a!; o domé nebo palacu kánové D 644 (ad A 203 a). Palan (Palen), 7m. méstni: Gotfrid z Pa- lan 4 178 a? (B 30 a z palen). Palestina, -y, fem., jm. země: Potom leží Syria a Paleftna A 189 b?. palestinský, adj.: do paleftinfke země A 165 at. pâliti, -l’u, -liś, impftiv.: (Tatafi) svć krm6 musie vafiti palecz ususené na . Slunci lajna A 188 b2. palma, -y, fem.: v starém věku byl oby- čej, ktož svého nepřétele přemohl, ten byl korunován palmu A 159 a!Ja?. palmový, adj.: jeho ruce sú na palmowe dřevo přikovali A 1594a?; (dřčvo) přéčné bylo palmowe À 159 al, Palsin, jm. os. (omyl): palfin byl Zoldá- nem A 166 b! (m. pak syn). Palube (Palude), jm. hory (Bovenschen: město Polomba, Oderich Polumbum): vysoká hora, jenž slove palube A 195 a? (D 611 pallude). pamatovati, -uju, -uješ, impftiv. = při- pomínati si: žádajíce, aby každý tak dobrý byl, jakožto ten první, pama- tuge, Ze má téz jméno A 216 b. pamét, -i, fem. — pamét, památka: kte- réžto (knihy) jest na svüá véénü pa- miet lidem ostavil k úžitku B la, takéž pro pamiet jeho každého... týmž ť jménem nazývali A 207 a?. pán, -a, masc.: já, mistr Vavfinec, naj- jasnějšého kniežete a Pana Pana Vác- lava, římského a českého krále, slu- żebnik A 157 a*; kterýžto (kán) naj- větčí pan jest v světě ib.; paňy i pa- noše stolé na zemi A 164 a!, pan náš Jezus Kristus A 161 bž% i utonu kóň i s svým panem A 163 «a'. páň, adj.: = páně: anjel panie ukázal jemu ty stromy D 623 (ad A 198 a!).
padnüti, -nu, -neś, pftiv. = padnouti: inhed padne na kolenü A4 167 a!; proto ze musil padnut: À 224 a’; zdà sé (moře) ústavně, jako by chtělo padnuti A 189 až/b!; naposledy přijide na nás veliký úraz, že mdlobü padechom nici na zemi A 217 bl. padúcí, adj. = padoucí (nemoc): (kdo u sebe má třísku posvátného dubu), ten sé paduczie nemoci neboji A 175 b2/176 a*. paganus (poganus) (lat.) = pohan: Neb oni slovń pagany, ale pohané pod Zoldá- nem slovü Saracéni 4 208 b' (B 74a pogany). pahorek, -rka, -rku, masc.: ten kříž byl skryt pod zemí pod tiem pahorkem, jenž slove Kalvarie A 159 b!. pahrbek (pahrobek), -bka, -bku, masc.: v tom kostele na pravé ruce jest ve- lebné miesto, pahrbek, jenž slove Kal- varie 4 1784! (B 29 b pahrobek); na levuo od té hory leží pahrbek A 164 b?; pod tiem pahrobkem S 4a (ad A 159 b1). pach, -a, -u, masc. (?) v. pachy. Pachem, jm. země: země, jenž slove Ca- lanoth, a jiným jménem Pachem A 197 b?. pachis, jm. koží: zdi vnitř jsú všecky obestfeny zvieiścimi kożemi, jimżto déjí pachis A 203 bl. pacholik, -a, masc. = chlapec: coz bude pacholikow, ty pośli k mužóm anebo zahubie A 193 at. pachtiti, -cu, -ti§, impftiv.; p. sebü — zmítati sebou: (hlava) hohce, hvizdé & pachti sebü B 874 (S 65 a pachti S febu) (ad 4 216 b?) pachtovati, -uju, -ujes, impftiv. = zmi- tati: (hlava) buble, hvízdé, pachtuge sebú a mění svój zrak A 216 b?. . pachy, plur. masc. (?) =ozdobné pří- věsky k šatům.: u těch sukní sú dlúhé a široké pachy až do země B 5la (C 75 a: sú dlúzí a širocí kufowe až do zemé) (ad À 192 b!). pak, adv. = potom: A pak jé sem jé (knihy) (z vlašské a) z latinské řčči v němečsků řčč proměnil A 157 b?; a pak bude plati... 4 158 a? pak-li, conj.: Pakli by sè to přihodilo, tehda zmyjí své oltáte svacenü vodü 259 A 161 b% Pakli kto chce radčjí plúti po vodě A 162 a?. palác, -č, (-u), masc.: o žoldánově pa- laca A 165a* (D 479 palacu); vedlé toho palacze A 203 a?; s palacy (sic) svého okna C 98 a (ad A 203 bi); o pa- leczi nebo domu césate konstantino- politánského A 160 b*/161 a!; o draho- sti p:locze césafe indiského A4 2165 a!; o domé nebo palacu kánové D 644 (ad A 203 a). Palan (Palen), 7m. méstni: Gotfrid z Pa- lan 4 178 a? (B 30 a z palen). Palestina, -y, fem., jm. země: Potom leží Syria a Paleftna A 189 b?. palestinský, adj.: do paleftinfke země A 165 at. pâliti, -l’u, -liś, impftiv.: (Tatafi) svć krm6 musie vafiti palecz ususené na . Slunci lajna A 188 b2. palma, -y, fem.: v starém věku byl oby- čej, ktož svého nepřétele přemohl, ten byl korunován palmu A 159 a!Ja?. palmový, adj.: jeho ruce sú na palmowe dřevo přikovali A 1594a?; (dřčvo) přéčné bylo palmowe À 159 al, Palsin, jm. os. (omyl): palfin byl Zoldá- nem A 166 b! (m. pak syn). Palube (Palude), jm. hory (Bovenschen: město Polomba, Oderich Polumbum): vysoká hora, jenž slove palube A 195 a? (D 611 pallude). pamatovati, -uju, -uješ, impftiv. = při- pomínati si: žádajíce, aby každý tak dobrý byl, jakožto ten první, pama- tuge, Ze má téz jméno A 216 b. pamét, -i, fem. — pamét, památka: kte- réžto (knihy) jest na svüá véénü pa- miet lidem ostavil k úžitku B la, takéž pro pamiet jeho každého... týmž ť jménem nazývali A 207 a?. pán, -a, masc.: já, mistr Vavfinec, naj- jasnějšého kniežete a Pana Pana Vác- lava, římského a českého krále, slu- żebnik A 157 a*; kterýžto (kán) naj- větčí pan jest v světě ib.; paňy i pa- noše stolé na zemi A 164 a!, pan náš Jezus Kristus A 161 bž% i utonu kóň i s svým panem A 163 «a'. páň, adj.: = páně: anjel panie ukázal jemu ty stromy D 623 (ad A 198 a!).
Strana 260
260 panenský, adj.: a oni ť mnie, že ť sě ještě má (panna v draka proměněná) vrá- titi v svú paneníku tvárnost A 162 b?. panenstvie, -ie, neutr. = panenství: jednu "pannu nařekli křivě, by ona své pa- nenítwye porušila A 176 a![a?; — ktoż v rytieřství neb v panenftwie (!) chce divóv hledati B 47b (zde omyl m. u panství, srv. A 190 a!). Pangie (Pangia), jm. místní: (v Libyi) jest Zepte a Renutie, Pangie a Lu- garbe A 189 b' (B 46 b pangia). paní, -ie, fem. := paní, žena, vládkyně: kterúžto (pannu) vlasky Pany z Fayo- riem jmenují 4 190 d!; lidé ostrovu tohoto jistě nazývají ji pany té země A 162 b*; toho t sem ja často vídal, ano jemu panye k stolu slúžie 4 222 a?; jsu t v té zemi přčkrásné a přepěkné panny i panye A 201 bt. panna, -y, fem.: i uzfe krásnü pànu A 163 «'; svatá Anna, matka panny Marie, matky božie A 160 «a?. Pannonie, -ie, fem., 7m. země: skrze uherské královstvie, jenž příleží ku Panonij A 158 a?. panošě, -č, masc. = panoš, služebník: páni i panoffe stolé na zemi A 164 a!; pa- desát tisícóv rytiefóv i panoff1 .4 166 b?; i také rytieři a panoffe jezdili jeho roz- pravenie svědectvie vydávají B 1a. ‘panovati, -uju, -ujes, impftiv.: Neb ten féčský césař panoval gt nad Římem A 158 bi; (Amazonky) samy chtie pa- » nowati A 193 a'. panstvie, -i: a panstvo, -a, neutr. = pan- ství: o žoldánově moci a jeho panftwi A 157 a?; o knézi Johanovi a o jeho panftwi 4 187 b'; o Zoldánové...lidu a panftwi 4 165 a*; Neb jest on (Ojíř) nebojoval pro zemí a panftwa dobytie A 197 0. panujücí, adj. — panující: najvyšší při- kazatel všech panugıczıch A 205 bi, papež, -č, masc.: proč pod papezze řím- ského neslušejí A 161 a? — Adj. pos- sess. -Óv: Poselstvie papezo? C lla (ad ib.). papeźsky, adj.: Aniż drżie papezfkich ustavení, kakż koli vófie v Krista A 225a. | papežstvie, -ic, neutr. = papežství: ve- likć panstvie jako papezzftwie A 166 a!. papier, -a, -u, masc. = papír: ten tepů na kóżi nebo na papier A 208 bl. papiones, plur., zvířata toho jména: V Cypře mají obyčej honiti zvěř zvie- taty, jesto slovń Papiones A 164 a!. papüsek, -3ka, masc. = papoušek: tu na- lezneš ty utěšené ptáky, jenž slovúů Si- tici, točíš papuffkowe A 214 a. pargamen, -a, -u, masc. — pergamen: ko- . mu£ próvod jistý chce dáti (žoldán), tomu na pargamen přitisknúti káže svü pečet malú A 179b! (S 26b na pargamenu). Paříž, -č, tem., jm. místní: To město jest mnohem větčie neżli parziż A 201 b?; já sem ji velmi pilně opatřil tu v Kon- stantinopoli i onu w parz1zz1 À 159 b?; ten (hrot) v Konstantinopoli jest širší nežli w parzzz A 160 a. pás, -a, -u, masc.: o jedné potvoře, jenž má zpósobu člověčí až do pafa, a zpo- dek jest kozí A 169 a!. pasenie, -ie, neutr. — pasení: nenie města v světě tak utěšeného očima ku pafeny A 186 a!. pastva, -y, fem.: (v podolí Bokor jsou) dědiny i lúky a paftwy dosti dobytku A 186 b!; (na) najpřeutěšenějších pal- twach S8 a (ad A 162 a?). pastvina, -y, fem.: leżi t dobić puol druhé míle od Sciker na přeutěšených paftwınach 4 162 a2. pastvisée, -scé, neutr. = pastvisté: na preutèsenÿch paftwiffeziech B 7 b (ad A 162 a’). pastÿf, -ś, masc.: Budń biti paftyrze A 182 a?, miesto, kdež anjel zvčstoval paftyrzom božie narozenie A 176 b? patdesát, num. — padesát: padefat tisí- côv rytierôv A 166 b*. patdesäty, num. = padesäty: Padefatı roz- diel A 181 a!. pátek, -tka, -tku, masc.: Také počítají za hřiech v pondělí a v úterý maso jiesti, a v střěčdu a w patek mléčné A 162 at. pater, numer. = paterý: (Samaritáni) držie patery knihy židovské Mojžé- Sovy A 184 a?. pateř, páteř, -č, masc. = růženec: (král z Matameren) má ť ustavičné paterz na svém hrdle A 200 b?; v tom paterzı visí veliký rubín ib.
260 panenský, adj.: a oni ť mnie, že ť sě ještě má (panna v draka proměněná) vrá- titi v svú paneníku tvárnost A 162 b?. panenstvie, -ie, neutr. = panenství: jednu "pannu nařekli křivě, by ona své pa- nenítwye porušila A 176 a![a?; — ktoż v rytieřství neb v panenftwie (!) chce divóv hledati B 47b (zde omyl m. u panství, srv. A 190 a!). Pangie (Pangia), jm. místní: (v Libyi) jest Zepte a Renutie, Pangie a Lu- garbe A 189 b' (B 46 b pangia). paní, -ie, fem. := paní, žena, vládkyně: kterúžto (pannu) vlasky Pany z Fayo- riem jmenují 4 190 d!; lidé ostrovu tohoto jistě nazývají ji pany té země A 162 b*; toho t sem ja často vídal, ano jemu panye k stolu slúžie 4 222 a?; jsu t v té zemi přčkrásné a přepěkné panny i panye A 201 bt. panna, -y, fem.: i uzfe krásnü pànu A 163 «'; svatá Anna, matka panny Marie, matky božie A 160 «a?. Pannonie, -ie, fem., 7m. země: skrze uherské královstvie, jenž příleží ku Panonij A 158 a?. panošě, -č, masc. = panoš, služebník: páni i panoffe stolé na zemi A 164 a!; pa- desát tisícóv rytiefóv i panoff1 .4 166 b?; i také rytieři a panoffe jezdili jeho roz- pravenie svědectvie vydávají B 1a. ‘panovati, -uju, -ujes, impftiv.: Neb ten féčský césař panoval gt nad Římem A 158 bi; (Amazonky) samy chtie pa- » nowati A 193 a'. panstvie, -i: a panstvo, -a, neutr. = pan- ství: o žoldánově moci a jeho panftwi A 157 a?; o knézi Johanovi a o jeho panftwi 4 187 b'; o Zoldánové...lidu a panftwi 4 165 a*; Neb jest on (Ojíř) nebojoval pro zemí a panftwa dobytie A 197 0. panujücí, adj. — panující: najvyšší při- kazatel všech panugıczıch A 205 bi, papež, -č, masc.: proč pod papezze řím- ského neslušejí A 161 a? — Adj. pos- sess. -Óv: Poselstvie papezo? C lla (ad ib.). papeźsky, adj.: Aniż drżie papezfkich ustavení, kakż koli vófie v Krista A 225a. | papežstvie, -ic, neutr. = papežství: ve- likć panstvie jako papezzftwie A 166 a!. papier, -a, -u, masc. = papír: ten tepů na kóżi nebo na papier A 208 bl. papiones, plur., zvířata toho jména: V Cypře mají obyčej honiti zvěř zvie- taty, jesto slovń Papiones A 164 a!. papüsek, -3ka, masc. = papoušek: tu na- lezneš ty utěšené ptáky, jenž slovúů Si- tici, točíš papuffkowe A 214 a. pargamen, -a, -u, masc. — pergamen: ko- . mu£ próvod jistý chce dáti (žoldán), tomu na pargamen přitisknúti káže svü pečet malú A 179b! (S 26b na pargamenu). Paříž, -č, tem., jm. místní: To město jest mnohem větčie neżli parziż A 201 b?; já sem ji velmi pilně opatřil tu v Kon- stantinopoli i onu w parz1zz1 À 159 b?; ten (hrot) v Konstantinopoli jest širší nežli w parzzz A 160 a. pás, -a, -u, masc.: o jedné potvoře, jenž má zpósobu člověčí až do pafa, a zpo- dek jest kozí A 169 a!. pasenie, -ie, neutr. — pasení: nenie města v světě tak utěšeného očima ku pafeny A 186 a!. pastva, -y, fem.: (v podolí Bokor jsou) dědiny i lúky a paftwy dosti dobytku A 186 b!; (na) najpřeutěšenějších pal- twach S8 a (ad A 162 a?). pastvina, -y, fem.: leżi t dobić puol druhé míle od Sciker na přeutěšených paftwınach 4 162 a2. pastvisée, -scé, neutr. = pastvisté: na preutèsenÿch paftwiffeziech B 7 b (ad A 162 a’). pastÿf, -ś, masc.: Budń biti paftyrze A 182 a?, miesto, kdež anjel zvčstoval paftyrzom božie narozenie A 176 b? patdesát, num. — padesát: padefat tisí- côv rytierôv A 166 b*. patdesäty, num. = padesäty: Padefatı roz- diel A 181 a!. pátek, -tka, -tku, masc.: Také počítají za hřiech v pondělí a v úterý maso jiesti, a v střěčdu a w patek mléčné A 162 at. pater, numer. = paterý: (Samaritáni) držie patery knihy židovské Mojžé- Sovy A 184 a?. pateř, páteř, -č, masc. = růženec: (král z Matameren) má ť ustavičné paterz na svém hrdle A 200 b?; v tom paterzı visí veliký rubín ib.
Strana 261
Pathmos (Pathmas), 7m. ostrova: Potom plove k jednomu ostrovu, jenž slove pathmos 44 1624? (B "7b pathmas). patnádste, numer. — patnácte: (Ojíf do- byl) najprve patnaczti a potom dva- dceti království A 174 b?. patnádstý, -ctý, num. = patnáctý: Pat- nadíty rozdiel D 482 (A 1€5 b? Pat- naczti). patfenie, -ie, neutr.:= patření, dívání: nenie města v světě tak utěšeného očima ku patrzeni B 41 b (ad A 186 a!). patriarcha, -y, masc.: o pohřebi svatých patriarch A 175 4'; Jakuba patriarchi syn A 165 b'; déjí, že jich patriarcha .. má tolik moci jako papeZ A 161 a?; o Jich patriarffe A 215 b? (D 701 patri- archowi) — Adj. possess. -óv: hrob Ráchel, ženy Jakubovy patriarchowi A 177 a*. patfiti, -tfu, -tfis, impfliv.: v nichzto (stolicích) každý stojí vedlé řádu svého Patrziecz, co biskup vede z svého úřadu A 180 a?. pátý, numer.: Pati rozdiel A 160 bt; Pati (putuje do cizích zemí) pro mi- lost A 157 b?; (kříž byl) osmi paží vzdéli a puolpaty všíři A 159 bi. Pavel, -vla, masc., jm. os.: Svatý Pawel A 163 b'; v němž svatý pawel bydlil A 185 b*. pávovy, adj. = paví: (ženy katajské nosí) jako muZská nohu velmi bohatě s velikými perlami f pawowy petim udělanů A 204 a!. paznohet, -nehet, -hte, masc.:= paz- neht: paznohtowe (nohův) jsú jako voloví rohové A 213 b! (B 81 b paz- nechtowe); (noh) mezi své paznohty vuol pochyti A 213b' (B 81 b paz- nochty, D 691 paznechty). pazé, paždě, -č, fem. = paże: pazzdie i ruka pravá... leží ven vyčiněna z té skříně A 196 a! (B 56 a pazie). — Miya: (kiiz byl) osmi pazij vzdéli a puol- paty vsiii 4 159 bt. — Sv. JuFie PaZe, jm. mořské zátoky: ten plove po sva- tého Jiří pazi A 162 a?; (město jest obklièeno) jednû zétokû morskû, jenz slove svatého Jifie paze 4 160 bt. péci, peku, -ceá, impftiv.: to maso vatie i peku B 61 a (ad A 199 P?). 261 pécka, -y, fem. = malá pec, pícka, de- min. z pec: o peczkach, ješto kury * plodie A 169 b%; v témž městě jest duom pln malych peczek A 170 a!. pecnec, pecencé, masc. — bochník: Pán Kristus nakrmil pét tisícóv lidu péti peczenczi jećnymi à dvéma rybama A 185 b2. peéeny, adj.: (jedi maso) na kameni od slunce pecene D 520 (ad A4 174 bY). -pecet, -i, fem.: (o) peczzeti A 157 b}; komuż próvod jisty chce dáti (Zoldán), tomu na pargamen pfitiskniati każe svi peczzet malt A4 179 b'; o peczzet jeho (kánové) A 205 b!'; na jeho ve- liké peczzeti stojie tato slova A 205 bt. pečlivost, -i, fem.: všicku jinń pecżly- woft k bohu i k statku opustie A 191 a. Pechtin, omyl m. Perchtin, v. Perchta. pekelný, adj.: mnozí mnie, že by to byl vzchod pekelny A 216 b?; šíjě pe- kelna 4 171 b% (B 20 b pekalna, sic!). Peklam v. Pelkam. peklo, -a, neutr.: dobfi puojdń do ráje po své smrti, a zli do pekla A 222 bt/b?; pěkný, adj.: na znamenie tu lidu propad- lého, jenz jsü (sé) zdáli zevnitt piekni, ale v svém svedomí(!) plni byli še- redné zlosti S 30 b (ad A 183 a?). pele&é, -é, fem.— komürka: kdyZ biese sám Machomet s tiem püstenníkem w pe- lefů 4 224 b!; když jednú měl (Macho- met) k nému do peleffie vniti D 98 a (ad A 224 a?) Pelkam (Peklam), 7m. osivova: ostrov, jesto slove pelkam 4 219 5»? (B 91b peklam). peñ, pnè, masc.: roste jich (jablek) dobře sto na jednom pny 4 170a'; pen, v němžto stál kříž A 159 a'. peněžitý, adj. := peněžní: o kánově zboží, o jeho rázu penyezzitem .4 208 b'. peněžný, adj. = peněžní: aby ta země nebyla bez rázu penyezneho A 208 bi. pónie, -ie, neutr. = pění: (kán) slyší f jich modlitby nebo pienye s ndbozen- stvim 4 205 a?/b. peniez, -¢, masc.: = peniz: proto tu nejde izádny penyez stíébrny ani zlaty 4 208 b'; kdyZ jim penyeze zvetsejí ib.; kdež kněžím židovským Judáš třidceti penyez navrátil A 181 b.
Pathmos (Pathmas), 7m. ostrova: Potom plove k jednomu ostrovu, jenž slove pathmos 44 1624? (B "7b pathmas). patnádste, numer. — patnácte: (Ojíf do- byl) najprve patnaczti a potom dva- dceti království A 174 b?. patnádstý, -ctý, num. = patnáctý: Pat- nadíty rozdiel D 482 (A 1€5 b? Pat- naczti). patfenie, -ie, neutr.:= patření, dívání: nenie města v světě tak utěšeného očima ku patrzeni B 41 b (ad A 186 a!). patriarcha, -y, masc.: o pohřebi svatých patriarch A 175 4'; Jakuba patriarchi syn A 165 b'; déjí, že jich patriarcha .. má tolik moci jako papeZ A 161 a?; o Jich patriarffe A 215 b? (D 701 patri- archowi) — Adj. possess. -óv: hrob Ráchel, ženy Jakubovy patriarchowi A 177 a*. patfiti, -tfu, -tfis, impfliv.: v nichzto (stolicích) každý stojí vedlé řádu svého Patrziecz, co biskup vede z svého úřadu A 180 a?. pátý, numer.: Pati rozdiel A 160 bt; Pati (putuje do cizích zemí) pro mi- lost A 157 b?; (kříž byl) osmi paží vzdéli a puolpaty všíři A 159 bi. Pavel, -vla, masc., jm. os.: Svatý Pawel A 163 b'; v němž svatý pawel bydlil A 185 b*. pávovy, adj. = paví: (ženy katajské nosí) jako muZská nohu velmi bohatě s velikými perlami f pawowy petim udělanů A 204 a!. paznohet, -nehet, -hte, masc.:= paz- neht: paznohtowe (nohův) jsú jako voloví rohové A 213 b! (B 81 b paz- nechtowe); (noh) mezi své paznohty vuol pochyti A 213b' (B 81 b paz- nochty, D 691 paznechty). pazé, paždě, -č, fem. = paże: pazzdie i ruka pravá... leží ven vyčiněna z té skříně A 196 a! (B 56 a pazie). — Miya: (kiiz byl) osmi pazij vzdéli a puol- paty vsiii 4 159 bt. — Sv. JuFie PaZe, jm. mořské zátoky: ten plove po sva- tého Jiří pazi A 162 a?; (město jest obklièeno) jednû zétokû morskû, jenz slove svatého Jifie paze 4 160 bt. péci, peku, -ceá, impftiv.: to maso vatie i peku B 61 a (ad A 199 P?). 261 pécka, -y, fem. = malá pec, pícka, de- min. z pec: o peczkach, ješto kury * plodie A 169 b%; v témž městě jest duom pln malych peczek A 170 a!. pecnec, pecencé, masc. — bochník: Pán Kristus nakrmil pét tisícóv lidu péti peczenczi jećnymi à dvéma rybama A 185 b2. peéeny, adj.: (jedi maso) na kameni od slunce pecene D 520 (ad A4 174 bY). -pecet, -i, fem.: (o) peczzeti A 157 b}; komuż próvod jisty chce dáti (Zoldán), tomu na pargamen pfitiskniati każe svi peczzet malt A4 179 b'; o peczzet jeho (kánové) A 205 b!'; na jeho ve- liké peczzeti stojie tato slova A 205 bt. pečlivost, -i, fem.: všicku jinń pecżly- woft k bohu i k statku opustie A 191 a. Pechtin, omyl m. Perchtin, v. Perchta. pekelný, adj.: mnozí mnie, že by to byl vzchod pekelny A 216 b?; šíjě pe- kelna 4 171 b% (B 20 b pekalna, sic!). Peklam v. Pelkam. peklo, -a, neutr.: dobfi puojdń do ráje po své smrti, a zli do pekla A 222 bt/b?; pěkný, adj.: na znamenie tu lidu propad- lého, jenz jsü (sé) zdáli zevnitt piekni, ale v svém svedomí(!) plni byli še- redné zlosti S 30 b (ad A 183 a?). pele&é, -é, fem.— komürka: kdyZ biese sám Machomet s tiem püstenníkem w pe- lefů 4 224 b!; když jednú měl (Macho- met) k nému do peleffie vniti D 98 a (ad A 224 a?) Pelkam (Peklam), 7m. osivova: ostrov, jesto slove pelkam 4 219 5»? (B 91b peklam). peñ, pnè, masc.: roste jich (jablek) dobře sto na jednom pny 4 170a'; pen, v němžto stál kříž A 159 a'. peněžitý, adj. := peněžní: o kánově zboží, o jeho rázu penyezzitem .4 208 b'. peněžný, adj. = peněžní: aby ta země nebyla bez rázu penyezneho A 208 bi. pónie, -ie, neutr. = pění: (kán) slyší f jich modlitby nebo pienye s ndbozen- stvim 4 205 a?/b. peniez, -¢, masc.: = peniz: proto tu nejde izádny penyez stíébrny ani zlaty 4 208 b'; kdyZ jim penyeze zvetsejí ib.; kdež kněžím židovským Judáš třidceti penyez navrátil A 181 b.
Strana 262
262 Pentesilia ( Pentensilia, Pentasilia), fem., jm. os.: královna amazonská, jménem Pentefilia A 213 a! (B 81 a krâlové ... pentenfilia, C 117 a Pentafilia). Pentexore (Penthexore), jm. místní: naj- větčí ostrov slove Pentexore 4 213 b?; s této strany Penthexore lezí t jeden ostrov A 216 b!. pepř, -č, masc.: o zemi, v niZto peprz roste A 194 bl. pepřový, adj.: (hadi a žížaly) těch hroz- nóv peprzowich střehú 4 1954. pérce, -é, neutr., demin. z péro: móZ-li kto vypadlé které perce jejie (sovy) mieti A 206 b?. perösty, adj. = strakaty: (kämen) jest perzefty a mléčné barvy A 176 d&!. Perchta (Pechta), fem., jm. os. = Berta; adj. possess. -in: (Florancia) byla Perchtina sestra, kterážto krále Karla porodila A 194 b? (B 54 a pechtyna). pefie, -ie, neutr. = peří: (od horkého po- větří), jenž s sebú (fenix) v perzi při- nese B 17 b (ad A 109 b!); ten pták chrání ť velmi perzie svého A 214 bt; také jsú v té zemi kuři, ješto nemají © perzie A 201 b?/202 a. pórko, -a, neutr., demin. z péro: móZ-li kto vypadlé perko jejie (sovy) mieti D 660 (ad A 206 b?). perla, -y, fem.: (v kaldejské zemi) chodie velmi v drahém ruse postavcovém a zlatohlavovém, perlamy a 'drahym ka- mením ozdobenym (! A 192 dl. péro, -a, neutr.: pero jedno z křídla jeho, když na dvé rozštiepeno bude na dél A 213 b!|b?. Persidoch, jm. místní: (Krahujčí hrad) leží ť mezi městy, jichžto jedno slove Lachtis à druhé Perfidoch A 190 b!. persidsky, persicky, persisky, adj.: fkrze Perficzku (zemi) A 158 a!; jde t tam kupećstvie po moři k nému z perfydfke země D 572(M 24b z perfyfke) (ad A 186 a!). Persie, -ie, fem., jm. země: z Tater jedú do Perfie A 189 a*. persky, adj.: (nad) Perfku zemí 4 158 d!; jde t tam kupečstvie po moři k němu z Perfke zemé A 186 a!. pes, psa, masc.: jako my zde fe pfi 4 164 a!; o velikych pfiech 4 189 al. péstovati, -uju, -ujeś, impftiv.: (poné- vadź jsme) tvû nevÿmluvnû dobrotû vzchováni à pieftowany A 225 a'/a?. pěší, adj.: sto tisícóv pieffich brannych lidí 4 215 a!. pět, numer.: piet mil od Sardanaj leží Damaškus A 164 a?; a jest piet vlasti jako piet biskupstvi A 168 b?; piet set mil A 163 à. pětmezdsietma atd., numer. = dvacet pět: zdi jeho osAhly vôkol pietmez- czietma mil A 192 a! (D 598 pietmied- cytma). pětmezdsietmý atd., numer. = dvacátý pátý: Pietmezczietmy rozdiel A 171 a? (D 503 Pietmiedcytma kapitola). Petr, -a, masc., jm. os.: Tiétí (Herodes) kázal stieti sv. Jakuba a vězal svatého Petra A 181 a!. pevný, adj.: protož město Jerusalem s té strany nenie tak pewno jako jinde A 178 b? (C 45 a pewne); to jest velmi pewne mósto A 162 a. -- Adv. -né: pewůňye věříme A 161 b'. Phison, jm. řeky: k té řece, ješto slove Phifon A 211 a?. piékati, -aju, -áš, impftiv. = močiti: kto by piczzkal v domu, nebo ktoż by to chtě učinil, toho by zabili A 209 a?. pied, -i, fem. = pid’: kazdy z nich (zla- tých andělů) osmi pyedi zvysi A 18052. piedikovy, adj. = pidimuzicky: (feka Da- lach) plyne f mimo piedikowu vlast D 643 (ad A 202 b. piedimużik, -a, mask. = pidimużik: O pie- dimuziciech krátkého véku C 95 b (ad A 202 b"); ti piedymuzzikowe jsń mali lidé A 202 5*. — Adj. -ovy: (Feka Dalach) plyne f mimo piedymuzzikowu vlast A 202 bi. piesčitý, adj. = písčitý: přijdú na póśt, netézenû zemi piefczitu A 16545 jest země pieffczzyta A 167 b?. piesećny, adj. = piscity: pfijdń na póśf, netěženúů zemi piefecznu B 11 b (ad A 165 a?). piesek, -ska, -sku, masc. = pisek: o div- nem dole, (z) jehożto piefku stkla dé- laji A 164 b?. pieskovatý, adj. = písečný: Taterská ze- mě jest studená a piefkowata D 584 (ad A 188 b?).
262 Pentesilia ( Pentensilia, Pentasilia), fem., jm. os.: královna amazonská, jménem Pentefilia A 213 a! (B 81 a krâlové ... pentenfilia, C 117 a Pentafilia). Pentexore (Penthexore), jm. místní: naj- větčí ostrov slove Pentexore 4 213 b?; s této strany Penthexore lezí t jeden ostrov A 216 b!. pepř, -č, masc.: o zemi, v niZto peprz roste A 194 bl. pepřový, adj.: (hadi a žížaly) těch hroz- nóv peprzowich střehú 4 1954. pérce, -é, neutr., demin. z péro: móZ-li kto vypadlé které perce jejie (sovy) mieti A 206 b?. perösty, adj. = strakaty: (kämen) jest perzefty a mléčné barvy A 176 d&!. Perchta (Pechta), fem., jm. os. = Berta; adj. possess. -in: (Florancia) byla Perchtina sestra, kterážto krále Karla porodila A 194 b? (B 54 a pechtyna). pefie, -ie, neutr. = peří: (od horkého po- větří), jenž s sebú (fenix) v perzi při- nese B 17 b (ad A 109 b!); ten pták chrání ť velmi perzie svého A 214 bt; také jsú v té zemi kuři, ješto nemají © perzie A 201 b?/202 a. pórko, -a, neutr., demin. z péro: móZ-li kto vypadlé perko jejie (sovy) mieti D 660 (ad A 206 b?). perla, -y, fem.: (v kaldejské zemi) chodie velmi v drahém ruse postavcovém a zlatohlavovém, perlamy a 'drahym ka- mením ozdobenym (! A 192 dl. péro, -a, neutr.: pero jedno z křídla jeho, když na dvé rozštiepeno bude na dél A 213 b!|b?. Persidoch, jm. místní: (Krahujčí hrad) leží ť mezi městy, jichžto jedno slove Lachtis à druhé Perfidoch A 190 b!. persidsky, persicky, persisky, adj.: fkrze Perficzku (zemi) A 158 a!; jde t tam kupećstvie po moři k nému z perfydfke země D 572(M 24b z perfyfke) (ad A 186 a!). Persie, -ie, fem., jm. země: z Tater jedú do Perfie A 189 a*. persky, adj.: (nad) Perfku zemí 4 158 d!; jde t tam kupečstvie po moři k němu z Perfke zemé A 186 a!. pes, psa, masc.: jako my zde fe pfi 4 164 a!; o velikych pfiech 4 189 al. péstovati, -uju, -ujeś, impftiv.: (poné- vadź jsme) tvû nevÿmluvnû dobrotû vzchováni à pieftowany A 225 a'/a?. pěší, adj.: sto tisícóv pieffich brannych lidí 4 215 a!. pět, numer.: piet mil od Sardanaj leží Damaškus A 164 a?; a jest piet vlasti jako piet biskupstvi A 168 b?; piet set mil A 163 à. pětmezdsietma atd., numer. = dvacet pět: zdi jeho osAhly vôkol pietmez- czietma mil A 192 a! (D 598 pietmied- cytma). pětmezdsietmý atd., numer. = dvacátý pátý: Pietmezczietmy rozdiel A 171 a? (D 503 Pietmiedcytma kapitola). Petr, -a, masc., jm. os.: Tiétí (Herodes) kázal stieti sv. Jakuba a vězal svatého Petra A 181 a!. pevný, adj.: protož město Jerusalem s té strany nenie tak pewno jako jinde A 178 b? (C 45 a pewne); to jest velmi pewne mósto A 162 a. -- Adv. -né: pewůňye věříme A 161 b'. Phison, jm. řeky: k té řece, ješto slove Phifon A 211 a?. piékati, -aju, -áš, impftiv. = močiti: kto by piczzkal v domu, nebo ktoż by to chtě učinil, toho by zabili A 209 a?. pied, -i, fem. = pid’: kazdy z nich (zla- tých andělů) osmi pyedi zvysi A 18052. piedikovy, adj. = pidimuzicky: (feka Da- lach) plyne f mimo piedikowu vlast D 643 (ad A 202 b. piedimużik, -a, mask. = pidimużik: O pie- dimuziciech krátkého véku C 95 b (ad A 202 b"); ti piedymuzzikowe jsń mali lidé A 202 5*. — Adj. -ovy: (Feka Dalach) plyne f mimo piedymuzzikowu vlast A 202 bi. piesčitý, adj. = písčitý: přijdú na póśt, netézenû zemi piefczitu A 16545 jest země pieffczzyta A 167 b?. piesećny, adj. = piscity: pfijdń na póśf, netěženúů zemi piefecznu B 11 b (ad A 165 a?). piesek, -ska, -sku, masc. = pisek: o div- nem dole, (z) jehożto piefku stkla dé- laji A 164 b?. pieskovatý, adj. = písečný: Taterská ze- mě jest studená a piefkowata D 584 (ad A 188 b?).
Strana 263
pieti, pźju, -eś, impftiv. = póti, zpívati: tasto slychaji psy tam štěkajíce a kokoty piegice A 211 bl. pieti, pnu, pneś, impftiv; p. sé = pnouti se: stromkové, na nichž pepř roste, jsú jako divoké jahodiny, kteréžto v chras- tinäch rostü a pnu fye na chrast A 194 b?. pigen (pijen), jm. vina: tu take roste víno dobré, jenž slove pigen A 202 a. pilan, název písmene abecedy egyptské: Pian A 170 b?. Pilat, -a, masc., jm. os. — Adj. possess. -óv: Pak t*etie byl jest korunován pán náš Ježíš Kristus v súdném domu Pila- towie A 160 a?. piler, -&, masc. = pilíř: až do čtvrtého slipu nebo pilerze A 178 a?; (kostel) s věžemi a { pilerz1 À 176 a!; na jehozto (mostu) každém pilerzi stála jedna věže A 188 a!. Pilgarie, jm. místní: Potom přijede do Pilgarie A 158 a. Pilgrunspurk (Pulgrunšpurg, Pilgrans- purk, Bilkrunspurk, Gunšpurk), jm. mistni: potom do bilerunfpurka, točíš do pütnicého hradu A 165 at (B 115 pigrunfpurka, C 184 pulgrüffpurgu, N 19 b Pilgranfpurka, S 11a Gunft- purka). Pilin (Pilim), jm. zemé (Sandbach: Pil- len): Odtad pfidü do jiné zemé, je&to slove Piin 4 201 a* (D 636 Pilim). pilny, adj.: kazdy putnik byl toho pilen, aby kus toho kamene měl A 177 B. — Adv. -ně: já sem ji (korunu) velmi pilnye opatfil 4 159 b2. písař, -ě, masc.: před kánem, když jie, jst ústavně čtyřé mistři pifarzi A 204 a!. pismo, -a, neutr. Litery: tehda jst na- lezli to pifmo bez pohnutie 4 160 b?; — pismo, spis: pravie t tito Zidé... i jich pifmo, że € jesté mají ti Zidé vy- jíti ven A 213 a?. píti, p'ú (piú), pieš, impftiv.: jeden pye krev druhého A 199 a? (D 628 pige); pán náš Jezus Kristus nikdy jest ne- jedl ani pil 4 161 P*. pitie, -ie, neutr. = piti: (velblüdi) mohü trváti dobře tři dni bez pitie A 172 d!; (naleznú) potřebu k jedení a k piti A 165 a?. 263 pitomý, adj. = krotký: Také v té zemi chovaji mnoho vydr pitomych A 202a!; o vydrach pitomych D 638 (ad A 201 bY). Pitonie, /m. zemé: (veliká Armenie) má f mnoho krajin, točíšto Kapadocí, Sa- men, Birkon... Pıtony A 211 P? pivnic&, -č, fem. = sklep: Pod siencí kos- tela svrchupsaného jest jako pyw- nyce sklenutie osmnácte stupňóv do- lóv na pravé ruce 4 176 b!. pivo, -a, neutr.: tu sé obcházejí a Zivie s svým dobytkem a piji pywo 4 210 b2. pláé, -é, masc.: vallis luctus, to¢i§ ûdolé placzze A 175 a. plachý, adj. = divoký, prudký: jsú také v ní (zemi) velmi zlí lidć a plafft A 188 b. . plakati, pláču, -češ, impftiv.: mají mnozí za to, Ze kamenie placzze smrti... Jezu Krista A 178 a?; neb f jest tu Adam sto let plakal smrti Abele, syna svého A 175 a!. . plamen, -e, (-a, -u), masc.: plameny z nie (Etny) sopcí A 171 b! (B 20 b plame- nie); (hory) škaredé plameny z sebe vypûstéji 4 171 b? (B 20 b plamenye); křídle (fenixe) jsú ohnivé barvy a za- rdělé jako plamen B 18 a (ad A 169 d?). plamenie (?) v. plamen. plápolati, -aju, -á$, impftiv.: kdyż ten oheň plapolal À 176 a. plâsé, -é, masc.: nenosie f ani kukel ani plafityow na sobé v té zemi 4 209 a!. plat, -a, -u, masc.: (sv. Tomás) da tém tíém králóm, biskupóm i kněžím dě- diny i lidi a platy k jich potřěbě B 85 a (ad 4 215 b*); mó na każdy rok dobie tisíce zlatých platu A 222 al. platiti, -cu, -tíš, impítiv: královnč ama- zonské úrok musie platiti A 213 al. plátno, -a, neutr.: (mniši ukazují) to platno, v němž bylo obvinuto tělo jejie (sv. Kateřiny) A 173 a'. plavati, -aju, -a8, impftiv., novotv. plavu, -eš: ta voda plawe skrze tu zemi B 77a (ad A 211 a!). plavcovy, adj. — plavecky: plawcowi mis- tři, kteříž by tu do všech zemí uměli jéti D 639 (není-li omyl m. plavcové, srvn. 4 201 d%). plavec, -vc&, masc.: po nichZto (hv&z- dách) v jiných zemiech mořští plawczý
pieti, pźju, -eś, impftiv. = póti, zpívati: tasto slychaji psy tam štěkajíce a kokoty piegice A 211 bl. pieti, pnu, pneś, impftiv; p. sé = pnouti se: stromkové, na nichž pepř roste, jsú jako divoké jahodiny, kteréžto v chras- tinäch rostü a pnu fye na chrast A 194 b?. pigen (pijen), jm. vina: tu take roste víno dobré, jenž slove pigen A 202 a. pilan, název písmene abecedy egyptské: Pian A 170 b?. Pilat, -a, masc., jm. os. — Adj. possess. -óv: Pak t*etie byl jest korunován pán náš Ježíš Kristus v súdném domu Pila- towie A 160 a?. piler, -&, masc. = pilíř: až do čtvrtého slipu nebo pilerze A 178 a?; (kostel) s věžemi a { pilerz1 À 176 a!; na jehozto (mostu) každém pilerzi stála jedna věže A 188 a!. Pilgarie, jm. místní: Potom přijede do Pilgarie A 158 a. Pilgrunspurk (Pulgrunšpurg, Pilgrans- purk, Bilkrunspurk, Gunšpurk), jm. mistni: potom do bilerunfpurka, točíš do pütnicého hradu A 165 at (B 115 pigrunfpurka, C 184 pulgrüffpurgu, N 19 b Pilgranfpurka, S 11a Gunft- purka). Pilin (Pilim), jm. zemé (Sandbach: Pil- len): Odtad pfidü do jiné zemé, je&to slove Piin 4 201 a* (D 636 Pilim). pilny, adj.: kazdy putnik byl toho pilen, aby kus toho kamene měl A 177 B. — Adv. -ně: já sem ji (korunu) velmi pilnye opatfil 4 159 b2. písař, -ě, masc.: před kánem, když jie, jst ústavně čtyřé mistři pifarzi A 204 a!. pismo, -a, neutr. Litery: tehda jst na- lezli to pifmo bez pohnutie 4 160 b?; — pismo, spis: pravie t tito Zidé... i jich pifmo, że € jesté mají ti Zidé vy- jíti ven A 213 a?. píti, p'ú (piú), pieš, impftiv.: jeden pye krev druhého A 199 a? (D 628 pige); pán náš Jezus Kristus nikdy jest ne- jedl ani pil 4 161 P*. pitie, -ie, neutr. = piti: (velblüdi) mohü trváti dobře tři dni bez pitie A 172 d!; (naleznú) potřebu k jedení a k piti A 165 a?. 263 pitomý, adj. = krotký: Také v té zemi chovaji mnoho vydr pitomych A 202a!; o vydrach pitomych D 638 (ad A 201 bY). Pitonie, /m. zemé: (veliká Armenie) má f mnoho krajin, točíšto Kapadocí, Sa- men, Birkon... Pıtony A 211 P? pivnic&, -č, fem. = sklep: Pod siencí kos- tela svrchupsaného jest jako pyw- nyce sklenutie osmnácte stupňóv do- lóv na pravé ruce 4 176 b!. pivo, -a, neutr.: tu sé obcházejí a Zivie s svým dobytkem a piji pywo 4 210 b2. pláé, -é, masc.: vallis luctus, to¢i§ ûdolé placzze A 175 a. plachý, adj. = divoký, prudký: jsú také v ní (zemi) velmi zlí lidć a plafft A 188 b. . plakati, pláču, -češ, impftiv.: mají mnozí za to, Ze kamenie placzze smrti... Jezu Krista A 178 a?; neb f jest tu Adam sto let plakal smrti Abele, syna svého A 175 a!. . plamen, -e, (-a, -u), masc.: plameny z nie (Etny) sopcí A 171 b! (B 20 b plame- nie); (hory) škaredé plameny z sebe vypûstéji 4 171 b? (B 20 b plamenye); křídle (fenixe) jsú ohnivé barvy a za- rdělé jako plamen B 18 a (ad A 169 d?). plamenie (?) v. plamen. plápolati, -aju, -á$, impftiv.: kdyż ten oheň plapolal À 176 a. plâsé, -é, masc.: nenosie f ani kukel ani plafityow na sobé v té zemi 4 209 a!. plat, -a, -u, masc.: (sv. Tomás) da tém tíém králóm, biskupóm i kněžím dě- diny i lidi a platy k jich potřěbě B 85 a (ad 4 215 b*); mó na każdy rok dobie tisíce zlatých platu A 222 al. platiti, -cu, -tíš, impítiv: královnč ama- zonské úrok musie platiti A 213 al. plátno, -a, neutr.: (mniši ukazují) to platno, v němž bylo obvinuto tělo jejie (sv. Kateřiny) A 173 a'. plavati, -aju, -a8, impftiv., novotv. plavu, -eš: ta voda plawe skrze tu zemi B 77a (ad A 211 a!). plavcovy, adj. — plavecky: plawcowi mis- tři, kteříž by tu do všech zemí uměli jéti D 639 (není-li omyl m. plavcové, srvn. 4 201 d%). plavec, -vc&, masc.: po nichZto (hv&z- dách) v jiných zemiech mořští plawczý
Strana 264
264 spravují sě B 56 b (4 196 b! plawıczı, sic); po těch (hvězdách) sě spravují jich plawczi na mofi 4 196 bi; plawczowe mistři, kteříž by tu do všech zemí uméli jéti 4 201 5; (kdyZ) plawcz pfistachu A 163 a!. plaviti, -vu, -viś, impftiv.: tak plawie zlato a stfiebro od nich D 722/3 (ad A 220 bY); p. sé: tu bydlé muzie s druhé strany vuody, k nimžto ony (Ama- zonky) plawie {ye A 1934a' (B 51b plowie fye). plaziti, -zu, -zis, impftiv. = plaziti, vléci: ktož by slepice v oheň vstrčil, když sé dobře opálé, tehda jednu nebo dvě vezma i plazil jé pfed sviněmi A 198 b?; p. sé: drak plazi fye po něm (mládenci) A 163 a?. plece, -ě, neutr.; mají oči i ústa s zadu na pleczı A 200 a!; visie jim dlúhé a černé vlasy přes pleczi dolóv A 192 d&!; tam stojí pod jednů temnůú skalú člo- vécie hlava po plecz1 À 216 b* (B 86 b po pleczie). plémě, plemene, neutr.: ještě t mâ (Ojif) svého rodu plemye v indiské zemi A 197 a2. plénka, -y, fem.: Tu jest také studnice, v nížto matka božie prala své plenky A 185 a!. piniti sè, -ňu, -nis, impftiv.: neb fe plnyty bude pytel B 48 b (ad A 191a). plnost, -i, fem.: co ty zde vidíš, to jest plnoft celé viery této země A 178 a?. plný, adj.: avšak jsú vždycky (čbánové isúdkové) plny sami od sebe 4 160a?/b!; v témž městě jest duom pln malych pécek A 170 a!; jest dobře tři dni púti plno bahen a jezer a tymencôv À 188b}; nemaji plne viery nasie A4 157 b. — u — plně = dokonale: (Samaritáni) ani vplnye jsú pohané, ani židé, ani křčs- fané A 184 a?. plod, -a, -u, masc.: opatříš plod, jenž jest od tebe porozen 4 163 b*. ploditi, -zu, -dis, impftiv.: o péckách, jesto kury plodie A 169 b?. plodnost, -i, fem.: aby zpytali dobrotu a plodnoft zemé slíbené 4A 176 a?. plodny, adj.: (Jordán) plyne skrze mnoho dobrých zemí, jenžto plodny činí A 183 až (D 559 plodne); (v tom městě okolo jest) mnoho krásných štěpnic a | plodnich A 186 a!; tu jest tak krásné “ à plodne ûdolé B 38 a (ad A 183 b?). ploviti sé (?) v. plaviti sé. plovücí, adj. — plovouci: mofe plowuczim üstavné pieskem plikryté À 216 a, plst, -i, fem.: mnozi nemají domóv, ale bydlé u büdách a v staniech z plfti A 207 a. plüti, plovu, -eá, impft. = plouti, téci: plul fem po moři A 158 a!; pak bude pluti po Dunaji 4 158 a?; mimo niżto (Babylonii) plowe řeka A 168 a?. Pluto, masc., jm. os.: pluto, buoh zemsky A 224 b?, plyniti, -nu, -neś, impftiv.: (Dunaj) plyne skrze Uhry A 158 a?; plyne skrze to moře Barské À 162 a°. pnieti, pñu, pnis, impftiv. = pniti, vi- seti: by pán buoh měl tak dlúho pnyeti na kříži A 159 a}. po, praep.: I. S'akk.: Po tu horu teče malý potóček B 35b (omyl m. Pod) (ad A 182b! — po dneffny den v tom království jest viece ktéstanóv A 210 bi, II. Siok: pote cesté A 172 a*; po mno- hich svéta vlastech zputoval jest B 1 a; praví cestu z těchto nižších zemí po dunagi 4 1584!; pak bude plüti po dunagı 4 158 až; A když jde (kokodril) po piefku, tehda ť táhne svój ocas po fobie ( = za sebou) A 201 a?; drak plazí sé po ňyem (po mládenci = za nim) A 163 a?; i pobëhnû véickni, a nepřé- telé také všichni po nych A 206 b!; hledajíce jeho po krzowi ib. — po fwe smrti A 157 b?; kdyż byla po twem otci jakožto dědična ioho ostrova ostala A 162 b!; potom po bożiem umučení ten kfiż byl skryt pod zemi B 3b (4 159 b! omylem bo Bozziem...); — těch hvězd, jeśto slovń Kufatka, ne- mohń nikda vidati, po hychżto v jinych zemiech ... zpravuji sé À 196 b!; a po tiech (hvézdách) sé zpravují jich plavci na moti viece neZli po ginych ib.; po nychz (barvách) sé ti lidé umějí .zpravovati u proménách povéttie A 171 5. — Ti amirálové jsá po mieftech a po zemi, jakož komu poruceno jest A 166 b?; ponesi ta těla, onen po pieti, onen po ffeftı, do svých bydliśt A 218 a!; — oni nynie mají po dewieti
264 spravují sě B 56 b (4 196 b! plawıczı, sic); po těch (hvězdách) sě spravují jich plawczi na mofi 4 196 bi; plawczowe mistři, kteříž by tu do všech zemí uméli jéti 4 201 5; (kdyZ) plawcz pfistachu A 163 a!. plaviti, -vu, -viś, impftiv.: tak plawie zlato a stfiebro od nich D 722/3 (ad A 220 bY); p. sé: tu bydlé muzie s druhé strany vuody, k nimžto ony (Ama- zonky) plawie {ye A 1934a' (B 51b plowie fye). plaziti, -zu, -zis, impftiv. = plaziti, vléci: ktož by slepice v oheň vstrčil, když sé dobře opálé, tehda jednu nebo dvě vezma i plazil jé pfed sviněmi A 198 b?; p. sé: drak plazi fye po něm (mládenci) A 163 a?. plece, -ě, neutr.; mají oči i ústa s zadu na pleczı A 200 a!; visie jim dlúhé a černé vlasy přes pleczi dolóv A 192 d&!; tam stojí pod jednů temnůú skalú člo- vécie hlava po plecz1 À 216 b* (B 86 b po pleczie). plémě, plemene, neutr.: ještě t mâ (Ojif) svého rodu plemye v indiské zemi A 197 a2. plénka, -y, fem.: Tu jest také studnice, v nížto matka božie prala své plenky A 185 a!. piniti sè, -ňu, -nis, impftiv.: neb fe plnyty bude pytel B 48 b (ad A 191a). plnost, -i, fem.: co ty zde vidíš, to jest plnoft celé viery této země A 178 a?. plný, adj.: avšak jsú vždycky (čbánové isúdkové) plny sami od sebe 4 160a?/b!; v témž městě jest duom pln malych pécek A 170 a!; jest dobře tři dni púti plno bahen a jezer a tymencôv À 188b}; nemaji plne viery nasie A4 157 b. — u — plně = dokonale: (Samaritáni) ani vplnye jsú pohané, ani židé, ani křčs- fané A 184 a?. plod, -a, -u, masc.: opatříš plod, jenž jest od tebe porozen 4 163 b*. ploditi, -zu, -dis, impftiv.: o péckách, jesto kury plodie A 169 b?. plodnost, -i, fem.: aby zpytali dobrotu a plodnoft zemé slíbené 4A 176 a?. plodny, adj.: (Jordán) plyne skrze mnoho dobrých zemí, jenžto plodny činí A 183 až (D 559 plodne); (v tom městě okolo jest) mnoho krásných štěpnic a | plodnich A 186 a!; tu jest tak krásné “ à plodne ûdolé B 38 a (ad A 183 b?). ploviti sé (?) v. plaviti sé. plovücí, adj. — plovouci: mofe plowuczim üstavné pieskem plikryté À 216 a, plst, -i, fem.: mnozi nemají domóv, ale bydlé u büdách a v staniech z plfti A 207 a. plüti, plovu, -eá, impft. = plouti, téci: plul fem po moři A 158 a!; pak bude pluti po Dunaji 4 158 a?; mimo niżto (Babylonii) plowe řeka A 168 a?. Pluto, masc., jm. os.: pluto, buoh zemsky A 224 b?, plyniti, -nu, -neś, impftiv.: (Dunaj) plyne skrze Uhry A 158 a?; plyne skrze to moře Barské À 162 a°. pnieti, pñu, pnis, impftiv. = pniti, vi- seti: by pán buoh měl tak dlúho pnyeti na kříži A 159 a}. po, praep.: I. S'akk.: Po tu horu teče malý potóček B 35b (omyl m. Pod) (ad A 182b! — po dneffny den v tom království jest viece ktéstanóv A 210 bi, II. Siok: pote cesté A 172 a*; po mno- hich svéta vlastech zputoval jest B 1 a; praví cestu z těchto nižších zemí po dunagi 4 1584!; pak bude plüti po dunagı 4 158 až; A když jde (kokodril) po piefku, tehda ť táhne svój ocas po fobie ( = za sebou) A 201 a?; drak plazí sé po ňyem (po mládenci = za nim) A 163 a?; i pobëhnû véickni, a nepřé- telé také všichni po nych A 206 b!; hledajíce jeho po krzowi ib. — po fwe smrti A 157 b?; kdyż byla po twem otci jakožto dědična ioho ostrova ostala A 162 b!; potom po bożiem umučení ten kfiż byl skryt pod zemi B 3b (4 159 b! omylem bo Bozziem...); — těch hvězd, jeśto slovń Kufatka, ne- mohń nikda vidati, po hychżto v jinych zemiech ... zpravuji sé À 196 b!; a po tiech (hvézdách) sé zpravují jich plavci na moti viece neZli po ginych ib.; po nychz (barvách) sé ti lidé umějí .zpravovati u proménách povéttie A 171 5. — Ti amirálové jsá po mieftech a po zemi, jakož komu poruceno jest A 166 b?; ponesi ta těla, onen po pieti, onen po ffeftı, do svých bydliśt A 218 a!; — oni nynie mají po dewieti
Strana 265
(ženách) 4 223 a?; — ničehož nežádám, nežli tvého téla po me wuoly À 190 b?. pobadati, -aju, -45, impftiv.: jako zde jimi (ostny) volóv pobadagy A 209 a?. pobéhlec, -hlcé, masc.— sběhlý (s ně- ceho), sbéh, odpadlík: Julian césar, viery kiéstanské pobiehlecz À 183 5*. — Julian Pobéhlec ( = Apos'ata) v. Ju- lian. pobéhnüti, -hnu, -hneá, pftiv. — vytéci, vyjiti, (po)bézeti, utéci: inhed pobiehne hojně ta věc ven a uschne À 198 a*; tid jeho mné, by byl zabit, i pobiehnu vSickni 4 206 b'; kazdy jé má za ne- šlechetné ženy, jako by od živého po- biehla A 195 b'. pobiediti, -zu, -dis, pftiv. = pobidnouti: o müdré řčči kánově, jíž svých synóv ksvornosti pobiedl A 9207 b. pobiezéti, -¢ju, -ie§, impftiv. = pobizeti: o müdré feci kánové, jíZ svych synóv k svornosti pobiezel D 664 (ad A 207 b). pobiti, -b’û (-biû), -bies, pftiv. = poraziti: (Melchisedech) sé vracováse pobyw krále pohanského A 185 a. pobitie, -ie, neutr. = boj(ování): I ztra- tili jsû pobıt e Amazonští A 193 až; (král Ludvík) mě pobitie s pohany A 166 a?. pobojovati, -uju, -ujes, pftiv. = přemoci: (král angličský Rikard) poboyowal lid i zemi pohanskü A 166 a. pobrati, -beru, -befeś, pfiiv.: z toho měs- ta u brany byl Sampson vrata pobral A 165 al; každá (žena) své kuřence poberze A 170 a!. poc&lovati, -uju, -uješ, pftiv. = políbiti: piijma jej (list) poczeluge a vloží na hlavu svú S 26 b (ad A 179 b'). počátek, -tka, -tku, masc.: na poczzatcze světa A 175 b?; o pocžatku i o konci Jordána A 183 a?. počatý, adj.: Pak-li jest (dítě) v cizolo(ž)- ství poczate, tehdy je inhed do smrti uścipi B 20 a, C 30 b (ad 4 171 bY). poéestenstvie, -ie, neutr. — pocta: potom přijme posla s velikym poczeften- ftwim A 179 bl. počestnost, -i, fem. — počestnost, ucti- vost: (pohané) mají ten kostel u ve- like poczzeftnofti 4 175 a?. 265 počestný, adj.: (pohané) činie jemu (du- bu) mnoho poczeftneho A 175 b*. počet, -čta, -čtu, masc.: učinil jsem rej- strum ... wedle potcztu (sic) a řádu kapitol B 1 b; jichZto (lidí) bez pocżta jest A 166 b?; chtě jeho všeho lidu poczzet védéti A 206 a!. počieti, -čnu, -Cne$, pftiv. — poCíti: (mlá- denec) poczze utiekati A 163 a?; chci opět zasě poczzeti cestú bližší vésti A 171 a!; — neb tu byla matka božie divně poczzata od svaté Anny A 180 b*; Pakli jest (dítě) v cizoložství fye po- czzalo A 171 b!; Zdráva Maria, milosti plná, poczznefs a porodíš A 222 b?. počínati, -aju, -áš, impftiv.: (ten čestný rytieř) poczzyna takově a die A 157 b?; — p. sé: Poczzma fie rozdiel prvý knih téchto ib.; tu fye poczzyna syrská země A 164 a?. počísti, -čtu, -čteš, pftiv. = spočísti, vypo- čísti: V té zemi jesti ť mnoho divných věcí, kteréžto poczziíti bylo by dlüho A 213 b?. počiščený, adj. = vyčištěný: v jeho zemi jsú potoci, ješto z ráje tekú, z nichžto plno jest drahého kamenie, a jsú tak jasni také nepoczziftieny, jako v těchto zemiech poczziít eny A 215 a?. počiščovati, -uju, -uješ, impftiv. = čis- titi: Neb jé ta voda poczzifczugye A 215 a?*. počítati, -aju, -áš, impítiv. = vyčítati, pokládati: A já biech svrchu počal po- czzitati tu cestu na Sinaj A 171 a!; Také poczzitagi za veliký hfiech... A 161 b. podsta, -y, fem. == pocta: to jest poczta, kterńżto jemu Cinie A 167 a?; (oleje) dávají poctivým pütniköm za veliký dar i pocztu A 173 a!. počstivenstvie, -ie, neutr. = počestnost: přijme posla s velikym pocztrwenftwim S (ad A 179 b»). poéstivost, -i, fem. — uctivost, ücta: o po- ctiwofti chrámu bozieho D 544 (ad A 180 a!); (pohané mají) ten kostel u ve- liké poctiwofti D 523 (ad A 175a); potom přijma posla s velikü potczti- wofti B 32a (ad 4 179 bY). poéstivy, adj. = polestny: Mnozi po- cztywirytieti 4 165 a!. — Adv. -é: ktoZ
(ženách) 4 223 a?; — ničehož nežádám, nežli tvého téla po me wuoly À 190 b?. pobadati, -aju, -45, impftiv.: jako zde jimi (ostny) volóv pobadagy A 209 a?. pobéhlec, -hlcé, masc.— sběhlý (s ně- ceho), sbéh, odpadlík: Julian césar, viery kiéstanské pobiehlecz À 183 5*. — Julian Pobéhlec ( = Apos'ata) v. Ju- lian. pobéhnüti, -hnu, -hneá, pftiv. — vytéci, vyjiti, (po)bézeti, utéci: inhed pobiehne hojně ta věc ven a uschne À 198 a*; tid jeho mné, by byl zabit, i pobiehnu vSickni 4 206 b'; kazdy jé má za ne- šlechetné ženy, jako by od živého po- biehla A 195 b'. pobiediti, -zu, -dis, pftiv. = pobidnouti: o müdré řčči kánově, jíž svých synóv ksvornosti pobiedl A 9207 b. pobiezéti, -¢ju, -ie§, impftiv. = pobizeti: o müdré feci kánové, jíZ svych synóv k svornosti pobiezel D 664 (ad A 207 b). pobiti, -b’û (-biû), -bies, pftiv. = poraziti: (Melchisedech) sé vracováse pobyw krále pohanského A 185 a. pobitie, -ie, neutr. = boj(ování): I ztra- tili jsû pobıt e Amazonští A 193 až; (král Ludvík) mě pobitie s pohany A 166 a?. pobojovati, -uju, -ujes, pftiv. = přemoci: (král angličský Rikard) poboyowal lid i zemi pohanskü A 166 a. pobrati, -beru, -befeś, pfiiv.: z toho měs- ta u brany byl Sampson vrata pobral A 165 al; každá (žena) své kuřence poberze A 170 a!. poc&lovati, -uju, -uješ, pftiv. = políbiti: piijma jej (list) poczeluge a vloží na hlavu svú S 26 b (ad A 179 b'). počátek, -tka, -tku, masc.: na poczzatcze světa A 175 b?; o pocžatku i o konci Jordána A 183 a?. počatý, adj.: Pak-li jest (dítě) v cizolo(ž)- ství poczate, tehdy je inhed do smrti uścipi B 20 a, C 30 b (ad 4 171 bY). poéestenstvie, -ie, neutr. — pocta: potom přijme posla s velikym poczeften- ftwim A 179 bl. počestnost, -i, fem. — počestnost, ucti- vost: (pohané) mají ten kostel u ve- like poczzeftnofti 4 175 a?. 265 počestný, adj.: (pohané) činie jemu (du- bu) mnoho poczeftneho A 175 b*. počet, -čta, -čtu, masc.: učinil jsem rej- strum ... wedle potcztu (sic) a řádu kapitol B 1 b; jichZto (lidí) bez pocżta jest A 166 b?; chtě jeho všeho lidu poczzet védéti A 206 a!. počieti, -čnu, -Cne$, pftiv. — poCíti: (mlá- denec) poczze utiekati A 163 a?; chci opět zasě poczzeti cestú bližší vésti A 171 a!; — neb tu byla matka božie divně poczzata od svaté Anny A 180 b*; Pakli jest (dítě) v cizoložství fye po- czzalo A 171 b!; Zdráva Maria, milosti plná, poczznefs a porodíš A 222 b?. počínati, -aju, -áš, impftiv.: (ten čestný rytieř) poczzyna takově a die A 157 b?; — p. sé: Poczzma fie rozdiel prvý knih téchto ib.; tu fye poczzyna syrská země A 164 a?. počísti, -čtu, -čteš, pftiv. = spočísti, vypo- čísti: V té zemi jesti ť mnoho divných věcí, kteréžto poczziíti bylo by dlüho A 213 b?. počiščený, adj. = vyčištěný: v jeho zemi jsú potoci, ješto z ráje tekú, z nichžto plno jest drahého kamenie, a jsú tak jasni také nepoczziftieny, jako v těchto zemiech poczziít eny A 215 a?. počiščovati, -uju, -uješ, impftiv. = čis- titi: Neb jé ta voda poczzifczugye A 215 a?*. počítati, -aju, -áš, impítiv. = vyčítati, pokládati: A já biech svrchu počal po- czzitati tu cestu na Sinaj A 171 a!; Také poczzitagi za veliký hfiech... A 161 b. podsta, -y, fem. == pocta: to jest poczta, kterńżto jemu Cinie A 167 a?; (oleje) dávají poctivým pütniköm za veliký dar i pocztu A 173 a!. počstivenstvie, -ie, neutr. = počestnost: přijme posla s velikym pocztrwenftwim S (ad A 179 b»). poéstivost, -i, fem. — uctivost, ücta: o po- ctiwofti chrámu bozieho D 544 (ad A 180 a!); (pohané mají) ten kostel u ve- liké poctiwofti D 523 (ad A 175a); potom přijma posla s velikü potczti- wofti B 32a (ad 4 179 bY). poéstivy, adj. = polestny: Mnozi po- cztywirytieti 4 165 a!. — Adv. -é: ktoZ
Strana 266
266 by ten olej pocztywie za sedm let cho- val A 186 P!. poéüti, -éuju, -éujeá, pftiv. — pocítiti: když ti lidé poczzigi kde ty kokodrile A 201 a. pod, praep.: I. S acc.: plyne pod ty hory, jesto slovû Gelboe A 183 a*; (voda) padá v zemi a pod zemi a dlûho plo- ve... A 168 až (omylem m. pod zemí dlúho ...); proč pod papezze římského neslušejí 4 161 a?; i podrobila je pod fe N 147 a (ad A 213 a?). — II. S znstv.: ten kříž byl skryt pod zemi A 159 bi; pod ty8 pahorkem A 159 b!; pod tyem dubem bude m3é... slüZena A 175 b?. podál, adv. — opodál: podal odtad jest hora A 182 b'. poddaný, adj.: pohané všickni žoldánovi poddany jsû À 179 b!; o krajinách řeč- skému césaïi poddanych 4 160 b'. — Zpodst.: moc tvû najvyssi vedlé tvÿch poddanych pevně věříme À 161 b! poddati sé, -dám, -dás s&, pftiv.: aby fie jemu poddali A 219 at. podieti sě, -děju, -děješ sé, pftiv. — po- díti se, zmizeti: ani € vieme, kam gfu fye podieli A 217 a2. podkova, -y, fem.: (ásta) jsá zpósobena jako podkowa A 200 al. podla£eny, adj. — vydlázdény: jest ro- veň okolo něho (chrámu) podlazzeno (sic) A 179 a?. podlé, praep. Vedle, podle: Podle Betanie leží Galilea D 554 (ad A 182 a). — podle: božské věci nedostávají sé podle pozédanie takového C 71 a (ad A 190 b?); podle obyčeje lidského zpósobenie A 219 b?. podlesie, -ie, neutr. — podlesí (zde omy- lem m. pelesé): kdyZ jednû mél (Ma- chomet) k nému do podlefie vniti A 224 a? (B 98 a do peleffie). podnes, adv.: v tom ostrové... jest i podnes dci ! pokrasova A 162 b'; po- dnes ctie f Tatefi sovu velmé A 206 b?; (jedno z měst) podnes slove Flandrinie A 194 b?. podobenstvie, -ie, neutr. — podobenství: toho sem ja vzal plné podobenftwie A. 180 a?. podobný, adj.: bodláček jeden podobny ktrnu bielému A 160 al; kakž koli jemu málo podoben jest A 169 b!; (potvora) bieše podobna k člověku A 169 a?; — Protož jest podobne, aby větčí poctu měl, než my À 219 a° ( = slušné); což požádá podobneho D 488 (ad 4 167 a?). podolé, -é, neutr. = (dlouhé) údolí: o po- doli Bokor A 186 b!; vendń do jednoho podole jménem Bokor ib. podfieti, -dru, dfeś, pftiv. = podfiti, u- driti: jiz moře jeho (ostrova) uplavilo a podrze? veliky diel B 53 b (4 194 a? podrilo). . podrobiti, -b'u, -bíš, pftiv.: aby ty i vši- chni tvoji budúcí... podrobený byli B 48 b (ad A 190 b*); na znamenie, że žena geft mužské noze podrobena A 204 a!. podryti, -ryju, -ryjes, pfliv. = podryti: již moře jeho (ostrovu) uplavilo a pod- rilo veliký diel A 194 a?. podvratiti, -cu, -tíš, pftiv.: kteréžto (mě- sta) pro $:radnost htiechóv podwratil geft (Bůh) B 36 4 (ad A 182 b°). pohan, -a, masc.: skrze města, jenžto nynie pohane drżie A 164 a'; bylo . dřieve mnoho tu kostelóv, ale již jsú zbofeni od pahanow (sic) C 58 b (ad A . 185 à). — Plur. pohani, -y — pohan- sko, pohanská země: (Ojíř) táhl do pohan A 1844a?; (Ojíř) táhl jest do pohan A 197 až; Neb jsú ti první z po- han byli, ješto jsú bohu čistotu zaslí- bili 4 215 b2. pohanka, -y, fem.: jedna (žena žoldánova) má býti křesťanka, a jiné poháky A 167 at. pohansko, -a, neutr: Moeandin (byl) Zoldánem pohanfku B 13a (ad 4 166 a1). pohanský, adj.: ti kněžie pohanffty A 169 bl; o pohanfkich vierach A 157 b'. — Adv.-y: jest jedno mósto na póśti Methade, jenż slove pohanfky Jatride A 167 b?. pohanstvie, -ic, pohanstvo, -a, neutr. = pohanství: když byl Ojéř z Denmarku w pohanftwi dobié sedmmezcietma království dobyl A 184 a?; (krdl en- gliésky Andurach) ucinil veliká $kodu v pohanftwu A 166 a?. pohlcovati, -uju, -ujeá, impftiv.: (kokodril) pohlezuget jiná zviefata, kteráž po- padnüti móz A 201 a*.
266 by ten olej pocztywie za sedm let cho- val A 186 P!. poéüti, -éuju, -éujeá, pftiv. — pocítiti: když ti lidé poczzigi kde ty kokodrile A 201 a. pod, praep.: I. S acc.: plyne pod ty hory, jesto slovû Gelboe A 183 a*; (voda) padá v zemi a pod zemi a dlûho plo- ve... A 168 až (omylem m. pod zemí dlúho ...); proč pod papezze římského neslušejí 4 161 a?; i podrobila je pod fe N 147 a (ad A 213 a?). — II. S znstv.: ten kříž byl skryt pod zemi A 159 bi; pod ty8 pahorkem A 159 b!; pod tyem dubem bude m3é... slüZena A 175 b?. podál, adv. — opodál: podal odtad jest hora A 182 b'. poddaný, adj.: pohané všickni žoldánovi poddany jsû À 179 b!; o krajinách řeč- skému césaïi poddanych 4 160 b'. — Zpodst.: moc tvû najvyssi vedlé tvÿch poddanych pevně věříme À 161 b! poddati sé, -dám, -dás s&, pftiv.: aby fie jemu poddali A 219 at. podieti sě, -děju, -děješ sé, pftiv. — po- díti se, zmizeti: ani € vieme, kam gfu fye podieli A 217 a2. podkova, -y, fem.: (ásta) jsá zpósobena jako podkowa A 200 al. podla£eny, adj. — vydlázdény: jest ro- veň okolo něho (chrámu) podlazzeno (sic) A 179 a?. podlé, praep. Vedle, podle: Podle Betanie leží Galilea D 554 (ad A 182 a). — podle: božské věci nedostávají sé podle pozédanie takového C 71 a (ad A 190 b?); podle obyčeje lidského zpósobenie A 219 b?. podlesie, -ie, neutr. — podlesí (zde omy- lem m. pelesé): kdyZ jednû mél (Ma- chomet) k nému do podlefie vniti A 224 a? (B 98 a do peleffie). podnes, adv.: v tom ostrové... jest i podnes dci ! pokrasova A 162 b'; po- dnes ctie f Tatefi sovu velmé A 206 b?; (jedno z měst) podnes slove Flandrinie A 194 b?. podobenstvie, -ie, neutr. — podobenství: toho sem ja vzal plné podobenftwie A. 180 a?. podobný, adj.: bodláček jeden podobny ktrnu bielému A 160 al; kakž koli jemu málo podoben jest A 169 b!; (potvora) bieše podobna k člověku A 169 a?; — Protož jest podobne, aby větčí poctu měl, než my À 219 a° ( = slušné); což požádá podobneho D 488 (ad 4 167 a?). podolé, -é, neutr. = (dlouhé) údolí: o po- doli Bokor A 186 b!; vendń do jednoho podole jménem Bokor ib. podfieti, -dru, dfeś, pftiv. = podfiti, u- driti: jiz moře jeho (ostrova) uplavilo a podrze? veliky diel B 53 b (4 194 a? podrilo). . podrobiti, -b'u, -bíš, pftiv.: aby ty i vši- chni tvoji budúcí... podrobený byli B 48 b (ad A 190 b*); na znamenie, że žena geft mužské noze podrobena A 204 a!. podryti, -ryju, -ryjes, pfliv. = podryti: již moře jeho (ostrovu) uplavilo a pod- rilo veliký diel A 194 a?. podvratiti, -cu, -tíš, pftiv.: kteréžto (mě- sta) pro $:radnost htiechóv podwratil geft (Bůh) B 36 4 (ad A 182 b°). pohan, -a, masc.: skrze města, jenžto nynie pohane drżie A 164 a'; bylo . dřieve mnoho tu kostelóv, ale již jsú zbofeni od pahanow (sic) C 58 b (ad A . 185 à). — Plur. pohani, -y — pohan- sko, pohanská země: (Ojíř) táhl do pohan A 1844a?; (Ojíř) táhl jest do pohan A 197 až; Neb jsú ti první z po- han byli, ješto jsú bohu čistotu zaslí- bili 4 215 b2. pohanka, -y, fem.: jedna (žena žoldánova) má býti křesťanka, a jiné poháky A 167 at. pohansko, -a, neutr: Moeandin (byl) Zoldánem pohanfku B 13a (ad 4 166 a1). pohanský, adj.: ti kněžie pohanffty A 169 bl; o pohanfkich vierach A 157 b'. — Adv.-y: jest jedno mósto na póśti Methade, jenż slove pohanfky Jatride A 167 b?. pohanstvie, -ic, pohanstvo, -a, neutr. = pohanství: když byl Ojéř z Denmarku w pohanftwi dobié sedmmezcietma království dobyl A 184 a?; (krdl en- gliésky Andurach) ucinil veliká $kodu v pohanftwu A 166 a?. pohlcovati, -uju, -ujeá, impftiv.: (kokodril) pohlezuget jiná zviefata, kteráž po- padnüti móz A 201 a*.
Strana 267
pohltiti, -cu, -tíš, píftiv.: jako by nás chtély pohltiti A 217 aż. pohnutie, -ie, neutr. = pohnutí: tehda jsú nalezli to písmo bez pohnutie A 160 b?. pohoršenie, -ie, neutr. — pohoršení: Vy všickni budete pohorffenye nade mnû trpěti této noci A 182 a?, pohřeb, -a, -u masc. = pohřeb; pohřeb, -i, fem. = (pohřeb), hřbitov: o pohrzebu svatych patriarch D 522 (ad A 175 a!); o divném pohrzebu 4 209 b; o po- hrzebiech svatych patriarchüv B 25 b (ad A 175 a'); nazývají to miesto těch svatých otcóv pohrzeby Tanegarba A l75a*/b'; o pohrzebi svatych patri- arch A 175 a. pohiésti, -hfebu, -hrebe$, pftiv. = po- hfb:ti: ühlavnie jest mésto, v némzto umułen a zahuben i pohrzeben $t sv. Tomáš A 195 b. pohriechu, adv.= bohužel: pohrziechu nesmějí sě o to pokusiti B 9 a (omylem m. pro hrózu) (ad A 163 a?). pohřúziti, -žu, -zíš, pftiv. = pohfiżiti: když Mojžéš pohrzizil geft v ni (v stud- nici) jedno dfevo A 172 a?. pohľúžšti sč, -čju, -ieś, impftiv. = po- hfiżovati se: Protoż musie fye u vodě (lide) pohrziżetu A 194 a?. pohubiti, -b’u, -biś, pftiv.: (Elphi) mnoho jich (křesťanů) pohub1 A 166 a?. pocházéti, -5ju, -ie5, impftiv. = pocházeti: a mnějí (lidé), Ze jim odtad müdrá rada pochazie 4 160 b*; oni pravie, że Duch sv. nepochazie od syna boha A 161 a?. pochovati, -aju, -45, pftiv.: i vlożi jemu v ústa ty tři zrnce i pochowa jeho A 159 b!; když by jeho měl pochowati A 159 b!; (plátno), v němž tělo sv. Ka- teřiny neseno ot andělóv ... i pocho- wano A 173 at/a*; (kosti) pochowag1 se zpievanim A 199 b*. pochovävanie, -ie, neutr. = pochoväväni: o divném pochowawany mrtvych A 194b. pochovávatl, -aju, -áš, impftiv.: kosti celé ostanü, a ty. pochowawagy se zpievanim M 34 b (ad A 199 d?). pochvâliti, -l’u, -lis, pftiv.: oni urado- vachu sé velmi a pochwalichu boha A 206 b. 267 pochytiti, -cu, -tíš, pítiv. = uchytiti: (noh) mezi své paznohty vuol pochiti i nese jej u povétiie A4 213 bl. pojatý, adj.: (připravie před něho) kóň osedlaný, v uzdu poyaty a dobře při- praveny 4 209 b?. pójčiti v. požitčiti. pojśti, -jśdu, -eś, pftiv. = jeti: tehda po- gede k jednomu městu N4a (ad A 158 aż). pojieti, -jmu, -jmes, pftiv. = vziti: jizto (sv. Helenu) poyal césař Konstantin za ženu A 159 b!; od Šalomúnova syna Násona poyata (Rab) za ženu A 182 br, v té zemi pojímají sč vespolek mužie s ženami, kakž koli blízko jsú sobě v rodu, kromě sestry nemóž pogieti A 208 b*; (muZ) poyma sûsedy ssebû.. A 171 b!; ten móž sobě voliti, což chce: anebo s ní umřieti, anebo živu ostati a jinû (Zenu) pogieti A 195 b*. pojímanie, -ie, neutr. — télesné obcování: (hermafroditi v pogvmany obého ná- stroje požívají A 200 a?. pojimati sé, -aju, -és sé, impftiv. = Zeniti se, vdávati se: Aneb ktoZ sé druhé žení aneb ona pogima, těch děti jsú loże nepravého A 161 b?; (pídimužíci) když jsú u polúletí, tehdy fie pogimagı A 202 b?. pojíti, -pójdu, -eš, pftiv. — Jítí: vnikna na zemi i puoyde po púšti 4 172 b'; když málo dále pogidecho, hromadu veliká zlata ... vidéli sme A4 217 b!. — Vyjíti, vzniknouti: od nichzto dvanácte pokolení židovských pofflo gt A 177 at, od toho pak Isma': ele pofílo geft veliké lidské pokolenie A 183 a'; na znamenie, że geft z prsti a z popelu poffel A4 215 a! (B 84 a poffyl); odkud poffel żoldźn A 165 b*. — Sejítí (stářím): ale již ten obraz velmi geft poffel A 186 a?. pokad, adv. = pokud: ižádný nevie, po- kad sáhá (moře) C 123 a (ad A 216 a?). Pokaris (Potaris), jm. země: (Arabie pří- leží) k té zemi Cobage, ku pokaris A 168 a! (D 490 ku potarys). pokáti sé, -kaju, -kajes, pftiv. = pokání učiniti: (duże) musie fye svych hfie- : chóv pokati A 202 a?. pokazovati, -uju, -ujeś, impftiv. = uka- zovati: kdyZ ti knéZé püátnikóm svá- tost pokazugi A 173 al.
pohltiti, -cu, -tíš, píftiv.: jako by nás chtély pohltiti A 217 aż. pohnutie, -ie, neutr. = pohnutí: tehda jsú nalezli to písmo bez pohnutie A 160 b?. pohoršenie, -ie, neutr. — pohoršení: Vy všickni budete pohorffenye nade mnû trpěti této noci A 182 a?, pohřeb, -a, -u masc. = pohřeb; pohřeb, -i, fem. = (pohřeb), hřbitov: o pohrzebu svatych patriarch D 522 (ad A 175 a!); o divném pohrzebu 4 209 b; o po- hrzebiech svatych patriarchüv B 25 b (ad A 175 a'); nazývají to miesto těch svatých otcóv pohrzeby Tanegarba A l75a*/b'; o pohrzebi svatych patri- arch A 175 a. pohiésti, -hfebu, -hrebe$, pftiv. = po- hfb:ti: ühlavnie jest mésto, v némzto umułen a zahuben i pohrzeben $t sv. Tomáš A 195 b. pohriechu, adv.= bohužel: pohrziechu nesmějí sě o to pokusiti B 9 a (omylem m. pro hrózu) (ad A 163 a?). pohřúziti, -žu, -zíš, pftiv. = pohfiżiti: když Mojžéš pohrzizil geft v ni (v stud- nici) jedno dfevo A 172 a?. pohľúžšti sč, -čju, -ieś, impftiv. = po- hfiżovati se: Protoż musie fye u vodě (lide) pohrziżetu A 194 a?. pohubiti, -b’u, -biś, pftiv.: (Elphi) mnoho jich (křesťanů) pohub1 A 166 a?. pocházéti, -5ju, -ie5, impftiv. = pocházeti: a mnějí (lidé), Ze jim odtad müdrá rada pochazie 4 160 b*; oni pravie, że Duch sv. nepochazie od syna boha A 161 a?. pochovati, -aju, -45, pftiv.: i vlożi jemu v ústa ty tři zrnce i pochowa jeho A 159 b!; když by jeho měl pochowati A 159 b!; (plátno), v němž tělo sv. Ka- teřiny neseno ot andělóv ... i pocho- wano A 173 at/a*; (kosti) pochowag1 se zpievanim A 199 b*. pochovävanie, -ie, neutr. = pochoväväni: o divném pochowawany mrtvych A 194b. pochovávatl, -aju, -áš, impftiv.: kosti celé ostanü, a ty. pochowawagy se zpievanim M 34 b (ad A 199 d?). pochvâliti, -l’u, -lis, pftiv.: oni urado- vachu sé velmi a pochwalichu boha A 206 b. 267 pochytiti, -cu, -tíš, pítiv. = uchytiti: (noh) mezi své paznohty vuol pochiti i nese jej u povétiie A4 213 bl. pojatý, adj.: (připravie před něho) kóň osedlaný, v uzdu poyaty a dobře při- praveny 4 209 b?. pójčiti v. požitčiti. pojśti, -jśdu, -eś, pftiv. = jeti: tehda po- gede k jednomu městu N4a (ad A 158 aż). pojieti, -jmu, -jmes, pftiv. = vziti: jizto (sv. Helenu) poyal césař Konstantin za ženu A 159 b!; od Šalomúnova syna Násona poyata (Rab) za ženu A 182 br, v té zemi pojímají sč vespolek mužie s ženami, kakž koli blízko jsú sobě v rodu, kromě sestry nemóž pogieti A 208 b*; (muZ) poyma sûsedy ssebû.. A 171 b!; ten móž sobě voliti, což chce: anebo s ní umřieti, anebo živu ostati a jinû (Zenu) pogieti A 195 b*. pojímanie, -ie, neutr. — télesné obcování: (hermafroditi v pogvmany obého ná- stroje požívají A 200 a?. pojimati sé, -aju, -és sé, impftiv. = Zeniti se, vdávati se: Aneb ktoZ sé druhé žení aneb ona pogima, těch děti jsú loże nepravého A 161 b?; (pídimužíci) když jsú u polúletí, tehdy fie pogimagı A 202 b?. pojíti, -pójdu, -eš, pftiv. — Jítí: vnikna na zemi i puoyde po púšti 4 172 b'; když málo dále pogidecho, hromadu veliká zlata ... vidéli sme A4 217 b!. — Vyjíti, vzniknouti: od nichzto dvanácte pokolení židovských pofflo gt A 177 at, od toho pak Isma': ele pofílo geft veliké lidské pokolenie A 183 a'; na znamenie, że geft z prsti a z popelu poffel A4 215 a! (B 84 a poffyl); odkud poffel żoldźn A 165 b*. — Sejítí (stářím): ale již ten obraz velmi geft poffel A 186 a?. pokad, adv. = pokud: ižádný nevie, po- kad sáhá (moře) C 123 a (ad A 216 a?). Pokaris (Potaris), jm. země: (Arabie pří- leží) k té zemi Cobage, ku pokaris A 168 a! (D 490 ku potarys). pokáti sé, -kaju, -kajes, pftiv. = pokání učiniti: (duże) musie fye svych hfie- : chóv pokati A 202 a?. pokazovati, -uju, -ujeś, impftiv. = uka- zovati: kdyZ ti knéZé püátnikóm svá- tost pokazugi A 173 al.
Strana 268
268 poklad, -a, -u, masc:: poklad muoj ve- liký i tato země všecka bude tvá A 103 aż; při jiných pokladieeh a klej- notech kostelních A 161 a?. pokloniti sé, -ňu, -níš sé, pftiv. = poklo- niti se: buď to pán najvěčí neb vladař, prvé nežli jej (list žoldánův) přijme, inhed fye poklony k zemi A 179 bi, pokochati sé, -aju, -á5, pftiv.: s tú (dív- kou) fye jedinń pokocha A 198 aż. pokoj, -č, masc.: Protož židé mnie, by již pokoy měli, že jsú svého protivníka umrtvili 4 159 až; té země pokoy bieše změněn A 166 a!. pokolenie, -ie, neutr. = pokolení: všecko jeho (Adamovo) pokolenye A 159 db. pokora, -y, fem.: o indiské vieře, o veli- kosti vojska jeho, o pokorze jeho (kněze Jana) A 214 a*; to on činí z nábožné pokory A 215 a!. pokorny, adj.: jesti t to dobrý, pokorny lid 4 196 a?. pokrm, -a, -u, masc.: o dvorném pokrmu A 175 b'; a slove manna nebesky po- krm A 192 b'; havran jemu maso ku pokrmu nosil A 164 b!. pokrstiti, -šču, -stíš, pfciv. = pokřííti: ten Šimon potom bil pokrzíftien A 182 a?. pokud, adv.: ižádný nevie, pokud sáhá (moře) A 216 а*; o Alexandrovi, po- kud jest došel A 220 bl. pokusiti sé, -Su sé, -sis sé, pftiv. = odvážiti se: pro hrózu nesméjí fie o to pokufiti A 163 a?. poküséti, -éju, -ie$, impft. — pokouáseti, zkouśeti: diábel jeho (Krista) pokuffel A 182 b!; neb gfu toho často pokuffeli (pohané) A 170 bt. pól, polu, masc. = pil: puol kfiże bo- żieho A 158 b*; v puol dni A 176 a!; dska puoldruhe nohy vzdóli A 159 at. -- Adv. na-poly: bśh sluneční jest na- poli mezi nimi a nami A 189 b!; napoly té cesty jest ostrov A 164 b!; uprostřed jest vzdělán krásný stánek jako na- poly okrühly 4 177 №. polapiti, -p'u, -piś, pftiv.: (zviefata) sžerů lidi, kteréž mohń polapiti A 220 a?. póldruhy v. pól. pole, -e, neutr.: o poli, na němž roste drahý balsám A 170 a?; ten král z Jana ° sehnal jest jeho (kána) f pole a pole jest obdrzal A 197 b!/b? (= vitëzsivi). poledne, polodne, dial. -ñe, -e, neutr.: když jest o poledny А 196 b* (C 83 b o polodni), (království Judovo dotýče se) na polodne egypské země A 177 a? (B 28 b na polednie, C 42 a na poledne); na pravü ruku ku poledny jest kostel А 177 а*; па pravo ku poledny A 164 b' (= na Jih); na prieé od polednye (sic) na puolnoci B 92 b (ad A 220 b*); niż- sie (moufeninska zemó) jest ku polodny A 193 b* (B 52 a ku poledny). poledni, adj.: ot polednie krajiny B 77 a (ad A 210 à"). polepsiti sé (sobé), -su, -8is, pftiv. = zlepsiti se, vzmoci se: (Machomet) ho- nieáe jich velblûdy s kupećstvim z jedné země do druhé, a tak polepifi febe na statku, že by sám bohatým kupcem A 223 b? (B 974 polepffi Tob:e). políékovati, -uju, -ujeś, impft.: tu byl (Ježíš) posmievan, zasijkovan, uplvan, policzzkowan A 160 al. polni, adj.: Vinic ani které roboty polñe nedbají nic N 119a (ad A 202 5»). póInoz, -i, fem. Půlnoc: a by tma jako v puolnoczi A 217a?. — sever: mezi puolnoczi a ke vzchodu slunce A 167 b?. polodne v. poledne. pololetie v. polületie. polovicé, -é, fem. = polovice: Někteří mnie, by polowice toho kříže byla v Cypře A 158 b?; V krále franského kaple... jest koruny hlohové polo- wicze A 159 b? (S 4b polowiczy). pólpátý v. pátý. položenie, -ie, neutr. = položení: o po- lozzeny města Konstantinopole À 1605! ; jesti f utésené polozzenye A 181 b? položený, adj.: o Indi Ojéfem polozzene A 213 b?. poloziti, -Zu, -Zí$, pftiv.: (kn&Zie) polozzie na ň (na oltář) síru a trnie suché A 169 b'. polský, adj. = polní: (pídimužíci) vinnic ani které roboty polfke nedbaji A 202b?; (potvory) sé Zivie i morskymi rybami i polfkymy zviefaty A 213 bl. pol'übiti, -b'u, -biś, pftiv.: že by toho draka v ństa polibil A 162 b,
268 poklad, -a, -u, masc:: poklad muoj ve- liký i tato země všecka bude tvá A 103 aż; při jiných pokladieeh a klej- notech kostelních A 161 a?. pokloniti sé, -ňu, -níš sé, pftiv. = poklo- niti se: buď to pán najvěčí neb vladař, prvé nežli jej (list žoldánův) přijme, inhed fye poklony k zemi A 179 bi, pokochati sé, -aju, -á5, pftiv.: s tú (dív- kou) fye jedinń pokocha A 198 aż. pokoj, -č, masc.: Protož židé mnie, by již pokoy měli, že jsú svého protivníka umrtvili 4 159 až; té země pokoy bieše změněn A 166 a!. pokolenie, -ie, neutr. = pokolení: všecko jeho (Adamovo) pokolenye A 159 db. pokora, -y, fem.: o indiské vieře, o veli- kosti vojska jeho, o pokorze jeho (kněze Jana) A 214 a*; to on činí z nábožné pokory A 215 a!. pokorny, adj.: jesti t to dobrý, pokorny lid 4 196 a?. pokrm, -a, -u, masc.: o dvorném pokrmu A 175 b'; a slove manna nebesky po- krm A 192 b'; havran jemu maso ku pokrmu nosil A 164 b!. pokrstiti, -šču, -stíš, pfciv. = pokřííti: ten Šimon potom bil pokrzíftien A 182 a?. pokud, adv.: ižádný nevie, pokud sáhá (moře) A 216 а*; o Alexandrovi, po- kud jest došel A 220 bl. pokusiti sé, -Su sé, -sis sé, pftiv. = odvážiti se: pro hrózu nesméjí fie o to pokufiti A 163 a?. poküséti, -éju, -ie$, impft. — pokouáseti, zkouśeti: diábel jeho (Krista) pokuffel A 182 b!; neb gfu toho často pokuffeli (pohané) A 170 bt. pól, polu, masc. = pil: puol kfiże bo- żieho A 158 b*; v puol dni A 176 a!; dska puoldruhe nohy vzdóli A 159 at. -- Adv. na-poly: bśh sluneční jest na- poli mezi nimi a nami A 189 b!; napoly té cesty jest ostrov A 164 b!; uprostřed jest vzdělán krásný stánek jako na- poly okrühly 4 177 №. polapiti, -p'u, -piś, pftiv.: (zviefata) sžerů lidi, kteréž mohń polapiti A 220 a?. póldruhy v. pól. pole, -e, neutr.: o poli, na němž roste drahý balsám A 170 a?; ten král z Jana ° sehnal jest jeho (kána) f pole a pole jest obdrzal A 197 b!/b? (= vitëzsivi). poledne, polodne, dial. -ñe, -e, neutr.: když jest o poledny А 196 b* (C 83 b o polodni), (království Judovo dotýče se) na polodne egypské země A 177 a? (B 28 b na polednie, C 42 a na poledne); na pravü ruku ku poledny jest kostel А 177 а*; па pravo ku poledny A 164 b' (= na Jih); na prieé od polednye (sic) na puolnoci B 92 b (ad A 220 b*); niż- sie (moufeninska zemó) jest ku polodny A 193 b* (B 52 a ku poledny). poledni, adj.: ot polednie krajiny B 77 a (ad A 210 à"). polepsiti sé (sobé), -su, -8is, pftiv. = zlepsiti se, vzmoci se: (Machomet) ho- nieáe jich velblûdy s kupećstvim z jedné země do druhé, a tak polepifi febe na statku, že by sám bohatým kupcem A 223 b? (B 974 polepffi Tob:e). políékovati, -uju, -ujeś, impft.: tu byl (Ježíš) posmievan, zasijkovan, uplvan, policzzkowan A 160 al. polni, adj.: Vinic ani které roboty polñe nedbají nic N 119a (ad A 202 5»). póInoz, -i, fem. Půlnoc: a by tma jako v puolnoczi A 217a?. — sever: mezi puolnoczi a ke vzchodu slunce A 167 b?. polodne v. poledne. pololetie v. polületie. polovicé, -é, fem. = polovice: Někteří mnie, by polowice toho kříže byla v Cypře A 158 b?; V krále franského kaple... jest koruny hlohové polo- wicze A 159 b? (S 4b polowiczy). pólpátý v. pátý. položenie, -ie, neutr. = položení: o po- lozzeny města Konstantinopole À 1605! ; jesti f utésené polozzenye A 181 b? položený, adj.: o Indi Ojéfem polozzene A 213 b?. poloziti, -Zu, -Zí$, pftiv.: (kn&Zie) polozzie na ň (na oltář) síru a trnie suché A 169 b'. polský, adj. = polní: (pídimužíci) vinnic ani které roboty polfke nedbaji A 202b?; (potvory) sé Zivie i morskymi rybami i polfkymy zviefaty A 213 bl. pol'übiti, -b'u, -biś, pftiv.: že by toho draka v ństa polibil A 162 b,
Strana 269
polúletie, pololetie, -ie, neutr. = polou- letí: když jsú (pídimuZici) v poluleti, tehdy s& pojimaji 4 202b: (B 65a v pololetie). pomazati, -Zu, -žeš, pftiv.: aby jemu po- slal oleje milosrdenstvie, jímž by po- mazze svých údóv zdráv byl A 159 a?. pomezie, -ie, neutr. = pomezí: o roz- ličné vieře kfésfanské, jenZ jsû na po- mezi A 157 bi; po městech a pomezy země S 13 a (ad A 166 b*), omyl m. po zemi. pomnieti, -mňu, -mnis, pftiv. = vzpo- menouti si: toho mësta jména nepomnÿ A 185 a?. pomoc, -i, fem.: (když ten král) jinému králi pfitiehne ku pomoczi A 198 bl. .pomoci, -mohu, -móżeś, pftiv.: (anjel) pomohl jemu (mnichu), że mohl ten koráb ohledati A 191 bt. pomocný, adj. = nápomocný, prospěšný: mně f sé zdá, Ze ť mi pomoczno ještě jest k zdraví života mého B 55 a (ad A 195 aż). pomorie, -ie, neutr. — ptímoti, misto pfi moři ležící: o rozličné vieře křčsťanské, jenž jsú na pomorzi a nemají plné víry našie N 2b (omyl m. na pomezí) (ad A 157 b). Pomoxere (Pomoxore, Pomoze), 7m. místní: země taterská byla jest někdy tomu králi z pomoxere... poddána A 205 b* (C 102 a z Pomoxore, D 656 z pomoze). pomsta, y, fem.: Protoż jsń tam ženy Slechetné, a6 ne pro bóh, ale pro po- mftu 4 171 5'; o pomftie pro zlé skutky C 107 b (ad A 208 b). pomstiti sé, -mácu, -mstí3 sé, pftiv.: (Ale- xander prosil Boha), aby fye nad nimi pomftl A 219 p. pomysliti, -5l'u, -slíá, pftiv.: i vece jemu, aby pomyllil, co by časného bylo A 190 b'. poňadž, poňavadž, v. poněvadž. pondélí, -é, masc.: Ted pondieli před svatû Sofiji pannû D 744 (ad A 995 a?); w pondieli a v ütery A 162 a!. ponechati, -aju, -á3, pftiv.: ProtoZ gfem jich abecedu tuto ponechal D 598 (ad A 192 a!); Protož gfem já abecedy jich tuto psáti ponechal D 601 (ad A 192 b?). 269 ponésti, -nesu, -eš, pftiv.: (když ten strom) ovoce ponefe A 159 b!; ponelu ta tela, onen po pěti, onen po šesti, do svých bydliśt 4 218 a!. poněvadž, poňavadž, poňadž, conj.: Po- nyawadž já tebe z tvého smysla blázni- vého vyvésti nemohu A 190 5? (B 48 b ponyadz); A ponadz sem sé o jich vieřě zmienil B 39 b (ad 4184 b!); A ponia- wadz ižádný nemóž v cizém panství déditi C 43 a (ad 4 177 b'); A ponye- wadz tu dóstojnů pannu navštěvují ptáci À 172 b?. ponusśti, -śju, -ieś, impftiv. = pobizeti: ti nás utěšichu a ponuczechu, abychom sč tam jíti povážili B 87 a (S 65 a po- nuczelı) (ad A 217 aż). ponuéenie, -ie, neutr. — ponuknuti, vy- bídnutí: Protoz on jejím ponuczeny pfilehl byl k Agar A 183 al. ponuknúti, -nu, -neš, pítiv. = ponuk- nouti, pobídnouti: ti nás utěšili a po- nukli, abychom sé tam jíti pováZili D 707 (ad A 217 a). ponutiti, -cu, -tíS, pftiv. = povzbuditi, pobídnouti: ti nás utéSichu a ponu- © tichu, abychom sě tam jíti povážili A 217 a. poostati, -stanu, -staneś, pftiv. = zůstati: Ale to päte mösto Segot ‚to geft bılo pooftalo A 182 b*. pop, -a, masc. = kněz: jich flámin, točíšto pop 4 223 b* popadnûti, -nu, -neś, pftiv. = popad- nouti: (kokodril) pohlcuje ť jiná zvie- řata, kteráž popadnuti móž A 201 a?. popásti, -padu, -pade$, pítiv. = popad- nouti: (kokodril) pohlcuje t jiná zvie- fata, kteráz popafti muoz B 63 b (ad A 201 a3). popel, -a, -u (-e), masc.: (jablka) jsú plna popela A 183 a? (B 77 a popele); spálí sě is ptákem v popel 4 169 b!; v tom popele ib. popisovati, -uju, -uje$, impft. = zapiso- vati: (čtyři písaři) všecka jeho (kánova) slova, kterdz on mluvi, popiługi 4 204 at. popraviti sé, -vu, -ví$, pftiv. — polepsiti si (v &em): (Machomet) honiese jich velblúdy s kupečstvím z jedné země do druhé a tak poprawi febe na statku,
polúletie, pololetie, -ie, neutr. = polou- letí: když jsú (pídimuZici) v poluleti, tehdy s& pojimaji 4 202b: (B 65a v pololetie). pomazati, -Zu, -žeš, pftiv.: aby jemu po- slal oleje milosrdenstvie, jímž by po- mazze svých údóv zdráv byl A 159 a?. pomezie, -ie, neutr. = pomezí: o roz- ličné vieře kfésfanské, jenZ jsû na po- mezi A 157 bi; po městech a pomezy země S 13 a (ad A 166 b*), omyl m. po zemi. pomnieti, -mňu, -mnis, pftiv. = vzpo- menouti si: toho mësta jména nepomnÿ A 185 a?. pomoc, -i, fem.: (když ten král) jinému králi pfitiehne ku pomoczi A 198 bl. .pomoci, -mohu, -móżeś, pftiv.: (anjel) pomohl jemu (mnichu), że mohl ten koráb ohledati A 191 bt. pomocný, adj. = nápomocný, prospěšný: mně f sé zdá, Ze ť mi pomoczno ještě jest k zdraví života mého B 55 a (ad A 195 aż). pomorie, -ie, neutr. — ptímoti, misto pfi moři ležící: o rozličné vieře křčsťanské, jenž jsú na pomorzi a nemají plné víry našie N 2b (omyl m. na pomezí) (ad A 157 b). Pomoxere (Pomoxore, Pomoze), 7m. místní: země taterská byla jest někdy tomu králi z pomoxere... poddána A 205 b* (C 102 a z Pomoxore, D 656 z pomoze). pomsta, y, fem.: Protoż jsń tam ženy Slechetné, a6 ne pro bóh, ale pro po- mftu 4 171 5'; o pomftie pro zlé skutky C 107 b (ad A 208 b). pomstiti sé, -mácu, -mstí3 sé, pftiv.: (Ale- xander prosil Boha), aby fye nad nimi pomftl A 219 p. pomysliti, -5l'u, -slíá, pftiv.: i vece jemu, aby pomyllil, co by časného bylo A 190 b'. poňadž, poňavadž, v. poněvadž. pondélí, -é, masc.: Ted pondieli před svatû Sofiji pannû D 744 (ad A 995 a?); w pondieli a v ütery A 162 a!. ponechati, -aju, -á3, pftiv.: ProtoZ gfem jich abecedu tuto ponechal D 598 (ad A 192 a!); Protož gfem já abecedy jich tuto psáti ponechal D 601 (ad A 192 b?). 269 ponésti, -nesu, -eš, pftiv.: (když ten strom) ovoce ponefe A 159 b!; ponelu ta tela, onen po pěti, onen po šesti, do svých bydliśt 4 218 a!. poněvadž, poňavadž, poňadž, conj.: Po- nyawadž já tebe z tvého smysla blázni- vého vyvésti nemohu A 190 5? (B 48 b ponyadz); A ponadz sem sé o jich vieřě zmienil B 39 b (ad 4184 b!); A ponia- wadz ižádný nemóž v cizém panství déditi C 43 a (ad 4 177 b'); A ponye- wadz tu dóstojnů pannu navštěvují ptáci À 172 b?. ponusśti, -śju, -ieś, impftiv. = pobizeti: ti nás utěšichu a ponuczechu, abychom sč tam jíti povážili B 87 a (S 65 a po- nuczelı) (ad A 217 aż). ponuéenie, -ie, neutr. — ponuknuti, vy- bídnutí: Protoz on jejím ponuczeny pfilehl byl k Agar A 183 al. ponuknúti, -nu, -neš, pítiv. = ponuk- nouti, pobídnouti: ti nás utěšili a po- nukli, abychom sé tam jíti pováZili D 707 (ad A 217 a). ponutiti, -cu, -tíS, pftiv. = povzbuditi, pobídnouti: ti nás utéSichu a ponu- © tichu, abychom sě tam jíti povážili A 217 a. poostati, -stanu, -staneś, pftiv. = zůstati: Ale to päte mösto Segot ‚to geft bılo pooftalo A 182 b*. pop, -a, masc. = kněz: jich flámin, točíšto pop 4 223 b* popadnûti, -nu, -neś, pftiv. = popad- nouti: (kokodril) pohlcuje ť jiná zvie- řata, kteráž popadnuti móž A 201 a?. popásti, -padu, -pade$, pítiv. = popad- nouti: (kokodril) pohlcuje t jiná zvie- fata, kteráz popafti muoz B 63 b (ad A 201 a3). popel, -a, -u (-e), masc.: (jablka) jsú plna popela A 183 a? (B 77 a popele); spálí sě is ptákem v popel 4 169 b!; v tom popele ib. popisovati, -uju, -uje$, impft. = zapiso- vati: (čtyři písaři) všecka jeho (kánova) slova, kterdz on mluvi, popiługi 4 204 at. popraviti sé, -vu, -ví$, pftiv. — polepsiti si (v &em): (Machomet) honiese jich velblúdy s kupečstvím z jedné země do druhé a tak poprawi febe na statku,
Strana 270
270 že potom byl také kupcem bohatým D 738 (ad A 223 b?) popsaný, adj.: aniž mají popfanych mší jako my A 225 a). popsati, -píšu, -eš, pftiv. = vypsati: (věci), kteréžto v nich (knihách) popfany głu A 157 a!; aby i Čechóm to známo bylo, coż geft v nich (knihách) popfano A 157 a?; jenž jest mnoho divóv činil, kteřížto fu popfañy A 161 a?. pořad, -a, -u, masc. = pořádek: V té také zemi jest dobry porzad a pokoj A 209a?; o porzadu jeho (kánově), jímž spravuje své královstvie A 205 b!; Jeho koruna, v niżto on svój porzad vede, ta jest predraha A 215 a!. pořádně, adv.: A Ze sé mél porzadnye v svém césařství, že všecka obec jeho milovala jakožto otce A4 215 b!. poraženie, -ie, neutr. = poražení, po- rážka: o jeho (kánovu) porazeni od nepřátel B 70 b (ad A 206 a?). porážčti, -čju, -ieš, impftiv. = porážeti: (zvieřata) běháchu nám mezi nohy a porazzechu nás často na zemi A 217 a?. porobiti, -b'u, -bíš, pftiv.: aby ty i všichni tvojibudüci...porobeny byli 4 190562; prošedši i porobila jé sobě A 213 a2. porod, -a, -u, masc.: (hrob Rachel), jenż.. w porodu umřela jest A 177 a). pórod, -a, -u, masc. = pohlaví: o lidech obého puorodu C 90 b (ad 4 200 a!) (asi omyl, srvn. pfirod). poroditi, -zu, -diś, pftiv.: opatfiś plod, jenž geft od tebe porozen A 163 b?; Zdráva Maria, milosti plná, počneš a porodifs A 222 b?. porozenie, -ie, neutr. = porození: na tom miestě, kdežto matka božie odpočívala po porozeny svého milého syna A 176 bl. porozeny, adj.: těch děti jsú ... siech porozeńy A 161 b?. port, -a, -u, masc. — přístav (portus): to jest najbližší port neb pfistavadlo s moře k Jerusalému A 187 a?. poručenstvie, -ie, neutr. = poručenství, poslední vůle, kšaft: (kán kázal synům) před sč ku porucženítwi přijíti A 207 b&3, porütéti sé, -ëju, -ies, impftiv. = (do)po- roučeti se (v ochranu), v něčí ochranu se odevzdávati: (tehda poutníci) po- ruczegi fye v jich (mnichüv) modlitbu v htie- A 17485; ten Simon potom byl po- křštěn, jemuž fye porucżegi, ktoż dobré hospody žádají A 182 a?. poručiti, -ču, -číš, pft. = odevzdati, svě- řiti: Ojieř to vida i poruczzi jemu ty země indiské A 215 bi; — přikázali: jakož komu porucženo geft 4 166 b?. poruéovati, -uju, -ujeá, impftiv. = po- roučeti (v ochranu): Šimon potom byl pokřštěn, jemuž fye poruczugı, ktož dobré hospody žádají B 36 a (ad A 182 aż). porušenie, -ie, neutr. — porušení: o poli kvčtném, na nčmžto panna porufľený křívě nařčena byla A 176 a'; tehda jsú nalezli to miesto bez porufenie D 462 (ad A 160 b). porušený, adj.: Také tu lidé jsú nemocni, a mužie všickni zdolu jsú poruffeny A 194 aż. porusiti, -šu, -šíš, pftiv.: jednu pannu nařekli křívě, by ona své panenstvie porufůla A 176 a'/a?. posaditi, -zu, -díš, pftiv. = posaditi, po- ložiti: (muž) pofadi dietě mezi ty hady A 171 b'; Protož gfem já jich abecedu tuto pofadil A 192 b?. posel, -sla, masc.: bud to pofel nebo jiny A 167 a!; přijme pofla s velikým po- čestenstvím A 179 b!. poselstvie, -ie, neutr. = poselství: o ho- lubiech, jesto pofelftwie dëji A 185 a; když při(jde) cizí pofelftwye A 209 až: Pofeltti* papezovo C 11a (ad A 161 a?). poskyÿsti, -skytu, -skytes, pftiv. = po- skytnouti: trest, jížto pánu Kristovi ocet a žluč bila pofkitena A 158 b? (D 453 pofkyčena). poslati, -ślu, -śleś, pftiv.: coż bude pa- cholików, ty poffli (Amazonky) k mu- žóm anebo zahubie 4 193 a!; (Adam) poflal syna svćho A 159 a?; té poîfle svój prsten A 167 a!. poslední, adj.: (miesto), v němžto byl pán buoh svń pofledny večeři měl A 181 a?; Stÿ a pofledny rozdiel M 52b (ad A 924 b». posluhovati, -uju, -ujeś, impft.: (Macho- met) pofluhowal kupcóm A 29223 b (B 97 a pofluowal); sedm tisícóv muZóv strážných a Zoldánovi pofluhugicz B 12a (ad A 165b; o krajině, jížto správce přerozkošně bydlí, maje Zen
270 že potom byl také kupcem bohatým D 738 (ad A 223 b?) popsaný, adj.: aniž mají popfanych mší jako my A 225 a). popsati, -píšu, -eš, pftiv. = vypsati: (věci), kteréžto v nich (knihách) popfany głu A 157 a!; aby i Čechóm to známo bylo, coż geft v nich (knihách) popfano A 157 a?; jenž jest mnoho divóv činil, kteřížto fu popfañy A 161 a?. pořad, -a, -u, masc. = pořádek: V té také zemi jest dobry porzad a pokoj A 209a?; o porzadu jeho (kánově), jímž spravuje své královstvie A 205 b!; Jeho koruna, v niżto on svój porzad vede, ta jest predraha A 215 a!. pořádně, adv.: A Ze sé mél porzadnye v svém césařství, že všecka obec jeho milovala jakožto otce A4 215 b!. poraženie, -ie, neutr. = poražení, po- rážka: o jeho (kánovu) porazeni od nepřátel B 70 b (ad A 206 a?). porážčti, -čju, -ieš, impftiv. = porážeti: (zvieřata) běháchu nám mezi nohy a porazzechu nás často na zemi A 217 a?. porobiti, -b'u, -bíš, pftiv.: aby ty i všichni tvojibudüci...porobeny byli 4 190562; prošedši i porobila jé sobě A 213 a2. porod, -a, -u, masc.: (hrob Rachel), jenż.. w porodu umřela jest A 177 a). pórod, -a, -u, masc. = pohlaví: o lidech obého puorodu C 90 b (ad 4 200 a!) (asi omyl, srvn. pfirod). poroditi, -zu, -diś, pftiv.: opatfiś plod, jenž geft od tebe porozen A 163 b?; Zdráva Maria, milosti plná, počneš a porodifs A 222 b?. porozenie, -ie, neutr. = porození: na tom miestě, kdežto matka božie odpočívala po porozeny svého milého syna A 176 bl. porozeny, adj.: těch děti jsú ... siech porozeńy A 161 b?. port, -a, -u, masc. — přístav (portus): to jest najbližší port neb pfistavadlo s moře k Jerusalému A 187 a?. poručenstvie, -ie, neutr. = poručenství, poslední vůle, kšaft: (kán kázal synům) před sč ku porucženítwi přijíti A 207 b&3, porütéti sé, -ëju, -ies, impftiv. = (do)po- roučeti se (v ochranu), v něčí ochranu se odevzdávati: (tehda poutníci) po- ruczegi fye v jich (mnichüv) modlitbu v htie- A 17485; ten Simon potom byl po- křštěn, jemuž fye porucżegi, ktoż dobré hospody žádají A 182 a?. poručiti, -ču, -číš, pft. = odevzdati, svě- řiti: Ojieř to vida i poruczzi jemu ty země indiské A 215 bi; — přikázali: jakož komu porucženo geft 4 166 b?. poruéovati, -uju, -ujeá, impftiv. = po- roučeti (v ochranu): Šimon potom byl pokřštěn, jemuž fye poruczugı, ktož dobré hospody žádají B 36 a (ad A 182 aż). porušenie, -ie, neutr. — porušení: o poli kvčtném, na nčmžto panna porufľený křívě nařčena byla A 176 a'; tehda jsú nalezli to miesto bez porufenie D 462 (ad A 160 b). porušený, adj.: Také tu lidé jsú nemocni, a mužie všickni zdolu jsú poruffeny A 194 aż. porusiti, -šu, -šíš, pftiv.: jednu pannu nařekli křívě, by ona své panenstvie porufůla A 176 a'/a?. posaditi, -zu, -díš, pftiv. = posaditi, po- ložiti: (muž) pofadi dietě mezi ty hady A 171 b'; Protož gfem já jich abecedu tuto pofadil A 192 b?. posel, -sla, masc.: bud to pofel nebo jiny A 167 a!; přijme pofla s velikým po- čestenstvím A 179 b!. poselstvie, -ie, neutr. = poselství: o ho- lubiech, jesto pofelftwie dëji A 185 a; když při(jde) cizí pofelftwye A 209 až: Pofeltti* papezovo C 11a (ad A 161 a?). poskyÿsti, -skytu, -skytes, pftiv. = po- skytnouti: trest, jížto pánu Kristovi ocet a žluč bila pofkitena A 158 b? (D 453 pofkyčena). poslati, -ślu, -śleś, pftiv.: coż bude pa- cholików, ty poffli (Amazonky) k mu- žóm anebo zahubie 4 193 a!; (Adam) poflal syna svćho A 159 a?; té poîfle svój prsten A 167 a!. poslední, adj.: (miesto), v němžto byl pán buoh svń pofledny večeři měl A 181 a?; Stÿ a pofledny rozdiel M 52b (ad A 924 b». posluhovati, -uju, -ujeś, impft.: (Macho- met) pofluhowal kupcóm A 29223 b (B 97 a pofluowal); sedm tisícóv muZóv strážných a Zoldánovi pofluhugicz B 12a (ad A 165b; o krajině, jížto správce přerozkošně bydlí, maje Zen
Strana 271
mnoho, ješto jemu ústavně pofluhugy A 221 b?/222 a}, posluhujúcí, adj.: sedm tisícóv mužóv strážných a žoldánovi pofluhugiczich A 165 bi. poslüchati, -aju, -á$, impftiv. = poslou- chati: tehda dlužní jste mne pofluchati až do smrti A 210 a!. poslušný, adj.: Také papeže římského nejsń polluffny A 161 až; jsú milí a ochotní a svému pánu poddaní a po- fluffny a vérni A 200 b. posmievati sé, -aju, -á5, impft. — posmi- vati se: tu byl (pán Ježíš) pofmyewan, zäSijkovän, uplvän 4 160 al. pósoba, -y, fem. = způsob: móž mnohý divných věcí spatřiti, kteréžto v uoby- Ceji i w pofobie neznámy sü k vidéní Á 158a. póst, posta, -u, masc. — püst: Také ne- zpievají m&í v poftie 4 161 b*; o horé poftu bozého A 182 al. postava, -y, fem. = postava, podoba: v té hrozné poftawie B 94 (ad A 163 a?); Ze sé jesté má vrátiti v svá panenskü poftawu D 469 (ad A 162 b?) postavcovy, adj. = hedvábny: v ni (kal- dejské zemi) chodie velmi v drahém rü$e poftawczowem a zlatohlavovém A 192 b. postavec, -vcé, masc. — roucho (zvl. hed- vábné): leč bude oděn drahým zlatým poftawczem A 167 a!; Neb tu naberü drahého kamenie a kořenie, poftaw- czow a hedvábie A 203 a?. postavený, adj.: (Jakob) viděl ve snách řebří od země až do nebe poftaweny A 180 bl. postaviti, -vu, -víš, pftiv.: obraz geft po- ftawen na velikém mosazném slúpč A 158 b% kdežto Herkuleš ty věčné mramorové slúpy poftawil geft A 189 a?. postele, -e, fem. = postel: na smrtedlné pofteli A 159 a?, A 204 a. postiti sć, -śću, -stiś sé, impft. — postiti se: Také na każdy rok poftie fye za mčsiec A 223 a!; jeskyně, v nížto Moj- žieš poftil fie čtyřiceti dní a nocí A 174 a!. postlati, -stel'u, -steleś (-stóleś), pftiv.: jede-li( kán) kde skrze své město, tehda pofteli travń A 205 a?. 27 postüpiti, -p'u, -pis, pftiv. = ustoupiti: (Mojžíš) za se poftupiw o skálu sebú udeiil C 35 b (ad A 174 a). posvátný, adj.: Také nemaží nemocných pofwatnym olejem 4 161 bl. posvécenie, posvietenie, -ie, neutr.— posvěcení: na té skále modlil sě Šalo- mún den pofwıeczenye za všecky A 180 b? (N pofwiczenie). posvécovati, -uju, -uje$, impftiv. = své- titi: (indičtí kněží) pofwi1eczugi božého těla z chleba A 178 d!. posvétiti, -cu, -tíš, pftiv.: (sv. Tomáš) pokřstil svaté tři krále a pofwietil j& na kněžstvie A 215 b*. posypati, -syp'u, -sypeś, pftiv.: A pofy- pawie miki miesto na tć hofe psali sü v müce D 462 (ad A 160 P?) posijkovati, -uju, -ujeś, impftiv. = po šíji bíti: tu byl (Ježíš) posmieván, po- ifygkowan, uplvśn, polićkovan M 4a, N 8a (ad 160 a"). po3ífiti sé, -řu, -říš sč, pftiv. = rozšířiti se: inhed ty dvérce povýšichu sč a poffirzichu A 224 a, pośly, adj. = vzeslÿ: (bez) nenie f ten, ale z toho kofene poffh A 1815. pot, -a, -u, masc.: ten kus, jenż s& jest božého potu chytil A 178 a*/bt. Potaris v. Pokaris. potaz, -a, -u, masc. = dotaz, porada: a putují lidé často v té zemi k tomu ol- táři na potaz A 160 b* potiti, -cu, -tis, impft.: kamenie to potie vodu D 536. — p. sé: kamenie poti fye vodá ústavně A 178 a* (místa stejná). potkati, -aju, -áš, pftiv.: jinak tě velice zlé potka À 163 b?; Tu geft bil Melchi- sedech ... potkal Abrahama A 185 a?. potkniti, -tknu, -tkneś, pftiv. = zatlouci: již jsú pohané na tom oltáři čáru uči- nili a v ní hřebík potkli 4 180 &d?, potóček, -čka, -čku, masc. = potůček: maly potoczzek A 164 b?. potok, -a, -u, masc.: v té zemi jsû potocz1 všickni slaní a kalní 4 193 b!; o potoku, jenż Eliseus osla(d)il 4 182 a!; ve étyti sta à v Éestdesáte potokuow C 23b (ad A 167 b). potom, adv.: jakož potom stojí psáno A 157 a?; a potom přijede k jednomu zamku A 158 a*; Potom přijede do Pilgarie... a potom na jednu vodu,
mnoho, ješto jemu ústavně pofluhugy A 221 b?/222 a}, posluhujúcí, adj.: sedm tisícóv mužóv strážných a žoldánovi pofluhugiczich A 165 bi. poslüchati, -aju, -á$, impftiv. = poslou- chati: tehda dlužní jste mne pofluchati až do smrti A 210 a!. poslušný, adj.: Také papeže římského nejsń polluffny A 161 až; jsú milí a ochotní a svému pánu poddaní a po- fluffny a vérni A 200 b. posmievati sé, -aju, -á5, impft. — posmi- vati se: tu byl (pán Ježíš) pofmyewan, zäSijkovän, uplvän 4 160 al. pósoba, -y, fem. = způsob: móž mnohý divných věcí spatřiti, kteréžto v uoby- Ceji i w pofobie neznámy sü k vidéní Á 158a. póst, posta, -u, masc. — püst: Také ne- zpievají m&í v poftie 4 161 b*; o horé poftu bozého A 182 al. postava, -y, fem. = postava, podoba: v té hrozné poftawie B 94 (ad A 163 a?); Ze sé jesté má vrátiti v svá panenskü poftawu D 469 (ad A 162 b?) postavcovy, adj. = hedvábny: v ni (kal- dejské zemi) chodie velmi v drahém rü$e poftawczowem a zlatohlavovém A 192 b. postavec, -vcé, masc. — roucho (zvl. hed- vábné): leč bude oděn drahým zlatým poftawczem A 167 a!; Neb tu naberü drahého kamenie a kořenie, poftaw- czow a hedvábie A 203 a?. postavený, adj.: (Jakob) viděl ve snách řebří od země až do nebe poftaweny A 180 bl. postaviti, -vu, -víš, pftiv.: obraz geft po- ftawen na velikém mosazném slúpč A 158 b% kdežto Herkuleš ty věčné mramorové slúpy poftawil geft A 189 a?. postele, -e, fem. = postel: na smrtedlné pofteli A 159 a?, A 204 a. postiti sć, -śću, -stiś sé, impft. — postiti se: Také na każdy rok poftie fye za mčsiec A 223 a!; jeskyně, v nížto Moj- žieš poftil fie čtyřiceti dní a nocí A 174 a!. postlati, -stel'u, -steleś (-stóleś), pftiv.: jede-li( kán) kde skrze své město, tehda pofteli travń A 205 a?. 27 postüpiti, -p'u, -pis, pftiv. = ustoupiti: (Mojžíš) za se poftupiw o skálu sebú udeiil C 35 b (ad A 174 a). posvátný, adj.: Také nemaží nemocných pofwatnym olejem 4 161 bl. posvécenie, posvietenie, -ie, neutr.— posvěcení: na té skále modlil sě Šalo- mún den pofwıeczenye za všecky A 180 b? (N pofwiczenie). posvécovati, -uju, -uje$, impftiv. = své- titi: (indičtí kněží) pofwi1eczugi božého těla z chleba A 178 d!. posvétiti, -cu, -tíš, pftiv.: (sv. Tomáš) pokřstil svaté tři krále a pofwietil j& na kněžstvie A 215 b*. posypati, -syp'u, -sypeś, pftiv.: A pofy- pawie miki miesto na tć hofe psali sü v müce D 462 (ad A 160 P?) posijkovati, -uju, -ujeś, impftiv. = po šíji bíti: tu byl (Ježíš) posmieván, po- ifygkowan, uplvśn, polićkovan M 4a, N 8a (ad 160 a"). po3ífiti sé, -řu, -říš sč, pftiv. = rozšířiti se: inhed ty dvérce povýšichu sč a poffirzichu A 224 a, pośly, adj. = vzeslÿ: (bez) nenie f ten, ale z toho kofene poffh A 1815. pot, -a, -u, masc.: ten kus, jenż s& jest božého potu chytil A 178 a*/bt. Potaris v. Pokaris. potaz, -a, -u, masc. = dotaz, porada: a putují lidé často v té zemi k tomu ol- táři na potaz A 160 b* potiti, -cu, -tis, impft.: kamenie to potie vodu D 536. — p. sé: kamenie poti fye vodá ústavně A 178 a* (místa stejná). potkati, -aju, -áš, pftiv.: jinak tě velice zlé potka À 163 b?; Tu geft bil Melchi- sedech ... potkal Abrahama A 185 a?. potkniti, -tknu, -tkneś, pftiv. = zatlouci: již jsú pohané na tom oltáři čáru uči- nili a v ní hřebík potkli 4 180 &d?, potóček, -čka, -čku, masc. = potůček: maly potoczzek A 164 b?. potok, -a, -u, masc.: v té zemi jsû potocz1 všickni slaní a kalní 4 193 b!; o potoku, jenż Eliseus osla(d)il 4 182 a!; ve étyti sta à v Éestdesáte potokuow C 23b (ad A 167 b). potom, adv.: jakož potom stojí psáno A 157 a?; a potom přijede k jednomu zamku A 158 a*; Potom přijede do Pilgarie... a potom na jednu vodu,
Strana 272
' 272 jenz slove Mayrone, na most kamenný, Potom skrze Biterví zemi, a potom do Rekóv... a potom do Konstantino- pole A 158 a?/b!, potonüti, -nu, -ne$, pítiv. — utonouti: coz na ně (moře) přijde, to všě potone A 216 a?, potopa, -y, fem.: Neb jest bylo uděláno (město) przed potopu A 164 b!. potopiti, -p'u, -píš, pftiv.: nic nevédie, kterak tak visí, že všeho světa nepo- topi A 201 a*/bi. potratiti, -cu, -tis, pftiv. = ztratiti: jizto (zemi) gfu potratili svými těžkými hriechy A 177 bt. potréba, -y, fem. = potfebné véci: aby (vůl) člověka svým úsilím krmil a jemu jeho potrzeby dobýval A 200 b'; (v hospodě naleznou) potrzebu k je- dení a k pití 4 165 aà?. — Adv. -a: tu dosti z.ravy připraveno i všeho, což potrzeba. velmi opatrně přichystáno . A 208 a*. potíébie, -ie, neutr. = potřebí: všeho, což potrzebie, velmi opatrně přichystáno C 101 a (ad A 205 a?); ti králi a města jeho přinesú jemu dary, a což jest po- trzieb:e jemu A 210 a!. potiébny, adj.: (ze stiibra dé&laji) slapy a stupně a takové stavenie jiné po- trebne D $51 (ad A 204 b'). potíébovati, -uju, -ujeś, impft.= po- tfebovati: ktoż by pak rád chtěl brzo s molé ssiesti, ten nepotrzebuge plüti do Cypru A 186 b2 potfieti, -tru, -Lfeś, pftiv. = potfiti: (mni- ši) stfébrnü rafijí kosti sv. Katefiny potru A 173 a!. potřikrát v. třikrát. potvora, y, fem.= obluda: divná po- twora jako člověk s velikýma ostrýma rohoma A 169 a'/a*; o jednć potworze A 169at; o rozličných potworach 202 a1. potvorny, adj. —zpotvofeny: o lidech bezhlavych a jinak potwornych D 631 (ad A 199 b. potvofeny, adj. — zpotvofeny: o lidech bezhlavych a jinak potworzenych A 199 b?. potvrzenie, -ie, neutr. = potvrzeni, utvr- zení: jeden má dceru druhého ku po- twrzeny přiezní À 205 bl. poväziti sé, -Zu, -Zis, pftiv. = odváZiti se: ti nás utěšichu a ponutichu, abychom sé tam jiti powazzili A 217 al. pověděti, -vědě (-viem), -vie$, pftiv.: ten to jméno přečta jiným bratróm powie A 173 bi; jakoż fem dfóve powiediel A 164 a!; Tehda ona pow:edie A 163 a!; nechtěli jsú mi toho dlüho powyedieti A 173 bl. povésiti, -šu, -siś, pftiv.: každá (žena) powieffy dlühé a érné vlasy přes plece doló; D 600 (ad A 192 bY). povést, -i, fem. — vypravování: člověk rád o jinych zemiech neznámé powefti (sic) sly&ie B 12; kterízto nové sklá- danie činie nebo nové powiefti roz- právějí A 204 a. povětřie, -ie, neutr. = povětří, vzduch: neb tu powietrzie nemóže ižádné vlh- kosti mieti A 160 b? pro rozvlaženie powietrzie ib, ústavně tu powietrze jasné jest A 168 bl. povieti, -věju, -véjes, pftiv. = vâti, za- váti: přes celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepowall A 160 b?. povléci, -vleku, vlečeš, pítiv.: kamż koli ty kury opálené powleczze, tam svině vždy po něm běžie mlééce A 198 b2. povlečený, adj.: = potažený: sien se XXIIII slápy powleczzenymi koZemi C 98a (ad 4 203 bY). povolenie, -ie, neutr. — povolení: (Julian Pobéhlec) dal jim (Zidüm) powolenye, aby chrám zasé udélali A 179 52/180 a*. povstati, -stanu, -nes, pftiv.: kdyZ fme powftali, opět nám též učinili 4 217 a?. povyk, -a, -u, masc.: tehda přijide mnoho zvieřat s velikým depsáním a powykem D 708 (ad A 217 a?). povysiti sé, -šu, -5í$, pftiv. = zvýšiti se: inhed ty dvérce powyffichu fye a po- šířichu A 224 a. po(v)zdvihnüti, -nu, -ne$, pítiv. — po- zdvihnouti: své hlavy proti němu pře- hrozné pozdwyzze A 162 b?. pozlacený, adj.: před tiem kostelem jest muž slitý z mosazi, a jest pozlaczeny A 188 b; m&l jest jablko pozlaczene v ruce ib. poznánie, -ie, neutr. — poznání: aby člo- věk ... měl někaký diel napřed v po- znany jich písma B 39 b (ad A 184b").
' 272 jenz slove Mayrone, na most kamenný, Potom skrze Biterví zemi, a potom do Rekóv... a potom do Konstantino- pole A 158 a?/b!, potonüti, -nu, -ne$, pítiv. — utonouti: coz na ně (moře) přijde, to všě potone A 216 a?, potopa, -y, fem.: Neb jest bylo uděláno (město) przed potopu A 164 b!. potopiti, -p'u, -píš, pftiv.: nic nevédie, kterak tak visí, že všeho světa nepo- topi A 201 a*/bi. potratiti, -cu, -tis, pftiv. = ztratiti: jizto (zemi) gfu potratili svými těžkými hriechy A 177 bt. potréba, -y, fem. = potfebné véci: aby (vůl) člověka svým úsilím krmil a jemu jeho potrzeby dobýval A 200 b'; (v hospodě naleznou) potrzebu k je- dení a k pití 4 165 aà?. — Adv. -a: tu dosti z.ravy připraveno i všeho, což potrzeba. velmi opatrně přichystáno . A 208 a*. potíébie, -ie, neutr. = potřebí: všeho, což potrzebie, velmi opatrně přichystáno C 101 a (ad A 205 a?); ti králi a města jeho přinesú jemu dary, a což jest po- trzieb:e jemu A 210 a!. potiébny, adj.: (ze stiibra dé&laji) slapy a stupně a takové stavenie jiné po- trebne D $51 (ad A 204 b'). potíébovati, -uju, -ujeś, impft.= po- tfebovati: ktoż by pak rád chtěl brzo s molé ssiesti, ten nepotrzebuge plüti do Cypru A 186 b2 potfieti, -tru, -Lfeś, pftiv. = potfiti: (mni- ši) stfébrnü rafijí kosti sv. Katefiny potru A 173 a!. potřikrát v. třikrát. potvora, y, fem.= obluda: divná po- twora jako člověk s velikýma ostrýma rohoma A 169 a'/a*; o jednć potworze A 169at; o rozličných potworach 202 a1. potvorny, adj. —zpotvofeny: o lidech bezhlavych a jinak potwornych D 631 (ad A 199 b. potvofeny, adj. — zpotvofeny: o lidech bezhlavych a jinak potworzenych A 199 b?. potvrzenie, -ie, neutr. = potvrzeni, utvr- zení: jeden má dceru druhého ku po- twrzeny přiezní À 205 bl. poväziti sé, -Zu, -Zis, pftiv. = odváZiti se: ti nás utěšichu a ponutichu, abychom sé tam jiti powazzili A 217 al. pověděti, -vědě (-viem), -vie$, pftiv.: ten to jméno přečta jiným bratróm powie A 173 bi; jakoż fem dfóve powiediel A 164 a!; Tehda ona pow:edie A 163 a!; nechtěli jsú mi toho dlüho powyedieti A 173 bl. povésiti, -šu, -siś, pftiv.: každá (žena) powieffy dlühé a érné vlasy přes plece doló; D 600 (ad A 192 bY). povést, -i, fem. — vypravování: člověk rád o jinych zemiech neznámé powefti (sic) sly&ie B 12; kterízto nové sklá- danie činie nebo nové powiefti roz- právějí A 204 a. povětřie, -ie, neutr. = povětří, vzduch: neb tu powietrzie nemóže ižádné vlh- kosti mieti A 160 b? pro rozvlaženie powietrzie ib, ústavně tu powietrze jasné jest A 168 bl. povieti, -věju, -véjes, pftiv. = vâti, za- váti: přes celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepowall A 160 b?. povléci, -vleku, vlečeš, pítiv.: kamż koli ty kury opálené powleczze, tam svině vždy po něm běžie mlééce A 198 b2. povlečený, adj.: = potažený: sien se XXIIII slápy powleczzenymi koZemi C 98a (ad 4 203 bY). povolenie, -ie, neutr. — povolení: (Julian Pobéhlec) dal jim (Zidüm) powolenye, aby chrám zasé udélali A 179 52/180 a*. povstati, -stanu, -nes, pftiv.: kdyZ fme powftali, opět nám též učinili 4 217 a?. povyk, -a, -u, masc.: tehda přijide mnoho zvieřat s velikým depsáním a powykem D 708 (ad A 217 a?). povysiti sé, -šu, -5í$, pftiv. = zvýšiti se: inhed ty dvérce powyffichu fye a po- šířichu A 224 a. po(v)zdvihnüti, -nu, -ne$, pítiv. — po- zdvihnouti: své hlavy proti němu pře- hrozné pozdwyzze A 162 b?. pozlacený, adj.: před tiem kostelem jest muž slitý z mosazi, a jest pozlaczeny A 188 b; m&l jest jablko pozlaczene v ruce ib. poznánie, -ie, neutr. — poznání: aby člo- věk ... měl někaký diel napřed v po- znany jich písma B 39 b (ad A 184b").
Strana 273
poznati, -aju, -45, pftiv.: aby i Cechové mohli v nich (knihách) čísti a divné véci... poznati B 1 b; kterak má býti poznan pravý a nesmiešený (balsám) A 170 a. poznavati, -aju, -a8, impftiv.: jiz jst po- hané na tom oltáři čáru učinili a v nie hřebík potkli, po němž pravé poledne poznawagi B 33 b (ad A 180 b?). poznenáhla, adv.: po polodni opét zasé vstupují (stromy) v zemi poznenahla A 216 bt. pozvati, -zovu, zóve$, pftiv.: to maso vařie a pozowu na to svých lepších přátel 4 199 b*; Pakli by který přietel nebyl k tomu pozwan, ten by jako za- vržen byl ib. požádanie, -ie, neutr. = požádání: božské věci nedostávají sě vedlé pozzadanye takového A 190 b?. požádati, -aju, -áš, pftiv.: všecko, což pozzada prosebného ..., to váe obdrží A 167 a?. požehnati, -aju, -áš, pftiv.: (Jakob) ne- chtěl propustiti jeho (anděla), leč by mu požehnal 4 180 d!. požitčiti, pójčiti, -ču, -číš, pftiv. = při- pustiti, dáti: Poyczz, prosíme tebe, abychom jejími prosbami... k hoře, jenž slove Kristus, zaslûzili prijiti 4 174 a2. pożivati, -aju, -45, impftiv. = pożivati, užívati: v té svaté oběti chleba ne- kvašeného pozzywame A 161 b!; mezi těmi lidmi nemá ižádný své vlastnie ženy, ale každý pozzywa, kteréž chce A 169 a. prácě, -č, fem. = práce, námaha: (dia- mantové) jsû tak tvrdi, Ze sé { pracz1 připravují a pulerují 4 193 d?, prak, -a, u, masc.: (Goliáše) zabil David kamenem z praku A 175 a?. pramen, -e, masc.: z nich (studnic) vy- chäzejice pramenowe lodie nosie A 191 d?, Prandis v. Brandis. prapořec, -rcé, masc. — praporec: tehda nenesü pfed ním ani korühvé ani pra- porcze À 214 b*. . prâslo, -a, neutr. = pole, pruh, krajina: tiem przaflem chýlí sě (země) až ku Prusóm A 210 b2. 273 prašný, adj. = špinavý, zaprášený: ten musie skrze oheň projíti a tak sě očis- titi, aby na něm ničehož praffneho ne- zóstalo B 75 a (ad A 209 a?). prati, peru, pétes, impftiv.: (v fece Basfe) - často lidé nečisté věci peru A 211 db!; Tu jest také studnice, v nížto matka božie prala své plénky A 185 a!. pravda, -y, fem.: Avšak jest to celá praw- da, jakož jest on svýma očima spatřil A 157 aż; tyto knihy za prawdu drženy jsa A 157 b?. právě, adv. = zrovna: tehdy jest slunce prawie 'nad Jeruzalemem A 196 b!; (studnice) stojí t prawie na tom miestě, kdežto veliký oltář stál dřéve A 185 al. — p. = správně: v. neprávě. pravenie, -ie, neutr. = vypravování: Pro- tož chci té věci ukrátiti a jiným osta- viti ku praweny 4 198 a2. pravicé, -¢, fem. = pravice: Pak na pra- wiczi dobiś niże sedi jeho přirozený syn A 203 b2. praviti, -vu, -vis, impftiv. = praviti, vy- pravovati: a já t to praw1 A 157 b?; o nichżto ty knihy prawie B 1b; A prawit o mnoho divnych ostroviech A 157 a!; A prawie, ać by tento svót kto objeti chtél ... A 157 a?; A prawi o těch cestách a zemiech až do velikého kanisa země ib.; Druhý rozdiel prawı cestu ... A 158 al. právo, -a, neutr.: protož přicházie lid - tam... prawo a odsudek tu berüc A 196 a’; V Indi a okolo mie jest na pět tisícóv ostrovóv v moři, v nichžto v každém jest jiné prawo a jiný obyčej A 194 at; — z práva, s právem: pravie t, Ze ta tëla z prawa na né sluseji 4 218 at (D 711 f£ prawem). pravý, adj. = pravdivý, skutečný: také u Bruku v Englanté... (knihy) za prawe &tû a drZzie B la; — pravý: tehda jí připálé (Amazonky dívce) prawu bradavičku A 193 at; — oprav- dový: ti nešlechetní židé udělali jsú ten kříž prawu zlostí z toho čtvera dřievie A4 159 al. — pravo = pravá strana: na prawo ku poledni 4 164 b. prázdny, prázny, adj. = volný, nezaměst- naný: mezi těmi lidmi nemá izddny své vlastnie ženy, ale každý požívá, kteréž chce, když jest jedno v ta doby
poznati, -aju, -45, pftiv.: aby i Cechové mohli v nich (knihách) čísti a divné véci... poznati B 1 b; kterak má býti poznan pravý a nesmiešený (balsám) A 170 a. poznavati, -aju, -a8, impftiv.: jiz jst po- hané na tom oltáři čáru učinili a v nie hřebík potkli, po němž pravé poledne poznawagi B 33 b (ad A 180 b?). poznenáhla, adv.: po polodni opét zasé vstupují (stromy) v zemi poznenahla A 216 bt. pozvati, -zovu, zóve$, pftiv.: to maso vařie a pozowu na to svých lepších přátel 4 199 b*; Pakli by který přietel nebyl k tomu pozwan, ten by jako za- vržen byl ib. požádanie, -ie, neutr. = požádání: božské věci nedostávají sě vedlé pozzadanye takového A 190 b?. požádati, -aju, -áš, pftiv.: všecko, což pozzada prosebného ..., to váe obdrží A 167 a?. požehnati, -aju, -áš, pftiv.: (Jakob) ne- chtěl propustiti jeho (anděla), leč by mu požehnal 4 180 d!. požitčiti, pójčiti, -ču, -číš, pftiv. = při- pustiti, dáti: Poyczz, prosíme tebe, abychom jejími prosbami... k hoře, jenž slove Kristus, zaslûzili prijiti 4 174 a2. pożivati, -aju, -45, impftiv. = pożivati, užívati: v té svaté oběti chleba ne- kvašeného pozzywame A 161 b!; mezi těmi lidmi nemá ižádný své vlastnie ženy, ale každý pozzywa, kteréž chce A 169 a. prácě, -č, fem. = práce, námaha: (dia- mantové) jsû tak tvrdi, Ze sé { pracz1 připravují a pulerují 4 193 d?, prak, -a, u, masc.: (Goliáše) zabil David kamenem z praku A 175 a?. pramen, -e, masc.: z nich (studnic) vy- chäzejice pramenowe lodie nosie A 191 d?, Prandis v. Brandis. prapořec, -rcé, masc. — praporec: tehda nenesü pfed ním ani korühvé ani pra- porcze À 214 b*. . prâslo, -a, neutr. = pole, pruh, krajina: tiem przaflem chýlí sě (země) až ku Prusóm A 210 b2. 273 prašný, adj. = špinavý, zaprášený: ten musie skrze oheň projíti a tak sě očis- titi, aby na něm ničehož praffneho ne- zóstalo B 75 a (ad A 209 a?). prati, peru, pétes, impftiv.: (v fece Basfe) - často lidé nečisté věci peru A 211 db!; Tu jest také studnice, v nížto matka božie prala své plénky A 185 a!. pravda, -y, fem.: Avšak jest to celá praw- da, jakož jest on svýma očima spatřil A 157 aż; tyto knihy za prawdu drženy jsa A 157 b?. právě, adv. = zrovna: tehdy jest slunce prawie 'nad Jeruzalemem A 196 b!; (studnice) stojí t prawie na tom miestě, kdežto veliký oltář stál dřéve A 185 al. — p. = správně: v. neprávě. pravenie, -ie, neutr. = vypravování: Pro- tož chci té věci ukrátiti a jiným osta- viti ku praweny 4 198 a2. pravicé, -¢, fem. = pravice: Pak na pra- wiczi dobiś niże sedi jeho přirozený syn A 203 b2. praviti, -vu, -vis, impftiv. = praviti, vy- pravovati: a já t to praw1 A 157 b?; o nichżto ty knihy prawie B 1b; A prawit o mnoho divnych ostroviech A 157 a!; A prawie, ać by tento svót kto objeti chtél ... A 157 a?; A prawi o těch cestách a zemiech až do velikého kanisa země ib.; Druhý rozdiel prawı cestu ... A 158 al. právo, -a, neutr.: protož přicházie lid - tam... prawo a odsudek tu berüc A 196 a’; V Indi a okolo mie jest na pět tisícóv ostrovóv v moři, v nichžto v každém jest jiné prawo a jiný obyčej A 194 at; — z práva, s právem: pravie t, Ze ta tëla z prawa na né sluseji 4 218 at (D 711 f£ prawem). pravý, adj. = pravdivý, skutečný: také u Bruku v Englanté... (knihy) za prawe &tû a drZzie B la; — pravý: tehda jí připálé (Amazonky dívce) prawu bradavičku A 193 at; — oprav- dový: ti nešlechetní židé udělali jsú ten kříž prawu zlostí z toho čtvera dřievie A4 159 al. — pravo = pravá strana: na prawo ku poledni 4 164 b. prázdny, prázny, adj. = volný, nezaměst- naný: mezi těmi lidmi nemá izddny své vlastnie ženy, ale každý požívá, kteréž chce, když jest jedno v ta doby
Strana 274
274 jiného (— muže) prazdna A 196 a?; aby (každý) úřad měl a ižádný aby prazden neostal A 206 a!; aby na něm ničeho prazdneho nezuostalo A 209 a? (omyl m. praáného?) — Prázdná ženka = nevEsika: on mnieże, by byla żenka prazna A 163 a!; v němž (Jerichu) by- dlela prazna ženka Raab A4 1820! (B 36 a prazdna). — Na-prázdno, adv. = nadarmo: aby nikdy (slova) na prazdno nebyla propovědiena A 204 a!. přč, -č, fem. = pře: když jest která prze o dědiny nebo o dluhy A 196 a!. prébdieti, -bzu, -bdiś, pftiv. = prebditi: usneë-li, tehdy inhed umieś; pakli przebdifs, aby věděl, co mó prositi A 191 a*. pfébohaty, adj.: i byl jest przebohaty kupec 4 190 b?%. pióbfisti, -brdu (břdu), -brdeś = pře- břísti: aby ji (řeku) mohla žena prze- brzıftı 4 167 b? (D 490 prebriefti). přčbývanie, -ie, neutr. — pfebyváni, by- dlení: o jeskyni przebywanie Adamova s Eva C 39a (ad 4 175 bY). pfébyvati, -aju, -á5, impftiv. — preby- vati: (na hofte Karmelus) przebywal Heliáš prorok na púšti A 164 bl, pre- bywagi v búdách D 663 (ad A 207 a’). preč v. pryč. prééisti, -čtu, -čteš, píftív. = přečísti: ktož mši slûZi, ten to jméno przeczta jinym bratróm povie À 173 bi. préd, praep. — pred: I. S acc.: iZádny . .. nebude puštěn przed nyeho (před žol- dána) A 167 a!; ktož przedeň (před žoldána) muož přijíti 4 167 a?; Nebo bieše před gednoho (poustevníka) přišla divná potvora A 169 a!/a?; (żoldźn) taże vżdy przed fie dobyvaje jako vztekly A 206 b?. II. S insty.: przed tiem kos- telem A 158 b!; przed dwerzmy A 180 a? (B 32 b przede); Przed toho kléë- tera vraty jest jedna studnice 4 173 b?; (město) bylo uděláno przed potopu A 164 bi; — inhed zmisela (potvora) przed him 4 169 až; avšak jeho (města) pilně ostfiehaji przed krzieftyany A 164 a?; — przed trzmy Tificzi lety À 219 55; jako my jej (mésíc) zde przed trzetym dnem vidíme A 220 b!. | prödek, -dka, (-dku), masc.: = piedek, přední strana: V té také zemi jsú no- hové, jichžto przedek jest ptačí A 213 b*. — Předek: aby každý pomně na jméno dobrého prziedka pilen byl jména jeho dobrými činy na sobě za- chovati A 207 a?. přědivný, adj. = předivný: o prziedyw- nem krahujci A4 190 a!. pródjiti, prźdejdu, -jdeś, pftiv. = piede- jíti: když vstanu, przedeydu vás v Ga- lilei A 182 a?. prédméstie, -ie, neutr. — predmésti (část mésta za hradbami a za branami): (mésto má) pred kazdü branü tii neb étyti mile przedmuieftie vzdéli A 202 a!. píédmluva, -y, fem. — předmluva: Przed- mluwa knéze Otty z Dimerinku B 1 a;: Przedmluwa mistra Vavřince C 2 a (ad A 157 a9). píédní, adj. — přední: jichžto (potvor) polovice przednye má člověčí zpósobu A 213 bt. piédnik, -a, masc. = pfedni &lovék (?): jsû tu przedniczi a nábozní lidé N (ad A 181 5), omylem m. pfizednici. píédobry, adj.— pfedobry: v nichżto (rybnících) ryb przedobrich dosti A 203 bt. pródrahy, adj. = předrahý: o jeho ná- dobí predrahem D 648 (ad A 203 b?); jeho koruna... ta jest przedraha A 215 at. pi éhrozny, adj. = přehrozný: to jest tak przehrozna hlava, jako kdy vídána A 216 b*. — Adv. -né: své hlavy proti němu prze“rozňye pozdviže A 162 b?. préjéti, -jédu, -es, pftiv. = prejeti: Jafet “to město jest jedno šestnádcet mil po- hanských od Jerusalema, kteréžto przegede u puoldruhém dni C 63b, M 25 b (ad A 178 a?). piójiti, -jdu, -jdeś, pftiv. = pfejiti: přes tu řeku przeyducz a jdúc na dvě hofe..., tu stojie stromové A 220 al; (z Jafet do Jerusalema) prziegde u puol- druhém dni B 43 b (ad 4 187 a?); kakz koli ižádný přes tu horu prziegieti (sic) nemohl A 206 b?. pfékaziti, -Zu, -zi§, pftiv. = prekézku učiniti: iżadny t jí (sové) nesmie prze- kazit1 C 104 a (ad A 206 b*?); (Arabové) často válejí s žoldánem, když jim co málo przekazi C 374 (ad A 174 b?).
274 jiného (— muže) prazdna A 196 a?; aby (každý) úřad měl a ižádný aby prazden neostal A 206 a!; aby na něm ničeho prazdneho nezuostalo A 209 a? (omyl m. praáného?) — Prázdná ženka = nevEsika: on mnieże, by byla żenka prazna A 163 a!; v němž (Jerichu) by- dlela prazna ženka Raab A4 1820! (B 36 a prazdna). — Na-prázdno, adv. = nadarmo: aby nikdy (slova) na prazdno nebyla propovědiena A 204 a!. přč, -č, fem. = pře: když jest která prze o dědiny nebo o dluhy A 196 a!. prébdieti, -bzu, -bdiś, pftiv. = prebditi: usneë-li, tehdy inhed umieś; pakli przebdifs, aby věděl, co mó prositi A 191 a*. pfébohaty, adj.: i byl jest przebohaty kupec 4 190 b?%. pióbfisti, -brdu (břdu), -brdeś = pře- břísti: aby ji (řeku) mohla žena prze- brzıftı 4 167 b? (D 490 prebriefti). přčbývanie, -ie, neutr. — pfebyváni, by- dlení: o jeskyni przebywanie Adamova s Eva C 39a (ad 4 175 bY). pfébyvati, -aju, -á5, impftiv. — preby- vati: (na hofte Karmelus) przebywal Heliáš prorok na púšti A 164 bl, pre- bywagi v búdách D 663 (ad A 207 a’). preč v. pryč. prééisti, -čtu, -čteš, píftív. = přečísti: ktož mši slûZi, ten to jméno przeczta jinym bratróm povie À 173 bi. préd, praep. — pred: I. S acc.: iZádny . .. nebude puštěn przed nyeho (před žol- dána) A 167 a!; ktož przedeň (před žoldána) muož přijíti 4 167 a?; Nebo bieše před gednoho (poustevníka) přišla divná potvora A 169 a!/a?; (żoldźn) taże vżdy przed fie dobyvaje jako vztekly A 206 b?. II. S insty.: przed tiem kos- telem A 158 b!; przed dwerzmy A 180 a? (B 32 b przede); Przed toho kléë- tera vraty jest jedna studnice 4 173 b?; (město) bylo uděláno przed potopu A 164 bi; — inhed zmisela (potvora) przed him 4 169 až; avšak jeho (města) pilně ostfiehaji przed krzieftyany A 164 a?; — przed trzmy Tificzi lety À 219 55; jako my jej (mésíc) zde przed trzetym dnem vidíme A 220 b!. | prödek, -dka, (-dku), masc.: = piedek, přední strana: V té také zemi jsú no- hové, jichžto przedek jest ptačí A 213 b*. — Předek: aby každý pomně na jméno dobrého prziedka pilen byl jména jeho dobrými činy na sobě za- chovati A 207 a?. přědivný, adj. = předivný: o prziedyw- nem krahujci A4 190 a!. pródjiti, prźdejdu, -jdeś, pftiv. = piede- jíti: když vstanu, przedeydu vás v Ga- lilei A 182 a?. prédméstie, -ie, neutr. — predmésti (část mésta za hradbami a za branami): (mésto má) pred kazdü branü tii neb étyti mile przedmuieftie vzdéli A 202 a!. píédmluva, -y, fem. — předmluva: Przed- mluwa knéze Otty z Dimerinku B 1 a;: Przedmluwa mistra Vavřince C 2 a (ad A 157 a9). píédní, adj. — přední: jichžto (potvor) polovice przednye má člověčí zpósobu A 213 bt. piédnik, -a, masc. = pfedni &lovék (?): jsû tu przedniczi a nábozní lidé N (ad A 181 5), omylem m. pfizednici. píédobry, adj.— pfedobry: v nichżto (rybnících) ryb przedobrich dosti A 203 bt. pródrahy, adj. = předrahý: o jeho ná- dobí predrahem D 648 (ad A 203 b?); jeho koruna... ta jest przedraha A 215 at. pi éhrozny, adj. = přehrozný: to jest tak przehrozna hlava, jako kdy vídána A 216 b*. — Adv. -né: své hlavy proti němu prze“rozňye pozdviže A 162 b?. préjéti, -jédu, -es, pftiv. = prejeti: Jafet “to město jest jedno šestnádcet mil po- hanských od Jerusalema, kteréžto przegede u puoldruhém dni C 63b, M 25 b (ad A 178 a?). piójiti, -jdu, -jdeś, pftiv. = pfejiti: přes tu řeku przeyducz a jdúc na dvě hofe..., tu stojie stromové A 220 al; (z Jafet do Jerusalema) prziegde u puol- druhém dni B 43 b (ad 4 187 a?); kakz koli ižádný přes tu horu prziegieti (sic) nemohl A 206 b?. pfékaziti, -Zu, -zi§, pftiv. = prekézku učiniti: iżadny t jí (sové) nesmie prze- kazit1 C 104 a (ad A 206 b*?); (Arabové) často válejí s žoldánem, když jim co málo przekazi C 374 (ad A 174 b?).
Strana 275
přčkážčti, -čju, -ieš, impftiv. = překážeti: tehdy jí (novorozené dívce) připálé (Amazonky) levú bradavičku, aby jí ten prs nerostl, aby jí štítu neprze- kazzel A 193 a!; (Arabové) často vá- lejí s žoldánem, když jim málo co prze- kazzegi A 174 P*. piékaika, -y, fem. = překážka: měli ť sme zde pokoj bez przekazky B 90 b (ad A 219 a). pfókladać, -é, masc. = překladatel: Před- mluva mistra Vavřince, českého prze- kladacze C 2a (ad A 157 a?). prékrasny, adj. = překrásný: o prze- krafnych pannách A 201 5'; przekrafny a preveliky kostel 4 158 bl. prelát, -a, masc.: když mají prelata sobě zvoliti A 173 aż/bt. préloziti, -Zu, -Zi$, pftiv. — pfeloZiti: ty knihy przelozil gfem B 1 a; przelozzil fem tyto knihy A 157 a!; jenž (sv. Je- ronym) geft mnoho knih z židovské řéči v latinu przelozl B 27 b (ad A 176 b'). pfémáhati, -aju, -Á5, impftiv. — premá- hati: tu nalézají tak veliké psy a silné, že lvy przemahagi A 190 a!. přémnoho, adv.= přemnoho: má na každý rok dobřě tisíce zlatých- platu a obilé a rýže przemnoho A 222 a!. píémoci, -mohu, -móžeš, pítiv. = pře- moci: ktož svého nepřétele przemohl, ten byl korunován palmů A 159 al/a?; (Ojíř) jé bil przemohl i zbil všecky A 174 b?. prömüdry, adj.: Hermes jest ten prze- mudri mistr uměnie přirozeného A 161 a?. přčnášěti, -čju, -ieś, impftiv. = přená- šeti: kakž koli ty stromky jinam prze- naffegy A 170 a?. přčnésti, -nesu, -eš, pftiv. = přenésti: po- tom przenefen geft do města, ješto slove Meka A 224 b?. Mu x píépékny, adj. = přepěkný: jsú t v té zemi přčkrásné a przepiekne panny i panie A 201 b!. piéplati, -plovu, -pléves (-ploves), pftiv. = preplouti: (Ojif) przepluw mote byl dobyl mocí... XII království C 37 b (ad A 174 b?) 275 pröplynüti, -nu, -neS, pftiv. = pfeplouti: kteréžto (míle) dobřě przeplyne u puol dni A 164 a?. prépustiti, -śću, -sliś, pftiv. = nechati, dovoliti: v té zemi przepufftie kazdého, aby věřil u bóh À 207 b* (C 105 b prze- pufti). própuśćcenie, -ie, neutr. = připuštění, do- puštění: ten jistý Job božím przepuff- tienÿ byl ochudl A 192 a. prépüsééti, -&ju, -ies, impftiv. = dovo- lovati, dopoustéti: v té zemi prepuft- tiegit každému, Ze t véfie u Boha D 664 (ad A 207 b; mají f za veliky hřiech, ktož nóž vstrčí v uoheň anebo v hrnec a jím masa dobýval (!), a že przepuftie dietkám plakati A 209 a?. píérozkoáné, adv. — prerozkoáné: o kra- jing, jizto správce przerozkoffpnye bydlí A 921 b*. piérusiti, -u, -i3, pftiv.: pannu nařkli kiivé, by ona své panenstvie preruffila D 527 (ad A 176 a'/a?), omyl m. po- rušila. píés, praep. — přes: aby měli przes púšť syrskû potreby À 174 a*; nelze przes tu púšť ižádnému na koni jeti 4 172 b*; przes morze A 166 a!; (stromy) sedm- . krát przes leto nesú A 169 b?, to činie przefe wffeczko léto A 170 a'; przes celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál A 160 b%, visie jim dlúhé a černé vlasy przes plecz dolóv A 192 br, Jeden mějieše jako červený pruh przes hrdlo A 217 b?; — leč by měla (žena) dietky, ta móž živa ostati, a przef to nikdy jie nevétie A 195 b1. présilnÿ, adj. = presilnÿ, prevelikÿ: A pro to i svû przefilru krásu mnoho kniežat i králóv snúbcí měla A 162 b!. préslovutny, adj. = velice slovutny: ctny rytief a przeflowutny jezdélec (!) B 1 a. présl ychati, -aju, -ás, impftiv. = slychati, doslychati, dovídati se: KdyZ sem já s svými tovařiši k tomu údolí přišel a byli o něm mnoho przeflychah C 124 a (ad A 217 a!). préstati, -stanu, -eś, pftiv.= pfestati: když jeho (Davida) buoh uslyšal a mor przieftal A 180 a!. próstupiti, -p'u, -piś, pftiv. = přestoupiti: ktoż co ukradne nebo koho zabie, ten
přčkážčti, -čju, -ieš, impftiv. = překážeti: tehdy jí (novorozené dívce) připálé (Amazonky) levú bradavičku, aby jí ten prs nerostl, aby jí štítu neprze- kazzel A 193 a!; (Arabové) často vá- lejí s žoldánem, když jim málo co prze- kazzegi A 174 P*. piékaika, -y, fem. = překážka: měli ť sme zde pokoj bez przekazky B 90 b (ad A 219 a). pfókladać, -é, masc. = překladatel: Před- mluva mistra Vavřince, českého prze- kladacze C 2a (ad A 157 a?). prékrasny, adj. = překrásný: o prze- krafnych pannách A 201 5'; przekrafny a preveliky kostel 4 158 bl. prelát, -a, masc.: když mají prelata sobě zvoliti A 173 aż/bt. préloziti, -Zu, -Zi$, pftiv. — pfeloZiti: ty knihy przelozil gfem B 1 a; przelozzil fem tyto knihy A 157 a!; jenž (sv. Je- ronym) geft mnoho knih z židovské řéči v latinu przelozl B 27 b (ad A 176 b'). pfémáhati, -aju, -Á5, impftiv. — premá- hati: tu nalézají tak veliké psy a silné, že lvy przemahagi A 190 a!. přémnoho, adv.= přemnoho: má na každý rok dobřě tisíce zlatých- platu a obilé a rýže przemnoho A 222 a!. píémoci, -mohu, -móžeš, pítiv. = pře- moci: ktož svého nepřétele przemohl, ten byl korunován palmů A 159 al/a?; (Ojíř) jé bil przemohl i zbil všecky A 174 b?. prömüdry, adj.: Hermes jest ten prze- mudri mistr uměnie přirozeného A 161 a?. přčnášěti, -čju, -ieś, impftiv. = přená- šeti: kakž koli ty stromky jinam prze- naffegy A 170 a?. přčnésti, -nesu, -eš, pftiv. = přenésti: po- tom przenefen geft do města, ješto slove Meka A 224 b?. Mu x píépékny, adj. = přepěkný: jsú t v té zemi přčkrásné a przepiekne panny i panie A 201 b!. piéplati, -plovu, -pléves (-ploves), pftiv. = preplouti: (Ojif) przepluw mote byl dobyl mocí... XII království C 37 b (ad A 174 b?) 275 pröplynüti, -nu, -neS, pftiv. = pfeplouti: kteréžto (míle) dobřě przeplyne u puol dni A 164 a?. prépustiti, -śću, -sliś, pftiv. = nechati, dovoliti: v té zemi przepufftie kazdého, aby věřil u bóh À 207 b* (C 105 b prze- pufti). própuśćcenie, -ie, neutr. = připuštění, do- puštění: ten jistý Job božím przepuff- tienÿ byl ochudl A 192 a. prépüsééti, -&ju, -ies, impftiv. = dovo- lovati, dopoustéti: v té zemi prepuft- tiegit každému, Ze t véfie u Boha D 664 (ad A 207 b; mají f za veliky hřiech, ktož nóž vstrčí v uoheň anebo v hrnec a jím masa dobýval (!), a že przepuftie dietkám plakati A 209 a?. píérozkoáné, adv. — prerozkoáné: o kra- jing, jizto správce przerozkoffpnye bydlí A 921 b*. piérusiti, -u, -i3, pftiv.: pannu nařkli kiivé, by ona své panenstvie preruffila D 527 (ad A 176 a'/a?), omyl m. po- rušila. píés, praep. — přes: aby měli przes púšť syrskû potreby À 174 a*; nelze przes tu púšť ižádnému na koni jeti 4 172 b*; przes morze A 166 a!; (stromy) sedm- . krát przes leto nesú A 169 b?, to činie przefe wffeczko léto A 170 a'; przes celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál A 160 b%, visie jim dlúhé a černé vlasy przes plecz dolóv A 192 br, Jeden mějieše jako červený pruh przes hrdlo A 217 b?; — leč by měla (žena) dietky, ta móž živa ostati, a przef to nikdy jie nevétie A 195 b1. présilnÿ, adj. = presilnÿ, prevelikÿ: A pro to i svû przefilru krásu mnoho kniežat i králóv snúbcí měla A 162 b!. préslovutny, adj. = velice slovutny: ctny rytief a przeflowutny jezdélec (!) B 1 a. présl ychati, -aju, -ás, impftiv. = slychati, doslychati, dovídati se: KdyZ sem já s svými tovařiši k tomu údolí přišel a byli o něm mnoho przeflychah C 124 a (ad A 217 a!). préstati, -stanu, -eś, pftiv.= pfestati: když jeho (Davida) buoh uslyšal a mor przieftal A 180 a!. próstupiti, -p'u, -piś, pftiv. = přestoupiti: ktoż co ukradne nebo koho zabie, ten
Strana 276
276 musi umfieti, neb kto svć manżelstvie przeftupi A 209 a?. píéSkarédy, -Skaredy, adj. — preśkaredy: proměnili jsú ji (pannu) v tvárnost draka przieffkaredeho 4 162 b'. préukrutny, adj. = pfeukrutny: (Tatafi) jesti t lid lity a przevkrutny a smély 4 188 b?. préutésenÿ, adj. = preutésenÿ: na prze- vtieffenych pastvinách À 162 a. piéveliky, adj. = pfeveliky: o przewelike żebru A 164 a!; ta dva (kán a kněz Jan) jsta przewelika pány 4 190 a; jest v něm překrásný a przewelky kostel 4 158 b!. prévelmi, adv. = převelice: prewelmi mocni biechu D 485 (ad 4 166 bY); (mniši na Sinaji) jsá prewelmi náboZní D 510 (ad A 172 b»). píévésti, -vedu, -vedeś, pftiv.: Skrze to moře (Rudné) przewedl bil Mojžéš lid israhelsky A 172 a. prévézti, -vezu, -vezes, pftiv. = prevézti: svatá Elena ji (sv. Annu) do Konstan- tinopole przewezla C 50 a (ad 4 181 a?). píévráceny, adj.: o knihách a učenie jeho (Machometově) przewraczenem B 94 b (ad A 222 a’). prévrâtiti, -cu, -tis, pftiv. = vyvrâtiti: kteréžto (města) pro šeradnost hřie- chóv przewratil geft A 182 b?. přěvysoký, adj. = převysoký: o przewi- {оке Бо#& А 160 &. prö(v)zdievati, -aju, -á5, impftiv. = pře- zdívati: pro pamět jeho dobrodienie každému svému césaři kněz Jan przie- wzdiewagi A 215 b! (B-85a przezdye- ° маву). prézicé (?) v. prieZicé. pfi, praep.: jáma, przy nyzto bylo pii- lozeno dfevo À 181 b?; À tu desfku maji ještě v tom kostele przi gynych po- . kladiech A 161 až; kteří z nich blíž przy mieftie bydlé A 174 bt. pribehnüti, -nu, -neà, pítiv. — ptibéh- nouti: kdyZ na nás üprkem przibie- zechu, velmi sé jich leéechom A 217 bl. pribiti, -b'ń (-biń), -bieś, pftiv.: (dsku) gfu przbili A4 159 až; nad křížem przi- bita dska 4 159 a'; (Kalvarie), kdež pán Ježíš pribit na kříž D 535 (ad A 178 а). přibitý, adj.: v té zemi nesmějí železa trpčti przibiteho ani kotvy A 194 a. přiblížiti sě, -žu, -žíš, pftiv.: když Гус k ní prziblizz A 163 al. přibývati, -aju, -áš, impftiv.: vždy jich (stromů) przibywa až do polodne A 216 bt. pfić v. pryč. příčina, -y, fem.: (Maří Magdalena) své vlasy sobě vyrvala, aby i prziczzynu hřiechu od sebe odlúčila A 179 a!. přičiniti, -ňu, -níš, pftiv. = přiložiti: ne- smějí k tomu ižádného nože ani železa. prziczzynyti 4 170 a?. pridati, -dám, -dá5, pftiv.: to jemu méno ostane, ale toto pfijme (!) jemu przi- dadie B 76 b (ad A 210 a?). pfiebytek, -tka, -tku, masc. = piibytek, život: o jich bydlení a przebitku A 157 a'; (o) jeho (žoldánově) przebitku A 157 a?; o Machometovu przebitku A 223 b?; o jeskyni przebitka Adamova a Evy A 175 b!; cizích zemí obyčeje a przebitek a viery rozprávéti A 162 al. pfieć, adv.; na -pfieć = napfić: (fenix mó) ocas pruhaty a biely na przieczz s cer- venymi prüzky A 169 b”; maji usta jako rozsedlinu na prziecż A 200 al. přiečný, adj. = příčný: (dřevo) przecžne A 159 al; przieczzne dřevo ib.; (písaři kánovi popisují všecka jeho slova) buďto klamovná nebo prziecżna A 204 a! (zde asi omylem m. přiesná). pfiekaza, -y, fem. = překážka: měli ť sme a máme zde pokoj bez prziekazi až do dneśnieho dne A 219 a2 priekop, -a, -u, masc. = pfikop: ve čtyři sta a śestdesat prziekopow A 167 0; (Betlém jesl ohrazen) dobrymi zdmi a prziekopy 4 176 a. priekopa, -y, fem. (dial.) = prikop: (Bet- lém) jest ohrazen dobrymi zdmi a prz- kopami B 26b (ad A 1764) (kpii dial. neż instr. pl. k masc. prickop). přieliš, adv. = příliš, náramně: kakž koli jest těch věcí przehís mnoho v té púšti A 173 b!. přielišný, adj. = přílišný, náramný: pro svi przieliffnu krdsu B 8a, C 130, D 469 (ad 4 162 bY); o kdnovych przie- liffnych panstvich a o przeliffnê bo- hactvie B 68 a (ad А 204 5).
276 musi umfieti, neb kto svć manżelstvie przeftupi A 209 a?. píéSkarédy, -Skaredy, adj. — preśkaredy: proměnili jsú ji (pannu) v tvárnost draka przieffkaredeho 4 162 b'. préukrutny, adj. = pfeukrutny: (Tatafi) jesti t lid lity a przevkrutny a smély 4 188 b?. préutésenÿ, adj. = preutésenÿ: na prze- vtieffenych pastvinách À 162 a. piéveliky, adj. = pfeveliky: o przewelike żebru A 164 a!; ta dva (kán a kněz Jan) jsta przewelika pány 4 190 a; jest v něm překrásný a przewelky kostel 4 158 b!. prévelmi, adv. = převelice: prewelmi mocni biechu D 485 (ad 4 166 bY); (mniši na Sinaji) jsá prewelmi náboZní D 510 (ad A 172 b»). píévésti, -vedu, -vedeś, pftiv.: Skrze to moře (Rudné) przewedl bil Mojžéš lid israhelsky A 172 a. prévézti, -vezu, -vezes, pftiv. = prevézti: svatá Elena ji (sv. Annu) do Konstan- tinopole przewezla C 50 a (ad 4 181 a?). píévráceny, adj.: o knihách a učenie jeho (Machometově) przewraczenem B 94 b (ad A 222 a’). prévrâtiti, -cu, -tis, pftiv. = vyvrâtiti: kteréžto (města) pro šeradnost hřie- chóv przewratil geft A 182 b?. přěvysoký, adj. = převysoký: o przewi- {оке Бо#& А 160 &. prö(v)zdievati, -aju, -á5, impftiv. = pře- zdívati: pro pamět jeho dobrodienie každému svému césaři kněz Jan przie- wzdiewagi A 215 b! (B-85a przezdye- ° маву). prézicé (?) v. prieZicé. pfi, praep.: jáma, przy nyzto bylo pii- lozeno dfevo À 181 b?; À tu desfku maji ještě v tom kostele przi gynych po- . kladiech A 161 až; kteří z nich blíž przy mieftie bydlé A 174 bt. pribehnüti, -nu, -neà, pítiv. — ptibéh- nouti: kdyZ na nás üprkem przibie- zechu, velmi sé jich leéechom A 217 bl. pribiti, -b'ń (-biń), -bieś, pftiv.: (dsku) gfu przbili A4 159 až; nad křížem przi- bita dska 4 159 a'; (Kalvarie), kdež pán Ježíš pribit na kříž D 535 (ad A 178 а). přibitý, adj.: v té zemi nesmějí železa trpčti przibiteho ani kotvy A 194 a. přiblížiti sě, -žu, -žíš, pftiv.: když Гус k ní prziblizz A 163 al. přibývati, -aju, -áš, impftiv.: vždy jich (stromů) przibywa až do polodne A 216 bt. pfić v. pryč. příčina, -y, fem.: (Maří Magdalena) své vlasy sobě vyrvala, aby i prziczzynu hřiechu od sebe odlúčila A 179 a!. přičiniti, -ňu, -níš, pftiv. = přiložiti: ne- smějí k tomu ižádného nože ani železa. prziczzynyti 4 170 a?. pridati, -dám, -dá5, pftiv.: to jemu méno ostane, ale toto pfijme (!) jemu przi- dadie B 76 b (ad A 210 a?). pfiebytek, -tka, -tku, masc. = piibytek, život: o jich bydlení a przebitku A 157 a'; (o) jeho (žoldánově) przebitku A 157 a?; o Machometovu przebitku A 223 b?; o jeskyni przebitka Adamova a Evy A 175 b!; cizích zemí obyčeje a przebitek a viery rozprávéti A 162 al. pfieć, adv.; na -pfieć = napfić: (fenix mó) ocas pruhaty a biely na przieczz s cer- venymi prüzky A 169 b”; maji usta jako rozsedlinu na prziecż A 200 al. přiečný, adj. = příčný: (dřevo) przecžne A 159 al; przieczzne dřevo ib.; (písaři kánovi popisují všecka jeho slova) buďto klamovná nebo prziecżna A 204 a! (zde asi omylem m. přiesná). pfiekaza, -y, fem. = překážka: měli ť sme a máme zde pokoj bez prziekazi až do dneśnieho dne A 219 a2 priekop, -a, -u, masc. = pfikop: ve čtyři sta a śestdesat prziekopow A 167 0; (Betlém jesl ohrazen) dobrymi zdmi a prziekopy 4 176 a. priekopa, -y, fem. (dial.) = prikop: (Bet- lém) jest ohrazen dobrymi zdmi a prz- kopami B 26b (ad A 1764) (kpii dial. neż instr. pl. k masc. prickop). přieliš, adv. = příliš, náramně: kakž koli jest těch věcí przehís mnoho v té púšti A 173 b!. přielišný, adj. = přílišný, náramný: pro svi przieliffnu krdsu B 8a, C 130, D 469 (ad 4 162 bY); o kdnovych przie- liffnych panstvich a o przeliffnê bo- hactvie B 68 a (ad А 204 5).
Strana 277
priesny, adj. = přísný, vážný: (slova) klamová nebo priefna D 648 (ad A 204 a!). přietel, -e, masc. = přítel: césař konstan- tinopolitánský kázal svého przetele mrtvého pochovati A 161 a!; své prza- teli nemocné věšejí na stromiech A 199 a?. prieti, pfóju, pfójeś, impftiv. = přáti: toho przegem každému, což sobě chcem A 219 a?; v&&m našim nepřátelóm tak przegem jako otcóm a materám na- šim ib. přieti, přu (přím), příš, impftiv. = zapí- rati: bych byl chtěl svého stvořitele przieti A 165 b2 priezn, -i, (6), fem. = přízeň, laskavost; přátelství, příbuznost: jeden má dceru druhćho ku potvrzeni prziezny A 205 bi (D 655 prieznie); jinak by nebyla prze- zen pravá A 199 a?; tajně mi dán (bod- láček) k veliké przezny A 160 a!; jeden pie krev druhého, a pro przyezen A 199 a?. piieznivy, adj. = přející, laskavý: neb jsú tovaryšní, věrní a przeznyw1 A 201 bi, priezicé (prézicé?), é, fem. = souložnice, vedlejší žena: (král David) měl jest padesáte vlastních žen, a prvá slula Nicol, kromě tři sta przezicz B 27 b, C 41 a, N 49 b (D 530 přezič, M 17%, S 23 a przezycz; A 176 b? przieczztizz, jistě omyl). piihnati, -Zenu, -ZineS, pftiv.: (Ale- xander) käzal przıhnatı do boje mnoho sviní 4 198 b!; tehda przıhna mnoho zvieřat s velikým debsem S 65b (= přihnalo se) (ad A 217 a)). příhoda, -y, fem.: povědě svým tovary- šóm svú przihodu A 163 až; o jeho (ká- nově) zlé przihodie a divném zproštění A 206 a?; o przihodach, kteréž jsú měli N 156 a (ad A 216 bs). prihoditi sé, -zu, -dis sé, pftiv.: Pakli by fie to przihodilo, tehda zmyji své ol- tâïe svacenû vuodû À 161 5; to {fie gt przihodilo, ze jst také na té hote byli A 174 bt. prihraditi. -zu, -diś, pftiv. = hrazenim pfipojiti: (císař Adrian) przihradil zdi hrob k městu A 180 a!. pricházčti, -čju, -ieš, impftiv. = přichá- zeti: do nčhož (mčsta) ze dvúdcát krá- 277 lovství kupci przichazegi A 157 b; protoż przichazie lid tam z velmi da- lekých zemí, právo a odsudek tu berúc A 196 a!; (do ostrova Armos) někteří kupci z Benátek nebo z Janova anebo z Marsilie przichazegi 4 194 a2. pfichoditi, -zu, -diś, impftiv. = pfichó- zeti: ta zviefatka przichodie na każdy den před toho kláštera vrata. 4 202 až (B 64 b prziechodie). prichyliti, -lu, -liś, pftiv. = nakloniti: k nśmużto jeho nabożenstvie geft przi- chleno A 207 bi. příchylný, adj.: (lidé) byli k němu (Ma- chometovi) viece przıchylni D 739 (ad A 224 a). prichystati, -aju, -é8, pftiv.: všeho, což potřeba, velmi opatrně przichyfiano A 205 a?. přijatý, adj.: (židé) ani držie ustavenie od boha skrze Mojžieše przyyate A 223 b!. prijśti, -jódu, -jśdeś, pftiv. = přijeti: po- tom przigede k jednomu zámku A 158 a*; każe jim všem przigeti A 167 a*; slove to město Saba po královně, jež bila przigela s velikymi dary do Jeru- salema A 175 a’. prijézda, -y, fem. = nájezd, výprava (vá- lečná): když pohané zvědie křčsťansků przigezdu A 188 b'/b?. pfijieti, -jmu, -jmeś, pftiv. = pfijmouti: kdežto svatá Maří Magdalena przi- gemifi milost boží své vlasy sobě vy- rvala A 179 a!; pronevěří-li sě jemu která žena, tu muož zahnati a Jinń miesto nie przigiti B 96 a (ad À 223 a ?,; neb geft (skála) ty barvy przyyala od krve a ot vuody A 178 a!; kohoź jest na milost przigel, ten byl dobić stastny A 206 b* (B 71 b przigal); aby (olej) vóni przigal A 170 bl. — p. sé = při- jmouti se, ujmouti se: kakž koli ty stromky ... przigmu fye i rostû A 170 a?. prijímanie, -ie, neutr. — prijímáni: o przi- gymany lidí v jich zákonu A 223 «?. přijímati, -aju, -áš, impftiv.: to mazänie, ješto na křstu przigymame A 161 b*; (Amazonky) dobyly jsú některých zemí a království, kteréžto potom od nich v manstvo przigimati musie 4 193 a2
priesny, adj. = přísný, vážný: (slova) klamová nebo priefna D 648 (ad A 204 a!). přietel, -e, masc. = přítel: césař konstan- tinopolitánský kázal svého przetele mrtvého pochovati A 161 a!; své prza- teli nemocné věšejí na stromiech A 199 a?. prieti, pfóju, pfójeś, impftiv. = přáti: toho przegem každému, což sobě chcem A 219 a?; v&&m našim nepřátelóm tak przegem jako otcóm a materám na- šim ib. přieti, přu (přím), příš, impftiv. = zapí- rati: bych byl chtěl svého stvořitele przieti A 165 b2 priezn, -i, (6), fem. = přízeň, laskavost; přátelství, příbuznost: jeden má dceru druhćho ku potvrzeni prziezny A 205 bi (D 655 prieznie); jinak by nebyla prze- zen pravá A 199 a?; tajně mi dán (bod- láček) k veliké przezny A 160 a!; jeden pie krev druhého, a pro przyezen A 199 a?. piieznivy, adj. = přející, laskavý: neb jsú tovaryšní, věrní a przeznyw1 A 201 bi, priezicé (prézicé?), é, fem. = souložnice, vedlejší žena: (král David) měl jest padesáte vlastních žen, a prvá slula Nicol, kromě tři sta przezicz B 27 b, C 41 a, N 49 b (D 530 přezič, M 17%, S 23 a przezycz; A 176 b? przieczztizz, jistě omyl). piihnati, -Zenu, -ZineS, pftiv.: (Ale- xander) käzal przıhnatı do boje mnoho sviní 4 198 b!; tehda przıhna mnoho zvieřat s velikým debsem S 65b (= přihnalo se) (ad A 217 a)). příhoda, -y, fem.: povědě svým tovary- šóm svú przihodu A 163 až; o jeho (ká- nově) zlé przihodie a divném zproštění A 206 a?; o przihodach, kteréž jsú měli N 156 a (ad A 216 bs). prihoditi sé, -zu, -dis sé, pftiv.: Pakli by fie to przihodilo, tehda zmyji své ol- tâïe svacenû vuodû À 161 5; to {fie gt przihodilo, ze jst také na té hote byli A 174 bt. prihraditi. -zu, -diś, pftiv. = hrazenim pfipojiti: (císař Adrian) przihradil zdi hrob k městu A 180 a!. pricházčti, -čju, -ieš, impftiv. = přichá- zeti: do nčhož (mčsta) ze dvúdcát krá- 277 lovství kupci przichazegi A 157 b; protoż przichazie lid tam z velmi da- lekých zemí, právo a odsudek tu berúc A 196 a!; (do ostrova Armos) někteří kupci z Benátek nebo z Janova anebo z Marsilie przichazegi 4 194 a2. pfichoditi, -zu, -diś, impftiv. = pfichó- zeti: ta zviefatka przichodie na każdy den před toho kláštera vrata. 4 202 až (B 64 b prziechodie). prichyliti, -lu, -liś, pftiv. = nakloniti: k nśmużto jeho nabożenstvie geft przi- chleno A 207 bi. příchylný, adj.: (lidé) byli k němu (Ma- chometovi) viece przıchylni D 739 (ad A 224 a). prichystati, -aju, -é8, pftiv.: všeho, což potřeba, velmi opatrně przichyfiano A 205 a?. přijatý, adj.: (židé) ani držie ustavenie od boha skrze Mojžieše przyyate A 223 b!. prijśti, -jódu, -jśdeś, pftiv. = přijeti: po- tom przigede k jednomu zámku A 158 a*; każe jim všem przigeti A 167 a*; slove to město Saba po královně, jež bila przigela s velikymi dary do Jeru- salema A 175 a’. prijézda, -y, fem. = nájezd, výprava (vá- lečná): když pohané zvědie křčsťansků przigezdu A 188 b'/b?. pfijieti, -jmu, -jmeś, pftiv. = pfijmouti: kdežto svatá Maří Magdalena przi- gemifi milost boží své vlasy sobě vy- rvala A 179 a!; pronevěří-li sě jemu která žena, tu muož zahnati a Jinń miesto nie przigiti B 96 a (ad À 223 a ?,; neb geft (skála) ty barvy przyyala od krve a ot vuody A 178 a!; kohoź jest na milost przigel, ten byl dobić stastny A 206 b* (B 71 b przigal); aby (olej) vóni przigal A 170 bl. — p. sé = při- jmouti se, ujmouti se: kakž koli ty stromky ... przigmu fye i rostû A 170 a?. prijímanie, -ie, neutr. — prijímáni: o przi- gymany lidí v jich zákonu A 223 «?. přijímati, -aju, -áš, impftiv.: to mazänie, ješto na křstu przigymame A 161 b*; (Amazonky) dobyly jsú některých zemí a království, kteréžto potom od nich v manstvo przigimati musie 4 193 a2
Strana 278
278 pfijiti, -jdu, -jdeś, pftiv.: na mnohych miestech a ostroviech, a v nëzto by prziffel 4 157 až; proč a kudy gt to przifflo A 15868 Potom przigde k Efeson A 162 a?; i przigide k tomu městu obořenému A 163 a!; przid sam zajtra sem A 163 a!; aby člověk, kterýž by tam prziffel, mél nékteraky diel napřed A 184 bi. — p. k sobě = vzpa- matovati se: kdyż k fobie sami przigi- dechom, odiud vyjidechom A 217 b?. v.. příjmie, -ie, neutr. = příjmení: kakž koli dřéve jest slul, to jemu jméno ostane, a toto przigmye jemu dadie A 210 al. prikázanie, -ie, neutr. = přikázání: v tom miestě, kdež buoh dal przikazanye Mojžéšovi A 173 b2. přikazatel, -e, masc. = vládce, panovník: najvyšší przikazatel všech panujících A 205 bl. pfikazati, -żu, -żeś, pftiv.: Neb v tom listu bil przikazal žoldán všem svým poddanym A 179 a?; (matka bożi) przi- kazala sé jim zasé vrátiti 4 173 07. příklad, -a, -u, masc.: z toho nebo odtad vezmi každý prziklad, kterak by k tomu krahujci bdél 4 191 a!. pfikovati, -kuju, -kujeś, pftiv.: jeho ruce fu na palmové dřevo przikowaly A 159 a?. prikrajóny, adj. = pfistfiżeny: (ženy mají sukně) až do kolenú dlúhé a široké a neprzikragene po životu A4 192 D! přikrojený, adj.: (ženy) mají chudé sukně na sobě až do kolenú dlúhé a široké a neprzikrogene po životu C 75a (ad A 192 by. příkrý, adj.: ty hory hlediec k nám jsú tak vysokć a przikre, jako zdi A 213 a!. pfikryti, -kryju, -kryjeś, pftiv.: a przikrit geft ten kostel olovem A 177 b?; (oděv) jedno hanbu przikrige A 219 a?. pfikryty, adj.: (chrám boží) jest velmi krásný a okrühly a olovem przikrity A 179 a?. přikrývati, -aju, -áš, impftiv.: jichžto (lidí) dolejší pysk tak dlúhý jest, že vš.cku tvář jím przikrywagi A 200 a!; větčí diel toho lidu chodie nah, jedno že své lóno przykrywagi (rúšků) A 200 b?; mají za zlé i za hřiech život przikrywati B 56 a (ad 4 196 aż). — p. SÉ: nic fye jiným neprzikrywagi, neżli rukama a svymi vlasy A 219 bt. pfiléci, -lehu, -leZe$, pftiv., pfilehnüti, -nu, -nes, pftiv. = prilehnouti: kdy která k němu (Lotovi) z nich (dcer) przlehla A 183 a!; on jejím ponu- čením przilehl bil k Agar ib. prilecovati, -uju, -ujeś, impftiv. = pfi- letovati: na každý rok v určený čas przleczugi tam holubové A 172 b? priletéti, -cu, -tis, pftiv.: tehda przilety ten pták A 169 bl; oni (ptáci) prziletie vedlé obyčeje svého A 221 db. pfiletovati, -uju, -ujeś, impftiv.: każdy rok v urceny Cas prziletugi tam holu- bové B 29 b, C 334 (ad A 172 b?). příležěti, -žu, -żiś, impftiv. =leżeti pii čem, hraničiti s čím: královstvie, jenž przılezzı ku Panoni 4 158 a?; králov- stvie, jenZ przilezz1 jedûce k bozému hrobu ib. přiložiti, -žu, -žíš, pftiv.: jáma, při nizto bilo prziłozzeno dfevo A 181 b. přináščti, -čju, -ieš, impftiv. = přinášeti: o lampách, (jimžto) ptáci olej przy- naffegi A 172 b'; (zahrada) rozličné ovoce przynaffie À 171 a*; (štěpové) sedmkrát ovoce pfes lóto przinaffegi A 169 bi. přinésti, -nesu, -neseś, pftiv.: (holubice) przinefla geft ratolest olivovü A 159 a?; (sv. Kateřinu) geft svatá Helena z Je- rusalema przinefla A 160a?; każdy z nich (ptaki) przinefe ratoléstku oli- vovú A 172 b2. pfinutiti, -cu, -tiś, pftiv.: (Ojif), kteréz země dobyl, každú k vieře křesťanské przynutil A 184 a? (B 39 a przynuczi). prinuziti, -zu, -ziś, pftiv. — prinutiti: Ojíř každú (zemi) k vieře křesťanské przinuzil C 57 a (ad A 184 a?) (M 23 a, N "70b przynuzyl); Zoldánové prz- nuzili jé zasé k vieře zasě (!) pohanské A 184 a'/a?. připáliti, fu, -liś, pftiv.: jest-li t urozena, tehdy jí przipale (Amazonky) levû bradavicku A 193 al. priplavati, -aju, -áš, novotv. -plavu, -plaveš: (k ostrovu) na každý rok určeným časem všeliký(!) ryby przi- plawu B 60 a (ad A 198 52/199 a1). pripliti, -plovu, -plóveś, pftiv. = při- plouti: tak prziplowe àZ do hispanské
278 pfijiti, -jdu, -jdeś, pftiv.: na mnohych miestech a ostroviech, a v nëzto by prziffel 4 157 až; proč a kudy gt to przifflo A 15868 Potom przigde k Efeson A 162 a?; i przigide k tomu městu obořenému A 163 a!; przid sam zajtra sem A 163 a!; aby člověk, kterýž by tam prziffel, mél nékteraky diel napřed A 184 bi. — p. k sobě = vzpa- matovati se: kdyż k fobie sami przigi- dechom, odiud vyjidechom A 217 b?. v.. příjmie, -ie, neutr. = příjmení: kakž koli dřéve jest slul, to jemu jméno ostane, a toto przigmye jemu dadie A 210 al. prikázanie, -ie, neutr. = přikázání: v tom miestě, kdež buoh dal przikazanye Mojžéšovi A 173 b2. přikazatel, -e, masc. = vládce, panovník: najvyšší przikazatel všech panujících A 205 bl. pfikazati, -żu, -żeś, pftiv.: Neb v tom listu bil przikazal žoldán všem svým poddanym A 179 a?; (matka bożi) przi- kazala sé jim zasé vrátiti 4 173 07. příklad, -a, -u, masc.: z toho nebo odtad vezmi každý prziklad, kterak by k tomu krahujci bdél 4 191 a!. pfikovati, -kuju, -kujeś, pftiv.: jeho ruce fu na palmové dřevo przikowaly A 159 a?. prikrajóny, adj. = pfistfiżeny: (ženy mají sukně) až do kolenú dlúhé a široké a neprzikragene po životu A4 192 D! přikrojený, adj.: (ženy) mají chudé sukně na sobě až do kolenú dlúhé a široké a neprzikrogene po životu C 75a (ad A 192 by. příkrý, adj.: ty hory hlediec k nám jsú tak vysokć a przikre, jako zdi A 213 a!. pfikryti, -kryju, -kryjeś, pftiv.: a przikrit geft ten kostel olovem A 177 b?; (oděv) jedno hanbu przikrige A 219 a?. pfikryty, adj.: (chrám boží) jest velmi krásný a okrühly a olovem przikrity A 179 a?. přikrývati, -aju, -áš, impftiv.: jichžto (lidí) dolejší pysk tak dlúhý jest, že vš.cku tvář jím przikrywagi A 200 a!; větčí diel toho lidu chodie nah, jedno že své lóno przykrywagi (rúšků) A 200 b?; mají za zlé i za hřiech život przikrywati B 56 a (ad 4 196 aż). — p. SÉ: nic fye jiným neprzikrywagi, neżli rukama a svymi vlasy A 219 bt. pfiléci, -lehu, -leZe$, pftiv., pfilehnüti, -nu, -nes, pftiv. = prilehnouti: kdy která k němu (Lotovi) z nich (dcer) przlehla A 183 a!; on jejím ponu- čením przilehl bil k Agar ib. prilecovati, -uju, -ujeś, impftiv. = pfi- letovati: na každý rok v určený čas przleczugi tam holubové A 172 b? priletéti, -cu, -tis, pftiv.: tehda przilety ten pták A 169 bl; oni (ptáci) prziletie vedlé obyčeje svého A 221 db. pfiletovati, -uju, -ujeś, impftiv.: każdy rok v urceny Cas prziletugi tam holu- bové B 29 b, C 334 (ad A 172 b?). příležěti, -žu, -żiś, impftiv. =leżeti pii čem, hraničiti s čím: královstvie, jenž przılezzı ku Panoni 4 158 a?; králov- stvie, jenZ przilezz1 jedûce k bozému hrobu ib. přiložiti, -žu, -žíš, pftiv.: jáma, při nizto bilo prziłozzeno dfevo A 181 b. přináščti, -čju, -ieš, impftiv. = přinášeti: o lampách, (jimžto) ptáci olej przy- naffegi A 172 b'; (zahrada) rozličné ovoce przynaffie À 171 a*; (štěpové) sedmkrát ovoce pfes lóto przinaffegi A 169 bi. přinésti, -nesu, -neseś, pftiv.: (holubice) przinefla geft ratolest olivovü A 159 a?; (sv. Kateřinu) geft svatá Helena z Je- rusalema przinefla A 160a?; każdy z nich (ptaki) przinefe ratoléstku oli- vovú A 172 b2. pfinutiti, -cu, -tiś, pftiv.: (Ojif), kteréz země dobyl, každú k vieře křesťanské przynutil A 184 a? (B 39 a przynuczi). prinuziti, -zu, -ziś, pftiv. — prinutiti: Ojíř každú (zemi) k vieře křesťanské przinuzil C 57 a (ad A 184 a?) (M 23 a, N "70b przynuzyl); Zoldánové prz- nuzili jé zasé k vieře zasě (!) pohanské A 184 a'/a?. připáliti, fu, -liś, pftiv.: jest-li t urozena, tehdy jí przipale (Amazonky) levû bradavicku A 193 al. priplavati, -aju, -áš, novotv. -plavu, -plaveš: (k ostrovu) na každý rok určeným časem všeliký(!) ryby przi- plawu B 60 a (ad A 198 52/199 a1). pripliti, -plovu, -plóveś, pftiv. = při- plouti: tak prziplowe àZ do hispanské
Strana 279
zemé A 18945; z Cypru do Tyru... przipluti móž jednoho dne a jedné noci A 164 a!/a*; (k ostrovu) všeliké ryby prziplowu A 198 52/199 at. priplynúti, -nu, -neš, pftiv. = ptiply- nouti: tehda prziplyne ku Greth A 187 a!'; prvý ostrov, k němuž przi- plyne, slove Zilo A 162 a*; Potom prziplyne k jednomu ostrovu 4 1625. priprava, -y, fem.: Protoz David ostavil svému synu Šalomúnovi všicku przi- prawu k dielu chrámovému A 180 b?. pripravený, adj.: (dvór) k klání a jiným dielóm rytiefskym przipraweny C 10 a (ad 4161 a!); (pfipravi pfed ného) kóň osedlaný, v uzdu pojatý a dobře przipraweny A 209 b?. pripraviti, -vu, -viś, pftiv.: k temuż (kla- néní modlám) lid svój prziprawil A 167 bt; ti knézie prziprawie oltár v tom chrámě A 169 b!; — p. sé: (pohané) prziprawie fye v uodénie A4 188 b?. piipravovati, -uju, -ujeś, impftiv.: mají za zlé i za hfiech Zivot prziprawowat1 A 196a*% — (diamantové) jsú tak tvrdi, že fye s prací prziprawugi a pu- leruji A 193 b*. přírod, -a, -u, masc. = přirození, pohlaví: o lidech obého przirodu A 200 a!. prfirovnävati, -aju, -áš, impftiv.: (hlava) mění svój zrak v rozličné obyčeje, že fye dobřě ďáblu przyrownawa A 216b*/217 a. pfirozenie, -ie, neutr. = pfiroda, (pfi- rozená) povaha: przirozenye slonové A 198 b!; mají za zlé i za hřiech život připravovati, nežli jest przirozenye zpósobeno 4 196 až; věřie u boha vše- mohńcieho, jenż nebe i zemi stvofil i przirozenye A 209 a!; jablka tak rostû od przrozenye A 170a!; jehoźto (boha) nesmierná mohutnost ve všem przirozeny sé okazuje A 225 a!. přirozený, adj.: vše rozdal mezi své przirozene pfately A 215 b!; z prziro- zeneho rozumu žádosti člověk rád 0 jinÿch zemiech... slysie B la; na pravici dobié níže sedí jeho prziro- zeny syn A 203 b? (— rodný, vlastní syn); Hermes jest ten premüdry mistr uménie przirozeneho À 161 a?. — Adv. -ně: mají za zlé i za hřiech život při- 279 krývati, nežli jest przirozenye zpó- soben B 56 b (ad A 196 a?). prisahati, -aju, -ás, impftiv.: oni nevédie, co j& to selhati nebo przifahati 4 219 a!. pfisieci, -sahu, -s&ze§, pftiv. = ptisdh- nouti: (Cyrus) sé rozhnévav przifahl, ze... (chce řeku mělkou učiniti) A 167 b?; przifezechu jemu všickni býti posluśni a poddani A 206 al. pfiskyficć v. prysk-. pfisluhovati, -uju, -ujeś, impftiv.: kteróż (ženy) jemu k lozi przifluhugi 4 222 a!. prisluséti, -&ju, -ie§, impfiiv. := příslu- šeti: (kostel) jest obklíčen zdí, jenž k méstu przifluffye A 177 b?; (zvěř nemůže vjíti) v stavenic, jenz k tomu (kostelu) przifluffie B 23 b (ad A 173 bi). prisporenie, -ie, neutr.= vzrůst, roz- množení: jako kvas téstu prifporenie dává D 726 (A 221 a!: jako by kvas téstu plodnoft dal). pfistati, -stanu, -neó, pftiv.: (když) plavci prziftachu A 163 at; prziftane k Cypru u toho města... A 187 «?. přistavadlo, -a, neutr. = přístav: naj- vyššie prziftawadlo korábové A 163 b%, to jest najbližší port nebo prziltawadlo s moře k Jerusalemu A 187 a?. pfistavati, -aju, -45, impftiv.: kdežto kupečstvie ... ze mnohých jiných zemí bohatých prziftawagi B 47b (ad A 190 a?). pristavidio, -a, neutr. = přístav: tu jest najbližšie prziftawidlo k Jerusalemu A 164 až. přistavovati, -uju, -uješ, impftiv.: kdežto kupečstvie . .. ze mnohých jiných zemi przitawugi A 190 a?. pfistupiti, -p'u, -piś, pftiv. = piistoupiti: hospodin jiz byl k mieru prziftupil lidského pokolenie A 159 a?; protoż žoldán kázal jej (hrob) zazditi, že již nelze k němu prziítupiti A 177 b?. prisvécovati, -uju, -ujes, impftiv. = pfi- sluhovati (svâtosti): (indièti kněží) przifwieczugi svátosti božieho těla B 30b (ad A 178 bY). příščiti v. prýščiti. přišlý, adj.: křčsťané jsú u větčí svobodě nežli jiní pohané z jiných zemí tam prifli D 664 (ad A 207 b).
zemé A 18945; z Cypru do Tyru... przipluti móž jednoho dne a jedné noci A 164 a!/a*; (k ostrovu) všeliké ryby prziplowu A 198 52/199 at. priplynúti, -nu, -neš, pftiv. = ptiply- nouti: tehda prziplyne ku Greth A 187 a!'; prvý ostrov, k němuž przi- plyne, slove Zilo A 162 a*; Potom prziplyne k jednomu ostrovu 4 1625. priprava, -y, fem.: Protoz David ostavil svému synu Šalomúnovi všicku przi- prawu k dielu chrámovému A 180 b?. pripravený, adj.: (dvór) k klání a jiným dielóm rytiefskym przipraweny C 10 a (ad 4161 a!); (pfipravi pfed ného) kóň osedlaný, v uzdu pojatý a dobře przipraweny A 209 b?. pripraviti, -vu, -viś, pftiv.: k temuż (kla- néní modlám) lid svój prziprawil A 167 bt; ti knézie prziprawie oltár v tom chrámě A 169 b!; — p. sé: (pohané) prziprawie fye v uodénie A4 188 b?. piipravovati, -uju, -ujeś, impftiv.: mají za zlé i za hfiech Zivot prziprawowat1 A 196a*% — (diamantové) jsú tak tvrdi, že fye s prací prziprawugi a pu- leruji A 193 b*. přírod, -a, -u, masc. = přirození, pohlaví: o lidech obého przirodu A 200 a!. prfirovnävati, -aju, -áš, impftiv.: (hlava) mění svój zrak v rozličné obyčeje, že fye dobřě ďáblu przyrownawa A 216b*/217 a. pfirozenie, -ie, neutr. = pfiroda, (pfi- rozená) povaha: przirozenye slonové A 198 b!; mají za zlé i za hřiech život připravovati, nežli jest przirozenye zpósobeno 4 196 až; věřie u boha vše- mohńcieho, jenż nebe i zemi stvofil i przirozenye A 209 a!; jablka tak rostû od przrozenye A 170a!; jehoźto (boha) nesmierná mohutnost ve všem przirozeny sé okazuje A 225 a!. přirozený, adj.: vše rozdal mezi své przirozene pfately A 215 b!; z prziro- zeneho rozumu žádosti člověk rád 0 jinÿch zemiech... slysie B la; na pravici dobié níže sedí jeho prziro- zeny syn A 203 b? (— rodný, vlastní syn); Hermes jest ten premüdry mistr uménie przirozeneho À 161 a?. — Adv. -ně: mají za zlé i za hřiech život při- 279 krývati, nežli jest przirozenye zpó- soben B 56 b (ad A 196 a?). prisahati, -aju, -ás, impftiv.: oni nevédie, co j& to selhati nebo przifahati 4 219 a!. pfisieci, -sahu, -s&ze§, pftiv. = ptisdh- nouti: (Cyrus) sé rozhnévav przifahl, ze... (chce řeku mělkou učiniti) A 167 b?; przifezechu jemu všickni býti posluśni a poddani A 206 al. pfiskyficć v. prysk-. pfisluhovati, -uju, -ujeś, impftiv.: kteróż (ženy) jemu k lozi przifluhugi 4 222 a!. prisluséti, -&ju, -ie§, impfiiv. := příslu- šeti: (kostel) jest obklíčen zdí, jenž k méstu przifluffye A 177 b?; (zvěř nemůže vjíti) v stavenic, jenz k tomu (kostelu) przifluffie B 23 b (ad A 173 bi). prisporenie, -ie, neutr.= vzrůst, roz- množení: jako kvas téstu prifporenie dává D 726 (A 221 a!: jako by kvas téstu plodnoft dal). pfistati, -stanu, -neó, pftiv.: (když) plavci prziftachu A 163 at; prziftane k Cypru u toho města... A 187 «?. přistavadlo, -a, neutr. = přístav: naj- vyššie prziftawadlo korábové A 163 b%, to jest najbližší port nebo prziltawadlo s moře k Jerusalemu A 187 a?. pfistavati, -aju, -45, impftiv.: kdežto kupečstvie ... ze mnohých jiných zemí bohatých prziftawagi B 47b (ad A 190 a?). pristavidio, -a, neutr. = přístav: tu jest najbližšie prziftawidlo k Jerusalemu A 164 až. přistavovati, -uju, -uješ, impftiv.: kdežto kupečstvie . .. ze mnohých jiných zemi przitawugi A 190 a?. pfistupiti, -p'u, -piś, pftiv. = piistoupiti: hospodin jiz byl k mieru prziftupil lidského pokolenie A 159 a?; protoż žoldán kázal jej (hrob) zazditi, že již nelze k němu prziítupiti A 177 b?. prisvécovati, -uju, -ujes, impftiv. = pfi- sluhovati (svâtosti): (indièti kněží) przifwieczugi svátosti božieho těla B 30b (ad A 178 bY). příščiti v. prýščiti. přišlý, adj.: křčsťané jsú u větčí svobodě nežli jiní pohané z jiných zemí tam prifli D 664 (ad A 207 b).
Strana 280
280 pFitähnüti, -tähnu, -tiehneš, pftiv.: (kdyZ ten král) jinému králi przitiehne ku pomoci A4 198 b! (D 625 przitahne); to Skalé svü mocí przritahlo by jé bezdéky k sobé A 194 a?; Pak z Libye przrtahnu najblíž proti Egyptu A 189 b?. pritisknüti, -nu, -neš, pítiv. = pfitisk- nouti: komuž próvod jistý chce dáti (žoldán), tomu na pargamen przitiík- nuti każe svń pećet malń A 179 bt. pfitovafisiti só, pfitovarysiti sé, -šu, -šíš, pítiv. = pfidati se, pfipojiti se: biechu fye k nám przitowaryffila dva bratry svatého Františka z Lampart A 217 a! (B 87 a biechu fe k nam przi- towarziffta . . .). privaliti, -lu, -líš, pftiv.: veliký kámen, jenž bil k hrobu božému prziwalen A 181 a. privésti, -vedu, -vedes, pftiv.: (hvézda), kteráž byla ty tři krále przywedla A 176 a*; aby jemu (Kristu) przywedli oslika A 182 at. privézti, -vezu, -vezes, pftiv.: neb jeho (sv. Lukáše) kosti byli glu przywe- zeny z Bethanie A 160 a?; bilo tělo jeho (sv. Marka) do Benátek przywezeno A 172 a). privinûti sé, -nu, -nes, pftiv. = pfipojiti se: Tu fem fie k tomu poslu przy- wynul A 204 a*/b!. pfivolati, -aju, -4ś, pftiv. = pfivolati, povolati: tehda przywolaw najmlaz- śćho i kaza jó (śipy) rozvdzati A 207 b?; prvé kněze priwolagi, aby jim jej zdá- vil D 629 (ad A 199 b!) pfivykniti, -nu, -neś, pftiv. = pfivyk- nouti: lidé, kteřížto v té zemi neprzi- wikh gfu, nemohli by tu bydliti A 194 bt. pfizednik, -a, masc. = poustevník, osoba v klausuíe Zijici: jsû tu przizednyczi a nábožní lidé A 181 b* (B 35 a przie- zedniczi). prkno, -a, neutr.: diel jednoho velikého . prkna A4 191 b'. pro, praep.: ktoZ vvsoké mysli jest, ten nemá dosti na jediné samé zemi zná- mosti, pro hyezto néktery putuje v ry- tieřství ve mnohé země, druhý pro nabozzenftwie, tiśti pro kupeczftwie, ... póty pro miloft A 157 b'/b?; pro rozwlazenye povétiie A 160 b°; od (= 0) dvü rytieří, jenž jsú pro hy (dceru Hipokrasovu) zahynuli A 162bt; (pole) jest tak nazváno pro geden div A 176 a!; ten (kámen) visí v té zdi pro putnyky À 178 a!; jsú tam ženy šle- chetné, ač ne pro boh, ale pro pomfiu A 171 b!; vrata železná pro zwierz, ... aby jim neśkodila A 172 b* (= proti zvófi); neb sě k jiným (ženám) pro nycz nedopusti A 208 b? ( = za nic); — (Raab) byla špehéře židovské skryla, pro nyežto ona sama s svým národem byla zachována A 182 b' (= pročež); pro hyezto některý putuje v rytieřství ve mnohé zemé A 157 b! ( = protoż); židé Judáše zahubili miesto Krista pro zawift A 222 b!. procûtiti, dial. -cici, -cu, -tis, pftiv. = procitnouti: když procziti (mnich), na- leze sě v údole À 191 b!; Machomet procitiw poče tázati C 139 b (B 98a proczicziw i pote). proč v. čso. prodajný, adj. = prodejný: o lidech pro- daynych A 169 62. prodati, -dám, -dáš, pftiv.: když bil pro- dan (Josef) od svých bratróv A 165 b!. prodávanie, -ie, neutr. = prodávání: w prodawany a v kupování aby nedo- statku nebylo 4 208 b'. prodávati. -aju, -á5, impítiv.: jiny olej za ň (za balsám) prodawagi A 170 b!; smaragdy nalezují a obecné prodawagi A 169 b?. prohnatě; -ženu, -žéneš, pítiv.: jehož (cí- saře Juliana) potom svatý Quintus rytieř z mrivých vstav kopím prohnal A 183 57,184 at. prohiésenie, -ie, neutr. — prohfresení: pro jednoho mládencé neslychané prohrze- ffenye A 163 b'; jenZ pro své prohrze- ffenye byl u vola proménén A 165 b'. prohrésiti, -5u, -Sí5, pftiv. — proviniti se: ktoz jinde prohrzeffil à do toho mésta utekl, ten byl svoboden À 175 a. prochäzéti sé, -ëju, -ies sé, impftiv. = procházeti se: uda fie tomu mládenci prochazeti v tom ostrové A 163 a!. próchod, -a, -u, masc. — prüchod, prü- smyk: (na cestě nalezneš) úzké pro- chody skrze veliké hory A 194 at/a?. projéti, -j&du, -j&deS, pftiv. = projeti: progel fem mnoho zemí A 158 a!; skrze
280 pFitähnüti, -tähnu, -tiehneš, pftiv.: (kdyZ ten král) jinému králi przitiehne ku pomoci A4 198 b! (D 625 przitahne); to Skalé svü mocí przritahlo by jé bezdéky k sobé A 194 a?; Pak z Libye przrtahnu najblíž proti Egyptu A 189 b?. pritisknüti, -nu, -neš, pítiv. = pfitisk- nouti: komuž próvod jistý chce dáti (žoldán), tomu na pargamen przitiík- nuti każe svń pećet malń A 179 bt. pfitovafisiti só, pfitovarysiti sé, -šu, -šíš, pítiv. = pfidati se, pfipojiti se: biechu fye k nám przitowaryffila dva bratry svatého Františka z Lampart A 217 a! (B 87 a biechu fe k nam przi- towarziffta . . .). privaliti, -lu, -líš, pftiv.: veliký kámen, jenž bil k hrobu božému prziwalen A 181 a. privésti, -vedu, -vedes, pftiv.: (hvézda), kteráž byla ty tři krále przywedla A 176 a*; aby jemu (Kristu) przywedli oslika A 182 at. privézti, -vezu, -vezes, pftiv.: neb jeho (sv. Lukáše) kosti byli glu przywe- zeny z Bethanie A 160 a?; bilo tělo jeho (sv. Marka) do Benátek przywezeno A 172 a). privinûti sé, -nu, -nes, pftiv. = pfipojiti se: Tu fem fie k tomu poslu przy- wynul A 204 a*/b!. pfivolati, -aju, -4ś, pftiv. = pfivolati, povolati: tehda przywolaw najmlaz- śćho i kaza jó (śipy) rozvdzati A 207 b?; prvé kněze priwolagi, aby jim jej zdá- vil D 629 (ad A 199 b!) pfivykniti, -nu, -neś, pftiv. = pfivyk- nouti: lidé, kteřížto v té zemi neprzi- wikh gfu, nemohli by tu bydliti A 194 bt. pfizednik, -a, masc. = poustevník, osoba v klausuíe Zijici: jsû tu przizednyczi a nábožní lidé A 181 b* (B 35 a przie- zedniczi). prkno, -a, neutr.: diel jednoho velikého . prkna A4 191 b'. pro, praep.: ktoZ vvsoké mysli jest, ten nemá dosti na jediné samé zemi zná- mosti, pro hyezto néktery putuje v ry- tieřství ve mnohé země, druhý pro nabozzenftwie, tiśti pro kupeczftwie, ... póty pro miloft A 157 b'/b?; pro rozwlazenye povétiie A 160 b°; od (= 0) dvü rytieří, jenž jsú pro hy (dceru Hipokrasovu) zahynuli A 162bt; (pole) jest tak nazváno pro geden div A 176 a!; ten (kámen) visí v té zdi pro putnyky À 178 a!; jsú tam ženy šle- chetné, ač ne pro boh, ale pro pomfiu A 171 b!; vrata železná pro zwierz, ... aby jim neśkodila A 172 b* (= proti zvófi); neb sě k jiným (ženám) pro nycz nedopusti A 208 b? ( = za nic); — (Raab) byla špehéře židovské skryla, pro nyežto ona sama s svým národem byla zachována A 182 b' (= pročež); pro hyezto některý putuje v rytieřství ve mnohé zemé A 157 b! ( = protoż); židé Judáše zahubili miesto Krista pro zawift A 222 b!. procûtiti, dial. -cici, -cu, -tis, pftiv. = procitnouti: když procziti (mnich), na- leze sě v údole À 191 b!; Machomet procitiw poče tázati C 139 b (B 98a proczicziw i pote). proč v. čso. prodajný, adj. = prodejný: o lidech pro- daynych A 169 62. prodati, -dám, -dáš, pftiv.: když bil pro- dan (Josef) od svých bratróv A 165 b!. prodávanie, -ie, neutr. = prodávání: w prodawany a v kupování aby nedo- statku nebylo 4 208 b'. prodávati. -aju, -á5, impítiv.: jiny olej za ň (za balsám) prodawagi A 170 b!; smaragdy nalezují a obecné prodawagi A 169 b?. prohnatě; -ženu, -žéneš, pítiv.: jehož (cí- saře Juliana) potom svatý Quintus rytieř z mrivých vstav kopím prohnal A 183 57,184 at. prohiésenie, -ie, neutr. — prohfresení: pro jednoho mládencé neslychané prohrze- ffenye A 163 b'; jenZ pro své prohrze- ffenye byl u vola proménén A 165 b'. prohrésiti, -5u, -Sí5, pftiv. — proviniti se: ktoz jinde prohrzeffil à do toho mésta utekl, ten byl svoboden À 175 a. prochäzéti sé, -ëju, -ies sé, impftiv. = procházeti se: uda fie tomu mládenci prochazeti v tom ostrové A 163 a!. próchod, -a, -u, masc. — prüchod, prü- smyk: (na cestě nalezneš) úzké pro- chody skrze veliké hory A 194 at/a?. projéti, -j&du, -j&deS, pftiv. = projeti: progel fem mnoho zemí A 158 a!; skrze
Strana 281
ně nesnadně muož člověk progieti A 913 b*. prejśti, -jdu, -jdeś, pftiv.: skrze tu zemi nemohń progiti bez téch zeméninóv pomoci A 201 a*; (balsám) sé s niZádnü vodü nesmiesí, ale proyde jí jako rtut A 170 b. proklati, -kofu, -kóleś, pftiv. = probod- nouti: jehož (císaře Juliana) potom svatý Ouirius rytieř z mrtvých vstav kopím prohlal (sic! B 38b (ad A 184 a1). prokléti, -klnu, -klneś, pftiv. = prokliti: jehoż (Esaua) bóh pro zlost jeho pro- klel A 207 aż. prolévati, -aju, -áš, impftiv.: o království Vilech, v nómż krve neprolewagi 4 221 a. proliti, -Tú (-liú), -léš, pftiv.: v tom mésté nenie ť, by ť kto směl krev prohti 4 221 b. - prolomený, adj.: ta prolomena cesta slove Tyvus A 213 a. prolomiti, -mu, -míš, pftiv.: tu (skálu) kázala prolomyti A 213 a?. proměna, -y, fem.: v promyenach po- větřie A 171 b. proměňený, adj.: v tváři drakové kúzlem promyenyene A 162 b!; o Ipokrasové dceři v drakovů tvárnost kúzlem pro- myenyene ib. proméniti, -àu, -ní5, pftiv.: promyenil gfu ji v tvárnost draka piéskaredého A 162 b*; (Nabochodonosor) bil u vola promyenyen A 165 b!; já sem jé (knihy) (z vlaské a) z latinské fčéči v nčmečskú promyenil 4 157 b* (= přeložil). — p. sé: (obraz) {ye v télo a v krev pro- myenyl 4 186 a? proméiovati sé, -uju, -ujeá, impftiv.: plamen fye v rozličné barvy promye- nuge A 171 bl. promluviti, -vu, -víš, pftiv.: ižádný ne- © smie před kánem jednoho slova pro- mluwit: À 204 až. pronésti, -nesu, nese$, pítiv. — vyzraditi: ale jeden Zid chté umtieti pronefl to A 197 52/198 a. pronevériti së, -fu, -fiś, pftiv. = zprone- vétiti se, státi se nevérnym: pronewie- rzi-li fye jemu která žena, tu muož za- hnati A 223 a?. 281 propadenie, -ie, neutr. = propadnuti: pra- vie mnozí, Ze sé to propadenye stalo pro jednoho mládence neslychané pro- hfešenie A 163 bl. propadlý, adj.: o propadlem ostrovu A 163 a?; (mósto) stalo jest propadle A 182 à°. , propadnúti (sč), -nu, -neš, pftiv.: (mčsto Satele) propadlo fie v zemi A 163 bl, ale potom fie geft (město) také pro- padlo A 182 b?; potom fye inhed pro- padl len ostrov À 163 P? (v posledních dvou dokladech v vkp. B jest sé vyn.). propast, -i, fem.: I jest tu propaft be- zedná A 163 bl. propovédénie, -ie, neutr. — propovédéni, výrok: vedlé bozieho propowiedienye B 84a (ad A 215 a"). propovédéti, -védé (-viem), -vies, pftiv.: aby (slova) nikdy na prázdno nebila propowiediena A 204 a!. propustiti, -śću, -stíá, pfiiv.: Jakob lo- mozil sé s anjelem a nechtél ppuftià jeho 4 180 bl. prorézati, -żu, -żeś, pftiv. = profezati: když chtie tu múku mieti nebo stred z tëch stromôv, tehda prorziezz1 kôru na nich A 198 a!. proroëstvie, -ie, neutr. = proroctvi, pro- rokování: v hvězdárství, v čarování a w proroczftwi A 204 q'. prorok, -a, masc.: o mrtvém těle divného proroka A 161 a!. — Adj. possess. -óv: tu jest kapla Eliášova prorokowa C 35 b (ad A 173 b?). prorokovánie, -ie, neutr. = prorokování: o mrtvém těle divného prorokowanie D 462 (ad A 161 a!'), omylem m. pro- roka. prorokovati, -uju, -ujeś, impftiv.: A to gest jim prorokowa? 4 209 bi. prosba, -y, fem.: jejími (sv. Kateřiny) profbamy a zaslůžením A 174 a?. prosebný, adj.: což požádá profebneho A 167 a? prositi, -su, -siś, impftiv.: profte za ñ pana Boha B la; (potvora) profieffe toho püstennika A 169 a. proskoéiti, -éu, -&ís, pftiv. — skociti (skrze néco): učinivše zálohu v háji... i pro- fkoczzichu skrze jeho lid A 206 b'.
ně nesnadně muož člověk progieti A 913 b*. prejśti, -jdu, -jdeś, pftiv.: skrze tu zemi nemohń progiti bez téch zeméninóv pomoci A 201 a*; (balsám) sé s niZádnü vodü nesmiesí, ale proyde jí jako rtut A 170 b. proklati, -kofu, -kóleś, pftiv. = probod- nouti: jehož (císaře Juliana) potom svatý Ouirius rytieř z mrtvých vstav kopím prohlal (sic! B 38b (ad A 184 a1). prokléti, -klnu, -klneś, pftiv. = prokliti: jehoż (Esaua) bóh pro zlost jeho pro- klel A 207 aż. prolévati, -aju, -áš, impftiv.: o království Vilech, v nómż krve neprolewagi 4 221 a. proliti, -Tú (-liú), -léš, pftiv.: v tom mésté nenie ť, by ť kto směl krev prohti 4 221 b. - prolomený, adj.: ta prolomena cesta slove Tyvus A 213 a. prolomiti, -mu, -míš, pftiv.: tu (skálu) kázala prolomyti A 213 a?. proměna, -y, fem.: v promyenach po- větřie A 171 b. proměňený, adj.: v tváři drakové kúzlem promyenyene A 162 b!; o Ipokrasové dceři v drakovů tvárnost kúzlem pro- myenyene ib. proméniti, -àu, -ní5, pftiv.: promyenil gfu ji v tvárnost draka piéskaredého A 162 b*; (Nabochodonosor) bil u vola promyenyen A 165 b!; já sem jé (knihy) (z vlaské a) z latinské fčéči v nčmečskú promyenil 4 157 b* (= přeložil). — p. sé: (obraz) {ye v télo a v krev pro- myenyl 4 186 a? proméiovati sé, -uju, -ujeá, impftiv.: plamen fye v rozličné barvy promye- nuge A 171 bl. promluviti, -vu, -víš, pftiv.: ižádný ne- © smie před kánem jednoho slova pro- mluwit: À 204 až. pronésti, -nesu, nese$, pítiv. — vyzraditi: ale jeden Zid chté umtieti pronefl to A 197 52/198 a. pronevériti së, -fu, -fiś, pftiv. = zprone- vétiti se, státi se nevérnym: pronewie- rzi-li fye jemu která žena, tu muož za- hnati A 223 a?. 281 propadenie, -ie, neutr. = propadnuti: pra- vie mnozí, Ze sé to propadenye stalo pro jednoho mládence neslychané pro- hfešenie A 163 bl. propadlý, adj.: o propadlem ostrovu A 163 a?; (mósto) stalo jest propadle A 182 à°. , propadnúti (sč), -nu, -neš, pftiv.: (mčsto Satele) propadlo fie v zemi A 163 bl, ale potom fie geft (město) také pro- padlo A 182 b?; potom fye inhed pro- padl len ostrov À 163 P? (v posledních dvou dokladech v vkp. B jest sé vyn.). propast, -i, fem.: I jest tu propaft be- zedná A 163 bl. propovédénie, -ie, neutr. — propovédéni, výrok: vedlé bozieho propowiedienye B 84a (ad A 215 a"). propovédéti, -védé (-viem), -vies, pftiv.: aby (slova) nikdy na prázdno nebila propowiediena A 204 a!. propustiti, -śću, -stíá, pfiiv.: Jakob lo- mozil sé s anjelem a nechtél ppuftià jeho 4 180 bl. prorézati, -żu, -żeś, pftiv. = profezati: když chtie tu múku mieti nebo stred z tëch stromôv, tehda prorziezz1 kôru na nich A 198 a!. proroëstvie, -ie, neutr. = proroctvi, pro- rokování: v hvězdárství, v čarování a w proroczftwi A 204 q'. prorok, -a, masc.: o mrtvém těle divného proroka A 161 a!. — Adj. possess. -óv: tu jest kapla Eliášova prorokowa C 35 b (ad A 173 b?). prorokovánie, -ie, neutr. = prorokování: o mrtvém těle divného prorokowanie D 462 (ad A 161 a!'), omylem m. pro- roka. prorokovati, -uju, -ujeś, impftiv.: A to gest jim prorokowa? 4 209 bi. prosba, -y, fem.: jejími (sv. Kateřiny) profbamy a zaslůžením A 174 a?. prosebný, adj.: což požádá profebneho A 167 a? prositi, -su, -siś, impftiv.: profte za ñ pana Boha B la; (potvora) profieffe toho püstennika A 169 a. proskoéiti, -éu, -&ís, pftiv. — skociti (skrze néco): učinivše zálohu v háji... i pro- fkoczzichu skrze jeho lid A 206 b'.
Strana 282
282 prospóti, -sju, -sjeś, pftiv.: byla by jemu (Alexandrovi) iżśdna moc neprofpiela proti slonóm A 198 bl. | prostranstvie, -ie, neutr. — prostranství, volné místo: protože tu jest veliké proftranftwie mezi zedmi A 178 b2. prostrany, adj.: velmi proftrana země A 167 b?. prostíéd -a, -u, masc. z adv., adv. = pro- středek, uprostřed: buoh, náš král, před věky učinil spasenie proftrzed země A 178 až; proftrzed toho chrámu :toji kuor C 48 a (ad 4 180 a!); (mote), jenż Metetraneum slove, tociźto pro- ftred země D 589 (ad A 189 P?). prostíédek, -dka, -dku, masc. = pro- středek, střed: Chtie tomu mnozí, že jest na tom miestě pravý proftrzedek vsie zem& A 178 b'; (kostel) jest okrühly, majé v sklepé v proftrziedce dieru A 177 b*. prostfieti, -stru, -stfeś, pftiv. = prostfiti: pani i panośe stolć na zemi proftrucz ubrus na zemi A 164 a!. prostý, adj. = zbavený, volný: jsa proft (Ojíř), táhl jest do pohan A 197 a?. proti, protiv, praep.: tehda drak proti nému vyjide A 162 b? (B 8 b protiw); své hlavy pfehroznś protyw němu pozdviže B 8 b (ad ib.) protisknüti, -nu, -neš, pftiv. = protlačiti: protifknet vojsko pravń moci A 198 bi. protiviti sé, -vu, -vis, impftiv. = na od- por se stavěti: Saule, Saule, co {ye mné protywifs A 186 a!/a?. protivník, -a, masc.: že jsú svého pro- tywnyka umrtvili A 159 a2. proto, -Z, conj.: a proto viz takto A 162 a!; À také proto, Ze sá mnéli... A 195 a!; Proto stojiecie dřevo jsú uči- nili z cypresu ib.; A protož učinili jsú peň z cedrového dfeva ib.; Protozz zidé mnie, by již pokoj měli A 159 a?; Pro- toz tento ctny (ry)tief... po mnohých Svéta vlastech zputoval jest Bla; A protoz já Otta z Dimerinku... ty knihy přeložil jsem ib.; protozz ktož vysoké mysli jest . :. A 157 bi. protože, conj.: Protozze muoj úmysl jest ... A 162 al. protrhnüti, -nu, -nes, pftiv. = protrh- nouti: tehda zpieči sě mofe a protrze cestu skrze tu horu A 206 b2/207 a!. provésti, -vedu, -vedeš, pftiv.: Skrze to moře prowedl byl Mojžéš lid israhelský S (ad A 172 a?). próvod, -a, -u, masc. = průvod: (žoldán přikázal, aby) dali mi jistý prowod z města do města A 179 a?. próvodny, adj. = prüvodny: pütnici berü od kräle listy prowodne jistoty A 165 a?. prs, (-i), -a, -u, masc.: v svých svatých prfyech A 176 bi; v svých prfech B 27 b; každý měl miesto na prfech jako uhel 4 217 b?, mají vsta na prffiech A 200 a! (B 61 b na prffech); tehdy ji pfi- palé levi bradavicku, aby ji ten prs nerostl 4 193 a'. prst, -a, -u, masc.: na nichž (deskách) bylo popsano prftem bożim desatero božie prikázanie A 180 a?; ten prft, jímžto na pána boha ukázal A 183 P*. prst, prst, -i, fem.: potom učiniec veliký duol, vstavie to všecko do něho a za- spü prftı 4 209 2 prsten, -e, masc.: té pošle svój príten A 167 at. prudkost, -i, fem.: nelze jedněm k druhým přijíti pro morské klokoče a prudkoft S 62a (ad A 214 a. prudký, adj.: nelze jedněm k druhým A 214 a, pruh, -a, -u, masc.: Jeden mějieše jako červený pruh přes hrdlo A 217 b?; (fenix má ocas) s érvenymi pruhy S 15b (ad A 169 by). pruhaty, adj. = pruhovany: (fenix) má ocas pruhati A 169 B?. Prusi, -y, pl. masc. jm. zemé: skrze prufy, Tatery ... 4 188 a? prusk y, adj.: k taterské zemi příleží mno- ho zemí i království, točíš pruíka, ruská... A 188 b prut, -a, -u, masc.: (studnice), kterúž byl (Mojžíš) z skály prutem udělal A 172 a?. prużek, -žka, -žku, masc.= proužek: (fenix) má ocas pruhatý a bielý na- přieč s červenými pruzzky A 169 b?. prvé, adv.— dfíve: to mčsto drželi jsú prwe kféstané A4 164 bt, jakož ta modla pocela naiprw mluviti A4 204 b*; (Ojíř dobyl) nayprwe patnácti, a potom dvadceti království 4 174 b? (M 21 a naprwe).
282 prospóti, -sju, -sjeś, pftiv.: byla by jemu (Alexandrovi) iżśdna moc neprofpiela proti slonóm A 198 bl. | prostranstvie, -ie, neutr. — prostranství, volné místo: protože tu jest veliké proftranftwie mezi zedmi A 178 b2. prostrany, adj.: velmi proftrana země A 167 b?. prostíéd -a, -u, masc. z adv., adv. = pro- středek, uprostřed: buoh, náš král, před věky učinil spasenie proftrzed země A 178 až; proftrzed toho chrámu :toji kuor C 48 a (ad 4 180 a!); (mote), jenż Metetraneum slove, tociźto pro- ftred země D 589 (ad A 189 P?). prostíédek, -dka, -dku, masc. = pro- středek, střed: Chtie tomu mnozí, že jest na tom miestě pravý proftrzedek vsie zem& A 178 b'; (kostel) jest okrühly, majé v sklepé v proftrziedce dieru A 177 b*. prostfieti, -stru, -stfeś, pftiv. = prostfiti: pani i panośe stolć na zemi proftrucz ubrus na zemi A 164 a!. prostý, adj. = zbavený, volný: jsa proft (Ojíř), táhl jest do pohan A 197 a?. proti, protiv, praep.: tehda drak proti nému vyjide A 162 b? (B 8 b protiw); své hlavy pfehroznś protyw němu pozdviže B 8 b (ad ib.) protisknüti, -nu, -neš, pftiv. = protlačiti: protifknet vojsko pravń moci A 198 bi. protiviti sé, -vu, -vis, impftiv. = na od- por se stavěti: Saule, Saule, co {ye mné protywifs A 186 a!/a?. protivník, -a, masc.: že jsú svého pro- tywnyka umrtvili A 159 a2. proto, -Z, conj.: a proto viz takto A 162 a!; À také proto, Ze sá mnéli... A 195 a!; Proto stojiecie dřevo jsú uči- nili z cypresu ib.; A protož učinili jsú peň z cedrového dfeva ib.; Protozz zidé mnie, by již pokoj měli A 159 a?; Pro- toz tento ctny (ry)tief... po mnohých Svéta vlastech zputoval jest Bla; A protoz já Otta z Dimerinku... ty knihy přeložil jsem ib.; protozz ktož vysoké mysli jest . :. A 157 bi. protože, conj.: Protozze muoj úmysl jest ... A 162 al. protrhnüti, -nu, -nes, pftiv. = protrh- nouti: tehda zpieči sě mofe a protrze cestu skrze tu horu A 206 b2/207 a!. provésti, -vedu, -vedeš, pftiv.: Skrze to moře prowedl byl Mojžéš lid israhelský S (ad A 172 a?). próvod, -a, -u, masc. = průvod: (žoldán přikázal, aby) dali mi jistý prowod z města do města A 179 a?. próvodny, adj. = prüvodny: pütnici berü od kräle listy prowodne jistoty A 165 a?. prs, (-i), -a, -u, masc.: v svých svatých prfyech A 176 bi; v svých prfech B 27 b; každý měl miesto na prfech jako uhel 4 217 b?, mají vsta na prffiech A 200 a! (B 61 b na prffech); tehdy ji pfi- palé levi bradavicku, aby ji ten prs nerostl 4 193 a'. prst, -a, -u, masc.: na nichž (deskách) bylo popsano prftem bożim desatero božie prikázanie A 180 a?; ten prft, jímžto na pána boha ukázal A 183 P*. prst, prst, -i, fem.: potom učiniec veliký duol, vstavie to všecko do něho a za- spü prftı 4 209 2 prsten, -e, masc.: té pošle svój príten A 167 at. prudkost, -i, fem.: nelze jedněm k druhým přijíti pro morské klokoče a prudkoft S 62a (ad A 214 a. prudký, adj.: nelze jedněm k druhým A 214 a, pruh, -a, -u, masc.: Jeden mějieše jako červený pruh přes hrdlo A 217 b?; (fenix má ocas) s érvenymi pruhy S 15b (ad A 169 by). pruhaty, adj. = pruhovany: (fenix) má ocas pruhati A 169 B?. Prusi, -y, pl. masc. jm. zemé: skrze prufy, Tatery ... 4 188 a? prusk y, adj.: k taterské zemi příleží mno- ho zemí i království, točíš pruíka, ruská... A 188 b prut, -a, -u, masc.: (studnice), kterúž byl (Mojžíš) z skály prutem udělal A 172 a?. prużek, -žka, -žku, masc.= proužek: (fenix) má ocas pruhatý a bielý na- přieč s červenými pruzzky A 169 b?. prvé, adv.— dfíve: to mčsto drželi jsú prwe kféstané A4 164 bt, jakož ta modla pocela naiprw mluviti A4 204 b*; (Ojíř dobyl) nayprwe patnácti, a potom dvadceti království 4 174 b? (M 21 a naprwe).
Strana 283
první, adj.: Z prwnyeho pokolenie bieše jeden čestný muž A 205b% prwni ostrov, k němuž připlyne C 12b, D 468 (ad A 162 a?). prvorozený, adj.: mnozí mnějí, by slul kán po Kainovi, prworozenem synu Adamově A 207 a'; na pravici dobřě niże sedi jeho prworozeny syn C 98 b (ad A 203 bę). prvý, adj.: prwe mésto slove Laton A 201 b*; Po&íná sé rozdiel prwy knih těchto A4 157 b*. pryč, přič, preč, adv.: (ten pták) uletí pricz A 169 b!; kteréž (ryby) živé osta- ni, ty pricż plovń A 199 a! (B 60 a precz); ten jej przicz zahna S 12 b (ad A 166 aż). , pryskyricé, prisk-, -&, fem. — pryskyřice: mastix, drahd prifkyrzice 4 162 a? (B 7b przifkyrzicze); jako zde kli nebo pryfkyrzice nebo smola A 197 b?. pryséiti (sé), pristiti, -scu, -sèis, impftiv. = pryśtiti se: (z hory Palube) pryffti " studnice, kterážto mnoho a rozličného kořenie chut má A4 195a? (B 55a przyfty fy (sic), C 81 a pryift1 fe). psánie, -ie, neutr. = psaní: že jest nepo- dobno k rozpravení i ku pfany A 220 b!; Protož tu miesta nechám a zóstavuji ku pfani D 677 (ad A 210 b). psany, adj.= svrchupsanX: po všem planem městě A 163 5%. —- svrchu- psaný: Pod sienci kostela fwrchupfa- neho A 176 bt. psśti, piśu, piśeś, impftiv.: (na desce) bilo piano A 159 a!; jako (pismo) v tńż ho- dinu pfano bi bilo 4 160 b?; pfali gfu slova na vrchu v müceib. — p. sé: po- névadz ty jsi, jako fie piffefs, bóh po- hansky 4 208 a2 psí, adj.: lidé fe pfymy hlavami A4 200 bi; vSickni mají pfye hlavy ib. psenicé, -é, fem. = péenice: (zemé) nenie ť plodna ani bohata na obilí a ovoci, jako na bobu, hrzchu, pffenycz A 214 b'. ptáček, -čka, masc., demin. z pták: ten ptaček papúšek D 695 (ad A 214 a?). ptačí, adj.: V té také zemi jsú nohové, jichžio předek jest ptaczzi A 213 bl, o rozličném honu ptaczym B 67 a (ad A 203 b?). pustiti, -scu, -stis, pftiv.: 283 ptaëstvo, -a, neutr. — ptactvo: V té zemi jest mnoho ptaczftwa A 201 h, ptak, -a, masc.: na té řece nalézají ptaki, ješto slovú bis A 168 bL. ptáti, -aju, -áš, impftiv. — ptáti se, hle- dati: to (pole pepřové) jest jich drahý poklad, pro něž jich vešken svět pta A 195 a?; ten muož u Benátkách nebo v Janově kupečské bárky ptati 4 190 a?. Pubrial, jm. mistni (Bovenschen: Pul- veral na řece Halys): k jednomu zámku nebo k městu, jenž slove pubrial A 187 b!. Pucaras (Pucharas), jm. místní (u Bo- venschena Patara, mésto v Lykii): Po- tom (pfiplyne) do pucaras A 162 b! (B "7 b pucharas). puditi, -zu, -diś, impftiv. = honiti: A kdy ti lidé počijí kde ty kokodrile, tehda sberúce sé i pudye jé na púšť A 201 a?. pühy, pühly, adj. — pouhy: ta panna nenie jako jiná puheho ptirozenie 4 190 b* (B 48 a pu’ leho). Pucharas v. Pucaras. Pulem (Pullen), jm. mistni = Apulie: skrze pulem A 171 a' (B 20 a pullen). pulerovany, adj. — zpracovany, Ci:tény: jsû tak jasni (kamenie) také nepulero- wani D 698 (ad A 2165 a?). pulerovati, -uju, -ujeś, impftiv. = hla- diti: (diamantové) jsú tak tvrdi, że fye s prací připravují a pulerugı 4 193 b2. Pulgrunspurg v. Pilgrunspurk. pupek, -pka, masc.: od vrchu az do pupka A 169 a2. pupének, -nka, -nku, masc., demin. z pu- pen: každý z nich (ptákův) přinese ra- ioléstku olivovü s dospélym ovocem a s těmi pupenky v svych vstech 4 172 b?. püstennik, -a, masc. = poustevník: mno- ho svatych puftennykow A 169 a!. pustina, -y, fem.: Sinaj ta hora slove puftyna Sinaj 4 172 b!; (na) puftynu syrského královstvie A 183 b!; mnoho puftin i pûsti C 23 b (ad 4 167 b?). inhed (hlavně) ratolesti a listie z sebe puftila A 185 b'; A pod tú hort teče malý potóček, v nójż puful sól Elizeus. A 182 bi, izádny neznámy... nebude pufftien
první, adj.: Z prwnyeho pokolenie bieše jeden čestný muž A 205b% prwni ostrov, k němuž připlyne C 12b, D 468 (ad A 162 a?). prvorozený, adj.: mnozí mnějí, by slul kán po Kainovi, prworozenem synu Adamově A 207 a'; na pravici dobřě niże sedi jeho prworozeny syn C 98 b (ad A 203 bę). prvý, adj.: prwe mésto slove Laton A 201 b*; Po&íná sé rozdiel prwy knih těchto A4 157 b*. pryč, přič, preč, adv.: (ten pták) uletí pricz A 169 b!; kteréž (ryby) živé osta- ni, ty pricż plovń A 199 a! (B 60 a precz); ten jej przicz zahna S 12 b (ad A 166 aż). , pryskyricé, prisk-, -&, fem. — pryskyřice: mastix, drahd prifkyrzice 4 162 a? (B 7b przifkyrzicze); jako zde kli nebo pryfkyrzice nebo smola A 197 b?. pryséiti (sé), pristiti, -scu, -sèis, impftiv. = pryśtiti se: (z hory Palube) pryffti " studnice, kterážto mnoho a rozličného kořenie chut má A4 195a? (B 55a przyfty fy (sic), C 81 a pryift1 fe). psánie, -ie, neutr. = psaní: že jest nepo- dobno k rozpravení i ku pfany A 220 b!; Protož tu miesta nechám a zóstavuji ku pfani D 677 (ad A 210 b). psany, adj.= svrchupsanX: po všem planem městě A 163 5%. —- svrchu- psaný: Pod sienci kostela fwrchupfa- neho A 176 bt. psśti, piśu, piśeś, impftiv.: (na desce) bilo piano A 159 a!; jako (pismo) v tńż ho- dinu pfano bi bilo 4 160 b?; pfali gfu slova na vrchu v müceib. — p. sé: po- névadz ty jsi, jako fie piffefs, bóh po- hansky 4 208 a2 psí, adj.: lidé fe pfymy hlavami A4 200 bi; vSickni mají pfye hlavy ib. psenicé, -é, fem. = péenice: (zemé) nenie ť plodna ani bohata na obilí a ovoci, jako na bobu, hrzchu, pffenycz A 214 b'. ptáček, -čka, masc., demin. z pták: ten ptaček papúšek D 695 (ad A 214 a?). ptačí, adj.: V té také zemi jsú nohové, jichžio předek jest ptaczzi A 213 bl, o rozličném honu ptaczym B 67 a (ad A 203 b?). pustiti, -scu, -stis, pftiv.: 283 ptaëstvo, -a, neutr. — ptactvo: V té zemi jest mnoho ptaczftwa A 201 h, ptak, -a, masc.: na té řece nalézají ptaki, ješto slovú bis A 168 bL. ptáti, -aju, -áš, impftiv. — ptáti se, hle- dati: to (pole pepřové) jest jich drahý poklad, pro něž jich vešken svět pta A 195 a?; ten muož u Benátkách nebo v Janově kupečské bárky ptati 4 190 a?. Pubrial, jm. mistni (Bovenschen: Pul- veral na řece Halys): k jednomu zámku nebo k městu, jenž slove pubrial A 187 b!. Pucaras (Pucharas), jm. místní (u Bo- venschena Patara, mésto v Lykii): Po- tom (pfiplyne) do pucaras A 162 b! (B "7 b pucharas). puditi, -zu, -diś, impftiv. = honiti: A kdy ti lidé počijí kde ty kokodrile, tehda sberúce sé i pudye jé na púšť A 201 a?. pühy, pühly, adj. — pouhy: ta panna nenie jako jiná puheho ptirozenie 4 190 b* (B 48 a pu’ leho). Pucharas v. Pucaras. Pulem (Pullen), jm. mistni = Apulie: skrze pulem A 171 a' (B 20 a pullen). pulerovany, adj. — zpracovany, Ci:tény: jsû tak jasni (kamenie) také nepulero- wani D 698 (ad A 2165 a?). pulerovati, -uju, -ujeś, impftiv. = hla- diti: (diamantové) jsú tak tvrdi, że fye s prací připravují a pulerugı 4 193 b2. Pulgrunspurg v. Pilgrunspurk. pupek, -pka, masc.: od vrchu az do pupka A 169 a2. pupének, -nka, -nku, masc., demin. z pu- pen: každý z nich (ptákův) přinese ra- ioléstku olivovü s dospélym ovocem a s těmi pupenky v svych vstech 4 172 b?. püstennik, -a, masc. = poustevník: mno- ho svatych puftennykow A 169 a!. pustina, -y, fem.: Sinaj ta hora slove puftyna Sinaj 4 172 b!; (na) puftynu syrského královstvie A 183 b!; mnoho puftin i pûsti C 23 b (ad 4 167 b?). inhed (hlavně) ratolesti a listie z sebe puftila A 185 b'; A pod tú hort teče malý potóček, v nójż puful sól Elizeus. A 182 bi, izádny neznámy... nebude pufftien
Strana 284
284 před něho (žoldána) A 167 a!. — p. sě: na to moře ižádný nesmie fye puftiti A 213 at. pustotina, -y, fem. = pustina: lezi mnoho puftotin i puśti mezi tiem A 167 b*; ta hora slove puftotina Sinaj S 18 b (ad A 172 bY). pustý, adj.: stavenie pufte a obofenć A 192 a!; protož ta země i v mnohých krajiech pufta leží a netéZena A 207 a?. püséé, (puść), -č, -(i), fem. := poušť: ta pufftie jest jedúce od žoldánovy Ba- bylonie A 167 b?; (S) jedné strany diéve fecené puffti A 168 a! (C 24 a pufftie); dotÿte sé puffty indiské A 212 a? (B 79 b puffcz1); dotÿée sé puffti egypské À 212a* (B 79 b puffczi); kdežto piebyval Heliśś prorok na puffti A 164 bl. püsééti, -5ju, -ie$, impftiv. = pouststi: když sě dva máta smířiti, kteráž dřéve nepřétele byla, tehda pufftieta krev A 199 až (D 629 puftita); do toho ko- stela nepufftiegs pohané ani židóv A 197 a? (B 31 a nepuficzegi); (pohanć) nepufitiegi tam do něho (kostela) ani żidóv ani kfésfanóv A 175 a. pudéina, -y, fem. = pustina: leží mnoho puffczin i paśli B 15a (ad A 167 b? (lze čísti též puscin, dialekt. = pustin). puska, -y, fem. = nédcbka: jedna puffka z jaspisového kamene A 180 bi; včtčí diel toho lidu chodie nah, jedno že své lóno přikrývají pufíku A 200 b? (zde omyl m. rúškú). pút, -i, fem. — pout: ptáci letie tam (do kláštera) jako na put A 172 b; — ćtyfi dni puti od Berut A 164 Ga. putniéi, adj. = poutnicky: potom do Bilkrunspurka, tocíá do putnyczeho hradu A 165 a!; buďto w putňyczzi nebo v kupečské tváři A 190 at, do Kaifášova města, kteréžto nazývají kostel putnycži A 188 a? ( = Castellum Peregrinorum). pütník, -aà, masc. = poutnik: tu putniczi berú od krále listy próvodné jistoty A 165 a*; każdy putnyk byl toho pilen A 177 b?; když ta miesta svrchupsaná a svatá putnyczi navštievie A 174 a?. putovati, -uju, -ujeś, impftiv.: z Baby- lonć putugicz k svaté Kateřině A 172 a!; to f nenie ta cesta, jížto z Babyloně k svaté Kateřině putugi A 174 a?,b!; lidé, ješto skrze ty zemé putug1 A 179 b'!; někteří lidé . .. radějše po zemi pu- tugi A 187 a?/b}; putugi lidé často v té zemi k tomu oltáři na potaz A 160 b?. Putyres (Putyeres), jm. místní: Ludvík .. dal ji (kóżku) do putyres A 179 b? (B 32 a putyeres). pycha, -y, fem.: pichy tvé najvyššie irpéti nemózeme A 161 b'. pysk, -a, -u, masc.: jichźto (lidi) dolejsi pyfk tak dlühy jest, že všicku tvář jím přikrývají A 200a!; každá svině vzhóru pyfk zdvihnüci i poběhne za tû slepici D 626 (ad 4 198 b?) pytel, -tle, masc.: vloZie na ñ zlata dosti v pytli 4 209 b?; žádal, aby pitel peněz vždy měl pln A 191 a!. pytlík, -a, -u, masc.: žádal, aby pytlík peněz vždy měl pln B 48b (ad A 191 a!). quin (quiny), název písmene egvpiské abecedy: Quin A 170 b? (B 19 b quiny). Quintus v. Quirin. Quirin (Kvirin, Quintus, Quiritus, Qui- rius, Quiricius), masc., jm. os.: (cisaïe Juliana) svatÿ Kwirin z mrtvých vstav kopím prohnal C 56 b (A 183 b? Quin- tus, B 38 b Quyri”, D 562 Quiry:us, S 31 a Qu:ricius). Raab, fem., jm. os.: (v Jerichu) bydlela prázná żenka Raab A 182 b!. ráčiti, -ču, -číš, impftiv.: i usazuje (císař) všecky . . . duchovnie jako svět- ské, když on raczzi A 162 4'; (Zoldán) čtyři má ženy královny, a jiných, což raczz1 À 166 hb?; za též prosím já tebe, ó Kriste, . . . aby nám raczzil spomá- hati 4 225 at. rad, adj.: to by rad opatřil A 157 bi; ktefiżto radi sly$ie A 157 b?; Pakli kto chce radiegi plińti po vod8 A 162 a?; alevsak na Cypr radyeylfe plynü pro odpotinutie À 164 a’; někteří lidé ne- mohû na dli trpéti more a radyeyffe po zemi putují A 187 až/bl; Protoż ostávají radi v své zemi A 1944!; že by radieyffe jedli cizć lidi A 196 a? (D 616 radiegi; Pakli sobi vuoli, że chce radyeyffy s svćm mużem umićti A 195 b! (B 55 b radieyffe, D 613 ra- diegn\.
284 před něho (žoldána) A 167 a!. — p. sě: na to moře ižádný nesmie fye puftiti A 213 at. pustotina, -y, fem. = pustina: lezi mnoho puftotin i puśti mezi tiem A 167 b*; ta hora slove puftotina Sinaj S 18 b (ad A 172 bY). pustý, adj.: stavenie pufte a obofenć A 192 a!; protož ta země i v mnohých krajiech pufta leží a netéZena A 207 a?. püséé, (puść), -č, -(i), fem. := poušť: ta pufftie jest jedúce od žoldánovy Ba- bylonie A 167 b?; (S) jedné strany diéve fecené puffti A 168 a! (C 24 a pufftie); dotÿte sé puffty indiské A 212 a? (B 79 b puffcz1); dotÿée sé puffti egypské À 212a* (B 79 b puffczi); kdežto piebyval Heliśś prorok na puffti A 164 bl. püsééti, -5ju, -ie$, impftiv. = pouststi: když sě dva máta smířiti, kteráž dřéve nepřétele byla, tehda pufftieta krev A 199 až (D 629 puftita); do toho ko- stela nepufftiegs pohané ani židóv A 197 a? (B 31 a nepuficzegi); (pohanć) nepufitiegi tam do něho (kostela) ani żidóv ani kfésfanóv A 175 a. pudéina, -y, fem. = pustina: leží mnoho puffczin i paśli B 15a (ad A 167 b? (lze čísti též puscin, dialekt. = pustin). puska, -y, fem. = nédcbka: jedna puffka z jaspisového kamene A 180 bi; včtčí diel toho lidu chodie nah, jedno že své lóno přikrývají pufíku A 200 b? (zde omyl m. rúškú). pút, -i, fem. — pout: ptáci letie tam (do kláštera) jako na put A 172 b; — ćtyfi dni puti od Berut A 164 Ga. putniéi, adj. = poutnicky: potom do Bilkrunspurka, tocíá do putnyczeho hradu A 165 a!; buďto w putňyczzi nebo v kupečské tváři A 190 at, do Kaifášova města, kteréžto nazývají kostel putnycži A 188 a? ( = Castellum Peregrinorum). pütník, -aà, masc. = poutnik: tu putniczi berú od krále listy próvodné jistoty A 165 a*; każdy putnyk byl toho pilen A 177 b?; když ta miesta svrchupsaná a svatá putnyczi navštievie A 174 a?. putovati, -uju, -ujeś, impftiv.: z Baby- lonć putugicz k svaté Kateřině A 172 a!; to f nenie ta cesta, jížto z Babyloně k svaté Kateřině putugi A 174 a?,b!; lidé, ješto skrze ty zemé putug1 A 179 b'!; někteří lidé . .. radějše po zemi pu- tugi A 187 a?/b}; putugi lidé často v té zemi k tomu oltáři na potaz A 160 b?. Putyres (Putyeres), jm. místní: Ludvík .. dal ji (kóżku) do putyres A 179 b? (B 32 a putyeres). pycha, -y, fem.: pichy tvé najvyššie irpéti nemózeme A 161 b'. pysk, -a, -u, masc.: jichźto (lidi) dolejsi pyfk tak dlühy jest, že všicku tvář jím přikrývají A 200a!; každá svině vzhóru pyfk zdvihnüci i poběhne za tû slepici D 626 (ad 4 198 b?) pytel, -tle, masc.: vloZie na ñ zlata dosti v pytli 4 209 b?; žádal, aby pitel peněz vždy měl pln A 191 a!. pytlík, -a, -u, masc.: žádal, aby pytlík peněz vždy měl pln B 48b (ad A 191 a!). quin (quiny), název písmene egvpiské abecedy: Quin A 170 b? (B 19 b quiny). Quintus v. Quirin. Quirin (Kvirin, Quintus, Quiritus, Qui- rius, Quiricius), masc., jm. os.: (cisaïe Juliana) svatÿ Kwirin z mrtvých vstav kopím prohnal C 56 b (A 183 b? Quin- tus, B 38 b Quyri”, D 562 Quiry:us, S 31 a Qu:ricius). Raab, fem., jm. os.: (v Jerichu) bydlela prázná żenka Raab A 182 b!. ráčiti, -ču, -číš, impftiv.: i usazuje (císař) všecky . . . duchovnie jako svět- ské, když on raczzi A 162 4'; (Zoldán) čtyři má ženy královny, a jiných, což raczz1 À 166 hb?; za též prosím já tebe, ó Kriste, . . . aby nám raczzil spomá- hati 4 225 at. rad, adj.: to by rad opatřil A 157 bi; ktefiżto radi sly$ie A 157 b?; Pakli kto chce radiegi plińti po vod8 A 162 a?; alevsak na Cypr radyeylfe plynü pro odpotinutie À 164 a’; někteří lidé ne- mohû na dli trpéti more a radyeyffe po zemi putují A 187 až/bl; Protoż ostávají radi v své zemi A 1944!; že by radieyffe jedli cizć lidi A 196 a? (D 616 radiegi; Pakli sobi vuoli, że chce radyeyffy s svćm mużem umićti A 195 b! (B 55 b radieyffe, D 613 ra- diegn\.
Strana 285
řád. -a, -u, masc.: vedlé počtu a rzadu kapitol B 1b; v nichźto (stolicich) każdy stoji wedle rzadu svćho A 180 a?. rada, -y, fem.: a mnéji (lidé), že jim odtad müdrá rada pocházie .4 160 b?. raditi, -zu, -díi, impftiv.: já f raz každému múdrému muži A 217% (D 710 radim); — r. sě: tu fie konečně radichu, aby jednoho mezi sebú zvo- lili C 122 a (ad A 216 a'); Tu {me {ye radili, co bychom měli učiniti 4 217 a!. radný, adj. = radní, soudní: (Kristus byl korunován) w radnem domu Pilátově D 459 (ad A 160 a2). Radonsky v. Badoasky. radost, -i, fem.: ani muk, ani radofti maji až do dne súdného A 161 b?. radovati sé, -uju, -uješ sč, impftiv.: Raduy fye, panno Maria M 52b (ad A 225a). rafijé, -è, fem. = rafije: (mniši) stfébrnü rafigu kosti svaté Katefiny potrń A 173 aż. Rachals, jm. misini: kdežto leží mčsto, jménem Rachals 4 212 al. Rachel (Aralech), jm. mistni: o mnichu, jesto byl na té hoïe Rachel A 121 a! (B 48 b Aralech). — Ráchel (Archel), -e (też neskl.), fem., jm. os.: o hrobu Rachele 4 176 b; hrob Rachel A 177 at. — Adj. possess. -in: jest vidéti hrob Rachelin, zeny Jakobovy patriarchy C 41 b (S 23 b Archel) (ad A 177 a)). raj, -6, masc.: w ragi A 159 a?; k anjelu, jenZ rage stieze 4 159 a?. rajský, adj.: o fśce Rayfke A 168 a!. Rama, jm. země a města: Vysoká egyp- ská země slove Rama A 168 b*; — do utěšeného města, jenž slove Rama A 187 G#. Ramania v. Romania. Ramata (Romatha), 7m. misini: Potom do Ramata 4 187a? (B 43b ro- matha). rámě, ramene, neutr.: mají oči na ra- menu A 200 a!. Ramoth (Namoth), jm. mísíní: Ramoth (jest odtad vzdáleno) tři míle A 177 až (D 532 Namoth). rána, -y, fem.: (Josci z Aromathic) byl jest zmyl rany jeho (Kristovy) A 178 b!. 285 raniti, -ñu, -nis, pftiv.: ten nemóž že- lezem żadnym ranyen bit: 4 198 a2. ráno, adv.: to bieše rano, jako slunce vyšlo A 217 a?; rano sě modlí proti slunci 4 210 «*. raroh, -a, masc. =- káně: kterýž koli hon chce viděti (kán) od sokolóv, od ra- rohow anebo od pitomych vydr A 203 bt. fása, -y, fem. = jehnědy, kočičky: visí ť to ovoce na stromciech jako léskového ofecha rzafa A 194 D?/195 a!. rati$éée, -é, neutr. — ratisté: (císař ně- meckých zemí) má ratiffiie kopie božého A 160 a?. ratolest, -i, fem.: ratolcit olivovü A' 159 «*; inhed (hlavné) ratolefti a listie z sebe pustila A 185 bl, ratolefti biechu róžené A 176 @. ratoléstka, -y, fem, demin. z ratolest: každý z nich (z ptákův) přinese rato- lefiku olivovů A 172 b?. raz, -a, -u, masc. = raz (mincovni), razeni: o kánově zboží, o jeho razu peněžitém A 208 b'; aby ta země nebyla bez razu penézného ib. rázník, -a, masc. — mincif: když jim penieze zvetSeji, tehda jé donesú k rażnyku A 208 b*. rébitek v. hrébicek. Fébik v. Liébik. Febfi, -ie, masc.; Febfik, -a, -u, masc. = řebřík: (Jakob) viděl ve snách rzebrzi 4 180 b* (B 33 b xzebrzik); scala caeli, tocísto rzebrzi nebesky A 164 b?. febro, żebro, -a, neutr.: o prevelikóm zzebru A 164a' (B 10a rzebru); tu jest zzebro obrovć A 164 b'. řéci, řku, řčeš, impftiv. a pftiv. = říci: nemaží nemocných posvátným olejem rzkucz, Ze to mazánie... jest dosti k spasení A 161 bl. réé, -i; fem. = řeč: oni mají rzieczz zvláštní A 1624a!; zemé iécská má mnoho zvláštích krajin i rzieczzi A 160 b!; ty knihy přeložil jsem z vlaské a latinské Rzeczi v (českú) B lajb. řečený, adj.: u městě dřéve rzeczzené A 163 b!; od statečného rytieře Jana Mandinil rzeczeneho B 14. Féénik, -a, masc. = zástupce, vyslancc, obhájce (ve při): Také věřie, że
řád. -a, -u, masc.: vedlé počtu a rzadu kapitol B 1b; v nichźto (stolicich) każdy stoji wedle rzadu svćho A 180 a?. rada, -y, fem.: a mnéji (lidé), že jim odtad müdrá rada pocházie .4 160 b?. raditi, -zu, -díi, impftiv.: já f raz každému múdrému muži A 217% (D 710 radim); — r. sě: tu fie konečně radichu, aby jednoho mezi sebú zvo- lili C 122 a (ad A 216 a'); Tu {me {ye radili, co bychom měli učiniti 4 217 a!. radný, adj. = radní, soudní: (Kristus byl korunován) w radnem domu Pilátově D 459 (ad A 160 a2). Radonsky v. Badoasky. radost, -i, fem.: ani muk, ani radofti maji až do dne súdného A 161 b?. radovati sé, -uju, -uješ sč, impftiv.: Raduy fye, panno Maria M 52b (ad A 225a). rafijé, -è, fem. = rafije: (mniši) stfébrnü rafigu kosti svaté Katefiny potrń A 173 aż. Rachals, jm. misini: kdežto leží mčsto, jménem Rachals 4 212 al. Rachel (Aralech), jm. mistni: o mnichu, jesto byl na té hoïe Rachel A 121 a! (B 48 b Aralech). — Ráchel (Archel), -e (też neskl.), fem., jm. os.: o hrobu Rachele 4 176 b; hrob Rachel A 177 at. — Adj. possess. -in: jest vidéti hrob Rachelin, zeny Jakobovy patriarchy C 41 b (S 23 b Archel) (ad A 177 a)). raj, -6, masc.: w ragi A 159 a?; k anjelu, jenZ rage stieze 4 159 a?. rajský, adj.: o fśce Rayfke A 168 a!. Rama, jm. země a města: Vysoká egyp- ská země slove Rama A 168 b*; — do utěšeného města, jenž slove Rama A 187 G#. Ramania v. Romania. Ramata (Romatha), 7m. misini: Potom do Ramata 4 187a? (B 43b ro- matha). rámě, ramene, neutr.: mají oči na ra- menu A 200 a!. Ramoth (Namoth), jm. mísíní: Ramoth (jest odtad vzdáleno) tři míle A 177 až (D 532 Namoth). rána, -y, fem.: (Josci z Aromathic) byl jest zmyl rany jeho (Kristovy) A 178 b!. 285 raniti, -ñu, -nis, pftiv.: ten nemóž že- lezem żadnym ranyen bit: 4 198 a2. ráno, adv.: to bieše rano, jako slunce vyšlo A 217 a?; rano sě modlí proti slunci 4 210 «*. raroh, -a, masc. =- káně: kterýž koli hon chce viděti (kán) od sokolóv, od ra- rohow anebo od pitomych vydr A 203 bt. fása, -y, fem. = jehnědy, kočičky: visí ť to ovoce na stromciech jako léskového ofecha rzafa A 194 D?/195 a!. rati$éée, -é, neutr. — ratisté: (císař ně- meckých zemí) má ratiffiie kopie božého A 160 a?. ratolest, -i, fem.: ratolcit olivovü A' 159 «*; inhed (hlavné) ratolefti a listie z sebe pustila A 185 bl, ratolefti biechu róžené A 176 @. ratoléstka, -y, fem, demin. z ratolest: každý z nich (z ptákův) přinese rato- lefiku olivovů A 172 b?. raz, -a, -u, masc. = raz (mincovni), razeni: o kánově zboží, o jeho razu peněžitém A 208 b'; aby ta země nebyla bez razu penézného ib. rázník, -a, masc. — mincif: když jim penieze zvetSeji, tehda jé donesú k rażnyku A 208 b*. rébitek v. hrébicek. Fébik v. Liébik. Febfi, -ie, masc.; Febfik, -a, -u, masc. = řebřík: (Jakob) viděl ve snách rzebrzi 4 180 b* (B 33 b xzebrzik); scala caeli, tocísto rzebrzi nebesky A 164 b?. febro, żebro, -a, neutr.: o prevelikóm zzebru A 164a' (B 10a rzebru); tu jest zzebro obrovć A 164 b'. řéci, řku, řčeš, impftiv. a pftiv. = říci: nemaží nemocných posvátným olejem rzkucz, Ze to mazánie... jest dosti k spasení A 161 bl. réé, -i; fem. = řeč: oni mají rzieczz zvláštní A 1624a!; zemé iécská má mnoho zvláštích krajin i rzieczzi A 160 b!; ty knihy přeložil jsem z vlaské a latinské Rzeczi v (českú) B lajb. řečený, adj.: u městě dřéve rzeczzené A 163 b!; od statečného rytieře Jana Mandinil rzeczeneho B 14. Féénik, -a, masc. = zástupce, vyslancc, obhájce (ve při): Také věřie, że
Strana 286
286 Kristus jest slovo buožie, a Abraham boží přétel, a Mojžieš boží rzeczznyk ‚А 223 a?. fééskÿ v. hiétsky. fehtati, -cu, -ceś, impftiv.: kdyż ticho jest, jedni druhé volajic slysie, a ko- koty péjice anebo koné rzechczice A 214a!. rejstrum, neutr. — registrum: ucinil jsem reyltrü, totižto zpravidlo všech roz- právek vedlé počtu a řádu kapitol anebo rozdělení velmi v krátkých slo- viech B 1 b. tek, -a, masc.: Ojéf byl jest jeden ze dvanácti rekow A 184 a?. Rek v. Hřčk. téka, -y, fem. =teka: mezi dvéma rze- koma rajskyma A 168 a!; tekla jest skrze to město rzieka z ráje A 167 b!. řemeslo, -a, neutr.: o jich (pídimužíků) piirozeni i jich rzemefle B 65 b (ad A 202 bY). Remne v. Vemire. Renicie (Renutie, Renice, Arenicie), jm. místní: tu (v Libyi) jest Zerpte a RemcieC 68 b (4 189 b! renutie, B 46 b renicze, D 588 Aremcye). fépicé, -č, em. =- číše, nádoba k piti: pak připravie před něho stól s chlebem a s vínem a s krměmi a jednu rzepiczi mleka sverepiććho A 209 b?. řeř- v. žeř-. rež, rži, fem. := žito: (země jest) bohata na rzi, sirdi a mléce C 119b (ad A 914 b!) (omylem m. rýži). řiediti, -zu, -díš, impftiv. = říditi: chté opatiiti země, jichžto byl dobyl, aby jé rziedil B 71 a (ad A 206 bY). řiedký, adj. = řídký: (muži) mají rziedke vlasy na bradách 4 201 52. — Adv. +0, -y: velmi jé (satyry) rz1edko vidati A 189a? (B 46a rziedky); v egypské zemi rzedko aneb nikda déšť nejde A 168 bi; Také jedie rziedko maso telecé À 176 62. fiekati, -aju -á5, impftiv. — fikati: mod- litba, kterńżto den svatć Katefiny... knóżć rziekagi a fkńce takto A 174 a? ; proé mu tak rziekagi knéz Jan C 120 b (ad A 215 a). Richard (Rikard, Ritard), -a, masc. jm. os.: král engličský rychard B 13a (4 166 a! Rikard, S 12 a Rytard). Rim, -a, masc., jm. mistni: w rzymie A 171 a?; nad Rzimem A 158 bl. .Ríménín, -a, masc. - Ríman: druhdy Rekové, druhdy Rzimene (dobyli pan- ství jerusalemského) A 177 b'; králi babylonátí... a Alexander Veliký a rzyemene, ti jsú učinili lidem cestu A 914a? (B 83a Rzemeny, D 694 Rimenine); jakož to také učinil Ale- xander Veliky a rzimene A 206 a2. římský, adj.: proč pod papeže Rzimfkeho nesluseji А 161 a?; Václava, Rzimíkeho a českého krále, služebník A 157 a?. řitieř (řicieř) v. rytief. robota, -y, fem. = prâcc: (pídimužíci) vinic ani které roboty polské nedbají A 202 b?. | roční, adj.: (údolí), jenž slove pohansky Mel a česky roczzny trh A 183 b rod, -a, -u, masc.: odtud byla rodem sv. Barbora A 163 b?/164 a‘; — každý naj- starsi w rodu svćm, ten jest najvyśśi, a tomu vešken rod poddźn jest A 222 a. roditi, -zu, -dis, impftiv. = chtiti: ne- rodte sé ‘strachovati A 181 a? (= ne- strachujte se). roditi, -zu, -dis, impftiv.: stromové, jesto dobrý stred rodye A 197 b*; (Adam a Eva) tu gfu rodily své děti A 175 bl; — r. sě: (v Sardinii) ani had ani vlk fye rodi A 171 a!; na tom miestě, kdež gita fie rodila (sv. Jan a sv. Jakub), stojí krásný kostel A4 164 b?. rodücí, adj. —rodící, plodný: (v zemi Bokkarie) jsú lidé zlí a stromové velmi rodica À 213 a. Rodus, -u, masc., jm. ostrova: z śpitala svatého Jana w rodye 4 162 b? (D 470 w Rodu); aż do Rodu À 171 8°; plovû k rodu A 163 bi. roh, -a, -u, masc.: (potvora) s velikyma ostryma rohoma A 169 a?. rohaty, adj.: o Zenách rohatich 4 201 bl. -Rocholay v. Rotolay. rok, -a, -u, masc.: když jsû po rocze opět na tu horu vzešli A 160 52. rokosie, -ie, neutr. = rákosí: (koruna) jesti € z morského sítie nebo rokofie bodlavého А 159 b?. Rolant v. Rulant. Romachy (Aromathia, Aromachia, Ari- matia), jm. místní (město Ramatha):
286 Kristus jest slovo buožie, a Abraham boží přétel, a Mojžieš boží rzeczznyk ‚А 223 a?. fééskÿ v. hiétsky. fehtati, -cu, -ceś, impftiv.: kdyż ticho jest, jedni druhé volajic slysie, a ko- koty péjice anebo koné rzechczice A 214a!. rejstrum, neutr. — registrum: ucinil jsem reyltrü, totižto zpravidlo všech roz- právek vedlé počtu a řádu kapitol anebo rozdělení velmi v krátkých slo- viech B 1 b. tek, -a, masc.: Ojéf byl jest jeden ze dvanácti rekow A 184 a?. Rek v. Hřčk. téka, -y, fem. =teka: mezi dvéma rze- koma rajskyma A 168 a!; tekla jest skrze to město rzieka z ráje A 167 b!. řemeslo, -a, neutr.: o jich (pídimužíků) piirozeni i jich rzemefle B 65 b (ad A 202 bY). Remne v. Vemire. Renicie (Renutie, Renice, Arenicie), jm. místní: tu (v Libyi) jest Zerpte a RemcieC 68 b (4 189 b! renutie, B 46 b renicze, D 588 Aremcye). fépicé, -č, em. =- číše, nádoba k piti: pak připravie před něho stól s chlebem a s vínem a s krměmi a jednu rzepiczi mleka sverepiććho A 209 b?. řeř- v. žeř-. rež, rži, fem. := žito: (země jest) bohata na rzi, sirdi a mléce C 119b (ad A 914 b!) (omylem m. rýži). řiediti, -zu, -díš, impftiv. = říditi: chté opatiiti země, jichžto byl dobyl, aby jé rziedil B 71 a (ad A 206 bY). řiedký, adj. = řídký: (muži) mají rziedke vlasy na bradách 4 201 52. — Adv. +0, -y: velmi jé (satyry) rz1edko vidati A 189a? (B 46a rziedky); v egypské zemi rzedko aneb nikda déšť nejde A 168 bi; Také jedie rziedko maso telecé À 176 62. fiekati, -aju -á5, impftiv. — fikati: mod- litba, kterńżto den svatć Katefiny... knóżć rziekagi a fkńce takto A 174 a? ; proé mu tak rziekagi knéz Jan C 120 b (ad A 215 a). Richard (Rikard, Ritard), -a, masc. jm. os.: král engličský rychard B 13a (4 166 a! Rikard, S 12 a Rytard). Rim, -a, masc., jm. mistni: w rzymie A 171 a?; nad Rzimem A 158 bl. .Ríménín, -a, masc. - Ríman: druhdy Rekové, druhdy Rzimene (dobyli pan- ství jerusalemského) A 177 b'; králi babylonátí... a Alexander Veliký a rzyemene, ti jsú učinili lidem cestu A 914a? (B 83a Rzemeny, D 694 Rimenine); jakož to také učinil Ale- xander Veliky a rzimene A 206 a2. římský, adj.: proč pod papeže Rzimfkeho nesluseji А 161 a?; Václava, Rzimíkeho a českého krále, služebník A 157 a?. řitieř (řicieř) v. rytief. robota, -y, fem. = prâcc: (pídimužíci) vinic ani které roboty polské nedbají A 202 b?. | roční, adj.: (údolí), jenž slove pohansky Mel a česky roczzny trh A 183 b rod, -a, -u, masc.: odtud byla rodem sv. Barbora A 163 b?/164 a‘; — každý naj- starsi w rodu svćm, ten jest najvyśśi, a tomu vešken rod poddźn jest A 222 a. roditi, -zu, -dis, impftiv. = chtiti: ne- rodte sé ‘strachovati A 181 a? (= ne- strachujte se). roditi, -zu, -dis, impftiv.: stromové, jesto dobrý stred rodye A 197 b*; (Adam a Eva) tu gfu rodily své děti A 175 bl; — r. sě: (v Sardinii) ani had ani vlk fye rodi A 171 a!; na tom miestě, kdež gita fie rodila (sv. Jan a sv. Jakub), stojí krásný kostel A4 164 b?. rodücí, adj. —rodící, plodný: (v zemi Bokkarie) jsú lidé zlí a stromové velmi rodica À 213 a. Rodus, -u, masc., jm. ostrova: z śpitala svatého Jana w rodye 4 162 b? (D 470 w Rodu); aż do Rodu À 171 8°; plovû k rodu A 163 bi. roh, -a, -u, masc.: (potvora) s velikyma ostryma rohoma A 169 a?. rohaty, adj.: o Zenách rohatich 4 201 bl. -Rocholay v. Rotolay. rok, -a, -u, masc.: když jsû po rocze opět na tu horu vzešli A 160 52. rokosie, -ie, neutr. = rákosí: (koruna) jesti € z morského sítie nebo rokofie bodlavého А 159 b?. Rolant v. Rulant. Romachy (Aromathia, Aromachia, Ari- matia), jm. místní (město Ramatha):
Strana 287
mezi tiem a Romachy a Saphin B 38a (4 183 b? mezi těma dvěma městoma aromathia a Saphin, D 561 Arymatya, M 22 b aromachia). Romania (Ramania), jm. zemé: skrze tu zemi, ješto slove Romania A 187 b? (D 580 Ramania). Romatha v. Ramata. ron, název písmene abecedy egyptské: Ron A 170 b?. rosa, -y, fem.: ani snie(h), ani rofa, ani tam ... hrom bývá A 168 hl. rósti, rostu, -eš, impítiv.: (hloh), na némzto hlohyné roftu A 160 a!; aby jí ten prs neroftl 4 193 al. Rotolay (Rocholay), jm. řeky: voda neb feka, jenż slove rotolay C 64 b (4 187 b! rocholay); (Antiochie menší) na té vodě rotolay leží A 187 b?. rovnati sé, -aju, -áš, impftiv. = vy- rovnávati se: ten olej rowna fye balsamu na barvě A 170 il. rovně (roveň), rovně, fem. := rovina: ta voda teče skrze tu rowen À 188 a}; (Troje ležela) na jednom utěšeném a rozkośnem miestě w ;owny A 160 bi; jestroweń okolo něho (chrámu) A 179 a?; s uoné strany toho potoka jest veliká a široká rowen À 216 a. rovný, adj.: pět mil utěšené cesty a rowne A 176 a!; protože jsta (kněz Jan a kán) rowna u panství a blízká sú- sedy, nikda spolu neváléta 4 205 b!. — Adv. -né: jesti ť (chrám) rownye okrühly A4 1804; mezi tiem méstem a tiem kostelem leżi rownye pole ktvücie 4 176a! (zde asi omylem m. rovné, srvn. B 27 a rowne). rozbierati, -aju, -45, impftiv. = rozbirati (rozřezávati): v ta doby, když to tělo rozbieragi, zpievaji À 221 b*. rozéesovati, -uju, -ujes, impftiv. = roz- cesévati: ana sobě (panna) vlasy roz- czefuge C 14a, D 471 (ad A 163 a). rozdati, -dám, -dá$, pítiv. — roznésti: (kupci) přinesúc (zboží) domóv i roz- dadie po jiných městech a zemiech A 203 a?. rozdélati, -aju, -45, pitiv. = politi dś- lati: v tom kostele jako uprostřed geft rozdielan krásný stánek N 53 a (omyl m. vzdělán) (ad A 177 b?). 287 rozdélenie, -ie, neutr. = oddil: rejstrum, totižto zpravidlo všech rozprivek vedlé počtu a řádu kapitol anebo rozdielený, velmi v krátkých sloviech B 1b. rozdéliti, -l’u, -líS, pftiv.: egypská zemé geft na dvé rozdielena A 168 b?; proč tak pfeveliky poklad maje nerozdiehl rytiefóm C 107 a (ad 4 208 at). rozdiel, -a, -u, masc. = rozdíl, kapitola: Počíná sě rozdiel prvý knih těchto A 157b; Třětí rozdiel A 158 55; w XVI rozdiele B 13a (ad 4 166 at). rozeslati, -šľu, -śleś, pftiv.: Když bóh rozeflal své apoštoly po všem svčtč A 215 b. rozeznati, -aju, -áš, pítiv.: každá žena, ješto muže má, nosí znamenie na hlavé jako rohy, aby mohli rozeznati o(d) těch, ješto mužóv nemají A 201 b2. rozhnévati, -aju, -á&, pítiv.: i bál sé (mnich), Ze by bil boha rozhnyewal A 191 bi; niZádnému neškodí (panna), leć ji rozhnyewagi A 162 b?; — r. sé: proto rozhnyewala (ye králevá A 193 a. rozhryznúti, -nu, -neš, pftiv.— roz- hryznouti, rozkousnouti: když je (ja- blka) rozhryzne, tehda jsú plna popele B 37 a (ad A 183a?) rozkázanie, -ie, neutr. — rozkázání: bo- żim zjednanim a rozkazamm A 173 b?. rozkâzati, -Zu, -Zes, pftiv.: Ginie vsecko, coż on rozkazze A 222 al. rozkoš, -i, em.: (ženy) všecku jemu rozkośs Cinie A 222 a!; raj jest miesto, v němž všecka rozkofs jest A 222 b?, rozkošný, adj.: (Troje ležela) na jednom utěšeném a rozkofinem miestě A 160 1. — Adv. -é: o krajině, v nížto zprávce rozkoffnie bydli B 93 b (ad A 221 b?). rozkrojiti, -ju, -jiś, pftiv.: když jě (ovoce), rozkrogi, tehda naleznú v něm zvierátko A 212 b!. rozliéónost, -i, fem. = rozmanitost: Také ti lidé maji rozlicznoft na odëvu mezi jinými lidmi 4 184 bi; Neb tak bez éisla rozlicznoft tvarnosti doli¢uje . . . moc pána stvořitele A 200 b!. rozliény, adj.: o mnohych rozliczznych lidech A 157 a!; o rozlicznych dvor- ných zemiech a věcech ib.; o roz-
mezi tiem a Romachy a Saphin B 38a (4 183 b? mezi těma dvěma městoma aromathia a Saphin, D 561 Arymatya, M 22 b aromachia). Romania (Ramania), jm. zemé: skrze tu zemi, ješto slove Romania A 187 b? (D 580 Ramania). Romatha v. Ramata. ron, název písmene abecedy egyptské: Ron A 170 b?. rosa, -y, fem.: ani snie(h), ani rofa, ani tam ... hrom bývá A 168 hl. rósti, rostu, -eš, impítiv.: (hloh), na némzto hlohyné roftu A 160 a!; aby jí ten prs neroftl 4 193 al. Rotolay (Rocholay), jm. řeky: voda neb feka, jenż slove rotolay C 64 b (4 187 b! rocholay); (Antiochie menší) na té vodě rotolay leží A 187 b?. rovnati sé, -aju, -áš, impftiv. = vy- rovnávati se: ten olej rowna fye balsamu na barvě A 170 il. rovně (roveň), rovně, fem. := rovina: ta voda teče skrze tu rowen À 188 a}; (Troje ležela) na jednom utěšeném a rozkośnem miestě w ;owny A 160 bi; jestroweń okolo něho (chrámu) A 179 a?; s uoné strany toho potoka jest veliká a široká rowen À 216 a. rovný, adj.: pět mil utěšené cesty a rowne A 176 a!; protože jsta (kněz Jan a kán) rowna u panství a blízká sú- sedy, nikda spolu neváléta 4 205 b!. — Adv. -né: jesti ť (chrám) rownye okrühly A4 1804; mezi tiem méstem a tiem kostelem leżi rownye pole ktvücie 4 176a! (zde asi omylem m. rovné, srvn. B 27 a rowne). rozbierati, -aju, -45, impftiv. = rozbirati (rozřezávati): v ta doby, když to tělo rozbieragi, zpievaji À 221 b*. rozéesovati, -uju, -ujes, impftiv. = roz- cesévati: ana sobě (panna) vlasy roz- czefuge C 14a, D 471 (ad A 163 a). rozdati, -dám, -dá$, pítiv. — roznésti: (kupci) přinesúc (zboží) domóv i roz- dadie po jiných městech a zemiech A 203 a?. rozdélati, -aju, -45, pitiv. = politi dś- lati: v tom kostele jako uprostřed geft rozdielan krásný stánek N 53 a (omyl m. vzdělán) (ad A 177 b?). 287 rozdélenie, -ie, neutr. = oddil: rejstrum, totižto zpravidlo všech rozprivek vedlé počtu a řádu kapitol anebo rozdielený, velmi v krátkých sloviech B 1b. rozdéliti, -l’u, -líS, pftiv.: egypská zemé geft na dvé rozdielena A 168 b?; proč tak pfeveliky poklad maje nerozdiehl rytiefóm C 107 a (ad 4 208 at). rozdiel, -a, -u, masc. = rozdíl, kapitola: Počíná sě rozdiel prvý knih těchto A 157b; Třětí rozdiel A 158 55; w XVI rozdiele B 13a (ad 4 166 at). rozeslati, -šľu, -śleś, pftiv.: Když bóh rozeflal své apoštoly po všem svčtč A 215 b. rozeznati, -aju, -áš, pítiv.: každá žena, ješto muže má, nosí znamenie na hlavé jako rohy, aby mohli rozeznati o(d) těch, ješto mužóv nemají A 201 b2. rozhnévati, -aju, -á&, pítiv.: i bál sé (mnich), Ze by bil boha rozhnyewal A 191 bi; niZádnému neškodí (panna), leć ji rozhnyewagi A 162 b?; — r. sé: proto rozhnyewala (ye králevá A 193 a. rozhryznúti, -nu, -neš, pftiv.— roz- hryznouti, rozkousnouti: když je (ja- blka) rozhryzne, tehda jsú plna popele B 37 a (ad A 183a?) rozkázanie, -ie, neutr. — rozkázání: bo- żim zjednanim a rozkazamm A 173 b?. rozkâzati, -Zu, -Zes, pftiv.: Ginie vsecko, coż on rozkazze A 222 al. rozkoš, -i, em.: (ženy) všecku jemu rozkośs Cinie A 222 a!; raj jest miesto, v němž všecka rozkofs jest A 222 b?, rozkošný, adj.: (Troje ležela) na jednom utěšeném a rozkofinem miestě A 160 1. — Adv. -é: o krajině, v nížto zprávce rozkoffnie bydli B 93 b (ad A 221 b?). rozkrojiti, -ju, -jiś, pftiv.: když jě (ovoce), rozkrogi, tehda naleznú v něm zvierátko A 212 b!. rozliéónost, -i, fem. = rozmanitost: Také ti lidé maji rozlicznoft na odëvu mezi jinými lidmi 4 184 bi; Neb tak bez éisla rozlicznoft tvarnosti doli¢uje . . . moc pána stvořitele A 200 b!. rozliény, adj.: o mnohych rozliczznych lidech A 157 a!; o rozlicznych dvor- ných zemiech a věcech ib.; o roz-
Strana 288
288 Lczznych lidech ib.; rozzliczny lidé A 157 b); rozliczzne koruny A 160 a!. rozlomenie, -ie, neutr. = rozlomení: kdež jsú jeho (Krista) poznali w rozlomeny chleba A 185 b!. rozlúčiti, -ču, -číš, pftiv. = rozloućiti: žena a muž nemá býti nikdy roz- luczena A 195 b'; ten svazek bude f rozluéen D 665 (ad A 207 b?). rozmliüvati, -aju, -áš, impítiv. = roz- mlouvati: (hosté), ješto s ním roz- mluwagi1 A 167 a?. rozom- v. rozum-. rozpáčiti, -ču, -číš, pftiv. = (do rozpaků přivésti), odraditi: ohnivá cesta mnohé pány rozpaczzila à mnoho set jezdcóv odpudila A 221 al/a?. rozplésti, pletu, -eś, pitiv.: ale geftit (koruna) jiź na dvé rozpletena 4 159 b2. rozploditi, -zu, -dis, pftiv. = zploditi: protož sú (dcery Lotovy) nový věk chtěly rozploditi B 36 b (ad A 183 a!). rozprava, -y, fem. = rozprävéni, vypra- vovdni: na najvyśśi sieni stoji rozprawa o Ojefovi z Denmarku A 197a!; o dśvnych dólych rozprawach o Ojé- fovu rodu M 38a, N 123a (ad A 204 a). rozpravé&, -é, masc. = kdo rozprówi, vy- pravovatel: (coż) od jistéch (!) roz- prawieczow slyšal B la. rozpravenie, -ie, neutr. = vypraveni, vy- pravováni: Ze sé zdá nepodobno [k viefe] k rozpweny A 203 b?; rytiefi i panośe jezdili jeho rozprawenie svě- dectvie vydavaji B l a. rozprávéti, -éju, -ies, impftiv. = vypré- vêti: A tyto knihy rozprawiegi o ces- tách (4 157 «?); Druhá kapitola roz- prawıe C 44 (ad A 158 a!); aby jeho panství... rozprawely (sic) B 14 (ad 4 167a?); a to rozprawieno od ctnych knieZat A 169 a. rozpraviti, -vu, -vis, pftiv. = vypraviti, pověděti, vyložiti: jesti ť mnoho jiných divóv v té zemi, kteréžto rozprawyti bylo by dlúho 4 198 a?. rozprävka, -y, fem. == rozpräv&ni, vypra- vování: A na vší sieni stojí rozprawka o Ojiefovi z Denmarku C 845 (ad A 197a); o dávných dalších roz- prawkach o Ojéfovu rodu A 2044; (zpravidlo) vsech rozprawek B 1 b. rozpravovati, -uju, -ujes, impftiv. = roz- česávati: uzřč krásnú pannu, ana sobě vlasy rozprawuge A 163 «'. rozprchnüti s&, -nu, -neS, pftiv. = roz- prchnouti se: Budń bíti pastýře a roz- prchnu fye ovce z stáda 4 182 a*. rozpuščovati sč, -uju, -uješ, impíliv. — rozpouštčti se: neb fye u plný pytel rozpufftyugye vsicku jinû pečlivost k bohu i k statku opúštic A 191 a! (asi omyl m. vzpuščuje). rozřězati, -žu, -žeš, pftiv. = rozfezati: když jč (jablka) rozrziezze, tehda jsú plna popela À 183 a. rozsedlina, -y, fem. = rozpuklina: maji usta jako rozfedlynu napiie¢ A 200 al, v té rozfedlynye byla nalezena hlava Adamova A 178 at (D 536 rozfeklinie, asi omyl). rozsedlý, adj.: A ta skála jest rozfedla A 178 a. rozsékati, -aju, -à8, pftiv. = rozsekati: Potom jej rozfekagi v kusy A 199 b2. rozseklina, bezpochyby omyl m. roz- sedlina, v. t. rozščiepiti, -p'u, -píš, pítiv. = rozśtip- ncuti: péro jedno z křídla jeho, když rà dvé rozifüepeno bude na dél 4 213 b1/b?. rozšířiti, -řu, -říš, pftiv.: kterak gt kán rozffirz11 své panstvie À 206 a?. roztepati, -pu, -pes, pftiv. = rozbiti (figere); jest-li pán, tehda roztepu stan 4 209 b?. roztrhniti, -nu, -neś, pftiv. = roztrhnouti: jakž ten svazek bude roztrzzeu A 20" b. rozum, rozom, -a, -u, masc.: o lidech šlechetných, jenž jsú živi podlé rozumu přirozeného A 219 a! (B 90 a rozomu); z pfirozeného rozumu Zádosti B la. rozuméti, rozométi, -&ju, -ieś, pftiv.: také t nemohü mluviti, jedno £ (k)yvaji mez: sebü a rozumiegi sobě dobřě A 200 a? (D 632 rozomiegni). rozumny, rozomny, adj.: Kaldejśti maji dobrú a rozumnu fčč A 192 b? (D 601 rozomnu). rozvázati, -viežu, -żeś, pftiv.: jemužto (papeži) všecka moc dána jest svázati i rozwazati A 161 a?. rozvésti, -vedu, -vedeš, pftiv.: (Cyrus) ten jest odjal a odvedl řeku rozwed
288 Lczznych lidech ib.; rozzliczny lidé A 157 b); rozliczzne koruny A 160 a!. rozlomenie, -ie, neutr. = rozlomení: kdež jsú jeho (Krista) poznali w rozlomeny chleba A 185 b!. rozlúčiti, -ču, -číš, pftiv. = rozloućiti: žena a muž nemá býti nikdy roz- luczena A 195 b'; ten svazek bude f rozluéen D 665 (ad A 207 b?). rozmliüvati, -aju, -áš, impítiv. = roz- mlouvati: (hosté), ješto s ním roz- mluwagi1 A 167 a?. rozom- v. rozum-. rozpáčiti, -ču, -číš, pftiv. = (do rozpaků přivésti), odraditi: ohnivá cesta mnohé pány rozpaczzila à mnoho set jezdcóv odpudila A 221 al/a?. rozplésti, pletu, -eś, pitiv.: ale geftit (koruna) jiź na dvé rozpletena 4 159 b2. rozploditi, -zu, -dis, pftiv. = zploditi: protož sú (dcery Lotovy) nový věk chtěly rozploditi B 36 b (ad A 183 a!). rozprava, -y, fem. = rozprävéni, vypra- vovdni: na najvyśśi sieni stoji rozprawa o Ojefovi z Denmarku A 197a!; o dśvnych dólych rozprawach o Ojé- fovu rodu M 38a, N 123a (ad A 204 a). rozpravé&, -é, masc. = kdo rozprówi, vy- pravovatel: (coż) od jistéch (!) roz- prawieczow slyšal B la. rozpravenie, -ie, neutr. = vypraveni, vy- pravováni: Ze sé zdá nepodobno [k viefe] k rozpweny A 203 b?; rytiefi i panośe jezdili jeho rozprawenie svě- dectvie vydavaji B l a. rozprávéti, -éju, -ies, impftiv. = vypré- vêti: A tyto knihy rozprawiegi o ces- tách (4 157 «?); Druhá kapitola roz- prawıe C 44 (ad A 158 a!); aby jeho panství... rozprawely (sic) B 14 (ad 4 167a?); a to rozprawieno od ctnych knieZat A 169 a. rozpraviti, -vu, -vis, pftiv. = vypraviti, pověděti, vyložiti: jesti ť mnoho jiných divóv v té zemi, kteréžto rozprawyti bylo by dlúho 4 198 a?. rozprävka, -y, fem. == rozpräv&ni, vypra- vování: A na vší sieni stojí rozprawka o Ojiefovi z Denmarku C 845 (ad A 197a); o dávných dalších roz- prawkach o Ojéfovu rodu A 2044; (zpravidlo) vsech rozprawek B 1 b. rozpravovati, -uju, -ujes, impftiv. = roz- česávati: uzřč krásnú pannu, ana sobě vlasy rozprawuge A 163 «'. rozprchnüti s&, -nu, -neS, pftiv. = roz- prchnouti se: Budń bíti pastýře a roz- prchnu fye ovce z stáda 4 182 a*. rozpuščovati sč, -uju, -uješ, impíliv. — rozpouštčti se: neb fye u plný pytel rozpufftyugye vsicku jinû pečlivost k bohu i k statku opúštic A 191 a! (asi omyl m. vzpuščuje). rozřězati, -žu, -žeš, pftiv. = rozfezati: když jč (jablka) rozrziezze, tehda jsú plna popela À 183 a. rozsedlina, -y, fem. = rozpuklina: maji usta jako rozfedlynu napiie¢ A 200 al, v té rozfedlynye byla nalezena hlava Adamova A 178 at (D 536 rozfeklinie, asi omyl). rozsedlý, adj.: A ta skála jest rozfedla A 178 a. rozsékati, -aju, -à8, pftiv. = rozsekati: Potom jej rozfekagi v kusy A 199 b2. rozseklina, bezpochyby omyl m. roz- sedlina, v. t. rozščiepiti, -p'u, -píš, pítiv. = rozśtip- ncuti: péro jedno z křídla jeho, když rà dvé rozifüepeno bude na dél 4 213 b1/b?. rozšířiti, -řu, -říš, pftiv.: kterak gt kán rozffirz11 své panstvie À 206 a?. roztepati, -pu, -pes, pftiv. = rozbiti (figere); jest-li pán, tehda roztepu stan 4 209 b?. roztrhniti, -nu, -neś, pftiv. = roztrhnouti: jakž ten svazek bude roztrzzeu A 20" b. rozum, rozom, -a, -u, masc.: o lidech šlechetných, jenž jsú živi podlé rozumu přirozeného A 219 a! (B 90 a rozomu); z pfirozeného rozumu Zádosti B la. rozuméti, rozométi, -&ju, -ieś, pftiv.: také t nemohü mluviti, jedno £ (k)yvaji mez: sebü a rozumiegi sobě dobřě A 200 a? (D 632 rozomiegni). rozumny, rozomny, adj.: Kaldejśti maji dobrú a rozumnu fčč A 192 b? (D 601 rozomnu). rozvázati, -viežu, -żeś, pftiv.: jemužto (papeži) všecka moc dána jest svázati i rozwazati A 161 a?. rozvésti, -vedu, -vedeš, pftiv.: (Cyrus) ten jest odjal a odvedl řeku rozwed
Strana 289
ji ve čtyři sta a šestdesát přiekopóv A 167 bt. rozvla£enie, -ie, neutr. — rozvlaZeni, vláha: jenžto (země) plodny činí (Jor- dán) svým rozwlazzenym A 183 a?; pro rozwlażenye povśtfie A 160 b2. rozvodniti sé, -iàu, -nís, pftiv.: Nil, kdyZ sé rozwodni D 493 (ad A 168 b)), když fie rozwodnye A 168 b!. | rôzé, -&, fem.= růže: ratolesti (trní) biechu rozemi B 27 a (N 47 b roziemi) (omyl m. różne) (ad A 176 a*); kdyż ten oheň plápolal mezi trnie, obráti se w rozz1 À 176 a. rôžčný, adj.— rúžový: ratolesti biechu rozzene A 176 a?. rtut, -a, -u, masc. = rtuť: (balsám) sé s ni- žádnů vodû nesmiesi, ale projde ji jako rtut A 170 b2. rubin, -a, -u, masc.: v tom pótefi visi : veliký Rubyn od východu slunečného "A 200 52 raéi, adj. = rychlý: (Papiones jsú) velmi ruczz1 a zuoïivi À 164 a'; lidé, ješto maji po jedné noze, avéak jsû ru- czzeyffi nežli jiné (!) lidé A 193 bi. rudny, adj. = rudý, červený; Rudné moře: po moři rudně A 172 a?. rücha, -y, fem. = roucho: (Theodosius hlavu sv. Quirina) v té ruffe krvavé do Nápule jest poslal A 184 a!; (Ara- bové mají) ruchy nebo platna okolo hlavy obinuta C 374 (ad A 174 b?) Ruchibel (Aruchibel, Ruchisel), jm. místní: (v Libyi jest) Lurgarbe a Ru- chybel D 588 (A4 189b! Aruchibel, C 68 b à Ruchifel). rücho, -a, neutr. == roucho: o jich viefe a bydleni a ruffie 4 157 a*; (Arabové maji) rucha nebo platna okolo hlavy obinuta 4 174 b*. rujný, adj. = bujný: malé jehňátko ruyne B 80 a (srovn. rumný). ruka, -y, fem.: měl jest jablko pozlacené w ruée À 158 b*; (jablko) vypadlo mu jest z ruky ib.; v ta doby z ruky vy- padlo ib.; jablko z ruky vypadlo A 188 b*; jeho ruée sú na palmové dřevo přikovali 4 1594'.— mocná ruka = veliká moc: král franský Lud- vík (táhl) do žoldánovy země s mocznu ruku A 166 a!; král engličský jménem 289 Andurach táh] f mocznu ruku do jeho zemí A 166 a?. rukáv, -a, -u, masc.: v těch sukniech jsú dlúzí a širocí kusové až do země jako rukawı bosákové À 192 di. Rulant ( Rolant, Nylant) z Aliber, masc., jm. os. — Roland: kdyZto byl sv. Karel putoval k božiemu hrobu... s Ru- lante z alibier A 179 b? (C 47 b s Ro- lantem, B 32a s Rulantem z aliber, D 543 f Nylantem). rumný, adj. — tučný: jako malé jehňátko rumne 4 212b! (N l45 b rüne). — rünny, adj. — s rounem: jako malé jeh- natko runne C 115b (v. předch.) Rus, -a, masc., jm. návodní: rufowe a Ta- teři 4 189 at. — PI. masc. Rusi, -y, jm. země: po dnešní den trvá jeho panstvie aZ do rufow A 207 al. ruský, adj.: k taterské zemi příleží mnoho zemí i království, točíš pruská, rufka... A 188 b! Rusmel (Rusynel), jm. mísiní: prijda k jednomu městu, jenž má jmě Rufmel A 187 b! (D 579 Rufynel). il rúšce, -č, neutr. = roucho: (ženy tatarské) také f ofi a nosie bielć ruficze A 209 b'. rüßka, -y, fem. = rouška: věcšie diel toho lida chodie náh, jedno že své lóno při- kryvají ruffku B 62 b (ad A 200 b?). řváti, řevu, ióveà, impftiv.: (ta :tvái) s vrtí sé jako vzteklá a rzewe a sktipi a jedi 4 917 a; | ryba, -y, fem.: jedie rıby i maso syrové .4 174 bi; o ostrově, na ň ž sě ryby :dobrovolné meci A 198 b?. “là rybnik, -a, -u, masc.: s uobá straná toho | 'paláce jsta dva rybnyki A 203 b!. | rybolovny, adj. = ryby lovici: o vydrach rybolownych pitomych C 93b (ad A 201 by). Rydrache v. Xidroche. rychlý, adj.: O lidech velmi Rychlich o jedné noze A 192 5. —- Adv. -e: (lidé s końskymi nohami) béZie richlegye nežli kuoň A 200 a4? (D 632 rychlegi). ryk, -a,-u, masc.: slychajíi vídaji v ném hfimanie i blÿskanie a rozlièné bûfenie a ryky a kvielenie 4 216 b2. ryti, ryju, -eś, impftiv.: na nížto (desce) bilo rito toto pismo À 161 at. rytier (Ficier), -ë&, masc. = rytif: od sta- tefneho rytierze Jana Mandinil fe-
ji ve čtyři sta a šestdesát přiekopóv A 167 bt. rozvla£enie, -ie, neutr. — rozvlaZeni, vláha: jenžto (země) plodny činí (Jor- dán) svým rozwlazzenym A 183 a?; pro rozwlażenye povśtfie A 160 b2. rozvodniti sé, -iàu, -nís, pftiv.: Nil, kdyZ sé rozwodni D 493 (ad A 168 b)), když fie rozwodnye A 168 b!. | rôzé, -&, fem.= růže: ratolesti (trní) biechu rozemi B 27 a (N 47 b roziemi) (omyl m. różne) (ad A 176 a*); kdyż ten oheň plápolal mezi trnie, obráti se w rozz1 À 176 a. rôžčný, adj.— rúžový: ratolesti biechu rozzene A 176 a?. rtut, -a, -u, masc. = rtuť: (balsám) sé s ni- žádnů vodû nesmiesi, ale projde ji jako rtut A 170 b2. rubin, -a, -u, masc.: v tom pótefi visi : veliký Rubyn od východu slunečného "A 200 52 raéi, adj. = rychlý: (Papiones jsú) velmi ruczz1 a zuoïivi À 164 a'; lidé, ješto maji po jedné noze, avéak jsû ru- czzeyffi nežli jiné (!) lidé A 193 bi. rudny, adj. = rudý, červený; Rudné moře: po moři rudně A 172 a?. rücha, -y, fem. = roucho: (Theodosius hlavu sv. Quirina) v té ruffe krvavé do Nápule jest poslal A 184 a!; (Ara- bové mají) ruchy nebo platna okolo hlavy obinuta C 374 (ad A 174 b?) Ruchibel (Aruchibel, Ruchisel), jm. místní: (v Libyi jest) Lurgarbe a Ru- chybel D 588 (A4 189b! Aruchibel, C 68 b à Ruchifel). rücho, -a, neutr. == roucho: o jich viefe a bydleni a ruffie 4 157 a*; (Arabové maji) rucha nebo platna okolo hlavy obinuta 4 174 b*. rujný, adj. = bujný: malé jehňátko ruyne B 80 a (srovn. rumný). ruka, -y, fem.: měl jest jablko pozlacené w ruée À 158 b*; (jablko) vypadlo mu jest z ruky ib.; v ta doby z ruky vy- padlo ib.; jablko z ruky vypadlo A 188 b*; jeho ruée sú na palmové dřevo přikovali 4 1594'.— mocná ruka = veliká moc: král franský Lud- vík (táhl) do žoldánovy země s mocznu ruku A 166 a!; král engličský jménem 289 Andurach táh] f mocznu ruku do jeho zemí A 166 a?. rukáv, -a, -u, masc.: v těch sukniech jsú dlúzí a širocí kusové až do země jako rukawı bosákové À 192 di. Rulant ( Rolant, Nylant) z Aliber, masc., jm. os. — Roland: kdyZto byl sv. Karel putoval k božiemu hrobu... s Ru- lante z alibier A 179 b? (C 47 b s Ro- lantem, B 32a s Rulantem z aliber, D 543 f Nylantem). rumný, adj. — tučný: jako malé jehňátko rumne 4 212b! (N l45 b rüne). — rünny, adj. — s rounem: jako malé jeh- natko runne C 115b (v. předch.) Rus, -a, masc., jm. návodní: rufowe a Ta- teři 4 189 at. — PI. masc. Rusi, -y, jm. země: po dnešní den trvá jeho panstvie aZ do rufow A 207 al. ruský, adj.: k taterské zemi příleží mnoho zemí i království, točíš pruská, rufka... A 188 b! Rusmel (Rusynel), jm. mísiní: prijda k jednomu městu, jenž má jmě Rufmel A 187 b! (D 579 Rufynel). il rúšce, -č, neutr. = roucho: (ženy tatarské) také f ofi a nosie bielć ruficze A 209 b'. rüßka, -y, fem. = rouška: věcšie diel toho lida chodie náh, jedno že své lóno při- kryvají ruffku B 62 b (ad A 200 b?). řváti, řevu, ióveà, impftiv.: (ta :tvái) s vrtí sé jako vzteklá a rzewe a sktipi a jedi 4 917 a; | ryba, -y, fem.: jedie rıby i maso syrové .4 174 bi; o ostrově, na ň ž sě ryby :dobrovolné meci A 198 b?. “là rybnik, -a, -u, masc.: s uobá straná toho | 'paláce jsta dva rybnyki A 203 b!. | rybolovny, adj. = ryby lovici: o vydrach rybolownych pitomych C 93b (ad A 201 by). Rydrache v. Xidroche. rychlý, adj.: O lidech velmi Rychlich o jedné noze A 192 5. —- Adv. -e: (lidé s końskymi nohami) béZie richlegye nežli kuoň A 200 a4? (D 632 rychlegi). ryk, -a,-u, masc.: slychajíi vídaji v ném hfimanie i blÿskanie a rozlièné bûfenie a ryky a kvielenie 4 216 b2. ryti, ryju, -eś, impftiv.: na nížto (desce) bilo rito toto pismo À 161 at. rytier (Ficier), -ë&, masc. = rytif: od sta- tefneho rytierze Jana Mandinil fe-
Strana 290
290 čeného .B la; tento ctny rictierZ (sic) ib.; i také rytierzi i panośe jezdili ib.; o jednom Rutierzi A 157 a'; jako ten ritierz, jesto tyto knihy skládal A 157 b*; od ctnostnych rıtierzow tyto knihy za pravdu drZeny jsü ib.; o dvû rziczirzu B 8a (A 162 b* od dvá Rr- tierzi). rytieřský, adj. = rytířský: (dvór) velmi široký k klání a jiným dielóm Ri- tierzíký A l61 at (B 64 dielem rı- tierzfkem). rytierstvie, -ie, rytieństvo, -a, neutr. — rytirstvi: kup od svého tovaryše ri- tierzftwie A 163 a! (B 9 a rytierzftwo). ry£é, -č, fem. = rýže: (země perská) jest bohata na ryzzi, na sirdi a mléce A 214 d.. $', ze si, enkl., v. při jednotlivých zajm. a zäjm. adverbiich. $, se, praep. S geniiivem: z toho dieva, f nyehoz Adam a Eva v ráji jablko ...]sá snédli 4 159 až; fe dwu stranû A 160 b!; fe wffech stran A 179 a?; kdyz byl jej f krzizze snél 4 178 bY; (mésto) f te strany nenie tak pevno, jako jinde s gynych stran A 178 b?; S 1e hory vstüpil pán Kristus do nebe A 182 a!; tu (vlnu) f nych (slepic) často skubí A 202 a!; ty (hry) f okna svého paláce opatří A4 203 b!. — S instr.: f taku velikü mocí 4A 158 a?; mají za hfiech coZkoli zadáveného jiesti aneb fe krwi, neb jest bohem zapovédieno B 7a (ad A 162 b); vól s oflem A 176 a?; válel f tyemy lidmi A 174 b?; přijela 1 welikymy dary A 175a! kázal (anděl) jemu (Adamovi) s Ewu léhati 4 175 b!; (dub) jest s gynym dfévim na počátce světa stvořený A 1755% krásný kostel s ftieny a 1 wiezzemy a f pılerzı A 176 a*; Í wol toho, áéZ jest vlastnie À 177 b*; ona sama s fwym národem byla za- chována A 182 bl; (Ojíř) fe wifemy válel, kteří jsú viery neměli ( = proti všem) A 184 4%; tehda nechal jich Í pokogem, aby živi byli jako dřéve A 21942; šli jsme dále fe mdlymy zzywoty A 217 b?. Saba, jm. země a města: Máůřenínská země slove také Tharsis a , Saba 4 193 b?; tehda přijde do města Saba A 175 a!. Sabach (Sabat), jm. místní: městečko, jenž slove Sabach 4 183» (C 56a Sabat). Sabastia v. Sebastia. Sabatina (Sobotka, Sobota), jm. řeky (Bovenschen: Sabatorye): (vody) nemóž ižádný vidětí leč v sobotu; protož slove Sabatyna, točíš fobotka A 186%? (C 62 a Sobota). Sabisocole (Sabyzatole, Sabitosole, So- bisokalo), 7m. hory: přijdů k jedné hoře, ješto slove Sabyfocole A 191 a? (B 49 a Sabyzatole, C 72 a Sobifokalo, D 594 Sabitofole). Saboym (Seboym), 7m. misini: bylo tu pět měst, točíš Sodoma, Gomora, Sa- boym, Aldama, Segot 4 182 b* (C 54 a Seboym). Safar v. Safra. Safor, Saffor v. Saphar. Safra (Safar), 7m. místní: o městě Safra A 185 a?; nedaleko od Safar ib. (C 59 b od Saffry); — město jménem Saffra A 164 P. sahati, -aju, -45, impftiv.: iZádny nevie, pokud (moře) faha anebo kde jest druhý břčh A4 216 a?; hora pfevysoká, jejížto stien faha do Aloime A 160 2. Sahit (Sahyl), jm. místní: Jedna (vlast egyptská) slove Sahit À 169 a! (D 494/5 Sahyl). sáhnüti, sáhnu, siehnes, pftiv. — sáhnouti: ruka pravá, jížto na božie jézvy fahl (sv. Tomáš) 4 196 a'. Saker v. Sciker. Salach v. Calach. Salem, jm. místní: to město (Jerusalem) ustavil jest Sem, syn Noe, a jé Salem nazval A 177 at; — Melchisedech, král falem A 185 a?. Salhadin (Salchadyn), masc., jm. os.: byl jeho syn Salhadin Zoldinem A 166 a! (D 483 Salchadyn). Salmon, masc., jm. os.: od Salmona, syna Názonova, pojata (Raab) za ženu B 36a (ad A 182 b!). Salomon, masc. jm. os.= Salomoun: v tom mésté bydlel jest Salomon B 25a (ad A 175a. sám, pronom.: jehož (patriarchu) fami usazují 4 161 až; avšak jsú vždycky
290 čeného .B la; tento ctny rictierZ (sic) ib.; i také rytierzi i panośe jezdili ib.; o jednom Rutierzi A 157 a'; jako ten ritierz, jesto tyto knihy skládal A 157 b*; od ctnostnych rıtierzow tyto knihy za pravdu drZeny jsü ib.; o dvû rziczirzu B 8a (A 162 b* od dvá Rr- tierzi). rytieřský, adj. = rytířský: (dvór) velmi široký k klání a jiným dielóm Ri- tierzíký A l61 at (B 64 dielem rı- tierzfkem). rytierstvie, -ie, rytieństvo, -a, neutr. — rytirstvi: kup od svého tovaryše ri- tierzftwie A 163 a! (B 9 a rytierzftwo). ry£é, -č, fem. = rýže: (země perská) jest bohata na ryzzi, na sirdi a mléce A 214 d.. $', ze si, enkl., v. při jednotlivých zajm. a zäjm. adverbiich. $, se, praep. S geniiivem: z toho dieva, f nyehoz Adam a Eva v ráji jablko ...]sá snédli 4 159 až; fe dwu stranû A 160 b!; fe wffech stran A 179 a?; kdyz byl jej f krzizze snél 4 178 bY; (mésto) f te strany nenie tak pevno, jako jinde s gynych stran A 178 b?; S 1e hory vstüpil pán Kristus do nebe A 182 a!; tu (vlnu) f nych (slepic) často skubí A 202 a!; ty (hry) f okna svého paláce opatří A4 203 b!. — S instr.: f taku velikü mocí 4A 158 a?; mají za hfiech coZkoli zadáveného jiesti aneb fe krwi, neb jest bohem zapovédieno B 7a (ad A 162 b); vól s oflem A 176 a?; válel f tyemy lidmi A 174 b?; přijela 1 welikymy dary A 175a! kázal (anděl) jemu (Adamovi) s Ewu léhati 4 175 b!; (dub) jest s gynym dfévim na počátce světa stvořený A 1755% krásný kostel s ftieny a 1 wiezzemy a f pılerzı A 176 a*; Í wol toho, áéZ jest vlastnie À 177 b*; ona sama s fwym národem byla za- chována A 182 bl; (Ojíř) fe wifemy válel, kteří jsú viery neměli ( = proti všem) A 184 4%; tehda nechal jich Í pokogem, aby živi byli jako dřéve A 21942; šli jsme dále fe mdlymy zzywoty A 217 b?. Saba, jm. země a města: Máůřenínská země slove také Tharsis a , Saba 4 193 b?; tehda přijde do města Saba A 175 a!. Sabach (Sabat), jm. místní: městečko, jenž slove Sabach 4 183» (C 56a Sabat). Sabastia v. Sebastia. Sabatina (Sobotka, Sobota), jm. řeky (Bovenschen: Sabatorye): (vody) nemóž ižádný vidětí leč v sobotu; protož slove Sabatyna, točíš fobotka A 186%? (C 62 a Sobota). Sabisocole (Sabyzatole, Sabitosole, So- bisokalo), 7m. hory: přijdů k jedné hoře, ješto slove Sabyfocole A 191 a? (B 49 a Sabyzatole, C 72 a Sobifokalo, D 594 Sabitofole). Saboym (Seboym), 7m. misini: bylo tu pět měst, točíš Sodoma, Gomora, Sa- boym, Aldama, Segot 4 182 b* (C 54 a Seboym). Safar v. Safra. Safor, Saffor v. Saphar. Safra (Safar), 7m. místní: o městě Safra A 185 a?; nedaleko od Safar ib. (C 59 b od Saffry); — město jménem Saffra A 164 P. sahati, -aju, -45, impftiv.: iZádny nevie, pokud (moře) faha anebo kde jest druhý břčh A4 216 a?; hora pfevysoká, jejížto stien faha do Aloime A 160 2. Sahit (Sahyl), jm. místní: Jedna (vlast egyptská) slove Sahit À 169 a! (D 494/5 Sahyl). sáhnüti, sáhnu, siehnes, pftiv. — sáhnouti: ruka pravá, jížto na božie jézvy fahl (sv. Tomáš) 4 196 a'. Saker v. Sciker. Salach v. Calach. Salem, jm. místní: to město (Jerusalem) ustavil jest Sem, syn Noe, a jé Salem nazval A 177 at; — Melchisedech, král falem A 185 a?. Salhadin (Salchadyn), masc., jm. os.: byl jeho syn Salhadin Zoldinem A 166 a! (D 483 Salchadyn). Salmon, masc., jm. os.: od Salmona, syna Názonova, pojata (Raab) za ženu B 36a (ad A 182 b!). Salomon, masc. jm. os.= Salomoun: v tom mésté bydlel jest Salomon B 25a (ad A 175a. sám, pronom.: jehož (patriarchu) fami usazují 4 161 až; avšak jsú vždycky
Strana 291
(čbánové i súdkové) plni famy od sebe A 160 a?/b!; ten nemá dosti na jediné fame zemi známosti A 157 b!; (Duch sv. pochází) od otcě fameho A 161 a?; v nížto (zemi) jsú lidé všecko rohatí, jako divoká zvieřata zpósobení kromě fame tváti a rukü 4 219 #2; ptid fam zajtra sem A 163 a!'; nemohû studnic mieti, jedno fameho Nile požívají A 168 bt. Samaria, jm. místní: do města, jesto slove Samaria A 183 2. Samaritan, -a, masc. jm. návodní: Ti jistí Samaritanowe 4 184 a?; (Ojíř) ty Samaritany zasé na vieru kféstanskû obrátil 4 184 a, samaritánsky, adj.: pak leží to město Sechim u vlasti Samaritanfke A 183 b?. Samen, 7m. misini: (veliké Armenie) mâ t mnoho krajin, totisto Kapadoci, Sa- men, Birkon .... À 211 à. samolet, -a, masc. — fenix: fenix, cesky Samoleth A 169 a2. Samon (Amon), masc., jm. os.: Jeden (syn Lotovych dcer) slul Moab, a druhy Samon A 183 a! (B 36 b Amon). samostřiel, -a, -u, masc. = samostříl, luk: každý má famoftrziel při sobě A 205 a!. Samson, Sampson, -a, masc., jm. os.: (Florancia) byla jest césafe Sampfona dci, jenZ slul Lev 4 194 P (M 3la Samfona); z toho mésta u brány byl Sampfon vrata pobral 4 165a! — Adj. possess. -óv: o méstu Sampfo- nowie A 164 b? (N 19 b Samfonowie). san, sań, -i, fem. == sań, drak: ti koko- drilovć nebo fany činie jim mnoho żalosti A 201 a' (D 636 Sanie); o Sa- nyech, jeśto lidi jedie A 218a}; o městě, u něhož sv. Jiří San zabil A 186 b'; (v Indii) jest mnoho fany, jesto slová kokodrilové A 218 a?. Saphar (Safor, Sephora, Sephet), jm. mistni (Bovenschen: Saphor = Sepor): o městu Saphar 4 185a* (C 59b Sephet); to (město) slove Saffor A 185 b* (D 570 Safor, C 60a Se- phora). Saphin (Sophin), jm. mistni: mezi tśma dvéma méstoma Aromathia a Saphin 4 183 b? (D 561 Sophin). 8aphon (Sapohan, Sapohon), jm. mistni: země perská má tři slovutná města, 291 tocí$ Nesapor, Saphon a Sarmassa A 2114? (D 681 Sapohan, M 43 a Sa- pohon). . Sára, -y, fem., jm. os.: Sara byla jest Abrahamova žena A 183 a!. Saracén, -a, masc., jm. nár.: pohané pod žoldánem slovû Saraceny „1 208 bi. Sarachon v. Sarochon. Saram, jm. místní: o A 184 b1/b?. sarbatin (sathatin), jm. pepře: ten pepř tu v zemi slove Sarbatin, a zde dlihy pepř À 195 a! (C 80 a Sathatn). Sarcine, jm. místní: k jednomu městu, jesto slove Sarcine A 194 b!. Sardanach v. Sardanoch. Sardanay (Sardonay), 7m. misini: étyfi dni püti od Berut lezi Sardanay A 164 a? (C 17 a Sardonay). Sardanoch (Sardonach, Sardanach, Sa- rodonach, Sardomoch), jm. místní: z dfćve řečeného města Sardanoch A 186 b* (C 62 a Sarodonach, D 574 Sardomoch); od Damaśku lic k nám pět mil leží Sardanoch klášter A 186 a? (C 61 a Sardonach, D 573 Sardanach). Sardinie (Sardina?), jm. ostrova: fkrze Sardinu A 171 a'. Sardomoch, Sardonach v. Sardanoch. Sardonay v. Sardanav. Sarmas (Sarnas, Gornas), masc., jm. os.: jeden césař perský, jenž slovieše Sarmas 4 211b! (D 682 Sarnas, C 114 a Gornas). Sarmassa, jm. mistni: zemé perská má tři slovutná města, točíš Nesapor, Saphon, Sarmaffa 4 211 a2. Sarnas v. Sarmas. Sarodonach v. Sardanoch. Sarochon (Sarachon, Sarochen, Saro- then), masc., jm. os.: jemuż (rytifi) jmě bylo Sarochon A 166 a' (C 20a Sarachon, D 482 Sarochen, S 119% Sarothen). — Adj. possess. Sarochów, Sarochonóv: Po Sarochowie smrti by jeho syn... Zoldánem D 483 (S 11 b Sarochonowie) (ad A 166 a!). Sasalach (Sasulach, Sazalach), masc., jm. os.: jeho sestfenec Safalach D 483; ten zabi Safulacha A 1664a' (B 13a Safalacha, D 484 Sazalacha). Satale (Satala, Satele), jm. místní: ihlavnie město v něm, jenž slulo méstu Saram
(čbánové i súdkové) plni famy od sebe A 160 a?/b!; ten nemá dosti na jediné fame zemi známosti A 157 b!; (Duch sv. pochází) od otcě fameho A 161 a?; v nížto (zemi) jsú lidé všecko rohatí, jako divoká zvieřata zpósobení kromě fame tváti a rukü 4 219 #2; ptid fam zajtra sem A 163 a!'; nemohû studnic mieti, jedno fameho Nile požívají A 168 bt. Samaria, jm. místní: do města, jesto slove Samaria A 183 2. Samaritan, -a, masc. jm. návodní: Ti jistí Samaritanowe 4 184 a?; (Ojíř) ty Samaritany zasé na vieru kféstanskû obrátil 4 184 a, samaritánsky, adj.: pak leží to město Sechim u vlasti Samaritanfke A 183 b?. Samen, 7m. misini: (veliké Armenie) mâ t mnoho krajin, totisto Kapadoci, Sa- men, Birkon .... À 211 à. samolet, -a, masc. — fenix: fenix, cesky Samoleth A 169 a2. Samon (Amon), masc., jm. os.: Jeden (syn Lotovych dcer) slul Moab, a druhy Samon A 183 a! (B 36 b Amon). samostřiel, -a, -u, masc. = samostříl, luk: každý má famoftrziel při sobě A 205 a!. Samson, Sampson, -a, masc., jm. os.: (Florancia) byla jest césafe Sampfona dci, jenZ slul Lev 4 194 P (M 3la Samfona); z toho mésta u brány byl Sampfon vrata pobral 4 165a! — Adj. possess. -óv: o méstu Sampfo- nowie A 164 b? (N 19 b Samfonowie). san, sań, -i, fem. == sań, drak: ti koko- drilovć nebo fany činie jim mnoho żalosti A 201 a' (D 636 Sanie); o Sa- nyech, jeśto lidi jedie A 218a}; o městě, u něhož sv. Jiří San zabil A 186 b'; (v Indii) jest mnoho fany, jesto slová kokodrilové A 218 a?. Saphar (Safor, Sephora, Sephet), jm. mistni (Bovenschen: Saphor = Sepor): o městu Saphar 4 185a* (C 59b Sephet); to (město) slove Saffor A 185 b* (D 570 Safor, C 60a Se- phora). Saphin (Sophin), jm. mistni: mezi tśma dvéma méstoma Aromathia a Saphin 4 183 b? (D 561 Sophin). 8aphon (Sapohan, Sapohon), jm. mistni: země perská má tři slovutná města, 291 tocí$ Nesapor, Saphon a Sarmassa A 2114? (D 681 Sapohan, M 43 a Sa- pohon). . Sára, -y, fem., jm. os.: Sara byla jest Abrahamova žena A 183 a!. Saracén, -a, masc., jm. nár.: pohané pod žoldánem slovû Saraceny „1 208 bi. Sarachon v. Sarochon. Saram, jm. místní: o A 184 b1/b?. sarbatin (sathatin), jm. pepře: ten pepř tu v zemi slove Sarbatin, a zde dlihy pepř À 195 a! (C 80 a Sathatn). Sarcine, jm. místní: k jednomu městu, jesto slove Sarcine A 194 b!. Sardanach v. Sardanoch. Sardanay (Sardonay), 7m. misini: étyfi dni püti od Berut lezi Sardanay A 164 a? (C 17 a Sardonay). Sardanoch (Sardonach, Sardanach, Sa- rodonach, Sardomoch), jm. místní: z dfćve řečeného města Sardanoch A 186 b* (C 62 a Sarodonach, D 574 Sardomoch); od Damaśku lic k nám pět mil leží Sardanoch klášter A 186 a? (C 61 a Sardonach, D 573 Sardanach). Sardinie (Sardina?), jm. ostrova: fkrze Sardinu A 171 a'. Sardomoch, Sardonach v. Sardanoch. Sardonay v. Sardanav. Sarmas (Sarnas, Gornas), masc., jm. os.: jeden césař perský, jenž slovieše Sarmas 4 211b! (D 682 Sarnas, C 114 a Gornas). Sarmassa, jm. mistni: zemé perská má tři slovutná města, točíš Nesapor, Saphon, Sarmaffa 4 211 a2. Sarnas v. Sarmas. Sarodonach v. Sardanoch. Sarochon (Sarachon, Sarochen, Saro- then), masc., jm. os.: jemuż (rytifi) jmě bylo Sarochon A 166 a' (C 20a Sarachon, D 482 Sarochen, S 119% Sarothen). — Adj. possess. Sarochów, Sarochonóv: Po Sarochowie smrti by jeho syn... Zoldánem D 483 (S 11 b Sarochonowie) (ad A 166 a!). Sasalach (Sasulach, Sazalach), masc., jm. os.: jeho sestfenec Safalach D 483; ten zabi Safulacha A 1664a' (B 13a Safalacha, D 484 Sazalacha). Satale (Satala, Satele), jm. místní: ihlavnie město v něm, jenž slulo méstu Saram
Strana 292
292 fatele 4 163 b! (B 9 b Satalle, N 16a Satalla). Sathasa, jm. místní: Ta země turková na jednom miesté slove Sathafa A 211 b:/212 a!. sathatin v. sarbatin. satyr, -a, masc.: o potvorách, jenZ slovü Satyrowe C 67b (B 46a Satyry, D 585 Satyij, A 189 a! Satra); o nż- kakych zviefatech, o nézto mylé sé mnozí, jsú-li lidé čili nic, a slovü f Satin 4 189a? (C 67b Satyrowe, D 586 Satyrij). Saul (Saulus), masc., 7m. os.: Saul a Jo- natas A 184 b?; Saule, faule, co sé mné protivis? 4 186 a!; tiem hlasem spadl jest Saulus s koné À 186 a® — Srovn. Savel. Sazalach v. Sasalach. sbéhnüti sá, -nu, -ne$, pftiv. = sbéhnouti se: tehda fye (pohané) v hromadu zbiehnu D 584 (С 66 b {biehnu) (ad A 188 b*). sbierati, -aju, -43,impftiv. -= sbirati: (rosa) stydne ť málo, že ť tvrda bude, a pak ji zbieragi A 192 bl. sbor, -a, -u, masc.: jest tu (v klášteře na Sinaji) veliký konvent, točíšto zbor A 172 bl. sbożie, -ic, neutr. := statek, bohatství: pro iZádné zbozzie À 165 b?; na zlaté a drahém kamení a zbozzi A 157 a?. Sciker (Saker, Scicker, Sycher), jm. místní: (móž jíti) k jednomu městu, jenż slove Sciker A 162 a* (B 7 b Sy- cher, S 8 a faker, N 12 b Scicker). scklo v. stklo. sčastný, Ślćastny, adj. = šťastný: aby fftiaftny v kupečství kupec byl A 190 b* (B 48 b fczaftny); kohoZz jest na milost přijel, ten byl dobfè zczaf{tny A 206 b? (С 104a, D 661 {ftiaftny, B 71b fíczaftny). — Adv. -në: że velmi fidko kto móż tak fftiaftnye pfi- jíti B 53a (ad 4 194a) sééstie, Scéstie, stóstie, -ie, neutr.= štěstí: což sě fftieftie dotyce A 190 b*; iftieftice ve véem mël А 223 5% (В 97 а ffczieftie). sde, zde, adv.: co ty zde vidíš A 178 až; dávajíjej (chléb) nemocným jako zde božie tělo A 161 b!. sdejší, zdejší, adj.: inditští kněžie slú- zie £ své mšě dále jinak neżli zdeyff1 kněžie A 178 b'; jako který král zdeiffy s svymi vćvodami A 214 b'. sdravie, zdravie, -ie, neutr. — zdraví: mně f sé zdá, Ze t mi spomocno jesté jest ke zdrawi života mého А 195 a?. sdravý, zdravý, adj.: jímž (olejem) by pomaže svých údóv zdraw byl A 159 až; o cisterně zdrawe A 180 b?; Zdrawa Maria, milosti plná A 222 b?. $ё, pronom.: jakož fye někteří domnie- vají A 1594'; voda v křišťál fie zstydá .4 193 b*; ktož jej (hloh) nad febu nese A 160 a!; ktož jeho (dubu) třiesku v febe nosí A 175 bž; ta (řeka) febu vede dobie čtyřidceti vod A 158 až; poklad jsi viece miloval než fie A 208 a?; jednoho mezi febu zvolili A 216a* (M 46 b fobu). Sebastia (Sabastia, Sebaste), 7m. mistni: (město Samaria) již slove Sebaftia A 183b? (B 38b Sabaftya, C 56a Sebafte). Seboym v. Saboim. sebrati, sberu, sbéřeš, pftiv.: to f geft.. v tyto kniehy febral B la, když zberu (pepř), přijde jiné ovoce A 195 at; (Ojíř) febraw mocně lidi, i táhl do pohan A 184 a?. — $. sé — shromdzditi se: febrawffe fe všecky v jedno vojsko, i táhli do Sichem A 193 a?; tehda fye (pohané) v hromadu zberu A 188 b?. sedadlo, -a, neutr.: zevnitř toho kostela stojí fedadlo, na němž psal jest (sv. Jeronym) A 176 b*. sedéti, -zu, -dis, impftiv.: na ten mra- morový kámen, na němž fediela (Matka bozi), vyteklo jest mnoho mléka A 176 b!; na pravici dobřě níže fedi jeho přirozený syn A 203 b*; ta fedy výše M 37 b (ad A 203 b*). sedlaný, adj. = osedlaný: (připraví před něho) kuoń fedlany a v uzdu pojatý C 110 a/b (ad 4 209 b?). sedlo, -a, neutr.: jsû v té zemi hadie šesti látróv vzdéli a jednoho látru vSifi, na hřbetu s dlühym fedlem A 218 b?. ` sedm, num.: jdů dobře fedm dní A 165 a?. — Sedmkrât: (stépové) fedmkrat ovoce přes léto přinášejí A 169 b?.
292 fatele 4 163 b! (B 9 b Satalle, N 16a Satalla). Sathasa, jm. místní: Ta země turková na jednom miesté slove Sathafa A 211 b:/212 a!. sathatin v. sarbatin. satyr, -a, masc.: o potvorách, jenZ slovü Satyrowe C 67b (B 46a Satyry, D 585 Satyij, A 189 a! Satra); o nż- kakych zviefatech, o nézto mylé sé mnozí, jsú-li lidé čili nic, a slovü f Satin 4 189a? (C 67b Satyrowe, D 586 Satyrij). Saul (Saulus), masc., 7m. os.: Saul a Jo- natas A 184 b?; Saule, faule, co sé mné protivis? 4 186 a!; tiem hlasem spadl jest Saulus s koné À 186 a® — Srovn. Savel. Sazalach v. Sasalach. sbéhnüti sá, -nu, -ne$, pftiv. = sbéhnouti se: tehda fye (pohané) v hromadu zbiehnu D 584 (С 66 b {biehnu) (ad A 188 b*). sbierati, -aju, -43,impftiv. -= sbirati: (rosa) stydne ť málo, že ť tvrda bude, a pak ji zbieragi A 192 bl. sbor, -a, -u, masc.: jest tu (v klášteře na Sinaji) veliký konvent, točíšto zbor A 172 bl. sbożie, -ic, neutr. := statek, bohatství: pro iZádné zbozzie À 165 b?; na zlaté a drahém kamení a zbozzi A 157 a?. Sciker (Saker, Scicker, Sycher), jm. místní: (móž jíti) k jednomu městu, jenż slove Sciker A 162 a* (B 7 b Sy- cher, S 8 a faker, N 12 b Scicker). scklo v. stklo. sčastný, Ślćastny, adj. = šťastný: aby fftiaftny v kupečství kupec byl A 190 b* (B 48 b fczaftny); kohoZz jest na milost přijel, ten byl dobfè zczaf{tny A 206 b? (С 104a, D 661 {ftiaftny, B 71b fíczaftny). — Adv. -në: że velmi fidko kto móż tak fftiaftnye pfi- jíti B 53a (ad 4 194a) sééstie, Scéstie, stóstie, -ie, neutr.= štěstí: což sě fftieftie dotyce A 190 b*; iftieftice ve véem mël А 223 5% (В 97 а ffczieftie). sde, zde, adv.: co ty zde vidíš A 178 až; dávajíjej (chléb) nemocným jako zde božie tělo A 161 b!. sdejší, zdejší, adj.: inditští kněžie slú- zie £ své mšě dále jinak neżli zdeyff1 kněžie A 178 b'; jako který král zdeiffy s svymi vćvodami A 214 b'. sdravie, zdravie, -ie, neutr. — zdraví: mně f sé zdá, Ze t mi spomocno jesté jest ke zdrawi života mého А 195 a?. sdravý, zdravý, adj.: jímž (olejem) by pomaže svých údóv zdraw byl A 159 až; o cisterně zdrawe A 180 b?; Zdrawa Maria, milosti plná A 222 b?. $ё, pronom.: jakož fye někteří domnie- vají A 1594'; voda v křišťál fie zstydá .4 193 b*; ktož jej (hloh) nad febu nese A 160 a!; ktož jeho (dubu) třiesku v febe nosí A 175 bž; ta (řeka) febu vede dobie čtyřidceti vod A 158 až; poklad jsi viece miloval než fie A 208 a?; jednoho mezi febu zvolili A 216a* (M 46 b fobu). Sebastia (Sabastia, Sebaste), 7m. mistni: (město Samaria) již slove Sebaftia A 183b? (B 38b Sabaftya, C 56a Sebafte). Seboym v. Saboim. sebrati, sberu, sbéřeš, pftiv.: to f geft.. v tyto kniehy febral B la, když zberu (pepř), přijde jiné ovoce A 195 at; (Ojíř) febraw mocně lidi, i táhl do pohan A 184 a?. — $. sé — shromdzditi se: febrawffe fe všecky v jedno vojsko, i táhli do Sichem A 193 a?; tehda fye (pohané) v hromadu zberu A 188 b?. sedadlo, -a, neutr.: zevnitř toho kostela stojí fedadlo, na němž psal jest (sv. Jeronym) A 176 b*. sedéti, -zu, -dis, impftiv.: na ten mra- morový kámen, na němž fediela (Matka bozi), vyteklo jest mnoho mléka A 176 b!; na pravici dobřě níže fedi jeho přirozený syn A 203 b*; ta fedy výše M 37 b (ad A 203 b*). sedlaný, adj. = osedlaný: (připraví před něho) kuoń fedlany a v uzdu pojatý C 110 a/b (ad 4 209 b?). sedlo, -a, neutr.: jsû v té zemi hadie šesti látróv vzdéli a jednoho látru vSifi, na hřbetu s dlühym fedlem A 218 b?. ` sedm, num.: jdů dobře fedm dní A 165 a?. — Sedmkrât: (stépové) fedmkrat ovoce přes léto přinášejí A 169 b?.
Strana 293
sedmdesát, num.: (kněz Jan) má pod sebü dobre dvé à fedmdefate králov- ství A4 214 b* (B 834 fedemdeffate); sedadlo, na němžto biblí vykládal jest f fedmdefati jazykóv v latinsky jazyk D 528 (ad A 176 bY). sedmdesáty, numer.: Sedmdefaty rozdiel A 191 b. sedmery. num.: (Nil) sé na fedmero délí A 168 b. sedmkrát v. sedm. sedmmáédc- v. sedmmezds-. sedmmezdsletma atd., numer. — dvacet sedm: (Ojíf) v pohanství dobié fedm- mezczietma království dobyl A 184 a? (D 563 fedmmiedcytma). sedmmezdsletmy atd., numer. = dva- cáty sedmy: Sedmmezczietmy rozdiel A 172 a! (D 507 Sedmmiedcytmy). sedmnádste, numer.:= sedmnáct: dska čtverohranatá s fedmnaczti drahými kameny A 180 bi. sedmnádstý, numer. == sedmnáctý: Sedm- naczti rozdiel A 167 a? (D 488 Sedm- nadíty). sedmý, numer.: Sedmy rozdiel 4 161 a2. Segor (Segot), jm. mistni: bylo, tu pčt měst, točíš Sodoma... Segor B 36a (4 182 b? Segot). sehnati, sżenu, sżćneś, pftiv.: ten król z Jana fehnal geft jeho (chána) bojem s pole A 197 b!/k?, Sehor (Sechor), jm. jezera: Vedlé města leží jezero, jenž slove Sehor A 186 a! (D 572 Sechor). Sechim (Sephim), jm. místní: pak leží to mésto Sechim u vlasti samaritánské A 183 b* (D 561 Sephim). Srovn. Ca- lophines z S. a Sichen. z Sechnu v. Calophines. Sechor v. Schor. sekyra, sekera, -y, fem. := sekyra: strážní odění s meči, s oštěpy, s fekyramy i s jinń brani A 167 a? (B 14 b feke- ramy). selhati, -lżu, -lżeś, pftiv.: oni nevédie, co jé to felhati nebo pfisahati A 219 a!. Sem (Seny), masc., jm. os.: To město (Jerusalem) ustavil jest Sem, syn Noe A 177 a! (S 23 b. Seny). sém, adv. —sem: pfid sám zajtra (em A 163 at. 293 Semach (8emech), jedno z pokolení ta- tarskych: Pâté (pokolení tatarské slulo) Semach 4 205 b? (B 70 a Semech). sen, pron.-- tento: a z fye strany líc k horám jest jedno město 4 187 (B 44 a A {ye strany .. .). sen, sna, snu, masc.: (Jakob) viděl we fnach febfí 4 180 b'; i povédél fen Svuoj dřéve řečeným národóm A 205 b?. Senopole (Senopule), jm. mísíní (Boven- schen Sinopolis, staré Sinope): k jed- nomu zámku nebo hradu, jenž má jmě Senopole 4 187 b* (C 64a Senopule). Senor v. Sner. Sephet v. Saphar. Sephim v. Sechim. Sephora v. Saphar. Serasis, masc., jm. os.: Rekové jé (sv. tři krále) jmenují Agelach, Serafis, Ejot A 176 a, Serdades v. Derdades. Sergius, -a, masc., jm. os.: když jednú jéde Machomet k tomu pústenníkovi Sergiowi A 224 a2. Seroch, fem., jm. os. (Zena kdna kataj- ského): Seroch kán A 210 a2 Seron v. Feron. seslati, -ślu, -śleś, pftiv.: tudież feflal jim (Kristus) Ducha sv. À 181 a2. sesmilniti, -iu, -niś, pftiv.: hrob v noci otevfev i fefmilnil s mrtvym tělem B 9b (ad A 163 P?). sestra, -y, íem.: Lazar a jeho feftra Marta A 182 a?. sestíónec, -ncé, masc.: jeho feftrenec Sasalach 1) 483 (ad 4 166 at). Seth, masc., jm. os.: A tak syn jeho (Adamüv) Seth byl anjelem zvéstován A W5b. z Sethim v. Calophines. seznati, -aju, -á$, pftiv.: (Alexander) feznaw jich ślechetnost 4 219 a2. seżrati v. zezrati. shladiti, -zu, -diś, pftiv. :- zniciti: (obrazi) nemohli jsá biti ovSem fhlazeny 417221. shledati, -aju, -á5, pftiv.: to aby snáze bylo fhledano, učinil jsem rejstrum B lb. — S. sé--sejíti se: o městě Casach, v pémZz fie tfie króli fhledali A 191 a. shlédniiti, -nu, -ne§, pftiv. = shlédnouti: aby shledl1 dobrotu a plodnost země slíbené C 38 a (ad A 175 a?).
sedmdesát, num.: (kněz Jan) má pod sebü dobre dvé à fedmdefate králov- ství A4 214 b* (B 834 fedemdeffate); sedadlo, na němžto biblí vykládal jest f fedmdefati jazykóv v latinsky jazyk D 528 (ad A 176 bY). sedmdesáty, numer.: Sedmdefaty rozdiel A 191 b. sedmery. num.: (Nil) sé na fedmero délí A 168 b. sedmkrát v. sedm. sedmmáédc- v. sedmmezds-. sedmmezdsletma atd., numer. — dvacet sedm: (Ojíf) v pohanství dobié fedm- mezczietma království dobyl A 184 a? (D 563 fedmmiedcytma). sedmmezdsletmy atd., numer. = dva- cáty sedmy: Sedmmezczietmy rozdiel A 172 a! (D 507 Sedmmiedcytmy). sedmnádste, numer.:= sedmnáct: dska čtverohranatá s fedmnaczti drahými kameny A 180 bi. sedmnádstý, numer. == sedmnáctý: Sedm- naczti rozdiel A 167 a? (D 488 Sedm- nadíty). sedmý, numer.: Sedmy rozdiel 4 161 a2. Segor (Segot), jm. mistni: bylo, tu pčt měst, točíš Sodoma... Segor B 36a (4 182 b? Segot). sehnati, sżenu, sżćneś, pftiv.: ten król z Jana fehnal geft jeho (chána) bojem s pole A 197 b!/k?, Sehor (Sechor), jm. jezera: Vedlé města leží jezero, jenž slove Sehor A 186 a! (D 572 Sechor). Sechim (Sephim), jm. místní: pak leží to mésto Sechim u vlasti samaritánské A 183 b* (D 561 Sephim). Srovn. Ca- lophines z S. a Sichen. z Sechnu v. Calophines. Sechor v. Schor. sekyra, sekera, -y, fem. := sekyra: strážní odění s meči, s oštěpy, s fekyramy i s jinń brani A 167 a? (B 14 b feke- ramy). selhati, -lżu, -lżeś, pftiv.: oni nevédie, co jé to felhati nebo pfisahati A 219 a!. Sem (Seny), masc., jm. os.: To město (Jerusalem) ustavil jest Sem, syn Noe A 177 a! (S 23 b. Seny). sém, adv. —sem: pfid sám zajtra (em A 163 at. 293 Semach (8emech), jedno z pokolení ta- tarskych: Pâté (pokolení tatarské slulo) Semach 4 205 b? (B 70 a Semech). sen, pron.-- tento: a z fye strany líc k horám jest jedno město 4 187 (B 44 a A {ye strany .. .). sen, sna, snu, masc.: (Jakob) viděl we fnach febfí 4 180 b'; i povédél fen Svuoj dřéve řečeným národóm A 205 b?. Senopole (Senopule), jm. mísíní (Boven- schen Sinopolis, staré Sinope): k jed- nomu zámku nebo hradu, jenž má jmě Senopole 4 187 b* (C 64a Senopule). Senor v. Sner. Sephet v. Saphar. Sephim v. Sechim. Sephora v. Saphar. Serasis, masc., jm. os.: Rekové jé (sv. tři krále) jmenují Agelach, Serafis, Ejot A 176 a, Serdades v. Derdades. Sergius, -a, masc., jm. os.: když jednú jéde Machomet k tomu pústenníkovi Sergiowi A 224 a2. Seroch, fem., jm. os. (Zena kdna kataj- ského): Seroch kán A 210 a2 Seron v. Feron. seslati, -ślu, -śleś, pftiv.: tudież feflal jim (Kristus) Ducha sv. À 181 a2. sesmilniti, -iu, -niś, pftiv.: hrob v noci otevfev i fefmilnil s mrtvym tělem B 9b (ad A 163 P?). sestra, -y, íem.: Lazar a jeho feftra Marta A 182 a?. sestíónec, -ncé, masc.: jeho feftrenec Sasalach 1) 483 (ad 4 166 at). Seth, masc., jm. os.: A tak syn jeho (Adamüv) Seth byl anjelem zvéstován A W5b. z Sethim v. Calophines. seznati, -aju, -á$, pftiv.: (Alexander) feznaw jich ślechetnost 4 219 a2. seżrati v. zezrati. shladiti, -zu, -diś, pftiv. :- zniciti: (obrazi) nemohli jsá biti ovSem fhlazeny 417221. shledati, -aju, -á5, pftiv.: to aby snáze bylo fhledano, učinil jsem rejstrum B lb. — S. sé--sejíti se: o městě Casach, v pémZz fie tfie króli fhledali A 191 a. shlédniiti, -nu, -ne§, pftiv. = shlédnouti: aby shledl1 dobrotu a plodnost země slíbené C 38 a (ad A 175 a?).
Strana 294
294 shniti, shit (shniń), shnieś, pftiv.: kteréž ť (ovoce) padne na zemi, ty fbhig: A 212 b!; neb zhnygi (jablka) v šesti dnech 4 170 a!; (stromky) nikdy nefhnygi A 170 a?. sholiti. -lu, -lis, pftiv. = oholiti: kto by vlasy s brady {holil 4 161 52. shofóti, -fu, -fis, pftiv. = shořeti: by jej (dříví) pak jako vápenný kámen dlúho pálil, nefhorzt A 218 b. shfóśsiti, -Su, -šíš, pftiv. = zhfesiti: Shrzieffil fem zradiv krev spravedlivń A 181 b'; oni za to mají, že by žena zhrzefůla a velmi zle učinila A 196 a? Schamtonie (Schanitonie, Schamitonie, Schanzatome), jm. řeky: dále přijdú na jinû vodu, jenZ slove fchamtome A 187 b* (B 44 a Schanzatome, C 64 b Schanitonie, D 579 Schamitonie). scházéti, -čju, -ieš, impftiv. =: scházeti: (Jakob viděl ve snách) anjely božie v(z)cházejíce a fchazegice po něm (= po febHku) A 180 b. -- S. sé: dobrá ť sú města, do nichž fe ze dva- nádsti království kupci fchazegi D 448 (ad A 157 b?) schniti, -nu, -neś, impftiv. = schnouti: drievie, kteróżto ani schnuti ani spá- leno b$ti móże S 66 b (ad 4 218 bY), omyl m. shniti. schovati, -aju, -á$, pftiv.: muoZ sé v ní (škořepině) mnoho fchowati D 627 (ad A 199 a!); muoë-li kto vypadlé které pérce jejie (sovy) mieti, tu (!) t fchowa za svátost C 104a (ad A 206 b?); jest ještě v té jámě zvláštie (dúpě), v nichzto (!) řebíci fchowany byly A 178 bl. schvaliti, -lu, -liś, pftiv. == pochváliti: aby moc božie byla ohlášena všudy a {fchwalena B 60 b (ad À 199 a"). schyliti sé, -lu, -liś, pftiv. -= shybnouti se, skloniti se: Jakż fe fchyli (Macho- met) chtě vkročiti, inhed ty dveře povýšichu sě C 139a (ad A 224 a’). Sibam, masc., jm. os: (syn kánüv) Sibam A 210 aż. sice, adv. — jinak: A pak mají ficz żenim, což chtie A 228 a?; když lidé bojujíc na lodech anebo ficz ztonń A 218 a!; ten aniż jest król ani knieże ani hrabie ani pan, ale ficz jest bohaty dosti A 222 at; nemohń ani sem, ani tam, ani na lodech, ani ficz A 213 a!; kdyż ficze kromě vojny kam jede (kněz Jan) A 215 a! (B 83 b fycz); V egypskć zemi jest málo (hradóv) a tvrzí, neb ficz sama jest země tvrda v sobě A 169 a!; (tu jest) jeden hfeb a ficz mnoho svá- tosti .4 159 b?. Sicilé, Sicilie, Silicie, tem., 7m. zemé: skrze fici] 4 171 a! (B 20 a Syliczij). sicilsky, silićsky, adj.: o Siliczke zemi A 171 a? (D 504 Sycylfke). Sidone (Sidon), -(a), jm. mésini: prijde do města, ješto slove Sidone A 186 b? (C 62 b Sydon); ten z Sidona jde do Surade ib.; do Sidone ib. siemé, sémene, nov. semeno, -a, neutr.: Neb jest byl zaslíbil Buoh Abrahamovi i femeny jeho A 183 b* (D 560 fe- menu). sien, sieñ, -i, fem. = siñ: w fyeny nebo v ložnici toho špitála A 179 a!; (kán) má ť jednu {yen se čtrmezcietma slüpy pozlaceními .4 203 b'; vSickni stupňové, po nichž na fyen jdůú, jsú střébrní A 197 a!. o siencč, -č, fem. = předsíň chrámová: Pod fiencz1 kostela svrchupsaného À 176 b! (B 27 b: Pod fienczi weffczie). siesti, sadu, sédes, pftiv. = sednouti si: tehda přiletí ten pták... a fede na tom trní a sířě A 169 bl; ktož v Be- nátkách na moře fede M 134 (ad A 171a?) sieti, séju, séjes, impftiv. = siti: ti lidé neumějí ani orati ani fieti A 199 bl. Sichem (Sichen, Sechim), jm. misini: do jednoho města Sichen A 192 b? (B 51a Sychem); sebravée se véecky (Amazonky), i táhly do Sichem A 193 a? (C 76 a Sechim). sichom (sichon), »ázev písmene abecedy egyptské: Sichom A 1705? (B 19b fychon). Slchten, jm. místní: nad velikým mořem, ješto slove Okceanus, leží duol Sichten B 47 a (ad A 189 b*/190 aj). sila, -y, fem.: o Ojefovi z Denmarku, o jeho file A 219 bi, Silicie, silický v. Sicilie, sicilský. sllnicč, -č, fem. = silnice: naleznú na každém nocleze hospodu na filňici A 165 a?.
294 shniti, shit (shniń), shnieś, pftiv.: kteréž ť (ovoce) padne na zemi, ty fbhig: A 212 b!; neb zhnygi (jablka) v šesti dnech 4 170 a!; (stromky) nikdy nefhnygi A 170 a?. sholiti. -lu, -lis, pftiv. = oholiti: kto by vlasy s brady {holil 4 161 52. shofóti, -fu, -fis, pftiv. = shořeti: by jej (dříví) pak jako vápenný kámen dlúho pálil, nefhorzt A 218 b. shfóśsiti, -Su, -šíš, pftiv. = zhfesiti: Shrzieffil fem zradiv krev spravedlivń A 181 b'; oni za to mají, že by žena zhrzefůla a velmi zle učinila A 196 a? Schamtonie (Schanitonie, Schamitonie, Schanzatome), jm. řeky: dále přijdú na jinû vodu, jenZ slove fchamtome A 187 b* (B 44 a Schanzatome, C 64 b Schanitonie, D 579 Schamitonie). scházéti, -čju, -ieš, impftiv. =: scházeti: (Jakob viděl ve snách) anjely božie v(z)cházejíce a fchazegice po něm (= po febHku) A 180 b. -- S. sé: dobrá ť sú města, do nichž fe ze dva- nádsti království kupci fchazegi D 448 (ad A 157 b?) schniti, -nu, -neś, impftiv. = schnouti: drievie, kteróżto ani schnuti ani spá- leno b$ti móże S 66 b (ad 4 218 bY), omyl m. shniti. schovati, -aju, -á$, pftiv.: muoZ sé v ní (škořepině) mnoho fchowati D 627 (ad A 199 a!); muoë-li kto vypadlé které pérce jejie (sovy) mieti, tu (!) t fchowa za svátost C 104a (ad A 206 b?); jest ještě v té jámě zvláštie (dúpě), v nichzto (!) řebíci fchowany byly A 178 bl. schvaliti, -lu, -liś, pftiv. == pochváliti: aby moc božie byla ohlášena všudy a {fchwalena B 60 b (ad À 199 a"). schyliti sé, -lu, -liś, pftiv. -= shybnouti se, skloniti se: Jakż fe fchyli (Macho- met) chtě vkročiti, inhed ty dveře povýšichu sě C 139a (ad A 224 a’). Sibam, masc., jm. os: (syn kánüv) Sibam A 210 aż. sice, adv. — jinak: A pak mají ficz żenim, což chtie A 228 a?; když lidé bojujíc na lodech anebo ficz ztonń A 218 a!; ten aniż jest król ani knieże ani hrabie ani pan, ale ficz jest bohaty dosti A 222 at; nemohń ani sem, ani tam, ani na lodech, ani ficz A 213 a!; kdyż ficze kromě vojny kam jede (kněz Jan) A 215 a! (B 83 b fycz); V egypskć zemi jest málo (hradóv) a tvrzí, neb ficz sama jest země tvrda v sobě A 169 a!; (tu jest) jeden hfeb a ficz mnoho svá- tosti .4 159 b?. Sicilé, Sicilie, Silicie, tem., 7m. zemé: skrze fici] 4 171 a! (B 20 a Syliczij). sicilsky, silićsky, adj.: o Siliczke zemi A 171 a? (D 504 Sycylfke). Sidone (Sidon), -(a), jm. mésini: prijde do města, ješto slove Sidone A 186 b? (C 62 b Sydon); ten z Sidona jde do Surade ib.; do Sidone ib. siemé, sémene, nov. semeno, -a, neutr.: Neb jest byl zaslíbil Buoh Abrahamovi i femeny jeho A 183 b* (D 560 fe- menu). sien, sieñ, -i, fem. = siñ: w fyeny nebo v ložnici toho špitála A 179 a!; (kán) má ť jednu {yen se čtrmezcietma slüpy pozlaceními .4 203 b'; vSickni stupňové, po nichž na fyen jdůú, jsú střébrní A 197 a!. o siencč, -č, fem. = předsíň chrámová: Pod fiencz1 kostela svrchupsaného À 176 b! (B 27 b: Pod fienczi weffczie). siesti, sadu, sédes, pftiv. = sednouti si: tehda přiletí ten pták... a fede na tom trní a sířě A 169 bl; ktož v Be- nátkách na moře fede M 134 (ad A 171a?) sieti, séju, séjes, impftiv. = siti: ti lidé neumějí ani orati ani fieti A 199 bl. Sichem (Sichen, Sechim), jm. misini: do jednoho města Sichen A 192 b? (B 51a Sychem); sebravée se véecky (Amazonky), i táhly do Sichem A 193 a? (C 76 a Sechim). sichom (sichon), »ázev písmene abecedy egyptské: Sichom A 1705? (B 19b fychon). Slchten, jm. místní: nad velikým mořem, ješto slove Okceanus, leží duol Sichten B 47 a (ad A 189 b*/190 aj). sila, -y, fem.: o Ojefovi z Denmarku, o jeho file A 219 bi, Silicie, silický v. Sicilie, sicilský. sllnicč, -č, fem. = silnice: naleznú na každém nocleze hospodu na filňici A 165 a?.
Strana 295
silny, adj.: velmi filne vino A 163 b?; cim jest starsie (vino), tiem filnyecyffie a bólejść byvd A 163 b”. — Adv. -né: (balsám) vonie f velmi filnye A 170 bi; vt4hse filnye do kfistanstva, velika škodu učinichu A 224 at/a?. Siloe, Natatoria Siloe, jm. studnice: o kupadlach Syloe C 50 a (ad 4 181 a); studnice, jenž slove natatoria filoe, tocíá kupadla silojská .4 181 a?. Silojsky, adj: o kupadle Siloyfkem A 181a. Silvestr, -a, masc., jm. os.: v kostele svatého Silueftra À 184 a. Simbar, 7m. zemé (Bovenschen Samobar, Oderich Sumoltra, snad Sumatra): O království Sımbar A 196 b2. Simon v. Šimon. Sinaj, jm. hory: kteříž chtie na horu fynai À 165 a, Singlas, jm. místní (u Bovenschena Zing- lantz, u Odericha Zinglin): město Flo- rancie již jest své jméno proměnilo, neb slove Singlas A 194 b* Sion, jm. hory: o bote Sion A 181 al. sionsky, adj. od Sion: o hofte Syonfke B 34a (ad 4 181 a”). sira, -y, fem.: (knóżi) polożie na ń (na oltář) firu a trnie suché A 169 b!. siticus, -i (sytyry), (z lat. psittacus) = pa- poušek: tu nalezneš ty utěšené ptáky, jenz slovü Siticzi, tocíá papüskové A 214 a? (B 83a Sytyry). sitie, -ie, neutr. -= siti: (koruna) z mor- ského fitie A 159 b?; (byl jest koru- nován) korunü z Sitie nebo z rokosie A 160 a* (M 4 a koruny z fyatyel). sjednati, -aju, -áà, pftiv. -- sjednotiti: potom glu v jedno egypské kalifre sgednany A 168a?; (Zoldän) trojé královstvie v jedno fgednaw ib. sjie£déti sé, -&ju, -ie5, impftiv. = sjizdéti se: Neb fye do ného ze mnohych zemí kupci fgezzdiegi A 183 bt. sjiti v. sniti. skála, -y, fem.: na jedné fkale A 165 b1; na vysokü fkalu 4 163 a!. Skalé, -é, neutr. —skalí, skály: (zemé egyptská jest ohrazena) vysokymi ho- rami a fkahm A 168 b*. |: skalný, skalní, adj. = skalnatý: (jezero) jest obstûpeno horami fkalnymy A 213 al. 295 sklädanie, -ie, neutr. = sklädäni: krom& jezdilých lidí, kteřížto nové fkladanye &nie 4 204 a?. skiadati, -aju, -43, impftiv.: jezdèlec (!), ješto tyto knihy fkladal B 1a. sklenicé, sklenny v. stkl-. Sklenüti, -nu, -nes, pftiv. = sklenouti: a nad tiem opět fklenuto gye 4 177 b? (B 29a fklenuto geft). Sklenutie, -ie, neutr. — klenutí: Pod siencí kostela svrchupsaného jest jako pivnice fklenutie osmnácte stupiüóv dolóv na pravé ruce A 176 b. sklenuty, adj. — klenuty: konnicé mra- morem fklenute 4 161 a. sklep, -a, -u, masc.: (kostel) jest okrúhlý, majé w (fklepie u prostřědce dieru A 177 b?. skinüti sé v. Isknüti sé. sklo v. stklo. sklubati v. skubati. skočiti, -ču, číš, pftiv.: (kůň) fkoczzi do moře A 163 a‘, skok, -a, -u, masc.; Boží Skok (Saltus domini), 7m. hovy: o hořčě, ješto slove bozzi fkok A 184 b2. skonánie, -ie, neutr. — skonání, konec: ten pořad aby trál až do ffkonany svéta B 85 b (ad A 216 q). skonati, -aju, -4$, pitiv. = skonciti: kdyż své prosby fkona, tehda zpieči sě mor& A 206 5b5%/207 at; Skonany glu tyto knihy v Soběslavi A 225 a2 skončenie, -ie, neutr. = skončení, smrt: to jest v té zemi svaté fkonczzenye A 199 b?; pti jeho (opata) fkonczzeny mnoho potvor ďábelských okolo něho jsú viděli A 177 b!. skorcký v. skotský. . skořepina, skořopina, škořepina, škeřo- pina, škeřupina, škeřepina, skořupina, -v, fem. == skofepina: z puol fkorzepyny ořěšie dobřě sě člověk napie A 212 b! (C 116 a ffkorzepiny, B 80 b ffkerzo- pyny orzeyffney); z Ikorepin hlemyzdo- vých domy dólaji D 627 (ad A 199 aż); tak jsú v sobě ty {fkorzepyny veliké jako lodie 4 199 a!; vezmi u vaječnů ffkorzepynu mleka 4 170 b' (B 19 b Ífkoropinu, D 501 Íkerepinu); jesü € puol té ffkerzipiny jako člověčie hlava N 160 b (A 218 b' ffkorzepyny, M 48 a fkerzepyny); tak jsú v sobě ty ffkorzi-
silny, adj.: velmi filne vino A 163 b?; cim jest starsie (vino), tiem filnyecyffie a bólejść byvd A 163 b”. — Adv. -né: (balsám) vonie f velmi filnye A 170 bi; vt4hse filnye do kfistanstva, velika škodu učinichu A 224 at/a?. Siloe, Natatoria Siloe, jm. studnice: o kupadlach Syloe C 50 a (ad 4 181 a); studnice, jenž slove natatoria filoe, tocíá kupadla silojská .4 181 a?. Silojsky, adj: o kupadle Siloyfkem A 181a. Silvestr, -a, masc., jm. os.: v kostele svatého Silueftra À 184 a. Simbar, 7m. zemé (Bovenschen Samobar, Oderich Sumoltra, snad Sumatra): O království Sımbar A 196 b2. Simon v. Šimon. Sinaj, jm. hory: kteříž chtie na horu fynai À 165 a, Singlas, jm. místní (u Bovenschena Zing- lantz, u Odericha Zinglin): město Flo- rancie již jest své jméno proměnilo, neb slove Singlas A 194 b* Sion, jm. hory: o bote Sion A 181 al. sionsky, adj. od Sion: o hofte Syonfke B 34a (ad 4 181 a”). sira, -y, fem.: (knóżi) polożie na ń (na oltář) firu a trnie suché A 169 b!. siticus, -i (sytyry), (z lat. psittacus) = pa- poušek: tu nalezneš ty utěšené ptáky, jenz slovü Siticzi, tocíá papüskové A 214 a? (B 83a Sytyry). sitie, -ie, neutr. -= siti: (koruna) z mor- ského fitie A 159 b?; (byl jest koru- nován) korunü z Sitie nebo z rokosie A 160 a* (M 4 a koruny z fyatyel). sjednati, -aju, -áà, pftiv. -- sjednotiti: potom glu v jedno egypské kalifre sgednany A 168a?; (Zoldän) trojé královstvie v jedno fgednaw ib. sjie£déti sé, -&ju, -ie5, impftiv. = sjizdéti se: Neb fye do ného ze mnohych zemí kupci fgezzdiegi A 183 bt. sjiti v. sniti. skála, -y, fem.: na jedné fkale A 165 b1; na vysokü fkalu 4 163 a!. Skalé, -é, neutr. —skalí, skály: (zemé egyptská jest ohrazena) vysokymi ho- rami a fkahm A 168 b*. |: skalný, skalní, adj. = skalnatý: (jezero) jest obstûpeno horami fkalnymy A 213 al. 295 sklädanie, -ie, neutr. = sklädäni: krom& jezdilých lidí, kteřížto nové fkladanye &nie 4 204 a?. skiadati, -aju, -43, impftiv.: jezdèlec (!), ješto tyto knihy fkladal B 1a. sklenicé, sklenny v. stkl-. Sklenüti, -nu, -nes, pftiv. = sklenouti: a nad tiem opět fklenuto gye 4 177 b? (B 29a fklenuto geft). Sklenutie, -ie, neutr. — klenutí: Pod siencí kostela svrchupsaného jest jako pivnice fklenutie osmnácte stupiüóv dolóv na pravé ruce A 176 b. sklenuty, adj. — klenuty: konnicé mra- morem fklenute 4 161 a. sklep, -a, -u, masc.: (kostel) jest okrúhlý, majé w (fklepie u prostřědce dieru A 177 b?. skinüti sé v. Isknüti sé. sklo v. stklo. sklubati v. skubati. skočiti, -ču, číš, pftiv.: (kůň) fkoczzi do moře A 163 a‘, skok, -a, -u, masc.; Boží Skok (Saltus domini), 7m. hovy: o hořčě, ješto slove bozzi fkok A 184 b2. skonánie, -ie, neutr. — skonání, konec: ten pořad aby trál až do ffkonany svéta B 85 b (ad A 216 q). skonati, -aju, -4$, pitiv. = skonciti: kdyż své prosby fkona, tehda zpieči sě mor& A 206 5b5%/207 at; Skonany glu tyto knihy v Soběslavi A 225 a2 skončenie, -ie, neutr. = skončení, smrt: to jest v té zemi svaté fkonczzenye A 199 b?; pti jeho (opata) fkonczzeny mnoho potvor ďábelských okolo něho jsú viděli A 177 b!. skorcký v. skotský. . skořepina, skořopina, škořepina, škeřo- pina, škeřupina, škeřepina, skořupina, -v, fem. == skofepina: z puol fkorzepyny ořěšie dobřě sě člověk napie A 212 b! (C 116 a ffkorzepiny, B 80 b ffkerzo- pyny orzeyffney); z Ikorepin hlemyzdo- vých domy dólaji D 627 (ad A 199 aż); tak jsú v sobě ty {fkorzepyny veliké jako lodie 4 199 a!; vezmi u vaječnů ffkorzepynu mleka 4 170 b' (B 19 b Ífkoropinu, D 501 Íkerepinu); jesü € puol té ffkerzipiny jako člověčie hlava N 160 b (A 218 b' ffkorzepyny, M 48 a fkerzepyny); tak jsú v sobě ty ffkorzi-
Strana 296
296 pyni veliké jako lodie B 60% (ad A 199 a!). skofepinny (skofupinny), adj. = ze sko- fepiny: zajisté já t jsem téch ffkorze- pynnych domóv viděl mnoho A 199 a! (B 60 b ffkorzipynnych). skořépka, -y, fem. = skořepina: v té zemi z ifkorzipek hlemyżdovych jsńi domy A 199u!. skôro, neutr. adv.= brzo; v skôté — v brzce: i vzni¢é Machomet w fkorze i by vladařem u jednoho pána A 223 b?; (žoldán Melotaseraf vyhnal křesťany), ale w fkorze tu by zamordován A 1660 (C 91a w fkuorze; D 485 omylem w Svkore, rovnéz M 9 b w fykorze). skorop- v. skofep-. Skót, skota, -u, masc.: neb oni vieru mají jako zde fkot 4 1704! (C 28a fkuoth). Skotsky, adj. ze skót: lajna fkotfka pálé miesto drev A 210 b2. skotský (skorcký, skutský), adj. ze Skotsko: z Skotfke zemé A 158 (B 2a z Sfkorczke, D 450 z fkutfke). skřidla, -y, fem. := deska: (nalezli) vedle něho deśtku nebo fkrzidlu zlatá A 161 at. skříně, -č, em. = skříň, truhla: kázal tělo jeho vyzdvihnûti a pologiti v krásnü fkrzyny .i 195 b*; kdežto někdy stávala fkrzynye bozie 4 180 a?; o tkrzyny bozi 4 179 b'; Titus a Vespe- sianus byli jst tu fkrzyny do Rima vzali A 180 aż. skripéti, -p'u, -piś, impftiv. = skfipati: (ta tvář) vrti sé jako vzteklá a fóve a fkrzipi a Jeli A 217 a). skrojeny, adj. = přistřižený: (ženy) jsú odény śarlatem, ale zle fkrogenym A 2092. skrovny, adj. = stfidmy: (mnisi na Si- naji jsou) fkrowny u piti a v jedeni A 172b. — Adv. -né: Jiného pitie neznáme, jedno vodu, a to fkrownye A 219 al. skrüsenie, -ie, neutr. := skroušenost: když ležéch v nemoci a v náboženství a w f{kruffenych mych vščch hfiechôv A 217 b? (C 126 b w fkruffeni). skrýšč, -č, fem. -: skrýše: (sanč) celú zimu leżie w fkryffiech jako jiné žížaly A 218 «*. skryti (dial. skfi-), skryju, -eś, pftiv.: ten kříž bil fkrit pod zemi A 159 bi; mnoho fye muož v jedné (skořepině) fkriti A 199 a! (B 60 b fkrzity). skrzé adv. a praep.: (rubin) jest tak Ikrze a fkrze jasny a lesknat$, że jej z daleka muoź opatfiti A 200 b”. — Íkrze Armenij velikü i malá A 158 a!; Ikrze miefta A 1644a!; fkrze mnoho dobrých zemí A 183 a?; brána, {krze nyžto ... Kristus ... byl vjel na osliku do Jeruzalema A 179 a!; také muoz jéti fkrze ffrankrich, {krze Burgundij, fkrze lamparti, fkrze marfilij do Ja- nova A 171 a!; Skrze to moře převedl byl Mojžéš lid israhelský suchyma nohama A 172 a?; na tćmż miestě tělo svaté panny a mučedlnice Kateřiny ikrze svatć anjely tvé položil jsi A 174 a*. skubati, sklubati, -b'u, -beá, impftiv. — Skubati: tu (vinu) s nich casto fkubi A 202 a! (B 64 a Ikluby). skudla, $kudla, -y, fem. == deska: (na- lezli) vedle něho dcku nebo ffkudlu zlata B 6a (A 161 a! fkrzidlu). skutek, -tka, -tku, masc.: o jeho div- nych fkutciech 4 184 a*; o pomstě pro zlé fkutky C 107 b (ad A 208 b1). skutský v. skotský. . sladký, adj.: nemají fladke vuody A 169 a!; (manna) roste f od studené rosy, kterážto flazffie jest nežli která stred nebo cukr A 192b! (B 50b fladffie). slaný, adj.: v té zemi jsú potoci všickni flany a kalní A 193 bl. sláti, šľu (šeľu), šleš, impftiv. — posílati: Všickni málo dbají na stfébro, leč stavenie jím okrašlují anebo do cizích zemí ffly za jiná kupečstvie A 208 4, sláva, -y, fem.: a zpieval (andël) s jinÿmi anjely: Slawa na vysostech A 176 b?. slaviti, -v u, -vis, impftiv.: na każdy rok flawie den jeho (Aristoteliv) jako svatého 4 160 b*. slavnost, -i fem. = sláva: Tu sě také pán Kristus ukázal v své flawnofti svým třem apoštolóm A 185 «4?. slavný, adj.: o jeho (kánově) flawne komoře A 204 bl, tčlo flawne panny a mučedlnice C 36a (ad A 174 a?.
296 pyni veliké jako lodie B 60% (ad A 199 a!). skofepinny (skofupinny), adj. = ze sko- fepiny: zajisté já t jsem téch ffkorze- pynnych domóv viděl mnoho A 199 a! (B 60 b ffkorzipynnych). skořépka, -y, fem. = skořepina: v té zemi z ifkorzipek hlemyżdovych jsńi domy A 199u!. skôro, neutr. adv.= brzo; v skôté — v brzce: i vzni¢é Machomet w fkorze i by vladařem u jednoho pána A 223 b?; (žoldán Melotaseraf vyhnal křesťany), ale w fkorze tu by zamordován A 1660 (C 91a w fkuorze; D 485 omylem w Svkore, rovnéz M 9 b w fykorze). skorop- v. skofep-. Skót, skota, -u, masc.: neb oni vieru mají jako zde fkot 4 1704! (C 28a fkuoth). Skotsky, adj. ze skót: lajna fkotfka pálé miesto drev A 210 b2. skotský (skorcký, skutský), adj. ze Skotsko: z Skotfke zemé A 158 (B 2a z Sfkorczke, D 450 z fkutfke). skřidla, -y, fem. := deska: (nalezli) vedle něho deśtku nebo fkrzidlu zlatá A 161 at. skříně, -č, em. = skříň, truhla: kázal tělo jeho vyzdvihnûti a pologiti v krásnü fkrzyny .i 195 b*; kdežto někdy stávala fkrzynye bozie 4 180 a?; o tkrzyny bozi 4 179 b'; Titus a Vespe- sianus byli jst tu fkrzyny do Rima vzali A 180 aż. skripéti, -p'u, -piś, impftiv. = skfipati: (ta tvář) vrti sé jako vzteklá a fóve a fkrzipi a Jeli A 217 a). skrojeny, adj. = přistřižený: (ženy) jsú odény śarlatem, ale zle fkrogenym A 2092. skrovny, adj. = stfidmy: (mnisi na Si- naji jsou) fkrowny u piti a v jedeni A 172b. — Adv. -né: Jiného pitie neznáme, jedno vodu, a to fkrownye A 219 al. skrüsenie, -ie, neutr. := skroušenost: když ležéch v nemoci a v náboženství a w f{kruffenych mych vščch hfiechôv A 217 b? (C 126 b w fkruffeni). skrýšč, -č, fem. -: skrýše: (sanč) celú zimu leżie w fkryffiech jako jiné žížaly A 218 «*. skryti (dial. skfi-), skryju, -eś, pftiv.: ten kříž bil fkrit pod zemi A 159 bi; mnoho fye muož v jedné (skořepině) fkriti A 199 a! (B 60 b fkrzity). skrzé adv. a praep.: (rubin) jest tak Ikrze a fkrze jasny a lesknat$, że jej z daleka muoź opatfiti A 200 b”. — Íkrze Armenij velikü i malá A 158 a!; Ikrze miefta A 1644a!; fkrze mnoho dobrých zemí A 183 a?; brána, {krze nyžto ... Kristus ... byl vjel na osliku do Jeruzalema A 179 a!; také muoz jéti fkrze ffrankrich, {krze Burgundij, fkrze lamparti, fkrze marfilij do Ja- nova A 171 a!; Skrze to moře převedl byl Mojžéš lid israhelský suchyma nohama A 172 a?; na tćmż miestě tělo svaté panny a mučedlnice Kateřiny ikrze svatć anjely tvé položil jsi A 174 a*. skubati, sklubati, -b'u, -beá, impftiv. — Skubati: tu (vinu) s nich casto fkubi A 202 a! (B 64 a Ikluby). skudla, $kudla, -y, fem. == deska: (na- lezli) vedle něho dcku nebo ffkudlu zlata B 6a (A 161 a! fkrzidlu). skutek, -tka, -tku, masc.: o jeho div- nych fkutciech 4 184 a*; o pomstě pro zlé fkutky C 107 b (ad A 208 b1). skutský v. skotský. . sladký, adj.: nemají fladke vuody A 169 a!; (manna) roste f od studené rosy, kterážto flazffie jest nežli která stred nebo cukr A 192b! (B 50b fladffie). slaný, adj.: v té zemi jsú potoci všickni flany a kalní A 193 bl. sláti, šľu (šeľu), šleš, impftiv. — posílati: Všickni málo dbají na stfébro, leč stavenie jím okrašlují anebo do cizích zemí ffly za jiná kupečstvie A 208 4, sláva, -y, fem.: a zpieval (andël) s jinÿmi anjely: Slawa na vysostech A 176 b?. slaviti, -v u, -vis, impftiv.: na każdy rok flawie den jeho (Aristoteliv) jako svatého 4 160 b*. slavnost, -i fem. = sláva: Tu sě také pán Kristus ukázal v své flawnofti svým třem apoštolóm A 185 «4?. slavný, adj.: o jeho (kánově) flawne komoře A 204 bl, tčlo flawne panny a mučedlnice C 36a (ad A 174 a?.
Strana 297
slepicé, -ó, íem.--slepice: o flepicych vinatych D 638 (ad 4 201 bY); ktoz by flepicze v oheň vstrčil A 198 52, slepy, adj.: tu byl jest (Savel) flep a ne- jedl tři dni ani pil 4 186 4%; (v ku- padlech) kázal pán Kristus oči umyti tomu od ptirozenie flepemu A 181 až/bt. slity, adj.: muž flity z mosazi A 158 bi. since v. slunce. slon, -a, masc.: má na ctrnácte set flonow A 198 b'; Slonowet sú zvieřata převe- liká ib. slonovy adj. == slonů: přirozenie flo- nowe A 198 bl. slovo, -a, neutr.: v krátkých flowiech B 1 b, mají fšč zvláštní i flowa, jimižto píší A 162 a!. slovutný, adj.: ten (hrad) jest udělal ten Slowutny Ojór z Denmarku A 183 b1/b?. složený, adj.: mají jedny knihy od Ma- chometa flozzene u veliké cti A 222 b!. sloziti, -zu, -Zis, pftiv. = sloziti, spojiti: David té dvé jmén& flozzyw to mésto Jerusalem nazval A 177 a'!/a?. sl’übenie, -ie, neutr. = slíbení, zaslíbení: z té země jerusalemské, jenž slove země flibenye A 185 b!. sl'úbený, adj. = zaslíbený: aby zpytali dobrotu a plodnost země {libene A 175 a. sl’üblti, -b’u, -bis, pftiv. = slibiti: to oni flibie jemu A 210 a!; že nenye (země) ižádnému flibena neZli jim A 184 bl. — s. sd = zalibiti se: każe t (król z Kafo) sobě ze všech měst najkraššie dievky pfivesti, a flibi-li {ye jemu která, s tá sé jediná pokochá A 198 a?; aby sé svétu à Zenám fhbih .4 162 al, kteráž mu {ye (žena) najlépe flbi A 167 a. slúha, -y, masc.: jeden jeho fluha A 166 až; musili jst jej (Savla) fluhi vnésti do mésta À 186 a. slúchati, v. slýchati. slunce (slnce?), -é, neutr.: drZ dlan na flücz A 1705; na puolnoci, kdeZ flnncze (sic) mnoho nemóž mieti moci A 188 b*; páléc usušená na flunczi lajna ib. slunečný (-ní?), adj. = sluneční: okršlek fluneczneho béhu A 180 b!; to jest znamenie, Ze bëh fluneczzny jést na- poly mezi nimi a námi A 189 bl. 297 slúp v. stlúp. sludétl, -&ju, -ie§, impfliv. = slušeti, pří- sluseti, poddánu byti: ten król fluffi pod velikého chána A 202 b?; proć (Řekové) pod papeže římského neflu- ffegu A 161g; Také fluffie védéti A 159 a!, 160 a!. slúti, slovu, slóveš, impítiv. = slouti: z jednoho města, jenž flowe Alban A 158 al; k jednomu městu, jenž flowe Cipion A 158a?; (mésto) flulo By- stancium A 158 b!; A ta flula geft Diana A 1629 b'; ten flowieffe Vitega A 166 b!. služba, -y, fem.: v tom... chrámu čirie boží fluzbu s velikým nábožen- stvím A 180 a!. služebník, -a, masc.: já, mistr Vavřinec, najjasnějšého kniežete a pána, pana Václava, římského a českého krále, fluzzebnyk A 157 a?; (kán) má viece nežli deset tisícóv slonóv pitomých a flużebnyky k každému zvláště A 205 a!. slüziti, -Za, -Z15, impftiv. = sloużiti: bude méé ... fluzzena a zpievéna À 175 b?; Také nedadie kněžé na svých oltářích mše fluzziti A 161 b?; ten, ktož mši fluzzi A 173 bi; kteréž (ženy) jemu k loži i k stolu fluze S 70b (ad A 2229 a1). slychati, -aju, -43, impftiv.: od jistych lidí také fhchal 4 1574; tot fem dávno bil flichal praviece 4 173 D}; o němžto mnoho flichano geft A 157 al; Neb okolní lidé často fluchay (sic) psy tam ščekajíce B 78b (ad A 211 bY). sly$énie, -ie, neutr. = slyšení, poslou- chání: A jest-li zóřivé mysli (člověk), nemá dosti na fliffeni, ale chce i očima spatřiti B 1 a. | slyśćti, -su, -siś, impftiv. = slyšeti: (což) od jistéch (!) rozpravółów flyffal B 1 a; fliffi však rád o cizích zemiech A 157 br, radi fliffte étûce .4 157 b*; MojZie$ viděl jest kef hofiece a fhffel z něho boha mluviece A 172 b*/173 at. smaragd, -a, -u, masc.: V Egyptě Sma- ragdy nalezuji A 169 b?; o fmaragdiech lacinych ib. smély, adj.: (Tatefi) jesti t lid lity a pfeukrutny a fmyely A 188 b?.
slepicé, -ó, íem.--slepice: o flepicych vinatych D 638 (ad 4 201 bY); ktoz by flepicze v oheň vstrčil A 198 52, slepy, adj.: tu byl jest (Savel) flep a ne- jedl tři dni ani pil 4 186 4%; (v ku- padlech) kázal pán Kristus oči umyti tomu od ptirozenie flepemu A 181 až/bt. slity, adj.: muž flity z mosazi A 158 bi. since v. slunce. slon, -a, masc.: má na ctrnácte set flonow A 198 b'; Slonowet sú zvieřata převe- liká ib. slonovy adj. == slonů: přirozenie flo- nowe A 198 bl. slovo, -a, neutr.: v krátkých flowiech B 1 b, mají fšč zvláštní i flowa, jimižto píší A 162 a!. slovutný, adj.: ten (hrad) jest udělal ten Slowutny Ojór z Denmarku A 183 b1/b?. složený, adj.: mají jedny knihy od Ma- chometa flozzene u veliké cti A 222 b!. sloziti, -zu, -Zis, pftiv. = sloziti, spojiti: David té dvé jmén& flozzyw to mésto Jerusalem nazval A 177 a'!/a?. sl’übenie, -ie, neutr. = slíbení, zaslíbení: z té země jerusalemské, jenž slove země flibenye A 185 b!. sl'úbený, adj. = zaslíbený: aby zpytali dobrotu a plodnost země {libene A 175 a. sl’üblti, -b’u, -bis, pftiv. = slibiti: to oni flibie jemu A 210 a!; že nenye (země) ižádnému flibena neZli jim A 184 bl. — s. sd = zalibiti se: każe t (król z Kafo) sobě ze všech měst najkraššie dievky pfivesti, a flibi-li {ye jemu která, s tá sé jediná pokochá A 198 a?; aby sé svétu à Zenám fhbih .4 162 al, kteráž mu {ye (žena) najlépe flbi A 167 a. slúha, -y, masc.: jeden jeho fluha A 166 až; musili jst jej (Savla) fluhi vnésti do mésta À 186 a. slúchati, v. slýchati. slunce (slnce?), -é, neutr.: drZ dlan na flücz A 1705; na puolnoci, kdeZ flnncze (sic) mnoho nemóž mieti moci A 188 b*; páléc usušená na flunczi lajna ib. slunečný (-ní?), adj. = sluneční: okršlek fluneczneho béhu A 180 b!; to jest znamenie, Ze bëh fluneczzny jést na- poly mezi nimi a námi A 189 bl. 297 slúp v. stlúp. sludétl, -&ju, -ie§, impfliv. = slušeti, pří- sluseti, poddánu byti: ten król fluffi pod velikého chána A 202 b?; proć (Řekové) pod papeže římského neflu- ffegu A 161g; Také fluffie védéti A 159 a!, 160 a!. slúti, slovu, slóveš, impítiv. = slouti: z jednoho města, jenž flowe Alban A 158 al; k jednomu městu, jenž flowe Cipion A 158a?; (mésto) flulo By- stancium A 158 b!; A ta flula geft Diana A 1629 b'; ten flowieffe Vitega A 166 b!. služba, -y, fem.: v tom... chrámu čirie boží fluzbu s velikým nábožen- stvím A 180 a!. služebník, -a, masc.: já, mistr Vavřinec, najjasnějšého kniežete a pána, pana Václava, římského a českého krále, fluzzebnyk A 157 a?; (kán) má viece nežli deset tisícóv slonóv pitomých a flużebnyky k každému zvláště A 205 a!. slüziti, -Za, -Z15, impftiv. = sloużiti: bude méé ... fluzzena a zpievéna À 175 b?; Také nedadie kněžé na svých oltářích mše fluzziti A 161 b?; ten, ktož mši fluzzi A 173 bi; kteréž (ženy) jemu k loži i k stolu fluze S 70b (ad A 2229 a1). slychati, -aju, -43, impftiv.: od jistych lidí také fhchal 4 1574; tot fem dávno bil flichal praviece 4 173 D}; o němžto mnoho flichano geft A 157 al; Neb okolní lidé často fluchay (sic) psy tam ščekajíce B 78b (ad A 211 bY). sly$énie, -ie, neutr. = slyšení, poslou- chání: A jest-li zóřivé mysli (člověk), nemá dosti na fliffeni, ale chce i očima spatřiti B 1 a. | slyśćti, -su, -siś, impftiv. = slyšeti: (což) od jistéch (!) rozpravółów flyffal B 1 a; fliffi však rád o cizích zemiech A 157 br, radi fliffte étûce .4 157 b*; MojZie$ viděl jest kef hofiece a fhffel z něho boha mluviece A 172 b*/173 at. smaragd, -a, -u, masc.: V Egyptě Sma- ragdy nalezuji A 169 b?; o fmaragdiech lacinych ib. smély, adj.: (Tatefi) jesti t lid lity a pfeukrutny a fmyely A 188 b?.
Strana 298
298 Smer v. Sner. smetati, -mecu, -meceš, pftiv.: (sv. Tomáš) zruši modly a fmeta jč A 215 b?. smiesiti, -3u, -siś, pftiv. = smisiti: tak viera té zemé vznikla jest a fmyeffena geft z židovské a z kfčsťanské A 224 a1. — s. sě: nežli fie (Dunaj) s chutí morskü fmiefi A 158 a?. smiesenÿ v. nesmieseny. smieti, smóju, smieś, impftiv. = odva- Zovati se: pro hrózu nefmiegi fie o to pokusiti A 163 a?; na to moře ižádný nefmye sé pustiti A 213 a. smilniti, -iu, -niś, impftiv.: hrob v noci otevíev i fmilhyl s mrtvym tělem A 163 b?. smilovati sé, -uju, -uje$ sé, pftiv.: nad nímž (dobrým lotrem) fie pán buch fmilowal A 158 b?. smilstvo, -a, neutr.: Také fmilftwa za hřiech smrtedlný nemají A 161 &; Venus pak, bóh fmilftwa milovánie D 743 (ad A 294 by). smířiti sě, -řu, -říš sč, pftiv.: když fye dva máta fmyrziti, kteraż jsta dřéve nepiétele byla A 199 a?. smočiti, -ču, -číš, pftiv.: pole, kteréž jí (vodou z Mrtvého moře) bude zmo- czeno, inked bude jalovo A 1892 b?. smola, -y, fem.: jako zde kli nebo prys- kyfice nebo Imola A 197 b2. smrad, -a, -u, masc. = zapach: aby tlo od fmradu zachovalo A 159 a!. smrdéti sé v. vzsmr-. smrdutý, adj.: ta tvář vyřinuje ohnivý plamen a fmrduty dym A 217 a*. smrt, -i, fcm.: po své fmrti A 157 62. smrtedIny, smrteiny, adj.: na fmrtedlne posteli 4 159 a?, A 204 4!; Také smilstva za hfiech Imrtedlny nemaji A 161 b?; że by bylo fmrtedlne stvofenic jako i on A 169 a? (B 17 b imrtelne). smutny, adj.: aby iZádny host od ného fmuten neodżel A 167 a?; mnišie byli jsú velmi fmutny A 177 bl. smysl (smysil), -a, -u, masc. = smysl: tíéti i fmyfly i Zivot ztratili 4 221 a?. — Myšlení, důvtip: (bůh přirození) dává všem lidem ctnost, moc a byt, rozum a fmyfl 4 225 a! (B 99 a {my- tyl). — Minëni: PoñavadZz jé tebe z tvého fmyfla bláznivého vyvésti ne- mohu A 190 b?. smyti, smyju, -e$, pftiv.: ti pohané chtěli jsi obraz vodi imyti A 172 a!. snábdéti, -bzu, -bdiś, impftiv. = pozná- vati, pozorovati: À potom gfu fna- bdieli, Ze pres celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál A 160 b2; by tak veliká tma, že jedva jeden dru- hého fnabditi (sic) mohl v té tem- nosti 4 217 a? (C 194 b fnabdieti). snadné, adv.: Ze fédko kto móż tak fnadnye projiti A 194a!'; kompt. snáze: A to aby fnazc bylo shledáno B 1b. sna£ny, adj.: (ten lid) velmi fnazen jest své nepiátely obklititi 4 909 b. — Adv. -né: (svazek) bude f rozlücen, a fnažnie přemožení budete Ď 665 (omyl m. snadně) (ad A 207 b?. Sner (Sver, Sor, Snor, Senor, Smer), jm. místní, pozdější jméno města Tyru: Tyrus jest město, ješto nynie slove Sner 4 164a* (C 16a Sor, M 7b Suer, S 10 a Snor); Sestmezcictma mil od Sner A 164 a* (B 10 b Smer, S 10 a Senor). snésti, snesu, -e$, pítiv.: s tak velikým bleskem (anjel by) přišel, že by jeho přirozenie fnefti toho nemohlo A 224 a?. snieh, sněha, -u, masc. = sníh: dešť ani Ínieh D 462 (ad A 160 b?), v ta doby bylo velmi mnoho fnyehu A 191 a2. sniesti, sniem, snie$, pftiv. -- snísti: Ze jest mnohem lépe, že jich prátely ptáci Inyedye A 199a*; (Adam a Eva jablko) glu füyedh A 159 a?. snieti, senmu, -es, pftiv. = sniti: Josef z Aromathie odpočíval s tělem božím, kdyż bil jej (!) s kfiże fnyel À 178 bt (B 30 b fnyal). sniti, sjiti. sendu (sejdu), -ndeś (-jdeś), pftiv. = sejiti: tehda fnyde mi ten kaz A 217 b? (D 710 {gide mi to); ale geft velmi feffla (zemë) À 164 b!. — s. sé: inhed na zajtfie feyduce fye vśickni spolu i zvolć jej za pana A 2060m (B 70 a fenducze fie). Snor v. Sner. snübcé, -é, masc. — Zenich: (dci Ipokra- sova) mnoho knieZat i králóv fnubczi měla A 162 bi. Soběslav, -č, masc., jm. místní: Skonány jsà tyto knihy w Sobieflawi A 225 a?. Sobisokalo v. Sabisocole.
298 Smer v. Sner. smetati, -mecu, -meceš, pftiv.: (sv. Tomáš) zruši modly a fmeta jč A 215 b?. smiesiti, -3u, -siś, pftiv. = smisiti: tak viera té zemé vznikla jest a fmyeffena geft z židovské a z kfčsťanské A 224 a1. — s. sě: nežli fie (Dunaj) s chutí morskü fmiefi A 158 a?. smiesenÿ v. nesmieseny. smieti, smóju, smieś, impftiv. = odva- Zovati se: pro hrózu nefmiegi fie o to pokusiti A 163 a?; na to moře ižádný nefmye sé pustiti A 213 a. smilniti, -iu, -niś, impftiv.: hrob v noci otevíev i fmilhyl s mrtvym tělem A 163 b?. smilovati sé, -uju, -uje$ sé, pftiv.: nad nímž (dobrým lotrem) fie pán buch fmilowal A 158 b?. smilstvo, -a, neutr.: Také fmilftwa za hřiech smrtedlný nemají A 161 &; Venus pak, bóh fmilftwa milovánie D 743 (ad A 294 by). smířiti sě, -řu, -říš sč, pftiv.: když fye dva máta fmyrziti, kteraż jsta dřéve nepiétele byla A 199 a?. smočiti, -ču, -číš, pftiv.: pole, kteréž jí (vodou z Mrtvého moře) bude zmo- czeno, inked bude jalovo A 1892 b?. smola, -y, fem.: jako zde kli nebo prys- kyfice nebo Imola A 197 b2. smrad, -a, -u, masc. = zapach: aby tlo od fmradu zachovalo A 159 a!. smrdéti sé v. vzsmr-. smrdutý, adj.: ta tvář vyřinuje ohnivý plamen a fmrduty dym A 217 a*. smrt, -i, fcm.: po své fmrti A 157 62. smrtedIny, smrteiny, adj.: na fmrtedlne posteli 4 159 a?, A 204 4!; Také smilstva za hfiech Imrtedlny nemaji A 161 b?; że by bylo fmrtedlne stvofenic jako i on A 169 a? (B 17 b imrtelne). smutny, adj.: aby iZádny host od ného fmuten neodżel A 167 a?; mnišie byli jsú velmi fmutny A 177 bl. smysl (smysil), -a, -u, masc. = smysl: tíéti i fmyfly i Zivot ztratili 4 221 a?. — Myšlení, důvtip: (bůh přirození) dává všem lidem ctnost, moc a byt, rozum a fmyfl 4 225 a! (B 99 a {my- tyl). — Minëni: PoñavadZz jé tebe z tvého fmyfla bláznivého vyvésti ne- mohu A 190 b?. smyti, smyju, -e$, pftiv.: ti pohané chtěli jsi obraz vodi imyti A 172 a!. snábdéti, -bzu, -bdiś, impftiv. = pozná- vati, pozorovati: À potom gfu fna- bdieli, Ze pres celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál A 160 b2; by tak veliká tma, že jedva jeden dru- hého fnabditi (sic) mohl v té tem- nosti 4 217 a? (C 194 b fnabdieti). snadné, adv.: Ze fédko kto móż tak fnadnye projiti A 194a!'; kompt. snáze: A to aby fnazc bylo shledáno B 1b. sna£ny, adj.: (ten lid) velmi fnazen jest své nepiátely obklititi 4 909 b. — Adv. -né: (svazek) bude f rozlücen, a fnažnie přemožení budete Ď 665 (omyl m. snadně) (ad A 207 b?. Sner (Sver, Sor, Snor, Senor, Smer), jm. místní, pozdější jméno města Tyru: Tyrus jest město, ješto nynie slove Sner 4 164a* (C 16a Sor, M 7b Suer, S 10 a Snor); Sestmezcictma mil od Sner A 164 a* (B 10 b Smer, S 10 a Senor). snésti, snesu, -e$, pítiv.: s tak velikým bleskem (anjel by) přišel, že by jeho přirozenie fnefti toho nemohlo A 224 a?. snieh, sněha, -u, masc. = sníh: dešť ani Ínieh D 462 (ad A 160 b?), v ta doby bylo velmi mnoho fnyehu A 191 a2. sniesti, sniem, snie$, pftiv. -- snísti: Ze jest mnohem lépe, že jich prátely ptáci Inyedye A 199a*; (Adam a Eva jablko) glu füyedh A 159 a?. snieti, senmu, -es, pftiv. = sniti: Josef z Aromathie odpočíval s tělem božím, kdyż bil jej (!) s kfiże fnyel À 178 bt (B 30 b fnyal). sniti, sjiti. sendu (sejdu), -ndeś (-jdeś), pftiv. = sejiti: tehda fnyde mi ten kaz A 217 b? (D 710 {gide mi to); ale geft velmi feffla (zemë) À 164 b!. — s. sé: inhed na zajtfie feyduce fye vśickni spolu i zvolć jej za pana A 2060m (B 70 a fenducze fie). Snor v. Sner. snübcé, -é, masc. — Zenich: (dci Ipokra- sova) mnoho knieZat i králóv fnubczi měla A 162 bi. Soběslav, -č, masc., jm. místní: Skonány jsà tyto knihy w Sobieflawi A 225 a?. Sobisokalo v. Sabisocole.
Strana 299
sobota, -y, fem.: o vuodě, jenž bývá jedno viděna w Sobotu A 186 bi; w Sobotu A 162a!. — Jm. potoka, v. Sobotka. Sobotka, -y, fem., jm. potoka (Sabba- tina): (vody) nemóž ižádný viděti leč v sobotu. Protož slove Sabatina, točíš fobotka A 186 b? (C 62 a Sobota). Sodoma, jm. mísiní: bylo tu pét mést, tocíá Sodoma, Gomora ... A 182 P*. Srvn. Sodome. Sodome (Sodoma), jm. místni (Boven- schen Sadonie, Oderich Soldania): odtad devieti dni pûti vzdäli leží jedno město, jenž slove Sodome C 73 a (A 191 b? Sodoma). Sofie (Sofijć, Żofie), fem., jm. os.: ke cti svaté zofie, tocíáto svaté müdrosti A 158b! (C 5a Sophie); Ten pondéli před svatü Sophigi pannü D 744 (ad A 225 a). Sochefi, -ry, pl. masc., jm. země: ti z Tater a z focher a mnozi jini A 207 a?. sokol, -a, masc.: kteryż koli hon chce viděti (kán) od fokolow, od rarohóv A 203 bi, sól, soli, fem.: pod ti horń tele maly potóček, v nějž pustil fol Eliseus A 182 bt, Solant, Foytlant, Sotlant, j". zemé: (cesta), kterážto z nižších zemí, točíšto z Solantu neb z jiných zemí vede B 19 b (M 34 b z ffotlantu, T z Foyt- lantu). solny, adj.: o żenś w folny slip obracenć 4A 182 B. Sophin v. Saphin. soptati, -cu, -ces, impftiv. = soptiti: pla- meni z nie (Etny) fopczi A 171 bi, Sor v. Sner. sotně, adv. == sotva: o velikých vinných hrozniech, ježto fotnie jeden hrozen dva člověky uneseta D 685 (ad A 212 np. sova, -y, fem.: uzfeváe, ano fowa na tom kři sedí A 206 bl. spád, -a, -u, masc.: to jest pro vysoký, převeliký přieliš fpad těch vod A 221 a!. spadniti, -nu, -neś, pftiv. = spadnouti: zdá sč ústavně, jako by chtělo (moře) fpadnuti B 46b;...sem mnél, by mi hlava fpadla A 217 b%; A tiem 299 hlasem fpadl geft Saulus s kont A 186 a? (ad A 189 b). spáleny, adj.: fpalene trnie B 27 a (ad A 176 a). spáliti, -fu, -lí$, pftiv.: kosti jeho (sv. Jana Křtitele) u popel fu fpaleny A 183 b?*; — od horkého povětřie zapálí tu síru i trnie a fpali fye i s ptá- kem u popel A 169 bl. spasenie, -ie, neutr.: to mazánie ... jest dosti k fpafeny A 161 bi. spásti, spadu, -eš v. spadnúti. spâsti, spasu, -es, pftiv. = spasiti: mohl by dobře fpaten bytu A 222 bt. spâti, śp'u, spíš, impftiv.: (dcery) opo- jivše jej (Lota) vínem i fpale gfta obě s ním A 183 al; dolejší pysk tak dlúhý jest, že všicku tvář jím přikrývají, kdyż fpye A 200 a!; (Kangius) jednoho času ležéše a fpalte A 205 b?; kán, {p1ff{-l1? ib. spatriti, -fu, -říš, pftiv.: chce i očima fpatrziti B la; jenż by tak mnoho fpatrzil A 157 b?. spěšně. adv.: avšak chodie dosti fpieff- nye A 200 a?. spieše, adv. := spíše: tehda chválé, že jsú jej u pravý čas zahubili a duši tiem fpieffe k bohu vypravili A 199 b?. splésti, spleta, spleteś, pftiv.: neb gíta bile dvé (koruny) v hromadu fpletene z morského sítie A 159 b?. spodek, -dka, -dku, masc.: zpodek (po- tvory) jest kozí A4 169 a!. spojiti, -ju, -jíš, pftiv.: dokudž vy budete fpogieny trojím svazkem v hromadu A 207 b?. spolkem, adv.= dohromady, společně, spolu: lidé, kteřížto mužie i ženy fpolkem jsü A 200 až; (Ojířovo) vojsko dobylo bieše města toho Mech a všie zemé fpolkem A 197 bl. spolu, adv.: (kán a císať Jan) nikdá fpolu neváléta A 205 bi, A také tak jich. mnoho jde fpolu na to pole a na to dielo A 195 a?. spomáhati, -aju, -áš, impftiv. = pomáhati: za též prosím já tebe, bože věčný, aby nám. ráčil fpomahati, abychom od tebe nebyli nikdy odlüceni A 225 a!. spomoci, -mohu, -móżeś, pftiv. = po- moci: l'ehda prosili jsú křěsťané boha, aby jim fpomohl A 211 &.
sobota, -y, fem.: o vuodě, jenž bývá jedno viděna w Sobotu A 186 bi; w Sobotu A 162a!. — Jm. potoka, v. Sobotka. Sobotka, -y, fem., jm. potoka (Sabba- tina): (vody) nemóž ižádný viděti leč v sobotu. Protož slove Sabatina, točíš fobotka A 186 b? (C 62 a Sobota). Sodoma, jm. mísiní: bylo tu pét mést, tocíá Sodoma, Gomora ... A 182 P*. Srvn. Sodome. Sodome (Sodoma), jm. místni (Boven- schen Sadonie, Oderich Soldania): odtad devieti dni pûti vzdäli leží jedno město, jenž slove Sodome C 73 a (A 191 b? Sodoma). Sofie (Sofijć, Żofie), fem., jm. os.: ke cti svaté zofie, tocíáto svaté müdrosti A 158b! (C 5a Sophie); Ten pondéli před svatü Sophigi pannü D 744 (ad A 225 a). Sochefi, -ry, pl. masc., jm. země: ti z Tater a z focher a mnozi jini A 207 a?. sokol, -a, masc.: kteryż koli hon chce viděti (kán) od fokolow, od rarohóv A 203 bi, sól, soli, fem.: pod ti horń tele maly potóček, v nějž pustil fol Eliseus A 182 bt, Solant, Foytlant, Sotlant, j". zemé: (cesta), kterážto z nižších zemí, točíšto z Solantu neb z jiných zemí vede B 19 b (M 34 b z ffotlantu, T z Foyt- lantu). solny, adj.: o żenś w folny slip obracenć 4A 182 B. Sophin v. Saphin. soptati, -cu, -ces, impftiv. = soptiti: pla- meni z nie (Etny) fopczi A 171 bi, Sor v. Sner. sotně, adv. == sotva: o velikých vinných hrozniech, ježto fotnie jeden hrozen dva člověky uneseta D 685 (ad A 212 np. sova, -y, fem.: uzfeváe, ano fowa na tom kři sedí A 206 bl. spád, -a, -u, masc.: to jest pro vysoký, převeliký přieliš fpad těch vod A 221 a!. spadniti, -nu, -neś, pftiv. = spadnouti: zdá sč ústavně, jako by chtělo (moře) fpadnuti B 46b;...sem mnél, by mi hlava fpadla A 217 b%; A tiem 299 hlasem fpadl geft Saulus s kont A 186 a? (ad A 189 b). spáleny, adj.: fpalene trnie B 27 a (ad A 176 a). spáliti, -fu, -lí$, pftiv.: kosti jeho (sv. Jana Křtitele) u popel fu fpaleny A 183 b?*; — od horkého povětřie zapálí tu síru i trnie a fpali fye i s ptá- kem u popel A 169 bl. spasenie, -ie, neutr.: to mazánie ... jest dosti k fpafeny A 161 bi. spásti, spadu, -eš v. spadnúti. spâsti, spasu, -es, pftiv. = spasiti: mohl by dobře fpaten bytu A 222 bt. spâti, śp'u, spíš, impftiv.: (dcery) opo- jivše jej (Lota) vínem i fpale gfta obě s ním A 183 al; dolejší pysk tak dlúhý jest, že všicku tvář jím přikrývají, kdyż fpye A 200 a!; (Kangius) jednoho času ležéše a fpalte A 205 b?; kán, {p1ff{-l1? ib. spatriti, -fu, -říš, pftiv.: chce i očima fpatrziti B la; jenż by tak mnoho fpatrzil A 157 b?. spěšně. adv.: avšak chodie dosti fpieff- nye A 200 a?. spieše, adv. := spíše: tehda chválé, že jsú jej u pravý čas zahubili a duši tiem fpieffe k bohu vypravili A 199 b?. splésti, spleta, spleteś, pftiv.: neb gíta bile dvé (koruny) v hromadu fpletene z morského sítie A 159 b?. spodek, -dka, -dku, masc.: zpodek (po- tvory) jest kozí A4 169 a!. spojiti, -ju, -jíš, pftiv.: dokudž vy budete fpogieny trojím svazkem v hromadu A 207 b?. spolkem, adv.= dohromady, společně, spolu: lidé, kteřížto mužie i ženy fpolkem jsü A 200 až; (Ojířovo) vojsko dobylo bieše města toho Mech a všie zemé fpolkem A 197 bl. spolu, adv.: (kán a císať Jan) nikdá fpolu neváléta A 205 bi, A také tak jich. mnoho jde fpolu na to pole a na to dielo A 195 a?. spomáhati, -aju, -áš, impftiv. = pomáhati: za též prosím já tebe, bože věčný, aby nám. ráčil fpomahati, abychom od tebe nebyli nikdy odlüceni A 225 a!. spomoci, -mohu, -móżeś, pftiv. = po- moci: l'ehda prosili jsú křěsťané boha, aby jim fpomohl A 211 &.
Strana 300
300 spomocny, adj.= pomocny: mné f sé zdá, Ze f mi fpomoczno jest& jest ke zdraví života mého A 195 a2. spravedlivý, adj. = spravedlný: Shřěšil sem zradiv krev fprawedlywu A 181 b. — Adv. -é: ponévadZ iZádny nemóż v ciziem panstvie fprawiedliwie (sic) déditi B 29 a (ad A 177 bY). spravedlnost, -i; fem.: Ze jest (Macho- met) fprawedlnoft poznal B 95a (ad A 222 b); jich kn&Zie sü ślechetni a kázáni a milují fprawedlnoft A 223 bl. spustiti sé, -3ću, -stiś, pftiv. = spoleh- nouti (na koho): aby mohl fıe tiem lépe na në fpuftiti, i chtël jich viery zkusiti B 705 (ad A 2064, srvn. vzpustiti. sraziti, -Zu, -zíá, pftiv.: i proskocéchu (!) skrze jeho lid dříve, nežli sě právě opatřil, až byl fražen s koné N 129a (ad A 206 bY). srdce, -č, neutr.: (tajnosti boží) smrtedlné človččie oko nevídalo, ani ucho slý- chalo, ani frdcze poznalo A 186 a?. sfózati, -zu, -żeś, pftiv. = ufiznouti: potom frzezze jemu hlavu A 199 b2. srovnávati sé, -aju, -45, impftiv. = vy- rovnávati se: to nám ukazuje slunce ve dvú časů v roce, kdyžto den a noc fe frownawagi À 196 bt. srstnaty, srsnaty v. nesrstnaty. srub, svrub, -a, -u, masc.: (slonové) na sobé nesü vézZé dřevěné nebo {ruby veliké s odény mi lidmi A 198 b' (D 625 fwruby). SSáti, ssu, sseá, impftiv.: (pfipravie pfed něho) jednu sveřepici s jedniem hřie- bětem, ješto ještě fye A 209 5? (C 110 a ste), (trpaslíci) miesto úst mají malú dierku okrúhlú, v nižto vstrčie malú tréstku okrúhlú, a tak gfu (sic) pokrm v sé, a jinalk nemohü jiesti A 200 al/a? (C 90 b stu). ssazovati, -uju, -ujeś, impftiv. = sesa- zovati: (césaf) ffazuge... tak du- chovní jako světské D 466 (ad A 162 a). ssednúti sč, -nu, -neš, pítiv. — ssednouti se: tehdá ť fie to mleko inhed ffedne A 170 b?. ssiesti, ssadu, ssèdes, pftiv. = sesednouti, vystoupiti: s toho (more) feducz na zemi přijdúů k jednomu městu A 187 b! (C 64a sfeduce); ktoz by pak rad chtél brzo s moi¢ sfiefti A 186 b* sstálý, adj.: abyste nikdy ftaleho pokoje neměli 4 190 &?. sstarati (sč), -aju, -áš, pftiv. -= zestár- nouti: kdvZ fie ftaragi, tehda z&ernéjí A 193 b! (B 582 b když feftaragi, D 604 sftaragi). sstrčiti, -ču, -číš, pftiv. = svrhnouti: Židé Pána Krista na jednu z těch (dvou hor) uvedli, chtiece jej ftrczziti A 185 at (D 567 zftrcit1); az by (kán) {trczzer s koně A 206 bl. sstupiti, -p'u, -piś, pftiv. = sestoupiti: (Mojžíš) sebú zase sfitupiw o skálu udeřil D 516 (ad A 174 a’); jenž gye s nebe sftupil A 169 a*. — S. s8: inhed ftupichu fye ty hory v hromadu, že i dnes z těch hor nemohû A 212 b?- 213 a! (C116 b sftupichu fie). - sstydati sé, -aju, -à8, impftiv. = styd- nouti: (Indie Menší) jest velmi stu- dená, že v ní voda v křišťál fic zftida A 193 b2. sstydnüti, -nu, -neż, pftiv. = ustydnouti: (voda) na každú noc z země sě vyřine a zítidne a bude ledem A 186 b?. stado, -a, neutr.: rozprchnú sč ovce z ftada A 182 a*. staly v. sstály. stan, -u, masc.: bydlé u büdách a w fta- nyech z plsti 4 207 a? (D 663 w fta- nech); nemají iZádnych domóv, nežli búdy a ftany z velblüdovych kożi A 174 bl. stanek, -nka, -nku, masc.: maly flanek neb chrám S 27a (ad A 1800m), ftanek Aronóv A 180 b!; v tom kos- tele jako uprostřed jest vzdělán krásný ftanek A 177 b. stär&, -6, fem.; v-stafi: A bylo wftarzi to pismo dobić dva tisice let A 161 a?; když ten pták bude pét set let wftarz1 A 169 bt. starost, -i, fem.=stafi: o lidech za mlady sedivÿch a na ftaroft éernÿch A 192 b?. stary, adj: jenž (Sára) biese {tara a jalová A 183 a!; a tak ižádný nebydlí w ftarem Damiatě A 169 a!; čím jest ftarffie (víno), tiem silnéjSie a bčlejšé bÿvé A 1635 A jesti t nayftarli město ve všem světě D 476 (ad
300 spomocny, adj.= pomocny: mné f sé zdá, Ze f mi fpomoczno jest& jest ke zdraví života mého A 195 a2. spravedlivý, adj. = spravedlný: Shřěšil sem zradiv krev fprawedlywu A 181 b. — Adv. -é: ponévadZ iZádny nemóż v ciziem panstvie fprawiedliwie (sic) déditi B 29 a (ad A 177 bY). spravedlnost, -i; fem.: Ze jest (Macho- met) fprawedlnoft poznal B 95a (ad A 222 b); jich kn&Zie sü ślechetni a kázáni a milují fprawedlnoft A 223 bl. spustiti sé, -3ću, -stiś, pftiv. = spoleh- nouti (na koho): aby mohl fıe tiem lépe na në fpuftiti, i chtël jich viery zkusiti B 705 (ad A 2064, srvn. vzpustiti. sraziti, -Zu, -zíá, pftiv.: i proskocéchu (!) skrze jeho lid dříve, nežli sě právě opatřil, až byl fražen s koné N 129a (ad A 206 bY). srdce, -č, neutr.: (tajnosti boží) smrtedlné človččie oko nevídalo, ani ucho slý- chalo, ani frdcze poznalo A 186 a?. sfózati, -zu, -żeś, pftiv. = ufiznouti: potom frzezze jemu hlavu A 199 b2. srovnávati sé, -aju, -45, impftiv. = vy- rovnávati se: to nám ukazuje slunce ve dvú časů v roce, kdyžto den a noc fe frownawagi À 196 bt. srstnaty, srsnaty v. nesrstnaty. srub, svrub, -a, -u, masc.: (slonové) na sobé nesü vézZé dřevěné nebo {ruby veliké s odény mi lidmi A 198 b' (D 625 fwruby). SSáti, ssu, sseá, impftiv.: (pfipravie pfed něho) jednu sveřepici s jedniem hřie- bětem, ješto ještě fye A 209 5? (C 110 a ste), (trpaslíci) miesto úst mají malú dierku okrúhlú, v nižto vstrčie malú tréstku okrúhlú, a tak gfu (sic) pokrm v sé, a jinalk nemohü jiesti A 200 al/a? (C 90 b stu). ssazovati, -uju, -ujeś, impftiv. = sesa- zovati: (césaf) ffazuge... tak du- chovní jako světské D 466 (ad A 162 a). ssednúti sč, -nu, -neš, pítiv. — ssednouti se: tehdá ť fie to mleko inhed ffedne A 170 b?. ssiesti, ssadu, ssèdes, pftiv. = sesednouti, vystoupiti: s toho (more) feducz na zemi přijdúů k jednomu městu A 187 b! (C 64a sfeduce); ktoz by pak rad chtél brzo s moi¢ sfiefti A 186 b* sstálý, adj.: abyste nikdy ftaleho pokoje neměli 4 190 &?. sstarati (sč), -aju, -áš, pftiv. -= zestár- nouti: kdvZ fie ftaragi, tehda z&ernéjí A 193 b! (B 582 b když feftaragi, D 604 sftaragi). sstrčiti, -ču, -číš, pftiv. = svrhnouti: Židé Pána Krista na jednu z těch (dvou hor) uvedli, chtiece jej ftrczziti A 185 at (D 567 zftrcit1); az by (kán) {trczzer s koně A 206 bl. sstupiti, -p'u, -piś, pftiv. = sestoupiti: (Mojžíš) sebú zase sfitupiw o skálu udeřil D 516 (ad A 174 a’); jenž gye s nebe sftupil A 169 a*. — S. s8: inhed ftupichu fye ty hory v hromadu, že i dnes z těch hor nemohû A 212 b?- 213 a! (C116 b sftupichu fie). - sstydati sé, -aju, -à8, impftiv. = styd- nouti: (Indie Menší) jest velmi stu- dená, že v ní voda v křišťál fic zftida A 193 b2. sstydnüti, -nu, -neż, pftiv. = ustydnouti: (voda) na každú noc z země sě vyřine a zítidne a bude ledem A 186 b?. stado, -a, neutr.: rozprchnú sč ovce z ftada A 182 a*. staly v. sstály. stan, -u, masc.: bydlé u büdách a w fta- nyech z plsti 4 207 a? (D 663 w fta- nech); nemají iZádnych domóv, nežli búdy a ftany z velblüdovych kożi A 174 bl. stanek, -nka, -nku, masc.: maly flanek neb chrám S 27a (ad A 1800m), ftanek Aronóv A 180 b!; v tom kos- tele jako uprostřed jest vzdělán krásný ftanek A 177 b. stär&, -6, fem.; v-stafi: A bylo wftarzi to pismo dobić dva tisice let A 161 a?; když ten pták bude pét set let wftarz1 A 169 bt. starost, -i, fem.=stafi: o lidech za mlady sedivÿch a na ftaroft éernÿch A 192 b?. stary, adj: jenž (Sára) biese {tara a jalová A 183 a!; a tak ižádný nebydlí w ftarem Damiatě A 169 a!; čím jest ftarffie (víno), tiem silnéjSie a bčlejšé bÿvé A 1635 A jesti t nayftarli město ve všem světě D 476 (ad
Strana 301
A 164 a*/b!), — o lidech z mladu šedi- vých a na fta rocernych C 75b (ad A 192 b°). statečný, adj.: když (žoldán) pozná fta- teczneho rytieře A 167 a!; biechu všickni dobři a ftateczzny A 207 b*; od ftateczne® rytieře Jana Mandinil řečeného B 14. — Adv. -ěč: když tak ftatecznye a müdte své věci činieše A 215 bl, statek, -tka, -tku, masc.: véicku jinû pečlivost k bohu i k ftatku opustie A 191 a!. stäti, stanu, -neS, pftiv. = postaviti se: mrtví mají ftati v ńdole Josafat A 185a? (B 40 b mrtví ftani (!) v údolí, C 59a ftanu v údolí); hřéšní v svých hrubých tělech ftanu na zemi A 178 b? — S. sé: Sta fe, że ciesař... kázal C 10 a; I ftalo fie, że ciesaï .. . käzal A 161 al. státi, stoju, stojíš, impftiv.: a ftogi oltář na jeho (Aristotilešově) hrobě 4 160 5; dotud ftogie jeho strážní odění s meči A 167 až; (kněží) kadie a zpievají svým obyčejem vókol u toho oltáře ftogiece A 169 b!; peň, v němžto ftal kříž A 159 a'; — jakož potom ftogi psáno A 157 až; V těch knihách ftogi, że dobfi puojdń do róje po své - smrti A 222 b1/b?; — tehda to hospo- dárstvie za nic neftogi A 201 b?. stávati, -aju, -áš, impftiv.: kdežto někdy ftawala skříně božie A 180a%. — S. sé: oni odpověděchu, že sé jest to často ftawalo S ad A 173 bt. stavenie, -ie, neutr. = staveni, stavba: vedle toho ftawenye, na němžto hvězda stojí A 176 a*; (Palác) jest ušlechtilého a krásného velmi ftawe- nve A 161 a'; do něho (kostela) ne- muoZ iZádná mücha ... ani zvéf vjíti, ani w ftawenie, jenż k tomu příslušie B 93b (ad A 173 b; délají z něho (stříbra) dobré slúpy a stupně a takové ftawenye 4 204 bl. stavěti, -čju, -ies, impftiv.: vedlé toho jezera roste tistie tridceti lâtrôv vzdéli, z něhožto fitawiegi domy A 198 a!, kdežto Herkuleš své slúpy ftawiel 189 a?. stavitl, -Ÿ u, -vis, pftiv. = zaslaviti: kdyz jeho (Jakuba) buoh uslysal a mor 301 ftawi B 33b (ad A 180 b!); s. sé: v tom městě bili gfu fye ftawih ti tiie zpytačové A 175 a. stöhovati sé, -uju, -uješ sč, impftiv.: vždy z jedné země {ie do druhé ftie- hugi A 174 b. stěna, -y, fem.: všecky ftieny obvěšeny jsń drahými koberci D 619 (ad A 197 a4). stien, -i (-é, -a), masc. = stín: hora pře- vysoká, jejížto ftien sáhá do Aloime A 1608; — skryté místo: kostel S ftieny a s vézemi a s piléři 4 176 a!. stieti, setuu, -eš, pftiv. = stiti: Druhý (Herodes) kázal ftieti sv. Jana Křtitele A 181 a!; (V Alexandrii) sv. Kateřina ftata A 171 b? (B 21a fczata). stíhati, -aju, -áš, impftiv.: jest velmi nebezpečné jé ftibati, když utiekají A 209 b!. stklenicč, sklenicč, -č, fem. = skleněná nádoba: barva jeho leskre sč v čisté {klenyczı A 1706! (B 19a ftlenczi (sic), M 13 a ftklenyczy). stkleny, sklenny, adj.— sklenény: noz- mi kamennými neb ífklenny' nebo trstím C 28 b/29 a (ad A 170 a?). stklo (dial. scklo), -a, neutr.= sklo: o divném dole, (z) jehoźto piesku ftkla dělají 4 164 b? (B lla íckla); z né- hožto (písku) dělají ftkla ušlechtilá A 164 b? (B 11 a fckla). stkv- v. stv-. s(t)lip, -a, -u, masc. == sloup: na velikém mosazném flupie A 158 b*; kdežto leží flup, u něhožto... Kristus bičován A 178 a? (B 30 a ftlup); od toho flupu až do čtvrtého flupu nebo piléře ib. (B ib. tlupu). sto, -a, neutr.: Sto látróv vzdéli .4 162 b/b?; tu ležal (kříž) viece nežli dvě Stye let A 159 bl. stojatý, adj.: to ftoyate dřevo A 159 al. stojieci, adj. = stojící: ftogieczie dřevo jsú učinili z cypresu 4 159 a*. stól, stola, -u, masc. = stůl: (o městu), v němž jest ftol boží A 185 a. stolenie, -ie, neutr. = stolování, způsob jedení: (Desátý rozdíl praví) o jich ftoleny A 163 bt. stolic&, -&, fem. = stolice: vókol toho kóru jest mnoho ftolicz, v nichżto každý stojí vedlé řádu svého A 180 a*;
A 164 a*/b!), — o lidech z mladu šedi- vých a na fta rocernych C 75b (ad A 192 b°). statečný, adj.: když (žoldán) pozná fta- teczneho rytieře A 167 a!; biechu všickni dobři a ftateczzny A 207 b*; od ftateczne® rytieře Jana Mandinil řečeného B 14. — Adv. -ěč: když tak ftatecznye a müdte své věci činieše A 215 bl, statek, -tka, -tku, masc.: véicku jinû pečlivost k bohu i k ftatku opustie A 191 a!. stäti, stanu, -neS, pftiv. = postaviti se: mrtví mají ftati v ńdole Josafat A 185a? (B 40 b mrtví ftani (!) v údolí, C 59a ftanu v údolí); hřéšní v svých hrubých tělech ftanu na zemi A 178 b? — S. sé: Sta fe, że ciesař... kázal C 10 a; I ftalo fie, że ciesaï .. . käzal A 161 al. státi, stoju, stojíš, impftiv.: a ftogi oltář na jeho (Aristotilešově) hrobě 4 160 5; dotud ftogie jeho strážní odění s meči A 167 až; (kněží) kadie a zpievají svým obyčejem vókol u toho oltáře ftogiece A 169 b!; peň, v němžto ftal kříž A 159 a'; — jakož potom ftogi psáno A 157 až; V těch knihách ftogi, że dobfi puojdń do róje po své - smrti A 222 b1/b?; — tehda to hospo- dárstvie za nic neftogi A 201 b?. stávati, -aju, -áš, impftiv.: kdežto někdy ftawala skříně božie A 180a%. — S. sé: oni odpověděchu, že sé jest to často ftawalo S ad A 173 bt. stavenie, -ie, neutr. = staveni, stavba: vedle toho ftawenye, na němžto hvězda stojí A 176 a*; (Palác) jest ušlechtilého a krásného velmi ftawe- nve A 161 a'; do něho (kostela) ne- muoZ iZádná mücha ... ani zvéf vjíti, ani w ftawenie, jenż k tomu příslušie B 93b (ad A 173 b; délají z něho (stříbra) dobré slúpy a stupně a takové ftawenye 4 204 bl. stavěti, -čju, -ies, impftiv.: vedlé toho jezera roste tistie tridceti lâtrôv vzdéli, z něhožto fitawiegi domy A 198 a!, kdežto Herkuleš své slúpy ftawiel 189 a?. stavitl, -Ÿ u, -vis, pftiv. = zaslaviti: kdyz jeho (Jakuba) buoh uslysal a mor 301 ftawi B 33b (ad A 180 b!); s. sé: v tom městě bili gfu fye ftawih ti tiie zpytačové A 175 a. stöhovati sé, -uju, -uješ sč, impftiv.: vždy z jedné země {ie do druhé ftie- hugi A 174 b. stěna, -y, fem.: všecky ftieny obvěšeny jsń drahými koberci D 619 (ad A 197 a4). stien, -i (-é, -a), masc. = stín: hora pře- vysoká, jejížto ftien sáhá do Aloime A 1608; — skryté místo: kostel S ftieny a s vézemi a s piléři 4 176 a!. stieti, setuu, -eš, pftiv. = stiti: Druhý (Herodes) kázal ftieti sv. Jana Křtitele A 181 a!; (V Alexandrii) sv. Kateřina ftata A 171 b? (B 21a fczata). stíhati, -aju, -áš, impftiv.: jest velmi nebezpečné jé ftibati, když utiekají A 209 b!. stklenicč, sklenicč, -č, fem. = skleněná nádoba: barva jeho leskre sč v čisté {klenyczı A 1706! (B 19a ftlenczi (sic), M 13 a ftklenyczy). stkleny, sklenny, adj.— sklenény: noz- mi kamennými neb ífklenny' nebo trstím C 28 b/29 a (ad A 170 a?). stklo (dial. scklo), -a, neutr.= sklo: o divném dole, (z) jehoźto piesku ftkla dělají 4 164 b? (B lla íckla); z né- hožto (písku) dělají ftkla ušlechtilá A 164 b? (B 11 a fckla). stkv- v. stv-. s(t)lip, -a, -u, masc. == sloup: na velikém mosazném flupie A 158 b*; kdežto leží flup, u něhožto... Kristus bičován A 178 a? (B 30 a ftlup); od toho flupu až do čtvrtého flupu nebo piléře ib. (B ib. tlupu). sto, -a, neutr.: Sto látróv vzdéli .4 162 b/b?; tu ležal (kříž) viece nežli dvě Stye let A 159 bl. stojatý, adj.: to ftoyate dřevo A 159 al. stojieci, adj. = stojící: ftogieczie dřevo jsú učinili z cypresu 4 159 a*. stól, stola, -u, masc. = stůl: (o městu), v němž jest ftol boží A 185 a. stolenie, -ie, neutr. = stolování, způsob jedení: (Desátý rozdíl praví) o jich ftoleny A 163 bt. stolic&, -&, fem. = stolice: vókol toho kóru jest mnoho ftolicz, v nichżto každý stojí vedlé řádu svého A 180 a*;
Strana 302
302 V té sieni stojí ciesafovská ftolicze vysoká B 67a (ad A 203 b?) stoliti, -Tu, -liś, impftiv. = stolovali, jisti: kterak oni ftole a jedie D 472 (ad 4 163 b!); pani i panośc Itole na zemi A 164 a!. stopéjé v. stupéjé. strahovati, -uju, -ujeś, impftiv. = ostfi- hati: na některých miestech zvieřata a žížaly jedovaté ftrahugi takćho zbožie A 215 a?. strachovati sě, -uju, -uješ, impftiv.: ne- rodte {ye ftrachowati A 181 a2. strana, -y, fem.: se dvń ftranu A 160 br, na jedné ftranye té hory leží jiná hora A 174 a). — strana (ve sporu): tehda napíše kaZdá ftrana svü pti na listku 4 196a! — částka, díleček: (papouśkovć) maji t fść člověčí pro ftranu, kteréZ jé naucie A 214 bi. strast, -i, fem.: budu ť inhed zbavena všie ftrafti A4 163 a*. stráž(č), -č, fem.:== stráž: (ve věži) üstavné lidí odénych jest ftraz veliká A 202 a'/a?. strážný, adj.: dotud stojie jeho ftrazzny odění s meči A 167 až; sedm tisícóv mužóv ftraznych A 165 bl. stréiti, -¢u, -Gi3, pftiv.: jako by kopím vzhóru ftrczil C 83 b (ad A 196 b). stred, strda, -u, masc. := med: stromové, jeśto dobry ftred rodie A 197 b%; stred, strdi, fem.: roste t (manna) od studené rosy, kterażto slazsie jest nezli která ftred nebo cukr A 192%); (země perská jest) bohata na rýži, na ftrdi a mlóce A 214 b' (B 83 a {trzedy); o zemi Calonoch, v niżto roste v stro- miech mika chlebnó a ftred A 197 b?; když chtie tu múku mieti nebo ftred z tëch stromóv 4 198 a!. střěd, -a, -u, masc. = střed, prostředek: (moře) jenž Me(di)terraneum slove, to- číšto ftrzed země A 189 b*; mnozí mnie, že by to byl vzchod pekelný, ftrzed toho údolé A 216 à, stféda, -y, íem. == středa: w ftrziedu a v pátek A 162 a!. střědní, adj. = prostřední: země u veliké Libí vyčítati bylo by velmi dlúho v zadnější a w ftrzednye A 189 D. stredny. adj. 2 medovy: plovüá v nim (ráji) potoci mlééní a ftredny A 222 b?. stíévo, tíévo, -a, neutr. :- sttevo: takZe jim horkem trzewa vycházejí A 194 a? (C 78 b ftrzewa). stříebrný, -erný, adj. = stříbrný: všickni stupňové, po nichž na sien jdń, jsú ftrzebrhy A 197 al; (mniši) ftrzebrnu rafijí kosti sv. Kateřiny potrń 4 173 a!; proto tu nejde ižádný peniez ftrzebrny ani zlaty .4 208 b! (D 668 ftrieberny). stfiebro, -a, neutr. = stfibro: tam sobè nevázie mnoho ftrzebra A 204 b'; ze zlata a z ftrzebra A 195 b?. strieci, stróhu, stfróżeś, impftiv. := stfici, hlídati: A ftrzehu té ftudnice pohané velmi pilně 4 185 a'; k anjelu, jenž ráje ftrzezze A 159 aż. stíiedmy, adj. = prostřední: Druhá (In- die) slove ftrziedma A 193 b?; fkrze ftrzedmu (Indii) 4 158 at. strieleti, -eju, -éš, impftiv. := stiileti: (zeny v Tatefich) jezdie na koniech à v uodénie sé oblacie a bojují, jedno Ze t neftrzelegi z lucist 4 209 bl. strom, -a, -u, masc.: cypresovy firom A 15092?; když ten ftrom z těch zrnec vzroste A 159 b!; třie ftromowe ib. stromek, -mka, -mku, masc., demin. ze strom: (balsám) roste f na malych ftromcziech À 170 a, stromovy, adj.: (velblcudi) tu maji svój obrok, točíš malé větvičky a listie ftromowe 4 172 b. strpéti, -p'u, -piś, pftiv. = vydrZeti, snésti, strpéti: Protoz musie sé u vodé pohfiżeti, jinak by horka nemohli ftrpieti 4. 194 a?; pýchy tvé najvyššie ftrpieti nemóžeme B 6 b (ad A 161 by). strýc, -č, masc.: protož nemuož žádný v té zemi pověděti za jisté, kto by jeho otec byl anebo ftricz nebo syn nebo vnuk A 196 a?. studeno, -a, neutr. z adj.: na některých miestech jest tak náramné ftudeno A 210 bi. studený, adj.: jest velmi itudena ta hora A 174a. studně, -č, fem.: o jedné ftudm B 53b (ad A 194 b). studnicá, -&, fem. = studnice.: nemohü ftudnycz mieti 4 168 bl. stûpati, -aju, -é8, impftiv. — stoupati: tvrdo f jest tobé proti ostnu ftupat A 186 a?.
302 V té sieni stojí ciesafovská ftolicze vysoká B 67a (ad A 203 b?) stoliti, -Tu, -liś, impftiv. = stolovali, jisti: kterak oni ftole a jedie D 472 (ad 4 163 b!); pani i panośc Itole na zemi A 164 a!. stopéjé v. stupéjé. strahovati, -uju, -ujeś, impftiv. = ostfi- hati: na některých miestech zvieřata a žížaly jedovaté ftrahugi takćho zbožie A 215 a?. strachovati sě, -uju, -uješ, impftiv.: ne- rodte {ye ftrachowati A 181 a2. strana, -y, fem.: se dvń ftranu A 160 br, na jedné ftranye té hory leží jiná hora A 174 a). — strana (ve sporu): tehda napíše kaZdá ftrana svü pti na listku 4 196a! — částka, díleček: (papouśkovć) maji t fść člověčí pro ftranu, kteréZ jé naucie A 214 bi. strast, -i, fem.: budu ť inhed zbavena všie ftrafti A4 163 a*. stráž(č), -č, fem.:== stráž: (ve věži) üstavné lidí odénych jest ftraz veliká A 202 a'/a?. strážný, adj.: dotud stojie jeho ftrazzny odění s meči A 167 až; sedm tisícóv mužóv ftraznych A 165 bl. stréiti, -¢u, -Gi3, pftiv.: jako by kopím vzhóru ftrczil C 83 b (ad A 196 b). stred, strda, -u, masc. := med: stromové, jeśto dobry ftred rodie A 197 b%; stred, strdi, fem.: roste t (manna) od studené rosy, kterażto slazsie jest nezli která ftred nebo cukr A 192%); (země perská jest) bohata na rýži, na ftrdi a mlóce A 214 b' (B 83 a {trzedy); o zemi Calonoch, v niżto roste v stro- miech mika chlebnó a ftred A 197 b?; když chtie tu múku mieti nebo ftred z tëch stromóv 4 198 a!. střěd, -a, -u, masc. = střed, prostředek: (moře) jenž Me(di)terraneum slove, to- číšto ftrzed země A 189 b*; mnozí mnie, že by to byl vzchod pekelný, ftrzed toho údolé A 216 à, stféda, -y, íem. == středa: w ftrziedu a v pátek A 162 a!. střědní, adj. = prostřední: země u veliké Libí vyčítati bylo by velmi dlúho v zadnější a w ftrzednye A 189 D. stredny. adj. 2 medovy: plovüá v nim (ráji) potoci mlééní a ftredny A 222 b?. stíévo, tíévo, -a, neutr. :- sttevo: takZe jim horkem trzewa vycházejí A 194 a? (C 78 b ftrzewa). stříebrný, -erný, adj. = stříbrný: všickni stupňové, po nichž na sien jdń, jsú ftrzebrhy A 197 al; (mniši) ftrzebrnu rafijí kosti sv. Kateřiny potrń 4 173 a!; proto tu nejde ižádný peniez ftrzebrny ani zlaty .4 208 b! (D 668 ftrieberny). stfiebro, -a, neutr. = stfibro: tam sobè nevázie mnoho ftrzebra A 204 b'; ze zlata a z ftrzebra A 195 b?. strieci, stróhu, stfróżeś, impftiv. := stfici, hlídati: A ftrzehu té ftudnice pohané velmi pilně 4 185 a'; k anjelu, jenž ráje ftrzezze A 159 aż. stíiedmy, adj. = prostřední: Druhá (In- die) slove ftrziedma A 193 b?; fkrze ftrzedmu (Indii) 4 158 at. strieleti, -eju, -éš, impftiv. := stiileti: (zeny v Tatefich) jezdie na koniech à v uodénie sé oblacie a bojují, jedno Ze t neftrzelegi z lucist 4 209 bl. strom, -a, -u, masc.: cypresovy firom A 15092?; když ten ftrom z těch zrnec vzroste A 159 b!; třie ftromowe ib. stromek, -mka, -mku, masc., demin. ze strom: (balsám) roste f na malych ftromcziech À 170 a, stromovy, adj.: (velblcudi) tu maji svój obrok, točíš malé větvičky a listie ftromowe 4 172 b. strpéti, -p'u, -piś, pftiv. = vydrZeti, snésti, strpéti: Protoz musie sé u vodé pohfiżeti, jinak by horka nemohli ftrpieti 4. 194 a?; pýchy tvé najvyššie ftrpieti nemóžeme B 6 b (ad A 161 by). strýc, -č, masc.: protož nemuož žádný v té zemi pověděti za jisté, kto by jeho otec byl anebo ftricz nebo syn nebo vnuk A 196 a?. studeno, -a, neutr. z adj.: na některých miestech jest tak náramné ftudeno A 210 bi. studený, adj.: jest velmi itudena ta hora A 174a. studně, -č, fem.: o jedné ftudm B 53b (ad A 194 b). studnicá, -&, fem. = studnice.: nemohü ftudnycz mieti 4 168 bl. stûpati, -aju, -é8, impftiv. — stoupati: tvrdo f jest tobé proti ostnu ftupat A 186 a?.
Strana 303
stupéjé, stópé]é, -&, fem. = šlépěj: ještě znáti jest ftupyegye oslové na třech miestech A 179 a* (C 45b ftopiege). stupeň, -pně, masc.: okolo toho dvoru v(z)děláni jsú fiupnyowe mramoroví A 161 a!; třmi ftupnyemy níže, tu jsú ty jesličky A4 176 a?. stüpiti, -p'u, -piś, pftiv. = stoupnouti: (Mojžíš) za sś ftupyw o skálu sebń udeřil A 174 a!. stvorenie, -ie, neutr. —: stvoření, tvorstvo, tvor: o jeskyni přébytka Adamova a Evy a o jich ftworzeny A 175 bi; Ze by byl(a) smrtedlné ftworzenye jako i on 4 1694?; (Büh) dává v&iemu ftworzenie . . . moc a silu S 73b (ad 4 225 a). stvořený, adj.: neb jest (dub) na pocátce světa ftworzeny A 175%. stvořitel, -e, masc.: bych byl chtěl svého ftworzitele přieti A 165 £?. stvofiti, -fu, -fis, pftiv.: Neb pravie, Ze geft Adam ftworzen v Davidové za- hradé 4 175 bl. Stvüci, stkvücí, adj. — skvoucí: rovné pole ftkwucie DD 526 (omyl m. ktvńcie) (ad A 176 a. stý, numer.: Sty rozdiel A 212 a?. stydnüti, -nu, -neS, impftiv. = stydnouti: (rosa) ftydnet mólo, że t tvrda bude A 192 b! (není-li třeba čísti: sstydne t). stýskatí, -šču, -ščeš, impftiv.: když fobie o to ftyffkafľe, tehda anjel buoží ukázal jemu ty stromy 4 198a: súd, -a, -u, masc. -- soud: Na té hofe má býti fud poslední A 185 a2. südc&, -&, masc.--soudce: buoh nebyl by fudczim pravým, by dopustil, aby .. . Ad 223a! (C 136 b. fudczy, D 735 fudcem); (Samaritdni) v&tie v jednoho Boha, stvořitele všech a w fudczi vścch marnosti A 184 a. sudec, -dc&, masc. = nádoba, soudek: jsú tu mnozí čbánové i fudczowe jako mramoroví, kterézto ares nazývají B 5a, N 8 b (ad A 160 aż). südek, -dka, -dku, masc. — soudek: Také jsá tu mnozí ébánové i fudkowe jako mramorovi, kteréžto ares nazývají A 160 a? (C 8 b faudkowe). Süditi, -zu, -dí5, impftiv.: (v údolí Jo- safat) jé bude pán buoh s svými sva- tými fuditi 4 178 &2, 303 südny, adj. — radní, soudny: w fudnem domu Pilátové 4 1605; — ani muk ani radostí mají až do dne. fudneho A 161 b2. sucho, -a, neutr. z adj.: cesta do Jerusa- lema z těchto zemí v$é po fuchu A 188 bi; (sedmmědcítmý rozdíl praví o cestě) po fufe takto D 508; fucho nebo mokro A 171 bl. Suchus, (Fuzys), jm. místní: to město (Baldach) byl udělal Nabochodonozor a nazval jé Suchus nebo Suzis A 168 a! (S 14 a fuzys). suchy, adj.: (zem& jest) piesčitá, fucha, neužitečná A 167 b*/168 a; (Egypt) jest země fucha a horká A 168 Pb. sukně, -č, fem.: (ženy) mají chudé fuknye na sobč A 1925; fuknye ne(s)Sitä A 158 b*. sukno, -a, neutr.: kakž koli mají zlaté i střébrné obrazy a (z) fukna i z plsti udělané 4 209 a. Sumage, jm. misini: Jedno (město v Ka- taji) slove Sumage 4 203 a2. Surade (Suradyr, Suradye, Suradre), jm. místní: z Sidona jde do Surade anebo k Tyru A 186 D? (B 42 b Suradyr, C 62 b Suradye, D 576 Suradre). surový, adj. = syrový: ti jiným nejsú Zivi, jedno furowym masein a furowymi rybami C 90a (ad A 200 a)). Suse ( Susis, Suzis), jm. mísiní: (kněz Jan) bydlí f obecně v jednom městě, ješto slove Sufe A 214 (C 120a Sufis neb Sufe); (město Baldach) byl udělal Nabochodonozor a nazval jé Suchus nebo Suzis 4 168 at. Süséd, -a, masc. == soused: pojma fufedi s sebü 4 171 bt. 8usis v. Suse. sušený, adj.: páléce (Tataři) fuffena. na slunci lajna C 67 a (ad A 188 b?). sušiti, -5u, -3i$, impftiv.: dělají ten chléb a fuffe jej na slunci A 161 b'; fuliec (Tatafi) na slunci lajna D 584 (ad A 188 b?) Suzis v. Suse. svaceny v. svéceny. svada, -y, fem. = hádka, svár: aby ty a všichni tvoji budúcí až do devátého pokolenie ústavně u válkách a w {wa- dach bydlili A 190 b?.
stupéjé, stópé]é, -&, fem. = šlépěj: ještě znáti jest ftupyegye oslové na třech miestech A 179 a* (C 45b ftopiege). stupeň, -pně, masc.: okolo toho dvoru v(z)děláni jsú fiupnyowe mramoroví A 161 a!; třmi ftupnyemy níže, tu jsú ty jesličky A4 176 a?. stüpiti, -p'u, -piś, pftiv. = stoupnouti: (Mojžíš) za sś ftupyw o skálu sebń udeřil A 174 a!. stvorenie, -ie, neutr. —: stvoření, tvorstvo, tvor: o jeskyni přébytka Adamova a Evy a o jich ftworzeny A 175 bi; Ze by byl(a) smrtedlné ftworzenye jako i on 4 1694?; (Büh) dává v&iemu ftworzenie . . . moc a silu S 73b (ad 4 225 a). stvořený, adj.: neb jest (dub) na pocátce světa ftworzeny A 175%. stvořitel, -e, masc.: bych byl chtěl svého ftworzitele přieti A 165 £?. stvofiti, -fu, -fis, pftiv.: Neb pravie, Ze geft Adam ftworzen v Davidové za- hradé 4 175 bl. Stvüci, stkvücí, adj. — skvoucí: rovné pole ftkwucie DD 526 (omyl m. ktvńcie) (ad A 176 a. stý, numer.: Sty rozdiel A 212 a?. stydnüti, -nu, -neS, impftiv. = stydnouti: (rosa) ftydnet mólo, że t tvrda bude A 192 b! (není-li třeba čísti: sstydne t). stýskatí, -šču, -ščeš, impftiv.: když fobie o to ftyffkafľe, tehda anjel buoží ukázal jemu ty stromy 4 198a: súd, -a, -u, masc. -- soud: Na té hofe má býti fud poslední A 185 a2. südc&, -&, masc.--soudce: buoh nebyl by fudczim pravým, by dopustil, aby .. . Ad 223a! (C 136 b. fudczy, D 735 fudcem); (Samaritdni) v&tie v jednoho Boha, stvořitele všech a w fudczi vścch marnosti A 184 a. sudec, -dc&, masc. = nádoba, soudek: jsú tu mnozí čbánové i fudczowe jako mramoroví, kterézto ares nazývají B 5a, N 8 b (ad A 160 aż). südek, -dka, -dku, masc. — soudek: Také jsá tu mnozí ébánové i fudkowe jako mramorovi, kteréžto ares nazývají A 160 a? (C 8 b faudkowe). Süditi, -zu, -dí5, impftiv.: (v údolí Jo- safat) jé bude pán buoh s svými sva- tými fuditi 4 178 &2, 303 südny, adj. — radní, soudny: w fudnem domu Pilátové 4 1605; — ani muk ani radostí mají až do dne. fudneho A 161 b2. sucho, -a, neutr. z adj.: cesta do Jerusa- lema z těchto zemí v$é po fuchu A 188 bi; (sedmmědcítmý rozdíl praví o cestě) po fufe takto D 508; fucho nebo mokro A 171 bl. Suchus, (Fuzys), jm. místní: to město (Baldach) byl udělal Nabochodonozor a nazval jé Suchus nebo Suzis A 168 a! (S 14 a fuzys). suchy, adj.: (zem& jest) piesčitá, fucha, neužitečná A 167 b*/168 a; (Egypt) jest země fucha a horká A 168 Pb. sukně, -č, fem.: (ženy) mají chudé fuknye na sobč A 1925; fuknye ne(s)Sitä A 158 b*. sukno, -a, neutr.: kakž koli mají zlaté i střébrné obrazy a (z) fukna i z plsti udělané 4 209 a. Sumage, jm. misini: Jedno (město v Ka- taji) slove Sumage 4 203 a2. Surade (Suradyr, Suradye, Suradre), jm. místní: z Sidona jde do Surade anebo k Tyru A 186 D? (B 42 b Suradyr, C 62 b Suradye, D 576 Suradre). surový, adj. = syrový: ti jiným nejsú Zivi, jedno furowym masein a furowymi rybami C 90a (ad A 200 a)). Suse ( Susis, Suzis), jm. mísiní: (kněz Jan) bydlí f obecně v jednom městě, ješto slove Sufe A 214 (C 120a Sufis neb Sufe); (město Baldach) byl udělal Nabochodonozor a nazval jé Suchus nebo Suzis 4 168 at. Süséd, -a, masc. == soused: pojma fufedi s sebü 4 171 bt. 8usis v. Suse. sušený, adj.: páléce (Tataři) fuffena. na slunci lajna C 67 a (ad A 188 b?). sušiti, -5u, -3i$, impftiv.: dělají ten chléb a fuffe jej na slunci A 161 b'; fuliec (Tatafi) na slunci lajna D 584 (ad A 188 b?) Suzis v. Suse. svaceny v. svéceny. svada, -y, fem. = hádka, svár: aby ty a všichni tvoji budúcí až do devátého pokolenie ústavně u válkách a w {wa- dach bydlili A 190 b?.
Strana 304
304 sválený, adj.: a jesti ť (věc) jakožto hrûda fwalena A 175 b?. svatba, svadba, -y, fem.: kdežto pán Kristus učinil červené víno z vody na fwadbie A 184 5? (C 58 a {watbie). svatnic&, -& fem. = svatyně: ten (kůr) slove od židóv sancta sanctorum, fwatnycze svatých À 180 al. svatost, -i, fem.: (pohané) držie mnoho o jeho (sv. Jana) (watoft1 A 184 al; o knózi Johanovi a o jeho panství a o jeho fwatofti A 157 bl. svátost, -i, fem.:= ostatky (svatých), svaté věci: Třčtí rozdiel praví o wa- tofti, kteráž jest v Konstantinopoli A 158 b”; (V krále franského kaple jest) sic mnoho {watofti A 159 b?; (kněží) vychodie proti němu s fwatofti A 205 a?; ukazují mnoho jiné iwatoft1, kterúžto já sem často vídal A 173 a?. svatý, adj.: k íwate Kateřině hrobu A 157 až; ke cti fwate Žofie A 158 b1; o fwatich tělech 4 159 b?; fwieti třie králi 4 191 b?; ten má byti nayfwie- tyeyify À 2216, — Adv. -é: a ta (panna) fwatie jest umřela A 163 bl. svatyně, -č, fem: ten (kůr) slove od Zidóv sancta sanctorum, fwatinie sva- tych C 48 a (ad A 180 a). svázati, svieZu, -e5, pftiv.: jemuZto (pa- peži) všecka moc dána jest iwazati i rozvázati A 161 a?. svazek, -zka, -zku, masc.: I káza dva- nácte šípóv lučišťných třmi fwazky svázati A 207 b*. Svet, jm. zemë (Bovenschen Sweze, Sueta): slove ť ta země (Jobova) ji- ným jménem Sfwecz A 192 a?. svéceny, svaceny, adj.: protoż on pii- jímá také i fwaczenu vodu A 205 a? (B 69 b fweczenu); tehda zmyji své oltáte fwaczenu vuodû 4 161 5? (B 7 a, D 466 fwieczenu). svědčělti, -ču, -číš, impftiv. = dosvědčo- vati: a fwiedczziet mnisie, . . . Ze ktoZ by ten olej poctivé za sedm let choval, Ze by sé v maso a v krev obrátil A 186 bl. svčdečstvie, -ie, neutr. — svčdectví: jeho (boha) divové jsû fwiedeczitwie jeho moci A 173 b';j rytieti i panose jezdili jeho rozpravenie fwediecztwie (!) vy- davaji B la. svédomie, -ie, neutr. == svédomi: v svém fwiedomy plni byli Seradné zlosti A 183 a?; — svědectví: (každý) má obraz vuola ... na čele visiece na fwiedomye, Ze jsú na svého boha laskavi A 200 d% Sver v. Sner. Sveröpic&, -č, íem.:- kobyla: (připraví před něho stůl) a jednu fwerzepicz s jedniem bkřiebětem 4 209% ta fwerzepice s tiem hfiebétem mají jiná hfébata roditi À 210 a*. sverépiëi, adj. = kobyli: pak pfipravie před něho stól s chlebem a s vínem a s krmčmi a jednu fepici mleka fwerzepiczeho À 209 h?. svěřiti sě, -řu, -říš, pftiv.: (když on spatří), že jim móž dobře fwierziti (sic) A 206 až (C 103 a že fe muož jim dobře fwierziti). svět, -a, -u, masc.: témeř vešken fwiet zputoval a zjezdil jest A 157 a!; ać by tento fwiet kto objeti chtěl A 157 a*; kterýžto najvětčí pán jest w Íwietie ib.; aby sé fwietu a Zenám slibili.1 162 al. svótiti, -cu, -tiś, impftiv.: jich knóz musil by duom fwietiti A 209 a?. svétlo, -a, neutr.: lampa mdlé ústavně v svém fwielle 4 173 aż. svétlost, -i, fem.: (karbunkuly) tak ve- liky blesk vydávají a také blesk (!) i fwietloft S 63a (ad 4 215 a). světlý, adj.: ta krajina byla jest někdy ovsem fwietla À 211 b! — Adv. -e: bieše málo fwietlegie 4 217 b! (D 708 fwietleg1). světský, adj.: i usazuje všecky v své zemi, tak duchovnie, jako fwietfke A 162 a'". sviecen, -cna, -cnu, masc. — svícen: (V té skříní bylo) sedm fwiecznow A 180 A. svietelnic&, svietedlnicč, svletldlnicš, -č, fem. — svítilna, lampa, lucerna: mnoho lamp neb fwietedlnycz A 173 a? (M 14b, N 40 b fwyetydlnycz). svietiti, -cu, -tiś, impftiv. == svititi: když na À (na fenixe) slunce fwieti A 159 &. svině, -č, fem.: (Alexander) kázal přihnati do boje mnoho fwyny 44 198 5!; i plazil jé (slepice) przed fwynyemy A 198 b?; tam fwynye vżdy po nim béZie ib. sviní, adj. = svíňský: Takć t nejedie (pohané) ani fwynyeho masa 4 176 b*. Svilisky, adj. - sviní, sviñskÿ: maso fwynfke 4 162 a}.
304 sválený, adj.: a jesti ť (věc) jakožto hrûda fwalena A 175 b?. svatba, svadba, -y, fem.: kdežto pán Kristus učinil červené víno z vody na fwadbie A 184 5? (C 58 a {watbie). svatnic&, -& fem. = svatyně: ten (kůr) slove od židóv sancta sanctorum, fwatnycze svatých À 180 al. svatost, -i, fem.: (pohané) držie mnoho o jeho (sv. Jana) (watoft1 A 184 al; o knózi Johanovi a o jeho panství a o jeho fwatofti A 157 bl. svátost, -i, fem.:= ostatky (svatých), svaté věci: Třčtí rozdiel praví o wa- tofti, kteráž jest v Konstantinopoli A 158 b”; (V krále franského kaple jest) sic mnoho {watofti A 159 b?; (kněží) vychodie proti němu s fwatofti A 205 a?; ukazují mnoho jiné iwatoft1, kterúžto já sem často vídal A 173 a?. svatý, adj.: k íwate Kateřině hrobu A 157 až; ke cti fwate Žofie A 158 b1; o fwatich tělech 4 159 b?; fwieti třie králi 4 191 b?; ten má byti nayfwie- tyeyify À 2216, — Adv. -é: a ta (panna) fwatie jest umřela A 163 bl. svatyně, -č, fem: ten (kůr) slove od Zidóv sancta sanctorum, fwatinie sva- tych C 48 a (ad A 180 a). svázati, svieZu, -e5, pftiv.: jemuZto (pa- peži) všecka moc dána jest iwazati i rozvázati A 161 a?. svazek, -zka, -zku, masc.: I káza dva- nácte šípóv lučišťných třmi fwazky svázati A 207 b*. Svet, jm. zemë (Bovenschen Sweze, Sueta): slove ť ta země (Jobova) ji- ným jménem Sfwecz A 192 a?. svéceny, svaceny, adj.: protoż on pii- jímá také i fwaczenu vodu A 205 a? (B 69 b fweczenu); tehda zmyji své oltáte fwaczenu vuodû 4 161 5? (B 7 a, D 466 fwieczenu). svědčělti, -ču, -číš, impftiv. = dosvědčo- vati: a fwiedczziet mnisie, . . . Ze ktoZ by ten olej poctivé za sedm let choval, Ze by sé v maso a v krev obrátil A 186 bl. svčdečstvie, -ie, neutr. — svčdectví: jeho (boha) divové jsû fwiedeczitwie jeho moci A 173 b';j rytieti i panose jezdili jeho rozpravenie fwediecztwie (!) vy- davaji B la. svédomie, -ie, neutr. == svédomi: v svém fwiedomy plni byli Seradné zlosti A 183 a?; — svědectví: (každý) má obraz vuola ... na čele visiece na fwiedomye, Ze jsú na svého boha laskavi A 200 d% Sver v. Sner. Sveröpic&, -č, íem.:- kobyla: (připraví před něho stůl) a jednu fwerzepicz s jedniem bkřiebětem 4 209% ta fwerzepice s tiem hfiebétem mají jiná hfébata roditi À 210 a*. sverépiëi, adj. = kobyli: pak pfipravie před něho stól s chlebem a s vínem a s krmčmi a jednu fepici mleka fwerzepiczeho À 209 h?. svěřiti sě, -řu, -říš, pftiv.: (když on spatří), že jim móž dobře fwierziti (sic) A 206 až (C 103 a že fe muož jim dobře fwierziti). svět, -a, -u, masc.: témeř vešken fwiet zputoval a zjezdil jest A 157 a!; ać by tento fwiet kto objeti chtěl A 157 a*; kterýžto najvětčí pán jest w Íwietie ib.; aby sé fwietu a Zenám slibili.1 162 al. svótiti, -cu, -tiś, impftiv.: jich knóz musil by duom fwietiti A 209 a?. svétlo, -a, neutr.: lampa mdlé ústavně v svém fwielle 4 173 aż. svétlost, -i, fem.: (karbunkuly) tak ve- liky blesk vydávají a také blesk (!) i fwietloft S 63a (ad 4 215 a). světlý, adj.: ta krajina byla jest někdy ovsem fwietla À 211 b! — Adv. -e: bieše málo fwietlegie 4 217 b! (D 708 fwietleg1). světský, adj.: i usazuje všecky v své zemi, tak duchovnie, jako fwietfke A 162 a'". sviecen, -cna, -cnu, masc. — svícen: (V té skříní bylo) sedm fwiecznow A 180 A. svietelnic&, svietedlnicč, svletldlnicš, -č, fem. — svítilna, lampa, lucerna: mnoho lamp neb fwietedlnycz A 173 a? (M 14b, N 40 b fwyetydlnycz). svietiti, -cu, -tiś, impftiv. == svititi: když na À (na fenixe) slunce fwieti A 159 &. svině, -č, fem.: (Alexander) kázal přihnati do boje mnoho fwyny 44 198 5!; i plazil jé (slepice) przed fwynyemy A 198 b?; tam fwynye vżdy po nim béZie ib. sviní, adj. = svíňský: Takć t nejedie (pohané) ani fwynyeho masa 4 176 b*. Svilisky, adj. - sviní, sviñskÿ: maso fwynfke 4 162 a}.
Strana 305
svlécl, svleku, svlečeš, pftiv.: Protož & musie t jeho obléci i fwleczi 4 222 a*. svoboda, -y, íem.: (kán) ostavuje jé pii jich fwobodach A4 205a? - svobodný, adj.: Komanští biechu svoji a fwobodňy lidé A 166 a!; ktož jinde prohřešil a do toho města utekl, ten byl fwoboden A 175 a?. swój, pronom.: fwu rukü vérné popsal B 1 a; kromě fweho narozenie A 157 b!; fwu zemi ib.; po fwe smrti À 157 b*; (voda dunajská) drží fwoy běh A 158 a? (B 2 a {wy); fweho nepřétele A 159 aż; Řekové držé fwu mii s kvašeným chlebem A 161 b!; — Komanští biechu {wogı a svobodní lidé A 166 al. svolatl, -aju, -á$, pftiv.: ti třie králi fwolawffe všecky biskupy A 216 a. svornost,.-i, fem.: o můúdré řčči kánově, jí2 svych synóv k fwornofti pobiedil A 207 bt. svraskaly, svrasktaly, adj.: Ze by proto byl pepř černý a fwrafkali od ohng& A 196a? (D 54 b fwraffktaly). svrchní, adj.: fwrchnye dska . . . byl(a) jest z olivy A 159 a?. svrchovaný, adj. — svrchupsany: V tom fwrchowanem chrámu D 544 (ad A 180 a!); když všecky fwrchowane véci biechu skondny D 702 (ad 4 216 aY). svrchu, adv. = dříve, nahoře: A já biech fwrchu počal počítati tu cestu À 171 a’; psali jsú slova fwrchu v müce C 9% (ad A 160 2?) svrchupsanÿ, adj.: Tû cestû fwrchu- pfanu jdû pûtnici A 187a), když mniść fwrchupfany k tomu miestu jdú A 173 at. svrub v. srub. Sycher v. Sciker. . Sykora. omylem pokládáno za jm. mistni, v. skóro. . UC syn, -a, masc.: fin boží A 158 b!; (Adam) poslal fyna svého k anjelu A 159 a?. Syndrache v. Xidroche. Syranl v. ariáni. 'Syrla, Syrie, -ie, jm. země: Potom leží Sırıa a Palestina A 189 b; (panoval) ' nad 'Sirij A 158 bl; (třetí království slove) Sirie A. 166 b*, syrový, adj.: kteréžto (zvířata) oni sami uhonie, à jedie jó fyrowe A 174 b'. 305 syrský, adj.: tu sě počíná Sirfka zemé A 16445; Okolo Jerusalema leží krá- lovstvie Sirfke A 177 a?; fkrze Sirfku (zemi) A 158 al. — Plur. masc. Syrsét, -ští, jm. národní: až do té chvíle, až firffti pfitahli jsi do Indie A 195 b (B 55 b Syrffczy). sysel, -sla, masc.: v těch horách myši a fiflowe zlato z prsti vyhrabují A 215.a?. sytyrus (pl. sytyry) v. siticus. s-zadu, z-zadu, adv. = vzadu: Jsú také v té zemi lidé, ješto ť také hlav nemají, a mají očii usta s zadu na pleci A 200 a! (B 61 b zadu = z zadu). szüti, -uju, -ujeS, pftiv. = zouti: když do něho (chrámu) vjíti chtie, každý fie szuge 4 180a!; Zug obuvi tvé A 1734 (C 33 b szug). $acovatl, -uju, -ujes, impftiv. = ceniti, odhadovati: Sfaczowa jej (żoldźna Torqueam) na Éedesáte tisícóv firákóv A 166 aż. $achovní, adj.:= šachový: ve jhře ffa- chownie B 13 b (ad A 166 bi. šachový, adj.: ve jhře ffachowe A 166 b!. $alomiin, -a, masc., jm. os. = Šalomoun: V tom městě bydlel jest Sfalomun A 175 al. — Adj. possess. -6v: o mésté matefe Sfalomunowy C 3765 (ad A 174 b); - aby viděla (královna ze Saby) midrost Sfalomunowu A 175.a!. Sarlat, -a, -u, masc.: (Zeny) jsá odény ffarlatem, ale zle skrojenym A 209 al. Savel, -vla, masc., jm. os.: Sawle, fawle, co mi se protivis D 572 (ad A 186 a1). ščastný v. sčastný. | ščedrost; -i, fem.= štědrost: (kterak) jeho ffczedroft: vyprávie B 14a (ad A 166 5). | ščekati, -aju, -43, impftiv. = štěkati: 'éasto slychají psy tam {ftiekagice a kokoty p&jice A 211 b! (B 78 b fczie- kagicze). U ščěp, -a, -u, masc. = štěp: V Egyptě jsú [Íftüepowe v některých zahradách A 169 b? (B 18 b fíczepowe). Ščepán v. Štěpán. &éépnicá, -&, fem.-= Stépnice: v tom městě okolo jest . . . mnoho krásných ffüephycz a plodnych A 188 a*. Séépovle, -ie, neutr. = štěpné stromoví, Stépovi: (zahrada) jest plna ušlechti-
svlécl, svleku, svlečeš, pftiv.: Protož & musie t jeho obléci i fwleczi 4 222 a*. svoboda, -y, íem.: (kán) ostavuje jé pii jich fwobodach A4 205a? - svobodný, adj.: Komanští biechu svoji a fwobodňy lidé A 166 a!; ktož jinde prohřešil a do toho města utekl, ten byl fwoboden A 175 a?. swój, pronom.: fwu rukü vérné popsal B 1 a; kromě fweho narozenie A 157 b!; fwu zemi ib.; po fwe smrti À 157 b*; (voda dunajská) drží fwoy běh A 158 a? (B 2 a {wy); fweho nepřétele A 159 aż; Řekové držé fwu mii s kvašeným chlebem A 161 b!; — Komanští biechu {wogı a svobodní lidé A 166 al. svolatl, -aju, -á$, pftiv.: ti třie králi fwolawffe všecky biskupy A 216 a. svornost,.-i, fem.: o můúdré řčči kánově, jí2 svych synóv k fwornofti pobiedil A 207 bt. svraskaly, svrasktaly, adj.: Ze by proto byl pepř černý a fwrafkali od ohng& A 196a? (D 54 b fwraffktaly). svrchní, adj.: fwrchnye dska . . . byl(a) jest z olivy A 159 a?. svrchovaný, adj. — svrchupsany: V tom fwrchowanem chrámu D 544 (ad A 180 a!); když všecky fwrchowane véci biechu skondny D 702 (ad 4 216 aY). svrchu, adv. = dříve, nahoře: A já biech fwrchu počal počítati tu cestu À 171 a’; psali jsú slova fwrchu v müce C 9% (ad A 160 2?) svrchupsanÿ, adj.: Tû cestû fwrchu- pfanu jdû pûtnici A 187a), když mniść fwrchupfany k tomu miestu jdú A 173 at. svrub v. srub. Sycher v. Sciker. . Sykora. omylem pokládáno za jm. mistni, v. skóro. . UC syn, -a, masc.: fin boží A 158 b!; (Adam) poslal fyna svého k anjelu A 159 a?. Syndrache v. Xidroche. Syranl v. ariáni. 'Syrla, Syrie, -ie, jm. země: Potom leží Sırıa a Palestina A 189 b; (panoval) ' nad 'Sirij A 158 bl; (třetí království slove) Sirie A. 166 b*, syrový, adj.: kteréžto (zvířata) oni sami uhonie, à jedie jó fyrowe A 174 b'. 305 syrský, adj.: tu sě počíná Sirfka zemé A 16445; Okolo Jerusalema leží krá- lovstvie Sirfke A 177 a?; fkrze Sirfku (zemi) A 158 al. — Plur. masc. Syrsét, -ští, jm. národní: až do té chvíle, až firffti pfitahli jsi do Indie A 195 b (B 55 b Syrffczy). sysel, -sla, masc.: v těch horách myši a fiflowe zlato z prsti vyhrabují A 215.a?. sytyrus (pl. sytyry) v. siticus. s-zadu, z-zadu, adv. = vzadu: Jsú také v té zemi lidé, ješto ť také hlav nemají, a mají očii usta s zadu na pleci A 200 a! (B 61 b zadu = z zadu). szüti, -uju, -ujeS, pftiv. = zouti: když do něho (chrámu) vjíti chtie, každý fie szuge 4 180a!; Zug obuvi tvé A 1734 (C 33 b szug). $acovatl, -uju, -ujes, impftiv. = ceniti, odhadovati: Sfaczowa jej (żoldźna Torqueam) na Éedesáte tisícóv firákóv A 166 aż. $achovní, adj.:= šachový: ve jhře ffa- chownie B 13 b (ad A 166 bi. šachový, adj.: ve jhře ffachowe A 166 b!. $alomiin, -a, masc., jm. os. = Šalomoun: V tom městě bydlel jest Sfalomun A 175 al. — Adj. possess. -6v: o mésté matefe Sfalomunowy C 3765 (ad A 174 b); - aby viděla (královna ze Saby) midrost Sfalomunowu A 175.a!. Sarlat, -a, -u, masc.: (Zeny) jsá odény ffarlatem, ale zle skrojenym A 209 al. Savel, -vla, masc., jm. os.: Sawle, fawle, co mi se protivis D 572 (ad A 186 a1). ščastný v. sčastný. | ščedrost; -i, fem.= štědrost: (kterak) jeho ffczedroft: vyprávie B 14a (ad A 166 5). | ščekati, -aju, -43, impftiv. = štěkati: 'éasto slychají psy tam {ftiekagice a kokoty p&jice A 211 b! (B 78 b fczie- kagicze). U ščěp, -a, -u, masc. = štěp: V Egyptě jsú [Íftüepowe v některých zahradách A 169 b? (B 18 b fíczepowe). Ščepán v. Štěpán. &éépnicá, -&, fem.-= Stépnice: v tom městě okolo jest . . . mnoho krásných ffüephycz a plodnych A 188 a*. Séépovle, -ie, neutr. = štěpné stromoví, Stépovi: (zahrada) jest plna ušlechti-
Strana 306
306 lého a výborného fftiepowie C 97b (ad A 203 b). $llepati s8, -aju, -48, impftiv. = &típati se: by jej (dříví) pak jako vápenný kámen dlúho pálil, neshofí f, ale ffüepat fie A 218 bt. ščípati, -p'u, -pes, impftiv. = Stipati: (zeméné) jinym lidem vy(s)sń jed, ać budû ftipany 4 201 at. ščít, -a, -u, masc. := štít: (Arabové) ne- mají t iZádného vodénie, jedno kopíce a široký fftt 4 174 b? (B 24 b ficzit). gear, Séir, -a, masc. štír: = jest ta země plna hadóv, fftyrow a jinych žížel A 201a! (B 63 b ffczirow). Éedesát- v. Sestdesát-. šědivý, adj. = šedivý: o lidech za mlady ffedywych A 192 b. Seradnost, &ef édnost, i, fem. = Serednost: kterézto (mésta) pan bóh pro fferadnoft hřiechóv převrátil jest 4 182 5b? (D 557 pro fetednoft). Seradnÿ, Żefódny, šeredný, adj. = še- redný: v svém svědomí plni byli fferadne zlosti 4 183a? (B 37 a fie- redne, D 558 ffeřadne). šest, numer.: w fiefti dnech A 170 at; ffeft mil A 171 b% dva tisíce a ffeft a osmdesáte mil lampartskych A 164 bl. &e(st)desát, numer. = šedesát: šacova jej (Zoldána) na ffedefate tisícóv firákóv A 1664? (C 20 b Sfeftdefat); ve ctyti sta a ffeftdefat piiekopóv A 167 b: (B 16a w fteftdefet, C 23 b w Stett- defate potokuov); byl živ dobře fedm a ffeftdefat let A 162 a?. še(st)desátý, numer.:= šedesátý: Síede- faty rozdiel A 186 b!. šestinohý, šestonohý, adj. = šestinohý: (zviefata) jsń t ffeftinoha A 218 59; o zviefatech trérohych a ffeftonohich A 218 a*. $estmezdsletma, -mezcletma, -médcítma, numer. = dvacet šest: (stín hory) sahá do Aloime, jenž jest od nie ffeft- mezczietma mil vzdáli 4 160 5? (D 461 Ífeftmiedcytma); Pak ffeftmezczietma mil od Sner leZí to mésto Beruth A 164 a?. šestmezdsietmý, -mezcietmý, -mědcítmý, numer, — dvacáty Sesty: Sfeftmezcziet- my rozdiel] A 171b? (D 506 Seft- “ miedcytmy). Sestnädsète, -dcet, -dst, -cte, -ste, numer. = šestnácte: Jafet to město jest jedno ffeftnadcet mil pohanských od Jeru- salema 4 1874? (B 43b ífeftnafte, D 578 feftnadft); ffeftnaczte mil A 186 b*; ffeftnaczte stupüóv vzhóru A 176 a*; ffeftnadczte mil pohanských A 164a. $estnádsty, numer.:= šestnáctý: Sfeft- naczti rozdiel 4 166 b? (D 486 Seft- nadífty). éesty, numer.: Sfefti rozdiel А 160 b?. šešel, -a, -u, masc. = chochol: (ptáci) mají veliké ffeffely na hlavách A 201 2. šešelina, šošollna, -y, fem. = šešulka: (muškáty) rostû w ffeffelynnach jako léskoví oféchové, a ty ffeffelyny slovü muskátovy kvét 4 197a! (M 32b w ffoffolynach). Же, -tru, -tfiś, impfliv. = dbáti: (pídi- mużici) roboty polskć nedbaji nic, kteréž lidé velicí jako my ffetrzie B 65a (M 38a fetrzyme, À 202 b° fye przigmem). $1]6, -& fem. = šíje: krev po jeho tváři i ffigi tecéSé A 160 a!; — fůgye pe- kelná A 171 b*; země jesti f jako ostrov se všech stran vuokol mořem a vodami obklíčena kromě jedné ffige, jizto sem i tam jedû 4A 193 a*. $ik, -a, -u, masc.: (slonové) jich zpósobu nebo ífyk k boji zrušili A 198 bi, Simon (Simon) -a, masc., jm. os.: Be- thanie, z niežto byl Simon rodem A 182 aż, | šíp, -a, -u,. masc.: I káza dvanácte ffypow lučišťných třmi svazky svázati A 207 b. šípkový, adj.: (velblúdi) tu mají svój obrok, točíš malé větvičky a listie stromové a ffipkowe A 172 b!. šířě, -č, fem. = šířka: jáma sto loket . . wifyrzi А 164 b?; ten (hrob boží) jest osmi noh vzdéli a pěti wzffirzi C 43 b (ad 4 177 b?); zed dvě stě loket zvýši a padesáti wíhrzi A 167 bà! (C 23a wz{firzi); (kříž byl) osmi paží vzdéli à puolpáty wffyrzi A 159 b!. ślroky, adj.: tu ť jest Jordán velik i ffyrok A 183 bi; jako ffyrok jest svět, vSady muoZ naleznüti i miesta svatá A 190 a!; dvór velmi ustavený a velmi ffyroky k klání À 161 al; ale ten (hrot)
306 lého a výborného fftiepowie C 97b (ad A 203 b). $llepati s8, -aju, -48, impftiv. = &típati se: by jej (dříví) pak jako vápenný kámen dlúho pálil, neshofí f, ale ffüepat fie A 218 bt. ščípati, -p'u, -pes, impftiv. = Stipati: (zeméné) jinym lidem vy(s)sń jed, ać budû ftipany 4 201 at. ščít, -a, -u, masc. := štít: (Arabové) ne- mají t iZádného vodénie, jedno kopíce a široký fftt 4 174 b? (B 24 b ficzit). gear, Séir, -a, masc. štír: = jest ta země plna hadóv, fftyrow a jinych žížel A 201a! (B 63 b ffczirow). Éedesát- v. Sestdesát-. šědivý, adj. = šedivý: o lidech za mlady ffedywych A 192 b. Seradnost, &ef édnost, i, fem. = Serednost: kterézto (mésta) pan bóh pro fferadnoft hřiechóv převrátil jest 4 182 5b? (D 557 pro fetednoft). Seradnÿ, Żefódny, šeredný, adj. = še- redný: v svém svědomí plni byli fferadne zlosti 4 183a? (B 37 a fie- redne, D 558 ffeřadne). šest, numer.: w fiefti dnech A 170 at; ffeft mil A 171 b% dva tisíce a ffeft a osmdesáte mil lampartskych A 164 bl. &e(st)desát, numer. = šedesát: šacova jej (Zoldána) na ffedefate tisícóv firákóv A 1664? (C 20 b Sfeftdefat); ve ctyti sta a ffeftdefat piiekopóv A 167 b: (B 16a w fteftdefet, C 23 b w Stett- defate potokuov); byl živ dobře fedm a ffeftdefat let A 162 a?. še(st)desátý, numer.:= šedesátý: Síede- faty rozdiel A 186 b!. šestinohý, šestonohý, adj. = šestinohý: (zviefata) jsń t ffeftinoha A 218 59; o zviefatech trérohych a ffeftonohich A 218 a*. $estmezdsletma, -mezcletma, -médcítma, numer. = dvacet šest: (stín hory) sahá do Aloime, jenž jest od nie ffeft- mezczietma mil vzdáli 4 160 5? (D 461 Ífeftmiedcytma); Pak ffeftmezczietma mil od Sner leZí to mésto Beruth A 164 a?. šestmezdsietmý, -mezcietmý, -mědcítmý, numer, — dvacáty Sesty: Sfeftmezcziet- my rozdiel] A 171b? (D 506 Seft- “ miedcytmy). Sestnädsète, -dcet, -dst, -cte, -ste, numer. = šestnácte: Jafet to město jest jedno ffeftnadcet mil pohanských od Jeru- salema 4 1874? (B 43b ífeftnafte, D 578 feftnadft); ffeftnaczte mil A 186 b*; ffeftnaczte stupüóv vzhóru A 176 a*; ffeftnadczte mil pohanských A 164a. $estnádsty, numer.:= šestnáctý: Sfeft- naczti rozdiel 4 166 b? (D 486 Seft- nadífty). éesty, numer.: Sfefti rozdiel А 160 b?. šešel, -a, -u, masc. = chochol: (ptáci) mají veliké ffeffely na hlavách A 201 2. šešelina, šošollna, -y, fem. = šešulka: (muškáty) rostû w ffeffelynnach jako léskoví oféchové, a ty ffeffelyny slovü muskátovy kvét 4 197a! (M 32b w ffoffolynach). Же, -tru, -tfiś, impfliv. = dbáti: (pídi- mużici) roboty polskć nedbaji nic, kteréž lidé velicí jako my ffetrzie B 65a (M 38a fetrzyme, À 202 b° fye przigmem). $1]6, -& fem. = šíje: krev po jeho tváři i ffigi tecéSé A 160 a!; — fůgye pe- kelná A 171 b*; země jesti f jako ostrov se všech stran vuokol mořem a vodami obklíčena kromě jedné ffige, jizto sem i tam jedû 4A 193 a*. $ik, -a, -u, masc.: (slonové) jich zpósobu nebo ífyk k boji zrušili A 198 bi, Simon (Simon) -a, masc., jm. os.: Be- thanie, z niežto byl Simon rodem A 182 aż, | šíp, -a, -u,. masc.: I káza dvanácte ffypow lučišťných třmi svazky svázati A 207 b. šípkový, adj.: (velblúdi) tu mají svój obrok, točíš malé větvičky a listie stromové a ffipkowe A 172 b!. šířě, -č, fem. = šířka: jáma sto loket . . wifyrzi А 164 b?; ten (hrob boží) jest osmi noh vzdéli a pěti wzffirzi C 43 b (ad 4 177 b?); zed dvě stě loket zvýši a padesáti wíhrzi A 167 bà! (C 23a wz{firzi); (kříž byl) osmi paží vzdéli à puolpáty wffyrzi A 159 b!. ślroky, adj.: tu ť jest Jordán velik i ffyrok A 183 bi; jako ffyrok jest svět, vSady muoZ naleznüti i miesta svatá A 190 a!; dvór velmi ustavený a velmi ffyroky k klání À 161 al; ale ten (hrot)
Strana 307
v Konstantinopoli jest ffirffi nežli v Paříži 4 160 a?. — Adv. širocč: to jich kronika svědčí jasně a ffiroczie B 72 b (ad A 207 b. &kafódost, škaredost, -i, fem.: když mládenec jeho velikost a ffkaredoft opatři A 1634» (D 472 íkatedoft); budu inhed zbavena své fkaredofti D 471 (ad À 163 a”. Skafédy, śkaredy, adj.: (kokodril) mó £ ffkaredy zrak A 201 a?; (hory) tak ve- liké a fikarede plameny z sebe vypúš- tëjf A 1715; lidé vedlé té vuody bydléce sá modti a ffkaredi A 194 a! (B 53a ffkarzedy, D 606 ikatedi). škeřoplina v. skořepina. škoda, -y, fem.: (král engličský) učinil velikü ffkodu u pohanstvu A 166 a?. śkoditl, -zu, -diś, impftiv.: niżśdnómu neffkodi A 162 b*; aby jim (zvéf) ne- ffkodila A 172 b, škodný, adj. = škodlivý: každý prázdný skutek hfiech jest a ffkodny cti té- lesne i dusi A 223 bi, $kola, -y, fem.: o fíkole židovské A 181 a!. škořep- v. skořep-. škudla v. skudla. šlechetnost, -i, fem.: čáka jest, že ještě tu zemi křesťané obdržé svú fflechet- nofty A 177 b. i Slechetny, adj.: fflechetny rytieř A 162 b?. Slépézé, šlápějč, -č, fem. = šlépěj: znáti tu jest v kameni fflepiege nohy jeho levé A 182 al; ještě jsú fflapıege na obü horúů u vršiech v skále boží mocí jako u vuosk vtištěné A 185 a!. šošollna v. šešelina. Šotlant v. Solant. špaček, -čka, masc.: (papoušek) jesti t dlühy a üzky, nemnoho vétéí ffpaczka A 214 b. Spehér, -&, masc.— vyzvéda*: (Zenka Raab) byla ffpeherze Zidovské skryla A 182 b'; ti tfie ffpeherzi, totiž Kalef à Josue s svymi tovatisi C 38 a (D 522 ffpeherowe) (ad A4 175 a?) špitál, -a, -e, masc.: (rytief) z Sfprtala svatého Jana v Rodě A 162 ż* (C 13 b z Sfpitale); o velikém ffpitalu À 178 bi (B 30 b Spitaly); v ložnici toho ffprtala 4.178 D; tu jest ten veliky ffprtal A 179 a. 307: špitálník, -a, masc. := člen řádu templářů: tu jest ten veliký špitál, od něhožto jméno ffpitalnyczi mají A 179 a!; ten ostrov drżie ffpytalńyczi, svatćho Jana kfiżovnici A 163 b'. Štěpán, (Ščepán), -a, masc., jm. os. = Štěpán: tu jest kostel svatého Sftie- pana A 178 b* (B 30b Síczepana). štítroba v. tščí. f, enkl.: a geftit (mësto) obklièeno se dvû stranú jednú zátokú morskú A 160 d!; a femt tak zakúzlena A 163 až; A yat to pravi A 157 b?; mňyet sě jest dostal bodlátek jeden A 159 57/160 a!. Tábor, jm. hory: o hoře Tabor A 184 bi. Tacas (Takos, Tokas), masc., jm. os.: Tacas zabi toho žoldána A 166 at (D 484 Takos, S 12 a Tokas). tady v. tudy. táhnüti, táhnu, tiehnes, impftiv. = téh- nouti: (brána) tahne fie k jedné hofe A 16245; kdyZ s vojskem velikym k Babylonu tahnieffe Cyrus A 167 b! (D 489 tahl); král engličský Rikard tahl přes moře A 1664a!; (kokodril) tahne svój ocas po sobé A 201 4%, — netähnu co utiniti, aż...: (voda) na kaZdü noc z zemé sé vytiine a zstydne a bude ledem, a netahne slunce vzníti, až jie nelze viděti, neb v zemi vsechne A 186 b?, — t. sě: s druhé strany tiehne fie aZ do mofe Kaspienského A 211 a. tajitl, -u, -í$, impftiv.: divovć bożi ne- mají tageny býti S ad A 173 b!. tajnost, -i, fem. = tajemství: (Šavel v nebi) viděl taynoft boží À 186 a?. tajný, adj.: Přijedú také všickni mistři taynych uméní 4 204 5. — Adv. -&: bratr jeho zahubi jej taynye A 166 53; ale tayňye mi dán (bodláček) A 160 a!. tak v. tako. také, conj.: a take o mnohých dvorných věcech A 157 a!; aby take Němci mohli v nich čísti ib.; Take já mistr Vavřinec ...tóż knihy přeložil sem A 157 at; Take v Konstantinopoli jest mnoho svatých miest A 160 af. takměř, adv. = téměř: (dva žeřátky) tak- mer (sic) v noci vesken ten kraj osvé- cují D 698 ad A 215 a!. tako, tak, -to, adv.: a tak o rozličné vieře kféstanské A 157 b!; Tak vězte A 158b2; tak mnoho A 157 5%; když by který ^^
v Konstantinopoli jest ffirffi nežli v Paříži 4 160 a?. — Adv. širocč: to jich kronika svědčí jasně a ffiroczie B 72 b (ad A 207 b. &kafódost, škaredost, -i, fem.: když mládenec jeho velikost a ffkaredoft opatři A 1634» (D 472 íkatedoft); budu inhed zbavena své fkaredofti D 471 (ad À 163 a”. Skafédy, śkaredy, adj.: (kokodril) mó £ ffkaredy zrak A 201 a?; (hory) tak ve- liké a fikarede plameny z sebe vypúš- tëjf A 1715; lidé vedlé té vuody bydléce sá modti a ffkaredi A 194 a! (B 53a ffkarzedy, D 606 ikatedi). škeřoplina v. skořepina. škoda, -y, fem.: (král engličský) učinil velikü ffkodu u pohanstvu A 166 a?. śkoditl, -zu, -diś, impftiv.: niżśdnómu neffkodi A 162 b*; aby jim (zvéf) ne- ffkodila A 172 b, škodný, adj. = škodlivý: každý prázdný skutek hfiech jest a ffkodny cti té- lesne i dusi A 223 bi, $kola, -y, fem.: o fíkole židovské A 181 a!. škořep- v. skořep-. škudla v. skudla. šlechetnost, -i, fem.: čáka jest, že ještě tu zemi křesťané obdržé svú fflechet- nofty A 177 b. i Slechetny, adj.: fflechetny rytieř A 162 b?. Slépézé, šlápějč, -č, fem. = šlépěj: znáti tu jest v kameni fflepiege nohy jeho levé A 182 al; ještě jsú fflapıege na obü horúů u vršiech v skále boží mocí jako u vuosk vtištěné A 185 a!. šošollna v. šešelina. Šotlant v. Solant. špaček, -čka, masc.: (papoušek) jesti t dlühy a üzky, nemnoho vétéí ffpaczka A 214 b. Spehér, -&, masc.— vyzvéda*: (Zenka Raab) byla ffpeherze Zidovské skryla A 182 b'; ti tfie ffpeherzi, totiž Kalef à Josue s svymi tovatisi C 38 a (D 522 ffpeherowe) (ad A4 175 a?) špitál, -a, -e, masc.: (rytief) z Sfprtala svatého Jana v Rodě A 162 ż* (C 13 b z Sfpitale); o velikém ffpitalu À 178 bi (B 30 b Spitaly); v ložnici toho ffprtala 4.178 D; tu jest ten veliky ffprtal A 179 a. 307: špitálník, -a, masc. := člen řádu templářů: tu jest ten veliký špitál, od něhožto jméno ffpitalnyczi mají A 179 a!; ten ostrov drżie ffpytalńyczi, svatćho Jana kfiżovnici A 163 b'. Štěpán, (Ščepán), -a, masc., jm. os. = Štěpán: tu jest kostel svatého Sftie- pana A 178 b* (B 30b Síczepana). štítroba v. tščí. f, enkl.: a geftit (mësto) obklièeno se dvû stranú jednú zátokú morskú A 160 d!; a femt tak zakúzlena A 163 až; A yat to pravi A 157 b?; mňyet sě jest dostal bodlátek jeden A 159 57/160 a!. Tábor, jm. hory: o hoře Tabor A 184 bi. Tacas (Takos, Tokas), masc., jm. os.: Tacas zabi toho žoldána A 166 at (D 484 Takos, S 12 a Tokas). tady v. tudy. táhnüti, táhnu, tiehnes, impftiv. = téh- nouti: (brána) tahne fie k jedné hofe A 16245; kdyZ s vojskem velikym k Babylonu tahnieffe Cyrus A 167 b! (D 489 tahl); král engličský Rikard tahl přes moře A 1664a!; (kokodril) tahne svój ocas po sobé A 201 4%, — netähnu co utiniti, aż...: (voda) na kaZdü noc z zemé sé vytiine a zstydne a bude ledem, a netahne slunce vzníti, až jie nelze viděti, neb v zemi vsechne A 186 b?, — t. sě: s druhé strany tiehne fie aZ do mofe Kaspienského A 211 a. tajitl, -u, -í$, impftiv.: divovć bożi ne- mají tageny býti S ad A 173 b!. tajnost, -i, fem. = tajemství: (Šavel v nebi) viděl taynoft boží À 186 a?. tajný, adj.: Přijedú také všickni mistři taynych uméní 4 204 5. — Adv. -&: bratr jeho zahubi jej taynye A 166 53; ale tayňye mi dán (bodláček) A 160 a!. tak v. tako. také, conj.: a take o mnohých dvorných věcech A 157 a!; aby take Němci mohli v nich čísti ib.; Take já mistr Vavřinec ...tóż knihy přeložil sem A 157 at; Take v Konstantinopoli jest mnoho svatých miest A 160 af. takměř, adv. = téměř: (dva žeřátky) tak- mer (sic) v noci vesken ten kraj osvé- cují D 698 ad A 215 a!. tako, tak, -to, adv.: a tak o rozličné vieře kféstanské A 157 b!; Tak vězte A 158b2; tak mnoho A 157 5%; když by který ^^
Strana 308
308 rytieř tak udatny byl A 162 b*. — żak . — jako: (P Ježíš nikdy nejedl ani pil), ale tak učinil, yako by jedl a pil A 161 b?; i usazuje (císař) všecky v své zemi, tak duchovnie 1ako světské A 162.al. — a proto viz takto A 162 a*; (přikázání) buoh sám vyřekl takto A 196 ad. Takos v. Tacas. takovy, adj.: když by které železo ta- kowe bylo na lodí 4 194 a*; takowa žížala viece jim neśkodila C 35 a (ad - A 173 b). — Adv. -8: však ktožkolivěk jeden takowie vzchovén bude, Ze nikda - dále nebyval 4 157 b; ten čestný rytief.. pocíná takowie a die 4 157 p, takto v. tak. taký, -ž, -to, adj. = takový: Taky mi list byl dal Zoldán A 179 až; takeho : i jinakého móž tam naleznúti velmi mnoho A 200 #, V té zemi taky jest " .obyčej D 615 (ad A 196 a?); ižádná " takaž žížala viec jim neškodila A 173b8, (drahé kamení) má takuto moc 4 19842. tala v. tola. Taldle, omyl m. Kaldie, v. t. taléř, -č, masc. = talíř: (lidé) mají desk- natü tváf jako talerz A 200 al. tam, adv.: ale kdyZ tam lidé přijdů A 158 b?. s Tana v. Chana. Tanals v. Canais. tancovatl, -uju, -uje$, impftiv.: Œinie vsecko,... i zpievaji i tanczugi . r vsecku jemu rozkoš linie A 222 af, Tanegarba (Tenergaba, Tanergarba, Ga- rlachgarbe), jm. misini (Bovenschen: Kiriath-Arba): nazÿvaji to miesto těch svatých otcóv pohřebí Tanegarba, točíš patriarchóv město À 175 a?/b* (B 26 à Tenergarba, C 38 b Canachgarbe D 523 Tanergarba). Tangot, jm. pokolení tatarského: Druhé : (pokolení) slulo Tangot A 205 BA, Taprobane (Traprobtane, Thaprobrane, Tribrobtane, Taprobtane), jm. zémé (Bovenschen Taprobane): jedna země, | jesto slove Traprobtane, a ta jest velmi © plodna 4 220 a? (C 131 a Thaprobrane, D 722 Tribrobtane, N 164 b Taprobane, S 68 b taprobtane). Tarna, Tarnaa, v. Karna. Tarsia, jm. země: k jednomu království, jenż slave Tarfia A 210 b. Tartar (Gartar), jedno z pokolení tatar- skych: prvnie (pokoleni) slulo Tartar A 205 b* (D 656 Gartar). — V. Tata. Tatafi, Tatefi, Tartafi, plur. masc., jm. nár.; Tatefl (-afl), -ry, jm. zemé: Ru- sové a taterzi A 189 al, i podnes ctie ť tatherzi sovu velmé A 206 55; Tartari u poctivosti mají sovu velmi D 660 (ad A 206 b*); — biese z Tater urozenim A 166 b!; skrze Prusy, Tathery... A 188 A.. tatarský, taterský, -čský, adj.: fkrze Ta- terczíku zemi B 1 b (A 158 a! Taterfku), o taterfke zemi A188 a?, leč bude odien drahým zlatÿm postavcem Tater{kim A 167 a*. Taurls (Thaurls, Thaurlse, Canrise, Tau- risle), jm. místní: o městě Thauris ku- pečském C 71b (B 49a Thauriffe, A 191 at Canrife, D 594 Tawryfie); od té hory přijdú k jednomu městu, ješto ' slove thaurife A 191 b?; V Armeni jest mnoho měst dobrých, ale Thaurife to jest najlepšie 4 211 a? (C 113 b Thau- 118). taurissky (chaurlsky), adj.: proti moti Thauriffkev C 69 b (A 190 a* chauri- fkemu). tázatl, tieZu, tieZes, impftiv. — vyptávati se: a já fem tazal o to mnichóv À 178 b}; : —t. $é: Machomet procíciv (!) i po&e fie -tazati, kto by to učinil B 98 a (C 139 b, D 741 pocze tazati) (ad 4 224 bY). tbáti, -aju, -á3, impftiv. — dbáti: potom za tfi dni nedbag: (velbloudi pití) A 172b; V&ickni málo dbagi na stfébro À 208 b'; (pidimuZíci) roboty polské nedbagi nic A 202 b*. técl, teku, tečeš, impftiv.: o orudí mra- morovém, z něhožto ústavně vuoda teczze A159 b*; z nichZto üstavné teczze vuoda 4 1604; krev po jeho tváti i šíji teczzeffie A 160 a!. teď, adv.: místně = zde: ted i onde jest jedna ulice A 192 al; časově = nyní, teď: hleď ted A 192 4a?. tehda, tehdy, -€, adv. a conj.: tehda při- jede k jednomu městu A 158 a?; když . tam lidé pfijdü k uoféfé, tehdy mnisie pravie À 158 b?; kdyZ ten strom... ovoce ponese, tehdi otec tvój...
308 rytieř tak udatny byl A 162 b*. — żak . — jako: (P Ježíš nikdy nejedl ani pil), ale tak učinil, yako by jedl a pil A 161 b?; i usazuje (císař) všecky v své zemi, tak duchovnie 1ako světské A 162.al. — a proto viz takto A 162 a*; (přikázání) buoh sám vyřekl takto A 196 ad. Takos v. Tacas. takovy, adj.: když by které železo ta- kowe bylo na lodí 4 194 a*; takowa žížala viece jim neśkodila C 35 a (ad - A 173 b). — Adv. -8: však ktožkolivěk jeden takowie vzchovén bude, Ze nikda - dále nebyval 4 157 b; ten čestný rytief.. pocíná takowie a die 4 157 p, takto v. tak. taký, -ž, -to, adj. = takový: Taky mi list byl dal Zoldán A 179 až; takeho : i jinakého móž tam naleznúti velmi mnoho A 200 #, V té zemi taky jest " .obyčej D 615 (ad A 196 a?); ižádná " takaž žížala viec jim neškodila A 173b8, (drahé kamení) má takuto moc 4 19842. tala v. tola. Taldle, omyl m. Kaldie, v. t. taléř, -č, masc. = talíř: (lidé) mají desk- natü tváf jako talerz A 200 al. tam, adv.: ale kdyZ tam lidé přijdů A 158 b?. s Tana v. Chana. Tanals v. Canais. tancovatl, -uju, -uje$, impftiv.: Œinie vsecko,... i zpievaji i tanczugi . r vsecku jemu rozkoš linie A 222 af, Tanegarba (Tenergaba, Tanergarba, Ga- rlachgarbe), jm. misini (Bovenschen: Kiriath-Arba): nazÿvaji to miesto těch svatých otcóv pohřebí Tanegarba, točíš patriarchóv město À 175 a?/b* (B 26 à Tenergarba, C 38 b Canachgarbe D 523 Tanergarba). Tangot, jm. pokolení tatarského: Druhé : (pokolení) slulo Tangot A 205 BA, Taprobane (Traprobtane, Thaprobrane, Tribrobtane, Taprobtane), jm. zémé (Bovenschen Taprobane): jedna země, | jesto slove Traprobtane, a ta jest velmi © plodna 4 220 a? (C 131 a Thaprobrane, D 722 Tribrobtane, N 164 b Taprobane, S 68 b taprobtane). Tarna, Tarnaa, v. Karna. Tarsia, jm. země: k jednomu království, jenż slave Tarfia A 210 b. Tartar (Gartar), jedno z pokolení tatar- skych: prvnie (pokoleni) slulo Tartar A 205 b* (D 656 Gartar). — V. Tata. Tatafi, Tatefi, Tartafi, plur. masc., jm. nár.; Tatefl (-afl), -ry, jm. zemé: Ru- sové a taterzi A 189 al, i podnes ctie ť tatherzi sovu velmé A 206 55; Tartari u poctivosti mají sovu velmi D 660 (ad A 206 b*); — biese z Tater urozenim A 166 b!; skrze Prusy, Tathery... A 188 A.. tatarský, taterský, -čský, adj.: fkrze Ta- terczíku zemi B 1 b (A 158 a! Taterfku), o taterfke zemi A188 a?, leč bude odien drahým zlatÿm postavcem Tater{kim A 167 a*. Taurls (Thaurls, Thaurlse, Canrise, Tau- risle), jm. místní: o městě Thauris ku- pečském C 71b (B 49a Thauriffe, A 191 at Canrife, D 594 Tawryfie); od té hory přijdú k jednomu městu, ješto ' slove thaurife A 191 b?; V Armeni jest mnoho měst dobrých, ale Thaurife to jest najlepšie 4 211 a? (C 113 b Thau- 118). taurissky (chaurlsky), adj.: proti moti Thauriffkev C 69 b (A 190 a* chauri- fkemu). tázatl, tieZu, tieZes, impftiv. — vyptávati se: a já fem tazal o to mnichóv À 178 b}; : —t. $é: Machomet procíciv (!) i po&e fie -tazati, kto by to učinil B 98 a (C 139 b, D 741 pocze tazati) (ad 4 224 bY). tbáti, -aju, -á3, impftiv. — dbáti: potom za tfi dni nedbag: (velbloudi pití) A 172b; V&ickni málo dbagi na stfébro À 208 b'; (pidimuZíci) roboty polské nedbagi nic A 202 b*. técl, teku, tečeš, impftiv.: o orudí mra- morovém, z něhožto ústavně vuoda teczze A159 b*; z nichZto üstavné teczze vuoda 4 1604; krev po jeho tváti i šíji teczzeffie A 160 a!. teď, adv.: místně = zde: ted i onde jest jedna ulice A 192 al; časově = nyní, teď: hleď ted A 192 4a?. tehda, tehdy, -€, adv. a conj.: tehda při- jede k jednomu městu A 158 a?; když . tam lidé pfijdü k uoféfé, tehdy mnisie pravie À 158 b?; kdyZ ten strom... ovoce ponese, tehdi otec tvój...
Strana 309
vzmóže A 159 b!; když on (kněz) umře, tehda ona (lampa) uhasne 4 173 a*; když jmú svého neptétele, tehdat jej snědie A4 200 bs, téjměř v. téměř. | tekuty, adj.: Ta řeka nebo voda tekuta, jenž slove Dalach, jesti t najvěčé tekuta voda, jenž v světě jest 4 202 bl. telec, -1cé, masc. = tele: (lidé) mají desk- natů tvář jako telecz B 61.5 (omylem .m. taléř, sryn. A 200 a). M telecí, adj.: Také jedie fiedko maso te- . lecze A 176 b?. © tělesný, tělestný, adj.: buoh nepotřebuje izádného pokrmu tielefneho 4 208 a*; (země jest) všie potřeby tielefne plna A 221 bY (B 93 b, D 728 tieleftne), — Adv. -8: (sv. tfi króli) jsú žen neměli a nikdy tielefnye poznali A 215 b* (D 701 tieleftnie). tělo, -a, neutr.: o svatých tielech, ješto ležie v Konstantinopoli A 159 b*; do- kudž by tielo: mělo trváti A 159 a!; (Pátý rozdíl praví) o tielu Aristotile- šovu A 160 b'; o mrtvém tiele divného proroka A 161 al, témenec, tymenec, -nc&, masc. == bahnité místo, studánka: plno bahen a jezer a tymenczow A 188 b! (B 45 a, D' 583 temenczow). temeni$ée, -&, neutr. — temenisté, bahnis- té: plno bahen, jezer a Tememfft C 66 b (srvn. témenec). téměř, téjměř, téžměř, téřměř, -mef, adv.: o cestě do Jerusalema temyerz vše po zemi À 187 b*; nalezl prevelikÿ : poklad u něho na jeho hradě temerz bez čísla A 208 a!; kterýž byl zjezdil a zputoval terzmerž vešken svět B 99 a (ad A 225 a!); jsú nynie temerz všickni velikému kánovi poddáni A4 212a* (B 79b teymerz, C 115 a temierz); zjezdil a zpu- - toval tezmerz vešken svět B 1 a; Ze tem- merz veëken svét zputoval À 157 a*; nalezl pfeveliky poklad u něho... temerz bez ¢&isla 4 2084 (C 107a teymierz, M 40 b temyerz). temnost, -i, fem.: jsû lidé v té krajině, kteřížto jiného přirozenie jsú nežli my, Że w temnoftech vidie A 211 bi; jedni jmenují to údolé temnofti neb temné A 216 b. ‘ten, -f, pronom.: tepatl, tepu, tepeš, impftiv.: 309 temný, adj.: ten stánek, v němžto- jest " hrob buoží, jest temny v'sobě A 178 at; jmenují to údolé temnosti' neb tenne A 216 bt. templářský, adj.: fkeho anebo A 191 a*. "Temple, jm. místní: (přijde) potom do ^ temple 4 188 a°, jeden kněz Templarz- chrámového zákona tov sé zdá. vlast . -najlepšie B 14; což dvorného a zna- menitého vidél,... tot jest svü rukü věrně popsal ib.; ty knihy přeložil sem z vlaské a latinské feli B 1a/b; o nichzto ty knihy .pravie: B 15b; o tiech zemiech a diviech A 157 at; ten mni svá zémi najlepSi 4 157 bY; (řeka Dunaj) ta sebú vede . .. 4 158 a%; ta voda ib.; před tiemi kostelem 4 158b!; w ta doby'ib.; a ty, jenž sě holé, činie proto, aby sč světu a ženám slíbili A 161 54/162 at. — Protože muoj „úmysl jest cizích zemí... viery roz- právěti, tyem sem delší řéč měl o tom; ale jiz pfijdu zasé k te cesté 4 162 a!/a*; aby tu tyem déle (tělo) viselo 4 159 al. — čím — tiem: čím (víno) jest starsie, tiem silnějšie a bělejšé bývá A 163 4, Tenecham (Tenetam, Tenekam, Thene- cam, Cheneka(m)), jm. mistni a hory: skrze bránu, jenż slove Tenecham A 162a* (B 7 b Chenekam, D 467 Tenekam, N 12 b Thenecam); táhne sé k jedné hoře, jižto z daleka móž opat- řiti, a jenZ také slove Tenetam A 162 a* (B "7b cheneka, C 125 Tenecham, N 12 b Tenekam). Tenergarba v.. Tanegarba. Tenetam v. Tenecham. | tenky, adj.: (papousek) má t tenky prüZek črvený okolo hrdla A 214 bi. tento, pronom.: tento ctny rietierz (sic) ..., . jesto tyto knihy sklśdal B 1a; to t jest... w tyto kniehy sebral ib.; Tito knihy pravie o jednom rytieři A 157 a!; © přeložil sem tito knihy ib.; tito knihy rozprávějí o cestách A 157 a?; rozdiel prvý knih tiechto A 157 b*; z tiechto "© nižších zemí A 157 a*; tento svět ib. mají své - znamenie s jich pismem; ten, (sic) tepu na kóži 4 208 b!; když na ň ‘(na fenixe slunce tepe S 15b (4 1698? fwieti.
vzmóže A 159 b!; když on (kněz) umře, tehda ona (lampa) uhasne 4 173 a*; když jmú svého neptétele, tehdat jej snědie A4 200 bs, téjměř v. téměř. | tekuty, adj.: Ta řeka nebo voda tekuta, jenž slove Dalach, jesti t najvěčé tekuta voda, jenž v světě jest 4 202 bl. telec, -1cé, masc. = tele: (lidé) mají desk- natů tvář jako telecz B 61.5 (omylem .m. taléř, sryn. A 200 a). M telecí, adj.: Také jedie fiedko maso te- . lecze A 176 b?. © tělesný, tělestný, adj.: buoh nepotřebuje izádného pokrmu tielefneho 4 208 a*; (země jest) všie potřeby tielefne plna A 221 bY (B 93 b, D 728 tieleftne), — Adv. -8: (sv. tfi króli) jsú žen neměli a nikdy tielefnye poznali A 215 b* (D 701 tieleftnie). tělo, -a, neutr.: o svatých tielech, ješto ležie v Konstantinopoli A 159 b*; do- kudž by tielo: mělo trváti A 159 a!; (Pátý rozdíl praví) o tielu Aristotile- šovu A 160 b'; o mrtvém tiele divného proroka A 161 al, témenec, tymenec, -nc&, masc. == bahnité místo, studánka: plno bahen a jezer a tymenczow A 188 b! (B 45 a, D' 583 temenczow). temeni$ée, -&, neutr. — temenisté, bahnis- té: plno bahen, jezer a Tememfft C 66 b (srvn. témenec). téměř, téjměř, téžměř, téřměř, -mef, adv.: o cestě do Jerusalema temyerz vše po zemi À 187 b*; nalezl prevelikÿ : poklad u něho na jeho hradě temerz bez čísla A 208 a!; kterýž byl zjezdil a zputoval terzmerž vešken svět B 99 a (ad A 225 a!); jsú nynie temerz všickni velikému kánovi poddáni A4 212a* (B 79b teymerz, C 115 a temierz); zjezdil a zpu- - toval tezmerz vešken svět B 1 a; Ze tem- merz veëken svét zputoval À 157 a*; nalezl pfeveliky poklad u něho... temerz bez ¢&isla 4 2084 (C 107a teymierz, M 40 b temyerz). temnost, -i, fem.: jsû lidé v té krajině, kteřížto jiného přirozenie jsú nežli my, Że w temnoftech vidie A 211 bi; jedni jmenují to údolé temnofti neb temné A 216 b. ‘ten, -f, pronom.: tepatl, tepu, tepeš, impftiv.: 309 temný, adj.: ten stánek, v němžto- jest " hrob buoží, jest temny v'sobě A 178 at; jmenují to údolé temnosti' neb tenne A 216 bt. templářský, adj.: fkeho anebo A 191 a*. "Temple, jm. místní: (přijde) potom do ^ temple 4 188 a°, jeden kněz Templarz- chrámového zákona tov sé zdá. vlast . -najlepšie B 14; což dvorného a zna- menitého vidél,... tot jest svü rukü věrně popsal ib.; ty knihy přeložil sem z vlaské a latinské feli B 1a/b; o nichzto ty knihy .pravie: B 15b; o tiech zemiech a diviech A 157 at; ten mni svá zémi najlepSi 4 157 bY; (řeka Dunaj) ta sebú vede . .. 4 158 a%; ta voda ib.; před tiemi kostelem 4 158b!; w ta doby'ib.; a ty, jenž sě holé, činie proto, aby sč světu a ženám slíbili A 161 54/162 at. — Protože muoj „úmysl jest cizích zemí... viery roz- právěti, tyem sem delší řéč měl o tom; ale jiz pfijdu zasé k te cesté 4 162 a!/a*; aby tu tyem déle (tělo) viselo 4 159 al. — čím — tiem: čím (víno) jest starsie, tiem silnějšie a bělejšé bývá A 163 4, Tenecham (Tenetam, Tenekam, Thene- cam, Cheneka(m)), jm. mistni a hory: skrze bránu, jenż slove Tenecham A 162a* (B 7 b Chenekam, D 467 Tenekam, N 12 b Thenecam); táhne sé k jedné hoře, jižto z daleka móž opat- řiti, a jenZ také slove Tenetam A 162 a* (B "7b cheneka, C 125 Tenecham, N 12 b Tenekam). Tenergarba v.. Tanegarba. Tenetam v. Tenecham. | tenky, adj.: (papousek) má t tenky prüZek črvený okolo hrdla A 214 bi. tento, pronom.: tento ctny rietierz (sic) ..., . jesto tyto knihy sklśdal B 1a; to t jest... w tyto kniehy sebral ib.; Tito knihy pravie o jednom rytieři A 157 a!; © přeložil sem tito knihy ib.; tito knihy rozprávějí o cestách A 157 a?; rozdiel prvý knih tiechto A 157 b*; z tiechto "© nižších zemí A 157 a*; tento svět ib. mají své - znamenie s jich pismem; ten, (sic) tepu na kóži 4 208 b!; když na ň ‘(na fenixe slunce tepe S 15b (4 1698? fwieti.
Strana 310
310 teplý, adj.: (pécky) jsú málo teple od sebe samy A 170 a!; tu jest teple jezero A 188 at. teprv, tepruv, tepriv, teprva, adv.: dru (§t&pové) tepruw zkvitaji 4 171 a? (B 20a teprw, N 35b tepruow); tu tepruw vsede na mofé A 186 b* (C 62 b teprw, B 42 b teprwa, N 77 a tepruow). terebintinovy, terebintovy, adj. = terpen- tinovy: nak(áz)ejí jej (balsam) olejem Terebintinowym A 170 b* (B 19a te- rebyntowym). Terkvis v. Torkius. téřměř v. téměř. Terteres (Thertheres, Tertyres, jm. mistni: potom byla nesena do Terteres A 179 5 (B 32a Thertheres, D 543 Tertyres). tesklivy, tesknivy, adj. = smutny: Matko, nebuď tefklywa A 2228* (B 95b tefknywa). tesknost, -i, fem. := těžkost mysli: A tak z toho miesta vyjidechom s velikü tefknofti a prací A 217 a*/b'. test, tsti, masc. = tchán: Potom byl jest veden pán náš Ježíš k Annášovi, kterýž byl Teft biskupóv .D 459 (ad A 160 a1). těsto, -a, neutr.: jakoby kvas tieftu plod- nost dal A 221 a. těšiti, -šu, -šíš, impítiv.: těmi slovy tielfeffe ženu svů A 224 a?. té£ conj: Také (Mohamedáni) jedie fiedko maso telecé, a tez u palestinské zemi A 176 b?. té£af v. téZiei. té£eny, adj. = dobyvany, zuZitkovdvany: země tiezzene À 167 b?. Srv. netéZeny. těžčti, -žu, -žíš, impftiv. = těžiti, užitku dobývati z čeho: země, ješto móž tiezeti D 490 (ad A 167 b. tóżler, těžař, -č, masc. = kdo těží, kupec: Neb sě do něho (údolí Mel) ze mnoha zemí tierzierzi (sic) sjieždějí B 37b w 560 tieziern, S 31a tieżarzi, A 183 bi. kupci). | , těžký.. (dial. cšžký), adj.: (0. mnohých .vvécech), kteréžto...tyezzki jsú k vč- fend -4 187 a';. od tyezzkeho neduhu A 159 b!; svÿmi tyezkymy hfiechy A VT7.b* (B_ 29 a ciezkemy). téžměř v. téměř. tlesař v. ciesař. Thano, jm. hory: k jiné hofe, jenž slove Karachel, a židé nazývají ji thano A 191 a*. Thaprobrane v. Taprobane. Thar z Jezera, masc., jm. os.: slal otec jeho (Jobuv) Thar z gezera A 192 a2. Thare, masc., jm. os.: (v městě Aram) bydlel Thare, otec Abrahamóv A 168a!. Tharsis, jm. země: Můúřenínská země slove také Tharfis a Saba A 193 b?. Thauris, Thaurlse v. Tauris. Thave, /m. hory: jest tu také hora Thawe, na niż roste manna B 50 b (ad A 192. a3). Theman, jm. misini: v té zemi jesti t jedno město, jenž slove Theman A 192 a?. Thenecam v. Tenecham. Theodosius, masc., jm. os.: Theodofius, král římský a césař římský A 184 al. Theofilus, masc., jm. os.: Theophulus, jenž jest zprostil matku boží od jejích nepřátel A 168 a!. Thertheres v. Terteres. Thocas, Thochas, Thokas v. Tochas. t(h)ráčský, adj. = thrácký: (Dunaj plyne) skrzě traczíku zemi A 158 a?. Tiant, masc., jm. os. (Sandbach: Ghiant, Chiant atp.): když já tu biech, tehda césař ten slovieše Tiant kán z Kataje A 210 a?. Tiberia v. Tiberias. tlberladsky, adj.: nedaleko od Safar leżi jezero Tiberiadfke A 185 a?. Tiberias, Tiberia, jm. místní: vedlé toho jezera leží město Tiberia A 1855! (C 59 b Tyberias). Tiberlus, masce., jm. os.: město Tiberias, kteréžto byl Tyberius ciesař ustavil C 59 b (ad A 185 bi). Tigris, jm. řeky: mezi dvěma řekoma rajskyma, jenż slovń Tigris a Eufrates A 168 a!; Tigris a Eufrates ochycuji Mesopotani 4 189-52, ticho, -a, neutr. z adj.: když ticho. jest, jedni druhé volajíc slyšie A 214 a!. Tileffo, jm. místní (Sandbach Tylempho): jedno mésto, je&to slóve Tileffo 4 202p. Tipzoda v. Tripsoda. |, tisknüti. sé, -nu, -ne§, impitiv. = tisk- . nouti se, tladiti se: voda morská mezi ‚ty hory tifkne fie tak náramné i dvorné A 214 at.
310 teplý, adj.: (pécky) jsú málo teple od sebe samy A 170 a!; tu jest teple jezero A 188 at. teprv, tepruv, tepriv, teprva, adv.: dru (§t&pové) tepruw zkvitaji 4 171 a? (B 20a teprw, N 35b tepruow); tu tepruw vsede na mofé A 186 b* (C 62 b teprw, B 42 b teprwa, N 77 a tepruow). terebintinovy, terebintovy, adj. = terpen- tinovy: nak(áz)ejí jej (balsam) olejem Terebintinowym A 170 b* (B 19a te- rebyntowym). Terkvis v. Torkius. téřměř v. téměř. Terteres (Thertheres, Tertyres, jm. mistni: potom byla nesena do Terteres A 179 5 (B 32a Thertheres, D 543 Tertyres). tesklivy, tesknivy, adj. = smutny: Matko, nebuď tefklywa A 2228* (B 95b tefknywa). tesknost, -i, fem. := těžkost mysli: A tak z toho miesta vyjidechom s velikü tefknofti a prací A 217 a*/b'. test, tsti, masc. = tchán: Potom byl jest veden pán náš Ježíš k Annášovi, kterýž byl Teft biskupóv .D 459 (ad A 160 a1). těsto, -a, neutr.: jakoby kvas tieftu plod- nost dal A 221 a. těšiti, -šu, -šíš, impítiv.: těmi slovy tielfeffe ženu svů A 224 a?. té£ conj: Také (Mohamedáni) jedie fiedko maso telecé, a tez u palestinské zemi A 176 b?. té£af v. téZiei. té£eny, adj. = dobyvany, zuZitkovdvany: země tiezzene À 167 b?. Srv. netéZeny. těžčti, -žu, -žíš, impftiv. = těžiti, užitku dobývati z čeho: země, ješto móž tiezeti D 490 (ad A 167 b. tóżler, těžař, -č, masc. = kdo těží, kupec: Neb sě do něho (údolí Mel) ze mnoha zemí tierzierzi (sic) sjieždějí B 37b w 560 tieziern, S 31a tieżarzi, A 183 bi. kupci). | , těžký.. (dial. cšžký), adj.: (0. mnohých .vvécech), kteréžto...tyezzki jsú k vč- fend -4 187 a';. od tyezzkeho neduhu A 159 b!; svÿmi tyezkymy hfiechy A VT7.b* (B_ 29 a ciezkemy). téžměř v. téměř. tlesař v. ciesař. Thano, jm. hory: k jiné hofe, jenž slove Karachel, a židé nazývají ji thano A 191 a*. Thaprobrane v. Taprobane. Thar z Jezera, masc., jm. os.: slal otec jeho (Jobuv) Thar z gezera A 192 a2. Thare, masc., jm. os.: (v městě Aram) bydlel Thare, otec Abrahamóv A 168a!. Tharsis, jm. země: Můúřenínská země slove také Tharfis a Saba A 193 b?. Thauris, Thaurlse v. Tauris. Thave, /m. hory: jest tu také hora Thawe, na niż roste manna B 50 b (ad A 192. a3). Theman, jm. misini: v té zemi jesti t jedno město, jenž slove Theman A 192 a?. Thenecam v. Tenecham. Theodosius, masc., jm. os.: Theodofius, král římský a césař římský A 184 al. Theofilus, masc., jm. os.: Theophulus, jenž jest zprostil matku boží od jejích nepřátel A 168 a!. Thertheres v. Terteres. Thocas, Thochas, Thokas v. Tochas. t(h)ráčský, adj. = thrácký: (Dunaj plyne) skrzě traczíku zemi A 158 a?. Tiant, masc., jm. os. (Sandbach: Ghiant, Chiant atp.): když já tu biech, tehda césař ten slovieše Tiant kán z Kataje A 210 a?. Tiberia v. Tiberias. tlberladsky, adj.: nedaleko od Safar leżi jezero Tiberiadfke A 185 a?. Tiberias, Tiberia, jm. místní: vedlé toho jezera leží město Tiberia A 1855! (C 59 b Tyberias). Tiberlus, masce., jm. os.: město Tiberias, kteréžto byl Tyberius ciesař ustavil C 59 b (ad A 185 bi). Tigris, jm. řeky: mezi dvěma řekoma rajskyma, jenż slovń Tigris a Eufrates A 168 a!; Tigris a Eufrates ochycuji Mesopotani 4 189-52, ticho, -a, neutr. z adj.: když ticho. jest, jedni druhé volajíc slyšie A 214 a!. Tileffo, jm. místní (Sandbach Tylempho): jedno mésto, je&to slóve Tileffo 4 202p. Tipzoda v. Tripsoda. |, tisknüti. sé, -nu, -ne§, impitiv. = tisk- . nouti se, tladiti se: voda morská mezi ‚ty hory tifkne fie tak náramné i dvorné A 214 at.
Strana 311
tiéüc, -&, (dial. cléúc), masc. = tisíc: o kostech desieti tificz rytietóv 44 18181; sto a padesáte Tificzow 4 166 b*(B 14 a Sto tiffyczow a padesát cziffyczow); dva Tificze a šest a osmdesáte mil lam- partských A 164 b'; A bylo vstáři to písmo dobře dva Tifice let pred božím narozením A 161 a? tléúcí, adj. — tisící: léta od narozenie syna bożźćho Iificzeho čtyřistého čtyři- dcátého pátého A 225 a. Titus, masc., jm. os.: Vespesian, césaf římský, s Tytem, svým synem B 32a (ad A 179 b?) tkánle, -ie, neutr. — tkaní, tkaniny: (pidimużici) tkń to najuślechftilejśie tkanye A 202 b2. tkati, tku (tkaju), t&e¥ (tk4s), impftiv.: (pidimużici) tku to najuślechtilejsie tkánie A 202 ż* (N 119a tkagi); na nichżto (kobercích) mnoho znamenitych činóv popsáno a tkano gt 4 197 al. tléti, -eju, -é$, impftiv. — tlíti: (dříví) netle ani spśleno móż byti A 218 a*. tlustý, adj.: (kokodrilové) jsá jako velicí drakové, silni, tlufti 4 201 a2. tma, -y, fem.: a by tma jako u puolnoci A 217 a. točiti sě, -ču, -číš, impftiv. = otáčeti se: těch scdm hvězd, ješto Vuoz slovü, ústavně fye okolo nich toczzie A 196 bi, točúš, točíš, totíž, totížto, adv. = totiž: cizim pánóm, toczzifs hostem A 160 a!; svaté Žofie, toczzifíto svaté múdrosti A 158 bl, Kleopolis, tocžifíto chvály město A 169 a? (B 17 b totiez, M 12a lotyzto, S 15 b totizto); totifs nad tá. zemí 4 158 bl; učinil jsem rejstrum, totizto zpravidlo vSech rozprávek B 1 b. Tochas (Thocas, Thokas, Tokas, Tho- chas), jm. kory: o pfevysoké hote tho- cas A 210b!; hora najvyššie, ješto v svété jest, a slove t Tochas A4 211 a! (C 112 b Thokas, D 679 Tokas, M 43a. thochas). Tokas v. Tacas a Tochas. tola (tala, tolant), název písmene egyptské abecedy: tola D 502 (B.19 b tala, A. 170b . Tolant) . tollkéz, adv. k tolikyż Lprávé tolik: on jim tolikeż novych (penéz) dá A 208 br, (chrám) jesti f čtyř a čtyřidceti loket vzdéli a .tolkezz viii 4 1804: 311 tolikrát, numer.: (štěpové) sedmkrát ovoce přes léto přinášejí a tolikrat ktvü i list obnovují 4 169 &d?, toliký, adj. = tak mnohý: aby syn jeho, jenž nikdy nic zlého neučinil, toliku muku trpěl A 223a'/a. — Adv. tolik(o) = zolik, pouze: (kněží indičtí) řékají jediné toliko Otče náš D 538 (ad A 178 bi), (kámen) tolik má mocí, koliko barev A 199 bt (D 629 toliko); jich patriarcha ... má tolik moci jako papež A 161 a?. Toma, -y, Tomáš, -č, masc., jm. os.: kostel ke cti sv. Thomy 4 1965 b*; o miestě, kdež sv. Thomaís umuécen A 195 b*; o pofadu svatého Thomaftfe A 215 b?; po němž všichni patriarchy Thomaffı slovü 4 216 a!. Tonsore, masc., jm. os.: jeho starší syn slul‘ Tonfore kän 4 210 a? Torckie (Torkye, Torckoe), jm. mistni: (města) jsú toho pána ctného a dobrého kiéstana z Torczkye A 190 b! (B 48a z Torkye, D 591 z Torckoe). Torgien v. Gorgen. Torkenščí (Torkyenščí, Torkvenééf), -5tí, plur. masc., jm. ndy.: Torken{fti velmi sú (jč) zkazili 4 191 a? (B 49 a torkyen- fkczi (sic), D 594 Torkwenfti). Torkius (Terkvis), masc., jm. os.: v ty časy bieše jeden čarodieník v té zemi, jménem Torkyus A 222b? (D 734 Terkwis). Torkveam v. Torgueam. Torkvenščí, Torkyenščí v. Torkenščí. Torqueam (Torkveam), masc., jm. os.: jemuž (žoldánovi) jmě bieše Torgueam A 166 a? (D 483 Torkweam). torguenský, turguenský, turkvenský, adj.: k královstvi, jesto slove Turqwéfke A 211 a!/a* (C 113.a Torquenfke, D 670 Turkwenfke). . Torsanle (Corsanle, Tursanle, Bethsanie), jm. místní: líc k nám ku perské zemi příleží Krälovstvie Torfanie fecené A 210 b* (B 77 a Corfanie); v tom krá- . lovství mésto hlavnie.slove také Tor- . fanie 4 210 0? (C 112 a Turfanie, D 678 Bethfanie), B to-ten, pronom. = tento: skrze totu zemj plyne řčka A. 220 al. totiż v. todas.
tiéüc, -&, (dial. cléúc), masc. = tisíc: o kostech desieti tificz rytietóv 44 18181; sto a padesáte Tificzow 4 166 b*(B 14 a Sto tiffyczow a padesát cziffyczow); dva Tificze a šest a osmdesáte mil lam- partských A 164 b'; A bylo vstáři to písmo dobře dva Tifice let pred božím narozením A 161 a? tléúcí, adj. — tisící: léta od narozenie syna bożźćho Iificzeho čtyřistého čtyři- dcátého pátého A 225 a. Titus, masc., jm. os.: Vespesian, césaf římský, s Tytem, svým synem B 32a (ad A 179 b?) tkánle, -ie, neutr. — tkaní, tkaniny: (pidimużici) tkń to najuślechftilejśie tkanye A 202 b2. tkati, tku (tkaju), t&e¥ (tk4s), impftiv.: (pidimużici) tku to najuślechtilejsie tkánie A 202 ż* (N 119a tkagi); na nichżto (kobercích) mnoho znamenitych činóv popsáno a tkano gt 4 197 al. tléti, -eju, -é$, impftiv. — tlíti: (dříví) netle ani spśleno móż byti A 218 a*. tlustý, adj.: (kokodrilové) jsá jako velicí drakové, silni, tlufti 4 201 a2. tma, -y, fem.: a by tma jako u puolnoci A 217 a. točiti sě, -ču, -číš, impftiv. = otáčeti se: těch scdm hvězd, ješto Vuoz slovü, ústavně fye okolo nich toczzie A 196 bi, točúš, točíš, totíž, totížto, adv. = totiž: cizim pánóm, toczzifs hostem A 160 a!; svaté Žofie, toczzifíto svaté múdrosti A 158 bl, Kleopolis, tocžifíto chvály město A 169 a? (B 17 b totiez, M 12a lotyzto, S 15 b totizto); totifs nad tá. zemí 4 158 bl; učinil jsem rejstrum, totizto zpravidlo vSech rozprávek B 1 b. Tochas (Thocas, Thokas, Tokas, Tho- chas), jm. kory: o pfevysoké hote tho- cas A 210b!; hora najvyššie, ješto v svété jest, a slove t Tochas A4 211 a! (C 112 b Thokas, D 679 Tokas, M 43a. thochas). Tokas v. Tacas a Tochas. tola (tala, tolant), název písmene egyptské abecedy: tola D 502 (B.19 b tala, A. 170b . Tolant) . tollkéz, adv. k tolikyż Lprávé tolik: on jim tolikeż novych (penéz) dá A 208 br, (chrám) jesti f čtyř a čtyřidceti loket vzdéli a .tolkezz viii 4 1804: 311 tolikrát, numer.: (štěpové) sedmkrát ovoce přes léto přinášejí a tolikrat ktvü i list obnovují 4 169 &d?, toliký, adj. = tak mnohý: aby syn jeho, jenž nikdy nic zlého neučinil, toliku muku trpěl A 223a'/a. — Adv. tolik(o) = zolik, pouze: (kněží indičtí) řékají jediné toliko Otče náš D 538 (ad A 178 bi), (kámen) tolik má mocí, koliko barev A 199 bt (D 629 toliko); jich patriarcha ... má tolik moci jako papež A 161 a?. Toma, -y, Tomáš, -č, masc., jm. os.: kostel ke cti sv. Thomy 4 1965 b*; o miestě, kdež sv. Thomaís umuécen A 195 b*; o pofadu svatého Thomaftfe A 215 b?; po němž všichni patriarchy Thomaffı slovü 4 216 a!. Tonsore, masc., jm. os.: jeho starší syn slul‘ Tonfore kän 4 210 a? Torckie (Torkye, Torckoe), jm. mistni: (města) jsú toho pána ctného a dobrého kiéstana z Torczkye A 190 b! (B 48a z Torkye, D 591 z Torckoe). Torgien v. Gorgen. Torkenščí (Torkyenščí, Torkvenééf), -5tí, plur. masc., jm. ndy.: Torken{fti velmi sú (jč) zkazili 4 191 a? (B 49 a torkyen- fkczi (sic), D 594 Torkwenfti). Torkius (Terkvis), masc., jm. os.: v ty časy bieše jeden čarodieník v té zemi, jménem Torkyus A 222b? (D 734 Terkwis). Torkveam v. Torgueam. Torkvenščí, Torkyenščí v. Torkenščí. Torqueam (Torkveam), masc., jm. os.: jemuž (žoldánovi) jmě bieše Torgueam A 166 a? (D 483 Torkweam). torguenský, turguenský, turkvenský, adj.: k královstvi, jesto slove Turqwéfke A 211 a!/a* (C 113.a Torquenfke, D 670 Turkwenfke). . Torsanle (Corsanle, Tursanle, Bethsanie), jm. místní: líc k nám ku perské zemi příleží Krälovstvie Torfanie fecené A 210 b* (B 77 a Corfanie); v tom krá- . lovství mésto hlavnie.slove také Tor- . fanie 4 210 0? (C 112 a Turfanie, D 678 Bethfanie), B to-ten, pronom. = tento: skrze totu zemj plyne řčka A. 220 al. totiż v. todas.
Strana 312
312 tovatlé, tovarys, -5, niasc. = druh, spo< le&ník; já sem i's svymi towaryffi téz učinil A 180 a! (B 32 a towarziffi); od “ svého towarilfe 4 163 at; Kalef, Josue a jiní s svymi towarziffy 4 1753; . I povédé svym towariffom D 471 (ad A 163 a); mné i mym towaryffom - pomohl 4 204 bt, tovařišití, tovaryšiti, -šu, -šíš, impftiv, = spolčovati se (zde pohlavné obcovati): (Amazonky plaví se k mužům), kdyžto chtie s nimi towariffiti A 193 at(C 75b towarziffiti). tovatlsny, tovarysny, adj. = . společenský, družný: (v království Matameren) to- waryfiny a čestní lidé jsú A 200 b! |. (B 62 b thowarzyfiny). | tovařišský, adj. = družný: (lidé jsń) to- : warzffti.C. 93 b (ad A 200 bl). tovafisstvo, tovaryástvo, -a, neutr. — spolecnost, druZina: pak musí ptáti sobé towariftwa do. Trapizoden města 4 190? (C 10a towarzitwa do Tra- pezundy); ktoż tomu krahujci bdi sedm dní a sedm nocí bez usnutie mezi liem a. bez towariftwa A 190.81. Trache, jm. místní: (císaři řeckému jsou poddany) vlast Turepole, Komnanis, Trache, Macedonie 4 160 b'. Trakondle v. Dracodie. Trakonitida v. Draconides. Trakorde (Trakordle, Drakorde) jm. místní: z té země Kafo pfijedń do Millo, do trakorde A 199 a? (D 628 do Trakordie); W drakordie jsû lidé di- vuoci A 199 a3/b}, . Trapizoden (Trapezunda, Tropizoden, Traplzoyden), jm. misini: do trapyzo- den mésta 4 190 a? (C 70 a do Trape- zundy); v tom mésté Trapifoden ib. (C 704 Trapezunda); ten sé nazÿvâ césatem z Trapizoden A 190 a* (B 47 b z Tropyzoden, C 70 a z Trapezundy); ' skrze Trapizoyden 4 2124? (C 115 b Trapezundu, N 145a Trapizoden). — Srovn. Tripsoda a Tropisode. Traprobtane v. Taprobane. - tłaslo, -a, neutr. — pruh (zemë): tiem trzaflem chylí sé aZ k Prusóm C 112 b (T třijílem) (ad A 210 P?) trátl, -ajů, -áš, impftiv. = trvati: (Mau- ritane) trat až do Červeného moře A 212a! (= sahá, rozkládá se); (křěsťané) v dobré vieté tragicze 4 201 bt; s jiné strany tra země kaldejská až dojjednoho města 4 212 a!; to město málo geft tralo B 32 a; A trat aZ do müfenínské země À 189 aî; a tra ta hora (Libanus) do velikć Armenie A 186 bi, tratitl, -cu; -tis, impftiv. = ztraceti: od „té chvíle ti králové armenští vždy sú hynuli a zemi tratili D 593 (ad A 1905); " t. sé: Jordán te&e do toho mote a v ném fye trati A 183 aż. tráva, -y, fem.: jede-li (kán) kde skrze své město, tehda postelí trawu A 205 a?. tróviti, -vu, -vis, impftiv. = otravovati: toho jedu židé kázali prinésti, aby kfes- tany jim trawili D 622 (ad A 197 bs). tré, lrého, numer.: vešken svět jest na tre rozdělen A 189 b!. | třéba, adv.= třeba: ani trzeba jest co .v né (&bâny a soudky) ciniti A 160 bt, neb € nenie nés trzeba sûditi A 219 aš; nenie jemu trzeba pliti na Tyr A 164a3. trórohy, adj. =: tfirohy: o zvieřatech tre- rohich 4 218 a?, trest, trsti, fem, — rákos, třtina: (v Kon- . stantinopoli jest) ta trefi, jížto pánu : Kristovi ocet a źlu$ byla poskytena 4 158 b. tróstka, -y, fem., demin. z trest: miesto úst mají malú dierku okrúhlú, v nižto " vstrčie malú treftku okrúhlú A 2004!/4% . (B 62a trzeftku, D 632 triefku). Trete v. Kreta. tfeti, num.: trzieti pro kupełstvie 4 16755; Trziet1 rozdiel 4 158 b?; když byl již trzieti diel vzhóru všel A 191 bl; —- | třetle == po třetí: Pak trzetie byl jest korunován ... v südném domu Pilá- ' tové 4 160 a. třetina, y, fem.: když biechu již dobře ctrzetiuu 'udělali; tehda sě země za- : třásla B 32a (ad A 180 at); král té - zemč trzetynu drží od knčze Johana A 221 bi. třévo v. stiévo. | | trh, -a, -u, masc.: (ûdoli), jenż slove po- hansky Mel a česky roční trh 4 183 bt. Tribrobtane v. Taprobane. třidsátý, -de-, num. = třicátý: Trzidcati rozdiel A 1726; Trzidcaty rozdiel A 173 a?. tfidsáti, -dc-, num. — tficet: (sv. Jan) bieśe dvá a Trzidéat let A 162 a*
312 tovatlé, tovarys, -5, niasc. = druh, spo< le&ník; já sem i's svymi towaryffi téz učinil A 180 a! (B 32 a towarziffi); od “ svého towarilfe 4 163 at; Kalef, Josue a jiní s svymi towarziffy 4 1753; . I povédé svym towariffom D 471 (ad A 163 a); mné i mym towaryffom - pomohl 4 204 bt, tovařišití, tovaryšiti, -šu, -šíš, impftiv, = spolčovati se (zde pohlavné obcovati): (Amazonky plaví se k mužům), kdyžto chtie s nimi towariffiti A 193 at(C 75b towarziffiti). tovatlsny, tovarysny, adj. = . společenský, družný: (v království Matameren) to- waryfiny a čestní lidé jsú A 200 b! |. (B 62 b thowarzyfiny). | tovařišský, adj. = družný: (lidé jsń) to- : warzffti.C. 93 b (ad A 200 bl). tovafisstvo, tovaryástvo, -a, neutr. — spolecnost, druZina: pak musí ptáti sobé towariftwa do. Trapizoden města 4 190? (C 10a towarzitwa do Tra- pezundy); ktoż tomu krahujci bdi sedm dní a sedm nocí bez usnutie mezi liem a. bez towariftwa A 190.81. Trache, jm. místní: (císaři řeckému jsou poddany) vlast Turepole, Komnanis, Trache, Macedonie 4 160 b'. Trakondle v. Dracodie. Trakonitida v. Draconides. Trakorde (Trakordle, Drakorde) jm. místní: z té země Kafo pfijedń do Millo, do trakorde A 199 a? (D 628 do Trakordie); W drakordie jsû lidé di- vuoci A 199 a3/b}, . Trapizoden (Trapezunda, Tropizoden, Traplzoyden), jm. misini: do trapyzo- den mésta 4 190 a? (C 70 a do Trape- zundy); v tom mésté Trapifoden ib. (C 704 Trapezunda); ten sé nazÿvâ césatem z Trapizoden A 190 a* (B 47 b z Tropyzoden, C 70 a z Trapezundy); ' skrze Trapizoyden 4 2124? (C 115 b Trapezundu, N 145a Trapizoden). — Srovn. Tripsoda a Tropisode. Traprobtane v. Taprobane. - tłaslo, -a, neutr. — pruh (zemë): tiem trzaflem chylí sé aZ k Prusóm C 112 b (T třijílem) (ad A 210 P?) trátl, -ajů, -áš, impftiv. = trvati: (Mau- ritane) trat až do Červeného moře A 212a! (= sahá, rozkládá se); (křěsťané) v dobré vieté tragicze 4 201 bt; s jiné strany tra země kaldejská až dojjednoho města 4 212 a!; to město málo geft tralo B 32 a; A trat aZ do müfenínské země À 189 aî; a tra ta hora (Libanus) do velikć Armenie A 186 bi, tratitl, -cu; -tis, impftiv. = ztraceti: od „té chvíle ti králové armenští vždy sú hynuli a zemi tratili D 593 (ad A 1905); " t. sé: Jordán te&e do toho mote a v ném fye trati A 183 aż. tráva, -y, fem.: jede-li (kán) kde skrze své město, tehda postelí trawu A 205 a?. tróviti, -vu, -vis, impftiv. = otravovati: toho jedu židé kázali prinésti, aby kfes- tany jim trawili D 622 (ad A 197 bs). tré, lrého, numer.: vešken svět jest na tre rozdělen A 189 b!. | třéba, adv.= třeba: ani trzeba jest co .v né (&bâny a soudky) ciniti A 160 bt, neb € nenie nés trzeba sûditi A 219 aš; nenie jemu trzeba pliti na Tyr A 164a3. trórohy, adj. =: tfirohy: o zvieřatech tre- rohich 4 218 a?, trest, trsti, fem, — rákos, třtina: (v Kon- . stantinopoli jest) ta trefi, jížto pánu : Kristovi ocet a źlu$ byla poskytena 4 158 b. tróstka, -y, fem., demin. z trest: miesto úst mají malú dierku okrúhlú, v nižto " vstrčie malú treftku okrúhlú A 2004!/4% . (B 62a trzeftku, D 632 triefku). Trete v. Kreta. tfeti, num.: trzieti pro kupełstvie 4 16755; Trziet1 rozdiel 4 158 b?; když byl již trzieti diel vzhóru všel A 191 bl; —- | třetle == po třetí: Pak trzetie byl jest korunován ... v südném domu Pilá- ' tové 4 160 a. třetina, y, fem.: když biechu již dobře ctrzetiuu 'udělali; tehda sě země za- : třásla B 32a (ad A 180 at); král té - zemč trzetynu drží od knčze Johana A 221 bi. třévo v. stiévo. | | trh, -a, -u, masc.: (ûdoli), jenż slove po- hansky Mel a česky roční trh 4 183 bt. Tribrobtane v. Taprobane. třidsátý, -de-, num. = třicátý: Trzidcati rozdiel A 1726; Trzidcaty rozdiel A 173 a?. tfidsáti, -dc-, num. — tficet: (sv. Jan) bieśe dvá a Trzidéat let A 162 a*
Strana 313
(B 7 b trzidczet); Nemrot, obr trzidcat loket zvÿsi A 167 b*;'ve dvû a trzidceti nocleziech À 167 b*; pod tiem kostelem dobřě Trzidczety stupñôv 4 181 bi; Alexandria jest dobře trzidceti honóv vzdéli A 172 a!. tfle, tti, num.: ti trzie zpytałovć A 175 a?; pred trzmy tisici lety 4 219 b*; trz zrnce A 159 a3/b'; trzie stromové A 159 bl; svóti trzie króli A 191 5. tFledit! 88, -zu, -dis, impftiv. = stifdati se: A tak ústavně trziedie fye A 214 b, tfleska, -y, fem. = tfiska: ktoż jeho (dubu) trziefku u sebe nosí A 175 b?. V. téz tréstka. tilesti sě, tfasu, tféses, impftiv. = třásti se: Tehda fie zemë trzafla S 27 a (ad A 180 aj). | třikrát, num.: roste ť pepř trojím oby- „čejem a po trzikrat A 194 bl; vychäzie na každé léto trzikrat A 162 ba; ty t (hody) mievá trzikrat do roka A 204 b!. trlmezdsletma, -zc-, num. = dvacet tři: ten jest musil trzimezczietma dni jóti A 220 a. - třimezdsletmý, -zc-, -mědcítmý, num. = dvacátý třetí: Trzimezczietmy rozdiel A 170 a* (D 501 Trimiedcytmy). tfinadste, -dcte, -cte, num. = tfinścte: nesu f trzynaczte kiiżóv pied nim A 214 b; bieŻe nas trzynadczte A 217a!. třinádstý, -ctý, num.: Trzinaczty rozdiel 4 164 b (D 478 Trinadfty). Tripolis (Tripole, Tripol, Tripolt), jm. misimi: (město), jenž slove Tripolis A 166 at; o městě Tripolt 4 186 b! (C 61 b Trypolu, D 574 Trypole); město, jenž slove Tripolis 4 186 0 (B 42 b Trypole); z Tripole 4 186 b2. Tripsoda (Tripozda, Tipzoda, Trape- sunda), jm. místní: Z Trypfody muož j&ti do veliké Armenie /) 594 (A 191 a? Z Tipzody, B 49 a z Trypozdy, C 12 a z Trapefundy). Srvn. Trapizoden a Tropisode. | i trn, -a, -u, masc.: trn À 159 à. | trnie, -ie, neutr. = trní: by ta koruna byla z hlohu nebo z trnye 4 159 52. | trochy, adv. = trochu: když slunce zajde, © tehda jich (stromů) trochy nevidati D 704 (ad 4 216 8) (= ani trochu). (koruna) bode t jako 313 tréj, num. = troji: jako trogye kralovstvie “ A 168 at; toste t pept trogim obytejem „U A 1946. © Troja, Trojś, jm. místní: s druhé strany toho moře leżela jest Troge A 160 b! (C 8 b Troya); Paty rozdiel pravi. , O uogi A 160 bi. i trojic&, -&, fem.: vètie € v svatt trogiczi A 214 bi. U Tropisode (Trapezunda, Trapizoden), jm: místní: nesli je do Tropifode i do Be- nâtek À 218 b! (C 127 a do Trapezundy, N 160 b do Trapizoden). Srvn. Trapi- zoden a Tripsoda. | e tfpaslek, -slka, masc. = trpaslik: o trzpafl- cech krátkého věku À 202 bi (D 642 O třpaflcych); (v ostrově Pelkam) jsú lidé trzpaflczi mali. 4 219 b*; lidé malí . jako trzpaflczi A 200 a* (C 90 b trzpafl- kowe, D 632 trpaficy). trpé(d)livost, -pe-, -i, fem.: (Job) měl jest v tom velikû trpyedliwoft À 192 a? (C 74 b trpielrwoft, B 50 b trpedlwoft). trpôti, -p’u, -pis, impftiv.: pÿchy tvé najvyśsie trpiety nemóżeme A 161 b); — (Mrtvé moře) nic živého v sobě netrpi 4 182 B. trstle, třstle, třtle, -ie, neutr. = třtina: vedlé toho jezera roste trzíftie třidceti látróv vzdéli A 198 a!; o divném jezeře a trzítim(!) převysokém A 197 5% (C 85 b trzti); nesmějí k tomu ižádného nože ani železa přičiniti ani dřeva; ale trztym nebo kostmi À 170 a. truhla, -y, fem.: protož pod nim jest truhla kamenná udělána A 186 a?. trvätl, -aju, -áš, impftiv.: Arabská země trwa od kaldejské země až do Afriky A 168 a!; (ten keř) ještě t trwa ani za- hyne À 173 a?; (velbloudi) mohü trwatı dobfe tfi dni bez pitie A 172 b!; dokudź by tělo milo trwati. 4 159 a. t$8i, adj. = lačný; na-tščú-trobu := na lač- ný žaludek; z toho: na-čtí-trobu,. na- Sti-trobu: ktoz s& z nie (ze studnice) třikrát napije na czztitrobu, ten bude uzdraven A 195a* (B 55a na f{itie- trobu). tu, -f, adv. = tam: Také jest tu jedno ve- likć jezero A 198 a!; Tut také naleznû ostrovy A 199 bi; co tu slyší divneho A 157 bt; aby tu tiem déle viselo (tělo) A 159 a!;“ myši tu také veliké jsú,
(B 7 b trzidczet); Nemrot, obr trzidcat loket zvÿsi A 167 b*;'ve dvû a trzidceti nocleziech À 167 b*; pod tiem kostelem dobřě Trzidczety stupñôv 4 181 bi; Alexandria jest dobře trzidceti honóv vzdéli A 172 a!. tfle, tti, num.: ti trzie zpytałovć A 175 a?; pred trzmy tisici lety 4 219 b*; trz zrnce A 159 a3/b'; trzie stromové A 159 bl; svóti trzie króli A 191 5. tFledit! 88, -zu, -dis, impftiv. = stifdati se: A tak ústavně trziedie fye A 214 b, tfleska, -y, fem. = tfiska: ktoż jeho (dubu) trziefku u sebe nosí A 175 b?. V. téz tréstka. tilesti sě, tfasu, tféses, impftiv. = třásti se: Tehda fie zemë trzafla S 27 a (ad A 180 aj). | třikrát, num.: roste ť pepř trojím oby- „čejem a po trzikrat A 194 bl; vychäzie na každé léto trzikrat A 162 ba; ty t (hody) mievá trzikrat do roka A 204 b!. trlmezdsletma, -zc-, num. = dvacet tři: ten jest musil trzimezczietma dni jóti A 220 a. - třimezdsletmý, -zc-, -mědcítmý, num. = dvacátý třetí: Trzimezczietmy rozdiel A 170 a* (D 501 Trimiedcytmy). tfinadste, -dcte, -cte, num. = tfinścte: nesu f trzynaczte kiiżóv pied nim A 214 b; bieŻe nas trzynadczte A 217a!. třinádstý, -ctý, num.: Trzinaczty rozdiel 4 164 b (D 478 Trinadfty). Tripolis (Tripole, Tripol, Tripolt), jm. misimi: (město), jenž slove Tripolis A 166 at; o městě Tripolt 4 186 b! (C 61 b Trypolu, D 574 Trypole); město, jenž slove Tripolis 4 186 0 (B 42 b Trypole); z Tripole 4 186 b2. Tripsoda (Tripozda, Tipzoda, Trape- sunda), jm. místní: Z Trypfody muož j&ti do veliké Armenie /) 594 (A 191 a? Z Tipzody, B 49 a z Trypozdy, C 12 a z Trapefundy). Srvn. Trapizoden a Tropisode. | i trn, -a, -u, masc.: trn À 159 à. | trnie, -ie, neutr. = trní: by ta koruna byla z hlohu nebo z trnye 4 159 52. | trochy, adv. = trochu: když slunce zajde, © tehda jich (stromů) trochy nevidati D 704 (ad 4 216 8) (= ani trochu). (koruna) bode t jako 313 tréj, num. = troji: jako trogye kralovstvie “ A 168 at; toste t pept trogim obytejem „U A 1946. © Troja, Trojś, jm. místní: s druhé strany toho moře leżela jest Troge A 160 b! (C 8 b Troya); Paty rozdiel pravi. , O uogi A 160 bi. i trojic&, -&, fem.: vètie € v svatt trogiczi A 214 bi. U Tropisode (Trapezunda, Trapizoden), jm: místní: nesli je do Tropifode i do Be- nâtek À 218 b! (C 127 a do Trapezundy, N 160 b do Trapizoden). Srvn. Trapi- zoden a Tripsoda. | e tfpaslek, -slka, masc. = trpaslik: o trzpafl- cech krátkého věku À 202 bi (D 642 O třpaflcych); (v ostrově Pelkam) jsú lidé trzpaflczi mali. 4 219 b*; lidé malí . jako trzpaflczi A 200 a* (C 90 b trzpafl- kowe, D 632 trpaficy). trpé(d)livost, -pe-, -i, fem.: (Job) měl jest v tom velikû trpyedliwoft À 192 a? (C 74 b trpielrwoft, B 50 b trpedlwoft). trpôti, -p’u, -pis, impftiv.: pÿchy tvé najvyśsie trpiety nemóżeme A 161 b); — (Mrtvé moře) nic živého v sobě netrpi 4 182 B. trstle, třstle, třtle, -ie, neutr. = třtina: vedlé toho jezera roste trzíftie třidceti látróv vzdéli A 198 a!; o divném jezeře a trzítim(!) převysokém A 197 5% (C 85 b trzti); nesmějí k tomu ižádného nože ani železa přičiniti ani dřeva; ale trztym nebo kostmi À 170 a. truhla, -y, fem.: protož pod nim jest truhla kamenná udělána A 186 a?. trvätl, -aju, -áš, impftiv.: Arabská země trwa od kaldejské země až do Afriky A 168 a!; (ten keř) ještě t trwa ani za- hyne À 173 a?; (velbloudi) mohü trwatı dobfe tfi dni bez pitie A 172 b!; dokudź by tělo milo trwati. 4 159 a. t$8i, adj. = lačný; na-tščú-trobu := na lač- ný žaludek; z toho: na-čtí-trobu,. na- Sti-trobu: ktoz s& z nie (ze studnice) třikrát napije na czztitrobu, ten bude uzdraven A 195a* (B 55a na f{itie- trobu). tu, -f, adv. = tam: Také jest tu jedno ve- likć jezero A 198 a!; Tut také naleznû ostrovy A 199 bi; co tu slyší divneho A 157 bt; aby tu tiem déle viselo (tělo) A 159 a!;“ myši tu také veliké jsú,
Strana 314
314 jako zde někteří psi 4 194b1; — žehdy, tu: já ť proti tobě vyjdu... a tu mé polib v usta A 163 a!. tučný, adj.: Pak-li bude maso tuczzne A 199 b2. tudlež, adv. = tu, tam: (o věcech), ješto jsû tudiezz A 157 b!; (o diviech), kte- řížto tudiež jsúib.; jest také jich potvor lidských mnoho tudież 4 216 al. tudy, tady, adv. == tou cestou: Protož tady plúti jest nebezpečné A 163 bi; vrata železná pro zvěř, jenž tady běží A 172b! (C 334 tudy). — Takto: všickni slonové utiekali a tady jich zpósobu nebo šik k boji zrušili A 198 bt, tady by sč byl obránil A 208 a!. turečský, adj. — turecký: o položení zemé Tureczíke C 114 a (ad 4 211 b3). Turek, -rka, masc., jm. návodní: Turkowe jsú jé (město Nich) sobś osobili A 187b!. — Plur. masc. Turcl, -ky, jm. zemé: jel sem fkrze Turky A 158 a!; Po zemi móż jíti fkrze turky A 162 a% Potom pfijdń do turkow A 187 bi; z turkow A 166 bi. Turepole (Turopole), 7m. země: (císaři feckćmu jsou poddany) vlast Turepole, Comnanis... A 160 b! (C 9 a Turopole). turkovy, adj. —turecky: o poloZení zemé Turkowe A 211 b?. turkvensky, turquensky v. torquensky. Tursanie, jm. země: líc ku pólnoci dotýče sě země, jenž slove Turfanie A 210b1/b2, — Srvn. též Torsanie. Tuskanie, jm. země: (Červené moře) táhne sé k tuffkany A 168 b?; fkrze tuffkanij A 171 a!. tuto, adv. = zde: Protož jich abecedu sem' tuto popsal A 162 a!. tváf, -i, fem. = obličej: obrátil sě jest "twarzi na vschod slunce A ‘158 b?; krev po jeho iwarzii šíji tečéšě 4 16041; o lidech f twàrzmy psími 4:215 b:; — — Twváfnosi, podoba: dci Ipokrasova ' w twarzi drakové À 162 1, tvárnost, tvářnost, -i, fem. == podoba: o Ipokrasové dceti v draková twarnoft küzlem proménéné A 162bi; (bih) v uohnivé sč twarnofti ukázal A 173 aš. tvój, pronom. = tvůj: moc twu najvyšší vedlé twich poddaných pevně věříme, pýchy twe najvyššie.trpěti nemóžeme, lakomstvie tweho najvyśsieho nasytiti nemóżeme A 161 b'; otec twoy A 159 bt. tvrdost, -i, fem. = pevnost: o Damaëku, jeho kráse a twrdofti A 185 b?. tvrdý, adj. = tuhý, tvrdý, pevný, těžký: (rosa) stydne € málo, Ze t twrda bude A 192 bl; k jednomu twrdemu hrádku 4 165 a?*; twrdot jest tobě proti ostnu stńpati 4 186 a*. — Adv. -8: (mnisi na Sinaji) jsá velmi náboZni bydléce velmi twrdye A 172 b?; kdyż twrdie zamrzne, tehdá vezú po ledu potřebu A 188 bl. tvrzé, tvrz, -č, fem.=tvrz: tu leží (kastel) neb twrz A 18245; k jedné tvrdé twrzý B 11b (ad A 165 a). ty, pronom.: a já f proti tobye vyjdu v drakové tváři A 163 a!, tvrdoť jest tobie proti ostnu stüpati A 186 a; Wy všickni budete pohoršenie nade mnú trpčti A 182 a?. tykev, -kve, fem.: v té zemi roste jedno ovoce na ostrovč, vččie nežli tykew A 212 bi. tymenec v. témenec. Tyriantl v. Cyrianti. Tyrus, jm. mistni: z Cypru do Tuu A 164 a!; Tirus jest mésto, jeśto nynie slove Sner A 164 aš. — V. Tyvus. Tyvus (Tyrus), jm. cesty: ta prolomená cesta slove tywus A 2134? (D 689 Tyrus). tyż, -f, pronom.: tezz knihy pfelożil sem z nčmečské fčči v českú A 157 a, w tuzz hodinu A 160 b?; k temuż lid svój připravil A 167 bi; Také tezz knihy pravie, Ze .. . 4 223 a!; každého potom ten úřad držécieho tymzt jménem nazývali A 207 à . u, praep.: o městě, v nyehož svatý Jiří san zabil A 186 b!; bydlé ť v wuody jako ryby 4 219 b*; byl jest někdy vězněm dlúho v krale: Karla A 197 až; ktož jeho (dubu) tfiesku ,v febe nosí A 175 b?; jenž jsú byli v Bozzeho hrobu A 178 až; z toho města v brany byl Sampson vrata pobral, když byl v fwe miličky Dalidy zastižen A 165 a!; sem dláho v geho dvora byl na žoldč A 165 bl. u m. v, v. toto. | ubrus, -a, -u, masc.: páni i panoše stolé na zemi prostróc vbrus .na zemi A 164 a1.
314 jako zde někteří psi 4 194b1; — žehdy, tu: já ť proti tobě vyjdu... a tu mé polib v usta A 163 a!. tučný, adj.: Pak-li bude maso tuczzne A 199 b2. tudlež, adv. = tu, tam: (o věcech), ješto jsû tudiezz A 157 b!; (o diviech), kte- řížto tudiež jsúib.; jest také jich potvor lidských mnoho tudież 4 216 al. tudy, tady, adv. == tou cestou: Protož tady plúti jest nebezpečné A 163 bi; vrata železná pro zvěř, jenž tady běží A 172b! (C 334 tudy). — Takto: všickni slonové utiekali a tady jich zpósobu nebo šik k boji zrušili A 198 bt, tady by sč byl obránil A 208 a!. turečský, adj. — turecký: o položení zemé Tureczíke C 114 a (ad 4 211 b3). Turek, -rka, masc., jm. návodní: Turkowe jsú jé (město Nich) sobś osobili A 187b!. — Plur. masc. Turcl, -ky, jm. zemé: jel sem fkrze Turky A 158 a!; Po zemi móż jíti fkrze turky A 162 a% Potom pfijdń do turkow A 187 bi; z turkow A 166 bi. Turepole (Turopole), 7m. země: (císaři feckćmu jsou poddany) vlast Turepole, Comnanis... A 160 b! (C 9 a Turopole). turkovy, adj. —turecky: o poloZení zemé Turkowe A 211 b?. turkvensky, turquensky v. torquensky. Tursanie, jm. země: líc ku pólnoci dotýče sě země, jenž slove Turfanie A 210b1/b2, — Srvn. též Torsanie. Tuskanie, jm. země: (Červené moře) táhne sé k tuffkany A 168 b?; fkrze tuffkanij A 171 a!. tuto, adv. = zde: Protož jich abecedu sem' tuto popsal A 162 a!. tváf, -i, fem. = obličej: obrátil sě jest "twarzi na vschod slunce A ‘158 b?; krev po jeho iwarzii šíji tečéšě 4 16041; o lidech f twàrzmy psími 4:215 b:; — — Twváfnosi, podoba: dci Ipokrasova ' w twarzi drakové À 162 1, tvárnost, tvářnost, -i, fem. == podoba: o Ipokrasové dceti v draková twarnoft küzlem proménéné A 162bi; (bih) v uohnivé sč twarnofti ukázal A 173 aš. tvój, pronom. = tvůj: moc twu najvyšší vedlé twich poddaných pevně věříme, pýchy twe najvyššie.trpěti nemóžeme, lakomstvie tweho najvyśsieho nasytiti nemóżeme A 161 b'; otec twoy A 159 bt. tvrdost, -i, fem. = pevnost: o Damaëku, jeho kráse a twrdofti A 185 b?. tvrdý, adj. = tuhý, tvrdý, pevný, těžký: (rosa) stydne € málo, Ze t twrda bude A 192 bl; k jednomu twrdemu hrádku 4 165 a?*; twrdot jest tobě proti ostnu stńpati 4 186 a*. — Adv. -8: (mnisi na Sinaji) jsá velmi náboZni bydléce velmi twrdye A 172 b?; kdyż twrdie zamrzne, tehdá vezú po ledu potřebu A 188 bl. tvrzé, tvrz, -č, fem.=tvrz: tu leží (kastel) neb twrz A 18245; k jedné tvrdé twrzý B 11b (ad A 165 a). ty, pronom.: a já f proti tobye vyjdu v drakové tváři A 163 a!, tvrdoť jest tobie proti ostnu stüpati A 186 a; Wy všickni budete pohoršenie nade mnú trpčti A 182 a?. tykev, -kve, fem.: v té zemi roste jedno ovoce na ostrovč, vččie nežli tykew A 212 bi. tymenec v. témenec. Tyriantl v. Cyrianti. Tyrus, jm. mistni: z Cypru do Tuu A 164 a!; Tirus jest mésto, jeśto nynie slove Sner A 164 aš. — V. Tyvus. Tyvus (Tyrus), jm. cesty: ta prolomená cesta slove tywus A 2134? (D 689 Tyrus). tyż, -f, pronom.: tezz knihy pfelożil sem z nčmečské fčči v českú A 157 a, w tuzz hodinu A 160 b?; k temuż lid svój připravil A 167 bi; Také tezz knihy pravie, Ze .. . 4 223 a!; každého potom ten úřad držécieho tymzt jménem nazývali A 207 à . u, praep.: o městě, v nyehož svatý Jiří san zabil A 186 b!; bydlé ť v wuody jako ryby 4 219 b*; byl jest někdy vězněm dlúho v krale: Karla A 197 až; ktož jeho (dubu) tfiesku ,v febe nosí A 175 b?; jenž jsú byli v Bozzeho hrobu A 178 až; z toho města v brany byl Sampson vrata pobral, když byl v fwe miličky Dalidy zastižen A 165 a!; sem dláho v geho dvora byl na žoldč A 165 bl. u m. v, v. toto. | ubrus, -a, -u, masc.: páni i panoše stolé na zemi prostróc vbrus .na zemi A 164 a1.
Strana 315
uéedinik, -a, masc. := učitel: hrob sva- tého Jeronyma, ctného vczzedlňyka božého A 176 b: | učenle, -ie, neutr.: (knihy) praví také o svatého Jana euvangelisty svatosti a diviech a vczzeny A 223 al. uéeny, adj.; zpodst. = učenec: (před ká- nem) jsú ústavně uczzeny, ve všem přirozeném umění dospělí 4 204 al. uéesnütl, uéestnütl, -nu, -neš, pftiv. = učesnouti: ti stromové nesû f ovoce, ale nesmie jich ižádný vczzefnuti A 216 b'; ktoZ by chtél vczzefnuti, inhed jej cos udáví ib. (B 86 a vczeft- nuty). učiňený, adj.: tu bliz byl kostel vczzy- nyeny ve jmě matky božie A 181 a. učinitl, -ňu, -ní5, pftiv.: vczinil gfem rejstrum B 19%; (rytíř) tyto knihy po své smrti k věčnému záduší vezziñil geft a ostavil 4 157 b*; protož vczzy- ňili gfu peň z cedrového dřeva A 159 aly stojiecie dfevo gfu vczzynyli z cypresu ib.; chtëli jsû mu jé (jablko) zasé vcziniti S 3 a (omylem m. véiniti, srovn. A 158 a?); tak vczinil, jako by jedl a pil A 161 b*; vczzynychu jednoho mezi sebú žoldánem A 166 bi. učitel, -e, masc.: kosti svatého Jeronyma, ctného vczitele bożieho C 40b (ad A 176 bY). uditi, -¢u, -¢i§, impftiv.: na tom miestć vczzil gt pán Kristus své učedlníky A 185 #8. úd, -a, -u, masc.: jímž by pomaže svých vdow zdráv byl A 159 a. udátl sě v. udieti sč. udatný, adj.: když by který rytieř tak vdatny byl 4 162 bi. udávený, adj.— uškrcený: kdežto lidi jedie, ale knčzem vdawene A 199 bi. udáviti, -vu, -víš, pítiv. — uškrtiti: ktož by chtčl učesnúti (ovoce), inhed jej cos vdawi A 216 bl, držé jemu (nemocnému) chléb před usty.i vdawy jej A 199 ba udělaný, adj.: palác od zlata a od stfébra vdielany A 203 a?. . udélati, -aju, -á$, pftiv.: (kostel) geft .vdyelan ke cti svaté Žofie A. 158 b!; z kterých (dřev) bil vdielan kříž boží A 158 b*; kříž pána našeho Jezukrista , bil geft vdielan ze &tverého. dfievie A 159 a!; ti neslechetni Zidé vdielali 315 giu ten kříž pravů zlostí z toho čtvera dřievie ib. | udeřiti, -řu, -říš, pftiv.: když byl (Mojžíš) božím zjednáním a rozkázaním vderzil v skálu A 173 b?. uděšenie, -ie, neutr. = uděšení: ten mlá- denec tiem vdieffenim tiétí den umíe A 163 aż. udleti, udáti sé, udá sé, pftiv.: (kdyż) pfistachu, ... vda fie tomu mládenci procházeti v tom ostrové 4 163 al, ač by fie do toho krajé vdalo při- jíü 4 217 59/218 at. üdol, -a, -u, masc. — ńdoli: vedlé toho vdola Ebron A 175a?; okolo vdolu, jenž jest s oné strany té země A 213 a!; v tom vdole, jenžto slove Ebron A 175 b; o vdolu Ebron A 175 al. üdolé, -é, neutr. -üádolí: veliké vdole mezi nima (horami) jest 4 174 a*; vedlé toho vdole Ebron 4 175 b?; o vdoly Ebron C 38 a (ad A 175 a); Skrze tu pûst putují po vdoli v némZto jest dvanácet studnic A 172 a?; od toho vdole nenie ť daleko do hory Sinaj A 172a%; líc k udoli Josefatovu A 181 aż. uhażenie, ie, neutr. = zhasnutí: kterak vhaffenye lampy oznamuje smrt kněze A 173 a?. uhasitl, -šu, -síš, pftiv.: (plameny) ne- mohá biti vhaffeny À 171 b!. uhasnüti, -nu, -neá, pítiv. = uhasnouti: tehda ona (lampa) vhafne A 173 a?. uhašený, adj.: kterak vhaffene lampy oznamují smrt knéze D 513 (ad A 173 a?); jest i dnes to érné dievo jako vhaffeny uhel A 185 b1/b2. uhel, uhle masc.: v uobü zemí jsú lidé &rni jako vhel 4 193 b'; Ze jsú byli (obrazové) vhlem malováni A 172 a'; jest i dnes to črné dřevo jako. uhašený vhel A 185 bb. — | | úhel, -hla, -hlu, masc.: .na. čtyřech vhlech. té komory stojie čtyřé pitomí nohové 4 205a. | Uher, -hra, masc.; pl. masc. Uhr, -ry, jm. zemé: plyne fkrze vhri a Reky A 158 a?; Florancia, králova Vilepranta Jana žena z uher A 194 B% uhersky, adj.: fkrze vherfke královstvie A 158 a*; v zemi vherfkeho . králov- stvie ib. |
uéedinik, -a, masc. := učitel: hrob sva- tého Jeronyma, ctného vczzedlňyka božého A 176 b: | učenle, -ie, neutr.: (knihy) praví také o svatého Jana euvangelisty svatosti a diviech a vczzeny A 223 al. uéeny, adj.; zpodst. = učenec: (před ká- nem) jsú ústavně uczzeny, ve všem přirozeném umění dospělí 4 204 al. uéesnütl, uéestnütl, -nu, -neš, pftiv. = učesnouti: ti stromové nesû f ovoce, ale nesmie jich ižádný vczzefnuti A 216 b'; ktoZ by chtél vczzefnuti, inhed jej cos udáví ib. (B 86 a vczeft- nuty). učiňený, adj.: tu bliz byl kostel vczzy- nyeny ve jmě matky božie A 181 a. učinitl, -ňu, -ní5, pftiv.: vczinil gfem rejstrum B 19%; (rytíř) tyto knihy po své smrti k věčnému záduší vezziñil geft a ostavil 4 157 b*; protož vczzy- ňili gfu peň z cedrového dřeva A 159 aly stojiecie dfevo gfu vczzynyli z cypresu ib.; chtëli jsû mu jé (jablko) zasé vcziniti S 3 a (omylem m. véiniti, srovn. A 158 a?); tak vczinil, jako by jedl a pil A 161 b*; vczzynychu jednoho mezi sebú žoldánem A 166 bi. učitel, -e, masc.: kosti svatého Jeronyma, ctného vczitele bożieho C 40b (ad A 176 bY). uditi, -¢u, -¢i§, impftiv.: na tom miestć vczzil gt pán Kristus své učedlníky A 185 #8. úd, -a, -u, masc.: jímž by pomaže svých vdow zdráv byl A 159 a. udátl sě v. udieti sč. udatný, adj.: když by který rytieř tak vdatny byl 4 162 bi. udávený, adj.— uškrcený: kdežto lidi jedie, ale knčzem vdawene A 199 bi. udáviti, -vu, -víš, pítiv. — uškrtiti: ktož by chtčl učesnúti (ovoce), inhed jej cos vdawi A 216 bl, držé jemu (nemocnému) chléb před usty.i vdawy jej A 199 ba udělaný, adj.: palác od zlata a od stfébra vdielany A 203 a?. . udélati, -aju, -á$, pftiv.: (kostel) geft .vdyelan ke cti svaté Žofie A. 158 b!; z kterých (dřev) bil vdielan kříž boží A 158 b*; kříž pána našeho Jezukrista , bil geft vdielan ze &tverého. dfievie A 159 a!; ti neslechetni Zidé vdielali 315 giu ten kříž pravů zlostí z toho čtvera dřievie ib. | udeřiti, -řu, -říš, pftiv.: když byl (Mojžíš) božím zjednáním a rozkázaním vderzil v skálu A 173 b?. uděšenie, -ie, neutr. = uděšení: ten mlá- denec tiem vdieffenim tiétí den umíe A 163 aż. udleti, udáti sé, udá sé, pftiv.: (kdyż) pfistachu, ... vda fie tomu mládenci procházeti v tom ostrové 4 163 al, ač by fie do toho krajé vdalo při- jíü 4 217 59/218 at. üdol, -a, -u, masc. — ńdoli: vedlé toho vdola Ebron A 175a?; okolo vdolu, jenž jest s oné strany té země A 213 a!; v tom vdole, jenžto slove Ebron A 175 b; o vdolu Ebron A 175 al. üdolé, -é, neutr. -üádolí: veliké vdole mezi nima (horami) jest 4 174 a*; vedlé toho vdole Ebron 4 175 b?; o vdoly Ebron C 38 a (ad A 175 a); Skrze tu pûst putují po vdoli v némZto jest dvanácet studnic A 172 a?; od toho vdole nenie ť daleko do hory Sinaj A 172a%; líc k udoli Josefatovu A 181 aż. uhażenie, ie, neutr. = zhasnutí: kterak vhaffenye lampy oznamuje smrt kněze A 173 a?. uhasitl, -šu, -síš, pftiv.: (plameny) ne- mohá biti vhaffeny À 171 b!. uhasnüti, -nu, -neá, pítiv. = uhasnouti: tehda ona (lampa) vhafne A 173 a?. uhašený, adj.: kterak vhaffene lampy oznamují smrt knéze D 513 (ad A 173 a?); jest i dnes to érné dievo jako vhaffeny uhel A 185 b1/b2. uhel, uhle masc.: v uobü zemí jsú lidé &rni jako vhel 4 193 b'; Ze jsú byli (obrazové) vhlem malováni A 172 a'; jest i dnes to črné dřevo jako. uhašený vhel A 185 bb. — | | úhel, -hla, -hlu, masc.: .na. čtyřech vhlech. té komory stojie čtyřé pitomí nohové 4 205a. | Uher, -hra, masc.; pl. masc. Uhr, -ry, jm. zemé: plyne fkrze vhri a Reky A 158 a?; Florancia, králova Vilepranta Jana žena z uher A 194 B% uhersky, adj.: fkrze vherfke královstvie A 158 a*; v zemi vherfkeho . králov- stvie ib. |
Strana 316
316 uhladitl 88, -zu, -di§, pftiv.: inhed fie musí jemu (žena) velmi čistě vhladiti A 167 a, úhlávní, úhlavný, adj. = hlavní: měště- níné z města vhlawňyeho utekli jsü A 1620; v tom vhlawng městě egypském A 170 al. uhlé, -é, neutr. = uhlí: o dříví, z něhož vhle žeťavý do roka trvá N 159a "(ad A 218 aj). uhoniti, -ňu, -níš, pftiv.: (mají stany) ' z velblüdovych koží a jiných zvieřat, kteréžto oni sami vhonye A 174 b!. úhoř, -č, masc.: Také nalézají v té vuodě mnohý vhorz A 194a!. ucho, -a, neutr.: jieżto (tajnosti) smrtedl- né Clovétie oko nevídalo ani vcho slýchalo A 186 až; snědie jich. ví v octé A 209 bi. uchytitl, -cu, -tiś, pftiv. = uchopiti: (noh) mezi své paznechty (vuol) vchyti i nese jej u povětří jako luňák kuře D 691 (ad A 213 b). u)étl, -jódu, -jódeś, pftiv. = ujeti: (ten lid) velmi snażen jest svć nepfótely obkliciti, aby nemohli vgeti D 673 (ad A 2095). — uJítl, -jdu, -jde&, pftiv. — odejśti, utéci: (ten lid) velmi snažen jest své nepřá- tely obkliciti, aby nemohli vgıti A 209 b. | UJm v. Cangius. ukamenovati, -uju, -ujeś, pftiv.: o miestu, kdež vkamenowan gefti sv. Štěpán D 538 (4 178 b? vkamenowany): ' ukázati, -žu, -žeš, pítiv.: (hlava potvory) byla mi vkazana A 169 a*; anjel boží vkazal jemu ty stromy A 19841; (kněží) vkazali fu mi to v písmě C 27 b (ad A 169 b1), prst, jímžto na pána boha vkazal A 183 b*. — U. sł: (¢arodienfk Torkius) Casto vkazatffe fie . pannám B 96 b (ad 4 222 b%); Buoh . . . v uohnivé fye tvárnosti vkazal 4 173 a'. ukażovati, -uju, -ujeś, impftiv.: vka- zugit ji (korunu) cizím pánóm 4 160 al. — U sě: (čarodieník Torkius) často ‘vkazowaffe fye pannśm A 222 bs, ukrścenie, -ie, neutr. = ukrácení: toho nynie ponechám pro vkracenie D. 702 " (ad' 4 216 a). | ukracovatl, -uju, -uješ, impftiv.: = zkra- covati: potom jede nebo jdě daleko po zemi cesty vkraczuge 42187 a* (B 43a cestě vkraczugicze, ukradnútl, -nu, -neš, pftiv.= ukradnouti: ktož co vkradne nebo koho zabie, ten 'musí umřieti A 209 a®. ukrátiti, -cu, -tíš, pftiv.: ProtoZ chci te věci vkratiti a jiným ostaviti ku pra- vení A 198 až. | ukřižovatl, -uju, -ujeś, pftiv.: koruny, jimižto pán náš Ježíš byl vkřižowan D 458 (ad A 160 a), omyl m. koru- nován. ukropiti, -p'u, -piś, pftiv.: = anebo vkrop ' Sobé na dlaü málo balsámu A 170 bt. ukrutny, adj.: (v zemi Bokkarie) jsá lidé vkrutny a nelidśti A 213 aż, uletóti, -cu, -tiś, pftiv.: (ptak) vleti. pryć A 169 b. ulic8, -č, fem.: s té hory opatří z jedné vlicze do druhé 4 182@. | ulomitl, -fnu, -míš, pftiv.;: (mnich) vlomi diel jednoho velikého prkna A 191 b'. ulomovatl, -uju, -uje$, impftiv. == ula- movati: voda vlomuge téch hor D 722 (ad A 220b). = Uložit], -Zu, -žíš, pítiv.: :zuloŻiti (komu o Żivot): nepfetele jeho bili tajně s jeho služebníky vlozzili, aby jej zahubili . 4 224 a*/vt, | umělec, -lcč, masc.: Efraim, vmyelecz veliký v bożskóm písmě A 168 ai. | umělý, adj. = učený: kteréžto (knihy) vmiely lidé u Pařížěč (!) i také u Bruku v Englantč... za pravé čtú B la. uménle, -ie, neutr.= umění, vědění: Hermes jest ten pfemüdry mistr : vmyenye přirozeného 4 161 a. umensiti, -šu, -šíš, pftiv. = zmen&iti: moře jeho (ostrova) uplavilo a podrylo veliký diel a vmenf{filo té země 4 194 a2. uméti, -&u, -ie$, impftiv.: po nichž (barvách) sě ti lidé vmyegi1 zpravovati A 171 bt. umieniti, -iu, -ní$, pftiv. = uminiti si, odhodlati se: nosie své stany s sebi, kdež vmyenye bydleti 4 174 b!; ten ^; bil vmyenyl toho draka políbiti 4 16259, umierati, -aju, -5, impftiv. — umirati: (Kristus) jest vstúpil na nebe živ a nevmyeraw A 223a!; když který " vmýera, tehda všickni od něho utekü A 209 2."
316 uhladitl 88, -zu, -di§, pftiv.: inhed fie musí jemu (žena) velmi čistě vhladiti A 167 a, úhlávní, úhlavný, adj. = hlavní: měště- níné z města vhlawňyeho utekli jsü A 1620; v tom vhlawng městě egypském A 170 al. uhlé, -é, neutr. = uhlí: o dříví, z něhož vhle žeťavý do roka trvá N 159a "(ad A 218 aj). uhoniti, -ňu, -níš, pftiv.: (mají stany) ' z velblüdovych koží a jiných zvieřat, kteréžto oni sami vhonye A 174 b!. úhoř, -č, masc.: Také nalézají v té vuodě mnohý vhorz A 194a!. ucho, -a, neutr.: jieżto (tajnosti) smrtedl- né Clovétie oko nevídalo ani vcho slýchalo A 186 až; snědie jich. ví v octé A 209 bi. uchytitl, -cu, -tiś, pftiv. = uchopiti: (noh) mezi své paznechty (vuol) vchyti i nese jej u povětří jako luňák kuře D 691 (ad A 213 b). u)étl, -jódu, -jódeś, pftiv. = ujeti: (ten lid) velmi snażen jest svć nepfótely obkliciti, aby nemohli vgeti D 673 (ad A 2095). — uJítl, -jdu, -jde&, pftiv. — odejśti, utéci: (ten lid) velmi snažen jest své nepřá- tely obkliciti, aby nemohli vgıti A 209 b. | UJm v. Cangius. ukamenovati, -uju, -ujeś, pftiv.: o miestu, kdež vkamenowan gefti sv. Štěpán D 538 (4 178 b? vkamenowany): ' ukázati, -žu, -žeš, pítiv.: (hlava potvory) byla mi vkazana A 169 a*; anjel boží vkazal jemu ty stromy A 19841; (kněží) vkazali fu mi to v písmě C 27 b (ad A 169 b1), prst, jímžto na pána boha vkazal A 183 b*. — U. sł: (¢arodienfk Torkius) Casto vkazatffe fie . pannám B 96 b (ad 4 222 b%); Buoh . . . v uohnivé fye tvárnosti vkazal 4 173 a'. ukażovati, -uju, -ujeś, impftiv.: vka- zugit ji (korunu) cizím pánóm 4 160 al. — U sě: (čarodieník Torkius) často ‘vkazowaffe fye pannśm A 222 bs, ukrścenie, -ie, neutr. = ukrácení: toho nynie ponechám pro vkracenie D. 702 " (ad' 4 216 a). | ukracovatl, -uju, -uješ, impftiv.: = zkra- covati: potom jede nebo jdě daleko po zemi cesty vkraczuge 42187 a* (B 43a cestě vkraczugicze, ukradnútl, -nu, -neš, pftiv.= ukradnouti: ktož co vkradne nebo koho zabie, ten 'musí umřieti A 209 a®. ukrátiti, -cu, -tíš, pftiv.: ProtoZ chci te věci vkratiti a jiným ostaviti ku pra- vení A 198 až. | ukřižovatl, -uju, -ujeś, pftiv.: koruny, jimižto pán náš Ježíš byl vkřižowan D 458 (ad A 160 a), omyl m. koru- nován. ukropiti, -p'u, -piś, pftiv.: = anebo vkrop ' Sobé na dlaü málo balsámu A 170 bt. ukrutny, adj.: (v zemi Bokkarie) jsá lidé vkrutny a nelidśti A 213 aż, uletóti, -cu, -tiś, pftiv.: (ptak) vleti. pryć A 169 b. ulic8, -č, fem.: s té hory opatří z jedné vlicze do druhé 4 182@. | ulomitl, -fnu, -míš, pftiv.;: (mnich) vlomi diel jednoho velikého prkna A 191 b'. ulomovatl, -uju, -uje$, impftiv. == ula- movati: voda vlomuge téch hor D 722 (ad A 220b). = Uložit], -Zu, -žíš, pítiv.: :zuloŻiti (komu o Żivot): nepfetele jeho bili tajně s jeho služebníky vlozzili, aby jej zahubili . 4 224 a*/vt, | umělec, -lcč, masc.: Efraim, vmyelecz veliký v bożskóm písmě A 168 ai. | umělý, adj. = učený: kteréžto (knihy) vmiely lidé u Pařížěč (!) i také u Bruku v Englantč... za pravé čtú B la. uménle, -ie, neutr.= umění, vědění: Hermes jest ten pfemüdry mistr : vmyenye přirozeného 4 161 a. umensiti, -šu, -šíš, pftiv. = zmen&iti: moře jeho (ostrova) uplavilo a podrylo veliký diel a vmenf{filo té země 4 194 a2. uméti, -&u, -ie$, impftiv.: po nichž (barvách) sě ti lidé vmyegi1 zpravovati A 171 bt. umieniti, -iu, -ní$, pftiv. = uminiti si, odhodlati se: nosie své stany s sebi, kdež vmyenye bydleti 4 174 b!; ten ^; bil vmyenyl toho draka políbiti 4 16259, umierati, -aju, -5, impftiv. — umirati: (Kristus) jest vstúpil na nebe živ a nevmyeraw A 223a!; když který " vmýera, tehda všickni od něho utekü A 209 2."
Strana 317
umofiti, -ru, -fiś, pftiv.: o bratru jeho, jenž jal żoldźna a hladem jej vmorzil A 208 al; veliký jste hřiech učinili, že jste. jeho dřéve nevmorzily B 61b . (ad A 199 by). umfletl, -mru, -mfes, pftiv. = umfiti: usneś-li, tehdy inhed vmrześ A 191 a!; jakż ten prorok vmrzel B6a (ad 4 161 aż). umrly, adj.: kto má na vmrleho knéze miesto vstüpiti 4 173 a*. umrtvitl, -vu, -vis, pftiv. = usmrtiti, zniciti: Z tebe, Babylone, vystüpí had, jenž vei$ken svét vmrtwi 4 184 b* (Zidé se domnívají, Ze) gfu svého pro- tivnfka vmrtwih A 159 a?. umuéenle, -ie, neutr. = umułeni: potom (p)o boZiem vmucžeňy A 159 bl. umuéltl, -ču, -číš, pftiv.: (v Alexandrii) bil také sv. Marek evangelista vmu- czzen A 171 b?/172 a1. úmysl, -a, -u, masc. = předsevzetí, záměr: Protoze muoj vmifl jest cizích zemí obyčeje . .. rozprávěti A 162 al; neb jest ten vmyíl jeho, aby ižádný host od něho smuten neodšel A 167 a?. umyti, -ju, -jeś, pftiv.: v nichźto (kupa- dlech) kázal pán Kristus oči vmyti tomu od pfirozenie slepému A 181a*/b!. unésti, -nesu, -neses, pftiv.: v té zemi obecnë na vinniciech jsû hroznové, Ze muž ledva jeden vneffe A4 212 b!/ps; o velikých vinných hrozniech, ješto sotně jeden hrozen dva člověky vne- feta D 685 (ad ib.):: Unguengl, Unrnengi v. Urnengf. - upadati, vpadatl, -aju, -é8, impftiv. = vpadati, vtékati: kdežto Jordán v nč (Mrtvé moře) vpada A 183 b! (D 560 wpada). upadnütl, vpadnütl, -nu, -neš, pftiv. = upadnouti: v něžto (jezero) což koli vpadne, nemóž býti nalezeno A 198 a! (M 33 b wpadne). upálitl, -l'u, -1i$, pftiv.: jednu pannu na- fekli kfívé, by ona své panenstvie po- rušila, pro n&ito méla biti vpalena A 176 a'/a*, upalovatl sé, -uju, -ujeś, impftiv.: (na ostrově Armos) ve dne lidé fie až do .smrti slunecním horkem vpalugi A 194 m. | 317 upatfiti, -tfu, -tříš, pftiv. = spatfiti: ona jeho vpatrz v zrcadle B 8 b, M 6b -(ad.A 163 a). . upečený, adj.: (jedie .maso) od sluncę horkem vpeczene A 174 b'. uplaviti, -vu, -vi§, pftiv. = odplaviti: jiZ -moře jeho (ostrova) vplawilo a podrylo veliký diel 4 194 a?. uplně v. plný. uplvati, -pľuju, -eš, pítiv.: tu byl (Ježíš) posmieván, zášijkován, vplwan, polič- kován A 160 a!. upriemy, upřiemný, adj. = přímý: ale ta f (cesta) nenie vprzemna k Jerusa- lemu A 187 a! (C 63 a vprzema); Nay- vprziemnyeyffie cesta jest vsiesti na mote A4 1874! (C 63a Nayvprze- mieyffie cesta). — Adv. upfiemo, upřiemě = přímo: naše cesta vprzemo tady bieše A 217 at (D 707 vpřiemie); Kudy vprymegie (sic) jest k Jerusa- lemu B 43a (ad A 187 ab). úprk, -a, -u, masc.: když na nás vprkem přiběžechu A 217 b'; pravým vprkem A 163 al. u-prostiéd, adv. = uprostřed: v tom kos- tele jako vproftrzed jest vzdělán krásný stánek A 177 b*; (bůh) učinil spasenie vproftrzed země B 30a (ad A 178 a?) | upustitl, vpustiti, -šču, -stíš, pftiv.: v ten olej vpuftie málo balsámu 4 170 b! (N 33a wpuftie); vpuft v to malicko balsamu A 170 b:/b* (B 19 b wpuft). upaśćśti, -éju, -ies, impftiv. — vpouśtiti: v ten olej vpufftegi málo balsámu C.28 b (ad A 170 bY). Ur, jm. místní: v jednom městě, jenž slove vr A 192 bé, úřad, -a, -u, masc. = povinnost: co bi- skup vede z svého vrzadu A 180 4?. uraditi s6, -zu, -diż, pftiv.: tu fye ko- .nednś vradychu, aby jednoho mezi sebú zvolili B 85b (ad A 216a!) uradovati së, -uju, -ujes, pftiv. = zara- dovati se: oni vradowachu fye velmi a pochválichu boha A 206 bt. raz, -a, -u, masc.: naposledy pfijide na nás veliký vraz 4 217 b!; bych někomu na vraz nepravil D 715 (ad A 218 b?). uraziti, -żu, -ziś, pftiv. == poraniti, ubli- žiti: Já sem byl v hrdlo tak náramně vrazzen A 217 b?.
umofiti, -ru, -fiś, pftiv.: o bratru jeho, jenž jal żoldźna a hladem jej vmorzil A 208 al; veliký jste hřiech učinili, že jste. jeho dřéve nevmorzily B 61b . (ad A 199 by). umfletl, -mru, -mfes, pftiv. = umfiti: usneś-li, tehdy inhed vmrześ A 191 a!; jakż ten prorok vmrzel B6a (ad 4 161 aż). umrly, adj.: kto má na vmrleho knéze miesto vstüpiti 4 173 a*. umrtvitl, -vu, -vis, pftiv. = usmrtiti, zniciti: Z tebe, Babylone, vystüpí had, jenž vei$ken svét vmrtwi 4 184 b* (Zidé se domnívají, Ze) gfu svého pro- tivnfka vmrtwih A 159 a?. umuéenle, -ie, neutr. = umułeni: potom (p)o boZiem vmucžeňy A 159 bl. umuéltl, -ču, -číš, pftiv.: (v Alexandrii) bil také sv. Marek evangelista vmu- czzen A 171 b?/172 a1. úmysl, -a, -u, masc. = předsevzetí, záměr: Protoze muoj vmifl jest cizích zemí obyčeje . .. rozprávěti A 162 al; neb jest ten vmyíl jeho, aby ižádný host od něho smuten neodšel A 167 a?. umyti, -ju, -jeś, pftiv.: v nichźto (kupa- dlech) kázal pán Kristus oči vmyti tomu od pfirozenie slepému A 181a*/b!. unésti, -nesu, -neses, pftiv.: v té zemi obecnë na vinniciech jsû hroznové, Ze muž ledva jeden vneffe A4 212 b!/ps; o velikých vinných hrozniech, ješto sotně jeden hrozen dva člověky vne- feta D 685 (ad ib.):: Unguengl, Unrnengi v. Urnengf. - upadati, vpadatl, -aju, -é8, impftiv. = vpadati, vtékati: kdežto Jordán v nč (Mrtvé moře) vpada A 183 b! (D 560 wpada). upadnütl, vpadnütl, -nu, -neš, pftiv. = upadnouti: v něžto (jezero) což koli vpadne, nemóž býti nalezeno A 198 a! (M 33 b wpadne). upálitl, -l'u, -1i$, pftiv.: jednu pannu na- fekli kfívé, by ona své panenstvie po- rušila, pro n&ito méla biti vpalena A 176 a'/a*, upalovatl sé, -uju, -ujeś, impftiv.: (na ostrově Armos) ve dne lidé fie až do .smrti slunecním horkem vpalugi A 194 m. | 317 upatfiti, -tfu, -tříš, pftiv. = spatfiti: ona jeho vpatrz v zrcadle B 8 b, M 6b -(ad.A 163 a). . upečený, adj.: (jedie .maso) od sluncę horkem vpeczene A 174 b'. uplaviti, -vu, -vi§, pftiv. = odplaviti: jiZ -moře jeho (ostrova) vplawilo a podrylo veliký diel 4 194 a?. uplně v. plný. uplvati, -pľuju, -eš, pítiv.: tu byl (Ježíš) posmieván, zášijkován, vplwan, polič- kován A 160 a!. upriemy, upřiemný, adj. = přímý: ale ta f (cesta) nenie vprzemna k Jerusa- lemu A 187 a! (C 63 a vprzema); Nay- vprziemnyeyffie cesta jest vsiesti na mote A4 1874! (C 63a Nayvprze- mieyffie cesta). — Adv. upfiemo, upřiemě = přímo: naše cesta vprzemo tady bieše A 217 at (D 707 vpřiemie); Kudy vprymegie (sic) jest k Jerusa- lemu B 43a (ad A 187 ab). úprk, -a, -u, masc.: když na nás vprkem přiběžechu A 217 b'; pravým vprkem A 163 al. u-prostiéd, adv. = uprostřed: v tom kos- tele jako vproftrzed jest vzdělán krásný stánek A 177 b*; (bůh) učinil spasenie vproftrzed země B 30a (ad A 178 a?) | upustitl, vpustiti, -šču, -stíš, pftiv.: v ten olej vpuftie málo balsámu 4 170 b! (N 33a wpuftie); vpuft v to malicko balsamu A 170 b:/b* (B 19 b wpuft). upaśćśti, -éju, -ies, impftiv. — vpouśtiti: v ten olej vpufftegi málo balsámu C.28 b (ad A 170 bY). Ur, jm. místní: v jednom městě, jenž slove vr A 192 bé, úřad, -a, -u, masc. = povinnost: co bi- skup vede z svého vrzadu A 180 4?. uraditi s6, -zu, -diż, pftiv.: tu fye ko- .nednś vradychu, aby jednoho mezi sebú zvolili B 85b (ad A 216a!) uradovati së, -uju, -ujes, pftiv. = zara- dovati se: oni vradowachu fye velmi a pochválichu boha A 206 bt. raz, -a, -u, masc.: naposledy pfijide na nás veliký vraz 4 217 b!; bych někomu na vraz nepravil D 715 (ad A 218 b?). uraziti, -żu, -ziś, pftiv. == poraniti, ubli- žiti: Já sem byl v hrdlo tak náramně vrazzen A 217 b?.
Strana 318
318 určený, adj. = ustanovený, určitý: na kazdy rok vrczzenym časem A 198 b?; na każdy rok w urcženy čas A 172 b*. úřěd(l)ník, -a, masc.: A zřiedil vždycky . své vojsko s vrzedlnyky 4 2064? (C 103 b s vrzedniky). Urláš, -č, masc., jm. os. — Ad]. possess. -óv: Bersabé, mátč Šalomúnova a žena vriaffowa, rytiefe Davidova A 175 a. Urnengí (Unguengi, Unrnengí, Urneng), masc., jm. os.: (synové kána katajského sluli) ... Cohaday, vurnengij A 210 a? (B 76 b vnguengi, C 111 a Vnrnengij, D 676 Vrneng). uroditi, -zu, -diś, pftiv. = urodili, poro- diti: na znamenie, że ona (Rachel) jemu (Jakubovi) dvanácte synóv vrodila A 177 a!; My jiného nejieme, nežli což nám země dobrovolně vrodi À 219 a}; proti tomu miestu, kdežto pán buoh byl vrozen A 176 b!. — u. sě = naro- diti se: o všech kniežatech, kteráž gfu fie vrodila A 184 aż. úrok, -a, -u, masc. == dań, roční plat: nejsú svuobodni, neb královně ama- zonskć vrok musie platiti A 213 al. urozenie, -ie, neutr. — narození: Také král David byl vrozeňim z Betléma A 176 b? (= rodem); jenž (Mandinil) byl vrozenym z města Alban jmenovaného B la, tomu sč zdá vlast jeho vrozenie najlepšie ib.; (Melchnasar) bieše z Tater vrozenim 4 166 b!. urozený, adj. = narozený, ušlechtilý: vé- voda z Frankrejchu vrozeny jménem Ojét 4 174 b?; Já Johan z Mandelina, rytief Vrozen z jednoho mésta v Eng- lanté 4 157 b:/158 a* (C 3 b vrozeny). urvati, -ruju, -rujeś, pftiv.: (kdeżto sv. Maří Magdalena) své vlasy sobě vrwala B 30b (ad A 179 a). usaditi, -zu, -dis, pftiv. = ustanoviti: (císaf Xkonstantinopolitánsky) vfadil v ném (mésté Trapezunié) vladaïe jed- noho A 190 aš. usazený, adj.: Jerusalem jest dobřě mezi horami vfazene město A 177 a!. usazovati, -uju, -ujeś, impftiv. = usta- novovati: (ten césaf) vfazuge patriar- chy i biskupy A 162 a!; jehož (patri- archu) sami vfazugi A 161 a. usdraviti, uz-, -vu, -viś, pitiv.: ten bude vzdrawen od neduhu A 195 a?; všecko jeho pokolenie &t vzdraweno od 1ëz- kého neduhu véfného zatracenie A 159 bi. usdravovatl, uz-, -uju, -ujeś, impftiv. = uzdravovati: kterýžto olej mnohé ne- duhy vzdrawuge D 511 (ad A 172 by). uschnütl, -nu, -ne$, pítiv. — uschnouti: (dub) potom geft vfechl À 175 b*; (stromy) zjalovějí nebo zplanějí nebo vichnu A 170 a*/bt. usiló, -ć, neutr. := úsilí, namáhání, práce: oni f£ vétie, Ze buoh velikü moc dal jest volu, aby člověka svým vfílim krmil A 200 b, uslyšěti, -šu, -3i3, pftiv. == uslyšeti: po devieti mésiecích vfliffal ten mládenec hlas A 163 b?. usniti,-nu, -neś, pftiv. = usnouti: vfneff-l, tehdy inhed umres 4 191 at. usnutie, -ie, neutr. = usnuti: ktoż tomu krahujci bdi sedm dni a sedm noci bez vfnutie A 190 b. uspravedienie,uspravedliienie, ospraved- lenie, -ie, neutr. -= ospravedlnění, spa- seni: (Kristus) pro na&é vfprawedlenye ráčil svû svatû moci z mrtvých vstáti A 178a. (B 209b viprawedlnienie, C 44 a ofprawedleme). usta, ûst, pl. neutr.: Ze by toho draka w ufta polibil A 162 b?; aby svému otci vlożii (zrnce) w ufta A 159 bi; i vlożi jemu w ufta ty tři zrnce ib. ustanovenle, -ie, neutr. = ustanovení: wedle vftanowenie Starého zákona C 47b (ad A 179 by). ustanovitl, -vu, -vis, pftiv.: boží kněžé, kterézto Ojéf vftanowil A 205 a. ustatl, -stanu, -ne$, pftiv. = unaviti se: když byl již třěčtí diel vzhóru všel, tehda vítaw i sède i usnu A 191 bi. ustavenie, -ie, neutr. = vystavění, stavba, ustanovení: (palác) jest velmi drahého vftawenye A 203 b'; wedle vftawenye Starého zákona A 179 b?. ustaveny, adj.— výstavný: pred nim (palácem) jest dvór velmi vítaweny A 161 a!; ale jest (město Troja) málo vitawene B 5a, D 461 (ad À 160 bY). ustavičný, adj. = stálý, vytrvalý: neb nemají vítawicžneho bydlenie A 174 b'. — Adv. -é: (Etna) vftawiczznye v sobé hoří 4 171 b.
318 určený, adj. = ustanovený, určitý: na kazdy rok vrczzenym časem A 198 b?; na każdy rok w urcženy čas A 172 b*. úřěd(l)ník, -a, masc.: A zřiedil vždycky . své vojsko s vrzedlnyky 4 2064? (C 103 b s vrzedniky). Urláš, -č, masc., jm. os. — Ad]. possess. -óv: Bersabé, mátč Šalomúnova a žena vriaffowa, rytiefe Davidova A 175 a. Urnengí (Unguengi, Unrnengí, Urneng), masc., jm. os.: (synové kána katajského sluli) ... Cohaday, vurnengij A 210 a? (B 76 b vnguengi, C 111 a Vnrnengij, D 676 Vrneng). uroditi, -zu, -diś, pftiv. = urodili, poro- diti: na znamenie, że ona (Rachel) jemu (Jakubovi) dvanácte synóv vrodila A 177 a!; My jiného nejieme, nežli což nám země dobrovolně vrodi À 219 a}; proti tomu miestu, kdežto pán buoh byl vrozen A 176 b!. — u. sě = naro- diti se: o všech kniežatech, kteráž gfu fie vrodila A 184 aż. úrok, -a, -u, masc. == dań, roční plat: nejsú svuobodni, neb královně ama- zonskć vrok musie platiti A 213 al. urozenie, -ie, neutr. — narození: Také král David byl vrozeňim z Betléma A 176 b? (= rodem); jenž (Mandinil) byl vrozenym z města Alban jmenovaného B la, tomu sč zdá vlast jeho vrozenie najlepšie ib.; (Melchnasar) bieše z Tater vrozenim 4 166 b!. urozený, adj. = narozený, ušlechtilý: vé- voda z Frankrejchu vrozeny jménem Ojét 4 174 b?; Já Johan z Mandelina, rytief Vrozen z jednoho mésta v Eng- lanté 4 157 b:/158 a* (C 3 b vrozeny). urvati, -ruju, -rujeś, pftiv.: (kdeżto sv. Maří Magdalena) své vlasy sobě vrwala B 30b (ad A 179 a). usaditi, -zu, -dis, pftiv. = ustanoviti: (císaf Xkonstantinopolitánsky) vfadil v ném (mésté Trapezunié) vladaïe jed- noho A 190 aš. usazený, adj.: Jerusalem jest dobřě mezi horami vfazene město A 177 a!. usazovati, -uju, -ujeś, impftiv. = usta- novovati: (ten césaf) vfazuge patriar- chy i biskupy A 162 a!; jehož (patri- archu) sami vfazugi A 161 a. usdraviti, uz-, -vu, -viś, pitiv.: ten bude vzdrawen od neduhu A 195 a?; všecko jeho pokolenie &t vzdraweno od 1ëz- kého neduhu véfného zatracenie A 159 bi. usdravovatl, uz-, -uju, -ujeś, impftiv. = uzdravovati: kterýžto olej mnohé ne- duhy vzdrawuge D 511 (ad A 172 by). uschnütl, -nu, -ne$, pítiv. — uschnouti: (dub) potom geft vfechl À 175 b*; (stromy) zjalovějí nebo zplanějí nebo vichnu A 170 a*/bt. usiló, -ć, neutr. := úsilí, namáhání, práce: oni f£ vétie, Ze buoh velikü moc dal jest volu, aby člověka svým vfílim krmil A 200 b, uslyšěti, -šu, -3i3, pftiv. == uslyšeti: po devieti mésiecích vfliffal ten mládenec hlas A 163 b?. usniti,-nu, -neś, pftiv. = usnouti: vfneff-l, tehdy inhed umres 4 191 at. usnutie, -ie, neutr. = usnuti: ktoż tomu krahujci bdi sedm dni a sedm noci bez vfnutie A 190 b. uspravedienie,uspravedliienie, ospraved- lenie, -ie, neutr. -= ospravedlnění, spa- seni: (Kristus) pro na&é vfprawedlenye ráčil svû svatû moci z mrtvých vstáti A 178a. (B 209b viprawedlnienie, C 44 a ofprawedleme). usta, ûst, pl. neutr.: Ze by toho draka w ufta polibil A 162 b?; aby svému otci vlożii (zrnce) w ufta A 159 bi; i vlożi jemu w ufta ty tři zrnce ib. ustanovenle, -ie, neutr. = ustanovení: wedle vftanowenie Starého zákona C 47b (ad A 179 by). ustanovitl, -vu, -vis, pftiv.: boží kněžé, kterézto Ojéf vftanowil A 205 a. ustatl, -stanu, -ne$, pftiv. = unaviti se: když byl již třěčtí diel vzhóru všel, tehda vítaw i sède i usnu A 191 bi. ustavenie, -ie, neutr. = vystavění, stavba, ustanovení: (palác) jest velmi drahého vftawenye A 203 b'; wedle vftawenye Starého zákona A 179 b?. ustaveny, adj.— výstavný: pred nim (palácem) jest dvór velmi vítaweny A 161 a!; ale jest (město Troja) málo vitawene B 5a, D 461 (ad À 160 bY). ustavičný, adj. = stálý, vytrvalý: neb nemají vítawicžneho bydlenie A 174 b'. — Adv. -é: (Etna) vftawiczznye v sobé hoří 4 171 b.
Strana 319
ustaviti, -vu, -vis, pftiv. = vystavéti, po- staviti: to mësto (Sabu) vftawila geft Bersabe 4 175 a'; — ustanoviti: když jest Hospodir to vitawil 4 161 5'; boží kněží, kteréžto Ojéř vftawil B 69 b (ad A 205 a?). | . ústavný, adj. = ustavičný: (hory) vítaw- nym plamenem hofie A 171 b. — Adv. -&: (o) orudí mramorovém, z né- hozto vftawnye vuoda tele À 159 b?; Zoldán má vftawnye ctyti Zeny A 1674. ustópiti, -p'u, -piś, pftiv. == odstoupiti (od čeho), odpadnouti: až do času Juliana pobéhce, jenz vitupyw viery kiéstanské miloval jest židy A 179 b2. usušený, adj.: (Tataři) své krmě musie vatili pâléc vfuffena na slunci lajna A 188b. usušitl, -šu, -šíš, pítiv.: u Veliký čtvrtek d&lají ten chléb a vffuffie jej na slunci B 6b (N 11 a viufty) (ad 4 161 bY). uśćipati, -p'u, -pes, pftiv. = postipati, ustipati: (hadové) jé inhed do smrti vfftip: 4 171 b. uéénûti, -nu, -nes, pftiv. = uétknouti: (zeméné) jinym lidem vyssń jed, ać budu vfftnuty C 92 b (ad À 201 a"). uskoditi, -zu, -diś, pftiv.: hadovć jemu nic neuffkodie A 171 b!; tomu nemóż hrom ani blýskanie ani která bůře vifkoditi A 160 a!; (panna) nizddnému nevfkodi D 469 (ad A 162 b? ušlechtilý, adj.: Konstantinopole jest velmi víflechtile a krásné město, zedmi dobie ohrazenć A 160 b'. uipehovatl, -uju, -ujeś, pftiv. = vyzkou- mati, vyzved$ti: byli posláni od Moj- žieše, aby vffpiehowali (sic) dobrotu a plodnost země S 21 b (ad A 175 a”). ut, název písmene egyptské abecedy: vt B 19 b (ad A 170 b?). utécl, -teku, -teces, pftiv.: on do lodie vteczze A 163 a?; (kán) vtecže do kfč toho háje A 206 bi; kdyż bila (P. Marie) pied Erodesem vtekla A 165 b!; mës- téniné... vtekli gfu 4 102 b?. ütery, masc. z adj.: v pondělí a w uteri A 162 a. utčšenie, -ie, neutr. = utěšení, potěšení: k úžitku a k utieffenie B 1a. utéšený, adj. -= pivabny: (Troje ležela) na jednom vtieffenem a rozkošném miestë À 160 b! (B 5a vtieffenim); to 319 město bylo jest velmi krásné dřéve a vtieffene A 175 al. utěšitl, -šu, -šíš, pftiv. = potěšiti: biechu sě k nám přitovaryšila dva bratry svatého Františka z Lampart, a ti nás vtieffichu a ponutichu, abychom sé tam jiti povazili 4 217 at. utlekatl, -aju, -á5, impftiv. — utíkati: (mládenec) poče vtiekati 4 163 a’; jest velmi nebezpečné jč stihati, kdyż vtiekagi À 209 b!; neb ty lodie vtiekagi (vln) toho moře À 189 bl. utiskatl, -aju, -48, impftiv. = utiskovati: A tak pole vtifkati vsecky okolnie země A 206 a? utonüti, -nu, -ne$, pftiv. = utonouti: i vtonu kóň i s svým pánem A 163 a!; vtonul jemu v té řčce najstatečnější rytieř A 167 b!. utrpenie, -ie, neutr. = utrpeni: Potom šli jsme dále se mdlými životy a ledva sme vyšli s velikym vtrpenj A 917 b*. üvalé, -é, neutr. — úval: okolo vwale země kněze Johana A 221 a?. uváznüti, -váznu, -vieznes, pftiv. = uváz- nouti: ta hlavné vwazla v zemi A 185 b!. uvěřiti, -řu, -říš, pftiv.: že ledva mohl by tomu vwierziti ten, ktož jest v tom neb$val A 200 a2/b!; musil sem vwieritr D 627 (ad A 199 aż). uvéstl, -vedu, -eá, pftiv.: Neb kdyZ gfu Zidé pána Krista na jednu z téch (dvou hor) vwedhn A 185 a!; na noc vwedu ji (ženu) k němu B 144 (ad A 167 a!). uvrci, -vrhu, -vrZe$, pftiv.: coż koli v ni (jamu) vwrhu A4 1664; kosti jeho (sv. Jana Křtitele) u popel jsú spáleny a u vietr vwrzzen (sic) 4 183 b?. "uzda, -y, fem.: (pripraví pred nčho) kóň osedlaný, w uzdu pojatý a dobře při- pravený A 209 b?. uzdravitl, uzdravovatl v. usdrav-. üzk f, adj.: zemé egypská jest země dlúhá a vzka A 168 bi; mimo tu horu velmi vzku cestá jel Alexander Veliký A 211 a. uzrati, -aju, -áš, pítiv.: když vzra (ovoce), kteréž f padne na zemi, ty shniji A 212 bi. uzfieti, -zru, -zfiś, pftiv. = uzfiti: opět mé vzrzifs A 161 a'; pak vzrz tu horu, na niżto rój stoji A 220 b3; to vzrziecze
ustaviti, -vu, -vis, pftiv. = vystavéti, po- staviti: to mësto (Sabu) vftawila geft Bersabe 4 175 a'; — ustanoviti: když jest Hospodir to vitawil 4 161 5'; boží kněží, kteréžto Ojéř vftawil B 69 b (ad A 205 a?). | . ústavný, adj. = ustavičný: (hory) vítaw- nym plamenem hofie A 171 b. — Adv. -&: (o) orudí mramorovém, z né- hozto vftawnye vuoda tele À 159 b?; Zoldán má vftawnye ctyti Zeny A 1674. ustópiti, -p'u, -piś, pftiv. == odstoupiti (od čeho), odpadnouti: až do času Juliana pobéhce, jenz vitupyw viery kiéstanské miloval jest židy A 179 b2. usušený, adj.: (Tataři) své krmě musie vatili pâléc vfuffena na slunci lajna A 188b. usušitl, -šu, -šíš, pítiv.: u Veliký čtvrtek d&lají ten chléb a vffuffie jej na slunci B 6b (N 11 a viufty) (ad 4 161 bY). uśćipati, -p'u, -pes, pftiv. = postipati, ustipati: (hadové) jé inhed do smrti vfftip: 4 171 b. uéénûti, -nu, -nes, pftiv. = uétknouti: (zeméné) jinym lidem vyssń jed, ać budu vfftnuty C 92 b (ad À 201 a"). uskoditi, -zu, -diś, pftiv.: hadovć jemu nic neuffkodie A 171 b!; tomu nemóż hrom ani blýskanie ani která bůře vifkoditi A 160 a!; (panna) nizddnému nevfkodi D 469 (ad A 162 b? ušlechtilý, adj.: Konstantinopole jest velmi víflechtile a krásné město, zedmi dobie ohrazenć A 160 b'. uipehovatl, -uju, -ujeś, pftiv. = vyzkou- mati, vyzved$ti: byli posláni od Moj- žieše, aby vffpiehowali (sic) dobrotu a plodnost země S 21 b (ad A 175 a”). ut, název písmene egyptské abecedy: vt B 19 b (ad A 170 b?). utécl, -teku, -teces, pftiv.: on do lodie vteczze A 163 a?; (kán) vtecže do kfč toho háje A 206 bi; kdyż bila (P. Marie) pied Erodesem vtekla A 165 b!; mës- téniné... vtekli gfu 4 102 b?. ütery, masc. z adj.: v pondělí a w uteri A 162 a. utčšenie, -ie, neutr. = utěšení, potěšení: k úžitku a k utieffenie B 1a. utéšený, adj. -= pivabny: (Troje ležela) na jednom vtieffenem a rozkošném miestë À 160 b! (B 5a vtieffenim); to 319 město bylo jest velmi krásné dřéve a vtieffene A 175 al. utěšitl, -šu, -šíš, pftiv. = potěšiti: biechu sě k nám přitovaryšila dva bratry svatého Františka z Lampart, a ti nás vtieffichu a ponutichu, abychom sé tam jiti povazili 4 217 at. utlekatl, -aju, -á5, impftiv. — utíkati: (mládenec) poče vtiekati 4 163 a’; jest velmi nebezpečné jč stihati, kdyż vtiekagi À 209 b!; neb ty lodie vtiekagi (vln) toho moře À 189 bl. utiskatl, -aju, -48, impftiv. = utiskovati: A tak pole vtifkati vsecky okolnie země A 206 a? utonüti, -nu, -ne$, pftiv. = utonouti: i vtonu kóň i s svým pánem A 163 a!; vtonul jemu v té řčce najstatečnější rytieř A 167 b!. utrpenie, -ie, neutr. = utrpeni: Potom šli jsme dále se mdlými životy a ledva sme vyšli s velikym vtrpenj A 917 b*. üvalé, -é, neutr. — úval: okolo vwale země kněze Johana A 221 a?. uváznüti, -váznu, -vieznes, pftiv. = uváz- nouti: ta hlavné vwazla v zemi A 185 b!. uvěřiti, -řu, -říš, pftiv.: že ledva mohl by tomu vwierziti ten, ktož jest v tom neb$val A 200 a2/b!; musil sem vwieritr D 627 (ad A 199 aż). uvéstl, -vedu, -eá, pftiv.: Neb kdyZ gfu Zidé pána Krista na jednu z téch (dvou hor) vwedhn A 185 a!; na noc vwedu ji (ženu) k němu B 144 (ad A 167 a!). uvrci, -vrhu, -vrZe$, pftiv.: coż koli v ni (jamu) vwrhu A4 1664; kosti jeho (sv. Jana Křtitele) u popel jsú spáleny a u vietr vwrzzen (sic) 4 183 b?. "uzda, -y, fem.: (pripraví pred nčho) kóň osedlaný, w uzdu pojatý a dobře při- pravený A 209 b?. uzdravitl, uzdravovatl v. usdrav-. üzk f, adj.: zemé egypská jest země dlúhá a vzka A 168 bi; mimo tu horu velmi vzku cestá jel Alexander Veliký A 211 a. uzrati, -aju, -áš, pítiv.: když vzra (ovoce), kteréž f padne na zemi, ty shniji A 212 bi. uzfieti, -zru, -zfiś, pftiv. = uzfiti: opět mé vzrzifs A 161 a'; pak vzrz tu horu, na niżto rój stoji A 220 b3; to vzrziecze
Strana 320
320 pohané, mnozí sč na vieru křčsťansků obrátie 4 175 b*. u£asnütl| sé, -Zasnu, -Zésneé, pftiv. = leknouti se: on sé i kóň jeho tak ná- ramné vzzafie A 1692 52/163 a. u£ésenie, -ie, neutr. — leknutí: ten mlá- denec tiem vzeffen$ třětí den umře B 9a (ad A 163 a?). ü£iteény, adj. — vynosny: o vzziteczne městě A 9202 bi. úžitek, -tka, -tku, masc. = užitek, pro- spěch: (knihy) jest na svú věčnúů pamět lidem ostavil k uzitku a k utěšenie B la. v, ve, před retnicemi také W, praep.: I. S akk.: to t jest w tyto kniehy sebral B la; néktery putuje v rytieiství we mnohe zemie A 157 b'; vsedl sem w lodi A 1568 a*; (trni) obräti s& w rozzı A 176 aš; v myeky wofk A 182a!; (šlápěje) jako v wuofk vtisténé À 185 at; (hlavně) vzrostla v welky ftrom A 185 bl; připravie sč w uodienye A 188b% když w ty hory vende A 187 a!; spálí sě i s ptákem v popel A 169 b'; voda w krzifftal sé zstydá a w kamen A 193 b?; — kostel učiněný we gmye matky božie A 181 a*; — tehda sé w hromadu zberü A 188 b?; — nelze jest do té zemé vj&ti lec v weliku zymu a v welike mrazi A 188 bi; w ta doba kadie A 169 bi; to bylo w ta doby A 179 b*; w.ty doby A 19133; to sé déje we mffie 4 173 b!; bylo w ftarzi to pismo... dva tisice let 4 16145; když ten pták bude pét set let w ftarzi "A 169 bi. — II. SZok.: v morzi A 157 a; v Parzizzi a w Bruku w Englantie A 157 b?; v parziżie B 1 a; v bruku ib.; w czyziech kraginach ib.; W tom údolí Ebron A 175a!; w nyemż (městě) bydlil Goliáš 4 175 a?; w tom mieftie ib.; w Geruzalemye ib.; w dawidowie zahradye A 175 b!; w te zdi A 178 a!; (hrob) jest temny w fobie ib.; w tom koftele ib.; w tom ftanku 4 177 bi; w fkale, w nyz A 175 b'; w fklepie v proftrzedce A 177 b?; v wrífiech w fkale A 185 a!; v miefteczku Emaus A 185 b!; — we dnei w noczi A 178 al; © we trzech dnech A 185 b!; w ftarem wieku A 159 a!; — w porodu umřela jest A 177a!; we yhrze šachové A 166 bi; — v welike poczzeftnofti A 175 a?; w fwe flawnofti A 185 a?; kdeż jsi jeho poznali w rozlomeny chleba A 185 bi; — viděl we fnach febii A 180 bi: — okolo toho města w ofmi mylech A 202 a?. — S následujícím v předložka někdy splývá: slíbil bohu jsa wyezeny M 33a (=v-vězení, ad A 197 a”). — Předl. opakována: tělo jeho vlożichu w fkrzyńy w prziedrahu A 224 bi; w tiech we dwu zemi mife- nínskych A 212 at. — Dvojí předložka: jediné hrozné oko na v proftrzedku čela B 61 b (ad A 200 a!) (chyba opis.). Väcslav, -a, masc., jm. os.: = Václav: najjasnějšého kniežete a pána, pana 'waczlawa, římského a českého krále služebník A 157 at. vajce, -č, neutr. = vejce: I přinášejí ženy waycze A 170 al. vaječný, adj.: vezmi u wagecžnu škoře- pinu mléka A 170 b!. válečný, adj.: (na poušti arabské) lidé jsú divocí a walecžňy A 174 a. Valenci (-le), jm. místní: proti walenczi na mote vsiesti 4 189 a2. vâletl, -eju, -é8, impf. = vâléiti: to vše nic nenie proti tomu lidu, kterýž má, . kdyZto wale 4 165 b!; často walegi s żoldźnem A 174 b?; Ten také walel s těmi lidmi divokými A 174 b. válka, -y, fem.: někdy jsú měli walku spolu 4.202 a?; aby ty i všichni tvoji budúcí... ústavně v walkach a v ško- dách bydlili A 190 bi. Vallo, jm. místní: (město Betlém). bylo wallo nazváno a Firates, jakož die písmo D 526, M 17 a (omylem z: bý- valo nazváno Efrates; srvn. A 176 a!). valný, adj. = mnohý, silný: inhed sč vy- řinuly vody walne A 173 b*. vâpennicë, -č, fem. = vápenice, pec na vápno: kdyby je (dříví) pak pálil jako u wappénicy kámen, dláho neshoří D 713 (ad 4 218 bY). vápenný, adj.: by jej (dříví) pak jako wapenny kámen dlúho pálil, neshoří ť A 218 bi, vápno, -a, neutr.: (obrazové) jsń byli na wapnie ješče vlhkém malováni B 2la (ad A 172 a)). vařený, adj.: jich koni jsú přikryti wa- rzenu tvrdú koží A 209 b!.
320 pohané, mnozí sč na vieru křčsťansků obrátie 4 175 b*. u£asnütl| sé, -Zasnu, -Zésneé, pftiv. = leknouti se: on sé i kóň jeho tak ná- ramné vzzafie A 1692 52/163 a. u£ésenie, -ie, neutr. — leknutí: ten mlá- denec tiem vzeffen$ třětí den umře B 9a (ad A 163 a?). ü£iteény, adj. — vynosny: o vzziteczne městě A 9202 bi. úžitek, -tka, -tku, masc. = užitek, pro- spěch: (knihy) jest na svú věčnúů pamět lidem ostavil k uzitku a k utěšenie B la. v, ve, před retnicemi také W, praep.: I. S akk.: to t jest w tyto kniehy sebral B la; néktery putuje v rytieiství we mnohe zemie A 157 b'; vsedl sem w lodi A 1568 a*; (trni) obräti s& w rozzı A 176 aš; v myeky wofk A 182a!; (šlápěje) jako v wuofk vtisténé À 185 at; (hlavně) vzrostla v welky ftrom A 185 bl; připravie sč w uodienye A 188b% když w ty hory vende A 187 a!; spálí sě i s ptákem v popel A 169 b'; voda w krzifftal sé zstydá a w kamen A 193 b?; — kostel učiněný we gmye matky božie A 181 a*; — tehda sé w hromadu zberü A 188 b?; — nelze jest do té zemé vj&ti lec v weliku zymu a v welike mrazi A 188 bi; w ta doba kadie A 169 bi; to bylo w ta doby A 179 b*; w.ty doby A 19133; to sé déje we mffie 4 173 b!; bylo w ftarzi to pismo... dva tisice let 4 16145; když ten pták bude pét set let w ftarzi "A 169 bi. — II. SZok.: v morzi A 157 a; v Parzizzi a w Bruku w Englantie A 157 b?; v parziżie B 1 a; v bruku ib.; w czyziech kraginach ib.; W tom údolí Ebron A 175a!; w nyemż (městě) bydlil Goliáš 4 175 a?; w tom mieftie ib.; w Geruzalemye ib.; w dawidowie zahradye A 175 b!; w te zdi A 178 a!; (hrob) jest temny w fobie ib.; w tom koftele ib.; w tom ftanku 4 177 bi; w fkale, w nyz A 175 b'; w fklepie v proftrzedce A 177 b?; v wrífiech w fkale A 185 a!; v miefteczku Emaus A 185 b!; — we dnei w noczi A 178 al; © we trzech dnech A 185 b!; w ftarem wieku A 159 a!; — w porodu umřela jest A 177a!; we yhrze šachové A 166 bi; — v welike poczzeftnofti A 175 a?; w fwe flawnofti A 185 a?; kdeż jsi jeho poznali w rozlomeny chleba A 185 bi; — viděl we fnach febii A 180 bi: — okolo toho města w ofmi mylech A 202 a?. — S následujícím v předložka někdy splývá: slíbil bohu jsa wyezeny M 33a (=v-vězení, ad A 197 a”). — Předl. opakována: tělo jeho vlożichu w fkrzyńy w prziedrahu A 224 bi; w tiech we dwu zemi mife- nínskych A 212 at. — Dvojí předložka: jediné hrozné oko na v proftrzedku čela B 61 b (ad A 200 a!) (chyba opis.). Väcslav, -a, masc., jm. os.: = Václav: najjasnějšého kniežete a pána, pana 'waczlawa, římského a českého krále služebník A 157 at. vajce, -č, neutr. = vejce: I přinášejí ženy waycze A 170 al. vaječný, adj.: vezmi u wagecžnu škoře- pinu mléka A 170 b!. válečný, adj.: (na poušti arabské) lidé jsú divocí a walecžňy A 174 a. Valenci (-le), jm. místní: proti walenczi na mote vsiesti 4 189 a2. vâletl, -eju, -é8, impf. = vâléiti: to vše nic nenie proti tomu lidu, kterýž má, . kdyZto wale 4 165 b!; často walegi s żoldźnem A 174 b?; Ten také walel s těmi lidmi divokými A 174 b. válka, -y, fem.: někdy jsú měli walku spolu 4.202 a?; aby ty i všichni tvoji budúcí... ústavně v walkach a v ško- dách bydlili A 190 bi. Vallo, jm. místní: (město Betlém). bylo wallo nazváno a Firates, jakož die písmo D 526, M 17 a (omylem z: bý- valo nazváno Efrates; srvn. A 176 a!). valný, adj. = mnohý, silný: inhed sč vy- řinuly vody walne A 173 b*. vâpennicë, -č, fem. = vápenice, pec na vápno: kdyby je (dříví) pak pálil jako u wappénicy kámen, dláho neshoří D 713 (ad 4 218 bY). vápenný, adj.: by jej (dříví) pak jako wapenny kámen dlúho pálil, neshoří ť A 218 bi, vápno, -a, neutr.: (obrazové) jsń byli na wapnie ješče vlhkém malováni B 2la (ad A 172 a)). vařený, adj.: jich koni jsú přikryti wa- rzenu tvrdú koží A 209 b!.
Strana 321
vařiti, -řu, -říš, impftiv.: olej, v němžto dřevo balsimové warzie, aby vóni prijal A 170 bl. váš, pronom.: Poněvadž vy chcete, abych waffim césařem byl A 210 a!. vášně, vášeň, -č, fem. = způsob, vlast- nost: o pohanských waffnyech A 176 b'. Vavřinec, -ncě, masc., jm. os.: Také já mistr wawrzinecz, najjasnějšého knie- žete a pána, pana Václava, římského a českého krále, služebník, též knihy přeložil sem A 157 a?. vazba, -y, fem.: neb on má jč ze všech wazeb a sluZeb vyprostiti 4 2055?/206a!; aby oni jeho zradili a jemu v wazbu dali B 58a (ad A 197". váiiti (si), -Zu, -Zi$, impftiv. = ceniti: Nebo tam (fobie newazzie mnoho stfébra A 204 bl, (id v Arabii) málo wazzy život svuoj À 174 b!/b?, — v. sé = odvazovati se: ja f razi kazdému múdrému muži, ač by sč do toho krajé událo ptijiti, aby fye newazzil tam vníti A 217 b?/218a'; My nemáme na boží milosti züfati, a wazme fie toho s náboženstvím A 217 a!. včiniti, -ňu, -níš, pftiv. = dáti do něčeho, vloziti, vlíti: chtěli jsú mu jé (jablko) zasé wezziniti (do ruky) À 158 b?; A ne- třeba v ně (čbány a súdky) nikdy nalévati ani co wónit1 D 460 (ad A 160 b!) vdy v. vezdy. véz, -i, fem.: mnoho neznámych wieczi A 171 a?; V tom ûdole .. . vykopévaji kaküs wiecz velmi dobrü k jedení A 175 b!/b®. vécéti, -5ju, -ie$, impftiv.: a on wecé: chtěl bych tvým milíkem byti 4 163 a; Tehda ona odpovédé a wece À 169 a?; Jemuz wece anjel A 159 a°; À wecze A 159 b. večeřě, -č, fem. = večeře: (místo), v němž- to byl pan buoh svi posledni weczzerzi měl A 181 a?. veéerétl, -éju, -ies, impftiv. 5 vetefeti: dska, na niežto pán Kristus s svýma dvěma učedlníkoma wecžerzal 4 185 b!. věčný, adj.: na svů wiecznu pamět B 1 a; k wieczznemu zâdusi A 157 b?; moc toho oleje jest wieczna À 161b!/b?; kdežto Herkuleš ty wieczzne mramo- rové slüpy postavil jest 4 189 a®. — 321 Adv. -é: Zeny od svých mužóv byly jsû wieczznye odlúčeny A 214 a? (= na věky). védénie, -ie, neutr. = vědění: (věci) nezná- mé jsû k wiedienie D 449 (ad A 158 a!), omylem m. k vidéni. védéti, (vide), viem, vies, impftiv.: to jà wiem dobfe A 165 b'; Tak wiezte, že ten kříž . . . byl jest udělán ze čtve- rého dřievie A 158 52/159 a!; potom chtě jeho všeho lidu počet wıedıeti A 20624'; à newieda o tom draku, i přijide k tomu městu A 163 a'; Za- jisté toto miesto jest svaté, a já ne- wiedyech A 180 bl. vedlé (vedlí, praep. = vedle, podle: wedle toho ostrova 4 162 d!; wedle obyčeje pohanského A 167 at (B 14a wedly); moc tvû najvyssi wedle tvÿch poddaných pevně věříme A 161 b!; (nalezli) wedle něho dešťku nebo skřid- lu zlatů A 161 a'; učinil jsem rejstrum, totižto zpravidlo všech rozprávek wedle poteztu a řádu kapitol B 1 b; wedle toho přikázanie, kteréž buoh sám vy- řekl A 196 a?. védomie, -ie, neutr. = vědomí: (Macho- met) dal lidem na wiedomye, Ze bóh s ním jest A 223 b°/224 a!. vědro, -a, neutr.: wiedro zlaté plné manny C 48 b (ad A 180 a?) vejvoda v. vévoda. věk, -a, -u, masc. v starém wieku A 159 a'; Buoh, náš král, przed wieky učinil spasenie À 178 a?; o trpaslcéch krátkého wieku A 202 b!; — (abychom) byli potom živi tvú slavností v ne- beském královstvi wieky wıekoma, Amen 5 744 (ad A 225a". velblüd, -a, masc. = velbloud: protož jedú na welbludiech 4 172 b'; (každý rytíř) má chovati tři koně a jednoho welbluda 4 166 b?. velblüdovy, adj. = velbloudí: nemají ižádných domóv, nežli búdy a stany z welbludowich koží A 174 b'. velebný, adj.: v tom kostele na pravé ruce jest welebne miesto À 178 al. veleti, -l’u, -lis, impftiv. — pobízeti, ká- zati: Jedni sé welechu zasé vrátiti A 217 a!; Ze buoh nesmrtedlny to weli jim A 206 b?.
vařiti, -řu, -říš, impftiv.: olej, v němžto dřevo balsimové warzie, aby vóni prijal A 170 bl. váš, pronom.: Poněvadž vy chcete, abych waffim césařem byl A 210 a!. vášně, vášeň, -č, fem. = způsob, vlast- nost: o pohanských waffnyech A 176 b'. Vavřinec, -ncě, masc., jm. os.: Také já mistr wawrzinecz, najjasnějšého knie- žete a pána, pana Václava, římského a českého krále, služebník, též knihy přeložil sem A 157 a?. vazba, -y, fem.: neb on má jč ze všech wazeb a sluZeb vyprostiti 4 2055?/206a!; aby oni jeho zradili a jemu v wazbu dali B 58a (ad A 197". váiiti (si), -Zu, -Zi$, impftiv. = ceniti: Nebo tam (fobie newazzie mnoho stfébra A 204 bl, (id v Arabii) málo wazzy život svuoj À 174 b!/b?, — v. sé = odvazovati se: ja f razi kazdému múdrému muži, ač by sč do toho krajé událo ptijiti, aby fye newazzil tam vníti A 217 b?/218a'; My nemáme na boží milosti züfati, a wazme fie toho s náboženstvím A 217 a!. včiniti, -ňu, -níš, pftiv. = dáti do něčeho, vloziti, vlíti: chtěli jsú mu jé (jablko) zasé wezziniti (do ruky) À 158 b?; A ne- třeba v ně (čbány a súdky) nikdy nalévati ani co wónit1 D 460 (ad A 160 b!) vdy v. vezdy. véz, -i, fem.: mnoho neznámych wieczi A 171 a?; V tom ûdole .. . vykopévaji kaküs wiecz velmi dobrü k jedení A 175 b!/b®. vécéti, -5ju, -ie$, impftiv.: a on wecé: chtěl bych tvým milíkem byti 4 163 a; Tehda ona odpovédé a wece À 169 a?; Jemuz wece anjel A 159 a°; À wecze A 159 b. večeřě, -č, fem. = večeře: (místo), v němž- to byl pan buoh svi posledni weczzerzi měl A 181 a?. veéerétl, -éju, -ies, impftiv. 5 vetefeti: dska, na niežto pán Kristus s svýma dvěma učedlníkoma wecžerzal 4 185 b!. věčný, adj.: na svů wiecznu pamět B 1 a; k wieczznemu zâdusi A 157 b?; moc toho oleje jest wieczna À 161b!/b?; kdežto Herkuleš ty wieczzne mramo- rové slüpy postavil jest 4 189 a®. — 321 Adv. -é: Zeny od svých mužóv byly jsû wieczznye odlúčeny A 214 a? (= na věky). védénie, -ie, neutr. = vědění: (věci) nezná- mé jsû k wiedienie D 449 (ad A 158 a!), omylem m. k vidéni. védéti, (vide), viem, vies, impftiv.: to jà wiem dobfe A 165 b'; Tak wiezte, že ten kříž . . . byl jest udělán ze čtve- rého dřievie A 158 52/159 a!; potom chtě jeho všeho lidu počet wıedıeti A 20624'; à newieda o tom draku, i přijide k tomu městu A 163 a'; Za- jisté toto miesto jest svaté, a já ne- wiedyech A 180 bl. vedlé (vedlí, praep. = vedle, podle: wedle toho ostrova 4 162 d!; wedle obyčeje pohanského A 167 at (B 14a wedly); moc tvû najvyssi wedle tvÿch poddaných pevně věříme A 161 b!; (nalezli) wedle něho dešťku nebo skřid- lu zlatů A 161 a'; učinil jsem rejstrum, totižto zpravidlo všech rozprávek wedle poteztu a řádu kapitol B 1 b; wedle toho přikázanie, kteréž buoh sám vy- řekl A 196 a?. védomie, -ie, neutr. = vědomí: (Macho- met) dal lidem na wiedomye, Ze bóh s ním jest A 223 b°/224 a!. vědro, -a, neutr.: wiedro zlaté plné manny C 48 b (ad A 180 a?) vejvoda v. vévoda. věk, -a, -u, masc. v starém wieku A 159 a'; Buoh, náš král, przed wieky učinil spasenie À 178 a?; o trpaslcéch krátkého wieku A 202 b!; — (abychom) byli potom živi tvú slavností v ne- beském královstvi wieky wıekoma, Amen 5 744 (ad A 225a". velblüd, -a, masc. = velbloud: protož jedú na welbludiech 4 172 b'; (každý rytíř) má chovati tři koně a jednoho welbluda 4 166 b?. velblüdovy, adj. = velbloudí: nemají ižádných domóv, nežli búdy a stany z welbludowich koží A 174 b'. velebný, adj.: v tom kostele na pravé ruce jest welebne miesto À 178 al. veleti, -l’u, -lis, impftiv. — pobízeti, ká- zati: Jedni sé welechu zasé vrátiti A 217 a!; Ze buoh nesmrtedlny to weli jim A 206 b?.
Strana 322
322 velikost, -i, fem.: když mládenec jeho welikoft a škaredost opatři A4 162 a*; (pídimužíci) jsú dobré zpósoby k své welikofti A 202 b!. veliký, adj.: (rytíř), jenž jest byl welik1 lantfaréř 4 157 a'; do welikeho kanisa zemé A 157 a?; o welikeho kanisa viefe A 157a?/b; s takú wehku mocí A 158 a?; tu £ jest Jordan welik i $irok A 183 b!; vedlé oltáte wieczeho A 173a! ; jst malo wietczi neZli vlcie 4 184 al; kterýžto naywietczzi pán jest A 157 a?. — Veliká Britanie: až do svaté Heleny, jenž bieše dci krále engličského nebo welike Britanye A 159 b!. — Adv. -c6: jinak tě welicze zlé potká 4 163 b*. velmi, velmé, adv. = velice: jest Zalostno welmye hledéti 4 177 b* (B 29 a welmy); zahladili 4 164 a*; (mniši na Sinaji) jsû welm: nébozni A 172 b?; rozdělení welmy v krátkych sloviech B 1 b. Vemire (Venure, Remne), jm. místní: přijde do města, ješto má jmě wemire A 188 a! (C 65a Remne, D 581 We- nure). ven, adv.: inhed pobéhne ta véc wen a uschne A 198 a!; pazdé i ruka pravá ... leží wen vyčiněna z té skříně A 196 a'. Venure v. Vemire. Venus, fem., jm. bohyně: wenus milovec, bóh milovánie A 224 b?. véfenie, -ie, neutr. = věření: (věci) těžky jst k wierzeny A 157 a!. véridIny, véritedIny, adj. — uvétitelny: że jedva wierzidlno jest C 97 b; żeledva wierzitedlno jest B 66 b (oba doklady ad A 203 b!: że ledva wierzeno jest). véFiti, -fu, -fis, impftiv.: wierzim v něho (Krista) A 161 al; lidé tu wierzie Ma- chometovi A 168 a* (B 16 a Macho- metha); moc tvû najvyssi vedlé tvých poddanÿch pevné wierzime A 161 b!. vérnost, -i, fem.: o jich wiernoft1 A 208 b!, věrný, adj.: pro mé wierne zaslûZenie A 179 až; v té zemi jsú manželé sobě velmi wierny 4 199 a!/a?. — Adv. -é: to £ jest svi ruki wiernie popsal B 1 a; aby mi všecky zázraky... wiernye rozprávěli i okázali A 179 a?. ves, vsi, fem.: (Mabaton) jesti ť veliké královstvie dobře osazené mnohými méstmi a wefmy A 19552 (B 550 wfymi); jesti ť ta země široka, ale málo jest v ní měst a wfi A 210 b?. veselé, -é, neutr. = veselí, radost: s ve- likÿm wefelm A 167 at. — Veselé, jm. hovy: hora, jenž slove wefele A 181 b2. ^ veselý, adj.: (poutníci) tak bývají wefel1 zevnitř À 181 b?. — Veselä hora, jm. hory: hora, jenž slove weffela B 35 a (ad A 181 P?). veschnüti, vsechnüti, -nu, -nes, pftiv. = vsáknouti: (voda) v zemi wfechne A 186 b?. . vésiti, -3u, -síš, impftiv.: o nečistých lidech, ješto své nemocné wieffie A 199 aż. véska, -y, fem., demin. z ves: (Nazaret) již jest malá wefka A 184 P*. vesměs, adv.: (kokodril) jesti t Zlut a červen wefmyefs B 63 b (ad A 201 a?). Vespesian, Vespesianus, masc., jm. os. = Vespasian: wefpeltan, césař římský À 179 b?; Titus a Wefpefyanus À 180 a?. vespolek, adv.: v té zemi pojimaji sé wefpolek mužie s ženami, kakž koli blízko jsú sobě v rodu A 208 b?. vésti, vedu, -e&, impítiv.: Zoldán móž dobře z své země wefti sto tisícóv mužóv A 166 b? (Dunaj) sebú wede dobře čtyřidceti vod A 158 a?; Potom bil geft weden pán náš Ježíš k Anná- šovi biskupu A 160 a*; (cesta), jenž wede na Cazari 4 l65a*. — w. sé: wedlo fe jemu (kánovi) v jeho bojích dobře .4 206 b!. veš, -cek, -cken, -chen, -ken, -keren, pronom.: (zpravidlo) wifech rozprávek B 1b; we wílem svété A 158 b!'; (Nilus) wfficzku zemi egypski zatopi A 168 a?; David ostavil svćmu synu Salomünovi wificzku pfipravu A 180b*; mají wificzkny potiebu z žoldánovy komory À 165 b!; v té zemi jsû potoci wfficzkny slani a kalni A 193 b!; tato země wífeczka bude tvá A 163 a?; ty země wifeczky A 158 bt; wifeczko jeho (Adamovo) pokolenie 4 159 b!; pohané wificzkni Zolddnovi poddáni jsüá A 179 bY; wifeczkny ctnosti milují A 219 a*; (jenz) vykupil weffken lidský národ A 169 a?; již ten kostel jest weffken pod zemí A 181 5%; weffken svět A 158 b!; (pták) jesti € weffkeren
322 velikost, -i, fem.: když mládenec jeho welikoft a škaredost opatři A4 162 a*; (pídimužíci) jsú dobré zpósoby k své welikofti A 202 b!. veliký, adj.: (rytíř), jenž jest byl welik1 lantfaréř 4 157 a'; do welikeho kanisa zemé A 157 a?; o welikeho kanisa viefe A 157a?/b; s takú wehku mocí A 158 a?; tu £ jest Jordan welik i $irok A 183 b!; vedlé oltáte wieczeho A 173a! ; jst malo wietczi neZli vlcie 4 184 al; kterýžto naywietczzi pán jest A 157 a?. — Veliká Britanie: až do svaté Heleny, jenž bieše dci krále engličského nebo welike Britanye A 159 b!. — Adv. -c6: jinak tě welicze zlé potká 4 163 b*. velmi, velmé, adv. = velice: jest Zalostno welmye hledéti 4 177 b* (B 29 a welmy); zahladili 4 164 a*; (mniši na Sinaji) jsû welm: nébozni A 172 b?; rozdělení welmy v krátkych sloviech B 1 b. Vemire (Venure, Remne), jm. místní: přijde do města, ješto má jmě wemire A 188 a! (C 65a Remne, D 581 We- nure). ven, adv.: inhed pobéhne ta véc wen a uschne A 198 a!; pazdé i ruka pravá ... leží wen vyčiněna z té skříně A 196 a'. Venure v. Vemire. Venus, fem., jm. bohyně: wenus milovec, bóh milovánie A 224 b?. véfenie, -ie, neutr. = věření: (věci) těžky jst k wierzeny A 157 a!. véridIny, véritedIny, adj. — uvétitelny: że jedva wierzidlno jest C 97 b; żeledva wierzitedlno jest B 66 b (oba doklady ad A 203 b!: że ledva wierzeno jest). véFiti, -fu, -fis, impftiv.: wierzim v něho (Krista) A 161 al; lidé tu wierzie Ma- chometovi A 168 a* (B 16 a Macho- metha); moc tvû najvyssi vedlé tvých poddanÿch pevné wierzime A 161 b!. vérnost, -i, fem.: o jich wiernoft1 A 208 b!, věrný, adj.: pro mé wierne zaslûZenie A 179 až; v té zemi jsú manželé sobě velmi wierny 4 199 a!/a?. — Adv. -é: to £ jest svi ruki wiernie popsal B 1 a; aby mi všecky zázraky... wiernye rozprávěli i okázali A 179 a?. ves, vsi, fem.: (Mabaton) jesti ť veliké královstvie dobře osazené mnohými méstmi a wefmy A 19552 (B 550 wfymi); jesti ť ta země široka, ale málo jest v ní měst a wfi A 210 b?. veselé, -é, neutr. = veselí, radost: s ve- likÿm wefelm A 167 at. — Veselé, jm. hovy: hora, jenž slove wefele A 181 b2. ^ veselý, adj.: (poutníci) tak bývají wefel1 zevnitř À 181 b?. — Veselä hora, jm. hory: hora, jenž slove weffela B 35 a (ad A 181 P?). veschnüti, vsechnüti, -nu, -nes, pftiv. = vsáknouti: (voda) v zemi wfechne A 186 b?. . vésiti, -3u, -síš, impftiv.: o nečistých lidech, ješto své nemocné wieffie A 199 aż. véska, -y, fem., demin. z ves: (Nazaret) již jest malá wefka A 184 P*. vesměs, adv.: (kokodril) jesti t Zlut a červen wefmyefs B 63 b (ad A 201 a?). Vespesian, Vespesianus, masc., jm. os. = Vespasian: wefpeltan, césař římský À 179 b?; Titus a Wefpefyanus À 180 a?. vespolek, adv.: v té zemi pojimaji sé wefpolek mužie s ženami, kakž koli blízko jsú sobě v rodu A 208 b?. vésti, vedu, -e&, impítiv.: Zoldán móž dobře z své země wefti sto tisícóv mužóv A 166 b? (Dunaj) sebú wede dobře čtyřidceti vod A 158 a?; Potom bil geft weden pán náš Ježíš k Anná- šovi biskupu A 160 a*; (cesta), jenž wede na Cazari 4 l65a*. — w. sé: wedlo fe jemu (kánovi) v jeho bojích dobře .4 206 b!. veš, -cek, -cken, -chen, -ken, -keren, pronom.: (zpravidlo) wifech rozprávek B 1b; we wílem svété A 158 b!'; (Nilus) wfficzku zemi egypski zatopi A 168 a?; David ostavil svćmu synu Salomünovi wificzku pfipravu A 180b*; mají wificzkny potiebu z žoldánovy komory À 165 b!; v té zemi jsû potoci wfficzkny slani a kalni A 193 b!; tato země wífeczka bude tvá A 163 a?; ty země wifeczky A 158 bt; wifeczko jeho (Adamovo) pokolenie 4 159 b!; pohané wificzkni Zolddnovi poddáni jsüá A 179 bY; wifeczkny ctnosti milují A 219 a*; (jenz) vykupil weffken lidský národ A 169 a?; již ten kostel jest weffken pod zemí A 181 5%; weffken svět A 158 b!; (pták) jesti € weffkeren
Strana 323
zelen kromě nosu A 2140; że oni wifichny v südny den budü spaseni B 96 b (ad A 223 b!); -vše, -cko = ve- směs: o cestě do Jeruzaléma téměř wife po zemi A 187 b?; v niżto (zemí) jsû lidé wffeczko rohati, jako divoká zviefata zpôsobeni A 219 b2. vëséti, -éju, -ies, impftiv. = véseti: druzi své pfátely nemocné wieffegi na stro- miech 4 199 a?. veštie, zvratnou anal. veščie, -ie, neutr. = vchod: druhý vzchod nebo wefftie jest v Alexandri A 169 al; Pod siencí weffczie kostela svrchupsaného B 27 b (ad A 176 b"). vétev, -tve, fem.: na A 170 a'. větvička, -y, fcm.: (velbloudi) maji svôj obriok, tocíá malé wietwiczky a listie stromové A 172 b!. vétviéko, -a, neutr. — vétve, vétvovi: velbládi tu mají svój obrok, tocís malé wietwieczko a listie stromové B 21b (ad A 172 b». veveñicé, -è, fem. = veverka: hranostaji, mali zajieckové a wewerzicze B 615 (ad A 202 aż). veveriéka, -y, fem., demin. z veveticé: hranostaji, malí zajé&kové a wewerzicz- ky A 202 a. vévoda (vejvoda), -y, masc.: jako který král zdejší s svými wewodamy A 214 b! (B 83 b weywodamy); přijede na čtyři tisíce kniežat, králóv, césařóv, wewuod A 204 b*; wewoda z Frankrejchu A 174 b?; kdyżto byl sv. Karel putoval k bożiemu hrobu s wewodamy bavor- skymi A 179 b?. vévodstvie (vy-), -ie, neutr. — vévodství: do Duras, jenz jest wewodftwie A 1715? (D 506 wywodfiwie). vezditi, -żdu, -zdiś,. pftiv. = vezditi: v tom klášteře geft jedna dska we- zzdiena A 186 a?. vězeň, vězně, masc.: Ten Ojéř byl jest někdy wyeznyem dlúho u krále Karla A 197 a. vézenie, -ie, neutr.— vězení: ten byl mnoho let v wiezeny 4 166 b'; Neb jest slíbil bohu jsa v wiezeny A 197 a?. vézéti, *véZu, vézi$, impftiv. = vézniti: Třětí (Herodes) kázal stieti sv. Jakuba a wiezal svatćho Petra A 181 a! (B 34 a jedné wietwi 323 wiezel). — Vëznënu bvii: to méslo jest, kteréžto biechu křčsťané obořili, neb Ojieř v ném wiezeffie 4 224 b?, vézti, vezu, -es, impftiv.: tehda wezu po ledu potřebu A 188 bl. veżdy, v(ż)dy, vżdycky, adv.: wżdy v té jámě vietr vějě A 165 a'; avšak jsń wzzdiczki (C6bánové a soudkové) plni sami od sebe A 160 a?/b! ; wdy z jedné zemé sé do drubé stéhují M (ad A 174 bl). véZé, -é, fem. — véZ: ta wiezze A 167 b; tu wiezz udélal jest byl Nemroth A 167 b'; kdežto vysoká wiezze stoji A 192 b!; město zedmi dobře ohrazené a wiezzmy 4 1605 (B 5a, D 460 wiezemi). vóżnik, -a, masc. = pes domácí: tu jest mnoho lvóv, a myši tu také veliké jsú, jako zde někteří psi, a lapají ť jé sw1ež- nyky 4 194 b. vchazśti, -śju, -ieś, impftiv. — vcházeti: kterak divné v né (v království) wcha- zegi À 165 b?; pravie tu v zemi, že někdy mistři wchazely gfu na ni (na horu) B 5 b (ad A 160 b?), m. vzcházeli. vchod, -a, -u, masc.: mnozí mnějí, že by to byl wchod pekelný B 86b (ad A 216 b?); tu jest wchod od moře do E- gypta, a druhý chod (sic) jest v Alexan- dri B 17 a, N 29 b (ad A 169 a). vchoditi, -zu, -dis, impítiv. —vcházeti: Protoz mním, Ze nenie vuole botie, aby do toho ûdolu kto wchodil 4 21752. vídati, -aju, -á5, impftiv.: mnoho gfu jej widali A 163 a?; mohú vždy hvězdy widany byti A 168 b!. viděnie, -ie, neutr. = vidění: o widyeny Jakuba patriarchy 4 179 b!; tu naji- dechom to hrozné widienye A 217 b*; (věci) neznámy jsá k w1idyeny A 158 a!. viděti, -zu, -diś, impftiv.: ja sem oba (hroty) widiel A 160 a?; a proto wyz takto A 162 a'; aby widiela mûdrost Šalomúnovu 4 175 a!. viec(e), adv.= vice: wiecze neżli dva- dceti mil vzdáli A 158 a?; po nichž (hvézdách) se tam na moli naywiecz zpravuji A 220 b*; Zivie sé naywiecze ovocem A 172 b?. viecé, -ś, fem.; vz-viecu, (v)z-vieci = zvíci: kámen jako člověčé hlava zw1ecz1 A 178 a!.
zelen kromě nosu A 2140; że oni wifichny v südny den budü spaseni B 96 b (ad A 223 b!); -vše, -cko = ve- směs: o cestě do Jeruzaléma téměř wife po zemi A 187 b?; v niżto (zemí) jsû lidé wffeczko rohati, jako divoká zviefata zpôsobeni A 219 b2. vëséti, -éju, -ies, impftiv. = véseti: druzi své pfátely nemocné wieffegi na stro- miech 4 199 a?. veštie, zvratnou anal. veščie, -ie, neutr. = vchod: druhý vzchod nebo wefftie jest v Alexandri A 169 al; Pod siencí weffczie kostela svrchupsaného B 27 b (ad A 176 b"). vétev, -tve, fem.: na A 170 a'. větvička, -y, fcm.: (velbloudi) maji svôj obriok, tocíá malé wietwiczky a listie stromové A 172 b!. vétviéko, -a, neutr. — vétve, vétvovi: velbládi tu mají svój obrok, tocís malé wietwieczko a listie stromové B 21b (ad A 172 b». veveñicé, -è, fem. = veverka: hranostaji, mali zajieckové a wewerzicze B 615 (ad A 202 aż). veveriéka, -y, fem., demin. z veveticé: hranostaji, malí zajé&kové a wewerzicz- ky A 202 a. vévoda (vejvoda), -y, masc.: jako který král zdejší s svými wewodamy A 214 b! (B 83 b weywodamy); přijede na čtyři tisíce kniežat, králóv, césařóv, wewuod A 204 b*; wewoda z Frankrejchu A 174 b?; kdyżto byl sv. Karel putoval k bożiemu hrobu s wewodamy bavor- skymi A 179 b?. vévodstvie (vy-), -ie, neutr. — vévodství: do Duras, jenz jest wewodftwie A 1715? (D 506 wywodfiwie). vezditi, -żdu, -zdiś,. pftiv. = vezditi: v tom klášteře geft jedna dska we- zzdiena A 186 a?. vězeň, vězně, masc.: Ten Ojéř byl jest někdy wyeznyem dlúho u krále Karla A 197 a. vézenie, -ie, neutr.— vězení: ten byl mnoho let v wiezeny 4 166 b'; Neb jest slíbil bohu jsa v wiezeny A 197 a?. vézéti, *véZu, vézi$, impftiv. = vézniti: Třětí (Herodes) kázal stieti sv. Jakuba a wiezal svatćho Petra A 181 a! (B 34 a jedné wietwi 323 wiezel). — Vëznënu bvii: to méslo jest, kteréžto biechu křčsťané obořili, neb Ojieř v ném wiezeffie 4 224 b?, vézti, vezu, -es, impftiv.: tehda wezu po ledu potřebu A 188 bl. veżdy, v(ż)dy, vżdycky, adv.: wżdy v té jámě vietr vějě A 165 a'; avšak jsń wzzdiczki (C6bánové a soudkové) plni sami od sebe A 160 a?/b! ; wdy z jedné zemé sé do drubé stéhují M (ad A 174 bl). véZé, -é, fem. — véZ: ta wiezze A 167 b; tu wiezz udélal jest byl Nemroth A 167 b'; kdežto vysoká wiezze stoji A 192 b!; město zedmi dobře ohrazené a wiezzmy 4 1605 (B 5a, D 460 wiezemi). vóżnik, -a, masc. = pes domácí: tu jest mnoho lvóv, a myši tu také veliké jsú, jako zde někteří psi, a lapají ť jé sw1ež- nyky 4 194 b. vchazśti, -śju, -ieś, impftiv. — vcházeti: kterak divné v né (v království) wcha- zegi À 165 b?; pravie tu v zemi, že někdy mistři wchazely gfu na ni (na horu) B 5 b (ad A 160 b?), m. vzcházeli. vchod, -a, -u, masc.: mnozí mnějí, že by to byl wchod pekelný B 86b (ad A 216 b?); tu jest wchod od moře do E- gypta, a druhý chod (sic) jest v Alexan- dri B 17 a, N 29 b (ad A 169 a). vchoditi, -zu, -dis, impítiv. —vcházeti: Protoz mním, Ze nenie vuole botie, aby do toho ûdolu kto wchodil 4 21752. vídati, -aju, -á5, impftiv.: mnoho gfu jej widali A 163 a?; mohú vždy hvězdy widany byti A 168 b!. viděnie, -ie, neutr. = vidění: o widyeny Jakuba patriarchy 4 179 b!; tu naji- dechom to hrozné widienye A 217 b*; (věci) neznámy jsá k w1idyeny A 158 a!. viděti, -zu, -diś, impftiv.: ja sem oba (hroty) widiel A 160 a?; a proto wyz takto A 162 a'; aby widiela mûdrost Šalomúnovu 4 175 a!. viec(e), adv.= vice: wiecze neżli dva- dceti mil vzdáli A 158 a?; po nichž (hvézdách) se tam na moli naywiecz zpravuji A 220 b*; Zivie sé naywiecze ovocem A 172 b?. viecé, -ś, fem.; vz-viecu, (v)z-vieci = zvíci: kámen jako člověčé hlava zw1ecz1 A 178 a!.
Strana 324
324 viera, -y, fem. = víra: o mnohých roz- ličných lidech ... a o jich wıerach A 157 ai; o Jjich wierze a bydleni ib. vieti, véju, -es, impftiv.= vâti: na té hoře newiege iZádny vietr A 160 b*; o hoře vysoké, ješto na nie nižádný vietr newiege B 5a (ad 4 160 bY). vietr, (vieter), vétra, -u, masc. = vitr: na té hoře nevéje iZádny wietr À 160 b?; vzdy v té jámé wietr véjé A 1664! (D 479 wieter). Vietrese v. Vitresie. Vilech v. Bibech. Vileprant v. Villebrand. Villanie (Villame), jedno z pokolení ta- tavskych: Ctvrté (pokoleni) slulo wil- lanie A 205 b? (B 70 a wyllame). Villebrand — (Vilebrant, Vyelebrant), masc., jm. os.: Florancia, králova wy- lepranta Jana žena z Uher A 194 b? (B 54 a krále Jana wyellebranta, D 609 králova wylebranta Janova žena). vina, -y, fem.: jeden druhého bez wynny zanıorduje 4 199 a2. vinnicé, -& fem. =vinice: ten lid ani dělá wynycz, ani oře poli A 174 bi; jsû wynnyce v uokolí A 176 b2. vinný, adj. (z víno): ovoce jako wynny hroznové A 195 al. víno, -a, neutr.: o velikých hrozních wina N 145a (ad A 212 a); — (mniši na Sinaji) nepiji wina A 172 b?. viséti, viśu, visiś, impftiv. = viseti: že sé lidem zdá, by (moře) z uoblakóv wifielo A 201 a? (C 93 b wifalo); v tom klášteře nebo v kostele . . . wifi mnoho lamp 4 17345; każdy člověk z té země má obraz vuola střébrný nebo zlatý na čele wifiece À 200 b!/b?; aby (tělo) tu tiem déle wıfelo 4 159 at. Vitega, masc., jm. os.: ten (syn Elphi) slovieśe witega A 166 bi. Vitresie (Vyetrese, Vytese), fem., jm. os.: jenz jest jeho matefe wytrefie máté byla a slula Florancia A 194 b? (B 54 a wyetrefe, D 609 wytetfe). vjéti, vjíti, vjitie v. vn-. vkročiti, -ču, -číš, pftiv.: jakž sě vzchyli chtě wkroczziti, inhed ty dverce po- vySichu s& A 224 a. vkropiti, -p'u, -píš, pftiv.: wkrop sobě na dlaň málo balsamu N (ad-A 170 b?. vlačiti, -ču, -číš, impftiv.: ktož by sle- pici opále, tehdy jednu nebo dvě vezma a dobře opále i wlačil ji před sviněmi D 626 (ad 4 198 b?). vladař, -č, masc.: kromě velikých ami- rálóv, točíšto wladarzow A 166 b*; buď to pán najvěčí neb wladarz A 179 b!. : Vlach, -a, masc., jm. návodní; plur. masc. Vlaši, -chy, jm. země: Kaldejští mají dobrú a rozumnú fčč, jako v wlaffiech A 192 be. vlákénce, -č, neutr., demin. z vlákno: V té zemi roste bavlna na stromiech jako zde bielé wlakenczie na starých vrbach A 213 bt. vlas, -a, -u, masc. = vlas, vous: Také počítají za veliký hiiech, kto by wlafi z brady sholil A 161 b? (B 7 a wlaty s hlavy nebo s brady). viast, -i, fem. = země, krajina: tomu sé zdá wlaft jeho urozenie najlepšie B J a; jmenujč wlafti, kteréž jest putoval a jezdil 4 157 b*; země řéčská má mnoho zvláštích krajin . .., točíš wlaft Ture- pole... A 160 b'; z dalekých wlafti A 164 b?. vlastní, -v, adj.: (David) měl padesáte wlaftnych zen A 176 b*; pravie, že zemé slibená jest jich wlaftnye 4 184 b! (B 39a wlaftne); svń wlaftny rukü A4 1724*; (kromě) svých wlaftnych manóv 4 166 D. — Adv. -é — viast- nima oëima: pravie druzi, že sú na ní (hoře) bývali a ten koráb wlaftnye opat- fili B 49a (ad A 191 a?). vlášční, adj. = zvláštní: jest mnoho moc- nych království v té zemi z wlafftnymy jmény A 189b! (B 46b z wlaffcz- nyemy). vlašský, adj.: skrze ty ostrovy wlafke A 171 a!; V té zemi narozen jest wlafky mistr Aristotileś A 160 b! (omylem m. veliký). z wlaffke a latinské řeči Bla/b. — Adv. vila$sky: kterńżto (pannu) wlafky pani z Fayoriem jme- nují .4 190 P*. vlaZnost, -i, fem. = vláha: všecka země přijímá od těch vuod wlaznoft svi A 221a. vléci, vleku, vleces, impftiv.: že musi- chom své ledvie po sobé wlecz1 À 217 b*,
324 viera, -y, fem. = víra: o mnohých roz- ličných lidech ... a o jich wıerach A 157 ai; o Jjich wierze a bydleni ib. vieti, véju, -es, impftiv.= vâti: na té hoře newiege iZádny vietr A 160 b*; o hoře vysoké, ješto na nie nižádný vietr newiege B 5a (ad 4 160 bY). vietr, (vieter), vétra, -u, masc. = vitr: na té hoře nevéje iZádny wietr À 160 b?; vzdy v té jámé wietr véjé A 1664! (D 479 wieter). Vietrese v. Vitresie. Vilech v. Bibech. Vileprant v. Villebrand. Villanie (Villame), jedno z pokolení ta- tavskych: Ctvrté (pokoleni) slulo wil- lanie A 205 b? (B 70 a wyllame). Villebrand — (Vilebrant, Vyelebrant), masc., jm. os.: Florancia, králova wy- lepranta Jana žena z Uher A 194 b? (B 54 a krále Jana wyellebranta, D 609 králova wylebranta Janova žena). vina, -y, fem.: jeden druhého bez wynny zanıorduje 4 199 a2. vinnicé, -& fem. =vinice: ten lid ani dělá wynycz, ani oře poli A 174 bi; jsû wynnyce v uokolí A 176 b2. vinný, adj. (z víno): ovoce jako wynny hroznové A 195 al. víno, -a, neutr.: o velikých hrozních wina N 145a (ad A 212 a); — (mniši na Sinaji) nepiji wina A 172 b?. viséti, viśu, visiś, impftiv. = viseti: že sé lidem zdá, by (moře) z uoblakóv wifielo A 201 a? (C 93 b wifalo); v tom klášteře nebo v kostele . . . wifi mnoho lamp 4 17345; każdy člověk z té země má obraz vuola střébrný nebo zlatý na čele wifiece À 200 b!/b?; aby (tělo) tu tiem déle wıfelo 4 159 at. Vitega, masc., jm. os.: ten (syn Elphi) slovieśe witega A 166 bi. Vitresie (Vyetrese, Vytese), fem., jm. os.: jenz jest jeho matefe wytrefie máté byla a slula Florancia A 194 b? (B 54 a wyetrefe, D 609 wytetfe). vjéti, vjíti, vjitie v. vn-. vkročiti, -ču, -číš, pftiv.: jakž sě vzchyli chtě wkroczziti, inhed ty dverce po- vySichu s& A 224 a. vkropiti, -p'u, -píš, pftiv.: wkrop sobě na dlaň málo balsamu N (ad-A 170 b?. vlačiti, -ču, -číš, impftiv.: ktož by sle- pici opále, tehdy jednu nebo dvě vezma a dobře opále i wlačil ji před sviněmi D 626 (ad 4 198 b?). vladař, -č, masc.: kromě velikých ami- rálóv, točíšto wladarzow A 166 b*; buď to pán najvěčí neb wladarz A 179 b!. : Vlach, -a, masc., jm. návodní; plur. masc. Vlaši, -chy, jm. země: Kaldejští mají dobrú a rozumnú fčč, jako v wlaffiech A 192 be. vlákénce, -č, neutr., demin. z vlákno: V té zemi roste bavlna na stromiech jako zde bielé wlakenczie na starých vrbach A 213 bt. vlas, -a, -u, masc. = vlas, vous: Také počítají za veliký hiiech, kto by wlafi z brady sholil A 161 b? (B 7 a wlaty s hlavy nebo s brady). viast, -i, fem. = země, krajina: tomu sé zdá wlaft jeho urozenie najlepšie B J a; jmenujč wlafti, kteréž jest putoval a jezdil 4 157 b*; země řéčská má mnoho zvláštích krajin . .., točíš wlaft Ture- pole... A 160 b'; z dalekých wlafti A 164 b?. vlastní, -v, adj.: (David) měl padesáte wlaftnych zen A 176 b*; pravie, že zemé slibená jest jich wlaftnye 4 184 b! (B 39a wlaftne); svń wlaftny rukü A4 1724*; (kromě) svých wlaftnych manóv 4 166 D. — Adv. -é — viast- nima oëima: pravie druzi, že sú na ní (hoře) bývali a ten koráb wlaftnye opat- fili B 49a (ad A 191 a?). vlášční, adj. = zvláštní: jest mnoho moc- nych království v té zemi z wlafftnymy jmény A 189b! (B 46b z wlaffcz- nyemy). vlašský, adj.: skrze ty ostrovy wlafke A 171 a!; V té zemi narozen jest wlafky mistr Aristotileś A 160 b! (omylem m. veliký). z wlaffke a latinské řeči Bla/b. — Adv. vila$sky: kterńżto (pannu) wlafky pani z Fayoriem jme- nují .4 190 P*. vlaZnost, -i, fem. = vláha: všecka země přijímá od těch vuod wlaznoft svi A 221a. vléci, vleku, vleces, impftiv.: že musi- chom své ledvie po sobé wlecz1 À 217 b*,
Strana 325
vlhko. -a, neutr. z adj.: že sú byli (obrazi) ještě wlhkem (sic) maloväni M 14a (ad A 172 a1). vIhkost, -i, fem.: neb tu povéttie nemóz iZádné wlhkofti mieti 4 160 b?. vIhky, adj.: Ze jsá byli (obrazi) na vápné jeséé wlhkem malováni B 21a (ad A 172 a). Vlk, -a, masc.: jsá málo vétéí nez wlczie A 164 a'. Vikanie, (Vulkani, Vitanie), jm. hor na Sicilii: (hory) slová také wlkanye A 1715 (C 31a wulkani, D 505 wltanie). . Vikanus (Vikavus, masc. jm. os. — Vulcanus: wlcanus, buoh povéitie a ohně A 224 b* (S 73 b wlcawus). vlna, -y, fem.: kuti, jeśto nemají peřie, ale wlnu dobrů a ušlechtilů na sobě maji A 202a'; — ty lodie utiekají wln toho moře B 46 h (ad A 189 5!) vinatÿ, adj.: o kněžích (!) wlnatich A 201 bt (D 638 o slepicích .. .): vložití, -žu, -žíš, pftiv.: aby svému otci wlozzil v usta A 159 b!; i wlozzi jemu v usta ty tfi zrnce ib.; pfijma jej (list) i włozi na hlavu svń C 47a (ad A 179 by. Vitanie v. Vlkanie. vně, adv.: v uobá zemí jsú lidé ćrni jako uhel, a wnye sě daleko črnějšie vzdají 4 193 b!, omylem m. v nižší (moufeninské zemi). vnésti, vnesu, vneseà, pftiv.: musili jsû jej (Savla) sluhy wnefti do mésta A 18645; do něhožto (kostela) tělo mrtvé matky božie svatí apo&tolé wnefly B 35a/b (ad A 181 b)). vnéti, vjéti, -édu, -e$, pftiv, — vjeti: skrze nižto (bránu) pán náš Kristus ... bil wgel na osliku do Jerusalema À 179 a}, vnixnüti, -nu, -neà, pftiv. = vniknouti: když iam dále opět puol míle wnyczze- chom A 217a?; (to hrozné vidění) wnuczı (sic) před námi v někaký duol A 917b! (omylem m. vniée, srvn. C 125 a wnicze); potom wnykna na zemi i puojde po pûsti A 172 bt. vníti, vjíti, vendu, vendes, pftiv. = vejiti: iżśdny nemuoż (na hory) wgiti C 11€. b (ad A 213 a!); z dřéveřečeného města Sardanoch wendu do jednoho podolé 325 A 186 b!; do něho (kostela) nemuož ižádná můúcha ... wgiti A4 173 b!; řkúc, že jsú (židé a křesťané) nečistí lidé a nehodní v ten chrám wnyti A 179 až (B 31 a wgiti); když jsú po roce opět na tu horu weffly B 5 b (ad 4 160 d&?). vnitie, vjitie, -ie, neutr. 2 vchod: druhy vzchod nebo wgiüe jest v Alexandri C 26 a. (Srovn. veśtie.) vnuk, -a. masc.: stryc nebo syn nebo wnuk .4 196 a*. vńutf, adv. = vnitf: zdi wnytrz jsü všecky obestřeny zviefścimi kożemi A 203 bl. — zevýujř: zewnytrz toho kostela stojí sedadlo A 176 b'; na kraji toho raésta zewnitrz na vzchod slunce A 176 a. voda, -y, iem. —- voda: majíce s sebá hüby morské plny wuody 4 160 5*; ta woda dunajská drží svój běh a chut À 158 a?. — řeka: potom na jednu wodu, jenž slove Mayrone A 158 aż. voditi, -zu, -diś, impftiv.: (kterażto zvi- fata) wodie do Persie A 218 bl. vodnatý, adj.: (město Caysage) jest tak velmi wodniato (sic), že okolo něho řeky jako oblakové(!) D 640 (ad A 202 at). vodni, adj.: o lidech rohatych wodnych A 219 d!. vojensky, adj.: tehdy nesü sve domy s sebú, jako my zde stany wogeníke A 207 až. — Adv. -y: prikéza jim, aby s nim vogéfky vytiehli 4 206 a?. vojna, -y, fem.: když kam chtie na woynu se bräti 4 207 a?. vojsko, -a, neutr.: s velikým woyfkem A 166 a!, 166 a?. vôkol, adv. a praep. = dokola, - okolo: (Sicilie) drží dobře wuokol puolčtvrta sta mil A 171 až; wokol toho kóru jest mnoho stolic A 180 a?; wokol u toho oltáteA 169 b. Vôl, -u, (a), masc. - vül: (v té zemi jsi) nékteré ryby veliké jako skót nebo wolowe A 201 až; (noh) mezi své paz- nohty wuol pochytí 4 213 b*; wol s oslem A 176 a?; (Nabochodonosor) byl v wola proměněn A 165 bi; neb mají málo wolow k orśni A 176 b?. volati, -aju, -4$, impftiv.: jakoż my zde wolame: nepřételé, nepřételé A 188 b?.
vlhko. -a, neutr. z adj.: že sú byli (obrazi) ještě wlhkem (sic) maloväni M 14a (ad A 172 a1). vIhkost, -i, fem.: neb tu povéttie nemóz iZádné wlhkofti mieti 4 160 b?. vIhky, adj.: Ze jsá byli (obrazi) na vápné jeséé wlhkem malováni B 21a (ad A 172 a). Vlk, -a, masc.: jsá málo vétéí nez wlczie A 164 a'. Vikanie, (Vulkani, Vitanie), jm. hor na Sicilii: (hory) slová také wlkanye A 1715 (C 31a wulkani, D 505 wltanie). . Vikanus (Vikavus, masc. jm. os. — Vulcanus: wlcanus, buoh povéitie a ohně A 224 b* (S 73 b wlcawus). vlna, -y, fem.: kuti, jeśto nemají peřie, ale wlnu dobrů a ušlechtilů na sobě maji A 202a'; — ty lodie utiekají wln toho moře B 46 h (ad A 189 5!) vinatÿ, adj.: o kněžích (!) wlnatich A 201 bt (D 638 o slepicích .. .): vložití, -žu, -žíš, pftiv.: aby svému otci wlozzil v usta A 159 b!; i wlozzi jemu v usta ty tfi zrnce ib.; pfijma jej (list) i włozi na hlavu svń C 47a (ad A 179 by. Vitanie v. Vlkanie. vně, adv.: v uobá zemí jsú lidé ćrni jako uhel, a wnye sě daleko črnějšie vzdají 4 193 b!, omylem m. v nižší (moufeninské zemi). vnésti, vnesu, vneseà, pftiv.: musili jsû jej (Savla) sluhy wnefti do mésta A 18645; do něhožto (kostela) tělo mrtvé matky božie svatí apo&tolé wnefly B 35a/b (ad A 181 b)). vnéti, vjéti, -édu, -e$, pftiv, — vjeti: skrze nižto (bránu) pán náš Kristus ... bil wgel na osliku do Jerusalema À 179 a}, vnixnüti, -nu, -neà, pftiv. = vniknouti: když iam dále opět puol míle wnyczze- chom A 217a?; (to hrozné vidění) wnuczı (sic) před námi v někaký duol A 917b! (omylem m. vniée, srvn. C 125 a wnicze); potom wnykna na zemi i puojde po pûsti A 172 bt. vníti, vjíti, vendu, vendes, pftiv. = vejiti: iżśdny nemuoż (na hory) wgiti C 11€. b (ad A 213 a!); z dřéveřečeného města Sardanoch wendu do jednoho podolé 325 A 186 b!; do něho (kostela) nemuož ižádná můúcha ... wgiti A4 173 b!; řkúc, že jsú (židé a křesťané) nečistí lidé a nehodní v ten chrám wnyti A 179 až (B 31 a wgiti); když jsú po roce opět na tu horu weffly B 5 b (ad 4 160 d&?). vnitie, vjitie, -ie, neutr. 2 vchod: druhy vzchod nebo wgiüe jest v Alexandri C 26 a. (Srovn. veśtie.) vnuk, -a. masc.: stryc nebo syn nebo wnuk .4 196 a*. vńutf, adv. = vnitf: zdi wnytrz jsü všecky obestřeny zviefścimi kożemi A 203 bl. — zevýujř: zewnytrz toho kostela stojí sedadlo A 176 b'; na kraji toho raésta zewnitrz na vzchod slunce A 176 a. voda, -y, iem. —- voda: majíce s sebá hüby morské plny wuody 4 160 5*; ta woda dunajská drží svój běh a chut À 158 a?. — řeka: potom na jednu wodu, jenž slove Mayrone A 158 aż. voditi, -zu, -diś, impftiv.: (kterażto zvi- fata) wodie do Persie A 218 bl. vodnatý, adj.: (město Caysage) jest tak velmi wodniato (sic), že okolo něho řeky jako oblakové(!) D 640 (ad A 202 at). vodni, adj.: o lidech rohatych wodnych A 219 d!. vojensky, adj.: tehdy nesü sve domy s sebú, jako my zde stany wogeníke A 207 až. — Adv. -y: prikéza jim, aby s nim vogéfky vytiehli 4 206 a?. vojna, -y, fem.: když kam chtie na woynu se bräti 4 207 a?. vojsko, -a, neutr.: s velikým woyfkem A 166 a!, 166 a?. vôkol, adv. a praep. = dokola, - okolo: (Sicilie) drží dobře wuokol puolčtvrta sta mil A 171 až; wokol toho kóru jest mnoho stolic A 180 a?; wokol u toho oltáteA 169 b. Vôl, -u, (a), masc. - vül: (v té zemi jsi) nékteré ryby veliké jako skót nebo wolowe A 201 až; (noh) mezi své paz- nohty wuol pochytí 4 213 b*; wol s oslem A 176 a?; (Nabochodonosor) byl v wola proměněn A 165 bi; neb mají málo wolow k orśni A 176 b?. volati, -aju, -4$, impftiv.: jakoż my zde wolame: nepřételé, nepřételé A 188 b?.
Strana 326
326 vóle, -e, fem.: na zemi pokoj lidem dobré wuole A 177 a!; leč f woli toho, čéž jest vlastnie A 177 bl. volek, -Jka, masc., demin. z vól: wolek s oslikem D 527 (ad A 176 aż). volenie, -ie, neutr. — volení, volba: o wo- leny jich krále A 209 b?. voliti, -l’u, -lis, impftiv.: nalezné jméno napsáno na oltáři toho, kohož mají wolitu 4 173 bi; i wolichu sobś jinćho Zoldäna A 166 a?; kdežto sv. Mikuláš byl divně wolen za biskupa B 8a (ad 4 162 bY). volovy, adj. — volsky: paznohtové (no- hiv) js jako wolowi rohove A 213 bi; Protož modlé sč bohu (v) tvárnosti wolowe učiněnému A 200 bi. vóné, -č, fem. = vůně: a mají ty kóžč takovû wony A 203 bi; aby (balsam) wuoňy měl A 170 bY; (dřevo) jest dobré wonye 4 159 a}. voněti, -čju, -ieš, impftiv.: (balsäm) wo- nyet velmi silné A 170 bi. vonný, adj.: o ofčšiech wonnych 4 218 a?; jako které kofenie nebo obilé naywon- nyeyffie A 218 bl. vosk, -a, -u, masc.: jakoby v wofk vtiš- téna byla A 174a!, (šlápěje) jako v wuofk vtištěné A 185 al; u měký wofk A 182 a}, | vóz, voza, -u, masc. .- vüz: o jeho (ká- nové) wozu A 204 b!. — Vóz, název souhvězdí: těch sedm hvězd, ješto wuoz slovü A 196 b!; o hvězdách, ješto slovú wuoz karluow C 82 b (ad A 196 a?). vo2iti, -Zu, -ziś, impftiv.: Protoż kupci wozzie jim dietky vysušené A 196 b! vpadati v. upadati. vpadnüti v. upadnüti. vpustiti v. upustiti. vracovati sé, -uju, -uje$, impftiv. — vra- ceti se: Tu jest byl Melchisedech, král Salem, potkal Abrahama, jenž fie wraczowaffe pobiv krále pohanského A 185 a?; potom fie wraczugice berú sé do Jerusalema A 165 a?. vrata, vrát, plur. neutr.: z toho města u brány byl Sampson wrata pobral A 165 a!. vrâtiti sé, -cu, -tis sé, pftiv.: A když fie wrati, naleze otce mrtvého A 159 D1; oni ť mnie, že ť fie ještě má wratiti A 162 b?. vrażednik, -dlnik, -a, masc.: ktoZ jest najvéti wrazzedinyk, ten jest najlepsi A 199 aš. vrba, -y, fem.: V té zemi roste bavlna na stromiech, jako zde bielé vlákencé na starých wrbach A 913 bi. vrci, vrhu, vržeš, pítiv.: v tom mčstč bil wrhl jeden muž hlavni po pánu Kris- tovi À 185 b!. — v. sé, asi omylem m. zvrci sé, v. t. vrch, -u, masc.: pres celÿ rok izédnÿ vietr na wrch té hory nepovál A 160 b*; psali jsú slova na wrchu v müce ib.; ślapóje na obi horń v wrffiech A 185 a, od wrchu aż do pupka A 169 a? ( = od vrchu blavy) —- V. též svrchu. vfieti, vru, vfeś, impftiv. = vfiti: a wrzie a hlučí to moře ot horka A 189 b'. vrovnati sé, -aju, -á5, pftiv. = vyrovnati se: jemuž ižádný nemóz fie wrownati A 157 a?. vrtéti sé vrcu, vrti§ s& impftiv.: (ta tváf) wrti {ye jako vztekld a iéve a skfípi a jččí A 217 a!. vsaditi sě, -zu, -díš, pftiv. = do něčeho se umistiti; v ¢&lo sé vsaditi = vtéliti se: jenž jé s nebe sstûpil a v tělo panny fie wfadi À 169 a?. vsäknüti, vsäknu, vsiekneS, pítiv. = vsáknouti: (voda) v zemi wfakne B 42 b (ad A 186 b”). vsazovati, -uju, -ujeś, impftiv. := sazeti; ustanovovati: kakż koli ty stromky jinam pfenásejií a wfazug: 4 170 a; (césaf) wfazuge patriarchu B 74 (ad A 162 a). vsiesti, vsadu, vsèdes, pftiv. = vsednouti: ten by mohl wfiefti na Rudné mote A 172 a?; ktož u Benátkách na more wiede A 171a!; wfedl fem v lodí A 188 at. vsk ÿsti, vskytu, vskytes,pftiv. = vstréiti: to zvieře stálo na zemi, a druhdy wfkytlo svń hlavu vysoko do okna B 89 b (ad 4 218 bY). v-stáři v. stářě. vstáti, vstanu, -eš, pftiv.: (Kristus) ráčil svń svatń moci z mrtvych witati A 178 al. vstaviti, -vu, -víš, pítiv. = postaviti v něco: potom učiniec veliký duol, witawie to všecko do něho a zaspü prstí A 209 b?.
326 vóle, -e, fem.: na zemi pokoj lidem dobré wuole A 177 a!; leč f woli toho, čéž jest vlastnie A 177 bl. volek, -Jka, masc., demin. z vól: wolek s oslikem D 527 (ad A 176 aż). volenie, -ie, neutr. — volení, volba: o wo- leny jich krále A 209 b?. voliti, -l’u, -lis, impftiv.: nalezné jméno napsáno na oltáři toho, kohož mají wolitu 4 173 bi; i wolichu sobś jinćho Zoldäna A 166 a?; kdežto sv. Mikuláš byl divně wolen za biskupa B 8a (ad 4 162 bY). volovy, adj. — volsky: paznohtové (no- hiv) js jako wolowi rohove A 213 bi; Protož modlé sč bohu (v) tvárnosti wolowe učiněnému A 200 bi. vóné, -č, fem. = vůně: a mají ty kóžč takovû wony A 203 bi; aby (balsam) wuoňy měl A 170 bY; (dřevo) jest dobré wonye 4 159 a}. voněti, -čju, -ieš, impftiv.: (balsäm) wo- nyet velmi silné A 170 bi. vonný, adj.: o ofčšiech wonnych 4 218 a?; jako které kofenie nebo obilé naywon- nyeyffie A 218 bl. vosk, -a, -u, masc.: jakoby v wofk vtiš- téna byla A 174a!, (šlápěje) jako v wuofk vtištěné A 185 al; u měký wofk A 182 a}, | vóz, voza, -u, masc. .- vüz: o jeho (ká- nové) wozu A 204 b!. — Vóz, název souhvězdí: těch sedm hvězd, ješto wuoz slovü A 196 b!; o hvězdách, ješto slovú wuoz karluow C 82 b (ad A 196 a?). vo2iti, -Zu, -ziś, impftiv.: Protoż kupci wozzie jim dietky vysušené A 196 b! vpadati v. upadati. vpadnüti v. upadnüti. vpustiti v. upustiti. vracovati sé, -uju, -uje$, impftiv. — vra- ceti se: Tu jest byl Melchisedech, král Salem, potkal Abrahama, jenž fie wraczowaffe pobiv krále pohanského A 185 a?; potom fie wraczugice berú sé do Jerusalema A 165 a?. vrata, vrát, plur. neutr.: z toho města u brány byl Sampson wrata pobral A 165 a!. vrâtiti sé, -cu, -tis sé, pftiv.: A když fie wrati, naleze otce mrtvého A 159 D1; oni ť mnie, že ť fie ještě má wratiti A 162 b?. vrażednik, -dlnik, -a, masc.: ktoZ jest najvéti wrazzedinyk, ten jest najlepsi A 199 aš. vrba, -y, fem.: V té zemi roste bavlna na stromiech, jako zde bielé vlákencé na starých wrbach A 913 bi. vrci, vrhu, vržeš, pítiv.: v tom mčstč bil wrhl jeden muž hlavni po pánu Kris- tovi À 185 b!. — v. sé, asi omylem m. zvrci sé, v. t. vrch, -u, masc.: pres celÿ rok izédnÿ vietr na wrch té hory nepovál A 160 b*; psali jsú slova na wrchu v müce ib.; ślapóje na obi horń v wrffiech A 185 a, od wrchu aż do pupka A 169 a? ( = od vrchu blavy) —- V. též svrchu. vfieti, vru, vfeś, impftiv. = vfiti: a wrzie a hlučí to moře ot horka A 189 b'. vrovnati sé, -aju, -á5, pftiv. = vyrovnati se: jemuž ižádný nemóz fie wrownati A 157 a?. vrtéti sé vrcu, vrti§ s& impftiv.: (ta tváf) wrti {ye jako vztekld a iéve a skfípi a jččí A 217 a!. vsaditi sě, -zu, -díš, pftiv. = do něčeho se umistiti; v ¢&lo sé vsaditi = vtéliti se: jenž jé s nebe sstûpil a v tělo panny fie wfadi À 169 a?. vsäknüti, vsäknu, vsiekneS, pítiv. = vsáknouti: (voda) v zemi wfakne B 42 b (ad A 186 b”). vsazovati, -uju, -ujeś, impftiv. := sazeti; ustanovovati: kakż koli ty stromky jinam pfenásejií a wfazug: 4 170 a; (césaf) wfazuge patriarchu B 74 (ad A 162 a). vsiesti, vsadu, vsèdes, pftiv. = vsednouti: ten by mohl wfiefti na Rudné mote A 172 a?; ktož u Benátkách na more wiede A 171a!; wfedl fem v lodí A 188 at. vsk ÿsti, vskytu, vskytes,pftiv. = vstréiti: to zvieře stálo na zemi, a druhdy wfkytlo svń hlavu vysoko do okna B 89 b (ad 4 218 bY). v-stáři v. stářě. vstáti, vstanu, -eš, pftiv.: (Kristus) ráčil svń svatń moci z mrtvych witati A 178 al. vstaviti, -vu, -víš, pítiv. = postaviti v něco: potom učiniec veliký duol, witawie to všecko do něho a zaspü prstí A 209 b?.
Strana 327
vstrčiti, -ču, -číš, pftiv.: jako by kopím vzhóru wftrczzil A 196 b!; — (trpaslíci) miesto úst mají malú dierku okrúhlú, v nizto wftrczze malá tréstku A 200 a!/a?. vstrkovati, -uju, -ujeś, impftiv. = za- . strkovati: anjel sč jemu (Jakubovi) ukázal stoje na té skále, an wftrkuge meč v nožnice A 180 b!/b*. vstüpiti, -p'u, -píš, pftiv. = vstoupiti: Také pravie, že nemá ižádný witupit1 v manželstvie než jednů A 161 5*; pán buoh na nebe wítupil A 162 a?. vstupovati, -uju, -ujeá, impftiv.: po po- lodni opét zasé wíftupugi (stromy) v zemi poznenähla À 216 b!. viady, adv. = véude: wffady muoZ na- leznüti i miesta svatá a veliké svátosti A 190 at. v$ak, adv.: wffak ktoZ kolivék jeden ta- kové vzchován bude, że... A 157 bt; slyší wífak rád A 157 b!; kakż koli pravie, by ta koruna byla z hlohu nebo z trnie, wifak toho nenie A 159 b?; kakž kolivěk sv. Kateřina v tom kláš- tefe leZí..., wffak tu nenie... po- chována A 174 a. v$ak y, adj. — každý: na wffak den C 18 a, na wifaky den A 164 b? (mista parall.); na wifaki den 4 165 b! (B 12 a na wffak den); na tom f (páteri) on sé modlí na wifaky den A 200 b? (D 635 na wiak den). véehosvietnÿ (-svétny?), adj. = po véem světě (?): Okolo té hory jest tak pře- veliký loskot a hřmot a zvuk wfieho- fwietny, Ze tu blíž ižádný nemuož ostati A 221 a!. vselikaky, adj. := vśeho druhu: (město Grois) jest plnć wifelikakeho kupećstvie A 202 b?. viellky, adj. =rozli¢ny, vsechen: (k ostro- vu) na każdy rok určeným časem wffelike ryby priplovń A 198 b?/199 a}; iu prodávaji wifelike lidi C 28 a (ad A 170 at). všemohúcí, adj. = všemohoucí: oni dobřě věřie u boha wffemohuczieho A 209 a!. všudy, adv.= všude: aby moc buožie byla ohlášena wífudy i chválena A 199 al. vtahnati, vtáhnu, vtiehneś, pftiv. = vtáhnouti: (Šavel) v těch dnech bil 321 wtažen v duchu do nebe A 186 a2; Tehda Ojief bil bil (!) wtahl do téch zemí A 215 až/b!. vtěliti sě, -[u, -líš sč, pftiv.: jenż... v tělo panny sé wtielhl] B 175b (ad A 169 a?). vtiskniti, -nu, -neś, pftiv. — vtisknouti: jest jeho (Mojżiśovu) zpósobu ještě vidčti, jako by u vosk wtifftyena byla A 1744; tu (hlohovou korunu) gfu jemu v hlavu wüfkh 4 160a! vtiščený, adj.:= vtištěný: ještě jsú šlá- pěje na obû horû u vrsiech v skâle bozi moci jako u vuosk wtifftiene A 185 a!. vtrhnûti, -nu, -nes, pftiv. = virhnouti, vtáhnouti: (Savel) v téch dnech bil wtrzen v duchu do tfetieho nebe C 61a (ad A 186 a?). Vulkani v. Vlkanie. výborný, adj. = znamenitý: štěpnice jest všady vókol veliká, plná ušlechtilých a wybornych štěpóv A 9203 bl. vybraný, adj.: na každú noc opčt sč zasč naplní to miesto wybrane A 164 b?. vybrati, -beru, -bétes, pftiv. = vziti: (Samson) brány wybral B 115 (ad A 165 a1); —v. sé = odejiti: (mnisi) jsû fie musili odtud wybrati A 173 b. vyéifieny, adj. =vystrieny: paZdé i ruka pravá... leží ven wyczzynyena z té skříně A 196 a!. vyčísti, -čtu, -čteš, pftiv. = vypotisti: Již gfem wyczzetl zemč i ostrovy... A 212 a?. vyGiścovati, -uju, -ujeś, impftiv. = vy- cistovati, cistiti: nebo je ta voda wy- cziftuge S 63a (ad A 215 a”. vyčítati, -aju, -áš, impftiv. = vypočítá- vati: země u Veliké Libí wyczzitati bylo by velmi dlúho A 189 bi. vydati, -dám, -dá$, pftiv.: Neb listóv svých (Zoldán) nebrzo wyda kterému kféstanu A 179 až/bt; jakožto Mojžie- šovi geft tu na té hoře zákon wydan D 515 (ad A 173 b?). vydávati, -aju, -á5, impftiv.: Potom wy- dawa právo (a) odsudky A 196 al; ry- tieři i panoše jezdilí jeho rozpravenie svédectvie wydawagi B 1a. vy délati, -aju, -43, pftiv. -- vyzdíti, vydla- bati: okolo toho dvoru wydielany gfu stupňové A 161 a!.
vstrčiti, -ču, -číš, pftiv.: jako by kopím vzhóru wftrczzil A 196 b!; — (trpaslíci) miesto úst mají malú dierku okrúhlú, v nizto wftrczze malá tréstku A 200 a!/a?. vstrkovati, -uju, -ujeś, impftiv. = za- . strkovati: anjel sč jemu (Jakubovi) ukázal stoje na té skále, an wftrkuge meč v nožnice A 180 b!/b*. vstüpiti, -p'u, -píš, pftiv. = vstoupiti: Také pravie, že nemá ižádný witupit1 v manželstvie než jednů A 161 5*; pán buoh na nebe wítupil A 162 a?. vstupovati, -uju, -ujeá, impftiv.: po po- lodni opét zasé wíftupugi (stromy) v zemi poznenähla À 216 b!. viady, adv. = véude: wffady muoZ na- leznüti i miesta svatá a veliké svátosti A 190 at. v$ak, adv.: wffak ktoZ kolivék jeden ta- kové vzchován bude, że... A 157 bt; slyší wífak rád A 157 b!; kakż koli pravie, by ta koruna byla z hlohu nebo z trnie, wifak toho nenie A 159 b?; kakž kolivěk sv. Kateřina v tom kláš- tefe leZí..., wffak tu nenie... po- chována A 174 a. v$ak y, adj. — každý: na wffak den C 18 a, na wifaky den A 164 b? (mista parall.); na wifaki den 4 165 b! (B 12 a na wffak den); na tom f (páteri) on sé modlí na wifaky den A 200 b? (D 635 na wiak den). véehosvietnÿ (-svétny?), adj. = po véem světě (?): Okolo té hory jest tak pře- veliký loskot a hřmot a zvuk wfieho- fwietny, Ze tu blíž ižádný nemuož ostati A 221 a!. vselikaky, adj. := vśeho druhu: (město Grois) jest plnć wifelikakeho kupećstvie A 202 b?. viellky, adj. =rozli¢ny, vsechen: (k ostro- vu) na każdy rok určeným časem wffelike ryby priplovń A 198 b?/199 a}; iu prodávaji wifelike lidi C 28 a (ad A 170 at). všemohúcí, adj. = všemohoucí: oni dobřě věřie u boha wffemohuczieho A 209 a!. všudy, adv.= všude: aby moc buožie byla ohlášena wífudy i chválena A 199 al. vtahnati, vtáhnu, vtiehneś, pftiv. = vtáhnouti: (Šavel) v těch dnech bil 321 wtažen v duchu do nebe A 186 a2; Tehda Ojief bil bil (!) wtahl do téch zemí A 215 až/b!. vtěliti sě, -[u, -líš sč, pftiv.: jenż... v tělo panny sé wtielhl] B 175b (ad A 169 a?). vtiskniti, -nu, -neś, pftiv. — vtisknouti: jest jeho (Mojżiśovu) zpósobu ještě vidčti, jako by u vosk wtifftyena byla A 1744; tu (hlohovou korunu) gfu jemu v hlavu wüfkh 4 160a! vtiščený, adj.:= vtištěný: ještě jsú šlá- pěje na obû horû u vrsiech v skâle bozi moci jako u vuosk wtifftiene A 185 a!. vtrhnûti, -nu, -nes, pftiv. = virhnouti, vtáhnouti: (Savel) v téch dnech bil wtrzen v duchu do tfetieho nebe C 61a (ad A 186 a?). Vulkani v. Vlkanie. výborný, adj. = znamenitý: štěpnice jest všady vókol veliká, plná ušlechtilých a wybornych štěpóv A 9203 bl. vybraný, adj.: na každú noc opčt sč zasč naplní to miesto wybrane A 164 b?. vybrati, -beru, -bétes, pftiv. = vziti: (Samson) brány wybral B 115 (ad A 165 a1); —v. sé = odejiti: (mnisi) jsû fie musili odtud wybrati A 173 b. vyéifieny, adj. =vystrieny: paZdé i ruka pravá... leží ven wyczzynyena z té skříně A 196 a!. vyčísti, -čtu, -čteš, pftiv. = vypotisti: Již gfem wyczzetl zemč i ostrovy... A 212 a?. vyGiścovati, -uju, -ujeś, impftiv. = vy- cistovati, cistiti: nebo je ta voda wy- cziftuge S 63a (ad A 215 a”. vyčítati, -aju, -áš, impftiv. = vypočítá- vati: země u Veliké Libí wyczzitati bylo by velmi dlúho A 189 bi. vydati, -dám, -dá$, pftiv.: Neb listóv svých (Zoldán) nebrzo wyda kterému kféstanu A 179 až/bt; jakožto Mojžie- šovi geft tu na té hoře zákon wydan D 515 (ad A 173 b?). vydávati, -aju, -á5, impftiv.: Potom wy- dawa právo (a) odsudky A 196 al; ry- tieři i panoše jezdilí jeho rozpravenie svédectvie wydawagi B 1a. vy délati, -aju, -43, pftiv. -- vyzdíti, vydla- bati: okolo toho dvoru wydielany gfu stupňové A 161 a!.
Strana 328
328 vydra, -y, fem.: Také v té zemi chovají mnoho wydr pitomých 4 202 a! (B 64a wyder); o wydrach, jimiž lovie ryby A 201 b. vyhledati, -aju, -4$, pftiv.: ihned je (żeny) musie velmi pilne a čistě wyhledati a okrésliti C 22 b (ad A 167 al). vyhnati, -Zenu, -Zéne$, pftiv.: (Elphi) wyhna z ného (města) křesťany A 166a?; ti Komanští wyhnachu jej z země A 166 bi; (Melotaseraf) wihna odtud všecky křčsťany ib. vyhrabovati, -uju, -uje£, impftiv.: v těch horách myši a syslové zlato z prsti wyhrabugi A 215 a?. vychdzéti, -¢ju, -ies, impftiv. = vychá- zeti: viděl jsem vodu wychazegiczi z chrámu A 180 a?; takže jim horkem tfeva wychazegi A 194a*; z nich (studnic) wychazegicze pramenovć lodie nosie A 191 b?; někdy mistfi wychazeli glu na ni (na horu) D 462 (ad A 160 b”); že (drak) z toho mčsta obofeného wy- chazie na každé léto třikrát A 162 b*. východ, -a, -u, masc.: líc k wichodu slunce A 179 a!; Na kraji toho města zevnitř na wychod slunce D 526 (ad A 176 a). vychoditi, -zu, -díš, impftiv. -= vycházeti: boží kněžé, kteréžto Ojéř ustanovil, wychodye proti němu A 205 a?. vyjéti, -jèdu, -jédes, pftiv. = vyjeti: izádny odtad newygede A 211 P*. vyjézda, -y, fem. = výprava: o času wy- gezdy toho ctného rytiefe A 157 b?. vyjleti, vynieti, -jmu, -jmeś, (vynmu, vynmeż), pftiv. = vyjmouti: Ti služeb- nici wynmuce nóż Machometovi i za- biji toho pustennika A 224 b' (D 741 wyniemie, C 139 b wyniawffe); jiżto (hlavu) Theodosius... kázal wynyeti A 184 at. vyjieždéti, -čju, -ieš, impftiv. = vyjížděti: (ti _lidé) newygeżdiegi z svć země A 194 a. vyjíti, vyníti, -jdu (-ndu), -jdeš atd., pftiv.: Tehda ten drak wygide proti němu A 163 a?; ižádný nemóže na ně (hory) wynytü 4 213 a!; já ť proti tobě wygdu v drakové tváři A 163 a!; a jakž wynde z té veliké púšti A 174 b?. vyk, -a, -u, masc. = povyk: tehda přijide mnoho zvieřat s velikým debsem a wykem À 217 a. vyklädati, -aju, -43, impftiv.: sedadlo, na němžto biblí wykladal geft (sv. Je- ronym) D 528 (ad A 176 b!). wykopati, -aju, -4ś, pftiv.: a coż jeho jako dnes wykopagi, to miesto inhed zítra bude naplněno A 175 b?. vykopávati, -aju, -áš, impftiv.: V tom údole, jenžto slove Ebron, wykopa- wagi kaküs véc velmi dobrü k jedení A 175 b*/b. vykipiti, -p'u, -piś, pitiv. = vykoupiti: (jenž) tiem wikupil vešken lidský národ A 169 a2. vyléci, -lehu, -leZe$, pftiv.; -sé — vy- lihnouti se: ve tfech nedéléch wylchu fe z vajéc kufenci 4 170 a!. vyliti, -l'á, -léš, pftiv. = vylíti: mají také za hřiech wyliti mlé(k)o A 209 aż. vylomiti, -mu, -míš, pftiv.: kdy ji (suol) wylomye a ztlukd, tehda sé zdrobi na kusy A 191 b. vymluva, -y, fem.: (Machomet rád se opíjel a od zemdlení padal), a k wy- mluwie toho fiekal, by ... 4 224 a. vymol, -a, -u, masc.: coż bylo stavenie i Jidi nad tiem wymolem, to spolkem všecko jest potopeno À 214 a’; (moře Rudné) má ť v sobě červený piesek i kamenie i wymol 4 172a? (D 509 wymoly). vynmysleti, -eju, -6$, impftiv.: (Zeny) myji sé s ním v lazni, jakoż raći, a wymyff- legi jemu rozkošné krmé .4 2292 qi, vymyśl'ovati, -uju, -ujeś, impftiv. = vy- myśleti: (żeny) wymyfflugi jemu roz- kosné krmé D 730 (ad A 292 a!. vynśsti, -nesu, -neseż, pitiv.: tehda ta almużna jest hotova, i wynefu ji těm zvieřátkóm 4 202 a?; kdyż kto umie, wynefut tělo jeho na vysokü horu A 221 b. vynikati, -aju, -áš, impftiv.: mohú býti viděny zdi něco wynykagice nad vodu A 182 b* (D 557 wyniekagice). vynikniti, -nu, -neś, pftiv. := dostati se; potom winikna na zemi i puojde po puści B 21a (ad A 172 bY). vypáčiti sč, -ču, -číš, pftiv. = vzboufiti se: když kán své prosby skona, tehda wypaci fe mofe D 661 (ad A 206 b?). vypadly, adj.: móZ-li kto wypadle které pérce jejie (sovy) mieti A 206 b?.
328 vydra, -y, fem.: Také v té zemi chovají mnoho wydr pitomých 4 202 a! (B 64a wyder); o wydrach, jimiž lovie ryby A 201 b. vyhledati, -aju, -4$, pftiv.: ihned je (żeny) musie velmi pilne a čistě wyhledati a okrésliti C 22 b (ad A 167 al). vyhnati, -Zenu, -Zéne$, pftiv.: (Elphi) wyhna z ného (města) křesťany A 166a?; ti Komanští wyhnachu jej z země A 166 bi; (Melotaseraf) wihna odtud všecky křčsťany ib. vyhrabovati, -uju, -uje£, impftiv.: v těch horách myši a syslové zlato z prsti wyhrabugi A 215 a?. vychdzéti, -¢ju, -ies, impftiv. = vychá- zeti: viděl jsem vodu wychazegiczi z chrámu A 180 a?; takže jim horkem tfeva wychazegi A 194a*; z nich (studnic) wychazegicze pramenovć lodie nosie A 191 b?; někdy mistfi wychazeli glu na ni (na horu) D 462 (ad A 160 b”); že (drak) z toho mčsta obofeného wy- chazie na každé léto třikrát A 162 b*. východ, -a, -u, masc.: líc k wichodu slunce A 179 a!; Na kraji toho města zevnitř na wychod slunce D 526 (ad A 176 a). vychoditi, -zu, -díš, impftiv. -= vycházeti: boží kněžé, kteréžto Ojéř ustanovil, wychodye proti němu A 205 a?. vyjéti, -jèdu, -jédes, pftiv. = vyjeti: izádny odtad newygede A 211 P*. vyjézda, -y, fem. = výprava: o času wy- gezdy toho ctného rytiefe A 157 b?. vyjleti, vynieti, -jmu, -jmeś, (vynmu, vynmeż), pftiv. = vyjmouti: Ti služeb- nici wynmuce nóż Machometovi i za- biji toho pustennika A 224 b' (D 741 wyniemie, C 139 b wyniawffe); jiżto (hlavu) Theodosius... kázal wynyeti A 184 at. vyjieždéti, -čju, -ieš, impftiv. = vyjížděti: (ti _lidé) newygeżdiegi z svć země A 194 a. vyjíti, vyníti, -jdu (-ndu), -jdeš atd., pftiv.: Tehda ten drak wygide proti němu A 163 a?; ižádný nemóže na ně (hory) wynytü 4 213 a!; já ť proti tobě wygdu v drakové tváři A 163 a!; a jakž wynde z té veliké púšti A 174 b?. vyk, -a, -u, masc. = povyk: tehda přijide mnoho zvieřat s velikým debsem a wykem À 217 a. vyklädati, -aju, -43, impftiv.: sedadlo, na němžto biblí wykladal geft (sv. Je- ronym) D 528 (ad A 176 b!). wykopati, -aju, -4ś, pftiv.: a coż jeho jako dnes wykopagi, to miesto inhed zítra bude naplněno A 175 b?. vykopávati, -aju, -áš, impftiv.: V tom údole, jenžto slove Ebron, wykopa- wagi kaküs véc velmi dobrü k jedení A 175 b*/b. vykipiti, -p'u, -piś, pitiv. = vykoupiti: (jenž) tiem wikupil vešken lidský národ A 169 a2. vyléci, -lehu, -leZe$, pftiv.; -sé — vy- lihnouti se: ve tfech nedéléch wylchu fe z vajéc kufenci 4 170 a!. vyliti, -l'á, -léš, pftiv. = vylíti: mají také za hřiech wyliti mlé(k)o A 209 aż. vylomiti, -mu, -míš, pftiv.: kdy ji (suol) wylomye a ztlukd, tehda sé zdrobi na kusy A 191 b. vymluva, -y, fem.: (Machomet rád se opíjel a od zemdlení padal), a k wy- mluwie toho fiekal, by ... 4 224 a. vymol, -a, -u, masc.: coż bylo stavenie i Jidi nad tiem wymolem, to spolkem všecko jest potopeno À 214 a’; (moře Rudné) má ť v sobě červený piesek i kamenie i wymol 4 172a? (D 509 wymoly). vynmysleti, -eju, -6$, impftiv.: (Zeny) myji sé s ním v lazni, jakoż raći, a wymyff- legi jemu rozkošné krmé .4 2292 qi, vymyśl'ovati, -uju, -ujeś, impftiv. = vy- myśleti: (żeny) wymyfflugi jemu roz- kosné krmé D 730 (ad A 292 a!. vynśsti, -nesu, -neseż, pitiv.: tehda ta almużna jest hotova, i wynefu ji těm zvieřátkóm 4 202 a?; kdyż kto umie, wynefut tělo jeho na vysokü horu A 221 b. vynikati, -aju, -áš, impftiv.: mohú býti viděny zdi něco wynykagice nad vodu A 182 b* (D 557 wyniekagice). vynikniti, -nu, -neś, pftiv. := dostati se; potom winikna na zemi i puojde po puści B 21a (ad A 172 bY). vypáčiti sč, -ču, -číš, pftiv. = vzboufiti se: když kán své prosby skona, tehda wypaci fe mofe D 661 (ad A 206 b?). vypadly, adj.: móZ-li kto wypadle které pérce jejie (sovy) mieti A 206 b?.
Strana 329
vypásti, (-padnúti), -padu, -padeś, pftiv. = vypadnouti: jablko wypadlo mu $t z ruky A 158 bi; kdyż tomu obrazu bilo to jablko z ruky wypadlo A 158 br/be, vypisovati, -uju, -ujeś, impftiv.: Sest- médcitmy rozdiel wypifuge cestu D 506 (ad A 171 by. vypiti, -p'ń (-piń), -pieś, pftiv.: jeden dru- hého krev wypige A4 199a* (B 60b Wyple). vyplyniti, -nu, -neś, pitiv. = vyplynouti: (město Satale) propadlo sě v zemi a moře nad ně wyplynulo D 473 (ad A 163 b1); Nil, když sě rozvodnie, da- leko wyplyne A 168 bl. vypotiti sé, -pocu, -potis, pftiv. = vy- potiti se: Ze fye inhed z nich (kostí) olej ukáže anebo wypoti A 173 a!. vypraviti, -vu, -vi§, pftiv. = vypravili, odeslati: tehda chválé, že jst jej u pravý čas zahubili a tiem spiese k bohu wyprawih .4 199 b2. — pové- déli, vybovédéti: &inie pred stolem jeho divné a rozličné věci, že nemuoz to byti wypraweno 4 204 a'. vypravovati, -uju, -ujeś, impftiv.: kle- rézto (ostrovy) dliho by bylo wypra- wowati uplnś a vyèitati A 196 b?. vyprositi v. n. vyprostiti, -śću, -stiś, pfiiv.: neb on má jé ze vsech vazeb a sluzeb wyproftiti A 205 12/206 a*. (B 70 a wyprcfiti,omyl). vypryśćśti sé, -éju, -ies, impfliv. = vy- prýštěti se: ta studnice teče z ráje pod zemí a tu fye wyprifftie A 195 b%, (Dunaj) wypryffczie fie z lampartskych hor B 2a (d 158 a4? wyprifftie fie). vyprysgiti sč, -šču, -ščíš, pftiv. = vy- pryśtiti se: inhed fu fe wypryftili vody valné D 516 (ad 4 173 b). vypustiti, -séu, -stis, pftiv.: a jiz vie každý ten holub, když jej wypuftie, kam má letéti A 185 b?. vypüésééti, -5ju, -ies, impftiv. = vypou- &téti: (hory) plameny z sebe wypuff- tieg A 171 b. vyfćci, -fku, -rCeś (-fceś), pftiv. = vypo- věděti, vyříci: vedlé toho přikázanie, kteréž buoh sám wyrzekl takto A 196a?. vyřčzaný, adj.: (dvéře chrámu) jsú cyp- rešové, velmi draze a misterně vyte- sané a wyrzezane À 180 a?. 329 vyfinovati, -uju, -ujeś, impftiv. = vy- pouštěti, chrliti: ta tvář wyrzinuge ohnivý plamen A 217a!. — v. sé: potom wyrzinuge sé (Nil) z země skrze horu B 16a (ad A 168 b). vyfiniti s8, -nu, -neś, pftiv. := vytinouti se: veliké mote wyrzynulo fie & pod jedni horń A 213 a! (B 81 a wyrzunulo tie); potom wyrzine fie (Nil) z země skrze horu A 168 bl. vyrósti, -rostu, -rosteś, pftiv. == vyristi: Pak z tóch zrnci wyroftechu tfie stro- mové À 159 b!. vyrostlý, adj.: o stromě z hlavné wy- roftlem C 59 b (ad A 1865 a?) vyrvati, -ruju, -rujes, pftiv.: sv. Mafi Magdalena... wyrwala A 179 a!. vysiesti, -sadu, -sèdes, pftiv. = vysed- nouti: že sě lidem zdá, by (moře) z obla- kóv wyfedlo D 637 (ad A 2014%, omylem m. viselo. vyskakovati, -uju, -ujeś, impftiv.: ta studnice tele z róje pod zemi, a tu sé vypustie a wyfkakuge D 612 (ad A 195 bY). vyskoëiti, -¢u, -¢i§, pftiv.: inhed wifkoczzi z něho (hrobu) veliká člověčie hlava A 163 b2. vyskýsti, -skytu, -skyteš, pftiv. = vy- strčiti: to zvieře stálo na zemi a druhdy wyfíkitlo svú hlavu vysoko do okna A 218 bi. kdežto své vlasy sobč vyslati, -śl'u, -śleś, pftiv.: holubice, jižto Noe z korába wiflal 4 159 a?; Ten byl wyflal bratra svého A 208 a!. vysokost, -i, fem.: skála, jenZ pro svü wyfíokoft Scala caeli... slove B 105 (ad 4 164 5%; k uokazani matky božie [k] wifokofti zivota svatého .4 181 b?. vysoký, adj.: hora velmi wifoka, Scala caeli A 164 b?; nenie ť ta hora velmt wifoka 4 164 b!/b*; a jest naywyffie přistavadlo korábové A 163 b?; moc tvúnaywyfl ... pevně vétíme A 1615! ; | — ktoz wifoke mysli jest A 157 b. — Adv. -ko: V té zemi stojí césařská věže wifoko na hore À 203 b?; vedlé oltáře vécého (tri) stupñôv wyffe À 173 a"; která s ním déle byla, sedí wyffe ta A 203 b*; málo nad tiem wyffie stojí kapla 4 173 P*.
vypásti, (-padnúti), -padu, -padeś, pftiv. = vypadnouti: jablko wypadlo mu $t z ruky A 158 bi; kdyż tomu obrazu bilo to jablko z ruky wypadlo A 158 br/be, vypisovati, -uju, -ujeś, impftiv.: Sest- médcitmy rozdiel wypifuge cestu D 506 (ad A 171 by. vypiti, -p'ń (-piń), -pieś, pftiv.: jeden dru- hého krev wypige A4 199a* (B 60b Wyple). vyplyniti, -nu, -neś, pitiv. = vyplynouti: (město Satale) propadlo sě v zemi a moře nad ně wyplynulo D 473 (ad A 163 b1); Nil, když sě rozvodnie, da- leko wyplyne A 168 bl. vypotiti sé, -pocu, -potis, pftiv. = vy- potiti se: Ze fye inhed z nich (kostí) olej ukáže anebo wypoti A 173 a!. vypraviti, -vu, -vi§, pftiv. = vypravili, odeslati: tehda chválé, že jst jej u pravý čas zahubili a tiem spiese k bohu wyprawih .4 199 b2. — pové- déli, vybovédéti: &inie pred stolem jeho divné a rozličné věci, že nemuoz to byti wypraweno 4 204 a'. vypravovati, -uju, -ujeś, impftiv.: kle- rézto (ostrovy) dliho by bylo wypra- wowati uplnś a vyèitati A 196 b?. vyprositi v. n. vyprostiti, -śću, -stiś, pfiiv.: neb on má jé ze vsech vazeb a sluzeb wyproftiti A 205 12/206 a*. (B 70 a wyprcfiti,omyl). vypryśćśti sé, -éju, -ies, impfliv. = vy- prýštěti se: ta studnice teče z ráje pod zemí a tu fye wyprifftie A 195 b%, (Dunaj) wypryffczie fie z lampartskych hor B 2a (d 158 a4? wyprifftie fie). vyprysgiti sč, -šču, -ščíš, pftiv. = vy- pryśtiti se: inhed fu fe wypryftili vody valné D 516 (ad 4 173 b). vypustiti, -séu, -stis, pftiv.: a jiz vie každý ten holub, když jej wypuftie, kam má letéti A 185 b?. vypüésééti, -5ju, -ies, impftiv. = vypou- &téti: (hory) plameny z sebe wypuff- tieg A 171 b. vyfćci, -fku, -rCeś (-fceś), pftiv. = vypo- věděti, vyříci: vedlé toho přikázanie, kteréž buoh sám wyrzekl takto A 196a?. vyřčzaný, adj.: (dvéře chrámu) jsú cyp- rešové, velmi draze a misterně vyte- sané a wyrzezane À 180 a?. 329 vyfinovati, -uju, -ujeś, impftiv. = vy- pouštěti, chrliti: ta tvář wyrzinuge ohnivý plamen A 217a!. — v. sé: potom wyrzinuge sé (Nil) z země skrze horu B 16a (ad A 168 b). vyfiniti s8, -nu, -neś, pftiv. := vytinouti se: veliké mote wyrzynulo fie & pod jedni horń A 213 a! (B 81 a wyrzunulo tie); potom wyrzine fie (Nil) z země skrze horu A 168 bl. vyrósti, -rostu, -rosteś, pftiv. == vyristi: Pak z tóch zrnci wyroftechu tfie stro- mové À 159 b!. vyrostlý, adj.: o stromě z hlavné wy- roftlem C 59 b (ad A 1865 a?) vyrvati, -ruju, -rujes, pftiv.: sv. Mafi Magdalena... wyrwala A 179 a!. vysiesti, -sadu, -sèdes, pftiv. = vysed- nouti: že sě lidem zdá, by (moře) z obla- kóv wyfedlo D 637 (ad A 2014%, omylem m. viselo. vyskakovati, -uju, -ujeś, impftiv.: ta studnice tele z róje pod zemi, a tu sé vypustie a wyfkakuge D 612 (ad A 195 bY). vyskoëiti, -¢u, -¢i§, pftiv.: inhed wifkoczzi z něho (hrobu) veliká člověčie hlava A 163 b2. vyskýsti, -skytu, -skyteš, pftiv. = vy- strčiti: to zvieře stálo na zemi a druhdy wyfíkitlo svú hlavu vysoko do okna A 218 bi. kdežto své vlasy sobč vyslati, -śl'u, -śleś, pftiv.: holubice, jižto Noe z korába wiflal 4 159 a?; Ten byl wyflal bratra svého A 208 a!. vysokost, -i, fem.: skála, jenZ pro svü wyfíokoft Scala caeli... slove B 105 (ad 4 164 5%; k uokazani matky božie [k] wifokofti zivota svatého .4 181 b?. vysoký, adj.: hora velmi wifoka, Scala caeli A 164 b?; nenie ť ta hora velmt wifoka 4 164 b!/b*; a jest naywyffie přistavadlo korábové A 163 b?; moc tvúnaywyfl ... pevně vétíme A 1615! ; | — ktoz wifoke mysli jest A 157 b. — Adv. -ko: V té zemi stojí césařská věže wifoko na hore À 203 b?; vedlé oltáře vécého (tri) stupñôv wyffe À 173 a"; která s ním déle byla, sedí wyffe ta A 203 b*; málo nad tiem wyffie stojí kapla 4 173 P*.
Strana 330
330 výsost, -i, fem. = výsost, vysokost:'k oká- zani wyfofl1 života svatého matky bozie B 35 b (ad A 181 6%); f wifofti těch hor viděti jest Nazaret A 184 b*; Slava na wifoftech bohu A 176 b*/177a'. vyssâti, -ssu, -sses, pftiv.: lidem: wyfu jed, A 20] a!. vystüpiti, -p’u, -pis, pftiv. = vystoupiti: Ztebe, Babylone, wyftupi had 4 184 b2. vysuseny. adj.: Protoż kupci vozie jim dietky wyfuffene A 196 bl. vysvoboditi, -zu, -diś, pftiv.: aby ráčil jé wyfwoboditi z nátiskóv jinych pá- nóv A 206 a!. vy$é, -č, em. = výška; vz-výšu atd.: (chrám jest) osm a osmdesáti (loket) wzwyfti D 545 (A 180 a! zwytf1); Nem- rot, obr tfidcat loket zwiffi A 167 bt. — Od výrazu vz-výši utvořeno i adj. vzvyśi: (balsam roste) na malých strom- ciech ledva do pasa zwyffich A 170 a? (D 500 wzwyffich, B 19a zwifty). vysivati, -aju, -á$, impftiv.: na nichzto (kobercích) mnoho znamenitych činóv (zeméné) jinym ač budú &típáni tkáno a wyffiwano geft D 619 (ad^ A 197 a"). vytähnüti, -tAhnu, -tiehnes, pftiv. = vy- téhnouti: přikáza jim, aby s ním vo- jensky wytiehli A 206 a?. vytahovänie, -ie, neutr. = vytahování: aby jí ten prs nerostl a potom jí na wytahowany lučiště aby nepřekážel AA 193 a!. vytéci, -teku, -teces, pftiv.: na ten mra- morový kámen... wyteklo 8&t mnoho mléka A 176 bt. vytesaný, adj.: hrob z alabastru wyte- fany A 173 a!; (dveře) draze a misterně wytefane a vyřezané A 180 a?. vytesati, -šu, -šeš, píftiv.: tato slova řěčská gtu wytefana A 178 a*. vÿti, vyju, vyjes, impftiv.: neuméji ť izZädné řčči, ale wygit anebo mutie jako svině A 216 b!; (lidé v Drakordě) nemluvie ť, ale wygy a ble(k )cí B 61a (ad À 199 5?) vytkati, -tku, -tèes, nov. -aju, -áš, pftiv.: velmi misterné a bohatě witkano A 197 a. vytrhnüti, -nu, -ne$, pftiv. — vytrhnouti: když ten král sám wıtrhne na pole A 198 bl; přikáza jim, aby s ním vo- jensky wytrhli C 108 b (ad .4 206 aż). vyvedenie, -ie, neutr. = vyvedeni: Také pravie,... że nenie duść z tt] wywe- denye (smrtí) A 161 b?. vyvedeny, adj.: pravie . . ., Ze nvnie dusé z tél smrti wywedene B 7a, C.11 b. vyvésti, -vedu, -vede$, pftiv.: Pońavadź já tebe z tvého smysla bláznivého wy- wefti nemohu 4 190 £*. vyvézti, -vezu, -vezes, pfiiv.: nelze jich (jablek) z té země wywezt1 A 170 a. vývodstvie v. vévodstvie. vyvrci, -vrhu, -vrżeś, pftiv.: brzo potom ta ruka wvwrze list té strany, kteráž křiva jest A 196 a!. vyzdvihniti, -nu, -neś, pftiv.: = vyzdvih- nouti: kázal tělo jeho wizdwihnuti a poloziti v kräsnû skfini 4 195 b*. vyznati (sé) -aju, -45, pftiv.: kfestanć zjimavse jinudy żidy zmudćili je, a oni glu wyznali A 198 a! (B 58 b, c 86 a fe m. gfu). vzácný, adj.: však jej (drahý kámen) mají tak wzaczna, jako my zde veliký poklad A 199 b! (C 89 b wzacen); devět koní jest jemu wzacznyegi neZ jedua kra zlata 4 207 a* (C 104 b wzacney- ffie), vzbiti, -b'ń, -bieś, pftiv. = pfibiti: (Kal- varie), kdež Pán Ježíš wzbit na kříž A 178 a!. vzdálený, adj.: jeden (vlas na bradě) od druhého wzdaleny jakožto na kočce murnüsi D 639 (ad 4 201 b?); (chrám) stojí se všech stran wzdalen od domóv i ode zdí A 179 a*. vzdáli v. dále. vzdáti sé v. zdáti se. vzdélánie, -ie, neutr. - staveni: sem i tam (jest) staré wzdelanye aneb sta- venie pusté a obofené 4 192a! vzdélati, -aju, -à8, pftiv.: okolo toho dvoru wzdielani gfu stupňové B 6a (ad 4 16124; (cisal Adrian) kázal wzdielati mésto i chrám .4 180 al. vzdéli v. déle. vzdolu v. zdolu. vzdrżovati, zdrż-, -uju, -ujeś, impftiv. = udrZovati: Gtyfi a padesate pilefów, ktefiżto ten duom wzdrzzugi A 179 a! (C 46 a zdrzugi).
330 výsost, -i, fem. = výsost, vysokost:'k oká- zani wyfofl1 života svatého matky bozie B 35 b (ad A 181 6%); f wifofti těch hor viděti jest Nazaret A 184 b*; Slava na wifoftech bohu A 176 b*/177a'. vyssâti, -ssu, -sses, pftiv.: lidem: wyfu jed, A 20] a!. vystüpiti, -p’u, -pis, pftiv. = vystoupiti: Ztebe, Babylone, wyftupi had 4 184 b2. vysuseny. adj.: Protoż kupci vozie jim dietky wyfuffene A 196 bl. vysvoboditi, -zu, -diś, pftiv.: aby ráčil jé wyfwoboditi z nátiskóv jinych pá- nóv A 206 a!. vy$é, -č, em. = výška; vz-výšu atd.: (chrám jest) osm a osmdesáti (loket) wzwyfti D 545 (A 180 a! zwytf1); Nem- rot, obr tfidcat loket zwiffi A 167 bt. — Od výrazu vz-výši utvořeno i adj. vzvyśi: (balsam roste) na malých strom- ciech ledva do pasa zwyffich A 170 a? (D 500 wzwyffich, B 19a zwifty). vysivati, -aju, -á$, impftiv.: na nichzto (kobercích) mnoho znamenitych činóv (zeméné) jinym ač budú &típáni tkáno a wyffiwano geft D 619 (ad^ A 197 a"). vytähnüti, -tAhnu, -tiehnes, pftiv. = vy- téhnouti: přikáza jim, aby s ním vo- jensky wytiehli A 206 a?. vytahovänie, -ie, neutr. = vytahování: aby jí ten prs nerostl a potom jí na wytahowany lučiště aby nepřekážel AA 193 a!. vytéci, -teku, -teces, pftiv.: na ten mra- morový kámen... wyteklo 8&t mnoho mléka A 176 bt. vytesaný, adj.: hrob z alabastru wyte- fany A 173 a!; (dveře) draze a misterně wytefane a vyřezané A 180 a?. vytesati, -šu, -šeš, píftiv.: tato slova řěčská gtu wytefana A 178 a*. vÿti, vyju, vyjes, impftiv.: neuméji ť izZädné řčči, ale wygit anebo mutie jako svině A 216 b!; (lidé v Drakordě) nemluvie ť, ale wygy a ble(k )cí B 61a (ad À 199 5?) vytkati, -tku, -tèes, nov. -aju, -áš, pftiv.: velmi misterné a bohatě witkano A 197 a. vytrhnüti, -nu, -ne$, pftiv. — vytrhnouti: když ten král sám wıtrhne na pole A 198 bl; přikáza jim, aby s ním vo- jensky wytrhli C 108 b (ad .4 206 aż). vyvedenie, -ie, neutr. = vyvedeni: Také pravie,... że nenie duść z tt] wywe- denye (smrtí) A 161 b?. vyvedeny, adj.: pravie . . ., Ze nvnie dusé z tél smrti wywedene B 7a, C.11 b. vyvésti, -vedu, -vede$, pftiv.: Pońavadź já tebe z tvého smysla bláznivého wy- wefti nemohu 4 190 £*. vyvézti, -vezu, -vezes, pfiiv.: nelze jich (jablek) z té země wywezt1 A 170 a. vývodstvie v. vévodstvie. vyvrci, -vrhu, -vrżeś, pftiv.: brzo potom ta ruka wvwrze list té strany, kteráž křiva jest A 196 a!. vyzdvihniti, -nu, -neś, pftiv.: = vyzdvih- nouti: kázal tělo jeho wizdwihnuti a poloziti v kräsnû skfini 4 195 b*. vyznati (sé) -aju, -45, pftiv.: kfestanć zjimavse jinudy żidy zmudćili je, a oni glu wyznali A 198 a! (B 58 b, c 86 a fe m. gfu). vzácný, adj.: však jej (drahý kámen) mají tak wzaczna, jako my zde veliký poklad A 199 b! (C 89 b wzacen); devět koní jest jemu wzacznyegi neZ jedua kra zlata 4 207 a* (C 104 b wzacney- ffie), vzbiti, -b'ń, -bieś, pftiv. = pfibiti: (Kal- varie), kdež Pán Ježíš wzbit na kříž A 178 a!. vzdálený, adj.: jeden (vlas na bradě) od druhého wzdaleny jakožto na kočce murnüsi D 639 (ad 4 201 b?); (chrám) stojí se všech stran wzdalen od domóv i ode zdí A 179 a*. vzdáli v. dále. vzdáti sé v. zdáti se. vzdélánie, -ie, neutr. - staveni: sem i tam (jest) staré wzdelanye aneb sta- venie pusté a obofené 4 192a! vzdélati, -aju, -à8, pftiv.: okolo toho dvoru wzdielani gfu stupňové B 6a (ad 4 16124; (cisal Adrian) kázal wzdielati mésto i chrám .4 180 al. vzdéli v. déle. vzdolu v. zdolu. vzdrżovati, zdrż-, -uju, -ujeś, impftiv. = udrZovati: Gtyfi a padesate pilefów, ktefiżto ten duom wzdrzzugi A 179 a! (C 46 a zdrzugi).
Strana 331
vzdvihnüti, -nu, -neš, pftiv. = zdvih- nouti: (kóń) fye inhed s nim pravym üprkem wzdwizze na vysokü skálu A 163 a! (B 8 b zdwize); tak jest każdy (kfiż) wzdwizen S 63 a (ad A 214 b?); cis- terna, kdežto pán bóh kázal nemoc- nému své loZce zdwihnuti a sé zküpati A 181 at. vzeúpěti, -čju, -ieš, pftiv. == zańpóti: drak ten hrozným hlasem wzupie A 163 a?. vzeúpití, -p'u, -píš, pftiv. = zaúpěti: drak ten hrozným hlasem wzupi N 15b (ad A 163 a?). vzhlédati (sé), aju, -á$, impftiv. = shli- żeti (se): uzte krásnü pannu, ana sobé vlasy rozpravuje wzhledagiczi fye v zrcadlo A 163 a! (B 8 b wzhledagicze, C 14a wzhledagic fe). vzhlübi v. hlübé. vzcházéti, -éju, -ie$, impftiv. — vychá- zeti: A pravie tu v zemi, že někdy mistii wzchazeli glu na ni (na horu) A 160 b?. vzchod, -a, -u, masc. -- východ, cesta do výše: tu jest wzchod s moře do Egypta, a druhý wzchod nebo veštie jest v Alex- andri A4 169 a}; obrátil sě jest tváří na wichod slunce A 158 d&?; lic na wzchod slunce A 158 a*; ta püsté jest... lic mezi puolnoci a ke wzchodu slunce na levo A 167 b; ke wzchodu slunce A 167 b?, 168 b?. vzchoditi, -zu, -dí5, impftiv. :- vycházeti: když slunce vycházie, wzchodie stro- mové a vždy jich přibývá D 704 (ad A 216 b)). vzchovati, zchov-, -aju, -à$, pitiv. = vychovati: Antikrist má ... u Betfage wzchowan byti A 184 b*; Neb jsü v każ- dém mésté jatí holubie, jenž jsú z ji- ných měst rodem a v nich zchowany A 185 bž; (poněvadž jsme) tvú nevy- mluvnü dobrotü wzchowany a pésto- váni A 225a!/a?; však ktož kolivěk jeden takově wzchowan bude A 157 b!. vzchyliti sé, -l’u, -lis, pftiv. = schyliti se: když jednú měl (Machomet) k němu do (pelešě) vníti a dverce biechu nízké a úzké, jakž fye wzchili chtě vkročiti, inhed ty dverce povySichu s& A 224 a?. vzieti, vezmu, -eś, pftiv. = vziti: ten (muż) wezma dietě... posadí dietě mezi ty hady A 171 b!; Neb tomu chtie 331 židé, že Adamovo tělo bilo z té země .. a potom do ráje wzato A 175 b!. vzjednánie, zjed-, -ie, neutr. = zjednání, způsobení: Mojžieš, když byl božím zgednaním a rozkázaním udeřil v skálu A 173 b?; tehda božím zgednaňim na- leznú jméno napsáno na oltáři A 173 db}. vzjednati, zjed-, -aju, -äS, pftiv. = ob- starati, zpüsobiti: toho jedu bılı sob& Zide zgednalı A 197 b?; to bude divnym božím zjednáním zgednano 4 178 P*. vzjiti, vzniti, vzejdu (vzendu), -es, pftiv. = vzejiti, vyjiti, vystoupiti: Neb kdyż na tu horu pütníci wzendu 4 181 P? (C 51 b wzegdu); iZádny nemóze na né (hory) wzniti B 81 a (ad A 213 a); ne- táhne slunce wznyti, až jie (vody) nelze viděti, neb v zemi vsechne A 186 b? (C 62 4 wzgiti); když wzegde na veliké moře A 189 b?; když jsú po roce opět na tu horu wzeffli A 160 b?. vzkázati, -Zu, -2e$, pítiv.: (Alexander) wzkazal jim, Ze, coZ by zádali, Ze jim chce rád dáti A 219 à. vzkřiešenie, -ie, neutr. = vzkříšení: na znamenie smrii a wzkrzeffenye pána naseho Jezukrista A 178 a!. vzkvitati, zkvit-, -aju, -à$, impftiv. = zkvitati: druzi (stépové) tepruv zkw1- lagi A 171 a?. vzkynulý, adj. = zkynulý: dal jest jim dobrý chléb, to jest wzkynulı A 161 b!. vzkysalý, adj.: dal jest jim chléb, točížto wzkyfaly D 465, S 6 b (ad A 161 D). vzmoci, vzmohu, vzmóZe$, pftiv. — uzdra- viti se: (otec) z toho velikého neduhu wzmozze .4 1590 b! (asi omyl m. sé vzmóže). vznak, adv.:= na hřbet, naznak: když ten člověk wznak leží A 193 b?. vznieti v. zvnieti. vzniknüti, zniknüti, -nu, -neS, pftiv. = vzniknouti, povstati, vzmoci se: i wzny- czzye Machomet v skóře, i by vladařem u jednoho pána À 223 b?, — nenie t viece nežli tři sta let, jakž geft prvý kán v Tateřiech wznykl A 207 a?/b!; tak viera té země wznykla geft 4 224 a! (D 739 znikla). vzploditi, zploditi, -zu, -dis, pftiv. = zploditi, rozmnožiti: z nichžto (vajec) chtie kuřence zploditi 4 170 a! (M 12 a
vzdvihnüti, -nu, -neš, pftiv. = zdvih- nouti: (kóń) fye inhed s nim pravym üprkem wzdwizze na vysokü skálu A 163 a! (B 8 b zdwize); tak jest każdy (kfiż) wzdwizen S 63 a (ad A 214 b?); cis- terna, kdežto pán bóh kázal nemoc- nému své loZce zdwihnuti a sé zküpati A 181 at. vzeúpěti, -čju, -ieš, pftiv. == zańpóti: drak ten hrozným hlasem wzupie A 163 a?. vzeúpití, -p'u, -píš, pftiv. = zaúpěti: drak ten hrozným hlasem wzupi N 15b (ad A 163 a?). vzhlédati (sé), aju, -á$, impftiv. = shli- żeti (se): uzte krásnü pannu, ana sobé vlasy rozpravuje wzhledagiczi fye v zrcadlo A 163 a! (B 8 b wzhledagicze, C 14a wzhledagic fe). vzhlübi v. hlübé. vzcházéti, -éju, -ie$, impftiv. — vychá- zeti: A pravie tu v zemi, že někdy mistii wzchazeli glu na ni (na horu) A 160 b?. vzchod, -a, -u, masc. -- východ, cesta do výše: tu jest wzchod s moře do Egypta, a druhý wzchod nebo veštie jest v Alex- andri A4 169 a}; obrátil sě jest tváří na wichod slunce A 158 d&?; lic na wzchod slunce A 158 a*; ta püsté jest... lic mezi puolnoci a ke wzchodu slunce na levo A 167 b; ke wzchodu slunce A 167 b?, 168 b?. vzchoditi, -zu, -dí5, impftiv. :- vycházeti: když slunce vycházie, wzchodie stro- mové a vždy jich přibývá D 704 (ad A 216 b)). vzchovati, zchov-, -aju, -à$, pitiv. = vychovati: Antikrist má ... u Betfage wzchowan byti A 184 b*; Neb jsü v każ- dém mésté jatí holubie, jenž jsú z ji- ných měst rodem a v nich zchowany A 185 bž; (poněvadž jsme) tvú nevy- mluvnü dobrotü wzchowany a pésto- váni A 225a!/a?; však ktož kolivěk jeden takově wzchowan bude A 157 b!. vzchyliti sé, -l’u, -lis, pftiv. = schyliti se: když jednú měl (Machomet) k němu do (pelešě) vníti a dverce biechu nízké a úzké, jakž fye wzchili chtě vkročiti, inhed ty dverce povySichu s& A 224 a?. vzieti, vezmu, -eś, pftiv. = vziti: ten (muż) wezma dietě... posadí dietě mezi ty hady A 171 b!; Neb tomu chtie 331 židé, že Adamovo tělo bilo z té země .. a potom do ráje wzato A 175 b!. vzjednánie, zjed-, -ie, neutr. = zjednání, způsobení: Mojžieš, když byl božím zgednaním a rozkázaním udeřil v skálu A 173 b?; tehda božím zgednaňim na- leznú jméno napsáno na oltáři A 173 db}. vzjednati, zjed-, -aju, -äS, pftiv. = ob- starati, zpüsobiti: toho jedu bılı sob& Zide zgednalı A 197 b?; to bude divnym božím zjednáním zgednano 4 178 P*. vzjiti, vzniti, vzejdu (vzendu), -es, pftiv. = vzejiti, vyjiti, vystoupiti: Neb kdyż na tu horu pütníci wzendu 4 181 P? (C 51 b wzegdu); iZádny nemóze na né (hory) wzniti B 81 a (ad A 213 a); ne- táhne slunce wznyti, až jie (vody) nelze viděti, neb v zemi vsechne A 186 b? (C 62 4 wzgiti); když wzegde na veliké moře A 189 b?; když jsú po roce opět na tu horu wzeffli A 160 b?. vzkázati, -Zu, -2e$, pítiv.: (Alexander) wzkazal jim, Ze, coZ by zádali, Ze jim chce rád dáti A 219 à. vzkřiešenie, -ie, neutr. = vzkříšení: na znamenie smrii a wzkrzeffenye pána naseho Jezukrista A 178 a!. vzkvitati, zkvit-, -aju, -à$, impftiv. = zkvitati: druzi (stépové) tepruv zkw1- lagi A 171 a?. vzkynulý, adj. = zkynulý: dal jest jim dobrý chléb, to jest wzkynulı A 161 b!. vzkysalý, adj.: dal jest jim chléb, točížto wzkyfaly D 465, S 6 b (ad A 161 D). vzmoci, vzmohu, vzmóZe$, pftiv. — uzdra- viti se: (otec) z toho velikého neduhu wzmozze .4 1590 b! (asi omyl m. sé vzmóže). vznak, adv.:= na hřbet, naznak: když ten člověk wznak leží A 193 b?. vznieti v. zvnieti. vzniknüti, zniknüti, -nu, -neS, pftiv. = vzniknouti, povstati, vzmoci se: i wzny- czzye Machomet v skóře, i by vladařem u jednoho pána À 223 b?, — nenie t viece nežli tři sta let, jakž geft prvý kán v Tateřiech wznykl A 207 a?/b!; tak viera té země wznykla geft 4 224 a! (D 739 znikla). vzploditi, zploditi, -zu, -dis, pftiv. = zploditi, rozmnožiti: z nichžto (vajec) chtie kuřence zploditi 4 170 a! (M 12 a
Strana 332
332 wiplodyty). — v. sé: Rostte a wzplodte fye a naplüte zemi 4 196 a?. vzplynüti,-nu,-nes, pftiv. — natéci: (mésto Satele) propadlo sé v zemi a moie na né wzplynulo À 163 bt. vzpominati, zpo-, -aju, -43, impftiv.: Ctá ti podnes ti pohané čtenie jeho, ... a zpominagi jé v svém náboženství a líbají jé 4i 223 a!; aby każdy zpominage na jméno jeho dobrými činy na sobě to jméno mohl zachovati D 663 (ad A 207 0). vzpustiti (zpustiti) sé, -šču, -stíš, pítiv. = spolehnouti, ubezpećiti se: aby mohl fye tiem lépe na né wzpuftiti, i chtél jich viery zkusiti A 2064! (M 39a zpuftyty); neb fe na ten plný pytel wzpuftie véicku pečlivost k bohu i k statku opustí D 593 (ad A 191 a!). vzpustovati së v. rozpustovati sé. vzrósti, vzrostu, -eá, pftiv. — vzrüsti: tehda jí (dívce Amazonky) připálé pra- vá bradavicku, aby jí ten prs ne- wzrofül (sic) B 515 (ad .4 193 a, N 93 b newzroftl); kdyZ ten strom... wzrofte A 159 b!; opět jiná (vlna) zrofte A 202 a'. vzrostlý, adj. = vyrostlý: c stromě z hlav- ně wzroftlem A 185 a?. vzsmrdëti sé, zsmr-, smr-, -zu, -dis, pftiv. — poèiti smrdéti, zasmrâdnouti:(mnéli), by tělo boZie fie mélo fmrdieti 4 159 a! (C 6a zfmrdieti). vzšíři v. Siré. — ' vztáhnüti, vztáhnu, vztiehneá, pftiv. = vtáhnouti do výše: v těch dnech byl (Šavel) wztažen v duchu do nebe N 75b (ad 4 186 a2). vztekly, ztekly, adj. :=zufivy, pomi- ' nuty: (kán) taze vždy před sě dobývaje jako wztekly 4 206 b* (D 660 ztekly); všecky (slepice) k tomu běžie jako zmámené nebo wztekle A 198 P*. vztopofiti, ztopofiti, -fu, -fiś, pftiv. = postaviti: tak gt każdy (kříž) zto- porzen, ze vojsko preveliké muoz jéti a jej opattiti 4 214 5? (B 83 b, C 120a wztoporzen); (cypresovy strom), jenz .bil wtoporzen (sic), byl jest z toho dřeva A 159 a?. VZüp- v. vzeüp-. vzvédéti, zvédéti, vzviem, vzvieś, pftiv. = zvěděti: čísti a zwiediet1 o rozličných dvornych zemiech A 157 a!; když po- hané zwiedye kfestanski pfijezdu A 188 b!/b? (D 584 wzwiedie). vzvésti, vzvedu, -e&, pftiv. — zdvihnouti: (zviefe) často svú hlavu nad horu zwede A 218 b* (D 714 vzhóru wzwede). vzvéstovánie, zvést, -ie, neutr. — zvé- stování: Maria pocala od zwieftowanye anjelského Krista A4 222 b?. vzvéstovati, zvést-, -uju, -ujes, pftiv.: miesto, kdez anjel zwieftowal pasty- ¥ém božie narozenie A 176 b%; Seth bil anjelem zwieftowan A 175 bt. vzvoleny, zvol-, adj.: Pakli ten zwoleny (kněz) jest nehodny A 173 a?; na sto a na dvadceti lidu zwoleneho 4 181 a2. vzvoliti, zvol-, -l’u, -lis, pftiv. = vyvoliti, zvoliti: tehda sejdü sé ti národové, o nichž dřéve praveno, à wzwole syna jeho staršieho za ciesafe A 210 al, jakž jiného zwole na miesto jeho (knčze) A 173 a? zwolichu sobě žoldána A 166 a!; kdežto svatý Mikuláš bil divně zwolen za biskupa A 162 bl. vzvýši v. výšě. vždy, vždycky v. veždy. Xerses, masc., jm. os.— Xerxes: króli babylonsti a Xerfes, kral perskv C 1194 (ad A 214 a2). Xidroche, (Xidrache, Rydrache, Oxi- drache, Syndrache), jm. zemé: zemé pod mocí kněze Johanna, césaře indi- ského, ješto slove xidroche neb Geno- sept À 219 b! (S 67 b xidrache, B 91 a Rydrache, C 129 4 Oxidrache, D 718 Syndrache). xion, název písmene abecedy egyptské: xion A 170 P*. yph, název písmene abecedy egypiské: yph 4 170 b. z, ze, praep.: ta (řeka) z hbafke hory teče A 188 a!; Neb sé do něho ze mnohich zemi kupci sjéždějí A 183 b'; Ojéř z denmarku À 184 a?; dlûhé jablka z rage A 170 a*; nelze jich z te země vyvézti ib.; mnisé jsû tu z z arabfke (sic) země A 172 b'; ze dwudczat kralowftwi B 12; z nyzífich zemi A 157 b; — ze Czztwereho drziewie A 159 a!; v krósni skříni, ze zlata a z ftrzebra a z draheho kamenie draze
332 wiplodyty). — v. sé: Rostte a wzplodte fye a naplüte zemi 4 196 a?. vzplynüti,-nu,-nes, pftiv. — natéci: (mésto Satele) propadlo sé v zemi a moie na né wzplynulo À 163 bt. vzpominati, zpo-, -aju, -43, impftiv.: Ctá ti podnes ti pohané čtenie jeho, ... a zpominagi jé v svém náboženství a líbají jé 4i 223 a!; aby każdy zpominage na jméno jeho dobrými činy na sobě to jméno mohl zachovati D 663 (ad A 207 0). vzpustiti (zpustiti) sé, -šču, -stíš, pítiv. = spolehnouti, ubezpećiti se: aby mohl fye tiem lépe na né wzpuftiti, i chtél jich viery zkusiti A 2064! (M 39a zpuftyty); neb fe na ten plný pytel wzpuftie véicku pečlivost k bohu i k statku opustí D 593 (ad A 191 a!). vzpustovati së v. rozpustovati sé. vzrósti, vzrostu, -eá, pftiv. — vzrüsti: tehda jí (dívce Amazonky) připálé pra- vá bradavicku, aby jí ten prs ne- wzrofül (sic) B 515 (ad .4 193 a, N 93 b newzroftl); kdyZ ten strom... wzrofte A 159 b!; opět jiná (vlna) zrofte A 202 a'. vzrostlý, adj. = vyrostlý: c stromě z hlav- ně wzroftlem A 185 a?. vzsmrdëti sé, zsmr-, smr-, -zu, -dis, pftiv. — poèiti smrdéti, zasmrâdnouti:(mnéli), by tělo boZie fie mélo fmrdieti 4 159 a! (C 6a zfmrdieti). vzšíři v. Siré. — ' vztáhnüti, vztáhnu, vztiehneá, pftiv. = vtáhnouti do výše: v těch dnech byl (Šavel) wztažen v duchu do nebe N 75b (ad 4 186 a2). vztekly, ztekly, adj. :=zufivy, pomi- ' nuty: (kán) taze vždy před sě dobývaje jako wztekly 4 206 b* (D 660 ztekly); všecky (slepice) k tomu běžie jako zmámené nebo wztekle A 198 P*. vztopofiti, ztopofiti, -fu, -fiś, pftiv. = postaviti: tak gt każdy (kříž) zto- porzen, ze vojsko preveliké muoz jéti a jej opattiti 4 214 5? (B 83 b, C 120a wztoporzen); (cypresovy strom), jenz .bil wtoporzen (sic), byl jest z toho dřeva A 159 a?. VZüp- v. vzeüp-. vzvédéti, zvédéti, vzviem, vzvieś, pftiv. = zvěděti: čísti a zwiediet1 o rozličných dvornych zemiech A 157 a!; když po- hané zwiedye kfestanski pfijezdu A 188 b!/b? (D 584 wzwiedie). vzvésti, vzvedu, -e&, pftiv. — zdvihnouti: (zviefe) často svú hlavu nad horu zwede A 218 b* (D 714 vzhóru wzwede). vzvéstovánie, zvést, -ie, neutr. — zvé- stování: Maria pocala od zwieftowanye anjelského Krista A4 222 b?. vzvéstovati, zvést-, -uju, -ujes, pftiv.: miesto, kdez anjel zwieftowal pasty- ¥ém božie narozenie A 176 b%; Seth bil anjelem zwieftowan A 175 bt. vzvoleny, zvol-, adj.: Pakli ten zwoleny (kněz) jest nehodny A 173 a?; na sto a na dvadceti lidu zwoleneho 4 181 a2. vzvoliti, zvol-, -l’u, -lis, pftiv. = vyvoliti, zvoliti: tehda sejdü sé ti národové, o nichž dřéve praveno, à wzwole syna jeho staršieho za ciesafe A 210 al, jakž jiného zwole na miesto jeho (knčze) A 173 a? zwolichu sobě žoldána A 166 a!; kdežto svatý Mikuláš bil divně zwolen za biskupa A 162 bl. vzvýši v. výšě. vždy, vždycky v. veždy. Xerses, masc., jm. os.— Xerxes: króli babylonsti a Xerfes, kral perskv C 1194 (ad A 214 a2). Xidroche, (Xidrache, Rydrache, Oxi- drache, Syndrache), jm. zemé: zemé pod mocí kněze Johanna, césaře indi- ského, ješto slove xidroche neb Geno- sept À 219 b! (S 67 b xidrache, B 91 a Rydrache, C 129 4 Oxidrache, D 718 Syndrache). xion, název písmene abecedy egyptské: xion A 170 P*. yph, název písmene abecedy egypiské: yph 4 170 b. z, ze, praep.: ta (řeka) z hbafke hory teče A 188 a!; Neb sé do něho ze mnohich zemi kupci sjéždějí A 183 b'; Ojéř z denmarku À 184 a?; dlûhé jablka z rage A 170 a*; nelze jich z te země vyvézti ib.; mnisé jsû tu z z arabfke (sic) země A 172 b'; ze dwudczat kralowftwi B 12; z nyzífich zemi A 157 b; — ze Czztwereho drziewie A 159 a!; v krósni skříni, ze zlata a z ftrzebra a z draheho kamenie draze
Strana 333
udélanü A 195 b*; jedna puška z Jafpi- foweho kamene A 180 b!; mají zlaté i střébrné obrazy a sukna (= zs—) iz plíti udělané A 209 a!; — i přinášejí ženy vajce, z ňychzto chtie kuřence zploditi 4 170 a'; ve třech neděléch vylehů sě z wagiecz kuřenci ib.; — (bez) z toho korzeae pošlý A 181 b!; z (jjehožto kmenu pán Ježíš sě narodil A 175 b'; — jeden ze dwanaczti rekow A 184 a°; — že bóh z tiech obrazow mluví A 2094'; — ráčil svá mocí z mrtwich vstáti .4 1782!; maji ... vSickni vstáti z mrtwich A 178 b?; — jehož zabil David kamenem z praku A 175 a?*; — mnoho knih z zzidowfke rzieczzi v latinskü proménil A 176 6; — z tu dwu gmenu složeno jest jméno Jordán A 183 a?; — z dawna bydlely jsú ženy s mužmi A 193 ag!. — z—z splývá někdy: vedl jest syny israhelské zemıe egypske B 21a (ad A 172 a’). za, praep. I. S akh.: jizto pojal césař Konstantin za zzenu A 1593?; Pak zvolichu syna Melchnarova za zzoldana 4 166 b; — byl Lot za nye (mésto) zvláště boha prosil A 182; proste za n pána boha B 1 a; aby za ny buoha prosil 4 169 a?; na té skále modlil sé Salomán . . za wífeczky 4 180 b*; — dobrovolně za naffe hrzechy umřel "A 178 a'; o rozličných potvoräch, jenžto krmie za duffie .4 2024!; — (knihy) za prawe čtú B l a; tyto knihy za prawdu drzeny jsü 4 157 b*; ne- muož žádný v té zemi pověděti za gifte, kto by jeho otec byl A 196 a?; každý jě má za nefflechetne zzeny A 195 b'; mají © ji za zlu a za faleffnu ib.; jsú jeho za fwateho czlowieka mé&li A 177 b'; mají za zle i za hrziech Zivot pfipravovati A 196485; to maji tam za welke iftieftie 4 198 D; oni za to mají, Ze .. A 196 a?; mnozí maji za to, Ze kamenie pláče smrti . . 4 178 a?; (majíce) opata nad sebú za nayftarfieho A 179 b?; — každý položí v tom kostele svúů ratolest jako za obret A4 172 b 6°; toho oleje dávají poctivým pütniköm za welıkı dar i pocztu A 1738 a!; — jiný olej za ň (za balsámový) prodávají 4 170 d! ( = misto něho); ten (olej) za prawy prodávají ib. (= místo pravého); — 333 ktož by ten olej poctivě za fedm let choval A 186 b! ( = po sedm); kakž koli (Damaskus) za trzi dny púůti od moře leží 4 186 a! ( = tři dni); na každý rok postie sé za miefiecz A 223 a'; Protož když sé (velbloudi) napijí, potom za trz dny nedbají 4 172 b'; — (pole) bylo küpeno za tiech trzidceti penyez, za nyez pán Kristus byl prodán A 181 D. II. S znstr.: kiéstané, je&to jsá za morzem .1 1594*; Za tiem koftelem jest to miesto .4 172 b*; Za tiem chramem 4 180 a?; za gednu tvrzi A 185 a?. — III. S gen.: kteréžto Ojéř z Denmarku přemohl bieše za fwich czafow A 197 a?; že by vešken svět měl zahynúti jako za Noe A 183 a!; za gehožto czzafow Comanští biechu svoji a svobodní lidé A 166 a!. zabij&ti, -čju, -ieš, impftiv.: (lidé) zčrnějí a málo jedí a rádi fie zabıgegi N 95 a (ad A 193 b'), omyl m. sě zpiejejí. zabiti, -b'ú (biú), -bieš, pftiv.: ten zabi Sasulacha A4 166 a! (D 484 zabil); ten zabyw kalifra i byl Zoldánem A 166 a'. Zabova (země), omyl m. Jobova, v. Job. zabývati sě, -aju, -áš, impftiv. = zaměst- návati se, obcovati: Tu tye pak za- bywagi s nimi (Amazonky s muži) dobře osm dní nebo méně A 193 al, zacpati, -aju, -áš, pftiv. = zacpati: (ženy) zaczpagi jé (pécky) hnojem A 170 a!. začarovati, -uju, -uješ, impíftiv. = za- kouzliti, ocarovati: (kterak jest ta jeho žena bohyně) zaczarowala, aby ne- mohl umříti B 57 b (kontext porušen, srovn. A 197 a). zadáveny, adj.: 2 zaduseny: Také maji za hfiech coZkoli zadaweneho jiesti A 162 b. zadek, -dka, -dku, masc.: V té také zemi jsú nohové, jichžto předek jest ptačí, a zadek jako lvový A 213 b'; zadekt má (gorfant) jako jelen 4 218 b'. zadélati ,-aiu, -á5, pftiv.: nenie ť dávno, Ze t geít hrob boží zad:elan A 177 b?. zadchnüti sé, -nu, -neé, pftiv. — za- Iknouti se: aby fye nezadchlni 4 160 d?, zadní, adj.: té hlavy ještě zadnye strana jest v Římě A 184 a!; země u veliké Libí vyčítati bylo by velmi dlúho; w zadnyeyffij a vstiednie... 4 189 b!,
udélanü A 195 b*; jedna puška z Jafpi- foweho kamene A 180 b!; mají zlaté i střébrné obrazy a sukna (= zs—) iz plíti udělané A 209 a!; — i přinášejí ženy vajce, z ňychzto chtie kuřence zploditi 4 170 a'; ve třech neděléch vylehů sě z wagiecz kuřenci ib.; — (bez) z toho korzeae pošlý A 181 b!; z (jjehožto kmenu pán Ježíš sě narodil A 175 b'; — jeden ze dwanaczti rekow A 184 a°; — že bóh z tiech obrazow mluví A 2094'; — ráčil svá mocí z mrtwich vstáti .4 1782!; maji ... vSickni vstáti z mrtwich A 178 b?; — jehož zabil David kamenem z praku A 175 a?*; — mnoho knih z zzidowfke rzieczzi v latinskü proménil A 176 6; — z tu dwu gmenu složeno jest jméno Jordán A 183 a?; — z dawna bydlely jsú ženy s mužmi A 193 ag!. — z—z splývá někdy: vedl jest syny israhelské zemıe egypske B 21a (ad A 172 a’). za, praep. I. S akh.: jizto pojal césař Konstantin za zzenu A 1593?; Pak zvolichu syna Melchnarova za zzoldana 4 166 b; — byl Lot za nye (mésto) zvláště boha prosil A 182; proste za n pána boha B 1 a; aby za ny buoha prosil 4 169 a?; na té skále modlil sé Salomán . . za wífeczky 4 180 b*; — dobrovolně za naffe hrzechy umřel "A 178 a'; o rozličných potvoräch, jenžto krmie za duffie .4 2024!; — (knihy) za prawe čtú B l a; tyto knihy za prawdu drzeny jsü 4 157 b*; ne- muož žádný v té zemi pověděti za gifte, kto by jeho otec byl A 196 a?; každý jě má za nefflechetne zzeny A 195 b'; mají © ji za zlu a za faleffnu ib.; jsú jeho za fwateho czlowieka mé&li A 177 b'; mají za zle i za hrziech Zivot pfipravovati A 196485; to maji tam za welke iftieftie 4 198 D; oni za to mají, Ze .. A 196 a?; mnozí maji za to, Ze kamenie pláče smrti . . 4 178 a?; (majíce) opata nad sebú za nayftarfieho A 179 b?; — každý položí v tom kostele svúů ratolest jako za obret A4 172 b 6°; toho oleje dávají poctivým pütniköm za welıkı dar i pocztu A 1738 a!; — jiný olej za ň (za balsámový) prodávají 4 170 d! ( = misto něho); ten (olej) za prawy prodávají ib. (= místo pravého); — 333 ktož by ten olej poctivě za fedm let choval A 186 b! ( = po sedm); kakž koli (Damaskus) za trzi dny púůti od moře leží 4 186 a! ( = tři dni); na každý rok postie sé za miefiecz A 223 a'; Protož když sé (velbloudi) napijí, potom za trz dny nedbají 4 172 b'; — (pole) bylo küpeno za tiech trzidceti penyez, za nyez pán Kristus byl prodán A 181 D. II. S znstr.: kiéstané, je&to jsá za morzem .1 1594*; Za tiem koftelem jest to miesto .4 172 b*; Za tiem chramem 4 180 a?; za gednu tvrzi A 185 a?. — III. S gen.: kteréžto Ojéř z Denmarku přemohl bieše za fwich czafow A 197 a?; že by vešken svět měl zahynúti jako za Noe A 183 a!; za gehožto czzafow Comanští biechu svoji a svobodní lidé A 166 a!. zabij&ti, -čju, -ieš, impftiv.: (lidé) zčrnějí a málo jedí a rádi fie zabıgegi N 95 a (ad A 193 b'), omyl m. sě zpiejejí. zabiti, -b'ú (biú), -bieš, pftiv.: ten zabi Sasulacha A4 166 a! (D 484 zabil); ten zabyw kalifra i byl Zoldánem A 166 a'. Zabova (země), omyl m. Jobova, v. Job. zabývati sě, -aju, -áš, impftiv. = zaměst- návati se, obcovati: Tu tye pak za- bywagi s nimi (Amazonky s muži) dobře osm dní nebo méně A 193 al, zacpati, -aju, -áš, pftiv. = zacpati: (ženy) zaczpagi jé (pécky) hnojem A 170 a!. začarovati, -uju, -uješ, impíftiv. = za- kouzliti, ocarovati: (kterak jest ta jeho žena bohyně) zaczarowala, aby ne- mohl umříti B 57 b (kontext porušen, srovn. A 197 a). zadáveny, adj.: 2 zaduseny: Také maji za hfiech coZkoli zadaweneho jiesti A 162 b. zadek, -dka, -dku, masc.: V té také zemi jsú nohové, jichžto předek jest ptačí, a zadek jako lvový A 213 b'; zadekt má (gorfant) jako jelen 4 218 b'. zadélati ,-aiu, -á5, pftiv.: nenie ť dávno, Ze t geít hrob boží zad:elan A 177 b?. zadchnüti sé, -nu, -neé, pftiv. — za- Iknouti se: aby fye nezadchlni 4 160 d?, zadní, adj.: té hlavy ještě zadnye strana jest v Římě A 184 a!; země u veliké Libí vyčítati bylo by velmi dlúho; w zadnyeyffij a vstiednie... 4 189 b!,
Strana 334
334 zadrzéti, -Zu, -Zí5, pftiv. — zadrZeti: takü Istí zadrzzal geft Alexander své slony A 198 b? (D 626 zadrzel). zâdusie, -ie, neutr. = zâdué(i), kazdy dobrý skutek konaný ke spasení duše: ten čestný rytieř, ješto tyto knihy po své smrti k věčnému zadufů učinil jest a ostavil, ten pocind takové A 157 b2. zahasnüti, -nu, -ne$, pftiv. — zhasnouti: u veliký pátek o poledni všecky (lampy) zahafnu samy od sebe S 24b (ad 4 178 a. zahladiti, -zu, -diś, pftiv.: jiż je (mésto Tyrus) pobané velmě zahladili 4 164 a?. zahnati, -Zenu, -Zéne$, pftiv.: (Elfi) jej zahna a by sám Zoldánem A 166 a2. záhon, -a, -u, masc.: kofenie, jenz od toho trstie pocházie, dobte étyf zahonow vycházie u pole vuokol A 198 a!. zahrada, -y, fem.: štěpové v některých zahradach A 169 b*; tu jest zahrada A 171a?; z toho domu z zahrady A 160 at. zahubenie, -ie, neutr. == zahubeni: ja- ko by nás hledalik zahubeny A 217 b!. zahubeny, adj.: o zahubenych lidech v tom údolí A 217 a, zahubiti. -b'u, -biś, pftiv.: bratr jeho zahubi jej tajně 4 166 b2. zahyniti, -nu, -neś, pftiv.: od dvi rytiefi, jenž jsú pro ni zahynuli A 162 bi, Zachariáš, -č, masc., jm. os.: tu byl za- chariaïs, syn Barachiášóv, zabit A 180 b?. zachovati, -aju, -áš, pftiv.: aby (dřevo) télo od smradu zachowalo A 159 al; ona (Raab)sama s svým národem bila zachowana 4 182b'. — z. sě: (Ma- chomet) tak fye zachowal, Ze, kdyZ pán ' umie, on poje pani svń 4 223 b*; aby tělo od smradu ie zachowalo C 6a (ad 4 159 at). zajééi, adj. = zajeći: nejedie masa sviń- ského ani zageczie ® C 57 b (ad A 184 bY). zajiec, -é, masc. — zajic: jimi (vydrami) ryby lovie, jakožto zde s chrty zagece A 202 a'; nejedie masa svinieho ani zagiecze A 184 £1. zajieček, -čka, masc. = zajíček, demin. ze zajiec: hranostaji, mali zageczkowe a vevefitky A 202 a. zajlsté v. jistý. "zákonný, zajíti, -jdu, -jdeš pítiv. — zajíti: na zna- menie, že ižádný nemóž za nč (slúpy Erkulešovy) zagiti tak, aby sé zasé vrátil A 221 a?; kdyz slunce zayde A 916 b. zajtra, adv. = zítra: přiď sám zaytra sem A 163 a'. zajtíie, -ie, neutr. — zítřek: inhed na zaytrzye sejdüce sé . . i zvolé jej sobé za pana A 206 a'. zakaditi, -zu, -diś, pftiv. .= zakoufiti: oni € berú sv. Jana kofenie, jenž slove dernoby!, a jiné kofenie, a tiem za- kadye 4 195 a. zakázati, -2u, -7e$, pftiv.: A tak byli jeho (kamene) diel zakazah S 24b (ad A YT? b), omyl m. nakazili. zaklinati, -aju, -és, impftiv. = zaprisa- hati: když ji (potvoru) zaklyna [boží] pústenník boží mocí A 169 a?. zákon, -a, -u, masc. = zákon: Hospodine, jenž jsi dal zakon Mojžéšovi A 174 až; jakožto činili anjelé v Starém zakonie B 7a (ad A 161 b?). — řád, řehole: (Isorius) nosil na sobě zakon s kněžími templárskymi A 197 bi; V svrchupsa- ném chrámě božiem byli sú kanovníci zakony majíce a opata nad sebú À 179 b°. zäkonnik, -a, masc. = feholnik: V svrchu- psaném chrámě boziem byli sú ka- novníci zakoniczi B 32 a (ad A 179 b?). adj. = zákonný, řádový, ře- holní (regularis): V svrchupsaném chrá- mu božiem byli sú kanovníci zakonni, regulares C 47 a (ad A 179 b?). zakryti, -kryju, -ješ, pftiv.: (oděv) jedno hanbu zakryge B 90 b (ad À 219 a”. zakryvati, -aju, -45, impftiv.: vét&i diel toho lidu chodie náh, jedno že své luono zakrywagi rüskü C 924 (ad A 200 b*). zaktvítati v. zakvítati. zakuzleny, adj. -- zakouzleny, zakiety: jedni jmenuji to adole zakuzlene üdolé B 86b (ad A 216 b?). zaküzliti, -zl'u, -zlí5, pftiv. = zakouzliti: femt tak zakuzlena A 163 a. zakvitati, zaktvitati, -aju, -4ś, impftiv. = rozkvitati: druzí (štěpové) teprv zakwitagi C 30 b (B 20a zaktwatagi). (ad A 171 a?).
334 zadrzéti, -Zu, -Zí5, pftiv. — zadrZeti: takü Istí zadrzzal geft Alexander své slony A 198 b? (D 626 zadrzel). zâdusie, -ie, neutr. = zâdué(i), kazdy dobrý skutek konaný ke spasení duše: ten čestný rytieř, ješto tyto knihy po své smrti k věčnému zadufů učinil jest a ostavil, ten pocind takové A 157 b2. zahasnüti, -nu, -ne$, pftiv. — zhasnouti: u veliký pátek o poledni všecky (lampy) zahafnu samy od sebe S 24b (ad 4 178 a. zahladiti, -zu, -diś, pftiv.: jiż je (mésto Tyrus) pobané velmě zahladili 4 164 a?. zahnati, -Zenu, -Zéne$, pftiv.: (Elfi) jej zahna a by sám Zoldánem A 166 a2. záhon, -a, -u, masc.: kofenie, jenz od toho trstie pocházie, dobte étyf zahonow vycházie u pole vuokol A 198 a!. zahrada, -y, fem.: štěpové v některých zahradach A 169 b*; tu jest zahrada A 171a?; z toho domu z zahrady A 160 at. zahubenie, -ie, neutr. == zahubeni: ja- ko by nás hledalik zahubeny A 217 b!. zahubeny, adj.: o zahubenych lidech v tom údolí A 217 a, zahubiti. -b'u, -biś, pftiv.: bratr jeho zahubi jej tajně 4 166 b2. zahyniti, -nu, -neś, pftiv.: od dvi rytiefi, jenž jsú pro ni zahynuli A 162 bi, Zachariáš, -č, masc., jm. os.: tu byl za- chariaïs, syn Barachiášóv, zabit A 180 b?. zachovati, -aju, -áš, pftiv.: aby (dřevo) télo od smradu zachowalo A 159 al; ona (Raab)sama s svým národem bila zachowana 4 182b'. — z. sě: (Ma- chomet) tak fye zachowal, Ze, kdyZ pán ' umie, on poje pani svń 4 223 b*; aby tělo od smradu ie zachowalo C 6a (ad 4 159 at). zajééi, adj. = zajeći: nejedie masa sviń- ského ani zageczie ® C 57 b (ad A 184 bY). zajiec, -é, masc. — zajic: jimi (vydrami) ryby lovie, jakožto zde s chrty zagece A 202 a'; nejedie masa svinieho ani zagiecze A 184 £1. zajieček, -čka, masc. = zajíček, demin. ze zajiec: hranostaji, mali zageczkowe a vevefitky A 202 a. zajlsté v. jistý. "zákonný, zajíti, -jdu, -jdeš pítiv. — zajíti: na zna- menie, že ižádný nemóž za nč (slúpy Erkulešovy) zagiti tak, aby sé zasé vrátil A 221 a?; kdyz slunce zayde A 916 b. zajtra, adv. = zítra: přiď sám zaytra sem A 163 a'. zajtíie, -ie, neutr. — zítřek: inhed na zaytrzye sejdüce sé . . i zvolé jej sobé za pana A 206 a'. zakaditi, -zu, -diś, pftiv. .= zakoufiti: oni € berú sv. Jana kofenie, jenž slove dernoby!, a jiné kofenie, a tiem za- kadye 4 195 a. zakázati, -2u, -7e$, pftiv.: A tak byli jeho (kamene) diel zakazah S 24b (ad A YT? b), omyl m. nakazili. zaklinati, -aju, -és, impftiv. = zaprisa- hati: když ji (potvoru) zaklyna [boží] pústenník boží mocí A 169 a?. zákon, -a, -u, masc. = zákon: Hospodine, jenž jsi dal zakon Mojžéšovi A 174 až; jakožto činili anjelé v Starém zakonie B 7a (ad A 161 b?). — řád, řehole: (Isorius) nosil na sobě zakon s kněžími templárskymi A 197 bi; V svrchupsa- ném chrámě božiem byli sú kanovníci zakony majíce a opata nad sebú À 179 b°. zäkonnik, -a, masc. = feholnik: V svrchu- psaném chrámě boziem byli sú ka- novníci zakoniczi B 32 a (ad A 179 b?). adj. = zákonný, řádový, ře- holní (regularis): V svrchupsaném chrá- mu božiem byli sú kanovníci zakonni, regulares C 47 a (ad A 179 b?). zakryti, -kryju, -ješ, pftiv.: (oděv) jedno hanbu zakryge B 90 b (ad À 219 a”. zakryvati, -aju, -45, impftiv.: vét&i diel toho lidu chodie náh, jedno že své luono zakrywagi rüskü C 924 (ad A 200 b*). zaktvítati v. zakvítati. zakuzleny, adj. -- zakouzleny, zakiety: jedni jmenuji to adole zakuzlene üdolé B 86b (ad A 216 b?). zaküzliti, -zl'u, -zlí5, pftiv. = zakouzliti: femt tak zakuzlena A 163 a. zakvitati, zaktvitati, -aju, -4ś, impftiv. = rozkvitati: druzí (štěpové) teprv zakwitagi C 30 b (B 20a zaktwatagi). (ad A 171 a?).
Strana 335
zalezéti, -žu, -žíš, impftiv. = zâäviseti: jich zbožie na zemské nezalezzi věci A 219 b!; na němžto (městě) zalezi všecka země B 154 (ad 4 168 al). záloha, -y, em.: Tehda někteří učinivše zalohu v háji...i proskoCichu skrze jeho lid A 206 b'. zalożśti, -żu, -Zí$. pftiv.: Neb geft on dřéve to město zalozzl A 214 a2; (Nemrot byl) prvý, jenž modly zalozil aneb zamyslil D 489 (ad A 167 b). zal'übiti sé, -b'u, -bí3 s&, pftiv. = zalibiti se: zalibi-li fie jemu která (dívka), s tú sé jedinü pokochá A 198 a. zam, název písnere abecedy egyptské: zam A 170 &. zámek, -mka, -mku, masc. — hrad: piijede k jednomu zamku A 158 a*. — zamordovati, -uju, -ujes, pftiv. = za- vraZditi: (Zoldán Melotaseraf) v skóre tu by zamordowan A 166 b'; Tiéti (Herodes) kázal zamordowati svatého Jakuba D 549 (ad A 1814; jeden druhého bez viny zamorduge A 199 a?. zamrzati, -aju, -á5, impftiv.: (reka Ethil) zamrzat na vsaké léto 4 211 at. zamrzniti, -nu, -neś, pftiv. = zamrznouti: kdyż tvrdt zamrzne, tehda vezń po ledu potřebu A 188 b!. zamrzovati, -uju, -uješ, impftiv. = za- mrzati: (řeka Ethil) zamrzuget na každé léto D 879 (ad A 211 ab). zámutek, -tka, -tku, masc. — zármutek: (Neb jest slíbil Ojíř, že) chce všemu svètu zamntek učiniti D 620 (ad A 197 a?). zamautiti (zarmatiti) (s¢), -cu, -tiś, pftiv. = — zarmoutiti (se): když Maria porodila syna, zamutila {ye velmi A 222 b? (D 734 zarmutila fe), kterážto (žena) bieffe zamuczena pro to padánie A4 924a? (D 740 zarmucena z jeho padenie). zamysliti, -šlu, -slíš, pftiv. = vymvsliti: (Nemrot byl) prvy, jenz modly zamyftlil A 167 bt. západ, -a, A 168 b. zapadati, -aju, -4ś, impftiv.: kdyż (slunce) zapada, tehda jest s této strany A 221a!. zapaliti, -l’u, -liś, pftiv. = roznititi: pro pfeliśnń milost, jiż byl k ni za żiva zapalen A4 163 b!/b?. -u, masc.: k zapadu slunce 335 zapał'ovati, -uju, -ujeś, impftiv.: sem někdy slýchal, . . Ze by lidé tu chrast a to pole zapalowali A 196 a!. zaplatiti, -cu, -tíš, pftiv.: Buohť vie, že ť zaplatim A 208 bl. zapovédénie, -ie, neutr. = zapovědění: proti boziemu zapowiedieny A 183 a!. zapovédény, adj.: Adam a Eva v ráji jablko zapowiediene jsń snódli B 3 b (ad A 159 a). zapovédéti, -viem, -vieś, pftiv.: mají za hřiech coż koli zadáveného jiesti, neb jest bohem zapowiedieno À 162 a}; (Machomet) vino zapowiediel pohanóm A 176 b?. zápovédny, -diny, adj.- zapovédény: Adam a Eva v róji jablko zapowiedne jsú snědli 4 159 a? (S 4 a zapowiedlne). zapřieti, -přu, -příš, pftiv. =: zapříti: židé jsú najhorší lidé, neb gfu boha zaprzeli A 223 bl; bych byl chtěl svého stvořitele zaprzety M: 9a (ad A 165 P?). zaprisáhnüti, -nu, -neś, pftiv. = zapfi- sáhnouti: protož zaprzifahla (Marie) anjela, aby jí pravdu pověděl 4 222'b? (B 95 b zaprziefahla andéle). zapuditi, -zu, -diś, pftiv.: tak że by ty źiżaly zapudili A 195 at. zapüzéti, -éju, -ies, impftiv. == zapuzo- vati: a ty żiżaly zapuzegy C 80 » (ad A 195 a?). zapuzovati, -uju, -ujeś, impftiv.: ty žížaly zapuzugr A 195 a2. zardělý, adj. = zardělý, červený: křídle (fenixe) jsú ohnivé barvy a zardiele jako plamen B 18 a (ad A 169 P? zarmútiti v. zamútiti. zároda, -y, fem.=co zarozuje, zde: vláha, voda: přes. celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál, ani která z oblakôv ‘zaroda 4 160 b? (C 10a woda). zasé, adv. -- zase, opét: chtéli jsá mu jé (jablko) zafie veiniti A 158 b?; chci opót zalie počéti cestúů bližší vésti 4 171a!; na každů noc opět sě zafie naplní to miesto vybrané A 165 a!; nazpátek: ona jeho opatfi v zrcadle, a opatiivsi sé za fie otáza jeho A 163 a!; (Mojžíš) tak sě jeho lekl, že za fie stúpiv o skálu sebú udeřil 4 174 al; umějí dobře utie- kati a za fie stréleti A 209 b!. zasláněti v. zasloniti. a tak
zalezéti, -žu, -žíš, impftiv. = zâäviseti: jich zbožie na zemské nezalezzi věci A 219 b!; na němžto (městě) zalezi všecka země B 154 (ad 4 168 al). záloha, -y, em.: Tehda někteří učinivše zalohu v háji...i proskoCichu skrze jeho lid A 206 b'. zalożśti, -żu, -Zí$. pftiv.: Neb geft on dřéve to město zalozzl A 214 a2; (Nemrot byl) prvý, jenž modly zalozil aneb zamyslil D 489 (ad A 167 b). zal'übiti sé, -b'u, -bí3 s&, pftiv. = zalibiti se: zalibi-li fie jemu která (dívka), s tú sé jedinü pokochá A 198 a. zam, název písnere abecedy egyptské: zam A 170 &. zámek, -mka, -mku, masc. — hrad: piijede k jednomu zamku A 158 a*. — zamordovati, -uju, -ujes, pftiv. = za- vraZditi: (Zoldán Melotaseraf) v skóre tu by zamordowan A 166 b'; Tiéti (Herodes) kázal zamordowati svatého Jakuba D 549 (ad A 1814; jeden druhého bez viny zamorduge A 199 a?. zamrzati, -aju, -á5, impftiv.: (reka Ethil) zamrzat na vsaké léto 4 211 at. zamrzniti, -nu, -neś, pftiv. = zamrznouti: kdyż tvrdt zamrzne, tehda vezń po ledu potřebu A 188 b!. zamrzovati, -uju, -uješ, impftiv. = za- mrzati: (řeka Ethil) zamrzuget na každé léto D 879 (ad A 211 ab). zámutek, -tka, -tku, masc. — zármutek: (Neb jest slíbil Ojíř, že) chce všemu svètu zamntek učiniti D 620 (ad A 197 a?). zamautiti (zarmatiti) (s¢), -cu, -tiś, pftiv. = — zarmoutiti (se): když Maria porodila syna, zamutila {ye velmi A 222 b? (D 734 zarmutila fe), kterážto (žena) bieffe zamuczena pro to padánie A4 924a? (D 740 zarmucena z jeho padenie). zamysliti, -šlu, -slíš, pftiv. = vymvsliti: (Nemrot byl) prvy, jenz modly zamyftlil A 167 bt. západ, -a, A 168 b. zapadati, -aju, -4ś, impftiv.: kdyż (slunce) zapada, tehda jest s této strany A 221a!. zapaliti, -l’u, -liś, pftiv. = roznititi: pro pfeliśnń milost, jiż byl k ni za żiva zapalen A4 163 b!/b?. -u, masc.: k zapadu slunce 335 zapał'ovati, -uju, -ujeś, impftiv.: sem někdy slýchal, . . Ze by lidé tu chrast a to pole zapalowali A 196 a!. zaplatiti, -cu, -tíš, pftiv.: Buohť vie, že ť zaplatim A 208 bl. zapovédénie, -ie, neutr. = zapovědění: proti boziemu zapowiedieny A 183 a!. zapovédény, adj.: Adam a Eva v ráji jablko zapowiediene jsń snódli B 3 b (ad A 159 a). zapovédéti, -viem, -vieś, pftiv.: mají za hřiech coż koli zadáveného jiesti, neb jest bohem zapowiedieno À 162 a}; (Machomet) vino zapowiediel pohanóm A 176 b?. zápovédny, -diny, adj.- zapovédény: Adam a Eva v róji jablko zapowiedne jsú snědli 4 159 a? (S 4 a zapowiedlne). zapřieti, -přu, -příš, pftiv. =: zapříti: židé jsú najhorší lidé, neb gfu boha zaprzeli A 223 bl; bych byl chtěl svého stvořitele zaprzety M: 9a (ad A 165 P?). zaprisáhnüti, -nu, -neś, pftiv. = zapfi- sáhnouti: protož zaprzifahla (Marie) anjela, aby jí pravdu pověděl 4 222'b? (B 95 b zaprziefahla andéle). zapuditi, -zu, -diś, pftiv.: tak że by ty źiżaly zapudili A 195 at. zapüzéti, -éju, -ies, impftiv. == zapuzo- vati: a ty żiżaly zapuzegy C 80 » (ad A 195 a?). zapuzovati, -uju, -ujeś, impftiv.: ty žížaly zapuzugr A 195 a2. zardělý, adj. = zardělý, červený: křídle (fenixe) jsú ohnivé barvy a zardiele jako plamen B 18 a (ad A 169 P? zarmútiti v. zamútiti. zároda, -y, fem.=co zarozuje, zde: vláha, voda: přes. celý rok ižádný vietr na vrch té hory nepovál, ani která z oblakôv ‘zaroda 4 160 b? (C 10a woda). zasé, adv. -- zase, opét: chtéli jsá mu jé (jablko) zafie veiniti A 158 b?; chci opót zalie počéti cestúů bližší vésti 4 171a!; na každů noc opět sě zafie naplní to miesto vybrané A 165 a!; nazpátek: ona jeho opatfi v zrcadle, a opatiivsi sé za fie otáza jeho A 163 a!; (Mojžíš) tak sě jeho lekl, že za fie stúpiv o skálu sebú udeřil 4 174 al; umějí dobře utie- kati a za fie stréleti A 209 b!. zasláněti v. zasloniti. a tak
Strana 336
336 zasloniti, -ňu, -níš, pftiv. = zastíniti, za- stříti: (chrám boží) stojí se všech stran vzdálen od domóv i ode zdí, že jemu nic nezaflonie ani co ptékázie B 31a (ad A 179 a?), jisté omyl m. nezaslánie (od. zasláné&ti). zasl übeny, adj. — zaslíbeny: tulezí zemé zaflibena A 183 b!. zasl' übiti, -b'u, -bíš, pftiv. = zaslíbiti: tu leží země zaslíbená, neb geft bil zaflibil buoh Abrahamoviisemeni jeho 4183b1. zasluZenie, -ic, neutr. := zaslouZení, zá- sluha: Taky mi list byl dal Zoldán pro mé vérné zafluzzenye A 179 a*; jejími (sv. Kateřiny) prosbami a zaflužením 1 174 až; tu bude každému odplaceno vedlé jeho zafluzzenye A 161 b?. zaslażiti, -žu, -žíš, pftiv. = zasloužiti: ’ abichom . . . k hoïe, jen slove Kristus, pi zafluzzili prijiti 4 174 a?; kteříž sú 'chtéli Zoldu zafluzzti A 204 bt. ‘Zäsobenie, -ie, neutr. := zasobeni: pro od- počinutie a zafobeňye lodí A 164 až. :zastavěti, -čju, -ieš, pftiv.: kdežto Her- kuleš své slipy zaftaw:el C 68 a. (ad A 189 a?), omyl m. zstavěl. zastihnüti, -nu, -nes, pftiv. = zastih- nouti: když byl (Sampson) u své mi- ličky Dalidy zaftyzzen A 165 a* (D 479 omylem zaftrien). zastfóliti, -lu, -liś, pftiv. := zastfeliti: tu take (Kain) od Lamecha bil zaftrzelen A 185 a. zastfieti, -stru, -stfe§, pftiv. = zastfiti, omyl m. zastihnüti, v. t. zasuti, -spu, -spes, pftiv. = zasypati: potom učiniec veliký duol, vstavie to všecko do něho a zafpu prstí 4 209 b2. zasvietiti sě, -cu, -tíš, pftiv. = rozsvítiti se: inhed ta lampa sama fie zafwieti A 173 a. zášijkovati, zasikovati, -uju, -ujeś, impftiv. — za &íj biti: tu bil (pan Ježíš) posmieván, zaffigkowan, uplván A 160 a! (S 4 b zaffykowan). zatajiti, -ju, -jiś, pftiv.: divové boZí ne- maji zatageny bit: À 1783 b!, Zzatemniti sé, -ñu, -nis sèë, pftiv.: od té chvíle, jakž ta krajina zatemnyla fie A 211 b. zatmieti sé, -5ju, -ies, pftiv. — zatmíti se: od téj chvíle, jakž ta krajina fe za- tmiela C 1144 (ad A 211 P?). zátoka, -y, íem.: a jesti f obklíceno (mësto) se dvû stranû jednû zatoku morskû À 160 b!. zatopiti, -p'u, -piś, pftiv.: (Nilus) vsicku zemi egypskü zatopi A 168 a?. zatracenie, -ic, neutr. =: zatraceni: (po- névadZ jsme) tvû ukrutnû smrtí vy- kúpeni od smrti věčného zatraczenye A 225 a?; od těžkého neduhu věčného zatraczenye A 1659 b'. zatratiti, -cu, -tís, pftiv. — ztratiti, utra- titi: tak by lidé i lodie bili zatraceni C 78 b (ad A 194 a?). zátratny, adj. = záhubny: Ze by to byla toho zákona zatratna śkoda A 191 a!. zatíiesti sé, -tíasu, -tiése$ sé, pftiv.: tehda fye země zatrzafla A 180a! zatvořiti, -řu, -říš, pftiv. := zavříti: o ho- rách, jimiž jsú židé zatworzeny A 212 D*; jst to ty hory, jimižto Ale- xander Veliký deset národóv židov- skych zatworzil ib. zavaliti, -lu, -liś, pftiv.: o horach, jimiż jsu Zidé zawaleni D 687 (ad A 212 L?). zavidéti, -vizu, -vidis, impftiv.: okolnie pak kněžny ji toho zawidiecze A 162 EL. zavíjéti, -¢ju, -ies, impftiv. = zavijeti: neb (lidé) své hlavy zaw1geg1 červeným plátnem A 184 b!. závist, -i, fem.: židé JTudáše zahubili miesto Krista pro zawift 4 222 b!. zavrci, -vrhu, -vrZe$, pftiv.: Pakli by který přietel nebyl k tomu pozván, ten by jako zawrzzen bil A4 199 b2, — z. sé, omyl m. zvrci sé, v. t. zawfieti, -vru, -vie§, pitiv. = zavříti: I zawrze jej při jeho pokladiech A 208 a*; byli o ném mésto zawrzeh A 165 a'. zavržený, adj.: Pakli by který přietel nebyl k tomu pozván, ten by jako za- wrzeny byl B 61 b (ad A 199 b?) zazditi, -żdu, -zdiś, pftiv. - zazditi: Pro- toż žoldán kázal jej (hrob boží) zazditi A 177 b. zâze, kompt. adv.: a le7i (mésto Balbas) nayzaze v tom království Canapot A 165 a?. zázrak, -a, -u, masc.: aby mi všecky za- zraky . . . vérné rozprávéli i okázali A 179 a?.
336 zasloniti, -ňu, -níš, pftiv. = zastíniti, za- stříti: (chrám boží) stojí se všech stran vzdálen od domóv i ode zdí, že jemu nic nezaflonie ani co ptékázie B 31a (ad A 179 a?), jisté omyl m. nezaslánie (od. zasláné&ti). zasl übeny, adj. — zaslíbeny: tulezí zemé zaflibena A 183 b!. zasl' übiti, -b'u, -bíš, pftiv. = zaslíbiti: tu leží země zaslíbená, neb geft bil zaflibil buoh Abrahamoviisemeni jeho 4183b1. zasluZenie, -ic, neutr. := zaslouZení, zá- sluha: Taky mi list byl dal Zoldán pro mé vérné zafluzzenye A 179 a*; jejími (sv. Kateřiny) prosbami a zaflužením 1 174 až; tu bude každému odplaceno vedlé jeho zafluzzenye A 161 b?. zaslażiti, -žu, -žíš, pftiv. = zasloužiti: ’ abichom . . . k hoïe, jen slove Kristus, pi zafluzzili prijiti 4 174 a?; kteříž sú 'chtéli Zoldu zafluzzti A 204 bt. ‘Zäsobenie, -ie, neutr. := zasobeni: pro od- počinutie a zafobeňye lodí A 164 až. :zastavěti, -čju, -ieš, pftiv.: kdežto Her- kuleš své slipy zaftaw:el C 68 a. (ad A 189 a?), omyl m. zstavěl. zastihnüti, -nu, -nes, pftiv. = zastih- nouti: když byl (Sampson) u své mi- ličky Dalidy zaftyzzen A 165 a* (D 479 omylem zaftrien). zastfóliti, -lu, -liś, pftiv. := zastfeliti: tu take (Kain) od Lamecha bil zaftrzelen A 185 a. zastfieti, -stru, -stfe§, pftiv. = zastfiti, omyl m. zastihnüti, v. t. zasuti, -spu, -spes, pftiv. = zasypati: potom učiniec veliký duol, vstavie to všecko do něho a zafpu prstí 4 209 b2. zasvietiti sě, -cu, -tíš, pftiv. = rozsvítiti se: inhed ta lampa sama fie zafwieti A 173 a. zášijkovati, zasikovati, -uju, -ujeś, impftiv. — za &íj biti: tu bil (pan Ježíš) posmieván, zaffigkowan, uplván A 160 a! (S 4 b zaffykowan). zatajiti, -ju, -jiś, pftiv.: divové boZí ne- maji zatageny bit: À 1783 b!, Zzatemniti sé, -ñu, -nis sèë, pftiv.: od té chvíle, jakž ta krajina zatemnyla fie A 211 b. zatmieti sé, -5ju, -ies, pftiv. — zatmíti se: od téj chvíle, jakž ta krajina fe za- tmiela C 1144 (ad A 211 P?). zátoka, -y, íem.: a jesti f obklíceno (mësto) se dvû stranû jednû zatoku morskû À 160 b!. zatopiti, -p'u, -piś, pftiv.: (Nilus) vsicku zemi egypskü zatopi A 168 a?. zatracenie, -ic, neutr. =: zatraceni: (po- névadZ jsme) tvû ukrutnû smrtí vy- kúpeni od smrti věčného zatraczenye A 225 a?; od těžkého neduhu věčného zatraczenye A 1659 b'. zatratiti, -cu, -tís, pftiv. — ztratiti, utra- titi: tak by lidé i lodie bili zatraceni C 78 b (ad A 194 a?). zátratny, adj. = záhubny: Ze by to byla toho zákona zatratna śkoda A 191 a!. zatíiesti sé, -tíasu, -tiése$ sé, pftiv.: tehda fye země zatrzafla A 180a! zatvořiti, -řu, -říš, pftiv. := zavříti: o ho- rách, jimiž jsú židé zatworzeny A 212 D*; jst to ty hory, jimižto Ale- xander Veliký deset národóv židov- skych zatworzil ib. zavaliti, -lu, -liś, pftiv.: o horach, jimiż jsu Zidé zawaleni D 687 (ad A 212 L?). zavidéti, -vizu, -vidis, impftiv.: okolnie pak kněžny ji toho zawidiecze A 162 EL. zavíjéti, -¢ju, -ies, impftiv. = zavijeti: neb (lidé) své hlavy zaw1geg1 červeným plátnem A 184 b!. závist, -i, fem.: židé JTudáše zahubili miesto Krista pro zawift 4 222 b!. zavrci, -vrhu, -vrZe$, pftiv.: Pakli by který přietel nebyl k tomu pozván, ten by jako zawrzzen bil A4 199 b2, — z. sé, omyl m. zvrci sé, v. t. zawfieti, -vru, -vie§, pitiv. = zavříti: I zawrze jej při jeho pokladiech A 208 a*; byli o ném mésto zawrzeh A 165 a'. zavržený, adj.: Pakli by který přietel nebyl k tomu pozván, ten by jako za- wrzeny byl B 61 b (ad A 199 b?) zazditi, -żdu, -zdiś, pftiv. - zazditi: Pro- toż žoldán kázal jej (hrob boží) zazditi A 177 b. zâze, kompt. adv.: a le7i (mésto Balbas) nayzaze v tom království Canapot A 165 a?. zázrak, -a, -u, masc.: aby mi všecky za- zraky . . . vérné rozprávéli i okázali A 179 a?.
Strana 337
zázvor, -a, -u, masc.: V té zemi roste € drahého kořenic vicce kromě pepře nežli kde jinde, točíšto zazwor, řebíčky, muškáty A 197 a!. zbaviti, -«u, -ví$, pftiv.: sv. Jiii san zabil a... všicku zemi smrti gt zbawil A 186 bž; pannu té ohavy zbawıti B 8 b (ad A 162 6%. zbiti, zb'ń, zbieś, pftiv. — pobiti: (Cjif) jé bil přemohl i zbil všecky A 174 b; aby jč inhed zbily B 14 b (ad A 167 a?). zbity, adj. = zbity, pobity: (hromadu) ležících nově zbitich lidí, jako by nynie zbiti byli, vidëli sme A 217 bl. Zboïenie, -ie, neutr. — zbofeni: po zbo- rzeny Jerusalema A 180 a?. zbofiti, -iu, -fis, pftiv.: tu byla jest kapla se mnoho oltáři, a ta geft zborzena A 174 al. zbyti, zbudu, zbudeś, pftiv. = zbaviti se: jinak č toho nemohu zbiti, abych té ohavnosti byla zproštěna A 163 a?. zčrnati, -aju, -áš, pftiv. = zčernati: když sestarají, tehda zczernagy B 52b (ad A 193 by). zérnétl, -éju, -ieS, pftiv. — zéernati: kdy? sé (s)starají, tehda zczernyegi A 193 bi, zda, conj. = jestli: zda by co mluvili ne- libého žoldánovi A 167 a?. zdáli v. dále. zdáti sé, -á sé, impftiv.: tomu fie zda vlast jeho urozenie najlepšie B 1 a; jenž gfu (ye zdali zevnitř dobří (lidé) A183a?; v uobû zemi jsû lidé črní jako uhel .& vné fye daleko érnéjáie wzdagi (sic) A 193 b, zdâvitl, -vu, -vis, pftiv. = zadusiti: prvé kněze přivolají, aby jim jej (nemoc- ného) zdawil D 629 (ad A 199 b). zde(J$f) v. sde(jsi). zdélatl, -aju, -às, pftiv. = zhotoviti, udè- lati: město v sobë nenye ûplné zdielane A 192 at; kde viec zdielano geft A 16852 (m. věž zdělána jest). zdéli v. déle. zdolu (vzdolu), adv. — zdola: (potvora) zdolu mójieśe kozi zpósobu A 169 a? (D 496 wzdolu); mużie v8ickni zdolu jsû poruseni À 194 æ, zdravie, zdravy v. sdr-. zdrobiti, -b'u, -biś, pftiv. = rozdrobiti: tehda ji (sůl) zdrobie, jakž kto žádá D 597 (ad A 191 5); z. sé: kdy ji (suol) 337 vylomie a ztlukü, tehda fye zdrobi na kusy A 191 b. zdrzëti, -Zu, -Zis, pftiv. = zdržeti: takú lstí zdrzal geft Alexander své slony B 60a (ad A 198 by). zdr£ovati v. vzdrZovati. zdvihnüti v. vzdvihnáti. zed, zdi, fem.: město zedmy dobře ohra- zené A 160 b! (B 5 a zdmi); Betlóm jest město malé . . a jest dobře ohrazeno dobrými zdmy A 176 a'; palác jest ohrazen velikÿmi věžemi a zdmy A 203 b* (B 66 b zdiemy). zejména v. jméno. zelé, -é, neutr. = zelí: jedie ji (tu věc) jako zele nebo kofenie À 175 b?. zelený, adj.: ten dub jest zelen A 175 b?; jsú jejie (tvrze) zdi přikryty zelenym dřévím A 190 aż/bt. zelina, -y, fem.: (muškáty) rostü ic w zelynach jako léskoví ořčchové B 57b, omyl m. v šešelinách (ad A 197a). zemdlenie, -ie, neutr. — zemdlení: Ma- chomet rád sé jest opíjel aZ do némoty a od zemdlenye padal A 224 a?. země, -č, fem.: w zemy englicke B 1a; o mnoho . . zemiech A 157 a*; ten mni svń zemi najlepší A 157 b!; ktetizto jsû kdy zemie zjezdili A 157 b?; V tć zemi Kathaj A 203 b*; v té zemi pojimaji sě vespolek mužie s ženami A 208 b%, pfijdü na púšť, netčženú zemu piesčitů A 165 a. zeměnín, -a, masc. = domorodec: skrze tu zemi nemohů projíti bez těch zemyenynow pomoci À 201 «'; ti ze- mene trpie dobřě jich jed B 63 b (ad A 201 a). zemfieti, -mru, -mfeś, pftiv. = zemfiti: druzí své přátely nemocné věšejí na stromiech, aby tu zemrzeh 4 199 a*. zemský, adj. = pozemský: Žádaj zem- fkich věcí, neb ť já nejsem zemíka, ale božská A 190 b*; (potvory) sč živie i morskymi rybami i zemfkymi zviefaty. D 691 (ad A 213 b). zeptati, -aju, -áš, pítiv. — vyptali, vy- zpytovati: aby (ti tři špehéři) zeptali a shlédli dobrotu a plodnost země slíbené B 25 b (ad A 175 a?). Zepte v. Zerpte. zefivost v. zóiivost.
zázvor, -a, -u, masc.: V té zemi roste € drahého kořenic vicce kromě pepře nežli kde jinde, točíšto zazwor, řebíčky, muškáty A 197 a!. zbaviti, -«u, -ví$, pftiv.: sv. Jiii san zabil a... všicku zemi smrti gt zbawil A 186 bž; pannu té ohavy zbawıti B 8 b (ad A 162 6%. zbiti, zb'ń, zbieś, pftiv. — pobiti: (Cjif) jé bil přemohl i zbil všecky A 174 b; aby jč inhed zbily B 14 b (ad A 167 a?). zbity, adj. = zbity, pobity: (hromadu) ležících nově zbitich lidí, jako by nynie zbiti byli, vidëli sme A 217 bl. Zboïenie, -ie, neutr. — zbofeni: po zbo- rzeny Jerusalema A 180 a?. zbofiti, -iu, -fis, pftiv.: tu byla jest kapla se mnoho oltáři, a ta geft zborzena A 174 al. zbyti, zbudu, zbudeś, pftiv. = zbaviti se: jinak č toho nemohu zbiti, abych té ohavnosti byla zproštěna A 163 a?. zčrnati, -aju, -áš, pftiv. = zčernati: když sestarají, tehda zczernagy B 52b (ad A 193 by). zérnétl, -éju, -ieS, pftiv. — zéernati: kdy? sé (s)starají, tehda zczernyegi A 193 bi, zda, conj. = jestli: zda by co mluvili ne- libého žoldánovi A 167 a?. zdáli v. dále. zdáti sé, -á sé, impftiv.: tomu fie zda vlast jeho urozenie najlepšie B 1 a; jenž gfu (ye zdali zevnitř dobří (lidé) A183a?; v uobû zemi jsû lidé črní jako uhel .& vné fye daleko érnéjáie wzdagi (sic) A 193 b, zdâvitl, -vu, -vis, pftiv. = zadusiti: prvé kněze přivolají, aby jim jej (nemoc- ného) zdawil D 629 (ad A 199 b). zde(J$f) v. sde(jsi). zdélatl, -aju, -às, pftiv. = zhotoviti, udè- lati: město v sobë nenye ûplné zdielane A 192 at; kde viec zdielano geft A 16852 (m. věž zdělána jest). zdéli v. déle. zdolu (vzdolu), adv. — zdola: (potvora) zdolu mójieśe kozi zpósobu A 169 a? (D 496 wzdolu); mużie v8ickni zdolu jsû poruseni À 194 æ, zdravie, zdravy v. sdr-. zdrobiti, -b'u, -biś, pftiv. = rozdrobiti: tehda ji (sůl) zdrobie, jakž kto žádá D 597 (ad A 191 5); z. sé: kdy ji (suol) 337 vylomie a ztlukü, tehda fye zdrobi na kusy A 191 b. zdrzëti, -Zu, -Zis, pftiv. = zdržeti: takú lstí zdrzal geft Alexander své slony B 60a (ad A 198 by). zdr£ovati v. vzdrZovati. zdvihnüti v. vzdvihnáti. zed, zdi, fem.: město zedmy dobře ohra- zené A 160 b! (B 5 a zdmi); Betlóm jest město malé . . a jest dobře ohrazeno dobrými zdmy A 176 a'; palác jest ohrazen velikÿmi věžemi a zdmy A 203 b* (B 66 b zdiemy). zejména v. jméno. zelé, -é, neutr. = zelí: jedie ji (tu věc) jako zele nebo kofenie À 175 b?. zelený, adj.: ten dub jest zelen A 175 b?; jsú jejie (tvrze) zdi přikryty zelenym dřévím A 190 aż/bt. zelina, -y, fem.: (muškáty) rostü ic w zelynach jako léskoví ořčchové B 57b, omyl m. v šešelinách (ad A 197a). zemdlenie, -ie, neutr. — zemdlení: Ma- chomet rád sé jest opíjel aZ do némoty a od zemdlenye padal A 224 a?. země, -č, fem.: w zemy englicke B 1a; o mnoho . . zemiech A 157 a*; ten mni svń zemi najlepší A 157 b!; ktetizto jsû kdy zemie zjezdili A 157 b?; V tć zemi Kathaj A 203 b*; v té zemi pojimaji sě vespolek mužie s ženami A 208 b%, pfijdü na púšť, netčženú zemu piesčitů A 165 a. zeměnín, -a, masc. = domorodec: skrze tu zemi nemohů projíti bez těch zemyenynow pomoci À 201 «'; ti ze- mene trpie dobřě jich jed B 63 b (ad A 201 a). zemfieti, -mru, -mfeś, pftiv. = zemfiti: druzí své přátely nemocné věšejí na stromiech, aby tu zemrzeh 4 199 a*. zemský, adj. = pozemský: Žádaj zem- fkich věcí, neb ť já nejsem zemíka, ale božská A 190 b*; (potvory) sč živie i morskymi rybami i zemfkymi zviefaty. D 691 (ad A 213 b). zeptati, -aju, -áš, pítiv. — vyptali, vy- zpytovati: aby (ti tři špehéři) zeptali a shlédli dobrotu a plodnost země slíbené B 25 b (ad A 175 a?). Zepte v. Zerpte. zefivost v. zóiivost.
Strana 338
338 Zerpte (Zepte), jm. místní: Tu (v Libyi) jest Zerpte C 68 b (A 189 b* zepte). zévenie, zjévenle, -ie, neutr. — zjeveni: kdežto svatý Jan popsal knihy zge- wenye A 162 a? (S 8 a zewenie). zéveny, zjéveny, adj. = zjevený: kdežto svaty Jan popsal kniehy zgewene M 6 a (ad A 162 a), omyl m. zjévenie. .. a zéviti, zjéviti, -vu, -viś, pftiv. = zjevili: (anjelé) zvéstovali, aby on (Machomet) jim tu vieru zgewil A 222 a*/b' (S 7l a zzewil. — z. s: o tom miesté, kdež pan buoh zgewil fie geft Mojžéšovi A 172 b°. zevňutř v. vňutř. zezrati, sezrati, zzeru, zžéřeš, pftiv.: kohož lapie, toho zzzeru A 213 b! (C 117 b szeru). zhasnüti, -nu, -ne$, pftiv. — zhasnouti: S tiem jide do ohné, a inhed zhafe B 27a (ad 4 176 a®; u veliky patek o poledni všecky (lampy) zhafnu samy od sebe A 178 a!. zhaseny, adj.: Pak li ten zvolený (kněz) jest nehodný, tehdy ostane (lampa) tak zhalfena A 173 a?. zhnévati sé, shněvatí sě, -aju, -á5, pftiv. = rozhněvati se navzájem: (lidé) ne- mluvie f, ale blekcí f, když fe fhnie- wagi D 629 (ad A 199 bY). zhřčšiti v. shřěšití. Zhübcë, -&, masc. = zhoubce: na cesté ne- toliko nalezneš nevěřící lid, ale i mor- déře i zhubce lidské A 194 a!. zhubiti, -b'u, -bíš, píftiv.: kterýž lidi najviece zhubı, to má býti najlepší A 199 a?. zhynulý, adj.: dal jest jim dobrý chléb, to jest zhynuly B 6 5 (ad A 161 b), omyl m. vzkynuly. zhynüti, -nu, -ne$, pftiv. = zhynouti: ještě ť trvá ten k(eř) i podnes a nikdy nezhyne D 513 (ad A 173 a). zchovati v. vzchovati. Zilo (neboli Cydon), jm. ostrova (u Bo- venschena Syo = Chios): prvý ostrov, k němuž připlyne, slove zilo 4 162 a? ; (B 7 b zylo nebe (!) Cydon). zima, zima, -y, fem.: zymie i létě A 171 až; my jé zymye i lété vídáme A 196 b!; izádny nemóz tü cestü pro- jéti leć zymye A 211 a*. Zinope, Zinopre, jm. mistni (Sandbach: Plovdiv?): do Rekév, do Athene, do zinope a do Nápole B 24 (A 158a? do zynopre). ziskovati, -uju, -ujeś, impftiv. = ziskó- vati: (Machomet) štěstie ve všem měl a často pobitie zifkowal 4 223 b?. zítra v. zjutra. . zjalovëti, -&ju,- ies, pftiv. = jalovÿm se státi: (stromy) zyalowiegi nebo zpla- nèji A 170 @. zjedn- v. vzjedn-. zjóv- v. z&-. zjézdily, adj. — kdo mnoho zjezdil: (pfed kánem nesmí nikdo mluviti) kromé zgezdilych lidi, ktefizto nova sklddanie &nie C 99a (ad A 204 a?). zjézditi, -zdu, -zdiś, pftiv. = zjezditi: kterýžto byl zgezdil . . veśken svět B la; o němžto mnoho slýcháno jest, Ze témef veSken svét zputoval a zgezdil geft A 157 at. zjimati, -aju, -43, impftiv.: kiestané zgy- mawffe jinudy Zidy zmudili j& 4 198 a. zjutra, adv. := ráno, zítra: což jako dnes vykopaji, to miesto inhed zitra bude naplněno 4 175 b2. zkaziti, -Zu, -zí$, pftiv.: to panstvie casto proménéno a zkazeno A 177 b*. zklamati, -aju, -ÁS, pftiv.: (kupci) bywagi často zklamany A 170 b!; jimzto (rájem) mnoho lidí zklamal S 645 (ad A 216 bi). zklamävati, -aju, -áš, impftiv. = kla- mati: ten byl udělal sobě ráj, jímžto mnoho lidí zklamawal, že jsú proto musili zemřieti 4 216 bl. zklamovati, -uju, -ujeś, impftiv. = kla- mati: ten byl udělal sobě ráj, jímžto mnoho lidí zklamowal B 86b (ad A 216 bY). zküpati sé, -aju, -a§, pftiv. = vykoupati se: pán bóh kázal nemocnému své ložce zdvihnüti a fye zkupatı A 181 a). zkusiti, -šu, -síš, pftiv.: ktož chce zvčdčti nebo zkufiti balsámu 4 170 bl. zkúščti, -čju, -ie$, impftiv. = zkoušeti: o hadiech, jimizto zkuffeg1, jsû-li déti pravého lože čili nic A4 171 a?; hadové, jimiž zkuffegi děti A 171 b!. zkusovati, -uju, -ujes, impftiv. = zkou- Seti, zkoumati: o hadiech, jimiż zku-
338 Zerpte (Zepte), jm. místní: Tu (v Libyi) jest Zerpte C 68 b (A 189 b* zepte). zévenie, zjévenle, -ie, neutr. — zjeveni: kdežto svatý Jan popsal knihy zge- wenye A 162 a? (S 8 a zewenie). zéveny, zjéveny, adj. = zjevený: kdežto svaty Jan popsal kniehy zgewene M 6 a (ad A 162 a), omyl m. zjévenie. .. a zéviti, zjéviti, -vu, -viś, pftiv. = zjevili: (anjelé) zvéstovali, aby on (Machomet) jim tu vieru zgewil A 222 a*/b' (S 7l a zzewil. — z. s: o tom miesté, kdež pan buoh zgewil fie geft Mojžéšovi A 172 b°. zevňutř v. vňutř. zezrati, sezrati, zzeru, zžéřeš, pftiv.: kohož lapie, toho zzzeru A 213 b! (C 117 b szeru). zhasnüti, -nu, -ne$, pftiv. — zhasnouti: S tiem jide do ohné, a inhed zhafe B 27a (ad 4 176 a®; u veliky patek o poledni všecky (lampy) zhafnu samy od sebe A 178 a!. zhaseny, adj.: Pak li ten zvolený (kněz) jest nehodný, tehdy ostane (lampa) tak zhalfena A 173 a?. zhnévati sé, shněvatí sě, -aju, -á5, pftiv. = rozhněvati se navzájem: (lidé) ne- mluvie f, ale blekcí f, když fe fhnie- wagi D 629 (ad A 199 bY). zhřčšiti v. shřěšití. Zhübcë, -&, masc. = zhoubce: na cesté ne- toliko nalezneš nevěřící lid, ale i mor- déře i zhubce lidské A 194 a!. zhubiti, -b'u, -bíš, píftiv.: kterýž lidi najviece zhubı, to má býti najlepší A 199 a?. zhynulý, adj.: dal jest jim dobrý chléb, to jest zhynuly B 6 5 (ad A 161 b), omyl m. vzkynuly. zhynüti, -nu, -ne$, pftiv. = zhynouti: ještě ť trvá ten k(eř) i podnes a nikdy nezhyne D 513 (ad A 173 a). zchovati v. vzchovati. Zilo (neboli Cydon), jm. ostrova (u Bo- venschena Syo = Chios): prvý ostrov, k němuž připlyne, slove zilo 4 162 a? ; (B 7 b zylo nebe (!) Cydon). zima, zima, -y, fem.: zymie i létě A 171 až; my jé zymye i lété vídáme A 196 b!; izádny nemóz tü cestü pro- jéti leć zymye A 211 a*. Zinope, Zinopre, jm. mistni (Sandbach: Plovdiv?): do Rekév, do Athene, do zinope a do Nápole B 24 (A 158a? do zynopre). ziskovati, -uju, -ujeś, impftiv. = ziskó- vati: (Machomet) štěstie ve všem měl a často pobitie zifkowal 4 223 b?. zítra v. zjutra. . zjalovëti, -&ju,- ies, pftiv. = jalovÿm se státi: (stromy) zyalowiegi nebo zpla- nèji A 170 @. zjedn- v. vzjedn-. zjóv- v. z&-. zjézdily, adj. — kdo mnoho zjezdil: (pfed kánem nesmí nikdo mluviti) kromé zgezdilych lidi, ktefizto nova sklddanie &nie C 99a (ad A 204 a?). zjézditi, -zdu, -zdiś, pftiv. = zjezditi: kterýžto byl zgezdil . . veśken svět B la; o němžto mnoho slýcháno jest, Ze témef veSken svét zputoval a zgezdil geft A 157 at. zjimati, -aju, -43, impftiv.: kiestané zgy- mawffe jinudy Zidy zmudili j& 4 198 a. zjutra, adv. := ráno, zítra: což jako dnes vykopaji, to miesto inhed zitra bude naplněno 4 175 b2. zkaziti, -Zu, -zí$, pftiv.: to panstvie casto proménéno a zkazeno A 177 b*. zklamati, -aju, -ÁS, pftiv.: (kupci) bywagi často zklamany A 170 b!; jimzto (rájem) mnoho lidí zklamal S 645 (ad A 216 bi). zklamävati, -aju, -áš, impftiv. = kla- mati: ten byl udělal sobě ráj, jímžto mnoho lidí zklamawal, že jsú proto musili zemřieti 4 216 bl. zklamovati, -uju, -ujeś, impftiv. = kla- mati: ten byl udělal sobě ráj, jímžto mnoho lidí zklamowal B 86b (ad A 216 bY). zküpati sé, -aju, -a§, pftiv. = vykoupati se: pán bóh kázal nemocnému své ložce zdvihnüti a fye zkupatı A 181 a). zkusiti, -šu, -síš, pftiv.: ktož chce zvčdčti nebo zkufiti balsámu 4 170 bl. zkúščti, -čju, -ie$, impftiv. = zkoušeti: o hadiech, jimizto zkuffeg1, jsû-li déti pravého lože čili nic A4 171 a?; hadové, jimiž zkuffegi děti A 171 b!. zkusovati, -uju, -ujes, impftiv. = zkou- Seti, zkoumati: o hadiech, jimiż zku-
Strana 339
ffugi, jsú-li děti pravého lože C 30a (ad À 171 a”). zkvítati v. vzkvitati. zlámati, -aju, -áš, pftiv.: i káza každému, aby j8 (śipy) zlamali A 207 b?. zlato, -a, neutr.: jemuż (kśnovi) iżadny nemóż sé vrovnati na zlatie a drahém kamení a zboží A 157 a?. zlatohlav, -a, -u, masc. = látka hedvábná, zlatem protkaná: ze všech zemí při- cházejí tam drahé kamenie a zlato- hlaw1 a bohaté věci A 203 a!. zlatohlavový, adj. ze zlatohlav: (v kal- dejské zemi) chodie velmi v drahém rúše postavcovém a zlatohlawowem .4 192 bi; (je odśn) drahym zlattohla- wowym postavcem taterskym D 487 (ad A 167 ab). zlatousty, adj.; Jan Zlatousty (Chryso- stomos): Také lezi tu svaty Jan zlato- ufty A 160 a?. zlatý, adj.: leč bude odien drahým zlatim postavcem A 167 a!. — zpodst., dukát: każdy rytief mó sto a dvadceti zlatich do roka żoldu A 166 b?. zlorećeny, adj.: Zlorzeczene bude vino, i ktoż vino pie A 224 bl. zlost, -i, fem. = nepravost, zloba: ti ne- šlechetní židé udělali jsú ten kříž pravú zlofti z toho &tvera dfievie À 159 a*; jehoż (Esaua) bóh pro zloft jeho proklel À 207 a?. zly, adj.: ani ktery zli duch móż ostati v tom domu 4 160 a‘; — zpodst. zlé, neutr.: kteříž by zle chtěli A 158 b? (není-li zde adv.); jinak tě velice zle potká A 163 b?. — Adv. zle: (ženy) jsú odieny šarlatem, ale zle skrojeným A 209 a!. zmalovati, -uju, -ujeś, pftiv. -= pomalo- vati: (to misto jest) zlatem velmi krásně zmalowano A 176 a?. zmámený, adj.: všecky (slepice) k tomu běžie jako zmamene nebo vzteklé A 198 b?. zmatený v. změtený. zmáéniti, -áu, -ní$, pftiv.: té zem& pokoj bieffe zmyenyen 4 166 al. zmeëkävati, -aju, -áš, impftiv.: ne- zmeífíkaway toho nikoli A 163 b?. změtený, zmatený, adj.: (Samaritáni) jsû t lidé zmateny A 184 a? (C 57 b zmieteni). 339 zmieniti sé, -fiu, -ni§, pftiv. = zminiti se: poněvadž fem {ye o jich vief& zvlaste zmyenyl 4 184 bl. zmiezditi, -źdu, -źdiś, pftiv. = omrśćiti: kiéstané v téch zemiech fu zmiezdieni na vieře (D 743) (4 225 a!: zmyenyeny). zmisati, -Su, -Se§, pftiv. = zmizeti: inhed zmifela (sic) (potvora) pred nim A 16942. zmizśti, -śju, -ieś, pftiv. = zmizeti: ihned zmizala (potvora) před ním D 496 (C 26 b zmizela) (ad 4 169 a?). zmordovany, adj.: o lidech zmordowa- nych A 216 b2. zmordovati, -uju, -ujeś, pftiv. = po- vrazditi: Jeden (Herodes) bi zmor- dowal děťátka A 181 a!. zmučiti, -ču, -číš, pftiv. == umučiti: křěs- fané zjímavše jinudy židy zmuczzili jé 4 198 a!; neb jste tady jeho duši zmuczzili A 199 b?. zmużily, adj.: ale jsó f ty Zeny zmuzzile a mudré A 193 a?. zmyti, zmyju, zmyjeś, pftiv. := umyti: (Josef z Aromathie) bil geft zmyl rany jeho (Kristovy) 4 178 b'; Pakli by sé to přihodilo, tehda zmygi své oltáře svacenû vuodû A 161 b*. znamenati, -aju, -às, impftiv.: (jablko) znamenalo vesken svét .4 158 b'; z olivy, jenż znamena mír 4 1594; nalit, kazdy z nds znamenan na svém těle 4 217 b*. — z. sě: kdežto lidé na . chlábu znamenagy fye na tvari ohni- vým železem A 196 b?. znamenávati, -aju, -á5, impftiv. = ozna- čovati, znamenati: jenž (oliva) zname- nawa mir S 3 b (ad A 159 a?); ten muż znamenawa Justiniana césaře A 158 b!. — z. sé: lidé na chlûbu znamenawagi fe na tváři ohnivým železem D 617 (ad A 196 b?). znamenie, -ie, neutr. — znamení: nebo to jest znamenye muistvie pina na- Seho Jezukrista 4 161 ż*; každý z nás mél znamenye širšie nežli ruka A 217 b?. znamenitý, adj.: což dvorného a zname- niteho vidél B 1 a; na nichzto (kober- cích) mnoho znamenytich ¢inév po- psáno a tkáno jest .4 197 a!. známost, -i, fem.: nemá dosti na jediné samé zemi znamofti A 157 bt. známý, adj.: proč lidé z Indie nejsú jinym znami A 193 b?; aby bylo znamo
ffugi, jsú-li děti pravého lože C 30a (ad À 171 a”). zkvítati v. vzkvitati. zlámati, -aju, -áš, pftiv.: i káza každému, aby j8 (śipy) zlamali A 207 b?. zlato, -a, neutr.: jemuż (kśnovi) iżadny nemóż sé vrovnati na zlatie a drahém kamení a zboží A 157 a?. zlatohlav, -a, -u, masc. = látka hedvábná, zlatem protkaná: ze všech zemí při- cházejí tam drahé kamenie a zlato- hlaw1 a bohaté věci A 203 a!. zlatohlavový, adj. ze zlatohlav: (v kal- dejské zemi) chodie velmi v drahém rúše postavcovém a zlatohlawowem .4 192 bi; (je odśn) drahym zlattohla- wowym postavcem taterskym D 487 (ad A 167 ab). zlatousty, adj.; Jan Zlatousty (Chryso- stomos): Také lezi tu svaty Jan zlato- ufty A 160 a?. zlatý, adj.: leč bude odien drahým zlatim postavcem A 167 a!. — zpodst., dukát: każdy rytief mó sto a dvadceti zlatich do roka żoldu A 166 b?. zlorećeny, adj.: Zlorzeczene bude vino, i ktoż vino pie A 224 bl. zlost, -i, fem. = nepravost, zloba: ti ne- šlechetní židé udělali jsú ten kříž pravú zlofti z toho &tvera dfievie À 159 a*; jehoż (Esaua) bóh pro zloft jeho proklel À 207 a?. zly, adj.: ani ktery zli duch móż ostati v tom domu 4 160 a‘; — zpodst. zlé, neutr.: kteříž by zle chtěli A 158 b? (není-li zde adv.); jinak tě velice zle potká A 163 b?. — Adv. zle: (ženy) jsú odieny šarlatem, ale zle skrojeným A 209 a!. zmalovati, -uju, -ujeś, pftiv. -= pomalo- vati: (to misto jest) zlatem velmi krásně zmalowano A 176 a?. zmámený, adj.: všecky (slepice) k tomu běžie jako zmamene nebo vzteklé A 198 b?. zmatený v. změtený. zmáéniti, -áu, -ní$, pftiv.: té zem& pokoj bieffe zmyenyen 4 166 al. zmeëkävati, -aju, -áš, impftiv.: ne- zmeífíkaway toho nikoli A 163 b?. změtený, zmatený, adj.: (Samaritáni) jsû t lidé zmateny A 184 a? (C 57 b zmieteni). 339 zmieniti sé, -fiu, -ni§, pftiv. = zminiti se: poněvadž fem {ye o jich vief& zvlaste zmyenyl 4 184 bl. zmiezditi, -źdu, -źdiś, pftiv. = omrśćiti: kiéstané v téch zemiech fu zmiezdieni na vieře (D 743) (4 225 a!: zmyenyeny). zmisati, -Su, -Se§, pftiv. = zmizeti: inhed zmifela (sic) (potvora) pred nim A 16942. zmizśti, -śju, -ieś, pftiv. = zmizeti: ihned zmizala (potvora) před ním D 496 (C 26 b zmizela) (ad 4 169 a?). zmordovany, adj.: o lidech zmordowa- nych A 216 b2. zmordovati, -uju, -ujeś, pftiv. = po- vrazditi: Jeden (Herodes) bi zmor- dowal děťátka A 181 a!. zmučiti, -ču, -číš, pftiv. == umučiti: křěs- fané zjímavše jinudy židy zmuczzili jé 4 198 a!; neb jste tady jeho duši zmuczzili A 199 b?. zmużily, adj.: ale jsó f ty Zeny zmuzzile a mudré A 193 a?. zmyti, zmyju, zmyjeś, pftiv. := umyti: (Josef z Aromathie) bil geft zmyl rany jeho (Kristovy) 4 178 b'; Pakli by sé to přihodilo, tehda zmygi své oltáře svacenû vuodû A 161 b*. znamenati, -aju, -às, impftiv.: (jablko) znamenalo vesken svét .4 158 b'; z olivy, jenż znamena mír 4 1594; nalit, kazdy z nds znamenan na svém těle 4 217 b*. — z. sě: kdežto lidé na . chlábu znamenagy fye na tvari ohni- vým železem A 196 b?. znamenávati, -aju, -á5, impftiv. = ozna- čovati, znamenati: jenž (oliva) zname- nawa mir S 3 b (ad A 159 a?); ten muż znamenawa Justiniana césaře A 158 b!. — z. sé: lidé na chlûbu znamenawagi fe na tváři ohnivým železem D 617 (ad A 196 b?). znamenie, -ie, neutr. — znamení: nebo to jest znamenye muistvie pina na- Seho Jezukrista 4 161 ż*; každý z nás mél znamenye širšie nežli ruka A 217 b?. znamenitý, adj.: což dvorného a zname- niteho vidél B 1 a; na nichzto (kober- cích) mnoho znamenytich ¢inév po- psáno a tkáno jest .4 197 a!. známost, -i, fem.: nemá dosti na jediné samé zemi znamofti A 157 bt. známý, adj.: proč lidé z Indie nejsú jinym znami A 193 b?; aby bylo znamo
Strana 340
340 A 196 a'; pryskyřice lékařóm dobře znama A 162a?; aby i Čechóm to znamo bylo A 157 a?. znáti, -aju, -43, impftiv.: tak otcové svých synóv, ani synové svých otcóv neznagi v té zemi A 218 a?; A po tom jsú znaly, že nižádný vietr přes celý rok . . nepovál B 5 b (ad A 160 b?); mním, dokudž sem živ, že znati bude (červené místo) 4 217 b?; já ť jsem ty kupce znal 218 bl. zniknüti v. vzniknüti. zörivost, -i, fem. = korlivost: mnozi päni a čestní lidé po moři plovů, jeden pro zorzywoft ... A 71 a! (B 19 b zerzi- woft (sic), M 13 a zuorzywoft). zóřivý, adj. = horlivý: jestli (člověk) zorziwe mysli, nemá dosti na slyšení Bla; (Papiones) jsń velmi rúčí a zuorzyw1 A 164 a'. zóstati, -stanu, -eš, pftiv. = zustati: coz tém mnichóm zuoftalo geft A 202 a?; nečistá žižala nemóż v tom klášteře byti ani také v ném zoftati D 513 (ad A 173 a?); Potom vydává pravé od- sudky, a tak musí zoftali D 615 (ad A 196a), ta dievka v té tvárnosti drakové zuoftala 4 162 b2. zóstavovati, -uju, -ujeá, impftiv. = po- nechávati, züstavovati: Protoż tu miesta nechám a zoftawugi ku psání ji (abecedu) potom, kdyby se někde naleznúti mohla D 677 (ad A 210 bl.) zpiečiti sé, zpáčiti sč, -ču, -číš, pítiv. -== zprotiviti se, vzboufiti se: tvrdo t jest tobě proti ostnu mému zp:ecziti fe C 61 a (ad A 186 a?); když své prosby skona, tehda zpieczzy {ye more A 206 b:/207 at (C 104 b zpaczi fe, B 71 b zpaczie fie). zpievanie, -ie, neutr. — zpiväni, zpév: ty (kosti) pochovají fe zprewanumn po jich obyceji A 199 5*5; (papouéci) jsû f prevelmi utěšeného a veselého zpie- wanie D 695 (ad A 214 a?). zpievati, -aju, -43, impftiv. = zpívati: Také nezpiewagi (kněží) mší u postě A 161 b*; pod tiem dubem bude mšě kiéstanóm sláZena a zpyewana A 175 b?. zpíjéti sé, -óju, -ie5, impftiv. — opíjeti se: když se starají, tehda zčernají a málo jedie a rádi fe zpiegegy B 52b (ad A 193 b). zplanéti, -&ju, -ie§, pftiv. = planym se státi: (stromy) zjalovějí nebo zplanyegi A 170 a?, zplaziti, -žu, -zíš, pftiv. = stopu v něčem plazenim zanechati: (kokodril) táhne svój ocas po sobě a tak piesek zplazı, jakoby strom táhl tady A 201 a. zploditi v. vzploditi. zpohanéti (zpohaniti), -&ju, -ie$, pftiv. — pohanem se státi: (Ojíř) ty Samaritány zasě na vieru ki¢stanskG obratil, a jiz t glu zpohanyeli A 184 a? (S 31 b zpo- hanili, chybně). zpohanilý, adj.: o neřádných lidech, o jich zpohanilych obyčejiech B 61b (ad A 199 by). zpohaniti, omyl m. zpohaněti, v. t. zpomínati v. vzpomínati. Zponit, jm. mistni (Bovenschen: Pontus, pozdější Trapezunt): A slul dřéve ten port zpomt 4 190 a?. zpósob, -a, -u, masc. = způsob, způsobení: o taterskóm zpofobu a obyćeji A 209 b?; božím zpuofobem havran jemu maso .. nosil C 17 b (ad A 164 bY). zpósoba, -y, fem. — zpüsob, podoba, způ- sobení: boží zpofobu havran jemu maso . . . nosil 4 164 bl; móž mnoho divných věcí spatřiti, kteréžto v oby- čeji i w zpofobie neznámy sú k vidční B 1b; a mají t zpofobu levhartovü A 1644; pod zpofobu chleba a vína A 181 a?. zpósobenie, -ie, neutr. = způsobení: zvláš- tím obyčejem a božím zpofobenim D 515 (ad A 173 b'); podlé obyčeje lidského zpofobenye A 219 b?. zpósobeny, adj. — utvafeny: nesu ovoce, kteréžto ovoce jako hrušky zpofobene A 212 b'; v nížto (zemi) jsú lidé všec- ko rohati jako divoka zviefata zpofo- beny A 219 b?. zpósobiti, -b'u, -bis, pftiv. = zpüsobiti, provésti: zpofobyw, aby jeho tu čekali A 163 a?; kdyžto válé anebo co veli- kého ma zpofobiti 4 165 bl. zpovédinik, -a, masc.: vidéli sme mnoho divév, kterézto ndm nasi zpowiedlnici zapovédéli jsá rozprávéti A 217 b. zpoviedati sé, -aju, -às, impftiv. — zpo- vidati se; jsû dobfi kréstané, neb fye .éasto zpowiedagi À 211 b?. z-práva v. právo.
340 A 196 a'; pryskyřice lékařóm dobře znama A 162a?; aby i Čechóm to znamo bylo A 157 a?. znáti, -aju, -43, impftiv.: tak otcové svých synóv, ani synové svých otcóv neznagi v té zemi A 218 a?; A po tom jsú znaly, že nižádný vietr přes celý rok . . nepovál B 5 b (ad A 160 b?); mním, dokudž sem živ, že znati bude (červené místo) 4 217 b?; já ť jsem ty kupce znal 218 bl. zniknüti v. vzniknüti. zörivost, -i, fem. = korlivost: mnozi päni a čestní lidé po moři plovů, jeden pro zorzywoft ... A 71 a! (B 19 b zerzi- woft (sic), M 13 a zuorzywoft). zóřivý, adj. = horlivý: jestli (člověk) zorziwe mysli, nemá dosti na slyšení Bla; (Papiones) jsń velmi rúčí a zuorzyw1 A 164 a'. zóstati, -stanu, -eš, pftiv. = zustati: coz tém mnichóm zuoftalo geft A 202 a?; nečistá žižala nemóż v tom klášteře byti ani také v ném zoftati D 513 (ad A 173 a?); Potom vydává pravé od- sudky, a tak musí zoftali D 615 (ad A 196a), ta dievka v té tvárnosti drakové zuoftala 4 162 b2. zóstavovati, -uju, -ujeá, impftiv. = po- nechávati, züstavovati: Protoż tu miesta nechám a zoftawugi ku psání ji (abecedu) potom, kdyby se někde naleznúti mohla D 677 (ad A 210 bl.) zpiečiti sé, zpáčiti sč, -ču, -číš, pítiv. -== zprotiviti se, vzboufiti se: tvrdo t jest tobě proti ostnu mému zp:ecziti fe C 61 a (ad A 186 a?); když své prosby skona, tehda zpieczzy {ye more A 206 b:/207 at (C 104 b zpaczi fe, B 71 b zpaczie fie). zpievanie, -ie, neutr. — zpiväni, zpév: ty (kosti) pochovají fe zprewanumn po jich obyceji A 199 5*5; (papouéci) jsû f prevelmi utěšeného a veselého zpie- wanie D 695 (ad A 214 a?). zpievati, -aju, -43, impftiv. = zpívati: Také nezpiewagi (kněží) mší u postě A 161 b*; pod tiem dubem bude mšě kiéstanóm sláZena a zpyewana A 175 b?. zpíjéti sé, -óju, -ie5, impftiv. — opíjeti se: když se starají, tehda zčernají a málo jedie a rádi fe zpiegegy B 52b (ad A 193 b). zplanéti, -&ju, -ie§, pftiv. = planym se státi: (stromy) zjalovějí nebo zplanyegi A 170 a?, zplaziti, -žu, -zíš, pftiv. = stopu v něčem plazenim zanechati: (kokodril) táhne svój ocas po sobě a tak piesek zplazı, jakoby strom táhl tady A 201 a. zploditi v. vzploditi. zpohanéti (zpohaniti), -&ju, -ie$, pftiv. — pohanem se státi: (Ojíř) ty Samaritány zasě na vieru ki¢stanskG obratil, a jiz t glu zpohanyeli A 184 a? (S 31 b zpo- hanili, chybně). zpohanilý, adj.: o neřádných lidech, o jich zpohanilych obyčejiech B 61b (ad A 199 by). zpohaniti, omyl m. zpohaněti, v. t. zpomínati v. vzpomínati. Zponit, jm. mistni (Bovenschen: Pontus, pozdější Trapezunt): A slul dřéve ten port zpomt 4 190 a?. zpósob, -a, -u, masc. = způsob, způsobení: o taterskóm zpofobu a obyćeji A 209 b?; božím zpuofobem havran jemu maso .. nosil C 17 b (ad A 164 bY). zpósoba, -y, fem. — zpüsob, podoba, způ- sobení: boží zpofobu havran jemu maso . . . nosil 4 164 bl; móž mnoho divných věcí spatřiti, kteréžto v oby- čeji i w zpofobie neznámy sú k vidční B 1b; a mají t zpofobu levhartovü A 1644; pod zpofobu chleba a vína A 181 a?. zpósobenie, -ie, neutr. = způsobení: zvláš- tím obyčejem a božím zpofobenim D 515 (ad A 173 b'); podlé obyčeje lidského zpofobenye A 219 b?. zpósobeny, adj. — utvafeny: nesu ovoce, kteréžto ovoce jako hrušky zpofobene A 212 b'; v nížto (zemi) jsú lidé všec- ko rohati jako divoka zviefata zpofo- beny A 219 b?. zpósobiti, -b'u, -bis, pftiv. = zpüsobiti, provésti: zpofobyw, aby jeho tu čekali A 163 a?; kdyžto válé anebo co veli- kého ma zpofobiti 4 165 bl. zpovédinik, -a, masc.: vidéli sme mnoho divév, kterézto ndm nasi zpowiedlnici zapovédéli jsá rozprávéti A 217 b. zpoviedati sé, -aju, -às, impftiv. — zpo- vidati se; jsû dobfi kréstané, neb fye .éasto zpowiedagi À 211 b?. z-práva v. právo.
Strana 341
zprávcě, -č, masc.: učinil vždy nade všecky zprawce, nad dvadceti zprawci, a potom nad tisicem zprawci A 206 a!; tak vždy výšě (učinil) viece zprawci ib.; ješto by všech otec a zprawcze byl v duchovenství A 216 a!; pâni a zpraw- cze držé ji (zemi) od něho A 188 b/189a", zpravenie, -ie, neutr. = zpravení, zpráva, vypsání: Zprawenie o cestách N 2a (ad A 157 a)). zpravidlo, -a, neutr. = registrum, index: učinil jsem rejstrum, totížto zprawıdlo všech rozprávek vedlé potčtu a řádu kapitol anebo rozdělení velmi v krát- kych sloviech B 1 b. zpravovati,-uju,-uje$, impftiv.: (mudráci), jenžto radu váecku té zem zprawugi A 204 b% aniž chtie (Amazonky) od koho biti zprawowany A 193 al. — z. sě = říditi se: po nichž (barvách plamene) fie ti lidé umějí zprawowati u proměnách povětřie À 171 b!. zprostiti, -śću, -stiś, pftiv. = zbaviti: jinak t toho nemohu zbýti, abych té ohavnosti bila zprofftiena A 163 a?; jinak nemohu býti té ohavnosti zproff- czeua B 94 (na stejném místě); pannu té ohavy zproftiti 4 162 b?. zproščenie, -ie, neutr. = zproštění: o jeho (kánově) zlé příhodě a divném zprofi- tieny A 206 a?. zprznilý, adj.= zprznilý, nečistý: ten musi skrze oheń projiti a tak sć oćistiti, aby na něm nic zprznile? nezuostalo C 109 a (ad À 209 a”). zpustéti, -&ju, -ies, pftiv. = zpustnouti: mésto zpuftielo B 84 (ad 4 162 b?) zpustiti v. vzpustiti. zpustnüti, -nu, -ne$, pftiv. = zpustnouti: to mésto zpuftlo D 469 (ad A 169 b?). zputovati, -uju, -ujeś, pftiv. = proputo- vati, procestovati: kteryżto byl zjezdil a zputowal tóżmef veśken svět B la, tento ctny r(y)tief .. po mnohých světa vlastech zputowal geft ib.; o němžto mnoho slýcháno jest, že témef ve&ken svét zputowal a zjezdil jest A 157 a!. zpytaé, -é, masc. — vyzvédaé: v tom mésté (Ebron) byli jsû sé stavili ti trie zpytaczzowe, tocíá Kalef, Josue a jiní s svými tovařiši A 175 #. 341 zpytatel, -e, masc. = vyzvědač: (Raab) byla zpytatele židovské skryla M 21 b, N 65b, S 29b (ad 4 182 bY). zpytati, -aju, -43, impftiv. = vyzvidati, zkoumati: (ti tři zpytačové), jenž byli posláni od Mojžéše, aby fpytali dobrotu a plodnost země slíbené A 175 a?. zraditi, -zu, -díš, pftiv.: Shfčšil sem zradyw krev spravedlivú A 181 b!. zrak, -a, -u, masc.: jemuž (slepému Kristus) byl zrak navrátil À 181 bl. zrcadlo, zur-, -a, neutr.: (uzfel pannu) vzhledajici s6 w zrczadlo A 163 a!; ona jeho opatii w zrczadle ib. (D 471 w zurcadlej. złiediti, -zu, -diś, pftiv. = zfiditi, v po- - řádek uvésti: tak zrziedi ten veśken lid 4 206 a'. zrnce, -é, neutr. — zrno; zrnko: da jemu tfi zrncze A 159 a?/b!; z těch zrnnecz 159 bi; z tśch zrnczi ib. zrno, -a, neutr.: kdyż jej (pepf) sbieraji, tehda zrna jsú drahná A 195 a!. zroditi, -zu, -diś, pftiv.: když pak (Ama- zonky) déti zrodie B 51 b (ad 4 193 at). zrósti v. vzrósti. zrusiti, -su, -Sis, pftiv.: Vespesian, césaï římský, byl zruffil Jerusalem i s chrámem A 179 b?. zsékati, -aju, -é8, pftiv. = rozsekati: vy- nesú ť tělo jeho na vysokû horu a zíekagi jé u malé kusy A 221 b?. zsmrdéti sé v. vzsmrdéti sé. zstavéti, -éju, -ies, pftiv. — vystavéti: kdežto Herkuleš své slńpy zftawiel B 46 b (ad A 189 a?). ZSpehovati, -uju, -ujes, pftiv. = vyzvè- děti, vyšpehovati: aby zvédéli a zipie- howali (sic) dobrotu země slíbené D 522 (ad A 175 a). zteklý v. vzteklý. ztepati, -pu, -peś, pftiv. = pobiti: Pak li t své nepřátely pfemohń, Ze s& jim u vazbu dadie, tehdá £ je inhed ztepu A 209 bi, ztézéti, -żu, -żi3, pftiv. = vyuzitkovati, vytěžiti: jestiť (země) dobie osazena dobrými městy a dobíé ztyezzena od dědin, vinic, i všie potřeby tělesné plna A 221 bl. ztlúci, ztluku, -češ, pítiv. — ztlouci: kdy ji (suol) vylomie a ztluku, tehda sč zdrobí na kusy 4 191 b*.
zprávcě, -č, masc.: učinil vždy nade všecky zprawce, nad dvadceti zprawci, a potom nad tisicem zprawci A 206 a!; tak vždy výšě (učinil) viece zprawci ib.; ješto by všech otec a zprawcze byl v duchovenství A 216 a!; pâni a zpraw- cze držé ji (zemi) od něho A 188 b/189a", zpravenie, -ie, neutr. = zpravení, zpráva, vypsání: Zprawenie o cestách N 2a (ad A 157 a)). zpravidlo, -a, neutr. = registrum, index: učinil jsem rejstrum, totížto zprawıdlo všech rozprávek vedlé potčtu a řádu kapitol anebo rozdělení velmi v krát- kych sloviech B 1 b. zpravovati,-uju,-uje$, impftiv.: (mudráci), jenžto radu váecku té zem zprawugi A 204 b% aniž chtie (Amazonky) od koho biti zprawowany A 193 al. — z. sě = říditi se: po nichž (barvách plamene) fie ti lidé umějí zprawowati u proměnách povětřie À 171 b!. zprostiti, -śću, -stiś, pftiv. = zbaviti: jinak t toho nemohu zbýti, abych té ohavnosti bila zprofftiena A 163 a?; jinak nemohu býti té ohavnosti zproff- czeua B 94 (na stejném místě); pannu té ohavy zproftiti 4 162 b?. zproščenie, -ie, neutr. = zproštění: o jeho (kánově) zlé příhodě a divném zprofi- tieny A 206 a?. zprznilý, adj.= zprznilý, nečistý: ten musi skrze oheń projiti a tak sć oćistiti, aby na něm nic zprznile? nezuostalo C 109 a (ad À 209 a”). zpustéti, -&ju, -ies, pftiv. = zpustnouti: mésto zpuftielo B 84 (ad 4 162 b?) zpustiti v. vzpustiti. zpustnüti, -nu, -ne$, pftiv. = zpustnouti: to mésto zpuftlo D 469 (ad A 169 b?). zputovati, -uju, -ujeś, pftiv. = proputo- vati, procestovati: kteryżto byl zjezdil a zputowal tóżmef veśken svět B la, tento ctny r(y)tief .. po mnohých světa vlastech zputowal geft ib.; o němžto mnoho slýcháno jest, že témef ve&ken svét zputowal a zjezdil jest A 157 a!. zpytaé, -é, masc. — vyzvédaé: v tom mésté (Ebron) byli jsû sé stavili ti trie zpytaczzowe, tocíá Kalef, Josue a jiní s svými tovařiši A 175 #. 341 zpytatel, -e, masc. = vyzvědač: (Raab) byla zpytatele židovské skryla M 21 b, N 65b, S 29b (ad 4 182 bY). zpytati, -aju, -43, impftiv. = vyzvidati, zkoumati: (ti tři zpytačové), jenž byli posláni od Mojžéše, aby fpytali dobrotu a plodnost země slíbené A 175 a?. zraditi, -zu, -díš, pftiv.: Shfčšil sem zradyw krev spravedlivú A 181 b!. zrak, -a, -u, masc.: jemuž (slepému Kristus) byl zrak navrátil À 181 bl. zrcadlo, zur-, -a, neutr.: (uzfel pannu) vzhledajici s6 w zrczadlo A 163 a!; ona jeho opatii w zrczadle ib. (D 471 w zurcadlej. złiediti, -zu, -diś, pftiv. = zfiditi, v po- - řádek uvésti: tak zrziedi ten veśken lid 4 206 a'. zrnce, -é, neutr. — zrno; zrnko: da jemu tfi zrncze A 159 a?/b!; z těch zrnnecz 159 bi; z tśch zrnczi ib. zrno, -a, neutr.: kdyż jej (pepf) sbieraji, tehda zrna jsú drahná A 195 a!. zroditi, -zu, -diś, pftiv.: když pak (Ama- zonky) déti zrodie B 51 b (ad 4 193 at). zrósti v. vzrósti. zrusiti, -su, -Sis, pftiv.: Vespesian, césaï římský, byl zruffil Jerusalem i s chrámem A 179 b?. zsékati, -aju, -é8, pftiv. = rozsekati: vy- nesú ť tělo jeho na vysokû horu a zíekagi jé u malé kusy A 221 b?. zsmrdéti sé v. vzsmrdéti sé. zstavéti, -éju, -ies, pftiv. — vystavéti: kdežto Herkuleš své slńpy zftawiel B 46 b (ad A 189 a?). ZSpehovati, -uju, -ujes, pftiv. = vyzvè- děti, vyšpehovati: aby zvédéli a zipie- howali (sic) dobrotu země slíbené D 522 (ad A 175 a). zteklý v. vzteklý. ztepati, -pu, -peś, pftiv. = pobiti: Pak li t své nepřátely pfemohń, Ze s& jim u vazbu dadie, tehdá £ je inhed ztepu A 209 bi, ztézéti, -żu, -żi3, pftiv. = vyuzitkovati, vytěžiti: jestiť (země) dobie osazena dobrými městy a dobíé ztyezzena od dědin, vinic, i všie potřeby tělesné plna A 221 bl. ztlúci, ztluku, -češ, pítiv. — ztlouci: kdy ji (suol) vylomie a ztluku, tehda sč zdrobí na kusy 4 191 b*.
Strana 342
342 ztonüti, -nu, -neS, pftiv. = utonouti: když lidé bojujíc na lodech anebo sic ztonu A 218 a!. ztoporiti v. vztopofiti. ztratiti, -cu, -tiś, pftiv.: kdyż geft Jus- tinian země mnohé ztratil A 158 bi; tak by lidé i lodie bili ztraczeny 4 194a?. ztrava, -y, fem.: ktoż tady jede, musi s sebú nésti ztrawu na velblńdiech A 172 b. ztraviti, -ýu, -víš, pftiv. = otráviti: toho jedu byli sobě židé zjednali, aby jim přinesli; aby jim kiéstany ztrawılı A 197 b?. zúfalý, adj. = zlý: (Mohamedáni) ty mají za zufale, kteří to maso jedie A 176 b?. zufati, -aju, -áš, impftiv. = zoufati: My nemáme na boží milosti zufati A 217 al. zurcadlo v. zrcadlo. zúti v. szúti. zvafiti, -fu, -fiś, pftiv. = uvafiti, zvafiti: vezme hlavu jeho a droby i zwarzi a učiní sobě i přátelóm krmi A 221 b?. zvěděti v. vzvěděti. zvěř, -i, masc. i fem., zvěř, -č, masc. = zvěř, zvíře: o divném zwierzi té zemé velikém i malém B 52 b (ad A 193 b); ani móž na ní (na hoře) který pták nebo zwierz Żiva byti A 160 b?; tu jest mnoho vysokých hor . & divné zwierzi A 187 b?; honiti zwierz A 164 a!; v těch horách zlatych jest mnoho jedovatych zwieri (sic) a zizal D 723 (ad 4 220 bY). zvěřina, -y, fem.: cizie lidi jedie za zwierzi“ B 56a (ad A 196 a%). zvésti v. vzvésti. zvéstov- v. vzvéstov-. zvet$éti, -¢ju, -ie§, pftiv. = zvetSeti, stati se vetchym: kdyż jim penieze zwetffeg1, tehda jé donesü k rázníku 4 208 b'. zvieci v. viecé. zvierátko, -a, neutr. — zvířátko: ta zwie- rzatka pfichodie na každý den před toho kláštera vrata A 202 a*; o zwie- rzatkach C 94 b (ad A 202 a). zviefá, -éLe, neutr. —zvífe: (o) zwie- rzatech A 157 aż; honiti zvóż zwierzati, jesto slovû papiones A 164a!; ani Clovék, ani dobytée, ani zwyerze tu muoż bydliti A 188 b!. zvieréci, adj. = zvifeci: zdi vnitř jsú vsecky obestieny zwierzieczzymy ko- zemi A 203 b. zvláiéé, zvlášč, adv.: ženy a mužie zwlafft bydlé A 218 a? (B 89 a zwlaficzie bydli, C 126 b zwlafftie bydleji); (fenix) jest velmi milého opatřenie, a zwlafftie když na ň slunce svieti A 169 b*; nebo byl Lot za né (mésto Segor) zwlaffcze pána boha prosil B 36b (4 182 b? zwlafftie); přeložil sem tyto knihy zvlafftie z latinské fčči A 157 a! (omyl m. z vlašské), já sem jé zwlafftie z la- tinské fé6i v némeócskü řěč proměnil A 157 b? (rovněž). zvláščí, adj. = (ob)zvláštní: země řččská má mnoho zwlafftich krajin A 160 b! (B 5a zwlaffczich); jest ještě v té jámě zwlafft1e (dúpě) A 178 b* (B 30 b zwlaffcze dupe); od zwlafftie božie milosti 4 172 b2. zvläSéni, adj.: oni pravie, Ze sé to stalo zwlafftny obycejem A 173'b!; oni mají feć zwlaftny A 162 a!; země řéčská má mnoho zwlafftních krajin C 94 (ad À 160 bY); kazdy kn¥&z md svi zwlaf{tni lampu B 23 a (ad A 173 a?). zvnieti, vznieti, vzñu, vznis, impftiv. = zniti: A protož já sem jich abecedu tuto popsal, jenž takto wzňy A 170 b2; A nazývají ti mnišé to miesto Bezeel, jenž wzny stien boží A 173 a!. zvol- v. vzvol-. zvon, -a, -u, masc.: kdyžto uslyšie (zvířátka) we zwony zvoniece A 202 a?. zvoniti, -ňu, -níš, impftiv.: kdyžto uslyšie (zvířátka) ve zvony zwonyecze A 202 a?, zvonnic&, -&, fem. == zvonice: prikryt jest ten kostel olovem a'máť velikü zwo- nnyczı A 177 2. zvrci sě, zvrhu, zvržeš, pftiv. = převrh- nouti se: když fye tú ranú zwrzze pistennik, i umře A4 224 bà! (M 52a, N 175 b wrze, C 139 b zawrze, omylem). zvuk, -a, -u, masc.: (Satyři) dvorný zwuk mají A 189 a?. zvyśi, zvýší v. výšč. z-zadu v. s-zadu. żabi, adj.: z śkofipek zabich a hlemyż- dovych dělají sobě domy B 60 b (ad A 199 a». žádati, -aju, -áš, ukazují ť ji (korunu) . zzadagı A 160 a'. žádný, adj.: každý béře snol, což.jie chce, a zzadnemu jie nebränie A 191 4%; ne- impftiv. — pfáti si: . hostem, ać
342 ztonüti, -nu, -neS, pftiv. = utonouti: když lidé bojujíc na lodech anebo sic ztonu A 218 a!. ztoporiti v. vztopofiti. ztratiti, -cu, -tiś, pftiv.: kdyż geft Jus- tinian země mnohé ztratil A 158 bi; tak by lidé i lodie bili ztraczeny 4 194a?. ztrava, -y, fem.: ktoż tady jede, musi s sebú nésti ztrawu na velblńdiech A 172 b. ztraviti, -ýu, -víš, pftiv. = otráviti: toho jedu byli sobě židé zjednali, aby jim přinesli; aby jim kiéstany ztrawılı A 197 b?. zúfalý, adj. = zlý: (Mohamedáni) ty mají za zufale, kteří to maso jedie A 176 b?. zufati, -aju, -áš, impftiv. = zoufati: My nemáme na boží milosti zufati A 217 al. zurcadlo v. zrcadlo. zúti v. szúti. zvafiti, -fu, -fiś, pftiv. = uvafiti, zvafiti: vezme hlavu jeho a droby i zwarzi a učiní sobě i přátelóm krmi A 221 b?. zvěděti v. vzvěděti. zvěř, -i, masc. i fem., zvěř, -č, masc. = zvěř, zvíře: o divném zwierzi té zemé velikém i malém B 52 b (ad A 193 b); ani móž na ní (na hoře) který pták nebo zwierz Żiva byti A 160 b?; tu jest mnoho vysokých hor . & divné zwierzi A 187 b?; honiti zwierz A 164 a!; v těch horách zlatych jest mnoho jedovatych zwieri (sic) a zizal D 723 (ad 4 220 bY). zvěřina, -y, fem.: cizie lidi jedie za zwierzi“ B 56a (ad A 196 a%). zvésti v. vzvésti. zvéstov- v. vzvéstov-. zvet$éti, -¢ju, -ie§, pftiv. = zvetSeti, stati se vetchym: kdyż jim penieze zwetffeg1, tehda jé donesü k rázníku 4 208 b'. zvieci v. viecé. zvierátko, -a, neutr. — zvířátko: ta zwie- rzatka pfichodie na každý den před toho kláštera vrata A 202 a*; o zwie- rzatkach C 94 b (ad A 202 a). zviefá, -éLe, neutr. —zvífe: (o) zwie- rzatech A 157 aż; honiti zvóż zwierzati, jesto slovû papiones A 164a!; ani Clovék, ani dobytée, ani zwyerze tu muoż bydliti A 188 b!. zvieréci, adj. = zvifeci: zdi vnitř jsú vsecky obestieny zwierzieczzymy ko- zemi A 203 b. zvláiéé, zvlášč, adv.: ženy a mužie zwlafft bydlé A 218 a? (B 89 a zwlaficzie bydli, C 126 b zwlafftie bydleji); (fenix) jest velmi milého opatřenie, a zwlafftie když na ň slunce svieti A 169 b*; nebo byl Lot za né (mésto Segor) zwlaffcze pána boha prosil B 36b (4 182 b? zwlafftie); přeložil sem tyto knihy zvlafftie z latinské fčči A 157 a! (omyl m. z vlašské), já sem jé zwlafftie z la- tinské fé6i v némeócskü řěč proměnil A 157 b? (rovněž). zvláščí, adj. = (ob)zvláštní: země řččská má mnoho zwlafftich krajin A 160 b! (B 5a zwlaffczich); jest ještě v té jámě zwlafft1e (dúpě) A 178 b* (B 30 b zwlaffcze dupe); od zwlafftie božie milosti 4 172 b2. zvläSéni, adj.: oni pravie, Ze sé to stalo zwlafftny obycejem A 173'b!; oni mají feć zwlaftny A 162 a!; země řéčská má mnoho zwlafftních krajin C 94 (ad À 160 bY); kazdy kn¥&z md svi zwlaf{tni lampu B 23 a (ad A 173 a?). zvnieti, vznieti, vzñu, vznis, impftiv. = zniti: A protož já sem jich abecedu tuto popsal, jenž takto wzňy A 170 b2; A nazývají ti mnišé to miesto Bezeel, jenž wzny stien boží A 173 a!. zvol- v. vzvol-. zvon, -a, -u, masc.: kdyžto uslyšie (zvířátka) we zwony zvoniece A 202 a?. zvoniti, -ňu, -níš, impftiv.: kdyžto uslyšie (zvířátka) ve zvony zwonyecze A 202 a?, zvonnic&, -&, fem. == zvonice: prikryt jest ten kostel olovem a'máť velikü zwo- nnyczı A 177 2. zvrci sě, zvrhu, zvržeš, pftiv. = převrh- nouti se: když fye tú ranú zwrzze pistennik, i umře A4 224 bà! (M 52a, N 175 b wrze, C 139 b zawrze, omylem). zvuk, -a, -u, masc.: (Satyři) dvorný zwuk mají A 189 a?. zvyśi, zvýší v. výšč. z-zadu v. s-zadu. żabi, adj.: z śkofipek zabich a hlemyż- dovych dělají sobě domy B 60 b (ad A 199 a». žádati, -aju, -áš, ukazují ť ji (korunu) . zzadagı A 160 a'. žádný, adj.: každý béře snol, což.jie chce, a zzadnemu jie nebränie A 191 4%; ne- impftiv. — pfáti si: . hostem, ać
Strana 343
mohü tu zadnich studnic mieti B 16a (ad A 168 bY). žádost, -i, fem.: z přirozeného rozumu zadofti člověk rád o jiných zemiech ne- známé povesti slyšie B 14; požíváme jie (vody) vedlé žadofti a potřeby při- rozené A 219 a1. :žalost, -i, fem.: (Ojíř slíbil, že) chce všemu světu žaloft učiniti A 197 a? žalostný, adj. = zarmucující, smutný: jest zzaloftno velmě hleděti A 177 bl. žaltář, -&, masc.: jakož psáno stojí w zzaltara A 173 b'. Zafátek v. Zerátek. £e, £, enkl. dürazová: dokudzz ti hosté pred nim jst A 167 a?; protož učinili jsû peñ z cedrového dřeva A 159 al; - protozz ktož vysoké mysli jest 4 157 b!; yakž jiného zvolé A 173 a?; yakozz jest on svýma očima spatřil 4 157 a!; má každý tisíce najkrašších dievek, yakichz muož požácdati A 222 b?. že, -ť, conj.: slýcháno jest, zze témeř vesken svót zputoval A 157 a!; ktoż kolivék takové vzchován bude, zze nikda dále nebyval.A 157 b'; pravie, że jest (dub) jako svét stary À 175 b?; pohané f pravie, zzett má ptijéti jedno knieze . ., a zze pod tiem dubem bude mšě křěsťanóm slúžena . ., a zze tehda ten dub zasé opét obzelená ib.; Buoh t vie, zet zaplatim A 208 bi; — (Dunaj) padá u mofe .. s takú velikú mocí, zze ta voda dunajská drží svój bčh a chut viece neZli dvadceti mil vzdáli A 158 a*; — A zze Zidé mnéli, by svého neptétele přemohli, jeho ruce sú na palmové dřevo přikovali A 159 a? ( = protože). żebro v. febro. żelezny, adj.: (u kláštera) sú vrata zze- lezna A 172 b*. železo, -a, neutr.: nesmějí k tomu ižád- ného nože ani zzeleza přičiniti A 170 a?. Zena, -y, fem.: jizto (sv. Helenu) pojal cé- sař Konstantin za zzenu À 159 b!; jich knčžie mají zzeny oddévané A 161 b?; — aby sě světu a zzenam slíbili 4 162 a!. Zenima, Zenina, -y, fem. — souloZnice: pak mají sic zzeňim, což chtie A 223 až (S zenyn, místa stejná). - ženiti sč, -ňu, -níš sé, impftiv.: ktoż fie druhé zzeňy A 161 à. 343 Zenka, -y, fem. = Zena; zzenky ve dvu letû jsúce dietky mají A 202 b?; (v Jerichu) bydlela prázná zzenka Raab À 182 b!. ženský, adj.: každý má jeden prs mužský a jeden zzeníky A 200 a?. žeřátek, řeřátek, žařátek, -tka, -tku, masc. = karbunkl (noctiluca): to jsta karbunkuly nebo dva rzıerzatky 4215a* (B 84 a zaratky, D 698 žeřatky). żeravy, fefavy, adj. -= fefavy: o dfevu, ješto z něho uhel rzerzawy do roka trvá A 218 a! (B 89 a uhel z toho dřeva zerawy). Zer&vie, żefavie, (fef-),. -ie, carbones, pruna: dfievie, jeżto slove rzerzawy À 218 a. żefivost, fefivost, -i, fem. = řeřavost: uhel z toho dřeva žeřavý a vložen u popel celý rok trá v své rzerzywoftý B 89a (ad A 218 a). žid, -a, masc.: (pohané nepouštějí do kostela) ani zzidow ani kfčsťanóv A 175 a?; ti nešlechetní zzide udělali jsú ten kfíž pravú zlostí 4 159 a; ze zzide mněli, by svého nepřétele pře- mohli 4 159 a2. židovský, adj.: o rozličné vieře zzidowfke A 157 bt; (Ježíš) král zzidowiky A 159 a*. — Adv. -y: (pismo) psdno jest zidowiky a lacing (==1lating) B 6 a (ad A 161 a”). živel, -vla,'-vlu, masc.: (bůh přirození dává) všemu kamení i všem zzywlom, nebesóm, zemi, moc a silu 4 225 al. żiviti, -vu, -vis, impftiv.: aby (vil) člo- věka svým úsilím ziwil D 634 (ad A 200 b!). — £. sé: (mnisi na Sinaji) zzywie fye najviece ovocem, klím a olejem a datily 4 172 b*. život, -a, -u, masc. — Zití: (lid v Arabii) málo váží zzywot svuoj 4 174 b1/b?; — tělo: (Satyři) mají zzywot i tvář člověčí A 189 a?; (ženy) mají chudé sukně na sobě až do kolenú dlúhé a široké, a nepřikrájené po zzywotu A 192 d!; mají za zléi za hřiech zzywot připravo- vati, nežli jest přirozeně zpósobeno A 196 až; šli jsme dále se mdlými zzywoty A 217 b*. . živý, adj.: potom byl žyw dobře sedm a šestdesát let 4 162 a?; neb jsú tu jeho (Kristovi) apoštolé jej zzywa viděli neutr. =
mohü tu zadnich studnic mieti B 16a (ad A 168 bY). žádost, -i, fem.: z přirozeného rozumu zadofti člověk rád o jiných zemiech ne- známé povesti slyšie B 14; požíváme jie (vody) vedlé žadofti a potřeby při- rozené A 219 a1. :žalost, -i, fem.: (Ojíř slíbil, že) chce všemu světu žaloft učiniti A 197 a? žalostný, adj. = zarmucující, smutný: jest zzaloftno velmě hleděti A 177 bl. žaltář, -&, masc.: jakož psáno stojí w zzaltara A 173 b'. Zafátek v. Zerátek. £e, £, enkl. dürazová: dokudzz ti hosté pred nim jst A 167 a?; protož učinili jsû peñ z cedrového dřeva A 159 al; - protozz ktož vysoké mysli jest 4 157 b!; yakž jiného zvolé A 173 a?; yakozz jest on svýma očima spatřil 4 157 a!; má každý tisíce najkrašších dievek, yakichz muož požácdati A 222 b?. že, -ť, conj.: slýcháno jest, zze témeř vesken svót zputoval A 157 a!; ktoż kolivék takové vzchován bude, zze nikda dále nebyval.A 157 b'; pravie, że jest (dub) jako svét stary À 175 b?; pohané f pravie, zzett má ptijéti jedno knieze . ., a zze pod tiem dubem bude mšě křěsťanóm slúžena . ., a zze tehda ten dub zasé opét obzelená ib.; Buoh t vie, zet zaplatim A 208 bi; — (Dunaj) padá u mofe .. s takú velikú mocí, zze ta voda dunajská drží svój bčh a chut viece neZli dvadceti mil vzdáli A 158 a*; — A zze Zidé mnéli, by svého neptétele přemohli, jeho ruce sú na palmové dřevo přikovali A 159 a? ( = protože). żebro v. febro. żelezny, adj.: (u kláštera) sú vrata zze- lezna A 172 b*. železo, -a, neutr.: nesmějí k tomu ižád- ného nože ani zzeleza přičiniti A 170 a?. Zena, -y, fem.: jizto (sv. Helenu) pojal cé- sař Konstantin za zzenu À 159 b!; jich knčžie mají zzeny oddévané A 161 b?; — aby sě světu a zzenam slíbili 4 162 a!. Zenima, Zenina, -y, fem. — souloZnice: pak mají sic zzeňim, což chtie A 223 až (S zenyn, místa stejná). - ženiti sč, -ňu, -níš sé, impftiv.: ktoż fie druhé zzeňy A 161 à. 343 Zenka, -y, fem. = Zena; zzenky ve dvu letû jsúce dietky mají A 202 b?; (v Jerichu) bydlela prázná zzenka Raab À 182 b!. ženský, adj.: každý má jeden prs mužský a jeden zzeníky A 200 a?. žeřátek, řeřátek, žařátek, -tka, -tku, masc. = karbunkl (noctiluca): to jsta karbunkuly nebo dva rzıerzatky 4215a* (B 84 a zaratky, D 698 žeřatky). żeravy, fefavy, adj. -= fefavy: o dfevu, ješto z něho uhel rzerzawy do roka trvá A 218 a! (B 89 a uhel z toho dřeva zerawy). Zer&vie, żefavie, (fef-),. -ie, carbones, pruna: dfievie, jeżto slove rzerzawy À 218 a. żefivost, fefivost, -i, fem. = řeřavost: uhel z toho dřeva žeřavý a vložen u popel celý rok trá v své rzerzywoftý B 89a (ad A 218 a). žid, -a, masc.: (pohané nepouštějí do kostela) ani zzidow ani kfčsťanóv A 175 a?; ti nešlechetní zzide udělali jsú ten kfíž pravú zlostí 4 159 a; ze zzide mněli, by svého nepřétele pře- mohli 4 159 a2. židovský, adj.: o rozličné vieře zzidowfke A 157 bt; (Ježíš) král zzidowiky A 159 a*. — Adv. -y: (pismo) psdno jest zidowiky a lacing (==1lating) B 6 a (ad A 161 a”). živel, -vla,'-vlu, masc.: (bůh přirození dává) všemu kamení i všem zzywlom, nebesóm, zemi, moc a silu 4 225 al. żiviti, -vu, -vis, impftiv.: aby (vil) člo- věka svým úsilím ziwil D 634 (ad A 200 b!). — £. sé: (mnisi na Sinaji) zzywie fye najviece ovocem, klím a olejem a datily 4 172 b*. život, -a, -u, masc. — Zití: (lid v Arabii) málo váží zzywot svuoj 4 174 b1/b?; — tělo: (Satyři) mají zzywot i tvář člověčí A 189 a?; (ženy) mají chudé sukně na sobě až do kolenú dlúhé a široké, a nepřikrájené po zzywotu A 192 d!; mají za zléi za hřiech zzywot připravo- vati, nežli jest přirozeně zpósobeno A 196 až; šli jsme dále se mdlými zzywoty A 217 b*. . živý, adj.: potom byl žyw dobře sedm a šestdesát let 4 162 a?; neb jsú tu jeho (Kristovi) apoštolé jej zzywa viděli neutr. =
Strana 344
344 A 182 a2; ani móž na ní (na hoře) který pták nebo zvěř zzywa býti A 160 b2; kteréž (ryby) zzywe ostanú, ty pryč plovú A 199 a1; (Mrtvé moře) nic ži- weho v sobě netrpí A 182 b2; — za živa: pro přélišnú milost, jíž byl k ní za zzywa zapálen A 163 b1/b2. žluč, -i, fem.: trest, jížto pánu Kristovi ocet a zzlucž byla poskytena A 158 b2. žlútenice, -č, fem. = žloutenka: lidé vedlé té vody bydléce sú modří a škaredí, jako by měli žlutenniczi A 194 a1. žlutý, adj.: (kokodril) jesti ť zzlut a črven vešken A 201 a2; (fenix má) hrdlo zlute lesknaté A 169 b2. Žofie v. Sofie. žold,- a, -u, maso.:... sem dlúho u jeho dvora byl na zzoldye A 165 b1; byl jsem na jeho zzoldu A 166 b2. žoldán, -a, masc. = sultán (egyptský): to jsta dvě městě, v nichžto Zoldan bydlí A 165 a2; o královstvích zoldana, toho césaře velikého A 165 a1; V tom také městě bydlí zzoldan obecně A 165 b1. — Adj. possess. -óv: o zzoldanowie moci A 157 a2; o zoldanowie paláci A 165 al; když já biech na zzoldanowie žuoldu A 174 b2. žoldnéř, -ě, masc.: dávají (stříbro) ne- známým hostem a zzoldnerzom A208b1. žrd, žerd, -i, fem.: (stanové) jsú nastro- jeni na vysokú zerd B 72 a (ad A 207a2). žůžela, žúžala, -y, fem. = hmyz: v tom klášteře bylo jest tak mnoho much a jiných zzyzel nečistých A 173 b1/b2 (M 15 a zyzal, S 20 a zizal); ižádná múcha ani která nečistá zzyžala móž v tom klášteře ostati A 173 a2; ani která nečistá zzizzala A 173 b1 (D 515 žižela). žúželka, žúžalka, y, fem., demin. ze žúžela: tiem zakadie a ty zizalky za- puzují N 100 a (ad 195 a2).
344 A 182 a2; ani móž na ní (na hoře) který pták nebo zvěř zzywa býti A 160 b2; kteréž (ryby) zzywe ostanú, ty pryč plovú A 199 a1; (Mrtvé moře) nic ži- weho v sobě netrpí A 182 b2; — za živa: pro přélišnú milost, jíž byl k ní za zzywa zapálen A 163 b1/b2. žluč, -i, fem.: trest, jížto pánu Kristovi ocet a zzlucž byla poskytena A 158 b2. žlútenice, -č, fem. = žloutenka: lidé vedlé té vody bydléce sú modří a škaredí, jako by měli žlutenniczi A 194 a1. žlutý, adj.: (kokodril) jesti ť zzlut a črven vešken A 201 a2; (fenix má) hrdlo zlute lesknaté A 169 b2. Žofie v. Sofie. žold,- a, -u, maso.:... sem dlúho u jeho dvora byl na zzoldye A 165 b1; byl jsem na jeho zzoldu A 166 b2. žoldán, -a, masc. = sultán (egyptský): to jsta dvě městě, v nichžto Zoldan bydlí A 165 a2; o královstvích zoldana, toho césaře velikého A 165 a1; V tom také městě bydlí zzoldan obecně A 165 b1. — Adj. possess. -óv: o zzoldanowie moci A 157 a2; o zoldanowie paláci A 165 al; když já biech na zzoldanowie žuoldu A 174 b2. žoldnéř, -ě, masc.: dávají (stříbro) ne- známým hostem a zzoldnerzom A208b1. žrd, žerd, -i, fem.: (stanové) jsú nastro- jeni na vysokú zerd B 72 a (ad A 207a2). žůžela, žúžala, -y, fem. = hmyz: v tom klášteře bylo jest tak mnoho much a jiných zzyzel nečistých A 173 b1/b2 (M 15 a zyzal, S 20 a zizal); ižádná múcha ani která nečistá zzyžala móž v tom klášteře ostati A 173 a2; ani která nečistá zzizzala A 173 b1 (D 515 žižela). žúželka, žúžalka, y, fem., demin. ze žúžela: tiem zakadie a ty zizalky za- puzují N 100 a (ad 195 a2).
Strana 345
Opravy a doplňky. Pozn. K doplňkům nebo opravám, jež patří do variant, přidáno tu slůvko ad; tak na př.: str. 15 ad 17 popfal] pfal B znamená: Na str. 15 přidej k 17. řádce variantu z B: pſal (m. popſal). Str. 2 ř. 5 ve druhém sloupci shora vynechati jest čárku po bruku: str. 5 ad 11 ta] ten B; str. 6 ad 28 totifs] a B (totiſs položeno jest v B až po „lezzi"); ib. postranní označení řádky 5. a 10. patří o jednu řádku níže; str. 8 ad 43 po „Adam“ přid. B: a Ewa; str. 9 ad 16 k wielike B; str. 12 ad VI. 8 k diewani B, ad VII. 6 před „Papezze“ přid. B: pod: ib. rziemſke° B; str. 13 ad 26 fmrtedlny vyn. B; ad 30 m. knyezze] naffym kniezim B; str. 15 ad 13 ktezto B, ad 17 popfal pſal B; str. 16 ad 9 zawiedicze B, ad 13 zuoftala] oſtala B, ad 27 chcziecze B str. 17 ad 34 towarziffe B, ad 41 towarziffom B; ve variantech k ř. 44 dej: před m. před; str. 18 ad 17 k nye B, ad 20 welicze] welike B; str. 19 ad 32 Ceno mana B; str. 20 (21) ad XII. 16 přidej: lezzi a vyn. BS (škrtni: lezzi a vyn. S lezzi a ftogi vyn. B); str. 21 ad 14 v brany vyn. B; ad 16 pak vyn. (též) B; ad 18 a z yaphe] az do Jaffe B: str. 22 ad 7 mnohem B; ad 8/9 palaftynſkeho B ad 20 herodefem B, ad 21 dieti B, Bethlehemfke B, ad 23 po „mieſtie“ přid. B: take; str. 23 ad 26 tom vyn. B; ad 29 protiw B; ad 30 poſobiti B; ad 34 A vyn. B; ad 39: před „tiech“ přid. (též) B: z; bethleeme B, offeru B; str. 24 ad 13 ſ we- likem B, ad 21 na] w B, ad 24: po „Ritierz“ přid. B: gmene; str. 25 ad 37 Me- lechgadel (též) B; str. 26 ř. 4. variantů shora m. zemi; dej: zemi.; ib. ad 18 gy. giem (!) B; str. 27 ř. 7 variantů shora m. CMN; dej: CMN:; str. 28 ad 26 panftwie (též) B, ad 27 awſfak] wſfak budu (!) B, ad 29 Jatrybe B, ad 33 azz vyn. B, ad 34 ku potaris B; str. 29 ad 4 m. pufſcze B dej: puffczi B, ad 6 preſmie B, ad 8 dwema B, ad 15 zemi (po Barbarſku) vyn. B; ad 23 Jndie B; str. 30 ř. 10 po „horamy“ přidej čárku; ad 4 m. Egip ſka dej: Egiptſka; str. 31 ad 7 ſwe] ſwie B, ad 13 bilo] gt B; str. 32 ad 5 w tom] w tomto B, ad 14 w doſpeleho B; str. 33 ad 19 ohniwie B; str. 34 ad 21 wzdeh] wzdiely B, ad 10 proto vyn. B, ad 14 zyalowegi B; str. 35 ad 26 dej ſſkoropinu m. ſkoropinu, ad 27 ynhed vyn. B, ad 32 ya vyn. B; str. 36 ad XXIV. 4 geden] gedni B, ad 9 taky B; str. 37 ad 12 druzie teprw B, ad 13 ti vyn. B, ad 17 Prawieho B, ad 24 tak] Take B, ad 27 m. plamenie B dej: plamenye B; str. 38 ř. 9 m. az (z do) Rodu dej: az [z do] Rodu (t. j. místo chybného čtení rkpisu A až do Rodu čti: a z Rodu); ad 11 Allexandrie ktezto B, ad 12 Ewangelifta (též) B, ad 20 dobre (též) B; str. 39 ad XXVIII. 11 po „nelze“ přid. (též) B: geft; str. 40 ad XXIX. 13 w vyn. B; str. 41 ad XXIX. 19 m. nawfftiewowali a cztili gy vyn. B dej: nawfftiewowali a vyn. B; gy vyn. B; ad XXX. 15 m. nebo vyn. D dej: anebo] a D; ad 19 z ale- xandrye B, dnieſſny B; str. 42 ad 18 m. bozzi] geho dej: bozzi] geho D; ad 19
Opravy a doplňky. Pozn. K doplňkům nebo opravám, jež patří do variant, přidáno tu slůvko ad; tak na př.: str. 15 ad 17 popfal] pfal B znamená: Na str. 15 přidej k 17. řádce variantu z B: pſal (m. popſal). Str. 2 ř. 5 ve druhém sloupci shora vynechati jest čárku po bruku: str. 5 ad 11 ta] ten B; str. 6 ad 28 totifs] a B (totiſs položeno jest v B až po „lezzi"); ib. postranní označení řádky 5. a 10. patří o jednu řádku níže; str. 8 ad 43 po „Adam“ přid. B: a Ewa; str. 9 ad 16 k wielike B; str. 12 ad VI. 8 k diewani B, ad VII. 6 před „Papezze“ přid. B: pod: ib. rziemſke° B; str. 13 ad 26 fmrtedlny vyn. B; ad 30 m. knyezze] naffym kniezim B; str. 15 ad 13 ktezto B, ad 17 popfal pſal B; str. 16 ad 9 zawiedicze B, ad 13 zuoftala] oſtala B, ad 27 chcziecze B str. 17 ad 34 towarziffe B, ad 41 towarziffom B; ve variantech k ř. 44 dej: před m. před; str. 18 ad 17 k nye B, ad 20 welicze] welike B; str. 19 ad 32 Ceno mana B; str. 20 (21) ad XII. 16 přidej: lezzi a vyn. BS (škrtni: lezzi a vyn. S lezzi a ftogi vyn. B); str. 21 ad 14 v brany vyn. B; ad 16 pak vyn. (též) B; ad 18 a z yaphe] az do Jaffe B: str. 22 ad 7 mnohem B; ad 8/9 palaftynſkeho B ad 20 herodefem B, ad 21 dieti B, Bethlehemfke B, ad 23 po „mieſtie“ přid. B: take; str. 23 ad 26 tom vyn. B; ad 29 protiw B; ad 30 poſobiti B; ad 34 A vyn. B; ad 39: před „tiech“ přid. (též) B: z; bethleeme B, offeru B; str. 24 ad 13 ſ we- likem B, ad 21 na] w B, ad 24: po „Ritierz“ přid. B: gmene; str. 25 ad 37 Me- lechgadel (též) B; str. 26 ř. 4. variantů shora m. zemi; dej: zemi.; ib. ad 18 gy. giem (!) B; str. 27 ř. 7 variantů shora m. CMN; dej: CMN:; str. 28 ad 26 panftwie (též) B, ad 27 awſfak] wſfak budu (!) B, ad 29 Jatrybe B, ad 33 azz vyn. B, ad 34 ku potaris B; str. 29 ad 4 m. pufſcze B dej: puffczi B, ad 6 preſmie B, ad 8 dwema B, ad 15 zemi (po Barbarſku) vyn. B; ad 23 Jndie B; str. 30 ř. 10 po „horamy“ přidej čárku; ad 4 m. Egip ſka dej: Egiptſka; str. 31 ad 7 ſwe] ſwie B, ad 13 bilo] gt B; str. 32 ad 5 w tom] w tomto B, ad 14 w doſpeleho B; str. 33 ad 19 ohniwie B; str. 34 ad 21 wzdeh] wzdiely B, ad 10 proto vyn. B, ad 14 zyalowegi B; str. 35 ad 26 dej ſſkoropinu m. ſkoropinu, ad 27 ynhed vyn. B, ad 32 ya vyn. B; str. 36 ad XXIV. 4 geden] gedni B, ad 9 taky B; str. 37 ad 12 druzie teprw B, ad 13 ti vyn. B, ad 17 Prawieho B, ad 24 tak] Take B, ad 27 m. plamenie B dej: plamenye B; str. 38 ř. 9 m. az (z do) Rodu dej: az [z do] Rodu (t. j. místo chybného čtení rkpisu A až do Rodu čti: a z Rodu); ad 11 Allexandrie ktezto B, ad 12 Ewangelifta (též) B, ad 20 dobre (též) B; str. 39 ad XXVIII. 11 po „nelze“ přid. (též) B: geft; str. 40 ad XXIX. 13 w vyn. B; str. 41 ad XXIX. 19 m. nawfftiewowali a cztili gy vyn. B dej: nawfftiewowali a vyn. B; gy vyn. B; ad XXX. 15 m. nebo vyn. D dej: anebo] a D; ad 19 z ale- xandrye B, dnieſſny B; str. 42 ad 18 m. bozzi] geho dej: bozzi] geho D; ad 19
Strana 346
346 fwiediecztwie B; str. 43 ad (24.—25.) m. pufft čti puffti, ad 30 zadna (též) B, ad 8 po „ftupnyowe“ přid. B: wzhoru; str. 44 ad 23 ſe mnoha B, ad 28 a rzkuče vyn. B; str. 45 ad 21. kamenie B, ad 24 gich] giech (!) B; str. 46 ad 26 zolda- nowe B, ad 6 vrozeny vyn. B, ad 12 przigda (též) B, ad 14 Salomon B; str. 47 ad 21 tyech vyn. B; str. 48 ad XXXVII. 7 flowiet B; str. 49 ad 16 m. mnozí welmi] pilnie B, ad 7 Bethlehem B, ad 8 Effrotes B, ad 11 f pielerzi B, ad 12 ftlupow B. ad 13 má býti: po „pole“ přid. BNT: genz flowe Campus fſloridus, totizto pole; str. 50 ad 16 plapolal vyn. (též) B. ad 19 gezus kriftus] geziefs B, ad 20 m. welmi bohatye gt obdiclano] gt welmy bohate B, ad 5 ſklenute B; str. 52 ad 10 Jacob B. ad 15 k Erodoffowy B; str. 53 ad 14 Bethlehem B, ad 15 kdyz (též) B; str. 54 ad 15 kamenie B, ad 25 welebne vyn. (též) B, ad 26 miefto vyn. (též) B, ad 27 czrwena (též) B; str. 55 ad 39/40 widiefs B, ad 6 má býti zwlaffcze (m. wlaffcze), ad ib. hrzebiczy (též) B; str. 56 ad 4 Geruzalemem (též) B, ad 8 take] tak (též) B; ib. před „mnoho“ přid. (též) B tak, ad 17 má býti ſpitale B m. ffpitale B; str. 57 ad 19 rovněž ſpitale B: ad 16 Take B; str. 58 ad 23 před „polibi“ přid. B: wlozie na hlawu ſwu a potô gey; ad 8 chrame B; str. 59 ad 8 chrame B; str. 60 ř. 8 po straně přidej: 180 b1; ad XXXXVII. 16 Cziprzeffowe B, ad 8 před „rucho“ přid. B: wzaly take; str. 61 ad 22 z vyn. B; ad 13 lezela (též) B; str. 63 ad 23 m. po „ale“ dej: po „ten, ale“; ad 8 Alchedemach B, ad 13 nad nizto B, ad 15 má býti: weſele] hora weſſela B, ad 16 polozzenye] mieſto B; str. 65 ad 18 Pak vyn. (též) B, ad 19 gezus vyn. (též) B, ad 32 vpuſtil (též) B, ad 33 gde] geft (též) B, ad 34 gedna] gedina B, ad 35 dwie mile B; str. 66 ad 22 ty vyn. (též) B, ad 27 bratř B; str. 67 ad 13 pod] po B; str. 68 ř. 6. čti vdielal m. vdtela, ad 12 tak] take (též) B; str. 69 ad 25 ta vyn. B; ad 28 w (před „Amiris“) vyn. B; str. 70 ad 18 po „wiſech“ přid. (též) B: wieczi, ad 23 kterzižto na ſwietie gfu vyn. (též) B; str. 71 ad 9 Biethffage B, ad 27 wt efftyene B; str. 73 ad 8 na konych vyn. B; str. 74 ad 29 promenil B, ad 34 fedm] fedim B; str. 75 ad 21 przigdu (též) B; str. 76 ad 27 škrtni vykřičník po „neda“; str. 77 ad 20 vtieffe- neho vyn. B, ad 31 gmye° B; str. 78 ad 40 dej: gyna] gine B (m. D); ad 41/42 genzz flowe vyn. B, ad 42 před potom“ přid. B: pak; str. 79 ad 25 dej frena B m. ffrena B; str. 80 ad 12 przilezie mnoho zemye v kralowſtwa B; ad 13 ley- flatíka vyn. B; ad ib. m. leytítaňíka D dej: leytfaníka D, ad 15 drzewerzeczenemy B, ad 23 piefscyeta B, ad 26 po „myffy“ přid. B: male; str. 81 ad 30 hrzyemanye B, ad 10 przieplowe B; str. 82 ad 17 a (po „cžaſto“) vyn. (též) B, ad 25 wydyeme B, lewey B, ad 28 libra B, ad 29 lybia B, ad 30 sweta B, ad 39 cztyerzem B; str. 84 ad 13 w Janowe B; str. 85 ad 37 przigide (též) B, ad 47 chwiele B; str. 87 ad 39 gyny vyn. B, ad 43 Sodonye B; str. 89 ad 27 dluhe vyn. B, str. 90 ad 35 ya vyn. B; str. 101 ř. 29 dej a flowutneho m. o flowutneho; str. 115 na počátku (1. řádka shora) vypadlo označení řádky cifrou (15) a litery ft; str. 133 ad 1 m. Sſefty dej: Sfefty N; str. 149 ř. 6/7 m. plewuczím dej: plowuczím; str. 177 v hesle až ř. 5 dej: u válkách m. v válkách; str. 192 v hesle dipsas ř. 3 dej lítých m. litých; str. 201 sub Galdasta dej: řečeném (m. řěčeném); str. 204 sub hod ř. 2 m. (slavný) dej dvojtečku; str. 208 sub i ř. 14 dej vloži (m. v oži); str. 219 doklad sub klokotící patří snad sub klokocúcí a m. pro moře klokoticzie snad lze čísti na uved. místě v rukopise pro moře klokociczie (A 214 a1); str. 220 přidej: kolikrát, adv.: kterak a kolikrat a kteraký v nie pepř roste B (ad A 194 b1); str. 223 při dokladě sub krúšenie přidej: bezpochyby omyl; str. 227 škrtni heslo leda-který-si i s dokl.; str. 230 sub malý (ř. 2) čti mal (m. mál); str. 232 přidej: med, -u, maso.: roste v stromiech múka, med, víno i jed B (ad A 197b2); str. 236 sub mistrně ř. 3 dej a m. o; str. 240 sub nadpřirozenie přidej: lze snad čísti jsú od kúzla a nad prirozenie D 704 (= nad přirozenie, t. nad přirozený běh); ib. přidej po heslu nakláněti sě naklásti, -kladu, -eš, pftiv.: ženy naberúce vajec, .. . . na- klade každá v ty pécky vajec D 499 (ad A 170 a1); stř. 241 přidej: nápoj. -ě,
346 fwiediecztwie B; str. 43 ad (24.—25.) m. pufft čti puffti, ad 30 zadna (též) B, ad 8 po „ftupnyowe“ přid. B: wzhoru; str. 44 ad 23 ſe mnoha B, ad 28 a rzkuče vyn. B; str. 45 ad 21. kamenie B, ad 24 gich] giech (!) B; str. 46 ad 26 zolda- nowe B, ad 6 vrozeny vyn. B, ad 12 przigda (též) B, ad 14 Salomon B; str. 47 ad 21 tyech vyn. B; str. 48 ad XXXVII. 7 flowiet B; str. 49 ad 16 m. mnozí welmi] pilnie B, ad 7 Bethlehem B, ad 8 Effrotes B, ad 11 f pielerzi B, ad 12 ftlupow B. ad 13 má býti: po „pole“ přid. BNT: genz flowe Campus fſloridus, totizto pole; str. 50 ad 16 plapolal vyn. (též) B. ad 19 gezus kriftus] geziefs B, ad 20 m. welmi bohatye gt obdiclano] gt welmy bohate B, ad 5 ſklenute B; str. 52 ad 10 Jacob B. ad 15 k Erodoffowy B; str. 53 ad 14 Bethlehem B, ad 15 kdyz (též) B; str. 54 ad 15 kamenie B, ad 25 welebne vyn. (též) B, ad 26 miefto vyn. (též) B, ad 27 czrwena (též) B; str. 55 ad 39/40 widiefs B, ad 6 má býti zwlaffcze (m. wlaffcze), ad ib. hrzebiczy (též) B; str. 56 ad 4 Geruzalemem (též) B, ad 8 take] tak (též) B; ib. před „mnoho“ přid. (též) B tak, ad 17 má býti ſpitale B m. ffpitale B; str. 57 ad 19 rovněž ſpitale B: ad 16 Take B; str. 58 ad 23 před „polibi“ přid. B: wlozie na hlawu ſwu a potô gey; ad 8 chrame B; str. 59 ad 8 chrame B; str. 60 ř. 8 po straně přidej: 180 b1; ad XXXXVII. 16 Cziprzeffowe B, ad 8 před „rucho“ přid. B: wzaly take; str. 61 ad 22 z vyn. B; ad 13 lezela (též) B; str. 63 ad 23 m. po „ale“ dej: po „ten, ale“; ad 8 Alchedemach B, ad 13 nad nizto B, ad 15 má býti: weſele] hora weſſela B, ad 16 polozzenye] mieſto B; str. 65 ad 18 Pak vyn. (též) B, ad 19 gezus vyn. (též) B, ad 32 vpuſtil (též) B, ad 33 gde] geft (též) B, ad 34 gedna] gedina B, ad 35 dwie mile B; str. 66 ad 22 ty vyn. (též) B, ad 27 bratř B; str. 67 ad 13 pod] po B; str. 68 ř. 6. čti vdielal m. vdtela, ad 12 tak] take (též) B; str. 69 ad 25 ta vyn. B; ad 28 w (před „Amiris“) vyn. B; str. 70 ad 18 po „wiſech“ přid. (též) B: wieczi, ad 23 kterzižto na ſwietie gfu vyn. (též) B; str. 71 ad 9 Biethffage B, ad 27 wt efftyene B; str. 73 ad 8 na konych vyn. B; str. 74 ad 29 promenil B, ad 34 fedm] fedim B; str. 75 ad 21 przigdu (též) B; str. 76 ad 27 škrtni vykřičník po „neda“; str. 77 ad 20 vtieffe- neho vyn. B, ad 31 gmye° B; str. 78 ad 40 dej: gyna] gine B (m. D); ad 41/42 genzz flowe vyn. B, ad 42 před potom“ přid. B: pak; str. 79 ad 25 dej frena B m. ffrena B; str. 80 ad 12 przilezie mnoho zemye v kralowſtwa B; ad 13 ley- flatíka vyn. B; ad ib. m. leytítaňíka D dej: leytfaníka D, ad 15 drzewerzeczenemy B, ad 23 piefscyeta B, ad 26 po „myffy“ přid. B: male; str. 81 ad 30 hrzyemanye B, ad 10 przieplowe B; str. 82 ad 17 a (po „cžaſto“) vyn. (též) B, ad 25 wydyeme B, lewey B, ad 28 libra B, ad 29 lybia B, ad 30 sweta B, ad 39 cztyerzem B; str. 84 ad 13 w Janowe B; str. 85 ad 37 przigide (též) B, ad 47 chwiele B; str. 87 ad 39 gyny vyn. B, ad 43 Sodonye B; str. 89 ad 27 dluhe vyn. B, str. 90 ad 35 ya vyn. B; str. 101 ř. 29 dej a flowutneho m. o flowutneho; str. 115 na počátku (1. řádka shora) vypadlo označení řádky cifrou (15) a litery ft; str. 133 ad 1 m. Sſefty dej: Sfefty N; str. 149 ř. 6/7 m. plewuczím dej: plowuczím; str. 177 v hesle až ř. 5 dej: u válkách m. v válkách; str. 192 v hesle dipsas ř. 3 dej lítých m. litých; str. 201 sub Galdasta dej: řečeném (m. řěčeném); str. 204 sub hod ř. 2 m. (slavný) dej dvojtečku; str. 208 sub i ř. 14 dej vloži (m. v oži); str. 219 doklad sub klokotící patří snad sub klokocúcí a m. pro moře klokoticzie snad lze čísti na uved. místě v rukopise pro moře klokociczie (A 214 a1); str. 220 přidej: kolikrát, adv.: kterak a kolikrat a kteraký v nie pepř roste B (ad A 194 b1); str. 223 při dokladě sub krúšenie přidej: bezpochyby omyl; str. 227 škrtni heslo leda-který-si i s dokl.; str. 230 sub malý (ř. 2) čti mal (m. mál); str. 232 přidej: med, -u, maso.: roste v stromiech múka, med, víno i jed B (ad A 197b2); str. 236 sub mistrně ř. 3 dej a m. o; str. 240 sub nadpřirozenie přidej: lze snad čísti jsú od kúzla a nad prirozenie D 704 (= nad přirozenie, t. nad přirozený běh); ib. přidej po heslu nakláněti sě naklásti, -kladu, -eš, pftiv.: ženy naberúce vajec, .. . . na- klade každá v ty pécky vajec D 499 (ad A 170 a1); stř. 241 přidej: nápoj. -ě,
Strana 347
347 maso.: pijí napoy z kořenie udělaný A 224 b1; str. 242 přid.: navščěvovánie, -ie, neutr. = navštěvování: pro svatých miest nawfftiewowanie S (ad A 164 a2); str. 244 přid.: nedakterý-si, -s, adj. = ledakterý, kterýkoli: do nedakterehos města D 576 (ad A 187 a1); ib. přid.: nejedovatý, adj.: že sě zvieřat negedowatych nebojie M (ad A 195 a2), omyl m. jedovatých; str. 245 přid.: někto, pronom.: má na každý rok od niekoho na padesáte krát desět milionuov zlatých N (ad A 202 b2), omyl m. od něho; ib. přid.: nemlešený, adj. = nemíchaný: kterak má býti poznán pravý (balsám) a nemieffeny C 28 b (ad A 170 a2); str. 247 přid.: nikde, adv.: po všem světě nykde neroste A 220 al; str. 252 škrtni heslo ohlušěti s dokl. i s pozn.; str. 253 přid.: onen, pronom.: Ten jest múdře(jie) požádal panny, ale ne onen král.... A 190 b2; str. 271 přid.: pósobiti, -b'u, -bíš, impftiv. = dělati, prováděti: kdyžto válí (žoldán) anebo co velikého má pofobiti B 12 b (ad A 165 b1); str. 274 k heslu přebřísti přid.: pítiv.; str. 277 k heslu přijieti přid.: p. sě = chopiti se: (trpaslíci) roboty polské nedbají nic, kteréž lidé velicí jako my ſye przigmem A 202 b2; str. 282 přidej k heslu prostřěd: jest v ta doby slunce poftrzed nebe B (ad A 196 b1); str. 296 přid.: skrytý, adj.: o množství zlata a střiebra kúzlem tu fkriteho C (ad A 216 b2); str. 299 přid.: spolem, adv.: což bylo stavenie i lidí nad tiem výmolem, to ſpolem všecko potopeno B (ad A 214 a2); str. 301 ř. 2. shora (1. sloupec) má býti: na ftaro černých (m. na fta ročerných); heslo zbořiti dej sub sb-, zdělati, zdržěti sub vzd-, zhněvati sě sub shn-, zpiečiti sě, zpytač, zpytatel, zpytati sub vzp-, ztepati sub vzt--
347 maso.: pijí napoy z kořenie udělaný A 224 b1; str. 242 přid.: navščěvovánie, -ie, neutr. = navštěvování: pro svatých miest nawfftiewowanie S (ad A 164 a2); str. 244 přid.: nedakterý-si, -s, adj. = ledakterý, kterýkoli: do nedakterehos města D 576 (ad A 187 a1); ib. přid.: nejedovatý, adj.: že sě zvieřat negedowatych nebojie M (ad A 195 a2), omyl m. jedovatých; str. 245 přid.: někto, pronom.: má na každý rok od niekoho na padesáte krát desět milionuov zlatých N (ad A 202 b2), omyl m. od něho; ib. přid.: nemlešený, adj. = nemíchaný: kterak má býti poznán pravý (balsám) a nemieffeny C 28 b (ad A 170 a2); str. 247 přid.: nikde, adv.: po všem světě nykde neroste A 220 al; str. 252 škrtni heslo ohlušěti s dokl. i s pozn.; str. 253 přid.: onen, pronom.: Ten jest múdře(jie) požádal panny, ale ne onen král.... A 190 b2; str. 271 přid.: pósobiti, -b'u, -bíš, impftiv. = dělati, prováděti: kdyžto válí (žoldán) anebo co velikého má pofobiti B 12 b (ad A 165 b1); str. 274 k heslu přebřísti přid.: pítiv.; str. 277 k heslu přijieti přid.: p. sě = chopiti se: (trpaslíci) roboty polské nedbají nic, kteréž lidé velicí jako my ſye przigmem A 202 b2; str. 282 přidej k heslu prostřěd: jest v ta doby slunce poftrzed nebe B (ad A 196 b1); str. 296 přid.: skrytý, adj.: o množství zlata a střiebra kúzlem tu fkriteho C (ad A 216 b2); str. 299 přid.: spolem, adv.: což bylo stavenie i lidí nad tiem výmolem, to ſpolem všecko potopeno B (ad A 214 a2); str. 301 ř. 2. shora (1. sloupec) má býti: na ftaro černých (m. na fta ročerných); heslo zbořiti dej sub sb-, zdělati, zdržěti sub vzd-, zhněvati sě sub shn-, zpiečiti sě, zpytač, zpytatel, zpytati sub vzp-, ztepati sub vzt--
- I: Array
- V: Array
- VII: Array
- 1: Array
- 173: Array
- 345: Array